Zpracováno: 11. 2. 2013
Autor: Mgr. Dobruše Fajkusová
OSNOVA
znaky Paul Cézanne Paul Gaugain Vincent van Gogh
postimpresionisté
= ti, kteří přišli po
impresionistech snaží se překonat impresionistický způsob malby 2. polovina 19. století představují vyhraněné tvůrčí individuality Paul Cézanne, Paul Gaugain, Vincent van Gogh
„Pro mne jsou skuteční malíři ti, kteří věci nemalují tak, jak jsou, suše je analyzujíce, ale tak jak je cítí. Toužím dospět k takovým deformacím, které vyjádří můj cit.“ Vincent van Gogh
barevná
skvrna je stále základním elementem
obrazu barevná skvrna není záznamem přírodního světla jako u impresionistů prostřednictvím barvy se budují na obraze objemy a prostorové vztahy obraz odkrývá malířovo nitro barevná skvrna nevyjadřuje plasticitu
Vlastní podobizna soudobou společností s opovržení odmítán nadšeně přijat mladou nastupující malířskou generací triumfoval na výstavě Podzimní salón v roce 1904, dva roky nato však umírá spolupracoval s impresionisty
Moře u Estaque (detail) návrat
do rodné krajiny určitý návrat ke klasickému vidění – drobný ústupek perspektivě
Jablka a pomeranče „K
pokrokům nám může pomoci pouze příroda, kontaktem s ní oko vyspívá.“ (Paule Cézanne)
Hráči karet existuje
pět dalších variant obrazu nehledal prozatímní pravdu okamžiku chtěl zachytit a vyjádřit, co je definitivní a podstatné, ne náhodné
Masopustní úterý miloval
provensálskou krajinu a její společenství, ačkoliv místní obyvatelé ho prohlašovali za neškodného blázna, než aby se snažili mu porozumět
Žena s konvicí na kávu jedno
z nejcharakterističtějších děl „klasického“ Cézannova stylu malba se stává „abstrakcí“ – oproštěná od kopírování reality a zkonstruovaná a vytvářející stálý styl
Mladík v červené vestě „Tou
měrou jak malujeme, také kreslíme … Když barva dosáhne své bohatosti, tvar nabude plnosti.“ Paul Cézanne
Pět koupajících se žen po
počátečním malířském hledání a sblížení s impresionisty se vydal vlastní osamocenou cestou vznikla opět řada pláten s tématem koupajících se žen
Vlastní podobizna v klobouku v jednom z mnoha autoportrétů zdůrazňuje svůj neurčitý a dovnitř obrácený pohled člověka, který se zatím nenašel získal dobrodružného ducha – dětství v Peru, námořník obchodního loďstva neuspěl v rodinném životě – čtyři děti - a pokusu usadit se jako burzovní úředník
Vidění po kázání neboli
Jakubův zápas s andělem malíř hledal svůj výtvarný názor a snažil se vyhnout impresionistickému vidění spojil v námětu náboženství s pověrou farář v Nizonu rozhodně odmítl vystavit obraz ve svém kostele
Žlutý Kristus namaloval obraz jako člen impresionistů a syntetistů protože nebyl schopen se podrobit společenským konvencím, opustil rodinu, odejel do Francie – řada neúspěchů ho uvrhla do finanční tísně, vracel se skromně do Bretaně, zkoušel štěstí u Panamského průplavu a na Martinique
Dvě tahitské ženy (detail)
našel své prostředky – kompozice znázorňující určitý děj, kresba přesně ohraničující tvary, velké barevné plochy hold smyslové kráse postavy vystupují z pozadí – barevné škály zelení náznak modelace světlem
Nafea faa ipoipo (Kdy se vdáš?)
malba silně poznamenaná autorovou zálibou v primitivním umění velké plochy barvy spolupracuje s Goghem v Arles, ale opouští ho touží založit „tropický ateliér“ a vybírá si Tahiti peníze na cestu získal dražbou svých obrazů po dalších neúspěších a strádání a neúspěšném pokusu o sebevraždu zemřel vysílením na ostrůvku v Markézách
Vlastní podobizna asi třicet autoportrétů z posledních let umělcova života tvoří jakýsi deník celý život trpěl úzkostmi malování se brzo stalo smyslem jeho života podporu našel v bratru Théovi
Výletní restaurace malíř
se sblížil s impresionisty barvou se soustřeďuje na různé odstíny zeleně
Odpočinek na
obraze převládá barva dozrálého obilí směřuje k individuálnímu stylu
Slunečnice Gogha přitahoval impresionismus rozzářenými barvami jeho vidění světa se blížilo barevné světelné záři přitahovalo ho vše nové, s čím se potýkala nová malířská generace
Slečna Gachetová v zahradě Gogha
trápily duševní záchvaty odpovídají tomu i krátké a prudké barevné stopy štětce, které jako by vířily v obraze neklidu
Kostel v Auvers v
době největšího duševního strádání (po roztržce s Gaugainem – uřízl si ucho jako trest za ztrátu přítele) maloval plátno denně
Portrét doktora Gacheta pocta
příteli, který bděl nad malířovým zdravotním stavem deprese se prohloubily a samota děsila trápení ukončil Gogh dobrovolně prostřelením hrudi
PIJOAN,
José. Dějiny umění / 8. Praha: Odeon, 1990. ISBN 80-207-0432_9. PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění pro výuku dějin umění na středních školách. Sokolov: O.K.-Soft, 2000.