Orlické hory a Podorlicko, 1994, sV.7 František Musil AUGUST SEDLÁČEK A RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 28. srpna 1993 uplynulo 150 let od narození význačného českého historika, autora monumentálních patnáctisvazkových "Hradů, zámků a tvrzí Království Ceského" a zakladatele skutečně vědecky pojaté regionální historiografie. I když jeho život a dílo je spjato hlavně s jižními Čechami (zde se 28.8.1843 v Mladé Vožici narodil, v letech 1875 - 1899 působil na gymnáziu v Táboře, léta penze 1899 - 1926 prožíval v Písku, kde zemřel a je pohřben), význačnou roli v jeho odborném vývoji a hlavně v osobním životě sehrál i Rychnov nad Kněžnou a jeho okolí. A právě o rychnovských letech Augusta SEDLÁČKA chceme v našem článku pojednať". Jeho pobyt v Rychnově souvisí s povoláním středoškolského profesora, kterému zůstával věrný po celý život. Dnes se zdá až neuvěřitelné, že August Sedláček mohl při plnění všech povinností středoškolského profesora vytvořit takové obrovské vědecké dílo, jehož vznik by dnes vyžadoval kolektiv odborníků z akademického ústavu. Do Rychnova byl August Sedláček přeložen nečekaně koncem září 1869 z piaristického gymnázia v Litomyšli, kde zahájil svoji pedagogickou dráhu po absolvování pražské filosofické fakulty v roce 1867. Sedláčkovo přeložení do Rychnova n. Kn. souviselo s tím, že v roce 1869 zdejší piaristické nižší gymnázium bylo rozšířeno na vyšší a škola proto potřebovala nové odborné učitelské síly. , Do Rychnova přišel Sedláček, jak sám vzpomíná, koncem září 1869. O tom, že má působit v Rychnově n.Kn., se dozvěděl, až když.sepo prázdninách roku 1869 v druhé polovině září vrátil na své litomyšlské působiště ev této době začínal školní rok na středních školách až 1. října}. Z Litomyšle jel Sedláček do Rychnova n. Kn. najatým povozem přes Choceň, v místě nového působiště si nejprve sehnal byt (ubytoval se v přízemí domu čp. 497 v Javornické ulici, který byl tehdy majetkem krupaře Marvana) a potom se účastnil slavnosti spojené s otevřením vyššího gymnázia 2) . S rychnovským prostředím se Sedláček velmi rychle sžil. Kromě svých povinností středoškolského profesora (vyučoval zde hlavně dějepis, ale i další předměty své aprobace - latinu, němčinu a češtinu), bádal v zámeckém a městském archivu, navštívil archivy v některých okolních místech, poznával
-157 -
Orlické hory a Podorlicko, 1994, sV.7 hrady, zámky a tvrze v okolí Rychnova, podnikl i studijní cestu do Kladska. se účastnil i společenského života rychnovské inteligence, který se odehrával hlavně v hotelu Puchwein (dnes prodejna potravin čp. 46 na Starém náměstí) a v hostinci Beseda (dnes restaurace Rotter na Starém náměstí). Více než pobyt v restauracích však Sedláčka lákaly společenské výlety do letoviska Studánka 3). Výsledkem vědecké práce v rychnovských archivech se stala historická monografie města Rychnova n. Kn.4). Zásluhou Sedláčkovou tak Rychnov n. Kn., jako jedno z prvních českých venkovských měst, dostal skutečně vědecké pojednání o svých dějinách, které i dnes musí použít každý autor zabývající se rychnovskými dějinami. Nejvýrazněji však rychnovský pobyt ovlivnil další osobní život Sedláčkův. V domě, kde August Sedláček žil, bydlel též soudce ve výslužbě František Pelikán, se kterým se Sedláček velmi sblížil. A u něho též poznal Františka Hlavatého a jeho dceru Ernestinu (narozena 13. 7. 1847 v Koldíně), svoji budoucí ženu (obr.tjTrantišek HLAVATÝ byl typickým představitelem Aktivně
Obr. 1: První choť Aug. Sedláčka Ernestina HlawaJy české
inteligence, která byla spjata se šlechtickým velkostatkem a která postupně přecházela od běžného používání němčiny k osvojení apoužtvání češtiny. František Hlavatý pocházel ze středočeského Žebráku, byl spjat příbuzenskými vztahy se zdejšími buditelskými rodinami Nejedlých a Hněv-
-158 -
Orlické hory a Podorlicko, 1994, sV.7
.....
kovských. Od mládí působil ve službách Šternberků. Byl hospodářským správcem dvorů na jejich různých panstvích v Čechách i v Německu a tato služba ho nakonec přivedla na šternberské panství Častolovice, kde se stal nejprve správcem dvora v Týništi n. Orl., později působil v Koldíně. V době, kdy jej Sedláček poznal, však již byl ve výslužbě a žil u svého syna, rovněž hospodářského správce, ve dvoře v Hoděčíně. Po roce 1874, kdy zemřel Jaroslav ze ŠTERNBERKA a dvůr v Hoděčíně byl oddělen od častolovické
ho velkostatku, přestěhoval se František Hlavatý opět do Koldína, kde jeho syn převzal správu dvora. V Koldíně František Hlavatý i zemřel. Za svoji věrnou službu Šternberkům byl František Hlavatý odměněn titulem "purkra-
bí", na který byl velmi hrdý.
Zmíněné působení
Františka Hlavatého jistě
vyžadovalo značné odborné znalosti, kulturní a politický rozhled a přispívalo zajisté i kjeho zájmu o historii. A v takovém prostředí tedy vyrůstala budoucí Sedláčkova
manželka. Zajímavé je, že původně byla vychována německy, češtinu si osvojovala až později a zcela dokonale ji zřejmě nikdy nezvládla'". Za svobodna se podepisovalajako Ernestina HLAWATY. Mladý Sedláček se do Ernestiny záhy zamiloval, její rodina nenamítala proti
sňatku
zřejmě
nic
dcery se středoškolským profesorem, který v Rych-
nově n. Kn. získal i definitivu, a tak se 29. dubna 1871 konala ve farním kostele v Ličně svatba (Hoděčín, kde Ernestina tehdy žila, byl totiž přifařen
do
Lična). Svědky při sňatku
byli
profesoři
rychnovského gymnázia Martínek
a Štefl íček, družičkou byla Ernestinina sestřenice Janeta Schlegelová, bydlící tehdy na zámku v Častoloviclcrť''. Mezi mladými manželi se vytvořily velmi pěkné vztahy. Ernestina měla plné pochopení pro Sedláčkovu vědeckou práci a snažila se mu pro ni vytvářet dobré podmínky. V této situaci v Rychnově n. Kn. se Sedláček zřejmě definitivně
rozhoduje realizovat svůj plán na vydání díla o českých hradech a zámcích a další život podřídit své vědecké práci. Mladí manželé však v Rychnově prožívají i první tragickou událost. Při studentském plese v roce 1872 se mladá paní Sedláčková vážně zranila a důsledkem zraněnrbylo to, že
Sedláčkovi
nemohli mít
děti.
I s touto situací se však mladí manželé
zřejmě rychle vyrovnalr". Sedláčkovy
Sedláčkovi
místem,
plány
vědecké
práce se nakonec stávají
příčinou
toho, že
z Rychnova n.Kn. odcházejí. Rychnov v této době byl odlehlým
chybělo železniční
spojení se
světem
- 159-
a August
Sedláček
ke své
Orlické hory a Podorlicko, 1994, sV.7 cestovat, často navštěvoval pražské archivy. Proto dospívá k rozhodnutí, že by měl požádat o přeložení na nějaké jiné místo, komunikačně lépe spojené se světem a ležící blíže Prahy. Současně se při těchto úvahách objevuje jeho stará láska kjižním Čechám a tak nakonec požádalo přeložení na gymnázium v Táboře. Žádost byla kladně vyřízena a 17.7.1875 složil Sedláček slib do rukou táborského práci
potřeboval hodně
postupně
okresního hejtmana'". Ani po odchodu do Tábora však Sedláčkovy vztahy k Rychnovsku nekončí. Ernestina Sedláčková udržuje čilou korespondenci se svojí rodinou, pravidelněnavštěvuje svého bratra - správce dvora v Koldíně. Na koldínském zámečku s ní často o prázdninách pobýval i August Sedláček (pokud nebyl na výzkumných cestách). Při koldínském pobytu se účastnil i výkopů na tvrzišti 9 na návrší Chlum v blízkosti homolského kostela, kde stávala tvrz DřeI ). Vědecké poznatky, které Sedláček shromáždil hlavně během svého rychnovského pobytu, plně využil ve II. svazku svých "Hradů", který vyšel v roce 1883 10) . Hradům, zámkům a tvrzím z území dnešního okresu Rychnov n.Kn. je věnována téměř třetina tohoto dílu. Nalezneme zde monografické zpracování dějin např. Potštejna, Častolovic, Černíkovic, Liberka - Rychmberka, Opočna, Rychnova n. Kn., Skuhrova, Nového Hradu, podrobné vylíčení dějin dalštch méně význačných zámků a tvrzí. Zajímavé všakje, že Sedláček opominul nebo zpracoval jen na nízké úrovni, založené pouze na znaíostech literatury, některé objekty ležící v horské, převážně německé části okresu. Tak ve ll. svazku "Hradů" chybí jakákoli informace o poměrně dobře zachovalých zbytcích hradu v Pěčíně, rozsáhlé zbytky hradů v Dobřanech a Hluku přechází jen drobným odkazem, u Hlodného sice zpracovává dějiny, ale nepokouší se jej nalézt v terénu, ačkoli jsou zachovány dosti značné zbytky, jeh velmi stručně se zmiňuje o pozůstatcích hrádku u Chábor.Rtěré zřejmě
z autopsie neznal,
vůbec
se
nezmiňuje
o tvrzišti v
Třebešově,
jen
z literatury přejímá údaje o Rokytnici, Žamberku a o hradišti v lese Suchá. Tato místa také zřejmě z autopsie neznal. Devadesátá léta 19. století byla velmi těžkým obdobím v Sedláčkově životě. Tehdy zemřelo několik členů jeho rodiny, v druhé polovině 90. let onemocnělaErnestina Sedláčková a
1899 v Táboře zemřela. O její lásce k Rychnovsku svědčí, že si přála být pohřbena v Častolovicích, kde žila její 9.
května
-160 -
-
Orlické hory a Podorlicko, 1994, sV.7
sestřenice
Janeta Schlegelová a byli rovněž pohřbeni její rodiče. Toto přání paní Sedláčkové bylo splněno ajejí hrob je dosud načastolovickém hřbitově 11).
Úmrtísvé milované manželkysnášel Sedláček velmi těžce. A v této době pomohla Sedláčkovi opět žena z Rychnovska - Františka MARTI NCOVÁ pocházející
z Uhřínovic (narozena v roce 1851). Františka Martincová, přítelkyně z dětství Ernestiny Hlavaté, sloužila u Sedláčků již za jejich rychnovského pobytu. Po onemocnění Ernestiny Sedláčkové se Františka Martincová přestěhovala v roce 1898 do Tábora a ujala se ošetřování nemocné paní Ernestiny a řízení Sedláčkovy domácnosti. Po smrti paní Sedláčkové se přestěhovala na podzim 1899 se Sedláčkem do Písku a zde vedla jeho domácnost až do své smrti 18.12.1921 12). V této době se Sedláčkovy vztahy k Rychnovsku omezily již jen na korespondenci a
občasné návštěvy příbuzných
zesnulé
manželky a na návštěvy jejího hrobu v Častolovicích. Zda se v této době účastnil i sjezdů abiturientů rychnovského gymnázia, se nám nepodařilo zjistit13). Vzpomínkami na svůj rychnovský pobyt přispěl Sedláček ještě v roce
1924 do almanachu rychnovského gymnázia 14). Město
Rychnov nad Kněžnou také nezapomínalo na působení význačného
historika na zdejším gymnáziu. V roce 1923 u příležitosti Sedláčkových 80. narozenin mu bylo ~děleno čestné občanství města a po listopadu 1989 byla jedna z rychnovských ulic v blízkosti bývalého piaristického gymnázia (budova sama vyhořela v roce 1917, dnes je v jejích místech v sousedství kostela.sv. Trojice park) přejmenována na ulici Sedláčkovu 15). U příležitosti Sedláčkova ú~rtí vyšly v rychnovském Poslu z letošní 150.
výročí
Podhoří
narození bylo
v roce 1926 dva vzpomínkové
připomenuto
krátkým
článkem
v
články,
Městském
zpravodap16). I toto naše pojednání chce u příležitosti tohoto výročí připomenout, že Rychnov n. Kn. sehrál v životě Augusta Sedláčka
význačnou
roli.
Poznámky: 1) Náš článek si v žádném případě neklade za cíl poskytnout souhrnnou informaci o životě a díle Augusta Sedláčka. Tu přinášejí především SEDLÁČKOVY "Paměti z mého života". Praha, 1924 (dále jen Paměti) a mnohé články. Z nich odkazujeme především na MUSIL, F. - ÚLOVEC, J.: August Sedláček, in: Ročenka Klubu Augusta Sedláčka 1984, Plzeň,
- 161-
Orlické hory a Podorlicko, 1994, sv.? 1984, s. 5 -18 a MUSIL, F.: Žívat a dílo Augusta Sedláčka, Hláska, 1993,4, s. 26 - 27. V těchto článcích uveden i seznam další literatury se Sedláčkovskou tématikou. 2) O příchodu do Rychnova n. Kn. se zmiňuje v Pamětech, s. 58 - 60 a 73 - 74. Další udaje přináší
nepodepsaný článek "Rychnov n. Kn. a zesnulý prof August Sedláček" v Poslu
1926, č.4, s odvoláním na almanach rychnovského gymnázia z roku 1924 (dále jen Anonym). Přesná citace tohoto almanachu viz odkaz č.14. Za upřesnění údajů o domě, kdeSedláček v Rychnově n. Kn. bydlel a dalších místech spojených se Sedláčkem v Rychnově n. Kn. děkuji PhDr. Janu Tydlitátovi a PhDr. Rudolfu Zrůbkovi. 3) Pamětí; s. 73 a 134 a Anonym. 4) SEDLÁČEK - VOŽICKÝ, A.: Rychnov nad Kněžnou. Pokus dějepisný. Praha, 1871. Použití jména Vožický svědčí o silném vztahu k rodišti, který Sedláček pociťoval ještě za rychnovskéhopobytu. 5) O Sedláčkově manželství a o rodině Hlavatých viz Paměti, s. 73 - 74 a Anonym. Podrobnější nahlédnutí do vztahů Augusta Sedláčka a jeho manželky umožňuje korespondence uložená ve Státním okresním archivu (dále jen SOkA) Písek se sídlem v. Mirovicích, fond Pozůstalost Augusta Sedláčka. Z hlediska jazykového charakteru rodiny Hlavatých tuto korespondenci rozebírá KOLÁŘ, O.: O Augustu Sedláčkovi (k připomenutí života a díla velkého učence). Písek, 1988, s. 14 -15. 6) Zápis o sňatku jev Knize oddaných pro obec Lično, 1871, sv. 10, s. 174, poř. č.1, která je uložena na matričním oddělení Městského úřadu v Rychnově n.Kn. Anonym uvádí nesprávně datum sňatku 21.4.1871. Další údaje viz odkaz č.5. 7) O této události se zmiňuje Sedláčkův rychnovský žák JUDr. J. Pohl v článku "Z posledního roku života p(of Augusta Sedláčka", Posel z Podhořl, 1926, Č. 5. Bližší podrobnosti o této události se nám nepodařllo zjistit. Druhá Sedláčkova manželka Tereza roz. Barcalová ve svých vzpomínkách však uvádí, že k tragickému úrazu došlo až za pobytu manželů Sedláčkových v Táboře. Viz SEDLÁČKovA T.: Moje léta písecká (1), Zítřek',40(1993), 39(6.10.1993). 8) K tomu viz Paměti, s. 60. 9) O Sedláčkových návštěvách v Koldíně viz Kosina, E.: Památná Homol JI. Choceň, 1937, s. 10 -17. 10) Sedláček, A. : Hrady, zámky a tvrze Království Českého" - Hradecko. Praha, ·1883. 11) Pamětí, s. 227 - 228 a Anonym. 12) Paměti, s. 228. 13) O tomto nás informuje hlavně korespondence se švagrovou Terezou (sestrou Ernestiny) a Ernestininou sestřenicí J. Schlegelovou, která je uložena v SOkA Písek se sídlem v Mirovicích, fond Pozůstalost A. Sedláčka. 14) SEDLÁČEK, A.: Vrátím se tam, kde zní to prameny mládí, in: Almanach na památku 210 letého trvání gymnazia v Rychnově n. Kn., Rychnov n.Kn., 1924. Sedláčkovy "Vzpomínky na Rychnov z let 1869-1875" na s.35-36. Větší část Sedláčkových vzpomínek z Almanachu cit. Anonym. 15) KOS, J.: Významné výročí i pro naše město, Městský zpravodaj, Rychnov n. Kn., 1993, červenec - srpen, s. 4 - 5. 16) Viz články cit. v odkazu Č. 2 a 7 a článek J. KOSA cit. v odkazu Č. 15. z
Podhoří,
- 162-
