OSNOVA. znaky Paul Cézanne Paul Gaugain Vincent van Gogh

Zpracováno: 11. 2. 2013

Autor: Mgr. Dobruše Fajkusová



OSNOVA



znaky Paul Cézanne Paul Gaugain Vincent van Gogh

 



 postimpresionisté

= ti, kteří přišli po

impresionistech  snaží se překonat impresionistický způsob malby  2. polovina 19. století  představují vyhraněné tvůrčí individuality  Paul Cézanne, Paul Gaugain, Vincent van Gogh

„Pro mne jsou skuteční malíři ti, kteří věci nemalují tak, jak jsou, suše je analyzujíce, ale tak jak je cítí. Toužím dospět k takovým deformacím, které vyjádří můj cit.“ Vincent van Gogh

 barevná

skvrna je stále základním elementem

obrazu  barevná skvrna není záznamem přírodního světla jako u impresionistů  prostřednictvím barvy se budují na obraze objemy a prostorové vztahy  obraz odkrývá malířovo nitro  barevná skvrna nevyjadřuje plasticitu

Vlastní podobizna soudobou společností s opovržení odmítán  nadšeně přijat mladou nastupující malířskou generací  triumfoval na výstavě Podzimní salón v roce 1904, dva roky nato však umírá  spolupracoval s impresionisty 

Moře u Estaque (detail)  návrat

do rodné krajiny  určitý návrat ke klasickému vidění – drobný ústupek perspektivě

Jablka a pomeranče  „K

pokrokům nám může pomoci pouze příroda, kontaktem s ní oko vyspívá.“ (Paule Cézanne)

Hráči karet  existuje

pět dalších variant obrazu  nehledal prozatímní pravdu okamžiku  chtěl zachytit a vyjádřit, co je definitivní a podstatné, ne náhodné

Masopustní úterý  miloval

provensálskou krajinu a její společenství, ačkoliv místní obyvatelé ho prohlašovali za neškodného blázna, než aby se snažili mu porozumět

Žena s konvicí na kávu  jedno

z nejcharakterističtějších děl „klasického“ Cézannova stylu  malba se stává „abstrakcí“ – oproštěná od kopírování reality a zkonstruovaná a vytvářející stálý styl

Mladík v červené vestě  „Tou

měrou jak malujeme, také kreslíme … Když barva dosáhne své bohatosti, tvar nabude plnosti.“ Paul Cézanne

Pět koupajících se žen  po

počátečním malířském hledání a sblížení s impresionisty se vydal vlastní osamocenou cestou  vznikla opět řada pláten s tématem koupajících se žen

Vlastní podobizna v klobouku v jednom z mnoha autoportrétů zdůrazňuje svůj neurčitý a dovnitř obrácený pohled člověka, který se zatím nenašel  získal dobrodružného ducha – dětství v Peru, námořník obchodního loďstva  neuspěl v rodinném životě – čtyři děti - a pokusu usadit se jako burzovní úředník 

Vidění po kázání neboli

Jakubův zápas s andělem malíř hledal svůj výtvarný názor a snažil se vyhnout impresionistickému vidění  spojil v námětu náboženství s pověrou  farář v Nizonu rozhodně odmítl vystavit obraz ve svém kostele 

Žlutý Kristus namaloval obraz jako člen impresionistů a syntetistů  protože nebyl schopen se podrobit společenským konvencím, opustil rodinu, odejel do Francie – řada neúspěchů ho uvrhla do finanční tísně, vracel se skromně do Bretaně, zkoušel štěstí u Panamského průplavu a na Martinique 

Dvě tahitské ženy (detail)

našel své prostředky – kompozice znázorňující určitý děj, kresba přesně ohraničující tvary, velké barevné plochy  hold smyslové kráse  postavy vystupují z pozadí – barevné škály zelení  náznak modelace světlem 

Nafea faa ipoipo (Kdy se vdáš?) 

    

malba silně poznamenaná autorovou zálibou v primitivním umění velké plochy barvy spolupracuje s Goghem v Arles, ale opouští ho touží založit „tropický ateliér“ a vybírá si Tahiti peníze na cestu získal dražbou svých obrazů po dalších neúspěších a strádání a neúspěšném pokusu o sebevraždu zemřel vysílením na ostrůvku v Markézách

Vlastní podobizna asi třicet autoportrétů z posledních let umělcova života tvoří jakýsi deník  celý život trpěl úzkostmi  malování se brzo stalo smyslem jeho života  podporu našel v bratru Théovi 

Výletní restaurace  malíř

se sblížil s impresionisty  barvou se soustřeďuje na různé odstíny zeleně

Odpočinek  na

obraze převládá barva dozrálého obilí  směřuje k individuálnímu stylu

Slunečnice Gogha přitahoval impresionismus rozzářenými barvami  jeho vidění světa se blížilo barevné světelné záři  přitahovalo ho vše nové, s čím se potýkala nová malířská generace 

Slečna Gachetová v zahradě  Gogha

trápily duševní záchvaty  odpovídají tomu i krátké a prudké barevné stopy štětce, které jako by vířily v obraze neklidu

Kostel v Auvers v

době největšího duševního strádání (po roztržce s Gaugainem – uřízl si ucho jako trest za ztrátu přítele) maloval plátno denně

Portrét doktora Gacheta  pocta

příteli, který bděl nad malířovým zdravotním stavem  deprese se prohloubily a samota děsila  trápení ukončil Gogh dobrovolně prostřelením hrudi

 PIJOAN,

José. Dějiny umění / 8. Praha: Odeon, 1990. ISBN 80-207-0432_9.  PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění pro výuku dějin umění na středních školách. Sokolov: O.K.-Soft, 2000.