Oliver Sacks. Probouzení. Příběh o nečekaném probuzení ze spavé nemoci

Oliver Sacks

Probouzení Příběh o nečekaném probuzení ze spavé nemoci

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS214613

PROBOUZENÍ


Praha 2010


Oliver Sacks

Probouzení Příběh o nečekaném probuzení ze spavé nemoci


AWAKENINGS Copyright © 1973, 1976, 1982, 1983, 1987, 1990, Oliver Sacks All rights reserved Translation © Dana Balatková, 2010 Czech edition © dybbuk, 2010 ISBN 978-80-7438-031-0


Památce W. H. Audena a A. R. Luriji



… a teď, nadpřirozené zrození se navrací z této choroby v život John Donne (Devotions Upon Emergent Occasions)



11 ]

Poděkování

V prvé řadě jsem neskonale vděčen pozoruhodným pacientům z newyorské nemocnice Mount Carmel, jejichž příběhy v této knize vyprávím a jimž byla také tato kniha původně věnována. Dnes, po čtvrt století, je obtížné vzpomenout si na všechny jednotlivě, kteří se v Mount Carmel starali o naše pacienty a kteří se přímo či nepřímo podíleli na této knize. Nicméně mám vřelé vzpomínky na sestry: Ellen Costellovou, Eleanor Gaynorovou, Janicu Greyovou a Melanii Eppsovou; lékaře: Waltera Schwartze, Charlese Messeloffa, Jacka Sobela a Floru Tabbadorovou; naši logopedku a mého nejbližšího pomocníka v oněch kritických třech letech, kdy byli naši pacienti „probouzeni“, Margii Kohlovou Inglisovou; na našeho laboranta v laboratoři EEG, který se mnou spolupracoval na kapitole „Elektrický základ probouzení“, Chrise Carolana; na lékárníka Boba Maltu, jenž obklopen mračny dopaminergního prachu trávil hodiny sypáním L-DOPY do želatinových tobolek; a na oddané pracovní terapeuty a fyzioterapeuty. Musím jmenovitě uvést naše muzikoterapeutky Kitty Stilesovou, která působila v Mount Carmel v počátečních letech probouzení našich pacientů, a Connie Tomainovou, jež nastoupila poté, s nimiž jsem měl nejužší vztah, neboť hudba byla tím nejlepším ne-chemickým lékem pro naše pacienty. Zvláště jsem zavázán svým kolegům v britské nemocnici Highlands za to, že mi umožnili být v kontaktu s výjimečnou skupinou pacientů, již se našim nemocným v Mount Carmel velmi podobali, a přece se od nich výrazně lišili. Zejména musím vyjádřit vděčnost za laskavou asistenci Geraldu Sternovi a Donaldu Calneovi, kteří v roce 1969 pomáhali tyto pacienty „probouzet“; Jamesi Sharkeymu a Rodwinu Jacksonovi, kteří se spolu s nimi starali o tyto pacienty od roku 1945;


[ 12

PROBOUZENÍ

Bernardu Thompsonovi, zdravotnímu bratrovi, který byl s těmito nemocnými mnoho let; a především Jamesu Purdonu Martinovi, jenž znal tyto (a jiné) postencefalitické pacienty více než šedesát let. V roce 1969 uskutečnil zvláštní návštěvu Mount Carmel: přijel se podívat na naše pacienty v první vlně „probouzení“, aby poté sloužil jako jakási otcovská osobnost a rádce. Po celou dobu mi pomáhal nespočet dalších kolegů a přátel, kteří se zároveň podíleli na vzniku této knihy: D. P. dePaola, Roger Duvoisin, Stanley Fahn (A Basal Ganglia Club), Ilan Golani, Elkhonon Goldberg, Mark Homonoff, William Langston, Andrew Lees, Margery Marková, Jonathan Miller, H. Narabayashi, Isabelle Rapinová, Robert Rodman, Israel Rosenfield, Sheldon Ross, Richard Shaw, Bob Wasserman. Dále bych měl zvláště zmínit Jonathana Millera, který uchoval kopii rukopisu z roku 1969, když jsem zničil originál, a pověděl o ní Colinu Haycraftovi, mému prvnímu redaktorovi a nakladateli (a který mnohem později natočil pro BBC podivuhodný filmový portrét Ivana Vaughana s názvem Ivan); Erica Korna, který pomáhal redigovat vydání v roce 1976; Lawrence Weschlera, jenž znal mnoho postencefalitických pacientů z Mount Carmel a intenzivně se mnou deset let debatoval o aspektech práce na této knize; a Ralpha Siegela, který se mnou v současné době pracuje na teorii chaosu a „probouzení“. Zvláštní místo musím vyhradit těm kolegům, kteří jsou sami pacienty a kteří znají a dokáží popsat svět parkinsonika s jedinečnou odborností zevnitř. Patří k nim Ivan Vaughan, Sidney Dorros a Cecil Todes (všichni vyprávěli o svém životě s Parkinsonovou chorobou); a Ed Weinberger, který mi umožnil působivý vhled do mnoha skutečností. Mnozí lidé s Touretteovým syndromem mi napomohli porozumět svému onemocnění, jež se v mnohém podobá hyperkinetické encefalitidě. A konečně musím zmínit svou postencefalitickou pacientku Lillian Tigheovou, kterou znám více než dvacet let: Lillian byla ústřední postavou dokumentárního filmu Awakenings a taktéž vzorem při natáčení celovečerního filmu. Nespočet lidí věnovalo své tvůrčí vlohy k napsání, produkování nebo provedení dramatických verzí textu této knihy. V první řadě to byl Duncan Dallas z yorkshirské televize, který v roce 1973 natočil znamenitý dokumentární film Awakenings, jenž nezapomenutelným způsobem zachycuje pacienty a události, o nichž jsem psal, a jenž, jak


P O D Ě KOVÁ N Í

13 ]

bych si přál, by měl mít příležitost shlédnout každý, koho zaujala tato kniha. Dále to byl dramatik Harold Pinter, který mi v roce 1982 zaslal svou vynikající hru (Jakoby na Aljašce, A Kind of Alaska), touto mou knihou inspirovanou, jež měla téhož roku v říjnu premiéru v Národním divadle v Londýně; John Reeves, který v roce 1987 vytvořil pro kanadský rozhlas (Canadian Broadcasting Corporation) dojemnou adaptaci Probouzení; Arnold Aprill ze City Lit, který v Chicagu v roce 1987 řídil pozoruhodnou divadelní verzi; Carmel Rossová, jež vytvořila audioverzi; a účinkující a štáb celovečerního filmu Čas probuzení – konkrétně producenti Walter Parkes a Larry Lasker, scénárista Steve Zaillian, režisérka Penny Marshallová a pochopitelně znamenití herci Robert De Niro a Robin Williams. A konečně jsem vděčný své agentce Suzanne Gluckové a mnoha editorům, kteří pomáhali při četných vydáních této knihy, jež v posledních sedmnácti letech vyšla: Colinu Haycraftovi, Kenu McCormickovi, Julii Vellacottové, Anne Freedgoodové, Mikeovi Pettymu, Billu Whiteheadovi, Jimu Silbermanovi, Ricku Kotovi a Kate Edgarové. Ačkoli se nezdá být spravedlivé vybírat jednotlivá jména, musím uvést první a poslední z nich: Colina Haycrafta z Duckworth, jehož důvěra ve mně a maieutiké techné umožnily vznik prvního vydání v roce 1973; a Kate Edgarovou, díky které spatřilo světlo světa toto poslední, značně rozšířené vydání. Ve druhém vydání jsem ve dvou Poděkováních vyjádřil zvláštní dík neurologům W. H. Audenovi a A. R. Lurijovi, kteří mi byli rádci, přáteli a „probouzejícími“. Zde tyto texty vypouštím, ale s vděčností a láskou věnuji Probouzení jejich památce.


[ 14

PROBOUZENÍ

Rose R. v transovém stavu, probuzená a zablokovaná.


Oliver Sacks. Probouzení. Příběh o nečekaném probuzení ze spavé nemoci

Recommend Documents