Pacienti po akutním selhání ledvin

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Bc. Machovcová Monika

Pacienti po akutním selhání ledvin Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Olga Suková

Brno 2015

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením PhDr. Olgy Sukové a všechny pouţité informační zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.

V Brně dne…………………..

…………………………... Bc. Monika Machovcová

2

Děkuji PhDr. Olze Sukové za odborné vedení diplomové práce, za cenné rady a připomínky při zpracování této diplomové práce. Děkuji všem pracovištím, kde mi bylo umoţněno provést dotazníkové šetření. V neposlední řadě chci poděkovat své rodině za podporu a trpělivost po celou dobu studia.

3

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 7 1

AKUTNÍ SELHÁNÍ LEDVIN ......................................................................... 9

1.1

Historie akutního selhání ledvin ......................................................................... 9

1.2

Akutní selhání ledvin a jeho definice................................................................ 10

1.2.1 Klasifikace RIFLE ............................................................................................ 10 1.2.2 Klasifikace AKIN ............................................................................................. 12 2

AKUTNÍ SELHÁNÍ LEDVIN V INTENZIVNÍ PÉČI ............................... 13

2.1

Komunitní příčiny akutního selhání ledvin ....................................................... 13

2.1.1 Prerenální příčiny .............................................................................................. 13 2.1.2 Renální příčiny .................................................................................................. 14 2.1.3 Postrenální příčiny ............................................................................................ 15 2.2

Nozokomiální příčiny akutního selhání ledvin ................................................. 15

2.2.1 Nejdůleţitější rizikové faktory rozvoje akutního selhání ledvin ...................... 15 2.2.2 Diagnostické skupiny s vysokým rizikem vzniku akutního selhání ledvin ...... 16 2.3

Klinický obraz akutního selhání ledvin ............................................................ 17

2.3.1 Příznaky prerenálního akutního selhání ledvin ................................................. 17 2.3.2 Příznaky renálního akutního selhání ledvin ...................................................... 17 2.3.3 Příznaky postrenálního akutního selhání ledvin ............................................... 19 2.3.4 Uremické příznaky ............................................................................................ 19 2.4

Průběh akutního selhání ledvin ......................................................................... 20

2.5

Prevence akutního selhání ledvin ...................................................................... 21

2.5.1 Základní prevence akutního selhání ledvin ....................................................... 22 2.6

Diagnóza a diferenciální diagnóza akutního selhání ledvin .............................. 23

2.6.1 Program vyšetření při akutním selhání ledvin .................................................. 24 2.6.2 Diferenciální diagnostika .................................................................................. 25 4

2.7

Terapie akutního selhání ledvin ........................................................................ 27

2.7.1 Konzervativní léčba akutního selhání ledvin .................................................... 28 2.7.2 Eliminační metody ............................................................................................ 29 2.7.3 Nutrice............................................................................................................... 31 2.8

Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním selháním ledvin .............................. 32

2.9

Dlouhodobé důsledky akutního selhání ledvin ................................................. 33

3

ŢIVOT PACIENTA PO AKUTNÍM SELHÁNÍ LEDVIN ......................... 34

3.1

Léčebný reţim ovlivňující kvalitu ţivota nemocného ...................................... 35

3.1.1 Předpis a plán léčby .......................................................................................... 36 3.1.2 Ţivotospráva...................................................................................................... 37 4

ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY .......................................................................... 45

4.1

Psychosociální problematika............................................................................. 51

5

CÍLE PRÁCE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY ................................................ 53

6

METODIKA .................................................................................................... 55

6.1

Charakteristika sestaveného dotazníku ............................................................. 55

6.2

Charakteristika souboru respondentů ................................................................ 56

6.3

Realizace průzkumného šetření ........................................................................ 56

6.4

Postup zpracování získaných dat ...................................................................... 57

7

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA .................................... 58

8

TESTOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ ................................................. 88

8.1

Testování hypotéz - první cíl ............................................................................ 88

8.2

Testování hypotéz - druhý cíl............................................................................ 94

8.3

Testování hypotéz – třetí cíl ............................................................................ 100

9

DISKUZE ....................................................................................................... 107

10

NÁVRH NA ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ........................................................... 128

ZÁVĚR ...................................................................................................................... 132 ANOTACE ................................................................................................................ 134 5

ANNOTATION ......................................................................................................... 135 LITERATURA A PRAMENY ................................................................................ 136 SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................. 143 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 145 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 148 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................... 149 PŘÍLOHY .................................................................................................................. 150 SOUHLAS K ZAPŮJČOVÁNÍ PRÁCE ................................................................ 179

6

ÚVOD

Ledviny jsou jedny z ţivotně důleţitých lidských orgánů. Ročně umírá na celém světě 3 miliony lidí na akutní selhání ledvin a výskyt tohoto onemocnění neustále narůstá. Prevalence akutního selhání ledvin na jednotkách intenzivní péče se pohybuje v rozmezí 3 – 30 %.1 Podstatné pro celkový stav pacienta a jeho příznivou prognózu je včasné rozpoznání a zahájení léčby akutního selhání ledvin, která můţe zachránit mnoho ţivotů. U 50 – 70 % nemocných, u kterých došlo k rozvoji akutní ledvinné dysfunkce, je nezbytná náhrada funkce ledvin pomocí eliminačních technik. Problémem však zůstává, i přes moderní způsoby léčby a různé varianty orgánové podpory, mortalita převyšující 50 %.2 V první a v druhé kapitole diplomové práce bylo mým cílem shrnout současný stav znalostí o akutním selhání ledvin. Zabývám se zde historií ASL, jeho definicí a klasifikací, která je důleţitá a napomáhá rozpoznat i nevýrazné změny ASL, které by mohly mít pro pacienta negativní prognostický význam. Dále pak komunitními a nozokomiálními příčinami, klinickým obrazem, průběhem, prevencí, diagnostikou, terapií, ošetřovatelskou péči a dlouhodobými důsledky akutního selhání ledvin. Nejdůleţitější kapitolou diplomové práce je pohled na ţivoty pacientů po akutním selhání ledvin, jaký je léčebný reţim, a které zdravotní problémy mají nezanedbatelný vliv na kvalitu jejich ţivota. Je nezbytné si uvědomit, ţe i u pacientů překonajících akutní selhání ledvin, však hrozí doţivotní léčba a změna jejich dosavadního způsobu ţivota. V medicíně se v posledních 20ti letech hovoří o „kvalitě ţivota nemocných“. Zdůrazňuje se, ţe úsilí zdravotníků by nemělo být soustředěno pouze na to, jak prodlouţit pacientův ţivot, ale především, aby tyto roky proţil co nejlépe a nejkvalitněji. Jak je uvedeno v citátu Martialise: „Život neznamená jen, být živ, ale žít v pohodě.“3 Pacienti, u kterých nedojde k úplné obnově renálních funkcí, mají před sebou ne jednu velkou úlohu, musí se smířit s trvalou a postupně zhoršující se nemocí, vyrovnat

1

Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a kol., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 53. Srov. TAMTÉŢ, s. 53 a 100. 3 Cit. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s. 162. 2

7

se s komplikacemi a obtíţemi, které sebou onemocnění i léčba přináší a v neposlední řadě bojovat se strachem a nejistotou z dalšího osudu. Kaţdý pacient tak má před sebou nelehkou cestu, na které ho provází personál zdravotnických zařízení. Hlavním důvodem proč jsem si zvolila toto téma, je jeho důleţitost a myšlenka mého podílu na pacientově ţivotě s ohledem na mou budoucí práci na jednotce intenzivní péče, kde se s akutním selháním ledvin budu pravděpodobně setkávat. Důsledky na ţivot pacienta po akutním selhání ledvin jsou různé, mě však nejvíce zajímalo, jak tito pacienti přeţívají, bojují s následky, jakou mají kvalitou ţivota a zda se mohou opět dostat aţ do fáze spokojenosti se sebou samými.

8

1 AKUTNÍ SELHÁNÍ LEDVIN

Ledvinné selhání bývá popisováno těţkým výpadkem ledvinných funkcí, kdy dochází k poklesu glomerulární filtrace pod 0,2 ml/s. Ledviny tak nejsou schopny udrţet normální objem a sloţení tělesných tekutin ani za bazálních podmínek. Tento stav bývá charakterizovaný oligurií, anurií, rozvratem vodního a elektrolytového hospodářství a retencí dusíkatých látek (urea, kreatin, kyselina močová). 4,5

1.1 Historie akutního selhání ledvin První zmínky o akutním selhání ledvin (ASL) publikoval v roce 1802 William Heberden, který popsal akutní selhání ledvin jako „Ischuria renalis“. V roce 1909 vzniklo pro selhání ledvin označení „Akutní Brightova choroba“ a výstiţně ji popsal William Osler. Ve svých pracích popisoval akutní Brightovu chorobu jako důsledek působení jedovatých látek, těhotenství, traumat, popálenin a operací na ledvinách. 6 Detailnější popis případů s poškozením ledvin, které vedlo k akutnímu selhání ledvin je připisováno německému patologovi Hackradtovi. V roce 1917 popsal akutní selhání ledvin u vojáků při válečných traumatických inzultech. Na základě jeho popisu v průběhu první světové války bylo tedy akutní selhání ledvin popisováno jako „Válečná nefritida“. V roce 1941 během letecké války o Velkou Británii učinili Byuraters a Beall znovuobjevení případů akutního selhání ledvin při vydání práce o „crush syndromu“7 Zavedení termínu „Akutní selhání ledvin“ se jednoznačně připisuje Homeru W. Smithovi, který v roce 1951 ve své učebnici The Kidney – Structure and Function in Health a Disease termín pouţil v kapitole s názvem Akutní selhání ledvin spojené s traumatickým poraněním.8

4

Srov. ZADÁK, Z., a HAVEL, E., a kol., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, s. 251. Srov. DOSTÁLOVÁ, K., a VESELÝ, J., Patofyziologie a klinická fyziologie ledvin, s. 5. 6 Srov. ERIC A. J. HOSTE a JOHN A. KELLUM., Akutní poškození ledvin – epidemiologie a diagnostická kritéria. Current Opinion in Critical care, české vydání, 2007, roč. 1, č. 1, s. 18. 7 Srov. TEPLAN, V. a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydaní, s. 323. 8 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 19. 5

9

1.2 Akutní selhání ledvin a jeho definice Pro akutní selhání ledvin (ASL) ještě nedávno neexistovala jednotná standardizovaná klinická definice ani diagnostická kritéria. V Současných literaturách se objevuje aţ 35 různých definic, ve kterých se akutní selhání ledvin popisuje např. jako náhlý a trvající pokles renálních funkcí s retencí dusíkatých i nedusíkatých látek.9 Termín akutní selhání ledvin tak zahrnuje široké spektrum renální dysfunkce od mírného zvýšení sérových hodnot kreatinu aţ po selhání ledvin anurického typu, který vyţaduje pouţití léčebných metod nahrazující funkci ledvin. Z těchto důvodů byla zavedena nová definice a klasifikace ASL a byl navrţen termín akutní poškození ledvin (AKI – Akute Kidney Injury).10 V roce 2004 byl zveřejněn první klasifikační systém pouţívající pojem AKI, zvaný jako systém RIFLE, ten byl později upraven do podoby novějšího klasifikačního systému AKIN.11

1.2.1 Klasifikace RIFLE Klasifikace RIFLE pomáhá k celosvětovému sjednocení definice akutního postiţení ledvin. Klasifikace má 5 skupin: Risk (riziko), Injury (poškození), Failure (selhání), Loss (ztráta funkce ledvin) a End- stage kidney disease (terminální funkce ledvin).12 V prvních třech stádiích závaţnosti (R, I, F) jde především o hodnocení potenciálně reverzibilních změn v průběhu akutního poškození ledvin. Poslední dvě stádia (L, E) se týkají klinického výsledku a hodnotí trvalé následky proběhlého akutního poškození ledvin.13 Pojmu akutní selhání ledvin dle klasifikace RIFLE odpovídá stádium F – failure.14

9

Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a kol., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 42. Srov. MERTA, M., Základní charakteristika akutního selhání ledvin. Urologie pro praxi. 2009, roč. 10, č. 6, s. 347. 11 Srov. LOPES, J. A., The RIFLE and AKIN classifications for acute kidney injury: a critical and comprehensive review, Clinical Kidney Journal [online]. 2009 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: 12 Srov. JABOR, A. a kol., Vnitřní prostředí, s. 325 a 326. 13 Srov. MAREK, J. a kol., Farmakoterapie vnitřních nemocí 4., zcela přepracované a doplněné vydaní, s. 108 14 Srov. RÝŠAVÁ, R., Základy nefrologie 2011: doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře, s. 8. 10

10

Pro základní charakteristiky definující stádium poškození ledvin byly vybrány tyto laboratorní kritéria: sérový kreatin, pokles glomerulární filtrace a diuréza. 15 Dle hodnot uvedených kritérií dochází k zařazení do jednotlivých stádií. Přičemţ první tři stádia se dělí dle diurézy na oligurickou a nonoligurickou formu.16 Tabulka č. 1 - RIFLE klasifikace RIFLE

Kritéria dle GF - glomerulární

Kritéria dle diurézy

klasifikace

filtrace (ml/s) a Skr - sérového

(ml/l/kg)

kreatinu (µmol/l) Riziko

↓ GF o > 25 % nebo

Oligurická forma:

↑ SKr o > 50 % (1,5x) v průběhu 1 – 7 dní

- diuréza < 0,5 min. 6 hod. Nonoligurická forma:

Stádia závaţnosti

- diuréza - zachována Poškození

↓ GF o > 50 %

Oligurická forma: - diuréza < 0,5 min. 12 hod.

nebo ↑ SKr o > 100 % (2x)

- diuréza – zachována Selhání

↓ GF o > 75 % nebo

Oligurická forma:

↑ SKr o > 200 % (3x) nebo

- diuréza < 0,3 min. 24 hod. nebo anurie > 12 hod.

SKr 352 µmol/l a více s akutním ↑ o 44 µmol/l Klinický výsledek

Nonoligurická forma:

Nonoligurická forma: - diuréza – zachována

Ztráta

ireverzibilní či perzistující akutní poškození ledvin s nutností

funkce

náhradní funkce ledvin trvající déle neţ 4 týdny a méně neţ 3 měsíce.

Terminální

Trvalá afunkce ledvin vyţadující náhradu funkce ledvin více

ASL

neţ 3 měsíce 17,18

15

Srov. JABOR, A. a kol., Vnitřní prostředí, s. 325. Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 19. 17 Srov. SCHRIER, R. W., Manual of nephrology, s. 155. 18 Srov. ČÉŠKA, R. a kol., Interna svazek 2, s. 553. 16

11

1.2.2 Klasifikace AKIN Klasifikace AKIN vzniklá v roce 2007 má jiţ pouze 3 skupiny závaţnosti: Risk (riziko), Injury (poškození), Failure (selhání). Tabulka č. 2 - AKIN klasifikace Stupeň

Kritéria dle sérového kreatinu

Kritéria dle diurézy

závaţnosti 1stádium

↑ kreatinu nejméně o 26 µmol/l nebo 1,5 diuréza < 0,5 ml/kg/h déle

riziko

– 2 krát vyšší hodnotu neţ byla výchozí

2 stádium

↑ kreatinu o 2 – 3 násobek výchozí diuréza < 0,5 ml/kg/h déle

poškození

hodnoty

3 stádium

↑ kreatinu na více neţ 3 násobek výchozí diuréza < 0,3 ml/kg/h déle

Selhání

hodnoty

neţ 6 hodin neţ 12 hodin

nebo

alespoň

354

µmol/l neţ 24 hodin nebo

s akutním vzestupem alespoň o 44 µmol/l

anurie > 12 hodin 19

19

Srov. ČÉŠKA, R. a kol., Interna svazek 2, s. 553.

12

2 AKUTNÍ SELHÁNÍ LEDVIN V INTENZIVNÍ PÉČI

Na jednotkách intenzivní péče bývají dva druhy pacientů s akutním selháním ledvin. Jedni jsou přijímáni s jiţ rozvinutým akutním selháním ledvin jakékoliv příčiny a druhá početnější skupina je tvořena pacienty, kteří nejeví při příjmu ţádné známky selhání, ale jsou jeho vznikem ohroţeni vlivem přítomnosti rizikových faktorů anebo pacienty v určitých diagnostických skupinách s vysokým rizikem vzniku akutního selhání ledvin.20, 21

2.1 Komunitní příčiny akutního selhání ledvin K zajištění správné funkci ledvin je zapotřebí splnění několika podmínek. 1. Dostatečná perfuze ledvinné tkáně okysličenou krví, pro zachování glomerulárních a tubulárních funkcí. 2. Anatomická a funkční integrita renálního parenchymu. 3. Volná pasáţ vývodnými močovými cestami. Na základě těchto tří podmínek jsou příčiny akutního selhání ledvin děleny na prerenální, renální a postrenální.22 Komunitní akutní selhání ledvin bývá příčinou 1 % hospitalizací.23

2.1.1 Prerenální příčiny Prerenální příčina ASL je náhlé výrazné sníţení funkce ledvin způsobené jejich hypoperfuzí. Ta je spojena s výraznou redukcí funkčního průtoku, který je nezbytný k zajištění vyloučení katabolitů.24 Ledvinný parenchym při této formě selhání není 20

Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 145 – 146. Srov. ŠTĚTKA, P., Akutní renální poškození, Akutně CZ [online]. 2009, [cit. 2015-03-01], Dostupné z: 22 Srov. TEPLAN, V. a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydaní, s. 330. 23 Srov. ŠEVČÍK, P. a kol., Intenzivní medicína – Třetí přepracované a rozšířené vydání, s. 573. 24 Srov. TESAŘ, V. et al., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 80 -81. 21

13

poškozen, pokud dojde k rychlé úpravě ledvinného průtoku a glomerulárního filtračního tlaku. Při přetrvávající hypoperfuzi ledvin můţe avšak nakonec dojít aţ k ischemickému poškození renálního parenchymu, coţ můţe mít za následek další zhoršení ledvinných funkcí.25 Mezi hlavní mechanizmy prerenální příčiny ASL patří sníţený intravaskulární objem, sníţený minutový srdeční výdej, porucha intrarenální hemodynamiky a renovaskulární obstrukce.26 Výskyt prerenální příčiny akutního selhání ledvin se uvádí mezi 40 – 80 % všech těchto případů. 27

2.1.2 Renální příčiny Renální příčinou se rozumí přímé poškození části nefronu: glomerulu, tubulů, intersticia nebo vaskulatury. 28 Poškození glomerulu mohou způsobovat akutní glomerulonefritidy a rychle progredující glomerulonefritidy. 29 Poškození tubulů vzniká vlivem poškození tubulárního epitelu (při akutní tubulární nekróze (ATN) ischemické či toxické) nebo intratubulární obstrukcí (pigmenturie, depozice krystalů)30 Poškození intersticia můţe vzniknout následkem jednotlivých typů akutní intersticiální nefritidy, která vzniká primárně na podkladě neinfekčních a infekčních příčin nebo sekundárně při systémovém a maligním onemocněním.31 Vaskulární poškození ledvin způsobují polyarteritis nodosa a jiné vaskulitidy, trombotická mikroangiopatie (trombotická trombocytopenická purpura, hemoliticko uremický syndrom, maligní hypertenze), cholesterolová embolie a trombóza renální arterie nebo vény.32

25

Srov. ŠEVČÍK, P., VÍTOVEC, J., ČERNÝ, V. a kol., Intenzivní medicína druhé přepracované vydání, s. 158.

26

Srov. O'CALLAGHAN, C., The renal system at a glance, s. 89. Srov. TEPLAN, V. a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydaní, s. 331. 28 Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a kol., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 45. 29 Srov. KREJČÍ, K., Akutní selhání ledvin, Interní medicína pro praxi, 2007, č. 2, s. 84 -87. 30 Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 454. 31 Srov. ZADÁK, Z., a HAVEL, E., a kol., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, s. 257 a 259. 32 Srov. NOVÁK, I. a ČERNÝ, V. a kol., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 46. 27

14

Pro renální selhání je typické, ţe na rozdíl od prerenálního a postrenálního selhání neustupuje okamţitě po odstranění vyvolávající příčiny.33 Tento typ akutního selhání ledvin se vyskytuje zhruba v 10 – 50 % případů.34

2.1.3 Postrenální příčiny Postrenální příčina je nejméně častá forma vyskytující se asi v 5 – 10 % případů akutního selhání ledvin. Vzniká vlivem překáţky ve vývodných močových cestách, coţ zabrání volnému odtoku moči, která byla vytvořena ledvinami. 35,36 Podmínkou postrenálního akutního selhání ledvin je oboustranná obstrukce močových cest nebo jediná funkční ledvina.37

2.2 Nozokomiální příčiny akutního selhání ledvin Na jednotkách intenzivní péče představuje akutní selhání ledvin jednu častou komplikaci u kriticky nemocných pacientů. Incidence se pohybuje v rozmezí 1 – 25 %.38

2.2.1 Nejdůleţitější rizikové faktory rozvoje akutního selhání ledvin -

cirkulační šok vedoucí k hypoperfuzi a hypoxii

-

respirační selhání, u kterého dochází k poruše výměny plynů s hypoxií

-

věk nad 65 let spojený s komorbiditami, niţšími fyziologickými rezervami pro vyrovnání se se zátěţí

-

známky těţké sepse, septický šok, které bývají příčinou syndromu multiorgánové dysfunkce

33

Srov. MAREK, J. a kol., Farmakoterapie vnitřních nemocí 4., zcela přepracované a doplněné vydaní, s. 109. Srov. ŠEVČÍK, P. a kol., Intenzivní medicína – 3 přepracované a doplněné vydání, s. 574. 35 Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 12. 36 Srov. ŠEVČÍK, P. a kol., Intenzivní medicína – 3 přepracované a doplněné vydání, s. 574. 37 Srov. TESAŘ, V. et al., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 86 -87 38 Srov. MERTA, M., Základní charakteristika akutního selhání ledvin, Urologie pro praxi, 2009, roč. 10, č. 6, s. 348. 34

15

-

chronická srdeční slabost v anamnéze

-

hematologická malignita39

2.2.2 Diagnostické skupiny s vysokým rizikem vzniku akutního selhání ledvin -

chronické onemocnění ledvin, ateroskleróza, chronické srdeční selhání

-

dehydratace s hypotenzí

-

syndrom nízkého minutového srdečního výdeje

-

nefrotoxické látky např. nesteroidní antiflogistika, radiokontrastní látky, aminoglykosidy, amfotericin B

-

nemocní v sepsi, septickém šoku a s multiorgánovou dysfunkcí

-

polytrauma, popáleniny

-

pacienti po absolvování kardiochirurgických operacích a po výkonech na abdominální aortě

-

velké operační výkony s četnými krevními převody

-

jaterní cirhóza, akutní pankreatitida

-

traumatická, netraumatická rhabdomyolýza

-

kompartmentový syndrom 40

Riziko vzniku akutního selhání ledvin se výrazně zvyšuje v případě kombinací uvedených faktorů. Riziko roste také s počtem dysfunkčních orgánů při multiorgánové dysfunkci.41

39

Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a kol., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 54. Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 147. 41 Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a kol., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 55. 40

16

2.3 Klinický obraz akutního selhání ledvin Klinický obraz akutního selhání ledvin je velice pestrý a záleţí na vyvolávající příčině. Pacient můţe být zcela bez subjektivních obtíţí pouze se sníţenou diurézou nebo naopak mohou být přítomny uremické příznaky.42

2.3.1 Příznaky prerenálního akutního selhání ledvin Pro prerenální ASL jsou typické příznaky, jako ţízeň, ortostatická hypotenze, tachykardie, sníţená náplň krčních ţil, suché sliznice, sníţený koţní turgor, absence potu v axilách, promodralé vlhké chladné akrální části končetin, pokles tělesné hmotnosti, sníţení diurézy, nízké hodnoty centrálního ţilního tlaku.43

2.3.2 Příznaky renálního akutního selhání ledvin Renální akutní selhání ledvin je způsobeno z mnoha příčin a tomu odpovídá i rozsah příznaků. Dominantním a nejčastějším renálním příznakem je pokles diurézy (oligurie aţ anurie), která má za následek hyperhydrataci projevující se nárůstem hmotnosti, otoky a dušností.44 Další příznaky vyplývají z poškození glomerulu, tubulů a intersticia a vaskulatury. Příznaky renálního ASL při poškození glomerulů (glomerulonefritidách): - Rozvoj nefritického syndromu projevující se otoky tváří a víček, oligurie, která vede k hypervolémii a hypertenzi. V moči bývá patrná hematurie, proteinurie. - Lumbalgie – vlivem napínání pouzdra ledviny. - Nespecifické příznaky – slabost, únava, nauzea, zvracení.

42

Srov. SCHÜCK, O. a kol., Nefrologie pro sestry, s. 62 Srov. TESAŘ, V. et al., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 87 – 88. 44 Srov. METELKA, R., Manifestace, diagnóza a terapie poruch ledvin, Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: 43

17

- Extrarenální projevy – koţní purpura, recidivující sinusitida, hemoptýza, bolesti kloubů, motýlový erytém aj.45 Příznaky vyplývající z poškození tubulů a intersticia (akutní tubulointersticiální nefritidy (ATIN)): - Infekční forma ATIN – lumbalgie, bolesti v podbřišku, vysoké aţ septické teploty, zimnice, třesavka, dysurie. V moči bývá patrná pyurie, erytrocyturie, eozinofilurie. Z nespecifických příznaků se objevuje nauzea, zvracení, únava a slabost. - Neinfekční forma ATIN – koţní exantém, artralgie, myalgie, febrilie, jedno či oboustranná uveitida. V moči bývá patrná proteinurie, hematurie, leukocyturie, bakteriurie.46 Příznaky renálního ASL z příčin vaskulárního poškození ledvin: - Zhoršení nefrotického syndromu, lumbalgie a hematurie při trombóze renálních ţil. - Bolestí v bederní krajině a břiše, nauzeou, subfebrilií, hematurií a leukocyturií pří tromboembolii renální arterie.47 - Lumbalgie, podkoţní noduly, livedo reticularis, ischémie prstů DKK u cholesterolové embolizace. - Průjmy, trombocytopenie, anemie a hypertenze mohou být projevem hemolyticko uremického syndromu.48 - Hemolytická neurologická

anémie,

febrilie,

trombocytopenie

symptomatologie, proteinurie

a

s krvácivými

hematurie

u

projevy,

trombotické

trombocytopenické purpuře (TTP). - Těţká hypertenze můţe doprovázet ASL u maligní nefrosklerózy.49

45

Srov. ČÉŠKA, R. a kol., Interna svazek 2, s. 530. Srov. DÍTĚ, P., Vnitřní lékařství, s. 440. 47 Srov. SCHÜCK, O., Klinická nefrologie, s. 306 a 308. 48 Srov. TESAŘ, V. et al., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 88. 49 Srov. TEPLAN, V. a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydaní, s. 154 a 199. 46

18

2.3.3 Příznaky postrenálního akutního selhání ledvin Postrenální ASL bývá často asymptomatické, dochází-li k obstrukci postupně. Při náhle vzniklé obstrukci lze pozorovat distenzní bolest nad symfýzou nebo v bederní oblasti. Při obstrukci ureteru můţe být bolest kolikovitá vystřelující do třísel na vnitřní stranu stehna. Pro obstrukční uropatii bývá typická kompletní anurie.50

2.3.4 Uremické příznaky Uremické příznaky jsou přítomny z dysfunkce mimorenálních systému, vznikající na podkladě terminální fáze selhání ledvin při poklesu GF pod 0,25ml/s. Uremické příznaky se rozvíjí vlivem nedostatečné léčby akutního selhání ledvin v různých kombinacích.51 - nervové projevy (únava, slabost, zhoršení kognitivních funkcí, poruchy vědomí apatie, somnolence, letargie aţ kóma anebo naopak podráţděnost, křeče, nespavost, bolesti hlavy, neklidné nohy a parestezie)52 - kardiální projevy (arytmie, dušnost, plicní edém, uremická perikarditida) - gastrointestinální projevy (anorexie, nauzea zvracení, průjmy, gastritida, krvácení, stresový vřed, kolitida, pseudoperitonitida) - respirační projevy (Kussmaulovo dýchání – acidotická a uremická pleuritida) - změny laboratorní hematologické (anemie, koagulopatie, trombocytopatie) - změny laboratorní biochemické (hyperkalémie, hyponatrémie, hyperfosfatémie acidóza, hyperazotemie)53 - kožní projevy (bledost, ţlutá pigmentace, svědění) - kostní, kloubní a svalové projevy (osteomalacie, osteoporóza, bolesti kloubů, artritida)54

50

Srov. LUKÁŠ, K., Chorobné znaky a příznaky, s. 236. Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M., Interní ošetřovatelství II, s. 38. 52 Srov. NAVRÁTIL, L. a kol., Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory, s. 147. 53 Srov. ZADÁK, Z., a HAVEL, E., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, s. 252. 54 Srov. DOSTÁLOVÁ, K., a VESELÝ, J., Patofyziologie a klinická fyziologie ledvin, s. 10. 51

19

2.4 Průběh akutního selhání ledvin Akutní poškození těţšího stupně aţ selhání ledvin probíhá v několika fázích: 1. Fáze iniciálního poškození 2. Fáze oligurická 3. Fáze polyurická – období časné diurézy, období pozdní diurézy 4. Fáze reparace (glomerulární, následně tubulární funkce)55 1. Fáze iniciálního poškození Fáze iniciálního poškození trvá od začátku působení inzultu aţ do poklesu glomerulární filtrace, diurézy a vzestupu sérového kreatinu a urey. 56 Dominují zde příznaky vyvolávající

příčiny, které

mohou být

různě

výrazné. Včasným

diagnostickým a terapeutickým zásahem lze někdy zabránit oligoanurii a udrţet nemocného v tzv. neoligoanurickém stavu akutního selhání ledvin. S následující lepší prognózou a rychlejší úpravou renálních funkcí.57 2. Fáze oligurická Oligurická fáze s poklesem diurézy pod 500 ml/24hod. obvykle trvá 7 – 14 dní (někdy i několik týdnů), nemocný je ohroţen hyperhydratací, která vzniká vlivem nedostatečné diurézy a natriurézy. Následně dojde ke zvýšení srdečního výdeje a systémového arteriálního tlaku. Objevují se otoky, které se zprvu nacházejí ve tkáních s řídkým podkoţním vazivem a v obličeji kolem očí, roste tělesná hmotnost. Srdeční činnost bývá sníţena a v některých případech dochází aţ k selhání levé srdeční komory projevující se plicním otokem.58 Pacient je ohroţen iontovou dysbalancí, především hyperkalémii, která můţe zapříčinit ţivotu nebezpečné srdeční arytmie. Při selhání ledvin je dále ţivotu nebezpečné sníţené vylučování silných kyselin (močové, fosforečné, sírové), které vedou k těţké metabolické acidóze. Dochází k zvyšování sérového kreatinu, urey a kyseliny močové a dalších produktů metabolismu, které mohou působit toxicky a

55

Srov. NAVRÁTIL, L. a kol., Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory, s. 143. Srov. MERTA, M., Základní charakteristika akutního selhání ledvin. Urologie pro praxi. 2009, roč. 10, č. 6, s. 348. 57 Srov. TESAŘ, V. et al., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 85 -86. 58 Srov. DOSTÁLOVÁ, K., a VESELÝ, J., Patofyziologie a klinická fyziologie ledvin, s. 9. 56

20

přispívat ke komplikacím stavu. Začátkem druhého týdne se mohou objevovat klinické příznaky urémie. 59 3. Fáze polyurická Fáze polyurická je dělena: a) období časné diurézy začíná objemem moči přesahující 300 ml/den. Nadále přetrvává vysoká hladina dusíkatých látek a pokles glomerulární filtrace a tubulárních funkcí.60 b) období pozdní diurézy je charakteristické polyurií. Postupně dochází k úpravě hladiny dusíkatých katabolitů a k normalizaci glomerulární filtrace. Pacient je ohroţen ztrátou tekutin a následnou dehydratací a hypokalémií.61 4. Fáze reparace Fáze reparace je poslední fází a zahrnuje úplné uzdravení anebo adaptaci na úbytek nefronů. Dlouhodobě přetrvává porucha tubulárních funkcí a v průběhu celého následujícího roku, můţe docházet k pomalé úpravě koncentrační schopnosti. Můţe také dojít k vývoji chronického onemocnění ledvin.62,63

2.5 Prevence akutního selhání ledvin „Výskyt akutního selhání ledvin u nemocných na JIP je spojen s jejich vyšší mortalitou, bez ohledu na použití eliminačních technik. V posledních letech se začal prosazovat koncept tzv. post-injury prevention s cílem zabránit sekundárnímu renálnímu postižení po již proběhlém inzultu, přestože odlišení primárního a sekundárního postižení bývá často nemožné“ 64

59

Srov. DOSTÁLOVÁ, K., a VESELÝ, J., Patofyziologie a klinická fyziologie ledvin, s. 9. Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 65. 61 Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 457. 62 Srov. NAVRÁTIL, L. a kol., Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory, s. 143. 63 Srov. DOSTÁLOVÁ, K., a VESELÝ, J., Patofyziologie a klinická fyziologie ledvin, s. 10. 64 Cit. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a MATĚJOVIČ, M., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 58. 60

21

Cílem preventivní strategie je udrţet renální funkce, zabránit vzniku komplikací spojených s ASL jako hypervolemie, metabolická acidóza a hyperkalémie, a dále zabránit přechodu ASL do chronického renálního selhání s nutností trvalé náhrady renálních funkcí.65

2.5.1 Základní prevence akutního selhání ledvin Mezi základní prevence ALS na JIP patří: a) Identifikace inzultu a jeho kontrola. b) Adekvátní hydratace, zachování intravaskulárního volumu. Důleţitým faktorem prevence ALS není jen mnoţství podávané tekutiny, ale také její typ. Při podávání většího mnoţství tekutin jsou preferovány izotonické krystaloidy především balancované. Koloidní roztoky by měli být pouţívány vţdy společně s krystaloidy a důleţité je také nepřekračovat jejich maximální dávky. 66 Objemovou léčbu je potřeba titrovat k dosaţení fyziologických cílů (krevní tlak, srdeční frekvence, diuréza, hladina laktátu a ABR).67 c) Udržování adekvátní hodnoty renálního perfuzního tlaku a srdečního výdeje. Přestoţe cílové hodnoty perfuzního tlaku je nemoţné univerzálně formulovat, patří pokles středního arteriálního tlaku k nezávislým faktorům, které zvyšují riziko rozvoje ASL. Doporučený střední arteriální tlak (MAP) pro udrţení renálního perfuzního tlaku je více jak 65 mmHg, u některých nemocných (např. dlouhodobá hypertenze) mohou být

k udrţení

renálního

perfuzního

tlaku

nutné

i

vyšší

hodnoty

MAP.

V praxi se pro udrţení hodnoty MAP vyuţívají i vazopresory (např. Noradrenalin).68

65

Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a kol., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 58. Srov. TAMTÉŢ, s. 59. 67 Srov. MATĚJOVIČ, M, Ph.D., Ochrana ledvin před akutním poškozením – co lze pouţít v praxi?, Interní medicína pro praxi, 2010, roč. 12, č. 4, s. 221. 68 Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a MATĚJOVIČ, M., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 60. 66

22

d) Minimalizace nefrotoxických látek Indikace nefrotoxických látek musí být velice uváţlivé, je potřeba vţdy zhodnotit zda jejich přínos je větší neţ jejich riziko.69 Mezi nejčastější nefrotoxická farmaka na JIP patří aminoglykosidy, amfotericin a radiokontrastní látky. 70 V případě jejich potřeby je doporučené aminoglykosidy podávat v reţimu once-dailly dosing, amfotericin B v tzv. lipidové formule a radiokontrastní látky volit nízkoosmolární se současným podáváním izotonických tekutin.71 e) Další možnosti prevence ASL na JIP: Mezi další moţnosti prevence patří sledování výdeje moči a snaha dosáhnutí minimálně 1 ml/kg za hodinu, omezení diuretik, denní monitorace laboratorních známek ledvinných funkcí, monitorace hladin nefrotoxických farmak, úprava dávkování farmak při renální dysfunkci, zvaţování alkalizace moči při podezření na polohové trauma. Vyvarování se pouţívání jiných látek s nefrotoxickým účinkem (cefalosporiny, furosemid, inhibitory protonové pumpy, NSAID) a nezapomínat na rhabdomyolýzu u pacientů po dlouhých operačních výkonech. V současnosti však neexistuje ţádný spolehlivý postup prevence ASL a nelze jej očekávat ani do budoucna.72

2.6 Diagnóza a diferenciální diagnóza akutního selhání ledvin U pacientů s podezřením na akutní selhání ledvin je potřeba dodrţovat program základního vyšetření, který pomáhá zjistit příčinu formy selhání ledvin. Určení, zda se jedná o prerenální či postrenální formu selhání ledvin je důleţité, neboť jejich způsob léčby se výrazně liší od primární renální patologie. Navíc u prerenálního a

69

Srov. ŠEVČÍK, P. a kol., Intenzivní medicína – 3 přepracované a doplněné vydání, s. 580. Srov. MATĚJOVIČ. M., Dobrá rada – Ochrana ledvin před akutním poškozením – co lze použít v praxi?, Interní medicína pro praxi, 2010, roč. 12, č. 4, s. 221. 71 Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a MATĚJOVIČ, M., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 61. 72 Srov. TAMTÉŢ, s. 65. 70

23

postrenálního selhávání se při včasné úpravě základní příčiny nemusí závaţné akutní selhání vůbec rozvinout anebo proběhne v mnohem mírnější formě.73

2.6.1 Program vyšetření při akutním selhání ledvin Diagnostika ASL se opírá o pečlivou anamnézu, rozbor dostupné zdravotní dokumentace, fyzikální, laboratorní, zobrazovací a bioptické vyšetření ledvin.74 Anamnéza - je zaměřena na získání informací od samotného pacienta či informace získané ze zdravotní dokumentace (prodělané operace, traumata, gravidita, šok, uţívání toxických látek, aplikace transfúze krve, kontrastních a nefrotoxických látek).75 Zhodnocení stavu nemocného – pomocí fyzikálního vyšetření je nezbytné co nejpřesněji zhodnotit stav oběhu a hydratace. Provést poklep nad symfýzou pro orientační zjištění náplně močového měchýře. Zjistit reakci na úder v bederní krajině a provést per rektum vyšetřeni.76 Při akutním selhání je ve většině případů kromě systémového tlaku měřen i centrální venózní tlak a zaveden močový katetr pro přesný sběr moči.77 Laboratorní vyšetření - skládá se s rozboru krve a moči. Rozbor krve – provedení základního biochemického vyšetření krve ionty (Na, K, Ca, P), celková bílkovina, albumin, kyselina močová, urea, kreatinin, osmolalita, glykémie, Astrup a krevní obraz. Rozbor moči – diuréza, moč chemicky + sediment, kultivace, ionty (Na, K, Ca, P), kyselina močová, urea, kreatinin, osmolalita.78,79 Zobrazovací metody – patří k nejdůleţitějším vyšetřením. Umoţňují s velkou pravděpodobností vyloučit postrenální příčinu akutního selhání ledvin, určují případné místo blokády vývodných cest močových, rozlišují anatomickou blokádu od funkční dilatace dutého systému.

73

Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 63. Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 455. 75 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 64. 76 Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 455. 77 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 64. 78 Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 455. 79 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 64. 74

24

Základním vyšetřením je sonografie, která slouţí k posouzení velikosti a tvaru ledvin a dutého systému, stavu močového měchýře a u muţů vyšetření prostaty. Sonografie by měla předcházet jakýmkoliv dalším terapeutickým a diagnostickým výkonům pokud nejsou ohroţeny vitální funkce. Kromě sonografie lze vyuţít i jiné zobrazovací metody např. CT vyšetření, magnetickou rezonanci, vylučovací urografii, ascendentní pyelografii. Většina z nich je spojena nutností aplikace kontrastní látky s rizikem následného iatrogenního poškození.80 Bioptické vyšetření ledvin - nepatří mezi častá vyšetření, ale v případě nejasné etiologie můţe být nápomocné a muţe odhalit specifickou příčinu akutního selhání ledvin. Významnost tohoto vyšetření spočívá především v odhalení rychle progredujících glomerulonefritid.81

2.6.2 Diferenciální diagnostika Pro nejúčinněji zvolenou léčbu je především nutné správně diferenciálně diagnosticky odlišit akutní selhání ledvin od chronického ledvinného selhání, a také rozlišit jednotlivé typy akutního selhání ledvin. 82 Chronické selhání ledvin U chronického selhání ledvin se vyskytuje v anamnéze údaj o déletrvajícím onemocnění ledvin. Diuréza má většinou normální objem nebo se zvyšuje na 2 – 3 l/den. Klinický stav je charakterizovaný u většiny pacientů déletrvající hypertenzí a anémií. Z laboratorních změn bývá patrná hypokalcémie, hyperfosfatémie a zvýšené hodnoty parathormonu. Na ultrazvukovém nálezu jsou celkově zmenšené ledviny, či jiné anomálie např. polycystická choroba ledvin. Na RTG jsou patrné známky renální osteodystrofie.83,84

80

Srov. KREJČÍ, K., Akutní selhání ledvin. Interní medicína pro praxi, 2007, č. 2, s. 86. Srov. ZADÁK, Z., a HAVEL, E., a kol., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, s. 259. 82 Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 455. 83 Srov. TAMTÉŢ, s. 455. 84 Srov. MERT, M., Základní charakteristika akutního selhání ledvin, Urologie pro praxi, 2009, roč. 10, č. 6, s. 348. 81

25

ASL z prerenální příčiny Pro prerenální příčinu akutního selhání ledvin nasvědčuje klinický obraz, který je potvrzen

naměřenými

nízkými

hodnotami

centrálního

venózního

tlaku. 85

Z laboratorní diagnosticky je důleţité vyšetření moči, jehoţ výsledkem je typický chudý močový sediment, kvantitativně nevýznamná proteinurie, osmolalita moči je vyšší jak 400 mmo/l, specifická hmotnost moči nad 1020 g/l, koncentrace Na+ v moči pod 20 mmol/l. Poměr močového a sérového kreatinu je nad 40 µmol/l. Index ASL bývá pod 1 a výpočet exkreční fraxe Na pod 1 %. Dochází k nerovnoměrnému zvyšování sérové hladiny urey vůči sérovému kreatinu. Při ultrazvukovém vyšetření je patrný normální nález na ledvinách a močových cestách. Definitivním potvrzením prerenální příčiny je okamţitá úprava renální funkce po normalizaci renální perfuze.86,87 ASL z renálních příčiny Důleţitou roli v diferenciální diagnostice má anamnéza (např. dlouhotrvající těţká hypotenze, velké chirurgické výkony, nefrotoxické léky, kontrastní látka aj.) a klinický obraz.88 Renální příčinu od prerenální lze dobře odlišit na základě výsledků laboratorního vyšetření moči, kde osmolalita moči je pod 400 mmol/l a blíţí se plazmatické hodnotě, specifická hmotnost moči je pod 1010 g/l, koncentrace Na+ v moči nad 30 mmol/l, dále pak poměr močového a plazmatického kreatinu je pod 20 µmol/l a výpočet exkreční fraxe Na nad 3% a index ASL nad 3.89 Důleţitou roli hraje i vyšetření močového sedimentu, kde je patrný výskyt granulárních

válců

(akutní

tubulární

nekróza

a

intersticiálních

nefritida),

erytrocytárních válců (akutní poškození glomerulů) a leukocytárních válců (akutní intersticiální nefritida a pyelonefritida). Akutní selhání ledvin z renální příčiny trvá i po úpravě renální perfuze. Je nejčastější příčinou rychlého poklesu glomerulární filtrace.90

85

Srov. TESAŘ, V. a kol., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 88. Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 455. 87 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 64. 88 Srov. TESAŘ, V. a kol., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 88. 89 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 64. 90 Srov. TESAŘ, V. a kol., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 89. 86

26

ASL z postrenální příčiny Provádí se klinické vyšetření včetně per rektum pro případné zjištění hypertrofie prostaty. Nejspolehlivěji ASL z prerenální příčiny potvrdí ultrazvukový nález, na kterém je patrné městnání moči nad překáţkou.91 Často bývá obstrukce močových cest provázena pyurií, hematurií a bakteriurií. Správnost diagnózy je potvrzena úpravou renálních funkcí po obnově drenáţe moči.92

2.7 Terapie akutního selhání ledvin V optimálním případě by léčba pacienta se suspektním nebo potvrzeným renálním selháváním měla být prováděna na specializovaném pracovišti ARO/JIP s moţností spolupráce nefrologa.93 Léčba pacienta má být komplexní a musí zahrnovat zvládnutí ţivot ohroţujících komplikací, odstraňovat vyvolávající příčiny, léčbu základního onemocnění, konzervativní léčbu, nutrici, pouţití eliminačních metod a intenzivní ošetřovatelskou péčí.94,95 U prerenální příčiny ASL je potřeba provést rychlou obnovu renálního perfuzního tlaku a to doplněním cirkulujícího objemu pomocí krystaloidů a koloidů, zlepšením efektivního plazmatického objemu pomocí plazmaexpanderů, albuminu, plazmy či krve. Přetrvává-li pokles MAP pod 65 mmHg i po úpravě cirkulujícího objemu jsou indikovány vazopresory. U renální příčiny ASL je potřeba zahájení léčby základního onemocnění dle vyvolávající příčiny. U postrenální příčiny ASL je potřeba co nejdříve obnovit drenáţ moči např. permanentním močovým katetrem, stentem přes překáţku, perkutánní epicystostomií nebo punkční nefrostomií. Po stabilizaci stavu pacienta se odstraní vlastní překáţka způsobující obstrukci vývodných močových cest.96

91

Srov. TESAŘ, V. et al., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 88 Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 455. 93 Srov. TAMTÉŢ, s. 456. 94 Srov. NAVRÁTIL, L. a kol., Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory, s. 144. 95 Srov. ZADÁK, Z., a HAVEL, E., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, s. 259 96 Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 456. 92

27

Bez ohledu na příčinu ASL je nutné individuálně u kaţdého pacienta posoudit, zda dalším postupem bude léčba konzervativní nebo bude potřeba zahájení eliminačních metod.97

2.7.1 Konzervativní léčba akutního selhání ledvin V počátečních stádiích ASL (oligoanurická fáze) jsou pacienti ohroţeni hyperhydratací, hyperkalémií, metabolickou acidózou. Od toho se odvíjí léčba, která spočívá především ve vyrovnání vodní a iontové rovnováhy.98 Denní náhrada vody a elektrolytů vycházejí z pečlivého sledování bilance renálních a mimorenálních tekutin v různých časových intervalech (4, 6, 8, 12 nebo i 24 hodinách), tělesné hmotnosti a sérových hladin Na+ a K+. U hyperhydratovaných pacientů se doporučuje aplikace Furosemidu.99 Ke sníţení hyperkalémie lze vyuţít v akutním ohroţení 10% Calcium glukonicum, 10% NaCl, 40% glukózu s inzulínem, natrium bikarbonát, iontoměniče (např. Calcium resonium). Nedochází-li k poklesu sérového kalia, zahajuje se ihned dialyzační léčba. Ke korekci těţké metabolické acidózy je indikován hydrogenuhličitan a omezí se příjem bílkovin.100 V následující fázi zvané polyurie jsou pacienti naopak ohroţení elektrolytovou deplecí a dehydratací. Dehydratace můţe zapříčinit pokles glomerulární filtrace a opětovné sníţení diurézy. Ztrátu tekutin lze nahradit 0,45% NaCl naředěný s glukózou. K úpravě hypokalémie je indikován 7,5% KCL. 101 Dále se u pacientů můţe rozvinout hyponatrémie, která nás informuje o nadbytku tekutin oproti osmoticky aktivním látkám. Její léčba spočívá v omezení tekutin a náhradě elektrolytů. V některých případech je potřeba i zvýšený příjem soli formou tablet. Hypokalcémie a hyperfosfatémie se mohou vyskytovat u pacientů s katabolismem a acidózou. Hypokalcémie se upraví intravenózním podáním Kalcia a

97

Srov. SCHÜCK, O., Nefrologie pro praktické lékaře. 1. Vyd., s. 118. Srov. MERTA, M., Základní charakteristika akutního selhání ledvin, Urologie pro praxi, 2009, roč. 10, č. 6, s. 349-350. 99 Srov. ZADÁK, Z., a HAVEL, E., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, s. 259-260 100 Srov. Biruh T Workeneh, MD, PhD, FASN, Kidney Injury Treatment & Management, Medscape, [online]. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: 101 Srov. TEPLAN, V. a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydaní, s. 348. 98

28

hyperfosfatémii se řeší podávanými vazači fosfátů. Hyperkalcémie je vzácná a můţe se objevit i ve fázi uzdravování, léčba pak vyţaduje dostatečnou hydrataci.102

2.7.2 Eliminační metody „Zavedení podpory nebo náhrady renálních funkcí představuje v současnosti jedinou akceptovanou metodu léčby ASL, přestože nejde o metodu řešící příčinu stavu, ale o postup orgánové podpory s cílem korekce poruch homeostázy vzniklých jako důsledek renálního selhání.“ 103 Tento léčebný postup je vyuţíván v případě, ţe konzervativní terapie ASL je neúspěšná, objevují se při ní komplikace, nebo je průběh ASL jiţ od počátku závaţný a jsou splněna kritéria pro tento postup.104 Podporu či náhradu renálních funkcí lze realizovat intermitentní hemodialýzou, peritoneální dialýzou nebo kontinuálními eliminačními metodami. 105 Intermitentní metodu lze pouţívat u pacientů s těţkou symptomatickou hyperkalémií. Často bývá pouţívána jako náhrada funkce ledvin po ukončení CRRT.106 Peritoneální dialýza se pro řadu nevýhod u nemocných v intenzivní péči nepouţívá. Mezi její nevýhody patří např. obtíţné metabolické monitorování, malé mnoţství ultrafiltrátu s nedostatečnou úpravou hypovolémie, hyperglykémie, ztráty bílkovin aj.107 Přesto, ţe existují rozdílné názory na stanovení metody, jsou u pacientů v rámci rozvoje multiorgánového selhání, se sepsí, se závaţnými kardiálními problémy, s edémem mozku, u pacientů oběhově nestabilních a s těţkým převodněním preferovány kontinuální eliminační metody, a to pro jejich lepší hemodynamickou toleranci, moţnost adekvátní nutrice, kontrolu tekutinové bilance a vnitřního prostředí.

102

Srov. ZADÁK, Z., a HAVEL, E., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, s. 260-261. Cit. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a MATĚJOVIČ, M., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 68. 104 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 254. 105 Srov. ŠEVČÍK, P., VÍTOVEC, J., ČERNÝ, V. a kol., Intenzivní medicína druhé přepracované vydání, s. 163. 106 Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a kol., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 68 a 79. 107 Srov. ŠEVČÍK, P., VÍTOVEC, J., ČERNÝ, V. a kol., Intenzivní medicína druhé přepracované vydání, s. 164. 103

29

Začátek stanovení léčby se řídí zhodnocením klinického stavu a laboratorních výsledků.108,109 Absolutní indikace CRRT: - Hyperkalémie nad 6,5 mmo/l - Metabolická acidóza – pH pod 7,1 - Klinicky vyjádřená urémie - Hyperhydratace se srdečním selháním - Otrava dialyzovatelnou toxickou látkou - Na+ v séru nad 160 mmo/l nebo pod 115 mmo/l110,111 Nutné indikace CRRT - Hyperazotémie – urea nad 35 mmol/l, kreatin nad 500 -600µmol/l - Hyperkalcémie nad 4,5 mmol/l - Hyperurikémie nad 1000 µmol/l - Oligoanurie trvající déle neţ 3 dny112

Efektivita

zvolené

techniky

závisí

na

zvoleném

způsobu

eliminace

(difuze, konvekce, adsorpce), typem a kvalitou hemofiltru a zvoleným reţimem kontinuální eliminace. CRRT je realizována pomocí zajištěného cévního přístupu. U venovenózních technik (CVVH, CVVHDF, CVVHD), která mají v dnešní době přednost, se pouţívají dvojcestné katetry. Místy pro zavedení katetru jsou vena femoralis, vena jugularis, vena subclavia.113 Podmínky pro ukončení kontinuální eliminační techniky je dosaţení oběhové stability a absence nutnosti kontinuální kontroly homeostázy. 114

108

Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 582. Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a MATĚJOVIČ, M., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 79. 110 Srov. TESAŘ, V. et al., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 94. 111 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 582. 112 Srov. TEPLAN, V., a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydání, s. 345. 113 Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a MATĚJOVIČ, M., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 69,70 a 75 114 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 156. 109

30

2.7.3 Nutrice Důleţitou součásti terapie ASL je zajištění potřeby ţivin a energie. Cílem dietoterapie je zabránit rozvoji katabolismu a ketoacidózy a zároveň dosáhnout co nejmenší produkci zplodin metabolismu dusíku. 115 Nutriční výţiva by měla být zahájena v okamţiku obnovení hemodynamické stability. 116 U pacientů s ASL je doporučen energetický příjem 167 – 209 kJ/kg/den. Hlavním zdrojem energie jsou sacharidy dodávány pomocí glukózy denní dávka je 6 - 8 g/kg, tuky formou tukové emulze v dávkách 1 g/kg/den a bílkoviny jsou dodávány formou roztoku aminokyselin tak, aby nedocházelo ke zvýšení hladin dusíkatých katabolitů. Denní dávka bílkovin je 0,8 - 1,2 g/kg.117,118 V akutní fázi onemocnění je ve většině případů nutná parenterální výţiva, podávána do centrální ţíly po dobu 24 hodin denně. Pro splnění poţadavků zajištění ţivin a energie je pouţívaný systém all-in-one.119 U dlouhodobého podávání parenterální výţivy je potřeba substituce stopových prvků a vitamín K a D3. Substituce vitamínu je nezbytná také u dialyzační léčby, kde dochází ke ztrátám vitamínů především kyseliny listové a vitamínu B6, které je nutno doplnit. Vzhledem ke zvýšené zátěţi na organizmus bývá také dodáván vitamin C.120 Další moţností je podávání enterální výţivy, která má výhody v zapojení trávicího traktu do metabolizmu ţivin. V současné době jsou k dispozici přípravky pro pacienty s ASL na bázi mléčných nebo vaječných proteinů. Výţivná směs je podávána nutriční pumpou. Po stabilizaci stavu lze výţivu podávat i širší sondou. Ve fázi uzdravování se pak výţiva podává perorální formou (nízkobílkovinná dieta s obsahem 0,5 – 0,8 g bílkovin/kg/den).121

115

Srov. TESAŘ, V. et al., Nefrologie: vnitřní lékařství. Svazek IX první vydání, s. 93. Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a MATĚJOVIČ, M., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 98. 117 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 74-76. 118 Srov. KREJČÍ, K., Akutní selhání ledvin, Interní medicína pro praxi, 2007, č. 2, s. 86. 119 Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A. a NEJEDLÁ, M., Interní ošetřovatelství II, s. 39. 120 Srov. TEPLAN, V. a kol., Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně, s. 76. 121 Srov. TAMTÉŢ, s. 77-78. 116

31

2.8 Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním selháním ledvin Rozsah poskytované ošetřovatelská péče závisí na závaţnosti zdravotního stavu nemocného.122 Mezi úkoly sestry při ošetřování pacienta s ASL patří: - Napojení pacienta na monitor a následné kontinuální sledování a hodnocení vitálních funkcí (EKG, TK, P, DF, TT, SpO2, stav vědomí a chování nemocného). - Asistence lékaři při zavedení centrálního venózního vstupu, nebo samostatné zajištění periferního ţilního vstupu. - Sledování stavu hydratace měřením centrálního venózního tlaku. - Zavedení permanentního močového katetru.123,124 - Sledování bilance tekutin (příjmu a výdeje tekutin, měření hodinové diurézy). - Sledování a hodnocení laboratorních výsledků (urea, kreatin, ionty, ABR, KO, hemokoagulace). - Sledování příznaků urémie. - Ošetřování a sledování invazivního cévního vstupu, provádění pravidelných převazů, dodrţování aseptického přístupu, při jakékoliv manipulaci s cévním vstupem. - Sledování stavu výţivy nemocného, zajištění parenterální, enterální výţivy dle ordinace lékaře, respektování přesného dávkování tekutin dle fáze ASL. - Sledování hmotnosti pacienta, výskyt otoků. - Sledování reakce na ordinované léky (dbát na přesné dávkování a rychlost podávání léčiv).125 - Zajištění hygienické péče dle aktuálního zdravotního stavu, dbát na prevenci prochlazení, předcházet vzniku opruzenin a dekubitů. - Zajišťování péče o vyprazdňování, sledování četností a charakteru stolice (průjmy jsou častým projevem urémie), pečlivé ošetřování kůţe kolem genitálu (ohroţení močové infekce). 122

Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 21. Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A. a NEJEDLÁ, M., Interní ošetřovatelství II, s. 44. 124 Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 456. 125 Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A. a NEJEDLÁ, M., Interní ošetřovatelství II, s. 44. 123

32

- Zajištění kvalitního spánku, který můţe být narušen dekompenzací stavu, můţe dojít k spánkové inverzi, nočnímu neklidu. Spánek bývá rušený i dialyzačním programem, který probíhá i v noci.126 V neposlední řadě je důleţitá péče o psychickou a sociální oblast. Nemocní se musí vyrovnávat s moţnými následky ASL. Součástí léčby by měla být i cílená psychoterapie a rehabilitace.127

2.9 Dlouhodobé důsledky akutního selhání ledvin Úprava renálních funkcí je podstatným faktorem podmiňujícím morbiditu a následnou kvalitu ţivota pacientů. Mezi faktory nepříznivě ovlivňující prognózu patří vyvolávající příčina ASL, tíţe onemocnění, současné postiţení jiných orgánů, věk, přidruţené choroby pacienta (diabetes, ICHS, jaterní léze aj.) a komplikace (např. plicní infekce, septikemie, katabolizmus, dehydratace, plicní edém, poškození jater aj.).128,129 U pacientů po ASL můţe dojít ke kompletnímu zotavení, které je definováno jako návrat ledvinných funkcí do výchozích hodnot, nebo k parciálnímu zotavení, představující přetrvávající změnu ledvinné funkce ve srovnání s výchozí hodnotou, ale bez potřeby RRT (lehký stupeň GF 1 – 1,49 ml/s, střední stupeň GF 0,5 – 0,99 ml/s, těţký stupeň 0,25 – 0,49 ml/s). Dále pak aţ k terminálnímu selhání ledvin (end-stage kidney disease), které je charakterizované závislostí na RRT déle neţ 3 měsíce (chronické selhání ledvin pokles GF pod 0,25 ml/s).130,131

126

Srov. SLEZÁKOVÁ, L. a kol., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty 1, s. 100-101. Srov. ŠAFRÁNKOVÁ, A. a NEJEDLÁ, M., Interní ošetřovatelství II, s. 44. 128 Srov. TEPLAN, V., a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydání, s. 346 -347. 129 Srov. ZADÁK, Z., a HAVEL, E., Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství, s. 260. 130 Srov. NOVÁK, I., ČERNÝ, V. a kol., Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči, s. 44. 131 Srov. TEPLAN, V., a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydání, s. 361. 127

33

3 ŢIVOT PACIENTA PO AKUTNÍM SELHÁNÍ LEDVIN

V medicíně se v posledních 20ti letech hovoří o „kvalitě ţivota nemocných“. Zdůrazňuje se, ţe úsilí zdravotníků by nemělo být soustředěno pouze na to, jak prodlouţit pacientův ţivot, ale především, aby tyto roky proţil co nejlépe a nejkvalitněji.132 Ptáme-li se na kvalitu ţivota, zajímá nás především, jaký dopad má onemocnění na psychický stav člověka, na jeho způsob ţivota a pocit ţivotní spokojenosti. Definovat kvalitu ţivota je nesnadné. V současné době existuje celá řada definic kvality ţivota. Ţádná však není všeobecně akceptována, mají však jedno společné, a to ţe pojem kvalita ţivota by měl obsahovat údaje o fyzickém, psychickém a sociálním stavu pacienta.133 WHO definuje kvalitu ţivota „jako jedincem vnímanou vlastní pozici ve světě v kontextu své kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a to ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, zájmům a životnímu stylu.“134 Takto chápaná kvalita ţivota je ovlivňovaná zdravím jedince, jeho psychickým stavem, osobními postoji, sociálními podmínkami a vztahy k ţivotnímu prostředí135 Celková kvalita ţivota nemocného je ovlivňována potřebami fyzickými, psychickými a sociálními a dalšími faktory (věk, pohlaví, rodinná situace, vzdělání, kulturní zázemí, ekonomická situace). Fyzický stav je do značné míry určován výskytem různých symptomů onemocnění. Vypovídá o něm především funkční stav, který popisuje schopnost pacienta samostatně ţít a postarat se o sebe. Zařazují se sem otázky sebeobsluhy, osobní hygieny, uţívání dopravních prostředků, schopnost uplatnění v zaměstnání apod. Psychický stav se vyznačuje převládající náladou, postojem k ţivotu a nemoci, způsobem vyrovnávání se s nemocí a léčbou, proţíváním bolesti a osobní charakteristikou. 132

Srov. ZNOJOVÁ, M., Kvalita ţivota dialyzovaných z pohledu psychologa, Stěžeň. [online]. 2004 [cit. 2015-02- 05]. Dostupné z: 133 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 513. 134 Cit. PAYNE, J. a kol., Kvalita života a zdraví, s. 208. 135 Srov. CSISKO, M., Kvalita ţivota v ošetřovatelské praxi, Sestra. [online]. 2013 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z:

34

Sociální stav je charakterizován vztahy nemocného k blízkým lidem, způsobem komunikace a rolí ve společenských skupinách.136 Hodnocení kvality ţivota v klinické praxi vystupuje do popředí u pacientů s onemocněním, která vyţadují celoţivotní dodrţování reţimových zásad a opatření, omezující v běţných denních aktivitách.137 Kvalitu ţivota lze posuzovat na základě objektivního a subjektivní hodnocení nemocného. Nejvýznamnějším je subjektivní hodnocení nemocného, tedy jak on sám je spokojený a jak vnímá svoji zdravotní situaci včetně svých schopností uplatnit se v rodinném, sociálním a pracovním prostředí. Pro hodnocení kvality ţivota nemocného byla vytvořena řada dotazníků, které kvantifikují dopad nemoci na běţný ţivot. Lze je rozdělit na dva typy generické a specifické. Generické dotazníky (např. Karnofskyho škála, Activities of Daily Living ADL, Short Form 36 Health Subject Questionnaire – SF 36, World Health Organization Quality of Life Questionnaire – WHOQOL) pomáhají hodnotit všeobecně celkový stav nemocného. Mohou se vyuţívat u různých onemocnění bez ohledu na věk a pohlaví nemocného. Specifické dotazníky hodnotí úzké spektrum faktorů, které souvisí s konkrétním onemocněním, tedy i selhání ledvin (Kidney Disease Questionnaire - KDQ).138,139

3.1 Léčebný reţim ovlivňující kvalitu ţivota nemocného Pacienti po akutním selhání ledvin, kde došlo k trvalé změně ledvinné funkce, musí dodrţovat řadu doporučení při péči o své tělo a zdraví: - Předpis a plán léčby (dispenzarizace pacienta – nefrologické ambulance a dialyzační střediska, pracovní neschopnost).

136

Srov. SLOVÁČEK, L., Kvalita ţivota nemocných – Jeden z důleţitých parametrů komplexního hodnocení léčby, Vojenské zdravotnické listy, 2003, roč. LXXIII, č. 1, s. 6 - 9. 137 Srov. GURKOVÁ. E., Hodnocení kvality života, pro klinickou praxi ošetřovatelský výzkum, s. 139. 138 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 513 -514. 139 Srov. GURKOVÁ. E., Hodnocení kvality života, pro klinickou praxi ošetřovatelský výzkum, s. 149

35

- Správná ţivotospráva (dietní reţim, příjem tekutin, zákaz kouření a zákaz poţívání alkoholu, pohybová aktivita, osobní hygiena, spánek, odpočinek a cestování).140

3.1.1 Předpis a plán léčby 1) Dispenzarizace pacienta Pacienti po ASL by měli být sledováni v nefrologické ambulanci z důvodu zvýšeného rizika přechodu do chronického renálního selhání. Pacienty, u kterých došlo k úplnému zotavení renálních funkcí, je moţné předat do péče praktického lékaře, který by měl po dobu 3 let v ročním intervalu (v dalších letech sledování s frekvencí 1x za 3 roky) vyšetřovat močový sediment, GF a tubulární funkce. Nemělo by dojít k úplnému ukončení dispenzarizace.141 Pacientům se sníţenou funkcí ledvin bez nutnosti RRT postačuje konzervativní terapie spočívající v dodrţování zdravého ţivotního stylu, diety a uţívání léků. Pokud se neobjevují příznaky selhávání ledvin, navštěvují nefrologického lékaře v různých frekvencích (1x za 6 měsíců aţ 1 rok). V případě zhoršení stavu ho navštěvují minimálně 1x za 3 měsíce.142 V případě terminálního selhání ledvin a přechodu do chronického stádia je potřeba další léčby, která má více moţností hemodialýza, peritoneální dialýza a zařazení klienta do transplantačního programu.143 2) Příprava pacienta před pravidelnou hemodialyzační léčbou Pacient musí mít zajištěný kvalitní cévní přístup, musí být očkován proti virové hepatitidě B a informován lékařem o způsobu léčby (kolikrát týdně bude docházet, jak

140

Srov. NEPHROCARE, Ţivot s onemocněním ledvin, Fresenius Medical Care, [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 141 Srov. RÝŠAVÁ, R., Základy nefrologie 2011: doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře, s. 9. 142 Srov. NEPHROCARE., Onemocnění ledvin, Fresenius Medical Care. [online]. 2014 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: 143 Srov.NEPHROCARE., Konzervativní terapie, Fresenius Medical Care. [online]. 2014 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z:

36

dlouho bude trvat jedna hemodialýza, moţnosti dopravy, komplikace léčby). Pacient svůj souhlas s léčbou potvrdí podpisem na formulář „informovaný souhlas“.144 3) Pracovní neschopnost O dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař. U závaţnějších onemocnění ledvin, kde je potřeba déletrvající pracovní neschopnost či invalidní neschopnost se na rozhodnutí podílí i posudkový lékař. Posudkový lékař po zhodnocení stavu nemocného vydává rozhodnutí o plné, částečné invaliditě či zamítavé rozhodnutí.145 V případě zamítnutí pracovní neschopnosti musí pacienti někdy změnit profesi. Pacientům se doporučuje zaměstnání v teplém a v suchém prostředí. Vhodné je volit zaměstnání s minimální fyzickou aktivitou a ve většině případů s polovičním pracovním úvazkem. Výhodné jsou podnikatelské práce, kde si mohou pacienti upravit sami pracovní dobu. Mezi nevhodné profese patří například potravinářské odvětví, či řidiči z povolání.146

3.1.2 Ţivotospráva 1) Dietní reţim O dietním opatření informuje pacienta lékař. Dieta musí být přísně individualizována v závislosti na ostatních chorobách, na stupni sníţení renálních funkcí a metabolickém stavu pacienta.147 Základem diety je upravit příjem ţivin tak, aby tělo nebylo zatěţováno nadbytkem odpadních látek a nedocházelo k rozvratu vnitřního prostředí organismu. Je potřeba zajistit dostatečný příjem energie, adekvátní příjem vápníku a bílkovin, omezit příjem fosforu, draslíku, sodíku. U zmíněných sloţek je potřeba kontrolovat jejich příjem, nelze je zcela vynechat, jsou nepostradatelnými sloţkami potravy.148

144

Srov. LANCHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 54. Srov. JIŘÍK, P., Posuzování pracovní neschopnosti a invalidity u urologických pacientů, Urologie pro praxi, 2003, roč. 16, č. 4, s. 160-164 . 146 Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 77. 147 Srov. TEPLAN, V., a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydání, s. 363. 148 Srov. KANTOR. R., Zdravé a nemocné ledviny - Strava a dieta, Ledviny.cz. [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 145

37

a) Dostatečný příjem energie Zdrojem energie jsou cukry, tuky a bílkoviny. Energie je potřebná pro zachování vitálních funkcí organismu (činnost srdce, plic, ledvin, zaţívání a metabolické funkce buněk), strávení potravy (trávení, vstřebávání a zpracování přijaté potravy) a pohybovou aktivitu. Je potřeba zachovat rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie. Nerovnováha se projevuje nadváhou, obezitou anebo malnutricí.149 b) Příjem bílkovin Pro tělo je nutné zachovat dostačující příjem bílkovin, jelikoţ jsou zdrojem stavebních látek zejména pro svaly a imunitní systém. Avšak při nedostatečné funkci ledvin jsou zdrojem dusíkatých látek, které tělo nedokáţe vyloučit. Mnoţství bílkovin je proto stanoveno na základě ledvinné funkce, jinak u konzervativně léčených pacientů a jinak u pacientů dialyzovaných.150 c) Příjem vápníku Vápník spolu s fosforem jsou hlavními stavebními sloţkami kostí. Vápník je také důleţitý pro vedení nervového vzruchu, sráţení krve a regulaci srdečního rytmu. Pro vápník a fosfor v krvi platí rovnováha. Dojde-li k zvýšení hladiny fosfátu, sníţí se tak hladina vápníku a naopak.151 Pokles sérového kalcia můţe mít za následky onemocnění kostí. Zvýšena hladina se můţe projevovat zácpou, zvracením, nechutenstvím, bolestí hlavy, ţízní a vzácně poruchy srdečního rytmu. Jako doplněk stravy se při poklesu kalcia dodávají kalciové soli (Calcium karbonát 3 g/den, Calcium effervescens 1-3 tbl. denně, Calcium acetát). V těţších případech se podávají preparáty vitaminu D (Calcitriol).152 d) Omezení sodíku Vysoký příjem sodíku je nevhodný, jelikoţ na sebe váţe vodu. Při jeho nadbytku tedy dochází k zadrţování tekutin a pravděpodobnému vzniku otoků, dušnosti, zhoršení krevního tlaku a způsobení nadměrné ţízně.153 e) Omezení draslíku Draslík se v těle hromadí aţ při těţké ledvinné nedostatečnosti nebo selhání ledvin. Způsobuje poruchu nervosvalového přenosu. Vyšší hodnoty se mohou 149

Srov. CHRPOVÁ, D., S výživou zdravě po celý rok, s. 14. Srov. HRUBÝ, M., a MENGEROVÁ, O., Výživa při pravidelném dialyzačním léčení, s. 28. 151 Srov. GROFOVÁ, Z., Nutriční podpora – Praktický rádce pro sestry, s. 77. 152 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 333 153 Srov. HRUBÝ, M., a MENGEROVÁ, O., Výživa při pravidelném dialyzačním léčení, s. 23. 150

38

projevovat pocity mravenčení kolem úst, jazyka, prstů, brnění zácpou, pocit tíhy nohou. U vysokých hodnot můţe dojít k celkové slabosti, poruchám srdečního rytmu aţ k zástavě srdce.154 f) Omezení fosforu Omezení fosforu je důleţité uţ ve střední fázi nedostatečné funkce ledvin. Jeho nadbytečné mnoţství se projevuje komplikacemi aţ po dlouhé době. Fosfor ovlivňuje metabolismus kostí a přispívá tak k rozvoji ledvinné kostní nemoci. Pro sníţení vstřebávání fosforu lze vyuţít léky tzv. vazače fosfátu. g) Omezení purinů Z purinů v těle dochází k tvorbě kyseliny močové. Zvýšená hladina kyseliny močové můţe vést ke dně. Nestačí-li dietní opatření, lze hladinu kyseliny močové ovlivnit léky.155 U pacientů s onemocnění ledvin jsou 2 skupiny dietních reţimů, které se od sebe výrazně liší: a) Dieta u nedostatečné funkce ledvin bez nutnosti RRT b) Dieta u dialyzovaných pacientů156 a) Dieta u nedostatečné funkce ledvin bez nutnosti RRT Cílem diety u nedostatečné funkce ledvin bez nutnosti RRT je zpomalení progrese onemocnění ledvin, zlepšení laboratorních výsledků, kostního metabolismu, subjektivního stavu pacienta, dosaţení optimálního stavu výţivy a zamezení vzniku uremických příznaků.157 U pacientů se sníţenou funkcí ledvin se řídí příjem jednotlivých sloţek potravin dle stavu aktuální renální funkce určované pomocí sérové hodnoty kreatinu. 158

154

Srov. SMRŢOVÁ, J., Pro ţivot s ledvinami a bez nich: Dieta, Nefrologie.eu, [online]. 2007. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 155 Srov. KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny – Strava a dieta, Ledviny.cz, [online] © 2014. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 156 Srov. MONHART, V., Zásady diety při onemocnění ledvin, Česká nadace pro nemoci ledvin, [online]. 2012 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 157 Srov. TAMTÉŢ 158 Srov. MUDr. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 459.

39

Dieta při sérovém kreatinu 150 – 250 µmol/l Bílkoviny 0,8 g/kg/den + bílkoviny dle denní proteinurie (z toho 50 % kvalitních proteinů). Energetická hodnota 140 – 150 kJ/kg/den. Příjem sodíku se při výskytu otoků a hypertenzi omezuje na 7 – 8 g/den, jinak volný příjem. Příjem draslíku je volný. Příjem fosfátu 1 - 1,2 g/den. Příjem vápníku se řídí aktuální sérovou hladinou. Dieta při sérovém kreatinu 250 – 400 µmol/l Bílkoviny 0,6 g/kg/den + bílkoviny dle denní proteinurie (z toho 70 % kvalitních proteinů). Energetická hodnota 150 kJ/kg/den. Příjem sodíku omezit na 4 - 5 g/den. Příjem draslíku omezen na 55 - 65 mmol/den. Omezení příjmu fosfátu do 0,8 g/den. Příjem vápníku dle aktuální sérové hodnoty obvykle do 0,5 – 1 g/den. Dieta při sérovém kreatinu nad 400 µmol/l Bílkoviny 0,3 – 0,5 g/kg/den + bílkoviny dle denní proteinurie (z toho 70% vysoce kvalitní protein). Energetická hodnota 150 – 160 kJ/kg/den. Příjem sodíku omezen na 4 – 5 g/den v závislosti na natriové bilanci. Příjem draslíku se řídí dle aktuální hodnoty kalemie a hodnoty exkrece kalia obvyklý příjem kolem 40 – 50 mmol/den. Omezení příjmu fosfátu do 0,8 g/den. Příjem vápníku dle aktuální kalcémie většinou 1 - 1,5 g/den. Doplňování esenciálních aminokyselin.159,160 b) Dietní reţim u dialyzovaných pacientů Cílem dietních opatření u dialyzovaných pacientů je udrţení optimálního stavu výţivy, coţ je důleţité pro celkovou prognózu dialyzovaného pacienta. Zamezení rozvoje komplikací, které souvisí se selháním funkce ledvin. Zlepšení krevního tlaku a optimální udrţení hodnot vápníku a draslíku.161 Dostatečný příjem bílkovin, jelikoţ při dialýze dochází k jejich zvýšeným ztrátám, jejich potřeba je proto vyšší. Doporučené denní mnoţství je minimálně 1 g/kg ideálně kolem 1,2 – 1,4 g/kg. Zvýšený příjem bílkovin bývá problém u osob, které při konzervativní terapii musely příjem bílkovin radikálně omezovat. Je třeba zvolit

159

Srov. TEPLAN, V., a kol., Praktická nefrologie 2., zcela přepracované a doplněné vydání, s. 363-364. Srov. DÍTĚ, P. a kol., Vnitřní lékařství III, s. 460. 161 Srov. MONHART, V., Zásady diety při onemocnění ledvin, Česká nadace pro nemoci ledvin. [online]. 2012 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 160

40

potraviny bohaté na proteiny, ale zároveň obsahující menší mnoţství fosforu. Dialyzovaní pacienti by měli přijímat kvalitní bílkoviny ve třech denních porcích. 162 Doporučený energetický příjem je 150 – 160 kJ/kg/den, při jeho nedostatku dochází k pouţití bílkovin jako energetického zdroje pro organismus. Následně se zvyšuje katabolismus a stoupá hladina kyseliny močové, močoviny a kreatinu. 163,164 Omezení sodíku se řídí dle aktuálního stavu pacienta. Omezovat sodík musí výhradně pacienti s otoky, hypertenzí a vysokým mezidialyzačním přírůstkem. Denní příjem se pohybuje kolem 5 g. Omezení draslíku se určuje dle aktuálních hodnot, většina pacientů musí jeho příjem omezovat na 1,2 – 1,8 g/den. Omezení fosforu se týká všech dialyzovaných pacientů. Jeho denní příjem má být maximálně 0,8 – 1,5 g. Pokud dietní omezení je nedostačující dostávají pacienti vazače fosfátu, které je nutné uţívat současně s potravou. Příjem vápníku by měl být u dialyzovaných pacientů 1 - 2 g/den. U většiny pacientů je potřeba příjem vápníku zvýšit a doplnit aktivním vitamínem D. Dále je vhodné doplňovat vitamín C v denní dávce 50 – 100 mg a vitamíny skupiny B. Nedoporučuje se doplňování vitamínu A a E jelikoţ jejich hladiny bývají normální nebo zvýšené.165

2) Příjem tekutin Dodrţování pitného reţimu je u pacientů s onemocněním ledvin velice podstatné. Nedostatek tekutin můţe vést k dehydrataci projevující se celkovou slabostí, ţízní, suchostí v ústech a poklesem krevního tlaku. Zatímco nadměrný příjem tekutiny ohroţuje pacienty vznikem otoků, vzestupem krevního tlaku, zatíţením srdce a nárůstem hmotnosti. Mezi vhodné tekutiny patří pitná voda, bylinný a ovocný čaj. Za nevhodné tekutiny se povaţují minerální vody, černý a zelený čaj. Mezi tekutiny je potřeba započítat tzv. skryté zdroje tekutin (polévky, omáčky, mléko, zeleninu, ovoce). 166

162

Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 339. Srov. TAMTÉŢ, s. 331. 164 Srov. HRUBÝ, M. a MENGEROVÁ, O., Výživa při pravidelném dialyzačním léčení, s. 22. 165 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 339 -341. 166 Srov. SMRŢOVÁ, J., Pro ţivot s ledvinami a bez nich: Dieta, Nefrologie.eu, [online]. 2007 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 163

41

Při sníţené funkci ledvin je denní mnoţství přijatých tekutin dán vlastní diurézou. U pacientů se vyskytuje normální objem moči nebo se zvyšuje na 2,5 - 3 litry za den. Pacienti trpí polydipsií a jsou ohroţení dehydratací, proto je potřebný zvýšený příjem tekutin 2 - 3 litry denně.167 U dialyzovaných pacientů se vyskytuje sníţené mnoţství moče (oligurie aţ anurie). Příjem tekutin se stanovuje na základě zbytkové diurézy a připočítáním 500 ml mimorenálních ztrát. Při dialýze je moţné odstranit mezidialyzační přírůstek, který by neměl přesahovat 5 % suché váhy. Při zvýšených přírůstkách jsou pacienti ohroţeni moţností vzniku infarktu myokardu a cévní mozkovou příhodou.168 3) Cigarety, doutníky a alkohol Kouření cigaret i doutníků se nedoporučuje vůbec, vede k rychlejšímu poklesu renálních funkcí a následnému zhoršení onemocnění. Občasná sklenička alkoholu je dovolena, pokud nebere pacient léky nebo netrpí jiným onemocněním, kde je alkohol zakázán.169,170 4) Pohybová aktivita Pohybová aktivita se podílí na rozvoji fyzické, psychické a sociální stránky člověka. Dochází ke zvyšování soběstačnosti, sebeobsluhy, výkonosti a nezávislosti na ostatních osobách, zlepšení nálady, psychické odolnosti, navazování a upevňování kontaktů u skupinového cvičení.171 Vhodné sportovní aktivity jsou pěší turistika, jízda na kole, plavání, lyţování, dechová gymnastika. Nedoporučují se kolektivní sporty (kopaná, košíková, hokej), parašutismus, skoky, běhy. 172

167

Srov. TEPLAN, V. a kol., Infekce ledvin a močových cest v dospělém a dětském věku, s. 239. Srov. HRUBÝ, M. a MENGEROVÁ, O., Výživa při pravidelném dialyzačním léčení, s. 22 a 64. 169 Srov. RÝŠAVÁ, R., Základy nefrologie 2011: doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře, s. 13 170 Srov. SMRŢOVÁ, J., Pro ţivot s ledvinami a bez nich: Dieta, Nefrologie.eu, [online] 2007. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 171 Srov. KANTOR, R. Fyzická aktivita dialyzovaných.[online] © 2014. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 172 Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 77. 168

42

Pohybová aktivita má spoustu účinků: - optimalizace hodnot krevního tlaku - zlepšení stavu kardiovaskulárního systému (zmenšení rizika aterosklerózy) - prevence anemie – niţší spotřeba erytropoetinu, zvýšení počtu červených krvinek - podpora imunity - zlepšení funkce kloubů a páteře - prevence úbytku kostní hmoty - stabilizace a tvorba svalové hmoty - zlepšení koordinace, motoriky a rovnováhy173,174 5) Osobní hygiena Osobní hygiena se liší u pacientů s cévním vstupem a u pacientů s arteriovenózní fistule (AVF): - U pacientů s cévním vstupem (permanentním, centrálním) se doporučuje sprchování. Samostatný prostor kanyly ošetřuje zdravotnický personál vţdy při dialýze. Mezi dialýzami je vstup sterilně kryt a koncovky katetru s tega konektory jsou vloţeny do ochranného obalu. - V případě AVF se mohou pacienti koupat ve vaně. Mezi důleţité hygienické opatření, které pacienti v případě AVF musí dodrţovat, patří: před dialýzou řádné umytí mýdlem a vodou a 6 hodin po dialýze odstranění obvazu nebo náplasti z místa vpichu.175 6) Odpočinek a spánek Odpočinek a spánek jsou nezbytnou podmínkou lidského zdraví. Jejich nedostatek se výrazně podílí na sníţení odolnosti organismu, výskytu depresí podráţděnosti a nervozitě. Nekvalitní spánek bývá hlavně u pacientů na počátku léčby, kdy je pro pacienta celá ţivotní situace úplně nová. Příčinou mohou být zdravotní

173

Srov. KANTOR, R., Fyzická aktivita dialyzovaných, Ledviny.cz, [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 174 Srov. SVOBODA, L. a MAHROVÁ. A., Pohyb jako součást léčby dialyzovaných a transplantovaných pacientů, s. 134 – 135. 175 Srov. KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny - Hygiena, Ledviny.cz, [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z:

43

problémy, stres, špatný psychický stav, obavy s nově vytvořené AVF při které pacienti nesmí mít zaloţenou končetinu pod tělem nebo hlavou.176

7) Cestování Cestování dialyzovaných pacientů je náročné, ale není nemoţné. Při pobytu pacienta mimo dosah svého dialyzačního střediska je potřeba zajistit tzv. rekreační dialýzu v jiném dialyzačním středisku, aby nedošlo k přerušení dosavadní léčby. Pacienti mohou cestovat po ČR, ale i do zahraničí (Slovensko, Maďarsko, Francie Chorvatsko).177

176

Srov. KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny - Spánek dialyzovaných, Ledviny.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 177 Srov. KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny - Cestování s dialýzou, Ledviny.cz, [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z:

44

4 ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY

V této kapitole jsou popsány zdravotní problémy, které se mohou vyskytovat u pacientů po selhání ledvin. Zdravotní problémy lze dělit do několika hlavních skupin. Některé mohou značně zhoršovat prognózu onemocnění a jiné se podílejí na zhoršení kvality ţivota pacientů.178,179 1) Kardiovaskulární onemocnění Kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou smrti u více jak 50 % dialyzovaných pacientů,

vedou

k velké

morbiditě

a

častým

hospitalizacím.

Do

skupiny

kardiovaskulárních onemocnění patří arteriální hypertenze, ICHS (ischemická choroba srdeční), srdeční selhání, srdeční arytmie a dnes jiţ vzácně se vyskytující uremická perikarditida a bakteriální endokarditida.180 Na vzniku kardiovaskulárních onemocnění se podílí řada rizikových faktorů, které lze dělit na obecné (např. vyšší věk, muţi, obezita, kouření), se zvýšenou prevalencí u selhání ledvin (např. hypertenze, sníţená fyzická výkonost, hypertrofie LK, diabetes mellitus, poruchy lipidového metabolismu), specifické pro dialyzační léčbu (např. chronické převodnění, AVF, malnutrice, urémie, porucha metabolismu vápníku a fosforu). V současné

době

existuje

celá

řada

doporučení

pro

sníţení

rizika

kardiovaskulárního onemocnění např. adekvátní dialýza, zlepšení nutrice, udrţení laboratorní hladiny cholesterolu do 5 mmol/l, hemoglobinu nad 120 g/l, PTH do 2 pmol/l, fosforu do 1,8 mmol/l, dodrţení dietního reţimu, stop kouření, léčba a udrţení tlaku kolem 130/80 mmHg, dostatečná fyzická aktivita, uţívání léku a doplňků stravy (Anopyrin, Erytropoetin, Kyselina listová aj.). 181 2) Hematologické onemocnění Mezi hematologická onemocnění, která se mohou vyskytovat u pacientů po akutním selhání ledvin, patří anémie a jiné krvácivé stavy. 178

Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 53. Srov. SULKOVÁ, a kol., Hemodialýza, s. 318 – 464. 180 Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 54 -56. 181 Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 65 -66. 179

45

Anémie se objevuje vţdy při selhání ledvin, vyvíjí se pomalu a pacient je na ni do určité míry adaptován. Anemie má značný vliv na ovlivnění kvality ţivota zhoršuje kognitivní a sexuální funkce, nutriční stav, vede k poruchám spánku. Podílí se také na kardiální insuficienci, můţe vést k hypertrofii aţ dilataci levé komory a stenokardiím. Příčinou anémie je nedostatek erytropoetinu, deficit ţeleza, malnutrice, infekční a zánětlivé stavy, krevní ztráty, léky, nedostatek vitamínu B12 aj. Léčba spočívá především v substituci erytropoetinu (Eprex, Neorecormon) a ţeleza (Ferrlecit).182,183 Krvácivé stavy se mohou vyskytnout kdykoliv a kdekoliv. Jsou způsobeny destičkovou dysfunkcí, či abnormality v koagulačních faktorech. Projevují se hematomy v podkoţí, epistaxí, déle trvající hematurií, krvácením do GIT. U pacientů je větší riziko krvácení po operačních výkonech, při úrazech kloubů a svalů. V těchto případech je u pacientů volena bezheparinová hemodialýza.184

3) Kostní kloubní onemocnění Ledvinná kostní nemoc je onemocnění, které poškozuje kosti, klouby ale i jiné orgány (srdce, cévy, plíce). Projevuje se jiţ před zařazením nemocného do dialyzačního programu. Příčinou je neschopnost ledvin tvořit aktivní vitamín D a vylučovat fosfor. Tento stav vede k zvýšené činnosti příštítných tělísek a k produkci parathormonu.185 Onemocnění je zprvu asymptomatické, později se objevují bolesti kostí, kloubů a svalů, dochází k spontánním

frakturám, k zhoršení pohyblivosti aţ imobilitě.

Nepříjemným příznakem je svědění pokoţky. Dochází k extraoseálním kalcifikacím, kdy příznaky se odvíjí od místa postiţení.

Oční kalcifikace postihují rohovku a

spojivku, dochází ke svědění, řezání očí se zánětlivou reakcí tzv. syndrom červených očí. Kalcifikace v periartikulárních oblastech vyvolává bolest a otok. Cévní kalcifikace vedou k ischémii aţ gangréně, nejčastěji jsou postiţeny cévy dolních končetin. Kalcifikace v myokardu mohou vést k převodním poruchám a srdečnímu selhání. V alveolárních septech mohou být příčinou respirační insuficience.186,187 182

Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 386 -387. Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 87-90. 184 Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 60. 185 Srov. KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny -Prevence a řešení komplikací, Ledviny.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: 186 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 411 – 412. 187 Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 63 – 64. 183

46

Léčba spočívá v omezení fosforu ve stravě, uţívání vazačů fosfátu (Calcium carbonicum,

Renagel,

Fosrenol),

doplnění

vápníku

stravou

či

preparáty

Calcium effervescenns, dodání aktivního vitamínu D (Rocaltrol p.o, Calcijex i.v). Kalcimimetikum (Mimpara) potlačuje činnost příštítných tělísek. Při neúspěchu konzervativní terapie se indikuje parathyreidektomie.188,189 Syndrom karpálního tunelu, který vzniká útlakem středního nervu (nervus medianus), vlivem ukládání depozit amyloidu v tendovaginálním prostoru flexorů zápěstí. Projevuje se brněním, zhoršenou hybností prstů, později silnými bolestmi zápěstí. Terapie zahrnuje aplikaci lokálních steroidů, které mohou zmírnit bolest. Kauzální léčba spočívá v chirurgické dekompresi.190 Kostní a kloubní problémy vznikají vlivem ukládání depozit amyloidu do kostí a kolagenních tkání. Postiţeny jsou převáţně periferní klouby (ramenní, kolenní, kyčelní), krční a bederní páteř. Postiţení kloubů se projevuje oboustrannou bolestí a otokem v okolí kloubu. Postiţení páteře bývá zprvu asymptomatické, poté se vyskytují lokální bolesti a příznaky z útlaku míchy. Terapie zahrnuje prevenci (pouţívání dialyzátoru s vysokou propustní pro β2 mikroglobulin), nespecifickou léčbu (nesteroidní antirevmatika, analgetika, intraartikulární aplikace kortikoidy. Jedinou kauzální léčbou je transplantace ledviny. 191,192 4) Infekční onemocnění Infekční onemocnění se u dialyzovaných pacientů vyskytuje poměrně často a jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí. Hlavními rizikovými faktory u pacientů je komplexní porucha imunitních funkcí a opakované vstupy do krevního oběhu dále pak diabetes mellitus a malnutrice. Infekce bývají různého původu, bakterie, viry, plísně. 193 Z bakteriálních infekcí se nejčastěji vyskytují infekce cévních vstupů, dýchacího ústrojí, močových cest, infekce GIT postihující ţaludek a duodenum, divertikulitida a artritidy. 194 Léčba musí být zahájena včas, antibiotika se volí dle 188

Srov. KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny- Prevence a řešení komplikací, Ledviny.cz, [online]. 2014. [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: 189 Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 74-75. 190 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 425 a 430. 191 Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 107 – 108. 192 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 426. 193 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 440. 194 Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 83- 84

47

kultivace

(např.

Vankomycin,

Rifampicin,

v případě

nutnosti

širokospektrá

antibiotika). Dávkování ATB je nutné přizpůsobovat sníţené funkcí ledvin a moţné eliminaci během dialýzy. 195 Z virových infekcí jsou pacienti ohroţení hepatitidou B a C. Výskyt hepatitidy B i C se sníţil díky zavedené prevenci, která zahrnuje vakcinaci proti HBV, pravidelnou kontrolu jaterních testů a markerů hepatitid, zlepšení dialyzační techniky, dodrţování hygienických reţimů (dezinfekce přístroje, pouţívání jednorázových pomůcek, ochranných pomůcek - rukavice, ústenky), oddělování pacientů s HBsAg pozitivitou od ostatních, vyhrazení přístroje pro infikované. Průběh virových hepatitid je nenápadný a riziko přechodu do chronicity je u dialyzovaných pacientů větší. Součástí léčby je dodrţování klidového reţimu, diety, podávají se antivirotika (Interferon alfa, Lamivudin). V případě hepatitidy C kombinace antivirotik Interferonu a Ribavirinu.196,197 5) Poruchy výţivy Protein-kalorická malnutrice je spojena s mnoha komplikacemi např. anémií, sníţenou obranyschopností, rychlejším rozvojem kornatěním cév a vyšší mortalitou. Příčinou podváhy je anorexie, restrikční dieta, nechutenství, velký počet léku, deprese, gastrointestinální potíţe (gastritida, ezofagitida, gastroezofageální reflux), obstipace, nedostatečná dialýza.198,199 Nadváha a obezita vznikají vlivem dlouhodobé pozitivní energetické bilance. Mírná nadváha je u dialyzovaných méně nebezpečná neţ podváha. Obezita u pacientů přináší velká rizika, mají větší sklon ke kardiovaskulárním onemocněním, vzniku diabetu II typu, dochází k přetěţování kloubů a vzniku artrózy. Obezita s BMI vyšší jak 30 je kontraindikací transplantace ledvin. 200

195

Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 446 -447. Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 57-58. 197 Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 84 – 85. 198 Srov. SMRŢOVÁ, J., Pro ţivot s ledvinami a bez nich: Dieta, Nefrologie.eu [online]. 2007 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: 199 Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 93 a 94. 200 Srov. TAMTÉŢ, s. 97. 196

48

6) Koţní projevy Pruritus se můţe vyskytovat ještě před zařazením do dialyzačního programu. Příčina je multifaktoriální retence uremických toxinů, alergeny z dialyzátorů a setů, neadekvátní dialýza, koţní kalcifikace, léky, nedostatek ţeleza. Můţe se objevovat během dialýzy, v noci nebo v klidu. Kůţe je suchá, šupinatá, ale můţe být i normální. K terapii se doporučují antihistaminika, lokální prostředky, fototerapie UV zářením, úprava hladiny Ca a P v krvi, adekvátní dialýza, výměna dialyzátoru. Ekzém se vyskytuje nejčastěji v místě AVF, vzniká vlivem alergie na dezinfekční prostředek, nebo náplast. Terapie spočívá odstranění alergenu a lokální aplikací kortikoidů. Méně častá bývá bulózní dermatitida projevující se tvorbou puchýřů na dorzu rukou.201 7) Nervové problémy Na poškození centrálního i periferního nervového systému se podílí nevhodný metabolický stav, samotná dialýza, hypertenze, ateroskleróza a nevhodná léčba. Uremická encefalopatie se projevuje poruchou vědomí různého stupně, poruchou spánku a kognitivních funkcí, apatií, neklidem, tremorem. Příznaky bývají více vyjádřeny při akutním selhání ledvin, neţ při postupném poklesu renálních funkcí. Uremická encefalopatie je absolutní indikací k zahájení dialyzační léčby.202, 203 Polyneuropatie (mnohočetné poškození periferních nervů) převáţně postihují dolní končetiny. Bývá postiţena jak motorická tak senzitivní funkce. Pacient pociťuje nepříjemné pocity v distálních částech (především dolních končetin) projevující se pálením, pícháním, mravenčením, svěděním. Obtíţe se vyskytují více v klidu, pacient je nucen měnit polohu dolních končetin, jedná se o tzv. syndrom neklidných nohou. Dále se objevují parestézie, bolesti, svalové atrofie, záškuby a mohou být i parézy. Terapie zahrnuje podávání vitamínu B, rehabilitaci a efektivní dialýzu. 204

201

Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 109. Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 454. 203 Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 61. 204 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 455. 202

49

8) Gastrointestinální problémy (GIT) GIT problémy vznikají z různých příčin např. porucha hormonálních regulací, porucha koagulace, emoční vlivy, přidruţená onemocnění, léky (Warfarin, Heparin, Kyselina acetylsalicylová), neadekvátní dialýza, malá fyzická aktivita, dietní chyba. 205 U dialyzovaných pacientů se kromě zaţívacích potíţí (nauzea, zvracení, nechutenství, obstipace) objevují také závaţná onemocnění GIT.

Nejzávaţnější a

nejčastější bývá krvácení do trávicího ústrojí, vředová choroba, gastritida, kolitida, divertikulóza, cholelitiáza, pankreatitida a ascites. Léčba je stejná jako u kaţdého jiného pacienta, důleţité je odstranění vyvolávající příčiny. 206 9) Sexuální dysfunkce Sexuální dysfunkce se mohou vyskytovat i před dialyzační léčbou, mají velký podíl na sníţení kvality ţivota jedince. U muţů se můţe vyskytovat sníţené libido, impotence, neplodnost. U některých muţů bývá gynekomastie způsobena zvýšením hladiny prolaktinu, dále bývá sníţená hladina testosteronu a zvýšená hladina LH a FSH. U ţen bývají poruchy menstruačního cyklu (amenorea nebo metroragie), ve většině případů ţeny trpí infertilitou. Při léčbě je důleţitá spolupráce se sexuologem a u ţen i s gynekologem.207

10) Mortalita a morbidita Mortalita a morbidita je vyšší u dialyzovaných pacientů vyššího věku neţ u mladších jedinců. Starší pacienti bývají častěji hospitalizování, uţívají vyšší počet léků a jsou více závislí na zdravotním zařízení a personálu. Hlavní příčinou morbidity a mortality bývají zmíněné kardiovaskulární komplikace a infekce.208

205

Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 449. Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 71-72. 207 Srov. TAMTÉŢ, J., Očišťovací metody krve, s. 68. 208 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 475. 206

50

4.1 Psychosociální problematika Změna způsobu ţivota se dotýká veškerých mezilidských vztahů, které si člověk vytvořil v průběhu svého ţivota se členy své rodiny, přáteli a spolupracovníky. Oslabení mezilidských vztahů nedovedou často nemocní nahradit jinou zájmovou činností, uzavírají se do sebe a stávají se z nich samotáři. Jiní naopak vyhledávají nové vazby mezi stejně postiţenými. Velkou roli v psychosociální sféře má také zdravotnický personál zejména všeobecné sestry. V průběhu dlouhodobé léčby mezi sestrou a pacientem vznikají různě silné mezilidské vazby. Všeobecná sestra se stává jednou z nejbliţších osob pacienta. Ten se jí svěřuje, cítí jistotu a bezpečí. 209

Stres Většina pacientů proţívá výrazný stres, který je zapříčiněn nejen samostatným onemocnění a vědomím o nevyléčitelnosti choroby, ale také průvodními příznaky onemocnění a náročností léčby. Největší stres proţívají pacienti na začátku léčení, při zhoršení funkce ledvin, po neúspěšné transplantaci a nutností návratu na dialyzační středisko. Mezi faktory podílející se na vzniku stresu patří ztráta nebo hrozba ztráty blízkých osob, změna rolí v rodině, ztráta tělesných funkcí (např. močení a sexuální aktivita), časová a prostorová závislost na druhých lidech, nárůst agresivity, hrozba smrti, dodrţování léčebného reţimu (dietní omezení, uţívání léků, dialýza), omezení společenského ţivota, výskyt finančních problému, náhle změny zdravotního stavu. 210 Úzkost Úzkost nejvíce pociťují pacienti léčeni hemodialýzou. Hemodialýza je spojena s větším mnoţstvím nejistoty a neočekávanými událostmi. U některých pacientů se úzkost můţe projevovat bolestí hlavy, svíraní na prsou a v epigastriu. Pacienti mohou proţívat úzkost večer před dialýzou, pouze před napojením nebo po celou dobu dialýzy.

209 210

Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 74-75. Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 505-508.

51

Deprese Deprese je proţitkem smutku, beznaděje a bezmoci, zaţívá ji kaţdý dialyzovaný pacient, můţe přetrvávat měsíce aţ roky a nemusí být lékaři zaznamenána. V některých případech můţe vést deprese k nespolupráci pacienta s personálem, k sebepoškozování i k sebevraţednému jednání. Klinicky se můţe projevovat nespavostí, nechutenstvím, váhovým úbytkem a únavou. Deprese má značný vliv na průběh onemocnění a délku ţivota. Ke zvládnutí lehké deprese postačuje dostatečná sociální podpora nebo psychoterapie, u těţké deprese je potřeba uţívání psychofarmak.

Agresivita Agresivita se projevuje při překonávání překáţek. Můţe se vyskytovat i na straně personálu při nespokojenosti a nespolupráci pacienta.211 Pod největším psychickým tlakem bývají převáţné mladí muţi. Od nich je nejvíce očekáváno v oblasti pracovní, společenské, partnerské a sexuální. Role muţe v domácnosti a finančně závislým na své ţeně je společností hůře vnímána, neţ nachází-li se v takové roli ţena.212 Nejlépe onemocnění zvládají lidé ve věku 50 – 60 let, jsou méně konfliktní a ţivot proţívají intenzivněji a pokojněji. Nejstarší věkové skupiny vnímají prodluţování ţivota dialýzou jako zbytečné, jelikoţ jsou často nesoběstační, polymorbidní, rodina o ně ztrácí zájem.

213

Lidská psychika je vybavena

nevědomými obrannými mechanismy (např. vytěsnění, popření, regrese), které pomáhají

jedinci

zvládat a adaptovat

211

Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 510-511. Srov. TAMTÉŢ, s. 507. 213 Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 76. 214 Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 507. 212

52

se na

velkou psychickou zátěţ. 214

5 CÍLE PRÁCE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY

Hlavní cíl: Zmapovat subjektivní vnímání kvality ţivota u pacienta po akutním selhání ledvin. První cíl: Zjistit míru zdravotních problémů, které ovlivňují ţivot pacienta po akutním selhání ledvin. H10: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem zdravotních problémů a stanovenými determinantami (věk, doba od onemocnění, současná léčba, spokojenost s kvalitou ţivota). H1A: Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi výskytem zdravotních problémů a stanovenými determinantami (věk, doba od onemocnění, současná léčba, spokojenost s kvalitou ţivota). Druhý cíl: Zjistit dopad akutního selhání ledvin na ţivotní styl jedince. H20: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (dietní omezení, omezení tekutin, domácí práce, výlety, dovolená, koníčky a zájmové činnosti, návštěva kulturního zařízení, sexuální ţivot). H2A: Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (dietní omezení, omezení tekutin, domácí práce, výlety, dovolená, koníčky a zájmové činnosti, návštěva kulturního zařízení, sexuální ţivot). H30:Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (kouření, alkohol, sportovní aktivity). H3A: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (kouření, alkohol, sportovní aktivity).

53

H40: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi četností návštěv v nefrologické (nebo dialyzační) ambulanci a změnou zaměstnání jedince. H4A: Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi četností návštěv v nefrologické (nebo dialyzační) ambulanci a změnou zaměstnání jedince. Třetí

cíl:

Zhodnotit

spokojenost

pacienta

po

akutním selhání

ledvin

v jednotlivých oblastech ţivota (fyzické zdraví, psychické zdraví, sociální zdraví). H50: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a stanovenými determinanty (doba od onemocnění, současná léčba). H5A Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a stanovenými determinanty (doba od onemocnění, současná léčba). H60: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti sociálního zdraví a stanovenými determinanty (doba od onemocnění, současná léčba). H6A Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti sociálního zdraví a stanovenými determinanty (doba od onemocnění, současná léčba). H70: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti psychického zdraví a stanovenými determinanty (doba od onemocnění, současná léčba). H7A: Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti psychického zdraví a stanovenými determinanty (doba od onemocnění, současná léčba).

54

6 METODIKA

Práce je zaměřena na získání informací a zmapování subjektivního vnímání kvality ţivota u pacienta po akutním selhání ledvin. V diplomové práci jsme si stanovili 4 cíle (1 hlavní a 3 dílčí) a 7 hypotéz. Cílovou skupinou tvořili pacienti po akutním selhání ledvin. K ověření stanovených cílů a hypotéz byla pouţita metoda kvantitativního průzkumu šetření a jako výzkumný nástroj byl zvolen námi sestavený dotazník.

6.1 Charakteristika sestaveného dotazníku Námi sestavený dotazník obsahuje 33 poloţek, které jsou zaměřeny na získání potřebných informací k ověření předem stanovených hypotéz. Dotazník se skládá z krátkého úvodu, kde pacienty oslovujeme a seznamujeme s názvem diplomové práce, jsou zde uvedeny pokyny pro vyplnění dotazníku a poděkování za jejich spolupráci, ochotu a čas. Po úvodu následují jednotlivé otázky a v závěru dotazníku mají pacienti moţnost vyjádřit se k dané problematice (viz příloha č. 9). V první části dotazníku byly pouţity otázky otevřeného, polozavřeného uzavřeného a typu. - Poloţky číslo 1, 2, 3, 4, 5 slouţí k získání základních údajů o pacientech. - Poloţky číslo 6, 8 9 se týkají onemocnění ledvin. - Poloţky číslo 7, 11, 12, 13, 14, 15 slouţí k zjištění ţivotního stylu jedince (na jaké oblasti mělo selhání ledvin dopad). - Poloţka číslo 10 obsahuje jednotlivé zdravotní problémy, které se mohou vyskytovat u pacientů po akutním selhání ledvin a mohou mít vliv na jejich kvalitu ţivota. Při tvorbě otázek 10 a 11 jsme se motivovali standardizovaným dotazníkem KDQOL poloţkou 14 a 15, ze kterých jsme převzali některé údaje (viz příloha č. 7). V druhé části dotazníku byly pouţity otázky uzavřené - škálové, kde respondenti vyjadřují svůj postoj, názor na hodnotící škále, která má vzestupnou 55

stupnici 1 - 5. Při tvorbě těchto otázek jsme se motivovali standardizovaným dotazníkem WHOQOL BREF (viz příloha č. 6) poloţkami číslo 1, 2, 16, 18, 20, 22, 24 a 26 a dotazníkem WHOQOL 100 (viz příloha č. 8) poloţkami číslo F 2.3, F 10.3, F 11.2, F11.3, F 14.3, F 18.3, F 19.2 a KDQOL poloţkou 24 (viz příloha č. 7). - Poloţky číslo 16 a 17 slouţí k zhodnocení celkové spokojenosti se zdravím a s kvalitou ţivota. - Poloţky číslo 18 – 23 slouţí k zhodnocení spokojenosti pacientů se zdravotními sluţbami a jak moc je potřebují v kaţdodenním ţivotě po akutním selhání ledvin. - Poloţky číslo 24 – 27 slouţí k zjištění spokojenosti pacientů v oblasti fyzického zdraví. - Poloţky 28 – 29 slouţí k zjištění spokojenosti pacientů v oblasti psychického zdraví - Poloţky 30 – 33 slouţí k zjištění spokojenosti pacientů v oblasti sociálního zdraví.

6.2 Charakteristika souboru respondentů Dotazníkového šetření se zúčastnili pacienti po akutním selhání ledvin navštěvující nefrologické ambulance nebo dialyzační střediska s různým klinickým výsledkem: 1) parciální zotavení bez nutnosti RRT 2) přechodnou ztrátou funkce, kde je nutná RRT déle neţ 4 týdny 3) terminálním selhání ledvin, kde je potřeba RRT déle neţ 3 měsíce.

6.3 Realizace průzkumného šetření Před distribucí dotazníku bylo provedeno pilotní šetření pro ověření srozumitelnosti jednotlivých otázek v dotazníku. Pilotního šetření se zúčastnilo 5 pacientů a na základě jejich připomínek došlo k úpravě několika otázek (5, 8, 12, 15, 19).

56

Po finální úpravě dotazníku byly rozeslány ţádosti o sběr dat, které byly schváleny náměstkyněmi ošetřovatelské péče jednotlivých zdravotnických zařízení (viz příloha č. 3, 4 a 5). Sběr dat nám byl umoţněn ve FN Brno, v nemocnici Břeclav a v dialyzačním středisku Innef. S distribucí dotazníku mi byl také nápomocen pan Martínek, který navštěvuje dialyzační ambulanci ve Znojmě.

6.4 Postup zpracování získaných dat Ke zpracování dat byly pouţity programy Microsoft Excel 2010, kde jsme do jednotlivých sloupců zaznamenávali odpovědi respondentů na poloţky v dotazníku a poté je vyhodnocovali v absolutních a relativních četnostech. Pro prezentaci a lepší přehlednost dat byly vytvořeny v programu Microsoft Word tabulky a grafy s jednotlivými výsledky. K ověření platnosti dříve stanovených hypotéz byl pouţit program Statistika 12. S ověřováním a zpracováním hypotéz nám pomáhala statistička Mgr. Petříková. V rámci testování hypotéz byly vyuţity různé statistické testy a metody. Závislost proměnných u první hypotézy byla hodnocena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu a Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti. U druhé hypotézy byla závislost proměnných zjišťována pomocí metody ANOVA (analýza rozptylu), Histogramu a Shapiro – Wilkova testu, Levenova testu, Welchova F testu a metody Mnohonásobného porovnání. Závislost proměnných u třetí a čtvrté hypotézy byla hodnocena pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. První část páté a šesté hypotézy byla ověřena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu a druhou část páté a šesté hypotézy pomocí Kruskal – Wallisovy ANOVA. Pro ověření poslední hypotézy byl pouţit Spearmanův korelační koeficient a Pearsonův chí-kvadrát test.

57

7 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

V této kapitole jsou analyzovány jednotlivé poloţky dotazníku. Výsledky jsme zpracovali v počítačovém programu Microsoft Excel. Celkový počet rozdaných dotazníků respondentům byl 170 (100 %), zpět se vrátilo 119 (70 %) dotazníků. Ze 119 dotazníků jsme do konečné analýzy pouţili 113 dotazníků, 6 dotazníků bylo vyřazeno pro nedostatečné vyplnění. Výsledky průzkumného šetření jsou uvedeny v tabulkách a grafech, které jsou doplněny komentářem. Statistické výsledky jsou vyhodnoceny v absolutních (n) a relativních četnostech (%). Relativní četnost byla vypočítána ze základu 100 % = 113 respondentů. U otázek s více odpověďmi byla relativní četnost počítána v závislosti na počtu odpovědí.

Analýza poloţky č. 1 Tabulka č. 3 – Věkové rozhraní Věk

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Plná dospělost 18 – 30 let

10

8,85

Mladý věk 31- 45 let

18

15,93

Střední věk 46 – 60 let

34

30,09

Stáří nad 61 let

51

45,13

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 1 dotazníku jsme zjišťovali věk respondentů. Pro větší přehlednost jsme věk rozdělili do 4 kategorií dle WHO. Zjistili jsme, ţe z celkového počtu 113 (100 %) respondentů je 51 (45,13%) respondentů v období stáří (stárnutí a starý věk), 34 (30,09 %) respondentů v období středního věku, 18 (15,93 %) respondentů v období mladého věku a 10 (8,85 %) respondentů v období plné dospělosti (viz tabulka č. 3). Nejníţe uvedený věk byl 26 let, nejvyšší 88 let. Průměrný věk byl 59 let.

58

Analýza poloţky č. 2 Tabulka č. 4 – Pohlaví respondentů Pohlaví

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Muţ

61

53,98

Ţena

52

46,02

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 2 dotazníku jsme zjišťovali pohlaví respondentů. Zjistili jsme, ţe z celkového počtu 113 (100 %) respondentů se průzkumného šetření zúčastnilo 61 (53,98 %) mužů a 52 (46,02 %) žen (viz tabulka č. 4). Analýza poloţky č. 3 Tabulka č. 5 – Vzdělání respondentů Vzdělání Základní vzdělání Středoškolské vzdělání bez maturity Středoškolské vzdělání s maturitou Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské vzdělání Celkem

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

19

16,81

36

31,86

31

27,43

15

13,27

12

10,62

113

100

Komentář: V poloţce číslo 3 dotazníku jsme zjišťovali nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů. Zjistili jsme, ţe z celkového počtu 113 (100 %) respondentů má 36 (31,86 %) respondentů středoškolské vzdělání bez maturity, 31 (27,43 %) respondentů uvedlo středoškolské vzdělání s maturitou, 19 (16,81 %) respondentů získalo základní vzdělání, 15 (13,27 %) respondentů má vyšší odborné vzdělání a nejméně respondentů 12 (10,62%) uvedlo vysokoškolské vzdělání (viz tabulka č. 5).

59

Analýza poloţky č. 4 Tabulka č. 6 – Rodinný stav respondentů Rodinný stav

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Svobodný/á

10

8,85

Ţenatý/vdaná

59

52,21

Rozvedený/á

18

15,93

Ovdovělý/á

26

23,01

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 4 dotazníku jsme zjišťovali rodinný stav respondentů. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů v době průzkumného šetření bylo 59 (52,21 %) respondentů ženatých nebo vdaných. 26 (23,01 %) respondentů uvedlo možnost ovdovělý/á, 18 (15,93 %) respondentů uvedlo rozvedený/á a 10 (8,85 %) respondentů bylo svobodných (viz tabulka č. 6). Analýza poloţky č. 5 Tabulka č. 7 - Souţití v domácnosti Sdílení domácnosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Sám/a

27

19,57

S partnerem/kou

12

8,7

S manţelem/kou

59

42,75

S dětmi

35

25,36

S rodiči

5

3,52

Jiné

0

0

138

100

Celkem Komentář:

V poloţce číslo 5 dotazníku jsme zjišťovali, s kým respondenti sdílí v současné době společnou domácnost. Respondenti měli moţnost výběru více odpovědí. Celkem bylo 138 (100 %) odpovědí. V 59 (42,75 %) odpovědích bylo uvedeno, že sdílí společnou domácnost spolu s manželem/kou, v 35 (25,36 %) odpovědích byly uvedeny děti, ve 27 (19,57 %) odpovědích uvedli respondenti, že žijí sami, ve 12 (8,7 %) 60

odpovědích bylo uvedeno, že sdílí společnou domácnost s partnerem/kou a v 5 (3,52 %) odpovědích uvedli s rodiči. Možnost jiné se nenacházela v žádné odpovědi (viz tabulka č. 7). Analýza poloţky č. 6 Tabulka č. 8 - Doba od onemocnění Délka od onemocnění

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

0,5 – 24 měsíců (do 2 let)

54

47,79

25 – 60 měsíců (do 5 let)

21

18,58

61 – 96 měsíců (do 8 let)

17

15,04

97 – 240 měsíců (do 20 let)

21

18,58

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 6 dotazníku jsme zjišťovali, jaká doba přibliţně uběhla od doby, kdy respondenti prodělali akutní selhání ledvin. Otázka byla otevřená. Odpovědi jsme rozdělili pro lepší přehlednost do 4 oblastí. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 54 (47, 79 %) respondentů, že od doby, kdy prodělali ASL uběhlo přibližně 0,5 – 24 měsíců (do 2 let), 25 – 60 měsíců (do 5 let) a 97 – 240 měsíců (do 20 let) od prodělání ASL uvedlo 21 (18,58 %) respondentů a 17 (15,04 %) respondentů uvedlo, že od doby, kdy prodělali ASL uběhlo přibližně 61 – 96 měsíců (do 8 let), (viz tabulka č. 8 a graf č. 1). Průměrná doba od prodělání ASL je 3 roky. 100%

Relativní četnost

80% 60%

47,79%

40%

18,58%

20%

15,04%

18,58%

0%

0,5-24 měsíců

25 -60 měsíců

Odpovědi

Graf č. 1 – Doba od onemocnění

61

61 - 96 měsíců

97 - 240 měsíců

Analýza poloţky č. 7 Tabulka č. 9 - Změna zaměstnání Zaměstnání

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

14

12,39

0

0

5

4,42

6

5,31

14

12,39

0

0

30

26,55

44

38,94

0

0

0

0

113

100

Pracuji nadále ve stejném zaměstnání na plný úvazek Pracuji nadále ve stejném zaměstnání na částečný úvazek Pracuji v jiném zaměstnání na plný úvazek Pracuji v jiném zaměstnání na částečný úvazek Jsem v pracovní neschopnosti Přišel jsem o zaměstnání Nyní jsem v invalidním důchodě Nijak, jsem ve starobním důchodě Nijak, jsem student Jiné Celkem

Komentář: V poloţce číslo 7 dotazníku jsme zjišťovali, jak onemocnění ledvin ovlivnilo zaměstnání respondentů. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů označilo 44 (38,94 %) respondentů možnost nijak, jsem ve starobním důchodě, 30 (26,55 %) respondentů označilo možnost nyní jsem v invalidním důchodě. Možnosti, pracuji nadále ve stejném zaměstnání na plný úvazek a jsem v pracovní neschopnosti uvedlo 14 (12,39 %) respondentů, 6 (5,31 %) respondentů uvedlo, že pracuje v jiném zaměstnání na částečný úvazek a 5 (4,42 %) uvedlo, že pracuje v jiném zaměstnání na plný úvazek. Možnosti pracuji nadále ve stejném zaměstnání na částečný úvazek, přišel jsem o zaměstnání, nijak, jsem student a jiné neuvedl žádný respondent (viz tabulka č. 9).

62

Analýza poloţky č. 8 Tabulka č. 10 – Současná léčba Způsob léčby

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

7

6,19

35

30,97

71

62,83

113

100

Dietní opatření Dietní opatření a uţívání léků Dietní opatření, uţívání léků a návštěva dialyzační ambulance Celkem

Komentář: V poloţce číslo 8 dotazníku jsme zjišťovali, jaká je současná léčba respondentů. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 71 (62,83 %) respondentů jako současnou léčbu dietní opatření, léky a dialýzu, 35 (30,97 %) respondentů uvedlo jako současnou léčbu dietní opatření a užívání léků a 7 (6,19 %) respondentů uvedlo jako současnou léčbu dodržování dietních opatření (viz tabulka č. 10). Tabulka č. 11 - Četnost návštěv v dialyzační ambulanci Četnost návštěv

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

2x týdně

26

36,62

3x týdně

45

63,38

Celkem

71

100

Komentář: Součásti odpovědi, kde respondenti označovali moţnost, navštěvuji dialyzační ambulanci, měli respondenti uvést, jak často ji navštěvují. Dialyzační ambulanci celkem navštěvuje 71 respondentů. Z nichž 45 (63,38 %) respondentů ji navštěvuje 3x týdně a 26 (36,62 %) respondentů 2x týdně (viz tabulka č. 11).

63

Analýza poloţky č. 9 Tabulka č. 12 – Četnost návštěv u nefrologického lékaře Četnost kontrol

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

1x týdně

0

0

1x měsíčně

14

12,39

1x za čtvrt roku

12

10,62

1x za půl roku

9

7,96

1x za rok

7

6,19

Jiné (při dialýze)

71

62,83

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 9 dotazníku jsme zjišťovali, jak často respondenti navštěvují nefrologického lékaře. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů označilo 71 (62,83 %) respondentů, možnost jiné, kde uváděli, že nefrologický lékař je kontroluje při každé probíhající dialýze. 14 (12,39 %) respondentů odpovědělo, že na kontroly k nefrologickému lékaři chodí 1x měsíčně, 12 (10,62 %) respondentů odpovědělo, že tyto kontroly absolvují 1x za čtvrt roku, 9 (7,96 %) respondentů odpovědělo, že na kontroly k nefrologickému lékaři chodí 1x za půl roku, 7 (6,19 %) respondentů odpovědělo, že tohoto lékaře navštěvuje 1x za rok. Četnost návštěv 1x týdně neuvedl nikdo (viz tabulka č. 12 a graf č. 2). 100%

Relativní četnost

80%

62,83%

60% 40%

12,39%

20%

10,62%

7,96%

0%

6,19%

0% 1 krát týdně

1 krát měsíčně

1 krát za čtvrt roku

1 krát za půl roku

Odpovědi Graf č. 2 - Četnost návštěv u nefrologického lékaře

64

1 krát za rok

Jiné (při dialýze)

Analýza poloţky č. 10 Tabulka č. 13 – Zdravotní problémy I Zdravotní problémy I Míra potíţí Vůbec

Bolesti svalů A.Č. R.Č. (n) (%) 47 41,59

Bolesti na hrudi A.Č. R.Č. (n) (%) 80 70,80

Svědění pokoţky A.Č. R.Č. (n) (%) 34 30,09

Suchá pokoţka A.Č. R.Č. (n) (%) 40 35,40

Dechové obtíţe A.Č. R.Č. (n) (%) 54 47,79

Trochu

31

27,43

18

15,93

28

24,78

28

24,78

33

29,20

Středně

25

22,12

13

11,50

25

22,12

24

21,24

16

14,16

Hodně

10

8,85

2

1,77

21

18,58

17

15,04

9

7,96

Maximálně

0

0

0

0

5

4,42

4

3,54

1

0,88

113

100

113

100

113

100

113

100

113

100

Celkem

Tabulka č. 14 – Zdravotní problémy II Zdravotní problémy II Míra potíţí

Mdloby, závratě

Únava, vyčerpanost

Nechutenství

Ztráta citlivosti rukou, nohou A.Č. R.Č. (n) (%) 72 63,72

Vůbec

A.Č. (n) 73

R.Č. (%) 64,60

A.Č. (n) 17

R.Č. (%) 15,04

A.Č. (n) 38

R.Č. (%) 33,63

Trochu

26

23,01

25

22,12

34

30,09

16

Středně

10

8,85

33

29,20

25

22,12

Hodně

4

3,54

30

26,55

14

Maximálně

0

0

8

7,08

113

100

113

100

Celkem

Cévní přístup A.Č. (n) 33

R.Č. (%) 46,48

14,16

14

19,72

19

16,81

11

15,9

12,39

6

5,31

12

16,90

2

1,77

0

0

1

1,41

113

100

113

100

71

100

Komentář: V poloţce číslo 10 dotazníku jsme zjišťovali, jaké zdravotní problémy, a do jaké míry v souvislosti se selháním ledvin respondenty obtěţují. Pro lepší přehlednost jsme tyto předem stanovené problémy rozdělili do dvou tabulek a otázku jsme vyhodnotili jednotlivě – dle uvedených potíţí. V tabulce č. 13 Zdravotní problémy I

65

vyhodnocujeme bolesti svalů a na hrudi, svědění pokoţky, suchá pokoţka a dechové obtíţe Bolesti svalů z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 47 (41,59 %) respondentů možnost „vůbec mě neobtěžují“, 31 (27,43 %) respondentů uvedlo možnost „trochu mě obtěžují“, 25 (22,12 %) respondentů uvedlo možnost „středně mě obtěžují“ a 10 (8,85 %) respondentů uvedlo možnost „hodně mě obtěžují“. Možnost „maximálně mě obtěžují“ neuvedl žádný s respondentů. Bolesti na hrudi z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 80 (70,80 %) respondentů možnost „vůbec mě neobtěžují“, 18 (15,93 %) respondentů uvedlo možnost „trochu mě obtěžují“, 13 (11,50 %) respondentů uvedlo možnost „středně mě obtěžují“ a 2 (1,77 %) respondenti uvedli možnost „hodně mě obtěžují“. Opět žádný z respondentů neuvedl možnost „maximálně mě obtěžují“. Svědění pokoţky z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 34 (30,09 %) respondentů možnost „vůbec mě neobtěžuje“, 28 (24,78 %) respondentů uvedlo možnost „trochu mě obtěžuje“, 25 (22,12 %) respondentů uvedlo možnost „středně mě obtěžuje“, 21 (18,58 %) uvedlo možnost „hodně mě obtěžuje“ a nejméně 5 (4,42 %) respondentů uvedlo možnost „maximálně mě obtěžuje“. Suchou pokoţku z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 40 (35,40%) respondentů vůbec mě neobtěžuje, 28 (24,78 %) respondentů uvedlo „trochu mě obtěžuje“, 24 (21,24 %) respondentů uvedlo „středně mě obtěžuje, 17 (15,04 %) respondentů uvedlo „hodně mě obtěžuje“ a 4 (3,54 %) respondenti uvedli „maximálně mě obtěžuje“. Dechové obtíţe z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 54 (47,79 %) respondentů možnost „vůbec mě neobtěžují“, 33 (29,20 %) respondentů uvedlo možnost „trochu mě obtěžují, 16 (14,16 %) respondentů uvedlo možnost „středně mě obtěžují, 9 (7,96 %) respondentů uvedlo možnost „hodně mě obtěžují“ a pouze 1 (0,88 %) respondent uvedl možnost „maximálně mě obtěžují“. V tabulce č. 14 Zdravotní problémy II vyhodnocujeme mdloby (závratě), únavu (vyčerpanost), nechutenství, ztrátu citlivosti rukou, nohou a potíţe s cévním přístupem. Mdloby nebo závratě z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 73 (64,60 %) respondentů „vůbec mě neobtěžují“, 26 (23,01 %) respondentů uvedlo „trochu mě obtěžují“, 10 (8,85 %) respondentů uvedlo možnost „středně mě obtěžují“,

66

4 (3,54 %) respondenti uvedli „hodně mě obtěžují“. Žádný z respondentů neuvedl možnost „maximálně mě obtěžují“. Únavu, vyčerpanost z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 33 (29,20 %) respondentů možnost „středně mě obtěžují“, 30 (26,55 %) respondentů uvedlo možnost „hodně mě obtěžují“, 25 (22,12 %) respondentů uvedlo možnost „trochu mě obtěžují“, 17 (15,04 %) respondentů uvedlo možnost „vůbec mě neobtěžují“ a nejméně 8 (7,08 %) respondentů uvedlo možnost „maximálně mě obtěžují“. Nechutenství z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 38 (33,63 %) respondentů možnost „vůbec mě neobtěžuje“, 34 (30,09 %) respondentů uvedlo možnost „trochu mě obtěžuje“, 25 (22,12 %) respondentů uvedlo možnost „středně mě obtěžuje“, 14 (12,39 %) respondentů uvedlo možnost „hodně mě obtěžuje“ a pouze 2 (1,77 %) respondenti uvedli možnost „maximálně mě obtěžuje“. Ztrátu citlivosti rukou, nohou z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 72 (63,72 %) respondentů možnost „vůbec mě neobtěžuje“, 19 (16,81 %) respondentů uvedlo možnost „středně mě obtěžuje“, 16 (14,16 %) respondentů uvedlo možnost „trochu mě obtěžuje“, 6 (5,31 %) respondentů uvedlo „hodně mě obtěžuje“. Žádný z respondentů neuvedlo možnost „maximálně mě obtěžuje ztráta citlivosti rukou, nohou. Potíţe s cévním přístupem z celkového počtu 72 (100 %) respondentů uvedlo 33 (46,48 %) respondentů možnost „vůbec mě neobtěžují“ 14 (19,72 %) respondentů uvedlo možnost „trochu mě obtěžují, 12 (16,90%) respondentů uvedlo možnost „hodně mě obtěžují“, 11 (15,49 %) respondentů uvedlo možnost „středně mě obtěžují“ a pouze 1 (1,41 %) respondent uvedl možnost „maximálně mě obtěžují.“

67

Analýza poloţky č. 11 Tabulka č. 15 - Dopad selhání ledvin na jednotlivé oblasti ţivota I Dopad na jednotlivé oblasti I Míra dopadu

Vůbec

Příjem tekutin A.Č. R.Č. (n) (%) 18 15,93

Změna stravování A.Č. R.Č. (n) (%) 5 4,42

Provádění domácích prací A.Č R.Č. (n) (%) 30 26,55

Sexuální ţivot A.Č. (n) 58

R.Č. (%) 51,33

Trochu

11

9,73

22

19,47

27

23,89

17

15,04

Středně

25

22,12

45

39,82

35

30,97

18

15,93

Hodně

41

36,28

31

27,43

16

14,16

16

14,16

Maximálně

18

15,93

10

8,85

5

4,42

4

3,54

Celkem

113

100

113

100

113

100

113

100

Tabulka č. 16 - Dopad selhání ledvin na jednotlivé oblasti ţivota II Dopad na jednotlivé oblasti II Míra dopadu Vůbec

Cestování A.Č. R.Č. (n) (%) 19 16,81

Kultura A.Č. R.Č. (n) (%) 55 48,67

Zájmy, koníčky A.Č. R.Č. (n) (%) 24 21,24

Jiné A.Č. (n) 0

R.Č. (%) 0

Trochu

22

19,47

24

21,24

35

30,97

0

0

Středně

25

22,12

19

16,81

31

27,43

0

0

Hodně

26

23,01

4

3,54

13

11,50

0

0

Maximálně

21

18,58

11

9,73

10

8,85

0

0

Celkem

113

100

113

100

113

100

113

100

Komentář: V poloţce číslo 11 dotazníku jsme zjišťovali, na jaké oblasti ţivota, a do jaké míry mělo selhání ledvin negativní dopad. Pro lepší přehlednost jsme oblasti ţivota rozdělili do dvou tabulek a otázku jsme vyhodnotili dle jednotlivých oblastí. V tabulce č. 15 - Dopad na jednotlivé oblasti I jsou popisovány absolutní a relativní četnosti dopadu selhání ledvin na příjem tekutin, změny stravování, schopnosti provádění domácích prací a dopad na sexuální ţivot.

68

Míra dopadu selhání ledvin na příjem tekutin dopadla následovně: z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo nejvíce respondentů 41 (36,28 %), že selhání ledvin mělo hodně velký dopad na příjem tekutin, 25 (22,12 %) respondentů uvedlo odpověď středně velký dopad na příjem tekutin, po 18 (15,93 %) respondentech byla uvedena odpověď vůbec žádný dopad a maximální dopad na příjem tekutin a 11 (9,73 %) respondentů uvedlo odpověď, že selhání ledvin mělo trochu dopad na příjem tekutin. U míry dopadu selhání ledvin na změnu stravování jsou tyto výsledky: z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 45 (39,82 %) respondentů, že selhání ledvin mělo středně velký dopad na změnu stravování, 31 (27,43 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin mělo hodně velký dopad na změnu stravování, 22 (19,47 %) respondentů uvedlo že selhání ledvin mělo trochu dopad na změnu stravování, 10 (8,85 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin mělo maximální dopad na změnu stravování a pouze 5 (4,42 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin nemělo žádný dopad na změnu stravování. Míra dopadu selhání ledvin na schopnost provádět domácí práce (nákup, úklid, vaření aj.) dopadla následovně: z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 35 (30,97 %) respondentů, že selhání ledvin mělo středě velký dopad na schopnost provádět domácí práce. 30 (26,55 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin nemělo vůbec dopad na schopnost provádět domácí práce, 27 (23,89 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin mělo trochu dopad na schopnosti provádět domácí práce, 16 (14,16 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin mělo hodně velký dopad na schopnost provádět domácí práce a 5 (4,42 %) respondentů uvedlo maximálně velký dopad na schopnost provádět domácí práce. Míra dopadu selhání ledvin na sexuální ţivot dopadla následovně: z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 58 (51,33 %) respondentů, že selhání ledvin nemá vůbec dopad na sexuální život, 18 (15,93 %) respondentů uvedlo střední dopad selhání ledvin na sexuální život, 17 (15,04 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin mělo trochu dopad na sexuální život, 16 (14,16 %) respondentů uvedlo hodně velký dopad na sexuální život a 4 (3,54 %) respondenti uvedli maximální dopad na sexuální život.

69

V tabulce č. 16 - Dopad na jednotlivé oblasti II jsou vyhodnocovány absolutní a relativní četnosti dopadu selhání ledvin na volnočasové aktivity jako cestování, zájmy, koníčky a návštěva kulturních zařízení. U míry dopadu selhání ledvin na schopnost věnování se svým koníčkům a zájmům jsou tyto výsledky: z celkového počtu 113 (100 %) dotázaných uvedlo 35 (30,97 %) respondentů, že selhání ledvin má trochu dopad na věnování svým koníčkům a zájmům, 31 (27,43 %) respondentů uvedlo středně velký dopad na věnování se svým koníčkům a zájmům, 24 (21,24 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin nemá vůbec žádný dopad na věnování se svým koníčkům a zájmům, 13 (11,50 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin má hodně velký dopad na věnování se svým koníčkům a zájmům a 10 (8,85 %) respondentů uvedlo, že selhání má maximální dopad na věnování se svým koníčkům a zájmům. Míra dopadu selhání ledvin na schopnost cestovat (výlety, dovolená) dopadla následovně: z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 26 (23,01 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin má hodně dopad na cestování (výlety, dovolená), 25 (22,12 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin má středně velký dopad na cestování (dovolená, výlety), 22 (19,47 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin má trochu dopad na cestování (dovolená, výlety), 21 (18,58 %) respondentu uvádí, že selhání ledvin má maximální dopad na cestování (výlety, dovolená) a 19 (16,81 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin nemá vůbec dopad na cestování (výlety, dovolená). U míry dopadu selhání ledvin na návštěvy kulturních zařízení jsou tyto výsledky: z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 55 (48, 67 %) respondentu, že selhání ledvin nemá vůbec dopad na návštěvy kulturních zařízení, 24 (21, 24 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin má trochu vliv na návštěvy kulturních zařízení, 19 (16,81 %) respondentů uvedlo střední dopad selhání ledvin na návštěvy kulturních zařízení, 11 (9,73 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin má maximální dopad na návštěvy kulturních zařízení a 4 (3,54 %) respondenti uvedli, že selhání ledvin má hodně velký dopad na návštěvy kulturních zařízení.

70

Analýza poloţky č. 12 Tabulka č. 17 - Kouření cigaret (doutníků) Kouření cigaret (doutníků)

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Ne, nekouřil/a jsem

58

51,33

Ne, kouřím stejně

15

13,27

Ano, omezil/a jsem kouření

22

19,47

Ano, přestal/a jsem kouřit

17

15,04

Ano, začal/a jsem kouřit

1

0,88

113

100

Celkem Komentář:

V poloţce číslo 12 dotazníku jsme zjišťovali, zda u respondentů mělo akutní selhání ledvin vliv na případné kouření cigaret (doutníků). Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů odpovědělo 58 (51,33 %) ne, nekouřil/a jsem, 22 (19,47 %) respondentů odpovědělo ano, omezil/a jsem kouření, 17 (15,04 %) respondentů odpovědělo ano, přestal/a jsem kouřit, 15 (13,27 %) respondentů odpovědělo ne, kouřím stejně. Pouze 1 (0,88 %) respondent uvedl ano, začal/a jsem kouřit (viz tabulka č. 17 a graf č. 3).

100%

Relativní četnost

80% 60%

51,33%

40%

19,47% 15,04%

13,27%

20%

0,88%

0% Ne, nekouřil/a jsem

Ne, kouřím stejně

Ano, omezil/a jsem kouření

Odpovědi Graf č. 3 - Kouření cigaret (doutníků)

71

Ano, přestal/a jsem kouřit

Ano, začal/a jsem kouřit

Analýza poloţky č. 13 Tabulka č. 18 - Konzumace alkoholu Konzumace alkoholu

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

24

21,24

56

49,56

31

27,43

2

1,77

0

0

113

100

Ne, byl/a jsem abstinent Ne, pil/a jsem příleţitostně (oslavy) a stejně tak i nyní Ano, přestal/a jsem konzumovat veškerý alkohol Ano, začal/a jsem pít alkohol Jiné Celkem

Komentář: V poloţce číslo 13 dotazníku jsme zjišťovali, zda u respondentů mělo akutní selhání ledvin vliv na případnou konzumaci alkoholu. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo nejvíce 56 (49,56 %) respondentů odpověď ne, pil/a jsem příležitostně (oslavy) a stejně tak i nyní, 31 (27,43 %) dotázaných respondentů uvedlo odpověď ano přestal/a jsem konzumovat veškerý alkohol, 24 (21,24 %) respondentů uvedlo ne, byl/a jsem abstinent. Nejméně 2 (1,77 %) respondenti odpověděli možnost ano, začal/a jsem pít alkohol. Žádný (0 %) respondent neuvedl možnost jiné (viz tabulka č. 18 a graf č. 4). 100%

Relativní četnost

80%

49,56%

60%

40%

27,43%

21,24%

1,77%

20%

0%

0% Ne, byl/a jsem abstinent

Ne, pil/a jsem Ano, přestal/a příležitostně a jsem stejně tak i nyní konzumovat veškerý alkohol

Odpovědi

Graf č. 4 - Konzumace alkoholu 72

Ano, začal/a jsem pít alkohol

Jiné

Analýza poloţky č. 14 Tabulka č. 19 - Změna hmotnosti Změna hmotnosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Ano, ke sníţení hmotnosti

72

63,72

Ano, k nárůstu hmotnosti

9

7,96

Ne, váţím stejně

32

28,32

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 14 dotazníku jsme zjišťovali, zda u respondentů došlo po ASL ke změně hmotnosti. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedla převážná většina 72 (63,72 %) respondentů odpověď ano, ke snížení hmotnosti. Ne, vážím stejně, uvedlo 32 (28,32 % respondentů. Nejméně 9 (7,96 %) respondentů označilo odpověď ano, k nárůstu hmotnosti (viz tabulka č. 19 a graf č. 5).

100%

Relativní četnost

80%

63,72%

60%

28,32%

40%

7,96%

20% 0% Ano, ke snížení hmotnosti

Ano, k nárůstu hmotnosti

Odpovědi Graf č. 5 - Změna hmotnosti

73

Ne, vážím stejně

Analýza poloţky č. 15 Tabulka č. 20 - Omezení ve sportovních aktivitách Omezení ve sportovních aktivitách Ano

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

47

41,59

Ne

25

22,12

Nesportuji

41

36,28

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 15 dotazníku jsme zjišťovali, zda respondenty omezuje selhání ledvin ve sportovních aktivitách. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 47 (41,59 %) respondentů, že selhání ledvin je omezuje ve sportovních aktivitách, 41 (36,28 %) respondentů uvedlo, že nesportuje a pouze 25 (22,12 %) respondentů uvedlo, že selhání ledvin je neomezuje ve sportovních aktivitách (viz tabulka č. 20). Součástí poloţky č. 15 byla podotázka, kde respondenti v případě odpovědi, ano, selhání ledvin mě omezuje ve sportovních aktivitách, měli uvést ve kterých. Nejvíce respondenti uvedli, ţe selhání ledvin je omezuje v běhu, lyžování a v cvičení ve fitness centrech. Z kolektivních sportů uváděli respondenti fotbal, hokej a volejbal. 2x uvedli respondenti plavání, chůzi, jízdu na kole, tenis, brusle a šachy. 1x se vyskytlo omezení v horolezectví, gymnastice, košíkové, motokrosu a piškvorkách.

74

Analýza poloţky č. 16 Tabulka č. 21 - Spokojenost s kvalitou svého ţivota Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

7

6,19

Nespokojen/a

33

29,20

Ani spokojen/a ani nespokojen

53

46,90

Spokojen/a

18

15,93

Velmi spokojen/a

2

1,77

113

100

Celkem Komentář:

V poloţce číslo 16 dotazníku jsme zjišťovali spokojenost respondentů s kvalitou svého ţivota. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů zhodnotila téměř polovina 53 (46,90 %) respondentů, že s kvalitou svého života nejsou ani spokojeni ani nespokojeni, 33 (29,20 %) respondentů je nespokojeno s kvalitou svého života, 18 (15,93 %) respondentů je s kvalitou svého života spokojeno, 7 (6,19%) respondentů je s kvalitou svého života velmi spokojeno, a pouze 2 (1,77 %) respondenti jsou velmi spokojeni s kvalitou svého života (viz tabulka č. 21 a graf č. 6).

100%

Relativní četnost

80% 60%

46,90% 29,20%

40%

15,93% 20%

6,19%

1,77%

0% Velmi Nespokojen/a nespokojen/a

Ani spokojen/a ani nespokojen

odpovědi Graf č. 6 - Spokojenost s kvalitou ţivota

75

Spokojen/a

Velmi spokojen/a

Analýza poloţky č. 17 Tabulka č. 22 - Spokojenost se svým zdravím Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

11

9,73

Nespokojen/a

51

45,13

Ani spokojen/a ani nespokojen

47

41,59

Spokojen/a

3

2,65

Velmi spokojen/a

1

0,88

113

100

Celkem Komentář:

V poloţce číslo 17 dotazníku jsme zjišťovali spokojenost respondentů se svým zdravím. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů je se svým zdravím nespokojeno 51 (45,13 %) respondentů, ani spokojeno ani nespokojeno je 47 (41,59 %) respondentů, velmi nespokojeno se svým zdravím je 11 (9,73 %) respondentů, spokojeno se svým zdravím jsou 3 (2,65 %) respondenti a pouze 1 respondent je velmi spokojen se svým zdravím (viz tabulka č. 22). Analýza poloţky č. 18 Tabulka č. 23 - Spokojenost s kvalitou zdravotních sluţeb Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

3

2,65

Nespokojen/a

3

2,65

Ani spokojen/a ani nespokojen

25

22,12

Spokojen/a

65

57,52

Velmi spokojen/a

17

15,04

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 18 dotazníku jsme zjišťovali spokojenost respondentů s kvalitou zdravotních sluţeb, které mají k dispozici. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 65 (57,52 %) respondentů, že jsou spokojeni s kvalitou zdravotních

76

služeb, které mají k dispozici, 25 (22,12 %) respondentů uvedlo, že nejsou ani spokojeni ani nespokojeni s kvalitou zdravotních služeb, které mají k dispozici, 17 (15,04 %) respondentů uvedlo, že jsou velmi spokojeni s kvalitou zdravotních služeb, které mají k dispozici, 3 (2,65 %) respondenti uvedli, že jsou nespokojeni s kvalitou zdravotních služeb, které mají k dispozici a taktéž 3 (2,65 %) respondenti uvedli, že jsou velmi nespokojeni s kvalitou zdravotních služeb, které mají k dispozici (viz tabulka č. 23). Analýza poloţky č. 19 Tabulka č. 24 - Spokojenost s finanční stránkou související s léčbou Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

6

5,31

Nespokojen/a

55

48,67

Ani spokojen/a ani nespokojen

39

34,51

Spokojen/a

12

10,62

Velmi spokojen/a

1

0,88

113

100

Celkem Komentář:

V poloţce číslo 19 dotazníku jsme zjišťovali spokojenost respondentů s finanční stránkou související s jejich léčbou. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 55 (48,67 %) respondentů nespokojenost s finanční situací, 39 (34,51 %) respondentů uvedlo, že nejsou ani spokojeni ani nespokojeni s finanční stránkou související s jejich léčbou, 12 (10,62 %) respondentů uvedlo spokojenost s finanční stránkou související s jejich léčbou, 6 (5,31 %) respondentů je velmi nespokojeno s finanční stránkou související s jejich léčbou a pouze 1 (0,88 %) respondent uvedl odpověď velmi spokojen s finanční stránkou v souvislosti s léčbou (viz tabulka č. 24).

77

Analýza poloţky č. 20 Tabulka č. 25 - Spokojenost s poskytnutými informacemi Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

3

2,65

Nespokojen/a

7

6,19

Ani spokojen/a ani nespokojen

23

20,35

Spokojen/a

65

57,52

Velmi spokojen/a

15

13,27

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 20 dotazníku jsme zjišťovali spokojenost respondentů s informacemi, které jsou jim poskytovány ohledně zdravotního stavu. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů je 65 (57,52 %) respondentů spokojeno s informacemi, které jsou jim poskytovány, 23 (20,35 %) respondentů uvedlo možnost ani spokojen ani nespokojen s podávanými informacemi, 15 (13,27 %) respondentů je velmi spokojeno s informacemi, které jsou jim poskytovány, 7 (6,19 %) respondentů je nespokojeno s informacemi, které jsou jim poskytovány a 3 (2,65 %) respondenti jsou velmi nespokojeni s informacemi, které jsou jim poskytovány (viz tabulka č. 25 a graf č. 7).

Relativní četnost

100% 80%

57,52% 60% 40% 20%

20,35% 2,65%

13,27%

6,19%

0% Velmi nespokojen/a

Nespokojen/a

Ani spokojen/a ani nespokojen

Spokojen/a

Odpovědí Graf č. 7 - Spokojenost s poskytnutými informacemi

78

Velmi spokojen/a

Analýza poloţky č. 21 Tabulka č. 26 - Spokojenost s dostupností zdravotní péče Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

4

3,54

Nespokojen/a

4

3,54

Ani spokojen/a ani nespokojen

37

32,74

Spokojen/a

54

47,79

Velmi spokojen/a

14

12,39

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 21 dotazníku jsme zjišťovali spokojenost respondentů s dostupností zdravotní péče. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů je 54 (47,79 %) respondentů spokojeno s dostupností zdravotní péče, 37 (32,74 %) respondentů není ani spokojeno ani nespokojeno s dostupností zdravotní péče, 14 (12,39 %) respondentů je velmi spokojeno s dostupností zdravotní péče a 4 (3,54 %) respondenti jsou velmi nespokojeni a nespokojeni s dostupností zdravotní péče (viz tabulka č. 26). Analýza poloţky č. 22 Tabulka č. 27 - Potřeba léků Míra potřeby

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Vůbec

2

1,77

Trochu

24

21,24

Středně

40

35,40

Hodně

33

29,20

Maximálně

14

12,39

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 22 dotazníku jsme zjišťovali, jak moc potřebují respondenti léky, aby mohli fungovat v kaţdodenním ţivotě. Z celkového počtu 113 (100 %)

79

respondentů odpověď „středně“ uvedlo 40 (35,40 %) respondentů, odpověď „hodně“ uvedlo 33 (29,20 %) respondentů, odpověď „maximálně“ uvedlo 14 (12,39 %) respondentů, odpověď „trochu“ uvedlo 24 (21,24 %) respondentů. Pouze 2 (1,77 %) respondenti

nepotřebuji

léky

vůbec

pro

fungování

v každodenním

životě

(viz tabulka č. 27). Analýza poloţky č. 23 Tabulka č. 28 - Potřeba lékařské péče Míra potřeby

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Vůbec

0

0

Trochu

31

27,43

Středně

30

26,55

Hodně

33

29,20

Maximálně

19

16,81

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 23 dotazníku jsme zjišťovali, jak moc potřebují respondenti lékařskou péči, aby mohli fungovat v kaţdodenním ţivotě. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo možnost „hodně“ 33 (29,20 %) respondentů, možnost „trochu“ uvedlo 31 (27,43 %) respondentů, 30 (26,55 %) respondentů uvedlo možnost „středně“, 19 (16,81 %) respondentů uvedlo, že maximálně potřebuji lékařskou péči, aby mohli fungovat v každodenním životě. Žádný z respondentů neuvedl možnost, vůbec nepotřebuji lékařskou péči (viz tabulka č. 28).

80

Analýza poloţky č. 24 Tabulka č. 29 – Spokojenost s pracovním výkonem Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

9

7,96

Nespokojen/a

43

38,05

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

43

38,05

Spokojen/a

17

15,04

Velmi spokojen/a

1

0,88

113

100

Celkem Komentář:

V poloţce číslo 24 dotazníku jsme zjišťovali spokojenost respondentů se svým pracovním výkonem. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů nejvíce 43 (38,5 %) respondentů uvedlo, že je nespokojeno a ani spokojeno ani nespokojeno se svým pracovním výkonem, 17 (15,04 %) respondentů uvedlo, že je spokojeno se svým pracovním výkonem, 9 (7,96 %) respondentů uvedlo, že je velmi nespokojeno v této oblasti a pouze 1 (0,88 %) z respondentů uvedl, že je velmi spokojen se svým pracovním výkonem (viz tabulka č. 29 a graf č. 8).

Relativní četnost

100% 80% 60%

38,05%

38,05%

40% 20%

15,04%

7,96%

0,88%

0% Velmi nespokojen/a

Nespokojen/a

Ani spokojen/a ani nespokojen

Odpovědí Graf č. 8 - Spokojenost s pracovním výkonem

81

Spokojen/a

Velmi spokojen/a

Analýza poloţky č. 25 Tabulka č. 30 - Spokojenost s energií Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

9

7,96

Nespokojen/a

57

50,44

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

35

30,97

Spokojen/a

10

8,85

Velmi spokojen/a

2

1,77

113

100

Celkem Komentář:

V poloţce číslo 25 dotazníku jsme zjišťovali, jak jsou respondenti spokojeni, s tím, kolik mají energie. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 57 (50,44 %) respondentů, že je nespokojeno s tím, kolik mají energie, 10 (8, 85 %) respondentů uvedlo, že e spokojeno, 35 (30,97 %) respondentů uvedlo, že nejsou ani spokojeni ani nespokojeni s tím, kolik mají energie, 9 (7,96 %) respondentů uvedlo, že je velmi nespokojeno s tím, kolik mají energie a 2 (1,77 %) respondenti uvedli, že jsou velmi spokojeni se svojí životní energií (viz tabulka č. 30). Analýza poloţky č. 26 Tabulka č. 31 – Spokojenost se spánkem Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

12

10,62

Nespokojen/a

38

33,63

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

38

33,63

Spokojen/a

23

20,35

Velmi spokojen/a

2

1,77

113

100

Celkem Komentář:

V poloţce číslo 26 dotazníku jsme zjišťovali, jak jsou respondenti spokojeni se svým spánkem. Z celkového počtu 113 (100 %) uvedlo 38 (33,63 %) respondentů, že

82

je nespokojeno, a ani spokojeno ani nespokojeno se svým spánkem, 23 (20,35 %) respondentů uvedlo, že je spokojeno se svým spánkem, 12 (10,62 %) respondentů uvedlo, že je velmi nespokojeno a pouze 2 (1,77 %) respondenti uvedli, že jsou velmi spokojeni se svým spánkem (viz tabulka č. 31). Analýza poloţky č. 27 Tabulka č. 32 – Spokojenost s prováděním kaţdodenních činností Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

1

0,88

Nespokojen/a

18

15,93

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

26

23,01

Spokojen/a

40

35,40

Velmi spokojen/a

28

24,78

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 27 dotazníku jsme zjišťovali, jak jsou respondenti spokojeni se svou schopností provádět kaţdodenní činnosti (hygiena, oblékání a aj.). Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 40 (35,40 %) respondentů, že je spokojeno se svou schopnosti provádět každodenní činnosti, 28 (24,78 %) respondentů uvedlo, že je velmi spokojeno se svou schopností provádět každodenní činnosti. Dále 26 (23,01 %) respondentů uvedlo, že není ani spokojeno ani nespokojeno se svojí schopností provádět každodenní činnosti, 18 (15,93 %) respondentů je nespokojeno se svou schopností provádět každodenní činnosti a pouze 1 (0,88 %) respondent je velmi nespokojen se svou schopností provádět každodenní činnosti (viz tabulka č. 32).

83

Analýza poloţky 28 Tabulka č. 33 – Spokojenost se zvládáním negativních pocitů Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

3

2,65

Nespokojen/a

28

24,78

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

52

46,02

Spokojen/a

26

23,01

Velmi spokojen/a

4

3,54

113

100

Celkem Komentář:

V poloţce číslo 28 dotazníku jsme zjišťovali, jak jsou respondenti spokojeni se zvládáním negativních pocitů (deprese, beznaděj, úzkost aj.), které se u nich mohou vyskytovat v souvislosti se selháním ledvin. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 52 (46,02 %) respondentů odpověď ani spokojen/a ani nespokojen/a, 28 (24,78 %) respondentů uvedlo odpověď nespokojen/a, 26 (23,01 %) respondentů uvedlo možnost spokojen/a, 4 (3,54 %) respondentů uvedlo možnost velmi spokojen/a a 3 (2, 65 %) respondenti uvedli možnost velmi nespokojen (viz tabulka č. 33). Analýza poloţky č. 29 Tabulka č. 34 – Vyhledávání kontaktu Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Nikdy

39

34,51

Někdy

35

30,97

Středně

22

19,47

Celkem často

9

7,96

Neustále

8

7,08

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 29 dotazníku jsme zjišťovali, jak často respondenti vyhledávají kontakt s lidmi se stejným zdravotním onemocněním. Z celkového počtu 113 (100 %) 84

respondentů uvedlo 39 (34,51 %) respondentů, že nikdy nevyhledávají kontakt s lidmi se stejným zdravotním onemocněním. Možnost někdy uvedlo 35 (30,97 %) respondentů, 22 (19,47 %) respondentů uvedlo možnost středně, 9 (7,96 %) respondentů uvedlo možnost celkem často a 8 (7,08 %) respondentů uvedlo, že neustále vyhledávají kontakt s lidmi se stejným zdravotním onemocněním (viz tabulka č. 34). Analýza poloţky č. 30 Tabulka č. 35 – Spokojenost s podporou rodiny Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

2

1,77

Nespokojen/a

10

8,85

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

19

16,81

Spokojen/a

55

48,67

Velmi spokojen/a

27

23,89

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 30 dotazníku jsme zjišťovali, jak jsou respondenti spokojeni s podporou, kterou jim poskytuje rodina. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů je 55 (48,67 %) a 27 (23,89 %) respondentů spokojeno a velmi spokojeno s podporou rodiny, 19 (16,81 %) respondentů není ani spokojeno ani nespokojeno s podporou rodiny, 10 (8,85 %) respondentů je nespokojeno s podporou rodiny a 2 (1,77 %) respondenti jsou velmi nespokojeni s podporou, kterou jim poskytuje rodina (viz tabulka č. 35).

85

Analýza poloţky č. 31 Tabulka č. 36 – Spokojenost s podporou přátel Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

3

2,65

Nespokojen/a

17

15,04

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

39

34,51

Spokojen/a

42

37,17

Velmi spokojen/a

12

10,62

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 31 dotazníku jsme zjišťovali, jak jsou respondenti spokojeni s podporou, kterou jim poskytují přátelé. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedlo 42 (37,17 %) respondentů, že je spokojeno s podporou svých přátel, 39 (34,51 %) respondentů uvedlo, že není ani spokojeno ani nespokojeno s podporou svých přátel, 17 (15, 04 %) respondentů uvedlo, že je nespokojeno s podporou svých přátel, 12 (10, 62 %) respondentů je velmi spokojeno s podporou od svých přátel a 3 (2,65 %) respondenti jsou velmi nespokojeni s podporou od svých přátel (viz tabulka č. 36). Analýza poloţky č. 32 Tabulka č. 37 – Spokojenost s osobními vztahy Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

3

2,65

Nespokojen/a

17

15,04

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

39

34,51

Spokojen/a

36

31,86

Velmi spokojen/a

18

15,93

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 32 dotazníku jsme zjišťovali, jak jsou respondenti spokojeni se svými osobními vztahy. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů označilo nejvíce

86

39 (34,51 %) respondentů odpověď „ani spokojen ani nespokojen“, 36 (31, 86) respondentů označilo odpověď „spokojen“, 18 (15,93 %) respondentů označilo odpověď „velmi spokojen“, 17 (15,04 %) respondentů označilo odpověď „nespokojen“ a 3 (2,65 %) respondenti označili odpověď velmi nespokojen se svými osobními vztahy. (viz tabulka č. 37). Analýza poloţky č. 33 Tabulka č. 38 – Spokojenost se zdravotním personálem Míra spokojenosti

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

Velmi nespokojen/a

0

0

Nespokojen/a

5

4,42

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

23

20,35

Spokojen/a

50

44,25

Velmi spokojen/a

35

30,97

Celkem

113

100

Komentář: V poloţce číslo 33 dotazníku jsme zjišťovali, jak jsou respondenti spokojeni s pomocí, které se jim dostává od zdravotnického personálu veškerých zdravotnických zařízení, které navštěvují. Z celkového počtu 113 (100 %) respondentů uvedla téměř polovina 50 (44,25 %) respondentů možnost spokojen/a, 35 (30,97 %) respondentů uvedlo možnost velmi spokojen/a, 23 (20,35 %) respondentů uvedlo možnost ani spokojen/a ani nespokojen/a, 5 (4,42 %) respondentů uvedlo možnost nespokojen/a. Žádný z respondentů neuvedl možnost velmi nespokojen s pomocí, které se mu dostává od zdravotnického personálu veškerých zdravotnických zařízení, které navštěvuje (viz tabulka č. 38)

87

8 TESTOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ

V kapitole jsou analyzovány a uvedeny výsledky statistického zpracování jednotlivých hypotéz, které byly stanoveny na základě cílů diplomové práce. Ke statistickému zpracování dat byl pouţit program Statistica 12. Testování a ověřování hypotéz bylo prováděno několika testy (viz kapitola 6.4 Postup a zpracování získaných dat na str. 57). Pro všechny testy byla stanovena hladina významnosti α = 0,05. Následně byly vytvořeny jednotlivé tabulky v programu Microsoft Office Word pro lepší přehlednost výsledků.

8.1 Testování hypotéz - první cíl První cíl: Zjistit míru zdravotních problémů, které ovlivňují ţivot pacienta po akutním selhání ledvin.

TESTOVÁNÍ PRVNÍ HYPOTÉZY

H10: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi výskytem zdravotních problémů a stanovenými determinantami (věk, doba od onemocnění, současná léčba, spokojenost s kvalitou ţivota). H1A: Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi výskytem zdravotních problémů a stanovenými determinantami (věk, doba od onemocnění, současná léčba, spokojenost s kvalitou ţivota). K první hypotéze se vztahují poloţky číslo 1, 6, 8, 10 a 16 dotazníku.

88

První část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k věku Zde sledujeme závislost dvou ordinálních proměnných věková kategorie a výskyt zdravotních problémů. Jejich závislost ověříme pomocí Spearmanova korelačního koeficientu a jeho testu významnosti. Test významnosti provedeme na hladině významnosti 0,05. Korelační koeficient je statisticky významný v případě, ţe je p - hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05. Tabulka č. 39 - První část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k věku Dvojice proměnných

Spearmanovy korelace počet platných

Spearman R

t (N-2)

p-hodnota

113

0,160

1,71

0,090

Věk x Bolest na hrudi

113

0,130

1,38

0,171

Věk x Svědění pokoţky

113

0,082

0,86

0,390

Věk x Suchá pokoţka

113

0,133

1,41

0,162

Věk x Dechové obtíţe

113

0,155

1,65

0,102

Věk x Mdloby, závratě

113

0,037

0,39

0,696

Věk x Únava, vyčerpanost

113

0,087

0,92

0,361

Věk x Nechutenství

113

-0,079

-0,83

0,406

Věk x Ztráta citlivosti rukou, nohou Věk x Potíţe s cévním přístupem

113

0,287

3,16

0,002

71

-0,215

-1,84

0,070

Věk x Bolest svalů

Poznámka: Označené korelace jsou významné na hladině p < 0,05.

Závěr: Na základě statistického ověření byla prokázána statisticky významná závislost mezi ztrátou citlivosti rukou, nohou a věkem. P – hodnota testu (0,002) je menší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu o nezávislosti zamítáme. Hodnota Spearmanova koeficientu je 0,287, coţ značí slabou pozitivní závislost. S rostoucím věkem roste i intenzita obtíţí se ztrátou citlivosti rukou, nohou. U ostatních zdravotních problémů (bolest svalů, bolest na hrudi, svědění pokoţky, suchá pokoţka, dechové obtíţe, mdloby, závratě, únava, vyčerpanost, 89

nechutenství a potíţe s cévním přístupem) statisticky významná závislost nebyla prokázána. P – hodnoty testů jsou větší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Druhá část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k době od onemocnění Zde sledujeme opět závislost dvou ordinálních proměnných doba od onemocnění a výskyt zdravotních problémů. Jejich závislost ověříme pomocí Spearmanova korelačního koeficientu a jeho testu významnosti. Test významnosti provedeme na hladině významnosti 0,05. Korelační koeficient je statisticky významný v případě, ţe je p - hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05. Tabulka č. 40 - Druhá část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k době od onemocnění Spearmanovy korelace Dvojice proměnných Doba od nemoci x Bolest svalů Doba od nemoci x Bolest na hrudi Doba od nemoci x Svědění pokoţky Doba od nemoci x Suchá pokoţka Doba od nemoci x Dechové obtíţe Doba od nemoci x Mdloby, závratě Doba od nemoci x Vyčerpanost, únava Doba od nemoci x Nechutenství Doba od nemoci x Ztráta citlivosti rukou nohou Doba od nemoci x Potíţe s cévním přístupem

Počet platných

Spearman R

t (N-2)

p-hodnota

113

0,090

0,948

0,345

113

0,124

1,314

0,192

113

0,259

2,827

0,006

113

0,264

2,887

0,005

113

0,159

1,695

0,093

113

0,214

2,309

0,023

113

0,141

1,497

0,137

113

0,033

0,352

0,726

113

0,329

3,672

0,000

71

0,034

0,286

0,776

Poznámka: Označené korelace jsou významné na hladině p < 0,05.

90

Závěr: Na základě p - hodnot testů významnosti se prokázala statisticky významná závislost mezi dobou od onemocnění a svěděním pokoţky (R = 0,259; p = 0,006), suchou pokoţkou (R = 0,264; p = 0,005), mdlobami a závratěmi (R = 0,214; p = 0,023), ztrátou citlivosti rukou, nohou (R = 0,329; p = 0,002). P - hodnoty testů jsou menší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. Hodnoty Spearmanových koeficientů všech determinant značí slabou pozitivní závislost. S rostoucí dobou od nemoci roste i intenzita obtíţí u těchto determinant - svědění pokoţky, suchá pokoţka, mdloby a závratě, ztráta citlivosti rukou. U ostatních zdravotních problémů (bolest svalů, bolest na hrudi, dechové obtíţe, vyčerpanost, únava, nechutenství a potíţe s cévním přístupem) nebyla prokázána statisticky významná závislost na době od onemocnění. P – hodnoty testů jsou větší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme.

91

Třetí část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k současné léčbě Zde sledujeme závislost nominální a ordinální proměnné současná léčba a výskyt zdravotních problémů. Jejich závislost ověříme pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti. Test provedeme na hladině významnosti 0,05. Pearsonův chí-kvadrát test je statisticky významný v případě, ţe je p - hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05. Tabulka č. 41 - Třetí část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k současné léčbě Pearsonův chí-kvadrát test Determinant Současná léčba x Bolest svalů Současná léčba x Bolest na hrudi Současná léčba x Svědění pokoţky Současná léčba x Suchá pokoţka Současná léčba x Dechové obtíţe Současná léčba x Mdloby, závratě Současná léčba x Vyčerpanost a únava Současná léčba x Nechutenství Současná léčba x Ztráta citlivosti rukou, nohou Současná léčba x Potíţe s cévním přístupem

X2 test

p-hodnota

4,398

0,623

3,308

0,769

7,86

0,447

10,513

0,231

3,587

0,892

3,343

0,765

10,359

0,241

19,462

0,013

6,896

0,331

5,07

0,75

Závěr: Statisticky významná závislost byla prokázána mezi současnou léčbou a nechutenstvím (χ2 = 19,46; p = 0,013). P - hodnota testu je menší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu tedy zamítáme. U ostatních determinant (bolest svalů, bolest na hrudi, svědění pokoţky, suchá pokoţka, dechové obtíţe, mdloby, závratě, vyčerpanost, únava, ztráty citlivosti rukou, nohou a potíţe s cévním přístupem) nebyla závislost prokázána. P - hodnoty testů jsou větší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu tedy nezamítáme. 92

Čtvrtá část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů ke spokojenosti s kvalitou ţivota Zde opět sledujeme závislost dvou ordinálních proměnných spokojenost s kvalitou života a výskyt zdravotních problémů. Jejich závislost ověříme pomocí Spearmanova korelačního koeficientu a jeho testu významnosti. Test významnosti provedeme na hladině významnosti 0,05. Korelační koeficient je statisticky významný v případě, ţe je p - hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05. Tabulka č. 42 - Čtvrtá část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů ke spokojenosti s kvalitou ţivota Spearmanovy korelace Dvojice proměnných Spokojenost s kvalitou ţivota Bolest svalů Spokojenost s kvalitou ţivota Bolest na hrudi Spokojenost s kvalitou ţivota Svědění pokoţky Spokojenost s kvalitou ţivota Suchá pokoţka Spokojenost s kvalitou ţivota Dechové obtíţe Spokojenost s kvalitou ţivota Mdloby, závratě Spokojenost s kvalitou ţivota Vyčerpanost a únava Spokojenost s kvalitou ţivota Nechutenství Spokojenost s kvalitou ţivota Ztráta citlivosti rukou nohou Spokojenost s kvalitou ţivota Potíţe s cévním přístupem

x x x x x x x x x x

počet platných

Spearman R

t (N-2)

p-hodnota

113

-0,192

-2,06

0,042

113

-0,052

-0,55

0,581

113

-0,034

-0,36

0,721

113

0,008

0,09

0,930

113

-0,062

-0,65

0,515

113

-0,041

-0,43

0,668

113

-0,068

-0,72

0,472

113

0,033

0,35

0,726

113

-0,129

-1,37

0,174

71

0,061

0,51

0,613

Poznámka: Označené korelace jsou významné na hladině p < 0,05.

Závěr: Na základě statistického ověření byla prokázána statisticky významná závislost mezi spokojeností s kvalitou ţivota a bolesti svalů. P – hodnota testu (p = 0,042) je menší neţ hladina významnosti 0,05 nulovou hypotézu zamítáme. 93

Hodnota Spearmanova koeficientu je -0,192, coţ značí slabou negativní závislost. S rostoucí intenzitou bolesti svalů klesá spokojenost s kvalitou ţivota. U ostatních zdravotních problému (bolest na hrudi, svědění pokoţky, suchá pokoţka, dechové obtíţe, mdloby, závratě, únava, vyčerpanost, nechutenství, ztráta citlivosti rukou, nohou a potíţe s cévním přístupem) nebyla prokázána statisticky významná závislost na spokojenosti s kvalitou ţivota. P – hodnoty testů jsou větší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme.

8.2 Testování hypotéz - druhý cíl Druhý cíl: Zjistit dopad akutního selhání ledvin na ţivotní styl jedince. K druhému cíli byly stanoveny celkem tři hypotézy (č. 2, 3 a 4).

TESTOVÁNÍ DRUHÉ HYPOTÉZY

H20: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (dietní omezení, omezení tekutin, domácí práce, výlety, dovolená, koníčky a zájmové činnosti, návštěva kulturního zařízení, sexuální ţivot). H2A: Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (dietní omezení, omezení tekutin, domácí práce výlety, dovolená, koníčky a zájmové činnosti, návštěva kulturního zařízení, sexuální ţivot). K druhé hypotéze se vztahují poloţky číslo 8 a 11 dotazníku. V druhé hypotéze sledujeme závislost nominální a poměrové proměnné současná léčba a míra omezení v různých oblastech života měřena aritmetickým průměrem hodnocení omezení jednotlivých determinant. Závislost ověříme analýzou rozptylu jednoduchého třídění ANOVA.

94

Míra omezení byla hodnocena jako aritmetický průměr hodnocení omezení v různých oblastech ţivota. Abychom mohli hodnocení determinant spojit do jedné proměnné, musíme nejdříve ověřit vnitřní konzistenci poloţek (determinant) tvořící proměnnou míra omezení. Vnitřní konzistenci měříme Cronbachovou Alfa. Doporučená minimální hodnota je 0,7. V našem případě Cronbachova Alfa má hodnotu 0,753. Vnitřní konzistence poloţek (determinant) je dostatečná. (viz příloha č. 1). Předpokladem analýzy rozptylu je normalita dat. Ověření normality provedeme pomocí histogramů a Shapiro-Wilkova testu.

Tabulka č. 43 - Hypotéze č. 2 - Histogram a Schapiro -Wilkův test současná léčba: dieta X Míra omezení: SW-W test = 0,9087; p = 0,3870 současná léčba: dieta + léky X Míra omezení: SW-W test = 0,9717; p = 0,4902 současná léčba: kombinace (dieta, léky, dialýza) X Míra omezení: SW-W test = 0,9804; p = 0,3324

Závěr Shaporo-Wilkův test: Na základě p – hodnot testů, které jsou všechny větší neţ hladina významnosti 0,05, nezamítáme nulovou hypotézu o normalitě dat. Předpoklad normality dat je tedy splněn. 95

Dalším předpokladem je shoda rozptylů, kterou ověříme Levenovým testem. Tabulka č. 44 - Hypotéza č. 2 - Levenův test homogenity rozptylů Proměnná Míra omezení

Levenův test homogenitiy rozptylů F

p-hodnota

4,661

0,011

Poznámka: Označené efekty jsou významné na hladině p < 0,05

Závěr Levenův test: P - hodnota testu (p = 0,011) je menší neţ hladina významnosti 0,05. Shodu rozptylů tedy zamítáme. Pouţijeme Welchův F-test, coţ je analýza rozptylu pro skupiny s nestejným rozptylem. Tabulka č. 45 - Hypotéza č. 2 - Welchův F-test Welchův F-test - Analýza rozptylu Proměnná Míra omezení

Welchův F- test

p-hodnota

20,834

0,000

Poznámka: Označené efekty jsou významné na hladině p < 0,05.

Závěr: P - hodnota Welchova testu (p = 0,000) je menší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. Lze prokázat statisticky významnou závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (dietní omezení, omezení tekutin, domácí práce, výlety, dovolená, koníčky a zájmové činnosti, návštěva kulturního zařízení, sexuální ţivot). Pomocí testů mnohonásobného porovnávání zjistíme, mezi kterými typy léčby je statisticky významný rozdíl v deklarované míře omezení.

96

Tabulka č. 46 - Hypotéza č. 2 - Mnohonásobné porovnávání Scheffeho test; proměnná: Míra omezení Současná léčba

(1) M=1,8776

(2) M=2,2204 0,480376

Dieta (1) Dieta a léky (2)

0,480376

Kombinace léčby dieta, léky a dialýza (3)

0,000631

(3) M=2,9497 0,000631 0,000006

0,000006

Poznámka: Označené rozdíly jsou významné na hladině p < 0,05

Závěr mnohonásobného porovnání: Statisticky významný rozdíl v pocitu omezení v ţivotě je mezi léčbou kombinovanou (dieta, léky a dialýza) a léčbou „dieta“ či léčbou „dieta + léky“. Pacienti s kombinovanou léčbou se cítí v průměru více omezeni.

TESTOVÁNÍ TŘETÍ HYPOTÉZY

H30: Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (kouření, alkohol, sportovní aktivity). H3A: Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (kouření, alkohol, sportovní aktivity). Ke třetí hypotéze se vztahují poloţky číslo 8, 12, 13 a 14 dotazníku. Zde sledujeme závislost dvou nominálních proměnných současná léčba a vliv na dané determinanty (kouření, alkohol, sportovní aktivity). Závislost ověříme pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti. Pro splnění předpokladu jsme museli sloučit některé kategorie. Četnosti v jednotlivých políčkách kontingenční tabulky musí být dostatečně vysoké. U vlivu na kouření a na konzumaci alkoholu jsme vytvořili jen dvě varianty Ano a Ne. U vlivu na sport byly četnosti v jednotlivých kategoriích dostatečně vysoké. Test významnosti provedeme na hladině významnosti 0,05. Pearsonův chíkvadrát test je statisticky významný v případě, ţe je p - hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05. 97

Tabulka č. 47 – Hypotéza č. 3 - Hodnocení současná léčba versus determinanty (kouření, alkohol, sportovní aktivity) Pearsonův chí-kvadrát test Determinant

X2 test

p-hodnota

Současná léčba x Kouření

1,578

0,454

Současná léčba x Alkohol

1,665

0,436

Současná léčba x Sportovní aktivity

4,753

0,313

Závěr: Na základě p – hodnot testů, které jsou všechny větší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nelze prokázat ţádný statisticky významný vliv současné léčby na stanovené determinanty (kouření, alkohol, sportovní aktivity).

TESTOVÁNÍ ČTVRTÉ HYPOTÉZY

H40: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi četností návštěv v nefrologické (nebo dialyzační) ambulanci a změnou zaměstnání jedince. H4A: Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi četností návštěv v nefrologické (nebo dialyzační) ambulanci a změnou zaměstnání jedince. K čtvrté hypotéze se vztahují poloţky číslo 7 a 9 dotazníku. U čtvrté hypotézy sledujeme závislost dvou nominálních proměnných současná léčba a změna zaměstnání. Závislost ověříme tedy pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu nezávislosti. Pro splnění předpokladu jsme museli sloučit některé kategorie. Četnosti v jednotlivých políčkách kontingenční tabulky musí být dostatečně vysoké. Kategorie stejné = pracuji nadále ve stejném zaměstnání na plný úvazek a pracuji nadále ve stejném zaměstnání na částečný úvazek, kategorie jiné = pracuji v jiném zaměstnání na plný úvazek a pracuji v jiném zaměstnání na částečný úvazek, kategorie neschopnost = jsem v pracovní neschopnosti a nyní jsem v invalidním důchodě a kategorie starobní = nijak jsem ve starobním důchodě.

98

Test významnosti provedeme na hladině významnosti 0,05. Pearsonův chíkvadrát test je statisticky významný v případě, ţe je p - hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05. Tabulka č. 48 - Hypotéza č. 4 - Hodnocení současná léčba versus zaměstnání Pearsonův chí-kvadrát test Determinant

X2 test

p-hodnota

Kontroly X Zaměstnání

38,611

0,00012

Závěr: P – hodnota testu (p = 0,00012) je menší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. Lze prokázat statisticky významnou závislost mezi četností návštěv v nefrologické (nebo dialyzační) ambulanci a změnou zaměstnání jedince. Intenzitu závislosti měří Cramérův koeficient, který má v tomto případě hodnotu 0,337, coţ značí slabou pozitivní závislost. Tabulka č. 49 - Hypotéza č. 4 – Kontingenční tabulka - Hodnocení současná léčba versus změna zaměstnání Kategorie zaměstnání Stejné

Kontroly 1x měsíčně 1x za čtvrt roku 1x za půl roku 1x za rok Při dialýze Celkem

Jiné

Neschopnost

Starobní

Celkem

A.Č. (n)

R.Č. (%)

A.Č. (n)

R.Č. (%)

A.Č. (n)

R.Č. (%)

A.Č. (n)

R.Č. (%)

A.Č. (n)

R.Č. (%)

4

28,57

0

0

9

20,45

1

2,27

14

12,39

3

21,43

3

27,27

0

0

6

13,64

12

10,62

3

21,43

2

18,18

1

2,27

3

6,82

9

7,96

2

14,29

1

9,09

0

0

4

9,09

7

6,19

2

14,29

5

45,45

34

77,27

30

68,18

71

62,83

14

100

11

100

44

100

44

100

113

100

Závěr kontingenční tabulka: Z tabulky lze vyčíst, ţe podíl lidí v invalidním důchodě či pracovně neschopných s kontrolami při dialýze je statisticky významně vyšší neţ lidí v invalidním důchodě či 99

pracovně neschopných s jinou frekvencí kontrol. Stejně tak je to u lidí ve starobním důchodě.

8.3 Testování hypotéz – třetí cíl Třetí cíl: Zhodnotit spokojenost pacienta po akutním selhání ledvin v jednotlivých oblastech ţivota (fyzické zdraví, psychické zdraví, sociální zdraví). K třetímu cíli byly stanoveny celkem tři hypotézy (č. 5, 6 a 7).

TESTOVÁNÍ PÁTÉ HYPOTÉZY

H50: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a stanovenými determinantami (doba od onemocnění, současná léčba). H5A Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a stanovenými determinantami (doba od onemocnění, současná léčba). K páté hypotéze se vztahují poloţky číslo 6, 8, 24, 25, 26 a 27 dotazníku. První část hypotézy č. 5 - Hodnocení spokojenosti v oblasti fyzického zdraví k době od onemocnění V případě testování závislosti spokojenosti fyzického zdraví a dobou od onemocnění ověříme hypotézu pomocí Spearmanova korelačního koeficientu a jeho testu významnosti. Jde totiţ o vztah ordinální a poměrové proměnné (průměr poloţek vypovídající o spokojnosti v oblasti fyzického zdraví), která však nesplňuje normální rozloţení. Poloţky pro měření spokojenosti v oblasti fyzického zdraví splňují vnitřní konzistenci. Test významnosti provedeme na hladině významnosti 0,05. Korelační koeficient je statisticky významný v případě, ţe je p-hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05.

100

Tabulka č. 50 - První část hypotézy č. 5 - Hodnocení spokojenosti v oblasti fyzického zdraví k době od onemocnění Spearmanovy korelace

Dvojice proměnných Doba od nemoci x Spokojenost v oblasti fyzického zdraví

počet platných

Spearman R

t (N-2)

p-hodnota

113

-0,033

-0,353

0,725

Poznámka: Označené korelace jsou významné na hladině p < 0,05.

Závěr: Na základě p – hodnoty testu (p = 0,725), která je vyšší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nelze prokázat statisticky významnou závislost mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a dobou od onemocnění.

Druhá část hypotézy č. 5 - Spokojenost v oblasti fyzického zdraví k současné léčbě V případě závislosti spokojenosti v oblasti fyzického zdraví a současnou léčbou ověříme hypotézu pomocí Kruskal – Wallisovy ANOVA. Jde totiţ o vztah nominální a poměrové proměnné, která nesplňuje normalitu dat. Tabulka č. 51 – Druhá část hypotézy č. 5 - Hodnocení spokojenosti v oblasti fyzického zdraví k současné léčbě Závislá: Spokojenost v oblasti fyzického zdraví

Dieta Dieta a léky Kombinace (dieta, léky a dialýza)

Kruskal - Wallisova ANOVA zaloţena na pořadí; spokojenost v oblasti fyzického zdraví. Nezávislá (grupovací) proměnná: současná léčba Kruskal - Wallisův test: H (2, N=113) =16,31417 p = 0,0003

Kód

Počet platných

Součet pořadí

Průměr pořadí

1

7

561,500

80,214

2

35

2498,500

71,386

3

71

3381,000

47,620

Závěr: P - hodnota Kruskal – Wallisova testu (p = 0,0003) je menší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. Lze prokázat závislost mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a současno léčbou. 101

Pomocí testů mnohonásobného porovnávání zjistíme mezi, kterými typy léčby je statisticky významný rozdíl v pocitu míry omezení. Tabulka č. 52 – Druhá část hypotézy č. 5 - Mnohonásobné porovnání

Závislá: Spokojenost v oblasti fyzického zdraví

Vícenásobné porovnání p-hodnot (oboustr.); spokojenost v oblasti fyzického zdraví Nezávislá (grupovací) proměnná: současná léčba Kruskal - Wallisův test: H (2, N=113) =16,31417 p=0,0003 Dieta Dieta a léky Kombinace R: 80,214 R: 71,386 (dieta, léky a dialýza) R:47,620

Dieta Dieta a léky Kombinace (dieta, léky a dialýza)

1,000000 1,000000

0,036100 0,001334

0,036100

0,001334

Poznámka: Označené rozdíly jsou významné na hladině p < 0,05

Závěr mnohonásobného porovnání: Statisticky významný rozdíl ve spokojenosti v oblasti fyzického zdraví je mezi léčbou kombinovanou (dieta, léky a dialýza) a léčbou „dieta“ či léčbou „dieta + léky“. Pacienti s kombinovanou léčbou se cítí v průměru více nespokojeni v oblasti fyzického zdraví.

TESTOVÁNÍ ŠESTÉ HYPOTÉZY

H60: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti sociálního zdraví a stanovenými determinantami (doba od onemocnění, současná léčba). H6A: Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti sociálního zdraví a stanovenými determinantami (doba od onemocnění, současná léčba). K šesté hypotéze se vztahují poloţky číslo 6, 8, 30, 31, 32 a 33 dotazníku.

102

První část hypotézy č. 6 - Spokojenost v oblasti sociálního zdraví k době od onemocnění V případě závislosti spokojenosti v oblasti sociálního zdraví a dobou od onemocnění ověříme hypotézu pomocí Spearmanova korelačního koeficientu a jeho testu významnosti. Jde totiţ o vztah ordinální a poměrové proměnné (průměr poloţek vypovídající o spokojnosti v oblasti sociálního zdraví), která však nesplňuje normální rozloţení. Poloţky pro měření spokojenosti v oblasti sociálního zdraví splňují vnitřní konzistenci. Test významnosti provedeme na hladině významnosti 0,05. Korelační koeficient je statisticky významný v případě, ţe je p - hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05. Tabulka č. 53 – První část hypotézy č. 6 - Hodnocení spokojenosti v oblasti sociálního zdraví k době od onemocnění Dvojice proměnných Doba od nemoci x Spokojenost v oblasti sociálního zdraví

Spearmanovy korelace počet platných

Spearman R

t (N-2)

p-hodnota

113

-0,067

-0,706

0,482

Poznámka: Označené korelace jsou významné na hladině p < 0,05.

Závěr: Na základě p - hodnoty testu (p = 0, 482), která je větší neţ hladina významnosti 0,05 nulovou hypotézu nezamítáme. Nelze prokázat statisticky významnou závislost mezi spokojeností v oblasti sociálního zdraví a dobou od onemocnění

103

Druhá část hypotézy č. 6 - Spokojenost v oblasti sociálního zdraví k současné léčbě V případě závislosti spokojenosti v oblasti sociálního zdraví a současnou léčbou ověříme hypotézu pomocí Kruskal – Wallisovy ANOVA. Jde totiţ o vztah nominální a poměrové proměnné, která nesplňuje normalitu dat.

Tabulka č. 54 – Druhá část hypotézy č. 6 - Hodnocení spokojenosti v oblasti sociálního zdraví k současné léčbě

Závislá: Spokojenost v oblasti sociálního zdraví Dieta Dieta a léky Kombinace (dieta, léky a dialýza)

Kruskal-Wallisova ANOVA zaloţena na pořadí; spokojenost v oblasti sociálního zdraví. Nezávislá (grupovací) proměnná: současná léčba Kruskal-Wallisův test: H (2, N = 113) = 1,990526 p = 0,3696

Kód

Počet platných

Součet pořadí

Průměr pořadí

1

7

561,500

73,786

2

35

1964,500

56,129

3

71

3960,000

55,775

Závěr: P - hodnota Kruskal–Wallisova testu (p = 0,3696) je větší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nelze prokázat statisticky významnou závislost mezi spokojeností v oblasti sociálního zdraví na typu současné léčby.

TESTOVÁNÍ SEDMÉ HYPOTÉZY

H70: Předpokládáme, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti psychického zdraví a stanovenými determinantami (doba od onemocnění, současná léčba). H7A: Předpokládáme, ţe existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti psychického zdraví a stanovenými determinantami (doba od onemocnění, současná léčba).

104

K sedmé hypotéze se vztahují poloţky číslo 6, 8, 28 a 29 dotazníku. Zde musíme ověřit závislost jednotlivých poloţek měřící spokojenost v oblasti psychického zdraví (spokojenost se zvládáním negativních pocitů - deprese, beznaděj, úzkost a četnost vyhledávání kontaktu) s kaţdou determinantou zvlášť (doba od onemocnění, současná léčba). Poloţky měřící spokojenost v oblasti psychického zdraví nejsou totiţ měřeny na stejné škále, nelze je logicky spojit.

První část hypotézy č. 7 - Spokojenost v oblasti psychického zdraví k době od onemocnění Poloţky měřící spokojenost v oblasti psychického zdraví a doba od onemocnění jsou ordinální proměnné. K ověření hypotézy pouţijeme Spearmanův korelační koeficient a jeho test významnosti. Test významnosti provedeme na hladině významnosti 0,05. Korelační koeficient je statisticky významný v případě, ţe je p - hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05. Tabulka č. 55 – První část hypotézy č. 7 - Hodnocení spokojenosti v oblasti psychického zdraví k době od onemocnění Spearmanovy korelace Dvojice proměnných Doba od nemoci X Spokojenost se zvládáním negativních pocitů (deprese, úzkost, beznaděj) Doba od nemoci X Četnost vyhledávání kontaktů

počet platných

Spearman R

t (N-2)

p-hodnota

113

0,245

0,48

0,033

113

-0,115

-1,22

0,225

Poznámka: Označené korelace jsou významné na hladině p < 0,05.

Závěr: Na základě statistického ověření byla prokázána statisticky významná závislost mezi spokojeností se zvládáním negativních pocitů (deprese, beznaděj, úzkost) a dobou od onemocnění. P - hodnota testu (0,033) je menší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu zamítáme. Na základě hodnoty Spearmanova korelačního koeficientu 0,245 jde o slabou pozitivní závislost. Čím je delší doba od onemocnění,

105

tím více jsou pacienti spokojeni se zvládáním negativních pocitů (deprese, beznaděj, úzkost). Závislost mezi dobou od počátku nemoci a četností vyhledáváním kontaktu prokázána nebyla. P – hodnota (p = 0,225) je zde větší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Druhá část hypotézy č. 7 - Spokojenost v oblasti psychického zdraví k současné léčbě Poloţky měřící spokojenost v oblasti psychického zdraví jsou ordinální proměnné a typ léčby je nominální proměnná. K ověření hypotézy pouţijeme Pearsonův chí-kvadrát test. Test provedeme na hladině významnosti 0,05. Pearsonův chí-kvadrát test je statisticky významný v případě, ţe je p - hodnota testu významnosti menší neţ zvolená hladina významnosti 0,05. Pro splnění předpokladů pro tento test bylo nutné sloučit některé varianty proměnných Spokojenost se zvládáním deprese (nespokojen = velmi nespokojen, nespokojen; spokojen = spokojen, velmi spokojen), Vyhledávání kontaktu (nikdy nebo někdy = nikdy, někdy; celkem často nebo neustále = celkem často, neustále). Tabulka č. 56 – Druhá část hypotézy č. 7 - Hodnocení spokojenosti v oblasti psychického zdraví k současné léčbě Pearsonovův chí-kvadrát test Determinant Současná léčba X Spokojenost se zvládáním negativních pocitů (deprese, beznaděje, úzkosti) Současná léčba X Vyhledávání kontaktu

X2 test

p-hodnota

0,734

0,974

3,674

0,452

Závěr: Na základě p – hodnot testů, které jsou vyšší neţ hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nelze tedy prokázat ţádný statisticky významný vliv současné léčby na poloţky spokojenosti v oblasti psychického zdraví (spokojenost se zvládáním negativních pocitů (deprese, beznaděj, úzkost a vyhledávání kontaktů).

106

9 DISKUZE

V této diplomové práci se zabýváme tématem Pacienti po akutním selhání ledvin. Hlavním cílem naší práce bylo zmapovat subjektivní vnímání kvality ţivota pacientů po ASL. Pro zjištění hlavního cíle jsme si stanovili 3 dílčí cíle a k nim formulovali sedm hypotéz. K získání potřebných informací pro zpracování diplomové práce byla pouţita dotazníková metoda. Dotazník měl dvě hlavní části, které měly celkem 33 poloţek. V diskuzi se tedy budeme věnovat rozboru vybraných analyzovaných poloţek v námi sestaveném dotazníku a statisticky testovaných hypotéz z empirické části. V první části diskuze budou zdůrazněna některá zjištění, která nebyla do statistického zpracování dat zařazena (slouţí k získání celkového obrazu na zkoumaný soubor respondentů). Dotazníkového šetření se zúčastnilo 61 (53,98 %) muţů a 52 (46,02 %) ţen. V rámci poloţky vzdělání má 36 (31,86 %) respondentů středoškolské vzdělání bez maturity, 31 (27,43 %) respondentů uvedlo středoškolské vzdělání s maturitou, 19 (16,81 %) respondentů získalo základní vzdělání, 15 (13,27 %) respondentů má vyšší odborné vzdělání a nejméně respondentů 12 (10,62%) uvedlo vysokoškolské vzdělání. Výsledek můţeme srovnat s průměrnou vzdělaností obyvatel ČR, kde pořadí vzdělanosti odpovídá našemu.215 Vzdělání respondentů má podle nás také velký význam na jejich zaměstnání. Vzdělaní lidé mají větší uplatnění a moţnosti na trhu práce, coţ je pro pacienty po akutním selhání ledvin velice podstatné, jelikoţ pro ně existuje řada doporučení pro vhodný výběr zaměstnání vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. Jak uvádíme v teorii, pacientům se doporučuje zaměstnání v teplém a v suchém prostředí. Vhodné je volit zaměstnání s minimální fyzickou aktivitou a ve většině případů se sníţeným pracovním úvazkem. Výhodné jsou podnikatelské práce, kde si mohou pacienti upravit sami pracovní dobu.216 215

Srov. DEMOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM, Vzdělání, [online]. 2004 – 2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: < http://demografie.info/?cz_vzdelani=> 216 Srov. LACHMANOVÁ, J., Očišťovací metody krve, s. 77.

107

V poloţkách číslo 4 a 5 dotazníku nás zajímal rodinný stav respondenta a s kým sdílí v současné době společnou domácnost. Zdravotní stav pacienta se totiţ netýká jen jeho samého a jeho vztahu k zdravotnímu personálu, ale intenzivně a často se dotýká i jeho manţelství a rodiny. Podpora rodiny má nezastupitelnou roli, a to z toho důvodu, ţe, většina pacientů proţívá výrazný stres, který je zapříčiněn nejen samostatným onemocnění a vědomím o nevyléčitelnosti choroby, ale také průvodními příznaky onemocnění a náročností léčby. 217 Byly zjištěny následující výsledky: Pro rodinný stav: v době průzkumného šetření bylo nejvíce 59 (52,21 %) respondentů ţenatých nebo vdaných. 26 (23,01 %) respondentů uvedlo moţnost ovdovělý/á, 18 (15,93 %) respondentů uvedlo rozvedený/á a 10 (8,85 %) respondentů bylo svobodných. Pro sdílení společné domácnosti: respondenti měli moţnost výběru více odpovědí. V 59 (42,75 %) odpovědích bylo uvedeno, ţe sdílí společnou domácnost spolu s manţelem/kou, v 35 (25,36 %) odpovědích byly uvedeny děti, ve 27 (19,57 %) odpovědích uvedli respondenti, ţe ţijí sami, ve 12 (8,7 %) odpovědích bylo uvedeno, ţe sdílí společnou domácnost s partnerem/kou a v 5 (3,52 %) odpovědích uvedli s rodiči. Moţnost jiné se nenacházela v ţádné odpovědi. V poloţce č. 14 jsme se zabývali, zda došlo u respondentů ke změně hmotnosti po akutním selhání ledvin. Převáţná většina 72 (63,72 %) respondentů uvedla odpověď ano, ke sníţení hmotnosti. Ne, váţím stejně, uvedlo 32 (28,32 %) respondentů. Nejméně 9 (7,96 %) respondentů označilo odpověď ano, k nárůstu hmotnosti. U pacientů se sníţenou funkcí ledvin je potřeba zvýšené pozornosti hodnotit pravidelně jejich nutriční stav. U těchto pacientů je vysoké riziko malnutrice. Multicentrické studie uvádějí, ţe v dlouhodobém dialyzačním léčení má 30 – 40 % nemocných známky malnutrice.218 Poloţka č. 16 slouţí k získání informací, jak jsou respondenti spokojeni s kvalitou svého ţivota. Téměř polovina 53 (46,90 %) respondentů, zhodnotila, ţe s kvalitou svého ţivota nejsou ani spokojeni ani nespokojeni, 33 (29,20 %) respondentů je nespokojeno s kvalitou svého ţivota, 18 (15,93 %) respondentů je

217 218

Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s. 133. Srov. SULKOVÁ, S. a kol., Hemodialýza, s. 338

108

s kvalitou svého ţivota spokojeno, 7 (6,19 %) respondentů je velmi nespokojeno s kvalitou svého ţivota a pouze 2 (1,77 %) respondenti jsou velmi spokojeni s kvalitou svého ţivota. Zde si můţeme všimnout, ţe nejvíce respondentů hodnotí svoji kvalitu ţivota neutrálně anebo, ţe jsou nespokojeni. Podobné poloţky byly hodnoceny i v jiných pracích např. Zoubková (2007) se ve své práci zaměřené na kvalitu ţivota dialyzovaných pacientů dotazovala respondentů, jak by hodnotili kvalitu svého ţivota. Z jejich výsledků je patrné, ţe nejvíce respondentů také odpovědělo neutrální moţnost a hodnotí svoji kvalitu ţivota ani jako dobrou ani jako špatnou.219 Výsledky spokojenosti s kvalitou ţivota jsou překvapující, vezmeme-li v úvahu, ţe celková kvalita ţivota je ovlivňována potřebami fyzickými, psychickými a sociálními a dalšími faktory (věk, pohlaví, rodinná situace, vzdělání, kulturní zázemí, ekonomická situace).220 A v těchto oblastech jsme zjistili spíše pozitivní výsledky. V poloţce č. 17 jsme zjišťovali spokojenost respondentů se svým zdravím. 51 (45,13 %) respondentů je se svým zdravím nespokojeno, ani spokojeno ani nespokojeno se svým zdravím je 47 (41,59 %) respondentů, velmi nespokojeno se svým zdravím je 11 (9,73 %) respondentů, spokojeno se svým zdravím jsou 3 (2,65 %) respondenti a pouze 1 (0,88 %) respondent je velmi spokojen se svým zdravím. Stejnou poloţku měla ve své práci „Faktory ovlivňující kvalitu ţivota dialyzovaných pacientů“ Loubková (2011), která se v rámci své bakalářské práce dotazovala dialyzovaných pacientů na spokojenost se svým zdravím. Výsledky z výše uvedené práce se shodují s našimi. Nejvíce respondentů je nespokojeno se svým zdravím.221 Výsledky této poloţky dopadly dle našeho očekávání. Většina lidí povaţuje zdraví za to nejcennější, co v ţivotě má. Plnohodnotné zdraví umoţňuje lidem vykonávat činnosti, které jsou pro ně v jejich ţivotě důleţité a podstatné. Neomezuje je např. při výběru zaměstnání, plnění svých koníčků, v navyklé ţivotosprávě atd.

219

Srov. ZOUBKOVÁ, B., Kvalita života dialyzovaných pacientů, [online] 2007. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: 220 Srov. SLOVÁČEK, L. Kvalita ţivota nemocných – Jeden z důleţitých parametrů komplexního hodnocení léčby. Vojenské zdravotnické listy, 2003, roč. LXXIII, č. 1, s. 6 - 9. 221 Srov. LOUBKOVÁ, R., Faktory ovlivňující kvalitu ţivota dialyzovaných pacientů [online] 2011. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:

109

Zatímco selhání ledvin vede k neočekávané a doţivotní ztrátě plnohodnotného zdraví a přináší tak s sebou řadu omezení. Vnímání zdraví jedince je také ovlivňováno jeho fyzickou, psychickou a sociální pohodou, která můţe být po selhání ledvin změněna. Poloţky týkající se spokojenosti se zdravotními sluţbami (18, 19, 20 a 21). Poloţky jsme do dotazníkového šetření zařadili, jelikoţ jsme předpokládali, ţe by eventuální celková ne/spokojenost mohla souviset s poskytováním zdravotních sluţeb, a to např. informacemi, dostupností zdravotní péče a její finanční náročností. Zjištěné výsledky popisujeme v následujících poloţkách. V poloţce číslo 18 dotazníku jsme zjišťovali spokojenost respondentů s kvalitou zdravotních sluţeb, které mají k dispozici. 65 (57,52 %) respondentů uvedlo, ţe je spokojeno, 25 (22,12 %) respondentů zvolilo neutrální odpověď ani spokojen/a ani nespokojen/a, 17 (15,04 %) respondentů uvedlo, ţe jsou velmi spokojeni, 3 (2,65 %) respondenti uvedli, ţe jsou nespokojeni a taktéţ 3 (2,65 %) respondenti uvedli, ţe jsou velmi nespokojeni s kvalitou zdravotních sluţeb, které mají k dispozici. Poloţka č. 19 se zabývá spokojeností s finanční stránkou související s respondentovou léčbou. Zjistili jsme, ţe 55 (48,67 %) respondentů uvedlo nespokojenost s finanční situací, 39 (34,51 %) respondentů uvedlo, ţe nejsou ani spokojeni ani nespokojeni s finanční stránkou související s jejich léčbou, 12 (10,62 %) respondentů

uvedlo

spokojenost

s financemi

související

s jejich

léčbou,

6 (5,31 %) respondentů je velmi nespokojeno s finanční stránkou související s jejich léčbou a pouze 1 (0,88 %) respondent uvedl odpověď velmi spokojen s finanční stránkou v souvislosti s léčbou. Podobnou otázkou se zabývala ve své bakalářské práci Loubková (2011), která se dotazovala respondentů, zda se u respondentů v souvislosti s onemocněním ledvin a dialýzou, změnila jejich finanční situace. Zjistila následující výsledky: u 23 (24 %) se finanční situace výrazně zhoršila, u 30 (31 %) se mírně zhoršila. Kdyţ porovnáme výsledky, tak v obou pracích, u více jak 50 % respondentů má onemocnění ledvin negativní vliv na finanční stránku.222

222

Srov. LOUBKOVÁ, R., Faktory ovlivňující kvalitu života dialyzovaných pacientů, [online] 2011. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:

110

Na spokojenosti s finanční stránkou má podle nás velký podíl ztráta zaměstnání respondentů, a také to, ţe většina našich respondentů je v invalidním či starobním důchodě, coţ můţe vést k problému s finanční stránkou. Dále na spokojenosti respondentů můţe mít vliv, zvýšená potřeba léků v souvislosti se selháním ledvin. K následujícímu zjištění nám slouţí poloţka č. 22 dotazníku, ve které zjišťujeme, jak moc respondenti potřebují léky, aby mohli fungovat v kaţdodenním ţivotě. Zjištěné výsledky pro potřebu léků: 40 (35,40 %) respondentů zvolilo odpověď „středně“, odpověď „hodně“ uvedlo 33 (29,20 %) respondentů, odpověď „maximálně“ uvedlo 14 (12,39 %) respondentů, odpověď „trochu“ uvedlo 24 (21,24 %) respondentů. Pouze 2 (1,77 %) respondenti nepotřebuji léky vůbec pro fungování v kaţdodenním ţivotě. Výsledky zmiňované poloţky jsme očekávali. Pacienti po selhání ledvin musí uţívat řadu léku např. erytropoetin, ţelezo, vazače fosfátu, antihypertenziva, aktivní vitamín D. U pacientů léčených dialýzou je potřeba aplikace heparinu nebo nízkomolekulárních heparinů.223 Náklady na léky tak mohou být vysoké, i kdyţ dle údajů zdravotních pojišťoven (ZP) má pojištěnec právo na výdej léků bez přímé úhrady, jde-li o léky hrazené ZP v souladu se zákonem 48/1997.224 Otázkou zůstává, jestli všechny léky spadají do této kategorie, a také výše cen a mnoţství daných léků. Nedílnou součástí finanční stránky je doprava pacienta do dialyzačního střediska. Do nejbliţšího zdravotnického zařízení, které je schopno poskytnout potřebnou péči hradí dopravu zdravotní pojišťovny. Je-li potřeba doprava do vzdálenějších zdravotnických zařízení, hradí si ji pacient sám. Ošetřující lékař můţe po posouzení zdravotního stavu indikovat doprovod pacientovi, jehoţ dopravu uhradí zdravotní pojišťovna, stejně tak jako dopravu pacienta. V indikovaných případech můţe být se souhlasem lékaře pouţito k cestě do ZZ soukromé vozidlo.225 V poloţce č. 20 jsme se dotazovali respondentů, jak jsou spokojeni s informacemi, které jsou jim poskytovány ohledně jejich zdravotního stavu. 65 (57,52 %) respondentů je spokojeno s informacemi, které jsou jim poskytovány, 23 (20,35 %) respondentů uvedlo moţnost ani spokojen ani nespokojen s podávanými informacemi, 15 (13,27 %) respondentů je velmi spokojeno s informacemi, které jsou jim poskytovány, 7 (6,19 %) respondentů je nespokojeno s informacemi, které jsou jim 223

Srov. B. BRAUN, Léky užívané při dialýze, s. 2 - 13. Srov. DUŠEK, M., Práva pacientů II, Dialog – časopis nejen pro dialyzované pacienty, 2011, č. 3, s. 11. 225 Srov. TAMTÉŢ, s. 11. 224

111

poskytovány a 3 (2,65 %) respondenti jsou velmi nespokojeni s informacemi, které jsou jim poskytovány. Srovnáme-li poloţku s průzkumem v diplomové práci „Kvalita ţivota u dialyzovaných“, kde se Bc. Kalmuková (2014) dotazovala respondentů, zda mají pocit, ţe jim byly informace týkající se jejich onemocnění a léčby poskytnuty v dostatečném mnoţství. Zjistíme, ţe nejvíce respondentů 54 (65 %) uvedlo, ano poskytnuté informace byly dostačující.226 Výzkum Bc. Kalmuková realizovala v dialyzačním středisku v Hradci Králové. Z výsledků se tedy domníváme, ţe respondenti byli edukováni o svém zdravotním stavu dostatečně, a jsou také spokojeni. Dostatek informací o faktech týkajících se onemocnění a léčby se podílí na sníţení úzkosti a strachu z neznámého a podporují tak adaptaci nemocného. Do edukace by měli být zapojeni všichni členi ošetřujícího týmu (lékaři, sestry, nutriční terapeuti, sociální pracovník a psycholog). Cílem edukace by mělo být lepší zorientování pacienta v dané situaci a poskytnutí naděje na kvalitní ţivot.227 Spokojeností s dostupností zdravotní péče jsme se zabývali v poloţce č. 21 dotazníku. Zjistili jsme, ţe 54 (47,79 %) respondentů je spokojeno s dostupností zdravotní péče, 37 (32,74 %) respondentů není ani spokojeno ani nespokojeno s dostupností zdravotní péče, 14 (12,39 %) respondentů je velmi spokojeno s dostupností zdravotní péče a 8 (7,08 %) respondentů je nespokojeno s dostupností zdravotní péče. Myslíme si, ţe důleţitou roli ve spokojenosti respondentů s dostupností zdravotní péče hraje, zda respondenti ţijí ve městě nebo na vesnici, četnost návštěv v nefrologické nebo dialyzační ambulanci a věk respondentů. V jihomoravském kraji mají respondenti moţnost na výběr z 10 dialyzačních středisek, které se nachází ve větších městech (Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Hodonín, Ivančice, Slavkov u Brna a Znojmo). V neposlední řadě si myslíme, ţe na spokojenost s dostupností zdravotní péče můţe mít také vliv, jak moc respondenti potřebují lékařskou péči, aby mohli

226

Srov. KALMUKOVÁ, N., Kvalita ţivota u dialyzovaných, [online]. 2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://theses.cz/id/yo90go/KalmukovaN_Kvalita_ivota_u_dialyzovanch_pacient_2014.pdf 227 Srov. ZNOJOVÁ, M. a SULKOVÁ, S., Hodnocení stresu u dialyzovaných pacientů, Časopis lékařů českých, 2001, č. 4, s. 108-111.

112

fungovat v kaţdodenním ţivotě. Pro zjištění této informace nám slouţí poloţka č. 23 v dotazníku. Zjištěné výsledky pro potřebu lékařské péče: 33 (29,20 %) respondentů uvedlo moţnost „hodně“, moţnost „trochu“ uvedlo 31 (27,43 %) respondentů, 30 (26,55 %) respondentů uvedlo moţnost „středně“, 19 (16,81 %) respondentů uvedlo, ţe maximálně potřebuji lékařskou péči, aby mohli fungovat v kaţdodenním ţivotě. Ţádný

z respondentů

neuvedl

moţnost,

vůbec

nepotřebuji

lékařskou

péči.

Domníváme se, ţe zjištěné výsledky mohou souviset s dispenzarizací pacientů v nefrologických nebo v dialyzačních ambulancích kam pravidelně dochází. Z našeho vzorku respondentů je 71 respondentů léčeno hemodialyzační metodou. Z toho 45 (63,38 %) respondentů musí docházet na dialýzu 3x týdně a 26 (36,62 %) respondentů 2x týdně. Nesmíme však opomíjet, ţe míru závislosti na zdravotní péči, vnímá kaţdý jedinec trochu jinak. Je moţné, ţe respondenti, i přesto, ţe musí dojíţdět 3x týdně vnímají závislost na zdravotní péči méně neţ pacienti, kteří jsou léčeni pouze dietou a léky. Následující část diskuze je zaměřena na hodnocení výsledků statistického zpracování. Pro cíl č. 1: Zjistit míru zdravotních problémů, které ovlivňují ţivot pacienta po akutním selhání ledvin, byla stanovena jedna hypotéza č. 1. Hypotéza č. 1 se zabývá závislostí mezi výskytem zdravotních problémů a stanovenými determinantami (věk, doba od nemoci, současná léčba, spokojenost s kvalitou ţivota). Pro statistické zpracování se hypotéza rozdělila do čtyř částí. První část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k věku. Na základě statistického ověření byla prokázána statisticky významná závislost mezi ztrátou citlivosti rukou nebo nohou a věkem (p = 0,002). Bylo zjištěno, že rostoucím věkem roste i intenzita obtíží se ztrátou citlivosti rukou nebo nohou. Z hlediska věku respondentů, který jsme rozdělili podle WHO do čtyř období, největší skupinu tvořenou 51 (45,13 %) respondenty, jsou respondenti v období stáří, které zahrnuje stárnutí a starý věk (nad 61 let), 34 (30,09 %) respondentů je v období středního věku (46 – 60 let), 18 (15,93 %) respondentů je v období mladého věku (31 – 45 let) a 10 (8,85 %) respondentů je v období plné dospělosti (18 – 30 let). 113

Je potřeba zdůraznit, ţe se vzrůstajícím věkem, ztrácí kaţdý lidský orgán svoji funkční

rezervu,

proto

stáří

bývá

spojeno

s vyšším

výskytem

nemocí

228,229

(komorbidita). Vlivem

patofyziologických

procesů

probíhajících

ve

stáří

dochází

k morfologickým (strukturálním) a funkčním změnám v ledvinách. Ledviny se zmenšují, dochází tak ke sníţení jejich hmotnosti, k redukci parenchymu především v kůře ledvin. Dále se sniţuje funkční masa ledvin, počet nefronů a dochází ke skleróze glomerulů. Poté změny probíhajících v ledvinách vedou k poklesu glomerulární filtrace postupně od 40 let věku a průtoku krve ledvinami. Tubulární funkční postiţení se projevuje neschopností udrţet sodíkovou bilanci. Produkce reninu a aldosteronu je také sníţena a přispívá k náchylnosti u starých jedinců k hyperkalémii. V neposlední řadě dochází k sníţení koncentrační schopnosti ledvin.230 Mezi nejdůleţitější rizikové faktory rozvoje AKI právě patří věk nad 65 let spojený s komorbiditami, niţšími fyziologickými rezervami pro vyrovnání se se zátěţí, jak uvádíme v teoretické části. U pacientů vyšší věkové kategorie s akutním selháním ledvin bylo také zjištěno vyšší riziko terminálního selhání ledvin.231 U zdravotního problému - ztráta citlivosti rukou, nohou: uvedlo 72 (63,72 %) respondentů moţnost „vůbec mě neobtěţuje“, 19 (16,81 %) respondentů uvedlo moţnost „středně mě obtěţuje“, 16 (14,16 %) respondentů uvedlo moţnost „trochu mě obtěţuje“, 6 (5,31 %) respondentů uvedlo „hodně mě obtěţuje“. Ţádný z respondentů neuvedlo moţnost „maximálně mě obtěţuje“ ztráta citlivosti rukou, nohou. Ztráta citlivosti rukou, nohou je projevem postiţení periferního nervového systému, na kterém se můţe podílet kromě jiného nevhodný metabolický stav, hypertenze, ateroskleróza. Domníváme se, ţe právě tyto příčiny vedou k zvýšenému výskytu ztráty citlivosti rukou nebo nohou ve stáří, např. ateroskleróza patří k věkově podmíněným chorobám.232

Srov. ČEVELA, R. a kol., Sociální gerontologie – úvod do problematiky, s. 114. Srov. SLEZÁKOVÁ, L. a kol., Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty I – interna, s. 128. 230 Srov. SULKOVÁ, S., Ledviny a jejich nemoci ve stáří, Lékařské listy [online]. 2003, č. 8, [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: 231 Srov. ISHANI, A., Akutní selhání ledvin zvyšuje u seniorů riziko chronického selhání ledvin, Postgraduální nefrologie [online]. 2009 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: 232 Srov. ČEVELA, R. a kol., Sociální gerontologie – úvod do problematiky, s. 120. 228 229

114

Druhá část hypotézy č. 1 Hodnocení zdravotních problémů k době od onemocnění Na základě p - hodnot testů významnosti se prokázala statisticky významná závislost mezi dobou od nemoci a svěděním pokožky (p = 0,006), suchou pokožkou (p = 0,005), mdlobami a závratěmi (p = 0,023), ztrátou citlivosti rukou nebo nohou (p = 0,002). S rostoucí dobou od nemoci roste i intenzita zmíněných zdravotních problémů. V poloţce č. 6 jsme se zabývali zjištěním, jaký čas přibliţně uplynul od doby, kdy respondent prodělal akutní selhání ledvin. Nejvíce 54 (47, 79 %) respondentů uvedlo, ţe od doby, kdy prodělali ASL uběhlo přibliţně 0,5 měsíce – 24 měsíců (do 2 let), 25 – 60 měsíců (do 5 let) a 97 – 240 měsíců (do 20 let) od prodělání ASL uvedlo 21 (18,58 %) respondentů a 17 (15,04 %) respondentů uvedlo, ţe od doby, kdy prodělali ASL uběhlo přibliţně 61 – 96 měsíců (do 8 let). V poloţce č. 10 jsme zjišťovali, které zdravotní problémy, a do jaké míry respondenty obtěţují v souvislosti se selháním ledvin. Svědění pokožky: 34 (30,09 %) respondentů uvedlo moţnost „vůbec mě neobtěţuje“, 28 (24,78 %) respondentů uvedlo moţnost „trochu mě obtěţuje“, 25 (22,12 %) respondentů uvedlo moţnost „středně mě obtěţuje“, 21 (18,58 %) uvedlo moţnost „hodně mě obtěţuje“ a nejméně 5 (4,42 %) respondentů uvedlo moţnost „maximálně mě obtěţuje“. Suchá pokožka: 40 (35,40%) respondentů uvedlo „vůbec mě neobtěţuje“, 28 (24,78 %) respondentů uvedlo „trochu mě obtěţuje“, 24 (21,24 %) respondentů uvedlo „středně mě obtěţuje, 17 (15,04 %) respondentů uvedlo „hodně mě obtěţuje“ a 4 (3,54 %) respondenti uvedli „maximálně mě obtěţuje“. Mdloby, závratě: (64,60 %) respondentů uvedlo „vůbec mě neobtěţují“, 26 (23,01 %) respondentů uvedlo „trochu mě obtěţují“, 10 (8,85 %) respondentů uvedlo moţnost „středně mě obtěţují“, 4 (3,54 %) respondenti uvedli „hodně mě obtěţují“. Ţádný z respondentů neuvedl moţnost „maximálně mě obtěţují“. Ztráta citlivosti rukou, nohou: výsledky zde neuvádíme, byly zmiňovány výše. Literatura uvádí, ţe s délkou onemocnění se sniţuje výkonost a fyzická zdatnost a obecně je niţší i orgánová a funkční rezerva. 233 Podle našich výsledků délka od onemocnění a výskyt a vzrůst intenzity obtíţí můţe být variabilní. Na některé zdravotní problémy se jedinec můţe adaptovat a 233

Srov. VIKLICKÝ, O a kol., Transplantace ledviny v klinické praxi, s. 32.

115

dokáţe je zvládnout v takové míře, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování ţivota jedince. Jiné zdravotní problémy právě, ale svoji délkou trvání mohou způsobovat zhoršení ţivota jedince. Doba od onemocnění má při výskytu zdravotních problémů svoji roli. Některé zdravotní problémy se mohou vyskytovat ihned, dojde-li k selhání ledvin a zahájením účinné terapie mohou být zmírněny, a jiné trvají i přes časně a kvalitně zahájenou léčbu. Námi zjištěné zdravotní problémy se právě, jak uvádíme v teoretické části, mohou vyskytovat jiţ od počátku selhání ledvin a postupně nabývat na intenzitě. Třetí část hypotézy č 1. - Hodnocení zdravotních problémů k současné léčbě. Statisticky významná závislost byla prokázána pouze mezi současnou léčbou a nechutenstvím (χ2 = 19,46; p = 0,013). S nechutenstvím nemá obtíţe 27 (38,03 %) respondentů léčených kombinací (dieta, léky, dialýza). Malé nechutenství deklaruje 6 (85,71 %) respondentů léčených dietou. Jiţ obtěţující nechutenství u kombinované léčby uvedlo 21 (29,58 %) respondentů. A hodně obtěţující nechutenství u téţe skupiny uvedlo 6 (17,14 %) respondentů. Pouze 1 (2,86 %) respondent léčený dietou + léky uvedl maximálně obtěţující nechutenství (viz příloha č. 2). Výsledek hypotézy je pozitivní, jelikoţ na výskytu zdravotních problémů můţe mít značný vliv dialyzační léčba a její vyváţenost. Při pouţití adekvátně nastavené léčby se výrazně sniţuje riziko vzniku nových zdravotních problémů, které by pacienty omezovaly v běţném ţivotě.234 U léčby dieta + léky je potřeba zjistit, zda léčba je dostačující, jelikoţ nechutenství můţe být prvním z varovných příznaků urémie. Zvýšený výskyt nechutenství můţe být také nepřímým příznakem deprese. Čtvrtá část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů ke spokojenosti s kvalitou ţivota. Na základě statistického ověření byla prokázána statisticky významná závislost mezi spokojeností s kvalitou života a bolesti svalů. P – hodnota testu (p = 0,042) je menší než hladina významnosti 0,05. Zjistili jsme, že s rostoucí intenzitou bolesti svalů klesá spokojenost s kvalitou života.

234

Srov. LACHMANOVÁ, J., Vše o hemodialýze pro sestry, s. 77.

116

Námi zjištěná bolest svalů je z hlavních příznaků doprovázejících postiţení pohybového systému, ke kterému dochází vlivem nutné změny ţivotního reţimu. Spolu s ním bývá často postiţen i kardiovaskulární systém. Výskyt těchto zdravotních problémů můţe zhoršit prognózu i samotnou kvalitu ţivota pacienta a mohu být limitujícími faktory fyzické zdatnosti a práce schopnosti pacienta. Z uvedených důvodů vyplývá, ţe právě bolest svalů se významně podílí na zhoršení kvality ţivota.235 Zdravotní problémy, které se nám neprokázaly v ţádné námi zjišťované hypotéze, ale byly respondenty označovány, jsou bolest na hrudi, dechové obtíţe, únava, vyčerpanost a potíţe s cévním přístupem. Pro cíl č. 2: Zjistit dopad akutního selhání ledvin na ţivotní styl jedince, byly stanoveny celkem tři hypotézy (č. 2, 3 a 4). Hypotéza č. 2 se zabývá závislostí mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (dietní omezení, omezení tekutin, domácí práce, výlety, dovolená, koníčky a zájmové činnosti, návštěva kulturního zařízení, sexuální ţivot). Zjistili jsme, že lze prokázat statisticky významnou závislost mezi současnou léčbou a zmiňovanými determinantami. Také bylo zjištěno, že pacienti s kombinovanou léčbou se cítí v průměru více omezeni. Současnou léčbu jsme zjišťovali v poloţce č. 8. 71 (62,83 %) respondentů uvedlo jako současnou léčbu kombinaci (dietní opatření, léky a dialýza), 35 (30,97 %) respondentů uvedlo jako současnou léčbu dietní opatření + uţívání léků a 7 (6,19 %) respondentů

uvedlo

jako

současnou

léčbu

dodrţování

dietních

opatření.

Výsledek jsme očekávali, při kombinované léčbě se cítí pacienti průměrně více omezeni. Musí dodrţovat přísnější reţim, neţ pacienti s jinou léčbou. Míra dopadu na jednotlivé determinanty se uvádí ve výsledcích průzkumného šetření v tabulce číslo 15 a 16. Zde uvedeme jen nejvýznamnější výsledky jednotlivých determinant. U příjmu tekutin označilo nejvíce 41 (36,28 %) respondentů moţnost hodně velký dopad. U změny stravování byl nejvíce respondenty označen středně velký dopad 45 (39,82 %). 235

Srov. MAHROVÁ, A., a kol., Kvalita ţivota dialyzovaných jedinců ČR ve vztahu k fyzické aktivitě, Kontakt, 2009, č. 11, s. 425.

117

Omezení tekutin a stravování můţeme porovnat s prací Loubkové (2011), která v rámci své bakalářské práce poloţila respondentům podobné otázky, a to jak moc respondenty omezuje dodrţování restrikce tekutin a doporučených dietních opatření v souvislosti

s onemocněním

ledvin.

Její

škála

měla

4stupňové

rozhraní

1 – vůbec mě neomezuje, 2 téměř mě neomezuje, 3 mírně mě omezuje a 4 zásadně mě omezuje. V její analýze výsledků byla uváděná u omezení tekutin 42 (43,5 %) respondenty moţnost, zásadně mě omezují a u dietních opatření uvedlo 46 (47,5 %) respondentů moţnost mírně mě omezují. Kdyţ srovnáme výsledky, můţeme říci, ţe respondenti pociťují, ţe selhání ledvin má u nich značný dopad na změnu příjmu tekutin a menší na změnu stravování.236 U schopnosti provádět domácí práce byl nejvíce označován 35 (30,97 %) respondenty také středně velký dopad. Při středně velkém dopadu si můţeme představit, ţe tito pacienti jsou sice ovlivněni, ale stále jsou schopni domácí práce provádět, tedy se o sebe v rámci svojí diagnózy postarat. U volnočasových aktivit byly nejpočetnější výsledky následující. U cestování označilo nejvíce respondentů 26 (23,01 %) hodně velký dopad, u návštěv kulturních zařízení byl nejvíce označen 55 (48,67 %) respondenty vůbec ţádný dopad, a co se týče věnování se svým koníčkům a zájmům byla nejvíce 35 (30,97 %) respondenty označena moţnost, ţe mělo selhání ledvin pouze trochu dopad. Omezením v cestování se ve své diplomové práci zajímala Bc. Lindenthalová (2010), která se dotazovala dialyzovaných pacientů, zda jim změnilo onemocnění ledvin, dialýza moţnost cestovat. Respondenti měli na výběr 5 moţností (vůbec ne, spíše ne, středně, většinou ano a zcela). Z její analýzy vyplývá, ţe značné procento respondentů tj. 31,7 % uvedlo zcela a 34,1 % uvedlo většinou ano. I my máme ve svých výsledcích nejvíce procent u moţnosti hodně (23,01 %) a maximálně (18,58 %).237 Zde je nutné podotknout, ţe odpovědi respondentů mohli být do určité míry ovlivněny, tím zda jsou edukováni o tzv. rekreační (prázdninové dialýze).

236

Srov. LOUBKOVÁ, R., Faktory ovlivňující kvalitu života dialyzovaných pacientů, [online] 2011. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: 237 Srov. LINDENTHALOVÁ, T., Kvalita ţivota dialyzovaných nemocných, [online]. 2010 [cit. 2015-03-28] Dostupné z:

118

Na cestování má také podle nás značný vliv četnost návštěv v dialyzační ambulanci, kam respondenti s kombinací léčby (dieta, léky, dialýza) navštěvují 2x nebo 3x týdně. Na věnování se koníčkům a zájmům jsme měli spíše kladné výsledky a respondenti uváděli, míru dopadu selhání ledvin -

vůbec, trochu či středně. Náš

výsledek je překvapující, očekávali jsme, ţe respondenti spíše budou volit negativní dopad na zájmy a koníčky tak, jak zjistila v diplomové práci Bc. Lindenthalová (2010). Ve své práci měla také následující poloţku: domníváte se, ţe jste v důsledku onemocnění ledvin museli omezit zájmy a aktivity. V její analýze výsledků byla uvedena moţnost „ano“ u 91 (55,5 %) respondentů, moţnost „spíše ano“ u 31,18 % respondentů, spíše ne u 32 (18,5 %) respondentů a moţnost „ne“ u 10 (6,1 %) respondentů.238 Na dopad v sexuálním životě selhání ledvin nemělo u 58 (51,33 %) respondentů vůbec ţádný dopad. Dopad selhání ledvin na sexuální ţivot, jsme opět porovnali s prací Loubkové (2011), která oslovila respondenty, aby s 5 moţnostmi předem daného výběru, označili, v čem pro ně dialýza přestavuje největší omezení. Pouze u 16, 4 (%) respondentů byla označena i moţnost sexuální ţivot. 239 V našem výzkumu jsme také zjistili, minimální dopad selhání ledvin na sexuální ţivot. Domníváme se, ţe to můţe souviset s větším počtem našich respondentů v období stáří. V Hypotéze č. 3 jsme zjišťovali, zda existuje statistická významná závislost mezi současnou léčbou a stanovenými determinantami (kouření, alkohol, sportovní aktivity). Bylo zjištěno, že na základě p - hodnot, které jsou všechny větší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nelze prokázat žádný statisticky významný vliv současné léčby na stanovené determinanty (kouření, alkohol, sportovní aktivity). Zda mělo akutní selhání vliv na kouření cigaret, jsme zjišťovali poloţkou č. 12 dotazníku. Zjištěné výsledky jsou, ţe 58 (51,33 %) respondentů odpovědělo ne, nekouřil/a jsem, 22 (19,47 %) respondentů odpovědělo ano, omezil/a jsem kouření, 238

Srov. LINDENTHALOVÁ, T., Kvalita ţivota dialyzovaných nemocných, [online]. 2010 [cit. 2015-03-28] Dostupné z: 239 Srov. LOUBKOVÁ, R., Faktory ovlivňující kvalitu života dialyzovaných pacientů, [online] 2011. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:

119

17 (15,04 %) respondentů odpovědělo ano, přestal/a jsem kouřit, 15 (13,27 %) respondentů odpovědělo ne, kouřím stejně. Pouze 1 (0,88 %) respondent uvedl ano, začal/a jsem kouřit. Kouření způsobuje u onemocnění ledvin 2x rychlejší sniţování funkce ledvin. Podle epidemiologických studií je prevalence kouření u dialyzovaných pacientů v Evropě odhadována na 35 – 40 %. Ukazuje se také, ţe existuje závislost mezi kouřením a mortalitou pacientů v dialyzačním programu. U exkuřáků je riziko podstatně niţší, a proto řádná edukace pacientů je zde na místě.240 Poloţka č. 13 se zabývá konzumací alkoholu. 56 (49,56 %) respondentů odpovědělo ne, pil/a jsem příleţitostně (oslavy) a stejně tak i nyní, 31 (27,43 %) dotázaných respondentů uvedlo odpověď ano přestal/a jsem konzumovat veškerý alkohol, 24 (21,24 %) respondentů odpovědělo ne, byl/a jsem abstinent. Nejméně 2 (1,77 %) respondenti uvedli moţnost ano, začal/a jsem pít alkohol. Ţádný (0 %) respondent neuvedl moţnost jiné. Výsledky jsou pozitivní, a můţeme tak říci, ţe pacienti jsou pravděpodobně v obou oblastech správně edukováni o rizicích a dopadech kouření a alkoholu a jejich vlivu na zdraví. Sportovní aktivity zjišťované poloţkou č. 15 dotazníku mají následující výsledky: 47 (41,59 %) respondentů uvedlo, ţe selhání ledvin je omezuje ve sportovních aktivitách, 41 (36,28 %) respondentů uvedlo, ţe nesportují a pouze 25 (22,12 %) respondentů uvedlo, ţe selhání ledvin je neomezuje ve sportovních aktivitách. Respondenti uvedli, ţe selhání ledvin je nejvíce omezuje v běhu, lyţování a v cvičení ve fitness centrech. Z kolektivních sportů uváděli respondenti fotbal, hokej a volejbal. 2x uvedli respondenti plavání, chůzi, jízdu na kole, tenis, brusle a šachy. 1x se vyskytlo omezení v horolezectví, gymnastice, košíkové, motokrosu a piškvorkách. Odpovědi respondentů jsou velmi diskutabilní, jelikoţ nám psali i sporty, které při selhání ledvin nejsou zakázané, ale naopak vhodné např. plavání, chůze, jízda na kole. Na druhou stranu musíme brát v potaz, ţe nevíme, jaký je celkový zdravotní stav pacienta, a jak moc sportoval, neţ u něho došlo k akutnímu selhání ledvin. Také

240

Srov. DUSILOVÁ-SULKOVÁ, S., Kouření a ledviny, Lékařské listy, [online]. 2014, č. 6, [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/koureni-a-ledviny-171510

120

piškvorky a šachy v tomhle případě nelze brát jako sportovní aktivity, i kdyţ nám je do této kategorie respondenti zařadili. Hypotéza č. 4 se zabývá závislostí mezi četností návštěv v nefrologické nebo dialyzační ambulanci a změnou zaměstnání jedince. Analýzou dat byla zjištěna statisticky významná závislost mezi četností návštěv v nefrologické nebo dialyzační ambulanci a změnou zaměstnání jedince. Zjistili jsme také, že podíl lidí v invalidním důchodě či neschopných práce s kontrolami při dialýze je statisticky významně vyšší než lidí v invalidním důchodě či neschopných práce s jinou frekvencí kontrol. Stejně tak je to u lidí ve starobním důchodě. S typem léčby souvisí četnost návštěv respondentů u nefrologického lékaře, kterou jsme zjišťovali poloţkou č. 9 dotazníku. Nejvíce 71 (62,83 %) respondentů označilo, moţnost jiné, kde uváděli, ţe nefrologický lékař je kontroluje při kaţdé probíhající dialýze (u 26 (36,62 %) respondentů probíhá 2x týdně a u 45 (63,38 %) respondentů 3x týdně), 14 (12,39 %) respondentů odpovědělo, ţe na kontroly k nefrologickému lékaři chodí 1x měsíčně, 12 (10,62 %) respondentů odpovědělo, ţe tyto kontroly absolvují 1x za čtvrt roku, 9 (7,96 %) respondentů odpovědělo, ţe na kontroly k nefrologickému lékaři chodí 1x za půl roku, 7 (6,19 %) respondentů odpovědělo, ţe tohoto lékaře navštěvuje 1x za rok. Četnost návštěv 1x týdně neuvedl nikdo. Poloţkou č. 7 jsme zjišťovali, jak onemocnění ledvin ovlivnilo zaměstnání respondentů. 44 (38,94 %) respondentů označilo moţnost nijak, jsem ve starobním důchodě, 30 (26,55 %) respondentů označilo moţnost nyní jsem v invalidním důchodě. Moţnosti, pracuji nadále ve stejném zaměstnání na plný úvazek a jsem v pracovní neschopnosti uvedlo 14 (12,39 %) respondentů, 6 (5,31 %) respondentů uvedlo, ţe pracuje v jiném zaměstnání na částečný úvazek a 5 (4,42 %) uvedlo, ţe pracuje v jiném zaměstnání na plný úvazek. Moţnosti pracuji nadále ve stejném zaměstnání na částečný úvazek, přišel jsem o zaměstnání, nijak, jsem student a jiné neuvedl ţádný respondent. Pro zajímavost můţeme uvést, ţe byla provedena studie, které se zúčastnilo 38 nizozemských dialyzačních center. Zjišťovalo se, jaký vliv má dialyzační léčba na změnu zaměstnání u pacientů v průběhu prvního roku. A bylo zjištěno, ţe po jednom

121

roce poklesne podíl zaměstnanosti u dialyzovaných pacientů z 38 % na 25 %.241 Jiné statistiky ukazují, léčba dialýzou vede ke ztrátě zaměstnání aţ okolo 22 % nemocných.242 Se změnou nebo ztrátou zaměstnání dochází k poklesu ekonomické úrovně rodiny pacienta, coţ můţe být značným problémem u muţů produktivního věku. Třetím a posledním cílem, bylo zhodnotit spokojenost pacienta po ASL v jednotlivých oblastech ţivota (fyzické zdraví, psychické zdraví, sociální zdraví). K tomuto cíli jsme si stanovili celkem tři hypotézy (č. 5, 6 a 7). V hypotéze č. 5 jsme se zabývali závislostí mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a stanovenými determinantami (doba od onemocnění, současná léčba). Spokojenost v oblasti fyzické zdraví jsme zjišťovali otázkami č. 24, 25, 26 a 27 dotazníku. Spokojenost s pracovním výkonem: nejvíce 43 (38,5 %) respondentů uvedlo, ţe je nespokojeno, a ani spokojeno ani nespokojeno se svým pracovním výkonem, 17 (15,04 %) respondentů uvedlo, ţe je spokojeno se svým pracovním výkonem, 9 (7,96 %) respondentů uvedlo, ţe je velmi nespokojeno v této oblasti a pouze 1 (0,88 %) z respondentů uvedl, ţe je velmi spokojen se svým pracovním výkonem. Spokojenost s energií: 57 (50,44 %) respondentů uvedlo, ţe je nespokojeno s tím, kolik mají energie, 10 (8, 85 %), 35 (30,97 %) respondentů uvedlo neutrální moţnost, ţe nejsou ani spokojeni ani nespokojeni s tím, kolik mají energie, 9 (7,96 %) respondentů uvedlo, ţe je velmi nespokojeno s tím, kolik mají energie a 2 (1,77 %) respondenti

uvedli,

ţe

jsou

velmi

spokojeni

se

svojí

ţivotní

energií.

Spokojenost se spánkem: 38 (33,63 %) respondentů uvedlo, ţe je nespokojeno, a ani spokojeno ani nespokojeno se svým spánkem, 23 (20,35 %) respondentů uvedlo, ţe je spokojeno se svým spánkem, 12 (10,62 %) respondentů uvedlo, ţe je velmi nespokojeno a pouze 2 (1,77 %) respondenti uvedli, ţe jsou velmi spokojeni se svým spánkem.

241

Srov. MANEN VAN JG, KOREVAAR JC et al., Changes in end-stage renal disease patients during their first year of dialysis, Journal of the internationla society for Peritoneal dialysis [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: 242 Srov. DIALÝZA, Psychologická poradna, [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:

122

Literatura uvádí, ţe aţ 80 % dialyzovaných pacientů uvádí poruchy spánku.243 Také proběhlé studie zaměřené na kvalitu spánku, tvrdí, ţe nejhorší kvalita spánku je prokázána u pacientů dialyzovaných v porovnání s běţnou populací.244 Spokojenost se schopností provádění kaţdodenních činností (hygiena, oblékání): 40 (35,40 %) respondentů, ţe je spokojeno se svou schopností provádět kaţdodenní činnosti, 28 (24,78 %) respondentů uvedlo, ţe je velmi spokojeno se svou schopností provádět kaţdodenní činnosti. Dále 26 (23,01 %) respondentů uvedlo, ţe není ani spokojeno ani nespokojeno se svojí schopností provádět kaţdodenní činnosti a pouze 1 (0,88 %) respondent je velmi nespokojen se svou schopností provádět kaţdodenní činnosti. Výsledky poloţek týkající se doby od nemoci a současnou léčbou uţ jsme v diskuzi rozebrali výše, proto je zde uţ neuvádíme. Pro statistické zpracování se hypotéza rozdělila na dvě části. První část hypotézy č. 5 - Spokojenost v oblasti fyzického zdraví k době od nemoci. Na základě p - hodnoty (0,725), která je větší než hladina významnosti 0,05, nulovou hypotézu nezamítáme. Nelze prokázat statisticky významnou závislost mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a dobou od nemoci. Druhá část hypotézy č. 5 - Spokojenosti v oblasti fyzického zdraví k současné léčbě. Na základě p - hodnoty (0,0003), která je menší, než hladina významnosti 0,05, lze prokázat závislost mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a současnou léčbou. Také jsme zjistili, že pacienti s kombinovanou léčbou (dieta, léky, dialýza) se cítí v průměru více nespokojeni v oblasti fyzického zdraví. Délka onemocnění a hemodialyzační léčba s sebou přináší spousty zdravotních problémů, které mají značný vliv na fyzickou zdatnost a práceschopnost. Můţeme si všimnout, ţe poloţky, kterými vyhodnocujeme v oblasti fyzické zdraví, nám vyšly aţ na jednu spíše negativně. První část hypotézy č. 5 se nám nepotvrdila a myslíme si, ţe

243

Srov. KATHY P. PARKER, Sleep disturbances in dialysis patients, Sleepmedicine Rewiews [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: 244 Srov. EDUARD A. ILIESA et al., Quality of sleep and health-related quality of life in hemodialysis patients, Nephrology Dialysis Transplantation [online]. 2002 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z:

123

velkou roli zde měl náš vzorek respondentů, u kterých uplynula doba od selhání ledvin teprve 0,5 měsíců – 24 měsíců (do 2 let). Šestá hypotéza byla zaměřena na zjištění závislosti mezi spokojeností v oblasti sociálního zdraví a stanovenými determinantami (doba od onemocnění, současná léčba). Ke zjištění spokojenosti v oblasti sociálního zdraví jsme měli v dotazníku 4 poloţky číslo 30, 31, 32 a 33. Výsledky současné léčby a doby od onemocnění jsou uvedeny v tabulkách č. 10 a 8. Spokojenost s podporou rodiny: 55 (48,67 %) a 27 (23,89 %) respondentů je spokojeno a velmi spokojeno s podporou rodiny, 19 (16,81 %) respondentů není ani spokojeno ani nespokojeno s podporou rodiny, 10 (8,85 %) respondentů je nespokojeno s podporou rodiny a 2 (1,77 %) respondenti jsou velmi nespokojeni s podporou, kterou jim poskytuje rodina. Spokojenost s podporou přátel: 42 (37,17 %) respondentů uvedlo, ţe je spokojeno s podporou svých přátel, 39 (34,51 %) respondentů uvedlo, ţe není ani spokojeno ani nespokojeno s podporou svých přátel, 17 (15, 04 %) respondentů uvedlo, ţe je nespokojeno s podporou svých přátel, 12 (10, 62 %) respondentů je velmi spokojeno s podporou od svých přátel a 3 (2,65 %) respondenti jsou velmi nespokojeni s podporou od svých přátel. Spokojenost s podporou rodiny a přátel můţeme porovnat s diplomovou prací Bc. Lindenthalové (2010), která měla ve své práci otázku zahrnující spokojenost s podporou rodiny a přátel. V analýze výsledků uváděla následující zjištění: 67,8 % respondentů je spokojeno, 19,5 % respondentů je velmi spokojeno, 7,9 % respondentů není ani spokojeno ani nespokojeno, a po 4 % respondentech bylo uvedena moţnost nespokojen a velmi nespokojen. V obou našich prací jsme zjistili pozitivní výsledky v oblasti spokojenosti s podporou přátel a rodiny.245 Spokojenost s osobními vztahy: 39 (34,51 %) respondentů zvolilo odpověď „ani spokojen ani nespokojen“, 36 (31, 86) respondent označilo odpověď „spokojen“, 18 (15,93 %) respondentů označilo odpověď „velmi spokojen“, 17 (15,04 %) respondentů označilo odpověď „nespokojen“ a 3 (2,65 %) respondenti označili odpověď velmi nespokojen se svými osobními vztah. 245

Srov. LINDENTHALOVÁ, T., Kvalita života dialyzovaných nemocných, [online]. 2010 [cit. 2015-03-28] Dostupné z:

124

Spokojenost respondentů s pomocí, které se jim dostává od personálu zdravotnických zařízení: polovina 50 (44,25 %) respondentů uvedla moţnost spokojen/a, 35 (30,97 %) respondentů uvedlo moţnost velmi spokojen/a, 23 (20,35 %) respondentů uvedlo moţnost ani spokojen/a ani nespokojen/a, 5 (4,42 %) respondentů uvedlo moţnost nespokojen/a. Ţádný z respondentů neuvedl moţnost velmi nespokojen s pomocí, které se mu dostává od zdravotnického personálu veškerých zdravotnických zařízení, které navštěvuje. Pro statistické zpracování se hypotéza rozdělila také na dvě části. První část hypotézy č. 6 - Spokojenost v oblasti sociálního zdraví k době od nemoci. Na základě p - hodnoty testu významnosti se neprokázala statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti sociálního zdraví a dobou od nemoci (p = 0,482). Druhá část hypotézy č. 6 - Spokojenost v oblasti sociálního zdraví k současné léčbě. Na základě p - hodnoty (0,3696), nelze prokázat statisticky významnou závislost mezi spokojeností v oblasti sociálního zdraví a současnou léčbou. Oblast sociálního zdraví dopadla celkově velice pozitivně. Kladně vyšly veškeré poloţky, které jsme zařadili do oblasti spokojenost se sociálním zdravím. A hypotézy se nám proto nepotvrdily. Hypotéza č. 7 nám zjišťovala, zda existuje statisticky významná závislost mezi spokojeností v oblasti psychického zdraví a stanovenými determinantami (doba od onemocnění, současná léčba). K vyhodnocení spokojenosti v oblasti psychického zdraví jsme měli v dotazníku dvě poloţky č. 28 a 29. Vyhodnocení poloţek současná léčba a doba od onemocnění zde nejsou uvedeny (viz tabulka č. 10 a 8). V poloţce č. 28 jsme zjišťovali spokojenost respondentů se svou schopností zvládat negativní pocity (deprese, stres, beznaděj, úzkost). 52 (46,02 %) respondentů uvedlo neutrální odpověď, ani spokojen/a ani nespokojen/a, 28 (24,78 %) respondentů uvedlo odpověď nespokojen/a, 26 (23,01 %) respondentů uvedlo moţnost spokojen/a, 4 (3,54 %) respondenti uvedli moţnost velmi spokojen a 3 (2, 65 %) respondenti uvedli moţnost velmi nespokojen.

125

V poloţce č. 29 jsme se dotazovali na častost vyhledávání kontaktů respondentů s lidmi se stejným zdravotním problémem. 39 (34,51 %) respondentů uvedlo, ţe nikdy nevyhledávají kontakt s lidmi se stejným zdravotním onemocněním. Moţnost někdy uvedlo 35 (30,97 %) respondentů, 22 (19,47 %) respondentů uvedlo moţnost středně, 9 (7,96 %) respondentů uvedlo moţnost celkem často a 8 (7,08 %) respondentů uvedlo, ţe neustále vyhledávají kontakt s lidmi se stejným zdravotním onemocněním. Pro statistické zpracování jsme rozdělili hypotézu na dvě části. Dále jsme ověřili závislost jednotlivých poloţek hodnotící spokojenost v oblasti psychického zdraví (spokojenost se zvládáním negativních pocitů, vyhledávání kontaktu) s kaţdou determinantou zvlášť, jelikoţ poloţky měřeny na stejné škále. Vyhodnocení poloţek současná léčba a doba od onemocnění zde není uvedena. První část hypotézy č. 7 - Spokojenosti v oblasti psychického zdraví k době od onemocnění. a) Spokojenosti v oblasti psychického zdraví (spokojenost se schopnosti zvládat negativní pocity) k době od onemocnění. Na základě p - hodnot testu významnosti se prokázala statisticky významná závislost (p = 0,033) mezi spokojeností se zvládáním negativních pocitů (deprese, beznaděj, úzkost) a dobou od nemoci (začátku léčby). Bylo také zjištěno, že čím je delší doba od počátku nemoci, tím více jsou pacienti spokojeni se zvládáním deprese. Výsledek této hypotézy jen potvrzuje, ţe pacienti na počátku onemocnění mají ne jednu velkou úlohu a to, ţe se musí smířit s trvalou a postupně zhoršující se nemocí, vyrovnat se s komplikacemi a obtíţemi, které sebou onemocnění i léčba přináší, strachem a nejistotou z dalšího osudu či novým ţivotním stylem.246 Kaţdý pacient tak má před sebou nelehkou cestu, při které je pro něj právě významná podpora rodiny, přátel a zdravotnického personálu. b) Spokojenosti v oblasti psychického zdraví (častost vyhledávání kontaktů) k době od onemocnění. Závislost mezi dobou od počátku nemoci a vyhledáváním kontaktu prokázána nebyla (p = 0,225). Na základě výsledku této části hypotézy můţeme předpokládat, ţe u pacientů nedošlo vlivem onemocnění k oslabení mezilidských vztahů. A proto nepociťuje

246

Srov. SULKOVÁ, S a kol., Hemodialýza, s. 517.

126

nutnost vyhledávat nové kontakty se stejným onemocněním. Výsledek nám tak souhlasí s hypotézou 6 týkající se sociálního zdraví. Druhá část hypotézy č. 7 - Spokojenosti v oblasti psychického zdraví k současné léčbě. a) Spokojenosti v oblasti psychického zdraví (spokojenost se schopnosti zvládat negativní pocity) k současné léčbě. Na základě p - hodnot testu významnosti se neprokázala statisticky významná závislost (p = 0,974) mezi spokojeností se zvládáním negativních pocitů (deprese, beznaděj, úzkost) a současnou léčbou. b) Spokojenosti v oblasti psychického zdraví (častost vyhledávání kontaktů) k současné léčbě. Závislost mezi vyhledáváním kontaktu a současnou léčbou nebyla také prokázána (p = 0,452). Zde nás výsledek překvapil, čekali bychom, ţe pacienti s kombinovanou léčbou právě budou více nespokojeni se zvládáním negativních pocitů, a budou při probíhající dialýze navazovat kontakty s ostatními pacienty. V diplomové práci Bc. Lindenthalové (2010) se můţeme dozvědět, jak často dialyzovaní pacienti proţívají negativní pocity (beznaděj, úzkost, depresi). 82 % respondentů uvádí, ţe negativní pocity proţívají někdy, 18 % respondentů uvedlo středně, 16,5 % respondentů uvedlo celkem často, 12,8 % respondentů uvedlo nikdy a 1,8 % respondentů uvedlo neustále.247

247

Srov. LINDENTHALOVÁ, T., Kvalita života dialyzovaných nemocných [online]. 2010 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:

127

10 NÁVRH NA ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Na základě zjištěných nedostatků, bychom chtěli navrhnout některá doporučení, která budou k dispozici zdravotnickým zařízením, kde probíhal sběr dat. Zdravotnická zařízení tak budou mít moţnost podílet se na zlepšení v následujících oblastech, ve kterých byly zjištěny nedostatky. V první řadě bychom, chtěli poukázat na problematiku nespokojenosti respondentů se zvládáním negativních pocitů (deprese, úzkost, beznaděj). K této problematice bychom chtěli doporučit: 1) Přítomnost klinického psychologa na kaţdém dialyzačním středisku, se kterým by měl pacient moţnost si pohovořit. Pomáhal by pacientovi překonat nelehkou situaci a nacházet způsob, jak dále ţít plnohodnotný ţivot. Pokud je psycholog v daném zdravotnickém zařízení, měl by být k dispozici standardně pro „nové“ pacienty po akutním selhání ledvin. 2) Ve všech nefrologických ambulancích by měla probíhat řádná edukace pacientů a standardně by měl být pacientům doporučován psycholog. Je potřeba informovat pacienty, ţe tento postup je u jejich diagnózy zcela běţný. 3) Je potřeba zapojit všeobecné sestry i lékaře, aby se aktivně zajímali o psychickou stránku pacienta. Komunikovali s pacientem o jeho pocitech a obtíţích v souvislosti se selháním ledvin. V průběhu dlouhodobé léčby (u dialyzovaných pacientů) se mezi zdravotnickým personálem a pacientem se vytváří různě silné mezilidské vazby. Všeobecná sestra se stává jednou z blízkých osob pacienta. Aktivně můţe řešit problémy, se kterými se jí pacient svěřuje. 4) Neopomíjet rodinu respondenta a i jí nabídnout případnou pomoc v této oblasti, a také ji obezřetně přimět, aby byla oporou pro pacienty. 5) Seznámit důkladně pacienty s léčebným reţimem - veškerých moţnostech léčby, závaţnosti stavu, jaké potíţe a problémy mohou nastat v průběhu léčby, protoţe nevědomost můţe vést ke vzniku negativních pocitů a zhoršení tak psychického zdraví jedince. 128

Dalším negativním zjištěním byla nespokojenost respondentů, v oblasti fyzického zdraví v závislosti na současné léčbě. Zjistilo se, ţe v průměru se více cítí nespokojeni respondenti, jejichţ léčba zahrnuje dialýzu. Zde navrhujeme: 1) Podporovat aktivní ţivot respondentů, který pomůţe k udrţení určitého rozsahu soběstačnosti potřebné pro vykonávání

kaţdodenních činností (hygiena,

oblékání, domácí práce jako vaření, nákup). Umoţnit pacientům spolupráci s fyzioterapeutem. 2) Edukovat respondenty o vhodných a nevhodných sportovních aktivitách, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu a druhu léčby. 3) Doporučit a informovat respondenty o moţnostech navštěvovat Sportovní klub dialyzovaných a transplantovaných, který se výrazně snaţí pomoci pacientům udrţet si své fyzické zdraví.248 4) Informovat jak správně relaxovat, odpočívat během dne, a dodrţovat pravidelný denní reţim pro zachování dostatečné energie po celý den. Problematika ţivotního stylu jedince Změna zaměstnání 1) Informovat respondenty o moţnostech zaměstnání, které lze vykonávat i po akutním selhání ledvin. 2) Seznámit je s podmínkami, které by měly dodrţovat při nutnosti výběru nového zaměstnání. Příjem tekutin a dietní omezení a zjištěný pokles tělesné hmotnosti 1) Edukace pacientů v této oblasti musí být neustále opakována. Dietní doporučení včetně příjmu tekutin vycházejí ze stanovené funkce ledvin. 2) Informovat respondenty o vhodných a nevhodných potravinách a denním mnoţství základních sloţek potravy, které mohou přijímat na základě zvolené terapie (dieta; dieta + léky; kombinace – dieta, léky, dialýza). 248

Srov. NEMOCNICE NA HOMOLCE, Sportovní klub dialyzovaných a transplantovaných [online]. 2015 [2015-04-03]. Dostupné z:

129

3) Nabídnout respondentům pomoc se sestavením kvalitního jídelníčku nutričním terapeutem. 4) Doporučit příručky, tabulky a sestavené jídelníčky, týkající se přehledu potravin a jejich sloţení. 5) Provádět

u

respondentů

pravidelný

nutriční

screening

zahrnující

antropometrické, klinické a laboratorní vyšetření, a zabránit tak moţnému rozvoji malnutrice. 6) Informovat o nutnosti dodrţování příjmu tekutin na základě denní diurézy. 7) Doporučit pacientům vést si deník týkající se příjmu a výdej tekutin tzv. bilanční list. 8) Poradit respondentům moţné způsoby, jak sníţit pocit ţízně (omezit příjem soli, cucání kousku ledu, kyselé bonbóny, ţvýkačky bez cukru, rozţvýkané zrnko kávy, které zvyšuje tvorbu slin, vypláchnutí úst vodou). 9) Upozornit respondenty, ţe do denního mnoţství přijatých tekutin se také započítávají polévky, jogurty, ovoce a zelenina a omáčky. Volnočasové aktivity (dovolená, výlety, návštěva kulturního zařízení, koníčky a zájmy). V této oblasti volnočasových aktivit jsme zaznamenali, ţe selhání ledvin má u respondentů značný dopad na dovolenou a výlety. 1) Seznámit respondenty s moţností vyuţití rekreační (prázdninové) dialýzy. 2)

Informovat, ţe při vyuţití této sluţby mohou pacienti cestovat po ČR, ale i do zahraničí (Slovensko, Maďarsko, Francie Chorvatsko).

3) Doporučit respondentům internetové odkazy, starším respondentům dodat tištěný materiál, kde se o následující sluţbě dočtou více. (např. kam přesně mohou vycestovat, způsoby platby, jaká potvrzení je potřeba si zajistit atd.). 4) Poskytnout respondentům kontakt např. na společnost Fresenius medical care Sexuální život 1) Neopomíjet na tuhle oblast a nabídnout a zajistit respondentům spolupráci se sexuologem, či gynekologem. Problémy se mohou objevit u respondentů při jakémkoliv způsobu terapie. Je potřeba si uvědomit, ţe jde o intimní téma a 130

ne všichni pacienti se chtějí svěřovat, ale je třeba při komunikaci s pacientem zmínit i toto téma. Další problematikou jsou zdravotní problémy, které se u respondentů ve větší či menší míře vyskytují. Zde navrhujeme: 1) Informovat respondenty o základních zdravotních problémech, které mohou souviset s léčebným reţimem. Zaměřit se hlavně na včasné rozpoznání základních příznaků jednotlivých onemocnění, příčiny vzniku a moţnosti léčby, popř. komplikací. 2) Edukovat respondenty o důleţitosti včasného vyhledání odborné lékařské pomoci, v případě výskytu zdravotních problémů. 3) Seznámit respondenty s uremickým syndromem, který se můţe rozvinout při nevhodné nebo nedostačující léčbě. Problematika spokojenosti se zdravotními sluţbami. Respondenti jsou převáţně spokojeni s kvalitou zdravotních sluţeb, které mají k dispozici a s informacemi, které jim zdravotní personál poskytuje. Nespokojenosti se objevují v oblasti finanční stránky související s jejich léčbou. Zde bychom doporučovali: 1) Informovat respondenty o moţných příspěvcích zdravotních pojišťoven, co se týče léků, a dopravy. 2) Zajistit na dialyzačních centrech a nefrologických ambulancích dostatečné mnoţství časopisů a článků, které by se respondenti mohli prostudovat např. Stěţeň, NephroCare – péče o mne, Dialog).

131

ZÁVĚR

Jak uţ bylo mnohokrát zmíněno, diplomová práce je zaměřena na ţivoty pacientů po akutním selhání ledvin. Většina studií zaměřených na ţivoty pacientů po selhání ledvin, jsou brány z pohledu věku pacienta. U starších jedinců bývá z medicínského pohledu vnímána objektivně niţší kvalita ţivota, především díky špatnému funkčnímu stavu, je však potřeba upozornit, ţe tito pacienti proţívají více spokojenosti a pozitivních emocí neţ mladší jedinci, byť fyzicky výkonnější. Ve stáří má také jedinec větší pocit vyrovnanosti, který vyplývá z plně proţitého ţivota ve smyslu splnění základních ţivotních úkolů. My jsme náš průzkum spíše postavili na tom, jaký vliv má současná léčba a doba od prodělání nemoci na ţivoty jedinců. Hlavním cílem naší práce tedy bylo zmapovat subjektivní vnímání kvality ţivota u pacientů po akutním selhání ledvin. Naše výsledky jsou velice variabilní, je to dáno tím, ţe kaţdý jedinec má jiný ţebříček hodnot, pohled na ţivot a postoj k tomu, ţe bude muset ţít s určitým onemocněním, které sebou přináší řadu omezení. Je potřeba si uvědomit, ţe akutní selhání ledvin způsobuje nečekaný a různě rozsáhlý zásah do ţivota jedince jakéhokoliv věku. V následujícím textu uvádíme nejvýznamnější výsledky našeho šetření. Prvním cílem bylo: zjistit míru zdravotních problémů, které ovlivňují ţivot pacienta po akutním selhání ledvin. Našim

průzkumem

jsme

zjistili

větší

výskyt

zdravotních

problémů

u respondentů, u kterých uplynula delší doba od počátku onemocnění (8 - 20 roků), na rozdíl od pacientů, kteří byli krátkou dobu po inzultu (0,5 měsíců aţ 2 roky). A zjistili jsme také, ţe s dobou od nemoci roste i intenzita obtíţí. Zdravotní problémy jsme dali také do vzájemné závislosti s věkem. A z našeho výběru respondentů se závislost zdravotních problémů k věku prokázala pouze u ztráty citlivosti rukou nebo nohou. Uvedené výsledky hodnotíme jako zajímavé zjištění, protoţe předpokládáme, ţe kaţdý z nás si podvědomě myslí, ţe starší jedinec = více zdravotních problémů.

132

Druhý cíl naší práce zní: zjistit dopad akutního selhání ledvin na ţivotní styl jedince. Zjistili jsme, ţe pacienti s kombinovanou léčbou (léky, dieta, dialýza) se cítí více omezeni v následujících oblastech ţivota (příjem tekutin, změna stravování, schopnost provádět domácí práce, věnování se svým koníčkům a zájmům, schopnost cestovat, návštěva kulturního zařízení, sexuální ţivot), neţ pacienti, u kterých postačuje dietní omezení a uţívání léků. Dalším zjištěním bylo, ţe četnost návštěv v nefrologických (nebo dialyzačních) ambulancích u respondentů vede ke změně zaměstnání. Bylo zjištěno, ţe podíl lidí v invalidním důchodě či pracovně neschopných s kontrolami při dialýze je statisticky významně vyšší neţ lidí v invalidním důchodě či pracovně neschopných s jinou frekvencí kontrol v nefrologických ambulancích. V třetím cíli jsme se zaměřili přímo na zhodnocení spokojenosti pacientů po akutním selhání ledvin v jednotlivých oblastech ţivota (fyzické zdraví, psychické zdraví, sociální zdraví). Zjistili jsme, ţe existuje závislost mezi spokojeností v oblasti fyzického zdraví a současnou léčbou, kdy pacienti s kombinovanou léčbou (dieta, léky, dialýza) se cítí v průměru více nespokojeni v této oblasti. U sociálního zdraví jsme zjistili kladné výsledky a pacienti jsou spokojeni. Našim posledním zjištěním bylo, ţe čím je delší doba od počátku nemoci, tím více jsou pacienti spokojeni se zvládáním negativních pocitů (deprese, beznaděj, úzkost). Jelikoţ uvedená problematika je rozsáhlá vzhledem k širokému spektru moţností léčby (dieta, dieta + léky, kombinovaná - dieta, léky a dialýza), způsobu ţivota pacientů po akutním selhání ledvin (různý stupeň adaptace člověka, zapojení rodiny, fyzický a psychický dopad na zdraví pacienta atd.), je třeba se tématem nadále zabývat. Výskyt akutního selhání neustále narůstá, důraz je kladen na včasnou diagnostiku a vhodnou terapii akutního selhání ledvin, která má zásadní vliv na budoucí ţivoty těchto pacientů. Problematika se tak stává velkou otázkou i do budoucna a bude pravděpodobně nadále diskutována. Proto doporučujeme, aby podobná témata byla dále zpracována v jiných odborných pracích.

133

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Bc. Machovcová Monika

Instituce:

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Pacienti po akutním selhání ledvin

Vedoucí práce

PhDr. Olga Suková

Počet stran:

179

Počet příloh:

9

Rok obhajoby:

2015

Klíčová slova:

akutní selhání ledvin, pacienti, hemodialýza, intenzivní péče, ţivot

Souhrn: Diplomová práce se věnuje problematice pacientů po akutním selhání ledvin. V teoretické části jsme se zaměřili na akutní selhání ledvin – historii, definici, příčiny, klinický obraz, průběh, diagnostiku prevenci a léčbu. Práce se zabývá také pojetím kvality ţivota a ţivotem pacientů po akutním selhání ledvin jejich léčebným reţimem, který zahrnuje předpis a plán léčby a ţivotosprávu jedince. V samostatné kapitole jsou shrnuty zdravotní problémy, které se mohou vyskytovat u pacientů po akutním selhání ledvin a výrazně se mohou podílet na ţivotě pacienta. Empirická část je zaměřena na zpracování dat průzkumného šetření a interpretaci jejich výsledků. Výsledky poskytují náhled na subjektivní vnímání kvality ţivota u pacientů po akutním selhání ledvin. 134

ANNOTATION

Surname and first name:

Bc. Machovcová Monika

Institution:

Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing

Title of the work:

Patients after acute renal failure

Supervisor of the work:

PhDr. Olga Suková

Number of pages:

179

Number of attachments:

9

Year of defense:

2015

Key words:

acute renal failure, patients, intensive care, life,

Summary: This thesis is devoted to patients after acute renal failure. The theoretical part deals with acute renal failure - history, definition, causes, clinical features, course, diagnostics, prevention and treatment. The work also deals with the concept of quality of life and the life of patients after acute renal failure of a regimen that includes a prescription, a treatment plan and a lifestyle of the individual. A separate chapter summarizes health problems, which may occur at patients after acute renal failure and may contribute significantly to the life of the patient. The empirical part is focused on exploratory survey data processing and interpretation of its results. The results provide insight into the subjective perception of the quality of life at patients after acute renal failure. 135

LITERATURA A PRAMENY

ČEŠKA, Richard. Interna. 1. vyd. Praha: Triton, 2010, s. i-xi, 318-578. ISBN 9788073876296. ČEVELA, Rostislav, Zdeněk KALVACH a Libuše ČELEDOVÁ. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 263 s. ISBN 978802-4739-014. DOSTÁLOVÁ, Květoslava a VESELÝ, Ondřej. Patofyziologie a klinická fyziologie ledvin. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, s. 30. ISBN 978-80-2443768-2. GURKOVÁ, Elena a BALÁŢ, Peter. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Editor Vladimír Černý. Praha: Grada, 2010, 223 s. Sestra. ISBN 978-802-4736-259. HRUBÝ, Milan a Olga MENGEROVÁ. Výživa při pravidelném dialyzačním léčení. 1. vyd. Praha: Forsapi, c2009, 118 s. Rady lékaře, průvodce dietou, sv. 11. ISBN 978808-7250-068. CHRPOVÁ, Diana. S výživou zdravě po celý rok. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 133s . Zdraví. ISBN 978-802-4725-123. IVANOVÁ, Kateřina a Lubica JURÍČKOVÁ. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, 96 s. ISBN 80-244-0992-5. JABOR, Antonín. Vnitřní prostředí. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 530 s. ISBN 9788024712215. KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 350 s., [16] s. obr. příl. Sestra. ISBN 978-802-4718-309. KOLEKTIV AUTORŮ. Vnitřní lékařství. 1. vyd. Editor Petr Dítě. Brno: Masarykova univerzita - Lékařská fakulta, 2005, s. i-vi, 423-689. ISBN 80-210-3673-7. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 80-247-0179-0. LACHMANOVÁ, Jana. Očišťovací metody krve. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 125 s. ISBN 80-716-9749-4. LACHMANOVÁ, Jana. Vše o hemodialýze pro sestry. 1. vydání. Praha: Galén, 2008, 130 s. ISBN 978-807-2625-529. 136

LUKÁŠ, Karel a Aleš ŢÁK. Chorobné znaky a příznaky: 76 vybraných znaků, příznaků a některých důležitých laboratorních ukazatelů v 62 kapitolách s prologem a epilogem. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 519 s. ISBN 9788024727646. MAREK, Josef. Farmakoterapie vnitřních nemocí. 4., zcela přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, xxiv, 777 s. ISBN 978-802-4726-397. NAVRÁTIL, Leoš a BALÁŢ, Peter. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Editor Vladimír Černý. Praha: Grada, 2008, 424 s. Intenzivní medicína. ISBN 978-802-4723-198. NOVÁK, Ivan, Martin MATĚJOVIČ a Vladimír ČERNÝ. Akutní selhání ledvin a eliminační techniky v intenzivní péči. Praha: Maxdorf, 2008, 147 s. ISBN 9788073451622. O'CALLAGHAN, C. The renal system at a glance. 3rd ed. Hoboken, NJ: WileyBlackwell, 2009, 127 p. At a glance series (Oxford, England). ISBN 14-051-8472-8. PAYNE, Jan a BALÁŢ, Peter. Kvalita života a zdraví: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Vyd. 1. Editor Vladimír Černý. V Praze: Triton, 2005, 629 s. Sestra. ISBN 80-725-4657-0. RYŠAVÁ, Romana a Pavel BREJNÍK. Základy nefrologie 2011: doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. 1. vyd. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2011, 16 s. Doporučené postupy pro praktické lékaře. ISBN 978-8086998-46-6. SCHÜCK, Otto. Nefrologie pro praktické lékaře. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 1993, 171 s. Medicína a praxe, 1. ISBN 80-855-2621-2. SCHÜCK, Otto. Nefrologie pro sestry: Učební text. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1994, 213 s. ISBN 80-701-3165-9. SCHRIER, Robert W. Manual of nephrology. 7th ed. Philadelphia: Lippincott Williams, c2009, x, 326 p. Spiral manual. ISBN 07-817-9619-9. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 188, [4] s. Sestra. ISBN 978-80-247-1775-3. SULKOVÁ, Sylvie a MATĚJOVIČ, Martin. Hemodialýza. Editor Vladimír Černý. Praha: Maxdorf, c2000, 693 s. Intenzivní medicína. ISBN 80-859-1222-8. SVOBODA, Lukáš a MAHROVÁ, Andrea. Pohyb jako součást léčby dialyzovaných a transplantovaných pacientů. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-807-3871-475. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a NEJEDLÁ, Marie. Interní ošetřovatelství II. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 211, [4] s. ISBN 978-80-247-1777-7. 137

ŠEVČÍK, Pavel, ČERNÝ, Vladimír a VÍTOVEC, Jiří. Intenzívní medicína. 2. rozš. vyd. Praha: Galén, c2003, xxi, 422 s. ISBN 80-726-2203-X. ŠEVČÍK, Pavel. Intenzivní medicína. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Galén, 2014, lvii, 1195 s. ISBN 9788074920660. TEPLAN, Vladimír. Akutní poškození a selhání ledvin v klinické medicíně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 416 s. ISBN 9788024711218. TEPLAN, Vladimír. Infekce ledvin a močových cest: v dospělém a dětském věku. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 252 s. ISBN 80-247-0566-4. TEPLAN, Vladimír. Praktická nefrologie. 2., zcela přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2006, xxviii, 496 s., 12 s. barev. obr. příl. ISBN 8024711222. TESAŘ, Vladimír a KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství, Svazek IX. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003, 130 s. Scripta. ISBN 80-246-0671-2. TESAŘ, Vladimír a KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Editor Vladimír Černý. Praha: Karolinum, 2003, 130 s. ISBN 80-246-0671-2. TESAŘ, Vladimír a SCHÜCK, Otto. Klinická nefrologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 650 s. ISBN 80-247-0503-6. VIKLICKÝ, Ondřej, Libor JANOUŠEK a Peter BALÁŢ. Transplantace ledviny v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 380 s. ISBN 978-802-4724-553. ZADÁK, Zdeněk a HAVEL, Eduard. Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 335 s. ISBN 978-802-4720-999.

Články ERIC A. J. HOSTE a JOHN A. KELLUM., Akutní poškození ledvin – epidemiologie a diagnostická kritéria, Current Opinion in Critical care, české vydání, Praha: Medical Tribune CZ, s.r.o. ISSN 1802 – 3819. 2007, roč. 1, č. 1, s 18. DUŠEK, M., Práva pacientů II, Dialog – časopis nejen pro dialyzované pacienty, Praha: B. Braun Avitum s.r.o. ISSN 1803 – 7267. 2011, č. 3, s. 11. JIŘÍK, P., Posuzování pracovní neschopnosti a invalidity u urologických pacientů, Urologie pro praxi, Olomouc: Solen s.r.o. ISSN 1213-1768. 2003, roč. 16, č. 4, s. 160-164. KREJČÍ, K., Akutní selhání ledvin, Interní medicína pro praxi, Olomouc: Solen s.r.o. ISSN 1212- 7299. 2007, č. 2, s. 84 -87.

138

MAHROVÁ, A., a kol., Kvalita ţivota dialyzovaných jedinců ČR ve vztahu k fyzické aktivitě, Kontakt, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta: ScienceDirect. ISSN 1212-4117. 2009, roč. 17, č. 11, s. 425. MATĚJOVIČ, M, Ph.D., Ochrana ledvin před akutním poškozením – co lze pouţít v praxi?. Interní medicína pro praxi, Olomouc: Solen s.r.o. ISSN 1212-7299. 2010, roč. 12, č. 4, s. 220-222. MERTA, Miroslav. Základní charakteristika akutního selhání ledvin. Urologie pro praxi, Olomouc: Solen, s.r.o. ISSN 1213-1768. 2009, roč. 10, č. 6, s. 347 – 350. SLOVÁČEK, L., Kvalita ţivota nemocných – Jeden z důleţitých parametrů komplexního hodnocení léčby, Vojenské zdravotnické listy, Hradec Králové. ISSN 0372-7025. 2003, roč. LXXIII, č. 1, s. 6 - 9. ZNOJOVÁ, M. a SULKOVÁ, S., Hodnocení stresu u dialyzovaných pacientů, Časopis lékařů českých, Praha: ČLS JEP. ISSN 0008-7335. 2001, č. 4, s. 108-111.

Online prameny – články a příspěvky BIRUH T Workeneh, MD, PhD, FASN, Kidney Injury Treatment & Management, Medscape, [online]. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://emedicine.medscape.com/article/243492-treatment#aw2aab6b6b1aa B. BRAUN – AVITUM s.r.o., Léky užívané při dialýze, [online] 2015 [cit. 2015-0413]. Dostupné z: http://www.bbraun CSISKO, M., Kvalita ţivota v ošetřovatelské praxi, Sestra. [online]. 2013 [cit. 201502-05]. Dostupné z: DEMOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM, Vzdělání, [online]. 2004 – 2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: DUSILOVÁ-SULKOVÁ, S., Kouření a ledviny, Lékařské listy, [online]. 2014. č. 5, [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: DIALÝZA, Psychologická poradna, [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:

139

DRAGIMIRECKÁ, E., a BARTOŇOVÁ, J., Nástroje pro evaluaci preventivních a léčebných programů, Klinika adiktologie [online]. 2007 [cit. 2015-04-19] Dostupné z: EDUARD A. ILIESA et al., Quality of sleep and health-related quality of life in hemodialysis patients, Nephrology Dialysis Transplantation [online]. 2002 [cit. 201504-13]. Dostupné z: ISHANI, A., Akutní selhání ledvin zvyšuje u seniorů riziko chronického selhání ledvin, Postgraduální nefrologie [online]. 2009 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: KALMUKOVÁ, N., Kvalita života u dialyzovaných, Diplomová práce, [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2014. [cit.2015-03-28]. Dostupné z: KANTOR, R., Fyzická aktivita dialyzovaných, Ledviny.cz, [online]. 2014 [cit. 201502-09]. Dostupné z: KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny - Cestování s dialýzou, Ledviny.cz, [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny - Hygiena, Ledviny.cz, [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny -Prevence a řešení komplikací, Ledviny.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny -Spánek dialyzovaných, Ledviny.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: KANTOR, R., Zdravé a nemocné ledviny – Strava a dieta, Ledviny.cz, [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: KATHY P. PARKER, Sleep disturbances in dialysis patients, Sleepmedicine Rewiews [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:

140

KDQOL - Vaša zdraví a spokojenost – onemocnění ledvin a kvalita života KDQOLSFTM [online]. 2002 [cit. 2015-04-19] Dostupné z: LINDENTHALOVÁ, T., Kvalita života dialyzovaných nemocných: Diplomová práce, [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta 2010 [cit. 2015-0328]. Dostupné z: LOPES, J. A., The RIFLE and AKIN classifications for acute kidney injury: a critical and comprehensive review, Clinical Kidney Journal [online]. 2009 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://ckj.oxfordjournals.org/content/6/1/8 LOUBKOVÁ, R., Faktory ovlivňující kvalitu života dialyzovaných pacientů: Bakalářská práce, [online]. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta 2011 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: MANEN VAN JG, KOREVAAR JC et al., Changes in end-stage renal disease patients during their first year of dialysis, Journal of the internationla society for Peritoneal dialysis [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: METELKA, R., Manifestace, diagnóza a terapie poruch ledvin, Ústav patologické fyziologie LF UP v Olomouci [online]. 2012 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: MONHART, V., Zásady diety při onemocnění ledvin, Česká nadace pro nemoci ledvin. [online]. 2012 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: NEMOCNICE NA HOMOLCE, Sportovní klub dialyzovaných a transplantovaných [online]. 2015 [2015-04-03]. Dostupné z: NEPHROCARE., Konzervativní terapie, Fresenius Medical Care. [online]. 2014 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z:

141

NEPHROCARE., Onemocnění ledvin, Fresenius Medical Care. [online]. 2014 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: NEPHROCARE, Ţivot s onemocněním ledvin, Fresenius Medical Care, [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: SMRŢOVÁ, J., Pro ţivot s ledvinami a bez nich: Dieta, Nefrologie.eu, [online]. 2007 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: SULKOVÁ, S., Ledviny a jejich nemoci ve stáří, Lékařské listy [online]. 2003, č. 8, [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: ŠTĚTKA, P., Akutní renální poškození, Akutně CZ [online]. 2009, [cit. 2015-03-01], Dostupné z: ZNOJOVÁ, M., Kvalita ţivota dialyzovaných z pohledu psychologa, Stěžeň. [online]. 2004 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: ZOUBKOVÁ, B., Kvalita života dialyzovaných pacientů: Bakalářská práce, [online]. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta 2007 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/101140/lf_b/KVALITA_ZIVOTA_DIALYZOVANYCH_KLIENTU.pdf

142

SEZNAM ZKRATEK

ABR

Acidobazická rovnováha

ADL

Activities of Daily Living

Aj.

A jiné

AKI

Akute Kidney Injury – akutní poškození ledvin

AKIN

Acute Kidney Injury Network

Apod.

A podobně

ARO

Anesteziologicko resuscitační oddělení

ASL

Akutní selhání ledvin

ATB

Antibiotika

Atd.

A tak dále

ATIN

Akutní tubulointersticiální nekróza

ATN

Akutní tubulární nekróza

AVF

Arteriovenózní fistule

BMI

Body Mass Index

Ca

Kalcium

CRRT

Kontinuální eliminační metoda

CVVH

Kontinuální venovenózní hemofiltrace

CVVHD

Kontinuální venovenózní hemodialýza

CVVHDF

Kontinuální venovenózní hemodiafiltrace

ČR

Česká republika

DF

Dechová frekvence

DKK

Dolní končetiny

E

End-stage kidney disease – terminální funkce ledvin

EKG

Elektrokardiografie

F

Failure – selhání

FSH

Folikulární stimulační hormon

GF

Glomerulární filtrace

GIT

Gastrointestinální trakt

HBsAg

Povrchový antigen hepatitidy B

HBV

Virová hepatitida B 143

I

Injury – poškození

ICHS

Ischemická choroba srdeční

JIP

Jednotka intenzivní péče

K

Kalium

KDQ

Kidney Disease Questionnaire

KDQOL

Kidney Disease Quality of Life

KO

Krevní obraz

L

Loss – ztráta funkce ledvin

LH

Luteinizační hormon

LK

Levá komora

MAP

Střední arteriální tlak

Na

Natrium

Např.

Například

NSAID

Nesteroidní antiflogistikum

P

Phosphor

P

Puls

PTH

Parathormon

R

Risk – riziko

RRT

Renální eliminační technika

RTG

Rentgenové vyšetření

SF 36

Short Form 36 Health Subject Questionnaire

SKr

Sérový kreatin

SpO2

Saturace krve kyslíkem

Tbl

Tabletky

TK

Krevní tlak

TT

Tělesná teplota

TTP

Trombotická trombocytopenická purpura

Tzv.

Tak zvané

WHO

Světová zdravotnická organizace

WHOQOL BREF

World Health Organization Quality-of-Life Scale

WHOQOL

World Health Organization Quality of Life Questionnaire

ZP

Zdravotní pojišťovny

ZZ

Zdravotnická zařízení 144

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 - RIFLE klasifikace .................................................................................. 11 Tabulka č. 2 - AKIN klasifikace ................................................................................... 12 Tabulka č. 3 - Věkové rozhraní .................................................................................... 58 Tabulka č. 4 - Pohlaví respondentů .............................................................................. 59 Tabulka č. 5 - Vzdělání respondentů ............................................................................ 59 Tabulka č. 6 - Rodinný stav respondentů ..................................................................... 60 Tabulka č. 7 - Souţití v domácnosti ............................................................................. 60 Tabulka č. 8 - Doba od onemocnění ............................................................................. 61 Tabulka č. 9 - Změna zaměstnání ................................................................................. 62 Tabulka č. 10 - Současná léčba ..................................................................................... 63 Tabulka č. 11 - Četnost návštěv v dialyzační ambulanci .............................................. 63 Tabulka č. 12 - Četnost návštěv u nefrologického lékaře ............................................. 64 Tabulka č. 13 - Zdravotní problémy I ........................................................................... 65 Tabulka č. 14 - Zdravotní problémy II ......................................................................... 65 Tabulka č. 15 - Dopad selhání ledvin na jednotlivé oblasti ţivota I ............................. 68 Tabulka č. 16 - Dopad selhání ledvin na jednotlivé oblasti ţivota II ........................... 68 Tabulka č. 17 - Kouření cigaret (doutníků) ................................................................. 71 Tabulka č. 18 - Konzumace alkoholu ........................................................................... 72 Tabulka č. 19 - Změna hmotnosti ................................................................................. 73 Tabulka č. 20 - Omezení ve sportovních aktivitách ..................................................... 74 Tabulka č. 21 - Spokojenost s kvalitou svého ţivota .................................................... 75 Tabulka č. 22 - Spokojenost se svým zdravím ............................................................. 76 Tabulka č. 23 - Spokojenost s kvalitou zdravotních sluţeb .......................................... 76 Tabulka č. 24 - Spokojenost s finanční stránkou související s léčbou.......................... 77 Tabulka č. 25 - Spokojenost s poskytnutými informacemi .......................................... 78 Tabulka č. 26 - Spokojenost s dostupností zdravotní péče ........................................... 79 Tabulka č. 27 - Potřeba léků ......................................................................................... 79 Tabulka č. 28 - Potřeba lékařské péče .......................................................................... 80 Tabulka č. 29 - Spokojenost s pracovním výkonem ..................................................... 81 Tabulka č. 30 - Spokojenost s energií ........................................................................... 82 145

Tabulka č. 31 - Spokojenost se spánkem ...................................................................... 82 Tabulka č. 32 - Spokojenost s prováděním kaţdodenních činností .............................. 83 Tabulka č. 33 - Spokojenost se zvládáním negativních pocitů ..................................... 84 Tabulka č. 34 - Vyhledávání kontaktu .......................................................................... 84 Tabulka č. 35 - Spokojenost s podporou rodiny ........................................................... 85 Tabulka č. 36 - Spokojenost s podporou přátel ............................................................ 86 Tabulka č. 37 - Spokojenost s osobními vztahy ........................................................... 86 Tabulka č. 38 - Spokojenost se zdravotním personálem............................................... 87 Tabulka č. 39 - První část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k věku .. 89 Tabulka č. 40 - Druhá část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k době od onemocnění .................................................................................... 90 Tabulka č. 41 - Třetí část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů k současné léčbě..................................................................................... 92 Tabulka č. 42 - Čtvrtá část hypotézy č. 1 - Hodnocení zdravotních problémů ke spokojenosti s kvalitou ţivota ............................................................. 93 Tabulka č. 43 - Hypotéze č. 2 - Histogram a Schapiro -Wilkův test ............................ 95 Tabulka č. 44 - Hypotéza č. 2 - Levenův test homogenity rozptylů ............................. 96 Tabulka č. 45 - Hypotéza č. 2 - Welchův F-test ........................................................... 96 Tabulka č. 46 - Hypotéza č. 2 - Mnohonásobné porovnávání ...................................... 97 Tabulka č. 47 - Hypotéza č. 3 - Hodnocení současná léčba versus determinanty (kouření, alkohol, sportovní aktivity) ................................................. 98 Tabulka č. 48 - Hypotéza č. 4 - Hodnocení současná léčba versus zaměstnání ........... 99 Tabulka č. 49 - Hypotéza č. 4 - Kontingenční tabulka - Hodnocení současná léčba versus změna zaměstnání .................................................................... 99 Tabulka č. 50 - První část hypotézy č. 5 - Hodnocení spokojenosti v oblasti fyzického zdraví k době od onemocnění .......................................... 101 Tabulka č. 51 - Druhá část hypotézy č. 5 - Hodnocení spokojenosti v oblasti fyzického zdraví k současné léčbě .................................................... 101 Tabulka č. 52 - Druhá část hypotézy č. 5 - Mnohonásobné porovnání ...................... 102 Tabulka č. 53 - První část hypotézy č. 6 - Hodnocení spokojenosti v oblasti sociálního zdraví k době od onemocnění .......................................... 103 Tabulka č. 54 - Druhá část hypotézy č. 6 - Hodnocení spokojenosti v oblasti sociálního zdraví k současné léčbě ................................................... 104 146

Tabulka č. 55 - První část hypotézy č. 7 - Hodnocení spokojenosti v oblasti psychického zdraví k době od onemocnění ...................................... 105 Tabulka č. 56 - Druhá část hypotézy č. 7 - Hodnocení spokojenosti v oblasti psychického zdraví k současné léčbě................................................ 106

147

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 - Doba od onemocnění ................................................................................... 61 Graf č. 2 - Četnost návštěv u nefrologického lékaře..................................................... 64 Graf č. 3 - Kouření cigaret (doutníků) .......................................................................... 71 Graf č. 4 - Konzumace alkoholu ................................................................................... 72 Graf č. 5 - Změna hmotnosti ......................................................................................... 73 Graf č. 6 - Spokojenost s kvalitou ţivota ...................................................................... 75 Graf č. 7 - Spokojenost s poskytnutými informacemi .................................................. 78 Graf č. 8 - Spokojenost s pracovním výkonem ............................................................. 81

148

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 - Cronbachova alfa .................................................................................. 150 Příloha č. 2 - Kontingenční tabulka – Současná léčba X Míra obtíţí nechutenství .... 150 Příloha č. 3 - Ţádost Břeclav ..................................................................................... 151 Příloha č. 4 - Ţádost INNEF a.s .................................................................................. 152 Příloha č. 5 - Ţádost FN Brno .................................................................................... 153 Příloha č. 6 - Dotazník WHOQOL BREF ................................................................. 155 Příloha č. 7 - Dotazník KDQOL ................................................................................ 157 Příloha č. 8 - Dotazník WHOQOL 100 ..................................................................... 165 Příloha č. 9 - Dotazník - Akutní selhání ledvin .......................................................... 173

149

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – Cronbachova alfa

Proměnná

Příjem tekutin Změna stravování Domácí práce Koníčky zájmy Cestování (výlety,

Souhrn pro měření.: průměr =18,6018 SmOdch=5,45851 Plat. N: 113 Cronbachova alfa: 0,753481; Standardizovaná alfa:0,747474 Průměrná korelace mezi prvky Prům. po Rozptyl po SmOdch Prv-Celk Alfa po odstr. odst. Po ods. Korel. odstr. 15,33628 23,33824 4,830967 0,363410 0,747786 15,43363 23,33824 5,067467 0,288343 0,756660 16,14159 25,67922 4,916771 0,355530 0,746755 16,04425 21,08654 4,592008 0,637962 0,686323 15,53097 19,82426 4,452445 0,652440 0,678020

dovolená)

Kulturní zařízení Sexuální ţivot

16,55752 16,56637

20,51218 23,50223

4,529037 4,847910

0,627695 0,369819

0,685867 0,745440

Příloha č. 2 – Kontingenční tabulka – Současná léčba X Míra obtíţí nechutenství

Míra obtíţí nechutenství Vůbec mě neobtěţují Trochu mě obtěţují Středně mě obtěţují Hodně mě obtěţují Maximálně mě obtěţují Celkem

Současná léčba Dieta a léky Kombinace

Dieta

Celkem

dieta, léky, dialýza

A.Č. (n)

R.Č. (%)

A.Č. (n)

R.Č. (%)

A.Č. (n)

R.Č. (%)

A.Č. (n)

R.Č. (%)

1

14,29

10

28,57

27

38,03

38

33,62

6

85,71

14

40,00

14

19,72

34

30,10

0

0

4

11,43

21

29,57

25

22,12

0

0

6

17,14

8

11,27

14

12,39

0

0

1

2,86

1

1,41

2

1,77

7

100

35

100

71

100

113

100

150

Příloha č. 3 - Ţádost Břeclav

151

Příloha č. 4 - Ţádost INNEF a.s

152

Příloha č. 5 – Ţádost FN Brno

153

154

Příloha č. 6 - Dotazník WHOQOL BREF 249

249

Srov. DRAGIMIRECKÁ, E., a BARTOŇOVÁ, J., Nástroje pro evaluaci preventivních a léčebných programů, Klinika adiktologie [online]. 2007 [cit. 2015-04-19] Dostupné z:

155

156

Příloha č. 7 – Dotazník KDQOL 250

250

Srov. KDQOL - Vaša zdraví a spokojenost – onemocnění ledvin a kvalita života KDQOL-SFTM [online]. 200 [cit. 2015-04-19] Dostupné z: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:pZUlGvly9OgJ:www.rand.org/content/dam/rand/www/ext ernal/health/surveys_tools/kdqol/KDQOLczeq.doc+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

157

158

159

160

161

162

163

164

Příloha č. 8 – Dotazník WHOQOL 100 251

251

Srov. DRAGIMIRECKÁ, E., a BARTOŇOVÁ, J., Nástroje pro evaluaci preventivních a léčebných programů, Klinika adiktologie [online]. 2007 [cit. 2015-04-19] Dostupné z:

165

166

167

168

169

170

171

172

Příloha č. 9 – Dotazník – Akutní selhání ledvin Váţená paní, váţený pane, jmenuji se Monika Machovcová a jsem studentkou magisterského studia oboru Intenzivní péče na lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Obracím se na Vás s prosbou o důkladné a pravdivé vyplnění dotazníku, který je součástí mé diplomové práce na téma „Pacienti po akutním selhání ledvin“. Dotazník je zcela anonymní a veškeré údaje budou pouţity pouze pro účely mé závěrečné práce. U kaţdé otázky prosím označte jen jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. Děkuji za Vaši ochotu a čas. Bc. Monika Machovcová Email: [email protected] 1.

Kolik Vám je let? ……………..

2.

Pohlaví? a) Muţ b) Ţena

3.

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? a) b) c) d) e)

4.

Rodinný stav? a) b) c) d)

5.

Základní vzdělaní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské vzdělání

Svobodný/á Ţenatý/vdaná Rozvedený/á Ovdovělý/á

S kým sdílíte v současné době společnou domácnost? (u otázky můţete označit více odpovědí) a) b) c) d) e) f)

Sám/a S partnerem/kou S manţelem/kou S dětmi S rodiči Jiné…………………………………

173

6.

Jaká doba přibliţně uběhla od doby, kdy jste prodělal/a akutní selhání ledvin? ……………………………………………………………................

7.

Jak selhání ledvin ovlivnilo Vaše zaměstnání? a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

8.

Jaká je Vaše současná léčba? (u otázky můţete označit více odpovědí) a) b) c) d)

9.

Pracuji nadále ve stejném zaměstnání na plný úvazek Pracuji nadále ve stejném zaměstnání na částečný úvazek Pracuji v jiném zaměstnání na plný úvazek Pracuji v jiném zaměstnání na částečný úvazek Jsem v pracovní neschopnosti Přišel jsem o zaměstnání Nyní jsem v invalidním důchodě Nijak, jsem ve starobním důchodě Nijak, jsem student Jinak, uveďte jak…………………………………………………..

Dietní opatření Uţívání léku Navštěvuji dialyzační ambulanci (prosím, napište jak často)…………………… Jiná léčba……………………………………………………….

Jak často chodíte na kontrolu ke svému nefrologickému lékaři? a) b) c) d) e) f)

1 krát týdně 1 krát měsíčně 1 krát za čtvrt roku 1 krát za půl roku 1 krát za rok Jiný časový interval……………………………………………

174

10. Označte, které zdravotní problémy, a do jaké míry, Vás obtěţují v souvislosti se selháním ledvin? Zdravotní problémy

Vůbec mě neobtěţují

Trochu mě obtěţují

Středně mě obtěţují

Hodně mě obtěţují

Maximálně mě obtěţují

Bolesti svalů Bolesti na hrudi (arytmie) Svědění pokoţky Suchá pokoţka Dechové obtíţe Mdloby, závratě Únava, vyčerpanost Nechutenství Ztráta citlivosti rukou, nohou Potíţe s cévním přístupem Jiné, napište prosím které:

11. Označte, na jaké oblasti Vašeho ţivota a do jaké míry mělo selhání ledvin dopad? OBLASTI Příjem tekutin Změna stravování Schopnost provádět domácí práce (nákup, úklid, vaření) Věnování se svým koníčkům a zájmům Schopnost cestovat (výlety, dovolená) Návštěva kulturního zařízení Sexuální ţivot

Vůbec

Trochu

Středně

Hodně

Maximálně

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Jiné, napište prosím na jaké

12. Mělo Vaše onemocnění vliv na případné kouření cigaret (doutníků)? a) b) c) d) e)

Ne, nekouřil/a jsem Ne, kouřím stejně Ano, omezil/a jsem kouření Ano, přestal/a jsem kouřit Ano, začal /a jsem kouřit

175

13. Mělo Vaše onemocnění vliv na případnou konzumaci alkoholu? a) b) c) d) e)

Ne, byl/a jsem abstinent Ne, pil/a jsem jen příleţitostně (oslavy) a stejně tak i nyní Ano, přestal/a jsem konzumovat veškerý alkohol Ano, začal/a jsem pít alkohol Jiné……………………………………………………………

14. Došlo u Vás ke změně hmotnosti po selhání ledvin? a) Ano, ke sníţení hmotnosti b) Ano, k nárůstu hmotnosti c) Ne, váţím stejně 15. Omezuje Vás selhání ledvin ve sportovních aktivitách? a) Ano b) Ne c) Nesportuji Pokud ano napište, prosím, ve kterých……………………………………………………... ………………………………………………………………………………………………… V následujících otázkách zakrouţkuje, jak jste spokojen s kvalitou ţivota a se svým zdravím. Zdraví a ţivot 16.

17.

Jak jste spokojen/a s kvalitou svého ţivota? Jak jste spokojen/a se svým zdravím?

Velmi nespokojen/ a

Nespokojen/ a

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

Spokojen /a

Velmi spokojen/ a

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

V následujících otázkách zakrouţkujte, jak jste spokojen se zdravotními sluţbami. Zdravotní sluţby 18.

19.

20.

Jak jste spokojen/a s kvalitou zdravotních sluţeb, které máte k dispozici? Jak jste spokojen/a s finanční stránkou související s Vaší léčbou (poplatky, léky, zdrav. pomůcky, aj.)? Jak jste spokojen/a s informacemi, které jsou vám poskytovány ohledně vašeho zdravotního stavu?

Velmi nespokojen/ a

Nespokojen/ a

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

Spokojen/ a

Velmi spokojen/ a

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

176

21.

Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

V následujících otázkách zakrouţkujte, jak moc potřebujete zdravotní sluţby v souvislosti se selháním ledvin.

22.

23.

Jak moc potřebujete léky, abyste mohla fungovat v kaţdodenním ţivotě? Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohla fungovat v kaţdodenním ţivotě?

Vůbec

Trochu

Středně

Hodně

Maximálně

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

V následujících otázkách zakrouţkujte, jak jste spokojen se svým fyzickým zdravím. Fyzické zdraví 24.

25.

26. 27.

Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem? Jak jste spokojen/a, s tím kolik máte energie? Jak jste spokojen/a se svým spánkem? Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět kaţdodenní činnosti (hygiena, oblékání)?

Velmi nespokojen/ a

Nespokojen/ a

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

Spokojen/ a

Velmi spokojen/ a

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

V následujících otázkách zakrouţkujte, jak jste spokojen se svým psychickým zdravím. Psychické zdraví 28.

Jak jste spokojen/a se svou schopností zvládat negativní pocity (deprese, beznaděj, úzkost), které u vás mohou vznikat v souvislosti s onemocněním ledvin?

Velmi nespokojen/ a

Nespokojen/ a

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

Spokojen/ a

Velmi spokojen/ a

1

2

3

4

5

177

29.

Jak často vyhledáváte kontakt s lidmi se stejným zdravotním onemocněním?

Nikdy

Někdy

Středně

Celkem často

Neustále

1

2

3

4

5

V následujících otázkách zakrouţkujte, jak jste spokojena s Vaší sociální situací. Sociální zdraví 30.

31.

32.

33.

Jak jste spokojen/a s podporou, kterou vám poskytuje rodina? Jak jste spokojen/a s podporou, kterou vám poskytují přátele? Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy? Jak jste spokojen/a s pomocí, které se vám dostává od personálu veškerých zdravotnických zařízení, které navštěvujete?

Velmi nespokojen/ a

Nespokojen/ a

Ani spokojen/a ani nespokojen/a

Spokojen/ a

Velmi spokojen/ a

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

34. Pokud máte nějaké připomínky k dotazníku nebo výše uvedené problematice, budu ráda za vaše sdělení.

………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………

178

SOUHLAS K ZAPŮJČOVÁNÍ PRÁCE

Souhlasím se zapůjčováním diplomové práce, a s jejím vyuţitím ke studijním účelům. V Brně dne…………….

……………………………… Bc. Machovcová Monika

179