Č ís l o– 133
2006/2007
pros ine c/l e de n
Signál y SGR K úžasu ne je n vše ch botanik ů, al e i astronom ů se vnoci z 21. na 22. l istopadu 2004 obje vil a na osvíce ném m ěsíčním povrch u obrovitá na Z e m i vzácná rostl ina Die ffe nb ach ia e pipre m nu s. Vzh l e de m k jasné vidite l nosti byl a dobře pozorovate l ná z m noh a ne jdůl e žitějších astronom ick ých obse rvatoří na Z e m i, k te ré l e ží na úze m ích , k te ré vonom čase pok rýval a noc. O dborníci prak tick y ih ne d vyl oučil i m ožnost, že se je dná o sk ute čnou rostl inu m am utích rozm ěrů. Z ačal o se ovše m spe k ul ovat, zda se ne je dná o signál m im oze m sk ých civil izací. Na astrofyzik ál ním m ítink u přiše lse zajím avou h ypotézou profe sor Y. Ne l sym s z R e nsse l ae r Pol yte ch nic Institute v Ne w York u: „Sk ute čně se dom nívám e , že jde o dům ysl né využití signal izačních zábl e sk ů be ta záře ní pom ocí SGR . Z áře ní m ěl o je n dočasný účine k , byl o m ožné je j ze Z e m ě pozorovat pouze čtyři h odiny a tudíž ne l ze poch ybovat o tom , že je h o úče l e m byl o upoutat pozornost na naší pl ane tě.“ Proč al e právě rostl ina? „Ne ní poch yb o tom , že tato, abych tak ře k l , zpráva, m á v sobě jistou sym bol ik u. Jde zře jm ě o snah u vyvráce ní inform ace , o k te ré jsm e byl i až doposud sk ál ope vně pře svědče ni – a sice že na Měsíci ne ní úrodná půda. Z áře ní, k te ré jsm e viděl i, se dá vyl ožit jak o důk az toh o, že na Měsíci m ůže být půda vh odná dok once i pro pěstování náročných rostl in. Mysl ím , že je to jasná výzva pro nové pe dol ogick é výzk um y Měsíce .“
Myšl e nk a tak ovéh oto využití signal izace vobrovsk ém m ěřítk u ne ní nová a něk ol ik rát se proje dnával a dok once i na Z e m i. V pade sátých l e te ch přišl i sovětští astrofyzik ové s nápade m ne ch at zarůst ne obděl ávané půdy Sah ary či Sibiře různobare vným i druh y travin tak , aby při poh l e du z k osm ick éh o prostoru byl na těch to m íste ch jasně vidite l ný Pyth agorův trojúh e l ník , jak o důk az, že na Z e m i se vyvinul a inte l ige ntní civil izace . – Jiří K vasar –
22
Sl une ční s k vrny ve tře ch roz m ěre ch
20 l et Víte , že Am atérs k á proh l ídk a obl oh y byl a z al ože na Karl e m Kol om az ník e m a Le oš e m Ondrou na jaře rok u 19 86, te dy pře d dvace ti l e ty? Sdruže ní vz nik l o pod náz ve m Brněns k á prohl ídk a obl oh y, o dva rok y poz ději s e ujalnáz e v Am atérs k á proh l ídk a obl oh y. 14. bře z na 19 89 vyš l o první čís l o z pravodaje Bíl ý trpas l ík . První Bíl í trpas l íci vz nik al i na ps acím s troji. Spol u s nůžk am i, l e pidl e m , bíl ou vodičk ou a propis ote m . Měl i pár s tráne k s řadou ch yb. Dne s s e Trpas l ík odbavuje na m ode rních počítačích , běh e m pár vte řin je j dok onal e vyk re s l íl as e rová tis k árna. Něk om u dok once přijde rovnou e l e k tronick ou ce s tou. Co s e al e ne z m ěnil o, je je h o obs ah . Ne m á s m ys lotravovatpapír inform ace m i be z výz nam u. To pl atil o te nk rát i dne s . Tak že , co vy na to?Trpas l ík je totiz tak ový, jací js ou je h o čte náři.
Sl une ční sk vrny jsou pozorovány od počátk ů pozorovací astronom ie . Pom iňm e ne příl iš jasnou situaci na začátk u 17. stol e tí, k dy se strh l a k ore sponde nční roztržk a m e zi Ch . Sch e ine re m , G. Gal il e ie m a J. Fabricie m , k dože z nich poprvé spatřilna sl une čním povrch u tm avou poruch u. H istorik ové m ají vtéto otázce jasno – obje v jak o první publ ik ovalJoh anne s Fabricius a je tak považován za obje vite l e sl une čních sk vrn. Z ávěr působí poněk ud k om ick y, je stl iže si uvědom ím e , že sl une ční sk vrny pozoroval i pouh ým ok e m již staří Č íňané dva tisíce l e tpře d naším l e topočte m . O sk vrnách se ví m noh o pozorovate l sk ých fak tů. Podl éh ají je de náctil e tém u cyk l u sl une ční ak tivity, k dy v m axim u činnosti jsou sk vrny ve l k é, k om pl ik ované a je jich na poče t h odně, zatím co v m inim u se ne zřídk ak dy ve fotosféře ne obje ví je diná sk vrna po ce l é týdny. Sl une ční sk vrny m ají te nde nce se sdružovat do sk upin, což je důsl e dk e m je jich zák l adní fyzik ál ní podstaty – je jich vznik , vývoja ch ování je říze n m agne tick ým pol e m . Vm axim u činnosti jsou přiroze ně m agne tick á pol e ve fotosféře k om pl ik ovanější, sil nější a získ ávají více l ok ál ní (m ul tipól ový) ch arak te r. Morfol ogick y vzato ne ní sk vrna jak o sk vrna – postupe m času se ustál il a m orfol ogick á kl asifik ace (dne s se používá McIntosh ova, děl ící sk vrny podl e tvaru do sk upin A, B, C, D , E, F a H ) – vyvinuté sk vrny m ají ve dl e tm avé um bry je ště světl e jší (a při poh l e du v dal e k oh l e du s dobrým rozl iše ním vl ák nitou) pe num bru. D ál e je vše obe cněznám o, že sk vrny jsou tm avé proto, že jsou ch l adné a do ch l adnéh o stavu se dostávají dík y m agne tick ém u pol i. Toto probíh á dvěm a m e ch anism y a souvisí to s fak te m , že vpl azm atu se m oh ou části-
3 ce be z probl ém ů poh ybovat pouze ve sm ěru m agne tick ých sil očar a ne napříč. Protože se sil očáry m agne tick éh o pol e v kl asick é sk vrně ve fotosféře roze vírají, doch ází je dnak k roze pnutí pl ynu te k oucíh o podélsil očar do většíh o obje m u, a tak je h o zch l adnutí, současně pak k zabránění dal šíh o přítok u te pl éh o pl azm atu z nitra k fotosféře se sk l ánějícím i sil očaram i (na ok raji sk vrny jsou sil očáry pol e k rovině fotosféry prak tick y te čné). Kl asick é poučk y m ají něk ol ik Slune ční sk vrna pozorovaná s pom ocí Švédsk éh o slune čníh o ne dostatk ů. Bol om e trick á jas- d alek oh led u (SST) na K anársk ých ostrove ch . Sk vrna se nost pe num bry je cca tři čtvrtiny nach áze la 61 stu pňů od stře d u d isk u (sm ěr na stře d d isk u je jasnosti k l idné fotosféry, jasnost k pravém u d olním u roh u ). Povšim něte si různéh o vzh ledu pe nu m b rálních filam e ntů při poh led u z různých sm ěrů. um bry je k ol e m dvace ti proce nt Pozorování svědčí o význam ném tře tím rozm ěru pode pisu jícím se kl idné fotosféry. Je dnoduch ý vý- na tvaru pe nu m b ry slune ční sk vrny. poče t uk áže , že k pře nosu tak ovém u m ode l u, ne boť byl y s je jí pom ocí k ovéh o te pe l néh o tok u by m use l y být ve une ční sk vrnou te k oucí sk vrně re gistrovány ve rtik ál ní rych l osti zm ěře ny tok y pod sl u 1– 2 k m /s. To se al e pozorovate l sk y ne po- sk vrnou napříč. Tak ový poh yb je v m ode l je dné sil otrubice zak ázán Lore ntzovou sitvrzuje . Vel k é rych l osti jsou sice ve sk vrnách l ou, zatím co ve svazk ovém m ode l u m ůže dode te k ovány, al e jak o h orizontál ní. étání“ pl azm atu m e zi Vysvětl e ní oh ře vu um bry i pe num bry ch áze t k „propl ivým i sil otrubičk am i. ste jně jak o dal ší je vů vyžaduje se stave ní fy- je dnotl Be z zajím avosti ne zůstává, že s pom ocí zik ál níh o m ode l u sl une ční sk vrny. Na světě svazk ovéh o m ode l u l ze be z větších probl éjsou dva typy m ode l ů: první typ inte rpre tuje it i oh ře v um bry. Te pl o by m oh l o sl une ční sk vrnu jak o tl ustou je dnol itou tru- m ů vysvětl k y m e zi m agne tick ým i bici m agne tizovanéh o pl azm atu, k te rá se vy- být dodáváno k anál sil otrubice m i, v nich ž m ůže probíh at de nořuje z k onve k tivní zóny a v m ístě, k de protne rovinu fotosféry, dá za vznik sk vrně. ge ne rovaná form a k onve k ce . Jak o je jí proje vy l ze inte rpre tovatum brál ní body, ve l D ruh ý typ m ode l ů pře dpok l ádá, že sk vrna je é jasnější útvary pozorovatvoře na svazk e m m noh a m al ých m agne - m i m al k ým rozl iše ním v nitru um bry tick ých trubic, k te ré se ch ovají podobně, ja- né s ve l k o je dna ve l k á. Svaze k trubic je drže n sk vrny. Pře dstava pe num bry v tom to m ode u je pak přím očará. Magne tick é trubice poh rom adě tl ak e m ok ol níh o ne m agne - l oušťce cca 100 k m ) rozbíh ající se od tizovanéh o pl azm atu. Z pozorovate l sk éh o (o tl níh o svazk u vl ive m pok l e su ok ol níh o hl e disk a ne l ze m e zi oběm a m ode l y rozl išit, ce ntrál ak u ztráce jí soudržnost, sk l ánější se sm ěne boť pom ocí obou zce l a odl išných m ode l ů tl l ze vysvětl it pozorované je vy. Te prve l ok ál ní re m k fotosféře a na h ranici pe num bry a ok oí fotosféry se do ní noří zpět. Mode lpom ocí h el iose ism ol ogie , um ožňující m apovat tok y l it vl ák nitou h m oty pod fotosférou, l e h ce nadržuje svaz- toh o dove de pe rfe k tně vysvětl
4
Re álná fotografie přilože ná na m od e l svazk u m agne tick ých silotru b ic v podob né orie ntaci, jak o na pře dch ozím ob rázk u . Dove d e te si pře d stavit situ aci ve tře ch rozm ěre ch ?
struk turu pe num bry, podl e něj je dnotl ivé pe num brál ní fil am e nty jsou e k vival e ntní je dnotl ivým m agne tick ým trubicím a např. jasná pe num brál ní zrna jsou vysvětl ována jak o h ork é e l e m e nty pl azm atu putující podélsil otrubice a postupně ch l adnoucí vl ast-
ním vyzařováním . Te nto m ode l boh uže l je dnak ne vysvětl uje zce l a oh ře v pe num bry a zanořování m agne tick éh o pol e tak é ne ní pozorovate l sk y potvrze no. Mode l , k te rý vm inul ém roce navrh l a sk upina v Max-Pl ack -Institut für Astroph ysik v Něm e ck u, zach ovává podstatu svazk ovéh o m ode l u sl une ční sk vrny. R ozšiřuje však oh ře vum bry pom ocí de ge ne rované k onve k ce i na oh ře v pe num bry ste jným m e ch anism e m . Mode l pře dpok l ádá, že pod pe num brál ní fotosférou jsou je dnotl ivé m agne tick é trubice od se be odděl e ny prostory, vnich ž m ůže probíh atpře nos te pl a be zsil ovou k onve k cí. Navrh ovaný m e ch anism us by m oh ldo pe num bry dopravit dostate čné m nožství te pl a, aby tak vysvětl ilje jí oh ře v. S pom ocí k onve k ce dove de též vysvětl it rozptylv h odnotách sk l onu ve k toru m agne tick éh o pol e v pe num bře (od prak tick y h orizontál níh o k prak tick y ve rtik ál ním u). Je stl i je te nto m ode lodpovídající re al itě uk áže až srovnání s novým i pozorováním i poříze ným i dal e k oh l e dy s vysok ým rozl iše ním . – M ich alŠvanda –
Sch ick ardovo s oiré Ve čtvrte k 2. l istopadu jse m m ělde m o na h vězdárněa z obl oh y se na m ějak o obvyk l e k ře nilMěsíc. O sobně m ám Můna rád, tak y si rád be ru de m onstrace , k dyž ve če r svítí a rád o něm návštěvník ům vyk l ádám . Vždyck y na něm na co k ouk at a i k dyž h o čl ověk vidí už po m il ionté, pok aždé se m u nask ytne nějak ý nový ne če k aný poh l e d. O tom jse m se ostatně pře svědčili te ntok rát, k dyž jse m při poh l e du do dal e k oh l e du spatřil pře sně na te rm inátoru k ráte r Sch ick ard. Nuže ch opil jse m se m obil u
(pl noh odnotný digitál boh uže l po ruce ne byl ) a ce l ou situaci jse m zach ytilna čip. Na prvním obrázk u je ce l ý Měsíc (m ozaik a z 8 sním k ů) a na náh l e du če rve ně zak roužk ován Sch ick ard. D ruh ý obráze k zach ycuje větší de tail , Sch ick ard vl e vo nah oře a k ouse k od něj přím o osl ňuje znám ý paprsk ový k ráte r Tych o. Sním e k byl poříze n 17.25 U T a všim něte si pozorně, jak ze tm y vystupuje západní část Sch ick ardova val u osvětl e na prvním i paprsk y ranníh o Sl unce .
5 D al š í s ním e k bylpoříze n v 18:19 U T. Te ntok rát js e m s e zam ěřilpřím o na de tail k ráte ru Sch ick ard, protože uvnitř dna, je š tě pře d ne ce l ou h odinou utope néh o ve tm ě, s e začal y dít věci! Sk ul inou v naruš e ném val u (na s ním k u je doce l a dobře vidět) začal y sl une ční paprs k y pronik at dovnitř k ráte ru, vyk ouzl il y uvnitř tm avéh o dna s větl ou s topu a ozářil y tak é m al ý vrch ol e k vrh ající do této s topy dl ouh ý s tín. V ok ol í s e něk ol ik dal š ích vrch ol ků začal o pos tupněvynořovatze tm y. O čim a byl o v dal e k oh l e du (brněnsk ý re frak tor 150/2250 m m ) vidět je ště poch opite l ně m noh e m víc podrobností ne ž na těch to ne k val itních fotografiích . D ok once se m i ch víl i zdál o, že při ve l k ém zvětše ním se sce nérie dosl ova m ění pře d očim a, al e bylto pouze k l am způsobe ný ne k l ide m atm osféry. Pořídiljse m je štěje de n záběr o 11 m inut později (pak už jse m m use lzabal it pozorovate l nu) a m e zi sním k y je opravdu ne patrný rozdíl . Aspoň na západních svazích je vidět, že Sl unce se stoupil o drobný k růče k níž. M ožná s e něk om u m ůže zdát ne poch opite l né, že poh l e d na pozvol né ol izování zjizve né m ěs íční tváře s l une čním s větl e m něk oh o fas cinuje natol ik , že vydrží s tát h odinu i dél e v m razu u dal e k oh l e du, al e to už h ol t k tom uh l e k oníčk u patří. Tím to bych ch tělape l ovat na m ajite l e w e bk am e r ne bo jiných zaříze ní uzpůs obe ných na poh odl né foce ní M ěs íce (to ne us tál éhl e dání ide ál ní pol oh y m obil u za ok ul áre m zk ře h l ým i prs ty m oc poh odl né ne ní). Z k us te podobnou s ituaci zach ytit na vide o! Stačil o by pořídit tře ba je de n s ním e k k aždou m inutu (ne bo čas těji, pok ud l e ží obje k t pobl íž nul téh o m ěs íčníh o pol e dník u, tam totiž te rm inátor pos tupuje rych l e ji) a pak to rozh ýbat. As poň m y l unatici bych om to oce nil i. – Pave lK aras –
6
Jak vz nik al a As tronom ick á m apa Č e s k é re publ ik y...!? Asi stárnu... Te da, já sk ute čněstárnu. Sam ozře jm ě. U ž m ám l oupání, m usím si tudíž k aždý ve če r m azat k l ouby k afre m . Tak y trpím ne spavostí, běžně se budím a jdu ve tři ráno na zách od. K nadše ní m é příte l k yně. Původně pravé zuby m e tam orfoval y vam al gánové náh rady... Vl asů už tak y ne ní, co za m l ada... Na druh ou stranu však získ ávají barvu padl éh o brněnsk éh o sněh u. No a o dal ších náh radách , výh radách a m e dik am e nte ch raději ani ne m l uvím ... Každopádně, m ám čím dáltím větší pocit, že se začínám zabývatm inul ostí. Ř ík ám si, že ne jrůznější pe rl y z pradávných dob zák l adů Am atérsk é proh l ídk y obl oh y, sk vostné dopisy dne s profe sionál ních odborník ů, tak k ostrbatěnapsané... by ne m ěl y sh nít v poste l i m éh o býval éh o dětsk éh o pok oje v bytě m é m am ink y... A tak y začínám re al izovat ne jrůznější už dávné sny... nápady... vize ... a te l e vize ... Právě to je asi je de n z průvodních znak ů stáří... k dy vzpom ínk y začínají pře važovat nad zájm e m o ak tuál ní dění a ne bo dok once vize do budoucnosti. Tak nějak se o tom m l uvil o vposl e dním díl e tril ogie Arth ura C. Cl ark a „Se tk ání s R ám ou“. Myšl e nk a na „astronom ick ou m apu Č e sk é re publ ik y“ ne ní ani nová, ani originál ní. Vm ých še divých m ozk ových m aticích se najde ce l á řada vzpom íne k . Napřík l ad na to, jak Le oš k dysi vútrobách brněnsk é h vězdárny se pisoval se znam če sk osl ove nsk ých h vězdáre n (bóže , to je dávno... tak dávno, že je ště ne byl a ani Am atérsk á proh l ídk a obl oh y), k te rý pak do te l e grafick é podoby pře ve dlJe ník . O n totiž te nk rát ne bylani xe rox
a tak se vše ch no k opíroval o pom ocí pře dpotopníh o cyk l ostyl u, dře vitéh o papíru byl o pom ál u, otře sně barvící tisk ové če rně jak bysm e t, navíc se k aždá k opie pe čl ivěe vidoval a a arch ivoval a... Inform ace o je dnotl ivých h vězdárnách te dy byl o ne zbytné zapisovat více ne ž úsporně, navíc se tisk ová pře dl oh a m use l a psát na spe ciál ně uprave ném psacím stroji, prak tick y be z m ožnosti jak ých k ol i oprav... Když se to vše ch no um ocnil o pře dpotopním , ne uvěřite l ně pom al ým a ne spol eh l ivým poštovním styk e m (te nto způsob styk u se vl astně do dne šních dob příl iš ne zm ěnil ), byl o zře jm é, že byl tak ový soupis zastaral ý již v ok am žik u publ ik ace . R ozl adění uživate l ů, k te ří se k něm u dostal i se zpožděním m ěsíců či rok ů, pak byl o sk ute čně oprávněné. Podobných se znam ů v průběh u m inul ých dvace ti rok ů vznik l o h ne d něk ol ik . Ať už na půdě Sdruže ní h vězdáre n a pl ane tárií, vprvním patře Č e sk é astronom ick é spol e čnosti a ne bo ve sk l e pě Instantních astronom ick ých novin. Vše ch ny al e ztrosk otal y na je dnom výrazném úte su. Al e to je typick é ne je n pro tak ové proje k ty, nýbrž pro jak ák ol i jiná, podobná snaže ní. Ne stačí je nom něco vytvořit, m usíte tak é zajistit, aby posk ytované inform ace byl y průběžně ak tual izovány, aby byl y pravdivé a tím páde m i užite čné. Se be l épe vypadající fl ák m asa, k te rý al e pro zastaral ostzačne zapách at, příl iš potěše ní ne přine se . Magda by m oh l a vyk l ádat... A ne bo ta buch ta, co u nás na Kotl ářsk é vydrže l a be ze zm ěny asi dva rok y... Ne řík ám , že toh l e současná „Astro-
7 nom ick á m apa Č e sk é re publ ik y“ spl ňuje . Svým způsobe m m á al e al e spoň nak roče no k tom u, aby te nto h andicap pře k onal a... Nápad na tak ový soupis vznik lvče rvnu toh oto rok u na je dnání rady Sdruže ní h vězdáre n a pl ane tárií. Což je ne nápadná, al e m ysl ím si doce l a užite čná spol e čnost vše ch podstatných če sk ých h vězdáre n (s něk ol ik a je dnotl ivci a tak é něk ol ik a sl ove nsk ým i h ve zdárňam i), vje jím ž če l e stojí ře dite l é těch ne jvýznam nějších institucí na če sk ém , l e h ce rozk ypře ném pol i astronom ick ém . Na občasných zase dáních této rady se k ují ne jrůznější oborové proje k ty – vm inul osti se tře ba tím to způsobe m se h nal y finance na CD „Návod na použití ve sm íru“ ne bo „Proh l ídk a Měsíce “, vše ch ny H vězdářsk é antiroče nk y, vposl e dní doběnapřík l ad na „žl utou“ a „m odrou“ publ ik aci, k te rou jste nal e zl i jak o příl oh u Bíl éh o trpasl ík a. Při disk uzi, jak é že l ízk o k out na sk l onk u toh oto rok u a vprůběh u rok u příštíh o, zrodil a se m yšl e nk a na m apu, ve k te ré by m oh l y být ne je n vše ch ny h vězdárny a pl ane tária, al e i m noh é dal ší astrál ní zajím avosti. Ih ne d se nabíze l y napřík l ad sl une ční h odiny, no a pak snad i nějak á dal ší zastave ní... R e al itou al e zůstává, že jse m pl án na te nto soupis nosilvh l avěuž de l ší dobu... vždy se al e nask ytl y jiné, zajím avější a zábavnější věci. Ce l á práce začal a e -m ail ovou i papírovou prosbou o posk ytnutí zák l adních inform ací, k te rá byl a ode sl ána na vše ch ny „státní“, al e i souk rom é h vězdárny, k te ré se podařil o nějak něk de vyh l e dat. Spol u s tím byl i požádáni znám í i ne znám í k ol e gové, aby přispěl i nápady, co vše ch no by se na tak ové m apě m oh l o obje vit. Musím přiznat, že tipy to byl y více ne ž zajím avé a podnětné... Le oš navrh lvyznačit m ísta, k am vm inul osti dopadl y m e te ority, Pave lm uze a, k de se m ůže te se tk at s m e te ority a vl tavíny, při proh l e dávání astronom ick é h istorie h l avníh o m ěsta Prah y vznik l a m yšl e nk a, um ístit se m pam ětní de sk y význam ných astrono-
m ů, podařil o se dátdoh rom ady soupis m íst, k de jsou um ístěny k am e ry Evropsk é bol idové sítě, uk ázal o se , že orl ojne ní je nom na Starom ěstk ém nám ěstí, že si zm ínk u zasl ouží i většina Č e ch ů, k te ří dostal i k ráte r na Měsíci... Prostě data narůstal a a narůstal a... Nak one c se obje vil o tém ěř pět se t záznam ů, je jich ž te xtové popisy zabírají dvě stě stran h utnéh o strojopisu. Práce na sběru dat probíh al a až ne uvěřite l něrych l e . Byljse m sám fascinován, co zajím avéh o se uk rývá vté naší be zvýznam né ze m ičce a vprůběh u srpna či září ne vych áze l z údivu. Koh o by napadl o, že se vMnich ově H radišti nach ází dře věný orl oj?Vzah radách k rom ěřížsk éh o zám k u Foucaul tovo k yvadl o? Ž e Joh anne sa Ke pl e ra inspiroval a k dok onal é el ipse Vl ašsk á k apl e ?Ž e se pobl íž k l e ťsk é obse rvatoře nach ází unik átní sl une ční h odiny? Ž e se Erne stMach narodilna ok raji Brna?Ž e v Pol ičce prorazilpře d dvě stě rok y m e te orit šinde l ovou stře ch u?Ž e m ůže te vO pavě studovat astronom ii?Ž e něk de na šum avsk ém Ch uráňověnal e zne te k am e ru bol idové sítě? Coby h l avníh o autora, avšak za pom oci řady l idí, m ne ne odradil y ani ne jrůznější pře k ážk y. Z atím co u souk rom ník ů jsm e právo na anonym itu be z výh rad dodržoval y, u h vězdáre n zříze ných m ěsty ne bo k rajsk ým i úřady jsm e občas m use l y spol éh at pouze na ve ře jně přístupné zdroje na Inte rne tu. Možná je jich zam ěstnanci ne m ěl i čas, m ožná jim ne jse m sym patick ý, m ožná se je jich odpovědi něk dy ztratil y. Podobně to vypadal o při je dnání s řadou profe sionál ů... čl ověk m ělobčas pocit, že výsl e dk y je jich špičk ovéh o výzk um u m usí propagovat navzdory je jich h ouže vnatém u odporu. Místo, aby přijal i nabídk u na dobrovol nou propagaci s al e spoň l e h ce poote vře nou náručí, navíc na propagaci, k te rou za ně uděl á něk do jiný a až na pár větiče k je to ne bude stát nijak é úsil í... vl e pším případě m l če l i, vh orším se rovnou postavil i proti. No jo, pořád je je štěu nás řada l idí, k te rá si ne uvědom uje , že be z daňových popl atník ů
8 a zájm u ve ře jnosti by vpoh odl í své k ance l áře těžk o bádal i a ne bo pod ch l adnou k opul í pozoroval i obl oh u. Jo, občas jse m tak é k routilh l avou, jak ne -sm ysl upl nějsou něk te ří l idé sch opni ne -vypl nitje dnoduch ý, tak řík ajíc prim itivní dotazník ... Al e to se většinou dal o snadno pře žvýk at. Z bavm e se drobné pach uti h ořk osti. Existuje názor, že če ští astronom ové tak troch u připom ínají h e jno rozh ádaných bal ete k ... a se stavování podk l adů pro Astronom ick ou m apu Č e sk é re publ ik y toh o je dnoduše opět byl o důk aze m . Poh l e d do tajů toh oto ansám bl u byl k aždopádně úžasný a tak na sk l onk u září vznik l a rozsáh l á databáze , k te rá se začal a m e tam orfovat vinte rne tovou e ncyk l ope dii. U přím ně ře če no, původní pl án byljiný. Cíl e m ce l é ak ce m ěl a být obdoba „turistick é m apy“ – na je dné straněve l k éh o, potištěnéh o papíru by byl a vyznače na Č e sk á re publ ik a (s ne zbytným výře ze m pro Prah u), na druh é straněby bylpopis je dnotl ivých astronom ick ých zastáve k , vče tně adre s a stručných te xtových ch arak te ristik , k te ré by vás m ěl y nal ák at k návštěvě danéh o m ísta. Nic m íň, al e ani nic víc. Jak še lčas, došl o postupně k něk ol ik a zm ěnám . První byl o rozšíře ní m apy za h ranice Č e sk é re publ ik y. Když něco l e ží vněm e ck ém , rak ousk ém , sl ove nsk ém ne bo pol sk ém příh raničí, těsně za pasovou k ontrol ou, je h l oupost se tvářit, že tam h vězdárna či cok ol i jinak astronom ick y přitažl ivéh o ne ní. Svět pře ce ne k ončí za če rve nou tabul k ou s nápise m „státní h ranice “ a s občank ou vk apse si nyní m ůže te po Evropě ch odit jak ch ce te . Te dy, sk oro. Tady pom oh l a pře de vším Z uzk a a Mich al . D ík y jim . Ve druh é vl něse uk ázal o, že původně„dopl ňk ové“ te xty pře rostl y únosnou m e z a pok ud ne m ají být vytištěny m ik rosk opick ým písm e n, e ve nt. ne m á být výsl e dk e m m apa zvící pl ach ty na zak rytí te nisovéh o k urtu, m usí se většina získ aných inform ací publ ik ovatjiným způsobe m . A aby
se zárove ň zabil a i druh á m ouch a – tj. požadavk y na průběžnou k ontrol u, opravy ch yb a ak tual izaci – dospěl o se k ne vyh nute l ném u závěru inte rne tové databáze . Toh l e m édium je pře ce nafuk ovací, navíc um ožní ak tivní odk azy na digitál ní m apy (v tom to ok am žik u Se znam .cz a Googl e .com ) a pře de vším dopl ňovat dl el ibovůl e re ak ce od pote nciál ních návštěvník ů. Moh ou to být upozornění na ne úm ysl né m ystifik ace , ste jně jak o k l adné či záporné zk uše nosti z návštěvy danéh o m ísta. Te nto systém , pok ud bude fungovatpřísl ušný se rve r, navíc um ožní, aby m apa pře žil a sam otné stvořite l e . Z m ěnu adre sy, zánik i vznik tam totiž nyní m ůže dopsatk aždý. Z a toh l e patří ve l ký dík Pavl ovi, be z je h ož rtuťovitých ručiče k by nic tak ovéh o asi ne vznik l o. R e zignoval o se te dy na papírové vydání? Nik ol i. Sdruže ní h vězdáre n a pl ane tárií h odl á vnásl e dujících m ěsících inve stovat pěticife rnou částk u do tisk u je dnoduch é m apy, k te rá bude zčásti zdarm a a zčásti za re žijní ce nu k dispozici na vše ch če sk ých h vězdárnách . Patřičnou porci výtisk ů dostanou všich ni, k te ří se na pl nění databáze podíl el i, ostatně vyjde jak o příl oh a vje dnom z příštích vydání Bíl éh o trpasl ík a. K vol ném u staže ní bude i na patřičných w w w stránk ách . Tím al e ce l ý proje k t zře jm ě ne sk ončí. Je dnak se bude i nadál e rozrůstat – jak k ol i je poče t záznam ů ve zvol e ném re gionu z poch opite l ných důvodů om e ze ný (a o vytvoře ní e vropsk é či ce l osvětové m apy nik do ne usil uje ). Je dnak čase m vyjde vk nižní podobě. Jak k ol i bude vdaném ok am žik u „zastaral á“, je dnání s pote nciál ním i vydavate l i se začínají rozbíh at... Me zitím , je stl i se bude te nudit ne bo si je n tak pro zajím avostbude te ch títzjistit, jak é astronom ick é zajím avosti se nach áze jí ve vaše m ok ol í, k l ik něte na h ttp://m apa.h ve zdarna.cz. Múza U ránie vás prováze j! – Jiří Du še k –
9
K dyž v Japons k u vyjde Sl unce ... Japonsk o bývá nazýváno ze m í vych áze jícíh o Sl unce . Proto ne m ůže být přil éh avější náze v pro japonsk ou k osm ick ou družici sl oužící k výzk um u Sl unce , ne ž „vých od Sl unce “ – H inod e . 23. září l e tošníh o rok u se z k osm odrom u U ch inoura odl e pil a japonsk á nosná rak e ta vynáše jící ve svých útrobách čistě sl une ční družici nazvanou provizorně Sol ar-B. Sonda je fak tick ým násl e dovník e m družice Sol ar-A/Yoh k oh , k te rá dík y syste m atick ém u pozorování v něk ol ik a vysoce e ne rge tick ých pásm e ch přine sl a m noh o nových pozorovate l sk ých poznatk ů o fyzice sl une ční ch rom osféry, k oróny a o sl ožitoste ch m agne tick éh o pol e . D ružice vážící k ol em 700 k g, z če h ož je cca 170 k g poh onných h m ot, je výh radněsl une ční družicí, je jíž tříl e tá m ise m á přispětk poznání naší ne jbl ižší h vězdy, ze jm éna k l e pším u poch ope ní uvol ňování vol né e ne rgie usk l adněné v m agne tick ém pol i, k něm už doch ází form ou vysok oe ne rge tick ých udál ostí. H inode byl a po startu nave de na na zvl áštní pol ární dráh u z výšk ou cca 600 k m nad ze m sk ým povrch e m , na níž družice proch ází nad ste jným pol e dník e m přibl ižně ve ste jném l ok ál ním čase k aždý de n. Výh odou tak ové dráh y je ne pře ruše ný výh l e d na ne jbl ižší h vězdu a snazší transport nam ěře ných dat do datovéh o ce ntra na Z e m i. Pouze vobdobí l e tníh o sl unovratu bude běh e m k aždéh o 9 8m inutovéh o oběh u Sl unce zak ryto Z e m í na cca 10 m inut. H inode je dítk e m Japan Ae rospace Expl oration Age ncy (JAXA) v m e zinárodní spol upráci, k te rá zah rnuje m im ojiné am e rick ou NASA. Na pal ubějsou tři zásadní přístroje : SO T, SXT a EIS. Solar O ptical Te lescope (SO T), je h ož zák l ade m je 50cm optick ý dal e k oh l e d, m á v oh nisk ové rovině k rom ě optick éh o de te k toru (sch opnéh o
pořizovat sním k y s l ine árním rozl iše ním k ol e m 100 k m ve sl une ční fotosféře vněk ol ik a optick ých fil tre ch ) navíc ve k torm agne tograf (te dy přístroj um ožňující m ěře ní pl néh o třírozm ěrnéh o ve k toru m agne tick éh o pol e)
Z orné pole přístroje SO T zach ycu jící granu laci pob líž stře d u slune čníh o d isk u ve vid ite lné ob lasti spe k tra (420 nm ). De tail zach ycu je granu laci a jasné b ody, k te ré jsou m ísty s vysok ou k once trací m agne tick éh o pole.
10
O riginální k oláž prvních sním k ů přístroje XRT. M noh é k oronální stru k tu ry jsou pozorovány vůb e c poprvé.
a spe k tropol arim e tr, k te rý um ožní ne jpře snější m ožné m ěře ní m agne tick ých pol í a je jich m al ých variací. Solar X-ray Te lescope je vl astně re ntge novým dal e k oh l e de m sch opným pořizovat sním k y h ork ých obl astí sl une ční ch rom osféry a pře de vším k oróny. Te nto přístroj je výrazně vyl e pše ným násl edovník e m dal e k oh l e du se ste jným úk ol em na družici Yoh k oh vypuštěné v roce 19 9 1. Extre m e Ultraviolet Im aging Spe ctrom e te r sl ouží k m ěře ní vl astností pl azm atu a rych l osti částic vl ibovol né vrstvěsl une ční atm o-
sféry. EIS posk ytuje propoje ní m e zi dvěm a ostatním i přístroji, protože um ožňuje diagnostik ovat vl astnosti pl azm atu m e zi dvěm a h raničním i vrstvam i – v ch rom osféře a pře ch odové vrstvě. Le tH inode je te prve vzačátk u, al e už te ď se oče k ává, že zře jm ěpřine se průl om ve sl une ční fyzice . Ne zbývá si ne ž přát, aby H inode ne zapadl a dříve , ne ž se je jí m ise napl ní. – M ich alŠvanda –
ASTRO @ BRNO .2006 Minul ý vík e nd se k onal o na brněnsk é h vězdárněvsk utk u h istorick é se tk ání čte nářů Instantních astronom ick ých novin spol e čně s čl e ny Am atérsk é proh l ídk y obl oh y. Tak ovou k once ntraci nadše ných astrono-
m ů naše h vězdárna už dl ouh o ne zažil a. Těm z vás, k te ří jste z různých důvodů (pracovní povinnosti či pobyt na jiné pol oze m ěk oul i) ne m oh l i dorazit, přináším e k rátk é oh l édnutí, ok oře něné těm i ne jvype če nějším i foto-
11 grafie m i a citáty z pře dnáše k . V páte k ve če r jse m vyfasoval pik sl u pl nou pe něz (boh uže l je n k zapůjče ní), pre ze nční l istinu a dvě k rabice pl né ne zbytností k rozdání vše m přích ozím . A sk ute čně brzy na to se h vězdárna začal a pl nit účastník y. O bčas se u pre ze nce děl al y fronty, tak že tím to se om l ouvám vše m , k te ré jse m v tom sh onu zapom něl oficiál ně přivítat na h vězdárně a inform ovat o tom , k de jsou zách ody. Doufám , že tím ne utrpěl i žádnou psych ick ou ani fyzick ou újm u. V še st se rozje l o v pl ane táriu vsk utk u ak ční pře dstave ní Tom áše Tyce D obrodružná fyzik a. Vym ěniljse m pre ze nční l istinu za foťák a pok usilse zach ytit aspoň zl om e k toh o dobrodružství, k te ré se v sál e ode h rál o. O statněposuďte sam i – pl ane táriem l étal y bal óny, rak e ty, k ouřové signál y, l a-
se rové paprsk y, ře tízk y, pódium se střídavě h al il o do dým u vypařujícíh o se dusík u a střídavědo obl ak u vybuch ujícíh o stře l néh o prach u. Kom e nsk éh o „šk ol a h rou“ dostal a vpodání Tom áše Tyce vsk utk u nový rozm ěr. Na obl oze m e zitím došl o k pom ěrněne vídané udál osti (al e spoň v m ěřítk u h istorie se tk ání APO a nocí be z CCD) – na ch víl i se vyjasnil o a návštěvník ům byl um ožněn al e spoň k rátk ý poh l e d do dal e k oh l e dů vče tně unive rzitní še de sátk y. Poh l e d sk rz še de sátice ntim e trové zrcadl o na M 57 a M 15 se pře ci je n – al e spoň nám , kl uk ům z ve snice , vyzbroje ným tol ik o m al ým trie dre m – ne nask ýtá k aždý de n. Luk áš Král pak povyk l ádal , jak m ěřildružice v Č íně, a to ne je n z odborné stránk y, al e i z m noh dy pik antníh o poh l edu Č e ch a na pobyt v e xotick é ze m i. První ve če r byluk onče n e fe k -
12 Te m ná e ne rgie činí nyní 73 % proce nt Vesm íru a b u d e h ůř! Pravd ěpod ob nost stře tu Slunce s b ílým trpaslík e m odpovíd á zh ru b a tom u , jak o b yste 71k rát za se b ou vyh ráli první pořadí ve Sportce . Já ne vím , je stli se tad y v této m ístnosti nach ází něk do, k d o vyh rál třik rát. Věřím tom u , že něk te rým z vás se to ne pove d lo ani d vak rát. Je d nou se Z w ick e yh o novináři ptali, pročk olegům z W ilsonovy ob se rvatoře řík á sféričtí b astardi a on b e z zaváh ání od pověd ěl: „Protože vypadají jak o b astard i úplněze vše ch stran.“ Je dnotl ivé části ak re čníh o m ate riál u začínají o se be třít. Na ze m i si te nh l e je v m ůže m e přibl ížit vnějak é pl e ch ovce s ol e je m , k dybych om ji roztáče l i, jiný tak ový případ je , k dyž vás něk do táh ne po k obe rci ne bo k dyž se spu stíte po tyči. Spál íte si ru ce … ne bo na tom k obe rci te da něco jinéh o… Pro odstranění šu m u dok once vysíd lili h olub y, k te ří v té anténěm ěli h nízd o, poslali je v k leci d o lab oratoře a pak je vypu stili… O ni se zase u sídlili v té anténě zpátk y, tak h le prý zarotovali h olub i m e zi Be llovým i lab oratoře m i a anténou třik rát a pak je zastře lili, ale nicm éněto ne pom oh lo, te n šu m tam b yldále. M K : „Te ď, jak jste si u rčitě pře če tli v program u , vám b u de Filip H roch povíd at o M rtvých oázách Vesm íru , což je , pře dpok ládám , povíd ání o prom ěnných h vězdách … “ FH : „… “ M K : „Ale ne vím , je stlijse m to… náh od ou něco… “ FH : „… “ H las davu : „Je to vab strak tu !“ M K : „Já jse m si h o ne pře če tl, tak to se om lou vám … ale to ne vadí, m y tam te n ab strak t m ám e vprogram u ?“ RN: „Je na IAN!“ M K : „Ale já IAN ne čtu … Prom iň, to b ylvtip.“ Te n ob raz se troch u m ění a je vid ět, jak o b ych om tu m ělinějak ý stře d a z toh o se něco u trh lo… tad y se u trh ly dvě věci… a vůb e c je to ce lý tak ový záh adný… no prostěk vazary. Dva ob ři se se tk ají, navzáje m se oh olí a zůstanou d va oh olení trpaslíci.
tním pořade m Sm rt na dosah ruk y a poch opite l ně k ul oárním i disk uze m i. O sobní se tk ání s tol ik a l idm i podobně postiže ným i astronom ií m á pře ci je n i v digitál ním 21. stol e tí své ne oce nite l né k ouzl o. Sobotní program odstartoval Pe tr Kul h áne k z FELČ VU Tpře dnášk ou o te m né h m otě, te m né e ne rgii a m ode rní k osm ol ogii vůbe c. Povídání na atrak tivní tém a byl o al e spoň podl e m ětak dobře podané, že nak one c snad ani ne vadil o, že se poněk ud protáh l o. Prove dl i jsm e k obe rcový nál e tna ok ol ní re staurace a po dobrém obědě jsm e absol voval i k oňsk ou dávk u pře dnáše k od Z de ňk a Mik ul ášk a, Pe tra Sch e irich a a po ve če ři Fil ipa H roch a. To vše prok l ádáno ne zbytnou dávk ou k afe a jiných podpůrných l áte k . Tady bych si dovol il snad je dinou drobnou výtk u k organizaci se m ináře , na k afe a čajse stál y dl ouh é fronty u autom atu a padl y na to m al é, avšak těžce vydře né stude ntsk é pe níze . Na druh ou stranu ch ápu, že zorganizovat pl ynul ou dodávk u nápojů pro 80– 9 0 l idí je úk olpro nadl idi. Pře sto doufám , že příštěvsoběorganizátoři tuto nadl idsk ou síl u obje ví a povzne sou tak k om fort vík e ndovéh o se m ináře na vyšší l e ve l . Veče r se opět sk l ádal z pořadů vpl ane táriu a k ul oárních disk uzí. Ty se protáh l y do ve l m i pozdních (ne bo brzk ých ?) h odin, čím ž se potvrdil o ne psané pravidl o, že ne děl ní pře dnášk a je pro zom bík y. Nicm éně Jan H ol l an z brněnsk é h vězdárny se svéh o úk ol u zh ostil state čně a je h o pře dnášk a o světe l ném zne čištění obl oh y byl a opravdu vyče rpávající. Tím se program se m ináře napl nil . Ne zbyl o ne ž se rozl oučit se vše m i účastník y a těšit se na dal ší vík e ndové se tk ání. D oufám , že se s vám i brzy sh l e dám e , já osobně to h odnotím jak o ve l m i vydaře nou ak ci a věřím , že ne byl a zdal e k a posl e dní. – Pave lK aras – Další fotografie na h ttp://de nik .astronom y. cz/g.ph p?gal=G56& ram =1.
13
Účastníci prvníh o společnéh o se m ináře Am atérsk é proh lídk y ob loh y a Instantních astronom ick ých novin.
O s trovs k é (nik ol iv os travs k é) poz orování Vpáte k 27. října přijíždí náš pozorovate l sk ý dům . Martinovi souse di zře jm ěne jsou dom a, te am ve sl ože ní Šajri, Katk a, Martin a já do a tak jsm e ne je n m y, al e ihl avní viník – DobO strova u Macoch y. Martin nás pozvalna son – zůstal i be z újm y. Pak provádím e dal ší vík e nd (aby se při pozorování sám ne bál:-) pok us, pom ocí bl e sk ů z fotoaparátu, opětpře s a dok once spe ciál něpro nás vypůjčilje štěje - Dobsona, rozpouštím e obl ačnost. Ačse to zdá de n D obson od souse da, tak m ám e „dva- z m e te orol ogick éh o h l e disk a ne m ožné, funce tpětk y“ h ne d dvě. guje to. Bíl ý sl oup světl a po ch vil ce obl ačnost Počasí k ol e m osm é ve če r m oc sl ibněne vy- vdaném m ístě opravdu rozpouští. Al e nic padá, pře ch ází stře dní obl ačnost. V bl ízk osti ne trvá věčně, a tak i tato m e toda pře stává souh vězdí H e rcul a je však záh adně protr- fungovat a obl ačnost za ch vil k u zak rývá h aná, a tak se nám daří vystopovatk om e tu C/2006 M4 (SW AN) a vyfotitji. Pozorovací úd aje : VDobsonu je patrné jasné jádro a ce l ý m ísto pozorování: O strovu M acoch y (49 ,4 ° s. š., obje k tve l m i připom íná ne příl iš vzdá16,8 °v. d .) l e nou M 13 – sk oro m ám probl ém je m e te orologick á situ ace : zpočátk u jasno, od se be roze znat. Kol e m de sáté se zapostu pnězatah ování ob loh y stře dní ob lačností tah uje úpl ně. Tak se aspoň bavím e začáte k pozorování: 22.00 UTC (27. 10. 2006) tím , že prom ítám e če rve nou bate rk u k one c pozorování: 1.00 UTC (28. 10. 2006) pře s zrcadl o Dobsonu na ve dl e jší
14
Po pozorování. To u ž se sm ěje m e je n zim ou .
ce l ou obl oh u. Martin nás zve na noční poch od k propasti Macoch a a ne ch ce prozradit, k oh o z nás tam nak one c h odí. Ce sta rych l e ubíh á, h l avně dík y tom u, že vtm avém l e se k ol e m je de nácté ve če r ne ní příl iš vh odné vyk l ádath orory. Po přích odu k Macoše , k te rá sam ozře jm ěne ní vůbe c vté tm ěvidět, se k upodivu vyjasňuje . MH Vse poh ybuje k ol e m 6. Martin proto ráznězave l í odch od a nástup na pozorování, protože „h ouk ání a k ouk ání“ do Macoch y h o už ne baví a navíc ne m ám e toh o dobrovol ník a, k te réh o bych om tam h odil i. Po půl noci jsm e připrave ni na vybraném stanovišti, dal e k o od um ěl éh o osvětl e ní. Pozoruje m e je dnak de e p-sk ye (M 31, M 32, M 42, M 43), pok ouším e se i o pl ane tk y (Eunom ia). Šajri a Martin fotí souh vězdí a něk te ré de e p-sk ye (Vozk u, Pe rse a, Cassiope u, Androm e du, Pe gase ...) Krátce po půl noci vych ází Saturn. V D obsonu jsou vidět i prste nce vče tně Cassinih o děl e ní. Kol em tře tí h odiny ranní se opět zatah uje a začíná padat m l h a. Tak je štěvysíl ám e pár zábl e sk ů z fotoaparátu pře s D obson na protější k opce a ce l í zm rzl í k ončím e pozorování. D oufám , že zítra se obje ví vm ístním tisk u nějak á zpráva o pozorování zábl e sk ů od U FO ne dal e k o propas ti M acoch a.
K ne oficiál ní části pozorovacíh o vík e ndu patřilsobotní už de nní výl e t k Macoše a do Punk e vních je sk yní, k l enotu Moravsk éh o k rasu. Martin, jak o zk uše ný průvodce nám zařídilsk oro privátní prohl ídk u a proto jsm e už ráno vde se t ne trpěl ivě če k al i na dal ší sk upink u z Brna. Na doml uve ném m ístě v sk oro dom l uve nou dobu al e nik do ne byl , protože ačse to ne zdá i vO strověse dá ztratit (k dyž si dáte sraz u špatné h ospody). Kol e m de sáté jsm e už vyrazil i ve sl ože ní Šajri, Martin, Z uzk a, H onza, Svatava, Béďa, Šárk a, Be zďa a já sm ěr Macoch a. Sice ste jnou ce stou, al e be z zak opávání o k oře ny jsm e dorazil i k Macoše , k te rá se vde nním světl e zdál a m noh e m hl ubší. Vytěsnění sk upinou turistů, k te ří se be z obav nacpal i na m ůste k nad propastí (a byl o jich h odně) jsm e pok račoval i l anovk ou dol ů k Punk e vk ám . Na proh l ídk u jsm e se vydal i ve sk upině s dal ším i návštěvník y a Martine m jak o průvodce m . Jak o správný profe sionálse však ne ne ch alvyde ptat, a tak bylna k onci odm ěněn al e spoň našim potl e sk e m . Násl e doval a m ok rá částtrasy a to l odičk ou po ponorné říčce Punk věje sk ynním systém e m zpětna de nní světl o.Ce l k ové ztráty: 0. Nastalčas na ce stu zpět, a tak jsm e ce stou k O strovu stih l i je štěKate řinsk ou je sk yni. O pár k il om e trů dál(ce stou úvoze m pře s závory a s pauzou na foce ní h al ových je vů na obl oze ) jsm e sk oro navštívil i zavře nou je sk yni Bal cark a. Příje m ným zak onče ním výl e tu se stal a návštěva je dné z h ospod a te pl á ve če ře . Při vyprováze ní Brňák ů zpětna bus začal o prše ta tak že zbyte k pozorovací noci jsm e strávil i u čaje , Bang!u a něče h o pro zah řátí. – Z u zana Ch lád ová, Pe tr Sch e irich , K ate řina Cve špe rová, M artin Ryb ář –
15 „K de jsou ?Už je píse k a půl...“ (Aste rix a K leopatra) „Ne b ojte voják u , vězte , že při zítře jším útok u stojím e za vám i.“ „Jo, asi tak patnáctm il.“ (Č e rná Z m ije )
Z ajím avá poz orování CCD m ozaik a ve lké galaxie vAnd rom e d ě M ůj CCD pok u s o m ozaik u ve lké galaxie M 31 v sou h vězdí Androm e d y začalve stře d u 25. 10. 2006 k d y jse m po sním k ování k om e ty SW AN ne odolala vyu žiljasné noci. Sním e k je slože n ze čtyř částí. K aždá část je slože ninou pěti dílčích sním k ů m e todou LRGB. Vše ch ny fotografie pak prošly ste jným zpracováním v program u M axIm DL. Výsled né slože ní do je d né ve lké k om pozice jse m u d ělalv program u Ph otosh op. Ne jh orší na tom to pok u su ne ní ani tak zd lou h avé m e tod y poříze ní je d notlivých sním k ů, ale fak t, že dalek oh led se b ěh e m e xpozic posou vá nad různě nasvětlená m ísta, zasaže ná světe lným zne čištěním a to zne snad ňu je k ore k ci výsled né fotografie . Sním e k b ylpoříze n re frak tore m 106/f5 s k am e rou ST-2000XM . Pointaci ob staralse parátní dalek oh led Borg 76ED. Jasné ne b e . Z d e něk Bard on
16 K om e ta C/2006 M 4 (SW AN) – CCD sním e k z H aP JP vO stravě Z práva od M artina Le h k éh o o ne če k aném zjasnění k om e ty a k tom u nádh e rně „vym e te ná“ ob loh a – tom u se ne d alo od olat! A to jse m je štěne věd ěl,jak é pře k vape ní m něče k á... Doje ljse m na h vězd árnu a spolu s dalším i k olegy se na k om e tu pod íval. V Som e t b inaru 25×100 b yla k om e ta nápad něvidite lná jak o m lhavá sk vrna s oh one m m ířícím přím o nah oru a pře s ce lé zorné pole b inaru ! To, co jse m pak ale spatřilna 2m inu tové e xpozici získ ané ccd k am e rou pře s 12" dalek oh led M e ad e m ě doslova šok ovalo! Tak ové pře k vape ní jse m opravd u ne če k al. Tom áš H yne k
K om e ta C/2006 M 4 (SW AN) nasním aná Tom áše m H ynk e m na h vězdárněvO stravě.
K om e ta C/2006 M 4 (SW AN) – CCD Ru b inare m 5.6/500m m K om e tu C/2006 M 4 (SW AN) v dob ěje jíh o zjasnění se nám sk rze ne příznivé počasí b oh u že l vyfotit ne pod ařilo. Vyu žilijsm e te d y alespoň asi půlhodinové příležitosti, k te rá se nám nask ytla až posled ní říjnový vík e nd , k d y u ž pozorovací pod m ínk y k om plik ovalM ěsíc vprvní čtvrti a tak é ne příje m ný nárazový vítr. Pře sto d e se t še de sátise k u nd ových sním k ů poříze ných CCD k am e rou vRu b inaru 500 m m ne d opad lo ne jh ůř. Vladim ír Ž am pa & Lib or K one čný
17
K om e ta C/2006 M 4 (SW AN) na sním k u Vlad im íra Ž am py a Lib ora K one čnéh o.
Trpas l ičí as trok víz Na začáte k ne jdříve vzorové ře še ní úl oh z Bíl éh o trpasl ík a č. 132, posk ytnuté přím o autore m . Z a ře še ní zasl aná záje m ci o te nto k víz m noh ok rát děk uje m e , budou vyh odnoce na vše ch na současně na k onci soutěže , k te rá se již ne zadržite l ně bl íží. Toto k ol o je posl e dním , m áte posl e dních šanci, jak zasáh noutdo výsl e dk ů. Z a odpověďm i a dal ším i otázk am i je opět Pavol H abuda. O dpovědi (vče tně zdůvodnění) zasíl e jte poštou (Mare k Kol asa, J. Vrch l ick éh o 3, 736 01 H avířov-Podl e sí) ne bo e m ail e m (apo@ astronom ie .cz) do re dak ce do 15. 1. 2007. (1) Ak je e xce ntricita pl anétk y e = 0, tak obie h a ok ol o Sl nk a po k ruh ove j dráh e . Ak sa nach ádza 9 0 stupňov od Sl nk a, je v k vadratúre , aspe k te k torý m ôže m ať iba te l e so obie h ajúce z vonk ajše j strany ze m sk e j dráh y. Probl ém je , že ze m sk á dráh a m á sam otná ne nul ovú e xce ntricitu: e Z = 0,017. Pl anétk a sa te da nach ádza od Sl nk a ďal e j ak o aZ (1− e Z ), k de aZ je ve ľk á pol oos ze m sk e jdráh y. Podľa Ke pl e rovh o zák ona
18 ak ve ľk ú pol oos vyjadrím e vAU a obe žnú dobu vrok och . Po dosade ní T > 0,9 74, čo dáva obe žnú dobu väčšiu ak o 356 dní. (2) O sk ul ačná dráh a je tak á dráh a, k torá sa dá popísať pom ocou dráh ových e l e m e ntov a najl e pšie aproxim uje poh yb te l e sa v danom ok am ih u. Na k om étu al e ne pôsobí iba Sl nk o, al e ja zvyšné pl anéty. Tie budú vyvíjať najväčšiu sil u, ak budú zorade né do je dne j priam k y so Sl nk om . Pote nciál , k torý ude ľuje Sl nk o k om éte , je rovný
Pote nciál , k torým prispie vajú pl anéty, bude
Pre dpok l adal i sm e , že pl anéty m ajú k ruh ové dráh y. Ak zarátam e e xce ntricity a pre dpok l adám e , že pl anéty sú vždy v pe rih él iu, tak sa k oe ficie nt 74,9 zm e ní na 78,6. Pote nciál , k torým prispie vajú pl anéty je te da pribl ižne 300tisíck rát m e nšia ak o sl ne čná. Všim nite si, že najviac k pote nciál u prispie vajú Jupite r a Saturn. Ene rgia k om éty vpe rih él iu te da m ôže byť ak zarátam e ajpote nciálod pl anét. Pre ve ľk ú pol oos sa dá odvodiť vzťah (pozrite si ne jak ú l e pšiu uče bnicu ne be sk e j m e ch anik y, odvodzovaťto tu ne bude m )
dosade ním dostane m e
čo je zh ruba 100 000 rok ov. Vprípade e xtre m ne priaznive jge om e trie sa vráti k Sl nk u za zh ruba 100 000 rok ov. U ve de ný prík l ad nie je iba h ra s te ore tick ým i vzorče k m i. Te nto e fe k t je re ál ny. Naprík l ad Koh outk ova k om éta m á (aspoň v starších k atal ogoch m al a) parabol ick ú dráh u a odh adovaný čas návratu k Sl nk u nie k oľk o m il iónovrok ov. (3) Ak pre dpok l adám e , že al be do oboch pl e ch ovie k je rovnak é v ce l om spe k tre vl nových dĺžok , tak dosiah nú obe rovnak e jte pl oty. Ich te pl ota bude rovnak á ak o je te pl ota zdroja, k torým ich osve tľuje m e , pre tože sa dostanú do stavu te pe l ne j rovnováh y so zdrojom . Pravda, čie rna dosiah ne te jto te pl oty ove ľa sk ôr. (4) Maxim ál na rých l osť m usí byť m e nšia ak o je prvá k ozm ick á, aby sa Lunar R ove r vôbe c udržalna povrch u. To je
19
(5) Uve d e né rie še nie b olo pu b lik ované v rok u 2005 vo fyzik álnom k ore špond e nčnom se m inári UK M FF. Každá spe k trál na čiara m á ne nul ovú šírk u. Táto ne nul ová šírk a je spôsobe ná spol upôsobe ním viace rých fak torov. Najdôl e žite jšie sú: • Prirodze ná šírk a čiary • Inštrum e ntál ny profil • Te pl otné rozšíre nie • R ozšíre nie turbul e nciou • R ozšíre nie zrážk am i • R ozšíre nie e l e k trick ým (Stark ovjav) a m agne tick ým (Z e e m anovjav) poľom • R ozšíre nie rotáciou Viace j o tých to rozšíre niach napr. na h ttp://fyk os.m ff.cuni.cz/cz/rocnik 19 /re se ni/ /re se ni2-3.pdf U oboch typov, ak o O tak M je čiara H -al fa pom e rne ne výrazná čiara. Ak o sa typ O bl íži typu B, H -al fa sa stáva výrazne jšou. Me ranie šírk u čiary bude u ne jje dnoduch šie . Šírk u čiary budú ovpl yvňovať najviac dve ve ci – te pl otné rozšíre nie a rozšíre nie rotáciou. H orúci nadobri rotujú na h ranici stabil ity, s rotačnou rých l osťou stovie k k m /s. Ach e rnar, ak si to dobre pam ätám , rotuje obvodovou rých l osťou zh ruba 300 k m /s. U vážm e , že rozšíre nie čiary je spôsobe né te pe l ným poh ybom . Použim e e k vipartičný te orém , al e ve zm im e vúvah u iba je de n stupe ň voľnosti (od vx iba, vy a vz nám k te pe l ném u poh ybu ne prispie vajú):
Toto odvode nie rozšíre nia spe k trál ne j čiary je fyzik ál ne zl ožite jšie . Ak m u ne rozum ie te , ne k l e sajte na m ysl i. Pri odvodzovaní je dnoduch o použite rovnicu rovnosti k ine tick e j a te pe l ne j e ne rgie 1/2 m v2 = 3/2 k T. D ostane te (až na ne podstatné k onštanty) rovnak é výsl e dk y. Použim e rovnicu D oppl e rovh o posunu:
m ôže m e te da písať, že
Porovnaním dvoch rovníc, je dne jpre h vie zdu sp. trie dy O a druh e jpre M dostane m e
Atóm y vodík u sa v atm osfére h vie zdy O poh ybujú rých l osťam i v = (3 k T/m H )1/2 ~ ~ 15 k m /s. Ak uvážim e aj spom e nutú rých l u rotáciu, tak pom e r rozšíre nia pre oba spe k trál ne typy ne bude 4, al e de saťk rátväčší.
20
Trpasl ičí astrok víz – še stá sada otáze k (1) Ak é súrad nice m aljarný b od včase JD = 0? (2) Jad ro Slnk a m á te plotu prib ližne 15×106 K , povrch Slnk a 6 000 °C. Ak si zob e rie m e Ste fanov-Boltzm annov zák on a zistím e si, ak é ve ľk é je jadro (v k torom pre b ie h ajú vše tk y jad rové re ak cie ), zistím e , že R oTo2 = R jT2j, te d y R j = 110 m e trov, čo je ne re álne m álo. K d e je ch yb a vnaše júvah e ? (3) Ak je te plota k oróny naozaj tak á vysok á ak o sa u vád za (nie k oľk o m iliónov stu pňov), pre čo ne žiari ove ľa silne jšie ak o fotosféra (k d e je m im och odom najnižšia te plota vce lom Slnk u ). (4) Um e lá d ru žica ob ie h a ok olo Z e m e po k ru h ove jd ráh e a vplyvom atm osféry sa b rzdí. Je j e ne rgia sa zm e nšu je . Je jrých losťsa a) zm e nšu je b ) zväčšu je c) ne m e ní sa d ) závisí na tvaru d ru žice či sa zväčšu je aleb o zm e nšu je Svoje tvrd e nie zd ôvod ni. (5) BolJan Ž ižk a d ob rým pozorovate ľom ?O d h ad nite , ak o sa zm e ní lim itná m agnitúd a pozorovate ľa, ak príde o je d no ok o.
O bsah čísl a Signál y SGR , Jiří Kvasar.....................................................................................................1 Sl une ční sk vrny ve tře ch rozm ěre ch , Mich alŠvanda..........................................................2 Sch ick ardovo soiré, Pave lKaras .........................................................................................4 Jak vznik al a Astronom ick á m apa Č e sk é re publ ik y...!?,Jiří D uše k ......................................6 Když vJaponsk u vyjde Sl unce ..., Mich alŠvanda................................................................9 ASTR O @ BR NO .2006, Pave lKaras ...................................................................................10 O strovsk é (nik ol i ostravsk é) pozorování, Z uzana Ch l ádová a k ol .......................................13 Z ajím avá pozorování ..........................................................................................................15 Trpasl ičí astrok víz ...............................................................................................................17
BÍLÝ TRPASLÍK je zpravodajsdruže ní Am atérsk á proh lídk a obloh y. Adre sa re dak ce Bíléh o trpaslík a: Mare k Kolasa, J. Vrch lick éh o 3, 736 01 H avířov-Podlesí, e -m ail:m are k .k olasa@ gm ail.com . Najde te nás tak é na inte rne tových W W W stránk ách h ttp://w w w .astronom ie .cz. Na přípravě spolupracují H vězdárna a plane tárium Mik uláše Kope rník a v Brně, H vězdárna a plane tárium Joh anna Palisy v O stravě a H vězdárna vÚpici. Re dak ční rada: Jana Adam cová, Jiří Duše k , Z de něk Janák , Pave l Karas, Mare k Kolasa, Pe tr Sch e irich , Pe tr Sk ře h ot, Te re za Še divcová, Pe tr Šťastný, Mich alŠvanda, Martin Viláše k , Vik tor Votruba. Sazba Mich alŠvanda písm e m Lido STFvprogram u Scribus APO 2006– 2007
