MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV HUDEBNÍ VĚDY SDRUŽENÁ UMĚNOVĚDNÁ STUDIA
Markéta Pakostová
Bakalářská diplomová práce
PASÁŽ JALTA V BRNĚ, DÍLO JAROSLAVA JOSEFA POLÍVKY
Vedoucí práce: PhDr. Aleš Filip, Ph.D. 2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury ………………………………………...……………………… Podpis autora práce
Obsah: Úvod .................................................................................................... 1 1.
Dobový kontext ............................................................................. 5 1.1.
2.
3.
Funkcionalismus ...................................................................... 7
Historie Dominikánského náměst í ................................................... 9 2.1.
Královské kaple ..................................................................... 11
2.2.
Historie severní strany Dominikánského nám. .......................... 11
2.2.1.
Nálet na Brno – Dominikánské náměstí .............................. 13
2.2.2.
Soutěž na regulaci Dominikánského náměstí ....................... 13
2.2.3.
Majitelé budovy pasáže ..................................................... 15
2.2.4.
Využití budovy – novodobá historie ................................... 15
2.3.
Historie Kina Moderna – Jalta - Svoboda ................................. 16
2.4.
Historie pasáží – komparace .................................................... 20
Stavitel Jaroslav Josef Polívka ...................................................... 23 3.2.
Spolupráce Jaroslava Polívky s Frankem Lloydem Wrightem ..... 24
3.2.1. 3.3.
Johnson Research Tower ................................................... 26
Spolupráce Jaroslava Polívky s architektem Josefem Havlíčkem 28
3.3.1.
Palác Chicago ................................................................... 30
Závěr .................................................................................................. 33 Resumé ............................................................................................... 35 Literatura ............................................................................................ 36
Úvod Budova
P asáže
Jalta
patří
k nejstarším
funkcionalistickým
památkám Brna. Tento komplex v centru města Brna, který je po desetiletí opuštěný, skýtá obrovské možnosti využití. Brněnský Palác Jalta, dříve Palác Moderna , byl postaven podle projektu stavitele Jaroslava Polívky v letech 1928 až 1929 jako tzv. pol yfunkční dům a nachází
se
monumentální
na
severní
straně
funkcionalistická
Dominikánského památka
se
náměstí.
skládá
ze
Tato šesti
nadzemních a tří podzemních pater , z nichž jedno se nevyužívalo pro komerční účel y. V budově byl sál kina Jalta, obchody a kanceláře . Celkem má budova 115 místností . Mnohé z nich byl y původně zam ýšlené jako ubytovací jednotky, ale za celou historii se zde nakonec nacházel pouze jeden byt, kde bydlel správce budovy . Budova se rozprostírá od nároží Panenské přes Dominikánské náměstí až k nároží Veselé ulice. Tato stavba patří k nejvýznamnějším pasážím v Brně, podobně jako např. Pasáž Alfa, jež vznikala ve stejné době. Motiv ke vzniku bakalářské práce na téma P asáž Jalta je jeho aktuálnost a neucelenost . Literární zdroje, které jsou k dispozici se věnují tomuto tématu pouze okrajově, a proto se bakalářská práce zabývá
komplexněji
historií
stavby
od
p očátku
jejího
vzniku,
jednotlivými stavebními etapami a změnami majitelů stavby. Pro pochopení širšího kontextu je však nutné rozebrat i historický vzhled a proměny Dominikánského náměstí, na kterém se budova n achází. Na toto téma jsem psala seminární práci, ze které bakalářská práce částečně vychází. Z hlediska osnovy je práce rozdělena do pěti hlavních kapitol, které mají jednu a více podkapitol. V první kapitole je budova uvedena do dobového kontextu, dále je rozpracován společenskohistorický vývoj města Brna, dobové tendence v architektuře a dále je jedna kapitola věnována vývoji funkcionalistického směru, do kterého stavba patří , a to nejen v Československu. Další rozsáhlejší kapitola je věnována historii a stržení Královské kaple a jejího okolí, protože byl a 1
s vedlejším domem, na jehož místě se dnes nachází Pasáž Jalta, úzce spojena. V další kapitole je rozebrána také historie a fungování kina Moderna, které jako jediné za druhé světové války promítalo české film y. V neposlední řadě je v práci zahrnuta komparace sledované stavby s dalšími brněnskými pasážemi, zejména s těmi, jež pocházejí ze stejného období. V této kapitole je využito především internetových zdrojů a vlastních poznatků, z důvodu absence komplexní publikace o historii brněnských pasáží. Větší část bakalářské práce je věnovaná životu a dílu stavitele, architekta a odborníka na železobetonové konstrukce Jaroslava Josefa Polívky.
Tento ,
spolupracoval
v České
s celou
republice
řadou
nepříliš
významných
znám ý
architekt
architektů
zejména
v zahraničí. Ve Spojených státech ame rických například s architektem Frankem Lloydem Wrightem. V České republice je nejdůležitější jeho krátká, ale plodná spolupráce s architektem Josefem Havlíčkem. Podrobnější
popis
Polívkovy
spolupráce
s Josefem
Havlíčk em
a Frankem Lloydem Wrightem bude v práci taktéž zahrnut. Vzhledem k absenci doplňujících informací v dostupné literatuře, jak k Pasáži Jalta, tak k samotnému staviteli Jaroslavu Polívkovi, který je populární spíše v zahraničí, bylo nutné se zaměřit také na archivní fondy, stavební plány, dobové prameny, internetové odkaz y, fotografie atd.. Za základní prameny mohu uvést - SAMEK, Bohumil, HRUBÝ, Karel Otto . Brno- Proměny města , Brno 1982 , jež mapuje proměny města Brna v průběhu staletí zhruba od 16. do konce 20. století, velká část knihy je věnovaná fotografické dokumentaci. Dále drobná publikace vydaná Památkovým ústavem města Brna - RIEDL, Dušan. Brněnská architektura 20. stol. , Brno 1992 o vývoji moderní architektur y od roku 1901 – 1989, kniha také obsahuje fotografie Lumíra Smělíka a Alexandra Kováře a resumé v němčině, angličtině a francouzštině. Katalog kulturních památek - KUČA, Karel. Památky Brna, Brno 1991 obsahuje fotografie a půdorysy nejvýznamnějších památek. Žádná z těchto uvedených publikací se ovšem nevěnují výhradně stavbě bytového domu s Pasáží Jalta, nýbrž pouze okrajově. 2
Ve Sborníku příspěvků k dějinám a výstavbě Brna , Brno 2003 vydané Magistrátem stavebního
města
Brna
vývoje
jsou
obsaženy
jednotlivých
objektů
historické
skutečnosti
nacházejíc ích
se
na
Dominikánském náměstí. Informace o Královské kapli a její historii obsahuje
publikace
manželů
Severinových
a
Miloše
Stehlíka
-
SEVER INOVÁ Jana – SEVER IN Karel – STEHLÍK Miloš, Královská kaple v Brně 1297 –1997. Archivní materiál y a fotografie ohledně historie Dominikánského náměstí a historické podoby náměstí jsou uloženy v Archivu města Brna. V archivu Brněnských vodáren a kanalizací se nachází původní plány Jaroslava Josefa Polívky z roku 1929 a v archivu SPMB jsou k dispozici plány z roku 1993, z těchto dvou plánů jsem měla možnost vyčíst stavební z měny budovy. Histori e kina a jeho fungování je popsané v knize Václava Nováka - Historie brněnských kinematografů 1896 -1981, dostupné v Archivu města Brna . Novodobá historie budovy Pasáže Jalta je velice obtížně dohledatelná. V literatuře
je
často
zmíněná,
ale
neexistuje
žádná
komplexní
publikace její historie, souhrnu stavebních změn , přesné fungování. Informace o současném stavu budovy jsou dostupné z internetových stránek
např.
Brněnského
architektonického
manuálu,
a
dále
aktuálních článků, jež dokreslují zejména současný stav budovy. Veškeré pozůstalosti a osobní fond stavitele Jaroslava Polívky je k dohledání
v Národním
technickém
muzeu
hlavního
města
Prah y
v archivu architektury. Tento fond obsahuje osobní deník Jaroslava Polívky, který si vedl zhruba od roku 1922 –1927 a novinové výstřižky, týkající se světové výstavy v Paříži. K mé práci mi t yto in formace nebyl y přínosem. Pracemi Jaroslava Josefa Polívky ve Spojených státech amerických, kam odešel v roce 1939, se zabývají internetové články, většinou v kontextu spolupráce s Frankem Lloydem Wrightem. Vzhledem k tomu, že Jaroslav Polívka dožil v Berkley, veškeré informace o jeho pozdějších projektech se nach ází tam. V mé práci byla shrnuta pouze část jeho života a důležité spolupráce. Společné projekt y Jaroslava Polív ky a architekta Josefa Havlíčka jsou popsané v knize Návrhy a stavby: 1925 -1960, kterou napsal sám Josef Havlíček. 3
K dokreslení
života
Jaroslava
Polívky
a
spolupráce
s Frankem
Lloydem Wrightem mi dopomohla kniha - PFEIFFER, Bruce Brooks. Frank Lloyd Wright: 1867 -1959 : stavby pro demokracii a internetové zdroje. Cílem mé práce je zpracovat komplexnější pohled jak na novodobou historii Pasáže Jalta , tak na histor ickou podobu místa a okolí, na kterém se nachází. Metodou mé práce bylo studium literatury a archivních materiálů. Dále jsem využila metodu anal ýz y, syntézy a komparace.
4
1. Dobový kontext Počátky a rozvoj moderní architektury v Brně jsou úzce spjat y s rozvojem Brna jako moderního v elkoměsta na samém začátku 20. století. Předpoklady pro takový rozvoj byl y v Brně položeny již během 19. století, a to zejména několika historickými činy, které znamenal y ekonomickou i společenskou přípravu nástupu mo derní architektury, která hledala nejen nové výrazové prostředky, ale i nov ý sm ysl své tvorby. Byl to především postupný, ale rychl ý růst prům yslu, který vyvolal přeměnu provinčního města v prům yslové velkoměsto, které v roce 1900 již překročilo počet 100 000 obyvatel. Tento vývoj měl své politické důsledky ve spojení města s jeho tehdejšími předměstími v jednu obec v roce 1850. Cestu k rozvoji otevřel y pak zejména urbanistické důsledky tohoto vývoje: odstranění obruče
městských
hradeb
od
roku
1835,
výstavb a
okružní
reprezentační třídy v jejich prostoru podle prvního regulačního plánu z roku 1863. Přestavba části historického jádra města a rozvoj dopravy. S rostoucí vznikal y
hospodářskou
i nové
provozní
silou funkc e
nové a
kapitalistické rostl y
společnosti
požadavky
kulturní
a reprezentační, které se odrazil y v architektuře města 1. Stavební rozmach nastal až po roce 1902 pod vedením vídeňského architekta Eugena Fassbendera . Za pouhý rok bylo zbořeno na 107 domů a v krátkém časovém horizontu vznikla velká čás t novostaveb. Nové proudy architektury ovlivnil y brněnsk é prostředí dvěma směry: za prvé v duchu secese z vídeňské škol y Otto Wagnera, za druhé v duchu moderny z pražské škol y Jana Kotěry. Secese dostala prostor zejména v nově
vznikajících
zahradních
okraj ových
částech,
zatímco
v brněnském centru převažoval reprezentativní eklekticismus 2. Vznikem samostatného Československého státu nastal další růst stavebního ruchu. Město Brno se začalo formovat jako správní, 1
RIEDL, Dušan. Brněnská architektura 20. století. Brno: Památkový ústav, 1992, s. 3.
2
5
REIDL, 1992, s. 4-5.
hospodářské a kulturní centrum Moravy. V roce 1919 k sobě město připojilo 22 předměstských obcí v četně Králova pole a Husovic a dosáhlo počtu 220 000 obyvatel. To vyžadovalo rozsáhlou výstavbu bytů, veřejných budov a administrativních budov pro nově vzniklé úřady. Díky této reformě se povedl průnik mla dých českých architektů a stavitelů. Vídeňský vliv byl přesto stále silný, proto se stavební zakázky
zadával y
vídeňským
architektům,
studentům
vídeňské
Akademie výtvarných umění či brn ěnské německé techniky. Snaz e o prosazení
svébytné
brněnské
kultury
napo mohl
vznik
oboru
architektury na Vysokém učení technickém. Záhy poté začali z nově vzniklé fakult y architektury české techniky vycházet její absolventi . Brněnské prostředí přálo novým
architektonickým experimentům,
jejichž tvůrci se mnohem radikálněji nec hávali inspirovat soudobými trendy, především vycházející ch z holandské architektury. Zřejm ým mezníkem tu byla léta 1925 a 1926, kdy v Brně proběhl y přednášky znám ých evropských moderních architektů , mezi nimi zejména Jacoba Johanna
Pietera
Ouda,
měs tského
stavitele
v
Rotterdamu
a spoluzakladatele hnutí De Stij l. Rychl ý rozvoj architektury funkcionalismu v Brně měl několik dalších důvodů a to zejména potřeba poválečného rozvoje republiky, státní podpora vzniku velkého množství v eřejných staveb a již zmíněn ý nástup mladé generace arch itektů. Nové architektonické myšlení vycházelo i z možností využívání moderních materiálů - oceli, betonu a skla. Rozhodující pro pozici funkcionalismu se stala stavba brněnského výstaviště, otevřeného v roce 1928, jemuž přispělo velkou měrou i politické rozhodnutí o konání jubilejní výstavy k desetiletému výročí vzniku republiky ve městě Brně. Architektura brněnského výstaviště prokázala technickou i výtvarnou vyspělost funkcionali smu a znamenala práh, za nímž, zejména po hosp odářské krizi kolem roku 1933, se rozvinula zralá tvorba. Společný výtvarný názor mladých českých architektů, utvářený v početném díle především při nové výstavbě Brna, vedl k vytvoření společného fenoménu, který si svou
6
vyhraněnou
ú rovní
získal
přední
posta vení
nejen
ve
vývoji
československé architektury, ale i v evropském kontextu 3.
1.1.
Funkcionalismus V prvních dvou desetiletích 20. století zesílil y tendence k očištění
staveb od jakékoliv dekorativnosti (purismus). T yto snahy vyústil y v nový architektonický s t yl zvaný funkcionalismus, jeho ž začátky se datují do let 1910–1925, na začátku 30. let se poté stal mezinárodním slohem. Jeho největší rozmach t rval přibližně do padesát ých let dvacátého století. Secesní posedlost dekorativností a ornamentem vytvořila re akční protinázor, že architektura i design mají rozvíjet funkci stavby či předmětu a ne jejich dekorativnost. Postupně krystalizovala poněkud utopická teorie, která hlásala, že každá stavba musí především splňovat
funkci
užitkovou,
tj.
musí
být
praktická,
hygienická,
kompatibilní, přímočará, ekonomicky nepříliš náročná. Jsou -li t yto funkce promítnut y do vzhledu stavby, estetická funkce z nich následně vypl yne sama jiným i slovy, je -li navrženo něco, co má splnit účel, krása se má pak postarat sama o sebe. Nejlepší práce v tomto st ylu jsou kr ásné nejen proto, že jsou funkční, ale i proto, že jejich projektanti měli vkus, takt a věděli, jak navrhnout a postavit budovu, která má sloužit svému účelu a přitom ladit oku. Stavby začal y být chápány jako kompozice č ist ých geometrických tvarů. Charakteristické jsou pravoúhlé tvary, ploché střechy, absence ozdob, jednoduchost a použití nových materiálů . Heslo funkcionalismu je „forma následuje funkci“ . Ne však jako pravidlo, ale jako cíl, který je nutno poznávat, d om ýšlet a vytvářet. Dalším cílem byl co nejlepší vztah člověka s přírodou nebo proměna architektury za účelem zlepšení sociálních podmínek života ve společnosti. Tím vznikla nová řešení
3
7
forem
bydlení.
Ke
stavbě objektů
byl y využívány nové
RIEDL, Dušan. Brněnská architektura 20. století. Brno: Památkový ústav, 1992, s. 8.
materiál y jako napřík lad železobeton 4. Ve 20. a 30. letech dvacátého století se v Brně vyt vořila výz namná skupina funkcionalistů, ke které patřil např. Bohuslav Fuchs, Otto Eisler, Jindřich Kumpošt, Jan Víšek, Jaroslav Polívka ad. . Tito architekti se o prostili od vlivu vídeňsk é architektury a v návaznosti na nejprogresivnější dobové evropské tendence vytvořili fenomén brněnského funkcionalismu, který nalezl ve městě široké uplatnění na nejrůznějších stavbách 5. Německý architekt Ludwig Mies van der Rohe (autor významné brněnské funkcionalistické památky – Vil y Tugendhat) v roce 1933 řekl: „Existují skutečné stavební prvky, z nichž lze vyvinout novou, bohatší architekturu. Dávají nám míru volnosti, které se už nechceme zříci. Teprve nyní můžeme prostor členit, otvírat a spojovat s krajinou, aby se naplnila potřeba prostoru dnešního člověka. Jednoduchost konstrukce, jasnost tektonických prostředků a čistota materiál u se stanou nositeli nové krásy “. V
meziválečné
Evropě
byl y principy funkcionalismu
hlavním
směrem architektury. Na zač átku se ujaly hlavně v zemích, kde se architektura
podílela
Nejhlouběji
se
na
vzniku
moderny
a
ujal
Německu,
funkcionalis mus
v
vyvinula
se
dále.
Holandsku
a Československu. Ve Francii byl výraznější osobou jen Le Cor busier, za zmínku ale stojí i André Lurc at, Robert Mallet-Stevens, a Marcel Lods. V
Československu
a světově
znám ý
rozšiřoval
časopis
funkcionalismus
Stavba 6.
Časopis
Klub
Stavba
Architektů propojoval
německou, holandskou a francouzskou architekturu s domácí a tím přispěl ke společenské a kultur ní pokrokovosti v Československu. Klub
Architektů
a
Stavba
kladli
důraz
na
sociální
podstatu
architektury, která má plnit potřeby a sm ysl doby. Lidé považovali
4
METROPOLITÉ. Funkcionalismus [online]. c2008 [cit. 15. 1. 2015]. Dostupné z:
. 5 KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000, s. 153. 6 Vycházel od roku 1921 pod vedením O. Sterého. 8
architekt y za organizátory života, kteří měli za úkol hlavně zlepšování všeobecné úrovně života 7.
2. Historie Dominikánského náměstí Dominikánské náměstí si své pojmenování nese již od roku 1867, z doby velkého přejmenovávání a přečíslování v městě Brně, kromě několika
let
druhé
světové
války,
kdy
bylo
přejmenováno
na
Rathausplatz – Radniční náměstí, a období 1952–1989, kdy nesl o název náměstí Družby národů. Středověký název náměstí Rybný nebo také Starý rybný trh souvisel s jeho využitím jako tržiště, na němž se nabízel y
a
prodával y
především
ryby 8 (dále
jen
Dominikánské
náměstí). V místech, kde do něho ústí Dominikánská ulice, bylo vždy obestavěno městskými d om y. Pouze za nárožím, v Mečové ulici, kde se tehdy říkalo Za radnicí se počátkem 15. století nacházela brněnská mincovna. Pojmenování area moneta se udrželo ještě dlouho poté. Stará zástavba, v níž se nacházel y renesanční dom y s arkýři, se tu dochovala do počátku 20. století. Neunikla však stavební vlně, která radikálně měnila vzhled vnitřního Brna 9. Náměstí se rozkládá v blízkosti měs tské hradební zdi, kde byl v letech 1228 až 1238 založen d ominikánský klášter. Dominikán y pozval do vznikajícího města Brna markrabě Přem ysl a věnoval jim kostel sv. Michala i okolní pozemky 10. Kostel spolu s konventními budovami vymezil základní tvar náměstí 11. Od 1. poloviny 13. století Dominikánskému náměstí dom inoval kostel sv. Michala. O čtyři sta let později se tento kostel vlivem sprašového podloží zřítil a během obléhání Brna švédskými vojsky byl y jeho zříceniny zasažen y. Ve 2. polovině 17. století zde byl vybudován nový barokní chrám. Budoval se v letech 1659 až 1679 a současnou podobu mu dal 7
METROPOLITÉ. Funkcionalismus [online]. c2008 [cit. 15. 1. 2015]. FLODROVÁ, Milena. Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od13.století po dnešek, Brno 1997, s. 56-57. 9 SAMEK, Bohumil a Karel Otto HRUBÝ. Brno - proměny města, Brno: Blok, 1982. 10 KUČA, Karel. Památky Brna, Brno 1991, s. 43. 11 SAMEK, HRUBÝ, 1982. 8
9
brněnský architekt Jan Křtitel Erna , nákladem nejvyššího zemského soudce hraběte Lva z Kounic, vysvěcen byl olomouckým biskupem Josefem Breinerem. V roce 1784 byl dominikánský klášter zrušen a přeměněn
na
vojenské
sklad iště,
stejně
jako
Zemský
dům 12.
V 16. století byla k dominikánskému klášteru přistavena podle plánů Pietra a Antonia Gabriových nová úřední budova zvaná Zemská soudnice, později
naz ýva ná
také
Stavovský nebo
Zemský dům.
Původně se v Zemském domě měla nacháze t velká zbrojnice, ale k těmto plánům nakonec nedošlo. V roce 1618 tedy uložili stavové direktorovi opatřit
zemských
pro
zbrojnici
peněz nové
kardinálu místo.
Františku
Ten
k oupil
Dietrichštejnovi tři
dom y
na
Dominikánském náměstí a v Panské ulici. Ačkoliv kupní sumy byl y zaplaceny, ke zřízení zbrojnice opět nedošlo a to z důvodu třicetileté války a obléhání města Švédy, kdy byla poničena většina budov na náměstí včetně kostela, kláštera, kaple i domu cisterciaček. Po polovině 17. století byl areál Z emského domu částečně opraven a v prostoru západní a severní části prvního nádvoří byl přistavěn Tribunální dům 13. V 18. století proběhla kvůli špatnému stavu všec h budov rozsáhlá rekonstrukce a dostavba podle projektu Mořice Grimma, která se uskutečnila ve dvou etapách mezi lét y 1717 až 1720 a 1726 až 1728. V roce 1782 byl klášter zrušen , někdejší zemské úřady přesídlil y do zrušeného
augustiánského
kláštera
u
sv.
Tomáše
a
cel ý
areál
Zemského domu, byl předán vojsku. Do roku 1869 sloužil jako skladiště. Od roku 187 4 byl Zemský dům ve vlastnictví města. V roce 1935 byl podle projektu Josefa Poláška rekonstruován na sídlo obecní správy města – Novou radnici 14.
12
KUČA, 2000, Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000, s. 33-34. Spojen ze strany náměstí i hradeb s budovou soudnice. 14 DŘÍMAL, Jaroslav. Brno v minulosti a dnes: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, Svazek 17. Krajské nakladatelství, 2003, s. 33-34. 13
10
2.1.
Královské kaple Královská kaple, zasvěcená Panně Marii a svatému Václavovi byla
založena 25. března 1297 na z ákladě listiny Václava II. . V den zasvěcený Zvěstování Panny Marie daroval král Václav II. této nově založené kapli desátek z dvora a vsi Tvarožné. Podle manželů Severinových se tato listina považuje za zakládající, ale zároveň z jejího textu vyplývá, že k aple byla patrně založena již dříve a sm yslem listiny bylo obdarování rozestavěné, nebo již dokončené a fungující instituce. Od roku 1359 je kaple v dokumentech naz ývána „Královská“ pravděpodobně z důvodu, že v té době město Brno patřilo k nejvýznamnějším královským městům a král Václav II. z de trávil mnoho času 15. Za vlády Václava II. byl y v bloku mezi Rybným trhem a ulicemi Veselou
a Panenskou dva dvorce.
Západní
dvorec, orientovan ý
vstupem s věží do Rybného trhu, tehdy patřil rodu Mikuláše od Věže. Východní dvorec, orientovaný vstupem do Veselé ulice, byl v držení rodu Alramů od druhé čtvrtiny 13. až do poloviny 14. století. Právě v tomto dvorci byl při návštěvách Brna pravděpodobně ubytován Václav II. Kaple byla založena na nároží obou dvorců, ve své lis tině ji ovšem Václav II. lokalizoval jako „poblíž domu Mikuláše od Věže“ 16.
2.2.
Historie severní strany Dominikánského nám. Na
severní
brněnských
straně
Dominikánského
cisterciaček.
Tento
dům
náměstí nejspíše
se
nacházel původně
dům patřil
brněnskému mincmistru Brunovi či Brunonovi, v jehož domě markrabě Přem ysl I. vydal listinu datovanou rok em 1234 a v tomto domě se zdržel
i
v
roce
1240.
Roku
1322
daroval
Jan
Lucemburský
zakladatelce Starobrněnského kláštera Elišce Rejčce patronátní právo ke Královské kapli a sousedícímu domu . Jan Lucemburský tento dům
15
SEVERINOVÁ Jana – SEVERIN Karel – STEHLÍK Miloš, Královská kaple v Brně 1297– 1997: Lukas, Brno 1997, s. 6. 16 SEVERINOVÁ, SEVERIN, 1997, s. 9. 11
předtím získal neznám ým způsobem – uvádí se koupě, dar nebo konfiskát. Eliška Rejčka patronátní právo i darovaný dům převedla právě
na
klášter
cisterciaček
na
Starém
Brně.
Podle
manželů
Severinových toto obdarování potvrdil olomoucký biskup Hynek listinou až roku 1332, protože však roku 1323 abat yše kláštera žádal a biskupa Konráda o jmenování nového správce kaple, muselo k převodu majetku dojít již v letech 1322-1323 17. Z Baier-Zeiserova vyobrazení z roku 1646 je vidět středověká podoba kaple a sousedících dvorců (viz. Obr. A). Ke stavebním úpravám došlo nejspíše kolem roku 1663 v souvislosti přestavb y sousedního domu cisterciač ek. Podle Severinových t ehdy byla severní fronta R ybného trhu včetně začleněné kaple dotvořena do podoby, kterou již známe z prvních fotografií začátku 20. století (viz. Obr. B, Obr. C., Obr. D, Obr. E) Při této razantní přestavbě byla Královská kaple
plně
respektována,
a
proto
výška
nových
budov
byl a
přizpůsobena výšce kaple tak, aby cel ý trakt mohl být pod jednou sedlovou střechou. Po přestavbách zůstal dům v majetku cisterciaček až do zrušení kláštera Josefem II. roku 1783, kdy připadl státu a byl jako mnohé obdobné stavby přeměněn na kasárna a kapli armáda využívala jako skladiště 18. Přes
protest y
památkových
orgánů
a
části
brněnské
kul turní
veřejnosti, která se zasazovala především o zachování kaple a její využívání městským muzeem, byla na příkaz městské správy roku 1908 celá severní fronta náměstí zbořena (viz. Obr. G). Královská kaple byla před asanací a během jejího průběhu zaměřena, zakreslena a fotografována. Stavba byla rozebrána tak, aby všechny kamenné prvky byl y bez poškození zachovány a mohl y být u chovány pro případ budoucí opětovné výstavby 19 (viz Obr. F).
17
SEVERINOVÁ, SEVERIN, 1997, s. 10. Ibid., s. 11. 19 Ibid., s 5. 18
12
2.2.1. Nálet na Brno – Dominikánské náměstí Během náletu na Brno 20. listopadu 1944 zásahy bomb poničil y klenbu dominikánského kostela sv. Michala ve dvou místech. Ušetřen y náletům nebyl y ani nárožní dom y, nacházející se na Dominikánském náměstí, Mečové a Dominikáns ké ulici, které patřil y od středověku zámožným a významným měšťanům. Právě v těchto místech přiléhal y k areálu steré brněnské mincovny: „upravené v polovině 14. století pro potřeby provozu markraběcího dvora moravských markrabat Jana Jindřicha a Jošta (135 0-1411)“ 20. Na Panenské ulici poblíž městských hradeb s e od 2. polovin y 18. století nacházela kasárna a domky spíše chudších řemeslníků a obchodníků. Část této lokalit y byla v letech 1933 –1935 zbořena pro přípravu dostavby Nové radnice. Z důvodu propuknutí druhé světové války k ní ovšem nedošlo a volné místo provizorně sloužilo jako prostranství pro příležitostná zastavení cirkusů a zábavníc h podniků. Při náletu na Brno dne 20. listopadu 1944 byla tato lokalita velice poničena, zejména Veselá ulice. Kromě jiných domů byl zbořen i dům číslo 25, naz ývaný U tří Židů , kde se v roce 1793 narodil autor první poštovní novinové známky v habsburské monarchii, mě dirytec a grafi k Josef Axmann. Teprve v 60. letech 20. s toletí vyplnila částečně tento prostor stavba hotel u International (1960 –1962) a budova domu mód y tehdejšího oděvního družstva Vk us (1965–1966). Zbylá plocha zatím sloužila a slouží k parkování aut 21. 2.2.2. Soutěž na regulaci Dominikánského náměstí Urbanizace asanovaného prostoru mezi Husovou třídou, Panenskou, Veselou a Besední ulicí byla připravována poměrně dlouho, o novém využití se diskutovalo již v meziválečném období 22. V roce 1922 se uskutečnila
soutěž
na
regulaci
severní
strany
Dominikánského
náměstí, do které se přihlásil i architekt Emil Králík, člen regulačního 20
MÜLLER, Zdeněk. Bomby nad Brnem: zpráva o leteckém bombardování města Brna v letech 1944 a 1945. Brno: EXPO DATA, 2005. 21 MÜLLER, 2005, s. 93. 22 ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská okružní třída. Brno: Památkový ústav v Brně, 1997, s. 158. 13
poradního sboru, jehož úkolem bylo „ podávání dobrozdání, eventuálně i přímých návrhů a postupu v přípravných pracích ku opatření celkového regulačního plánu Velkého Brna “ 23 . V roce 1922 architekt Emil Králík poslal své návrhy do soutěže na regulaci Dominikánského náměstí. Záměrem této soutěže bylo vyřešení prostoru mezi ulicemi Veselou a Panenskou, kde se dnes nachází P asáž Jalta. Do prostoru, který uzavírá severní stranu svažitého náměstí umisťuje
Městský
horizontálně v dolní
členěná
části
průběžnými
dům
(viz.
Obr.
gradovanými
náměstí
polosloupy
ustupuje z důvodu
a
H, patry je
Obr.
I).
„Jeho
s předsunutými
akcentována
optického
hmota, římsami
meziokenními
vyrovnání
hmoty
na
svažitém terénu. Postkubistické skulpturální motivy korunní římsy budovy a její dynamicky členěná fasáda koresponduje s vrcholně barokním průčelím Nové radnice od Mořice Grimma “ 24. V roce 1926 Emil Králík řeší regulaci Dominikánského náměstí znovu, ale tentokrát byla rozšířena plocha o asanované budovy v Panenské ulici. Přetváří celé území mezi dnešním Dominikánským náměstím, ulicemi Veselou, Husovou a Besední. Blokovou zástavbou respektuje historický půdorys a uliční síť města. Architektonické řešení naznačuje odklon od dosavadního vývoje k novým jednoduchým formám, uplatňujícím mělké členění fasády a nehluboké zasazení okenních ploch 25 (viz. Obr. J). V roce 1929 byla na severní straně Dominikánského nám ěstí postavena stavba architekta Jaroslava Josefa Polívky, která vycházela z plánů Emila Králíka (viz. Obr. K, Obr. L, Obr. M, Obr. N, Obr. O, Obr. P). „Byla manifestací nezdobného utilitárního puristického funkcionalistického pojetí “ 26.
23
KUČA, 2000, s. 154. CRHONEK, Iloš. Architekt Emil Králík, 1880-1946. Brno: Muzeum města Brna, 1988, s. 37. 25 CRHONEK, 1988, s. 39. 26 KUČA, 2000, s. 165. 24
14
2.2.3. Majitelé budovy pasáže Roku 1930 získal Jaroslav Polívka kolaudační rozhodnutí na čt yřpodlažní obchodní a činžovní dům (viz. Obr. Q). Již v roce 1929 zakoupilo
novostavbu
mezinárodní
hnutí
Křesťanské ho
sdružení
mladých žen (YWCA) (viz. Obr. T). V roce 1934 se stal vlastníkem Československý stát. Podle spisů dostupných v archivu Brněnských vodáren a kanalizací, je zřejmé, že v roce 1934 budovu vlastn ilo Zemské finanční ředitelství a to až d o roku 1954, kdy budova přešla do vlastni ctví Bytové údržby města Brna. Kolem roku 1956 se stal vlastníkem budovy SPM B – Stavební podnik města Brna 27. V roce 1990 se SPMB stal akciovou společností a budovu vlastnil z hruba do roku 1996. Poté cel ý objekt prodal České pojišťovně. Od roku 2005 je vlastníkem Magistrát města Brna. 2.2.4. Využití budovy – novodobá historie V horních patrech p ůvodně zam ýšlelo Křesťanské sdružení mladých žen zřídit ubytovny, jídelny a spole čenské místnosti k účelu péče o mravně narušené ženy a dívky. Od roku 1934 zhruba do konce 60. let v budově pasáže Jalta fungovala Městská jídelna. Dne 27. 9. 1929 byl v prvním suterénu zahájen provoz kina MODERNA. Od roku 1958 do roku 1963 zde působil Filmový klub náročného diváka a od roku 1973 byl do kina přenesen program Kina mladých (z kina Art) a dále kina Ponrepo. Ve druhém suterénu měl SPMB svůj archiv. Od 2. polovin y 50. let se v přízemí pasáže nacházely různé obchody s textilem, bytovými doplňky, kadeřnictví , potraviny a od roku 1970 také TUZE X, který nabízel elektroniku. Po roce 1989 byl TUZEX zrušen a na jeho místě byl otevřen zhruba do roku 2003 autosalon. V prvním až pátém nadzemním podlaží se do roku 1991 nacházel y kanceláře SPMB, ve kterých
pracovalo
až
450
úředníků.
V šestém
podlaží
sídlil
KOVOPODNIK města Brna. Po roce 1991 musel SPMB propustit mnoho zaměstnanců, p roto byla většina kanceláří vyklizena a vedení podniku sídlilo do roku 1992 –1993 jen ve druhém nadzemním podlaží. 27
15
Organizace řízená Národním výborem města Brna.
V roce 1993 SPMB definitivně opustil budovu a horní patra zůstal a prázdná.
V přízemí
a
prvním
patře
měla
své
pracoviště
Česká
pojišťovna, která byla zároveň i vlastníkem budovy . V místech kinosálu fungoval jeden z prvních velkých hudebních klubů Babylon. Kolem roku 2000 se zde prováděl statický průzkum budovy, při kterém byl zjištěn výskyt hlinitanových cementů . Tyto cement y se rozkládají a mají negativní dopad na statiku stavby. Po zjištění nákladů na rekonstrukci byl cel ý objekt uzavřen a začal chátrat. (viz. Obr. U, Obr. V). Na objektu se uskutečnil y jen drobn é stavební úpravy. Došlo k rozšíření
původních
menších
obchodních
prostor
do
větších
odstraněním příček. Dále byl místo jednotlivých vchodů do krámků zvenčí Panenské ulice, zřízen jeden hlavní vchod z Dominikánského náměstí. Byl y vyměněny skla a výplně výloh, vstupy do jednotlivých obchodů a prosklení nad pasáží 28 (viz Obr. R, Obr. S).
2.3.
Historie Kina Moderna–Jalta–Svoboda Dne 5. února roku 1929 požádalo Křesťanské sdružení žen a dívek
(YWCA) o komisionální zjištění způsobilosti místnosti v novostavbě. Tento sál byl původně zam ýšlen jako taneční a přednáškový, ale projektant
Jaroslav
Polívka
byl
ochoten
sdružení
tento
prostor
pronajmout pro kinematograf. Téhož roku sdružení odkoupil cel ý dům. Dne 13. března 1929 došlo ke komisionální mu jednání o projektu a rozhodlo takto: „Hlavní vchod do kina bude z Panenské po schodech do foyeru se šatnou a bude sloužit také jako východ. Vchod z pasáže s foyerem a šatnou bude pouze pro balkon a bude sloužit také jako východ z balkonu. Hlediště 26,5 x 14 x 6,70 metr ů leží v hloubce 6m pod chodníkem při hlavním vchodu z Panenské ulice. Provoz biografu je myšlen s přestávkami mezi jednotlivými představeními, takže není nutné
zřízení
zvláštních
schodiš ť
pro
obecenstvo
přicházející
a odcházející. Protože je v domě projektovaná rozsáhlá krytá pasáž, bylo upuštěno od zřízení čekáren. Záchody budou v kině v přízemí a na 28
16
Osobní sdělení pamětníka, vedoucího projektanta SPMB, rozhovor veden 6. 4. 2015.
balkoně a v pasáži vedle vchodu na galerii. Promítárna bude za balkonem, se samostatným vchodem z pasáže vedle záchodů “ 29. Projekt byl schválen. Dne 20. září 1929 došlo ke konečné kolaudaci a kino bylo provedeno dle projektu s menšími úpravami. Například byla zřízena čekárna v místnosti v rohu pasáže – v místech pozdější prodejny TUZEX – a vedle čekárny bufet. Pokladna se nachá zela naproti vchodu na balkon. Nejvyšší počet sedadel byl stanoven na 659 (přízemí 483, balkon
176).
Protože
nebyl
zvláštní
východ,
musel y
se
dělat
půlhodinové přestávky mezi představeními (při revizi kina 27. 5. 1932 sníženo na 15 minut). Před zahájením muselo být zastaveno používání skladů filmů firm y Paramont. Přítomný zástupce živnostenského úřadu při kolaudaci prohlásil, že budou učiněny kroky k zákazu skladiště. To se stalo a 8. října 1929 Živnostenský úřad firmě Paramont zakázal používání skladiště. Paramont však zákazu nedbal a skla diště dále používal. Vypl ývá to z hlášení z 5. dubna 1933, že firma Paramont má stále skladiště filmů v budově kina a má tam uskladněno pr ůměrně 500 kg filmů. Ještě 15. ledna 1935, bylo skladiště stále ještě používáno a teprve 15. března 1935 bylo firmou P aramont přislíbeno, že skladiště vystěhuje 30. Zda a kdy k tomu došlo, se již nezdařilo zjistit. Schváleným zástupcem kina byla Štěpánka Steinerová – dříve Grossmannová, majitelka a pozdější vedoucí kina Elite. Ředitelem se stal její manžel . Promítači August in Kessner a Bohdan Klement. Dne 5. listopadu 1929 byla svazu udělena licence s podmínkou, že bude 20% čistého zisku odvádět spolku Svaz Charit y v Brně. Dne 27. z áří 1929 zahájilo kino Moderna provoz filmem Lež Niny Petrovny režiséra Hannse Schwarze s Brigitou Helmovou, Františkem Ledererem a Warwickem Wardem. Tento film byl něm ý doprovázen ý hudbou Maurice Jauberta. Již v roce 1930 kino provedlo kroky k přípravě promítání zvukových filmů. Bylo nutné provést stavební
29
Archiv města Brna, f. Novák Václav, T 68, Historie brněnských kinematografů 18961981,s.365. 30 AMB, f. Novák Václav, T 68, Historie brněnských kinematografů 1896-1981, s. 366. 17
úpravy jako například zmenšení záchodů na balkoně, odstranění pěti sedadel z lóže čímž se jejich počet snížil na 171, celkově na 654 sedadel a o tento získaný prostor byla rozšířena promítárna. První film promítaný po kolaudaci úprav byl film Zpívající město s Janem Kiepurou a opět s herečkou Brigitou Helmovou. Později sdružení přenechalo provoz na 15 let Ottu Schimmerlingovi, který koupil zařízení a dáva l provozní kapitál, zatímco sdružení pronajímalo místnosti. Kino Moderna bylo první dobře prosperující moderní kino v Brně. V roce 1931 znalci ze Zemského úřadu sestavili pravděpodobnou finanční bilanci a celkový zi sk kina odhadli na 355 000 Kč. V pozdějších letech vznik ala v Brně další moderní kina a vlivem hospodářské krize se snížil i z isk kina Moderna, v roce 1937 klesl na 85 217 Kč. Dne 1. července 1936 byla odstraněna lóže v přízemí a tím se zvýšil počet sedadel na 701 (přízemí 530 a b alkon 171), při další revizi 8. prosince 1950 byl počet sedadel opět snížen na původní stav 659 sedadel. Dne 21. května 1939 byl na krátkou dobu ustanoven nový z ástupce Ferdinand Pernica. Téhož roku se stal doktor státních věd Arthur Feist se svolením úřadu říšského protektora na dalších patnáct let majitelem kina Moderna. Tento zámožný muž b yl také nájemcem kina Elektra v Moravské Ostravě, Palác ve Slezské Ostrav ě a majitelem firmy Defa film, půjčovny a výrobny filmů. Jako dalšího zástupce nechal schválit Jiřího Kozla a po jeho žádosti mu byla 1. března 1944 udělena licence pro kino Moderna 31. Dne 7. února 1941 byla kinu Moderna povolena pohyblivá rekla ma v ulicích Brna, nošením standardů s nápisy nebo jízdy auta oblepeného plakát y k jednotlivým filmům. Dne 3. března 1941 v 17,25 hodin byl ohlášen telefonický zákaz filmu Pro kamaráda a nařízeno okamžité stažení z programu. Představení od 17 hodin mohlo být dokončeno , ale
31
18
AMB, f. Novák Václav, T 68, Historie brněnských kinematografů 1896-1981, s. 367
v 19 hodin nesměl být film promítán. Kino ten den již nehrálo, co byl o ve filmu shledáno závadným, není známo “ 32. Při náletu 20. listopadu 1944 byl částečně poškozen vchod a šatna z Panenské
ulice,
nebylo
však
takového
rázu,
aby
ohrožovalo
bezpečnost návštěvníků, nosné konstrukce zůstal y nedotčen é, takže bylo povoleno dnem 2. p rosince 1944 opět zahájit provoz. Pouze šatna nesměla být používána a musela být oddělena dřevěnou přepážkou do konečné opravy. Všechny škody způsobené náletem byl y do 7. února 1945 odstraněny, tímto dnem mohla být provozovna v plném rozsahu používána. V květnu
roku
1945
vedl
kino
Bohumír
Hirsch
za
podpory
Národního výb oru města Brna. Kino promítalo film y zapůjčené polním kinem Rudé armády. Byl y to převážně reportážní film y, pouč ující veřejnost o průběhu bojů jako např. Bitva o Rusko . Filmy byl y natočeny
americkými
filmaři
za
ústupových
i
útočných
bojů
v Sovětském svazu. Promítání probíhalo dopoledne i odpoledne za volný vstup. Tyto filmy mělo kino na programu pouze t ýden, poté by la dokončena veškerá úprava kina a mohl se zahájit normálního provoz , ke kterému došlo dne
2. června 1945 filmem Cesta do hlubin
študákovy duše. Správcem kina byl Jiří Kozel a promítač Oskar Fischl 33. Od 2. prosince 1955 došlo k větší úpravě interiéru, byl o zřízeno i podium pro estrády a provoz byl opět zahájen 1. června 1956 filmem Vzorný kinematograf Jaroslava Haška . Dnem 11. února 1958 zahájil pravidelnou činnost Fi lmový klub náročného diváka každé úter ý v 17,45 a 20 hodin a to po deseti předst aveních na jaře a v zimě . Promítány byl y vybrané klasické film y. Od 1. ledna 1963 byl Filmov ý klub přenesen do kina Studia. Dnem 4. ledna 1963 byla zahájena větší adaptace kina. Během této přestavby byla zřízena čekárna s bufetem, dřívější vchod změněn na východ a v chod z Panenské ulice zrušen. I vchod do promítárny byl zrušen a nahrazen pokladnou. Všechna 32 33
19
Ibid., s. 368. AMB, f. Novák Václav, T 68, Historie brněnských kinematografů 1896-1981, s. 368-369.
sedadla v sále se vyměnila za nová a jejich počet byl opět snížen na 393. Dnem 21. srpna 1968 dostalo kino název Svoboda, ale 26. září 1969 bylo kino opět pojmeno váno Jalta. Z důvodu zastavení provozu v kině Art, zahájilo v kině Jalta roku 1973 sv ůj program Kino mladých filmem Piráti na Albertině. Dnem 2. května 1977 byl v kině přerušen z důvodu úprav. Po přestavbě zahájilo kino provoz jako Kino mladých ve čtvrtek 13. října 1977. Slavnostní představení v 19 hodin zahájil orchestr brněnské konzervatoře za řízení prof. dr. Zbyňka Mrkose. Zahajovací projev pronesl náměstek ředitele SMK Josef Březina. Promítnut
byl
v premiéře český barevný f ilm
režiséra Oldřicha
Lipského, Ať žijí duchové 34. O den později byl zahájen normální provoz pro obecenstvo. Později byl počet sedadel snížen na 250, všechny podlahy v hledišti, ve všech místnostech a komunikacích kina byl y pokryt y koberci, pro zlepšení nejen vzhledu, ale i akus tiky. Dále došlo i k upravení a vylepšení světelnosti promítání a čistota zvuku 35.
2.4.
Historie pasáží – komparace Slovo pasáž pochází z francouzského slova le passage, které
znamená průchod budovou. V českém jaz yce pasáži odpovídá výraz „galerie“. Slovo pasáž pravděpodobně poprvé použil okolo roku 1860 Jan Neruda, který po návratu z Francie řekl: „Ještě větší náklad vede se ale na boulevart des Italiens, i průjezdů domovních je užito n. př. k elegantním výstavám fotografickým. Rozsáhlé jako galerie v Palais Royal jsou blysknavé, zářící a bohaté ty chodby četných „pasáží“, průchodů
to
z ulice
do
ulice,
krytých
sklem
a
poskytujících
nejpříjemnější procházku za dešťů až příliš častých. Menší obchodníci spojují se k výstavám ve velkých
„bazarech“, v nichž při zemi
a v prním patře je na sta krámků. “ (Jan Neruda, Pařížské obrázky, Praha 1864, s. 31)
34 35
20
AMB, f. Novák Václav, T 68, Historie brněnských kinematografů 1896-1981, s. 370. Ibid., s. 370-371.
Vznikající pasáže se v určité době nazýval y bazary. V německém jaz yce se průchozí dům nejčastěji označuje termínem „Durchhaus“ a nejvíce byl rozšířen v oblastech Lipsk a. Pasáže se zrodil y již v 18. století v Paříži a sloužil y spíše ja ko úkryt před nepřízní počasí a teprve v 19. století se rozšířil y do ostatních měst. V Praze vzniklo funkční
rozlišení
průchodu
a
pasáže.
Pasáž
umožňuje
průchod
budovou, ale bývá širší a plní předevš ím obchodní funkci, zatímco průchody jsou užší a slouží jen k procházení z jednoho místa na druhé. V Praze se v důsledku nečíslování domů dlouho označovaly dom y jmény majitelů jako např. U Kočků, nebo podle domovního znaku U Bíleho jednorožce 36. Brněnských
pasáží
je méně, než v hlavním městě, ale svoje
společenské a obchodní funkce plní stejně dobře. Mezi nejvýznamnější a nejznámější funkcionalistické pasáž e v Brně jistě patří například Pasáž Alfa, Pasáž Beta (dříve Moravská banka), P asáž Jalta nebo pasáž hotelu Slovan (dříve Hote l Passage) ad.. Zatímco P asáž Jalta navrhl i postavil Jarosla v Polívka, investor a stavitel P asáže Alfa František Hrdina si pro svůj projekt vybral architekta Bohuslava Fuchse, který již měl mnoho zkušeností s realizací pasážových domů. V roce 1930 předal Bohuslav Fuchs své finální plány kanceláři Františka Hrdiny, která t yto plány po menších úpravách přijala za své. Zatímco u Pasáže Jalta byl majitelem i projektantem Jaroslav Polívka, u Pasáže Alfa se po reali zaci stal výhradním majitelem investor. U Pasáže Beta to byl a Moravská banka, kdo v roce 1928 dal podnět ke vzniku nové budovy na místě bývalého Kounicova paláce. Pro tuto stavbu, byla vyhlášena architektonická soutěž, do které se přihlásilo mnoho architek tů jako například Emil Králík, stejně jako do soutěže o regulaci Dominikánského náměstí, Miloslav Kopřiva, Jan Víšek, Ernst Wiesner, Jaroslav S yřiště a také Bohuslav Fuchs. Konečný návrh vytvořili podle soutěžní porot y architekti Ernst Wiesner a Bohuslav Fuchs. 36
Projektování
měl
na
starosti
Bohuslav
Fuchs
a
teprve
BROŽOVÁ, Michaela, Anne HEBLER a Chantal SCALER. Praha: průchody a pasáže. Praha: Volvox Globator, 1997, s. 10-13.
21
podrobnější
zpracování
probíhalo
v kanceláři
Ernsta
Wiesnera.
Realizace stav by se uskutečnila v letech 1929 –1930. Co se t ýče samotných budov zmiňovaných pasáží, všechny se nachází
v centru
města
Brna. Pasáž
Alfa na rohu ulic Jánské
a Poštovské a svou pasáží navazuje na objekt y orientované do náměstí Svobody. Pasáž Beta, budova bývalé Moravské banky je dominantou náměstí Svobody a umožňuje průchod do ulice Veselá. Pasáž Jalta umožňuje průchod z Dominikánského náměstí do ulice Panenská . Budova pasáže Alfa má osm nadzemních podlaží a jedno podzemní, zatímco šestipatrový P alác Jalta má podzemní podlaží tři , z nichž se jedno nevyužívalo ke komerčním účelům, ale sloužilo jako kryt civilní ochrany. Beta pasáž je stejně jako Jalta šestipatrová a má jedno podzemní podlaží. Pol yfunkční b udova s Alfa pasáží je tvořena jednopatrovou obchodní halou s galerií krytou proskleným stropem, na niž ve vyšších patrech navazují obytná křídla se třemi dvory . Z pasáže vede osm vchodů do zhruba 180ti bytů. V přízemí Pasáže Jalta se taktéž nachází obchodní prostory a nad nimi prosklený stro p, bez galerie.
Široký průchod
účelům.
V původních
Pasáže
plánech
Beta P asáže
slouží Alfa
taktéž i
Jalta
k obchodním se
v prvním
podzemním podlaží nacházel sál kina. V místě Kina Jalta se později nacházel hudební klub Babylon a prostory K ina Alfa dodnes slouží alternativní divadelní scéně Hadivadla. Vyšší patra uvedených pasáží plnil y převážně funkci obytnou a administrativní. „Pasáž je totiž tak mohutnou stavbou, že o její rozložitosti nemůže mít obyčejný smrtelník ani potuchy. Prostým okem vidí jen povrch, zdi, sklo, kov, patra, která se vrství nad sebou do výšky. Pod povrchem se však rozprostírá bezmála stejně hlu boko podzemní labyrint chod eb a sklepení, každý kdo tam je vázán například pracovními povinnostmi, zná jen určitý omezený úsek […].“ (Výňatek z citace, Karel Pecka, Pasáž, 1995) 37.
37
Citát z: BROŽOVÁ, Michaela, Anne HEBLER a Chantal SCALER. Praha: průchody a pasáže. Praha: Volvox Globator, 1997, s. 35.
22
3. Stavitel Jaroslav Josef Polívka Jaroslav Polívka se narodil 20. dubna roku 1886 v Praze. Studoval stavební inženýrství na Spolkové vysoké technické škole v Curych u (ETH). Od roku 1916 do 1917 pracoval pro italskou firmu jako vedoucí inženýr pro železobetonové konstrukce ve Florenci i a později v Curychu. A v neposlední řadě studoval Polívka na České vysoké škole technické, kde v roce 1917 získal doktorát. Jaroslav Polívka byl odborník na železobetonové konstrukce, pro které využíval foto elastickou metodu. Po návratu z vojenské služby, kterou vykonával v Piavě, a kde byl vážně zraněn, nejdříve pracoval na m inisterstvu veřejných prací. Později si v Praze založil vlastní stavební projek ční a prováděcí firmu. 38 Mimo jiné ovládal Jaroslav Polívka mnoho cizích jaz yků, kte ré se naučil vlastní pílí již při studiu na gymnáziu , zajímal se i o poesii. Jaroslav Polívka byl velkým propagátorem českého skla, především našeho patentu – sklobetonu firm y Verlith, který se používal například k zastřešení městských pasáží . Vydával mezinárodní časopis Tcheco Verre, ve kterém publikoval text y řady odborníků v několika jaz ycích . Dodnes
je
to
zdroj
fotografií
prvorepublikových
výloh ,
sklobetonových konstrukcí, skleněných tvárnic a obkladů u nás i v zahraničí 39.
Z architektonického
hlediska
Polívkova krátkodobá spolupráce s českým
je
nejdůležitější
architektem Josefem
Havlíčkem, se kterým se podílel na řadě staveb. Výsledkem spolupráce byl y například jedny z prvních konstruktivistických pražských paláců - Palác Chicago na Národní třídě (viz. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.), nebo Palác Habich ve Štěpánské ulici (viz. Obr. W). Na počátku války v roce 1939 se Polívka odstěhoval do Spojených států amerických . Dne 30. září roku 1940 se podařilo také jeho manželce, která byl a židovského původu, a dětem uprchnout jedním 38
ŠLAPETA, Vladimír. Buffalo, F.L. Wright a Jaroslav Polívka.[online], [cit. 8. 4. 2015]. Dostupné z < http://www.fa.vutbr.cz/home/slapeta/dopis_c17_NY.htm> 39 LUKEŠ, Zdeněk. Konstruktér Jaroslav Polívka.[online], c2011, [cit. 9. 4. 2015], psáno pro internetový deník Neviditelný pes. Dostupné z 23
z posledních vlakových spojů z protektorátu. V USA se stal Polívka vysokoškolským profesorem na ka lifornské univerzitě v Berkele y. Tam prováděl spolu s italským vynálezcem Victorem di Suvero výzkum y konstrukcí zborcených ploch, které si později nechali patentovat. Vyučoval na částečný úvazek i na Stanford Universit y v Palo Alto. „V té době již patřil k mezinárodně známým expertům ve výpočtu i provádění
konstrukcí “ 40.
stavebních
V letech
1949–1959
spolupracoval s nejvýznamnějším americkým architektem dvacátého století Frankem Lloydem Wrighte m. Dva projekt y se uskutečnil y – budovy firm y S. C. Johnson and Son v Racine ve státě Wisconsin (1946–1951), dále známé Guggenheimovo muzeum v New Yorku (1946–1959), kde je Polívka auto rem betonové konstrukce. Dne 9. února 1960 zemřel Jaroslav Polívka v Berkeley, o rok později než Frank Lloyd Wright. J aroslav Polívka se dlouhodobě přátelil například s Robertem Maillartem , Eugéne Freyssinetem, Auguste Perretem, Le Corbusierem,
Erichem
Mendelsohnem,
Adolfem
Loosem,
Richardem Neutrou a především Eduardem Torrojem , kterého v roce 1950 přivedl k Wrightovi 41.
3.2.
Spolupráce Jaroslava Polívky s Frankem Lloydem Wrightem Frank
Lloyd
Wright
patří
k nejvýznamnějším
americkým
architektům 20. století. Navrhl přes 1000 prací, byl uznávaný také jako teoretik, urbanista a designér. Typické pro jeho tvorbu je otevřené propojení
vnitřních prostor,
které
uplatňoval
ve svém
konceptu tzv. prérijního domu. Wright hovořil o „Přírodě s velkým P, stejně jako Bůh se píše s velkým B“ a tvrdil, že „Příroda je největším ztělesněním Boha, jaké známe “ (Interview vedené Mikem Wallacem, září 1957) Své budovy souhrně naz ýval „organická architektura“ , což je fráze pocházející od Louise Sullivana, Wright někdy hovořil o organické
architektuře
vztaženy k celku, 40
stejně
jako jako
takové, se
v níž
celek
jsou
vztahuje
všechny
části
k částem,
„Ke
ŠLAPETA. [cit. 8. 4. 2015]. Kolowratovy domy [online]. c2012-2015. [cit. 17. 4. 2015]. Dostupné z: < http://www.kolowrat.cz/cs/kolowratovy-domy/kolowratovy-domy/palac-chicago>.
41
24
kontinuitě a integritě, a dále prohlašoval, že organická budova, ať stojí kdekoliv, je přiměřená času, přimě řená místu a přiměřená člověku“ 42. Frank Lloyd Wright ovlivnil nejen americkou architekturu, ale působil i v Japonsku a také svou tvorbou výrazně ovlivnil evropskou scénu . Jaroslav Polívka si po válce ve S pojených státech zalo žil vlastní konzultační kancelář. Když si Wright v časopise Architectural Forum v lednu 1946 postěžoval, že inženýři jsou „úplní blázni“, ozval se mu Jaroslav
Polívka
zkušenosti.
v polovině
Wright
tehdy
února
dopisem
intenzivně
a
nabídl
pracoval
na
mu
své
návrhu
Guggenheimova muzea a obratem Polívku pozval do Taliesin West. A takto v roce 1946 vznikla dlouhodobá konzultativní spolupráce Jaroslava Polívky a Franka Lloyd Wrighta, která trvala s přestávkami téměř 13 let 43. Přírodní
materiál y
byl y
po
většinu
devatenáctého
století
v architektuře opomíjeny, ale i novější materiál y, jako beton, ocel, plech a sklo se používal y nemoderními způsoby. Wright vnímal t yto nové materiál y a metody jejich použití jako „kouzelný kufřík“ architekta dvacátého století “ 44. Budova Johnson Wax Building, nebo Guggenheimovo
muzeum
představují
příklady
využití
železobetonových konzolových kons trukcí, na kterých se podílel i Jaroslav Josef Polívka. Stavitel elegantně vyřešil konstrukci bez podpory sloupů, o kterých se Wright domníval, že budou muset být umístěny na okraji točité rampy 45. Guggenheim byl ohromen konceptem stoupající spirál y a projekt podporoval až do své smrti. Stavba budovy byla v letech 1943 až 1956 neustále odkládána kvůli průtahům, jako například kvůli „ změnám v podmínkách staveniště, stavebních předpisech, změně programu
42
PFEIFFER, Bruce Brooks. Frank Lloyd Wright: 1867-1959 : stavby pro demokracii. Praha: Slovart, c2005, s. 13-14. 43 ŠLAPETA, Vladimír. Buffalo, F.L. Wright a Jaroslav Polívka.[online], [cit. 8. 4. 2015]. Dostupné z < http://www.fa.vutbr.cz/home/slapeta/dopis_c17_NY.htm> 44 PFEIFFER, 2005, s. 12. 45 Ibid., s. 12. 25
muzea, nebo stoupajícím nákladům na materiál a stavbu “ 46. Nakonec se vše vyřešilo a 16. srpna roku 1956 stavba začala. Stavba byla ukončena až po Wrightově a Guggenheimově smrti. Dne 21. října roku 1959 se muzeum otevřelo veřejnosti 47. Specifikum konstrukce stavby: „absence viditelných opor – betonové části se odlévaly v obrovských matricích;
architektonická
idea
vtělená
do
projektu
ve
svých
technologicko -inženýrských nárocích předběhla dobu a mohla být p o řadě
odřeknutí
realizována
jen
díky
spolupr áci
architekta
a odvážného, vynalézavého stavebního podnikatele – ale i tak za cenu jistých kompromisů“ 48. Guggenheimovo muzeum patří k mezinárodně proslul ým a uznávaným muzeím umění nacházející se v srdci New Yorku
a
je
jednou
z nejvýznamnějších
architekto nických
ikon
20. století. Pomocí tzv. foto-elastické metody navrhl bezpečný nosn ý s ystém, vyřešil konstrukci stoupající rampy ve volném prostoru, aniž by bylo zapotřebí použít podpory sloupů. Tento mimořádný výk on měl zásadní dopad na konečné provedení interiéru muzea 49. 3.2.1. Johnson Research Tower V roce 1936 společnost S. C. Johnson and Son Company zvažovala rozšíření továrny v Racine o výzkumné laboratoře. Herbert F. Johnson zadal tuto zakázku Wrightovi, který už v letech 1936 až 1939 pro společnost vybudoval nové administrativní budovy. Tyto budovy se rychle stal y senzac í po celém světě a řadí se k 25ti nejlepším stavbám 20. století: „Je to stejně pozoruhodné jako hollywoodské kulisy, stavba je dílem tvořivého géni a, který zde navrhl účinné, pohodlné a zároveň krásné místo, kde budou úřednici společnosti Johnson Wax pracovat“. (Časopis Life, vydání z 8. Května 1939). Proto si Herbert F. Johnson si uvědomoval, že každá stavba připojená ke slavné administrativní budov ě musí respektovat charakter té původní.
46
Ibid., s. 69. Ibid., s. 70. 48 ŠEVČÍK, Oldřich. Architekti, programy, realizace: paralelní texty ke studiu dějin a teorie architektury. V Praze: České vysoké učení technické, 2011, s. 38. 49 HLAVÁČEK, Dalibor, koncept výstavy: idhea architekti. Informace ze stálé výstavy v Paláci Chicago, Praha 2015. 47
26
Návrh Wrighta se skládal ze čtrnácti pater, sedm z nich ve tvaru čtvercových ploch s kruhovým mezaninem nad každým z nich. „Cel ý vnější povrch byl zapouzdřen ve skleněné trubici, jako u přilehlé kancelářské budovy, přičemž deskové sklo bylo kvůli lepší izolaci připevněno k vnitřnímu povrchu 50“ Frank Lloyd Wrigh t tento návrh okomentoval:
„Zdálo se mi to jako přirozené řešení. K Slunci
soustředěná laboratoř, kterou dnes nazýváme Heliolab, ožila svým vlastním
životem
a
p oskytla
pracovní
prostor
s různými
druhy
příjemného osvětlení a přímých propojení “. Z obrovského komínu se konzolovitě rozšiřují podlahové desky jako větve
stromů,
a
působí
tak
jako
dostatečná
vertikální
izolace
jednotlivých oddělení. Výtah a schodiště ved ou hlavním komínem nahoru a spojují všechna oddělení vzájemně. Podobně jako v buněčné struktuře kmene stromu vedou všechny obslužné systém y a potrubí nahoru a dolů vlastními centrálními tahy. Jednoduchý železobetonov ý základ hlavního jádra byl nazván „hlav ní kořen“ a vychází z nápadu, který Frank Lloyd Wright realizoval v projektu St. Mark’s Tower v New Yorku v roce 1929. Věž je tedy uvolněna od okrajových podpůrných prvků a zdvihá se elegantně ze zahrady a bazénků, které obklopují její základy, zatímco pro storný dvůr na třech stranách poskytuje prostor pro parkování 51. Jedna z nejvyšších staveb postavená na principu konzol y je 47 metrů vysoká a její jádro je zapuštěné 16 metrů do země. Jednou z technických vymožeností, které Wright použil, bylo přes 5800 tru bic z ohnivzdorného skla P yrex, které slouží jako okna, nebo přep ážky v interiéru 52. Na obklad budovy je použito více než 21 000 cihel, které mají t ypickou firemní barvu „Cherokee Red“ Jaroslav Polívka se s Frankem Lloyd Wrightem podílel také na dalších pěti nerealizovaných projektech především Buterfly Bridge
50
PFEIFFER, Bruce Brooks. Frank Lloyd Wright: 1867-1959 : stavby pro demokracii. Praha: Slovart, c2005, s. 67. 51 PFEIFFER, 2005, s. 67. 52 HLAVÁČEK, Dalibor, koncept výstavy: idhea architekti. Informace ze stálé výstavy v Paláci Chicago, Praha 2015. 27
v zálivu v San Francisco (1948), Roger Lacy Hotel v Dallasu (1946) a Mile High Illinois Building v Chicagu (1956) 53.
3.3.
Spolupráce Jaroslava Polívky s architektem Josefem Havlíčkem Josef Havlíček byl český funkcionalistický architekt a umělec,
zakládajícím
členem
respektovanou s velkou
řadou
skupiny
osobností
mladých
meziválečné
významných
umělců
avantgardy,
archi tektů,
Devětsil.
Byl
spolupracoval
projektantů,
stavitelů
a umělců. Nejdelší a nejintenzivnější spolupráce trvající od roku 1928 do roku 1936 byla s prof. inž. arch. dr. Karlem Honzíkem, nositelem Řádu práce. Jejich spolupráce trvala osm let a jejich nejznámější realizovaná stavba je budova Všeobecného penzijního ústavu v Praze na Žižkově. Další z navrhovaných staveb Josefa Havlíčka, po rozpadu spolupráce s Karlem Honzíkem je například sanatorium v Poděbradech nebo blok činžovních domů na Letenské pláni tzv. Mo lochov 54. Nutno uvést i další důležitou spolupráci Josefa Havlíčka s prof. inž. arch. Karlem Neumannem, která trvala od roku 1956 55. Po druhé světové válce se věnoval celé sérii projektů, které ovšem neměl y velkou naději na realizaci. Když si Jaroslav Polívka založil v Praze stavební firmu, zaměstnal v ní mladého a nadaného žáka Josefa Gočára, kte rým byl Josef Havlíček a tak vznikla jejich spolupráce 56. Spolupráce Jaroslava Polívky s Josefem Havlíčkem byla velice plodná, ačkoliv trvala jen tři roky. Jednou z prvních společných projektů byl Obchodní dům Dunaj v Praze, který se měl nacházet na nároží Národní třídy a Voršilské ulice. Tento projekt z roku 1927 se neuskutečnil a zůstal pouze v podobě návrhů. Jaroslav Polívka zde prováděl statické propočt y. Josef Havlíče k se k návrhu vyjádřil takto: 53
ŠLAPETA, Vladimír. Buffalo, F.L. Wright a Jaroslav Polívka.[online], [cit. 8. 4. 2015]. Dostupné z < http://www.fa.vutbr.cz/home/slapeta/dopis_c17_NY.htm>
54
HLAVÁČEK, Dalibor, koncept výstavy: idhea architekti. Informace ze stálé výstavy v Paláci Chicago, Praha 2015. 55 HAVLÍČEK, Josef. Návrhy a stavby: 1925-1960, Praha SNTL 1964, s. 7-10. 56 ŠLAPETA, Vladimír. Buffalo, F.L. Wright a Jaroslav Polívka.[online], [cit. 8. 4. 2015]. Dostupné z < http://www.fa.vutbr.cz/home/slapeta/dopis_c17_NY.htm> 28
„K návrhu domu Dunaj lze poznamenat, že naším projektem, jenž v předběžné magistrátní komisi dostal příslib stavebního povolení, jsme získali u stavebníka možnost pokračovat na návrhu k realizaci – leč bez nejmenší vyhlídky na uskutečnění moderní stavby. Za daných podmínek jsem se návrhu dále nezúčastnil, tím sp íš, že jsem současně získal práci na návrhu domu Habich“ 57. A stejně tak u obytného, kancelářského a obchodního domu Habich v Praze, prováděl Jaroslav Polívka spolu s inž. Zdenkem Schwarzem statické výpočty. Tento projekt už se uskutečnil, stavba se nachází na Štěpánské ulici. Jaroslav Polívka spolupracoval s Josefem Havlíčkem také jako statik
v inovativním
návrhu
Nuselského
viaduktu.
Myšlenka
na
přemostění Nuselského údolí má dlouhou historii, datuje se od konce 19. století. Před realizací konečné podoby mo stu proběhlo několik architektonických soutěží. Havlíček a Polívka se zúčastnili již první vypsané soutěže v roce 1927. Navrhli jedinečné řešení inspirované vizemi Le Corbusiera. Most měl být symbiózou obytné a dopravní funkce. Josef Havlíček k tomuto projektu: „Tehdy jsme navrhli konstrukci s nestejnojmennými výložníky ve tvaru písmene T, přičemž kratší rameno bylo vždy krakorcem, na němž spočívalo rameno delší. Pilíře konstrukce tvořily schodišťový a výtahový prostor domů, jejž pilíře obestavovaly, a byly odděleny dilatační spárou s pružnými kryty při vstupech do bytů a jinými úpravami, aby se předešlo přenášení otřesů mostovky na byty “ 58. Okrajově se Jaroslav Polívka podílel i na protot ypu moderního obytného domu Svazu čs. díla na výsta vě soudobé kultury v Brně (1926–1928). Podle Havlíčka p ro tehdejší éru kapitalistického tzv. stavebního ruchu 59 byla t ypická snaha zajišťovat finanční rentabilitu stavby v každém možném směru. Je potřeba kanceláří – dobře, leč raději k nim ještě dvě patra bytů, aby bylo zajiš tění i v tomto směru, a dol e
57
HAVLÍČEK, 1964, s. 23. Havlíček, 1964, s. 120. 59 Trvala jen krátce, světová krize po roce 1930 ji zastavila. 58
29
ovšem místnosti obchodní. V ustoupeném patře menší kanceláře či ateliéry s byt y pro svobodné a ve dvoře tolik garáží, kolik jich úřad při komisi o stavební povolení ponechá. Přes tuto pestrost náplně bylo ve srovnání např. s obytnými stavbami pod státní patronací možno užít nepoměrně pokročilejší techniky, jež se projevila i v architektonickém výrazu. Stavba má rámovou železobetonovou konstrukci s výplňovým i zdmi a parapet y z lehkých křemelinových tvárnic bostone a jinak běžný komfort 60. 3.3.1. Palác Chicago Funkcionalistický palác v centru Prahy Chicago si nechal v roce 1927-1928 postavit hrabě a významný diplomat Jindřich Vilém Kolowrat-Krakowský, významný diplomat a národohospodář, vlastenec a protifašistický bojovník, mecenáš a posle dní z dětí hraběte Leopolda Filipa Kolowrat -Krakowského. Jindřich mimo jiné získal dvě vysoké státní vyznamenání 61. Hrabě palác vyměnil za zámek z počátku 18. století, který se nachází v Týnci poblíž Klatov. Tento zámek byl postaven podle návrhů barokního architekta Giovanniho Battist y Alliprandiho. Jeho výstavbu zahájil okolo roku 1700 Maxmilián Norbert z Kolowrat, a do dnešní podoby byl přibližně v roce 1760 přestavěn jeho synem Janem Josefem Krakowským z Kolowrat 62. V roce 1927 Jindřich Vilém Kolowrat-Krakowský prodal zámek právě Jaroslavu Polívkovi, který se pokusil zámek přestavět v luxusní hotel, ten ale brz y zkrachoval. V současné době je zámek ve vlastnictví soukromého sběratele umění. Palác Chicago byl realizován opět ve spolupráci stavitele Jarosla va Polívky s Josefem Havlíčkem. Dům nacházející se v Charvátově ulici patřil spolu s Baťovým palácem obuvi mezi nejmodernější dom y tehdejší Prahy. Palác byl jeden z prvních konstruktivistických paláců.
60
Ibid., s. 23. Za odbojovu činnost v průběhu druhé světové války byl od Eduarda Beneše vyznamenán Válečným křížem a v roce 1991 z rukou prezidenta Václava Havla převzal na Pražském hradě Masarykův řád druhé třídy. 62 SARVAŠ, Rostislav. Očima nejstaršího z Kolowratů. Brno: Zvláštní vydání..., 1994, s.64. 61
30
„Konstruktivistická teorie vyvozuje architektonický t var z utilitární potřeby, z účelu a z materiálu, nikoliv z dekorativních fantazií. Došlo k výrazné přeměně jednotlivých prvků architektury – oken, stěny, střech. Právě na Chicagu jsou t ypické prvky konstruktivistické architektury dobře patrné – železobeton ová konstrukce, pásová okna a plochá střecha. 63“ „Původní návrh byl v parteru doplněn o výkladní skříně; uliční pozemek,
který
výkladní
skříně
zabral y,
byl
hraběti
Jindřichu
Kolowrat-Krakowskému propůjčen „za roční nájemné 2 835 Kč, které splatné jest kaž doročně najednou do 8. ledna u hlavní městské pokladny“ 64. Po roce 1989 se ujal správy a obnovy celého majetku syn hraběte Jindřicha, František Tomáš Kolowrat -Krakowský. Po jeho úmrtí v roce 2004 přebírá řízení a správu rodového majetku Dominika Kolowrat-Krakowská.
Jednou
z hlavních
zásad
rodu
Kolowrat -
Krakowských je rodový majetek řádně spravovat a udržovat pro další generace 65. Palác Chicago byl postaven na původní Ferdinandově třídě ( nyní Národní), v místě domu číslo popisné 58 s hranolovitou vížkou. Původní ústí Charvátovy ulice bylo zastavěno a vyřešeno průchodem. Jindřich Kolowrat Krakowský zařídil v paláci prodejnu zemědělských produktů z podniků v Týnci. „Zemědělství má také průkopníka nových výrobních a prodejních metod, svého Baťu. Je jím velkostatk ář Jindřich Kolowrat -Krakowký, majitel panství Týnec u Klatov, který postavil v Praze Palác Chicago. Opatřil jej vymoženostmi amerických mrakodrapů a zařídil v něm prodejnu zemědělských výrobků ze zemědělských podniků v Týnci. Aby dosáhl rychlého odbytu sv ých výrobků, zřizuje pan Kolowrat v Praze prodejnu, kde bude prodáváno mléko, domácí chléb, zelenina a různé
63
Kolowratovy domy [online]. c2012-2015. [cit. 17. 4. 2015]. Dostupné z: . 64 HLAVÁČEK, Dalibor, koncept výstavy: idhea architekti. Informace ze stálé výstavy v Paláci Chicago, Praha 2015. 65 HLAVÁČEK, Dalibor, koncept výstavy: idhea architekti. Informace ze stálé výstavy v Paláci Chicago, Praha 2015. 31
mlékárenské výrobky“ . (Článek Zemědělský Baťa z agrárního časopisu Role, 17. 6. 1928, Praha). V současné době je palác využíván především jako kanc elářská budova. Nachází se zde například mnoho advokátních kanceláří, nebo Vyšší odborná škola – Vyšší obchodní podnikatelská škola (Obr. A). Úspěšnou
spolupráci
Jaroslava
Polívky
s
Josefem
Havlíčkem
ukončil spor o projekt paláce pojišťovny Donau na Národní t řídě v Praze, který konzervativním majitelům pojišťovny připadal příliš výstřední
a
dali
přednost
usedlejšímu
návrhu
Adolfa
Foehra.
Samostatně pak Polívka navrhl řadu domů zejména v oblasti pražsk é Bubenče. Najd eme je v ulicích Terronské, Jugoslávských part yzánů, Štursově,
Vietnamské
nebo
Havanské.
Nejvýznamnější
je
ale
konstruktivistická obchodní a kancelářská budova firm y Klazar ve dvoře domu v Panské ulici 10 z roku 1928. V této době navrhl Jaroslav Polívka i Pasáž Jalta 66. V letech 1932–1933 postavil pro svoji rodinu funkcionalistickou vilu Limba na Štrbském plese. Poté ale opět pracoval na stavbách nacházejících se v zahraničí. Další z projektů, na kterých se Jaroslav Josef
Polívka
podílel,
byl
například
návrh
ocelového
československého pavilonu na světové výstavě, která se
skeletu konala
v Paříži roku 1937: architekta Jaromíra Krejcara a jeho kolegů Ladislava
Sutnara,
Zdeněka
Kejře
a
Bohuslava
Soumara.
Byl
angažován při stavbě obilní burz y v Rotterdamu a dále také prováděl v roce 1939 československý pavilon na Světové výstavě v New Yorku pro Kamila Roškota 67.
66
LUKEŠ, Zdeněk. Konstruktér Jaroslav Polívka.[online], c2011, [cit. 9. 4. 2015], psáno pro internetový deník Neviditelný pes. Dostupné z . 67 ŠLAPETA, Vladimír. Buffalo, F.L. Wright a Jaroslav Polívka.[online], [cit. 8. 4. 2015]. Dostupné z < http://www.fa.vutbr.cz/home/slapeta/dopis_c17_NY.htm> 32
Závěr Pasáž Jalta se nachází v centru kulturního města Brna. Tato budova nabízí nezměrné možnosti, díky její prostorovosti a multifunkčnosti. Pasáž je místo, kde by se měli lidé scházet a prožívat společné chvíle. I tato pasáž dříve sloužila svému účelu , kdy v jejím okolí bylo rušno, ale již desetiletí chátrá a není o ni zájem. Záměrem mé práce byl o rozpracování historie Dominikánského náměstí, místa kde byl a Pasáž v roce 1929 postavena architektem Jaroslavem Josefem Polívkou a samotné budovy Pasáže . Nastínit její výjimečnost a popsat okolnosti vzniku, její fungování, změ ny majitelů a stavební proměny. Úvodní část práce se věnuje nastínění dobového kontextu, kdy budova vznikala a obecným informacím o funkcionalismu. Další kapitola
se
a jednotlivých
zabývá
obecnou
objektů,
které
hi storií
Dominikánského
se
něm
na
náměstí
nachází.
Součástí
Dominikánského náměstí byla i Královská kaple, které se věnuje další kapitola. Tato velice zajímavá stavba by se dala jistě rozpracovat podrobněji, ale není hlavním předmětem mé práce. V další části práce se
věnuji
podrobnější
historii
a
změnám
severní
strany
Dominikánského náměstí včetně architektonické soutěže na regulaci Dominikánského náměstí, do kterého se přihlásil i architekt Emil Králík. Nepodařilo se mi zjistit, z jakého důvodu byl nakonec vybrán návrh Jaroslava Polívky. Dále jsem stručně zmínila proměnu majitelů stavby, kde jsem se opírala především o archivní materiál y, informace o novodobé historii jsou těžko dohledatelné, a proto jsem čerpala z osobního sdělení jednoho z vrchních projektantů a zaměstnance SPMB.
Vzhledem
k velkému množství obchodů a firem, které se v budově Pasáže Jalta vystřídal y, je nesnadné jejich přesné určení. Musela jsem ted y vycházet z osobní výpovědi pamětníka. Z tohoto důvodu je novodobá historie Pasáže Jalta popsána jen okrajově. Kino Moderna, později Jalta bylo jedno z prvních moderních kin v Brně, jeho fungování je shrnuto v rozsáhlé kapitole. 33
Větší část práce je věnována Jaroslavu Polívkovi, architektovi a odborníkovi na železobeton . Vzhledem k jeho emigraci v roce 1939 není v České republice příliš znám. Informace o jeho tvorbě jsem proto čerpala zejména ze záznamů o spolupráci s architektem Josefem Havlíčkem,
který
společné
projekt y
s Jaroslavem
Polívkou
dokumentoval. Ve Spojených státech amerických Jaroslav Polívka založil poradenskou kancelář a spolupracoval např. s významným architektem Frankem Lloydem Wrightem. O jejich plodné spoluprá ci byla v USA vydána kniha, ke které se mi přes v eškeré snah y nepodařilo dostat. Knihu by bylo vhodné zpřístupnit a rozpracovat v českém
jaz yce,
protože
je
to
téměř
jediný
rozsáhl ý
pramen
o Jaroslavu Polívkovi. Důležitou součástí mé práce byl archivní průzkum. Jak již bylo zmíněno , v pozůstalosti
Jaroslava
Josefa
České republice se veškeré
Polívky
zachoval y
v Národním
technickém muzeu. Tento fond obsahuje osobní deník Jaroslava Polívky, který si vedl zhruba od roku 1922 –1927 a novinové výstřižky, týkající se světové výstavy v Paříži. K mé práci mi t yto informace nebyl y velkým přínosem. Podrobnější zpracování t ěchto pozůstalostí by ovšem mohlo být zajímavé. V mé práci je alespoň shrnuta část jeho života a důležitá díla. Cílem mé práce bylo oživení historie budov y Pasáže Jalta a život a dílo stavitele Jaroslava Josefa Polívky, který j e v České republice nedoceněný.
34
Resumé Cílem bakalářské práce je komplexní zpracování historie budovy Pasáže Jalta a jejího okolí, včetně života a díla stavitele J aroslava Josefa Polívky. Práce je rozdělena do tří větších celků. Zabývá se historickou podobou celého Dominikánského náměstí a budov, které se na něm nacházel y a nachází. Dále se věnuj e okolnostem
vzniku
budovy
Pasáže
Jalta,
jejímu
fungování
a
v neposlední řadě porovnání s dalšími brněnskými pasážemi, které vznikal y ve stejném období. Větší část práce se zabývá životem a dílem stavitele Jaroslava Josefa Polívky a jeho nejdůležitější spoluprací s architekt y Josefem Havlíčkem a Frankem Lloydem Wrightem. Dílo Jaroslava Josefa Polívky není v České republice příliš známo , z důvodu jeho odchodu do Spojených států amerických.
Summary This bachelor thesis presents a complex overview of the history of the Jalta Arcade an its surroundings, including the life and works of architect Jaroslav Josef Polívka. The thesis is divided into three major parts. It studies historical appearance of the whole Dominikánské náměstí and buildings situated in it. Furthermore, it presents conditions in which the Jalta Arcade originat ed, studies its functionalit y and compares it with other Brno arcades from the same period. A substantial part of the thesis presents the life and works architect Jaroslav Josef Polívka and his major cooperation with architects Josef Havlíček a Frank Lloyd Wright. Polívka's work is not very well known in the Czech Republic, owing to his emigration to the United States of America.
35
Literatura BROŽOVÁ, Michaela, Anne HEBLER a Chantal SCALER. Praha: průchody a pasáže. 1. čes. vyd. Praha: Volvox Globator, 1997, 211 s. ISBN 80-7207-029-0. CRHONEK, Iloš. Architekt Emil Králík, 1880-1946. Brno: Muzeum města Brna, 1988, 72 s.:. Katalogy. DŘÍMAL, Jaroslav. Brno v minulosti a dnes: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, Svazek 17. [s.l.] : Krajské nakladatelství, 2003. HAVLÍČEK, Josef. Návrhy a stavby: 1925-1960, Praha SNTL 1964. KORYČÁNEK, Rostislav. Česká architektura v německém Brně: město jako ideální krajina nacionalismu. 1. vyd. Šlapanice: ERA, 2003. 248 s. ISBN 80-86517-31-4 KUČA, Karel. Památky Brna, Brno 1991. KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Vyd. 1. Praha: Baset, 2000. 644 s. ISBN 80-86223-11-6. MÜLLER, Zdeněk. Bomby nad Brnem: zpráva o leteckém bombardování města Brna v letech 1944 a 1945. 1. vyd. Brno: EXPO DATA, 2005, 254 s. ISBN 80-7293138-5.04741-5. PFEIFFER, Bruce Brooks. Frank Lloyd Wright: 1867-1959 : stavby pro demokracii. Praha: Slovart, c2005, 96 s. ISBN 80-7209-665-6. RIEDL, Dušan. Brněnská architektura 20. století. Brno: Památkový ústav, 1992, 48 s. ISBN 80-85032-14-7. SAMEK, Bohumil a Karel Otto HRUBÝ. Brno - proměny města. 1. vyd. Brno: Blok, 1982. 264 s. + 5. SARVAŠ, Rostislav. Očima nejstaršího z Kolowratů. 1. vyd. Brno: Zvláštní vydání..., 1994, 171 s., il. příl. ISBN 80-85436-35-3. SEVERINOVÁ Jana – SEVERIN Karel – STEHLÍK Miloš, Královská kaple v Brně 1297–1997: Lukas, Brno 1997. ŠEVČÍK, Oldřich. Architekti, programy, realizace: paralelní texty ke studiu dějin a teorie architektury. 1. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, 2011-, sv. ISBN 978-80-01-04741-5. ŠLAPETA, Vladimír, František MUSIL a Václav JANDÁČEK. Funkcionalismus na Moravě. Brno: EXPO DATA, 2003. 218, 11 s. ISBN 807293077X. 36
ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská okružní třída. Brno: Památkový ústav v Brně, 1997, 175 s. ISBN 8085032600. O nové Brno: brněnská architektura, 1919-1939 : katalog. Edited by Zdeněk Kudělka - Jindřich Chatrný. Brno: Muzeum města Brna, 2000. 444 s. ISBN 80901969-6-9. Internetové zdroje www.archiweb/news www.bam.brno.cz www.encyklopedie.brna.cz www.kolowrat.cz/cs/kolowratovy-domy/kolowratovy-domy/palac-chicago www.earch.cz/cs/revue/zdenek-lukes-konstrukter-jaroslav-polivka www.metropolite.blog.cz/0805/funkcionalismus Použité prameny Archiv města Brna AMB, f. Novák Václav, T 68, Historie brněnských kinematografů 1896-1981. AMB, Fotografie Kunzfeld, 1904, inv. č. VI a 10, VI a 11, VI a 12, VI a 13. Archiv Brněnských vodáren a kanalizací a.s. Návrhy plánů obchodního domu Jaroslava Josefa Polívky z roku 1929. Kolaudační listina, 1930. Archiv S.P.M.B., a.s. Stavební plány rekonstrukce z roku 1993. Osobní sdělení Ing. Žemličky, SPMB.
37
Seznam obrázků: Obr. A: Středověká podoba Dominikánského náměstí, Baier-Zeiser, 1646. .................... 39 Obr. B: Severozápadní strana Dominikánského náměstí, Foto Kunzfeld, 1904. ............ 39 Obr. C: Severní strana Dominikánského náměstí, Foto Kunzfeld, 1904. ......................... 40 Obr. D: Pohled z ulice Zámečnické s dobře viditelným oratoriem sv. Václava, Foto Kunzfeld 1904. ........................................................................................................................ 40 Obr. E: Pohled na severní stranu nádvoří Panenských kasáren, Foto Kunzfeld, 1904... 41 Obr. F: Asanace kaple, autor neznámý, 1908. ..................................................................... 41 Obr. G: Pohled z věže Staré radnice s prázdnou plochou po asanaci severní strany Dominikánského nám., autor neznámý, před 1908. ............................................................ 42 Obr. H: Soutěžní návrh na regulaci Dominikánského náměstí, Emil Králík, 1922. ........ 42 Obr. I: Soutěžní návrh na regulaci Dominikánského náměstí, Emil Králík, 1922. ......... 43 Obr. J: Soutěžná návrh na regulaci Dominikánského náměstí, Emil Králík, 1926. ........ 43 Obr. K: Návrh II. suterénu obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929. .......................... 44 Obr. L. Návrh I. suterénu obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929. ............................. 44 Obr. M: Návrh přízemí obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929. ................................. 45 Obr. N: Návrh I. a II. patra obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929........................... 45 Obr. O: Návrh III. Patra obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929. .............................. 46 Obr. P: Návrh podkroví obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929. ............................... 46 Obr. Q:Kolaudační rozhodnutí, 1930. .................................................................................. 47 Obr. R: Suterén, plán rekonstrukce roku 1993. .................................................................. 48 Obr. S: Přízemí, plán rekonstrukce roku 1993. .................................................................. 48 Obr. T: Masarykův dívčí domov, autor neznámý, 1929. .................................................... 49 Obr. U: Pasáž Jalta, Foto Zuzana Janáková, ČT Brno, 2012. ........................................... 49 Obr. V: Současný stav pasáže, Foto Markéta Pakostová, 2015. ........................................ 50 Obr. W: Palác Habich, autor neznámý. ............................................................................... 50 Obr. X: Palác Chicago, Foto Markéta Pakostová, 2015. .................................................... 51
38
Obrazová příloha:
Obr. A: Středověká podoba Dominikánského náměstí, Baier-Zeiser, 1646.
Obr. B: Severozápadní strana Dominikánského náměstí, Foto Kunzfeld, 1904.
39
Obr. C: Severní strana Dominikánského náměstí, Foto Kunzfeld, 1904.
Obr. D: Pohled z ulice Zámečnické s dobře viditelným oratoriem sv. Václava, Foto Kunzfeld 1904. 40
Obr. E: Pohled na severní stranu nádvoří Panenských kasáren, Foto Kunzfeld, 1904.
Obr. F: Asanace kaple, autor neznámý, 1908.
41
Obr. G: Pohled z věže Staré radnice s prázdnou plochou po asanaci severní strany Dominikánského nám., autor neznámý, před 1908.
Obr. H: Soutěžní návrh na regulaci Dominikánského náměstí, Emil Králík, 1922.
42
Obr. I: Soutěžní návrh na regulaci Dominikánského náměstí, Emil Králík, 1922.
Obr. J: Soutěžná návrh na regulaci Dominikánského náměstí, Emil Králík, 1926.
43
Obr. K: Návrh II. suterénu obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929.
Obr. L. Návrh I. suterénu obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929.
44
Obr. M: Návrh přízemí obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929.
Obr. N: Návrh I. a II. patra obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929.
45
Obr. O: Návrh III. Patra obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929.
Obr. P: Návrh podkroví obchodního domu, Jaroslav Polívka, 1929.
46
Obr. Q:Kolaudační rozhodnutí, 1930.
47
Obr. R: Suterén, plán rekonstrukce roku 1993.
Obr. S: Přízemí, plán rekonstrukce roku 1993.
48
Obr. T: Masarykův dívčí domov, autor neznámý, 1929.
Obr. U: Pasáž Jalta, Foto Zuzana Janáková, ČT Brno, 2012.
49
Obr. V: Současný stav pasáže, Foto Markéta Pakostová, 2015.
Obr. W: Palác Habich, autor neznámý. 50
Obr. X: Palác Chicago, Foto Markéta Pakostová, 2015.
51
