ŠKOLNÍHO ATLASU DNEŠNÍHO SVTA (Nakladatelství TERRA, spol. s r.o. 2000) Sekce kartografie a GIS eské geografické spolenosti

KARTOGRAFICKÉ HODNOCENÍ ŠKOLNÍHO ATLASU DNEŠNÍHO SV TA (Nakladatelství TERRA, spol. s r.o. 2000)

Sekce kartografie a GIS eské geografické spole nosti (J. Ka ok, V. Voženílek, R. Dušek, M. V. Drápela, S. Novák, M. Mikšovský, L. Friedmannová, K. Kle ková)

P edmluva: Sekce kartografie a GIS eské geografické spole nosti považuje za nezbytné vyjád it se k odborné úrovni všech kartografických titul ur ených pro výuku geografie na všech typech eských škol (opat ených doložkou MŠMT) a seznámit odbornou kartografickou, geografickou a pedagogickou ve ejnost se svým hodnocením.

V roce 2000 vydalo nakladatelství TERRA, spol. s r.o. prvním vydáním Školní atlas dnešního sv ta. V posledních letech se objem kartografických d l pro školy snížil, a to i p es jejich nar stající pot ebu. Atlas je jedním z možných st žejních výukových materiál geografie. Sekce kartografie a GIS eské geografické spole nosti proto považuje za nezbytné provést jeho podrobné odborné hodnocení z kartografického hlediska a seznámit odbornou kartografickou, geografickou a pedagogickou ve ejnost s jejím záv rem. P ísp vek shrnuje podstatnou ást p ipomínek, které auto i považují za pot ebné publikovat.

Hodnocení kartografických d l Analýza a hodnocení mapových d l se provádí vždy s ohledem na jejich využívání pro zjišt ní jejich vhodnosti, vlastností a kvality pro ur itý ú el. Pro uživatele jsou d ležité recenze map uve ej ované v odborných geografických a kartografických asopisech, z nichž

zjistí pot ebné informace pro vhodnost map a atlas ke konkrétním ú el m. P i hodnocení map je t eba správn ur it hierarchii ukazatel kvality mapy. N kdy m že být prioritním ukazatelem geometrická p esnost mapy, jindy její podrobnost nebo naopak p ehlednost. Stejná mapa tedy m že získat pro r zné ú ely r zná kvalitativní ocen ní. Rozsáhlejší je hodnocení tematických atlas . P i komplexním hodnocení tematických map a atlas se klade d raz na jejich konstruk ní základy (matematické prvky), úplnost a aktuálnost obsahu, názornost kartografické interpretace a polohovou p esnost zobrazovaných prvk aj. P i hodnocení je t eba porovnat hodnocené mapy s realitou (nap . pomocí leteckých nebo družicových snímk ze stejného území) nebo se spolehlivými a již zhodnocenými mapami v tšího m ítka a bohatšího obsahu. Využívají se také všechny dostupné nejaktuáln jší statistické, popisné a jiné podklady. V následujícím textu je uvedeno hodnocení Školního atlasu eské republiky, a to podle následujícího schématu: obecná pravidla (oby ejné písmo), konkrétní hodnocení atlasu (kurzívou).

1.

Obecné údaje. Hodnocení mapy za íná vý tem obecných údaj , které obsahují název mapy, téma, formát, vydavatele (autora), místo, rok a po adí vydání, cenu a distributora. Školní atlas dnešního sv ta vydalo v roce 2000 (1. vydání, 171 s.) nakladatelství Terra. Podle doložky MŠMT .j. 17763/2000-22-23 ze dne 18.4.2000 byl za azen mezi schválené u ebnice pro základní a st ední školy s dobou platnosti šesti let, tedy do roku 2005.). Cena podle údaje na zadní stran atlasu iní 269 K . Formátem mírn p esahuje rozm r A4 (p ibližn o 1 cm na výšku i na ší ku). Je velká škoda, že není uvedena výše náklad . Tento atlas navazuje na Školní atlas Dnešní sv t - 1. vydání, vedoucí autorského kolektivu RNDr. Ji í Tomeš, nakl. TERRA, s.r.o., 1996, opr. dotisk 1. vyd. 1997. – ISBN 80- 9022820-8. Schválilo MŠMT R 23 983/96-22 ze dne 23.9. 1996.

Oba citované tematické školní atlasy sv ta mají podobný název kartografického díla, zjevn podobnou základní koncepci atlas , oba jsou uvedené jako 1. vydání, oba mají stejné nakladatelství. Naopak se liší dv ma r znými autorskými kolektivy odborného obsahu z ásti autory fotografií, rozdílnými kartografickými zp soby znázorn ní obsahu map, barevností a rozsahem atlas . Obsah hodnoceného atlasu je rozd len do 6 kapitol (v závorce uveden po et stran): Vesmír (12), Zem na mapách (2), Zem a p íroda (38), Zem a lidé (68), Zem , p íroda a lidé (26) a P ílohy (20). Tento vý et dává z eteln najevo pestrou tematickou skladbu obsahu hodnocené publikace, ovšem i nerovnom rné rozd lení stran p íslušných témat v zhledem k platným osnovám. N která témata jsou p edimenzovaná Vesmír (s. 6-17), Zem a lidé (s. 58-125), naopak n která jsou poddimenzovaná Zem na mapách (s.18-19). Je zarážející, že auto i odborného obsahu (RNDr. Irena Rybová, Mgr. Pavel Chromý) jsou uvedení zárove jako lekto i. Jediné možné vysv tlení je, že jsou autory jiné ásti než recenzovali. Lze to ovšem pochopit i tak, že atlas nebyl recenzován. Navíc není vhodné, aby mezi recenzenty byli pracovníci se stejného pracovišt jako auto i. Tato výhrada pln sm uje k MŠMT R, které atlasu ud lilo doložkou. Je to naprosto nep ijatelné.

2. Kompozice mapy. Hodnotí se sestavení, grafické provedení a umíst ní všech základních i nadstavbových kompozi ních prvk , omezení mapového pole a dopl kových prvk mapy (vysv tlivky, citace aj.). Z hlediska kompozice jednotlivých map nelze u init pro množství variací jejich uspo ádání jednotný záv r. Mapy v tšinou nemají klasický rám (s výjimkou obecn fyzickogeografických map sv tadíl ), ten je nahrazen v len ním do celkové grafické úpravy stránky. Toto uspo ádání koresponduje s koncepcí publikace, p esahující ší í obsahu obvyklé pojetí školních zem pisných atlas . V tšina map sv ta je umíst na na dvoustranách a jejich kresba je tak narušena knižní vazbou. Otázkou je, pro n které mapy jsou rozd leny v míst Atlantského oceánu a jiné (v tšinou fyzickogeografické) jsou svázány v linii procházející jak Severní, tak Jižní Amerikou? Respektive pro byla zvolena r zná zobrazení, která tento stav navodila? ada mapových dvoustran je n kdy p íliš pest e len na. Mapy, tabulky, grafy a text tvo í pon kud neuspo ádanou mozaiku (nap . Pr mysl - zpracovatelský I - s. 94-95). Vhodn jší je jejich rozd lení v blocích, sdružujících obdobné výrazové prost edky, jako je tomu hned u následujícího tématu Pr mysl - zpracovatelský II (s. 96-97). Fyzickogeografické mapy sv tadíl mají rám s údaji o zem pisné ší ce a délce a d lením polí zem pisné sít pro snadné vyhledávání objekt podle rejst íku. Tyto mapy obsahují íselné i délkové m ítko, uvnit rámu je umíst na také legenda. Provedení t chto prvk je ale zbyte n malé a snižuje se tak jejich využitelnost. Ostatní mapy mají legendy pod mapovou kresbou, aby co nejlépe využily volný prostor. V n kolika p ípadech je k dosažení lepší rozlišitelnosti pro Evropu použita ”lupa”, takže je vykreslena ve v tším m ítku (nap . Využití krajiny s. 126-127/1). Je to sice praktické, ale s ohledem na využívání na základní škole by vhodn jší bylo zakreslení Evropy v levém dolním rohu, jako na map Kulturní a smíšené památky UNESCO na s. 70-71/1. V p edmluv (s.4) se popisuje koncepce atlasu. Avšak ne vždy je všechno tak, jak auto i tená m p edkládají: "… Základem Školního atlasu dnešního sv ta jsou tematické dvoustrany…". Není tomu tak na s. 52, 53. Dále se uvádí, že hlavní text dvoustrany je umíst n vlevo a komentuje základní prvek dvoustrany (vpravo naho e). Není tomu tak na s. 16-17, 40-41 a 42-43. V textu p edmluvy jsou erveným tu ným písmem tišt ny termíny a pojmy, které obsahuje slovník pojm na s. 164-165. Bohužel tomu tak není vždy. Nap . s. 16 - ekliptika - ve slovníku není. Na úvodní politické map sv ta chybí ty úhelníkové vyzna ení t í vybraných díl ích celk uvedených v dolní ásti dvoustrany. Kladem jsou v textech uvád né citace (odkazy) na p íslušné mapy a další informace, p ípadn další témata. Pouze u odkaz na tabulky mohlo být shodné provedení (stejný typ písma) citace tabulky v textu a ozna ení p íslušné tabulky, nap . s. 8. Jestliže se užívá v drtivé v tšin na mapách celého atlasu slovo legenda, m lo by se užívat d sledn . Na s. 41 se použilo Vysv tlivky. Legenda, jako taková, chybí na mapách s. 1617/obr. 3 (chybí vysv tlení dvou druh ar), nebo 43/3 (te kovaná ára, trojúhelník atd.), dále 43/4 (V, N, t i druhy ar). asto se vyskytuje chyba, kdy nesouhlasí legenda a mapa, nap . u úvodní politické mapy (na tvrdých deskách) je v legend seznam zkratek vytišt n normáln , v map tu n . Jiná chyba je nap . na s. 53/1, kde jsou zam n ny znaky pro plující led a souvislý led.

Další astá chyba legend v tomto atlase je chyb jící vysv tlení n jakého prvku i jevu na map . Nap . na s. 22/2 chybí vysv tlení ervené te kované áry, na s. 32/3 chybí vysv tlení V a N, na 32/4 chybí v textu vysv tlení W na m-2. Na s. 36/2 chybí vysv tlení árkované a plné ervené áry, na s. 36-37/3 “Rozší ení biomu na Zemi” chybí vysv tlení geologických podloží pod biomy, na s. 64-65/1 chybí vysv tlení klikaté áry. Na s. 113 není uvedeno, pro je Egypt na map dekolonizace Afriky znázorn n šrafovan . V n kterých p ípadech se uvád jí v legend pojmy, které nejsou vysv tleny ani v textu ani ve slovníku (nap . s. 20/1 - riftové zóny, transformní zóny). Na n kterých mapách nap . na s. 99/3 chybí v legend vysv tlení v jakých jednotkách se daný jev srovnává (Kapacita rafinérií). Jinde nap . na s.101/3 chybí vysv tlení barev. Jakou logiku má barva izolinií? Pro jsou vlastn izolinie barevn rozlišeny? S. 41/2 I v tomto atlase se auto i nevyhnuli chyb p ekrývajících se interval uvád ných v legend .

3.

Matematické prvky. Jedná se o hodnocení konstruk ních základ tematické mapy. Hodnotí se m ítko, volba a vlastnosti zobrazení, sou adnicové sít , u mapových soubor schéma kladu list , zp sob jejich ozna ování a vazbu na zem pisnou nebo pravoúhlou sou adnou sí . Kartografické zobrazení se hodnotí p edevším na p ehledných mapách. D ležitým hlediskem je objektivnost mapy jako obrazu referen ní plochy Zem . Vychází se z kartografického zkreslení. U v tšiny map (!) chybí alespo grafické m ítko. Žáci se ve školách (již od ZŠ) u í prakticky používat íselná a grafická m ítka, proto by m la být uvád na sou asn u každé mapy. Je to tedy velký didaktický nedostatek a hrubá kartografická chyba. M ítka map jsou s ohledem na formát atlasu a sd lované informace odpovídající a nep inášejí problém nevyužitých i naopak p epln ných ploch.. M ítka tvo í standardní adu, což umož uje snadné p evody a jednoduchá srovnání. Výjimkou je m ítko na s. 109 (1: 13 500 000). Naopak fyzickogeografické mapy postrádají ozna ení západní a východní délky. Stejn tak je pot eba uvád t alespo hrubé znázorn ní zem pisných sítí (tyto sít jsou pouze na n kterých atlasových mapách). Volba vyrovnávacích nepravých zobrazení v atlase je vhodná pro v tšinu území sv ta. S výjimkou fyzickogeografických map sv tadíl a áste n n kterých tematických fyzickogeografických map však nejsou uvedeny informace o kartografických zobrazení a zem pisných sítí (posta oval by název zobrazení).

4.

Úplnost a nápl obsahu. P i hodnocení se uvažuje nejenom struktura a po et zobrazených objekt a jev na map , ale také objem všech podávaných informací. Ten závisí na po tu vyjad ovaných charakteristik v jejich diferenciaci dané zna kovým klí em. Systematicky se hodnotí jednotlivé prvky obsahu mapy a posuzuje se vhodnost jejich zastoupení (použitý vyjad ovací prost edek, správnost hodnotových m ítek a stupnic, klasifikace do skupin a kategorií). Pozornost se v nuje i použití jednotek, p edevším v p ípad nemetrických systém . Hodnocení informa ního potenciálu map je možné pomocí teorie informace. Nápl mapy se posuzuje ve vztahu k ú elu mapy. Na p edsádce je politická mapa St ední Evropy, ale zna ná ást kontinentu na ní chybí. V atlasu uvedeny fyzickogeografické mapy všech kontinent s pom rn velmi chudým obsahem a na zadní p edsádce pak mapa asových pásem, která sice obsahuje hranice ale nikoliv názvy jednotlivých státu, což zna n zt žuje orientaci.

Je otázkou, zda-li je kapitola “Zem a p íroda” nedostate ná. (to souvisí z rozsahem kapitol, viz výše). Sd lované geografické údaje na fyzickogeografických mapách jsou totiž pro studenty gymnázií neposta ující. Pravd podobn MŠMT považuje takto koncipovaný atlas za obsahov vhodný pro SŠ a tak to stvrzuje schvalovací doložku v rozsahu uvedeném na str.4 dole. Kapitoly “Zem a lidé” a “Zem , p íroda, lidé” jsou dostate né vy erpávající a podávají dostatek informací pro žáky základních a st edních skol. Mapy obecn fyzickogeografické mají vhledem ke svému zaužívanému uvád ní po mnoho let ustálen jší obsah i vzhled. Zvlášt pokud se týká obecn fyzickogeografických map sv tadíl . Tyto mapy využívají obvykle len né barevné stupn pro vyjád ení jak nadmo ských výšek, tak i hloubek oceán a dále údaje o povrchovém vodstvu souše. V legendách ovšem není vysv tleno, co znamená bodový rastr. Jak je b žné, ani tyto mapy neznázor ují vegeta ní kryt a jsou srovnatelné s obdobnými mapami ve Školním atlasu sv ta (Kartografie Praha). Ostatní fyzickogeografické mapy analytickým zp sobem zprost edkují základní údaje o litosfé e, hydrosfé e, atmosfé e a biosfé e. Pedosféra je znázorn na v ásti ”Zem a lidé” na mapách typ p d a rozmíst ní p dního fondu. Vzhledem k ur ení i pro základní školy jsou témata v legendách vhodn len na a po et jednotlivých prvk obsahu map je p im ený. azení témat a podtémat je provedeno vcelku bezchybn . Pouze na map Oblasti p írodních katastrof (s. 26-27/1) mohly být znázorn ny též oblasti výskytu jevu El Nino. Mo ské proudy, znázorn né na map Úmo í oceán (s. 28-29/1) mají vztah spíše k podnebným pás m (s. 32-33/1), kdežto úmo í oceán by bylo možné spojit s odtokovou výškou, resp. specifickým odtokem (s. 30-31/1). Mapa na s. 3839/1 se jeví nevyvážená a chudá. Jestliže je v oblasti Mauricia uvedena “latimérie podivná”, pro nemají svého zástupce Galapágy a nejsou vyobrazeni další charakteristi tí endemité – z ejm na vedlejší map ? Ovšem na této hlavní map mohly být vyzna eny nejen zoogeografické oblasti s typickými zástupci, ale též podoblasti s vypsáním typických zástupc zví eny. V legend mapy na s. 70/2 z ejm není dodržena klasifikace podle UNGEGN (United Nations Group of Experts on Geographical Names – p i OSN), a to na indoevropské jazyky psané latinkou, ostatní jazyky psané latinkou, cyrilice, semitská písma, písma odvozená z brahmí, ostatní nelatinková písma a ideografická písma, event. s dalšími podskupinami. Bohužel musíme konstatovat, že v pr vodním textu je ada pojm uvád ná chybn . Na s. 67 je pojem mapa definován zna n problematicky. V textu na s. 18 je lépe používat místo "zna ka" pojem "znak". Nelze tvrdit: “… Další ty i metody používají plošných zna ek (barev, rastr )…”. Barvy a rastry nejsou plošné znaky, ale grafické prost edky k vyjád ení rozdílných vlastností ploch. V žádném p ípad nelze ozna it obr. 61/1 ozna it za kartogram. Nejenže v kartogramu musí být hodnoty relativní (na obrázku jsou absolutní). Ale musí být p epo teny na plochu! V daném p ípad jde o pseudokartogram. Bylo možné nabídnout jako p íklad kartogramu na s. 77, obr.2. Bohužel velký po et map nesprávn ovliv ují vjem žák a student o rozložení, intenzit jednotlivých geografických pojm , nebo jev jenom proto, že hodnoty nejsou p epo teny na plochy!! Tím se stávají pro žáky a studenty až nebezpe né, protože u nich vytvá ejí nesprávné p edstavy o proporcích v rozší ení geografického jevu. Problematický je na s. 18 pojem “p dorysné áry”. Termín se v tomto pojetí nelze používat. Podle kartografické terminologie jde o pohybové linie sm rové a proudové. Uvád ná metoda stuhová (s. 18) se správn ji nazývá kartodiagram stuhový. Ovšem uvád ný p íklad (103/1) není ani kartodiagram stuhový, ale kombinace pseudokartogramu

s liniovými znaky. Je nutno uvést takový p íklad, kde je uvedena kvantitativní stupnice pro tlouš ku áry atd. (viz teorie tematické kartografie). Odvolávka na izolinie (101/4) na s. 18 je chybná. Pokud by se jednalo o 101/5, není tento p íklad nejvhodn jší. Nejsou vysv tleny barvy izolinií (navíc zde není d vod izolinie barvit). Pro jsou navíc vybarveny n které uzav ené izolinie? Lze map rozum t tak, že jsou železnice i v mo i? Pro vyjád ení vývoje železnic se lépe hodí areálová metoda. Naopak na s. 18 chyb jí vysv tlení metody p ekrývajících se areál , p estože tuto metodu atlas používá. Není vysv tlena a m že žáky a studenty mást, protože není vysv tlena ani v p íslušných legendách (nap . s. 27/1,66/1, 66/2, 72-73/1, 74/2, 113/4, 114/2, 119/1, 147/1, 147/3) Popis kartografických metod (s. 18) a jejich využívání v atlase sv d í o chabých základech tematické kartografie autorského kolektivu! Velmi astou chybou, která rovn ž nesprávn ovliv uje celkový vjem geografického jevu tená atlasu je špatn volená osa úse ek (obvykle asová ada). Nap . str. 32/2 neodpovídají pom rov asové úseky délkovým úse kám na vodorovné ose. ešením je nazna it p erušení vodorovné osy. Na s. 62-63/ 4 je do pravidelné asové ady chybn za azen rok 1998. Mezera mezi rokem 1850 a 1900 neodpovídá 50-ti let m. Tatáž chyba je mezi nultým rokem a rokem 1000. Nesprávné jsou též konstrukce graf na s. 105/3 (chyby jsou v oblastech mezi roky 1980 - 1989). Výsledný graf je zavád jící. Podobné chyby se dopustili auto i u graf na s. 58/2, 77/3, 96/2 (chybí rok 1977) a 110/3. Dalším nedostatkem u konstrukce graf je p esah sloupc mimo stupnice na osách(nap . 83/3, 107/3). V takovém p ípad nelze ur it hodnotu maxima vyjad ovaného geografického jevu. V atlase je patrný nejednotný princip p i tvorb graf - v jednom grafu jsou vložena ísla a hned ve stejném vedlejším nikoli (nap . s. 137/4). Navíc se zde nedodržuje zásada konstrukce tzv. stabilních sloupc (nejsyt jší, nejtmavší barvy se zásadn používají v dolních ástech sloupc , ne naopak)! Na s. 30-31 u odtokové výšky chybí jednotka mm.rok-1 a není uvedeno ani období, ze kterého byly údaje zpracovány. V celém atlase se používá zastaralý zp sob psaní jednotek. Nap . na str. 30-31 špatn : l/s/km2, dob e: l.s-1.km-2; na str. 33 špatn : W/m2, dob e: W.m2 ; na str. 91 špatn : m3/rok, t/rok, dob e: m3.rok-1, t.rok-1; na str. 100-101 špatn : km/1000 km2, dob e: km.1000.km-2 atd. Nový zp sob psaní jednotek se vyžaduje v matematice již na ZŠ. Mapy rozší ení firem (Coca-Cola, Nestle, McDonald´s) na str. 142-143 do atlas nepat í. Samotný atlas nesponzorovali – viz str. 175. Naopak postrádáme na t chto stránkách globální kultury nap . vývoj ší ení mobilních telefon , nebo vývoj ší ení internetu (bez uvád ní firem)!

5.

Obsahová správnost a aktuálnost obsahu. Obsahová správnost atlasu se hodnotí srovnáním s jinými mapami i nekartografickými zdroji (ná rty, texty, fotografiemi, terénním pr zkumem aj.). Hodnotí se i výsledky kartografické generalizace, které mohou zp sobit vzájemné nesrovnalosti r zných prvk obsahu mapy (nap . hranice a vodní tok). Nejlepším hodnotitelem obsahové správnosti je specialista odborné stránky mapy (geolog, klimatolog, ekolog aj.). V p ípad hodnocení aktuálnosti obsahu mapy se jedná o zjišt ní, zda-li mapa zachycuje všechen sv j obsah k ur itému spole nému datu. Hledisko aktuálnosti je d ležité, protože datem sestavení autorského originálu se každá mapa stává

archívním dokumentem. Aktuálnost obsahu atlasu nejlépe zhodnotí odborníci na jednotlivá témata mapy, proto je zapot ebí p ed vydáním atlasu podrobit jej velmi podrobné a p edevším široké odborné diskusi. Hodnocení odborné stránky je st žejní ástí recenze atlasu, protože aktuální nezaznamenaná zm na d ležitých prvk m že celé dílo znehodnotit. Tato ást hodnocení atlasu je vzhledem k po tu znázor ovaných témat a ú elu atlasu z ejm nejobtížn jší. Nej etn jší jsou témata vztahují se k socioekonomické sfé e. Úvodní kapitoly jsou naopak v menší mí e, zam eny na fyzickogeografickou problematiku. Posuzujeme-li tedy obsah atlasu podle témat uvedených v obsahu, jeví se dílo jako místy nevyvážené podle požadavk osnov ZŠ a SŠ, ale soust e ující se na d ležité geografické aspekty dnešního sv ta. Fyzickogeografické mapy jsou zastoupeny základními mapami, jejichž n která témata jsou obsahem jiných atlas i u ebnic - pohyb kontinent , litosférické desky i oceánské proudy. Užite né je znázorn ní ady dalších problematik - oblasti p írodních katastrof, pr b h horských pásem, pr m rné tepelné bilance aj. P inášejí ale i n které sporné skute ností. Nap íklad na s.32-33 mapa podnebných pás zahrnuje do subtropického pásu i oblast Sahary sahající zna n na jih od obratníku Raka. Dále je nejasn formulována legenda ”Pr m rná denní bilance...”. Také v grafu kolísání teplot na Zemi jsou nevhodn uvedeny hodnoty oC navozujících p edstavu o pr m rné teplot Zem . Na map ”Oblasti zví eny” (s. 38-39) p sobí p íliš zjednodušujícím dojmem výb r uvedených zví at, který je zcela dosti nahodilý: v Africe chybí slon, lev atd. Na 29/4 chybí uvedení osy, podle níž se otá í soustava Zem – M síc, a není tedy zd vodn no dmutí zp sobené odst edivou silou. K mapám a údaj m v socioekonomické ásti lze uvést obecnou p ipomínku, a to velmi asto (!) chyb jící asové ur ení prezentovaných dat. I když název atlasu napovídá, že se jedná o stav na p elomu tisíciletí, dynamika ady jev vyžaduje p esn jší datování. Další podrobný rozbor vyžaduje hodnocení od specialist . Na s. 20-21 (20/2) v textu o složení žulové vrstvy chybí, že krom k emíku a hliníku obsahuje tato vrstva ve velkém množství vázaný kyslík. Dále: když je uvedeno odborné synonymum pro horniny p em n né a usazené, pro chybí stejný pojem pro horniny vyv elé? Text na s. 20-25 je výkladov zastaralý, m l by obsahovat vysv tlení dlouhodobého geologického cyklu obnovy CO2 . Na s. 24/2 nejsou popsaná všechna schematicky nazna ena poho í. Na s. 25/1 je bezd vodn spojen Atlantský a Severní ledový oceán. S didaktického hlediska nep ípustné. Formulace u 28-29/4 je chybná. “... M síc a Slunce postaveny kolmo k Zemi...” . M síc a Slunce jsou chápány jako body a nemohou být postaveny kolmo k dalšímu bodu - Zemi. V textu na s. 30-31 je chybn uvedeno, že nížiny ek byly vždy oblastmi soust ed ní aktivit lidské spole nost (viz nap . civilizace Azték , May , Ink ). Dále zde chybí rozdvojení šipky 72 000 km3 na 17 000 km3 (výpar zp t nad oceán) a 55 000 km3 (výpar nad pevninu). Bylo by také vhodné uvést zdroj, ze kterého byla ísla p ejata, protože se n které p edkládané údaje ádov liší. Na s. 50-51 je v textu uvedena pánev Kalahárská, ovšem na map není (je zde pouš Kalahári). V textu na s. 52-53 se uvád jí souostroví Melanésie, Mikronésie a Polynésie. Na map této strany však nalezneme jen název souostroví Melanésie. Bohužel v celém atlase nenalezneme na map všechna t i souostroví. V rejst íku nenalezneme ani Mikronésií ani Polynésii.

Název mapy na s. 30-31 “Odtoková výška” neodpovídá obsahu - správn by m l být uveden název: “Odtoková výška a specifický odtok”. Celkov nejsou fyzickogeografické mapy aktualizovány. Nap . tvar Aralského jezera na mapách 40-41 a 44-45 neodpovídá tvaru Aralského jezera na s. 42/1 z roku 1999. Na map 43/3 je Kašmír zahrnut do Indie, linie hranic je v map uvedena - chybí však popis území a vysv tlení te kované áry v legend . Pr b h Severoatlantského/Golfského proudu na samostatné vedlejší map tohoto mo ského proudu (45/3) je proveden zna n odlišn (tvar proudnic) od jeho pr b hu na map 28-29/1? Podobná p ipomínka je k ukon ení tohoto mo ského proudu na vedlejší map 45/2, kde navíc chybí i jeho popis “proud Severního mysu”. ešení barevné stupnice na map 58-59/1 není vhodné – nízké hodnoty plodnosti (do dvou d tí) mají být v bledých studených barevných tónech, event. jejich odstínech, nejvyšší plodnost pak v sytých teplých až purpurových tónech. ešení ve Školním atlase Dnešní sv t (1997) bylo vhodn jší. P i za azení vedlejší mapy SRÍ LANKA (66/2) vzniká otázka pro nebyl z d vodu aktuálnosti krom (nebo místo Srí Lanky) rozpracován Balkánský poloostrov z hlediska podobn motivovaných konflikt ? Za azení pojm NRT, DWT a výtlak lodí do tabulky 103/T2 je zbyte né. V textu ani mapách se nevyskytují, mohou být uvedeny v u ebnici. Na tomto míst mohly být nap . výkony sv tové osobní a nákladní dopravy v diagramech.

6. itelnost mapy. Snadnost tení mapových informací pomocí kartografické symboliky je d ležit jším kritériem pro úsp šné využití atlasu. Uživatel mapy (žák, student) musí snadno nalézt v map konkrétní objekt a vytvo it si správnou p edstavu o prostorovém rozmíst ní znázor ovaných objekt a jev . Zde se projeví vhodnost kartografických vyjad ovacích prost edk , jejich tvarové, rozm rové i barevné provedení, itelnost a umíst ní popisu, vyjád ení hierarchizace a strukturovanosti znázor ovaných jev a dominantnost nejd ležit jších prvk obsahu mapy. itelnost map je i vzhledem k nižšímu v ku žák druhého stupn ZŠ dobrá. K tomu p ispívá množství informací v mapách, které je p im ené použitým m ítk m, a také vhodná volba barevných škál plošných barev. Znázorn né jevy jsou výrazn odlišeny jak v kvalitativních, tak kvantitativních parametrech a p i tení mapy jsou snadno ur itelné. Pouze u map využívajících metodu anamorfózy na s. 62-63, s. 117 a n kterých map využívajících “prostorových diagram ” bude interpretovaný obsah obtížn ji itelný a špatn srozumitelný, zvlášt p i využití na základní škole. Fyzickogeografické mapy sv tadíl mají jemnou kresbu liniových prvk , takže výsledný obraz je dob e diferencovaný. Takto uvoln ná plocha map v n kterých jejich ástech p sobí jako mén zapln ná. Vhodn jší je výrazn jší popis fyzickogeografických prvk . Rovn ž legendy jsou p íliš malé, což zhoršuje jejich p esné využití. Témata jsou z eteln vymezena v rámci p íslušných dvojlist . Horší je orientace mezi jednotlivými kapitolami. Vhodné by bylo jejich barevné odlišení nap . z boku na o ezané stran list ve stejném barevném rozlišení jako v obsahu i podtisku text . Na s. 5 se nepovedlo souhlasné barevné ozna ení obsahu se stranami v jednotlivých v tších

kapitolách na vn jším ezu stran. Snižuje se tím rychlejší orientace v atlase. Existuje zásada: menší po et stran musí být zvýrazn n vždy tmavší barvou. ešení barevnosti z hlediska itelnosti obsahu map je u ady tematických map problematické. U map s v tším po tem barevn plošn vyzna ených areál , nap . 66-67/1, 68-69/1, 74-75/1, 88-89/1 a dalších považuji za vhodné dopl ující o íslování areál , které jednak znemož uje zám nu za azení areálu podle barevného ozna ení v legend a jednak sou asn urychluje vyhledání znaku v legend podle ísla areálu. Barevné provedení areál pak zase umož uje prostorové srovnávání velikostí p íbuzných a rozdílných areál v map . Na s. 28-29 jsou barvy pro bezodtoké oblasti a ledovce tak ka stejné (totéž s. 68-69/1 jazykové rodiny). Na s. 40-41 (oblast Tibetské plošiny) není písmo na tmavém barevném podkladu itelné. U n kterých kartodiagram nejsou itelné, lehce rozlišitelné diagramy (hlavn v Evrop ), nap . s. 75/1, 127/1. N kdy legenda zakrývá podstatnou ást grafu nap . str. 61/5, 107/4, graf se stává ne itelným. N které grafy jsou tak p edimenzované - až jsou ne itelné (nap . 146/2). Místy, nap . na s. 26-27/3 se vyskytly tiskové chyby (nap . “ziomovy svan). Barevné ozna ení “indoaustralské p echodné zoogeografické oblasti”na map (38-39/1) je málo odlišné od barevného ozna ení “etiopské oblasti” (žlut ) – kdežto v legend je pro tuto p echodnou oblast vizuáln odlišný odstín (žlutozelený). I zde by pomohlo íslování oblastí. Navíc, barevné tóny a odstíny oblastí by m ly být kontrastn jší. Na map 88-89/1 je barevné provedení sice dostate n kontrastní, neumož uje však vizuální rozlišení na “typy p evážn samozásobitelského zem d lství” a “typy zem d lské výroby p evážn pro trh”, a tak za azení areál do t chto dvou hlavních skupin typ zem d lství. Grafické vyjád ení p echodných a smíšených hlavních lidských ras plošnou barvou na map 66-67/1 není nejvhodn jší. Hlavní lidské rasy m ly být plošnou barvou, p echodné rasy nap . liniovým rastrem, smíšené bodovým rastrem, nebo podobn . Jak rozum t legend mapy 76-77/1, kde je hustota 0 až 1 obyv. na km2 vybarvena velmi bledou žlutozelenou a neosídleno (což znamená 0 obyv. na km2) nevybarveno? Kam tedy pat í hodnota nula?

7. V rnost znázorn ní reality a geometrická p esnost. V podstat se jedná o hodnocení kvality kartografické generalizace. Jde o objektivní vyjád ení reality v daném stupni generalizace pro jednotlivé mapové prvky a s p ihlédnutím k ú elu mapy. Nezbytnost srovnání se spolehlivými podklady je zde z ejmá. Základní možností pro posouzení geometrické p esnosti hodnocené mapy je její srovnání se spolehlivou mapou v tšího m ítka s využitím známých sou adnic bod a sou adnicových sítí. V praxi se nej ast ji provádí digitalizací dostate ného množství identických bod na obou mapách, jejich transformací do spole né sou adnicové soustavy a ur ením st edních polohových chyb pro jednotlivé typy prvk . Nejd íve je t eba vylou it všechny systematické chyby, p edevším srážku papíru. Hledisko geometrické p esnosti není v uvedeném typu požadavek geografické v rohodnosti. P i jejich studiu srovnávání. P esn jší statistické údaje bývají v tabulkách, obecn fyzickogeografických map je požadavek na v rnost

publikací tak výrazné jako se jedná hlavn o vizuální na diagramech a grafech. U znázorn né reality napl ován

vyjád ením georeliéfu a povrchového vodstva. Není proto jimi zprost edkován komplexn jší obraz p sobících fyzickogeografických pom r . Ostatní mapy jsou v tšinou st ídáním dvou typ kartografických p edloh p edstavovaných obrysovou kresbou území stát nebo jen souše. Tato ”šablona” neposkytuje možnosti pro mnoho variací a údaje prezentované t mito mapami mají v tšinou podobu kartogram . Ani tento zp sob kartografického vyjád ení neklade zvýšené nároky na geometrickou p esnost. Geografická v rohodnost je v nich podmín na úrovní zpracování odborného obsahu a vhodnou kartografickou prezentací. Z tohoto d vodu není metoda anamorfózních a” prostorových” znázorn ní vhodná. 8. Kvalita technického provedení kartografické interpretace. Posuzuje se technické provedení jednotlivých vyjad ovacích prost edk (kartografických znak a metod), a to jak jednotliv , tak i v celém zna kovém klí i. Kritériem je nej ast ji: vzájemná rozlišitelnost znak , názornost znak , logické vazby v systému znak , v etn objektivního vjemu relací d ležitosti, grafické zatížení a únosnost map, barevné ešení, polygrafické provedení, a to zejména vhodnost a kvalita papíru, zp sob tisku, po et tiskových vrstev, p esnost soutisku, ostrost kresby, zp sob sazby, skládání mapy apod. Hodnocená publikace je názornou ukázkou vhodného využití digitálních technologií kartografického zpracování. Tisk je na dobré úrovni, použit byl kvalitní papír. Všechny mapy mají jemnou, dostate n výraznou kresbu liniových prvk , z etelné rozlišitelné homogenní plošné barvy a rastry a p esný soutisk. Tyto vlastnosti dob e vyznívají na pololesklém papíru s hladkou texturou. Problémy nevznikají ani p i soutisku na vícebarevných mapách. Uvedené vlastnosti dob e vyhovují ú elu map a umož ují správn interpretovat znázorn né skute nosti. Tam, kde se teprve vytvá ejí p edstavy o geografických prvcích a jevech (na ZŠ a SŠ) se zásadn nepoužívají kruhové diagramy v šikmé poloze. Znemož ují vytvo it si objektivní, nezkreslený obraz o proporcích znázor ovaných prvk a jev (zkreslení plochy výse í). Špatn jsou tedy diagramy na s. 23, 31, 39, 68, 81, 84, 85, 86, 87, 100, 106, 108, 112, 119, 139, 142 a 144, dob e bohužel jen na s. 126. astá chyba se objevuje ve tvorb stupnic pro kartodiagramy. V legend je chápána stupnice intervalov , ale v map jsou diagramy konstruovány evidentn podle stupnice funk ní-spojité - nap . na s. 80-81, 90-91, 92-93, 94-95, 104-105, 106-107 a 140-141.Jiný problém u stupnic: Kam pat í hodnota nula na str. 76-77/1 (interval 0-1 obyv. na km2 , hodnota 0 obyv. na km2 u neosídleno!?)Na map 37/1 nejvýrazn ji vynikají barvy “lesy tropické sv tlé opadavé”, zatím co pro život na Zemi nejvýznamn jší jsou “lesy tropické deštné” a potom “lesy tropické monzunové”, které naopak se barevn ztrácejí. Na map 88-89/1 skupinu typ p evážn samozásobitelského zem d lství je vhodn jší provést nap . bodovým rastrem a skupinu typ zem d lské výroby pro trh plošnou barvou. Tím by se na první pohled odlišily makroregiony obou skupin typ zem d lské produkce. Z hlediska grafického zatížení a únosnosti se mapa 102/ /2 jeví jako p íliš zjednodušená a nevystihuje

intenzitu p epravy. Rovn ž mapa 104/2 resp. 106-107/3 nevystihuje globální toky sv tového obchodu.

9. Estetika mapy. Je obtížné jednozna n definovat estetiku mapy. Dnešní mapy nejsou um leckými díly, jak tomu bylo nap íklad v dob renesance. Estetika mapy se na sou asných mapách projevuje barevným souladem všech kompozi ních prvk i jednotlivých vyjad ovacích prost edk , kvalitou provedení popisu a technickým provedením celé mapy. Ovliv uje ji i kompozice mapy, použití nadstavbových prvk (vedlejší mapy, rejst ík, reklamy aj.). V daném p ípad je nutno posuzovat estetiku nejen jednotlivých map, ale celkového vzhledu dvoustran tematických celk . Tyto v tšinou p sobí atraktivním dojmem, který rozhodn bude jedním z motiva ních faktor jejich využívání. Pastelové barevné tóny map, graf , ráme k a podtisku textu, jsou rozmanité, vytknout lze nepravidelné uspo ádání uvedených komponent v rámci dvoustran. ada obrázk na fotografických p ílohách (nap . s. 56-57, 148-149) p sobí pon kud pochmurným dojmem. 10. Didaktické poznámky P edložený atlas je jednou ze základních pom cek pro výuku zem pisu. adí se svým významem na stejnou úrove jako mají u ebnice. Hodnotí se veškeré pedagogickodidaktické aspekty používané p i hodnocení u ebnic. Hodnocená publikace rozsahem textové ásti a množstvím dopl ujících údaj v podob graf , diagram a tabulek p esahuje obvyklou koncepci školních zem pisných atlas . Tomu napovídá i grafické uspo ádání dvoustran, tvo ících samostatné tematické celky. V n kterých ástech se blíží spíše pojetí u ebnic, nap . kapitola o vesmíru, fyzickogeografické charakteristiky sv tadíl , hodnocení krajiny i globálního životního prost edí aj. Zcela jist mají doprovodné texty a dopl ující údaje sv j význam vzhledem k pojednávaným témat m. Nedochází ale ke zbyte nému p ekrývání s obsahem p íslušných pasáží v u ebnicích zem pisu (slapové jevy, fyzickogeografické charakteristiky sv tadíl , objevování nových území, poznatky o vesmíru ...)? Hodnocený tematický školní atlas sv ta má zcela odlišnou koncepci a strukturu od všech ostatních školních atlas sv ta jiných proveniencí, s výjimkou Školního atlasu Dnešní sv t (v seznamu lit. [1]). I v tomto atlasu je však možné nalézt shodu u n kolika map s jinými atlasy. Nap . mapa 88-89/1, která v p íbuzném atlasu [1] 1997 chybí, lze nalézt v atlase [11] 1988 na listu ”Major Agricultural Regions” (30-31), resp. [12] 2000 (38-39) – tento atlas se d íve nazýval Goode’s School Atlas. Pom rn rozsáhlá ást publikace je v nována vesmíru. Tato ást atlasu je velmi názorná a pln posta ující. Další kapitola “Mapy a mapám p íbuzná znázornení” nepovažuje za vhodné se alespo zmínit o topografických mapách a celé ad dalších kartografických d l. Pojem “reliéfní mapa” na str.19 je pon kud zavád jící - je zde prezentována mapa se stínovaným terénem. Pod pojmem “reliéfní mapa” se zpravidla rozumí mapa trojrozm rná (nesprávn “plastická”). V hodnoceném atlasu jsou krom b žných fyzickogeografických a socioekonomických témat ve velké ší i rozpracovány oddíly “Zem a p íroda”, “Zem a lidé”, “Zem , p íroda a lidé” a také “Tabulkový p ehled zemí”. Mapy o náboženství, ozbrojených silách,

oblastech nap tí ve sv t a zejména oddíl 5 “Zem , p íroda a lidé” je novum, které jist zaujme každého, nejen studenty. Fyzickogeografické mapy znázor ují pouze celé kontinenty, mapa 40-41/1 dokonce celou Eurasii (bez Islandu). Naproti tomu všechny tematické mapy znázor ují pouze celý sv t v m ítku 1: 120 000 000 a menším. Pouze v n kolika málo p ípadech atlas obsahuje detailn jší rozpracování tematiky na vedlejších mapách ur itého území, nap . 76/2, 82/2, 95/4 a n které další Využití ve výuce bude místy ztíženo n kterými výše uvedenými nedostatky - vazba atlasu procházející územím stát , ne zcela p ehledná grafická úprava tematických dvoustran, nevhodné za azení anamorfních map, chyb jící údaje o asovém ur ení ady znázorn ných údaj i nezakreslené zem pisné sít . Tyto nedostatky jsou do budoucna odstranitelné d sledn jším dodržováním koncep ních zásad. Z hlediska fixace kartografických znalostí a dovedností jsou chyb jící m ítka zbyte ným nedostatkem, protože místa k jejich uvedení je dostatek. Práci žák s atlasem zdržuje ada chyb v odkazech v textu. Nap . odkaz na s. 22 33/2, správn 32/2; odkaz na s. 18 101/4, správn 101/5 (navíc je nabídnutý p íklad zcestný). U odkazu na s. 60 137/5 obrázek 5 na avizované stran v bec není atd. Na s. 6-7 je didakticky špatn vytvá ená p edstava o vzdálenostech ve Vesmíru. Na obr. 6 7/3 musí být vzdálenosti nazna eny tak, že v tší vzdálenosti ve skute nosti musí být nejdelší i na obrázku! Dále tam, kde jedna vzdálenost kon í n jakým význa ným bodem musí další vzdálenost tímto bodem za ínat (špatn na obr. 2-3 a 2-1 Sírius - Mlé ná dráha). S metodických d vod (nazna it vývoj) je lépe na 7/1 se adit obrázky pod sebou - místo do kruhu. Na map M síce 15/5 chybí zazna ení d ležitého “skoku” pro lidstvo - první p istání lov ka na M síci. V celkem vágním textu mohlo být uvedeno jméno a p íjmení 1. lov ka na M síci a informace, že M síc již navštívilo 11 kosmonaut . Na s. 16 se o ekává, že p i prvním použití odborného termínu, bude správn vysv tlen, nebo bude odkaz na slovník pojm . Termín ekliptika se poprvé vyskytuje na s. 14, odkaz na slovník je až ze s. 15, ve slovníku však pojem nenajdeme. Mimochodem definice ekliptiky na s. 14 je špatná (rovina ekliptiky se nerovná dráze ob hu Zem kolem Slunce). Z metodických d vod nelze na s. 20-21 p ipustit, aby se pojmy v textu odlišovaly od pojm na obrázcích - zt žuje to práci u itel m a komplikuje to proces zapamatování u žák (svrchní pláš -zemský pláš ; zemská k ra-k ra). V obrázcích chybí vyzna ení pojm Gutenbergova diskontuita, astenosféra, spodní pláš - a se to p ímo nabízí. Dále u šipky procesu 20-21/3) chybí napsáno “subdukce”. Dále chybí v obrázcích kilometráž, o které se v textu stále píše. Podobn na s. 24-25 nesouhlasí pojmy v textu a na obrázcích (pevninský šelf-šelf; hlubokomo ský p íkop-oceánský p íkop). Na obr. 3 chybí legenda a dva podstatné údaje: celkový po et % pevnin a oceán na Zemi. asová spirála na 22-23/3 je zna n nep ehledná. Je zapln ná drobnostmi, které celý obrázek znep ehled ují a zamlžují. Na s. 30-31 se vyskytují z didaktického hlediska naprosto nepromyšlené, chaoticky uspo ádané, diagramy. Diagram pro Jenisej a Lenu je umíst n v Indickém oceán místo v Severním ledovém oceán . eky Sv. Vav ince, Mississippi, Amazonka, Paraná, Orinoko jsou uvedeny v Tichém oceán místo v oceán Atlantském. Zambezi je uvedeno v Atlantském místo v Indickém oceán . Chang Jiang je v Indickém místo v Tichém oceán . Volha je uvedena v Atlantském oceán , p itom by m la být uvedena v bezodtoké oblasti Kaspického mo e. Je nutno se také ptát: Když je uvedena eka Sao Francisco, pro nejsou uvedeny eky Colorado, Iravádi, Brahmaputra, nebo Indus.

Na s. 32-33 se nabízí srovnání obsahov stejných map (s. 33/4, a na s. 17 obr. 4/2). Na 3435/5 musí po adí obrázk souhlasit s po adím vysv tlovaných pojm v textu (text: studená fronta, tepá fronta, okluzní fronta; obrázky: teplá fronta, studená fronta, okluzní fronta). Obrázek 36-37/ 4 je pro žáky ZŠ a SŠ velmi náro ný. U itelé budou muset hodn vysv tlovat. Obrázek 38-39/1 je možná pro žáky ZŠ vyhovující, ale pro SŠ je p íliš jednoduchý až plytký. Navíc není jasný d vod, pro jsou u n kterých zví at uvedena jen rodová jména? Na 38-39/5 je neúplný vý et kategorií v ervené knize, chybí kategorie “vzácný” a “vyžadující další pozornost” (nebo alespo zmínka o t chto kategoriích). Na s. 42 by m ly být nejvyšší hory sv ta znázorn ny (p edloženy žák m) na map fyzickogeografické, nikoli na politické. V legend podnebných pás na s. 44-45 je d lení na vlhký, normální (?) a suchý pás. Co je normální pás? Vysv tlení a použití pojmu “vrásná soustava” na s. 52-53 je až p i poslední fyzickogeografické map , p itom m l být tento pojem vysv tlen již na s. 24-25. Na s. 54-55 dole nemá foto “ í ní delty” odpovídající vypovídací schopnost. Na s. 62-63/1 by bylo vhodné pro srovnání doplnit v kovou pyramidu eské republiky. V anamorfózní map , u v tších stát , by bylo vhodné doplnit hodnoty absolutními ísly (pro rychlejší orientaci, nikdo nebude po ítat tvere ky). Dále nejsou odlad ny odpovídající barvy sloupc s ísly stát a barvou p íslušného sv tadílu. Pro studenty SŠ ale zvlášt pro žáky ZŠ je legenda u 74-75/1 obtížn pochopitelná: “Podíl (pokud p esahuje 5 %) v ících jednotlivých náboženství (u stát , kde po etn nejvíce zastoupené náboženství má podíl nižší než 65 %)” pokra ují možnosti: bez vyznání a ateisté, druhá možnost: ostatní). Pro se na s. 98 zavádí neobvyklý název pr myslu “plastiká ský”? Pro není použit termín "pr mysl um lých hmot? ZÁV RE NÉ SHRNUTÍ Nakladatelství TERRA s.r.o. se od roku 1996 vydalo úsp šn novou cestou ve vydávání školních atlas sv ta. Posuzovaná publikace umož uje p ehledné studium a vyhodnocování p edevším socioekonomických, a také fyzickogeografických charakteristik a ukazatel v globálním m ítku sv ta. Hodnocený atlas bude využitelný p edevším p i výuce podle u ebnice ZEM , v ostatní výuce – zejména v regionálním zem pisu podrobnost atlasu sta í pouze ke srovnávání vybraných charakteristik s ostatními zem mi, resp. sv tem. Je využitelná p i výuce regionálního zem pisu, i když pro Evropu jsou tematiky málo podrobné. V mapách chybí, zvlášt tam, kde se to p ímo nabízí, ast jší srovnávání jednotlivých geografických jev ve sv t s R - didakticky by to bylo velmi vhodné. Mnohé tematické mapy, za azené v atlasech z let 1996, 1997 a 2000, jsou p vodními autorskými díly. Celkov je publikace vítanou didaktickou pom ckou. Bohužel, i když v tšinou atlas obsahuje výborné didaktické nápady, n kte í auto i dvoustran se nevyhnuli ad didakticky nedomyšlených text , obrázk i map. Atlas tvo ili z ejm jen odborníci, nikoli didaktici. Na druhé stran však bychom o ekávali od odborník terminologickou bezchybnost, ne vždy je vše v po ádku (s. 18 !, 44-45, 58, 98, 104-105 atd.). Ned slednosti uvedené v hodnotících kapitolách však mohou vést k nedostate nému nebo chybnému tení p íslušné mapy. Je nutností pozvat k vytvá ení atlas více spolutv rc a recenzent nejen z oblastí jednotlivých odborností, ale také z oblasti pedagogiky a

didaktiky! N která témata jsou p edimenzována (Vesmír s.6-17), (Zem a lidé s. 58-125), naopak n které jsou poddimenzované (Zem na mapách 18-19). Tady je t eba upozornit na osnovy! Velkým p ínosem atlasu je zna né množství esteticky velmi zda ilých tematických map, schémat, graf a fotografií, které hlavní výukovou látku dvoustrany vhodn dopl ují. Grafická podoba díla je poutavá a tím dává možnost lépe motivovat žáky a studenty pro získávání p ibližn standardního okruhu geografických v domostí. Publikace je rozhodn vítaným p ísp vkem ke zkvalit ování výuky zem pisu. Poskytuje velice širokou škálu tematických informací, a to nejenom v kartografické podob . P es n které uvedené výhrady se jedná o cenné dílo, sm ující ke zcela nové koncepci zem pisných didaktických pom cek. Je tedy t eba se více zamýšlet nad vytvá ením komplexního výukového materiálu spojující zem pisný atlas s u ebnicí. Nakonec tato publikace tuto charakteristiku v ur ité mí e spl uje. Množstvím informací, jejich tematickou pestrostí, celkovou kvalitou zpracování a atraktivním podáním je publikace cenná nejen jako pom cka výuky zem pisu - jist bude mít i širší využití, k emuž p isp je i rozumná cena. Pokud by byly zachovány osnovy geografie a rozd lily by se obsahové úrovn geografie do dvou kategorií (ZŠ a SŠ), byly by to skv lé u ebnice. Pokud by m l tento atlas nahradit Školní atlas sv ta (tradi n používaný titul od Kartografie Praha, a.s.), vedlo by to k podstatnému snížení základních geografických znalostí jejich absolventu. P es všechny kritické p ipomínky se auto i recenze shodn domnívají, že uvedení Školního atlasu dnešního sv ta na trh školních pom cek je správnou cestou podpory geografického vzd lávání, a jsou p esv d eni, že si najde své místo v budoucím sv t u ebnic geografie! P es uvedené p ipomínky je Školní atlas dnešního sv ta významnou u ební pom ckou pro výuku geografie na základních a st edních školách, v etn víceletých gymnáziích. Po mnoho let se na školách používaly zastaralé a nekvalitní kartografické produkty. V dob , kdy jsou lepší možnosti publikování nejr zn jších kartografických produkt , je t eba neustále pe liv dodržovat odborný postup jejich tvorby, tj. za ít oponovaným návrhem koncepce atlasu, který již na po átku výrazn sníží po et nep esností, chyb i nesystemati nosti. Auto i i celá u itelská obec vydaný atlas vítá pro jeho netradi ní ešení a široký rozsah. Je t eba vyzdvihnout, že se v atlase objevily nové prvky, které se doposud školním kartografickým pom ckám vyhýbaly. Zde výrazn oživují celý atlas, d lají ho poutav jší a p itažliv jší, což je u žák a student velké pozitivum pro motivaci (!) výuky zem pisu. I p es výše uvedené p ipomínky považují auto i atlas za p ínosné dílo pro eskou kartografii a geografii a v í, že další vydání bude zbaveno zásadních koncep ních, terminologických, didaktických i drobných chyb. Ke kvalitn jšímu provedení m že napomoci i odlišný zp sob lektorování nebo recenzování atlasu. Vydavatel m že oslovit namísto n kolika recenzent dva právní subjekty, a to eskou geografickou spole nost a Kartografickou spole nost R. V obou právních subjektech jsou skupiny odborník (sekce), které jsou schopny každé kartografické dílo podrobn hodnotit. Vždy není v eské republice vyšších odborných instancí, které by svými podpisy garantovaly nejvyšší odbornou, technickou i didaktickou kvalitu atlasu. eští, moravští a slezští u itelé by m li takovouto záruku p íšt d sledn vyžadovat. Literatura:

Atlas sv ta pre každého. – 1. vyd., Slovenská kartografia, n.p., Bratislava 1988. – 79-633-88 ASP a 18/51. Goode’s World Atlas. – 17.vyd., Rand Mc. Nally & Company, Chicago – New York – San Francisco 1988. – LCCCN 85/43354. Goode’s World Atlas. – 20.vyd., Rand Mc. Nally & Company. USA 2000. – LCCCN 9938535, ISBN 0-528-84336-2. Ilustrovaný atlas sv ta pro nové tisíciletí. – 1.vyd., Reader’s Digest Výb r, Praha 1999. – ISBN 80-86196-08-9. KA OK, J. (1995): Die Farbenauswahl bei der Bildung von Urheberoriginalen der Thematischen Karten in den Computer. In: Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitas Ostraviensis, 137, Geographia - Geologia, nr. 2, s. 35 - 44. KA OK, J. (1999a): Klasifikace stupnic a zásady jejich tvorby pro kartogram a kartodiagram. Kartografické listy, Bratislava, . 7, s. 75-86. KA OK, J. (1999b): Tematická kartografie. P írodov decká fakulta Ostravské univerzity v Ostrav , Ostrava 318 s. KA OK, J. (1999c): Kartogram a kartodiagram – stanovení objektivní stupnice. Geografie Sborník eské geografické spole nosti, ro . 104, . 4, s. 268 – 281. KA OK, J., DUŠEK, R., HERBER, V., VOŽENÍLEK, V., MIKŠOVSKÝ, M. (2000): Kartografické hodnocení Školního atlasu eské republiky. Sborník z m zinárodní konference "U ebnice geografie 90. let, Ostrava, 18.-19.4.2000, Ostravská univerzita, s. 164-178 . ISBN 80-7042-798-1 Le Grand Atlas du Monde. – Édit. de la Connaissance. Media Munich. München 1996. – ISBN 9 78 2743 406806. Neuer Atlas der Welt. – 2.vyd., RV Verlag Gütersloh 1991. – ISBN 3-575-11764-0. Nový atlas sv ta. – 1. es. vyd., Euromedia Group, k.s., Praha 1998. Rodinný atlas sv ta. – 1.vyd., 4. dotisk, Kartografie Praha, a.s., 2000. – ISBN 80-7011 –5742. Školní atlas dnešního sv ta. – 1.vyd., nakl. TERRA s. r. o. 2000. – ISBN 80-902282-2-4. Schválilo MŠMT R dne 18.4.2000 . j. 17 763/2000-22-23. Školní atlas sv ta. – 7. vyd., Kartografie Praha, a.s., 2000. – ISBN 80-7011-582-3. Schválilo MŠMT R dne 16.2.2000 .j. 13 332/2000-22. Školní atlas sv ta. Kartografie Praha, 1996, 148 s. TOMEŠ, J., JELÍNEK, R. et al. (1996): Školní atlas Dnešní sv t. – oprav. dotisk 1. vyd., TERRA s.r.o. 1997. – ISBN 80-902282-0-8. Schválilo MŠMT R dne 23.9.1996 .j. 23 983/96-22. Velký atlas sv ta. – 2. nezm. vyd., GKP Praha 1989. – ISBN 80-7011-020-1. Velký atlas sv ta. – 5. vyd., Kartografie Praha 1994. – ISBN 80-7011-323-5. Schválilo MŠMT R dne 4.5.1994 .j. 16 468/94-23. Velký atlas sv ta. – 5. vyd., Kartografie Praha 1995. – ISBN 80-7011-314-6. VEVERKA, B. (1997): Topografická a tematická kartografie. Vydavatelství VUT, Praha, 203 s. VOŽENÍLEK, V. (1999): Aplikovaná kartografie I (tematické mapy). U ební text P F PU, Vydavatelství UP, Olomouc, 168 s.

VOŽENÍLEK, V. (2000): Kartografický zp sob hodnocení regionálního obsahu u ebnic zem pisu: u ivové mapy. Sborník z mezinárodní konference "U ebnice geografie 90. let, Ostrava, 18.-19.4.2000, Ostravská univerzita, s. 179 - 183. ISBN 80-7042-798-1 Zákon . 121/2000 Sb. (autorský zákon) ze dne 7.4.2000. Zákon . 151/1997 Sb. (zákon o oce ování majetku). Zem . U ebnice zem pisu. – 1. vyd., Nakladatelství GS Praha 1993. 63 s. – Schválilo MŠMT R dne 1.7.1993 .j. 19 386/93-23.

Autorský kolektiv: Doc. RNDr. Vít Voženílek, CSc. - p edseda Sekce kartografie a GIS GS, tajemník KS R Katedra geografie P F UP T . Svobody 26 771 46 Olomouc [email protected]

RNDr. Jaromír Ka ok, CSc. - len Sekce kartografie a GIS GS, len KS R Katedra fyzické geografie a geoekologie Odd lení kartografie a geoinformatiky P F Ostravské univerzity t . 30. dubna 22 701 03 Ostrava 1 [email protected]

Doc. RNDr. Milan V. Drápela, CSc. - len Sekce kartografie a GIS GS Katedra geografie P F MU Kotlá ská 2 611 37 Brno

Doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. - len Sekce kartografie a GIS GS, len KS R Katedra geografie PdF MU Po í í 7 603 00 Brno [email protected]

Ing. Radek Dušek - len Sekce kartografie a GIS GS, len KS R Katedra fyzické geografie a geoekologie Odd lení kartografie a geoinformatiky P F Ostravské univerzity t . 30. dubna 22 701 03 Ostrava 1 [email protected]

Doc. Ing. Miroslav Mikšovský, CSc. - p edseda KS R, spolupracovník Sekce kartografie a GIS GS Katedra kartografie a mapování FSV VUT Thákurova 7 166 00 Praha [email protected] ZP T