Optimalizace letecké záchranné služby České republiky

UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnitcví Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85. 100 05 Praha 10. tel./fax 02/748 462. E-mail: Alena Petráková.ipvz.cz

Optimalizace letecké záchranné služby České republiky

Autor práce : MUDr. Jaroslav Krutský Pracoviště : Nemocnice Liberec

Konzultant: doc. MUDr. Alena Petrákova, CSc.

„VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ" SPECIALIZAČNÍ PŘÍPRAVA 1996 - 1998

Liberec, září 1998


Obsah : 1. Úvod do problematiky letecké záchranné služby na našem území 1.1.

Historie vzniku a vývoje LZS na území státu

2. Současný stav LZS 2.1.

Spádové regiony v územní působnosti LZS

2.2.

Velikost spádových území rozlohou a počtem obyvatel

3. Hodnocení činnosti LZS 3.1. Dodavatelé leteckých prací 3.2. Letecký park 3.3. Rozložení provozovatelů LZS 3.4. Hodnocení statistických údajů LZS 3.5. Hodnocení vrtulníkového parku 4. Porovnání nákladů jednotlivých provozovatelů a středisek LZS 5. Východiska k řešení koncepce LZS 6. Návrh řešení 7. Závěr - Summary 8. Přílohy


1. Úvod do problematiky LZS na území ČR 1.1. historie vzniku a vývoje letecké záchranné služby na území státu Dne 1. dubna 1987 byl zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby na území tehdejšího Československa ve třech střediscích: v Praze, Popradu a Banské Bystrici. Základním a klíčovým momentem k této události byl 2. mezinárodní kongres leteckých záchranných služeb „ AIRMED 85 " ve švýcarském Curychu. Shodou okolností byl k témuž datumu zahájen i zkušební provoz LZS ve Velké Británii. Vývoj LZS na našem území byl však zahájen ještě před tímto datem. Na začátku šedesátých let probíhaly první zkušební lety pro zdravotnické účely, používány byly stroje československé výroby HC - 3. První záchranná akce za použití vrtulníku se území Československa uskutečnila 24. září 1965 v pohoří Vysokých Tater. Do akce na záchranu jugoslávské horolezkyně byla nasazena helikoptéra typu Mi - 4 a zásah byl úspěšně proveden v obtížném horském prostředí. Akce však byly prováděny sporadicky, vývoj byl nekoncepční, vybavení a technika neodpovídaly kvalitou své době. Klíčovou roli pro zahájení činnosti LZS mělo někdejší Federální ministerstvo dopravy ČSSR , kde vznikl v roce 1985 tým specialistů z oblasti letectví, zdravotnictví a horských služeb. Tento tým připravil základní koncepční materiál a následně řídil a koordinoval postupné zavádění LZS v Československu. Budování této služby bylo možné jen díky neobyčejnému nadšení a iniciativě záchranářů, kteří bez ohledu nároku na zásluhy a uznání ve své době vykonali obrovský kus práce. Základním zlomem v dalším vývoji se stal rok 1989, od kterého se datuje změna politického režimu. Změny zasáhly celé spektrum lidské činnosti a nevynechaly ani oblast záchranářství. Hlavním garantem rozvoje LZS se stal resort zdravotnictví. Začaly vznikat první právní normy a koncepce v oblasti zdravotnické záchranné služby, včetně letecké záchranné služby. Nadšený amatérismus byl vystřídán profesionálními vycvičenými týmy, neuvěřitelný pokrok byl dosažen v materiální základně a vybavení LZS. Po období provozu zastaralých vrtulníků sovětské provenience typu Mi-2, Mi-4 a Mi-17 provozovanými policejními a armádními složkami byl postupně obnovován vrtulníkový park moderními stroji. V průběhu dosavadní historie LZS byly použity více či méně vhodné typy vrtulníků evropské i zámořské provenience (Allouete III, Ecureuil AS 355, BO-105, PZL Kania, Bell 206, Bell 412 ). Velké změny doznalo záchranářské a medicínské vybavení, které se dostalo na úroveň evropského a světového standardu. Posádky LZS jsou


tvořeny zkušenými piloty, paramediky - záchranáři a lékaři kvalifikovanými v intensivní medicíně. Významným mezníkem v koncepci LZS se v roce 1993 stalo rozdělení Československa na dva samostatné státy - Českou republiku a Slovensko. Od této doby se vyvíjí LZS České republiky samostatně v gesci ministerstva zdravotnictví, které garantuje kvalitu, činnost a rozvoj LZS. Otázky koncepce a zajištění LZS byly konzultovány s mnoha odborníky v Evropě i v USA. V roce 1995 byla novelizována základní právní norma - vyhláška MZ ČR o zdravotnické záchranné službě, která vytváří základní rámec k řešení systému zdravotnické záchranné služby na území České republiky . LZS se stala nedílnou součástí státem garantované zdravotnické záchranné služby jako jeden z prostředků poskytování přednemocniční neodkladné péče. LZS doplňuje svými prostředky v indikovaných případech optimálně dislokovanou síť pozemních výjezdových stanovišť zdravotnického záchranného systému. Letecká záchranná služba je organizačně začleněna a řízena v deseti územních střediscích záchranné služby ČR - Praha, Plzeň, České Budějovice, Jihlava, Brno, Olomouc, Ostrava, Hradec Králové, Liberec a Ústí nad Labem. Akční rádius jednotlivých středisek je cca 70 km a celoplošně pokrývá území státu. Jednotlivá střediska jsou navázána na síť nemocničních specializovaných center urgentní medicíny. Tímto způsobem je zajištěna návaznost přednemocniční a hospitalizační neodkladné péče o pacienta, který potřebuje urgentní péči. LZS, jako součást zdravotnické záchranné služby s pozemními prostředky , tvoří nedílný článek Integrovaného záchranného systému ČR. Spolu s policejními a hasičskými složkami a dalšími záchrannými subjekty, především Horskou službou ČR vytváří předpoklad kvalitního a úspěšného zásahu při řešení jak sporadických zásahů, tak při likvidaci zdravotních následků hromadného neštěstí a katastrof v České republice. Týmy LZS jsou schopny používat speciální záchranářské techniky pro mimořádné zásahy jako jsou práce v podvěsu na laně, slaňování a vyprošťovací práce v nepřístupných horských terénech, automobilové dálniční síti nebo ve výškových budovách apod. Připravenost k součinnosti s ostatními záchrannými systémy LZS projevila při rozsáhlých povodních, které postihly Českou republiku v červenci 1997, kde ve spolupráci s armádními a policejními složkami bylo zachráněno tisíce občanů. Pro další kvalitu ve spolupráci se předpokládá vybudování koordinačního střediska LZS pro primární, sekundární a repatriační zásahy. Do provozu se zavádí navigační systém typu geografie position systém GPS.


Elementární předpokladem LZS je komunikace. V rámci Integrovaného záchranného systému je zpracován a postupně realizován projekt komunikačních sítí. Zahrnuje koncepci rozvoje integrované telekomunikační sítě, datové sítě a hromadné VKV radiové sítě. Dokončení tohoto komunikačního systému celoplošně kompatibilního v ČR se předpokládá do roku 2001. Financování systému LZS ČR je velmi náročné. Provoz je hrazen ze státního rozpočtu, zdravotnické výkony hradí zdravotní pojišťovny. Zkvalitňování této služby znamená nárůst potřebných finančních prostředků. Nákladnost je však vyvážena velkým množstvím úspěšných zásahů se záchranou mnoha lidských životů. Pro tisíce pacientů v kritickém stavu znamená zásah LZS výrazné zkrácení léčení a rekonvalescence s dřívějším návratem do kvalitního a produktivního života. Všechny tyto aspekty přinášejí mimo jiné i ekonomický efekt, který výrazně převyšuje náklady potřebné k zabezpečení LZS. Maximální důraz je kladen na bezpečnost provozu LZS. Bezpečnost provozu LZS je základní prioritou, které je věnována mimořádná pozornost. Rozdělení záchranných zásahů Primární zásahy Základní indikací je potřeba včasnosti a dostupnosti poskytnutí odborné a neodkladné péče na místě úrazu nebo náhlého onemocnění, které ohrožuje vitální funkce pacienta. V poslední době narůstá potřeba speciálních záchranářských technik, např. vyprošťovací zásahy na laně v horách. Velmi důležitá je šetrnost transportu u takových stavů, kde přeprava pozemními složkami zvyšuje riziko dalšího poškození ( spinální trama, nitrolební poškození, atd.) Stále rostoucí je trend počtu těžkých úrazů, především v důsledku nárůstu motorizace a turistiky v posledních letech, zvýšení počtu těžkých úrazů ze zvyšujícího se zájmu o rizikové sporty. Narůstají počty selhání důležitých tělesných orgánů v důsledku civilizačních chorob. Tyto skutečnosti kladou stále větší nároky na kvalifikovanou, materiálně a technicky dobře zabezpečenou přednemocniční neodkladnou péči. Vrtulník je zásadní pomocí v nepřístupných terénech, v horských oblastech, ve vzdálených místech bez civilizace, při dopravních nehodách, zvláště na dálnicích. Je ideálním prostředkem při hromadných neštěstích a katastrofách. Moderní a vysoce účinný pro další osud pacienta je transport pacienta z místa nehody


na specializované pracoviště medicínských center. Provoz středisek LZS je pro primární zásahy zajištěn denně v rozsahu 12 hodin, v zimních měsících v době od východu do západu slunce. Sekundární zásahy Sekundární zásahy slouží k rychlým a šetrným transportům mezi zdravotnickými zařízeními do vyšších, specializovaných medicínských center. Jedná se především o polytraumata, spinální úrazy, těžké popáleniny, přepravu nezralých a patologických novorozenců a transporty v oblasti transplantologie. Indikovány jsou také přepravy lidských orgánů, krve a krevních derivátů. V posledních letech se zlepšila situace v možnostech přistání vrtulníků v nemocnicích. V současnosti má prakticky každá nemocnice má vybudovanou přistávací plochu pro LZS, některá specializovaná centra mají navíc tyto plochy osvětlené pro možnost nočních letů. Pro noční provoz v rámci sekundárních zásahů je vyčleněna LZS Praha, která využívá nepřetržité pohotovosti Letecké služby Policie ČR pro noční transporty z letišť nebo homologovaných osvětlených heliportů. Repatriační zásahy Jde o transporty pacientů do z ciziny do vlasti. Tyto transporty provádějí na základě konkrétních požadavků i jiné letecké prostředky. Většímu rozvoji příhraniční spolupráce s okolními státy v rámci LZS dosud brání rozdílná legislativa sousedních států. K výrazného pokroku v této oblasti dojde po předpokládaném vstupu ČR do EU.

2. Současný stav LZS V rámci komplexního řešení systému zdravotnické záchranné služby ČR byly pro oblast LZS v roce 1995 stanoveny a naplněny základní principy : •

LZS je nedílnou součástí státem garantované zdravotnické záchranné služby jako jeden z prostředků poskytování přednemocniční neodkladné péče. LZS doplňuje svými prostředky v indikovaných případech optimálně dislokovanou

síť

pozemních

záchranného systému.

výjezdových

stanovišť

zdravotnického


Středisko LZS je nedílnou součástí Územního střediska záchranné služby, jimiž je činnost LZS řízena. Tato střediska jsou zřizována MZ ČR v deseti lokalitách ČR : Praha, Plzeň, Ústí n. L., Liberec, Hradec Králové, Jihlava, České Budějovice, Ostrava, Olomouc a Brno a tvoří síť plně pokrývající území ČR. Mají vlastní územní působnost, která zahrnuje příslušná okresní střediska záchranné služby zřizovaná okresními úřady. Na těchto dvou úrovních je vedle rutinní činnosti v přednemocniční neodkladné péči zajištěno koncepční řešení likvidace zdravotních následků hromadného neštěstí a katastrof v České republice v rámci integrovaného záchranného systému na úrovni okresů, regionů a republiky. Dodavatelé

letecké

techniky

-

vrtulníků

jsou

státní

a

nestátní

provozovatelé, kteří mají s MZ ČR uzavřeny příslušné smlouvy. Nestátní provozovatelé zajišťují 70 % a státní 30 % středisek LZS. MZ ČR hradí pouze lety plně indikované a řízené příslušným ředitelem územního střediska záchranné služby. V souladu s koncepcí LZS dochází k modernizaci vrtulníkového parku. Nevyhovující stroje Mi 2 jsou nahrazovány koncepčními stroji s vyhovujícími parametry. Vytvoření koordinačního centra pro sekundární a noční lety LZS . Toto centrum je součástí Územního střediska záchranné služby se sídlem v Praze. Pro zlepšení koordinace LZS a jednotlivých akcí jsou v současnosti jednotlivé stroje vybavovány systémem GPS ( Geografical Position Systém) Zajištění spojení LZS v rámci Integrovaného záchranného systému. K tomu je zpracován a postupně realizován " Rozvojový projekt komunikačních sítí Ministerstva vnitra ČR s integrovanými službami ". Zahrnuje koncepci rozvoje služeb integrované telekomunikační sítě, datové sítě a hromadné VKV radiové sítě. V současné době jsou již propojeny střediska telekomunikačně i v rámci ÚTS a je potvrzena dohoda o využívání VKV radiové sítě " PEGAS " zdravotnickou záchrannou službou včetně LZS.


2.1. Spádové okresy v působnosti jednotlivých územních středisek

2.2. Velikost spádových území rozlohou a počtem obyvatel Ústí

LBC

HK

ČB

JHL

Brno

OLO

OSTR

10893 5323

6275

8180

10056

6871

8059

8628

5039

Praha Plzeň km 2

8564

obyv

2080

861

825

740

943

626

522

1286

1058

1332

okres

10

10

7

7

7

8

6

8

8

6


3. Hodnocení činnosti LZS 3.1. Dodavatelé leteckých prací LZS Nestátní provozovatelé ALFA Helicopter s.r.o. DELTA System Air a.s. Helicopter s.r.o.

Státní provozovatelé Letecká služba Policie ČR Armáda ČR

3.2. Letecký park jednotlivých provozovatelů LZS

Provozovatel

Typ stroje

Letecká služba Policie ČR DELTA System Air a.s. ALFA Helicopter s.r.o. Helicopter s.r.o. Armáda ČR

Bell 412 HP, BO 105 Ecureuil AS 355 Bell 206 LR, Bell 206 L 4 Twin PZL Kania PZL Sokol

3.3. Rozložení provozovatelů LZS dle jednotlivých územních středisek Sídlo LZS

Volací znak

Typ vrtulníku

Provozovatel

Praha

„Kryštof 1"

Bell 412 HP

Policie ČR

Brno

„Kryštof 4"

Bell 206 L 4 T

Alfa Helicopter

Ostrava

„Kryštof 5"

Ecureuil 355 AS

Delta Systém Air

Hradec Králové

„Kryštof 6"

BO 105

Policie ČR

Plzeň

„Kryštof 7"

Kania

Armáda ČR

Olomouc

„Kryštof 9"

Bell 206 L 3

Alfa Helicopter

„Kryštof 12" Jihlava České Budějovice „Kryštof 13" „Kryštof 15" Ústí nad Labem

Bell 206 L 4

Alfa Helicopter

Kania

Helicopter

Ecureuil 355 AS

Delta Systém Air

Liberec

Ecureuil 355 AS

Delta Systém Air

„Kryštof 18"


3.4. Statistika zásahů LZS v letech 1987 - 1997

V sledovaných parametrech činnosti se hodnotí činnost od roku 1993, kdy došlo k stabilizaci počtu a lokalit LZS v rámci České republiky. 1. počet nalétaných letových hodin 2. počet vzletů - misí 3. počet transportovaných pacientů 4. diagnostické skupiny a) úrazové stavy b) neúrazové stavy c) počet zásahů v rámci transplantačního programu d) počet transportů patologických novorozenců e) primární a sekundární zásahy •

Za dobu své existence provedla LZS v období let 1987 - 1997 cca 46 800 záchranných akcí při letovém úsilí 37,5 tisíc letových hodin

•

Ve sledovaném období 1993 - 1997, kdy byl na území České republiky stabilizovaný stav deseti středisek LZS, byla poskytnuta pomoc v průměru ročně : 2 900 pacientům s těžkými úrazy 2 730 pacientům v akutní fázi těžkých onemocnění 51 % pacientů se nacházelo v kritické fázi postižení jedné nebo více

životních funkcí. Díky včasnému a kvalifikovanému zásahu LZS se snižuje díky těmto faktorům počet úmrtí zraněných a nemocných o polovinu. 42 % primárních zásahů bylo ve sledovaném období provedeno v rámci dopravních úrazů, těžkých pracovních úrazů, náhlém zhoršení zdravotního stavu a zraněních při sportu, zejména v horách, výškových budovách, při povodních a dalších těžko přístupných místech. Významu nabývají speciální vyprošťovací práce v podvěsu pod vrtulníkem, které bývají v těchto případech prakticky jedinou možností záchrany. LZS je s výhodou používána jako jediný možný dopravní prostředek pro raněné z nepřístupných terénů, dopravních kalamit nebo náledí, kde přeprava pozemními prostředky není možná a v případech hromadných neštěstí a katastrof, kde jsou zásadním transportním prostředkem v plánu likvidace zdravotních následků hromadných neštěstí.


58 % sekundárních transportů bylo tvořeno především dopravou pacientů ze lůžkových zdravotnických zařízeních do medicínských center k poskytnutí vysoce specializované péče. Velký význam mají letecké zásahy v rámci transplantačního programu a v přepravě patologických novorozenců do perinatologických center. LZS je charakteristická vysokou spolehlivostí a bezpečností přepravy raněných. Za 10 let její existence došlo ke dvěma nehodám, při nichž byly zraněny 2 osoby, z toho jedna osoba následky úrazu nepřežila.

3.5. Hodnocení vrtulníkového parku Vrtulníkový park a jeho modernizace představuje nejnáročnější finanční zatížení systému. Vrtulníky LZS musí splňovat náročná kriteria technických a bezpečnostních parametrů, musí zohledňovat zdravotnické požadavky a to vše za nejnižší pořizovací cenu s minimálními náklady na letovou hodinu. Stávající park vrtulníků všech provozovatelů je velmi nehomogenní a nekoncepční. V provozu jsou typy od zaostalých a technicky nevyhovujících Mi - 2, jednomotorové stroje Bell 206 LR, vyhovující stroje typu Bell 206 L4 Twin .Ecureuil AS 355, BO 105 a PZL Kania a PZL SOKOL, až po velmi kvalitní, ale finančně nesmírně náročné stroje typu Bell 412 HP nebo velké typy pro LZS nevhodné Mi - 8 a 17.

3.6. Vybrané parametry jednotlivých typů provozovaných strojů Bell 206

Bell 206

Ecureuil

BO105

PZL

Bell 41 2

Užitečné zatížení kg

LR 771

Twin 771

AS 355 1115

CBS 666

Kania 1185

HP 3014

Cestovní rychlost

207

207

235

240

190

233

Dolet Plocha kabiny

620

580

720

555

430

783

2,42

2,42

5,43

5,28

5,82

6,39

Počet nosítek

1

1

1

2

1

2

Počet motorů

1

2

2

2

2

2

+/-

+/-

++

++

++

+++

Typ stroje Parametr

km m2

Přístup k pacientovi


4. Porovnání nákladů jednotlivých provozovatelů a středisek LZS Náklady na činnost a zajištění LZS jsou součtem nákladů zdravotnické části a letecko technické části střediska LZS. 4.1. Část zdravotnická je tvořena týmy odborných záchranářský specialistů ve složení lékař a záchranář. Do nákladů se promítá činnost operačního střediska, komunikační systémy, zabezpečení zdravotnickou technikou, léky a zdravotnickými materiály, vyprošťovací technikou a dalším zázemím. Náklady zdravotnické části jsou pro všechna střediska LZS prakticky identická a jsou součástí rozpočtu příslušného územního střediska záchranné služby Část letecká je tvořena náklady leteckých prací jednotlivých provozovatelů LZS. Tyto jsou dány pořizovací cenou vrtulníku a náklady na jeho provoz, pojištění stroje a osob, náklady na údržbu a opravy v intervalech dle počtu nalétaných letových hodin, personální náklady, přiměřený zisk u nestátních provozovatelů atd. Náklady leteckých provozovatelů jsou hrazeny z rozpočtu LZS ministerstva zdravotnictví na základě smluv o spolupráci při zajišťování LZS. Prostředí dodavatelů leteckých prací je značně nehomogenní jak ve formě vlastnictví, tak nesourodých vrtulníkovým parkem. Rozdíly v hospodaření jednotlivých provozovatelů LZS jsou dány : •

rozsahem a druhem plnění úkolů státních provozovatelů - Armády a Policie ČR , kteří vedle LZS plní i jiné úkoly

•

Značnou různorodostí vrtulníků v jejich vybavení, cenách a využitelností, což se se promítá negativně do nákladů na záchranné akce

•

Formou vlastnictví vrtulníků - státní nebo soukromé - a způsobem jejich pořízení - nákupem ze státních prostředků, úvěrem, leasingem nebo pronájmem. Tyto skutečnosti jsou příčinou kvantitativně rozdílných nákladů na provoz.

• Zcela odlišným způsobem hospodaření u státních a nestátních subjektů.


5. Východiska k řešení koncepce letecké záchranné služby na území České republiky Návrh řešení vyplývá z významu LZS, akceptuje současný stav, definuje hlavní nedostatky a navrhuje opatření k realizaci. 5.1. Význam LZS LZS svými specifickými schopnostmi (rychlost a vyprošťovací technika) maximálně zkracuje čas, kdy je ohrožený pacient po nehodě bez odborné pomoci a na druhé straně umožňuje šetrný transport do specializovaného centra přímo z místa nehody, bez zbytečné prodlevy v zařízení, jež není schopno zajistit adekvátní zdravotní péči. Těmito faktory vytváří ekonomický prospěch pro společnost a zdravotní pojištění. Záchrana lidského života, zkrácení doby léčení a rekonvalescence s rychlejším návratem do profesního života je z hlediska domácí ekonomiky rovněž velmi významné. Tyto aspekty vyváží a převýší náklady na provoz LZS. 5.2. Současná situace Po stránce organizační, odborné a finanční je systém LZS na území ČR je zajištěn a schopen plnit úkoly přednemocniční neodkladné péče a medicíny katastrof. 5.3. Hlavní nedostatky LZS Organizační systém LZS je sice po zdravotnické linii vyřešen, ale nedořešena zůstává koncepce s jednotným a účinným systémem řízení a koordinací jednotlivých provozovatelů LZS - dodavatelů leteckých prací. Tyto nedostatky vedou k rozporuplným stanoviskům, jsou předmětem spekulací, často

účelově

motivovaných

skupinovými

zájmy,

jejichž

společným

jmenovatelem je financování LZS ze státního rozpočtu. Celou záležitostí se opakovaně zabývaly a zabývají zúčastněné resorty ( MZ ČR, MV ČR, MO ČR), parlamentní výbory, aktivisté integrovaného záchranného systému a různá sdružení ( Asociace LZS, Asociace zdravotnické záchranné služby, Rescue Rangers, Ikaria - Rescue report, atd.)


Provozovatelé vrtulníků LZS se dělí do dvou skupin na státní a nestátní provozovatelé. Zásadním a dlouholetým sporem zůstává otázka, kdo by měl být technickým provozovatelem LZS ( dodavatelem letecké techniky ). Nestátní subjekty ( letecké společnosti ) budou na základě smlouvy zajišťovat LZS do roku 2001. Státní provozovatelé ( Policie a Armáda ČR) dosud nejsou schopni předložit průhledné kalkulace svých skutečných nákladů a systém jejich financování je netransparentní. Tím, že LZS provozují v rámci plnění vlastních úkolů, není možná účinná kontrola ze strany MZ ČR. Financování jejich činnosti ze státních prostředků cestou MZ ČR a podíl vlastního resortního rozpočtu na provozních a investičních nákladech je příčinou neobjektivních údajů o skutečné výši nákladů na letecké práce. Porovnávání obou skupin státních a nestátních provozovatelů je velmi náročné, vzhledem k diametrálně odlišným pravidlům hospodaření státního a nestátního sektoru. Není však neřešitelný problém propočítat a stanovit cenu za realizované letecké práce z provozních a investičních nákladů. Základním nedostatkem celého systému je nekoncepční řešení organizace a vztahů s provozovatelů vrtulníků, s nejednotným a neúčinným systémem koordinace , s řízením a financováním systému. Z tohoto faktu vyplývají spory, z nichž některé jsou dokonce řešeny soudní cestou.. Celá záležitost je pod veřejnou kontrolou sdělovacími prostředky někdy až skandalizována a znehodnocuje celý systém LZS ČR.

6. Návrh řešení 6.1. Návrh řešení vychází z následných předpokladů :

•

LZS je nedílnou součástí civilní zdravotnické záchranné služby Územních středisek záchranné služby. Po zdravotnicko organizační stránce je LZS velmi dobře zajištěna s celoplošným pokrytím územím ČR.

•

Systém zajištění LZS je garantován a financován ze státního rozpočtu cestou ministerstvem zdravotnictví na základě různorodých smluv


s dodavateli leteckých prací bez možnosti účinné kontroly a nebo korekcí ze strany MZ ČR. •

Řízení takto nehomogenního systému dodavatelů vrtulníků a leteckých prací je přes sebevětší snahu ze strany MZ ČR pouhou proklamací. Neexistuje jednotný a účinný systém řízení a kontroly jednotlivých provozovatelů letecké techniky - státních i nestátních - a financování se nachází v neprůhledném prostředí.

•

Cena za zajištění a provozování letecké techniky je zabudována do celkové výše rozpočtu ve výši cca 220 mil Kč ročně.

•

Vynakládaný rozpočet ve výši 220 mil. Kč ročně kryje veškeré náklady spojené s provozováním LZS na současných 10 územních střediscích ZZS, včetně investičních nákladů spojených s nákupem potřebného počtu vrtulníků.

•

Ve vlastnictví ÚSZS jsou / nebo jsou ve výstavbě / vybavené heliporty, které vytvářejí materiální a technické zázemí pro leteckou službu.

6.2. Cílové řešení: •

MZ ČR se stane zakladatelem nebo zřizovatelem samostatného subjektu veřejnoprávní neziskové instituce, např. ROPO, která bude hospodařit s vlastní technikou, a jejíž naplní bude zajišťování leteckých prací pro jednotlivá střediska LZS ÚSZS ČR.

•

Činnost bude zajišťována vlastními vrtulníky, které budou zakoupeny na základě výběrového řízení. Cena bude zvýhodněna množstevní slevou, event. bude možno využít jiných zvýhodňujících dohod s prodejcem. Platební podmínky kontraktu budou realizovány 6-8 letým splátkovým kalendářem. Veřejnou soutěží bude vybrán optimální typ stroje,


vrtulníkový park bude jednotný, bude potřeba menší množství záložních strojů a bude snížena cena za opravy a údržbu jednotným servisem. •

Tímto řešením se vytvoří reálný předpoklad pro snížení celkových nákladů LZS a bude dokončeno komplexní koncepční řešení v dlouhodobém časovém horizontu. Na základě smluv s ostatními subjekty bude takto řešená LZS začleněna do systému IZS.

•

Tímto odpadnou rozpory se státními a nestátními provozovateli a celé řešení nebude stát ani o korunu více. Navíc odpadne zásadní námitka, že MZ ČR financuje ze SR vrtulníkovou techniku, kterou nevlastní a ke které nemá kontrolní pravomoci.

•

Obdobné koncepční řešení je v několika státech Evropské unie, např. REGA ve Švýcarsku.

•

V budoucnu tato veřejnoprávní instituce bude moci zahájit jednání o vícezdrojovém financování ( zdravotní pojišťovny, úrazové pojišťovny, územně správní celky, atd. ). Stávající nehomogenní struktura nestátních a státních provozovatelů tohoto schopna není.

•

Veřejnoprávní instituce se stane smluvním partnerem územních středisek záchranné služby a smlouvy budou konkrétně zohledňovat podmínky příslušné spádové oblasti v závislosti na jejich skutečných potřebách.

•

Z hlediska řízení a financování přinese toto řešení úspory v systému . V současnosti, kdy jsou platby prakticky paušální, nemá koordinace sekundárních letů, jejich vytěžování, redukce počtu letových hodin významný ekonomický efekt.


7. Závěr Závěrem je nutno konstatovat, že historie a vývoj LZS ČR daly základ ke kvalitnímu

fungování

této

služby.

Díky

pochopení

vlády

a

vedení

zdravotnického resortu, díky perfektní práci záchranářů, lékařů, pilotů a všech zúčastněných jsou výsledky dosavadní činnosti velmi optimistické a tisíce občanů vděčí letecké záchranné službě za svůj život. Dokončení koncepčního plánu, zvláště v problematice organizační, posune LZS do další kvality se snahou celý systém optimalizovat.

7. Summary Finally it is necessary to mention, that the history and development of the ARS of ČR gave grounds to a high-quality operation of this service. Thanks to an uderstanding of the government and management of the health department, thanks to a perfect work of rescuers, doctors, pilots and all participants the results of previous activity are very optimistic and thousands of citizens owe their lives to the Air Rescue Servis. Completion of a conceptual plan, especially its organisational part, will move the ARS into further quality with efforts to make it a perfect functional systém.

Přílohy: 1. Statistika činnosti LZS 2. Velikost spádových regionů LZS v územní působnosti ÚSZS 3. Ilustrační doprovod 4. Seznam použité literatury


Seznam použité literatury: 1. Publikace Letecká záchranná služba České republiky 1987 -1997 ( autor je spoluautorem této publikace ) Tato práce je původní prací autora.
















Optimalizace letecké záchranné služby České republiky

Recommend Documents