.
Partnersk´e vztahy na velkou d´alku Diplomov´a pr´ace
Bc. Helena Kotrlov´a
Vedouc´ı pr´ace: doc. Mgr. Lenka Lacinov´a, PhD.
Brno 2014
Abstrakt Tato studie se zab´ yv´a vztahy na d´alku u lid´ı z mezin´arodn´ıho prostˇred´ı nach´azej´ıc´ıch se v obdob´ı emerging adulthood (N = 365), kteˇr´ı maj´ı zkuˇsenost s nˇekolikamˇes´ıˇcn´ım odlouˇcen´ım od partnera kv˚ uli pobytu v zahraniˇc´ı. Jelikoˇz se tyto vztahy nach´azej´ı ve zcela specifick´em kontextu, funguj´ı tak za zcela odliˇsn´ ych podm´ınek, neˇz vztahy lid´ı z klasick´ ych vztah˚ u na d´alku. Z toho d˚ uvodu se studie zamˇeˇrila na ovˇeˇren´ı fungov´an´ı vztahov´ ych charakteristik v tˇechto vztaz´ıch a na urˇcen´ı, kter´e z nich jsou v´ yznamn´e pro to, aby vztah dlouh´e odlouˇcen´ı pˇreˇzil. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze tyto vztahy vykazuj´ı vysokou m´ıru z´avazku, spokojenosti a intimity mezi partnery, kter´e jsou v negativn´ım vztahu s vyh´ ybav´ ymi styly citov´e vazby. Vyh´ ybav´a citov´a vazba a n´ızk´a intimita tak´e stoj´ı za pravdˇepodobnost´ı rozpadu tˇechto vztah˚ u na d´alku u osob ˇzensk´eho pohlav´ı. Osoby muˇzsk´eho pohlav´ı naopak referuj´ı o vyˇsˇs´ı pravdˇepodobnosti rozpadu vztahu za podm´ınky, ˇze pocit’uj´ı ke vztahu niˇzˇs´ı z´avazek. D´ale se podaˇrilo ovˇeˇrit, ˇze geografick´a vzd´alenost nen´ı dostateˇcnˇe urˇcuj´ıc´ı pro re´aln´e ovˇeˇren´ı moˇznosti partner˚ u se fyzicky setkat. Zaj´ımav´ ym zjiˇstˇen´ım bylo, ˇze lid´e, kteˇr´ı ne-povaˇzovali jejich vztah za vztah na d´alku, aˇc v nˇem ve skuteˇcnosti fungovali, vypov´ıdali souˇcasnˇe o niˇzˇs´ı m´ıˇre u ´zkostnosti, delˇs´ım vztahu a delˇs´ım odlouˇcen´ı. Poznatky jsou d´ale diskutov´any. Kl´ıˇ cov´ a slova: Emerging adulthood, Partnersk´e vztahy, Vztahy na d´alku, Odlouˇcen´ı, Rozpad vztahu, Attachment, Intimita, Z´avazek, Spokojenost This study is dedicated to long-distance relationships of emerging adults (N = 365) who separated from their romantic partners because of a stay abroad which lasted for several months. Those very-long distance relationships work in very specific context and under very distinct conditions in the comparison with normal long-distance relationships. Because of that this study concerns on verification of relational processes and search which of them has the particular influence on the chance of breakup. It was found that those relationships can be highly satisfying and that partners can show high intimacy and high commitment during the separation. Those factors of relational quality are in a negative relation to avoidance. Avoidance and low intimacy are significant predictors of breakup among women. On the contrary low commitment significantly predicts the chance of breakup among men. Another finding showed limited meaning of geographical distance that used only for defining long-distance relationships - lacks the information about real possibility of romantic partners to visit each other. One very interesting finding shed light on comprehension of a person if the relationship is a long-distance one. People who didn’t consider their relationship to be a long-distance one (in contrast to those who considered their relationship as long distance one) scored lower in anxiety; also their relationships were longer and the separation they had to face was shorter. Results are discussed further. Keywords: Emerging adulthood, Romantic relationships, Long-distance relationships, Separation, Breakup, Attachment, Intimacy, Commitment, Satisfaction
Prohlaˇsuji, ˇze jsem pr´aci vypracovala samostatnˇe a ˇze jsem vˇsechny pouˇzit´e informaˇcn´ı zdroje uvedla v seznamu literatury. V Brnˇe, dne 13. 5. 2014
Helena Kotrlov´a
Na tomto m´ıstˇe bych chtˇela podˇekovat doc. Mgr. Lence Lacinov´e, PhD. za peˇcliv´e veden´ı m´e diplomov´e pr´ace, za trpˇelivost, vstˇr´ıcnost, zaujet´ı pro t´ema a spoustu dobr´ ych n´apad˚ u. D´ale bych chtˇela podˇekovat sv´ ym pˇrekladatel˚ um Bc. Annˇe Ad´amkov´e, Mgr. Julii Tomeˇsov´e a M.A. Dallasu Polivkovi, kteˇr´ı neziˇstnˇe a ochotnˇe vychyt´avali gramatick´e a lingvistick´e nedostatky v dokumentech urˇcen´ ych pro zahraniˇcn´ı instituce a v cel´em dotazn´ıku. Chci tak´e podˇekovat vˇsem ˇcesk´ ym a zahraniˇcn´ım univerzit´am a univerzitn´ım poboˇck´am ESN, kter´e poskytly pomocnou ruku a dobrovolnˇe kontaktovaly sv´e studenty s ˇza´dost´ı o participaci na naˇsem v´ yzkumu. Nakonec chci podˇekovat sv´emu muˇzi Honzovi za to, ˇze mi dodal kur´aˇz odjet na Erasmus a celou dobu mˇe podporoval, bez ˇcehoˇz bych nikdy nez´ıskala zkuˇsenost s udrˇzov´an´ım zahraniˇcn´ıho vztahu na d´alku a nikdy by tak nevznikl tento zaj´ımav´ y v´ yzkum. Helena Kotrlov´a
1
Obsah ´ Uvod Faktory ovlivˇnuj´ıc´ı fungov´an´ı vztah˚ u na d´alku . . . . . . . . . Citov´a vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Funkce citov´e vazby ve vztaz´ıch na d´alku . . . . Z´avazek a jeho pˇresah do konceptu vztah˚ u na d´alku . . Koncept intimity ve vztaz´ıch na d´alku . . . . . . . . . . Stabilita vztah˚ u na d´alku . . . . . . . . . . . . . . . . Objektivn´ı vzd´alenost mezi partnery . . . . . . . . . . . Zahraniˇcn´ı studijn´ı pobyty a odliˇsn´y pohled na vztahy na V´yzkumn´e c´ıle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Metoda V´yzkumn´y soubor . . . . . . . . . Mˇeˇren´ı . . . . . . . . . . . . . . . Demografick´e informace . . . Citov´a vazba mezi partnery . Kvalita vztahu . . . . . . . . Subjektivn´ı pojet´ı vzd´alenosti Pilot´aˇz . . . . . . . . . . . . . . . V´yzkumn´y postup . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
V´ ysledky Citov´a vazba a kvalita vztahu na d´alku . . . . . . . . . . Stabilita vztah˚ u na d´alku . . . . . . . . . . . . . . . . . D´elka odlouˇcen´ı a z´avazek . . . . . . . . . . . . . . . . . Objektivn´ı geografick´a vzd´alenost a jej´ı subjektivn´ı pojet´ı . Dodateˇcn´a zjiˇstˇen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . d´alku . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . .
. . . . . . . . .
2 4 4 6 7 9 11 12 13 15
. . . . . . . .
18 18 21 21 21 21 22 22 23
. . . . .
25 27 27 29 30 31
Diskuze 33 Limity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Moˇznosti budouc´ıho smˇeˇrov´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Vyuˇzit´ı poznatk˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Literatura
39
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
2
´ Uvod It’s great that you make a study about this. I felt some pressure of my friends saying that I should broke up with my boyfriend because of long-distance relationships are not trustful. And I talked to him about it 9 months before I left, and we were almost breaking up. But he justified that there was no reason to break up, fear of distance is not a good reason. And so we are still together. In truth, our relationship was better after Erasmus because I had a lot of time to think about if I want him in my life or not. I felt that he was important. And so we had a second chance relationship when I came back, a second chance to be in love again. And my friends were wrong about the trust part. (Studentka z Portugalska)
V posledn´ıch letech mnohon´asobnˇe vzrostl, a st´ale stoup´a, poˇcet vysokoˇskolsk´ ych student˚ u, kteˇr´ı vyr´aˇzej´ı na minim´alnˇe jeden semestr studovat do zahraniˇc´ı (European Commission - MEMO/13/647, 2013). Mnoho z nich se odluˇcuje od sv´eho dlouhodob´eho partnera a jde v u ´strety nˇeˇcemu nezn´am´emu a zcela nov´emu. Bˇehem sv´eho studijn´ıho pobytu tito mlad´ı lid´e zkouˇs´ı udrˇzovat vztah s partnerem, kter´ y je od nich stovky aˇz tis´ıce kilometr˚ u daleko a nach´az´ı se v jin´em ˇzivotn´ım kontextu neˇz ten, kdo odjel. Pr´avˇe vlivu kontextu na v´ yvoj vztah˚ u je pˇri studiu partnersk´ ych vztah˚ u vˇenov´ana velmi mal´a pozornost (Ogolsky, Lloyd, & Cate, 2013). Vztahy na d´alku (long distance relationships) jsou vztahy, kter´e udrˇzuj´ı partneˇri, kteˇr´ı se nemohou setk´avat kaˇzd´ y den, neˇzij´ı v geografick´e bl´ızkosti, povaˇzuj´ı sv˚ uj vztah za vztah na d´alku a vid´ı se m´enˇe neˇz dva dny v t´ ydnu (Pistole & Roberts, 2011). Vztahy na d´alku jsou obecnˇe spoleˇcnost´ı vn´ım´any jako problematick´e. Mnoho lid´ı zast´av´a n´azor, ˇze nemaj´ı ˇsanci na pˇreˇzit´ı, a to obzvl´aˇstˇe vztahy tˇech, kteˇr´ı odj´ıˇzdˇej´ı ˇz´ıt na urˇcitou dobu do zahraniˇc´ı. Lid´e, kteˇr´ı se z nejr˚ uznˇejˇs´ıch d˚ uvod˚ u mus´ı na nˇekolik mˇes´ıc˚ u separovat od partnera, ˇcel´ı ˇcasto pochyb´am sv´eho okol´ı a z´aroveˇ n i sv´e vlastn´ı nejistotˇe, zda jejich vztah odlouˇcen´ı vydrˇz´ı (Van Horn a kol., 1997). Cel´a ˇrada studi´ı se proto snaˇz´ı zjistit, na jak´em principu vztahy na d´alku funguj´ı (Merolla, 2012), jak se liˇs´ı od klasick´ ych geograficky bl´ızk´ ych vztah˚ u (geographically close relationships) (Lee & Pistole, 2012; Roberts & Pistole, 2009) a za jak´ ych podm´ınek maj´ı lid´e tendenci tyto vztahy opouˇstˇet (Van Horn a kol., 1997; Cameron & Ross, 2007). Vztahy na d´alku jsou v tˇechto pˇr´ıpadech definov´any jako vztahy, kter´e udrˇzuj´ı partneˇri, kteˇr´ı se nemohou setk´avat kaˇzd´ y den, neˇzij´ı v geografick´e bl´ızkosti, povaˇzuj´ı sv˚ uj vztah za vztah na d´alku a vid´ı se m´enˇe neˇz dva dny v t´ ydnu (Pistole & Roberts, 2011). Mnoho v´ yzkum˚ u pˇrineslo zjiˇstˇen´ı, ˇze vztahy na d´alku mohou b´ yt stabilnˇejˇs´ı neˇz vztahy p´ar˚ u ˇzij´ıc´ıch bl´ızko sebe (Kelmer, Rhoades, Stanley, & Markman, 2013; Sahlstein, 2004; Stafford & Reske, 1990). Dalˇs´ı autoˇri uv´adˇej´ı, ˇze vztahov´e promˇenn´e jako jsou napˇr´ıklad citov´a vazba, spokojenost a intimita, se mezi vztahy na d´alku a vztahy zemˇepisnˇe bl´ızk´ ymi
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
3
neliˇs´ı (Lee & Pistole, 2012; Davison, Hill, Mondoh, & Redalen, 2009). Zjiˇstˇen´ı, kter´a potvrzuj´ı obecnˇe platn´ y n´azor, ˇze se vztahy na d´alku rozpadaj´ı, vypov´ıdaj´ı o souvislosti rozchod˚ u a n´ızk´e spokojenosti s takov´ ym vztahem stejnˇe tak jako o proˇzitku n´ızk´e psychick´e bl´ızkosti (Van Horn a kol., 1997). Je ale pravdˇepodobn´e, ˇze v´ ysledky Van Hornovy studie poch´azej´ı z doby, kdy jeˇstˇe nebyly veˇrejnˇe dostupn´e internetov´e hlasov´e komunik´atory. Jejich pr˚ ukopn´ık Skype byl vynalezen aˇz v roce 2003 (cit. dle Skype.com). Tehdejˇs´ı mlad´ı lid´e proto mohli m´ıt daleko v´ıce zt´ıˇzen´e podm´ınky komunikace a nemuseli b´ yt z toho d˚ uvodu se vztahem na d´alku spokojeni. Je vˇsak zˇrejm´e, ˇze vztahy na d´alku se nerozpadaj´ı samy od sebe jen kv˚ uli vzd´alenosti a nedostatku fyzick´e bl´ızkosti, ale ˇze stejnˇe tak jako u klasick´ ych vztah˚ u se mus´ı projevit vztahov´e faktory, kter´e jeho zachov´an´ı ohroˇzuj´ı (Le, Dove, Agnew, Korn, & Mutso, 2010). Mus´ı proto existovat podm´ınky podporuj´ıc´ı jeho zachov´an´ı. Navzdory tomu, ˇze je odlouˇcen´ı stresuj´ıc´ı a m˚ uˇze bˇehem nˇej doj´ıt k rozpadu vztahu, pˇrin´aˇs´ı mnoh´a pozitiva v podobˇe pozn´an´ı, jak p´ar dok´aˇze fungovat v n´aroˇcn´ ych situac´ıch, zda si navz´ajem chyb´ı, zda m´a pro nˇe cenu vztah udrˇzovat nebo jak se zmˇenilo vn´ım´an´ı probl´em˚ u ve vztahu (Sahlstein, 2004). Dlouh´e odlouˇcen´ı m˚ uˇze b´ yt zkouˇskou, kter´a rozhodne, zda je vztah vystavˇen na stabiln´ıch z´akladech a zda stoj´ı za to, aby se jej lid´e snaˇzili udrˇzet. Mietzner a LiWen (2005) zjistili, ˇze vztah na d´alku m˚ uˇze b´ yt pro partnery tak´e pˇr´ınosn´ y. Ptali se, jak´e vztahov´e dovednosti lidem vztah na d´alku dal. Respondenti povaˇzovali za hlavn´ı pˇr´ınosy zv´ yˇsen´ı d˚ uvˇery v partnera, z´ısk´an´ı vyˇsˇs´ı trpˇelivosti, komunikaˇcn´ıch dovednost´ı, nez´avislosti a n´ar˚ ustu psychick´e intimity ve vztahu s partnerem. Robertsov´a a Pistolov´a (2009) zjistily, ˇze ve srovn´an´ı s lidmi v geograficky bl´ızk´ ych vztaz´ıch jsou lid´e ve vztaz´ıch na d´alku v´ıce spokojen´ı, dok´aˇzou se v´ıce partnerovi otevˇr´ıt, maj´ı v˚ uˇci vztahu vyˇsˇs´ı z´avazek, komunikuj´ı pozitivnˇeji, vyuˇz´ıvaj´ı v´ıce druh˚ u vztahov´e u ´drˇzby, velmi si chyb´ı, touˇz´ı po tom b´ yt spolu trvale na stejn´em m´ıstˇe a tak´e si osobu partnera v´ıce idealizuj´ı. Ve vztaz´ıch na d´alku je zapotˇreb´ı, aby fyzickou bl´ızkost, kter´a ve vztahu na d´alku logicky chyb´ı, dok´azali partneˇri dostateˇcnˇe vyv´aˇzit bl´ızkost´ı psychickou, kter´a m´a patrnˇe jinou funkci u zemˇepisnˇe bl´ızk´ ych vztah˚ u a vztah˚ u na d´alku (Roberts & Pistole, 2009). Tato studie se proto zaj´ım´a o to, jak´e faktory vztahov´e dynamiky jsou v´ yznamn´e pro vytrv´an´ı vztahu bˇehem dlouh´eho odlouˇcen´ı. Z´aroveˇ n se snaˇz´ı zjistit, jak v tˇechto vztaz´ıch figuruj´ı z´akladn´ı vztahov´e charakteristiky a zda mohou b´ yt i tyto vztahy kvalitn´ı.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
4
Faktory ovlivˇnuj´ıc´ı fungov´an´ı vztah˚ u na d´alku The most problematic was the fact that I was falling more and more in love with her which made me realise that she is the love of my life but I was not there to enjoy our time together. And the fact that I could not touch her, hold her. Which might come as a surprise, because you often hear that trust is a major issue, but trust was absolute between us, it wasn’t even an issue. (Student z Nizozem´ı)
V´ yzkumn´ y z´ajem tˇech, kteˇr´ı se dosud zab´ yvali t´ematem vztah˚ u na d´alku, se t´ yk´a moˇzn´ ych faktor˚ u dynamiky vztah˚ u na d´alku, kter´e vypov´ıdaj´ı pˇr´ımo o charakteristik´ach fyzick´e separace - vzd´alenost v kilometrech, ˇcastost setk´av´an´ı tv´aˇr´ı v tv´aˇr, nebo podoba komunikace mezi partnery. Jin´ı zase hledaj´ı souvislost osobnostn´ıch charakteristik a tendence ukonˇcit vztah na d´alku - napˇr. negativn´ı afektivita (Cameron & Ross, 2007). Dalˇs´ı v´ yzkumn´ıci se soustˇred´ı na dynamick´e faktory partnersk´ ych vztah˚ u. Za nejv´ yznamnˇejˇs´ı faktor vztahov´e dynamiky se obecnˇe povaˇzuje spokojenost se vztahem (Le, Dove, Agnew, Korn, & Mutso, 2010). Pˇredpokl´ad´a se, ˇze spokojenost je u ´zce prov´az´ana se stabilitou vztahu (Van Horn, 1997; Cameron & Ross, 2007; Kelmer, Rhoades, Stanley, & Markman, 2013). Obˇema tˇemto promˇenn´ ym se pˇrisuzuje zodpovˇednost za pˇreˇzit´ı vztahu nebo jeho rozpad (Ogolsky, Lloyd, Cate, 2013; Cameron & Ross, 2007). Spokojenost je proto tak´e nejˇcastˇeji zahrnovanou promˇennou (Le, Dove, Agnew, Korn, Mutso, 2010). Spokojenost v partnerstv´ı na d´alku se proto nejˇcastˇeji zkoum´a v souvislosti s r˚ uzn´ ymi faktory vztahov´e dynamiky, jak´ ymi jsou stabilita (Cameron & Ross, 2007), intimita (Jiang & Hancock, 2013), z´avazek (Kelmer, Rhoades, Stanley, & Markman, 2013), komunikace (Stafford, 2010), citov´a vazba (Pistole, Roberts, & Chapman, 2010), u ´drˇzbov´e strategie (Merolla, 2012) anebo idealizace partnera (Stafford & Merolla, 2007).
Citov´a vazba We used to be very close to each other, and when I left he felt abandoned by me. First months were very difficult so I thought we were going to break up, but we both did an effort to keep on and we finally succeed so we’re still together. ˇ elska) (Studentka ze Spanˇ
Citov´a vazba (attachment) se od konce osmdes´at´ ych let minul´eho stolet´ı stala jedn´ım z nejv´ yznamnˇejˇs´ıch teoretick´ ych r´amc˚ u pro studium partnersk´ ych vztah˚ u (Fraley & Shaver, 2000). Citov´a vazba v partnersk´ ych vztaz´ıch vypov´ıd´a o tom, do jak´e m´ıry je ˇclovˇek schopen d˚ uvˇeˇrovat partnerovi, tˇeˇsit se z jeho bl´ızkosti a vyhled´avat jeho oporu v obt´ıˇzn´ ych chv´ıl´ıch (Shaver & Mikulincer, 2006). Citov´e vazbˇe mezi dospˇel´ ymi partnery je pˇrisuzov´ana stejn´a funkce explorace, kterou umoˇzn ˇuje citov´a vazba mezi mal´ ym d´ıtˇetem a vazbovou osobou (Hazan & Shaver, 1990). I v dospˇelosti lid´e podle autor˚ u sv´e partnery vyuˇz´ıvaj´ı jako jistou z´akladnu (secure base), kdyˇz se vyd´avaj´ı zvl´adat n´aroˇcn´e u ´koly - at’ jiˇz pra-
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
5
covn´ı, nebo jin´e. To znamen´a, ˇze kdyˇz partner jakoˇzto vazbov´a osoba dok´aˇze odpov´ıdat na potˇreby druh´eho a dok´aˇze mu b´ yt nabl´ızku, pocit’uje tak druh´ y partner vˇetˇs´ı bezpeˇc´ı a jistotu (Hazan & Shaver, 1990). Jednotliv´e typy citov´e vazby jsou formov´any skrze pracovn´ı modely sebe sama a druh´ ych (Bowlby, 2012). Ty urˇcuj´ı, nakolik budou lid´e vn´ımat svou vazbovou osobu (zde partnera) jako dostupn´eho a nakolik budou m´ıt d˚ uvˇeru, ˇze jim bude v pˇr´ıpadˇe potˇreby nabl´ızku (Ainsworth & Bowlby, 1991). Z´aroveˇ n urˇcuj´ı, nakolik bude ˇclovˇek vn´ımat, ˇze si bl´ızkost zaslouˇz´ı a nakolik on s´am bude takovou bl´ızkost vyhled´avat (Bowlby, 2012). Podle teorie citov´e vazby se za z´akladn´ı dimenze jist´e a nejist´e vazby povaˇzuje u ´zkostnost (anxiety) a vyh´ ybavost (avoidance). Podle Bartholomewov´e a Horowitze (1991) lze styly citov´e vazby rozliˇsit podle ˇctyˇr kombinac´ı vysok´e a n´ızk´e u ´zkostnosti a vysok´e a n´ızk´e vyh´ ybavosti. Dospˇel´ı lid´e s jistou citovou vazbou (secure attachment style) se v partnersk´ ych vztaz´ıch c´ıt´ı bezpeˇcnˇe, dok´aˇzou si ve vztahu zachov´avat autonomii a pˇritom jsou schopni hlubok´eho intimn´ıho vztahu (Bartholomew & Horowitz, 1991). Zvl´adaj´ı tak´e adekv´atnˇe odpov´ıdat na potˇreby jejich partnera (Feeney & Collins, 2001). Lid´e s odm´ıtav´ ym stylem citov´e vazby (dismissing attachment style) vypov´ıdaj´ı o tendenci udrˇzovat si odstup od druh´ ych lid´ı i partnera, a z´aroveˇ n, ˇze se pˇri tom nec´ıt´ı osamˇele (Hazan & Shaver, 1987). Lid´e se zapleten´ ym stylem citov´e vazby (preoccupied attachment style) vypov´ıdaj´ı o vˇetˇs´ı emocion´aln´ı z´avislosti na jejich partnerovi a strachu, ˇze je partner opust´ı (Bartholomew & Horowitz, 1991). Osoby se strachupln´ ym stylem citov´e vazby (fearful attachment style) se nedovedou dostateˇcnˇe druh´ ym pˇribl´ıˇzit a z´aroveˇ n pocit’uj´ı vysokou u ´zkost z moˇzn´eho odm´ıtnut´ı (Bartholomew & Horowitz, 1991). Meta-anal´ yza prediktor˚ u rozpadu partnersk´ ych vztah˚ u uk´azala, ˇze vyˇsˇs´ı m´ıra u ´zkostnosti je velmi v´ yznamn´ ym prediktorem rozpadu vztahu a vyh´ ybavost m´a prediktivn´ı s´ılu takt´eˇz v´ yznamnou, nicm´enˇe o nˇeco niˇzˇs´ı (Le, Dove, Agnew, Korn, & Mutso, 2010). Samotn´ y jist´ y styl citov´e vazby nedok´azal pˇredpovˇedˇet trv´an´ı partnersk´eho vztahu nebo jeho rozpad. V´ yzkum uk´azal, ˇze osoby s jistou citovou vazbou jsou spokojenˇejˇs´ı se sv´ ym partnersk´ ym vztahem neˇz ti, kteˇr´ı vykazuj´ı vyˇsˇs´ı m´ıru u ´zkosti ˇci vyh´ ybavosti (Tucker & Anders, 1999). Dandurandov´a a Lafontainov´a (2012) zjistily, ˇze u ´zkostnost vede k niˇzˇs´ı m´ıˇre spokojenosti v´ yznamnˇeji u ˇzen neˇz u muˇz˚ u, a vyh´ ybavost je v´ yznamn´a pro pocit nespokojenosti u obou pohlav´ı. Lid´e s jistou citovou vazbou dosahuj´ı vyˇsˇs´ıch hodnot intimity ve vztahu (Arseth, Kroger, Martinussen, & Bakken, 2009) a tak´e vykazuj´ı vyˇsˇs´ı m´ıru konstruktivn´ıho ˇreˇsen´ı konflikt˚ u - tedy schopnosti ˇreˇsit konflikt kompromisem (Kotrlov´a & Lacinov´a, 2013). Pˇrirozenˇe se proto v souˇcasnosti mnoh´ ymi autory citov´a vazba vyuˇz´ıv´a pro studium dynamiky vztah˚ u na d´alku, nebot’ vypov´ıd´a o schopnosti partner˚ u zvl´adat odlouˇcen´ı (Pistole, 2010).
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
6
Funkce citov´e vazby ve vztaz´ıch na d´alku If I had known how hard it will be for me to live without my partner (and how meaningless), I wouldn’t have gone for Erasmus. It wasn’t worth it. I felt like I was living only partially ’cause my other part was staying in Poland. I know I don’t want to experience it again. (Studentka z Polska)
Jak uv´adˇej´ı Staffordov´a a Merolla (2007), s rostouc´ı vzd´alenost´ı partner˚ u od sebe kles´a ˇcetnost kontakt˚ u tv´aˇr´ı v tv´aˇr. Frekvence zprostˇredkovan´e/mediovan´e komunikace se vˇsak nijak v´ yraznˇe oproti zemˇepisnˇe bl´ızk´ ym vztah˚ um nemˇen´ı (Jiang & Hancock, 2013; Stafford & Merolla, 2007). Z d˚ uvodu dlouhodob´eho fyzick´eho odlouˇcen´ı se pˇredpokl´ad´a, ˇze tato separace m´a pro dan´e partnery funkci stresoru. Ohroˇzuje citovou vazbu a zvyˇsuje nejistotu a proˇzitek u ´zkosti, nebot’ vazbov´a osoba nen´ı fyzicky dostupn´a (Pistole, 2010; Pistole, Roberts, & Chapman, 2010). Je proto logick´e, ˇze je pro partnery ˇcast´e louˇcen´ı tˇeˇzk´e. Ti, kteˇr´ı se nach´azej´ı ve vztaz´ıch na d´alku, vykazuj´ı silnou touhu po tom b´ yt spolu trvale na jednom m´ıstˇe (Sahlstein, 2004; Stafford & Merolla, 2007). Jak p´ıˇse Pistolov´a (2010), proˇzitek stresu pˇri odlouˇcen´ı (separation protest) nen´ı pro dospˇel´e dostateˇcnˇe konceptualizov´an. Nˇekteˇr´ı autoˇri jej dle Pistolov´e ch´apou jako proˇzitek osamˇelosti (loneliness), jin´ı jako emoˇcn´ı v´ ykyvy doprov´azej´ıc´ı separaci. D´ale m˚ uˇze b´ yt ch´ap´an jako vztek, pocity viny nebo jako smutek a pl´aˇc. V naprost´e vˇetˇsinˇe existuj´ıc´ıch studi´ı vˇenovan´ ych vztah˚ um na d´alku se zkoum´a populace osob, kter´e se odluˇcuj´ı od partnera a zase se s n´ım setk´avaj´ı nˇekolikr´at do mˇes´ıce po ˇradu mˇes´ıc˚ u ˇci let. Takov´e p´ary jsou vˇetˇsinou oddˇeleny proto, ˇze studuj´ı nebo pracuj´ı ve vzd´alen´ ych mˇestech. Pistolov´a (2010) opakovan´e setk´av´an´ı naz´ yv´a cyklus separace a shled´av´an´ı (separation-reunion cycle). Lee a Pistolov´a (2012) d´avaj´ı do souvislosti citovou vazbu a dalˇs´ı aspekty vztahov´e dynamiky, jako je idealizace partnera, spokojenost, sebeodhalen´ı a t´eˇz klepy (gossip). Pr´avˇe klepy a sebeodhalen´ı maj´ı nahrazovat fyzickou bl´ızkost bl´ızkost´ı psychickou, kter´a udrˇzuje povˇedom´ı partner˚ u o kontextu, v nˇemˇz se ten druh´ y nach´az´ı. Jak autoˇri ve sv´em modelu zjistili, klepy naplˇ nuj´ı potˇrebu po bl´ızkosti a udrˇzuj´ı bl´ızkost zejm´ena u osob s nejistou citovou vazbou ve vztaz´ıch na d´alku. Pro lokalitou bl´ızk´e vztahy tento fakt neplat´ı. Tak´e tito lid´e, za podm´ınky ˇze se v´ıce sebeodhalovali, mˇeli niˇzˇs´ı tendenci k idealizaci sv´ ych vzd´alen´ ych partner˚ u, neˇz jedinci z geograficky bl´ızk´ ych vztah˚ u. Vyˇsˇs´ı idealizace souvisela s vyˇsˇs´ı spokojenost´ı ve vztahu ´ na d´alku a s vˇetˇs´ım sebeodhalov´an´ım partnera. Uzkostnost a vyh´ ybavost souvisely negativnˇe se sebeodhalen´ım a spokojenost´ı, m´ırnˇe i s idealizac´ı partnera. Le a kol. (2008) zkoumali vztah citov´e vazby a stesku po partnerovi, kdyˇz jsou oba od sebe pr´avˇe odlouˇceni. Proˇzitek stesku souvisel pozitivnˇe ale m´ırnˇe s vyˇsˇs´ı m´ırou u ´zkostnosti. Z´aroveˇ n byl v negativn´ım m´ırn´em vztahu s vyˇsˇs´ı m´ırou vyh´ ybavosti. Autoˇri rozliˇsili koncept stesku na afektivn´ı (touha po partnerovi, proˇzitek smutku, separace) a behavior´aln´ı komponentu
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
7
(chci mluvit, chci se dot´ ykat, chci b´ yt s...) a oˇcek´avali, ˇze afektivn´ı komponenta stesku bude ˇcastˇejˇs´ı u u ´zkostn´eho stylu citov´e vazby a behavior´aln´ı u vyh´ ybav´eho stylu. V´ ysledky jejich oˇcek´av´an´ı naplnily a to tak, ˇze u ´zkostnost v´ yznamnˇe souvisela s afektivn´ı komponentou stesku ale ne s behavior´aln´ı a vyh´ ybavost v´ yznamnˇe souvisela s behavior´aln´ı komponentou ale ne s afektivn´ı. Studie opakovanˇe dokazuj´ı, ˇze rozloˇzen´ı styl˚ u citov´e vazby se v r´amci vztah˚ u na d´alku neliˇs´ı od zemˇepisnˇe bl´ızk´ ych vztah˚ u (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010; Pistole & Roberts, 2011). To znamen´a, ˇze teorie citov´e vazby je platn´a v r˚ uzn´ ych podob´ach partnersk´ ych vztah˚ u, coˇz vypov´ıd´a o jej´ı aplikovatelnosti a validitˇe. Pistole, Roberts, & Chapman (2010) zjistili, ˇze osoby s jist´ ym stylem citov´e vazby, na rozd´ıl od osob s vyh´ ybav´ ym stylem, vyuˇz´ıvaj´ı ve vztaz´ıch na d´alku velk´e ˇs´ıˇre u ´drˇzbov´eho chov´an´ı (maintenance behavior ). Tito lid´e ve zm´ınˇen´em v´ yzkumu tak´e vypov´ıdali o ˇcastˇejˇs´ım zvl´ad´an´ı konflikt˚ u (conflict management) a vˇetˇs´ı pozitivitˇe v jedn´an´ı s partnerem neˇz lid´e se strachupln´ ym stylem citov´e vazby. Z´aroveˇ n spolu s tˇemi, kteˇr´ı byli hodnocen´ı jako zapleten´ı (preoccupied ), vykazovali v´ıce ujiˇstˇen´ı o n´aklonnosti a ochoty poradit neˇz osoby s vyh´ ybav´ ymi styly citov´e vazby.
Z´avazek a jeho pˇresah do konceptu vztah˚ u na d´alku We are still together because we recognized the quality of our relationship, if there is no quality no matter how much love, long distance relationships break sooner or later. I had once a relationship with another guy while living 800 km apart, and it didn’t work.- not much for the distance but for differences of mentality and habits. And I wasn’t clearly in love with him. Now that I know I love my boyfriend as it had never happened in my life and I recognize him to be the man of my life no matter the distances, we are sure about our love and we take distance as a big proof for the future. (Studentka z It´ alie)
Z´avazek (commitment) je ned´ılnou souˇc´ast´ı vztahov´e dynamiky (Lydon, Pierce, & O’Regan, 1997). Podle Sternberga (1986) je z´avazek jednou ze tˇr´ı hlavn´ıch komponent (spolu s v´aˇsn´ı a intimitou), jeˇz utv´aˇrej´ı podobu partnersk´eho vztahu. Vztah bez z´avazku naz´ yv´a Sternberg romantickou l´askou, kter´a je typick´a vysokou intimitou a v´aˇsn´ı, ale neobsahuje komponentu, kter´a by dvojici poutala trvale k sobˇe. Pr´avˇe z´avazek urˇcuje, zda bude charakter partnersk´eho vztahu dlouhodob´ y, nebo se vztah rozpadne (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998; LeBel & Campbell, 2009). Podle Rusbultov´e (1983) je moˇzn´e z´avazek v partnersk´em vztahu ch´apat jako tendenci udrˇzet vztah dlouhodobˇe funkˇcn´ı a pocit n´aleˇzen´ı k tomuto vztahu/partnerovi. Zvyˇsov´an´ı z´avazku, kter´ y partneˇri v˚ uˇci vztahu maj´ı, je spojeno s rosˇ touc´ı d´elkou vztahu (Sternberg, 1986; Duemmler & Kobak, 2001). Zeny v partnersk´ ych vztaz´ıch vypov´ıdaj´ı o vyˇsˇs´ım z´avazku v˚ uˇci vztahu neˇz muˇzi (Simpson, 1990). Pro pocit z´avazku je nezbytn´a kognitivn´ı komponenta, kter´a vypov´ıd´a o tom, ˇze je dan´a osoba roz-
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
8
hodnuta se vztahu oddat a zachov´avat jej pˇri ˇzivotˇe (Sternberg, 1986; Rusbult, 1983). Rusbultov´a (1983) zjistila, ˇze sn´ıˇzen´ı z´avazku pˇredpovˇedˇelo rozpad partnersk´eho vztahu mnohem l´epe, neˇz sn´ıˇzen´ı pocitu spokojenosti se vztahem, sn´ıˇzen´ı investic nebo zv´ yˇsen´ı alternativ. I tak ale z´avazek a spokojenost spolu v´ yznamnˇe souvis´ı a sn´ıˇzen´ı jednoho z nich vede ke sn´ıˇzen´ı m´ıry toho druh´eho (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Pˇresto vˇsak existuj´ı vztahy, kter´e partneˇri udrˇzuj´ı, aniˇz by v nich byli ˇst’astn´ı. Z toho d˚ uvodu rozdˇeluj´ı Lydon, Piercov´a a O’Regan (1997) z´avazek na mor´aln´ı, kter´ y vypov´ıd´a o tom, ˇze partnera drˇz´ı ve vztahu jeho hodnoty a smysl povinnosti, a z´avazek entusiastick´ y, kde je partner pˇripout´an k druh´emu z toho d˚ uvodu, ˇze je ve vztahu nadˇsen´ y a spokojen´ y a ˇze ve vztahu doch´az´ı k naplˇ nov´an´ı jeho potˇreb. Podle tohoto modelu tedy mor´aln´ı z´avazek, na rozd´ıl od entusiastick´eho, se spokojenost´ı pˇr´ıliˇs nesouvis´ı. Z´aroveˇ n pokud doˇslo k rozpadu vztahu, lid´e, kteˇr´ı k nˇemu byli mor´alnˇe zav´az´ani, pocit’ovali po rozchodu mnohem vyˇsˇs´ı stres neˇz lid´e s entusiastick´ ym z´avazkem (Lydon, Pierce, & O’Regan, 1997). Lid´e s vysok´ ym z´avazkem tak´e pˇri odlouˇcen´ı silnˇeji pocit’uj´ı stesk a osamˇelost (Le a kol., 2008). Fagundes a Schindler (2012) tak´e zjistili, ˇze aˇz ve chv´ıli, kdy dan´a osoba zaˇcne v˚ uˇci partnerovi pocit’ovat z´avazek, zaˇcne jej tak´e vn´ımat jako jistou z´akladnu (secure base). Na funkci z´avazku se tak´e zamˇeˇruje teorie soci´aln´ı smˇeny, kter´a vysvˇetluje, ˇze je z´avazek tvoˇren m´ırou investic (pozitivita v˚ uˇci partnerovi, spoleˇcn´ı pˇr´atel´e, sebeodhalen´ı, vˇenovan´ y ˇcas) a m´ırou zisk˚ u a ztr´at (vˇse, co je poj´ı, ˇci oddˇeluje) (Rusbult, Martz, & Agˇ ım v´ıce podle autor˚ new, 1998). C´ u do vztahu lid´e investuj´ı, t´ım jsou k nˇemu v´ıce zav´az´ani. Tak´e pˇri vysok´ ych zisc´ıch ze vztahu jsou motivov´ani v nˇem dlouhodobˇe setrv´avat. S investicemi a zisky se poj´ı vyˇsˇs´ı spokojenost dan´ ych partner˚ u (Rusbult, 1983; Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Duemmlerov´a a Kobak (2001) vˇeˇr´ı, ˇze jist´a citov´a vazba a z´avazek jsou navz´ajem prov´azan´e procesy. Aby totiˇz mohl b´ yt partner ch´ap´an jako vazbov´a osoba, kter´a dok´aˇze b´ yt v pˇr´ıpadˇe potˇreby nabl´ızku, je tˇreba, aby tato osoba byla ke vztahu zav´az´ana. To, ˇze se ˇclovˇek m˚ uˇze spolehnout na dostupnost sv´eho partnera, u nˇej zvyˇsuje m´ıru z´avazku. Lid´e s jistou citovou vazbou v jejich studii vypov´ıdali o vyˇsˇs´ım z´avazku a z´aroveˇ n vyˇsˇs´ı stabilitˇe jejich vztahu v pr˚ ubˇehu jednoho roku - v´ yraznˇeji to platilo pro ˇzeny neˇz pro muˇze, aˇc pro ty byl tento vztah tak´e signifikantn´ı. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze ve vztaz´ıch na d´alku lid´e referuj´ı o vyˇsˇs´ım z´avazku v˚ uˇci jejich vztahu, a ˇze tyto vztahy tak´e b´ yvaj´ı v´ yznamnˇe delˇs´ı, neˇz vztahy lokalitou bl´ızk´e (Jiang & Hancock, 2013). Ve studii Andersov´e a Watsona (2007) nezjistili ˇza´dn´ y v´ yznamn´ y rozd´ıl v z´avazku mezi vztahy na d´alku a vztahy geograficky bl´ızk´ ymi. Nicm´enˇe ve sv´e studii kontrolovali vztah na d´alku ot´azkou, zda partneˇri ˇzij´ı ve stejn´em mˇestˇe nebo ne, coˇz tyto dvˇe skupiny nemuselo ˇra´dnˇe odliˇsit. Nav´ıc o vztahu na d´alku vypovˇedˇelo o v´ıce neˇz tˇretinu m´enˇe ˇzen
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
9
(17) a o dvˇe tˇretiny m´enˇe muˇz˚ u (11) neˇz v pˇredchoz´ı studii. V´ ysledek proto mohl b´ yt zkreslen velmi extr´emnˇe n´ızk´ ym poˇctem respondent˚ u. Ardittiov´a a Kauffmanov´a (2004) ve sv´e kvalitativn´ı studii zjistili, ˇze jednotliv´ı dotazovan´ı povaˇzovali za v´ yznamn´e pro pˇretrv´an´ı vztahu d´elku vztahu s partnerem, svou vlastn´ı vyspˇelost a moˇznost d˚ uvˇeˇrovat partnerovi, ˇze je bˇehem odlouˇcen´ı nepodvede. Snaˇzili se nevyhled´avat alternativy vztahu, nebot’ byli rozhodnuti, ˇze jejich partner je ten prav´ y“ ” a ˇze pˇrekon´an´ı odlouˇcen´ı je jejich investic´ı do budoucna“. ” Pistolov´a, Robertsov´a a Mosko (2010) odliˇsili prvky, kter´e pˇrisp´ıvaj´ı k z´avazku rozd´ılnˇe u vztah˚ u na d´alku a u lokalitou bl´ızk´ ych vztah˚ u. K z´avazku ve vztahu na d´alku pˇrisp´ıvaj´ı vysok´e investice a vysok´a m´ıra kooperativn´ı p´eˇce. K z´avazku v geograficky bl´ızk´em vztahu pˇrisp´ıvala n´ızk´a m´ıra kooperativn´ı p´eˇce, n´ızk´e alternativy a n´ızk´a u ´zkostnost. Pro oba tyto typy vztahu byla velmi v´ yznamn´a spokojenost a n´ızk´a m´ıra vyh´ ybavosti.
Koncept intimity ve vztaz´ıch na d´alku My partner was a very possessive person, and while I was away he was always very suspicious about everything. He did not understand why I wanted to go abroad in the first place, and I couldn’t really share anything with him about my experience. He was always in a bad mood when we skyped and I basically felt he was pulling me down, so I broke up with him to be able to have a good time (and by that I just mean being able to be happy and enjoy my stay, not having another boyfriend). (Studentka z Francie)
Operacionalizace a definice intimity maj´ı, zd´a se, jedno spoleˇcn´e - pocit bl´ızkosti, kter´ y vych´az´ı z komunikace mezi partnery (Pearl & Fehr, cit. dle Laurenceau, Rivera, Shaffer, & Pietromonaco, 2004). Laurenceau, Barrett a Pietromonaco (1998) zjistili, ˇze vlastn´ı sebeodhalov´an´ı (self-disclosure) a sebeodhalov´an´ı partnera vedou, za podm´ınky, ˇze se setk´a se schopnost´ı toho druh´eho reagovat (responsiveness), k n´ar˚ ustu intimity ve vztahu, ˇc´ımˇz potvrzuj´ı pˇredpoklad, ˇze sebeodhalov´an´ı je jednou z komponent intimity (Laurenceau, Rivera, Shaffer, & Pietromonaco, 2004; Reis & Shaver, cit. dle Castellani, 2006). Reis a Shaver (cit. dle Castellani, 2006) vysvˇetluj´ı ve sv´em procesn´ım modelu intimity (process model of intimacy), ˇze intimita vych´az´ı z procesu, kdy jedna osoba sd´ıl´ı osobnˇe d˚ uleˇzit´e a citliv´e informace sv´emu partnerovi a partner n´aslednˇe reaguje koment´aˇrem nebo gesty, kter´ ymi vyjadˇruje pochopen´ı, pˇrijet´ı a potvrzen´ı platnosti toho, co vyslechnul (responsiveness). Selh´an´ı jak´ehokoliv prvku v tomto procesu vede ke sniˇzov´an´ı intimity mezi partnery. Sebeodhalov´an´ı m˚ uˇzeme rozdˇelit na deskriptivn´ı (sd´ılen´ı fakt˚ u, myˇslenek) a na emoˇcn´ı (sd´ılen´ı pocit˚ u). Pr´avˇe pouze emoˇcn´ı sebeodhalen´ı pˇrisp´ıv´a k intimitˇe (Laurenceau, Barrett a Pietromonaco, 1998). Emoˇcn´ı intimita mezi partnery, na rozd´ıl od sexu´aln´ı intimity, je prov´az´ana se spokojenost´ı ve vtahu (Dandurand & Lafontaine, 2012), coˇz podporuje zjiˇstˇen´ı Laurenceaua,
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
10
Barretta a Pietromonacov´e (1998). V´ yzkumy potvrzuj´ı, ˇze intimita koresponduje s jistou citovou vazbou a ˇze vazbov´a vyh´ ybavost vede k niˇzˇs´ı intimitˇe (Hazan & Shaver, 1987). Jak zjistily Dandurandov´a a Lafontainov´a (2012), vyh´ ybavost zprostˇredkov´avala nega´ tivnˇe vztah mezi emoˇcn´ı intimitou a spokojenost´ı mezi partnery. Uzkostnost v modelu nevykazovala ˇza´dn´ y vztah mezi intimitou a spokojenost´ı. V m´ıˇre projevovan´e intimity byl ˇ zjiˇstˇen v´ yznamn´ y rozd´ıl mezi muˇzi a ˇzenami (Kirkpatrick & Davis, 1994). Zeny napˇr´ıˇc vˇsemi styly citov´e vazby projevovaly ve vztahu v´ıce intimity neˇz muˇzi. Jak zmiˇ nuj´ı Crouterov´a a Booth (2006), ˇzeny maj´ı vyˇsˇs´ı tendenci k sebeodhalov´an´ı a potˇrebu bl´ızk´ ych intimn´ıch vztah˚ u, neˇz muˇzi. Aby partneˇri mohli udrˇzovat bl´ızkost i skrze vzd´alenost, kter´a je dˇel´ı, vyuˇz´ıvaj´ı hovory pˇres webkameru, telefon, emaily, chat nebo tak´e pohledy ˇci dopisy. Jak vˇsak zjistili Staf-fordov´a a Merolla (2007), m´ıra jejich vyuˇzit´ı se v´ yznamnˇe neliˇs´ı od m´ıry, s jakou je vyuˇz´ıvaj´ı p´ary, kter´e jsou v jedn´e lokalitˇe. Co se vˇsak liˇs´ı, je obsah t´eto komunikace, kdy lid´e vyuˇz´ıvaj´ı vyˇsˇs´ı m´ıru sebeodhalen´ı (Stafford, 2010). Staffordov´a d´ale zmiˇ nuje, ˇze d´ıky tomu, ˇze partneˇri ve vztaz´ıch na d´alku maj´ı m´enˇe moˇznost´ı ke kaˇzdodenn´ı konverzaci, maj´ı sn´ıˇzen´e moˇznosti kontaktu, maj´ı tak´e niˇzˇs´ı pˇr´ıleˇzitost k vyvol´an´ı konflikt˚ u nebo tabuizovan´ ych t´emat. D´ıky tomu mohou paradoxnˇe proˇz´ıvat vyˇsˇs´ı intimitu a t´ım i spokojenost. Jak tvrd´ı Jiangov´a a Hancock (2013), procesn´ı model intimity (process model of intimacy) m˚ uˇze ve vztaz´ıch na d´alku vypov´ıdat o vˇetˇs´ı snaze adaptovat se na aktu´aln´ı vztahovou situaci t´ım, ˇze se partner bude pˇred druh´ ym v´ıce odhalovat, neˇz by dˇelal v lokalitou bl´ızk´em vztahu, a z´aroveˇ n si, pomoc´ı adaptivn´ı kognice, bude v´ıce idealizovat sv´eho partnera. Idealizace se ve vztahu na d´alku zesiluje, nebot’ pravdˇepodobnˇe pom´ah´a redukovat zv´ yˇsenou nejistotu z odlouˇcen´ı. Autoˇri zjistili, ˇze schopnost efektivnˇe reagovat na partnerovo sebeodhalen´ı plnˇe zprostˇredkov´avala vliv sebeodhalen´ı na vyˇsˇs´ı m´ıru intimity ve vztaz´ıch na d´alku, kdeˇzto u skupiny lokalitou bl´ızk´ ych vztah˚ u se tak dˇelo jen ˇca´steˇcnˇe. Kdyˇz do anal´ yzy nebylo zapojeno sebeodhalen´ı a partnerova responzivita (reagov´an´ı koment´aˇrem nebo gesty vyjadˇruj´ıc´ımi pochopen´ı, pˇrijet´ı a potvrzen´ı platnosti toho, co vyslechnul), skupiny se v m´ıˇre intimity neliˇsily. D´ale osoby ve vztahu na d´alku vyuˇz´ıvaly v´ıce sebeodhalen´ı a tak´e sv´eho partnera v´ıce hodnotily jako sebeodhaluj´ıc´ıho se, neˇz osoby v lokalitou bl´ızk´ ych vztaz´ıch. Z´aroveˇ n sebeodhalen´ı u jednoho z partner˚ u zvyˇsovalo sebeodhalen´ı u druh´eho. Z v´ ysledk˚ u tedy vypl´ yv´a, ˇze se partneˇri mus´ı na odlouˇcen´ı adaptovat a projevovat v´ıce sebeodhalen´ı a pochopen´ı partnera - aˇz pot´e intimita mezi nimi vzroste v´ıce neˇz u lokalitou bl´ızk´ ych vztah˚ u. Davison, Hill, Mondoh a Redalen (2009) tak´e neodhalili v´ yznamn´ y rozd´ıl v m´ıˇre intimity u pouh´eho srovn´an´ı vztah˚ u na d´alku s lokalitou bl´ızk´ ymi vztahy. Lee a Pistolov´a (2012) zjistili, ˇze sebeodhalov´an´ı ve vztaz´ıch na d´alku
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
11
v´ yznamnˇe koresponduje se spokojenost´ı ve vztahu. Stafford (2010) uv´ad´ı, ˇze lid´e ve vztahu obsahovˇe komunikuj´ı mnohem intimnˇeji neˇz lid´e v lokalitou bl´ızk´ ych vztaz´ıch.
Stabilita vztah˚ u na d´alku Initially, before my departure, we actually decided to break up because both of us had had periods of long-distance in our previous relationships and both experiences had been rather negative as a result of the long distance. However, we very much wanted to remain close friends and continued to talk during the first half of the period apart. This first half of the period apart was extremely difficult but half-way through the relationship, we were able to meet and travel for three weeks together in a country half-way between our home and where I was abroad. This reignited the relationship and we decided that breaking up was silly and that we still very much wanted to be together. We have continued the relationship long-distance since then and it is proceeding wonderfully to this day. (Studentka z Austr´ alie)
Stabilitu vztahu vn´ım´ame v naˇsem pˇr´ıpadˇe jako pravdˇepodobnost, ˇze vztah smˇeˇruje k rozpadu anebo ˇze bude d´al pokraˇcovat. Jak uˇz bylo v´ yˇse nˇekolikr´at zm´ınˇeno, pr´avˇe spokojenost v´ yraznˇe souvis´ı s d˚ uleˇzit´ ymi vztahov´ ymi konstrukty, jako jsou citov´a vazba, z´avazek, intimita, idealizace ˇci komunikace s partnerem. Spokojenost je d´ıky tomu nejzkoumanˇejˇs´ım vztahov´ ym faktorem (Le, Dove, Agnew, Korn, & Mutso, 2010), nebot’ dlouhodobˇe pˇredpov´ıd´a stabilitu jak klasick´eho vztahu (Lenhart & Neyer, 2006), tak i vztahu na d´alku (Van Horn a kol., 1997). Pr´avˇe ve Van Hornovˇe studii byla spokojenost nejv´ yznamnˇejˇs´ım prediktorem stability vztahu. Vztahy na d´alku jsou na z´akladˇe v´ yzkumn´ ych zjiˇstˇen´ı (Stafford, 2010; Kelmer a kol., 2013; Roberts & Pistole, 2009) kvalitnˇejˇs´ı neˇz vztahy lid´ı ˇzij´ıc´ıch v jedn´e lokalitˇe. Kelmerov´a a kol. (2013) se domn´ıv´a, ˇze za vyˇsˇs´ı kvalitou vztah˚ u na d´alku m˚ uˇze st´at fakt, ˇze vztah na d´alku m˚ uˇze b´ yt filtrem pro nˇekter´e typy vztah˚ u a partner˚ u v nich. Proto lid´e ze vztah˚ u, kter´e nejsou kvalitn´ı, mohou m´ıt tendenci vztah bˇehem odlouˇcen´ı opustit. Kelmerov´a ve sv´e studii zjistila, ˇze vztahy na d´alku byly jednak kvalitnˇejˇs´ı ve vˇsech zkouman´ ych oblastech (kvalita komunikace, legrace s partnerem, proˇzitek l´asky, pˇrizp˚ usoben´ı se vztahu, vˇenov´an´ı se partnerovi, atd.) neˇz vztahy lid´ı z geograficky bl´ızk´ ych vztah˚ u, a z´aroveˇ n lid´e ze vztah˚ u na d´alku vypov´ıdali o niˇzˇs´ı pravdˇepodobnosti rozchodu v budoucnosti. Je vˇsak zaj´ımav´e, ˇze se lid´e ve vztaz´ıch na d´alku a lid´e z geograficky bl´ızk´ ych vztah˚ u t´emˇeˇr neliˇsili v m´ıˇre re´aln´ ych rozchod˚ u (20,4% pro vztahy na d´alku a 23% pro geograficky bl´ızk´e vztahy). Jak uv´ad´ı Staffordov´a (cit. dle Stafford & Merolla, 2007) spokojenost a z´avazek jsou spojeny se stabilitou vztahu na d´alku. Cameronov´a a Ross (2007) zjistili, ˇze negativn´ı afektivita pˇredv´ıd´a n´ızkou stabilitu vztahu a vztahov´a jistota (relational security) zase vysokou stabilitu. Tedy to, zda se lid´e ve vztahu c´ıt´ı jistˇe - maj´ı d˚ uvˇeru ve sv´eho partnera a projevuj´ı v˚ uˇci nˇemu pozi-
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
12
tivn´ı emoce, je spojeno s vyˇsˇs´ı stabilitou vztahu na d´alku. Rhoadesov´a, Atkins, Dushov´a, Stanley a Markman (2011) ve sv´e dva roky prob´ıhaj´ıc´ı studii geograficky bl´ızk´ ych vztah˚ u zjistili, ˇze spolu s d´elkou vztahu lid´e referovali o niˇzˇs´ı kvalitˇe vztahu. Rozchody byly silnˇe asociov´any se sn´ıˇzen´ım ˇzivotn´ı spokojenosti. Dalˇs´ı studie geograficky bl´ızk´ ych vztah˚ u zjistila, ˇze se stabilitou a kvalitou vztahu v´ yznamnˇe souvisela jist´a citov´a vazba (Schade, Sandberg, Bean, Busby, & Coyne, 2013).
Objektivn´ı vzd´alenost mezi partnery I think that if a distance romantic relationship finishes, it does not finish for the distance itself but because the couple understand that they are not suitable for each other. And the distance can give the input to understand that. If two people are not suitable for each other, the relationship is going to finish in any case, even without distance. A period of distance from our partner makes us understand if he really is our future partner. (Studentka z It´ alie)
Je zaj´ımav´e, jak´ ym zp˚ usobem nejr˚ uznˇejˇs´ı v´ yzkumy konceptualizuj´ı relativn´ı vzd´alenost mezi partnery. Dalo by se ˇr´ıci, ˇze vztah na d´alku je definov´an tˇremi mˇeˇr´ıtky, a to t´ım, zda dˇel´ı partnery minim´aln´ı pˇredem urˇcen´a vzd´alenost (Le a kol., 2008; Johnson, Haigh, Beckerov´a, Craigov´a a Wigleyov´a; 2008; Kelmer a kol., 2013), t´ım, zda partneˇri sv˚ uj vztah za vztah na d´alku subjektivnˇe povaˇzuj´ı (Van Horn a kol., 1997; Pistole, 2009; Stafford 2010) a nakonec pak je mal´a ˇca´st v´ yzkum˚ u zamˇeˇrena na to, jak ˇcasto se partneˇri fyzicky setk´avaj´ı (Roberts & Pistole, 2009; Pistole, Roberts, & Chapman (2010). Napˇr´ıklad ve studii Le a kol. (2008) byl za vztah na d´alku povaˇzov´an ten, kde partnery oddˇelovalo od m´enˇe neˇz 20 mil1 do v´ıce neˇz 10000 mil. Pr˚ umˇer ˇcinil 2819 mil, medi´an 886 mil. Z´aroveˇ n je zaj´ımalo, jak ˇcasto se spolu v´ıdaj´ı. 43 % se setk´avalo minim´alnˇe jednou do mˇes´ıce. Z anal´ yzy nevyluˇcovali ani ty, kteˇr´ı se setk´avali nˇekolikr´at do t´ ydne, ani ty, kteˇr´ı bydleli m´enˇe neˇz 20 mil daleko. Zda partneˇri povaˇzuj´ı vztah za vztah na d´alku, se neptali. Johnson, Haigh, Beckerov´a, Craigov´a a Wigleyov´a (2008) ch´apali jako vztah na d´alku ten, kde maj´ı partneˇri mezi sebou v´ıce neˇz 50 mil, protoˇze vˇeˇrili, ˇze takov´a vzd´alenost je spojena s obt´ıˇzemi v kaˇzdodenn´ı komunikaci tv´aˇr´ı v tv´aˇr. Jinou odliˇsovac´ı promˇennou nezahrnuli. Kelmerov´a a kol. (2013) ud´avaj´ı, ˇze provedli nejrozs´ahlejˇs´ı studii vztah˚ u na d´alku a souvisej´ıc´ıch vztahov´ ych konstrukt˚ u. Za rozliˇsuj´ıc´ı krit´erium pro vztah na d´alku povaˇzuj´ı 50 mil, nebot’ takto definuje d´alkovou cestu americk´ yu ´ˇrad pro transport. Stejnˇe tak pro Pistolovou, Robertsovou a Moska (2010) byly d˚ uleˇzit´e m´ıle, kter´e dˇelily partnery. Zˇrejmˇe se tak´e t´azali, zda partneˇri povaˇzuj´ı jejich vztah za vztah na d´alku, nicm´enˇe to autoˇri explicitnˇe nezmiˇ nuj´ı. Spolehlivˇe vztah na d´alku a vztah bl´ızk´ y lokalitou odliˇsovala vzd´alenost vˇetˇs´ı neˇz 250 mil, o n´ıˇz nereferoval ani jeden lokalitou bl´ızk´ y vztah. Van Horn a kol. 1
1 m´ıle = 1,6 km
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
13
(1997) se respondent˚ u ptal, zda povaˇzuj´ı jejich vztah za vztah na d´alku. Tato ot´azka byla prim´arn´ı, nebot’ o vzd´alenosti 25-250 mil referovalo 72 % lid´ı ze vztah˚ u na d´alku a 28 % lokalitou bl´ızk´ ych partner˚ u. Ot´azka na d´alkovou povahu vztahu tak pomohla rozliˇsit, zda se opravdu jedn´a o vztahy na d´alku. Merolla (2012) pouze zjiˇst’oval, zda participuj´ıc´ı v jeho studii oznaˇcuj´ı sv˚ uj vztah jako vztah na d´alku. V nˇekolika studi´ıch zahrnuli jako demografickou promˇennou frekvenci fyzick´eho kontaktu. Robertsov´a a Pistolov´a (2009) uv´ad´ı, ˇze ˇcetnost n´avˇstˇev nesouvisela s citovou vazbou. Psychick´a bl´ızkost se zvyˇsovala u tˇech, kteˇr´ı se s partnerem setk´avali ˇcastˇeji neˇz jednou za mˇes´ıc. Ve studii Merolly (2012) se respondenti vidˇeli pˇribliˇznˇe pˇet dn´ı v mˇes´ıci. Vyˇsˇs´ı ˇcetnost n´avˇstˇev m´ırnˇe souvisela se spokojenost´ı a intimitou. Vzd´alenost slabˇe korelovala se stresem proˇz´ıvan´ ym pˇri separaci. Pistolov´a, Robertsov´a a Chapmanov´a (2010) zjiˇst’ovaly vztah na d´alku skrze v´ ypovˇedi respondent˚ u o tom, ˇze partneˇri jsou od nich tak daleko, ˇze je nemoˇzn´e se v´ıdat kaˇzd´ y den, nebo ˇze partner ˇzije v jin´e lokalitˇe. 70 % v´ıdalo sv´e partnery alespoˇ n jednou do mˇes´ıce. Cameronov´a a Ross (2007) se respondent˚ u ptali, zda se nach´azej´ı ve vztahu na d´alku a jejich odpovˇedi ovˇeˇrovali porovn´an´ım lok´aln´ıch pˇredvoleb telefonn´ıch ˇc´ısel, kter´e od respondent˚ u z´ıskali. Vzhledem k tomu, ˇze studie definuj´ı odlouˇcen´ı r˚ uznˇe, rozhodly se Pistolov´a a Roˇ ala obsahuje tˇri subˇsk´aly - subjekbertsov´a (2011) vytvoˇrit ˇsk´alu pro vztah na d´alku. Sk´ tivn´ı vn´ım´an´ı vztahu jako vztahu na d´alku, spoleˇcnˇe tr´aven´ y ˇcas a v´ yznamnost vztahu. Subˇsk´ala vztahu na d´alku se r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby pt´a, zda jsou partneˇri oddˇeleni vzd´alenost´ı vˇetˇs´ı neˇz 25 mil, zda ˇzij´ı v jin´em mˇestˇe, zda se mohou v´ıdat dennˇe a jestli sv˚ uj vztah povaˇzuj´ı za d´alkov´ y. Nejv´ yznamnˇejˇs´ı poloˇzkou pro rozliˇsen´ı vztahu na d´alku byla poloˇzka o subjektivn´ım pojet´ı sv´eho vztahu jako d´alkov´eho.
Zahraniˇcn´ı studijn´ı pobyty a odliˇsn´y pohled na vztahy na d´alku The main problem was my strong and spontaneous desire to live my experience abroad deeply. It has been a unique extremely important professional experience. During this experience I felt free, realised, and surrounded by great persons, despite we didn’t know each other before. I felt my boundaries with my ex partner as old. She was also showing ambiguous behaviour complaining with me and making me feel guilty for the experience I was living. I’d have shared it with her, but I felt she had no real interest in it. In a trip we did together in the new country, before my experience start, she didn’t enjoy anything, complained often, and also didn’t pay anything. All of this came up with our breakup. So the problem was not the distance. The problem was in our couple before. Distance in my case helped me realise I was not in love. Now I found a really full relationship, and I visit my new partner every 10 days, we share detailed projects, make surprises, exactly as you were asking in the questionnaire. I’m happy now, and I will move in the other country to live with my new partner in one month. (Studentka z It´ alie)
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
14
V souˇcasnosti st´ale v´ıce student˚ u vyuˇz´ıv´a moˇznosti vyj´ıˇzdˇet do zahraniˇc´ı na v´ ymˇenn´e studijn´ı pobyty nebo pracovn´ı st´aˇze. Aˇz do t´eto chv´ıle se z´ uˇcastnily jen projektu Erasmus 4 mili´ony student˚ u (European Commission - IP/13/657, 2013). Pˇritom nab´ıdka r˚ uzn´ ych zahraniˇcn´ıch studijn´ıch program˚ u je opravdu ˇsirok´a a Erasmus je jen jej´ı ˇca´st´ı. Jak jiˇz bylo zm´ınˇeno v u ´vodu t´eto pr´ace, velk´e mnoˇzstv´ı student˚ u, kteˇr´ı vycestovali do zahraniˇc´ı, mˇelo doma v´aˇzn´ y vztah, kter´ y tak byli nuceni udrˇzovat na velkou d´alku a nemˇeli pˇritom pˇr´ıliˇs mnoho moˇznost´ı se s partnerem fyzicky setk´avat. Vn´ım´ame velk´ y rozd´ıl mezi takov´ ymi vztahy na d´alku, kter´e funguj´ı mezi dvˇema mˇesty v jedn´e zemi a kde se partneˇri vˇetˇsinou nˇekolikr´at do mˇes´ıce setk´avaj´ı, a takov´ ymi vztahy na d´alku, kde lid´e, kteˇr´ı spolu po urˇcitou dobu fungovali v geograficky bl´ızk´em vztahu, se od sebe na nˇekolik mˇes´ıc˚ u odlouˇc´ı, moˇzn´a se bˇehem toho setkaj´ı jednou, nebo tak´e v˚ ubec, a po uplynut´ı nˇekolika mˇes´ıc˚ u se opˇet vr´at´ı za sv´ ym partnerem. Nebo to alespoˇ n pˇred odlouˇcen´ım oˇcek´avaj´ı. Podstatn´e je, ˇze tito mlad´ı lid´e pˇrij´ıˇzd´ı ˇz´ıt na ˇradu mˇes´ıc˚ u do zcela nov´eho prostˇred´ı ciz´ı zemˇe, v nˇemˇz se seznamuj´ı s lidmi z cel´eho svˇeta a jejich kulturami, z´ısk´avaj´ı nov´e postoje ˇ a uˇc´ı se vˇetˇs´ı otevˇrenosti. Mˇen´ı sv´e zaˇzit´e chov´an´ı i celkovˇe ˇzivotn´ı styl. Casto se v ciz´ı zemi tak´e v´ıce bav´ı, neˇz tomu tak bylo doma. V´ıce cestuj´ı, v´ıce navˇstˇevuj´ı nejr˚ uznˇejˇs´ı ˇ akce a veˇc´ırky. Casto tak pij´ı v´ıce alkoholu, neˇz byli zvykl´ı. Od partnera je nav´ıc m˚ uˇze dˇelit i jin´e ˇcasov´e p´asmo. Naopak partner z˚ ustal doma, ve sv´em stabiln´ım a st´ale stejn´em prostˇred´ı, nemˇen´ı se v˚ ubec nebo jen nepatrnˇe. Jedinou d˚ uleˇzitou zmˇenou je pro nˇej totiˇz to, ˇze nem´a nabl´ızku sv´eho partnera. Jak mohou vztahy za takov´ ych podm´ınek dlouh´e odlouˇcen´ı pˇreˇz´ıt? Za jak´ ych podm´ınek se rozpadaj´ı? Jak´a je jejich dynamika? Kdyˇz se zam´ yˇsl´ıme nad t´ematem vztah˚ u napˇr´ıˇc zemˇemi a kontinenty, automaticky tyto ot´azky vyvst´avaj´ı. Pˇri studiu literatury zamˇeˇruj´ıc´ı se na vztahy na d´alku si m˚ uˇzeme povˇsimnout, ˇze pro au-tory mnohdy nen´ı d˚ uleˇzit´e rozliˇsovat mezi formou odlouˇcen´ı. Nejˇcastˇeji zkoumaj´ı dynamiku odlouˇcen´ı obecnˇe, tedy jak odlouˇcen´ı partner˚ u, kter´e je sp´ıˇse nˇekolika-denn´ıho charakteru neˇz nˇekolika-mˇes´ıˇcn´ıho. Ve vzorku se tak objevuj´ı p´ary oddˇelen´e dvaceti kilometry i p˚ ulkou svˇeta - a p´ary, kter´e se v´ıdaj´ı na v´ıkendy nˇekolikr´at do mˇes´ıce nebo p´ary, kter´e se v´ıdaj´ı nˇekolikr´at do roka. Nav´ıc jsou tyto vzorky tvoˇreny zejm´ena lidmi, kteˇr´ı jsou od partnera odlouˇceni v r´amci stejn´e zemˇe a to hlavnˇe z pracovn´ıch ˇci studijn´ıch d˚ uvod˚ u, kter´e trvaj´ı sp´ıˇse roky neˇz mˇes´ıce. Zvl´aˇstn´ım pˇr´ıpadem jsou v´ yzkumy vztah˚ u na d´alku u pˇr´ısluˇsn´ık˚ u arm´ady, kteˇr´ı opouˇstˇej´ı sv´e partnerky a partnery na cel´e mˇes´ıce, jejich interakce je omezen´a a tak´e se t´emˇeˇr nemaj´ı ˇsanci setkat. Zde je populace odlouˇcen´ ych p´ar˚ uu ´zce specifikovan´a a jak tvrd´ı Pistole (2010), nem˚ uˇze b´ yt srovn´av´ana s klasick´ ymi vztahy na d´alku, jelikoˇz se nach´az´ı v absolutnˇe odliˇsn´em kontextu - odlouˇcen´ı nen´ı dobrovoln´e, b´ yv´a velice dlouh´e a nese s sebou nebezpeˇc´ı. Zkoumaj´ı se tedy vztahy na d´alku
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
15
u osob ˇzij´ıc´ıch v jedn´e zemi, nebo se alespoˇ n nach´azej´ıc´ıch ve stabiln´ım prostˇred´ı, na kter´e jsou oba zvykl´ı a kde oba funguj´ı v´ıce m´enˇe stejn´ ym zp˚ usobem (maj´ı podobn´e n´avyky, ˇzivotn´ı styl, ritu´aly a stabilitu dˇen´ı kolem sebe). Pokud se vˇsak dosud stabiln´ı p´ar mus´ı na nˇekolik mˇes´ıc˚ u odlouˇcit, zvykat si na nov´ y zp˚ usob vztahov´an´ı se k sobˇe navz´ajem, vˇedˇet, ˇze se dlouhou dobu nesetkaj´ı a jejich komunikace bude znaˇcnˇe zt´ıˇzena, je pravdˇepodobn´e, ˇze vztahov´e procesy a dynamika vztahu budou proch´azet zmˇenou. D˚ uleˇzit´ ym aspektem tak´e je, ˇze partneˇri vˇed´ı, kdy pˇresnˇe jejich odlouˇcen´ı skonˇc´ı a tedy, ˇze je doˇcasn´e. To p´ary v dlouhodob´ ych vztaz´ıch na d´alku nemus´ı pˇresnˇe vˇedˇet. Jak zmiˇ nuj´ı Ardittiov´a a Kauffmannov´a (2004), kdyˇz partneˇri vn´ımaj´ı jejich vztah na d´alku jako pouze doˇcasn´ y a separaci jako nezbytnou, jsou ve sv´ ych vztaz´ıch u ´spˇeˇsnˇejˇs´ı, neˇz ti, kteˇr´ı nev´ı, zda se situace jejich odlouˇcen´ı zmˇen´ı a logicky tak´e, zda je jejich odlouˇcen´ı v˚ ubec nezbytn´e. Z toho d˚ uvodu je dynamika vztah˚ u student˚ u, kteˇr´ı odj´ıˇzdˇej´ı na zahraniˇcn´ı v´ ymˇenn´e pobyty a mus´ı tak udrˇzovat se sv´ ym partnerem vztah na d´alku, velmi zaj´ımav´ ym v´ yzkumn´ ym t´ematem. Je tak´e zaj´ımav´e z toho d˚ uvodu, ˇze vrh´a svˇetlo na aktu´aln´ı trend student˚ u odj´ıˇzdˇet na zkuˇsenou“ do zahraniˇc´ı a opouˇstˇet tak na nˇejak´ y ˇcas vˇse, co doma buduj´ı, ” coˇz s sebou nese jak v´ yhody, tak i nev´ yhody, s nimiˇz se mus´ı n´aslednˇe vyrovnat.
V´yzkumn´e c´ıle Aˇckoliv se vztahy na d´alku dost´avaj´ı ˇc´ım d´al v´ıce do popˇred´ı v´ yzkumn´ ych z´ajm˚ u, zat´ım nikdo z´amˇernˇe neodliˇsil skupinu tˇech, kteˇr´ı udrˇzuj´ı vztah na d´alku v r´amci jedn´e zemˇe a jednoho v´ıce m´enˇe stabiln´ıho prostˇred´ı, a tˇech, kteˇr´ı udrˇzuj´ı vztah na d´alku za mnohem v´ıce zt´ıˇzen´ ych podm´ınek a zcela odliˇsn´eho kontextu ˇzivota, ve kter´em se partneˇri v danou chv´ıli nach´azej´ı. Liˇs´ı se podm´ınky, za kter´ ych jednotliv´ı partneˇri funguj´ı a nav´ıc se tˇem, kteˇr´ı odjeli, radik´alnˇe mˇen´ı jejich ˇzivotn´ı prostˇred´ı, zvyklosti a soci´aln´ı s´ıt’. Proto je moˇzn´e se pt´at, zda tyto vztahy funguj´ı na stejn´ ych principech jako klasick´e“ vztahy na d´alku. ” Napˇr´ıklad v obvykl´ ych geograficky bl´ızk´ ych vztaz´ıch i v klasick´ ych vztaz´ıch na d´alku je jist´a citov´a vazba spojena s vyˇsˇs´ı intimitou (Lee & Pistole, 2012) i spokojenost´ı (Tucker & Anders, 1999) i z´avazkem (Duemmler & Kobak, 2001). Jist´ y styl citov´e vazby je tvoˇren n´ızkou vyh´ ybavost´ı a n´ızkou u ´zkostnost´ı. Prvn´ım c´ılem studie je proto zjistit, zda bude jist´ y styl citov´e vazby zvyˇsovat kvalitu vztahu i v prezentovan´em pojet´ı dlouh´eho odlouˇcen´ı. H1: Jist´y styl citov´e vazby souvis´ı s vyˇsˇs´ı kvalitou vztah˚ u na d´alku na rozd´ıl od nejist´ych styl˚ u citov´e vazby. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze pokud lid´e ve vztaz´ıch na d´alku vyuˇz´ıvaj´ı v´ıce sebeodhalov´an´ı a efektivn´ıho reagov´an´ı na sebeodhalen´ı partnera, vzr˚ ust´a u nich m´ıra proˇz´ıvan´e intimity v´ıce
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
16
neˇz je tomu v geograficky bl´ızk´ ych vztaz´ıch (Jiang & Hancock, 2013). V geograficky bl´ızk´ ych vztaz´ıch i ve vztaz´ıch na d´alku vede intimita ke spokojenosti se vztahem (Dandurand & Lafontaine, 2012; Lee & Pistole, 2012). Jelikoˇz je spokojenost povaˇzov´ana za hlavn´ı faktor pˇretrv´an´ı vztahu na d´alku (Van Horn a kol., 1997) a vztahy na d´alku vykazuj´ı vyˇsˇs´ı kvalitu neˇz vztahy geograficky bl´ızk´e (Kelmer, 2013), bude tato studie sledovat, zda je spokojenost v´ yznamn´ ym prediktorem zachov´an´ı vztahu na velkou d´alku, a v jak´e m´ıˇre jsou pro vytrv´an´ı zahraniˇcn´ıch vztah˚ u na d´alku d˚ uleˇzit´e jednotliv´e vztahov´e komponenty, kter´e v klasick´ ych vztaz´ıch na d´alku maj´ı tak´e pod´ıl na jejich stabilitˇe (z´avazek, intimita, citov´a vazba). H2: Vyˇsˇs´ı spokojenost se vztahem zvyˇsuje ˇsanci, ˇze vztah odlouˇcen´ı pˇreˇzije, v´ıce neˇz dalˇs´ı vztahov´e charakteristiky (z´avazek; intimita; citov´a vazba). Ve vztaz´ıch na d´alku byla zjiˇstˇena u partner˚ u vyˇsˇs´ı m´ıra z´avazku neˇz ve vztaz´ıch geograficky bl´ızk´ ych (Jiang & Hancock, 2013). Vztahy na d´alku vykazuj´ı pˇrevahu mor´aln´ıho z´avazku, tedy rozhodnut´ı ve vztahu vytrvat i pˇres moˇzn´e nepˇr´ıjemnosti (Lydon, Pierce, ˇ ım v´ıce lid´e do vztahu lid´e investuj´ı, t´ım vyˇsˇs´ı z´avazek v˚ & O’Regan, 1997). C´ uˇci nˇemu maj´ı (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998). Dalˇs´ı ot´azkou tohoto v´ yzkumu tedy je, zda delˇs´ı doba odlouˇcen´ı souvis´ı s vyˇsˇs´ı m´ırou z´avazku. H3: Delˇs´ı odlouˇcen´ı souvis´ı s vyˇsˇs´ı m´ırou z´avazku v˚ uˇci vztahu. Posledn´ı oblast´ı, na kterou se zamˇeˇruje tento v´ yzkum, je subjektivn´ı proˇzitek vzd´alenosti od partnera. Je totiˇz zˇrejm´e, ˇze objektivn´ı m´ıra geografick´e vzd´alenosti nemus´ı b´ yt sama o sobˇe tolik vypov´ıdaj´ıc´ı o re´aln´e fyzick´e dostupnosti partner˚ u. Stejn´a vzd´alenost 1500 km m˚ uˇze b´ yt pro jednoho ˇclovˇeka pˇrekonateln´a velmi lehce, nebot’ napˇr´ıklad z jeho lokality odl´et´a n´ızkon´akladov´a leteck´a spoleˇcnost za p´ar euro pˇresnˇe do m´ısta, kde se nach´az´ı jeho partner, a pro druh´eho ˇclovˇeka bude tato vzd´alenost znamenat t´emˇeˇr 40 hodin v autobuse s nˇekolika pˇrestupy. Pokud si tato osoba m˚ uˇze dovolit letˇet, bude jej´ı cesta ˇsestin´asobnˇe draˇzˇs´ı a na rozd´ıl od prvn´ıho ˇclovˇeka si tak bude moci dovolit bˇehem odlouˇcen´ı navˇst´ıvit sv´eho partnera odhadem maxim´alnˇe jednou. V tomto pˇr´ıpadˇe proto nen´ı tak d˚ uleˇzit´e to, zda partneˇri povaˇzuj´ı jejich vztah za vztah na d´alku, nebot’ jejich vztah j´ım re´alnˇe je, a z´aroveˇ n jak bylo zm´ınˇeno, poˇcet kilometr˚ u neˇr´ık´a nic o moˇznosti partner˚ u se re´alnˇe setkat. Je tedy zaj´ımavou ot´azkou, nakolik se bude objektivn´ı a subjektivn´ı posouzen´ı vzd´alenosti odliˇsovat. Jak bylo zjiˇstˇeno (Merolla, 2012; Cameron & Ross, 2007; Roberts & Pistole, 2009), objektivn´ı vzd´alenost se vztahov´ ymi koncepty nesouvis´ı. Z toho d˚ uvodu se v´ yzkum zamˇeˇruje na ot´azku, zda objektivn´ı geografick´a vzd´alenost souvis´ı s pojet´ım vzd´alenosti z pohledu ceny, pohodl´ı a vynaloˇzen´eho ˇcasu, kter´e urˇcuj´ı, kolik moˇznost´ı re´alnˇe se vidˇet partneˇri maj´ı. Lze se domn´ıvat, ˇze tyto tˇri hlediska jsou urˇcuj´ıc´ı pro defi-
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
17
nov´an´ı vztahu na d´alku. K odliˇsen´ı tˇechto dvou koncept˚ u je pro tˇr´ı-komponentov´e hledisko vzd´alenosti pouˇz´ıv´an term´ın subjektivn´ı pojet´ı vzd´alenosti. H4: Objektivn´ı geografick´a vzd´alenost se odliˇsuje od subjektivn´ıho pojet´ı vzd´alenosti mezi partnery.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
18
Metoda V´yzkumn´y soubor V´ yzkumn´e hypot´ezy byly ovˇeˇrov´any na datech z´ıskan´ ych od mezin´arodn´ı populace student˚ u, kteˇr´ı mˇeli osobn´ı zkuˇsenost s odlouˇcen´ım od partnera kv˚ uli dlouhodob´emu pobytu v zahraniˇc´ı. Mezin´arodn´ı vzorek byl urˇcen z toho d˚ uvodu, ˇze v´ yzkum v evropsk´em prostˇred´ı pˇrin´aˇsel moˇznost z´ıskat dostateˇcn´ y poˇcet dat. Je zkuˇsenost´ı autor˚ u, ˇze zahraniˇcn´ı pobyty jsou pˇritaˇzliv´e sp´ıˇse pro studenty, kteˇr´ı jsou single anebo pro ty, kteˇr´ı maj´ı ˇcerstvou zkuˇsenost s rozchodem a c´ıt´ı potˇrebu odjet pryˇc. Student˚ u, kteˇr´ı se rozhodnout odjet na nˇekolik mˇes´ıc˚ u do zahraniˇc´ı a odlouˇcit se tak od partnera, je mezi vyj´ıˇzdˇej´ıc´ımi sp´ıˇse menˇsina. Nav´ıc ti, kteˇr´ı se v pr˚ ubˇehu odlouˇcen´ı s partnerem rozeˇsli, nejsou pˇrirozenˇe tolik motivovan´ı svou zkuˇsenost sd´ılet. Respondenti byli do v´ yzkumu z´ısk´av´ani ve spolupr´aci s nahodile vybran´ ymi vysok´ ymi ˇskolami v Evropˇe, a s ESN prez´ıdii1 . Do vˇsech ESN prez´ıdi´ı v Evropˇe a do cca 400 zahraniˇcn´ıch oddˇelen´ı vysok´ ych ˇskol byla jm´enem IVDMR2 zasl´ana ˇz´adost, zda by rozeslali sv´ ym student˚ um, kteˇr´ı k nim v minulosti pˇrijeli nebo z jejich ˇskoly odjeli na studijn´ı pobyt, pozv´anku s odkazem na str´anky v´ yzkumu. Cca 18 vysok´ ych ˇskol3 a alespoˇ n 16 ESN prez´ıdi´ı odpovˇedˇelo pozitivnˇe, ˇze sv´ ym student˚ um poslali informaci o v´ yzkumu bud’ formou emailu, anebo inzerovali pozv´anku do v´ yzkumu na sv´em profilu na Facebooku ˇci na univerzitn´ı v´ yvˇesce. Pozdˇeji bylo zjiˇstˇeno, ˇze na v´ yzkumu spolupracovalo v´ıce instituc´ı, jen zpˇetnˇe autory nekontaktovali. V´ yzkumn´ y soubor tvoˇrilo celkovˇe 568 lid´ı (muˇzi: 21,1 %)4 . Necel´a tˇretina participant˚ u nevyplnila dotazn´ık cel´ y. Cel´ y dotazn´ık tak vyplnilo 365 osob, z toho 76 muˇz˚ u (20,6 %) a 291 ˇzen (78,9 %). Pr˚ umˇern´ y vˇek ˇcinil 23,27 let (SD=2,26; rozpˇet´ı 18-31 let). 90,4 % vzorku byli obyvatel´e Evropy. Podrobnˇejˇs´ı informace viz Tabulka 2. Respondenti, kteˇr´ı referovali o tom, ˇze jejich partner poch´azel z jin´e zemˇe a odlouˇcili se ve chv´ıli, kdy se jeden z nich vracel dom˚ u, byli ze souboru vylouˇceni, nebot’ nespadali do c´ılov´e skupiny. Vyˇrazeni tak´e byli ti, kteˇr´ı referovali o jin´ ych d˚ uvodech pobytu v zahraniˇc´ı, neˇz bylo relevantn´ı pro 1
ESN (Erasmus student network) je nejvˇetˇs´ı studentskou asociac´ı v Evropˇe, kter´a funguje na vˇsech vysok´ ych ˇskol´ ach, kter´e se pod´ılej´ı na programu Erasmus. Od roku 1989 poskytuje sluˇzby mezin´arodn´ım student˚ um. Pracuje v jejich z´ ajmu, peˇcuje o mezikulturn´ı porozumˇen´ı, pom´ah´a jejich integraci v nov´e zemi a h´ aj´ı jejich potˇreby nejen na lok´ aln´ı, ale i mezin´arodn´ı u ´rovni. Snaˇz´ı se motivovat co nejv´ıce student˚ u, aby vyj´ıˇzdˇeli studovat do zahraniˇc´ı (cit. dle www.esn.org). 2 Institut v´ yzkumu dˇet´ı, ml´ adeˇze a rodiny na Masarykovˇe univerzitˇe 3 ˇ Spolupracovaly napˇr. MU, CVUT, Jihoˇcesk´a univerzita, Pardubick´a univerzita, Hradeck´a univerzita, Z´ apadoˇcesk´ a univerzita v Plzni, University of Venezia, Freie university of Berlin, University of Bristol, University of Nottingham, Sapienza universita di Roma, a dalˇs´ı. 4 80 % lid´ı z tˇech, kteˇr´ı zanechali vyplˇ nov´an´ı dotazn´ıku, tak uˇcinili jiˇz pˇri vyplˇ nov´an´ı demografick´ ych u ´daj˚ u. Jejich data proto nebyla nijak d´ al vyuˇz´ıv´ana.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
19
v´ yzkumn´ y c´ıl t´eto studie. Vˇsichni respondenti byli studenti vysok´ ych ˇskol. S odlouˇcen´ım od partnera mˇelo zkuˇsenost starou p˚ ul roku a m´enˇe 68,7 % respondent˚ u. Maxim´alnˇe rok starou zkuˇsenost mˇelo 18,7 % respondent˚ u; 15,6 % absolvovalo sv˚ uj zahraniˇcn´ı pobyt pˇred v´ıce neˇz jedn´ım rokem. Je moˇzn´e se proto domn´ıvat, ˇze vˇetˇsina z nich mˇela situaci odlouˇcen´ı ˇzivˇe v pamˇeti. Lid´e, kteˇr´ı oznaˇcili, ˇze byli v dobˇe odlouˇcen´ı v manˇzelsk´em svazku ˇ adn´ se sv´ ym partnerem (N =6), byli ze vzorku v r´amci zachov´an´ı homogenity vylouˇceni. Z´ y z respondent˚ u nemˇel v dobˇe odlouˇcen´ı d´ıtˇe. Vˇetˇsina respondent˚ u vypovˇedˇela o tom, ˇze jejich vztah vytrval aˇz do konce odlouˇcen´ı (75,8 %). Pro pˇrehled u ´daj˚ u o vztahu viz Tabulka 1 . Pr˚ umˇern´a d´elka vztahu pˇred odlouˇcen´ım ˇcinila 24,5 mˇes´ıc˚ u (SD = 23, 8; 0-127 mˇes´ıc˚ u; medi´an: 17 mˇes´ıc˚ u). Pr˚ umˇern´a d´elka odlouˇcen´ı byla 7 mˇes´ıc˚ u (SD = 5; rozpˇet´ı 1-54 mˇes´ıc˚ u; medi´an: 5 mˇes´ıc˚ u). Za minim´aln´ı d´elku odlouˇcen´ı byly stanoveny 3 mˇes´ıce, nebot’ v´ yzkum byl zamˇeˇren na velmi dlouh´a odlouˇcen´ı. Nav´ıc studium ˇci st´aˇz v programu Erasmus je stanovena minim´alnˇe na 3 mˇes´ıce. Ze vzorku byli proto vylouˇceni ti, kteˇr´ı byli od partnera odlouˇceni na dobu kratˇs´ı neˇz tˇri mˇes´ıce (N = 8). Vˇetˇsina z respondent˚ u byla od partnera vzd´alena 1500-3000 km (33,6 %). Pˇred odjezdem do zahraniˇc´ı s partnerem ˇzilo 30,1 % osob. 82,4 % partner˚ u respondent˚ u z˚ ustalo po dobu odlouˇcen´ı ve sv´e domovinˇe. 11,7 % u ´ˇcastn´ık˚ u studie nepovaˇzovalo sv˚ uj vztah za vztah na d´alku.
´ TABULKA 1 Udaje o vztahu N
%
M
SD
Xmin
Xmax
Medi´ an
362 363
98,1 98,4
24,45 7,06
23,83 5,00
0 3
127 54
17 5
Ano Ne
278 88
75,3 23,8
-
-
-
-
-
Ano Ne
111 88
30,1 23,8
-
-
-
-
-
Ano Ne
323 43
87,5 11,7
-
-
-
-
-
D´ elka vztahu pˇ red odlouˇ cen´ım(mˇ es´ıce) D´ elka odlouˇ cen´ı (mˇ es´ıce) Rozeˇ sli se bˇ ehem odlouˇ cen´ı
ˇ spolu pˇ Zili red odlouˇ cen´ım
Povaˇ zovali vztah za vztah na d´ alku
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA TABULKA 2 Bliˇ zˇ s´ı u ´ daje o respondentech
Zemˇ e p˚ uvodu (celkem 53) ˇ a Republika Cesk´ Nˇemecko It´alie Francie Portugalsko ˇ Spanˇ elsko Rakousko USA Turecko Polsko Slovensko Finsko Irsko Mad’arsko atd. Studijn´ı obor Soci´aln´ı studia Ekonomie a business Filosofie a umˇen´ı Ciz´ı jazyk Technologie a stroj´ırenstv´ı Pˇr´ırodn´ı vˇedy Pr´avo Pedagogika atd. D˚ uvod separace Erasmus Jin´ y v´ ymˇenn´ y studijn´ı pobyt Cel´ y studijn´ı program ˇ Skolou zprostˇr. st´aˇz v zahraniˇc´ı Jin´a praxe v zahraniˇc´ı Ostatn´ı Rok odlouˇ cen´ı 2014 2013 2012 2011 2010 2009 Vzd´ alenost od partnera 150-500 km 500-1000 km 1000-1500 km 1500-3000 km 3000-6000 km 6000 km a v´ıce
N
%
113 46 32 19 13 12 12 10 10 9 8 7 6 6
30,6 12,5 8,7 5,1 3,5 3,3 3,3 2,7 2,7 2,4 2,2 1,9 1,6 1,6
76 74 53 44 24 22 17 15
20,6 20,1 14,4 11,9 6,5 6 4,6 4,1
258 55 11 21 19 vyˇrazeni
69,9 14,9 3 5,7 5,1 -
116 138 69 26 11 6
31,4 37,4 18,7 11 3 1,6
20 62 66 124 28 66
5,4 16,8 17,9 33,6 7,6 17,9
20
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
21
Mˇeˇren´ı Demografick´e informace Respondenti uvedli informace zahrnuj´ıc´ı pohlav´ı, vˇek, n´arodnost, mateˇrsk´ y jazyk, studium, d˚ uvod pobytu v zahraniˇc´ı, pˇresn´ y rok pobytu v zahraniˇc´ı, d´elku vztahu s partnerem pˇred odjezdem a d´elku jejich odlouˇcen´ı, informaci o tom, zda povaˇzovali jejich vztah za vztah na d´alku, zda spolu pˇred odjezdem bydleli a zda se bˇehem odlouˇcen´ı rozeˇsli. Tak´e bylo zaj´ımav´e zjistit, kolik kilometr˚ u byli od partnera pˇribliˇznˇe vzd´aleni a souˇcasnˇe jak tuto vzd´alenost subjektivnˇe vn´ımali podle ceny za dopravu, pohodl´ı dopravy a vynaloˇzen´eho ˇcasu na to dopravit se za partnerem, a jak ˇcasto se bˇehem odlouˇcen´ı s partnerem fyzicky setkali.
Citov´a vazba mezi partnery K mˇeˇren´ı citov´e vazby byla vyuˇzita ˇsk´ala Experiences in Close Relationship-Short Form (ECR-S), kterou Wei, Russell, Mallinckrodt, & Vogel (2007) vytvoˇrili z p˚ uvodn´ı verze metody Brennanov´e, Clarkov´e a Shavera z roku 1998. Zkr´acen´a forma t´eto metody m´a 12 poloˇzek, kter´e u ´ˇcastn´ıci hodnot´ı na 7 bodov´e Likertovˇe ˇsk´ale od hodnoty 1 (strongly agree) po hodnotu 7 (strongly disagree). Vyˇsˇs´ı hodnota dosaˇzen´a na tˇechto ˇsk´al´ach indikuje vyˇsˇs´ı u ´zkostnost ˇci vyh´ ybavost. 6 poloˇzek tvoˇr´ı dimenzi u ´zkostnosti (napˇr. I worry that ” romantic partner won’t care about me as much as I care about him/her“) a 6 dimenzi vyh´ybavosti (napˇr. I am nervous when partner gets too close to me“). Respondenti mˇeli ” za u ´kol vypov´ıdat o zkuˇsenosti se vztahem k partnerovi, s n´ımˇz udrˇzovali vztah na d´alku, kdyˇz pob´ yvali nˇekolik mˇes´ıc˚ u v zahraniˇc´ı. P˚ uvodn´ı ˇsk´ala, z n´ıˇz byla zkr´acen´a verze vytvoˇrena, obsahuje 36 poloˇzek (Brennan a kol., 1998). Wei, Russell, Mallinckrodt a Vogel (2007) se domn´ıvali, ˇze takto dlouh´a ˇsk´ala m˚ uˇze b´ yt zbyteˇcnˇe dlouh´a pro starˇs´ı osoby a ˇze tak´e m˚ uˇze sniˇzovat motivaci lid´ı k vyplˇ nov´an´ı dotazn´ıku. Vyˇclenili proto 6 poloˇzek pro kaˇzdou subˇsk´alu tak, aby poloˇzky neobsahovaly velmi podobn´e v´ yroky, vypov´ıdaly o jednotliv´ ych komponent´ach u ´zkostnosti ˇci vyh´ ybavosti a z´aroveˇ n mˇely vysok´e faktorov´e n´aboje.
Kvalita vztahu Intimita. Pro zjiˇst’ov´an´ı m´ıry intimity ve vztahu byla zvolena Sternbergova ˇsk´ala Triangular Love Scale (1997), kter´a zkoum´a tˇri hlavn´ı komponenty vztahu - intimitu, v´aˇseˇ n a z´avazek. Pro potˇreby v´ yzkumu byla pouˇzita subˇsk´ala zjiˇst’uj´ıc´ı m´ıru intimity ( I have ” a relationship of mutual understanding with my partner“). M´ıra intimity je hodnocena
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
22
ˇ ım vyˇsˇs´ı dosaˇzen´a hodnota, t´ım vˇetˇs´ı je na ˇsk´ale 1 (Not at all ) aˇz 9 (Extremely). C´ pravdˇepodobnost vysok´e intimity ve vztahu. ˇ alu pro zjiˇst’ov´an´ı z´avazku ve vztahu byla pˇrevzata z metody The InvestZ´avazek . Sk´ ment Model Scale od Rusbultov´e, Martze a Angnewa (1998). Investiˇcn´ı model je podle autor˚ u tvoˇren m´ırou z´avazku, kvalitou dostupn´ ych alternativ, spokojenost´ı a m´ırou investic. Z´avazek byl hodnocen na 9 bodov´e Likertovˇe ˇsk´ale v z´avislosti na tom, do jak´e m´ıry respondenti souhlasili s v´ yroky: 0 (Don’t agree at all ) - 8 (Agree completely). Nˇekter´e poloˇzky byly obr´aceny ( I would not feel very upset if our relationship were to end in the ” near future.“). Spokojenost. Stejnˇe jako ˇsk´alu z´avazku, i ˇsk´alu spokojenosti byla vybr´ana z dotazn´ıku The Investment Model Scale (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998). Autoˇri ˇsk´aly povaˇzuj´ı spokojenost za jednu z hlavn´ıch komponent investiˇcn´ıho modelu. Poloˇzky byly hodnoceny na identick´e 9 bodov´e ˇsk´ale, jako poloˇzky zjiˇst’uj´ıc´ı z´avazek. Vyˇsˇs´ı hodnota oznaˇcovala vyˇsˇs´ı m´ıru konstruktu ( My relationship is much better than others’ relationships“). ”
Subjektivn´ı pojet´ı vzd´alenosti Cena, ˇcas a pohodl´ı dopravy, byly urˇceny jako nejv´ yznamnˇejˇs´ı vnˇejˇs´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı moˇznost setkat se s partnerem. Byly stanoveny pro potˇreby t´eto studie. Hledisko ceny, ˇcasu a pohodl´ı, kter´e doprava za partnerem zahrnuje, se zkoumalo na sedmibodov´e ˇsk´ale. V´ yˇse ceny se zjiˇst’ovala ot´azkou How expensive was the most optimal/the best journey ” when you went to see each other?“, kter´a byla hodnocena na ˇsk´ale It was extremely ” expensive“ (1) aˇz It was really cheap“ (7). Hledisko ˇcasu zkoumala ot´azka How much ” ” time would have the optimum journey taken when you wanted to visit your partner (or your partner wanted to visit you)?“. Rozpˇet´ı ˇsk´aly bylo od It had taken a lot of time“ ” (1) po It had not taken much time“ (7). Na m´ıru pohodl´ı se ptala ot´azka How easy was ” ” for you or your partner to come for a visit (of one another)?“, kde ˇsk´ala variovala od The journey was not comfortable at all“ (1) po The journey was very comfortable“ (7). ” ” Vnitˇrn´ı konzistence tˇechto tˇr´ı poloˇzek v t´eto studii byla 0,74.
Pilot´aˇz Pˇribliˇznˇe 20 osob se u ´ˇcastnilo pilot´aˇze, kde se sledovalo, kolik ˇcasu jim vyplˇ nov´an´ı zabere, jak se jim dotazn´ık vyplˇ nuje a jak´e k nˇemu maj´ı pˇripom´ınky. Na z´akladˇe toho, byla upravena informace o ˇcase vyplˇ nov´an´ı. Bylo pˇredpokl´ad´ano, ˇze dotazn´ık by respondenti mohli vyplnit za pˇribliˇznˇe 25 minut, nicm´enˇe re´aln´e vyplˇ nov´an´ı trvalo o cca 10 minut v´ıce. Tak´e byla na ˇza´dost respondent˚ u pˇrid´ana na konec dotazn´ıku otevˇren´a ot´azka, co zp˚ usobilo
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
23
rozchod a co bylo nejvˇetˇs´ım probl´emem ve vztahu na d´alku. Patrnˇe tak velk´a ˇca´st respondent˚ u c´ıtila potˇrebu sd´ılet sv´e postˇrehy a zkuˇsenosti, kter´e je napadaly bˇehem vyplˇ nov´an´ı poloˇzek a nemˇela pˇri tom prostor je sdˇelit. D´ale se prostˇrednictv´ım pilot´aˇze podaˇrilo podchytit nˇekolik obt´ıˇznˇe formulovan´ ych poloˇzek a tak´e nˇekolik chyb, kter´e unikly kontrole a sniˇzovaly profesion´aln´ı dojem dotazn´ıku. Po spuˇstˇen´ı dotazn´ıku se na zaˇc´atku mezi respondenty vyskytovali i osoby, kter´e sice dotazn´ık vyplnily cel´ y, ale nespadaly do c´ılov´e skupiny. Na z´akladˇe toho byla zkr´acena u ´vodn´ı pas´aˇz, kter´a se d´ale strukturovala tak, aby se podstatn´e informace nach´azely hned na zaˇc´atku textu, byly v´ yraznˇe oddˇeleny od dodateˇcn´ ych informac´ı, a zv´ yˇsila se tak maxim´alnˇe ˇsance, ˇze si je respondenti pˇreˇctou.
V´yzkumn´y postup Dotazn´ık respondenti vyplˇ novali na internetu. Odkaz na nˇej obdrˇzeli v pozv´ance do v´ yzkumu, kde byl informovan´ y souhlas a z´akladn´ı informace o tom, jak´ ych osob se v´ yzkum t´ yk´a a k jak´emu t´ematu se vztahuje. Jelikoˇz se data sb´ırala v mezin´arodn´ım prostˇred´ı, poloˇzky, kter´e nepoch´azely z origin´aln´ıch anglick´ ych metod, byly pˇreloˇzeny do angliˇctiny anglick´ ym pˇrekladatelem a jejich spr´avn´a podoba byla zkontrolov´ana americk´ ym rodil´ ym mluvˇc´ım. Dotazn´ık byl vˇsem administrov´an v anglick´em jazyce, nebot’ bylo zˇrejm´e, ˇze studenti, vyj´ıˇzdˇej´ıc´ı do zahraniˇc´ı maj´ı dobrou u ´roveˇ n angliˇctiny. Ke studijn´ım pobyt˚ um a st´aˇz´ım nejsou pˇripuˇstˇeni studenti s niˇzˇs´ı u ´rovn´ı angliˇctiny neˇz B23 . Nav´ıc se tato u ´roveˇ n bˇehem pobytu jeˇstˇe zv´ yˇs´ı. Pˇresto se vˇsak porozumˇen´ı poloˇzk´am kontrolovalo v z´avˇeru dotazn´ıku ot´azkami Do you think that it was easy for you to answer the questions?“ ” a Do you think you had a good understanding of all the questions in this questionnaire?“, ” u nichˇz respondenti hodnotili m´ıru porozumˇen´ı textu na ˇsk´ale od 1 (No, I had problems to understand/It was very difficult to answer ) do 4 (I understand questions very well/It was quite easy to answer ). Lid´e, kteˇr´ı vypov´ıdali o tom, ˇze ot´azk´am nerozumˇeli (N = 8), byli ze vzorku vyˇrazeni. Aby se vyplˇ nov´an´ı dotazn´ıku respondent˚ um co nejv´ıce ulehˇcilo, zahrnovaly demografick´e poloˇzky moˇzn´e odpovˇedi. Pokud v nˇekter´ ych poloˇzk´ach nebylo moˇzn´e postihnout vˇsechny varianty, byla za nˇekolik nejpravdˇepodobnˇejˇs´ıch odpovˇed´ı pˇrid´ana moˇznost otevˇren´e odpovˇedi. Napˇr´ıklad poloˇzka zjiˇst’uj´ıc´ı d´elku vzd´alenosti byla rozdˇelena do kategori´ı (viz Tabulka 2), protoˇze poˇzadavek na respondenty, aby poˇc´ıtali vzd´alenost, nebyl provediteln´ y a proto ani etick´ y. 3´
´ Urovnˇe znalosti anglick´eho jazyka se pohybuj´ı od A1 do C2. Uroveˇ n B2 oznaˇcuje velmi pokroˇcilou znalost, kdy student rozum´ı t´emˇeˇr vˇsemu v mluven´em i psan´emu slovu, dok´aˇze plynule konverzovat a vyj´ adˇrit sv˚ uj pohled na vˇec. Nad touto u ´rovn´ı je jiˇz jen u ´roveˇ n C1 (Advanced) a C2 (Profient).
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
24
Jelikoˇz dotazn´ık vyplˇ novaly i ty osoby, jejichˇz vztah odlouˇcen´ı nepˇreˇzil“, je moˇzn´e, ” ˇze bˇehem vyplˇ nov´an´ı a vzpom´ın´an´ı na dobu pˇred rozchodem mohly proˇz´ıvat nepˇr´ıjemn´e pocity. Z toho d˚ uvodu jim byl na konci dotazn´ıku poskytnut prostor, kde mohli zanechat koment´aˇr, popˇr´ıpadˇe napsat, co pro nˇe bylo tˇeˇzk´e bˇehem odlouˇcen´ı ˇci rozchodu, a co potˇrebuj´ı sdˇelit. Moˇznost vypsat se ze sv´ ych pocit˚ u a moˇznost sd´ılet svou zkuˇsenost jim tak mohlo pˇrin´est u ´levu. Nav´ıc na konci dotazn´ıku byla k dispozici emailov´a adresa a odkaz na str´anky v´ yzkumu, kam se respondenti mohli obr´atit s ˇc´ımkoliv, co mˇeli na srdci.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
25
V´ysledky Nejdˇr´ıve bylo stanoveno, zda je rozloˇzen´ı chybˇej´ıc´ıch hodnot v datasetu n´ahodn´e nebo ne. Little˚ uv test vyˇsel signifikantn´ı (χ2 (1175)=1298; p = 0, 007), coˇz znamen´a, ˇze chybˇej´ıc´ı hodnoty nejsou n´ahodn´e. D´ale tedy studie pracuje s daty, kter´e obsahuj´ı z´amˇernˇe vynechan´e poloˇzky. Byly to nejˇcastˇeji poloˇzky z druh´e poloviny dotazn´ıku, kdy zˇrejmˇe n´aroˇcnost vyplˇ nov´an´ı zp˚ usobila, ˇze jej respondenti chtˇeli urychlit, nebo je vyplˇ nov´an´ı jiˇz nebavilo a tak zanechali dotazn´ık ne´ upln´ y. Pomoc´ı funkce SPSS byly doplnˇeny chybˇej´ıc´ı poloˇzky metodou line´arn´ıho trendu - avˇsak jen v pˇr´ıpadech, kdy v jednotliv´ ych ˇsk´al´ach chybˇely 1 aˇz dvˇe odpovˇedi. Jelikoˇz ve vzorku nebyla pouze evropsk´a populace, bylo ovˇeˇrov´ano, zda se v d˚ uleˇzit´ ych promˇenn´ ych liˇs´ı lid´e z evropsk´eho (z´apadn´ıho svˇeta) zejm´ena od lid´ı z muslimsk´ ych zem´ı (N = 14). Tyto dvˇe skupiny byly proto srovn´any pomoc´ı t-testu pro nez´avisl´e v´ ybˇery v promˇenn´ ych intimita, z´avazek, spokojenost, u ´zkostnost a vyh´ ybavost, a v tom zda, spolu pˇred odlouˇcen´ım ˇzili nebo a zda se rozeˇsli. V ˇza´dn´e z tˇechto promˇenn´ ych neexistoval mezi tˇemito skupinami rozd´ıl. Do n´asledn´ ych anal´ yz byly proto zahrnuty i osoby poch´azej´ıc´ı z muslimsk´ ych zem´ı, kter´e byly odlouˇceny od partner˚ u kv˚ uli studiu v Evropˇe. D´ale bylo zjiˇst’ov´ano, zda existuje rozd´ıl ve v´ ypovˇed´ıch o vztahov´ ych charakteristik´ach spokojenost, intimita, z´avazek, u ´zkostnost a vyh´ ybavost) mezi muˇzi a ˇzenami. Zjistilo se, ˇze se tato dvˇe pohlav´ı liˇsila pouze v m´ıˇre intimity v jejich vztahu na d´alku t(372) = ˇ 2, 06; p = 0, 04. Zeny (N = 295; M = 7, 56; SD = 1, 28) referovaly o v´ yznamnˇe vyˇsˇs´ı m´ıˇre intimity neˇz muˇzi (N = 79; M = 7, 22; SD = 1, 38). Jelikoˇz spolu byly intimita, spokojenost a z´avazek v tˇesn´em vztahu, byly povaˇzov´any za komponenty kvality vztahu. Jejich zpr˚ umˇerov´an´ım byla vytvoˇrena promˇenn´a Kvalita vztahu. Pro korelaˇcn´ı koeficienty a deskriptivn´ı statistiky promˇenn´ ych viz Tabulka 4 a Tabulka 5. TABULKA 4 Deskriptivn´ı statistiky a koeficienty reliability
Vyh´ ybavost ´ Uzkostnost Spokojenost Intimita Z´ avazek Kvalita vztahu
M
SD
Xmin
Xmax
Cronbachovo α
2,42 3,34 7,08 7,48 7,47 7,35
1,08 1,21 1,63 1,32 1,62 1,41
1,00 1,00 1,33 1,67 1,38 1,83
5,83 7,00 9,00 9,00 9,00 9,00
0,73 0,73 0,89 0,92 0,91 0,91
(Kvalita vztahu je tvoˇrena aritmetick´ ym pr˚ umˇ erem hodnot Spokojenosti, Intimity a Z´ avazku)
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
26
TABULKA 5 Korelace vztahov´ ych charakteristik jako intimity, spokojenosti, z´ avazku a dimenz´ı citov´ e vazby Promˇenn´ a 1. 2. 3. 4. 5.
Spokojenost Intimita Z´ avazek ´ Uzkostnost Vyh´ ybavost
1
2
3
4
5
0,87** 0,76** - 0,10 - 0,63**
0,76** - 0,10 - 0,71**
0,06 - 0,65**
0,04
-
** p < 0, 001
Subjektivn´ı pojet´ı vzd´alenosti Byla urˇcena tˇri z´akladn´ı hlediska d˚ uleˇzit´a pro subjektivn´ı hodnocen´ı vzd´alenosti, kter´a dˇel´ı partnery a jsou urˇcuj´ıc´ı pro moˇznost se re´alnˇe setkat. V r´amci prvotn´ı anal´ yzy bylo potˇreba ovˇeˇrit, do jak´e m´ıry spolu tyto komponenty vzd´alenosti souvis´ı. Byly proto provedeny Pearsonovy korelace pro zjiˇstˇen´ı, jak tˇesn´ y vztah mezi tˇemito promˇenn´ ymi existuje. Na jejich z´akladˇe je moˇzn´e ˇr´ıci, ˇze spolu jednotliv´e promˇenn´e v´ yznamnˇe souvis´ı, nicm´enˇe vztah pˇr´ıliˇs tˇesn´ y nen´ı, coˇz potvrzuje, ˇze se nejedn´a o shodn´e konstrukty. Hodnoty korelac´ı viz tabulka 6 a deskriptivn´ı statistiky tˇechto promˇenn´ ych viz Tabulka 7.
TABULKA 6 Korelace promˇ enn´ ych subjektivn´ıho hlediska vzd´ alenosti Promˇenn´a 1. 2. 3.
1
Cena ˇ Cas Pohodl´ı
2
0,50** 0,48**
3
0,53**
-
**p < 0, 001
TABULKA 7 Deskriptivn´ı statistiky pro subjektivn´ı pojet´ı vzd´ alenosti
Cena ˇ Cas Pohodl´ı
M
SD
Xmin
Xmax
3,31 3,47 3,90
1,45 1,77 1,84
1 1 1
7 7 7
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
27
Citov´a vazba a kvalita vztahu na d´alku Nejdˇr´ıve bylo ovˇeˇrov´ano rozloˇzen´ı styl˚ u citov´e vazby u ˇclen˚ u vzorku (n = 360). Jelikoˇz ˇsk´aly ECR-S nemaj´ı stanoven´ y cut-off sk´or (Fraley, 2010), byla rozliˇsov´ana vysok´a nebo n´ızk´a hodnota od prostˇredn´ıho bodu ˇsk´aly, kter´ y nab´ yv´a hodnoty 4 (4,1 a v´ yˇse znamen´a n´ızkou u ´zkostnost/vyh´ ybavost a 4 a m´enˇe znamen´a vysokou u ´zkostnost/vyh´ ybavost). 73,4% osob vypovˇedˇelo o n´ızk´e u ´zkostnosti a 91,4 % o n´ızk´e vyh´ ybavosti v jejich vztahu na d´alku. Rozloˇzen´ı styl˚ u citov´e vazby podle typologie Bartholomewov´e a Horovitze (1991) bylo n´asleduj´ıc´ı: jist´ y styl citov´e vazby 231 (66,4 %), zapleten´ y styl citov´e vazby 86 (24,7 %), odm´ıtav´ y styl citov´e vazby 22 (6,3 %) a strachupln´ y styl citov´e vazby 9 (2,6 %). Bylo pˇredpokl´ad´ano, ˇze jist´ y styl citov´e vazby souvis´ı s kvalitou vztahu na d´alku, a t´ım p´adem, ˇze kvalita vztahu bude pˇredpov´ıd´ana n´ızkou u ´zkostnost´ı a n´ızkou vyh´ ybavost´ı. K ovˇeˇren´ı souvislosti mezi citovou vazbou a kvalitou vztahu byla pouˇzita metoda line´arn´ı regrese, jak doporuˇcuje Fraley (2010). Hypot´ezy byly ovˇeˇrov´any na pˇeti procentn´ı hladinˇe v´ yznamnosti. M´ıra jistoty citov´e vazby je odvozov´ana nepˇr´ımo pomoc´ı hodnot regresn´ıch koeficient˚ u zvl´aˇst’ pro dimenzi u ´zkostnosti a zvl´aˇst’ pro dimenzi vyh´ ybavosti. Rozloˇzen´ı hodnot se pˇribliˇzovalo norm´aln´ımu. Mezi promˇenn´ ymi nevznikla vysok´a kolinearita (tolerance = 0,998). V´ yznamn´ y negativn´ı vztah bylo moˇzn´e sledovat mezi kvalitou vtahu a vyh´ ybavost´ı (R = −0, 71). Model uk´azal, ˇze dimenze vyh´ ybavosti pomˇernˇe dobˇre vysvˇetluje rozptyl promˇenn´e kvalita vztahu [adj R2 = 0, 50; F (2, 350) = 178, 63; p < 0, 001]. Model line´arn´ı regrese uk´azal, ˇze pro vysokou kvalitu vztahu je d˚ uleˇzit´a n´ızk´a vyh´ ybavost (β = −0, 71; p < 0, 001). Nicm´enˇe u ´zkostnost s m´ırou kvality vztahu nesouvisela (β = −0, 01; p = 0, 79). Mezi muˇzi a ˇzenami nebyl rozd´ıl. Z v´ ysledku lze usuzovat, ˇze vyˇsˇs´ı kvalitu vztahu je moˇzn´e nal´ezt pravdˇepodobnˇeji u osob s jist´ ym nebo zapleten´ ym stylem citov´e vazby, neˇz u osob se strachupln´ ym nebo odm´ıtav´ ym stylem citov´e vazby. Hypot´eza je tak podpoˇrena pouze ˇc´asteˇcnˇe, nebot’ jist´ y styl citov´e vazby nen´ı jedin´ y, kter´ y predikuje vysokou m´ıru kvality vztahu.
Stabilita vztah˚ u na d´alku Protoˇze byl zjiˇst’ov´an rozd´ıl mezi tˇemi, kteˇr´ı se rozeˇsli v pr˚ ubˇehu odlouˇcen´ı a tˇemi, jejichˇz vztah odlouˇcen´ı pˇrest´al, byli vylouˇceni z t´eto anal´ yzy ti respondenti, jejichˇz zahraniˇcn´ı pobyt dosud neskonˇcil a kde tedy nen´ı moˇzn´e s jistotou ˇr´ıci, zda jejich vztah do konce pobytu vytrv´a. Z celkov´eho poˇctu respondent˚ u, kteˇr´ı byli zahrnuti do anal´ yzy, se 32,7 % (n = 89) osob bˇehem odlouˇcen´ı rozeˇslo se sv´ ym partnerem. Pro zjiˇstˇen´ı, co m´a nejsilnˇejˇs´ı vliv na to, zda partneˇri vztah udrˇz´ı nebo se rozejdou, byla provedena logistick´a regrese metodou Forward. V n´ı byly za prediktory urˇceny jednotlivˇe spokojenost, z´avazek a inti-
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
28
mita, a citov´a vazba. Jelikoˇz ˇzeny ve srovn´an´ı s muˇzi vypov´ıdaj´ı o vyˇsˇs´ı m´ıˇre intimity a z´avazku (Kirkpatrick & Davis, 1994), byla souvislost promˇenn´ ych sledov´ana zvl´aˇst’ pro ˇzeny a zvl´aˇst’ pro muˇze. Rozloˇzen´ı vˇsech nez´avisl´ ych promˇenn´ ych se neodliˇsovalo pˇr´ıliˇs silnˇe od norm´aln´ıho. Na z´akladˇe statistiky kolinearity (nejniˇzˇs´ı hodnota z prediktor˚ u: Tolerance = 0, 239) mezi prediktory nebyla extr´emn´ı multikolinearita. Nez´avislost standardn´ıch chyb byla tak´e dodrˇzena. C´ılem bylo zjistit, zda spokojenost se vztahem slouˇz´ı jako silnˇejˇs´ı prediktor neˇz dalˇs´ı sledovan´e nez´avisl´e promˇenn´e. V´ ysledek byl velmi zaj´ımav´ y, nebot’ se zcela liˇsil u ˇzen a muˇz˚ u. U ˇzen byl logistick´ y regresn´ı model statisticky v´ yznamn´ y pro intimitu, χ2 (1, 198) = 47, 87; p < 0, 001 v prvn´ım kroku, a pro intimitu a z´avazek χ2 (2, 198) = 53, 15; p < 0, 001 v druh´em kroku anal´ yzy. Model vysvˇetloval 30,4 % rozptylu (Nagelkerke R2=0,304) pˇretrv´an´ı vztahu, kdyˇz byla za nejsilnˇejˇs´ı prediktor vybr´ana pouze intimita. Kdyˇz k n´ı byl zahrnut druh´ y siln´ y prediktor z´avazek, zv´ yˇsil se pod´ıl vysvˇetlen´eho rozptylu o 2,9 % (Nagelkerke R2=0,333). Model d´ale spr´avnˇe klasifikoval 56,5 % pˇr´ıpad˚ u, kdy se partneˇri rozeˇsli a 97 % pˇr´ıpad˚ u, kdy se nerozeˇsli. Celkem tak klasifikoval spr´avnˇe 80,4 % pˇr´ıpad˚ u. Tabulka 8 ukazuje koeficient logistick´e regrese, Wald˚ uv test a pomˇer ˇsanc´ı pro kaˇzd´ y prediktor pro ˇzensk´e pohlav´ı. Na pˇeti procentn´ı hladinˇe v´ yznamnosti pouze intimita a z´avazek mˇeli v´ yznamn´ y efekt na to, zda se vztah rozpadne nebo z˚ ustane zachov´an. Pomˇer ˇsanc´ı ud´av´a, ˇze ˇzeny s vysokou m´ırou intimity maj´ı 2,4 kr´at niˇzˇs´ı pravdˇepodobnost, ˇze se rozejdou neˇz ˇzeny s n´ızkou m´ırou intimity. ˇ Zeny s n´ızkou m´ırou vyh´ ybavosti maj´ı tuto pravdˇepodobnost 0,6 kr´at niˇzˇs´ı. Podle modelu Batholomewov´e a Horovitze (1991) tak ˇzeny s jist´ ym stylem citov´e vazby a ˇzeny se zapleten´ ym stylem citov´e vazby maj´ı niˇzˇs´ı pravdˇepodobnost, ˇze se s partnerem rozejdou neˇz ˇzeny s vyh´ ybav´ ymi styly citov´e vazby. Spokojenost, z´avazek a u ´zkostnost nejsou u ˇzen v´ yznamn´ ymi prediktory toho, zda se vztah rozpadne nebo vytrv´a. U muˇz˚ u byl logistick´ y regresn´ı model statisticky v´ yznamn´ y jen pro z´avazek, χ2 (1, 54) = 18, 47; p < 0, 001. Model vysvˇetloval 39,1 % rozptylu z´avisl´e promˇenn´e (Nagelkerke R2=0,391). Model d´ale spr´avnˇe klasifikoval 57,4 % pˇr´ıpad˚ u, kdy se partneˇri rozeˇsli a 83,5 % pˇr´ıpad˚ u, kdy se nerozeˇsli. Celkem tak klasifikoval spr´avnˇe 75,5 % pˇr´ıpad˚ u. Tabulka 9 ukazuje koeficient logistick´e regrese, Wald˚ uv test a pomˇer ˇsanc´ı pro kaˇzd´ y prediktor pro muˇzsk´e pohlav´ı. Na pˇeti procentn´ı hladinˇe v´ yznamnosti mˇel pouze z´avazek v´ yznamn´ y efekt na to, zda se vztah rozpadne nebo z˚ ustane zachov´an. Pomˇer ˇsanc´ı ud´av´a, ˇze muˇzi s vysokou m´ırou z´avazku maj´ı 2,4 kr´at niˇzˇs´ı pravdˇepodobnost, ˇze se rozejdou neˇz ˇzeny s n´ızkou m´ırou z´avazku. Spokojenost, intimita a citov´a vazba nejsou u ˇzen v´ yznamn´ ymi prediktory toho, zda se vztah rozpadne nebo vytrv´a. Hypot´ezu, ˇze spokojenost ve vztahu na d´alku predikuje v´ yznamnˇeji neˇz jin´e promˇenn´e stabilitu vztahu je tak nutn´e zam´ıtnout.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
29
TABULKA 8 Logistick´ a regrese predikuj´ıc´ı zachov´ an´ı vztahu ze spokojenosti, intimity, z´ avazku, citov´ e vazby a u ´ drˇ zbov´ ych strategi´ı u ˇ zensk´ eho pohlav´ı B
S.E.
Wald χ2
p
Pomˇ er ˇ sanc´ı
0,88
0,15
34,86
< 0, 001
2,40
Intimita
0,64
0,18
12,78
< 0, 001
1,89
Vyh´ ybavost
-0,51
0,22
5,17
0,02
0,60
Prediktor Krok 1:
Intimita Krok 2:
V´ yznamn´ e prediktory zachov´ an´ı vztahu na d´ alku
TABULKA 9 Logistick´ a regrese predikuj´ıc´ı zachov´ an´ı vztahu ze spokojenosti, intimity, z´ avazku, citov´ e vazby a u ´ drˇ zbov´ ych strategi´ı u muˇ zsk´ eho pohlav´ı Prediktor
B
S.E.
Wald χ2
p
Pomˇ er ˇ sanc´ı
0,88
0,25
11,95
0, 001
2,40
Krok 1:
Z´ avazek
V´ yznamn´ e prediktory zachov´ an´ı vztahu na d´ alku
D´elka odlouˇcen´ı a z´avazek D´ale bylo zjiˇst’ov´ano, zda n´ar˚ ust d´elky odlouˇcen´ı v zahraniˇcn´ıch vztaz´ıch na d´alku bude souviset s n´ar˚ ustem z´avazku. Pro ovˇeˇren´ı souvislosti nemohla b´ yt zvolena line´arn´ı regrese, nebot’ byl v´ yznamnˇe naruˇsen pˇredpoklad norm´aln´ıho rozloˇzen´ı a linearity vztahu. 58,5 % respondent˚ u bylo totiˇz odlouˇceno od partnera na 4-6 mˇes´ıc˚ u (rozpˇet´ı: 3-54 mˇes´ıc˚ u; m´ıra ˇspiˇcatosti = 27, 89), kter´ y nebylo moˇzn´e transformac´ı dostateˇcnˇe pˇribl´ıˇzit norm´aln´ımu. Hodnoty v´ yraznˇe vzd´alen´e od pr˚ umˇeru (v´ıce neˇz 12 mˇes´ıc˚ u) byly zaˇrazeny do kategori´ı, kter´e je seskupovaly po nˇekolika menˇs´ıch celc´ıch. V kategorii 15-18 bylo zaˇrazeno 12 lid´ı. V kategorii 20-30 bylo 8 lid´ı a v posledn´ı kategorii byly zaˇrazeny pouze 3 osoby. Pomoc´ı zobrazen´ı box-plot˚ u, kter´e mˇely zn´azornit trend vztahu z´avazku a poˇctu mˇes´ıc˚ u odlouˇcen´ı, bylo zjiˇstˇeno, ˇze jejich vztah nen´ı line´arn´ı, ale v´ yraznˇe kol´ıs´a (viz Obr´azek 1). Pro ovˇeˇren´ı, zda existuje rozd´ıl mezi d´elkou odlouˇcen´ı a m´ırou z´avazku, byla provedena anal´ yza rozptylu (ANOVA). Pˇredpoklad homogenity rozptyl˚ u byl splnˇen. Rozloˇzen´ı se norm´aln´ımu dostateˇcnˇe pˇribliˇzovalo. V´ ysledek neuk´azal, ˇze m´ıra z´avazku z´avis´ı na d´elce odlouˇcen´ı F (12, 355) = 0, 71; p = 0, 74; η 2 = 0, 02. Hypot´eza, ˇze delˇs´ı odlouˇcen´ı souvis´ı s vyˇsˇs´ı m´ırou z´avazku ve vztaz´ıch na d´alku, proto nem˚ uˇze b´ yt podpoˇrena.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
30
´ OBRAZEK 1 Kol´ıs´ an´ı m´ıry z´ avazku u d´ elky odlouˇ cen´ı
Objektivn´ı geografick´a vzd´alenost a jej´ı subjektivn´ı pojet´ı D´ale bylo zjiˇst’ov´ano, zda objektivn´ı geografick´a vzd´alenost koresponduje s re´alnou moˇznost´ı v´ıdat partnera kv˚ uli ˇcasov´emu a cenov´emu hledisku a hledisku pohodl´ı, kter´e doprava zahrnuje. Hypot´eza pˇredpokl´adala, ˇze objektivn´ı geografick´a vzd´alenost spolu se subjektivn´ım hlediskem souvis´ı, ale ne pˇr´ıliˇs tˇesnˇe. K ovˇeˇren´ı pˇredpokladu byla vyuˇzita metoda ordin´aln´ı regrese, jelikoˇz z´avisl´a promˇenn´a byla kategorick´a a mˇela ordin´aln´ı u ´roveˇ n mˇeˇren´ı. Jako prediktory byly pouˇzity promˇenn´e ˇcas, cena a (ne)pohodl´ı. Model zvyˇsoval schopnost predikovat v´ yskyt z´avisl´e promˇenn´e χ2 (3) = 133, 45; p < 0, 001. I pˇres mnoh´e chybˇej´ıc´ı kombinace dat model st´ale odpov´ıdal dat˚ um (model fits the data) χ2 (717) = 719, 43; p = 0, 029. Promˇenn´e vstupuj´ıc´ı do modelu vysvˇetlovaly 31,2 % rozptylu (Nagelkerke R2 = 0, 318). Pot´e, co byla do modelu zahrnuta kombinace efektu promˇenn´ ych, vysvˇetloval pouze 19,6 % rozptylu. Z v´ ysledk˚ u je tedy moˇzn´e usuzovat, ˇze
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
31
vˇsechny promˇenn´e se v´ yznamnˇe vztahuj´ı k objektivn´ı geografick´e vzd´alenosti - sn´ıˇzen´ı pohodl´ı, zv´ yˇsen´ı ˇcasu a ceny zvyˇsuje pravdˇepodobnost, ˇze byl dan´ y ˇclovˇek od sv´eho partnera geograficky d´al, nicm´enˇe tento vztah nen´ı pˇr´ıliˇs tˇesn´ y. Nav´ıc kaˇzd´e z tˇechto tˇr´ı hledisek se k objektivn´ı vzd´alenosti vztahuje sv´ ym osobit´ ym zp˚ usobem a tak jednotlivˇe pod´avaj´ı ˇclenitˇejˇs´ı informaci, neˇz kdyby z nich byl utvoˇren jeden celek. Tabulka 10 ukazuje v´ ysledn´e hodnoty jednotliv´ ych prediktor˚ u. Hypot´ezu, ˇze mezi tˇemito dvˇema konstrukty existuje vztah, nicm´enˇe nenesou jednu a tut´eˇz informaci, m˚ uˇze b´ yt podpoˇrena. TABULKA 10 Ordin´ aln´ı regrese zjiˇ st’uj´ıc´ı vztah mezi vzd´ alenost´ı v kilometrech a subjektivn´ım pojet´ım vzd´ alenosti Wald χ2
B
S.E.
p
Cena
3,89
0,08
45,12
< 0, 001
Pohodl´ı ˇ Cas
1,59
0,65
12,39
< 0, 001
0,99
0,07
4,53
ˇ Cena*Pohodl´ı*Cas
0,11
0,002
71,14
0,03 < 0, 001
Dodateˇcn´a zjiˇstˇen´ı Kromˇe ovˇeˇrov´an´ı hypot´ez bylo d´ale zjiˇst’ov´ano, zda partneˇri, kteˇr´ı spolu pˇred odlouˇcen´ım bydleli, vykazuj´ı vyˇsˇs´ı m´ıru z´avazku, neˇz ti, kteˇr´ı pˇredt´ım ˇzili samostatnˇe. Bylo oˇcek´av´ano, ˇze respondenti, kteˇr´ı s partnerem pˇred odlouˇcen´ım ˇzili, budou m´ıt bˇehem odlouˇcen´ı vyˇsˇs´ı m´ıru z´avazku. Pro ovˇeˇren´ı tohoto pˇredpokladu byl proveden t-test pro nez´avisl´e v´ ybˇery. Prostˇrednictv´ım t-testu bylo zjiˇstˇeno, ˇze mezi tˇemi, kteˇr´ı spolu bydleli a tˇemi, kteˇr´ı spolu nebydleli, existuje v m´ıˇre z´avazku v´ yznamn´ y rozd´ıl t(274) = 3, 56; p < 0, 001. V pr˚ umˇeru, respondenti, kteˇr´ı s partnerem pˇred odjezdem bydleli (N = 114; M = 7, 87; SD = 0, 12), vykazovali v´ yznamnˇe vyˇsˇs´ı z´avazek, neˇz ti kteˇr´ı spolu nebydleli (N = 257; M = 7, 29; SD = 0, 105). Pˇri dodateˇcn´e anal´ yze bylo zjiˇstˇeno, ˇze partneˇri, kteˇr´ı spolu pˇred odjezdem bydleli (N = 114; M = 3, 13; SD = 1, 17), projevovali tak´e v´ yznamnˇe niˇzˇs´ı m´ıru u ´zkostnosti t(359) = −2, 28; p = 0, 02, neˇz partneˇri, kteˇr´ı spolu nebydleli (N = 247; M = 3, 44; SD = 1, 22). Ve vzorku se vyskytovali lid´e, kteˇr´ı referovali o tom, ˇze jejich vztah nepovaˇzovali za vztah na d´alku, aˇckoliv re´alnˇe ve vztahu na d´alku fungovali, nebot’ referovali o n´ızk´em kontaktu s partnerem a o velk´e vzd´alenosti, kter´a je dˇelila. Bylo tedy d´ale zkoum´ano, zda skuteˇcnost, ˇze nepovaˇzovali sv˚ uj vztah za vztah na d´alku, mohla souviset s t´ım, ˇze se od sebe nebyli v´ yraznˇe vzd´aleni, ˇze se mohli velmi ˇcasto navˇstˇevovat nebo zda zde hr´aly roli jednotliv´e vztahov´e charakteristiky. Pro srovn´an´ı tˇech, kteˇr´ı vztah povaˇzovali za vztah na d´alku a tˇech, kteˇr´ı ne, byl pouˇzit t-test pro nez´avisl´e v´ ybˇery. Byli srovn´ani v tom, jak
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
32
vypov´ıdali o vzd´alenosti od partnera, ˇcasu vynaloˇzen´em na cestu za partnerem, v d´elce vztahu a v d´elce odlouˇcen´ı, a nakonec v m´ıˇre intimity, z´avazku, spokojenosti, u ´zkostnosti a vyh´ ybavosti. Pro v´ yznamn´e hodnoty rozd´ıl˚ u viz Tabulka 11. Zaj´ımav´ ym zjiˇstˇen´ım bylo, ˇze respondenti, kteˇr´ı subjektivnˇe nepovaˇzovali sv˚ uj vztah za vztah na d´alku na rozd´ıl od tˇech, kteˇr´ı vztah za vztah na d´alku povaˇzovali, projevovali niˇzˇs´ı m´ıru u ´zkostnosti. V ostatn´ıch vztahov´ ych charakteristik´ach (spokojenost, z´avazek, intimita, vyh´ ybavost) se tyto dvˇe skupiny neliˇsily. Tak´e lid´e, kteˇr´ı nepovaˇzovali vztah za vztah na d´alku, mˇeli prokazatelnˇe delˇs´ı vztah. Zaj´ımav´e tak´e bylo, ˇze lid´e se liˇsili v urˇcov´an´ı vztahu na d´alku podle toho, na jak dlouho byli od partnera odlouˇceni. O tom, ˇze nebyli ve vztahu na d´alku, vypov´ıdali zejm´ena ti, kteˇr´ı byli od partnera odlouˇceni jen na ˇradu nˇekolika mˇes´ıc˚ u. Pro srovn´an´ı toho, zda povaˇzovali vztah za vztah na d´alku, byla pouˇzita Goodmanova a Kruskalova poziˇcn´ı korelace gama (rank correlation), nebot’ vzd´alenost byla kategorickou promˇennou. Mezi t´ım, zda povaˇzovali vztah na d´alku, a t´ım, jak moc byli od partnera vzd´aleni, nebyl nijak siln´ y vztah (γ = 0, 086; p = 0, 491). Tak´e se tyto dvˇe skupiny neliˇsily v ˇcetnosti navˇstˇevov´an´ı se s partnerem. To znamen´a, ˇze lid´e, kteˇr´ı vypov´ıdali o tom, ˇze nepovaˇzovali sv˚ uj vztah za vztah na d´alku, ve skuteˇcnosti ale ve vztahu na d´alku, jak jej definuje naˇse studie, byli. TABULKA 11 T-test urˇ cuj´ıc´ı v´ yznamn´ e rozd´ıly mezi promˇ enn´ ymi u skuteˇ cnosti, zda lid´ e povaˇ zovali vztah za vztah na d´ alku nebo ne N
M
SD
D´elka vztahu ano ne
316 42
23,41 33,71
t
df
p
2,65
356
0,01
-2,17
358
0,03
-2,09
55
0,04
23,29 26,63
D´elka odlouˇcen´ı ano ne
318 42
7,27 5,48
5,25 2,73
ano ne
316 41
3,37 3,00
1,22 1,05
´ Uzkostnost
Pozn´ amky: ano - povaˇ zovali vztah za vztah na d´ alku; ne - nepovaˇ zovali vztah za vztah na d´ alku
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
33
Diskuze Vztahy na d´alku se neodehr´avaj´ı pouze v kontextu mezimˇestsk´ ych vztah˚ u, kdy se lid´e v´ıdaj´ı pouze o v´ıkendech, nebot’ pracuj´ı/studuj´ı na vzd´alen´ ych m´ıstech. Obzvl´aˇstˇe v Evropˇe se n´am nab´ız´ı zcela jin´ y kontext fungov´an´ı vztah˚ u na d´alku. Existuje zde trend vyj´ıˇzdˇet v dobˇe studi´ı na studijn´ı pobyty do zahraniˇc´ı, kter´e jsou pro mladou generaci pln´e v´ yzev a pˇr´ıleˇzitost´ı. Na druhou stranu s sebou nesou tu nev´ yhodu, ˇze kv˚ uli moˇznosti studovat v zahraniˇc´ı mus´ı studenti zanechat doma na urˇcit´ y ˇcas vˇse, co do t´e doby budovali. To se t´ yk´a pˇredevˇs´ım partnersk´ ych vztah˚ u. Tyto vztahy tak proch´azej´ı jakousi zatˇeˇzk´avac´ı zkouˇskou, nebot’ se partneˇri mus´ı najednou vyrovn´avat s nov´ ymi podm´ınkami spoleˇcn´eho fungov´an´ı. Oba se dlouhodobˇe nach´azej´ı v diametr´alnˇe odliˇsn´em prostˇred´ı a nemaj´ı ˇsanci do nˇej jakkoliv zasahovat. Mnoz´ı tak mohou ˇcelit ˇza´rlivosti a probl´em˚ um s d˚ uvˇerou, jin´ı zase mohou ˇreˇsit t´ema v˚ ule ve vztahu vytrvat, dalˇs´ı zase mohou z´ıskat n´ahled na sv˚ uj dom´ac´ı vztah a uvˇedomit si jeho dosud skryt´e vady. Na druhou stranu ale tak´e mohou tito lid´e objevit, jak moc se jim po partnerovi st´ ysk´a, jak moc si jejich vztahu cen´ı a tˇreba jak´e malichernosti dosud ve vztahu ˇreˇsili. Oblast tohoto typu vztah˚ u na d´alku je ˇsirok´a a nab´ız´ı nepˇrebern´e mnoˇzstv´ı t´emat, na kter´e stoj´ı za to se zamˇeˇrit. V tomto v´ yzkumu bylo c´ılem prozkoumat vztahov´e charakteristiky v zahraniˇcn´ıch vztaz´ıch na d´alku a ovˇeˇrit, zda je n´ızk´a spokojenost ve vztahu hlavn´ım prediktorem jeho rozpadu. Dalˇs´ım c´ılem studie bylo prok´azat, ˇze definov´an´ı vztahu na d´alku pouze pomoc´ı geografick´e vzd´alenosti postr´ad´a d˚ uleˇzit´e informace o re´aln´e moˇznosti partner˚ u se setk´avat. Nakonec bylo tak´e zjiˇst’ov´ano, zda d´elka odlouˇcen´ı zvyˇsuje m´ıru z´avazku v˚ uˇci vztahu a byla prozkoum´ana specifika ˇci zaj´ımav´e aspekty, kter´e lze u zahraniˇcn´ıch vztah˚ u na d´alku nal´ezt. Nejdˇr´ıve bylo zjiˇst’ov´ano, jak´a je podoba hlavn´ıch vztahov´ ych charakteristik - citov´e vazby, spokojenosti, z´avazku a intimity v zahraniˇcn´ıch vztaz´ıch na d´alku. Jak zmiˇ nuj´ı Cameronov´a a Ross (2007), urˇcit´e procesy ve vztaz´ıch na d´alku mohou b´ yt kontextem odlouˇcen´ı pos´ıleny, a proto nen´ı d˚ uleˇzit´e zjiˇst’ovat, zda jsou tyto vztahy kvalitativnˇe odliˇsn´e od jin´ ych, ale sp´ıˇse zda dan´e procesy funguj´ı ve stejn´e nebo jin´e m´ıˇre. V´ yzkum se zamˇeˇril na to, jakou podobu citov´e vazby lze ve vztaz´ıch na d´alku nal´ezt a jak se vztahuje k celkov´e kvalitˇe vztahu, kter´a je urˇcena spokojenost´ı, intimitou a z´avazkem. V klasick´ ych geograficky bl´ızk´ ych vztaz´ıch i v klasick´ ych vztaz´ıch na d´alku si rozloˇzen´ı styl˚ u citov´e vazby mezi lidmi do velk´e m´ıry odpov´ıd´a (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010; Pistole & Roberts, 2011; Pistole, Roberts, Chapman, 2010). V pˇr´ıpadˇe je vˇsak rozloˇzen´ı styl˚ u citov´e vazby ve srovn´an´ı s v´ yˇse zm´ınˇen´ ymi autory v´ yznamnˇe odliˇsn´e. Rozd´ıl je zejm´ena patrn´ y v dimenzi
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
34
vyh´ ybavosti. Vysokou vyh´ ybavost vykazuje 8 % osob (nam´ısto cca 20 % ve studi´ıch - Fraley, 2010). Pˇri srovn´an´ı konkr´etn´ıch styl˚ u citov´e vazby se tˇremi v´ yˇse zm´ınˇen´ ymi studiemi tak lze zjistit, ˇze v naˇsem vzorku je o 20 % z celkov´eho poˇctu v´ıce lid´ı s jist´ ym stylem citov´e vazby a aˇz o 12 % v´ıce lid´ı z celkov´eho souboru se zapleten´ ym stylem citov´e vazby. Markantn´ı rozd´ıl je v rozloˇzen´ı vyh´ ybav´ ych styl˚ u citov´e vazby, kdy strachupln´eho stylu je o 25 % m´enˇe a odm´ıtav´eho o cca 6 % (coˇz je polovina) z cel´eho souboru m´enˇe. V t´eto zkouman´e populaci zahraniˇcn´ıch vztah˚ u je tak jasnˇe patrn´a pˇrevaha osob s jistou citovou vazbou (jist´ y styl citov´e vazby) a d´ale m´ırn´a pˇrevaha osob s u ´zkostnou vazbou (zapleten´ y styl citov´e vazby). Jedn´ım z moˇzn´ ych vysvˇetlen´ı m˚ uˇze b´ yt, ˇze vyh´ ybav´ı lid´e, kteˇr´ı se nach´az´ı daleko z dosahu partnera, maj´ı uˇz z podstaty v´ıce naplnˇenou potˇrebu odstupu od partnera. Proto pˇri odpov´ıd´an´ı na poloˇzky pro nˇe osobnˇe nemus´ı b´ yt t´ema vyh´ ybavosti tolik v´ yznamn´e a tak ve vyh´ ybavosti nemus´ı sk´orovat tak vysoko, jak by sk´orovali, kdyby nebyli od partnera separovan´ı. Jako dalˇs´ı moˇzn´e vysvˇetlen´ı se nab´ız´ı niˇzˇs´ı motivace vyh´ ybav´ ych osob vypov´ıdat o charakteristik´ach jejich vztahu a o jejich vazbˇe k partnerovi. Takov´ı lid´e se mohli z´amˇernˇe vyhnout vyplˇ nov´an´ı dotazn´ıku, coˇz by znamenalo, ˇze se do vzorku z´amˇernˇe nedostali. Mohli tak´e pˇri odpov´ıd´an´ı na poloˇzky projevovat soci´aln´ı ˇza´doucnost a na ot´azky silnˇe evokuj´ıc´ı vyh´ ybavost odpov´ıdat ˇza´douc´ım stylem. Napˇr´ıklad na poloˇzky I am nervous when partner gets too close to me“ nebo I usually discuss my problems ” ” and concerns with my partner“ jen velmi m´alo lid´ı odpovˇedˇelo v trendu vyh´ ybavosti. Vysok´a intimita, z´avazek a spokojenost byly v r´amci tohoto v´ yzkumu povaˇzov´any za jedny z hlavn´ıch komponent kvality vztahu. V pˇredchoz´ıch v´ yzkumech bylo zjiˇstˇeno, ˇze intimita vede k vyˇsˇs´ı spokojenosti (Jiang & Hancock, 2013; Dandurand & Lafontaine, 2012; Lee & Pistole, 2012), stejnˇe tak jako z´avazek (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). V pˇr´ıpadˇe tohoto v´ yzkumu spolu tyto tˇri charakteristiky v´ yznamnˇe souvisely a zjiˇstˇen´ı tak korespondovala s pˇredchoz´ımi. Bylo zjiˇst’ov´ano, zda je n´ızk´a vyh´ ybavost a n´ızk´a u ´zkostnost vztaˇzen´a k vysok´e kvalitˇe vztah˚ u, jak tomu bylo v jin´ ych studi´ıch (Arseth, Kroger, Martinussen, & Bakken, 2009; Tucker & Anders, 1999; Duemmler & Kobak, 2001). Pˇredpoklad, ˇze jist´ y styl citov´e vazby bude v´ yznamnˇe souviset s vyˇsˇs´ı kvalitou vztahu neˇz styly u ´zkostn´e a vyh´ ybav´e se podaˇrilo potvrdit ˇc´asteˇcnˇe. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze s vyˇsˇs´ı kvalitou vztahu souvis´ı jist´ y styl citov´e vazby a zapleten´ y styl citov´e vazby v´ıce neˇz strachupln´ y a odm´ıtav´ y styl citov´e vazby. To, ˇze u ´zkostnost nen´ı negativnˇe vztaˇzena ke kvalitˇe vztah˚ u na d´alku, m˚ uˇze b´ yt d´ano t´ım, ˇze u ´zkostnost je ve vztaz´ıch na velkou d´alku mnohem pˇrirozenˇejˇs´ım jevem, neˇz v napˇr´ıklad v geograficky bl´ızk´ ych vztaz´ıch, a proto nemus´ı b´ yt pro partnery nˇeˇc´ım neˇza´douc´ım, ale naopak m˚ uˇze b´ yt partnery interpretov´ana jako norm´aln´ı reakce na separaci, kter´a m´a platnost sp´ıˇse v situac´ıch odlouˇcen´ı, neˇz jindy. S t´ımto zjiˇstˇen´ım jsou
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
35
v souladu v´ ysledky Dandurandov´e a Lafontainov´e (2012), kter´e tak´e zjistily, ˇze u ´zkostnost nevykazovala ˇza´dn´ y vztah s intimitou a spokojenost´ı. Hlavn´ım c´ılem studie bylo zjistit, co m˚ uˇze st´at za skuteˇcnost´ı, ˇze nˇekter´e vztahy odlouˇcen´ı pˇreˇckaj´ı a jin´e ne. Mezi studenty panuje n´azor, ˇze ti, kteˇr´ı odj´ıˇzd´ı na Erasmus, pos´ılaj´ı sv˚ uj aktu´aln´ı vztah do z´ahuby. V´ ysledky t´eto studie mˇely pˇrispˇet ke zjiˇstˇen´ı, zda se jedn´a o nepravdiv´ y m´ ytus anebo zda toto tvrzen´ı opravdu vypov´ıd´a o realitˇe, kter´e vztahy v odlouˇcen´ı ˇcel´ı. V pˇredchoz´ıch studi´ıch - tˇech, kter´e zkoumaly geograficky bl´ızk´e vztahy i tˇech, kter´e zkoumaly klasickou podobu vztah˚ u na d´alku, se zjistilo, ˇze stabilita vztahu je prov´az´ana se spokojenost´ı, kterou dan´ y ˇclovˇek ve vztahu proˇz´ıv´a (Le, Dove, Agnew, Korn, & Mutso, 2010; Van Horn, 1997). Bylo zjiˇst’ov´ano, zda bude spokojenost i v zahraniˇcn´ıch vztaz´ıch na d´alku st´at za jejich rozpadem nebo pˇretrv´an´ım. Ovˇeˇrovan´a hypot´eza tedy znˇela: Vyˇsˇs´ı spokojenost se vztahem zvyˇsuje ˇsanci, ˇze vztah odlouˇcen´ı pˇreˇzije, v´ıce neˇz ” dalˇs´ı vztahov´e charakteristiky (´ uzkostnost, vyh´ ybavost; z´avazek; intimita).“ Prediktory rozchodu byly ovˇeˇrov´any v modelech zvl´aˇst’ pro muˇze a pro ˇzeny. V´ yzkumn´ y pˇredpoklad nebyl podpoˇren ani u jednoho ze dvou pohlav´ı. Z v´ ysledk˚ u vyplynulo, ˇze spokojenost nen´ı nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ım prediktorem pˇreˇzit´ı vztahu na d´alku, ba dokonce, ˇze se ve srovn´an´ı s dalˇs´ımi prediktory ani v´ yznamnˇe nepod´ıl´ı na zachov´an´ı vztahu na d´alku. V souvislosti s t´ematem stability vztahu tedy funkce, kterou ve vztaz´ıch na d´alku pln´ı spokojenost, nen´ı tak d˚ uleˇzit´a, jako funkce, kterou pln´ı intimita a citov´a vazba s n´ızkou m´ırou vyh´ ybavosti u ˇzen, a z´avazek u muˇz˚ u. Tento v´ ysledek, kter´eho jsme dos´ahli, vˇsak nen´ı aˇz tak pˇrekvapiv´ y. Vztahy na d´alku jsou typick´e vyˇsˇs´ı m´ırou sebeodhalov´an´ı, kter´a zvyˇsuje pocit intimity mezi partnery (Jiang & Hancock, 2013). Tak´e Van Horn (1997) zmiˇ nuje, ˇze rozpady vztah˚ u na d´alku souvis´ı tak´e s proˇzitkem n´ızk´e psychick´e bl´ızkosti. Z´aroveˇ n se t´eˇz zjistilo, ˇze ˇzeny maj´ı vyˇsˇs´ı tendenci k sebeodhalov´an´ı a potˇrebu bl´ızk´ ych intimn´ıch vztah˚ u (Crouter & Booth, 2006). Vysok´a nepohoda prov´azej´ıc´ı separaci m˚ uˇze pˇrisp´ıvat k vyˇsˇs´ımu sebeodhalov´an´ı. Pokud vzd´alen´ y partner dok´aˇze na sebeodhalov´an´ı ˇzen adekv´atnˇe reagovat, m˚ uˇze tak u ˇzen vzr˚ ust pocit psychick´e bl´ızkosti a vz´ajemn´eho porozumˇen´ı. Nemoˇznost pravideln´eho fyzick´eho kontaktu m˚ uˇze zvyˇsovat m´ıru vyuˇz´ıv´an´ı strategi´ı pom´ahaj´ıc´ıch udrˇzovat psychickou bl´ızkost. Tato domnˇenka koresponduje se zjiˇstˇen´ımi dalˇs´ıch autor˚ u, ˇze aˇckoliv jsou partneˇri ve vztahu na d´alku v kontaktu m´enˇe neˇz ti z klasick´ ych vztah˚ u, vyuˇz´ıvaj´ı daleko silnˇeji nejr˚ uznˇejˇs´ı podoby zprostˇredkovan´e komunikace, v n´ıˇz se obsahovˇe soustˇred´ı zejm´ena na ujiˇst’ov´an´ı o citech, pozitivitu v˚ uˇci partnerovi (Stafford, 2010; Johnson, Haigh, Becker, Craig, & Wigley, 2008), vyjadˇrov´an´ı se o stesku nebo drobn´e zpr´avy o aktualit´ach, aby byl partner tzv. v obraze (Arditti & Kaufman, 2004). Jelikoˇz partneˇri vˇed´ı, ˇze se po velmi dlouhou dobu nebudou moci setkat, jsou patrnˇe motivovan´ı k vyˇsˇs´ı m´ıˇre kvalitn´ı komunikace s partnerem, kter´a zahrnuje pozitivitu, sebeodhalen´ı a
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
36
projevov´an´ı cit˚ u. Kvalitn´ı komunikace s partnerem je v tˇesn´em vztahu s intimitou (Pearl & Fehr, cit. dle Laurenceau, Rivera, Shaffer, & Pietromonaco, 2004) a z´aroveˇ n se stabilitou vztahu (Kelmer et al., 2013). Intimita, kter´a je v naˇs´ı studii u ˇzen d˚ uleˇzit´ ym faktorem urˇcuj´ıc´ım pravdˇepodobnost rozpadu vztahu, vlastnˇe vypov´ıd´a o m´ıˇre psychick´e bl´ızkosti, schopnosti sebeodhalov´an´ı a pozitivn´ım chov´an´ı v˚ uˇci partnerovi, s ˇc´ımˇz je v rozporu pr´avˇe s vyh´ ybavost´ı. Zjistilo se, ˇze vyh´ ybavost negativnˇe souvis´ı s intimitou (Hazan & Shaver, 1987; Dandurand & Lafontaine, 2012), spokojenost´ı ve vztahu (Lee & Pistole ,2012). N´ızk´a m´ıra vyh´ ybavosti tak´e souvis´ı s vyˇsˇs´ım z´avazkem - tedy ochotou ve vztahu vytrvat (Pistole, Roberts, & Mosko, 2010). Jelikoˇz jsou vztahy na d´alku typick´e vyˇsˇs´ı m´ırou psychick´e intimity (Stafford, 2010), m˚ uˇze vysok´a m´ıra vyh´ ybavosti zp˚ usobovat jeˇstˇe vˇetˇs´ı propast mezi potˇrebami vyh´ ybav´eho ˇclovˇeka, potˇrebami a oˇcek´av´an´ım jeho partnera. D˚ uvod, proˇc pr´avˇe u ˇzen a ne u muˇz˚ u je vysok´a m´ıra vyh´ ybavosti jedn´ım z faktor˚ u rozpadu vztahu, nemus´ı ale souviset s teori´ı. Ve sledovan´em vzorku bylo 70 muˇz˚ u, kteˇr´ı vyplnili ˇsk´alu vyh´ ybavosti a jen 10 % z nich vykazovalo vyˇsˇs´ı m´ıru vyh´ ybavosti (nav´ıc polovina z tohoto poˇctu dosahovala hodnoty vyh´ ybavosti jen p˚ ul bodu nad cut off sk´orem). To mohlo v´ezt ke zkreslen´ı v´ ysledku dan´emu velmi n´ızk´ ym poˇctem patˇriˇcn´ ych dat. Je proto vhodn´e m´ıt na pamˇeti, ˇze souvislost vyh´ ybavosti a rozpadu vztahu nemus´ı b´ yt jen ˇcistˇe ˇzensk´ ym fenom´enem. Podle v´ ysledk˚ u je u muˇz˚ u pro to, aby vytrvali ve vztahu na d´alku, nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı vysok´a m´ıra z´avazku - tedy rozhodnut´ı ve vztahu i pˇres dlouh´e odlouˇcen´ı setrvat. Tento v´ ysledek koresponduje se zjiˇstˇen´ım Rusbultov´e (1983), ˇze sn´ıˇzen´ı z´avazku vede mnohem pravdˇepodobnˇeji k rozpadu vztahu neˇz sn´ıˇzen´ı spokojenosti. Toto zjiˇstˇen´ı lze vysvˇetlit tak, ˇze muˇzi maj´ı obecnˇe niˇzˇs´ı z´avazek v˚ uˇci trv´an´ı vztahu neˇz ˇzeny (Simpson, 1990) - mohou sn´aze udrˇzovat vztah, aˇckoliv v˚ uˇci nˇemu nemaj´ı pˇr´ıliˇs vysok´ y z´avazek, na rozd´ıl od ˇzen. Proto, pokud je m´ıra jejich z´avazku vysok´a, je pravdˇepodobn´e, ˇze se v´aˇznˇe rozhodli ve vztahu vytrvat, coˇz jde ruku v ruce s vyˇsˇs´ı v˚ ul´ı udrˇzet vztah. To logicky znamen´a niˇzˇs´ı pravdˇepodobnost, ˇze se s partnerkou rozejdou. Ve vztaz´ıch na velkou d´alku je patrnˇe toto rozhodnut´ı jeˇstˇe v´ıce z´avazn´e, a tedy v danou chv´ıli tolik nez´aleˇz´ı na dalˇs´ıch charakteristik´ach - jak´ ymi jsou spokojenost, intimita, ˇci vyh´ ybavost a u ´zkostnost. Na z´akladˇe tohoto v´ ysledku lze spokojenost v zahraniˇcn´ıch vztaz´ıch na d´alku povaˇzovat sp´ıˇse za relativn´ı pojem, nebot’ se tyto vztahy nenach´azej´ı ve stabiln´ıch podm´ınk´ach, kde by mohly fungovat standardnˇe. Dalˇs´ım c´ılem bylo provˇeˇrit, nakolik souvis´ı urˇcen´ı vzd´alenosti pomoc´ı kilometr˚ u s re´alnou moˇznost´ı se za partnerem dopravit, ˇc´ımˇz jsme chtˇeli pouk´azat na dalˇs´ı optim´aln´ı zp˚ usoby definov´an´ı vztahu na d´alku. Pˇredpokladem bylo, ˇze mezi tˇemito dvˇema zp˚ usoby urˇcen´ı vzd´alenosti mezi partnery bude existovat vztah, nicm´enˇe nepˇr´ıliˇs pˇr´ıliˇs tˇesn´ y. V´ ysledky
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
37
tento pˇredpoklad podpoˇrily. Vztah mezi subjektivn´ım a objektivn´ım pojet´ım vzd´alenosti je m´ırn´ y. To znamen´a, ˇze subjektivn´ı hledisko obsahuje jin´ y typ informac´ı o vzd´alenosti, neˇz poskytuje u ´daj o vzd´alenosti v poˇctu kilometr˚ u. Vzd´alenost v kilometrech je moˇzn´e nejl´epe odhadnout pomoc´ı ceny za cestu. Nejm´enˇe se vzd´alenost´ı v kilometrech souvis´ı u ´daj o ˇcase investovan´em do dopravy za partnerem, coˇz je podstatn´a informace o tom, ˇze vzd´alenost v kilometrech nen´ı zcela urˇcuj´ıc´ı pro vynaloˇzen´ y ˇcas na cestu. M´ıra nepohodl´ı se s rostouc´ı vzd´alenost´ı tak´e v´ yznamnˇe nezvyˇsuje, takˇze cestov´an´ı na delˇs´ı vzd´alenost nemus´ı nutnˇe znamenat, ˇze pro danou osobu bude cesta nepˇr´ıjemn´a - tedy do jist´e m´ıry odrazuj´ıc´ı od ˇcast´ ych n´avˇstˇev. Jak tedy vypl´ yv´a z v´ ysledk˚ u, geografick´a vzd´alenost neznamen´a nutnˇe nepohodl´ı a ˇcasovou n´aroˇcnost nebo nepˇrekonatelnou cenu. Ovˇeˇren´ım vztahu mezi objektivn´ı vzd´alenost´ı v kilometrech a tˇremi dalˇs´ımi moˇzn´ ymi zp˚ usoby, jak vyj´adˇrit vzd´alenost, aniˇz by se nespol´ehalo na u ´daj o kilometrech, mˇelo b´ yt prok´az´ano, ˇze definov´an´ı vztahu na d´alku pouze na z´akladˇe znalosti poˇctu kilometr˚ u, kter´e partnery dˇel´ı, nemus´ı b´ yt dostateˇcnˇe dobˇre oddˇeleny skupiny tˇech, kter´e opravdu vztah na d´alku udrˇzuj´ı a pro kter´e jejich vztah vztahem na d´alku nen´ı. Pokud maj´ı pˇr´ıleˇzitost vzd´alenost jednoduˇse pˇrekon´avat - levnou leteckou spoleˇcnost, rychl´ y vlak, vysoce funkˇcn´ı d´alnici spojuj´ıc´ı m´ısta, kde se aktu´alnˇe nach´azej´ı, pak jejich vztah v˚ ubec vztahem na d´alku nemus´ı b´ yt. Kdyˇz nejsou ˇra´dnˇe rozliˇseny osoby, kter´e jsou ve vztahu na d´alku, jak tomu bylo napˇr´ıklad ve studii Andersov´e a Watsona (2006), nelze nikdy s jistou ˇr´ıci, kdo je vlastnˇe souˇc´ast´ı v´ yzkumn´eho souboru. Na z´akladˇe toho pak ztr´ac´ı smysl v´ ysledky zobecˇ novat na vˇsechny, co udrˇzuj´ı vztah na d´alku. Pr´avˇe tento u ´sudek je moˇzn´e podpoˇrit zjiˇstˇen´ım, ˇze ˇcas vynaloˇzen´ y na cestu odhaduje jen ˇca´steˇcnˇe vzd´alenost v kilometrech, nebot’ existuj´ı nejr˚ uznˇejˇs´ı zp˚ usoby, jak vzd´alenost pˇrekonat. Naopak cena nejl´epe odhaduje vzd´alenost v kilometrech, coˇz je celkem logick´e, ˇze s rostouc´ı d´elkou cesty roste i cena za pˇrepravu. Je moˇzn´e se proto domn´ıvat, ˇze pro odlouˇcen´e partnery m˚ uˇze b´ yt nejvˇetˇs´ı pˇrek´aˇzkou v moˇznosti navˇstˇevovat se pr´avˇe cena za dopravu. Dalˇs´ım c´ılem bylo ovˇeˇren´ı vztahu d´elky odlouˇcen´ı a z´avazku. Ot´azkou bylo, zda se zvyˇsuj´ıc´ı se d´elkou odlouˇcen´ı poroste i m´ıra z´avazku v nˇem. Jelikoˇz ve vztaz´ıch na d´alku figuruje zejm´ena mor´aln´ı z´avazek (Lydon, Pierce, & O’Regan, 1997) a tak´e protoˇze vztahy na d´alku vykazuj´ı oproti bˇeˇzn´ ym geograficky bl´ızk´ ym vztah˚ um vyˇsˇs´ı m´ıru z´avazku (Jiang & Hancock, 2013), pˇredpokladem bylo, ˇze s nar˚ ustaj´ıc´ım poˇctem mˇes´ıc˚ u odlouˇcen´ı bude stoupat m´ıra z´avazku v˚ uˇci vztahu, tedy ˇze rozhodnut´ı a v˚ ule vytrvat ve vztahu i pˇres dlouh´e odlouˇcen´ı se prom´ıtne pr´avˇe do zvyˇsuj´ıc´ı se m´ıry z´avazku. Tento pˇredpoklad se vˇsak nenaplnil - m´ıra z´avazku bˇehem odlouˇcen´ı v´ yraznˇe kol´ısala a nebyl u n´ı v´ yznamn´ y vztah s d´elkou odlouˇcen´ı. Zˇrejmˇe se tak nejedn´a o obecnˇe platn´ y mechanismus, ale o individu´aln´ı proces zmˇeny v z´avazku, kter´ y bohuˇzel nebylo moˇzn´e v r´amci tohoto mˇeˇren´ı
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
38
zachytit - pokud tedy na individu´aln´ı rovinˇe ke zmˇenˇe z´avazku doch´az´ı. Pokud je na individu´aln´ı rovinˇe kol´ıs´an´ı z´avazku bˇehem mˇes´ıc˚ u odlouˇcen´ı norm´aln´ı, bylo by velmi zaj´ımav´e zjistit, zda po urˇcit´e dobˇe odlouˇcen´ı nast´av´a kritick´ y moment, kdy lid´e redefinuj´ı sv˚ uj vztah a zvaˇzuj´ı, zda jej chtˇej´ı i nad´ale udrˇzovat. To tedy z˚ ust´av´a v moˇznostech dalˇs´ıch v´ yzkumn´ ych smˇeˇrov´an´ı v oblasti zahraniˇcn´ıch vztah˚ u na d´alku. V r´amci dodateˇcn´ ych anal´ yz bylo zjiˇst’ov´ano tak´e o to, zda spoleˇcn´e bydlen´ı s partnerem pˇred odjezdem na zahraniˇcn´ı pobyt bude vypov´ıdat o vyˇsˇs´ı m´ıˇre z´avazku ve vztaz´ıch na d´alku. Tuto domnˇenku se podaˇrilo podpoˇrit - lid´e, kteˇr´ı pˇred zapoˇcet´ım vztahu na d´alku bydleli s partnerem, mˇeli vyˇsˇs´ı m´ıru z´avazku neˇz ti, kteˇr´ı s partnerem nebydleli. Toto zjiˇstˇen´ı nebylo neˇcekan´e. V r´amci investiˇcn´ı teorie (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998) lze vn´ımat spoleˇcn´e bydlen´ı jako investici, kter´a partnery poj´ı v´ıce, neˇz kdyby tuto spoleˇcnou investici nemˇeli. Vztah, v nˇemˇz maj´ı lid´e vyˇsˇs´ı investice, se h˚ uˇre opouˇst´ı (Rusbult, Martz, & Agnew, 1998). Je zaj´ımav´e, ˇze lid´e ˇzij´ıc´ı s partnerem pˇredt´ım neˇz odjeli do zahraniˇc´ı, vykazuj´ı niˇzˇs´ı m´ıru u ´zkostnosti proˇz´ıvan´e bˇehem odlouˇcen´ı. Pravdˇepodobnˇe fakt, ˇze spolu partneˇri bydleli, znamenal, ˇze byli ve vztahu delˇs´ı dobu a tak pocit’ovali v˚ uˇci partnerovi vyˇsˇs´ı z´avazek. Jak tvrd´ı Fagundes a Schindler (2012), v pr˚ ubˇehu ˇcasu se ve vztahu posiluje z´avazek a do dvou let b´ yv´a ust´alena citov´a vazba mezi partnery, kteˇr´ı do t´eto doby z´ısk´avaj´ı funkce vazbov´e figury. Moˇzn´a tedy pokud je vztah ve sv´em v´ yvoji tak daleko, ˇze partner pln´ı vˇsechny funkce vazbov´e figury, nemus´ı dan´a osoba projevovat tolik u ´zkostnosti a ned˚ uvˇery, jako by projevovala, kdyby vzd´alen´ y partner jako vazbov´a figura neslouˇzil. Velmi zaj´ımav´ ym jiˇstˇen´ım bylo, ˇze lid´e, kteˇr´ı nepovaˇzovali sv˚ uj vztah za vztah na d´alku, aˇckoliv jej takto re´alnˇe udrˇzovali, vykazovali niˇzˇs´ı m´ıru u ´zkostnosti, neˇz lid´e, kteˇr´ı jej za vztah na d´alku povaˇzovali. Tak´e byl patrn´ y rozd´ıl u d´elky vztahu a d´elky odlouˇcen´ı v tom, zda vztah povaˇzovali za vztah na d´alku nebo ne. O vztahu na d´alku mˇeli tendenci vypov´ıdat v´ıce lid´e v delˇs´ım partnersk´em vztahu a lid´e, kteˇr´ı byli odlouˇceni na kratˇs´ı dobu - tedy jen nˇekolik mˇes´ıc˚ u. Je moˇzn´e uvaˇzovat nad nˇekolika pˇr´ıˇcinami tohoto v´ ysledku. Jako prvn´ı je tˇreba zm´ınit moˇznost zkreslen´ı, nebot’ pˇr´ıpad˚ u, kdy lid´e referovali o tom, ˇze neudrˇzovali vztah na d´alku, nebylo mnoho. I pˇresto je moˇzn´e se domn´ıvat, ˇze se mohlo jednat o urˇcit´e ment´aln´ı nastaven´ı, kdy respondenti vˇedˇeli, ˇze je odlouˇcen´ı pouze doˇcasn´e a nemˇeli proto implicitn´ı vn´ım´an´ı vztahu jako vztahu na d´alku, kter´e m´ıvaj´ı v klasick´ ych pˇr´ıpadech trv´an´ı d´ele neˇz jen nˇekolik mˇes´ıc˚ u. Je moˇzn´e, ˇze se zde uplatˇ nuje jin´e kognitivn´ı zpracov´an´ı kontextu odlouˇcen´ı. Pro lidi v delˇs´ım partnersk´em vztahu se m˚ uˇze jednat o mnohem v´ yraznˇejˇs´ı pˇrechod k jin´e formˇe vztahu, kter´ y jednoduˇseji vede k implicitn´ımu kategorizov´an´ı vztahu jako vztahu na d´alku. Pro lidi z kratˇs´ıch vztah˚ u nemus´ı b´ yt rozd´ıl tak markantn´ı, jelikoˇz ani z geografick´eho vztahu nemuseli b´ yt zvykl´ı v´ıdat partnera kaˇzd´ y
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
39
den a m´ısto, aby aktivnˇe udrˇzovali bl´ızkost ve jm´enu vztahu na d´alku, mohlo jim j´ıt jen o pˇreˇck´an´ı odlouˇcen´ı a ˇcek´an´ı aˇz skonˇc´ı a vˇse se vr´at´ı do p˚ uvodn´ıho stavu. To, ˇze je n´ızk´a u ´zkostnost spojena sp´ıˇse s t´ım, ˇze nepovaˇzovali vztah za vztah na d´alku, m˚ uˇze b´ yt spojeno s v´ yˇse zmiˇ novan´ ym vnitˇrn´ım nastaven´ım, kdy vyˇsˇs´ı d˚ uvˇera v partnera a v´ıra v to, ˇze jim je partner k dispozici m˚ uˇze v´est k vn´ım´an´ı odlouˇcen´ı jako nˇeˇceho, co relativnˇe brzy pomine a co se je potˇreba pˇrest´at.
Limity Tato studie vykazuje nˇekolik hlavn´ıch nedostatk˚ u. V prvn´ı ˇradˇe moˇznost generalizovat zjiˇstˇen´ı znemoˇzn ˇuje do urˇcit´e m´ıry fakt, ˇze se ve sledovan´em vzorku objevilo m´alo muˇz˚ u a m´alo tˇech, jejichˇz vztah se bˇehem odlouˇcen´ı rozpadl. D´ıky tomu nemus´ı b´ yt prezentovan´e v´ ysledky pro obˇe pohlav´ı nebo pro skuteˇcnost, zda vztah vydrˇzel nebo se rozpadl, natolik spolehliv´e. D´ale je zajist´e problematick´e vyuˇzit´ı dotazn´ıku, kter´ y nebyl v mateˇrsk´em jazyce vˇetˇsiny respondent˚ u. Aˇckoliv bylo ovˇeˇrov´ano, zda se respondenti domn´ıvaj´ı, ˇze poloˇzk´am dobˇre rozumˇeli, nemuseli vypov´ıdat podle opravdov´eho porozumˇen´ı. Nav´ıc, i kdyby rozumˇeli perfektnˇe, vˇzdy mohou existovat jemn´e nuance v implicitn´ım pochopen´ı slov, kter´e je ovlivnˇeno kulturou jejich mateˇrsk´eho jazyka. Aˇckoliv byla vynaloˇzena snaha o zm´ırnˇen´ı moˇznosti tohoto zkreslen´ı co nejvyˇsˇs´ım poˇctem respondent˚ u a bylo napˇr´ıklad zjiˇstˇeno, ˇze v´ ysledky se nijak neliˇs´ı u silnˇe odliˇsn´ ych kultur - osob z evropsk´eho a muslimsk´eho svˇeta, st´ale nen´ı moˇzn´e vylouˇcit, ˇze se vliv r˚ uzn´ ych kultur pˇrece jen nˇejak neprojevil. Dalˇs´ım neˇza´douc´ım jevem, kter´ y se ve studii mohl v´ yznamnˇe projevit, je soci´aln´ı ˇza´doucnost, kter´a mohla zapˇr´ıˇcinit, ˇze lid´e neodpov´ıdali na poloˇzky o kvalitˇe jejich vztahu s partnerem nebo o citov´e vazbˇe k nˇemu pravdivˇe. Pˇrece jen vˇedom´ı toho, ˇze se v´ yzkum zamˇeˇroval na souvislosti rozchodu a vztahov´ ych charakteristik, mohlo pos´ılit popˇren´ı sv´ ych m´enˇe pozitivn´ıch vzorc˚ u vztahov´an´ı se k partnerovi nebo podvˇedomou snahu prezentovat se v lepˇs´ım svˇetle. Nakonec se jako limit studie uk´azala d´elka dotazn´ıku a jeho charakter, nebot’ urˇcit´a ˇca´st respondent˚ u nevydrˇzela vyplˇ nov´an´ı dotazn´ıku do konce a naprost´a vˇetˇsina z 30 %, kteˇr´ı dotazn´ık nevyplnili, se rozhodla jej nevyplnit jiˇz po nˇekolika demografick´ ych poloˇzk´ach - lze se tedy jen domn´ıvat, o jak´e lidi se jednalo. Patrnˇe se vˇsak jednalo o ty, pro kter´e bylo pˇr´ıliˇs sloˇzit´e se soustˇredit na vyplˇ nov´an´ı dotazn´ıku v ciz´ım jazyce, t´ema je nezaujalo, anebo pro nˇe bylo vzpom´ın´an´ı na odlouˇcen´ı problematick´e (kognitivnˇe ˇci emoˇcnˇe). U zbyl´ ych osob, kter´e zanechaly dotazn´ıku bˇehem vyplˇ nov´an´ı, mohla hr´at roli nuda, niˇzˇs´ı pohodl´ı spojen´e s ciz´ım jazykem, nebo i technick´e pot´ıˇze, kter´e jim mohly vyplˇ nov´an´ı pˇrekazit.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
38
Moˇznosti budouc´ıho smˇeˇrov´an´ı Vzhledem k ˇs´ıˇri problematiky zahraniˇcn´ıch vztah˚ u na d´alku se nab´ız´ı velk´e mnoˇzstv´ı moˇznost´ı, na kter´e by se mˇel zamˇeˇrit budouc´ı v´ yzkum. Zaj´ımav´e jsou procesy vztahov´e u ´drˇzby a jejich souvislost se vztahov´ ymi charakteristikami a pravdˇepodobnost´ı rozpadu vztahu. D´ale se nab´ız´ı longitudin´aln´ı sbˇer individu´aln´ıch zkuˇsenost´ı s odlouˇcen´ım, kdy by bylo moˇzn´e sledovat dynamiku tˇechto vztah˚ u a aktu´aln´ı proˇzitky a oˇcek´av´an´ı z´ uˇcastnˇen´ ych stran. Z tohoto d˚ uvodu by bylo velmi zaj´ımav´e srovnat zkuˇsenost s odlouˇcen´ım u tˇech, kteˇr´ı odjeli do zcela nov´eho prostˇred´ı, a tˇech, kteˇr´ı z˚ ustali doma. D´ale by bylo vhodn´e srovnat zahraniˇcn´ı vztahy na d´alku s klasick´ ymi vztahy na d´alku. Nakonec se v t´eto oblasti nab´ız´ı studium proces˚ u citov´e vazby - separace od partnera, rozvazov´an´ı vazbov´eho pouta bˇehem dlouh´e doby odlouˇcen´ı, proˇzitk˚ u pˇri opˇetovn´em shled´an´ı po dlouh´e dobˇe, atd.
Vyuˇzit´ı poznatk˚ u Poznatky z t´eto studie rozˇsiˇruj´ı z´aklad znalost´ı o vztaz´ıch na d´alku a jejich moˇzn´ ych podob´ach a vztahov´ ych procesech v nich. V´ ysledky studie maj´ı praktick´e vyuˇzit´ı, nebot’ nab´ızej´ı informace, po nichˇz studenti, kteˇr´ı vyj´ıˇzdˇej´ı do zahraniˇc´ı, volaj´ı a aktivnˇe je vyhled´avaj´ı. V souˇcasnosti se nenab´ız´ı ˇz´adn´e ovˇeˇren´e poznatky zaj´ımaj´ıc´ı se o vztahy zahraniˇcn´ıch student˚ u, kter´e by jim mohly b´ yt uˇziteˇcn´e. Z toho d˚ uvodu by bylo vhodn´e a ˇz´adouc´ı, aby publikace tˇechto v´ ysledk˚ u a budouc´ı v´ yzkumn´ y z´ajem o toto t´ema rozˇs´ıˇrily povˇedom´ı o zahraniˇcn´ıch vztaz´ıch na d´alku a dosaˇziteln´e informace tak mohly pomoci nov´ ym student˚ um, kteˇr´ı pˇrem´ yˇslej´ı, jakou cenu pro nˇe bude m´ıt opustit sv´eho partnera a odjet do zahraniˇc´ı a jak n´aroˇcn´e to pro nˇe m˚ uˇze b´ yt. Vzhledem k tomu, ˇze bylo zjiˇstˇeno, ˇze lid´e, kteˇr´ı udrˇzuj´ı takov´ yto vztah na d´alku, dosahuj´ı vysok´e kvality vztahu i bˇehem odlouˇcen´ı, a ˇze lze tedy pokl´adat za m´ ytus to, ˇze se tyto vztahy z´akonitˇe bˇehem odlouˇcen´ı rozpadaj´ı, bylo by tak moˇzn´e d´ıky tˇemto informac´ım pomoci sn´ıˇzit stres, kter´ y pˇred odlouˇcen´ım i bˇehem odlouˇcen´ı partneˇri proˇz´ıvaj´ı.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
Literatura
39
Literatura
[1] Ainsworth, M., & Bowlby, J. (1991). An ethological approach to personality development. American psychologist, 46, 333-341. [2] Anders, S., & Watson, N. (2007). Testosterone levels in women and men who are single, in long-distance relationships, or same-city relationships. Hormones and Behavior, 51. 286-291. [3] Arditti, J., & Kauffman, M. (2004). Staying Close When Apart: Intimacy and Meaning in Long-Distance Dating Relationships. Journal of Couple & Relationship Therapy, 3, 27-51. [4] Arseth, A., Kroger, J. & Martinussen, M. (2009). Intimacy status, attachment, separation individuation patterns, and identity status in female university students. Journal of Social and Personal Relationships, 26, 697-712. [5] Bowlby, J. (2012). Odlouˇcen´ı. Praha: Port´al [6] Bartholomew, K., & Horowitz, L. M. (1991). Attachment styles in young adults: A test of a four-category model. Journal of Personality and Social Psychology, 61, 226-246. [7] Brennan, K., Clark, C., & Shaver, P. (1998). Self-report measurement of adult attachment: An integrative overview. In J. Simpson & W. Rholes (Eds.), Attachment theory and close relationships (pp. 46-76). New York: Guilford Press, nalezeno na: http://www.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=hWe5aSgZmcC&oi=fnd&pg=PA46&dq=self-report+measurement+of+adult+attachment &ots=zjwDZyJYJ4&sig=i3kc8BvqKZeBCQNMHpZ4TawQ77g&redir esc=y#v=one page&q=self-report%20measurement%20of%20adult%20attachment&f=false [8] Cameron, J., & Ross, M. (2007). In times of uncertainty: Predicting the survival of long-distance relationships. The Journal of Social Psychology, 147, 581-606. [9] Castellani, A. (2006). Testing an interpersonal process model of intimacy using intimate discussions of committed romantic couples. A dissertation at Texas A&M University. [10] Crouter, A., & Booth, A. (2006). Romance and sex in adolescence and emerging adulthood: Risks and opportunities. New York: Routledge
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
40
[11] Dandurand, C., & Lafontaine, M. (2012 ). Intimacy and Couple Satisfaction: The Moderating Role of Romantic Attachment. International Journal of Psychological Studies, 5, 74-90. [12] Davison, S., Hill, S., Mondoh, C., & Redalen, K. (2009). So close but so far away: Comparing intimacy levels in long distance and geographically close dating relationships. Conference Papers - American Sociological Association, pp. 1-18. [13] Duemmler, S. & Kobak, R. (2001). The development of commitment and attachment in dating relationships: attachment security as relationship construct. Journal of Adolescence, 24, 401-415. [14] European Comminsion (2013). Erasmus programme in 2011-12: the figures explained. MEMO/13/647, http://europa.eu/rapid/press-release MEMO-13-647 en.htm [15] European Comminsion (2013). Number of Erasmus students tops 3 million. IP/13/657, http://europa.eu/rapid/press-release IP-13-657 en.htm [16] Fagundes, Ch., & Schindler, I. (2012). Making of romantic attachment bonds: Longitudinal trajectories and implications for relationship stability. Personal Relationships, 19, 723-742. [17] Feeney, B., & Collins, N. (2001). Predictors of Caregiving in Adult Intimate Relationships: An Attachment Theoretical Perspective. Journal of Personality and Social Psychology, 80, 972-994. [18] Fraley, Ch. & Shaver, P. (2000). Adult Romantic Attachment: Theoretical Developments, Emerging Controversies, and Unanswered Questions. Review of General Psychology, 4, 132-154. [19] Fraley, Ch. (2010). Information on the Experiences in Close RelationshipsRevised
(ECR-R)
Adult
Attachment
Questionnaire,
nalezeno
na:
http://internal.psychology.illinois.edu/˜rcfraley/measures/ecrr.htm [20] Hazan, C., & Shaver, P. (1987). Romantic love conceptualized as an attachment process. Journal of Personality and Social, 42, 511-524. [21] Hazan, C., & Shaver, P. (1990). Love and work: An attachment-theoretical perspective. Journal of Personality and Social Psychology, 59, 270-280.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
41
[22] Jiang, C., & Hancock, J. (2013). Absence Makes the Communication Grow Fonder: Geographic Separation, Interpersonal Media, and Intimacy in Dating Relationships. Journal of Communication, 63, 556-577. [23] Johnson, A., Haigh, M., Becker, J., Craig, E. & Wigley, S. (2008). College students’ use of relational management strategies in email in long-distance and geographically close relationships. Journal of Computer-Mediated Communication, 13, 381-404. [24] Kelmer, G., Rhoades, G., Stanley, S., & Markman, H. (2013). Relationship Quality, Commitment, and Stability in Long-Distance Relationships. Family Process, 52, 257270. [25] Kirkpatrick, L., & Davis, K. (1994). Attachment Style, Gender, and Relationship Stability: A Longitudinal Analysis. Journal of Personality and Social Psychology, 66, 502-512. [26] Kotrlov´a, H., & Lacinov´a, L. (2013). Citov´a vazba a ˇreˇsen´ı konflikt˚ u v partnersk´ ych vztaz´ıch v dospˇelosti. E-psychologie, 7, 1-14. [27] Laurenceau, J., Rivera, M., Schaffer, R., & Pietromonaco, R. (2004). Intimacy as an interpersonal process: Current status and future directions. In Mashek, D., & Aron, A. (Eds.), Handbook of closeness and intimacy (pp.
61-78).
New
Jersey:
Lawrencee
Erlbaum
Associates.
Nalezeno
na:
http://www.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=viZ5AgAAQBAJ&oi=fnd&pg=PA61 &dq=Intimacy+as+an+interpersonal+process:+Current+status+and+future+dire ctions&ots=W2NkMQ6-Rd&sig=i7StMlnqzuRLd5yuerqHXbyDgl4&redir esc=y#v =onepage&q=Intimacy%20as%20an%20interpersonal%20process%3A%20Current% 20status%20and%20future%20directions&f=false [28] Le, B., Dove, N., Agnew, Ch., Korn, M., & Mutso, A. (2010). Predicting nonmarital romantic relationship dissolution: A meta-analytic synthesis. Personal Relationships, 17, 377-390. [29] Le, B., Loving, T., Lewandowski, G.,Feinberg, E., Johnson, K., Fiorentino, R., & Ing, J. (2008). Missing a romantic partner: A prototype analysis. Personal Relationships, 15, 511-532. [30] Lee, J. & Pistole, C. (2012). Predictors of Satisfaction in Geographically Close and Long-Distance Relationships. Journal of Counseling Psychology, 59, 303-313.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
42
[31] LeBel, E., & Campbell, L. (2009). Implicit partner affect, relationship satisfaction, and the prediction of romantic breakup. Journal of Experimental Social Psychology, 45, 1291-1294. [32] Lenhart, J., & Neyer, F. (2006). Should I Stay or Should I Go? Attachment and Personality in Stable and Instable Romantic Relationships. European Journal of Personality, 20, 475-495. [33] Lydon, J., Pierce, T., & O’Regan, S. (1997). Coping With Moral Commitment to Long-Distance Dating Relationships. Journal of Personality and Social Psychology, 73, 104-113. [34] Merolla, A. (2012). Connecting here and there: A model of long-distance relationship maintenance. Personal Relationships, 19, 775-795. [35] Mietzner, S., & Li-Wen, L. (2005). Would you do it again? Relationship skills gained in a long-distance relationship. College Student Journal, 39, 192-200. [36] Ogolsky, B., Lloyd, S., & Cate, R. (2013). The developmental course of romantic relationships. New York: Routledge [37] Pietromanaco, P., Laurenceau, J., & Barrett, L. (1998). Intimacy as an interpersonal process: The importance of self-disclosure, partner disclosure, and perceived partner responsiveness in interpersonal exchange. Journal of Personality and Social Psychology, 74, 1238-1251. [38] Pistole, M. (2010). Long-distance romantic couples: An attachment theoretical perspective. Journal of Marital and Family Therapy, 36, 115-125. [39] Pistole, M., & Roberts, A. (2011). Measuring longdistance relationships: A validity study. Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 44, 63-76. [40] Pistole, M., Roberts, A., & Chapman, M. (2010). Attachment, relationship maintenance, and stress in long-distance and geographically close romantic relationships. Journal of Social and Personal Relationships, 27, 535-552. [41] Pistole, M., Roberts, A., & Mosko, J. (2010). Commitment predictors: Long-distance versus geographically close relationships. Journal of Counseling & Development, 88, 146-153.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
43
[42] Rhoades, G., Atkins, D., Dush, C., Stanley, S., & Markman, H. (2011). Breaking Up Is Hard to Do: The Impact of Unmarried Relationship Dissolution on Mental Health and Life Satisfaction. Journal of Family Psychology, 25, 366-374. [43] Roberts, A., & Pistole, M. (2009). Long-distance and proximal romantic relationships satisfaction: Attachment and closeness predictors. Journal of College Counseling, 12, 5-17. [44] Rusbult, C., Martz, M., & Agnew, C. (1998). The investment model scale: Measuring commitment level, satisfaction level, quality of alternatives, and investment size. Personal Relationships, 5, 357-391. [45] Rusbult, C. (1983). A longitudinal test of the investment model: The development (and deterioration) of satisfaction and commitment in heterosexual involvements. Journal of Personality and Social Psychology, 45, 101-117. [46] Sahlstein, E. (2004). Relating at a distance: Negotiating being together and being apart in long-distance relationships. Journal of Social and Personal Relationships, 21, 689-710. [47] Schade, L., Sandberg, J., Bean, R., Busby, D., & Coyne, S. (2013). Using Technology to Connect in Romantic Relationships: Effects on Attachment, Relationship Satisfaction, and Stability in Emerging Adults. Journal of Couple & Relationship Therapy: Innovations in Clinical and Educational Interventions, 12, 314-338. [48] Shaver & Mikulincer, M. (2006). Attachment theory, individual psychodynamics, and relationship functioning. In Vangelisti, A., & Perlman, D. (Eds.), The cambridge handbook of personal relationships. New York: Cambridge [49] Simpson, J. (1990). Influence of Attachment Styles on Romantic Relationships. Journal of Personality and Social Psychology, 59, 971-980. [50] Stafford, L., & Reske, J. (1990). Idealization and communication in long-distance premarital relationships. Family Relations, 39(3), 274-297. [51] Stafford, L., & Merolla, A. J. (2007). Idealization, reunions, and stability in longdistance dating relationships. Journal of Social and Personal Relationships, 24, 3754. [52] Stafford, L. (2010). Geographic distance and communication during courtship.Communication Research, 37, 275-297.
´ VZTAHY NA VELKOU DALKU A JEJICH DYNAMIKA
44
[53] Sternberg, R. (1986). A triangular theory of love. Psychological Review, 93, 119-135. [54] Sternberg, R. (1997). A construct-validation of a triangular love scale. European Journal of Social Psychology, 27, 313-335. [55] Tucker, J. & Anders, S. (1999). Attachment Style, Interpersonal Perception Accuracy, and Relationship Satisfaction in Dating Couples. Personality and Social Psychology Bulletin, 25, 403-412. [56] Van Horn, K., Arnone, A., Nesbitt, K., Desilets, L., Sears, T., Giffin, M. et al. (1997). Physical distance and interpersonal characteristics in college students’ romantic relationships. Personal Relationships, 4, 25-34. [57] Wei, M., Russell, D., Mallinckrodt, B., & Vogel, D. (2007). The Experiences in Close Relationship scale (ECR)-short form: Reliability, validity, and factor structure. Journal of Personality Assessment, 88, 187-204.
