Organizování incentivního cestovního ruchu v ČR

Organizování incentivního cestovního ruchu v ČR

Diplomová práce

Bc. Lenka Volejníková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jiří Jindra, Csc. Datum odevzdání diplomové práce: 2016-06-13 Email: [email protected]

Master's Dissartation

Organising of Incentive Tourism in The Czech Republic

Bc. Lenka Volejníková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Departement of Tourism

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra, Csc. Date of Submission: 2016-06-13 E-mail: [email protected]

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma Organizování incentivního turismu v ČR zpracovala samostatně a věškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem požila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, a elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

..................................................... Bc. Lenka Voleníková

V ................................., dne 13.06.2016

Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Jiřímu Jindrovi, Csc. za cenné připomínky, odborné rady a návody, kterými významně přispěl ke zpracování této diplomové práce.

Abstrakt

VOLEJNÍKOVÁ, Lenka. Organizování incentivního cestovního ruchu v ČR (diplomová práce) Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. Celkový počet stran 91.

Diplomová práce obsahuje tři základní části. První je teoreticko-metodologická, ve které je vysvětlen pojem cestovní ruch, jeho vznik, definice, rozvoj a význam. Jsou zde zmíněny změny, které přineslo členství České Republiky v Evropské Unii ve vztahu k cestovnímu ruchu, dále objasnění pojmu organizace cestovního ruchu v České Republice, formy cestovního ruchu, MICE turismus a incentivní cestovní ruch. V druhé analytické části byly zvoleny tyto metody výzkumu: dotazníkové šetření, řízený rozhovor a pozorování. Nejprve bylo provedeno dvojí dotazníkové šetření organizátorů a dále pak realizátorů incentivního cestovního ruchu, které bylo následně vyhodnoceno. Dále pak řízené rozhovory se zprostředkovateli incentivního cestovního ruchu a v poslední řadě metoda pozorování, čerpaná z vlastních zkušeností a praxe. Ze získaných údajů se vytvořili nejdůležitější analýzy: analýza organizování incentivního cestovního ruchu v České Republice, analýza sezónnosti organizování incentivního cestovního ruchu a analýza využívání služeb zprostředkovatelů incentivního cestovního ruchu. Výsledky těchto analýz sloužily k potvrzení či vyvrácení definovaných hypotéz. Třetí návrhová část vychází z identifikace problémových míst, které byly určeny v části analytické, a byly navrženy takové návrhy a doporučení, které vedou k pozitivní změně nynějšího stavu. Dalším bodem je hodnocení stanovených hypotéz. Základními cíly práce bylo vytvořit dotazníky jak pro organizátory tak pro realizátory, zrealizovat tak dotazníkové šetření, data zpracovat, slovně popsat i vyjádřit graficky. Dalším cílem bylo oslovit zprostředkovatelé s žádostí o rozhovor. Nejdůležitější cíl práce byl shromáždit informace tak, aby bylo možné rozlíčovat hypotézy, které jsou v této práci tři. Nejdůležitějšími závěry je zjištění, že klientela incentivního cestovního ruchu má největší zájem o organizaci v hlavním městě Praha. Sezónnost je dle výzkumu zejména v období zima-léto a že je zvyšující se poptávka po službách zprostředkovatelů.

Klíčová slova: Dotazníkové šetření, incentivní cestovní ruch, incentivní zájezd, motivační akce, organizátoři, realizátoři, zprostředkovatelé.

Abstract

VOLEJNÍKOVÁ, Lenka. Organizing Incentive Tourism in the Czech Republic (Thesis) Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. Total number of pages 91.

The thesis contains three main parts. The first is theoretical and methodological, which explains the concept of tourism, its origin, definition, development, and significance. It also mentions the changes brought about by the Czech Republic's membership in the European Union in relation to tourism, and further, it clarifies the concept of organization of tourism in the Czech Republic, forms of tourism, MICE tourism and incentive tourism. In the second part of the analysis the following research methods were chosen: A questionnaire survey, guided interview and observation. First, a dual questionnaire survey of organizers was performed and then of implementers of incentive tourism, which was subsequently evaluated. . Further, controlled interviews were conducted with mediators of incentive tourism and lastly the method of observation, drawn from personal experience and practice. From the data obtained, the most important analyses were made: analysis of the organization of incentive tourism in the Czech Republic, analysis of seasonality of organizing incentive tourism and analysis using the services of intermediaries of incentive tourism. Results of these analyses were used to confirm or refute the defined hypotheses. The third part is based on the identification of bottlenecks that have been identified in the analytical part, and were designed such proposals and recommendations that would lead to positive change in the current situation. Another point is the evaluation of the set hypotheses. The basic objectives of the project were to create questionnaires for both the organizers and implementers, to thereby undertake such a survey, process the data and describe it verbally and express it graphically. Another goal was to reach out to intermediaries with a request for an interview. The most important aim of the thesis was to gather information so that it would be possible to differentiate the hypotheses, which in this paper are three. The most important conclusions arising from this paper were finding that clients of incentive tourism are primarily interested in the organization of tourism in the city of Prague. According to the research, seasonality is in the winter-summer periods and that the demand for service providers is increasing.

Keywords: Questionnaire survey, incentive tourism, incentive trip, incentive events, organizers, contractors, agents.

Obsah 1

Úvod..................................................................................................................................1-4

2

Teoreticko-metodologická část......................................................................................5-21 2.1 Cestovní ruch, definice, základní pojmy.......................................................5-11 2.1.1 Vznik cestovního ruchu........................................................................5-6 2.1.2 Cestovní ruch a jeho definice...............................................................6-8 2.1.3 Základní pojmy cestovního ruchu........................................................8-9 2.1.4 Význam cestovního ruchu......................................................... ..........10-11 2.2 Cestovní ruch v ČR a Evropská Unie...........................................................11-12 2.3 Organizace a řízení cestovního ruchu v České republice.............................12-16 2.4 Formy cestovního ruchu...............................................................................16-17 2.5 MICE............................................................................................................ 18-19 2.6 Incentivní cestovní ruch...............................................................................19-21 3 Analytická část..............................................................................................................22 -63 3.1 Zpracování dotazníkového šetření organizátorů.........................................22-30 3.2 Zpracování dotazníkového šetření realizátorů............................................ 30-44 3.2.1 Doplňkové analýzy...................................................................... .41-44 3.3 Řízené rozhovory se zprostředkovateli....................................................... 45 -49 3.4 Vlastní poznatky z praxe.............................................................................50 -53 3.5 Analýza organizování incentivního cestovního ruchu v ČR........................54 -60 3.6 Analýza sezónnosti...................................................................................... 60 3.7 Analýza využití služeb zprostředkovatelů...................................................61-63 4 Návrhová část.................................................................................................................64-69 5 Závěr...............................................................................................................................70-72 6 Seznam literatury...........................................................................................................73-74 7 Přílohy

Seznam tabulek a grafů Seznam Grafů: Graf 1. Jak Velká je Vaše společnost?..........................................................................................23 Graf 2. Organizuje Vaše společnost motivační akce?...................................................................23 Graf 3. Pokud ANO, organizujete jej zejména pro:......................................................................24 Graf 4. Pokud NE, z jakého důvodu?............................................................................................25 Graf 5. Jak často tyto akce organizujete?......................................................................................26 Graf 6. Jaký máte na motivační akce rozpočet?............................................................................26 Graf 7. Organizujete tyto akce v místě Vaší společnosti?.............................................................27 Graf 8. Pokud NE, ve kterém z uvedených krajů byste motivační akci zorganizovali?...............28 Graf 9. V jakém období, byste akci organizovali?........................................................................29 Graf 10. Využíváte možnosti organizace prostřednictvím zprostředkovatelů?.............................30 Graf 11. Vaše provozovna je:.........................................................................................................31 Graf 12. Ve kterým z uvedených krajů se Vaše provozovna nachází?..........................................32 Graf 13. Jste podnik, který se zaměřuje na realizaci incentivního cestovního ruchu?...................33 Graf 14. Jaký je zájem o Váš podnik ve smyslu organizování incentivního cestovního ruchu za rok?...................................................................................................................34 Graf 15. Kolik procent z této poptávky je ve Vašem podniku následně realizováno?..................34 Graf 16. Jaký podíl na celkovém hospodářském výsledkuVašeho podniku tvoří příjmy z incentivního cestovního ruchu?....................................................................................35 Graf 17. Který subjekt Vás nejčastěji oslovuje s nabídkou realizace incentivního cestovního ruchu?............................................................................................................36 Graf 18. Registrujete sezónnost spojenou s realizací incentivního cestovního ruchu ve Vašem podniku?..............................................................................................................37 Graf 19. V jaké období ve vztahu k Vašemu podniku byste hlavní sezónu charakterizovali?.............................................................................................................37 Graf 20. V období mimo sezónu, reagujete snížením cen za účelem nalákání zákazníků, využitím volných kapacit apod.?.....................................................................................38

Graf 21. Jakými způsoby oslovujete zákazníky, aby se dozvěděli o možnosti organizace incentivního cestovního ruchu ve Vašem podniku?........................................................39 Graf 22. Jeví se Vám marketing jako účinný nástroj k oslovování zákazníků incentivního cestovního ruchu?............................................................................................................40 Graf 23. Pokud NE, z jakého důvodu?...........................................................................................40 Graf 24. Grafické zobrazení způsobu získání dotazníků...............................................................43 Graf 25. Analýza respondentů s odpovědí ANO, z otázky číslo 7 ve smyslu kraje......................54 Graf 26. Ve kterém kraji nejvíce organizujete incentivní zájezdy?...............................................56 Graf 27. Jakou poptávku po Vašich službách registrujete?...........................................................62

Seznam tabulek: Tabulka 1.

Přehled respondentů dle krajů..............................................................................32

Tabulka 2. Návratnost dotazníků....................................................................................................41 Tabulka 3. Poměr vyplněných dotazníků získaných prostřednictvím emailu a osobní asistencí...................................................................................................................43 Tabulka 4.

Základní členění firem zabývající se realizací incentivního CR.............................44

Tabulka 5.

Rozdělení dle krajů.................................................................................................44

Tabulka 6. Souhrn důležitých poznatků od zprostředkovatelů......................................................49 Tabulka 7. Skladba nápojového lístku.....................................................................................50-51 Tabulka 8.

Struktura rautového občerstvení............................................................................51-52

Tabulka 9.

Analýza organizování incentivního cestovního ruchu dle organizátorů................55

Tabulka 10. Analýza organizování incentivního cestovního ruchu, vyhodnocení....................56-57 Tabulka 11. Analýza sezónnosti incentivního cestovního ruchu...............................................60 Tabulka 12. Analýza využívání služeb zprostředkovatelů.........................................................61

Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek

AHR-

Asociace hotelů a restaurací

AIEST -

Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu

A.I.T.C.-

Asociace turistických informačních center

Calypso -

Projekty zaměřené na podporu sociálního turismu

CR -

Cestovní ruch

ČR -

Česká Republika

ČSN

Česká technická norma

EDEN -

Projekt na podporu trvale udržitelného rozvoje cestvoního ruchu

EFCT-

Evropská federace kongresových měst

ETC -

Evropská komise pro cestovní ruch

EU -

Evropská Unie

EUROVelo- Projekt zaměřený na podporu cykloturistiky MICE -

Obchodní a profesní turismus

MMČR -

Ministerstvo pro místní rozvoj České Republiky

PHARE -

Předvstupní fond, určený primárně pro určité regiony

PR -

Public Relations, vztahy s veřejností

RDA -

Svaz německých cestovních kanceláří

SAPARD -

Fond po vstupu do EU, podporuje rozvoj venkovského cestovního ruchu

SOPCR -

Sektorový operační program pro cestovní ruch a lázeňství

UNWTO -

Světová organizace cestovního ruchu

1

ÚVOD Incentivní cestovní ruch je specifická forma cestovního ruchu, která se v dnešní

době těší velké oblibě. Je využíván hlavně středními až velkými firmami, které v incentivním cestovním ruchu vidí jeden z důležitých manažerských nástrojů k podnícení především vyššího výkonu práce tedy motivace svých pracovníků. Je však uplatňován managementem společností také jako způsob odměny a upevnění vzájemných vztahů s významnými dodavateli a obchodními partnery či koncovými zákazníky. Je obvykle realizován v luxusních ubytovacích zařízení, v tuzemsku i zahraničí, incentivní program má různorodý pestrý charakter s povahou společenskou, sportovní, pracovní, poznávací i zábavnou. Tématem této diplomové práce je Organizování incentovního cestovního ruchu v ČR. Práce se teoreticky zabývá cestovním ruchem, definicemi, základními pojmy, jeho historií, vývojem, vlivem Evropské unie na cestovní ruch v České republice, formami cestovního ruchu a také incentivním cestovním ruchem jako takovým. Tato práce bude obsahovat tři základní hypotézy, které díky získaným datům z analýz a jejich výsledkům budou buď potvrzeny, nebo zcela vyvráceny. První hypotéza se zaměřuje na atraktivitu krajů z pohledu organizace incentivního cestovného ruchu a ptá se: má největší přitažlivost a atraktivitu pro organizátory incentivních akcí hlavní město Praha? Pro zjištění potřebných informací bude zvoleno dotazníkové šetření. Mým úkolem bude vytvořit dotazníky s relevantními otázkami a rozeslat je pravděpodobným organizátorům do všech krajů České Republiky. Cílem bude shrnout data získaná právě dotazníkovým šetřením a z nich pak vyhotovit analýzu organizace incentivních akcí v České Republice. Konečné výsledky analýzy budou přehledně zpracovány a shrnuty do návrhů a závěrů. Druhá hypotéza vychází z tvrzení odborné literatury a zajímá ji, jestli je v i praxi hlavní sezóna organizování incentivního cestovního ruchu v období jara a podzimu? Dalším cílem bude analýza realizátorů motivačních akcí a proběhne také formou dotazníkového šetření. Dotazníky budou znovu rozdány a rozeslány do všech krajů, a to firmám, ve kterých jsem cítila potenciál a vhodnost pro organizaci. Dalším cílem bude data v analytické části zpracovat a slovně popsat, a zároveň také graficky znázornit v grafech. Z tohoto šetření bude mým dalším cílem vytvořit ještě doplňkové analýzy. Analýza návratnosti dotazníků, se soustředí na návratnost, ta bude rozdělena dle krajů také 1

vyjádřena číselně i procentuálně. Druhou analýzou bude vyhodnocení efektivnosti zvolených způsobů doručení dotazníků. Jedná se o znázornění, který ze způsobů dodání má větší úspěšnost, tudíž i větší podíl na úspěšné návratnosti. Třetí analýza spojená s dotazníkovým šetřením strany realizátorů se bude orientovat na firmy zabývající se realizací incentivního cestovního ruchu. Na základě došlých dotazníkových formulářů, budu vyhodnocovat, kolik firem se výhradně zabývá incentivním cestovním ruchem a kolik firem tuto činnost vnímá jako doplňkovou. Po tomto rozdělení, budou firmy přiděleny k příslušným krajům, tak vznikne přehled organizací realizující motivační akce výhradně či doplňkově. Hypotéza třetí souvisí se zprostředkovateli organizace incentivního cestovního ruchu. Jsou služby zprostředkovatelských firem stále více využívány k organizaci motivačních akcí? Fenoménem posledních dob, je právě využití tzv. „třetí strany“ k naplánování a organizaci incentivních zájezdů. Firmy zajímající se o incentivní cestovní ruch tak mohou využít buď část služeb, jako je např. vyhledávání vhodných prostor a nebo využívají kompletní balíček služeb, který tyto společnosti za úplatu nabízí. Abych zjistila, jaká je opravdová tendence (vzrůstající, klesající, kontinuální) využití služeb zprostředkovatelů, bude mým cílem, oslovit, pro potřeby diplomové práce, i tuto stranu. Jako metodu výzkumu jsem zvolila řízené rozhovory s povolanými zástupci zprostředkovatelských firem a agentur. Výsledky z těchto rozhovorů budou dále shrnuty v návrhové části a závěru. Poslední metoda zvolená v analytické části bude pozorování, které bude zaměřeno na mé vlastní poznatky a zkušenosti. Rozhodla jsem se, že právě má praxe může také poskytnout důležité informace pro závěry diplomové práce. Jeho vyhotovení si pokládám za poslední cíl. V zájmu naplnění své diplomové práce je práce rozvržena do tří základních částí. První část je zaměřena na teoretický obsah cestovního ruchu. Téma Organizování incentivního cestovního ruchu je velice rozsáhlé, proto je první kapitola věnována pouze cestovnímu ruchu, jeho vzniku, definicím, vývoji, rozvoji a významu. Kapitola číslo dvě se zabývá změnami, které přineslo členství České republiky v Evropské unii. Třetí kapitola je o organizaci cestovního ruchu, o ministerstvu pro místní rozvoj, o CzechTourismu a o dalších profesních organizacích, asociacích a sdružení a v poslední řadě o neziskových organizacích, které na poli cestovního ruchu také působí. Další kapitola představuje formy cestovního ruchu, které vycházejí ze zaměření cestovního ruchu na uspokojování určitých 2

konkrétních potřeb účastníka. Tyto formy jsou uvedeny, představeny a charakterizovány, stejně tak specifické formy cestovního ruchu, do kterých spadá zkoumaný incentivní cestovní ruch. Obchodní a profesní turismus neboli MICE turismus a nebo MICE cestovní ruch jak literatura nejčastěji uvádí, je předposlední téma teoretické části, jehož součástí je právě „incentives“, v překladu chápeme jako motivační pobyty, tedy incentivní cestovní ruch. Zde jsou představeny všechny MICE složky, respektive prvky, ze kterých se MICE cestovní ruch skládá. Představení incentivního cestovního ruchu, vysvětlení pojmu a podstaty se ukrývá v poslední kapitole této diplomové práce. Ostatní odstavce vysvětlují incentivu jako součást marketingu, pojem motivace a motivu, incentivní cestu jako motivační nástroj, strukturu incentivní cesty a rozklíčování klientů a koncových zákazníků incentivního cestovního ruchu. První dvě kapitoly jsou napsány za účelem lepšího pochopení souvislostí, vazeb a podstaty cestovního ruchu v České republice, poslední tři kapitoly mají zase za úkol postupného dostání se k jádru a hlavnímu významu incentivního cestovního ruchu, kterému je tato diplomová práce věnována. Druhá část práce je nazývána analytickou, zde budu plnit nadefinované cíle za účelem vyvrácení či potvrzení stanovených hypotéz. První analýzou je analýza organizátorů, kdy jako metoda výzkumu bylo zvoleno dotazníkové šetření. V návaznosti na získaná data bude vytvořena analýza organizace incentivního cestovního ruchu ve všech krajích České Republiky. Analýza proběhne na základě informací získaných přímo od náhodně vybraných společností, které se jeví jako potencionální realizátoři motivačních akcí a jako pravděpodobní účastníci incentivního cestovního ruchu. Tyto informace budou vyhodnoceny, což je tedy i našim cílem a shrnuty do závěrů analýzy. Druhá analýza je analýzou realizátorů incentivního cestovního ruchu, kdy jako hlavní zdroj informací poslouží informace získané z dotazníků. V této analýze budou tedy zahrnuty informace získané od hoteliérů, provozovatelů restauračních zařízení a barů. Třetí výzkum proběhne metodou řízeného rozhovoru s majiteli nebo manažery tří zprostředkovatelských společností, kdy hlavním kritériem výběru, je celorepubliková působnost. V této části mne bude obzvláště zajímat, jak pociťují poptávku po svých službách. Odpovědi budou zpracovány a poslouží k vyvrácení či potvrzení třetí nadefinované hypotézy. Poslední součástí analytické části je výzkum zaměřen na mé vlastní zkušenosti s realizací incentiv. Přistoupila jsem k této metodě z důvodu mé dlouholeté praxe v oboru 3

gastronomie a také z důvodu nabytých zkušeností jak z pozice obsluhy, tak z pozice manažerky restauračního a zábavního komplexu, čímž mohu přispět k odhalení skutečnosti týkající se stanovených hypotéz práce. V návrhové části diplomové práce, jak sám název napovídá, budou vyhodnoceny hypotézy a sepsány zlepšovací návrhy, které budou sestaveny na základě zjištěných informací ze všech vytvořených analýz, rozhovorů a dotazníků. Mým cílem bude tedy nejen přijít na možnosti, které by vedly ke zlepšení situace v oblasti organizování incentivního cestovního ruchu v České Republice, ale také vytvořit návrh takové ideální akce včetně rozpočtu, a to jak pro zaměstnance, tak pro obchodní partnery a klíčové zákazníky. V závěru práce bude uvedeno, zda definované hypotézy byly vyvráceny či potvrzeny a jak byly naplněny cíle práce.

4

2

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 2.1

Cestovní ruch, definice, základní pojmy 2.1.1 Vznik cestovního ruchu

„Historické kořeny cestovního ruchu sahají hluboko do historie vývoje společnosti. Postavení cestovního ruchu v hospodářství souvisí s dosažením určitého stupně společenského vývoje. Z počátku bylo cestování realizováno na základě různých druhů motivace. V historické době však nelze chápat, že by cestování mělo zábavní charakter a že by bylo vyvoláno vlastními účely cesty. Hlavní motivací byl obchod, objevitelské cesty, vojenské výpravy, vědecké zájmy, vzdělání, náboženství. Cestování bylo výsadou hlavně vyšších společenských vrstev“. (Galásková a kol., 2008, s. 14) „Cestovní ruch pokud jde o jeho původní význam, lze považovat za jiný výraz pro cestování. Cestovní ruch je postupně spojován s využitím volného času, s poznáváním a rekreací. Počátky moderního cestovního ruchu je možno hledat nejdříve v 17. a 18. století, a to zejména v cestách šlechticů a tovaryšů za získáváním zkušeností. V 17. a 18. století se také vyskytují první zmínky o průvodcích, kteří pocházeli především z řad důvěryhodného místního obyvatelstva nebo zcestovalých krajanů. Jejím úkolem bylo především chránit cestující před napadením, ale i celkově usnadňovat cestování poskytnutím informací o ubytování a možnosti stravování i o krajině a zvycích místních lidí. V masové formě však vzniká cestovní ruch až ve druhé polovině 19.století a největšího rozmachu potom dosahuje vlivem demokratizačních zněm ve světě po 2. světové válce. Vznik a další rozvoj cestovního ruchu je projevem hlavně dvou lidských potřeb, a to potřeby rekreace, tj. oddychu (odpočinku), a potřeby bezprostředního poznávání. Vznik moderní tovární výroby, provázený v počátcích tíživými pracovními a bytovými podmínkami a neúměrně dlouhou pracovní dobou, vyvolával potřebu odpočinku mimo toto běžné prostředí, a to nejčastěji v přírodě. Průmyslová revoluce s sebou potom přinesla další společenské změny. Odchod venkovského obyvatelstva za prací do měst, revoluce vyvolala potřebu vzdělání. Proto lidé začali obnovovat dřívější rodinná pouta a spojení a zvyšovala se tak tendence poznávat dosud neznámé a nepoznané, což vedlo k nutnosti dočasně opouštět místo trvalého bydliště a tedy cestovat.

5

Rozvoj výrobních sil a dělba práce ve společnosti vyvolaly tyto potřeby. Potřebu obnovovat spojení s přírodou jako zdrojem regenerace pracovních schopností lidí. Potřebu vzdělávání jako předpokladu pro uplatnění se v nových výrobních podmínkách a potřebu poznávání nových výrobních způsobů a postupů pro urychlení dalšího technického rozvoje. Potřebu obnovování styku s lidmi, které nové výrobní podmínky od sebe oddělily, ale i nové navazování styku s lidmi jako formy poznávání a výměny zkušeností.“ ( Petrů, 2007, s.4,5) „Rozvoj cestovního ruchu je určen podmínkami obzvláště osobní svobody pohybu člověka a uspokojení jeho základních životních potřeb. Ve chvíli dosažení určitého stupně životní úrovně, kdy mají lidé určité množství finančních prostředků, ale i dostatek volného času, můžeme hovořit o možnosti rozvoje cestovního ruchu“. (Petrů, 2007, s. 5) DOPRAVNÍ OBDOBÍ

ETAPA Prefáze

Do r. 1850

PROSTŘEDEK MOTIVACE Pěšky, drožka, loď

ÚČASTNÍCI

cesty, kůň, Poutní křižácké výpravy, zčásti elita, šlechta, obchod, obchodníci objevitelské cesty, vzdělání

Počáteční fáze

1850-1914

Rozvojová fáze 1914-1945

Vrcholová fáze

Po roce 1945

Železnice, parní loď Železnice, automobil, autobus, letadlo (liniové) Automobil, letadlo (charter)

Zotavení, rekreace Léčení, rekreace, komerční účely

Nová střední vrstva Pracující s vyšší životní úrovní

Regenerace, rekreace, komerční účely

Všechny vrstvy (ve vyspělých zemí)

Pramen: W.Freyer, 1980, cit. V. Malá, 1999 2.1.2 Cestovní ruch a jeho definice „Začátek formování cestovního ruchu jako teoretické disciplíny je spojen se jmény Kurta Krapfa a Waltera Hunzikera, autory publikace Grundriss der Allgemaine Fremdverkehrslehre. Tito švýcarští vědci jsou také autory

jedné z prvních definic

cestovního ruchu. Podle nich se jedná o „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, přičemž cílem pobytu není trvalé usídlení nebo výkon výdělečné činnosti“ (Hunziker a Krapf, 1942, 21)“. (Kotíková, 2013, s.15) „Velmi často označován jako socioekonomický jev, který zasahuje do celé řady ekonomických

i

mimoekonomických

(sociálních,

psychologických,

ekologických, 6

geografických) oblasti společnosti. Dá se říci, je jevem mnohostranným a průřezovým, z čehož ovšem vyplývá i složitost jeho přesného definování. V průběhu geneze definic byla vždy akceptována určitá stránka tohoto jevu, často v závislosti na vědní disciplíně, která turismus zkoumala a definovala.“ (Palátková, Zichivá, 2014, s.1) „ Slovo turismus má původ z francouzského jazyka, můžeme se však setkat i s označením „cestovní ruch“, což je český překlad německého slova Reisenverkehr. Tyto dva výrazy je možné považovat za synonimní.“ (Palátková, Zichová, 2014, s.1)

Definice dle UNWTO „Definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu): Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“. (http://old.czechtourism.cz/1-charakteristikaa-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/)

Definice dle AIEST „Cestovní druh (dle AIEST – mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu) definujeme jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž

místo

pobytu

není

trvalým

místem

bydlení

a

zaměstnání“.(

https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=2679)

Další definice cestovního ruchu „Za mezník pro zkoumání a definování turismu je považována definice průkopníků v oblasti vědeckého zkoumání turismu Hunzikera a Krapfa z roku 1942. Ti definovali turismus jako souhrnné označení vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pohybu nerezidentů, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost.

7

Dle Burkarta a Medlika má turismus z pojmového (koncepčního) hlediska několik následujících atributů: turismus je souhrnem vztahů a jevů, tyto vztahy a jevy vyplývají z pohybu lidí a pobytu v různých destinacích, obsahují prvek dynamický (cesta) i statický (pobyt). Cesta a pobyt se uskutečňují mimo obvyklé životní či pracovní prostředí, cesta a pobyt mají dočasný charakter, cesta a pobyt nejsou spojeny s výkonem výdělečné činnosti, resp. účastník turismu z navštíveného místa není odměňován.“ (Palátková a Zichová, 2014, s.1) Další literatura říká, že „Cestovní ruch je odvozen od slova cestování, ale je zřejmé, že oba pojmy se liší. Jestliže pod pojmem cestování rozumíme cesty spojené s přechodným pobytem na jiném místě, tak cestovní ruch je pojmem daleko širším. Obecně lze konstatovat, že o cestovním ruchu (na rozdíl od cestování) mluvíme tehdy, když se cestování stává jevem masovým a je spojeno s poskytováním specifických služeb (ubytování, stravování, doprava a jiné), které zabezpečují specializované organizace“. (Kotíková, 2013,s. 1) „Složitost, dynamika, bohatá a trvale rozvíjející struktura cestovního ruchu, předurčuje obtíže při hledání jednotné, trvalé a obsahově zcela vyčerpávající definice. Stejně tak jak se odvíjí cestovní ruch, vyvýjí se i jeho definice, protože musí reflektovat jeho realitu. Přes tyto těžkosti je užitečné nejen pro teoretické bádání, ale i praktickou efektivní mnohostrannou komunikaci všech zainteresovaných a tím i efektivní průběh cestovního ruchu, příjmout jako obecně uznávanou definici.“ (Attl, Nejdl, 2004, s.9)

2.1.3 Základní pojmy cestovního ruchu Stálý obyvatel „Stálý obyvatel (resident) v mezinárodním turismu ve vztahu k určitému místu v dané zemi jde o osobu, jež v tomto místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku. Stálý obyvatel v domácím turismu ve vztahu k určitému místu v dané zemi jde o osobu, jež v tomto místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší šesti měsíců. (Palátková a Zichová, 2014, s.3)

8

Návštěvník „Návštěvník (visitor) v mezinárodním turismu je osoba cestující do země, než ve které je trvale usídlena, na dobu nepřekračující jeden rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahující se k činnosti, za kterou je z navštíveného místa odměňována. Návštěvník v domácím turismu je osoba, která je trvale usídlena v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo své běžné prostředí na dobu kratší než šest měsíců, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou je z navštíveného místa odměňována.“ (Palátková a Zichová, 2014, s.3)

Turista „V mezinárodním cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který v navštívené zemi stráví alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo v individuálním ubytování. V domácím cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který v navštíveném místě stráví alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo individuálním ubytování.“ (Attl, Nejdl, 2004, s.15)

Jednodenní návštěvník „Jednodenní návštěvník (one-day visitor) v mezinárodním cestovním ruchu je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž je trvale usídlena a mimo své obvyklé prostředí, aniž v dané zemi přenocuje, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou je z navštíveného místa odměňována. Jednodenní návštěvník v domácím turismu je osoba, která cestuje do místa odlišného od místa jejího běžného prostředí (ale ve své zemi), aniž v navštíveném místě přenocuje, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou je z navštíveného místa odměňována“. (Palátková a Zichová, 2014, s.4)

9

2.1.4 Význam cestovního ruchu „Pozice turismu národní, regionální či světové ekonomice je spojena zejména s realizací příjmů, s vytvářením pracovních míst a s rozvojem podnikatelské činnosti či s realizací daňových a dalších pozitivních efektů. Stejně jako pozitivní efekty turismu je však potřeba sledovat i jeho efekty negativní, zejména v podobě negativních externalit projevujících se na fyzickém či sociokulturním prostředí. Je součástí národní ekonomiky a realizuje tři typy ekonomických efektů: přímé efekty turismu, nepřímé efekty turismu a indukované efekty turismu (vyvolané důchodem). Přímé efekty turismu jsou realizovány v odvětvích přímo spojených s turismem, tedy v odvětvích, kde dochází k přímému kontaktu poskytovatele / zprostředkovatele služby turismu a účastníka turismu (spotřebitele). Zakoupením pobytu v hotelu, paketu u cestovní kanceláře či agentury nebo letenky je realizován přímý efekt turismu. Nepřímé efekty turismu bývají označovány jako tzv. vyvolané nebo multiplikované a k jejich realizaci dochází zejména u dodavatelských odvětví. Realizace nepřímých efektů není spojena s přímým kontaktem účastníka turismu a poskytovatele/ zprostředkovatele služby, ale jedná se o směnu a její efekty v oblasti tzv. dodavatelsko - odběratelských vztahů. Za indukované efekty turismu jsou považovány takové, které představují další realizaci příjmů z turismu ze strany soukromého sektoru, veřejného sektoru i domácností (zaměstnanců.)“ (Palátková a Zichová, 2014, s.104,106) Další literatura uvádí, že: „Význam cestovního ruchu se v národním hospodářství velmi často spojuje s podílem na vlivu zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci, dále na výdajích obyvatelstva spojených s účastí na cestovním ruchu v osobní (konečné) spotřebě. Postavení cestovního ruchu v národním hospodářství je Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) hodnoceno na základě podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu, exportu, zaměstnanosti, investicích. Komplexní význam cestovního ruchu pro národní hospodářství by měly zachycovat satelitní účty cestovního ruchu. Jenž je ekonomickým účtem odvětví cestovního ruchu, který má prokázat ekonomické přínosy cestovního ruchu pro národní hospodářství. Obsahuje 10

celou řadu ukazatelů, které se zaměřují na procentní podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu, podíl cestovního ruchu na vytváření pracovních míst, objem kapitálových investic vyvolaných cestovním ruchem, daňové příjmy z aktivit cestovního ruchu, vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu.“ (Petrů, 2007, s.45,46)

2.2

Cestovní ruch v ČR a Evropská unie

„Vstup České republiky do EU 1. května 2004 znamenal pro Českou republiku významné dopady do oblasti turismu. Význam vstupu nelze spatřovat pouze ve zvyšování exportu a importu služeb turismu mezi Českou republikou a zeměmi EU, ale zejména v následujících oblastech, které rozvoj turismu ovlivňují, Možnost čerpání finančních prostředků pro podporu turismu Financováni projektů v oblasti turismu.“ (Palátková a Zichová, 2014, s. 246) „Vstup České republiky přinesl plnou řadu výhod právě pro oblast cestovního ruchu. Základní ekonomické pilíře Evropské unie – volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu – podstatně zjednodušily cestování mezi původními členskými státy EU. Další přínosy vstupu ČR do EU je možné vidět v rozvoji příhraniční spolupráce obcí a měst, projevující se ve fungování euroregionů, které mají následující cíle. Spolupráci v otázkách územního plánování a rozvoje, zachování a zlepšení životního prostředí, zlepšení životní úrovně místních obyvatel, rozvoj pohraničního styku a turistiky, spolupráci v sociální a humanitární oblasti. Přístup k finančním zdrojům Evropské unie a možnosti jejich využití pro financování rozvoje cestovního ruchu. Česká republika již čerpala a má dále možnost čerpat následující finanční zdroje: Předvstupní fondy, např. fond PHARE, který byl určen jen pro určité regiony a nebyl primárně určen pouze pro cestovní ruch. Fondy po vstupu do EU, např. SAPARD, který se může projevit i na rozvoji venkovského cestovního ruchu. Strukturální fondy (např. Evropský fond regionálního rozvoje), které jsou vázány na předložení a schválení konkrétních programů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vypracovalo pro cestovní ruch Sektorový operační program pro cestovní ruch a lázeňství

11

(SOPCR). Sociální fondy, které mohou být využity na vzdělání a zvyšování kvalifikace pracovníků cestovního ruchu. Členství České republiky v Evropské unii je proto dobrým předpokladem dalšího rozvoje cestovního ruchu.“ (Petrů, 2007, s.109,110) „Posílení ochrany spotřebitele v návaznosti na legislativní dopady a posílení standardizace v různých oblastech turismu – organizovaný turismus, dopravní služby, ubytovací a stravovací služby a další. Možnost uplatnit se na evropských projektech zaměřených na turismus, např. EDEN, projekty zaměřené na podporu cykloturistiky (EuroVelo) , projekty zaměření na podporu sociálního turismu (Calypso) a další. K dalším efektům vstupu a členství lze řadit dopady plynoucí ze vstupu České republiky do Schengenského prostoru, tlak na zvyšování kvality poskytovaných služeb, změny v příjezdovém a výjezdovém turismu, změnu image destinace Česká republika zejména ve vztahu k mimoevropským zdrojovým trhům, možnost tvorby národních produktů a další. Zavedení Eura by mělo přinést podnikatelskému sektoru v České republice jistotu kurzové stability či

snížení transakčních nákladů, domácnostem pak možnost

transparentního porovnání cen, úspory při cestách do zemí eurozóny i uchování hodnoty úspor v euru. Na druhou stranu znamená vstup do eurozóny ztrátu kontroly nad měnovou politikou a zapojení se do Evropského stabilizačního mechanismu spojené s vysokými náklady.“ (Palátková a Zichová, 2014, s.247,248)

2.3

Organizace a řízení cestovního ruchu v České republice

„V rámci státu existuje standardní struktura cestovního ruchu, která vymezuje vzájemné vztahy mezi státní správou, obcemi, zájmovými společenstvy a podnikovými strukturami v cestovním ruchu. V České republice státní správu v cestovním ruchu upravuje stále ještě kompetenční zákon (č.2/1969Sb.) tím, že ji svěřuje příslušnému

12

ministerstvu. Zákonodárná úloha v oblasti cestovního ruchu, tak jako i v jiných oblastech, přísluší Parlamentu České republiky - Poslanecké sněmovně a Senátu. Ve struktuře výborů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR je při Hospodářském výboru zřízen Podvýbor pro cestovní ruch a krizové regiony a při Zahraničním výboru Podvýbor pro reprezentaci České republiky v zahraničí. Oba podvýbory se zabývají nejen legislativními otázkami cestovního ruchu včetně slučitelnosti našeho právního

řádu

s předpisy Evropské unie, propagací a prezentací České republiky v zahraničí, ale i obecnějšími otázkami podpory a rozvoje cestovního ruchu.“ (www.mmr.cz/cestovni-ruch)

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) „V Senátu je problematika cestovního ruchu přiřazena Podvýboru pro cestovní ruch Výboru hospodářství, zemědělství a dopravu. V současné době je výkonem státní správy v odvětví cestovního ruchu podle kompetenčního zákona č.2/1969 Sb., stále pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které má na starosti činnosti, že vyhledává a podporuje využití zahraniční pomoci (především z Evropské unie) k rozvoji cestovního ruchu v České republice. MMR dále vykonává agendu spojenou s členstvím České republiky ve Světové organizaci cestovního ruchu (UNWTO) a v dalších organizacích. Spolupracuje s regionálními a profesními sdruženími k podpoře rozvoje cestovního ruchu v regionech. Poskytuje poradenskou pomoc regionálním úřadům a podnikatelské veřejnosti v otázkách cestovního ruchu. Uděluje akreditaci vybraným školám, u nichž je možné složit zkoušky odborné způsobilosti k výkonu průvodcovské činnosti. Uděluje souhlas živnostenským úřadům k vydání koncesní listiny pro provozování činnosti cestovních kanceláří. Ministerstvo je metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Nezbytným nástrojem pro činnost ministerstva v oblasti cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020, která představuje střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice. Důležitým cílem ministerstva je využít legislativní nástroje při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, a pomocí jasných pravidel dosáhnout lepší ochrany spotřebitele a stanovit pravidla pro provoz cestovních kanceláří a agentur. Ministerstvo se významným způsobem zapojuje do aktivit mezinárodních organizacích v oblasti cestovního ruchu a svoji činnost prezentuje na odborných konferencích a veletrzích cestovního ruchu. Prostřednictvím České centrály 13

cestovního ruchu - CzechTourism - je Česká republika prezentována v zahraničí i na domácím trhu jako zajímavá turistická destinace.“ (www.mmr.cz/cestovni-ruch) Dalšími orgány zabývající se cestovním ruchem jsou například ministerstvo kultury, které chrání a pečuje o památky a umění České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které také podporuje podnikání subjektů v cestovním ruchu.

CzechTourism „V oblasti propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu stále působí Česká centrála cestovního ruchu – Czech tourism, který zároveň spolupracuje s regionálními orgány na vytváření národního informačního systému. Spolupracuje s regionálními orgány na vytváření přirozených turistických regionů. V součastné době provozuje 29 zastoupení ve 28 zemích světa. Je členem mezinárodních organizací zabývajících se cestovním ruchem jako jsou ETC (Evropská komise pro cestovní ruch), EFCT (Evropská federace kongresových měst), RDA (Svaz německých cestovních kanceláří). Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism je státní příspěvkovou organizací, zřízenou rozhodnutím ministra hospodářství č. 29 z 18.3.1993 podle zákona č. 576/ 1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) a zákona č.218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů plnění úkolů v oboru cestovního ruchu. Zřizovatelem CzechTourism je v souladu s ustanovením zákona 219/2000 Sb., o majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, jakožto ústřední orgán státní správy ČR ve věcech cestovního ruchu. CzechTourism v rámci svého poslání a v souladu s cíli a záměry zřizovatelského orgánu koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty a rozvíjí střednědobou a aktuální strategii pro marketing produktů cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu. CzechTourism je členem Evropské komise cestovního ruchu (ETC) a podílí se tak společně s ostatními evropskými zeměmi na marketingových aktivitách na zámořských trzích. Zvláštní důraz klade CzechTourism na společnou prezentaci zemí Visegrádské čtyřky na vzdálených trzích. Základním cílem CzechTourism je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v České republice.“ (www.czechtourism.cz) 14

Zájmové a profesní organizace, asociace a združení „Mimo statutárních orgánů působí v České republice celá řada různých zájmových a profesních organizací, asociací a sdružení jejich cílem a posláním je profesionálně obhajovat zájmy a poskytovat servis sdruženým členům, garantovat kvalitu nabízených služeb, umožnit výměnu zkušeností a informací, prosazovat zájmy svých členů u zákonodárných orgánů a jiných orgánů státní správy. Profesní sdružení cestovního ruchu působí především v dále jmenovaných oblastech služeb cestovního ruchu. U služeb ubytovacích a stravovacích (Národní federace hotelů a restaurací, Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu – v roce 2006 sdruženy do jedné asociace AHR – asociace hotelů a restaurací České republiky, Česká hotelová asociace, asociace hotelů a cukrářů ČR, Živnostenské společenství pro kempy a chatové osady). U dopravních služeb (Asociace českých leteckých dopravců, Svaz provozovatelů lanovek a vleků, Společenství autodopravců Čech a Moravy, Autoklub ČR). U služeb informačních ( Asociace turistických informačních center – A.I.T.C.) cestovních kanceláří a agentur (asociace cestovních kanceláří ČR, Asociace českých cestovních kanceláři a agentur, Unie cestovních agentur). U služeb průvodců (Asociace průvodců ČR, Sdružení českých průvodců).“ (Petrů, 2007, s.66,67) Neziskové organizace „V cestovním ruchu působí také mnoho neziskových organizací. Základním impulsem k založení neziskových organizací je snaha řešit konkrétní problémy nebo jim předcházet, a to bez ohledu na ziskovou činnost. Nevládní neziskové organizace působí v oblasti kultury, ochrany památek, umění, výzkumu a vzdělání, zdravotní péče a sociálních služeb, ochrany životního prostředí, ekologické výchovy, ochrany lidských práv, komunitního rozvoje, práce s dětmi a mládeží, rekreace, sportu a tělovýchovy a v ostatních oblastech jako jsou např. podpora neziskového sektoru, jeho PR, informační služby, podpora dárcovství a dobrovolnictví. V oblasti cestovního ruchu v České republice působí Asociace nestátních neziskových organizací v cestovním ruchu. Ty mohou podporovat rodinnou víkendovou turistiku, cestovní ruch seniorů, nízkonákladový cestovní ruch pro všechny a turistiku nespadající do kategorie atraktivních regionů. Nestátní neziskové organizace mohou nabídnout folklor, 15

ekofarmy a bioprodukty, stará řemesla, regionální historii, malé technické a umělecké památky, kulturní aktivity, pobytové aktivity pro rodiče s dětmi, pobytové aktivity pro seniory, pobytové kurzy starých řemesel i nových technologií, zážitkové pobyty a sportovní pobyty. Přínosy jsou spatřovány ve zvýšení návštěvnosti v regionu, delších pobytech, rozvoji malých podnikatelských aktivit (penziony, restaurace, ubytování v soukromí, obchodníci, farmářské trhy), z propagací obcí a regionů zdarma na stránkách nevládních neziskových organizací.“ (Jakubíková, 2012, s.78)

2.4

Formy cestovního ruchu

„Formy cestovního ruchu vycházejí ze zaměření cestovního ruchu na uspokojování určitých konkrétních potřeb účastníka. Potřeby účastníků cestovního ruchu mají specifikovaný charakter a odlišují se od jiných potřeb několika specifickými znaky. Jednotlivé formy cestovního ruchu obvykle kladou zvláštní požadavky na způsob realizace a zabezpečení služeb (rozsah a kvalitu). Formy cestovního ruchu odpovídají potřebám svých účastníků. Základním formy cestovního ruchu odpovídají nejširším potřebám, zatímco specifické formy uspokojují specifické požadavky jeho účastníků“. (Rýglová a kol., 2011, s.20,21)

Rekreační cestovní ruch „Přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka. Je mnohovrstevnou skupinou, která představuje nejširší účast obyvatelstva na cestovním ruchu. Je spojen jak s aktivním tak pasivním odpočinkem v přírodě i v urbanizovaném prostředí, uplatňují se v něm sporty všeho druhu, zájmy, záliby, aj. Je možné další dělení podle specifických kritérií. Realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí. Specifickým podtypem je charaření a chalupaření. “ (Attl, Nejdl, 2004, s.16)

Kulturně-poznávací cestovní ruch „ Další formou je kulturně - poznávací cestovní ruch, který je zaměřen především na poznávání historie, kultury, tradic, zvyků, způsobu života a plní významnou výchovně16

vzdělávací funkci. Zahrnuje především návštěvu kulturně – historických památek, kulturních zařízení a kulturně společenských akcí.“ (Palátková, Zichová, 2014, s.24)

Sportovně-turistický cestovní ruch „Využívá zájmu účastníka o aktivní sportovní činnosti různého stupně náročnosti, začátečníky i pokročilé. Obsahem je i organizování pasivní účasti na sportovních akcích. Jedná se o pestrý a vnitřně bohatý týp, který se neustále rozvíjí.“ (Attl, Nejdl, 2004, s.18)

Lázeňsko-léčebný cestovní ruch „Lázeňsko - léčebný cestovní ruch v sobě zahrnuje veškeré zdravotní aktivity vedoucí k udržení, posílení či obnovení fyzického a psychického zdraví. V součastné době se zdravotně orientovaný cestovní ruch člení na turismus medicínský (chirurgické a stomatologické zásahy) , lázeňský (vázaný na existenci přírodních léčivých zdrojů) a wellness (zaměřený na zdravý životní styl).“ (Palátková, Zichová, 2014, s.25)

Specifické formy cestovního ruchu „Specifické formy uspokojují zvláštní potřeby nejrůznějších specializovaných spotřebitelských/ cestovatelských segmentů, přičemž nabídka se bude i nadále rozšiřovat v souladu s nejnovějšími trendy v cestovním ruchu. Ke specifickým formám cestovního ruchu patří cestovní ruch mládežnický a seniorů, rodinný, lidí s tělesným handicapem, městský, venkovský („rurální“, tj. spojený s venkovem), součástí je agroturistika ( tj. cestovní ruch spojený s pobytem na farmě), případně agroekoturistika ( tj. cestovní ruch spojený s ekologicky hospodařícími farmami), kongresový a incentivní, chatařský a chalupářský, náboženský, zábavní a atrakční, gastronomický, cykloturistika, mototuristika, golfová turistika, sportovní lov, rybolov, karavanová turistika, nákupní turistika a další.“ (Ryglová a kol., 2012, s.20)

17

2.5

MICE turismus

„Pod pojmem MICE se skrývá mezinárodně používaná zkratka, která se používá pro soubor akcí a událostí. Výraz sestává z počátečních písmen anglických slov meetings – setkávání, incentives – incentiva, conferences/ congress/ convention – konference/ kongresy, exhibitions/ events – výstavy, akce.“ ( Příkrylová, 2012, s.8) „Pracovní setkání, motivační pobyty, kongresy a konference, výstavy a veletrhy (MICE) je jeden z nejrychleji rostoucího segmentu cestovního ruchu. Celková částka utracená za MICE produkty v roce 1999 činilo kolem 40.2 bilionu amerických dolarů. Podle Mezinárodní asociace kongresů a konferencí je tato forma cestovního ruchu z 58% realizována na evropském kontinentu, 17% v Asii, 12% v severní Americe, 5% ve střední a jižní Americe a 4% v Austrálii. V budoucnu se očekává, že největšího rozvoje v oblasti organizování MICE turismu se v budoucnu dočká Asie. Nárůst MICE turismu je relevantní v návaznosti na nárůst letecké dopravy, protože obecně obchodní trh, trh s obchodními cestami je méně citlivý na cenu, než segmenty cestovního ruchu založené na volnočasové bázi.“ (Backen,Hey, 2007, s.100,101) „Někdy bývá obchodní a profesní turismus souhrnně označován jako MICE turismus. I když hlavním důvodem tohoto typu turismu je výměna informací, je spojen s celou řadou kulturně- společenských i sportovních aktivit. Pracovní setkání (meetings), toto označení se obvykle používá pro jednání omezeného kruhu účastníků. Zahrnuje v sobě běžné pracovní cesty, ale také semináře a kolokvia. Motivační pobyty (incentives), jsou chápány jako motivační nástroj managementu, který má zároveň veškeré atributy turismu. Tohoto typu turismu je využíváno jako prostředku pro motivaci vlastních zaměstnanců, ale také jako určité formy odměny pro klíčové obchodní partnery, má svou pracovní ale také společenskou část. Kongresy a konference (conventions, conferences) – jedná se o termíny významově blízké, i když v součastné době na jejich přesném vymezení neexistuje shoda. Každopádně lze konstatovat, že se jedná o setkání zaměřené na výměnu výsledků lidského poznání z oblasti politické, vědecké či společenské. Konference mají ve srovnání s kongresem obvykle menší rozsah, význam a formálnost, ale jejich zaměření a výsledky mívají konkrétnější podobu.

18

Výstavy, veletrhy a uspořádané akce (exhibitions, evens) ani zde neexistuje přesné vymezení. Veletrhy jsou charakterizovány jako pravidelně pořádané kontrakční a prodejní akce produktů a služeb. Výstavní akce mívají obvykle společenský, kulturní nebo vzdělávací charakter, ale mohou být zaměřeny i komerčně, tzn. mohou být spojeny s prodejem vystavených exponátů.“ ( Palátková, Zichová, 2014, s.26)

2.6

Incentivní cestovní ruch

„Jedná se o formu cestovního ruchu a součastně i motivační nástroj managementu, který využívá cestovní ruch pro motivaci zaměstnanců a nalezení těch, u kterých lze zvýšit míru ztotožnění a cíly firmy. Nejčastější formou incentivního cestovního ruchu je zájezd zaměstnanců organizace placený organizací za odměnu nebo v souvislosti s posilováním vztahů zaměstnanců k vlastní organizaci. Zažitým, ale nepřesným označením používaným v praxi je též incentivní turistika. Tato forma bývá často doplněna o Teambuildingové akce. Přesná definice se dle normy ČSN EN 13809 „ Služby cestovního ruchu“ uvádí, že motivační (incentivní) cesta je pomůcka pro řízení zaměstnanců, která využívá cestovního ruchu k motivaci nebo vyhledávání účastníků vhodných k vyšším výkonům na podporu cílů organizace. V České republice se incentivní cestovní ruch rozšířil zejména v 90. letech minulého století, a to zejména v souvislosti se vstupem národních společností na český trh. Akce incentivního cestovního ruchu odlišují od klasických zájezdů zejména následující charakteristiky: uzavřená skupina účastníků, vysoká úroveň a komplexnost služeb, originální a nadstandardní prvky v programu, individuální příprava programu pro každou akci, vysoká ziskovost pro organizátory. Z podstaty incentivního cestovního ruchu vyplývá značná rozmanitost pořádaných akcí. Podíl poznávací, relaxační, pracovní a vzdělávací složky se u jednotlivých cest výrazně liší. Mnohé vyplývá z volby destinace, skladby účastníků a cíle incentivní akce.

19

V praxi se u organizátorů incentivních pobytů zpravidla setkáváme s dvojím dělením. Prvním typem jsou zmíněné motivační akce, které zahrnují jako pracovní část, tak i doprovodný více či méně formální program (sportovní, kulturní, poznávací, vzdělávací, společenský aj.). Druhým typem mohou být výslovně poznávací exkluzivní akce s nestandardním

programem

organizovaným

ponejvíce

v zahraničních

exotických

destinacích. Slouží pro odměňování zákazníkových nejváženějších obchodních partnerů či koncových zákazníků. Možností pro realizaci neformálních programů je široká škála a záleží jen na fantazii zákazníka či zkušenostech a schopnostech organizátorů akci realizovat. Pro tento segment cestovního ruchu platí „nic není nemožné“ víc, než pro jakékoliv jiné turistické aktivity“. (Havel, Jánoška, 2008, s.7,8) „Základním předpokladem úspěchu incentivní akce je zprostředkování výjimečných zážitků. Hranice se v tomto směru neustále posouvají - co bylo dříve nové a originální, stává se postupně běžným a nevzrušujícím. Situaci také komplikuje fakt, že finanční náročnost incentivního cestovního ruchu, který využívá prvky event managementu, jsou pro jednotlivé subjekty vysoké a je zde snaha tyto náklady stlačit na minimum.“ (Hamřík a kol., 2007, s.52) „Incentivní cestovní ruch zahrnující pobyty zaměřené na zvýšení výkonnosti subjektů financujících tyto akce, vlastních zaměstnanců, zájmově orientovaných skupin, např. výherce soutěžící pro kupující, věrných hostů aj. nebo partnerů a spolupracovníků, např. prodejců apod.“ (Attl, Nejdl, 2004, s.18,19)

Incentiva jako součást marketingu „Moderní pojetí marketingu jako nástroje prodeje a propagace si klade za cíl práci uvnitř společnosti a generování dodatečných zdrojů zevnitř. Vedle nadále se rozvíjejících oblastí jako například marketingového výzkumu, marketingové interakce nebo věrnostního marketingu, vzniká nový obor, který se zabývá motivací zaměstnanců a externích spolupracovníků.“ (Jelínek, 2006, s. 8)

20

Incentivní cesta jako motivační nástroj

„Oblast incentivního cestování je jednou z mnoha oblastí motivační politiky, která je uplatňována, a která má své výhody i rizika. Hlavní předností je kreativita, zprostředkování jinak nedostupných zážitků, dovolená navíc, interakce mezi účastníky cesty a další.“ (Jelínek, 2006, s.8)

Struktura incentivní cesty „Struktura může být velmi různá v závislosti na druhu, úrovně a zaměření programu. Obvykle společnosti pořádají 2-3 úrovně programů podle významnosti oceněných účastníků. Různé je také geografické a tematické zacílení cest v jednotlivých letech, obvykle se destinace neopakují dříve než za 5-7 let. Shodné naopak zůstává načasování programu v průběhu roku, obvykle mimo období svátků a hlavních dovolených s důrazem na jaro a podzim. V některých případech se cesty zaměřují na speciální příležitosti, např. Olympijské hry a další události světového charakteru.“ (Jelínek, 2006, s.8.9)

Definice klientů a koncových zákazníků „Typickým koncovým zákazníkem (End user) je silná a dynamická společnost s velkým podílem prodejních aktivit, případně rozšířenou strukturou smluvních prodejců. V současné době jde především o automobilový průmysl, banky a konzultační firmy, farmaceutické společnosti a pojišťovny. Ve smyslu zákazníka můžeme také rozumět prostředníka nebo agenturu, kterou koncový klient najímá k nákupu a organizaci cesty nebo k vyhledání vhodného místa a hotelu (incentivní společnost). Vzhledem k tomu, že jde v současné době o velmi odbornou činnost vyžadující detailní informace a know how, je podíl zprostředkovatelů téměř 80% a tento poměr se neustále zvyšuje.“ (Jelínek, 2006, s. 8,9)

21

3

ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část je určena především k zpracování získaných informací z výzkumů.

Jako hlavní metody výzkumu jsem zvolila dotazníkové šetření, řízené rozhovory a pozorování založené na vlastní zkušenosti a praxi. Veškerá získaná data budou tedy nejen zpracována, ale také využita pro tvorbu dalších analýz, graficky zpracována a následně vyhodnocena.

3.1 Dotazníkové šetření organizátorů motivačních akcí Dotazníkovou metodu lze charakterizovat jako nejrozšířenější nástroj pro získávání primárních údajů, také já jsem tuto metodu zvolila pro potřeby svého výzkumu. První dotazník šetří organizátory, tedy společnosti, které se rozhodou pro organizaci icentivní akce. Vzhledem k tomu, že se tato práce týká celé České Republiky, pro snadnější identifikaci a rozlišení lokalit jsem zvolila členění do čtrnácti krajů dle klasifikace územních statistických jednotek NUTS 3. V šedesáti kopiích byly dotazníky rozposílány do každého kraje, celkem tedy čítaly 840 kopií. Firmy byly vybrány zcela náhodile a nástroj, který byl k tomuto výběru použit bylo vyhledávání na interrnetu. Návratnost dotazníků činila celých 39,4% to znamená 331 vyplněných dotazníků. Vzor dotazníku je k nalezení v příloze číslo 1. První otázka, která oslovuje respondenty, má za úkol rozlišit velikost podniku. Pro rozlišení velikosti podniků, bylo využito členění z nařízení Komise (ES), které rozlišuje podniky na základě počtu zaměstnanců ročního zisku. Pro toto členění využijeme pouze údaje počtu zaměstnanců. Mikropodnik chápe jako podnik s méně než deseti zaměstnanci, malý podnik zase jako podnik s méně jak padesáti zaměstnanci, střední podnik méně jak 250 zaměstnanců a velký podnik s více jak 250 zaměstnanci.

22

Graf č.1

Jak je velká Vaše společnost? 28 85

mikropodnik

67

malý podnik střední podnik velký podnik 151

Z grafu vyplývá, že se do dotazníkového šetření zapojilo 85 mikropodniků, 151 malých podniků, 67 středních podniků a 28 velkých podniků.

Otázka číslo dvě zjišťuje, zda tyto společnosti organizují motivační akce, neboli zda se účastní incentivního cestovního ruchu. Graf č. 2

Organizuje Vaše společnost motivační akce? 59

ano ne 272

23

Údaje v grafu vypovídají o jasné oblíbenosti motivačních akcí. 272 respondentů odpovědělo, že jejich společnost motivační akce organizuje a 59 uvedlo odpověď zápornou. Proto do dalšího zjišťovacího šetření se zapojí pouze kladné odpovědi a budu tedy pokračovat s počtem 272. Incentivní akce můžeme rozdělit do tří skupin z pohledu toho, pro koho jsou organizovány. Jedná se motivační akce zaměřené na vlastní interní i externí zaměstance, motivační akce takticky cílené na významné obchodní partnery a klíčové zákazníky. V této otázce mají odpovídající na výběr jak tyto dvě varianty, tak i jejich kombinaci, jelikož jistě, reálně může existovat firma, která organizuje motivační akce jak pro zaměstnance, tak i pro své partnery a zákazníky. V grafu níže je možné vysledovat konečné výsledky. Nejvíce odpovědí tj.181 získala možnost c), tedy organizování incentivních akcí jak pro zaměstnance, tak i pro důležité obchodní partnery a zákazníky, 84 dotazovaných plánuje akce pouze pro zaměstnance a pouhých sedm z nich jej organizuje pouze pro své partnery a zákazníky.

Graf č. 3

Poku ANO, organizujte jej zejména pro:

zaměstnance

84

partnery a zákazníky

181

7

zaměstnance i partnery a zákazníky

24

Dalším předmětem šetření je, z jakého důvodu vlastně firmy odpovídající na předchozí otázku záporně, proč tak reagovali, z jakých příčin a důvodů se firmy takto k incentivním akcím staví.

Graf č. 4

Pokud NE, z jakého důvodu? 3 13 finance nepřemýšleli o tom jiné důvody 43

Největším problém při snaze o organizaci motivační akce jsou zřejmě finance, bez kterých rozhodně není možné zrealizovat praktiky nic. Ve třinácti případech o možnosti zorganizování akce vedení společnosti ještě nepřemýšlelo a ve třech případech jsou důvody jiného, bohužel, blíže nespecifikovaného charakteru, i přes to, že v dotaznících na vyplnění prostor byl, respondenti jej nevyužili.

Četnost akcí je dalším bodem, který je důležitý z pohledu této práce, která se týká organizování incentivního cestovního ruchu. Zde bude totiž zjištěno, kolik akcí ročně dotazovaný podnik organizuje.

25

Graf č. 5

Jak často organizujete tyto akce? 51 1x ročně

113

2x ročně 3x a vice za rok 108

Nejčastěji společnosti organizují akce tohoto charakteru jednou ročně, tuto možnost zvolilo 113 společností. Dvakrát ročně organizuje 108 společností a 51 společností organizuje akce třikrát i více krát do jednoho roku.

Na tyto informace navazuje další otázka, která chce po respondentech vědět, jaký je jejich budget na organizaci motivačních akcí, respektive jak velký balíček peněz vedení firmy vyčlení pro jejich organizaci. Graf č. 6

Jaký máte na motivační akce rozpočet?

65

73 do 30.000,31.000 - 50.000,51.000 - 100.000,více jak 100.000,-

73

61

26

S maximálním rozpočtem třiceti tisíc disponuje 73 firem, lze předpokládat, že se jedná o mikropodniky nebo malé podniky, které organizují motivační akce jednou maximálně dvakrát do roka. S budgetem 31.000 – 50.000,- pracuje 61 dotazovaných. Zde můžeme očekávat, že jedná o mikropodniky nebo malé podniky, které také organizují akce jednou maximálně dvakrát do roka. Rozpočet 51.000,- 100.000,- se vyskytuje v 73. případech, přisuzujeme je spíše malým až středně velkým podniků, které organizují akce jednou maximálně dvakrát do roka. V posledním případě se jedná o rozpočet převyšující částku 100.000,- . Zde lze předpokládat, že s ním disponují střední až velké firmy s dvěma až třemi i více akcemi za rok.

Nyní přichází na řadu otázka, která pomalu otevírá pomyslné dveře ke zjištění, kde, v jaké lokaci nejraději společnosti akce organizují. Graf č. 7

Organizovali jste nebo organizujete tyto akce spíše v místě Vaší společnosti?

102 ano ne 170

102 respondentů nejraději organizuje akce v místě, kde se firma nachází. Může to být z důvodu úspory peněz vyhrazeného rozpočtu, za které si účastníci mohou dopřát více legrace anebo z důvodu například nějakého oblíbeného podniku, se kterým mají organizátoři dobré zkušenosti z minulých akcí. Zbytek respondentů tedy 170, se přiklání k většímu cestování, kdy se akce stávají originálními z hlediska místa realizace, prostředí

27

podniku a zároveň se otevírá možnost poznávacího charakteru nových míst, památek, zajímavostí a přírodních krás navštíveného regionu či kraje. Graf č. 8

Pokud NE, ve kterém z uvedených krajů byste motivační akci zorganizovali? 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Graf číslo 8 zjišťuje, ve kterém z krajů by společnosti chtěli incentivní akci zorganizovat. Na prvním místě se umístilo hlavní město Praha s 38 odpověďmi, na druhém pak Středočeský kraj s 23 hlasy, na třetím místě se umístil Karlovarský kraj s 22 hlasy, na čtvrtém Liberecký kraj, pro který hlasovalo 17 respondentů, páté místo zaujímá Jihočeský kraj se 14 hlasy, na šesté příčce je Královéhradecký kraj, zvolilo ho 12 respondentů. Dalším v pořadí je Zlínský kraj s 11 odpověďmi, Plzeňský kraj na osmém místě s devíti hlasy, Jihomoravský kraj zaškrtlo sedm respondentů, kraj Vysočina šest, Moravskoslezský označilo pět respondentů, Olomoucký kraj tři, Ústecký tři a Pardubický kraj pouze jeden respondent. Ráda bych na tuto otázku upozornila, z důvodu jejího dalšího využití. V práci níže bude totiž vytvořena analýza organizování incentivního cestovního ruchu v České Republice, pro jejíž tvorbu budou data z ní získaná, znovu při analýze použita.

V jakém období by organizace zorganizovali motivační akci? Tato otázka se snaží odhalit výkyvy v organizaci, resp. sezónnost poptávky po incentivním cestovním ruchu.

28

Graf č. 9

V jakém období byste organizovali motivační akci? 2 jaro 89

99

léto podzim zima

21

celoročně 61

V tomto případě můžeme s určitostí říci, že incentivní cestovní ruch je sezónní. V 99 případech by organizace připadala na zimní období, kdy velkým fenoménem jsou vánoční večírky, organizované před Vánoci. Slouží nejen jako motivační prostředek, ale také jej zaměstnanci vnímají jako dárek od společnosti k blížícímu se svátečnímu období Vánoc. 89 odpovídajících by jej uskutečnila v jarním čase. Nejspíše je to spojeno s hezkým počasím a většími možnostmi a variabilitě ve výběru sportovního programu jako je volejbal, golf a různé soutěže, které jsou také velmi vhodným prostředkem, jak stmelit, upevnit, navázat a udržovat dobré mezilidské vztahy na pracovištích a mezi zástupci organizující společnosti a obchodními partnery i klíčovými zákazníky. V letním čase by jej zvolilo také velké množství firem, předpokládám, že z obdobných důvodů jako předpokládáno v jarním čase. Podzim by si vybralo 21 respondentů a k celoroční organizaci se přiklonily pouze dvě společnosti. Posledním dotaz a jeho účel, je zjištění, v jaké míře společnosti využívají zprostředkovatele nebo agentury motivačních akcí. Vzhledem k tomu, že třetí hypotéza se vztahuje právě k zprostředkovatelům, výsledky budou velmi nápomocny k potvrzení či vyvrácení nadefinovaného tvrzení.

29

Graf č. 10

Využíváte možnosti organizace prostřednictvím zprostředkovatelů, agentur?

97 ano ne 175

Graf číslo 10 vypovídá o využívání zprostředkovatelů pro organizování firemních akcí. Většina tj. 175 respondentů služeb zprostředkovatelů a agentur využívá, což jim jednak ulehčuje práci a jednak šetří čas i peníze. 97 firem si akce organizuje výhradně samo.

3.2 Dotazníkové šetření realizátorů motivačních akcí

Druhé dotazníkové šetření se bude zaměřovat pouze na realizátory incentivních zájezdů. Z tohoto pohledu to mohou být provozovatelé hotelů a jiných ubytovacích zařízení, provozovatelé restaurací, barů, diskoték, music klubů a jiná střediska zaměřená incentivní cestovní ruch. Na základě vlastních zkušeností, známostí a doporučení a také vlastního vyhledávání jsem rozeslala a rozdala celkem 770 dotazníkových formulářů mezi subjekty, které se zabývají pohostinskou a ubytovací činností. Vybrala jsem takové subjekty, které mi mohou dát adekvátní odpovědi na otázky týkající se organizování incentivního cestovního ruchu. Dotazníky byly rozeslány záměrně po celém území České Republiky, tak aby právě splňovaly podmínky daného tématu této diplomové práce. Do každého kraje České Republiky směřovalo rovných 55 dotazníků. Úspěšně vyplněné a vrácené dotazníky čítají 289 kusů, což je 37,5 % z celkového počtu. Považuji jej jako 30

uspokojivý výsledek a vhodný pro zpracování a vytvoření vypovídajícího závěru o realizátořích incentiv. Vzor dotazníku je k nalezení v příloze číslo 2. První otázka dotazníku se táže, jak je koncipováno dané zařízení. Zda se jedná o restauraci, diskotéku, music klub či bar nebo zda odpovídá ubytovací zařízení. Tyto tři možnosti jsou zvoleny záměrně s tím, že zejména a hlavně zde probíhají akce incentivního charakteru. Graf č.11

Vaše provozovna je: 60 restaurace 143

diskotéka, music club, bar ubytovací zařízení

86

Z grafu číslo jedenáct vyplývá složení respondentů. V 143 případech na tento dotazník odpověděly restaurace, v 86 případech odpověděly diskotéky, bary a music kluby a v posledních 60 případech dotazník vyplnily ubytovací zařízení. Druhá otázka se snaží najít polohu respondenta, který dotazník vyplnil a zaslal jej zpět. Tak jako tomu bylo v případě dotazníkového šetření organizátorů, tak i v dotazníkovém šetření realizátorů, přistoupím k rozdělení České republiky do čtrnácti krajů. Tato otázka respondentům nabízela tedy možnost všech krajů a dle skutečnosti, vybrali správnou variantu.

31

Graf č. 12

Ve kterém z uvedených krajů se Vaše provozovna nachází? 60 50 40 30 20 10 0

Dotazníkové formuláře jsem rozeslala prostřednictvím emailu nebo osobně rozdala do 770 provozoven po celé České republice. Do každého ze čtrnácti krajů jsem shodně směřovala 55 dotazníků. Z výše uvedeného grafu lze tedy vypozorovat nejen návratnost (podrobněji zpracováno na straně 33) z jednotlivých krajů, ale také z jaké části republiky jednotlivý respondenti odpovídají. Tabulka č.1

PŘEHLED RESPONDENTŮ DLE KRAJŮ KRAJ

POČET DOTAZNÍKŮ

Hl. město Praha

49

Středočeský Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký

33 9 18 38 21 8 18 12 23 9 19

VRÁCENÝCH

32

Zlínský Moravskoslezský

17 15 CELKEM

289

Mohu tedy říci, že údaje vypracované dále, budou mít celorepublikový charakter a mohou přispět k výzkumu organizování incentivního cestovního ruchu v České Republice. Jste podnik, který se zaměřuje na realizaci incentivního cestovního ruchu? Je otázka, která rozklíčuje, kolik respondentů se zaměřuje na realizaci incetivních akcí ve svých podnicích. Graf č.13

Jste podnik, který se zaměřuje na realizaci incentivního cestovního ruchu?

101

ano ne 162

doplňkově

26

Ve 162 případech respondenti odpověděli, že se zaměřují a mají zájem o realizaci incentivního cestovního ruchu, 26 odpovědí zaznělo negativně a 101 respondentů odpovědělo, že se o incentivní cestovní ruch zajímá pouze doplňkově, což chápeme jako možnost realizace v případě nějakých nárazových akcí, oslovením konkrétního zákazníka, agentury apod. Jaký je zájem o Váš podnik ve smyslu organizování incentivního cestovního ruchu ročně? Zde je snaha zjistit jak velká je poptávka po vhodných prostorách k incentivní akci.

33

Graf č.14

Jaký je zájem o Váš podnik ve smyslu organizování incentivního cestovního ruchu ročně? 44

63

30 a méně poptávky 31 - 50 poptávky 61

51 - 75 poptávky větší poptávka než 75

121

Tyto data slouží k rozpoznání velikosti poptávky na trhu a zároveň ukazují zájem účastníků na incentivním cestovním ruchu. Z velké většiny převládá odpověď s poptávkou 51 – 75 / ročně, kdy toto zaškrtlo hned 121 respondentů, 63 respondentů se chlubí poptávkou více jak 75, 61 respondentů říká, že jej poptávka za rok kontaktuje ve 31 – 50 případech a 44 respondentů se potýká s roční poptávkou 30 a méně. Otázka číslo pět se zaměřuje na to, kolik procent z dané poptávky se v konkrétních podnicích zrealizuje. Narážím zde na problematiku velké konkurence, proto není ani tak důležité kolik potencionálních zákazníků a zájemců nás osloví, nýbrž kolik těchto poptávek se v jednotlivých podnicích doopravdy zrealizuje. Graf č.15

Kolik procent z této poptávky je ve Vašem podniku následně realizováno? 14 23 0-25% 78

26-50% 174

51-75% 76-100%

34

V této otázce měli respondenti na výběr k dispozici čtyři odpovědi. První možnost 0-25% zvolilo 23 respondentů, druhou možnost 26-50% uvedlo 174 respondentů, 51-75% zvolilo 78 respondentů a poslední možnost 76-100% zaškrtlo respondenti čtrnáct. Z těchto údajů můžeme vyhodnotit fakt, že zhruba každou třetí poptávající stranu ze sta, je daný podnik schopen uchopit a akci zrealizovat. Jaký podíl na celkovém hospodářském výsledku tvoří příjmy z incentivního cestovního ruchu? Snažíme se přijít na to, jak ovlivňují organizované akce celkový hospodářský výsledek jednotlivých podniků. Zároveň se nám ukáže, v jaké míře je pro podnikatele výhodné se na tuto formu cestovního ruchu zaměřit. V grafu číslo 16 lze vypozorovat, že nejvyšší počet získala odpověď b) 16-25%. Většině podniků organizující incentivní akce tvoří příjmy z této aktivity až čtvrtinu z celkového hospodářského výsledku – 157 respondentů. Druhá nejvíce zodpovídaná odpověď byla možnost a) méně jak 15% - 63 respondentů. To lze předpokládat, že jej zaškrtli ty podniky, které mají malou poptávku s malým počtem realizovaných akcí. Pro třetí možnost tedy za c) 26-40% hlasovalo 57 dotazovaných a k poslední možnosti d) více jak 40% se přihlásilo 12 respondentů. Z odpovědí za c) a za d) lze usuzovat, že se jedná o podniky s velkou poptávkou a o podniky, které umí příležitost uchopit za ty správná místa a umějí jej zrealizovat. Graf č.16

Jaký podíl na celkovém hospodářském výsledku Vašeho podniku tvoří příjmy z incentivního cestovního ruchu? 12 63

57

méně jak 15% 16-25% 26-40% více jak 40% 157

35

Otázka číslo sedm chce od respondentů zjistit, který subjekt jej nejčastěji kontaktuje s nabídkou organizování incentivního cestovního ruchu. Zda se jedná o samotné zástupce konkrétních firem, zprostředkovatelé těchto akcí neboli třetí strana a nebo zda tyto podniky kooperují s jinými podniky a vystupují zde jako subdodavatelé např. ubytování, stravování, zábavných aktivit apod. Graf č.17

Který subjekt Vás nejčastěji oslovuje s nabídkou realizace incentivního cestovního ruchu? 12 samotné firmy

85

zprostředkovatel 192

role subdodavatele

Ve výsledku nám vyšlo to, že ve 192 případech kontaktuje firmu nějaký kompetentní pracovník z přímé poptávající organizace, jevící zájem o organizaci incentivní akce. V 85 případech se nejčastěji firmám ozývá třetí strana. Zde však hrozí snížení konečného efektu z pohledu konečného zákazníka, jelikož si třetí strana připočte přirážku za poskytnuté služby, čímž se zvýší cena, ale sníží užitek, který je zase vykompenzován bezproblémovým průběhem a splněním všech požadavků. V třetí možnosti se odkrývá, jak dalece spolu různé firmy, ať už konkurenčního charakteru, kooperují při organizaci. Tuto možnost odpovědělo dvanáct dotazovaných. V dalších dvou otázkách se otázky zaměřují na zjištění sezónnosti v rámci incentivního cestovního ruchu.

36

Graf č. 18

Registrujete sezónnost spojenou s organizováním incentivního cestovního ruchu ve Vašem podniku? 26

ano

22

ne nevěnujeme tomuto jevu pozornost

241

Valná většina respondentů (241) zvolilo první odpověď. Je tedy jejich míněním, že incentivní cestovní ruch je sezónní záležitostí. Ve 22 případech si respondenti myslí, že sezónnost v této oblasti neexistuje a 26 respondentů vůbec nevěnuje tomuto jevu svou pozornost. Ta většina,co odpověděla, že existuje sezónnost (241), odpovídala dále na otázku v jakém období by charakterizovali hlavní sezónu. Graf č. 19

V jakém období ve vztahu k Vašemu podniku byste hlavní sezónu incentivních akcí charakterizovali? 13 11 jaro léto podzim

94 115

zima celoročně

8

37

Dle odpovědí je jasnou sezónou pro incentivní cestovní ruch dle názoru 115 respondentů letní období, pro 94 respondentů je hlavní sezónou zima, pro 13 provozovatelů je sezóna celoroční, 11 provozoven má sezónu v jarním období a osm provozoven má sezónu na podzim. Další otázka je zaměřena tak, aby zjistila, jak se podnikatelé chovají v období mimosezóny. Zda využívají strategii snížení cen svých produktů, služeb za účelem nalákání nových či stálých zákazníků a tím pádem vyšším využitím vlastní kapacity podniku, která je v mimosezónním období spíše podprůměrná. Graf č.20

V období mimosezónu, reagujete snížením cen za účelem nalákání zákazníků, využití volných kapacit apod.?

29

ano ne

212

Z grafu č. 20 lze na první pohled odhadnout, že převážná většina je zastáncem strategie snížení cen, konkrétně se jedná 212 respondentů, kteří takto postupují v období mimosezónu incentivního cestovního ruchu. Pouze 29 podnikatelů, tuto strategii nevyužívá. K výpočtům byly přizvány odpovědi těch respondentů, kteří v otázce číslo osm zatrhli odpověď , že incentivní cestovní ruch má sezónní charakter, tedy 241 respoondentů. Poslední tří otázky tedy otázka číslo 11, 12 a 13, jsou zaměřeny na marketing. V otázce číslo 11 zjišťujeme, jak se podniky prezentují a jakým způsobem působí na potencionální zákazníky incentivního cestovního ruchu.

38

Graf č. 21

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Jakými způsoby oslovujete zákazníky, aby se dozvěděli o možnosti organizace incentivního cestovního ruchu ve Vašem podniku?

V této otázce měli respondenti k dispozici pět základních odpovědí. Vzhledem k tomu, že se v praxi setkáváme s kombinacemi marketingových technik, jak oslovovat zákazníky na trhu, bylo předpokládáno, že bude označeno více odpovědí, což se také ve většině případech stalo. Nejprve však k vyhodnocení odpovědí základních. Samotnou reklamu na internetu zvolilo 19 respondentů. Tři respondenti využívají pouze tištěnou reklamu, ani jeden z odpovídajících neoznačil samotnou možnost c), tedy vlastní vyhledávání. Pouze a výhradně s promo agenturami spolupracuje 12 respondentů a k pasivitě se jich hlásí 59. Nejčastějsí kombinace je odpovědí a+b+c+d tj. 92, druhou je kombinace a+c tj. 92, kombinaci a+d zvolilo 28 respondentů a poslední kombinací a+b označilo 24 respondentů. Další možné kombinace nejsou uváděny z důvodu toho, že není odpovědí takto nakombinovaných. Dvanáctá otázka se zajímá, zda si respondenti myslí, že marketing je vhodný nástroj, jak oslovit zákazníky incentivního cestovního ruchu.

39

Graf č.22

Jeví se Vám marketing jako účinný nástroj k oslovování zákazníků incentivního cestovního ruchu?

83 ano ne 206

Moderní přístup a kladné reakce na účinnost marketingových nástrojů shledává 206 dotazovaných, naopak 83 dotazovaných si nemyslí, že by marketing mohl podpořit větší zájem o tyto podniky ze strany incentivního cestovního ruchu. Poslední otázka je směřována na ty, kteří právě zatrhly odpověď NE v předchozí otázce, protože logicky chceme vědět, z jakých důvodů mají tento postoj. Graf č.23

V případě, že jste odpověděli NE na otázku č. 12, z jakého důvodu jste se pro tuto odpoveď rozhodli? 0 15 27

žádný efekt hodně zákazníků - není potřeba nedůvěra v marketing jiné

41

40

Z grafu výše můžeme vyčíst, že nejčastějším důvodem, proč respondenti nevyužívají možnosti marketingu je, že dle jejich názoru mají dostatek zákazníků, a proto jej nemusí využívat. V dalším případě odpovědělo 27 z nich, že do marketingu v minulosti již investovali a i přes to, jim tato investice nepřinesla žádný znatelný efekt. 15 respondentů je nedůvěřivých vůči marketingovému umění a poslední možnost, která sloužila k rozepsání nikdo nevyužil.

3.2.1 Doplňkové analýzy

Analýza návratnosti dotazníků V tabulce níže je vytvořen rozbor návratnosti a procentuální úspěšnosti z jednotlivých krajů, zároveň je velmi zajímavé sledovat, jak se do výsledků odráží osobní účast a emailová komunikace. Tabulka č.2

Návratnost dotazníků Název kraje

Počet vrácených dotazníků

Hl. město Praha Středočeský Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

49 33 9 18 38 21 8 18 12 23 9 19 17 15

CELKEM

289

Úspěšnost vrácených dotazníků v %

89,1% 60% 16,4% 32,7% 69,1% 38,2% 14,5% 32,7% 21,8% 41,8% 16,4% 34,5% 30,9% 27,3%

Způsob oslovení Osobní účast/ email

Osobní účast, email Osobní účast, email Email Email Osobní účast, email Osobní účast, email Email Email Email Email Email Email Email Email

41

V Praze byla návratnost 49 dotazníků, což je skvělých 89,1 %. Velkou návratnost shledávám hlavně z důvodu osobního předání, vyčkání na vyplnění formulářů a okamžitý odběr. Přesně 40 dotazníků jsem osobně rozdala a vybrala zpět a zbylé jsem rozeslala prostřednictvím emailu. Kdy návratnost činila 9 dotazníků. Druhé místo obsadil karlovarský kraj, kdy z 55 rozdaných dotazníků byla návratnost 69,1% tedy 38 formulářů. V tomto případě jsem byla jsem v kraji byla také přítomna, kdy 32 formulářů jsem osobně předala a také vyzvedla a 23 formulářů jsem rozeslala prostřednictvím emailu. Na třetím místě se umístil kraj středočeský, kdy návratnost čítala 60% tj. 33 dotazníků a i v tomto případě jsem se osobně podílela na rozdávaní a sběru vyplněných dotazníků. Má osobní úspěšnost byla 19 vyplněných formulářů a zbylý počet jsem rozeslala emailem, kdy se mi vrátilo 14 vyplněných dotazníkových formulářů. Kraj Vysočina má návratnost 41,8 % tj.23 dotazníků, všechny byly rozeslány pomocí emailu. O něco nižší návratnost jsem zaregistrovala od kraje plzeňského tj. 38,2% a znamená to, že se mi vrátilo 21 dotazníků. Plzeňský kraj je posledním mnou navštíveným krajem, kdy jsem osobně přinesla 16 vyplněných dotazníků a zbylých pět mi přišlo emailem zpět. Další kraje již vyžadovali pouze emailovou komunikaci. Vhodné společnosti k zodpovězení dotazníků jsem vyhledávala na internetu či na základě doporučení. Olomoucký kraj navrátil 19 dotazníků (34,5%), Královéhradecký a Ústecký kraj vrátil 18 s úspěšností 32,7%. Od zlínského kraje je 17 dotazníků (30,9%), Moravskoslezský kraj 15 dotazníků (27,3%), Pardubický kraj 12 dotazníků (21,8%), Jihomoravský a Liberecký shodně po 9 dotaznících (16,4%)

a

posledním krajem je kraj Jihočeský, který zaslal 8 dotazníků (14,5%).

Analýza efektivnosti zvolených způsobů doručení Další analýzou je vyhodnocení efektivnosti zvolených způsobů doručení dotazníků. Byly zvoleny dva způsoby doručení, a to buď doručení osobní nebo rozesílání dotazníků prostřednictvím emailu. V tabulce níže jsou uvedené počty rozdaných formulářů dle jednotlivých typů způsobu doručení a v další kolonce je uvedena úspěšnost daného způsobu.

42

Tabulka č. 3

Poměr vyplněných dotazníků získaných prostřednictvím emailu a osobní asistencí Email

Osobně

Počet přijatých dotazníků Počet rozdaných dotazníků

182

107

663

220

Úspěšnost v %

27,5%

48,6%

V grafu 24 nalezneme grafické znázornění úspěšnosti každého ze způsobu doručení. Graf č. 24

Grafické zobrazení poměru způsobu získání dotazníků 60 50 40 30 48,6

20 10

27,5

0 email

osobně

Analýza firem zabývající se realizací incentivního cestovního ruchu Dalším předmětem podrobnějšího zkoumání dat získaných z dotazníků je analýza oslovených firem zabývající se realizací incentivního cestovního ruchu. Zjistili jsme, že z 289 doručených dotazníků je 162 podnikatelů, kteří se na realizování incentivních akcí zaměřují, 101 odpovědělo, že jej považují za doplňkovou aktivitu a 26 se jím nezabývá.

43

Postup analýzy je následovný. Firmami, které vyjádřili svůj nezájem se tato analýza zaměstnávat nebude. Dojde ke dvěma základním členěním. První členění se bude zabývat firmami, které se o realizaci incentivního cestovního ruchu zajímají a rozdělí jej dle krajů. To samé bude vytvořeno u druhého členění, a to se bude týkat firem s označenou odpovědí, která uvádí, že se firmami na realizaci cestovního ruchu podílejí, ale spíše doplňkově. Tabulka č.4

Základní členění firem zabývající se realizací incentivního cestovního ruchu Firmy zabývající se realizací incentivního Firmy zabývající se doplňkově realizací cestovního ruchu incentivního cestovního ruchu 162 101

Tabulka č. 5

Rozdělení dle krajů Název kraje

Firmy, které se zaměřují

Hl. město Praha Středočeský Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Liberecký

35 20 5 23 8 2 5 8 11 6 11 9 14 5

CELKEM

162

Firmy, které se zabývají doplňkově 10 10 11 15 11 3 9 3 8 3 7 6 1 4 101

44

3.3 Řízené rozhovory se zprostředkovateli Zprostředkovatelé jsou skupina subjektů, které tvoří nedílnou součást organizace incetivních zájezdů. Zpravidla si jejich služby najímají ty společnosti, které chtějí nějakou akci zorganizovat a nemají na to dostatek času, lidí a zkušeností, ale dostatek peněz na to, aby organizaci svěřili do rukou těm, kteří disponují se správnými lidmi a zkušenostmi. A to jsou právě zprostředkovatelé, s nimiž bude prováděn řízený rozhovor. Řízený rozhovor je další metoda využívaná k provedení tohoto výzkumu. Rozhovory neboli interview byly provedeny se třemi majiteli zprostředkovatelských společností. Kladené otázky jsou k nalezení v příloze číslo 3. Prvním zkoumanou společností je La Vanille production. Jejím majitelem je pan Dominik Žitný, kterému je 25 let. Podnikatelskou činnost zahájil v roce 2011, tedy před pěti lety. Podnikat začal v oboru gastronomie, konkrétně se zabýval bary, které ještě do nedávné doby vlastnil. Vzhledem k tomu, že poptávka po organizování incentivních akcí v jeho barech stoupala, založil si eventovou společnost, zabývající se také zprostředkování organizace firemních večírků a motivačních akcí, soustředěnou výhradně do jeho vlastních podniků. Před rokem své bary prodal a začal se naplno věnovat této agentuře a na plno rozvíjet její potenciál. La Vanille production je tedy firma, která se také zabývá organizací incentivního cestovního ruchu, na trhu působí dva roky a důležité je, že má celorepublikovou působnost. Z pohledu poptávky mne zajímalo, v jakém poměru se ozývají klienti sami a v jakém poměru jej výše uvedený subjekt kontaktuje sám a jaký způsob oslovování k tomu využívá. Dle odpovědí pana Žitného musel z počátku vynaložit více sil na vytvoření svého klientského portfolia, postupem času začalo vlastní vyhledávání ubývat, jelikož se klienti začali cca po roce fungování, ozývat sami. Dnes může říci, že ho klienti ze 70% procent kontaktují se nabídkou zakázky sami a z 30% vyhledává své klienty sám, zejména na internetu a facebooku. Podotýká, že reflektuje zvyšující se poptávku po svých službách. Aby oslovil co nejvíce potencionálních klientů i z řady potencionálních organizátorů incentiv, využívá jako nástroj ke komunikaci a prezentaci zejména svoji vlastní internetovou televizi, internet, facebook, bývá hostem v různých rádiích, kde mimo jiné společnost propaguje, ale ze všeho nejvíce se mu osvědčilo doporučení a dobrá reklama od lidí, klientů, kteří již s touto společností spolupracovali a mají s ní své dobré zkušenosti. O tištěné reklamě hovoří zajímavě. Říká že, „ Tištěné reklamě moc nevěřím, ale z vlastních 45

zkušeností vím, že tištěná reklama je účinná zejména na malých městech a vesnicích, tam se totiž zase naopak lidé ztrácejí ve facebooku a internetu. V Praze to má totiž opačný efekt. Tištěné reklamě nevěnuje pozornost nikdo, protože jsme tím tady bombardováni ze všech stran, naopak facebook a internet, ten funguje na výbornou. A já cílím spíše na větší města a moderní svět, proto tištěnou reklamu nevyužívám.“ Zajímalo mne také, kolik motivačních akcí, firemních večírků průměrně zorganizuje a jsou to tři akce měsíčně, výhradně jednodenního charakteru. Jsou to akce většinou od 50 – 100 lidí dle jeho slov: „ Z velké většiny dochází k tomu, že pokud je účastníků méně jak padesát, mají nízký rozpočet na akci a v tu chvíli bych se jim už moc nevyplatil.“ Při otázce na kolik peněz jsou firmy ochotny v průměru na akci uvolnit, reaguje: „ Ty budgety, se kterými jednotlivé firmy disponují jsou různé, záleží na velikosti, požadavcích, očekávání. Myslím si, že ta spodní hranice je padesát tisíc a horní kolem sto až stopadesátí tisíc, v mém případě. Vzhledem k tomu, že cítím být stále na začátku, má cena je poněkud nižší. Tuto práci dělám totiž pro zábavu nikoli pro obživu, protože mám ještě mnoho dalších aktivit. Každopádně pro mě nebo mé zaměstnance z toho plyne deset až patnáct tisíc, právě v závislosti na náročnosti organizované akce.“ Na závěr jsem se dozvěděla, že jako hlavní sezónu vidí pan Žitný jednoznačně v zimním období a za nejatraktivnější kraj z pohledu poptávky a organizace vyhodnocuje hlavní město Praha, Středočeský kraj a všeobecně Morava. Kventax s.r.o., je společnost, která se zabývá organizováním různých akcí, svateb, festivalů. Působí na trhu pět let a také působí po celé České republice. Měla jsem možnost pohovořit si s panem Goranem Iličem, který vykonává funkci manažera. Je mu 37 let a v této firmě působí necelé tři roky. Z našeho rozhovoru jsem se dozvěděla, že v dnešní době mají tolik zakázek, že přímo nemají čas ztrácet čas s kontaktováním zákazníků nových. Internetové stránky a facebook jsou jedinou formou prezentace, kterou využívají. Silnou stránku vidí ve velmi dobrých referencích a osvědčila se jim reklama na základě doporučení. I přes to vidí vzrůstající tendenci poptávky po jejich službách. Průměrně zorganizují pět incentiv za měsíc a zpravidla se jedná o jednodenní ve výjimečných případech o dvoudenní akce. Na otázku v jakým z krajů nejvíce incentivní cestovní ruch organizujete? Respektive, o jaký kraj je největší zájem z pohledu poptávky organizace? Pan Ilič zareagoval: „ Největší zájem je o Středočeský kraj, rozhodně! Na druhém místě je jednoznačně Praha a na třetím Karlovarský kraj a pak je Morava.“ Zajímalo mne, jak velké jsou jejich zakázky, kolik v průměru zaplatí organizátoři za akci, kolik se průměrně účastní účastníků. Bylo reagováno, že rozpočet je přibližně a v

průměru 70.000,- a 46

průměrná účast na incentivní akci je 100 osob. Provizi si účtuje od 15 – 30% dle velikosti a náročnosti akce a říká, že masovými organizátory jsou středně velké společnosti. Poslední důležitý údaj je ohledně sezónnosti, na tuto otázku byla rychlá odpověď, a to: „Léto“. Další společností, která se účastnila řízeného rozhovoru, byla společnost, kterou vlastní paní Lucie Šmídová, které je 40 let. V minulých letech pracovala v gastronomii a v cateringu, tudíž do tohoto podnikání stoupila s bohatými zkušenostmi. Nyní vlastní eventovou společnost, která se zaměřuje na organizování akcí všeho druhu. Dozvěděla jsem se že, se její firma incentivním cestovním ruchem také zabývá, má celorepublikovou působnost a je pět let na trhu. Při otázce, kontaktují Vás spíše firmy, které mají zájem o Vaše služby nebo jej kontaktujete Vy sama? „ Vzhledem k tomu, že se na trhu již nějaký pátek pohybuji a jsme zavedená společnost, mohu dnes s určitostí říci, že moji firmu kontaktují ve větší míře sami klienti.“ Pokud klienty kontaktujete sami, jakým způsobem? „ V případě akvizice se chováme tak, že sledujeme a vyhodnocujeme pro nás důležité budoucí partnery, které telefonicky zkontaktujeme a naplánujeme si osobní schůzku, kde jsou představeny naše produkty a služby. V kostce to nejlepší co umíme.“ Jak se jako firma prezentujete? Tištěná reklama, internet, facebook, tv reklama... „ My jako firma se prezentujeme jedině přes internet. Máme vlastní internetové stránky, profil na facebooku a zaplacenou reklamu na bázi vyhledávání dle klíčového slova. Ostatní formy reklamy nejsou pro nás, řekla bych, nutné. Jak jsem zmínila na začátku, jsme zavedená firma s dobrou reputací. Myslím, že takto postavený marketing je pro naše účely plně dostačující. A nesmím opomenout reklamu na základě referencí a na základě doporučení. “ Jakou poptávku po Vašich službách registrujete? Rostoucí, klesající... „ Poptávka po našich službách je v posledních dvou letech rostoucí. Asi si lidé konečně uvědomili, že je nás třeba.“ Jak často organizujete motivační akce? Myslím tím průměrně za měsíc?

47

„ Průměrně za měsíc? Tak když bych udělala průměr všech incentivních akcí, co organizuji za rok, tak měsíčně mi vychází 5 incentivních akcí.“ Jak velké akce zpravidla organizujete? Počet osob, rozsah služeb.... „ Já se snažím cílit na akce opravdu velkého charakteru v počtu kolem 500 účastníků, které komplexně zařizuji od občerstvení, přes ubytování až po vystoupení umělců. Samozřejmě těchto akcí tolik nebývá. Častějším jevem jsou menší akce zhruba o počtu 100 lidí, kde pravidlem tady bývá také komplexní zajištění služeb.“ Které firmy z pohledu velikosti dle Vašich zkušeností nejvíce motivační akce organizují? „ Střední firmy.“ Z pohledu délky trvání, jaké akce jsou nejběžnější? Jednodenní, dvoudenní „ Jednodenní akce, jednovečerní.“ V jakým z krajů nejvíce organizujete incentivní zájezdy? „ Určitě Praha, pak docela často míříme do Středních Čech a pak realizujeme celkem hodně poptávky na Moravě.“ Kolik peněz jsou firmy ochotny v průměru za akci zaplatit? „ Řekla bych, že tak 80.000,- je ten střed.“ Jaký z toho pro Vás plyne příjem? „ Účtuji si 20 – 30 % dle náročnosti, výdajů apod..“ V jakém období se projevuje největší zájem o tyto akce? „ Zima, kdy organizujeme neuvěřitelné množství vánočních večírků a pak i léto. V létě zase organizujeme různě sportovně zaměřené teambuildingy, ale není to tak častý jev, jako jsou právě vánoční večírky.“

V tabulce níže jsou zpracovány, všechny důležité informace, získané z řízených rozhovorů.

48

Tabulka č.6

SOUHRN DŮLEŽITÝCH POZNATKŮ

LA VANILLE Zabývá se incentivním CR Doba fungování na trhu

ANO

Celorepubliková působnost

ANO

Prezentace

Poptávka službách

2 roky

* Vlastní internetová televize * Internet * Webové stránky, * Facebook * Rádio * Dobré reference a doporučení po Vzrůstající

Incentivní akce měsíčně Délka trvání akcí

3 x / měsíc

Jednodenně/ celovečerně Kraj, kde je největší 1) hl.město Praha organizace 2) Středočeský kraj 3) Celá Morava Firemní rozpočet na akci, průměr Příjem zprostředkovatelů Kdy je hlavní sezóna incentivních akcí Průměrně velké akce (počet osob) Velikost firmy, které zejména organizují ICR

KVENTAX

Lucie Šmídová

ANO

ANO

5 let

5 let

ANO

ANO

* Internet * Webové stránky, * Facebook * Dobré reference a Doporučení

* Internet * Webové stránky * Facebook * Dobré reference a doporučení

Vzrůstající

Vzrůstající

5x / měsíc

5x / měsíc

Jednodenně

Jednodenně

1) Středočeský kraj 2) hl.město Praha 3) Karlovarský kraj 4) Celá Morava

1) hl.město Praha 2) Středočeský kraj 3) Celá Morava

50.000 – 150.000,-

70.000,-

80.000,-

10.000 - 15.000,-

15 - 30 %

20 – 30%

Zima

Léto

Zima

50 – 100 osob

100 osob

100 osb

Střední – velké

Střední

Střední

49

3.4 Vlastní poznatky z praxe V oboru gastronomie pracuji již patnáct let a za dobu této praxe jsem se nesčetněkrát setkala s incentivními akcemi. Ocitla jsem se snad ve všech rolích, jak v roli obsluhy, tak v roli manažerské a také v roli organizátora vlastní motivační akce. V roce 2007 až 2013 jsem pracovala jako servírka a později jako vedoucí směny v restauraci a music klubu Techtle Mechtle, sídlící na Vinohradské ulici v Praze 2. Za dobu mého působení v tomto podniku jsem připravila a obsloužila několik desítek firemních večírků. Jednalo se z velké většiny o akce menšího charakteru zhruba do 50 osob, každá desátá byla akce charakteru většího tzn. více jak 50 osob. Tyto incentivní akce byly z 90% všechny organizovány v místě působení firmy, tedy v Praze a zároveň byly akcemi jednodenními. Organizátoři vždy pro své hosty požadovali v rámci stanoveného budgetu nápoje alkoholické/ nealkoholické a občerstvení. Velikost nabídky je vždy spjata a finančními možnostmi dané společnosti. Minimální skladba nápojového lístku byla vždy veškeré nealkoholické nápoje, mimo energetického nápoje RedBull (z důvodu vyšší ceny), pivo, rozlévané víno. Ten kdo chtěl své hosty pohostit více, rozšířil základní nápojový lístek ještě o pět koktejlů ( např. Mojito, Sex on the beach, Cuba Libre, Pina Colada, Tequila SunRise.). Ten kdo chtěl pohostit své hosty ještě více přidal volnou konzumaci RedBullů a veškerého alkoholického pití do ceny 80,-. Ten kdo chtěl své hosty pohostit ještě o něco více, zvolil možnost tzv. otevřeného nápojového lístku, kdy si účastníci mohli dle libosti vybrat naprosto všechno, co podnik nabízel. Dle individuální dohody se povolovalo či zakazovalo objednávání cigaret, ale dle mých zkušeností se jejich podávání na účet organizátora z 99% zakazovalo a každý si jej tak musel platit ze svého. Celá organizace incentivní akce a nejenom její je otázka dohody, sdělení požadavků a finančního rozpočtu zadávající společnosti. I přesto však jsem výše mohla vytvořit členění skladby nápojového lístku, kterou přehledně popisuje tabulka číslo 7. Tabulka č.7

Skladba nápojového lístku Základní

Pivo, rozlévané víno, nealkoholické nápoje ( mimo energetického nápoje RedBull), BEZ CIGARET Pivo, rozlévané víno, nealkoholické nápoje 50

Základní rozšířený

Rozšířený

(mimo energetického nápoje RedBull ), základní nabídka pěti koktejů (Mojito, Sex on the Beach, Cuba Libre, Pina Colada, Tequila SunRise), BEZ CIGARET Pivo, rozlévané víno, nealkoholické nápoje vč. energetického nápoje RedBull, nabídka pěti koktejlů, veškerý alkohol do ceny 80,- , BEZ CIGARET Hosté si mohou objednat cokoliv dle stálé nabídky klubu, Varianty řeení: 1) v případě objednání alkoholu vyšší cenové relace než je např. 1.000,-, schválení po dohodě hlavního organizátora. 2) bez omezení

Úplný

Nejenom pitím jsme uměli naše zákazníky zaujmout, ale také naší výbornou kuchyní a kuchaři, kteří dokázali rauty veškerých velikostí s lehkostí připravit. Otázka stravování je vždy složitější záležitostí než je otázka nápojů. I přesto jsem vytvořila další tabulku, která bude charakterizovat čtyři základní varianty struktury rautů. Tabulka č.8

Struktura rautového občerstvení Studená kuchyně: Řecký salát, těstovinový salát, mísa českých sýrů, uzeninová mísa, mix kanapek 3 ks/osoba. (vhodné řešení pro akce, které mají malý Teplá kuchyně: Kuřecí miniřízečky, rozpočet cca 100,- / osoba) vepřové miniřízečky, guláš. Přílohy: Pečivo, bramborové čtvrtky, rýže, karlovarský knedlík. Dezerty: Mix minidezertů Studená kuchyně: Řecký salát, těstovinový salát, salát Capresse, mísa českých sýrů, 2. varianta uzeninová mísa, zeleninové crudité, mix (vhodné řešení pro akce, které mají menší kanapek 3 ks/ osoba. rozpočet cca 150,-/ osoba) Teplá kuchyně: Kuřecí miniřízečky, vepřové miniřízečky, grilovaný losos, guláš, kuřecí suflé. Přílohy: Bramborové čtvrtky, rýže, karlovarský knedlík, pečivo, grilovaná zelenina. Dezerty: Mix minidezertů, Tiramissu. Studená kuchyně: Řecký salát, těstovinový salát, salát Capresse, mísa českých sýrů, 3.varianta uzeninová mísa, zeleninové crudité, mix (vhodné řešení pro akce, které mají vyšší kanapek 6 ks/ osoba, Tatarský biftek, 1. varianta

51

rozpočet cca 200,- / osoba)

tatarák z lososa. Teplá kuchyně: Kuřecí miniřízečky, vepřové miniřízečky, grilovaný losos, guláš, kuřecí suflé, miniburgery, grilovaná vepřová krkovice, kuřecí steaky Přílohy: Bramborové čtvrtky, rýže, karlovarský knedlík, pečivo, grilovaná zelenina, bramborové pusinky, bramborové rosty. Dezerty: mix minidezertů, Tiramissu, čokoládové fondue. Studená kuchyně: Řecký salát, těstovinový salát, salát Capresse, mísa českých sýrů, uzeninová mísa, zeleninové crudité, mix 4. varianta kanapek 6 ks/ osoba, Tatarský biftek, (vhodné řešení pro akce, které mají vysoký tatarák z lososa, hovězí Carpaccio, sushi, rozpočet více jak 200,- / osoba.) Teplá kuchyně: Kuřecí miniřízečky, vepřové miniřízečky, grilovaný losos, guláš, krůtí suflé, miniburgery, grilovaná vepřová krkovice, kuřecí steaky, šunka od kosti, vepřová panenka se švestkovou omáčkou, vepřové výpečky. Přílohy: Bramborové čtvrtky, rýže, karlovarský knedlík, pečivo, grilovaná zelenina, bramborové pusinky, bramborové rosty, zeleninový kuskus. Dezerty: mix minidezertů, Tiramissu, čokoládové fondue, pana cotta, cheese cake. Dohodnutí občerstvení je nejvíce složitou částí při domlouvání akce, zde totiž nejvíce hraje roli oboustranná diskuze, individualismus, vyslovení relevantních požadavků a přání, zároveň se stále musíme brát v úvahu výše rozpočtu. Varianty zmíněné výše mají spíše orientační charakter. Mohu říci, že každá akce je svým způsobem jedinečná, nikdy nebudete mít totožnou akci a pokud se stane, že jsou akce totožné svým složením nápojového lístku a občerstvení, tak ale nikdy nevytvoříte totožnou atmosféru a například i kulturní program. Kulturní programy využívají organizátoři, kteří mají rozpočet určitě vyšší než 100.000,-. Pod pojmem kulturní program se dá představit více aktivit jako je například koncert nějaké skupiny, zpěváka, taneční vystoupení, hraní DJ´s a jiné umělecky zaměřené činnosti a vystoupení. Nejčastěji jsou však organizovány akce s žádným programem mimo hraní DJ´s a možnosti tance.

52

Sezóna incentivních akcí je pro tento podnik rozhodně v zimě, nejvíce v prosinci před vánočními svátky, kdy firmy pro své zaměstnance pořádají vánoční večírky. Měsíc leden slouží opozdilcům, jinak v únoru máme konec sezóny. Ve zbylém průběhu roku se již nevyskytují. Incentivní akce můžeme rozdělit na dva základní typy, a to na motivační akci organizovanou pro zaměstnance firmy a motivační akci organizovanou pro důležité obchodní partnery a klíčové zákazníky. Kam až moje paměť sahá, nevybavuji si ani jednu akci věnovanou obchodním partnerů a klíčovým zákazníkům. Z toho plyne, že se ve větší míře konají tyto akce pro zaměstnance, což z hlediska managementu je velmi účinný nástroj, jak zaměstnance motivovat k práci a tím mobilizovat jejich síly směrem k vytyčenému cílu dané organizace. Další zkušenosti jsem nabrala díky získání pracovní pozice výkonná ředitelka areálu Ladronka na Praze 6, kde jsem pracovala v roce 2013. Oproti klubu Techtle Mechtle byla hlavní sezóna incentivního cestovního ruchu koncem jara a dále celé období léta. Organizovaly se akce menšího i většího charakteru. Za dobu mé kariéry na Ladronce jsem v průměru zrealizovala 15 firemních akcí za měsíc. Celkem tedy okolo 135 akcí. Ladronka je areál se dvěma restauracemi, rychlým občerstvením a vzhledem k tomu, že se nachází v rozlehlém parku, tak i nabídkou velké škály sportovního vyžití. Účastníci nejvíce využívali k objektu přilehlé sportoviště na plážový volejbal a plážovou kopanou, což je unikátem v Praze. V prostorách sportoviště byla na objednání možnost grilu a venkovního grilování, mobilní pípy s pivem a nealkoholickou limonádou a dalším drobným občerstvením. Byly navázány spolupráce s dalšími dodavateli jako bylo Segway, pétangue, stolní tenis, badminton, frisbee, zapůjčení kolečkových bruslí a skateboardů. Převážně se jednalo o akce pro zaměstnance firmy, jednodenního charakteru. V případě požadavků na akci dvoudenní, bylo za potřebí kontaktovat našeho partnera v oblasti ubytování a tím je hotel Pyramida také sídlící na Praze 6. Ve výkonu této pozice jsem řešila takto pouze dvě poptávky, které se však nezrealizovali. Největší mnou realizovanou akcí byla akce pro 250 zaměstnanců společnosti Equa bank s rozpočtem 250.000,-, a největší akcí realizovanou pro důležité obchodní partnery a klíčové zákazníky společnosti Lufthansa s rozpočtem 350.000,-. Poměr zprostředkovatelů a firem, které si večírek zprostředkovávalo samo byl 30:70. Konkrétně se toto dá shrnout, že za celkovou praxi na Ladronce mne agentury kontaktovaly v 41 případech a v 94 situacích měli firmy zájem o vlastní organizaci.

53

3.5 Analýza organizování incentivního cestovního ruchu v ČR Pro potřeby této analýzy budou využita data zjištěná v dotazníkovém šetření organizátorů a data z řízených rozhovorů se zprostředkovateli. Analýza bude řešena ve třech základních fázích. První je zaměřena na informace od organizátorů, druhá na informace od zprostředkovatelů a ve třetí fázi budou uvedena konečná analýza organizace incentivního cestovního ruchu v České republice. Otázka číslo sedm rozdělila respondenty na dvě, pro tuto analýzu, výchozí skupiny. Ptala se, zda respondenti organizovali nebo organizují motivační akce spíše v místě jejich společnosti. 102 respondentů odpovědělo, že ANO a 170 respondentů odpovědělo, že NE. Znamená to tedy, že 170 firem, organizuje akce v jiných krajích než v tom, ve kterém sídlí. Nejprve bude vytvořen graf, pro skupinu 102 respondentů, který odhalí, v jakém kraji jejich firma sídlí. Tak se dozvíme, kde své akce tedy organizují. Otázka číslo osm navazuje na odpověď NE, tedy že firmy neorganizují své incentivy v kraji sídla své firmy a dále zjišťuje, v jakém kraji tyto akce organizují. V první tabulce analýzy, se přehledně zpracují data organizátorů. V první svislé části, budou uvedeny názvy krajů, v druhé je pak možné vidět, ty respondenty, kteří organizují akce výhradně ve svém kraji a kde to tedy je. Ve třetí jsou využita data z otázky číslo osm, kde by druhá část respondentů akci zrealizovali. Graf č.25

Analýza respondentů s odpovědí ANO z otázky číslo 7, ve smyslu lokality, resp. kraje 30 25 20 15 10 5 0

54

Data z obou otázek budou nyní spojena a vyjádřena v tabulce, ze které bude jasně a přehledně vidět, jaký kraj se těší nejvyššímu zájmu v organizování incentivního cestovního ruchu.

Tabulka č. 9

ANALÝZA ORGANIZOVÁNÍ INCENTIVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU z pohledu organizátorů

Kraj

Data

z otázky

respondentů

č.

7

u Data z otázky č. 8

s odpovědí

ANO hl. město Praha

24

38

Středočeský

6

23

Liberecký

3

17

Ústecký

12

2

Karlovarský

10

22

Plzeňský

5

9

Jihočeský

0

14

Královehradecký

5

12

Pardubický

1

1

Vysočina

2

6

Jihomoravský

9

7

Olomoucký

6

3

Zlínský

11

11

Moravskoslezský

8

5

102

170 Celkem

282

55

Z řízených rozhovorů se zaměřím na otázku, která se zprostředkovatelů ptá, v jakém kraji nejvíce organizují incentivní zájezdy. V grafu níže jsou graficky znázorněny fakta z praxe společností, zabývajících se organizací incentivního cestovního ruchu pro své klienty. La Vallila pomotions a společnost Lucie Šmídové dle svých zkušeností říkají, že nejvíce incentivních akcí pořádají v kraji hl. města Praha a Kventax zase, že nejvíce akcí pořádá ve Středočeském kraji. Graf č. 26

V jakém kraji nejvíce organizujete incentivní zájezdy? 2,5 2 1,5 1

2

0,5

1

0 Hl.město Praha

Středočeský kraj

Tabulka č. 10

ANALÝZA ORGANIZOVÁNÍ INCENTIVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU Vyhodnocení výsledků Pořadí

Kraj

Zájem o organizaci

1.

hl. město Praha

62

2.

Karlovarský

32

3.

Středočeský

29

4.

Zlínský

22

5.

Liberecký

20 56

6.

Královehradecký

17

7.

Jihomoravský

16

8.

Ústecký

14

8.

Plzeňský

14

8.

Jihočeský

14

11.

Moravskoslezský

13

12.

Olomoucký

9

13.

Vysočina

8

14.

Pardubický

2

Z tabulky je vidět žebříček oblíbenosti v organizování incentivního cestovního ruchu. Prvenství zaujímá hlavní město Praha, kde podstatnou část tvoří skupina firem sídlící v Praze, které nemají potřebu mimo ni cestovat a tak organizují akce v tomto kraji. 38 společností z jiných krajů, mají v plánu Prahu navštívit. Důvodem velkého zájmu spatřuji v poskytování kvalitních služeb, nepřeberné množství vyžití, prostorů různého typu a disignu, cenových relací a možností. Vhodná střediska pro různé firemní akce mohou být například Usedlost Ladronka, restaurace Šeberák, Vozovna Stromovka, Letenský zámeček v Letenských sadech, Grey Hound Park na Smíchově, Žižkovská věž, Aureole na Pankráci a mnoho dalších z hotelů stojí za zmínku Corinthia Tower, hotel Pyramida, Clarion Congress Hotel Prague, Hilton apod.. Druhé místo obsadil Karlovarský kraj, kdy jeho rezidenti v deseti případech mu zůstávají věrní a 22 případech je o tento kraj projeven zájem. Motivy k jeho návštěvě mohou být obdobné jako jsou uvedeny u hlavního města, plus významný lázeňský trojúhelník Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy lázně, které mohou významně přispět k rozhodování, kde se realizace odehraje. V Karlových Varech je velké množství skvělých a kvalitních hotelů jako například hotel Poppy, hotel Romance Puškin, Ambiente wellness a spa hotel, hotel Ontario Garni, Grandhotel Pupp apod. Významné místo incentivního cestovního ruchu lze nalézt také v Chodové Plané, kde je umístěn rodinný pivovar a pivní lázně, agroturistické centrum v Nejdku Aghitour. Třetí místo zaujímá Středočeský kraj se šesti rezident, kteří nemají v plánu jeho hranice opustit a dalších 23 respondentů by tuto lokalitu rádi využili. Příčiny, proč takto firmy odpovídaly, jsou spatřovány hned v několika tzv. krás Středočeského kraje. Hlavní 57

příčinou mohou být architektonické pamětihodnosti. Středočeský kraj lze označit za klenotnici památek. Patří sem například hrad Karlštejn, Křivoklát, Český Šternberk, zámek Kačina, Konopiště, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, skazem v Přerově nad Vltavou, z přírodních krás mohu jmenovat Koněpruské jeskyně, Kokořínsko, oblíbenou řeku Sázavu či Berounku, vodní nádrž Slapy a mnoho dalších. Oblast nabízí ideální možnost pro pěší turistiku a výlety na kole, neboť je území poseto hustou sítí značených turistických stezek a cyklostezek, v nichž je umístěno několik naučných stezek. Právě u vodních ploch a útvarů je mnoho komplexů, kde je možné incentivu zrealizovat, z hotelů mohu jmenovat hotel Theresia v Kolíně, hotel Štamberk v Načeradci, hotel Konopiště v Benešově, Equitana Hotel Resort na Příbramsku apod. Čtvrtou příčku obsadil Zlínský kraj, jehož hranice nechce překročit jedenáct rezidentských firem a dalších jedenáct by sem rádo zavítalo. Ve Zlínském kraji stále přetrvávají různé tradice, přehlídky národního folklóru a hlavně rozsáhlá plocha vinic, ze kterých pochází ty nejlepší vína z Moravy a krásná příroda, která je propletena turistickými stezkami i cyklostezkami, lázně Luhačovice. Pátou pozici drží Liberecký kraj. Tři respondenti nechtějí organizovat akci nikde jinde než jen v tomto kraji a sedmnáct respondentů do tohoto kraje v budoucnu přijede. Nejenom kulturní památky lze v Libereckém kraji navštívit, ale spíše obdivovat přírodní krásy a čistý horský vzduch v podobě Krkonoš, Lužických a Jizerských hor. V zimním období nabízí jedinečnou možnost lyžování a jiných zimních sportů, v letním období zase k cykloturistice a pěší turistice. Královehradecký kraj je dalším v pořadí oblíbenosti, možné důvody této volby mohou být nejvyšší hora Česká republiky, tedy Krkonoše a Orlické hory. Velmi oblíbenými a obzvláště vyhledávanými destinacemi zejména v zimním období jsou Špindlerův Mlýn nebo Pec pod Sněžkou. Tento kraj ukrývá Adršpašsko - Teplické skály nebo Prachovské skály, Babiččino údolí či samotné krásy Hradce Králové. Hlavní město, které zastupuje Jihomoravský kraj je Brno. Návštěvníky láká svými pamětihodnostmi, ale také okolní krajinou jako jsou Punkevní jeskyně, propast Macocha, Vranovská přehrada aj.. Z pohledu incentivního cestovního ruchu může k návštěvě motivovat oblíbené Westernové městečko v Boskovicích. Navštívit jej hodlá sedm firem a ti co, co jsou tzv. skalní příznivci a budou se pohybovat pouze na svém území je devět.

58

Tři kraje se umístily na stejné osmé příčce. Jde o

kraj Ústecký, Plzeňský a

Jihočeský. Z Ústeckého kraje by nevytáhlo paty dvanáct respondentů a dva by rádi naopak zavítali. Pravčická brána a chráněná krajinná oblast České Švýcarsko a jejich návštěva je nevídaným zážitkem, množství turistických stezek, Krušné hory, vodní nádrže, památky a mnoho dalších je určitě velkým lákadlem. Plzeňský kraj a Jihočeský kraj, tyto dva kraje spojuje horská soustava Šumava, která je zároveň národním parkem. Plzeňský kraj, jehož doménou je město Plzeň by neopustilo pět odpovídajících firem

a devět má do tohoto kraje naplánovanou akci.

Šumava, Konstantinovi lázně, Čertovo a Černé jezero, rozhodně stojí za návštěvu. V Jihočeském kraji by nikdo z odpovídajících, kteří by měli firmu umístěnou v této lokalitě, akci znovu neplánoval, pravděpodobně by Jihočeští podnikatelé organizovali akce mimo svůj kraj. Na druhou stranu je zde 14 zájemců o tento kraj z jiných koutů České Republiky. Vodní nádrž Lipno, překrásné město Český Krumlov aj., jsou přesně ty důvody, proč tento kraj navštívit. Jedenáctou příčku obsadil Moravskoslezský kraj. Jeho rezidenti osmkrát odpověděli,

že

by nikde

jinde

akci

neorganizovali

než

pouze

a

výhradně

v Moravskoslezském kraji a pět by jich sem velmi rádo přijelo. Co najdeme v Moravskoslezském kraji? Určitě město Ostrava, které je legendární svou Stodolní ulicí a Hornickým muzeem, za zmínku stojí Beskydy, Jeseníky či Poodří. Olomoucký kraj zaujímá dvanácté místo. Rezidenti zůstávají 6 krát a příliv nových klientů z jiného regionu, eviduje tři respondenty. Důležitým a výjimečným bodem je město Olomouc, Hrubé Jeseníky, Nízké Jeseníky a Rychlebské hory, hrady Bouzov, Helfštýn neo zámky Tacov, Velké Losiny. Kraj Vysočina je v žebříčku předposlední. Překrásná města jako je Telč, Třebíč, Jihlava, Žďár nad Sázavou a Železné hory, je přesně to, co nutí k jejich návštěvě. A na posledním místě stojí Pardubický kraj. Zámek Litomyšl a každoročně konaný operní koncert, zámek v Moravské Třebové či Pardubicích, hrad Kunětická hora, Svojanov, Košumberk. Pro krajinu a přírodu Pardubického kraje je typická rozmanitost a kontrasty – z Polabské nížiny až k Orlickým horám a Kralickému Sněžníku. Vyhledávaným turistickým cílem jsou Toulovcovy a Městské Maštale, Zemská brána a

59

lázeňské městečko Lázně Bohdaneč. Za zmínku stojí také Kladruby nad Ladem, což je jeden z nejstarších hřebčínů na světě, čili vybízení k agroturistice.

3.6 Analýza sezónnosti Abych potvrdila či vyvrátila nadefinovanou hypotézu týkající se sezónnosti, je v práci dále zapotřebí vytvořit samostatně analýzu sezónnosti incentivních zájezdů. Proto budou opět spojena všechna zjištěna data z předchozích výzkumů sezónního charakteru. Tabulka č.11

ANALÝZA SEZÓNNOSTI INCENTIVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU JARO

LÉTO

ORGANIZÁTOŘI

89

61

21

99

CELÝ ROK 2

REALIZÁTOŘI

11

115

8

94

13

ZPROSTŘEDKOVATELÉ VLASTNÍ POZNATKY CELKEM

PODZIM

1 1

1

101

178

ZIMA

2

29

195

15

Pro organizování incentivního cestovního ruchu na základě všech tří subjektů, podílejících se na jeho tvorbě a mých zkušeností, je hlavní sezóna v zimním a letním období. Tam spatřují největší koncentraci v organizování incentiv. Zimní období bude oblíbeno zejména z důvodu organizování firemních vánočních večírků a letní období bude nejspíše sezónou Teambuildingů, které mají většinou sportovně - poznávací charakter. Je tedy důležité uvědomit si, že sezónnost velmi úzce souvisí s typem podniku, s požadavky, jaké si objednatel nebo organizátor akce stanoví a co od akce očekává.

60

3.7 Analýza využívání služeb zprostředkovatelů Sestavení analýzy využívání služeb zprostředkovatelů je spojena s třetí hypotézou, abych ji mohla potvrdit či vyvrátit, je zapotřebí shrnout informace o zprostředkovatelích. Tabulka níže udává informace o tom, jak jsou zprostředkovatelské služby využívány. Jak v dotazníkovém šetření týkající se organizátorů, tak v dotazníkovém šetření týkající se realizátoru, byla kladena otázka, týkající se množství jejich využití. V První svislé kolonce jsou uvedeny ty subjekty, které k danému tématu vypovídali. V druhé a třetí je pak vidět, v jaké míře se služby využívají. V posledním řádku je uveden celkový počet využití a nevyužití zprostředkovatelů.

Tabulka č.12

ANALÝZA VYUŽÍVÁNÍ SLUŽEB ZPROSTŘEDKOVATELŮ ANO – využívání služeb

NE – nevyužívání služeb

ORGANIZÁTOŘI

175

97

REALIZÁTOŘI

121

168

VLASTNÍ ZKUŠENOSTI

41

94

337

359

CELKEM

Následující graf pojednává pouze o výpovědích zprostředkovatelů získaných z řízených rozhovorů. Zajímalo mne, jakou registrují poptávku po svých službách. Zda ji vnímají jako klesající, kontinuální či rostoucí. Ve všech třech případech tyto společnosti, že vnímají poptávku zvýšeně, tedy jako rostoucí.

Graf č.27

61

Jakou poptávku po Vašich službách registrujete? 3,5 3 2,5 2 1,5

3

1 0,5 0 Vzrůstající

0 Kontinuální

0 Klesající

Krokem následujícím je shrnout zjištěná data tak, aby z nich bylo možné vytvořit návrhovou část této diplomové práce. Budou uvedeny všechny důležité informace, které jsem analýzami získala a definuji zjištěná problematická místa. Z dotazníkového šetření organizátorů, bylo možné zjistit, že 59 respondentů neorganizuje incentivní zájezdy. Zajímala jsem se také, z jakého důvodu se tak děje a nejčastější odpovědí byly finanční důvody a také fakt, že o jeho organizování ještě neuvažovali. Problematické místo může být také výši rozpočtu a v cestování. Využívání služeb zprostředkovatelů je další z bodů, kterému bych ráda věnovala pozornost. V návrhové části se budu zabývat výhodami a nevýhodami s tím spojených, protože 97 respondentů odpovědělo, že si akce organizují sami a 175 respondentů přenechává organizaci právě na zprostředkovatelích. Problematické místo zjištěné v dotazníkovém šetření realizátorů, je především 26 firem, které se na realizaci incentivních akcí nezaměřují a také firmy, které se na ně zaměřují pouze doplňkově. Problém shledávám také v oblasti umění uchopit poptávku a v jejím dotažení do podoby realizace. Zároveň se budu zaměřovat a argumentovat, proč je pro firmy výhodné mimosezónu použít strategii snižování cen. Dotazníkové otázky měly vztah současně také k marketingu. 83 firem si nemyslí, že by bylo využívání marketingových nástrojů k oslovování zákazníků účinné. V návrhové části se proto, k tomuto tématu budu více vyjadřovat. Velmi podstatné jsou informace ze souhrnných analýz, jako byla analýza organizace incentivního cestovního ruchu v České republice, analýza sezónnosti incentivního 62

cestovního ruchu a analýza využívání služeb zprostředkovatelů. Tyto tři analýzy dávají totiž jasnou odpověď na to, jak ve výsledku dopadnou stanovené hypotézy. Z analýzy organizování incentivního cestovního ruchu v České republice jsme se dozvěděli, že nejvíce přitažlivý kraj z pohledu organizace a realizace je hlavní město Praha, který má ve výsledcích skoro 50% náskok, před ostatními kraji. Na druhém místě je pak kraj Karlovarský a v závěsu za ním, se drží kraj Středočeský. Z pohledu zprostředkovatelů opět vyhrála Praha. Absolutním vítězem v atraktivitě organizování incentivního cestovního ruchu je tedy kraj hl. města Praha. Důležité poznatky byly čerpány jak z dotazníkového šetření organizátorů, tak z řízených rozhovorů se zástupci zprostředkovatelské strany. Analýza sezónnosti incentivního cestovního ruchu byla utvořena na základě dotazníkového šetření organizátorů a realizátorů, řízených rozhovorů se zprostředkovateli a na základě pozorování vlastních zkušeností. Celkový výsledek nám dává součet všech názorů výše uvedených dotazovaných subjektů. Přišlo se na to, že hlavní sezóna je pro incentivní cestovní ruch a jeho akce a zájezdy nejvíce v období zimy a dále pak v letním období. Třetí souhrnná analýza se vyskytuje pod názvem Analýza využívání služeb zprostředkovatelů. V odborné literatuře se objevují zmínky o tom, že využívání služeb zprostředkovatelů incentiv má vzrůstající tendenci, tudíž jejich služeb je čím dál tím více využíváno a tedy najímáno k zabezpečení organizace akcí. Zde jsem také využila informace od všech dotazových subjektů, včetně vlastní zkušenosti. Dospěla jsem k výsledku, že 337 společností využívá pro organizaci svých incentivních zájezdů služeb zprostředkovatelů a 359 společností o ně nejeví zájem. Z těchto informací nemohu přesně určit, zda je tato tendence vzrůstající či klesající, vzhledem k absenci historických dat zaměřených na tento výzkum. Mohu jej však určit díky rozhovorům se zprostředkovateli, kteří všichni shodně, nezávisle na sobě, odpověděli, že registrují v posledních letech nárůst poptávky po svých službách.

63

4

NÁVRHOVÁ ČÁST Návrhová část primárně vychází z problémových míst, které byly identifikovány

v posledních řádcích analytické části diplomové práce. Budou zde uvedeny konkrétní návrhy a doporučení, jak danou problematickou situaci pozitivně ovlivnit. Budu zde také potvrzovat nebo vyvracet nadefinované hypotézy.

Incentivní akce mají dvě podoby. První podobou jsou akce, které jsou zaměřeny na posílení a udržování dobrých vztahů s významnými obchodními partnery či klíčovými zákazníky. Druhá podoba incentiv jsou akce, zaměřené na zaměstnance. Zaměstnanecké incentvy mají hned několik funkcí. Je to funkce získání pocitu sounáležitosti, upevňování vztahů mezi zaměstnanci, navazování kontaktů a nových vztahů mezi zaměstnanci, ale hlavně se jedná o funkci motivační. Je to jeden z motivačních nástrojů, jak docílit vyšší výkonnosti a naplnění podnikových cílů. Při otázce, zda firmy organizují incentivní akce, bylo z 18% zvolena odpověď NE. V tu chvíli měli respondenti možnost pokračovat do další otázky, která zjišťovala z jakého důvodu, je neorganizují. 43 respondentů odpovědělo, že z finančních důvodů, 13 respondentů o tom nepřemýšlelo a zbylí respondenti uvedli jiné důvody, které však blíže nebyly specifikovány. Problematickým místem zde shledávám, obzvláště fakt, že jsou firmy, které incentivy nepořádají. Důvodem může být špatná ekonomická stránka podniku nebo nedostatečná komunikace s majiteli firmy, na kterých vlastně záleží, zda si ukrojí ze svých příjmů na úkor motivační akce. V případě špatné ekonomické stránky může být právě takový incentivní zájezd dobrou investicí pro budoucí ekonomický rozvoj podniku, protože podnik je tak úspěšný, jak jsou v něm spokojeni jeho zaměstnanci. Umění motivovat je velmi důležité z pohledu manažerských činností, proto v případě neuvolnění finančních prostředků ze strany majitele, by manažer měl vysvětlit nutnost a přínos takových akcí pro podnik. Stejné doporučení bych navrhovala i v dalších případech. Problematické místo vidím také v rozpočtu a tom, že 170 firem z dotazovaných rádo cestuje, přičemž 73 respondentů má rozpočet do 30.tisíc. Zda je rozpočet na akci nízký nebo vysoký zjistíme jednoduše vydělením počtu osob, kterých se akce týká. V případě částky pod 100,- na osobu, bych rozhodně nedoporučovala firmám za incentivními akcemi

64

cestovat, odpadnou tak náklady za dopravu a zvýší se částka určená ke konzumaci nebo ji mohou využít na pronájem sportoviště apod. Pokud i přes to budou jevit firmy zájem o vycestování mimo svůj kraj, doporučovala bych zvolit nějaké levnější řešení na příklad v podobě využití prostředků hromadné dopravy. Dotazníkové šetření organizátorů také odhalilo, že velká většina tedy 175 dotazovaných již služeb organizátorů využívá a 97 dotazovaných si akce organizuje výhradně samo. Mým úkolem je zmínit výhody, které přináší právě využívání služeb zprostředkovatelů a vytvořit doporučení, které by mohly vést k dalšímu zvýšení zájmu. Díky dnešní době, která je plná pokroků a poskytuje širokou škálu všech možných i nemožných služeb, jsou nároky na organizaci čím dál tím vyšší. Základem předpokladu úspěchu motivační akce, je poskytnutí výjimečných zážitků. Zprostředkovatelské společnosti, jsou profesionály na trhu. Mají velmi dobrý přehled o subjektech, kde se incentivy dají dle konkrétních požadavků nejlépe zrealizovat. Mají kontakty na správná místa, dokáží zařídit jakoukoliv aktivitu, kulturní akci, dekoraci. Vstupují do role dodavatele, tudíž je v jeho vlastním zájmu, splnit veškerá přání, potřeby a představy o akci. Toto všechno jsou důvody, které mne vedou k doporučení využívání jejich služeb. Nevýhodou je jejich ohodnocení, protože v tu chvíli se o tuto částku poníží rozpočet na danou akci, dle informací z řízených rozhovorů se honorář pohybuje kolem 20% z celkové částky akce. Příjmy z incentivního cestovního ruchu, dle největšího počtu odpovědí se zpravidla pohybují v rozmezí 16 – 25% z pohledu celkového hospodářského výsledku daných firem. Proto jsem jako další problémové místo zvolila podniky, které se o realizaci incentivního cestovního ruchu nezajímají a nebo na něj mají pohled jako na doplňkovou činnost. Z uvedených údajů o příjmech, které rozhodně nejsou zanedbatelné, je vidět, že se tyto firmy zbytečně obírají o další možnosti příjmu nebo by svůj příjem z incentiv mohly ještě naopak zvýšit. Proto bych všem firmám, které disponují s prostory vhodnými pro tento typ akcí, doporučila, se o něj začít více zajímat a pečovat a také sledovat trendy, které udávají směr, aby zároveň obstály v tvrdém konkurenčním boji. Dotazníkové šetření realizátorů také ukázalo, že v rozmezí 51 – 75 nejvícekrát registrují svou roční poptávku po incentivních akcích, tedy ve 42% ze všech dotazovaných. Na navazující otázku, kolik procent z této poptávky je v podniku následně realizováno, se většina odpovědí (60%) pohybuje v možnosti 26-50%. Dle zjištěných skutečností, proto 65

navrhuji v první fázi vyhotovit SWOT analýzu, která zjišťuje silné stránky a slabé stránky zároveň identifikuje vnější příležitosti a hrozby. V druhé fázi, zaměřit se na své silné stránky a udělat z nich konkurenční výhodu, slabé stránky zase přeměnit v příležitosti a dát si pozor na možné hrozby. V třetí fázi zaměřit se na kvalitu podávaných služeb a ve čtvrté fázi umět různými vyjednávacími technikami přesvědčit poptávajícího, že právě daný podnik, je ten nejlepší k realizaci. Strategie snížení cen zavedenou v důsledku snížení poptávky po službách zejména v období mimosezónu, je záležitost, kterou aplikuje 212 respondentů a zbytek tuto strategii nezaujímá. Mé doporučení tkví v pohledu, že je výhodné tuto strategii zvolit v době tzv. okurkové sezóny. Nese s sebou množství výhod, které spočívají ve větším využití volných kapacit, tím pádem dochází k snížení fixních nákladů, oslovení nových zákazníků či zákazníků stálých a zvýšení tržeb. V dnešní době je velké množství prostředků, jak cílové skupině avizovat možnost nákupu při nižších cenách, jsou to např. slevové portály, elektronické rozesílání informací o snížení ceny dle databáze a vyhledávání nových zákazníků. Marketing jako účinný nástroj k oslovování zákazníků vidí 206 odpovídajících firem, avšak 83 dalších se na jeho účinek dívá skepticky. V další otázce mne tedy zajímalo, proč mají tento postoj a jaké je k tomu vedou důvody. Nejvíce si firmy myslí (41 případů), že marketingových nástrojů není potřeba, z důvodu velkého množství zákazníků. Těmto firmám bych nejprve chtěla pogratulovat k jejich úspěchům, ale zároveň je upozornit na možnost určité slepoty, která je může, vzhledem k tomuto stavu, rychle dostihnout. Je důležité neustále sledovat konkurenci, obzvláště novou a hlavně neustále dbát na zvyšování kvality v poskytových službách. Dle výpovědí dalších firem, bylo zjištěno, že do marketingu v dobách minulých již investovaly, ale nepociťovaly z toho žádný plynoucí efekt. Hlavním problémem zde shledávám špatně nastavenou marketingovou kampaň, kterou je možné vhodně nastavit na příklad s nějakým marketingovým specialistou, který se v dané problematice orientuje. Proto doporučuji nejprve specializované poradenství, vyhodnotit cenové nabídky a přehodnotit svůj postoj, jelikož vhodně nastavený marketing dokáže zákazníky oslovit a přivést. To platí i pro zbytek 15 respondentů, kteří v marketingovou moc nemají důvěru. Návrhy a doporučení bych shrnula do výčtu tak zvaného desatera základních a obecných doporučení vycházející z této práce: 66

1)

Zabývat se realizací incentivního cestovního ruchu, protože je to výnosná činnost, která dokáže velmi výrazně ovlivnit ekonomickou stránku podniku.

2)

Využívat všeobecně marketing jako nástroj k oslovování potencionálních zákazníků.

3)

Být otevřen moderním technikám v podnikání a technologiím.

4)

Neustále sledovat moderní trendy v incentivním cestovním ruchu.

5)

Mít neustále pod dohledem svou přímou i nepřímou konkurenci.

6)

Mít přehled o trhu a o možnostech vstupu nových konkurentů.

7)

Umět zvolit vhodnou strategii podniku.

8)

Držet nebo zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb, je začátek úspěchu.

9)

Prozákaznický přístup všech zainteresovaných osob v podniku, hraje velmi důležitou roli

10)

Identifikovat a využívat své silné stránky, slabé přeměnit v příležitosti a vyhnout se hrozbám.

Obecná doporučení pro organizátory incentivních akcí, bych charakterizovala v tomto pateru:

1)

Najít prostředky pro zorganizování incentivních akcí.

2)

Umění motivovat své pracovníky právě takovou motivační akcí.

3)

Umění specifikovat své požadavky a umění jej interpretovat.

4)

V případě nespokojenosti s poskytovanými službami, umění včasně reagovat a reklamovat jej a nebo umění zařídit okamžitou nápravu či kompenzaci .

5)

Využívat raději služeb zprostředkovatelů, kteří vědí a znají toto tržní prostředí.

67

Návrhy, které bych doporučila k realizaci zprostředkovatelům organizace incentivního cestovního ruchu:

1)

Znalost a dobrá orientace trhu.

2)

Umění vyjednávat.

3)

Umění naslouchat.

4)

Splnit přání a tužby zákazníka, neboli prozákaznický přístup.

5)

Neustálý dohled nad realizací akce a kontrola.

V doplňkových analýzách jsem vytvořila analýzu efektivnosti zvolených způsobů doručení dotazníků. Elektronickou formou jsem jich rozeslala 663 a zpětně příchozích bylo 182, procentuální úspěšnost byla tedy 27,5%. Při rozdávání dotazníků s mou osobní účastí, kdy jsem si vyčkala na přímé navrácení, bylo z 220 rozdaných dotazníků, úspěšnost 48,6%.

Sto procentní úspěšnost nemohla být brána v potaz, jelikož jsem se setkala

s množstvím odmítnutí, hlavně z časových důvodů manažerů, což bylo časovou překážkou i pro mou osobu. Zbylé dotazníky jsem tedy rozeslala emailem a ty jsou připočteny k elektronické formě doručení. Z toho plyne jednoznačné doporučení, že osobní forma doručení dotazníků je skoro dvakrát tak účinná, ale tak dvacetkrát náročnější na časový fond. V tomto bodě návrhové části práce, se budu zabývat vyhodnocením stanovených hypotéz, kdy hlavním úkolem je jejich potvrzení či vyvrácení. První hypotéza se zaměřuje na atraktivitu krajů z pohledu organizace incentivního cestovního ruchu a ptá se, má největší přitažlivost a atraktivitu pro organizátory incentivních akcí kraj hlavního města Prahy? K rozřešení této hypotézy slouží výsledky z analýzy organizování incentivního cestovního ruchu v České republice. K tomu aby mohla být analýza sestavena, byly využity a shrnuty všechny užitečná data zjištěná v dotazníkovém šetření organizátorů a 68

zprostředkovatelů incentivního cestovního ruchu. Postup analýzy je detailně řešen na straně 52-59. Z výsledku analýzy vychází potvrzení první hypotézy, že největší přitažlivost a atraktivitu pro organizátory incentivního cestovního ruchu má kraj hlavního města Prahy. Jeho oblíbenost byla zlovena ve 62 případech a i v průzkumu zprostředkovatelů se Praha umístila také na prvním místě. Druhá hypotéza vychází z tvrzení odborné literatury a zajímá se, jestli je i v praxi hlavní sezóna organizování incentivního cestovního ruchu v období jara a podzimu? Výchozí analýzou pro potvrzení či vyvrácení druhé hypotézy, jsem na straně 59 vytvořila analýzu sezónnosti. V této analýze jsou upotřebeny informace zjištěné z dotazníkových šetření organizátorů, realizátorů, informace zjištěné z řízených rozhovorů se zprostředkovateli a informace vycházející z mých vlastních zkušeností. Za hlavní sezónu v období jara označilo 101 dotazovaných, za hlavní sezónu v období léta označilo 178 dotazovaných, s hlavní sezónu v období podzimu sympatizuje 29 dotazovaných, 195 dotazovaných určilo zimní období a 15 udává sezónu celoroční. Z výsledků jednoznačně vychází, že v praxi je sezóna organizace incentivního cestovního ruchu v období léta a zimy. Znamená to, že druhá hypotéza na základě výsledků analýzy sezónnosti je podpořena čili vyvrácena. Třetí hypotéza souvisí se zprostředkovateli organizace incentivního cestovního ruchu. Jsou služby zprostředkovatelských firem stále více využívány k organizaci motivačních akcí? Poslední analýza, která zároveň vyřeší otázku třetí hypotézy, se nazývá Analýza využívání služeb zprostředkovatelů na straně 60-62. V odborné literatuře se můžeme dočíst, že se služby zprostředkovatelů využívají až z 80% z celkového počtu organizovaných motivačních akcí. Výsledky analýzy však takto nehovoří, ze 696 akcí, bylo služeb prostředníků využito v 48,4%. Tento údaj nám však neodpovídá na otázku položenou

hypotézou.

Z toho

důvodu

jsem

využila

řízené

rozhovory

se

zprostředkovatelskými společnostmi, které mi všechny shodně reagovali, že registrují vzrůstající poptávku po svých službách. Tudíž mohu třetí hypotézu potvrdit a odpovědět, že služby zprostředkovatelů jsou stále více využívány k organizaci incentivního cestovního ruchu.

69

5

ZÁVĚR Kapitola bude zaměřena na stručnou rekapitulaci vyhotovené diplomové práce.

Budou připomenuty hypotézy, jak byly definovány a shrnut jejich výsledek. Zároveň zde také budou uvedeny cíle, do jaké míry byly splněny a celkové vyhodnocení toho, co se z výzkumů zjistilo a jaké jsou nejdůležitější návrhové opatření pro zajištění a zlepšení nynějšího stavu. První část práce je věnována teorii, která je zaměřena na teoretický obsah cestovního ruchu. Čtenář se z ní dozví o jeho vzniku cestovního ruchu, definicích, rozvoji, významu o změnách, které přineslo členství České republiky v Evropské unii v návaznosti na cestovní ruch, o organizaci cestovního ruchu v České republice, o formách cestovního ruchu, o MICE turismu a o incentivním cestovním ruchu. Tato část je čerpána z odborné domácí a zahraniční literatury. Analytická část je charakterizována jako ze všech částí nejobsáhlejší, což bylo naplněno. Obsahuje výzkumy, které byly provedeny metodami dotazníkových šetření, řízených rozhovorů a pozorováním, které vycházelo z vlastní zkušenosti a praxe. V první řadě jsem rozdělila subjekty podílející se na tvorbě incentiv na organizátory, realizátory a zprostředkovatelé. Organizátoři jsou chápani jako samotné firmy, chtějící akci zorganizovat. Realizátoři jsou ti, co vlastní podniky, kde se incentivní akce dají realizovat a zprostředkovatelé zase jako tu stranu, která stojí mezi organizátorem a realizátorem, přičemž organizátory jsou tyto firmy najímány k zajištění kompletní organizace motivační akce. Dotazníkové šetření jsem využila v případě organizátorů a v případě realizátorů, kdy z těchto získaných informací jsem provedla nejdůležitější analýzy práce. Jedná se o analýzu organizování incentivního cestovního ruchu, analýzu sezónnosti organizace incentivního cestovního ruchu a analýzu využívání služeb zprostředkovatelů pro organizaci incentivních zájezdů. Informace však posloužily i hlouběji a to ve smyslu, zjištění problematických míst. U organizátorů byly odhaleny hned dvě tyto problematická místa. 18% dotazovaných vypovědělo, že neorganizuje incentivní akce a převážně z finančních důvodů. Příčiny mohou být spjaty se špatnou ekonomickou stránkou podniku, kdy demotivovaní zaměstnanci mohou tvořit velký podíl na této nevlídné situaci. Návrhem bylo tedy zamyšlení se nad motivací pracovníků a zainvestovat do některé z motivačních akcí 70

incentivního charakteru, které mohou pomoci ke zlepšení stavu podniku. Druhým místem je poměr firem, které preferují vycestování mimo svůj kraj a firem, které disponují nejnižší hladinou v dotazníkových odpovědích, a to je maximálně 30.tisíc korun. 170 firem označilo odpověď, že zpravidla organizuje akce mimo svůj kraj, což je 62,5% ze všech respondentů a ti co mají rozpočet maximálně třicet tisíc korun tvoří skupinu 27%, je zde proto velice pravděpodobné, že tito respondenti často vyjíždí za hranice svého kraje. Doporučila jsem proto omezení cestování, a pokud tak volbu levnější dopravního prostředku, nejlépe však zůstat ve svém kraji a čímž se zvýší chtěný konečný efekt akce. Realizátoři mají dokonce pět takových problematických míst, které byly zjištěny díky dotazníkovému šetření. Prvním místem je velký počet firem, které si sami organizují své incentivní akce. Navrhuji větší využití zprostředkovatelských služeb, jelikož mají přehled o možnostech trhu. Druhým místem jsou naopak firmy, které opověděli, že se o incentivní cestovní ruch nezajímají a nebo jen doplňkově. Bylo doporučeno těmto firmám větší zájem o tento druh cestovního ruchu, jelikož se jedná velmi ziskový segment. Využívání marketingu byl také problematický bod, kdy 83 respondentů uvedlo, že jeho technik nevyužívá, bylo zjištěno i z jakých důvodů. Návrhovým opatřením vedoucí ke zlepšení situace bylo, změnit názor a pohled na schopnosti marketingu, využít služeb marketingových specialistů, vhodně a efektivně nastavit marketingovou kampaň. Posledním místem, ve kterém byl zjištěn problém, se týká nevyužívání strategie snížením cen v období mimosezónu. Těmto firmám bylo doporučeno jej využít, z důvodu obsazení volných kapacit, tím pádem snížením fixních nákladů, nalákání nových zákazníků a oslovení zákazníků stávajících. Hlavním záměrem, proč jsem vytvořila dotazníkové šetření jak pro organizátory, tak pro realizátory incentivních zájezdů, proč jsem vedla řízené rozhovory se zprostředkovateli a proč jsem využila svých zkušeností bylo to, že bylo zapotřebí dostatečné množství informací k tomu, abych mohla vytvořit analýzu organizování incentivního cestovního ruchu v České republice. Všechny tyto subjekty se totiž podílí na jeho tvorbě. Analýza, kterou jsem následně zpracovala mi dala odpověď na to, ve kterém z krajů se incentivní cestovní ruch nejvíce organizuje, respektive který má největší atraktivitu z pohledu organizace a místa realizace incentiv. Na prvním místě se umístil kraj hlavního města Prahy, což zároveň potvrdilo první hypotézu, která zněla: „ Má největší přitažlivost a atraktivitu pro organizátory incentivních akcí hlavní město Praha?“. Z druhého místa vyšel Karlovarský kraj a na třetím místě se umístil kraj Středočeský. 71

Druhou

významnou

analýzou

vytvořenou

sloučením

získaných

informací

z výzkumu, byla analýza sezónnosti organizování incentovního cestovního ruchu. Tento výzkum byl vyhotoven zejména jako prostředek, díky kterému jsem mohla potvrdit nebo vyvrátit hypotézu druhou, která se zajímala, zda je i v praxi hlavní sezóna organizování incentivního cestovního ruchu v období jara a podzimu. Výsledky vyšly následovně. Nejvíce respondentů označilo za hlavní sezónu organizace incentivního cestovního ruchu zimu a na druhém místě se s rozdílem sedmnácti hlasů umístilo léto. Druhá hypotéza byla tedy díky závěrům z této analýzy vyvrácena. Třetí významnou analýzou je analýza využívání služeb zprostředkovatelů organizace incentivního cestovního ruchu, která stejně jako dvě předešlé, je nejenom souhrnnou analýzou všech metod výzkumu, ale také dává sama o sobě odpověď na hypotézu třetí. Tato hypotéza úzce souvisí s činností zprostředkovatelských společností organizace incentivního cestovního ruchu. Její definice zní: „Jsou služby zprostředkovatelských firem stále více využívány k organizaci motivačních akcí?“ V první části analýzy se dozvíme, jak jsou často tyto služby využívány firmami, které chtějí incentivní akci zorganizovat a ve druhé části je v grafu vyjádřen názor samotných organizátorů, týkající se tendence poptávky. Zde bylo již možné vytvořit závěr, který potvrdil třetí nadefinovanou hypotézu. Poslední návrhová část práce, vychází z identifikovaných problémových míst v analytické části. Návrhy a doporučení již byly zmíněny ve vyjádření k analytické části. Posledním důležitým bodem je shrnutí a vyhodnocení stanovených sedmi cílů práce, které byly všechny úspěšně splněny. Za cíle práce jsem stanovila: vytvoření dotazníků a jeho rozeslání pravděpodobným organizátorům incentivního cestovního ruchu do všech krajů české Republiky, shrnout data z tohoto dotazníkového šetření a vytvořit analýzu organizace incentivního cestovního ruchu, vytvořit dotazníkové šetření určené pro realizátory, zpracování dat a jejich charakteristika i grafické zpracování, následné vytvoření doplňkových analýz, oslovení zprostředkovatelů a provedení řízených rozhovorů, vytvoření souhrnu vlastních poznatků za účelem většího objasnění daného tématu.

72

6

SEZNAM LITERATURY

[ 1] ATTL, P., NEJDL, K. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2 [ 2] ATTL,P.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování závěrečných a kvalifikačních prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2014. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6 [ 3] BACKEN, S.; HAY E.J.. Tourism and climate change risk and opportunities. Channel View Publivation, 2007, 329 s. ISBN 139781845410681 [ 4] Evant marketing MICE pro střední management,Eden Group, 2007. 138 s. Dostupné na internetu: < http://mmr.cz/getmedia/e03db80c-ee66-4a98-8bfa-8e73a2289031/GetFile9_4.pdf > [ 5] Evant marketing v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 95 s. Dostupné na internetu: < http://mmr.cz/getmedia/e2731ce4-9fb6-4c5c-8a17-32c83bc8bfee/GetFile8_4.pdf > [ 6] GALVASOVÁ, I. a kol. Průmysl cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR., 2008. 268 s. Dostupné na internetu: < http://mmr.cz/getmedia/4486b2e3-19ca-4a95-982e-bdaa18ab2252/GetFile5_1.pdf > [ 7] HANZELKOVÁ, A. a kol., Strategický marketing. Praha: C.H.Beck, 2009. 170 s. ISBN 978-80-7400-120-8 [ 8] HAVEL, M.; JÁNOŠKA, K. Vademecum pro profesionály ve světě MICE, 1. Díl „ Průvodce světěm MICE“. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 56 s. Dostupné na internetu: < http://mmr.cz/getmedia/2909e306-3775-4cc5-95e8-950d6950852d/GetFile3_4 > [ 9] < https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=2679> [ 10] < http://portal.uur.cz/spravni-usporadani-cr-organy-uzemniho-planovani/nuts.asp > [ 11] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. Praha: Grada Publishing, 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0 [ 12] KOTÍKOVÁ, H. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu.Praha: Grada Publishing, 2013. 208 s. ISBN 978-80-4-247-4603-6 [13] KOTTLER, F. a kol. Moderní marketing. Praha: Grada Publishing, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2

73

[ 14] ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9 [ 15] PALÁTKOVÁ, M. ZICHIVÁ, J. Ekonomika turismu. Praha: Grada Publishing, 2014. 264 s. ISBN 978-80-247-3643-3 [ 16] PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea Servis, 2007. 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5 [ 17] PŘÍKRYLOVÁ, L. MICE cestovní ruch v České Republice. [ Diplomová práce] Brno: škola: Masarykova Univerzita, 2012 [ 18] RYGLOVÁ, K. a kol. Cestovní Ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha : Grada Publishing, 2011, 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3 [ 19] SEIFERTOVÁ, V. a kol. Průvodcovské činnosti. Praha: Grada Publishing, 2013, 204 s. ISBN 978-80-247-4807-8 [ 20] www.czechtourism.cz [ 21] www.kampocesku.cz [ 22] www.mkcr.cz [ 23] www.mmr.cz/cestovni-ruch [ 24] www.mpo.cz [ 25] www.turistickyatlas.cz

74

7

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění následujícího dotazníku pro potřeby tvorby mé diplomové práce. Dotazník je zaměřen na zjištění informací týkajících se organizování a realizace incentivního cestovního ruchu v ČR. Dotazník je anonimní a po jeho vyplnění jej zašlete zpět na emailovou adresu [email protected]. Děkuji a přeji hezký den, Bc. Lenka Volejníková. (Organizování incentivního cestovního ruchu můžete chápat jako organizace Teambuildingů, firemních večírků)

1) Jak je velká Vaše společnost? a) mikropodnik (méně jak 10 zaměstnanců) b) malý podnik (méně jak 50 zaměstnanců) c) střední podnik (méně než 250 zaměstnanců) d) velký podnik (více jak 250 zaměstnanců)

2) Organizuje Vaše společnost motivační akce? a) ano

b) ne

3) Pokud ANO, organizujete jej zejména pro: a) zaměstnance

b) obchodní partnery a koncové zákazníky

c) zaměstnance + partnery+ zákazníky

4) Pokud NE, z jakého důvodu? a) finance c) jiné důvody ................................

b) nepřemýšleli jsme o tom

5) Jak často organizujete tyto akce? a) 1x ročně

b) 2x ročně

c) 3x a více za rok

6) Jaký máte na motivační akce roční rozpočet? b) 31.000 – 50.000,-

a) do 30.000,-

c) 51.000 – 100.000,-

d) více jak 100.000,-

7) Organizovali jste nebo organizujete tyto akce spíše v místě Vaší společnosti? a) ano

b) ne

8) Pokud ANO, ve kterém z uvedených krajů byste motivační akci zorganizovali? a) Hl. město Praha

b) Středočeský kraj

c) Karlovarský

d) Liberecký kraj

e) Ústecký kraj

f) Jihočeský kraj

h) Pardubický kraj

ch) Kraj

i) Jihomoravský kraj

j) Olomoucký kraj

k) Zlínský kraj

l) Moravskoslezský kraj

m) Plzeňský kraj

kraj

g) Královehradecký kraj Vysočina

9) V jakém období byste organizovali motivační akci? b) léto

a) jaro

c) podzim

d) zima

e) celoročně

10) Využíváte možnosti organizace prostřednictvím zprostředkovatelů, agentur? a) ano

b) ne

Příloha č.2

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o vyplnění následujícího dotazníku pro potřeby tvorby mé diplomové práce. Dotazník je zaměřen na zjištění informací týkajících se organizování a realizace incentivního cestovního ruchu v ČR. Dotazník je anonimní a po jeho vyplnění jej zašlete zpět na emailovou adresu [email protected]. Děkuji a přeji hezký den, Bc. Lenka Volejníková. (Organizování incentivního cestovního ruchu můžete chápat jako organizace Teambuildingů, firemních večírků)

1) Vaše provozovna je: b) diskotéka, music club,bar

a) restaurace zařízení

c)

ubytovací

2) Ve kterém z uvedených krajů se Vaše provozovna nachází? a) Praha

b) Středočeský kraj

c) Liberecký kraj

d) Ústecký kraj

e) Karlovarský

f) Plzeňský kraj

g) Jihočeský kraj

h) Královohradecký kraj

ch) Pardubický kraj i) kraj Vysočina l) Zlínský kraj

3)

j) Jihomoravský kraj k) Olomoucký kraj

m) Moravskoslezský kraj

Jste podnik, který se zaměřuje na realizaci incentivního cestovního

ruchu? a) ano

4)

c) doplňkově

b) ne

Jaký je zájem o Váš podnik, ve smyslu organizace incentivního

cestovního ruchu ročně? a) 30 a méně poptávky

b) 31-50 poptávky

c) 51-75 poptávky

d) větší poptávka než 75

5)

Kolik procent z této poptávky je ve Vašem podniku následně

realizováno? a) 0 – 25%

6)

b) 26 – 50%

c) 51 – 75%

d) 76 - 100 %

Jaký podíl na celkovém hospodářském výsledku Vašeho podniku

tvoří příjmy z incentivního cestovního ruchu? a) méně jak 15%

7)

b) 16- 25%

c) 26- 40%

d) více jak 40%

Který subjekt Vás nejčastěji oslovuje s nabídkou realizace

incentivního cestovního ruchu? a) samotné firmy

b) zprostředkovatelské společnosti ( promotérské společnosti, agentury apod.)

c) partnerské společnosti, kde sloužíte jako subdodavatel (stravování, ubytování apod.)

8)

Registrujete sezónost spojenou s organizováním incentivního

cestovního ruchu ve Vašem podniku? a) ano

9)

b) ne

c) nevěnujeme tomuto jevu pozornost

V jakém období ve vztahu k Vašemu podniku, byste hlavní sezónu

incentivních akcí charakterizovali? a) jaro e) celoroční sezóna

b) léto

c) podzim

d) zima

10)

V období mimosezóny, reagujete snížením cen za účelem nalákání

zákazníků, využití volných kapacit Vašeho podniku apod.? a) ano

11)

b) ne

Jakými způsoby oslovujete zákazníky, aby se dozvěděli o možnosti

organizace incentivního cestovního ruchu ve Vašem podniku? a) reklama na internetu

b) tištěná reklama

d) spolupráce s promo agenturami

c) vlastní vyhledávání a oslovování

e) pasivita v této oblasti

12) Jeví se Vám marketing jako účinný nástroj k oslovování zákazníků incentivního cestovního ruchu? a) ano

13)

b) ne

V případě, že jste odpověděli NE na otázku č.12, z jakého důvodu

jste se pro tuto odpověď rozhodli? a) Protože jsme do marketingu jsme zainvestovali již v minulosti a žádný efekt nám nepřinesl. b) Máme tolik zákazníků, že jej neni třeba využívat c) Marketingu nevěříme, spoléháme na jiné techniky – např. spokojenost zákazníků samo o sobě dělá reklamu a to nabaluje další zákazníky apod. d) jiné......................................................................................................................................

Příloha č. 3

ŘÍZENÝ ROZHOVOR - POLOŽENÉ OTÁZKY

1) Jste firma, která se zabývá incentivním cestovním ruchem? 2) Jak dlouho jste na trhu? 3) Jste firma s celorepublikovou působností? 4) Kontaktují vás spíše firmy, které mají zájem o vaše služby nebo jej kontaktujete vy? 5)

Pokud klienty kontaktujete sami, jakým způsobem firmy

kontaktujete? 7) Jak se prezentujete? Jak na Vaši společnost klienti narazí? Internet, tištěná reklama adpo. 6) Jakou poptávku registrujete po vašich službách? Vzrůstajícíkontinuální - klesající 8) Jak často organizujete motivační akce? 9)

Jak velké akce zpravidla organizujete? Cca počet osob? Rozsah

služeb.. 10)

Z pohledu délky trvání akce, jaké jsou pro klienty nejběžnější?

1denní,2 denní... 11) V jakým z krajů nejvíce incentivní akce organizujete? 12) Kolik peněz jsou firmy ochotny v průměru za akci zaplatit? 13) Jaký z toho plyne pro Vás příjem? %? 14) V jakém období se projevuje největší zájem o tyto akce?