Otázka: Starověký Řím. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Stepan95

Studijni-svet.cz || Starověký Řím - maturitní otázka z dějepisu Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Starověký Řím Předmět: Dějepis Přidal(a): Stepan95

kolébkou byla střední část Apeninského poloostrova, od 2. tis. BC rozšiřování území výhodná poloha (z 3 stran moře), členité pobřeží, na severu chráněn Alpami nejvýznamnější řeky Pád a Tibera

Etruskové nejasný původ, jazyk a kultura, patrně původ v Malé Asii, první městská civilizace na území Itálie nejstarší vyspělá městská civilizace první města 700 - 675 BC, dobře opevněná, rychlý rozvoj¨ města nesjednocena, avšak spolupracovala a pořádala každoroční sněm v průběhu města několik desítek km od Říma - pozitivně ho ovlivnila v rozvoji v 6. stol. BC v Římě vládli králové etruského původu (Servius Tullius, Tarquinius Priscus) 474 BC porazil Etrusky v bitvě u Kýmy syrakuský král Hierón 406 BC Římané dobyli Etruské město Veii ve 3. stol. BC etruská města součástí Říma, jazyk zanikl v 1. stol. BC vynikající zemědělci, zruční řemeslníci, těžili kovy (měď, železo, zlato) význam v rámci obchodní výměny mezi západem a východem polyteismus

Římané - nejstarší období, doba královská první obydlení "7 pahorků" kolem roku 1000 BC podle legendy o Romulovi město založeno 753 BC - začátek římského kalendáře, ab urbe condita po Romulovy 7 králů - Ujma Pompilus (státník i náb. představený), Tulus Hostilius (noví obyvatelé), Ankus Marulus (přístav Ostia), Tarquinius Priscus (stavitel, Cirkus maximus), Servius

page 1 / 9


Tullius (rozdělení obyv. podle rodu a Římany do 5 majetkových tříd), poslední král Etrusk Tarquinius Superbus (svévolná a krutá vláda => 509 BC vyhnán z Říma => nástup republiky) v čele státu král volen sborem představitelů urozených rodin - senátem volbu potvrzovalo lidové shromáždění podle příslušnosti k třídě měl člověk povinnosti, např. stanoven počet vojáků pro stát král > patricijové > plebejové > klienti (ochránci patricijů) > otroci kultura velmi ovlivněna Etrusky vysušení močálů v okolí Říma (vybudování hl. stoky cloaca maxima), vznik náměstí fórum Romanum, stavby Circus Maximus a chrám Jova Kapitolského, vybudování hradeb

Římané - republika (510 - 39 BC) počátkem vyhnání tyrana Tarquinia Superba, následoval obrovský mocenský a kulturní rozmach Římané ohrožování Etrusky, Galy, Řeky a latinskými kmeny 506 BC vítězství nad Etrusky => latinské kmeny vytvořili alianci proti Římanům => kvůli útokům Samnitů a Vosků se spojili Římané a Latiné od poloviny 5. sol. BC Římané útočili na etruská města 390 BC Galové dobyli Řím =>z vyhnanství povolán římský vojevůdce Marcus Camillus, který Galy porazil od pol. 4 stol. BC Sammitské války, ovládnutí celé střední Itálie 280 BC epeirský vládce Pyrrhos požádán Řeky o pomoc proti Římu => bitva u Ascula, "Pyrrhovo vítězství" (obrovské ztráty, v důsledku v podstatě prohra) 275 BC bitva u Benevanta, vítězství Římanů nad Řeky a 265 BC dobytí celé Itálie Římany

Punské války Punové = římské označení fénických obyvatel Kartága Kartágo mělo významné postavení, námořní a obchodní velmoc postupný střet zájmů mezi Kartágem a Římem

1. punská válka: ● 264 - 241 BC záminkou spor o sicilské město Messanu Římané vybudovali silné loďstvo => 260 BC první vítězství a moři 256 BC výpravy Římanů do Afriky (Kartágo = území Tuniska) 241 BC v bitvě u Aegatských ostrovů definitivní vítězství Římanů Kartágo nuceno platit reparace, po splacení nový vrůst moci založeno města Saguntum (Hispánie, Hanibal)

page 2 / 9


2. punská válka: ● 218 - 201 BC kartaginský vojevůdce Hanibal vytáhl na Řím, přes Alpy ztráty po přechodu Alp => doplnění vojska z řad místních Galů 218 BC vítězství Hanibala nad Římany (díky léčce a nečekanému přechodu přes močály se mu podařilo zmasakrovat Římany v bitvě u Trasimenského jezera) v Římě nejvyšší výjimečný stav - strhávání mostů, stavba hradeb, zvolen diktátor Quintus Maximus 216 BC bitva u Cann - Hanibalovo největší vítězství (skvělá taktika) 212 BC obléhání římského města Tarentu =>Římané mezi tím vytáhli na Hanibalovo důležité záložní město Capuy Hanibal chtěl Římany dostat od Capuy => vytáhl na Řím, avšak nezaútočil 211 BC Římané dobyli Capuu, Syrakusy a Saguntum (velitel Publius Cornelius Scipio) Hanibalův bratr Hasrubal poražen 207 BC => Hanibal musel Itálii opustit 202 BC bitva u Zamy - Hanibal definitivně poražen 201 BC kapitulace Kartága -> náhrady Římu a ztráta všech kolonií

3. punská válka: ● 149 - 146 BC na základě požadavků římské vrstvy nejbohatších vznešených obyv. (nobility) preventivní útok 146 BC vojevůdce Publius Scipio Aemilianus Kartágo vypálil, zem nechal zorat a posolit (nemožnost znovuvybudování města)

Krize římské republiky hluboká hospodářská krize způsobená nerovností obyvatel od konce 3. stol. BC důvody: 1) římské vojsko z řad obyvatel, kterým zpustla neobhospodařovaná pole 2) mnoho kolonií =>nadbytek potravin => snížení cen hl. obilí z kolonií, místní zemědělci nebyli schopni prodávat za tak nízké ceny 3) krach místních zemědělců, skupování polí velkostatkáři => další rušení soukromých polí důsledkem bezzemci mimo vojenskou službu, vydírání kolonií, vzpoury otroků snaha o posílení armády a reformy (Tiberius a Gaius Gracchové - vnuci Publia Scipia) Tiberius Gracchus 133 BC navrhl reformu o maximální velikosti pozemků, zbytek měl být rozdělen mezi bezzemky => zavražděn Gaius Gracchus 123 BC zákon o prodeji levného obilí chudým, 124 BC snaha o rozšíření udělování římského občanství - zavražděn Gaius Marius (homo novum - nový člověk) reformátor a vůdce populárů (= politici, snažící se o provádění reforem skrz lidové shromáždění), porazil 105 BC Numidy útočící na Řím, 101 BC Kimbry střet mezi populáry (podpora lid. shromáždění) a optimáty (podpora senátu)

page 3 / 9


89 BC římské občanství pro všechny obyvatele Itálie (Marcus Licinius Drusus) Lucius Cornelius Sulla - optimát, zvolen konzulem 88 BC - upozornil na sebe při tažení proti Mithradatovi, vládci Pontské říše - po jeho odchodu z Říma moc převzali populárové (Lucius Cinna) - 82 BC dobyl Řím - diktátorství - proskripce = zabavování majetku a vraždy

Spartakovo povstání ● 73 - 71 BC, Spartakus = thrácký gladiátor začátek vzpoury v Capuy a u Vesuvu => postupné přidávání se otroků Spartakus postupoval na jih, nakonec ho zastavil až Marcus Crassus Spartakus zrazen piráty, byl nucen utéct do hor, kde postavil Crassus velkou jámu a zeď Crassus zvítězil a nechal 6000 otroků ukřižovat podél cesty do Říma

První a druhý triumvirát 1. triumvirát 70 - 44 BC Pompeius + Marcus Crassus + Gaius Julius César Pomeius dosáhl slavných vítězství v Africe, Hispánii a Sýrii senát přijal opatření omezující Pompeiovu moc => dohoda Pompeia, Césara a Crassa 56 BC si rozdělili sféry vlivu (Pompeius - Hispánie, Crassus - vých. provincii, César - Z a S Evropy) César postupně dobyl Galii, Belgii, Aquitánii, vylodil se v Británii, 53 BC vstoupil do Germánie 53 BC Crassus zabit při porážce svého vojska v boji proti Partům => boj o moc mezi Césarem a Pompeiem 49 BC vstoupil César s vojskem do Itálie (přes říčku Rubikon) a obsadil Řím César porazil Pompeia, ten byl nucen ustoupit do Egypta, kde byl zavražděn hrozba vytvoření císařství/diktátorství Césarem => 44 BC byl zavražděn v senátu

2. triumvirát 43 - 27 BC Octavianus + Marcus Antonius + Marcus Lepidus pronásledování vrahů Césara

page 4 / 9


nakonec boj mezi Oktaviánem (prasynovec Césara) a Antoniem (+Kleopatra) o moc

Římané - císařství za principátu principát = císař považuje sám sebe za 1. občana a senátora ve státě - prolínání principů císařství s republikánskými institucemi začátek 27 BC => Octavianus přijal jméno Augustus (= vznešený)

1) Císaři julijsko - klaudijské dynastie - Octavianus Augustus ● 27 - 14 BC, zakladatel dynastie k moci postupně, zajistil dlouhé období klidu a prosperity vznikla pretoriánská garda (ochranka císaře a paláce, elitní jednotky), reformy ve správě provincií a stát. peněz, změněny zákony problémy s Germány - protiřímské povstání 9 n. l. bitva v Teutoburském lese - vítězství Germánů - Tiberius ● 14 BC - 37 n. l., pobýval na ostrově Capri, státnické povinnosti za něj vykonával místodržící Seianus germánská protiřímská povstání potlačil jeho synovec Germanicus - Caligula ● 37 - 41 n. l., krutý a neoblíbený vládce, patrně vrozená psych. nemoc caligula = botička, přezdívka z dětství vraždil svoje odpůrce, vedl rozmařilý život na úkor své země - Claudius ● 41 - 54 n. l., tyran bez hranic rozšiřuje území říše, úspěšně kolonizuje germánské oblasti zřizuje kanceláře po celé říši zabit svou ženou Agripou (chtěla trůn pro svého syna Nera) - Nero ● 54 - 68 n. l., zpočátku normální vládce, postupně zešílel nechal zavraždit matku, švagra, manželku, učitele Seneku a další 64 n. l. patrně nechal vypálit Řím =>záminka k pronásledování křesťanů povstání v Galii, Británii, Hispánii, severní Africe a Judeji postupně sílící nespokojenost => pretoriáni a senát mu vypověděli poslušnost spáchal sebevraždu => konec julijsko-klaudijské dynastie

page 5 / 9


2) Flaviovská dynastie - Flavius Vespasianus ● 69 - 79 n. l., první císař nepocházející z nobility zvítězil v bojích o nástupnictví, stabilizoval říši - Titus ● 79 - 81 n. l. potlačil povstání v Judey (vydrancoval Jeruzalém a vypálil Hospodinův Chrám) 79 n. l. výbuch Vesuvu (města Pompeje, Herculaneum, Stabiae) - Domitianus ● 81 - 96 n. l. zpočátku přínos, rozšířil území o severní Británii, Porýní, stření tok Rýna zakládal opevněné tvrze proti germánským nájezdům porážky od Markomanů, Kvádů a Dáků (nucen platit odškodné a odevzdat zbraně) postupně změna vlády v despotismus - chtěl být nazýván jediným vládcem a bohem zavražděn =>konec flaviovské dynastie

3) Dynastie adoptivních císařů - Nerva ● 96 - 98, zvolen senátem zrušil kult uctívání svého předchůdce reformy na podporu menších vlastníků půdy, podpora sirotkům občanskou válku odvrátil adoptováním Traiana, zkušeného velitele vojsk v Germánii - Traianus ● 98 - 117, vynikající a schopný vládce hispánského původu dobrý panovník, populární panovník, ve shodě se senátem 107 dobyl Rumunsko (zlato), 114 - 117 dobyl Asýrii, Arménii, Mezopotámii snil o pochod na východ ve stopách Alexandra Velikého - Hadrianus ● 117 - 138 reforma státní správy, upevnění hranic výstavba pohraničního systému opevnění - limes romanus Hadriánův val - opevnění mezi Británií a Skotskem 132 - 135 židovské povstání => potlačeno => rozptýlení Židů - Antonius Pius ● 138 - 161, poklidná a zodpovědná vláda

page 6 / 9


- Marcus Aurelius ● 161 - 180, vojevůdce a stoický filozof 162 porazil Party od 166 Markomanské války proti Germánům - Commudus ● 180 - 192, neúspěšný vládce rozmařilý nezodpovědný život toužil se stát jediný vládcem a bohem smrtí konec dynastie adoptivních císařů

4) Dynastie Severovců - Septimus Sevrus ● 193 - 211, zakladatel dynastie reforma státní správy, zrušení pokladny senátu zvýšen žoldu a rozšíření římského občanství povstání vojska v Británii a boje s Party - Caracalla ● 211 - 217, pokračoval v otcových reformách budoval větší Řím, bojoval s Germány a Party při tažení do Partie zabit => období dlouholeté vojenské anarchie, 226 vznik Novoperské říše (Partové) - Alexander ● 228 - 235 nebezpečí ze strany Gótů pronásledování křesťanů poslední z dynastie - Valerianus ● 253 - 260 zakázal křesťanství, přesídlil na východ říše, o který se staral - Gallien ● 253 - 286, syn Valeriána staral se o západ říše vznikli samostatné části říše (Galská říše, Palmýrská říše) - Aurelianus ● 270 - 275, poslední císař principátu sjednotil opět celou říši sloučil kult císaře s kultem Slunce

page 7 / 9


Římané - císařství za principátu dominát = císař považuje sám sebe za vládce a boha (bez senátu - Dioklecian ● 284 - 305, syn otroka a vojevůdce obnovil pořádek v říši, hosp. prosperitu administrativně rozdělil říši na východní a západní část jmenoval, spolucísaře Maximiana a 2 nástupce > čtyřvládí (tetrarchie) - Konstantin Veliký ● 312 - 337, zpočátku odsunut musel si své místo vybojovat (z Galie vytáhl na Řím) 312 vítězná bitva u Milnijského mostu => 313 Edikt milánský (zrovnoprávnění křesťanství) - Konstantin II. ● vnitřní krize říše a tlak germánských kmenů - Julianus Apostata ● odpadlík, podporoval pohanství neúspěšné pokusy o reformy - Theodosius I. ● 379 - 395, poslední císař jednotné Římské říše 391 křesťanství státním náboženstvím povolil Germánům usazení se na Balkáně a udělal z nich spojence foederáti = Germáni doplňující řady římského vojska koncem 4. stol. Hunové v Evropě => stěhování národů 378 římská vojska poražena Vizigóty 395 rozdělení na Východořímskou a Západořímskou říši poslední západořímský císař Romulus Augustus svržen germánským vládcem Odoakerem => Západořímská říše padla a končí období starověku

Barbarské kmeny ohrožující Římskou říši 1) Vizigóti ● vůdce Alarich 408 vyplenili Panonii, 410 město Řím 2) Vandalové ● 409 základy vlastní říše v Hispánii a severní Africe 455 dobyli Sardinii, Korsiku a vyplenili Řím

page 8 / 9


3) Anglové, Sasové, Jutové ● postupně získali Británii 449 království Anglosasů 4) Hunové ● divocí a bojovníci, 375 vtrhli z východu do Evropy strach ostatních kmenů => stěhování národů Attila (Bič boží) - vojevůdce Hunů, donutil platit Vých. říši za mír (tribut pacis) 451 poraženi Římany v bitvě na Katalaunských pláních 5) Ostrogóti ● království v Itálii, h. město Ravenna

page 9 / 9 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Otázka: Starověký Řím. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Stepan95

Recommend Documents