Závěrečná zpráva
číslo projektu: 131430
ORNITOLOGICKÝ PRŮZKUM NA LOKALITĚ NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ ŽIŽKOV – SEVER Národní program ČSOP „Ochrana biodiverzity“
Zadavatel: Český svaz ochránců přírody Zhotovitel: Krásná žába občanské sdružení Mapovatel: Jan Knížek
V Praze dne 20.11.2014
Jan Knížek 1
Obsah: 1. Úvod do problematiky ............................................................................................... str. 2 2. Zadání a cíle ............................................................................................................... str. 2 3. Návaznost na dřívější pozorování .............................................................................. str. 2 4. Popis lokality ............................................................................................................. str. 2 5. Společenstva – botanika ............................................................................................. str. 3 6. Metodika sběru dat ..................................................................................................... str. 8 7. Jednotlivé druhy .......................................................................................................... str. 8 8. Pozorování a foto ..................................................................................................... str. 11 9. Závěr ........................................................................................................................ str. 25 10. Literatura .................................................................................................................. str. 25 1. Úvod do problematiky Předkládaný text je biologický průzkum lokality Nákladové nádraží Žižkov – severní část. 2. Zadání a cíle Jedná se o součást Národního programu ČSOP „Ochrana biodiverzity“. Zadavatel je ČSOP. Zájmová lokalita je určena k zástavbě, proto je důležité znát její druhovou skladbu a celkový biologický stav. 3. Návaznost na dřívější pozorování Sledování lokality začalo v roce 2011 občanským sdružením Krásná žába , geobotaniku zpracovala doc.Ing. Jana Nováková, CSc. + „Herpetologický monitoring + sledování populace drobnokvětu pobřežního na Nákladovém nádraží Žižkov – severní část“ vypracovalo o.s. Krásná žába v r.2013 v rámci „Ochrana biodiverzity“. 4. Popis lokality Pražská kotlina. Praha 3, areál Nákladového nádraží Žižkov (265m n.m.) je z jihu a východu ohraničen ulicí U Nákladového nádraží, ze západu Želivského a na severu ulicí Malešickou. Z geologického hlediska je Vrch sv. Kříže (280 m n.m.) tvořen břidlicemi s jílem, drobami a křemenci, které vznikly v prvohorách. Prvohorní křemence byly vždy důležitou stavební surovinou, a proto se zde na několika místech dříve těžily. Území (NNŽ – severní část) samo o sobě představuje pestrou mozaiku různých typů biotopů, ovšem dominantní je otevřený biotop stepního charakteru. K udržení stepního charakteru v nemalé míře přispívají cca 3 hektary zátěžové dlažby, jako pozůstatek původního Nákladového nádraží. Jedná se o žulové nepravidelné „kostky“ o hmotnosti asi 30 až 120 kg, které zabraňují výraznému ruderálnímu zarůstání, je zde přítomna xerotermní vegetace. Druhý, stejně důležitý faktor pro lokalitu je přítomnost silné populace zajíce polního (Lepus europaeus), který zde plní roli selektivního býložravce. Hranice zájmové lokality kopíruje lesní lem, oproti celému terénu vystupující do svahu na Vrch sv. Kříže. To je jediná výrazná vertikální členitost, která činí přibližně výškový rozdíl cca 8m nad plochou terénu. V centrální části je zarůstající skládka, ve které mnoho zde žijících druhů nalézá náhradní úkryty.
2
5. společenstva – botanika Zpracovala: doc.Ing. Jana Nováková, CSc Suchomilná společenstva (často na narušovaných půdách) – s diviznami (Verbascum thapsus, V. nigrum, V. lychnitis), hadincem (Echium vulgare), pupalkou dvouletou (Oenothera biennis), jetelem rolním (Trifolium arvense), rýtem žlutým (Reseda lutea), rozchodníky (Sedum album, S. acre), lipnicí smáčknutou (Poa compressa), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella);
3
4
Luční společenstva s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum), starčkem přímětníkem (Senecio jacobaea), čičorkou pestrou (Coronilla varia), silenkou nadmutou (Silene inflata), kozí bradou (Tragopogon dubius), bikou ladní (Luzula campestris), šťovíkem rozvětveným (Rumex thyrsiflorus);
Křovinná společenstva připomínající lesní lemy tř. Rhamno-Prunetea s prvky přirozené vegetace, (nejspíše suťových lesů Aceri-Carpinetum) – jako např. svída krvavá (Swida sanguinea), mahalebka (Prunus mahaleb), vrba jíva (Salix caprea), růže (Rosa sp. div.), zimolez (Konifera sp.), hloh (Crataegus sp.);
5
Příkopy s vlhkomilnými druhy – orobincem(Typha latifolia), sítinou rozkladitou (Juncus effusus), lipnicí bahenní (Poa palustris) a chrasticí rákosovitou (Baldingera arundinacea);
6
Liniová vegetace v kolejišti s anemochorními dřevinami (bříza, javory, vrba jíva, topol černý,…) a stínomilnými druhy podrostu (lipnice, jestřábníky, violka psí);
Paseková společenstva s třtinou křovištní, starčky (hl. Senecio viscosus), vratičem (Tanacetum vulgare) a jestřábníky (Hieracium sp.).
7
6. Metodika sběru dat Výsledky prezentované v této zprávě se opírají o intenzivní sledování zájmového území v letech 2012 – 2014, návštěv lokality bylo 270 až 300, z tohoto důvodu nemá smysl evidovat každou návštěvu, ale pouze pokud bylo zaznamenáno něco zajímavého. Vzhledem k absenci výjimky dle §56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, nebylo s jedinci chráněných druhů nijak manipulováno.
Vrabec domácí je typický městský pták.
7. Jednotlivé druhy Zjištěné druhy jsou v tabulkách č.1 a 2, ochrana je uvedena dle vyhlášky 395/1992 Sb.: §3 ohrožený druh, §2 silně ohrožený druh, §1 kriticky ohrožený druh. Ohrožení je uváděno dle Červeného seznamu obratlovců ČR (Plesnik et al. 2003): LC málo dotčený, NT téměř ohrožený, VU zranitelný, EN ohrožený, CR kriticky ohrožený. Dále je uveden počet zaznamenaných jedinců, u ptáků početnost.
8
Tabulka č. 1 - druhy s přímou vazbou na zájmové území druh
český název
statut
major Sitta europaea Turdus philomelos
brhlík lesní drozd zpěvný
Turdus merula Erithacus rubecula Muscicapa striata Ficedula hypoleuca Saxicola rubetra Luscinia megarhynchos Phoenicurus phoenicurus Phoenicurus ochruros Passer domesticus Fringilla coelebs Carduelis chloris Carduelis carduelis Carduelis sp. Coccothraustes coccothraustes Emberiza citrinella Sylvia communis Sylvia atricapilla Sylvia curruca Sylvia borin Hippolais icterina Acrocephalus palustris Phylloscopus collybita Phylloscopus trochilus Troglodytes troglodytes Motacilla alba Delichon urbica
kos černý červenka obecná lejsek šedý lejsek černohlavý bramborníček hnědý slavík obecný rehek zahradní rehek domácí vrabec domácí pěnkava obecná zvonek zelený stehlík obecný čečetka dlask tlustozobý strnad obecný pěnice hnědokřídlá pěnice černohlavá pěnice pokřovní pěnice slavíková sedmihlásek hajní rákosník zpěvný budníček menší budníček větší střízlík obecný konipas bílý jiřička obecná
Aegithalos caudatus Cyanistes caeruleus Parus major Lanius collurio Sturnus vulgaris Garrulus glandarius Pica pica Corvus monedula Dendrocopos major Picus viridis Apus apus
mlynařík dlouhoocasý sýkora modřinka sýkora koňadra ťuhýk obecný špaček obecný sojka obecná straka obecná kavka obecná strakapoud velký žluna zelená rorýs obecný
Falco tinnunculus
poštolka obecná
Accipiter nisus
krahujec obecný
Buteo buteo Streptopelia decaocto Columba livia f. domestica
káně lesní hrdlička zahradní holub domácí
občasný 2-3 páry hojný
Columba palumbus Phasianus colchicus Coturnix coturnix
holub hřivnáč bažant obecný křepelka polní
2-3 páry 2-3 páry 2-3 páry
§3,LC §3,LC §3,LC
NT
§3,LC
početnost
poznámka
2-3 páry několik párů hojný hojný hojný 1-2 páry 1 pár 1 pár hojný hojný hojný hojný hojný 2-3 páry 1-2 páry hojný 2-3 páry hojný hojný hojný 2-3 páry 2-3 páry hojný hojný 2-3 páry 1-2 páry 1-2 páry hojný
hnízdění hnízdění
2-3 páry hojný hojný 1-2 páry hojný 2-3 páry hojný
§2,LC LC §3,LC
2-3 páry 1 pár hojný hojný
§2,LC
§2,LC
9
1 pár
hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění v r 2012 hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění na budovách v sousedství hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění hnízdění v 2013 hnízdění hnízdění pravidelné hnízdění na budovách v sousedství hnízdění na budovách v sousedství hnízdění na vedle na Olšanských hřbitovech pouze loví hnízdění hnízdění na budovách v sousedství hnízdění hnízdění hnízdění
Stehlík obecný patří na území Prahy mezi hojné druhy pěvců, jeho rozšíření však není souvislé.
Tabulka č. 2 - druhy s nepřímou vazbou na zájmové území, či pouze zde zimující druh
český název
statut
major Bombycilla garrulus Luscinia svecica
brkoslav severní slavík modráček
§3,LC §2
Fringilla montifringilla Corvus cornix
pěnkava jíkavec vrána šedá
NT
Corvus frugilegus Upupa epops
havran polní dudek chocholatý
§2,LC
Accipiter gentilis Milvus milvus
jestřáb lesní luňák červený
§3,LC §1,NT
Falco subbuteo Falco peregrinus
ostříž lesní sokol stěhovavý
§2,LC §1,LC
10
početnost
poznámka zimní host pozorován jeden exemplář během tahu v r.2012 zimní host výjimečně navštíví hejno lokalitu zimní host pozorovány 2-3 exempláře během tahu v r.2014 pozorován květen 2012 několikrát pozorován v r. 2013 8.8. 2012 na 90% výjimečně loví
Pozorování a foto k několika vybraným druhům a k lokalitě.
Na lokalitě se vyskytuje velké množství drobného ptactva, to je zapříčiněno jak polohou, tak i charakterem lokality. Je zde rozsáhlá málo zarostlá plocha, pozůstatek zátěžové dlažby, která se ve slunných dnech dokáže skutečně rozpálit. Tuto naakumulovanou teplotu kameny vyzařují i po západu slunce, to přitahuji mnoho rozličného hmyzu, stejně tak i květnaté louky a ten je zas zajímavý pro ptactvo. Druhá neméně důležitá výhoda je, že jsou zde naprosto zarostlé pasáže lesního lemu, který nabízí mnoho prostoru pro hnízdění a též i blízká přítomnost Olšanských hřbitovů, kde i v horkých dnech se mohou ptáci vždy napít.
Pěnice hnědokřídlá patří na lokalitě NNŽ mezi hojné druhy pěvců.
11
Foto: J Baxa
Hnízdící rákosník zpěvný.
Budníček menší mladý pták. 12
Střízlík obecný.
Čečetky patří na území Prahy mezi vzácnější druhy pěvců. 13
Ťuhýk obecný patří na území Prahy mezi méně hojné druhy pěvců, na lokalitě NNŽ však pravidelně hnízdí.
Bramborníček hnědý patří na území Prahy mezi vzácné druhy pěvců. Ač se běžně udává, že vyhledává vlhká stanoviště, minulý rok na tomto suchém biotopu úspěšně vyvedl mladé. V tomto roce (2014) pár bramborníčků zahnízdil na nedaleké Parukářce.
14
Zpívající samec bramborníčka hnědého při námluvách na lokalitě Nákladové nádraží Žižkov.
Chráněný lejsek šedý hnízdí pravidelně v několika párech na této lokalitě. 15
Foto: J Baxa
Lejsek černohlavý patří na území Prahy mezi vzácnější druhy pěvců a hnízdění v centru je vskutku výjimečné.
Skromně zarostlá xerotermní kamenná plocha může kupodivu přilákat mnohé ptačí druhy. Pro charakter celého zdejšího ekosystému je toto místo stěžejní. 16
Konipas bílý vyhledává otevřené prostory.
Foto: J. Baxa
Centrální plocha byla minulý rok zajímavá i pro několik vzácných dudků chocholatých (2-3 exempláře). Zastavení během tahu trvalo asi deset dní a vzhledem k tomu, že samec zde "dudal"... možná, že odletěli pouze kvůli absenci hnízdní dutiny... ? Zdejší xerotermní a prašné prostředí by jim mohlo vyhovovat, stejně tak jako velké množství hmyzu a též malých ještěrek může lokalita poskytnout dost. 17
Na vyhřáté ploše má mnoho hnízd xenotermní mravenci druhu Formica rufa a F.rufibarbis, které zas vyhledává žluna zelená. Mravenci tvoří důležitou složku diety u tohoto druhu.
Zdejší ještěrky s oblibou loví poštolka obecná. 18
Zástupci krkavcovitých též uloví velké množství místních ještěrek obecných.
Pro sojku obecnou je dospělá ještěrka příliš velká, tak na svém oblíbeném místě, kde pravidelně porcuje šneky oddělí hlavu a ocas od trupu. 19
Na Nákladovém nádraží žije silná populace zajíce polního a ta má též své predátory a to jak ze strany lišek tak i dravých ptáků.
Vyfotografovaný pár káňat lesních lovil na jaře pravidelně v dopoledních hodinách v období, kdy zde bylo mnoho malých zajíčků. Jejich strategie spočívala v tom, že samec letěl relativně nízko nad zemí a pouze plašil. Samice z výšky se na zajíce, který byl ve zmatku vrhla. Takových to pokusů jsem viděl asi sedm, z toho dva byly úspěšné.
20
Během roku 2013 navštívil lokalitu několikrát luňák červený.
21
Hlavním predátorem zdejšího ptactva je zde krahujec obecný. V roce 2012 hnízdil s velkou pravděpodobností přímo v lesním lemu na lokalitě. Tento druh je závislý na hojnosti potravy blízkém okolí hnízda. Krahujec v Praze pozměnil především svoji jinak přísnou hnízdní ekologii. Významně rozšířil spektrum osídlovaných hnízdních biotopů a mnohem proměnlivější je také konkrétní umístění hnízd. Rozhodujícím momentem se jeví pokles nároků na skryté umístění hnízda spojené s rostoucí tolerancí vůči přítomnosti člověka. Foto: J Baxa
22
Na přelomu února a dubna 2013 jsme učinili zajímavá pozorování. V době jasných dnů a mrazivých nocí, ale slunečných a teplých hodin kolem poledne sýkory modřinky rozklovávaly kůru mladých (cca 10 let starých) javorů. V těchto hodinách míza již ve stromě pulzuje a při narušení kůry ji strom roní.
Narušovány byly jak větve tak i kmínky. 23
Prýštící mízu ptáci následně pili.
Zajímavé bylo, že ač toho využívaly i jiné druhy např. mlynařík dlouhoocasý, nikdy ale nebylo nepozorováno, … 24
… narušování kůry jinými druhy, než pouze sýkorou modřinkou. Na obrázku sýkora koňadra.V letošním roce jsme měli zájem toto zajímavé chování natočit, bohužel jsme ho ale nezaznamenali. Kůra u javorů nebyla v tomto roce vůbec narušena. Vysvětlujeme si to tak, že sýkory modřinky mají zájem o sladkou mízu pouze pokud je nedostatek možností zajistit jinde kalorie. Též musí být zachován předpoklad dopadání přímých paprsků na kůru stromů v mrazivém předjaří. Toto chování bude asi pouze, pokud byla krutá zima a tento rok byla skutečně mírná. Závěr Lokalita je z pohledu zoologického tak i ochranářského bezesporu hodnotná, je zde obrovská druhová rozmanitost a to ne jenom avifauny… Její zánik by byla nenahraditelná ztráta.
Foto Jan Knížek pokud není uvedeno jinak. Použitá literatura: Ptáci Evropy, Severní Afriky, Blízkého východu – Lars Svensson, Killian Mullarney, Dan Zetterström 2012 Ochrana přírody a krajiny v Hlavním městě Praze| © Magistrát hlavního města Prahy 2006 Červený seznam obratlovců Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Č ervený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184. Naši dravci – Dr. JOSEF JIRSÍK 1941 Praha
Poděkování Janu Baxovi za pomoc a fotografování na lokalitě, velký dík si též zaslouží Denis Matthey a Luděk Jokel, oba z Č eské společnosti ornitologické za pozorování v terénu a následné připomínky. 25
26
