Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
OPTIMALIZACE POJISTNÉ OCHRANY U VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU Insurance Choice Optimization for the Selected Business Entity Diplomová práce
Vedoucí práce: Oleg DEEV
Autor: Bc. Lukáš BORTEL
Brno, 2015
J mé no a p ř í j me ní a ut or a:
Bc. Lukáš Bortel
Ná z e v d i pl omové p r á c e :
Optimalizace pojistné ochrany u vybraného podnikatelského subjektu
Ná z e v p r ác e v a nglič t i n ě:
Insurance Choice Optimization for the Selected Business Entity
Ka t e dr a:
financí
Ve d ouc í di p l omové p r á c e:
Oleg Deev
Ro k ob ha j ob y:
2016
Anotace Předmětem diplomové práce „Optimalizace pojistné ochrany u vybraného podnikatelského subjektu“ je analýza podnikatelských rizik vybraného subjektu vyplývajících z jeho činností, analýza aktuálního pojistného krytí a následné vytvoření návrhu nové pojistné ochrany odstraňující nedostatky té aktuální. Práce je v teoretické části zaměřena na definování rizik, jejich klasifikaci, analýzu a řízení. Další část se zabývá oblastí pojištění, a to zejména jeho charakteristikou, klasifikací a jednotlivými pojistnými produkty typickými pro podnikatelský subjekt. Budou představeny i matematické souvislosti potřebné k analýze pojistných nabídek. Praktickou část tvoří kapitoly, jejichž náplní jsou charakteristika vybrané společnosti a její činnosti spolu s analýzou jejího současného pojistného krytí. Poslední kapitola je věnována srovnání nabídek nové pojistné ochrany od vybraných komerčních pojišťoven a doporučení optimální pojistné ochrany.
Annotation The aim of the thesis “Insurance Choice Optimization for the Selected Business Entity” is the analysis of business risks of a selected entity arising from its activities, analysis its current insurance coverage and subsequent creation of a design of a new insurance protection to eliminate imperfections of the original one. The theoretical part of the thesis is focused on defining risks, their classification, analysis, and risk management. Another part is concerned with insurance, in particular its characteristics, classification and individual insurance products typical for business entity. There will be also presented the mathematical context required for analyzing insurance offerings. The practical part consists of chapters, which involves characteristics of a selected company and its activities and analysis of its current insurance coverage. The last chapter is focused on describing and comparing new insurance offerings from selected insurance companies and on recommendation for a creation of optimal insurance protection.
Klíčová slova riziko, řízení rizik, analýza rizik, pojištění, pojištění podnikatelských rizik, analýza pojistných produktů, zemědělské pojištění, optimalizace pojistné ochrany
Keywords risk, risk management, risk analysis, insurance, insurance of business risks, analysis of insurance products, agricultural insurance, optimization of insurance protection
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Optimalizace pojistné ochrany u vybraného podnikatelského subjektu vypracoval samostatně pod vedením Olega Deeva a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 1. července 2015
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce Olegu Deevovi za cenné připomínky, konzultace a odborné rady, které mi poskytoval po celou dobu zpracování této diplomové práce. Dále bych rád poděkoval ekonomickému náměstkovi ŠZP NJ, Ing. Josefu Kudělkovi, který mi věnoval svůj čas a poskytl informace, díky nimž jsem mohl vytvořit praktickou část v rámci diplomové práce. Taktéž děkuji zaměstnancům oslovených pojišťoven, kteří se podíleli na zpracování nabídek pojištění pro diplomovou práci. Samozřejmě bych také rád poděkoval své rodině a přátelům, kteří mi byli oporou nejen při tvorbě diplomové práce, ale během celé doby studia.
Obsah Úvod ....................................................................................................................................................... 11 1 Teoretické aspekty řízení rizik v zemědělství ....................................................................................13 1.1 Pojetí rizika ...................................................................................................................................13 1.2 Rizika v zemědělské činnosti ........................................................................................................15 1.3 Analýza rizik ..................................................................................................................................17 1.4 Finanční krytí rizika.......................................................................................................................19 1.5 Řízení zemědělských rizik .............................................................................................................21 1.5.1 Nástroje faremní strategie ....................................................................................................22 1.5.2 Tržní nástroje.........................................................................................................................23 1.5.3 Vládní politiky a programy ....................................................................................................24 1.6 Teoretické aspekty pojištění ........................................................................................................27 1.7 Klasifikace pojištění ......................................................................................................................30 1.8 Vybrané druhy pojištění relevantní pro pojištění zemědělských rizik .........................................33 1.8.1 Majetková pojištění ...............................................................................................................33 1.8.2 Pojištění odpovědnosti ..........................................................................................................34 1.8.3 Pojištění spojená s vozidly .....................................................................................................37 1.8.4 Zemědělské pojištění .............................................................................................................39 2 Metodologie optimalizace pojistné ochrany .....................................................................................43 2.1 Saatyho metoda ...........................................................................................................................43 2.2 Ukazatelé finanční analýzy pojistitele ..........................................................................................45 3 Charakteristika činností podniku a analýza jeho rizik .......................................................................48 3.1 Podnikatelská činnost subjektu ....................................................................................................48 3.2 Analýza rizik ..................................................................................................................................49 3.2.1 Identifikace aktiv, stanovení jejich hodnoty a hranice významnosti .....................................49 3.2.2 Identifikace hrozeb ................................................................................................................52 3.2.3 Analýza hrozeb a protiopatření .............................................................................................54 3.2.4 Měření rizika..........................................................................................................................58 4 Analýza současného stavu pojistné ochrany .....................................................................................61 4.1 Pojištění daná zákonem ...............................................................................................................61 4.1.1 Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání ........................................................................................................................................................ 61 4.1.2 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ..........................................61 4.2 Dobrovolná pojištění ....................................................................................................................62
4.2.1 Havarijní pojištění ................................................................................................................. 62 4.2.2 Pojištění strojů a strojních zařízení ....................................................................................... 63 4.2.3 Pojištění nemovitostí ............................................................................................................ 64 4.2.4 Pojištění hospodářských zvířat.............................................................................................. 65 4.2.5 Pojištění plodin ..................................................................................................................... 66 4.2.6 Pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob .............................................................. 67 5 Návrh optimalizace pojistné ochrany ................................................................................................ 69 5.1 Posouzení kritérií optimalizace pojistného krytí a vypočtení jejich vah ...................................... 69 5.1.1 Výběr vhodných kritérií a jejich charakteristika .................................................................... 69 5.1.2 Vypočtení vah vybraných kritérií .......................................................................................... 74 5.2 Analýza nabídek jednotlivých typů pojištění od vybraných pojistitelů ....................................... 75 5.2.1 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění plodin ............................................................... 75 5.2.2 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění hospodářských zvířat ....................................... 77 5.2.3 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění nemovitostí ...................................................... 79 5.2.4. Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění přerušení provozu ........................................... 81 5.2.5 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob ........ 83 5.2.6 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla ....................................................................................................................... 85 5.2.7 Analýza návrhů pojistného krytí ve strojním pojištění .......................................................... 87 5.3 Vyhodnocení nabídek a srovnání se stávajícím pojištěním ......................................................... 89 Závěr ...................................................................................................................................................... 92 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................................................... 95 Seznam grafů ......................................................................................................................................... 97 Seznam schémat ................................................................................................................................... 97 Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 97 Seznam zkratek ..................................................................................................................................... 99 Seznam příloh...................................................................................................................................... 101
Úvod Plánování je důležitou součástí způsobu lidského života, u některých více, u jiných méně. Avšak i těm, kteří plánují sebemenší detaily, život a osud jejich plány mnohdy zkříží a plány je třeba pozměnit. Takové ovlivnění může být jak pozitivní, tak samozřejmě i negativní. Případné následky mohou být pro jedince téměř nepostřehnutelné anebo naopak velmi závažné. To nezáleží pouze na samotné situaci, která se nám stane, ale také na tom, jak jsme vůči ní připraveni. Pokud plánujeme, neměli bychom zapomínat brát do úvahy i možné odchylky od našich vizí a přání. Na světě existuje mnoho rizik, na každého z nás však působí různá skladba rizik a v různé síle. Je na každém z nás, aby si uvědomil, která rizika podstupuje v rámci svých činností a proti kterým je třeba podniknout určité kroky, aby se vyvaroval realizaci těchto rizik, případně zmírnil jejich následky. Jedním z nástrojů je pojištění, díky kterému je možné vrátit věci do původního, nebo alespoň podobného stavu pomocí peněz, a to pomocí nepřeberného množství pojistných produktů, které se vztahují k většině životních situací. Lidé neplánují jen svůj život, někteří plánují i své podnikání, budoucnost jejich firmy. I pojištění se tedy zaměřuje nejen na fyzické osoby jako na občany, ale i na fyzické osoby jako podnikatele a na právnické osoby ve formě institucí. Nejen každá z těchto kategorií osob (ať už fyzická či právnická), ale i každá instituce působící v jiném odvětví se setkává s různými riziky, které jsou charakteristické právě pro jejich činnost. Typickým příkladem může být sektor zemědělství, pro který je příznačná nejen závislost na počasí. Právě zemědělským subjektem se bude zabývat tato práce. Cílem diplomové práce je tedy charakterizovat činnost vybraného podnikatelského subjektu, poukázat na rizika typická pro podnikání v daném oboru a zhodnotit pojistnou ochranu, kterou v současnosti využívá. Následně bude cílem navrhnout novou pojistnou ochranu, která odstraní případné nedostatky stávajícího pojistného krytí. Tomu bude učiněno za přispění analýzy nabídek aktuálních pojistných produktů vybraných komerčních pojišťoven a zjištěnými preferencemi podniku. Finálním cílem, který bude moci být naplněn za předpokladu splnění předcházejících cílů, bude doporučení pojištění a sestavení návrhu optimálního pojistného krytí pro vybraný subjekt. Z ohledu na přehlednost bude celá práce rozčleněna do pěti kapitol, z nichž první dvě budou teoretické a další tři již praktické. První kapitola bude patřit nejprve definici samotného rizika a jeho obecné charakteristice spolu s jednotlivými riziky typickými pro zemědělství. Následně dojde na analýzu rizika a řízení rizik, zejména v oblasti zemědělství. Druhá část první kapitoly se bude zabývat pojištěním, budou uvedeny jeho základní principy, členění a nakonec i jednotlivé pojistné produkty typické pro pojištění podniků. Druhá kapitola představí matematické aparáty, pomocí kterých bude moci být naplněno cílů v praktické části. Bude se jednat zejména o charakteristiku systému ke komparaci jednotlivých nabídek pojištění. Náplní třetí kapitoly bude nejprve charakteristika činnosti podniku a následně identifikace rizik, která při provádění těchto činností na podnik působí. To znamená, že bude proveden soupis majetku, stanovena hranice významnosti, provedena identifikace hrozeb, následně jejich analýza a případná protiopatření a nakonec budou veškerá takto zjištěná rizika změřena. Tímto postupem získáme seznam rizik, která by měla být kryta pojištěním. 11
Čtvrtá kapitola se bude týkat všech pojistných produktů, která podnik v současnosti využívá, a to v členění na zákonná a dobrovolná pojištění. Konečně se dostáváme k poslední kapitole, která završí poznatky získané v předcházejících částech práce, jelikož budou porovnány nabídky vhodných pojistných produktů od vybraných pojišťoven. Součástí toho bude i zjištění finanční stability pojišťoven, což bude jedno z kritérií pro výběr pojišťovny. Na základě výstupu ze srovnání jednotlivých pojistných produktů pak dojde k doporučení konkrétního řešení pojistné ochrany pro jednotlivá rizika a k vytvoření návrhu na optimální pojistnou ochranu pro vybraný subjekt. Všechny získané informace budou vhodně a přehledně shrnuty v tabulkách, aby bylo docíleno rychlé orientace textu a jeho plynulosti. Při zpracování diplomové práce budou použity metody literární rešerše, deskripce, analýzy a komparace, jejímž hlavním nástrojem bude vícekriteriální hodnotící model. Zjištění informací o subjektu, jeho rizicích a preferencích ohledně pojištění bude provedeno pomocí řízeného rozhovoru, jehož přepis spolu s dotazníkem preferencí a dalšími dokumenty bude uveden v příloze této práce.
12
1 Teoretické aspekty řízení rizik v zemědělství Riziko je součástí každodenního života téměř každého jednotlivce či podnikatelského subjektu. Tato skutečnost je většinou vnímána jako nejistota ohledně budoucího stavu spojená s negativním dopadem na fungování daného jednotlivce či subjektu. Právě proto se společnost snaží nacházet možnosti co nejefektivnější eliminace tohoto rizika. Cílem každého z nás je se na tyto potenciální nepředvídatelné události alespoň v určité míře připravit, abychom je ustáli s co možná nejmenšími ztrátami.
1.1 Pojetí rizika V odborné literatuře je možno se dočíst několika různých definic rizika. I přes tuto skutečnost však nalézáme jeden pojící prvek, který se line téměř všemi definicemi, a tím je nejistota a nahodilost budoucího vývoje dané situace. Pro názornost uvádím některé příklady obsažené v publikaci profesorů Raise a Smejkala, kteří definují riziko například jako: o o o o o
Pravděpodobnost či možnost vzniku ztráty, obecně nezdaru. Variabilita možných výsledků nebo nejistota jejich dosažení. Odchýlení skutečných a očekávaných výsledků. Nebezpečí chybného rozhodnutí. Možnost vzniku ztráty nebo zisku.1
U poslední definice se nachází mírné odlišení a to v podobě zisku, tedy chápání rizika jako pozitivního jevu. Tato skutečnost má kořeny již v dávnějších dobách, konkrétně v arabském slovu „risk“, ze kterého pojem riziko pochází a označovalo původně jak příznivou, tak i nepříznivou situaci v životě člověka. Až později se jeho chápání omezilo zejména na negativní události.2 Jelikož se v práci zabývám zejména podnikatelskými riziky, uvádím ještě definici podnikatelského subjektu dle Martinovičové, která jej popisuje jako: „riziko, které představuje možnost vzniku určité škody v průběhu určité doby, u určitého podnikatelského subjektu (podniku), a to v důsledku anomálie (poruchy) v jeho běžném, normálním, bezporuchovém vývoji“.3 V praxi dochází k častému zaměňování pojmů riziko a nebezpečí. Na tomto místě alespoň krátce vysvětlím rozdíly mezi těmito dvěma pojmy, což by navíc mohlo vést k případně ještě lepšímu pochopení rizika. Zjednodušeně řečeno, riziko můžeme chápat jako pravděpodobnost určitého jevu, kdežto nebezpečí je třeba chápat jako prvotní příčinu tohoto jevu. Riziko však může ovlivnit následky tohoto nebezpečí, pokud k němu dojde.4 Jako příklad může posloužit tornádo. Tornádo samo o sobě není riziko, jedná se o nebezpečí. Rizikem je dům v tzv. tornádové aleji ve středovýchodní části USA. Jestliže jsme schopni identifikovat riziko, dokážeme odhadnout jeho možnou pravděpodobnost, budeme muset znát ještě další parametry rizika, které ovlivní náš postoj. Jsou jimi zejména četnost rizika a závažnost rizika. Zkombinujeme-li tyto dva pojmy, zjistíme, že převažují dva vztahy, které lze doplnit o další dvě situace:
1
SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 96 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 11 3 tamtéž s. 12 4 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, s. 20
2
13
o
o
o
o
velký počet různých rizikových situací, ve kterých existuje vysoká četnost a nízká závažnost rizika – jedná se například o pracovní úrazy, kdy většinou dojde k několika menším úrazům a ty vážné se naštěstí objevují sporadicky. malý počet různých rizikových situací, ve kterých existuje nízká četnost a vysoká závažnost rizika – jako příklad se nabízí silné krupobití, které se vyskytuje v naší oblasti ještě stále poměrně výjimečně, avšak pokud k němu dojde, dochází k velkým škodám. Vhodným nástrojem pro takováto rizika je pojištění. další situací mohou být rizika nezávažná a málo četná, mezi které lze zařadit například narození telete s genetickou vadou. K takovému případu dochází zřídka, a pokud k němu dojde, nepůsobí pro podnik žádné větší ztráty (za předpokladu, že se nejedná o chov nějakého vzácného druhu). poslední kombinací rizika je jeho vysoká četnost a vysoká závažnost. Tato kombinace se jeví jako nejnepříznivější, jelikož pravděpodobnost takového jevu je poměrně vysoká a navíc s sebou přináší i vysoké škody. Taktéž ochrana před tímto rizikem bývá nákladná. Příkladem mohou být záplavy v záplavových oblastech.5
Jak se k riziku postavit je individuální záležitostí, která se odvíjí od možnosti daného subjektu a pak zejména od charakteristiky rizika, kterému subjekt čelí. Jestliže si rizika rozdělíme podle pravděpodobnosti a závažnosti (Rais a Smejkal uvádějí pojem „tvrdost“) na nízká a vysoká, dostaneme 4 různé kombinace těchto rizik, jak jsem zmínil výše. Totéž udává i tabulka 1. Kupříkladu pro rizika s nízkou tvrdostí a nízkou pravděpodobností je obecně doporučena retence, jelikož se objevují jen výjimečně a navíc se zanedbatelnými následky. Na tomto místě pokládám za důležité zmínit, že ne všechna rizika mohou být jednoznačně zařazena do některé z těchto kategorií. V tom případě by volba nástroje pro snížení rizika měla být odvislá od úsudku, zkušeností či podobných případů. Tabulka 1: Kombinace pravděpodobnosti a tvrdosti rizik a jejich snižování
Vysoká tvrdost Nízká tvrdost
Vysoká pravděpodobnost Vyhnutí se riziku, redukce Retence a redukce
Nízká pravděpodobnost Pojištění Retence
Pramen: SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. s. 97
Existují však i další možnosti, jak riziko snížit. Ty budou popsány zejména v podkapitole 1.5, a to s ohledem na rizika zemědělská. Je třeba ještě dodat, že vhodnost každého nástroje se posuzuje s ohledem na charakteristiky samotného rizika a měl by být použit ten nástroj, pomocí kterého dojde ke snížení či úplné eliminaci rizika tou nejvýhodnější a nejméně nákladnější cestou. Existují tyto obecné možnosti snížení rizika: o
Retence - nejběžnější z metod řešení rizik, zejména díky tomu, že podnikatel čelí téměř neomezenému počtu rizik. Může být jak vědomá, tzn. riziko je sice rozpoznáno, ale neuplatňují se žádné nástroje k zamezení, tak nevědomá, kdy riziko není vůbec rozeznáno a je nevědomě zadrženo. Tento způsob se používá zejména pro malá rizika spojená s nízkými ztrátami, které může podnik financovat z vlastních zdrojů.
5
ŠPIČKA, Jindřich. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství: (informační studie). Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006, s. 7
14
o
o
Redukce – na redukci rizika můžeme pohlížet ze dvou úhlů pohledu, a to jako na odstranění příčin vzniku rizika či na snížení nepříznivých důsledků rizika. Součástí první skupiny je především transfer rizika, důsledky jsou nejčastěji řešeny diverzifikací či pojištěním. Vyhnutí se riziku – záměrně tento pojem uvádím se slovesem v dokonavém vidu, jelikož se sice jedná o způsob snížení rizika, nicméně není doporučován v rámci dlouhodobého jednání. Riziko je vždy spjato s podnikáním, bez něj by bylo podnikání ochuzeno o řadu příležitostí k výdělku a naplnění svých cílů. Tato metoda se doporučuje ve výjimečných případech, například pokud je riziko tak obrovské a neexistuje jiný způsob jeho snížení nebo při nepropracovaném podnikatelském záměru.6
1.2 Rizika v zemědělské činnosti Pro obecné riziko platí nejen nepřeberné množství jeho definic, stejná tvůrčí schopnost autorů platí i při jeho klasifikaci. Některé klasifikace se vzájemně podobají, i když mohou mít různá názvosloví. Klasifikace se rovněž liší svým rozsahem. Někteří autoři riziko dělí do tří kategorií, jiní i do více než deseti. Klasifikaci rizika nelze opomíjet, jelikož zařazením rizika do určité skupiny plynou představy o jeho detailnější charakteristice. Jelikož se však v této práci věnuji primárně zemědělské problematice, představím na tomto místě klasifikaci rizik z pohledu zemědělského podnikání. Některá rizika budou společná pro zemědělství i pro podnikání v jiných oborech, jiná jsou specifická pouze pro zemědělství. Za nejvýznamnější druhy rizik, které determinují rozhodování a hospodaření v zemědělství, lze považovat následující rizika: o
o
o
o
6
personální rizika – jedná se o zranění či úmrtí farmáře, zemědělského podnikatele či jeho zaměstnanců, dále také selhání těchto osob, případně celého managementu. Tato rizika jsou typická pro širokou škálu podnikatelských činností, při kterých hrozí jakékoliv lidské zavinění. Tato rizika mohou být úspěšně eliminována efektivním řízením lidských zdrojů. majetková rizika – tato rizika jsou spojená s poničením, zničením, ztrátou či jiným znehodnocením vybavení, strojů, staveb a dalšího majetku používaného v zemědělství. Typickým příkladem může být například požár stodoly, závada na zemědělské technice či její krádež. Typickým nástrojem pro eliminaci těchto rizik je pojištění majetku. produkční rizika – do této kategorie patří veškerá rizika, která jsou spojena s činností zemědělského podniku. Dají se rozdělit na rizika pojistitelná a nepojistitelná. Do pojistitelných se řadí rizika extrémních dešťů, teplot vzduchu, krupobití, vichřice, sesuvu půdy či hromadných onemocnění zvířat. Naopak jako nepojistitelná se často považují rizika napadení porostu chorobami či škůdci nebo přemnožení hrabošů. Dalšími faktory majícími vliv na zemědělskou produkci může být ještě použitá technologie či účinnost zemědělských strojů a zařízení. výnosová rizika – úzce souvisí s produkčními riziky, jelikož jsou to právě činnosti zemědělského podniku, které ovlivňují výnosy a tedy i variabilitu výnosů neboli jejich nepravidelnost vztaženou k průměrně dosahovaným výnosům. Výnosová rizika můžeme rozdělit s ohledem na rostlinnou a na živočišnou produkci. Rizika rostlinné výroby závisí zejména na regionu, převládajícím klimatu v něm, půdním typu a pěstební technologii. Naopak rizika v živočišné výrobně můžeme oprostit od klimatických rizik, jelikož prim zde hraje zejména nebezpečí nákazy, selhání krmících či dojících strojů a nedostatečné hmotnostní přírůstky.
SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 99 - 101
15
o
o
o o
o
cenová (ekonomická) rizika – jedná se o rizika, která není podnik většinou schopen ovlivnit. Rizikem jsou v tomto případě změny cen vstupů (jejich zvýšení) a výstupů (jejich snížení) na globálních trzích. Cenová rizika jsou hodnocena sledováním nepravidelností v časové řadě, nicméně v porovnání s výnosy nesledují ceny jednoznačný trend. Typickým příkladem může být například výkupní cena mléka, která se v roce 2009 meziročně snížila o více než třetinu a vedla až k celoevropským demonstracím zemědělců, jejichž náklady na litr mléka výrazně převyšovaly jeho výkupní cenu.7 institucionální rizika – tato rizika jsou důsledkem změn politik s ohledem na regulaci výroby nebo obchodu, která mohou mít dopad na podnikání zemědělských osob. Tento typ rizik bývá často propojen s výše zmíněnými cenovými riziky, jelikož politiky mající za cíl regulovat určitým způsobem zemědělskou produkci následně ovlivní i cenu této zemědělské komodity. Dále můžeme do této kategorie rovněž zahrnout riziko nedodržení smluvních ujednání nebo opožděné výplaty podpor. finanční rizika – tato kategorie zahrnuje taková rizika jako například zvyšující se náklady kapitálu, změny měnových kurzů, úrokových sazeb či nedostatečné likvidity. komerční rizika – tímto se myslí zejména rizika spojená s ostatními subjekty národního hospodářství, a to buď spotřebiteli, nebo jinými výrobními podniky. Konkrétně se může jednat o požadavky na bezpečnost a kvalitu potravin či poptávku po nových produktech. environmentální rizika – na tato rizika je možno se dívat ze dvou pohledů, a to jednak jako negativní důsledek zemědělského podnikání na životní prostředí a pak také kvůli dopadům hospodaření jiných hospodářských sektorů na zemědělství. Největšími riziky v tomto ohledu jsou zejména negativní účinky různých chemických postřiků, které následně ovlivňují kvalitu půdy a podzemních vod.8
Na tomto místě je třeba poznamenat, že uvedené typy rizik se často neprojevují samostatně, nýbrž často ve formě společného působení, kdy realizace jednoho rizika vyvolá riziko druhé. Jako příklad může být zmíněno institucionální riziko spolu s rizikem cenovým (implementace regulační politiky změní cenu komodity) nebo environmentální a výnosové riziko (zpřísnění opatření na ochranu přírody s dopadem na výnosy). Rovněž posouzení závažnosti různých kategorií rizik nemusí být zcela jasné na první pohled. Často se jedná o subjektivní posouzení a může se lišit u jednotlivých zemědělských podniků. Na tento problém bylo provedeno i několik studií, podle holandské z roku 1997 bylo považováno za největší riziko cenové, následováno rizikem personálním a institucionálním. Naopak nejméně závažným bylo posouzeno riziko finanční. Americká studie z podobné doby zaznamenala, že se liší vnímání závažnosti různých rizik u podniků věnujících se živočišné výrobě a rostlinné výrobě. U těch s převládající rostlinnou výrobou se nejzávažnějším jevilo výnosové a cenové riziko, naopak u podniků zaměřujících se na živočišnou výrobu se jednalo o riziko institucionální.9
7
Čeští agrárníci chystají protesty kvůli nízkým výkupním cenám mléka. Český rozhlas [online]. 2009 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomika/_zprava/592416 8 ŠPIČKA, Jindřich. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství: (informační studie). Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006, s. 12 – 13 9 European Commission. Risk management tools for EU agriculture (working document). In: European Commission [online]. 2001 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/publi/insurance/text_en.pdf str. 15
16
1.3 Analýza rizik Riziko je tedy možnost vzniku nepříjemné situace. Těmto situacím bychom se měli snažit co nejlépe předcházet a bránit se jim. Prvním krokem tohoto jednání by pak měla být analýza rizika, která v sobě zahrnuje čtyři základní činnosti zahrnující identifikaci posuzovaných aktiv, stanovení jejich hodnoty, definování hrozeb i slabin a nakonec stanovení pravděpodobnosti výskytu hrozby a míry zranitelnosti vůči ní. Aby mohla být rizika správně analyzována, je na místě si definovat základní pojmy související s analýzou rizik. Postupně budou popsány aktivum, hrozba, zranitelnost, protiopatření a riziko.10 Aktivem se rozumí vše, co s podnikem nějakým způsobem souvisí a má pro něj hodnotu. Důležité taktéž je, že tato hodnota aktiva může být působením hrozby zmenšena. Základní charakteristikou aktiva je právě jeho hodnota. Ta může být založena buď na objektivním vyjádření obecně vnímané ceny, nebo na subjektivním vyjádření pomocí ocenění důležitosti daného aktiva pro podnikatelský subjekt. Tímto způsobem se mohou oceňovat zejména aktiva nehmotná, kam řadíme například informace, předměty průmyslového a autorského práva či morálku a kvalitu personálu. Naopak objektivně bývá vyjádřen druhý typ aktiv, kterými jsou aktiva hmotná a patří mezi ně například nemovitosti, cenné papíry, peníze apod. Nevylučuje se ani možnost kombinace objektivního a subjektivního přístupu ocenění aktiva. Hrozbou můžeme označit jakoukoliv sílu, aktivitu či osobu, která má nežádoucí vliv na bezpečnost subjektu nebo může subjektu způsobit škodu. Takovou hrozbou může být například požár, zemětřesení, vandalismus, selhání zaměstnance či managementu firmy nebo změna měnového kurzu. Způsobenou škodu nazýváme dopad hrozby, který je závislý na celkové hodnotě ztrát. Kromě samotné fyzické škody aktiva nesmíme zapomenout vzít v úvahu i náklady na znovuobnovení činnosti aktiva či na náklady odstranění následků škod. Základní charakteristika hrozby je úroveň hrozby, jejíž hodnota se odvíjí od tří faktorů. Jsou jimi nebezpečnost znamenající schopnost hrozby způsobit škodu, dále přístup jakožto pravděpodobnost výskytu hrozby a nakonec motivace, kterou můžeme chápat jako zájem jednotlivců či skupin iniciovat vůči podniku či jeho aktivu nějakou hrozbu. Zranitelností jsou slabiny a nedostatky aktiva či subjektu. Takové slabiny mohou být využity hrozbou pro uplatnění negativního vlivu. Zranitelnost je vlastností aktiva a vyjadřuje citlivost aktiva na působení hrozby. Základní charakteristikou pro zranitelnost je její úroveň, ta se hodnotí podle citlivosti znamenající náchylnost aktiva k poškození hrozbou a podle kritičnosti neboli důležitosti aktiva pro daný subjekt. Jednou z metod, jak snížit úroveň hrozby, je protiopatření. Jedná se tedy o proces, postup či technický prostředek, který zmírní úroveň či dopad hrozby. Protiopatření je charakterizování efektivitou a náklady. Efektivita vyjadřuje míru snížení účinku hrozby a používá se při hodnocení vhodnosti použití daného protiopatření. Výběr vhodného protiopatření pak závisí také na nákladech, do kterých se započítávají náklady na pořízení, zavedení a provozování tohoto protiopatření. Cílem risk managementu je pak vybrat takové protiopatření, aby dosáhlo co nejvyšší efektivnosti spolu s co nejnižšími náklady. Mnohdy je však třeba řešit kompromis, kdy efektivnost jde na úkor nákladů a naopak.
10
SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 94 - 96
17
Pojmu riziko už sice byla věnována část této práce, nyní se ale na tento pojem podíváme pohledem výše zmíněných pojmů. Riziko vzniká vzájemným působením hrozby a aktiva. Pro analýzu rizika je důležité právě vzájemné působení, neboť hrozba nepůsobící na žádné aktivum a aktivum, na které nepůsobí žádná hrozba, nemusí být předmětem analýzy rizik. Co se týče úrovně rizika, ta je ovlivněna všemi pojmy obsaženými v této subkapitole, avšak s tím rozdílem, že hodnota aktiva, hrozba a zranitelnost zvyšují úroveň rizika, kdežto protiopatření ji snižuje. Pro lepší pochopení daných pojmů a s tím související lépe provedenou analýzu rizik je možné tyto pojmy spolu s jejich souvislostmi přenést do grafické podoby. Tomu poslouží schéma 1. Můžeme si všimnout, že hrozba může být aktivována buď lidmi, nebo přírodou, překoná protiopatření a způsobí aktivu škodu. Naopak aktivum vyznačující se svou zranitelností motivuje svou hodnotou útočníka, avšak na druhé straně je chráněno protiopatřením. Protiopatření nejen že aktiva chrání před působením hrozby, ale jak si můžeme všimnout, tak také hrozby detekuje a zmírňuje a zároveň také od těchto hrozeb odrazuje. Schéma 1: Vztahy v analýze rizik motivuje -efektivita
lidé
- motivace - příležitost - úmysl - prostředky - schopnosti
příroda
zdroje hrozeb
odrazuje
aktivuje
protiopatření
vyžaduje zdroje
chrání
aktiva
detekce cíl prevence/ zmírnění
cíl
aktivuje
- hodnota - zranitelnost - kritičnost - citlivost
hrozby
- nebezpečnost - přístup - motivace
aktiva
Pramen: SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. s. 97
Jelikož se rizika málokdy objevují izolovaně, ale většinou v určité kombinaci těchto rizik spolu s jejich různou zranitelností, je třeba určit priority z pohledu jejich dopadu a pravděpodobnosti výskytu. Analýza rizik se tedy sestává z několika obecných kroků, které napomáhají vybrat nejrizikovější činnosti a naopak vyloučit z dalšího procesu bezriziková aktiva. V následující části práce tyto jednotlivé a na sebe navazující kroky stručně uvedu. o
Stanovení hranice významnosti – nejprve je třeba oddělit ta rizika, která budou vzata do analýzy, od těch, které nebudou součástí další analýzy. Do dalšího kroku by měla postoupit ta aktiva subjektu, která mají vzhledem k probíhajícímu procesu snižování rizik vztah k cílům managementu a ta aktiva, která jsou relevantní z hlediska aktuálního záměru. 18
o
o
o
o
o
o
Identifikace aktiv – v předešlém kroku management vytvořil dvě kategorie aktiv, relevantní a irelevantní. Nyní je zapotřebí, aby všechny relevantní sepsal, což se týká zejména jeho názvu a umístění. Stanovení hodnoty aktiv a jejich seskupení – hodnota aktiva je posuzována dle výše škody způsobené jeho ztrátou či zničením, vychází se přitom z nákladových, případně výnosových charakteristik, jestliže je s aktivem spojena možnost zisku. Spolu s tím je však nutné zohlednit i náklady spojené s omezenou dispozicí s tímto aktivem do doby, než bude opět plně obnoveno. S tím blízce souvisí i rozlišení aktiva na aktivum jedinečné či nahraditelné, jelikož i to se promítne do hodnoty aktiva. Vzhledem k velkému množství aktiv, které by poměrně zkomplikovalo analýzu, se často provádí seskupení aktiv dle různých hledisek. Těmi mohou být např. kvalita, cena či účel. Identifikace hrozeb – hlavním účelem této fáze je rozpoznat veškeré hrozby, které by mohly podnik ohrozit. Pro identifikaci se může vycházet z již vytvořených seznamů hrozeb uvedených v literatuře, dříve provedených analýz, což může být doplněno o vlastní zkušenosti či průzkumy. Z takto vytvořeného seznamu se následně vyberou všechna rizika, která by mohla ohrozit alespoň jedno z aktiv subjektu. Analýza hrozeb a zranitelností - v tomto kroku je nutné zhodnotit jednotlivé hrozby vůči každému aktivu či vytvořené skupině aktiv. Následně se ke každému aktivu (či opět skupině) určí úroveň hrozby a zranitelnost vůči této hrozbě. Dalším krokem pak je zvážení případných protiopatření, která mohou snížit jak hrozbu, tak i zranitelnost. Výstupem analýzy hrozeb a zranitelností jsou dvojice hrozba - aktivum se stanovenou úrovní hrozby a zranitelnosti. Pravděpodobnost jevu – u některých jevů s určitostí nevíme, zda nastanou či nikoliv, za pomocí jejich pravděpodobnostních charakteristik a různých pravděpodobnostních modelů pak můžeme alespoň odhadnout, nakolik je realizace daného jevu pravděpodobná. Měření rizika – měření rizika úzce souvisí s pravděpodobností, s jakou k určitému jevu dojde. Vyšší pravděpodobnost, že dojde k nepříznivé události, vede k vyšší odchylce od očekávané události, a tudíž stoupá i riziko. Jestliže známe pravděpodobnost ztráty a její velikost, tyto dva údaje spolu můžeme vynásobit a dostaneme předpokládanou (často též označovanou jako očekávanou či průměrnou) hodnotu ztráty. Posledním faktorem, který musí být ve fázi měření rizika zohledněn, je čas. Spolu s časem se mění nejen hodnota ztráty, ale i pravděpodobnost výskytu nepříznivé události11
1.4 Finanční krytí rizika Důležitým předpokladem k úspěšnému výběru daného řešení a přijetí jednotlivých kroků je nutná znalost nákladů, které dané opatření přinese a pak také schopnost předpovědět či odhadnout výši těch nákladů, které bude nutné vynaložit na nápravu škod. Při financování takovýchto opatření může podnik využít jak vlastních, tak i cizích zdrojů. Do vlastních zdrojů řadíme zákonný rezervní fond, který je povinen vést každý podnik a ukládat do něj část svého zisku. Tyto rezervní prostředky mají za cíl pokrýt nahodilé, mimořádně se vyskytující náklady, jež mohou pokrýt příkladně právě negativní dopady vzniklé v důsledku realizace rizika. Kromě tohoto zákonného fondu má každý podnik možnost tvořit různé další speciální rezervy, které mu pomohou překonat případné nepříznivé situace. Nevýhodou je však nejistá výše těchto rezerv, jelikož je často odvislá od nepravidelností ve finančních tocích podniku. Může se tak lehce stát, že
11
SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 99 - 104
19
případná škoda bude daleko vyšší než vytvořené rezervy. Proto podniky využívají jako zdroj financování rizika kombinaci vlastních a cizích zdrojů.12 Nespornou výhodou cizích zdrojů je fakt, že jejich výše odpovídá objemu finančních prostředků dostačujících na úhradu vzniklých škod či provedení nápravných opatření, vedoucích k návratu stavu aktiv do původního stavu před vznikem škody. Podnik těmito zdroji může disponovat poměrně rychle, samozřejmě vždy po splnění určitých podmínek. Cizími zdroji rozumíme zejména pojištění, půjčky a úvěry a v neposlední řadě také náhrady ze společně vytvářených fondů podnikatelů, jež mají zájem na společném pokrytí konkrétních škod nebo vzniklých ztrát.13 Níže uvedené schéma 2 graficky ukazuje členění finančního krytí rizika tak, jak bylo popsáno a vyúsťuje ve tři hlavní druhy. Jsou to rezervy tvořené na základě právních předpisů, rozložení rizika na více podnikatelských subjektů a dobrovolné samopojištění. Schéma 2: Možnosti finančního krytí rizika Zdroje financování
Cizí zdroje
Vlastní zdroje
Zákonný rezervní fond
Speciální rezervy
Půjčky či úvěry
Dobrovolné samopojištění
Rezervy na opravy
Společné fondy
Pojištění v komerční pojišťovně
Rozložení rizika na více podnikatelských subjektů
Rezervy tvořené na základě právních předpisů
Pramen: Vlastní tvorba podle MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. s. 36.
Dobrovolné samopojištění zahrnuje na jedné straně dobrovolné rezervy a na druhé straně úvěr. První možnost předpokládá pravidelné odkládání peněžních prostředků, mezi jejíž výhody patří přímá zainteresovanost na kontrole rizika, výnos z odkládaných peněžních prostředků je příjmem firmy a při vzniku škody lze peníze čerpat ihned, samozřejmě za předpokladu dostatečně odložených prostředků. Úvěr naopak nevyžaduje vytvářet žádné rezervy, je realizován až po vzniku ztráty. Tím se však může podcenit preventivní činnost, jelikož se podnik začne zajímat o rizika až při jejich realizaci. Jako další nedostatek může být považována i skutečnost, že úvěr v některých případech nemusí být dokonce vůbec poskytnut, případně jen v omezené výši. 14
12
MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 34 tamtéž s. 35 14 tamtéž s. 36 - 38 13
20
Jestliže se podnik rozhodne rozložit riziko na více subjektů, může využít komerční pojištění, dohodnout se s jinými podniky o vzájemné pomoci či s nimi uzavřít společný fond. Dohoda o vzájemné pomoci je založena na důvěře mezi zúčastněnými stranami, je vhodná zejména pro malá a střední rizika a znamená, že se zúčastněné strany budou společně podílet na jakékoli škodě, kterou utrpí kterýkoliv z partnerů. Krytí rizik pomocí společného fondu je kombinací samopojištění a dohody o vzájemné pomoci, kdy se několik subjektů podílí na vytváření společných finančních zdrojů. Zpravidla jsou tyto prostředky použity jen na předem definované ztráty do předem určené výše pro každého zúčastněného. Tato forma je opět vhodná pro malá a střední rizika, u nichž se nepočítá s opakovaným výskytem, protože objem naspořených prostředků je omezený. 15
1.5 Řízení zemědělských rizik Je možno rozlišit tři typy řízení zemědělských rizik, a to pomocí faremní strategie, tržních nástrojů a veřejné podpory. Faremní strategie se týká obecně zemědělského podnikání a zahrnuje například výběr plodin s nízkým rizikem (obvykle těch, jež jsou součástí veřejné podpory), výběr plodin s krátkým produkčním cyklem, volbu vhodné diverzifikace zemědělských aktivit či udržování optimálního vztahu mezi rentabilitou, zadlužeností a likviditou. Tržní nástroje zahrnují dlouhodobé kontrakty, vertikální integraci, opce a futures a pak zejména pojištění. Případně zde můžeme ještě zařadit vytvoření společných fondů či odbytových družstev. Třetí skupinou nástrojů jsou systémy veřejné politiky, ty se mohou odlišovat napříč různými státy. Co se týče České republiky, můžeme tyto politiky rozdělit na ex-ante a ex-post. Je již ze samotného názvu patrné, že ex-ante politiky se zaměřují na příčiny, resp. na předcházení různých rizik, kdežto ex-post politiky mají za cíl primárně již následky rizik a spočívají v přímých platbách zemědělcům ze státního rozpočtu na úhradu vzniklých škod. Jelikož je potřeba správně vymezit roli veřejného a soukromého sektoru při eliminaci dopadů rizik ohrožujících zemědělské podnikání, OECD rozlišuje rizika na tzv. normální, obchodovatelná a katastrofická. Normální riziko spočívá v běžných výkyvech produkce podniku a je v jeho možnostech a možnostech jeho prostředků se s nimi vypořádat. Naopak obchodovatelná rizika již není podnik schopen kompenzovat vlastními prostředky, ale může je účinně eliminovat či alespoň zmírňovat prostřednictvím soukromého pojištění. Rizika, jejichž dopady jsou natolik finančně závažné, aby mohla být financována soukromým pojištěním, bývají označována jako katastrofická a zpravidla vyžadují zásah státu. Závěrem analýz OECD tedy je, aby veřejný sektor řešil pouze dopady katastrofických rizik a obchodovatelná rizika přenechal soukromému sektoru, zejména pojišťovnictví. Výjimkou může být pomoc při vybudování takového trhu, kdy jsou subvence zemědělského pojištění při jeho zavádění a rozšiřování zcela oprávněné. S rozvinutím trhu by však měly být omezeny.16 Následující tabulka 2 uvádí nástroje pro řízení zemědělského rizika v ČR s rozčleněním do vyjmenovaných skupin rizik dle OECD. Lze si všimnout, že většina ex-ante politik se prolíná jak do normálních, tak i obchodovatelných rizik.
15
ČAPKOVÁ, Dana. Jak pojistit firmu. Praha: Computer Press, 2000, s. 19 - 20. ŠPIČKA, Jindřich a Václav VILHELM. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: (výzkumná studie). Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012, s. 12 16
21
Tabulka 2: Strategie a nástroje řízení rizik v České republice Katastrofická rizika
Obchodovatelná rizika
Normální rizika Diverzifikace produkce Diverzifikace příjmů Volba technologie Dodržování legislativy Finanční řízení
Faremní strategie Dlouhodobé kontrakty Odbytová družstva Komerční pojištění Dotované komerční zemědělské pojištění
Tržní nástroje
Podpora diverzifikace příjmů
Přímé platby Podpora tržní cen Podpora ozdravování polních a speciálních plodin
Ex-ante politiky
Nákazový fond Podpora poradenství a vzdělávání Ex-post politiky
Přímá ad hoc výpomoc ze státního rozpočtu Nepřímé podpory
zdroj: ŠPIČKA, Jindřich a Václav VILHELM. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR, s. 12
1.5.1 Nástroje faremní strategie Jedním z nejdůležitějších nástrojů v této kategorii je diverzifikace, a to v mnoha ohledech. Prvotní diverzifikací, kterou podnik řeší, je produkční diverzifikace, tedy oblasti zemědělského podnikání, kterým se bude věnovat. Principem této idey je, že výnosy z různých oblastí nejsou mezi sebou perfektně korelovány, a tak se může stát, že zisky z jedné činnosti pokryjí ztráty z jiné činnosti. Cílem diverzifikace podnikových aktivit je tedy nalezení takového portfolia, ve kterém výpadek jedné nebo více aktivit nezpůsobí krizi v podniku jako celku. Jsou zde i limity, které mohou bránit k rozšiřování o nové aktivity, a to zejména nedostatek kvalifikovaných pracovníků, tržních příležitostí, avšak také nevhodné klima, kvalita půdy či nedostatek vody. Stejný zdroj uvádí, že evropští zemědělci se na konci minulého tisíciletí vydali opačnou cestou, cestou specializace. Konkrétně mezi léty 1975 – 1997 se podíl zemědělců specializujících se na jedno odvětví zvýšil z 68 na 83 %.17 Podobný trend můžeme vidět i v České republice, jelikož se mezi roky 2003 až 2005 snížil počet zemědělských podniků provozujících jak rostlinnou, tak i živočišnou výrobu o čtyři procentní body. I tak to byl se 35 % nejčastější případ zemědělského podnikání. Dominantní rostlinná výroba byla následně zjištěna u 24 % subjektů a převládající živočišná u 11 % subjektů. Nejčastější specializací u rostlinné výroby je pěstování ovoce a vinné révy, takto specializovaných podniků bylo zaznamenáno
17
European Commission. Risk management tools for EU agriculture (working document). In: European Commission [online]. 2001 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/publi/insurance/text_en.pdf str. 16
22
10 %. V rámci živočišné výroby byl v roce 2005 zjištěn jako nejvíce specializovaný chov skotu, konkrétně se pouze tímto odvětvím zaobírala necelá 4 % všech podniků.18 Kromě diverzifikace podnikových aktivit projevující se v pěstování různých druhů plodin, chovu několika druhů zvířat či zakomponování dalších činností souvisejících i nesouvisejících přímo se zemědělskou výrobou, může podnik diverzifikovat i jinými způsoby. Těmi nejčastějšími může být odbytová diverzifikace, při které jsou dodávky surovin rozloženy na více dodavatelů a odběratelů, čímž se podnik lépe vyhne možné nesolventnosti své protistrany. V jistém smyslu je možná i teritoriální diverzifikace, která v případě lokální nepřízně počasí lépe ochrání zemědělcův majetek. Diverzifikací je rovněž realizace více podnikatelských projektů najednou. Ztráty způsobené neúspěšným podnikatelským projektem jsou kompenzovány projekty úspěšnými.19 1.5.2 Tržní nástroje Nejčastěji využívaným nástrojem v této kategorii je zemědělské pojištění. Funguje na dobrovolné bázi již od roku 1991, do té doby bylo pro všechny zemědělské organizace povinné, a to již od 50. let minulého století. Pojištění jako hlavnímu nástroji pro eliminaci rizik bude věnována samostatná kapitola, proto na tomto místě zmíním pouze nejzákladnější informace. Zemědělské pojištění je nejčastěji nabízeno ve formě tří produktů, a to jako pojištění plodin, hospodářských zvířat a lesů. Během uplynulých 15 let tohoto tisícletí si tato pojištění prošla několika změnami. Na začátku tisíciletí bylo 10 pojišťoven nabízejících tato pojištění, v roce 2014 jich bylo pouze 6. Co se týče samotného pojistného, tak u pojištění plodin lze vysledovat vytrvalý pozvolný růst znamenající od roku 2001 s ročním pojistným kolem půl miliardy korun do roku 2014 dvojnásobnou hodnotu ve výši jedné miliardy korun. Pozvolný trend lze vypozorovat i u pojištění hospodářských zvířat, nicméně zde je tendence snižující se. Konkrétně ze 450 miliónu korun ročního pojistného na začátku tisíciletí to je dnes zhruba jen jedna polovina. Důvodem není klesající zájem o tento typ pojištění, nýbrž klesající stavy zvířat. Tomu odpovídá i poměrně konstantní podíl pojištěných zvířat, který činí cca 80 %.20 Dalším nástrojem mohou být smlouvy na dodávky, a to buď ve formě marketingového, nebo produkčního kontraktu. Marketingový kontrakt je smlouva mezi zemědělcem a odběratelem, ve které je určena cena dodávky, kvalita a rámcový termín dodání. Zemědělec si volí sám příslušný výrobní postup a přebírá odpovědnost za všechna podstatná rizika. Cena může být stanovena jako pevná, nebo se může odvíjet od pohybů cen na komoditních trzích. Tyto smlouvy jsou hojně využívány zejména v rostlinné výrobě v USA. Naopak u produkčních kontraktů produkční proces kontroluje odběratel. Ten určuje vstupy do výroby i produkty, které farmář dodává za sjednanou cenu. Tyto kontrakty specifikují vstupy, které budou použity ve výrobě, kvalitu, množství finální produkce a cenu. Nevýhoda produkčních kontraktů spočívá ve vysoké závislosti zemědělce na odběrateli a zemědělec tak čelí zvýšenému riziku ztráty odbytových příležitostí. Tyto kontrakty jsou opět široce využívány zejména v USA, tentokrát však v chovu brojlerů, který je takto řešen až v 99 % případů.21
18
ŠPIČKA, Jindřich. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství: (informační studie). Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006, s. 21 19 tamtéž s. 19 20 ŠPIČKA, Jindřich a Václav VILHELM. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: (výzkumná studie). Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012, s. 14 - 15 21 European Commission. Risk management tools for EU agriculture (working document). In: European Commission [online]. 2001 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/publi/insurance/text_en.pdf str. 19
23
Další možností pro snížení rizika, v tomto případě zejména cenového, je využití termínovaných obchodů, a to ve formě futures či opcí, se kterými se v případě zemědělských subjektů obchoduje na komoditních burzách. V České republice jich ke konci února roku 2015 působí sedm, z toho dvě v Praze, dále po jedné v Kladně, Olomouci, Mohelnici, Říčanech a Hradci Králové.22 Futures je smlouva mezi kupujícím a prodávajícím, ve které má kupující povinnost koupit podkladové aktivum (zde komoditu) v den splatnosti za předem dohodnutou termínovou cenu a prodávající má za stejných podmínek povinnost podkladové aktivum prodat. Futures kontrakty se od výše uvedených marketingových a produkčních kontraktů odlišují ve třech zásadních aspektech: o o o o
futures kontrakty jsou standardizované, to znamená, že podrobnosti kontraktu (druh komodity, její kvalita, termín a místo dodání) jsou určeny pravidly příslušné burzy jediným parametrem, který se domlouvá, je cena futures kontrakty jsou obchodovány na regulované burze motivem uzavírání futures kontraktů nemusí být dodání komodity, ale dosažení zisku z pohybu kurzů futures kontraktů
Princip těchto obchodů spočívá v tom, že kupující podkladového aktiva doufá, že v době realizace obchodu bude aktuální tržní cena vyšší než cena sjednaná v rámci future obchodu. V takovém případě může podkladové aktivum zakoupené za sjednanou cenu dále prodat za cenu tržní a realizovat zisk. Jedná se o tzv. dlouhou pozici. Naopak prodávající podkladového aktiva se nachází v tzv. krátké pozici a očekává, že tržní cena podkladového aktiva bude nižší než sjednaná cena. V takovém případě by dané pokladové aktivum mohl nakoupit za cenu nižší, než za kterou ji prodá v rámci future obchodu. Kromě futures existují i opce, které fungují na podobném principu. Rozdílem je pouze ta skutečnost, že ve sjednané době realizace obchodu má kupující opce právo, nikoliv povinnost, daný obchod realizovat. Rozlišují se dva druhy opcí – nákupní (call) a prodejní (put) a vyjadřují právo kupujícího opce k nákupu (resp. prodeji) stanoveného množství podkladových aktiv za předem stanovenou realizační cenu v den splatnosti opce nebo kdykoliv během stanovené doby. Vypisovatel opce má v takovém případě povinnost prodat (resp. nakoupit) dané množství podkladového aktiva. Efektivita futures kontraktů a opcí chránit zemědělce před cenovými riziky závisí na variabilitě výnosů, na závislosti mezi vývojem cen a výnosů a na vzdálenosti od trhů. V případě, že vysoká variabilita výnosů znemožňuje vytvořit solidní predikci, farmář obvykle obchoduje pomocí termínových obchodů pouze malé množství produkce, aby se vyhnul nutnosti dokupovat určité množství komodity kvůli splnění smluvních podmínek v případě, že dosáhl nízkých výnosů. Důsledkem toho je skutečnost, že míra zajištění (podíl produkce zajišťované pomocí futures a opcí) a efektivita snižování rizika jsou nízké.23 1.5.3 Vládní politiky a programy Jelikož na sektor zemědělství působí mnoho rizik a je důležitou součástí celého hospodářství, uvědomují si i vládní představitelé nutnost zemědělcům pomáhat v oblasti částečného předcházení těchto rizik a také v překonávání následků v případě realizace rizik. Můžeme tedy vládní nástroje
22
Dozor nad komoditními burzami. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/dozor-nad-komoditnimi-burzami/#category133 23 ŠPIČKA, Jindřich. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství: (informační studie). Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006, s. 34
24
rozdělit do dvou skupin, jak je uvedeno v tabulce 2. Jsou to politiky vedené za účelem redukce a zmírnění rizika (ex ante) a pak politiky, které mají za cíl se vypořádat s nastalými škodami (ex post). Do ex ante politik lze zařadit několik programů, z nichž finančně velmi významnou a také s dlouholetou tradicí je podpora pojistného zemědělského pojištění. Jelikož může být pro některé zemědělské podniky sjednání pojištění značnou finanční zátěží, stát nabízí zemědělským subjektům podporu na úhradu pojistného zemědělského pojištění. Žadatelem musí být podnikatel podnikající v zemědělské výrobě, musí být zemědělcem prvovýrobcem a musí být malým nebo středním podnikem (podle EU, tedy max 250 zaměstnanců, max roční obrat 50 mil. eur a/nebo bilanční suma max 43 mil. eur). Dále je pro přiznání podpory nutné, aby zájemce o dotaci zaplatil roční pojistné na daný typ pojištění (plodin nebo hospodářských zvířat) nejméně ve výši 1 000 Kč.24 Výše podpory se pro rok 2015 pohybuje v rozmezí 10 % až 50 % u pojištění plodin a 25 % až 50 % u pojištění hospodářských zvířat. Lze zmínit, že v předešlých letech docházelo k určitým úpravám, co se týče výše této jednotlivé podpory, ta se v posledních 6 letech pohybuje v intervalu od 300 do 500 mil. Kč ročně. Podporu vyplácí Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., který byl založen na základě usnesení vlády ČR v roce 1993 a řídí se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Do roku 2000 byl součástí Ministerstva zemědělství, tehdy se od něj personálně i organizačně oddělil a dodnes sehrává velkou roli v rámci zemědělských investic a podpor. Kromě podpory pojistného je úlohou tohoto fondu zejména podpora úroků u zemědělských úvěrů a do roku 2011 také garance úvěrů. I tento typ podpory lze zařadit mezi nástroje pro snížení zemědělského rizika, jelikož zpřístupněním a zvýhodněním úvěru může zemědělec zlepšit a inovovat svou technologii a výrobní prostředky a tím zvýšit svou konkurenceschopnost. V roce 2013 bylo tímto způsobem poskytnuto více než 400 mil. Kč a celkem od roku 1994 již více než 23 mld. Kč. Fond získává prostředky k této činnosti ve formě dotace ze státního rozpočtu, jen část plyne z jeho vlastní činnosti.25 Další politiky řízení rizik jsou přímo implementovány v národních dotacích Ministerstva zemědělství, konkrétně v tzv. Zásadách. Těmi jsou stanovány podmínky pro poskytování dotací a jsou vydávány na příslušný kalendářní rok, v návaznosti na schválený státní rozpočet. Podpora řízení rizik je obsažena například v těchto dotačních programech: o
o
o o
2.A Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat – účelem je zabezpečit udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat 3. Podpora ozdravování polních a speciálních plodin – účelem je zvýšení kvality rostlinné produkce cestou náhrady chemického ošetření a prevence šíření hospodářsky závažných virových a bakteriálních chorob a chorob přenosných osivem a sadbou 8. Nákazový fond – účelem je podpora vybraných činností zaměřených proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat 9. Poradenství a vzdělávání26
24
Zásady zemědělského pojištění: Část A - Obecné podmínky. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.pgrlf.cz/pojisteni/zasady.php 25 Výroční zpráva PGRLF 2013. In: Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond [online]. 2014 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://public-doc.pgrlf.cz:4443/weby/pub-doc/zpravy/Stranky/default.aspx 26 Zásady pro poskytování dotací pro rok 2015. In: eAgri.cz: Ministerstvo zemědělství [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/zasady-zemedelstvi-potravinarstvi/zasady-pro-rok2015/zasady-pro-poskytovani-dotaci-pro-rok.html
25
Důležitou roli sehrává zejména podpora z nákazového fondu, která přispěla k udržení příznivé nákazové situace v chovech a minimalizaci šíření nákaz přenosných ze zvířat na člověka. Nákazový fond i podpory ozdravování polních a speciálních plodin jsou důležitým pilířem systému řízení rizik v zemědělství ČR, jejichž efektem jsou relativně nízké dopady rizik chorob rostlin a nákaz hospodářských zvířat. Ze státního rozpočtu šla do roku 2011 dohromady na programy 3 a 8 ročně v průměru zhruba stejná částka jako na podporu pojistného či podporu úvěrů, tedy opět v rozmezí 300 – 500 mil. Kč.27 Od roku 2012 nicméně došlo ke znatelnému navýšení finančních prostředků v této oblasti (zejména díky nákazovému fondu). V letech 2012 a 2013 bylo každoročně vyplaceno necelých 700 mil. Kč a v roce 2014 již více než 1 mld. Kč.28 Velmi využívaným je taktéž dotační program 2.A na udržování a zlepšování genetického potenciálu zvířat. Od začátku tohoto tisíciletí dochází k pozvolné redukci finančních prostředků na tyto účely, které byly v rozmezí let 2000 až 2012 zkráceny na méně než polovinu. Celkový vývoj v oblasti zmíněných podpor na předcházení a redukci zemědělských rizik znázorňuje níže přiložený graf. Graf 1: Roční výše vybraných podpor v rámci ex-ante politik (v mil. Kč) 1200 1000 800
Program 3 Program 8
600
Program 2.A 400
Podpora pojištění
200
Podpora úvěrů
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0
Pramen: vlastní tvorba na základě dat ze Zpráv o stavu zemědělství a výročních zpráv PGRLF daných let
Druhou skupinou jsou ex post politiky, mezi něž lze zařadit zejména tzv. ad hoc kompenzace škod. Cílem těchto opatření je odstranění následků nepojistitelných škod. Kompenzace těchto škod je poskytována ze státního rozpočtu, typicky na základě mimořádné právní úpravy, zejména jako nařízení vlády. Nejčastěji se jedná o zmírnění následků škod po povodních, na což šlo mezi léty 1996 – 2011 přes 4,5 mld. Kč, pouze v letech 2000, 2001 a 2005 nedošlo ke kompenzaci škod způsobených povodněmi. Naopak pouze v letech 2000 a 2001 vláda kompenzovala škody z důvodu sucha, i tak na nich vyplatila více než za celých zkoumaných 16 let u povodní, konkrétně 5,3 mld. Kč. Další významnou kategorií byly škody způsobené silnými jarními mrazy v roce 2003 (1,4 mld. Kč) nebo škody způsobené hraboši (0,2 mld. Kč). Průměrná roční výše těchto ad hoc kompenzací dosahuje 700 mil. Kč.29
27
ŠPIČKA, Jindřich a Václav VILHELM. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: (výzkumná studie). Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012, s. 20 28 emailová korespondence s pracovníky Ministerstva zemědělství 29 ŠPIČKA, Jindřich a Václav VILHELM. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: (výzkumná studie). Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012, s. 18
26
Z hlediska rychlosti náhrady škod je možné konstatovat, že pojistné plnění z pojistné smlouvy je výrazně rychlejší než ad hoc kompenzace škod ze státního rozpočtu, což je způsobeno administrativní náročností a procesy potřebnými k uvolnění prostředků z veřejných rozpočtů. Ad hoc kompenzace škod je proto vyplácena i v roce následujícím po realizaci škody. Vztah mezi platbami pojistného a ad hoc kompenzacemi škod je velmi důležitý, protože pojistné plnění by mělo být alternativou následných kompenzačních ad hoc plateb z veřejných rozpočtů. Z toho je však možné vyčíst nevhodné nastavení systému zemědělského pojištění v ČR, kde jsou souhrnné výdaje na ad hoc platby a pojistné jedny z nejvyšších v EU.30
1.6 Teoretické aspekty pojištění Od rizika nyní pokročíme k pojištění, kterému bude věnován zbytek první kapitoly. Nejprve budou charakterizovány principy pojištění, jeho předpoklady a vysvětleny některé důležité pojmy. Pojištění je založeno na kolektivním principu, kdy účastníci pojištění platí určitý příspěvek (pojistné), kterým tvoří rezervy, jež jim jsou v případě předem definované události a za splnění daných podmínek vypláceny v té výši, na kterou mají nárok. Je třeba zdůraznit, že vyplacená částka se nerovná odvedeným příspěvkům. Principy pojištění Tímto se dostávám k typickým principům pojištění, které jsou pro něj charakteristické. Právě zmíněná situace, kdy pojistné náhrady mohou být větší či menší než dosud zaplacené pojistné, se nazývá princip neekvivalentnosti. Jako druhý se obvykle uvádí princip podmíněné návratnosti, který znamená, že se pojistné plnění poskytne pojištěnému pouze v případě, nastane-li pojistná událost předem definovaná a dohodnutá v pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách. Třetím základním principem, bez kterého by pojištění jen těžko mohlo fungovat, je princip solidárnosti. Ten se vyznačuje skutečností, že ačkoliv všichni pojištění společně přispívají do pojištění svým daným pojistným, pojistné náhrady jsou poskytnuty pouze těm pojištěným, u kterých nastala pojistná událost.31 Kromě těchto tří obecných principů pojištění můžeme zmínit ještě další tři, které jsou typické nejen pro pojištění, ale i pro zajištění. Prvním z nich je princip materiální zainteresovanosti, u kterého je důležité, aby na předmětu pojištění byl materiálně zainteresovaný zejména pojistník, tedy aby byl zainteresován na případné finanční újmě či škodě. V řadě právních systémů, kde není tento princip splněn, je pojištění právně nevynutitelné. Dalším důležitým aspektem pojištění je, že se na něm pojištěný nesmí obohatit. Tento princip se nazývá princip maximálního odškodnění, což znamená, že po vzniku pojistné události nesmí být pojištěnému vyplaceno více, než je hodnota vzniklé škody. Tato skutečnost však platí zejména pro neživotní pojištění, která jsou nejčastěji řešena jako škodová. Životní pojištění naopak bývá sjednáváno i jako obnosové pojištění, kde již tento princip maximálního odškodnění neplatí. Jako poslední bývá často uváděn princip dobré víry, který je založen na vyšších etických a morálních nárocích, které jsou kladeny na účastníky pojištění. Předpokládá se tedy, že pojistiteli byly sděleny veškeré relevantní informace a to v pravdivé verzi. Dále se také předpokládá, že nedošlo k záměrnému nesdělení závažných informací, které by mohly mít vliv na poskytnutí, resp.
30
ŠPIČKA, Jindřich a Václav VILHELM. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: (výzkumná studie). Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012, s. 18 31 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 36 - 38
27
neposkytnutí pojistného produktu. Obojí platí jak při uzavírání pojistného vztahu, tak i v jeho průběhu.32 Předpoklady pro pojištění rizika Na světě existuje mnoho rizik, která mohou být pojištěna. Na druhou stranu si podnik nemůže nechat pojistit úplně každé riziko, které by ho mohlo napadnout, avšak pouze to, které mu bude pojišťovna ochotna pojistit. Aby se tomu tak stalo, musí pojistné riziko splňovat tyto podmínky: o
o
o
o
identifikovatelnost rizika - musí být přesně známý původ škodní události, která způsobila přiznání pojistného plnění. Veškerá rizika, na která se případné přiznání plnění vztahuje, jsou vymezena v pojistné smlouvě a pojistných podmínkách. vyčíslitelnost rizika - v případě, že vyčíslitelnost není možná, ztrácí pojištění ekonomický význam. Ztráty věcné jsou nejsnadněji vypočitatelné, ztráty morální, které jsou ovlivněné subjektivností zainteresovaných, se stanovují nejhůře a obtížné je to rovněž se škodami následnými kvůli jejich prokazatelnosti. Pro úrazová a podobná pojištění mají pojišťovny vyhotoveny oceňovací tabulky. ekonomická přijatelnost rizika – jedná se o ekonomickou přijatelnost rizika z pohledu pojišťovny, nikoliv pojištěného. Pojišťovna si vybírá pouze ta rizika, která jí nepřinesou ztrátu. Aby toho dosáhla, pomáhají jí k tomu statistické údaje, pravděpodobnostní tabulky a zejména plošná a časová diverzifikace pojistného kmene, a to s tím, aby byl co největší. náhodný výskyt rizika – znamená, že s určitostí nevíme, zda nás riziko ohrozí, kdy k tomu dojde a v jakém rozsahu. V případě, že by tomu tak nebylo, bylo by možné se těmto ztrátám krýt jiným způsobem a navíc by došlo k neoprávněnému obohacení se pojistným plněním. Jedinou výjimkou je životní pojištění, u kterého k pojistné události úmrtí či dožití dojde vždy.33
Pojmy spojené s pojištěním V průběhu práce se budeme setkávat s mnoha pojmy typickými pro oblast pojišťovnictví, proto pokládám za vhodné na tomto místě vysvětlit a definovat alespoň ty nejdůležitější a nejčastěji užívané: o o o
o o
pojistitel - pojišťovna či jiná instituce, která má oprávnění provozovat pojišťovací činnost; má povinnost v případě pojistné události vyplatit pojistné plnění pojistník - fyzická či právnická osoba, která uzavírá smlouvu s pojistitelem; má povinnost platit pojistné pojištěný - na jehož majetek, zdraví, život nebo odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje; může, avšak nemusí být stejná osoba jako pojistník (v tom případě, pokud pojistník sjednává pojistnou ochranu pro jinou osobu) poškozený - osoba, které je poskytnuto pojistné plnění, způsobí-li mu pojištěný škodu; poškozený není při sjednávání pojistné smlouvy předem znám obmyšlený - osoba, které je pojištěným určeno pojistné plnění v případě smrti pojištěného34
32
CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada, 2004, s. 32 - 34 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. XXXXXXXX 34 ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. Brno: Masarykova Univerzita, 2003, s.15 - 17
33
28
Mimo tyto pojmy související s osobami, které vstupují do pojištění, budou v práci často zmíněny i další důležité aspekty pojištění, a to ty týkající se pojistné hodnoty, pojistné částky a pojistného. Jejich přehled podává následující odstavec. o
o
o
o
o
pojistná hodnota - nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události. Pojistná hodnota je rozhodující pro stanovení pojistné částky (viz dále) a může být stanovena několika způsoby: • nová hodnota – udává částku, kterou je nutné vynaložit na znovupořízení věci stejného typu, kvality a rozsahu v daném čase i místě • časová hodnota – jedná se o novou hodnotu sníženou o částku odpovídající opotřebení a znehodnocení • obecná hodnota – hodnota věci na běžném trhu v daném čase i místě • hodnota pojistného zájmu - používá se téměř výhradně u pojištění přerušení provozu35 pojistná částka - hranice pojistného plnění určená v pojistné smlouvě jako nejvyšší hranice plnění komerční pojišťovny. Tuto částku si stanoví na svou vlastní odpovědnost sám pojištěný (pojistník) a nese tak důsledky tohoto rozhodnutí. Jelikož však obvykle není odborným odhadcem, mělo by být povinností pojistitele mu vypočítat a nabídnout takovou pojistnou částku, která nebude znamenat podpojištění či zbytečné přepojištění. V souvislosti s pojistnou částkou se v pojišťování užívají následující termíny: • pravděpodobná maximální škoda (PML) – vzniká působením živlů za podmínky fungujících technických ochranných opatření i specializovaných útvarů či služeb • maximální možná škoda (MPL) – škoda, při níž technická ochranná opatření selhala, avšak zasahují určené specializované útvary či služby • maximální předvídatelná škoda (MFL) – škoda, při níž selhala jak ochranná opatření, tak i specializované útvary, jedná se o nejvyšší možnou škodu • odhadovaná maximální škoda (EML) – obyčejně se týká škod vyvolaných působením jediného rizika a slouží ke konstrukci následků rizika komplexního36 podpojištění – jedná se o případ, kdy je pojistná částka stanovena níže, než je ve skutečnosti pojistná hodnota. Při nastalém pojistném plnění je pak pojištěnému vyplaceno pojistné plnění v tom poměru ke škodě, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě. pojištění prvního rizika – pojistná částka je stejně jako v podpojištění nižší než pojistná hodnota, avšak na rozdíl od něj je to po dohodě obou stran a nedochází k žádnému krácení pojistného plnění. Takto zvolená pojistná částka je horní hranicí pro pojistné plnění z jedné a ze všech pojistných událostí nastalých v jednom pojistném roce.37 pojistné – je velmi důležitým faktorem pojištění, jedná se o úplatu za pojištění, kterou platí pojistník pojistiteli. Může nabývat formy jednorázového pojistného, které je zaplacenou pouze jednou během celého pojistného vztahu (nejčastěji na začátku pojištění) či běžného pojistného, které je placené pravidelně v určitých sjednaných intervalech, nejčastěji měsíčně, čtvrtletně či ročně. • pojistné je často uváděno dle následujícího vzorce ř , kde Pb znamená brutto pojistné, tedy pojistné placené postníkem
35
PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, s. 37 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 140 37 tamtéž s. 143 36
29
Pn je netto pojistné, neboli ta část brutto pojistného, která odráží velikost rizika a kryje výdaje pojišťovny na pojistná plnění, a to včetně tvorby rezerv Nv jsou vlastní náklady spojené s náklady na správu pojistných smluv a provoz komerční pojišťovny (např. mzdové, materiálové či finanční náklady) Z je zisková přirážka, kterou pojišťovny kalkulují do pojištění Př jsou ostatní přirážky38 • součástí pojistného mohou být i různé slevy, které mají silně motivační charakter pro pojistníka a představují pro něj někdy i velmi výrazné snížení nákladů. Může se jednat o slevy na pojistném z důvodu většího zabezpečení pojištěného předmětu, což má za následek nižší pravděpodobnost pojistné události či velikosti plnění. Dále pojišťovny často poskytují slevy za příznivý škodní průběh, tzv. bonus. Tento škodní průběh by měl být sledován v delším časovém rozpětí, řádově v letech a bývá postaven na vícestupňovém systému, což lépe vyjadřuje zásluhovost. V praxi bývá tento bonus nastaven až do maximální výše 70 % kalkulovaného pojistného. Opačným případem je malus, který naopak znamená přirážku k pojistnému v obdobích, kdy dochází ke škodám. Tato přirážka může nabývat už 200 % ke kalkulovanému pojistnému. Pro případy této práce bude zajímavá i sleva za propojištěnost, neboli za komplexnost pojištění, se kterou se setkáme u pojištění plodin a u pojištění hospodářských zvířat. Tato sleva je poskytována kvůli komerčním zájmům pojišťovny a pak zejména proto, jelikož komplexnost pojištění představuje lepší plošné rozložení rizik, jejich vzájemné vyrovnání a tím i celkové ovlivnění škodovosti. Komplexnost pojištění se posuzuje ze dvou hledisek, a to z hlediska rizika nebo předmětu pojištění.39 spoluúčast – v pojistné smlouvě stanovená suma (pevnou částkou, procentuálně či kombinací), do jejíž výše se neposkytuje pojistné plnění (pojištěný nehlásí takové škody pojišťovně), nebo suma, kterou se pojištěný podílí na pojistné události. Vychází ze základní myšlenky, podle které je vhodné snížit náklady na pojistnou ochranu a pracnost při správě pojištění. Výhodou spoluúčasti je, že je klient zainteresován na realizaci preventivních opatření a taktéž vyšší spoluúčast obvykle znamená i nižší pojistné. Nevýhodou pro pojišťovnu může být zkreslený pohled o skutečné škodovosti, jelikož malé škody spadající do výše spoluúčasti jí nejsou hlášeny.40
o
1.7 Klasifikace pojištění Stejně jako se dají dle mnoha kritérií klasifikovat rizika, můžeme použít několik aspektů, dle kterých můžeme rozčlenit do několika kategorií i pojištění. Právě klasifikace pojistných produktů je nezbytná pro výběr optimálního pojistného krytí požadovaného rizika, čímž se nám orientaci v portfoliu nabízených produktů stane snadnější. Pohled různých expertů na třídění a klasifikaci pojištění není stejně jako u klasifikace rizik jednotný, avšak v mnoha publikacích se uvádí velmi podobný přístup, který uvádí Martinovičová.
38
MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 146 tamtéž s. 149 40 tamtéž s. 147 39
30
Základní členění pojištění můžeme rozčlenit podle 4 kritérií, a to podle: formy vzniku pojištění předmětu pojištění právních předpisů způsobu tvorby rezerv Pro naplnění cílů této práce však budou podstatné zejména první dvě členění. Ty budou charakterizovány detailněji, jelikož dle formy vzniku pojištění bude nejprve vyřešena otázka, která pojištění podnik mít musí a která pouze může. Následné členění dle předmětu pojištění nám pomůže k danému majetku podniku přiřadit právě to správné pojištění. Zbylé dva typy členění budou popsány jen stručně. Klasifikace pojištění podle formy vzniku pojištění Tento způsob členění je odvislý od motivu, který nás vedl k uzavření pojištění. Může jím být jak nutnost ze zákona uzavřít konkrétní typ pojištění, tak i náš vlastní a dobrovolný zájem si určité pojištění uzavřít. Dle výše uvedeného rozlišujeme tyto formy pojištění: o
o
o
zákonné pojištění – pojistný vztah v tomto případě vzniká na základě platné legislativy a pojistná smlouva se neuzavírá. Tento typ pojištění vzniká automaticky, jestliže dojde k naplnění podmínek spojených pro vznik tohoto pojištění. Pojištění trvá do doby, než tyto podmínky pominou, v jiném případě nelze pojištění vypovědět. Pojištění se neruší ani v případě, pokud pojištěný neplatí pojistné. V tomto případě však dochází k porušení zákona. Výši pojistného, pojistné podmínky a další náležitosti pojištění jsou rovněž určeny daným právním předpisem. Jelikož jde o poměrně příkazovou formu, od tohoto typu se upouští a zákonná pojištění se transformují na smluvní povinná pojištění. V ČR je jediným zákonným pojištěním zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Jsou jím pojištěni všichni zaměstnavatelé s alespoň jedním zaměstnancem. smluvní povinné pojištění – vznik tohoto pojištění je dán opět právním předpisem, ale s tím rozdílem, že se mezi oběma stranami uzavírá pojistná smlouva. Daný právním předpis v tom případě neurčuje detailní náležitosti pojistné smlouvy jako u zákonného pojištění, ty přecházejí do kompetence pojišťovny. Jestliže není pojistná smlouva na dané riziko uzavřená, není subjektu povolen výkon činnosti spojený s tímto rizikem a uvedený v daném právním předpisu. Zaštiťuje zejména pojištění zaměřené na odpovědnost za škodu způsobenou vyjmenovanými činnostmi, případně konkrétní věcí. Podstatou je, aby poškození měli ve všech případech jistotu, že budou v případě pojistné události, která je způsobená vyjmenovanou činností, odškodněni. Mezi tyto činnosti patří například činnost lékařů, auditorů či pojišťovacích zprostředkovatelů. Nejznámějším pojištěním spadajícím do této kategorie je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. smluvní dobrovolné pojištění – tento typ pojištění je nejstarším a dnes stále i nejobvyklejším způsobem vzniku právního vztahu. Je typický smluvní volností mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistník má v případě zájmu o pojištění na výběr několik pojistitelů, ze kterých si může, avšak v případě, že neshledá vyhovující nabídku, nemusí vybrat. Naopak pojišťovna má volnou ruku při tvorbě pojistných produktů a v rámci konkurenčního boje může nabízet
31
různé výhody. Stejně jako uzavření pojistné smlouvy i případné ukončení pojistné smlouvy je možné na základě dobrovolného rozhodnutí.41 Klasifikace pojištění podle předmětu pojištění Dalším členěním pojištění, v praxi i velice užívaným, je klasifikace dle předmětu pojištění. Tímto způsobem můžeme rozlišit pojištění majetku, osob nebo pojištění odpovědnosti za škodu. o
o
o
pojištění majetku – dané pojištění řeší riziko pro případ vzniku škody a ztráty na majetku, která je dána poškozením, zničením, ztrátou či odcizením pojištěného majetku. Majetek je v tomto případě jakákoliv samostatná věc, případně soubor věcí, které jsou ve vlastnictví pojistníka. Může jim být jak věc movitá, tak i nemovitá. Příkladem takového pojištění je například pojištění staveb, domácností či motorových vozidel.42 pojištění osob – tento typ pojištění pokrývá rizika tělesného poškození pojištěného, jeho smrti, dožití se určitého věku, případě řeší případ jiné pojistné události související se životem osob. Tento typ odpovídá rezervotvornému (životnímu) pojištění z následujícího členění. Uzavření pojistné smlouvy je závislé na zdravotním stavu pojištěného, od něhož se případně může odvíjet i výše pojistného.43 pojištění odpovědnosti za škodu - vztahuje se na škody, které pojištěný způsobil na majetku, zdraví nebo zájmech jiných osob a organizací. Obsahem tohoto pojištění je právo pojištěného, aby za něj pojistitel uhradil příslušnou škodu, za kterou pojištěný odpovídá a kterou by jinak musel uhradit sám. Poměrně široký obsah plnění může nabývat pojištění u škody na zdraví, kde může mj. vzniknout právo na bolestné, na odškodnění za ztížení společenského uplatnění či na náhradu léčebných výloh. U majetkových škod se jedná zejména o náhrady nutné k uvedení poškozené věci do předešlého stavu či její obnovu, avšak kromě těchto přímých náhrad se mohou vyskytnout i náhrady za škody ušlého zisku, pokud byla daná věc součástí podnikání poškozeného.44
Klasifikace pojištění podle právních předpisů Členění pojištění můžeme vyčíst i ze dvou právních předpisů. Tím prvním je zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dle kterého lze dané pojištění zařadit do odvětví životního nebo neživotního pojištění. Druhým důležitým zákonem pro pojišťovnictví je zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který rovněž klasifikuje pojištění do dvou odvětví, a to do pojištění škodového či obnosového. 45 Klasifikace pojištění podle způsobu tvorby rezerv Další způsob dělení pojištění je podle způsobu tvorby rezerv a rozlišujeme tak pojištění riziková či rezervotvorná. Ekvivalentně můžeme tato pojištění nazvat jako neživotní, resp. životní.46 V rámci této práce budou použity a analyzovány pouze riziková pojištění, jelikož rezervotvorná (životní) jsou typická zejména pro pojištění osob než pojištění podniků.
41
MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 53 - 54 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 31 43 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 122 44 tamtéž s. 120 - 121 45 tamtéž s. 95 - 97 46 tamtéž s. 54 42
32
1.8 Vybrané druhy pojištění relevantní pro pojištění zemědělských rizik Jelikož se diplomová práce zaměřuje na optimalizaci pojistného krytí zemědělského podniku, což znamená analýzu různých druhů pojištění a pojistných produktů, je nyní na místě si tato pojištění detailněji přiblížit. Nebudu se zabývat všemi možnostmi pojištění podnikatelských rizik, avšak pouze těmi, které jsou relevantní pro vybraný podnikatelský subjekt, blíže představený v kapitole 3. 1.8.1 Majetková pojištění Podnikatel může pojistit svůj majetek pro případ různých rizik. Předmětem pojištění mohou být věci movité i nemovité, zejména tedy výrobní a provozní zařízení, zásoby, peníze, cenné papíry, umělecká díla a další. Na českém pojistném trhu se můžeme setkat s různými druhy pojištění, která kryjí určitá majetková rizika. Jde například o pojištění pro případ poškození věci živelní událostí (tzv. živelní pojištění), pojištění staveb, pojištění strojů a strojních zařízení, pojištění pro případ odcizení, dopravní pojištění či pojištění ztrát způsobených přerušením provozu (tzv. šomážní pojištění). o
o
o
47 48
Živelní pojištění - jedná se o pojištění movitého i nemovitého majetku pro případ živelních nebezpečí. Mezi základní rizika, velmi často označována jako FLEXA patří riziko požáru, úderu blesku, výbuchu a pádu letadla (z anglických slov fire, lightning, explosion, aircraft). Rozsah takového pojištění však může být nedostatečný, proto je nutné rozšířit pojistnou ochranu o doplňková rizika pro případ poškození či zničení věcí. Těmi mohou být například povodeň či záplava, krupobití, zemětřesení, vichřice, sesuv půdy, zřícení skal či zeminy, tíha sněhu nebo námraza. Skupinu takto pojištěných rizik pak můžeme nazývat jako tzv. sdružený živel. Do něj můžeme zařadit také vodovodní nebezpečí, jež představuje poškození či zničení majetku v důsledku havárie vodovodního potrubí. Klient obvykle není vázán pojišťovat všechna rizika sdruženého živlu, jelikož pojišťovny většinou nabízejí možnost pojišťovat tato rizika jednotlivě, popřípadě v různých balíčcích rizik. Pojištění budov - může být sjednáno jako pojištění živelních nebezpečí zmíněné výše, případně může obsahovat další nebezpečí ohrožující pojištěnou nemovitost. Pojištění budov je závislé na určení a využití dané stavby a jejího vybavení a pokrývá pouze škody způsobené pojistnými nebezpečími na vlastní budově a jejích součástech. Pro cenu pojištění je důležitá lokalizace z pohledu povodňových a záplavových oblastí, a dále faktory ovlivňující obecnou pravděpodobnost vzniku pojištěných rizik, kam lze zařadit například konstrukci stavby, protipožární opatření nebo blízkost jiných rizikových objektů.47 Pojištění strojů a strojních zařízení – jedná se o pojištění průmyslových strojů a strojních zařízení, která mají vysokou hodnotu a jejichž případné poškození by bylo pro podnik neúměrně nákladné. Zahrnuje škody související s poškozením strojů a strojních zařízením a škod způsobených jejich provozem. Poškození může být jak mechanické, tak elektrické, případně způsobené pádem předmětu na pojištěný stroj nebo způsobené explozí vzniklou z vnitřního přetlaku stroje. Do pojištěných rizik se obvykle započítává i nesprávná manipulace a údržba, naopak vyloučena jsou poškození vzniklá běžným používáním strojů jako je koroze nebo poškozené těsnění a také škody vzniklé živelními nebezpečími (pokud nejsou zvlášť připojištěny). 48
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, 2009, s. 148 JANATA, Jiří. Pojištění a management majetkových podnikatelských rizik. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 58
33
o
o
o
Pojištění pro případ odcizení – kryje škody způsobené odcizením, poškozením nebo zničením majetku v důsledku jednání pachatele s motivem krádeže, vloupání či loupežného přepadení. Pojištění se vztahuje pouze na ty události, při kterém musel pachatel překonat nějaké překážky nebo zabezpečovací prvky sloužící k uchránění majetku společnosti. Tyto zabezpečovací prvky musí být v době pojistné události aktivní a funkční, lze zmínit např. alarm, bezpečnostní zámky, případně bezpečnostní službu. Pro některé předměty pojištění (peníze, ceniny, drahé kovy) je obvykle vyžadováno dodatečné zabezpečení (například trezor). Dle způsobu zabezpečení se dále odvíjí i výše pojistného. Jelikož je v pojistné smlouvě často uváděn termín „násilné vniknutí“, je z pojistného plnění vyloučeno odcizení, které nastalo vniknutím pachatele do areálu za pomocí klíče, domluvou či pomocí pracovníka podniku nebo ukrytím se uvnitř areálu.49 Pojištění přerušení provozu – tento typ pojištění de facto doplňuje živelní a strojní pojištění. Tato dvě pojištění kryjí škody vzniklé na majetku, kdežto pojištění přerušení provozu kryje škody následné, které vznikly kvůli škodám na majetku nebo případně díky výpadkům dodávek a energií. Jako následné škody jsou chápány fixní náklady, ušlý zisk a další náklady spojené s řešením vzniklé situace. Smyslem tohoto pojištění je uvést pojištěného po vzniku škody do stejné finanční situace, ve které by se nacházel v případě, kdy by k přerušení provozu nedošlo, tedy úhrada výdajů, které byly způsobeny bez ohledu na pokles obratu společnosti, ke kterému tímto přerušením došlo. S tímto pojištěním jsou spojeny dva důležité pojmy, které se u jiných majetkových pojištění neobjevují. Tím prvním je tzv. doba ručení, což je doba, po kterou pojistitel hradí pojištěnému ušlý zisk a stálé náklady v případě pojistné události a měly by odpovídat maximálnímu časovému úseku, ve kterém je pojištěný schopen uvést provoz do stavu před nastalou pojistnou událostí. Pojistná částka se obvykle určuje jako jeden ze dvou způsobů, a to buď jako zisk navýšený o fixní náklady nebo jako obrat snížený o variabilní náklady. V obou případech vztažené právě k době ručení. Druhým specifikem tohoto pojištění je tzv. časová franšíza, která je v pojistné době určená sjednanou dobou. Jestliže je přerušení provozu kratší než tato doba, pojistitel škody nehradí. Lze říci, že se jedná o jistou formu spoluúčasti.50 Pojištění přepravy zboží – tento typ pojištění má za cíl pokrýt takové škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci při dopravní nehodě. Pojištění zahrnuje jak škody na dopravních prostředcích, tzv. kasko pojištění a také škody na přepravovaných věcech, tzv. kargo pojištění. Výše pojistného se odvíjí jak od rizik zahrnutých do pojištění, tak od přepravovaných předmětů. 51
1.8.2 Pojištění odpovědnosti Nejenže může být podnikateli způsobena škoda, ale je třeba zvážit i opačný případ. A to ten, že škodu může naopak způsobit sám podnikatel. Ke krytí těchto rizik slouží pojištění odpovědnosti, které nabývá mnoho podob, právě dle jednotlivých rizik. Pokud si vzpomeneme na klasifikaci pojištění podle formy vzniku, najdeme v každé ze tří kategorií alespoň jedno pojištění. Do zákonného pojištění se řadí pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úraze nebo nemoci z povolání, do smluvního povinného spadá pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a nejvíce jednotlivých pojištění najdeme mezi smluvními dobrovolnými, která budou řešena právě 49
PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, s. 101 - 102 Tamtéž s. 98 - 100 51 Tamtéž s. 104 50
34
v tomto oddíle. Povinnému ručení, spolu s havarijním pojištěním bude následně věnován samostatný oddíl. Pojištění odpovědnosti za škody je koncipováno jako pojištění na první riziko, tzn., že v pojistné smlouvě je sjednávána pojistná částka jako horní limit pojistného plnění. Pojistitel vyplácí pojistné plnění přímo poškozenému a kromě tradičních náhrad škod či výdajů na léčebné výlohy může zahrnovat i náklady na obhajobu pojištěného v souvislosti se škodou, jestliže ke správnému zjištění odpovědnosti a výše náhrady je potřeba soudního jednání. Pojištění odpovědnosti bývá založeno na objektivní, případně na subjektivní odpovědnosti, což znamená, že odpovědnost za vzniklou škodu vzniká bez ohledu na zavinění či nezavinění, resp. vzniká jen v případě zavinění škody pojištěným (subjektivní odpovědnost). Pojištění odpovědnosti se zakládá na třech základních principech. Tím prvním je příčina vzniku, která je rozhodnou okolností pro vznik práva na pojistné plnění, což znamená, že příčina škodní události vznikla v době trvání pojištění. V literatuře se tento princip označuje jako princip vzniku příčiny škody. Druhým možným principem je tzv. loss occurrence, neboli princip škodní události, jehož předpokladem je, že ke škodní události došlo v době trvání pojištění. Posledním možným principem je tzv. claims made, neboli princip vznesení nároku. Předpokladem vzniku na plnění je, že nárok na náhradu škody byl vůči pojištěnému vznesen a pojištěným pojistiteli oznámen v průběhu trvání pojištění. Pojistná ochrana se pak v tomto případě vztahuje k veškerým škodným událostem, které byly uplatněny v průběhu platnosti pojistné smlouvy, a to bez ohledu na okamžik jejich vzniku. 52 Nyní se již dostávám ke konkrétním druhům pojištění odpovědnosti. V rámci smluvního dobrovolného pojištění odpovědnosti za škodu lze pojistit jakýkoliv druhu odpovědnosti mající charakter nahodilosti. To v praxi znamená, že při návštěvě pojišťovny či její internetové stránky můžeme naleznout širokou škálu pojistných produktů řešících tuto problematiku. V rámci této práce se však zaměřím pouze na ta rizika, která připadají do úvahy při činnosti podniku představeného v praktické části této práce. o
o
52 53
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností (někdy také označováno jako pojištění obecné odpovědnosti) – tento typ pojištění kryje škody, které byly způsobeny třetím osobám v příčinné souvislosti s porušením právních povinností pojištěného či jeho nedbalostí, případně nedbalostí jeho zaměstnanců. Mezi rizika, která jsou součástí toho pojištění, patří zejména škody na zdraví a na životě, škody na majetku třetí osoby nebo finanční škody. Obvykle je možno připojistit i škody na věcech převzatých či užívaných. Na závěr je důležité dodat, že pojišťovnou jsou hrazeny pouze ty škody, které jsou způsobené činnostmi uvedenými v obchodním rejstříku a těmi, které jsou součástí pojistné smlouvy. Obvyklými výlukami v tomto pojištění jsou dále náklady na nápravu důsledků chybné práce, užívání letadel, plavidel a motorových vozidel, úmysl či opomenutí, profesní nedbalosti a smluvní odpovědnost. Posledně jmenovaný příklad znamená, že nejsou kryta ta rizika z obchodní smlouvy pojištěného, ve které přijal podmínky zatížené většími závazky nebo povinnostmi než obvykle. 53 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku – tento typ pojištění se vztahuje pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného za škodu způsobenou v důsledku vady výrobku pojištěného, za kterou pojištěný odpovídá a která způsobila třetí
PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, s. 80 Tamtéž s. 128
35
o
o
o
o
o
o o
osobě škodu na zdraví či na majetku. Vadným výrobkem může být v takovém případě i vadně odvedená práce. Mezi výluky k tomuto pojištění lze zařadit například náklady spojené se stažením vadných výrobků, škody způsobené těmi výrobky, která jsou součástí letadel, kosmických lodí či případně bezpečnostních a navigačních systémů a pak také škody na samotném výrobku, kterým ke škodě došlo. 54 Pojištění regresních nároků zdravotní pojišťovny – tento typ pojištění navazuje na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Jestliže je příčina pro vznik tohoto povinného pojištění na straně zaměstnavatele, myšleno jeho provinění či protiprávní jednání, má pojišťovna vůči zaměstnavateli nárok na náhradu těch nákladů, které vynaložila na péči zaměstnance ze zdravotního pojištění. Právě pro tyto regresní nároky slouží popisované dobrovolné pojištění, které je konstruováno tak, aby hradilo místo zaměstnavatele.55 Pojištění odpovědnosti za škody na životním prostředí (environmentální pojištění) – již sám název napovídá, která rizika bude spadat pod tento typ pojištění. Budou to tedy takové škody, které pojištěný svým jednáním zavinil na životním prostředí a bude proti němu v této skutečnosti vzneseno obvinění. Je rovněž důležité, aby byl žalující stranou doložen důkaz o příčinné souvislosti, a to zejména na základě technicky podloženého a relevantního svědeckého důkazu. Tento typ pojištění je dále charakteristický vysokým limitem plnění, jelikož vzniklé škody mohou dosahovat velkých rozměrů, a to i v době několika let po vzniku události. Environmentální pojištění začíná nabírat na vážnosti v posledních letech. Podle statistik sice nedochází ke zvýšení počtu nehod spojených se škodou na životním prostředí, nýbrž se podstatně zvyšuje průměrná škoda takové události a s tím následně i náklady na její odstranění.56 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pasoucími se zvířaty – tento typ rizika bývá často ve výlukách, avšak lze jej sjednat jako připojištění. Typické zejména pro malozemědělce i velkozemědělce, kryje škody způsobené zvířaty vlastněná pojištěným. Pojištění odpovědnosti za cizí věci po právu užívané – kryje škody na věcech, které pojištěný oprávněné užívá, ale nevlastní. Nejčastěji se jedná o věci pronajaté (kanceláře, stroje atp.). Rizikem se v tomto pojištění chápe poškození, zničení nebo odcizení takto užívaných věcí. Pojištění se však vztahuje pouze na ty věci, které proti poškození či odcizení zabezpečeny.57 Pojištění odpovědnosti za cizí věci převzaté – funguje na stejném principu jako předešlé pojištění věci užívaných, s rozdílem, že tento typ pojištění se vztahuje na věci, které pojištěný přebírá od protistrany (klient, zákazník, smluvní partner) za účelem provedení objednané služby.58 Pojištění odpovědnosti za finanční škody – jedná se zejména o krytí úvěrového rizika, konkrétně se nejčastěji setkáme s pojistnými produkty na pojištění úvěrů a pohledávek.59 Pojištění odpovědnosti ředitelů a členů představenstev – tímto pojištěním jsou řešena chybná rozhodnutí nebo opomenutí managementu (členové statutárních orgánů, dozorčích
54
PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, s. 130 Tamtéž s. 84-85 56 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 131 - 132 57 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, s. 85 58 Tamtéž s. 85 59 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 127 55
36
rad, ředitel či jiný manažer) vyplývající ze závazných právních předpisů nebo uzavřených smluv. Slouží ke krytí ztrát akcionářů na investovaném majetku.60 1.8.3 Pojištění spojená s vozidly S pojištěním vozidel jsou spojeny dva pojistné produkty, dle formy vzniku oba zařazujeme do smluvního pojištění. Jsou jimi jednak povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, tzv. povinné ručení, jednak dobrovolné havarijní pojištění. Dle předmětu pojištění se dá o havarijním pojištění hovořit jako o pojištění majetku, POV se zařazuje mezi pojištění odpovědnosti. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Jedná se o pojištění, které musí mít uzavřeno každý vlastník motorového vozidla a je uzavíráno pro ty případy, ve kterých pojištěný způsobí provozem tohoto vozidla škodu na zdraví třetí osobě nebo její usmrcení, škodu vzniklou poškozením či zničením věci třetí osoby, škody ušlého zisku poškozeného a také náhrady nákladů poškozeného na právní zastoupení při řešení nároku na škodu. Jelikož může při vážných dopravních nehodách dojít k těžkému ublížení na zdraví či v nejhorším případě i k úmrtí několika osob, musí být limit plnění nastaven dostatečně vysoko, aby jej pojištění výši škody pokrylo. Na to myslí i zákon č. 168/1999 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který stanovuje minimální limit plnění na 35 mil. Kč, a to jednak:
při újmě na zdraví na každého zraněného nebo usmrceného včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku při újmě na majetku bez ohledu na počet poškozených61
Pojišťovny nicméně nabízejí i vyšší limity, nejčastěji ve dvojnásobku minimálního, je pak na klientovi samotném, který si vybere. Samozřejmě, že čím vyšší limit, tím vyšší pojistné. Obvykle však není rozdíl příliš velký, například rozdíl ročního pojistného se základním limitem a dvojnásobným limitem se pohybuje v řádu pár set korun. V praxi se často setkáváme se zápisem limitu plnění např. 50/40, kde první číslo znamená limit při újmě na zdraví a druhé číslo značí limit při újmě na majetku, obojí v milionech korun. Nejvyšší limity momentálně nabízí Česká pojišťovna, a to 150/150. Kromě výše limitu plnění má možnost si klient vybrat různé výhody a připojistit i další rizika, opět však za příplatek. Rozsah pojištění se tedy může zvětšit o odtah zdarma, zapůjčení náhradního vozidla či jiné asistenční služby. Co se týče rizik, připojistit se dá např. střet se zvěří, poškození skel, odcizení vozidla či škoda na vlastním vozidle živlem, což dříve bylo obsahem hlavně havarijního pojištění. 62 Limit plnění není jediný z faktorů, který následně ovlivňuje výši pojistného. Faktorů je několik, zmíním a stručně vysvětlím ty nejdůležitější:
věk řidiče – tento údaj je spojen zejména se zkušeností řidiče a s tím spojené pravděpodobnosti vzniku pojistné události. Mladí a nevyježdění řidiči bývají pro pojišťovnu rizikovější, jelikož riziko dopravní nehody je u nich větší než u zkušených a ostražitých řidičů.
60
MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 128 Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: §3a Limity pojistného krytí. Podnikatel.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0207]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-168-1999-sb-o-pojisteni-odpovednosti-za-skodu-zpusobenouprovozem-vozidla-a-o-zmene-nekterych/f1956423/ 62 Povinné ručení. Česká Pojišťovna [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?povinneruceni
61
37
Tento fakt vychází ze statistických údajů, nelze tedy říci, že každý mladý řidič je rizikovější než starší. typ vozidla – pojistitelé opět vycházejí z pravděpodobnosti a statistických údajů a do výpočtu pojistného komponují faktory jako maximální rychlost, objem motoru, počet válců, značka a typ vozidla, jeho stáří, případně i počet míst k sezení. oblast – u mnoha pojistitelů se stále používá, nicméně pro způsob tarifování se nejeví jako nejvhodnější, jelikož bydliště majitele vozidla ještě neznamená, že bude provozovat automobil (jen) na tomto území. užívání vozidla – tím se myslí, zda je vozidlo užíváno pro běžný provoz či využíváno jako služební, případně jako taxislužba. Pojišťovny od tohoto faktoru předpokládají, že čím je vozidlo více využíváno (je více na silnici), tím je riziko dopravní nehody větší. 63
Co se týče výluk, ty jsou uvedeny rovněž ve zmíněném zákoně č. 168/1999 Sb., konkrétně v §7 a pojistitel dle něj nehradí újmu řidiče vozidla, který nehodu zavinil a ani náklady jeho na lékařskou či jinou péči. Rovněž pojistitel nehradí škodu na vozidle viníka nehody a škody, které je pojištěný (jako viník nehody) povinen nahradit svému manželi či jiné osobě ve společné domácnosti. Ve výlukách se dále objevuje i škoda při manipulaci s nákladem stojícího vozidla nebo škody způsobené při účasti na organizované motoristické soutěži, při které není povinen dodržovat předpisy o provozu na pozemních komunikacích.64 Havarijní pojištění Podle klasifikace pojištění bychom tento pojistný produkt mohli zařadit do majetkového škodového pojištění, jelikož poskytuje pojistné plnění majiteli vozidla při škodě na jeho vozidle (i jeho příslušenství a přepravovaných věcí, pokud to je součástí pojistné smlouvy), která může vzniknout v důsledku: živelní události krádeže, loupeže, vandalství, poškození, zničení, odcizení či neoprávněného používání motorového vozidla dopravní nehody bez ohledu na její zavinění Pojištění sdílí mnoho stejných aspektů s povinným ručením, jelikož na výši pojistného mají také vliv faktory jako typ vozidla, věk provozovatele či škodní průběh. Rovněž je možné uzavřít připojištění čelního skla, úrazové pojištění řidiče a přepravovaných osob, poškození, zničení a odcizení zavazadel, náklady na zapůjčení náhradního vozidla či jiné nadstandardní asistenční služby. Pojištění je možno uzavřít na všechna rizika, tzv. all risk, případně jen na některá rizika, pak hovoříme o tzv. omezené havárii. I v případě all risk pojištění, pojistitelé do pojistných podmínek komponují určité výluky, které se obecně týkají poškození motoru či pneumatik, jestliže současně nedošlo k dopravní nehodě nebo požár vyvolaný zkratem na elektrické instalaci.65 V rámci této práce, která má za cíl optimalizovat pojistnou ochranu podnikatelského subjektu, je nutné zmínit také možnost tzv. flotilového pojištění motorových vozidel, kdy dochází k souhrnnému pojištění více vozidel jednoho majitele. Sazby pojistného u vozidel podnikatelů bývají obecně vyšší, 63
PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, s. 119 Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: §7 Rozsah pojištění odpovědnosti. Podnikatel.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-168-1999-sb-o-pojisteni-odpovednosti-za-skoduzpusobenou-provozem-vozidla-a-o-zmene-nekterych/f1956423/ 65 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 133 64
38
avšak právě s ohledem na větší počet pojištěných vozidel dochází k poskytování různých množstevních slev, které v konečném důsledku snižují cenu pojistného pod úroveň pojistného v případě soukromých vozidel.66 Výhodou takto koncipované pojistné smlouvy je tedy nejen nižší pojistné, které je často sjednáváno na individuálním posouzení a na velikosti a škodovosti celé flotily, ale taktéž i nižší administrativa při připojišťování nově zakoupených vozidel a odpojišťování těch, kterých se podnik zbavuje. Systém bonus/malus Jak pro povinné ručení, tak pro havarijní pojištění je typická sleva za bezeškodní průběh – tzv. bonus, a naopak přirážka k pojistnému v případě vyššího škodního průběhu – tzv. malus. Systém funguje tak, že za určitý počet měsíců (obvykle 12) bez nahlášené pojistné událost zaviněné pojistníkem se pojistné sníží o určitou část (obvykle v řádu procent ze základního pojistného). Vždy je nastavena maximální výše bonusu, která se většinou pohybuje kolem 50 % – 60 % z původního pojistného. Jestliže však pojistná událost nastane, tak pojišťovna za každou pojistnou událost sníží počet měsíců rozhodný pro výpočet bonusu o určitý počet (nejčastěji 36 měsíců za 1 pojistnou událost). Tím ovšem může dojít k situaci, že kvůli několika nehodám v krátké době či jen jediné nehody u začínajícího řidiče, bude jeho vypočtená bezeškodní doba záporná. Na to pojistitelé zareagovali již zmíněným malusem, který každému intervalu záporné doby bezeškodného průběhu přiřazuje určitou procentuálně vypočtenou přirážku z původního pojistného. Tyto intervaly si opět pojišťovny sestavují samostatně, proto se v některých aspektech liší. Nejvyšší možná přirážka se obvykle pohybuje ve výši 100 %. Ještě je třeba zmínit, že konstrukce bonus/malus systému je obvykle trochu odlišná u povinného ručení a u havarijního pojištění. Maximální limity bývají sice většinou stejné, ale u havarijního pojištění je k jejich dosažení nutná delší doba než v případě povinného ručení.67 1.8.4 Zemědělské pojištění Zemědělství je velmi specifickou oblastí, pro kterou platí některá rizika, se kterými se jinde nesetkáme. Nabízenými druhy pojištění jsou pojištění plodin, pojištění hospodářských zvířat a pojištění lesů a lesních školek. Pro účely této práce budou relevantní pouze první dvě zmíněné. Pojištění plodin Pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení rostlin uvedených v pojistné smlouvě v důsledku působení pojistných nebezpečí uvedených a definovaných pro dané rostliny v DPP a ujednaných v pojistné smlouvě. Rozsah pojistitelných plodin je velice široký, od obilnin, luskovin, olejnin až po konzumní zeleninu, ovoce či přadné rostliny. Tyto rostliny bývají rozděleny do několika skupin, přičemž každá skupina může být kryta před jinými nebezpečími. Jsou jimi zejména krupobití, požár, vichřice, záplava, povodeň, sesuv půdy, vyzimování, jarní mráz a mráz. Naopak do výluk bývá obvykle zahrnuto polehnutí plodin a pojištění se taktéž nevztahuje na přezimovanou konzumní zeleninu. Prozatím nepojistitelným nebezpečím je i sucho. Pojištění se obvykle sjednává se spoluúčastí. Podkladem pro výpočet pojistného je tzv. pojištěný výtěžek, který se skládá z předpokládaného hektarového výnosu a ceny za tunu dané plodiny. Dalším faktorem je výměra, na které se daná plodina pěstuje a v neposlední řadě to je druh samotné
66
PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, s. 123
67
DPP k povinnému ručení a havarijnímu pojištění jednotlivých pojišťoven
39
plodiny, jelikož každá plodina je spojená s různým rizikem, že nebude dosaženo požadovaného výtěžku.68 Pojištění hospodářských zvířat Tento typ pojištění je stejně jako pojištění plodin dobrovolným pojištěním a sjednáváno jako škodové. Pojištění je uzavíráno pro případ uhynutí, utracení, poražení nebo nařízeného poražení v rámci mimořádných veterinárních opatření nebo jiné škody na zvířatech uvedené v pojistné smlouvě v důsledku působení pojistných nebezpečí uvedených a definovaných v DPP a ujednaných v pojistné smlouvě. Jako pojistná nebezpečí v pojištění zvířat lze stanovit zejména různé nákazy, hromadné onemocnění infekčního nebo parazitárního původu, neohlášené přerušení dodávky elektrického proudu, zasažení zvířete elektrickým proudem, otravu jedovatými látkami, živelní událost či přehřátí organizmu zvířete. Lze obvykle připojistit i další pojistná nebezpečí jako úraz, porodní škody, akutní neinfekční nemoc či odcizení (zejména skotu na pastvinách). Nákazy a nemoci, které jsou kryty tímto pojištěním, lze najít v doplňkových pojistných podmínkách pro tento typ pojištění. Mezi výluky lze zařadit zejména škody vzniklé porušením předpisů o veterinární péči, škody, jejichž příčina vznikla před počátkem pojištění, škody nastalé v souvislosti nebo jako následek nesprávného veterinárního úkonu či škody vzniklé jako běžné provozní ztráty. Stejně jako u pojištění plodin, i pojištění hospodářských zvířat je typicky sjednáváno se spoluúčastí. Pojistnou hodnotou se rozumí průměrná tržní cena zdravých zvířat téhož druhu a plemene, kategorie a kvality. Pojistnou částku stanovuje pro každou pojištěnou položku v pojistné smlouvě pojistník na vlastní odpovědnost tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného zvířete.69 Vývoj trhu zemědělského pojištění a jeho současný stav Je zřejmé, že zemědělské pojištění je velice specifickou oblastí, což má za následek i poměrně úzkou škálu pojistitelů, které tyto produkty nabízejí. Na začátku roku 2015 nabízelo alespoň jedno z výše zmíněných pojištění pouze šest pojišťoven. Jedná se zejména o velké pojistitele, kteří tímto pojištěním rozšiřují svou činnost. Dokládá to i skutečnost, že pět z těchto pojistitelů obsadilo prvních pět míst za rok 2014 podle celkového předepsaného pojistného v ČR. Konkrétně se tedy jedná o Českou pojišťovnu, Kooperativa pojišťovnu, Allianz, Generali pojišťovnu a ČSOB pojišťovnu. Pouze Hasičská vzájemná pojišťovna se dle předepsaného pojistného řadí mezi ty menší (18. místo). Trh zemědělského pojištění je netypický i dominancí jediného pojistitele, který má ve své kompetenci více než 70 % pojistného. Tímto pojistitelem je Česká pojišťovna. Není bez zajímavosti, že na druhém místě je pojišťovna Generali, která spolu s ČP patří do jedné finanční skupiny. Podíl Generali se pohybuje kolem 20 %, a spolu s ČP tedy ovládají více než 90 % celého trhu. Dále následují HVP
68
Podle DPP k pojištění plodin. In: Česká pojišťovna [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/3744434/zemedelske-pojisteni-vpp.pdf a DPP. In: Česká pojišťovna [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/3744434/pojisteni-plodindpp.pdf 69
Podle DPP k pojištění hospodářských zvířat. In: Česká pojišťovna [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/3744434/zemedelske-pojisteni-vpp.pdf a DPP. In: Česká pojišťovna [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/3744434/hospodarskazvirata-dpp.pdf
40
a KOOP, kteří shodně ovládají kolem 4 % pojistného v rámci pojištění plodin a kolem 2 % u pojištění hospodářských zvířat. Zbývající dvě pojišťovny nedosahují ani 1 %.70 Roční pojistné u pojištění plodin se v roce 2013 pohybovalo těsně pod hranicí jedné miliardy korun, u pojištění hospodářských zvířat dosahovalo roční pojistné 232 mld. Kč. V průběhu času zde můžeme sledovat dva protichůdné trendy. U pojištění plodin se jedná o trend rostoucí, kde zvyšující se pojistné je důsledkem jak rostoucích cen plodin, tak i rostoucí výměry ploch pojišťovaných plodin. Naopak u pojištění hospodářských zvířat je příčinou klesajícího pojistného zejména celkový úbytek hospodářských zvířat u českých zemědělců. Co se týče pojistného plnění, u hospodářských zvířat nejsou patrné výkyvy, má konstantní poměr vůči pojistnému, a proto i následuje jeho klesající trend. Opačný případ nalezneme u pojištění plodin, které se vyznačuje vysokým škodným průběhem vzhledem k pojistnému a navíc je tento škodní průběh meziročně poměrně proměnlivý. V roce 2009 bylo pojistné plnění dokonce vyšší než předepsané pojistné, a to o 50 %.71 Na grafu 2 je zobrazen průběh předepsaného pojistného obou typů zemědělského pojištění od začátku tisíciletí do roku 2013.72 Spolu s těmito údaji je uvedena každoroční výše dotace na úhradu pojistného zemědělského pojištění, a to od roku 2004 do roku 2014. Zde již není možné pozorovat určitý trend, jelikož na její výši nemají vliv pouze ekonomické aspekty, ale i politické. To je způsobeno zejména různým výpočtem výše této podpory v různých letech s tím, kolik prostředků bylo na tuto problematiku uvolněno ze státního rozpočtu. Graf 2: Vývoj pojistného a podpory pojistného zemědělského pojištění Podpora pojištění
Pojištění plodin
Pojištění zvířat
1200 1000 800 600 400 200 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Pramen: vlastní tvorba na základě dat ČAP a PGRLF
V zájmu koho je vlastně vůbec podpora zemědělského pojištění? Státu, zemědělců, pojišťoven nebo veřejnosti? Jednoznačně to budou samotní zemědělci, tedy potenciální pojistníci, kterým se tak sníží náklady na pojistné. Na druhou stranu nelze říci, nakolik se tato dotace nemohla projevit v samotné marži pojišťoven a zda dotace nepomohla částečně i pojišťovnám zvýšit si své zisky. Pokud tomu tak opravdu bylo, že pojišťovny využily dotace k navýšení pojistného, doplatily by na to zejména velké 70
Individuální výsledky členů. Česká asociace pojišťoven [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.cap.cz/statisticke-udaje/individualni-vysledky-clenu 71 ŠPIČKA, Jindřich a Václav VILHELM. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: (výzkumná studie). Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012, s. 15 - 16 72 k datu dokončení práce 15. 6. 2015 nebyly celkové údaje za rok 2014 k dispozici
41
zemědělské podniky, které nemají možnost uplatnit dotaci na zemědělské pojištění. Zájem státu spočívá zejména v tom, aby podpora motivovala zemědělce k pojištění a došlo tak při nepříznivé události k přesunu nákladů na náhradu škod od státu na pojišťovny. Ministr zemědělství Jurečka však již zmínil, že uvažuje o zrušení této dotace, jelikož svou funkci v minulých letech již naplnila.73 To, zda je skutečně podpora zbytečná a naplnila již svou funkci, nejlépe doloží čísla. V roce 2014 podalo žádost o podporu zhruba 5 000 zemědělských subjektů74 (přesný údaj není k dispozici, jelikož jsou sledovány žádosti, nikoliv subjekty podávající tuto žádost). Celkem však ke konci roku 2013 v ČR podnikalo v zemědělství asi 48 000 podniků, z toho 44 000 podniků fyzických osob.75 Z tohoto hlediska se nedá hovořit o tom, že podpora pojištění již splnila svou úlohu. Nelze předpokládat, že by zrovna zemědělci nevěděli o této dotaci na podporu zemědělského pojištění, jelikož se ve svém podnikání setkávají s různými dotacemi poměrně často, a tak lze uvedená čísla chápat jako velký počet zemědělských podniků bez zemědělského pojištění. Existuje tak velký prostor pro rozšíření zemědělského pojištění a zrušení dotace by tomu zcela jistě nepomohla. Co se týče veřejnosti, jejím zájmem zřejmě je, aby stát platil na dotacích na pojistném co nejméně a zároveň, aby byl zemědělský sektor stabilizovaný a stát nemusel hradit ani případné škody. Tím se dostáváme k samotné optimalizaci zemědělského pojištění, jelikož pokud bude podnik platit menší pojistné při dostatečném pojistném krytí, bude i menší státní podpora a tím více prostředků na jiné veřejné výdaje.
73
Toman chce, aby vznikl fond rizik pro zemědělce. Krajské informační středisko Olomouckého kraje [online]. 2014 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://www.kis-olomoucky.cz/?path=m1%7Cmt103%7Cmo14969 74 Statistika za pojištění k 31.12.2014. In: Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond: Statistické údaje [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://public-doc.pgrlf.cz:4443/weby/pub-doc/stat/Stranky/default.aspx 75 Počet zemědělských firem v ČR mírně roste, hlavně kvůli dotacím. Zemědělský svaz České republiky [online]. 2014 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://www.zscr.cz/clanek/pocet-zemedelskych-firem-v-cr-mirne-roste-hlavne-kvuli-dotacim-720
42
2 Metodologie optimalizace pojistné ochrany V předchozí kapitole byly představeny teoretické aspekty rizika a pojištění, které byly nutné k věcnému pochopení tématu. Praktická část této práce se bude sestávat v porovnávání nabídek pojištění od různých pojistitelů, které se mohou lišit v mnoha ohledech. Je tedy nezbytné použít co možná nejvhodnější postupy při analýze a komparaci předložených pojistných smluv a podmínek, aby bylo docíleno správných závěrů a byl vybrán opravdu pouze ten nejlepší pojistitel.
2.1 Saatyho metoda Pro správnou optimalizaci je důležitý nejen vhodný výběr kritérií (o nich více v části 5.1.1), ale také přiřazení správné váhy ke každému jednotlivému kritériu. Existuje mnoho způsobů, jak se s tímto problémem vypořádat. Váha může být zvolena na základě odhadu a dedukce plynoucí ze svých vlastních preferencí a pocitů, případně je možno stanovit váhy na základě odborné literatury. Obě metody jsou poměrně subjektivní, jelikož záleží na pohledu a úsudku osoby, která tyto váhy stanovuje. Subjektivitu nelze zcela odstranit, v jisté míře se projeví vždy, jelikož záleží na konkrétních podmínkách každého podniku, co od pojištění očekává a jaký k němu má vztah. Metodou, která do jisté míry subjektivitu při komparaci ponechává, avšak snaží se ji matematicky zúročit, se nazývá Saatyho metoda. Tato metody je vhodná jak pro malý počet kritérií, tak i pro vysoký počet, který není nijak omezen. Literatura uvádí, že se jedná o jeden z nejpoužívanějších a propracovanějších způsobu odhadu váhy pro kritérium. V prvním kroku jsou ze všech kritérií vytvořeny dvojice, ke kterým se na devíti bodové stupnici přiřadí hodnota, která stanoví, jak moc jedno kritérium v důležitosti převyšuje druhé. Hodnota 1 znamená, že dvojice kritérií má stejnou důležitost, hodnota 9 znamená, že první kritérium absolutně převyšuje druhé. Hodnota 7 např. znamená, že silně převyšuje druhé, u hodnoty 3 převyšuje první kritérium pouze slabě. Tímto vznikne tzv. Saatyho matice , , 1, 2, … . Prvky matice lze interpretovat jako odhady podílu vah i-tého a j-tého kritéria:
.
Jestliže je jedno z kritérií méně důležité, použije se převrácená hodnota. Pro prvky matice S platí
1, 1, 2, … , což znamená, že na diagonále jsou jedničky. Dále platí, že prvky matice jsou symetrické podle hlavní diagonály a jsou dány převrácenými hodnotami. To lze matematicky zapsat:
, , 1, 2, … . 76
Z těchto hodnot je následně pro každé kritérium vypočten geometrický průměr ! a jeho podílem vůči sumě geometrických průměrů všech kritérií se konečně vypočítá váha daného kritéria . Díky tomuto druhému kroku docílíme toho, aby byl součet vah roven jedné. Tyto 2 kroky můžeme opět vyjádřit matematicky, a to: &
1) geometrický průměr matice S v každém řádku: ! " ∑$% , 1, 2, … '
2) normování součtů geometrických průměrů na jedničku: ∑&
() '
76 77
, 1, 2, … 77
NEMEČEK, Alojz a Jiří JANATA. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 56 tamtéž s. 57
43
Tabulka 3: Příklad Saatyho matice 67!
67
A
B
C
A
1
7
1,52
0,48
B
18 7
1
18 2
3
0,75
0,24
1
0,87
0,28
C
2
18 3
Pramen: vlastní úprava podle NEMEČEK, Alojz a Jiří JANATA. Oceňování majetku v pojišťovnictví, s. 56
Takto vypočtené váhy se následně vynásobí s hodnotami příslušných kritérií, čímž se zjistí nejvhodnější pojistitel. Nejen samotná váha však zaručí, aby byla komparace objektivní. Je taktéž nutno zajistit aby se hodnoty jednoho kritéria neodlišovaly od hodnot jiných kritérií. To se dá zajistit tak, že budou hodnoty každého kritéria znormovány tak, aby se pohybovaly v rozmezí 0 až 1. Tomuto ! součinu se často říká „funkce užitku“ a matematicky ji lze zapsat * +, - ∑$% ∙ / , kde: -
! / je normovaná hodnota j-tého kritéria pro i-tý subjekt
je váha j-tého kritéria78
Jedním ze způsobů normování je tzv. metoda váženého součtu (WSA), která využívá lineární funkci užitku s hodnotami právě od 0 do 1. Nejhorší varianta bude mít hodnotu 0, nejlepší hodnotu 1. Ostatní varianty se budou nacházet v intervalu mezi těmito krajními body. Konkrétně je metoda založena na porovnání rozdílu mezi hodnotou dané varianty a hodnotou nejnižší a rozdílu mezi ! nejvyšší a nejnižší hodnotou. Matematicky lze funkci zapsat jako: /
• • •
0 12 3 12
, kde:
/ je (původní, nenormovaná) hodnota j-tého kritéria pro i-tý subjekt 4 je nejnižší hodnota j-tého kritéria všech subjektů
5 je nejvyšší hodnota j-tého kritéria všech subjektů79
Pokud však máme kritérium, u kterého je naopak nejlepší hodnota ta nejnižší, je třeba tyto hodnoty převést. Tou nejčastější metodou je metoda úspor. Již z názvu lze vysledovat, že převedená hodnota bude dána rozdílem mezi původními hodnotami daného subjektu a subjektu s nejnižší (nejhorší) hodnotou. Jako příklad může sloužit faktor pojistné. Uvažujme tři pojistitele A, B, C, jejichž faktor pojistné nabývá postupně hodnot, 3, 5, 10. Po uplatnění metody úspor budou hodnoty rovny postupně 0, 2, 7 (3 mínus 3, 5 mínus 3, 10 mínus 3). To však není poslední krok úprav, jelikož je třeba tyto hodnoty znormovat pomocí metody váženého součtu znázorněného výše. Teprve takto upravené hodnoty mohou vstoupit do užitkové funkce. Metoda WSA není tou jedinou, jak znormovat hodnoty do intervalu 0 až 1. Můžeme použít proporcionální zastoupení, kdy původní hodnotu kritéria vydělíme hodnotou nejvyšší (nejlepší). Tímto způsobem docílíme opět toho, aby nejlepší hodnota nabývala jedničky. Nulová hodnota je taky možná, avšak docílení není nutné, je naopak málo pravděpodobné. Matematicky lze zapsat jako: ! /
0 3
V rámci optimalizace a komparace se lze často setkat s faktory, jejichž hodnota není dána číselně, ale slovně. V této práce tím může být například rating pojišťoven, rozsah asistenčních služeb či rozsah pojistného krytí. Pokud je některý z faktorů vyjádřen nečíselně, avšak škála, na které se v rámci něj 78 79
NEMEČEK, Alojz a Jiří JANATA. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Praha: C.H. Beck, 2010, s. 56 tamtéž
44
pohybujeme, je pevně daná, můžeme pomocí počtu stupňů na této škále poměrně lehce převést tyto nečíselné údaje na hodnoty číselné. Takovým příkladem je rating, který využívá k ohodnocení písmena (známky) s pevnou a předem určenou škálou. Nejlepší možné udělené známce pak udělíme hodnotu 1, nejhorší možné 0. Mezistupně budou nabývat takových hodnot, aby se tyto hodnoty lišily od předcházející a následující vždy stejně. Podobný způsob lze použít i u jinak slovně vyjádřených faktorů, např. u rozsahu služeb či rozsahu pojistného krytí. V daném faktoru si nejprve vypíšeme seznam všech proměnných (nabízené služby či krytá rizika) všech analyzovaných subjektů. Pokud mají všechny proměnné stejnou váhu, lze jednoduše spočítat počet proměnných u daného subjektu a vydělit počtem proměnných všech subjektů, čímž získáme hodnotu kritéria, kterou následně použijeme v Saatyho matici. Pokud jsou některé proměnné různě důležité, vynásobíme je příslušným číslem. (pokud je proměnná „z“ x-krát důležitější než základní proměnná „y“, budou mít základní proměnné hodnotu 1 a proměnná „z“ hodnotu x). Tímto získáme vážený součet a pokračujeme výše uvedeným postupem pro případ proměnných se stejnou váhou. ! Pokud nerozlišujeme váhy proměnných, můžeme zapsat takto: /
• •
<= je h-tá proměnná j-tého kritéria pro i-tý subjekt
∑& ;() :; ∑& ;() :;
, kde:
<= je h-tá proměnná j-tého kitéria všech subjektů,
! případně s rozlišením váhy proměnné jako: /
∑& ;() :; ∙ ; ∑& ;() :; ∙ ;
, kde navíc oproti předcházejícímu
výrazu: • = je váha h-té proměnné.
2.2 Ukazatelé finanční analýzy pojistitele V praktické části práce bude při analýze nejvhodnějšího pojistitele použito i kritérium „finanční stabilita pojistitele“. Zejména pro velké podniky je důležité, aby byly nastaveny nejen adekvátně vysoké pojistné limity, ale v druhé řadě je taktéž důležité, aby v případě pojistné události byly tyto limity vyplaceny. Právě takovou situaci by měla objasnit finanční stabilita pojistitele, označováno taktéž jako finanční zdraví pojistitele. Základními nástroji pro analýzu finanční stability jsou finanční poměrové ukazatele, které mohou přiblížit několik důležitých otázek fungování pojišťovny. Při provádění finanční analýzy je třeba mít na paměti, že pojišťovny mají oproti jiným podnikatelským subjektům jiné priority při plnění úkolů a dosahování cílů. Válková uvádí, že: „hlavním úkolem komerční pojišťovny by mělo být zmírnit či odstranit nepříznivé důsledky, které jsou způsobeny realizací negativních nahodilých událostí. Z hlediska ekonomického to především znamená vytvářet z přijatého pojistného od pojistníků technické rezervy, jež slouží k úhradě potřeb nebo náhradě škod vzniklých pojištěným subjektům po realizaci rizik“80. Z toho vyplývá, že nejdůležitějšími ukazateli by měly být z pohledu pojistníka ty, které se týkají technických rezerv, likvidity a solventnosti pojistitele. V odborné literatuře se objevuje několik výpočtů finanční spolehlivosti pojišťoven. Například Cipra uvádí tzv. solventnostní poměrový ukazatel (solvency ratio, SR) jako poměr vlastního kapitálu k čistému zaslouženému pojistnému. Platí, že čím vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím lépe. Zároveň je však udáván i doporučený interval, a to v rozmezí hodnot 0,3 – 0,5. Spolu s tímto ukazatelem je 80
VÁVROVÁ, Eva. Finanční řízení komerčních pojišťoven. Praha: Grada, 2014, s. 160
45
nutno sledovat i reservní poměr (reserve ratio, RR), který je podílem technických reserv k čistému zaslouženému pojistnému. Opět platí, že větší hodnota znamená větší finanční spolehlivost a ideálně by se měla hodnota pohybovat v intervalu 1 – 1,5.81
>?@A> Aí C>DěF>ý HIJIA@? O@ @Fí C>DěF
?I Aí ICAá? č Aé JI ?>Hž@é C> Aé
A@PQPé F@ @F/ č Aé JI ?>Hž@é C> Aé
Tyto dva vztahy uvádí Ducháčková v rámci jediného vzorce (tzv. technical coverage ratio, TCR), a to jako součet vlastního kapitálu a technických reserv vydělený čistým zaslouženým pojistným. Ducháčková rovněž udává i vztah pro výpočet likvidity pojišťovny (liquidity ratio, LR), který je dán jako poměr likvidních aktiv a technických rezerv pojišťovny. Mezi likvidní aktiva pak řadí hotovost (v pokladnách a na běžných účtech), dluhopisy a podíly ve firmách. Doporučená hodnota TCR je větší než 1,5, u LR více než 1. U obou hodnot pak platí, že čím větší hodnota, tím lepší.82 R@PQPI? P>@FIS@ FIA> UVHWA/ FIA>
CFůDěFý AI A@PQPýPQ F@ @F CFůDěFý ?I Aí ICAá? č Aé JI ?>Hž@é C> Aé
?Wí IAI A@PQPé F@ @F/
Existuje několik dalších ukazatelů, které mezi sebou poměřují různé aspekty finančního hospodaření pojišťoven. V rámci již zmíněných lze ještě uvést poměr mezi technickými rezervami a vlastním kapitálem, jehož doporučenou hodnotu uvádí Korobczuk menší než 3,5. Hodnoty menší než je tato, jsou však doporučeny zejména pro pojišťovnu v rámci jejího finančního hospodaření. Hodnoty větší než 3,5 neznamenají z pohledu finanční stability nic špatného, pouze zbytečnou výši technických reserv k vlastnímu kapitálu. I zde tedy z pohledu pojistníka či pojištěného znamená větší hodnota lepší hodnotu. Tento ukazatel tedy sděluje, jakou výši technických reserv si pojišťovna udržuje vzhledem ke svému vlastnímu kapitálu a může taktéž velmi napovědět o schopnosti pojišťovny dostát svým závazkům vyplývajících z uzavřených pojistných smluv.83 Daný ukazatel nebyl v literatuře nijak speciálně pojmenován, pro účely této práce jej však budeme nazývat jako „ukazatel přiměřenosti technických reserv k vlastnímu kapitálu“, tak jak je níže uvedeno ve vzorečku. *IJIA@? CřDěř@> A A@PQPýPQ F@ @F ?I AíDH ICAá?H
A@PQPé F@ @F/ ?I Aí ICAá?
Důležitým aspektem z hlediska schopnosti dostát svým závazkům je i poměr těchto závazků k určitým jiným údajům. Ve své disertační práci například Nečas udává jako důležitý faktor poměr závazků k upraveným likvidním aktivům. Dodává, že: „Tento ukazatel znamená relativně široké poměření schopnosti společnosti uspokojit finanční požadavky, které na ni mohou být uplatněny. Může poskytnout i jistý náznak situace pro pojištěné, jestliže se likvidace společnosti stane nezbytnou.“84 Není udávána doporučená hodnota, avšak lze vycházet z toho, že by se neměla pohybovat nad hodnotou 1. Tedy aby závazky nepřevyšovaly likvidní aktiva, což souvisí se schopností tyto závazky nějakým způsobem splatit. I tento ukazatel není pojmenován a v literatuře je uváděn pouze 81
VÁVROVÁ, Eva. Finanční řízení komerčních pojišťoven. Praha: Grada, 2014, s. 165 - 166 tamtéž s. 166 83 tamtéž s. 165 84 NEČAS, Svatopluk. Podnikání komerční pojišťovny a řízení jejího finančního zdraví. 2012, s. 91 82
46
v definiční podobě, pro účely této práce jej však budeme nazývat jako „ukazatel zadluženosti k likvidním aktivům“. *IJIA@? JIW?Hž@> A ?WíD IAůD
JáIJ/ HCFI@á ?Wí IAI
47
3 Charakteristika činností podniku a analýza jeho rizik Školní zemědělský podnik Nový Jičín (dále jen ŠZP NJ) je pracovištěm Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (dále jen VFU) Jeho posláním je účelová činnost orientovaná do oblasti výukové a výzkumné. Propojuje tak svou nosnou činnost, jíž je zemědělská činnost se vzděláváním vysokoškolských studentů zajímajících se o živočišnou výrobu a taktéž žáků studujících odborné učiliště se zaměřením na techniku rostlinné výroby.
3.1 Podnikatelská činnost subjektu ŠZP NJ vznikl v roce 1970 a od té doby prošel několika změnami v organizaci své činnosti a půdní držbě. Momentálně je jeho podstatná činnost rozprostřena na území bývalého okresu Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Podnik je rozdělen do 9 středisek, z nichž 2 jsou účelová (střediska účelové činnosti a účelové honitby), 3 zemědělská (střediska rostlinné výroby, živočišné výroby a účelově výrobní středisko) a 3 samostatná (střediska ovocné a okrasné školky, opravárenství a služeb, obchodní činnosti). Všech těchto 8 středisek zastřešuje Správní středisko ředitelství podniku. Stěžejními středisky z hlediska objemu produkce, nákladů a výnosů podniku jsou Středisko rostlinné výroby Kunín a Středisko živočišné výroby Šenov u Nového Jičína. Právě tržby ze zemědělských komodit tvoří 70 % objemu celkového ročního obratu společnosti, který se pohybuje kolem 250 mil. Kč. Celkem podnik zaměstnává 185 osob. V roce 2014 podnik obhospodařoval 3 150 ha85 zemědělské půdy, z toho 2 570 orné půdy. Největší částí rostlinné výroby je produkce obilovin, následuje produkce tržních plodin (olejnin, osiv a speciálních plodin) a plodin pro zajištění krmivové základny pro vlastní zpracovnu krmiv a chovaná zvířata.86 Živočišná výroba zahrnuje chov mléčného a masného skotu a chov prasat, z menší části pak chov pernaté zvěře. K roku 2014 byl průměrný stav veškerého skotu 2 571 ks a průměrný stav prasat 4 671.87 Mimo tržeb ze zemědělských komodit tvoří další významnější položku v objemu tržeb obchodní činnost se školkařskými výpěstky, PHM, náhradními díly a materiálem pro opravy a údržbu zemědělské a jiné techniky, konkrétně se jedná o 40 mil. Kč ročně. Důležitou položkou jsou také služby poskytované v opravárenské a jiné činnosti, jejichž roční objem činí 10 mil. Kč. ŠZP NJ se nedá považovat díky svému napojení na VFU Brno za soukromý podnik, to však nemění nic na skutečnosti, že jeho hlavním posláním své hospodářské činnosti je tvorba zisku. Ten se dá dosáhnout na jedné straně maximalizací výnosů a na druhé straně minimalizací nákladů. K maximalizaci výnosů přispívá mimo jiné i vědecká činnost podniku, díky které může podnik používat vybrané efektivní postupy při pěstování plodin a chovu zvířat. Naopak minimalizace nákladů v sobě zahrnuje nejen snížení provozních nákladů za pomocí nákupu nové moderní techniky s cílem snížení počtu mechanizačních prostředků, avšak také předcházení různým škodám. Kvůli značné vazbě zemědělství na počasí, je třeba tyto možné a případné škody identifikovat a co nejlépe jim předcházet. Předcházení těmto škodám je mnohdy až nemožné, proto jediným způsobem zůstává pojistit se proti těmto rizikům a škodám. Následující graf dokládá, že za posledních 10 let se podniku povedlo hned v 9 letech dosáhnout zisku. Jediným ztrátovým rokem byl rok 2009 se zápornou hodnotou hospodářského výsledku 23 miliónů
85
podnik nevlastní veškerou obhospodařovanou půdu, polovinu pronajímá od fyzických osob. kompletní výměra s jednotlivými plodinami viz Přílohu č. XXX 87 konkrétní druhy skotu a prasat spolu s jeho stavy uvádí Příloha č. XXX 86
48
korun. Od té doby se již podniku daří nejen zisku dosahovat, ale dokonce jej oproti předcházejícímu roku navyšovat. Celkový zisk za těchto 10 let činí něco málo přes 49 miliónů korun, průměrně se tak jedná o zhruba 4,9 miliónu korun ročně. ŠZP takto vytvořený zisk přerozděluje do rezervního fondu a do fondu reprodukce investičního majetku. Po přerozdělení zisku za rok 2014 by měl rezervní fond nabývat hodnoty 15 mil. Kč, fond reprodukce investičního majetku zhruba 17,5 mil. Kč.88 Prvně zmíněný fond je určený zejména na krytí případných ztrát, druhý zmíněný na nákup a modernizaci strojů, budov či pozemků. Částka 15 miliónů korun se může zdát na první pohled jako dostatečný polštář pro řešení případných katastrofických událostí, nicméně vzhledem k velikosti majetku podniku, který bude představen v dalších částech práce, tomu tak rozhodně není. Tuto roli by tak mělo do značné míry převzít právě pojištění. Graf 3: Hospodářský výsledek ŠZP od roku 2005 do roku 2014
Hospodářský výsledek ŠZP od roku 2005 30 20
18.16 10.90
10.58
10
7.52
0.97
1.66
8.13
9.31
2013
2014
4.82
0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
-10 -20
-22.91
Zisk v mil. Kč
-30 Pramen: vlastní zpracování na základě dat poskytnutých ŠZP NJ
3.2 Analýza rizik V následující části práce provedu analýzu rizik ŠZP, což je základ, bez kterého by mohla být optimalizace pojistné ochrany jen těžko proveditelná. Analýzu lze rozdělit do několika kroků popsaných v teoretické části práce. Těmito posloupnostmi se budu řídit i při samotné analýze, nicméně některé kroky nebudu provádět samostatně, ale dohromady s následujícími. 3.2.1 Identifikace aktiv, stanovení jejich hodnoty a hranice významnosti V prvním kroku analýzy rizik by měla být oddělena aktiva podniku, která budou součástí další analýzy, od těch aktiv, která podnik sice vlastní, ale nejsou relevantní vzhledem k cílům managementu podniku a aktuálnímu záměru. Cílem podniku je zlepšit pojistnou ochranu bez navýšení finančních prostředků, tedy pojistného. V tomto kroku bude provedena současně také identifikace aktiv (případně jejich seskupení) a stanovení hodnoty daného aktiva (nebo skupiny aktiv). Aktiva podniku lze roztřídit do 4 základních kategorií, které budou následně ještě více specifikovány a rozčleněny pro lepší vyjádření rizika. Jedná se o zemědělskou techniku, budovy, hospodářská zvířata a výnosy z rostlinné výroby.
88
konečný stav fondu k 31.12.2014 + předpokládaný příděl do fondu ze zisku za rok 2014; zdroj: výroční zpráva VFU za rok 2014
49
Zemědělská technika je velice široká kategorie, do které spadají traktory, přívěsy a návěsy, secí a sklízecí stroje, krmné vozy, nákladní a osobní automobily a další buď samostatné stroje, nebo stroje přípojné k jiným. ŠZP podnik vlastní celkem 226 takových strojů. Dle funkčních kritérií bylo vytvořeno 7 kategorií, které napomohou k lepší analýze rizika. Jsou jimi sklízecí mlátičky a řezačky, traktory, nakladače, automobily do 3,5 tuny, automobily nad 3,5 tuny, návěsy a přívěsy a jako poslední kategorie ostatní stroje. Do této kategorie spadají všechny stroje jiné než uvedené v předešlých šesti kategoriích, a jejichž počet je pouze v řádu jednotek a vytvoření dalších specifických kategorií by analýzu rizika spíše znesnadnilo. Následující tabulka uvede přehledně tyto kategorie spolu s počty kusů jednotlivých kategorií a jejími celkovými a průměrnými hodnotami. Tabulka 4: Majetek podniku k 1. 3. 2015 - zemědělské stroje Typ stroje
Hodnota v tis. Kč
Počet strojů
Průměrná hodnota
Sklízecí mlátičky a řezačky
7 000
5
1 400
Nakladače
7 023
15
468
Automobily do 3,5t
1 125
8
141
Automobily nad 3,5t
2 505
13
193
Návěsy a přívěsy
13 400
94
143
Ostatní stroje
12 750
29
440
Traktory
23 805
62
384
Celkem
67 608
226
299
Pramen: Vlastní zpracování na základě informací poskytnutých ŠZP NJ
Jelikož podnik nemá k dispozici údaje o aktuálních hodnotách všech strojů a to zejména díky skutečnosti, že stáří strojů se pohybuje od jednoho roku až do několika desítek let, autor stanovil89 hodnotu každého stroje jako tržní cenu, za kterou by se dal v aktuálním stavu prodat. Z tabulky lze zpozorovat, že více než polovina všech strojů jsou traktory spolu s návěsy a přívěsy a celková hodnota všech strojů dosahuje více než 67 miliónů korun. Průměrná hodnota stroje je zhruba 300 tisíc korun, pod touto hranicí se pohybují zejména automobily, což je způsobeno jejich stářím a dále návěsy a přívěsy, jejichž průměrnou hodnotu značně snižuje velký počet starých přívěsů. Cenový nesoulad v rámci jednotlivých kategorií znemožňuje jednoduché určení, jaká kategorie bude posunuta do další fáze analýzy a jaká nikoliv. Z tohoto důvodu byly seřazeny hodnoty všech strojů a následně byly vytvořeny i intervaly s šířkou půl miliónu korun, čímž vzniklo 5 intervalů. Touto metodou bylo zjištěno, že celých 87 % všech strojů spadá do prvního intervalu s cenou pod půl milionu korun a pouze 14 strojů je dražších než milion korun. První interval byl dále rozdělen na dalších 5 intervalů po 100 tisících korunách, aby bylo zjištění detailnější cenové rozložení. Tímto bylo zjištěno, že 101 strojů má hodnotu menší než 100 000 Kč a celkem 150 strojů má hodnotu menší než 200 000 Kč. Takto levné stroje není třeba pojišťovat, jelikož se jedná často o starší stroje, které je podnik schopen opravit sám a za poměrně nízké náklady. To se však nedá říci o strojích s hodnotou vyšší než milion korun, které disponují moderní technikou a na případnou opravu je třeba profesionální servis. Navíc i malé škody mohou na milionových strojích dosahovat desetitisíců korun, což již překročí případnou spoluúčast v pojištění. Právě tato milionová hranice oddělí ty stroje, jež budou součástí další analýzy rizika, jelikož podnik nemá zájem mít pojištěné všechny stroje z důvodu finanční náročnosti. 89
Dle nabídek za podobné stroje v podobném stavu uvedené na internetu, v součinnosti s pracovníkem podniku
50
Konkrétně se bude jednat o 6 traktorů, 2 kombajny, 1 řezačku, 1 přívěs, 2 nakladače, 1 lis a 1 krmný vůz. Graf 4: Počet strojů v jednotlivých cenových intervalech (tis. Kč) 200 197 160 120
101
80
49
40 4
6
4
15
13
13
21
0
Pramen: Vlastní zpracování na základě informací poskytnutých ŠZP NJ
Co se týče budov, těch podnik vlastní 152. Jsou umístěny v 5 městech a obcích okresu Nový Jičín a 2 městech okresu Brno – venkov. Stáří těchto budov je průměrně 40 let a průměrná hodnota jedné budovy je 7,8 mil. Kč. Celková aktuální pořizovací hodnota všech budov činí 1,2 mld. Kč. Je mezi nimi 44 budov s hodnotou vyšší než 10 mil. Kč a 28 budov pod 1 mil. Kč. Zde již nebude použita žádná hranice a všechny budovy budou součástí analýzy rizika. Je to zejména přání podniku mít pojištěné všechny budovy a dále také skutečnost, že pojištění nemovitostí není finančně tak náročné jako pojištění strojů. Navíc ve většině případů se u budov s nízkou hodnotou jedná sice o malé budovy, avšak pro fungování podniku velmi důležité. Jsou jimi například elektro rozvodny, nádrže PHM, stáje či sklady. Další aktivum, které má pro podnik nějakou hodnotu, jsou bezesporu hospodářská zvířata. Pro podnik představují výrazný zdroj příjmů, který plyne zejména z prodeje prasat, selat, krav, telat a mléka. Celkem podnik vlastní přes 7 200 kusů dobytku. Stanovení hodnoty bylo provedeno pro každou kategorii zvlášť tím způsobem, že byla určena průměrná váha daného zvířete a spolu s výkupní cenou za 1 kg živé hmotnosti byla vypočtena cena zvířete v dané kategorii, případně výnosovou metodou pro kategorie zvířat přímo neurčených k porážce a prodeji. Největší hodnota byla stanovena pro plemenné býky, a to ve výši 60 000 Kč za kus. Podnik jich však má pouze dva. Naopak nejvíc peněz má podnik v 1 213 kusech dojnic, konkrétně 23 mil. Kč. Nejpočetnější skupinou jsou prasata ve výkrmu, jejichž 2 200 kusů znamená pro podnik případnou tržbu více než 7 mil. Kč. Ani v tomto případě nemá smysl stanovovat hranici významnosti, jelikož pro podnik jsou významné všechny kategorie zvířat. Navíc v případě pojištění všech zvířat je možné získat slevu za propojištěnost. Poslední kategorií aktiv zůstává rostlinná výroby, respektive zisky z ní plynoucí. Podnik obhospodařuje přes 3 000 ha půdy, na které každoročně zasévá několik druhů plodin. Po sklizni část těchto plodin prodá a většinu si nechá pro vlastní využití. V každém případě se ale jedná o výnos a je třeba s ním v analýze rizika počítat. Pole, na kterých jsou plodiny obhospodařovány, se nacházejí na různých katastrálních územích okresu Nový Jičín a Brno - venkov. Pro stanovení hodnoty byl použit 51
předpokládaný výtěžek, který se spočítá jako součin předpokládaného výnosu a tržní ceny dané plodiny. Největší plochu zaujímá pšenice, jejíž předpokládaný výtěžek dosahuje necelých 13 mil. Kč. Následuje kukuřice s 9 mil. Kč, řepka s 9 mil. Kč a ječmen s 6 mil. Kč. Dalších 12 mil. Kč je rozprostřeno v jiných, zejména krmných. Celkem se tedy roční výnos v této kategorii pohybuje kolem 49 miliónů korun. Jelikož i zde je možné získat slevu za propojištěnost v případě pojištění všech plodin a navíc není z hlediska finanční náročnosti tento typ pojištění nikterak vysoký, budou vzaty do další fáze analýzy rizik opět všechny plodiny jako celek. Aby byl výčet majetku kompletní, je třeba ještě dodat krátkodobý finanční majetek, kam se v případě ŠZP z velké míry řadí běžné účty a dále peníze v pokladnách a jen zlomek prostředků má podnik v ceninách. Podle výroční zprávy VFU Brno za rok 2014 disponoval ŠZP ke konci roku prostředky ve výši vice než 40 mil. Kč.90 Tento majetek sehrává v analýze rizik dvojí roli. Jedna se jedná o rizikové aktivum, na které taktéž mohou působit hrozby, avšak na druhé straně se jedná i o pohotový finanční zdroj při vzniklé škodní události na majetku či při činnosti podniku. Tabulka 5: Ostatní majetek podniku k 1. 3. 2015 Typ majetku
Celková hodnota v Kč
Počet
Průměrná hodnota
Budovy
1 184 961 000
152
7 796 000
Zvířata
73 252 000
7 263
10 086
Plodiny
49 206 000
3 180 (ha)
15 473 (Kč/ha)
Krátkodobý finanční majetek
40 000 000
neuvedeno
neuvedeno
Pramen: Vlastní zpracování na základě informací poskytnutých ŠZP NJ
3.2.2 Identifikace hrozeb Hlavním úkolem v této fázi bude rozpoznat všechny hrozby, které by mohly ohrozit podnik. Budou uvedeny pouze ta rizika, která by mohla ohrozit alespoň jedno z aktiv podniku uvedených v předchozí části práce. Pro lepší orientaci a další analýzu budou rizika rozčleněny do kategorií, které byly uvedeny v teoretické části práce. Jestliže budeme následovat uvedenou posloupnost, tak jako první byla uvedena kategorie personálních rizik. V případě ŠZP NJ se jedná o 185 osob, které mohou teoreticky podniku způsobit nějakou újmu. Touto újmou se myslí nejen škody na majetku podniku způsobené zaměstnanci, ale i škody, které bude muset podnik zaplatit třetím osobám jako důsledek nesprávně vykonané práce svých zaměstnanců či finanční odškodnění svých zaměstnanců a jejich příbuzných z důvodů úrazu nebo úmrtí v důsledku pracovní činnosti. Dalším rizikem může být i nesprávné rozhodnutí podnikového vedení a řídicích pracovníků. Konkrétně se může jednat o špatnou logistiku, která zapříčiní škody z nutného přerušení provozu, nesprávné postupy při skladování surovin, při secích a sklízecích pracích, což může snížit výnos plodin. V neposlední řadě se může jednat o nesprávně zvolené či špatně provedené veterinární úkony, které mohou vést až ke smrti zvířete. Rizikem může být i nekvalifikovaný a nedostatečně vyškolený personál, personál nespolehlivý a nedůvěryhodný. Takový pracovník může způsobit škodu na stroji, na budově, může zranit či usmrtit zvíře, může
90
Výroční zpráva o hospodaření Veterinární a farmaceutické univerzity Brno za rok 2014. VFU.cz [online]. 2015 [cit. 201506-17]. Dostupné z: http://www.vfu.cz/uredni-deska/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-o-hospodareni-2014.pdf
52
poškodit úrodu plodin a může taktéž způsobit manko na finančním majetku, případně jej může dokonce odcizit. Další kategorií budou majetková rizika, se kterými je spojeno poničení, zničení či ztráta, a to v případě ŠZP zejména strojů a staveb. Hrozby mohou být buď živelního, nebo lidského původu, případně se může jednat o závadu na samotném stroji nezpůsobenou živlem ani člověkem. V rámci živelních hrozeb může podnik postihnout požár, výbuch, úder blesku, záplava, povodeň, vichřice, krupobití, tíha sněhu nebo námrazy, pokles a sesuv půdy, pád a zřícení skal, pád stromů, stožárů a ostatních předmětů, únik vody z vodovodních a jiných zařízení a z kanalizace. Za hrozby lidského původu budeme v tomto případě vnímat jen škody zapříčiněné jinou osobou než pracovníkem podniku a můžeme do nich zařadit zejména odcizení krádeží nebo loupežným přepadením, úmyslné poškození nebo posprejování podnikového majetku. Poslední kategorie závad na stroji je velice široká a týká se jakýchkoliv poruch kromě běžného (předpokládaného) opotřebení. Běžné opotřebení nastává u všech strojů a součástek a dá se předem odhadnout, proto se taková skutečnost nedá označit jako riziko. Riziko je událost, u které s určitostí nevíme, zda nastane či nikoliv. K opotřebení dojde vždy, a proto by s ním měl podnik počítat. Jako příklad závad na stroji lze uvést elektrické poruchy, přepětí, indukce, zkrat, vada součástky a materiálu, chyba konstrukce, výrobní vada, větší opotřebení, než je běžné u daného typu stroje, případně vniknutí jiného předmětu do stroje. Další obsáhlý seznam hrozeb se bude týkat produkčních rizik, což jsou rizika, která jsou spojena s činností zemědělského podniku. Můžeme je rozdělit na oblast rostlinné výroby a živočišné výroby. V rámci rostlinné výroby, tedy pěstování plodin, se vyskytují zejména živelní hrozby. Některé byly uvedeny již u majetkového rizika, jako například záplava, povodeň, vichřice, krupobití, pokles a sesuv půdy, případně i požár. Kromě těchto hrozeb je však nutné vzpomenout i na nebezpečí extrémních dešťů, nízkých teplot vzduchů spojených s vymrznutím, vysokých teplot či nedostatku srážek. Dalšími riziky může být přemnožení škůdců a parazitů nebo napadení porostu chorobami. V rámci živočišné výroby, tedy chovu zvířat, jsou nejčastějšími hrozbami nemoci a nákazy, dále se jedná o otravu toxickými látkami, zasažení zvířete elektrickým proudem, použití nevhodného nebo nekvalitního krmiva a nedostatečné zabezpečení prostoru chovu zvířete proti jeho úniku či odcizení. I v případě živočišné výroby lze najít spojitost s živelními riziky, a to zejména v případě velmi nízkých a velmi vysokých teplot, v případě záplav a povodní či nebezpečí požáru. S produkčními riziky úzce souvisí výnosová rizika. I v případě ŠZP se ve velké míře prolínají, neboť právě produkce plodin a zvířat tvoří rozhodující část výnosů. Obecně závisí výnosová rizika rostlinné výroby zejména na regionu, charakteru klimatu, půdním typu a pěstební technologii. U rizik v živočišné výrobně působí na výnosy kromě nebezpečí nákazy zejména selhání krmících či dojících strojů a nedostatečné hmotnostní přírůstky. Do výnosových rizik tedy můžeme zařadit všechny zmíněné u rizik produkčních a dále můžeme přidat například riziko selhání secích, postřikovacích, sklízecích, případně i dalších strojů a jejich nesprávné užití. Je evidentní, že se některá rizika prolínají nejen s produkčními riziky, ale také s riziky personálními nebo majetkovými. Zařazení jednotlivé hrozby do dané kategorie rizik není ani cílem analýzy rizik, nýbrž pouze napomáhá k identifikaci co možná největšího počtu hrozeb. Od výnosových rizik se nyní dostaneme ke kategorii rizik, která s výnosy velice souvisí. Výnosy jsou dány vyprodukovaným množstvím na jedné straně a cenou na druhé straně. A právě cena, respektive její snížení je pro podnik další hrozbou. Jestliže klesne tržní cena komodity, znamená to pro podnik, ceteris paribus, snížení výnosů. Zemědělství je jednou z oblastí, kde tržní ceny hrají velkou roli 53
a zemědělský podnik má jen málo prostoru se od této ceny odchýlit, nemůže ji změnit a musí ji respektovat. Hrozbou pro podnik z tohoto pohledu je tedy vysoká agregátní nabídka nebo nízká agregátní poptávka, které následně sníží cenu dané komodity. Největší hrozby pro podnik jsou ty komodity, se kterými nejvíce obchoduje. U ŠZP se konkrétně nejvíce jedná o mléko, dále pšenici a ječmen, kukuřici, řepku, trávy a maso. Podnik však může ohrozit i zvýšení cen, a to u těch aktiv, které do výroby přicházejí jako vstupy, tedy náklady. Jednou z nejnákladnějších položek je pro ŠZP cena nafty a cena půdy, tedy další cenové hrozby. Mimo tyto uvedené lze zmínit ještě hrozbu zvýšení mezd, kterou si mohou prosadit odbory, nebo zvýšení cen zemědělské techniky, případně postřiků a jiných látek. Pokud budeme pokračovat v souvislostech, tak s cenovými riziky jsou do jisté míry spjaty rizika institucionální. Cíle vládních představitelů totiž mohou spočívat v regulaci zemědělské produkce, která následně ovlivní cenu zemědělské komodity. Do této kategorie dále spadají změny v legislativě v rámci vyplácených podpor a dotací. Jejich snížení se může negativně projevit do hospodaření podniku a je tedy pro podnik hrozbou. Do jisté míry můžeme jako hrozbu považovat i opožděnou výplatu těchto podpor a dotací. Kromě hrozeb ze strany státu jsou pro podnik v této kategorii relevantní rizika spojená s nedodržením podmínek obchodní protistrany. V případě ŠZP se může jednat například o nezaplacení faktur za provedené služby či prodané zboží, nevyhovující kvalita objednaných a provedených prací či nakoupených strojů. Další skupinou rizik jsou finanční rizika, mezi která se řadí riziko změny měnových kurzů, úrokových měr či riziko likvidity. Pro ŠZP je relevantní zejména riziko měnových kurzů, konkrétně s eurem a polským zlotým. Do Polska podnik prodává část obilovin a z Německa naopak některé suroviny dováží, zejména sójový a řepkový extrahovaný šrot. Roční obrat obchodu v eurech čítá zhruba 25 mil. Kč, ve zlotém řádové v jednotkách miliónu. Riziko změny úrokových kurzů je pro podnik momentálně irelevantní, jelikož žádné úvěry nevyužívá a využívat nehodlá. Riziko likvidity se samozřejmě týká každého podniku, ale jelikož má ŠZP dostatek likvidních prostředků, je pro něj tohle riziko minimální. Na komerční rizika je podnik poměrně dobře připraven a to díky své vysoké diverzifikaci na různé druhy plodin a zvířat. Do této kategorie lze uvést zejména změny spojené se spotřebitelskými preferencemi, které by mohly ovlivnit jednotlivé dílčí trhy. Jako poslední uvádím environmentální rizika, která nabývají v posledních letech stále většího významu. Jedná se o používání pesticidů za účelem lepší výtěžnosti plodin, avšak spojené s možným negativním dopadem na lidské zdraví. Kvůli používání průmyslových hnojiv může dojít ke kontaminaci půdy a následně i vody, což opět vede k možným újmám na zdraví. S tím mohou být spojeny i náklady na dekontaminaci znečištěného území, které může být velmi rozlehlé a finanční náročnost obrovská, což však platí také při újmě na zdraví. Do této skupiny hrozeb můžeme zařadit i zápach z uskladněné kejdy či zápach vyvolaný požárem ve skladu hnojiv. 3.2.3 Analýza hrozeb a protiopatření V této fázi analýzy rizik je třeba jednotlivé hrozby zhodnotit z pohledu jejich závažnosti a pravděpodobnosti, taktéž je nutné vzít v úvahu přijatá opatření k jednotlivým hrozbám, která výskyt či dopad hrozby snižují. V případě nerealizování protiopatření alespoň zmíním či doporučím vhodná protiopatření, která mohou snížit či eliminovat důsledky jednotlivých hrozeb.
54
K hodnocení pravděpodobnosti a závažnosti hrozeb byla použita kvalitativní metoda s pětibodovou stupnicí, kdy stupeň 1 znamená nejnižší pravděpodobnost / závažnost, stupeň 5 nejvyšší. Tato metoda sice nepřináší přesné číselné výsledky, ale disponuje svou jednoduchostí a rychlostí, což v případě správně přiřazených hodnot dokáže do značné míry odhadnout velikost jednotlivých hrozeb. K tomuto úkonu velkou mírou přispěl vedoucí pracovník podniku s dlouholetou pracovní zkušeností v ŠZP, který právě díky těmto zkušenostem mohl optimálně a co nejpřesněji určit hodnoty k jednotlivým hrozbám. Slovně by se jednotlivé stupně pravděpodobnosti daly nazvat jako „velmi málo pravděpodobné až nepravděpodobné“ (1), „málo pravděpodobné“ (2), „pravděpodobné“ (3), „vysoce pravděpodobné“ (4) a „téměř jisté“ (5). Stupně závažnosti můžeme pospat jako „nezávažné“ (1), „mírně závažné“ (2), „závažné“ (3), „velmi závažné“ (4) a „extrémně závažné“ (5), čímž je popsána zejména finanční náročnost na odstranění škod vzniklých působením daných hrozeb vzhledem k finančním možnostem a činnosti podniku. Následující dvě tabulky91 uvádějí seznam všech hrozeb, a to právě spolu se stupni pravděpodobnosti a závažnosti. Spolu s tímto jsou uvedena i realizovaná či možná protiopatření vůči jednotlivým hrozbám. Poslední sloupec označuje pomocný kód dané hrozby, který poslouží v další části práce za účelem lepší orientace a přehlednosti. Do nejvyššího stupně pravděpodobnosti nebyly zařazeny žádné hrozby, 11 z celkového počtu 61 bylo ohodnoceno jako vysoce pravděpodobné hrozby, tedy stupněm 4. Jsou jimi například krupobití spolu se silným větrem, extrémní srážky, napadení porostu chorobami a škůdci, selhání krmicích či dojících strojů či hrozby způsobené vadou stroje. Jako málo pravděpodobné, tedy stupněm 1, byly ohodnoceny hrozby jako například úmrtí zaměstnance v pracovním procesu, nízká likvidita podniku, regulace zemědělské produkce ze strany státu, nesprávná pěstební technologie, požár nebo výbuch. Z hlediska závažnosti byly nejvyšším 5. stupněm ohodnoceny tři hrozby, a to povodně a záplavy, požár a dekontaminace znečištěného území z důvodu ekologické havárie. Důvodem pro zařazení povodní a záplav do nejvyššího stupně závažnosti je skutečnost, že většina objektů na území obcí Kunín a Šenov u Nového Jičína se nachází v blízkosti řeky Jičínky, která ukázala svou sílu při povodních v roce 1997. Na řece bylo od té doby provedeno několik protipovodňových opatření, žádný z objektů se nenachází v nejvyšší 4. povodňové zóně, nicméně vylití řeky z koryta by pro podnik představovalo rozsáhlou hrozbu.
91
mohly by být uvedeny i dohromady jako tabulka jediná, ovšem kvůli její obsáhlosti bylo přistoupeno k jejímu rozdělení za účelem lepší grafické úpravy a přehlednosti
55
Tabulka 6: Analýza hrozeb a protiopatření druh rizika
Majetková
Personální
hrozba
pravděpodobnost
škody na majetku způsobené zaměstnancem nesprávně vykonaná práce zaměstnancem zranění, úmrtí zaměstnance v pracovním procesu nesprávné rozhodnutí managementu špatná logistika nesprávné pracovní postupy (skladování, setí,…) nesprávné veterinární úkony nekvalifikovaný a nespolehlivý personál krádež zaměstnancem požár výbuch
4 3 1 2 2 2 2 3 3 1 1
2 2 3 4 2 2 1 3 1 5 4
úder blesku
2
3
vniknutí jiného předmětu do stroje
2 2 4 1 2 1 2 2 3 2 4 4 4 4 4
5 4 2 2 3 3 2 2 3 1 3 3 3 3 3
požár
1
5
silný vítr, krupobití hodně/málo srážek
4 4
4 4
velmi vysoké/nízké teploty
3
4
přemnožení škůdců, napadení porostu chorobami nemoci a nákazy u zvířat
4 3
3 3
otrava zvířat
2
2
únik zvířete odcizení zvířete produkční rizika + špatný půdní typ nesprávná pěstební technologie
1 1
1 2
1 1
2 3
selhání krmících či dojících strojů
4
3
nedostatečné hmotnostní přírůstky
3
2
přerušení provozu
2
4
záplava, povodeň živlem vichřice krupobití tíha sněhu či námrazy pokles, sesuv půdy pád, zřícení skal pád stromů, stožárů únik vody z kanalizace či jiných zařízení odcizení krádeží, loupeží cizí osobou úmyslné poškození, sprejerství elektrické poruchy, přepětí, indukce, zkrat vada součástky, materiálu vadou chyba konstrukce, výrobní vada stroje větší opotřebení, než je běžné
Produkční
Výnosová
závažnost
analýza protiopatření
kód
L1 chybí motivační charakter a sankce za kvalitu provedení práce; fungují kvalitní pracovní postupy L2 a kontrola jejich dodržování L3
činnost podniku rozdělena do několika úseků, za které zodpovídají kompetentní lidé, i ti však jsou kontrolování, čímž se riziko snižuje; rozhodovací fáze se většinou účastní více lidí Nainstalováno několik bezpečnostních kamer několik hasicích přístrojů v téměř každé budově PHM uložené pod zemí; důsledné dodržování povinností při nakládání s nimi, nutnost odstraňovat vysoké vrstvy prachy z prašných míst; hromosvody ano (většina budov v 1. povodňové zóně, některé ve 2.)
L4 L5 L6 L7 L8 L9 M1 M2 M3 M4
Většina strojů je parkována pod střechou, čímž jsou M5 tato rizika snížena M6 problémem rovné střechy na rozlehlých budovách M7 opěrné konstrukce nejsou využívány; lesy u polí však do jisté míry zabraňují erozi
M8
nutná kontrola velkých a starých stromů, stožárů -
M10
Nainstalováno několik bezpečnostních kamer, u nejdůležitějších objektů funguje ostraha zapotřebí vykonávat servisní prohlídky specializovaným mechanikem, ale i zběžné prohlídky stroje jeho uživatelem, hlásit jakékoliv sebemenší pochybnosti o jeho stavu, používat stroje pouze k účelu jemu určeném a nepřetěžovat jej nemanipulovat s otevřeným ohněm na polích a ve stájích, hasicí přístroje umístěné ve stájích výsev moderních odrůd odolných proti polehnutí diverzifikace pěstovaných plodin, několik moderních stájí s větráním, spolupráce s meteorologickými stanicemi využívání moderních a účinných postřiků přimíchávání léčiv do krmiv, chov zvířat dle různých kritérií, chov nemocných zvířat samostatně; není zavedeno mnoho opatření proti záměrné otravě elektrické ohradníky ve výbězích, pevné konstrukce funkci zde plní opět zejména kamery a ostraha
M12
M9 M11 M13
Mv
P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 V1
pravidelné rozbory zeminy obměňování techniky, kvalitní vedoucí pracovníci podnik disponuje záložními stroji a postupy, které do určité míry snižují velikost riziko pravidelné chemické rozbory krmiv, provádění statistik a pokusů s cílem zvyšování efektivity havarijní plány či plány obnovy nejsou aplikovány
V2 V3 V4 V5 V6
Pramen: vlastní konstrukce s přispěním informací poskytnutých ŠZP
Naopak jako nejméně závažné byly vyhodnoceny stupněm 1 následující hrozby: nesprávné veterinární úkony, úmyslné poškození a sprejerství, únik zvířete, změna měnového kurzu vůči polskému zlotému, snížení výkupních cen plodin jiných než obilovin a řepky, opožděná platba podpor a dotací či zvýšení mezd.
56
Tabulka 6: Analýza hrozeb a protiopatření - pokračování druh rizika
riziko
pravděpodobnost
snížení výkupních cen mléka snížení výkupních cen masa snížení výkupních cen obilovin a řepky snížení výkupních cen jiných plodin zvýšení ceny nafty Cenová zvýšení ceny nájemného za půdu zvýšení mezd zvýšení cen nakupovaných technologií zvýšení cen jiných vstupů regulace zemědělské produkce snížení podpor a dotací Institucionální opožděná platba podpor a dotací nedodržení podmínek obchodní protistrany
Finanční
změna měnových kurzů
euro zlotý
nízká likvidita dopad používání pesticidů na lidské zdraví kontaminace půdy a vody používáním hnojiv Environmentální dekontaminace znečištěného území zápach z kejdy či požárem ve skladu hnojiv
2 2 2 2 3 3 2 1 2 1 2 1
4 3 3 1 3 2 1 2 1 3 3 1
2
2
3 3 1 2 3 2
2 1 2 4 4 5
3
3
závažnost
analýza protiopatření
kód C1
podnik v této oblasti nepřijímá žádná opatření, C2 tedy nepoužívá futures, opce ani předem sjednané C3 termínové kontrakty na určitou cenu C4 C5 C6
žádná protiopatření
C7 C8 C9 I1
tato rizika jsou podnikem neovlivnitelná
I2 I3
podnik obchoduje z velké části s prověřenými a dlouholetými partnery opět bez protiopatření; možnostmi jsou např. měnové forwardy, či účty v cizích měnách
I4 F1 F2
podnik má dostatek likvidních prostředků (BÚ)
F3
Nejúčinnějším opatřením by bylo tyto látky nepoužívat, to by však negativně ovlivnilo jiná rizika
E1
skladování kejdy v dostatečné vzdálenosti od obytných oblastí je naplněno jen částečně
E2 E3 E4
Pramen: vlastní konstrukce s přispěním informací poskytnutých ŠZP
Podnik má zavedeno poměrně širokou škálu protiopatření proti hrozbám, což je však s jeho rozsáhlou působností a činností nutností. Nicméně finanční omezení brzdí jejich ještě větší rozšíření. Příkladem můžou být například protiopatření vůči požáru. Hasicí přístroje jsou sice nainstalovány na mnoha místech, celkem jich najdeme v areálech podniku přes 240, jenže tento typ protiopatření spíše zmírňuje následky, než aby eliminovalo samotnou hrozbu. Do jisté míry to činí každoroční požární cvičení na z pohledu požáru nejrizikovějších podnikových úsecích a kontrola požárního sboru, nicméně instalace zařízení na detekci kouře, případně i s přímou spojitostí na hasičské sbory, je prozatím spíše raritou. Proti úderu blesku jsou budovy chráněny hromosvody, proti krádeži a neoprávněnému vniknutí je ve vybraných areálech nainstalováno několik bezpečnostních kamer. Kromě toho se o bezpečnost vybraných areálů starají nepřetržitě i hlídači. Zemědělská technika je vesměs garážována, čímž je chráněna proti krupobití nebo pádu stromů a stožárů. Hrozbou samozřejmě zůstává možnost vzniku krupobití během doby, kdy je technika v akci. Částečným nedostatkem v těchto protiopatřeních by mohla být skutečnost, že některé stroje jsou sice parkovány pod střechou, nicméně v otevřeném prostoru a navíc je na ně vidět z hlavní, poměrně rušné cesty. Tímto se zvyšuje riziko úmyslného poškození či krádeže. Jiným nedostatkem může být absence výkonného větracího systému na prašných pracovištích, které by zamezily usazování vrstev prachu, čímž by se snížilo nejen riziko výbuchu ale i zdravotních komplikací zaměstnanců. Kromě zmíněných technických opatření je nutno v určitých případech používat netechnická protiopatření. Tím je myšleno zejména zavedení jasných a fungujících pracovních postupů, které zmírní riziko. Možná ještě důležitější než jejich zavedení a teoretické fungování je kontrola jejich dodržování v praxi. Jako příklad může sloužit používání ochranných prostředků (brýle, rukavice, respirátory), zákaz kouření na pracovišti, používání techniky a strojů pouze za schváleným účelem a pouze kompetentní a proškolenou osobou. Za dodržování zodpovídají vedoucí pracovníci jednotlivých 57
úseků. Ti jsou však také zodpovědní za celý úsek, avšak jsou také pod kontrolou jim nadřízeným pracovníkům, navíc dochází k pravidelným poradám, čímž se alespoň do jisté míry snižuje riziko nesprávného rozhodnutí. Jedno z významných technologických protiopatření je i provádění rozborů všech podnikem vyrobených krmných směsí, čímž je dosaženo jejích vysokých standardů a následně i omezeno riziko nedostatečných hmotnostních přírůstků či nákazy a otravy zvířat. Poslední kategorií protiopatření mohou být protiopatření finanční povahy, která budou eliminovat zejména cenové a finanční hrozby. Žádná výrazná protiopatření však zavedena nejsou, snad až na dostatečnou sumu na běžných účtech, což hrozbu nedostatečné likvidity podstatně snižuje. Zejména kvůli častému obchodu s německými dodavateli by bylo vhodné disponovat účtem v cizí měně, případně i disponovat větším objemem eur pro případ znehodnocení koruny. Další možností jsou i měnové forwardy či opce. Tyto nástroje jsou vhodné také pro cenová rizika, spolu s dlouhodobými kontrakty za předem sjednanou cenu. Opět bez využití podnikem, spoléhá výhradně na aktuální tržní cenu. 3.2.4 Měření rizika Poslední fází analýzy rizika bude jeho změření, respektive změření jednotlivých hrozeb. K tomu budou použity vytvořené hodnoty týkající se pravděpodobnosti a závažnosti, ze kterých bude vytvořena tabulka o 25 polích. Tato pole budou rozdělena do 6 barevných odstínů, kdy jednotlivá barva znamená jednotlivou míru rizika. Pomocí dvojité černobílé čáry je tabulka ještě rozdělena v levém dolním rohu na rizika, která není třeba pojišťovat, v pravé straně na velmi závažná rizika, u kterých je doporučeno tuto činnost vůbec nerealizovat a vnitřní část tabulky odpovídá těm rizikům, která by měla být zvládnuta samopojištěním a pojištěním. 92 Do skupiny rizik, které nemusí podnik pojišťovat, se dle analýzy řadí z personálních rizik špatná logistika, nesprávné pracovní postupy (zejména týkající se setí, skladování, atp.) a nesprávné veterinární úkony. S tímto zařazením lze souhlasit, jelikož kvalitní pracovní postupy a jejich dodržování spolu s kompetentními osobami na jednotlivých pracovních pozicích je určitě efektivnějším řešením než pojištění. Z majetkových rizik není třeba pojišťovat riziko tíhy sněhu či námrazy, pád stromů nebo stožárů, únik vody z kanalizace či jiných zařízení a hrozbu úmyslného poškození či sprejerství. Naopak u nepojištění těchto majetkových (zejména živelních) rizik může nastat problém z toho hlediska, že pojišťovny pojišťují živelní rizika především jako celek než samostatně. Z produkčních rizik to jsou zejména hrozby spojené se zvířaty, konkrétně není třeba pojistit otravu zvířete, jeho únik ani odcizení. Riziko špatného půdního typu je jediné z výnosových rizik, u kterého není třeba pojištění. Je to dáno zejména skutečností, že podnik pěstuje plodiny na polích již dlouhou dobu a provádí vzorky zemin, což eliminuje zasetí plodiny do nesprávného typu půdy a taktéž potřebu pojištění. Rizika nepříznivé změny cen nájemného za půdu, nakupovaných technologií, jiných plodin než pšenice, ječmene a řepky spolu s cenami jiných nakupovaných vstupů (zejména extrahované šroty, vitamíny do krmiv, hnojiva) a zvýšením mezd jsou ta cenová rizika, u kterých opět není třeba žádného pojištění. Opožděná platba podpor a dotací či nedodržení obchodních podmínek protistrany, nízká likvidita či změna polské měny vůči české jsou posledními riziky spadajícími do této kategorie. Environmentální rizika byla všechna ohodnocena nutností pojištění. 92
MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 133
58
Naopak riziko povodní a záplav vyšlo jako vysoce rizikové a doporučenou metodou by v tomto případě bylo nerealizovat činnost. To je však nereálné doporučení, jelikož tento typ rizika je člověkem neovlivnitelný. Po povodních v roce 1997 bylo provedeno na řece Jičínce několik rozsáhlých protipovodňových opatření, jelikož značné části obcí Šenov u Nového Jičína a Kunín se nacházejí v blízkosti této řeky. Totéž platí i o objektech ŠZP. Pravděpodobnost realizace povodní se tím sice snížila, nicméně určitě ne na nulu. Jelikož podnik do této doby neměl přehled o tom, v jakých povodňových zónách se jeho budovy nacházejí, byl autor této práce požádán ke zjištění těchto zón. Tomuto požadavku mohlo být vyhověno zejména díky možnosti zjištění povodňových zón na internetu.93 Výsledkem tohoto úsilí bylo zjištění, že z celkových 152 budov se jich pouze 73 nachází v 1. povodňové zóně, 69 budov ve 2. povodňové zóně a 10 budov ve 3. povodňové zóně.94 Problémem v případě povodní či záplav by pro podnik bylo zejména zatopení a poškození konstrukce několika budov, což v nejhorším případě může vést i k demolici. Stovky zvířat by se v krátkém čase taktéž nedalo převést na bezpečnější místo, i zde by tedy hrozila citelná ztráta. To samé platí o uskladněném obilí, které by v případě byť jen lehkého zatopení bylo nepoužitelné. Pokud by se nejednalo o bleskové povodně či záplavy, mohl by podnik uchránit alespoň nejdražší stroje, které by bylo možné převést na vyvýšená místa. V případě realizace tohoto rizika a takto vysokých škod by do určité míry mohl pomoct stát, a to především ad hoc kompenzací škod a případně i VFU Brno nějakou formou příspěvku. Podnik disponuje i rezervami, které by taktéž pomohly tuto nepříjemnou událost, byť za cenu velmi citelných ztrát, překonat. Podnik tedy bude muset riziko povodní a záplav přijmout a dostatečně se proti němu zajistit. nerealizovat, vysoce rizikové
Tabulka 7: Velikost jednotlivých rizik
Zanedbatelné riziko
pravděpodobnost
5 L1, M6, P5
4 3 2 1
MV, V4
Malé riziko
P2, P3
Střední riziko F2
L2, L9, V5, F1
L8, C5, E4, M12, P6
P4, E2
Velké riziko Extrémní riziko
L7, C4, C7, L5, L6, M10, M3, M8, C2, L4, M5, C1, M4 M13, C9 M11, P7, I4 C3, I2, E1, V6 P8, I3
1 netřeba pojišťovat
M7, P9, C6, C9, V2, F3
2
L3, M9, V3, I1,
M2
3
Katastrofické riziko
M1, P1, E3
4
5
závažnost
Pramen: vlastní zpracování na základě MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů, s. 133
Pro všechna ostatní rizika je doporučenou metodou samopojištění nebo pojištění, případně jejich kombinace. Ze skupiny těchto rizik je třeba vybrat ty, u kterých možnost pojištění neexistuje. Bude to zejména nesprávná a zastaralá pěstební technologie, kterou by měl podnik řešit tvorbou fondů 93
Intermap Technologies [online]. 2015 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: https://riskportal.intermap.cz/Intermap.ISF.Web.UI/Views/CS/CAP_Public/MainWizard.aspx?culturename=cs 94 Povodňové zóny jsou součástí přílohy YYY
59
na modernizaci své stávající technologie, což v podniku je zavedeno již nyní. Pojistit nebude možné ani riziko nedostatečných hmotnostních přírůstku, riziko regulace zemědělské produkce ze strany státu či rizika cenová a finanční. Tato rizika bude nutné zajistit jinými způsoby, a to v případě cenových a finančních zejména produkty jako forwardy a opce, případně dlouhodobými kontrakty. Ze skupiny rizik nacházejících se ve střední části tabulky tak zůstal tento 30 položkový seznam rizik, která by měla být řešena pojištěním: • • • • • • • • • • • • • • • • •
škody na majetku způsobené zaměstnancem nesprávně vykonaná práce zaměstnancem zranění, úmrtí zaměstnance v pracovním procesu nesprávné rozhodnutí managementu nekvalifikovaný a nespolehlivý personál odcizení krádeží, loupeží elektrické poruchy, přepětí, indukce, zkrat vada součástky, materiálu chyba konstrukce, výrobní vada větší opotřebení, než je běžné vniknutí jiného předmětu do stroje přemnožení škůdců, napadení porostu chorobami nemoci a nákazy u zvířat selhání krmících či dojících strojů dopad používání pesticidů na lidské zdraví kontaminace půdy a vody používáním hnojiv zápach z kejdy či požárem ve skladu hnojiv
60
• • • • • • • • • • • • •
dekontaminace znečištěného území požár výbuch úder blesku záplava povodeň silný vítr vichřice krupobití extrémní srážky extrémní teploty pád, zřícení skal přerušení provozu
4 Analýza současného stavu pojistné ochrany ŠZP NJ využívá v oblasti pojištění pojišťovací makléřskou společnost, s níž má od roku 2007 uzavřenou smlouvu o zprostředkování. Je důležité dodat, že pro ŠZP NJ je tato smlouva bezplatná, makléřská společnost získává provize z pojistných smluv od pojišťoven, nikoliv od ŠZP NJ. Podnik rovněž není vázán uzavírat pojistné smlouvy pouze skrze tuto makléřskou společnost, byť v praxi jiné možnosti nevyužívá.95 Vedení podniku si je vědomo skutečnosti, že pojistné krytí, jež má uzavřeno, nemusí být optimální, a to ze dvou pohledů. Tím prvním je konkurence na pojistném trhu, která od doby uzavření pojistných smluv mohla přinést lepší pojistné produkty. Druhým důvodem je rozpočet podniku, který nedovoluje pojistit všechna rizika, která při své činnosti podnik podstupuje. Je tedy ve velké míře řešen kompromis mezi pravděpodobností vzniku škodní události a její výše na jedné straně a cenou pojistit se proti tomuto riziku na straně druhé.
4.1 Pojištění daná zákonem V některých případech firma nemá možnost se svobodně rozhodnout, zda pojištění uzavřít či nikoliv. Jde o zákonná pojištění a smluvní povinná, kdy je nutnost se pojistit vyplývá ze zákona. Mezi zákonné se řadí pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, které se vztahuje na všechny zaměstnavatele s jedním a více zaměstnanci. Mezi smluvní povinná lze zařadit pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem povidla, které musí uzavřít každá osoba (fyzickou či právnickou), pokud vlastní vozidlo. Obě podmínky jsou u ŠZP NJ naplněny, a tak se nejprve budu věnovat právě těmto typům pojištění. 4.1.1 Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání Tento typ pojištění je řešen u pojišťovny Kooperativa. Na českém trhu jsou pouze dvě pojišťovny, u kterých je momentálně možné mít tento typ pojištění uzavřen. Daným pojištěním se v práci více zabírat nebudu, jelikož podnik nemá možnost případné změny pojišťovny z důvodu jednotnosti pojištění pro všechny složky VFU. Navíc také platí, že pokud měl zaměstnavatel k 31. 12. 1992 uzavřen tento typ pojištění u České pojišťovny, zůstává u ní pojištěn i nyní. Ostatní zaměstnavatelé mají možnost pouze jediného pojistitele, a to pojišťovny Kooperativa.96 Co se týče pojistného, to je tabulkováno dle různých profesí. Pro SŽP to konkrétně činí 180 000 Kč ročně. 4.1.2 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Co do počtu jednotlivých pojištěných předmětů, jedná se POV o nejrozsáhlejší pojištění v podnikovém pojistném portfoliu. ŠZP disponuje několika různými vozidly, traktory a ostatními stroji a přípojnými vozidly, které používá ke své činnosti. Jejich rozčlenění do 8 kategorií spolu s částkami pojistného uvádím v tabulce 9. Všechna vozidla jsou pojištěna u pojišťovny UNIQA. Jedná se pouze o základní pojištění bez připojištění skel, s limitem 50/50. Z tabulky je vidět, že pro různý typ vozidel se pojistné částky liší, nejvíce podnik v průměru na 1 vozidlo platí za nákladní automobily nad 3,5 t. Naopak nejnižší pojistné vychází pro traktory a přívěsy. Za touto skutečností hledejme zejména pravděpodobnost vzniku náhodné škodné události a její výše. Traktory se pohybují většinu svého času na polích či v areálu podniku, veřejné komunikace používají z menší části. Naopak nákladní 95
Výjimkou je nákup traktoru, při kterém si podnik ponechal možnost využívat stávající strojní pojištění využívané již původním majitelem 96 Příručka pro personální a platovou agendu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2015 [cit. 2015-0207]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB062
61
automobily používají veřejné pozemní komunikace častěji, navíc jejich vysoká hmotnost znamená i případné vyšší škody. Tabulka 8: Současná struktura povinného ručení Typ stroje
Celkové roční pojistné v Kč
Počet strojů
Průměrné roční pojistné v Kč
Kombajny
5 649
5
1 130
Nakladače
18 202
15
1 213
Nákladní automobil do 3,5t
13 778
7
1 968
Nákladní automobil nad 3,5t
63 080
13
4 852
Návěsy a přívěsy
27 221
94
290
867
1
867
Ostatní stroje
10 308
29
355
Traktory
16 306
62
263
Celkem
155 411
226
688
Osobní automobil
Pramen: Vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv ŠZP NJ
4.2 Dobrovolná pojištění Kromě těchto dvou ze zákona povinných pojištění, obou odpovědnostních, si podnik připojistil i obecnou odpovědnost a dále pět majetkových pojištění, a to vybraných strojů, osobního automobilu, budov a dále i plodin a hospodářských zvířat. V následující části práce se tedy budu zabývat skutečnostmi týkajícími se těchto pojištění. 4.2.1 Havarijní pojištění V předchozí části jsem uvedl, že podnik disponuje mnoha vozidly. Některé vozy či stroje se používají častěji než jiné, některé denně, některé párkrát do měsíce. Rozdílná je samozřejmě i aktuální hodnota jednotlivých automobilů, což je dáno jak stářím, tak i technologií. V garážích tak najdeme vozidla za několik desítek tisíc korun i za několik miliónů. I přes tuto skutečnost se nicméně podnik rozhodl, že havarijní pojištění pro své stroje zřizovat nebude. Může za to jak skutečnost, že havarijní pojištění je pro podnik poměrně drahé, ale také pouze výjimečné a minimální škody, které musel podnik za uplynulé roky řešit. V portfoliu pojištění nicméně 1 smlouva havarijního pojištění figuruje. Je to dáno historickými a kompetenčními důvody, kdy rozhodnutí o pojištění bylo (a stále do určité míry je) na vedoucích jednotlivých středisek. Proto jediným takto pojištěným vozidlem je v tuto chvíli Škoda Fabia, vyrobená v roce 2003. Pojištěna je u ČP za 3 544 Kč ročně s 10 % spoluúčastí, minimálně však 10 000 Kč. Součástí pojištění je náhradní vozidlo v případě nehody a také „pojištění asistence PLUS“, což jsou rozšířené asistenční služby, kam spadá například odtah do nejbližšího servisu bez ohledu na vzdálenost servisu od místa nehody. Tabulka 9: Současné havarijní pojištění Typ vozidla Škoda Fabia 44 kw, 1198 ccm
Rok výroby 2003
Roční pojistné v Kč 3 544
Spoluúčast 10%, min. 10 000
Pramen: Vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv ŠZP NJ
62
Specifika smlouvy rozšířená asistence náhradní vozidlo
4.2.2 Pojištění strojů a strojních zařízení Podnik si je vědom možných finančních následků při škodách na svých nejdražších strojích, kterými jsou 2 kombajny a řezačka. Hodnota každého z nich dosahuje okolo 7 miliónů Kč, a proto jsou alespoň tyto stroje pojištěny. S ČP má uzavřenou smlouvu na pojištění strojů, konkrétně pro oba kombajny. Tímto pojištěním je pojištěna i řezačka, ta však u Hasičské vzájemné pojišťovny. Obě smlouvy se mírně liší. Ta pro kombajny a řezačku zahrnuje i škody vzniklé následkem požáru, výbuchu, přímého úderu blesku, likvidace požáru nebo likvidace následku požáru, pádu letadla, povodně, záplavy, sesuvu půdy, zřícení skal nebo zemin, sesuvu nebo zřícení sněhových lavin, zemětřesení. Tento výčet rizik je totiž ve výlukách v doplňkových pojistných podmínkách k pojištění strojů a strojních zařízení. U kombajnů jsou navíc připojištěny díly, které se vyměňují při změně pracovního úkonu nebo pro opotřebení (nože, břity, ostatní řezné nástroje, lana, řetězy, gumové válce) a to ve výši 50% jejich nové ceny. Naopak řezačka je připojištěna na riziko škody vzniklé střetem či nárazem. Zajímavostí je, že původně měl podnik pojištěn kombajny u Generali, kvůli častým a vysokým plněním však pojišťovna smlouvu vypověděla. Škodní události u kombajnů se však vyskytují i nadále, avšak ČP zatím plní a podnik je s tímto pojištěním víceméně spokojen. Z důvodu spíše historického je stejným pojištěním pojištěn i jeden z traktorů. Podnik jej před několika lety koupil spolu s pojištěním, které k tomuto traktoru uzavřel již původní majitel. Smlouva má stejné připojištění jako u kombajnů, na rozdíl od nich se však pojištění vztahuje i na odcizení, na skleněné součásti, elektronické prvky, elektrotechnické součástky, snímací, záznamové a zobrazovací prvky, nosiče záznamů, na pneumatiky (pokud jejich stáří nepřesáhlo 3 roky) a na škody při převozu. Následující tabulka 11 ukazuje přehled pojištěných strojů spolu s jeho pojistnými částkami, ročním pojistným a specifika dané pojistné smlouvy. Je patrné, že tento typ pojištění je velmi nákladný, za 4 stroje podnik platí přes 300 tisíc korun ročně, což je více než dvakrát více než za všechny položky v povinném ručení dohromady. Na druhou stranu však placené roční pojistné činí pouze 1,5 % z celkové pojistné částky, což může lépe ilustrovat potřebu mít toto pojištění v portfoliu pojistných smluv. Tabulka 10: Současné strojní pojištění Pojistná částka
Stroj
Roční pojistné před slevou
Roční pojistné po slevě
Kombajn 197
6 791 868
157 058
114 652
98
7 490 000
173 164
126 409
6 690 000
54 452
52 334
2 500 000
31 978
31 978
416 652
325 373
Kombajn 2 Řezačka Krone 500
Traktor Case CVX 1170 Celkem
Specifika + rizika živlu a pravidelně se obměňující součástky + riziko živlu, odcizení, riziko střetu a nárazu + rizika živlu, odcizení, skleněné součásti a elektrotechnické součástky, pravidelně se obměňující součástky pneumatiky, převoz
Zdroj: Vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv ŠZP NJ
97
samojízdná sklízecí mlátička MF7278 RS CE-REA včetně příslušenství sklízecí mlátička NEW Holland CR 9080 SL s příslušenstvím, včetně 8 řádkového kukuřičného adaptéru NH MF875W 98
63
4.2.3 Pojištění nemovitostí Již jsme se seznámili se strukturou vozidel a strojů, kterými podnik disponuje a které pojišťuje. Další částí, jíž se budu věnovat, je pojištění nemovitostí. V případě ŠZP NJ se jedná celkem o 152 různých budov a staveb v 7 různých katastrálních územích. Například mohu jmenovat administrativní budovy, haly, garáže, seníky, sýpky, sklady, kravíny, porodny, stáje a mnoho dalších.99 Budovy jsou různého stáří, ta nejstarší dokonce z roku 1867, tou nejnovější je obilné silo z roku 2014. Konkrétně pochází 11 budov z období do roku 1949. Z období mezi léty 1950 až 1969 pochází 37 budov, z období dalších 20 let se jedná o 58 budov a od roku 1990 se podnik rozšířil o 46 staveb. Pro pojištění nemovitostí je poměrně zásadní znát hodnotu dané nemovitosti, což může být v případě několika desítek starých budov buď velmi náročné či případně nákladné. Před několika lety tak podnik společně s ČP vytvořil systém koeficientů, který pořizovací cenu nemovitosti reálně převede do hodnoty aktuální. Tento přepočet je však interní věcí obou zmíněných subjektů, a proto jej v práci nebudu na žádných místech uvádět. V příloze 6 uvádím pouze přepočtenou reálnou hodnotu. Celková hodnota a tedy i pojistná částka všech budov dosahuje 1,185 mld. Kč. Pojistitelem je v tomto případě pojišťovna UNIQA. Následující tabulka 12 zobrazuje jednotlivé pojištěné nebezpečí. Do hodnoty pojistné částky živelních nebezpečí a vodovodních škod vstupuje celá částka budov, avšak také soubor vlastního a cizího provozně-technického zařízení a zásob v hodnotě 52 mil. Kč, soubor vlastních a cizích zásob v hodnotě 68 mil. Kč, motorová vozidla v částce 1 mil. Kč a soubor věcí zaměstnanců v hodnotě 200 tis. Kč. Celkem je tak hodnota tohoto souboru 1,306 mld. Kč, což je také hodnota maximálního ročního plnění v případě základních živelních nebezpečí. U ostatních nebezpečí jsou stanoveny sublimity pojistného plnění. Pokud není stanoveno jinak, je spoluúčast stanovena na 5 %. Tabulka 11: Druhy nebezpečí v současném pojištění nemovitostí Druh nebezpečí
Pojistná částka
Max. roční limit plnění
Specifika
Základní živelní nebezpečí
1,306 mld.
1,306 mld.
Ostatní živelní nebezpečí Katastrofická pojistná nebezpečí Vodovodní škody
1,306 mld.
50 mil.
1,306 mld.
15 mil.
1,306 mld.
10 mil.
Pojištění nákladů
1 mil.
1 mil.
spoluúčast 0 %
Poškození nebo zničení skla
100 tis. vlastní a cizí provozně technické zařízení a zásoby motorová vozidla
100 tis.
na 1. riziko
1 mil.
na 1. riziko;
1 mil.
soubor věcí zaměstnanců
200 tis.
spoluúčast 10 %, min. 10 tis.
vše kromě sprejerství
500 tis.
Sprejerství
50 tis.
Krádež vloupáním a loupežné přepadení (PČ = max. roční limit plnění) Vandalismus
na 1 pojistnou událost
Zdroj: Vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv ŠZP NJ
V přiložené tabulce 13 uvádím jak celkové pojistné, tak i jeho dílčí složky, aby bylo patrné, v jakém poměru se jednotlivé nebezpečí podílejí na celkovém pojistném. Taktéž to umožní lépe porovnat
99
Seznam všech budov spolu s jejími pojistnými částkami udává příloha 6
64
nabídky dalších pojišťoven v následující kapitole této práce. Celkové roční pojistné činí necelých čtvrt miliónu korun, z 85 % se na tom podílí živelní nebezpečí. Pojištění nemovitostí lze vzhledem k předešlému strojnímu pojištění shledat jako poměrně levné. Termín levné pojištění je samozřejmě značně subjektivní a ošemetný, nicméně vzhledem k poměru pojistného vůči pojistné částce to tvrdit mohu. U strojního pojištění se jednalo zhruba o 1,5 %, u pojištění nemovitosti se jedná o cca 0,02 %. Tabulka 12: Současné pojistné v pojištění nemovitostí Druh nebezpečí
Roční pojistné v Kč
živelní nebezpečí
242 866
pojištění skla
3 200
vandalismus
5 600
odcizení
23 440
sleva 10%
27 510
celkem po slevě
247 596
Pramen: Vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv ŠZP NJ
4.2.4 Pojištění hospodářských zvířat Chov hospodářských zvířat patří k jedné ze dvou nejdůležitějších činností podniku, a to zejména kvůli chovu dojnic spojeného s prodejem mléka pro Mlékárnu Kunín a dále s chovem masného skotu a prasat za účelem jejich prodeje. Jakýkoliv větší úhyn či nemoc těchto zvířat by mohl mít pro podnik znatelné finanční důsledky, proto se těmto rizikům brání pomocí pojištění hospodářských zvířat, které sjednal s Českou pojišťovnou. Pojistné se počítá zvlášť pro každý druh zvířete, u ČP vychází nejdráž plemenný býk s pojistnou částkou 720 Kč za kus. Momentálně jsou v chovu pouze 2 býci, tudíž celkové finanční zatížení je minimální. Naopak nejvíce jsou v podniku chována prasata a selata, u obojího kolem 2 000 kusů. Avšak díky jednotkovému pojistnému 33 Kč, resp. 12,5 Kč je celkové pojistné pro tuto kategorii méně než 100 tisíc korun. Nejvíce podnik platí za 1 200 dojnic, konkrétně více než čtvrt miliónu korun. Důležitým aspektem u tohoto pojištění je obchodní sleva ve výši 30 %, kterou ČP podniku poskytla a celkové pojistné po slevách tak činí 455 506 Kč. Mimo to byla podniku přiznána i sleva ve výši 9 296 Kč, a to díky propojištěnosti. Veškeré údaje jsou shrnuty v tabulce 14 na následující straně.
65
Tabulka 13: Pojištění hospodářských zvířat Druh zvířete Dojnice
Počet kusů
Pojistné na kus v Kč
Pojistné celkem v Kč
1 213
228
276 564
660
216
142 560
2 267
33
74 811
218
205
44 734
81
360
29 160
Telata do odstavu
206
102
21 012
Telata od odstavu
159
102
16 218
Selata od odstavu
1 231
12,50
15 388
Selata do odstavu
650
12,50
8 125
Prasničky od 3 měs.
140
50,40
7 056
Prasnice
400
50
20 000
32
198
6 336
Plemenní býci
2
720
1 440
Plemenní kanci
4
150
600
Jalovice od 6. měs. březosti Výkrm prasat Jalovice od 3. měs. březosti Krávy
Výkrm skotu, Ml.ch.býci
Celkem
664 003
Obchodní sleva (30%) Propojištěnost
199 201 9 296
Po slevách
455 506
Pramen: Vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv ŠZP NJ
4.2.5 Pojištění plodin Pokud jsem psal o důležitosti chovu hospodářských zvířat jako jedné ze dvou stěžejních částí podnikání společnosti, tak tou druhou je bezesporu rostlinná výroba, tudíž pěstování různých druhů rostlin spojené s jejich následným dalším zpracováním a prodejem. Počasí, v dnešní době obzvláště, je poměrně nepředvídatelné a zejména zemědělství je na dobré či špatné počasí velmi vázáno. Proto není divu, že se podnik i proti tomuto riziku brání prostřednictvím pojištění plodin. Pojistitelem je opět Česká pojišťovna. Ta navíc v případě současného pojištění plodin a hospodářských zvířat poskytuje slevu za propojištěnost, která podniku snížila pojistné na těchto dvou typech pojištění o více než 25 000 Kč ročně. Pojistné pro tento typ pojištění se počítá značně složitěji než u pojištění hospodářských zvířat, kde se pojistné odvíjelo pouze od počtu kusů jednotlivých zvířat. Zde do propočtu vstupuje mnoho faktorů. Pojištěný si nejprve zvolí pro každou plodinu tzv. pojištěný hektarový výnos a pojištěnou tunovou cenu. Vynásobením těchto dvou činitelů získáme pojištěný výtěžek, který dále vynásobíme s výměrou dané plodiny, čímž získáme pojistnou částku za plodinu. Teprve tento údaj vstupuje do finálního výpočtu pojistného, ke kterému potřebujeme znát ještě sazbu pro jednotlivou plodinu, kterou si však již určuje samotná pojišťovna. Tato sazba odráží zejména rizika jednotlivých plodin, že nebude dosaženo požadovaného výnosu. Při pohledu na sazby v příloze 4 lze zpozorovat, že svou rizikovosti vyčnívá řepka ozimá, která je velmi náchylná na nevhodné počasí během celého období od výsevu
66
až po sklizeň. Zmiňme například krupobití těsně před sklizní, které v této kombinaci napáchá velké škody. U pojišťovny Generali mají krupobití dokonce více než 90 % podíl na škodách.100 Následující tabulka 15 udává jednotlivě plodiny s výměrou nad 100 ha, plodiny pěstované na menším území jsou zobrazeny jako celek.101 K těmto položkám uvádím dále pojistné částky a roční pojistné. Na největší pojistnou částku je pojištěna ozimá pšenice, největší pojistné je placeno na ozimou řepku. Tento nesoulad je způsoben již zmíněnou rozdílnou sazbou pro jednotlivé plodiny. Tabulka 14: Pojištění plodin Plodina
Výměra (ha)
Pojistná částka (Kč)
Pojistné (Kč)
Řepka ozimá
306,55
6 069 690
559 928
Pšenice ozimá
701,94
9 476 190
288 572
Kukuřice zrno
232,87
4 191 660
102 643
Kukuřice píce
377,66
4 720 750
82 178
Ječmen ozimý
210,77
2 181 470
66 508
Ječmen jarní
143,16
1 717 920
42 009
Vojtěška píce
301,69
2 262 675
35 592
Louky
407,47
2 037 350
16 374
Pastviny
175,34
526 020
4 228
Ostatní (10 položek)
338,07
2 322 495
55 438
3 195,52
35 506 220
1 253 470
Celkem Obchodní sleva (20 %)
226 036
Struktura + bezeškodnost 10 %
213 703
Propojištěnost
16 275
Roční pojistné po slevách
797 456
Pramen: Vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv ŠZP NJ
4.2.6 Pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob Posledním pojištěním, které má podnik uzavřen, je pojištění odpovědnosti. Jak jsem již na mnoha místech zmínil, podnik provozuje několik činností. Je to zejména obchodní činnost s rostlinnou a živočišnou výrobou, avšak kromě toho to jsou také opravárenské činnosti, kterými se zajišťuje chod a provoz veškerých strojů a zařízení, pohostinství, čímž se myslí zejména vaření obědů pro své zaměstnance, dále to je také organizování školící činnosti a různé další. Kompletní seznam všech činností, které podnik provádí a na které se vztahuje pojištění odpovědnosti, přikládám v příloze 1. Pojištění odpovědnosti podnik uzavřel s pojišťovnou UNIQA. Základní pojištění odpovědnosti bylo sjednáno s limitem 10 mil. Kč a zahrnuje např. újmu při ublížení na zdraví či usmrcení, škodu vzniklou poškozením, zničením a pohřešováním věci nebo zachraňovací náklady. Stejný limit platí i pro škody způsobené vadou výrobku, pro škody způsobené pasoucími se zvířaty nebo provozem motorového vozidla nad rámec POV jsou sjednány sublimity. Další rizika spolu s danými limity a ročním pojistným 100
Porosty zemědělských plodin zničilo nejvíce krupobití. Zemědělec [online]. 2014 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://zemedelec.cz/nejvice-porostu-zemedelskych-plodin-znicilo-krupobiti/ 101 kompletní tabulka pro pojištění zemědělských plodin je uvedena jako příloha 4
67
ke každé kategorii uvádí následující tabulka 16. Za komentář stojí ještě dvě zajímavosti. Zaprvé se jedná o nedávné zvýšení limitu z 1 na 5 mil. Kč u odpovědnosti za škodu vzniklou narušením životního prostředí. Důvodem pro toto zvýšení mi bylo uvedeno uvědomění si finanční náročnosti realizace tohoto nebezpečí, zejména spojené se znečištěním podzemních vod v důsledku postřiku plodin. Zadruhé bych rád zmínil spoluúčast, která je stanovena na 2 500 Kč, s výjimkou škody na věcech zaměstnanců, kde je nulová. Tabulka 15: Pojištění odpovědnosti Limit plnění Základní pojištění odpovědnosti za škodu
Roční pojistné
10 000 000
Odp. za škodu způsobenou vadou výrobku
10 000 000
způsobenou pasoucími se zvířaty způsobenou provozem vozidla nad rámec POV Odp. za škodu na věcech převzatých Odp. za škodu na věcech movitých užívaných (kromě letadel, motorových plavidel a vozidel) Odp. za finanční škodu vč. odp. způsobené vadou výrobku
1 000 000
61 560
500 000 500 000
2 850
500 000
1 900
1 000 000
7 600
Náhrada nákladů zdravotní pojišťovny - zaměstnanci
10 000 000
6 270
Odp. za škodu vzniklou narušením životního prostředí
5 000 000
14 250
100 000
3 255
Odp. za škodu na věcech zaměstnanců Celkem
97 685
Pramen: Vlastní zpracování na základě uzavřených pojistných smluv ŠZP NJ
68
5 Návrh optimalizace pojistné ochrany Poslední část práce bude tou stěžejní. Ve třetí kapitole byla provedena identifikace rizik, ve čtvrté kapitole byl popsán současný stav pojistné ochrany a v této páté kapitole bude navržena nová pojistná ochrana, která by měla lépe splňovat požadavky na krytí těch rizik, které by měly být pokryty dle analýzy ve třetí kapitole, a to dále za přispění matematických poznatků uvedených v kapitole 2. Z předešlých dvou kapitol vyplývá, že budou i nadále využívány pojistné produkty stávajícího druhu, nicméně by k nim mělo přibýt i pojištění přerušení provozu, pojištění odpovědnosti vedoucích pracovníků a rozšíření havarijního/strojního pojištění. Zcela jasným požadavkem vedení společnosti je nezvyšovat finanční náročnost stávajících pojištění, zvýšení celkového pojistného je přípustné jen za předpokladu nových pojištění, a to maximálně o půl milionu korun. S tím souvisí i vedlejší požadavek na větší pokrytí rizik, než která jsou pojištěna doposud. Tento požadavek však musí být naplněn současně s hlavním požadavkem.102
5.1 Posouzení kritérií optimalizace pojistného krytí a vypočtení jejich vah Aby bylo možno vůbec srovnávat jednotlivé pojistné programy vybraných pojišťoven, je nejprve zapotřebí stanovit kritéria, podle kterých bude srovnání a optimalizace provedena. V odborné literatuře se uvádí mnoho kritérií, která mohou k těmto účelům dobře posloužit. Obvykle však neexistuje pouze jedno kritérium, které jednoznačně seřadí a určí tak kvalitu jednotlivých produktů. Těchto kritérií bývá vybráno více, a pokud tomu tak opravdu je, musí se stanovit důležitost jednotlivých kritérií. Je nutné tedy těmto kritériím buď váhy přidělit (na základě preferencí a odhadu), nebo je prostřednictvím různých metod vypočítat. V tomto případě byla zvolena Saatyho metoda, o které již bylo pojednáno v kapitole 2. 5.1.1 Výběr vhodných kritérií a jejich charakteristika Ze všeho nejdříve je nutné vybrat kritéria, která budou relevantní, a to jak z pohledu jejich potřebnosti a využití, tak i jejich aktuálnosti. Příkladem může být dostupnost pobočky, kterou není třeba zahrnout do modelu, jelikož podnik pobočky nevyužívá a v případě nutnosti využívá telefonní či internetovou komunikaci. Poměrně oblíbeným kritériem bývá i podíl pojišťovny na trhu, nicméně tento faktor nemusí být dost dobře vypovídající. Obvykle bývá toto kritérium používáno z toho názoru, že čím větší podíl na trhu, tím větší pojišťovna a tím větší jistota. Existují však lepší metody, jak určit finanční spolehlivost pojistitele. Tuto kapitolu rozdělím na kritéria, jejichž hodnoty budou nabývat u každého typu pojištění různých hodnot a na kritéria, jejichž hodnoty se díky charakteru kritéria měnit nebudou. Tato kritéria a výpočet jejich hodnot bude uveden právě v této kapitole a už nikoliv při analýze nabídek pojištění v kapitole další. Jako poslední bude zvlášť uvedeno i kritérium bonus/malus pro povinné ručení spolu s výpočtem hodnoty kritéria, jelikož zcela nespadá ani pod jedno rozdělení. Výpočet bude proveden na tomto místě zejména z důvodu přehlednosti a plynulosti textu v další kapitole týkající se analýzy samotných nabídek. A) Kritéria s různými hodnotami v závislosti na typu pojištění Kritérium pojistného se nabízí jako první, jelikož plyne z požadavku podniku. Současné 2 mil. Kč ročně představuje pro podnik významný náklad, zhruba čtvrtinu zisku. I proto bude výše pojistného 102
otázka č. 4 v dotazníku uvedeného v příloze 9
69
jeden z faktorů, který bude hrát roli při výběru nejvhodnějšího pojistitele. Jak velkou roli, to se dozvíme na konci této subkapitoly. Finanční náročnost pojistného produktu není pouze výše samotného pojistného, nýbrž i spoluúčast na pojistných událostech. Zejména při nízkých, avšak častých pojistných událostech může být vysoká hranice spoluúčasti problémem. I tento aspekt bude tedy důležité zohlednit v další fázi. Na druhou stranu platí nepřímá úměra mezi výší pojistného a spoluúčastí, tedy pokud si pojistník zvolí vyšší spoluúčast (jestliže existuje tato možnost), obvykle se sníží pojistné. Jak bylo na začátku kapitoly zmíněno, podnik by si v ideálním případě přál kromě snížení pojistného i větší pokrytí rizik. Různé pojišťovny nabízejí ve svých produktech různá rizika, která kryjí, a pak většinou i různá rizika, která spadají do výluk a v případě škodní události je pak pouze na podniku, jak tyto škody zafinancovat. Dalším faktorem tedy bude rozsah pojistného krytí, který budou pozitivně ovlivňovat nadstandardně přijímána rizika a naopak negativně jej budou ovlivňovat ta rizika, která pojišťovny obvykle v pojistném produktu pojišťují, avšak daná pojišťovna je má ve výlukách. U odpovědnostních pojištění zejména (avšak nejen u nich) bude důležitým faktorem limit pojistného plnění, jehož špatně nastavená hodnota může mít neblahý vliv zejména při ojedinělé, avšak vysoké škodě. Doplňkově služby je možno taktéž zahrnout jako kritérium při výběru pojišťovny. Doplňkovými službami se myslí například asistenční služby, přidělení jednoho pracovníka při řešení jakýchkoli situací s pojišťovnou a další, ale nemyslí se tím žádné slevy (ty jsou součástí finálního pojistného, tedy součástí kritéria výše pojistného) ani pojištění zvláštních rizik (součást kritéria pojistného krytí). B) Kritéria se stejnou hodnotou pro všechny typy pojištění Tato část práce se bude zabývat výpočtem hodnot pro ta kritéria, jejichž hodnota bude stejná pro všechny typy pojištění. Jedná se o kritéria, která souvisí se samotnou pojišťovnou a nikoliv typem a charakteristikou nabídky pojištění. Budu se zabývat kritériem finanční spolehlivosti pojišťoven a ratingem pojišťoven. Kritérium finanční spolehlivosti V odborné literatuře se objevuje několik ukazatelů pro výpočet finanční spolehlivosti pojišťoven, z nichž se jako nejdůležitější z pohledu pojištěného jeví ukazatelé solventnosti a likvidity. Výběr ukazatelů a jejich parametry byly obsahem kapitoly 2.2. Z nich byly do finanční analýzy pojišťoven vybrány 3 ukazatelé, a to Technical coverage ratio (TCR) a Liquidity ratio (LR) od Ducháčkové a dále ukazatel přiměřenosti technických rezerv k vlastnímu kapitálu od Korobczuka a ukazatel poměřující závazky vůči likvidním aktivům. Doporučená hodnota TCR je větší než 1,5, u LR více než 1. U obou hodnot pak platí, že čím větší hodnota, tím lepší. Korobczuk pro svůj ukazatel udává doporučenou hodnotu do 3,5, nicméně z pohledu pojištěného platí jakákoliv vyšší hodnota za lepší. Naopak čím menší bude podíl závazků vůči likvidním aktivům, tím lépe. Hodnota by neměla být vyšší než 1. Údaje pro výpočet uvedených vztahů jsou čerpány přímo z výročních zpráv jednotlivých pojišťoven, čímž je zajištěna relevantnost a pravdivost těchto informací. Následující tabulka je uvádí pro všechny pojišťovny zabývajícími se podnikatelskými a neživotními typy pojištění, tedy pojištěními relevantními pro zemědělský podnik. V dalších sloupcích jsou uvedeny vypočtené hodnoty zmíněných poměrových
70
ukazatelů. V posledním sloupci je uvedena finální hodnota kritéria finanční spolehlivosti, která je provedena následujícím postupem103: • 1) provedena metoda váženého součtu (WSA) na každý ukazatel • 2) vypočtena průměrná hodnota těchto součtů • 3) provedena metoda WSA na vypočtené průměry (= finální hodnota kritéria) Jelikož u pojišťovny HDI byla zjištěna nezvykle vysoká hodnota technických rezerv vzhledem ke všem ostatním údajům, což se projevilo i v poměrně značně rozdílných hodnotách zvolených ukazatelů oproti konkurenci, byla jako nejlepší hodnota při výpočtu WSA použita vždy až druhá nejlepší hodnota.104 Tím došlo k lepšímu rozložení finálních hodnot kritéria. Tabulka 16: Kritérium finanční spolehlivosti v mil. Kč
Likvidní aktiva
Technické rezervy
Vlastní kapitál
Zasloužené pojistné
17 875 16 010 4 486 Allianz 1 127 1 041 389 AXA 71 573 71 963 20 923 ČP 9 950 10 955 2 341 ČPP 23 654 20 951 4 708 ČSOBP 472 301 193 D.A.S. 10 220 12 997 2 002 Generali 53 413 39 HDI 138 461 266 HVP 47 410 49 604 14 302 KOOP 164 273 324 Maxima 160 796 191 Slavia 615 1 002 121 TRIGLAV 4 485 7 271 1 579 UNIQA 489 567 247 Wüstenrot Pramen: Vlastní zpracování na základě dat ČAP
10 537 947 22 053 5 197 9 259 196 5 362 18 274 25 765 280 351 526 3 657 402
Závazky
Technical coverage ratio
Liquidity ratio
1 294 159 10 027 437 1 109 26 1 919 60 148 3 113 42 226 146 476 54
1,95 1,51 4,21 2,56 2,77 2,52 2,80 25,11 2,65 2,48 2,13 2,81 2,13 2,42 2,02
1,12 1,08 0,99 0,91 1,13 1,57 0,79 0,13 0,30 0,96 0,60 0,20 0,61 0,62 0,86
XY Z[
\ ]^
3,57 2,68 3,44 4,68 4,45 1,56 6,49 10,59 1,73 3,47 0,84 4,17 8,28 4,61 2,30
0,07 0,14 0,14 0,04 0,05 0,06 0,19 1,13 1,07 0,07 0,26 1,41 0,24 0,11 0,11
Hodnota kritéria
0,66 0,48 1,00 0,78 0,88 0,80 0,85 0,67 0,00 0,69 0,25 0,03 0,77 0,62 0,48
Nejlepší hodnotu kritéria finanční spolehlivosti dosáhla ze všech zkoumaných pojišťoven Česká pojišťovna. Velmi dobře si v tomto ohledu vedla i pojišťovna Generali a ČSOB pojišťovna. Naopak nejhůře dopadla Hasičská vzájemná pojišťovna, Slavia pojišťovna a pojišťovna Maxima. Pokud budeme zkoumat jednotlivé ukazatele, které jsou součástí celkové finanční stability, tak v rámci ukazatele solventnosti TCR splnily všechny vybrané pojišťovny minimální hodnotu 1,5. S likviditou už na tom jsou pojišťovny o poznání hůře, pouze u 4 pojišťoven (Allianz, AXA, ČSOBP a D.A.S.) převyšují likvidní aktiva svou částkou hrubé technické rezervy, o další 4 pojišťovny více by bylo, pokud bychom brali do výpočtu jen čisté technické rezervy. Co se týče ukazatele poměřujícího technické rezervy a vlastní kapitál, největších hodnot dosahují pojišťovny HDI, Triglav a Generali, u kterých je poměr více než dvojnásobný než doporučená maximální hodnota. To však neznamená z pohledu stability nic špatného, pouze to znamená zbytečně velký objem technických rezerv k vlastnímu kapitálu.
103
kroky 1) a 2) mohly být nahrazeny jediným krokem – prostým součtem. Tento postup by však neodstranil problém různých hodnot u různých ukazatelů, čímž by došlo k lehkému zkreslení finálních hodnot kritéria. 104 týká se jen ukazatelů obsahujících technické rezervy
71
V předposledním sloupci tabulky 17 je uveden ukazatel závazků vůči likvidním aktivům, který by neměl převyšovat hodnotu 1. To platí o 12 pojišťovnách, tedy všech kromě pojišťovny HDI, Hasičské vzájemné pojišťovny a pojišťovny Slavia. Kritérium ratingu Spolu s tímto kritériem souvisí i rating pojišťovny, který taktéž odráží vnitřní hospodářskou situaci dané pojišťovny a může být pomocným kritériem při výběru pojistitele. Rating je dalším způsobem, jak určit a porovnat finanční sílu a stabilitu pojišťoven. Provádí jej renomované ratingové agentury buď na požádání dané společnosti, a to s využitím i interních materiálů a dat, nebo ze své vůle, avšak tehdy jen z údajů volně přístupných. Vytváření a zveřejňování ratingu není pro pojišťovny povinné, proto mohou nastat při porovnávání některé komplikace. Jednou z nich může být rozdílná doba vytvoření ratingu u jednotlivých pojišťoven, případně dokonce vůbec nezveřejněný či nevytvořený rating. Abych alespoň částečně eliminoval tuto skutečnost, tak u pojišťoven s neexistujícím ratingem jsem použil rating jejich mateřské pojišťovny (v případech, kdy se jedná o rating mateřské společnosti, je uvedeno v přiložené tabulce). U tří pojišťoven však nebyla možnost využít mateřskou pojišťovnu, a jelikož nereagovaly na dotaz, byla jim udělena nulová hodnota za dané kritérium. U ostatních pojišťoven byl použit rating agentury Standard & Poor's, a to vždy ten nejnovější. Uvedeny byly ve výročních zprávách pojišťoven, případně na jejich webových stránkách a na webové stránce Standard & Poor's.105 Tabulka 17: Kritérium ratingu pojišťoven
Allianz AXA ČP ČPP ČSOBP D.A.S. Generali HDI HVP KOOP Maxima Slavia TRIGLAV UNIQA Wüstenrot
Rating dle S&P Poznámka (rating proveden pro: ) Hodnota kritéria AA Allianz SE 1 A+ Axa Group 0,85 AČeská pojišťovna 0,56 A+ Vienna Insurance Group 0,85 AČSOB Pojišťovna 0,56 A DAS Rechtsschutz AG 0,70 AGenerali Group (agentura Fitch) 0,56 A HDI Versicherung 0,70 / 0 A+ Vienna Insurance Group 0,85 / 0 / 0 ATriglav Insurance Co. Ltd. 0,56 AUNIQA Insurance Group 0,56 BBB+ Wüstenrot & Württembergische AG 0,42
Pramen: Insurance. Standard and poors [online]. 2015 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/ratings/insurance/en/us
Výsledné hodnocení S&P může nabývat několika stupňů od nejlepšího AAA po nejhorší D. Stupně AAA až BBB- se řadí mezi investiční stupně, stupně BB+ až D mezi spekulativní stupně a napovídají
105
Insurance. Standard and poors [online]. 2015 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/ratings/insurance/en/us
72
o různých problémech týkající se dané instituce. Dále platí, že žádná instituce na území určitého státu nemůže mít lepší rating než rating daného státu. Pro ČR platí k 15. 6. 2015 rating AA-.106 Jestliže rating pojišťovny bude nabývat jakéhokoliv spekulativního stupně, bude hodnota kritéria stanovena jako 0. Následných 7 možných investičních stupňů od BBB- až po AA- bude nabývat hodnot: 0,14, 0,28, 0,42, 0,56, 0,70, 0,85, 1. C) Kritérium bonus/malus Kritérium, které nelze použít u všech pojistných produktů, nýbrž většinou pouze u povinného ručení a havarijního pojištění, je systém bonusu a malusu. Přístup pojišťoven k výpočtu tohoto systému se liší, a tak by měl pojistník posuzovat budoucího pojistitele i z tohoto aspektu. Lze obecně říci, že čím mírnější a pro účastníka příznivější výpočet bonusu, tím přísnější a nepříznivější je pro něj výpočet malusu. Sleva při maximálním bonusu se obvykle pohybuje kolem 50 % ze základního pojistného, avšak přirážka při maximálním malusu může být až 150 %. Daná tvrzení lze doložit i údaji zjištěnými ze všeobecných pojistných podmínek pojišťoven k povinnému ručení. Tabulka 18: Výpočet bonusu/malusu u vybraných pojistitelů Rozhodná doba v měsících Bonus 132 a více 120 - 131 108 - 119 96 - 107 84 - 95 72 - 83 60 - 71 48 - 59 36 - 47 24 - 35 12 - 23 0 - 11 Malus -1 až -12 -13 až -24 -25 až -36 -37 až -48 -49 a více Hodnota kritéria
Allianz 50
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -25 -50 -75 -100 -150 0,38
Sleva na pojistném u POV v % ČSOBP ČP 50 55 50 55 50 50 45 50 45 40 42 35 39 30 36 25 33 20 30 10 27 5 0 0 Přirážka k pojistnému v % -10 -10 -40 -20 -80 -40 -100 -70 -100 -100 0,51 0,85
Generali
55 54 53 52 49 46 43 41 39 37 27 0 -25 -50 -75 -100 -150 1,00
Pramen: vlastní tvorba dle VPP jednotlivých pojišťoven
Je však těžké určit, který systém je nejvýhodnější, jelikož často dochází k disproporcím, kdy výhodně postavený systém bonusů s sebou přináší nevýhodně postavený systém malusů. Jak uvádí tabulka 19, ze 4 oslovených pojišťoven má zcela jistě nejvhodněji nastavený bonusový systém Generali, která je v každém intervalu lepší (nebo na stejné hodnotě) než její konkurenti. To už však neplatí o malusech, které má spolu s Allianz pojišťovnou nejhorší. Allianz se nemůže pyšnit ani svým nastavením bonusů,
106
Ratingové agentury. ČNB [online]. 2015 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/rating/
73
jelikož i ten je ze 4 pojišťoven nejhorší. Ostatní pojišťovny je složité porovnat pouhým pohledem, musí být použita nějaká matematická metoda. Nabízí se zprůměrování všech bonusů a malusů, tato metoda však může být zkreslena krajními vysokými hodnotami. Proto byla použita metoda výpočtu za pomocí mediánu, ze které nejlépe vyšla pojišťovna Generali, následována pojišťovnami ČSOBP a ČP. Hodnota kritéria je dána podílem mediánu dané pojišťovny vůči nejvyššímu dosaženému mediánu těchto 4 pojišťoven. 5.1.2 Vypočtení vah vybraných kritérií Jestliže máme uzavřenou fázi výběru kritérií, lze přistoupit k vypočtení jejich vah. Již jsem zmínil, že použiji Saatyho metodu. Tato metoda je kombinací preferencí a matematického výpočtu. Vedení podniku byly předloženy dvojice všech kritérií, aby ohodnotil důležitost kritérií v těchto dvojicích na devíti bodové stupnici, kdy 9 znamená, že důležitost daného kritérium absolutně převyšuje druhé. Takto vyplněný dotazník je uveden jako příloha 1 a příloha 2. Z něj následně mohla být vytvořena Saatyho matice, zobrazena v tabulce 20. Na hlavní diagonále jsou samé jedničky, jelikož se porovnávají dvojice stejných kritérií. Nejvyšší použitá hodnota byla 8, a to v obou případech v neprospěch ratingu pojišťovny. Tomu odpovídá i jeho nízká váha, která byla vypočtena na pouhá 3 %. Nejnižší váhu však získaly doplňkové služby, a to 2 %. Naopak nejvyšší váha byla dosažena u výše pojistného, konkrétně 37 %. Rozsah pojistného krytí vzešel jako druhé nejdůležitější kritérium s váhou 24 %. Jako třetí nejdůležitější se dle preferencí podniku jeví spoluúčast s 17 % a jako čtvrté následuje kritérium limitu pojistného plnění s 12 %. Pro přehlednost jsou váhy uvedeny i v Saatyho matici v tabulce 20.107 Tabulka 19: Vypočtení vah jednotlivých kritérií dle Saatyho metody (pro pojištění bez POV) Kritérium
A
B
C
D
E
F
G
vi
váha
A
Výše pojistného
1,00 4,00 4,00 3,00 7,00 5,00 8,00 3,89
0,37
B
Spoluúčast
0,25 1,00 2,00 0,50 6,00 5,00 7,00 1,76
0,17
C
Výše limitu pojistného plnění
0,25 0,50 1,00 0,33 5,00 4,00 6,00 1,26
0,12
D Rozsah pojistného krytí
0,33 2,00 3,00 1,00 7,00 6,00 8,00 2,53
0,24
E
Doplňkové služby
0,14 0,17 0,20 0,14 1,00 0,33 0,20 0,24
0,02
F
Finanční spolehlivost pojistitele
0,20 0,20 0,25 0,17 3,00 1,00 3,00 0,55
0,05
0,13 0,14 0,17 0,13 5,00 0,33 1,00 0,35
0,03
G Rating pojišťovny Pramen: vlastní tvorba autora
Tyto váhy budou použity u všech pojistných produktů kromě povinného ručení, u kterého figuruje ještě kritérium bonus/malus. Preference tohoto kritéria vůči kritériím A až G bylo v pořadí podnikem stanoveno následovně: 0,25; 0,33, 0,5; 1; 2; 5; 7. Tímto vznikly i o něco pozměněné váhy jednotlivých kritérií, opět popořadě následovně: 34 %; 15 %; 16 %; 13 %; 6 %; 4 %; 2 % a pro bonus/malus byla vypočtena váha 10 %. Oproti původním preferencím se pro povinné ručení změnily preference pojistného oproti doplňkovým službám (zde asistenčním) z hodnoty 7 na 6 a oproti spoluúčasti z 6 na 5, Z porovnání obou matic lze vyčíst i větší důležitost limitu pojistného plnění u povinného ručení než u ostatních pojištění. Doplňkové služby zde byly přejmenovány na asistenční služby a lze 107
zde jsou váhy pro lepší srozumitelnost zaokrouhlena na celá čísla, v dále prováděných výpočtech však budou pro co největší přesnost používány nezaokrouhlené váhy.
74
pozorovat, že i u nich se váha zvýšila. Naopak se výrazně snížila váha u rozsahu pojistného krytí, což si lze vysvětlit zřejmě tím, že podnik chápe povinné ručení jako povinnost danou zákonem a taktéž tím, že nemá zájem o případná připojištění. Tabulka 20: Vypočtení vah jednotlivých kritérií dle Saatyho metody pro povinné ručení Kritérium
A
B
C
D
E
F
G
H
vi
váha
A
Výše pojistného
1,00 4,00 4,00 3,00 6,00 5,00 8,00 4,00 3,80 0,34
B
Spoluúčast
0,25 1,00 2,00 0,50 5,00 5,00 7,00 3,00 1,20 0,15
C
Výše limitu pojistného plnění
0,25 0,50 1,00 3,00 4,00 6,00 8,00 2,00 1,84 0,16
D Rozsah pojistného krytí
0,33 2,00 0,33 1,00 3,00 4,00 6,00 1,00 1,49 0,13
E
Asistenční služby
0,14 0,20 0,25 0,33 1,00 3,00 5,00 0,50 0,64 0,06
F
Finanční spolehlivost pojistitele
0,20 0,20 0,17 0,25 0,33 1,00 3,00 0,20 0,40 0,04
G Rating pojišťovny
0,13 0,14 0,13 0,17
0,2 0,33 1,00 0,14 0,22 0,02
H Bonus / malus
0,25 0,33 0,50 1,00 2,00 5,00 7,00 1,00 1,17 0,10
Pramen: vlastní tvorba autora
5.2 Analýza nabídek jednotlivých typů pojištění od vybraných pojistitelů V této chvíli již máme vybrány a charakterizovány všechna kritéria pro komparaci jednotlivých nabídek pojištění, máme vypočteny váhy těchto kritérií, takže zbývá poslední krok před finálním hodnocením nabídek pojistitelů. Tím je jejich samotný výběr. Dle provedené analýzy finanční stability pojišťoven byly vybrány 3 pojišťovny, které se umístily na prvních 3 místech. Těmi byly popořadě Česká pojišťovna, ČSOB Pojišťovna a Generali. Mimo ně byla oslovena ještě pojišťovna Allianz, a to zejména z toho důvodu, že se věnuje zemědělskému pojištění. V rámci analýzy finanční stability sice skončila až na 9. místě, avšak v každém poměrovém ukazateli se pohybovala v doporučených hodnotách. Proto ani z tohoto ohledu nemůže být proti výběru pojišťovny Allianz žádných námitek. 5.2.1 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění plodin Z oslovených pojišťoven všechny předložily návrh na pojištění požadovaných plodin. Pojišťovny byly ochotny pojistit veškeré pěstované plodiny, horší to však bylo s pojištěnými, respektive nepojištěnými riziky. Pojišťovny bohužel doposud nepojišťují rizika mála srážek či velmi vysokých teplot, tedy riziko sucha, které může mít značný vliv na produkci a výnosnost podniku. Dalším nepojistitelným rizikem je napadení plodin různými chorobami a škůdci. Naopak velmi časté krupobití má v základním balíčku pojištění celý kvartet pojišťoven, stejně jako riziko požáru. Všechna ostatní rizika pojišťovny nabídly buď v dalších doplňkových balíčcích či připojištění. Strukturované balíčky pojistných rizik vede ČP a ČSOBP, které mají i velice podobné pojistné podmínky. Naproti tomu Allianz i Generali nabízejí možnost volby jednotlivých rizik, navíc oproti nabízeným rizikům vichřice, záplavy, povodně, sesuvu půdy, vyzimování a jarního mrazu u ČP a ČSOBP nabízí pojišťovna Allianz i pojištění rizik úderu blesku, zřícení skal či zemin a zaplavení/naplavení zeminy. Generali oproti tomu nabídla ještě i pojištění rizika výbuchu, pád letadla, stromů a stožárů. Jako jediná dále poskytla pojištění rizika přívalových dešťů a srážek, naopak jako jediná nezahrnula rizika vyzimování a jarního mrazu. Aby mohlo být rozhodnuto o ohodnocení pojistného krytí, byl sepsán výčet všech nabídnutých pojistitelných rizik a za každé chybějící riziko bylo každé pojišťovně strženo 0,05 bodu. Jak udává tabulka 23, nejlépe dopadly v tomto ohledu pojišťovny Generali a Allianz. 75
Co se týče limitu pojistného plnění, tak ten je u všech pojišťoven stejný, jelikož je dán pojištěným výtěžkem určeným pojistníkem. Z přiložených pojistných podmínek však lze vyčíst určité podmínky pro pojistné plnění, které se napříč pojišťovnami liší. Žádné limity nestanovuje pouze Generali, Allianz má limit stanovený pouze u nebezpečí vymrznutí, který je dán 18 % pojištěného výtěžku, maximálně 4 000 Kč / ha. ČP a ČSOBP nestanovily limity pojistného plnění, nýbrž podmínku pro plnění. Tou podmínkou je, že rozsah poškození pojištěné plodiny na pozemku souvisle osetém stejnou pojištěnou plodinou musí být alespoň 10 % z pojištěného výtěžku (v případě požáru či záplavy 5 %). Jako více nevýhodné byl náměstkem podniku označen limit pojišťovny Allianz, jelikož vymrznutí může způsobit rozsáhlejší ztráty než jen 18 % výtěžku. Naopak podmínka pojistného plnění svázaná na rozsah škody vůči pojištěnému výtěžku ve výši 10 % není pro podnik svazující, jelikož se chce chránit zejména před vysokými škodami. Bodové ohodnocení opět udává tabulka 23. Doplňkové služby je u tohoto typu velmi těžké najít, snad jedinou, avšak velmi podstatnou skutečností, může být jistý systém bonusů v případě České pojišťovny. Ta odměňuje nízký škodný průběh v daném roce snížením pojistného v roce následujícím. Při nulovém škodném průběhu se jedná dokonce o 40 %, pokud škodný průběh v daném roce nepřevýší 40 %, má pojistník v dalším roce slevu 10 % na pojistném. Proto tedy bodové ohodnocení na úrovni 1 v případě ČP. Tímto se dostávám k samotnému pojistnému. Všechny pojišťovny nabídly k základnímu pojistnému nějaké slevy, a to například slevy za roční platbu, propojištěnost, obchodní slevy nebo slevu za bezeškodný průběh. Tím nejdůležitějším údajem je tedy finální roční pojistné po zohlednění všech slev a pro přehlednost v tabulce 22 uvádím právě pouze pojistné po slevách. Nejnižší pojistné tedy nabídla pojišťovna Generali, která k nejnižšímu základnímu pojistnému nabídla i poměrně vysokou obchodní slevu ve výši 20 %. Na jednu stranu je to překvapivé vzhledem k nejširšímu pokrytí rizik, na druhou stranu se v tom zřejmě odráží nepojištěné riziko jarního mrazu, které se řadí mezi ty dražší. Poměrně blízkou hodnotu nabídla i Česká pojišťovna, do které se však promítlo mnoho slev. Mimo jiné i 20 % sleva za nízký škodný průběh. Je však nutno poznamenat, že tato sleva není jistá, jelikož probíhající pojistný rok ještě nekončil. V případě zvýšení škodného průběhu nad 40 % v tomto roce, by bylo pojistné v příštím roce u ČP zvýšeno o cca 200 000 Kč a dostalo by se na úroveň 2 zbylých pojišťoven. Nejdražší pojistné nabídla ČSOBP, mírnou kompenzací může být nulová spoluúčast. U ČP by dle pojistné smlouvy byla spoluúčast 5 %, u pojišťovny Allianz taktéž, jen s dodatkem minimální částky 500 Kč. Nejvyšší spoluúčast připadá na Generali, konkrétně 10 %. Tabulka 21: Nabídka pojišťoven v pojištění plodin Allianz Pojistné v Kč
ČP 1 049 909
Spoluúčast
5 % (min. 500 Kč)
Výše limitu poj. plnění Rozsah poj. krytí
limit u vyzimování (>18 % výtěžku) blesk, zřícení skal,zemin; naplavení zeminy -
ČSOBP
Generali
813 731
1 170 877
762 177
5%
0
10%
zasaženo > 10 % plochy pouze základní živly
zasaženo > 10 % plochy pouze základní živly
bez omezení výbuch, pád letadla a jiného; přívalové srážky, zřícení skal, blesk -
Doplňkové bonus až 40 % za služby bezeškodní průběh Pramen: Vlastní tvorba autora na základě návrhů smluv k pojištění a přiloženým VPP
76
Výše uvedení tabulka 22 přehledně udává nejdůležitější poznatky okomentované v předešlých odstavcích. Nyní už zbývá vybrat pouze nejvhodnějšího pojistitele při uvážení všech kritérií. Výše uvedená kritéria tak budou převedena do bodových ohodnocení, jak bylo popsáno v předcházejících odstavcích. Výše pojistného se převede za přispění poznatků o metodě úspor a metodě váženého součtu vysvětlených v kapitole 2.1. Tímto dostáváme tabulku 23. Podklady pro vypočtení kritérií finanční spolehlivosti a ratingu pojistitelů jsou součástí kapitoly 5.1.1. Tabulka 22: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci pojištění plodin Allianz
ČP
ČSOBP
Generali
váha
Pojistné Spoluúčast Výše limitu poj. plnění Rozsah poj. krytí Doplňkové služby FSP Rating
0,30 0,85 0,7 0,8 0 0,66 1
0,87 0,9 0,85 0,5 1 1,00 0,56
0,00 1 0,85 0,5 0 0,88 0,85
1,00 0,7 1 0,85 0 0,85 0,56
Výsledná hodnota
0,59
0,78
0,46
0,87
0,37 0,17 0,12 0,24 0,02 0,05 0,03
Pramen: Vlastní tvorba autora
Z výše uvedené tabulky lze již vybrat nejvhodnějšího pojistitele, kterým je pojišťovna Generali. Přednostmi její nabídky je nejnižší pojistné spolu s širokým pojistným krytím. Současný pojistitel, kterým je Česká pojišťovna, má nedostatky zejména v rozsahu pojistného krytí, který je o poznání menší než u pojišťovny Generali. Výsledkem analýzy nabídek těchto 4 pojišťoven je doporučení zvolit pojišťovnu Generali. 5.2.2 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění hospodářských zvířat I v případě pojištění hospodářských zvířat bylo zapotřebí detailně prozkoumat pojistné podmínky, jelikož se v některých případech lišily. Nejnižší roční pojistné by bylo možno sjednat u pojišťovny Allianz, ovšem bylo by třeba počítat s nejnižším rozsahem pojistného krytí. Evidentní to je zejména u nákaz, kterých tato pojišťovna kryje cca o 25 % méně než konkurenční pojišťovny. Všechny pojišťovny stanovily jako výluku z pojištění riziko nesprávného veterinárního úkonu a riziko odcizení či úniku zvěře si všechny až na pojišťovnu Generali podmiňují spojitostí s živelním nebezpečím. Typickou výlukou jsou taktéž běžné provozní ztráty. Pojišťovna Allianz má specifikováno i několik dalších výluk, z těch důležitějších jmenuji např. škody v důsledku nekvalitního krmiva či náklady s nařízenou dezinfekcí či deratizací. Co se týče pojistných podmínek a rozsahu krytí ČP a ČSOBP, jsou si velice podobné, lze zmínit, že ČP nekryje škody v důsledku nákazy BVD108 u skotu nebo cysticerkózu prasat. Naopak ČSOBP kryje nebezpečí tuberkulózy způsobenou 3 bakteriemi, avšak nikoliv tou nejčastější, kterou je Mycobacterium tuberculosis. ČP má zahrnuty všechny 4 typy. Nejširší pojistné krytí by představovalo uzavření pojištění u Generali, nicméně by to znamenalo i nejvyšší náklady, a to o 200 000 Kč oproti nejlevnější variantě. Žádnou spoluúčast nestanovily ČP a ČSOBP, pojišťovna Generali stanovila spoluúčast na 5 %, stejně jako Allianz, ta však ještě s minimální částkou 500 Kč. Žádné doplňkové služby k tomuto pojištění pojišťovny neposkytují.
108
bovinní virová diarrhoea
77
Limit pojistného plnění je dán pojistnou částkou, kterou navrhuje pojistník dle pojistné hodnoty pro každou kategorii zvířat, která by měla odpovídat průměrné tržní ceně zdravých zvířat téhož druhu a plemene, kategorie a kvality. Celková pojistná částka se rovná částce zhruba 57 mil. Kč. Dílčí pojistné částky udává příloha 5. Až na pojišťovnu Allianz není pojistné plnění u jiných pojišťoven omezeno. Níže přiložená tabulka tedy opět přehledně znázorňuje nejdůležitější aspekty z nabídek pojišťoven k pojištění hospodářských zvířat. Tabulka 23: Nabídka pojišťoven v pojištění hospodářských zvířat Allianz Pojistné v Kč Spoluúčast
403 717 5 %, min. 500 Kč
ČP
ČSOBP
455 506 0%
Generali
506 076 0%
627 098 5%
Výše limitu poj. plnění
250 000 Kč pro některá hromadná onemocnění (uvedená ve VPP)
bez omezení (65 mil. Kč)
bez omezení (65 mil. Kč)
bez omezení (65 mil. Kč)
Rozsah pojistného krytí
není: echinokokóza hydroperikarditida listerióza, tularémie paratuberkulóza salmonelóza, trichinelóza verotoxigenní E. coli, ad.
není: cysticerkóza prasat, bovinní virová diarrhoea
není: M.tuberculososis
navíc: odcizení/únik zvířete bez návaznosti na živelní nebezpečí
Doplňkové služby Pramen: Vlastní tvorba autora na základě návrhů smluv k pojištění a přiloženým VPP
Opět jako v předchozím případě pojištění plodin je třeba tyto poznatky převést do podoby, ze které se bude dát jednoduše vyčíst nejideálnější pojistitel. Zde pokládám důležité okomentovat zejména výši limitu pojistného plnění u pojišťovny Allianz, který je 250 000 Kč u vybraných onemocnění a nákaz. Těchto vybraných rizik sice na jedné straně není příliš (kolem 10), ale na druhé straně je limit 250 000 Kč pro jednu a všechny pojistné události v jednom pojistném roce v této skupině rizik nedostačující. Pokud uvažujeme průměrnou hodnotu jednoho zvířete 10 000 Kč, což odpovídá podnikovým zjištěním, tak by již po uhynutí 25 zvířat na vyjmenované nákazy přesáhlo daný limit. Pokud by se nějaká z těchto nákaz objevila a rozšířila na větší počet zvířat (v některých areálech je chováno i pár set kusů dobytka), byl by tento limit velmi nepříjemným. Proto byla stanovena výše limitu pojistného plnění na 0,72 (což zhruba odpovídá redukci pojistného plnění oproti celkové pojistné částce všech zvířat při uvážení pravděpodobnosti výskytu daných onemocnění 0,5 %109).
109
přesné matematické vyjádření pravděpodobnosti jednotlivých nákaz mají zřejmě jen samotné pojišťovny, proto byla pravděpodobnost stanovena odhadem po konzultaci se zkušeným zootechnikem podniku
78
Tabulka 24: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci pojištění hospodářských zvířat Allianz
ČP
ČSOBP
Generali
váha
Pojistné Spoluúčast Výše limitu poj. plnění Rozsah poj. krytí Doplňkové služby FSP Rating
1,00 0,85 0,71 0,7 0 0,66 1
0,77 1 1 0,9 0 1,00 0,56
0,54 1 1 0,95 0 0,88 0,85
0,00 0,9 1 1 0 0,85 0,56
Výsledná hodnota
0,83
0,85
0,79
0,57
0,37 0,17 0,12 0,24 0,02 0,05 0,03
Pramen: Vlastní tvorba autora
Jak je vidět na přiložené tabulce 25, nejvhodnějším pojistitelem se ukazuje Česká pojišťovna, tedy dosavadní pojistitel. Sice nemá nejnižší pojistné, kompenzuje to však poměrně solidním pojistným krytím. Podnik má v současné době pojištěna veškerá rizika, která ČP nabízí pojistit, proto doporučuji i v příštím pojistném roce zůstat u tohoto pojistitele a parametry smlouvy neměnit. 5.2.3 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění nemovitostí Další oblastí, kterou byly pojišťovny požádány pojistit, byly nemovitosti a jejich příslušenství. Příslušenstvím se myslí zejména provozně-technické zařízení a zásoby, které je tvořeno v případě ŠZP v největší míře uskladněným obilím. Hodnota těchto zásob se v průběhu roku mění, nicméně podle účetních výkazů jde stanovit průměrná hodnota, která se pohybuje kolem 50 mil. Kč. Příslušenství budov bylo dle odhadu pro předcházející pojištění v roce 2013 stanoveno na dvojnásobnou hodnotu, tedy 100 mil. Kč. Nejdůležitějším faktorem pro správné pojištění budov, je jejich ocenění odpovídající hodnotou. I tato hodnota byla převzata z již existujících a vypočtených částek. Konkrétně se jedná o způsob vypočtení budov dle koeficientů, který v roce 2012 pro podnik vytvořila Česká pojišťovna. Můžeme tedy říci, že se jedná o relevantní způsob výpočtu, jelikož i pojišťovny mají zájem o reálné ocenění majetku. Dokresluje to i skutečnost, že žádná z oslovených pojišťoven neměla proti tomuto ocenění budov žádné námitky a základní limit pro pojištění budov byl stanoven na 1, 086 mld. Kč. Na tento limit jsou pojištěny veškeré škody způsobené různými druhy živelních nebezpečí, uvedených v pojistných smlouvách jednotlivých pojišťoven. Výjimku tvoří Generali pojišťovna, která bude plnit do limitu hodnoty budov pouze nebezpečí požáru, výbuchu, blesku a pádu letadla. Ostatní živly mají snížený limit na 750 mil. Kč. Struktura pojištěných živelních rizik je velice podobná, ČP například nenabídla pojištění proti zemětřesení či pádu letadla. Naopak Allianz jako jediný pojistil i nebezpečí atmosférických srážek. Výhodou pojistného programu pojišťovny Generali je také plnění různých nákladů na vyklizení, stržení, hašení, likvidaci či přemístění a ochranu hmotných věcí movitých před pojistnou událostí, a to s limitem pojistného plnění 10 mil. Kč a spoluúčastí 1 000 Kč. Dále jsou pojištěny i škody způsobené na majetku podniku provozem vlastněného vozidla, zde s limitem 1 mil. Kč. Může se jednat například o situace, kdy při nepozorném couvání narazí traktorista do plotu či nějaké stavby. Menší nevýhodou může být spoluúčast ve výši 5 000 Kč, která eliminuje hlášení velkého počtu malých škod. Níže přiložená tabulka 26 uvádí limity pojistného plnění jednotlivých pojišťoven pro různé druhy nebezpečí spolu s danou spoluúčastí. Tyto údaje jsou rozděleny na budovy a na movité předměty 79
spolu s příslušenstvím budov. Tabulka dále uvádí i specifika pojistných programů, tedy výhody, nevýhody, různé odchylky od konkurenčních pojistných smluv. Co se týče ceny pojištění, nejlevnější nabídku předložila ČSOB pojišťovna, naopak nejdražší byla Česká pojišťovna, a to více než dvojnásobně. Konkrétně se jednalo o necelých 439 tisíc korun u ČSOBP a zhruba 980 tisíc korun u ČP. Takto vysoký rozdíl zůstává celkem záhadou, jelikož tyto 2 nabídky se od sebe příliš nelišily. Do jisté míry se může projevit absence slev ze strany ČP (u konkurenčních nabídek se jednalo o 5 – 20 %). Tabulka 25: Specifika nabídnutých pojistných plánů v pojištění budov Budovy
Movité předměty, příslušenství, zásoby
Živelní Doplňkové Odcizení, Voda a vodo- Živelní Doplňko- Odcizení, Voda a vodonebezpečí živelní vandal. vodní zařízení nebezpečí vé živelní vandal. vodní zařízení Limit PP 1 086 mil. 1 086 mil. 500 tis. 8,5 mil. 150 mil.110 150 mil. 2 mil. 10 mil. Spoluúč. 5 000 Kč 10 000 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč ALL Specifika v ceně pojištění i pojištění skel s limitem 100 tis. Kč, cizí věci do 200 tis. Kč, denní tržba do 500 pojistného tis. Kč; doplňkové nebezpečí navíc obsahují i: přepětí v el. síti, pád letadla, zemětřesení, kouř či programu rázová vlna a atmosférické srážky; cena pojištění: 650 308 Kč Limit PP 1 086 mil. 1 086 mil. 1 mil. 8,5 mil. 100 mil. 100 mil. 2 mil. 8, 5 mil. Spoluúč. 5 000 Kč 5 000 Kč 1 000 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 1 000 Kč 3 000 Kč Specifika v ceně pojištění limit úmyslným poškozením budov 1 mil. Kč; krytých nebezpečí méně než u ČP pojistného konkurenčních nabídek – chybí například pád letadla, zemětřesení; spoluúčast u povodní a programu záplav 15 000 Kč cena pojištění: 978 540 Kč Limit PP 1 086 mil. 1 086 mil. 500 tis. 8,5 mil. 100 mil. 50 mil. 1 mil. 5 mil. Spoluúč. 5 000 Kč 5 000 Kč 1 000 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč 1 000 Kč ČSOB Specifika Výhodou je vysoká míra individualizace – možnost pojistit či „odpojistit“ jednotlivá nebezpečí; pojistného součástí nabídnutého pojištění bylo i pojištění věcí zaměstnanců s limitem 150 000 Kč; programu cena pojištění: 439 723 Kč Limit PP 1 086 mil. 750 mil. 500 tis. 10 mil. 100 mil. 75 mil. 2 mil. 10 mil. Spoluúč. 10 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 5 000 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč GEN Specifika součástí také náklady na vyklizení, stržení, hašení, likvidaci či přemístění a ochranu hmotných pojistného věcí movitých před pojistnou událostí, limit PP 10 mil. Kč; dále pojištěny i škody způsobené na programu majetku podniku provozem vlastněného vozidla, limit PP 1 mil. Kč cena pojištění: 509 720 Kč Pramen: Vlastní tvorba autora na základě návrhů smluv k pojištění a přiloženým VPP Pojišťovna
Další náplní práce je opět převedení těchto poznatků do hodnot, které pomohou určit nejvhodnějšího pojistitele. Pro tyto účely slouží tabulka 27. Hodnota pro pojistné byla vypočtena stejně jako v předcházejících typech pojištění, stejné hodnoty nabízejí i finanční spolehlivost pojistitele a rating. Co se týče doplňkových služeb, žádnou relevantní nenabízí Česká pojišťovna. ČSOB pojišťovna má pro klienty velmi individuální přístup v pojištění nemovitostí, který souvisel s největší možností výběru jednotlivých rizik do pojištění, proto byla ČSOB pojišťovně udělena hodnota 0,2. Výhodu snížení pojistného o bonus měla ve smlouvě pojišťovna Allianz, která za nízký škodný průběh nabídla slevu až 25 % z výše pojistného.111 Nevýhodou však může být malus až 30 % při škodném průběhu větším než 200 %. Službou v pravém slova smyslu je však zřejmě až tzv. rizikové inženýrství od pojišťovny
110 111
u pojišťovny Allianz se limit skládá z limitu na příslušenství budov (100 mil. Kč) a na zásoby (50 mil. Kč) velikost bonusu závisí na škodném průběhu, bonus pouze v rámci škodného průběhu do 50 %
80
Generali. To v sobě zahrnuje periodické prohlídky s cílem postupného snižování rizika a inspekční prohlídky termokamerou, což slouží především k odhalení případných problémů v elektrorozvodech. Rozsah pojistného krytí je založen na metodě, kdy byla zjištěna pojišťovna s nejširším pojistným krytím a byla jí udělena hodnota 1. Jestliže u jiné pojišťovna bylo nějaké nebezpečí nekryto, bylo jí za něj strženo v závislosti na její závažnosti od 0,03 do 0,05 bodu. Pokud bylo nějaké riziko navíc, byly případné body přičteny. Jak je vidět z tabulky, nejširší pojistné krytí nabídla pojišťovna Allianz, naopak nejnižší Česká pojišťovna. Hodnota připadající na výši limitu pojistného plnění byla vypočtena dle metody, která porovnává limity jednotlivých nebezpečí dané pojišťovny s pojišťovnou s největšími celkovými limity (v daném případě Allianz). Takto se podělí limity u všech 8 nebezpečí v předchozí tabulce 26 a z těchto 8 podílů dosáhneme aritmetickým průměrem hodnoty uvedené v tabulce 27.112 Zbývá již jen spoluúčast, která v tomto případě byla vypočtena jako podíl součtu jednotlivých spoluúčastí dané pojišťovny vůči pojišťovně s nejnižší sumou spoluúčastí. Tabulka 26: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci pojištění budov Allianz
ČP
ČSOBP
Generali
váha
Pojistné Spoluúčast Výše limitu poj. plnění Rozsah poj. krytí Doplňkové služby FSP Rating
0,61 0,69 1,00 1,00 0,50 0,66 1,00
0,00 0,81 0,83 0,72 0,00 1,00 0,56
1,00 1,00 0,66 0,87 0,20 0,88 0,85
0,87 0,52 0,88 0,96 0,80 0,85 0,56
Výsledná hodnota
0,78
0,48
0,90
0,82
0,37 0,17 0,12 0,24 0,02 0,05 0,03
Pramen: Vlastní tvorba autora
Z tabulky můžeme zjistit, že nejvhodnějším pojistitelem je ČSOB pojišťovna, která předložila nabídku s nejnižším pojistným i nejnižší spoluúčastí. Rozsah pojistného krytí je solidní, oproti konkurenčním nabídkám pokulhává jen výše limitu pojistného plnění. I tak je však dostatečný, a proto byla pojistná smlouva této pojišťovny doporučena k podpisu. 5.2.4. Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění přerušení provozu Při realizaci živelních nebezpečí nemusí být majetková újma na budovách tou jedinou starostí. Zejména při velkých škodách se často stává, že kvůli poničení budov musí podnik přerušit na nejnutnější dobu i svou činnost, což je dalším velkým problémem. I pokud podnik nevyrábí, má své fixní náklady – platby za nájemné, na mzdy, energii či například odpisy. Kromě toho navíc ještě nedosahuje zisku, takž ušlý zisk můžeme považovat za další škodu. Velké pojišťovny jsou nicméně i s takovými komplikacemi schopny pomoct, což platí i o našich 4 pojišťovnách. Již na úvod je třeba zmínit, že se nejedná čistě o pojištění, avšak o připojištění k pojištění majetku. To vyplývá jak z povahy rizika, tak i pojistných podmínek. I přesto se však budeme tímto typem připojištění zabývat samostatně, jelikož se jedná o nákladnou záležitost, která zejména kvůli 112
do výpočtu hodnot v tabulce byly zakomponovány i různé dodatečné limity – uvedené v tabulce 26 jako Specifika pojistného programu
81
vysokému pojistnému může být podnikem odmítnuta. Dalším důvodem pro osamostatnění tohoto připojištění jsou jeho charakteristické rysy, a to zejména doba ručení a specificky tvořená spoluúčast, případně i určení pojistné částky. Dle preferencí podniku bude tento typ pojištění zahrnovat pouze pojištění stálých nákladů a ušlého zisku. Velmi důležitým aspektem pro tento typ pojištění je stanovení pojistné částky, která vychází z pojistné hodnoty. Pojistnou hodnotou je zisk, který by pojištěný vytvořil, a stálé náklady, které by vynaložil v období přerušení provozu, kdyby k němu nedošlo. Pojistnou hodnotu navrhuje pojistník, a to většinou v kooperaci s pojišťovnou. Dvě pojišťovny si přímo vyžádaly výkaz zisku a ztráty a doporučily pojistnou částku, naopak Česká pojišťovna a Generali pojišťovna zaslaly dotazníky113, na základě kterých vzešla po jejich vyplnění doporučená pojistná částka. I tyto dotazníky vycházely z výkazu zisku a ztráty. Aby mohli být pojistitelé lépe porovnání, byla zvolena stejná pojistná částka pro všechny pojistitele, a to 115 mil. Kč. Další důležitou charakteristikou tohoto pojištění je doba ručení. Dobou ručení se rozumí sjednaný počet po sobě jdoucích měsíců po vzniku věcné škody, po který je pojišťovna povinna plnit za finanční ztráty, pokud během této doby vzniknou. Doba ručení začíná od okamžiku vzniku věcné škody, nejpozději však od okamžiku, od kterého finanční ztráty vznikají. Typicky se sjednává na dobu 12 měsíců, existuje však možnost volby v závislosti na požadavcích podniku a charakteru jeho činnosti. Vedení podniku se domnívá, že tato doba je příliš dlouhá a že v případě katastrofy by nedošlo k přerušení provozu na více než 6 měsíců. I s přihlédnutím ke snížení pojistného tedy byla zvolena doba 6 měsíců jako doba ručení. I v tomto pojištění figuruje spoluúčast, nicméně je postavena na jiném principu než u zbývajících pojištění. Spoluúčast je zde dána zejména časovým intervalem, za který pojistitel neplní. S nejvýhodnější spoluúčastí se prezentovaly Česká pojišťovna a ČSOB pojišťovna, které by neplnily v prvních dvou dnech. U zbylých dvou pojišťoven je spoluúčast o den větší. Aby toho nebylo málo, Allianz k této časové přidává i finanční spoluúčast, a to ve výši 100 000 Kč. Generali k 3 denní základní spoluúčasti přidala ještě spoluúčast ve výši 10 % z celkového pojistného plnění. Připojištění bylo poptáno pouze na krytí živelních rizik, a to zejména na rizika z kategorie FLEXA, vichřice, krupobití, povodeň, záplava a zemětřesení. Přesně tato rizika kryla nabídka pojištění od Generali. U pojišťovny Allianz byl zaznamenán nedostatek, jelikož v návrhu pojistné smlouvy nebylo zahrnuto riziko záplav. Malou náplastí může být zahrnutí rizika lavin, sesednutí a sesuvu půdy a výbuch sopky. Česká pojišťovna stejně jako ČSOB pojišťovna zahrnuly všechny požadované a navíc i sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin a lavin. Nejnižší pojistné s částkou 283 451 Kč vzešlo z nabídky pojišťovny Allianz, naproti tomu Česká pojišťovna byla stejně jako v pojištění budov nejdražší, konkrétně 405 689 Kč. Doporučený pojistitel v rámci pojištění budov, ČSOB Pojišťovna, předložil nabídku připojištění živelního přerušení provozu za 357 860 Kč.
113
viz příloha XXX
82
Tabulka 27: Analýza nabídek v pojištění přerušení provozu a výběr pojistitele Allianz Pojistné v Kč Hodnota kritéria Spoluúčast Hodnota kritéria Limit pojistného plnění Hodnota kritéria
ČP
ČSOBP
283 451 1,00 3 dny, 100 tis. Kč 0,66
405 689 0,00 2 dny 1
Hodnota kritéria Doplňkové služby FSP Rating
115 mil. Kč 1 - záplava + laviny, sesuv, sesednutí, sopka 0,74 0 0,66 1
115 mil. Kč 1 + sesuv půdy, zřícení skal, zemin, laviny 1 0 1 0,56
Výsledná hodnota
0,84
0,60
Rozsah pojistného krytí
Generali 357 860 0,39 2 dny 1
311 801 0,77 3 dny, 5 % 0,5
115 mil. Kč 115 mil. Kč 1 1 + sesuv půdy, jen zřícení skal, požadovaný zemin, laviny základ 1 0,91 0 0 0,88 0,85 0,85 0,56 0,74
váha 0,37 0,17
0,12
0,24 0,02 0,05 0,03
0,77
Pramen: Vlastní tvorba na základě nabídek pojišťoven
Tabulka 28 ukazuje, že pojistitelem s největším vypočteným užitkem je pojišťovna Allianz. V tomto případě však nemůže být doporučena, jelikož se jedná o připojištění k pojištění budov, ze kterého vzešla vítězně ČSOB pojišťovna. V případě, že podnik bude uvažovat o začlenění pojištění přerušení provozu do svého pojistného portfolia, je nutné provést porovnání pojištění budov a přerušení provozu dohromady. Pokud sečteme užitky pro obě dvě pojištění, zjistíme, že nejvyšší hodnotu získala právě ČSOBP, a to 1,64 spolu s ročním pojistným 797 583 Kč. Oproti tomu užitek pojišťovny Allianz na druhém místě činí 1,62 a roční pojistné 933 759 Kč. Z takto zjištěných poznatků tedy vyplývá, že pokud se podnik rozhodně připojistit i přerušení provozu, měla by být oslovena také v tomto případě ČSOB pojišťovna. 5.2.5 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob Další oblast, kterou je nutno pojistit, je odpovědnost. Podnik svými činnostmi může způsobit na zdraví, na majetku či jiné finanční škody, které mohou nabývat i poměrně značných částek. Stejným pojišťovnám jako v předcházejících případech byla zaslána poptávka na základní pojištění odpovědnosti za škodu spolu s uvedenými dalšími typy pojištění / připojištěními, které jsou uvedené v tabulce 29 a vycházející z potřeb podniku uvedených náměstkem podniku. Limity plnění a jednotlivé sublimity byly jen s drobnými úpravami ponechány ze stávajícího pojištění, jelikož jsou podnikem vnímány jako zcela dostačující. Na tuto poptávku pozitivně reagovaly všechny 4 pojišťovny, byly ochotny pojistit všechny druhy pojištění a souhlasily se stanovenými limity. Jejich nabídnuté celkové i dílčí pojistné i se spoluúčastí znázorňuje tabulka 29.114 Na první pohled z ní je patrné, že nejnižší celkové pojistné nabídla pojišťovna Generali. Jedná se o pojistné po slevách, které nabídly všechny pojišťovny, a to na úrovni 5 % (Allianz a ČP) a 10 % (ČSOBP a Generali). Až na Allianz pojišťovnu nabídly zbylé 3 pojišťovny další slevu, pokud bude u stejné
114
hodnota „0“ u pojistného v tabulce XX znamená, že dané připojištění již bylo obsaženo v základním pojištění
83
pojišťovny sjednáno i pojištění majetku. Jelikož tento typ pojištění byl sjednán u Generali, mohla být tato sleva (v daném případě 15 %) zakomponována pouze do nabídky Generali. Tabulka 28: Základní parametry nabídek pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob Allianz
částky v Kč
ČP
ČSOBP
Generali
Druh pojištění / SpoluSpoluSpoluSpoluLimit plnění Pojistné Pojistné Pojistné Pojistné účast účast účast účast připojištění Základní pojištění 5% odpovědnosti za 10 000 000 68 618 5 000 58 950 5 000 81 166 5 000 60 105 (5 000) škodu (dále jen POzŠ) POzŠ způsobenou 5% 10 000 000 12 585 5 000 9 852 5 000 15 308 5 000 11 010 (3 000) vadou výrobku POzŠ způsobenou 5% 2 000 000 2 560 2 000 1 807 1 000 4 203 2 000 2 387 (1 000) pasoucími se zvířaty POzŠ na věcech 5% 500 000 3 146 2 000 0 1 000 0 1 000 2 591 (3 000) převzatých Pojištění odpovědnos10 % 1 000 000 5 927 2 000 4 608 2 000 5 201 2 000 7 907 (3 000) ti za finanční škodu Náhrada nákladů 5% 10 000 000 0 2 000 6 468 5 000 4 787 5 000 6 117 (3 000) zdravotní pojišťovny POzŠ vzniklou naruše10 % 5 000 000 16 890 2 000 21 928 2 000 12 315 5 000 17 060 (1 000) ním životního prostředí POzŠ na věcech 5% 250 000 877 1 000 0 1 000 1 040 2 000 787 (3 000) zaměstnanců Pojistné celkem po slevách
104 691
94 080
111 618
86 369
Pramen: Vlastní tvorba autora na základě návrhů smluv k pojištění a přiloženým VPP
Hodnoty spoluúčasti uvedené v tabulce 29 poukazují na specifičnost nabídnuté spoluúčasti u pojišťovny Generali, která stanovila spoluúčast v procentním vyjádření, avšak s kombinací minimálních fixních částek. Tento postup je pro podnik velmi nevýhodný při vysokých škodách, proto byla za kritérium spoluúčast udělena této pojišťovně nulová hodnota. Naopak nejvýhodnější spoluúčast nabídla Allianz, proto za kritérium spoluúčast byla přidělena hodnota „1“. Další aspekty pojistných smluv, jako jsou rozsah pojistného krytí a doplňkové služby, nepředstavují napříč pojišťovnami odlišnosti. Tabulka 29: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob Allianz
ČP
ČSOBP
Generali
váha
Pojistné Spoluúčast Výše limitu poj. plnění Rozsah poj. krytí Doplňkové služby FSP Rating
0,27 1 1 1 0 0,66
0,69 0,76 1 1 0 1,00
0,00 0,71 1 1 0 0,88
1,00 0,00 1 1 0 0,85
1
0,56
0,85
0,56
Výsledná hodnota
0,69
0,81
0,55
0,79
Pramen: Vlastní tvorba autora
84
0,37 0,17 0,12 0,24 0,02 0,05 0,03
Z tabulky 30 na předcházející straně je patrné, že i přes nejnižší pojistné se Generali nejeví jako nejvhodnější kandidát na pojištění odpovědnosti za škodu. Zejména díky nevhodně řešené spoluúčasti pojišťovny Generali, je podniku doporučeno obrátit se s tímto pojištěním na Českou pojišťovnu, která splnila nároky na pojistné krytí i limit pojistného plnění a nabídla solidní pojistné i spoluúčast. 5.2.6 Analýza návrhů pojistného krytí v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla Jak již bylo popsáno v kapitole 1.8.3, jedná se o smluvní povinné pojištění, které zákon přikazuje všem fyzickým či právnickým osobám, které provozují alespoň jedno motorové vozidlo. V případě ŠZP je těchto vozidel hned několik desítek. Pro tyto případy pojišťovny přišly s tzv. flotilovým pojištěním, kdy veškerá vozidla jsou pojištěna jedinou rámcovou smlouvou, do které se navíc dá zasahovat tím způsobem, že lze připojišťovat nová auta a stará, již vyřazená z majetku FO či PO, naopak odpojišťovat. Obvykle lze tyto změny činit 1x měsíčně. Ne všechny pojišťovny nabízejí možnost flotilového pojištění, nicméně ze 4 dotázaných pojišťoven ji nabídly bez problémů všechny. Nižší administrativní náročnost je jistě výhodou takto nastaveného pojištění. V případě tohoto pojištění budou opět srovnány nabídky 4 pojistitelů, avšak zde pouze jako průzkum trhu, jelikož stávající pojištění u pojišťovny UNIQA bylo sjednáno na 3 roky a konec pojištění připadá až na rok 2017. Pojištění je uzavřeno s limity 50/50, bez připojištění skel či srážky se zvěří. Podnik tento typ pojištění chápe jako povinnost a jako pojištění proti škodám způsobených druhým osobám, které mohou dosáhnout velmi vysokých částek. Proto připojištění na vlastních vozidlech, (které jsou kryté připojištěním skel či srážky se zvěří) nesjednává. Pravděpodobnost srážky se zvěří je sice zřejmě v případě vozidel ŠZP vyšší než průměrná, nicméně díky typům vozidel, které tvoří zejména mohutné a silné vozidla, jako jsou traktory a nákladní vozidla, dosahující navíc menší rychlosti než osobní automobily, neměla by srážka se zvěří znamenat výraznou škodu. Poptávané pojištění se tedy podobalo tomu současnému, požadavek podniku byl jediný, a to limity v hodnotách alespoň 50/50. Allianz a ČSOBP nabídly pojištění právě s takto nastavenými limity, nabídka Generali byla o 20 miliónů vyšší na každém z limitu, tedy 70/70. Nejvyšší limity nabídla Česká pojišťovna, a to 100/100. Výhoda České pojišťovny je i ve spoluúčasti, která je nasmlouvaná jako nulová. Stejnou nabídku jsme obdrželi od pojišťovny Generali, Allianz a ČSOBP předložili pojištění se spoluúčasti 2 000 Kč. Dalším faktorem důležitým pro výběr pojistitele, bude nově oproti předešlým pojištěním i struktura asistenčních služeb. Všechny pojišťovny poskytují v rámci svých asistenčních služeb základní služby, kterými jsou v prvním případě telefonické rady, jak postupovat při škodných událostech. K nim pojišťovny nabízejí i opravu vozidla na místě nehody či poruchy, odtah do nejbližší opravny nebo případnou úschovu nepojízdného vozidla. Kromě pojišťovny Generali všechny 3 ostatní nabídly i náklady na 2 noci v hotelu. Naopak Generali jako jediná měla v balíčku i proplacení vypůjčení náhradního vozidla. Všechny tyto služby mají různé limity, do kterých je pojišťovny proplácejí. Tyto limity a další služby v rámci daného balíčku asistenčních služeb jsou uvedeny v tabulce 31. Lze si všimnou již z letmého pohledu, že nejužší portfolio služeb spolu s nejnižšími limity zahrnula do své nabídky Generali. Dané konstatování je však nedostačující a tak bylo ke každému z 11 typů služeb přiřazeno k jednotlivé pojišťovně bodové ohodnocení od 1 do 9 (9 – nejlepší, 1 – nejhorší) a to dle výše limitu v porovnání s konkurenčními pojistiteli. Celkem tak bylo možno získat 99 bodů. Nejlépe dopadla Allianz s 55 body, 39 bodů získala ČP, 34 bodů připadlo ČSOB pojišťovně a nejmenší skóre 85
s 25 body zůstalo Generali pojišťovně. V tabulce 32 jsou tyto body znormovány tak, aby nejlepší pojistitel měl hodnotu 1. Tabulka 30: Struktura asistenčních služeb v rámci povinného ručení Služba/Pojišťovna
Allianz
ČP
ČSOBP
Generali
Název služby
PLUS
Pohoda Speciál
Základní
Rozšířená
Příjezd a odjezd asistenční služby Oprava asistenční službou Výlohy za vyproštění a manipulaci Odtah vozidla
5 000 Kč 2 hodiny práce 10 000 Kč v zahraničí mechanika 5 000 Kč 2 hodiny práce 10 000 Kč v zahraničí mechanika 5 000 Kč 2 hodiny práce 10 000 Kč v zahraničí mechanika 5000 Kč 500 km u havárie 10 000 Kč v zahraničí (50 km u poruchy) 2 000 Kč/noc 100 Eur/den max 2 noci max 2 dny 500 Kč/den < 3,5t do 5 % z časové 750 Kč - 2 000 Kč > 3,5t ceny vozidla max 2 dny 5 000 Kč 10 000 Kč v zahraničí 5 000 Kč 10 000 Kč v zahraničí 1500 Eur
Náklady za přenocování Náklady na úschovu vozidla Náhradní řidič Náklady na zabouchnuté dveře Právní pomoc
2 000 Kč
2 000 Kč 3 000 Kč v zahraničí 2 000 Kč (> 3,5t:7 000 v 2 000 Kč ČR, 14 000 Kč zahraničí 3 000 Kč v zahraničí -
-
2 000 Kč (> 3,5t:7 000 v 2 000 Kč ČR, 14 000 Kč zahraničí 3 000 Kč v zahraničí 1 500 Kč/noc max 2 dny na 3 dny (2 dny pro > 3,5t) -
2 000 Kč 3 000 Kč v zahraničí -
1 000 Kč
-
Půjčka na opravu v 500 Euro zahraničí Zapůjčení náhradního vozidla Pramen: vlastní tvorba autora na základě údajů v přiložených VPP
2 000 Kč 3 000 Kč v zahraničí
Dalším faktorem, který hraje roli při výběru pojistitele v rámci povinného ručení, je systém bonusu a malusu, který již byl teoreticky zmíněn v kapitole 1.8.3 a v kapitole 5.1.1 byl uveden způsob výpočtu hodnoty tohoto kritéria. Jak názorně uvádí tabulka 19 s nastavením bonusů a malusů konkrétních pojišťoven na straně 73, ze 4 oslovených pojišťoven má zcela jistě nejvhodněji nastavený bonusový systém Generali. To už však neplatí o malusech, které má spolu s Allianz pojišťovnou nejhorší. Allianz se nemůže pyšnit ani svým nastavením bonusů, jelikož i ten je ze 4 pojišťoven nejhorší. Posledním nezmíněným faktorem, a to tím nejdůležitějším dle vypočtených vah, zůstává pojistné. Současné pojistné u pojišťovny UNIQA vychází na 155 411 Kč. Pod tuto hranici se svou nabídkou dokázala dostat pouze ČSOB pojišťovna, u které by ŠZP mohl ročně platit 136 081 Kč. Naopak výrazně dráž by přišlo pojištění u Allianz a Generali, konkrétně 238 230 Kč, respektive 273 634 Kč. Nejvíce se pojistnému ČSOB Pojišťovny přiblížila Česká pojišťovna se 173 218 Kč. To však ještě neznamená, že nejvhodnějším pojistitelem bude ČSOBP, na nabídky povinného ručení je třeba se podíval uceleně, k čemuž poslouží tabulka 32.
86
Tabulka 31: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci povinného ručení Allianz
ČP
ČSOBP
Generali
váha
Pojistné Spoluúčast Výše limitu poj. plnění Rozsah poj. krytí Asistenční služby FSP Rating Systém bonus/malus
0,26 0,7 0,5 1 1,00 0,66 1 0,38
0,73 1 1 1 0,70 1,00 0,56 0,85
1,00 0,7 0,5 1 0,62 0,88 0,85 0,51
0,00 1 0,7 1 0,46 0,85 0,56 1,00
Výsledná hodnota
0,55
0,87
0,79
0,57
0,34 0,15 0,16 0,13 0,06 0,04 0,02 0,10
Pramen: Vlastní tvorba autora
Z tabulky lze opravdu vyčíst, že i přes nejlevnější nabídku se ČSOBP nejeví jako nejvhodnější pojistitel. Oproti ČP je nastavena spoluúčast, limity jsou nižší, asistenční služby jsou také o něco menší a hůř je postaven i systém bonusů/malusů. Nejvhodnější nabídkou je tedy ta od České pojišťovny. V případě tohoto pojištění podnik nemá možnost změnit pojistitele, jelikož má smlouvu na povinné ručení s pojišťovnou UNIQA až do konce roku 2017. Do té doby však uplyne ještě hodně času a tyto nabídky se mohou změnit. Pro podnik tak z komparace nabídek tohoto pojištění může plynout zejména srovnání se stávajícím pojištěním, které není příliš dražší než nejlevnější nabídnutá částka. 5.2.7 Analýza návrhů pojistného krytí ve strojním pojištění Povinné ručení nekrylo žádné škody způsobené na samotných motorových vozidlech, ať už se jednalo o automobily, traktory či jiné pojištěné stroje. Pro tyto účely slouží havarijní pojištění nebo strojní pojištění. Havarijní pojištění však kryje pouze škody na pojištěných strojích, které vzniknou následkem havárie stroje, tedy střet s jiným vozidlem či náraz do překážky. Případně může být součástí tohoto pojištění i krytí živelních nebezpečí. Pro podnik je však důležitější krytí strojních rizik, tedy nebezpečí vyplývající z technické závady na stroji. Právě tato rizika řeší strojní pojištění. V současné době má podnik takto pojištěny pouze 4 stroje, což je vzhledem k celkovému počtu strojů nízké číslo. Jedná se o poměrně drahé pojištění a podnik tak řeší dilema, jak moc své stroje pojistit. V kapitole 3.2.1 této práce bylo rozhodnuto, že budou pojištěny stroje s aktuální hodnotou vyšší než 1 mil. Kč. Celkem to znamená navýšení počtu pojištěných strojů ze 4 na 14. Pojištění se sjednává na novou cenu (bez zohlednění amortizace), pouze v případě tzv. totální škody se vychází z ceny časové. Pojistné částky by tedy měly odpovídat ceně pojištěného stroje v novém stavu. Opět byla čtveřice pojišťoven požádána, aby vypracovala nabídku pojištění pro vybrané stroje. Požadavky na pojištění byly kompromisem mezi rozsahem pojistného krytí a pojistným. Na všechny stroje byly vzneseny požadavky krytí technických rizik, chyb obsluhy, rizika požáru a výbuchu. Riziko odcizení bylo požadováno jen k těm strojům, které nedisponují GPS lokátory (5 z 14). Riziko povodní a záplav nebylo požadováno pro traktory a přívěs, jelikož tyto stroje by v případě těchto katastrof bylo možno ve velmi rychlé době převézt na bezpečné místo. U ostatních strojů by jejich úspěšné a bezpečné včasné přemístění bylo nejisté. Krytí ostatních přírodních katastrof nebylo požadováno.
87
Pojištění se sjednává se spoluúčastí, jen v případě různých pojišťoven byly různé možnosti. Pojišťovny Allianz a Generali nabízejí volbu mezi spoluúčastí 5, 10 nebo 20 tisíc korun, u České Pojišťovny je na výběr spoluúčast 2, 5, 10 nebo 50 tisíc korun a ČSOB pojišťovna nabízí volbu pouze mezi 5 nebo 10 tisíci korunami. Platí, že čím vyšší spoluúčast si pojistník vybere, tím nižší pojistné bude platit. Spoluúčast 10 000 Kč nabízejí všechny pojišťovny a jeví se jako zlatá střední cesta, kvůli které sice bude muset platit malé škody sám, avšak sníží se tím placené pojistné, a to řádově o několik tisíc korun ročně. Navíc pojištěny jsou stroje v miliónových hodnotách, u nichž škoda v řádu tisíců korun není tou nejvyšší obavou. Tabulka 32: Pojistné a pojistné krytí vozidel v rámci strojního pojištění Roční pojistné v Kč Pojistná částka v Kč ALL ČP
Druh vozidla
Typ vozidla
KRMNÝ VŮZ
LIMOUSINE Classic 19
4 265 000
54 891
56 085
58 367
64 871
LIS
KRONE BIG PACK 1270
1 810 000
16 232
23 802
19 535
27 834 - Chyba obsluhy
NAKLADAČ
Volvo L70G
4 160 000
45 032
54 704
51 761
63 274
NAKLADAČ
JCB 527-55
2 238 000
24 226
29 430
28 104
34 040
PŘÍVĚS
HORSCH JOKER 8 rt
1 530 000
9 328
15 499
11 660
17 151
SKLÍZECÍ MLÁTIČKA MF 7278
7 300 000
118 740
103 806
131 133
130 013
SKLÍZECÍ MLÁTIČKA NH CR 90-80
6 530 000
106 215
92 857
118 917
116 299
SLÍZECÍ ŘEZAČKA
KRONE - BIG X 500
6 180 000
72 124
87 880
80 297
109 175
TRAKTOR KOLOVŸ
JD 7930
3 177 000
19 944
27 900
19 591
38 791
TRAKTOR KOLOVÝ
JD 7520
2 947 500
18 503
25 885
17 671
35 989
TRAKTOR KOLOVÝ
JD 8520
3 944 000
24 758
34 636
22 011
48 156
TRAKTOR KOLOVÝ
JD 8320
3 451 000
21 664
30 307
20 885
42 137 - Technická rizika
TRAKTOR KOLOVÝ
Case CVX 1170
2 500 000
15 694
21 955
14 925
30 525 - Chyba obsluhy
TRAKTOR KOLOVÝ
JD MR 7230R
3 203 750
20 112
28 135
18 815
39 118
567 461
632 880
613 672
797 373
ČSOBP
Generali
Krytá nebezpečí
- Technická rizika - Požár, výbuch, úder blesku - Povodně a záplavy, - Odcizení - Technická rizika - Chyba obsluhy - Požár, výbuch, úder blesku - Odcizení - Technická rizika - Chyba obsluhy - Požár, výbuch, úder blesku - Povodně a záplavy, - Pravidelně se vyměňující části
- Požár, výbuch, úder blesku Celkem
Pramen: Vlastní tvorba na základě obdržených pojistných smluv a informací ŠZP
Strojní pojištění je u všech pojišťoven postaveno na all-risk principu, tedy jsou kryty veškerá nebezpečí, která nejsou vyloučena. Dodatkem k pojistné smlouvě je však možno i některé výluky zrušit. Pojistné podmínky strojního pojištění obsahují napříč zvolenými pojišťovnami velmi podobné odstavce a lze tak najít jen minimum odlišností. Živelní nebezpečí i odcizení jsou shodně ve výlukách, avšak s každou pojišťovnou bylo domluveno, že tato nebezpečí budou pokryta. Všechny pojišťovny tak naplnily požadavky, které jim byly vzneseny. Tedy až na ČSOB pojišťovnu, u které by nebyly pokryty škody způsobené vniknutím předmětu do stroje. Navíc ČSOB pojišťovna má v podmínkách, že pojišťuje pouze stroje staré maximálně 10 let, případně 15 let, pokud u nich byla provedena generální oprava ne více než 2 roky před škodnou událostí. I díky pravidelné obměně strojů v této chvíli není žádný z pojišťovaných 14 strojů starší 10 let, nicméně poloviny z nich by se dané omezení týkalo již za 2 roky. Díky těmto skutečnostem byl faktor „rozsah pojistného krytí“ v tabulce 34 snížen o 0,2 bodu. Nebyly zjištěny ani žádné doplňkové služby, kterými by jednotlivé pojišťovny v rámci tohoto typu pojištění disponovaly. Co se týče limitu pojistného plnění, ten je dán pojistnou částkou, která byla 88
u všech pojistitelů nastavena stejně. Následující tabulka tak ukazuje, že jediným výrazným faktorem při rozhodování o vhodném pojistiteli je výše pojistného, jelikož ostatní faktory se od sebe napříč pojišťovnami neodlišují, případně jen minimálně. Tabulka 33: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci strojního pojištění Allianz
ČP
ČSOBP
Generali
váha
Pojistné Spoluúčast Výše limitu poj. plnění Rozsah poj. krytí Doplňkové služby FSP Rating
1,00 1 1 1 0 0,18 1
0,72 1 1 1 0 1,00 0,56
0,80 1 1 0,8 0 0,33 0,85
0,00 1 1 1 0 0,39 0,56
Výsledná hodnota
0,96
0,86
0,84
0,59
0,37 0,17 0,12 0,24 0,02 0,05 0,03
Pramen: Vlastní tvorba autora
Nejvhodnějším pojistitelem na pojištění 14 strojů uvedených v tabulce 34 je Allianz, který nabídl pojistné 567 461 Kč. Na tomto místě je ještě důležité poznamenat, že tato výše pojistného platí pouze při ročním placení pojistného, v případě čtvrtletně placeného pojistného by si pojišťovna naúčtovala 5 % přirážku, což by znamenalo asi 28 tis. Kč navíc. Pokud by se podnik rozhodl pro tuto frekvenci placení, byla by pojišťovna Allianz i přes navýšení stále nejvhodnější volbou. Zajímavou nabídku předložila pojišťovna Generali, která nabídla slevu 20 % v případě, že budou stroje pojištěny i v rámci povinného ručení. Po přepočítání však bylo zjištěno, že ani tato sleva by neznamenala výhodnější nabídku než ta od pojišťovny Allianz.
5.3 Vyhodnocení nabídek a srovnání se stávajícím pojištěním Celkem byli osloveni 4 pojistitelé, kteří měli za úkol vytvořit nabídky 7 různých pojištění, které uceleně pokryjí rizika činnosti podniku. Každý typ pojištění byl zkoumán jednotlivě a byl v rámci něj vybrán ideální pojistitel na základě vytvořených kritérií, kterým byla přidělena vypočtená váha. V současné době má podnik uzavřeno celkem 8 typů pojištění, jak je uvedeno v tabulce 35 na další straně. Z toho u jednoho pojištění neexistuje možnost změny pojistitele115 a k dalšímu pojištění bylo doporučeno, aby bylo při nejbližší možné době ukončeno. Jedná se o havarijní pojištění uzavřené na jediné vozidlo, které je již poměrně zastaralé. I ostatní osobní a nákladní vozidla nejsou nejnovějšími a navíc jsou za posledních 5 let evidovány jen 2 události, kdy zaměstnanci podniku havarovali podnikovými vozidly jejich vinou. Ze zbylých 6 pojištění nebylo pouze u jednoho doporučeno provést změnu. Jedná se o pojištění hospodářských zvířat, u kterých zůstává pojistitelem Česká pojišťovna. Česká pojišťovna sice nabídla až 2. nejnižší pojistné, avšak v ostatních faktorech byla lepší než konkurence. Pro ČP hovoří nulová spoluúčast a široký rozsah krytých nákaz. Česká pojišťovna vyšla jako vítězný pojistitel i v pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob, kde rovněž nenabídla nejlevnější nabídku, ale díky výhodněji postavené spoluúčasti byla doporučena právě ČP. Oproti současnému stavu, je pojištění levnější asi o 3,5 tis. Kč (cca 4 %) a byly upraveny dílčí 115
viz XXX
89
sublimity. Zejména z obav úniku pasoucích se krav a těžkého zranění či usmrcení člověka byl daný limit zvýšen z 1 na 2 mil. Kč. Stejná skutečnost nastala i v povinném ručení, ve kterém rovněž zvítězila Česká pojišťovna i přes nejlevnější nabídku ČSOBP. Oproti stávajícímu pojištění by se jednalo o roční zvýšení pojistného o 20 tis. Kč, avšak byly by dvojnásobně zvýšeny limity pojistného plnění na 100/100. Podmiňovací způsob je však na místě, jelikož stávající povinné ručení je nasmlouváno s pojišťovnou UNIQA až do konce roku 2017. Stalo se zajímavou skutečností, že o ostatní 3 pojištění by se dle zjištěných poznatků měli podělit všichni 3 zbývající pojistitelé. Generali by po České pojišťovně měla převzít pojištění plodin, jelikož nabídla od 35 tisíc levnější nabídku, navíc oproti stávajícímu pojištění by nově byly kryty i škody způsobené přívalovými srážkami. ČSOB pojišťovna nabídla nejlevnější a dle porovnání všech dalších faktorů nejvýhodnější pojištění budov. Oproti stávajícímu stavu je to o necelých 200 tisíc korun více, což je značný nárůst. Současné pojištění u pojišťovny UNIQA je však nedostačující zejména z hlediska limitů pojistného plnění, které jsou maximální (na úrovni celkové hodnoty všech budov) pouze pro nebezpečí FLEXA. Sublimit pro ostatní nebezpečí je smluven na 50 mil. Kč. To by však změnilo pojištění od ČSOBP, která pro všechna živelní nebezpečí bude plnit do základního limitu. Do portfolia pojistného krytí přibylo 1 pojištění, lépe řečeno připojištění, a to živelní přerušení provozu, které bylo zjištěno jako potřebné z provedené analýzy rizik. Doporučený pojistitel, ČSOB pojišťovna, sice nepředložila nejvhodnější nabídku v rámci pojištění přerušení provozu, avšak jelikož se jedná o připojištění k pojištění nemovitostí, bylo třeba zhodnotit tato 2 pojištění uceleně, díky čemuž byla doporučena právě tato pojišťovna. Jako poslední zbývá strojní pojištění, které taktéž doznalo úprav. K současným 4 strojům bylo přidáno dalších 10 nejdražších, čímž se zvýšilo i placené pojistné. Nejvýhodnější nabídku předložila pojišťovna Allianz, se kterou tedy bylo doporučeno navázat spolupráci v tomto pojistném odvětví. Provedení doporučených změn by znamenalo zvýšení pojistného o 767 tis. Kč, což je zvýšení asi o třetinu oproti původnímu stavu. Nově by podnik za všechna pojištění platil 3 030 025 Kč. Může to být poměrně děsivé zjištění, nicméně je nutno pohlížet i na velmi značné rozšíření pojistného krytí, tak jak bylo analyzováno v kapitole 3.2. Necelou polovinu z tohoto zvýšení si pro sebe ukrajuje pojištění přerušení provozu, další velkou část nově pojištěných 10 strojů v rámci strojního pojištění. V neposlední řadě nesmím zapomenout zmínit zvýšení limitů pro některá pojistná nebezpečí u pojištění budov. Takto navržené portfolio pojistných produktů je tím optimálním, které kryje co nejlépe rizika spojená s činnostmi podniku. K tomu byly vybrány nejlepší nabídky konkrétních pojistitelů s přihlédnutím na několik faktorů. Jednou z možností, jak docílit nižšího pojistného může být výběr těch pojistitelů, kteří nabídli nejnižší pojistné. K tomu by však podnik neměl přistupovat, jelikož je třeba se na pojištění dívat uceleně. V rámci pojištění plodin a zemědělského pojištění není možnost snížit náklady na pojistné pomocí dotace na pojistné, jelikož podnik nesplňuje kritéria malého či středního podniku. Následující tabulka tedy dokládá poznatky z této části práce.
90
Tabulka 34: Doporučené změny v jednotlivých pojistných produktech Typ pojištění Pojištění plodin
Pojištění zvířat
Pojištění budov (Při)pojištění živelního přerušení provozu Pojištění odpovědnosti za škodu PO
Stávající pojistitel
Roční pojistné
Doporučený pojistitel
Roční pojistné
Komentář
ČP
797 456
Generali
762 177
ČP
455 506
ČP
455 506
UNIQA
247 596
ČSOBP
439 723
ČSOBP
357 860
-
-
nově i škody, pokud zasaženo méně než 10 % plochy; nově mj. i nebezpečí přívalových srážek žádná jiná pojišťovna nepředložila lepší nabídku, než je stávající pojištění výrazné zvýšení pojistného je způsobeno zejména zvýšením nedostatečných pojistných limitů nutnost pojištění vzešla z provedené analýzy rizik nevýznamné snížení nákladů, zvýšení finanční spolehlivosti pojistitele a některých sublimitů změna možná až od 2017, mírné zvýšení pojistného a dvojnásobné zvýšení limitu pojistného plnění
UNIQA
97 685
ČP
94 080
Povinné ručení
UNIQA
155 411
ČP
173 218
Strojní pojištění
ČP, HVP
325 373
Allianz
567 461
Cena za pojištění 14 strojů oproti 4 stávajícím
Havarijní pojištění
ČP
0
Pojištění nepoptáváno - starý vozový park osobních a nákladních automobilů; velmi nízká škodovost
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (zákonné pojištění)
Kooperativa
Celkem
3 444
180 000
-
Kooperativa
2 262 471
180 000
3 030 025
Pramen: Vlastní tvorba autora
91
Není možnost změny pojistitele
zvýšení o 767 554 Kč
Závěr Riziko je faktorem, který ohrožuje život jak každého jedince, tak i podnikatelského subjektu. Nebezpečí však často nespočívá v samotném podstoupení rizika, ale ve vypořádání se s nastalými negativními dopady rizika a změnou oproti původnímu stavu. První kapitola této práce byla věnována riziku, jeho základním charakteristikám a jeho analýze. Následně bylo uvedeno členění rizik pro zemědělský podnik, který je svou činností specifický oproti jiným oblastem podnikání. To nám pomohlo k naplnění prvního cíle, který spočíval v charakterizování činnosti vybraného subjektu a zhodnocení rizik, se kterými se daný podnik během svého podnikání potýká. Důležitou součástí první kapitoly byla i charakteristika řízení zemědělských rizik, kterou bylo možno rozčlenit do tří strategií: faremní spočívající zejména v diverzifikaci činností, tržní spočívající v pojištění či uzavírání dlouhodobých kontraktů a naposled státní politiky. Ty můžeme dále rozdělit do dvou skupin, a to ex-ante politiky mající za cíl předcházení škod, kam můžeme zařadit různé dotační programy či podporu pojištění a ex-post politiky řešící až vzniklé škody. Následně jsem se zabýval pojištěním, v rámci kterého bylo popsáno šest principů pojištění a 4 předpoklady pro jeho uzavření. Dále byly definovány pojmy související s touto oblastí, nastíněna možná klasifikace pojištění podle rozličných kritérií a v neposlední řadě charakterizovány pojistné produkty vztahující se k činnostem zemědělského podniku. Jelikož je zemědělské pojištění (pojištění plodin a hospodářských zvířat) velmi specifickou oblastí typickou právě pro zemědělské podniky, byl na celém konci první kapitoly uveden i vývoj a současný stav těchto dvou typů pojištění. Následným krokem bylo představení matematických souvislosti, které byly dále využity v praktické části této práce. Jednalo se zejména o charakteristiku Saatyho metody, díky které mohlo být docíleno převedení slovních preferencí mezi jednotlivými kritérií pojištění do číselných hodnot jako výsledné váhy těchto kritérií. Druhá část této kapitoly se věnovala uvedení několika ukazatelů pro vypočtení finanční stability pojistitele, jelikož zejména pro velké podniky je stability a spolehlivost pojistitele důležitá. Třetí kapitola zahrnovala již první dílčí cíl této práce, kterým byla charakteristika činností vybraného podnikatelského subjektu a podstupovaných rizik. Tímto podnikem se pro účely této práce stal Školní zemědělský podnik Nový Jičín (spadající pod Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno), který svou činnost realizuje celkem na 5 katastrálních územích okresu Nový Jičín a 2 katastrálních územích okresu Brno – venkov. Z činností podniku jsou nejdůležitější rostlinná a živočišná výroba, kdy podnik hospodaří na více než 3 000 ha půdy a s více než 7 000 kusy zvířat. K těmto činnostem podnik využívá přes 150 budov a více než 200 zemědělských strojů. S tím souvisí i podstupovaná rizika, mezi které se řadí zejména živelní rizika působící na všechny tyto předměty. Dále se jedná o rizika nákaz a chorob u hospodářských zvířat, případně u plodin a dále technická rizika spojená se zemědělskou technikou, zejména traktory a kombajny. Podstatnou část tvoří i rizika způsobení škod jiným osobám během své činnosti či ztráty způsobené přerušením provozu nastalém po živelní události. Právě identifikace všech podstupovaných rizik a jejich následné změření bylo dalším tématem třetí kapitoly. Poté jsem se mohl zaměřit na analýzu současného pojistného krytí podniku a přístup k pojištění. Z řízeného rozhovoru s ekonomickým náměstkem bylo zjištěno, že podnik při uzavírání pojistných smluv spolupracuje s makléřskou společností a při řešení škodných událostí spolupracuje s externím likvidátorem pojistných událostí. Celková pojistná ochrana byla z pohledu zjištěných rizik označena jako nedostatečná, a to zejména z finančních důvodů. Celkem má podnik uzavřeno osm pojištění, 92
z toho dvě zákonná, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Dalších šest dobrovolných pojištění tvoří pojištění plodin, hospodářských zvířat, nemovitostí, strojní pojištění, havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob. Bylo zjištěno, že nedostatečným rozsahem je sjednáno pojištění budov, a to zejména díky nízkým limitům plnění pro některá nebezpečí. Nedostatečně bylo sjednáno i pojištění strojů, kdy ze 150 strojů jsou pojištěny jen 4. Pojištění přerušení provozu nebylo sjednáno vůbec, stejně tak jako pojištění odpovědnosti managementu. Hlavním cílem této práce byla analýza nabídek pojistných produktů od vybraných pojistitelů a doporučení optimálního pojistného krytí. K tomu bylo zapotřebí nejprve zjistit kritéria pro výběr pojistitele, stanovit váhy těchto kritérií, k čemuž přispěly poznatky zjištěné v teoretické části práce. Následným krokem byl výběr konkrétních pojistitelů, kterými byli Allianz pojišťovna, Česká pojišťovna, ČSOB Pojišťovna a Generali pojišťovna. Ti byli osloveni pro zpracování nabídek na konkrétní pojistné produkty zjištěné v předcházejících dvou kapitolách z analýzy rizik a současného pojistného krytí. Poznatky zjištěné při této analýzy a doporučení optimálního pojistné krytí shrne následující text. V rámci pojištění plodin by při změně pojistitele na pojišťovnu Generali došlo k úspoře 35 000 Kč ročně a došlo by k rozšíření rozsahu pojistné krytí o nebezpečí přívalových srážek a taktéž by se pojistné plnění týkalo nově i škod, pokud bude zasaženo méně než 10 % osázené plochy (v rámci daného výsevu). U pojištění hospodářských zvířat nebyla doporučena změna, jelikož ze zkoumaných nabídek pojistitelů se jevila ta stávající od České pojišťovny jako nejvýhodnější. Pojišťovna Allianz sice nabídla pojištění o zhruba 40 000 Kč levnější, nicméně díky komplexní analýzy se nejevila jako nejlepší zejména kvůli spoluúčasti a nízkému sublimitu pro některá hromadná onemocnění. Pro pojištění budov byla doporučena nabídka od ČSOB Pojišťovny s pojistným necelých 440 000 Kč ročně. Z původních 250 000 Kč u pojišťovny UNIQA se jedná o výrazné navýšení, nicméně došlo i k navýšení zcela nedostačujících limitů plnění. K tomuto pojištění se váže i pojištění přerušení provozu, které momentálně podnik nemá sjednáno. Z analýzy rizik byla zjištěna vhodnost pojištění ušlého zisku a stálých nákladů, což lze připojistit u pojištění budov. V rámci připojištění přerušení provozu sice nebyla ČSOBP vyhodnocena jako nejlepší pojistitel, nicméně bylo dokázáno, že spolu s pojištěním budov se jedná o nejvýhodnější volbu. Tento typ pojištění by vyšel na necelých 360 000 Kč a zahrnoval by pojistnou částku v hodnotě 115 mil. Kč a dobu ručení 6 měsíců. Dle zjištěných poznatků by Česká pojišťovna měla převzít pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob od pojišťovny UNIQA, čímž by došlo k úspoře zhruba 3 tis. Kč ročně. Dle analýzy rizik byly lehce upraveny i některé dílčí limity, čímž by mělo dojít k optimální pojistné ochraně. Co se týče povinné ručení, zde je podnik vázán se současným pojistitelem pojišťovnou UNIQA až do roku 2017. Pokud by nebyl podnik takto vázán, nejlepší variantu nabídla Česká pojišťovna a nejlevnější pojišťovna ČSOB. Strojní pojištění bylo poptáváno pro 14 nejdražších strojů, konkrétně byl stanoven limit 1 mil. Kč aktuální (časové) hodnoty, nad který budou stroje pojištěny. Pojištění se však již sjednávalo na cenu 93
novou. Došlo ke změně pojistného z částky 320 tis. Kč na 560 tis. Kč, to však v sobě zahrnuje i navýšení počtu pojištěných strojů ze 4 na 14. Lze předpokládat, že zvýšení pojistného bude kompenzováno snížením nákladů na opravy v případě poruch těchto strojů či jejich vystavení živelním nebezpečím. Havarijním pojištěním je v současnosti pojištěno pouze jedno vozidlo, avšak kvůli jeho vyššímu stáří bylo doporučeno pojištění zrušit. Havarijní pojištění nebylo doporučeno ani v případě jiných osobních či nákladních automobilů, jelikož i jejich stáří dosahuje většinou více než deset let. Navíc by tímto pojištěním došlo ke zvýšení už tak překročeného rozpočtu na pojištění. Doporučené změny v rámci všech pojištění by znamenaly zvýšení pojistného o více než 750 tis. Kč, což je o 250 tis. Kč více než maximální možná částka, o kterou by podnik uvažoval navýšit náklady na pojištění. Jako optimální závěr bylo podniku doporučeno, aby se pokusil uvažovat i o dalších 250 tis. Kč, díky kterým by došlo k optimální pojistné ochraně, a podnik by ušetřil značné prostředky při opravách některých strojů, které by nově řešilo pojištění, čímž by čisté navýšení nákladů mohlo dosahovat i výrazně nižších hodnot než je navýšení 750 000 Kč na pojistném. Domnívám se, že pojištění všech vybraných a analyzovaných rizik by bylo pro podnik žádoucí a užitečné. Okamžité navýšení nákladů na pojistné je sice poměrně značné, nicméně podnik pro něj má dostatek prostředků a jsem si jist, že v případě jakékoliv případné nepříznivé události bude podnik rád za dostatečnou a optimální pojistnou ochranu, která mu v takovém případě může ušetřit nikoliv statisícové, nýbrž miliónové prostředky. Případná realizace řešení navrhovaných touto prací leží však již výhradně v rukou managementu ŠZP NJ.
94
Seznam použitých zdrojů Odborné publikace [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]
CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 260 s. ISBN 80-247-0838-8. ČAPKOVÁ, Dana. Jak pojistit firmu. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, 107 s. ISBN 80-7226337-4. ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 145 s. ISBN 80-210-3288-x. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. – přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. JANATA, Jiří. Pojištění a management majetkových podnikatelských rizik. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004, 87 s. ISBN 80-864-1964-9. MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2007. 236 s. ISBN 978-80-870-7108-3. NEČAS, Svatopluk. Podnikání komerční pojišťovny a řízení jejího finančního zdraví. 2012, 178 s. NEMEČEK, Alojz a Jiří JANATA. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010, 172 s. ISBN 978-80-740-0114-7. PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN 978-80-720-1644-0. SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010, 354 s. ISBN 978-80-247-3051-6. ŠPIČKA, Jindřich a Václav VILHELM. Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR: (výzkumná studie). Praha: Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012, 72 s. ŠPIČKA, Jindřich. Řízení podnikatelských rizik v zemědělství: (informační studie). Praha: Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, 2006, 58 s. VÁVROVÁ, Eva. Finanční řízení komerčních pojišťoven. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 190 s. ISBN 978-80-247-4662-3.
Internetové zdroje [14] Čeští agrárníci chystají protesty kvůli nízkým výkupním cenám mléka. Český rozhlas [online]. 2009 [cit. 2015-03-02]. [15] Dozor nad komoditními burzami. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2015 [cit. 2015-0302]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/dozor-nad-komoditnimiburzami/#category133 [16] European Commission. Risk management tools for EU agriculture (working document). In: European Commission [online]. 2001 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/publi/insurance/text_en.pdf str. 15 [17] Individuální výsledky členů. Česká asociace pojišťoven [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: http://www.cap.cz/statisticke-udaje/individualni-vysledky-clenu [18] Insurance. Standard and poors [online]. 2015 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.standardandpoors.com/ratings/insurance/en/us [19] Intermap Technologies [online]. 2015 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z: https://riskportal.intermap.cz/Intermap.ISF.Web.UI/Views/CS/CAP_Public/MainWizard.aspx?c ulturename=cs 95
[20] Počet zemědělských firem v ČR mírně roste, hlavně kvůli dotacím. Zemědělský svaz České republiky [online]. 2014 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://www.zscr.cz/clanek/pocetzemedelskych-firem-v-cr-mirne-roste-hlavne-kvuli-dotacim-720 [21] Porosty zemědělských plodin zničilo nejvíce krupobití. Zemědělec [online]. 2014 [cit. 2015-0207]. Dostupné z: http://zemedelec.cz/nejvice-porostu-zemedelskych-plodin-znicilo-krupobiti/ [22] Povinné ručení. Česká Pojišťovna [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?povinne-ruceni [23] Příručka pro personální a platovou agendu. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB062 [24] Ratingové agentury. ČNB [online]. 2015 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/rating/ [25] Toman chce, aby vznikl fond rizik pro zemědělce. Krajské informační středisko Olomouckého kraje [online]. 2014 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://www.kisolomoucky.cz/?path=m1%7Cmt103%7Cmo14969 [26] Výroční zpráva o hospodaření Veterinární a farmaceutické univerzity Brno za rok 2014. VFU [online]. 2015 [cit. 2015-06-17]. Dostupné z: http://www.vfu.cz/uredni-deska/vyrocnizpravy/vyrocni-zprava-o-hospodareni-2014.pdf [27] Výroční zpráva PGRLF 2013. In: Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond [online]. 2014 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://public-doc.pgrlf.cz:4443/weby/pubdoc/zpravy/Stranky/default.aspx [28] Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: §3a Limity pojistného krytí. Podnikatel.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-1681999-sb-o-pojisteni-odpovednosti-za-skodu-zpusobenou-provozem-vozidla-a-o-zmenenekterych/f1956423/ [29] Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: §7 Rozsah pojištění odpovědnosti. Podnikatel.cz [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-168-1999-sb-o-pojisteni-odpovednosti-za-skoduzpusobenou-provozem-vozidla-a-o-zmene-nekterych/f1956423/ [30] Zásady pro poskytování dotací pro rok 2015. In: eAgri.cz: Ministerstvo zemědělství [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodnidotace/zasady-zemedelstvi-potravinarstvi/zasady-pro-rok-2015/zasady-pro-poskytovanidotaci-pro-rok.html [31] Zásady zemědělského pojištění: Část A - Obecné podmínky. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond [online]. 2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: http://www.pgrlf.cz/pojisteni/zasady.php
96
Seznam grafů Graf 1: Roční výše vybraných podpor v rámci ex-ante politik (v mil. Kč) ...............................................26 Graf 2: Vývoj pojistného a podpory pojistného zemědělského pojištění ..............................................41 Graf 3: Hospodářský výsledek ŠZP od roku 2005 do roku 2014 ............................................................49 Graf 4: Počet strojů v jednotlivých cenových intervalech (tis. Kč) .........................................................51
Seznam schémat Schéma 1: Vztahy v analýze rizik ............................................................................................................18 Schéma 2: Možnosti finančního krytí rizika ...........................................................................................20
Seznam tabulek Tabulka 1: Kombinace pravděpodobnosti a tvrdosti rizik a jejich snižování .........................................14 Tabulka 2: Strategie a nástroje řízení rizik v České republice ................................................................22 Tabulka 3: Příklad Saatyho matice .........................................................................................................44 Tabulka 4: Majetek podniku k 1. 3. 2015 - zemědělské stroje ...............................................................50 Tabulka 5: Ostatní majetek podniku k 1. 3. 2015 ..................................................................................52 Tabulka 6: Analýza hrozeb a protiopatření ............................................................................................56 Tabulka 8: Velikost jednotlivých rizik .....................................................................................................59 Tabulka 9: Současná struktura povinného ručení ..................................................................................62 Tabulka 10: Současné havarijní pojištění ...............................................................................................62 Tabulka 11: Současné strojní pojištění ...................................................................................................63 Tabulka 12: Druhy nebezpečí v současném pojištění nemovitostí ........................................................64 Tabulka 13: Současné pojistné v pojištění nemovitostí .........................................................................65 Tabulka 14: Pojištění hospodářských zvířat ...........................................................................................66 Tabulka 15: Pojištění plodin ...................................................................................................................67 Tabulka 16: Pojištění odpovědnosti .......................................................................................................68 Tabulka 17: Kritérium finanční spolehlivosti ..........................................................................................71 Tabulka 18: Kritérium ratingu pojišťoven ..............................................................................................72 Tabulka 19: Výpočet bonusu/malusu u vybraných pojistitelů ...............................................................73 Tabulka 20: Vypočtení vah jednotlivých kritérií dle Saatyho metody (pro pojištění bez POV) .............74 Tabulka 21: Vypočtení vah jednotlivých kritérií dle Saatyho metody pro povinné ručení ....................75 Tabulka 22: Nabídka pojišťoven v pojištění plodin ................................................................................76 Tabulka 23: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci pojištění plodin .....................................77 Tabulka 24: Nabídka pojišťoven v pojištění hospodářských zvířat ........................................................78 Tabulka 25: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci pojištění hospodářských zvířat .............79 Tabulka 26: Specifika nabídnutých pojistných plánů v pojištění budov ................................................80 Tabulka 27: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci pojištění budov .....................................81 Tabulka 28: Analýza nabídek v pojištění přerušení provozu a výběr pojistitele ....................................83 Tabulka 29: Základní parametry nabídek pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob .............84 Tabulka 30: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti za škodu právnických osob....................................................................................................................................84 97
Tabulka 31: Struktura asistenčních služeb v rámci povinného ručení................................................... 86 Tabulka 32: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci povinného ručení .................................. 87 Tabulka 33: Pojistné a pojistné krytí vozidel v rámci strojního pojištění .............................................. 88 Tabulka 34: Vyhodnocení nejvhodnějšího pojistitele v rámci strojního pojištění................................. 89 Tabulka 35: Doporučené změny v jednotlivých pojistných produktech ............................................... 91
98
Seznam zkratek BÚ – běžný účet BVD – bovinní virová diarrhoea ČAP - Česká asociace pojišťoven ČR – Česká republika DPP – doplňkové pojistné podmínky EML – odhadovaná maximální škoda EU – Evropská Unie FLEXA – soubor rizik požár, úder blesku, výbuch, pád letadla FO – fyzická osoba FSP – Finanční spolehlivost pojistitele LA – likvidní aktiva LR – Liquidity ratio – ukazatel likvidity MFL - maximální předvídatelná škoda MPL - maximální možná škoda NŽP – neživotní pojištění OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PČ – pojistná částka PGRLF – Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. PHM – pohonné hmoty PML – pravděpodobná maximální škoda PO – právnická osoba POV – pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (povinné ručení) POzŠ – Pojištění odpovědnosti za škodu PP – pojistní plnění SR – Solvency ratio – ukazatel solventnosti ŠZP NJ –Školní zemědělský podnik Nový Jičín TCR – technical coverage ratio TR – technické rezervy USA – Spojené státy americké VFU – Veterinární a farmaceutická univerzita Brno VK – vlastní kapitál VPP – všeobecné pojistné podmínky WSA (Weight sum average) – Metoda váženého součtu ZPP – zvláštní pojistné podmínky ŽP – životní pojištění
99
100
Seznam příloh Příloha 1 – Rozsah činností ŠZP podle živnostenského zákona Příloha 2. A – Dotazník pro zjištění vah kritérií u všech typů pojištění kromě povinného ručení Příloha 2. B – Dotazník pro zjištění vah kritérií u povinného ručení Příloha 3 – Vybrané rozvahové údaje a vypočtení vah pro kritérium finanční spolehlivosti pojišťoven Příloha 4 – Pojistné částky a jiné dílčí údaje jednotlivých zasetých plodin Příloha 5 – Pojistné částky jednotlivých kategorií zvířat pro pojištění hospodářských zvířat Příloha 6 – Seznam budov v majetku podniku Příloha 7 – Soupis podnikových vozidel a jejich současná tržní cena (v tis. Kč), k 1. 3. 2015 Příloha 8 – Pomocný formulář České pojišťovny pro zjištění pojistné částky u pojištění přerušení provozu Příloha 9 – Řízený rozhovor s ekonomickým náměstkem podniku
101
Příloha 1 – Rozsah činností ŠZP podle živnostenského zákona
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
A) Předmět podnikání podle příloh 1-3 živnostenského zákona Hostinská činnost Opravy silničních vozidel Klempířství a oprava karoserií Zámečnictví, nástrojářství Kovářství, podkovářství Obráběčství Vodoinstalatérství B) Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona Výroba a opravy zemědělských strojů Obchodní živnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Ubytování ve VŠ kolejích Zkoušení vlastností a kvality výrobků Výroba hotových krmiv Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy Vydavatelské činnosti, polygrafická tvorba, knihařské a kopírovací práce Vydavatelství Půjčování sportovních tábornických a průmyslových potřeb Ubytovací služby Údržba zeleně Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor Organizování školících činnosti (kurzů, seminářů, přednášek) Výroba neelektrických zařízení pro domácnost Přípravné práce pro stavby Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství
102
Příloha 2. A – Dotazník pro zjištění vah kritérií u všech typů pojištění kromě povinného ručení Krok č. 1
U každé dvojice kritérií určete (zvýrazněním), které kritérium z dané dvojice shledáváte důležitějším
Krok č. 2
Následně do políčka "Preference" zadejte celočíselnou hodnotu od 1 do 9 včetně, podle toho, jak moc zvolené kritérium převyšuje v důležitosti to druhé (legenda pro zvolení hodnoty se nachází pod tabulkou)
Dvojice č.1 Dvojice č.2 Dvojice č.3 Dvojice č.4 Dvojice č.5 Dvojice č.6 Dvojice č.7 Dvojice č.7 Dvojice č.8 Dvojice č.9 Dvojice č.10 Dvojice č.11 Dvojice č.12 Dvojice č.13 Dvojice č.14 Dvojice č.15 Dvojice č.16 Dvojice č.17 Dvojice č.18 Dvojice č.19 Dvojice č.20
Kritérium 1 Výše pojistného Výše pojistného Výše pojistného Výše pojistného Výše pojistného Výše pojistného Spoluúčast Spoluúčast Spoluúčast Spoluúčast Spoluúčast Výše limitu pojistného plnění Výše limitu pojistného plnění Výše limitu pojistného plnění Výše limitu pojistného plnění Rozsah pojistného krytí Rozsah pojistného krytí Rozsah pojistného krytí Doplňkové služby Doplňkové služby Finanční spolehlivost pojistitele
Kritérium 2 Spoluúčast Výše limitu pojistného plnění Rozsah pojistného krytí Doplňkové služby Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Výše limitu pojistného plnění Rozsah pojistného krytí Doplňkové služby Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Rozsah pojistného krytí Doplňkové služby Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Doplňkové služby Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Rating pojišťovny
Slovní vyjádření hodnot: 1 = Kritéria jsou stejně důležitá 3 = Zvolené kritérium převyšuje slabě 5 = Zvolené kritérium převyšuje silně 7 = Zvolené kritérium převyšuje velmi silně 9 = Zvolené kritérium převyšuje absolutně (extrémně) Hodnoty 2, 4, 6, 8 mohou být použity jako mezistupně
103
Preference 4 4 3 7 5 8 2 2 6 5 7 3 5 4 6 7 6 8 3 5 3
Příloha 2. B – Dotazník pro zjištění vah kritérií u povinného ručení Krok č. 1
U každé dvojice kritérií určete (zvýrazněním), které kritérium z dané dvojice shledáváte důležitějším
Krok č. 2
Následně do políčka "Preference" zadejte celočíselnou hodnotu od 1 do 9 včetně, podle toho, jak moc zvolené kritérium převyšuje v důležitosti to druhé (legenda pro zvolení hodnoty se nachází pod tabulkou)
Dvojice č.1 Dvojice č.2 Dvojice č.3 Dvojice č.4 Dvojice č.5 Dvojice č.6 Dvojice č.7 Dvojice č.7 Dvojice č.8 Dvojice č.9 Dvojice č.10 Dvojice č.11 Dvojice č.12 Dvojice č.13 Dvojice č.14 Dvojice č.15 Dvojice č.16 Dvojice č.17 Dvojice č.18 Dvojice č.19 Dvojice č.20 Dvojice č.21 Dvojice č.22 Dvojice č.23 Dvojice č.24 Dvojice č.25 Dvojice č.26 Dvojice č.27
Kritérium 1
Kritérium 2
Výše pojistného Výše pojistného Výše pojistného Výše pojistného Výše pojistného Výše pojistného Výše pojistného Spoluúčast Spoluúčast Spoluúčast Spoluúčast Spoluúčast Spoluúčast Výše limitu pojistného plnění Výše limitu pojistného plnění Výše limitu pojistného plnění Výše limitu pojistného plnění Výše limitu pojistného plnění Rozsah pojistného krytí Rozsah pojistného krytí Rozsah pojistného krytí Rozsah pojistného krytí Asistenční služby Asistenční služby Asistenční služby Finanční spolehlivost pojistitele Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny
Spoluúčast Výše limitu pojistného plnění Rozsah pojistného krytí Asistenční služby Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Bonus / malus Výše limitu pojistného plnění Rozsah pojistného krytí Asistenční služby Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Bonus / malus Rozsah pojistného krytí Asistenční služby Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Bonus / malus Asistenční služby Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Bonus / malus Finanční spolehlivost pojistitele Rating pojišťovny Bonus / malus Rating pojišťovny Bonus / malus Bonus / malus
Slovní vyjádření hodnot: 1 = Kritéria jsou stejně důležitá 3 = Zvolené kritérium převyšuje slabě 5 = Zvolené kritérium převyšuje silně 7 = Zvolené kritérium převyšuje velmi silně 9 = Zvolené kritérium převyšuje absolutně (extrémně) Hodnoty 2, 4, 6, 8 mohou být použity jako mezistupně 104
Preference 4 4 3 6 5 8 4 2 2 5 5 7 3 3 4 6 8 2 3 4 6 1 3 5 2 3 5 7
Příloha 3 – Vybrané rozvahové údaje a vypočtení vah pro kritérium finanční spolehlivosti pojišťoven
Pojišťovna
Allianz AXA
ČP
ČPP
ČSOBP D.A.S.
GEN
HDI
HVP
KOOP
MAX
Slavia TRIG
UNIQA
Wüst
Vybrané rozvahové údaje pro výpočet ukazatelů finanční analýzy; za rok 2013; v mil. Kč Technické rezervy (čistá výše) Technické rezervy (hrubá výše)
14 898
1 025 62 091
8 218 20 420
16 010
1 041 71 963 10 955 20 951
208
9 565
82
258 42 572
231
497
742
5 579
558
301 12 997
413
461 49 604
273
796 1 002
7 271
567
324
191
121
1 579
247
Vlastní kapitál
4 486
389 20 923
2 341
4 708
193
2 002
39
266 14 302
Věřitelé
1 294
159 10 027
437
1 109
26
1 919
60
148
3 113
42
226
146
476
54
17 875
1 127 71 573
472 10 220
53
138 47 410
164
160
615
4 485
489
Likvidní aktiva Hotovost (Pokladna + BÚ) Podíly ve firmách Dluhopisy netto zasloužené pojistné (celkem) netto zasloužené pojistné (NŽP) netto zasloužené pojistné (ŽP)
9 950 23 654
545
6
490
68
1 155
23
133
53
5
962
31
17
3
4
12
954
0
7 517
305
1
0
79
0
7
7 016
54
0
0
1
0
9 577 22 498
449 10 008
0
126 39 432
79
143
612
4 480
477
16 376
1 121 63 566
10 537
947 22 053
5 197
9 259
196
5 362
18
274 25 765
280
351
526
3 657
402
6 093
947 11 592
3 051
4 110
196
2 461
18
267 16 495
258
351
526
2 294
402
4 444
0 10 461
2 146
5 149
0
2 901
0
22
0
0
1 363
0
7
9 270
Hodnoty vybraných finančních ukazatelů (červeně jsou hodnoty nesplňující doporučenou minimální hodnotu) Technical coverage ratio
1,945
1,510
4,212
2,558
2,771
2,520
2,797 25,111
2,653
2,480
2,132 2,812 2,135
2,420
2,025
Liquidity ratio
1,116
1,083
0,995
0,908
1,129
1,568
0,786
0,128
0,299
0,956
0,601 0,201 0,614
0,617
0,862
3,569
2,676
3,439
4,680
4,450
1,560
6,492 10,590
1,733
3,468
0,843 4,168 8,281
4,605
2,296
0,072
0,141
0,140
0,044
0,047
0,055
0,188
1,072
0,066
0,256 1,413 0,237
0,106
0,110
technické rezervy vlastní kapitál věřitelé likvidní aktiva
1,132
Použití metody WCA na finanční ukazatele Technical coverage ratio
0,161
0,000
1,000
0,388
0,467
0,374
0,476
1,000
0,423
0,359
0,230 0,482 0,231
0,337
0,191
Liquidity ratio
0,670
0,645
0,580
0,517
0,679
1,000
0,428
0,000
0,072
0,552
0,292 0,000 0,302
0,304
0,484
0,367
0,246
0,349
0,516
0,485
0,096
0,759
1,000
0,120
0,353
0,000 0,447 1,000
0,506
0,195
0,979
0,929
0,930
1,000
0,998
0,992
0,895
0,205
0,248
0,984
0,845 0,000 0,859
0,955
0,951
0,216
0,562
0,342 0,232 0,598
0,525
0,455
technické rezervy vlastní kapitál věřitelé likvidní aktiva
Průměr WCA hodnot 0,544
0,455
0,715
0,605
0,657
0,616
0,640
0,551
Finální hodnota kritéria (použití metody WCA na průměr) Hodnota Pořadí Pojišťovna
0,66
0,48
1,00
0,78
0,88
0,80
0,85
0,67
0,00
0,69
0,25
0,03
0,77
0,62
0,48
9
12
1
5
2
4
3
8
15
7
13
14
6
10
11
Slavia TRIG
UNIQA
Allianz
AXA
ČP
ČPP
ČSOBP D.A.S.
105
GEN
HDI
HVP
KOOP
MAX
Wüst
Příloha 4 – Pojistné částky a jiné dílčí údaje jednotlivých zasetých plodin Plodina
Pojištěný výnos (t/ha)
Pojištěná cena (Kč/t)
Pojištěný výtěžek (Kč/ha)
Výměra (ha)
Pojistná částka (Kč)
Pšenice ozimá
4,5
3 000
13 500
701,94
9 476 190
Ječmen ozimý
4,5
2 300
10 350
210,77
2 181 470
Ječmen jarní
4,0
3 000
12 000
143,16
1 717 920
Kukuřice zrno
6,0
3 000
18 000
232,87
4 191 660
Řepka ozimá
3,3
6 000
19 800
306,55
6 069 690
Lupina
2,5
3 500
8 750
13,00
113 750
Vojtěškotráva
30,0
250
7 500
61,09
458 175
Kukuřice píce
50,0
250
12 500
377,66
4 720 750
Jarní směs píce
20,0
200
4 000
20,95
83 800
Bob píce
20,0
250
5 000
43,00
215 000
Lupina + směs píce
20,0
250
5 000
61,25
306 250
Jetel dvousečný
30,0
250
7 500
35,00
262 500
Vojtěška píce
30,0
250
7 500
301,69
2 262 675
Víceleté trávy
20,0
200
4 000
52,78
211 120
Jetel osivo
0,2
45 000
8 100
15,00
121 500
Kostřava červená
0,4
40 000
14 400
20,00
288 000
Jílek semeno Jivet
0,8
20 500
16 400
16,00
262 400
Louky
20,0
250
5 000
407,47
2 037 350
Pastviny
12,0
250
3 000
175,34
526 020
11 164
3 180,52
35 506 220
Celkem
106
Příloha 5 – Pojistné částky jednotlivých kategorií zvířat pro pojištění hospodářských zvířat Kategorie zvířat Dojnice Krávy
Počet zvířat (průměrný stav)
Pojistná částka na kus v Kč
Pojistná částka na kategorii v Kč
1 213
19 000
23 047 000
81
30 000
2 430 000
Telata do odstavu
206
8 500
1 751 000
Telata od odstavu
159
8 500
1 351 500
Jalovice od 6 měsíce březosti
660
18 000
11 880 000
Jalovice od 3 měsíce březosti
218
17 100
3 727 800
32
16 500
528 000
Výkrm skotu, Mladší chovní býci Plemenní býci
2
60 000
120 000
Selata do odstavu
650
1 250
812 500
Selata od odstavu
1 231
1 250
1 538 750
140
5 040
705 600
4
15 000
60 000
2 267
3 300
7 481 100
400
5 000
2 000 000
Prasničky od 3 měsíce březosti Plemenní kanci Výkrm prasat Prasnice Celkem
7 263
57 433 250
107
Příloha 6 – Seznam budov v majetku podniku – 1. část KÚ
NAZEV
Pořizovací cena v Kč
Rok Povod. zařazení zóna
Základ pojištění v Kč
Ba PROVOZNÍ BUDOVA MECHANIZACE Ba MYSLIVECKA CHATA POOD
5 106 480 25 000
1989 1983
1 2
23 147 677 138 200
Ba POSKLIZNOVÁ LINKA
1 720 615
1974
1
12 908 054
Ba VYROBNI HALA
4 924 674
1998
2
6 077 048
Ba SENIK
1 271 348
1981
1
8 741 789
9 812 629 8 250 130 908 871 2 552 573 510 667 296 205 46 196 4 311 639 6 034 830 12 053 798 5 500 464 4 565 920
2001 1920 1920 2008 1980 1971 1953 1993 1999 1993 1999 1984
2 3 3 3 1 2 2 1 1 1 1 1
11 196 210 8 250 130 908 872 2 552 574 3 823 364 2 222 130 346 566 8 838 861 6 034 831 24 710 286 5 500 465 25 240 410
502 945
1981
1
3 458 250
Ba PRISTRESEK NA UHLI
61 605
1990
1
181 981
Ba VICEUCELOVA HALA
2 275 236
1983
1
12 577 505
Ba UOS-VLASTNI STAVBA
4 038 271
1992
1
10 547 964
408 942 924 867
1974 1915
2 3
3 067 883 6 938 355
1 371 099
1951
1
10 285 986
35 907
1960
2
269 375
183 989 219 973 2 297 298 1 936 822 370 655 860 622 3 520 162 417 984 230 597
1960 1973 1991 1985 1921 1964 1989 1956 1962
1 2 2 1 2 1 1 1 1
1 380 291 1 650 241 6 726 491 10 706 752 2 780 660 6 456 388 15 956 894 3 135 721 1 729 945
Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba Ba
SELETNIK ZD VD SEKCE C VD SEKCE B TH kejdy prasat - 3nádrže VYKRMNA SELAT STODOLA 341 VEPRINEC ZD KRAVIN 250 PORODNA PRASNIC A VOLNE USTAJENI STAJ BREZARNA PRASNICE A OMD, STR."A"
Ba VYDEJNA PHM
Ba SKLADOVA HALA LAMINATOVA Ba BYT 367 Ba PORODNA ZD Ba ZD SKLAD Ba Ba Ba Ba Ba Ba Hu Hu Hu
PRISTRESEK PORODNY ZD MOST SEDLNICKA 4 BJ - ADAPTACE BARTOSOVICE DUM CP 169 STODOLA 341 SYPKA SENIK PORODNA ODCHOV SELAT
Ji
STARA ODCHOVNA
302 197
1979
1
2 262 549
Ji
CENTR.VOL.IN.
761 108
1979
1
5 698 416
Ji
ODZ .I.STA
1 882 700
1986
1
10 407 566
Ku Ku Ku Ku Ku Ku
SKOLA VELKA SKOLA MALA OB.KRM.ZARIZENI OB.KRM.ZARIZENI OB.KRM.ZARIZENI STODOLA CABADAJ
3 159 227 2 506 253 67 174 205 292 205 290 68 800
1999 1936 1985 1985 1985 1986
2 3 1 1 1 1
3 772 118 18 801 914 371 340 1 134 854 1 134 843 380 326
124 540
1984
1
688 457
3 148 700
1985
1
17 406 017
338 955 29 948
1950 1957
2 2
2 542 848 224 675
Ku OPLOCENI STR.UH Ku OB.OPL.PAS.AR. Ku STODOLA ZAHRADNICTVI Ku SKLAD vedle čerpací stanice nafty
108
Koeficient
Popis stavby
4,533 panelová stavba s rovnou střechou 5,528 dřevěná stavba se sešikmenou střechou opláštěná ocelová konstrukce se 7,502 šikmou střechou kombinovaná stavba (zděná, plech) se 1,234 sedlovou střechou kombinovaná stavba (panely, plech) se 6,876 sedlovou střechou 1,141 zděná stavba se sedlovou střechou 1,000 zděná stavba se sedlovou střechou 1,000 zděná stavba se sedlovou střechou 1,000 zděná stavba se sedlovou střechou 7,487 zděná stavba se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 2,050 zděná stavba se sedlovou střechou 1,000 zděná stavba se sedlovou střechou 2,050 zděná stavba se sedlovou střechou 1,000 lehká stavba se sedlovou střechou 5,528 lehká stavba se sedlovou střechou zpevněná betonová plocha s 6,876 nadzemními nádržemi opláštěná ocelová konstrukce se 2,954 šikmou střechou 5,528 panelová stavba s rovnou střechou opláštěná ocelová konstrukce se 2,612 sedlovou střechou 7,502 lehká laminátová hala 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou kombinovaná (zděná, dřevo) stavba se 7,502 sedlovou střechou opláštěná ocelová konstrukce se 7,502 šikmou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 7,502 železobetonový mostek 2,928 zděný dům se sedlovou střechou 5,528 zděný dům se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 4,533 panelová stavba se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou dvě stavby, jedna zděná, jedna dřevěná 7,487 se sedlovými střechami lehká stavba s dřevěnou konstrukcí a 7,487 opláštěním a sedlovou střechou kombinovaná stavba zděná s 5,528 opláštěním a sedlovou střechou 1,194 zděný dům se sedlovou střechou 7,502 zděný dům se sedlovou střechou 5,528 dřevěná stavba 5,528 kombinovaná (beton, dřevo) stavba 5,528 kombinovaná (beton, dřevo) stavba 5,528 zděná stavba se sedlovou střechou oplocení pletivo + sloupky pevně 5,528 uchycené v zemi oplocení pletivo + sloupky pevně 5,528 uchycené v zemi 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba s rovnou střechou
Příloha 6 - Pokračování KÚ
NAZEV
Pořizovací cena v Kč
Rok Povod. zařazení zóna
Základ pojištění v Kč
Koeficient
Popis stavby
ocelová konstrukce se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná otevřená stavba se sedlovou střechou betonová hala se sedlovou střechou opláštěná ocelová konstrukce se sedlovou střechou betonová hala se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se šikmou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou
Ku OCELOKULNA PLUZ HD
308 254
1960
2
2 312 526
7,502
Ku ADM.BUDOVA HLAVNI DVUR cp. 3
569 131
1969
2
4 269 625
7,502
Ku SKLAD ZV- HD OTEVRENY
189 725
1950
2
1 423 318
7,502
3 538 709
1985
2
19 561 983
5,528
Ku OCELOKŮLNA VELKÁ HD
1 338 189
1986
2
7 397 509
5,528
Ku Ku Ku Ku Ku Ku Ku
3 711 299 533 924 385 137 54 139 83 306 31 292 188 112
1990 1950 1950 1950 1907 1935 1950
2 1 2 2 1 2 2
10 963 177 4 005 503 2 889 301 406 155 624 963 234 760 1 411 223
2,954 7,502 7,502 7,502 7,502 7,502 7,502
1 013 837
1950
1
7 605 812
7,502 zděná stavba se sedlovou střechou
377 911 662 964 145 989
1971 1998 1973
2 2 2
2 835 093 818 099 1 095 217
328 278
1985
2
1 814 721
4 028 027 1 058 176 14 017 030 1 063 370 5 410 959 321 879 6 195 358 3 087 594
1991 1965 2001 2002 1988 1968 2001 1974
2 2 2 2 2 2 2 2
11 794 063 7 938 444 15 993 431 1 178 214 29 960 480 2 414 741 7 068 904 23 163 134
1 472 445
1979
1
11 024 196
144 970
1991
2
424 472
1 232 079
1996
2
1 822 245
22 409 853
2006
2
22 409 853
483 844
1962
2
3 629 799
Ku KRAVIN K 350
15 849 255
1993
2
32 490 974
Ku K510+dojírna+mléčnice PORODNA prasnic JZD-BUDOVA Ku PORODNY A JALOVARNY Ku VYKRMNA PRASAT JZD Ku TELETNIK BUKOVJAN Ku TELET SENIK STARY SAFARI PZK
12 607 536
2006
2
12 607 537
7,502 zděná stavba s rovnou střechou 1,234 zděná stavba s rovnou střechou 7,502 zděná stavba s rovnou střechou opláštěná ocelová konstrukce se 5,528 sedlovou střechou 2,928 betonová hala se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 1,141 montovaná kovová stavba 1,108 zděná stavba s rovnou střechou 5,537 betonová hala se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 1,141 montovaná betonová a kovová stavba 7,502 montovaná betonová a kovová stavba opláštěná ocelová konstrukce se 7,487 sedlovou střechou dřevěná přístavba k hlavní stavbě se 2,928 sešikmenou střechou dřevěná stavba na ocelové konstrukci 1,479 se sedlovou střechou kombinovaná stavba se sedlovou 1,000 střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou zděná dvojstavba se sedlovými 2,050 střechami 1,000 zděná stavba se sedlovou střechou
978 598
1958
2
7 341 449
1 689 036 189 879 2 564 805
2001 1970 1983
2 2 2
1 927 191 1 424 477 14 178 242
289 878
1964
2
2 174 669
Ku BYTY KUNIN 10,14,16
1 910 040
1962
1
14 329 126
Ku JIDELNA,KUCHYN,HOSPODA cp 252 Ku TELETNÍK IN VIVO - sklad Př OVOC.SKOLKA
520 466 5 873 463 2 484 483
1969 1986 1975
2 2 1
3 904 538 32 468 503 18 638 597
Př SKL.V OV.SK.
1 018 898
1977
1
1 018 899
73 730
1980
2
552 017
1 049 293
1966
2
7 871 798
59 158
1965
2
443 808
Ku SILAZNI HALA PZK
Ku Ku Ku Ku
NOVY SENIK FARMY SYPKA HD CAST HLAVNI STAJE SKLAD DILNA BELUNEK HD STARY SKLAD PHM KRAVIN HS HD č.p. 5 střední část KOVARNA VALCHAR HD DILNA SKACEL + SKLAD N.D. HD KRAVIN HS zadní část +PROJEKT HNOJ HD GARAZE 24 TRAKTORU HL.DVUR DILNA A SOCIALKA MAZACI LINKA U GARAZI HD
Ku OCELOKULNA MALA HD Ku Ku Ku Ku Ku Ku Ku Ku
HALA GPS PZK SYPKA U PZK PLUZ PZK POSKLIZ.LINKA ADM. BUDOVA + SOC. ZARIZENI SKLAD USUSKU SKLAD HNOJIV PZK PLUZ PZK I GRANULOVACÍ LINKA SKLAD GRANULI-VOLNYCH Ku KOMPONENTU DREVENY PRISTRESEK PODEL Ku PORODNY PRASAT JZD Ku NOVE SAFARI u K 350 Ku K510-Hl.stáj+chodba+kanál Ku KRAVIN PASTOREK
Ku BETONOVA HALA SKOT PZK
Še BUNKA-VRATNICE SENOV Še DVOJKULNA SENOV,SKLAD A SAFARI Še STAJ SKOT SENOV cp34
109
7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 1,141 zděná stavba se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 5,528 zděná stavba se sedlovou střechou betonová hala z části otevřená se 7,502 sedlovou střechou obytné domy panelového typu s 7,502 rovnou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou 5,528 lehká stavba se sedlovou střechou 7,502 zděná stavba s rovnou střechou prosklená ocelová konstrukce na 1,000 zděném základu 7,487 lehká stavba (buňka) s rovnou střechou opláštěná ocelová konstrukce se 7,502 sedlovou střechou 7,502 zděná stavba se sedlovou střechou
Příloha 6 – Pokračování KÚ
Še Še Še Še Še
NAZEV
PORODNA PRASNIC A SENOV KRAVIN K2 SENOV PORODNA PRASNIC B SENOV VYKRMNA PRASAT NOVA SENOV PORODNA PRASNIC C SENOV
Pořizovací cena v Kč
Rok Povod. zařazení zóna
Základ pojištění v Kč
Koeficient
6 008 966 4 865 888 4 140 966 3 962 721 12 797 110
1995 1994 1996 1972 1996
2 2 2 2 2
9 890 759 9 094 345 6 124 489 29 728 338 12 797 110
1,646 1,869 1,479 7,502 1,000
Še PRIPRAVNA K400 SENOV
1 773 003
1978
2
13 274 473
7,487
Še KRAVIN K3 SENOV
1 227 470
2003
2
1 330 578
1,084
105 353
1988
2
583 340
5,537
401 978 1 232 141 6 247 366 2 457 532 807 439 428 359 1 158 260 730 693
1965 1974 1998 1967 1928 2003 1972 1977
2 2 1 1 2 2 1 1
3 015 641 9 243 523 7 709 250 18 436 411 6 057 408 464 342 8 689 269 5 481 663
7,502 7,502 1,234 7,502 7,502 1,084 7,502 7,502
13 536
1966
2
101 552
7,502
182 220
1986
2
1 007 312
5,528
1 503 426
1998
1
1 855 228
1,234
Še SKLAD NAHR.DILU - OCELOKULNA
339 800
1981
1
2 336 465
6,876
Še OD SENOV KONIRNA 34
351 063
1966
2
2 633 680
7,502
Še KRAVIN 400 SENOV
6 550 352
1975
2
49 140 742
7,502
Še ADM.BUDOVA PUVODNI C. 178
1 991 142
1964
2
14 937 554
7,502
Še VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB VB
6 042 815 105 151 32 879 137 875 3 127 636 529 839 831 909 473 166 53 917 5 121 193 3 447 349 3 300 447 1 886 873 412 581 655 013 11 891 914 116 2 838 724 104 438 3 417 480 68 912
1991 1952 1952 1952 1995 1952 1975 1974 1867 1996 1994 1994 2002 1974 1955 1949 1867 1993 1955 1994 1994
2 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 3 1
17 693 364 788 843 246 658 1 034 338 5 148 089 529 839 6 240 981 3 549 691 404 485 7 574 244 6 443 095 6 168 535 2 090 656 3 095 183 4 913 908 89 206 6 857 698 5 819 384 783 494 6 387 270 128 797
2,928 7,502 7,502 7,502 1,646 1,000 7,502 7,502 7,502 1,479 1,869 1,869 1,108 7,502 7,502 7,502 7,502 2,050 7,502 1,869 1,869
1 658 817
1978
1
12 419 567
7,487
5 027 278
1992
3
13 131 251
2,612
6 446 023 122 980 4 316 014
1993 1993 1985
1 1 1
13 214 348 252 109 23 858 925
2,050 2,050 5,528
Še PRISTR SLAM K3 SENOV Še Še Še Še Še Še Še Še
BYVALY SENIK SENOV-SKOT VICEUCEL.HALA 1087,30 M2 OPRAVNA SENOV KANCEL.OPRAVNA LAKOVNA SENOV BUDOVA 23 KANCEL.964 M2 KANCELARE C.423 DOPRAVA DILNY POM.VYROBY SENOV KOTELNA SENOV
Še NADRZ PHM PODZEMNI Še NADRZ PHM NADZEMNINN 25 Še SKLAD ND - HLAVNI BUDOVA
PRISTAVBA VYUK. STREDISKA DVOJDOMEK cp 505/506 ROD. DOMEK CP 508 DVOJDOMEK cp 510/511 OBYT. BUDOVA CP 264 INTERNAT OBYT. BUDOVA cp 597 OKAL cp 609 OBYT. BUDOVA CP 512 OBYT. BUDOVA CP 509 PRODUKCNI KRAVIN POKUSNY KRAVIN PORODNA PRASNIC VYKRMNA PRASAT STAJ KONI KOLNA U SKLENIKU SYPKA HOSPODARSKA STAVENI VCELNICE MECHANIZACNI STREDISKO MLECNICE
VB PROD.STANICE PRASAT SKLAD SENA 7000 M S VYUZ. SOLARNI ENE VB REKON. A NASTAVBA SKLADU VB ELEKTRICKE VEDENI VNITROPODNIK Ži NOVY SENIK VB
110
Popis stavby
zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou opláštěná ocelová konstrukce se sešikmenou střechou zděná stavba se sedlovou střechou opláštěná ocelová konstrukce se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sešikmenou střechou zpevněná betonová plocha s podzemními nádržemi zpevněná betonová plocha s nadzemními nádržemi zděná stavba se sedlovou střechou opláštěná ocelová konstrukce se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou opláštěná ocelová konstrukce se sedlovou střechou zděná a panelová stavba s rovnou střechou zděná stavba s rovnou střechou zděný dvojdům se sedlovou střechou zděný dům se sedlovou střechou zděný dvojdům se sedlovou střechou zděný dům se sedlovou střechou zděný dům se sedlovou střechou zděný dům se sedlovou střechou lehká stavba se sedlovou střechou zděný dům se sedlovou střechou zděný dům se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou dřevěná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou lehká stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou zděná stavba se rovnou střechou zděná stavba ocelodřevěná stavba se sedlovou střechou opláštěná ocelová konstrukce se sedlovou střechou zděná stavba se sedlovou střechou ocelová konstrukce betonová hala se sedlovou střechou
Příloha 6 – Pokračování KÚ
NAZEV
Pořizovací cena v Kč
Rok Povod. zařazení zóna
Základ pojištění v Kč
Koeficient
Ži
KRAVIN LIMOUSINE
1 296 342
1972
1
9 725 159
7,502
Ži Ži Ži Ži
HALA 1 VYKRM PRASAT HALA 2 VYKRM PRASAT + DRUBEZ HALA 3 VYKRM PRASAT HALA 4 MLADY SKOT
5 032 965 5 652 790 3 198 756 1 996 100
1986 1986 1986 1986
1 1 1 1
27 822 232 31 248 624 17 682 723 11 034 441
5,528 5,528 5,528 5,528
Ži
ODCHOVNA SKOTU
1 096 087
1986
1
6 059 173
5,528
Ži Ži
1 595 731 1 978 342
1971 1990
1 1
11 971 176 5 844 022
7,502 2,954
124 259
1990
1
367 062
Ži
4BJ PROGRES CP 380-383 GARAZE TRAKTORU MECH.STR. ELEKTROROZVODNAMECHANIZACNI STREDISKO p.c. 1600/3 MS DILNY VLASTNI STAVBA
8 032 763
1991
1
23 519 931
Ži
OCELOKOLNA SUSICKA
494 820
1970
3
Ži
Celkem
362 754 599 Kč
Popis stavby
opláštěná ocelová konstrukce se sedlovou střechou lehká stavba se sedlovou střechou lehká stavba se sedlovou střechou lehká stavba se sedlovou střechou lehká stavba se sedlovou střechou kombinovaná (zděná, plech) stavba se sedlovou střechou lehká stavba se sedlovou střechou panelová stavba s rovnou střechou
2,954 zděná stavba s rovnou střechou
2,928 panelová stavba s rovnou střechou opláštěná ocelová konstrukce se 3 712 145 7,502 sedlovou střechou 1 184 960 978 Kč
Legenda k tabulkám: KÚ = katastrální území • • • • • • • •
BA = Bartošovice (okres Nový Jičín) HU = Hukovice (okres Nový Jičín) JI = Jinačovice (Brno – venkov) KU = Kunín (okres Nový Jičín) PŘ = Příbor (okres Nový Jičín) ŠE = Šenov u Nového Jičína (okres Nový Jičín) VB = Veverská Bítýška (okres Brno – venkov) Ži = Žilina (okres Nový Jičín)
Povodňové zóny • • • •
Zóna 1 – zóna se zanedbatelným nebezpečím výskytu povodně/ záplavy. Zóna 2 – zóna s nízkým nebezpečím výskytu povodně/ záplavy. Zóna 3 – zóna se středním nebezpečím výskytu povodně/ záplavy. Zóna 4 – zóna s vysokým nebezpečím výskytu povodně/ záplavy.
111
Příloha 7 – Soupis podnikových vozidel a jejich současná tržní cena (v tis. Kč), k 1. 3. 2015 – 1. část Druh vozidla KOMPAKTOR KRMNÝ VŮZ KRMNÝ VŮZ KRMNÝ VŮZ KRMNÝ VŮZ LIS MALOTRAKTOR MULČOVAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NAKLADAČ NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL NÁKLADNÍ AUTOMOBIL OSOBNÍ AUTOMOBIL OSOBNÍ AUTOMOBIL OSOBNÍ AUTOMOBIL OSOBNÍ AUTOMOBIL OSOBNÍ AUTOMOBIL OSOBNÍ AUTOMOBIL OSOBNÍ AUTOMOBIL OSOBNÍ AUTOMOBIL NÁVĚS NÁVĚS NÁVĚS FEKÁLNÍ NÁVĚS FEKÁLNÍ NÁVĚS FEKÁLNÍ NÁVĚS FEKÁLNÍ NÁVĚS FEKÁLNÍ NÁVĚS FEKÁLNÍ NÁVĚS FEKÁLNÍ NÁVĚS SKLÁPĚCÍ NÁVĚS SKLÁPĚCÍ NÁVĚS SKLÁPĚCÍ NÁVĚS SKLÁPĚCÍ
Tovární typ
Cena
Druh vozidla
FARMET P500 FARESIN TMR 700 LIMOUSINE Classic 19 CERNIN SPT3 D12 Luclar Orion Vorax 9 NC KRONE BIG PACK 1270 GOLDONI BASE 20 GYRX UN-053 UNC-060 LOCUST 750 UNC-750 UN-053 T 174 2 BOBEK 761 JCB 5UW Volvo L70G LOCUST 752 JCB 527-55 LOCUST 752 LOCUST L 752 Bobcat S530 Bobcat S530 TATRA T-815 CIST AVIA A 31L T 815 S3 LIAZ151.261 A-31L AVIA A 31,1 L AVIA A 31 LZC Renault MASTER,FD MITSUBISHI L200-PICK UP NK T 815 RENAULT KERAX 420,34 LIAZ150.124 LIAZ 150.261 ŠKODA FABIA KIA PREGIO 2.5 TD 6VAN RENAULT TRAFIC Comfort ŠKODA PICKUP LX 1,9D KIA PREGIO KIA PREGIO Renault MASTER,D Ford Transit 350 Diesel MV-2-027 MV-2-027 JEANTIL JEANTIL WAKUUMAT NV5 - 028 MV-5-028 MV5-028 ZTS MV5 014 NS-900H NS-900H NS900H NS-900H
355 505 2 350 350 285 2 500 225 75 89 190 240 240 89 215 270 400 2 400 250 1 200 250 240 400 550 150 50 250 90 50 50 50 350 350 275 650 100 90 50 130 180 60 130 155 320 100 110 110 150 150 140 130 130 130 135 100 100 100 100
NÁVĚS JEDNONÁPRAVOVÝ NÁVĚS JEDNONÁPRAVOVÝ NÁVĚS JEDNONÁPRAVOVÝ NÁVĚS NÁKLADNÍ TRAKTOR NÁVĚS JEDNONÁPRAVOVÝ NÁVĚS TR. KONTEJNER NÁVĚS TRAKTOR.NAKL. NÁVĚS TRAKTOR.NAKL. NÁVĚS TRAKTOR.NAKL. NÁVĚS TRAKTOR.NAKL. OBRACEČ PÍCE OBRACEČ PÍCE PLUH PLUH PODMÍTAČ PODMÍTAČ PŘÍVÉS PŘÍVÉS PŘÍVÉS PŘÍVÉS PŘÍVĚS PŘÍVĚS PŘÍVĚS PŘÍVĚS PŘÍVĚS PŘÍVĚS (MOBILNÍ DRTIČ ZRNA) PŘIVĚS KE GOLDONI PŘÍVĚS NÁKLADNÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ
112
Tovární typ NP25 NP25 NP25 TEBBE HS 220 ST 450 NP25 MV7-043 NS-17 TNS 13 TNS 13 NS 17 KRONE KRONE RABE RABE HORSCH TIGER HORSCH TERANO ARCUSIN MV3-040 MV3-040 MS 1 VZ 1 T5P STAER BAL LUCLAR MANITOBA HORSCH JOKER 8 rt PU 5040 s ANS-564 PV.240.36 PROFI NS 900 H PS2 09.07 PS2-09-07 MV8-002 PS2-09-07 PS2 10.08 MV2-028 P-93SH PS2 08-06 PS2 08-06 BSS PS216.12 MV2 - 28 BSS PS-21008 NS 900 H MV2 - 28 PS2-10-08 BSS PS2.08.06 BSS PS2 08 06 AGRO PS2-08-06 PS2 10.08 BSS P-93S PS2-08-06 BSS P53S PS2 08-06 P-93SH PS2 09.07 PS2 09.07 NS 900 H PS2-10-08
Cena 10 10 10 650 10 25 1 500 1 000 1 000 1 500 250 250 50 50 295 350 350 30 30 30 35 10 100 450 1 200 85 100 15 90 40 40 60 40 45 25 50 35 35 60 25 60 90 25 45 35 35 35 45 50 35 30 35 50 40 40 90 45
Příloha 7 – Pokračování Druh vozidla
Tovární typ
PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS SKLÁPĚCÍ PŘÍVĚS VALNÍK ROZM.PRŮM.HNOJIV RÝPADLO SBĚRACÍ NÁVĚS SBĚRACÍ NÁVĚS SBĚRACÍ NÁVĚS SBĚRACÍ NÁVĚS SBĚRACÍ NÁVĚS SBĚRACÍ NÁVĚS SBĚRACÍ NÁVĚS SBĚRACÍ NÁVĚS SBĚRACÍ NÁVĚS SBĚRACÍ NÁVĚS SECÍ STROJ SHRNOVAČ PÍCE SKLAP.PRIVES SKLÍZECÍ MLÁTIČKA SKLÍZECÍ MLÁTIČKA SKLÍZECÍ MLÁTIČKA SKLÍZECÍ MLÁTIČKA SLÍZECÍ ŘEZAČKA TELESKOP.MANIPULÁTOR TRAKTOR KOLOVŸ TRAKTOR KOLOVŸ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ
BSS PS2.09.07 BSS PS2 08 06 AGRO PS2-10-08 BSS P 93 S BSS P93 S BSSP 93S MV2-022 BSS PS210.08 BSS P93 S P-73SH PS2 08-06 PS2 10.08 PS2 09.07 BSSPS2 12.09 BSS P-93S BSS 2.08.06 BSS PV 20.15L Brantner TA POWER TUBE PANAV TS 3 18 BSS PV20.15 BREDAL WEIMAR M750B
PRONTO 8 RX KRONE SWARDO P53 S MF 7278 E512 E512 NEW HOLLAND CR 90-80 KRONE - BIG X 500 MANITOU JD 7930 CASE IH 9095 Z 7201 Z 7745 ZETOR 6245 ZETOR 6045 JOHN DEERE Z 7711 Z 7745 ZETOR 7711 Z 16245 Z 8245 ZETOR 7045 Z 16245 FIAT AGRI
TRAKTOR KOLOVÝ
Z 7745
Cena
Druh vozidla
40 35 45 50 50 50 25 45 45 50 35 45 40 60 60 40 40 900
TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ TRAKTOR KOLOVÝ SPEC. VLEK SPEC.PREPR.ZVIRAT VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK VYSOKOZDVIŽNÝ VOZÍK ŽACÍ MAČKAČ ŽACÍ MAČKAČ
290 40 180 420 30 40 30 30 40 25 30 30 30 30 700 400 45 1 500 300 300 2 500 2 400 500 1 800 570 120 200 140 130 1 500 140 200 140 500 170 150 500 300
Celkem
200
113
Tovární typ ZTS ZETOR 12145 ZETOR 16245 Z PROXIMA 10541 JD 8520 Z 9540 ŠT-180N Z 7011 ZETOR 6718 Z 7211 Z 16145 ŠT 180 N Z 7745 Z 12145 Z 7711 ZETOR 7011 CASE IH Z 5211 ZETOR 7711 ZETOR 7711 Z 7745 ZETOR 6211 ZETOR 9540 Z 7711 JD 8320 Z 7745 Z PROXIMA 9541 Z 10145 Z 12145 ZETOR 7211 Z 10145 Z 7011 ZETOR 16245 ZETOR 5211 Z 7711 ZETOR 7745 ZETOR 7245 ZETOR 7245 Z 16245 FORD 8770 Z 16145 ZETOR 7245 ZTS ZETOR 16245 Z FORTERRA 12441 ZETOR 7011 John Deere MR 7230R MT-8-132.2 PRONAR - T671 Kurier 6 DVHM3522TXK ND 09.31 DVHM 3222TM DESTA DVHM 2522 DESTA DESTA KRONE ALTEMA
Cena 400 500 650 1 600 275 75 120 85 160 450 75 200 400 140 120 500 100 140 140 200 110 275 140 1 400 200 600 200 400 160 200 110 500 100 140 200 180 180 500 450 450 180 500 550 150 2 750 90 200 300 100 160 100 100 100 100 750 750 67 608
Příloha 8 – Pomocný formulář České pojišťovny pro zjištění pojistné částky u pojištění přerušení provozu Účetní období 2014
Osnova
v tis. Kč Sloupec A
Sloupec B
Sloupec C
1. Tržby za prodej zboží
+ 7 758
2. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
+ 179 723
3. Změna stavu zásob vlastních výrobků (dokončené i nedokončené výroby)
snížení:
+
zvýšení:
+ 14 210
4. Aktivace (aktivované vlastní výkony)
+ 21 580
5. Jiné provozní tržby, např. kantýna, dodávky energií třetím osobám apod. (mimořádné a neperiodické tržby jsou nepojistitelné)
6. Náklady vynaložené na prodané zboží 7.
8.
+ 1 200
+ 5 395
Spotřeba materiálu a energie – z toho podíl stálých nákladů Služby (externí náklady) – z toho podíl stálých nákladů
+ 99 445
+ 25 000
+ 39 796
+ 10 000
9. Pojistné závislé na obratu
+0
10. Licenční poplatky závislé na obratu
+0
11. Jiné provozní náklady závislé na obratu
+0
12. Celkem (součet sloupce B, C)
144 636
Roční částka pro zisk a stálé náklady (ř. 12, sl.C-B)
277 971
133 335
114
Příloha 9 – Řízený rozhovor s ekonomickým náměstkem podniku Otázka č. 1 Odpověď Otázka č. 2 Odpověď
Otázka č. 3 Odpověď Otázka č. 4
Odpověď
Otázka č. 5 Odpověď
Otázka č. 6 Odpověď
Otázka č. 7
Odpověď
Jak hodnotíte Vaše stávající pojistné krytí? (z hlediska krytí všech podstupovaných rizik) V současné době využíváme několik typů pojištění, avšak určitě je zde místo pro zlepšení. O kterých oblastech činností a rizicích víte, že nemáte pojištěny? Jedná se zejména o pojištění zemědělské techniky, kde máme pojištěny pouze 3 sklízecí stroje a 1 traktor. Mám tím na mysli pojištění samotné techniky. Povinné ručení jako zákonem dané pojištění máme u všech strojů, i když jen ve standardním rozsahu. Dále mě napadá ještě přerušení provozu, který nemáme pojištěn. Pak nás trápí ještě riziko sucha – budeme hledat řešení, jak toto nebezpečí eliminovat. V čem jste limitováni, abyste měli pojištěny i právě zmíněná rizika? Finance. Už nyní nás stojí pojištění kolem 2 miliónů korun ročně. V případě, že by bylo nalezeno a navrženo lepší pojistné krytí, avšak za vyšší pojistné, byli byste ochotni na tuto nabídku přistoupit? Pokud ano, jakou částku oproti stávajícímu ročnímu pojistnému byste byli schopni uvolnit? To je těžká otázka. Záleželo by na parametrech pojištění. V tento moment nejsem schopen zaručit odpověď, ale myslím, že díky pozitivní a stabilní situaci v posledních letech by se dalo uvažovat o částce do půl milionu korun. Jak jste spokojeni se současnými pojistiteli? Pokud došlo k pojistné události, plní bez problémů? K pojistným událostem u nás dochází poměrně často, několikrát do roka. Již 2x se dokonce stalo, že pojišťovna kvůli vysokému plnění neprodloužila spolupráci (respektive nabídla takové zvýšení pojistného, které jsme neakceptovali). Jednalo se o pojištění kombajnu a pojištění plodin. Co se týče plnění, to většinou bývá bez problémů. Jako důvod bych viděl i fakt, že spolupracujeme s externím likvidátorem pojistných událostí, který za nás řeší situace související s pojistným plněním. Motivován je výší pojistného plnění, čímž i my máme zaručeno, že se od pojišťovny pokusí získat vždy co nejvyšší plnění. Existuje nějaký pojistný produkt, případně pojistitel, který (u kterého) byste nechtěl sjednat? Nemáme žádné závažné negativní zkušenosti týkající se pojistného plnění, jak jsem již zmínil. Pojišťovny zatím dodržely vždy to, co bylo ve smlouvě. I když připouštím, že některé zkoušejí kličkovat více než jiné. I přesto nemám výhrady vůči žádné pojišťovně. Nemáme sjednáno pojištění managementu, jelikož to není levná záležitost. Na závěr poslední otázka. Jak řešíte pojištění? Vyhledáváte sami informace o pojistných produktech? Na internetu, navštěvujete pobočky? Případně přes jiné osoby? Máme uzavřenu smlouvu s makléřskou společností, která za nás řeší tyto věci. Pro nás je tato cesta výhodná, jelikož nám šetří čas i peníze. Makléřské společnosti nic neplatíme, získává provize z uzavřených smluv. Když máme zájem o nějaké pojištění, dáme ji instrukce, co a jak pojistit a oni nám předloží nabídky, ze kterých si (zejména podle ceny) vybereme.
115
