Orlické hory a Podorlicko 17: , (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Jiří Fuks

Orlické hory a Podorlicko 17: 164–182, 195–277 (2010)

©2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640

Varhany Rychnovska Jiří Fuks Masarykova 943, 516 01 Rychnov nad Kněžnou, jfuksj@osoud. rkn. justice. cz

Úvod Milý čtenáři, dostala se Vám do rukou první část studie o varhanách rychnovského okresu. Jednotlivé nástroje jsou seřazeny abecedně podle názvu jejich místa, bez ohledu na vlastníka nástroje. Tato část tedy popisuje místa s počátečními písmeny A – K. Pokud laskavý editor sborníku Orlické hory a Podorlicko zachová autorovi i nadále svoji přízeň, bude studie pokračovat i v příštích ročnících sborníku. Na závěr bude provedeno shrnutí, doplněny rejstříky apod. Z hlediska místního rozsahu bylo pro účely této studie vybráno území okresu Rychnov nad Kněžnou, vymezeného zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. Zde je nazýváme Rychnovsko s vědomím toho, že před r. 1960 nikdy nešlo o jeden sourodý celek a že mezi jednotlivými částmi okresu byly a jsou rozdíly. Takovéto vymezení se však v průběhu práce ukázalo jako užitečné zejména z hlediska potřeby bádání v archivních fondech – pobočky Státního oblastního archivu v Zámrsku jsou stále rozmístěny podle okresů. Toto území rovněž odpovídá téměř úplně území rychnovského vikariátu, ve smyslu členění Královéhradecké diecéze římskokatolické církve. Tato studie si, bohužel, nemůže činit nárok na úplnost. Výsledek se spíše podobá mozaice složené z mnoha drobných střípků. Některé prameny jsou nepřesné, jiné si vzájemně protiřečí a další (bohužel, často nejdůležitější) chybějí. I. Albrechtice nad Orlicí – Filiální kostel sv. Jana Křtitele Obr. 1. viz str. 164. V r. 1786 byl albrechtický kostel přivtělen jako filiální ke kostelu v Týništi nad Orlicí.1/ Kostel byl (nově) vystavěn ze dřeva v r. 1797.2/ Dosud nevíme, zdali již tehdy měl varhany. V r. 1830 byl obnoven (patrně nově vystaven z kamene) a vysvěcen. Věž byla dostavěna a zvony zavěšeny teprve v r. 1834, ostatní vybavení kostela doplněno až v dubnu r. 1835.3/ V r. 1841 se o stavbu varhan ucházeli varhanáři Spanel a Jiruška.4/ Zemské gubernium v Praze jednalo o povolení stavby varhan v r. 1842. Mělo k dispozici 3 návrhy od „rychnovského“ Spanela, který měl dobrou pověst. Návrh původně znějící na 360 zl. konvenční měny byl přijat po úpravě na 350 zl. konv. m. Náboženský fond

1/ Depozitář Biskupství královéhradeckého, fond AF Týnišťské n. O., Kniha pamětní fary Týnišťské n. O. založené za W. P. Matěje Kužela faráře vedena Jos. Čižinským kaplanem, (dále PK Týniště) str. 15. 2/ PK Týniště, str. 18. 3/ PK Týniště, str. 18,19. 4/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích bádání v SOA Zámrsk, fondu Krajský úřad Chrudim, kart. 199, Nr. 28.


byl požádán o příspěvek 150 zl. vídeňské měny.5/ Domníváme se, že smlouva o postavení varhan byla uzavřena v r. 1844 nebo 1845. V r. 1846 Georg Spanel z Rokytnice postavil nové varhany za cenu 350 zl. konv. m.6/ Nápisy píšťalách svědčí o tom, že varhanář na nástroji pracoval již v r. 1845.7/ V r. 1894 nástroj renovoval Josef Vanický z Třebechovic.8/ V r. 2006 spadl do varhan strop kostela. Několik místních nadšenců pod vedením pana Josefa Zíky obětavě opravilo celý kostel a také zajistilo opravu varhan, jejich vyčištění, naladění a napuštění přípravkem proti červotoči. Opravu provedl Jan Fajfr, t. č. varhaník ve Vysokém Mýtě. Při opravě byla odstraněna (zjevně nepůvodní) Flétna 8´. Současný stav (2009): Jednomanuálové varhany ve třech skříních – pozitiv v zábradlí kůru a dvě pedálové skříně vzadu, se samostatně stojícím hracím stolem. Pedálové skříně jsou tvarově velmi jednoduché, jejich výplně jsou průzvučné (mřížky). Píšťaly obou pedálových rejstříků jsou řazeny v jedné řadě střídavě (16´, 8´, 16´, 8´ atd.), patrně pro úsporu místa. K pozitivu byla dodatečně připojena dřevěná otevřená Flétna 8´. Její píšťalnice by se do skříně již nevešla, byla připojena ke vzdušnici zezadu skříně pozitivu, přesáhla ji o cca 12 cm. Z tohoto rejstříku byly pouze 3 dřevěné kryté píšťaly starší, ostatní novější otevřené s vysokými výřezy labií. Tento hlas byl odstraněn při opravě varhan v r. 2006. 2 klínové měchy zařízené na šlapání umístěny vzadu v prostoru za varhanami. Traktura je mechanická, vzdušnice zásuvkové. Manuálová klaviatura má inverzní potah. Porcelánové štítky na rejstříkových táhlech novější, s českými názvy, nesourodé co do typu písma i barvy, s názvy rejstříků neodpovídajícími skutečnému stavu (spíše poskládané podle toho, co bylo právě po ruce). Varhany jsou funkční. Dispozice podle pořadí hlasů na vzdušnici směrem od prospektu: manuál C-f3, 54 tónů pedál C-a, 12 tónů, repetujících v malé oktávě (12/18) Principál 4´, prospekt (na táhlu bez označení) Subbass 16´ Fugara 4´ Octavbas 8´ Quintadena 8´ Octav 2´(táhlo označeno Flageolet 2´) Mixtura 1´, 3x (táhlo označeno jako 2 2/3´, 4x), původně 4x, 1´+ 2/3´+ 1/2´, rep. c 1, c 2 oktávově, chybí řada nejmenších píšťal) Copula 4´ (táhlo označeno Flétna 4´) Copula 8´ (táhlo označeno Kryt líbezný 8´) Flétna 8´(nová) – v r. 2006 odstraněna 5/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o bádání v Národním archivu v Praze, fondu České gubernium, všeobecná registratura, kart. 2400, sign. 15/997/2, fara Týniště nad Orlicí. Víme, že od 1. 11. 1839 do konce prosince 1841 měl Spanel stavět varhany pro zámecký kostel v Rychnově nad Kněžnou. (Práci dokončil až v r. 1843.) Podle smlouvy měl tehdy mít na rychnovském zámku zajištěnu vytápěnou dílnu. Patrně tam po dobu stavby pobýval. To by mohlo vysvětlit, proč byl uveden jako „rychnovský“, ačkoliv pocházel z Rokytnice v Orl. h. 6/ PK Týniště, str. 75 – varhanáře jmenuje „Jiří Špánl“, stejně tak i nápis na vrchní desce hracího stolu: „Georg Spanel aus Rokitnitz hat dieße Orgel im Jahre 1846 ausgestellt“. 7/ Nápisy na píšťalách C – „Quintadena 8Álbrechtitz 1845“, „Subbass nach Albrechtitz 1845“, „Octavbas nach Albrechtitz 1845“, Copula 8´ nach Albrechtitz 1845, Copula 4´ nach Albrechtitz 1845. 8/ Nápis na boční výplni hracího stolu: „Fecit Spanel Georgius Rokitnitzensis Anno 1846, Renovatum 18 10/4 94 Jos. Vanický Třebechovicensis“.

196

Fuks J.: Varhany Rychnovska

Varhaníci Předpokládáme, že ve filiálním kostele zajišťovali hudbu varhaníci z Týniště nad Orlicí. Pokud Albrechtičtí učitelé zastávali i funkci varhaníka, pak jsou známi Jan Wosahlo, rodem ze Semyna za Opatovicemi, který zde učil 4 léta, a po něm od 1. 7. 1780 dále František Schejbal.9/ Zemřel 5. 10. 1817. Ještě za jeho života byl 31. 8. 1815 do školy potvrzen jeho syn Matěj Schejbal (a vykonával ono povolání ještě v r. 1838). II. Bartošovice v Orlických horách (Batzdorf, Batsdorf, také Patsdorf, kdysi Bartsch – nebo Bartoschdorf) Filiální (dříve farní) kostel sv. Maří Magdaleny Obr. 2. viz str. 164. Kostel sv. Magdalény byl připomenut již ve 14. století.10/ Patrně byl opakovaně znovu postaven – v r. 1590 a opět v r. 1673.11/ Byl dlouho filiálkou – nejprve Žamberka, pak Rokytnice, v roce 1746 byl povýšen na farní kostel.12/ Stavba kamenného kostela byla dokončena dne 18. 7. 1761.13/ Kostel měl varhany již v r. 1732, kdy byly opraveny za 4 zl. 15 kr.14/ Nevíme, kdo a kdy je postavil. Jednalo se o 6-rejstříkový pozitiv.15/ Další oprava proběhla v r. 1748 – za 5 zl.16/ V r. 1763 postavil do kostela nové varhany Josef Streussel z Králík za 200 zl., mimo sochařskou výzdobu. Měly 9 rejstříků a pedál. Staré varhany byly tehdy přeneseny

9/ PK Týniště, str. 186. 10/ SOA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77-1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, str. 353 (s. 48 překladu), uvádí kostel a faru roku 1350, Dep. BKH, fond AF Pěčín, Pamětní kniha fary Pěčín, (dále PK Pěčín), str. 35 překladu Dr. Jany Šebové, uvádí farní kostel v r. 1384. 11/ Zerbs, Friedrich, článek „Geschehen um Dorfkirchen“, in Trostbärnla, Heimatskalender Oberes Adlergebirge, Grulichen Ländchen, Friesental, Herausgegeben für die Mittglieder des Vereins Landschftsrat Adlergebirge, ročník 1972, str. 58, dále článek téhož autora „Geschichtliche Betrachtungen um ein Altarbild“, in ročník 1976, str. 96. 12/ PK Pěčín, str. 35 překladu Dr. Jany Šebové. 13/ PK Pěčín, str. 693. 14/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Vs Žamberk, kniha 1628, Zádušní účty kostela v Bartošovicích. 15/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Vs Žamberk, Zádušní účty kostela v Kunvaldu, kniha 1639, rok 1763. 16/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Vs Žamberk, kniha 1628, Zádušní účty kostela v Bartošovicích.

197


do filiálního kostela v Kunvaldu.17/ V r. 1788 proběhla oprava za 6 zl. 15 kr.18/ Opravy zajišťovali rokytničtí varhanáři Spanelové – v r. 1837 za 25 zl., 1843 za15 zl. 20 kr., 1851 za 3 zl. 45 kr., 1854 za 3 zl. 54 kr.19/ V r. 1853 bylo žádáno o rozebrání varhan kvůli opravě střechy nad kůrem. Augustin Spanel žádal za rozebrání, opravu a opětovné postavení varhan 80 zl. konvenční měny.20/ V r. 1856 je tedy opravil Augustin Spanel z Rokytnice v Orlických horách, dále je v r. 1858 opravil varhanář Spanel (snad týž) z Rokytnice.21/ U dalších oprav neznáme jejich autora – v r. 1867 za 3 zl., 1877 za 3 zl., 1882 za 2 zl., 1892 za 8 zl.22/ V r. 1900 se varhany popisují jako staré, s 9 mutacemi, velmi poškozené.23/ Dne 4. 8. 1905 udeřil do kostela blesk a zcela jej zničil, včetně varhan. K obnově došlo v r. 1907. Téhož roku postavil nové varhany Josef Hubička z Prahy. V r. 1926 byl patrně nástroj opraven24/. Domníváme se, že tomu tak bylo při přístavbě horního kůru, kdy patrně bylo třeba zmenšit hloubku varhan. Snad proto jsou pedálové hlasy rozmístěny po obvodu píšťaliště manuálu, což nemálo ztěžuje přístup do varhan. Tehdy byly patrně zvýšeny výřezy lábií u většiny píšťal Subbasu. Současný stav (2010): 17/ Dep. BKH, AF Bartošovice v O. h., Liber in quo varia objecta memorabilium accurata sedulitata et diligentia conscripta leguntur incipiendo ab anno quo parochiae hujatis exordivum existere coepit, fotokopie uložena na faře v Kunvaldu, str. 42, záznam k roku 1763: „Die 18 Maji A. C. fieri fecit Nobilis Dominus Franciscus De Roderovsky Director Dominii Zambergensis tunc temporis, in Ecclesiam hujatem Parochialem ex integro novum Organum cum 9 mutationibus una cum pedali, quod opus die suprafata D: Josepho Streißel Organifex ac Incola Grulichiensis, videntibus et id audientibus collaudatum, hicoe apponendo terminavit. Antiquantem huias precedens Organum translatum hoc tempore ad filialem Kunvaldensem. Novum hoc Organum constat 200 fr excepto labore statuarii aliisqe ad hoc opus necesarijs ac etiam incrustatione.“ V nedatovaném inventáři kostela z let 1748 – 1859 byly varhany také popsány: „die Orgel hat zehn Register eine Manual Klaviatur und eine Pedalklaviatur mit einem 4fuß Principal, mit zwei Balken, wert 200 fr. Ö. Mze.“ Na str. 79 pamětní knihy je uveden i nedatovaný inventář kostela, mj. „Auf dem Chore – Erstand Orgel 1, Pauken 1 baar, Trompeten 4, fagot 1, grostebas = geigen 1, Violi = geigen“ 3. Pamětní kniha obsahuje zápisy od r. 1740 do cca r. 1818. 18/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Vs Žamberk, kniha 1628, Zádušní účty kostela v Bartošovicích 19/ Dep. BPH, AF Bartošovice v Orlických horách, Kirchen – RechnungsBuch anfangend mit Jahre 1831 (1837–1905), Podle sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Vs Žamberk, kniha 1628, Zádušní účty kostela v Bartošovicích, bylo vydáno v r. 1843 za opravu 6 zl. 8 kr. konv. Měny. Z tohoto pramene též pochází údaj o opravě v r. 1851. 20/ SOA ÚO, fond Okresní úřad Žamberk, karton 74, korespondence okresního úřadu. 21/ Dep. BKH, AF Bartošovice v Orlických horách, Inventář kostela a fary z r. 1857, II/3b/4, Dále in Inventář kostela a fary z r. 1859, II/3b/10. 22/ AF Bartošovice v Orlických horách, Kirchen – RechnungsBuch anfangend mit Jahre 1831 (1837– 1905). 23/ SOA Zámrsk, fond Vs Žamberk, karton 708, inventář kostela v Bartošovicích z r. 1900 Dále měl kostel 2 tympány, 3 staré housle se smyčci, altovou violu se smyčcem, 4 klarinety (2 in B a 2 in C), violon a violoncello se smyčci, flétnu, bombardon in F, křídlovku in C s B invencí, 2 lesní rohy s 11 invencemi, basový pozoun F, klarinet. 24/ SOA RK, fond AD Rychnov nad Kněžnou, kart. 393, inv. č. 1636, složka Varhany, dopis Jana Dernera, faráře v Bartošovicích, z 23. 2. 1926, v němž žádá o sdělení jména varhanáře, jenž má býti v Rychnově, neb varhany potřebují opravu. (Jednalo se patrně o Václava Poláčka, který v té době v Rychnově působil.)

198


Nástroj je umístěn v pseudobarokní, bohatě zdobené, jednodílné skříni se samostatně umístěným hracím stolem zabudovaným do zábradlí kůru. Má jeden manuál a pedál. Traktura je pneumatická, vzdušnice výpustková. Měch umístil varhanář dospodu skříně. Elektrický ventilátor není – nutná přítomnost kalkanta.

manuál, C – f 3, 54 tónů pedál, C – d 1, 27 tónů Principal 8´ Subbas 16´ Octav 4´ Octavbas 8´ Hohlflöte 8´ Pedalkopp. Gedeckt 8´ Octavkopp. 16´ (poslední oktáva má otevřené kovové píšťaly) Octavkopp. 4´ Gemshorn 4´ Pevné kombinace: p, mf, f, tutti Salicional 8´ Viola di Gamba 8´ Mixtur 3-4 fach (ve skutečnosti nerepetující Progresso 2 2/3´+ 2´)

Rodáci se vztahem k varhanám Karel František Píč (5. 2. 1786 Bartošovice – 12. 6. 1858 Praha) varhaník, pedagog a hudební skladatel. Často psán též Pitsch, správnější by patrně byla německá forma jména, neb byl vychován německy a česky se začal učit až v 62 letech. Základy varhanní hry získal již doma, zdokonalil se v ní v Reichenbachu u Svídnice u Konstantina Bacha, i jinde. Studoval na gymnáziu v Jičíně a Jindřichově Hradci, filosofii v Praze. Působil v letech 1809–1815 jako vychovatel v Táboře a u rytíře Mannena v Bohdalicích na Moravě. Po studijním pobytu ve Vídni vyučoval od r. 1825 hudbu a varhaničil v Praze. Od 1. 7. 1832 varhaníkem u Sv. Mikuláše na Malé Straně, od r. 1839 ředitelem na varhanické škole a od r. 1842 ředitelem tohoto ústavu. Mezi jeho žáky patřili např. J. L. Zvonař, A. Hnilička, J. Förster, K. Bendl, Ed. Nápravník. Od r. 1845 člen holandské Maatchapy toot Bevordering der Toonkunst. Vydavatel sbírky Museum für Orgelspieler v letech 1832–1834. Dále např. vydal ke studijním účelům sbírku čtyřhlasně vypracovaných generálních basů Segerových, sbírku Zwanzig der gebräuchlichsten kathol. Choräle. Autor řady skladeb pro varhany.25/ Narodil se zde i výborný varhaník F. Rühlink.26/ Varhaníci Naše vědomosti o zdejších varhanících jsou chabé. Prvním učitelem byl prý Urban, po němž následoval v r. 1758 Pietsch, místní rodák.27/ Rovněž zde působil Joh. Alliger (Oberlehrer) Dle podpisu v inventáři kůru byl v 1. 8. 1922 řídícím učitelem Wenzel Bittner. Kostel měl tehdy 2 housle se smyčci, violu se smyčcem, violoncello bez smyčce, violon se smyčcem, 2 C klarinety ze zimostrázu, C flétnu černou, 2 B klarinety, křídlovku s B invencí, křídlovku C, 2 lesní rohy s 11 invencemi, bombardon, basový pozoun, 2 notové pulty. 25/ Československý hudební slovník osob a institucí, Státní hudební vydavatelství Praha 1963, II. díl M – Ž, str. 312–313. 26/ SOA RK, fond Obecní úřad Neratov, Kronika Eduarda Aligera, inv. č. 77-1/1, kniha č. 1626, kart. č. 202, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, str. 357 (s. 50 překladu). 27/ Tamtéž.

199


III. Bělá (Bieley) – Filiální (dříve farní) kostel sv. Jana Nepomuckého Obr. 3. viz str. 165. Kostel sv. Jana Nepomuckého v Bělé byl dříve pohřební kaplí pro obyvatele vsi Bělá a podléhal faře v Nebeské Rybné. Tuto kapli nechal v r. 1735 postavit na svůj náklad místní rodák Franz Biedermann, komorník salzburského arcibiskupa.28/ V r. 1771 byla Bělá přifařena od nebeskorybenské farnosti ku liberské.29/ Od r. 1853 samostatná farnost. Podle záznamu v Katastru varhan byly zdejší varhany postaveny v r. 1771.30/ Zaznamenána byla i jejich dispozice – viz níže.

28/ SOA RK, fond AF Liberk, Pamětní kniha liberské lokalie, inv. č. 2576/81, kniha č. 389, překlad uložen pod zn. C 247, str. 119 (str. 64 překladu). 29/ SOA RK, fond AF Liberk, kart. 251, inv. č. 1002, sign. 22, listina o odloučení. 30/ NA Praha, Katastr varhan, fond ZÚ, (dále Katastr varhan) kart. 615, okres Žamberk, záznam ze 7. 5. 1915: „Erbaut 1771; durch: unbekannt; renoviert: Im Jahre 1857 darauf im Jahre 1879 auf Kosten des Religionsfondes; System (Traktur): gebrochene Klaviatur 3 3/4´ Oktav; 9 Register, 1 Manual gebrochen, 1 Pedal gebrochen, Register: Gedakt 8´, Gedakt 4´, Mixtur 3 Fuß, Flöte 4´, Quintatön 8´, Octava 2´, Principal 4´, OktavBaß 8´, Subbaß 16´; einfaches Gebläse;Gehäuse: einfach; Die Orgel ist sehr Reparatur bedurftig!“ Informaci z Katastru varhan převzal i Petr, Bohumil, Itinerarium organale bohemo – topographicum, rukopis, uložen v Moravském zemském muzeu pod sign. G-340–347, str. 42. Dále i stará pamětní kniha liberské lokalie zaznamenala varhany v kostele v Bělé: SOA RK, AF Liberk, kart. 247, inv. č. 982/2 Altes Gedenkbuch der Lokalie Rehberg 1771. V Rekvizičním katastru byl nástroj popsán se zásuvkovou vzdušnicí, 1 manuálem, 8 rejstříky, 3 1/2´ oktav, v pedálu 1 1/2 oktav, s jednoduchým měchem, starou skříní z měkkého dřeva a samostatným hracím stolem (k datu 22. 9. 1917) – NA Praha, Rekviziční katastr, sign ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou.

200


Varhany byly opraveny v r. 185731/, dále v r. 1869 Augustinem Spanelem z Rokytnice za 26 zl.32/ Další opravu zajistil v r. 1879 Franz Finger z Kunčiny Vsi za 70 zl.33/ Velkou opravu (či spíše přestavbu) varhan provedl v r. 1895 F. A. Hanisch z Jakubovic. Tehdy byl postaven nový kůr a během stavby byly varhany po 3 měsíce rozebrány a uloženy mimo kostel. Varhanář spojil 2 pedálové skříně do jednoho celku. Zakázka pro něho byla dosti namáhavá, jak o tom svědčí poznámky a povzdechy, jimiž popsal většinu součástek varhan (zejména na nepřístupných místech).34/ Níže uvedená dispozice odráží stav po této opravě. 31/ NA Praha, fond ZÚ 1914–1915, kart. 615. V r. 1854 a 1856 informoval duchovní správce o potřebě nových měchů a nutnosti opravy 2 rozklížených píšťal v Subbasu. – SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 127, 128. 32/ SOA Zámrsk, fond Vs Rychnov nad Kněžnou (dále Vs RK), kart. 590, složka Oprava varhan 1869 a 1879, obsahuje korespondenci vztahující se k této opravě, mimo jiné i rozpočet varhanáře, podle něhož bylo zapotřebí polepit kůží 2 měchy,vyčistit nástroj od prachu, vyčistit a seřídit klaviatury manuálu a pedálu, seřídit trakturu, nově polepit kůží zavírání vzdušnic,vyčistit a opravit píšťaly: “Kostenüberschlag Uiber die außerse nothwendige Reparatur der Orgel in der Kirch St. Johann w. N. z Bieley. 1. / Müssen die zwei, bei dieser Orgel befindlichen Blaßebalgen am allen Fügung geleimt mit Leder, alle Kanale über so behandelt werden, um alles luftdicht hergestellen. 2. / Diese Orgel seit der letzten Bestimung in allen ihren Bestandtheilen durch Feuchtigkeit, dürre und Staub sehr werlitzt werden, es ist nöthig, daß dieses Werk gänzlich zerlagt und von Staub und Samt gereinigt wird. 3. / Müssen die Klaviaturen von Manual et Pedal rein ausgeputzt und neu gefüttert, und die Pedal – Klaviatur noch extra mit Stahlfeder vorfelen vorden. 4. / Ist den ganze Mechanik der Windladen und Stellenbreten so wie der Register auser der vergebenstigen in d Zugkraft, es ist daher nothwendig selbe wollkommen in den gehörigen Standen stellen. 5. / Heben die Windladen – Spünde durch die großte Somerhitze sehr viel gelittn, es ist höchst nothwendig selbe neu zu beledern. 6. / Alle Holz – und Zinnpfeifen mussen rein ausgeputzt und die fehlerhaften repariert worden. 7. / Folgt die Intonation und Stimmung dießer Orgel. Gehorßamst Gefertigten ist bereit dieses Orgelwerk vollkommen und solid für den Betrag 26 fr. C. M. herzustellen, und werpflichtet sich alles dazunozhige Material aus eigenen zu bestreiten Augustin Spanel bürg. Orgelbauer in Rokitnitz“ Obsahuje i potvrzení z 16. 10. 1869 o provedené opravě pro účely doplacení 3 zlatých zadržených jako kauce za řádnou opravu. 33/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 590, složka Oprava varhan 1869 a 1879, dopis z 16. 9. 1897 o provedení opravy a potvrzení varhanáře z 3. 3. 1880 o převzetí odměny 70 zlatých. V pamětní knize liberské lokalie se na str. 129 (str. 72 překladu) připomíná oprava z r. 1881 provedená „Janem Dingrem z Kunčino Vsi velmi správně za 80 zl.“ Předpokládáme, že se jedná o tutéž opravu, a že údaje byly zapsány chybně. 34/ Zápisy se nacházejí převážně na místech, k nimž se dostane jen varhanář při rozebrání nástroje. Řadu nápisů se nám nepodařilo přečíst. Gott erhalte ! Dich liebe Orgel Du gabet mir ser viel Arbeit Bůh vás uchovej, milé varhany. Stály jste mne mnoho námahy. Diesel Orgel = Gehäuse wurde Dienstag den 22. /4. 895 hier in der S. Johanes Kirche abgetragen in der Schule Reserve = Klasse deponiert und den 25/7 den Tag S Anna wieder in Gotteshause hier, am neuen Chor aufgestellt. F. A. Tato varhanní skříň byla odnesena z kůru kostela sv. Jana v úterý 22. 4. 1895, uložena ve volné učebně ve škole a znovu postavena na nový kůr na svátek sv. Anny 25/7. F. A. Hier wurde von Kundiger Pfuscherhand die Orgel hochts gebhädiget u. das wurde bei der letzten Reparatur stark empfunden.

201


Zde byly varhany značně poškozeny známou fušerskou rukou a při poslední opravě to bylo velmi citelné. O wenn eine Orgel so Zugerechtet wird wie diese war, dann wehe einem jedem Orgelbauer. Ó, kdyby byly varhany tak zřízeny, jako byly zde, potom běda každému varhanáři. Nur Keine Leorringer in eine Orgel Lassen. Jen nepustit žádného Leoringera (snad jméno ?) do varhan. Die alte verdorbene u. Ruinerte Orgel u. der grobigen Bevolkerung. Gott hilf Staré rozedrané a zničené varhany a hrubé obyvatelstvo. Bůh pomoz. Gott beware u. behüte einen jeden Orgelbauer unter solchen Verhältnissen an einen Orte zu Arbeiten unter welchen Verhaltnissen ich arbeiten, eventual die Orgel angestelt wurde. Aber Gott Half doch Bieley den 27 / August 895 F A Hanisch Orgelster Bůh uchovej a chraň každého varhanáře, aby pracoval či stavěl varhany v takových poměrech, v jakých pracuji já. Ale Bůh přece pomohl. Bělá 27. 8. 1895. F A Hanisch. varhanář (zespodu na Subbasové píšťalnici) Nie arbeitete ich an einem Orte unter solchen Drückenden verhältnissen als hier Ještě nikdy jsem nepracoval za tak tísnivých poměrů jako zde. Postaveno 14/8 1895 Aufgestellt den 14/8 895 F A Hanisch F. A. Hanisch (zespodu hracího stolu) Hier unter diesem zwar ser Religiösen, aber Ungebildeten Wolke stelte ich diese Orgel unter grosen Schwirigkeiten auf – auch der Parochus kümerte sich wenig um Kirche Gott erhalte die Nachwelt ! Hanisch (zespodu hracího stolu) Zde, u lidu sice velmi pobožného, ale nevzdělaného, jsem za velkých těžkostí postavil varhany – i farář se jen málo zajímá o kostel. Bože, chraň budoucí svět. (zespodu prospektové píšťalnice) Der damalige Pfarrer H. Fr. Cabalka war ein gleichgiltiger Mann u. kummerte sich wenig um d. Orgel. In der Schule da grose Ferien legirte ich in d. Klasse unter d. H. Lehrer Brukner. Monter u. Gehilfe beim aufstelten d. Orgel Carl Janal (Janak ??) aus Trübitz b. Böh. Trübau Franz J. Kesselgruber Orgelbau Gehilfe aus Cotkitel in Mahre bei Hohenstadt arbeitete in meiner Orgelbauwerkstatte zu Hause in Jockelsdorf an einer neuen Kegellade nach Ungarn welche ich nachdem ich hier so die (??) sein werde Aufstellen Tehdejší farář P. Cabalka byl lhostejný muž a málo se staral o varhany. Za učitele p. Bruknera jsem o velkých prázdninách uložil varhany ve školní třídě. Při stavbě mi pomáhal montér a pomocník Karel Janak z Třebovic u České Třebové. Varhanářský pomocník Franc J. Kesselgruber z Cotkytle na Moravě u Hohenstadt (?) zatím pracoval v mojí dílně v Jakubovicích na nové kuželkové vzdušnici do Uher, kterou budu potom stavět. Nunn so bitt mahl Du Orgel u. leiste Deine Dienste zum Lobe des Allerhöchten Hanisch ob ich dich noch so wiederseh ? Jen znovu proste, varhany, a prokažte službu k chvále Nejvyššího. Hanisch Zdali vás ještě uvidím ? Bei der Aufsteley schnitt ich mich so stark in d. linke Hand das ich schon glaubte die Schlag = Ader sei Zerschnittten u. ich muste werbluten am 19/8. Aber Got da(n)k

202


es war dies nicht der Fall Při stavbě jsem se tak řízl do levé ruky, že už jsem si myslel, že jsem si prořízl tepnu a že musím vykrvácet. 19/8. Ale, díkybohu, se tak nestalo. Nachwelt entschuldige wenn etwas nicht Kunstgerecht ! dann es war alles total Werderben – – – – Gott stehe einen jeden bei einer Solchen Arbeit bei Da wird das leben Sauer – – Budoucnost odpustí, když něco není umělecké! když to bylo celé úplně zničeno. Bože, stůj u každého, jehož práce je zde těžká (?) Diese Orgel erbaut Wen meinem + Grosz– Water etwa von 90 Jahren wurde im Monate Aprill 895 in folge der neuen Chorherstellung wen gefertigten Abgetragen u. im monate August 895 unter Drückendsten … werhaltnissen wieder aufgestelt u. das neue Pedal = Gehause neu Gegeben. Diese Orgel sah Jämmerlich aus denn selbe wurde won Pfuscher und beim Steuer arg u. übel zugerichtet daher gab mir es ser wiel Arbeit dass ich selbe doch wieder etwa brauchbar herstelte. Bielei den 28 August 895 Fr. A. Hanisch Orgelbauermeister in Jockelsdorf bei Landskron in Behmen Tyto varhany, postavené, když mému zemřelému dědovi bylo asi 90 let byly odneseny kvůli stavbě nového kůru v dubnu 1895 a znovu postaveny v srpnu 1895 za tísnivých poměrů, nově byla upravena pedálová skříň. Tyto varhany vypadaly žalostně, byly zle zřízené zlým zacházení od fušera. Dalo mi mnoho práce znovu je seřídit tak, aby byly použitelné. Bělá 28. srpna 1895. Fr. A. Hanisch, varhanář v Jakubovicích u Lanškrouna v Čechách (na píšťalnici) Goot helfe mir u. wieder jeden (,) welcher uber eine solche Orgel kommt ! Bože, pomoz mi, a také každému, kdo přijde k takovým varhanám. (zespodu na píšťalnici)

203


Skříň pozitivu (manuálu) o 3 píšťalových věžích, umístěná v zábradlí kůru vzhledem odpovídá skříním králických varhanářů – včetně zalomených rohů na korunních římsách. Byla velmi pěkně štafírovaná – řezby s květinovými motivy byly polychromované (na rozdíl od obvyklého zlacení). Pedálová skříň za zády varhaníka. Jedná se skutečně o zdobenou skříň a ne jen o píšťaly zakryté mřížkou, jak tomu u malých venkovských nástrojů často bývá. Samostatný hrací stůl, klaviatura s inverzním potahem. Podle dochovaných částí a nápisů v hracím stolu a píšťalách měl nástroj tuto dispozici:

manuál, C – c3, 45 Principal 4´ (prospekt), cín Quintatön 8´ krytý, dřevěné píšťaly Flöte 4´ (dřevo, otevřená) Octav 2´ Mixtur 3x Flöte 8´ (dřevo, kryt) Flöte 4´ (dřevo, kryt)

pedál C – a, 18 Subbas 16´ (kryt) Octavbas 8´ (otevřený)

Varhany těžce zasáhla I. světová válka. V inventáři z r. 1930 jsou varhany popsány jako nepoužitelné po zrekvírování píšťal.35/ V r. 1923 předložil rozpočet opravy Václav Poláček z Rychnova n. Kn., k opravě však nedošlo.36/ V r. 1924 bylo zaznamenáno, že varhanám chybí polovina píšťal – kovové byly za války dány do sbírky kovů – a proto „hrajou hrozně“.37/ O potřebě opravy se píše i v inventáři z 23. 5. 1932.38/ V současnosti (21. 4. 2010) je nástroj značně poškozen a hrozí mu úplný zánik. Veškeré cínové píšťaly chybí, dřevěné píšťaly jsou zčásti poškozeny, zčásti chybí. Celý nástroj je silně napaden červotočem, zejména vzdušnice. Pedálové píšťaly se již rozpadají. Zcela chybí měchy (vzduchovod byl někdy v minulosti odříznut u kraje pedálové skříně) a nelze již ani určit, kde se nacházely. V r. 2005 byl podniknut pokus o záchranu nástroje. Torzo bylo rozebráno, vyčištěno a ošetřeno přípravkem proti červotoči. S ohledem na plánovanou opravu kůru byl nástroj dočasně uložen v zámeckém kostele v Rychnově nad Kněžnou. V r. 2010 však bylo, bohužel, nutno vrátit součásti varhan zpět do vlhkého prostředí kostela v Bělé, kde lze jen čekat, až

(uvnitř pedálové skříně) Diese Orgel abgetragen im Monate Aprill 22. 1895 u. bis zur Aufstellung in der Schule deponiert. (zespodu píšťalové lavičky Mixtury) Ich hatte so werend den 7 Wochen welche die Aufstellung u Herstellung de Orgel Aufs… genaue … Holz v. Holz daher Mixtur wurde hier Jench//?// u gab III Tage Arbeit Bielei den 7/9 in Nam Maria O Maria Na mixtuře jsem pracoval 3 dny. Gott war mir Dank ! hab ich so weit und dem Wollendet Im leter hatte ich es an keinen Orte so wie hier 35/ Dep. BKH, fond AF Slatina n. Zd., Inventář kostela v Bělé z r. 1930. 36/ SOA RK, fond AF Bělá, kart. 7, inv. 34, žádost Okresní správy politické v Žamberku o předložení nového rozpočtu, neb rozpočet firmy Poláček z r. 1923 je již 5 let starý. 37/ SOA ÚO, fond Okresní úřad Žamberk, kart. 163, 5 2B. 38/ SOA RK, fond AF Bělá, kart. 7, inv. 30.

204


je červotoč úplně zničí. Plány několika místních nadšenců na záchranu kostela již také nejsou aktuální. Varhaníci Vycházíme z obecného předpokladu, že varhanickou službu zajišťoval učitel. Prvním učitelem byl Georg Streka, o němž se žádné informace nedochovaly. Nic dnes nevíme ani o Josefu Rufferovi, který nastoupil jako druhý v pořadí. Dále následoval Franz Pehl, který proslul literárními a hudebními znalostmi ve svém učitelském místě – v Rokytnici, kde žil ještě v r. 1839. Po něm zde vyučoval Karl Pietsch, který službu dobrovolně opustil. V r. 1783 byl vrchností ustanoven Karl Biedermann, nar. v Bělé. Školní službu vykonával s velikým nadšením a pílí až do své smrti 13. 4. 1836. Dalším učitelem byl 27. 10. 1836 jmenován dosavadní školní pomocník Anton Fischer.39/ V r. 1895 byl ředitelem kůru Alexander Bruckner.40/ V r. 1923 představoval příjem varhaníka 180 Kč a příjem kalkanta 48 Kč ročně.41/ IV. Bílý Újezd – Filiální (dříve farní) kostel Proměnění Páně Obr. 4. viz str. 165. Kostel připomenut již v r. 1384.42/ V r. 1748 došlo k rozšíření kůru v kostele.43/ Patrně to souviselo i se stavbou nových varhan, o nichž víme, že vznikly mezi zářím roku 1748 a rokem 1753.44/ Měly 8 hlasů: manuál, C – c 3, 45 tónů Flaut Major 8´, dřevo, kryt Principal 4´v prospektu, cín Flaut Minor 4´, dřevo, kryt Octav 2´, cín Quint 1 1/2´, cín Mixtur 1´,3x, cín

pedál, C – a (snad) Subbas 16´, dřevo, kryt Octavbas 8´, dřevo, otevřený

Hrací stůl byl zabudován do varhanní skříně. Dva měchy 8 stop dlouhé a 4 stopy široké.45/ V r. 1835 přestavěli 2 varhanáři z Rokytnice měchy od varhan. Po 5 týdnech jim bylo zaplaceno 32 zl. konv. měny.46/ Lze reálně předpokládat, že to byli členové 39/ SOA RK, fond AF Liberk, Pamětní kniha liberské lokalie, inv. č. 2576/81, kniha č. 389, překlad uložen pod zn. C 247. 40/ SOA RK, fond AF Bělá, kart. 5, inv. č. 23, sign. 5, složka Kostelní zaměstnanci, dopis biskupské konzistoři z r. 1985. 41/ SOA RK, fond AF Bělá, kart. 5, inv. č. 23, sign. 5, složka Kostelní zaměstnanci, dopis 20. 10. 1923. 42/ Gedenkbuch der Pfarre zu Weisaujezd, fotokopie uložena v SOA RK, pod sign. C – 6 (dále PK Bílý Újezd), str. 202. 43/ Liber memorabilis Parochie Augezdensis, str. 27, in SOA RK, fond AF Bílý Újezd, kart. 8, inv. č. 39, sign 1; překlad založen pod C – 483. 44/ PK Bílý Újezd, str. 27,28, podle zápisu byly varhany pořízeny péčí faráře Jana Hory, který spravoval farnost od září 1748 do r. 1753, kdy byl povolán na rychnovskou faru. 45/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 591, Bílý Újezd, rozpočet Amanda Hanische na opravu varhan z 28. 5. 1868, znějící na 247 zl. Petr, Bohumil, Itinerarium organale bohemo – topographicum, rukopis, uložen v Moravském zemském muzeu pod sign. G-340–347 (dále Petr, Itinerarium), str. 44, uvádí s odkazem na Katastr varhan nesmyslnou dispozici s 6 hlasy v manuálu + Mixturou a 8 hlasy v pedálu. 46/ PK Bílý Újezd, str. 228: „Auch ist in diesen Jahre daß Gebläße die Orgel übermacht und überlegt, wie auch die Orgel gestimt woorden. Die Unkößten wurden aus den Konkretalvermöge des reichenauer Kirchenpatronats mit

205


rodiny Spanelů. Měchy byly opraveny v r. 1854 za 6 zl., další menší oprava proběhla v r. 1864 za 7,68 zl.47/ V r. 1873 se varhany nacházely v tak bídném stavu, že se na ně téměř nedalo hráti. V roce 1876 varhany byly opraveny od Franze A. Hanische z Lanškrouna, zároveň dostaly nový, modře mramorový nátěr.48/ Když byl v r. 1896 zvětšen kostel, došlo i na varhany. O zakázku opravy se neúspěšně ucházel Franz Finger49/ dopisem z 23. 3. 1896. V onu dobu předložil svůj rozpočet opravy i Josef Vanický z Třebechovic. Zdejší farář psal patronátnímu úřadu, že „Mimo to zdá se návrh na změnu a rekonstrukci zdejších varhan podaný panem Vanickým výhodný. Varhaník hráti bude obracen obličejem k oltáři uprostřed zpěváků, novým salicionalem a novější úpravou měchů varhany získají.“ Patronátní úřad uznal Vanického návrh levnějším a svolil k opravě. Po dokončení vytknul varhanáři neúplnost opravy. Ten se sice proti tomu ohradil, že vše provedl řádně, nakonec přece v dubnu 1897 nedostatky opravil a nástroj přeladil.50/ V r. 1906 byly opraveny varhany a popraskané měchy okoženy, vše za 9 K.51/ Dále evidujeme v r. 1911 opravu provedenou ředitelem kůru J. Chládkem za 35,84 K, opravu v r. 1924 za 145 Kč, v r. 1925 opravu měchů u varhan za 11 Kč, v r. 1927 opravu varhan za 160 Kč, v r. 1928 opravu klávesnice.52/ V r. 1911 se Václav Poláček ucházel o zakázku opravy varhan a doplnění Principálu 8ńamísto Oktávy 2á Quinty 1 2/3´ za 290 K. Návrh byl odložen. Dále navrhl v r. 1919 opravu za 480 K – zejména neodkladnou opravu měchu.53/ Další oprava proběhla v r. 1924 za 145 Kč 54/ V inventáři kostela se popisují varhany s 8 rejstříky, staré, sešlé, odhadní cena 3 314,- Kč, opraveny v r. 1928 nákladem 3 314,- Kč Václavem Weisem z Prahy.55/ O přestavbě varhan v r. 1937 nás informuje obšírný zápis ve farní kronice: „Varhany byly velmi sešlé a potřebovaly důkladné opravy. Již předchůdce dp. farář dal provésti 32 f Con: Münz in baaren und der unetgedlichen Verkößtung 2 Orgelbauer von Rokitnitz durch fünf Wochen von beneficianten bestrittet.“ 47/ SOA RK, fond AF Bílý Újezd, kniha 13, inv. č. 81, sign. 43. 48/ PK Bílý Újezd, str. 78, str. 253, uvádí: „starobylé varhany, které sešlostí svou účelu svému nikterak vyhovovati nemohly, byly stavitelem varhan p. Spannelem z Landskrouna i se vším příslušenstvím svým důkladně opraveny a na modře mramorovo natřeny,“ nákladem asi 200 zl. – soudíme, že zde nejspíše došlo k omylu v osobě varhanáře, protože podle ostatních pramenů provedl opravu Franz Alois Hanisch: SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 591, složka Bílý Újezd obsahuje smlouvu patronátního úřadu s Franzem A. Hanischem z Lanškrouna, datovanou 11. 8. 1875 a potvrzení varhanáře z 20. 6. 1876, o tom, že za opravu dostal zaplaceno 247 zl. (Ve smlouvě se odkazuje na rozpočet Amanda Hanische z Rychnova nad Kněžnou z 28. 5. 1868.) Obdobně kniha 5070, Účty farního kostela v Bílém Újezdě 1821, zaznamenala platbu 247 zl. varhanáři Hanischovi. 49/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 591, Bílý Újezd, rozpočet opravy, v němž je zaznamenána i dispozice nástroje – stejně jako v rozpočtu Amanda Hanische. 50/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 591, Bílý Újezd, korespondence varhanáře s patronátním úřadem, obdobně dopis in kart. 329. Podle něho varhanář vyrobil nové dřevěné píšťaly a klaviaturu. 51/ SOA RK, fond AF Bílý Újezd, kniha 13, inv. č. 81, sign. 43. 52/ SOA RK, fond AF Bílý Újezd, kniha 14, Účty zádušní kostela a fary v Bílém Újezdě 1911–1938. 53/ SOA Zámrsk, Vs Rychnov n. Kn., kart. 308. 54/ SOA RK, fond AF Bílý Újezd, kart. 20, inv. č. 88, sign. 50, Zádušní účty farního kostela 1797–1945. 55/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 309.

206


částečnou opravu nákladem 3000 Kč, ale ta nestačila, hrálo se jen na rejstříky, které tenkráte opraveny. Proto nový farář ohlásil, že jeho snahou bude důkladná oprava varhan a začal sháněti potřebný obnos. Základ učiněn 1000 Kč, které byly ze sbírky na nebesa, když je vdp. Frant. Ehl, děkan v Kostomlatech doplatil. Sbíráno v kostele, o poutích na Dřízdnech a v Rokoli, konány každoročně přednášky se světel. obrazy v přifařených obcích a při nich přijímány dobrovolné dary. Koncem roku 1933 činil fond již 3498,02 Kč, 1934 – 7312,32 Kč, 1935 – 9197, 38 Kč, 1936 – 13397,15 Kč. Poněvadž ceny kovu i dřeva značně stoupaly, zadána oprava firmě Bohumil Žloutěk, výroba varhan – Sedlec - Kutná Hora. O posvícení již se na ně hrálo ale úplně hotovy a posvěceny byly duch. správcem za asistence vdp. katechety Otakara Dejla z Dobrušky a při hojné účasti lidu 21. listopadu 1937. Varhany jsou skoro nové. Ze starých zůstala jenom skříň a některé rejstříky. Hrací stůl úplně nový, dvoumanualový, zařízení pneumatické, rejstříkové štítky přehýbací, zavírání stahovacím rolem, spojení hracího stolu s píšťalnicemi provedeno olověnými rourkami, crescendový válec a 11 znějících rejstříků a sice: Principál 8´ kovový, 42 píšťal zinkových, 12 cínových Gamba 8´ –“– 36 –“– 18˝–“– Fléta 8´dřevěná Salicional 8´ ze starých varhan, velká oktáva doplněna Oktáva 4´ , použita z prospektu principálu 4´, do velké oktávy 4 nové píšťaly Superok. 2´, Mixtura 3řadová, provedena z píšťalové kvinty, oktávy 2´ a dosav. mixtury. Kryt 8´ze starých varhan, oktáva doplněna novými píšťalami. Aeolina 8´ kovová, 24 píšťal zinkových, 18 cínových, velká oktáva comb. s coellestem Vox coelleste 8´, 36 –“– 12 cínových. Tyto tři poslední v II. manuálu. Pedál: Subbas 16´dřevěný, ze starých doplněný líšťaly do velké oktávy Principálbas 16´ -,,-, 14 nových píšťal, doplněk z dosavádního oktávbasu. Kombinace: Piáno, mezoforte, forte, pléno. Spojky I-4´,II-I 16´, II-I 8´,II-I 4´,I-. Ped., II-4´,II-Ped., Rušič rejstříků. K měchu přimontováno elektr. čerpadlo vzduchu s regulaturou, v případě zastavení proudu elektr. možno šlapati jako dosud. Varhany stály 22 100 Kč, obrátová daň 600, doprava materiálu do Solnice drahou 255 Kč, ventilátoru a píšťal 38, doprava beden a nářadí zpět 90 Kč, zavedení proudu pohonného 501,60 Kč, přípojka (poplatek) 1123,80 Kč – celkem 24708,40 Kč. K tomu jest ještě připočísti za proud pro světlo a pohon v obnosu 109,90 Kč. Stavitel varhan provedl opravu svědomitě a celkem za solidní cenu. Za to však nelze to říci o Východočeské elektrárně, jejíž účet vlastně přípojka není, nýbrž jen odbočka od přípojky na faru a práce a materiál jest účtován zvláště obnosem 501,60 Kč.“ V r. 1940 byla opravena a mramorována skříň varhan, výzdoby vyzlaceny, to za 2000 Kč.56/ 56/ PK Bílý Újezd, str. 283–284; Podle sdělení p. Jana Karla je mixtura složena z asi pěti rejstříků, některé píšťaly jsou původní, jiné z nějakého prospektu-mají asi 30 cm dlouhé nohy, jiné z gamby apod. Prospekt je původní, cínový a velmi slabý. Někdy v minulosti byl přebroušen smirkovým papírem a nelze jej tedy leštit. Některé pedálové píšťaly jsou také původní a hrají velmi slabě (hlavně v Principalbasu 16´). Tónová i rejstříková trakce je natažena zinkovými trubičkami o průměru 6 mm.

207


Generální opravu varhan v r. 1973 pořídil varhanář, který je před 35 lety postavil – Bohumil Žloutek ze Bzí.57/ Nástroj opravil Jan Karel ze Sázavy v r. 1997.58/ Současný stav: I. manuál, 54 tónů, C-f 3 II. manuál, 54 tónů, C-f 3 pedál, 27 tónů, C-d 1 Principál 8´ Kryt 8´ Principalbas 16´ Gamba 8´ Aeolina 8´ Subbas 16´ Flétna 8´ Vox celeste 8´ Salicionál 8´ Oktávu 4´ Superoktáva 2´ Mixtura 3x pevné kombinace p,mf,f,pléno Spojky I-4´,II-I 16´, II-I 8´,II-I 4´,I-. Ped., II-4´,II-Ped., Rušič rejstříků. Crescendový válec. (mechanický)

Nástroj je funkční. Jeho zvuk je dosti ostrý. Varhaníci Ignac Koehler (zemřel v r. 1820) Po něm nastoupil v r. 1821 Jan Vrabec. 6. 11. 1853 zemřel po 40-ti letém horlivém působení učitel Jan Vrabec. Provizorně jej vystřídal Jan Obst, rodem z Deštného – a to až do příchodu nového učitele Josefa Vrabce (do té doby zástupce školního ve Vamberku) na počátku r. 1854, syna zesnulého Jana Vrabce. V r. 1861 se vzdal vamberecký učitel Kodytek školy a Josef Vrabec úspěšně požádal o místo učitele ve Vamberku. Provizorně byl do Bílého Újezdu ustaven Josef Plocek, do té doby zástupce vamberecké školy. Téhož roku byl uveden na místo učitele zde Josef Císař, zdejší rodák, který 25 let působil v Dobrém.59/ 10. října téhož roku odešel po 2leté službě podučitel František Šprachta do Prahy. Jeho místo zastal 2. 12. 1862 Ferdinand Fišer, syn Antonína Fišera, učitele v Bělé. Ten odešel 12. 6. 1862 na příkaz školdozorního úřadu vypomoci do Lukavice, kde již zůstal. Na jeho místo byl dosazen Emanuel Filípek z Hradce Králové. Službu opustil 11. 4. 1863, aby se přestěhoval do Jelení. 3. 7. 1863 se vrátil František Šprachta a nastoupil místo podučitelské. V r. 1865 obdržel dekret na místo učitele v Kameničné u Žamberku a odstěhoval se tam. 19. 9. 1865 se přistěhoval František Blažek z Dašic. Službu vypověděl 23. 8. 1866 a odešel na místo podučitele v Doudlebách. Na jeho místo dosazen byl Jan Bezdíček, rodem z Jenčic a podučitel z Dobrého. V r. 1868 odešel co podučitel do Javornice.60/ 4. 9. 1868 dosazen byl do Bílého Újezdu podučitel Josef Ehl, rodem z Brocné. Odstěhoval se v r. 1873 do Velkých Oslavic na Moravu. Následně se do konkursu na podučitelské místo nikdo nepřihlásil a tak místo podučitele bylo obsazeno až 1. 9. 1876 Aloisem Mejstříkem z Náchoda. Následně po 5 měsících byl přikázán do Dobrušky. Do běloújezdské školy byl presentován František Císař, syn řídícího učitele. Nedlouho poté těžce onemocněl a zemřel 15. 5. 1877. Ještě v r. 1886 byl ředitelem kůru učitel v penzi Josef Císař.61/ 57/ PK Bílý Újezd, str. 291. 58/ Laskavé sdělení varhanáře Jana Karla. 59/ PK Bílý Újezd, str. 42. 60/ PK Bílý Újezd, str. 426. 61/ SOA Zámrsk, Vs Rychnov n. Kn., kart. 308.

208


Nato v r. 1877 byl mladším učitelem jmenován Jaroslav Bělobrádek. 24. 8. se odstěhoval do Vošetnice. Na místo jeho byl ustanoven Jan Kalhous ze Sezemic. Výnosem z 1. 9. 1879 byl Josef Koubek propuštěn a na jeho místo dosazen Jan Horák z Vrdy u Čáslavi. Onen byl přeložen v r. 1880 do Hronova a jeho místo zastávala Marie Hlavsová, rodem z Hrošky.62/ Podle A. Flesara byl zde učitelem v letech 1879–1892 Jaroslav Bělobrádek, který potom odešel na měšťanskou školu do Náchoda.63/ Od r. 1894 byl ředitelem kůru Josef Chládek. Zemřel 6. 4. 1917. Farář navrhl, aby jej prozatímně zastoupil jeho syn Josef Chládek, který svého otce po dobu jeho nemoci již ¾ roku zastupoval ku všeobecné spokojenosti. V r. 1919 sděleno, že zatímním učitelem i ředitelem kůru je Josef Vaníček z Bílého Újezdu, který je absolventem varhanické školy, 5 let sloužil u vojenské hudby, právě má dovolenou a je žádáno o jeho zproštění vojenské služby, aby mohl místo zastávat trvale.64/ Ředitelem kůru byl v r. 1923 Josef Vaníček.65/ Po smrti ředitele kůru Josefa Vaníčka v únoru 1971 nastoupil na jeho místo Václav Linhart z Vilenčova, samouk, službu vykonával zdarma.66/ V. Borohrádek – Farní kostel sv. Michaela Obr. 5. viz str. 166. Kostel sv. Michaela v Borohrádku se připomíná již v roce 1556.67/ Bližší informace o starém kostele neznáme (a též nevíme, měl-li varhany). Nynější kostel byl vystavěn v r. 1673.68/ Varhany obstaral zdejší beneficiant P. Johann Joseph Lippausky spolu s dalšími nástroji v roce 1747, vše za 287 zl.69/ Měly 2 manuály, 14 hlasů, z toho 2 v pedálu, 3 měchy na tahání, umístěné ve varhanách. Varhanní skříň byla natřena modrou barvou.70/ V roce 1821 byly varhany opraveny spolu s varhanami filiálního kostela v Šachově, vše za 146 zl. konv. m., přičiněním faráře P. Wenzela Tichého.71/ Drobné opravy evidujeme dle záznamů v zádušních účtech z let 1821 – 3 zl.,1823 – 1 zl.,1824 – 62/ PK Bílý Újezd, str. 427, 428. 63/ Flesar, Antonín, Popis historicko-archeologicko-statistický okresu Opočenského, Hradec Králové 1895 (dále jen Flesar), str. 244. 64/ SOA Zámrsk, Vs Rychnov n. Kn., kart. 308. 65/ SOA RK, fond AF Bílý Újezd, kniha 14, Účty zádušní kostela a fary v Bílém Újezdě 1911–1938. 66/ PK Bílý Újezd, str. 291. 67/ Dep. BKH, AF Borohrádek, Gedenkbuch der Pfarre Borohradek angefangen im Jahre 1836 geführt durch P. Joseph Scholz der Zeit Pfarrer zu Borohradek, (dále již jen PK Borohrádek), str. 104 – dopis o existenci zmocnění pro svěcení kostela, str. 3. 68/ Lašek, Johan Gotfried, Hejtmanství Rychnovské, Nástin historicko – topografický, díl první: Okres Kostelecký nad Orlicí, 1884 vydal J. F. Šašek ve Velkém Meziříčí (dále jen Lašek),str. 117. 69/ PK Borohrádek, str. 5–6: „VI Beneficiant Johann Joseph Lippausky . Seinem wußtlosen hiezu verdankt die Pfarrkirche ihre große Orgel und mehrere Musikinstrumente, wozu er aus seinem eigenem Wermögen 287 fr. Gegeben, welches in Jahre 1747 geschehen ist.“ Dále tamtéž na str. 107. Toto datum je uvedeno i v Uměleckých památkách Čech A–J, Praha 1977, na str. 104. 70/ SOA RK, fond AF Borohrádek, karton č. 36, inv. č. 128, sign. 35, Inventáře – z let 1815, 1820, 1837; obdobně SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, knihy 2259–2262, kostelní inventář z r. 1867; např. v inventáři z r. 1845: „eine Orgel mit 14 Register wovon 2 Register Pedal, und 3 Balken in der Orgel zum ziehen. Blau gestrichen, erbaut anno 1747 mit zway fauher Klaviatur“. 71/ PK Borohrádek, str. 29.

209


30 kr., 1825 – 5 zl., 1828 – 9 zl. 40 kr., 1834 – 10 zl.,1848 – 14 zl. 26 kr., 1849 – 2 zl. 35 kr.72/ Další oprava následovala v r. 1860 – za 130 zl. rak. m.73/ , v r. 1870 – za 0,80 zl., v r. 1873 – za 3,20 (opravu provedl jakýsi Janda), 1887 – za 1,30 zl. V r. 1896 zaplaceno 30 zl. sedláři za opravu měchů.74/ V r. 1898 postavil Josef Vanický z Třebechovic nové pneumatické varhany, na něž přispěl patron kostela František z Lützova částkou 1000 zl.75/ Celková cena pořízení varhan byla patrně 2000 zl.76/ V r. 1917 měly varhany 9 rejstříků v manuálech a 2 v pedálu, byly oceněny na 4000 K.77/ Za Světové války varhany postihla i rekvizice, o čemž svědčí stížnost varhanáře Čapka z 8. 5. 1918 na neochotu faráře při odevzdání prospektových píšťal.78/ V r. 1946 dostaly varhany elektrický ventilátor. Připojení zajistil Václav Poláček z Rychnova nad Kněžnou, který současně varhany i přeladil.79/ Stav nástroje se stále zhoršoval, podle zápisu v pamětní knize se prospektové píšťaly postupně kroutily. V r. 1969 proběhla generální oprava varhan od bratří

72/ SOA RK, fond AF Borohrádek, karton č. 36,inv. č. 123, sign. 30, Zádušní účty 1815–1851. 73/ PK Borohrádek, str. 320, obdobně SOA Zámrsk, Vs Borohrádek, knihy 2259-2262, kostelní inventář z r. 1867. 74/ SOA Zámrsk, fond Vs Borohrádek, kart. 102. 75/ PK Borohrádek, str. 75. 76/ NA Praha, fond ZPÚ, kart. 67 , sign. 25, Kostelec nad Orl., Borohrádek. 77/ NA Praha, sign. ZPÚ, karton 67, Rekviziční katastr, vikariát Rychnov nad Kněžnou. 78/ NA Praha, sign. ZPÚ, karton 70, Rekviziční katastr,vikariát Rychnov nad Kněžnou. 79/ PK Borohrádek, str. 102: „Stálé byly stesky na šlapače varhan. Byla to vždycky povinnost hrobníkova, ale v Borohrádku chtěl býti za to zvlášť placen. Kde ale vzít úhradu ? Často přišel varhaník, ale bez šlapače hráti nemohl. Dobří věřící ochotně šlapali měchy sami. Hůře bylo, když právě ti ochotní v kostele nebyli, pak bylo v kostele ticho. Stále jsem sliboval (pozn. píše farář Josef Kašpar) varhaníkovi, že až opravím kostel, dám vám varhany na elektriku. Potřeba elektroventilátoru stala se ale tak akutní, že varhany se daly na elektriku ještě před opravou kostela, vlastně to bylo při opravě. Učinil tak ke vší spokojenosti pan Václav Poláček z Rychnova na/Kn, který i varhany přeladil, že jsou nyní v celém pořádku. Stálo to 9. 600 Kčs.“ Dále tamtéž, str. 330.

210


Jana a Maxe Kubátových z Kaňku u Kutné Hory.80/ V r. 1973 přestaly varhany hrát a namísto nich se hrálo na harmonium.81/ V současnosti nástroj nehraje. Je silně napaden červotočem. Dispozice: I. manuál, C – f 3, 54 tónů II. manuál, C – f 3, 54 tónů pedál, C- d 1, 27 tónů Principal 8´ Houslový principal 8´ Subbas 16´ Flétna 8 Flétna příčná 4´ (zní 2´) Oktavbas 8´ Salicionál 8´ Kryt 8´ Oktáva Kvinta 2 2/3´ Mixtura 2 2/3´ 4x Spojky – manuálová, pedálová, pevné kombinace p, mf, f, pleno (šlapky).

Varhaníci Prvním (?) učitelem v Borohrádku byl Joseph Beranek, po něm přišel Johann Duschanek z Liberku a působil zde až do r. 1793. Téhož roku onoho vystřídal Johann Vorel. 1. 7. 1799 na toto místo rezignoval a přijal místo učitele v Opočně. Od 1. 9. 1799 jej nahradil Joseph Buchna.82/ Václav Dostál, nar. 13. 9. 1814, řídící učitel, který obstarával kůr. Dříve byl školním pomocníkem v Černíkovicích, od 1. 9. 1834 pomocníkem v Borohrádku do r. 1840, kdy po smrti učitele Antona Mikuly převzal jeho místo.83/ Bydlel v Borohrádku č. p. 133. Po jeho smrti 2. 6. 1882 nebyl nikdo, kdo by se vyznal v hudbě. Proto obec se uvolila platit na varhaníka 80/ PK Borohrádek, str. 540: „Již delší dobu se mluvilo o opravě varhan. Přišli odborníci z Chocně a odešli s tím, že nemají tolik dělníků, že jsou na vojně, že musím čekat – Čekali jsme, až přišli z vojny, přišli opět ale nyní odešli s tím, že oprava bude velmi namáhavá, těžká, nákladná. Toho jsem se nejvíce obával. Zatím jedna píšťala po druhé se kroutily, až se zkroutily. Jednalo se o cínové píšťaly na ozdobu kostela. Skříň s píšťalami nebyla už k ozdobě, ale spíše kostel hyzdila. Přišel sem náhodou vyučený varhanář p. Jaroslav Voda z Bechyně u Tábora. Varhany prohlédl a řekl: „Nebudou-li brzy dány do pořádku, jednou se rozsypou nadobro, jsou ve velmi špatném stavu“ – To jsem měl stále na mysli. Co s těmi zkroucenými Píšťalami ? Řekl: Jest zde jedna firma, která by to mohla opraviti. Bratři Kubátovi, Kaňk 10 u Kutné Hory, ale jedna píšťala přijde na 2000 Kčs a bylo jich hned 7, později se ukázalo, že jich je ještě víc. Napsal jsem na onu firmu a oni sdělili, že i varhany opravují. To se mi hodilo. Žádal jsem je, aby přijeli, varhany prohlédli, co by to vyžadovalo. Jednoho dne přijel p. Jan Kubát, varhany prohlédl a řekl, že oprava si vyžádá 15 – 20000 Kčs, byl s ním p. Jaromír Starý, vedoucí prodejny z Malé Čermné. Oznámil jsem věřícím v kostele stav varhan, věřící souhlasili. První 300 Kčs dal p. Jan Chaloupka ze Světlé. Sbíralo se a první sbírka vynesla na svátky velikonoční 3000 Kčs. Oprava měla být vykonána až v srpnu. Já zaprosil firmu v Kaňku, mohli-li by přijet dříve a že bych na materiál peníze měl, mluvilo se totiž o měně. Nato přijel p. Jan Kubát, sdělal pokroucené píšťaly, mohl jsem mu dáti 3000 Kčs, p. Jaromír Starý z Malé Čermné svým autem píšťaly odvezl a slíbili, že místo v srpnu u nás opravu učiní už v červnu, to byla výhra. Jistý kostel, kde se bude malovat, přeložili a tak v červnu přijeli tři, 2 bratři Max a Jan Kubátovi a slečna Olga Kubátová, dcera staršího, s prací spěchali, aby byli hotovi do 22. června, kdy se zde připravovalo zlaté jubileum kněžství duchovního. Pracovali pilně, od světla až do 9 hodin večer. Celý stroj byl rozdělán, máť 720 píšťal, přidali ještě 2 rejstříky asi 100 cínových píšťal. Práce jim šla od ruky tak, že 20. června byli hotovi a varhany dány do nejlepšího pořádku, nyní jsou v lepším stavu než byly. A co nejkrásnějšího na tom ? Než odešli, byli proplaceni, neboť štědří věřící se činili a přispívali, že včas bylo zaplaceno. Neměl jsem chuti do tohoto díla, ale dnes jsem rád, že to je. Pán Bůh zaplať za každou almužnu a přičti jim to k věčné zásluze. Sběrná listina, sešit sl. Marie Šenkové uloženy v archivu, kde všecko zapsáno, dluh není.“ 81/ PK Borohrádek, str. 553: „Ve farním kostele přestaly hrát v r. 1973 a protože je nutné šetřit na podstatnější věci, musí jejich oprava počkat, zatím se používáme harmonia, které laskavě půjčil pan Starý.“ 82/ PK Borohrádek, str. 163. 83/ PK Borohrádek, str. 194.

211


74 zl. ročně. Takto se stal prvním varhaníkem Josef Stusák, za něhož byly opraveny varhany v Šachově, po něm Alois Seykora, od r. 1887 Method Mašíček z Líšně na Moravě, který odešel „po tříletém zde působení horlivém a dovedném“ do Mělníka. Ovládal řadu hudebních nástrojů – housle, violoncello, kontrabas, flétnu. Soudě podle dochované korespondence, byl dobrým přítelem tehdejšího faráře. V r. 1884 byl po konkursu přijat za ředitele kůru Alois Vymetal, 21 let věku, tehdy svobodný, z Brandýsa n. L.84/ Od 16. března 1891 Jan Volk, absolvent varhanické školy, rodem z Kostelce n. Orl. Ovládal hru na klavír i na smyčcové nástroje.85/ Od 1. 3. 1901 zde byl regenschorim Josef Michálek. Příjmy regenschoriho tvořily kromě štolových poplatků remunerace od obce 145 K , dále 17 metrů palivového dříví a 17,41 K od borohrádeckého velkostatku. Oba tyto příjmy nebyly nárokové, záleželo pouze na dobré vůli obce i majitelky velkostatku. Varhaník se snažil dosíci úpravy platu v konkurenčním řízení tak, aby dosavadní příjmy se staly příjmy stálými. Z jeho návrhu známe rozsah činnosti varhaníka: 365 tichých mší ročně (návrh na 60 hal. za mši) 50 velkých „ o nedělích (návrh 2 K za mši) 12 velkých mší o svátcích, Nový rok, Tři krále Hromnice atd. (5 K) velikonoční triduum dopoledne (a 4 K) odpoledne (a 2 K) 13 křížových cest (a 1 K) 55 obyčejných nedělních požehnání (a 50 hal.) 15 nešpor (a 2 K) 4 procesí o sv. Marku a křížových dnech (a 2 K) Boží Tělo a slavnost vzkříšení (a 6 K) Svěcení vody o Třech králích a svatodušní sobotu (a 1 K) Svěcení světla o Hromnicích (4 K) Svěcení ratolestí o Květné neděli (4 K) 30 májových pobožností (a 2 K) 30 růžencových (a 50 h) o Dušičkách requiem a průvod za zemřelé (5 K) Půlnoční zpívaná mše sv. (5 K) Dopolední mše sv. na Boží hod vánoční (5 K) Slavné požehnání na sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Michala (a 2 K) Slavná mše v den narozenin a jmenin Jeho Veličenstva (a 5 K) Slavné požehnání a Te Deum v poslední den roku (5 K) 17 velkých mší o nedělích ve filiálním kostele v Šachově (a 3 K) 6 slavných mší ve filiálním kostele o velikonoci, o sv. Duchu, v neděli v oktávu Božího Těla, na sv. Štěpána, o pouti a o posvícení (a 5 K) průvod Božího Těla v neděli v oktávu (6 K) 1 requiem o posvícení (3 K) 84/ SOA RK, fond AD v Rychnově n. Kn., kart. 449, inv. č. 2006/185, kostelní zaměstnanci, dopis starosty z 28. 10. 1884, který referuje o přijetí. 85/ PK Borohrádek, str. 69, 194, dále in SOA RK, fond AF Borohrádek, karton č. 21,inv. č. 101, sign. 8, Kostelní zaměstnanci 1873–1890 – žádost Jana Volka o místo varhaníka.

212


nejméně 4 zkoušky chrámového sboru týdně (a 1 K) celkem 906, 50 K. Patrně neúspěch v této záležitosti byl důvodem jeho odchodu z Borohrádku – 1. 10. 1903 se vzdal místa.86/ V r. 1910 byl ředitelem kůru Josef Mach. V témže roce obdržel pochvalný dekret biskupské konzistoře za zásluhy o církevní hudbu.87/ V r. 1912 proběhl konkurs na místo regenschoriho. Místo obdržel Antonín Halíř, dosud ředitel kůru a kapelník z Rovně u Holic.88/ V r. 1970 skončila před důchodem varhanice paní Olga Králíčková, nějaký čas vypomáhal pan Zdeněk Buben, víc a vždy ochotně pan Jaromír Starý, který také vedl sbor.89/ Varhanáři Antonín Králík z Borohrádku, inzeroval opravy a ladění varhan,harmonií a pian.90/ Bližší údaje o něm zatím neznáme. VI. Bystré – Farní kostel sv. Bartoloměje Obr. 7. viz str. 166. Kostel se připomíná již v r. 1384. Nový kostel byl postaven v letech 1720–26.91/ V r. 1728 byly koupeny varhany z Dobrušky za 24 zl. 47 kr.92/. Tyto varhany byly popsány v r. 1738 jako „pozitiv na choru“.93/ V r. 1740 byl opraven za 2 zl.92/ V r. 1750 kostel shořel, zvony a varhany byly zničeny. Ještě téhož roku byl znovu zastřešen a v následujících letech opraven.91/ Po požáru byl z kostela P. Marie z Opočna dovezen starý, ale zachovalý pozitiv.94/ V r. 1793 vyplaceno varhanáři (snad Hypolitu Rennerovi?) 9 zl. 30 kr.92/ V r. 1811 byl opraven měch za 1 zl. 13 kr., v r. 1818–19 byly vyčištěny za 6 zl. 45 kr., v r. 1821–22 opraveny za 72 kr., dttto v r. 1823–24 za 1 zl. 16 kr. a v r. 1825 opraveny měchy za 55 kr.95/ Stav nástroje se postupně zhoršo86/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 454. 87/ Cyrill, XXXVI, 1910, č. 1, str. 15. 88/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 454. 89/ PK Borohrádek, str. 552. 90/ Inzeráty v časopisu Československý varhaník, roč. II (1937), číslo 1,2,4,5–6,7,8,9,10,11–12, roč. III (1938), číslo 1. 91/ Dep. BKH, AF Bystré, Pamětní kniha fary v Bystrém, začínající rokem 1836, citováno dle překladu Václava Matouše uloženého v SOA RK, str. 168–173 (53–54 překladu), Pamětní kniha děkanství Dobrušského založená roku 1846, kterouž jsem v Dobrušce jako kaplan roku 1846 od stránky 1 – 23 psáti začal, napotom po 31-leté přestávce od str. 25 – 448 jakožto farář na Opočně od 1-ho května 1877 až do 19-ho května 1878 s pomocí Boží dopsal, Josef Roštlapil, rodič z Kostelce nad Orlicí (dále již jen Roštlapil) na str. 721 uvádí, že kostel v Zákraví, připomínaný již v r. 1362 sešel a nový kostel byl postaven v Bystrém v r. 1716, vyhořel v r. 1730, na str. 381 pak uvádí datum požáru 24. 4. 1750) 92/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Vs Opočno, kostelní účty. 93/ SOA RK, fond AF Bystré, kart. 56, inv. č. 213, sign. 85, inventáře. 94/ PK Bystré 1836, str. 168–173 (53–54 překladu), obdobně SOA RK, fond AF Bystré, kart. 37, inv. č. 129/1, Kronika římskokatolické církve Bystré, překlad, str. 79 překladu, 95/ SOA RK, fond AF Bystré, kniha 38, Kirchen-Rechnungsbuch 1804–1837.

213


val. V r. 1829 shnilý pozitiv již zcela oněměl a farář žádal o povolení stavby nových varhan. Celou záležitost zdržel spor o patronátní právo ke kostelu.96/ „R. 1836 nechal Náboženský fond v kostele postaviti nové varhany se 13ti mutacemi a dvojitou klaviaturou, dodal je Josef Jiruška, městský varhanář z Hr. Králové za 569 zl. Stavěl je s 1 pomocníkem 40 dní a po tu dobu měl byt a stravu i posluhu ve škole. Se svolením rychtáře a farníků použil učitel vybraných 57 zl. k úhradě za toho ubytování a Jiruška z vděčnosti sem 13tou mutaci přidal zdarma.“ 97/ V r. 1859 byl opraven měch za 1,90 zl., v r. 1889 byl opraven měch za 1,60 zl.98/ V r. 1890 varhany opravil Josef Andrýs z Náchoda. za 213 zl. 33 kr.99/ 96/ SOA RK, fond AF Bystré, kart. 37, inv. č. 129/1, Kronika římskokatolické církve Bystré, překlad, str. 85, 86 překladu. „Již roku 1821 dle školní kroniky učitel Jiří Novotný sbírkou vybral mezi farníky 57 zl. šajnů a chtěl za to nechat positiv opraviti – ten však k správě nebyl.“ – SOA RK, AF Bystré, kart. 44, inv. č. 176, sign. 48 překlad a přepis kronikáře Jana Balcara, str. 3. 97/ PK Bystré 1836, str. 168–173 (53–54 překladu), uvádí 557 zl. konv. měny. Dále in SOA RK, AF Bystré, kart. 44, inv. č. 176, sign. 48 překlad a přepis kronikáře Jana Balcara, str. 3, se uvádí 569 zl. 98/ SOA RK, fond AF Bystré, kniha 40, inv. č. 208/80, Zádušní účty 1889–1920. 99/ PK Bystré 1836, str. 214 (64 překladu) SOA RK, AF Bystré, kart. 44, inv. č. 176, sign. 48 obsahuje rozpočet opravy: „Kostenanschlag Uiber die Reparatur der Orgel in der Pfarrkirche St. Bartolomei zu Bistra. Die Orgel hat nachstehende Stimen: Manual I. 1. Principal 4´ im Prospekt................................................................................................. 49 Pfeifen 2. Oktav 2´....................................................................................................................... 49 „ 3. Quint 1 1/2´................................................................................................................ 49 „ 4. Flöte 4´......................................................................................................................... 49 „ 5. Flöte 8´......................................................................................................................... 49 „ 6. Mixtur 1´................................................................................................................... 147 „ Manual II. 7. Principal 2´ im Prospekt................................................................................................. 49 „ 8. Rauschq. 1 1/2´............................................................................................................ 98 „ 9. Copula 4´..................................................................................................................... 49 „ 10. Copula 8´................................................................................................................... 49 „ Pedal 11. Subbaß 16´................................................................................................................. 18 „ 12. Oktav. 8´.................................................................................................................... 18 „ 13. Suproktv. 4´................................................................................................................ 18 „ Zusamen ..........................................................................................................................691 Pfeifen. Nachstehend ungeführte Orgeltheile be dürfen einer gründlichen Reparatur: 1. Zwei Windbälge jeder zu 2 M. 50 cm Länge und 1. M 37 cm Breite. Die Werbindung der Windbälge ist gänzlich abgenützt, so daß die Belederung gerißen, den Wind verschleichen läßt und die Windbälge unbrauchbar macht. Die Windbälge müssen gänzlich auseinander gelegt, die aus dem Leim gegen gegen Fugen der Falten und Platten repariet, von dem alten Leim durch eimrliches //?// Behebele gereinigt, die Falten zu Falten, und Falten zu Platten mit Flechsen dauerhaft verbunden, an den Kanten doppelt, an den Ecken zweimal doppelt mit einemstarken, kranigen Schafleder beledert werden. Die Saug – Ventile haben sich geworfen müssen daher abgerichtet, beledert und befestigt werden. An allen Kanten, sowol im innere wie äußeerlich, dann länds der Zwuckele werden schwache Leisten befestigt um wegen der Kirchenfeuchtigkeit, besonders im Winter, die Aufläsung das Leimes und das Losleimen der Belederung zu werhüten. Schließlich werden beide Windbalge an ihr Genüst gebracht und ihren die erforderlichen Windgrade mittelst der Windwagegegeben.

214


V r. 1914 se uvažovalo o přestavbě varhan. „Laskavostí pana Emila Bezecného, profesora německého učitelského ústavu v Praze, učiněny kroky k pořízení nových varhan v kostele našem. Přízní opata Emanuela P. Albana, záležitost ta byla urychlena, kupř. v červenci konala se 18. 7. komise vyšetřovací, při níž pan c. k. okresní hejtman Dr. Porkert vyzval přítomné starosty, aby dobrovolně přislíbili za obce nějaký příspěvek a také všichni ochotně (až na Ohnišov) tak učinili. Slíbili: Bystré 100 K, Bačetín 100 K, Kounov 80 K, Janov 50 K, Ohnišov 100 K. Věc šla příznivě k cíli, jen c. k. zemský konzervátor v Praze Dr. Luboš Jeřábek věc zpozdil, že nechtěl připustiti, aby stará skříň byla odstraněna, ale vší mocí chtěl ji uchovat. Tak se mu zalíbila. A jeho přání musela firma Paštikova ustoupiti se svým návrhem a přizpůsobiti nový stroj do staré skříně. Dne 17. 1. 1914 bylo farnímu úřadu sděleno, aby byl nový rozpočet pořízen.“100/ Ke stavbě již nedošlo kvůli válce. Za Světové války přišly varhany o cínový prospekt. V r. 1921 opravil varhany Václav Poláček z Rychnova n. Kn. Dodal zinkový prospekt namísto zrekvírovaného původního. Cena opravy činila 5 485,30 Kč.101/ „Do té doby zpěv kostelní velice trpěl ztrátou píšťal ve varhanách v době válečné.“102/ Podle farní kroniky opravil varhany zdejší rodák Bohumil Žloutek z Kutné Hory (později ze Bzí). Datum první opravy není zaznamenáno, rok druhé již ano – v r. 1952 varhany znovu opravil a naladil za 15 110,- Kč. Dazu das nöthige Material: 25 Stük eigens zu diesem Zwecke zuberichtete starke Schaffelle für die Belederung a/ 1 fl 20 x 30 fl 4. Klog des besten Leimes a/ 60x.................................................................................................2 – 40x VerbindungsMaterial............................................................................................................... 4 – 50 Spiritus zum Mischen das Leimes und Kochen desselben............................................................... 1 – 20 - Für die Leisten und Beleistung der sämtlichen Kanten....................................................................... 80 – Von der Arbeit.................................................................................................................................35 ..........................................................................................................................................78 fl 71 kr 2. Die Belederung der Windladen Ventile beider Manuale und der Pedalewindlade ist abgenützt und hert gewoden, so daß diese nicht schliesten können müssen doppelt beledert werden. Zu diesem Zwecke 4. Stück elastisch weiche Schaffelle a/ 1 fl 20x 4 – 80 – Von der Arbeit.............................................................................................................................. 10 – 3. Viele Pulpeten Beutelchen in allen drei Windladen sind durchgerissen und verursachen vielen Windverlust, werden durch neue ersetzt 6 – 4. An den beiden Manualklawiaturen ist des Belege von Ebenholz und Bein losgeleimt und verloren. Für neuerliches Belege 1 – 80 – 5. Viele Füße der Prospekt-Zinnpfeifen sind durch die Schwere ihres zu tragenden Körpers eingedrükt und verbogen, müßen durch neu Füße aus stärkerem Zinnbleche ersatzt werden. Die nöthige Reparatur des übrigen Pfeifenwerkes zusammen von die Reparetur................................................................................... 14 – 6. Von der Ausstäubung et Reinigung des ganzen Werkes sowie auch reparirung des Abstraktenangehänges, dann von der Intonierungund reiner Stimmung der 13. Registerstimmen sowl einzele als auch im vollen Werke a/ 6 fl 78 – Für die Zufuhr der Orgelbauwerzeuge von Nachod nach Bistra et retonn //?// a/ 5 fl 10 fl ....................................................................................................................... im Ganzen 203 fl 30 kr Zwei Hundert drei Gulden 30 kr. Gefertigter bürgt für eine solide und sehr dauerhafte Arbeit der angeführten Repareturen durch drei Jahre. Nachod den 20te Mai 1889. Josef Andrýs Orgelbaumeister“ Kolaudační protokol byl sepsán 5. 11. 1890, oprava převzata a doporučeno vyplacení odměny. 100/ PK Bystré 1836, str. 149 (32 překladu). 101/ SOA RK, fond AF Bystré, kniha 41, Zádušní účty 1921–1941. 102/ PK Bystré 1836, str. 151 (33 překladu).

215


Podle laskavého sdělení V. Uhlíře převěsil varhanář trakturu kvůli ladění o 1/2tón níže. (Proto dnes nehrají klávesy C.) Při té příležitosti chromatizoval pedál, takže chybí tóny C a D a pedál začíná od E. V r. 1957 instaloval František Čálek z Kutné Hory nový ventilátor a regulátor za 4150,-Kč. Dne 3. 11. 1960 týž přeladil varhany za 800 Kč.103/ Současný stav (7. 2. 2003): Varhany jsou umístěny ve dvou skříních (pozitiv v zábradlí kůru), černě natřených. Z ozdob se dochovaly jen zlacené vázy na korunních římsách. Ostatní řezby chybí. Hrací stůl je připojen zezadu k pozitivu. Rejstříková táhla prstencovitě zdobená, štítky s označením rejstříků nové, vedle táhel. Traktura je mechanická, vzdušnice zásuvkové. Potah klaviatur je inversní, místy chybí. Nástroj je napaden červotočem, mírně rozladěný. Dispozice: I. manuál, C – c 3, 49 tónů II. manuál, C – c 3, 49 tónů Flétna 8´ Kopula major 8´ Flétna 4´ Kopula minor 4´ Principál 4´ (prospekt) Kvinta šumivá (1 1/2´) Oktáva 2´ Principál 2´ (prospekt) Kvinta 3´ (označená jako 2´) Mixtura 1´, 3x

pedál, E – a, 18 tónů Subbas 16´ Oktávbas 8´ Portunal 4´

Varhaníci Nejstarším známým učitelem byl v r. 1672 Martin Hendrych Jaroměřský. Toho roku se přestěhoval do Dobřan.104/ V r. 1791 byl řídícím učitelem Josef Vomáčka (tehdy mu bylo 24 let) Byl ženatý, měl dvě děti. Ve farní kronice na str. 73 je však jako řídící učitel jmenován Ludvík Rotzman.105/ Jiří Novotný byl zde učitelem již v r. 1821.106/ V r. 1844 zemřel a o místo se ucházel Josef Burket. V r. 1852 zde byl učitel Alois Machek, v r. 1857 byl na místo navržen Wenzel Anders.107/ V letech 1890, 1895 a 1909 jsme nalezli v záznamy o řediteli kůru a řídícím učiteli Václavu Horáovi. Na naléhání ohnišovského starosty se vzdal chorregentství v Ohnišově za roční náhradu 25. zl.108/ A konečně je znám varhaník a kostelník z Janova Novotný – jeho syn se stal knězem a v r. 1950 měl primici.109/ VII. Častolovice – Farní kostel sv. Víta Obr. 6. viz str. 167. Kostel v Častolovicích se v pramenech zmiňuje již v r. 1384.110/ Varhaník v Častolovicích se připomíná v rychnovských kostelních účtech v r. 1692, z čehož

103/ Dále in SOA RK, AF Bystré, kart. 44, inv. č. 176, sign. 48 překlad a přepis kronikáře Jana Balcara, str. 3, dále PK Bystré 1836, str. 242, 243 (73 překladu). 104/ PK Bystré 1836, str. 221 (67 překladu). 105/ SOA RK, fond AF Bystré, kart. 37, inv. č. 129/1, Kronika římskokatolické církve Bystré, překlad, str. 12 překladu. 106/ SOA RK, fond AF Bystré, kart. 44, inv. č. 176, sign. 48. 107/ SOA RK, fond AF Bystré, kart. 44, inv. č. 177, sign. 49. 108/ PK Bystré 1836, str. 404 (90 překladu), SOA RK, fond AF Bystré, kart. 44, inv. č. 177, sign. 49. 109/ Kronika římskokatolické církve Bystré, str. 156 (45 překladu). 110/ SOA RK, AF Častolovice, Liber memorabilium,1798–1890, karton č. 57, inv. č. 218/1, (v archivu je uložen rovněž překlad knihy do češtiny), dále LM Častolovice 1798–1890, str. 2 (str. 3 překladu).

216


soudíme, že zde byly i varhany.111/ Je však otázkou, zdali se snad v onom zápisu nejednalo spíše o varhanáře. V té době se leckdy nerozlišovalo mezi varhaníkem a varhanářem a obě profese se označovaly promiscue. Varhanáři často vyráběli i dechové hudební nástroje (i jiné). V r. 1712 měl kostel regál.112/ V r. 1750 byly v kostele varhany s 12 mutacemi. Nynější kostel byl postaven v r. 1775.113/ V r. 1778 bylo vyplaceno 51 kr. řezbářovi za práci na varhanách.114/ V r. 1786 byly varhany popsány jako hluboce zničené.115/ Nové varhany se 14 rejstříky postavil Georg Spanel z Rokytnice v r. 1795 za 500 zl.116/ V r. 1818 bylo zaplaceno za 3 varhanní píšťaly 1 zl. 35 kr. V r. 1827 zaplaceno 130 zl. varhanáři Josefu Jiruschkovi z Hradce Králové za opravu varhan a 20 zl. za opravu klaviatury. V r. 1843 za opravu měchů zaplaceno 1 zl. 30 kr. V r. 1844 zaplaceno 30 kr. víd. měny za prořezání korpusu pro lepší vyznění pedálu.117/ 111/ SOA RK, fond Archiv děkanství (dále AD) v Rychnově n. Kn., kart. 442, zádušní účty, rok 1692, „za 2 polní krátký trouby varhaníkovi Častolovskému zaplaceno“ atd. 112/ „7 kr. (zaplaceno, pozn. aut.) za nošení regálu do Týniště“, in SOA RK, fond AF Častolovice, kart. 75, inv. č. 261/44, Liber Computuum. V úvahu připadá i možnost, že regál byl zapůjčen z Týniště, byť ji máme za méně pravděpodobnou. 113/ Dep. BKH, AF Častolovice, Liber memorabilium Parochiei Častolowicensis necconfectus curam animarum gerente Josephe Thomann proprie Toman, Anno 1838 (dále již jen KF Častolovice 1838), na str. 9; Shodně i Lašek, str. 182. 114/ SOA RK, fond AF Častolovice, kart. 75, inv. č. 262/45, Liber Computuum. 115/ SOA RK, fond AF Častolovice, kart. 76, inv. č. 263/46, Zádušní účty, obsahují inventář se záznamem: „Organum penitus destructum nullo jam usui vulgo positiv.“ 116/ LM Častolovice 1798–1890, str. 8, (zde citováno dle překladu, str. 6, 7): „Poněvadž pak ale až do roku 1794 v tomto kostele žádných varhan mimo z Lična vypůjčeného pozitivu nebylo a každý přece radostně očekával, brzo-li se kdo o nové varhany postará. Tak jsme se usnesli a srozuměli já, jakožto farář s urozeným panem Josefem Pospíšilem, tehdejším panem direktorem, majíce před rukama k tomu cíli a konče již privátně něco založeného kapitálu, jenž se do zádušních účtů nikdy nekladl, že ho na vystavení nových varhan obrátíme. Již hned při zakládání tohoto kapitálu, který dílem z prodaného dřeva zádušního, dílem z prodaného medu a vosku od včelstev záduší ličenského až na 400 zlatých a několik 35 krejcarů s úroky napříště přistal, myslelo se na to, že z těch peněz budou moci být někdy varhany. Aby se ale vědělo, jak ten k záduší sv. Víta přestaly víru o tomtolik pro památku položit, že když starý kostelíček sv. Víta na tom místě, kde nynější stojí, zbořený byl, našli tu tenkrát v kryptách cínové umrlčí truhly, ty se přelily, prodaly a na úrok soukromý se uložily. K vyvedení ale naší žádosti potřeba bylo více peněz, nežli se v hotovosti shromáždilo, nebo varhany, které jsme my tři žádali, měly podle učiněného kontraktu stát 500 zlatých mimo příštího dalšího vydání. Tu potom nynější pan direktor Josef Pospíšil poslal na excelenci pana hraběte Kristiána ze Šternberku, toho času pana patrona kostela a pána pozemkového od Častolovic na náš úmysl a sdělil, aby to, co nám do sumy 500 zlatých se nedostává, milostivě přidati ráčil. I stalo se, že jsem hned dva nové pilíře, které dříve nebyly, pod kůr pro všechnu bezpečnost přistavět nechal a na to se daly dělat varhany do Rokytnice k jistému varhanářovi aneb respective truhlářovi dle vlastního jeho řemesla pod jménem a příjmením Jiříkovi Španělovi, jenž 1 1/2 roku na nich pracoval a v roce 1795 dne 15. prosince skutečně postaveny a s 500 zl. v hlavní kanceláři jemu vyplaceny byly. Náklad těchto dvou pilířů pod kůrem, jakož i rozličných k tomu potřebných truhlářských a zámečnických věcí vedla záduší sv. Víta. A řečený varhanář po celých 6 neděl, co je stavěl a štemoval, se svým tovaryšem celou stravu zdarma ode mne dostávali.“ Informace převzal i Lašek, str. 184–185. Stejné datum vzniku varhan je uvedeno i v Uměleckých památkách Čech – díl první A – J, ACADEMIA, Praha 1977. Naproti tomu KF Častolovice uvádí na str. 9, že varhany byly postaveny Antonem Spandlem z Rokytnice v r. 1798, a to na náklady vrchnosti – Christiana hraběte ze Šternberku. Patrně se jedná o omyl v datu a ve jménu varhanáře. Ze zápisu vyplývá, že varhany dosud (nejspíše v r. 1838) nebyly štafírovány. 117/ SOA RK, fond AF Častolovice, kart. 77, inv. č. 264/47, Kniha počtu zadussního 1807; Nápis ve varhanách: „Den 13 July 1827 Repariert worden mit verlag der Joseph Jiruschka von Koniggaratz zu seiner grosten Schade, weil die Reparature schlecht war.“

217


V květnu r. 1845 byly varhany štafírovány spolu s kůrem a ostatním mobiliářem kostela. Práci provedl p. Henrych, štafírník z Litomyšle. Téhož roku byla provedena oprava varhan. Opravu provedl Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn. za 100 zl., z toho 80 zl. konveční měny bylo uhrazeno z majetku kostela.118/ V r. 1891 byla provedena oprava varhan za 14,18 zl.119/ V červenci r. 1914 byly v rámci oprav varhany natřeny barvou souhlasnou s hlavním oltářem a zlaceny.120/ Podle záznamu v Katastru varhan z 9. 11. 1915 se tehdejší dispozice varhan shodovala s dnešní.121/ V r. 1917 měly varhany údajně ještě původní dispozici.122/ Za Světové války byly varhany uchráněny od rekvizice cínových píšťal z důvodů historicko-uměleckých i hudebně – technických.123/ Stav nástroje v současnosti (2006): Nástroj je postaven v jedné skříni – za vzdušnicí manuálu je pozitiv a vzadu pedál. Varhanní skříň je velmi pěkně (zejména ve srovnání s jinými nástroji) řemeslně provedena i ze zadní strany, v menší míře je i na bocích zdobena. Zvuk je již horší. Varhany jsou zastrčeny do úzkého „tunelu“ v prostoru za kůrem, pouze prospekt je na úrovni zadní zdi kostela a zakrývá takřka celý tento prostor. Aby zlepšil tyto nepříznivé zvukové poměry, vyplnil varhanář (snad Amadeus Hanisch) celé boční stěny varhan průzvučnými výplněmi (mřížky), umožňujícími zvuku proniknout před varhany. Měch zařízený na šlapání (1 šlapadlo) je umístěn odděleně od skříně varhan. Hrací stůl samostatný, se 2 manuály a pedálem. Zřejmě je dílem Amadea Hanische, jehož rukopis je patrný na rejstříkových táhlech (jednoduše soustružených, s porcelánovými štítky) i na ostatních částech hracího stolu (klaviatury, bočnice, pult, traktura až po hřídelnici.). Na A. Hanische upomíná i pro něho typická Mixtura s terciovou řadou, 3 x oktávově repetující. táhla vpravo od klaviatur táhla vlevo od klaviatur I. manuál, C-f3, 50 tónů II. manuál, C-f3, 50 tónů Principál 8´ Kryt 8´ (dřevo) Kvintadena 8´ Salicional 8´(kov) Oktáva 4´ Fléta 4´ (dřevo)

pedál, C-a, 18 tónů Subbas 16´ Principalbas 8´ Oktavbas 4´

118/ KF Častolovice, str. 341, 342; SOA RK, fond AF Častolovice, kart. 77, inv. č. 264/47, Kniha počtu zadussního 1807. 119/ SOA RK, fond AF Častolovice, kart. 77, inv. č. 265/48, Kniha počtu zadussního 1885. 120/ KF Častolovice, str. 14. 121/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 453, přihlašovací arch pro Katastr varhan: „Postaveny roku 1798; (Antonínem) Jiřím Spandlem varhanářem z Rokytnice; Stály 500 fl a 18 měsíců na nich pracoval. Náklad na ně učiněn z výnosu od včel záduší Ličenského a za prodaný cín z rakví; I. Manual II. Manual Pedal, Principál 8 st. Salicional 8 Subbas 16 Quinta 8 Fugara 4 Octavbass 8 Octava 4 Flöta 8 Princ: bass 4 Superoctava 4 Flöta 4 Quinta 3 Rauschquinta Mixtura Pozn. nápisy u rejstříků vůbec nejsou. První manuál spojuje se s druhým mechanicky (vytáhnutím klaviatury); dva měchy na šlapání; skříň baroková“ 122/ Katastr varhan, NA Praha, fond ZPÚ, kart. 67 , sign. 25, Kostelec n. O., Častolovice. 123/ GedenkBuch für die Lokalie zu Pottenstein begonnen mit dem Jahre 1836 won mir Franz Lyer Lokalkaplan, dále PK Potštejn, str. 295, 296.

218


Kvinta 3´ Salicet 4´ (kov) Oktáva 2´ Kvinta šustivá 1 2/3´ + 1´ Mixtura 3x, 1´ (repetuje oktávově, na každém c)

Nástroj měl ojedinělý rozsah v manuálech – až do f3 v kombinaci s krátkou spodní oktávou. Podle laskavého sdělení V. Uhlíře mají takový rozsah pouze Umlaufovy varhany u sv. Michaela Archanděla v Králíkách, jinde se s ním běžně nesetkáme. Původně krátká velká oktáva v manuálech byla dodatečně zdánlivě chromatizována. Tóny Cis, Dis, Fis, Gis repetují z malé oktávy.124/ V rámci probíhající rekonstrukce nástroje se plánuje obnovení krátkých oktáv. Dle laskavého sdělení Mgr. Rudolfa Valenty jsou oba kovové hlasy II. manuálu původní, oba dřevěné pozdější. (15. 3. 2010) Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 5087. Rekonstrukci nástroje provádí Rudolf Valenta ze Zbraslavi. V r. 2008 poskytl Královéhradecký kraj dotaci na opravu varhan 280 000,-Kč. Uzavřená modlitební kaple sv. Maří Magdaleny Obr. 8. viz str. 168. Její počátek lze hledat v 16. stol., v r. 1832 byla od základů opravena. V inventáři z r. 1665 se v kapli uvádí regál.125/ V r. 1750 byl v kapli na kůru pozitiv se 4 mutacemi.126/ Podle inventáře z r. 1796 byl na kůru pozitiv.127/ Patrně byl v r. 1824 nahrazen novým nástrojem. Ten (podle nápisů na skříni pozitivu) zhotovil Georg Spanel z Rokytnice.128/ Podle laskavého sdělení Ing. Marka Čihaře, 124/ Soupis varhan, akce provedená Českou hudební společností, záznamy jsou uloženy v hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně, (dále jen Soupis varhan), Častolovice zpracoval v r. 1986 Bohuslav Vodička. 125/ SOA RK, fond AF Častolovice, kart. 78, inv. č. 268, sign. 51. Zádušní účty 1654–1882. 126/ SOA RK, fond AF Častolovice, kart. 76, inv. č. 263/46, Zádušní účty – obsahují inventář z r. 1750. 127/ LM Častolovice 1798–1890, str. 19, překladu str. 16. 128/ Nápisy na krycí desce: „ Leta Páně 1824 Dne 12 Maje tento Positiv jest zhotoveny od pana Jiřího Spandla Warhan Rokitnitz za Summu 167 (? nečitelné, pozn. aut.) f. Rinských. Toho času, byl tady P. T. Pan František Reiman (? nečitelné, pozn. aut.) Diekanem a spolu Vikarius (,) Pan Pater Vojtěch Fliegel (? nečitelné, pozn. aut.) Caplan (,) T. Pan Jann Trulhabe (? nečitelné, pozn. aut.) Direktorem (,) T. Pan Antonin Krziss B. (? nečitelné, pozn. aut.) (,) Pan Jozef Krziss Duchodní. Fridrich. (? nečitelné, pozn. aut.) .“ „Na poníženou žádosť mou, a zohledu (? nečitelné, pozn. aut.) chudého Zádussí 1te Marži Magdaleny P. T. Pan Diekan, mimo . (? nečitelné, pozn. aut.) hogne udělene pomoci penežité, na zaplacení tohoto Positivu, w Boží Hod, Welikonoc Offeru prohlásil, a Colleyte vede (?, nečitelné pozn. aut.) Collaturže zdejssi požádal a ustanovil dle možnosti. aby jeden každý Pan Dobrodinec takovou pomoc penežitou mně odevzdal a odewzdanou dle mé žádosti podepsal. A tak byl onen Positiv, s milosti Boží a pomocí P. T. Panu Panu Dobrodincu zaplacený. Jann Sulzbacher Učitel místa“ „Positiv tento byl dne 20. a 21. července 1885 vyčištěn, opraven a naladěn Josefem Vanickým, varhanářem z Třebechovic, nákladem pana Františka Bartoše, rolníka z Olešnice, přičiněním místního dust. Pana kaplana, P. Tomáše Fialy. Obarvení téhož positivu vykonal Jos. Slezák, tesař z Častolovic. Náklad na celou opravu obnášel 27 zl. r. č. Na opravený positiv poprvé hráno v den sv. Maří Magd. 1885. Gotthard Lašek řídící učitel jakožto ředitel kůru“ B. Petr zde odkazuje na písemné sdělení Vojtěcha Fleischmanna z Plzně z 24. 1. 1969. Rudolf Zrůbek in Varhany kraje Orlických hor, tuto zprávu převzal takřka doslovně, přičemž nástroj nesprávně situoval do kostela sv. Víta. Jiří Sehnal v práci Varhanáři na Moravě 1500–1880, Časopis Moravského muzea, vědy společenské, 2. část, M – Z, ročník LXV, 1980, str. 127 uvádí rok zhotovení 1824 a Georga Spanela mladšího jako autora nástroje. Autor vycházel, jak nám sám sdělil, z údajů Dr. Zrůbka.

219


organologa pražské arcidiecéze, je nástroj po stránce řemeslné poměrně nekvalitně zpracován (ve srovnání s jinými dochovanými pozitivy). Je to poněkud překvapivé – s ohledem na jiné práce Spanelů, které jsou řemeslně na vysoké úrovni. V r. 1833 nástroj opravil Georg Spanel ml. z Rokytnice za 6 zl. konv. měny (nebo 15 vídeňské měny).129/ V r 1885 jej opravil Josef Vanický z Třebechovic. 128/ Podle zprávy pro Katastr varhan (1915) byl pozitiv velmi starý, možná pocházel z kostela v Ličně.130/ V r. 1969 bylo do kaple zakoupeno harmonium.131/ Patrně v té době byl odsud odvezen i varhanní pozitiv. Podle laskavého sdělení organologa Václava Šlajse z Plzně byl nástroj z kaple vyřazen, neboť jeho zvuk neodpovídal představám duchovního správce. Po opravě jej varhanář věnoval do chrámu sv. Víta na Pražském hradu, kde je uložen i v současnosti.132/ Rozsah manuálu je C – c3, dispozice tato: Kopula 8´ Kvinta 2 2/3 ´ Kopula 4´ Kvinta 1 1/3´ Principal 2´ Oktava 1´ inverzní klaviatura. Pozitiv měl dodatečně upravené měchy na šlapání (jako u harmonia), původně se tahaly s pomocí řemenů.

Nástroj restaurovala firma Kánský a Brachtl v letech 2003–2004. Varhaníci V r. 1657 byl kantorem Matěj Pinka.133/ Varhaník zmíněn i v r. 1692. Je možné, že tím byl míněn varhanář.126/ V r. 1796 byl učitelem p. Sulezbacher.134/ V r. 1822 zde Podle zápisu autorství v nástroji není zřejmé, zdali jej postavil Georg Spanel starší (+ až v r. 1828) či mladší. Podle laskavého sdělení varhanáře ing. Kánského nalezl kdesi záznam G. Spanela o tom, že se ženil v době, kdy stavěl tento pozitiv. To by ukazovalo na Georga Spanela mladšího – o něm víme, že se ženil v lednu r. 1824. Původní pramen informace od Ing. Kánského jsme nemohli ověřit. 129/ SOA RK, fond AF Častolovice, kart. 77, inv. č. 264/47, Kniha počtu zadussního 1807. 130/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 453, přihlašovací arch pro Katastr varhan; Dispozice byla 9. 11. 1915 popsána takto: „Positiv velmi starý stroj snad z kostela Ličenského Principál 2 st. Octave Flöte maj. Quinta Flöte minor měchy na řemen tahací, skříň jednoduchá“ 131/ farní kronika, str. 31. 132/ sdělení p. Václava Šlajse z 11. 2. 2003. 133/ Liber memorabilium, 1798–1890, str. 96. 134/ Liber memorabilium, 1798–1890, str. 17, citováno dle překladu, str. 14; V témže pramenu se dochoval i inventář hudebního kůru : „Inventář všech při záduší chrámu Páně sv. Víta nacházejících se na velkém chóru kantorském, muzikálním, instrumenta a rozličných jiných věcí, jenžto znovu častolovickému školnímu učiteli toho času panu Sulebachrovi ode mne místního faráře Františka Ježka dne 11. června 1796 na starost odevzdány byly. jedny varhany se 14 mutacemi 1 housle 2 – od r. 1803 jedny nové viola 1 – od r. 1804 nová violoncello 1 – již opotřebované 2 páry polních trub 4 – na správu těchto 4 trub daly se staré lesní rohy 4 – nové lesní rohy nátrubky 3 1 pár bubnů 2 1 klička železná k ladění bubnu 1 Koupily se nové trumpety 4 s třemi novými nátrubky a 4 půltónovými klapkami a čtyřmi čtvrttónovými klapkami, všechna mosazné za 15 krejcarů a to všechno je třeba dát do inventáře.

220


byl učitelem Johann(?) Sulzbacher – snad totožný s výše uvedeným. Atestaci získal již v r. 1816.135/ V r. 1862 byl učitelem Anton Wrabec, v r. 1863 Alois Hemzal.136/ Od 40. let byl varhaníkem Jaroslav Marek, povoláním krejčí. Zemřel v r. 1981.137/ Po jeho úmrtí nebylo možné sehnat varhaníka. „První léta obětavě se funkce varhaníka ujal Ota Jelínek, který působil jako asistent na přírodovědecké fakultě v Praze.“138/ Od r. ?? zde hrála Daniela Petráňová. Od r. 2002 do prosince 2010 Karel Chudý z Rychnova n. Kn. Od té doby zde hraje Jarmila Jarkovská z Kostelce nad Orlicí (t. č. studující varhanní hru na ZUŠ v Rychnově n. Kn.). Varhanáři Christof Staude. Je možné, že právě on byl oním varhaníkem zmíněným v rychnovských kostelních účtech. Ve farní kronice Úpice byl zaznamenán jako varhanář z Častolovic, který postavil varhany v Úpici.139/ Dle laskavého sdělení MUDr. Tomáše Horáka byl Christof Staude byl propuštěn z poddanství města Trutnova 2. 2. 1664. Byl synem Adama st. z Markoušovic (panství města Trutnov) a chystal se na cesty. V r. 1658 se v Markoušovicích uvádí 2x Johann Staude a Adam Staude, pekař, se ženou Annou. VIII. Černíkovice – Farní kostel Povýšení sv. Kříže Obr. 9. viz str. 169 Nejstarší zmínka o kostele Povýšení sv. Kříže pochází z r. 1350. Nově vystavěn byl v letech 1648–1652.140/ První zmínku o zdejších varhanách jsme nalezli až k roku 1815, kdy sem byly přemístěny varhany ze zrušeného filiálního kostela sv. Bartoloměje v dědině Dubno u Rychnova n. Kn.141/ V kostelním inventáři byly poOd knih 1 misál šestičtvrteční kancionál 1 Ode dřeva sordiny do polních trub 4 almara pro muzikálie 1 lavička k sezení 1 židle 1 svícny nastrkovací 2“ 135/ KF Častolovice 1838, str. 181; SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 965/93, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1831–1853. 136/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 965/93, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1831–1853. 137/ Laskavé sdělení JUDr. Josefa Jirušky. 138/ KF Častolovice 1838, volný list-strojopis, založený mezi str. 158–159. Na str. 159 je i záznam o slavné mši svaté konané 28. 9. 1975, kdy zdejší chrámový sbor pod vedením ředitele kůru p. Jaroslava Marka provedl latinskou Missa Loreta od Říhovského. Na varhany hrál tehdy p. Otakar Jelínek. 139/ SOA Trutnov, fond Farní úřad Úpice, kniha 3, Gedenbuch der Stadtel Eipler Pfarre etc. begonnem mit Anfang des Jahres 1836 etc., list. 314. 140/ Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 21. 141/ Dep. BKH, fond AF Černíkovice, Gedenk-Buch bei der Lokalseelsoge zu Czernikowitz, Angefangen im Jahre 1836. Geführt durch Peter Johann Aloys Dusil, der Zeit Ortsseelsorger zu Czernikowitz, kopie je k dispozici i ve Státním okresním archivu v Rychnově n. Kn. pod číslem CD 155, (dále již jen PK Černíkovice), str. 24;

221


psány jako positiv se 6 rejstříky a s později doplněným jedním rejstříkem v pedálu. Nástroj měl 2 měchy, původně zařízené na tahání, v r. 1821 vyměněné za nové, ke šlapání uzpůsobené.142/ V srpnu r. 1833 varhanář Georg Spanel z Rokytnice přemístil varhany doprostřed kůru, spojil pedálový stroj se zbytkem varhan a naladil je, vše za16 zl.143/ V r. 1834 dostaly varhany nový modrý nátěr za 11 zl. od natěrače Josepha Witeczka z Černíkovic.144/ V r. 1843 vyrazil silný vítr okno na kůru a poškodil pedálové píšťaly a hrací stůl. Opravu a naladění provedl opět Georg Spanel.145/ Další oprava proběhla v r. 1881 – Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn. za 94 zl.146/ V roce 1894 postavil Amadeus Hanisch na kůru svůj poslední nástroj. (Varhanář zemřel nedlouho po jeho dokončení, ve věku 82 let.) Varhany kolaudoval Alois Provazník, regenschori v Rychnově n. Kn. v den 16. 9. 1894 a velmi je pochválil: „Slavnému c. k. okresnímu hejtmanství v Rychnově nad Kněžnou V úctě podepsaný co odborný znalec prozkoumání a přezkoušení nových varhan v Chrámu Páně v Černíkovicích postavené p. Am. Hanischem o 9 rejstříkách s 530 znějícími hlasy shledal všecko v úplném pořádku a sice co se týče vnitřního zařízení: 1. rejstřík Principal 8´z cínu velmi dobře pracovaný, 2. „ Salicional 8´ „ příjemný. 3. „ Bordunflauto 8´ ze dřeva barva tonu správná. 4. „ Flauto dulcis 4´ „ „ „ „. 5. „ Principal okt. 4´ z cínu bezvadný, 6 „ Superoktav 2´ z cínu bez upotřebení starých píšťal jak ve smlouvě podotknuto. 7. Mixtura 3násobná celá nová dobře zladěná. 8. Subbass 16´ ze dřeva krytý. 9. Oktavbass 8´ „ „ upotřebených několika starých píšťal. Měchy zůstaly staré, jen jsou řádně opravené. Vzduchovny jsou též pracované velmi solidně jak ve smlouvě naznačeno. Klávesnice pedálová jde též velmi lehce, jakož i rejstřiky a všecky abstrakty. Varhany tzto jsou dle normálního A čistě naladěny, stolec jest tak postaven, že hrající jest přímo k oltáři obrácen. Co se týče celkového dojmu tonového velice zdařilý a musím jen poznamenat,i že varhany ty budou konati velmi dobrou službu a budou též trvanlivé. Náklad 500 zl. jest velmi mírný. V Rychnově dne 16. září 1894. Alois Provazník, ř. kůru“147/

Podle záznamu v zádušních účtech proběhla v r. 1816 drobná oprava za 1 zl. 30 kr. (SOA RK, fond AF Černíkovice, karton 91, inv. č. 293, sign. 41, Zádušní účty od r. 1777). 142/ PK Černíkovice, str. 138, inventář kostela: „altes Positiv mit 6 Register und später zugesagten 1 Register sedal, früher in der Orgel, wie selbe aus der ss. Bartholomei Filialkirche von Reichenau der Czernikovitzer geschenkt wurde, were die Balke zum ziehen, in Jahre 1821 wurde anstatt den alten unbrauchbaren 2 Neue zum Stretten beigeschaft, diese Orgel hat der gegenwürtige Benefiziant in Jahre 1834.“ 143/ PK Černíkovice, str. 22, varhanář je zapsán pod jménem Joseph, patrně omylem. 144/ PK Černíkovice, str. 24. 145/ PK Černíkovice, str. 36, Protože Spanel v té době dokončil nové varhany pro kostel Nejsv. Trojice v Rychnově nad Kněžnou, muselo se čekat na opravu až do jejich kolaudace. 146/ PK Černíkovice, str. 100. 147/ PK Černíkovice, str. 60; obdobně SOA Zámrsk, fond Vs Rychnov n. Kn., kart. 311, inv. II/3, Kostel Černíkovice 1919–1948, inventář z r. 1927;

222


I přes pochvalné hodnocení byl nástroj velmi brzy nahrazen novými varhanami. Již v roce 1905 pražský varhanář Josef Hubička přenesl Hanischovy varhany do kostela v Dobrém a v černíkovickém kostele postavil nové varhany jako op. 43, za cenu 2700 K.148/ Nástroj měl pneumatickou trakturu a tuto dispozici: Dispozice: manuál, C-f3, 54 tónů

pedál, C-d1, 27 tónů

kolektivy:

dále SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 455, rozpočet z 25. 6. 1893, kolaudační zpráva a korespondence: „Kostenüberschlag Uiber eine neue Orgel mit vorstehenden Spieltisch in die Pfarrkirche zu Černikowitz mit den noch zu brauchenden Zinn, und Holzpfeifen, sammt Windbalgen aus der alten Orgel, mit folgenden Desposition. Das Werk bekomte Ein Manual mit 7 Stimmen. Ein Pedal mit 2 Stimmen. Im ganzen 9 Register und 530 klangbare Pfeifen. Manual Im Anfang vom großen C – mit allen halben Tönn bis zum dreimal gestrichenen f /// 54 Tasten mittlen Mensur, vollen kräftigen Intonacion. 1/. Principal 8 aus Zinn stark gearbeitet, zur Zinende der Provieles sauber ztalirt, die große Octav aus Holz neu 2/. Salicional 8 aus Zinn die große Octav aus Holz neu, 3/. Bordunflaut 8 aus Holz gedekt neu 4/. Flaut Dulcis 4 aus Holz offen neu. 5/. Principal octav 4 aus Zinn neu. 6/. Superoctav 2 aus Zinn mit bnutzung der noch zu brauchenden Zinnpfeifen aus der alten Orgel in noiffen 9 Stück neuen Pfeifen zu gemacht worden. 7/. Mixtur 3 fach v. Zinn neu mit benutzung den alten Pfeifen Repetirt dreimal. Pedal 8/. 1 Subbass 16 v Holz gedekt neu. 9 2 Octavbass 8 „ offen mit benutzung den alten Pfeifen, Cs. Di. Fs. Gs, neu zumachen. Vindsistem a/. Zwei Stück Windbälge, sind noch in guttem Zustande, die können noch verwendet werden. b/. Die zu diesem Werk erforderlich kunstgemacht Construirt, und gearbeiteten Windladen, aus den besten alten Eichen, und Füchtenhölzen, mit Messingplatten, anstadt den leicht wandelben werden Lederzuheben. c/. Die erforderlichen Windkanäle und Conducten, ebenso wie die Windladen in betreff ihren Raumlichkeit, kunst gemacht brauchent, um Windfest gearbeitet. d/. Die Manual Clawiatur mit Bein belegt, die halben Töne von Ebenholz, sauber gearbeitet mit 54 Tastan e/. Die Pedal Clawiatur desgleichen. f/. Die Abstraktur Wellatur Register Regenwerk desgleichen. g/. Das den Provielpfeifen fiesichtich den gröse und vermäg beiligenden Provile zu Verfertigen Gehäuse, sammt Spieltisch. a/. Dem Werke wird eine schöne Intonacion, und hermonisel einen Normal Stimmung gegeben. Dises Werk kostet Sechs fünf Hundert Gulden. Reichenau den 25te Juni 1893. Schreibe fünf Hundert Gulden Amadeus Hanisch Orgelbauer“ Podle rozpočtu je zřejmé, že varhanář žádal původně o 100 zl. více. Podmínkou zakázky ze strany státních úřadů však bylo snížení ceny na 500 zl. (a také 10% kauce z ceny po dobu 1 roku od dokončení nástroje). Hanischova vdova dodatečně žádala ještě 100 zl. navíc – paní hraběnka jí obnos vyplatila, aby se vyhnula mrzutostem – dopis patronátního úřadu okresnímu hejtmanství z 5. 5. 1896, in SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov n. Kn., kart. 455 148/ Rekviziční katastr, kart. 70; dále in 16. 12. 1904 dal patron svolení k opravě varhan za 76 K. (SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 336).

223


Principal 8´ Subbass 16´ Flauta harmonická 8´ Violonbass 8´ Gamba 8´ Salicional 8´ Oktava 4´ Flauta koncertní 4´ Doublett 2 2/3´149/

p, mf, f, ff, oktávová spojka 4´, oktávová spojka 16´ pedálová spojka

Při porovnání obsazení obou relativně malých nástrojů vidíme, že jejich dispozice se liší pouze nepatrně (Gamba 8óproti Superoktávě 2´). Intonace jednotlivých hlasů je však odlišná. U Hubičkových varhan přibyly navíc pevné kolektivy a spojky 4á 16´ umožňující zdvojení hraných tónů o oktávu výše a níže. Výsledný zvuk se také navzájem liší. Hudbymilovný patron kostela Bohuslav hrabě Kolowrat sídlil přímo v Černíkovicích. Sám byl aktivním hudebníkem, uznávaným hudebním vědcem a skladatelem, měl zde vynikající orchestr a sbor, podle dobových zpráv zde např. prováděl i opery. Předpokládáme, že chtěl mít ve svém kostele moderní nástroj lépe odpovídající dobovému vkusu. Hanischův nástroj byl spíše poslední ukázkou doznívajících varhanářských tradicí. Opravy nástroje zajišťoval Václav Poláček z Rychnova n. Kn. – v r. 1904 za 20 K, 1909 ladění za 11 K, opravu v r. 1910 za 54 K,1911 za 24 K, 1912 za 16 K.149/ Rekvizici prospektových cínových píšťal za Světové války provedl 24. 1. 1918 Josef Hubička. Náhradní zinkové dodal v r. 1919.150/ Další opravy od rychnovského Václava Poláčka proběhly v r. 1926 za 80 Kč, v r. 1928 za 170,-Kč a v r. 1933 za 80 Kč.151/ Varhany také opravil Bohumil Žloutek ze Bzí u Železného Brodu.152/ Postupem času se stále častěji projevoval věk nástroje, poškození a nedostatky pneumatické traktury – velmi podléhala vlivům počasí, ozev tónů se zpožďoval. Zhoršující se stav nástroje si vyžádal celkovou opravu. Proběhla v období od června do srpna r. 1993 dle návrhu diecézního organologa Václava Uhlíře. V rámci opravy varhanář Jan Karel ze Sázavy s pomocí truhláře Václava Štikara z Bohdalova přestavěl původní pneumatickou tónovou trakturu na mechanickou. Rejstříková traktura zůstala pneumatická. Byly odstraněny i pevné kolektivy – p, mf, f, ff a oktávové spojky 4´, 16´. Oprava stála 70 000,-Kč, z toho 20 000 uhradil odbor kultury Okresního úřadu v Rychnově n. Kn., zbytek byl zaplacen ze sbírky. 153/ V současnosti tedy dispozice odpovídá původní dispozici tak, jak je uvedena výše, kromě kolektivů a spojek. Nástroj má elektrické čerpadlo vzduchu, mechanickou spojku (šlapka). Je používán při liturgii, výjimečně i koncertně. Intonace hlasů je ušlechtilá, zvuk přiměřený velikosti prostoru. Ladění 425 Hz při 10°C. 154/ Skříň je pseudorománská, hnědě natřená, fládrovaná. Původně byla traktura pneumatická s Barkerovou pákou, nyní tedy mechanická hrací a pneumatická rejstříková. Kuželkové vzdušnice. Měch se zásobníkem je vespodu varhanní skříně. 149/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 453, přihlašovací arch do Katastru varhan. 150/ PK, str . 115. Za získaných 32. 5 kg obdržel farář 487,50 K. Tyto peníze byly použity při pořízení nových píšťal v r. 1919. 151/ SOA RK, fond AF v Černíkovicích, kniha 52, inv. č. 296/42, Kostelní účty 1896–1948. 152/ Korespondence Bohumila Žloutka, jím laskavě poskytnutá. 153/ PK, str. 165–166, obdobně dle sdělení p. Jana Karla. 154/ Laskavé sdělení Václava Uhlíře.

224


Varhaníci V r. 1819 byl učitelem v Černíkovicích Ignaz Sydon.155/ V r. 1867 se zdejším učitelem stal Franz Barvíř, doposud podučitel v Rychnově n. Kn.156/ V r. 1908 a 1918 je zaznamenán regenschori a řídící učitel Josef Vašátko.157/ Místo zastával bez pevného platu. K 1. 1. 1912 se místa vzdal ze zdravotních důvodů.158/ Po něm delší dobu nikdo neprojevil o místo zájem a na varhany provizorně hrál učitel Al. Sajdl. V r. 1912 se přifařené obce snažily (snad ve snaze ušetřit si vydání) prozatímně na uvolněné místo přijmout Josefa Hovorku z Domašína, dosud nedostudovaného žáka Aloise Provazníka z Rychnova n. Kn. (Z doporučení jeho učitele plyne, že byl schopen „brzy se naučit hrát na varhany“. Onen uchazeč byl ochoten spokojit se se štolovými poplatky a nežádat příspěvek od obcí. Proti tomu protestoval farní úřad. Z jeho reakce známe tehdejší příjem regenschoriho: 130 K ročně štolové poplatky, 120 K výnos ze zádušních polí, 27 K za zádušní mše sv., celkem 277 K. Jako existenční minimum pro ředitele kůru doporučil 1200 K ročně.159/ Z období 1. republiky se nám dochovaly vzory rozhodnutí patrona o jmenování do funkce regenschoriho – s odchylkami podle toho, zdali mělo jít o člověka ženatého či svobodného: U svobodného „Požitky Vaše jsou: 1. Zádušní pole o výměře 5 korců dosud pronajaté, připadá Vám tudíž peněžní požitek z toho pachtu. 2. Poplatky fundační a štolové. 3. Mimořádně ode mne jakožto patrona farního kostela v Černíkovicích Kč 100- měsíčně, byt naturální o jednom pokoji a stravu jakožto zvláštní odměnu za práce uvedené v odstavci 4. povinností Vašich. Povinnosti Vaše jsou: Hráti při mši sv. o nedělích, svátcích i všedních dnech, před kázáním a při odpoledních pobožnostech. Účinkovati při obřadech sv. týdne, o Sv. 3 králích, o Hromnicích, na sobotu svatodušní, při průvodech o Božím Těle, na den sv. Marka, o Křížových dnech, v den Dušiček a při pohřbech. 3. Cvičiti pěvecký dorost pro kostel. 4. Pořádati a srovnávati hudební archiv můj a obstarávati částečně mou soukromou korespondenci. O pouti v květnu Jste povinen hráti při dvou mších, a na hod Boží vánoční při třech mších sv. Slouží-li se mše sv. v kapli zámecké aneb v kapli některé z přifařených obcí, hraní na varhany a účinkování odpadá. 155/ SOA RK, fond Archiv města Solnice, kart. 59, inv. č. 339, sign. 1–5, žádost Ignáce Sydona z 30. 9. 1819. 156/ SOA RK, fond Archiv školy Rychnov n. Kn., karton 759, inv. č. 105, sign. 1, Obecná pětitřídní škola v Rychnově, Kronika, díl první, 1833–1838, str. 37. 157/ Cyrill, XXXVI,1910, č. 4, str. 63; PK Černíkovice, str. 115; SOA Zámrsk, fond Vs Rychnov n.Kn., kart. 311, inv. II/3, Kostel Černíkovice 1919–1948, smlouva z 19. 9. 1908. 158/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 311. 159/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 455.

225


Při zpívané mši sv. jste povinen zpívati latinské skladby, při tiché mši sv. pak písně důstojné a pěkné vystříhaje se skladeb nepěkných a banálních, jež Obecná Jednota Cyrillská zavrhuje. Hráti se zdejší kapelou v okolních hospodách při obyčejných tanečních zábavách není dovoleno, naproti tomu však proti účinkování o koncertech a divadelních představeních ničeho se nenamítá, jste však povinen každé účinkování vždy v čas ohlásiti. Místo jest trvalé a stanovena jest obapolná výpověď 3měsíční pro obě strany. Tato výpověď může však dána býti jen 1. toho kterého měsíce. Zavazujete se, že místo Vám svěřené zastupovati budete dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a dle svých schopností nejlépe.“ U ženatého uchazeče byly rozšířeny požitky za službu – v bodu 3. : „3. Mimořádně ode mne jakožto patrona farního kostela v Černíkovicích Kč 150- měsíčně, byt naturální o jednom pokoji a kuchyni s příslušenstvím, 1 1/2 q žita, 1 1/2q pšenice a 3 q bramborů ročně stravu jakožto zvláštní odměnu za práce uvedené v odstavci 4. povinností Vašich.“160/ IX. České Meziříčí – Farní kostel sv. Kateřiny Obr. 10. viz str. 169. Nejstarší zpráva o kostele pochází z r. 1384. V letech 1419– 1624 byl utrakvistickým kostelem, v letech 1624–1626 byl opuštěn. V r. 1745 jej zpustošili Prusové a v r. 1748 byl zbourán. Nový kostel byl vysvěcen v r. 1752, zcela dokončen v r. 1754.161/ V r. 1710 byla opravena kruchta.162/ V r. 1715 ještě kostelní inventář neuvádí varhany.163/ Předpokládáme tedy, že v kostele nebyly. Až v r. 1748 se připomíná oprava pozitivu za 4 zl.164/ V r. 1753 zaplaceno za 2 řemeny k pozitivu 30 kr.165/ V r. 1760 opraven pozitiv za 1 zl. 50 kr., v r. 1768 opravil (králický ?) varhanář pozitiv za 4 zl. 15 kr. Dále byl pozitiv opraven v r. 1779 za 5 zl.166/ Teprve v r. 1782 byly z darů dobrodinců pořízeny nové varhany.167/ Jejich dispozici známe až z r. 1916: manuál, krátká oktáva Principál 8´ Kryt 8´ Oktáva 4´ Oktáva 2´ Mixtura 2 2/3´168/

pedál, krátká oktáva Oktávbas 8´

160/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 311. 161/ Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 21; Obdobně Roštlapil, str. 400 a 720. 162/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Vs Opočno, kostelní účty. 163/ SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 110, inv. č., sign., Zádušní účty. 164/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Vs Opočno, kostelní účty. 165/ SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 111, inv. č., sign., Zádušní účty. 166/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Vs Opočno, kostelní účty; shodně i SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 112, inv. č. 358, sign. 61, Zádušní účty. 167/ SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 115, inv. č. 360, sign. 63, Inventáře, inventář z roku 1808. 168/ NA Praha, fond ZÚ, kart. 614, Katastr varhan, okres Náchod, popsáno po jejich přenesení do Královy Lhoty.

226


Téhož roku bylo zaplaceno za „2 velký svorníky k varhanám 51 kr“.169/ V r. 1787 byly opraveny měchy a nástroj naladěn.170/ V r. 1796 varhany opravil varhanář Antonin Marreš z Horních Libchav na panství Lanškroun za 26 fr 60 x.171/ V r. 1818 bylo zaplaceno 36 kr. za šrouby k chórovým varhanám („für Schrauben zu der Chororgel“) a v r. 1821 truhláři z Meziříčí za opravu měchů 1 zl. 15 kr.172/ V r. 1850 varhany nechal naladit a opravit školní provizor Wenzel Králíček na vlastní náklady. Opravu provedl Josefovský varhanář Amand Kunz za 55 zl. konv. měny.173/ V r. 1874 informoval administrátor patronátní úřad o špatném stavu měchů a potřebě jejich opravy.174/ V r. 1874 opravil měchy a varhany vyčistil varhaník Antonín Krátký z Nového Města n. Met. za 40 zl. rak. m.175/ V r. 1895 byly převzaty opravené varhany za 440 zl. V r. 1896 postavil nové varhany Josef Vanický z Třebechovic.176/ (Dne 12. 3. 1895 navrhl nové varhany za 1500 zl. s dopravou, v r. 1898 byly nové varhany kolaudovány, v r. 1899 žádal Vanický o vrácení kauce z r. 1896.) V r. 1903 navrhl Josef Kobrle opravu zde, v Rohenicích a v Krňovicích, a v r. 1904 varhany zde opravil za 295 K. Rovněž v r. 1912 varhany opravil Kobrle. V r. 1921 dostal V. Poláček 120 K za opravu varhan – dle jeho návrhu z r. 1919, za 995 K.177/ Za Světové války měly být zrekvírovány cínové píšťaly varhan. Byly však několika odvážnými muži uschovány do konce války a tak zachráněny.178/ V r. 1937 opravil truhlář Jan Uhlíř některé spoje ve varhanách, které již ztrouchnivěly.179/ V r. 1941 byl pořízen ventilátor k varhanám za 7 212 K od Jana Tučka z Kutné Hory. Tlak vzduchu 120 mm. „Varhany byly ve velmi ubohém stavu, červotočí prožrány, píšťaly v rozpadávajícím se dřevě pokáceny a zkřiveny, mnohé z nich nezněly.“ Proto byla zadána v r. 1942 oprava Josefu Melzerovi z Kutné Hory za 12 418 K. Ten celý nástroj rozebral a vyměnil všechny shnilé a červotočem prožrané části konstrukce. Hrací stůl posunul o půl 169/ SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 112, inv. č. 358, sign. 61, Zádušní účty. 170/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Vs Opočno, kostelní účty; shodně i SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 112, inv. č. 358, sign. 61, Zádušní účty. 171/ SOA RK, kart. 96, inv. č. 328, sign. 31, složka Varhany 1785–1796 obsahuje varhanářův záznam nákladů na opravu varhan v Českém Meziříčí a pozitivu v Rohenicích (za materiál a práci), celkem 34 zl. 50 x, datováno 6. 7. 1796; Shodně i SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 112, inv. č. 358, sign. 61, Zádušní účty. 172/ SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 113, inv. č., sign., Zádušní účty. 173/ Kniha pamětní fary římskokatolické církve České Meziříčí, 1. díl, 1851–1994, citováno dle fotokopie uložené v Státním okresním archivu v Rychnově n. Kn. pod sign. C 445/2-1, (dále jen PK České Meziříčí), str. 126, 473. 174/ SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, spisy k opravě varhan, laskavě zpřístupněné Mgr. Paukertem, dopis z 12. 6. 1874. 175/ Dle sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích bádání v SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, spisy k varhanám 1850–1880, shodně SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, spisy k opravě varhan, laskavě zpřístupněné Mgr. Paukertem, dopis z 30. 6. 1874+ potvrzení administrátora z 11. 7. 1874 o tom, že Antonín Krátký řádně dokončil opravu, opravil měchy i píšťaly, shodně i PK České Meziříčí, str. 153. 176/ Katastr varhan, in NA Praha, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod. 177/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka, SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, nesignované spisy k varhanám. 178/ PK České Meziříčí, str. 345. 179/ PK České Meziříčí, str. 351.

227


metru dozadu tak, aby se získalo více místa na kůru.20/ V r. 1980 byly varhany patrně opraveny.180/ V r. 2000 provedl udržovací opravu V. Mišoň z Mladých Buků.181/ Současný stav (9. 9. 2006): Dvoumanuálový nástroj v jedné skříni, vestavěný do výklenku ve zdi. Mechanická traktura, kuželková vzdušnice. Vzdušnice II. manuálu je za vzdušnicí hlavního stroje, až za ní je vzdušnice pedálu. Spojky i kolektivy jsou ovládány šlapkami. Vše funguje, nástroj je napadený červotočem. I. manuál, C – f3, 54 tónů II. manuál, C – f 3, 54 tónů pedál, C – d 1, 27 tónů Bourdon 16´ Principal 8´ Subbas 16´ Principal 8´ Salicional 8´ Oktávbas 8´ Kryt 8´ Flétna 4´ Gamba 8´ Spojka I. /P Octav 4´ Spojka I/II Mixtura 2 2/3´, 4x Oktávová spojka Kolektivy: piano, mezzoforte, Forte – Plný stroj

Varhaníci 1636–1644 Václav Bedrníček Karsovský, odešel na místo učitele do Bohuslavic.182/ V r. 1647 bylo zaplaceno „Rectorovi od spivani v Chramě Panie platu roczniho za 3 leta 23 zl.“183/ 1644–1667 Krištof Gregorides, 1667–1702 Mikuláš (Nikolaus) Srdenko, 1702–1730 Jan Krubr (Kruber).184/ V r. 1708 činil roční kantorův plat 7 zl. 56 kr.183/ 1730–1732 Matěj Touc z Rohenic, 1732–1748 Jan Niemeczek. 8. 3. 1748 odešel do Dobrušky. (Dle PK České Meziříčí, s. 471, byl tehdy uvězněn pro herezi.) 1748–19. 10. 1751 Štefan Macháček z Hoříněvsi, dříve učitel v Jásenné.182/ 9. 10. 1751–1752 František Neimann (Neumann) z Opočna. Nepobyl zde dlouho, neb již 30. 6. 1752 získal místo varhaníka v Rychnově nad Kněžnou – viz tam.185/ od 6. 1752 (potvrzen ve funkci 23. 5. 1753) Jiří Kugal (Kujál) z Opočna. Zemřel v r. 1781. 20. 3. 1781–1808 Jan Pitter z Opočna, 30. 4. 1808–30. 3. 1809 Josef Kopf z Choltic, dříve pomocník v Dobrušce, 7. 4.–5. 6. 1809 provizor Georg Pulpán z Bohumilova 4. 6. 1809–24. 11. 1812 Josef Špaček z Miskolez, dříve pomocník v Přepychách, odešel na místo učitele do Přepych, 180/ PK České Meziříčí, str. 353; Soupis varhan, č. 47, České Meziříčí, zpracoval Jan Josef v červenci 1985, uvádí, že „na stropu průchodu skříní je odspodu přilepen tištěný firemní leták: Opravna hudebních nástrojů, Česká Lípa, Mikulášská 173/I, /roh Mírového nám. / tel. 3331, Na letáku ručně připsáno 1980.“ 181/ Uhlíř, Václav, Varhany královéhradecké diecéze, Hradec Králové 2007, 1. vydání, ISBN 978-8086472-27-0, ISBN 978-80-7195-139-1, str. 77. 182/ Flesar, str. 214. 183/ SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 113, inv. č., sign., Zádušní účty. 184/ SOA RK, fond AF České Meziříčí, kart. 92, inv. č. 298, sign. 1, Liber beneficij curato Mesrzicensis seu manuductio…atd. (Pamětní kniha Jana Ignáce Sýkory 1746-1770), str. 36, 41. 185/ SOA RK, fond AF České Meziříčí, kart. 92, inv. č. 298, sign. 1, Liber beneficij curato Mesrzicensis seu manuductio…atd. (Pamětní kniha Jana Ignáce Sýkory 1746-1770), str. 36, 41.

228


24. 11. 1812–20. 12. 1849 Jiří Bořek z Jesenice.185/ Meziříčský učitel a kalkant měli příjmy i za vedení hudby v Rohenicích a Králově Lhotě. V r. 1833 pobíral meziříčský učitel roční příjem 8 zl., kalkant 4 zl., dále z Rohenic učitel 1 zl. 58 kr., kalkant 2 zl., z Královy Lhoty učitel 1 zl. 45 kr., kalkant 1 zl. v r. 1858 učitel z Meziříčí 3 zl. 36 kr., od kostela v Králově Lhotě 73 kr. a od kostela v Rohenicích 82 1/2 kr. rak. měny. Kalkant pobíral od kostela v Meziříčí 1 zl. 68 kr., od královolhotského 42 kr. a od rohenického 84 kr. rak. měny.186/ V r. 1851 (patrně) měl kostel 2 tympány, 2 trompety a 2 lesní rohy.187/ 1849 – Václav Králíček (nar. 25. 6. 1822 ve Zvoli), působil jako školní pomocník v Heřmanicích, Krčíně, Dobřanech a Meziříčí. Do r. 1864 zde působil jako školní provizor. Funkci regenschoriho zastával 40 let až do r. 1889, kdy ji předal Josefu Roušarovi, řídícímu učiteli.188/ „V r. 1872 počali občané Lhotečtí zdráhati se voziti řiditele choru k službám Božím, protož vypověděl službu zdejší (Meziříčský) řiditel hudby a převzal ji p. učitel Lhotecký.“189/ Po vzniku republiky byl Josef Roušar penzionován, vzdal se místa ředitele kůru a odstěhoval se s rodinou do Nuslí. V r. 1922 doprovázel zpěv při bohoslužbách na varhany zdejší kaplan Buřil. Téhož roku se ucházel o místo ředitele kůru zdejší rodák Václav Andrýs, dosud varhaník v Žiželicích. Byl aktivním členem Sokola, což farníci těžce nesli. Proto přiměl kaplan zdejšího kapelníka Josefa Svědíka, aby se učil hrát na varhany a půjčil mu na to i svoje harmonium. Narodil se 8. 1. 1876 v Králově Lhotě, přestěhoval se do Meziříčí, kde si postavil domek čp. 303. 1. 9. 1923 byl prozatímní varhaník Josef Svědík ustanoven co definitivní ředitel kůru. Zemřel po krátké nemoci 26. 7. 1936. „Kostelu sloužil věrně, povahy byl dobrácké. Všichni jsme jej litovali.“ Varhanickou funkci provizorně zastával Josef Rejchrt z Královy Lhoty. Duchovní správa hledala pro místo varhaníka někoho, kdo měl již zajištěnou existenci jiným povoláním, neb příjmy varhaníka byly velmi nízké. Doporučen byl Antonín Židek, t. č. varhaník v Bílé Lhotě u Litovle. „Nastoupil 5. 2. 1937. S počátku hodný a přeochotný, ale ve skutečnosti zakuklený flamendr. Proto nemohl vyučovati náboženství, ani pro pohoršení nemohl býti varhaníkem. 1. února 1938 odešel do Chval u Hor. Počernic. Za varhaníka se nabídl krejčí Jaroslav Marek ze Lhoty Masti, jinoch 26 letý. Hodný, v ohledu náboženském velmi dobrý, cvičitel Orla. Farář podal žádost, aby byly upraveny požitky pro varhaníka patronátnímu úřadu. Žádost vyřízena příznivě a varhaník obdrží příspěvek od kostela rohenického 500 K a 500 K od kostela v Králově Lhotě.“190/ Pochází odsud i Jan Kašpar (13. 8. 1881 – 26. 11. 1922 Plzeň), ředitel kůru v Radnicích a kapelník a učitel hudby v Rokycanech.191/

186/ SOA RK, AF České Meziříčí, kart. 114, inv. č., sign., Zádušní účty. 187/ PK České Meziříčí, str. 322. 188/ PK České Meziříčí, str. 283, 471 a násl. 189/ PK České Meziříčí, str. 387. 190/ PK České Meziříčí, str. 651, 652. 191/ Československý hudební slovník osob a institucí, A-L, Praha 1963, I. díl, str. 655.

229


X. Deštné v Orlických horách (Deschney) – Farní kostel sv. Maří Magdaleny Obr. 11. viz str. 170. Kostel byl založen před r. 1362. V letech 1723–1726 byl na jeho místě vybudován nový barokní kostel.192/ Podle Uměleckých památek pocházejí varhany z r. 1729, avšak tuto informaci máme za mylnou.193/ Varhany byly postaveny v r. 1763 (dle datace na korunní řezbě). „Svrchu zmíněné varhany, které podle vyprávění znalce Jiřího Španěla, varhanáře z Rokytnice, byly v roce 1763 postaveny v Králíkách u tamního varhanáře Karla Katzera, byly Jiřím Španělem po odstranění ozdobných nástaveb odborně prohlédnuty. Podle zachovalých nápisů byly v roce 1774 poprvé vyčištěny, v roce 1795 svrchu jmenovaným podruhé a v roce 1838 Jiřím Španělem, varhanářem z Rokytnice, synem svrchu zmíněného, vyčištěny potřetí a seřízeny za 31 zl. konv. měny a uvedeny tak do dobrého a použitelného stavu. Potřebná částka byla získána dílem od dobrodinců a dílem z jiných zdrojů. Jiří Španěl mladší prohlásil, že z otcova vyprávění pamatuje a ví také z jiných pramenů, že jeho otec, který před mnoha lety byl u mistra tohoto díla v Králíkách dlouhá léta zaměstnán, poznal toto dílo v Králíkách vytvořené.“194/ Máme jisté pochybnosti o takto určeném autorství: kronika farnosti v Deštném, str. 367, 368 (191 překladu) uvádí jméno Karel Katzer. Králického varhanáře tohoto jména dosud neznáme (což jeho případnou existenci nevylučuje). Soudě podle jména připadají v úvahu králičtí varhanáři Franz Katzer a Karel Weltzel. Když dne 23. 7. 1764 Franz Katzer zemřel v Králíkách ve věku 62 let195/, bylo Georgu Spanelovi staršímu necelých 13 let (*21. 9. 1751). Karel Weltzel zemřel až 18. 2. 1809, což již spíše odpovídá zápisu v deštenské kronice o „dlouhých letech zaměstnání“. Spanel pracoval v Králíkách patrně do r. 1774 (toho roku již je zaznamenána jeho samostatná oprava varhan v Nebeské Rybné), nejpozději do r. 1783 (toho roku postavil svůj patrně první nástroj v Rokytnici v O. h.). V r. 1773 bylo zaplaceno 21 kr. za řemen k měchům, v r. 1774 1 zl. 24 kr. za 3 řemeny k měchům.196/ Podle V. Uhlíře nástroj opravil Georg Spanel v r. 1774.197/ V r. 1783 byly zaplaceny 4 zl. za opravu varhan a měchů.198/ V r. 1795 nástroj opravil Georg Spanel – viz výše. V r. 1811 byly varhanáři zaplaceny 4 zl. za opravu varhan.199/ „V r. 1838 k svátku sv. Magdaleny byly zdejší pokažené varhany přestavěny a vylepšeny Jiřím Španělem, varhanářem z Rokytnice, za 31 zl. konv. m., takže pak byly dokonale použitelné“.200/ V r. 1875 opravil varhany Franz Finger za 36 zl. 192/ Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 22. 193/ Umělecké památky Čech – díl první A/J, ACADEMIA, Praha 1977, str. 258. 194/ SOA RK, C-9, Kronika založená a zřízená v roce 1838, (dále jen KF Deštné), překlad uložen ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou pod č. C – 9, str. 367, 368 (191 překladu). Dle laskavého sdělení V. Uhlíře dokládá opravu J. Španěla v roce 1774 nápis na vzdušnici. 195/ Sehnal, Jiří, Barokní varhanářství na Moravě, díl 1. Varhanáři, vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci v ediční řadě Prameny k dějinám a kultuře Moravy č. 9, Brno 2003, (dále jen Sehnal, Barokní varhanářství na Moravě I.), str. 74. 196/ SOA RK, fond AF Deštné, kart. 130, inv. č. 400, sign. 40. 197/ Zpráva V. Uhlíře z 16. 9. 1996, č. j. 29/96, odkazuje na farní kroniku. Tam jsme nenalezli takový záznam. Spanelovu účast při opravě tedy nemůžeme vyloučit. 198/ SOA RK, fond AF Deštné, kart. 130, inv. č. 400, sign. 40. 199/ SOA RK, fond AF Deštné, kart. 130, inv. č. 401, sign. 41, Rechnungsbuch. 200/ SOA RK, C-9, Kronika založená a zřízená v roce 1838, překlad Václava Matouše, str. 15 (farní kronika).

230


V červnu r. 1880 varhany štafíroval Franz Pohl, malíř z Dříše, za 39 zl. rak. měny. Náklady byly uhrazeny zásluhou řídícího učitele a regenschoriho Josefa Jörky, ze sbírky v deštenské obci.202/ V červnu r. 1898 byly varhany přestavěny a vyladěny v normálních tónech. Opravu patrně provedl Franz Finger z Kunčiny Vsi za 99 zl.203/ Za Světové války byly varhany vyňaty z rekvizice cínových píšťal.204/ V květnu r. 1923 nástroj vyčistil, opravil a předělal manuálovou spojku Václav Poláček z Rychnova n. Kn. s pomocníky Žloutkem a Školníkem.205/ V r. 1947 bylo zaplaceno 1800 Kč za opravu varhan a naladění. Zároveň bylo instalováno elektrické čerpadlo vzduchu.206/ Dle laskavého sdělení V. Uhlíře je na hřídelnici záznam o opravě, kterou v roce 1954 provedli Bílský a Franc z podniku Organa Kutná Hora. V červenci 1997 nástroj opravil Ivan Červenka z Jakubovic.207/ Současný stav (11. 10. 2005): Pozoruhodný nástroj, vzácně dochovaný bez větších úprav. Vzdušnice pozitivu je umístěna za vzdušnicí Hlavního stroje. Hrací stůl je za201/

201/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 311, korespondence a kolaudační protokol. 202/ Nápis na pedálové vzdušnici: „Durch Samlung in der Deschneier Gemeinde wurde durch den Oberlehrer und Regenschori, Josef Jörka, die Staffierung der Orgel ermöglicht. Dieselbe staffierte Herr Franz Pohl Maler in Niederdrießs N. 5 im Monate Juni des Jahres 1880. Die Staffiereung kostete 39 fl österr. Währung. Derzeit war Seelsorger der Gemeinde H. Wenzl Erychleb.“; KF Deštné, str. 85 překladu, uvádí r. 1880. 203/ KF Deštné, str. 61 překladu; dále SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 311, dopis ze 14. 7. 1897 – žádost o povolení opravy, rozpočet opravy ze 4. 7. 1897; Z rozpočtu známe i popis tehdejší dispozice varhan: „Die benannte Orgel besteht aus 12 Regißtere 1. / Principal 4 Fußs von Zinn 2. / Oktava 2 ,, ,, ,, 3. / Quintatön 8´ die große Oktav von Holz dann Zinn 4. / Portunalflöte 8 Fußs von Holz 5. / Rauschquint 1 ,, ,, Zinn 6. / Mixtur 3 Fach ,, ,, Positif. 7. / Copula major 8 Fußs von Holz gedeckt 8. / Copula mjnor 4 Fußs ,, ,, ,, 9. / Fugara 4 Fußs von Zinn 10. / Quintnassad 3 Fußs ,, ,, Pedal Subbass 16 Fußs von Holz gedeckt Oktavbass 8 Fußs ,, ,, ,, “ Bylo třeba opravit měchy, vyčistit píšťaly, vyměnit vadné pulpety, nově okožit ventily, opravit poškozené píšťaly, nově potáhnout vyhmatané klaviatury, nástroj intonovat a naladit. 204/ SOA RK, C-9, Kronika založená a zřízená v roce 1838, překlad Václava Matouše, str. 70. 205/ KF Deštné, str. 72 překladu. Veškeré výlohy spojené s opravou uhradil patron kostela. Dále zpráva V. Uhlíře z 16. 9. 1996, č. j. 29/96, odkazuje na nápis na hřídelové desce: „Die Orgel Repariert, Gestimt, und mit Manualkopelurg eingerichtet im Jahre 1923 in Mai von Orgelbauer Václav Poláček aus Reichenau a/ Kn. ě Gehilfe Bohumil Žloutek, Wenzl Školník“ 206/ SOA RK, fond AF Deštné, kniha 64, inv. č. 402, sign. 42, Zádušní účty 1928-, Kronika založená a zřízená v roce 1838, (kronika farnosti v Deštném), překlad uložen ve Státním okresním archivu v Rychnově nad Kněžnou pod č. C – 9, str. 152. 207/ Informace Královéhradecké diecéze (IKD), č. 20/97, str. 4, článek V. Uhlíře.

231


budován do postamentu nástroje (Spielschrank). Rejstříková táhla i popisky nové. 2 měchy se nachází samostatně ve vedlejší místnosti (snad práce Spanelů). hlavní stroj, C – c 3, 45 tónů pozitiv, C – c 3, 45 tónů Principal 4´(prospekt) Salicional 8´ Octava 2´ Copula 8´ Quintadena 8´ Copula 4´ Copula 8´ Nasard 3´ Rauschquint 2x, (1 1/3´+ 1´), rep. na c 2 (1´ řada oktávově na 2´) Mixtur 3x, (4/5´+ 2/3´+1/2´), rep. na c, c1

pedál, C – a, 18 tónů Octavbas 8´ (otevřený) Subbas 16´ (krytý)

Mariánská kaple v Dříši Obr. 12. viz str. 171. Kaple byla postavena v r. 1838.208/ Přenosný varhanní pozitiv postavil Franz Finger za 135 zl. v r. 1878.209/ Jednoduchá skříň je ozdobena šedomodrým mramorováním. V prospektu je 28 píšťal Principálu 4´. Současný stav (11. 10. 2005): Pozitiv se nachází ve farním kostele sv. Maří Magdaleny. Nástroj má zásuvkovou vzdušnici. Tónové kancely velké oktávy jsou rozděleny na C a Cis stranu, dále již postupují chromaticky. 2 čerpací měchy a plovákový regulační měch jsou vespod nástroje.210/ Rejstříková táhla soustružená. Nástroj je v zanedbaném stavu, nehraje (vrstvy prachu, červotoč, polámané kovové píšťaly, část píšťal Principálu chybí). rozsah C –f 3 Copula 8´ (dřevo, kryt) Principál 4´ (C-H dřevo, dále kov) Flétna 2´ (C-fis 2 dřevo, dále kov)

Varhaníci Prvním učitelem byl František Kiesslich. Úřad zastával 32 let, zemřel 23. 10. 1700 ve svých 66 letech. V r. 1737 byl zde kantor Anton Weltzl.211/ Jeho nástupce Bohumír Kiesslich byl pochován 26. 5. 1763 ve věku 90 let. Po něm vyučoval Jan Köhler, který učil 15 let. Zemřel 17. 4. 1772 ve věku 82 let. Po něm přišli na rok Josef Weber a Josef Reichel a po nich 1. 1. 1778 František Priesel, zkoušený učitel. Až 15. 9. 1792 obdržel od vrchnosti ustanovující dekret. Po 44 letech služby dostal k výpomoci na vlastní náklady zkoušeného školního pomocníka Jana Obsta z Velkého Uhřínova a po 55 letech služby dne 14. 3. 1833 zemřel. Dosavadní pomocník byl potom ustanoven dekretem z 11. 7. 1833.212/ Jan Obst zemřel 27. 10. 1874 ve věku 75 let. Novým řídícím učitelem byl v r. 1875 jmenován Josef Jörk. Onen byl v r. 1. 9. 1892 za trest přeložen co 2. učitel do Rokytnice v Orl. h. a na jeho místo nastoupil Robert Geisler.213/ 208/ Trostbärnla, ročník 1964, str. 68, článek Fritze Pischela „Kirchen, Kapellen und Kreuze im Bereiche der Gemeinden Groß und Klein Stiebnitz“. 209/ KF Deštné, str. 57 překladu: „V roce 1878 byl s dovolením c. k. hejtmansví v Novém Městě z 13. srpna 1877, č. 4832, pro Mariánskou kapli v Dříši zakoupen positiv se třemi rejstříky. Byl zhotoven, dopraven a postaven za 135 zl. Františkem Fingrem Kunčiny Vsi.“ 210/ Zpráva varhanáře Víta Mišoně z Mladých Buků, ze dne 11. 3. 1996. 211/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kniha 441, Liber memorabilium Beneficii Deschnensis (z r. 1774), str. 31. 212/ KF Deštné, str. 212 překladu. 213/ KF Deštné, str. 219 překladu.

232


V r. 1778 byla zapsána dohoda o zaopatření učitele: „Dvakrát ročně koledy 9 zl., na hotových penězích 13 zl., od zvonění Ave Maria 3x denně 4 zl., za dozor k lampám 3 zl. Za křtěnce přichází do pokladny 6 kr., z čehož kostel obdrží 2 kr. a ostatní se rozdělí na 4 díly. Za zvonění proti mrakům náleží učiteli posnopné, celkem 7 mandel žita a ovsa dohromady. Dostává také 9 kloubů lnu. Dále přísluší ke škole 1 měřice pole. Od napsání každého kmotrovského listu 3 kr., od výkropu 3 kr. Za svatbu dostane taxovní štolu 18 kr., od pohřbu totéž. Za vyučování každého školáka náleží učiteli týdně od slabikování 1 kr., od psaní a čtení 2 kr., od počítání a za výuku hudbě 3 kr., od zpívání pašijí 18 kr.“214/ Celkové učitelovy příjmy činily 82 zl. 43 1/2 kr. 2. 6. 18?? Isidor Neffe, podučitel. 215/ Patrně v r. 1931 zemřel regenschori Josef Hartwich z Jedlové a funkci po něm patrně převzal Emil Kohl z Jedlové č. 17.216/ V r. 1939 dostal varhaník odměnu 26 marek, kalkant 10 marek.217/ XI. Dobré – Filiální (dříve farní) kostel sv. Petra a Pavla Obr. 13. viz str. 172. Plebanie (a tedy i kostel) zde byla již v r. 1350.218/ V r. 1738 započala stavba nynějšího kostela (vysvěcen v r. 1740, dostavěn v r. 1741).219/ V roce 1739 byly vadné varhany na škodu dokončení stavby. Zároveň nebyl dostatek peněz na jejich opravu.220/ O oněch varhanách máme informace pouze z kostelních inventářů: v r. 1808 se uvádějí varhany s 8 rejstříky a pedálem, v r. 1850 dtto se dvěma měchy, velmi staré a špatné, v r. 1870 dtto.221/ V r. 1810 zaplaceno za opravu varhan 9 zl., v r. 1827 3 zl. 20 kr. za opravu měchů. V r. 1853 bylo zaplaceno varhanáři Hanischovi za postavení (či spíše opravu – „Herstellung der Orgel“) 50 zl. konv. měny (či 125 vídeňské měny).222/ Místní farář informoval patronátní úřad v dopisech z 8. a 12. 8. 1854 o tom, že varhany jsou již léta ve stavu, kdy potřebují varhanáře. Z 30. 9. 1854 se dochoval rozpočet varhanáře Adolfa Hanische z Rokytnice. Podle rozpočtu bylo třeba zcela nově předělat měchy, opravit píšťaly, nové dráty, nové klaviatury, nástroj vyčistit, vše za 60 zl. (materiál i mzdu za práci).223/ V r. 1859 byl varhany štafírovány.224/

214/ KF Deštné, str. 213 překladu. 215/ SOA RK, fond AD v Rychnově n. Kn., kart. 449, inv. č. 2007/186, Škola a učitelé. 216/ SOA RK, fond AF Deštné, kart. 118, inv. č. 383, sign. 23, Patronátní budovy. 217/ SOA RK, fond AF Deštné, kart. 131, inv. č. 409/49, Zádušní účty. 218/ Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 22. 219/ SOA RK, Gedenkbuch der Pfarre zu Dobrey, od r. 1838, CD 110, (dále jen PK Dobré), na str. 176 uvádí, že toho roku byly postaveny varhany: „Her Pfarrers Nicolaus Kirchner so herrlich krontet der um die Baufastens //?// während des Jahres 1739 nicht gänzlich für die Kirche verloren sein zu lassen in dieser Zwischenfrist die Orgel auszustellen bemüht war.“ 220/ Liber memorabilis Parochie Augezdensis, str. 25 (11 překladu); PK Dobré, na str. 176 uvádí, že toho roku byly postaveny varhany 221/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 149, inv. č. 487, sign. 75, Inventáře 1808–1920. 222/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 148, inv. č. 483, sign. 71, Zádušní účty. 223/ SOA Zámrsk, fond Vs Rychnov n. Kn., kart. 592. 224/ PK Dobré, str. 200–201.

233


V r. 1901 se Josef Hubička ucházel o stavbu nových varhan a předložil rozpočet stavby.225/ Vše však dopadlo jinak. „Dne 17. května1905 dostalo se zdejšímu chrámu Páně zvláštního daru. Vysoce urozený p. patron daroval zanovné varhany pro zdejší kostel z Černíkovic uznávaje úplnou nepotřebu starých. Varhanář J. Hubička z Smíchova je postavil, naladil a účelu svému odevzdal. Ze starých varhan (snad positivu) nezbylo nic. Jen řezbovaná umělecká rozvilina. Která jest umístěna uprostřed varhanní skříně. Inventurní kniha z r. 1808 píše „Orgel mit 8 Mutationem und Pedal.“226/ V r. 1912 bylo zaplaceno Václavu Poláčkovi za opravu varhan 85,-K.227/ V r. 1917 byly zabaveny prospektové varhanní píšťaly, za cín se získalo pouze 336 K. Prospek225/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 139, inv. č. 456, sign. 44, návrh rozpočtu J. Hubičky: Principál 8´ (C-Gis smrk, dále 75% cín) 200,-K Salicionál 8´ (první oktáva z kovu, od druhého c 75% anglický cín) 160,-K Fletna 8´ (první oktáva krytá, od druhého c otevřená, smrk) 100,-K Flétna 4´ (otevřená, smrk, menší píšťaly z javorového dřeva, poslední oktáva cín) 90,-K Oktáva 4´ (první oktáva z kovu, od druhého c 75% anglický cín) 120,-K Mixtůra 2 2/3´, 3x (75% anglický cín) 160,-K Subbass 16´ (smrk, krytý) 160,-K Oktavbass 8´ (smrk, otevřený) 140,-K Kuželková vzdušnice manuálu (borovice) 180,-K Dtto pedálu (borovice) 80,-K Píšťalníky (borovice) 60,-K Hrací stůl, klaviatury bílá kost, eben, 4 1/2 oktávy, 4 kolektivy (p, mf, Pl,vybavovač) 240,-K pedálová klávesnice, 27 tónů 40,-K Mechanika s mosaznými šroubky a dráty, s tichým chodem 120,-K Měch zásobní s jedním šlapadlem 160,-K Skříň varhan 240,-K Intonace a ladění (a 435) 100,-K Cesty, strava a dovoz varhan až na poslední stanici železniční 80,-K Rozebrání starých varhan 10,-K Celkem 2440,-K Tříletá záruka 226/ PK Dobré, str. 212, 227; dále SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 311; Naproti tomu SOA Zámrsk, fond Vs Rychnov n. Kn., kart. 311, inv. II/3, Kostel Černíkovice 1919–1948, inventář z r. 1927 uvádí, že byly darovány v r. 1894 – snad omyl). Rekviziční katastr uvádí , že varhany byly přestavěny Jos. Poláčkem (!) z Rychnova n. Kn. v r. 1905, že se jedná o staré varhany z Černíkovic. Zásuvková vzdušnice, 9 rejstříků, pedál o 1 1/2 oktávy, měch dvojitý, cena asi 1200 K, 32 cínových píšťal v prospektu. – NA Praha v Praze, sign. ZPÚ, karton 70, Rekviziční katastr, vikariát Rychnov nad Kněžnou; Obdobně i SOA RK, fond AF Dobré, kart. 149, inv. č. 487, sign. 75, Inventáře 1808–1920 V r. 1907 bylo Josefu Hubičkovi doplaceno 1 000,-K za varhany z Černíkovic -SOA RK, fond AF Dobré, kart. 77, inv. č. 484, sign. 72, Kostelní účty 1900–1948 Cca v r. 1914 měly varhany tuto dispozici: manuál C - f3, 54 pedál C - a, 22 Principal 8´ Subbas 16´ Flétna 8´ Octavbas 8´ Salicional 8´ Flétna 4´ Roh 4´- Octava Progressio 3x pedálová spojka (Katastr varhan, in NA Praha, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod) 227/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 77, inv. č. 484, sign. 72, Kostelní účty 1900–1948.

234


tové píšťaly rekvíroval Antonín Melzer z Kutné Hory.228/ V r. 1917 zaplaceno za 3 ocelová péra pod pedály řediteli kůru.229/ V r. 1923 byly varhany opraveny Poláčkem z Rychnova n. Kn. za 106,-Kč. Ač bylo žádáno o doplnění prospektu, bylo povoleno pouze vyčištění, naladění a oprava mechaniky nástroje.230/ V r. 1927 zaplaceno za opravu varhan 2 200,-K.231/ V r. 1931 instalováno elektrické čerpadlo vzduchu k varhanám za 4037,-Kč. Téhož roku byly do varhan doplněny chybějící prospektové píšťaly za 3600,-Kč.232/ V červnu 1940 varhany naladil Václav Poláček za 600,-Kč, zaplaceno bylo v r. 1941.233/ V r. 1942: „Varhanová skříň byla natřena v tónu mramorů hlavního oltáře a ozdobena dvěma barokovými anděly, které daroval P. Rudolf Matěna. Na varhanách umístěna vkusně socha sv. Cecílie s hořícím srdcem. Tato socha byla nalezena na farní půdě. Řezby na varhanách byly doplněny novými a řádně vyzlaceny. Tyto práce byly provedeny v ceně 3500,-K.“234/ „Varhanní skříň obohacena r. 1943 novými dvěma řezbami, jež byly nalezeny na farní půdě. Firma B. Kafka je konzervovala a pozlatila za 666,-Kčs. Uhrazeno ze sbírek.“235/ „Po opravě kostela uvnitř r. 1942 byly varhany vyčištěny a znovu naladěny. Práci provedl Bohumil Žloutek, varhanář ze Bzí u Železného Brodu za 3000,-Kč. Náklad byl uhražen ze sbírek a milodarů. R. 1943 byly varhany od téhož mistra doplněny novými cínovými píšťalami dvou rejstříků Gamby a Principálu s příslušnou mechanikou za 10000 Kč a církevně posvěceny. Náklad opět uhražen z milodarů. V říjnu 1944 byl do varhan dodán nový rejstřík Aeolina, Mixtura doplněna, píšťalnice přepracována s novými stoličkami varhany naladěny. Všecky tyto práce, jež prováděl opět Bohumil Žloutek včetně dopravy vyžádaly si nákladu 6800 Kč. Uhraženo vše dary dobrodinců. Všechny tyto práce byly prováděny přes válečný zákaz, neboť nebylo možno dostati potřebný materiál,zejména cín. Netěšili jsme se dlouho z nově doplněných varhan (vše prováděno za dozoru a souhlasu stát. konservátora Th. Dr. Hugo Doskočila, rektora semináře v Hradci Králové) neboť 11. 9. 1944 vyšlo nařízení o konfiskaci varhan. Naše varhany byly proto tajně rozebrány a ukryty. Rozebrání stálo 700 Kč. Poněvadž válka měla rychlý spád, okupanti neměli snad již času, aby varhany odebrali a proto nařízení o konfiskaci píšťal provedeno nebylo. Když v květnu 1945 byla válka skončena, uschované píšťaly byly zachráněny. V říjnu téhož roku rejstříky znovu byly do varhan sestaveny, naladěny a intonovány. Práci provedl mistr. Boh. Žloutek ze Bzí za 2. 266 Kčs. Náklad uhrazen ze sbírek. Kéž plní v míru a pokoji svůj účel naše varhany a se zpěvem zbožného lidu oslavují svátostného Spasitele.“236/ „V prosinci 1945 bylo nutno opraviti rejstříky Mixtury a Gamby. Za vyregulování mechaniky manuálové a pedální spojky, za vyladění hlasů Mixtury a Gamby zaplaceno p. Václavu

228/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 139, inv. č. 456, sign. 44, dopis Josefa Melzra, dále PK Dobré, str. 216. 229/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 77, inv. č. 484, sign. 72, Kostelní účty 1900–1948. 230/ PK Dobré, str. 218; SOA Náchod, fond Okresní úřad Nové Město nad Metují, kart. 242, jednotlivé kostely, 5 2D. 231/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 77, inv. č. 484, sign. 72, Kostelní účty 1900–1948. 232/ PK Dobré, str. 219. 233/ PK Dobré, str. 220. 234/ PK Dobré, str. 225. 235/ PK Dobré, str. 232. 236/ PK Dobré, str. 227.

235


Poláčkovi, varhanáři v Rychnově n. Kn. 1200,-Kčs. Obnos zaplacen patronátním úřadem z pokladny záduší.“237/ V r. 2004 nástroj opravil Ivan Červenka z Jakubovic. Kuželkový přístavek s rejstříky Gamba a Mixtura byl odstraněn, nová cínová Mixtura byla osazena na své původní místo (místo Aeoliny). 238/ Sestava mixtury byla pozměněna (pův. terciová, nyní kvintová). Tato oprava byla zkolaudována v r. 2005. Dispozice do r. 2004: Dispozice po roce 2004: manuál C - f3, 54 manuál C - f3, 54 Principal 8´ Principal 8´ (prospekt) Kryt 8´ Flauta major 8´ Gamba (přístavek) 8´ Salicional 8´ Salicional 8´ Aeolina (pův. Mix) 8´ Mixtura 3x (C-H 2x, 2´+1 1/3´, od c 3x, 2´+1 1/3´+1´) Octava 4´ Octava 4´ Flétna 4´ Flauta minor 4´ Roh 4´ Violetta 4´ Mixtura 3x (přístavek) pedál C - a, 22 pedál C - a, 22 Subbas 16´ Subbas 16´ Octavbas 8´ Octavbas 8´ pedálová spojka pedálová spojka

Varhaníci Nejstarším známým učitelem v Dobrém je Jan Doubrava. Po něm následovali v r. 1730 Pavel Pátek, v r. 1758 František Koubek, v r. 1792 Josef Buchna, v r. 1799 Jan Fišer, v letech 1801–1815 Antonín Přibyl, 1815–1826 Jan Slavík, 1826–1861 Josef Císař.239/ Josef Plocek, ředitel kůru, řídící učitel. Od 1. 11. 1837 působil ve Vamberku jako podučitel, od 1. 2. 1854 zastupoval přestárlého Václava Kodytka tamtéž, od 1. 4. 1861 vyučoval v Bílém Újezdě, od 19. 9. 1861 začal učit v Dobrém. Resignoval 11. 8. 1875. Poté Jan Votroubek, zdejší občan, dobrý hudebník a zvláště varhaník, byl ustanoven provisorně na půl roku za varhaníka a ředitele kůru.240/ V r. 1867 se připomíná podučitel Jan Fáborský, který hrál na varhany.241/ Od r. 1879 zde působil učitel (později řídící učitel) Josef Kulíř, dříve učitel ve Slavětíně. Víme, že od 1. 4. 1890 byl řiditelem kůru. „Působil zde velmi blahodárně… . Byl učitelem zbožným, příkladným a horlivým.“ Zemřel dne 7. 8. 1904. Po něm převzal vedení kůru v r. 1905 učitel Václav Přibyl. Dle farní kroniky byl „dovedným řiditelem

237/ PK Dobré, str. 230; SOA RK, fond AF Dobré, kart. 77, inv. č. 484, sign. 72, Kostelní účty 1900–1948, obdobně SOA Náchod, fond Okresní úřad Nové Město nad Metují, kart. 242, jednotlivé kostely, 5 2D, rozpočet opravy ze 4. 2. 1922, dobrozdání o provedené opravě z 2. 9. 1923. 238/ Laskavé sdělení V. Uhlíře. 239/ Flesar, str. 207, obdobně i PK Dobré, str. 350; dále SOA RK, fond AF Černíkovice, kart. 91, inv. č. 293/41, zádušní účty, r. 1777. 240/ SOA RK, fond AD v Rychnově n. Kn., kart. 449, inv. č. 2006/185, kostelní zaměstnanci, 2 dopisy z 20. 9. 1875 a 22. 8. 1875 referují o této změně, naproti tomu PK Dobré, str. 355 uvádí, že Josef Plocek odešel do penze v r. 1879. 241/ SOA RK, fond AD v Rychnově n. Kn., kart. 449, inv. č. 2007/186, Škola a učitelé, dopis z 15. 12. 1867.

236


kůru“ . V r. 1914 byl povolán do armády. V r. 1920 přestoupil k Československé církvi. Zemřel 20. 10. 1931.242/ V r. 1908 zde působil řídící učitel Špaček.243/ V letech 1911–1917 byl dle záznamů v kostelních účtech ředitelem kůru František Přibyl.244/ V r. 1924–1946 byl dle záznamů v kostelních účtech ředitelem kůru Rudolf Kovář. Instalován byl 1. 1. 1923.245/ XII. Dobruška Zde odkazujeme na článek Dobrušské varhany, který byl publikován ve sborníku Orlické hory a Podorlicko roku 2009. XIII. Dobřany – Filiální (dříve farní) kostel sv. Mikuláše Obr. 14. viz str. 173. Kostel zde byl patrně již v r. 1358, kdy se připomíná pleban Mikuláš z Rychnova. Jistě již stál v r. 1580.246/ Nynější kostel se počal stavět 15. 5. 1737 a dokončen byl v září 1741.247/ Již v r. 1748 je v kostelních účtech zmíněna židle k varhanám.248/ Bližší informace o tomto nástroji však nemáme. (Nové) varhany byly postaveny, snad kralickým varhanářem Franzem Katzerem, v r. 1753 za 240 zl.249/ V r. 1786 a v r. 1791 udeřil do kostela blesk a pokaždé zasáhl i varhany. 250/ Opravil je v červenci r. 1792 Hyppolit Renner z Libchav za 20 zl. 251/ V r. 1798 se v inventáři kostela popisují varhany s 10 rejstříky. 252/ V r. 1807 bylo zaplaceno 4 zl. za nový řemen (k měchům?)253/ „V roce 1836 byly také vylepšeny nákladem opočenské kostelní pokladny všeobecně špatné varhany ve zdejším lokálním kostele městským varhanářem z Rokytnice Františkem Hanischem. Měchy, 242/ PK Dobré, str. 358, 359, dále SOA RK, fond AF Dobré, kart. 139, inv. č. 464, sign. 52, Škola a učitelé. 243/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 139, inv. č. 464, sign. 52, Škola a učitelé. 244/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 77, inv. č. 484, sign. 72, Kostelní účty 1900–1948). 245/ SOA RK, fond AF Dobré, kart. 77, inv. č. 484, sign. 72, Kostelní účty 1900–1948, dále kart. 139, inv. č. 456, sign. 44, potvrzení o instalaci. 246/ Roštlapil, str. 721. 247/ Roštlapil, str. 372; obdobně sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Vs Opočno, kostelní účty. 248/ Sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání tamtéž. 249/ Dep. BHK, Gedenkbuch der Dobrzaner Localie angefangend unter Pat. Johann Nep. Witeczek…, (dále již jen PK Dobřany), str. 335, uvádí, že autor není znám: „Im Jahre 1753 ist die bisher noch bestehende Orgel beigeschaft worden und kostete 240 zl. Wer der Meister war, ist nichr bekannt.“ V knize Tomší, Lubomír, Lukeš, Jan, Tomíček, Jan, Uhlíř, Václav, Historické varhany v Čechách, 263 stran, první vydání, nakladatelství Libri, s. r. o., Praha 2000 je na straně 43 uvedeno, že autorem varhan byl kralický varhanář Franz Katzer. Podle sdělení spoluautora knihy p. Tomíčka získal on sám tuto informaci od varhanáře Bohumila Žloutka ze Zásady (již zesnulého). 250/ PK Dobřany, překlad z r. 1990 je v SOA RK, str. 6, 7 překladu. 251/ PK Dobřany, str. 336: „Téhož roku 1792 koncem měsíce července opraveny varhany dobřanského kostela dvojím úderem blesku rozladěné Hipolitem Reunerem, varhanářem a obyvatel libchavským za 20 zlatých jemu zaplacených, které darovali dobrodinci.“). 252/ SOA RK, fond AF Dobřany, kart. 209, inv. č. 731, sign. 104, Inventáře. 253/ SOA RK, fond AF Dobřany, kniha 125, inv. č. 721, sign. 94, Computus Ecclesiae Dobrzanensis ab Anno 1803.

237


které dříve byly uvnitř nástroje, byly vyňaty a aby byly varhany zbaveny všech nečistot účinným provětráním a zajištěny před veškerými otřesy, zcela nově přestavěny a z vnějšku byly opatřeny novými přístupy. Celá soustava pedálů byla obnovena, přestavěna a zpevněna, na hrací soustavě bylo hodně požráno od netopýrů a vylepšeno přidáním cínových píšťal, tím bylo dáno varhanám dobré ladění a intonace. Náklady činily 90 zl. konvenční měny.“254/ Na hřídelové desce nástroje je nápis „Johann Bauer aus Schodevy, den 18 August 1836“. Máme za to, že se také vztahuje k menší opravě varhan – i v r. 1851 byly zaplaceny 3 zl. 15 kr. za klížení měchu u varhan a v r. 1863 8 zl. 50 kr. za vyspravení varhan a naladění255/, a přesto se v v protokolech o prohlídkách kostela z let 1838–1862 neustále psalo, že varhany (a v r. 1861 i měchy) potřebují opravu. 256/ V r. 1873 zaplaceno varhanáři Kunzovi za opravu hudebních nástrojů (snad i varhan) 4 zl. 257/ V r. 1884 „Petr Emanuel, syn po zemřelém zde učiteli Janu Petrovi, hotovitel varhan v Praze vypočítal opravu zdejších varhan na 250 zl. a když mu tato odevzdána byla, opravoval je spolu s dělníkem svým od 28. června až 26. července a přidal beze vší náhrady pouze co Dobřanský příslušník mutaci novou Salicional.“258/ V r. 1904 zaplaceny 4 K 20 h za opravu měchů. 259/ V r. 1913 zaplaceno 330,80 K za opravu varhan V. Poláčkovi z Rychnova n. Kn. 260/ V r. 1918 měly varhany tuto dispozici: I man. II man. Kvintadena 8´ Kopula 8´ Salicionál 8´ Kopula 4´ Principál 4´ Kvinta 3´ Superoktáva 2´ Mixtura 3x261/

ped. Subbas 16´ Oktávbas 8´

Dochovala se stížnost varhanáře Mölzera z 7. 5. 1918, že farář nechtěl vydat píšťaly k rekvizici.262/ V r. 1923 opravil varhany V. Poláček za 3 245 K.263/ V r. 1927 za opravu klávesnice a měchu zaplaceno 56,30 Kč.264/ Z další nabídky V. Poláčka z r. 1938 známe tehdejší dispozici nástroje, shodnou s dispozicí uvedenou v Katastru varhan (viz pozn. 261). Varhanář tehdy nabízel opravu za 7620 Kč s event. dodáním nové Aeoliny 8´ a Vox celestis 8´ za 2350 Kč. 254/ PK Dobřany, str. 339; shodně in SOA RK, fond AF Dobřany, kart. 187, inv. č. 628/1, Pamětní kniha Dobřanského kostela sepsaná Janem Ignácem Klečkou etc. od roku 1772, str. 104. 255/ SOA RK, fond AF Dobřany, kart. 208, inv. č. 729, sign. 102, Zádušní účty 1700–1944. 256/ SOA RK, fond AF Dobřany, kart. 197, inv. č. 685, sign. 58, Patronátní budovy 1750–1835. 257/ SOA RK, fond AF Dobřany, kart. 208, inv. č. 729, sign. 102, Zádušní účty 1700–1944. 258/ PK Dobřany, str. 364; S ohledem na záznam uvedený pod bodem 252/ máme za to, že se zde jednalo o výměnu (nahrazení jiného rejstříku), nikoliv přidání nového. 259/ SOA RK, fond AF Dobřany, kniha 128, inv. č. 724, sign. 97. 260/ SOA RK, fond AF Dobřany, kniha 128, inv. č. 724, sign. 97, dále Státní ústřední archiv v Praze, sign. ZPÚ, karton 70, Rekviziční katastr; Dle laskavého sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, dosud nesignované mladší spisy k varhanám navrhnul v r. 1911 Václav Poláček opravu rozedraných měchů za cenu 270 K. O rok později mu byla ona zakázka zadána. 261/ NA Praha, fond ZPÚ, kart. 69, sign. 25, Opočno, Dobřany. 262/ NA Praha, sign. ZPÚ, karton 70, Rekviziční katastr. 263/ SOA RK, fond AF Dobřany, kniha 128, inv. č. 724, sign. 97. 264/ SOA RK, fond AF Dobřany, kniha 128, inv. č. 724, sign. 97.

238


V r. 1939 nabídl B. Žloutek ze Sedlce-Kutné Hory opravu za 8264,-Kč s rozšířením pedálu z 18tónového na 24tónový, novým měchem, novými rejstříky Aeolinou a Vox celestis 8´. Nabídku schválil Dr. Hugo Doskočil na biskupské konzistoři.265/ Dle laskavého sdělení V. Uhlíře byla oprava provedena v r. 1940. V r. 1958 varhanář František Čálek z Kutné Hory přidal do varhan nový rejstřík za 3400 Kč, v r. 1959 k varhanám připojil elektromotor za 1500 Kč a varhany opravil za 5 630 Kč.266/ V r. 1972 varhany opravil B. Žloutek za 2600 Kč z darů věřících.267/ Současný stav (22. 6. 2003): Dvoumanuálový nástroj v jednodílné skříni králického vzhledu. Mechanická traktura, zásuvkové vzdušnice. Vzdušnice pozitivu je až za vzdušnicí Hlavního stroje. K pozitivu je připojena další vzdušnice s dvěma hlasy, traktura k ní je pneumatická. Hrací stůl je vestavěn do skříně varhan (Spielschrank). Rejstříková táhla odpovídají dispozičním změnám (soustružené hlavice + 2 malé figurky). Hlavní stroj je na horním manuálu. Nástroj je silně napaden červotočem. Basové píšťaly jsou přetřeny barvou (snad V. Poláček?), několik jich je pro nedostatek místa umístěno naležato (původně měl tedy nástroj krátkou oktávu i v pedálu). Celkově nástroj potřebuje petrifikovat (skříň a klaviatury jsou nepevné), intonovat a naladit, uniká z něho množství vzduchu. Dispozice dle pořadí hlasů na vzdušnicích: hlavní stroj, C – c 3, 45 tónů pozitiv, C – c 3, 45 tónů pedál, C – a, 22 tónů Principál 4´ (prospekt, cín) Kopula major 8´ Subbas 16´ Mixtura 3x Kopula minor 4´ Oktavbas 8´ Salicional 8´ (cín) Aeolina 8´ (zinek) pneum. doplněk Superoktava 2´ Cornu nocturno 8´ (kovový kryt) pneum. doplněk Kvinta 2 2/3´ Gamba 8´ (špičatá) pneum. doplněk Quintatön 8´

Varhaníci V r. 1672 se připomíná kantor Matěj Hendrych Jaroměřský. Učil děti číst a psát, dále měl předčítat dobřanským farníkům evangelium, vykládat je a držet s nimi namísto nedělní mše sv. pobožnost, neb dobrušský farář pro množství filiálních kostelů zde nemohl vést bohoslužby. Za to mu farníci dávali o posvícení koláče a v postu vejce a o vánocích peněžní obnos. Po jeho smrti následoval kantor Klemens Kinzel, pachtýř zádušních polí.268/ V r. 1686 se platilo rektorovi za zpívání 2 zl. 30 kr., v r. 1688 kantorovi 6 zl.269/ Jeho syn Anton Kinzel převzal službu v r. 1723. Jeho mzdou byla koleda o Třech králích – 1 1/2 krejcaru od půlsedláků, 1 krejcar od chalupníků, dále o posvíce265/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, dosud nesignované mladší spisy k varhanám; Podle V. Uhlíře varhanář chromatizoval krátké oktávy, zhotovil nový měch, dodal novou pedálnici, rozšířil rozsah pedálu a přidal 2 nové rejstříky – Uhlíř, Václav, Varhany královéhradecké diecéze, Hradec Králové 2007, 1. vydání, ISBN 978-80-86472-27-0, ISBN 97880-7195-139-1, str. 86. 266/ PK Dobřany, str. 373. 267/ PK Dobřany, str. 375. 268/ PK Dobřany, str. 9, 569. 269/ SOA RK, fond AF Sedloňov, kart. 478, inv. 1833/63, zádušní účty 1599–1938.

239


ní po 2 koláčích od sedláka a po 1 od ostatních a na Zelený čtvrtek vejce anebo místo nich odpovídající peněžní obnos.270/ Později, v r. 1742, když Dobřany získaly stálého duchovního správce, koupily obce kantorovi jiné pozemky – 5 jiter (Joch) a 801 sáhů (Klafter) pole, louku o výměře 1 jitro a 550 sáhů, zahrádku u školy 109 sáhů, malou louku u dobřanské kovárny a 5 sáhů měkkého palivového dřeva a 2 kopy otýpek klestí ze zádušního lesa. V r. 1758 odešel kantor Anton Kinzel na místo kantora do Třebechovic. Uprázdněné kantorské a učitelské místo získal Anton Pilz, který je zastával spolu se svým předchůdcem již od r. 1732 a kromě toho ve škole provozoval tkalcovství.271/ Po jeho smrti v r. 1808 se stal učitelem jeho syn Franz Pilz, do té doby kantor filiální školy v Šachově. V r. 1790 byla vytvořena prví fasse zdejší školy. Roční příjem činil jen 90 zl. a proto byl učiteli poskytnut příspěvek ze školního fondu 9 zl. 32 kr. V r. 1813 byl příspěvek opět odňat a povinnost jej vyplácet jej přenesena na obec.272/ Podle fasse z r. 1816 měl: z 11 strychů pole v hodnotě 1 strych za 3 zl., jež po srážce výdajů na kultivaci vynáší 11 zl., dále za seno 2 zl. 40 kr. a ze zahrádky u školy 56 kr., což vynáší dohromady 14 zl. 36 kr., od kostela za hudbu, službu při mši a péči o lampy 7 zl. 20 kr., 5 sáhů měkkého dříví po 45 kr. – 3 zl. 45 kr., poplatky za pohřby a svatby 17 zl. 15 kr., za psaní dopisů 6 zl. 41 kr., od dětí navštěvujících školu 30 zl., z koledy na Nový rok 6 zl. 27 kr., od obce 9 zl. 32 kr., školné od obce Plasnice 10 zl., ze zádušní pokladny 20 zl., koledu od vsí Kounov, Rozkoš, Hluk 4 zl. 24 kr. Celkem 130 zl.273/ Po smrti Franze Pilze 7. 10. 1843 byl potvrzen v učitelské funkci od 4. 1. 1844 Vincenc Donat, nar. ve Starkoči, dosavadní podučitel v Meziříčí. Jeho roční příjem byl dle fasse z r. 1850 141 zl. 42 kr. konv. měny. Zemřel 18. 8. 1858 ve 46 letech věku svého. V Dobřanech sloužil 14 let a 8 měsíců. Zanechal po sobě vdovu a 4 nezaopatřené děti. Podle farní kroniky jedné noci zaslechl při cest domů volání o pomoc. Učinil hluk a zapudil tak loupežníky, kteří na faře přepadli administrátora.274/ Dalším učitelem se stal, po krátkém provizoriu Johanna Noska z Nového Hrádku, v září 1858 dosavadní opočenský podučitel Josef Petr, nar. 16. 11. 1817. Dle fasse z r. 1850 činil příjem učitele celkem 141 zl. 42 kr. Podle fasse z r. 1863 měl ve škole 176 žáků, z toho 88 chlapců. Vyučoval denně 5 hodin. Bydlel ve škole v bytu o 2 místnostech. Z 5 jiter a 918 sáhů (?) pole měl roční příjem 16 zl. 25 kr., z louky o 1 jitru a 855 (sáhů?) 5 zl. 43 kr., důchod z vyvážení 270/ PK Dobřany, str. 9, 569. 271/ PK Dobřany, str. 571, 572. 272/ PK Dobřany, str. 571. 273/ PK Dobřany, str. 584. 274/ PK Dobřany, str. 573, 574.

240


dříví z dobřanského zádušního lesa 13 zl. 3 1/2 kr., z obecní pokladny dobřanské a nedvězské příspěvek na místě školné fondu 1 zl. 45 kr. Dále ze zádušní pokladny křivické 8 zl. ročně na doplnění kongruy, sobotáles – školní plat za 176 dětí 194 zl. 30 1/2 kr. Za varhanickou službu ze zádušní kasy dobřanské 2 zl. 56 kr., za oddavky a pohřby 52 zl. (oddavky po 1 zl. 40 kr., pohřby po 7 zl. 12 kr.), koledy k novému roku 5 zl. 56 a 1/4 kr. Za mešní službu – od obce dobřanské za opatrování lampy 4 zl. 18 kr., z nadací ročně 28 kr., školní platy: oddavky 8 zl. 52 kr., pohřby 3 zl. 26 kr. Celkem tedy měl za školní službu 244 zl. 12 3/4 kr., za varhanickou 17 zl. 44 1/4 kr., za mešní 11 zl. 37 kr., všeho všudy 273 zl. 34 kr. Dále 6 sáhů dříví od patrona. Vydání varhaníka:12 zl ročně vydal za čištění školy , 1 zl. 26 kr. kalkantovi, celkem 13 zl. 26 kr.275/ „Odjakživa se na Dobřanech zanedbával zpěv. V kostele ledva několik osob bídně zpívalo a kromě kostel snad ani se nevědělo, že se zpívati může. V tom ohledu získal si v posledních letech nemalých zásluh učitel zdejší Jan Petr, který sám jsa dovedný hudebník, školní mládež netoliko v kostelních, ale i národních a jiných přiměřených písních neunaveně cvičil a cvičí, takže v kostele utěšeně mešní písně se vzývají a po domích leckde sbor dívek je slyšán. Dítky zpívají korektně šesté nešpory, starodávní litanie ano i při figurální mši svaté. Kéž by v tom směru bylo pokračováno, ač učitel co varhaník žádného služného nemá, a se žádostí o takové byl odmrštěn.“276/ Zemřel 22. 5. 1878 po krátké nemoci. Na jeho místo byl dosazen Antonín Volf, nar. 16. 8. 1843 v Křižanově u Hořiček. Do Dobřan se přistěhoval počátkem září 1878 a převzal i ředitelství kůru.277/ Do penze odešel v r. 1903 a na jeho místo nastoupil František Antonín Balcar, dosud učitel v Pohoří, nar. 23. 4. 1865 v Rychnově n. Kn., absolvent tamějšího gymnázia.278/ V r. 1911 se odstěhoval do Dobrého, kde se stal řídícím učitelem. 1. 3. 1912 se přistěhoval nový řídící učitel Karel Novotný, doposud řídící učitel v Provodově. Zemřel 9. 6. 1919. V r. 1919 ustanoven řídícím učitelem Alois Hanuš.279/ Místní učitel byl pravidelně 3. kostelníkem a zádušníkem. S kostelníkem brali stejný podíl na štole, k tomu spropitné za posluhování při křtech – průměrně 20 kr. r. č. Až v r. 1772 složil místní kantor Antonín Pilc zádušnictví. V r. 1869 zapověděl nový cislajtánský školní zákon učitelům vykonávat kostelnickou funkci a učitel Jan Petr se jí tedy vzdal.280/ Vojtěch Cimr, bydlel v č. p. 71 ředitel kůru, zemřel 23. 6. 1954. Jeho nástupcem se stal výborný hudebník Josef Brizda z Nedvězí č. 39.281/ Podle sdělení p. faráře Pfeifera z Bystrého je nyní varhaníkem Jaroslav Janouš.

275/ PK Dobřany, str. 578, 580. 276/ PK Dobřany, str. 586. 277/ PK Dobřany, str. 587. 278/ PK Dobřany, str. 589. 279/ PK Dobřany, str. 590. 280/ PK Dobřany, str. 352. . 281/ PK Dobřany, str. 139, uvádí, že Vojtěch Cimr zemřel na infarkt (mrtvici) v kostele u varhan, když začal hráti a zpívati Agnus Dei při pohřbu stařenky Smolové z Nedvězí č. 18.

241


XIV. Homole – Filiální kostel Bolestné rodičky Boží Obr. 15. viz str. 173. Kostel byl vystavěn v letech 1692–1696. 282/ V inventářích kostela z r. 1703 se připomíná pozitiv na kruchtě s 2 měchy, v r. 1728 dtto, v r. 1729 pozitiv na kruchtě. 283/ Zatím nevíme, kdy byl postaven. Máme za to, že jde o týž nástroj jako zmíněný v kostelním inventáři v r. 1784 – varhany o 9 mutacích. 284/ V r. 1814 zaplaceno za opravu měchů 2 zl. 285/ V r. 1837 se zde připomínají varhany, spíše pozitiv („Orgel – Vielmehr Positiv befindet sich in einen mislichen (?) Zustand“), ve špatném stavu. 14. 7. 1864 byl kostel poničen požárem po zásahu blesku. V letech 1864–1866 proběhla jeho renovace. 286/ V r. 1876 zaplaceno za opravu měchů 6 zl. 287/ V r. 1915 vestavěl Josef Melzer z Kutné Hory nový nástroj do původní varhanní skříně, patrně za 2000 K. Má samostatný hrací stůl v zábradlí kůru, jeden manuál. Traktura je pneumatická, vzdušnice výpustková. V r. 1915 měl nástroj tuto dispozici: Principál Gamba Kryt Salicionál Oktáva

Subbas 16´

Oktáv. spojka pedál. spojka p, mf, pleno, anulátor288/

Zarazí zde počet rejstříků – Gamba 8ńení v dispozici nástroje a ani podle úpravy hracího stolu se nezdá, že by tam kdy byla obsažena ještě další rejstříková sklopka. Snad se jednalo o omyl při vyplnění přihlašovacího archu. Za I. světové války byly varhany uchráněny od rekvizice z důvodů historicko-uměleckých i hudebně-technických.289/ V r. 1948 nástroj opravil Líbal z Prahy.290/ Ve dnech 1. 2. – 8. 6. 1990 opravil nástroj Josef Poukar z České Třebové.291/ Současná dispozice je takováto (27. 7. 2003): manuál, C – f3 pedál, C – d1 Principál 8´ (zinek) Subbas 16´ Tremola Kryt 8´ Oktáv. spojka Salicionál 8´ pedál. spojka Fléta 4´ Forte

282/ Lašek, str. 274, shodně SOA ÚO, Sbírka kronik č. 240, Liber Memorabilium et Fundationum Beneficij Czuczlaviensis, (dále PK Sudlava), str. 54. 283/ SOA Zámrsk, fond Vs Kostelec n. Orl., kniha 70. 284/ PK Sudlava, str. 51. 285/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 244, inv. č. 972/100, Zádušní účty filiálního kostela sv. Panny Marie Bolestné na Homoli 1783–1881. 286/ SOA Zámrsk, fond Vs Kostelec n. Orl., karton 7, záznamy o renovaci kostela; dtto kart 7, inventáře kostelů. 287/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 244, inv. č. 972/100, Zádušní účty filiálního kostela sv. Panny Marie Bolestné na Homoli 1783–1881. 288/ NA Praha, fond ZPÚ, kart. 67 , sign. 25, Kostelec nad Orl., Homole; dále SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 453, přihlašovací arch do Katastru varhan z 25. 11. 1915. 289/ GedenkBuch für die Lokalie zu Pottenstein begonnen mit dem Jahre 1836 won mir Franz Lyer Lokalkaplan, (PK Potštejn), str. 295, 296. 290/ Laskavé sdělení varhanáře Josefa Poukara. 291/ Laskavé sdělení varhanáře Josefa Poukara.

242


Zvuk nástroje je plný, silný, kovové rejstříky (Principál a Salicionál) znějí až syrově, jistě i vlivem materiálu. Subbas byl při poslední opravě varhanářem zeslaben, pročež bas netvoří, bohužel, zejména ve velké oktávě dostatečně silný základ – zejména tam, kde nefunguje pedálová spojka. Podle informace varhaníka je nástroj poruchový, elektrické čerpadlo nestačí při současném zapojení více rejstříků dostatečně zásobovat vzduchem. Varhaníci V současnosti je varhaníkem pan Malátek ze Sopotnice. XV. Chleny – Filiální (dříve farní) kostel sv. Apolináře Obr. 16. viz str. 174. Kostel sv. Apolináře byl založen ve 13. století, ve 14. stol goticky přestavěn.292/ V r. 1755 byl kostel obnoven a zvětšen.293/ V inventáři kostela z r. 1797 ještě varhany nejsou uvedeny.294/ Nedlouho poté však byly pořízeny, protože již v r. 1805 byl opraven měch za 6 kr. V r. 1809 vyměněn řemen (u měchů) za 3 zl., v r. 1815 varhany opravil truhlář za 13 zl. 15 kr., v r. 1822 borovnický truhlář Dostál za 6 zl., 1827 borovnický truhlář za 1 zl., v r. 1828 za nový řemen k varhanám 18 kr., za práci 1 zl. 9 kr., v r. 1829 proběhla oprava za 1 zl. 30 kr.295/ V r. 1831 byly zaplaceny 3 zl. za opravu měchů.296/ V r. 1832 se dotázala konzistoř, jak dalece chtějí farníci přispět na nové varhan, když staré jsou již velmi sešlé, zubem času poškozené a podle posudku kralického a rokytnického varhanáře již nejsou opravitelné. Farníci uspořádali sbírku na varhany, která vynesla 105 zl. 62 kr. víd. měny. Vybraná částka byla uložena u duchovního správce.297/ Až v r. 1852 bylo sbírkou shromážděno 400 zl. na nové varhany. V r. 1854 je postavil Georg Spanel ml. z Rokytnice v Orlických horách za 600 zl. konv. měny mimo odvoz, byt a stravu varhanáře při stavbě.298/ 292/ Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 22. 293/ Dep. BKH, AF Chleny, Gedenkbuch der Kirche des heiligen Apolinar in dem Dorfe Chlin, (PK Chleny), str. 3. 294/ SOA RK, fond AF Chleny, kart. 215, inv. č. 791/57. 295/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 241, inv. č. 964/92, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1797–1830. 296/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 965/93, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1831–1853. 297/ PK Chleny, str. 6. 298/ SOA RK, fond AF Chleny, kart. 213, inv. č. 76, rozpočet Georga Spanela: Kostenüberschlag Uiber ein neues Orgelwerk von 10 Mutation in die Skt. Apolinar Kirche zu Chlen in folgender Disposition: a) Manual 1. Principal 4 Fußs, C, Cis, D, Dis von Holz, die übrigen v Zinn im Prospekt. 2. Octava 2 Fußs, ganz von Zinn 3. Mixtura 4 Fach, ganz von Zinn 4. Quintatön 8 Fußs, große Octav v. Holz, die andere v. Zinn 5. Salicional 8 --, große Octav v. Holz, die andere v. Zinn 6. Copula 8 --, ganz von Holz 7. Copula 4 – , ganz von Holz 8. Dulcflaut 4 --, ganz von Holz

243


V r. 1867 opraveny varhany.299/ Patrně v r. 1882 byly varhany natřeny a pozlaceny a ozdobeny dvěma novými lyrami. Práci provedl pozlacovač Gustav Záleský z Kostelce n. Orl. za 57 zl.300/ V únoru r. 1884 opravil a naladil varhany ku všeobecné spokojenosti Franz Alois Hanisch z Jakubovic u Lanškrouna za 150 zl.301/ V r. 1895 bylo žádáno o povolení opravy varhan. O zakázku se ucházeli Franz Alois Hanisch i Josef Vanický. Patronátní úřad v Kostelci nad Orlicí doporučil v dopisu z 24. 8. 1895 zadání zakázky Fr. A. Hanischovi: „pan Hanisch patronátnímu úřadu již po dráhnou řadu lét znám jest co varhaník velmi dovedný, zcela spolehlivý a svědomitý, naproti tomu že neosvědčily se varhany dodané firmou P. T. panem proboštem odporučenou, dodané do kostela Cuclavského, jakož jsme slyšeli i nevalnou chválu o varhanách touže firmou dodaných do kostela v Lichkově; … Podle informace naší P. T. panem proboštem odporučená firma staví velmi dobrá harmonia, ale varhany její při nejmenším zvláště zimního času velmi těžko jdou.“302/ b) Pedal 9. Subbaßs 16 Fußs gedeckt, v. Holz 10. Octavbaßs 8 -- offen, v. Holz Diese sämmtlichen Stimme bestehen vom 404 Zinn, und 226 Holz Pfeifen, zusammen aus 630 Stück Pfeifen; für welche eine Windlade, das Hauptstück der Orgel ein Geheißz mit dem nöthigen Regierwerk gemacht, und in das Chorgeländer gesetzt wird, Pedal aber Rückwärts zum Mauer gestellt. Seine separaten Spieltisch mit einer ManualKlaviatur von 54 Tasten mit Ebenholz belegt, und das Pedal von 18 Tasten, die halb Töne aber i der Tiefe: das Regierwerk mit Messingdrath beschlagen und die Ventillfedere eben von Messing gemacht. Alles solid und dauerhaft gebaut, macht einer Betrag von 600 f c/m nebst diesem noch nöthigen Fuhren und bei Aufstellung freie Kost und Quartier. Chlen am 11. November 1852. Georg Spanel, Orgelbauer 299/ SOA RK, fond AF Chleny, kart. 215, inv. č. 785/51, Liber computuum Ecclesiae Chlenensis Sct. Apolinaris ab Anno 1836; obdobně PK Chleny, str. 19: „Varhany zladěny“. 300/ PK Chleny, str. 27. 301/ PK Chleny, str. 28. 302/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 455, oprava varhan v Chlenech, dopis z 24. 8. 1895 patronátního úřadu v Kostelci n. Orl. okresnímu hejtmanství; tamtéž i rozpočet opravy: Kostenüberschlag Uiber die dringend u. nothwendige gründliche Reparatur sammt beistellung ganz neuen Doppel = Paralel = Gebläse an der Orgel für die Pfarr = Kirche S. Apolinaris in Chlen Excelenz Karl Gräf Kinskýsche Patronatsamt! Adlerkosteletz in Böhmen. Die Orgel wurde in wie weit möglich von gefertigten Orgelbaumeister in beisein des Herrn Chorregenten von Chlen untersucht u. unterbreite hiemitt Einem Excellenz Hoch Gräf. Kinskýschen Patronatsamte ! nachstehendes Fachmännisches Gutachten und Kostenüberschlag über die gute u. gründliche herstellung benanter Kirchen = Orgel. Stellung der Orgel. Das Oberwerk steht in einem Gehäusse u. z. vorem in der Chorbrüstung. der Spieltisch separat in mitte des Chores, das Pedalwerk in zwei getheilten Gehäussen rüskwärts bei der Mauer, das Gebläse im Thürme. Disposition a Oberwerk 1. Principal 4´ von Es aus Metall, im Prospekct aus 4 Holz ‚ á 45Met. Pfeifen (2 dřev. 52 cín) 2. Octava 2´ im innere der Orgel, ganz aus Metall = 0 = á 49 54 = = 3. Mixtura 4 fach, . .......................... = 0 = á 196 216 = = 4. Salicional 8´ von F aus Metall . ...... aus 17 12 Holz u. 32 42 = = 5. Quintatön 8´ = = C = = ................. aus 49 12 Holz u. 37 42 = = 6. Amabilis 4´ganz aus Holz = 54 0==

244


V r. 1895/6 tedy Franz Alois Hanisch opravil varhan za celkem 664 zl. 20 kr. + 9 zl. 7. Minor 4´ = = = = 54 = 0== 8. Major 8´ = = = = 54 = 0== Das Oberwerk hat im ganzen 539 Pfeifen u. z. 180 Holz u. 359 M. Pfeifen 224 celkem 630 píšťal b. Pedalwerk 9. Subbas 16´gedakt aus 18 Holz Pfeifen 10. Octavbass 8óffen „ 18 Holz Pfeifen das Pedalwerk hat zusammen 36 Holz Pfeifen Die Orgel muß nach wolgenden Punkten Repariert u. hergestelt werden. Preis exclusieve der Holz-Materialien welche an Ort u. Stelle bei Zusammennstellung und Reparatur gebraucht werden. 1 Das gesammmte Pfeifenwerk in Oberwerke u. Pedale 575 an der Zahl wird abgetragen u. gereinigt wofür.10 2. Alle drei Windladen werden ausgelagert, alle Windstöcke an selben los geschraubt, die Schlaifen abgetragen u. dide Zellerräume won Schmutz u. Staub gereinigt..............................................................................9 3. Gründliche Reparatur u. überarbeitung aller Drei Windladen sämtlich Ventillen 7 an der Zahl ausgehoben, neu beledert, alle Anhäng = Dräthe, Bitstifte, so wie samtliche Befederrungen /: in den Pedalladen doppelt neue Befederung :/ anstatt den Pulpetten werden Metaleplatten mit Filzbelegt neu eingesetzt ferner alle Windladen /:zum schutze gegen Wurmsatz:/ von inen u. ausen Impregniert, die Windstöcke neu Angeschraubt u. neu hingelagert. . .................................................................................................................................65 4. Der gesamte Mechanissmus im Oberwerke u. Pedale wird loßsgehängt, ausgehoben corigiert u. gereinigt..20 5. Alle Abstrakten werden neu, so alle Anhäng = dräth an selben /:weil die Orgel schon ganz abgespielt:/ aus Messing neu Hergestellt...................................................................................................................30 6. Die Oberwerk = wellen tafel liegt zwischen dem vorderwerke und Spieltische unter einem einfachen Fußboden es hat sich werend der länge der Jahre, am Wällenbrett u. zwischen den Walzen viel Staub und Schmutz angelegt; daßs benante Wällenbrett mußs won u. Windlade u. Spieltisch loßgehängt, ausgehoben, gründlich coregiert u. Gereinigt, u. aberhalb der Wällentafel zum ferne schutze der Mechanik eine neue Bretter = oder Beiwanddekl gegeben werden...............................................................................................................................11 7. Ale Winkelßtücke im Oberewerke u. Pedale werden ausgehoben, sämtliche Winkel ausgehängt und von alten Rost u. Belschmutz geaäubert u. frisch eingesetz............................................................................... 8,50 8. Alle übrige Mechanischen = bestandtheile werden coregiert, Reparirt u. in guter Zug u. ordnung gebracht... ............................................................................................................................................... 12,70 9. Alle Theili der Registratur, alles Hebelwerk in guter Zug u. ordnung gesetzt........................................10 10. An allen Stellschrauben werden neue Holz = muttere gegeben und für die Zukunft leicht zum Stellen Fergerichtet.............................................................................................................................................4 11. Die Oberwerk = Klaviatur wird ausgehoben, gründlich gereinigt, alle Seitstifte von alten Rost gesäubert, Reparirt, mit Filz neu ausgefittert, die ganzen Tönn wo nothwendig mit Ebenholz ausgebesert wogegen die der Halb = Töne mit weißen = Beinbelegt........................................................................................... 65,12. 12. Die Pedal = Klaviatur wird ausgehoben Raparirt mit Filzneu ausgefüttert, mit Öhl eingelassen , neu befedert u. alle Stecker auf Schrauben........................................................................................................5 13. Reparatur an sämtlichen Holz = pfeifen im Oberwerke und Pedale 261 an der Zahl...................... 25,70 14. Alle Spünde der Gedackt = pfeifen neu Beledert........................................................................ 33,50 15. Sämtliche Holz = Pfeifen werden /:zum Schutz gegen Wurmfrasz:/ Impregnirt...................................40 16. Reparatur an sämtlichen Metallpfeifen................................................................................... 22,70 17. Alle Windstocke im Oberwerke und Pedale werden Impregnirt....................................................... 8,50 18. Diejenigen Theile der Orgel, welche welche Wurmstichig werden Impregnirt.................................. 12,30 19. Die ganze Orgel wird auf neuen Windgrad Intonirt Temperirt und fein Gestimmt und das Principal zu einer stärkeren ansprache gebraucht, so auch das gesammte Pfeifenwerk ordnungsgemäß aufgestelt............50 20. Alle Windkanäle Winddicht hergestelt....................................................................................... 4,20 21. Das alte Gebläse ist ganz unbrauchbar, an Windkraft mangelhaft, werursacht beim gebrauche ein soltere und stoßen, welches der Orgel nachtheilig auch sagar den Gottesdienste stört; es auch an stelle desselben ein ganz neues Doppel = Paralel = Gebläse1 1 5/10 Metter lang und 1 Metter breit aus gutten und trokenen Kiefer oder Fichtenholze, mit Rosz = Fläche dauerhaft Reserwarot und einem über des ganze Gebläse der länge u. breite nach gehenden Schöpf = Gebläse,Solied u. Kunsgerecht hergestelt................................................................. 195

245


22 kr. kolaudačních výloh (1116,90 K). Tehdy ještě varhany měly původní dispozici. Byl pořízen nový měch, změněn tlak vzduchu.303/ Kolaudace proběhla 14. 1. 1896 za účasti Alberta Jeřábka, ředitele kůru v Kostelci nad Orlicí.304/ Dispozice nástroje byla zaznamenána v r. 1918 a 1986.305/ 22. Neue Balg = Mechanik, thails aus hartem u. weichen = Holz u. Eisen inclusive Regulator und Balglagen ........................................................................................................................................................ 10,50 23. Tranzport des neuen Gebläses von Landskron bis Bahnstation Ad. Kostelec................................... 5,60 24. Mantire des neuen Geblases an Ort und stelle ........................................................................... 8,30 25. Abänderungen bei dem Windkanale, zum Einmüst den beim neuen Gebläse........................................4 26. Das neue Gebläse must ordnungsgemass verschalt u. mit Thürer zum Schmieren der Balg = Mechanik versehen werden exclusive Holz = Materialien.....................................................................................12 27. In der Kirche wurde alles /:bis auf die Orgel/ neu Staffirt; die Orgel stört daher den Farbenton! Es ist nothwendig um in dieser weise der Farben = harmonie in der Kirche gerecht zu werden, daß die Orgel den Altären, u. dem inneren der Kirche gleichfärbig Stafirt werde. Es liegt ein intrehse der Orgel selbst, daß die Stafirung der Orgel gleichzeitig bei der Reparatur u. wann Orgelbaumeister selbst besorgt werde; ein früheres, oder späteres besteigen, u. Stafieren derselben ist für das Instrument, aus verschiedenen Gründen nur von grösten Nachtheilen begleitet. – Zum Stafieren sind. Ein worder Gehäusse, ein Spieletisch u. zwei getheilte Pedal = Gehäusse, dieselben müssen zweimal Öhlfarbengrund, u. einen Marmor = Öhl = Anstrich dem Farbentone des Gotteshauses einförbind erhalten...............55 28. Die verzierungen bei der Orgel sind auf Öhl vergoldet und auch so ziemlich gut erhalten, bloß kleine ansbeserungen aselben vorzunehmen...................................................................................................... 4,50 29. Das vordere Prospect = Pfeiferewerk, damit es Rein und Sauber dastähe ist zu Bronzieren............... 10,70 Summa.................................................................................................................................. 664,20 Sage: sechshundertsechzivier Gulden 20 kr ö. Wg. Zu diesem hatt die Gemeinde die nöthige Fuhren von u. zu der Bahnstation Adlerkostelec, so wie ein beheitzbares Zimmer als Werkstätte /:denn es werden exclusieve Herstellunge des neuen Gebläses alle Orgelarbeite im Loco besorgt:/a. Logis für den Orgelbaumeisterund dessen Gehilfen frei u. Unentgeltlich beizustellen; ferner das nöthige Holz = Material zu Verschallung der neuen Gebläses, u. was an Ort u. stelle zur Orgelherstellung benöthiget /:etwa eine 4 starke Kiefer = Pfoste 1 Stück Eichenbrett u. 8 – 10 Stk. Fichten oder Kieferbretter:/ unentgeltlich zu liefere. Gefertigt behörd. Bef. Orgelbaumeister macht sicherbäthig alle in Kostenvoranschlage angefürten Arbeiten Solid und Kunstgerecht Herzustellen a. wen Tage der Übergabe an gerechtart Drei Jahre zu haften a eine 10% Kaution von dem Verdienstbetragen auf die Guttstandszeit wückstehen zu lassen /:eventuell um Sparkassabuch:/ und auf verlauf derselben die Orgel unetgeltlich zu Corigiren und Nachzustimen. Chlen im Monate Mai 1895 Franz. A. Hanisch behörd bef. Orgelbaumeister Jockelsdorf bei Landskron in Böhmen 303/ SOA RK, fond AF Chleny, kart. 215, inv. č. 786/52, Gedenkbuch uvádí na str. 33 náklady opravy 700 zl. 304/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 455, oprava varhan v Chlenech. 305/ NA Praha, fond ZPÚ, kart. 67 , sign. 25, Kostelec n. O., Chleny, dopis z 21. 5. 1918: Tehdy měly varhany ještě původní dispozici: Kryt 8´ Amabilis 4´ Subbass 16´ Kvintadena 8´ Kryt 4´ Octava 8´ Salicional 8´ Octava 2´ Principal 4´ Mixtura V r. 1986 již byla Flétna 4ńahrazena Gambettou – Soupis varhan, č. 417, Chleny, zpracoval Bohuslav Vodička, 6. 12. 1986; Popsal nástroj takto: manuál, C – f3, 54 tónů pedál, C – a, 18 tónů Copulla major 8´ Subbass 16´ Kvintadena 8´ Octavbass 8´ Salicional 8´ Principal 4´ (prospekt)

246


Varhanář Čápek si stěžoval 8. 5. 1918, že farář nechtěl vydat prospektové píšťaly k rekvizici.306/ Ve dnech 2. 8. -8. 12. 1990 opravil nástroj Josef Poukar z České Třebové. Mj. doplnil polámanou řadu píšťal v Mixtuře.307/ Varhany byly opraveny cca v r. 2000–2001.308/ Současný stav nástroje (17. 8. 2003): Varhany se dochovaly v převážné míře v původní podobě: jsou umístěny ve třech skříních – v zábradlí kůru pozitiv a za zády varhaníka dvě pedálové skříně. Hrací stůl je samostatný, s inverzní klaviaturou, v pedálu je krátká oktáva, 18 tónů. Traktura mechanická, vzdušnice zásuvkové. Ladění nástroje pozměnil F. A. Hanisch, Dulcflat 4ńahradila Gambetta 4´, patrně někdy mezi lety 1918 a 1986. Nástroj je funkční. Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 6138. Dispozice: manuál, C – f3, 54 tónů Copulla major 8´ Kvintadena 8´ Salicional 8´ Principal 4´ (prospekt) Flétna koncert. 4´ Gambetta 4´ Octava 2´ Mixtura 4x, 1 1/3´+ 1´+1/3´+1/2´ Spojku nástroj nemá. Varhaníci

pedál, C – a, 18 tónů Subbass 16´ Octavbass 8´

V r. 1674 je v křestní matrice zapsán učitel Samuel Jelínek. V r. 1700 je zaznamenán učitel Johann Altmann. V úmrtní matrice je zapsáno, že zemřel 24 12. 1727 ve věku 78 let. Po něm následoval jeho syn Karl Altman, který zemřel 18. 10. 1757 ve věku 68 let. Dále Johann Waniczek, který zemřel 22. 3. 1792 ve věku 68 let. Vystřídal jej dosavadní pomocný učitel Joseph Vogl, nar. ve Velké Moravě u Králík, který zemřel 21. 12. 1802. Následoval Joseph Bolehausky, rodák z Kostelce n. Orl., který po 1 1/2 roce odešel do Sedmihradska. Dále přišel v r. 1804 Joseph Mategka z Chocně. V r. 1811 byl přeložen na brandýskou školu. Téhož roku sem přišel Joseph Plotzek. V r. 1818 přeložen do Sudslavi a sem ustaven Joseph Fischer z Nového Hradce. Připomíná se ještě v r. 1853.309/ V r. 1806 se připomíná v účtech učitel Matiegka, zjevně totožný s výše uvedeným.310/ Flétna koncert. 4´ Gambetta 4´ Octava 2´ Mixtura 4x, 1´, ve skutečnosti 3x, rep. c, c 1, c 3 306/ NA Praha, fond ZPÚ, kart. ? 307/ Laskavé sdělení varhanáře Josefa Poukara. 308/ Laskavé sdělení kostelnice ve Skořenicích. 309/ PK Chleny, str. 530 – 532, dále in SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 235, inv. č. 931/58, Lokalie v Chlenech 1798–1857. 310/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 241, inv. č. 964/92, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1797–1830.

247


Od r. 1818 Josef Fišer, před tím dva a půl roku školní pomocník v Kostelci. Působil zde 50 let.311/ V r. 1846 zde byl učitel Joseph Fischer a školní kandidát Wenzl Wosyka.312/ Jan Fáborský (nar. 28. 3. 1849 v Týništi n. O.), dříve podučitel v Dobrém (1868), v Potštejně (1868–69), řiditel školy a kůru v Chlenech (1872–1883), poté v Solnici.313/ V r. 1889 a 1891 zde působil varhaník Šmíd.314/ Do r. 1903 František Štěpán, řídící učitel a regenschori. V r. 1899 vyzval farář nadaného jinocha Bedřicha Doležala z Chlen č. 3, aby se vzdělával v hudbě a zpěvu, neb se obával toho, že „škola se regenschorství, jež po staletí zastávala, vzdá“. Jeho předpoklad se naplnil 4. 3 1903, kdy učitelé brali poprvé zvýšené platy a regenschori Štěpán se funkce vzdal. Poté farář pověřil Bedřicha Doležala prozatímním vedením chóru, a když se onen plně osvědčil, byl 18. 11. 1904 jmenován definitivním regenschorim.315/ XVI. Javornice – Filiální (dříve farní) kostel sv. Jiří Obr. 18. viz str. 174. „Je zde lokální kostel sv. Jiří pod vrchnostenským patronátem, postavený v roce 1602 ze dřeva; v roce 1785 ho postavil nově hrabě František Josef z Kolowrat z kamene. Až do roku 1778 byl filiálkou Rychnova.“316/ Inventář kostela z r. 1753 ještě žádné varhany neobsahuje.317/ Nové varhany do kostela postavil v r. 1800 Georg Spanel (starší) z Rokytnice v O. h. za 400 zl.318/ Mají jednodílnou skříň, samostatný hrací stůl. Klaviatury mají inverzní potah kláves. Lze předpokládat, že původně byl hrací stůl zabudován do varhanní skříně, tak jako 311/ Rabyška, Jan, Kostelec nad Orlicí aneb památky města Kostelce n. O., dle nejstarších poznámek až do ukončení roku 1888, Rychnov n. Kn.1889, (in SOA RK, C-74), str. 67; shodně Památní kniha města Kostelec nad Orlicí od r. 1887, SOA RK, fond AM Kostelec nad Orlicí, kniha 97, inv. č. 176, str. 149. 312/ SOA RK, fond AF Chleny, kart. 214, inv. č. 769/35, Škola a učitelé. 313/ SOA RK, fond AF Solnice, Kronika fary římskokatolické církve v Solnici, sign. C 336, C 337, C 338, str. 472 a násl., str. 251 a násl. kopie. 314/ SOA RK, fond AF Chleny, kart. 215, inv. č. 786/52 315/ PK Chleny, str. 37. 316/ PK Pěčín, str. 51 překladu Dr. Jany Šebové; obdobně Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou,1994, str. 25 317/ SOA RK, kart. 643, inv. č. 2475/201, Pamětní kniha farnosti rychnovské založena od ctihodného pana Václava Přeschniara faráře rychnovského a mnohou však pomocí dílem i prací Jana Vincence Pelcla rychnovského faráře, obsahující 394 stran jak je uvnitř. Tato kniha počala svůj začátek v roce 1790, český překlad založen pod C-353. 318/ SOA RK, kart. 224, inv. č. 842, sign. 50 obsahuje inventáře kostela – r. 1838 (13. April 1838): „eine Orgel guten zustand . . . . . . . . . . . . . 400 fr“ – inventář z r. 1845, položka 16: „Das Chor ißt vom Holz, gestützt auf 2 hölzernen //nečitelné//. die Orgel mit 12 Registere weren 2 register Pedal und 2 Balken zum Stretten in Jahre 1800 vom Georg Spanel bürg. Orgelbauer von Rokitnitz erbaut mit 422 Pfeifen aus Zinn 199 Pfeifen aus Holz theils aus dem Kirchenvermögen, theils aus dem Wohlhätern angeschaft . . . . . . . . . . 400 fr.“; Obdobně SOA RK, kart. 223,inv. č. 837/45 Kirchenrechnungsbuch von der Pfarrkirche Jawornitz von Jahre 1800–1813 obsahuje inventář (na počátku, tedy asi z r. 1800) „Orgel große mit 12 Mutationen ist ober //nečitelné// obdobně i zápis v Rekvizičním katastru -1800 Joh. Spannl z Rokytnice.

248


v nedaleké Lukavici (Spielschrank). Přitom byly varhany posunuty dozadu. 2 klínové měchy umístil varhanář mimo varhanní skříň. Opraveny a naladěny byly varhany v r. 1833 od G. Spanela z Rokytnice, za 30 zl.319/ V r. 1870 byl zaznamenán špatný stav varhan320/. V r. 1892 bylo patrně vyhlášeno konkurenční řízení na opravu nástroje, neb se z toho roku dochovaly rozpočty od jednotlivých varhanářů. Franz Alois Hanisch z Jakubovic navrhl opravu varhan za 362 zl. 30 kr.321/ V r. 1892 nástroj popsal Franz Finger z Kunčiny Vsi, předložil rozpočet opravy za 275 zl.322/ Amadeus Hanisch z Rychnova n. Kn. předložil v r. 1893 rozpočet opravy za 266 zl.323/ V r. 1892 zapla319/ SOA RK, kart. 223, inv. č. 838/46 Kirchenrechngsbuch von der Pfarrkirche Jawornitz von Jahre 1821–1834 obsahuje v r. 1833 položku: „dem Roketnitzer Spahel fur 25 September reparatur der verstinenten//?// Orgel gemäs ober antlete//?// Approbation von 14 September d. J. 30fr.“ 320/ SOA Zámrsk, kart. 593, složka Javornice, dopis faráře Jan Balcara o tom, že varhany jsou ve špatném stavu. 321/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 318, složka Javornice; V rozpočtu opravy popsal nástroj takto: Manual pozitiv Principal 4´ v prospektu, 3 píšťaly dřevěné, 42 cínových Flöte 8´, 45 píšťal dřevěných Octava 2´, 45 cínových píšťal Flöte 4´, 45 píšťal dřevěných Mixtura 3x, 135 cínových píšťal Octava 2´, 45 cínových píšťal Quinta 1 1/3´, 45 cínových píšťal S. Octava 1´, 45 cínových píšťal Quintatön 8´, 9 píšťal dřevěných, 36 cínových Gedecktflöte 4´, 45 píšťal dřevěných Celkem 576 píšťal Zajímavé je, že při popisu vůbec nezmínil pedálové hlasy. Již tehdy měl nástroj samostatný hrací stůl, a byl tedy již posunut dozadu. Měchy byl dva, klínové, ve špatném stavu. 322/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 456, rozpočet Franze Fingera z 23. 7. 1892 V rozpočtu opravy popsal nástroj takto: Manual pozitiv Pedal Principal 4´ v prospektu, z cínu Salicional 4´, z cínu Subbass 16´, ze dřeva, krytý Octava 2´, z cínu Flaut major 8´, ze dřeva, krytá Octavbass 8´, ze dřeva, otevřený Quintatön 8´,z cínu, velká oktáva ze dřeva Flaut minor 4´, ze dřeva, krytá Quint 1 1/2´, z cínu Salicional 8´, cín Mixtur 1´, z cínu Quint Nassat 3´,cín Portunal 8´, ze dřeva Navrhl opravu, nové okožení vzdušnic a měchů, nové pulpety, vyčištění, nové inverzní klaviatury (eben, kost) atd. 323/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 318 „Kostenüberschlag Uiber die nothwendige Reparatur dnr Orgel, in den Pfarrkirche zu Jawornitz nach genauen beschreibung der nöthigen Reparatur. Das Werk besteht Ein Manual mit 6 Stimmen ein Positiv mit 4 Stimmen ein Pedal mit 2 Stimmen im ganzen 12 Register und 621 klangbare Pfeifen Manual 1/ Principal 4´ im Proviel v Zinn 2/ Qüntadena 8´ v Zinn, die große Octav Holz 3/ Portunalflaut 8´ von Holz 4/ Octav 2´ von Zinn 5/ Rauschqünt von Zinn 2 fach 6/ Mixtur v Zinn 3 fach Positiv

249


ceno za opravu měchu 6 zl. 50 kr.324/ Vyčištěny byly v r. 1893 Franzem Fingrem z Kunčiny Vsi za 250 zl. a v r. 1908 V. Poláčkem z Rychnova n. Kn.325/ V březnu 1903 se zde pražský varhanář Josef Hubička neúspěšně ucházel o zakázku nových varhan.326/ Dne 16. 12. 1904 dal patron svolení k opravě varhan za 76 K.327/ Téhož roku bylo zaplaceno Franzi Fingerovi za opravu varhan 20 zl.328/ V r. 1908 zde provedl opravu V. Poláček z Rychnova n. Kn.325/. V r. 1911 byly varhany opraveny, naladěny a jejich

7/ --1. 8/ --2. 9/ --3. 10/ --4.

Salicional 4´ von Zinn Flaut 8´ von Holz Flaut 4´ von Holz Qünt 3´ v Holz Pedal 11/ --1 Subbass 16´ v Holz gedekt 12/ --2 Octavbass 8´ v Holz offen a/ Zwei Stück Windbälge 4 Schuh breit 8 Schuh lang in schlechten Zustande, müssen zerlagt mit Roßflachsen gutt verbunden und in und auswendig zwei bis 3mal frisch beledert worden. Dafür 80 fl. b/ Die Manual Windlade vom Staub reinigen die Pfeifenstoke desgleichen und dieVentillen beledern und das fehlerhafte Reparieren dafür 24 fl. c/ Die Positiv Windlade desgleiche df 15 fl. d/ Die Pedal Windlade desgl dafürf 10 fl. e/ Alle Holzpfeifen gutt auszuputzen, und die fehlerhaften reparieren 25 fl. f / Alle Zinnpfeifen sauber auszuputzen, die eingedrükten gutt ausrichten und den fehlerhaften reparieren 26 fl. g/ Die Manual u. Positiv Clawiaturen sind sehr fehlerhaft müssen souber Reparirt und mit neuen Fütrung wersehen, dafür 10 fl. h/ Die Pedal Clawiatur desgleichen df. 2 fl. i/ Für das Ausputzen und richten der Mechanik 5 fl. k/ Für das Intoniren und Stimmen der Orgel 45 fl. l/ Für den nöthigen Anstrich der Orgel 24 fl. Summa 266 fl. Reichenau dr 19 Juni 1893 Amadeus Hanisch Orgelbauer“ 324/ SOA RK, fond AF Javornice, kniha 153, inv. č. 840/48, ze záznamu nelze vyčíst, kdo provedl opravu. 325/ NA Praha v Praze, Rekviziční katastr, sign ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou; SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 318 v záznamu je Finger uveden jako J. Finger – patrně omylem, jeho křestní jméno bylo Franz; k opravě v r. 1893 obdobně i SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 456. 326/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 318; 2. 3. 1903 předložil návrh nástroje za 2510,-K, s touto dispozicí: manuál, C – f 3 pedál, C – d 1, 27 tónů Principál 8´ Subbass 16´ Salicionál 8´ Oktavbass 8´ Gamba 8´ Kryt 8´ pevné kombinace p, mf, Pleno Oktáva 4´ Doublett 2 2/3´ 327/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 336, shodně SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 456. 328/ SOA RK, fond AF Javornice, kniha 153, inv. č. 840/48.

250


skříň přelakována, vše za 260 K.329/ V r. 1923 zaplaceno Václavu Poláčkovi za opravu měchu 200,- Kč a za opravu a regulaci traktury 20,- Kč.330/ V r. 1942 byla cena varhan odhadnuta na 2000,- Kč. Kostel měl tehdy i další hudební nástroje: violu a 3 housle se smyčci, flétnu a 2 klarinety.331/ V měsících červenci a srpnu r. 1982 nástroj opravil Václav Uhlíř.332/ Ve dnech 1. 5. – 17. 6. 1989 opravil nástroj Josef Poukar z České Třebové.333/ Současný stav (2010): Dvoumanuálový nástroj v jednodílné skříni králického typu. Vzdušnice II. man. je až za píšťalami Portunallu. Původní dispozice nástroje se v podstatě dochovala dodnes. Pouze na rejstříkových táhlech jsou přejmenovány rejstříky Portunall 8´ na Bourdon 8´(píšťaly původní, otevřené), Principalbass 8´ na Octavbass 8´. Namísto Nassatu 3´ je v nástroji 2´ kovový hlas. Jeden měch je odpojen, k druhému je připojeno elektrické čerpadlo vzduchu. Dispozice dle pořadí na vzdušnici: manuál – vrchní klaviatura, C – c3, 45 tónů pedál, C – a, 18 tónů Principal 4´ cín (v prospektu) Subbass 16´ dřevo, kryt Quintatön 8´ kov Principalbass 8´ dřevo, otevřený Superoctav 2´ kov Rausquint 1 1/3´ + 1´ kov, rep. c 2 oktávově Mixtur 3x 1´+ 2/3´ + 1/2´ kov, rep. c 1, c 2 oktávově Portunall 8´ dřevo, otevřený pozitiv – spodní, C – c3, 45 tónů Salicional 8´ kov, krytý Nassat (dnes kovová 2‘) Copula 4´ dřevo, kryt Copula 8´ dřevo, kryt (označena jako 4‘)

manuálová spojka přetahem horního manuálu.

Varhaníci Jako učitelský pomocník zde působil v letech 1833–1838 Václav Friml. (19. 6. 1812 Lično – 25. 12. 1895 Praha). Učil se hudbě u učitele Sulzbachra v Ličně, absolvoval učitelský kurs v Hradci Králové (1831). V r. 1840 studoval na varhanické škole v Praze a absolvoval III. třídu hlavní školy u piaristů. Poté se živil výukou hudby a zpěvu na české vyšší reálné škole od r. 1863 a ve Spolku katolických tovaryšů v letech 1861–1865. Byl plodným skladatelem. Jeho dílem se zabýval Bohuslav Krakowský-Liebsteinský z Kolowrat.334/ V r. 1867 se připomíná podučitel Jan Jehlička, v r. 1868 podučitel Josef Rys, který zde vyučoval 2 roky. V témže roce zde vyučoval od 1. 9. podučitel František Sládek. V r. 1873 Josef Biedermann.335/ Od 329/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 456. 330/ SOA RK, fond AF Javornice, kniha 153, inv. č. 840/48; shodně SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 456. 331/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 320, inventář kostela z r. 1942. 332/ Dep. BKH, AF Slatina n. Zd., Farní kronika od r. 1980. 333/ Laskavé sdělení varhanáře Josefa Poukara. 334/ Československý hudební slovník osob a institucí, A-L, str. 348. 335/ SOA RK, fond AD v Rychnově n. Kn., kart. 449, inv. č. 2007/186, Škola a učitelé, připomínán i v r. 1873 – SOA RK, AF Vamberk, kniha 343, inv. č. 2201/56.

251


r. 1876 sem přišel Jan Jehlička, který dříve vyučoval na Skalce.336/ Vykonával funkci řídícího učitele a byl také ustanoven spoluředitelem kůru. Pro neshody s duchovním správcem, an připouštěl, aby funkce náležející řediteli kůru vykonávaly i jiné osoby a onen tak byl zlehčován před lidmi a jeho příjmy kráceny, rezignoval na místo v r. 1878. Téhož roku na žádost obce funkci znovu přijal. V dopisu pro okresní úřad se duchovní správce o něm vyjádřil velmi nelichotivě: „ že by se ale spíše hodil pro ředitele nějakého choru divadelního, an svým jednáním a křikem na choru jenom roztržitost a smích u navštěvovatelů chrámu Páně působí.“337/ Před r. 1887 zde působil Jan Markl, přeložený toho roku do Lukavice.338/ 7. 2. 1909 byla podána žádost o 80,-K pro Jana Štěpánka, aby se mohl vzdělávat a pak řádně zastávat místo ředitele choru po Josefu Macháčkovi, který dal výpověď. Od 15. 5. 1910 byl ředitelem choru Jan Štěpánek, žák A. Provazníka, spolu s Josefem Bartošem. V r. 1915 byl ředitelem kůru již jen Josef Bartoš.339/ V r. 1921 činila jeho roční odměna za hraní na varhany 70,- Kč. Tak tomu bylo ještě v r. 1935.340/ XVII. Jedlová – Filiální kostel sv. Matouše Základní kámen kostela byl položen v r. 1737.341/ Kostel byl vysvěcen 29. 10. 1741.342/ V r. 1773 opravil varhanář měchy za 1 zl. 37 kr.343/ (Kostel tedy měl již dříve varhany. Bližší informace o nich však nemáme.) V r. 1815 byl zaplacen 1 zl. 15 kr. za opravu měchů.344/ Dne 18. 5. 1833 udeřil do kostela blesk. Kostel vyhořel, avšak vnitřní zařízení včetně varhan bylo zachráněno.345/ V r. 1845 bylo zaplaceno za 2 orazítkované archy na plán varhan 12 kr.346/ „Na nové varhany se poprvé hrálo 21. října 1848. Byly pořízeny za 360 zl. z malého příspěvku obce a z daru pozemkového pána Antonína Slivky rytíře ze Slivic. Obec dala ze svých prostředků veškeré povozy, mzdu dělníkům a zabezpečila stravování.“ Patron kostela daroval 300 zl., obec 60 zl.347/ O varhanách víme, že byly v jednodílné, jednoduché skříni z měkkého dřeva, bez ozdob, šedě mramorované. Měly 1 manuál, pedál a 8 rejstříků, zásuvkovou vzdušnici, 2 měchy na šlapání.348/ Postavil je Georg Spanel z Rokytnice. 20. 12. 1914 měly tuto dispozici: 336/ Flesar, str. 251. 337/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou kart. 255, korespondence. 338/ Dep. BKH, Gedenkbuch der Pfarre Lukawitz vom Jahre 1841, (PK Lukavice), str. 309. 339/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 318, II/6, žádost ředitele kůru o roční odměnu 70,- K. 340/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 319, 320; V r. 1935 byl roční plat varhaníka stále 70,- Kč, plat kalkanta 40,-Kč. (SOA Zámrsk, fond Vs RK, kart. 320, dopis z 27. 8. 1935). 341/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kniha 441, Liber memorabilium Beneficii Deschnensis (z r. 1774), str. 31. 342/ Pamětní kniha obce Jedlové v Orlických horách, Muzeum Deštné v Orl. h., str. 49 (17 překladu). 343/ Dle sdělení MUDr. Tomáše Horáka ex SOA Zámrsk, fond Vs Solnice, kniha 2077. 344/ SOA RK, fond AF Deštné, kart. 130, inv. č. 401, sign. 41, Rechnungsbuch. 345/ Muzeum Deštné v Orl. h., Pamětní kniha obce Jedlová v Orlických horách, str. 51 (18 překladu); obdobně in PK Deštné, str. 13 překladu Václava Matouše. 346/ SOA RK, fond AF Deštné, kart. 131, inv. č. 409/49, Zádušní účty. 347/ Pamětní kniha obce Jedlová v Orlických horách, str. 54, 117 (19, 43 překladu); PK Deštné, str. 38 překladu uvádí cenu 400 zl. konv. měny 348/ NA Praha, fond ZPÚ, kart. 67 , sign. 25 Opočno.

252


manuál Copula 8´ Quintatön 8´ Prinzipal 4´ Dulcflaut 4´ Oktava 2´ Mixtura 12 (?)349/

pedál, C – a, 12 tónový („1 1/2 Oktav , tiefster 4 Töne gebrochen“) Subbaß 16´ Oktavbaß 8´

Varhany již neexistují, byly zničeny po r. 1945. Varhaníci Prvním učitelem byl v letech 1690–1737 Antonín Welzel, po něm Ondřej Welzel v letech 1737 – 1787350/, Josef Lukavský ze Solnice zde byl učitelem do r. 1774, kdy odešel na školu do Skuhrova.351/ Kryštof Ságner od r. 1787 do r. 1818. Ten si v r. 1818 vyměnil místo s Tadeášem Ulrychem z Janova na panství Litomyšl.350/ Vyučoval 13 let. Po onemocnění očním neduhem již nebyl schopen vykonávat svůj úřad. Poslední léta svého života žil v Dušníkách, drásán strastmi bídy. Zemřel 4. 2. 1852. Na jeho místo nastoupil provizor Antonín Drašner, nar. 19. 12. 1800 ve Slavoňově. Později byl ustanoven řádným učitelem na zdejší škole. V r. 1852 byl ustanoven učitelem Ferdinand Vanka, nar. 14. 12. 1828, dříve podučitel v Uhřínově. Zemřel v Dobrušce 8. 8. 1881. Po něm byl ustanoven Theodor Kirsch. V hudbě byl údajně velmi slabý. Pro svoje hrubé vystupování a nerozumné chování se stal brzy velmi nepopulárním. Obecní zastupitelstvo si proti sobě popudil, když nechtěl od něho přijmout školní dříví. V srpnu 1882 byl propuštěn a přijat provizorní podučitel Niederle. Jeho paní provozoval v obecním nájmu obchod. Na toto obchodování přišlo udání, místní školní rada s ním zahájila disciplinární řízení, které skončilo jeho výměnou od 1. 3. 1883 za Daniela Wanschuru z Bartošovic. Ten jako proslulý varhaník byl pověřen i službou na kůru v Jedlové.352/ Podle podpisu na sčítacím archu ze dne 20. 12. 1914 byl řídící učitelem a varhaníkem Verg. Ham.353/ 349/ NA Praha, Katastr varhan, fond ZÚ, kart. 615, okres Žamberk, čítací arch datovaný 20. 12. 1914; V témže kartonu je obsažen i 2. sčítací arch z Jedlové, kde je uveden autora neznámý, rok pořízení 1750, 1 manuál a pedál, 6 rejstříků a 1 měch. Existuje i druhá varianta dispozice. Považujeme ji za méně pravděpodobnou s ohledem na osobu jejího údajného zpravodaje R. Quoiky: Tubeflaut, Copula, Principal, Kvinta, Oktáva, Mixtura, Subbas, Oktávbas. (laskavé sdělení Václava Uhlíře o údajích z přihlašovacích archů varhan s ohledem na zabavení varhanních píšťal pro potřebu říšské armády, zpracoval R. Quoika v r. 1944) R. Zrůbek odkazuje na zápis o těchto varhanách ve farní kronice Deštného. Podle něho zde byly původně „barokní varhany s 1 manuálem o 6 rejstříkách (Tubeflaut, Capula, Mixtura Octava, Kvinta, Principal) a o 2 rejstříkách pedálových (Sub-bass, Octav-bass). Prospekt a části starých varhan převzal roku 1848 ke zhotovení nového nástroje varhanář Georg Španhel z Rokytnice. Zřídil mechanickou soustavu, šlapací pohon místo tahání řemenem aj.“ (Zrůbek, Rudolf, Tři generace Spanelů – východočeských stavitelů varhan, in Hudební nástroje roč. XIX, 1982, č. 5, str. 184) Takový zápis jsme však v kronice nenalezli a je nám záhadou, z jakého pramene autor čerpal. 350/ Pamětní kniha obce Jedlová v Orlických horách, str. 54 (19, 20 překladu) 351/ SOA RK, Kniha pamětní fary Skuhrovské, etc., C-357, str. 203. 352/ PK Deštné, str. 222–224 překladu. 353/ NA Praha v Praze, Katastr varhan, fond ZÚ, kart. 615, okres Žamberk.

253


Z 29. 11. 1707 se dochovala „Smlouva mezi obcí Jedlovou a učitelem, co obec Jedlová povinna jest učiteli zajistit a co učitel dostane na služném: Od kostela 4 jochy 616 sáhů polí, 1581 sáhů luk a 870 sáhů pastviny proti nájemnému 3 zl. 30 kr. Od obce: Od každého pohřbu se mší sv. a s hudbou musí dostat zaplaceno podle štolární taxy. Dále za každou svatbu 18 kr., od každého tzv. kmotrovského listu 3 kr., od každé cesty do kostela 6 kr., rekomandačního poplatku 6 kr., školného týdně za slabikování 1 ½ kr., za čtení a psaní 2 kr., za počítání 3 kr. a od každého zahradníka a držitele panské půdy 1 snop ovsa ročně. Na velikonoce a k novému roku dostane od každého zahradníka 16 ½ kr., od držitele panské půdy 10 kr., od chalupníka 6 kr., od ostatních 3 kr. Od vrchnosti 10 sáhů měkkého palivového polenového dřeva, za zvonění Ave Maria 2 zl. 20 kr.“354/ V r. 1774 dostával učitel 10 sáhů dřeva, od každé svatby 12 kr., byla-li však nevěsta přespolní, tedy 18 kr., za každý křestní list 3 kr., za hlášení – opis křestního listu 6 kr., od pohřbu sedláka či selky 30 kr., pokud hrál na pohřbu na varhany, tedy 6 kr., za pohřeb chudšího, kdy se pouze 1x jde ke zpovědi 24 kr., za pohřeb nejchudšího beze mše sv. 18 kr. za mši sv. 6 kr., na Nový rok, na Zelený čtvrtek, na sv. Jiří a na sv. Michala od každého sedláka 3 kr., od chalupníka 1 kr., od (podruha?) na Vánoce, Velikonoce a svatodušní svátky 1 kr.355/ V r. 1935 dostal ředitel kůru 109, 65 Kč.356/ XVIII. Kačerov (Katscher) – Filiální (dříve farní) kostel sv. Kateřiny Obr. 17. viz str. 175. Dřevěný kostel, vystavěný v r. 1684, vyhořel r. 1794 po úderu blesku. Namísto něho povstal v letech 1796–1798 nynější pozdně barokní chrám.357/

354/ PK Deštné, str. 459 (219 překladu). 355/ SOA Zámrsk, fond Vs RK, kniha 441, Liber memorabilium Beneficii Deschnensis (z r. 1774), str. 35. 356/ SOA RK, fond AF Deštné, kart. 131, inv. č. 409/49, Zádušní účty. 357/ Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 22; obdobně PK Pěčín, str. 56.

254


V r. 1798 postavil místní mlynář Wenzel Kunz z Kačerova pozitiv (v r. 1808 prodán do Vysokého Újezdu nad Dědinou).358/ V r. 1802 postavil Wenzel Kunz velké varhany za 580 zl.359/ Nástroj byl natřen (štafírován) a upraven v r. 1808 za 133 zl.360/ V r. 1832 nástroj opravil josefovský varhanář Václav Kunz (Wenzel ml.) za 150 zl.361/ Podle nápisu na výplni ventilové komory pozitivu snad nástroj opravil Adolf Hanisch, varhanář z Rokytnice (datum není uvedeno). V r. 1863 (zároveň s opravou kůru) varhany opravil Amand Kunz za 160 zl.362/, v r. 1883 Franz Finger opravil měchy za 7 zl., dále v r. 1890 nástroj „vyčistil a vylepšil“.363/ Téhož roku dostaly varhany nový nátěr za 15 zl.364/ Dispozice je zaznamenána v Katastru varhan.365/ Podle dochovaných nápisů na hracím stolu nebyla ani později změněna. V r. 1918 bylo zaplaceno 86,22 K za opravu měchu. V r. 1927 zaplatili 309,70 K.366/ 358/ SOA RK, fond AF Vysoký Újezd nad Dědinou, Pamětní kniha fary římskokatolické církve Vysoký Újezd 1836–1955, kart. 611, inv. č. 2304/2, str. 109, překlad JUDr. Zdeňka Šebesty, C 402/2, s. 951 překladu. 359/ Zajímavý záznam je uložen mezi pamětními zápisy (SOA RK, fond AF Kačerov, karton 226, inv. č. 857/15) na str. 9, 10 : „Diese Orgel verfertiget worden von dem oberen Katscher Müller Wenzl Kunz, dieser hat vor der Zeit der Verfertigung etwann 25 Jahr bei der Grulicher Orgelbauer als Tischler Gesell 3/4 Jahr gearbeitet da nun die Kirche wieder aufgebaut worden, hat dieser Müller erstens ein Positiv gemacht, welche 4 Jahre ist gespielt worden, dann hat er sich entschlossen zur Aufbauung einer Orgel welche von (berümten ?) Organisten approbiert worden. (Grose ?) Vortheile nebst dem grundfesten Bau an dieser Werk befinden sich: die gute Materie der Pfeifen wo der verden Principal aus einen guten alten Zinn besteht, und der beidentlich Preis 550 f. dann 30 f. Trinkgeld seinen zwey Söhne Ignaz und Klemens. Diese Orgel nach feigestän deiß der Werkenstödigen wäre von zeine andere Orgelbauer kaum für 800 hergestellt worde beßonders bei der damaligen Theuerung der Materialien Zin 116x, Bley 18x et. daßelbe hahr ist die Mauerein der . . . . Den 23 Juny 1803 ist der damalige Herr Kreyshauptmann in Katscher durchgereist und allde die neue Kirch . . . (?) wo der Schulmeister Adalbert Ungrad die neue Orgl spielen muste der Herr war vergungt und zufrieden.“ Tyto varhany byly vytvořeny horním kačerovským mlynářem Wenzelem Kunzem, který byl v době asi před 25 lety před vytvořením nástroje zaměstnán u Kralického varhanáře jako truhlář po dobu čtvrt roku. Když byl postaven nový kostel, rozhodl se tento mlynář a vyrobil positiv, na který se hrálo 4 roky. Potom se rozhodl pro vybudování nových varhan, které byly aprobovány známými varhaníky. Kromě naprosto pevné konstrukce má tento nástroj dvě přednosti: kvalitní materiál píšťal, kde Principal je vyroben z dobrého čistého starého cínu, a nízkou cenu 550 zl., z čehož 30 zl. činilo spropitné pro dva varhanářovy syny Ignatze a Klemense. Cena těchto varhan by dle úsudku jiných varhanářů činila 800 zl., obzvláště při současné drahotě materiálu, cínu 116x, olova 18x etc. Téhož roku byla dokončena zeď okolo hřbitova na náklady Christopha Zwanerse (?) a Antona Nefe, zahradníků z Kačerova. Dne 23. června 1803 projížděl Kačerovem tehdejší krajský hejtman a prohlédnul si nový kostel, kde musel zahrál na nové varhany učitel Adalbert Ungrád. Pán byl pobaven a spokojen. Stejně je autorství určeno i v Rekvizičním katastru- NA Praha v Praze, Rekviziční katastr, sign ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou. SOA RK, Pamětní kniha lokálie v Kačerově, překlad, (PK Kačerov), str. 71,72 (str. 19 překladu) Varhanář je uveden jako „Obermüller“. 360/ PK Kačerov, str. 73 (str. 19 překladu); a pamětní zápisy (SOA RK, fond AF Kačerov, karton 226, inv. č 857/15) str. 10. 361/ Pamětní kniha, str. 24 (str. 7 překladu), peníze na opravu byly získány ze sbírky. 362/ SOA Zámrsk, fond Vs Rychnov n. Kn., kart. 593, složka Kačerov, obsahuje 3 dopisy informující o dokončení opravy v srpnu 1863. Opravené varhany přezkoušel rychnovský varhaník Alois Langer. 363/ PK Kačerov, str. 90,93 (str. 28, 30 překladu). 364/ PK Kačerov, str. 93,95 (str. 31, 32 překladu). 365/ NA Praha, Katastr varhan, karton 615, okres Žamberk, farnost Katscher, zápis z 19. 1. 1915 V zápisu se uvádí, že hlasy Gamba 8´, Salicional 8á Prinzipal 2ńejdou. 366/ SOA RK, fond AF Kačerov, kniha 161, inv. č. 869/27, Zádušní účty.

255


V inventářích kostela z let 1925–1928 se varhany popisují jako velmi poškozené. V inventáři z r. 1946 varhany se 17 rejstříky, pedálem, 2 manuály, odhadní cena asi 10 000,-Kč. 367/ Již v r. 1968 byl nástroj nefunkční.368/ Nástroj se pokusil opravit ing. Syrový cca v r. 1985. Skončil rozebráním nástroje.369/ V současnosti (21. 2. 2003) je nástroj poškozený, silně zaprášený a z větší části rozebraný – píšťaly jsou poskládány na kůru. Některé dřevěné součásti jsou již tak rozežrány červotočem, že se rozpadají (jako lavičky pro píšťaly a zejména řezby). Varhany mají jednodílnou skříň králického typu o třech píšťalových věžích, mechanickou trakturu, zásuvkové vzdušnice. Hrací stůl je samostatný. Ozdobně soustružené hlavice rejstříkových táhel, označení rejstříků na papírových štítcích vedle táhel. 3 klínové měchy se nacházejí v místnosti za kůrem. Dispozice podle dochovaných nápisů na hracím stolu (rozdělení do strojů podle zápisu v Katastru varhan): I. manuál, C - f 3, 54 tónů II. manuál, C – f 3, 54 tónů pedál, C – a, 18 tónů PRINZIPAL 8 Fuss FL. MAIOR 8 Fuss ZUBBASS 16 Fuss (otevřený) PORTUNAL 8 Fuss SALICIONAL 8 Fuss BASS 8tav 8 Fuss GAMBA 8 Fuss FL. MINOR 4 Fuss BASS V 6 Fuss PRINZ 8tav 4 Fuss PRINZIPAL 4 Fuss RAUSCH V. 1 1/2 Fuss PRINZ. 8tav 2 Fuss tav SUPER 8 2 Fuss MIXTUR 1 Fuss, (3x) CIMBEL 1/2 Fuss spojka I/II

Varhaníci Prvním učitelem se stal Gottfried Janko, nar. v Deštném. Po jeho smrti v r. 1754 začal vyučovat Vojtěch (Adalbert) Ungrád, zahradník z Kačerova. Když zemřel v r. 1812, získal místo učitele Josef Acksteiner, dřívější školní pomocník, předtím působil 7 let ve Zdobnici. 6. 11. 1852 odešel do penze, zemřel 1. 5. 1854. Po něm následoval František Kaufman (nar. 22. 1. 1825), do té doby podučitel. Vedl nemorální život, a proto se místní školní rada snažila o jeho odchod. Odešel 31. 8. 1878 na školu v okresu Baden v Dolním Rakousku a na zdejší místo byl prezentován Jan Aliger (nar. 14. 7. 1833), který zde působil 6 let, načež byl za trest přeložen do Bělé, kde byl po 2 letech penzionován.370/ Po něm nastoupil Ignác Weiner, nar. 1851 v Kostelci n. Orl., člověk svědomitý a pilný. Zemřel 3. 8. 1891 na chrlení krve ve věku 40 let. Po něm následoval Wilhelm Pischel (nar. 9. 2. 1859). Jeho manželka, rozená Schubertová, pocházela z Trutnova. V r. 1882 se připomínají ředitel kůru, podučitel Engelbert Ficker, a varhaník, koželužský mistr Josef Neffe.371/ V r. 1910 (alespoň do r. 1917) byl ředitelem kůru Adolf Finger.372/ Do června 1932 367/ SOA Zámrsk, fond Vs Rychnov n. Kn., kart. 328, sign. II/9, Kostel Kačerov. 368/ Dep. BKH, AF Slatina n. Zd., inventáře kostelů z r. 1968. 369/ Soupis varhan, č. 850, Zdobnice-Kačerov, zpracoval Bohuslav Vodička, 8. 11. 1988; obdobně laskavé sdělení V. Uhlíře. 370/ PK Kačerov, str. 141 (str. 44 a násl. překladu); dále SOA RK, AF Kačerov, kniha č. 154, inv. č. 844/2, Status Animarum 1851. 371/ PK Kačerov, str. 89, 90 (str. 28 překladu). 372/ SOA RK, fond AF Kačerov, kniha 161, inv. č. 869/27, Zádušní účty.

256


Emil Schmidt z Kunčiny Vsi, odstěhoval se do Rokytnice v O. h., kde si koupil na rynku domek s polem. Po něm převzal službu varhaníka a regenschoriho mládenec Antonín Barner, bytem v Kunčině Vsi č. p. 12.373/ Působil zde až do června 1938, kdy přijal místo varhaníka na Hoře Matky Boží u Králík. Službu na kůru od té doby vykonával jeho otec Antonín Barner, obuvník, z Kunčiny Vsi č. p. 12.374/ Varhanáři Z Kačerova pocházel varhanářský rod Kunzů. Jejich historii zpracoval MUDr. Tomáš Horák. Následující údaje byly převzaty s jeho laskavým svolením. Kunz, Wenzel, st. (* cca 1751, Kunčina Ves, + 12. 5. 1821, Kačerov) Syn truhláře Andrease Kunze z Kunčiny Vsi čp. 15. Vyučil se truhlářem. Oženil se s Barborou Ungrádovou, vdovou po ševci ze Zdobnice. Po narození syna Ignáce se přestěhoval do Kačerova, kde pracoval jako truhlář v čp. 27 a od r. 1792 jako mlynář v čp. 37. Po smrti ženy se oženil podruhé (před r. 1813) s Margaretou Wanitschkovou z Kunčiny Vsi. Zemřel v 70 letech. Kolem r. 1778 pracoval asi půl roku jako truhlář u varhanáře v Králíkách. Měl řadu dětí, z nichž se 4 synové věnovali varhanářství, patrně se vyučili u Wilhelma Lehmanna, varhanáře v Josefově: Ignatz (* 21.  3.  1783, Kunčina Ves, + před r. 1848) varhanář v Jaroměři, Clemens (* 10. 2. 1786, Kačerov, + 29. 3. 1840, Jaroměř) varhanář v Jaroměři, Amand (* cca 1813, Kačerov, + 25. 4. 1881) varhanář v Josefově č. p. 62, Wenzel (* 24. 5. 1795, Kačerov, + 25. 4. 1867, Josefov), varhanář v Josefově. Jeho syn Franz Ferdinand byl varhanářem v Trutnově.375/ XIX. Klášter nad Dědinou – Evangelická modlitebna Obr. 19. viz str. 176. Evangelická modlitebna byla postavena v r. 1785.376/ O pořízení varhan se uvažovalo již v první polovině 19. stol. za faráře Jana Svobody, farníci mezi sebou k tomuto účelu vybrali 90zl. 14 kr. Pro odpor velké části věřících však z úmyslu sešlo.377/ Varhany byly objednány až v květnu r. 1901 u firmy Emanuel Štěpán Petr z Prahy. Téhož roku byly dodány za cenu 1370 zl. (2700 K) a 1. 9. již poprvé zazněly. V lednu následujícího roku byla varhanáři zaslána výtka, že nástroj špatně hraje. Ten odpověděl, že je to způsobeno nízkým stropem modlitebny.378/ Současný stav (8. 7. 2003): Jednomanuálový mechanický nástroj z dílny Em. Š. Petra (Op. 139), se samostatným hracím stolem. Kuželková vzdušnice. Elektrický ventilátor. Příjemný zvuk. Aktivní červotoč. 373/ PK Kačerov, str. 42 (str. 16 překladu). 374/ PK Kačerov, str. 18 překladu. Obsahuje i poznámku: „Znalosti hry na varhany jsou u posléze jmenovaného pochopitelně menší než u jeho syna.“ 375/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka.  376/ Antonín Robek, Městské lidové kronikářství na Rychnovsku, Československá akademie věd, Ústav pro etnografii a folklorisiku, Praha 1978, Paměti Jana Jánského z Opočna, str. 115. 377/ SOA RK, Pamětní kniha obce Ledec, díl 1, str. 405. 378/ Sdělení paní Kuželové, manželky místního duchovního správce Naproti tomu Pamětní kniha obce Ledec, díl 2, str. 647 zaznamenala rok pořízení 1900.

257


manuál, C – f 3, 54 tónů Principal 8´ (prospekt, zinek) Kryt 8´ Salicionál 8´ Gamba 8´ Vox coelestis 8´ Oktava 4´ Fléta 4´ Mixtura 2 2/3´

pedál, C – d 1, 27 tónů Subbas 16´ Oktávbas 8´ spojka man. /ped. kolektivy: p, f

Stejná dispozice je zaznamenána v Katastru varhan.379/ Varhaníci František Černohorský z Horního Jelení zde působil od 20. 10. 1860 do r. 1910 (50 let).380/ V r. 1918 byl učitelem (v evangelické škole) až do svatodušních svátků Boh. Hubený.381/ V r. 1936 zde byl učitelem Václav Grym.382/ XX. Kostelec nad Orlicí – Děkanský kostel sv. Jiří Obr. 20. viz str. 176. Nejstarší písemná zpráva o dřevěném gotickém kostele pochází z r. 1334.383/ Zatím nevíme, kdy v něm byly postaveny varhany. Ještě v inventáři kostela z r. 1653 se varhany neuvádí, jiné nástroje však ano – např. housle a basová viola. Další dochovaný inventář je až z r. 1746, kdy byly v kostele varhany s 12 mutacemi dvojí klaviaturou, pedálem a 3 měchy. Dále měl kostel starý regál se dvěma měchy. Stejně tak v r. 1747. Je otázkou, jak dalece se můžeme spolehnout na tuto evidenci, když např. ani v inventáři z r. 1797 nejsou uvedeny varhany (ani ve hřbitovním kostele sv. Anny, kde byly postaveny již v r. 1703; naproti tomu tam byly evidovány další hudební nástroje – bubny, trubky, fagot a klarinet).384/ Za pravděpodobnější máme existenci varhan nejpozději na poč. 18. stol., vzhledem k tomu, že tento kostel byl farním kostelem a ve hřbitovním kostele již tehdy stály varhany). Nynější kostel byl vystavěn v r. 1773.385/ Máme za to, že do něho byly asi přeneseny

379/ Katastr varhan, in NA Praha, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod; obdobně i Petr, Bohumil, Itinerarium organale bohemo – topographicum, rukopis, uložen v Moravském zemském muzeu pod sign. G-340-347, str. 364, nesprávně však nástroj situoval do katolického kostelíku sv. Jana Nepomuckého, datoval jej r. 1900. Nenašli jsme záznam, který by svědčil pro varhany v onom kostelíku. 380/ Pamětní kniha obce Ledec, díl 2., str. 833; Flesar, str. 260. 381/ Pamětní kniha obce Ledec, díl 2., str. 974. 382/ Pamětní kniha obce Ledec, díl 4., str. 1931. 383/ Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 26. 384/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 246, inv. č. 977/105, Inventáře 1653–1887; Záznam v inventáři kostela z r. 1808 spíše mluví pro neúplnost inventárních soupisů: „Da die Orgel ein Musical-Instrument sei, so hat man für gut befunden ihr Ordnung wegen erst hier ihrer zu erwähnen. Sie ist sehr alt, und auch im sehr schlechten Stand, bedarf einer grossen Reparatur, wenn sie jedoch verbesert werden kann; indem meistens die grossen Pfeifen durchgelöchert sind, und mehrmals schon geflicht worden.“ 385/ Lašek, str. 61; obdobně Smrček, Jaroslav, Pilz, Jiří, Sborník rychnovského vikariátu, Rychnov nad Kněžnou, 1994, str. 26.

258


varhany ze starého kostela, když jejich popis z r. 1849 odpovídá popisu z r. 1746.386/ V r. 1812 nástroj opravil Georg Spanel z Rokytnice za 10 zl. Další drobnější opravy proběhly v letech 1820 (oprava měchu), 1824 (truhlář Adamowitz vylepšil pedál za 1 zl. 48 kr.), 1827 (za 6 zl. 1 kr.), 1829 (oprava měchu za 20 kr., k tomu 2 zl. 30 kr. za kůže na opravu).387/ Drobnější částky byly vynakládány na opravy varhan i v následujících letech: v r. 1831 za opravu měchu truhláři Márovi 1 zl., v r. 1835 za sklížení měchu truhláři Adamovitzovi 23 kr. a za opravu varhan témuž 50 kr., v r. 1839 3 zl. za opravu varhan a dalších nástrojů, v r. 1842 za seřízení varhan truhláři 5 zl. 42 kr., v r. 1843 50 kr. za truhlářskou práci na varhanách, v r. 1844 50 kr. za opravu měchů, v r. 1845 45 kr. truhlářovi za opravu varhan a 5 zl. 45 kr. za opravu měchů, v r. 1846 30 kr. za opravu měchů, v r. 1848 dtto 5 zl. 15 kr., v r. 1850 truhláři Adamovitzovi 9 zl. 22 kr. za opravu varhan, v r. 1852 6 zl. 45 kr. za opravu měchů.388/ Truhlář Josef Adamowitz z Kostelce nad Orlicí patrně nástroj průběžně udržoval, neb mu byly vyplaceny v r. 1853 drobnější částky za opravu varhan, kůru etc., v r. 1854 – 2 zl. 5 kr., dále 2 zl. 10 kr a 3 zl. 11 kr. (patrně 3 opravy v průběhu roku), drobnější opravy provedl i v r. 1855. V r. 1859 byly opět opraveny měchy.389/ V r. 1861 byl provedena prohlídka varhan a ty byly shledána v mimořádně špatném stavu.390/ O nových varhanách se jednalo již v r. 1858 s rychnovským varhanářem Amadeem Hanischem. Postavil je v letech 1861–1863 za sjednanou odměnu 1130 zl. 20 kr. Kromě toho si varhanář ponechal staré varhany, oceněné na 31zl. 50kr. Náklady na štafírování činily 85 zl.391/ Nástroj měl mít 16 rejstříků a 906 píšťal, střední menzuru a silnou, plnou intonaci hlasů. Vše za cenu 1130 zl. rakouské měny. Ve smlouvě se 386/ SOA Zámrsk, fond Vs Kostelec n. Orl., karton 6, Inventář kostela sv. Jiří z r. 1849, 12 rejstříků a dva manuály; Varhany byly v té době ve špatném stavu. 387/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 241, inv. č. 964/92, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1797–1830. 388/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 965/93, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1831–1853. 389/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kniha 166, inv. 969/97; shodně i SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 966/94. 390/ SOA Zámrsk, fond Vs Kostelec nad Orlicí, karton 8, složka Orgelbau obsahuje vyjádření děkana P. Hlavatého, ředitele kůru Františka Bednáře, bývalého varhaníka Josefa Scheybala a učitele V. Korába, z 2. 9. 1861 : „My nížepsaní tímto dosvědčujeme, že sme varhany v chrámu Páně sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí, prv, než se rozebraly, bedlivě ohledli a je v tom nejšpatnějším stavu nalezli a sice: píšťaly cínové byly z částky pomačkány a zkřiveny a prolomeny, několik jich scházelo, trouby dřevěné byly červy provrtány, tenčí trubky, kde dřevo sešrotováno, zase papírem polepeny a papír zase prožrán byl; měchy pak, které se již přes dvadcet let nalepovaly – čímž se z každého roku nemalá outrata záduší působyla, byly již tak sešlé, že sám truhlář, po tolik let je spravovavší před třemi roky se vyjádřil: „již déle se ani opravovati nedají“ se tedy odejmout a jiné z blízkého Rychnova se vypujčit musily – z kterýchžto příčin se při provozování figurálních mší na ně ani nehrálo, kdykoli se ale obyčejné kostelní písně nimi doprovázely, nepravými tony více pohoršení daly, než k oslavení služeb božích přispěly, čehož pravdivost my také vlastnoručním podpisem tímto ztvrzujeme.“ 391/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kniha 166, inv. 969/97; shodně i SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 966/94; SOA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 16, obsahuje smlouvu o postavení varhan: Kontract Fertiget wurde zwischen den adlerkosteletzer Patronatsamte und den reichenauer Orgelbauer Herre Amandus Hanisch betrefts Antellung einer neuen Orgel in der Stadt adlerkosteletzer Sct. Georgy Kische folgender Vertrag abgeschlossen.

259


1/ Verbindet sich Herr Amandus Hanisch obberührtes Orgelwerk ganz nach der von ihr verfasten und überreichten Kostenüberschlag und beigebogenen Plan genau und solid um den beiderseitigen besprochenen Preis von 1050 f O. W schreibe ein Tausend fünfzig Gulden in östereichischer Währung, in der Zeit eines Jahres von Heute an gerechnet, auf den Chore der Sct. Georgy Kirche auf zustellen. 2/ Haftet Herr Hanisch drei volle Jahre von beendigten Aufstellung an, für des Werk, verpflichtet sich alle während dieser Zeit allenfalls vorkommenden Mängel auf seine Kösten herzustellen, und ist zufrieden, womit von Seite des Patronatsamtes Kunstverständige aufgestellt werden, die sowohl während der Aufstellung des Werkes, den soliden Bau desselben überwachen, als auch nach Vollendung der Orgel dieselbe prüfen, ob sie der eingegangene Verbindlichkeiten gemäß konstruirt ist. 3/ Verpflichtet sich Hr Amandus Hanisch für die Zeit der dauer der Aufstellung der Orgel bis zu deren Gebrauch wie asprechendes Positiv für das Chor unentgeldlich abzugeben, und diese der Sct. Anna Kirche befindliche Orgel zu reparieren. 4/ Verzichtet ausdrücklich Herr Hanisch auser den besprochenen Preis von 1050 Öst. Wäh. auf anderseitige //?// was immer für Stamen hebende Ansprüche. 5/ Übernimmt derselbe das alte zum weitere Gebrauche untaugliche Orgelwerk um den Preis von einund dreisig Gulden 50 Neukreuzer auf Abschlag des besprochenen und entfallenden Preises für das neue Werk von 1050 f. Ö. W. Dementgegen Verbindet sich 6/ das Patronatsamt den übereingekomenne Preis von......................................................... 1050 f Ö. W. und noch Abschlag des Betrags für die alte Orgel von............................................................... 31 f 50 kr erübrigende...................................................................................................................... 1018 f 50 – in nachstehende Raten dem Herrn Amandus Hanisch gegen gehörige Quittungen zu bezahlen: a) Gleich nach übergebenen Positiv .................................................................................... 105 f Ö. W. b) Während der Bau nach Verhaltniß der gelieferten Arbeiten.................................................. 420 f Ö. W. c) Nach der gänzleichen Aufstellung und vor, bay der e nannten Prüfungs Toon anerkannten soliden u. den Uberschlag entsprechend hergestellten Werk........................................................................... 210 f O. W. d) in drei Monatrn später................................................................................................... 178 f 50 kr e) die endlichen..........................................................................................................................105 f bleiben als Caution zurück und werden gleich nach Verlauf der Haftungszeit von drei Jahren ausbezahlt. Macht Obige......................................................................................................... 1018 f 50 kr. Ö. W. 7/ Das Aberfuhren des Positives und der Bestandtheile der Orgel von Reichenau anher , geschicht durch die Eingepfarrten. 8/ Verbindet sich Herr Amandes Hanisch zur Einhaltung der hier Stipulierten Verpfichtungen mi samen sämtlichen bareglichen und unbeweglichen Vermögen zu Haften und ist auch zufrieden, womit fug den Fall die Sti??? Sehaltung auf seine alleinige Kösten um anderer Orgelbauer nach Wehl des Patronatsamtes des entwedwr schon begonenen Werk zur Vollendung bringe, oder bey nicht gelieferten Arbeit des gna zu Orgelwerk, nach der Kostenuberschlag herstelle. 9/ Zur mehreren Bekräftigung wurde dieser Vertrag nicht nur beiderseits unterschrieben, sonder auch zwey Herre Zeugen hiezu erbeten. Adlerkosteletz am 2. November 1858. Ignaz Karas Franz Hanner P. Hlavatý Amandus Hanisch Joh. V. Koráb Zeuge PatronatsComissar Dechant Orgelbauer Zeuge Nachtrag Nachdem sich Die Nothwendigkeit herausstellte wegen geringer Raumlichkeit des Chors die Orgel zu theilen, so wurde vom Orgelbauer Herrn Amadeus Hanisch ein neues Kostenuberschlag verfast, und der MehrBetrag von 80 f sage achtzig Gulden Öst. Währ., welcher durch den Mehrbetrag des Materials und der gröstere Arbeit veranlast wurde, mit Her Amandus Hanisch besprochen, und bestimt, damit derselbe, unter einem bei des zahlung des letzten Termins demselben hinaus bezahlt werden. A.u.s. Franz Hanners Amandus Hanisch P. Hlavatý Patronatscomissar Orgelbauer Dechant

260


varhanář zavázal k tříleté záruce.392/ V r. 1862 byl uzavřen dodatek ke smlouvě, pod392/ SOA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 16, rozpočet A. Hanische z 1. 11. 1858: „Kostenüberschlag Uiber eine neue Orgel in die Dekanalkirche zu Adlerkosteletz Bezirk Kosteletz Königgrätzer Kreises. Das Werk bekomt ein Manual mit 8 Stimen. ein Positiv mit 4 deto ein Pedal mit 4 deto. Im ganzen 16 Register und 906 klangbare Pfeifen. a. Manual Im Umfange vom großen C – mit aller halben Töne, bis zum dreimal gestrichenen f /// 54 Tasten, mittleren Mensur, vollen kräftigen Intonation. 1. Principal 8´ aus Zinn stark gearbeitet, zur Zirde der Facade sauber polirt, die große Octav aus Holz. 2. Salicional 8´ aus Zinn, die große Octav aus Holz 3. Gemshorn 8´ aus Zinn, deto_ _ 4. Doppelflöte 8´ aus Holz aber aus feinen Holz mit doppelte Labien gedeckt 5. Principal Octav 4´ aus Zinn 6. Flauta dulcis 4´ aus Holz offen 7. Superoctav 2´ aus Zinn 8. Mixtura 1´ 4 fach aus Zinn Repetirt dreimal. b. Positiv 1. Principal 4´ aus Zinn stark gearbeitet, zur Zirde der Facade, sauber polirt. 2. Dulcflöte 8´ aus Holz 3. Flauta Magor 8´ aus Holz gedekt. 4. Flauta Minor 4´ aus Holz gedekt. Pedal Weiter Mensur kräftigsten Intonation. Umfang vom großen C mit: allen halben Töne bis zum einmal gestrichenen c 24 Tasten. 1. Subbass 16´ aus Holz offen. 2. Octavbass 8´ aus Holz offen. 3. Qüntbass 6´ aus Holz offen. 4. Principal 4´ aus Zinn offen. Nebenregister. Manual Copel, nach einer neusten und bewährtesten Construction, solid ausgeführt, daß die Copel während dem Spiel angezogen, und abgeschlossen werden kann, ohne Störung zu veranlassen. Zu dieser Disposition sind ferner erforderlich und werden folgende Gegenstände deliefert. a. / Drey Stück Windbälge,duaerhaft aus starkem fichtenholz gearbeitet, mit Roßflechen und 3Facher belederung fest und sauber verbunden a 9´ lang 4 1/2 ´ breit. b. / Die zu diesem Werke erforderlichen kunstgerecht Construirt, und gearbeiteten Windladen, aus den besten alten Eichen- Linden – , und Fichtenhölzern, mit Messingplatten, anstadt den leicht wandelben werden Lederzuheben. c/. Die erforderlichen Windkanäle und Conducten, ebenso wie die Windladen in betreff ihrer Raumlichkeit, kunstgerecht brauchent, um Windfest gearbeitet. d/. Manual und Positiv Clawiatur mit Bein belegt, die halben Töne von Ebenholz, sauber gearbeitet e/. Die Pedal Clawiatur desgleichen. f/. Die Abstraktur, Wallatur, Register Regierwerk desgleichen, das Blasregierwerk alles beqwem Zugänglich, lecht regierbar, und dauerhaft gearbeitet. g/. Das den Prospekt Pfeifen hinsichtlich dern größe angemessene, und nach dem beiliegenden Plane Lit. B zu verfertigen Gehäusen, samt Spieltisch. h/. Dem Werke wird eine würdige schöne Intonation, und harmonisch reine Kammertonstimmung gegeben. Dises Werk kostet 1130 fl OW. Sage Ein Tausend ein Hundert und Dreisig Gulden Oesterreichisce Währung. Das alte Werk für 31 fl 50/100 OW. Reichenau am 1te Novembr 1858. Amandus Hanisch Orgelbauer“

261


le něhož měl varhanář obdržet o 40 zl. více za bednění okolo měchů, obrubu okolo klaviatur („einfassung der Claviaturen“) a postavení rejstříku Violon Cello 8´ namísto Qüntbassu 6´. Návrh varhanáře na sochařskou výzdobu za 60 zl. byl odmítnut.393/ Původně Hanisch plánoval jednodílnou varhanní skříň, jak je patrno z jeho návrhu a ze smlouvy. Pro nedostatek místa na kůru změnil plány a umístil nástroj do dvou skříní po obou stranách kůru. Samostatně stojící hrací stůl se nachází mezi nimi. Z hlediska výtvarného se jedná snad o nejpěknější práci Amadea Hanische s dvojím prospektem skříní (do chrámové lodi a naproti sobě) a rozměrnými řezbami nad píšťalami. Kolaudace proběhla 25. 4. 1863.394/ Týž varhanář nástroj vyčistil a naladil v r. 1869 za 80 zl.395/ Větší opravy dále provedl Franz Alois Hannisch z Jakubovic u Lanškrouna – v r. 1884 vyčištění, naladění, oprava mechaniky a měchů, vše za 500 zl., dále v r. 1894 vyčištění a naladění za 356 zl.396/ „Varhanám bylo při štafirování celého kostela sv. Jiří velmi ublíženo; píšťaly cínové byly pomačkány, všudy vězelo brzy mnoho prachu, písku, odrcené malty ano i kus cihly octlo se v nich; i musel být povolán varhanář, který by je rozložil, všecko vyrovnal, vyčistil, píšťaly naštimoval č. zharmoniroval, což mu 3 týdny, totiž od 1. července 1894 do dne 6. srpna t. r. trvalo. Týž varhanář „Hanisch“ od Landškrouna obdržel za tu veškerou práci 183 zl. v. č. Obydlí a stravu poskytoval mu d. děkan P. K. Syrový.“397/ V r. 1905 bylo zaplaceno sedláři Buchtelovi za opravu varhan a natření lavic 7,60 K. V r. 1907 truhláři Mikysovi za opravu měchu 4,50 K, v r. 1908 9,95 K a v r. 1916 50,50 K.398/ V r. 1913 nástroj vyčistil Antonín Melzer z Kutné Hory. Dodal také 2 nové rejstříky Gambu a Vox celestis.399/ Odhadujeme, že tehdy nástroj přišel o Oktávu 4´ v hlavním stroji.

SOA Zámrsk, fond Vs Kostelec nad Orlicí, karton 8, složka Orgelbau, obsahuje i návrh (nákres) prospektu a prostorového rozvržení varhan. Podle něho měl mít nástroj tuto dispozici: I. manuál II. manuál pedál Principal 8´ Fl. Magor 8´ Subbass 16´ Dopelflöte 8´ Salicional 8´ Octavbass 8´ Gemshorn 8´ Fl. minor 4´ Qüntbass 6´ Octav 4´ Principl 4´ Principalbass 4´ Füllflöte 4´ Super octav 2´ Mixtura 4x 393/ SOA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 16, upravený doplněk rozpočtu A. Hanische z 28. 12. 1862. 394/ SOA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 16. 395/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí kart. 242, inv. č. 966/94. V záznamu je pouze příjmení, nikoliv i jméno. Přesto se domníváme, že šlo o rychnovského Amadea Hanische a ne o jeho jmenovce z Jakubovic. dále SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 11/1–25. 396/ . SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí kart. 242, inv. č. 966/94. 397/ SOA RK, fond AM Kostelec nad Orlicí, kniha 97, inv. č. 176, Památní kniha města Kostelec nad Orlicí od r. 1887 (dále PK města Kostelec), str. 237. 398/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kniha 167, inv. č. 970/98, Zádušní účty. 399/ Dep. BKH, AD Kostelec n. Orl., Gedenkbuch der Dechantei Adler Kostelec, (PK Děkanství Kostelec), str. 508.

262


Za I. světové války byly varhany uchráněny od rekvizice cínových píšťal z důvodů historicko-uměleckých.400/ Od r. 1915 se již dispozice nástroje patrně nezměnila.401/ Podle nápisů na hřídelové desce byly varhany opraveny ve dnech 31. 7.–6. 10. 1923, 23. 7.–13. 8. 1940 a 22. 12. 1950. V r. 1979 varhany opravil Hubený z Protivína.402/ Současný stav (2005): Dvoumanuálový nástroj umístěný do dvou skříní situovaných po stranách kůru. Obě mají dva prospekty – směrem do kostelní lodi a směrem k hracímu stolu (tak jako u králických prospektů). V pravé skříni je stroj pozitivu a C strana pedálu, v prospektu se nacházejí píšťaly Principalu 4á Principalbasu 4´. V levé skříni hlavní stroj a Cis strana pedálu, v prospektu píšťaly Principalu 8á Principalbasu 4´. Téměř všechny výplně na skříních jsou průzvučné – pro A. Hanische typické zdobené mřížky. Hrací stůl je samostatný, uprostřed kůru. 3 velké klínové měchy jsou umístěny v samostatné místnosti vedle kůru, všechny jsou napojeny na elektrické čerpadlo vzduchu. Nástroj je silně znečištěn prachem a až pozoruhodně neznělý (v manuálu citelně chybí Oktáva 4´ a patrně i 2 řady píšťal Mixtury – viz poznámka č.401/, blíže jsme neměli možnost ověřit). Plánuje se jeho rekonstrukce. Současná dispozice (2005): I. manuál, C – f 3 II. manuál, C – f 3 pedál, C – h, 24 tónů Principal 8´ Portunal 8´ Bourdonbass 16´ Gamba 8´ Eolina 8´ Octavbass 8´ Kamzí roh 8´ Flauta minor 4´ Cellobass 8´ Salicional 8´ Principal 4´ Principalbas 4´ Flauta double 8´ Flauta dulcis 4´ Superoctava 2´ Mixtura 4x, 2 2/3´, rep. oktávově na c, c 1, c 2 Spojka I/II táhlo (nefunkční)

Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 6187.

400/ GedenkBuch für die Lokalie zu Pottenstein begonnen mit dem Jahre 1836 won mir Franz Lyer Lokalkaplan, str. 295, 296 (PK Potštejn, str. 56–57 překladu, překlad in SOA RK, č. 343). 401/ V r. 1915 měly varhany tuto dispozici: I. manuál II. manuál pedál, C – h Principal 8´ Portunal 8´ Bourdonbass 16´ Gamba 8´ Eolina 8´ Octavbass 8´ Kamzí roh 8´ Flauta minor 4´ Cellobass 8´ Salicional 8´ Principal 4´ Principalbas 4´ Flauta double 8´ Flauta dulcis 4´ Superoctava 2´ Mixtura 4x Spojka I/II (SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 453, přihlašovací arch do Katastru varhan). Soupis varhan zaznamenal stejnou dispozici, navíc i oktávovou repetici mixtury na c, c 1, c 2 a upozornění, že v ní chybí 2 píšťalové řady. (Soupis varhan, č. 414, Kostelec nad Orlicí, zpracoval Bohuslav Vodička, 29. 7. 1986). 402/ laskavé sdělení Mgr. Jany Polnické, varhanice v Kostelci n. Orl.

263


Filiální (hřbitovní) kostel sv. Anny Obr. 21. viz str. 177. Základní kámen hřbitovního kostela byl položen v r. 1687.403/ Kostel byl dokončen v r. 1691.404/ Varhany postavil Gotthard Welzel v r. 1703.405/ Zápisy v zádušních účtech o opravách měchu z let 1761(za 51 kr.) a 1775 (39 kr.) se snad týkají tohoto kostela.406/ V r. 1813 opravil varhany truhlář Vojtischek za 7 zl. 15 kr., v r. 1827 truhlář Adamowitz za 4 zl. 6 kr. (mimo jiné práce), týž opravil v r. 1829 měchy za 2 zl. 3 kr.407/ V r. 1833 bylo zaplaceno 1 zl. 30 kr. za materiál (kůži?) na opravu varhanních měchů a 3 zl. truhláři Adamovitzovi za vlastní opravu, v r. 1848 4 zl. 52 1/2 kr. Brdičkovi za opravu varhan.408/ V době stavby varhan u sv. Jiří, tj. v letech 1863, opravil tyto varhany Amadeus Hanisch.409/ V r. 1884 jej patrně opravil Fr. A. Hanisch, viz pozn. 405. Při pořízení nových varhan v r. 1913 si tyto staré varhany mohl ponechat p. Perlhefter, který věnoval větší peněžní částku na jejich pořízení. Instaloval je ve svém domě čp. 16, v bývalém špýcharu. Tam se varhany využívaly při hudebních zkouškách studentského orchestru. Po válce majitel daroval nemovitosti městu. Tehdy varhanám hrozil úplný zánik, neboť obyvatelé domu – romští nájemníci – používali na topení veškeré dřevo, které v domě našli. Spálili mimo jiné i měchy od varhan. Naštěstí se podařilo vyvolat zájem Památkového úřadu a na jeho vyzvání varhany prozkoumal prof. Krajs z pražské konzervatoře. Při prohlídce nalezl ve vzduchovodu dřevěnou destičku se signací varhanáře. Majitel varhany daroval Památkovému úřadu, ten zajistil jejich opravu, impregnaci a rozšíření o 2 rejstříky (Salicionál, Nasard). Nástroj byl nově instalován do kostela v Třebsku (okr. Příbram), který před tím 3. 7. 1953 vyhořel.410/ V současnosti (21. 7. 2003) jednomanuálový nástroj s pedálem. Velké oktávy jsou zchromatizované s pomocí pneumatických doplňků umístěných velmi šikovně až za vzdušnice původního nástroje (neomezují tedy přístup k nástroji a přehlednost jeho uspořádání). Klaviatura má inverzní potah. Dispozice: 403/ Lašek, str. 64. 404/ Fr. J. Zoubek, Kostelec nad Orlicí, Česká Lípa 1860 (SOA RK, C-261), str. 34. 405/ zápis na skříni varhan, který pořídil varhaník v Třebsku ing. F. Šedivý, shodně i laskavé sdělení p. Pecháčka, ředitele městského muzea v Králíkách: //Tyto varhany byly postaveny v r. 1703 Gotthardem Welzelem, stavitelem varhan v Králíkách. Já jsem našel při rozkladu varhan 26. 1. 1884 lístek s následujícím obsahem. „Gotthard Welzel, varhanářský mistr v Králíkách 1703.“ a tento lístek jsem předal 28. 1. 1884. . . (jména). Franz A. Hanisch// 406/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí kart. 243, inv. č. 971/99. 407/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 241, inv. č. 964/92, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1797–1830. 408/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 242, inv. č. 965/93, Liber Computuum Ecclesiarum in Decanata Kostelecensis cis aquilam ab Anno 1831–1853. 409/ SOA Zámrsk, fond Vs Kostelec nad Orlicí, karton 8, složka Orgelbau, obdobně SOA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 16. 410/ PK Děkanství Kostelec, volný list s dopisem p. Perlheftera z 25. 2. 1977; shodně i zápis na skříni varhan, který pořídil varhaník v Třebsku ing. F. Šedivý. Podle laskavého sdělení p. Štěpána Svobody, organologa pražské arcidiecéze provedla instalaci nástroje IGRA pod vedením Josefa Turnwalda.

264


manuál, C - c 3 Flétna copulová 8´ Salicionál 8´ (C – c1) Salicionál diskant 8´ (c1 – c3) Principál 4´ (v prospektu) Copula 4´ Nasard 2 2/3´ (C – c1) Nasard diskant 2 2/3´ (c1 – c3) Oktáva 2´ Kvinta 1 1/3´ Mixtura 1´ Tremolo Spojka man/ped (šlapka)

pedál, C – d 1 Subbas 16´ (stále znějící – nelze ovlivnit rejstříkovým táhlem) Oktávbas 8´ (patrně chybí – táhlo nelze vytáhnout)

Zvukově je nástroj velmi pěkný, vyrovnaně znějící v jednotlivých hlasech i v plénu. Samostatnou připomínku si zaslouží mimořádná výzdoba nástroje. Ojedinělá je zejména bohatá malba na původních prospektových píšťalách (maskarony – vousaté tváře kolem labií píšťal). Na píšťale C je zobrazen znak Zárubů z Hustiřan, patronů kostela. Stejný znak se nachází i nahoře, na korunní římse. Varhanní skříň je natřena tmavě zelenou barvou, fládrování napodobuje mramor. Ozdobné kresby v nátěru (motivy slunce, hroznů apod.) se nacházejí na prospektové straně i na bocích skříně. Bohaté a zcela kompletní řezby v akantových tvarech byly patrně nedávno nově pozlaceny. Namísto tohoto nástroje byl v r. 1913 do kostela sv. Anny zakoupen nový nástroj. Podle V. Uhlíře jej vyrobil vídeňský varhanář Karl Hesse již v r. 1868.411/ Je-li tomu tak, potom Antonín Mölzer z Kutné Hory, který zanechal štítek se svým jménem nad klaviaturou, patrně pouze nástroj instaloval na toto místo, možná jej i upravil. Dále byl nástroj opravován v letech 1927, 1940.412/ Drobnější opravy proběhly podle nápisů na nástroji i ve dnech 29. 7. 1923, 27. 7. 1924, 14. 6. 1925, 23. 9. 1929, 26. 7. 1933, 30. 7. 1933, 15. 3. 1939, 9. 5. 1945, 1. 11. 1946, 27. 7. 1947, 2. 10. 1957 a 2. 6. 1959. V r. 2001 nástroj opravil Ivan Červenka z Jakubovic – natřel dřevěné píšťaly a ostatní dřevěné součásti proti červotoči, opravil vadné kožené míšky, vyměnil některé olověné kondukty, natřel stříbřenkou prospektové píšťaly, nástroj naladil.413/ Současný stav (21. 9. 2003): Nástroj je umístěn do dvou skříní situovaných po stranách západního okna, se samostatným hracím stolem mezi nimi. Traktura je pneumatická. Zásobníkový měch s jedním šlapadlem se nachází vespodu levé skříně. Elektrické čerpadlo vzduchu je v místnosti vedle kůru, je dobře odhlučněno. 411/ Laskavé sdělení diecézního organologa V. Uhlíře; autorství má být zaznamenáno uvnitř hracího stolu varhan. Máme jisté pochybnosti o takto určeném autorství, když příslušný zápis jsme ve stole zatím nenalezli. 412/ Článek Jak se opravují varhany, Orlický týdeník, roč. 42, č. 4 (19. 1. 2001), str. 2; dále laskavé sdělení diecézního organologa V. Uhlíře; Dle PK Děkanství Kostelec, str. 433 obdržel chrám sv. Anny varhany v ceně 2000 Korun darem pí. Terezie Mervartové. Naproti tomu PK města Kostelec od r. 1887, str. 338 uvádí nové pěkné varhany od firmy Melzer z Kutné Hory za 2500 K. 413/ Článek Jak se opravují varhany, Orlický týdeník, roč. 42, č. 4 (19. 1. 2001), str. 2, opravu financovalo město Kostelec n. Orl. – 50 000 Kč.

265


I. manuál, C-f 3 II. manuál, C-f 3 pedál, C-d 1 Principal 8´ Geigen Principal 8´ Subbass 16´ Flöte 8´ Travers Flöte 8´ Octavbass 8´ Viola 8´ Dolce 4´ Cello 8´ Salicional 8´ Octav 4´ Pleno, Manual coppel Mixtura 2 2/3´

Rejstřík Dolce 4´je ve skutečnosti flétnou 4´. Varhany jsou zapsány ve státním seznamu movitých kulturních památek pod č. 6142. Bývalý kostel sv. Václava mučedníka a sv. Michala Archanděla Obr. 22. viz str. 178. V nedatovaném inventáři kostela po r. 1747 se uvádí na kruchtě pozitiv s 5 mutacemi. 414/ Další zprávy o něm jsme již nenašli. Varhaníci V r. 1552 se zde připomíná kantor Ondřej.415/ V r. 1643 se připomíná kantor Michal Müller (původem z Borohrádku) a jeho žena Judita. Vzali se v r. 1620.416/ V r. 1647 se připomíná Jiří Václav Antonín Podhorník, rektor kostelecké školy.417/ V zápisu v matrice pokřtěných z 25. 3. 1657 se připomíná kostelecký varhaník Jan Kudrlík.418/ V r. 1663 je v zápisu členů zdejšího bratrstva Nejsvětějšího Těla Božího uveden i kantor Ondřej Tomáš Altman.419/ V r. 1685 se připomíná Mikuláš Žiželitský, měšťan a kantor kostelecký. Zemřel 19. 11. 1712. V r. 1692 mu zemřel 3letý syn.420/ Podle zápisu o platbách „kantorům kosteleckým“ za zpívání v r. 1711 se předpokládá, že bývali alespoň 2. Dne 19. 11. 1712 zemřel Mikuláš Žiželitský ve věku 67 let.421/ Václav Tůma, otec skladatele Fr. Ign. Tůmy, zde byl varhaníkem na konci 17. a začátku 18. stol. (pravděpodobně do r. 1723).422/ Po Tůmovi byl varhaníkem Pavel Altman, výslovně zmíněný v r. 1723 (dne 10. 5. t. r. mu zemřela dcera Anna ve věku 1 roku). Zemřel v r. 22. 4. 1763. Téhož roku je zaznamenán sňatek Josefa Bolehouského, učitele školního v Kostelci.423/ V r. 1758 se připomíná Jan Franti414/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 227, inv. č. 873/1, liber memorabilium in Beneficio Kostelecensi ad Aquilam, list. 64. 415/ PK města Kostelec, str. 34. 416/ PK města Kostelec, str. 110. 417/ Rabyška, Jan, Kostelec nad Orlicí aneb památky města Kostelce n. O., dle nejstarších poznámek až do ukončení roku 1888, Rychnov n. Kn.1889, (in SOA RK, C-74) dále Rabyška, str. 43, shodně in PK města Kostelec, str. 112 (11. 7. 1647 zaznamenán jako kmotr při křtu). 418/ PK města Kostelec, str. 124. 419/ PK města Kostelec, str. 124. 420/ PK města Kostelec, str. 129; shodně Rabyška, str. 54, 57. 421/ PK města Kostelec, str. 133. 422/ Rabyška, str. 56; PK města Kostelec, str. 132. 423/ Rabyška, str. 59, 61, 62; shodně PK města Kostelec, str. 137, 140.

266


šek Altman, syn předešlého. Zemřel 31. 3. 1772. V r . 1773 zemřely jeho 3 děti.424/ V r. 1773 kantoru Josefu Bolehovskému zemřela dcera ve věku 4 dnů. I později mu zemřela další dcera při křtu. V r. 1799 mu zemřela žena, tehdy byl zapsán jako učitel školní.425/ 2. 9. 1811 zemřel ve věku 68 let. Byl zde učitelem 38 let. Měl syna, který mu ve škole pomáhal, ale učitelem se nestal.426/ Jakub Vojtíšek nastoupil učitelskou službu a službu na kůru v r. 1811. Narodil se v r. 1784 v Potštejně. Dříve podučitel v Sopotnici, pak v Nových Hradech a Heřmanovu Městci. Od r. 1801 zde byl jako školní pomocník, poté 42 let rektorem. V r. 1853 byl dán na trvalý odpočinek, zemřel 1. 4. 1858 v domě č. 10.427/ Jako počátek jeho působení je uveden i rok 1814. Rabyška uvádí 1811.428/ Roční příjem učitele činil v r. 1814 225 zl 25 kr. (tj. 39 zl. 49 kr. od obou kostelů za hudbu, od vrchnosti pivo v ceně 5 zl., 18 zl. od magistrátu, 20 zl od přifařených obcí Kostelce, Tutlek a Lhoty, 34 zl. 40 kr. štolové poplatky z pohřbů, 16 mandelů žita a 4 mandele pšenice v ceně 15 zl. 52 1/2 kr., 52 zl. 54 kr. za výuku ve škole, školní deputát 12 sáhů měkkého dřeva v ceně 9 zl., 30 zl. 10 kr. koleda – na Nový rok po 3 kr. od 500 domů, na Zelený čtvrtek po 1 kr. od 155 domů.429/ V letech 1815–1818 zde byl školním pomocníkem Josef Fišer. Odešel poté do Chlen, kde byl 50 let učitelem.430/ Po něm byl pomocníkem Josef Scheybal. Vyučoval od r. 1818 do r. 1835. Pak se oženil a vedl obchod se smíšeným zbožím.431/ V r. 1861, při vysvědčení o nepoužitelnosti starých varhan byl v zápisu uveden jako bývalý varhaník. V letech 1835 – 1852 byl školním pomocníkem Václav Plocek. Narodil se 22. 7. 1813 v Chlenech, zemřel 3. 2. 1852. Po něm se stal podučitelem Jan Koráb.432/ V r. 1852 byli podučiteli J. Koráb a J. Mašek. Plat podučitele toho roku činil 200 zl. konv. m. (stříbra). V r. 1853 činil plat ředitele 350 zl., podučitele 190 služné, 30 zl. byt, penze Vojtíškovi 230 zl.433/ Podle pamětní knihy byla zdejší škola opatřena kantorem a varhaníkem, kteří učili děti nejen číst a psát, ale i hudbě 424/ PK města Kostelec, str. 140; shodně Rabyška, str. 61, 62. 425/ PK města Kostelec, str. 140–141. 426/ PK města Kostelec, str. 147. 427/ PK města Kostelec, str. 147; dále SOA RK, AM KNO, Památní kniha hlavní školy a města Kostelec nad Orlicí, od r. 1860, 1. díl, kniha č. 95, inv. č. 174, str. 404, která uvádí, že nepožíval mnoho lásky ku konci svého úřadu učitelského an nejen v ničem nepokračoval, ale mnohé jiné míval obyčaje, které ni rodičům, ni dětem nechtívali se líbiti. 428/ SOA Zámrsk, fond Vs Kostelec n. Orl., karton 7, dopis z 28. 7. 1866, No 32222; obdobně SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 457, odvolání města z 31. 8. 1867 proti rozhodnutí o povinnosti koledových dávek pro ředitele hudby; Rabyška, Jan, Kostelec nad Orlicí aneb památky města Kostelce n. O., dle nejstarších poznámek až do ukončení roku 1888, Rychnov n. Kn 1889, (in SOA RK, C-74), str. 65. 429/ SOA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 16, fasse z r. 1814. 430/ PK města Kostelec, str. 149. 431/ PK města Kostelec, str. 150. 432/ AM KNO, Památní kniha hlavní školy a města Kostelec nad Orlicí, od r. 1860, 1. díl, kniha č. 95, inv. č. 174, str. 406. 433/ AM KNO, Památní kniha hlavní školy a města Kostelec nad Orlicí, od r. 1860, 1. díl, kniha č. 95, inv. č. 174, str. 407.

267


(zápis z r. 1887).434/ Po smrti Jakuba Vojtíška zastávali varhanickou službu společně Jan Koráb a Jan Rabyška, učitelé zdejší školy – až do prosince 1858.435/ Jan Václav Koráb (6. 12. 1826 Uhřínovice – 28. 7. 1876 Kostelec n. O.) Po studiu na učitelské průpravě v Hradci Králové (1843–1844) učil na různých místech –byl podučitelem v Domoradicích, Častolovicích, Malenovicích na Moravě, zejména však v Kostelci n. O. v letech 1852–1855. Po ukončení studia se zde stal učitelem (1861–1876) a sbormistrem pěveckého spolku.436/ Pěknou charakteristiku jeho podává Lašek: „Koráb byl učitelem pilným a přičinlivým, ale zvláště výborným hudebníkem. Jeho hra na varhany byla velebná, unášející, ve přísném slohu církevním. Koráb zanechal v rukopise mnoho vzácných skladeb druhu všelikého, mezi nimiž zvláštní přesností a původností vynikaly skladby na varhany, předehry, fugy, rozličná praeludia atd. Jsa velice skromným, nevydal Koráb tiskem, mimo dvě taneční skladby „Loučení“ a „Polku vlasteneckou,“ ničehož a skladby jeho po jeho smrti byly rozebrány a ztraceny. Koráb byl též vlastencem upřímným, mužem pokroku a vědy milovným.“437/ V prosinci 1858 byl ustanoven novým ředitelem kůru Jan Mudra z Hostomic (za Prahou). Po roce 1859 odešel do města Trnavy v Polsku (?), za výnosnějším místem regenschoriho.438/ Po Janu Mudrovi obdržel 15. 10. 1859 chorregentství František Bednář z Žamberka, v té době mladší učitel (dříve školní pomocník) v Kostelci, nar. v Stichenburgu v chrudimském kraji, absolvent varhanické školy, dříve 13 let varhaník v Žamberku. Funkce se vzdal v r. 1870, kdy byl městskou radu zvolen prozatímním purkmistrem.439/ Chorregent Bednář, zaznamenaný v zádušních účtech byl uveden ještě v r. 1867.440/ V r. 1869 byly koupeny nové nástroje na kůr u sv. Anny, za 36 zl. 60 kr. Ö. W.441/ V r. 1870 přijal místo ředitele kůru učitel Jan Rabyška. Dne 1. 12. 1876 se místa vzdal, protože mu bylo „z jisté strany záviděno“.60/ 442/ 1. 12. 1876 byl jmenován ředitelem kůru Albert Jeřábek ze Žamberka.443/ Albert Jeřábek, nar. 19. 8. 1847 v Brandýse n. L., zemřel 8. 10. 1913 v Kostelci n. O. m, který se stal 1. 12. 1876 ředitelem kůru. Po tyfovém onemocnění přišel téměř zcela o zrak. Vzdělal se v hudbě u žambereckého učitele Lžičaře, byl potom houslistou v tamní zámecké kapele, kde se naučil hrát téměř na všechny hudební nástroje – vynikal zejména ve hře na housle, violoncello, klavír a varhany. V Kostelci se stal i kapelníkem tovární hudby Bratři Seykorové, vedl pěvecký spolek Orlice a vlastní hudební školu. Byl dobrým pedagogem, mezi jeho žáky patřili např. hous434/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kart. 227, inv. č. 873/1, Liber memorabilium in Beneficio Kostelecensi ad Aquilam, list. 6); shodně PK města Kostelec, str. 125. 435/ PK města Kostelec, str. 161–162. 436/ Československý hudební slovník osob a institucí, A-L, str. 709–710. 437/ Lašek, str. 74. 438/ PK města Kostelec, str. 161–162; shodně SOA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 16. 439/ PK města Kostelec, str. 161–162; shodně SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 457; obdobně SOA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 16. 440/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kniha 166, inv. 969/97; SOA RK, fond Okresní úřad Kostelec nad Orlicí, kart. 16, žádost z dubna 1867 o zvýšení koledy. 441/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 256, 5 11/1–25. 442/ PK města Kostelec, str. 162. 443/ PK města Kostelec, str. 162.

268


lista E. Ledeč, pěvci A. Karas-Harfner, K. Tichá. Rovněž napsal několik drobnějších chrámových skladeb.444/ Funkci vykonával již v r. 1877. V účtech uveden jako regenschori od r. 1900 do r. 1912.445/ V r. 1896 kolaudoval opravu varhan v Chlenech.446/ Otakar Karásek, který převzal místo v r. 1913 po smrti Jeřábka. (Je uveden v pamětní knize ještě v r. 1939. Rodem z Prahy, absolvent varhanické školy, zastupoval Jeřábka již v době jeho nemoci.447/ V poválečném období přibližně do r. 1958 byl varhaníkem Josef Dobeš. Po prověrkách musel jako učitel LŠU této činnosti zanechat, jeho místo zaujala Jiřina Dolečková. Ta skončila službu v r. 1984. V omezeném tehdy rozsahu ji převzala Jana Nosková, tehdy 13-letá. Josef Dobeš se k varhanám vrátil po odchodu do starobního důchodu, v r. 1986. Také skládal, mj. i pro zdejší chrámový sbor.448/ V současnosti zde hraje Mgr. Jana Polnická. V kostelních účtech jsou i zmínky o kalkantech: V r. 1895 a 1896 zaplaceno Řasovi za hlídku u dveří kůru 6 zl., od r. 1897 byl placen Svatoš. I jeho úkolem bylo hlídat u dveří kůru při bohoslužbách a zamezit vstupu nepovolaných osob. Roční odměna za tyto hlídky představovala 12 K.449/ Za pětileté čištění kůru mu bylo zaplaceno v r. 1901 30 K. Kalkant Svatoš je v účtech uváděn až do r. 1919.450/ Rodáci se vztahem k varhanám Václav Fiala, nar. 19. 10. 1857, zemřel v Praze 13. 4. 1933. Varhaník, nejprve výpomocný učitel v Kostelci (1877), vystudoval pražskou varhanickou školu (1877–1880). Od dubna 1883 vyučoval na Klárově v ústavu slepců a v r. 1889 si založil vlastní hudební školu. Varhaničil u Sv. Trojice (leden 1880 – říjen 1888), řídil kůr kostela Sv. Trojice v Podskalí (od října 1888 do smrti). Napsal několik mší a dalších chrámových skladeb.451/ Rudolf Chmelíček (19. 6. 1879 Kostelec n. O. – 16. 5. 1926 Praha)-korepetitor pražského Národního divadla a ředitel kůru u Sv. Jakuba (1908–1910) a na Žižkově.452/ 444/ Československý hudební slovník osob a institucí, A-L, str. 595; PK města Kostelec, str. 338 – uvádí datum narození 1848 „Příchodem jeho nový rozproudil se život v městě našem a Jeřábek stal se vbrzku oblíbeným a nepostradatelným hudebníkem ve společnosti. Nebylo zábavy, nebylo koncertu, při nichž by umění své náležitým způsobem neuplatnil. Všichni pamětníci vzpomínají s vděkem na ony krásné chvíle, kdy Jeřábek hrou na piano obveseloval a rozjařoval k té nejkrásnější náladě. Ačkoliv skoro neviděl, přece stále studoval nové a nové hudebniny, a to tak, že si nechal je přehráti svou sestrou nebo neteří na pianě a pak sám již bezvadně je hrával. Tisíce tisíců not nosil v hlavě, všechny mše zpaměti dirigoval, zpíval tenor nebo na housle hrál, býval dirigentem zpěváckého spolku „Orlice“, dirigentem a koncertním mistrem na housle nebo čello při koncertech v městě i v šírém okolí. Byl také plodným skladatelem hudebním církevním i profánním, umělcem vynikajícím, jakých málo. V něm ztratilo město naše mnoho a snad ještě dlouho trvati bude, než za něj najde se náhrada. Byl jen jeden Jeřábek, tak zní úsudek všech jeho ctitelů. Budiž jemu vděčná a čestná paměť.“ 445/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 457; dále SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kniha 167, inv. č. 970/98, Zádušní účty. 446/ SOA RK, fond Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou, kart. 455, oprava varhan v Chlenech. 447/ PK Děkanství Kostelec, str. 137; PK města Kostelec, str. 339. 448/ PK Děkanství Kostelec, volný list se zápisem ing. J. Stehlíka,založený na str. 522. 449/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí kart. 242, inv. č. 966/94. 450/ SOA RK, fond AD Kostelec nad Orlicí, kniha 167, inv. č. 970/98, Zádušní účty. 451/ Československý hudební slovník osob a institucí, A-L, str. 313. 452/ Československý hudební slovník osob a institucí, A-L, str. 542.

269


Antonín Malátek (13. 6. 1886 Kostelec n. O. – 5. 8. 1960 Ústí n. O.), studoval varhanní oddělení na pražské konzervatoři v letech 1903–1907. Hrál pro nedostatek pevného zajištění v salonních orchestrech, s nimiž prošel hlavní města Německa, Polska, Ruska, Rumunska. Po r. 1918 učitel na hudební škole v Kostelci n. Orl. (1921/31) a v Ústí n. Orl. (1931). Byl sbormistrem Lukese, varhaníkem v Cecilii.453/ Varhanáři Jeví se pravděpodobným, že z Kostelce pocházel pražský varhanář Matěj Sedmík (Mathias Dominik) v r. 1753 si zde nechal vystavit na faře zachovací list. Narodil se snad kolem r. 1730.454/ XXI. Králova Lhota – Filiální kostel sv. Zikmunda Obr. 23. viz str. 178. V r. 1641 kostel vyhořel.455/ V r. 1758 jej vypálili pruští vojáci. Nejstarší zmínku o varhanách známe z inventáře kostela (patrně z r. 1851), kde je uveden „Positiv auf dem Chor mit einem Stuhle u. Pult“.456/ V r . 1875 informoval českomeziříčský administrátor patronátní úřad o špatném stavu varhan, který znemožňuje provozování hudby, mnoho píšťal chybí. Pro případ nemožnosti opravy pozitivu požádal o zakoupení nových varhan.457/ Dne 11. 7. 1876 vyzval patronátní úřad Amadea Hanische z Rychnova n. Kn. k přenesení varhan z kapucínského kostela v Opočně do kostela v Králově Lhotě na místo tamního pozitivu. Varhany byl původně určeny pro kostel v Jeníkovicích a na 2 roky měly být umístěny do Královy Lhoty.458/ V dopisu ze dne 23. 7. 1876 navrhl Amadeus Hanisch z Rychnova opravu za 94 zl. vídeňské měny (12 zl. za rozebrání a odstranění pozitivu v Králově Lhotě, 15 zl. za přenesení varhan z Opočna do Královy Lhoty, 14 zl. za okožení špatných měchů, 10 zl. za opravu klaviatury, 21 zl. za vyčištění píšťal, 22 zl. za intonaci a naladění).459/ Patrně mu zakázka nebyla zadána, neb v letech 1876–7 se plánovalo přenesení pozitivu od kapucínů z Opočna do Královy Lhoty. V r. 1877 jej přenesl a opravil Josef Andrejs.460/ „Jelikož positiv na choru byl v bídném stavu, na Opočně v klášteře pak stály varhany nevelké k dispozici, požádal administrátor Jan Jelínek knížecí patronátní úřad o darování těchto, které ze záduší Králolhotecké opraveny a v měsíci září 1877 na místo positivu postaveny byly. Oprava stála 75 zl.“461/

453/ Československý hudební slovník osob a institucí, M-Ž, str. 35. 454/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka. 455/ Roštlapil, str. 720. 456/ PK České Meziříčí, str. 378. 457/ SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, spisy k opravě varhan, dopis z 11. 10. 1875. 458/ SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, spisy k opravě varhan, dopis z 11. 7. 1876. 459/ SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, spisy k opravě varhan, rozpočet Amadea Hanische. 460/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích bádání v SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, spisy k varhanám 1850–1880; dále SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, spisy k opravě varhan, laskavě zpřístupněné Mgr. Paukertem, potvrzení patronátního úřadu z 15. 9. 1877 o tom, že J. Andrejs vše řádně provedl. 461/ PK České Meziříčí, str. 387.

270


V r. 1900 přestaly varhany sešlostí věkem již hrát. V červenci r. 1901 tedy sestavil Josef Kobrle ze starých varhan z Českého Meziříčí varhany pro zdejší kostel.462/ V r. 1916 měly varhany tuto dispozici: manuál, krátká oktáva Principál 8´ Salicionál 8´ Kryt 8´ Oktáva 4´ Oktáva 2´ Mixtura 2 2/3´ 463/

pedál, krátká oktáva Oktávbas 8´

„Za války byly sebrány prospektové píšťaly rejstříku principal. Poněvadž hra na varhany staré bez tohoto rejstříku byla velice ubohá, bylo žádáno za doplnění a opravu jich. Dán byl nový rejstřík v prospektu, varhany vyčištěny a naladěny. Opravu provedl varhanář Riglevič z Hradce Králové pod dozorem vsdp. Dra. Doskočila.“464/ Oprava byla provedena v r. 1936 nákladem 1400 Kč. Karel Ryglevič nástroj vyčistil, naladil, doplnil chybějící prospekt zinkovými píšťalami, sklížil Oktávbas.465/ Současný stav varhan (10. 8. 2003): Nástroj je v jednodílné skříni o 3 píšťalových věžích. Hrací stůl je zabudovaný do postamentu (Spielschrank). Skříň je natřena pestrými barvami, mramorovaná. Je napadena červotočem. Rozsah manuálu je C –c3, pedálu C – a (12 tónů, repetuje od c, ale má15 píšťal). Nástroj nemá spojku. Dispozice: Octava 4´(prospekt) Gamba 8´ Mixtura 2x (2 2/3´+2´) Principal 8´ prázdný otvor po zásuvce Bordun 8´

Subbas 16´(stále hrající) Octavbas 8´

Měch s jedním šlapadlem (se zásobníkem), elektrické čerpadlo vzduchu. V r. 1971 nástroj vyčistili, nakonzervovali a naladili Jiří a Martin Strejcovi.466/

462/ SOA RK, fond Archiv školy Králova Lhota, karton č. 436, inv. č. 52, sign. 1, Pamětní kniha školy v Králově Lhotě z r. 1869, II. díl, strana 45 Obdobně Pamětní kniha obce Králova Lhota, dosud nezařazena, str. 74; V Rekvizičním katastru je uveden rok stavby 1902 – NA Praha, fond ZPÚ, kart. 69, sign. 25, Opočno, Králova Lhota. 463/ Katastr varhan, in NA Praha, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod. Podle zápisu varhany postavil Josef Kobrle. Staré varhany z Meziříčí doplnil Salicionálem a postavil v Králově Lhotě. 464/ PK České Meziříčí, str. 390. 465/ korespondence o opravě in SOA Náchod, fond Okresní archiv Nové Město nad Metují, kart. 243, inv. č. 5/2/K-N, 1919–1938. Varhany tehdy měly tuto dispozici: manuál pedál Principál 8´ Oktávbas 8´ Bordun 8´ Gamba 8´ Oktáva 4´ Mixtura 2 1/3´ 466/ Soupis varhan.

271


Varhaníci Do r. 1882 zastával varhanictví učitel z Meziříčí. „V r. 1872 počali občané Lhotečtí zdráhati se voziti řiditele choru k službám Božím, protož vypověděl službu zdejší (Meziříčský) řiditel hudby a převzal ji p. učitel Lhotecký.“467/ 15. 9. 1881 přišel Václav Vacek, stal se řídícím učitelem. 18. 9. 1882 nahradil dosavadního mladšího učitele Jana Dolka František Zelenka. Onen odešel 6. 9. 1883 a uvolnil tak místo Em. Sklenářovi z Třebechovic pod Orebem. Sklenář zde pobyl do 1. 9. 1885, kdy odešel do Krčína. Místo něho přišel Jos. Langer, a na místo nemocného řídícího učitele Václav Tošovský. Skončil po uzdravení ředitele Vacka 31. 7. 1886. V r. 1887 odešel 31. 8. Jos Langer a přišel Josef Šramar. Šramar skončil v r. 1892, po něm přišel podučitel V. Marek. V r. 1893 odešel Fr. Roušavý a nastoupil podučitel Jan Dolek.468/ V r. 1936 byl zastupujícím varhaníkem Josef Rejchrt.469/ XXII. Křivice – Filiální kostel sv. Vavřince Obr. 24. viz str. 179. Do 17. stol byl kostel zasvěcen sv. Václavu.470/ V r. 1718 zaplaceno za nový pozitivek z rozhodnutí vrchnosti 85 zl.471/ Je možné, že to je týž, který se dnes dochoval na kůru kostela v Ledcích. T. Horák upozornil na nápadnou podobu varhanní skříně pozitivu s varhanami v Uhřínově pod Deštnou a v děkanském kostele v Opočně. To nasvědčuje králickému původu pozitivu. V r. 1739 čistil varhanář pozitiv za 2 zl.472/ Téhož roku vesnice vyhořela473/ (Nevíme, zdali oheň poškodil i kostel. Předpokládáme, že spíše ne, když jsme nenalezli zvláštní záznam o něčem takovém.) V r. 1747 přispěl kostel na nové varhany v Přepychách 50 zl. V r. 1758 oprava a čištění varhan za 3 zl. a 30 kr., dále v r. 1767 ladil králický kantor neb varhaník pozitiv za 2 zl.474/ V r. 1840 byl kůr dřevěný. Na něm byl pozitiv s 5 rejstříky bez pedálu.475/ Dne 25. 5. 1868 předložil přepyšský děkan patronátnímu úřadu rozpočet Amadea Hanische na opravu varhan v Křivicích za cenu 200 zl.476/ Pozitiv měl tehdy Flétny 8´, 467/ PK České Meziříčí, , str. 387. 468/ SOA RK, fond Archiv školy Králova Lhota, karton č. 436, inv. č. 52, sign. 1, Pamětní kniha školy v Králově Lhotě z r. 1869, strany 7,8,11,14,19,22,23,28,31,36,40,65,95,96,108. 469/ Korespondence o opravě in SOA Náchod, fond Okresní archiv Nové Město nad Metují, kart. 243, inv. č. 5/2/K-N, 1919–1938. 470/ Flesar, str. 234. 471/ Laskavé sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Vs Opočno, kostelní účty. 472/ Sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Vs Opočno, kostelní účty. 473/ SOA RK, AF Přepychy, karton 351, inv. č. 1462/1, Pamětní kniha Přepyšské farnosti od r. 1361, překlad JUDr. Zdenka Šebesty, str. 107 (str. 71, 232 překladu). 474/ Sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích pátrání v SOA Zámrsk, ve fondu Vs Opočno, kostelní účty. 475/ SOA RK, AF Přepychy, kniha č. 237, inv. č. 1464/3, Pamětní kniha farnosti Přepychy od . 1840, překlad uložen v archivu pod C-711/1,2, str. 157 překladu. 476/ SOA Zámrsk, fond Vs Opočno, spisy k opravě varhan, patronát, farní úřad Přepychy, nákup hudebních nástrojů, opravy varhan, dopis z 25. 5. 1868; tamtéž rozpočet a kvitance varhanáře:

272


4´, Principál 2´, Sedecimu 1´ a Rauschquintu 1 1/2´. Varhanář navrhl přidat nový Principal 4´ a pedálbas 8´. Dne 21. 1. 1874 byly přestavěné varhany převzaty. Odměna byla vyplacena 10. 8. 1869. Pozitiv byl, patrně v souvislosti s pořízením nových varhan, přemístěn do kostela v Ledcích, kde se dochoval dodnes. V r. 1892 postavil v Křivicích nový nástroj Josef Vanický z Třebechovic.477/ Za zrekvírované varhanní píšťaly bylo za Světové války zaplaceno 465 K 75 h.478/ V r. 1927 varhany opravili Ženatý a Kunt z Lomnice nad Popelkou za 3130 Kč. Mimo jiné doplnili zrekvírované prospektové píšťaly Principálu, vyčistili píšťaly. „Kollaudace varhan filiálního kostela v Křivicích doplněných a vyčištěných i sladěných firmou: Jos. Ženatý v Lomnici n. /P. Ředitel kůru Václav Rathouský za přítomnosti patronátního inženýra Vojtěcha a faráře Honců prohlédl dodané práce a konstatuje, že zhotoveny byly z cínu, za války zrekvírované, pohledové píšťaly do rejstříku „principal“, celý stroj varhanový rozebrán a píšťaly vyčištěny. Do sestavení byly celé varhany přeladěny takže nyní správně a čistě hrají.“479/ „Kostenüberschlag N 2 Uiber die nothwendige Reparatur der Orgel, in die Filialkirche zu Křiwitz, Patronat und Bezirk Opotschno, Königgrätzer Kreises Das Werk besteht 1 Principal 2 Fußs won Zinn 2 Sedecima 1 Fußs von Zinn 3 Rauschqünt 1 1/2 Fußs von Zinn 4 Flaut Magor 8 ton von Holz 5 Flaut minor 4 ton von Holz. a. Zwei Stük Windbälge sind in schlechten Zustande, müssen Repariert, und an den Seiten frisches Leder angelaimt werden, dafür 10 fl b. Die Clawiatur ist in schlechten Zustande, muß Uiberarbeitet werden dafür 6 fl c. Die Zinnpfeifen zu Reparieren dafür 8 d. die Holzpfeifen auszuputzen, und die höchten sauber zu Reparieren dafür 6 e. Am diese Orgel für diese Kirche passend herzustellen muß Sedezima 1 zum Rauschqünt beigemischt und stark diesen Principal 4 Füß von Zinn neu gemacht und ein Register Pedal zugebaut werden. f. das Register Principal 4 Füß von Zinn die ersten vir Pfeifen von Holz dafür 40 fl g. Principal baßs 8 Füß offen neu zumachen dfür 60 fl h eine neue Windlade mit Clawiatur für das Pedal und Mechanik dafür 40 fl Uibertrag 170 fl i. den Pedale einen Korpus zubauen df 10 fl Für die Intonation und Stimmung der Orgel 30 fl Summa 200 fl Unterfertigten büegt 3 Jahre für den gutten Gäng und Ton dieses Werkes und für alle Repraturen. Křiwitz den 16ten May 1868 Amandus Hanisch Orgelbauer“ Pamětní kniha přepyšské fary uvádí jiný rok a cenu opravy: 1872 a 232 zl. rakouské měny. – SOA RK, AF Přepychy, kniha č. 237, inv. č. 1464/3, Pamětní kniha farnosti Přepychy od r. 1840, překlad uložen v archivu pod C-711/1,2, str. 444 (166 překladu). 477/ NA Praha, fond ZPÚ, kart. 69, zápis v Rekvizičním katastru je z 17. 9. 1917, uvádí i tehdejší tlak vzduchu 65 stupňů, inventární cenu 2000,- K. 478/ SOA RK, AF Přepychy, kniha č. 237, inv. č. 1464/3, Pamětní kniha farnosti Přepychy od . 1840, překlad uložen v archivu pod C-711/1,2, str. 444 (166 překladu). 479/ SOA RK, AF Přepychy, kniha 244, inv. č. 1495, sign. 34, Zádušní účty filiálního kostela v Křivicích 1928–1937; shodně korespondence o opravě in SOA Náchod, fond Okresní archiv Nové Město

273


V r. 1935 dostal za opravu varhan K. Ryglevič z Hradce Králové 1000,-Kč. Nástroj vyčistil a naladil a napustil dřevěné píšťaly proti červotoči. Nebyl akceptován návrh Dr. Doskočila na změnu dispozice – nahrazení Bourdonu 16´ 8stopým rejstříkem. Tehdy byla Mixtura popsána jako 2 2/3´.480/ Podle sdělení farníků byl nástroj opraven naposledy v r. 1995.481/ Současný stav (6. 9. 2003): Jednomanuálový nástroj umístěný v pseudogotické skříni, bohatě zdobené fiálami a kraby. Samostatný hrací stůl. Traktura je mechanická, má lehký chod, vzdušnice jsou kuželkové. Měch zařízený na šlapání je umístěn vespodu skříně. manuál, C – f 3 pedál, C – d 1 Bourdon 16´ Subbas 16´ Principal 8´ Violoncello 8´ Kryt 8´ Šlapky: Octávová spojka, Piano, Mezzoforte, Forte – plný stroj Viola Gamba 8´ Octáva 4´ Mixtura 2´ (3x)482/

Varhaníci Kostel je filiálním k přepyšskému kostelu. Proto předpokládáme, že zde hráli přepyšští varhaníci. Pokud snad byl varhaníkem zdejší učitel, potom známe 1806 Josefa Špačka (potvrzen 8. 9. 1817, zemřel 17. 12. 1843), 1833 Františka Hraského, školního pomocníka, 1844 Antonína Klause z Opočna (presentován 4. 3., potvrzen až 17. 10. 1844, zemřel 19. 4. 1863 ve věku 62 let). Po něm nastoupil Václav Novák (zemřel 24. 9. 1866). 1849–1876 Jana Šťástka, 1877–1882 Jana Příhodu, rozeného v Ratajích, později prezentovaného na Vysoký Újezd,

nad Metují, kart. 243, inv. č. 5/2/K-N, 1919–1938; Varhany tedy neunikly rekvizici cínových píšťal za Světové války. 480/ SOA RK, AF Přepychy, kniha 244, inv. č. 1495, sign. 34, Zádušní účty filiálního kostela v Křivicích 1928–1937; shodně korespondence o opravě in SOA Náchod, fond Okresní archiv Nové Město nad Metují, kart. 243, inv. č. 5/2/K-N, 1919–1938; „Varhany ve fil. Kostele v Křivicích shlédl jsem r. 1935. Je to poměrně menší stroj mechanický soustavy kuželové pořízená asi před 40 lety a dodaný tehdejší firmou varhanářskou Vanickým v Třebechovicích. Dispozice rejstříků resp. hlasů není právě nejvhodnější a žádala by jakési změny. Při menších varhanách, jako jsou tyto, o jednom manuále s pedálem rejstřík Burdon 16´ vedle Krytu 8´ se sotva kdy dá použíti a táhne-li se při hře, je na úkor ostatních hlasů a zastírá účinek subbasu 16´ v pedálu. Do těchto varhan místo jmenovaného burdonu 16´ by byl žádoucí jeden jemný rejstřík osmistopý, n. př. jemný salicionál 8´ neb aeolina 8´ neb dolce 8´ neb flétna 8´. Dle finančního stavu jmění kostelního doporučovalo by se tuto změnu rejstříků učiniti. Čeho ovšem tyto varhany nutně potřebují, je vyčištění a přeladění, což možno varhanáři Ryglevičovi jako dobrému, spolehlivému a levně pracujícímu odborníkovi s důvěrou svěřiti. Cena 800 Kč je přiměřená, ano mírná. Hradec Králové, dne 2. března 1936. Prof. Dr. Doskočil, varh. expert, konservátor“ 481/ V. Uhlíř uvádí opravu od Jan Karla v r. 1999. – Uhlíř, Václav, Varhany královéhradecké diecéze, Hradec Králové 2007, 1. vydání, ISBN 978-80-86472-27-0, ISBN 978-80-7195-139-1, str. 195. 482/ Katastr varhan uvádí v r. 1916 dvojnásobnou Mixturu. – , in NA Praha, fond ZÚ, kart. 614, okres Náchod.

274


1882 Františka Plocka, předtím působivšího v Přepychách. Zemřel nešťastnou střelnou ranou 29. 8. 1885.483/ Farní kronika uvádí v r. 1883 přišedšího Josefa Máslo z Náchoda.484/ Od r. 1885 Jana Hamerského z Opočna.482/ Od r. 1923 zastával funkci ředitele kůru v Přepychách i v Křivicích Václav Rathouský.485/ XXIII. Kunčina Ves – Kaple sv. Anny Obr. 26. viz str. 180. Kaple byla postavena v letech 1864 – 1868. Varhany postavil Georg Spanel (nejml.) v r. 1867. Náklady na jejich pořízení 1700 zl. 83 kr. nesl Anton Wanitschke, hospodář v Kunčině Vsi, který se významně zasloužil o vybudování celé kaple.486/ Podle záznamu v Rekvizičním katastru měl skříň o 3 píšťalových polích, z měkkého dřeva, v zábradlí kůru, hrací stůl zabudovaný do varhanní skříně, 1 manuál, pedál, 9 registrů, zásuvkovou vzdušnici, zásobníkový měch. Jako autor je zde uveden „Spanel Rokytnitz“, rok vzniku 1868. Podle dochovaného nákresu byla varhanní skříň pseudogotických tvarů487/ a upomínala na varhany v zámeckém kostele v Rychnově n. Kn. (ostatně jako i ostatní dochované zařízení kaple). Nástroj z kaple v Kunčině Vsi je dnes nezvěstný. Údajně byl po 2. světové válce ukraden. Varhaníci Předpokládáme, že na varhany zde hráli kačerovští varhaníci, když Kunčina Ves byla filiálkou Kačerova. Pro úplnost uvádíme, že v r. 1887 byl zdejším řídícím učitelem Vendelín Fischer.488/ Varhanáři V Kunčině Vsi č. p. 15 žil varhanář Franz Finger. (nar. 30.  7. 1839, dle sdělení T. Horáka se narodil 30. 9. 1839), syn chalupníka Franze Fingera a jeho ženy Franzisky, rozené Byronové z Hüttendorfu č. 35 (panství Solnice). Oženil se s Katharinou (nar. 12. 2. 1846), rozenou Michaletzovou z Kunčiny Vsi č. p. 38. Měli spolu děti Katharinu (nar. 13. 6. 1968), Franzisku (nar. 9. 10. 1870), Annu (nar. 483/ Flesar, str. 235. 484/ SOA RK, AF Přepychy, kniha č. 237, inv. č. 1464/3, Pamětní kniha farnosti Přepychy od . 1840, překlad uložen v archivu pod C-711/1,2, str. 197. 485/ SOA RK, AF Přepychy, karton353, inv. č. 1478, sign. 17, Kostelní zaměstnanci 1921–1936, žádost ředitele kůru o zvýšení platu, datovaná 27. 2. 1936. 486/ Jehlischka, Ernst, článek „Der Kapellenbau in Kunzendorf“, in Trostbärnla, ročník 1988, str. 81: „Die Kosten der Orgel, die sich auf 1700 fl 83 kr beliefen, nahm ich auch auf mich. Zu all dieser gern geleisteten Arbeit wurde ich vom Orgelbauer Georg Spanhel aus Rokitnitz, betrogen. Ich hatte eine Zhlung von 73 Gulden für die Altarleuchter nach Wien z uleisten und gab das Geld dem Orgelbauer, der nach Reichenau gehen mußte mit, um es zur Post zu bringen. Doch dieser brachte es auf unehrliche Weise durch und mir blieb nichts übrig, als die Leuchter nochmals zu bezahlen.“ Tento nelichotivý záznam o zpronevěřilém jednání varhanáře pochází z deníku Antona Wanitschke. 487/ NA Praha, Rekviziční katastr, fond ZPÚ, kart. 70, vikariát Rychnov nad Kněžnou, Kunčina Ves. 488/ SOA RK, fond AF Kačerov, karton 225, inv. č 843/1, Pamětní kniha lokálie v Kačerově, zde použit překlad uložený tamtéž pod C – 515, str. 92, str. 29, 30 překladu.

275


14. 8. 1874), Franze (2. 9. 1876 – 20. 11. 1878) a Adolfa (nar. 24. 5. 1884).489/ V soupisu duší z r. 1904 již nebyl uveden v čp. 15, tehdy tam již žil jeho syn Adolf s rodinou.490/ Je možné, že se přestěhoval do Kačerova, neb v r. 1910 a 1917 při opravách v Liberku byl uveden jako Finger z Kačerova. Nevíme, zda a kde se vyučil varhanářství. Předpokládáme, že zde mohla existovat vazba na rokytnického varhanáře Augustina Spanela.491/ Franz Finger se patrně věnoval především opravám. Známe od něho pouze jediný nástroj – pozitiv pro mariánskou kapli v Deštném – Dříši. Zatím jsme nalezli záznamy o jeho práci z let 1873–1917. Datum jeho úmrtí zatím neznáme. XXVI. Kvasiny – Zámecká kaple sv. Antonína Paduánského Obr. 25. viz str. 179. Nově vybudovaná kaple vybavená novými varhanami byla vysvěcena 18. 6. 1850. Podle nápisu uvnitř varhanní skříně vytvořil tento nástroj Georg Spanel z Rokytnice v r. 1850. Dle nápisu na píšťale Copuly naladil varhany Franz Finger z Kunčiny Vsi v r. 1891. Dle nápisu na pedálové hřídelové desce byla další oprava provedena v r. 1895. Dvakrát varhany opravil a naladil Václav Poláček z Rychnova n. Kn. – podruhé ve dnech 10.,11. a 13. 7. 1944 (nápis na dveřích skříně pozitivu). Nástroj je umístěn ve třech novogotických skříních u oltářní menzy. Pozitiv je umístěn pouze v levé z obou skříní. Pedálové píšťaly se nacházejí v samostatné skříni uprostřed a jsou zcela skryty za oltářním obrazem. Pravá skříň s němými dřevěnými atrapami píšťal – pro symetrické uspořádání prostoru – je vchodem do sakristie. Hrací stůl se nachází zezadu zabudovaný do korpusu varhan.

manuál, C – f 3, 54 tónů pedál, C – a, 18 tónů Copula 8 fus Violonbas 8 fus, otevřený Flauta 4 fus Principal 4 fus, v prospektu Rauschquint 2 + 1 1/3 fus, rep. oktávová na f 2

Traktura je mechanická, vzdušnice zásuvkové. Měch se zásobníkem, ovládaný ruční pákou je vespod skříně pozitivu. Páka měchu se nachází těsně vedle lavice pro varhaníka – je otázkou, zdali se do tohoto koutu vůbec vešla osoba kalkanta (nejspíše dítě). Podle názoru varhanáře Jana Karla také mohl doplňovat vzduch při hře sám varhaník – musel být zručný a rychlý.

489/ SOA RK, fond AF Kačerov, Status animarum, kniha 154, inv. č. 844/2.  490/ SOA RK, fond AF Kačerov, Stattus animarum, kniha 155, inv. č. 845/3 491/ Dle laskavého sdělení MUDr. Tomáše Horáka o výsledcích bádání v SOA Zámrsk, fond Vs Litomyšl, inv. č. 17003, karton 1154, I-12-12: Augustin Spanel zemřel před 22. 11. 1878, před dokončením varhan v Janově. Stačil tehdy jen opravit vzdušnice a mechaniku, bylo ještě třeba nástroj sestavit. V korespondenci s farností jeho vdova odkázala na varhanáře z Kunčiny Vsi, syn Paul Spanel psal, že pomocník Josef byl v Kunčině Vsi. Přestože Spanelův pomocník měl jiné křestní jméno, předpokládáme (při nedostatku jiných informací) tuto možnost. Rychnovský badatel R. Zrůbek předpokládal Fingerovo vyučení v Králíkách (O králických varhanářích, in Hudební nástroje, roč. XXI/1984, č. 5, str182). Ani tuto domněnku nemůžeme vyloučit, byť ji máme za méně pravděpodobnou.

276


V době, kdy v zámku sídlil ústav sociální péče, byla kaple dlouhodobě používána jako sklad. Je téměř zázrak, že se nástroj dochoval v kompletním stavu, navíc s původním píšťalovým fondem, ozdobně soustruženými manubrii rejstříkových táhel, papírovými popiskami rejstříků (dle typu písma patrně Spanelovými) atd. Dlouhá léta nepoužívání se projevila zanedbaným stavem nástroje, poškozeným měchem a slabým napadením červotočem. V r. 2008 nástroj opravil a naladil Jan Karel za Sázavy. Připojil elektrický ventilátor. Formou grantu se na krytí nákladů opravy podílel ze 2/3 Královéhradecký kraj (100 000,-Kč). Summary New informations about organs and organists in the region close to Rychnov nad Kněžnou were exposed. A complete list of organists and their biographies are included.

277


Obrazové přílohy k článku J. Fukse: Varhany Rychnovska na straně 195. Obr. 1. Albrechtice nad Orlicí – Filiální kostel sv. Jana Křtitele. Foto J. Fuks 2010. Obr. 2. Bartošovice v O. h. – Filiální (dříve farní) kostel sv. Maří Magdaleny. Foto J. Fuks 2010.

164


Obr. 3. Bělá – Filiální (dříve farní) kostel sv. Jana Nepomuckého. Foto J. Fuks 2010. Obr. 4. Bílý Újezd – Filiální (dříve farní) kostel Proměnění Páně. Foto J. Fuks 2010.

165


Obr. 5. Borohrádek – Farní kostel sv. Michaela. Foto J. Fuks 2010. Obr. 7. Bystré – Farní kostel sv. Bartoloměje. Foto J. Fuks 2010.

166


Obr. 6. Častolovice – Farní kostel sv. Víta. Foto J. Fuks 2010.

167


Obr. 8. Častolovice – Uzavřená modlitební kaple sv. Maří Magdaleny. Foto J. Fuks 2010.

168


Obr. 9. Černíkovice – Farní kostel Povýšení sv. Kříže. Foto J. Fuks 2010. Obr. 10. České Meziříčí – Farní kostel sv. Kateřiny. Foto J. Fuks 2010.

169


Obr. 11. Deštné v Orlických horách (Deschney) – Farní kostel sv. Maří Magdaleny. Foto J. Fuks 2010.

170


Obr. 12. Mariánská kaple v Dříši. Foto J. Fuks 2010.

171


Obr. 13. Dobré – Filiální (dříve farní) kostel sv. Petra a Pavla. Foto J. Fuks 2010.

172


Obr. 14. Dobřany – Filiální (dříve farní) kostel sv. Mikuláše. Foto J. Fuks 2010. Obr. 15. Homole – Filiální kostel Bolestné rodičky Boží. Foto J. Fuks 2010.

173


Obr. 16. Chleny – Filiální (dříve farní) kostel sv. Apolináře. Foto J. Fuks 2010. Obr. 18. Javornice – Filiální (dříve farní) kostel sv. Jiří. Foto J. Fuks 2010.

174


Obr. 17. Kačerov (Katscher) – Filiální (dříve farní) kostel sv. Kateřiny. Foto J. Fuks 2010.

175


Obr. 19. Klášter nad Dědinou – Evangelická modlitebna. Foto J. Fuks 2010. Obr. 20. Kostelec nad Orlicí – Děkanský kostel sv. Jiří. Foto J. Fuks 2010.

176


Obr. 21. Kostelec nad Orlicí – Filiální (hřbitovní) kostel sv. Anny. Foto J. Fuks 2010.

177


Obr. 22. Kostelec nad Orlicí – Bývalý kostel sv. Václava mučedníka a sv. Michala Archanděla. Foto J. Fuks 2010. Obr. 23. Králova Lhota – Filiální kostel sv. Zikmunda. Foto J. Fuks 2010.

178


Obr. 24. Křivice – Filiální kostel sv. Vavřince. Foto J. Fuks 2010. Obr. 25. Kvasiny – Zámecká kaple sv. Antonína Paduánského. Foto J. Fuks 2010.

179


Obr. 26. Kunčina Ves – Kaple sv. Anny. Nákres v rekvizičním katastru.

180


Obr. 27. Vanického návrh varhan pro České Meziříčí z r. 1895.

181


Obr. 28. Původní návrh A. Hanische pro kostel sv. Jiří v Kostelci nad Orlicí.

182

Orlické hory a Podorlicko 17: , (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Jiří Fuks

Recommend Documents