Foto profimedia.cz
Partner přílohy
Skandinávie – obchodní partner ČR
Skandinávie – obchodní partner ČR
II/III
Severští premianti Evropy stále přitahují investory Skandinávie je obvykle vnímána jako jeden geopolitický a hospodářský celek, přesto jsou mezi jednotlivými státy rozdíly. Všechny bez výjimky ovšem patří k ekonomickým světovým premiantům. Mezi severskými zeměmi se i v současnosti rozvíjejí úzké obchodní vztahy a jsou zajímavou destinací pro české podnikatele.
P
okud jde o hospodářskou vyspělost a výši hrubého domácího produktu, jsou skandinávské státy dlouhodobě mezi velmocemi. Norsko se v roce 2011 umístilo v žebříčku parity kupní síly na pátém místě na světě, Švédsko a Dánsko pak stabilně patří podle výše HDP na hlavu do druhé desítky zemí. V Evropě jsou před nimi pouze Lucembursko, Švýcarsko, Nizozemsko a Rakousko. Finsko je na tom ekonomicky relativně nejhůře. Jak vysvětluje vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve Švédsku Vítězslav Blažek, je jeho postavení specifické. „Je zapotřebí vyvrátit zažité klišé, že Finsko spadá do Skandinávie. Skandinávské země historicky tvoří Švédsko, Norsko a Dánsko. Všeobecně lze však všechny čtyři státy včetně Finska zařadit mezi takzvané severské nebo nordické země. Tyto státy mají samozřejmě dlouhou společnou historii, v několika periodách v minulosti byly propojeny politicky a rozvíjejí se mezi nimi úzké ekonomické vztahy,“ potvrzuje. Norsko jako jediné není členem EU, ale stejně jako Švýcarsko patří do Evropského společenství volného obchodu. Přístup k jednotnému unijnímu trhu má zajištěno prostřednictvím Dohody o evropském hospodářském prostoru (EHP/EEA). Poněkud odlišné je tedy i jeho postavení k České republice. „Zahraniční obchod mezi Norskem a ČR se řídí Dohodou o rozšíření EHP, uzavřenou v roce 2003 mezi státy ESVO – členy EHP a EU v Lucemburku. Oproti ostatním severským zemím se na vývoz zboží
a služeb do Norska uplatňují celní sazby, nicméně díky výše uvedené dohodě jsou například plně zrušena cla na vývoz průmyslových výrobků a textilu či množstevní omezení na vývoz průmyslových a zemědělských výrobků,“ upozorňuje Blažek. Stejně jako všechny ostatní severské země je ovšem i Norsko členem schengenského prostoru a pro Čechy, kteří se chtějí volně pohybovat přes hranice jednotlivých zemí, neexistují žádné administrativní bariéry.
Vstupní branou pro české firmy je Švédsko
V případě, že se česká firma rozhodne založit v severských zemích prodejní či servisní pobočku, je z geografického i podnikatelského hlediska nejlepší vstupní branou Švédsko. „Zároveň je to trh s největším počtem potenciálních zákazníků. Pokud firma vyváží napřímo z České republiky, pak je jakákoli stávající reference z obchodování v těchto teritoriích velkou výhodou při akvizici nových zákazníků,“ prozrazuje šéf švédské kanceláře CzechTrade. Skandinávie je podle zažitých představ regionem s vysokým zdaněním. Například u Švédska je daň z příjmu právnických osob (firemní) daň ve výši 22 procent, což je o tři procentní body více než v České republice, na druhou stranu je ovšem Švédsko považováno za jednu z nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investory. „V zemi neexistuje daň z dividend. Švédská vláda nabízí určité investiční pobídky při založení firmy v ekonomicky méně rozvinutých
oblastech, a to především v poskytování zvýhodněných úvěrů skrze Švédskou agenturu pro ekonomický a regionální růst (Tillvaxtverket). Regionální podpora investic například v podobě grantů na zaměstnanost a zvýhodněných nájmů v průmyslových zónách se koncentruje především do severních málo obydlených oblastí,“ uvádí Blažek. Norsko podle jeho slov umožňuje odpočty z daní při nákladech na výzkum a vývoj v klíčových průmyslových odvětvích, tedy především těžbě ropy a zemního plynu. „Finská i dánská vláda pak nijak nezvýhodňují zahraniční investory a poskytují jim naprosto stejné podmínky při udělování investičních pobídek jako domácím firmám.“ Finsko má výraznou progresi v daních z příjmu fyzických osob a celkově patří k zemím s nejvyšší daňovou zátěží, korporátní daň je tam ovšem ve výši 24,5 procenta. Dánsko je na tom velmi podobně s daní z příjmu právnických osob ve výši 25 procent. V jeho případě ovšem došlo v posledních letech k jejímu výraznému snížení.
Norsko: Dotační fondy jako v EU
Skandinávské trhy jsou v mnoha oblastech silně regulovány. Ovlivňují tyto regulace nepříznivě české vývozce? „Asi nejvýznamnějším odvětvím, kde se státní regulace nejvíce projevují na možnosti exportu pro zahraniční firmy, je zemědělský sektor v Norsku. Norsko uplatňuje vysoká cla na import zemědělských výrobků – v průměru 38,5 procenta – a tím je prakticky
Vítězslav Blažek
[email protected] Vedoucí zastoupení MPO T: +420 224 907 897 +468 236 712 (710) M: +467 074 0353 www.czechtrade.cz
zbavuje možnosti konkurovat domácím výrobcům. Importní cla na dovoz nezemědělských výrobků se ve srovnání pohybují v průměru pod jedním procentem,“ upozorňuje vedoucí zastoupení MPO ve Švédsku. České firmy ovšem mohou využít v Norsku jiné výhody. Nejzápadnější skandinávská země má totiž vlastní dotační fondy podobné těm, které nabízí EU. „Dárcovské státy v takzvaných Norských fondech – tedy Norsko, Lichtenštejnsko a Island – prostřednictvím finančních prostředků pomáhají zmírňovat nerovnosti v úrovni rozvoje v Evropě především v ekonomické, politické i sociální sféře. Prioritními oblastmi podpory jsou ochrana a management životního prostředí, oblast změny klimatu a obnovitelných energií, zachycování a ukládání oxidu uhličitého či inovace zeleného průmyslu. Dále sem patří oblast justice, oblast lidského a sociálního rozvoje a například také ochrana kulturního dědictví. Finanční prostředky z těchto fondů mohou čerpat také soukromé subjekty,“ prohlašuje Blažek. Šéf švédské kanceláře CzechTrade upozorňuje české podnikatele, že podrobný popis programů v rámci využití Norských fondů a možnosti, jak se do nich mohou firmy zapojit, je přehledně uveden na webových stránkách Ministerstva financí ČR.
Finské potíže s poklesem ekonomiky
Zatímco Švédsko a Dánsko vykazují mírný hospodářský růst a norská ekonomika rostla v roce 2012 o v Evropě neobvyklá tři procenta HDP, finský hrubý domácí produkt se začal loni po krátkém pozitivním období opět snižovat. Podle odhadů Finské centrální banky poklesne HDP v roce 2013 o 0,8 procenta. „Růst
HDP v roce 2014 se odhaduje ve výši 1,4 procenta. V roce 2013 se snížila kupní síla domácností a tedy soukromá spotřeba domácností. Podle odhadů začne soukromá spotřeba znovu růst až v roce 2014, kdy ekonomický růst a zpomalující se inflace podpoří růst reálných příjmů,“ říká Blažek. Aktuální situace ve Finsku má dopad i na obchod s českými partnery. „Fixní investice soukromých subjektů do výrobních kapacit se v roce 2012 také díky horšímu ekonomickému výhledu zpomalily a investice do strojů a zařízení jsou nadále směřovány k obnově. Vzhledem k výše uvedeným faktorům se tento vliv samozřejmě projevil i na objemu zakázek, které finské firmy realizují s českými partnery,“ doplňuje. Finsko je, podobně jako Česká republika, otevřená a exportně orientovaná ekonomika a zvýšení objemů zakázek pro české firmy tedy záleží především na celosvětové poptávce po výrobcích Made in Finland.
Problémy s přepravou zboží?
Skandinávský poloostrov je sice geograficky s evropskou pevninou propojen, nicméně fakticky leží pro Evropana za mořem. Obchod se Skandinávií je tedy výzvou z hlediska dopravy – a to i kvůli složitým klimatickým a geografickým podmínkám v jednotlivých severských zemích. Jaké jsou tedy nejvhodnější formy dopravy zboží ke skandinávským klientům? Podle Vítězslava Blažka záleží primárně na množství a typu dopravovaných výrobků a zboží. Většina vyvážených výrobků z ČR se do severských zemí přepravuje kamionovou dopravou a je na samotném přepravci, zda zvolí cestu po souši, tedy přes most z Kodaně do Malmö, nebo využije lodní dopravy z nejbližších přístavů – z Hamburku, Rostocku či Štětína. >>>
Skandinávie – obchodní partner ČR
IV/V
Foto profimedia.cz
„V případě větších objemů lze samozřejmě využít zejména ve Švédsku husté železniční sítě. Některé firmy v regionu stále akceptují nabídku na bázi EXW nebo FCA a dopravu si zajistí samy, nicméně trendem je od dodavatelů požadovat ceny včetně dopravy do místa určení a v tomto případě českým exportérům doporučuji obrátit se na některou specializovanou přepravní firmu na tento region,“ prozrazuje Blažek. Ceny dopravy do severských zemí ovšem zůstávají poměrně vysoké především díky tomu, že kamiony často jezdí zpátky s prázdnou. A jak jsou firmy z regionu aktivní na českém trhu? Premiantem mezi skandinávskými zeměmi je Švédsko. Celkový podíl Švédska na zahraničních investicích do ČR je podle šéfa švédského zastoupení MPO zhruba 1,25 procenta. To je více než například Itálie či Japonsko (0,9 procenta), naopak výrazně méně než Anglie (3,17 procenta) či Francie (6,33 procenta). „V České republice působí asi 120 firem se švédskou kapitálovou účastí, které zajišťují na našem pracovním trhu zhruba 12 tisíc míst. Investice směřují především
do stavebnictví, strojírenství a automobilového průmyslu (Sandvik, Heatex, ABB). Díky prosperujícím oděvním firmám (H+M, KappAhl) je značný podíl i textilního průmyslu. Největšími investory jsou již tradičně velké švédské značky, jako je například SKANSKA (stavebnictví), IKEA (retail), H+M, Kappahl (oděvy) a Volvo Truck. Tyto firmy zde investují a expandují průběžně,“ říká Blažek. Ten dále zmiňuje strojírenské podniky, například Sandvik a Heatex, které zde založily své továrny nebo rovnou přesunuly své provozy ze Švédska. „Mezi další významné investory v ČR patří firmy Assi Domän, AGA Gas AB, ESAB Göteborg, PLM AB a Assa Abloy. Z významných dánských investorů v ČR lze jmenovat firmy LEGO A/S, Rockwool A/S NKT Holding a je nutné zmínit také nedávnou investici firmy Bang & Olufsen. Mezi významné finské investory se řadí například firmy KONE, STORA ENSO a TIETO,“ vypočítává.
Konzervativní a spolehliví partneři
Z českého pohledu jsou severští obchodníci pověstní svou
precizností, ale zároveň jistou rezervovaností při obchodním jednání. Jakou formu jednání se skandinávskými partnery zvolit, jak se obléct a do jaké míry být formální? „Skandinávští a finští obchodní partneři, a to především osoby odpovědné za jednání s novými dodavateli, jsou skutečně konzervativnější a jejich rozhodovací procesy trvají relativně déle ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Toto je zapříčiněno především odlišným způsobem managementu a firemní kultury. Většina důležitých rozhodnutí, jako je právě například změna dodavatele, je prováděna spíše po déle trvající kolektivní diskuzi než direktivním rozhodnutím,“ říká Blažek, který při akvizici nových klientů v regionu doporučuje českým obchodníkům trpělivost. Nejefektivnějším způsobem při získávání nových zákazníků je podle jeho slov osobní kontakt s odpovědným nákupčím, na kterého se lze jednoduše dostat přes centrální firemní číslo. „Při obdržení konkrétní poptávky je dobré nabídku zaslat
v požadovaném termínu, případně se s protistranou domluvit na prodloužení lhůty a udržování komunikace,“ prozrazuje Blažek. Švédové, Norové i Dánové jsou známí tím, že umějí výborně anglicky, což je pro ně logicky nejběžněji používaný obchodní jazyk. Severské firmy jsou zvyklé na přímé jednání a to i například při cenových vyjednáváních o cenách včetně jejich navyšování či snižování. Platební morálka tamních podnikatelů je velmi dobrá, na druhé straně firmy od svých dodavatelů očekávají kvalitu a plnění dodacích termínů. „Jednání s dodavatelem se na straně severské firmy většinou účastní několik osob napříč firmou, například zástupci technologie či kvality, proto je vhodné, aby se z české strany jednání účastnili také odpovědné osoby. Severské firmy si nepotrpí na rozsáhlé a složité smlouvy, většina obchodních podmínek se na začátku stanoví v písemné rámcové smlouvě, ke které se následně vztahují jednotlivé objednávky. Na jednání není vůbec nutný oblek s kravatou, zvyklostí je spíše takzvané casual oblečení,“ dodává ještě šéf švédské kanceláře CzechTrade. >red, jap
Věříme v sociální stát, ale vysoké daně jsou mýtus
P
Jak vnímají podnikatelé ze skandinávských zemí české partnery? Jaké jsou podle nich příležitosti a také podmínky pro podnikání v Česku? Obecně je Česká republika na vysoké úrovni, pokud jde o špičkové know-how a vzdělanou pracovní sílu. Česko bylo dlouho vnímáno jako země, kde je levná výroba. Ačkoli tento pohled u mnoha cizinců přetrvává, už ji vnímají také jako zajímavý trh, kde mohou prodat své zboží. Například světoznámá švédská módní značka Lindex vidí v Česku velký potenciál a je to pro ni pátý největší zahraniční trh. Levná výroba se nyní přesouvá více na východ a česká konkurenceschopnost se v posledních letech zhoršuje. Mimo jiné i Severská obchodní komora (Nordic Chamber) spolupracuje se svými partnery v ČR na společných návrzích ke zlepšení.
říliš vysoká míra zdanění v severských zemích? Zapomeňte, je to prý jen klišé. Daně z příjmu právnických osob jsou ve skandinávských zemích jen těsně nad průměrem Evropské unie, říká švédský prezident Severské obchodní komory (Nordic Chamber) Stefan Lager. Sever Evropy je regionem, kde je realitou vysoké zdanění. Nakolik a jakým způsobem to ovlivňuje obchodování v severských zemích? Dostává zahraniční investor nějaké daňové úlevy či jiné pobídky? Neustále opakované tvrzení o nejvyšších daních ve Skandinávii je mýtus. Průměrná výše korporátní daně v pěti severských zemích je 23,9 procenta. Průměr v celé EU je kolem 23 procent. Švédsko má kupříkladu aktuálně daň z příjmu právnických osob jen 22 procent, zatímco v Německu je to 29,5 procenta a ve Francii dokonce 33,3 procenta. A severské země jsou dlohodobě hodnoceny jako jedny z nejatraktivnějších pro zahraniční investory. Nikdy se samozřejmě nestanou daňovými ráji, protože je zde politický konsenzus na zachování sociálního státu. Věříme v solidaritu bohatých s méně majetnými, a v to, že mají mít všichni občané bez rozdílu stejný přístup ke vzdělání či zdravotní péči. A za to samozřejmě musíte platit. Skandinávie je obvykle vnímána jako jeden geopolitický a ekonomický celek. Nakolik funguje ekonomické propojení Švédska, Dánska, Norska a Finska – jsou na hranicích mezi jednotlivými zeměmi nějaké administrativní bariéry? Kterou zemi je možné využít jako vhodnou vstupní bránu do ostatních států v regionu? Jako členové EU patří Švédsko, Dánsko a Finsko k jednotnému trhu a díky smlouvě o EHP jsou součástí tohoto trhu i Norsko a Island. Jako vstupní bránu do regionu je možné
využít všechny tyto státy stejně jako například severní Německo. Záleží konkrétně na tom, v jakém byznysu se pohybujete. Stockholm je významným sídlem finančnictví a bank, Dánsko je světovou jedničkou v oblasti ekologických technologií. Stockholm či Helsinky můžeme označit za Mekku high-tech start-upů. Jižní Švédsko včetně Malmö a Lundu a dánské metropole Kodaně jsou centrem farmaceutického průmyslu. A například Stavanger v Norsku je evropským střediskem těžby ropy a zemního plynu. Skandinávské trhy jsou v některých odvětvích silně regulovány – například v oblasti prode-
je alkoholu. Které z regulací nejvíce ovlivňují české vývozce? Je pravda, že většina severských zemí poměrně striktně reguluje byznys s alkoholickými nápoji. Ve Švédsku, Finsku a Norsku má monopol na prodej vína a tvrdého alkoholu stát. Ovšem například švédský státní Systembolaget je jedním z největších dovozců vína a lihovin od výrobců z celého světa a norský Vinmopolet je doma považován za firmu, která nejvíce vyhovuje potřebám zákazníků. Kvalita zboží je tedy hlavní výzvou pro každého exportéra. Becherovka nebo česká piva už dokázaly, že splňují tyto standardy, takže věřím, že je tu příležitost i pro další české vývozce.
Severští obchodníci jsou pověstní svou precizností a zároveň jistou rezervovaností při obchodním jednání. Jaká jsou doporučení pro jednání se skandinávskými partnery? Domněnka, že jsme my seveřané rezervovaní, může vycházet z toho, že se soustřeďujeme v první řadě na obchod. Jinak jsme ovšem poměrně neformální a jdeme rovnou k věci. Důvěra mezi partnery je naprosto klíčová, a pokud se na něčem dohodneme, očekáváme, že partner splní vše včas a kvalitně. Ve střední Evropě probíhají jednání formálněji (možná díky německému vlivu) a téměř všichni využívají ke kontaktům spíše elektronickou komunikaci. Dohody u nás či v Německu bývají většinou méně složité. Je zde ovšem mnoho společností (např. poradenských firem), které jsou připraveny vám kdykoli pomoci. K těm patří i naše Nordic Chamber. Mohu doporučit každému: Zkuste se na nás obrátit a budete příjemně překvapeni. Jakub Procházka
NOVASOL
Skandinávie – obchodní partner ČR
VI/VII
– rekreační domy a apartmány ve 26 zemích Evropy
Přemostění norských fjordů? Zapojí se i češ tí projektanti
Působíte v řadě zemí světa. Jak úspěšné je vaše působení ve skandinávských zemích? V čem je specifická spolupráce s projektanty ze Skandinávie? Postavení projektanta ve Skandinávii je na první pohled podobné jako u nás. Hlavní část jejich náplně tvoří projekty pro státního investora v rámci přípravy staveb a dále prováděcí projekty pro zhotovitele. Rozdíl oproti ČR je hlavně v roli, kterou sehrávají jejich partneři při společné práci na projektu a v přístupu k řešení problémů. I zde je důležitým faktorem cena projektu, ovšem ne jediným. Silný investor,
který dokonale rozumí tomu, co po vás chce, umí také dobře odhadnout reálnou cenu, za kterou je projektant schopen odvést dokonalou práci. Předpokládá to ovšem na straně investora silnou osobnost s dlouholetými zkušenostmi, která dokáže rozlišit hranici mezi dumpingovou cenou a nabídkou kvalitního projektu. U nás na ŘSD ČR bohužel tyto osobnosti nejsou. S naším švédským projekčním partnerem jsme se na začátku devadesátých let podíleli na projektu mostních objektů na stavbě Höga Kusten, což je silnice na východním pobřeží Švédska, jejíž dominantou je visutý most s rozpětím 1200 metrů. Společně jsme se potom zúčastnili několika soutěží a několikrát jsme se podíleli na vypracování realizační dokumentace pro zhotovitele. Přede dvěma lety jsme se snažili získat zakázku na projekt nového mostu Skuru Bridge přes mořskou zátoku u Stockholmu – tentokrát samostatně, bez švédského partnera. V konkurenci 22 firem z celého světa jsme se dostali mezi čtyři vybrané uchazeče. V současné době pracují ve Švédsku dva naši projektanti a společně se zaměstnanci v Brně připravujeme projekt, který by se měl ve Stockholmu realizovat příští rok. Předpokládám, že jste si dokázali ve Švédsku či dalších zemích regionu jako česká inženýrská kancelář vybudovat určité
klientům garantujeme nejenom dokonalé technické řešení, ale i moderní architektonický návrh.
renomé. Jak obtížné je prosadit se v konkurenci místních či dalších zahraničních firem? Je velmi obtížné prosadit se ve švédském projekčním prostředí samostatně. Už jenom proto, že naši klienti jak státní investor (Trafikverket), tak zhotovitelské firmy vyžadují vypracování projektu (i text nabídky) ve švédštině. Švédský klient vyžaduje maximální kvalitu projektu – a to nejenom kvalitu návrhu, ale i způsob zpracování přesně podle jejich norem. Ve Švédsku se v současné době projektuje podle Eurokódů, ale je zde stále ještě hodně specifických požadavků, které mají původ v jejich národních normách (Brunorm). Z tohoto důvodu po celou dobu naší existence spolupracujeme s jedním stabilním týmem švédských projektantů. Švédská strana musí vidět, že její partner je odborník, jehož kvality zvýší hodnotu společného týmu na skandinávském projekčním trhu. Musíme nabízet návrhy a řešení, které jsou pro naše partnery nové, respektují je a tím pádem zvyšují hodnotu společných projektů. Během pobytu ve Švédsku i v Norsku se potkáváme i s příslušníky jiných národností, kteří pracují ve skandinávských firmách, ale v náš prospěch hovoří větší schopnost respektovat jejich
specifické požadavky, přizpůsobit se jejich způsobu práce a vybudovat kvalitní osobní vztahy mezi jednotlivými partnery. Byli jste oceněni řadou mezinárodních i domácích cen. Můžete jmenovat některé oceněné projekty? Dají se některé označit za konstrukční světové unikáty? Jako příklad bych uvedl most přes Lochkovské údolí, který je součástí obchvatu Prahy. Ten byl v roce 2013 ohodnocen Evropskou cenou za unikátní ocelovou konstrukci. Posbírali jsme už řadu ocenění v USA, například za lávku přes Harbor Drive v kalifornském San Diegu či most Delta Pond v Eugene. Dálniční most v Považské Bystrici byl v roce 2010 na Slovensku vyhlášen stavbou roku. Z každého ocenění máme radost. Není důležité, jestli nám ho udělili naši porotci nebo jsou výsledkem mezinárodní soutěže. Velice si vážíme názoru renomovaných odborníků, kteří dokážou vnímat a ocenit most nejenom jako prostředek převádějící dopravu přes překážku, ale jako inženýrské dílo se staletou životností. Jinak je dnes velmi obtížné přijít na trh mostního stavitelství s něčím natolik převratným, aby se to dalo nazvat světovým unikátem. Pokrok je v řešení detailů a pokračujícím
procesu poznávání nových vlastností stavebních materiálů. Naše firma je držitelem několika patentů a užitných vzorů, které se týkají jak konstrukčního uspořádání jednotlivých částí mostního objektu, tak i celkové koncepce mostu. Jsou hlavní částí vašeho „projektového portfolia“ mosty? Co je na projektování mostů nejnáročnější? Jak probíhá výzkum konstrukčních možností? Začali jsme jako čistokrevní mostaři, postupem času jsme svůj záběr rozšiřovali a nyní kromě mostů nabízíme také projekty ocelových konstrukcí, projekty náročných pozemních staveb a poslední dva roky spolu s naší dceřinou společností SHB také kompletní projekty silnic a dálnic. Mosty nyní tvoří asi 70 procent naší činnosti. Jinak není problém navrhnout bezpečný most. Není ani problém navrhnout levný most. Problémem je tyto požadavky spojit a přijít s konstrukcí, která co nejlépe zapadne do krajiny, její architektura vychází z konstrukčního řešení a není poplatná krátkodobým módním trendům. Snažíme se také o to, aby námi navržené řešení vyjadřovalo pokrok ve vědě a technologii. V našem týmu máme špičkového architekta, a tak našim
Vaše kancelář vznikla v roce 1991. Můžete ještě stručně zmínit historii firmy a představit důležité momenty? Naše kancelář byla založena v červnu 1991 čtyřmi projektanty Dopravních staveb Olomouc. Předtím jsme se ještě jako zaměstnanci státního podniku dostali k práci v USA a ve Švédsku a k našemu překvapení jsme zjistili, že i když spousta věcí byla značně odlišná od situace v tehdejším Československu, technicky jsme si porozuměli velice rychle a v poměrně krátké době jsme se začali podílet na jejich projektech. Toto byl hlavní impulz k první výrazné změně v našem dosavadním profesním životě – uvědomili jsme si, že dokážeme samostatně realizovat svoje představy o inženýrském díle a jsme schopni úspěšně komunikovat s novými (i zahraničními) partnery. Vznik inženýrské kanceláře byl logickým vyústěním této situace. Další důležité mezníky: leden 1992, nástup prvních zaměstnanců. Na jaře 1993 jsme vyhráli veřejnou soutěž na projekt stavby rychlostní komunikace R 52 spojující Brno s Vídní, což byla první stavba tohoto typu po sametové revoluci. Nastoupili jsme do vlaku a už jsme jeli: rychlostní komunikace R 35 kolem Olomouce, dálnice D5, projekty většiny mostních objektů na ostravské dálnici D47, zajištění technické podpory na prvním PPP projektu na Slovensku, rozšiřování naší spolupráce se zahraničními partnery, první realizace našich projektů v Anglii, v USA, ve Španělsku, v Polsku, zkušenosti z Afriky, Dálného východu, Japonska… Je toho hodně. V současné době máme dceřiné společnosti a pobočky v USA, Anglii a na Slovensku. Co se týče České republiky, jsme zastoupeni v Brně, Praze, Ostravě a Olomouci. Celkově máme zhruba devět desítek zaměstnanců. Jakub Procházka
NORSKO: rekreační domy pro rybáře a milovníky nespoutané přírody. DÁNSKO: ideální země pro dovolenou s dětmi a ráj všch cyklistů. ŠVÉDSKO: rekreační domy v blízkosti štičích revírů, lesy plné hub a lesních plodů. Ve většině našich nabídek rekreačního ubytování je váš domácí mazlíček vítaným hostem bez zvláštního doplatku. Celá šíře nabídky na www.novasol.cz NOVASOL s.r.o. Politických vězňů 1597/19, 110 00 Praha 1, tel.: +420 222 329 098, +420 724 753 234 NOVASOL s.r.o. nám. TGM 809, 468 51 Smržovka, tel: +420 483 382 955, +420 606 729 702
[email protected]
www.facebook.com/NOVASOL.cz
TRAJEKTY DO SKANDINÁVIE Již 20 let pro vás zajišťujeme trajektovou dopravu do severní Evropy • • • • • •
Skupinové a individuální tarify Profesionální poradenství při výběru trasy Vyřízení administrativy spojené s rezervací skupin Rezervace kajut a dalších služeb Výhody pro řidiče autobusů Flixibilní či ekonomické tarify
Kontaktujte naše trajektové specialisty a získejte nezávaznou nabídku na míru vašim požadavkům.
in zerce A130007607
Z
ajímavé konstrukce mostů z jejich produkce znají po celém světě. Posbírali řadu ocenění za stavby, které realizovali v Česku, USA či na Slovensku. Zcela unikátním projektem, na kterém se mají podílet, je přemostění norských fjordů. Řeč je o české inženýrské kanceláři z Brna Stráský, Hustý a partneři. „S velkou norskou projekční kanceláři spolupracujeme na technické studii k přemostění fjordů o šířce zhruba tři kilometry a hloubce 1,5 kilometru. Vyřešení tohoto problému podmiňuje další pokračování na přípravě projektu nové severojižní komunikace vedené při západním pobřeží Norska,“ říká jeden ze spolumajitelů a současně ředitel firmy Ilja Hustý.
Thomas Cook s.r.o. – trajekty Spálená 23, Praha 1, 110 00 Tel: +420 224 422 951 Fax: +420 224 422 980 E-mail:
[email protected] www.scandlines.cz
Skandinávie – obchodní partner ČR
VIII/IX
Skandinávie: Vysoká kvalita života, rel ativní stabilita Oficiální název: Švédské království (Konungariket Sverige) Hlavní město: Stockholm Počet obyvatel: 9 555 000 Rozloha: 449 964 km² HDI (Index lidského rozvoje, kvalita života): 0,885 (9. na světě, 2010) HDP/obyvatele: 41 300 USD Měna: švédská koruna (SEK)
R
ozlohou třetí největší země EU patří k ekonomicky nejvyspělejším zemím planety. Pokud jde o výši hrubého domácího produktu na obyvatele, patří Švédsko mezi dvacet nejbohatších zemí (13. místo, 2011). Švédské království zajišťuje svým obyvatelům vysoký životní standard a sociální jistoty, pyšní se moderní a dynamickou průmyslovou výrobou, výkonným zemědělstvím a rozvinutým, strukturálně stabilizovaným a výkonným sektorem služeb. Ekonomika je proexportně zaměřená a závislá na mezinárodním obchodě, zejména na vývoji v zemích EU, se kterými realizuje asi 70 procent své zahraniční obchodní výměny (2012). V mezinárodním srovnání ekonomických svobod vyniká otevřenost švédského obchodního a investičního prostředí, transparentnost finančního systému, nezávislost justice a velmi nízká míra korupce
(podle TI 4. nejnižší na světě), která je společná všem skandinávským zemím. Jako negativní pro hospodářský růst je naopak vnímána vysoká míra regulace a vůbec zapojení státu do ekonomiky (podíl výdajů státu na HDP pravidelně přesahuje 50 % a patří k nejvyšším v OECD) a rovněž přemrštěná sociální ochrana zaměstnanců, která způsobuje částečnou nepružnost pracovního trhu. Právě do této oblasti směřuje švédská vláda své reformní úsilí. Země není členem eurozóny, do níž švédští občané odmítli vstup v referendu (2003). Přijatý vládní „protikrizový balíček“ pomohl nastartovat v roce 2010 hospodářský růst. Po dvouletém období růstu se začaly v roce 2012 negativně projevovat důsledky dluhové krize v eurozóně a švédská vláda přikročila opět k přijetí tzv. prorůstových opatření, která byla součástí návrhu rozpočtových opatření na rok 2013. Zpomalení ekonomiky pokračovalo i v průběhu roku 2012, kdy celoročně dosáhl růst HDP hodnoty 0,8 % (oproti 3,7 procenta v roce 2011). V roce 2012 je predikován růst kolem 2,5 procenta. O obchodní a ekonomické spolupráci s ČR naleznete více informací na businessinfo.cz/ cs/clanky/svedsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr-19255. html.
Daňové sazby (v procentech): DPH základní 25 DPH snížená 6/12 Daň z příjmu právnických osob 26,3 Daň z příjmu fyzických osob 25
NORSKO
Oficiální název: Norské království (Kongeriket Norge) Hlavní město: Oslo Počet obyvatel: 4 691 849 Rozloha: 385 199 km² HDI: 0,938 (1. na světě, 2010) HDP/obyvatele: 61 882 USD Měna: norská koruna (NOK)
N
orské království je jedinou skandinávskou zemí, která není členem Evropské unie. Stejně jako ostatní státy v regionu ovšem patří ke světové hospodářské elitě. V žebříčku zemí OSN podle Indexu lidského rozvoje, který vyjadřuje kvalitu lidského života za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délce života či porodnosti, je Norsko první na světě. Také pokud jde o výši HDP na obyvatele je nejzápadnější země Skandinávského poloostrova premiantem. V Evropě je před ním jen Lucembursko, na světě mu patří pátá příčka. Také norská ekonomika prošla v roce 2008 krizí, od roku 2010 se ovšem vrátila k růs-
tu a v loňském roce byl růst HDP pro Evropu neobvyklých 3,1 %. O zdravém fundamentu norské ekonomiky svědčí i další ekonomické ukazatele. Největší podíl na růstu HDP mělo stavebnictví, které je vnímáno jako nejlepší indikátor stavu hospodářství. Přičteme-li velmi nízkou nezaměstnanost (3,2 %), minimální inflaci (1,4 %), přebytkový státní rozpočet (13,8 % DPH) a mimořádně kladnou obchodní bilanci (+425 mld. NOK), je zřejmé, že se norské hospodářství nachází ve výtečné kondici. V letošním roce přesto zatím zůstává vývoj ekonomiky za očekáváním. HDP v prvním čtvrtletí dokonce slabě poklesl, ve druhém se pak vrátil k mírnému růstu. Trvalým problémem je ovšem zadlužení domácností, které již překročilo hranici 2,5 bilionu norských korun. Průměrná domácnost dluží dokonce dvakrát více, než činí její příjem. Většina domácností ručí svými nemovitostmi. V případě, že by se měly ceny nemovitostí propadnout a úroková míra se měla zvýšit, značná část Norů bude mít vážné problémy. Norsko je rovněž příliš závislé na produkci ropy a zemního plynu. Míra blahobytu snižuje pracovní výkonnost a štědrý sociální systém je dlouhodobě neudržitelný Dalším problémem jsou nízké odbytové podmínky na evropských trzích, či vysoký kurz NOK. O spolupráci Norska s ČR najdete více informací na businessinfo.cz/
cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialniinformace-zeme/norsko.html Daňové sazby (v procentech): DPH základní 25 DPH snížená 8/15 Daň z příjmu právnických osob 28 Daň z příjmu fyzických osob 12,55, 21,55, 24,55 (centrálně tři sazby)
DÁNSKO
Oficiální název: Dánské království (Kongeriget Danmark) Hlavní město: Kodaň Počet obyvatel: 5 609 000 Rozloha: 43 094 km2 HDI: 0,866 (19. na světě, 2010) HDP/obyvatele: 41 000 USD Měna: dánská koruna (DKK)
D
ánské království je jedinou zemí regionu, která neleží na Skandinávském poloostrově a zároveň nejmenším nordickým státem. Také dánská ekonomika ovšem patří navzdory prodělané krizi mezi celosvětově nejsilnější a nejefektivnější, přestože v posledních letech v žebříčku podle HDP na hlavu klesla o pár příček. I tak je Dánsko mnohdy uváděno politiky i ekonomy jako „vzorová země“. Má sice vysoké daně a štědrou sociální síť, ale pružný trh práce. Stejně výbornou má kvalitu veřejných služeb,
školství a dalších sociálních sektorů, zároveň však dostatečně vysokou konkurenceschopnost. Stejně jako Norsko vychází z různých mezinárodních srovnání jako mimořádně šťastná a blahobytná země. Podle indexu spokojenosti je dokonce na 1. místě ve světě (World Happiness Report 2013 – Columbia University´s Earth Institute). Podle Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, je Dánsko na 6. místě ze zemí EU (15. na světě). Dánská ekonomika samozřejmě nebyla a není imunní vůči vlivům globální ekonomické krize. Přes vysoký potenciál se hospodářský růst v roce 2012 zpomalil. Důvodem je nízká vnitřní spotřeba, opatrnost investorů a pokles poptávky v ostatních zemích EU, který se projevuje na exportních příležitostech. V roce 2012 došlo k celkovému poklesu HDP o 0,5 %. Revidovaný odhad dánského ekonomického vývoje, vytvořený na základě posledních údajů statistického úřadu, už ovšem pro rok 2013 avizuje zlepšení. Novým problémem je pro zemi nezaměstnanost, která narostla z úrovně 1,8 % (2008) na 6,3 % (prosinec 2012). Také veřejné rozpočty byly do recese přebytkové, poslední tři roky se už ale země potýká se schodkem státního rozpočtu (loni dokonce 4%). Letošní rozpočet už by měl být vyrovnaný. Daňová zátěž je velmi vysoká. Za zmínku stojí především daň
z příjmu fyzických osob (přes 50 procent) a jediná sazba DPH ve výši 25 procent. O spolupráci s ČR naleznete více informací na www.businessinfo. cz/cs/clanky/dansko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr-18510.html. Daňové sazby (v procentech): DPH základní DPH snížená Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob
25 – 25 51
FINSKO
Oficiální název: Finská republika (Suomen Tasavalta) Hlavní město: Helsinky Počet obyvatel: 5 350 000 Rozloha: 338 145 km² HDI: 0,871 (16. na světě, 2010) HDP/obyvatele: 38 083 USD Měna: euro (EUR)
A
čkoli Finsko vlastně není skandinávskou zemí, do výčtu jej zařazujeme. Se svými severskými sousedy je totiž ekonomicky i politicky úzce propojeno. Země tisíců jezer je jedinou severskou zemí, kde se platí eurem. Finové prokázali v uplynulých letech velkou míru odpovědnosti. Důvěra je založena na skutečnosti, že se finská vláda a ostatní příslušné instituce dokázaly v těžkých
dobách dohodnout na udržitelných řešeních. Důležitá rozhodnutí byla přijata na jaře 2012, zvláště co se týče vyrovnání financí centrální vlády, jakož i prodloužení věkové hranice odchodu do důchodu. Celkový výkon ekonomiky je však slabší, než se očekávalo na jaře 2012, a to vrhá stín na výhled pro veřejné finance. Finsko trápí především akumulace státního dluhu i zadlužení domácností. V současné době oslabila i některá důležitá průmyslová odvětví. HDP Finska se v roce 2012 začal snižovat a také v prvním čtvrtletí 2013 pokračoval nepříznivý trend. Podle odhadů centrální banky se HDP sníží v roce 2013 o 0,8 %. Příští rok už by mělo být o něco lépe, růst ovšem bude jen pomalý. Objemu HDP z doby před finanční krizí před rokem 2008 nebude do roku 2015 dosaženo. Ani vývoj v oblasti zaměstnanosti nevypadá příliš příznivě. Míra nezaměstnanosti by měla v roce 2014 dosáhnout až 8,6 % a také v roce 2015 nedojde k výraznému zlepšení. Fiskální politika by se měla nadále upevňovat. Poměrně vysoký státní dluh by v roce 2014 dosáhnout až 57,4 % HDP. Daňové sazby (v procentech): DPH základní 23 DPH snížená 9/13 Daň z příjmu právnických osob 24,5 Daň z příjmu fyzických osob 30 >red, businessinfo.cz
Foto profimedia.cz
ŠVÉDSKO
Na zahraničních trzích se vyznáme Využijte naše znalosti a zkušenosti pro své podnikání v zahraničí �
Sledujeme pro vás dění na světových trzích
�
Pomůžeme vám s prezentací vašeho produktu
�
Poradíme vám s výběrem vhodného trhu
�
Naučíme vás, jak se pohybovat ve světě zahraničního obchodu
�
Po celém světě máme zástupce, kteří znají místní prostředí a obchodní zvyklosti
www.czechtrade.cz
