„Vytvo ení programu celoživotního interdisciplinárního u ení v ochran d tí“ Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpo tem
Ra
rozpo tem hlavního m sta Prahy
motto: Naše duše je neodd litelná od duše sv ta (Moore)
Zdraví a nemoc
Sv tová zdravotnická organizace (WHO) definovala zdraví jako stav “fyzické, psychické a sociální pohody” Zdraví jako absence nemoci Zdraví jako pocit vnit ní harmonie •V ad indoevropských jazyk spadá slovo pro zdraví v jedno s výrazem pro spásu a také celistvost (n m. Heil , lat. salus ).
Zdraví jako proces •Schopnost pružn reagovat na zm ny, podpo it sám sebe a p ijmout vzájemnou provázanost s ostatními lidmi a životním prost edím. •Plynulé a v domé p echázení od objevení pot eby k jejímu napln ní, od nap tí k uvoln ní, bez pohlcení spole ností nebo vyvíjení p ílišného tlaku navenek. •Lidé se pak v život rozhodují v dom a dob e v dí, že jsou zodpov dní za smysl, který svému životu p ikládají.
Zdraví jako proces •Vnímají svou schopnost seberealizace i v rámci omezení, která ve svém život mají (tzv. odolné d ti). •Dokážou si uv domit a vstoupit do kontaktu s mnoha aspekty svého já a životního prost edí a na hranici kontaktu mezi já a okolním sv tem se neustále tvo iv p izp sobují tomu, co se d je v p ítomném okamžiku.
Smysluplnost vlastního konání je základní podmínkou spokojenosti, celistvosti a zdraví a
Zdraví i nemoc JSOU:
Osobní Intrapsychické Kontextuální Vztahové
Vznik (nejen) psychosomatické poruchy u (nejen) d tí Jestliže se d tem setrvale nedostává podpory k napln ní jejich skute ných pot eb a uznání jejich pocit , mohou ztratit kontakt se svými prvotními pot ebami a pocity a opakovan reagovat P IZP SOBIVÝM zp sobem, který je v rozporu s jejich p irozeností (Mackewn)
Nemoc jako: Nemoc jako nerovnováha vnit ní – (nap í kulturami) •humorální teorie (Hippokrates, Galenos); jing a jang – ínská med. Nemoc jako nep ítel/odplata – k es anství Nemoc jako zásah zven í – viry a bakterie, kousnutí psa, démon, arod jnictví (náboženství, v decká medicína) Nemoc jako porucha (Descartes) - mocný vliv na sou asné léka ství i obecné pov domí Nemoc jako nemožnost být sám sebou; zástupné vyjád ení zaml ovaného tématu, ne ešeného životního problému (daseinsanalýza) Nemoc jako kompenzace •r zných dysbalancí ve vztazích rodi (systemický p ístup – sebeorganizující proces, který je adaptivní i maladaptivní Nemoc jako naše p irozenost, spolu se slabostí a utrpením (buddhismus, prvotní h ích) Nemoc jako rádce – mystici – boží upomínka na naši k ehkost, kone nost a bídu t lesnosti Nemoc jako symbol – symbolické vyjád ení neschopnosti dosáhnout svého pot šení. Každá nemoc je smysluplná-sou ást p íb hu lov ka (Novalis, psychoanalýza, jungiáni)
Mocné názory Hippokratés (460– 377) – "otec léka ství"– nemoc je stav a proces p irozený, nutnost individuálního p ístupu, etika léka e Galén (129-200) – shrnul dosavadní léka ské znalosti – humorální teorie – absolutní rovnováha t l. š áv je nedosažitelným ideálem a je nutná každodenní údržba t la (stravovací režim je hlavní)– vliv na v deckou medicínu do 18. Století, v pov domí lidí dodnes - od 3. Stol. P ejímány Církevními Otci – lé ba, která nevycházela z G., ozna ena jako šarlatánství. K es anství st edov ku– Nemoc není vnímána jako pouhá slabost t la – nemoc je zlo, výraz posedlosti zlým duchem, který zachvacuje celou bytost Hledání morálních p í in nemocí – nemoc jako d sledek h íchu - lepranez ízený život; naopak h ích a kací ství jsou považovány za nemoc.
René Descartes (1596-1650) Medicína se má v novat lov ku "jako rozumnému stroji" a starost o duši ponechat v kompetenci teologie a filozofie. Nemoc pak p edstavuje poruchu tohoto rozumného stroje a léka je odborník, který p ichází, poruchu diagnostikuje a dle svých možností napravuje. Filozofický základ biomedicínského modelu , který v praxi završil v roce 1858 pruský patolog Rudolf Virchow. Biomedicínský pohled dodnes do zna né míry vnímá lov ka jako rozumný stroj, jak vyplývá nap íklad z prohlášení: Jedna nemoc - jeden gen. Psychosociální vlivy nemají v této koncepci žádné adekvátní místo. „V da zm nila sv t na administrativní konstrukt, zam nila skute nost za její schéma a zbavila tak lov ka d v ry v p irozenou vnit ní zkušenost, kterou prohlásila za ist subjektivní iluzi.” (Neubauer, 1998 v Komárek)
Psychosomatický pohled Nemoc jako narušení vztahu mezi t lesnými pochody a emocemi Lidský organismus jako sebeorganizující systém–proces je sou ástí vyššího sebeutvá ejícího se celku = p edevším vztahy s ostatními lidmi. (Systemika, Gestalt, ) Sociální prost edí je zdrojem individuálních emocí, interakcí a ve svém d sledku spoušt em tvorby symptom . (kontextuální zdraví) Symptomy – p íznaky nemoci vytvá í organismus jako reakci, která má v zásad zajistit dosažení rovnováhy – obecn platný princip – zachování a snaha o návrat systému (v etn psychického a t lesného stavu) do stavu rovnováhy.
Vznik symptomu Psychologie zdraví - špatné a p ílišné ízení-potla ování negativních emocí m že zp sobovat onemocn ní. Potla ování hn vu souvisí mj. s hypertenzí a nemocemi srdce. Potla ování emocí m že také zesilovat mén závažné onemocn ní nebo indispozice. -Jeden a týž projev m že pokaždé znamenat n co jiného (bolest b icha – st evní obtíže\strach, vztek) -V t le probíhá NEUSTÁLE ohromné množství reakcí, ízené ZP TNOVAZEBNÝMI MECHANISMY (i n psychické a sociální úrovni). Dochází ke vzniku výchylek, které se mohou stát zdrojem ZM NY (nap . symptom jako zp sob získání pozornosti rodi ) -Vliv významných vývojových událostí-krizí (narození, úmrtí, p echod do školy, puberta…) – každý len rodiny se s tím n jak vyrovnává.
Cesta k nemoci Okolí zam uje pozornost na symptom a tím jej posiluje, „ODM NÍ“ Organismus v dob p echodu sám „nabízí“ p íznaky jako vlastní pokus o vyrovnání se s novou situací – smyslem je oddalovat nutný vývojový krok, ZACHOVAT STATUS QUO ZM NA = NEJISTOTA-OHROŽENÍ, POCIT BEZMOCI, VÝDEJ ENERGIE V tšinou jdou ob cesty „ruku v ruce“
Ztráta duše Podle Moore (1997) je velkou nemocí dvacátého století, která znásobuje všechny naše potíže a hluboce ovliv uje individuální i spole enský život, "ztráta duše" – typické emo ní ná ky v terapeutické praxi: Prázdnota Ztráta smyslu života Deprese Zklamání z manželství, rodiny,vztahu Ztráta hodnot Touha po osobním napln ní Hlad po spiritualit
Epikuros ( 341 – 271): "Jednoduchou radost m jme jako cíl života."
T LO A DUŠE
Vzájemná propojenost t la a psychiky byla uznávána již ve starov ku, kdy bylo zcela p irozené nahlížet na nemoc jako narušení vztahu mezi t lesnými pochody a emocemi. T lo = viditelný obraz duše = vyjad uje niterné a neviditelné pohyby duše, psychické stavy, emoce a myšlení.
Od rané antiky - vliv p irozeného sklonu "západního" myšlení k polarizovaní a hodnocení (vliv emocí, emo ního vnímání sv ta – podle emocí se orientujeme – je to pro m dobré/špatné) V západní kultu e jednota T LA A DUŠE není univerzáln platná a v pr b hu d jin se m ní. K es anství st edov ku • zpo átku -jednota lidské bytosti • pozd ji - „hádání“ duše s t lem
T lesnost ve st edov ku K es anství •Duševní zdokonalení p es utrpení t la – asketismus •Touha ovládnout t lo – nejprve mniši, pozd ji i oby . lidé – káze t la = dobré mravy •T lesnost - h ích Renesance - humanismus - Ficino - T lo je projev duše Sv t žije a dýchá a my sv j život m žeme na erpat z jeho ducha." Co u iníme t lu sv ta, to u iníme svému vlastnímu t lu. Nejsme pány tohoto sv ta, jsme jeho sou ástí.“
V dnešní dob je tento vztah p edm tem mnohého bádání mj. v rámci studia tzv. psychosomatických onemocn ní. Z tohoto pohledu lze vlastn jakoukoli nemoc ozna it jako psychosomatickou, protože psychický stav jedince v podstatné mí e ovliv uje samotný pr b h lé by také u nemocí, kde je nacházena organická p í ina - tedy porucha p ímo v t le
T LO A EMOCE
Nejv tší p ekážkou vnit ní p irozenosti je lidská mysl. Želví srdce, Teton Siouxové; („Nekone ný kruh“)
Emoce v t le (dle Koukolík, 2005)
Základní poznatky o „duši“ Afekty a rozum jsou trvale propojené a neodd litelné Afekty aktivují c e l ý mozek Afekty se „d j퓨nejen v mozku, ale také v „t le.“ Emoce malých d tí se odlišují od emocí dospívajících, dosp lých a starých lidí. Pro r zné emoce existuje spole ný funk ní systém - limbický systém Emoce není totéž co v domé pocity - emoce p edchází pocit m a ty p edchází rozumu.
Emoce Emoce jsou hodnotícím nástrojem pro rychlou orientaci v prost edí s ohledem na budoucnost a naše cíle-zájmy Prvotní afektivní zhodnocení je automatický proces nezávislý na sémantickém obsahu (Stuchlíková, 2002) Mozek umí velmi ú eln vybírat podn ty k v domému zpracování ješt p ed tím, než jsme si jich v domi (podle aktuálního zájmu nebo doprovodné emoce, která signalizuje závažnost zm ny v organismu i prost edí)
•
Limbický systém
Je evolu n starý - 400 milión let
dva úkoly: • rovnováha neustálý proces vyrovnávání odchylky vnit ního prost edí org. ve vztahu k okolí a p i azování základních emo ních odezev (hlad-hledání potravy, „vylití
zlosti“…)
• podíl na ukládání dat do dlouhodobé pam ti dokáže z pam ti vyvolat situace nejen podle informací, ale také dle pocit , které ji doprovázely. Schéma innosti LIS
vnit ní orgány rozum-tlumi smyslové orgány
Amygdala - p i azuje emo ní reakce zrakovým podn t m (rozpoznávání základních citových výraz v tvá i) Prefrontální laloky - tlumí emoce, skrze sociální u ení ovliv ují LIS Potla ování zejména“negativních“ emocí - vliv na imunitní systémnemoci. VZNIK EMOCE emoce lze vnímat jako „doprovod“ zrakové informace
Evoluce - schopnost rychle reagovat v situaci ohrožení - boj a út k - tzn. že n e j p r v e poci ujeme a teprve pak myslíme! - (vs. spole enský tlak – rodov p ijatelné zp soby vyjad ování emocí) V domí „n co se stalo“ nastupuje až po události a bezprost ední neuronální odpov di (dotek horkého-ucuknutí, pak bolest) V emo n vypjaté situaci m že sta it i pouze 1 zkušenost a vznikne neuronální spoj-stopa-návyk-trauma. Situace podobná (i domn le) situaci vypjaté oživuje podobnou emo ní a t lesnou odezvu T lesný stav je pak signálem, který ur uje, jak budeme reagovat - nemusíme si jej UV DOMOVAT - tedy ani EMOCE (p . rozpoznávání obli ej ) – (Konce pt – Pam
t la)
Základní emoce Strach Hn v Smutek Radost Zahanbení Znechucení
Dít reaguje po narození na své okolí komplexními, celostními senzomotorickými reakcemi. Mohou z stat nev domé = t lesné až do dosp losti S vývojem e i - symbolizace interakcí, zvnit n ní a uv dom ní (rodi ovství; terapie) Optimální frustrace - konfrontace s vlastními pot ebami a hledání zp sob jak je vyjád it - d l. role pe ovatel (zanedbání vs. hyperprotektivita) Symptom m že být „ventilem“ nap tí - primární zisk Symptom jako reakce na nenapln ní bazálních pot eb v d tství - zásadní vliv kvality prvotní vazby na budoucí život Symptom jako ochranný val- kompenzace „Odolné“ d ti, vyvíjející se zdárn i v nep íznivých podmínkách - v tší sklon k psychosomatickým obtížím v dosp losti asto onemocní orgán „mén cenný“ - nejslabší místo
HIERARCHIE POT EB # Fyziologické pot eby - pot eby našeho t la, pudy, instinkty (nap . hlad, vylu ování, sex, odpo inek, pot eba stimulace, ...) # Pot eba bezpe í a jistoty - bezpe í sociální, existen ní (finance, zázemí), existenciální (víra, orientace, nebýt ztracen), fyziologické (zdraví) # Sounáležitost a láska - pot eba n kam pat it (ke skupin , rodin ), milovat a být milován (matka, partnerka) # Ocen ní - pot eba ocen ní, uznání, p ijetí, pozitivního hodnocení nejen od ostatních, ale také od sebe samých # Sebeaktualizace - osobní r st, sebep esah, nalézání smyslu, hlubší pochopení. Ve vztahu k Bohu ne již víra, ale poznání, uskute n ní
O BOLESTI Vaše bolest je praskáním sko epiny, která uzavírá vaše poznání. Tak jak musí prasknout pecka plodu, aby se jádro mohlo dostat na slunce, tak vy musíte poznat bolest. Kdybyste dokázali udržet svá srdce v údivu nad každodenními zázraky svého života, vaše bolest by se nezdála být mén hodná podivu než vaše radost; a p ijímali byste prom ny svého srdce stejn , jak jste vždy p ijímali prom ny ro ních dob, plynoucích nad vašimi poli. A s jasnou myslí byste bd li v zimách svého soužení. Mnoho ze své bolesti jste si zvolili sami. A lék, kterým vaše choré já lé í léka , jenž je ve vás, je trpký. Proto d v ujte léka i a pijte jeho lék ml ky a pokojn . Nebo jeho ruka, a t žká a tvrdá, je vedena jemnou rukou Neviditelného, a íše, kterou podává, a pálí na vašich rtech, byla vytvo ena z hlíny, již Hrn í zvlh il svými svatými slzami.
LITERATURA Encyklopedie st edov ku, Le Goff ed., Vyšehrad, 2002 Gestalt psychoterapie, Mackewn, Portál, 2004 Kniha o duši, Moore, Portál, 1997 Kniha o Ev a Adamovi, Koukolík František, Makropulos, 1997 Nekone ný kruh, výklad etiky amerických indián , Lombardi F.G., G.S., Timotej,1996
Mozek a jeho duše, 3.vyd, Koukolík František, Galen, 2005 Odlišné dít , Drtilová, Koukolík, Vyšehrad, 1994 Prorok, Džibrán Chalíl, Vyšehrad, 1992 Psychosomatický p ístup k lov ku, R ži ka ed., Triton, 2006 Spasení t la: Moc, nemoc a psychosomatika, Komárek Stanislav, MF, 2005 Základy psychologie emocí, Stuchlíková Iva, Portál, 2002
