Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., Issn Michal Hofman

Orlické hory a Podorlicko 17: 65–82 (2010)

©2011 MGOH Rychnov n. Kn., Issn 0475–0640

Místní a pomístní názvy Dobrého a přilehlého okolí Michal Hofman Orlické muzeum v Chocni, Pardubická 1, 565 01 Choceň, e-mail: [email protected]

Záměrem předkládaného příspěvku je shromáždit a zaznamenat místní a pomístní názvy na katastru obce Dobré. Snažím se o zdokumentování této problematiky, neboť v současné době je mnoho pomístních názvů již nepoužívaných a téměř zapomenutých. Vedle samotného shrnutí dosavadních poznatků k těmto názvům jsem chtěl připomenout a jaksi „oživit“ jednotlivá označení zdejších polí, luk, lesů apod., jež aktivně používali naši předkové v krajině, ve které žili, pohybovali se a pracovali. Při sestavování tohoto článku jsem vycházel především z Archivu úseku onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR Praha, kde mají uložený abecední generální katalog pomístních jmen jednotlivých obcí. František Kárník z Dobrého čp. 48 zpracoval na počátku roku 1964 soupis pomístních jmen Dobrého s osadou Chmeliště.1/ Pomáhali mu přitom jako informátoři Jan Pohl Dobré čp. 42 a Josef Netík Dobré čp. 12. Další cenné poznatky při studiu zdejších místních a pomístních jmen mi poskytla obecní kronika Dobrého z let 1922–1957, uložena ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou. Kompletní seznam pramenů a použité literatury uvádím na konci článku. Katastr Dobrého byl dle stabilního katastru z roku 1840 rozdělen na 9 částí (neboli flur, položení) – viz schéma obr. 1. Střed samotné vesnice tvořil A) Místní plac. Severovýchodní část katastru s Petrovicemi byla označována jako B) Draschka (Drážka). Severozápadní část byla jmenována C) Mlejnská (Mlýnská), střed západní části pod ní D) Lhotecká, hranice katastru zde tvoří Zlatý potok (Dědina). Jižní část katastru sousedící s Hlinným a s osadou Živinou byla nazývána E) Hlinská. Lokalita položená východně od Dobrého nesla jméno F) Bieliska a dále na severovýchod pokračovala lokalita G) Chmeliště (stejné označení i pro osadu). Nad nimi byl H) Syrovec (označení lokality i samotného lesa) a nejvýchodnější část doberského katastru sousedící s Lomy se nazývala I) Lomská. Z tohoto rozdělení katastru vycházím i v tomto příspěvku, kde ke každému položení uvádím abecedně řazené pomístní názvy, které zahrnuje. Slouží to tak pro lepší přehlednost a orientaci čtenáře. U jednotlivých pomístních názvů ve většině případů uvádím parcelní čísla buď ze současného katastru nemovitostí (dále jen KN), nebo z dřívějšího pozemkového katastru (PK). Používal jsem internetovou aplikaci Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního na webových stránkách www.cuzk.cz, kde jsou oba možné způsoby mapových vrstev. Parcelně očíslovány nejsou vodní toky, popřípadě pomístní názvy, které jsou dostatečně známé a jejich umístění je zřejmé. U jednotlivých hesel příslušných lokalit 1/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména na katastru obce Dobré s osadou Chmeliště, sign. F 6A4. Depon. in. Archiv úseku onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR Praha. 1964. Dále jen KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964).

Obr. 1. Schéma katastrálního území Dobrého podle stabilního katastru z roku 1840. Kresba autora.


66

Hofman M.: Místní a pomístní názvy Dobrého a přilehlého okolí

jsou v textu uvedená pomístní jména vyznačena kurzívou. K jednotlivým pomístním jménům jsou uvedeny v závorce souběžně užívané názvy. Chtěl bych poděkovat doberské kronikářské Miroslavě Suchánkové Dobré čp. 34 za cenné připomínky, Mgr. Haně Voškerušové z Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou za nahlédnutí do lístkové kartotéky pomístních jmen rychnovského okresu a Michalu Šípkovi Dobré čp. 21 za poskytnutí fotografií. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Obec Dobré leží v podhůří Orlických hor. Ze strany jihozápadní a jižní tvoří hranici doberských pozemků Zlatý potok, pramenící u Sedloňova. Za Zlatým potokem na straně jihozápadní je les Ochoz. Na jihozápadě sousedí s obcí Masty a osadou Lhota (dnes Lhota Netřeba). Na jihovýchodě a východě se nachází osada Hlinné. K severovýchodu Rovné a k severozápadu Kamenice. Dále k severovýchodu je osečnická osada Lomy a les Tulešov. Nadmořská výška u kostela sv. Petra a Pavla je 451 metrů nad mořem. Obecní kronika k roku 1954 uvádí nejvyšší bod na Chmelišti čp. 25 696 m. n. m.2/ Ve skutečnosti je nejvyšší místo doberského katastru položeno ještě dále, ve výšce 726 m. n. m. – kopec mezi Starou Návsí a Strakovcem. NÁZEV OBCE Je původně místním jménem mužského rodu (spisovně – ý, v nářečí – ej), jak bezpečně dokazují doklady z let: 1367– in Dobri 1384 – Dobry 1598 – Dobrey ves 1636 – Dobrey 1790 – Dobray 1836 – Dobrey 1848 – Dobré Podoba s koncovkou – é vznikla uměle v roce 1848. Název byl původně pomístním jménem potoka zvaného Dobrý. Profesor Josef Doberský (1888–1967) proti tomu však namítal, že tento potok není význačným objektem a že půda je tu hlinitá, tedy „dobrá“. S ohledem na to, že atribut Dobrý nebo Dobrá máme u 22 jmen, kloníme se k pojetí A. Profouse, že jde o původní hydronymum – potok nebo pramen s dobrou vodou. Jinak by se obtížně vysvětloval mužský rod přídavného jména.3/ Místní plac – jedná se o zastavěné jádro vesnice s přilehlými zahradami jednotlivých popisných čísel. Cufrnajtrovna – již zaniklé dřevěné stavení Dobré čp. 41 (dříve patřila k Mrázkovu statku). Název byl odvozen podle nadávky „cufrnajt“, kterou byl označován majitel domu zdejšími sousedy. Jedná se o ne zcela jasnou zkomoleninu německého 2/ SOkA Rychnov nad Kněžnou: Obecní úřad Dobré, Kronika obce Dobré 1922–1957, nezpr., s. 281. Dále jen Kronika obce Dobré 1922–1957. 3/ LUTTERER, I.: Místní jména a osídlení v povodí obou Orlic. Listy Orlického muzea 3/4, Choceň 1967, s. 206–207. Dále jen LUTTERER, I.: Místní jména a osídlení (1967).

67


slova nebo slovního spojení. Za druhé světové války zde mládež tajně tančila a po válce se tu konaly první schůze KSČ. Později byl tady umístěn žehlící stroj a mandl. Toto stavení bylo zbouráno místními hasiči, kteří potřebovali materiál na stavbu nové zbrojnice v roce 1966.4/ Habeš (V Habeši) – lokalita stavení na obecních loukách proti obecnímu domu Dobré čp. 9. Název se vykládá různě. Podle sdělení pana Františka Kárníka v obecní kronice, když byly postaveny první dva domky čp. 102 a 104, prohodil jeden z místních občanů: „To bude doberská Habeš“.5/ Ovšem daleko pravdivější je následující verze vzniku jména. Za první republiky se do Dobrého přistěhoval zedník Josef Hartman z Janova. Byl docela snědého vzezření, proto mu říkali lidé „Habešan“. Bylo to právě v době, kdy Itálie zaútočila v roce 1935 na Etiopii – válka o Habeš. Údajně tento název vymyslel Josef Červený z čp. 23 (zvaný „Horský“).6/ Na Dole (Na Doberském Dole) – část obce začínající přibližně od stavení Dobré čp. 96 (dříve tam bylo pekařství Aloise Zajíce) a táhnoucí se podél Kamenického potoka. Na Kopci – tak se říkalo obydlí Dobré čp. 26 (Boháčovi). Na Kopečku – lokalita vyvýšeniny s bývalým stavením Dobré čp. 12. Tehdejší majitel Netík byl zvaný „Kopečák“. Na Skále – lokalita u stavení Dobré čp. 57. Název odvozen od tamního vyčnívajícího skalního výchozu. Záznam z obecní kroniky uvádí, že v roce 1886 toto stavení vyhořelo (bydleli zde za první republiky Paštovi).7/ Raichlův mlýn – bývalé čp. 83 v Dobrém. Mlýn stával Na Doberských Dolech pod strání směrem ke Kamenici na Kamenickém potoku. Byl vybudovaný z obyčejné chalupy roku 1718 nákladem Pavla Vernara, mlynáře doberského.8/ Posledním majitelem byl Reichl (psán i Rajchl), za něhož mlýn vyhořel roku 1896 a nebyl více obnoven. S tímto mlýnem souvisí i pomístní jméno Nade Mlýnem (Nade Mlejnem, Nademlejnem, Demlejn) – nazývá se jím nejen silnice ke Kamenici od poslední doberské chalupy čp. 75 až nahoru na kopec, nýbrž i všechna pole ležící blízko pod i nad silnicí.9/ Je zde mělká a méně výnosná půda. Třebaže od té doby uplynulo spoustu let, tak se dle pamětníků oné stráni doposud říká Nademlejnem a louce zabíhající k lávce říkají Podemlejnem. Náhon na tento mlýn vedl za čísly popisnými 73, 74, 76, 77 a 83 a jeho stopy jsou dodnes patrné. Parcelní čísla PK 272, 538, 539, 540. Skalí (Ve Skalí) – část Dobrého táhnoucí se od stavení Dobré čp. 15, pokračující přes údolíčko a všechny zdejší domy až ke Zlatému potoku s lesem, prudkými stráněmi, skalkami a údolím. Název souvisí se skalnatými stráněmi.10/ Částečně 4/ SOkA Rychnov nad Kněžnou: OÚ Dobré, Kronika obce Dobré 1958–2000, nezpr., s. 148. 5/ Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 153. 6/ Výpověď kronikářky Miroslavy Suchánkové Dobré čp. 34, ze dne 28. 11. 2010. 7/ Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 61. 8/ MAISNER, J.: Staré mlýny v Orlických horách, rukopis, 1962, s. 90. Dále jen MAISNER, J.: Staré mlýny (1962). 9/ Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 149. 10/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964).

68


Obr. 2. Dobová pohlednice zobrazující Skalí u Dobrého. Foto: archiv Michal Šípek.

patří do lokality Místní plac a částečně do lokality Hlinská. Ve Skalí v zahrádce Dobré čp. 18 je kříž na pískovcovém podstavci z roku 1907.11/ Parcelní čísla: cesta KN 737/2, PK 1915, lesy KN 713/1, 737/1, 80, 739/1, 739/2, 736, 750/1, louky 733/1, 734/1. Štátule (U Štátule) – název lidově užívaný pro místo v okolí sousoší sv. Rodiny, které bylo zhotoveno v roce 1779 (roku 1873 došlo k částečným úpravám).12/ U Konzumu (U Konsumu, Konsumák) – po vzniku samostatné republiky byla v Dobrém v roce 1919 zřízena prodejna konsumního spolku z důvodů lepšího zásobování. Prodejna byla po několika letech zlikvidována, ale název „Konsumák“ majiteli domku a bývalému prodavači zůstal a užíval se přesto, že jeho příjmení Rýdl bylo v té době v obci jediné. Doberská kronika zaznamenává: „Konsumní jednota Svépomoc čítala 185 členů. Předsedou byl Vilém Franc. Účelem spolku bylo laciné opatřování životních potřeb. Prodejna byla v čp. 88. Spolek rozpuštěn v dubnu 1924.“13/ Ve Spolku (Spolek) – tak se říkalo bývalému hostinci u Krejčů čp. 52, poněvadž tam byl před lety umístěn Nákupní, prodejní a výrobní spolek tkalců pro Dobré a okolí. Z obecní kroniky se dočteme: Dne 1. července 1871 započal akciový spolek na 11/ PETR, K.: Doberská farnost v záznamech farních pamětních knih. OÚ Podbřezí 2003, s. 51. Dále jen PETR, K.: Doberská farnost (2003). 12/ SOkA Rychnov nad Kněžnou: Farní úřad Dobré, Pamětní kniha farního úřadu římsko-katolické církve Dobré, 1839–1989, sign. C 768/2 – překlad, s. 112. Dále jen Pamětní kniha FÚ Dobré. 13/ Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 35.

69


Obr. 3. Sousoší sv. Rodiny na rozcestí v Dobrém v době 1. republiky. Foto: archiv Michal Šípek.

zboží střižné, koloniální a potravní věci činnost svou. Prodejna byla v čp. 52, kteréž patřila Josefu Krejčímu. Tomuto stavení se od té doby říkalo „Spolek“.14/ Ve Štole (Štola) – jednalo se o místo před domem Dobré čp. 36, kde byla studna. Ta byla hojně využívaná zdejšími obyvateli ještě před postavením obecního vodovodu (v roce 1933), neboť se sem stahovala voda ze šachet na železnou rudu. Byl zde tak dostatek vody i v době sucha, zatímco se v okolních studnách ztrácela.15/ Šachty byly V a JV od obce na polích patřících k čp. 33, 34, 36, 42, 43, u čp. 100 je zatopená štola.16/ Vytěžená železná ruda (krevel) se vozila ke zpracování do Růženiny Hutě do Skuhrova nad Bělou v letech 1837 až 1878. Obecně lze říci, že při dolování nerostných surovin převažovala nejdříve těžba v šachtách a teprve od 18. století naopak začalo převládat otevírání ložisek pomocí štol. Z toho se dá usuzovat, že pomístní jména odvozená od slova štola jsou podle dávno zaniklých dolů relativně mladší než pomístní jména se slovem šachta.17/ Dražka (Draschka) – název zdejšího položení patrně souvisí s bývalou obecní cestou – drahou, která tudy vedla. Jedná se o severovýchodní část doberského katastru 14/ Tamtéž, s. 35. 15/ Čítanka kraje Opočenského a Dobrušského. Hradec Králové 1937, s. 82. 16/ KAPLAN, J.: Historie dolování a výroby železa v Orlických horách. Rychnov nad Kněžnou 1988, s. 16. 17/ OLIVOVÁ – NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách – o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha 1995, s. 405–406. Dále jen OLIVOVÁ – NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách (1995).

70


Obr. 4. Konzumní jednota „Svépomoc“ Dobré čp. 88 na počátku 1. republiky. Foto: archiv Bedřich Kubec.

s osadou Petrovicemi, která sousedí s katastrem Kamenice a Rovného. Patří sem část doberského dolu. Petrovice – rozptýlená samota na vyvýšenině asi čtvrt hodiny od Dobrého. Pole a louky okolo nesou stejné jméno. Název byl dříve mylně vykládán jako „ves lidí Petrových“, ačkoliv z dokladu Schallerovy topografie je zřejmé, že místní jméno je odvozeno z názvu doberského kostela sv. Petra a Pavla (název je tedy odvozen z osobního jména světce, patrona kostela).18/ Je zde mělká a méně výnosná půda. Stejně jako Chmeliště vznikly jako rozptýlená osada při dělení selských lánů v končinách mateřské obce Dobré. Petrovice měly v roce 1836 tři stavení s 16 obyvateli.19/ Parcelní čísla KN 509, 523/1; PK 525, 526, 523/2. U Obrázku – lokalita u obrázku sv. Anny na posledním smrku lesíka při silnici k Rovnému. Obrázek je v dřevěné skříňce s plechovou stříškou ukončenou malým křížkem.20/ V Drážkách – místo u silnice vedoucí směrem k Rovnému. Při stavení Dobré čp. 72 se říká (u „drážeckých“). Mlýnská – severozápadní část doberského katastru. Na severu sousedí s katastrálním územím Kamenice a na západě s katastrem Spáleniště. Název tohoto položení 18/ PROFOUS A.: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III., M – Ř. Praha 1951, s. 353. LUTTERER, I.: Místní jména a osídlení (1967), c. d., s. 231. 19/ „Petrowitz, D[ö]rf[chen] von 3 H[äuser] mit 16 E[inwohner], ¼ St[unde] n[ördlich] von Dobrey, an einem Berge.“ SOMMER, J. G.: Das Königreich Böhmen, statistisch – topografisch dargestellt. Vierter Band. Königgrätzer Kreis. Prag 1836, s. 257. Dále jen SOMMER, J. G.: Das Königreich Böhmen IV. 20/ PETR, K.: Doberská farnost (2003), c. d., s. 52.

71


vznikl podle nejstaršího známého mlýna – Langrova (Dobré čp. 86). Hranice mezi mlýnskou a lhoteckou lokalitou vedla od hřbitova rovně právě k bývalému Langrovu mlýnu. Borovina – pole, les a stráň nedaleko Aldorfova mlýna (Lhota Netřeba čp. 78). Název odvozen od bývalého borového lesa.21/ Parcelní čísla KN 681, 682/1,2,3. Farářství dolní (Dolejší farní les) – les v kamenickém údolí, podél Kamenického potoka. Za minulých dob se jednalo o církevní majetek. Protože hlavním církevním představitelem v obci byl farář, tento les byl v jeho užívání. Z těchto církevních lesů se vydržovala fara v Bílém Újezdě. V roce 1785 došlo k rozdělení újezdecké farnosti a ustanovila se samostatná doberská farnost. Čísla katastru KN 553/1,4, 557, 598. Langrův mlýn (Poláčkův mlýn, Poláčkova tkalcovna) 22/ – bývalé mlýnské stavení Dobré čp. 86. Přesto, že poslední majitel mlýna se jmenoval František Poláček, dosud se užívá podle nejstaršího známého majitele název „Langrův či Langrů mlýn“. Uvádí se, že se jedná vůbec o nejstarší mlýn na Dobersku, jehož počátky spadají podle tradice do dob středověku. V období třicetileté války patřil mlynáři Jíru Dlouhýmu (Langrovi), který se aktivně podílel na povstání v roce 1628. Pro svoji evangelickou víru však uprchl i s rodinou do Slezska. Rod Langrů se vrátil na tento mlýn opět na počátku 19. století. Po mlynářích Kociánových, Vernerových a Raichlových koupil mlýn v roce 1820 dobřanský mlynář Karel Langr, který snad měl být potomkem dřívějších Langrových.23/ Na počátku 20. století se mlýn přestavěl na mechanickou tkalcovnu Poláčkových. Vedle bývalého mlýna stával obloukový klenutý kamenný mostek s masivním kamenným zábradlím s vytesaným rokem vzniku 1865 a záklopem. Byl zničený povodní v červenci roku 1998. Je tu také kříž z roku 1830 pořízený Karlem Langrem. Obecnice – stráň a louka, nad stavením Dobré čp. 41. Jednalo se o obecní pozemek, který byl svého času vyměněný za rybník ve středu obce.24/ Parcelní čísla KN 646, 648, 649/1. Pod Borovinou – luka a pole na doberské straně Zlatého potoka od mostu u silnice u Aldorfova mlýna (Lhota Netřeba čp. 78). Nachází se pod výše jmenovanou Borovinou. Parcelní čísla KN 652, 691/1. Lhotecká – jihozápadní část doberského katastru, jehož přírodní hranici tvoří Zlatý potok (Dědina). Název souvisí se sousedstvím s vedlejším katastrem osady Lhota Netřeba. Dodnes se používá, staví se zde nové rodinné domky. Krupárna (U Krupárny, Michlova krupárna) – lokalita stavení Dobré čp. 85 a přilehlého okolí, které leží asi 20 minut od Dobrého v údolí Zlatého potoka. Z doberské obecní kroniky se dočteme: „Za dob Marie Terezie byl v těchto místech postaven mlýn, který se zabýval pouze výrobou krup, vyráběly se tu kroupy pouze tzv. stoupami. V minulém století byl tu mlýn zprvu na kameny, později válcový, jehož majitelem byl Jindřich Michl, poněvadž je Michlů v Dobrém mnoho, užívalo se označení „Krupárenští“ všeobecně, tak že 21/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964). 22/ Původní podoba mlýna je zachycena v rukopisu MAISNER, J.: Staré mlýny (1962), c. d. 23/ MAISNER, J.: Staré mlýny (1962), c. d., s. 87. 24/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964).

72


Obr. 5. Langrův mlýn (Poláčkův mlýn) vyobrazení z rukopisu Jaromíra Maisnera Staré mlýny v Orlických horách, 1962.

někdo ani nevěděl, že se majitel jmenuje Michl.“25/ Budova byla v roce 1924 z části přestavěna a modernizována, byl vyměněn celý vršek a nová střecha. Rovněž postavena nová stodola naproti mlýnu. Ovšem hned v zápětí, v roce 1925, požár zničil celé mlýnské stavení.26/ O dva roky později objekt koupil Bohumil Světlík, který zde zřídil mechanickou tkalcovnu pro 15 stavů. Mlýn a později tkalcovna byly poháněny na střední vodu, tj. mlýnským kolem, do něhož přicházela voda do středu kola. Pro malý spád nemohlo být pohonu vrchní vodou použito. Roku 1934 přistavěl majitel pro své zaměstnance v blízkosti domek čp. 106. Roku 1939 zrušil pohon vodním kolem a postavil turbínu.27/ Název Krupárna se mezi místními udržel i nadále. Parcelní čísla KN 698/1,2,3, 703, 710, 711, 702/1. Křivoklát – vlnité pole ve tvaru čtverce. Nazváno podle silně nerovného terénu členy místního JZD cca od roku 1950.28/ Nachází se po pravé části směrem od silnice vedoucí na Lhotu vedle lokality Obecnice. Parcelní čísla KN 658, 660, 662. Hlinská – jižní část doberského katastru s osadou Živina. Název odvozený podle sousedního katastru obce Hlinné. Dolce – louky nazvané podle své polohy v údolí. Parcelní čísla KN 983, 997. 25/ Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 148. 26/ HEJZLAR, J.: Kronika mlýnů na Zlatém potoku a jeho přítocích, rukopis, 1962, s. 275. 27/ Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 148–149. 28/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964).

73


Obr. 6. Pohled na osadu Živina u Dobrého v 50. letech 20. století. Foto: archiv Michal Šípek.

Horská alej – ovocná alej podél silnice od Dobrého směrem k Hlinnému až k zatáčce u osady Živina. Název podle majitele polnosti Červeného (zvaného „Horského“) z Dobrého čp. 23. Rostly zde slivoně a jabloně. V Hájku – les táhnoucí se od Rzů vzhůru při hranicích hlineckých. Název podle původního porostu, tedy lesu s převahou listnatých stromů. V současné době částečně lokalita vykácena a osázena smrkem. Parcelní čísla KN 973, 972/2, 1009. Ve Rzech (Rzy) – hospodářská budova a blízké okolí s polnostmi kolem stavení Chmeliště čp. 11. Tento pomístní název se obecně spojuje buď se zlatavým nebo narezlým zabarvením půdy („železité půdy“) nebo s podmáčeným terénem se stojatou vodou téhož zabarvení.29/ Nedaleko stojí budova čp. 29 (katastr Hlinného, číslování pro Hlinné, do roku 1964 číslováno jako Sekyrka čp. 7). Parcelní čísla KN 888, 889, 892, 905. Živina (Na Živině) – bývalá silniční osada (dnes samota) s několika staveními při silnici Dobré – Hlinné na stejnojmenné kótě 416 m. n. m. Název je odvozen od adjektiva živý, nebo pravděpodobněji živný (od zdejší, vápníkem bohatší, půdy), příponou – ina.30/ S nárůstem počtu obyvatel ke konci 18. století (1786–97) se Dobré rozrůstalo a vznikla i nová osada Živina zhruba na půli cesty směrem do Hlinného. Podle Sommerova topografického lexikonu se jednalo o vísku o 8 staveních 29/ OLIVOVÁ – NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách (1995), c. d., s. 255. 30/ „Žiwiny (Žiwina), D[ö]rf[chen] von 8 H[äuser] mit 43 E[inwohner], n[ördlich] vom vorigen.“ SOMMER, J. G.: Das Königreich Böhmen IV, c. d., s. 257.

74


s 43 obyvateli.31/ Nachází se tu i stejnojmenný významný krajinný prvek – VKP Živina, který se rozkládá na ploše 0,597 ha. Jedná se o stráně s opukovými výchozy po levé straně silnice z Dobrého do Hlinného. Vyskytují se tu suchomilné a teplomilné rostliny – např. zběhovec ženevský, kručinka barvířská, vítod chocholatý, mochna stříbrná, silenka nicí, sleziník německý a další druhy.32/ Bieliska (Hrobka) – dnes již takřka zapomenutý název položení, jedná se o lokalitu východně od obce Dobré, která se táhne směrem ke Chmelištím. Dnes se spíše toto území obecně nazývá Hrobka. Kluček (V Klůčku) – potůček a les, úžlabí táhnoucí se od cesty do Farářství k silnici chmelištské ke stavení Dobré čp. 97.33/ Název vznikl ze staročeského slova „kluk“ – mýtina, podle vyklučeného (vykáceného) lesa pro cestu pro dobytek k potočnímu napajedlu. Parcelní čísla KN 1331, 1329/2, 1358/2, 1414, 1424/4. Habřina – lesík nad stavením Dobré čp. 30, název dle původního porostu. Parcelní čísla KN 1054, 1056, 1059. Hrobka (Hrobky, Na Hrobkách) – jedná se o první kopec na silnici směrem k Chmelištím, nacházejí se tu pastviny a je zde mělká a kamenitá půda. Název odvozen od kamenité půdy a od toho, že se sem svážel sebraný kámen z okolních polí. Tím vznikaly kamenné hromady – hrobky a toto jméno přešlo na okolní polnosti. Parcelní čísla KN 1312/3, 1322, PK 1267, 1272, 1289. Další lokalitou, jejíž pomístní název souvisí s tímto místem, je Pod Hrobkami. Nachází se v nedalekém okolí. Jak sám název napovídá, jedná se o pozemky, které se nacházejí v nižší poloze než samotná Hrobka severovýchodně od ní. Farářství horní (Hořejší farní les) – les a stráně podél cesty a Kamenického potoka od Chmelišť k Dobrému. Stejný případ jako Farářství dolní, kdy šlo o církevní majetek. Z doberské farní kroniky se dozvídáme: „Při hořejším farním lese užívali od roku 1810 sem náležející velkou louku a pastvinu tamní mlynáři. Rovněž tak i pastvinu u mlýna a pak podél vody až ke splavu. Rovněž tak tomu bylo i s kouskem louky při dolním zádušním lese u splavu. Za to bylo kostelu placeno 14 zlatých nájemného.“34/ Parcelní číslo v PK 1932. Obecní kopec – kopec v nadmořské výšce 609 metrů nad mořem. Jedná se o druhý kopec na silnici vedoucí ke Chmelištím. Nazýván „obecní“ proto, že zde kdysi obec vlastnila skoro všechny okolní polnosti.35/ Pádolina – louka ve tvaru obdélníku, v lokalitě Pod Hrobkami, název podle své polohy. Parcelní čísla KN 1254/1, 1257. U Farářství – pole, mírný svah, nalézá se poblíž lesa Farářství. U Louže (Na Lužnici) – mokřadní louka a rybníček v dolině na místě bývalých honů místního JZD.36/ Název souvisí s charakterem lokality. Parcelní číslo PK 1277/2. 31/ PROFOUS A., SVOBODA J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV., S – Ž, Praha, s. 852. LUTTERER, I.: Místní jména a osídlení (1967), c. d., s. 214. 32/ KUČERA, J.: Ochrana přírody na Dobersku. Doberská ročenka 1995, s. 8. 33/ Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 151. 34/ Pamětní kniha FÚ Dobré, s. 6. 35/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964). 36/ Tamtéž.

75


Obr. 7. Cesta vedoucí od Dobrého směrem k Chmelištím, 70. léta 20. století. Foto: archiv Michal Šípek.

V Zahrádkách – tak se nazývají pole na konci doberských lánů poblíž cesty do Chmelišť. Polnosti pod chalupami na Chmelištích čp. 9, 16, 28, 29 a 33.37/ Chmeliště – Za a) jde o položení v severovýchodní části doberského katastru, za b) v užším označení jde o místní název osady. Chmeliště (Chmeloviště)38/ – rozptýlená osada na vyvýšenině, asi čtvrt hodiny od Dobrého. Vznikala ke konci 18. století a počátkem 19. století na pozemcích doberských hospodářů v tzv. Končinách (Doberských Končinách), převážně v místech kdysi zaniklé vsi Jankov.39/ V době sepsání Sommerova topografického lexikonu (1836) měla 13 stavení se 114 obyvateli.40/ Stejný počet chalup uvádí i stabilní katastr z roku 1840. V roce 1784 byla postavena za Farářstvím první chalupa čp. 81, kde se říkalo „nad Dobrym“. Od roku 1787, kdy byl vypracován josefínský katastr, byly v této oblasti stavěny další stavení. Při přečíslování budov v roce 1805 dostaly zdejší chalupy „nad Dobrym“ název Chmeliště.41/ Toto místní jméno je vykládáno jako „místo chmelné“ čili chmelnice, která tu kdysi byla.42/ Úředně tak byla ustanovena nová osada se samotným číslováním. 37/ PAŠTA, J.: Historie obce Dobré a osady Chmeliště, strojopis, 1988, Městské muzeum Dobruška s. 6. Dále jen PAŠTA, J.: Historie obce Dobré (1988). 38/ Název Chmeloviště je uveden v Čítance opočenského kraje z roku 1937, s. 81. 39/ PAŠTA, J.: Dějiny zaniklé vsi Jankova a pozdější osady Chmeliště. In: Panorama 1. Dobré 1993, s. 12. Dále jen PAŠTA, J.: Dějiny zaniklé vsi, c. d. (1993). 40/ „Chmelischt (Chmelisst), ¼ St[unde] ö[stlich] von Dobrey, auf der Anhöhe, hat 13 H[äuser] mit 114 E[inwohner].“ SOMMER, J. G.: Das Königreich Böhmen IV, c. d., s. 257. 41/ PAŠTA, J.: Dějiny zaniklé vsi, c. d. (1993), s. 14. 42/ PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek II., CH – L. Praha 1949, s. 23. LUTTERER, I.: Místní jména a osídlení (1967), c. d., s. 214.

76


Jankov – viz heslo Stará Náves. Končiny (Doberské Končiny) – viz heslo Chmeliště. Na Mokřech – tak se říká místům poblíž stavení v Chmelištích čp. 10, 12, 16, 28 a 33 a Dobré čp. 97 včetně okolních polí a luk, které se vyznačují silnou vlhkostí souvisící s vysoko položenou spodní vodou.43/ Parcelní čísla KN 1122/2, 1127/3,4. Stará Náves (Na Návsi, Jankov, Jenkov) – prostranství na luční enklávě v lese Syrovec s obytnými staveními čp. 4, 5, 6, 7, 14, 17 a 31 patřící k osadě Chmeliště na místě zaniklé vsi Jankov. Byla založena někdy počátkem 14. století za osidlování pohraničního hvozdu při cestě z Dobrého k Tulešovu. Její název pochází patrně od lokátora, tj. zakladatele Janka (Jankov = Jankův dvorec, tj. hospodářství).44/ Podle pověsti zaznamenané v obecní kronice byl Jankov vypálen Švédy v období třicetileté války. Švédská vojska, tehdy ubytovaná v Dobrušce, rozesílala po okolních vsích hlídky za příčinou opatřování píce a dobytka. Jankovští přivítali hlídku zbraněmi a Švédy pobili. Místní kovář, věřící ve slušnou odměnu, oznámil tuto událost veliteli švédského vojska. Do Jankova byli vysláni vojáci, kteří ves za trest vypálili. Zrádný kovář se dočkal špatné odměny. Byl Švédy oběšen. Z jankovského kostela pochází prý zvon Petr, který je na věži doberského kostela.45/ Ve skutečnosti Jankov zanikl dříve – v období husitských válek v první polovině 15. století. Nevíme však přesný rok, kdy se to stalo. K roku 1421 máme informaci o vypálení několika vesnic v okolí Opočna Janem Žižkou, což byla zřejmě odplata za věrnost Zikmundovi, ovšem nic podrobnějšího nevíme. Můžeme jen spekulovat, zda tomuto útoku podlehla i ves Jankov nedaleko Dobrého, která přestala prokazatelně existovat právě v období husitských válek. Lesy na území Jankova byly přiděleny doberským hospodářům až v průběhu 18. století. Lesní komplex (i lesní oddělení) mezi Jankovem a Strakovcem dostal název Jankov a je také uváděn na mapách. Hranice mezi původním územím Dobrého a Jankovem je dodnes na katastrální mapě i v terénu dobře znatelná. Hranici mezi oběma vesnicemi tvořila dnešní cesta od Farářství k Frymlovu kříži a dále k Syrovci.46/ Parcelní čísla: KN 1667, 1669, 1695, 1696, 1698/1, 1722, 1723/1,2, 1709/1,2,3,4, 1726/2, 1783. U Frymlova kříže (U Michlova kříže) – tj. kříže stojícího poblíž stavení v Chmelištích čp. 2 Pojmenováno podle majitele stavení (vlastnil dříve Fryml, poté Michl).47/ Tento kříž byl vyrobený kolem roku 1888 z minety těžené v nedalekém Obecním lomě. Je vysoký tři metry a slouží i jako výškový bod 622 metrů nad mořem. Parcelní čísla KN 1458/2,4. U Vrbiček – tak se označuje místo, kde podle pověstí stával kostel v Jankově.48/ Podle sdělení M. Suchánkové se jednalo o místo blízko chalupy Chmeliště čp. 1.49/ 43/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964). 44/ PAŠTA, J.: Historie obce Dobré (1988), c. d., s. 9. 45/ Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 10–11. 46/ PAŠTA, J.: Dějiny zaniklé vsi, c. d. (1993), s. 4. 47/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964). 48/ PAŠTA, J.: Dějiny zaniklé vsi, c. d. (1993), s. 6. 49/ Výpověď kronikářky Miroslavy Suchánkové Dobré čp. 34, ze dne 28. 11. 2010.

77


Syrovec – označení pro položení převážně zalesněného území nad Chmelišti v severovýchodní části doberského katastru. Sousedí s rovenským katastrem. Název odvozen podle toho, že tu bylo dříví vždy mokré a syrové. V užším významu se jedná o les (a lesní oddělení) u Chmelišť v jihovýchodní části katastru. Dlouhá luka (Dlouhý luka, Na Dlouhých lukách) – louka, částečně již zarostlá lesem v širokém lesním údolíčku, táhnoucí se od Zadního Chmeliště směrem dolů. Název podle podélného tvaru louky.50/ Parcelní číslo KN 1761. Na Kopcích – jedná se o zalesněné území v severní části zdejšího položení poblíž rovenského katastru, název podle členitého kopcovitého terénu. Obecní lom – lom cca 2,7 km od doberského kostela, 80 metrů východně od kóty 624 v obecním lese. K němu vedla neudržovaná lesní cesta, tam se těžila hornina mineta, jejíž výskyt v našem regionu je ojedinělý. Je podobná žule – špinavě hnědočerná s růžovými skvrnami, středně zrnitá, pevná, trvanlivá, je vhodným lomovým stavebním kamenem. Jámový lom o šířce 20 metrů, délky 20 metrů a hloubky 5 metrů s možností rozšíření byl již opuštěn a částečně zatopen.51/ Ještě počátkem 20. století v tomto lomu vyráběli kameníci do širokého okolí drtící kameny žentourů a hřbitovní pomníky (Netíkův v Dobrém či Pomník padlých v Podbřezí).52/ Z tohoto kamene je i Frymlův (nyní Michlův) kříž ve Chmelištích (viz heslo Frymlův kříž). Z obecní kroniky Dobrého máme informaci, že: „Dne 1. července 1931 pronajala obec na 12 let Karlu Smolovi z Opočna lom na minetu v obecním lese, za odvezený materiál zaplatí 3 Kč za užitkový kámen a 1,50 Kč za štěrk a písek. Nejmenší nájem 1000 Kč, nepracovalo-li by se, 500 Kč.“53/ Parcelní číslo KN 1742. Šimonovsko (Šimonovský les) – les ve stráni. Název podle bývalého majitele – sedláka Šimona, který celou parcelu nabídl pánům při soudním sporu za jednu jedli.54/ Název užíván asi od poloviny 19. století. Parcelní číslo KN 1764. Štefanův kopeček – stále platné pomístní jméno, nachází se v prudkém kopci na silnici Dobré – Mnichová. Název podle tehdejšího majitele okolního lesa Štefana, pojmenování asi od roku 1800.55/ Parcelní čísla PK 1774/1. Lomská – nejzadnější území doberského katastru hraničící s katastrem Lomy u Osečnice a Jedlová v Orlických horách. Strakovec (Zadní Chmeliště) – Zadní Chmeliště s čp. 13, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27 a přilehlé pole, pastviny a lesy. U křižovatky silnic Dobré – Jedlová v O. h. a Lomy – Rovenské Šediviny. Strakovcem se nazývá oblast od katastrálních hranic Dobré – Lomy až po Šimonovský les. Podle ing. Pašty se v podkladech pro tereziánský katastr z roku 1713 místní název Strakovec vztahoval na oblast v okolí křižovatky cest z Dobrého k Tulešovu a od Lomů k Šedivinám. Podle josefínského katastru z roku 50/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964). 51/ FAJST, M. – HOLÁSEK, O.: Soupis lomů ČSSR, číslo 55, list speciální mapy 1: 75 000, Náchod 3856, podle stavu v roce 1959. Praha 1961. 52/ PETR, K.: Doberská farnost (2003), c. d., s. 4. 53/ Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 74. 54/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964). 55/ Tamtéž.

78


1787 je lokalita posunuta více na severovýchod směrem k Lomům.56/ Od roku 1951 tu mělo JZD Dobré salaš pro 50 ks hovězí jaloviny.57/ Parcelní čísla KN 1831, 1855, 1856/1,2, 1857, 1858, PK 1871, 1873, 1882, 1885, 1903. Tulešov – dříve panský les patřící rychnovským Kolowratům. Jedná se o lesní komplex za Strakovcem směrem k Jedlové v Orlických horách. Na základě zákona o parcelaci lesní půdy, dalo rychnovský velkostatek do záboru části lesů v pohraničí.58/ Zadní Lomy – pastviny a pole. Část Lomů, která byla připojena ke Chmelištím (k doberskému katastru) v roce 1879.59/ Parcelní čísla KN 1804, 1806/1,2, 1808/1,2, 1811/1, 1814, 1815/1, 1816, 1820. VODSTVO Zajímavé je pojmenování potoka tekoucího přes obec Dobré. Stabilní katastr z roku 1840 jej nazývá „Dobreyer Pfarrmühlbach“ neboli doberský farský mlýnský potok.60/ Zkráceně Farský potok. Profesor Josef Doberský (1888–1967) tento potok nazval Lučenec, protože pramení u lokality Dlouhá luka. V současné době se nazývá Kamenický potok a je levostranným přítokem Zlatého potoka (Dědiny). Plocha povodí je 6,45 km2. Délka jeho toku je 5,95 km. Má několik drobných přítoků, nejznámější je jeho pravostranný přítok tzv. Jankovský potok – pramenící na území zaniklé vsi Jankov. Chmelišťský potok – pramenící nedaleko stavení Chmeliště čp. 3; u osady Sekyrky se vlévá do Lomského potoka a tvoří jeho pravostranný přítok. Lomský potok (Hlinecký potok) – potok pramenící pod Starou Návsí, který teče přes Hlinné a dále se vlévá do Zlatého potoka. Zlatý potok – Zlatý potok je pravostranným přítokem Orlice. Pramení jako horská bystřina pod Sedloňovským vrchem v Orlických horách a ústí pod názvem Dědina do řeky Orlice v Třebechovicích pod Orebem. Tvoří hlubokým údolím v krystalických břidlicích západní hranici doberského katastru. Dříve na něm stávaly mlýny čp. 85 (Horní), čp. 86 (Střední) a čp. 83 (Dolní). Tedy o mlýny jak je známe podle dnešních označení – Michlova krupárna, Langerův a Panský. Krupárna – viz heslo Krupárna (U Krupárny, Michlova krupárna) Langrův mlýn – viz heslo Langrův mlýn (Poláčkův mlýn, Poláčkova tkalcovna) Panský mlýn – do roku 1874 patřil k Dobrému čp. 83 a poté zařazen do katastru obce Hlinné (čp. 74). Více o historii mlýna – sborník Orlické hory a Podorlicko 15, s. 65.

56/ PAŠTA, J.: Historie obce Dobré (1988), c. d., s. 79. 57/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964). 58/ V červnu roku 1931 byl dohodnut prodej části lesa Tulešova za cenu 4100 Kč za hektar. Celková plocha lesa Tulešova činila 228 ha. Obec Dobré v roce 1933 161 ha převážně mladého porostu za 828 119,70 Kč (většinu si půjčila od místní kampeličky). Zbývajících 67 ha koupili místní společníci – Václav Mervart čp. 3, Alois Škoda čp. 50, František Mrázek čp. 36 a František Štefanides čp. 51. Po roce 1938 byl tento les zabrán a přičleněn k Sudetům. Po druhé světové válce přešel do správy „státních“ lesů. Kronika obce Dobré 1922–1957, s. 76 a 81. 59/ PAŠTA, J.: Dějiny zaniklé vsi, c. d. (1993), s. 24. 60/ NA Praha: DVD – P14–12, Indikační skici 262, HRA 094018400 (Dobré).

79


KOMUNIKACE Draha (V Drahách, Na Drahách) – název označoval původně obecní cestu mezi poli. V Dobrém vedla draha od silnice vedoucí na Lhotu k bývalému Langrovu mlýnu (Poláčkova tkalcovna) čp. 86 a jeho okolí. Parcelní čísla KN 631, 662, 643, 1953. Jiná draha vedla od kostela podél farských polí k Zlatému potoku.61/ Chmelišťská stezka (Chmelišťská cesta) – stará cesta spojující část Chmeliště v údolí Chmelišťského potoka a Starou Náves. Dříve kolem ní byly chmelnice. Kladská stezka – stezník, dnes již rozoraný a zaniklý, název již nepoužívaný. Vedl přes pole ze Živiny za humny na doberský důl a dále ke Kounovu.62/ Osečnická stezka – stezník pro chodce, dříve hojně využívaný, který vedl příčně přes hony a spojoval obec Dobré přes Rzy s obcí Osečnicí. Parcelní čísla KN 1063, 1925, 1983, 1984, 2003/1,2, PK 1995. ZÁVĚR Za použití dostupných pramenů a literatury, v kombinaci s terénním výzkumem a výpovědi kronikářky obce Dobré, jsem se pokusil o souhrnné zachycení zdejších místních a pomístních názvů včetně jejich přesné lokace. Uvádím i řadu jmen, které se dnes už aktivně nepoužívají a hrozí jejich úplně zapomnění. Jsem si přesto vědom, že úplný seznam nešlo vytvořit. Vývoj pomístních jmen je živým procesem. Jejich vznik kolikrát závisí na náhodě, kterou může být například živelná pohroma. Mohu to dokumentovat na pomístním jméně Dřevěné náměstí – jedná se o prostorné místo uprostřed lesů trojúhelníkovitého tvaru, kam se po kalamitě vozilo dřevo. Leží na rozcestí pěti cest – na Strakovec, k Rovnému, k Chmelištím a dalších dvou lesních cest.� Patří mezi relativně mladá jména, vytvořili ho lesníci až v 50. letech 20. století. Závěrem prosím všechny, kteří by měli k tomu příspěvku jakoukoliv doplňující informaci, aby pomohli rozšířit soupis místních a pomístních jmen Dobrého. SUMMARY The place–names of villages Dobré and their neighbourhood. Some photos of refered places are included.

61/ DOBERSKÝ, J.: Od trojpolného hospodářství k společnému osevu JZD v Dobrém. Praha 1950, s. 155. 62/ KÁRNÍK, F.: Pomístní jména, c. d. (1964).

80


ZKRATKY JZD – Jednotné zemědělské družstvo NA – Národní archiv SOkA – Státní okresní archiv INFORMÁTOŘI Miroslava SUCHÁNKOVÁ – kronikářka obce Dobré, čp. 34. ARCHIVNÍ PRAMENY KÁRNÍK, F.: Pomístní jména na katastru obce Dobré s osadou Chmeliště, sign. F 6A4. Depon. in. Archiv úseku onomastiky Ústavu pro jazyk český AV ČR Praha. 1964. NA Praha: Fond Stabilní katastr, sign. SK HRA. 094 (Dobré). NA Praha: DVD–P14–12, Indikační skici 262, HRA 094018400 (Dobré). SOkA Rychnov nad Kněžnou: Fond Farní úřad Dobré, Pamětní kniha farního úřadu římsko – katolické církve Dobré, 1839–1989, sign. C 768/2 – překlad. SOkA Rychnov nad Kněžnou: Fond Obecní úřad Dobré, Kronika obce Dobré 1922–1957, nezpr. SOkA Rychnov nad Kněžnou: Fond Obecní úřad, Kronika obce Dobré 1958–2000, nezpr. Vlastivědné muzeum Dobruška, sbírka digitalizovaných rukopisů: Městské muzeum v Dobrušce, Sbírka CD: CD-ROM č. 8 – HEJZLAR, J.: Kronika mlýnů na Zlatém potoku a jeho přítocích, rukopis, 1962. Městské muzeum v Dobrušce, Sbírka CD: CD-ROM č. 119 – MAISNER, J.: Staré mlýny v Orlických horách, rukopis, 1962.

LITERATURA Čítanka kraje Opočenského a Dobrušského. Hradec Králové 1937. DOBERSKÝ, J.: Půdorysy vesnic na Dobrušsku. Orlické hory a Podorlicko sv. 6. Rychnov nad Kněžnou 1974, s. 393–409. DOBERSKÝ, J.: Od trojpolného hospodářství k společnému osevu JZD v Dobrém. Praha 1950. FAJST, M. – HOLÁSEK, O.: Soupis lomů ČSSR, číslo 55, list speciální mapy 1: 75 000, Náchod 3856, podle stavu v roce 1959. Praha 1961. JUZA, J., – MACH, J. – MATOUŠ, V.: Pověsti z Orlických hor a Podorlicka. Doberský fext. Rychnov nad Kněžnou. 2002. KAPLAN, J.: Historie dolování a výroby železa v Orlických horách. Rychnov nad Kněžnou 1988. KUČERA, J.: Ochrana přírody na Dobersku. Doberská ročenka 1995, s. 3–8. LUTTERER, I.: Místní jména a osídlení v povodí obou Orlic. Listy Orlického muzea 3/4, Choceň 1967, s. 205–264. MICHL, K.: Doberský fext. Od Kladského pomezí 1925/26, III. ročník, s. 15. MUSIL, F. – SVOBODA, L.: Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. Ústí nad Orlicí 1998. OLIVOVÁ – NEZBEDOVÁ, L. a kol.: Pomístní jména v Čechách – o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha 1995. PAŠTA, J.: Dějiny zaniklé vsi Jankova a pozdější osady Chmeliště. In: Panorama 1. Dobré 1993, s. 3–30. PETR, K.: Doberská farnost v záznamech farních pamětních knih. OÚ Podbřezí 2003.

81


PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I., Praha 1947. PROFOUS, A.: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek II., CH – L. Praha 1949. PROFOUS A.: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III., M – Ř. Praha 1951. PROFOUS A., – SVOBODA J.: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV., S – Ž. Praha 1957. SOMMER, J. G.: Das Königreich Böhmen statistisch–topographisch dargestellt. Vierter Band. Königrätzer Kreis. Prag 1836. SVOBODA, J. – ŠMILAUER, V.: Místní jména v Čechách. V. díl, dodatky. Praha 1960.

82

Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., Issn Michal Hofman

Recommend Documents