Otvíráme dveře do světa

Školní vzdělávací program pro osmileté gymnázium

„Otvíráme dveře do světa“ „Učitelé otvírají dveře, ale vyjít už musíš sám.“ Čínské přísloví

Zpracovaný podle RVP ZV a RVP G

Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice 1

Obsah 1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ......................................................................................................................... 4

2

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ................................................................................................................ 5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU ........................................................................................ 5 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE, SPOLUPRÁCE SE ZÁKONNÝMI ZÁSTUPCI A JINÝMI SUBJEKTY .............................................................................................................................................. 6 2.1 2.2

3

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU .............................................. 8 3.1 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY .................................................................................................................................... 8 3.2 PROFIL ABSOLVENTA ............................................................................................................................... 8 3.3 ORGANIZACE PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ ......................................................................................................... 9 3.4 ORGANIZACE MATURIT ........................................................................................................................... 9 3.4.1 Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky ........................................ 9 3.4.2 Přihlašování k maturitní zkoušce ................................................................................................ 10 3.4.3 Společná část maturitní zkoušky .................................................................................................. 11 3.4.4 Profilová část ................................................................................................................................ 11 3.4.5 Celkové hodnocení maturitní zkoušky ......................................................................................... 12 3.4.6 Odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky ....................................................................................................................................... 12 3.5 KLÍČOVÉ KOMPETENCE ......................................................................................................................... 13 3.5.1 Kompetence k učení...................................................................................................................... 14 3.5.2 Kompetence k řešení problémů .................................................................................................... 14 3.5.3 Kompetence komunikativní .......................................................................................................... 15 3.5.4 Kompetence sociální a personální ............................................................................................... 15 3.5.5 Kompetence občanské .................................................................................................................. 15 3.5.6 Kompetence pracovní ................................................................................................................... 16 3.5.7 Kompetence k podnikavosti .......................................................................................................... 16 3.6 VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE.................................................................................................... 17 3.7 ZABEZPEČENÍ VÝUKY PRO ŽÁKY SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI............................................................ 17 3.7.1 Péče školy o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ........................................................... 19 3.7.2 Zabezpečení výuky žáků se sociálním znevýhodněním ............................................................... 20 3.8 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ......................................................................... 20 3.8.1 Projevy mimořádně nadaných žáků ............................................................................................. 20 3.8.2 Péče školy o rozvoj nadání žáků .................................................................................................. 22 3.9 PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ........................................................................................................................ 23 3.9.1 Osobnostní a sociální výchova ..................................................................................................... 23 3.9.2 Výchova demokratického občana ................................................................................................ 23 3.9.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech ...................................................... 24 3.9.4 Multikulturní výchova .................................................................................................................. 24 3.9.5 Environmentální výchova ............................................................................................................ 24 3.9.6 Mediální výchova.......................................................................................................................... 24 3.9.7 Realizace průřezových témat ........................................................................................................ 25

4

UČEBNÍ PLÁN .......................................................................................................................................... 29 4.1 4.2

5

UČEBNÍ PLÁN NIŽŠÍHO GYMNÁZIA......................................................................................................... 29 UČEBNÍ PLÁN VYŠŠÍHO GYMNÁZIA ........................................................................................................ 31

UČEBNÍ OSNOVY ................................................................................................................................... 34 5.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE........................................................................................................ 34 5.1.1 Český jazyk a literatura ................................................................................................................ 36 5.1.2 Anglický jazyk ............................................................................................................................... 57 5.1.3 Cvičení z anglického jazyka ......................................................................................................... 60 5.1.4 Konverzace v anglickém jazyce ................................................................................................. 62 5.1.5 Německý jazyk .............................................................................................................................. 83 5.1.6 Konverzace v německém jazyce.................................................................................................... 85 5.1.7 Cvičení v cizím jazyce ................................................................................................................. 87 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE .......................................................................................................... 107

2

5.2.1 Matematika ................................................................................................................................. 108 5.2.2 Seminář a cvičení z matematiky ................................................................................................. 111 5.2.3 Šachy ........................................................................................................................................... 112 5.3 INFORMATIKA A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ........................................................ 139 5.3.1 Informatika a výpočetní technika .............................................................................................. 139 5.4 ČLOVĚK A SPOLEČNOST....................................................................................................................... 155 5.4.1 Občanská a etická výchova ........................................................................................................ 156 5.4.2 Základy společenských věd ........................................................................................................ 158 5.4.3 Společenskovědní seminář ......................................................................................................... 160 5.4.4 Dějepis ........................................................................................................................................ 186 5.4.5 Historický seminář ..................................................................................................................... 188 5.5 ČLOVĚK A PŘÍRODA ............................................................................................................................. 207 5.5.1 Fyzika.......................................................................................................................................... 208 5.5.2 Seminář z fyziky .......................................................................................................................... 211 5.5.3 Seminář laboratorní techniky .................................................................................................... 212 5.5.4 Chemie ........................................................................................................................................ 237 5.5.5 Seminář z chemie ....................................................................................................................... 242 5.5.6 Přírodopis ................................................................................................................................... 258 5.5.7 Biologie ....................................................................................................................................... 260 5.5.8 Zeměpis ....................................................................................................................................... 276 5.5.9 Geografie .................................................................................................................................... 277 5.5.10 Geografický seminář .................................................................................................................. 279 5.6 UMĚNÍ A KULTURA ............................................................................................................................... 289 5.6.1 Hudební výchova ........................................................................................................................ 290 5.6.2 Výtvarná výchova ....................................................................................................................... 296 5.6.3 Dějiny umění .............................................................................................................................. 297 5.6.4 Kreativní činnosti ....................................................................................................................... 299 5.7 ČLOVĚK A ZDRAVÍ ............................................................................................................................... 305 5.7.1 Tělesná výchova.......................................................................................................................... 306 6

HODNOCENÍ ŽÁKŮ ............................................................................................................................ 318 6.1 HODNOCENÍ ŽÁKŮ................................................................................................................................ 318 6.1.1 Způsoby hodnocení : .................................................................................................................. 318 6.1.2 Kritéria hodnocení ...................................................................................................................... 319 6.1.3 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci....................................................................... 321 6.1.4 Klasifikace .................................................................................................................................. 321 6.1.5 Komisionální zkoušky................................................................................................................. 322 6.1.6 Opravné zkoušky ........................................................................................................................ 323 6.1.7 Klasifikace chování .................................................................................................................... 324 6.1.8 Výchovná opatření ...................................................................................................................... 325 6.1.9 Studium podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP) ......................................................... 325 6.1.10 Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku ....................................................................... 326

3

1

Identifikační údaje

Název ŠVP

„Otvíráme dveře do světa“ zpracovaný podle RVP ZV a RVP G

Vzdělávací program

Osmiletý vzdělávací program 79-41-K/81 Gymnázium

Forma vzdělávání

Denní studium

Údaje o škole Název školy

Základní škola T. G. Masaryka a gymnázium Česká Kamenice

Adresa školy

Palackého 535, 407 21 Česká Kamenice

IČO

472 74 735

Jméno ředitele

Mgr. Daniel Preisler 412584468, 605291982 [email protected] [email protected]

Kontakty Zřizovatel Název zřizovatele

Město Česká Kamenice

Adresa zřizovatele

Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice

Kontakty

412 582 432, [email protected] od 8. 9. 2014 nižší stupeň gymnázia od 8. 9. 2014 vyšší stupeň gymnázia

Datum platnosti

8. 9. 2014

Mgr. Daniel Preisler ředitel školy 4

2

Charakteristika školy

Gymnázium je jednou ze škol v této oblasti, která má ve své náplni soustavnou a systematickou přípravu ke studiu na vysokých příp. vyšších odborných školách, čímž přispívá ke zvyšování problematické vzdělanostní úrovně obyvatelstva v tomto regionu. Pozn.: současná situace představuje jednu z nejnižších úrovní vzdělanosti v České republice. Ve statistikách je v regionu konstatován velmi nízký podíl populace s vysokoškolským vzděláním, což v této příhraniční oblasti znamená jisté omezení konkurenceschopnosti pracovní síly na trhu práce v EU. Škola s menším počtem žáků umožňuje individuální přístup jak k mimořádně nadaným žákům, tak k žákům s vývojovými poruchami učení i tělesně postiženým žákům. Vzhledem ke specifickým geografickým podmínkám a dopravní obslužnosti je gymnázium školou spádovou. Nabídka možnosti studia a získání maturity v místě bydliště nebo nedaleko od něj pozitivem zejména proto, že v regionu je vysoká nezaměstnanost a ekonomické podmínky řady rodin nejsou dobré. Škola od svého založení sídlila v Domě kultury v České Kamenici. V roce 2014 došlo k přestěhování gymnázia na „horní budovu školy“ (ulice Palackého 535).

Spádová oblast školy Děčínský region Mikroregion Českokamenicko Ústecký a Liberecký kraj ̶ ̶ ̶

2.1 Charakteristika pedagogického sboru Interní pedagogičtí pracovníci Na škole nyní působí celkem 15 plně kvalifikovaných interních pedagogů a 1 externista. V současné době se početně menší pedagogický sbor jeví jako kompaktní a poměrně stabilní kolektiv s převažujícími přátelskými vztahy.

5

2.2 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce, spolupráce se zákonnými zástupci a jinými subjekty Projektová činnost Zapojením do projektu OP VK oblast podpory 1.5 – Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách bylo 5 kmenových učeben vybaveno dataprojektory k zajištění multimediální výuky. Projektové dny Jednou z forem výuky jsou projektové dny. V průběhu školního roku jsou zařazeny dvakrát v rozsahu dvou až pěti vyučovacích dnů. První projektové dny jsou zařazeny před vánočními prázdninami, další před závěrem školního roku. První projektové dny jsou určeny k realizaci průřezových témat mediální výchova, multikulturní výchova, environmentální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Námět projektu je volen tak, aby se na něm mohli podílet kromě oktávy všichni žáci. Práce na projektu je dlouhodobá, námět je vyhlášen s dostatečným předstihem. Práce na projektech je orientovaná na různé vzdělávací oblasti, jsou zdůrazňovány mezipředmětové vztahy, je kladen důraz na samostatnou tvůrčí práci žáků. Konkrétní zadání projektů je voleno tak, aby v průběhu studia žák absolvoval všechna vybraná témata. Silnou motivací pro žáky je cena pro vítězný tým – den na třídou zvolenou exkurzi s příspěvkem na dopravu. Kompetence, které má forma projektového vyučování pomoci utvářet jsou hlavně: kompetence k řešení problémů - uplatňování různých postupů a metod při řešení úkolů v projektovém týdnu - kritické hodnocení různých variant řešení, hledání optimálního způsobu komunikativní kompetence - uplatnění různých postupů a metod při práci v projektovém týdnu - grafické vyjádření informací různého typu, přihlížet k estetické úrovni grafického vyjádření sociální a personální kompetence - rozvíjení práce ve skupinách při plnění úkolů Průřezová témata, na jejichž rozvoj se vyučující v průběhu projektového týdne soustřeďují jsou: osobnostní a sociální výchova - vzájemná spolupráce při plnění úkolů - rozvoj kreativity žáků - přesná komunikace při práci ve skupině -zapojení všech členů skupiny do plnění úkolů, rozdělení rolí při skupinové práci výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - hodnotit a využívat odlišnosti a shodu kultury a životního stylu v Evropě a ve světě (vánoční tradice a zvyky) - uvědomovat si jazykové a kulturní okruhy, shody a rozdíly v životním stylu - poznávat a respektovat odlišné názory a hodnotová měřítka 6

environmentální výchova - zdůrazňovat ekologický aspekt při laboratorních pracích z chemie a biologie mediální výchova - uplatňovat při prezentování výsledků práce na různých tématech - zdůraznit shodu mezi obsahovou a formální stránkou při práci v jednotlivých vzdělávacích oblastech - získávat potřebné informace s využitím internetu a odborné literatury v humanitních i přírodovědných předmětech Projektové dny na konci školního roku jsou tematicky zaměřeny tak, že jsou spojeny s výjezdy žáků na různá místa v ČR i v cizině. Náplní projektů v tomto týdnu je ekologie, sportovní činnosti, turistika, rozšiřování zeměpisných, biologických, historických i jazykových znalostí, získávání praktických zkušeností při práci s fotoaparátem, kamerou a počítačovým zpracováním těchto materiálů. Nedílnou součástí je i tvorba mediálních sdělení (články, kronika, prezentace a podobně). Tyto dny jsou zakončeny prezentací činnosti všech skupin.

Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery Informace o chování a prospěchu žáků podávají jednotlivý vyučující zákonným zástupcům pravidelně na dvou čtvrtletních schůzkách, nebo v případě potřeby individuálně. Od září školního roku 2007 – 2008 byl rodičům umožněn přístup k aktuálním informacím o prospěchu a chování žáka přes webové rozhraní. Informace jsou zabezpečeny heslem. Pravidelná aktualizace prospěchu a chování žáka je prováděna nejméně dvakrát měsíčně. O aktuálním dění ve škole jsou zákonní zástupci informováni nejen prostřednictvím webových stránek, ale i formou emailových zpráv. 7

Od školního roku 2005 – 2006 vykonává svou činnost Školská rada, ustanovená podle nového školského zákona. Na pomoc při řešení problémů je žákům k dispozici výchovný a studijní poradce, metodik integrovaných žáků a metodik protidrogové prevence. V jednotlivých případech škola doporučuje a zprostředkovává zákonným zástupcům kontakt s pedagogicko - psychologickou poradnou pro řešení individuálních problémů žáků. Spolupráci vedení školy a žáků by měla usnadnit Studentská rada, která byla zvolena v prvním pololetí školního roku 2007 – 2008. Členové rady by měli být mluvčími všech žáků školy. Prostřednictvím Studentské rady žáci organizují různé aktivity, z nichž nejvýraznější je každoročně žákovský majáles.

3

Charakteristika školního vzdělávacího programu

3.1 Zaměření školy Osmiletý vzdělávací program " Otvíráme dveře do světa" klade důraz na všestranný rozvoj osobnosti každého žáka. Cílem školy je pomoci žákům využít maximálně všechny předpoklady, které mají k tomu, aby byli schopni samostatně myslet a rozhodovat se, chápat globální vztahy ve společnosti i v přírodě, uznávat mravní hodnoty a demokratické principy. Tomu je podřízen obsah, formy i metody výuky. Program vychází z koncepce, která vznikala trvalou snahou o modernizaci vyučovacího procesu, diferencovaný přístup k žákům a úzkou spolupráci se zákonnými zástupci. Jeho cílem je otevřít každému dítěti ty správné dveře na cestě do života.

3.2 Profil absolventa Cílem školního vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ je pomoci každému žákovi v tom, aby plně využil své schopnosti a vlohy, rozvíjel své nadání a vytvářel si vlastní hodnotová měřítka důležitá pro jeho pozitivní osobní rozvoj. K tomu směřují cílové kompetence naplňované v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Všichni absolventi gymnázia by měli:  získat všeobecný přehled, který je základem pro jejich další studium  mít schopnost komunikovat ústně, písemně i pomocí ICT v mateřském jazyce a v angličtině a němčině  mít pozitivní vztah ke vzdělání, chápat jeho význam a být schopni se samostatně vzdělávat 8

 umět si nabyté vědomosti dávat do souvislostí a v praxi je využívat k řešení problémů a konkrétních situací  plánovat svou profesní kariéru, volit efektivní metody práce, umět pracovat jako člen týmu i samostatně  uvědomovat si, že jsou občany České republiky, být připraveni plnit povinnosti z toho plynoucí  podílet se aktivně na společenském, kulturním nebo politickém dění ve svém regionu, být si vědomi svých práv a povinností a respektovat demokratické principy ve společnosti  mít pozitivní vztah ke světu, chápat důležitost zdravého životního stylu, podílet se na ochraně životního prostředí a kulturních a společenských hodnot  být tolerantní, ale i kritičtí k názorům druhých, respektovat odlišné kultury, chápat potřeby druhých, ale být také schopni hájit svá práva  nebýt zaměřeni jednostranně, reagovat na změny ve společnosti  být zodpovědní, ohleduplní a slušní, jednat čestně v každé situaci Naplnění těchto cílů umožňuje individuální přístup všech vyučujících ke každému žákovi, respektování osobnosti žáka.

3.3 Organizace přijímacího řízení Přijímací řízení se řídí příslušnou vyhláškou MŠMT. Jednotná kritéria pro přijetí stanoví ředitel školy při vyhlášení prvního kola přijímacího řízení do 31. ledna daného školního roku. Kritéria jsou zveřejněna na veřejně přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

3.4 Organizace maturit Maturitní zkoušky se řídí vyhláškou ze dne 11. června 2009 o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů:

3.4.1 Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 2. května do 10. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září. V jarním zkušebním období se zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce konají v období od 2. května do 15. května Písemnou práci je možné konat i v dřívějším termínu, nejdříve však 1. dubna. Dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí se konají od 16. května do 10. června. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací a termíny ústních zkoušek společné části určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 9

nejpozději do 1. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Časový rozvrh konání didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo do 31. prosince školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v jarním zkušebním období konají v období od 16. května do 10. června. Zkoušky konané formou písemné zkoušky se konají nejdříve 1. dubna. V podzimním zkušebním období se didaktické testy a písemné práce společné části maturitní zkoušky konají v období od 1. září do 10. září, ústní zkoušky společné části v období od 11. září do 20. září do druhého týdne měsíce října. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací a termíny ústních zkoušek společné části určí ministerstvo nejpozději do 1. února před konáním maturitní zkoušky v následujícím roce. Jednotné zkušební schéma a místa konání didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním období konají v období od 1. září do 20. září. Konkrétní termíny ústních zkoušek společné části a konkrétní termíny povinných a nepovinných zkoušek profilové části stanoví ředitel školy nejpozději dva měsíce před jejich konáním a to tak, aby se nepřekrývaly s jednotným zkušebním schématem.

3.4.2 Přihlašování k maturitní zkoušce Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce přihlášku k maturitní zkoušce řediteli školy, a to nejpozději do a) b)

1. prosince pro jarní zkušební období, 25. června pro podzimní zkušební období.

V přihlášce žák uvede a) b) c) d) e) f)

jméno, popřípadě jména, a příjmení, třídu a obor vzdělání, rodné číslo, datum narození a místo narození, státní občanství názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, názvy zkušebních předmětů a úroveň obtížnosti nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze k vyhlášce za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky.

10

3.4.3 Společná část maturitní zkoušky Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou a) b)

c)

český jazyk a literatura, cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem, matematika.

Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v písm. b) a c).. Nepovinné zkoušky Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám z předmětů podle odstavce b) a c).

3.4.4 Profilová část Profilová část je plně v kompetenci ředitele školy. Skládá se:  

ze 2 povinných zkoušek, z možnosti konat až 2 nepovinné zkoušky.

Profilové zkoušky se mohou konat formou:    

písemnou, praktické zkoušky, ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí, maturitní práce s obhajobou před zkušební maturitní komisí.

Jedna zkouška může být rovněž kombinací více uvedených forem (může se skládat z písemné části a z maturitní práce s obhajobou nebo z praktické zkoušky a ústní zkoušky). Nabídku povinných i nepovinných zkoušek včetně formy, témat a termínů konání určí ředitel školy. Skladba i forma profilových zkoušek musí vycházet z profilu daného studijního oboru. Rozhodnutí o parametrech profilové části musí ředitel školy zveřejnit nejpozději 7 měsíců před konáním první profilové zkoušky.

11

ROK

SPOLEČNÁ ČÁST 2 povinné zkoušky: 1. český jazyk a literatura 2. matematika nebo cizí jazyk

PROFILOVÁ ČÁST 2 povinné zkoušky: volba z předmětů - cizí jazyk v případě absolvování společné části státní maturity z matematiky - ústní zkouška - matematika, další cizí jazyk, ZSV, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis- forma ústní,

ROK 2014

max. 2 nepovinné zkoušky: cizí jazyk, matematika,

- výtvarná výchova, IVT - forma ústní a obhajoba maturitní práce ZSV, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis - forma ústní matematika - forma ústní nebo písemná. výtvarná výchova, IVT - forma ústní a obhajoba maturitní práce

3.4.5 Celkové hodnocení maturitní zkoušky Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle stupnice a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nekonal žádnou opravnou zkoušku, nebyl z žádné povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 – chvalitebný, a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek maturitní zkoušky není horší než 1,50, b) prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný, c) neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně. Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává hodnocení nepovinných zkoušek.

3.4.6 Odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky koná maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho zdravotnímu postižení nebo zdravotnímu znevýhodnění.

12

Posudek žák odevzdá řediteli školy spolu s přihláškou. Posudek obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění, návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále výčet kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence, tlumočnických služeb nebo odlišností hodnocení. Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud z posudku vyplývá, že zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění trvá k termínu odevzdání přihlášky déle než jeden rok. V případech, kdy zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění trvá kratší dobu než jeden rok, nebo nastane v době od odevzdání přihlášky do termínu konání maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky pro konání maturitní zkoušky ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením s přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky mají podle závažnosti svého postižení, nebo znevýhodnění právo na úpravu prostředí, navýšení časového limitu, obsahové a formální úpravy testových materiálů, odlišnosti v hodnocení, použití kompenzačních pomůcek, tlumočení a technickou nebo speciálně pedagogickou asistenci. Ředitel školy seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky. Ředitel školy přiděluje asistenta nebo tlumočníka žákovi po předchozím projednání jeho přidělení s žákem.

3.5 Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci gymnaziálního vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence tvoří neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.

13

Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV a RVP G je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě gymnaziálního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní a kompetence k podnikavosti.

3.5.1 Kompetence k učení Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:  vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení  vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě  operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a sociokulturní jevy  samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti  poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich  je schopen tvořivě zpracovávat a využívat při studiu i praxi všechny informace dostupné z různých zdrojů, nepřijímá je nekriticky

3.5.2 Kompetence k řešení problémů Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:  vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností  vyhledá informace vhodné k řešení problémů, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému  samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy  ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů  kriticky myslí, zvažuje možné klady a zápory a činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

14

3.5.3 Kompetence komunikativní Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:  formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu  naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje  rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem  odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu s porozuměním využívá ve všech vhodných situacích  využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

3.5.4 Kompetence sociální a personální Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:  účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, má na zřeteli vlastní zdraví a zdraví druhých  podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá  přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají  nepodléhá společenským a mediálním tlakům, pro jeho rozhodování je určující vlastní úsudek podložený základními znalostmi finanční matematiky při rozhodování o svém ekonomickém zajištění  vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; posuzuje, ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

3.5.5 Kompetence občanské Na konci gymnaziálního vzdělávání žák:  respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí 15

 chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu  rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka  respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit  uvědomuje si, že je občanem České republiky, v případě potřeby je schopen hájit aktivně její zájmy a zájmy širších společenství, jejichž je Česká republika členem  chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, o společenském dění uvažuje z hlediska udržitelnosti života

3.5.6 Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání žák:  používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky  přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot  využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření  orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení

3.5.7 Kompetence k podnikavosti  v průběhu celého studia je schopen posoudit své osobní a profesní předpoklady a cílevědomě je rozvíjí  své další vzdělávání orientuje tak, aby vyhovovalo nejen jeho zájmům, ale i vedlo k uplatnění na trhu práce, seznamuje se i s možnostmi studia v zahraničí  uplatňuje aktivní přístup ke vzdělávání vlastní iniciativu a tvořivost a věnuje pozornost všemu novému v oblasti vzdělávání, využívá dostupné zdroje informací při plánování a realizaci aktivit  stanovuje si přesné cíle, o jejichž dosažení usiluje, své výsledky průběžně hodnotí a s přihlédnutím k nim koriguje své další cíle, zahájené aktivity dokončuje  je si vědom všech rizik, která s jeho rozhodováním souvisejí, a je připraven nést důsledky všech svých rozhodnutí  sleduje společenské a ekonomické dění, získává představy o podstatě a principech podnikání, seznamuje se s tvorbou podnikatelského záměru a se všemi faktory, které s podnikáním souvisí  při dosahování svých cílů používá pouze čestné metody, které jsou v souladu se zákony.

16

3.6 Výchovně vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie představují postupy, metody a formy práce, příležitosti a aktivity, jejichž společné uplatňování v rámci vzdělávacího procesu má zajistit co nejlepší získání klíčových kompetencí pro všechny žáky. Tyto postupy by měly být uplatňovány všemi pedagogy, měly by být východiskem pro práci v jednotlivých vyučovacích předmětech. Tvoří vlastně společný postup, kterým chtějí učitelé žáky dovézt k získání potřebných znalostí, dovedností, návyků a postojů. Učitel:  se zajímá o názory, náměty a zkušenosti žáků  klade otevřené otázky, zadává problémové úlohy a úlohy rozvíjející tvořivost  zařazuje metody, při kterých docházejí žáci k objevům, řešením a závěrům sami  vede žáky k prozkoumávání pohledů a názorů, lišících se od jejich vlastních  zadává úkoly, při kterých žáci kombinují informace z různých zdrojů  zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují, vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků k danému úkolu a pro prezentaci výsledku práce žáků ve škole i na veřejnosti  s chybou žáka pracuje jako s příležití, jak ukázat cestu ke správnému řešení  společně s žáky formuluje cíl činnosti a vytváří kritéria hodnocení  diferencuje úkoly podle individuálních schopností žáků, sleduje úspěšnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok  ukazuje žákům, jak mají formulovat hypotézy a ověřovat si jejich pravdivost experimentem, důsledně vyžaduje dodržování pravidel, dokončování práce v dohodnutých termínech a kvalitě, klade důraz na osobní zodpovědnost žáka  vede žáky k sebehodnocení a k tomu, aby z něj vycházeli při svých dalších činnostech  důsledně uplatňuje seminární formy výuky, pokud je to funkční vytváří studijní skupiny napříč třídami  rozvíjí verbální i neverbální komunikační schopnosti žáků, podporuje komunikaci v cizích jazycích  orientuje žáky na zdravý životní styl, učí je respektovat životní prostředí  pomáhá vytvářet takový hodnotový systém žáků, aby byli schopni plně respektovat různorodé vlastnosti a názory ostatních  vůči každému žákovi projevuje očekávání úspěchu a umožňuje žákům prezentovat výsledky své práce  zajímá se o to, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky, důsledně rozlišuje procesy učení a hodnocení

3.7 Zabezpečení výuky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.

17

Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je: a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami by se mělo dostat možnosti speciální péče zaměřené na odstraňování příčin obtíží. Ve škole musí být jejich poruchy zohledněny a při hodnocení k němu musí být přistupováno odlišně oproti ostatním žákům.

Škola spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, ovšem přístup zohledňující obtíže a potřeby žáka může běžně uplatňovat při výuce každý učitel. Učitel by měl být schopen rozeznat typické poruchy učení a zohledňovat je při hodnocení výkonu žáka. Jedná se zejména o tyto poruchy: Dyslexie (porucha čtení) Žák vynechává nebo přidává písmena, zaměňuje písmena tvarově nebo zvukově podobná, nesprávně čte délky samohlásek, přesmykuje písmena, čte bez intonace. Dysgrafie (porucha psaní) Žák nedodržuje tvar a sklon písma, neudrží řádek, zaměňuje tvarově podobná písmena (r-z, a-o, m-n), vynechává znaménka, písmo je celkově neupravené a hůře čitelné. Dysortografie (porucha pravopisu) Specifické chyby vyplývají z nedostatků v hláskové analýze – vynechávání písmen, chybějící nebo nesprávně umístěná znaménka. Žák zaměňuje písmena tvarově nebo zvukově podobná, přesmykuje hlásky, komolí slova, obtížně rozlišuje i/y ve slabikách di, ti, ni/ dy, ty, ny. Dyskalkulie (porucha matematických schopností) Žák zaměňuje tvarově podobná číslice (32/23), posunuje čísla při počítání pod sebou, má problémy s orientací na číselné ose, není schopen matematického odhadu a úsudku, potíže má i v geometrii. 18

Hyperaktivita Projevuje se nápadně zvýšenou aktivitou, často bývá spojena s poruchou pozornosti. Žáci s ADHD mají sklon neustále povídat, vykřikovat, pošťuchovat spolužáky a rušit je od práce. Mají tendenci chovat se roztržitě a často také zapomínají nebo ztrácejí základní pomůcky. Dostávají se do konfliktu s učiteli a spolužáky. Jsou často impulzivní, reagují bez rozmyšlení, často nepřiměřeně. Nejsou schopni se déle soustředit, bývají nesystematičtí a nepořádní. Hyperaktivitu provázejí sociální problémy, které jsou důsledkem negativních reakcí okolí na typické projevy těchto dětí.

3.7.1 Péče školy o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci, kteří nemohou studovat běžným způsobem, pracují podle individuálního vzdělávacího plánu. Ten je vytvářen ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou a vždy přihlíží k možnostem žáka a zároveň se snaží zařadit jej do běžné výuky. Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami je ve škole k dispozici metodik integrovaných žáků, který vytváří každému jednotlivému žákovi individuální studijní plán, úzce spolupracuje se zákonnými zástupci i vyučujícími žáka. Vždy je nutné: - zohlednit druh a míru postižení nebo znevýhodnění. Všichni pedagogičtí pracovníci se svým přístupem k žákovi snaží umožnit mu, aby maximálně využil všechny své schopnosti, a pomáhají mu vyrovnat se s handicapem. - spolupracovat se zákonnými zástupci a poradenskými organizacemi. Rodiče či zákonní zástupci žáků se studijními problémy jsou včas informováni, ve vzájemné spolupráci je hledáno řešení. Způsoby práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Termínované zkoušení Žák je přezkušován jakoukoli formou po předchozí domluvě s vyučujícím. Úlevy z výuky Kromě termínovaného zkoušení je žákovi povolena absence v přesně stanovených vyučovacích hodinách. Žák uzavírá klasifikaci v řádném termínu, v předmětech s vyšší absencí skládá, kromě běžných povinností, doplňující zkoušku před komisí. Ze závažných zdravotních důvodů může být žák uvolněn z některého vyučovacího předmětu nebo z provádění určitých činností (zejména tělesná výchova u zdravotních postižení).

19

Samostatné studium Žák dochází do školy podle individuálního rozvrhu, termíny zkoušek a uzavírání klasifikace jsou dohodnuty na individuální termíny. Speciální pedagog U žáků s poruchami učení by měly být pod vedením speciálního pedagoga (ve škole nebo v PP poradně) cvičeny dílčí funkce, jejichž nedostatečná zralost vede k poruchám učení (např. zrakové vnímání a rozlišování tvarů, sluchové rozlišování hlásek, zraková a sluchová paměť, smysl pro rytmus, pravolevá a prostorová orientace, koordinace oka a ruky, posloupnost, koncentrace pozornosti.

3.7.2 Zabezpečení výuky žáků se sociálním znevýhodněním V rámci možností Gymnázium Česká Kamenice zabezpečuje úspěšné vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním těmito kroky:  posouzení sociální situace žáka (třídní učitel, výchovný poradce, zákonní zástupci, sociální odbor)  zapůjčení učebnic, případně jiných školních potřeb zdarma  individuální jazykovou péči žákům s jiným než českým mateřským jazykem (všichni vyučující)  ve spolupráci se sociálním odborem v místě trvalého bydliště žáka zajistit finanční podporu při účasti na činnostech souvisejících s výukou  věnovat maximální individuální péči žákům z méně podnětného sociálního prostředí

3.8 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných V rámci možností se všichni vyučující školy snaží zabezpečit optimální podmínky pro rozvoj nadání mimořádně talentovaných žáků. Všichni vyučující dávají v průběhu výuky žákům příležitost projevit nadání, motivují je k co nejkvalitnějším výkonům a kladou na ně nároky, které odpovídají jejich možnostem. Učitel by měl být schopen rozeznat typické rysy nadaných žáků.

3.8.1 Projevy mimořádně nadaných žáků Je třeba, aby nadaní žáci byli vzděláváni v souladu se svými schopnostmi, aby dostávali úlohy a podněty odpovídající jejich rozumovým schopnostem a nadání. Identifikace žáků s mimořádnými schopnostmi je někdy nesnadná, protože nadaný žák nemusí být úspěšný ve všech oblastech vzdělávání. Může být i sociálně nekonformní, vstupovat do konfliktů s vrstevníky i autoritami a být proto i žákem problémovým.

20

 Učitel by měl být schopen rozeznat typické rysy nadaných žáků. Při posuzování míry nadání žáků vyučující věnují pozornost Jednotlivým charakteristickým vlastnostem nadaných žáků. To jsou: Schopnost pracovat s abstraktními symboly - jde o schopnost manipulovat se slovními a matematickými symboly a to mnohem dříve než u dětí stejného věku (normálně kolem 12-14 let). S tím souvisí:  schopnost vidět a chápat zákonitosti.  dobrý vhled do vztahu příčina - důsledek.  schopnost porozumění složitému materiálu prostřednictvím analytického zdůvodňování.  schopnost zobecňování, používání metafor. Motivace - nadané dítě často nepotřebuje výrazně motivovat stupni prospěchu nebo pochvalami. Rádo se učí, velké potěšení (odměnu) mu přináší právě rozumová činnost (pokud je mu dopřána). Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti - nadané dítě bývá schopno prokázat vysokou míru dlouhodobé koncentrace pozornosti, zaměřit se na problém po velmi dlouhou dobu, téměř jako dospělý.

Dobrá paměť - mnohé nadané děti prokazují od útlého věku velkou schopnost zapamatovat si informace a data, kterým byly vystaveny jen jednou. Jde zejména o paměť logickou - zrakovou i sluchovou. S tím souvisí:     

schopnost vybavovat si rychle naučená, (slyšená, viděná, přečtená) fakta. znalost velkého množství informací z různých oblastí. velká zásoba informací o určitých specifických tématech. pozornost k detailům. nepotřebují tolik opakování učiva jako ostatní dětí.

Bohatá slovní zásoba, gramatická správnost, časné čtenářství - řada nadprůměrně nadaných dětí se naučí číst do 4 roků a při vstupu do školy čte již zcela plynně jako dospělý. Slovní zásoba těchto dětí je velice bohatá, často navíc vytvářejí logicky správné, ale komplikované větné konstrukce. Zvídavost - potřeba porozumět tomu, jak věci fungují, jak pracují. Neustálé dotazování, potřeba objasňování, kterou je nutno nejen tolerovat, ale reagovat na ni. Otázky typu – Jak vznikl svět? , Proč lidé myslí? , Proč umírají? ... ukazují také na pokročilou úroveň myšlení. Preference samostatné práce - výrazná schopnost pracovat samostatně a spoléhat se na vlastní způsob řešení problémů. Jde o schopnost vytvářet vlastní myšlenková schémata a

21

řešit předložené problémy. Nejde o antisociální způsob chování, jak bývá tato schopnost často chybně hodnocena. Schopnost vytvářet originální myšlenky, flexibilita - jejich myšlení je obvykle přesné, organizované, ale ne rigidní. Vynikají ve schopnosti vnímat a přejímat alternativní způsoby řešení a ihned je uplatnit v nových situacích. U některých dětí se tato schopnost projevuje jen v určité oblasti (třeba slovní, nebo matematické) u jiných ji můžeme pozorovat v řadě oblastí. Hluboké zájmy nebo mnoho zájmů - v oblasti (oblastech), která je zajímají jsou schopny shromáždit množství velmi detailních poznatků. Chtějí prostě o tom vědět vše, co se dá. Výrazný smysl pro humor - jsou schopni slučovat klíčové myšlenky nebo problémy humorným způsobem. Vidí vše neobvyklé a vytvářejí nová spojení.1 Při posouzení schopností mimořádně nadaných žáků škola spolupracuje po dohodě s zákonnými zástupci s Pedagogicko-psychologickou poradnou, která odborně posoudí nadání žáka a doporučí postup vhodný pro jeho další vzdělávání.

3.8.2 Péče školy o rozvoj nadání žáků Nadaní žáci se mohou svými projevy a vlastnostmi velmi lišit. Mohou být bezkonfliktní, poslušní, ale někteří vysoce tvořiví nadaní žáci jsou nepřizpůsobiví, nechtějí se podřizovat školnímu režimu, mají problémy se sebeovládáním, opravují dospělé, jejich chování je často konfliktní. Mezi nadanými žáky jsou často i takoví, kteří neprojevují své nadprůměrné schopnosti, aby byli ostatními spolužáky přijati. Někteří velmi talentovaní žáci posléze končí jako oponenti proti všemu a proti všem, jejich ztráta motivace se projeví jako naprosté odmítání veškeré školní činnosti. Vyučující jsou si vědomi toho, že přehlížení skutečných schopností mimořádně nadaných dětí může mít dalekosáhlé negativní důsledky pro jejich harmonický psychický vývoj a celkový životní vztah ke vzdělávání. Proto se v rámci možností všichni vyučující školy snaží zabezpečit optimální podmínky pro rozvoj nadání mimořádně talentovaných žáků. Všichni vyučující dávají v průběhu výuky žákům příležitost projevit nadání, motivují je k co nejkvalitnějším výkonům a kladou na ně nároky, které odpovídají jejich možnostem. Způsoby práce s nadanými žáky Akcelerace- v případě, že znalosti žáka vysoko překračují osnovy příslušného ročníku, může být na základě žádosti rodičů po úspěšném vykonání rozdílových zkoušek přeřazen do vyššího ročníku nebo se s vyšším ročníkem účastnit pouze výuky vybraných předmětů. Portešová, Šárka (2003). Co by měli učitelé a psychologové vědět o nadaných dětech? Přednáška na MŠMT, Praha. GA406/02/D143, projekt VaV. 1

22

Obohacování osnov- žák zůstává v běžné třídě, ale probírá značně rozšířenou látku, doplněnou o poznatky, které odpovídají jeho schopnostem Péče o nadané děti v rámci běžné třídy- žák se učí podle stejných osnov jako ostatní, ale má příležitost uplatňovat své schopnosti v soutěžích, olympiádách, středoškolské odborné činnosti, prezentacích a podobně. Práci s mimořádně nadanými žáky řídí metodik pro práci se žáky s mimořádnými potřebami, který ve spolupráci se žákem, jeho zákonnými zástupci, s Pedagogickopsychologickou poradnou a vyučujícími žáka zvolí nejvhodnější způsob práce s žákem, případně pro něj sestaví individuální plán výuky. Sleduje v průběhu výuky výsledky práce žáka, podle nich případně dále upravuje program práce se žákem. Pokud by se ukázalo jako prospěšné pro další rozvoj schopností žáka, může navázat kontakt s VŠ odpovídajícího zaměření a zajistit žákovi možnost spolupráce s odborníky na této škole.

3.9 Průřezová témata Průřezová témata tvoří okruhy aktuálních problémů současného světa. Pomáhají rozvíjet osobnost žáka v oblasti postojů a hodnot. Jsou společná pro všechny vzdělávací oblasti a umožňují propojení vzdělávacího obsahu jednotlivých předmětů. Mají významný podíl na komplexnosti vzdělávání žáků a utváření klíčových kompetencí.

3.9.1 Osobnostní a sociální výchova  pomáhá každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti, hledat cestu k sobě samému i k ostatním lidem a světu  rozvíjí vědomosti, dovednosti a schopnosti tím, že vede k porozumění sobě i druhým, zvládnutí vlastního chování, k dobré komunikaci a schopnosti spolupráce a řešení konfliktů  formuje studijní dovednosti, přináší vědomosti týkající se duševní hygieny  v oblasti osobnostního rozvoje rozvíjí sebepoznání, sebekontrolu, stanovení osobnostních cílů, učí dovednosti pozitivního naladění, předcházení stresům, hledání pomoci při potížích  rozvíjí kreativitu, pružnost nápadů, originalitu a schopnost vidět věci z různých pohledů  v oblasti sociálního rozvoje podporuje komunikační dovednosti, poznávání lidí a citlivost k odlišnostem  učí zvládání soutěže a konkurence  v oblasti morálního rozvoje vede k analýze postojů a jejich projevů v chování lidí, k rozhodování z hlediska sociálních rolí a mezilidských vztahů

3.9.2 Výchova demokratického občana  vede ke kritickému myšlení, k vědomí práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti  vytváří aktivní postoj k obhajování a dodržování lidských práv a svobod, uvědomění si významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti  prohlubuje empatii, posiluje smysl pro spravedlnost, toleranci a zodpovědnost 23

  

vede k otevřenému, aktivnímu a zainteresovanému postoji v životě vytváří demokratickou atmosféru a vztahy ve škole zaujímá nesmiřitelný postoj ke korupci a nečestnému jednání

3.9.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  ukazuje širší horizonty poznání, perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru, možnosti tohoto prostoru  dává evropskou dimenzi vzdělávání, vytváří vědomí tradičních evropských hodnot  využívá poznatky z historie a politické geografie  vede k pochopení sociálních a kulturních odlišností mezi národy, a tím i k pochopení významu evropských a celosvětových institucí a jejich dopadu na osobní a občanský život jednotlivce  upřesňuje obraz Evropy, pomáhá překonávat stereotypy a předsudky, utváří pozitivní postoje ke kulturní rozmanitosti  je si vědom členství České republiky v nadnárodních společenstvích, je schopen v situacích, kdy je to třeba, zájmy těchto společenství hájit

3.9.4 Multikulturní výchova  škola jako prostředí, ve kterém se setkávají žáci s různým sociálním a kulturním zázemím, musí zabezpečit, aby se i žáci menšinových kultur cítili rovnoprávně a bezpečně  dostatečné množství znalostí o etnických a kulturních skupinách, které v naší společnosti žijí, vede k tomu, že jsou žáci schopni tolerovat odlišnosti druhých, umí rozeznat projevy rasové nesnášenlivosti a angažují se při jejich potírání, nejsou lhostejní k otázce lidských práv

3.9.5 Environmentální výchova  učí žáky sledovat a uvědomit si vztahy mezi člověkem a životním prostředím, vede je k účasti na ochraně životního prostředí  v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace vede žáky k hodnotové orientaci a utváření životního stylu šetrného k prostředí, v němž žijeme  umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědnosti ve vztahu k životnímu prostředí  poskytuje žákům znalosti o ekosystémech, základních podmínkách života, o souvislostech lidských aktivit a životního prostředí, pomáhá tak formovat vztah každého žáka k životnímu prostředí

3.9.6 Mediální výchova  seznamuje žáky s vlivem médií na chování jedince i společnosti, na utváření životního stylu  žáci získávají základní poznatky v oblasti mediální komunikace a práce s médii, učí se využívat média jako zdroj informací i zábavy  seznamuje žáka se základní úrovní mediální gramotnosti, rozvíjí jeho komunikační schopnosti při veřejném vystupování  učí žáky rozlišit různé typy a funkci mediálních sdělení a jejich vztah k realitě 24

 učí při tvorbě mediálního sdělení uplatnit výrazové prostředky a jejich kombinaci pro tvorbu mediálních sdělení různého typu Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělání. Jsou všechna zařazena do ŠVP, budou realizována jako nedílná součást vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů. Další zařazení průřezových témat jsou semináře, krátkodobé kurzy a projekty. Plán projektů, seminářů a kurzů i zařazení průřezových témat do výuky je součástí tematických plánů.

3.9.7 Realizace průřezových témat Název tématu

Název tématického okruhu Kreativita

Vý ch ov a de m Osobnostní a sociální ok výchova rat ick éh o ob ča na

Poznávání lidí Mezilidské vztahy

Občanská společnost a škola Komunikace

Kooperace

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Název tématu

Název tématického okruhu

Osobnostní a sociální výchova

Hodnoty, postoje, praktická etika

Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena

prima

sekunda

tercie

kvarta

F, B, Tv, Z, Č, M, Aj, Vv

F, B, Tv, Z, IVT, Č, M, Nj, Aj, Vv

F, B, Tv, Z, IVT, Č, Nj, Aj, Vv

F, B, Tv, Z, IVT, Č, Nj, Aj, Vv

F, B, Ov, Tv, Č, Aj

F, B, Ov, Tv, Č, Nj, Aj

F, B, Ov, Tv, Č, Nj, Aj

F, B, Ov, Tv, Č, Nj, Aj

F, B, Ov, Tv, Z, Č, Aj Č, AJ F,D, D,Ov, B, Ov, Tv, IVT, Č, AJ, Vv

F, B, Ov, Tv, Z, Č, Nj, Aj D, Ov, Č, Nj, F, D, B, AJOv, Tv, IVT, Č, Ch, Nj, AJ,Vv

F, B, Ov, Tv, Z, Č, Nj, Aj D, Ov,B,Č,Ov, Nj,Tv, AJ F, D, IVT, Č, Ch, Nj, AJ, Vv

F, B, Ov, Tv, Z, Č, Nj, Aj D, Ov, Č, Nj, F, D, B, AJOv, Tv, IVT, Č, Nj, AJ, Vv

F, B, Tv, Z, IVT, M, Č, AJ, Vv F, B, Ov, Tv, IVT, M, Č, AJ F, D, B, Ov, Tv Č, AJ

F, B, Tv, Z, IVT, M, Ch, Č, Nj, AJ, Vv F, B, Ov, Tv, IVT, M, Č, Nj, AJ F, D, B, Ov, Tv, Č, Nj, AJ

F, B, Tv, Z, IVT, M, Ch, Č, Nj, AJ, Vv F, B, Ov, Tv, IVT, M, Č, Nj, AJ F, D, B, Ov, Tv, IVT, Ch, Č, Nj, AJ

F, B, Tv, Z, IVT, M, Ch, Č, Nj, AJ, Vv F, B, Ov, Tv, IVT, M, Č, Nj, AJ F, D, B, Ov, Tv, IVT, Ch, Č, Nj, AJ

prima

sekunda

tercie

kvarta

F, B, Z, IVT, M, Č, Aj, Vv

F, B, Z, IVT, M, Č, Nj, Aj, Vv

F, B, Z, IVT, M, Ch, Č, Nj, Aj, Vv

F, B, Z, IVT, M, Ch, Č, Nj, Aj, Vv

F, B, Ov, Č, Vv

F, B, Ov, Č, Nj, Vv

F, B, Ov, Č, Nj, Vv

F, B, Ov, Č, Nj, Vv

Ov, Č, Vv

Ov, Č, Nj, Vv

Ov, Č, Nj, Vv

Ov, Č, Nj, Vv

Ov, Č

Ov, Č, Nj

Ov, Č, Nj

Ov, Č, Nj

25

D, Ov, Č, Nj, AJ

D, Ov, Č, Nj, AJ

D, Ov, Č, Nj, AJ

Formy participace občanů v politickém životě

Ov, Č

Ov, Č, Nj

Ov, Č, Nj

Ov, Č, Nj, AJ

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

D Ov, Č

D, Ov, Č, Nj

D, Ov , Č, Nj, Aj

D, Ov , Č, Nj, Aj

D, Ov, Z, Čj, Aj, Vv

D, Ov, Z, Č, Nj, Aj, Vv

D, Ov, Z, Ch Č, Nj, Aj, Vv

D, Ov, Z Č, Nj, Aj, Vv

Objevujeme Evropu a svět

D, Ov, Z, IVT, Č, Aj

D, Ov, Z, IVT Č, Nj, Aj

D, Ov, Z, IVT, Č, Nj, Aj

D, Ov, Z, IVT, Č, Nj, Aj

Jsme Evropané

F, D, B, Ov, Z, Č, Aj

F, D, B, Ov, Z, Č, Nj, Aj

F, D, B, Ov, Z, Č, Nj, Aj

F, D, B, Ov, Z, Č, Nj, Aj

D, Ov, Z, Čj, Aj, Vv

D, Ov, Z, Čj, Aj, Nj, Vv

D, Ov, Z, Čj, Aj, Nj, Vv

D, Ov, Z, Čj, Aj, Nj, Vv

Lidské vztahy

F, D, B, Ov, Z, Čj, Aj

Etnický původ

D, Ov, Z, Čj, Aj

Multikulturalita

D, Ov, Z, Ov, Čj, Aj,

F, D, B, Ov, Z, Čj, Aj, Nj D, Ov, Z, Čj, Aj, Nj D, Ov, Z, Čj, Aj, Nj, Vv

F, D, B, Ov, Z, Ch, Čj, Aj, Nj D, Ov, Z, Čj, Aj, Nj D, Ov, Z, Čj, Aj, Nj, Vv

F, D, B, Ov, Čj, Aj, Nj ,Z D, Ov, Z, Čj, Aj, Nj D, Ov, Z, Čj, Aj, Nj, Vv

Ov, Čj, Aj,

Ov, Čj, Aj, Nj

Ov, Čj, Aj, Nj

Ov, Čj, Aj, Nj

Evropa a svět nás zajímá

Multikulturní výchova

D, Ov, Č, AJ

Výchova k myšlení v evrop. a glob. souvislostech

Občan, občanská spol. a stát

Kulturní diference

Princip sociálního smíru a solidarity

26

Mediální výchova

Environmentální výchova

Název tématu

Název tématického okruhu

prima

sekunda

tercie

kvarta

B, Z

B, Nj

B, Ch, Aj, Nj

B, Ch, Aj, Nj

F, B

F, B, Ch, Nj

F, B, Ch, Nj

F, B, Ch, Nj

F, B, Z, Aj

F, B, Z, Ch, Aj, Nj

F, B, Z, Ch, Aj, Nj

F, B, Z, IVT, Aj, Vv

F, B, Z, IVT, Aj, Nj, Vv

F, B, Z, IVT, Ch, Aj, Nj, Vv

F, D, B, Z, IVT, Č

F, D, B, Z, IVT, Č, Nj

F, D, B, Z, IVT, Č, Ch, Aj, Nj

F, B, Z, Ch, Aj, Nj F, B, Z, IVT, Ch, Aj, Nj, Vv F, D, B, Z, IVT, Č, Ch, Aj, Nj

B, Č

B, IVT, Č,Nj

B, IVT, Č, Ch, Nj

B, IVT, Č, Ch,Nj, Aj

F, Č

F, IVT, Č,Nj

F, IVT, Č,Nj

F, IVT, Č,Nj, Aj

Č

IVT, Č, Nj

IVT, Č, Nj

IVT, Č, Nj

Č, Aj

IVT, Č, Aj, Nj

IVT, Č, Ch, Aj, Nj

IVT, Č, Aj, Nj

F, IVT, Č

F, IVT, Č, Nj

F, IVT, Č, Aj, Nj

F, IVT, Č, Aj, Nj

F, B, Z, IVT, M, Č, Aj, Vv

F, B, Z, IVT, M, Č, Ch, Aj, Vv, Nj

F, B, Z, IVT, M, Č, Ch, Aj, Vv, Nj

F, B, Z, IVT, M, Č, Ch, Aj, Vv, Nj

Název tématického okruhu

kvinta

sexta

septima

oktáva

poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Nj,Aj,ZSV, ICT,Tv,Vv,Hv

Nj,Aj, ICT, Tv,Vv,Hv

Nj,Aj, ICT, Tv

Aj, Tv

seberegulace

Nj,Aj, ZSV, ICT,Tv,Čj

ICT, Tv,Čj

ICT, Tv ,Čj

ZSV, Tv,Čj

organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Nj,Aj,F,M, ZSV, ICT, Tv,Vv ,Z,Čj

Nj,Aj,F,M, ZSV, ICT, Vv, Z,Čj

Nj,Aj,F,M, ICT, Tv, Z,Čj

Nj,Aj,F,M,ZS V, Tv, Z,Čj

sociální komunikace

ICT,Čj

ICT, Z,Čj

ZSV, ICT, Z,Čj

ZSV, Z,Čj

morálka všedního dne

Nj ,Ch,ICT,Čj

Nj, Ch,ICT,Čj

Nj, ZSV,Ch,ICT,Čj

Nj,Aj,Čj

spolupráce a soutěž

Nj,Aj,F,M,B, ZSV, ICT, Tv, Vv, Z,Hv,Čj

Nj,Aj,F,M,B, ZSV, ICT, Tv, Vv, Z,Hv,Čj

Nj,Aj,F,M,B, ZSV, ICT, Tv, Z,Čj

Nj,Aj,F,M,B, ZSV, Tv,Čj

Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpetace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora med. sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

Osobnostní a sociální výchova

Název tématu

27

Mediální výchova

Environmentální výchova

Multikulturní výchova

Výchova k myšlení v evrop. a glob. souvislostech

Název tématu

Název tématického okruhu

kvinta

globalizační a rozvojové procesy

sexta

septima

oktáva

ZSV

ZSV, Z

Nj, Z Aj,B, ZSV, Ch, Z

globální problémy, jejich příčiny a důsledky

Ch,ICT

ZSV, Ch,ICT, Z

Nj, Ch,ICT, Z

humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

,Hv

ZSV, Z,Hv

ZSV, Z

žijeme v Evropě

Nj,Aj,F,M,D,Hv,Čj

Nj,Aj,F,M, ZSV, D,Hv,Čj

Nj,Aj,F,M, ZSV, Z, D,Čj

Nj,Aj,F,M, Z, D,Čj

vzdělávání v Evropě a ve světě

ICT, Vv

ICT, Vv

ICT, Z

Nj,Aj, ZSV, Z

základní problémy sociokulturních rozdílů

Vv, D

ZSV, Vv, Z, D

Aj, Ch, D

Aj, D

psychosociální aspekty interkulturality

ZSV, D

Z, D

Nj, Ch, D

D

vztah k mnohojazyčné situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

Nj,ICT, D,Hv,Čj

ICT, Z, D,Hv,Čj

ZSV, ICT, D,Čj

ZSV, D,Čj

problematika vztahů organismů a prostředí

B, ZSV

B, ZSV,Ch

ZSV, Ch

Aj, B, ZSV

člověk a životní prostředí

F, B, Ch,ICT, Tv, Vv

F, B, ZSV, Ch,ICT, Tv, Vv, Z

Aj,F, Ch,ICT, Z

F,B, Ch

životní prostředí regionu a České republiky

Ch,ICT,

Ch,ICT

Ch,ICT, Z

Ch

základní problémy sociokulturních rozdílů

Vv, D

ZSV, Vv, Z, D

Aj, Ch, D

Aj, D

psychosociální aspekty interkulturality

ZSV, D

Z, D

Nj, Ch, D

D

média a mediální produkce

M,Nj, B, Ch,ICT, Vv, Z,Hv

M, B, Ch,ICT, Vv, Z,Hv

Aj,Nj,M,B, Ch,ICT, Z

Aj,M,B, Ch, Z

mediální produkty a jejich významy

ICT, Vv,Hv,Čj

Aj,Nj,ICT, Vv,Hv,Čj

Aj,Nj, Ch,ICT,Čj

Čj

F, ICT

F, ICT

F, ICT

F

ICT, Vv,Hv

ICT, Vv,Hv

ICT, Z

D, Vv,Hv

ZSV,D, Vv,Hv

ZSV,D, Z

uživatelé účinky mediální produkce a vliv médií role médií v moderních dějinách

28

ZSV,D

4 Učební plán 4.1 Učební plán nižšího gymnázia Z toho I

Jazyk a jazyková komunikace

II

III

IV

svět práce

výchova ke zdraví

Český jazyk a literatura

4

4

4

3

Anglický jazyk

4

3

3

3

1

13

2

3

3

8

8

2

17

3

6

1

8

Německý jazyk

15

Matematika a její aplikace

Matematika

4

5

4

4

Informační a komunikační technologie

Informatika a výpočetní technika

1

1

2

2

Dějepis

2

2

2

2

Občanská výchova

2

1

1

1

1

Fyzika

2

3

2

2

1

0,5

2

2

0,5

0,5

0,5

1

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura Člověk a zdraví

Chemie

1

1

5 1,5

9 4

Přírodopis

2

2

2

2

Zeměpis

2

2

2

2

Estetická výchova hudební

1

1

1

1

4

Estetická výchova výtvarná

2

2

1

1

6

Tělesná výchova

2

2

2

2

8

Cvičení z cizího jazyka Povinně volitelné předměty

celkem disponibilní hodiny

1

0,5

8

2

8

1

1

2

2

24

122

Šachy Kreativní činnosti

CELKEM

2 30

29

30

31

31

4

3

Poznámky k učebnímu plánu:  další cizí jazyk čerpá 8 hodin vázané disponibilní dotace; jako první cizí jazyk mají všichni žáci od primy angličtinu, v sekundě přibývá druhý cizí jazyk němčina, třídy s větším počtem žáků jsou rozděleny na skupiny  vyučovací předmět občanská výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Výchova k občanství; v předmětu je integrován tematický okruh Svět práce ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce s časovou dotací 1 hodina  ve vyučovacím předmětu fyzika je integrována část tematického okruhu Práce s laboratorní technikou ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce s časovou dotací 1 hodina a část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví s časovou dotací 0,5 hodiny, fyzika čerpá 1,5 hodiny z vázané disponibilní dotace  vyučovací předmět přírodopis vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti Člověk a příroda, je v něm integrována část vzdělávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví s časovou dotací 1 hodina; v předmětu přírodopis je integrován tematický okruh Práce s laboratorní technikou a Pěstitelství, Chovatelství ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce s časovou dotací 0,5 hodiny. Předmět přírodopis čerpá 0,5 hodiny vázané disponibilní dotace  ve vyučovacím předmětu chemie je integrována část tematického okruhu Práce s laboratorní technikou ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce s časovou dotací 0,5 hodiny a část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví s časovou dotací 0,5 hodiny  vyučovací předmět informatika a výpočetní technika vychází ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie a čerpá 3 hodiny z disponibilní dotace jako součást je integrována část tematického okruhu Digitální technologie a Design a konstruování ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce s časovou dotací 1 hodina a jako další součást je integrována část tematického okruhu Zdravý způsob života a péče o zdraví a Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví s časovou dotací 1 hodina  vyučovací předmět tělesná výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti Tělesná výchova a výchova ke zdraví; předmět je realizován ve všech ročnících s časovou dotací 2 hodiny; součástí předmětu je LVVK, sportovní kurzy a pobyty ve všech ročnících. Pro žáky s omezením tělesné výchovy ze zdravotních důvodů je ve všech ročnících organizována nepovinná zdravotní tělesná výchova s časovou dotací 1 hodina týdně Volitelné vzdělávací aktivity:  v kvartě je zařazen předmět cvičení z cizího jazyka s disponibilní hodinovou dotací 1 hodina týdně, kde si žáci volí mezi cvičením z anglického nebo německého jazyka  v primě si žáci volí z nabídky předmětu Šachy ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace nebo Kreativní činnosti z oblasti Umění a kultura s hodinovou dotací 2 hodiny

30

4.2 Učební plán vyššího gymnázia V

VI

VII

VIII

Český jazyk a literatura

4/1p

4/1p

4/2p

Anglický jazyk

3/3p

4/4p

Německý jazyk

3/3p

Matematika a její aplikace

Matematika

Informační a komunikační technologie

Informatika a výpočetní technika

Jazyk a jazyková komunikace

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura Člověk a zdraví

Povinně volitelné předměty

celkem

3/1p2

4/4p

4/4p

3

15

4/4p

3/3p

3/3p

1

13

4/1p

5/2p

3/1p

4/1p

6

16

2/2p

1/1p

1/1p

Dějepis

2

2

2

2

Základy společenských věd

2

1

2

1

Fyzika

2/1p

2/1p

2/1p

2

Chemie

3/1p

2/1p

Biologie

2/1p

2/1p

2/1p

2

2

8

Geografie

2/1p

2/1p

2

1

1

7

2/2p

2/2p

Tělesná výchova

2/2p

2/2p

Cvičení z cizího jazyka

1/1p

Estetická výchova hudební Estetická výchova výtvarná

4

2/2p

0,5

0,5

8 6

2

8

2/2p

8 1

Společenskovědní seminář/Laboratorní technika

2/2p

2/2p

Společenskovědní seminář

2/2p

Laboratorní technika

2/2p

31

2

4

2/2p

34

15

5

Seminář z matematiky/Seminář z biologie

CELKEM

p – třída dělená na dvě skupiny

Z toho výchova ke zdraví

disponibilní hodiny 3

Konverzace v cizím jazyce

2

svět práce

33

2/2p

2/2p

33

32

0,5

0,5

2

1

1

2

1

2

1

3

4

2

3

4

4

26

132

Poznámky k učebnímu plánu:  český jazyk a literatura  při větším počtu žáků ve třídě je jedna vyučovací hodina dělená na dvě skupiny  předmět čerpá celkem tři disponibilní hodiny a to ve třídách kvinta, sexta a septima jednu hodinu zaměřenou na komunikační schopnosti žáků a orientaci v textu  cizí jazyk  hlavním cizím jazykem je pro všechny žáky anglický jazyk, dalším cizím jazykem je německý jazyk  anglický jazyk čerpá tři disponibilní hodiny a to ve třídě sexta jednu hodinu konverzace a ve třídách septima, oktáva po jedné hodině na reálie  německý jazyk čerpá jednu disponibilní hodinu v sextě na konverzaci  matematika  při větším počtu žáků ve třídě je jedna vyučovací hodina dělená na dvě skupiny, v ročníku kvinta jsou dělené dvě vyučovací hodiny  čerpá šest disponibilní hodiny, 1,5 hodiny v ročníku kvinta a oktáva, 2,5 hodiny v ročníku sexta  fyzika  čerpá dvě disponibilní hodiny, po jedné hodině v ročníku septima a oktáva  biologie  čerpá dvě disponibilní hodiny, po jedné hodině v ročníku septima a oktáva  geografie  čerpá jednu disponibilní hodinu v ročníku oktáva  dějepis  čerpá dvě disponibilní hodiny, po jedné hodině v ročníku septima a oktáva  základy společenských věd  v rámci předmětu se realizuje vzdělávací oblast člověk a svět práce a předmět výchova ke zdraví hodinovou dotací 0,5 hodiny ve všech ročnících  estetická výchova, hudební nebo výtvarná  třída dělená na skupiny podle zájmu žáků  tělesná výchova  třída dělená na skupiny podle pohlaví  volitelné vzdělávací aktivity  v ročníku kvinta si žáci volí mezi cvičením z anglického nebo německého jazyka  v ročníku septima si žáci volí tři předměty   

matematický nebo biologický seminář, v rámci předmětů se realizuje vzdělávací oblast člověk a svět práce a předmět výchova ke zdraví hodinovou dotací 0,5 hodiny v semináři laboratorní techniky nebo společenskovědním semináři se realizuje vzdělávací oblast člověk a svět práce a předmět výchova ke zdraví hodinovou dotací 1 hodina konverzace z cizího jazyka čerpá dvě disponibilní hodiny 32



v ročníku oktáva si žáci volí čtyři předměty  



matematický nebo biologický seminář čerpá dvě disponibilní hodiny v semináři laboratorní techniky se realizuje vzdělávací oblast člověk a svět práce hodinovou dotací 1 hodina v předmětu společenskovědní seminář předmět výchova ke zdraví hodinovou dotací 1 hodina konverzace z cizího jazyka čerpá dvě disponibilní hodiny

33

5 UČEBNÍ OSNOVY

5.1 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Význam této vzdělávací oblasti spočívá hlavně v rozšiřování vědomého užívání jazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšlení a v prohlubování vyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností, což je důležité pro další efektivní vzdělávání. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.

Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učí ovládat jazyk v různých komunikačních situacích v mluvené i psané podobě. Do této vzdělávací oblasti patří obory Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Ve výuce českého jazyka a literatury žáci získávají teoretické poznatky o jazyku, které jsou východiskem pro komunikaci v různých typech mluvených i psaných textů. Žáci tak získají schopnosti pro recepci i produkci různých textů a pro čtení s porozuměním. Osvojení cizích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle – postupné zvládání mluvených i psaných textů a vytváření komunikační kompetence. Jsou tu však i specifické cíle. V současné době je znalost cizích jazyků nezbytná, neboť přispívá k lepší mezinárodní komunikaci a usnadňuje přístup k informacím, umožňuje vyšší mobilitu žáka a jeho orientaci. Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky).

Dnes je ve výuce cizích jazyků kladen důraz hlavně na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci v tomto jazyce mohli účinně komunikovat o běžných tématech, aby mohli navazovat společenské a osobní vztahy a naučili se porozumět kultuře a zvykům jiných lidí a respektovat je.

34

Vzdělávání v předmětu Cizí jazyk vede na nižším stupni k osvojení jazyka na úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce a na vyšším stupni na úrovni B2. V předmětu Další cizí jazyk mají žáci na nižším stupni dosáhnout úrovně A1 a na vyšším stupni B1.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti Jazyk a jazyková komunikace směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  vnímání a užívání jazyka českého i cizího jako mnohotvárného prostředku ke zpracování a následnému předávání informací, vědomostí a prožitků získaných z interakce, k vyjádření vlastních potřeb a názorů i samostatného řešení problémů a jako prostředek k dalšímu samostatnému celoživotnímu vzdělávání  zvládání základních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a jejich respektování  utváření všeobecného přehledu o společensko-historickém vývoji lidské společnosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních hodnost různých jazykových komunit  porozumění sobě samému, pochopení své role v různých komunikačních situacích  tvořivé práci nejen s věcným, ale i uměleckým textem, která vede k porozumění výstavbě textu, k jeho posouzení z hlediska stylového, pozitivně působícího na estetickou, emocionální i etickou stránku žákovi osobnosti  vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře a k vytváření návyku individuální četby umělecké i neumělecké literatury, které se později projeví v celoživotní orientaci žáka  formování hodnotových orientací, preferencí a k citlivému vnímání okolního světa i sebe sama 

pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství

 

pochopení jazyka a jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství



rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama

   

35

5.1.1 Český jazyk a literatura Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Český jazyk a literatura vzdělávacího programu " Otvíráme dveře do světa " vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Při výuce jsou uplatňována průřezová témata osobnostní a sociální výchova, myšlení v globálních souvislostech a mediální výchova. Žáci se na osmiletém gymnáziu opět setkávají s mateřským jazykem a jeho použitím v konkrétních situacích, která nabízí široká lidská komunikace. Jazykové vzdělání přispívá také k rozvoji sociálních dovedností. Český jazyk je dělen na nižším i vyšším stupni gymnázia do tří složek: český jazyk, literatura, sloh. Na český jazyk připadá 30 hodin týdně, které jsou rozděleny následovně: prima: 4h, sekunda: 4h, tercie: 4h, kvarta: 3h, kvinta: 4h, sexta: 4h, septima: 4h, oktáva: 3h (viz. kapitola Učební plán). Český jazyk poučuje o mluvnici jazyka, o jeho pravidlech a normách. Sloh poučuje o slohových postupech, které vedou k dovednosti písemného a ústního vyjadřování. Literatura rozvíjí u žáků zájem o četbu, zdokonaluje plynulost a správnost čtení, učí žáka pracovat s textem. Seznamuje žáky s autory textů a tím rozšiřuje také jejich kulturní obzor. Všechny tyto tři složky se vzájemně ovlivňují a podílejí se společně na získání odpovídající komunikativní dovednosti, kterou žák využívá v osobním životě v jakékoli oblasti lidského společenství. Důraz je kladen především na témata a tematické celky, pomocí kterých je možné aktivně rozvíjet vyjadřovací schopnosti žáka např. stylistický výcvik v podobě mluvního či písemného cvičení na dané aktuální téma. Jazyk je poté chápán jako nástroj myšlení, který umožňuje žákovi vyjádřit a utvářet si názor na kulturní, společenské či politické dění ve světě a doma. Literatura pak plní esteticko-výchovnou funkci, pomocí které si žák osvojí širší základy literární kultury, které jsou předpokladem celoživotního čtenářství a dalšího vzdělávání. Pojetí výuky: Výuka nesmí být za žádných okolností pouze věcná a nezajímavá. Je nutné vzbuzovat u žáků zájem formou poutavého výkladu doprovázeného názornými ukázkami, který bude žáky ke studiu motivovat, a tak rozvíjet jejich sociální kompetence a kladný vztah k hodnotám a tradicím lidské společnosti. 36

V práci učitele převažují poté aktivizující a motivační metody, které umožňují lepší zapojení žáka do výuky. Přispívají také k rozvoji samostatnosti žáka, zmenšují stres, odbourávají bariéry mezi učitelem a žákem. Přispívají k lepší pracovní atmosféře v kolektivu mezi žáky a učiteli. Výuka probíhá ve třídě, ale v rámci výuky je možno navštívit divadlo, výstavu … Cílem učitele je zdokonalit ústní i písemné vyjadřování žáka natolik, aby byl schopen samostatně řešit složitější jazykové a stylistické úkoly, aby se uměl pohotově, jasně a správně vyjádřit k daným tématům či problémům. Učitel vede žáky k tomu, aby za každých okolností využívali vhodných vyjadřovacích prostředků, dbá tedy na jazykovou kulturu žáků. Snaží se rozšířit jejich kulturní rozhled upozorňováním na divadelní představení, filmy, knihy, rozhlasové pořady … Neustále zdůrazňuje nutnost četby a zájmu o kulturu. Sám se tak stává nositelem kultury. Předpokládané výsledky vzdělávání:     

uplatnění mateřského jazyka v rovině recepce, reprodukce a interpretace využívání jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě vyjadřování se srozumitelně a souvisle formulování a obhajoba vlastních názorů chápání významu kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění  získávání a kritické hodnocení informací z různých zdrojů a předávání je vhodným  způsobem s ohledem na okolí  pochopení jazyka jako jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa Výchovně vzdělávací strategie kompetence k učení – učitel  rozvíjí schopnost žáků vyhledávat a třídit informace a uvádět do souvislostí poznatky z různých oborů.  učí žáky překonávat překážky, hledat vlastní řešení. kompetence k řešení problémů – učitel  vede žáky k tomu, že je třeba samostatně hledat různé cesty k řešení, vybírat si ten způsob řešení, který je nejefektivnější a ověřovat si v průběhu řešení úlohy jeho správnost  učit žáky využívat různé cesty a to i výpočetní techniku

37

komunikativní kompetence – učitel  zadává žákům skupinovou práci a vytváří podmínky pro jejich vzájemnou komunikaci  učí žáky ústně i písemně formulovat své myšlenky, získávat informace z různých zdrojů, stručně a přehledně je zaznamenat a kriticky zhodnotit. kompetence sociální a personální – učitel  vede žáky k tomu, aby spolu vzájemně komunikovali, zabývali se názorem druhých, respektovali různá hlediska  rozvíjí jejich schopnost argumentace při obhajování hypotéz  učí je samostatně vystupovat  pochvalou při vyřešení problému posiluje sebedůvěru žáků a dává jim pocit uspokojení kompetencí pracovní – učitel  vede žáky k běžné komunikaci mezi lidmi Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz na:    

komunikativní dovednosti; schopnost orientovat se v historických událostech a společenských procesech; schopnost aplikovat získané vědomosti a poznatky v životě; schopnost konfrontovat různé pohledy na dějinné i současné národní i světové události;  schopnost chápat a oceňovat lidské hodnoty, humanitu, demokracii, toleranci...;  schopnost žáka interpretovat verbální, ikonické a kombinované texty

38

Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: mluvnice Ročník: Prima Vyučující : Výstup předmětu prima: Ž rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, zvukovou stránku věty

Učivo a téma Zvuková stránka jazyka – hláska a písmeno - spisovná a nespisovná výslovnost - zvuková stránka slova a věty Rozvrstvení národního jazyka

Ž si odůvodňuje a píše správně dané gramatické jevy

Pravopis - průběžně I/y po obojetných souhláskách Vyjmenovaná slova,… Psaní velkých písmen ve jménech vlastních, procvičování pravopisu

Ž rozlišuje slovní druhy, umí je určit ve větě, umí je blíže charakterizovat Ž používá správné tvary podstatných, přídavných jmen a sloves, automatizuje určování mluvnických kategorií ohebných slovních druhů Ž si osvojuje psaní některých odlišných tvarů slovních druhů

Tvarosloví: - slovní druhy podstatná jména až slovesa: skloňování, stupňování, jejich druhy ,… Odchylné tvary podstatných jmen označujících části lidského těla

Ž rozezná větu jednoduchou a souvětí, dokáže graficky znázornit stavbu věty jednoduché – určí ZSD a RVČ, graficky znázorní jednoduché souvětí

druhy zájmen, číslovek, podstatných jmen Skladba - větné členy - věta jednoduchá a souvětí - určování, grafické znázornění,

Žák se dokáže orientovat ve Stručné mluvnici české, Pravidlech českého pravopisu, Slovníku spisovné češtiny

Jazykověda a její složky - používání jazykových příruček

nepravidelné skloňování podstatných jmen po vzoru píseň, kost, skloňování obecných jmen

39

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Cizí jazyky: shody a rozdíly v jazycích vzájemné ovlivňování jazyků příklady přejímání slov z Aj, Nj internacionalismy OSV nácvik kázně ve skupině, navazování soc. kontaktů MV základy správného verbálního projevu D Z reálie České republiky zeměpisné oblasti s jazykovými rozdíly u nás

Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: sloh Ročník: Prima Vyučující: Výstup předmětu prima Ž se postupně seznamuje se slohovými útvary, pokouší se o samostatný písemný projev, osvojil si psaní slohového útvaru v základní i rozsáhlejší formě

Ž je schopen tvořit osnovu, na základě osnovy vytváří písemný text či mluvený projev Osvojuje si pravidla správné tvorby textu

Školní rok:

Učivo a téma Vypravování Popis: předmětu, osoby, děje, pracovního postupu, popis uměleckých děl Zpráva a oznámení Dopis, Telefonní a elektronická komunikace, Žádost, Pozvánka -Nácvik tvorby osnovy, její dělení Slohové práce na daná témata kratšího rozsahu Krátká mluvnická cvičení na aktuální téma

Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu Je schopen obsah textu formulovat vlastními slovy Vhodný výběr tématu, tvorba osnovy, členění textu do odstavců, estetický vzhled písemného projevu: úprava Ž je schopen tvořit krátký mluvený projev na zadané téma

40

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Vv plán bytu, školy

Mv tvorba mediálního sdělení a jeho vyhodnocení

Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - literatura Ročník: Prima Vyučující: Výstup předmětu Učivo

 rozlišuje vyjadřování v próze a verších  vyhledává informace v knihovně  vyhledává informace v encyklopediích  uceleně reprodukuje přečtený text  vyhledává hlavní myšlenky v textu  charakterizuje základní literární druhy a žánry  vyjmenuje významné představitele jednotlivých žánrů  zajímá se o dramatické a filmové ztvárnění literárních námětů  napíše literární text podle svých schopností  výtvarně ztvární daný text  popíše jazyk  výrazně čte nebo přednáší vhodný literární text

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky osobnostní a sociální výchova (dále OSV) Mediální výchova (dále MDV) Lidová slovesnost (říkadla, přísloví, Tvorba mediální pranostiky) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (dále EGS) Pohádky (znaky, lidová a umělá, česká a Filosofie, výtvarná výchova světová) Bajky (znaky, autoři) J.Žáček, Ezop, … Mýty a báje (biblické, antické, slovanské)

multikulturní výchova (dále MV) - mezilidské vztahy

Pověsti (národní, místní) Příběhy pro děti a o dětech (J.Turnovská Kamarádi, Edmondo de Amicis – Ze starého deníku,…) Dobrodružná literatura ( J. Foglar, E.Štorch, K.May, R. Kipling, …) Práce s informacemi Vlastní literární tvorba Četba, recitace

41

Environmentální výchova (dále EV)

Přemyslovci a Lucemburkové

Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: mluvnice Ročník: Sekunda Vyučující : Výstup předmětu Ž je schopen určit stavbu slova

Žák s j určuje RVČ, pozná doplněk, druhy přísudků, přístavek. Žák se seznamuje s druhy vedlejších vět, dokáže naznačit stavbu souvětí a určit VH a VV.

Učivo a téma Slovotvorba Slovotvorný základ, přípona, předpona, slova příbuzná, kořen, slovotvorný rozbor, rozbor stavby slova

Skladba charakteristika větných členů, jejich rozpoznání a určení ve větě Po, Př, Pt, Pk, Pk , D Určování věty jednoduché a souvětí, grafické znázornění věty jednoduché a souvětí, druhy vedlejších vět - přístavek

Ž si osvojuje psaní některých odlišných Tvarosloví tvarů slovních druhů Odchylné tvary podstatných jmen označujících části lidského těla Ž se seznamuje s dalšími mluvnickými Skloňování vztažného zájmena jenž kategoriemi sloves Časování obtížnějších slovesných tvarů Ž si odůvodňuje a píše správně dané Rod činný, rod trpný gramatické jevy Nauka o významu slov Ž si uvědomuje odlišné významy slov Věcný a gramatický význam slov Synonyma, antonyma, slova odborná, homonyma Metafora, metonymie

42

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky zmapování nářečních oblastí: Chodsko, Krkonoše, Praha… charakteristika těchto oblastí B vznik hlasu, hlasové orgány hygiena hlasu

OSV důraz na seberealizaci žáka, práce s chybou, zodpovědnost za výsledek, dostatek prostoru na to, aby se žáci dostali ke zhodnocení vlastní práce

Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: sloh Ročník: Sekunda Vyučující : Výstup předmětu

Učivo a téma

Ž je schopen tvořit osnovu, na základě osnovy vytváří písemný text či mluvený projev Osvojuje si pravidla správné tvorby textu. Žák je schopen užívat významově bohatá a působivá slova. Ž je schopen tvořit krátký mluvený projev na zadané téma Vhodný výběr tématu, tvorba osnovy, členění textu do odstavců, estetický vzhled písemného projevu: úprava Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu Je schopen obsah textu formulovat vlastními slovy

Popis- výrobku, uměleckého díla, pracovního postupu Charakteristika postav Líčení Vypravování Výtah Žádost Životopis Slohové práce na daná témata kratšího rozsahu Nácvik tvorby osnovy, její dělení Krátká mluvnická cvičení na aktuální téma

43

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Integrace Vv, pracovních činností Vv plán bytu, školy

Mv tvorba mediálního sdělení a jeho vyhodnocení

Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - literatura Ročník: Sekunda Výstup předmětu Učivo  charakterizuje základní literární druhy a žánry  vyjmenuje významné představitele jednotlivých žánrů  dokáže samostatně vytvořit jednoduchý literární text  charakterizuje strukturu díla  popíše jazyk  vlastními slovy interpretuje obsah díla  odlišuje fakta od názorů a hodnocení  ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnává s dostupnými zdroji  vyhledává hlavní myšlenky v textu  charakterizuje základní literární druhy a žánry  vyjmenuje významné představitele jednotlivých žánrů  vyhledá důležité myšlenky  výtvarně ztvární daný text  zajímá se o dramatické a filmové ztvárnění literárních námětů  pracuje s internetem  výrazně čte nebo přednáší vhodný literární text  na základě četby popíše své pocity a dojmy

44

Pohádky (autorská – lidová) J.Drda, J.Werich, B.Němcová, K.J.Erben, Pavel Šrut, Cestopisy- Marco Polo mýty jednotlivých národů o stvoření světa-I.Olbracht, E.Petiška, R.Mertlík povídka – J.Hašek, J.Neruda bajky – I.A.Krylov, J.Žáček, K.Čapek Poezie (básnický jazyk, obrazné pojmenování, rým) Lyrika – epika Literatura o dětech a pro děti - Sue Towsendová, S.Rudolf,… Práce s informacemi Vlastní literární tvorba Četba, recitace

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky osobnostní a sociální výchova (dále OSV) Mediální výchova (dále MDV) Tvorba mediální Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (dále EGS) Filosofie, výtvarná výchova Environmentální výchova (dále EV) multikulturní výchova (dále MV) - mezilidské vztahy

Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: mluvnice Ročník: Tercie Vyučující : Výstup předmětu Ž si osvojuje způsoby tvoření slov

Učivo a téma Obohacování slovní zásoby - Odvozování, skládání, zkracování slov, slova zkratková - slova cizího původu

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Ov hry rozvíjející mezilidskou komunikaci zásady komunikace výchova občana k nutnosti vzájemné komunikace Skladba Ž je schopen provést rozbor stavby věty - charakteristika větných členů, jejich nácvik verbální a jednoduché i složitějšího souvětí, rozpoznání a určení ve větě nonverbální komunikace určuje poměry mezi větami a druhy Po, Př, Pt, Pu, Pk ,D jazyk jako nezbytný nástroj vedoucí vedl. vět. S jistotou umístí čárku i do - určování věty jednoduché a souvětí, grafické k vzájemnému porozumění lidí složitějšího souvětí a odůvodní své znázornění věty jednoduché a souvětí, druhy jazyk jako nástroj k řešení problémů mezi rozhodnutí. vedlejších vět lidmi - poměry mezi několikanásobnými větnými členy a mezi souřadně spojenými větami M rozvoj logického myšlení - psaní čárek ve složitém souvětí OSV předvádění získaných dovedností, využití Ž se seznamuje podrobněji s češtinou - Čeština jako jeden ze slovanských jazyků soutěžení tam, kde je motivující mateřským jazykem, s jeho útvary, je spisovný jazyk a nespisovný jazyk schopen rozlišovat mezi spisovnou a zmapování nářečních oblastí: nespisovnou češtinou a vhodně ji Chodsko, Krkonoše, Praha… používat charakteristika těchto oblastí Uvědomuje si postavení českého jazyka mezi ostatními jazyky MV základy správného verbálního projevu Tvarosloví Ž si uvědomuje odlišnosti ve slovesný vid, skloňování cizích vlastních jmen a skloňování přejatých slov, dokáže je M, F,CH, B, IVT obecných jmen přejatých zařazovat ke vzorům a následně používání odborných termínů v praxi Pravopis i/y v koncovkách, psaní s-,z-,v-,zskloňovat aktivní rozvoj jazyka ,předložky se/s, ze/z, skupiny bě/bje, pě, vě/vje Průběžné automatizování daných pravidel pravopisu. 45

Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: sloh Ročník: Tercie Vyučující : Výstup předmětu tercie Ž si postupně osvojuje všechny slohové útvary, postupně získává obratnost v písemných projevech po stránce slohové, lexikální, gramatické Ž je schopen tvorby rozsáhlejších slohových prací, je si vědom výstavby textu a jeho zákonitostí používá složitější výstavbu textu: složitější obraty, souvětí …

Učivo a téma

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

charakteristika literárních postav

Integrace Ov, literatura

subjektivně zabarvený popis

Integrace Z, literatura

výklad

Integrace – Př, F, Ch

výtah úvaha

Integrace Ov, Environmentální výchova

vypravování Integrace literatury

Ž je schopen souvislého mluveného projevu, který je správný po stránce obsahové i gramatické

mluvnická cvičení na dané téma procvičují schopnost přesného vyjadřování, důraz je kladen na smysluplný obsah, spisovnost, samotný projev žáka: tempo, pauzy, síla hlasu … vypravování, popis a charakteristika, popis předmětu, popis děje, tiskopisy, životopis, výklad, výtah, úvaha, proslov, diskuse, zpravodajské útvary, publicistické útvary, úvahové útvary

46

MV: tvorba mediálního sdělení a jeho vyhodnocení

Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - literatura Ročník: Tercie Výstup předmětu Učivo Antická literatura - Homér, Publius Ovidius Naso Středověká literatura a legenda jako její  zajímá se o dramatické a filmové ztvárnění literárních žánr – Jakub de Voragine,… námětů Rytířská literatura - M. de Cervantes, …  zvládá dramatizaci jednoduchého textu Literatura 19. století – dílo a osobnost  pracuje s internetem, získané informace třídí a zpracovává B.Němcové, K.J.Erbena,… Osobnost E.A.Poea jako zakladatele  výrazně čte nebo přednáší vhodný literární text moderního hororu  na základě četby popíše své pocity a dojmy Cestopisy – charakteristika a autoři ( M.  charakterizuje a rozlišuje následující literární žánry – Polo, M.Zikmund, J. Hanzelka,…) povídka, pověst, báje, balada, cestopis, legenda, román,… Literatura popisující postavení židů za války - L. Fuks , L.Aškenazy, J.Škvorecký Literatura s vánoční tématikou(legendy, balady, poezie,…) – J.Zahradníček, O. Preussler, … Práce s informacemi Vlastní literární tvorba Četba, recitace

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Dějepis: Přemyslovci a Lucemburkové Konflikty středověku Raný novověk Středověká společnost Raný novověk Baroko Klasicismus Umělecké směry II. poloviny 19. století osobnostní a sociální výchova (dále OSV) Mediální výchova (dále MDV) Tvorba mediální Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (dále EGS) Výtvarná výchova Environmentální výchova (dále EV) multikulturní výchova (dále MV) - mezilidské vztahy

47

Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: mluvnice Ročník: Kvarta Vyučující : Výstup předmětu

Učivo a téma

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Tvarosloví Ž se seznamuje s dalšími nepravidelnostmi - opakování mluvnicích kategorií ohebných ve skloňování podstatných jmen, učí se je slovních druhů, neohebné sl. druhy (jejich používat v praxi charakteristika, použití,…) -slovesný vzor, slovesná třída - přechodníky Automatizuje se používání osvojených Pravopis gramatických pravidel -procvičování pravopisu formou pravopisných cvičení a diktátů cyklické prohlubování získaných vědomostí teoretických i praktických Skladba souvětí souřadné, podřadné Ž je schopen provádět rozbor souvětí, určit druhy vedlejších vět jeho druh, určit druh vět vedlejších významový poměr mezi větami hlavními, mezi souřadně spojenými větami vedlejšími MV: prohlubování formování verbálního projevu grafický záznam souvětí i věty jednoduché -skladební dvojice: řízenost, shoda, přimykání, vztah přístavkový, samostatný větný člen, Ž je veden ke stálému procvičování osamostatněný větný člen, elipsa nabytých vědomostí v jednotlivých - mluvnický zápor ročnících Obecné výklady o jazyce vývoj českého jazyka a jeho útvary zvuková stránka jazyka stavba slova a tvoření slov Slovní zásoba a její obohacování, význam slova - slova jednoznačná a mnohoznačná synonyma, antonyma, homonyma, slovo a sousloví

48

Název vyučovacího předmětu: Český jazyk: sloh Ročník: Kvarta Vyučující : Výstup předmětu

Učivo a téma

Ž je schopen tvorby rozsáhlejších slohových prací, je si vědom výstavby textu a jeho zákonitostí

výklad

Ž je schopen souvislého mluveného projevu, který je správný po stránce obsahové i gramatické používá složitější výstavbu textu: složitější obraty, souvětí … Prohlubování a procvičování nabytých znalostí

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Environmentální výchova Integrace – Př, F, Ch

popis pracovního postupu

Integrace – Př, Vv, Prac. Činnosti

popis uměleckého díla

Integrace Vv, literatura

subjektivně zabarvený popis

Integrace Z, literatura

charakteristika

Integrace Ov, literatura

úvaha

Environmentální výchova Integrace Ov Integrace literatury

vypravování

diskuze proslov fejeton funkční styly

Prevence sociálně patologických jevů Utváření dobrých mezilidských vztahů Práce s médii (internet, denní tisk, časopisy) MV: tvorba mediálního sdělení a jeho vyhodnocení

49

Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA - literatura Ročník: Kvarta Výstup předmětu Učivo  charakterizuje literární směry ve 14.-20. století, uvede jejich představitele  podle svých možností porovnává jednotlivá ztvárnění  pracuje s internetem  získané informace třídí, porovnává a zpracovává  charakterizuje odlišnost autora a jeho vyjadřování  uvede konkrétního představitele výrazného individuálního stylu  doloží konkrétní díla  zajímá se o dramatické a filmové ztvárnění literárních námětů  tvoří literární text podle svých schopností  zvládá dramatizaci jednoduchého textu  objasní svůj názor na přečtené dílo

Renesance a humanismus: G.Boccaccio W. Shakespeare, F. Villon Baroko J.A.Komenský Klasicismus v literatuře J.W.Goethe

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Dějepis (9. ročník):Renesance Baroko Klasicismus Společnost v 19. století Společnost na přelomu století První světová válka

Realismus: H. de Balzac, J.Neruda, Dostojevskij, Svět po I. světové válce Moderna: Prokletí básníci, anarchisté Avantgarda: G.Apollinaire, Druhá světová válka Poetismus: V.Nezval Literatura 20. století: Literatura reagující na 1. a 2. světovou válku a meziválečná lit. – Osobnostní a sociální výchova (dále E. M. Remarque, K. Čapek, … OSV) Mediální výchova (dále MDV) Charakteristika individuálního stylu jednotlivých autorů Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (dále EGS) Vlastní literární tvorba Četba, recitace

Výtvarná výchova (umělecké směry 19. a 1. poloviny 20. století) Environmentální výchova (dále EV) Multikulturní výchova (dále MV)

50

název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura Ročník: kvinta Výstup předmětu

Učivo

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Mluvnice Ž si opakuje a prohlubuje znalosti o dělení jazyků zvláště slovanských, uvědomuje si důležitost mateřského a národního jazyka, ví, na jaké útvary se dělí čj

Základní pojmy jazykovědy a stylistiky Národní jazyk, příbuzné jazyky Získávání a zpracovávání informací

Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích

Ž si opakuje a prohlubuje učivo týkající se zvukové stránky jazyka, vyjadřuje se foneticky i fonologicky správně

Systém českých hlásek, spodoba hlásek, slovní přízvuk Zvuková stránka souvislé řeči Spisovná výslovnost čj Hláskosloví

Ž si prohlubuje znalosti o vzniku, vývoji a rozvoji české jazykovědy

Česká jazykověda od počátků do 17. století

Ž si neustále procvičuje pravidla českého pravopisu, nedopouští se závažných pravopisných chyb

Psaní i /y. psaní ě, předpon s-, zPsaní délky samohlásek Psaní zkratek a značek Psaní slov přejatých

Sloh Ž se neustále zdokonaluje a procvičuje v písemném a ústním projevu, osvojuje si další terminologii, seznamuje se s útvary prostěsdělovacího stylu, které procvičuje v praxi

51

D: historie Českého státu, rozvoj českého jazyka v různých historických obdobích Z: reálie České republiky, zmapování nářečních oblastí B: vznik hlasu, hygiena hlasu Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou komunikaci M: rozvoj logického myšlení Ivt: ovládání výpočetní techniky, která doplňuje práci v hodinách čj

Ostatní předměty: využití termínů v praxi informační slohový postup, kuchařský recept, + aktivní rozvoj řečových a jazykových dopis, dialog, žádost dovedností představování se, telefonický, rozhovor, zpráva a oznámení, poštovní poukázky, MV: tvorba mediálního sdělení a jeho dotazník, pozvánka, inzerát … vyhodnocení + prohlubování formování verbálního projevu

název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura Ročník: kvinta Výstup předmětu

Učivo

Literatura Ž se orientuje v literárněvědných pojmech, rozlišuje literární žánry

Slovesné umění a jiné druhy umění Základní literárněvědné pojmy

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

viz. předešlá strana Ž rozlišuje orientální kultury, orientuje se v Bibli, rozlišuje Starý a Nový zákon Ž se seznámil s Homérskými eposy, orientuje se v řecké a římské literatuře

Čína, Persie, literatura předního východu

Homérské eposy, řecká tragedie a komedie, římská literatura doby klasické i císařské EV: umění: přehled D: historie evropských států Hrdinská a rytířská epika Z: reálie evropských států

Ž si uvědomuje pohled tehdejšího člověka na svět, orientuje se v literatuře tohoto období Ž si uvědomuje učení a důležitost mistra Jana Husa

Život a dílo mistra Jana Husa Jeho pokračovatelé

Ž chápe důležitost reformačního hnutí ve společnosti v průběhu 15. století, vysvětlí smysl a význam renesanční kultury a základy kultury a vzdělanosti Ž vysvětlí rozdíl mezi latinsky a česky psanou literaturou, seznámí se s životem a dílem J. A. Komenského, uvědomuje si jeho význam

Renesanční literatura italská, francouzská, španělská, anglická Encyklopedisté Dobrovský, Jungmann, Palacký

Ž vysvětlí klasicistní pojetí kultury Česká literatura 17.- 18. století

52

+

název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura Ročník: sexta Výstup předmětu

Učivo

Mluvnice Ž se podrobněji seznamuje jazykovědnou disciplinou: lexikologií, uvědomuje si důležitost slovní zásoby, její používání a obohacování, rozlišuje významy slov, rozlišuje lexikální jednotky, je schopen pracovat s jaz. příručkami

Význam pojmenování, druhy Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích pojmenování podle stylistické platnosti a podle významu D: historie Českého státu, rozvoj českého jazyka v různých historických obdobích Přenášení pojmenování, obraznost Slovní zásoba, slovníky

Ž rozumí základním principům tvorby slova, je schopen provést slovotvorný a morfematický rozbor slova

Slovotvorná a morfémová stavba slova, slovotvorný a morfematický rozbor slova

Ž ovládá pravidla českého pravopisu, je schopen si pravopis bez potíží odůvodnit, pracuje často s jazykovými příručkami Psaní velkých písmen Interpunkční znaménka Hranice slov v písmu Ž dokonale ovládá problematiku slovních druhů Funkční tvarosloví: problematika slovních druhů

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Z: reálie České republiky, zmapování nářečních oblastí B: vznik hlasu, hygiena hlasu Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou komunikaci M: rozvoj logického myšlení Ivt: ovládání výpočetní techniky, která doplňuje práci v hodinách čj

Ž si prohlubuje a rozšiřuje znalosti o vzniku, vývoji a rozvoji české jazykovědy Česká jazykověda na konci 19.století a na počátku 20. století

Ostatní předměty: využití termínů v praxi + aktivní rozvoj řečových a jazykových dovedností

Sloh Ž se seznamuje s jednotlivými útvary publicistického stylu, umí je rozlišit, je schopen napsat (sám zpracovat) jakýkoliv útvar publicistického stylu

MV: tvorba mediálního sdělení a jeho vyhodnocení + prohlubování formování verbálního projevu

53

Zpráva, referát, komuniké, úvodník, komentář, polemika, recenze, kritika, fejeton, sloupek, glosa, reportáž, interview, črta …

název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura Ročník: sexta Výstup předmětu Literatura Ž vysvětlí hlavní myšlenky preromantismu Ž vysvětlí základní rysy romantismu, interpretuje díla světových a českých romantiků Ž vysvětlí základní rysy realismu, interpretuje díla májovců, ruchovců, lumírovců, vysvětlí základní prvky venkovského realismu, porovná realismus s venkovskou a městskou tematikou, interpretuje vybraná díla českých a světových autorů

Učivo

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Francouzský a anglický preromantismus Německý Sturm und Drang

Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích

Francouzský, anglický, ruský romantismus Český romantismus Světový realismus Český realismus a naturalismus

D: historie Českého státu, rozvoj českého jazyka v různých historických obdobích Z: reálie České republiky, zmapování nářečních oblastí B: vznik hlasu, hygiena hlasu Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou komunikaci M: rozvoj logického myšlení

Ž umí rozlišit základní umělecké směry literatury přelomu 19. Nové tendence a směry v české literatuře a 20. století, zná základní tendence ve vývoji české meziválečné prózy, poezie, dramatu, rozlišuje díla a autory tohoto období

Ivt: ovládání výpočetní techniky, která doplňuje práci v hodinách čj Ostatní předměty: využití termínů v praxi + aktivní rozvoj řečových a jazykových dovedností MV: tvorba mediálního sdělení a jeho vyhodnocení + prohlubování formování verbálního projevu

54

název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura Ročník: septima Výstup předmětu Mluvnice Ž si prohlubuje znalosti o skladbě Ž ovládá pravidla českého pravopisu, je schopen si pravopis bez obtíží odůvodnit, pracuje samostatně s jaz. příručkami Ž si prohlubuje znalosti o vzniku a rozvoji české jazykovědy

Učivo

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Skladební vztahy, valence, skladební rozbory, skladební jevy v textové výstavbě

Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích

Pravopis, interpunkce

D: historie Českého státu, rozvoj českého jazyka v různých historických obdobích

česká jazykověda 1.pol. 20. stol Pražský lingvistický kroužek

Z: reálie České republiky, zmapování nářečních oblastí B: vznik hlasu, hygiena hlasu Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou komunikaci

Sloh Ž se seznamuje blíže s odborným stylem Ž se vrací i k ostatním slohovým útvarům

Odborný styl Ž je schopen napsat sloh v daném slohovém útvaru ( vypr., úvaha, fejeton, …)

Literatura Ž rozlišuje zákl. umel. směry lit. přel. 19. – 20. st. A jejich představitele Ž se seznamuje s lit. předválečného období a v době 1.sv. války ve světě a v Čechách Ž se seznamuje s lit. za okupace, seznamuje se s divadlem a dramatem : Osvobozené divadlo, D 34- 41

55

M: rozvoj logického myšlení Ivt: ovládání výpočetní techniky, která doplňuje práci v hodinách čj

Futurismus, expresionismus, dadaismus, surrealismus … Franc. lit., amer. lit., něm. psaná lit., ruská lit., česká lit. Česká a evr. poezie, próza, lit. za okupace, meziválečné drama a divadlo

Ostatní předměty: využití termínů v praxi + aktivní rozvoj řečových a jazykových dovedností MV: tvorba mediálního sdělení a jeho vyhodnocení + prohlubování formování verbálního projevu

název vyučovacího předmětu: český jazyk a literatura Ročník: oktáva Výstup předmětu

Učivo

Mluvnice Ž je teoreticky poučen o jazyku a vědě, která se jím zabývá. Je Obecná jazykověda seznámen s vývojem jazyka, orientuje se v typologii jazyků a Mluvnická typologie jazyků v historickém vývoji českého jazyka Historický vývoj češtiny sloh Ž je schopen tvořit různé slohové útvary, orientuje se v jednotlivých funkčních stylech, je schopen tvořit různé druhy textů, rozsáhlejší slohové práce: oznámení, zpráva, telegram, charakteristika, životopis, dopis, úvaha, kritika, fejeton, úvaha, reportáž, výklad, výpisky, výtah … Literatura Ž se seznamuje s vývojem kultury po roce 1945 až do současnosti

Administrativní styl, umělecký styl řečnický styl, esejistický styl

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Aj, Nj: shody a rozdíly v jazycích D: historie Českého státu, rozvoj českého jazyka v různých historických obdobích Z: reálie České republiky, zmapování nářečních oblastí B: vznik hlasu, hygiena hlasu

Komunikace a text Ov: komunikace, hry rozvíjející lidskou komunikaci Světová kultura po roce 1945 Vývoj české kultury po roce 1945 Poezie od konce války do současnosti Próza od konce sv. války do současnosti Vývoj dramatu v české kultuře po sv. válce

M: rozvoj logického myšlení Ivt: ovládání výpočetní techniky, která doplňuje práci v hodinách čj

Ostatní předměty: využití termínů v praxi Orientace v lit. časopisech, práce se slovníky, + aktivní rozvoj řečových a jazykových encyklopediemi … dovedností

Ž je schopen samostatné práce

Ž rozezná umělecký text od neuměleckého, vystihne charakteristické znaky různých lit. textů, je schopen interpretace lit. textu

56

Základy literární vědy

MV: tvorba mediálního sdělení a jeho vyhodnocení + prohlubování formování verbálního projevu

5.1.2 Anglický jazyk Nižší stupeň gymnázia Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávacího oboru Cizí jazyk z RVP ZV nižší stupeň gymnázia. Základem při výuce je učebnice zvolená podle pestrosti obsahu, efektivity a míry doplňujících materiálů, jako jsou například komixy, hry, obrázky, křížovky, soutěže, testy apod. Učebnice jsou opatřeny pracovním sešitem, zvukovými popř. videonahrávkami. Kromě těchto kosterních materiálů jsou používány i doplňkové materiály a pomůcky jako například plakáty, úryvky z knih, filmy, hudba, časopisy, Mimoto se žáci počátkem třídy kvarta účastní týdenního jazykového kurzu mimo bydliště a školu, kde komunikují s rodilými mluvčími v přirozené atmosféře a prostředí. Dále všechny třídy absolvují tzv. projektové týdny vždy v prosinci a červnu, kde vytvářejí vlastní projektové práce dlouhodobějšího charakteru zakončené prezentací. Hlavním cílem je :     

uplatnění cizího jazyka v rovině recepce, reprodukce a interpretace využívání jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě vyjadřování se srozumitelně a souvisle v komunikaci s cizincem formulování a obhajoba vlastních názorů v cizím jazyce chápání významu kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění

 rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti  schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby  rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci  rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru žáka

Časové a organizační vymezení Anglický jazyk je vyučován na nižším stupni gymnázia od primy do kvarty. Časová dotace v primě je 4 hodiny, v sekundě, tercii a kvartě 3 hodiny. Třída je pro předmět dělena na skupiny, kromě málo početných tříd ( do 20 žáků ), kde zůstává spojena. Výuka probíhá v učebně, v jazykové učebně a v minimální míře i v terénu.

57

Do předmětu jsou v rámci projektových týdnů integrovány mj. tematické okruhy:  Lidé, Komunikace, Rodinné vztahy z průřezového tématu Osobnost a sociální výchova  Evropa z průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  kulturní rozdíly z průřezového tématu Multikulturní výchova  Životní prostředí z tématu Environmentální výchova Výchovné a vzdělávací strategie Učitelé používají metody, postupy a formy, které vedou ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Kompetence k učení  učitel  při výuce nechává vyučující prostor pro vlastní postup práce( prac. sešity, dotazníky apod.)  obvykle v každé lekci zadává žákům určité téma formou projektu.  podporuje samostatnou práci se slovníky, encyklopediemi a internetem Kompetence k řešení problémů  učitel  vede žáky uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých výrazů z kontextu a ke tvoření jiných slovních druhů.  navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů(zjistit, určit, zeptat se)  zadává náročnější úkoly projektového charakteru Kompetence komunikativní  učitel  vede žáky ke komunikaci ve dvojici či skupinách  používá nahrávky simulující standardní komunikační situace, jejichž je žák účastníkem  umožní žákům, aby si přirozenou komunikaci s rodilým mluvčím vyzkoušeli mj. na jazykovém kurzu Kompetence sociální a personální  učitel  často využívá práci ve skupinách  podporuje diskusi na různá témata  mimo vlastní jazyk seznamuje žáky se zvyky a obyčeji anglicky mluvících zemí a upozorňuje je na rozdíly kulturní, společenské a geografické

Vyšší stupeň gymnázia Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Anglický jazyk je vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace předmětu Cizí jazyk RVP G.

58

Plynule navazuje na předchozí vzdělávání podle oboru Cizí jazyk 1 RVP ZV. Od úrovně jazykových znalostí a dovedností A2 směřuje k pokročilé úrovni B2 podle Společného evropského rámce jazyků a k osvojení poznatků potřebných pro získání mezinárodně uznávaných zkoušek FCE. Průběžně jsou do předmětu integrovány tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova a Multikulturní výchova RVP G.

Časové a organizační vymezení Výuka probíhá ve třídách podle počtu žáků dělených na skupiny. V kvintě se jedná o 3 povinné hodiny jazyka, v sextě povinné 4 hodiny jazyka z toho 1 hodina konverzace, v septimě povinné 4 hodiny jazyka z toho 1 hodina psaní v anglickém jazyce, v oktávě povinné 4 hodiny jazyka z toho 1 hodina reálií v anglickém jazyce. Základem je práce s učebnicí, pracovním sešitem, autentickými materiály a nahrávkami. Hodiny jsou doplněny výukou v multimediální učebně, intenzivním týdenním kurzem komunikace v anglickém jazyce s rodilými mluvčími (pro žáky septimy), návštěvami anglických divadelních představení, odběrem a četbou anglického časopisu a literatury (k dispozici i ve školní knihovně). Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení  učitel  při řešení úkolů nechává žákům prostor pro vlastní postup práce ( práce s pracovním sešitem, tvorba a zpracování dotazníků nedokončené příběhy, problémové situace: zjisti, najdi, objednej…)  vede žáky k tomu, aby zpracovávali úkoly do podoby referátů, zpráv, prezentací a přednášeli je před spolužáky (využití různých zdrojů informací – internet, cizojazyčné časopisy, cizojazyčná literatura, využití pomůcek, obrázků, videotechniky a audiotechniky  zařazuje do hodin práci se slovníky Kompetence k řešení problémů  učitel  vede žáky k uplatňování osvojené slovní zásoby při odvozování neznámých výrazů z kontextu a ke tvoření jiných slovních druhů.  navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (získat určitou informaci, zjistit čas, domluvit schůzku).  zadává žákům náročnější úkoly, kde uplatňují znalosti z jiných předmětů a znalost práce s počítačem (výukové jazykové programy, řízené vyhledávání informací na internetu).

59

Kompetence komunikativní  učitel  vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině (nácvik konkrétních dialogův hotelu, na letišti, v obchodě, na poště – fiktivní role ve skupině, hádka, plánování dovolené, víkendu…  vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími (diskuse s hosty, spolupráce s lektory, besedy).

Kompetence sociální a personální  učitel  zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách (seřazování rozstříhaného textu, běhavé diktáty, dotazníky, soutěže)  procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek a názorů (v diskusi, rozhovoru, přidělí konkrétní role)  zařazuje hry a soutěže. Kompetence občanské  učitel  zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a v anglicky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním geografickým a ekologickým odlišnostem.  zorganizuje setkání s rodilými mluvčími a tím konfrontuje žáka se životem, zvyky a hodnotami jiné země.  diskutuje se žáky o odlišném způsobu života v jiných zemí Kompetence k podnikavosti  učitel  vede žáky k samostatnosti  rozvíjí jejich organizační schopnosti  učí žáky pohybovat se v cizojazyčném prostředí, vyhledávat si spoje, získávat informace o ubytování  seznamuje žáky s možnostmi profesního využití znalosti anglického jazyka

5.1.3 Cvičení z anglického jazyka Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Cvičení v cizím jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Cizí jazyk a jazyková komunikace RVP ZV a RVP G. Vzdělávací obsah je zaměřen na předepsané tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova a Multikulturní výchova RVP ZV a RVP G. Předmět je pro třídu kvarta a kvinta volitelný s časovou dotací 1 hodina týdně.

60

Výuka probíhá ve kmenových, jazykových a multimediálních učebnách. Je zaměřena na intenzivní procvičování všech základních jazykových dovedností s využitím různých procvičovacích materiálů, pomůcek, her, anglických časopisů případně jednoduché adaptované četby anglické literatury na požadované úrovni. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení  učitel  nechává žáky samostatně pracovat a nacházet souvislosti, pravidla, „aha“ efekt  učí žáky samostatně pracovat s monolingvním slovníkem, seznamovat se i se způsobem práce s bilingvním slovníkem Kompetence k řešení problémů  učitel  podporuje žáky při hledání různých postupů řešení zadaných úloh  připravuje situace vedoucí k řešení problémů ( texty a cvičení k vyhledávání chyb..)  zadává žákům náročnější úkoly kde uplatňují znalosti z jiných předmětů (adaptovaná četba, srovnání české a anglické gramatiky …) Kompetence komunikativní  učitel  vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině ( porovnávání, vyjádření svých názorů…) Kompetence sociální a personální  učitel 

zařazuje práci ve dvojicích, skupinách, různé hry a soutěže Kompetence občanské  učitel

 umožňuje žákům objevit a porovnat rozdíly ve způsobu života v anglicky mluvících zemích a u nás Kompetence pracovní  učitel  podporuje žáky, aby stanovili vlastní postup práce, kontrolu výsledků a výsledky sami zhodnotili Kompetence k podnikavosti  do výuky zařazuje aktivity, které žákům pomáhají odhalit a rozvíjet jejich schopnosti (např. soutěže )

61

5.1.4 Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Cizí jazyk a jazyková komunikace RVP GV. Vzdělávací obsah je zaměřen na předepsané tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova a Multikulturní výchova RVP GV Předmět je pro třídy septima a oktáva volitelný s časovou dotací 2 hodiny týdně. Výuka probíhá ve kmenových, jazykových a multimediálních učebnách. Třídy se podle potřeby dělí na skupiny. Výuka je doplňována intenzivním jazykovým kurzem komunikace v s rodilými mluvčími/lektory ( pro žáky septimy), návštěvami divadelních představení, odběrem a četbou anglického časopisu a literatury ( školní knihovna). Příležitostně je studium obohaceno o poznávací zájezdy do Velké Británie, kde jsou žáci ubytováni v hostitelských rodinách Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení  učitel  nechává žákům prostor pro vlastní postup práce (práce s ilustracemi a fotografiemi, nedokončené příběhy, problémové situace.... )  vede žáky, aby zpracovávali úkoly do podoby referátů, zpráv, prezentací a přednášeli je před spolužáky ( využití různých zdrojů informací - internet, cizojazyčné časopisy a literatura, využití pomůcek, obrázků, video a audiotechniky )  žák samostatně pracuje s mono i bilingvním slovníkem Kompetence k řešení problémů  učitel  podporuje žáky při hledání různých postupů řešení zadaných úloh  navozuje autentické situace vedoucí k řešení problémů (porovnávání a hledání rozdílů, řízené dialogy)  zadává žákům náročnější úkoly, kde uplatňují znalosti z jiných předmětů a využívá znalosti práce s počítačem ( řízené vyhledávání informací na Internetu, na mapě ) Kompetence komunikativní  učitel  vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině ( dialogy, fiktivní role ve skupině, pro a proti, plánování, diskuse, nákupy apod. )  vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími ( spolupráce s lektory, turistické informace, besedy )

62

Kompetence sociální a personální  učitel    

zařazuje práci ve dvojicích i ve skupinách procvičuje s žáky vyjadřování stanovisek a názorů ( v diskuzi, rozhovoru, přiděluje konkrétní role ) zařazuje různé hry a soutěže Kompetence občanská  učitel

 učitel zadává žákům úkoly, ve kterých srovnávají způsob života, zvyky a obyčeje u nás a v anglicky mluvících zemích a zaujímají stanoviska ke společenským, kulturním, historickým, geografickým a ekologickým odlišnostem  organizuje setkání s rodilými mluvčími, studijní nebo poznávací pobyt a tím konfrontuje žáka se životem, zvyky a hodnotami jiné země  vede žáky k zamyšlení a srovnání odlišného způsobu života v jiných zemích Kompetence pracovní  učitel  učitel podporuje žáky, aby stanovili vlastní postup práce, kontrolu výsledků a výsledky sami zhodnotili  seznamuje žáky se světem práce ( přehled zaměstnání, pracovní kariéra, hledání zaměstnání, vstupní pohovor…) Kompetence k podnikavosti  učitel  nabízí žákům možnost zvolit si, který jazyk budou studovat na vyšší úrovni  zapojuje žáky do skupinových projektů  zařazuje do výuky aktivity, které žáka seznamují s pracovními příležitostmi

63

Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: Prima Vyučující: Výstup předmětu Učivo

Školní rok Téma

Přítomný čas prostý, předložky s časem

ROUTINES

Přítomný čas průběhový, předložky místa

EXCURSIONS

Způsobové sloveso MUST/ MUSTN´T

WILDLIFE

Minulý čas slovesa BE, názvy měsíců, řadové číslovky, data

MEMORIES

žák : 1) Mluvení  adekvátně reaguje na jednoduché pokyny a věty  používá slovní zásobu z okruhů rodina, škola, místo, kde žije, sporty a volný čas

2) Psaní  osvojil si základní aspekty písemné podoby jazyka

64

Minulý čas prostý, pravidelná a nepravidelná slovesa, ACCIDENTS stupňování adjektiv

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky OSV – důraz na seberealizaci žáků,, dostatek prostoru ke zhodnocení své práce Čj – rozdíly v gramatice Z – vhodná místa pro turistiku OSV – schopnost žádat a podávat informace – telefonický rozhovor Čj – rozdíly v gramatice B – znalosti zvířat, ohrožené druhy Z – výskyt různých druhů zvířat ve světě OSV – ekologie a ochrana zvěře ČJ,Nj – rozdíly v gramatice OSV – formování správného verbálního projevu – souvislé vyprávění o minulosti ČJ – rozdíly v gramatice B – části lidského těla, zranění a první pomoc OSV – jak pomoci při nehodě, znalost telefonních čísel pro přivolání pomoci MV – porovnání čísel a poskytování první pomoci

Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: Prima Vyučující: Výstup předmětu Učivo

Téma

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Žák: Hláskování, fonetika,abeceda, pozdravy

HELLO

3) Porozumění a poslech  rozumí jednoduchým pokynům a větám

FAMILY Sloveso BE, osobní zájmena, neurčitý člen, přivlastňování HOME Sloveso HAVE, určitý člen, základní číslovky

4) Čtení

Ukazovací zájmena, jednotné a množné číslo podstatných jmen

 rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova  čte foneticky správně jednoduchý text  rozumí obsahu a smyslu jednoduchých materiálů i vizuální podpora

65

Čj, Nj- shody, rozdíly (abeceda, výslovnost) Z – angl. mluvící země, hlavní města, národnosti MV – nácvik fonetik ČJ – překlad textu MV – poznávání rozmanitostí kultur VV – výtvarné zpracování daného tématu OSV – nácvik kázně ve skupině, navazování sociálních kontaktů

SCHOOL

Neurčitá zájmena SOME, ANY, imperativ, zájmena předmětná

TOWN

Způsobové sloveso CAN/CAN´T, vazba THERE IS/ARE

SPORTS, FREE TIME

CJ, Nj – shody a rozdíly v názvech školních předmětů OSV – sdílení zkušeností ve skupině Čj – shody a rozdíly v gramatice, formování základů správného verbálního projevu - rozhovor OSV – práce s chybou, zodpovědnost za výsledek ČJ, NJ – shody, rozdíly v názvech sportů, překlad textu, psaní dopisu MV – porovnání trávení volného času OSV – různé koníčky – správný krok ke zdravému formování osobnosti

Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: Sekunda Vyučující: Výstup předmětu Učivo Žák: 1)  reaguje na podněty z oblastí běžných komunikačních situací  pochopí smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace  rozumí jednoduchým instrukcím, týkajícím se organizaci výuky 2)  čte nahlas, plynule a foneticky správně jednoduchý text se známou slovní zásobou  v jednoduchém textu vyhledá informaci  odpovídá na otázky související s textem  využívá slovník v učebnici 3)  tvoří a obměňuje jednoduché věty  dbá na gramatickou správnost  odpovídá na otázky týkající se známých jevů a skutečností  zapojuje se do jednoduchého rozhovoru na předem známé téma 4)  osvojil si základní aspekty písemné podoby jazyka  tvoří a obměňuje jednoduché věty Napíše krátký souvislý text

Téma

GOING TO pro budoucnost, způsobové Must opisem HAVE TO

PARTY TIME

Přítomný čas prostý a postavení frekvenčních příslovcí

MAKING FRIENDS

PLACES Vazba THERE IS / ARE, přivlastňování

HISTORY Minulý čas prostý, nepravidelná slovesa TELLING STORIES Předložky, spojky a spojovací výrazy

HEALTH / SPORTS Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, výrazy množství, způsobová slovesa Předložky, spojky a spojovací výrazy

66

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky MV – tvorba kvízu a dotazníku OSV – mezilidské vztahy – hry ve skupině VV – tvorba plakátu, pozvánky ČJ, Nj – porovnání gramatiky IVT – použití IT pro dopisování Čj – rozdíly – stažené výrazy Z – reálie anglicky mluvících zemí OSV – komunikace, získávání a dávání informací IVT – získávání turistických informací z internetu D, MV – historické Velké Británie Čj – převyprávění obsahu, různé typy příběhů OSV – samostatná práce s textem, důraz na zpětnou vazbu B,TV – předpoklad pro zdraví, zdravá výživa, pohyb OSV – výchova ke zdravému způsobu život – správné návyky a postoje

Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: Tercie Vyučující: Výstup předmětu Učivo Žák : 1)  Běžně rozumí výrazům a větám vztahujícím se k osvojovaným tématům  rozumí jednoduché, zřetelné promluvě, instrukcím a požadavkům k organizaci výuky 2)  aktivně užívá slovník  čte foneticky správně přiměřený text  rozumí obsahu textů i autentických materiálů, odpovídá na vztahující se otázky  vyhledává určité  informace, výrazy a fráze  odvozuje pravděpodobný význam slov z kontextu  čte jednoduchý text v časopise i adaptované literární dílo 3)  tvoří jednoduché sdělení na probírané okruhy  reprodukuje text s aktivním použitím probrané slovní zásoby  adekvátně reaguje a účastní se komunikačních situací na známé téma 4)  sestaví jednoduché sdělení na probírané téma  napíše krátký dopis, vyprávění i jednoduchý popis

67

Opakování přítomných časů, interpunkce

Téma

CULTURES

IMAGE Ustálená spojení pro návrhy, spojovací výrazy, Vazba GOING TO Budoucí WILL / WON´T

SHOPPING

Předpřítomný čas

COMPUTERS LIFESTYLES

HOMES

Přítomný čas prostý a průběhový, výrazy času

HEROES

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Čj – porovnání gramatiky MV – kultura jiných zemí – porovnání IVT – práce s e–mailem – rezervace pobytu Čj – využití znalostí za slohu – CV OSV – spolupráce při sestavování popisu hledané osoby – zhodnocení úspěšnosti Čj,Nj – rozdíly ve tvarech a vyjadřování budoucnosti OSV – interakce v obchodě, důraz na slušné vystupování MV – porovnání nakupování v obchodech IVT – nákup přes internet ČJ – využití znalostí slohu – psaní stížnosti IVT – webové stránky – čtení novinových článků Čj – porovnání tzv. „Good a False Friends Hv – práce s písní MV – různé styly života Čj – sloh – psaní osobního dopisu OSV – život v kosmu , mezilidské vztahy v uzavřené skupině, vyrovnávání se s různými omezeními Čj – rozdíly v gramatice Čj – literatura – William Shakespeare

Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: Kvarta Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

1.  běžně rozumí zřetelné promluvě, odvozuje význam méně známých slov z kontextu  abstrahuje informaci z jednoduché a zřetelné promluvy  rozumí instrukcím, známým výrazům a větám se vztahem k osvojovanému tématu  osvojil si základy práce s definičním slovníkem 2.  čte foneticky správně přiměřený text  rozumí obsahu jednoduchých autentických materiálů i s využitím vizuální podpory  čte i text s předem neznámým tématem  v textu vyhledá informaci, s kterou dále pracuje  čte přiměřené texty v časopise i adaptované literární dílo 3.  seznámil se s různými technikami čtení  aktivně využívá jak bilingvní tak i monolingvní slovník  tvoří jednoduchá sdělení na probíraná témata s aktivním použitím známé slovní zásoby  reprodukuje jednoduchý text  účastní se rozhovoru na známé téma, dbá na jazykovou správnost v komunikačních situacích reaguje adekvátně, umí si vyžádat jednoduchou informaci

68

Téma

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Předpřítomný čas, slovesné CHALLENGE vazby s DO / HAVE / MAKE / GET

Minulý čas prostý a průběhový, větný přízvuk

CELEBRATION

OSV – příprava pro diskusi, sdílení nebo oponování názorů, rozvíjení správné komunikace ve skupině Čj, Nj – porovnání způsobových sloves MV – různé zvyky při oslavách OSV – mezilidské vztahy, gratulace

Čas minulý prostý a předpřítomný, frázová slovesa

HV – píseň Čj – literatura – John Steinbeck FOOD / MONEY

Způsobová slovesa

OSV – nácvik zdvořilostních frází pro žádosti a vyjádření překvapení Čj – porovnání interpunkce, zkrácené tvary

Stupňování adjektiv, neurčitá zájmena, výrazy množství, frázová slovesa

Budoucí WILL a GOING TO, užívání členů, adjektiva na – ed, -ing

INVENTIONS / GADGETS

COMMUNICATION

Čj – sloh – práce a psaní reklamy / inzerátu na výrobek Čj – rozdíl v pravidlech o podmínkových větách IVT – počítač jako nezbytná součást komunikace dnešního člověka

Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: Kvarta Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Téma

4)  sestaví jednoduché sdělení týkající se probíraného tématu, dbá na jazykovou i fonetickou správnost  .napíše krátkou reklamu na výrobek, formální dopis, popíše dům  používá vhodnou formu  užívá vhodné spojovací výrazy Žák: Porozumění a poslech . rozumí zřetelné promluvě . rozumí instrukcím a požadavkům týkajících se organizace jazykové výuky . běžně rozumí známým výrazům a větám se vztahem k osvojovaným tématům . odvodí význam méně známých slov z kontextu Čtení . v textu vyhledá určitou informaci a dále s ní pracuje . orientuje se v jednoduchém textu Mluvení . vytvoří jednoduché sdělení . dbá na jazykovou správnost . reprodukuje jednoduchý text Psaní . sestaví jednoduché věty nebo texty . dbá na jazykovou správnost

69

Nulový, první a druhý typ podmínkových vět, frázová slovesa Předpřítomný čas, frázová slovesa, pasivum Jazykové prostředky . Fonetika . Pravopis . Gramatika – opakování a procvičování podle aktuálních potřeby . Lexikologie Tematické okruhy a Komunikační situace podle aktuálně probíraných materiálů

THE SEA / MOUNTAINS

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky OSV – seznamování se a dodržování zásad a pravidel pro různé typy komunikace ČJ – shody, rozdíly v gramatice Čj – literatura – E.A.Poe Čj – sloh –psaní formálního dopisu HV – píseň Z – orientace v mapě světa VMEGS – třídění a spojování Osobnostní a sociální výchova . Sociální komunikace . Spolupráce a soutěž

Název vyučovacího předmětu: Ročník: Kvinta Výstup předmětu

Anglický jazyk Vyučující Učivo

Žák: Porozumění a poslech . rozumí hlavním myšlenkám poslechu na známé téma . pochopí hlavní smysl autentické konverzace, pomalu a zřetelně vyslovované . pochopí hlavní smysl textu v učebnici, jednoduššího autentického materiálu (i při využití vizuální nebo slovníkové podpory) . rozumí pokynům a instrukcím týkajícím se organizace jazykového vyučování . adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích . pro práci využívá různé typy slovníků Čtení . čte srozumitelně kratší či delší texty za účelem sdělení obsahu nebo nějaké informace . vyhledá v textu hlavní myšlenky nebo detailní informace . orientuje se v textu z učebnice nebo časopisu . přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury Mluvení . stručně vyjádří svůj názor na předem známé téma nebo jednodušší problematiku. reprodukuje přečtený či vyslechnutý text . sestaví souvislé sdělení související s probíranými tematickými okruhy . adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích . zapojí se do jednoduché konverzace a udržuje ji

70

Jazykové prostředky . Fonetika . Pravopis . Gramatika - jednoduché slovesné časy - činný a trpný rod - předpřítomný a předminulý čas - vyjadřování budoucnosti - tázací dovětky - pořádek slov ve větách - předložkové vazby - vztažná zájmena - vztažné věty - jednoduchá nepřímá řeč - frázová a nepravidelná slovesa . Lexikologie - synonyma, antonyma - opisné vyjadřování Tematické okruhy . Osobní a společenský život - já a moje rodina - domov, bydlení - volný čas, společenské aktivity, komunikace . Každodenní život - život doma . Svět kolem nás - příroda a životní prostředí, počasí - tradice a zvyky - cestování kulturní události

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Název vyučovacího předmětu:

Anglický jazyk

Ročník: Kvinta

Vyučující

Výstup předmětu

Učivo

Psaní . sestaví souvislý, jednoduše členěný text týkající se známého tématu . spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu . osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky . osvojí si základní rozdíly mezi jazykovými prostředky popisu a vyprávění Porozumění a poslech Čtení Mluvení Psaní . žák si prohlubuje znalosti z hodin anglického jazyka, procvičuje gramatické jevy, probíranou slovní zásobu, produktivní řečové dovednosti a písemný projev

71

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Komunikační situace pozdrav, představení a rozloučení se, Osobnostní a sociální výchova poděkování . Sociální komunikace telefonování, blahopřání, omluva, žádost, prosba . Kooperace a kompetice odmítnutí orientace v místě, popis domu, místnosti Jazykové prostředky . Fonetika . Pravopis . Gramatika – opakování a procvičování podle aktuálních potřeb . Lexikologie Tematické okruhy a Komunikační situace podle aktuálně probíraných materiálů

Název vyučovacího předmětu: Ročník: Kvinta Výstup předmětu

Cvičení v cizím jazyce Vyučující

Žák: Porozumění a poslech . rozumí hlavním myšlenkám poslechu na známé téma . pochopí hlavní smysl autentické konverzace, pomalu a zřetelně vyslovované . pochopí hlavní smysl textu v učebnici, jednoduššího autentického materiálu (i při využití vizuální nebo slovníkové podpory) . rozumí pokynům a instrukcím týkajícím se organizace jazykového vyučování . adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích . pro práci využívá různé typy slovníků Čtení . čte srozumitelně kratší či delší texty za účelem sdělení obsahu nebo nějaké informace . vyhledá v textu hlavní myšlenky nebo detailní informace . orientuje se v textu z učebnice nebo časopisu . přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury Mluvení . stručně vyjádří svůj názor na předem známé téma nebo jednodušší problematiku . reprodukuje přečtený či vyslechnutý text . sestaví souvislé sdělení související s probíranými tematickými okruhy . adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích . zapojí se do jednoduché konverzace a udržuje ji Psaní . sestaví souvislý, jednoduše členěný text týkající se známého tématu . spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu . osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky . osvojí si základní rozdíly mezi jazykovými prostředky popisu a vyprávění

72

Školní rok Učivo

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Jazykové prostředky . Fonetika . Pravopis . Gramatika – opakování a procvičování podle aktuální potřeby . Lexikologie Tematické okruhy a Komunikační situace podle aktuálně probíraných materiálů

Osobnostní a sociální výchova . Sociální komunikace . Spolupráce a soutěž

Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk Ročník: Sexta Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Žák: Porozumění a poslech . rozumí hlavním myšlenkám poslechu na známé téma . chápe hlavní smysl autentické konverzace nebo textu . rozumí pokynům a instrukcím týkajícím se organizace jazykového vyučování . adekvátně reaguje v běžných komunikačních situacích . využívá dvojjazyčný i výkladový slovník Čtení . čte kratší či delší texty za účelem sdělení obsahu nebo nějaké informace . vyhledá v textu hlavní myšlenky i detailní informace . přečte text v časopise, vyhledá nebo odvodí neznámé výrazy . přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury Mluvení . vyjádří svůj názor na předem známé nebo zajímavé téma . reprodukuje přečtený či vyslechnutý text . sestaví souvislé sdělení na dané téma . zapojí se a udržuje konverzaci, diskutuje o obrázku . dbá o gramatickou správnost s dopomocí Psaní . sestaví jednoduchý, souvisle členěný text na dané téma . rozlišuje formální a neformální jazykové prostředky . napíše zprávu, recenzi na film, osobní dopis . popíše objekt, zážitek, příhodu

73

Jazykové prostředky . Fonetika . Pravopis . Gramatika - prosté a průběhové slovesné časy - předminulý čas - zájmena - výrazy množství - podstatná jména, počitatelnost - způsobová slovesa - podmínkové věty třetího typu - nepřímá řeč, otázka - přací věty - frázová slovesa - infinitiv/gerundium . Lexikologie - odvozování - slovní druhy - opisné vyjadřování Tematické okruhy . Osobní a společenský život - vztahy a komunikace - osobní charakteristika . Každodenní život - nakupování, reklamy - vzdělávání - životní styl . Svět kolem nás zajímavá místa, přírodní lokality

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní a sociální výchova . Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti . Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů . Sociální komunikace . Morálka všedního dne . Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Žijeme v Evropě Mediální výchova . Mediální produkty a jejich význam

Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk Ročník: Sexta Výstup předmětu

Vyučující Učivo

. seznámí se s jednoduššími formuláři a správně je vyplní

74

- doprava, cestování, služby - život v jiných zemích, zvyky, tradice . Komunikační situace . souhlas, nesouhlas . navázání, přerušení dialogu . turistické informace . návrhy, odmítnutí

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk - konverzace v anglickém jazyce Ročník: Sexta Vyučující Výstup předmětu Učivo Žák: Ústní interakce . zjistí, předá, ověří si a potvrdí informace . zahájí, udržuje a ukončí rozhovor . vymění si informace, rady . efektivně se střídá s partnerem v komunikaci . diskutuje o problému, napomáhá vývoji diskuze . shrne, kam diskuze dospěla . vyvíjí iniciativu . účinně, pohotově klade otázky a reaguje na ně . klade doplňující otázky . komentuje a dále rozvíjí sdělení a závěry partnera . komentuje a posuzuje názor partnera . hodnotí alternativní názory . reaguje na argumentaci, názor, hypotézu . reaguje na vyjádřené pocity, projeví účast . reaguje na vzniklý problém, situaci, podá k nim vysvětlení . uvádí důvody ke stížnosti . stanovuje, jaké ústupky musí on nebo partner udělat . získá objasnění formulací, kterými si není jist

Základní konverzační fráze a okruhy . pozdravy, oslovení, představování . dorozumívání, domlouvání . pozvání, poděkování . omluvy . souhlas, nesouhlas . váhání . překvapení . spokojenost, nespokojenost . rozhořčení . omyl, chyba . úzkost, strach . lítost . sliby . rady . gratulace, blahopřání . přerušení konverzace . základní krátké zjišťovací a doplňovací otázky Konverzační situace . telefonní rozhovor . v obchodě . v restauraci . na nádraží . na letišti . na večírku . diskuze a rozhovory na daná témata Čtení z časopisu – převyprávění, otázky

75

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní a sociální výchova . Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti . Seberegulace . Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů . Sociální komunikace . Morálka všedního dne . Spolupráce a soutěž

Název vyučovacího předmětu: Ročník: Septima Výstup předmětu

Anglický jazyk Vyučující Učivo

Žák: Porozumění a poslech . rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu . chápe hlavní smysl autentické konverzace nebo textu . pochopí hlavní smysl autentického materiálu ( i při využití vizuální nebo slovníkové podpory ) . rozlišuje různé mluvčí, různé názory a stanoviska . využívá různé typy slovníků Čtení . čte srozumitelně a plynule i delší texty za účelem sdělení obsahu nebo nějaké informace . v textu vyhledá hlavní myšlenky i detailní informace . přečte text v časopise, vyhledá nebo odvodí neznámé výrazy, orientuje se ve struktuře textů . přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury Mluvení . vyjádří svůj názor na známé nebo méně známé téma . reprodukuje přečtený či vyslechnutý text . sestaví souvislé sdělení na dané téma . zapojí se a udržuje konverzaci, prosadí své stanovisko . v případě potřeby si vyžádá potřebnou informaci Psaní . sestaví souvislý členěný text na dané téma . rozlišuje formální a neformální jazykové styly . logicky strukturuje text . užívá složitější spojovací výrazy . napíše žádost, osobní dopis, životopis, jednoduchou úvahu . podrobně popíše místo, své pocity

76

Jazykové prostředky . Fonetika . Pravopis . Gramatika - základní zásady při užívání členů - přídavná jména, příslovce, míra vlastnosti - jednoduché i složené slovesné časy - protiklad prostých a průběhových tvarů - otázka zjišťovací a doplňovací - otázka podmětná, předmětná - složité souvětí - podmínkové a časové věty - účelové a účinkové věty - přací věty - záměr, spekulace, předpověď - slovesné konstrukce, gerundia . Lexikologie - ustálené kolokace - jednoduché idiomy - frázová slovesa - opisné vyjadřování - synonyma, antonyma, homonyma - slovotvorba Tematické okruhy . Osobní a společenský život - bydlení, plány do budoucna, povolání - volný čas, společenské aktivity . Každodenní život život doma, povinnosti, vzdělávání

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní a sociální výchova . Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti . Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů . Sociální komunikace . Morálka všedního dne . Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech . Žijeme v Evropě Multikulturní výchova . Základní problémy sociokulturních rozdílů Environmentální výchova . Člověk a životní prostředí Mediální výchova . Media a mediální produkce . Mediální produkty a jejich významy

Název vyučovacího předmětu: Ročník: Septima Výstup předmětu

Anglický jazyk Vyučující Učivo . Svět kolem nás - lidé a společnost, problémy - regiony, příroda, památky - významné osobnosti anglicky mluvících zemí Komunikační situace . vyjádření lítosti a porozumění . orientace v místě . sdělení stanoviska . zjišťování názoru . argumentace, přesvědčování

77

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk - reálie v anglickém jazyce Ročník: Septima Vyučující Výstup předmětu Učivo Žák: Poslech a porozumění . pochopí smysl textu, autentického materiálu ( i při využití vizuální a slovníkové podpory ) Čtení . orientuje se v různých typech textů, mapě . vyhledá nebo odvodí neznámé výrazy . vyhledá v textu, mapě detailní informace Mluvení . reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý text . dbá na správnou výslovnost zeměpisných názvů . přednáší souvislé strukturované sdělení

78

Zeměpis, historie, politický a vzdělávací systém, svátky, život a literatura anglicky mluvících zemí . Velká Británie . USA . Kanada . Austrálie . Nový Zéland . ( Irsko ) -

adaptovaná četba

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní a sociální výchov .Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech . Žijeme v Evropě . Vzdělávání v Evropě a ve světě Multikulturní výchova

Název vyučovacího předmětu: Konverzace v anglickém jazyce Ročník: Septima Vyučující Výstup předmětu Učivo Žák: Ústní interakce . popíše podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod. . poskytne podrobné informace . shrne a skloubí informace a argumenty z různých zdrojů . porovná různé alternativy . vyjádří vztahy mezi věcmi, osobami, myšlenkami, událostmi apod. . vyjádří myšlenky, názory,přesvědčení, různou míru emocí apod. . rozvede své myšlenky, názory a podpoří je argumenty, příklady . zdůvodní svůj názor, přesvědčení apod. pomocí vhodných argumentů . vyjádří a zdůvodní svůj souhlas nebo nesouhlas s určitým názorem, jednáním apod. . získá objasnění formulací, kterými si není jist . souvisle a logicky diskutuje a hovoří o daném tématu

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Základní konverzační fráze a konverzační Osobnostní a sociální výchova . Organizační dovednosti a efektivní situace řešení problémů . Sociální komunikace Témata . Rodina, rodinné vztahy . Práce, zaměstnání Výchova k myšlení v evropských . Mé město a jeho okolí a globálních souvislostech . Doprava, cestování . Globalizační a rozvojové procesy . Počasí, klima, příroda, roční období . Globální problémy, jejich příčiny a . Škola, vzdělání, studium jazyků důsledky . Nakupování . Žijeme v Evropě . Odívání, móda . Celosvětová témata a problémy Multikulturní výchova . Tradice a svátky . Základní problémy sociokulturních rozdílů . Vztah k mnohojazyčné situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí Environmentální výchova . Problematika vztahů organismů a prostředí . Člověk a životní prostředí Mediální výchova . Media a mediální produkce . Mediální produkty a jejich významy

79

Název vyučovacího předmětu: Ročník: Oktáva Výstup předmětu

Anglický jazyk Vyučující Učivo

Žák: Porozumění a poslech . rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu . rozumí smyslu autentické konverzace . pochopí hlavní smysl autentického materiálu ( i při využití vizuální nebo slovníkové podpory ) . rozlišuje různé mluvčí, různé názory, stanoviska . identifikuje citové zabarvení . pochopí hlavní smysl textu, který obsahuje novou slovní zásobu, odvodí význam neznámých slov z kontextu Čtení . využívá různé techniky čtení . orientuje se ve struktuře delších i odborných textů . vyhledá nebo odvodí neznámé výrazy . přečte adaptované dílo z anglo-americké literatury . při studiu využívá cizojazyčnou informativní literaturu, média Mluvení . reprodukuje přečtený či vyslechnutý text . sestaví souvislé sdělení na dané téma . zapojí se a udržuje konverzaci . v případě potřeby prosadí svá stanoviska, argumenty . vyjádří a zdůvodní svůj názor . komunikuje s rodilým mluvčím Psaní . logicky strukturuje text . užívá složitější spojovací výrazy . sestaví souvislý členěný text na známé téma . napíše formální i neformální dopis . napíše článek do novin, krátkou esej

80

Jazykové prostředky . Fonetika - intonace - slovní a větný přízvuk . Pravopis . Gramatika - slovesné časy - vyjadřování budoucnosti - otázka a zápor - tázací dovětky, echo otázky - složitá souvětí, transformace - kondicionály - přípustkové věty - činný a trpný rod - infinitivní vazby . Lexikologie - idiomy, frázová slovesa - kolokace - ustálené větné rámce - odborné výrazy a fráze Tematické okruhy . Osobní a společenský život - já a moje rodina, členové, vztahy - volný čas, koníčky, sport . Každodenní život - stravování - zdraví, hygiena, vzhled, životní styl . Svět kolem nás - služby - světové události a témata literatura anglicky mluvících zemí

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní a sociální výchova . Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti . Organizační dovednosti a efektivní řešení problémů .Sociální komunikace . Morálka všedního dne . Spolupráce a soutěž Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech . Globální problémy, jejich příčiny a důsledky . Žijeme v Evropě . Vzdělávání v Evropě a ve světě Multikulturní výchova . Základní problémy sociokulturních rozdílů Environmentální výchova . Problematika vztahů organismů a Prostředí Mediální výchova . Média a mediální produkce

Název vyučovacího předmětu: Ročník: Oktáva Výstup předmětu

Anglický jazyk - psaní v anglickém jazyce Vyučující Učivo

Žák: Psaní . popíše podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky . popíše podrobně pracovní postup . sdělí informace, zprávy a reaguje na ně . zformuluje dotaz a reaguje na něj . vyjádří myšlenky, vztahy mezi nimi, uvede potřebné detaily . sepíše žádost, nabídku, stížnost, reklamaci . vyjádří svůj názor, reaguje na názory jiných . uvádí důvody pro a proti . porovnává výhody, nevýhody různých možností. postupů . vysvětlí běžné problémy, navrhne řešení . zhodnotí různé návrhy řešení problému . zdůrazní důležité myšlenky . zdůrazní důležitost událostí a zážitků z osobního hlediska . vyjádří míru pocitu . rozvine hlavní kompoziční složku, doloží podrobnosti, příklady . shrne a skloubí informace a argumenty ( i z více zdrojů ) . systematicky rozvine argumentaci . kriticky posoudí film, knihu, divadelní hru

81

Slohové útvary . formální, neformální dopis . e-mail, semi-formální dopis . vzkaz . životopis, strukturovaný životopis . vyprávění . referát . článek . kritika . úvaha . recenze . smyšlený příběh

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní a sociální výchova

Název vyučovacího předmětu: Konverzace v anglickém jazyce Ročník: Oktáva Vyučující Výstup předmětu Učivo Žák: Ústní interakce . uvede potřebné podrobnosti . vystaví a systematicky rozvine jasnou argumentaci . vyjádří, v čem jsou pro něj věci, místa, události, zážitky apod. důležité . rozvine hlavní body, doloží je příklady, podrobnostmi . zdůrazní hlavní body, hlavní myšlenky . vysvětlí problém . zváží možné příčiny nebo následky problému . zhodnotí různé návrhy řešení problému . zformuluje hypotézy . požádá o ujištění, že výraz, který užil, je správný . přirozeně, plynule a spontánně diskutuje a hovoří o daném tématu

82

Základní konverzační fráze a konverzační situace Témata . Domov, bydlení . Média . Kultura a zábava . Jídlo, nápoje, stravování . Sport, Olympijské hry . Zdraví a nemoci, zdravý životní styl . Zločin a trest

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova Mediální výchova

5.1.5 Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Německý jazyk vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV a RVP G, na našem gymnáziu je vyučován jako Další cizí jazyk. Cílem je příprava na státní maturitu základní úrovně B1. Německý jazyk je zaměřen na zvládnutí jazykových dovedností, rozvoj gramatiky a slovní zásoby daného jazyka. Hlavním cílem výuky zůstává získání schopnosti dorozumět se s cizinci v běžných situacích. Cílem jazykového vyučování je tedy rozvoj komunikace, poslechu s porozuměním, čtení s porozuměním a psaní. Výuka je dělena do menších celků, lekcí s jednotnou tematikou, ve kterých žák získává vedle teoretických znalostí také konverzační obratnost, tu procvičuje v rámci jednotlivých témat, kterým jsou lekce věnovány. Témata jsou řazena od jednodušších po složitější s ohledem na gramatiku a slovní zásobu žáka. Součástí výuky je také práce s textem a jeho porozumění, což opět prohlubuje jazykovou dovednost a obratnost vyjádřit se v cizím jazyce. Žák se seznamuje také s kulturou a reáliemi německy mluvících zemí a tím si utváří svůj vlastní pohled na ně. Má možnost srovnání života v Čechách a v konkrétní německy mluvící zemi, jejíž jazyk právě studuje. V kvartě a septimě má žák možnost absolvovat jazykový kurz a ověřit si své jazykové znalosti v praxi. Jazykový kurz má dvě části, první je intenzivní výuka jazyka na německém gymnázium Wilthen ve spolupráci s rodilými mluvčími. Na to navazuje návštěva německých žáků na naší škole a spolupráce s nimi. Hlavním cílem je :     

uplatnění německého jazyka v rovině recepce, reprodukce a interpretace využívání jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě vyjadřování se srozumitelně a souvisle v komunikaci s cizincem formulování a obhajoba vlastních názorů v německém jazyce chápání významu kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění. Učitel vede žáky k tomu, aby za každých okolností využívali vhodných vyjadřovacích prostředků, dbá tedy na jazykovou kulturu žáků  učitel výuku německého jazyka propojuje s průřezovými tématy – osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v globálních souvislostech, multikulturní výchova a mediální výchova  při výuce německého jazyka může poukazovat na shody a rozdíly s dalšími jazyky, kterým se žáci ve škole učí. Nejčastěji uvádí tedy rozdíly mezi německým, anglickým a českým jazykem  výuka německého jazyka seznamuje žáky nejen s gramatikou a pravidly, ale také je seznamuje s reáliemi německy mluvících zemí, žáci se postupně

83

zamýšlejí nad česko – německými vztahy, které by měly být během výuky taktéž zmiňovány  nutné je propojení německého jazyka s dalšími předměty, které se zabývají danou problematikou. Jedná se hlavně o dějepis a zeměpis a geografii Časové a organizační vymezení Německý jazyk je vyučován na nižším stupni gymnázia od sekundy do kvarty s hodinovou dotací dvě hodiny týdně v sekundě a tři hodiny v tercii a kvartě. Na vyšším stupni gymnázia se předmět vyučuje v kvintě, septimě a oktávě tři hodiny týdně, v sextě 4 hodiny týdně, z toho jedna hodina konverzace Podle počtu žáků ve třídě je třída dělena na skupiny. Výuka probíhá v jazykové učebně, která je vybavena pomůckami, jež se během výuky běžně používají. Dále je žákům k dispozici multimediální jazyková učebna s výukovým systémem pro výuku cizích jazyků a interaktivní tabulí. V rámci výuky je možno navštívit cizojazyčné divadelní představení, přednášky na téma života v německy mluvících zemích apod. Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení  učitel  při řešení úkolů nechává prostor pro vlastní postup práce  zařazuje do výuky práci se slovníky, jazykovými příručkami a dalšími informačními zdroji  zadává žákům testy, ve kterých prokáží osvojené znalosti kompetence k řešení problému  učitel  zařazuje do výuky motivační úkoly, při kterých mohou žáci využít získaných vědomostí a individuálně se projevit Kompetence komunikativní  učitel  vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině  vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími Kompetence sociální a personální  učitel  dává žákům možnost prezentovat svou práci před spolužáky a svá stanoviska obhajovat  zadáváním týmové práce vede žáky ke spolupráci a zodpovědnosti za svou činnost

84

Kompetence občanské  učitel  zadává úkoly, ve kterých srovnávají žáci způsob života , zvyky a obyčeje u nás a v německy mluvících zemích  zorganizuje setkání s rodilými mluvčími, výměnný pobyt Pojetí výuky:  ve výuce cizích jazyků je pozornost zaměřena především na komunikaci, ať už ve směru žák x učitel, učitel x žák, tak komunikaci skupinovou, během které si všichni účastníci vzájemně naslouchají  na základě srovnávání dospívá žák k určitému stupni sebehodnocení a snaží se postupně o podávání lepších výkonů za podpory učitele  výuka nesmí být za žádných okolností pouze věcná a nezajímavá, v práci učitele převažují aktivizující a motivační metody, které umožňují lepší zapojení žáka do výuky  použité metody přispívají k rozvoji samostatnosti žáka, vytvářejí lepší pracovní atmosféru mezi žáky a učitelem

5.1.6 Konverzace v německém jazyce Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Konverzace v německém jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace - Další cizí jazyk RVP G. Německá konverzace je zaměřena především na rozvoj komunikačních dovedností žáka v cizím jazyce. V tomto předmětu se procvičuje zvládání reakcí v různých životních situacích, procvičuje a rozšiřuje se slovní zásoba k daným tématům. Výuka je zaměřena na aktivní používání jazyka v situacích všedního dne. V hodinách převažují rozhovory žáků a práce s textem slyšené či čtené podoby. Hlavním cílem výuky zůstává získání schopnosti dorozumět se s cizinci v běžných situacích. Časové a organizační vymezení Konverzace v německém jazyce je zařazena v septimě a oktávě jako volitelný předmět, časová dotace je dvě hodiny týdně. Smyslem tohoto předmětu je především příprava žáků na maturitu. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení  učitel  při řešení úkolů nechává žákům prostor pro vlastní postup práce  zařazuje do výuky práci se slovníky a dalšími informačními zdroji, což jsou audionahrávky a cizojazyčný tisk

85

 zadává žákům modelové situace, ve kterých prokáží osvojené dovednosti Kompetence k řešení problému  učitel  zařazuje do výuky problémové situace, při kterých mohou žáci využít získaných vědomostí Kompetence komunikativní  učitel  vede žáky ke komunikaci ve dvojici i ve skupině  vede žáky k aktivní komunikaci s rodilými mluvčími  vede žáky ke srozumitelnému a přiměřenému mluvenému i psanému projevu podle dané situace Kompetence sociální a personální  učitel  zadává skupinovou a párovou práci, která vede ke spolupráci a zodpovědnosti  poskytuje žákovi možnost prezentovat svou práci před spolužáky a svá stanoviska obhajovat vhodnými argumenty  vede žáka k vytváření a udržování mezilidských vztahů, toleranci a empatii Kompetence občanské  učitel  zadává úkoly, ve kterých srovnávají žáci způsob života , zvyky a obyčeje u nás a v německy mluvících zemích, vede žáky k respektování odlišných kultur a názorů ostatních lidí  organizuje setkání s rodilými mluvčími, výměnný pobyt Kompetence k podnikavosti  učitel  orientuje jazykové vzdělání žáka tak, aby vyhovovalo nejen jeho zájmům, ale i uplatnění na trhu práce  motivuje žáka k všestrannému rozvoji osobnosti, což žák využije ve svém profesním i osobním životě Při výuce jazyka uplatňuje aktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost

Projekty: Na konci každého pololetí je plánován tzv. projektový týden, v němž si žáci ověřují a prohlubují v praxi již získané znalosti a dovednosti.

86

5.1.7 Cvičení v cizím jazyce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Cvičení v cizím jazyce vychází ze vzdělávací oblasti Cizí jazyk a jazyková komunikace RVP ZV a RVP G. Vzdělávací obsah je zaměřen na předepsané tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova a Multikulturní výchova RVP G Předmět je pro třídu kvarta a kvinta volitelný s časovou dotací 1 hodina týdně. Výuka probíhá ve kmenových, jazykových a multimediálních učebnách. je zaměřena na intenzivní procvičování všech základních jazykových dovedností s využitím různých procvičovacích materiálů, pomůcek, her. Výchovné a vzdělávací strategie k osvojení a rozvíjení klíčových kompetencí vycházejí ze strategií popsaných v úvodu pro předmět Německý jazyk Výchovné a vzdělávací strategie kompetence k učení  učitel  využívá metody a strategie, kterou vedou žáka k účelnému učení  zařazuje do výuky práci se slovníky a jazykovými příručkami  různými způsoby si průběžně ověřuje znalosti žáků kompetence k řešení problému  učitel  vede žáka k rozpoznání problému a k jeho následné korekci kompetence komunikativní  učitel  vede žáky ke komunikaci ve dvojici i při objasňování gramatických jevů kompetence sociální a personální  učitel  zadává úkoly, které žáka aktivují ke spolupráci při určování a dosahování společných cílů Kompetence občanské  učitel  vede žáka k vzájemné pomoci při učení a řešení problémů

87

Kompetence k podnikavosti  učitel  důsledně vede žáka k dosažení daných cílů  průběžně kontroluje dosažené výsledky žáků s ohledem na stanovený cíl Při výuce jazyka uplatňuje aktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost.

88

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: sekunda Výstup předmětu Učivo Ž rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova německy mluvící země- hlavní města Ž zvládl správnou výslovnost Uvědomuje si rozdíly mezi mluvenou a psanou podobou slov Ž rozumí jednoduchým pokynům a větám Ž reaguje na základní otázky a povely Ž rozumí složitější konverzaci mezi 2 osobami Ž si osvojí plynulé čtení Ž čte nahlas plynule texty se známou slovní zásobou

Gramatika: Odlišné hláskynácvik fonetiky

Téma 0. Lektion

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Čj + Aj: shody a rozdíly- např. abeceda, výslovnost, jména a příjmení

Erste Schritte MV:základy správného verbálního projevu – fonetika MKV: poznávání rozmanitostí kultur OSV: nácvik kázně ve skupině, navazování sociálních kontaktů, sdílení zkušeností

Pozdravy

Gramatika: člen, osobní zájmena, časování sloves, pořádek slov ve větě

1. Lektion

Gramatika: silné skloňování podst.jm., vynechávání členů u podst.jm., časování slovesa haben, zápor, příd.jm. v přísudku, základní číslovky

2. Lektion

Auf der Party

Kennen Sie schon meine Familie?

Ž je schopen orientace v textu Ž vyhledává v textu odpovědi na dané otázky, je schopen porozumět obsahu daného textu Ž si osvojil základy písemného projevu Ž je schopen sestavit gramaticky jednodušší text

89

Čj: překlad textu Hv: nácvik písně Guten Tag Vv: výtvarné zpracování daných témat OSV: předvádění získaných dovedností, využití soutěžení tam, kde je motivující Vztahy v rodině, záliby, hra Lotto, u zápisu v jazykové škole OSV: důraz na seberealizaci žáků, práce s chybou, zodpovědnost za výsledek, dostatek prostoru na to, aby se žáci dostali ke zhodnocení vlastní práce B: zvíře jako domácí mazlíček Čj: shody a rozdíly ve skloňování a časování MV: formování základů správného verbálního projevu – rozhovor

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: Tercie Výstup předmětu

Učivo

Téma

Ž rozumí jednoduchým i Gramatika: předložky s 3. pádem, 3. Lektion složitějším výzvám, s 4.pádem, skloňování osob zajmen, Ein Geschenk für povelům, otázkám nepřímý pořádek slov ve větě, Manfred skloňování tázacích wer, was Ž si osvojil pohotovou (Einkaufen) reakci na otázky, povely Gramatika: přivlastňovací zájm., časování sloves se změnou kmene, 4. Lektion Ž se aktivně zapojuje do rozkazovací zp., určování času Was isst Familie komunikace Tetzlaff ? Ž je schopen tvořit rozhovory bez daného vzoru Je schopen pohovořit na dané téma bez větší 5. Lektion přípravy Gramatika: slabé skloňování Piepenbrocks Umzug podst.jm., množné číslo, předložky Ž rozumí složitějším se 3. a 4. pádem. Vazba „es gibt“ pokynům a větám Ž tvoří rozhovor dle daného vzoru, který je Gramatika: skloňování zájmena 6. Lektion schopen obměňovat 90iesel, jeder, způsobová slovesa, Die Geburtstagsfeier označení míry hmotnosti a množství, Ž je schopen pohovořit záporná předpona un na složitější téma

90

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky MV: tvorba mediálního sdělení a jeho vyhodnocení: anketa: kapesné, umět vyjádřit blahopřání k narozeninám Hv:nácvik písně „O Tannenbaum“Čj: shody a rozdíly v gramatice MKV: česká a německá kuchyně, jídelní lístek OSV: osvojování sociálních rolí – v menze, v restauraci, v hospodě, stolování, chování

Vv: Plán bytu MV: počítač jako nezbytná součást komunikace moderního člověka Čj: využití získaných dovedností ze slohu – popis OSV: mezilidské vztahy MV: tvorba mediálního sdělení – blahopřání, rozhovor – na trhu ? příprava jednoduchého jídla –pracovní postup

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: Kvarta Výstup předmětu Učivo Ž se naučil pracovat s textem s porozuměním Je schopen jeho interpretace Ž rozumí přiměřeně obtížným textům rozlišuje podstatné a okrajové informace je schopen zodpovědět otázky, jež se k textu pojí odvodí pravděpodobný význam neznámých slov je schopen formulovat hlavní myšlenky textu, vytvářet krátká vypravování o jeho obsahu

Téma

Gramatika: opakovací lekce bez gramatiky, opakování frází, více konverzace

7. Lektion

Gramatika: slovesa s neodlučitelnými předponami, s odluč. Předponami, zvratná slovesa, časové údaje

8. Lektion

Gramatika: stupňování přídavných jmen a příslovcí, zeměpisná jména, souřadící spojky a bezespojkové věty

9. Lektion

Im Fernsehstudio

Im Fitnesscenter Natur und Wetter Bekleidung

Wohin fahren wir in Urlaub ?

Gramatika: časování slovesa werden, minulý čas-préteritum, zájmeno jemand, 10.Lektion zápor nichts, niemand, nie Eine Klassenarbeit: mein Lebenslauf

Ž je schopen shrnout Gramatika: Min.čas-perfektum, podmět obsah textu man a es, použití allein a selbst 11. Lektion Leute und ihre Hobbys

91

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky OSV: různé koníčky – správný krok ke zdravému formování osobnosti Hv: píseň-RAP MV: seznamovací inzeráty, anketa: bydlení v Berlíně MKV: porovnání bydlení s ČR OSV: mezilidské vztahy – jak a komu pomáhámeOSV: mezilidské vztahy, poznávání druhých lidí Čj: shody a rozdíly v gramatice, porovnání rozvrhů Čj: shody a rozdíly v gramatice VMEGS: cestování, vzájemná propojenost států EU, multikulturní pohled na život v EU Z: poloha jednotlivých států, práce s mapou Čj: využití znalostí ze slohu – CV OSV: formování osobnosti – plány do budoucna

OSV: účelné využití volného času, výchova k hodnotám a postojům Hv: nácvik písně: Nenechte si zakazovat koníčky MV: telefonický rozhovor

Název vyučovacího předmětu: CVIČENÍ Z NĚMECKÉHO JAZYKA Ročník: Kvarta Výstup předmětu Učivo Téma

Žák si prohlubuje znalosti z hodin Německého jazyka, procvičuje gramatické jevy, které umí použít v praxi.

Gramatika: slovesa s neodlučitelnými předponami, s odluč. Předponami, zvratná slovesa, časové údaje

8. Lektion

Gramatika: stupňování přídavných jmen a příslovcí, zeměpisná jména, souřadící spojky a bezespojkové věty

9. Lektion

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Čj: shody a rozdíly v gramatice, porovnání rozvrhů

Im Fitnesscenter

Čj: shody a rozdíly v gramatice

Wohin fahren wir in Urlaub ?

Gramatika: časování slovesa werden, minulý čas-préteritum, zájmeno jemand, 10.Lektion zápor nichts, niemand, nie Eine Klassenarbeit: mein Lebenslauf

Gramatika: Min.čas-perfektum, podmět 11. Lektion man a es, použití allein a selbst Leute und ihre Hobbys

92

Čj: využití znalostí ze slohu – CV

Čj – porovnání časů

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: KVINTA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Ž dovede popsat lidské tělo, charakterizovat základní nemoci a postup jejich léčení. Ž je schopen vést rozhovor u lékaře, vyjádřit své zdravotní potíže. Ž umí používat budoucí čas a vedlejší věty.

12. LEKCE Čj, Aj – rozdíly ve shodě přísudku s Beim Arzt podmětem - části lidského těla, nemoci, úrazy, návštěva B- lidské tělo lékaře Gramatika: budoucí čas, vedlejší věty, perfektum způsobových sloves, shoda přísudku s podmětem, sloveso tun

Ž se umí zeptat na cestu a zároveň popsat průběh cesty. Ž dovede charakterizovat výhody a nevýhody základních dopravních prostředků a porovnat je mezi sebou. Ž je schopen vést rozhovor zaměřený na koupi jízdenky. Ž zná základní reálie Švýcarska.

Čj – rozdíly ve valenci některých sloves, 13. LEKCE podst. a příd. jmen Pavels Reise - cestování, dopravní prostředky, popis cesty, Z – reálie Švýcarska Švýcarsko Gramatika: vazby sloves, příd. a podst. jmen, zájmenná příslovce, vlastní jména osob, přímý slovosled v otázce zjišťovací, použití wie a als

Ž vede rozhovory na téma rodina, zaměstnání, dovolená. Ž rozumí inzerátům s pracovními nabídkami a dokáže sestavit vlastní inzerát. Ž umí napsat formální dopis – žádost o místo a sestavit krátký životopis. Ž zná literární postavu Till Eulenspiegel a umí ji krátce charakterizovat.

14. LEKCE In der Kneipe - zaměstnání, koníčky, charakteristika osob, dovolená, pracovní nabídky, žádost o místo, Till Eulenspiegel Gramatika: opakování 8. – 13. lekce

93

Čj – využití znalostí o literární postavě Entspiegl - formální náležitosti dopisu

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: KVINTA Výstup předmětu Ž umí popsat svůj volný čas, kulturní zájmy. Ž je schopen vést konstruktivní hádku na téma trávení volného času (výhody a nevýhody jednotlivých činností). Ž je schopen dohodnout se s kamarádem na formě trávení volného času. Ž umí napsat jednoduchou kritiku knihy či filmu.

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

1. LEKCE (Sprechen Sie Deutsch? 2) Interview mit der Schauspielerin Juliane Eschholz - kulturní koníčky – kino, film, divadlo, výstavy; volný čas Gramatika: opakování préterita a perfekta a slovosledu, souvětí souřadná a podřadná

94

OSV – vhodné a nevhodné trávení volného času, vliv PC a TV MV – vliv PC a TV na člověka Čj – česká kultura X německá kultura (kino, film, divadlo)

Název vyučovacího předmětu: CVIČENÍ Z NĚMECKÉHO JAZYKA Ročník: KVINTA Vyučující Výstup předmětu Učivo

Žák si prohlubuje znalosti z hodin Německého jazyka, procvičuje gramatické jevy, které umí použít v praxi.

12. LEKCE Beim Arzt Gramatika: budoucí čas, vedlejší věty, perfektum způsobových sloves, shoda přísudku s podmětem, sloveso tun

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Čj, Aj – rozdíly ve shodě přísudku s podmětem B- lidské tělo

13. LEKCE Pavels Reise Gramatika: vazby sloves, příd. a podst. jmen, Čj – rozdíly ve valenci některých sloves, zájmenná příslovce, vlastní jména osob, podst. a příd. jmen přímý slovosled v otázce zjišťovací, použití wie a als 14. LEKCE In der Kneipe Gramatika: opakování 8. – 13. lekce

Čj - formální náležitosti dopisu

Čj – rozdíly v systému souvětí 1. LEKCE (Sprechen Sie Deutsch? 2) Interview mit der Schauspielerin Juliane Eschholz Gramatika: opakování préterita a perfekta a slovosledu, souvětí souřadná a podřadná

95

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: SEXTA Výstup předmětu Ž umí popsat oblečení vhodné na různé příležitosti, umí správně používat přídavná jména v postavení před podstatnými jmény. Ž je schopen vést rozhovor v obchodě při nakupování oblečení. Ž dokáže porovnat výhody a nevýhody jednotlivých typů obchodů, včetně nakupování přes internet. Ž dokáže popsat obchodní dům, jednotlivá oddělení. Ž vede rozhovor prodavač – zákazník při nakupování. Ž je schopen vyreklamovat vadné zboží, konstruktivně argumentovat, napsat reklamační dopis a odpověď na něj.

Ž umí popsat základní kulturní památky Prahy. Ž je schopen převyprávět pověst o Golemovi.

Ž umí popsat jednotlivé typy bydlení (vesnice / město, dům / byt, s zákonnými zástupci / na koleji, …) a porovnat je mezi sebou.

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

2. LEKCE Auf der Modenschau - oblečení na jednotlivé příležitosti, popis obličeje a postavy, nakupování oblečení v různých typech obchodů Gramatika: opakování deklinace podstatných jmen a přivlastňovacích zájmen, skloňování přídavných jmen, tázací zájmena 3. LEKCE Der Kaufhausdetektiv und der Ladendieb - práce detektiva v obchodním domě, oddělení OD, nakupování, reklamace) Gramatika: opakování osobních zájmen, neurčitá zájmena, zápor, zájmena einer, meiner, keiner, překlad ještě ne – už ne 4. LEKCE Ein Stadtrundgang durch Prag - popis památek Prahy, popis cesty, pověst o Golemovi Gramatika: opakování předložek, řadové číslovky, směrová příslovce 5. LEKCE Und Ihre Meinung? - možnosti bydlení – výhody, nevýhody Gramatika: opakování časování sloves, infinitiv závislý, podmět man a es, překlad českého slova místo

96

Vv – malování postavy dle diktátu

Čj – slohový útvar formální dopis OSV – komunikační dovednosti, věcná argumentace

Z, D – reálie Prahy, orientace v plánku města D – pověst o Golemovi

Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (součást náplně nj v sextě) Ročník: SEXTA Vyučující Školní rok Výstup předmětu Učivo Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Ž dokáže popsat svoji rodinu a charakterizovat jednotlivé členy. Ž umí napsat strukturovaný životopis. Ž je schopen vyprávět o sobě – své minulosti a svých plánech do budoucna. Ž je schopen shrnout své dosavadní vzdělávání i naznačit možný další vývoj. Ž umí popsat svoji školu – prostředí, učitelé, spolužáci,… Ž dokáže popsat český systém školství. Ž dokáže zhodnotit klady i zápory jeho školy.

Ž je schopen pohovořit o běžných profesích. Ž dokáže napsat jednoduchý obchodní dopis. Ž umí popsat postup práce (např. při vaření).

Ž zná základní německy píšící autory a jejich díla. Ž umí pohovořit o svém oblíbeném autorovi či knize Ž je schopen napsat referát o autorovi či díle.

Čj – životopis Meine Familie, CV - popis členů rodiny, jejich charakteristika, Zsv – rodina a její význam příbuzní OSV – sebepoznání a poznávání - životopis (osobní údaje, vzdělání, koníčky, druhých plány do budoucna) Schule - popis školy (učebny, učitelé, vybavení, významné školní dny a události, výuka, OSV - sebepoznání předměty,…) - další vzdělávání - typy škol - partnerství se školami – pozvání partnerské školy na návštěvu (dopis), tvorba programu pro žáky z partnerské školy Beruf - běžné profese, běžné podniky, běžné vybavení pracoviště, obchodní administrativa, obchodní dopis, jednoduchý návod a popis práce

Čj – obchodní dopis a jeho náležitosti Člověk a svět práce – trh práce a profesní volba

Literatur, Beletrie - seznámení se základními autory a díly německy psané literatury - práce s ukázkami literárních děl - můj oblíbený autor (život a dílo) - moje oblíbená kniha (obsah, rozbor)

Čj – literatura - slohový útvar referát

97

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: SEPTIMA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Ž umí popsat vztahy v rodině, s kamarády. Ž je schopen charakterizovat vlastnosti blízkých osob. Ž dokáže popsat ideálního partnera

6. LEKCE Zu Gast bei Ronnie - mezilidské vztahy, vlastnosti, ideální partner, charakteristika osob Gramatika: opakování ukazovacích zájmen, zvratných sloves a rozkazu, zájmeno einander, předložky s 2. pádem, použití Ende / Schluss a endlich / schließlich

OSV – sebepoznání a poznání druhých

Ž umí převyprávět obsah ukázky díla Remarqua „Tři kamarádi“. Ž umí zařadit autora a vyjmenovat jeho známá díla. Ž je schopen vést rozhovor na téma volný čas a domluvit se s kamarádem na společné formě trávení VČ. Ž dokáže napsat krátký text na téma „PC v dnešním světě“ Ž umí shrnout zážitky osob z návštěvy Českého Krumlova a napsat krátký dopis – stížnost - cestovní kanceláři a odpověď CK zákazníkovi. Ž je schopen napsat recenzi knihy. Ž se umí vyjádřit k přísloví „Šaty dělají člověka“.

7. LEKCE Erich Maria Remarque: Drei Kameraden - dílo Remarqua, trávení volného času, návštěva Českého Krumlova, kritika knihy, anketa – džíny, vzhled Gramatika: opakování 1. – 6. lekce

Čj – Remarque a jeho dílo MV – vliv PC na člověka Z, D - Český Krumlov ČJ – náležitosti formálního dopisu - recenze knihy OSV – formulace vlastních názorů na téma důležitost vzhledu a jeho vlivu na názor okolí

98

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: SEPTIMA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Ž umí vyjmenovat jednotlivá sportovní odvětví. Ž je schopen vyjádřit se k důležitosti sportu, jeho vlivu na lidské zdraví. Ž umí popsat jeho vztah ke sportu. Ž rozumí poslechu sportovních zpráv a dokáže postřehnout důležité informace.

8. LEKCE Die Welt des Sports - druhy sportu, pravidla, sport a já Gramatika: opakování časových údajů a zájmenných příslovcí, nepřímé otázky, přirovnávací způsobové věty, vedlejší věty účinkové, vztažné věty

Ž umí vyjmenovat různá poranění. Ž dokáže popsat okolnosti, při nichž se zranil a následný způsob ošetření a léčení. Ž je schopen popsat základní příznaky a léčbu dětských nemocí (příušnice, zarděnky, neštovice), alergií a AIDS. Ž dokáže napsat krátký text na téma “ AIDS – nebezpečí dnešní doby“.

B – lidské tělo, nemoci 9. LEKCE Bein in Gips - zranění a nemoci, u lékaře, dětské nemoci, alergie, AIDS Gramatika: opakování stupňování příd. jmen a příslovcí, porušování větného rámce po wie a als, příslovce na – (e)stens, -st, sloveso tun, použití tun a machen

99

Tv – druhy sportu, jejich pravidla OSV – důležitost sportu pro rozvoj osobnosti

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: OKTÁVA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Ž dokáže pomocí grafu popsat německý systém školství a porovnat ho s českým. Ž dokáže popsat výhody a nevýhody jednotlivých forem škol (učební obor, SOŠ, gymnázium). Ž umí popsat svoji školní minulost, současnost a budoucnost a vyjádřit se k tomu, proč se rozhodl pro tuto školu / školy.

10. LEKCE Im Abteil - český a německý školský systém, povolání Gramatika: opakování slovesa werden, určování rodu podstatných jmen, infinitivní konstrukce s zu, um…zu, modální částice, synonymní slovesa

Ž zná základní reálie Rakouska (památky hl. města, kulturní, zeměpisné zajímavosti, osobnosti, politická forma, …). Ž dokáže pomocí grafu popsat rakouský školský systém a porovnat ho s českým.

11. LEKCE Die Republik Österreich stellt sich vor - reálie Rakouska, rakouské školství Gramatika: opakování zeměpisných názvů a slabého skloňování podstatných jmen, příčestí přítomné a minulé, zpodstatnělá přídavná jména a příčestí

Ž se umí orientovat v německém jídelním lístku. Ž umí vést rozhovor v restauraci – objednání, zaplacení. Ž dokáže porovnat různá restaurační zařízení (restaurace, sklípek, rychlé občerstvení, hospoda,…). Ž umí vytvořit reklamu na restaurační zařízení.

VMEGS – školství v ČR a SRN, studium v zahraničí OSV – sebepoznání

Z, D – reálie Rakouska Hv- Mozart (život a dílo) VMGES – studium v zahraničí

12. LEKCE MV - reklama Im Restaurant „Zur lustigen Witwe“ - jídlo, stolování, návštěva restaurace, porovnání stravovacích zařízení Gramatika: konjunktiv, označení míry a množství, skloňování přídavných jmen po členu nulovém, zpodstatnělá přídavná jména a příčestí ve spojení s neurčitými zájmeny, nulový člen u podstatných jmen

100

Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK Ročník: OKTÁVA Výstup předmětu Ž zná základní reálie Německa (důležitá města a jejich význam, politické rozdělení, zeměpisné zajímavosti, známé osobnosti). Ž umí převyprávět pohádku „Brémští muzikanti“.

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

13. LEKCE Per Anhalter durch Deutschland - reálie Německa, pohádka Die Bremer Stadtmusikanten Gramatika: opakování sloves s předponami, vazby sloves a podstatných jmen, zlomky, desetinná čísla a procenta, tvoření slov

101

Z – reálie Německa Čj - rozdíly ve valenci sloves, podstatných a přídavných jmen

Název vyučovacího předmětu: REÁLIE V NĚMECKÉM JAZYCE (součást náplně nj v oktávě) Ročník: OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Ž je schopen napsat slohovou práci na dané téma, při čemž Trénování psaní slohových prací na různá Čj – znalosti ze slohu dbá na dodržení tématu, všech částí zadání, rozsahu a témata i různých slohových útvarů. pravidel daných pro jednotlivé slohové útvary. Témata: rodina, přátelé a domov cestování bydlení zábava a sport škola, profese prázdniny, dovolená, volný čas obchod, nakupování, reklamace kultura moje město, okolní krajina příroda, životní prostředí Útvary: pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, formulář, pozvání, odpověď, neformální i formální dopis, e-mail, žádost, inzerát, vyprávění, popis, životopis

102

Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (volitelné) Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo Ž umí k daným tématům vést rozhovory; dokáže rychle reagovat, klást otázky a odpovídat na ně; má dostatečnou slovní zásobu, aby vyjádřil své názory a myšlenky a postoje; je schopen reagovat na zadanou situaci; dokáže vést kratší monolog na známé téma; umí popsat obrázek a porovnat jej s jiným obrázkem stejného tématu; orientuje se v neznámém textu – slyšeném i čteném; dokáže odhadnout význam neznámých slov podle kontextu; dokáže určit téma textu; umí shrnout podstatné informace z textu; dokáže se zaměřit na konkrétní informace v textu; umí účelně pracovat se slovníkem; orientuje se v mapě či plánku města a dokáže je použít jako pomůcku při popisu.

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Freizeit, Hobbys - formy trávení volného času, porovnání, klady a zápory jednotlivých činností - popis obrázků - práce s textem

OSV – vhodné a nevhodné formy trávení volného času

Kultur - návštěva kina, divadla, výstavy, koncertu - kulturní možnosti v okolí - práce s textem – program, leták - popis obrázků

Hv- koncerty, hudební styly Vv - výstavy

Reisen, Urlaub, Ferien - porovnání cestování v ČR a do zahraničí - porovnání cestování s CK či individuálně - plánování dovolené (cesta, ubytování, výlety, …) - rozhovor v CK, na recepci hotelu - práce s textem - popis obrázků

Z – turisticky zajímavé země a oblasti

Sport - jednotlivá sportovní odvětví, pravidla - význam sportu - sport a já - sport jako povolání - práce s textem - popis obrázků

Tv- sportovní odvětví a jejich pravidla OSV – význam sportu pro člověka

103

Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (volitelné) Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Gesundheit und Krankheit - návštěva lékaře – rozhovor - jednotlivé nemoci – symptomy, léčba - HIV, AIDS - jak se chovat zdravě, co dělám pro své zdraví - práce s textem - popis obrázků

B – nemoci, zdravý životní styl B, Zsv – prevence AIDS

Essen, Gastronomie - zásady správného stravování - jídelní lístek, návštěva restaurace - porovnání různých stravovacích zařízení - práce s textem, popis obrázků

Zsv- zásady správného stravování

Verkehr - výhody a nevýhody jednotlivých dopravních prostředků - jízdní řády - rozhovor u přepážky - práce s textem, popis obrázků

Z - doprava

Feste und Bräuche - svátky a zvyky v ČR i německy mluvících zemích - práce s textem, popis obrázků

Zsv – české svátky a tradice MKV – tradice německy mluvících zemí

104

Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (volitelné) Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Wohnen - popis vlastního bydlení - různé typy bydlení – výhody, nevýhody - rozhovor v realitní kanceláři, mezi pronajímatelem a nájemcem bytu - porovnání bydlení v různých lokalitách (vesnice, město – okraj, centrum) - práce s textem, popis obrázků Einkaufen - obchody a jejich sortiment - rozhovor v obchodě (prodavač / zákazník) - nakupování přes internet - práce s textem, popis obrázků

Ivt – nakupování přes internet

Kleidung und Mode - oblečení na různé příležitosti, doplňky - můj módní styl a vztah k módě - práce s textem, popis obrázků Wetter, Jahreszeiten - popis počasí v jednotlivých roč. obdobích - předpověď počasí - práce s textem, popis obrázků

105

Z – klima, počasí

Název vyučovacího předmětu: KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE (volitelné) Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Die Tschechische Republik - základní zeměpisné a historické údaje - místa zajímavá pro turisty – naplánování poznávací cesty pro cizince - významné osobnosti - práce s textem a mapou

Z, D – reálie ČR, práce s mapou

Deutschland - základní zeměpisné a historické údaje - významné osobnosti - práce s textem a mapou

Z,D – reálie Německa, práce s mapou

Österreich - základní zeměpisné a historické údaje - významné osobnosti - práce s textem a mapou

Z,D – reálie Rakouska, práce s mapou

Die Schweiz - základní zeměpisné a historické údaje - významné osobnosti - práce s textem a mapou

Z, D – reálie Švýcarska, práce s mapou

106

5.2 Matematika a její aplikace Charakteristika vzdělávací oblasti Výuka matematiky na gymnáziu navazuje na předchozí vzdělávání žáků. Ve třídách prima, sekunda, tercie, kvarta pokračuje ve vzdělávání žáků z prvního stupně základní školy, na vyšším stupni gymnázia rozvíjí a upevňuje poznatky ze stupně nižšího. Výuka matematiky je zaměřena na to, aby ovládnutím požadovaného matematického aparátu a prvků matematického myšlení žáci dospěli ke schopnosti samostatně vytvářet a ověřovat hypotézy, byli ukáznění v myšlenkovém procesu, naučili se propojovat jednotlivé poznatky do celistvé struktury. Nepominutelnou součástí výuky je zaměření na rozvoj abstraktního, analytického myšlení, logického usuzování, sebekontroly. Přesná formulace problému a strategie jeho řešení, schopnost věcné argumentace při obhajování vlastního postupu řešení se samozřejmě uplatňuje nejen v matematice, ale v mnoha dalších oborech (ekonomika, přírodní vědy, technické obory, společenské vědy…) Cílem je, aby žáci získali k matematice kladný vztah, chápali ji jako součást naší kultury, jako výsledek dlouhodobého historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi a propojujícího různé země a kultury. Do vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace je od školního 2013/2014 zařazen předmět Šachy, který svým charakterem rozšiřuje obdobné dovednosti jako předmět matematika.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Základní cíle vzdělávací oblasti matematika a její aplikace jsou :  postupná abstrakce a zobecňování, práce s charakteristickými vlastnostmi objektů; celý tento proces musí být vždy v souladu s věkem a schopnostmi žáků, nesmí být nad jejich síly a nesmí je od matematického poznání odrazovat  přesná formulace poznatků, používání matematické symboliky, vytváření systému matematických pojmů a vztahů, poznávání algoritmů a metod řešení úloh; nutnou součástí tohoto procesu je dostatečné procvičení získaných dovedností, které umožňuje žákům tyto vědomosti prakticky využívat  poznávání matematických modelů jako způsobu poznávání reality a formulování exaktních vztahů a zákonů platných v nejrůznějších oblastech lidského poznání  rozvíjení geometrického vidění, prostorové představivosti, zdokonalování grafického projevu, schopnost využívat grafické znázornění jako prostředek k analyzování problému  využívat k řešení úloh a prezentaci výsledků výpočetní techniku, pracovat nejen s kalkulátorem, ale i s počítačovými programy, které to umožňují

107

 vést žáky k tomu, aby matematiku přijali jako jednu z možností poznávání světa v nejrůznějších oblastech

5.2.1 Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět matematika vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace z RVP ZV a RVP G. Obsah učiva a rozsah poznatků v jednotlivých tématech na nižším i vyšším stupni gymnázia bere v úvahu to, že učitelé pracují s vybranými žáky, mohou proto volit rychlejší tempo výuky a prohlubovat poznatky žáků. Výuka matematiky směřuje k tomu, aby žáci v návaznosti na předchozí stupeň vzdělávání získali základní vědomosti a dovednosti v aritmetice, algebře a geometrii  chápali kvantitativní vztahy v přírodních a společenských procesech  porozuměli funkčním vztahům a souvislostem mezi kvantitativně měřitelnými jevy  byli schopni aplikovat získané vědomosti a dovednosti  dovedli řešit přiměřeně obtížné úkoly problémového charakteru a byli schopni používat nejen kapesní kalkulátor, ale i další výpočetní techniku  dovedli řešit úkoly vyžadující plošnou i prostorovou geometrickou představivost, zdokonalili svůj grafický projev  uměli získávat a třídit informace, číst a rozumět údajům sestaveným do tabulek a grafů a interpretovat je v praxi  získali vědomosti a dovednosti z tematických celků uvedených v učebních osnovách a rozvinuli na základě obsahu a metod matematika své abstraktní a logické myšlení  naučili se samostatně analyzovat text úloh a řešit je, odhadovat, hodnotit a zdůvodňovat výsledky, porovnávat různé způsoby řešení a hledat řešení optimální  ovládli jazyk matematiky a matematickou symboliku, naučili se přesně a srozumitelně vyjadřovat  pochopili roli induktivních a deduktivních postupů, získali schopnost používat logickou strukturu matematiky a osvojili si některé metody vědeckého myšlení  porozuměli vzájemným vztahům mezi jednotlivými tematickými celky, uměli matematizovat reálné situace a aplikovat své znalosti a dovednosti i mimo matematiku  naučili se vyhledávat, sdělovat a využívat informace z oblasti matematiky  v souvislosti s uplatňováním mezipředmětových vztahů a aplikací, připomenutím významných osobností a historie vědy přijali matematiku jako součást kultury

108

 spolu s předcházejícími cíli získali nebo posílili pozitivní rysy své osobnosti ( pracovitost, přesnost, důslednost, sebekontrolu a odpovědnost, vytrvalost a schopnost překonávat překážky) a byli tak připraveni na intelektuální a volní nároky dalšího studia Časové a organizační vymezení Předmět matematika se vyučuje na nižším gymnáziu v primě 4 hodiny v sekundě 5 hodin v tercii až kvartě 4 hodiny týdně. Na vyšším gymnáziu jsou zařazeny v kvintě 4 hodiny výuky matematiky, v sextě 5 hodin, v septimě 3 hodiny a v oktávě 4 hodiny jako povinná výuka pro všechny žáky. Ve třídách prima až sexta je v případě vyššího počtu žáků jedna hodina týdně dělená na skupiny. Kromě povinné výuky matematiky si mohou žáci septimy a oktávy volit předmět Seminář a cvičení z matematiky ( SCM ), který se vyučuje 2 hodiny týdně. Kromě výuky v jednotlivých hodinách žáci zpracovávají v průběhu roku seminární práce, připravují si prezentace k vybraným tématům. Vybraní žáci řeší úlohy různých matematických soutěží (Pythagoriády, Matematické olympiády…) Rozvržení učiva do jednotlivých ročníků vyššího gymnázia zahrnuje základní učivo dané RVP G, které je povinné pro všechny žáky. Rozšiřující učivo je náplní seminářů v septimě a oktávě. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí ze strategií popsaných na úrovni školy. Důsledně respektují věkové zvláštnosti žáků, vyučující přihlížejí i k individuálním schopnostem jednotlivých žáků. Kompetence k učení – učitel  systematizuje učivo podle rozumových schopností žáků  používané metody a formy výuky jsou motivační, mají vést žáky ke schopnosti třídit informace a spojovat je do schémat s jasnou strukturou otevřenou k dalšímu dotváření  trvá na přesnosti, vytrvalosti, je důsledný, netoleruje ledabylost v písemném ani ústním projevu žáků  zadáváním seminárních prací nad rámec učiva vede žáky k rozšiřování znalostí a samostatnosti v učení  pečuje o rozvoj matematicky nadaných žáků tím, že je vede k účasti v matematických soutěžích a ostatních mimoškolních aktivitách Kompetence k řešení problémů - učitel  vede žáky k algoritmizaci postupů řešení problémů  při řešení úloh uplatňuje zpětnou vazbu  vede žáky k různým variantám řešení problémů, oceňuje netradiční postupy

109

 metodou problémového rozhovoru vede žáky ke kladení otázek a hledání souvislostí, využívá všech příležitostí k tomu, aby ukázal, že matematika slouží k poznávání a řešení problémů každodenního života a slouží jako účinný aparát pro práci v dalších předmětech  ve spolupráci s předmětem Informatika a výpočetní technika vede žáky k využívání matematického softwaru při získávání a prezentaci výsledků Kompetence komunikativní - učitel  učí žáky komunikovat při frontální i skupinové výuce, vede je k přesné a jazykově správné argumentaci při uplatňování vlastních názorů a originálních řešení  zadáváním týmových projektů vede žáky ke spolupráci při jejich řešení  užívá a vyžaduje i od žáků přesné, srozumitelné vyjadřování, vede žáky k osvojování a používání symbolického jazyka matematiky  vyžaduje od žáků veřejnou prezentaci výsledků své práce Kompetence sociální a občanské – učitel  zadáváním týmové práce vede žáky ke spolupráci a odpovědnosti za výsledky své práce  vede žáky k objektivnímu oceňování práce druhých, k sebekritičnosti a k toleranci  důsledně trvá na zodpovědnosti žáka za plnění povinností Kompetence pracovní a k podnikavosti – učitel  svým přístupem k výuce posiluje zájem žáků o matematiku a vede je k tomu, aby neměli obavy z toho, volit si jako další vzdělání obor, který znalosti matematiky předpokládá, v průběhu výuky je s těmito obory seznamuje  vede žáky k získání vlastností, které jsou potřebné nejen k úspěšnému dalšímu studiu, ale i k tomu, aby mohli dobře vykonávat budoucí povolání  schopnost samostatně získávat nové poznatky je velmi důležitá pro další celoživotní vzdělávání, které je při současných měnících se podmínkách na trhu práce nutným předpokladem pro přizpůsobení se požadavkům tohoto trhu  analýza podmínek pro podnikání, přesný rozbor a důsledné vyvození závěrů z tohoto rozboru je nutným předpokladem pro jakékoli podnikání, matematika by měla pomoci žákům tyto dovednosti v průběhu vzdělávání na gymnáziu postupně získávat

110

5.2.2 Seminář a cvičení z matematiky Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Seminář a cvičení z matematiky vzdělávacího programu pro osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace z RVP G. Je zařazen jako volitelný předmět v septimě a oktávě, jeho obsah je přizpůsoben tomu, že vyučující pracuje se skupinou žáků, kteří se pro tento předmět rozhodli, protože mají o matematiku hlubší zájem a většina z nich bude z tohoto předmětu maturovat, nebo se připravuje ke studiu na VŠ, kde je matematika nutným předpokladem pro úspěšné zvládnutí požadavků. Obsahem tohoto předmětu je rozšiřující učivo k jednotlivým tématům a užití teoretických poznatků při řešení složitějších úloh. Časové a organizační vymezení Předmět Seminář a cvičení z matematiky se vyučuje dvě hodiny týdně v septimě a oktávě jako volitelný předmět. Třída je rozdělena do více seminářů, proto je počet žáků ve skupině menší, učitel se jim proto může individuálně věnovat, je možné pracovat ve skupině a volit různé způsoby týmové práce, využívat ve značné míře počítač, prezentace výsledků práce jednotlivých žáků nebo skupin je nedílnou součástí výuky . Tyto semináře jsou zaměřeny na žáky s hlubším zájmem o matematiku, kterým umožňují získání širšího okruhu vědomostí, na které mohou lépe navázat při dalším studiu zvoleného oboru na VŠ. Menší počet žáků v těchto seminářích umožňuje jejich aktivní zapojení do práce v průběhu každé hodiny a individuální přístup vyučujících ke každému z nich. V oktávě jsou semináře také zaměřeny na přípravu k maturitní zkoušce, případně k přijímacím zkouškám na vysoké školy. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu k předmětu „Matematika“, jsou přizpůsobeny individuálním schopnostem žáků a zaměřeny na rozvoj jejich abstraktního myšlení, tvůrčího přístupu k řešení problémů, přesného vyjadřování, plošné i prostorové představivosti, zdokonalování grafického projevu, systém v zápisu poznámek i řešení příkladů. Z průřezových témat je kladen důraz na osobnostní a sociální výchovu – rozvoj sebedůvěry a zodpovědnosti, posilování umění spolupráce, hledání cesty jak se vyrovnávat se zátěží, jak posilovat kreativitu skupiny i jednotlivců, věnovat pozornost morálnímu jednání (poctivost při zpracování úkolů, seminárních prací a prezentací, nepoužívat cizí práci bez uvedení pramenů. Klást důraz na kvalitní mezilidské vztahy ve skupině, rozvíjet sociální, interakční a vztahové dovednosti pro spolupráci ve skupině. V oblasti mediální výchovy vytvářet kritický pohled na mediální sdělení (využívat poznatky získané v oblasti matematické statistiky), v oblasti dovedností se učit přesvědčivým způsobem prezentovat své poznatky a výsledky práce a to písemnou i ústní formou, využívat

111

v plné míře výpočetní techniku, volit matematický jazyk, ale formu dostatečně srozumitelnou všem.

5.2.3 Šachy Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Šachy vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace z RVP ZV. Projekt Šachy do škol vznikl za podpory Šachového svazu ČR a dotace MŠMT. Cílem projektu je podpořit zavedení šachu do vyučování ve školách. Šachy jsou součástí kurikula ve více než třiceti zemích. Cílem projektu není výchova šachových mistrů, ale snaha nabídnout žákům možnost, aby formou hry rozvíjeli své mentální schopnosti, které uplatní nejen během školní docházky, ale i v dalším životě. Časové a organizační vymezení Předmět Šachy je ve třídě prima povinně volitelným předmětem s dvouhodinovou týdenní dotací. Stejná časová dotace bude i v sekundě. Výuka probíhá v učebně ke hře přizpůsobené, s použitím šachového materiálu a za pomoci multimediální techniky. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací strategie jsou zaměřeny k dosahování klíčových kompetencí a vycházejí ze strategií stejných jako u předmětu matematika. Jsou přizpůsobeny individuálním schopnostem žáků. Cílem je:  posílit dovednosti potřebné při řešení problému, naučit jak nezávisle a zodpovědně dělat obtížná a abstraktní rozhodnutí  zvýšit matematické a paměťové schopnosti  pěstovat kritické, kreativní a originální myšlení  učit žáky rozhodovat se rychle a přesně i pod časovým tlakem, vybírat nejlepší variantu z velkého množství možností Z průřezových témat je kladen důraz na osobnostní a sociální výchovu – rozvoj schopností poznávání, cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů. Učitel vede žáky k sebepoznání a sebepojetí, rozvíjí zdravé a vyrovnané vztahy k sobě i jiným lidem. Učí žáky sebekontrole a sebeovládání, vede je ke stanovování osobních cílů i dílčích kroků k jejich dosažení. Učí žáky předcházet stresům v mezilidských vztazích, rozumově zvládat problém, hledat pomoc při potížích, vede je k dobré organizaci času a k tomu, aby si uvědomili nutnost uvolnění a relaxace.

112

Učí žáky analyzovat vlastní i cizí postoje, hodnotit chování lidí, chovat se zodpovědně a spolehlivě, rozhodovat se eticky v problematických situacích, a umět i prohrát.

113

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: Prima Výstup předmětu Učivo - zaokrouhlovat desetinná čísla na daný řád; - násobit a dělit desetinná čísla 10, 100, 1 000; - převádět jednotky délky a hmotnosti; - písemně sčítat, odčítat, násobit a dělit desetinná čísla; - užívat kapesní kalkulátor; - řešit slovní úlohy z praxe vedoucí k výpočtům s desetinnými čísly, a to včetně úloh na výpočet obvodů a obsahů čtverce a obdélníka a povrchů kvádru a krychle; - provádět odhad a kontrolu výsledků řešení úloh - rozeznat prvočíslo a číslo složené; - provést rozklad přirozeného čísla na prvočinitele; - určit čísla soudělná a nesoudělná; - určit největší společný dělitel dvou až tří přirozených čísel; - určit nejmenší společný násobek dvou až tří přirozených čísel; - řešit jednoduché slovní úlohy vedoucí k určení nejmenšího společného násobku 2 až 3 přirozených čísel, nebo největšího společného dělitele 2 až 3 přirozených čísel

Vyučující: Téma

Přirozená čísla a jejich zápis v desítkové soustavě. Zobrazení přirozených čísel na číselné ose. Porovnávání a zaokrouhlování přirozených čísel. Sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel Zlomek jako část celku. Sčítání zlomků se stejným jmenovatelem. Desetinná čísla řádu desetin a setin, jejich sčítání a odčítání. Tisíciny, desetitisíciny, stotisíciny, miliontiny Sčítání a odčítání desetinných čísel Násobení desetinného čísla přirozeným číslem Násobení desetinného čísla desetinným číslem Dělení desetinného čísla přirozeným číslem Dělení desetinného čísla desetinným číslem Dělitel, násobek Dělitelnost deseti a pěti, dělitelnost dvěma, dělitelnost třemi Prvočísla a složená čísla Společní dělitelé Společné násobky Slovní úlohy

114

Přirozená, desetinná čísla

Dělitelnost přirozených čísel

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - užití paměti kalkulátoru; - sčítání více sčítanců, odčítání více menšitelů; - násobení desetinných čísel, v nichž jsou až čtyři číslice různé od nuly; - dělení troj a čtyřciferným dělitelem; - složitější slovní úlohy

Rozšíření - znaky dělitelnosti čtyřmi, šesti, osmi, devíti; - řešení náročnějších slovních úloh vedoucích k využití vlastností dělitelnosti přirozených čísel

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: Prima Výstup předmětu Učivo

Vyučující: Téma

narýsovat úhel dané velikosti určené ve stupních; - změřit velikost úhlu pomocí úhloměru; - užívat jednotky stupeň a minuta; - odhadnout velikost úhlu; - graficky sčítat a odčítat úhly; - sčítat a odčítat velikosti úhlů udané ve stupních a minutách - násobit a dělit úhel a jeho velikost dvěma; - vyznačit vrcholové, vedlejší úhly, určit jejich velikost

Úhel. Osa úhlu. Velikost úhlu. Ostrý a tupý úhel. Vrcholové a vedlejší úhly. Sčítání a odčítání úhlů.

- třídit a popsat trojúhelníky; - sestrojit výšky a těžnice trojúhelníku; - sestrojit kružnici opsanou a vepsanou trojúhelníku; - určit velikost vnitřního úhlu trojúhelníku, jsou-li dány velikosti dalších dvou vnitřních úhlů trojúhelníku

Popis různých trojúhelníků a jejich vlastností. Vnější a vnitřní úhly trojúhelníku. Výšky trojúhelníku. Těžnice trojúhelníku a těžiště. Konstrukce trojúhelníku ze tří stran. Trojúhelníková nerovnost. Kružnice trojúhelníku vepsaná a opsaná.

Úhel a jeho velikost

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - souhlasné a střídavé úhly - jednotka úhlu vteřina a její užití - násobení uhlu přirozeným číslem graficky - dělení úhlu dvěma, čtyřma, osmi graficky - konstrukce pomocí kružítka (bez úhloměru) úhlů velikostí 60;45;30;15 stupňů -počet os souměrnosti daného rovinného obrazce; -rovinová souměrnost, rovina souměrnosti

Trojúhelník

115

- těžiště trojúhelníku a jeho vlastnosti; - střední příčky trojúhelníku; - mnohoúhelníky

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: Prima Výstup předmětu Učivo

Vyučující: Téma

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

- sestrojit obraz kvádru, krychle ve volném rovnoběžném promítání; - vypočítat objem a povrch kvádru a krychle; - znát a umět převádět jednotky objemu; - sestrojit síť kvádru, krychle; - řešit úlohy z praxe na výpočty objemů a povrchů kvádru, krychle

Zobrazování kvádru a krychle ve Objem povrchu kvádru, volném rovnoběžném promítání a krychle krychlové síti. Sestrojování sítě kvádru a krychle. Výpočty objemu a povrchu kvádru a krychle ve slovních úlohách. Jednotky objemu a převádění jednotek objemu.

ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - složitější slovní úlohy na výpočty objemů kvádru a krychle; - pravoúhlé promítání kvádru, krychle na dvě k sobě kolmé průmětny

Dovede zapsat a znázornit na číselné ose čísla kladná i záporná. Porovná dvě celá i desetinná čísla, určí a ukáže na číselné ose číslo opačné k danému číslu. Určí absolutní hodnotu čísel pomocí číselné osy.

Celá čísla číselná osa absolutní hodnota čísla uspořádání celých čísel

- algebraické pojetí absolutní hodnoty čísla, užití absolutní hodnoty;

Celá čísla

116

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: Sekunda Výstup předmětu Učivo

Vyučující: Téma 1A. Operace s celými čísly

Sčítá, odčítá, násobí a dělí dvě celá čísla.

převede zlomek na desetinné číslo a naopak. Uvede daný zlomek na základní tvar. Upraví smíšené číslo na zlomek a nepravý zlomek na smíšené číslo. Porovná dva zlomky. Zobrazí daný zlomek na číselné ose. Sčítá a odčítá zlomky. Násobí a dělí zlomky. Řeší slovní úlohy vedoucí k základním operacím se zlomky. Řeší složený zlomek převodem na dělení zlomků Zobrazí racionální číslo na číselné ose, porovnává racionální čísla. Sčítá, odčítá, násobí a dělí racionální čísla. Využívá vlastností početních operací s racionálními čísly. Řeší slovní úlohy na užití racionálních čísel.

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO

součet celých čísel rozdíl celých čísel součin celých čísel podíl celých čísel

2A. Zlomky a racionální čísla

Zlomky celek a jeho část číselná osa rozšiřování a krácení zlomků porovnávání (uspořádání) smíšená čísla, periodická čísla součet a rozdíl zlomků součet a rozdíl zlomků součin zlomků podíl zlomků složené zlomky. Racionální čísla záporná des. čísla a zlomky uspořádání rac. čís. Číselná osa. součet a rozdíl + vlastnosti součin a podíl + vlastnosti řešení slovních úloh v Q

117

sčítání a odčítání smíšených čísel; - sčítání a odčítání více než tří zlomků; - úprava složených zlomků; - řešení slovních úloh vedoucích k provádění dvou až tří operací se zlomky - řešení složitějších početních výkonů s více než dvěma racionálními čísly; - vlastnosti početních výkonů s racionálními čísly; - periodická čísla;

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: Sekunda Výstup předmětu Učivo Porovná dvě veličiny poměrem. Poměr krátí. Zvětší (zmenší) danou hodnotu v daném poměru. Rozdělí celek na části v daném poměru. Je schopen užít měřítko plánu a mapy. Rozlišuje, zda daná závislost je nebo není přímá (nepřímá) úměrnost a své tvrzení zdůvodní. Zapíše tabulku, zakreslí graf přímé (nepřímé) úměrnosti Orientuje se v pravoúhlé soustavě souřadnic. Řeší slovní úlohy s využitím vztahů přímé a nepřímé úměrnosti. Řeší slovní úlohy pomocí trojčlenky nebo rovnice přímé a nepřímé úměrnosti. Zná a umí používat pojmy procento, část, celek Poznatky využívá k řešení slovních úloh Orientuje se v diagramech a grafech. Řeší jednoduché příklady na výpočet úroků. Zná základy finanční gramotnosti

Vyučující: Téma

Poměr - definice a vlastnosti - rozšiřování a krácení poměru - početní operace s poměry - postupný poměr - měřítko plánu a mapy Úměrnost - přímá úměrnost, trojčlenka - nepřímá úměrnost - pravoúhlá soust. souř. v rovině - graf přímé úměrnosti - graf nepřímé úměrnosti - procento, základ,proc. část - užití trojčlenky - úlohy z praxe - úroková míra, úrok - promile

118

3A. Poměr. Přímá a nepřímá úměrnost

4A. Procenta. Úrok

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - využití poměru více než tří veličin; - náročnější úlohy na trojčlenku

- promile; - užití pojmu promile ve slovních úlohách; - sestavování a čtení různých diagramů a grafů, v nichž jsou jednotlivé položky vyjádřené v procentech;

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: Sekunda Výstup předmětu Učivo

Určí shodné útvary, užívá věty o shodnosti útvarů sss, sus, usu, Ssu i ke konstrukcím. Řeší praktické úlohy na užití znalostí o n – úhelnících.

Určí shodné útvary, užívá věty o shodnosti útvarů sss, sus, usu, Ssu i ke konstrukcím. Řeší praktické úlohy na užití znalostí o n – úhelnících.

Vyučující: Téma

Shodné útvary Osová souměrnost Konstrukce obrazu v osové souměrnosti Osově souměrné útvary Určování osy osově souměrných útvarů

1G. Osová souměrnost, středová souměrnost - osová souměrnost - středová souměrnost

Shodnost trojúhelníků - shodnost geometrických útvarů - shodnost trojúhelníků - věta sss - věta sus - věta usu - věta Ssu obvod, obsah čtyřúhelníky - rozdělení - konstrukce obvod, obsah

2G. Shodnost. Shodná zobrazení

3G. Čtyřúhelníky

119

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky -počet os souměrnosti daného rovinného obrazce; -rovinová souměrnost, rovina souměrnosti Rozšíření - posunutí; - otočení; - konstrukce obrazu v posunutí; - konstrukce obrazu v otočení v kladném i záporném smyslu; - konstrukce obrazu útvaru ve shodném zobrazení s užitím soustavy souřadnic

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: Tercie Výstup předmětu Učivo - určovat druhou mocninu a druhou odmocninu pomocí tabulek a kapesního kalkulátoru; - znát Pythagorovu větu; - užívat Pythagorovu větu v praxi; - řešit slovní úlohy vedoucí k užití Pythagorovy věty určovat mocniny s přirozeným mocnitelem; - provádět základní početní operace s mocninami; - zapsat dané číslo v desítkové soustavě pomocí mocnin deseti a ve tvaru a.10n, kde 1 < a < 10 - určit hodnotu daného číselného výrazu; - zapsat slovní text pomocí výrazů s proměnnými v jednoduchých případech; - sčítat a odčítat celistvé výrazy, násobit výraz jednočlenem, upravit výraz vytýkáním před závorkou, násobit dvojčlen dvojčlenem, trojčlenem, užívat vzorce (a ± b)2 , a2 - b2 ke zjednodušení výrazů - řešit lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav, provádět zkoušku správnosti svého řešení; - vypočítat hodnotu neznámé ze vzorce po dosazení číselných hodnot všech daných veličin, - řešit slovní úlohy vedoucí k řešení lineární rovnice; - užít řešení lineární rovnice v praxi;

Vyučující: Téma

- druhá mocnina - def - druhá mocnina zpaměti - výpočet druhé mocniny - druhá odmocnina - druhá odmocnina zpaměti - výpočet druhé odmocniny - důkaz - Pythagorova věta v rovině - Pythagorova věta v prostoru - konstrukce iracionálních čísel - třetí mocnina - mocnina s přir. mocnitelem - pravidla pro počítání s mocninami - zápis čísla v desítkové soustavě pomocí mocniny čísla 10 - číselné výrazy - výrazy s proměnnými - užití výrazů - mnohočlen - sčítání a odčítání mnohočlenů - násobení mnohočlenů - dělení mnohočlenů jednočlenem - rozklad mnohočlenu na součin - ekvivalentní úpravy rovnic - řešení rovnic - postup řešení - slovní úlohy řešené rovnicemi - výpočet neznámé ze vzorce 120

1A. Druhá mocnina a odmocnina

2A. Pythagorova věta

4A. Výrazy

5A. Lineární rovnice

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - iracionální čísla - reálná čísla, osa reálných čísel

- mocniny se záporným celým mocnitelem; - určování třetí a vyšších mocnin pomocí kapesního kalkulátoru; - geometrické sestrojování odmocnin - dělení mnohočlenu jedno a dvojčlenem; - užití vzorců (a +- b)3 , a3 - b3 , a3 + b3 ; rozklad výrazu na součin kořenových činitelů; - geometrická znázornění úprav výrazů - diskuse řešení lineární rovnice; - řešení náročnějších slovních úloh;

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: Tercie Výstup předmětu Učivo

Vyučující: Téma

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

6A. Základy statistiky a finanční matematiky

úlohy z praxe budou řešeny v IVT (Excel)

- provádět jednoduchá statistická šetření a zapisovat jeho výsledky formou tabulky nebo je vyjadřovat sloupkovým (případně kruhovým) diagramem; - číst tabulky a grafy a umět je interpretovat v praxi; - určit četnost jednotlivých hodnot a zapsat ji do tabulky; - vypočítat aritmetický průměr; - určit z dané tabulky modus i medián; - číst a sestrojovat různé diagramy a grafy s údaji uvedenými v procentech - statisticky porovnávat produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků;

- statické šetření - diagramy - aritmetický průměr - modus, medián - množina bodů dané vlastnosti - kružnice a přímka - dvě kružnice - Thaletova věta - Konstrukce pomocí Pythagorovy věty - oblouk kružnice, kruhová výseč, úseč - délka kružnice, obvod kruhu - obsah kruhu - obsah kruhové výseče, mezikruží

odvození π (plechovka, provázek, pravítko )

- sestrojit obraz hranolu, válce ve volném rovnoběžném promítání; - vypočítat objem a povrch hranolu a válce; - znát a umět převádět jednotky objemu; - sestrojit síť hranolu, válce; - řešit úlohy z praxe na výpočty objemů a povrchů hranolu, válce

- hranol, síť hranolu, válec, síť válce 2G. Hranoly, Válec - povrch a objem hranolu - objem a povrch válce

ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - složitější slovní úlohy na výpočty objemů hranolu a válce; - pravoúhlé promítání hranolu na dvě k sobě kolmé průmětny

1G. Kružnice a kruh

- množiny bodů v rovině - tečna z bodu ke kružnici - trojúhelníky - čtyřúhelníky

3G. Konstrukční úlohy

121

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: kvarta Výstup předmětu Učivo - určovat podmínky, za kterých má daný lomený výraz smysl, krátit a rozšiřovat lomené výrazy, sčítat a odčítat dva až tři lomené výrazy, násobit a dělit dva lomené výrazy, převést složený lomený výraz na násobení dvou lomených výrazů; - řešit jednoduché lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli; - řešit slovní úlohy vedoucí k jednoduchým lineárním rovnicím s neznámou ve jmenovateli - řešit soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými dosazovací metodou; - provádět zkoušku řešení; - řešit soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými sčítací metodou v jednoduchých případech; - řešit slovní úlohy pomocí soustav dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými - určit definiční obor funkce a množinu hodnot funkce; - sestrojit graf lineární funkce, kvadratické funkce y = ax2 , nepřímé úměrnosti y = k/x - řešit graficky soustavu dvou lineárních rovnic; - užívat probrané funkce při řešení úloh z praxe

Vyučující: Téma

- lomený výraz - krácení a rozšiřování lomených výrazů - sčítání a odčítání lomených výrazů - násobení a dělení lomených výrazů - složené lomené výrazy a jejich úpravy - řešení lineárních rovnic s jednou neznámou - soustavy dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými - intervaly - lineární nerovnice - soustavy dvou lineárních nerovnic s jednou neznámou - grafické řešení soustav rovnic a nerovnic - slovní úlohy - pojem funkce, graf funkce - lineární funkce a její vlastnosti - kvadratická funkce a její vlastnosti - kvadratická rovnice, řešení

- Úrok, jistina, úroková doba, úrokové - vypočítat úrok z dané jistiny za určité období období, úroková míra. Jednoduché při dané úrokové míře; úrokování. Složené úrokování. Daň z - určit hledanou jistinu; úroku. Úlohy z praxe. - provádět jednoduché a složené úrokování; - Valuty, devizy, převody měn. Řešení - vypočítat úrok z úroku jednoduchých úloh kombinovaného úrokování.

122

1A. Operace s algebraickými výrazy – lomený výraz

2A. Rovnice, nerovnice a jejich soustavy

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - kvadratická funkce y = ax2 + bx + c a její graf; - vlastnosti kvadratické funkce; - lineární lomená funkce y = k / x + a a její graf - funkce y = | x | a její graf Příklady dalších elementárních funkcí, např. funkce druhá odmocnina. Rozklad kvadratického trojčlenu v oboru racionálních čísel.

3.A. Funkce

4A. Finanční matematika

- valuty, devizy, převody měn; - řešení úloh kombinovaného úrokování

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: Kvarta Výstup předmětu Učivo - určit podobné útvary v rovině; - určit a použít poměr podobnosti; - sestrojit rovinný obraz podobný danému; - rozdělit úsečku dané délky v daném poměru; - užívat poměr podobnosti při práci s plány a mapami; - sestrojovat grafy funkcí sinus a tangens pro hodnoty úhlů v intervalu <0o: 90o >; - užívat goniometrické funkce sinus a tangens ostrého úhlu z praxe;

Vyučující: Téma

- pojem podobnosti, podobnost trojúhelníků - věty o podobnosti - úlohy z praxe

1G. Podobné zobrazení

- pravoúhlý trojúhelník – odvození vztahů mezi odvěsnami a přeponou - tangens úhlu, odvození, vlastnosti - sinus, kosinus a kotangens úhlu, odvození, vlastnosti - slovní úlohy

2G. Trigonometrie pravoúhlého trojúhelníka

Školní rok : Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - vztahy mezi goniometrickými funkcemi; Náročnější úlohy na podobnost. Objem a povrch komolého jehlanu a kužele. Stejnolehlost, obraz útvaru ve stejnolehlosti, koeficient stejnolehlosti. Vztahy mezi goniometrickými funkcemi v pravoúhlém trojúhelníku. - goniometrické funkce v intervalu <0o; 360o >

- užívat goniometrické funkce sinus a tangens při výpočtech objemů a povrchů těles; - určit hodnoty těchto funkcí pomocí tabulek nebo kalkulátoru - sestrojit síť jehlanu; - vypočítat objem a povrch jehlanu v jednoduchých případech; - vypočítat objem a povrch kužele; - užít goniometrické funkce sinus a tangens při výpočtu povrchu a objemu jehlanu a kužele v jednoduchých případech; - vypočítat objem a povrch koule

- jehlan, kužel - komolý jehlan, komolý kužel - kulová plocha, koule - úlohy z praxe

123

3G. Objemy a povrchy těles

- sestrojit síť kužele; - řešit náročnější úlohy z praxe na výpočty povrchů a objemů jehlanu, kužele a koule; - komolý jehlan, komolý kužel; jejich sítě, povrch a objem ; užití v praxi

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: KVINTA Výstup předmětu

Vyučující

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Učivo

Žák - čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky užívá správně logické spojky a kvantifikátory

ZÁKLADNÍ POZNATKY Z MATEMATIKY 1.Číselné obory - druhy čísel - obor N,Z,Q,R - absolutní hodnota - rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr - druhá a třetí odmocnina věty 2.Množiny a zobrazení - základní množinové pojmy - vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a - vztahy mezi množinami nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení - operace s množinami - Vennovy diagramy - zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení - intervaly, operace s nimi problému 3. Základní poučení o výrocích - výrok a jeho negace Žák - složené výroky a jejich negace - užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel - definice, věty, důkazy 4. Elementární teorie čísel - operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam - zápisy přirozených čísel, násobek a dělitel čísla absolutní hodnoty - znaky dělitelnosti - prvočísla a složená čísla - provádí operace s mocninami a odmocninami, - největší společný dělitel a nejmenší společný upravuje číselné výrazy násobek 5. Mocniny s přirozeným a celočíselným - odhaduje výsledky numerických výpočtů a mocnitelem efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor - přirozený exponent - celočíselný exponent - rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a 6. Mnohočleny užitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení - výrazy rovnic a nerovnic - početní operace s mnohočleny, rozklad mnohočlenů

124

Osobnostní a sociální výchova - osvojování si myšlenkových postupů, rozvoj kreativity, spolupráce při řešení problémů Výroková logika -užití při matematizaci slovních úloh, přesné vyjadřování Tabulky pravdivostních hodnotformalizace zápisu řešení Historie zápisu čísel a poznatků o dělitelnosti - poziční a nepoziční zápis čísla, římské číslice - Eratosthenovo síto, Euklidův algoritmus, diofantské rovnice Práce s chybou - sebekontrola, nalezení chyby ve vlastním řešení i v řešení spolužáka, kritičnost při posuzování řešení - hledání optimální ho řešení při úpravě výrazů - kontrola dosazením vhodných čísel za proměnné

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: KVINTA Výstup předmětu

Žák - řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech diskutuje řešitelnost, nebo počet řešení - rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy rovnic a nerovnic - geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkční vztahy, graficky znázorňuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav

Vyučující

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Učivo 7. Lomené výrazy - krácení a rozšiřování lomených výrazů - sčítání a násobení lomených výrazů - dělení lomených výrazů ROVNICE A NEROVNICE 1.Lineární rovnice - rovnice ax+b=cx+d; řešení rovnice v daném oboru, zkouška řešení - grafické řešení rovnice ax+b=cx+d -lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli 2. Kvadratické rovnice - rovnice (ax+b).(cx+d) = 0 - ryze kvadratická rovnice - obecná kvadratická rovnice - vlastnosti kořenů kvadratické rovnice - grafické řešení kvadratické rovnice - umocňování rovnice 3. Soustavy rovnic - soustavy rovnic o dvou neznámých - soustava kvadratické a lineární rovnice - soustavy rovnic o třech proměnných - grafické řešení soustavy dvou rovnic 4. Nerovnice - lineární nerovnice - rovnice a nerovnice s neznámou v absolutní hodnotě. 5. Rovnice s parametrem -lineární rovnice s parametrem - kvadratická rovnice s parametrem - nerovnice s parametrem

125

Osobnostní a sociální výchova -systematičnost jako nutný předpoklad k získání potřebných dovedností při řešení rovnic a nerovnic a jejich soustav - formování vlastností potřebných pro úspěšnou spolupráci i soutěž (využití různých forem skupinové, týmové práce a soutěží při získávání potřebných dovedností při řešení rovnic a nerovnic ) - sebehodnocení, uvědomění si důležitosti domácí přípravy pro dosažení dobrých výsledků ( k získání potřebných dovedností je nutno vyřešit dostatečné množství úloh, počet úloh je zcela individuální a je nutno kriticky posoudit vlastní možnosti Řešení slovních úloh - matematizace dané, úlohy, řešení rovnice (nerovnice, soustavy rovnic), nutnost provádět zkoušku -rozvoj schopnosti řešit problém, Grafické řešení rovnic a jejich soustav - přesnost jako nezbytný předpoklad správného řešení

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: KVINTA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Žák - určuje geometrické pojmy a využívá vlastností geometrických útvarů v rovině, na základě vlastností třídí útvary

PLANIMETRIE 1. Rovinné útvary - přímka a její části - polorovina, úhel, dvojice úhlů - dvě přímky, rovnoběžnost, kolmost - určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a - trojúhelník, shodnost, podobnost odchylky - čtyřúhelníky, mnohoúhelníky - Euklidovy věty, Pythagorova věta - využívá náčrt při řešení rovinného problému - kružnice, kruh, úhly v kružnici v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, - obvody a obsahy rovinných obrazců trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a 2. Konstrukční úlohy iracionálními čísly - množiny bodů dané vlastnosti, jednoduché konstrukce - řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím - konstrukční úlohy řešení užitím množin množin bodů dané vlastnosti, pomocí shodných zobrazení a bodů pomocí konstrukce na základě výpočtu - konstrukce trojúhelníků, čtyřúhelníků - konstrukce na základě výpočtu 3. Zobrazení v rovině -shodná zobrazení, osová a středová souměrnost - posunutí, otočení - stejnolehlost, základní úlohy užití stejnolehlosti - podobné zobrazeni - konstrukční úlohy řešené užitím zobrazení

126

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Při řešení konstrukčních úloh budou žáci často pracovat ve dvojicích nebo v početnějších skupinách, při diskuzi o postupu konstrukce se učí komunikaci, porovnávají různá řešení a rozhodují o jejich správnosti. Učitel vede žáky k přesnému rýsování, pokud je úloha k tomu vhodná porovnává výsledek konstrukce a výpočtu, vede žáky k tomu, aby si uvědomili dosažitelnou přesnost konstrukčního řešení a odchylku tohoto řešení. Žáci se seznámí s grafickým programem CABRI GEOMETRIE a naučí se ho používat při řešení konstrukčních úloh Jako seminární práce je vhodné zadat rozšiřující učivo- úlohy na tečnový a tětivový čtyřúhelník, mocnost bodu ke kružnice, skládání shodných zobrazení, Apolloniovy úlohy, seminární práce žáci vypracují ve skupinách a s výsledkem své práce seznámí celou třídu. Ke zpracování úloh mohou využít CABRI GEOMETRII

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: SEXTA Výstup předmětu Učivo

Vyučující

Žák - načrtne grafy požadovaných funkcí, které jsou zadané funkčním předpisem a určí jejich vlastnosti

FUNKCE 1. Funkce a její graf. Základní druhy funkcí - pojem funkce, definiční obor a obor hodnot funkce, graf funkce - konstantní funkce, lineární funkce, přímá - formuluje a zdůvodňuje vlastnosti úměrnost, lineární lomená funkce známých funkcí - funkce s absolutními hodnotami - kvadratická funkce a její užití při řešení - využívá poznatky o funkcích při řešení kvadratický rovnic a nerovnic rovnic a nerovnic a při určování - rovnost funkcí kvantitativních vztahů - Funkce monotónní, funkce prostá, funkce omezená, funkce sudá a lichá, maximum a - aplikuje vztahy mezi hodnotami minimum funkce exponenciálních, logaritmických funkcí a - periodická funkce, složená funkce vztahy mezi těmito funkcemi 2. Mocninné funkce - mocninná funkce s přirozeným a celočíselným - modeluje závislosti reálných dějů pomocí mocnitelem známých funkcí - inverzní funkce - funkce druhá a třetí odmocnina - řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o - definice n-té odmocniny, operace funkcích s odmocninami - mocniny s racionálním a reálným exponentem - úpravy algebraických výrazů s mocninami a odmocninami 3. Exponenciální a logaritmická funkce - exponenciální a logaritmická funkce - logaritmus, věty o logaritmech, logaritmy o různých základech, přirozený logaritmus - jednoduché exponenciální a logaritmické rovnice a nerovnice

127

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Kompetence k učení - učitel motivuje žáky k získávání poznatků o funkcích ukázkami využití učiva v praxi - rozvíjí schopnost žáků pracovat s počítačem ( kreslení grafů funkcí, vyšetřování vlastností funkcí…) Mezipředmětové vztahy - kinematika, děje v plynech, časový průběh jaderných přeměn a další zákonitost vyjádřené pomocí funkčních závislostí - role matematiky jako aparátu nezbytného pro zpracování dat a hledání závislostí mezi veličinami Graf jako prostředek k řešení úloh s praktickou tématikou - úlohy optimalizačního charakteru - grafické řešení rovnic, které jiným způsobem žáci řešit neumí - grafy jako prostředek přehledného vyjádření skutečností, vhodný při prezentaci těchto poznatků Analogie jako způsob řešení úloh - konstrukce grafu funkce y=a.f(bx+c)+d z grafu funkce y=f(x) parametrické systémy funkcí Seminární práce zadaná jako skupinová práce, jejímž tématem jsou grafy složitějších exponenciálních a logaritmických funkcí a řešení exponenciálních a log. rovnic

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: SEXTA Výstup předmětu Žák - chápe definici goniometrických funkcí definovaných na množině reálných čísel - periodicita goniometrických funkcí a jejich další vlastnosti - grafy goniometrických funkcí i složených goniometrických funkcí, jejich užití při řešení goniometrických rovnic a nerovnic - řeší planimetrické úlohy užitím trigonometrie, při řešení využívá náčrt Žák - určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů - zobrazí ve volném rovnoběžném promítání hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles, nebo jejich průnik s přímkou - určuje vzdálenosti a odchylky, zdůvodňuje své postupy - řeší stereometrické problémy motivované praxí, při řešení aplikuje poznatky z planimetrie ve stereometrii

Vyučující Učivo 4. Goniometrické funkce - velikost úhlu v míře stupňové a obloukové - orientovaný úhel - funkce sinus, kosinus, tangens a kotangens - vztahy mezi goniometrickými funkcemi - součtové vzorce, další vzorce - úpravy goniometrických výrazů - goniometrické rovnice a nerovnice TRIGONOMETRIE 1. Řešení pravoúhlého trojúhelníka - užití goniometrických funkcí a Pythagorovy věty a vět Euklidových 2. Sinová a kosinová věta - odvození sinové a kosinové věty - řešení obecného trojúhelníka STEREOMETRIE 1. Základní pojmy - bod, přímka, rovina, tělesa, volné rovnoběžné promítání 2. Polohové vlastnosti - vzájemná poloha dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin, tří rovin rovnoběžnost přímek a rovin, polohové konstrukční úlohy 3. Metrické vlastnosti - odchylka přímek, kolmost přímek a rovin - vzdálenost bodu od přímky a od roviny, vzdálenost přímek a rovin - úlohy řešené konstrukcí a výpočtem užitím trigonometrie a vět o pravoúhlém trojúhelníku

128

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky PROJEKT „KMITÁNÍ A VLNĚNÍ“ ITEGRACE PŘEDMĚTŮ MATEMATIKA A FYZIKA - kinematika a dynamika harmonického pohybu kmitavého, GRAFY - vlnění jako periodický pohyb pružného prostředí - PRAKTICKÉ VYUŽITÍ MATEMATICKÝCH POZNATKŮ VE FYZICE

ŘEŠENÍ STEROMETRICKÝCH ÚLOH VE VOLNÉM ROVNOBĚŽNÉM PROMÍTÁNÍ A VÝPOČTEM - seminární práce, série úloh na sestrojení průniku těles přímkou a rovinou a na určení vzdáleností a odchylek zadaná jako seminární práce, s důrazem na přesnost rýsování, porovnání výsledků získaných různými matematickými metodami, možnost využít CABRI GEOMETRII

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: SEXTA Výstup předmětu

Vyučující Učivo 4. Tělesa - hranoly, jehlany, rotační tělesa - objem a povrch tělesa

Žák - chápe posloupnost jako zvláštní případ funkce - určí posloupnost vzorcem pro n-tý člen, rekurentně, výčtem prvků, graficky - rozlišuje aritmetickou a geometrickou posloupnost - chápe a umí použít vztahy pro aritmetickou a geometrickou posloupnost při řešení úloh - chápe pojem limita a nevlastní limita posloupnosti, zná věty o limitách posloupností a umí je použít při výpočtu limit posloupností

POSLOUPNOSTI 1. Posloupnost a její určení - pojem posloupnosti, určení posloupnosti výčtem prvků, vzorec pro n-tý člen, rekurentní určení posloupnost - matematická indukce - graf posloupnosti, vlastnosti posloupnosti - aritmetické posloupnost - geometrická posloupnost 2. Limita posloupnosti - definice limity posloupnosti věty o limitách, užití limit posloupností - konvergentní posloupnost

- je schopen použít limity posloupností při řešení úloh

129

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Tělesa jako předměty kolem nás a praktické užití výpočtů objemů a povrchů UŽITÍ POSLOUPNOSTÍ VE FINANČNÍ MATEMATICE - naučit žáky interpretovat z funkčního hlediska složené úrokování, aplikovat exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice - seznámit žáky se základními pojmy finanční matematiky a naučit je orientovat se v různých způsobech uložení peněz i výpůjček Seminární práce získat potřebné informace (internet, propagační materiály, rozhovor se zaměstnanci) o různých bankách, porovnat je z hlediska uložení kapitálu i výpůjček, porovnat i různé možnosti v jednom finančním ústavu, zaměřit se i na internetové bankovnictví - práci budou vypracovávat studenti ve skupině, zadání bude dlouhodobější, aby na získání a rozbor potřebných informací měli žáci dostatek času

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: SEPTIMA Vyučující Výstup předmětu Žák - aktivně ovládá zavedení soustavy souřadnic na přímce a v rovině - umí přesně definice vektoru, souřadnic vektoru a operací s vektory a je mu jasná geometrická interpretace těchto operací - umí určit velikost úhlu vektorů - zná a umí aplikovat pojmy směrový úhel přímky, normálový vektor přímky, aktivně ovládá různé způsoby analytického vyjádření přímky, umí analyticky vyjádřit polopřímku a úsečku - umí určit vzájemnou polohu přímek, odchylku přímek, vzdálenost bodu od přímky - zná definice kuželoseček a umí je na základě definice sestrojit

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Učivo

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů

1. Souřadnice - souřadnice bodů v rovině, vzdálenost bodů, střed úsečky 2. Vektory - orientované úsečky, vektory, velikost vektoru, definice součtu vektorů, součinu reálného čísla a vektoru, skalární součin 3. Analytické vyjádření přímky v rovině - parametrické vyjádření, obecná rovnice přímky, směrnicový tvar rovnice přímky - vzájemná poloha přímek - odchylka přímek 4. Kuželosečky - kružnice, elipsa, hyperbola, parabola - vzájemná poloha kuželosečky a přímky

- rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním, nalézání matematického popisu geometrických objektů, vyhodnocování matematického modelu, porovnávání výsledků získaných konstrukcí a analytickou cestou - poznávání mezí použití různých interpretací situace Strategie směřující ke kompetenci k učení - opakování maximálně využít k zařazování pojmů, k analýze a zobecňování jejich vlastností, k vybudování ucelené struktury poznatků (vytváření přehledů učiva, hledání oblastí, v nichž jsou využívány matematické pojmy a postupy) Strategie směřující k rozvoji komunikativních kompetencí - opakování organizovat tak, aby se při něm uplatňovala co nejvíce samostatná práce žáků ve skupině, vést žáky k vzájemné spolupráci, nechat je prezentovat poznatky a řešení úloh před třídou, rozvíjet jejich vyjadřovací schopnosti

- umí z daných prvků určit rovnici kuželosečky a naopak z dané rovnice kuželosečky určit její charakteristické údaje - umí rozhodnout o vzájemné poloze kuželosečky a přímky, umí určit tečnu kuželosečky

130

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: SEPTIMA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Žák - řeší reálné problémy s kombinatorickou tématikou, charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet

KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST, PRÁCE S DATY 1. Kombinatorika - elementární kombinatorické úlohy - upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly - variace, permutace a kombinace bez s využitím vlastností těchto matematických objektů opakování - binomická věta - využívá kombinatorické postupy při výpočtu - Pascalovo schéma pravděpodobnosti 2. Pravděpodobnost - chápe pojmy náhodný jev, jev jistý, jev opačný, - náhodný jev a jeho pravděpodobnost sjednocení a průnik jevů, vzájemně se vylučující jevy a - pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů umí vztahy mezi těmito jevy aplikovat - nezávislost jevů 3. Práce s daty - chápe základní vzorec pro výpočet pravděpodobnosti a - analýza zpracování dat v různých umí ho aplikovat reprezentacích - statistický soubor, a jeho charakteristiky - diskutuje a kriticky hodnotí statistické informace a daná (vážený aritmetický průměr, medián, modus, statistická sdělení, bezpečně chápe základní pojmy percentil, kvartil, směrodatná odchylka, statistický soubor, rozsah souboru, statistická jednotka, mezikvartilová odchylka) statistický znak absolutní a relativní četnost znaku - umí sestavit tabulku četností a rozdělení četností umí znázornit graficky, volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat, využívá výpočetní techniku - reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným charakteristikám

131

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Strategie směřující ke kompetenci k učení - učitel bude motivovat žáky k tomu, aby řešili situace s využitím kombinatoriky, umožní jim při zadávání domácích cvičení volbu z několika úkolů, bude od žáků důsledně požadovat prezentaci výsledků domácích cvičení, která povede k diskuzi nad způsobem řešení a k posouzení správnosti výsledků Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů - učitel bude při práci s daty vytvářet pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy PROJEKT „STATISTICKÝ VÝZKUM“ - učitel nabídne žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více oborů (sociologie, biologie, ekonomika…), při řešení žáci využijí výpočetní techniku, výstupem bude prezentace výsledků (důraz na projev žáků v průběhu prezentace)

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: OKTÁVA Výstup předmětu

Žák  chápe pojem elementární funkce, definiční obor a obor hodnot funkce a umí přesně definovat vlastnosti funkce a tyto definice použít při popisu průběhu funkce  rozumí pojmu okolí bodu, spojitost a nespojitost funkce  umí vyslovit definici limity funkce a chápe ji, zná základní věty o limitách a umí vypočítat základní limity funkcí  chápe pojem derivace funkce, její geometrický a fyzikální význam, zná základní věty o derivacích a o derivaci složené funkce a umí je použít při výpočtu derivací - je schopen užít znalosti o derivaci funkce k vyšetření průběhu funkce - dovede na základě vyšetření průběhu funkce načrtnout její graf

Vyučující Učivo ZÁKLADY DIFERENCIÁLNÍHO POČTU 1. Elementární funkce vlastnosti a grafy základních funkcí 2.Definice limity funkce, vlastnosti limit okolí bodu, definice limity funkce věty o limitách, výpočet limit vlastní limita funkce v nevlastním bodě nevlastní limita funkce 3.Spojitost funkce definice funkce spojité v bodě, spojitost v intervalu, vlastnosti spojitosti

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Limita funkce  pojem limity jako matematické vyjádření geometrické nebo fyzikální situace Význam přesného vyjadřování v matematice  přesná formulace definice limity vět pro počítání limit

4.Derivace funkce  geometrický význam derivace definice derivace funkce, geometrický význam první derivace funkce -derivace elementárních funkcí, věty o derivaci součtu, součinu a podílu funkcí -derivace složené funkce -užití první derivace funkce k určení rovnice tečny ke grafu funkce -průběh funkce

132

Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Ročník: OKTÁVA Výstup předmětu Žák - zná pojem primitivní funkce - je schopen vypočítat neurčitý integrál přímou integrací i metodou per partes, nebo vhodnou substitucí - chápe definici určitého integrálu, je schopen užít určitý integrál k výpočtu obsahu obrazce a objemu rotačního těles

Žák - opakováním maturitních témat získává ucelený přehled středoškolské matematiky - k řešení příkladů je třeba užití většího počtu pojmů a vztahů, žák tím posiluje svou schopnost tvůrčím způsobem řešit problémy - musí dodržovat časový rozvrh opakování, jeho znalosti jsou průběžně hodnoceny

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

ZÁKLADY INTEGRÁLNÍHO POČTU 1. Primitivní funkce - pojem primitivní funkce, neurčitý integrál - primitivní funkce k základním funkcím Učivo tématu základy integrálního počtu - vlastnosti primitivních funkcí -je vhodným tématem ke shrnutí poznatků o - přímá integrace funkcích - vysoká míra abstrakce vede žáky k hlubšímu pochopení matematických struktur 3. Určitý integrál - definice určitého integrálu - praktické využití geometrické a fyzikální - výpočet určitých integrálů přímou posiluje mezipředmětové vztahy integrací, - téma je možné využít k vlastnímu - užití určitého integrálu k výpočtu obsahu tvůrčímu přístupu žáků k řešení úloh rovinného obrazce a objemu základních - je vhodným tématem pro práci ve rotačních těles dvojicích, případně trojicích, vede k debatě - fyzikální užití určitých integrálů žáků o způsobu řešení a získaných výsledcích - vyžaduje přesné vyjadřování, přesné OPAKOVÁNÍ chápání pojmů, určování definičních oborů, - opakování základního učiva vyššího vyšetřování průběhů funkcí, je proto velmi gymnázia, zaměřené na strukturování důležitou kapitolou pro žáky, kteří se o poznatků, vazby mezi matematikou a matematiku více zajímají dalšími obory Příprava na státní maturitní zkoušku z matematiky - příprava bude zaměřena na základní úroveň maturitní zkoušky - žáci si budou moci své znalosti průběžně ověřovat formou testů

133

Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo Žák - chápe pojem nekonečná geometrická řada a umí geometrickou řadu použít při řešení úloh

Žák - ovládá operace s vektory algebraicky, zná i jejich geometrický význam v trojrozměrném prostoru - aktivně ovládá analytické vyjádření přímky, polopřímky a úsečky a různé způsoby analytického vyjádření roviny v trojrozměrném prostoru

LIMITA POSLOUPNOSTI 1. Výpočet limit - výpočet složitějších limit posloupností ŘADY 1. Nekonečné řady - nekonečná řada - posloupnost částečných součtů, součet nekonečné řady - nekonečná geometrická řada a její součet ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 1. Souřadnice bodů a vektorů v trojrozměrném prostoru, operace s vektory - souřadnice bodů a souřadnice vektorů v trojrozměrném prostoru - operace s vektory, vektorový součin a jeho užití 2. Přímka v trojrozměrném prostoru - analytické vyjádření přímky v trojrozměrném prostoru - vzájemná poloha přímek trojrozměrném prostoru 3. Vektorový a smíšený součin - definice vektorového součinu, výpočet užitím souřadnic, vlastnosti vektorového součinu, smíšený součin a jeho vlastnosti - užití skalárního, vektorového a smíšeného součinu

134

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Strategie rozvíjející kompetenci k řešení problémů - výpočet limit jako možnost uplatnit nealgoritmické řešení úlohy, hledání řešení a odhad, zda zvolená cesta je nebo není perspektivní - procvičení uprav výrazů s odmocninami při výpočtu limit posloupností

Téma analytická geometrie v prostoru - prohlubuje analytickou geometrii v rovině - rozvíjí prostorovou představivost, umožňuje porovnat konstrukční řešení stereometrické a výsledky získané analyticky - procvičuje řešení soustav rovnic - vede k přehlednému zápisu řešení - zobecňuje pojem operace s matematickými objekty ( součin skalární, vektorový, smíšený) SEMINÁRNÍ PRÁCE Stereometrické úlohy řešené konstrukcí, užitím trigonometrie a analytickou metodou -vhodnou volbou úloh umožnit srovnání všech tří metod řešení a zopakování a prohloubení těchto témat

Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVÍČENÍ Z MATEMATIKY Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo Žák - umí určit vzájemnou polohu přímek, odchylku přímek, vzdálenost bodu od přímky a bodu od roviny

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

4. Vyjádření roviny v trojrozměrném prostoruparametrické vyjádření roviny, obecná rovnice roviny - vzájemná poloha přímky a roviny - vzájemná poloha dvou rovin 5. Odchylky a vzdálenosti v trojrozměrném prostoru - odchylka přímek, odchylka přímky od roviny, odchylka dvou rovin - vzdálenost bodu od roviny, vzdálenost bodu od přímky, vzdálenost dvou rovnoběžných rovin

KOMBINATORIKA, PRÁCE S DATY, Žák PRAVDĚPODOBNOST - pozná reálnou situaci, při jejímž řešení se 1. Variace a permutace s opakováním uplatní skupiny s opakováním prvků, umí - definice variací s opakování k numerickému řešení použít vztahy pro počet - počet k-prvkových variací s opakováním z n variací, permutací a kombinací s opakováním prvků - žák je schopen vymezit soubor, určit statistický - permutace s opakováním znak, 2. Kombinace s opakováním vymezit statistický jev, provést statistické šetření - definice kombinací s opakováním, odvození a vyvodit závěr z jeho výsledků počtu k-prvkových kombinací - při zpracování výsledků statistického šetření 3. Binomická věta využívá počítač , umí pracovat s programem - složitější úlohy na užití binomické věty EXCEL 4. Práce s daty a pravděpodobnost - umí umí různými způsoby graficky znázornit - užití kombinatoriky při určení pravděpodobnosti výsledky statistického šetření jevu - pravděpodobnost jevu a jeho relativní četnost

135

Skupiny s opakováním odvození vztahů pro počet skupin s opakováním jako možnost, jak posilovat tvůrčí myšlení žáků Vztah mezi pravděpodobností jevu a jeho relativní četností - porovnání výsledků experimentu( házení mincí, hod kostkami, karty…)a vypočtené pravděpodobnosti -historie kombinatoriky a statistiky - počítačové zpracování výsledků statistického průzkumu -význam statistických šetření a posouzení jejich věrohodnosti

Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo Žák  umí vyjádřit komplexní číslo ve tvaru uspořádané dvojice, v algebraickém i goniometrickém tvaru  umí počítat s komplexními čísly v algebraickém i goniometrickém tvaru  umí znázornit komplexní čísla v Gaussově rovině komplexních čísel  umí použít Moivreovu větu k určení nté mocniny komplexního čísla a k řešení binomických rovnic

Žák - umí použít geometrickou interpretaci operací s komplexními čísly k řešení úloh

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

KOMPLEXNÍ ČÍSLA

Rozšíření číselných oborů o množinu komplexních čísel 1.Obor komplexních čísel  informace o rozšíření oboru racionálních  definice komplexního čísla, operace čísel na obor čísel komplexních žáci s komplexními čísly, algebraický tvar získají sami v literatuře, nebo užitím komplexních čísel internetu, úvodem k tématu bude debata o  zobrazení komplexních čísel v Gaussově příčinách rozvoje matematiky, matematika rovině komplexních čísel jako aparát pro ostatní vědní obory goniometrický tvar komplexního čísla,  důvody k zavedení oboru komplexních Moivreova věta, počítaní s komplexními čísly čísel v goniometrickém tvaru  řešení rovnic v oboru komplexních čísel, diskuze řešení kvadratické rovnice v oboru 2. Řešení rovnic v oboru komplexních čísel komplexních čísel  kvadratická rovnice s reálnými koeficienty  seznámení s historickým vývojem  binomické rovnice číselných oborů

3. Geometrický význam operací v množině komplexních čísel - absolutní hodnota - umí využít definici rovnosti komplexních čísel - součet a rozdíl komplexních čísel při řešení rovnic s komplexními čísly - násobení komplexního čísla reálným číslem - umí řešit kvadratické rovnice v oboru - násobení komplexního čísla komplexní komplexních čísel jednotkou, součin komplexních čísel 4. Řešení rovnic vyššího stupně v množině - umí řešit některé rovnice vyšších stupňů komplexních čísel v oboru komplexních čísel - řešení kvadratické rovnice s komplexními koeficienty - řešení rovnic vyššího stupně v oboru komplexních čísel, užití vhodné substituce

136

Gaussova rovina komplexních čísel - geometrický model komplexních čísel, porovnání výsledků získaných konstrukcí a výpočtem - porovnání přesnosti konstrukce a výpočtu Skupinová práce - uplatnění tvůrčího přístupu k řešení problému při řešení rovnic, práce ve skupině jako způsob řešení složitějších problémů - posuzování vhodnosti zvoleného postupu v průběhu řešení

Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z MATEMATIKY Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA Vyučující Školní rok Výstup předmětu Učivo Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky OPAKOVÁNÍ Žák - opakování základního učiva vyššího Matematika jako aparát při řešení problémů - má přehled o matematice v celém gymnázia , zaměřené na strukturování - samostatné vyhledávání informací užitím internetu a jejich rozsahu látky probrané na vyšším poznatků, matematizaci reálných situací, zpracování gymnáziu a je schopen své poznatky vazby mezi matematikou a dalšími obory - matematizace reálných situací prezentovat ústně, řešení úloh umí vysvětlit použitím přesně formulovaných vět a definic - umí si potřebné informace vyhledat v matematických tabulkách

Žák - je schopen úspěšně řešit úlohy vzorových testů zadávaných jako příprava na státní maturitní zkoušku z matematiky

PŘÍPRAVA NA MATURITNÍ ZKOUŠKU - příprava na vyšší úroveň státní maturitní zkoušky z matematiky

137

Opakování k maturitní zkoušce přispívá k rozvíjení několika cílových kompetencí a je v něm zařazeno více průřezových témat - prezentací řešení úloh rozvíjí schopnost přesného vyjadřování - vypracováváním přehledů některých tematických celků se učí používat přehlednou grafickou úpravu, která odpovídá logickému členění látky - při práci ve skupině tím, že vykládá látku spolužákům, prohlubuje a systematizuje své vědomosti

Název vyučovacího předmětu: ŠACHY Ročník: PRIMA Výstup předmětu

Vyučující :Otakar Mareš Učivo

Září – vznik a historie šachu, orientace na 

  

 



posílit dovednosti potřebné při řešení problémů, naučit, jak nezávisle a zodpovědně dělat obtížná a abstraktní rozhodnutí; zvýšit jazykové, matematické, paměťové schopnosti a schopnost číst; pěstovat kritické, kreativní a originální myšlení; poskytovat praxi/cvičení v dělání přesných a rychlých rozhodnutí pod časovým tlakem, což je dovednost, která může pomoci zlepšit školní známky; učit, jak myslet logicky a efektivně, učí vybrat „nejlepší“ volbu z velkého množství možností; být výzvou pro nadané děti, přičemž účinně pomáhají odhalit ty nadané žáky, kteří svým skutečným schopnostem zůstávají hodně dlužni naučit děti nejprve myslet a až potom konat.

šachovnici, šachová notace, hodnota a pohyb jednotlivých kamenů

Říjen – šach, mat, pat, matové vedení, etiketa Listopad – obecné zásady zahájení partie Prosinec – některé kombinace a strategie Leden – kombinace a léčky, psychologie šachu Únor – pěšcové koncovky, cesty k výhře Březen – figurové koncovky, gambity Duben – silné a slabé body pozice, jejich obrana a útok na ně

Květen – volná řada a sloupec, sedmá a druhá řada šachovnice

Červen - hlavní druhy zahájení a jejich studium

138

Školní rok 2013/14 Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Matematika a její aplikace Vede k rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení algoritmických problémů. Rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém kroku postupu řešení. K vytváření dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti, nebo pokusu a k jejich ověřování nebo vyvracení. Umění a kultura Uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince, k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života Osobnostní a morální rozvoj Rozvoj schopností poznávání, pozornosti a soustředění a řešení problémů. Hodnoty, postoje, praktická etika, odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne a v neposlední řadě umění prohrát

5.3 Informatika a informační a komunikační technologie Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Informatika a informační a komunikační technologie vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie z RVP ZV. Realizuje tematický okruh Využití digitálních technologií ze vzdělávacího oboru Člověk a svět práce a tematické okruhy Zdravý způsob života a péče o zdraví, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, které se realizují v průběhu všech vyučovacích bloků. Rozvíjí průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova z RVP ZV. Vzdělávací oblast informační a komunikační technologie (dále jen ICT) na vyšším gymnáziu vychází ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie RVP GV, navazuje na oblast IVT v základním vzdělávání zaměřenou na zvládnutí základní úrovně informační gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití výpočetní techniky pro komunikaci a práci s informacemi v digitální podobě.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Oblast ICT prohlubuje u žáka schopnost využívat informační technologie, informační zdroje a aplikační i výukový software s cílem dosáhnout lepší orientace v množství informací, posiluje schopnost využívat výpočetní techniku při řešení úloh s využitím pokročilých funkcí k přípravě na vyučování a k dalšímu vzdělávání a má tak usnadnit transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti. Výpočetní technika a moderní technologie zkvalitňují a urychlují dostupnost časově i prostorově rozptýlených informací a umožňují získané informace dále obsahově i graficky zpracovávat. Usnadňují komunikaci mezi jednotlivci a institucemi, zvyšují dostupnost vzdělávání žákům a usnadňují orientaci v dynamicky se rozvíjejícím digitálním světě.

5.3.1 Informatika a výpočetní technika Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Informatika a výpočetní technika je vyučována v primě a sekundě 1 hodinu týdně a v tercii a kvartě 2 hodiny týdně. Na vyšším stupni gymnázia se vyučuje pod názvem informační a komunikační technologie a to v kvintě 2 hodiny týdně, v sextě a septimě 1 hodinu týdně. Výuka probíhá ve dvou specializovaných učebnách vybavených potřebným hardwarem a softwarem. Pro výuku předmětu je třída dělena na dvě skupiny, každý žák má k dispozici vlastní pracoviště.

139

Hlavním cílem výuky na nižším stupni osmiletého gymnázia je aby :  se žáci seznámili se základními pojmy informatiky, vyznali se v nejvýznamnějších informačních zdrojích, naučili se odpovědnosti v přístupu k informacím a dovedli odlišit podstatné informace od nepodstatných;  si žáci osvojili a rozvíjeli algoritmické myšlení a systematický přístup k řešení problémů, pochopili význam týmové práce  se žáci naučili používat počítač jako pracovní nástroj, osvojili si obecně užívané programové nástroje, uměli si poradit v základních případech selhání výpočetní techniky  žáci získali dovednost v tvorbě multimediálních prezentací a publikací  si žáci uvědomovali problémy spojené s autorskými právy, zásadami etiky, výhody registrování programů, dodržovali základní pravidla při práci s informacemi Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti na vyšším stupni osmiletého gymnázia směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  vytváření pozitivních postojů k potřebám informační společnosti  tvořivé využívání spektra možností komunikačních technologií a jejich kombinací k rychlé a efektivní komunikaci  porozumění principům práce jednotlivých skupin aplikačního programového vybavení a tím ke schopnosti vytvářet a upravovat dokumenty v různých aplikacích z určité skupiny programů  znalosti základních věcných souvislostí a vazeb jednotlivých skupin aplikačního programového vybavení  využívání výpočetní techniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonalejší organizaci práce a k týmové spolupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní  využívání moderních informačních technologií ke vzdělávání (on-line vzdělávání, spolupráce na různých projektech i zahraničních)  získávání údajů z většího počtu alternativních zdrojů a odlišování informačních zdrojů věrohodných a kvalitních od nespolehlivých a nekvalitních  poznání nejdůležitějších zákonů a norem týkajících se práce s informacemi a výpočetní techniky, respektování duševního vlastnictví, copyrightu, zásad správného citování článků a publikací přečtených autorů  uvědomění si a respektování negativních vlivů moderních informačních a komunikačních technologií na společnost a na zdraví člověka  znalosti bezpečnostních rizik vyplývajících z možnosti odcizení nebo ztráty dat pomocí počítačových technologií a k aktivní ochraně před těmito riziky Vzdělávací obsah Gymnázium nižší Základní pojmy z informatiky  informace, informační činnost, zdroje, instituce, etika  právní ochrana informací

140

Základy práce s počítačem  seznámení s počítačem, základy práce s počítačem, péče o počítač  operační systém, manager OS, antivirový software  základní hardware a software počítače Vytváření a zpracování informací pomocí počítačových aplikací     

základy práce s grafickými editory, rastrová, vektorová a 3D grafika základy práce s textovými editory, formátování, tabulky v textovém editoru tabulkové kalkulátory, základní výpočty, funkce, grafy základy databázových systémů prezentační software

Počítačové sítě a internet  základy práce v síti, princip přenosu informací  internet, vyhledávání informací, struktura internetové adresy, možnosti internetu, pošta  nástroje pro tvorbu www stránek Algoritmizace a programování  algoritmizace postupu řešení úlohy či problémů z denního života a příkladů z aritmetiky a geometrie  počítačové programy, jejich různé druhy Gymnázium vyšší Digitální technologie Učivo  funkce počítače, jeho částí a periferií, podstata reprezentace dat, digitální záznam informací, další běžná digitální zařízení – Von Neumannova koncepce počítače, (vnější) funkce počítačových dílů, tiskárny, skenery, digitální fotoaparáty…  orientace v principech, možnostech a praktickém využití počítačových sítí a sítí GSM – sítě peer to peer a klient–server, LAN a WAN, výhody sítí, práce v síti (přihlášení, bezpečné heslo, síťové disky a práva k nim), princip fungování buňkové sítě mobilních telefonů a její služby  Internet – struktura, fungování, služby a protokoly – servery, datové spoje, směrovače, klientské počítače, paketový princip přenosu dat, IP adresa, URL, doména, DNS  aplikační programy, programovací jazyky, formáty datových souborů a problematika jejich standardizace  bezpečnostní pravidla při používání počítače a internetu – aktualizace operačního systému, funkce firewallu a jeho používání, problematika počítačových virů a červů, antivirový program, nebezpečí hrozící z internetu (SPAM, sledování, odcizení dat, odcizení identity) a použití prostředků jejich eliminace

141

 ergonomie a hygiena práce s výpočetní technikou, využívání výpočetní techniky v podobě vhodné pro tělesně postižené – ergonomické parametry, rozvržení pracoviště, kompenzační cvičení, přizpůsobení ovládání počítače, využití VT osobami s handicapem Zdroje a vyhledávání informací, komunikace Učivo  informace, její charakter a zpracování, informační zdroje a jejich kvalita, metainformace – odborná literatura, knihy a knihovny, relevance a způsoby hodnocení kvality informačních zdrojů, životnost informace, rozptyl informací, dopadový faktor  právní normy a etické zásady související s informatikou – ochrana autorských práv a osobních údajů, citování, svobodný přístup k informacím, etické zásady při práci s informacemi  pojem hypertext, služba WWW, práce s prohlížečem webu, rozpoznání zabezpečeného připojení  hledání informací na webu – princip fungování vyhledávače, tzv. rozšířené vyhledávání, orientace ve výsledcích vyhledávání, ověření věrohodnosti, kvality a relevance informací získaných pomocí Internetu  elektronická pošta – princip a využívání klienta elektronické pošty a webového rozhraní  princip elektronické konference, diskusního fóra a chatu  nástroje on-line komunikace textové i hlasové, princip IP telefonie  princip používání bezpečnostních certifikátů a elektronického podpisu Zpracování a prezentace informací Učivo  textový editor – orientace v prostředí programu a jeho nastavení, způsoby zobrazení, zásady pořizování textu, použití a nastavení tabulátorů, struktura textu (přiřazení stylu, význam a výhody důsledného používání stylů a pravidla pro jejich používání), používání šablon (skupin stylů), změna základních vlastností písma, formátování odstavce včetně určení toku textu, změna stylu odstavce, dodržování typografických pravidel a estetických zásad, vkládání dalších objektů do textu, jejich vlastnosti a pravidla pro umístění, hypertextové odkazy, pomocné funkce a nástroje textového editoru, export a import dat a problematika jejich standardizace, vlastnosti, výhody a možnosti využití formátu PDF  tabulkový procesor – princip funkce a oblasti využití, struktura tabulky, zadání vzorce (funkce) odkazující se na jiné buňky, priorita operátorů, zadávání a výběr argumentů funkcí, relativní a absolutní adresace buněk, plnění vzorců, práce s buňkami, řádky a sloupci, změna formátu čísla v buňce, formátování celkového vzhledu tabulky, změna formátu (oblasti) buněk, grafy, jejich prvky, vytváření a úpravy, pojmy záznam, pole a jeho označení, řazení a filtrování záznamů, podmínky a podmíněné formátování, ochrana buněk a sešitu

142

 počítačová grafika a digitální fotografie – rastry a vektory, 3D grafika, barevné modely RGB a CMYK, rozlišení (DPI), barevná hloubka, grafické formáty, jejich vlastnosti a konverze, prohlížení fotografií, vyhledávání fotografií na Internetu, skenování fotografií, používání digitálního fotoaparátu, zásady kompozice obrazu, základní úpravy fotografií (otočení a oříznutí, jas a kontrast, úprava histogramu, úprava barevnosti, doostření, lokální úpravy chyb a skvrn, odstranění červených očí)  vektorové kresby, jejich tvorba a použití – základní objekty, nastavení jejich vlastností, zarovnání a uspořádání objektů, text ve vektorovém editoru, základní zásady správné úpravy grafiky (zarovnání, kontrast, blízkost, opakování, zásady používání barev, barevný a tonální kontrast)  prezentace informací s využitím VT – zásady úspěšné prezentace, podklady pro prezentaci, možnosti prezentování informací pomocí počítačových technologií, technické vybavení, zpracování počítačové prezentace a jeho pravidla  tvorba webových stránek s využitím připravených šablon a redakčních systémů a s orientační znalostí značkovacích jazyků – provázání dokumentů odkazy, struktura webu, struktura XHTML dokumentu a jeho vazba na externí soubory, publikování webu, použití a přizpůsobení redakčního systému, zásady přístupnosti a použitelnosti webových stránek  multimédia – digitální záznam zvuku a obrazu, princip komprese multimediálních souborů, kodek, datový tok, streamování audio a videosouborů, řízení autorských práv, moderní formáty a nosiče dat  principy, význam a používání relačních databází – databáze, tabulka, pole a jeho vlastnosti, primární index, propojení tabulek, význam databázových aplikací pro firemní sféru a jejich propojení v informačním systému podniku, databáze typu klient– server, práce s databázovou aplikací, propojení tabulek pomocí relací, vyhledávání a filtrování záznamů podle zadaných kritérií s využitím logických operátorů  algoritmizace, postup vzniku počítačového programu a makra – myšlenková mapa, pojem algoritmus a jeho vlastnosti (hromadnost, podmíněnost, opakovatelnost, konečnost), algoritmizace jednoduché úlohy (bez použití počítače), možné způsoby návrhu programu (strukturované, objektové a vizuální programování), pojem makro, záznam, pojmenování a spuštění makra Výuka předmětu probíhá převážně formou krátkodobých a dlouhodobých individuálních i týmových projektů, které poskytují prostředky k uplatnění znalostí ve výuce ostatních předmětů . Jazyky jazykový software vyžaduje od každého žáka určité znalosti v ovládání výpočetní techniky a libovolného softwaru. Matematika Ke zvýšení popularitu a atraktivnost tohoto oboru, je potřeba naučit žáky pracovat s matematickým softwarem se kterým se setkají na vysoké škole a posléze i v praxi. Práce s matematickým softwarem u žáků zvyšuje míru jejich abstraktního myšlení, napomáhá porozumění probírané tématiky.

143

Biologie Biologie je jedním z oborů, ve kterých v dnešní době dochází k rychlému nárůstu nových informací. Těžiště využití znalostí je zejména při použití projekční techniky, a to v následujících směrech:    

zdroje z internetu, napojení mikroskopu na počítač, fotoarchiv, výchovně-ekologické prezentace, zaměřené zejména na ekologické zpracování odpadu.

Fyzika Vzhledem k charakteru poznatků může fyzika velice dobře využívat metod modelování reálných jevů. Často je to i metoda názornější. Tvorba programů umožňující tuto činnost je vhodná i pro nadanější žáky školy. Dále využijí žáci své znalosti v oblastech :  zdroje z internetu - demonstrace fyzikálních jevů a zákonitostí,  vlastní prezentace vytvořené žáky – astronomie, vesmír, akustika,  výchovně-ekologické prezentace, zaměřené zejména na šetrné využívání zdrojů energií. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí ze strategií popsaných na úrovni školy. Kompetence k učení - učitel  vede žáky k systematickému zpracovávání a vyhodnocování informací, k rozlišení informací podstatných od nepodstatných. Kompetence k řešení problémů - učitel  vede žáky k samostatnému nalezení řešení problémů  zadáváním projektů vede žáky k různým alternativám řešení problémů Kompetence komunikativní - učitel  zadává týmové projekty s jasným určením rolí a pravidel  vyžaduje od žáků stručné, logické vyjádření  podporuje živou komunikaci při práci v týmu i individuální komunikaci elektronickou Kompetence sociální - učitel  zadáváním týmové práce vede žáky ke spolupráci a odpovědnosti za svou činnost  odhalováním rizik spojených s prací s ICT vede žáky k péči o své zdraví

144

Kompetence pracovní a k podnikavosti - učitel  vede žáky k dodržování bezpečnosti práce  dbá na znalost základního hardwarového vybavení a jeho nejčastějšího selhání  trvá na dodržování ergonomie počítačového pracoviště Kompetence občanské - učitel  vede žáky k uvědomění si problémů spojených s autorskými právy, zásadami etiky  učí je chápat společenskou nebezpečnost některých informací z komerčních zdrojů Začlenění průřezových témat do výuky informatiky a výpočetní techniky Osobnostní a sociální výchova  rozvoj schopností poznávání - zařazeno ve všech ročnících v kapitolách seznámení a prohloubení práce s počítačem, hardware a hardware podrobně  kreativita a její rozvoj - realizováno především v oblasti počítačová grafika, tvorba webových stránek, praktických činnostech v textovém editoru  komunikace - prolíná celou výuku formou výkladu, řízenou diskuzí, tvořením referátů a prezentací  kooperace, řešení problémů a rozhodovací dovednosti- během osmi let studia si žáci vyzkouší různé role při skupinové práci na dílčích projektech. posílí se jejich schopnost řešení problémů i rozhodovací dovednosti  hodnoty, postoje, praktická etika – toto téma je rozvíjeno zejména v kapitolách nevhodné stránky a ochrana před jejich spouštěním, právní ochrana informací. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  objevujeme Evropu a svět – zařazeno každoročně v tématu internet, žáci si uvědomují celosvětovost internetové sítě, účastní se internetových diskuzí. Environmentální výchova  vztah člověka k prostředí – v kapitolách zásady hygieny práce s počítačem, hardware počítače, žák si vytváří představu o negativních vlivech výpočetní techniky na člověka a okolní prostředí, dopadu výroby a likvidace hardwaru na životní prostředí. Mediální výchova  kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, fungování a vliv médií ve společnosti – žáci si ověřují závažnost, důležitost; právní platnost získaných informací na internetu, v odborném časopise, učebnici. Učí se vybrat to nejpodstatnější, to čemu sami rozumí nebo se snaží porozumět  stavba a tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu, vnímání autora mediálních sdělení – v průběhu všech čtyř let je zařazena tvorba prezentací v různých formách, jejich předvedení před skupinou, diskuze o různých typech, formách a úrovních prezentací.

145

Ročník: PRIMA Výstup předmětu Zná základní pojmy informatiky, sdělování a využívání informací. Vyzná se v nejvýznamějších informačních zdrojích a umí odlišit podstatné informace od nepodstatných.

Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA Vyučující : Školní rok : Učivo Téma Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky - informace a informační činnost Praktická činnost Základní pojmy z informatiky - informační zdroje a informační instituce - Základy ovládání počítače - informační etika - hry výukové programy

Orientuje se v druzích PC, umí popsat základní periferie počítače. Zná negativní vlivy práce s PC na zdraví, řídí se správnými zásadami při práci na PC.

- co je počítač - k čemu slouží - základní sestava - jednotlivé komponenty - periferní zařízení - péče o počítač, zásady hygieny práce s počítačem Rozlišuje soubory, adresáře, chápe - pracovní plocha jejich strukturovanost, bezpečně užívá - práce s nápovědou základní ovládání operačního systému - struktura souborů - adresáře a složky Vysvětlí princip počítačové sítě a fungování internetu. Zná různé možnosti připojení k internetu. Umí vyhledávat zadané pojmy.

Seznámení s počítačem

Praktická činnost - Práce s grafickým editorem - Práce s textovým editorem - Práce s editorem prezentací

Seznámení s operačním systémem Praktická činnost - Práce s grafickým editorem - Práce s textovým editorem - Práce s editorem prezentací

- základy práce v síti Počítačové sitě a internet - princip přenosu informací v počítačové síti - vyhledávání informací na internetu - elektronická pošta, elektronický podpis

146

Praktická činnost Konkrétní projekt s využitím znalostí práce s jednotlivými editory, využití internetu

Ročník: SEKUNDA Výstup předmětu

Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA Vyučující : Školní rok : Učivo Téma Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Zná nejpoužívanější typy operačních - Operační systém a jeho základní fce systémů, jejich základní funkce. - manager OS Využívá podobnosti ovládání - viry a antivirové programy programů pro OS a některé klávesové zkratky. Poradí si v základních případech selhání OS. Dokáže chránit svůj počítač před viry, dodržuje pravidla preventivní ochrany před viry, zná nejrozšířenější antivirové programy a umí s nimi pracovat. Rozlišuje grafiku bitmapovou a vektorovou, zpracovává informace získané z různých zdrojů v textovém editoru, upravuje vlastnosti textu, stránky, dokumentu, uplatňuje základní estetická a typografická pravidla, vytvoří a upraví tabulky s využitím součtů, průměrů a vytvoří k nim odpovídající typ grafu, vytvoří jednoduchou prezentaci v programu pro tvorbu prezentací. Je schopen zapsat jednoduchý algoritmus postupu řešení školních úloh i úloh z praktického života

-Základy práce s počítačem

- základní funkce grafického editoru -Vytváření a zpracování Informací - bitmapové a vektorové editory - tvorba a zpracování obrázku - standardní funkce textového editoru - zápis a úprava a tisk jednoduchého dokumentu - standardní funkce tabulkového kalkulátoru - vkládání dat,editace buňky - úprava tabulky - tvorba grafu - základní vzorce --vytváření multimediálních souborů algoritmizace postupu řešení úlohy či - Algoritmizace a programování problému - algoritmizace úloh z denního života a příkladů z aritmetiky a geometrie - počítačové programy a jejich různé druhy

147

Praktická činnost - Základy práce s pamětí ( uložení na disk, disketu, na CD ROM ) - Kontrola médií pomocí antivirových programů Rozšiřující téma : - historie výpočetní techniky

Praktická činnost - Práce s grafickým editorem - Práce s textovým editorem - Práce s tabulkovým kalkulátorem - Práce s editorem prezentací

Praktická činnost Konkrétní projekt s využitím znalostí práce s jednotlivými editory

Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA Ročník: TERCIE Vyučující : Výstup předmětu Učivo Téma Uvědomuje si problémy spojené s autorskými právy, zásadami etiky, výhody registrování programů, dodržuje základní pravidla při práci s informacemi.

- právní ochrana informací - legální kopie - typy programů ke stažení ( např. z Internetu ) - pirátství

Ovládá základní nastavení počítače, rozeznává jednoduché závady a poruchy počítače, umí používat komprimační program, ví co znamená pojem komprimace a dekomprimace.

základní nastavení počítače ( zvuk, grafika ..) - závady a poruchy počítače - komprimace a dekomprimace souborů

Upravuje vlastnosti textu, stránky, - textové editory, korespondence, dokumentu, umí zařadit do textu další makra, vkládání grafů, obrázků, objekty – obrázky, tabulky, grafy šablony, styly... apod.Uplatňuje základní estetická a - typografické zásady při psaní typografická pravidla, vytváří různé typy dokumentů dokumentů – formuláře, životopis, - tabulkové kalkulátory-fce, práce s přihlášky, dopisy. Zná princip více tabulkami tabulkového kalkulátoru - zadání, - princip OLE techniky, propojování úprava, výpočty, grafy, třídění, logická aplikací pravidla pro zadání podmínek. Standardní funkce.Je schopen využít tabulkového procesoru ke statistickým a matematickým výpočtům v matematice, fyzice apod.

148

Školní rok : Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky -Základní pojmy z Informatiky Praktická činnost - vyhledání informací v autorském zákoně -vyhledání a následné stažení legálních kopií z Internetu - Prohloubení práce s počítačem

Praktická činnost - provádění základních nastavení

Praktická činnost -Vytváření a zpracování Informací pomocí počítačových - práce s grafickým editorem - práce s textovým editorem aplikací - práce s tabulkovým kalkulátorem

Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA Ročník: TERCIE Vyučující : Školní rok : Výstup předmětu Učivo Téma Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Zná výhody a nevýhody - model sítě LAN Praktická činnost Počítačové sítě a Internet jednotlivých topologií sítí, umí - klient server - Internet načrtne základní strukturu školní - PEER-TO-PEER sítě. Zná strukturu rozlehlé sítě. - model sítě WAN Umí vyhledat potřebné informace - historie vzniku Internetu s užitím WWW vyhledávačů, - rozdíly mezi jednotlivými typy zřídit si mailovou schránku, rozsáhlých sítí odpovědně přistupovat - prohlížeče k nevhodným obsahům na - zásady vyhledávání hesel stránkách - nevhodné stránky a ochrana před jejich spouštěním - ochrana před viry

149

Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA Ročník: KVARTA Vyučující : Výstup předmětu Učivo Téma

Školní rok : Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Využívá znalostí z předchozího ročníku, rozšíření znalostí práce s tabulkovými -Vytváření a zpracování Praktická činnost aplikuje své vědomosti z matematiky. kalkulátory - složitější vzorce z Informací pomocí počítačových - práce v tabulkovém editoru Pracuje s prezentačními nástroji - digitální finanční matematiky a statistiky EXCEL aplikací fotoaparát, kamera, projektor. Ovládá na prezentace výsledků své činnosti s - práce s prezentačními rozšířené úrovni software pro tvorbu využitím běžných programů a nástroji, konkrétní projekty prezentací, organizaci a plánování včetně technických prostředků ( projektor, - práce s databázemi, tvorby organizačních diagramů. Rozumí počítač konkrétní projekty (týmová prostředí databázového systému, vytváří - funkce některého programu pro práce ) databáze pomocí průvodce, umí organizaci a plánování ( adresář, vyhledávat konkrétní údaje z databáze. kalendář, plánování…) - standardní prostředí databázového programu -elektronická vytváření databáze Rozeznává pojmy diskuze, chat, konference Praktická činnost -Počítačové sítě a internet konference. Zná princip elektronického - elektronický podpis - zapojení se do určené podpisu. Ovládá práci se softwarem pro - služba FTP elektronické konference, tvorbu www stránek.Zná základní tagy - struktura internetové adresy zpracovat z této konference HTML jazyka. Používá estetická a nástroje Pro tvorbu www stránek výstup ve formě prezentace typografická pravidla. Dodržuje netiketu - Vytváření vlastní www stránky ( týmová práce ) - práce s editorem pro tvorbu www stránek

150

Název vyučovacího předmětu: INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA Ročník: KVARTA Vyučující : Výstup předmětu Učivo Téma Využívá své znalosti z předchozích ročníků, z fyziky a chemie. Získává manuální zručnost při práci s malými předměty. Zná technické parametry jednotlivých částí počítače, jejich princip a vlastnosti.

přední a zadní stěna skříně počítače Hardware - podrobně - Motherboard - procesor - paměť-zpr. dat - operační paměť - pevný disk(struktura, kapacita, zápis dat, čtení dat ) - FD( konstrukce, disk.jedn.,uchování FD) zápis dat,čtení dat, Zná dopady na životní prostřední --CDROM(konstruk., klávesnice(konstr., komun.,význam při nesprávné likvidaci hardwaru, kláves) zná principy správné likvidace - myš( konstr.-druhy) nebezpečných odpadů - scanner(konstr., komunikace,soft) - monitor(konstr.,zobr. mód, velikost,LCD) - tiskárna(konstr.-druhy - modem(konstr., komun.) - faxový modem( konstr., komun.) - propojení komponent - ekologická likvidace hardwaru Ovládá základní hardwarové a softwarové vybavení počítače. Rozlišuje výhody a nevýhody různých operačních systémů.

- zobrazení informací o hardwaru a softwaru v počítači - dvojková soustava v počítači - operační systémy( MS DOS, Unix, Windows, Mac ), porovnání z hlediska uživatele

151

- Prohloubení práce s počítačem

Školní rok : Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Praktická činnost - sestavení cvičného počítače z jednotlivých komponent - pripojení periferií a jejich přizpůsobení konkrétním - údržba hardwaru

Praktická činnost - dokončení projektů

Název vyučovacího předmětu: Informační a komunikační technologie Ročník: kvinta Vyučující Výstup předmětu Učivo Žákpři práci s výpočetní technikou využívá teoretické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací využívá informační a komunikační služby v souladu se stávajícími etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru a multimediálních technologií

Téma

-funkce, grafy, filtrování záznamů, podmínky a podmíněné formátování,

tabulkový procesor

- principy, význam a používání databází, vyhledávání a filtrování záznamů

databáze

- počítačová grafika a digitální fotografie – rastry multimédia a vektory, používání digitálního fotoaparátu, základní úpravy fotografií, vektorové kresby, jejich tvorba a použití

-bezpečnostní pravidla při používání počítače a Internetu, problematika počítačových virů a červů, antivirový program, nebezpečí hrozící z internetu (SPAM, sledování, odcizení dat, odcizení identity) a použití prostředků jejich eliminace, ergonomie a hygiena práce s výpočetní technikou

152

etika

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Název vyučovacího předmětu: Informační a komunikační technologie Ročník sexta Vyučující Výstup předmětu Učivo Žákovládá a využívá dostupnou výpočetní techniku, software a hardware

-pokročilé funkce datové, textové, časové,

Téma tabulkový procesor

kontingenční tabulky

multimedia využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru a multimediálních technologií

-práce s kamerou, úprava a střih filmu, práce se zvukem - prezentace formou webových stránek s

prezentace

využitím programů pro web a s orientační znalostí jazyků HTML - používání relačních databází všech typů, vyhledávání a filtrování záznamů s využitím databáze logických operátorů

153

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Název vyučovacího předmětu: Informační a komunikační technologie Ročník: septima Vyučující Výstup předmětu Učivo Žákovládá a využívá dostupnou výpočetní techniku, software a hardware řeší efektivně problémové situace využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů

-myšlenková mapa, pojem algoritmus a

Téma algoritmizace úlohy

jeho vlastnosti, algoritmizace jednoduché úlohy bez použití počítače, možné způsoby návrhu programu (strukturované, objektové a vizuální programování) - pojem makro, záznam, pojmenování a

makra

spuštění makra -tvorba programu ve vybraném programovacím jazyku (Visual Basic)

154

programování

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

5.4 Člověk a společnost Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a společnost vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi k zapojení do demokratické společnosti. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Žáci by měli poznat dějinné, sociální, a kulturně historické souvislosti života lidí. Učitel v rámci oblasti seznamuje žáky se společenským vývojem každodenním životem, společenskými jevy a procesy. Rozvíjí občanské postoje, vědomí evropského kulturního kontextu, vychovává k prevenci proti rasismu, xenofobii a extremismu, vychovává k toleranci a k protikorupčnímu jednání. Učí se vnímat lidi, vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat, přemýšlet o nich a chránit je. Přibližuje žákům úkoly důležitých politických institucí a orgánů včetně činnosti armády. Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům (včetně situací ohrožení a mimořádných událostí) včetně kolektivní obrany. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, se světem financí. Nedílnou součástí je vytváření dovedností a postojů v oblasti mezilidských vztahů. Vzhledem k tomu, že se jedná o společenské vědy, dochází často ke střetům odlišných pohledů a názorů a je tudíž nezbytné, aby žáci dokázali prezentovat svůj názor, vhodně argumentovat, formulovat společenské problémy minulosti i současnosti, vyvozovat závěry a aplikovat je v reálném životě. Cílem je rozvíjet komunikační schopnosti žáka. Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a Výchova k občanství, nedílně se propojuje se zeměpisem, výtvarnou výchovou a českým jazykem a literaturou. Tím by mělo dojít k vytvoření strukturovaných vědomostí a propojování znalostí.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Cílem je :  rozvoj komunikace a vyjadřování vlastních myšlenek, rozpoznávání názorů a postojů, tolerance k odlišným názorům, vytváření schopností využívat jako zdroj informací verbální i neverbální texty  osobnostní rozvoj, schopnost sebereflexe, sebehodnocení a tolerance  úcta k vlastnímu i jiným národům  orientace ve společenském, politickém, hospodářském i kulturním vývoji lidstva a tím vytvářet pozitivní hodnotový systém na základě historické zkušenosti  hledání souvislostí mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnání s jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku

155

 orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního (rodinného) rozpočtu s ohledem na měnící se životní situaci  uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných, rizikových i mimořádných událostech i poznávání otázek obrany státu  získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU, NATO a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti



5.4.1 Občanská a etická výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět občanská a etická výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost (vzdělávací obor Výchova k občanství) a Člověk a svět práce, částečně zahrnuje i vzdělávací oblast Člověk a zdraví. Obsahuje všechna průřezová témata-Osobnostní a sociální výchovu, Výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchovu, Mediální výchovu, Environmentální výchovu a především Výchovu demokratického občana. Hlavním cílem je :          

pomoci žákům orientovat se ve společnosti poznat její multikulturní charakter uvědomit si postavení jednotlivce ve společnosti vést žáky k mravně odpovědnému jednání, připravit je na odpovědný život v demokratické společnosti, naučit je k odpovědnému chování v oblasti sexu připravit žáky řešit problematiku financí užitím základních znalostí z finanční gramotnosti vést žáky k sociální dovednosti, které jsou zaměřeny nejen na vlastní prospěch, ale také na prospěch ostatní lidí a celé společnosti uvědomit si správné způsoby komunikace, respekt k hodnotám a názorům druhých lidí poznat hodnotovou orientaci, morální úsudek, úvahy nad mravními zásadami a hodnotami, ctnosti, svědomí a jeho rozvoj uvědomovat si, že jsou občany České republiky, být připraveni plnit povinnosti z toho plynoucí orientovat se v krizových situacích, zachovat klid a rozvahu při jejich řešení

Občanská a etická výchova má mezioborové vztahy s dějepisem, českým jazykem, výtvarnou výchovou aj. Žáci se podílejí na vyučovacím procesu, aktivně se zapojují do výuky, připravují si referáty, projekty, soutěže, prezentují své vlastní i skupinové práce.

156

Časové a organizační vymezení Hodinová dotace předmětu je 2 hodiny týdně v primě a 1 hodina týdně v sekundě, tercii a kvartě. Součástí výuky je projektový týden zaměřený na zážitkové učení,, je orientován především na mezilidské vztahy, vytvoření pozitivního pracovního prostředí ve skupině, odbourávání bariér, rozvoj týmové spolupráce a utváření hodnotového žebříčku žáků, je kladen důraz na rozvoj praktických dovedností (lidská práva, první pomoc atd.) Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení – učitel  organizuje podíl žáků na obsahu výuky – aktuální témata, referáty  motivuje žáky k samostatnému získávání informací, sledování aktuální politické a společenské situace  vede žáky k osvojování základních pracovních dovedností a návyků

Kompetence k řešení problémů – učitel  vytváří modelové situace – scénky, dramatická výchova  organizuje diskuse o problémech – hledání nejvhodnějších a nejúčinnějších postupů řešení  rozvíjí schopností tvořivého myšlení  vede žáky k řešení standardních i náročných životních situací Kompetence komunikativní – učitel  klade velký důraz na komunikaci, osvojení pravidel mezilidské komunikace, umění prezentovat své názory a vyslechnout názory druhých,  učí žáky vystupovat na veřejnosti, dbá na srozumitelné a kultivované vyjadřování – prezentaci vlastních prací Kompetence sociální a personální – učitel  učí žáky pracovat ve skupině, osvojit si základy spolupráce, schopnost přijmout roli a plnit ji  vede k toleranci odlišných názorů  podporuje soutěživost  vede k sebepoznání, sebehodnocení, hodnocení druhých – nepřímo, formou her  rozlišuje manipulační působení médií  aplikuje postoje a způsobilosti, které rozvíjí mezilidské vztahy  analyzuje a aplikuje empatii v kolektivu  učí žáky asertivnímu jednání

157

 učí žáky objevovat vlastní jedinečnost a identitu a vytvářet si zdravé sebevědomí Kompetence občanské – učitel  přispívá k orientace ve společnosti, v základních společenských problémech  umožňuje žákům uvědomit si svou roli ve společnosti  učí je uvědomit si a přijmout odpovědnost za své chování Kompetence pracovní – učitel  organizuje zapojení do soutěží a dalších akcí (talentové soutěže, majáles)  zapojuje žáky do tvorby projektů, pomůcek na výuku

5.4.2 Základy společenských věd Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Základy společenských věd vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost a Člověk a svět práce, částečně integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obsahuje všechna průřezová témata. Hlavním cílem je:  přinést žákům základní informace z různých humanitních oborů – psychologie, sociologie, ekonomie, politologie, právo a filozofie  klást důraz na propojení s dalšími vzdělávacími obory  aby žáci na základě teoretických znalostí získali také praktické dovednosti, které usnadňují život ve společnosti (základy právního vědomí, orientace na trhu práce apod.)  aby se žáci podíleli na výuce, řešili praktické úkoly, pracovali samostatně i ve skupině, zpracovávali projekty Výuka je zpestřována přednáškami, besedami s odborníky a tematickými exkurzemi – prevence kriminality, protidrogová prevence, soudní přelíčení (Okresní soud Děčín) apod. Časové a organizační vymezení Hodinová dotace předmětu je 2 hodiny týdně v kvintě, septimě a oktávě a 1 hodina týdně v sextě. Součástí výuky je projektový týden zaměřený na rozvoj praktických dovedností, žáci se věnují aktuálním otázkám, vytváří se prostor pro zájmové zaměření jednotlivých žáků. Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení – učitel  klade důraz na samostatnost v učení – samostatnou práci

158

 motivuje žáky k vyhledávání, třídění, zpracovávaní, využívání a porovnávání informací, zadává referáty, organizuje diskuse  vede žáky ke sledování aktuální společenské a politické situace, k porovnávání zdrojů informací a vytvoření vlastního názoru Kompetence k řešení problémů – učitel  rozvíjí schopnosti tvořivého myšlení i logického uvažování  učí řešit konfliktní situace  vede žáky k řešení aktuálních společenských problémů Kompetence komunikativní - učitel  klade důraz na srozumitelné a kultivované vyjadřování v ústním i písemném projevu, na prezentaci žákovských prací  učí žáky vést dialog, naslouchat druhým, vhodně reagovat, věcně argumentovat, formulovat otázky  vede k toleranci odlišných názorů a podporuje ochotu ke kompromisům  vytváří modelové situace a vede žáky k jejich řešení  organizuje diskuze a umožňuje žákům vyzkoušet si různé role v diskuzi

Kompetence sociální a personální – učitel    

učí žáky pracovat ve skupině a vhodným způsobem prosazovat své zájmy podporuje dodržování morálních zásad a pravidel chování rozvíjí u žáků schopnost empatie a tolerance vede žáky ke kultivovanému projevování citů a vztahů k lidem, k přírodě…

Kompetence občanské – učitel    

vysvětluje principy a fungování demokracie rozvíjí u žáků základy právního vědomí vede k porozumění odlišnému způsobu života lidí jiných kultur učí žáky orientovat se ve společnosti, seznamuje je se soc.organizacemi, politikou, médii  učí je uvědomit si práva a povinnosti občana ve státě Kompetence k podnikavosti – učitel  zapojuje žáky do soutěží a projektů  využívá při výuce moderní techniku  podporuje žáky v užívání moderních informačních technologií

159

5.4.3 Společenskovědní seminář Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Seminář ze základů společenských věd vychází ze stejných vzdělávacích oborů jako předmět Základy společenských věd, tedy Člověk a společnost a Člověk a svět práce, částečně integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obsahuje všechna průřezová témata. Hlavním cílem je:  rozšířit a prohloubit znalosti žáků v oblasti společenských věd  vést žáky k praktickému využití získaných znalostí, aby se podíleli nejen na vyučovacím procesu, ale také na obsahu výuky  otevřít prostor pro zájmové zaměření jednotlivých žáků v rámci humanitních oborů  věnovat se aktuálním společenským, politickým a ekonomickým otázkám a rozšířit tak žákům historický, politický a kulturní obzor  klást důraz na komunikaci mezi učitelem a žáky a mezi žáky samotnými, rozvíjet jejich komunikační schopnosti, vést je k tomu aby diskutovali o sporných společenských otázkách a tabu, kultivovaně se vyjadřovali, dokázali jasně formulovat své názory a uměli je obhájit, věcně argumentovat a přiznat chybu  dbát aby žáci vypracovávali seminární práce a měli možnost individuálního výběru témat dle svých zájmů a potřeb v rámci humanitních věd Hodinová dotace předmětu je 2 hodiny týdně v septimě a 1 hodina týdně v oktávě. Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení – učitel  klade důraz na samostatnost v učení – samostatnou práci  motivuje žáky k vyhledávání, třídění, zpracovávaní, využívání a porovnávání informací, zadává referáty, organizuje diskuse  vede žáky ke sledování aktuální společenské a politické situace, k porovnávání zdrojů informací a vytvoření vlastního názoru  klade důraz na přípravu k testům a přijímacím zkouškám na vysokou školu Kompetence k řešení problémů – učitel    

rozvíjí schopnosti tvořivého myšlení i logického uvažování učí řešit konfliktní situace vede žáky k řešení aktuálních společenských problémů zapojuje žáky do soutěží a projektů, nechává prostor pro kreativní řešení

160

Kompetence komunikativní - učitel  klade důraz na srozumitelné a kultivované vyjadřování v ústním i písemném projevu, na prezentaci žákovských prací  učí žáky vést dialog, naslouchat druhým, vhodně reagovat, věcně argumentovat, formulovat otázky  vede k toleranci odlišných názorů a podporuje ochotu ke kompromisům  vytváří modelové situace a vede žáky k jejich řešení  organizuje diskuze a umožňuje žákům vyzkoušet si různé role v diskuzi Kompetence sociální a personální – učitel    

učí žáky pracovat ve skupině a vhodným způsobem prosazovat své zájmy podporuje dodržování morálních zásad a pravidel chování rozvíjí u žáků schopnost empatie a tolerance vede žáky ke kultivovanému projevování citů a vztahů k lidem, k přírodě…

Kompetence občanské – učitel    

vysvětluje principy a fungování demokracie rozvíjí u žáků základy právního vědomí vede k porozumění odlišnému způsobu života lidí jiných kultur učí žáky orientovat se ve společnosti, seznamuje je se soc.organizacemi, politikou, médii  učí je uvědomit si práva a povinnosti občana ve státě Kompetence k podnikavosti – učitel    

zapojuje žáky do soutěží a projektů využívá při výuce moderní techniku podporuje žáky v užívání moderních informačních technologií vede žáky k tomu, aby zvažovali své možnosti, uvědomovali si své přednosti a dokázali je využít  pomáhá žákům orientovat se na trhu práce, motivuje při přípravě na přijímací řízení a pohovory  rozvíjí podnikatelské myšlení žáků

161

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: prima Vyučující Výstup předmětu Učivo  Vysvětlí pojmy občan, občanství, národ, vlast  Zná různé metody měření času, vnímá relativnost času  Aktivně se podílí na obsahu vyučování  Aktuality, referáty

Úvod do OV- občan, občanství, národ Člověk v rytmu času  Cyklus přírody-člověk jako součást přírody, orientace v čase  Měření času (1.)

Rodinný život  Chápe význam rolí v rodině  Rodina a příbuzenské vztahy  Je schopen přijmout roli a plnit ji  Manželství  Přijímá odpovědnost za své chování  Funkce rodiny  Osvojuje si pravidla rodinného  Provoz a údržba domácnosti (2.) soužití i života  Sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti a seznámí se s potřebnými pojmy  Toleruje odlišné názory  Vyjmenuje funkce rodiny a náhradní rodinné péče  Chápe důležitou funkci rodiny v životě člověka  Rozvíjí své komunikační dovednosti, Rodina a širší sociální prostředí  Komunikace v rodině, mezi vrstevníky, ve navazuje a pěstuje přátelské vztahy společnosti dospělých Sexuální výchova  Proměny člověka v období dospívání  Vztahy mezi chlapci a děvčaty 162

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Z-Planety, rovnodennost F-jednotky času VDO Učebnice Z,: Fraus Cvičení: tvorba pomůcek –mapa slunečního cyklu Člověk a svět práce ( 1 hod)

OSV Osobnostní hry Čítanka k OV Dramatizace různých modelových situací Člověk a svět práce ( 1 hod)

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: prima Vyučující Výstup předmětu Učivo První pomoc (3.)  Poskytne první pomoc  Zástava dýchání  Předvede, jak bude reagovat ve složitých  Poskytnutí pomoci při ohrožení života situacích  Prudké krvácení  Zná systém varovných signálů a jiných způsobů  Zástava srdce varování Péče o zdraví  Zná důležitá telefonní čísla  Osobní hygiena, odívání  Aktivně tráví svůj volný čas, chápe důležitost pohybových aktivit

 Je seznámen s návykovými látkami, zná rizika jejich užívání

 Odůvodní důležitost pravidel ve škole a v životě  Podílí se na činnosti žákovského parlamentu  Diskutuje o problémech  Konflikty řeší bez použití násilí  Plánuje učení, sám se učí  Zná dětská krizová centra, dokáže komunikovat se specializovanými službami (záchranka, linka důvěry)

163

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Tv, EV, Př OČ Aktivní nácvik Beseda se zdravotníky nebo hasiči Člověk a svět práce ( 2 hod)

Režim dne  Trávení volného času Zdravá výživa, zdravý životní styl  Výživová hodnota, energetická spotřeba,  Sestavování jídelníčku (4.)  Prevence zneužívání návykových látek Život ve škole  Systém vzdělávání  Pravidla školního života  Školní řád a parlament  Metody učení (5.)  Odpočinek  Práva a povinnosti žáků  Vklad vzdělání pro život

ČJ, D VDO, OSV Diskuse na téma: Školní docházka, Pravidla Účast v soutěžích Reprezentace školy

Osobní bezpečí Chování v krizových situacích, šikana, havárie (6.) Beseda

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: prima Vyučující Výstup předmětu Učivo  Samostatně vyhledává informace, orientuje se v knihovně  Sleduje aktuální politickou situaci  Zná jména představitelů města  Prezentuje své vlastní názory a práce  Orientuje se v problematice třídění odpadů  Respektuje kulturní zvláštnosti  Je tolerantní k odlišným kulturám  Rozeznává odlišnosti života v regionech  Pozná nářečí  Rozezná a popíše státní symboly  Objasní pojem demokracie a vlastenectví  Popíše situace, kdy je třeba bránit stát  Popíše důležité pražské památky  Orientuje se v mapě  Získá vztah a dokáže ocenit kulturní historii národa  Vysvětlí důležitost historie a znalosti historie  Vyjmenuje české prezidenty a další významné osobnosti  Rozpozná hodnotu jejich činů  Chová úctu k druhému člověku  Přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva druhých  Vysvětlí pojmy: svoboda, tolerance, solidarita

164

Můj domov  Podíl občana na životě své obce  Obecní úřad  Obecní zastupitelstvo  Obecní rozpočet  Životní prostředí (7.) Má vlast  Život v regionech  Významní rodáci  ČR – demokratický stát  Státní symboly  Státní moc  Obrana státu  Státní svátky  Naši prezidenti  Významné české osobnosti-umělci, vynálezci, známé české výrobky (8.)  Hlavní město  Co nás proslavilo

Lidská práva  Práva a povinnosti  Řešení konfliktů  Důležité dokumenty

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky VDO, EV, MuV, D, ČJ, Př HV – skladatelé MeV ČJ – literární texty Návštěva MěÚ Beseda se starostou Spolupráce a beseda s kronikářem obce Návštěva knihovny Projekty Vycházka do přírody Akce:Ukliďme Zemi Exkurze Praha Tvorba referátů Práce s mapou Práce s encyklopediemi Internet (vyhledávání informací) Referáty Dokument (Praha, T.G. Masaryk)

Úvahy Řešení modelových situací

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: Sekunda Vyučující Výstup předmětu Učivo  Pracuje ve skupině  Vysvětlí důležitost spolupráce  Toleruje odlišné názory  Hodnotí sebe a druhé  Srozumitelně a kultivovaně se vyjadřuje  Dokáže řešit konflikty, přiměřeně reaguje

Život mezi lidmi  Život v rodině  Problémy těhotenství a rodičovství mladistvých  Práva a povinnosti členů rodiny  Bydlení, ekonomika domácnosti (1.)  Život ve škole a mezi vrstevníky (2.)  Komunikace a média  Konflikty v mezilidských vztazích

 Rozpoznává různé umělecké směry a slohy  Vysvětlí úlohu náboženství v lidském životě  Toleruje odlišné kultury a názory  Odůvodní rovnocennou hodnotu různých kultur  Řídí se pravidly slušného chování

 Orientuje se v problematice životního prostředí  Aktivně se podílí na ochraně životního prostředí  Zná instituce a organizace zabývající se ochranou životního prostředí  Chová se zodpovědně k životnímu prostředí  Pracuje s mapou, orientuje se v mapě

165

Člověk a kultura  Umění  Náboženství  Slohy  Pravidla slušného chování  Kulturní instituce  Kulturní tradice  Kulturní hodnoty- kulturní památky (3.) Přírodní a kulturní bohatství  Ochrana životního prostředí (4.)  Krásy naší země  CHKO  NP

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky D, ČJ, OSV, MeV Skupinové práce Dramatizace Mluvní cvičení Člověk a svět práce (2 hod)

VV, ČJ, D, OSV, MuV, VMEGS Návštěva divadla, kina, výstavy Tvorba uměleckých předmětů Bible (dětská) Odkaz minulosti Valenta, M.: OV pro 7. ročník Práce s encyklopediemi

Člověk a svět práce (1 hod) D, ČJ, Z, OSV, VDO, Př - chránění živočichové Mapa ČR Turistický průvodce Den Země Člověk a svět práce (1 hod)

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: Sekunda Vyučující Výstup předmětu Učivo  Vyjmenuje hlavní politické strany a vysvětlí jejich úlohu  Popíše, jak probíhají volby v praxi  Objasní, jak je důležitý podíl občana na životě ve státě  Správně používá pojmy demokracie, diktatura, monarchie  Kriticky hodnotí aktuální situaci  Prezentuje své názory  Rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směřuje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané  uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky a způsoby krytí deficitu  Orientuje se v národnostních menšinách v ČR  Toleruje jejich odlišnosti  Rozpoznává rasistické projevy lidí  Usměrňuje své jednání a chování  Zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti  Vysvětlí význam a funkci mezinárodních organizací  Na příkladech objasní národní i mezinárodní úlohu Armády ČR  Uvede příklady vlastnictví a objasní zásady jeho ochrany včetně ochrany duševního vlastnictví  Vysvětlí hodnotu peněz  Hospodaří zodpovědně se svými penězi, zná základy finanční gramotnosti  Orientuje se v různých způsobech hotovostního i bezhotovostního platebního styku, je schopen posoudit jejich rizika/výhody v konkrétní situaci  Přiměřeně šetří  Projevuje zodpovědný vztah ke svěřenému majetku, k majetku školy

 Pozná a uvede znaky konzumní společnosti 166

Řízení společnosti  Stát, znaky státu  Formy státu  Principy demokracie  Volby (5.)  Význam a formy voleb  Začlenění do veřejného života  Ústava ČR  Státní občanství ČR  Státní rozpočet Svět kolem nás  EU  Členské země  Národnostní menšiny  Nadnárodní organizace, OSN, Nato  Ochrana obyvatel za mimořádných událostí (6.) Majetek, vlastnictví  Druhy majetku  Formy vlastnictví  Peníze a jejich funkce, banky a jejich služby  Hospodaření s penězi (7.)  Životní úroveň  Konzumní společnost

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky D, VV, MeV, VDO, VMEGS Aktuality z domova a ze světa Volby v praxi Tvorba a příprava materiálu př.: volební urna (5.) Plakáty Volební programy Letáky Člověk a svět práce (1 hod) D, Z, ČJ, Informatika, VDO, VMEGS, MuV, MeV Projekty EU Atlasy Z, D Internet Tisk Televize a rozhlas Člověk a svět práce (1 hod) D, ČJ, VDO Tvorba rodinného rozpočtu Moliére,: Lakomec Tisk (gamblerství) Internet Žebříček hodnot a diskuze Člověk a svět práce (1 hod)

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: Sekunda Vyučující Výstup předmětu Učivo  Rozpozná porušování lidských práv  Rozpozná šikanu, diskriminaci  Stručně uvede obsah dokumentů př.: Všeobecná deklarace lidských práv  Vysvětlí termíny: Rovnost Nerovnost  Popíše, kam se může obrátit o pomoc (telefonní čísla, linka bezpečí)  Není lhostejný k projevům nesnášenlivosti  Vystupuje na veřejnosti a obhajuje své postoje  Rozliší protiprávní jednání  Bojuje proti předsudkům

167

Lidská práva  Dokumenty (8.)  Svoboda  Morálka  Diskriminace

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky D, OSV, MuV, MeV, VDO, VMEGS Dramatizace Práce s dokumenty (8.) Tisk Beseda s představitelem menšiny Zapojení žáků jiných kultur Úmluva o právech dítěte Práce s denním tiskem Diskuze Člověk a svět práce (1 hod)

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: tercie Vyučující Výstup předmětu Učivo  Rozvíjí své osobní přednosti  Překonává nedostatky  Rozpoznává charakterové vlastnosti u sebe i u druhých  Toleruje odlišné názory a zájmy  Objektivně hodnotí svoji práci  Využívá vlastní schopnosti v týmové práci  Přemýšlí o své budoucnosti a chápe odlišné etapy vývoje člověka (puberta, dospělost, stáří)  Dokáže kriticky ohodnotit své nadání a schopnosti  Rozumí procesu vnímání  Rozpozná smyslové klamy  Snaží se vcítit do druhých  Najde správný způsob řešení problémů  Je kreativní při řešení problémů  Užívá různých myšlenkových postupů (dedukce, syntéza, srovnávání)  Procvičuje pozornost a paměť  Osvojuje si metody učení  Umí si naplánovat učivo – samostudium  Dodržuje pravidla hry a chápe jejich nutnost  Rozlišuje fyzickou a duševní práci  Zná své vlastní pocity a dává je najevo  Ovládá své afekty a nálady

168

Osobnost  Rozdíly mezi lidmi  Vývojové etapy člověka-puberta, adolescence  Sebepojetí  Sebepoznání  Sexuální identita  Představy o budoucnosti, o povolání (1.)  Temperament a charakter  Zájmy, hodnoty  Vlohy, schopnosti, dovednosti a nadání (2.) Psychické procesy a stavy  Smyslové vnímání  Představivost  Myšlení  Paměť  Pozornost  Hra, učení, práce (3.)  City

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ČJ – charakteristika, OSV, EV Různé osobnostní hry Spolupráce ve skupině (příznivá atmosféra ve třídě) Slohová práce (charakteristika) Člověk a svět práce ( 2 hod)

ČJ (líčení), HV (nálada v hudbě) VV (impresionismus), OSV, EV Hry na paměť a pozornost Scénky Různá cvičení na verbální komunikaci Osobnostní hry Kimovy hry Člověk a svět práce ( 1 hod)

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: tercie Vyučující Výstup předmětu Učivo Člověk v sociálních vztazích  Přiměřeně se prosazuje ve společnosti  Asertivita  Jasně formuluje své názory a požadavky  Náročné životní situace- stres, metody  Dokáže říct „ne“ a chápe, jak je důležité říci „ne“ jak se vyrovnat se stresem (4.)  Přiměřeně reaguje na pochvalu i výtku  Zdravý životní styl  Dokáže pochválit i pokárat  Relaxace  Obstojí v těžkých situacích  Ví, jak bojovat se stresem  Řeší problémy a konflikty  Pečuje o své psychické i tělesné zdraví  Ví, jak relaxovat  Chápe důležitost tělesné aktivity a aktivního odpočinku  Věnuje se svým zájmům a zálibám Hospodaření  Dělba práce (5.)  Výrobní a nevýrobní odvětví  Trh – nabídka, poptávka, cena  Trh práce (6.)

 Orientuje se na trhu práce  Chápe dělbu práce  Pracuje efektivně a svědomitě  Rozlišuje výrobní a nevýrobní činnosti  Zná cenu peněz  Umí šetřit, hospodaří s vlastními penězi  Nakupuje a orientuje se v nabídce  Kriticky přistupuje k reklamě

169

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky OSV, EV, MeV, Mimoškolní zájmové kroužky Prezentace svých zájmů a kroužků Dramatizace Přednáška (protidrogová prevence) Osobnostní hry Člověk a svět práce ( 1 hod)

D – vývoj peněz, dělba práce Z – měna různých států, výrobky, továrny, atd. OSV, EV, MuV, VMEGS Návštěva ÚP Česká Lípa Projekt na téma: Různá povolání (6.) Reklama – scénky, (prodat neprodejné) Scénky: orientace na trhu, nakupování, chování v obchodě Člověk a svět práce ( 2 hod)

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: tercie Vyučující Výstup předmětu Učivo  Rozlišuje protiprávní jednání, přestupek a trestný čin  Uvede příklady korupčního jednání  Uplatňuje svá práva a respektuje práva druhých  Chápe důležitost rozdělení státní moci  Zná pravomoci parlamentní vlády a soudů  Zná politické strany  Rozliší pravici a levici  Ví, jak vznikají zákony  Zná významné politické osobnosti (prezident, premiér, ministři)  Zná orgány EU a jejich sídla  Zná evropské finanční instituce  Ví, do kterého euroregionu patříme

170

Právní minimum  Normy právní a morální  Právní řád, odvětví práva  Dodržování noremve škole, na pracovišti (7.)  Ústava ČR  Státní moc: Zákonodárná Výkonná Soudní  Základní práva a svobody  Politické strany  EU

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Z – EU, země Evropy D – státní zřízení v dějinách HV – hymny VV – vlajky VDO, VMEGS, MuV, Mev Projekty – Země EU Sledování aktuální politické situace doma i v Evropě Vyhledávání informací o evropských institucích (8.) Scénky: soudní proces, volby – zkusit, jak probíhají, hlasování Vhodné hry, cvičení, modelové situace Mediální sdělení různého typu (tisk, televize, rozhlas,…) Referáty: EU Člověk a svět práce ( 2 hod)

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: kvarta Vyučující Výstup předmětu Učivo  Orientuje se na úřadech  Obstojí ve styku s úředníky  Zná doklady totožnosti  Zvládne vyplnit žádost o vydání OP  Ví, jak reagovat v případě ztráty, kam se obrátit o pomoc  Zná práva a povinnosti občana ČR i EU - Je schopen uvést povinnosti občana při obraně státu v konkrétní situaci  Zná obsah právního řádu Zná svá práva a povinnosti včetně práv spotřebitele  Zná základní lidská práva  Rozumí pojmu vlastnictví a povinnosti vlastníka  Ví, jak lze získat majetek a ochránit ho  Chápe důležitost autorských práv  Chápe důležitost smlouvy, práva a povinnosti, které z ní vyplývají  Diskutuje o příčinách, důsledcích a řešení korupčního jednání v konkrétních situacích  Rozliší protiprávní jednání, přestupek a trestný čin a uvádí příklady  Dodržuje právní zákony, které se na něj vztahují  Ví, jak probíhá soudní řízení: soudce, advokát, žalobce, atd.  Zná trestní odpovědnost mladistvých a nezletilých  Zná hranice trestní odpovědnosti  Rozpozná šikanu a týrání  Ví, kam se obrátit o pomoc 171

Občan  Obecní úřad  Odbory  Jednání na úřadech  Občanství ČR  Doklady totožnosti  Občan EU

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky D, Z, VDO, VMEGS, MuV, MeV Vytvořit informační leták o právech v EU (1.) Návštěva městského úřadu Beseda se starostou (zástupcem OÚ) Vyplňování formulářů Člověk a svět práce ( 1 hod)

Občan a právo  Právní řád  Občanské právní vztahy  Vlastnictví a majetek (2.)  Smlouvy

D, Z, VDO, VMEGS, MeV Sepsání smlouvy Orientace a práce s ústavou ČR Internet Základní listina práv a svobod Diskuse a její principy Člověk a svět práce ( 1 hod)

Právní ochrana  Sankce  Soudní řízení  Trestní právo  Děti a paragrafy

VDO, OSV Dramatizace – jak probíhá soud, soudní řízení Vyhledávání příkladů z médií (3.) Beseda na téma Paragrafy Soutěž „Paragrafy“ Brožura Malá policejní akademie – př.: pohlavní zneužití, znásilnění, sprejerství, drogy, atd.

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: kvarta Vyučující Výstup předmětu Učivo  Zvažuje své předpoklady pro budoucí studium  Zná své přednosti a schopnosti a dokáže je uplatnit ve svém životě  Sám vyplní přihlášku na SŠ  Ví, kde hledat a získat brigádu  Zvládne telefonický rozhovor  Sjedná si osobní schůzku  Napíše svůj vlastní životopis  Zná základní pojmy: Zákoník práce – výpověď (druhy)  Zná podmínky pro zaměstnávání mladistvých

Výběr povolání  Volba povolání (4.)  Brigády  Zaměstnání

 Zná podmínky pro uzavření sňatku

Rodina a zákony  Rodina  Rodiče a děti

 Toleruje alternativy rodinného soužití  Uznává rovnost mezi mužem a ženou v právech a povinnostech  Zná svá práva a povinnosti v rodině  Vyjmenuje funkce rodiny  Váží si rodiny, citového zázemí  Uvědomuje si, že je její součástí  Řeší konflikty v rodině rozumnou cestou  Linka bezpečí a důvěry  Fond ohrožených dětí  Nadace „Naše dítě“  Zná pojmy: Statky, služby, monopol  Rozumí fungování trhu, nabídka, poptávka, utváření ceny  Rozlišuje příjmy a výdaje státního rozpočtu  uvádí příklady  Vysvětlí, jakou funkci plní banky a co občanům nabízejí  Zná peněžní ústavy  Dokáže vyplnit složenku či bezhotovostní příkaz k úhradě 172

Hospodaření  Národní hospodářství  Státní rozpočet  Peněžní ústavy  Podnikání (6.)  Sociální politika státu

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ČJ – životopis, ústní pracovní pohovor OSV, MeV Spolupráce s úřadem práce Instruktážní filmy Referát Internet – hledání pracovních příležitostí Člověk a svět práce ( 1 hod) Z – svatba v jiných zemích D – historie sňatků ČJ – úvaha OSV, MeV Projekt – příprava svatebního obřadu – včetně pozvánky, svatební tabule, atd. (5.) Referáty: Svatební obřady Svatební rituály a zvyky Scénky z běžného rodinného života Člověk a svět práce ( 1 hod)

Z, D, VDO, EV Různé tiskopisy a složenky, příklady smluv Internet – sociální politika státu ( výše příspěvků, mateřská dovolená, životní minimum, min. mzda) Různé tiskopisy (bankovní, poštovní poukázky, bezhotovostní platba)(7.) Člověk a svět práce ( 2 hod)

Název vyučovacího předmětu: občanská a etická výchova Ročník: kvarta Vyučující Výstup předmětu Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

 Zná podmínky pro podnikání  Živnostenský list  Zná druhy živností  Odhaduje své schopnosti pro podnikání  Vidí souvislosti lokálních a globálních problémů  Uvádí příklady způsobů řešení  Vytváří si svůj osobní názor  Rozumí pojmu „globalizace“  Porovná její klady a zápory  Objevuje příčiny problémů  Sám se účastní akcí na ochranu životního prostředí  Uvědomuje si svoji roli  Zná nadnárodní organizace (OSN, Unicef, Greenpeace)

173

Globální problémy  Problémy současného světa  Životní prostředí (8.)

D – průmysl. revoluce Z – oblasti světa Př – živ. prostředí VV – plakáty, ochrana živ. prostředí EV, MuV, VMEGS, MeV Projekt „Den Země“ „Ukliďme svět“(brigády – úklid odpadků) Internet Novinové výstřižky Projekt: Uspořádání sbírky oblečení, hraček, knih Adopce na dálku

Název vyučovacího předmětu: základy společenských věd Vyučující: Téma

Ročník: kvinta Výstup předmětu

Učivo

Orientovat se ve společenských vědách, charakterizovat jednotlivé vědy a znát jejich předmět zkoumání

Společenské vědy-filozofie, ekonomie, Psychologie jako věda sociologie, politologie, historie, antropologie, psychologie

Rozlišovat teoretické a praktické disciplíny

Vývoj psychologie

Znát a umět použít metody psychologie

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Připravit a realizovat psych.výzkum, Seznámit se s významnými osobnostmi psychologie

Psychologické směry-vznik, strukturalismus, behaviorismus, hlubinná psychologie, kognitivní psychologie Psychologické disciplíny-teoretické, aplikované Metody psychologie-pozorování, experiment, rozhovor, testy, dotazníky Obecná psychologie

Zvládnout základní psychologické pojmy, chápat obecné principy fungování lidské psychiky

Skladba lidské psychiky

Spolupráce s biologií-centrální nervová

Psychické procesy, stavy a vlastnosti

soustava, reflexy, reflexní oblouk

Čití, vnímání-smyslové klamy Myšlení, vztah myšlení a řeči Paměť Emoce a vůle

174

Ročník: Kvinta Výstup předmětu

Učivo

Název vyučovacího předmětu: základy společenských věd Vyučující: Téma

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Psychické stavy.pozornost Psychologie činnosti-hra, učení, práce Uvědomit si odlišnosti mezi lidmi, co je způsobuje Objevit své psychické vlastnosti pomocí psychologických testů

Pojem osobnost

Psychologie osobnosti

Osobnostní výchova

Psychické vlastnosti-rysy osobnosti, temperament, charakter, inteligence Sebepoznání

Zvládat náročné životní situace, ovládnout základy asertivity

Vztahy a postoje Náročné životní situace, frustrace, stres Duševní poruchy Vývojová psychologie

charakterizovat

Etapy vývoje člověka, vývoj lidské psychiky

175

Spolupráce s biologií-vývoj člověka

Ročník: Sexta Výstup předmětu Charakterizovat sociologii jako vědu, zvládnou základní pojmy, znát významné osobnosti české a světové sociologie

Učivo

Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd Vyučující: Téma

Vznik a vývoj sociologie, její vztah k ostatním vědám

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Sociologie jako věda

Vztah sociologie a psychologie Seznámení se sociologickou literaturou

Vývoj společnosti, vztah společnosti a přírody

Environmentální výchova Spolupráce s biologií a chemií

Světová a česká sociologie Problémy sociologie Sociologické disciplíny

Charakterizovat proměny společnosti, Historický pohled na společnost, uvědomit si vliv člověka a společnosti archaická, tradiční, moderní a na přírodu, zamyslet se nad globálními postmoderní společnost problémy lidstva Lidská činnost, vytváření druhé přírody Globální problémy Seznámit se se základními problémy sociologie a s odlišnými přístupy k jejich řešení

Problém přežití v prostředí Problém legitimace soc.nerovnosti Problém orientace ve světě Problém socializace a soc.kontroly

176

Základní problémy společnosti

Ročník: Sexta Výstup předmětu

Učivo

Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd Vyučující: Téma

Charakterizovat průběh socializace, uvědomit si vliv společnosti na vývoj člověka

Socializace

Umět rozlišit jednotlivé společenské skupiny, vysvětlit jejich roli v socializaci člověka, Umět vyjádřit, jak nás ovlivňuje členství v soc.skupinách

Sociální skupiny, jejich charakteristika Sociální skupiny a dělení

Ovládat základní pojmy, popsat strukturu společnosti, vysvětlit problém soc.nerovnosti a znát jednotlivé přístupy k problému

Stratifikace společnosti

Socializace

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Spolupráce s psychologií Osobnostní a sociální výchova

Sociální učení

Rodina jako základní socializační prostředí Diferenciace společnosti

Mediální výchova-práce s denním tiskem, internetem Spolupráce se zeměpisem-spol.struktury konkrétních států

Organizace společnosti

Mediální výchova

Soc.normy a deviace

Osobnostní a sociální výchova Spolupráce s psychologiípsychopatologie

Problém sociální nerovnosti a různé způsoby jeho řešení Sociální mobilita Sociální status

Umět charakterizovat instituce , vysvětli jejich význam pro fungování společnosti

Soc.instituce a organizace

Rozlišit normy, uvést možné příčiny jejich porušování

Soc.normy

Byrokracie

Sociálně patologické jevyvandalismus, kriminalita, sebevražda, toxikománie, rasismus

177

Ročník: Sexta Výstup předmětu Charakterizovat znaky kultury Rozlišit výhody a nevýhody masové kultury Uvědomit si odlišnosti různých kultur

Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd Vyučující: Učivo Téma Pojem kultura Materiální a duchovní kultura Normativní kultura Masová kultura, masmédia Komunikace

178

Kultura

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Mediální výchova Multikulturní výchova Diskuse, zásady mezilidské komunikace

Ročník: Septima Výstup předmětu Rozlišit jednotlivé typy států, umět objasnit pojmy politika a demokracie, vysvětlit jednotlivé ideologie a jejich vliv na společnost

Vysvětlit smysl voleb, orientovat se v politickém životě ČR, vnímat důležitost podílu občana na politické moci, orientovat se v politickém spektru, nebát se vyjádřit svůj názor, umět vhodně argumentovat

Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd Vyučující: Učivo Téma Politologie jako věda, její předmět a disciplíny

Základy teorie státu Politologie

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Spolupráce s dějepisem-proměny státních zřízení

Politika Stát, jeho vznik a formy Politické ideologie Občan a stát

Spolupráce se zeměpisem-státní zřízení v jednotlivých zemích Výchova demokratického občana Mediální výchova-práce s médii, diskuse

Demokracie, ústava, Ústava ČR Politické strany a hnutí, pluralita Volby a volební systémy Předmět ekonomie, Základy ekonomie a mikroekonomie, makroekonomie, ekonomiky typy ekonomik-zvyková plánovaná Porovnat výhody a nevýhody ekonomických tržní systémů, vysvětlit fungování trhu, uvědomit si vliv ekonomiky na společnost, vztahy Trh, jeho fungování,subjekty trhu ekonomie a politiky,sledovat ekonomiku ČR Peníze v tržní ekonomice,právní subjekty v tržní ekonomice, úloha státu v tržní ekonomice,státní rozpočet, daně Magický čtyřúhelníknezaměstnanost, inflace, HDP, vztahy ekonomiky zahraničí

179

Spolupráce se zeměpisem-hospodářství konkrétních států

Multikulturní výchova Mediální výchova

Ročník septima Výstup předmětu Orientovat se v právním řádu, znát prameny práva, seznámit se s jednotlivými zákoníky, vyjmenovat soustavu soudů v ČR, vysvětlit průběh soudního líčení Dodržovat právní předpisy, uvědomovat si rizika jejich porušování, rozpoznat protiprávní jednání, uplatňovat svá práva, respektovat práva ostatních

Název vyučovacího předmětu Základy společenských věd Vyučující: Učivo Téma Právo a jeho vývoj Právní řád Normy a sankce Právní předpisy Právní vztahy-právnické a fyzické osoby Právní skutečnosti-objektivní a subjektivní Veřejné právo Ústavní právo-Ústava ČR Správní právo Trestní právo-trestní odpovědnost, polehčující okolnosti, trestné činy Přestupkové právo Soukromé právo Občanské právo-majetkové vztahy, reklamace Rodinné právo Obchodní a pracovní právo

180

Základy teorie práva

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Spolupráce s dějepisem-soudy v historii Výchova demokratického občana Multikulturní výchova-práva národ. Menšin Exkurze-Okresní soud Děčín

Ročník: Oktáva Výstup předmětu Vyjádřit, co zkoumá filozofie, chápat její význam pro ostatní vědy

Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd Vyučující: Učivo Téma Předmět filozofie, vztah k vědám,

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Filozofie jako věda

Diskuse

Filozofické disciplíny

Východní filozofie

Multikulturní výchova

Filozofie staré Číny-taoismus Filozofie staré Indie- budhismus, jóga

Řecká filozofie

Spolupráce s přírodními vědamivztah filozofie a matematiky Spolupráce s dějepisem-antické Řecko Osobnostní výchova Spolupráce s českým jazykem a literaturou-práce s texty

Filozofie středověku

Multikulturní výchova-náboženská tolerance Spolupráce s dějepisem-církev v dějinách

k náboženství, umění

Hlavní filozofické problémy Vysvětlit základní myšlenky jednotlivých filozofií a chápat vliv východních kultur na evropskou Charakterizovat jednotlivé školy a filozofy, vyjádřit vlastní myšlenky a názory na probíraní fil.otázky, doložit vliv filozofie na praktický život člověka Porozumět filozofickým textům

Předsokratovská filozofie-přírodní filozofie, hledání pralátky, Mílétská škola, Pythágorás, Hérakleitos Sofisté-Sokrates, Aristoteles, Platón

Helénská filozofie-Epikureismis, Vysvětlit vliv křesťanství na filozofii, skepticismus, stoicismus respektovat rozdílnost názorů filozofických i náboženských Vzestup křesťanství Křesťanská filozofie-patristikaAugustin, scholastika-Tomáš Akvinský Arabská a židovská filozofie

181

Ročník: oktáva Výstup předmětu

Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd Vyučující: Učivo Téma

Rozlišit renesanční myšlení od středověkého, Renesance a reformace Uvědomit si a prokázat vztah filozofie a politologie Přírodní vědy, vynálezy

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Renesanční filozofie

Spolupráce s dějepisem-vznik státu Spolupráce s přírodními vědami-metody

Filozofie osvícenství

Spolupráce s dějepisem-VFR

Filozofie 19.století

Spolupráce s literaturou-konec století, s dějepisem – politická filozofie, , sociologií

Politická filozofie-stát a právo Vysvětlit rozdíl mezi fil.myšlením Anglie a Francie, vysvětlit potřebu nové fil.metody Vysvětlit hlavní myšlenky Kantovy filozofie, jeho kategorický imperativ, etiku a vliv na další generaci filozofů

Osvícenství v Anglii- empirismus Locke, Berkeley, Hume Osvícenství ve Francii – Montesquieu, Voltaire,Rousseau Německá klasická filozofie – I.Kant

Vysvětlit myšlenky jednotlivých filozofů, Charakterizovat dialektickou metodu Hegela, porovnat jeho filozofii dějin s předchozími teoriemi Doložit vliv fil.teorií na společnost, na historický vývoj,

Německá poklasická filozofie- Fichte, Schelling, Hegel 2linie poklasického myšlení-scientismus a iracionalismus Pozitivismus-A.Comte, H. Spencer, Materialismus-K Marx Schopenhauer, Nietzsche

182

Ročník: Oktáva Výstup předmětu Uvědomit si význam filozofie v moderní době, charakterizovat změny ve fil.myšlení

Název vyučovacího předmětu: Základy společenských věd Vyučující: Učivo Téma Pragmatismus Fenomenologie Filozofie života Filozofie existence- Heidegger, Camus, Sartre

183

Filozofie 20.století

Školní rok : Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Spolupráce s literaturouexistencionalismus v literatuře

Název vyučovacího předmětu: Společenskovědní seminář Ročník: Oktáva Vyučující: Výstup předmětu Učivo Umět charakterizovat základní problémy, navrhnout řešení

Světové konflikty

Téma Sociologie

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Globalizace Umět charakterizovat dané problémy, odhadnout příčiny vzniku, umět navrhnout řešení, znát práva menšin

Diskuze, modelové příběhy, multikulturní výchova

Sociologie pohlaví – gender Xenofobie, rasismus

Umět vysvětlit pojem světové náboženství, umět jednotlivá náboženství charakterizovat, vystihnout společné znaky

Světová náboženství Hinduismus Buddhismus Judaismus Islám Šamanismus

Orientovat se v textu, umět vystihnout jeho podstatu a vyhledat odpovědi na otázky

Ekonomické a politické teorie a jejich vztah k filozofickým školám

Filozofie

Práce s texty, diskuze – spolupráce s dějepisem, literaturou

Politologie

Spolupráce se zeměpisem a cizími jazyky (anglický, německý, ruský)

Studium textů, práce s texty Orientovat se v mezinárodních politických otázkách, seznámit se s fungováním diplomacie, znát politické představitele světových mocností

Zahraniční politika

Seznámit se s ekonomickými školami a jejich představiteli, uvědomit si souvislosti mezi ekonomickými a politickými ideologiemi

Historický vývoj ekonomie

Ekonomie

Spolupráce se zeměpisem, dějepisem

Klasické i moderní ekonomické školy a přístupy Právo v praxi

Právo

Využití mediálního programu Právo pro každého

Aplikace již získaných znalostí z oblasti práva na modelové situace 184

Mezinárodní vztahy a diplomacie

Název vyučovacího předmětu: Společenskovědní seminář Ročník: Oktáva Vyučující: Výstup předmětu Učivo

Téma

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Diskuse, dramika (soudní proces)

Uvědomit si důležitost nezávislosti soudů Seznámit se s pojmy, justiční omyl, justiční vražda

Politické procesy v 50.letech 20. století

Zvládnutí pohovoru Tvorba životopisu Získat praktické znalosti- pracovní smlouva, výpověď….

Pracovní právo

Umět si vyhledat pracovní příležitosti a uplatnit své schopnosti

Předpoklady pro jednotlivá povolání

Spolupráce s dějepisem

Orientace na trhu Osobnostní a sociální výchova práce

Vyhledávání pracovních míst Úřady práce Umět aplikovat poznatky teoretické psychologie do jiných oborů

185

Sociální psychologie Pedagogická psychologie Psychologie reklamy Soudní psychologie

Psychologie

Obsahová analýza reklam, studie manipulace Průřezové téma – mediální výchova

5.4.4 Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Dějepis vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost, vzdělávací obor Dějepis RVP ZV a RVP G . Zároveň však byla vzata v úvahu skutečnost, že v gymnáziích učitelé pracují s vybranými žáky, a proto mohou postupovat ve výuce rychleji a učivo více prohlubovat. Výuka dějepisu na gymnáziu se uskutečňuje ve dvou cyklech, na vyšším stupni rozšiřuje a rozvíjí poznatky stupně nižšího. Výuka dějepisu zachovává chronologickou posloupnost a je nutno vždy za všech okolností počítat se základními faktografickými poznatky. Jejich osvojováním by měli žáci dospět k vytvoření časoprostorových souvislostí, vědomostního aparátu a tím dospět k pochopení základních momentů dějinného vývoje. Součástí výuky je zaměření na rozvoj abstraktního, analytického a logického myšlení. Přesná formulace problému, schopnost vyjádření vlastního názoru , možnost jeho obhajoby je též nedílnou součástí výuky dějepisu. Cílem je , aby žáci získali kladný vztah k historii jako oboru, k minulosti vlastního národa a živě se zajímali o aktuální i historický vývoj. Hlavním cílem je :  přispět k výchově kultivovaného, odpovědného občana, který získává zdroj poučení v minulosti, v dominantních komponentech historického vývoje  z historického vývoje si uvědomit důležitost zapojení České republiky do nadnárodních společenství  seznámit se s výsledky lidstva v boji za svobodu a lidská práva  znát národní dějiny ve vztazích a souvislostech s dějinami ostatních národů  znát regionální dějiny  samostatně získávat poznatky z různých zdrojů, hodnotit je, aplikovat a začleňovat do stávajícího poznatkového systému  mít úctu ke kulturnímu dědictví vlastního národa, smysl pro toleranci ve vztahu k odlišným civilizačním soustavám  vést k vlastenectví, modernímu občanství, k hledání lidské důstojnosti  seznámit žáky s faktografií  naučit žáky orientaci v čase a prostoru, poukázat na základní problematiku,  vést žáky k zaujímání vlastního stanoviska na základě poznání, ke schopnosti rozumové argumentace, či vedení konstruktivního dialogu  přesně osvojovat fakta  vytvářet souvislosti prostorové a časové  rozvíjet abstraktní představy  propojovat kontext obecných dějin s historií vlastního národa a jeho kulturnímu dědictví  utvářet hodnotový postoj a orientaci  rozvíjet práci s knihou, historickým atlasem a mapou

186

   

umět zpracovávat fakta získaná studiem pramenů hmotných i písemných využívat práci s pamětníky dobových událostí utvářet obsah pojmu evropanství utvářet postoj k menšinám a jiným etnikům

Časové a organizační vymezení Předmět dějepis je koncipován jako dvouhodinový od primy do kvarty. Hlavním rysem je chronologická posloupnost, v primě pravěk a starověk, v sekundě středověk, v tercii novověk a v kvartě dějin doby nejnovější. Na vyšším stupni na základě zkušeností došlo k rozvržení učiva do 4 ročníků: Dvě vyučovací hodiny jsou v kvintě, sextě a oktávě, v septimě se vyučuje jedna hodina dějepisu. Ve třídě oktáva jsou zařazeny dvě hodiny historického semináře. Preferovanou formou výuky je samostatná práce žáků pod vedením učitele, skupinová, nebo jednotlivců. Do výuky jsou zařazena průřezová témata: Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských souvislostech, Multikulturní výchova ale i osobnostní výchova. Výuka je doplněna exkurzemi / Pražský Hrad, Zámek v Benešově n. Ploučnicí, místní památky…/. Nedílnou součástí je projektové vyučování, které vede především k poznání regionálních dějin a místních zajímavostí, organizované ve dvou projektových týdnech, na podzim a na jaře: Historie vánočních zvyků, Historie regionu, Život v našem městě v různých staletích, Práce s pamětníky/ řazeno od primy po kvartu/. Dále se žáci účastní historických soutěží, exkurzí a návštěv, čtou historické časopisy a pracují s prameny…… Výchovně vzdělávací strategie: Vycházejí ze strategií popsaných na úrovni školy, respektují zvláštnosti žáků a jejich individuální schopnosti Kompetence k učení - učitel:  zadává referáty, k nimž žáci sbírají, třídí a hodnotí získaný materiál, pracují s prameny, pamětníky, pomáhají si internetem, encyklopediemi, odbornými časopisy. Získané poznatky propojují se získanými poznatky v hodinách, a tak si vytvářejí časové a prostorové představy a souvislosti  na historické exkurzi umožňuje praktické ověření  v jednotlivých projektech pomáhá řešit konkrétní historické problémy  rozvíjí rozumové schopnosti žáků  učí žáky třídit informace  trvá na přesnosti  rozšiřuje znalosti Kompetence komunikativní - učitel:  pomáhá rozvíjet samostatný ústní projev prezentací jejich prací

187

   

učí vyjadřovat vlastní názor používá správné argumenty rozvíjí týmovou spolupráci vyžaduje prezentaci práce

Kompetence sociální a občanské - učitel  vede žáky k tomu, aby se prostřednictvím historických témat seznamovali s růzností kultur  trvá na zodpovědnosti  vede žáky k objektivnímu ocenění práce druhých a tolerování ostatních Kompetence k řešení problémů - učitel  vede k pochopení souvislostí  oceňuje vlastní názor žáka  vede ve třídě řízené rozhovory Kompetence pracovní a k podnikavosti - učitel    

vede k práci s prameny, pamětníky… učí zpracovávat informace učí informace třídit podle důležitosti na základě analýzy nabízí žákům dostatek možností v řízené diskusi naslouchat promluvám druhých a vhodně na ně reagovat.  vybízí žáky, aby kladli věcné otázky.  vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků k danému tématu.  směřuje žáky k výstižnému a logickému vyjadřování například při referátech, aktualitách apod.

5.4.5 Historický seminář Je zařazen jako volitelný předmět v septimě a je uzpůsoben k tomu ,že vyučující pracuje se skupinou žáků , proto je možno pracovat individuálně. U těchto žáků je předpokládaná maturita z dějepisu a hlubší zájem o obor, případně pokračování ve studiu humanitních oborů. Časové a organizační rozvržení: Předmět je zařazen do septimy jako jednohodinový. Pro větší efektivitu bývá vyučován jednou za 14 dní , tím je dána možnost prezentací, exkurzí… Výchovně vzdělávací strategie vychází ze strategií popsaných v úvodu do předmětu dějepis. V daném semináři je kladen důraz na práci s prameny, vlastní historické bádání, účast v projektech , týmovou práci , ale především na regionální dějiny, osobnosti daného regionu. Tím jsou posilována průřezová témata a mezipředmětové vztahy, především se zeměpisem, geografií, literaturou, výtvarnou výchovou. Je možno využít mediální výchovy a prezentace vlastních prací na základě získaných dovedností.

188

Kompetence k učení - učitel:    

rozšiřuje znalosti trvá na přesnosti učí získávat fakta, zpracovávat je a třídit rozvíjí rozumové schopnosti žáků

Kompetence k řešení problému  učitel  vede k vyjadřování vlastního názoru  vede k řešení problému Kompetence komunikativní  učitel  rozvíjí argumentaci žáků  učí žáky obhajovat vlastní názor  rozvíjí týmovou spolupráci Kompetence sociální a občanské  učitel  trvá na zodpovědnosti a přesnosti žáků  vede žáky k ocenění práce druhých  učí žáky uvědomovat si svá práva a povinnosti Kompetence k podnikavosti  učitel  rozvíjí žákův odborný potenciál  vede žáka k uplatnění tvořivosti a iniciativy

189

Ročník: Prima Výstup předmětu

Učivo

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující: Téma

charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost

- popíše výrobu kamenných nástrojů - najde rozdíly a shody mezi pravěkým a dnešním člověkem - uvede důkazy o životě lidí starší doby kamenné na našem území - vysvětlí, jak přechod k zemědělství změnil život lidí - popíše s pomocí mapy šíření zemědělství do Evropy - popíše vlastními slovy život zemědělců - uvede výhody využití tažné síly dobytka - zdůvodní rozvoj řemesel - popíše způsoby zpracování mědi - zdůvodní, proč byl bronz vhodnější k výrobě nástrojů než kámen a měď - popíše výrobu bronzových nástrojů - uvede příklady nálezů bronzových předmětů - zdůvodní výhody železných nástrojů oproti bronzovým a kamenným uvede příklady - vyjmenuje příklady archeologických kultur archeologických kultur - diskutuje s využitím obrázků o životě lidí v pozdní době na našem území kamenné - popíše život Keltů na našem území rozpozná souvislosti - objasní, jak Nil ovlivňoval život Egypťanů mezi přírodními - posoudí, proč řeku Nil Egypťané uctívali podmínkami a vznikem - vyjmenuje možnosti využití papyru prvních velkých - popíše přeměnu krajiny v Mezopotámii v úrodnou oblast zemědělských - objasni, jak poloha Foinikie napomohla rozvoji této země civilizací - zdůvodní, proč Číňané tajili výrobu hedvábí - vysvětlí, jak ovlivňovaly přírodní podmínky oblasti život kočovníků

190

Školní rok : Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

rod Homo, pravěký Multikulturní vv člověk, kamenné nástroje, sošky, obydlí, obživa počátky Fyzika, biologie, ekologická v. zemědělství, řemesla, tkalcovství, zpracování mědi, výroba bronzu, oradlo, výroba železa

archeologické kultury, Keltové, Bójové

Multikulturní v.

Egypt, papyrus, Nil, Zeměpis, výtvarná v. zavlažovací kanály, kočovníci

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

Ročník: Prima

Školní rok :

Výstup předmětu

Učivo

Téma

uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

- objasní důležitost historického poznání - uvede dějepisné poznatky z místa svého bydliště

historie, dějepis

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

uvede příklady zdrojů informací o - popíše čím se zabývá archeolog a archeologie minulosti; pojmenuje instituce, kde - uvede příklady hmotných pramenů jsou tyto zdroje shromažďovány - vysvětlí význam muzeí pro příští generace - popíše, co je úkolem archivů - uvede příklady archiválií - vyjmenuje instituce, které slouží k ukládání písemností - shrne odkud pocházejí informace o historii

hmotné prameny, archeologie, muzea, archivy, knihovny

literatura

orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu

historický čas a prostor, kalendáře, časová přímka

Zeměpis, fyzika, matematika

-

popíše vliv jevů na obloze na měření času uvede různé druhy kalendářů uspořádá hlavní historické epochy používá časovou přímku

191

Ročník: Prima

Výstup předmětu

Učivo

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví

- dá do souvislostí touhu Egypťanů po nesmrtelnosti se stavební činností a s mumifikací - uvede nejvýznamnější památky starověkého Egypta - zdůvodní vliv písma a používání číslic na rozvoj společnosti - objasní, proč Číňané dodnes používají znakové písmo - zaujme stanovisko k vybraným myšlenkám hinduismu nebo budhismu - uvede příklady památek starověkého Řecka - vyhledá příklady památek starověké římské kultury demonstruje na - porovná, čím se lišila náboženská víra Židů od víry ostatních národů konkrétních příkladech - vybere základní myšlenky spojené s judaismem přínos antické kultury - vyjmenuje odlišnosti mezi starověkým a současným Řeckem a uvede osobnosti - připraví vyprávění o vybraném hrdinovi z dějin starověkého Řecka antiky důležité pro - navrhne za pomoci učebnice rodokmen olympských bohů evropskou civilizaci, - popíše na příkladech druhy antických sloupů zrod křesťanství a - vysvětlí aktuálnost vybraných myšlenek antické filozofie pro dnešního souvislost s judaismem člověka - uvede důkazy o vyspělosti Etrusků - posoudí, jak řecká kultura ovlivnila kulturu římskou - zdůvodní, proč nacházíme římské stavební památky nejen v dnešní Itálii ale i v jiných zemích Evropy - dá do souvislostí antickou a evropskou kulturu - posoudí, proč se křesťanství stalo nejrozšířenějším náboženstvím v Evropě porovná formy vlády a - popíše za pomoci obrázků jednotlivé vrstvy egyptské společnosti ve postavení starověku společenských skupin - posoudí z pohledu dnešního člověka Chammurapiho zákoník v jednotlivých státech - popíše s pomocí učebnice rozdělení starověké indické společnosti do kast a vysvětlí podstatu - vysvětlí, jak Řekové řešili přelidněnost městských států antické demokracie - rozhodne, které události vedly k oslabení starověkého Řecka - popíše vlastními slovy zrod demokracie v Athénách - vyhledá rozdíly mezi Spartou a Athénami 192

Téma

Školní rok :

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Stavby, pyramidy, náboženství, balzamování, písmo, číslice

Náboženství. Židovství, křesťanství, vědy, stavitelství

Občanská v Multikulturní v..

Zákoník, Občanská v ., společenské literatura skupiny, Osobnostní v. demokracie, městské státy, římská republika

Ročník: Prima

Výstup předmětu

Učivo

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

- uvede příklady práv a povinností římského občana v době republiky - vyhledá rozdíly mezi demokracií a samovládou - vybere z učebnice myšlenky a činy římských císařů, které hodnotí kladně a které naopak odmítá - popíše příčiny, které urychlily zánik římské říše

193

Téma

Školní rok :

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Ročník: Sekunda

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

Výstup předmětu

Učivo

popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států

- vysvětlí důsledky rozpadu římské říše - vyjmenuje nová evropská etnika - zdokonalí dovednost čtení z mapy při vysvětlování pohybu nového

Téma

Školní rok :

Franská říše nový etnický obraz Evropy, utváření států a jejich specifický vývoj,

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Zeměpis, občasnká výchova, multikulturní výchova

obyvatelstva - porovná odlišnosti způsobu organizace života nových obyvatel evropského regionu s uspořádáním v římské říši říší - charakterizuje úlohu církve v souvislosti s utvářením nových státních útvarů - posoudí vliv Vikingů na utváření raně středověkých státních útvarů - zhodnotí podíl církve na utváření Franské říše - konkretizuje přínos karolinské kultury porovná základní rysy islám a islámské říše Zeměpis, OV - shrne hlavní etapy vývoje Byzantské říše západoevropské, byzantsko- - objasní základní znaky byzantské kultury na konkrétních příkladech ovlivňující Evropu slovanské a islámské - popíše vliv byzantské kultury na okolní země kulturní oblasti - objasní pojmy spojené s islámskou vírou a arabskou kulturou - porovná shodné a odlišné rysy islámu a křesťanství - zhodnotí přínos arabské kultury pro kulturu evropskou objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech

vyjmenuje slovanské národy a přiřadí je k jednotlivým slovanským větvím shrne poznatky o Sámové říši a zhodnotí její význam dá do souvislostí sjednocení slovanských kmenů s nutností obrany před kočovnými kmeny - vyhodnotí důležitost příchodu Cyrila a Metoděje pro další vývoj našeho národa - popíše kulturní přínos velké Moravy 194

- Velká Morava a český stát, jejich vnitřní vývoj a postavení v Evropě

Multikulturní výchova

Ročník: Sekunda

Výstup předmětu

Učivo

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

Téma

Školní rok :

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

- reprodukuje nejznámější pověsti a báje o prvních vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury

-

vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky

-

Přemyslovcích rozliší legendy a historická fakta objasní vnitřní vývoj českého státu v evropských souvislostech a dopady jeho christianizace charakterizuje výjimečnost osoby Svatého Václava posoudí vliv církve na každodenní život tehdejších lidí popíše organizaci světské a církevní moci zhodnotí důvody a důsledky křížových výprav do Svaté země posoudí události stoleté války a vyhledá souvislosti s naší historií uvede znaky románského slohu a příklady stavebních památek ( i regionálních) popíše změny v zemědělské výrobě popíše život ve středověkém městě (obchod, práva, řemesla) zhodnotí přínos vlády Karla IV. rozpozná znaky gotiky na příkladech významných gotických památek zhodnotí vliv Jana Husa na počátky reformace uvede příklady reformních hnutí (reformátoři a místa jejich působení) objasní propojenost antiky s renesancí a humanismem a jejich projevy v kultuře, myšlení a životě lidí

195

křesťanství, papežství, Osobnostní výchova císařství, křížové výpravy

struktura středověké Výtvarná výchova, společnosti, ekologická výchova kultura středověké společnosti, románské a gotické umění a vzdělanost

renesance, humanismus, husitství, reformace a jejich šíření Evropou

Literatura, český jazyk, osobnostní výchova

Ročník: Sekunda

Výstup předmětu

Učivo

vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

Téma

Školní rok :

popíše vliv panovníků a velitelů na výsledky husitských válek popíše způsob boje (taktiku) husitů zdůvodní výsledky husitských válek

husitské války

popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky -

uvede důvody zámořských plaveb ukáže na mapě důležité zámořské výpravy shrne význam objevných plaveb a jejich důsledky

zámořské objevy

objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie

popíše český stát v období poděbradském a jagellonském v evropských souvislostech uvede důvody nástupu Habsburků na český trůn objasní pojem absolutní monarchie uvede významné osobnosti rudolfínské doby

český stát a velmoci

objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky

vysvětlí úlohu českých stavů popíše průběh a důsledky stavovského povstání uvede zlomové události třicetileté války zhodnotí osobnost J. A. Komenského a význam jeho díla

český stát a velmoci v 17. století

-

-

196

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní výchova

Multikulturní výchova

Ročník: Tercie

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

Výstup předmětu

Učivo

rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich jednotlivé představitele a příklady významných kulturních památek

- vymezí oblasti vzniku a šíření barokní kultury - rozpozná projevy barokní kultury - zhodnotí nové myšlenky doby a jejich hlavní -

na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus

-

objasní souvislosti mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé

-

představitele uvede významné památky a osobnosti baroka a českého baroka aplikuje poznatky o baroku na české baroko jmenuje barokní památky z okolí svého bydliště vysvětlí rozdíl mezi pojmy absolutismus, konstituční monarchie a parlamentarismus popíše situaci v českých zemích po třicetileté válce porovná vývoj v českých zemích a vybraných evropských zemí zhodnotí vliv osvícenství na politický vývoj v českých zemích, v Evropě a na americkém kontinentu objasní pojem osvícenský absolutismus popíše vliv osvícenství na rozvoj vzdělanosti, vědy, techniky a umění uvede příklad boje za nezávislost, který vedl ke vzniku občanské společnosti vyhledá příčiny vzniku francouzské revoluce popíše stručně průběh francouzské revoluce zhodnotí význam a důsledky francouzské revoluce a napoleonských válek na evropský vývoj popíše uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu

197

Téma

-

Školní rok :

baroko a životní styl české baroko(malířství, sochařství, literatura, hudba, školství,…)

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Výtvarná výchova, hudební výchova

- občanská válka v Anglii Občanská výchova, - reformy Marie Terezie a přírodní vědy Josefa II. - osvícenství - vznik USA

zeměpis -

francouzská revoluce a napoleonské války vznik Belgie

Ročník: Tercie

Výstup předmětu

Učivo

vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti

-

porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

porovná hospodářskou vyspělost států uvede příklady nerovnoměrného vývoje států zhodnotí různé způsoby řešení sociálních otázek popíše vliv rozvoje průmyslu na změny ve společnosti analyzuje dopad rozvoje průmyslu na životní prostředí popíše příčiny a průběh českého národního obrození jmenuje některé významné obrozenecké osobnosti posoudí souvislost mezi emancipačním hnutím českého národa a obecnými rysy dané doby

Téma

-

charakterizuje emancipační hnutí významných sociálních skupin; uvede požadavky formované ve vybraných evropských revolucích na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti

Školní rok :

průmyslová revoluce socialismus, kapitalismus romantismus

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Přírodní vědy, ekologická výchova

národní a obrozenecké Osobnostní výchova, hnutí v Evropě multikulturní české národní výchova obrození Palacký

-

rozliší politické programy a cíle v jednotlivých zemích určí příčiny neúspěchu snah o sjednocení Německa a Itálie v roce 1848

rok 1848 v Evropě a v Čechách (Metternich)

-

porovná Havlíčka a Palackého jako představitele politických proudů

politické proudy, politické strany občanská práva občanská válka v USA zeměpis vznik Německa a Itálie kolonialismus

-

-

určí příčiny vzniku občanské války v USA analyzuje její výsledky a vliv na další vývoj USA zhodnotí význam sjednocení Německa a Itálie popíše vztahy mezi velmocemi vyhledá rozpory a lokální střety mezi velmocemi uvede příklady sociálních dopadů kolonialismu

-

uvede příklady emancipace žen jmenuje některé vědecké a technické vynálezy 19. a počátku 20.století popíše charakteristické znaky secese jmenuje hlavní představitele klasicismu a secese

-

zdůvodní kulturní různorodost doby

198

-

secese věda a technika rozvoj tělovýchovy (novodobé OH)

Osobnostní výchova, výtvarná výchova

Ročník: Tercie

Výstup předmětu

Učivo

vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti

-

porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

porovná hospodářskou vyspělost států uvede příklady nerovnoměrného vývoje států zhodnotí různé způsoby řešení sociálních otázek popíše vliv rozvoje průmyslu na změny ve společnosti analyzuje dopad rozvoje průmyslu na životní prostředí popíše příčiny a průběh českého národního obrození jmenuje některé významné obrozenecké osobnosti posoudí souvislost mezi emancipačním hnutím českého národa a obecnými rysy dané doby

Téma

-

charakterizuje emancipační hnutí významných sociálních skupin; uvede požadavky formované ve vybraných evropských revolucích na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti

Školní rok :

průmyslová revoluce socialismus, kapitalismus romantismus

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Přírodní vědy, ekologická výchova

národní a obrozenecké Osobnostní výchova, hnutí v Evropě multikulturní české národní výchova obrození Palacký

-

rozliší politické programy a cíle v jednotlivých zemích určí příčiny neúspěchu snah o sjednocení Německa a Itálie v roce 1848

rok 1848 v Evropě a v Čechách (Metternich)

-

porovná Havlíčka a Palackého jako představitele politických proudů

politické proudy, politické strany občanská práva občanská válka v USA zeměpis vznik Německa a Itálie kolonialismus

-

-

určí příčiny vzniku občanské války v USA analyzuje její výsledky a vliv na další vývoj USA zhodnotí význam sjednocení Německa a Itálie popíše vztahy mezi velmocemi vyhledá rozpory a lokální střety mezi velmocemi uvede příklady sociálních dopadů kolonialismu

-

uvede příklady emancipace žen jmenuje některé vědecké a technické vynálezy 19. a počátku 20.století popíše charakteristické znaky secese jmenuje hlavní představitele klasicismu a secese

-

zdůvodní kulturní různorodost doby 199

-

secese věda a technika rozvoj tělovýchovy (novodobé OH)

Osobnostní výchova, výtvarná výchova

Ročník: Kvarta

Výstup předmětu

Učivo

rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů

-

charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonom. a polit. souvislostech a důsledky jejich existence pro svět; rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu -

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

Téma

zhodnotí vývoj v Československu ve 20. a 30.letech porovná vývoj v Československu s vývojem v Evropě popíše vývoj kultury, vědy a umění vyhledá příčiny nastolení totalitních systémů v politických a ekonomických souvislostech rozpoznává znaky totalitní společnosti jmenuje zlomové události let 1945-1948 v Československu popíše na příkladech období totality u nás

-

Školní rok :

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky evropské Občanská výchova, demokratické systémy přírodní vědy První republika

-

Itálie, Německo, Španělsko, Habeš, SSSR, Třetí říše komunismus fašismus, nacismus

Zeměpis, multikulturní a osobnostní výchova, multimediální výchova

-

na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv

-

uvede příklady antisemitismu a rasismu v historii porovná projevy rasismu v historii a v dnešním světě

-

druhá světová válka Norimberské zákony Křišťálová noc holocaust

Multimediální, osobnostní a multikulturní výchova

zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí

-

posoudí závislost Československa na SSSR a vyhledá důsledky této závislosti zdokumentuje na příkladech situaci v Československu v roce 1968 sestaví přehled hlavních událostí a doloží důsledky těchto událostí

-

Druhá republika Washingtonská deklarace Malá dohoda poválečný vývoj

Občanská výchova, zeměpis

-

200

-

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Vyučující:

Ročník: Kvarta

Učivo

vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků

-

vysvětlí pojem studená válka uvede příklady střetávání v oblasti kulturní a sportovní

-

vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce

-

posoudí důvody začlenění ČR do integračního procesu uvede možnosti předcházení hrozbám terorismu

- NATO, RVHP,

posoudí postavení rozvojových zemí

-

s pomocí mapy uvede změny související s rozpadem koloniálního systému po světových válkách vyhledá odlišnosti rozvojových zemí od ekonomicky vyspělých prokáže na příkladech propojenost jejich problémů s okolním světem popíše globální problémy lidstva vyhledá příčiny jejich vzniku propojuje poznatky z jiných předmětů navrhne možné způsoby řešení

-

-

prokáže základní orientace v problémech současného světa

-

201

Téma

Školní rok :

Výstup předmětu

studená válka supervelmoci znárodňování sametová revoluce

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Studená válka

Evropská unie

-

kolonie Afrika, Asie třetí svět

- globální problémy lidstva - terorismus - integrace

Zeměpis, ekologická výchova, multikulturní výchova

Zeměpis, ekologická výchova, multikulturní výchova

Název vyučovacího předmětu: DĚJEPIS Ročník: kvinta Výstup předmětu Učivo

Vyučující:

Umět vysvětlit význam studia historie

Úvod do historie

Umět vysvětlit důležitost PVH

Pomocné vědy historické

Umět charakterizovat období pravěku v dějinách

Pravěk

Umět charakterizovat období starověku v dějinném vývoji na základě vývoje hospodářského , společenského a kulturního

Starověk

Umět charakterizovat antiku jako základ evropské civilizace na základě poznání hospodářského, společenského, politického a kulturního vývoje

Starověké Řecko

Téma Historické prameny Dělení historie Jednotlivé disciplíny PVH Vývoj člověka Paleolit Mezolit Neolit Nejstarší staroorientální státy/ Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie, Egejská oblast, Syropalestinská oblast…./ Archaické období Klasické období Helénistické období Kulturní vývoj v jednotlivých etapách Řím za republiky Řím za císařství

Starověký Řím

Umět vysvětlit období středověku na základě hospodářského, společenského , politického a kulturního vývoje

Obecné dějiny evropských zemí v raném středověku

202

Byzantská říše Franská říše Arabská říše Počátky dějin evropských států Křížové výpravy Vikingové

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Přesah přírodovědný, kulturní Přesah kulturní, literární , VV Rozvoj multikulturních vztahů, přesah etnografický, přírodovědný, geografický Mezipředmětové vztahy geografické, VV, literární, Přesah etnografický, rozvoj multikulturních vztahů… Mezipředmět. Vztahy geografické, literární, VV Multikulturní výchova Mezipředmětové vztahy geogr. Literární, osobnostní výchova, výchova demokrat. Občana Mezipředmětové vztahy geografické, etnografické, literární, výtvarné Multikulturní výchova

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Ročník: Sexta Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Téma

Umět vysvětlit počátky a vznik českého státu

Český stát v raném středověku

Sámova říše, Velkomoravská ř. Český stát v 9. -12-stol.

Umět charakterizovat období Vrch. středověku

Utváření evropských monarchiíí ve 12. -15.stol.

Dějiny Anglie, Francie, stoletá v., Německo, Itálie, Rusko………

Umět vysvětlit rozdílnosti zemí Evropy v 16. stol.

České země za posledních Přemyslovců a Lucemburků Reformace v Německých zemích, renesance, Angie , Francie, Rusko, španělsko, zámořské plavby Český stát za Jagellovců nástup Habsburků

Země Evropy v 16. stol.

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Rozvoj výtvarného umění

Kontezt zeměpisný, společenskovědní Kulturní Osobnostní výchova, přesah zeměpisný, kulturní ,

společenskovědní,přírodovědný Umět vysvětlit příčiny, průběh a důsledky 30- tileté války

Třicetiletá válka

České země za třicetileté v. Země Evropy v období 30tileté v.

203

Název vyučovacího předmětu: Ročník: septima Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Téma

Umět charakterizovat rozdílnosti zemí Evropy a světa v 17.a18.stol.

Země Evropy v 17. a 18. stol.

Osvícenství Dějiny Francie, Anglie,Ruska, Vznik USA, Rozpad Polska, Prusko

Umět charakterizovat hospodářský, společenský, politický a kulturní vývoj v českých zemích v 17. a 18. stol.

České země v 17. a 18. stol.

Politický vývoj Hospodářská situace Sociální kontext 204arokní kultura

Umět vysvětlit příčiny, průběh a důsledky Revoluce v jednotlivých zemích Průmyslová revoluce revolučního procesu na přelomu 18. a19. Národněosvobozenecké století v jednotlivých zemích hnutí Národní obrození v českých zemích Francouzská revoluce Nová vlna revolucí v evropských zemích v 1.pol.19.stol Revoluce 1848 v Evropě a v českých zemích Umět vysvětlit přeměnu zemí světa Země Evropy a světa v 2. pol. Velká Británie v moderní kapitalistické mocnosti na 19.stol Francie pozadí hospodářských změn, OV v USA společenského a kulturního vývoje Japonsko Rusko Vznik Itálie Sjednocení Německa 204

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní výchova, přesah filosofický, dějiny vědy a techniky

Osobnostní výchova, multikulturní vztahy Kontext výtvarný a literární

Společenskopolitický přesah, osobnostní výchova, výchova demokratického občana

Mezipředmětové vztahy/ zeměpis, VV, literatura…. Výchova dem. občana

Název vyučovacího předmětu: Dějepis Ročník: Septima Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Téma

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Rakouská monarchie v 2.pol.19.stol Umět vysvětlit příčiny, průběh a důsledky 1. světová válka prvního vekého válečného konfliktu ve 20.stol na pozadí politického společenského a hospodářského vývoje

Obecný průběh 1.světové války 1.světová válka a utváření československé státnosti

205

Dějiny vědy a techniky, mezipředmětové vztahy/ zeměpis/ Kontext mezinárodněpolitický

Název vyučovacího předmětu: Dějepisný seminář Ročník oktáva Výstup předmětu Učivo

Vyučující: Téma

školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Přesah literární Kontext kulturní

Rozšířit učivo vyššího stupně Pomocné vědy historické gymnázia,klást důraz na regionální dějiny, badatelskou práci a rozvíjet zájem o historii, především regionální na základě praktického poznání

Paleografie Diplomatika Sfragistika Kodikologie Heraldika Epigrafika……..

Seznámit se s dějinami regionu

Konkrétní exkurze

Mariánská kaple Oblastní archiv a dále dle podnínek a zájmu studentů vše s ohledem na konkrétní situaci

Kontext společenskokulturní, geografický, hospodářský,rozvoj mezipředmětových vztahů v oblasti VV, lit….

Umět zpracovat písemné prameny do historické eseje

Vlastní práce

Prezentace vlastní práce

Rozvoj komunikačních dovedností.

Umět pracovat s pamětníky historických událostí

Badatelská práce

Prezentace vlastního úkolu

Komunikativní dovednosti, osobnostní výchova

206

5.5 Člověk a příroda Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast člověk a příroda pomáhá žákům při získávání znalostí o přírodních procesech, učí je chápat systémový charakter přírody, analyzovat pozorovaný děj, vytvářet hypotézy o průběhu a podstatě procesů, které v přírodě probíhají a pravdivost těchto hypotéz ověřovat teoreticky i experimentálně. Získané znalosti mají žákům pomoci při řešení konkrétních problémů z běžného života. Protože v přírodovědných předmětech jsou žáci vedeni k tomu, aby jako způsob poznání používali empirické metody (pozorování, pokus, laboratorní měření), rozvíjí se v těchto předmětech nejen schopnost abstraktního myšlení žáků, ale i jejich manuální zručnost a schopnost zacházet s různými měřícími přístroji. Důležité je i naučit žáky aby při vyhodnocování výsledků měření v žádném případě získané výsledky nezkreslovali. Pokud data, která získali, nejsou v souladu s předpokládanými výsledky, je nutné, aby se tuto neshodu snažili racionálně zdůvodnit, odhalit příčiny rozdílu mezi teorií a praxí. Získávání přehledu o současných vědeckých poznatcích z okruhu přírodních věd umožňuje žákům objektivně zhodnotit informace, neakceptovat ty, které jsou z oblasti pseudověd. Žáci také umí rozeznat chování, které by vedlo k poškozování zdraví lidí nebo narušování přírodního případně sociálního prostředí, dokážou odpovídajícím způsobem na toto chování upozornit a podle svých možností mu zabránit. Žáci jsou vedeni k vytváření strukturovaných vědomostí, k propojování znalostí z různých vědních oborů- biologie, chemie, fyzika, zeměpis, geografie, ekologie a k používání matematického aparátu. Při výuce jsou používány důsledně aktivující metody práce, formy, které posilují sebevědomí žáků, přispívají k utváření vlastních názorů a k volbě správného rozhodnutí, Těmito metodami jsou diskuze, praktická cvičení, simulace, využití audiovizuální techniky a internetu, přednášky odborníků. Přírodní vědy jsou nedílnou součástí lidské kultury, jsou cestou k pochopení filozofie i historie.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast se podstatnou měrou podílí na utváření většiny klíčových kompetencí. Získávání poznatků z přírodních věd vede od formulace přírodovědných problémů, hledání jejich řešení až k tvorbě modelu přírodního děje (objektu) a odhadu toho, jak tento děj působí na přírodní prostředí i na lidi samotné. Vede žáky k potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi. Při práci na řešení úkolů je cílem naučit žáky pracovat s odpovídajícími matematickými a grafickými prostředky, s vhodnými modely, využívat všechny dostupné zdroje informací.

207

Pro osvojení si potřebných poznatků a dovedností v této oblasti je třeba spolupracovat, neuzavírat se před žádnými zdroji poznání a poznávání chápat jako celoživotní proces.

5.5.1 Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět fyzika vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP ZV a RVPG. Obsah učiva, vyučovací metody a rozsah poznatků na nižším stupni gymnázia je volen tak, aby žáky připravil ke studiu fyziky na vyšším stupni, cílem výuky na vyšším stupni je aby žáci získali potřebné předpoklady pro úspěšné vykonání maturitní zkoušky a pro případné další studium na VŠ. Fyzika pomáhá žákům při získávání znalostí o přírodních procesech, učí je chápat zákonitosti vzájemného působení těles a polí, vstupuje do mikrosvěta i kosmu. Učí žáka analyzovat pozorovaný děj, vytvářet si hypotézy o průběhu a podstatě dějů a jejich pravdivost si ověřovat experimentálně i teoreticky. Protože používá jako způsob poznávání pozorování, experiment a laboratorní práce, teoretická odvození, rozvíjí nejen abstraktní myšlení žáků, ale i schopnost pracovat s měřicími přístroji a další manuální dovednosti. Vede k vytváření strukturovaných vědomostí, propojuje znalosti z různých vědních oborů (matematika, chemie, zeměpis, geografie, biologie, ekologie). Používá při výuce aktivizující metody a formy práce, které posilují sebevědomí žáků, přispívají k utváření jejich vlastních názorů a k volbě správného rozhodnutí. Je to například diskuze, praktická cvičení, laboratorní cvičení, exkurze, diskuze s odborníky. Při získávání informací, zpracování výsledků měření a prezentaci získaných poznatků využívají žáci ve značné míře výpočetní techniku a audiovizuální techniku. Časové a organizační vymezení Předmět fyzika se vyučuje na nižším gymnáziu ve třídách prima, tercie a kvarta 2 hodiny týdně, ve třídě sekunda tři hodiny týdně. Na vyšším gymnáziu jsou zařazeny 2 hodiny fyziky ve všech ročnících. Na laboratorní práce a teoretická cvičení se třída dělí v kvintě, sextě a septimě na dvě skupiny. Žáci si mohou kromě povinné výuky fyziky, jejímž obsahem je základní učivo určené RVPG, zvolit předmět Seminář a cvičení z fyziky, který je zaměřen na rozšiřující učivo. Hodinová dotace je 2 hodiny v septimě a 2 hodiny v oktávě. Kromě výuky v hodinách fyziky a laboratorních prací zpracovávají žáci v jednotlivých ročnících seminární práce, připravují si prezentace ke zvoleným tématům, provádějí (zejména v nižších ročnících) jednoduché domácí experimenty a měření. Vybraní žáci řeší úlohy různých soutěží, zejména Fyzikální olympiády. Rozvržení učiva do jednotlivých ročníků předmětu fyzika zahrnuje základní učivo, které je dáno RVP ZV a RVP G. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací postupy v předmětu fyzika jsou dány strategiemi, které jsou uvedeny na úrovni školy. Fyzika pouze specifikuje jejich formy tak, aby byly respektovány zvláštnosti předmětu a byly maximálně využity možnosti, které tento předmět poskytuje pro

208

získávání cílových kompetencí, a v maximálním rozsahu byla vhodně zařazována průřezová témata.

Strategie směřující k rozvoji kompetence k učení  při výuce fyziky učitel rozvíjí schopnost žáků vyhledávat a třídit informace, uvádět do souvislosti poznatky z různých vědních oborů i z praktického života  učitel je si vědom toho, že fyzika je svým obsahem velmi náročný obor, při získávání fyzikálních poznatků učí žáky překonávat obtíže  učitel vede žáky k tomu, aby jejich příprava byla soustavná, nejasnosti musí žáci v průběhu studia ihned odstraňovat, aby jim nepochopení některých skutečností nebránilo v pochopení další látky, tím přispívá k získávání důležitých studijní návyků žáků  protože se poznatky fyziky rychle prohlubují a mění, vede učitel žáky k tomu, že je třeba vývoj poznatků neustále sledovat, zejména v oblasti mikrosvěta a kosmických výzkumů, to přispívá k přípravě žáků na celoživotní vzdělávání  vhodným přístupem k výuce učitel přispívá i k naplňování průřezového tématu environmentální výchovy, jestliže žáci chápou všechny výsledky lidské činnosti v souvislosti s jejich dopadem na životní prostředí Strategie podporující rozvoj kompetence k řešení problémů  učitel zadává v průběhu výuky takové úlohy, aby se žáci učili samostatně hledat různé cesty k řešení, vybírat si ten způsob řešení, který je nejefektivnější, ověřovat si v průběhu řešení úlohy správnost postupu, využívat různé cesty k vyřešení problému a to i experiment, i výpočetní techniku  laboratorní úlohy zadává učitel tak, že často vyžadují navržení postupu, kterým si žáci ověří platnost vztahu mezi fyzikálními veličinami, případně z výsledků měření tento vztah vyvodí, to je vede k samostatnému, tvůrčímu přístupu k problémům, k ověřování pravdivosti závěrů, ke kterým dospěli  učitel při řešení fyzikálních úloh vede žáky k používání odpovídajících matematických a grafických prostředků k vyjadřování fyzikálních vztahů a zákonů, tím rozvíjí jejich abstraktní myšlení  učitel vede žáky v rámci možností materiálního vybavení školy k využívání prostředků moderních technologií v průběhu fyzikální poznávací činnosti  využíváním médii k získávání informací vede učitel žáky k tomu, aby si uvědomili roli médií ve společnosti a to nejen jako zdroje fyzikálních poznatků  v rámci výuky žáci získávají i dovednost medializovat své poznatky vlastní (prezentace projektů a seminárních prací), uvědomují si význam formy projevu pro to, jak budou ostatní jejich sdělení vnímat

209

Strategie směřující k získávání kompetence komunikativní  učitel vede žáky k tomu, aby používali vyváženě běžný jazyk i fyzikální terminologii, symboliku i odpovídající matematické a grafické prostředky k vyjadřování fyzikálních vztahů a zákonů, k popisu fyzikálních jevů i k vyhodnocování kvalitativních a kvantitativních experimentů  učitel vede žáky k tomu, aby dovedli ústně i písemně formulovat své myšlenky, získávat informace z různých zdrojů, stručně a přehledně je zaznamenat a kriticky zhodnotit, nepřipustí pasivní přebírání informací z internetu  učitel často volí práci ve skupině, při ní se žáci učí spolu vzájemně komunikovat, zabývat se názorem druhých, respektovat různá hlediska, získávají schopnost argumentace při obhajování hypotéz, učí se samostatně vystupovat  práce ve skupině vytváří velmi mnoho příležitostí k zařazení průřezového tématu osobnostní a sociální výchova, přispívá k rozvoji osobnostních individuálních předpokladů, posiluje umění spolupracovat, posiluje sebeovládání, vytváří komunikační dovednosti Strategie směřující k vytváření kompetencí sociálních a občanských  učitel vede žáky k tomu, aby při frontální a skupinové výuce aktivně spolupracovali, vede je k zodpovědnosti za výsledky své práce  úspěšné vyřešení problému při individuální i skupinové činnosti posiluje sebedůvěru žáků a dává jim pocit uspokojení, učitel ale musí pracovat i s chybou, naučit žáky aby z chybných výsledků vycházeli při dalším uvažování a uměli objektivně ocenit práci vlastní i práci druhých, vede žáky k sebekritičnosti a toleranci, k aktivní spolupráci při stanovování a dosahování společných cílů  soustavnou kontrolou učitel vede žáky k zodpovědnosti za plnění povinností  učitel se snaží o vytváření dobrých vztahů mezi žáky ve třídě, vede je k tomu, aby si vzájemně pomáhali při procesu výuky, při práci na projektech i při laboratorních pracích  žáky je třeba vést k tomu, aby chápali vývoj fyziky v evropském a světovém kontextu, jejich získané vědomosti a zkušenosti by jim měly umožnit případné studium i život v evropském prostoru, což je jedním z cílů průřezového tématu výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech Strategie vytvářející kompetence pracovní a kompetence k podnikavosti  učitel svým přístupem směřuje k tomu, aby využití fyzikálních poznatků při laboratorních pracích rozvíjelo zručnost při používání měřících přístrojů a různých nástrojů  poznávání různých fyzikálních procesů a jejich využití v technické praxi vede k zájmu o různé technické obory a výrazně ovlivňuje volbu dalšího studia nebo zaměstnání

210

 důležitým motivačním faktorem pro volbu povolání jsou exkurze, které umožňují žákům poznat různá pracovní prostředí a získat zájem o studium na VŠ technického charakteru  v průběhu studia vede učitel žáky k tomu, aby byli schopni samostatně získávat nové poznatky, tato schopnost je velmi důležitá pro úspěšné uplatnění se v pracovním procesu nebo pro případnou rekvalifikaci  konstruktivní a analytické myšlení, k němuž dobře vedená výuka fyziky přispívá, je důležitým předpokladem pro podnikání v jakémkoli oboru

5.5.2 Seminář z fyziky Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Seminář z fyziky vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G, částečně integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obsahem předmětu je rozšiřující učivo k jednotlivým tématům základního učiva a témata, která nebyla mezi základní učivo zařazena a prohlubují fyzikální obraz světa, který by měli získat žáci s hlubším zájmem o fyziku jako přípravu na maturitní zkoušku, případně jako předpoklad pro úspěšné studium na VŠ technického typu. Časové a organizační vymezení Předmět je zařazen jako dvouhodinový volitelný předmět v septimě a dvouhodinový volitelný předmět v oktávě. Třída je rozdělena do více seminářů, proto je počet žáků fyzikálního semináře menší. Předmět Seminář a cvičení z fyziky volí žáci s hlubším zájmem o fyziku. Těmto žákům seminář umožňuje získat rozsáhlejší okruh vědomostí, na který mohou dobře navázat při dalším studiu na zvolené vysoké škole. Učitel může volit formy a metody práce vyžadující individuální přístup k žákům. Nedílnou součástí práce v tomto předmětu jsou laboratorní práce, seminární práce, projekty, skupinová práce. V oktávě je seminář zaměřen také na přípravu k maturitní zkoušce z fyziky, případně na přípravu k přijímacím zkouškám. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu k vyučovacímu předmětu „Fyzika“, jsou přizpůsobeny tomu, že žáci, kteří si zvolili fyzikální seminář, mají dobré předpoklady ke studiu fyziky ve větším rozsahu a do větší hloubky. Učitel se zaměřuje na rozvoj logického myšlení žáků, na posilování jejich tvůrčího přístupu k řešení problémů a samostatného získávání a třídění informací. Důležitou součástí semináře jsou laboratorní práce kvalitativního i kvantitativního charakteru a zpracování výsledků těchto prací jednak formou písemného protokolu o provedeném pozorování nebo měření, ale i formou prezentace výsledků. Při tom bude

211

vyučujícím kladen důraz na obsah i formu zpracování, při kterém bude v maximální míře využívána výpočetní technika. I v tomto předmětu budou v maximální míře zařazována průřezová témata, zejména osobnostní a sociální výchova- posilování morálně-volních vlastností nutných k úspěšnému studiu-vytrvalost, zdravé sebevědomí, umění spolupracovat, kreativita při řešení úkolů, poctivost při zpracování seminárních prací a domácích úloh. Menší počet žáků ve skupině umožní klást důraz na vztahy mezi nimi, podporovat jejich vzájemnou spolupráci. Důraz bude kladen i na environmentální výchovu, součástí přístupu k jednotlivým tématům bude i posouzení, jakým způsobem se poznávané skutečnosti dají využít při ochraně životního prostředí a které faktory životní prostředí poškozují. Rozvoj fyziky je podmíněn mezinárodní spoluprací, je proto důležité, aby si žáci uvědomovali význam této spolupráce a aby poznávali vzdělávací politiku EU a aby získali takové znalosti a osobní vlastnosti, které by jim v budoucnu umožnili využít možnosti studia v zahraničí (výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech).

5.5.3 Seminář laboratorní techniky Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Seminář laboratorní techniky vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G. Je integrovaným předmětem z předmětů Fyzika a Chemie, částečně integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obsahem předmětu jsou poznatky fyzikální chemie, doplňující základní učivo a další témata, která nejsou v základním učivu zahrnuta. Seminář je určen žákům s hlubším zájmem o chemii a fyziku jako příprava pro maturitní zkoušku z těchto předmětů a jako motivace pro studium VŠ technického zaměření, fyzikálních a chemických oborů, farmacie a medicíny. Časové a organizační vymezení Předmět je zařazen jako dvouhodinový volitelný předmět v septimě a v oktávě. Omezený počet žáků umožňuje volit formy práce, které vyžadují úzkou spolupráci vyučujících se žáky. Kromě laboratorních prací jsou zařazeny i seminární práce, projekty a počítačové modelování. Učitel může volit formy a metody práce vyžadující individuální přístup k žákům. Nedílnou součástí práce v tomto předmětu jsou laboratorní práce, seminární práce, projekty, skupinová práce. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu k vyučovacímu předmětu „Fyzika“ a „Chemie“, jsou přizpůsobeny tomu, že žáci, kteří si zvolili tento seminář, mají dobré předpoklady k samostatné tvůrčí práci. Umí získávat informace z různých zdrojů a využít je při řešení problémů. Hlavní náplní semináře jsou

212

laboratorní práce, jejichž cílem je, aby žáci získali zručnost v zacházení s laboratorní technikou a měřicími přístroji. K ověření teoretických poznatků využívají žáci kvalitativní pozorování jevů i kvantitativní měření. Učí se výsledky měření matematicky zpracovávat, posuzovat přesnost měření a porovnávat výsledky s teoretickými poznatky. Důležitou součástí je grafické znázornění výsledků měření s využitím prostředků výpočetní techniky. Součástí semináře budou exkurze na odborná a vědecká pracoviště.

Začlenění průřezových témat do výuky fyziky Osobnostní a sociální výchova          

rozvoj schopností poznávání zařazen formou cvičení pozornosti, soustředění a dovedností pro učení seberegulace a sebeorganizace je rozvíjena plánováním cílů a kroků k jejich dosažení kreativita je podporována uplatněním pružnosti nápadů a originality při řešení problémů, při přípravě laboratorních prací, při řešení problémů, při řešení složitějších úloh, vypracovávání seminárních prací a prezentací vzájemné poznávání žáků a vyučujících při různých formách skupinové a týmové práce prohlubování mezilidských vtahů, chování podporující dobré vztahy při práci ve skupině komunikace, aktivní naslouchání při práci v rámci vyučovacích hodin i při mimoškolní spolupráci, komunikace v různých situacích, vedení dialogu, řešení konfliktů, obrana proti agresi a manipulaci sebeovládání v situaci nesouhlasu, schopnost odstoupit od vlastního nápadu, navazovat na druhé, rozvíjet jejich myšlenky schopnost zvládat soutěž a konkurenci, orientovat se v krizových situacích za mimořádných událostí v oblasti morálního rozvoje rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, vytváření odpovědnosti, spolehlivosti, vzájemné respektování členů skupiny posilování smyslu pro spravedlnost při hodnocení a sebehodnocení práce ve skupině

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  dějiny fyziky v evropských a celosvětových souvislostech, kontinuita vývoje fyzikálního poznání  význam evropských a celosvětových institucí a norem (soustava SI) pro vývoj fyziky a technika

213

Environmentální výchova    

základní podmínky života- voda, ovzduší, klima- propojenost světa doprava, energetické zdroje jako ekologická zátěž radioaktivní látky a jejich vliv na životní prostředí využití alternativních zdrojů energie

Mediální výchova  rozvíjení komunikačních schopností při vystupování ve třídě  využití médií jako zdroje informací, tvorba mediálního sdělení, vhodný výběr výrazových prostředků a jejich kombinací  maximální využití technologických možností při vypracování prezentací a seminárních prací  práce v realizačním týmu (projektové týdny, seminární práce, prezentace)

214

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: Prima Výstup předmětu Učivo

Vyučující: Téma

Žák - uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že částice látek se neustále pohybují a vzájemně na sebe působí - chápe rozdíl mezi látkou a tělesem -uvědomuje si rozdíl mezi různými skupenstvími látky

Co nás obklopuje Z čeho se tělesa skládají Skupenství látek Atomy, molekuly Vlastnosti atomů a molekul

-chápe vztahy mezi veličinou a jednotkou - oceňuje význam soustavy SI - změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látku a těleso - využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí a drahou - chápe vztah mezi hmotností a objemem a umí ho vhodně použít - umí znázornit sílu, popsat její účinky na těleso, chápe pojem silové pole

Fyzikální veličiny VELIČINY A JEJICH rozměry těles, délka, měření MĚŘENÍ délky, chyby a přesnost měření určení polohy tělesa, pohyb těles, rychlost souvislost rychlosti, dráhy a času, měření rychlosti objem a jeho měření roztažnost těles a látek teplota, měření teploty hustota a její měření síla a její měření

LÁTKA A TĚLESO

215

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky - základy skupinové práce - fyzikální a chemické děje - zápis poznámek, návaznost mezi grafickou úpravou a logickou strukturou látky

LP1 - měření délky těles LP2 - určení objemu pevného tělesa a kapaliny LP3 - určení hustoty pevného tělesa a kapaliny - jednoduché experimenty jako způsob ověření fyzikálních poznatků - grafický přehled poznaných veličin a jednotek Domácí LP- sledování teploty vzduchu v průběhu týdne, určení průměrné teploty,porovnání s předpovědí počasí

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: Prima Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Téma

- chápe elektrování tělesa jako děj odehrávající se v elektronovém obalu atomu - získává představu o silovém poli – elektrické pole

Elektrování třením, dva druhy elektrického náboje. Model atomu Elektroskop, elektrometr a zdroje elektrického náboje . Elektrické vodiče a nevodiče Elektrické pole, tělesa v el. poli Elektrický výboj, blesk a ochrana proti němu

ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI TĚLES

Žák - umí popsat magnetické pole pomocí indukčních čar - chápe vlastnosti permanentních magnetů

Magnety a jejich vlastnosti Působení magnetů na Magnety a jejich vlastnosti Působení magnetů na tělesa z různých látek Magnetická indukce a magnetování

Žák - sestaví správně elektrický obvod a analyzuje správně schéma el. obvodu - změří el. proud a napětí - rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností - umí prakticky využít poznatky o působení magnetického pole na magnet a na cívku s proudem - umí popsat činnost el. zařízení (zvonku) a je schopen nakreslit přehledný náčrt

Elektrický proud, elektrické napětí Zdroje el. napětí. Účinky elektrického proudu Elektrické spotřebiče Elektrický obvod, jeho schéma Jednoduchý elektrický obvod Složitější elektrické obvody Elektrický proud v kapalinách a plynech Bezpečnost při práci s elektřinou Zkrat Magnetické vlastnosti el. proudu Magnetické pole cívky, elektromagnet

216

MAGNETISMUS

ELEKTRICKÝ OBVOD

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky - použití videokazet - jednoduché experimenty z elektrostatiky formou frontální práce - kvalitativní pozorování a jeho přesný popis - kresba jako prostředek znázornění pokusu - VV,CH - indukční čáry magnetického pole, pilinové obrazce - magnetické vlastnosti látek

Využití videokazety, zápis získaných poznatků (zdroje el. napětí) Bezpečnost při práci s el. proudem LP4 – elektrický obvod, měření el. proudu a napětí 1. seminární práceelektrospotřebiče v domácnostipopis, fyzikální princip a historiezpracovat s využitím informací z internetu LP5- sériové a paralelní zapojení

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: Sekunda Výstup předmětu Žák - rozhodne, jaký druh pohybu koná těleso vzhledem k jinému tělesu  využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah s=v.t

Žák  změří velikost působící síly  určí v jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti a výslednici  využívá Newtonovy pohybové zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles  aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení úloh  chápe vznik a vlastnosti třecí síly při smykovém tření

Vyučující: Učivo

Téma

Co je pohyb posuvný a otáčivý pohyb Okamžitá rychlost Měření rychlosti Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb Kreslíme grafy Dráha rovnoměrného pohybu Dráha nerovnoměrného pohybu Výpočet doby nerovnoměrného pohybu

POHYB TĚLESA

Vzájemné působení těles Síla, skládání rovnoběžných sil Skládání různoběžných sil Tíhová síla a těžiště Setrvačnost Síla a změna pohybu Akce a reakce

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI

Otáčivý účinek síly Tlak, tlaková síla smykové tření, valivé tření Odpor prostředí

217

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky - porovnání rychlostí zvířat biologie LP1 měření průměrné rychlosti nerovnoměrného pohybu Tachometr popis (internet nebo odborná literatura).Nákres

LP2 měření síly siloměrem, skládání sil Práce ve skupině Reaktivní a raketové motory Jednoduché strojehistorie (zdroj informací internet) Kvalitativní pozorování Měření závislosti třecí síly na jakosti styčných plochfrontální práce

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: Sekunda Výstup předmětu Žák - umí určit tlak z tlakové síly a plochy, na níž síla působí - využívá základní poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických úkolů - předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní Žák - chápe vznik atmosférického tlaku - souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře

Žák - využíván zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona o odrazu světla při řešení konkrétních problémů a úloh - rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice - má představu o průchodu světelných paprsků čočkou spojkou, rozptylkou - chápe princip jednoduchých optických přístrojů

Vyučující: Učivo

Téma

Vlastnosti kapalin, povrchové napětí Závislost hustoty kapaliny na teplotě Kapilární jevy Hydrostatický tlak Spojené nádoby Archimédův zákon Plavání těles Pascalův zákon

KAPALINY

PLYNY Vlastnosti plynů Atmosférický tlak a jeho měření Atmosféra Země Základy meteorologie Archimédův zákon pro plyny Přetlak, podtlak, vakuum Proudění vzduchu Přímočaré šíření světla, rychlost světla Stín a polostín, zatmění slunce a měsíce Odraz světla na rovinném zrcadle Kulová zrcadla Čočky Zobrazení předmětů čočkami Oko Optické klamy Optické přístroje Užití čoček v praxi Rozklad světla hranolem, barvy

218

SVĚTELNÉ JEVY

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Skupinová práce- kapilarita Měření tlaku v kapalině Ověření Pascalova zákona LP3- určení hustoty tělesa užitím Archimedova zákona

- Složení atmosféry-chemie - Různé typy barometrů i historické - Dějepis-historie balonového létání - informace z internetu 1.SEMINÁRNÍ PRÁCE základní meteorologické pojmy -Skupinová práce- zobrazení rovinným, dutým a vypuklým zrcadlem LP4- ověření ohniskové vzdálenosti čočky Biologie- oko jako smyslový orgán, optický přístroj Vady oka a jejich korekce Péče o zrak Chemie Využití rozkladu světla při spektrální analýze 2.SEMINÁRNÍ PRÁCE Optické přístroje

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: Tercie Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Téma

Žák  určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou, z ní určí změnu energie tělesa  využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem  využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh

Práce Výkon Energie Polohová energie Pohybová energie Přeměny energie Zákon zachování energie Perpetuum mobile Účinnost Páka jednozvratná a dvojzvratná Kladka a kolo na hřídeli Nakloněná rovina a šroub

PRÁCE A ENERGIE

Žák  určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem  kvantitativně popíše změnu vnitřní energie tělesa při změně skupenství

Vnitřní energie tělesa TEPELNÉ JEVY Teplo Změna vnitřní energie konáním práce Kalorimetrická rovnice Vedení tepla Šíření tepla prouděním a zářením Tepelné motory Skupenské přeměny Tání a tuhnutí Vypařování a kapalnění Var Sublimace a desublimace

219

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Dějepis  jednoduché stroje z hlediska technického rozvoje společnosti Matematika  převody jednotek práce a výkonu, historické jednotky výkonu 1.SEMINÁRNÍ PRÁCE A. Užití jednoduchých strojů B. Tepelné stroje Forma: prezentace na dataprojektoru Skupinová práce experimentální porovnání různých způsobů tepelné výměny LP1Teplo odevzdané a přijaté při tepelné výměně mezi kovovým tělesem a vodou Skupinová práce experimentální ověření bodu tání thiosíranu sodného

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: Tercie Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Téma

Žák - rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku - analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku - posoudí možnost zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí

Vlastnosti pružných těles Kmitavý pohyb Kmitání pružných těles Vlnění Vlnění příčné a podélné Zvuk, zdroje zvuku Ultrazvuk, infrazvuk Vnímání zvuku, hlasitost Záznam a reprodukce zvuku

ZVUKOVÉ JEVY

Žák - chápe elektrické vlastnosti látek jako důsledek struktury atomů a molekul látky - využívá Ohmův zákon pro řešení praktických úloh - zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

Elektrický náboj Elektrický proud a jeho příčiny Měření elektrického proudu Ohmův zákon Elektrický odpor Závislost odporu na teplotě Zapojování rezistorů Reostat, potenciometr Vnitřní odpor zdroje Zapojování zdrojů elektrického proudu Elektrická energie Jak pracují elektrické spotřebiče Výroba elektrické energie

ELEKTRICKÝ PROUD

Příklady FO

Závěrečné opakování a shrnutí

Žák - je schopen uplatnit získané poznatky při řešení komplexních úloh

220

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Akustika- videokazeta, práce ve dvojicích Hudební akustika- hudební nástroje 2.SEMINÁRNÍ PRÁCE Hudební nástroje

Skupinová prácePraktické ověření vlastností vodičů a izolantů, náboj vytvořený elektrostatickou indukcí a polarizací popis pozorovaných jevů, přesnost vyjadřování ČJ LP2- měření elektrického proudu a napětí, charakteristika rezistoru a žárovky VIDEOKAZETA-demonstrace závislosti odporu na vlastnostech vodiče LP3- ověření vztahu pro výsledný odpor sériově a paralelně spojených vodičů

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: Kvarta Výstup předmětu Učivo

Vyučující:

Školní rok Téma Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Žák Působení magnetického pole na ELEKTRODYNAMIKA  Historický vývoj poznatků  využívá prakticky poznatky o působení vodič s proudem a pohybující se  Významní fyzici 19. a20. ELEKTROMAGNETICKÉ magnetického pole na cívku s proudem nabitou částici století, Vzájemné působení vodičů, JEVY a o vlivu magnetického pole v okolí kteří se podíleli na rozvoji kterými protéká proud cívky elektrodynamiky Magnetická indukce na vznik indukovaného napětí v cívce Zeměpis – elektrárny zakreslit do mapy ČR  rozliší stejnosměrný proud od Elektromagnetická indukce střídavého LP1 obvod střídavého proudu, Vlastnosti střídavého proudu  změří hodnoty proudu a napětí měření střídavého proudu a Generátory el. proudu napětí  chápe pojmy efektivní hodnota Transformátory a přenos 1.SEMINÁRNÍ střídavého proudu a napětí elektrické energie PRÁCEelektrické stroje  umí vysvětlit princip činnosti Vznik a vlastnosti třífázové generátorů el. proudu, transformátorů a Dějepis význam elektrifikace proudové soustavy elektromotorů pro rozvoj společnosti Tlumené elektrické kmity Evropská energetická síť – Proměnné elektromagnetické pole ekonomika, ekologie a elektromagnetické vlny  Bezpečnost při práci s el. Elektrické motory proudem, první pomoc při Zásady bezpečnosti práce s el. zasažení proudem spotřebiči a postup při úrazu el.  jističe,, nulový vodič proudem

221

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: Kvarta Výstup předmětu Učivo - rozliší vodič, izolant a polovodič na základě jejich vlastností - umí vysvětlit funkci PN přechodu

Vyučující:

Školní rok Téma Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky LP2závislost odporu polovodiče VEDENÍ ELEKTRICKÉHO na teplotě a osvětlení PROUDU LP3- charakteristika V POLOVODIČÍCH polovodičové diody - technické využití polovodičů

Elektrony a díry Vliv příměsí v polovodičích PN přechod Diody a světlo Integrované obvody Využití polovodičových součástek Jak pracuje rádio a televize

Žák - má základní představy o rozměrech a struktuře atomu a atomového jádra - umí odlišit chemickou a jadernou reakci - chápe pojem poločas rozpadu

Žák - chápe princip řetězové reakce - umí popsat vznik energie při jaderných reakcích

Historie objevu atomu a jeho struktury Bohrův model atomu Záření z elektronového obalu Jádro atomu, jaderné síly Radioaktivita Využití radioaktivity Bezpečnost při práci s radioaktivními materiály Jaderné reakce Řetězová reakce Jaderný reaktor Jaderná elektrárna Termonukleární reakce

ATOMY A ZÁŘENÍ

JADERNÁ ENERGIE

222

Struktura jádra a el. obalu-chemie Videokazeta – Užití radioizotopů Rozpadové řady Porovnání poločasů rozpadu – užití MF tabulek Vliv záření na živé organizmy

Skupinová práce-jaderná elektrárna- získání informací z různých zdrojů- podklad ke společné diskuzi o jaderné energetice-vytvoření panelu k danému tématu

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: Kvarta Výstup předmětu Učivo

Vyučující: Téma

Žák - objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem slunce a měsíců kolem planet - odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností

Slunce Planety a malá tělesa Keplerovy zákony Vznik a vývoj hvězd Zánik hvězd Galaxie Sluneční a hvězdný čas Souhvězdí

VESMÍR

Žák - chápe nutnost stálého fyzikálního vzdělávání a získávání fyzikálního obrazu světa

Vývoj fyziky v 19. a 20. století Perspektivy fyziky

KAM SMĚŘUJE FYZIKA

223

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky 2.SEMINÁRNÍ PRÁCE Témata: Vesmír, Sluneční soustava, Kosmonautika, Užití družic

Grafické zpracování přehledu základních fyzikálních poznatků

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: KVINTA Výstup předmětu Žák - měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření - rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh

Vyučující Učivo FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ 1. Soustava fyzikálních veličin jednotek - základní a odvozené fyzikální veličiny - skalární a vektorové veličiny - soustava SI, hlavní jednotky odvozených veličin- fyzikální konstanty 2. Absolutní a relativní odchylka měření

Žák - užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených (zpomalených)

POHYB TĚLES A JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ 1. Kinematika hmotného bodu - vztažná soustava - poloha a změna polohy tělesa - určit veličiny popisující pohyb tělesa po kružnici - rychlost pohybu, zrychlení (periodu, frekvenci, úhlovou rychlost, rychlost, dostředivé - úhlová rychlost, dostředivé zrychlení zrychlení) 2. Dynamika pohybu - hmotnost, síla a její jednotka -určí v konkrétních situacích síly působící na těleso a jejich - první, druhý a třetí pohybový zákon momenty, určí výslednice sil a výsledný moment - inerciální a neinerciální vztažné soustavy - hybnost tělesa - využívá Newtonovy pohybové zákony k předvídání - třecí síla pohybu těles - moment síly 3. Gravitační síla, gravitační pole - využívá zákony zachování některých fyzikálních veličin - gravitační zákon, gravitační a tíhová síla při řešení problémů a úloh - gravitační pole, pohyby těles v homogenním gravitačním poli Země - centrální gravitační pole - Sluneční soustava, Keplerovy zákony

224

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Vztah mezi experimentální a teoretickou fyzikou - přímé nebo nepřímé měření veličin (délky, rovinného úhlu, obsahu, objemu, hmotnosti, času, síly…) 1. LABORATORNÍ PRÁCE - určení rozměrů tělesa, jeho povrchu a objemu, měření posuvným měřítkem (mikrometrem) - průměrná hodnota veličiny, odchylky jednotlivých měření, průměrná odchylka, relativní odchylka Grafické znázornění závislosti mezi fyzikálními veličinami - sestrojení grafů závislosti dráhy, rychlosti a zrychlení na čase - řešení úloh o pohybu užitím grafického znázornění 2. LABORATORNÍ PRÁCE - určení průměrné rychlosti pohybu tělesa TEORETICKÉ CVIČENÍ - určení polohy a rychlosti hmotného bodu ze známých počátečních podmínek pro vrh svislý, vodorovný a šikmý výpočtem - grafické znázornění trajektorie

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: KVINTA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Žák - umí vypočítat práci vykonanou konstantní silou i v případě, že tato síla nepůsobí ve směru pohybu

4. Mechanická práce, energie, výkon - mechanická práce a její jednotka - kinetická a potenciální energie, souvislost změn mechanické energie s prací - vypočítat změnu polohové energie a určit pohybovou - zákon zachování mechanické energie energii tělesa vzhledem ke zvolené vztažné soustavě a určit - přeměna mechanické energie na vnitřní celkovou mechanickou energii energii soustavy těles 5. Mechanika tuhých těles - uplatnit při řešení úloh zákon zachování energie - model dokonale tuhého tělesa, posuvný a rotační pohyb - vypočítat výkon, vypočítat účinnost -skládání a rozklad sil působících na tuhé těleso - moment síly, momentová věta - moment setrvačnosti, kinetická energie rotačního pohybu 6. Mechanika tekutin - tlak v tekutině vyvolaný vnější silou působící na povrch tekutiny, Pascalův zákon - hydrostatický a atmosférický tlak - Archimédův zákon - dynamika kapalin, Bernoulliho rovnice a její užití - odpor prostředí

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky SEMINÁRNÍ PRÁCE Sluneční soustava - jednotlivé objekty sluneční soustavy, zpracovat formou prezentace, s důrazem na vlastní mluvený projev žáků, seznámení žáků se zásadami platnými při tvorbě prezentace Uplatnit vztah mezi fyzikou a zeměpisem a mezi fyzikou a dějepisem - využít předchozí znalosti žáků o sluneční soustavě, připomenout historický vývoj představ o vesmíru 3. LABORATORNÍ PRÁCE Určení těžiště tělesa -porovnání výsledků experimentálního a grafického určení těžiště 4. LABORATORNÍ PRÁCE Určení hustoty tělesa užitím Archimédova zákona - porovnání různých způsobů určení hustoty kapalných a pevných látek Seznámení s historií mechaniky, osobnosti, které se podílely na jejím rozvoji - souvislost s názvy jednotek některých fyzikálních veličin

225

Název vyučovacího předmětu FYZIKA Ročník: SEXTA Výstup předmětu

Vyučující

Školní rok

Učivo

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Žák - objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různého skupenství a jejich vnitřní strukturou

STAVBA A VLASTNOSTI LÁTEK 1. Kinetická teorie látek - charakter pohybu a vzájemných interakcí části v látkách různých skupenství - aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při - rovnovážný stav, termodynamická teplota řešení konkrétních fyzikálních úloh 2. Vnitřní energie a teplo - vnitřní energie tělesa a její změny - využívá stavovou rovnice ideálního plynu stálé - různé způsoby přenosu vnitřní energie hmotnosti při předvídání stavových změn plynu -teplo, měrná tepelná kapacita, kalorimetrická rovnice - analyzuje vznik a průběh pružné deformace pevných -první termodynamický zákon těles 3. Plynné skupenství - ideální plyn - umí použít zákonitosti teplotní roztažnosti pevných - střední kvadratická rychlost molekul těles, porovná zákonitosti roztažnosti pevných těles a - teplota plynu, tlak plynu, stavová rovnice kapalin ideálního plynu - stavové změny plnu - kruhový děj, druhý termodynamický zákon 4. Pevné látky - krystalické a amorfní látky - normálové napětí - druhy deformace, Hookův zákon - délková a objemová roztažnost pevných těles

226

VELIČINY CHARAKTERIZUJÍCÍ ČÁSTICOVOU STRUKTURU LÁTEK Skupinová práce žáků při řešení soustavy úloh - využít znalosti žáků z chemie- zopakovat pojmy relativní atomová a molekulová hmotnost, hmotnostní konstanta, látkové množství, molární hmotnost a molární objem - řešit úlohy zaměřené na hmotnost částic, počet částic, hustotu látek 1. LABORATORNÍ PRÁCE - určit tepelnou kapacitu kalorimetru, určit měrnou tepelnou kapacitu pevné látky a kapaliny SEMINÁRNÍ PRÁCE „ TEPELNÉ STROJE“ - prohloubení znalostí o kruhovém ději, Carnottův cyklus jako základ činnosti tepelných strojů - užití tepelných strojů, vliv na společnost (využít znalostí z dějepisu a rozšířit je)

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: SEXTA Výstup předmětu

Žák - umí popsat jednotlivé změny skupenství látek a vysvětlit je z hlediska kinetické teorie látek

Žák - rozhodne, je-li dané kmitání harmonické, umí popsat přeměny energie v mechanickém oscilátoru - objasní procesy vzniku vlnění, umí popsat šíření vlnění pomocí vlnové rovnice - chápe odraz, interferenci a ohyb mechanického vlnění - umí vysvětlit vznik zvuku, popsat zvuk pomocí jeho výšky, hlasitosti a intenzity

Vyučující Učivo 5. Kapaliny - povrchové napětí kapaliny - kapilární jevy - teplotní objemová roztažnost kapalin 6. Změny skupenství látek - změny skupenství, skupenské teplo a měrné skupenské teplo - vlhkost vzduchu, meteorologické pojmy MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ 1. Mechanický oscilátor - kmitání mechanického oscilátoru, jeho perioda a frekvence - síla pružnosti - matematické kyvadlo, kmitání tělesa na pružině - změny energie při vlastních kmitech oscilátoru, tlumené a vynucené kmitání 2. Mechanické vlnění - vznik příčného a podélného vlnění postupné a stojaté vlnění - vlnová délka a rychlost vlnění, vlnová rovnice - interference vlnění, odraz, lom a ohyb vlnění - základy fyzikální akustiky, zvuk, jeho hlasitost a intenzita

227

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky 2. LABORATORNÍ PRÁCE -kapilární jevy, určení povrchového napětí různých kapalin 3. LABORATORNÍ PRÁCE - určení měrného skupenského tepla pevné látky a kapaliny, porovnání výsledků měření tabulkovými hodnotami 4. LABORATORNÍ PRÁCE - určení periody a frekvence mechanických oscilátorů (matematické kyvadlo, závaží na pružině), porovnání výsledků měření s hodnotami určenými na základě parametrů oscilátoru UPLATŇOVÁMÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍCH STRATEGIÍ Při měření LP věnovat pozornost práci ve skupině, posilovat uplatňování průřezových témat uvedených v úvodu k předmětu „Fyzika“. Zaměřit se na porovnání výsledků měření a výpočtů provedených užitím fyzikálních vztahů. Vést žáky ke kritickému hodnocení výsledků měření, ověřovat nepravděpodobné výsledky porovnáním s jinými skupinami, zopakovat měření - Posilovat mezipředmětové vztahy fyzika- matematika, fyzika- chemie

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: SEPTIMA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Žák ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY, Zobecnění pojmu silové pole - porovnání gravitačního pole a pole SVĚTLO - porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant elektrického a magnetického, siločáry jako 1. Elektrický náboj a elektrické pole - elektrický náboj a jeho zachování model silového pole ( intenzita - umí kvantitativně popsat elektrické pole - vodič a izolant v elektrickém poli gravitačního a elektrického pole, - Coulombův zákon magnetická indukce) - využívá Ohmův zákon při řešení praktických úloh - elektrické pole, intenzita elektrického pole - pole homogenní a radiální jako obecné - elektrické napětí pojmy - aplikuje poznatky o mechanismech vedení - kapacita, kondenzátory - schopnost používat při řešení problémů elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách 2. Elektrický proud v kovech analogické úvahy, s přesným vymezením a plynech při analýze chování těles z těchto látek - proud jako veličina podmínek jejich platnosti v elektrických obvodech - Ohmův zákon pro část obvodu i pro uzavřený TEORETICKÉ CVIČENÍ obvod - pohyb elektricky nabité částice - Využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení - elektrický odpor v elektrickém poli problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení - spojování vodičů 1. LABORATORNÍ PRÁCE - sestrojit voltampérovou charakteristiku 3. Elektrická energie - elektrická energie, tepelné účinky proudu spotřebiče na základě výsledků měření, - výkon stejnosměrného proudu určit odpor spotřebiče z hodnot odečtených z voltampérové charakteristiky 4. Elektrický proud v polovodičích - vlastí a příměsová vodivost polovodičů, 2.LABORATORNÍ PRÁCE polovodičová dioda - voltampérová charakteristika 5. Elektrický proud v kapalinách a plynech polovodičové diody, užití polovodičové - elektrolyt, zákony elektrolýzy, užití diody jako usměrňovače elektrolýzy 3. LABORATORNÍ PRÁCE - primární a sekundární galvanické články - elektrický proud v elektrolytech - výboj v plynech a jeho užití - galvanické články a akumulátory 6. Magnetické pole - pole magnetů a vodičů s proudem 4. LABORATORNÍ PRÁCE - elektromagnetická indukce, indukované - elektromagnetická indukce, vlastní napětí indukce

228

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník: SEPTIMA Výstup předmětu

Žák - porovnává šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v různých prostředích

Vyučující Učivo 7. Střídavý proud -harmonické střídavé napětí a proud, jejich frekvence a časový průběh - obvod střídavého proudu, výkon střídavého proudu - generátory, elektromotory, transformátory 8. Elektromagnetické záření - oscilační obvod, elektromagnetické kmitání - elektromagnetická vlna - spektrum elektromagnetického záření

229

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky 5. LABORATORNÍ PRÁCE - cívka v obvodu střídavého proudu, určení impedance cívky a její indukčnosti

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník OKTÁVA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Žák

9. Vlnové vlastnosti světla - šíření a rychlost světla v různých prostředích - využívá zákony šíření světla v prostředí - zákony odrazu a lomu světla k určování vlastností zobrazení předmětů - index lomu, optické spektrum (hranol) jednoduchými optickými systémy - interference světla 10. Optické zobrazování - umí popsat oko jako optickou soustavu, - zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadle vysvětlit podstatu vad oka a jejich korekci - zobrazení lomem na tenkých čočkách - zorný úhel - popsat princip základních optických přístrojů - oko jako optický systém - využívá poznatky o kvantování energie záření - lupa, mikroskop, dalekohled a mikročástic k řešení fyzikálních problémů MIKROSVĚT 1. Kvanta a vlny - posoudí jadernou přeměnu z hlediska - foton a jeho energie vstupních a výstupních částic i energetické - Einsteinova rovnice vnějšího fotoelektrického jevu bilance - korpuskulárně vlnová povaha záření a mikročástic, de Broglieho vztah - využívá zákon radioaktivní přeměny 2. Atomy k předvídání chování radioaktivních látek - kvantování energie elektronů v atomu - spontánní a stimulovaná emise, laser - navrhne možné způsoby ochrany člověka - vazebná energie jádra atomu před nebezpečnými druhy záření - jaderné reakce, syntéza a štěpení jader atomů - časový průběh radioaktivních přeměn, poločas rozpadu - řetězová reakce, jaderný reaktor

230

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky 6. LABORATORNÍ PRÁCE - určit experimentálně ohniskovou vzdálenost spojné čočky SEMINÁRNÍ PRÁCE OPTICKÉ PŘÍSTROJE - zobrazení chodu paprsků, určení úhlového zvětšení u subjektivních optických přístrojů a zvětšení přístroji objektivními - časově zařadit konstrukci příslušných optických přístrojů - návaznost na biologii (oko, lupa, mikroskop) a dějepis- opatřit si informace o vynálezech jednotlivých optických přístrojů - výstupem této seminární práce je prezentace teoretických poznatků, praktické předvedení optických přístrojů a řešení vhodně zvolených příkladů

Název vyučovacího předmětu: FYZIKA Ročník OKTÁVA Výstup předmětu

Vyučující

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Učivo

OPAKOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH FYZIKÁLNÍCH POZNATKŮ Sjednocení poznatků chemie a fyziky, - shrnutí a strukturalizace základních poznatků z fyziky fyziky a dějepisu - využít poznatků o stavbě atomu, elektronové obalu a atomovém jádru k lepšímu pochopení fyzikálních poznatků fyziky mikrosvěta - vývoj představ o struktuře látek a stavbě atomů od řeckých atomistů po současnost - základní informace o subnukleárních částicích SEMINÁRNÍ PRÁCE - nejdůležitější témata středoškolské fyziky zpracovat formou seminárních prací, s výsledky seminární práce seznámit formou prezentace, důsledně dodržet samostatnost při ústním projevu

231

Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z FYZIKY Ročník: SEPTIMA Vyučující Výstup předmětu Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Žák 1. Kirchhoffovy zákony a jejich užití - umí použít Kirchhoffových zákonů pro základní - elektrická síť, větev, uzel typy elektrických obvodů (sériové a paralelní spojení) - znění prvního a druhého Kirchhoffova zákona, znaménkové dohody - řešení jednoduchých elektrických sítí - postup při řešení elektrické sítě 2. Elektrické kmity a elektromagnetické vlnění Žák - oscilační obvod, perioda vlastních kmitů, - vysvětlí vznik tlumených a netlumených elektrických přeměny energie elektrického a magnetického kmitů, umí určit periodu a frekvenci kmitů v závislosti pole v oscilačním obvodu na parametrech obvodu - vznik elektromagnetického vlnění otevřený oscilační obvod - chápe vazbu mezi oscilačními obvody, umí vysvětlit - šíření elektromagnetického vlnění rezonanci - přenos informací elektromagnetickým vlněním, vysílač a přijímač - umí vysvětlit přenos informací prostřednictví 3. Fotometrie elektromagnetického vlnění - základní radiometrické a fotometrické pojmy - fotometrická rovnice Žák 4. Záření dokonale černého tělesa - má přehled o základních fotometrických veličinách - dokonale černé těleso a jejich jednotkách, jejich užitím umí řešit reálné - závislost vlnových délek vyzařovaných situace dokonale černým tělesem na jeho termodynamické teplotě - popíše záření dokonale černého tělesa, umí určit - intenzita vyzařování a její závislost na teplotu zářícího tělesa z intenzity vyzařování, termodynamické teplotě vypočítat energii vyzářenou tělesem 5. Vlnová povaha světla - interference a ohyb světla, polarizace a její užití - určit kdy vzniknou interferenční maxima (minima) při interferenci na tenké vrstvě i při interferenčních jevech způsobených ohybem 232

Výchovně vzdělávací strategie - základním přístupem při výuce semináře je co nejvíce využívat skupinovou práci žáků, samostatné získávání a třídění informací, řízená debata na dané téma - žáci jsou vedeni k samostatnému řešení fyzikálních úloh, i těch složitějších - ve vztahu k tématům probíraným při základním kurzu fyziky budou zařazovány co nejvíce experimenty a laboratorní úlohy

PROJEKT - TÉMA PROJEKTU: Elektromagnetické záření -žáci si zvolí jednotlivé problémy spojené s elektromagnetickým zářením, jejich úkolem bude zpracovat přehled základních informací k danému tématu, zvolit vhodné příklady a seznámit s jejich řešením ostatní a pokud to bude v rámci zvoleného tématu možné, předvést experimentálně, případně uvést technické využití - při zpracování tématu mohou žáci v maximální míře uplatnit počítač při získávání informací i při jejich zpracování

Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z FYZIKY Ročník: OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo Žák - umí rozhodnout, zda v daném problému lze použít zákonů Newtonovy mechaniky, nebo zda je nutné použít mechaniku relativistickou - umí vysvětlit základní relativistické pojmy a používat je při řešení úloh - je schopen vysvětlit význam veličin ve vztahu mezi relativistickou energií a hmotností a použít ho při určení energie reakce Žák - umí popsat složení atomů, vysvětlit vznik iontu z atomu - vysvětlit vznik emise resp. absorpce záření atomem přechodem atomu ze stavu s danou energií do stavu s jinou energií - matematicky popsat časový průběh jaderných přeměn, řešit úlohy na určení poločasu rozpadu a aktivity zářiče - vysvětlit princip řízené řetězové reakce, funkci jaderného reaktoru a jaderné elektrárny - vysvětlit princip detekce a urychlení částic

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

ZÁKLADY SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY 1. Relativistická kinematika - prostor a čas v klasické mechanice - vznik a hlavní myšlenky speciální teorie relativity - relativnost současnosti a dilatace času - kontrakce délek - relativistické skládání rychlostí 2. Relativistická dynamika - klidová a relativistická hmotnost těles - relativistická hybnost tělesa 3. Vztah mezi energií a hmotností - klidová a relativistická hmotnost tělesa - zákon zachování energie v relativistické mechanice ATOM 1. Vývoj představ o atomu - Bohrův model - fyzika elektronového obalu 2. Jaderná fyzika - přehled jaderných reakcí a jejich energetické bilance - radioizotopy a jejich užití - jaderné záření alfa, beta a gama - urychlovače částic 3. Přehled částic mikrosvěta - jaderné síly - současná představa o elementárních částicích 4. Přehled fyzikálních interakcí - systém fyzikálních interakcí

233

Výchovně vzdělávací strategie - převažující formou práce bude práce ve skupině - cílem je nejen získávat nové poznatky, ale i to, aby se rozvíjela schopnost žáků spolupracovat, přijímat svou zodpovědnost za práci skupiny, vzájemně hodnotit své výsledky - při práci na plnění daných úkolů budou žáci v maximální míře využívat výpočetní techniku jako zdroj informací, budou ji využívat při zpracování získaných informací - práce žáků bude soustavně kontrolována formou kontrolních prací, testů i ústního zkoušení, termíny zkoušení budou vždy s předstihem oznámeny, aby se žáci mohli připravit

Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ A CVIČENÍ Z FYZIKY Ročník: OKTÁVA Vyučující Výstup předmětu Učivo Žák -dovede vysvětlit fyzikální poznatek svými slovy i s použitím odborné terminologie - umí analyzovat fyzikální fakta, rozpoznat jejich příčiny, porovnat a uspořádat je podle určitého kritéria, určit vztahy mezi nimi - je schopen popsat vztah mezi fyzikálními veličinami slovně a matematickým vztahem - řešit formálně správně fyzikální úlohy - vysvětlit význam fyzikálního poznatku pro praxi, vysvětlit fyzikální principy činnosti vybraných technických zařízení - vysvětlit podstatu nejdůležitějších fyzikálních teorií, o které se opírá vývoj fyzikálního obrazu světa - používá fyzikální poznatky při řešení fyzikálních úloh a problémů i při řešení konkrétních situací z praxe - umí posoudit vliv lidské činnosti na životní prostředí a způsoby, jimiž se může fyzika na ochraně životního prostředí podílet - dovede pozorovat fyzikální děj, zaznamenat jeho průběh a z pozorování vyvodit závěry - umí pracovat s tabulkami, grafy vyhledávat informace v literatuře i pomocí PC a samostatně je zpracovávat

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

OPAKOVÁNÍ LÁTKY A PŘÍPRAVA K MATURITNÍ ZKOUŠCE - MECHANIKA - MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA - KMITÁNÍ A VLNĚNÍ - NAUKA O ELEKTŘINĚ A MAGNETIZMU - ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ - OPTIKA - FYZIKA MIKROSVĚTA

234

Výchovně vzdělávací strategie - všechna témata budou zpracována s maximálním možným důrazem na experimentální činnost žáků - ke každému tématu bude zařazen dostatečný počet příkladů, jejichž řešení i kontrola správnosti budou realizovány formou skupinové práce - žáci budou prezentovat výsledky své práce formou ústního projevu, písemnou a grafickou formou i formou prezentace na diaprojektoru - Každý žák bude zpracovávat maturitní témata jako vlastní portfolio, do kterého bude zařazovat vlastní písemně zpracovaný přehled tématu, protokoly o provedené laboratorní práci (i z předchozích ročníků), případně popis experimentu, který k danému tématu patří, řešení zadaných příkladů, kontrolní práci k danému tématu - v průběhu opakování bude maximálně využívána vazba na předměty matematika- využití matematického aparátu k popisu fyzikálních dějů i řešení úloh, chemie – vlastnosti látek, elektrolýza, biologie- vliv fyzikálních podnětů na smyslové orgány, vliv vnějšího prostředí na lidský organizmus dějepis- historie fyzikálního poznání a techniky český jazyk- uplatňovat jazykové znalosti při písemném i ústním projevu, výtvarná výchovatechnická estetika, grafická úprava portfolia

Název vyučovacího předmětu: Laboratorní technika1 Ročník: SEPTIMA,OKTÁVA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Vymezí entalpii, rozděluje děje podle změn entalpie a Gibbs. energie, vypočítá lehčí příklady na spalná a slučovací tepla. Pochopení veličin z pohledu chemického a fyzikálního. Rozděluje látku podle charakteru veličin. Dokáže popsat vlastnosti látky. Zná základy kvantové fyziky.

1.Termodynamika, fázové rovnováhy Entalpie - spalná a slučovací tepla Entropie – Gibbs. energie Tepelná zabarvení dějů Kinetická teorie plynů a stavba látky, model atomu

Rozlišuje kvalitu a kvantitu, popř. skupinové, selektivní a specifické reakce. Orientuje se v analýze anorg. látek pomocí tabulek a analytických pavouků. Zná princip titrace pomocí acidobazických indikátorů, metody gravimetrie a volumetrie. Rozlišuje: centrální atom, ligand a koordinační číslo, pojmenuje i napíše vzorec libovolných komplexních látek s anorganickými ligandy. Vysvětlí teorii hybridizace, rozlišuje hybridní stavy : sp,sp2,sp3 a určuje jejich prostorový tvar.

2.Analytická chemie a komplexní látky Úvod do analyt. chemie Kvalitativní a kvantitavní analýza Komplexní sloučeniny – struktura, názvosloví Teorie hybridizace – tvary molekul

Ovládá přepočty pH a koncentrací H3O+ a OH-, koncentrace iontů nad sraženinou, stupně , Kdis,Zapisuje konstanty rovnováhy libovolných zvratných dějů. Tok Chápe princip laboratorních přístrojů. Učí se realizovat vlastní experiment.

3.Chemické rovnováhy pH a pufry disociační konstanty, stupeň součin rozpustnosti 4. Laboratorní cvičení z fyziky Optické soustavy, elektronika, mechanika

235

Pohled chemický a fyzikální

Mediální výchova Animace chem. molekul. Aplikace matem. poznatků – log a exp. fce

Název vyučovacího předmětu: Laboratorní technika 2 Ročník: SEPTIMA, OKTÁVA Výstup předmětu Ovládá rozdělení organismu podle: zdroje E, zdroje C, akceptoru H a společné znaky metabolismu. Na schématu vysvětlí Citrátový cyklus, – oxidaci mastných kyselin a metabolismus aminokyselin. Vysvětluje pojmy: glykolýza, dýchací řetězec, oxidační fosforylace. Používá zkratky ATP,FAD,NADP. Vysvětlí i s náležitostmi z biologie fotosyntézu. Zná principy laboratorních přístrojů pro zkoumání optických a magnetických vlastností látek

Vyučující Učivo 1. Metabolické dráhy: Základní znaky metabolismu, Klasifikace organismu podle typů metabolismu Metabolismus cukrů Fotosyntéza Metabolismus tuků Metabolismus bílkovin Optické vlastnosti látek, magnetické vlastnosti látek, princip laboratorních přístrojů.

2. Nukleové kyseliny a významné aminy Vysvětluje rozdíly ve složení, struktuře a funkci NK. Používá DNA,RNA a mutace v biolog. souvislotech pojmu: mutace, transkripce, translace GMO a replikace. Ovládá strukturu A,T,C,G,U. Isoprenoidy Dává příklad isoprenoidů a alkaloidů i s fyziologickým Alkaloidy účinkem; začleňuje tyto kategorie látek do metabolismu a Vazebné síly, vliv solventů. přesně je definuje. Má základní představu o podstatě vazebných sil a vlivu solventu. Konformace molekul.

Orientuje se a komentuje schéma planetárních látkových toků

3.Planetární cykly N,P,S,C Planetární cykly N,P,S,C Atmosférické jevy. Kinetická teorie plynů, tok látky.

236

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Člověk a zdraví Osmóza; trávicí soustava - výživa, ekologie a buňka (B) Člověk a příroda: energetika dějů (F)

Člověk a zdraví: Osmóza; trávicí soustava - výživa, ekologie a buňka (B) Člověk a příroda: energetika dějů (F) Člověk a příroda: Ekologie, globální problémy – znečištění, emise, zdroje, SE, Noxy Člověk a zdraví: Potraviny, xenobiotika, zdroje dusíku

5.5.4 Chemie Nižší stupeň gymnázia Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Chemie vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie a dále z tematického okruhu Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence vzdělávací oblasti Výchova ke zdraví, vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, práce s laboratorní technikou (RVP ZV). Chemie pro nižší stupeň gymnázia má umožnit žákům vytvoření základních představ o stavbě látek a jejich přeměnách, zároveň i aplikaci v běžném životě. Žáci získají také praktické dovednosti a zručnost při práci v chemické laboratoři, jsou seznámeni se základními bezpečnostními pravidly a striktně je dodržují. Základní formou výuky je výklad často doplňovaný demonstračními pokusy. To vše je zpřesňováno ukázkami z internetu, videem, referáty a prezentacemi s případnými exkurzemi. Hlavním cílem je aby:  získávali základní poznatky z obecné, anorganické a organické chemie  osvojovali si elementární dovednosti spojené s pozorováním vlastností látek a jednoduchých chemických reakcí, s prováděním jednoduchých pokusu a učili se nacházet vysvětlení chemických jevů, zdůvodňovat (na elementární úrovni) vyvozené závěry a uvádět je do širších souvislostí s praktickým využitím  poznávali zásady bezpečné práce s chemikáliemi (zejména s běžně prodávanými hořlavinami, žíravinami, zdraví škodlivými a jedovatými látkami) a uměli poskytnout první pomoc při úrazech způsobených těmito látkami Vyučovací předmět chemie má poskytovat žákům co nejvíce příležitostí k tomu, aby začali chápat, že bez základních znalostí o chemických látkách a jejich reakcích se dnes člověk neobejde téměř v žádné oblasti své činnosti, a aby poznali nezbytnost ochrany životního prostředí i vlastního zdraví. Stálou součástí výuky chemie (tak jako ostatních přírodovědných předmětů) by mělo být průběžné osvojování správného používání pojmů, experimentálních činností a vysvětlování pozorovaných jevů, hledání příčinných souvislostí a řešení problémů souvisejících s poznáváním přírody a s praktickým životem. Časové a organizační vymezení Chemie se vyučuje od tercie do kvarty s týdenní časovou dotací 2 hodiny, v kvintě 3 hodiny, a v sextě 2hodiny.

237

Část hodin chemie probíhá v kmenových třídách jednotlivých ročníků, část ve specializované učebně, která je vybavena videem, projektorem a počítačem s přístupem na internet. Pro laboratorní práce jsou k dispozici pomůcky kabinetu Chemie, který je celkem dobře vybaven jak laboratorními pomůckami tak i chemikáliemi. Realizace výstupů tematického okruhu Práce s laboratorní technikou vzdělávací oblasti Člověk a svět práce probíhá formou laboratorních prací a týdenních projektů. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí ze strategií popsaných na úrovni školy. Kompetence k učení – učitel    

klade žákům jasně formulované otázky vede žáky k používání správné terminologie a symboliky vede žáky k využívání odborné literatury, internetu,.... vede žáky k prezentaci své práce ( za použití různých informačních zdrojů – viz předchozí bod )

Kompetence k řešení problémů - učitel    

klade důkaz na argumentaci podloženou důkazy podporuje řešení problémů s mezioborovým přesahem zadává žákům problémové úlohy a důsledně dohlíží na jejich řešení pomáhá žáky směrovat ke správným zdrojům informací potřebných k řešení zadaných problémů

Kompetence komunikativní - učitel  v průběhu hodin ( i laboratorních cvičení ) vytváří podmínky pro vzájemnou komunikaci ( otevřeně s žáky komunikuje )  vede žáky k souvislému a dobře formulovanému projevu  problémové úlohy zadává tak, aby žáci museli při jejich plnění kombinovat různé komunikační zdroje ( např. Internet,... ) Kompetence sociální – učitel  zadává žákům skupinou práci a dohlíží, aby se každý zodpovědně a konstruktivně zapojil do řešení  veřejně kritizuje a potírá jakékoli náznaky neúcty, nadřazenosti či snahy o zneužívání odlišného temperamentu, sebevědomí nebo postavení jednotlivce v rámci pracovní skupiny nebo třídy  skupinovou diskusí o výsledcích práce jednotlivce nebo skupiny rozvíjí schopnost žáků v sociálním kontextu sebekriticky hodnotit sama sebe

238

Kompetence občanské - učitel  vede žáky k ekologickému myšlení ( př. třídění odpadu,... )  je pro žáky příkladem ve vztahu k přírodě  opakovaně upozorňuje žáky na pravidla bezpečnosti při zacházení s chemickými látkami  vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám  důsledně dohlíží na slušné chování žáků nejen ve škole a při školních akcích, ale i mimo ně Kompetence pracovní - učitel  vede žáky k využívání získaných znalostí a zkušeností v zájmu přípravy na budoucí studium ( resp. povolání )  vede žáky k bezpečnému ovládání laboratorní techniky při práci v chem. laboratoři  důsledně dohlíží na dodržování zásad bezpečnosti při práci v laboratoři

Vyšší stupeň gymnázia Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Chemie vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda vzdělávacího oboru Chemie (RVP G). V tomto předmětu je kladen velký důraz na rozvoj Environmentální výchovy. Okrajově rozvíjí průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova z RVP G. Předmět tvoří jeden kompaktní celek s dalšími předměty: Cvičení z chemie a Seminář z chemie. Obsah předmětu je členěn tak, aby žák postupně získal poznatky a dovednosti z oborů obecné, anorganické a organické chemie. Organická chemie je následně rozšířena o část týkající se biochemie. V prvních dvou letech studia na vyšším gymnáziu je náplní předmětu učivo dané RVP G, v dalších dvou ročnících je látka prohloubena o rozšiřující kapitoly. S množstvím nových poznatků roste vetší kauzální propojenost a proto jsou snadněji pochopitelné i zapamatovatelné. Výsledek tvoří jeden kompaktnější celek bližší skutečnosti. Hlavním cílem je aby :  se žáci seznámili se základními pojmy, názvoslovím a kategorizací chemických látek a dějů  si žáci osvojili pravidla bezpečného zacházení s chemikáliemi, jejich značení a zásady poskytování první pomoci v případech ohrožení těmito látkami  žáci získali kvalitní poznatky o technickém využití a výrobě hlavní průmyslově vyráběných chemikálií a to převážně u těch látek, s kterými jsou v každodenním styku  žáci získali kvalitní poznatky o vlastnostech a strukturách organických látek a tyto získané poznatky dokázali kvalitně využít v hodinách biologie;

239

 si žáci uvědomovali a dokázali vysvětlit problémy spojené životním prostředím a jejich kauzalitu Časové a organizační vymezení Chemie je vyučována v kvintě 3 hodiny týdně, z toho jedna hodina cvičení, která slouží k procvičení názvosloví a výpočtů, které žák následně používá během celého dalšího studia. V sextě je časová dotace 2 vyučovací hodiny týdně. V septimě a oktávě je zařazen předmět Seminář z chemie, s časovou dotací 1 hodina týdně v septimě a 2 hodiny týdně v oktávě, který má za cíl prohloubit a doplnit základní učivo dané RVP G. Předmět je vhodný zvláště pro žáky, kteří se následně chtějí věnovat studiu chemie nebo příbuzných oborů na VŠ nebo se rozhodly s tohoto předmětu maturovat či mají učivo gymnaziální chemie v požadavcích pro přijímací řízeni na VŠ. Výuka probíhá v jednotlivých třídách nebo učebnách uzpůsobených pro mediální výuku. Škola bohužel nedisponuje technicky způsobilou učebnou zařízenou jako laboratoř. Přesto jsou do výuku nárazově začleněna laboratorní cvičení s cílem dokreslení teoretických poznatků z klasických hodin a získání základních manuálních dovedností v laboratořích. Integrace chemie a ostatních předmětů Zeměpis Poznatky z chemie aplikované v předmětu Zeměpis úzce souvisí s environmentálními problémy planety. Okrajově je zmíněna lokalizace některých zdrojů surovin. Matematika Matematika kontinuálně prostupuje studiem a to ve formě vyčíslování rovnic, chemických výpočtů, výpočtu z chemických rovnic ( poměr), teorii hybridizace ( tělesa) či při studiu chemických rovnováh ( log, exponenciální funkce). Biologie Biologie je jedním z příbuzných oborů. Po konzultacích s kolegy byl nalezen kompromis, kdy učivo chemie vhodně doplňuje poznatky z biologie v oblasti životního prostředí ( skleníkový efekt, ozónová vrstva, recyklace atd.), metabolismu a složení živých soustav. Fyzika Vzhledem ke stejnému předmětu studia ( hmota) je chemie úzce propojena s fyzikou. Při sestavování ŠVP byl brán zřetel na překrývání látky v obou předmětech. Tyto překryvy byly odstraněny a informace uzpůsobeny tak, aby lépe zapadly do proudu učiva, jenž má žák absolvovat. Jednalo se o tyto oblasti: atomistika, radioaktivita a elektrické děje v kapalinách.

240

Výpočetní technika Výpočetní technika má v chemii okrajový význam, přesto hojně využíváme internet jako zdroj informací a videopokusů (youtube.com; experimente.de atd.) Omezeně je dán prostor pro předvedení editace rovnic v programu Word a tvorba organického názvosloví v programu ChemSketch. Začlenění průřezových témat do výuky chemie Osobnostní a sociální výchova  rozvoj schopností pozorování při provádění chemických pokusů a snahy verbalizovat jejich kauzalitu  výuka je v maximální míře orientovaná na chemii v každodenním životě tak, aby žák lépe pochopil jevy ve svém okolí a snadno aplikoval své poznatky  komunikace - prolíná celou výuku formou výkladu, řízenou diskuzí, tvořením referátů a prezentací  získání dovedností z oboru bezpečnosti práce a nakládání s chemikáliemi  zdůraznění nebezpečí užívání alkaloidů a další psychotropních látek včetně alkoholu  hodnoty, postoje, praktická etika – toto téma je rozvíjeno zejména v kapitolách dopadů lidské činnosti na životní prostředí, testování látek atp. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  zahrnuto a hlouběji rozebráno v problematice globálního oteplování, ozónové vrstvy a xenobiotik popř. při lokalizaci nalezišť přírodních zdrojů Environmentální výchova  vztah člověka k prostředí je významnou organickou součástí studia chemie a to ať na úrovni planetární ( skl.efekt, zdroje, freony atd.) tak na úrovni jedince ( metabolismus, alkaloidy, léčiva apod.) Významnou část při studiu jednotlivých skupin chemikálií mají zásady bezpečného zacházení s chemikáliemi, včetně bezpečnosti práce a jejich nebezpečných vlastností. Žáci znají pravidla první pomoci při práci s žíravinami. Mediální výchova  žáci jsou vedeni ke kritickému hodnocení informací získaných z internetu popř. odborného textu, učí se vybrat to nejpodstatnější, to čemu sami rozumí, v případech neznalosti významu jednotlivých termínů hledá jejich obsah a diskutuje nad ním  výuka je vhodně doplněna komentovanými videopokusy z vlastní tvorby či internetu pedagog používá prezentace a pracovní listy s přehlednými schématy chem. procesů  žák se veden k odhalení klamné reklamy a mediální manipulace  nadstandardně je zařazeno editování rovnic ve Wordu nebo práce s ChemSketch.

241

5.5.5 Seminář z chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Seminář z chemie vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze vzdělávacího oboru Člověk a příroda, částečně integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví resp. obor Člověk a svět práce RVP G. V tomto předmětu je kladen velký důraz na rozvoj Environmentální výchovy Obsah předmětu je členěn do dvouletého cyklu tak, aby žák postupně získal poznatky a dovednosti z oborů anorganické chemie a biochemie. Látka je doplněna kapitolami z fyzikální chemie a chemie životního prostředí. Cílem zavedení tohoto předmětu je rozšíření studia chemie pro přijímací řízeni na VŠ a upevnění poznatků pro případnou maturitní zkoušku. Hlavním cílem je aby :  žáci získali kvalitní poznatky o technickém využití a výrobě hlavní průmyslově vyráběných chemikálií a to převážně u těch látek, s kterými jsou v každodenním styku  žáci získali kvalitní poznatky o vlastnostech a strukturách organických látek a tyto získané poznatky dokázali kvalitně využít v hodinách biologie  si žáci uvědomovali a dokázali vysvětlit problémy spojené životním prostředím a jejich kauzalitu Časové a organizační vymezení Seminář z chemie je vyučován v septimě pod názvem seminář biologickochemický s jednohodinovou dotací a oktávě jako chemický seminář s časovou dotací 2 vyuč.hodiny týdně. Výuka probíhá v jednotlivých třídách nebo učebnách uzpůsobených pro mediální výuku manuálních dovedností v laboratořích. Integrace chemie a ostatních předmětů Zeměpis Poznatky z chemie aplikované v předmětu Zeměpis úzce souvisí s environmentálními problémy planety resp. planetárními cykly prvků.. Matematika Matematika kontinuálně prostupuje studiem a to ve formě vyčíslování rovnic, chem. výpočtů, výpočtu z chemických rovnic ( poměr), teorii hybridizace ( tělesa) či při studiu chemických rovnováh ( log, exponent.funkce).

242

Biologie Biologie je jedním z příbuzných oborů. Po konzultacích s kolegy, byl nalezen kompromis, kdy učivo chemie vhodně doplňuje poznatky z biologie v oblasti životního prostředí ( Skleníkový efekt, ozónová vrstva, recyklace atd.), metabolismu a složení živých soustav. Fyzika Vzhledem ke stejnému předmětu studia ( hmota) je chemie úzce propojena s fyzikou. Při sestavování ŠVP byl brán zřetel na překrývání látky v obou předmětech. Tyto překryvy byly odstraněny a informace uzpůsobeny tak, aby lépe zapadly do proudu učiva, jenž má žák absolvovat. Jednalo se o tyto oblasti: atomistika, radioaktivita a elektrické děje v kapalinách.

Začlenění průřezových témat do výuky chemie       

Osobnostní a sociální výchova rozvoj schopností pozorování při provádění chemických pokusů a snahy verbalizovat jejich kauzalitu výuka je v maximální míře orientovaná na chemii v každodenním životě tak, aby žák lépe pochopil jevy ve svém okolí a snadno aplikoval své poznatky schopnost zvládat soutěž a konkurenci, orientovat se v krizových situacích za mimořádných událostí komunikace - prolíná celou výuku formou výkladu, řízenou diskuzí, tvořením referátů a prezentací získání dovedností z oboru bezpečnosti práce a nakládání s chemikáliemi zdůraznění nebezpečí užívání alkaloidů a další psychotropních látek hodnoty, postoje, praktická etika – toto téma je rozvíjeno zejména v kapitolách dopadů lidské činnosti na životní prostředí, testování látek atp. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  zahrnuto a hlouběji rozebráno v problematice globálního oteplování, ozónové vrstvy a xenobiotik popř. při lokalizaci nalezišť přírodních zdrojů Environmentální výchova  vztah člověka k prostředí je významnou organickou součástí studia chemie a to ať na úrovni planetární ( skl. efekt, zdroje, freony atd.) tak na úrovni jedince ( metabolismus, alkaloidy, léčiva apod.), významnou část při studiu jednotlivých skupin chemikálií mají zásady bezpečného zacházení s chemikáliemi, včetně bezpečnosti práce a jejich nebezpečných vlastností, žáci znají pravidla první pomoci při práci s žíravinami. Mediální výchova  pedagog používá prezentace a pracovní listy s přehlednými schématy chem. procesů  žák je veden k odhalení klamné reklamy a mediální manipulace

243

Ročník: TERCIE Výstup předmětu Žák rozlišuje mezi pokusem a pozorováním a uvede příklady pozorování Na příkladech demonstruje fyz.vlastnosti látek

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Vyučující: Učivo Téma

MOTIVACE ke studiu CH Pozorování a pokus – metody práce v CH Fyzikální vlastnosti – skupenství, hustota, vodivost, rozpustnost

Zná výstražné symboly, rozlišuje S-, a R- věty, uvádí příklady nebezpečných látek. U některých vět vysvětluje význam.

Nebezpečné vlastnosti látek –R,S věty a symboly

Rozlišuje kategorie směs a složka – uvádí příklady Klasifikuje směsi podle velikosti částic a skupenství, uvádí příklady. Objasňuje princip usazování, filtrace a destilace. Zná další metody – krystalizace, extrakce, sublimace

Směs a složky směsi Dělení směsí

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Vlastnosti látek

Fyzika – vodivost, hustota…

Výchova ke zdraví Laboratorní cvičení – BOZP v hodinách CH Směsi a separační metody

Separační metody

F – teplota varu,změny skupenství B – krystalizace

Svět práce Laboratorní cvičení – Dělení směsí Definuje atom jako stavební jednotku hmoty, zná jeho složení a symboliku pro částice Vysvětluje pojem valenční elektron, Definuje prvek, chem.vazbu a molekulu Objasní slovo molekula, rozlišuje atomy a molekuly na modelech i na zápisech

Atom – obal a jádro, symbolika

Stavba atomu

Elektronový obal - prvek Pojem vazby – molekula Příklady molekul, sloučenina

Chemická vazba

Podle rozdílu elektronegativity rozděluje typy vazeb ve sloučeninách Vysvětluje pojmy ion,kation a anion. Rozlišuje mezi těmito kategoriemi, zvládá symboliku Zná znění Period.zákona V PTP nalezne protonová čísla prvků a určuje jaké informace se z něj nechají vyčíst

Typy vazeb – elektronegativita

Svět práce Laboratorní cvičení – Práce se stavebnicí – modely molekul B – krystaly, nerosty

Ionty Periodický zákon, Protonové číslo

244

Period.soustava prvků

Ročník: TERCIE Výstup předmětu Ovládá pojmy – perioda, třída, skupina Zná některé typické znaky kovů a nekovů, Pojem recyklace a třídění, Rozlišuje fyz. a chem.děj a uvádí jejich příklady

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Vyučující: Učivo Téma Dělení tabulky – údaje v tab. Kovy, nekovy, polokovy Fyzikální děj a chem.reakce

Chemický děj

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Fy – vlastnosti látek, el.proud

Svět práce Laboratorní cvičení – Chem.děj

Zná hlavní atmosférické plyny a jejich vlastnosti; význam dusíku a kyslíku, včetně použití Orientuje se v problematice ozónu – význam,vrstva Ovládá výpočty spojené s hmotnostním zlomkem. Určuje složení roztoku, pojem rozpouštědlo. Uvádí některé základní informace o vodíku Zná vlastnosti a význam vody

Zná fyzikální vlastnosti halogenů a jejich význam – chlór a jód Zná použití a význam některých halogenidů, oxidační číslo a koncovky Ovládá názvosloví halogenidů Vysvětlí pojem kyselina ( látka odštěpující H+) Identifikuje kyselinu podle UIP Ovládá bezpečnost práce s kyselinami Význam HF,HCl Zná vzorec ,název a význam následujících látek: Kys. sírová; dusičná; uhličitá; siřičitá, fosforečná a chlorná

Zákon zachování hmoty Vzduch Dusík a kyslík

Vzduch Dusík a kyslík

Z,B - atmosféra B – význam kyslíku a CO2 Z,B - ozón M - procenta

Složení vzduchu Zavedení: Hmotnostní zlomek Výskyt, vlastnosti a použití – palivo Voda – význam a použití Znečistění vody -ČOV

Složení vzduchu Hmotnostní zlomek Vodík (PROJEKTY – VODA)

Halogeny

Halogeny

Laboratorní cvičení – Vodík a kyslík B – opakování BOZP

Halogenvodíky Halogenidy

Halogenvodíky Halogenidy

B – nerosty, sůl

Bezkyslíkaté kyseliny

Výchova ke zdraví

Svět práce

BOZP a OOPP Kyslíkaté kyseliny – vzorce a význam

245

Kyslíkaté kyseliny

Ročník: TERCIE Výstup předmětu Vysvětlí pojem hydroxid ( látka odštěpující OH-) Ovládá názvosloví hydroxidů a BOZP

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Vyučující: Učivo Téma Hydroxidy a jejich názvosloví

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Hydroxidy

Výchova ke zdraví BOZP a OOPP

Amoniak

Svět práce

Identifikuje kyselinu podle UIP a indikátorů Definuje pH jako míra kyselosti roztoku, určí neutralizaci jako typ reakce

pH a neutralizace Míra kyselosti a neutralizace

Uvádí spojitost mezi strukturou a vlastnostmi modifikací C Grafit a diamant

Uhlík

Laboratorní cvičení – pH roztoků – indikátory F – tvrdost, vodivost

Svět práce Rozlišuje vlastnosti a použití hnědého a černého uhlí Zná ekologické aspekty těžby uhlí a biologické souvislosti spojené s methanem Zná vzorce, vlastnosti a použití C1-C4

Uhlí a zemní plyn

Methan a alkany Alkeny a alkiny Násobné vazby

Methan a alkany C1-C4

Zná symboliku Kekulého vzorce benzenu, Použití toluenu a naftalenu Pojem karcinogen

Benzen – jádro Toluen, naftalen

Areny

Vysvětluje význam ropy a způsob získávání nafty a benzínu.

Výskyt a význam ropy Zpracování ropy – benzín, nafta,…

Ropa (PROJEKTY)

Zná vzorce a význam ethenu a ethanu.

Definuje pojem oxid Ovládá názvosloví oxidů Rozděluje na příkladu oxidy podle reakce s vodou a vyčísluje reakce Orientuje se v problematice kyselých dešťů – zná pojmy emise a imise, smog Vysvětluje pojem Globální oteplování jako důsledek nadměrného množství CO2

B – methan, tlení, trávení, Zuhelnatění Z – těžba uhlí

Alkeny a alkiny

Výchova ke zdraví Nebezpečí návykových látek Z – lokalizace těžby B – ekologické aspekty těžby F – motor, destilace

Definice Názvosloví M – krácení, poměr Oxidy

Výchova ke zdraví - znečištění atmosféry

Dělí oxidů podle reakce s vodou

246

B – emise a imise, Z –Skleníkový efekt

Ročník: TERCIE Výstup předmětu Význam: CO2; SiO2; CaO;TiO2, Fe2O3 Zná fyzikální vlastnosti síry a sulfanu Ovládá názvosloví sulfidů Vysvětluje pojmy, rozlišuje tyto kategorie v konkrétních reakcí Princip zápisu a úpravy, Zvládá vyčíslení jednoduchých rovnic Žák rozlišuje energetické zabarvení reakce a uvádí příklady na exo- a endotermní děje Definuje katalyzátor a uvádí příklady, Rozlišuje mezi katalyzátorem a reaktantem Uvádí způsoby, jak ovlivnit průběh reakce Definuje veličiny a mol jako číslo ; ovládá základní výpočty podle vzorců a určení molární hmotnosti pomocí period.tabulky

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Vyučující: Učivo Téma Významné oxidy Síra a sulfan Sulfidy – názvosloví a význam

Sulfidy

Názvosloví kyslíkatých kyselin

Názvosloví kyslíkatých kyselin

Opakování základních pojmů: Chemické reakce, reaktanty a produkty, chemická rovnice a Zákonu zachování hmotnosti. exotermické a endotermické reakce

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky B – dýchání, fotosyntéza, nerosty B – trávení B – nerosty

CHEMICKÉ REAKCE VÝPOČTY a molární veličiny Opakování uhlovodíků

katalyzátory Podmínky ovlivňující rychlost chemické reakce B, Z – Ozónová vrstva

Výchova ke zdraví alkoholismus Svět práce

mol,látkové množství molární hmotnost molární koncentrace Vysvětluje problematiku freónů Vymezuje alkoholy, zná kvašení jako příklad výroby, je si vědom nebezpečí spojeného s konzumací alkoholu Zná použití a vzorce formaldehydu, acetonu a etheru Žák je schopen poznat karboxylovou kyselinu podle funkční skupiny, ovládá názvy a vzorce uvedených kyselin a zná jejich použití

Halogenderiváty uhlovodíků Dusíkaté deriváty uhlovodíků Alkoholy Ostatní kyslíkaté deriváty Karboxylové kyseliny – vymezení, Reakce kys.mravenčí a octové, Význam kys. stearové a palmitové; benzoové; citrónové

247

Laboratorní cvičení – Kvašení cukrů, destilace

Výchova ke zdraví PÉČE O ZDRAVÍ – poštípání hmyzem, kyselina šťavelová… B - hmyz B –tuky a oleje, výživa; vosky

Výchova ke zdraví Tuky v potravě, kosmetika

Ročník: TERCIE

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Vyučující:

Výstup předmětu

Učivo

Téma

Charakterizuje esterifikace, zná biologický i technický význam tuků, olejů a vosků Popř. kys.acetylsalicylové a nitroglycerinu

Estery – vznik; esterifikace Významné estery : tuky a oleje, vosky

Deriváty uhlovodíků

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Výchova ke zdraví B – aditiva v potravinách F – povrchové napětí, praní B – tvrdost vody,sinice

Zná vlastnosti a použití vybraných solí org.kyselin Definuje mýdla Zná biolog.účinky štavelanu Objasňuje princip praní Rozlišuje druhy tvrdosti vody a vysvětluje způsoby jejich odstranění

Soli karboxylových kyselin Vznik a vlastnosti octanu sodného a hlinitého Benzoan a glutaman sodný – potraviny Šťavelan vápenatý Mýdla –složení a vlastnosti Tenzidy a detergenty Dokáže napsat vzorec a název aniontu odvozeného od Vymezení a vlastnosti libovolné jednosytné kyseliny a použít jej k tvorbě Prací prášky a změkčovače vody vzorce soli Tvrdost vody Chápe smysl ox.čísla Prací prášky a vodní kámen,fosfáty

Svět práce Laboratorní cvičení – Tvrdost vody, tenzidy

Svět práce Dokáže napsat vzorec a název aniontu odvozeného od libovolné vícesytné kyseliny a použít jej k tvorbě vzorce soli Chápe smysl ox.čísla a odvozuje jej podle počtu odtržených vodíkových kationtů Uvede významné vlastnosti a názvy vybraných solí V souvislostech předkládá prezentaci na vybrané téma, je schopen reagovat na dotazy spolužáků a vysvětlovat kauzality základních jevů spojených s danými solemi

Opakování pojmů a soli halogenvodíkových kyselin Soli jednosytných Soli vícesytných kyselin Význam a využití solí Ekologické aspekty některých solí - uhličitan vápenatý (vápno a organismy)) - krasové jevy - hnojiva - fosfáty kyselin

248

Soli anorg.kyselin VÝZNAMNÉ SOLI (projekty) Upevňování učiva tercie

Laboratorní cvičení – Reakce solí B – organismy, stavba těl, znečištění vod, nerosty Z – nerosty, těžba

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Ročník: KVARTA Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Studenti jsou schopni orientovat se v chem.rovnici; zvládají názvosloví kyselina solí.

Téma

Opakování učiva sekundy se zaměřením na soli anorg.kyselin, výpočty a rovnice

Opakování učiva tercie

Určují molární hmotnosti a zvládají výpočty koncentrací BOZP v chemii roztoků BOZP-chem.nádobí, práce se základními chemikáliemi, pravidla chování v laboratoři, první pomoc pří kontaktu s chemikáliemi (jedovaté, žíravé, hořlavé)

Výchova ke zdraví hygiena, péče o zdraví Svět práce

Zná příklady alkoholů a karboxylových kyselin, Definuje ester a sůl

Opakování alkoholů a karboxyl.kyselin Včetně esterů a solí Lipidy – tuky a mýdla NOVĚ: Význam a funkce lipidů

Rozšiřující opakování učiva tercie - lipidy

Rozlišuje monosacharidy a disacharidy, zná souborné vzorce

Monosacharidy a disacharidy ( Fru, GLu, Ga) – jejich význam využití

Sacharidy

Zná struktur a význam látek včetně použití

Polysacharidy – škrob a celulóza význam a využití

Zná rovnici fotosyntézy včetně faktorů, které tento děj ovlivňují Definuje aminokyselinu, určí podle vzorce příslušnost látky k aminokyselinám Vysvětlí pojem bílkovina a denaturace+ uvádí způsoby denaturace a její využití Jmenuje funkce bílkovin Zná význam a vlastnosti vitamínů Objasňuje pojem enzym a kvašení Zná žlázy s vnitřní sekrecí a příklady hormonů

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

-práce s chemickými látkami -požár B – stavba organismů, výživa

Svět práce -Laboratorní cvičení – Cukry B – rostliny a stavba těl

Výchova ke zdraví výživa

Papír Fotosyntéza

Fotosyntéza

B – rostliny

Aminokyseliny a vznik peptidické vazby

Bílkoviny

B – stavba těl, výživa, …

Bílkoviny a denaturace

Svět práce -Laboratorní cvičení – Bílkoviny

Dělení bílkovin podle funkce DNA a RNA Vitaminy – význam a funkce Dělení, hypo- a hypervitaminóza Enzymy jako biokatalyzátory Využití enzymů – prací prášky a kvašení Hormony

249

Nukleové kyseliny Biokatalyzátory a látky řídící

Výchova ke zdraví Výživa Biologie – buňka, tělo…

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Ročník: KVARTA Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Rozliší oxidaci a redukci Dokáže vyčíslit jednoduší redox.rovnice Objasní způsob výroby Fe a strategie ochrany kovů Definuje elektrolýzu a na schématu vysvětlí princip elektrodových dějů

Téma

Znaky Dýchání a respirace ATP jako palivo pro buňku Vysvětlení pojmů oxidace a redukce Přenos elektronů Vyčíslování redox.rovnice Hoření a výroba železa Koroze – ochrana proti korozi Elektrolýza solanky

Metabolismus

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky rozšiřující

Redoxní děje

Elektrolýza

F – vedení proudu v kapalinách

Svět práce -Laboratorní cvičení – Elektrolýza solanky Pomocí řady kovů určí průběh reakce Rozlišuje galvanický článek a akumulátor

Řada napětí kovů – rozdělení kovů a využití Galvanické články

Řada napětí kovů

Rozlišuje typy probíraných chem. rovnic

Klasifikace chem.reakcí

Ovládá výpočty hmotností reaktantů a produktů z jednodušších chem.rovnic

Výpočty z chem.rovnic

Klasifikace chem.reakcí Výpočty z chem.rovnic Plasty (projekty)

Zadání úloh a teoretická hodina

Svět práce -Laboratorní cvičení – Vytěsňování kovů F – galv.články M - rovnice M – poměr a rovnice Z – zdroje Ov – zdroje

Souborné opakování učiva CH základní školy Zadaní úloh a teoretická hodina

250

Energetika (Projekty)

F – energie, elektřina Z – zdroje Ov - zdroje

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Ročník: KVINTA

Vyučující

Školní rok

Výstup předmětu

Učivo

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Student představí chemii v systému věd, dá příklady aplikování chemie a jejích dílčích věd. Vysvětluje rozdíly mezi fyzikálními a chemickými vlastnostmi látek resp. mezi pozorováním a pokusem Klasifikuje směsi podle skupenství a velikosti částic včetně příkladů; vysvětluje principy separačních technik. Ovládá vymezení pojmů: atom, molekula, vazba, prvek, sloučenina, chemické individuum Rozdělí atom na jádro a obal, zná částice obalu i jádra a používá jejich značení.

OBECNÁ CHEMIE 1.ÚVOD DO STUDIA Vymezení chemie jako vědy, včetně obsahu a metod zkoumání Historie chemie

Osobnostní výchova: Teorie vědy ( OV, D)

2. KLASIFIKACE LÁTEK Směsi a chemická individua Separační metody

3. SLOŽENÍ A STRUKTURA CHEMICKÁCH LÁTEK Složení a struktura atomu –jádro a Zná a vysvětluje znění a význam PZ. obal Orientuje se v PTP, pojmenovává významní třídy a Periodická soustava prvků a periody, člení PTP. periodický zákon. Zná významy a značení z a A. Vysvětluje a na Protonové a nukleonové číslo příkladech poznává izobary a izotopy. Jádro : izotopy a nuklidy. Vysvětluje pojem radioaktivní látky, zná Radioaktivita. nebezpečí, využití i ochranu těmito látkami. Dělí radioaktivní záření; Historický vývoj představ o atomech aplikuje na konkrétním příkladě posunové zákony. – modely atomů. Orbital a hladina Vysvětlí pojem orbital; ovládá značení a význam Kvantová čísla kvantových čísel, zapisuje elektronové konfigurace Pravidla o zaplňování elektron.obalů. atomů i iontů včetně zápisu pomocí vzácného plynu. Typické vlastnosti prvků na základě Podle obsazení atom.obalu odvozuje vlastnosti postavení v PSP – elektron.oktet prvků. Klasifikace prvků

251

Člověk a příroda: F – velikost částic, Tyndalův efekt, separační metody M – zápisy a.10n

Člověk a svět práce: radioaktivita, účinky na organismus, využití (F,B ); exponenciální rce (M) Osobnostní výchova: etika jaderné energie, teorie poznání (OV) vývoj pojmu atom (D)

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Ročník: KVINTA

Vyučující

Školní rok

Výstup předmětu

Učivo

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Definuje chem.vazbu. Objasní podmínky vzniku chem.vazby kovalentní i koordinačně kovalentní.V návaznosti na učivo CH předešlých let vysvětlí elektronegativitu, polaritu vazby a iontovou vazbu. , zakreslí rozložení vazebných elektronů na spojnici jader vazebných partnerů.Vysvětlí vznik kovové vazby a odvozuje od ní typické vlastnosti kovů.Na základě přítomnosti vazby určuje vlastnosti látky Vymezí princip vzniku vazeb.interakcí,nakreslí vodíkové můstky u vyhraných molekul.

4. CHEMICKÁ VAZBA Vznik kovalentní vazby. Dativní vazba Váznost Excitované stavy Elektronegativita a polarita chemické vazby. Typy a druhy vazeb Kovová vazba – vlastnosti kovů Slabé a vazebné interakce. Struktura a vlastnosti sloučenin plynoucí z přítomnosti určitého typu vazeb v molekule

Člověk a příroda: vlastnosti kovů (F)

Definuje chemické děje a chemické rovnice, rozlišuje mezi dějem fyzikálním a chemických, zná terminologii a zápisy chemických rovnic. 5. CHEMICKÉ ROVNICE Dává příklady faktorů ovlivňujících průběh chemických dějů. Aplikuje zákony zachování, tedy vyčísluje chemické rovnice včetně Chemické reakce a chemické rovnice. těch redoxních. Zápis chem.rovnic. Klasifikace chemických reakcí. Srážková teorie a teorie aktiv.komplexu. Popisuje a vysvětluje atomovou strukturu vodíku a kyslíku resp. vody Faktory ovlivňující průběh chemických a peroxidu vodíku, jejich typické fyzikální i chemické vlastnosti, reakcí. přípravu, výrobu a použití. 6. ROZTOKY Podle struktury molekuly vody odvozuje možnost jejího použití jako rozpouštědla, princip čistění vod a odstranění tvrdosti vody. Vodík a kyslík, vlastnosti vodíku, kyslíku a jejich sloučenin. Vysvětluje obecně i na konkrétním příkladě Arrheniovu, Broenstedovu Voda a peroxid vodíku. a Lewisovu teorii. Struktura vody a její vlastnosti. Napíše rovnicí disociaci libovolné soli, kyseliny či hydroxidu, vysvětluje Tvrdost vody. autoprotolýzu vody. Voda jako rozpouštědlo. Disociace - Iontové rovnice. Protolytická reakce. Teorie kyselin a zásad Hydrolýza solí

252

Environmentální výchova: atmosféra, ozón (B, Z) ekologie vody ( B ) environmentální etika (OV)

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Ročník: KVINTA

Vyučující

Výstup předmětu

Školní rok Učivo

Vysvětluje fyzikální i chemické vlastnosti prvků, jejich elektor.strukturu ZÁKLADY ANORG. CHEMIE 7. p - PRVKY a vlastnosti plynoucí z vysoké elektronegativity, výskyt a princip získávání těchto prvku. Nakreslí schéma a objasní rozdíly v metodách Halogeny. elektrolýzy solanky. Zná důležité sloučeniny halogenů zvláště pak jejich kyseliny a jejich soli, freóny a biologický význam bromu a jodu. Síra Vysvětluje vyšší elektron.stavy a váznost u atomů síry s různým ox.číslem, zná její modifikace. Popíše způsob výroby kyseliny sírové a dá příklad její ho použití, zná použití některých síranů a princip odsíření elektráren a spaloven. Dusík a fosfor Zná fyzikální i chemické vlastnosti dusíku, výskyt a princip získávání. Objasňuje význam a výrobu čpavku, k.dusičné a hnojiv. Zná problematiku NOx a kyselých dešťů U fosforu jmenuje alotropické modifikaci, zná biologický i technologický význam kyseliny trihydrogenfosforečné a problematiku tenzidů a organofosfátů. Zná fyzikální i chemické vlastnosti alotr.modifikací a vlastnosti z nich plynoucí. Objasňuje jejich schopnosti se řetězit, význam jejich kyselin a solí. Vysvětluje kauzalitu fenoménů: Krasové jevy a Skleníkový efekt Vymezí skupinu S-prvků, odvozuje jejich vlastnosti na základě elektronové konfigurace.

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Člověk a zdraví: BOZP při nakládání s chemickými látkami Envirometální výchova: Freóny, biogenní prvky Skleníkový efekt krasové jevy, eutrofizace vod (B,Z) environmentální etika (OV)

Člověk a příroda: Fyzikální vlastnosti látek, alotropie Surovinové zdroje (Z, OV) Uhlík a křemík.

8. s – PRVKY Charakteristika prvků I.A a II.A Vlastnosti sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku a jejich sloučenin

9. d – PRVKY Elektrolýza jako typický způsob výroby těchto kovů, použití a BOZP hydroxidů, zná výrobu NaOH a problematiku stavebnictví – sloučeniny Obecná charakteristika d- a f- prvků. Ca,biologický význam Mg,Ca,K,Na Výroba a použití významných kovů Vymezí skupinu d-prvků, odvozuje jejich vlastnosti na základě elektronové konfigurace Rozděluje kovy do skupin podle jejich technologického významu, objasní výrobu : Fe a oceli, Pb, Al, W, Au

253

Člověk a svět práce: Technologie výroby významných látek – ocel, kys.sírová, hydroxid sodný atd.

Mediální výchova videopokusy, diskuze nad mediální manipulací reklam.spotů, práce s informačními zdroji na webu

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Ročník: SEXTA Výstup předmětu

Vyučující

Školní rok Učivo

ORGANICKÁ CHEMIE 10. UHLOVODÍKY Vlastnosti atomu uhlíku, typy vzorců a názvosloví ,chemické reakce v org.chemii – A,E,S,P, krakování Klasifikace organických sloučenin a základní principy názvosloví organických sloučenin. Surovinové zdroje organických sloučenin zpracování uhlí, ropy a zemního plynu. Uhlovodíky: Vymezuje pojem uhlovodík, alkan,alken,alkin, cykloalkan a aren, izomerie. Uvádí příklady izomerů řetězových, polohových, cis,trans-, tautomerů. Ovládá názvosloví. Alkany a cykloalkany Píše rovnice hydrogenace, dehydrogenace, halogenace, vysvětluje Markovníkovo Alkeny a alkadieny. Alkiny pravidlo u adice halogenvodíku na násobnou vazbu Aromatické uhlovodíky. Zná vzorce benzenu,naftalenu,antracenu a fenantrenu; dokáže vysvětlit a nakreslit Efekty substituentů Používá sumární, funkční a strukturní vzorec při psaní chemických vzorců,odvozuje prostorové uspořádání molekuly z hybridních stavu atomů C.Zná vázanosti C,S,N,H, a Hal v organických látkách Dělí org.látky podle řetězce, přítomnosti atomů dalších prvků v řetězci a podle nasycenosti vazeb. Orientuje se v oblasti zdrojů, zná problematiku Skleníkového efektu a kyselých dešťů (emise, imise). Rozlišuje adici, substituci, přesmyk a eliminaci, píše rovnici hoření u libovolné org.látky Vysvětluje způsoby zpracování ropy a uhlí

rozložení elektronů v benzenovém jádře Zná vlastnosti, použití a toxicitu kondenzovaných aromátů Vysvětluje mechanismy substituce radikálové a elektrofilní a popisuje efekty substituentů.

Uvede nebezpečí použití freónů a vysvětlí problematiku ozónové vrstvy.Aplikuje názvosloví. Používá triviální i systematické názvosloví alkoholů a fenolů, dokáže objasnit biotechnologickou výrobu lihu a pomocí Wurtzovy syntézy napsat rovnici vzniku libovolného etheru, zná zásady BOZP s těmito látkami a vliv ethanolu a methanolu na lidský organismus. Klasifikuje karbonylové látky, zná využití acetaldehydu, formaldehydu, benzaldehydu a acetonu Používá triviální i systematické názvosloví vybraných látek včetně dělení kyselin podle počtu skupina řetězce. BOZP a výskyt a význam těchto látek. Píše rovnice oxidace, neutralizace a esterifikace. Vysvětlí pojmy recyklace, polymerace, polymer, kopolymer, monomer, PES,PAD. Pojmenuje základní MML, použije jejich písmenkového kódování a u vybraných látek zapíše rovnici jejich polymerace.

11. DERIVÁTY UHLOVODÍKŮ Halogenderiváty Alkoholy, fenoly, ethery Aldehydy a ketony Karboxylové kyseliny 12. SUBSTITUČNÍ A FUNKČNÍ DERIVÁTY KARBOXYL.KYS Aminokyseliny Soli, a estery 13. PLASTY Polymerace. Recyklace a odpadové hospodářství. PE,PP,PVC,PS, kaučuk, PES a PAD

254

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Osobnostní výchova: Problematika surovin.zdrojů (OV,Z) Člověk a zdraví: BOZP při nakládání s chemickými látkami Nebezpečné vlastnosti látek : karcinogenita, mutagenita atp. Envirometální výchova: Skleníkový efekt environmentální etika (OV) Člověk a svět práce: Technologie zpracování ropy

Osobnostní výchova: Problematika alkohol.závislosti (OV,B) Člověk a zdraví: BOZP při nakládání s chemickými látkami Envirometální výchova: Ozón.vrstva

Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Ročník: SEXTA Výstup předmětu

Vyučující Učivo

Vysvětlí pojmy recyklace, polymerace, polymer, kopolymer, monomer, PES,PAD. Pojmenuje základní MML, použije jejich písmenkového kódování a u vybraných látek zapíše rovnici jejich polymerace. Rozlišuje skupinu i podskupiny látek, včetně jejich typických znaků a vlastností a zná jejich biologický význam. Používá chemické vzorce a rovnice k vysvětlení vzniku lipidu, ztužování tuků a kyselé i zásadité hydrolýzu esterů. Správně používá pojmy detergent a tenzid, včetně jejich klasifikace a použití. Klasifikuje cukry podle počtu atomů C, podle koncové skupiny a podle počtů atomů v cyklu. Orientuje se v základních vlastnostech a biologickém významu vybranách mono- (Fru,Glu), di- ( Sach, Lakt, Malt) a polysacharidů ( Cell, škrob, glykogen, pektiny, agar a chitin). Z vybraných vzorců AMK sestaví libovolný peptidový řetězec. Vysvětlí pojmy denaturace, nativní bílkovina, struktura bílkoviny. Zná biologický i technologický význam bílkovin.

14. PŘÍRODNÍ LÁTKY BIOCHEMIE Lipidy

Cukry

Envirometální výchova: recyklace environmentální etika (OV) Člověk a svět práce: Technologie zpracování odpadů Environmentální výchova: Alkaloidy, GMO, xenobiotika Člověk a zdraví: Alkaloidy - zneužívání drog, léčiva, hormony, vitaminy a enzymy

Bílkoviny Člověk a příroda: Fyzikální vlastnosti látek, alotropie Surovinové zdroje (Z, OV) Biokatalyzátory

Biologický význam a rozdíly mezi enzymy a vitamíny Hyper- a hypovitaminóza. Orientuje se v hormonálním řízení homestázy organismu, zná žlázy s vnitřní sekrecí a příklady jejich hormonů i s jejich účinky na organismus. Technologický význam enzymů a „éček“ v potravinách Nukleové kyseliny a heterocykly. Pojmenuje vybrané pěti- a šestičetné heterocykly s N,S a O a několik příkladů dvoucyklých heterocyklů. Kapitola o NK zde slouží spíše jako rozšiřující a konkretizující učivo biologie.Vysvětlí rozdíly ve struktuře RNA a DNA.

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Léčiva, pesticidy, barviva

Schopen vysvětlit rozdíl: lék a léčiva, pojem dávka a xenobiotikum. Zná některá označení pro speciální typy léčiv a pesticidů.

255

Člověk a svět práce: Technologie výroby piva, papíru a získávání cukru

Mediální výchova Animace biochemických procesů v buňce, práce s informačními zdroji na webu.

Název vyučovacího předmětu: Biologicko-chemický seminář Ročník: SEPTIMA Vyučující Výstup předmětu Učivo Rozlišuje kvalitu a kvantitu, popř. skupinové, selektivní a specifické reakce. Orientuje se v analýze anorg.látek pomocí tabulek a analytických pavouků. Zná princip titrace pomocí acidobazických indikátorů, metody gravimetrie a volumetrie. Rozlišuje: centrální atom, ligand a koordinační číslo, pojmenuje i napíše vzorec libovolných komplexních látek s anorganickými ligandy. Vysvětlí teorii hybridizace, rozlišuje hybridní stavy : sp,sp2,sp3 a určuje jejich prostorový tvar.

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

1.Analytická chemie a komplexní látky Úvod do analyt.chemie Kvalitativní a kvantitavní analýza Komplexní sloučeniny – struktura, názvosloví Teorie hybridizace – tvary molekul Člověk a zdraví: Alkaloidy - zneužívání drog, léčiva BOZP 2.Chemické rovnováhy

Ovládá přepočty pH a koncentrací H3O+ a OH-, koncentrace , Kdis,Zapisuje konstanty rovnováhy libovolných zvratných dějů. Dá příklad názvosloví aminů, objasní problematiku nitrolátek z hlediska karcinogenity a výbušnosti. Ovládá názvosloví anhydridů, amidů esterů, nitrátů. Zná důležité deriváty kyseliny uhličité. Napíše vzorec isoprenu a steranu. Vymezí a rozdělí skupinu těchto látek na podskupiny a uvede příklad z ekologie člověka ke každé skupině. Zná využití u vybraných alkaloidů včetně biologických účinků. U těchto látek zná i rizika jejich používání a jejich rozdělení podle účinků.

pH a pufry

Člověk a příroda: Struktura látek - komplexy a chaláty (M,B)

součin rozpustnosti 3.Dusíkaté deriváty uhlovodíků Aminy Amino – a nitroderiváty Další významné dusíkaté deriváty Isoprenoidy Alkaloidy

256

Mediální výchova Animace chem.molekul. Aplikace matem.poznatků – log a exp.fce

Název vyučovacího předmětu: SEMINÁŘ Z CHEMIE Ročník: OKTÁVA Výstup předmětu

Vymezí entalpii, rozděluje děje podle změn entalpie a Gibbs.energie, vypočítá lehčí příklady na spalná a slučovací tepla.Vysvětlí osmotický tlak včetně biologického významu. Ovládá principy vybraných separačních metod včetně průmyslového využití.

Ovládá rozdělení organismu podle: zdroje E, zdroje C, akceptoru H a společné znaky metabolismu

Na schématu vysvětlí Citrátový cyklus, – oxidaci mastných kyselin a metabolismus aminokyselin Orientuje se a komentuje schéma planetárních látkových toků

Vyučující Učivo

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

4.Termodynamika, fázové rovnováhy Entalpie - spalná a slučovací tepla Entropie – Gibbs.energie Osmotický tlak Destilace, extrakce, další děl.metody

5.Metabolické dráhy Základní znaky metabolismu, Klasifikace organismu podle typů metabolismu Metabolismus cukrů Metabolismus tuků Metabolismus bílkovin

Člověk a zdraví: Osmóza; trávicí soustava - výživa, ekologie a buňka (B) Člověk a příroda: energetika dějů (F)

6.Planetární cykly N,P,S,C Planetární cykly N,P,S,C

257

5.5.6

Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu

Předmět Přírodopis vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" zahrnuje kromě tematického okruhu Neživá příroda (integrován do ŠVP osmiletého studia vzdělávacího oboru Geografie, předmětu zeměpis a geografie) celý obsah vzdělávacího oboru Přírodopis (RVP ZV, vzdělávací oblast Člověk a příroda), tematické okruhy Ekosystémy a Základní podmínky života z průřezového tématu Environmentální výchova v RVP ZV; kromě toho naplňuje očekávané výstupy RVP ZV tematických okruhů Zdravý způsob života a péče o zdraví, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence a Změny v životě člověka a jejich reflexe ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, ze vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, vzdělávací oblasti práce s laboratorní technikou. Hlavním cílem je aby žáci :  získali přehled o vzniku a vývoji Země a života, o podmíněném přizpůsobování organismů vnějším podmínkám a o jejich vzájemných vztazích  získali základní poznatky o stavbě těl a životě vybraných organismů včetně člověka, o nerostech, horninách, vesmíru a Zemi  uvědomili si důležitost citlivého vztahu k okolnímu prostředí, odpovědnost člověka za zachování života na Zemi i svého zdraví a v souvislosti s tím i význam biologických věd  osvojili si takové poznatky, dovednosti a metody pozorování živé a neživé přírody, jichž by mohli využívat jak ve svém dalším vzdělávání, tak ve svém praktickém denním životě K dosažení těchto cílů je třeba, aby (si) žáci:  vytvořili dovednosti pozorovat lupou i mikroskopem, využívat dostupné literatury a ze získaných poznatků vyvozovat závěry  pracovali aktivně s přírodninami, všímali si podmínek jejich existence a respektovali je  hodnotili kriticky jednání své i jiných lidí ve vztahu k životnímu prostředí jako celku i k druhým lidem a naučili se odstraňovat negativní vlivy ohrožující zdravý tělesný i duševní vývoj lidí Časové a organizační vymezení Předmět se vyučuje ve třídě prima až kvarta s časovou dotací dvě hodiny týdně. Část hodin přírodopisu probíhá v kmenových třídách jednotlivých ročníků, část ve specializované učebně, která je vybavena videem, projektorem a počítačem s přístupem na internet. Pro laboratorní práce jsou k dispozici mikroskopy, vzorky přírodnin, preparáty, CCD kamera s televizí. Realizace výstupů tematického okruhu Práce s laboratorní technikou vzdělávací oblasti Člověk a svět práce probíhá formou laboratorních prací.

258

Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí ze strategií popsaných na úrovni školy. Kompetence k učení  učitel  na základě výkladu učí žáky pracovat s lupou, mikroskopem, pozorovat přírodniny v laboratorním i přirozeném prostředí, zaznamenávat výsledky a vyhodnocovat je  vede žáky k poznávání vztahů a zákonitostí v přírodě  učí žáky používat odborné pojmy, pracovat s klíčem rostlin, atlasy, atd. Kompetence k řešení problémů  učitel  zadává testové otázky tak, aby žáci využili k řešení různé postupy Kompetence sociální  učitel 

organizuje výuku tak, že při řešení některých úkolů pracují žáci ve skupině a vzájemně se procvičují

Kompetence občanské  učitel  při výkladu zdůrazňuje význam sepětí člověka s přírodou, nutnost stálé ochrany životního prostředí, nutnost řešení ekologických problémů Kompetence pracovní  učitel  důsledně dbá na to, aby žáci používali základní pomůcky pro biologická pozorování a výzkum  během projektových týdnů prohlubuje dovednosti žáků při práci s mikroskopem, učí je připravovat si nativní preparáty  organizuje besedy s pracovníky CHKO Labské Pískovce a Českého Středohoří  zajišťuje kurz první pomoci Začlenění průřezových témat do výuky přírodopisu  rozvoj schopností poznávání zařazen formou práce s mikroskopem, lupou, pozorování v přírodě  získání poznatků o vlastním těle, sexuálním dospívání a zdraví reprodukční soustavy, psychice, temperamentu  chápání sexuality jako součásti formování osobnosti, uvědomit si negativní vliv předčasné sexuální zkušenosti a promiskuity  seberegulace a sebeorganizace je rozvíjena plánováním učení, stanovováním osobních cílů  uplatňování vlastních nápadů při laboratorních pracích

259

 vzájemné poznávání žáků ve třídě, vytváření pozitivních vztahů, komunikace v různých situacích  spolupráce při plnění úkolů, schopnost zvládat konkurenci a situaci soutěže  zodpovědnost při plnění úkolů, respektování ostatních v běžných denních situacích  vnímání Evropy jako světadílu z hlediska ekosystémů, evropské instituce jako možnost ochrany životního prostředí, význam mezinárodních organizací  uplatňovat poznání rozdílů mezi kulturami při odstraňování konfliktů, které vyplývají z jejich rozdílnost, základní informace o etnických skupinách žijících v české a evropské společnosti jsou základem pro odstranění projevů rasové nesnášenlivosti  znalost ekosystémů jako základ pochopení hlubokého ovlivnění přírody od vzniku civilizace až po dnešek  uchování podmínek života na Zemi–vody, půdy, ovzduší jako nutnost dalšího života na Zemi  negativní vliv lidských činností na životní prostředí a možnosti jak je minimalizovat  jak mohou žáci pozitivně ovlivnit životní prostředí ve svém nejbližším okolí ( třídění odpadu, životní styl, ochrana rostlin a živočichů)  vlastní názor na zpravodajství a reklamu, ověřování si pravdivosti obsahu mediálních sdělení, vliv medií na životní styl společnosti  rozdíl mezi reklamou a zprávou  skupinová práce při plnění úkolů v projektových týdnech, seminární práce, prezentace

5.5.7 Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět zahrnuje celý vzdělávací obsah oboru Biologie z RVP G a integruje některé výstupy ze vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví z RVP G. V programu jsou integrována průřezová téma Environmentální výchova a Člověk a svět práce z RVP G.

Časové a organizační vymezení Předmět Biologie je vyučován v kvintě až septimě se základní časovou dotací 2 hodiny týdně, v oktávě s časovou dotací 1 hodina týdně. Biologie je koncipována jako předmět, který má absolventům poskytnout ucelený přehled znalostí a vědomostí o přírodě a živých organismech v ní. Akcentována jsou témata fyziologická, obecně biologická, ekologická. Naopak témata taxonomická jsou zredukována do rozsahu, který podmiňuje úspěšné pochopení složitosti přírody a komplexnosti vztahů v ní. Člověk je součástí přírody, je na ní existenčně závislý, a proto by se měl snažit jí porozumět, pochopit základní přírodní zákony a respektovat je. Výuka je prokládána diskusí, testy, prohlídkou sbírek přírodnin, samostatnými vystoupeními žáků a odbornými exkurzemi. Část hodin je realizována v učebně vybavené

260

projekční technikou. Součástí výuky jsou laboratorní práce, vycházky do přírody a projektové týdny.

Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení  učitel  vede žáky k tomu, aby na základě získaných informací uváděli vlastní příklady, diskutovali a snažili se najít správné odpovědi na zadané otázky  zadává samostatnou práci, např. referáty, seminární práce, problémové úkoly, doporučuje další studijní zdroje tím nutí žáky k samostatnosti, žák pak kriticky hodnotí věrohodnost jednotlivých informačních zdrojů (např. tisk televize, internet)  volí formy výuky při nichž si žáci osvojí schopnost tvořivého myšlení při získávání poznatků, dovedností a návyků a vede je k tomu, aby byli schopni je využívat v praxi denního života Kompetence k řešení problémů  učitel  testové otázky zadává tak, aby při jejich řešení žáci používali různé postupy (třídění přírodnin, přiřazování, vysvětlování pojmů), žák si při hodinách biologie vyzkouší různé možnosti řešení problémů Kompetence komunikativní  učitel  na základě výkladu zadává některé úkoly tak, aby žáci jako zdroj informace využili vizuálních zdrojů, např. klíčů, atlasů, sbírek, dovedli zpracovávat a samostatně hodnotit informace z literatury, dovedli sdělovat a obhajovat výsledky své práce  vyjadřuje se jasně, srozumitelně, věcně a gramaticky správně, totéž vyžaduje od žáků  zadává úlohy, při jejichž řešení musí žáci kombinovat různé komunikační technologie ( tisk, televize, internet) Kompetence sociální  učitel  organizuje práci tak, že při skupinové práci určování přírodnin připraví skupina úkoly pro spolužáky a následně je vyhodnocuje  zadává žákům skupinovou práci a dohlíží, aby se každý zodpovědně a konstruktivně zapojil do řešení, veřejně kritizuje a potírá jakékoliv náznaky neúcty, nadřazenosti či snahy či snahy o zneužívání odlišného temperamentu, sebevědomí nebo postavení jednotlivce v rámci pracovní skupiny nebo třídy Kompetence občanské  učitel  směřuje výklad k pochopení sepětí člověka s přírodou  vede žáky k tomu, aby zaujímali stanoviska ke konkrétním environmentálním a ekologickým problémům a chápali nutnost ochrany životního prostředí a přírody jako svou občanskou povinnost

261

 na modelech konkrétních situací demonstruje žákům možná ohrožení lidského života a zdraví a nacvičuje poskytnutí účinné pomoci  je svým vztahem k přírodě a lidem pro žáky příkladem. Kompetence k podnikavosti  během projektových týdnů se žáky procvičuje práci s mikroskopem, učí je zhotovovat nativní preparáty, pozorovat živočichy a rostliny v přírodě, pracovat na samostatných úkolech  nacvičuje se žáky poskytnutí první pomoci  organizuje besedy o životním prostředí  vede žáky k samostatnému řešení zadaných projektů

5.5.8 Seminář z biologie Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Seminář z biologie vzdělávacího programu „Otvíráme dveře do světa“ pro osmileté gymnázium vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP G, částečně integruje obor Výchova ke zdraví vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Obsahem předmětu je rozšiřující učivo k jednotlivým tématům základního učiva a témata, která nebyla mezi základní učivo zařazena a prohlubují poznávání a využívání přírodních zákonitostí, které by měli získat žáci s hlubším zájmem o biologii jako přípravu na maturitní zkoušku, případně jako předpoklad pro úspěšné studium na VŠ přírodovědného typu. Časové a organizační vymezení Předmět je zařazen jako dvouhodinový volitelný předmět v septimě a dvouhodinový volitelný předmět v oktávě. Třída je rozdělena do více seminářů, proto je počet žáků biologického semináře menší. Předmět Seminář z biologie si volí žáci s hlubším zájmem o biologii. Těmto žákům seminář umožňuje získat rozsáhlejší okruh vědomostí, na který mohou dobře navázat při dalším studiu na zvolené vysoké škole. Učitel může volit formy a metody práce vyžadující individuální přístup k žákům. Nedílnou součástí práce v tomto předmětu jsou laboratorní práce, seminární práce, projekty, skupinová práce. V oktávě je seminář zaměřen také na přípravu k maturitní zkoušce z biologie, případně na přípravu k přijímacím zkouškám. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu k vyučovacímu předmětu „Biologie“, jsou přizpůsobeny tomu, že žáci, kteří si zvolili biologický seminář, mají hlubší zájem o zkoumání, chtějí poznávat řád okolního světa a systémový charakter přírody. Důležitou součástí semináře jsou laboratorní práce

262

kvalitativního i kvantitativního charakteru a zpracování výsledků těchto prací jednak formou písemného protokolu o provedeném pozorování nebo měření, ale i formou prezentace výsledků. Při tom bude vyučujícím kladen důraz na obsah i formu zpracování, při kterém bude v maximální míře využívána výpočetní technika. I v tomto předmětu budou v maximální míře zařazována průřezová témata, zejména osobnostní a sociální výchova- posilování morálně-volních vlastností nutných k úspěšnému studiu-vytrvalost, zdravé sebevědomí, umění spolupracovat, kreativita při řešení úkolů, poctivost při zpracování seminárních prací a domácích úloh. Menší počet žáků ve skupině umožní klást důraz na vztahy mezi nimi, podporovat jejich vzájemnou spolupráci. Důraz bude kladen i na environmentální výchovu, součástí přístupu k jednotlivým tématům bude i posouzení, jakým způsobem se poznávané skutečnosti dají využít při ochraně životního prostředí a které faktory životní prostředí poškozují. Rozvoj biologie je podmíněn mezinárodní spoluprací, je proto důležité, aby si žáci uvědomovali význam této spolupráce a aby poznávali vzdělávací politiku EU a aby získali takové znalosti a osobní vlastnosti, které by jim v budoucnu umožnili využít možnosti studia v zahraničí (výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech).

263

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS Ročník: Prima Výstup předmětu orientovat se v názorech na vznik Země i života (stvoření, vývoj); - odlišit atmosféru, hydrosféru, vysvětlit funkci ozonosféry pro trvání života organismů na Zemi; - zacházet s lupou a mikroskopem (připravit mikroskopický preparát), nakreslit jednoduché schéma živočišné a rostlinné buňky, popsat je a vysvětlit jejich různý způsob výživy; - vysvětlit základní projevy života (v jednobuněčných organismech) a doložit je příklady; - popsat stavbu těla a život zrněnky, (včetně principu fotosyntézy), trepky, krásnoočka zeleného, bakterií (půdní, hnilobné, cizopasné), kvasinky (v pečivu, víně; objasnit pojmy prvok, cizopasník, jednobuněčný organismus, rozlišovat jednobuněčné a mnohobuněčné organismy, popsat stavbu a život nižších rostlin - řas, z nich některé druhy poznat (např. šroubatka, zrněnka, zelenivka); mořská medúza), ploštěnců (např. tasemnice), kroužkovců (např. pijavka lékařská, pijavka koňská, nítěnka obecná), měkkýšů (např. hlemýžď zahradní, plovatka bahenní, slimáček polní, perlotvorka mořská, sepie mořská); - popsat (nakreslit) stavbu těla a rozmnožování hub, z nich poznat několik vybraných druhů (např. muchomůrka červená, závojenka olovová, hřib dubový, bedla vysoká, holubinka nazelenalá, klouzek obecný, liška obecná, křemenáč osikový, kozák březový, hřib hořký, hřib satan); - charakterizovat postupy vzniku ekosystémů (vody, souš); - vysvětlit pojem soužití na příkladu lišejníků;

Vyučující: Učivo

Téma

Země a život, vznik hydrosféry, 1.1 Země a atmosféry, vznik a vývoj živé život hmoty, Slunce- zdroj energie, vznik ozonosféry a biosféry Buňka, fotosyntéza, dýchání, třídění organizmů Viry, bakterie, sinice

Jednobuněčné organismy

- rozsivky, sinice, viry; - biosféra; - možnosti přeměny soužití v cizopasnictví při zhoršených životních podmínkách (u bakterií)

Jednobuněčné rostliny, houby Prvoci, nižší rostliny- řasy houby vřeckovýtrusné, stopkovýtrusné, lišejníky Mnohobuněční živočichové žahavci, ploštěnci, hlísti Měkkýši – plži, mlži, hlavonožci Laboratorní práce č.3- video – Hlavonožci Roztoči, korýši, hmyz- stavba těla

264

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - další látky na Zemi - orientovat se na vznik Země a života; - rozlišovat vybrané organické a anorganické látky.

Mnohobuněčné organismy

- hnědé a červené řasy; - měkkýši v dávných dobách; - ploštěnci, hlísti, buchanky, perloočky, mořští korýši; - stavba těla členovců ve srovnání s korýši a kroužkovci; entomologie; -zařazování organismů do systému

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS Ročník: Prima Výstup předmětu vysvětlit pojmy predátor, vnější a vnitřní cizopasník na konkrétních příkladech (např. nezmar, pijavka, tasemnice); - charakterizovat stručně znaky, stavbu a život vybraných žahavce, ploštěnců (např. tasemnice), kroužkovců (např. pijavka lékařská, pijavka koňská, nítěnka obecná), měkkýšů (např. hlemýžď zahradní, plovatka bahenní, slimáček polní, perlotvorka mořská, sepie mořská); - vysvětlit pojmy tkáň, orgán, orgánová soustava, zkamenělina, trilobit, vnější kostra, článkované tělo, potravní řetězec,potravní pyramida,biologická ochrana (např. mandelinka - mšice); - popsat vnější a vnitřní stavbu těla členovců (rozdělení na korýše, pavoukovce, hmyz), některé druhy z nich určit (při respektování regionálního principu); - pozorovat projevy života členovců;

Vyučující:

Učivo Hmyz - stejnokřídlí, síťokřídlí, blanokřídlí, brouci Dvoukřídlí, motýli

265

Téma Mnohobuněčné organismy

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS Ročník: Sekunda Výstup předmětu - vysvětlit rozdíl mezi strunatci (struna hřbetní), a obratlovci (obratle); - nakreslit jednoduchý náčrt těla ryby, popsat stavbu a funkci vnitřních orgánových soustav ryb a srovnat je s bezobratlými; vysvětlit přizpůsobení ryb prostředí; - určit některé z našich i mořských ryb porovnat obojživelníky s plazy (vnější a vnitřní stavba); poskytnout první pomoc při uštknutí hadem - určit běžné ptáky, zejména žijící v regionu; - pozorovat, kreslit a popisovat ptačí pera, skořápky vajec ptáků, popsat stavbu těl ptáků (vnější a vnitřní), zdroje potravy ptáků (potravní řetězce, potravní pyramidy); - vysvětlit nebezpečí škodlivých látek pro ptáky, objasnit principy biologické rovnováhy a cesty jejího narušování; - charakterizovat výrazné etologické rysy ptáků (komunikace, sociální chování; ptačí tahy); - vysvětlit pojmy ekologie a etologie, biologická rovnováhy

Vyučující:

Učivo Téma Ostnokožci, strunatci, pláštěnci, První skupiny strunatců bezlebeční, obratlovci – kruhoústí, paryby, ryby Obojživelníci, ještěři, hadi, želvy, krokodýli, ptáci Ptáci Ptáci – pokračování,

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - pravěké ryby, lalokoploutvé ryby, dvojdyšné ryby (možnost obojího dýchání); první obojživelníci; - dávní plazi; - další druhy ryb, obojživelníků, plazů (při použití klíče k určování nebo atlasů); - naše rybníkářství; - cizokrajní plazi - srovnávat dikaritické znaky různých druhů ryb; - znaky jednotlivých řádů savců a jejich postavení ve vývoji; - savci a rostliny jednotlivých světadílů a ekosystémů v nich; - celkový přehled o4 vývoji obratlovců

266

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS Ročník: Sekunda Výstup předmětu - pozorovat lupou a mikroskopem mechy a jeho části (např. náznaky cévních svazků); - rozlišit základní orgány vyšších rostlin - mechů (lodyžka s lístky), kapradin (kořen, podzemní stonek, list), rozlišovat dřevní a lýkovou část jejich cévních svazků, objasnit pojem vyšší rostliny (v porovnání s nižšími rostlinami); - vysvětlit význam prvohorních ekosystémů pro vývoj dalšího života i pro dnešek (černé uhlí, zkameněliny) - popsat květ (okvětí, kalich, koruna, tyčinky, pestík); - rozlišovat některá květenství (např. klas, úbor, okolík); - vysvětlit pojem krytosemenné, jednoděložné, dvouděložné (uvést charakteristické příklady); - určit některé druhy bylin a dřevin krytosemenných rostlin ze svého okolí, rozlišovat druhy stonků (stéblo, stvol,lodyha, kmen), vysvětlit, které látky rostlina přijímá a které vznikají při fotosyntéze a dýchání; - vysvětlit funkci zoologických a botanických zahrad; - zdůvodnit (případně i doložit) nutnost ochrany přírody

Vyučující:

Učivo Přechod rostlin na souš, vyšší rostliny, mechorosty, kapradiny, přesličky, plavuně, jehličnany

Téma Vyšší rostliny

preparátů mechu měříku, porostnice , řezu oddenkem kapraďorostu, letorostu lípy Stavba rostlinného těla, rozmnožování, opylení, oplození, plody a semena

Krytosemenné a nahosemenné rostliny

Krytosemenné rostliny, dvouděložné rostliny Dvouděložné rostliny – pokračování, jednoděložné rostliny další jednoděložné rostliny

267

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - plavuně, přesličky a kapradiny v prvohorách; - různé druhy kapradin, léčivých rostlin a chráněných rostlin a jejich význam - kreslit a popisovat mechy; - určit několik druhů mechů, kapradin; - přeměny stonku (úponky, trny); - rostliny cizích zemí ( např. bambus, cukrovník lékařský); - další hospodářsky důležité rostliny (regionální přístup) - pracovat s atlasy k určování rostlin; - rozlišovat některá semena a plody nahosemenných rostlin;

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS Ročník: Tercie Výstup předmětu popsat kostru, orgány a orgánové soustavy vybraných savců; - porovnat kostry, orgány a orgánové soustavy ostatních tříd obratlovců se savci, vytknout rozdíly; - určit vybrané typické zástupce savců z jednotlivých ekosystémů u nás (především žijících v regionu) i ve světě ;objasnit pojmy predátor, reducent, zoologie, paleontologie; uvést příklady názorů na vznik člověka a stručně charakterizovat hlavní etapy jeho vývoje - popsat stručně stavbu a funkci těla člověka popsat zásady hygieny jednotlivých orgánových soustav; prevence chorob a realizovat je ve svém životě; - objasnit pojmy imunita, transfuze, prevence, infarkt, alergie, racionální výživa, přeměna látek a energií, zdravý životní styl; - vysvětlit možné vlivy emisí, imisí, kyselých dešťů, narušování ozonosféry a stresu na zdraví člověka; - rozlišovat vstupní brány nemoci, zachovávat zásady prevence; - poskytnout předlékařskou první pomoc v běžných situacích, včetně transportu postiženého; - objasnit pojmy infekce, epidemie, karanténa - zaujímat stanoviska k ekologickým problémům současného světa, případně přispívat podle svých možností k jejich řešení, hodnotit získané poznatky o přírodě a životním prostředí z jiných než školních zdrojů, - objasnit pojmy chromozóm, proměnlivost, pohlavní aktivita, gen, genetika - zná problémy sexuálního dospívání, - zná základní přenosné pohlavní choroby a je seznámen se způsobem jejich prevence

Vyučující:

Učivo Téma savci – ptakořitní, vačnatci, Savci šelmy psovité, kočkovité Šelmy lasicovité, medvědovité, ploutvonožci, zajícovci, hlodavci, sudokopytníci Lichokopytníci, chobotnatci, kytovci, letouni, hmyzožravci, primáti Člověk Původ a vývoj člověka, lidské rasy  Soustava opěrná,  Soustava pohybová, tělní tekutiny  Soustava oběhová, krevní oběh, cévy  Krevní tlak, nakažlivé choroby,  soustava dýchací  Soustava trávicí, metabolismus  Výživa, soustava vylučovací, kůže, soustava nervová  Mozek a mícha, soustava žláz s vnitřní sekrecí, toxikománie  Smyslová ústrojí – zrak, sluch, chuť, čich, hmat  Soustava rozmnožovací, 268 vývin jedince,  Základy

Stavba těla a funkce jednotlivých orgánů člověka

Poškození lidského organismu

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky ROZŠIŘUJÍCÍ UČIVO - historie vývoje člověka, jeho pokusy o ovládnutí přírody (člověk sběratel, lovec, zemědělec; počátky výroby, indrustrializace, zásahy do přírody, urbanizace - návaznost na dějepis - první pomoc při různých dalších poškozeních těla; - alergie a ochrana před ní - jednoduché cviky proti únavě a bolestem páteře; - shromažďovat samostatné údaje o problematice životního stylu a zpracovávat je - pandemie (v souvislosti s AIDS); - improvizovaná předlékařská první pomoc; - dárcovství krve; - zdravý životní styl - genofond, genové inženýrství;

Rozmnožování

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOPIS Ročník: Kvarta Výstup předmětu - diskutovat o názorech na vznik Země a složení vesmíru, shrnout poznatky o geologických obdobích, naznačit pohyb alespoň jednoho prvku v přírodě; - určit a stručně popsat běžné horniny a nerosty (zejména ze svého regionu) a vysvětlit jejich původ; - rozlišit některé typy půd a objasnit jejich vznik; - vysvětlit původ sopečné činnosti a zemětřesení a vyhledávat o nich potřebné údaje; - orientovat se v geologickém složení České republiky; - objasnit pojmy: hornina - nerost, vyvřelé horniny, zvětrávání, usazené horniny, přeměněné horniny, zlomy, vrásnění, poklesy, geologické éry, geologické vědy - popsat změny v přírodě vyvolané člověkem, objasnit jejich důsledky pro kvalitu životního prostředí; - vysvětlit, jakým způsobem se může každý člověk aktivně podílet na zhoršování či zlepšování životního prostředí - uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi

Vyučující: Učivo Země ve vesmíru, vznik a stavba země, geologické děje vnitřní, vnější Vznik a vývoj života na Zemi, éry vývoje Země Mineralogie, krystalové soustavy Fyzikální a chemické vlastnosti nerostů, třídění nerostů Třídění nerostů – pokračování, geologie, vyvřeliny, sedimenty Přeměněné horniny, půdy Podzemní voda a prameny, geografický vývoj a stavba ČR Ekologie - neživé složky ŽP, živé složky prostředí Ekosystémy, člověk a biosféra, opakování Podnebí a počasí ve vztahu k životu – význam vody a teploty prostředí pro život, ochrana a využití přírodních zdrojů, význam jednotlivých vrstev ovzduší pro život, vlivy znečištěného ovzduší a klimatických změn na živé organismy a na člověka mimořádné události způsobené přírodními vlivy – příčiny vzniku mimořádných událostí, přírodní světové katastrofy, nejčastější mimořádné přírodní události v ČR (povodně, větrné bouře, sněhové kalamity, laviny, náledí) a ochrana před nimi

269

Téma Neživá příroda

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky - limitující faktory jednotlivých látek pro organismy; - krystalová struktura nerostů (jejich dělení), krystalové soustavy; - plutonity, vulkanity; - geologické složení regionu (místní krajiny) - vliv radioaktivních látek na organismy; - stav životního prostředí v ČR, v okrese; - chráněná území v nejbližším okolí

Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE Ročník: Kvinta Výstup předmětu porovná z hlediska hypotéz význačné teorie o vzniku a vývoji živých soustav ( organismů) na Zemi objasní chemické složení, strukturu a funkci organel eukaryotních a prokaryotních buněk a jejich projevy (způsob rozmnožování, příjem a výdej látek a energetickou bilanci) analyzuje význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy analyzuje vnitřní a vnější stavbu těl rostlin, stavbu rostlinných orgánů a jejich funkci objasní principy rozmnožování rostlin a jejich praktické využití porovná společné a rozdílné vlastnosti nižších a vyšších rostlin vymezí funkce rostlin nezbytné pro jejich život

Vymezí společné a rozdílné znaky mezi říší rostlin, živočichů a hub Rozliší význačné zástupce hub a lišejníků a zhodnotí je z ekologického hlediska

Vyučující: Učivo Život a jeho poznávání, obecné vlastnosti organizmů, stavba buňky Prokaryota, eukaryota Rozmnožování buněk, mitóza, mióza

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Rozdělení bakterií, jejich pohlavní rozmnožování, riketsie, mykoplasma, plasmidy Význam enzymů, metabolismusanabolismus-katabolismus, dýchání, fotosyntéza, biosyntéza nukleové kyseliny- schopnost replikace, Saprofyti, symbionti, paraziti,modelové organismy

Stavba a funkce rostlin, stavba a funkce rostlinných orgánů Stavba listu, rozmnožovací orgány semenných rostlin, opylování, oplození Plody a jejich rozdělení, látkové slžení rostlin, fotosyntéza Dýchání, kvašení Rozmnožování rostlin Klasifikace rostlin Rostliny krytosemenné

Endosymbiotická teorie původu organel

Houby

Životní cykly zástupců hub zvláště parazitických, mykorrhiza a symbióza

270

Cukry-metabolicky významné látky a primární zdroj energie Kolerace, polarita Další hospodářsky významné druhy jednoděložných a dvouděložných rostlin

Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE Ročník: Sexta Výstup předmětu

Vyučující:

Rozpozná jednobuněčné živočichy a jejich význačné zástupce a zhodnotí možné negativní působení těchto organismů na člověka Rozpozná významné kmeny bezobratlých a podkmeny a třídy strunatců a jejich význačné zástupce Objasní evoluci orgánů a orgánových soustav živočichů Porovnává základní typy rozmnožování živočichů a typy jejich chování Posoudí možnosti uplatnění živočichů v různých odvětvích lidské činnosti a ve výživě člověka

Školní rok : Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Učivo

Systém a evoluce živočichů, prvoci, Další významné živočišné kmeny ve bičíkovci, kořenonožci, výtrusovci, nálevníci fylogenezi Mnohobuněční, vločkovci, houby, žahavce Korálovci, žebernatky, ploštěnci Hlísti, měkkýši, kroužkovci, drápkovci, členovci Klepítkatci, žebernatí, vzdušnicovci, hmyz

Hospodářsky využitelní zástupci živočichů

Chapadlovci, ostnokožci, polostrunatci, strunatci

Další významné živočišné kmeny ve fylogenezi

Pláštěnci, bezlebeční, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci

271

Seznámení s ohroženými živočichy a možnosti jejich záchrany na naší planetě

Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE Ročník: Septima Výstup předmětu

Vyučující: Učivo

Vysvětlí fylogenetický vývoj člověka Využívá pro pochopení procesů probíhajících ve vlastním těle znalosti o orgánových soustavách, soustavách látkové přeměny, soustavách regulačních a rozmnožovacích Porovnává individuální vývoj člověka před a po narození a posoudí faktory ovlivňující prenatální a postnatální vývoj člověka jak v pozitivním, tak i v negativním směru Analyzuje nejčastější příčiny vzniku civilizačních chorob a možné způsoby ochrany před nimi Zhodnotí důležitost jednotlivých složek potravy, vitamínů a minerálních látek pro člověka a projevy jejich nadbytku/ nedostatku

Školní rok : Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Původ a vývoj člověka, lidské rasy

Základy první pomoci

Soustava opěrná, soustava pohybová

Pohlavní choroby – prevence

Tělní tekutiny, soustava oběhová

Civilizační choroby – prevence

Krevní oběh, cévy, krevní tlak, nakažlivé choroby

Chemické složení enzymů a hormonů

Soustava dýchací, soustava trávicí Metabolismus, výživa, soustava vylučovací, kůže Soustava nervová, mozek, mícha, soustava žláz s vnitřní sekrecí Smyslová ústrojí – zrak, sluch, chuť. Čich, hmat Soustava rozmnožovací, nitroděložní vývin jedince Vývin jedince po narození

272

Název vyučovacího předmětu: Biologicko-chemický seminář Ročník: Septima Vyučující: Výstup předmětu Učivo -dokáže charakterizovat civilizační nemoci, jejich příčiny a

prevenci proti nim -dokáže popsat a na příkladech zdůvodnit fylogenezi orgánových soustav živočichů

Školní rok : Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Civilizační choroby – ICHS, hypertenze, zhoubné nádory, stres Škodlivost kouření Alkoholismus a jeho dopad na zdraví člověka Toxikománie – přehled drog a jejich účinků na člověka Zdravá výživa, výživa budoucnosti

Práce s literaturou Odborná exkurze Seminární práce

Fylogeneze soustavy trávící Fylogeneze soustavy vylučovací Metabolismus živočichů, termoregulace Fylogeneze soustavy dýchací Tělní tekutiny a fylogeneze oběhové soustavy Pohyb živočichů a fylogeneze opěrné soustavy Fylog. soustavy nervové, imunita, fylog. soustavy hormonální Fylogeneze soustavy rozmnožovací , ontogeneze živočichů

273

Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE Ročník: Oktáva Výstup předmětu Využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů

Vyučující: Učivo

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Základy nauky o dědičnosti, genetika populací

Příklady z genetiky Nemoci geneticky podmíněné

Analyzuje možnosti využití znalostí v oblasti genetiky v běžném životě a hodnotí etické a morální aspekty používání technologií založených na genetických transformacích organismů

Živočichové a prostředí, živé systémy Populační ekologie, rozšíření živočichů

Analyzuje nejčastější příčiny vzniku civilizačních chorob a Areály výskytu živočišných druhů, ekologie možné způsoby ochrany před nimi rozmnožování Porovná z hlediska vývojových hypotéz význačné teorie o vzniku a vývoji živých soustav na Zemi

Srovnání rostlinných a živočišných společenstev, druhová rozmanitost, pásmovitost, stupňovitost Biosféra a člověk

Biologické rytmy, etologie živočichů

Ekologické problémy v rámci udržitelného rozvoje společnosti

Vrozené chování, získané chování

Globální problémy lidstva

Je schopen vysvětlit a zhodnotit vliv prostředí na člověku Člověk a prostředí, vztah člověka a prostředí Růst lidské populace, problémy ekologické

274

Název vyučovacího předmětu: Seminář a cvičení z biologie Ročník: SEPTIMA - OKTÁVA Výstup předmětu Učivo

Vyučující :

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Metody soustavné zoologie -specifikuje problematiku prokaryotních organismů Prokaryotní organismy a viry -orientuje se v problematice anatomie a fyziologie rostlin - objasní antropologické metody studia lidského těla -orientuje se v hlavních evolučních teoriích

Tvorba samostatných studentských prací a jejich prezentace před spolužáky

Stavba prokaryotní buňky, viry a jejich význam Eukaryotní buňka

Práce s odbornou literaturou

Bioenergetika Dýchání a kvašení Fotosyntéza

Exkurze na odborná biologická pracoviště

Rostlinné buňky a rostlinné tělo Organel Rostlinná pletiv Rostlinné orgány Minerální výživa rostlin Rozmnožování rostlin Metody soustavné zoologie Antropologické metody studia lidského těla Stavba lidské kostry Svalstvo a krev Dýchací ústrojí a smysly Živočichové a člověk Vývoj organismů Vývojové zákonitosti – Darwinova teorie

275

5.5.9 Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Zeměpis vzdělávacího programu "Otvíráme dveře do světa" vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda vzdělávacího oboru Zeměpis (RVP ZV). Ve vyučovacím předmětu zeměpis si žáci osvojují určitý systém vybraných poznatků z různých geografických oborů. Výuka zeměpisu obohacuje v návaznosti na prvouku a na vlastivědu celkový vzdělanostní rozhled žáků uvedením do hlavních přírodních, sociálních, a do hospodářských podmínek a faktorů života lidí v blízkém území místní krajiny, místní oblasti (regionu), na území České republiky, v Evropě a v dalších světadílech. Umožňuje žákům orientovat se v současném světě a v problémech současného lidstva i vlastní spoluzodpovědnost za kvalitu života na Zemi a vztahů lidí k přírodnímu i společenskému prostředí. Hlavním cílem je :  získání základních poznatků o Zemi a vesmíru, o krajinné sféře a o jejích hlavních složkách  vytvoření představy o některých geografických objektech a jevech v krajinné sféře i o jejich určitých pravidelnostech, zákonitostech a vzájemných podmíněnostech a souvislostech  schopnost základní orientace v zeměpise světadílů  získání obrazu přírodních, hospodářských a sociálních poměrů v naší vlasti a v jednotlivých jejích oblastech  uvědomit si postavení naší země v Evropě a ve světě, pochopit význam obrany státu a účasti v zahraničních misích  dovednost samostatně pracovat s různými druhy map  schopnost posuzovat a srovnávat sociální a hospodářské jevy ve vlastní zemi s obdobnými či odlišnými jevy v evropském a celosvětovém měřítku  poznat kulturní i mentální zvláštnosti různých lidských ras, národů a kultur, vážit si jejich přínosu pro všelidský myšlenkový, mravní i hospodářský rozvoj lidské společnosti  schopnost prezentovat své poznatky a názory

časové a organizační vymezení : Hodinová dotace zeměpisu nižšího gymnázia –2 hodiny týdně od primy do kvarty. Výuka probíhá v kmenových učebnách a také v multimediální učebně s dataprojektorem. Součástí výuky je projektový týden , který přináší pro žáky nové formy výuky (skupinová, hromadná) a nové možnosti poznání. Jednotlivé práce v tomto týdnu jsou směřovány k práci s počítačem, počítačovými programy, mapami a spolupráci mezi školami v České Kamenici. V průběhu roku je do studia zeměpisu přiřazena exkurze, která rozvíjí znalosti žáka v daném předmětu.

276

Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení – učitel  rozvíjí schopnost žáků vyhledávat a třídit informace  rozvíjí schopnost žáků kombinovat možnosti učení (atlas, sešit, učebnice, internet, vlastní poznatky) Kompetence k řešení problémů – učitel  učí žáky samostatně řešit úkoly  vede žáky k tomu, že dokáží využívat výpočetní techniky k řešení problémů  rozvíjí schopnost žáků řešit problémy se spolužáky Kompetence komunikativní – učitel  rozvíjí schopnost žáků verbálně komunikovat  vede žáky k využívání správné geografické terminologie  učí žáky ústně i písemně formulovat své myšlenky Kompetence sociální a personální – učitel  vytváří a upevňuje schopnost vzájemné komunikace  klade důraz na to, že žáci dokáží spolupracovat ve skupině  rozvíjí schopnost žáků zapojovat se do debaty v rámci celé třídy Kompetence pracovní – učitel  dbá na to, aby žáci rozvíjeli svou zručnost v měření na mapách  organizuje výuku tak, že žáci dokáží experimentovat a využívat své fantazie

5.5.10 Geografie Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu žáci dosahují části očekávaných výstupů vymezených v Rámcovém vzdělávacím programu gymnaziálního vzdělávání (dále jen RVP G) ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Předmět plně pokrývá v této oblasti zahrnutý vzdělávací obor Geografie, a téměř celý vzdělávací obor Geologie (pouze nepatrná část kompetencí je naplňována v předmětu chemie). Předmět slouží žákům k nabývání klíčových kompetencí vymezených RVP G tím, že si v něm osvojují vybrané poznatky a metodické postupy věd o Zemi. V obecné rovině se jedná zejména o:  pochopení přírodních a společenských jevů na planetě Zemi v prostorových souvislostech  rozpoznávání jednotlivých vazeb mezi geografickými částmi 

277

Předmět vykazuje významný integrační potenciál. Vedle zcela specifického vzdělávacího obsahu vycházejícího z řady přírodních a sociálních věd vzájemně propojuje znalosti a dovednosti nabývané v jiných předmětech a začleňuje je do jednotlivých sfér Země. Proto významným způsobem přispívá k dosažení řady kompetencí žáka vymezených v průřezových tématech RVP G – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova a Multikulturní výchova. Předmět se vyznačuje tím, že dává možnost žákovi objevovat nové geografické pojmy a souvislosti, které budou v průběhu jeho života důležité. Časové a organizační vymezení Předmět geografie se vyučuje na vyšším gymnáziu ve třídách kvinta, sexta, septima 2 hodiny týdně. Ve třídách kvinta a sexta je z těchto dvou hodin jedna dělená na dvě skupiny. V předmětu se realizuje obsah vzdělávacího oboru Zeměpis RVP G ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. V této vzdělávací oblasti předmět plně pokrývá vzdělávací obor Geografie (Zeměpis). V geografii jsou začleněny tematické okruhy těchto průřezových témat RVP G: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Osobnostní a sociální výchova. Při výuce se často využívá powerpointová projekce a DVD video. Z hlediska klíčových dovedností se klade důraz na:  získání základní vědomosti o Zemi jako vesmírném tělese, o krajinné sféře a o jejích hlavních složkách a aby se uvědomovali význam přírodních podmínek pro existenci lidské společnosti  získání představy o jedinečnosti některých geografických objektů, jevů a procesů v krajinné sféře i o jejich určitých pravidelnostech, zákonitostech a vzájemných podmíněnostech a souvislostech  schopnost orientovat se v zeměpise světadílů, ve zvláštnostech jejich obyvatelstva a získání informací o významných státech, jejich politickém zřízení, hospodářském a kulturním významu  získání uceleného obrazu přírodních, hospodářských a sociálních poměrů v naší vlasti a v jednotlivých jejích oblastech a v souvislosti s tím si uvědomovat postavení naší země v Evropě a ve světě  dovednost samostatně pracovat s různými druhy map, s grafy, se statistickými materiály, vysvětlovat údaje v nich obsažené, spojovat poznatky z výuky s dalšími informacemi získanými v tisku, rozhlasových a televizních relacích, v populárně naučných časopisech a zároveň i používat získané vědomosti v praktických situacích  dovednost posuzovat a srovnávat sociální a hospodářské jevy ve vlastní zemi s obdobnými či odlišnými jevy v evropském a celosvětovém měřítku, chápat kulturní i mentální zvláštnosti různých lidských ras, národů a kultur, vážit si jejich přínosu pro všelidský myšlenkový, mravní i hospodářský rozvoj lidské společnosti  získání smyslu pro jedinečnost a krásu přírodních objektů a jevů i lidských výtvorů, trvalý zájem o poznávání různých zemí a regionů, života, tradic, zvyků jejich obyvatel

278

Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací postupy směřující k utváření klíčových kompetencí vycházejí ze strategií popsaných na úrovni školy

Kompetence k učení  učitel  rozvíjí schopnost žáků vyhledávat a třídit informace  rozvíjí schopnost žáků kombinovat možnosti učení (atlas, sešit, učebnice, internet, vlastní poznatky)

Kompetence k řešení problémů  učitel  vede žáky k tomu, že řeší problémy ve skupině  učí žáky samostatně řešit úkoly  organizuje výuku tak, že žáci dokáží využívat výpočetní techniky k řešení problémů  rozvíjí schopnost žáků řešit problémy se spolužáky

Kompetence komunikativní  zaměřuje se na to, aby žáci dokázali verbálně komunikovat na vysoké úrovni  učí žáky využívat správnou geografickou terminologii, ústně i písemně formulovat své myšlenky

Kompetence sociální a personální  podporuje schopnost vzájemné komunikace žáků a schopnost spolupracovat ve skupině  rozvíjí schopnost žáků zapojovat se do debaty v rámci celé třídy

Kompetence k podnikavosti  ve výuce geografie využívá vědomosti, které žáci získali při jiných činnostech  vede žáky k rozvíjení se v daném oboru a k tomu, aby o tomto oboru získali co nejvíce informací  seznamuje žáky s profesemi, pro které jsou znalosti geografie nutným předpokladem  při různých aktivitách vede žáky k samostatnosti při organizačních činnostech

5.5.11 Geografický seminář Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu žáci dosahují části očekávaných výstupů vymezených v Rámcovém vzdělávacím programu gymnaziálního vzdělávání (dále jen RVP G) ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda.

279

Předmět navazuje na učivo geografie a prohlubuje ho, dále pak se zabývá jednotlivými detaily a praktickými činnostmi. Předmět se vyznačuje tím, že dává možnost žákovi objevovat nové geografické pojmy a souvislosti, které budou v průběhu jeho života důležité. Časové, obsahové a organizační vymezení Předmět geografický seminář se vyučuje jako volitelný předmět ve třídě oktáva s časovou dotací dvě hodiny týdně. V předmětu se realizuje obsah vzdělávacího oboru Zeměpis RVP G ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. V této vzdělávací oblasti předmět plně pokrývá vzdělávací obor Geografie (Zeměpis). V geografii jsou začleněny tematické okruhy těchto průřezových témat RVP G: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Osobnostní a sociální výchova. Při výuce se často využívá powerpointová projekce a DVD video. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací strategie vycházejí ze strategií popsaných v úvodu k vyučovacímu předmětu „Geografie“, jsou přizpůsobeny tomu, že žáci, kteří si zvolili geografický seminář, mají dobré předpoklady ke studiu geografie ve větším rozsahu a do větší hloubky. Učitel se zaměřuje na posilování jejich tvůrčího přístupu k řešení problémů a samostatného získávání a třídění informací. Důležitou součástí semináře jsou seminární práce kvalitativního i kvantitativního charakteru a zpracování výsledků těchto prací jednak formou písemnou, ale i formou prezentace výsledků. Při tom bude vyučujícím kladen důraz na obsah i formu zpracování, při kterém bude v maximální míře využívána výpočetní technika. I v tomto předmětu budou v maximální míře zařazována průřezová témata, zejména osobnostní a sociální výchova- posilování morálně-volních vlastností nutných k úspěšnému studiu-vytrvalost, zdravé sebevědomí, umění spolupracovat, kreativita při řešení úkolů, poctivost při zpracování seminárních prací a domácích úloh. Menší počet žáků ve skupině umožní klást důraz na vztahy mezi nimi, podporovat jejich vzájemnou spolupráci. Důraz bude kladen i na environmentální výchovu, součástí přístupu k jednotlivým tématům bude i posouzení, jakým způsobem se poznávané skutečnosti dají využít při ochraně životního prostředí a které faktory životní prostředí poškozují. Velká pozornost bude věnována průřezovému tématu „ Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech“, zejména globálním problémům, jejich příčinám a důsledkům.

280

Název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS Ročník: PRIMA Výstup předmětu Učivo Znát základní informace o Vesmíru Umět porovnat Zemi s ostatními tělesy Sluneční soustavy Znát pohyby Země a těles pohybujících se kolem

Vyučující: Téma

Vesmír Sluneční soustava a její planety Měsíc

1. VESMÍR

Otáčení Země kolem své osy

2. ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO

Určit vazby a souvislosti mezi jednotlivými sférami Umět charakterizovat fyzickogeografické sféry Země

Historie Vesmíru Skupinová práce – znázornění Sluneční soustavy Fyzika – rychlost světla Prezentace – objevování Měsíce Pohyb Měsíce

Oběh Země kolem Slunce Další pohyby Země a Měsíce Znát základní údaje o Historie určování velikosti a tvaru Země Zemi Modely Země Umět porovnat velikost Základní údaje o Zemi s ostatními tělesy Geografická síť Znát sféry Země

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Slapové jevy – působení sil - Fyzika Dějepis – názory na tvar a rozměry Země Kartografie – měřítka map

Mapy a měřítka Přírodní sféra a její složky Litosféra Atmosféra Hydrosféra Pedosféra Biosféra Kryosféra

281

3. KRAJINNÁ SFÉRA ZEMĚ

Matematické výpočty vzdáleností na mapě - Matematika Nejstarší mapy a glóby Skupinová práce – časová pásma Pohyby litosférický desek - geologie Seminární práce – podrobné studium některých částí sfér Biologie Ledovcová problematika – globální problémy – skupinová prezentace – tání ledovců Antarktida a Arktida – chemické a fyzikální znalosti - Chemie + Fyzika

Název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS Ročník: SEKUNDA Výstup předmětu Znát původ kontinentů a základní členění Znát oceány a velká okrajová moře Umět odlišit vlastnosti jednotlivých oceánů a porovnat je Znát pohyby m. vody Znát oblasti SA a umět je s pomocí mapy charakterizovat Umět porovnat SA s ostatními kontinenty, či oblastmi světa Umět lokalizovat na mapě základní pojmy SA Znát oblasti JA a umět je charakterizovat Umět porovnat s ostatními kontinenty Umět lokalizovat na m mapě základní pojmy JA Umět porovnat s ostatními kontinenty Umět charakterizovat regiony Afriky s mapou Znát současné největší problémy Afr. Umět porovnat s ostatními kontinenty Umět charakterizovat a pracovat s mapou Umět charakterizovat polární oblasti

Vyučující:

Učivo Vývoj kontinentů a oceánů Dělení světového oceánu Pohyby mořské vody

Školní rok Téma 1. ZEMĚPIS SVĚTADÍLŮ A OCEÁNŮ - úvod 2. SVĚTOVÝ OCEÁN

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Projekt – Voda v oceánu SKUPINOVÁ PRÁCE – znázornění mořský proudů – vliv na klima - meteorologie Planetární geografie – působení Měsíce Fyzika, Chemie

Vymezení SA, Angloameriky Přírodní podmínky SA Kanada USA NAFTA versus svět

3. SEVERNÍ AMERIKA Angloamerika

Vymezení hranic Latinské Ameriky Charakteristika Střední Ameriky Mexiko Přírodní podmínky JA Regiony JA Amazonský prales

4. LATINSKÁ AMERIKA

Vymezení Afriky Přírodní podmínky Afriky Regiony Afriky a jejich SE charakteristika

5. AFRIKA SEMINÁRNÍ PRÁCE – prezentace . pozvánka do africké země PPT prezentace – Hlad a nemoci Afriky

Vybrané státy Problémy afrického kontinentu 6. AUSTRÁLIE A OCEÁNIE Přírodní podmínky Austrálie Hospodářství Austrálie Arktida a Antarktida

282

Projekt – ppt prezentace – Kácení a pálení Amazonie, Hledání pramene Amazonky, Sopky Latinské Ameriky

Koloniální výboje Dějepis, OV, Biologie PPT – Ayers Rock

7. POLÁRNÍ OBLASTI

Název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS Ročník: TERCIE Výstup předmětu Umět popsat vývoj kontinentů a jejich tendence Znát hranice Evropy Znát historické mezníky Evropy Umět Evropu charakterizovat fyzickogeograficky i socioekonomicky Umět porovnat jednotlivé regiony Lokalizovat pojmy Znát evropské integrace Umět porovnat Evropu s ostatními oblastmi Znát hranici Eurasie Znát ruskou charakteristiku Umět porovnat a určit regiony Ruska Znát Euroasijské hranice a umět je ukázat na mapě Umět charakterizovat jednotlivé regiony, znát vybrané státy a důležité oblasti Umět porovnat s ostatními oblastmi světa

Vyučující:

Učivo Opakování členění kontinentů a oceánů

Školní rok Téma 1. ČLENĚNÍ SVĚTADÍLŮ

Evropa 10 nej Evropy Přírodní podmínky Evropy Obyvatelstvo a sídla Evropy Hospodářství Evropy Evropské regiony Evropská Unie

Vymezení evropské a asijské části Ruska Charakteristika Ruska Regiony Ruska Rusko a okolní svět Asie – uvedení světadílu Regionalizace Asie Východní Asie Jihovýchodní Asie Jižní Asie Jihozápadní Asie Střední Asie Porovnání regionů

283

2. EVROPA

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Projekt – ppt prezentace – Poznávání pólů, Antarktida, Tání ledovců Globální problémy světa Chemie PRÁCE s mapou Evropy – kartografie SEMINÁRNÍ PRÁCE – Evropská velkoměsta Dějepis – dějiny Evropy, Geologie

3. EVROPSKÁ UNIE

4. RUSKO

5. ASIE

SKUPINOVÁ PRÁCE – porovnání regionů Evropy – Hospodářství světa PREZENTACE – ppt prezentace – EU Světové integrace Ekonomie SEMINÁRNÍ PRÁCE – Historie Aljašky, SSSR, Vládci Ruska Asie, Regionální zeměpis PREZENTACE – ppt – Asijští tygři, Japonsko a Čína SKUPINOVÁ PRÁCE – Izrael, Irák a boje o Kuvajt Problematika budoucnosti v těžbě ropy Hospodářský zeměpis

Název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS Ročník: KVARTA

Školní rok

Vyučující:

Výstup předmětu Znát charakteristiku ČR Znát hraniční body Umět porovnat a na mapě lokalizovat vybrané regiony ČR Znát začlenění ČR do EU a vztahy mezi jejími členskými zeměmi

Učivo Geografická poloha ČR Přírodní poměry ČR Obyvatelstvo a sídla ČR Průmysl ČR Zemědělství ČR Oblasti ČR – kraje ČR a integrace

Téma 1. ČESKÁ REPUBLIKA

ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech

Cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, 2. TERÉNNÍ GEOGRAFIE geografické exkurze

Umět charakterizovat lidskou společnost a její vliv na přírodu Umět lokalizovat státy a města

Zemědělství Průmysl Doprava a služby

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Historie ČR - Dějepis OV EU a ČR – SEMINÁRNÍ PRÁCE

SEZNAM STÁTŮ A MĚST MAPA SVĚTA

Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života Člověk a jeho vliv Demografie Porovnání států

3. ANTROPOSFÉRA PREZENTACE – ppt – Bohatý Sever a chudý Jih

4. HOSPODÁŘSTVÍ SKUPINOVÁ PRÁCE – Globální problémy – PPT či referát

Znát dělení hospodářství

Video

Změny klimatu Válečné konflikty Katastrofy

5. GLOBÁLNÍ PROBLÉMY

Umět charakterizovat globální problémy Znát dělení Znát současné problémy

284

Název vyučovacího předmětu: GEOGRAFIE Vyučující: Téma

Ročník: KVINTA Výstup předmětu

Učivo

Znát objekt a předmět geografie Znát základní informace o Vesmíru

Úvod do geografie Vesmír Sluneční soustava a její planety

Umět porovnat Zemi s ostatními tělesy Sluneční soustavy

Měsíc

Znát pohyby Země a těles pohybujících se kolem Znát slapové jevy Znát základní údaje o Zemi Umět porovnat velikost s ostatními tělesy Znát sféry Země

Umět charakterizovat fyzickogeografické sféry Země

1. VESMÍR

Historie Vesmíru Opakování látky Fyzika – rychlost světla

Prezentace – objevování Měsíce Pohyb Měsíce Otáčení Země kolem své osy Oběh Země kolem Slunce Další pohyby Země a Měsíce Historie určování velikosti a tvaru Země Modely Země Základní údaje o Zemi Geografická síť Mapy a měřítka Přírodní sféra a její složky

Určit vazby a souvislosti mezi jednotlivými sférami

1. GEOGRAFIE

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Litosféra Atmosféra Hydrosféra Pedosféra Biosféra

2. ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO Slapové jevy – působení sil - Fyzika Světový oceán Dějepis – názory na tvar a rozměry Země Kartografie – měřítka map Opakování látky Matematické výpočty vzdáleností na mapě - Matematika Nejstarší mapy a glóby Skupinová práce – časová pásma 3. KRAJINNÁ SFÉRA Pohyby litosférický desek - geologie ZEMĚ Seminární práce – podrobné studium některých částí sfér Biologie Opakování látky

Kryosféra Umět popsat globální problémy a hrozby Znát problémy našeho okolí

Prostředí, ve kterém žijeme Globální problémy Životní prostředí našeho regionu

285

4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZEMĚ

Projekt – PREZENTACE – globální problémy, problémy dané oblasti Chemie, OV

Název vyučovacího předmětu: GEOGRAFIE Vyučující Téma

Ročník: SEXTA Výstup předmětu

Učivo

Znát a umět porovnat regiony světa Orientovat se v současné i historické politické mapě světa

Opakování oblastí Asijské regiony Historický vývoj Koloniální území

Znát základní údaje o obyvatelstvu světa

Znát charakteristiku světového průmyslu Umět lokalizovat na mapě Znát charakteristiku světového zemědělství Umět lokalizovat na mapě

Znát charakteristiku světové dopravy Umět popsat a přiřadit největší zástupce jednotlivých doprav

2. POLITICKÁ MAPA SVĚTA

SKUPINOVÁ PRÁCE – projekt – nově vzniklé státy světa Koloniální výboje, Dějepis

3. OBYVATELSTVO SVĚTA

SKUPINOVÁ PRÁCE – tvorba tabulek – statistika, matematika Regionální zeměpis PPT PREZENTACE – problémy spojené s národnostmi, rasami , jazyky a náboženstvím

4. SVĚTOVÝ PRŮMYSL

SEMINÁRNÍ PRÁCE – vyznačení těžebních oblastí v mapě PPT PREZENTACE – jaderná energetika Fyzika – radiace Hospodářský zeměpis Globální problémy Regionální zeměpis SKUPINOVÁ PRÁCE – pěstitelské a chovatelské oblasti Hospodářský zeměpis Podnebné pásy – biosféra Biologie PREZENTACE – světové dopravní koridory Práce s mapou – lokalizace SEMINÁRNÍ PRÁCE – dopravní prostředky Světový průmysl

Současná politická mapa Demografické údaje

Znát národnosti, ras. strukturu, jazyky a náboženství světa

1. REGIONY SVĚTA

Národnostní a rasová struktura Jazyky světa Kulturní geografie – náboženství světa Základní dělení průmyslu Těžební průmysl Výroba elektřiny a plynu Zpracovatelský průmysl Nejvyspělejší a nejchudší oblasti světa Základní dělení zemědělství Rostlinná výroba Živočišná výroba Rybolov

5. SVĚTOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Základní dělení světové dopravy Silniční aaželezniční Letecká vodní Potrubní Jednotlivé výhody

6. DOPRAVA

286

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Regionální geografie SEMINÁRNÍ PRÁCE – zpracování mapy světa

Ročník: SEPTIMA/OKTÁVA Výstup předmětu

Název vyučovacího předmětu: GEOGRAFIE Vyučující: Téma

Učivo

Znát základní problémy ohrožující Globální problémy současnosti současný svět Znečištění vody Odpady Nemoci světa Znát možnosti nápravy a možné rekultivace krajiny

1. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (opak+ČR) 2.

SKUPINOVÁ PRÁCE – čističky odpadních vod Chemie, Fyzika, Biologie Ozonosféra – atmosféra Energetika – jaderná SEMINÁRNÍ PRÁCE – ppt prezentace – rekultivace krajiny, možnosti nápravy, Projekt – ŽP našeho okolí třídění odpadu

Ozónová díra a globální oteplování Jaké je řešení? Summit a jednání

Znát dělení organizací Umět charakterizovat činnosti a náplň vybraných organizací

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Světová seskupení EU NATO OSN Další organizace

2. SVĚTOVÉ INTEGRACE

SEMINÁRNÍ PRÁCE – jedna z organizací Ekonomika Evropa a její SE charakteristika Světové organizace – např. NAFTA

Jednání a vstup ČR do EU Vliv EU na ČR Pohled do budoucnosti

3. EU A ČR

Znát postavení ČR v Evropské unii

EU, ČR – charakteristika hospodářství Projekt – SKUPINOVÁ PRÁCE – Pohled na ČR a další desetiletí

Znát jednotlivé regiony Umět porovnat regiony

Oblasti světa Státy světa

4. SVĚTOVÉ REGIONY Ekonomika Dějepis Projekt – SKUPINOVÁ PRÁCE Evropa

Umět charakterizovat vybrané státy regionů

287

Ročník: SEPTIMA/OKTÁVA Výstup předmětu Znát základní charakteristiku jednotlivých regionů světa Umět porovnat regiony světa

Učivo

Název vyučovacího předmětu: GEOGRAFICKÝ SEMINÁŘ Vyučující Téma 1. REGIONY SVĚTA

SKUPINOVÁ PRÁCE – porovnání ekonomických faktorů v regionech Dějepis, Ekonomie, ZSV Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Evropa, žijeme v Evropě, vzdělávání v Evropě

2. LOKALIZACE

Projekt – Vypracování slepé mapy

Sever x Jih Nejvyspělejší regiony Nejchudší regiony

Umět přidělit státy do regionů a určit jejich fyzickogeografický i socioekonomický charakter i vývoj do budoucna Umět začlenit geografické pojmy do mapy

Pojmy do slepé mapy Fyzickogeografické pojmy Socioekonomické pojmy

Orientovat se v současné situaci v rámci světa Znát dělení organizací Umět charakterizovat činnosti a náplň vybraných organizací Znát internetové odkazy, které nabídnou zprávy z „geografického“ světa

Problematické oblasti světa Souboje mezi světovými organizacemi opakování Války, nepokoje a další problémy Nové státy světa – politická mapa současnosti Budoucnost?

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Pojmy z regionální geografie 3. SOUČASNÁ SITUACE SVĚTA

PPT prezentace – války, nepokoje SEMINÁRNÍ PRÁCE – novinky ze světa Ekonomika, Dějepis, ZSV Globalizační a rozvojové procesy Orientace v internetovém světě Projekt – Gogole Earth Média a mediální produkce

Umět reagovat na všechny maturitní otázky z geografie Opakování maturitních otázek Témata k probrání

288

3. MATURITNÍ OTÁZKY

SEMINÁRNÍ PRÁCE – vybrané maturitní téma Projekt – SKUPINOVÁ PRÁCE – tvorba otázek

Ekonomika Dějepis Projekt – SKUPINOVÁ PRÁCE Evropa

5.6 Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura zahrnuje uměleckou tvorbu a komunikaci ve dvou oborech- hudebním a výtvarném. Jejím cílem v hudebním oboru je naučit žáky poslouchat hudbu, hudebně se projevovat a seznamovat se s různými funkcemi hudby, chápat hudbu a pronikat do její podstaty. Výtvarný obor učí žáky využívat výtvarné prostředky, vnímat různé formy výtvarného projevu, nejen obrazy, ale i skulptury, design, vzhled krajiny, architekturu, styl oblečení, film a další oblasti výtvarné kultury. Vzdělávací obsah je uskutečňován formou tvůrčích činností, jejichž výstupem je propojení tvorby, recepce i interpretace. Tyto činnosti rozvíjejí smyslovou citlivost, vedou žáky k uplatnění subjektivních pocitů a učí je využívat komunikační účinky hudby a výtvarného umění. K rozvíjení obraznosti hudební i výtvarný obor využívají literaturu, dramatické obory. Vzdělávání v oblasti kultury a umění svým integrativním charakterem umožňuje žákům pochopit základní principy umělecké tvorby a umělecké komunikace, vytváří schopnost vnímat umění a kulturu jako celek, chápat umělecké projevy ve vzájemných vazbách. Na nižším stupni gymnázia se každý žák seznámí s oběma obory této vzdělávací oblasti, na vyšším stupni si volí ten z oborů, který je mu bližší a ve kterém chce získávat hlubší znalosti.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast pomáhá žákům při naplňování klíčových kompetencí. Žák  poznává umění a učí se ho chápat prostřednictvím soustředěného vnímání hudby a výtvarného umění i prostřednictvím vlastní tvorby  sleduje a hodnotí umění v kontextu s historií i technologickými změnami  chápe umění jako nezastupitelnou formu komunikace mezi lidmi  užívá jazyk umění k popisu skutečnosti, k vyjadřování vlastních prožitků, vztahů, emocí a představ  umí porovnávat a hodnotit různé druhy umění, svůj názor je schopen vhodnou formou sdělit ostatním  poznáváním kulturních hodnot a porozuměním těmto hodnotám se učí být tolerantní, ale i kritický  je schopen podílet se na vytváření vstřícné a inspirující atmosféry pro poznávání kulturních hodnot, chápe projevy a potřeby různorodých sociálních skupin, etnik a národů

289

 má pozitivní vztah ke kulturnímu bohatství společnosti v minulosti i v současné době, je si vědom významu vzdělání v tomto směru a chápe ho jako celoživotní proces

5.6.1 Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Hudební výchova vychází z obsahu vzdělávacího oboru Hudební výchova RVP ZV a RVP G. Realizují se tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní, Mediální, Environmentální výchova a výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech RVP ZV a RVP G. Hudební výchova na nižším stupni gymnázia vychází z dosažené úrovně hudebního rozvoje žáků a plynule navazuje na cíle, obsah a charakter hudební výchovy ze základní školy. Hudební výchova na vyšším stupni gymnázia uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě, využívá indiv. pěv. a interpr. potenciál žáků, učí žáky využívat nástroje individuálně či ve skupině, vede žáky k tomu, aby reagovali na hudbu pohybem. Učí je orientovat se v zápise jednoduchých skladeb a realizovat tyto skladby. Původně hravé přístupy k pěveckým, poslechovým, instrumentálním a hudebně pohybovým činnostem se postupně proměňují v tvořivou a cílevědomou práci žáků s hudebním materiálem (písně, poslechové skladby, hudebně pohybové hry, prvky tanců apod.). Hudební výchova by měla umožnit žákům uvolnění od napětí a radostné prožitky. Hudbu žáci nejen citově prožívají, ale učí se chápat i její společenské funkce a na úrovni svého dosaženého individuálního hudebního rozvoje ji také hodnotit. Podstatným přínosem hudební výchovy je poznávání harmonie a rytmu, které nejsou jen vlastnostmi kultury, ale života vůbec. Hlavním cílem je :  prohloubení sociální citlivosti a vytváření konstruktivních forem mezilidské sounáležitosti a spolupráce  rozvíjení schopnosti a potřeby estetického vnímání, výběru a hodnocení  rozvíjet kreativní přístup k úkolům a otázkám a učit je zvládat jak připraveností k individuálnímu nasazení a sebeukáznění, tak ochotou k týmové součinnosti v pracovní skupině, třídě nebo sboru. Časové a organizační vymezení Hudební výchova se vyučuje jednu vyučovací hodinu týdně ve všech třídách od primy do kvarty na nižším stupni gymnázia. Na vyšším stupni gymnázia si žáci volí mezi hudební výchovou a výtvarnou výchovou. V kvintě a sextě je hodinová dotace dvě hodiny týdně.

290

Výchovně vzdělávací strategie Kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální – učitel  klade důraz zejména na individuální přístup k žákům a na rozvoj jejich vlastních schopností  organizuje žákům práci formou větších společných projektů, rozvíjí tak jejich schopnosti týmové spolupráce a zodpovědnost jedince za společné dílo žáci mohou zpracovat projekt s hudební tématikou  vede žáka k rozvíjení tvůrčího potenciálu a kultivování projevů a potřeb, k utváření hierarchie hodnot  vede žáky k chápání hudby jako neoddělitelné součásti lidské existence  vytváří podmínky pro pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech a k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním projevům a potřebám různých skupin, národů a národností Kompetence občanské - učitel  organizuje návštěvy výstav, koncertů a divadelních představení podle aktuálních možností, formuje tak postoje žáků k emotivním a pocitovým prožitkům a formuje jejich vztah k hudbě, rozvíjí tak jejich kulturní rozhled Kompetence k řešení problémů – učitel  v projektových týdnech zadává žákům skupinovou práci na konkrétní téma, která je následně prezentována na závěr projektového týdne  zadává žákům referáty k samostatnému či skupinovému zpracování a prezentaci. Kompetence pracovní a k podnikavosti  učitel  při výuce posiluje zájem žáků o hudbu  seznamuje je s obory, které znalosti hudby předpokládají a vede je k tomu, aby neměli obavy si některý z těchto oborů volit  vede žáky k tomu, aby měli schopnost samostatně rozvíjet své hudební vzdělání a využívat toto v zájmové nebo profesionální činnosti Z hlediska klíčových dovedností učitel klade důraz na:     

zpěv a schopnost poslechu provádění pěvecké dovednosti v běžném životě kompenzování negativních vlivů způsobu života spolupráci při skupinovém zpěvu znalost hudební historie

291

Název vyučovacího předmětu: Hudební výchova Ročník: Prima Výstup předmětu Vokální:  využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách  intonačně a rytmicky správně zazpívá jednohlas  dokáže ocenit hudební vokální projev druhého Instrumentální:  realizuje (hrou, tancem, doprovodem) jednoduchou zapsanou melodii  využívá Orffovy nástroje Hudebně pohybové:  ztvárňuje hudbu pohybem

292

Vyučující: Učivo 

   

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky opakování tónu, základy pěv.dýchání,  Osobní a sociální výchova (dále tvorby tónu, hlavová rezonance OSV) rozezpívání, lidové písně, koledy,  Mediální výchova (dále MDV) jednoduché písně  Výchova k myšlení v evropských jednoduchý dvojhlas a globálních souvislostech (dále rytmus řeč, verš a rytmus EGS) rytmická cvičení  Filosofie, výtvarná výchova hudební nástroje  Environmentální výchova (dále EV)  Multikulturní výchova (dále MV)  Průběžné nahrávání  Ilja Hurník- Umění poslouchat hudbu  Zenkl: ABC hudební nauky  J.Ryba: Česká mše vánoční  Vánoční minikoncert  B.Voborník- Představujeme hudební nástroje

Název vyučovacího předmětu: Hudební výchova Ročník: Sekunda Výstup předmětu Vokální:  využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách  intonačně a rytmicky správně zazpívá jednohlas, dvojhlas  realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a žánrů Instrumentální:  realizuje (hrou, tancem, doprovodem) jednoduchou zapsanou melodii  využívá nástroje k reprodukci motivů skladeb  rozlišuje základní hudební pojmy

293

Vyučující: Učivo  rozvíjení učiva primy  česká orffova škola, Jurkovič – Živá hudba minulosti  rytmické doprovody k charakteristickým skladbám, improvizace  intervaly, opera  renesance až klasicismus  kánon  taktování  hudební nástroje

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky  OSV  MDV  EGS  Filosofie, výtvarná  výchova  EV  I.Hurník Umění poslouchat hudbu  Zenkl: ABC hudební nauky  B.Voborník- Představujeme hudební nástroje

Název vyučovacího předmětu: Hudební výchova Ročník: Tercie Výstup předmětu Vokální:  intonačně a rytmicky správně zazpívá jednohlas  využívá základy pěveckých dovedností Instrumentální:  realizuje (hrou, tancem, doprovodem) jednoduchou zapsanou melodii  využívá nástroje k reprodukci motivů skladeb  rozpozná v proudu znějící hudby výrazové prostředky  česká tradice  rozlišuje základní hudební pojmy  umění a filosofie Hudebně pohybové:  ztvárňuje hudbu pohybem

294

Vyučující: Učivo  rozvíjení učiva primy a sekundy (stupnicové postupy v dur a moll, lidovky, koledy, kánony, charakteristické jednoduché písně)  česká orffova škola, Jurkovič – Živá hudba minulosti  symf.báseň, programy  klasicismus až hudba 20.století  národní hudba, vlastenectví vs.nacionalismus  vliv krajiny a jazyka  hudba a totality  hudební nástroje

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky  OSV  MDV  EGS  Filosofie, výtvarná výchova  EV  I.Hurník Umění poslouchat hudbu  Průběžné nahrávání  Bernstein: pro mladé publikum  Zenkl: ABC hudební nauky 7.  Vánoční a jiné koncerty  R.Wagner. výběr z oper  B.Voborník- Představujeme hudební nástroje

Název vyučovacího předmětu: Hudební výchova Ročník: Kvarta Výstup předmětu Vokální:  intonačně a rytmicky správně zazpívá jednohlas  využívá základy pěveckých dovedností Instrumentální:  realizuje (hrou, tancem, doprovodem) jednoduchou zapsanou melodii  využívá nástroje k reprodukci motivů skladeb  rozpozná v proudu znějící hudby výrazové prostředky /tempové, dynamické, harmonické změny)

295

Vyučující: Učivo       

Školní rok: Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky sluchová analýza, procvičování  OSV intonace sluchové analýzy, hraní ve  MDV skupině  EGS rytmická cvičení  filosofie, výtvarná výchova příprava vystoupení Vánoční aj.) –  EV výběr materiálu a zkoušky a nácvik  I.Hurník Umění poslouchat hudební nauka v rozsahu ABC hudbu hudební nauky  B.Voborník- Představujeme hudební jazyk soudobé hudby hudební nástroje různé druhy taneční hudby hudební nástroje

5.6.2 Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova vychází ze vzdělávacího oblasti Umění a kultura vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV a RVP G, navazuje na dovednosti a znalosti žáků z nižších ročníků ZŠ. Spojuje v sobě průřezová témata – osobnostní a soc. výchova, environmentální výchova a mediální výchova. Důraz je kladen především na osobnostní kvality žáka, jeho schopnost poznávat, učit se a vnímat souvislosti, porovnávat, kriticky a kultivovaně hodnotit a zastávat osobní postoj k činnosti své i ostatních, schopnost spolupracovat. Předmět výtvarná výchova rozvíjí tvořivost, zejména zrakovou představivost, paměť, fantazii a kultivuje smyslové vnímání. Obohacuje schopnost symbolického vyjadřování a komunikace. Poskytuje žákům prostředky (zejména výtvarné) k objevování komplexních hodnot jako je harmonie, uměřenost a integrita. Vytváří podmínky pro psychosociální poznávání a sebepoznávání, motivuje k objevování a zkvalitňování hodnotných vztahů k lidem, sobě samému, přírodě, umění a věcem. Aktivizuje a rozvíjí zájem o umění, zvláště výtvarné, a prohlubuje kulturní rozhled. Prostředkem realizace cílů výtvarné výchovy je projektové a experimentální vyučování, jehož záměrem je získání informací, zkušeností a dovedností vlastním objevitelským a experimentálním přičiněním žáka a to ve spolupráci s ostatními členy kolektivu. Výchovně vzdělávacím cílem předmětu Výtvarná výchova je rozvoj všeobecných znalostí žáka v oblasti výtvarného umění a v oblastech, které tyto znalosti využívají. Především jde o schopnost posuzování estetiky životního a pracovního prostředí, životního stylu, vlastních kulturních projevů a projevů ostatních členů společenstva multikulturní společnosti. Časové a organizační vymezení Výtvarná výchova je vyučována v primě a sekundě 2 hodiny týdně, v současné době je k výuce využíván prostor ZUŠ, který nabízí daleko širší spektrum činností. Třídy s vysokým počtem žáků jsou dle možností dělené na dvě skupiny. V tercii a kvartě probíhá výuka 1x za dva týdny, vždy dvě hodiny. Kromě samotné výtvarné činnosti, žáci pravidelně navštěvují výstavy v okolí, muzea a zajímavé umělecké památky. Součástí výuky jsou i besedy týkající se výtvarného umění. Na vyšším stupni gymnázia si žáci vybírají výtvarný, či hudební obor, předmět VV je vyučován ve třídě kvinta a sexta a dotován 2 hodinami týdně. Vychází ze znalostí a dovedností, které žáci získali na nižším stupni gymnázia. Ve vyšších ročnících je převážná část výuky zaměřena na osvojování znalostí z oblasti dějin výtvarného umění, porovnávání různých znakových systémů, rozboru a charakteristice jednotlivých uměleckých děl a jejich výkladu. Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení  učitel  motivuje žáky k učení ukázkami vlastní tvorby a zadáváním projektů, které řeší praktické využití učiva

296

 doporučuje žákům další aktivity ( návštěvy výstav, kulturních památek, sledování televize, internet) Kompetence k řešení problémů  učitel  vede žáky při hledání vlastních postupů při řešení daného výtvarného problému  vede žáky ke kritickému hodnocení vlastní tvorby a k hledání jiných variant řešení výtvarného problému Kompetence komunikativní  učitel  vede žáky ke schopnosti vyjádřit své mínění a subjektivní pocity při hodnocení výsledků své práce a práce ostatních žáků Kompetence sociální a personální  učitel  vede žáky ke kooperaci při hledání výtvarného řešení tématu a k přijetí dílčích úkolů při realizaci skupinové práce Kompetence pracovní  učitel  umožní prezentovat vlastní práce (výzdoba třídy, školy, výstavy)  při práci ve skupinách žáky vede ke společnému hledání efektivního řešení problému Kompetence občanská  učitel  seznamuje žáky s uměním a kulturou v cizích zemích, vede k toleranci a pozitivnímu přijímání odlišných kulturních hodnot Kompetence k podnikavosti  učitel  motivuje žáky k účasti v uměleckých soutěžích - fotografických, výtvarných, vědomostních  učí žáky realizovat se ve výtvarném oboru prostřednictvím svobodné, individuální a tvůrčí činnosti

5.6.3 Dějiny umění Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahem vyučovacího předmětu dějiny umění jsou kulturně historické souvislosti vzniku a vývoje architektury, výtvarného a užitého umění od pravěku až po současnost. Hlavním cílem je naučit žáky vnímat souvislost mezi vývojem umění a vývojem společenského života. Základním metodologickým východiskem je propojení teoretického výkladu a konkrétní obrazové dokumentace.

297

Součástí výuky jsou exkurze a návštěvy výstav, stálých výstav umění a uměleckých galerií. Předmět staví na kompetencích a dovednostech získávaných průběžně v předmětech - literatura, dějepis, základy společenských věd, estetika aj. Snaží se rozvíjet kreativitu žáka a vytvořit schopnost bránit se proti manipulaci ve vztahu k osobním hodnotám a postojům a otázkám vkusu a módním trendům. Vzhledem k charakteru předmětu se pozornost soustřeďuje převážně na vazby mezi jednotlivými druhy umění a mezioborové přesahy. Organizační vymezení Předmět Dějiny umění je volitelný předmět, určený žákům osmého ročníku osmiletého gymnázia. Hodinová dotace je stanovena na jednu hodinu týdně. Předmět realizuje vzdělávací obsah tématu Lidé a kultura RVP G. Vyučování probíhá převážně ve třídách, případně v jiných kulturních zařízeních (galerie, výstavní sály, učebna IVT a dalších). Výchovně vzdělávací strategie Postupy využívané při rozvíjení, vytváření a prohlubování klíčových kompetencí vymezených v předmětu výtvarná výchova:  seznámení s dalšími obory umění (film, umělecká fotografie, architektura, experimenty na pomezí uměleckých oborů), a tím motivuje žáky k vlastní tvorbě.  organizuje pro žáky návštěvy kin, divadel, muzeí a galerií výstav, seminářů a besed s uměleckou tematikou, diskusí nad uměleckou problematikou; učitel vede žáky k tomu, aby si vytvářeli a rozvíjeli svůj vlastní názor na umění a kulturu a dokázali ho logicky obhájit. Zároveň by měli být schopni přijímat a tolerovat názory ostatních.  upozorňuje žáky na aktuality vztahující se k jednotlivým druhům umění, a vede žáky k získávání údajů z různých zdrojů, jejich třídění a kritickému vyhodnocování.  kultuře a umění a dokázali ho reflektovat.  organizuje práci žáků tak, aby se uplatnily jejich schopnosti, kreativita a fantazie, zároveň klade důraz i na práci v týmu.  seznamuje žáky se světovým uměním a kulturou, vede je k toleranci a pozitivnímu přijímání odlišných kulturních hodnot.

298

5.6.4 Kreativní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Kreativní činnosti (Dále Kč) vycházejí ze vzdělávací oblasti Umění a kultura vzdělávacího oboru Výtvarná výchova. Navazují na znalosti a dovednosti z nižších ročníků ZŠ. Důraz je kladen na rozvoj osobnosti žáků – učí se poznávat, porovnávat, kriticky a kultivovaně hodnotit a zastávat osobní postoj k činnosti své i druhých. V hodinách Kč se společně snažíme o rozvoj fantazie, tvořivosti, kultivaci smyslového vnímání. Žákům jsou nabízeny hudební, literární, výtvarné ,…prostředky k objevování dalších hodnot.

Časové rozvržení Kreativní činnosti jsou vyučovány ve třídě PRIMA 2 hodiny týdně s tím, že se počítá s jejich výukou i v sekundě. Tento předmět je fakultativní, druhou možností výběru jsou ŠACHY.

Cíle Vytváří podmínky pro psychosociální poznávání a sebepoznávání, motivuje k vytváření hodnotných vztahů k lidem, přírodě, umění. Prohlubuje kulturní přehled. Prostředkem k naplnění těchto cílů je projektové a experimentální vyučování, jehož záměrem je získat zkušenosti a dovednosti skrze vlastní aktivity i spolupráci s ostatními ve skupině.

Výchovně vzdělávací strategie Kompetence k učení 

Učitel motivuje žáka k učení ukázkami vlastní tvorby i tvorby renomovaných umělců a zadáváním projektů, které řeší praktické využití učiva. Pedagog doporučuje a organizuje další aktivity – návštěvy výstav, kulturních památek, sledování televize, internetu,.. Kompetence komunikativní



Žáci jsou vedeni k ohleduplné, konstruktivní a smysluplné komunikace nejen ve směru učitel a žák, ale i ve směru žák a žák. Kompetence sociální a personální



Žáci se učí spolupracovat ve skupině, přijímají určité role a snaží se pozitivně ovlivňovat kvalitu společné práce.

299

Kompetence k řešení problémů 

Učitel nabízí žákům úkoly, které mají různorodé možnosti řešení. Podněcuje žáka k hledání vhodných postupů. Kompetence pracovní



Žáci jsou vedeni k bezpečnému a účinnému používání materiálu, pomůcek, nástrojů a dalšího vybavení. Učí se dodržovat pravidla , plní povinnosti a závazky, adaptuje se na nové pracovní podmínky, dokáže zhodnotit výsledky své práce i její průběh. Kompetence občanské



Usilujeme o rozvíjení takových vlastností, dovedností, schopností, znalostí a postojů, které žákům umožní plnohodnotně se zapojit do života občanské společnosti. Snažíme se vytvářet pravidla pro jednotlivé činnosti a následně je i dodržovat. Důležitá je spolupráce a vzájemná pomoc při řešení jednotlivých úkolů.

300

Název vyučovacího předmětu: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Ročník: PRIMA, SEKUNDA, TERCIE, KVARTA

Vyučující:

Výstup předmětu Variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků

Učivo Prvky vizuálně obrazného vyjádření

Užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností

Uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu

Užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích K tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích

Školní rok Téma 1. ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky počítačová grafika, fotografie, video, animace reflexe ostatních uměleckých druhů – hudební výchova

Reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly

SAMOSTATNÁ PRÁCE – tvorba vlastního prožitku, vlastního snu

Smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření

umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film, tiskoviny, televize

Vybírá, kombinuje a vytváří prostředky Prostředky pro vyjádření emocí, pro vlastní osobité vyjádření pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností Rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku Typy vizuálně obrazných vyjádření Interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti Přístupy k vizuálně obrazným i minulosti vyjádřením

Ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích

Osobní postoj v komunikaci

Nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci

Proměny komunikačního obsahu

Komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření

2. UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY

Emoční náplň – Zsv Představivost – matematika – prostorová představivost Plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz – IVT

3. OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ

SKUPINOVÁ PRÁCE – spolupráce ve společnosti Prezentace vhodné práce Český jazyk, OV

301

Název vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova Ročník: Kvinta/Sexta Výstup předmětu Učivo Studenti by se měli orientovat v základních prostředcích a znacích příslušných stylů.Ty budou dle možností prakticky aplikovány v jejich samostatné tvorbě. Studenti by si měli uvědomovat provázanost jednotlivých uměleckých stylů a technik,společenského prostředí,přírody,atd… V neposlední řadě je snaha o podporu rozvoje vlastní osobnosti a jejích volních vlastností,fantazie a kreativity.

Vyučující: Téma

1./malířství,sochařství,architektura,životní 1./PRAVÉK styl: práce s přírodními ,materiály;stylizace 2./malířství,sochařství,architektura,písmo: 2./MEZOPOTÁMIE grafika,teorie písma 3./malířství,sochařství,architektura,písmo: 3./EGYPT textilní tvorba 4./malířství,sochařství,architektura, keramika

4./ŔECKO

5./malířství,sochařství,architektura, životní styl:modelování

5./ŘÍM

6./malířství,sochařství,architektura: teorie kresby

6./ROMÁNSKÉ U.

7./malířství,sochařství,architektura: kompozice

7./GOTIKA

8./malířství,sochařství,architektura: malba,teorie barvy

8./RENESANCE

9./malířství , sochařství,architektura:

9./BAROKO/ROKOKO/

10./malířství,sochařství,architektura

10./KLASICISMUS EMPÍR

302

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, 6 Srovnáváme další poznámky s poznatky dějepisu, zeměpisu,fyziky,chemie, jazyků. Veškeré vědomosti si 6 budeme dle možnosti ověřovat návštěvami výstav i praktickými 6 činnostmi vycházejícími s charakteristiky příslušné dějinné 6 etapy.

6 6

6 6

6 6

Název vyučovacího předmětu: Kreativní činnosti Ročník: Prima Výstup předmětu Žák umí vnímat a ocenit krásu nejen uměleckých děl (výtvarných, dramatických, hudebních,…), ale i běžných předmětů a ocenit půvab každodennosti.

Vyučující: Edita Gergelová Učivo Identita a identifikace- zamyšlení se nad sebou, svojí osobností, co mě činí odlišným, zajímavým

Školní rok: 2013-2014 Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky -Osobnostní a sociální výchova (dále OSV) - Dramatická výchova

- JMÉNO jako výtvarný objekt Vybírá a kombinuje materiál, pomůcky, nástroje a další vybavení pro vlastní vyjádření. Následně nalézá vhodnou formu pro prezentaci svého vyjádření.

- OTISKY

K tvorbě užívá metody uplatňované v současném umění a digitálních médiích.

- BODY ART

- ŠPERKY

Příroda jako objekt nejen výtvarného zájmu Také je schopen příslušný materiál, pomůcky, vybavení a nástroje účinně a bezpečně používat a zároveň dodržovat stanovená pravidla.

Dokáže pracovat ve skupině, přijímat vymezené role a pozitivně ovlivňovat kvalitu společné práce. Následně je schopen objektivně zhodnotit práci svoji a svých kolegů.

- její PROMĚNY nejen v průběhu času - OTISKY v umění výtvarném, hudbě, literatuře

tvorba mediálního sdělení (využití fotografie, videa)

-Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (dále EGS)

-Filosofie

- její MÍSTO v lidském životě -Environmentální výchova (dále EV) Člověk, jeho prožitky a emoce, zvyky, tradice, kultura,… - VÁNOCE, VELIKONOCE, SVÁTKY SVATÝCH, …. - SNY - POHÁDKY a jiné PŘÍBĚHY -jejich výtvarné i

303

-Mediální výchova (dále MDV)

-Multikulturní výchova (dále MV)

-Čj -práce s jazykem, kultivace mluveného projevu

dramatické zpracování Do kontextu začleňuje poznatky z přírodopisu, dějepisu a zeměpisu

304

5.7 Člověk a zdraví Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast člověk a zdraví vede žáka k respektování pravidel soužití mezi vrstevníky a partnery a pozitivní komunikaci. Přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů. Chápe role členů komunity a pozitivní a negativní vlivy na kvalitu sociálního klimatu. Chápe přímou souvislost mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím. V rámci svých možností a zkušeností usiluje o aktivní podporu zdraví. Osvojí si preventivní způsoby osvojování v chování a jednání v souvislosti s běžnými přenosnými civilizačními a jinými chorobami. Dokáže vyhledat odbornou pomoc. Je odpovědný ve vztahu k sobě samému a dodržuje pravidla zdravého životního stylu. Reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví. V souvislosti s tím chápe zdravotní a psychosociální rizika spojená s užíváním návykových látek. Dokáže rozpoznat možný manipulační vliv vrstevníků, médií, sekt a učí se jím bránit. V tělesné výchově je velmi důležité motivační hodnocení žáků, které vychází ze somatotypu žáka a je postaveno na posuzování osobních výkonů každého jednotlivce a jejich zlepšování – bez paušálního porovnávání žáků podle výkonových norem (tabulky, grafy aj.), které neberou v úvahu růstové a genetické předpoklady a aktuální zdravotní stav žáků.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oboru člověk a zdraví směřuje k:  pochopení tělesných, fyziologických a psychických změn spojených s dospíváním a ke zvládání vlastních problémů  spoluvytváření vhodných vztahů v rodině a v širším společenství  utváření a upevňování základů odpovědného chování a rozhodování  v otázkách partnerství a rodičovství  získávání orientace v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního chování v souvislosti s ochranou zdraví, etikou, morálkou a vírou  poznávání zdravotních a psychosociálních rizik návykových látek osvojování způsobu jejich odmítání  pochopení významu životního a pracovního prostředí v souvislosti s ochranou zdraví  upevnění návyků poskytovat základní první pomoc 

poznávání zdraví jako důležité hodnoty v kontextu dalších životních hodnot



ochraně zdraví a životů při každodenních rizikových situacích i mimořádných událostech a k využívání osvojených postupů spojených s řešením jednotlivých mimořádných událostí

305

5.7.1 Tělesná výchova Nižší stupeň gymnázia Charakteristika a cíle předmětu Předmět Tělesná výchova na nižším stupni gymnázia vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, oboru tělesná výchova a výchova ke zdraví, výchova ke zdravému životnímu stylu RVP ZV. Tělesná výchova představuje pohyb, formu učení pohybových dovedností, vytváří pohybovou kulturu žáků a je hlavním zdrojem poznatků pro sportovní vyžití v režimu školy i mimo ni. Při výuce předmětu jsou uplatňována průřezová témata osobnostní a sociální výchova (poznávání a sebepoznávání, rozvoj osobnosti, organizační dovednosti a řešení problémů, spolupráci a soutěž), výchova demokratického občana a multikulturní výchova.

Časové a organizační vymezení Tělesná výchova je ve všech ročnících ( prima – kvarta) vyučována 2 hodiny týdně. Třídy jsou děleny na skupinu chlapců a dívek, při nižším počtu žáků jsou některé třídy spojeny (například dívky 3. a 4. ročníku a podobně). Výuka probíhá střídavě v tělocvičně základní školy, sportovní hale, ve sportovním areálu v blízkosti školy a v přírodě. Během výuky bývají vhodně zařazovány i diskuse týkající se témat – zdravý životní styl, zdravá výživa, zlepšování fyzické kondice a její vliv na psychickou kondici apod. Během školního roku se žáci pravidelně zúčastňují soutěží pořádaných Asociací školních sportovních klubů. V sekundě probíhá lyžařský výcvikový kurz, který zahrnuje výcvik sjezdařský, běžecký a snowboardingu V projektovém týdnu je do výuky začleněn kurz „základy první pomoci“ úzce související s předmětem tělesná výchova a jiné sportovní aktivity podle náplní jednotlivých projektů. Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací postupy směřují k utváření klíčových kompetencí vycházející ze strategií popsaných na úrovní školy. Z nich se ve výuce předmětu tělesná výchova nejčastěji uplatňují následující: Kompetence k učení  učitel  pomocí vlastních ukázek vede žáka k samostatnému provedení nástupu a rozcvičení.  upozorňuje žáka na chyby při cvičení a dbá na správné provádění cviků. Kompetence k řešení problémů  učitel  rozborem herních situací vede učitel žáky k rychlému a pohotovému řešení situací ve hře.

306

Kompetence komunikativní  učitel  instruuje žáky jak komunikovat při hře s ostatními spoluhráči.  rozvíjí komunikaci při rozboru herních situací. Kompetence sociální a personální  učitel  cíleným střídáním žáků ve skupinách učitel podporuje zařazení žáků do kolektivu.  dodržováním pravidel učitel vede žáky ctít zásady fair play.

Vyšší stupeň gymnázia Charakteristika a cíle předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a vzdělávacího oboru Tělesná výchova z RVP G. Vyučovací předmět tělesná výchova vede žáky k upevňování hygienických a zdravotně preventivních návyků, k předcházení úrazům a rozvíjí dovednost odmítat škodlivé látky. Tělesná výchova usiluje o optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází z motivující atmosféry, zájmu žáků a jejich individuálních předpokladů. Cílem výuky je na základě radosti z pohybu si osvojovat pohybové dovednosti, uvědomovat si význam zdraví, rozvíjet schopnosti komunikace, navazovat dobré vztahy a vytvořit trvalý vztah k pohybovým činnostem. Vede k poznání vlastních pohybových možností, zájmů a umožňuje poznat účinky pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu.

Časové a organizační vymezení Tělesná výchova je ve všech ročnících (kvinta - oktáva) vyučována 2 hodiny týdně. Třídy jsou děleny na skupinu chlapců a dívek, při nižším počtu žáků jsou některé třídy spojeny (například dívky 5. a 6. ročníku a podobně). Výuka probíhá střídavě v tělocvičně základní školy, sportovní hale, ve sportovním areálu v blízkosti školy a v přírodě. Během výuky bývají vhodně zařazovány i diskuse týkající se témat – zdravý životní styl, zdravá výživa, zlepšování fyzické kondice a její vliv na psychickou kondici apod. Během školního roku se žáci pravidelně zúčastňují soutěží pořádaných Asociací školních sportovních klubů. V kvintě probíhá lyžařský výcvikový kurz, který zahrnuje sjezdařský a běžecký výcvik, základy snowboardingu. V projektovém týdnu je do výuky začleněn kurz „základy první pomoci“ úzce související s předmětem tělesná výchova a jiné sportovní aktivity podle náplní jednotlivých projektů. Žáci, kteří nejsou zdravotně způsobilí, mají možnost navštěvovat zdravotní tělesnou výchovu, kde jsou podle potřeby preventivně využívána speciální vyrovnávací cvičení.

307

Podle zájmu žáků škola nabízí také nepovinný předmět nebo zájmový útvar Sportovní hry 2 hod týdně. V předmětu jsou zařazena tato průřezová témata:  osobnostní a sociální výchova  mediální výchova  výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Výchovně vzdělávací strategie Výchovně vzdělávací postupy směřují k utváření klíčových kompetencí vycházející ze strategií popsaných na úrovní školy. Z nich se ve výuce předmětu tělesná výchova nejčastěji uplatňují následující: Kompetence k učení  učitel  pomocí vlastních ukázek vede žáka k samostatnému provedení nástupu a rozcvičení.  upozorňuje žáka na chyby při cvičení a dbá na správné provádění cviků. Kompetence k řešení problémů  učitel  rozborem herních situací vede učitel žáky k rychlému a pohotovému řešení situací ve hře. Kompetence komunikativní  učitel  instruuje žáky jak komunikovat při hře s ostatními spoluhráči.  rozvíjí komunikaci při rozboru herních situací. Kompetence sociální a personální  učitel  cíleným střídáním žáků ve skupinách učitel podporuje zařazení žáků do kolektivu.  dodržováním pravidel učitel vede žáky ctít zásady fair play. Kompetence k podnikavosti  učitel  rozvíjí vlastní iniciativu a tvořivost žáků  učí žáky organizovat různé soutěže a závody nejen pro spolužáky, ale i pro žáky škol s nimiž gymnázium spolupracuje  vede žáky k využívání dostupných zdrojů informací při plánování a realizaci aktivit  hodnocení výsledků žáků využívá k jejich pozitivní motivaci pro další aktivity

308

Další informace V určených ročnících se žáci účastní sportovně zaměřených kurzů. Naše škola pořádá pro sekundu a kvintu povinný lyžařský kurz (sjezdové lyžování, běžky a snowboarding), pro sextu vodácký kurz (základní výuka sjíždění tekoucí vody), pro ostatní ročníky jsou organizovány turistické kurzy a sportovně herní kurzy.

309

Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA – CHLAPCI Ročník: PRIMA + SEKUNDA Vyučující Výstup předmětu

Školní rok

Učivo

Téma

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Správné držení těla

1. PÉČE O ZDRAVÍ

Výstup – první pomoc

Dokáže charakterizovat nesprávné držení těla a nemoci, které jsou jím zapříčiněné Zná základní cviky pro udržení si správného držení těla a rovnovážnosti svalů Umí první pomoc Znají čísla tísňového volání a správný způsob volání do integrovaného záchranného systému

Zásady při různých poranění

Strečink, Spinální cviky

První pomoc

Biologie, OV – etapy vývoje člověka

Zdravá výživa a správný pitný režim Hygiena a bezpečnost v TV

Zná základní pohybové činnosti rozvíjející pohybové schopnosti

Silové, rychlostní a vytrvalostní předpoklady

Dokáže splnit dané hodnoty v pohybových disciplínách

Rozvíjení pohybové dovedností

Zapojení pohybových testů

Měření základních tělesných parametrů

Biologické předpoklady – biologie Somatotyp

Umí uplatňovat zásady sportovního tréninku

2. KONDIČNÍ PRŮPRAVA

SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a hodnot jednotlivých disciplín

Měření pohybových výkonů Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost Dovede praktikovat základní hry ve skupinách mimo „školní půdu“

Honičky, štafety a hry ve skupinách

3. POHYBOVÉ HRY

OV – seznámení žáků, vytvoření vztahů mezi žáky

Zná a ovládá atletickou abecedu

Atletická abeceda

4. ATLETIKA – BĚŽECKÉ DISCIPLÍNY

Olympijské atletické disciplíny – ppt prezentace

Splní limity pro jednotlivé disciplíny a technicky je ovládá

Běžecké disciplíny – starty, 60m, 100m, 1500m

310

Správné dechové rozvržení, pitný režim

Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA – CHLAPCI Ročník: PRIMA + SEKUNDA Vyučující

Školní rok Téma

Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

Výstup předmětu

Učivo

Zná předepsaná pravidla vybraných her

Seznámení s pravidly vybraných 5. SPORTOVNÍ HRY míčových her, „fair play“

SEMINÁRNÍ PRÁCE – oblíbená míčová hra, její historie a současnost

Dovede předvést vybrané herní činnosti jednotlivce v určených míčových hrách

Základy fotbalu, futsalu

Dějepis Zeměpis

Florbal Rychlostně silové a obratnostní schopnosti

Dovede se začlenit do hry a být její součástí

Sociální vztahy – OV Zvládají základy těchto pohybových aktivit

Plavání Jízda na kole, běžkování, bruslení

Zvládají bezpečné chování v silničním provozu Znají dopravní značky Dokáží předcházet rizikovým situacím v dopravě a dopravních prostředcích Používají bezpečnostní prvky

311

6. DODATKOVÉ ČINNOSTI

Vodní pólo Lední hokej

Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA CHLAPCI Ročník: TERCIE + KVARTA Vyučující: Výstup předmětu Učivo Dokáže splnit dané hodnoty v pohybových disciplínách

Téma

Rozvíjení pohybové dovedností Sportovní trénink

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a hodnot jednotlivých disciplín

1. KONDIČNÍ PRŮPRAVA

Umí uplatňovat zásady sportovního tréninku

Zapojení pohybových testů Vývoj jedince – pokrok díky věku - OV

Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, Měření pohybových výkonů vytrvalost, obratnost a pohyblivost

Dokáže plnit limity v jednotlivých atletických disciplínách

Běhy – krátké, střední i dlouhé tratě

Technicky zvládá běhy, skoky i hody

Skoky – skok daleký, skok vysoký

2. ATLETIKA

Testování – 100 m běh, skok daleký, hod granátem Fyzika – základní úhle odhodu, skoku Průprava startů z předchozích ročníků

Hody – hod granátem, vrh koulí Čeští atleti Dokáže splnit základní obratnostní cviky

Obratnostní prvky začleněné do gymnastiky

Zná systém kruhového tréninku a posilování

Gymnastický trénink, rytmická gymnastika

Technicky správně provede vybrané gymnastické prvky

Posilování – kruhový trénink

3. ZÁKLADY GYMNASTIKY

Testování – prostné – kotouly, stojky SKUPINOVÉ POJETÍ – vytvoření gymnastické sestavy Silové schopnosti jedince Čeští gymnasti

Základní prvky gymnastiky – prostné, trampolína, výmyk na hrazdě

312

Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA CHLAPCI Ročník: TERCIE + KVARTA Vyučující: Výstup předmětu Učivo Zná základní pojetí jednotlivých her

Pravidla míčových her

Dovede se začlenit do hry – fotbal, florbal

Basketbal – herní činnosti jednotlivce

Splní požadované limity a technickou znalost předepsaných her

Fotbal – herní systémy

Téma

4. SPORTOVNÍ HRY

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Prezentace utkání – videokazeta

Turnajový dvojboj – fotbal + florbal

Vytrvalostní schopnosti

Pálkovací hry – baseball, softball Volejbal – herní činnosti jednotlivce

Zvládají základy těchto pohybových aktivit

Streetball

5. DODATKOVÉ ČINNOSTI

Plavání Jízda na kole, běžkování, bruslení

313

Vodní pólo Lední hokej

Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA dívky Ročník: PRIMA + SEKUNDA Vyučující: Výstup předmětu Učivo Dokáže charakterizovat nesprávné držení těla a nemoci, které jsou jím zapříčiněné Zná základní cviky pro udržení si správného držení těla a rovnovážnosti svalů Umí první pomoc Zná čísla tísňového volání a správný způsob volání do integrovaného záchranného systému

Zná základní pohybové činnosti rozvíjející pohybové schopnosti Dokáže splnit dané hodnoty v pohybových disciplínách Umí uplatňovat zásady sportovního tréninku Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost Dovede praktikovat základní hry ve skupinách mimo „školní půdu“ Zná a ovládá atletickou abecedu Splní limity pro jednotlivé disciplíny a technicky je ovládá Zná předepsaná pravidla vybraných her Dovede předvést vybrané herní činnosti jednotlivce v určených míčových hrách Dovede se začlenit do hry a být její součástí Zvládají základy těchto pohybových aktivit Zvládají bezpečné chování v silničním provozu Znají dopravní značky Dokáží předcházet rizikovým situacím v dopravě a dopravních prostředcích Používají bezpečnostní prvky

Téma

Správné držení těla 1. PÉČE O ZDRAVÍ Zásady při různých poranění První pomoc Zdravá výživa a správný pitný režim Hygiena a bezpečnost v TV Silové, rychlostní a vytrvalostní 2. KONDIČNÍ PRŮPRAVA předpoklady Rozvíjení pohybové dovedností Měření základních tělesných parametrů Měření pohybových výkonů Honičky, štafety a hry ve skupinách Atletická abeceda Běžecké disciplíny – starty, 60m, 100m, 1500m Seznámení s pravidly vybraných míčových her, „fair play“ Přehazovaná,zákl.nácvik na odbíjenou Florbal Plavání Jízda na kole, bruslení,běh na lyžích,cvičení s hudbou

314

3. POHYBOVÉ HRY 4. ATLETIKA – BĚŽECKÉ DISCIPLÍNY 5. SPORTOVNÍ HRY 6. DODATKOVÉ ČINNOSTI

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky Výstup – první pomoc Strečink, Spinální cviky Biologie, OV – etapy vývoje člověka SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a hodnot jednotlivých disciplín Zapojení pohybových testů Biologické předpoklady – biologie Somatotyp OV – seznámení žáků, vytvoření vztahů mezi žáky Olympijské atletické disciplíny – ppt prezentace Správné dechové rozvržení, pitný režim SEMINÁRNÍ PRÁCE – oblíbená pohyb.hra, její historie a současnost Dějepis,biologie,hudební vých. Zeměpis Rychlostně silové a obratnostní schopnosti Sociální vztahy – OV Hudba a taneční průprava,aerobik

Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA dívky Ročník: TERCIE + KVARTA Výstup předmětu Dokáže splnit dané hodnoty v pohybových disciplínách Umí uplatňovat zásady sportovního tréninku Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost Dokáže plnit limity v jednotlivých atletických disciplínách Technicky zvládá běhy, skoky i hody Dokáže splnit základní obratnostní cviky Zná systém kruhového tréninku a posilování Technicky správně provede vybrané gymnastické prvky Zná zákl.názvosloví aerobiku,dokáže samost.vytvořit jednoduchý blok cvič.prvků Zná základní pojetí jednotlivých her Dovede se začlenit do hry – fotbal, florbal Splní požadované limity a technickou znalost předepsaných her Zvládají základy těchto pohybových aktivit

Vyučující: Učivo

Téma

Rozvíjení pohybové dovedností Sportovní trénink Měření pohybových výkonů

1. KONDIČNÍ PRŮPRAVA

Běhy – krátké, střední i dlouhé tratě 2. ATLETIKA Skoky – skok daleký, skok vysoký Hody – hod granátem, vrh koulí Obratnostní prvky začleněné do gymnastiky Gymnastický trénink, rytmická gymnastika Posilování – kruhový trénink Základní prvky gymnastiky – prostné, trampolína, výmyk na hrazdě Aerobik-spojování jednotl. prvků do složitějších celků Pravidla míčových her Basketbal – herní činnosti jednotlivce Florbal – herní systémy Volejbal – herní činnosti jednotlivce Plavání Jízda na kole, bruslení, běh na lyžích, snowboard, sjezd na lyžích

315

3. ZÁKLADY GYMNASTIKY

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a hodnot jednotlivých disciplín Zapojení pohybových testů Vývoj jedince – pokrok díky věku - OV Testování – 100 m běh, skok daleký, hod granátem Fyzika – základní úhle odhodu, skoku Průprava startů z předchozích ročníků Čeští atleti Testování – prostné – kotouly, stojky SKUPINOVÉ POJETÍ – vytvoření gymnastické sestavy

4. SPORTOVNÍ HRY

Obratnost jedince Čeští gymnasti Prezentace utkání – videokazeta Turnaj-přehazovaná,odbíjená Vytrvalostní schopnosti

5. DODATKOVÉ ČINNOSTI

Cvičení ve skupině – vlastní pohyb.sestava dle vybrané hudby

Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník: KVINTA + SEXTA Výstup předmětu Dokáže charakterizovat nesprávné držení těla a nemoci, které jsou jím zapříčiněné

Vyučující: Učivo

Téma

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

1. PÉČE O ZDRAVÍ

Výstup – první pomoc - opakování Strečink, Spinální cviky Biologie, OV – etapy vývoje člověka

Zná základní cviky pro udržení si správného držení těla a rovnovážnosti svalů

Správné držení těla Zásady při různých poranění První pomoc Zdravá výživa a správný pitný režim Hygiena a bezpečnost v TV

Umí první pomoc

Rozvíjení pohybové dovedností

2. SPORTOVNÍ TRÉNINK

Dokáže splnit dané hodnoty ve sportovních disciplínách

Sportovní trénink - cyklus

Umí uplatňovat zásady sportovního tréninku

Kondiční testy – běhy na různé vzdálenosti

SKUPINOVÉ POJETÍ – měření časů a hodnot jednotlivých disciplín, vytvoření skupin a uspořádání závodů Zapojení pohybových testů Vývoj jedince – pokrok díky věku – OV

Dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost

Opakování atletických disciplín z minulých ročníků

3. ATLETIKA

Dokáže plnit limity v jednotlivých atletických disciplínách

Zná systém kruhového tréninku a posilování

Běhy na dlouhé vzdálenosti (1500m, 3000m) Vrh koulí Gymnastický trénink Posilování – kruhový trénink

Technicky správně provede vybrané gymnastické prvky Dovede se začlenit do hry

Základní prvky gymnastiky – prostné, hrazda, kruhy, trampolína

Splní požadované limity a technickou znalost předepsaných her

Herní systémy – fotbal, florbal, basketbal, volejbal Rozhodování ve hře

Technicky zvládá běhy, skoky i hody Dokáže splnit základní obratnostní cviky

Házená

316

Testování –vrh koulí, 1500m Fyzika – základní úhle vrhu koulí Obratnost – gymnastika Průprava základních technik běhu Přednáška – světové atletické velmoci

3. GYMNASTICKÁ PRŮPRAVA

Testování – prostné, kruhy, hrazda, trampolína Salto vpřed, vzad, přemety, rondáty Silové schopnosti jedince

4. SPORTOVNÍ HRY

Prezentace utkání – DVD Turnajový trojboj – fotbal + florbal – hodnocení, ceny Pálkovací hry – baseball, softball Streetball, Vodní pólo, lední hokej

Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník: SEPTIMA + OKTÁVA Výstup předmětu Učivo

Vyučující: Téma

Ovládá většinu atletických disciplín

Běhy krátkých a dlouhých vzdáleností

Splňuje kritéria pro atletickou soutěž

Testování

Účastní se víceboje

Atletický víceboj

Ovládá gymnastické prvky a dovede je prokázat na závodech na nejvyšší možné úrovni

Opakování gymnastiky

Ovládá určené sportovní hry Účastní se závodů a spolurozhoduje o jednotlivých zápasech Zná základní druhy úkolových sportů a umí používat základní hmaty, chvaty a pády

Dovede provádět určené sporty a zná jejich stručná pravidla

Školní rok Průřezová témata, kontexty a přesahy, další poznámky

1.ATLETICKÁ A KONDIČNÍ PRŮPRAVA

SKUPINOVÝ VÝSTUP - organizace závodů ve skupinách

2. GYMNASTICKÉ ZÁVODY

SKUPINOVÝ VÝSTUP – organizace gymnastických závodů

Gymnastický čtyřboj

Běžecké disciplíny Skoky a vrhy

Obratnostní schopnosti

Herní kombinace a hra Herní trojboj – fotbal, florbal, basketbal

3. MÍČOVÉ HRY

Seznámení se základními druhy bojových sportů

4. ÚPOLY

SKUPINOVÝ VÝSTUP – organizace závodů Sportovní hry Rozhodování

SEMINÁRNÍ PRÁCE – bojový sport

Pády

Dějepis – historie bojových sportů Filozofie – poznání těla a duše, vnímání sama sebe 5. DALŠÍ ČINNOSTI

Bruslení Jízda na kole Netradiční sporty – ringo, frisbee

317

Netradiční disciplíny jako součást sportovního tréninku

6 Hodnocení žáků 6.1 Hodnocení žáků K úspěšnému procesu učení je nutné, aby žáci v jeho průběhu získávali informace, jak danou problematiku zvládají, aby hodnocení žáků přispívalo k získání cílových kompetencí, stanovili jsme si základní pravidla, která budou používána v průběhu výuky všemi pedagogy.

6.1.1 Způsoby hodnocení :  K hodnocení žáků na konci klasifikačního období bude používána klasifikace stupni prospěchu, ale v průběhu vyučovacího procesu budou učitelé využívat také slovní hodnocení, zejména při hodnocení individuálních pokroků žáků, hodnocení bodové, případně vyjádření, jaké procento požadavků v daném tématu žák splňuje.  Pro žáky by nemělo byt konečným cílem získání dobrého stupně prospěchu, měli by si postupně uvědomovat význam učení pro dosažení cílů dlouhodobých, nahrazovat vnější motivaci stupni prospěchu motivací vnitřní.  Pravidla pro hodnocení budou stanovena jasně, srozumitelně a pokud možno přesně. Na jejich tvorbě se budou podílet učitelé i žáci.  Hodnocení bude vždy pozitivní, bude vycházet z toho, co žák umí a umožní každému žákovi pracovat s chybou a nedostatky odstraňovat.  Žáci budou vědět, kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel budou v určité fázi vzdělávacího procesu hodnoceni.  Celkové hodnocení žáka na závěr klasifikačního období bude vycházet z dostatečného množství podkladů, nebude je zásadně ovlivňovat jedna známka (například čtvrtletní písemná práce).  Hodnocení skupinové práce nebude vždy jednotné pro celou skupinu, bude vycházet z individuálního podílu jednotlivých žáků na tom, jak celá skupina splnila zadaný úkol.  Písemné práce budou rovnoměrně rozloženy v jednotlivých klasifikačních obdobích. Souhrnné písemné práce v rozsahu 20 minut a více budou naplánovány tak, aby každý den psali žáci maximálně jednu takovouto práci, jejich přehled bude ve třídní knize. Do tohoto přehledu se nezaznamenávají kratší kontrolní práce. Pro tyto práce také neplatí omezení na jednu práci za den.  Nedílnou součástí hodnocení žáka je jeho sebehodnocení, které je jednou z významných kompetencí, které by měli žáci získat.  Vyučující budou omezovat zkoušení jednoho žáka před třídou. Tato forma zkoušení je málo efektivní pro práci ostatních žáků ve třídě a pro zkoušeného žáka může být velmi frustrující.  Do hodnocení žáka ve vyučovacím předmětu se nepromítá hodnocení žákova chování  Jakékoli hodnocení práce žáka by ho mělo kladně motivovat pro další studium a nemělo by snižovat jeho sebevědomí . Musí působit jako kladný stimul i pro žáky, kteří mají pro studium daného předmětu horší předpoklady.

318

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Úvod Pravidla hodnocení a klasifikace žáka střední školy se řídí vyhl. MŠMT ČR č. 13/2005 Sb. ze dne 11.1.2005 ve znění pozdějších předpisů, konkrétně zněním § 9 - 12. Uvedená vyhláška je nadřazena "Metodickému pokynu pro hodnocení a klasifikaci na SŠ", který je pomůckou pro učitele (vzor vysvědčení, získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci, klasifikace chování). Metodický pokyn řídí postup při hodnocení a klasifikaci žáků a uvádí požadavky na vědomosti, dovednosti a návyky pro určené stupně hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech i v chování včetně výchovných opatření. 1 2 3 4 5

výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

6.1.2 Kritéria hodnocení Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 2. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 3. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin - předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. 4. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 1.

Stupně hodnocení a klasifikace a) Prospěch Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a

319

motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. b) Hodnocení výsledků vzdělávání a) prospěl s vyznamenáním Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než chvalitebný, průměrný prospěch horší než 1.50 a jeho chování je velmi dobré. b) prospěl Žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný. c) neprospěl Žák neprospěl, má-li z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný.  Za první pololetí se žákovi vydává výpis z vysvědčení, za druhé pololetí vysvědčení  Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení nebo výpisu z vysvědčení je vyjádřeno klasifikací  Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů od oznámení klasifikace, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení nebo výpisu z vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se konán nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

320

6.1.3 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci  Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:  soustavným diagnostickým pozorováním žáka  soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování  různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy  kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami  analýzou výsledků činnosti žáka  konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními obtížemi a poruchami  rozhovory se žákem a zákonnými zástupci  Žák musí být z předmětu vyzkoušen nejméně pětkrát za pololetí z jednohodinového předmětu, sedmkrát z dvouhodinového předmětu, devětkrát z tříhodinového předmětu a desetkrát ze čtyřhodinového předmětu. Formu hodnocení zvolí vyučující s přihlédnutím k typu vyučovacího předmětu a věku žáků. Formy hodnocení musí být pro každého žáka ve třídě stejné (s výjimkou žáků s vývojovými vadami), jasně definované a všichni žáci s nimi musí být seznámeni.  Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Žákům nižších tříd osmiletého gymnázia je klasifikace neprodleně zapisována vyučujícím do žákovských knížek. Žáci vyšších tříd osmiletého studia si zapisují stupně prospěchu do studijního průkazu sami.  Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.  V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu kontrolní práci. Termín konání musí být zapsán v poznámce v třídní knize alespoň týden předem.  Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.  Podklady pro klasifikaci (písemné práce, seminární práce, protokoly, grafické práce,...) uchovává učitel po celé klasifikační období včetně doby, po kterou se mohou zákonní zástupci, popř. zletilý žák, odvolat proti klasifikaci.

6.1.4 Klasifikace 1. Žáci jsou klasifikováni ve všech povinných a nepovinných předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. 2. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li ke shodě, stanoví výsledný klasifikační stupeň ředitel školy. 4. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.

321

Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 5. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce žáka objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. 6. Ředitelka školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě. 7. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu daného školního roku. 8. V případě, že nepřítomnost žáka překročí 20 % z celkového počtu hodin daného předmětu za pololetí, oznámí toto vyučující prostřednictvím třídního učitele řediteli školy, který rozhodne o jeho případném doplnění klasifikace formou komisionální zkoušky. 9. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 10. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě poslední ročník nižšího stupně osmiletého gymnázia. 11. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíši vyučující příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a programu Bakalář a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na hodnocení v náhradním termínu a další.

6.1.5 Komisionální zkoušky Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání, b) koná-li opravné zkoušky, c) koná-li komisionální přezkoušení, viz 6.1.4 Klasifikace odstavec 8 (2) Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. (3) Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy. (4) Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole.“ 1. Odstavec 1 stanoví případy, ve kterých žák vždy koná určitou zkoušku či přezkoušení formou komisionální zkoušky. V těchto případech tedy není na rozhodnutí školy, zda se daná zkouška či přezkoušení bude konat formou komisionální zkoušky či nikoliv. Forma komisionální zkoušky je zde vždy povinná z důvodu zvýšeného veřejného zájmu na objektivitě jejího průběhu.

322

Jedná se o tyto případy: - žák koná zkoušku z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech vzdělání – viz § 69 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb. Do vydání příslušných rámcových vzdělávacích programů je nutné při stanovení příslušných odborných předmětů vycházet ze stávajících učebních dokumentů. - žák koná opravné zkoušky – viz § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb. - žák koná komisionální přezkoušení – viz § 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb. V případě, že žák koná opravné zkoušky nebo komisionální přezkoušení, může konat v jednom dni nejvýše jednu komisionální zkoušku (tedy z jednoho předmětu či jiné ucelené části učiva). V souladu s § 69 odst. 7 a 8 zákona č. 561/2004 Sb. se opravná zkouška za druhé pololetí koná nejpozději do konce příslušného školního roku (v případě náhradního termínu opravné zkoušky, který lze stanovit v případě, že se žák ze závažných důvodů nemůže k opravné zkoušce v řádném termínu dostavit, nejpozději do konce září následujícího školního roku) v termínu stanoveném ředitelem školy. Novým odstavcem 3 § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb. je pravomoc ředitele školy ke stanovení termínu konání opravné zkoušky za druhé pololetí na základě praktických zkušeností upřesněna tak, že ředitel může stanovit termín konání opravné zkoušky nejdříve na měsíc srpen příslušného školního roku, pokud nedojde k výslovné dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka na dřívějším termínu konání opravné zkoušky. Žádosti zletilého žáka posledního ročníku o dřívější termín konání opravné zkoušky je pak ředitel školy povinen vyhovět vždy. podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole. 2. Vymezení případů, kdy se vždy koná komisionální zkouška, v § 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů však neznamená, že v jiných případech nelze komisionální zkoušku konat.

6.1.6 Opravné zkoušky 1. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku, tzn. do konce srpna, v termínu stanoveném ředitelem školy. Žáci nižšího stupně osmiletého gymnázia mohou v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. 2. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky tak, aby tato byla žákem nižšího stupně osmiletého gymnázia vykonána do 15. září následujícího školního roku a žákem čtyřletého gymnázia nebo vyššího stupně osmiletého gymnázia vykonána nejpozději do konce září následujícího školního roku. Žák nižšího stupně osmiletého gymnázia je do doby vykonání opravné zkoušky zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popř. znovu do čtvrtého ročníku. 3. Žák, který se bez vážných důvodů ke zkoušce nedostaví, je klasifikován stupněm nedostatečný.

323

6.1.7 Klasifikace chování 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování uvedených ve Školním řádu. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Postihování chování žáka mimo školu Rodiče je třeba vést k tomu, aby plně odpovídali za své děti v oblasti výchovné. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, jeví se objektivní hodnotit žáka za chování zejména ve škole, ale ve vážných případech přihlédnout k chování i mimo školu, jedná-li se o případy, jejichž projednávání se škola přímo účastní. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. Do hodnocení chování žáka se promítají zejména: -

pozdní příchody do školy neomluvené hodiny opakované neplnění studijních povinností a domácích úkolů zdlouhavé omlouvání absence neoznámení plánované absence třídnímu učiteli kouření, požívání alkoholu nebo drog ve škole, na školních akcích, v okolí školy

324

6.1.8 Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. 1. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce Krajského odboru školství, mládeže a sportu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). 2. Podle závažnosti provinění mohou být žákovi udělena některá z těchto výchovných opatření k posílení kázně: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. 3. Ředitelka školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených Školským zákonem nebo Školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo vyloučení ze studia. Podmíněné vyloučení a vyloučení mají pro žáka právní důsledky a ředitel školy o nich rozhodne do 2 měsíců ode dne, kdy se o provinění dověděl, nejpozději však do jednoho roku, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. v rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze studia stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Jestliže se žák dopustí v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených Školským zákonem nebo Školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. 4. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených Školským zákonem. 5. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze studia pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. 6. O rozhodnutí o podmíněném vyloučení nebo vyloučení ze studia informuje ředitel školy pedagogickou radu. 7. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější. 8. Důvody udělení výchovného opatření jsou prokazatelným způsobem oznámeny zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo zletilému žákovi. 9. Třídní učitel zaznamenává udělení výchovného opatření do třídního výkazu. 10. U žáků nižšího stupně osmiletého gymnázia jsou kázeňské přestupky zaznamenávány vyučujícími do sešitu v třídní knize a do žákovské knížky. 11. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

6.1.9 Studium podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP) 1. Individuální vzdělávací plán bude povolován vždy na jedno pololetí pouze mimořádně sportovně talentovaným žákům-reprezentantům se studijním průměrem za předchozí pololetí do 2,00 na základě písemné žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka nebo žádosti zletilého žáka s přiloženým vyjádřením sportovního oddílu. Rozhodující pro udělení IVP bude vyjádření třídního učitele. 2. Ředitel školy může umožnit žákovi ze závažných důvodů (zdravotní postižení, úraz, dlouhodobá nemoc apod.) studium dle individuálního vzdělávacího plánu. Rozhoduje přitom v souladu se správním řádem. 3. IP se v posledním ročníku studia poskytuje pouze výjimečně.

325

6.1.10 Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku 1. Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů. 2. Žák, který plní povinnou školní docházku (žák nižšího stupně osmiletého gymnázia) a dosud neopakoval ročník a neprospěl na konci druhého pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, koná opravné zkoušky. v případě, že žák nepostoupí do vyššího ročníku, přechází na základní školu. 3. Žák, který splnil povinnou devítiletou školní docházku (žák čtyřletého gymnázia nebo vyššího stupně osmiletého gymnázia) a na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravné zkoušky. v případě, že žák nepostoupí do vyššího ročníku, může ředitel školy povolit opakování ročníku. Opakování ročníku povoluje ředitel na návrh pedagogické rady.

326