Základní škola a Mateřská škola Tečovice, příspěvková organizace
ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ (KLASIFIKAČNÍ ŘÁD) Vypracoval:
Mgr. Barbora Petrů Puhrová, ředitelka školy
Schválil:
Mgr. Barbora Petrů Puhrová, ředitelka školy
Pedagogická rada projednala dne
29.8. 2006
Směrnice nabývá platnosti ode dne:
1.9. 2006
Směrnice nabývá účinnosti ode dne:
1.9. 2006
Školská rada projednala dne: 29.3. 2007 Změny ve směrnici: Datum: 1.9. 2007 Důvod změny: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání- nový vzdělávací program Datum: 1.9. 2008 Důvod změny: dopracování forem hodnocení Datum: Důvod změny: Datum: Důvod změny: Legislativa Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. Hodnocení žáků ve škole Při hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Hodnocení žáka zahrnuje klasifikaci znalostí, projevy, chování. Hlavním cílem je motivace k učení, vedení k poznání a získávání vědomostí a dovedností v daném vyučovacím předmětu, dále nabízet žákovi možnost zpětné vazby, práci s chybou a následné napravení chyby, postup řešení. Pedagogové sledují individuální pokroky žáka. 2. Pravidla hodnocení žáků platná pro 1.-5. ročník Pravidla pro hodnocení jsou žákům sdělena na začátku školního roku. -
klasifikace: pět klasifikačních stupňů, v nižších ročnících je v průběžné klasifikaci možno hodnotit i slovně.
-
klasifikuje se výhradně probrané a procvičené učivo
-
žákům k zápisu známek a hodnocení slouží od 3. ročníku Žákovské knížky (Zápisníky pro 1. a 2. ročník). Učitel klasifikuje pouze předměty, který učí a známky (hodnocení) zapíše po pedagogické radě do katalogových listů.
-
čtvrtletní, pololetní, třičtvrtěletní a závěrečné písemné práce jsou včas oznámeny, učivo je procvičené, práce může být rozdělena do více částí různého trvání dle náročnosti a rozsahu práce, zejména v nižších ročnících. Známka z těchto prací má zhodnocující charakter, učitel však hodnotí kvalitu práce a učební výsledky, jichž dosáhl žák během celého klasifikačního období.
-
na pedagogické radě se projednávají individuální problémové případy (zaostávání v učení, nedostatky v chování aj.)
-
zákonní zástupci jsou informováni o výkonech svých dětí prostřednictvím žákovských knížek (zápisníků), na třídních schůzkách (alespoň 2x za školní rok) a po předchozí domluvě i individuálně mimo třídní schůzky); v případě výrazného zhoršení prospěchu či chování jsou ihned zákonní zástupci informováni a jsou jim předloženy podklady a důkazy o zhoršení žáka.
-
pokud je žák evidován v pedagogicko-psychologické poradně a poradna vydá doporučení k nápravě poruchy, rodiče tyto informace a zprávu z vyšetření předají třídnímu učiteli, učitelé dle možností zohledňují diagnózu či závěry, které přímo ovlivňují prospěch a chování žáka.
Do celkové klasifikace z předmětu je zahnuto: (získávání podkladů pro hodnocení) -
-
celková klasifikace se nevypočítává z průměru známek za dané období připravenost na vyučování výkony žáka během celého klasifikačního období učitel sleduje, zapisuje a reflektuje veškeré činnosti, práce a aktivity žáka v daném předmětu, konzultuje s ostatními učiteli postupy a metody zkvalitnění výsledků žáků, popřípadě se radí a spolupracuje s pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálními centry. při dlouhodobém pobytu žáka mimo školu (např. lázně) škola respektuje známky, které žák dostal v dané instituci. písemné práce, ústní, praktické, pohybové aktivity individuální pokrok žáka, aktivita a samostatnost ve vyučování je potřeba přihlížet k možnosti výkyvům ve výkonech ze zdůvodnitelných příčin (nemoc aj.)
Hodnocení chování Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopustí ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. b) 2 – uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školními řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu, nebo se dopouští opakovně méně závažných přestupků. Zpravidla mu předchází udělení důtky ředitele školy. c) 3 – neuspokojivé. Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnosti a zdraví jiných osob. Záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se i přes udělení 2.stupně z chování dopouští dalších přestupků.
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech (Náboženství) stanovených Školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 – výborný Žák využívá osvojených poznatků a dovedností tvořivě, přesně a uceleně, je samostatný. Uplatňuje fakta, pojmy, poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí, chápe vztahy mezi nimi a je schopen smysluplně propojovat poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Písemný i ústní projev je správný, přesný a výstižný. Je schopen studovat vhodné texty samostatně. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, téměř bez nedostatků. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními, téměř vždy je schopen vlastního hodnocení i hodnocení ostatních. V týmu, je aktivní, originální a tvořivý. b) 2 – chvalitebný Žák využívá osvojených poznatků a dovedností v podstatě přesně a uceleně. S menšími podněty učitele uplatňuje fakta, pojmy, poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, chápe vztahy mezi nimi, s menšími chybami je schopen propojovat poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Myslí správně, v myšlení se objevuje logika, tvořivost, někdy originalita. Písemný a ústní projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti. S menší pomocí je schopen studovat vhodné texty. Výsledky jeho činnosti jsou s menšími nedostatky. V týmu pracuje v podstatě aktivně. Většinou je schopen vlastního hodnocení a hodnocení ostatních. c) 3 – dobrý Žák využívá osvojených poznatků a dovedností s chybami. Podle pomoci učitele je schopen využít fakta, pojmy, poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, s většími chybami je schopen propojovat poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Myšlení je málo tvořivé, v logice se vyskytují mezery. Písemný a ústní projev není vždy správný a má nedostatky v přesnosti a správnosti. Studia je schopen podle návodu učitele. V týmu je schopen pracovat ne příliš aktivně, přínosem je v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních. d) 4 – dostatečný Žák uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti se závažnými chybami. Pro žáka je velmi obtížné propojovat poznatky z různých vzdělávacích oblastí, myšlení není tvořivé. Nedokáže si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyžaduje výraznou pomoc učitele. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V grafickém projevu se projevují nedostatky, je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních.
e) 5 – nedostatečný Žák se v uplatňování osvojených dovedností a vědomostí dopouští závažných chyb. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňovaní osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Jeho písemný i ústní projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Nedovede pracovat s informacemi, má problémy s jejich vyhledáváním. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu. Předměty s převahou výchovného zaměření: a) 1 – výborný Žák pracuje samostatně aktivně a velmi tvořivě. Jeho projev je estetický, originální, dokáže vystihnout podstatu tématu či problému, využívá své osobní předpoklady. Má aktivní zájem o estetiku, je vysoce tělesně zdatný. Materiály, nástroje a vybavení používá vždy bezpečně. Osvojené vědomosti, návyky a dovednosti aplikuje tvořivě. b) 2 – chvalitebný Žák pracuje převážně samostatně aktivně, občas využívá osobní předpoklady. Jeho projev je estetický a originální, s menšími nedostatky.v celku přesně dokáže vystihnout podstatu tématu či problému, využívá své osobní předpoklady. Má zájem o estetiku, je tělesně zdatný. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně. Osvojené vědomosti, návyky a dovednosti aplikuje méně tvořivě. c) 3 – dobrý Žák pracuje méně samostatně aktivně, zřídka využívá osobní předpoklady. Jeho projev je estetický a méně originální, s menšími nedostatky. V celku přesně dokáže vystihnout podstatu tématu či problému, využívá své osobní předpoklady. Nemá příliš zájem o estetiku, není příliš tělesně zdatný. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Osvojené vědomosti, návyky a dovednosti aplikuje velmi málo tvořivě. d) 4 – dostatečný Žák pracuje málo samostatně aktivně, využití osobních předpokladů je málo uspokojivé. Podstatu tématu či problému není schopen vystihnout. Zájem o estetiku je velmi malý. Tělesná zdatnost na nízké úrovni. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá bezpečně ani účinně. Vědomosti, návyky a dovednosti aplikuje s velkou pomocí učitele. e) 5 – nedostatečný Žák nepracuje samostatně aktivně, má velmi malé osobní předpoklady. Jeho projev nemá estetickou hodnotu. Nedokáže vystihnout podstatu tématu či problému. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá bezpečně ani účinně téměř nikdy. Nedokáže aplikovat dosažené úrovně vědomostí a dovedností. Je neaktivní, nemá snahu. Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice.
Celkové hodnocení Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni, přičemž žák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním - není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) b) prospěl(a) - prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením c) neprospěl(a) - neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí d) nehodnocen(a) - nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Hodnocení práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a).
Výstupní hodnocení (viz formulář výstupního hodnocení) Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: a) možnostech žáka a jeho nadání, b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky, d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.
Výstupní hodnocení vydá škola žákovi také v pátém ročníku základního vzdělávání, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi s vysvědčením, jako součást přihlášky na střední školu. Výchovná opatření Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Komisionální přezkoušení, opravné zkoušky Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi příslušný krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka
ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Učitelé, asistenti pedagoga vypracovávají ve spolupráci s SPC, PPP Individuální vzdělávací plán na dané období s možností variace, časového posunu a rozmělnění daného učiva, přesunu do dalšího období v závislosti na stavu a možnostech daného žáka. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Hodnocení nadaných žáků Škola vytváří podmínky pro rozvoj dětí, žáků a studentů, zejména pro identifikaci žáků mimořádně nadaných. Škola se v případě, že do základní školy bude přijat žák „mimořádně nadaný a talentovaný“ a bude mu vypracován IVP, řídit Informacemi ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení § 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb.
Pravidla pro sebehodnocení žáků: Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení. 1. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: - co se mu daří - co mu ještě nejde, jaké má rezervy - jak bude pokračovat dál 2. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 3. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka, rozvíjet vlastní vyjadřování, komunikaci, postoje a hodnoty. 4. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: - zodpovědnost - úroveň znalostí, dovedností a schopností - motivace k učení - sebedůvěra - vztahy v třídním kolektivu. 5. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 6. Sebehodnocení žáka vede učitele k reflexi vlastní práce, zhodnocení uplatnění strategií vedoucích k naplnění klíčových kompetencí. 7. Sebehodnocení žáků je nedílnou součástí každodenního výchovně-vzdělávacího procesu.
V Tečovicích, dne 1.9. 2006
PŘÍLOHA: FORMY HODNOCENÍ JINÉ NEŽ ZNÁMKOU, KTERÉ SE ZAPOČÍTÁVAJÍ DO KLASIFIKACE, POSTUP PŘI OPRAVĚ CHYBY školní rok 2008/2009 pedagogická rada projednala dne. 24.11. 2008 Hodnocení: 1. ročník Hodnocení v 1. ročníku je specifické, v prvním pololetí školního roku slouží známky především jako motivace a povzbuzení k učení. období září-říjen: hodnocení pochvalou, razítka, známka: 1. Rodiče jsou informováni o prospěchu a chování alespoň 1x měsíčně. období listopad-leden: známková škála- 1, 2, 3. Při přetrvávajících nedostatcích bude použito slovní hodnocení jako vhodná forma přesného vyjádření daného nedostatku, srozumitelně pro žáka i rodiče. Na pololetním vysvědčení bude použito známek 1, 2. období únor-červen: klasifikační stupnice 1-5. Upřednostňujeme pochvalu a povzbuzení, směřování k naplnění očekávaných výstupů ŠVP. 2.-5. ročník Hodnocení se týká: -
práce ve vyučovací hodině (aktivita, splnění daných úkolů, hygiena práce, spolupráce se spolužáky, učitelem) úprava v sešitech, pracovních listech a pracovních sešitech domácí příprava na vyučování (domácí úkoly, pomůcky, dobrovolnost úkolů)
Do žákovské knížky jsou zapisována všechna zapomenutí, sdělení o výrazném nedostatku či zhoršení prospěchu a chování žáka. POSTUP PŘI OPRAVĚ CHYBY: -
identifikace chyby důsledné vedení k opravě chyby (zejména v přepisech, opisech, diktátech, doplňovacích cvičeních v sešitech) kontrola úhlednosti písma a vedení sešitu návrat k učivu, procvičování, možnosti nápravy- jiná vhodná forma či metoda (dovysvětlování, rozhovor, písemná forma) důslednější procvičení učiva, doplňující a následně rozšiřující cvičení motivace k nápravě chyby- hlavní cíle vzdělávání, spojení teorie s praxí kontrola oprav učitelem: parafa, V.
Základní škola a Mateřská škola Tečovice, příspěvková organizace HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: 2008/2009 Integrovaní žáci – kombinované postižení, autismus, VPU Individuální vzdělávací plán obsahuje postup při řešení úkolů, rozdělení učiva do dílčích celků, způsob nápravy a práce s chybou. Formy a druhy zkoušení: -
převaha ústní nad písemnou zkrácená forma (pouze nejdůležitější jevy) grafická úprava písemné práce vzhledem k postižení dostupnost podpůrných materiálů, pomůcek práce na počítači součástí časová dotace dle rozsahu upravena ohled na dřívější ztrátu pozornosti a zvýšenou unavitelnost žáka průběžná klasifikace může být doplněna o slovní komentář, zejména pro rodiče po osvojení učiva klasifikace 5 stupni známkování
Kriteria hodnocení: -
zvládnutí probraného učiva, zapotřebí je dostatek názorných pomůcek, individuální vedení asistenta, učitele s názorem řešení samostatné, je jednoznačně možno zhodnotit, zda žák rozumí, aplikuje, třídí a analyzuje.
Pravidla hodnocení: (práce s asistentem, učitelem) -
pozitivní pochvala a motivace především důsledná práce s chybou spolupráce s asistentem, učitelem, zapojení do skupiny, třídy komunikace a kooperace
Zpracovala: Mgr. Barbora Petrů Puhrová Konzultace: M. Vaďurová, J. Velčovský, A. Martincová, L. Zákřecká
