„OHROŽENÁ ŠKOLA!“ PhDr. Olga Jablečníková
Progressive o.p.s.
sdělení Pozorování v přirozeném školním prostředí ukázalo překvapivě reálné a zdravé pohledy na drogovou problematiku u dětí, které jsou ve vyšší míře vystaveny externímu ohrožení daného lokací jejich základní školy (u kontaktního centra a lékárny vydávající substituci) versus mýty opředené, nereálné koncepty dětí, jejichž škola není exponována těmto vlivům. Úvaha nad srovnáním dvou škol nabízí jiný, interní pohled na téma - Co je vlastně "ohrožená škola" a zda strach kolem škol v blízkosti center pro závislé skutečně platí.
strach a panika • Úzkost z neznámé patologie je pochopitelná • Úzkost je reakce naší psychiky na ohrožení, resp. upozorňuje nás na to, že jsme OHROŽENI • Některé ohrožení má nereálný iracionální základ
faktory vzniku závislosti M.Frouzová • Umožnění dosažení větší kontroly a moci nad sebou či druhými • Umožňuje urychlení a zkvalitnění vlastního vývoje (citového, kognitivního, duchovního..) – patří sem taková témata jako zvláštní poznání, uvědomění si sama sebe, pocit nalezení smyslu… • Zbavují negativních stavů (jak akutních tak permanentních) – sem patří zbavení se pocitu neschopnosti, méněcennosti, fyzických či duševních obtíží • Vyvolávají slast (navýsost přirozeně lidské vyhledávat slast a unikat před bolestí) a příjemné stavy, zintenzivňují smyslové zážitky • Usnadnění přizpůsobení • Pomáhají při asociálním životním stylu (posilují agresivitu, potírají empatii a svědomí)
vývojové a rodinné aspekty M. Hajný • • • • • •
Droga jako katalizátor exprese v dětství potlačených potřeb a afektů Narušený vývoj schopnosti vytvářet vztahy s druhými Neschopnost rodičů reagovat na potřeby dítěte Nedostatečná schopnost snášet nepříjmené afekty a emoce Droga jako prostředek k separaci a individuaci Idealizace a devalvace ve vztahu k druhým
•
• • • • • •
Nedostatečná pozornost nebo problematická reakce na chování dítěte Narušené vztahy dítě-rodič Chaotické vztahy mezi generacemi Skryté, nedostatečné nebo excesivní vyjádření hněvu v rodině Závislost jakožto stabilizátor Závislost člena rodiny Kodepedence
bio-psycho-socio-spirituální model závislosti • • • • • •
Vliv vztahů s okolím Rasová příslušnost Společenský status rodiny Pravidla, mýty a morálka rodiny Drogy jako norma Kolektiv vrstevníků
čeho jsme si všimli • práce s vytipovaným školním kolektivem • předáváme relevantní informace o drogách a závislostech s ohledem na věk a aktuální potřeby dětí • reálné zdravé postoje k návykovým látkám, boříme nefunkční mýty a předsudky • cílem je škola - otevřená moderním metodám prevence, nezavírající před problémy dveře, aktivně spolupracující s odbornou pomocí • 2x ročně 2hodinový blok + blok pro učitele Děti jsou jiné, dostali jsme chuť se o tom dozvědět více
kognitivní prekoncept
• • • •
primární dětská mentální reprezentace laická zkušenost dětí se světem vlivy školní + mimoškolní pojem a poznatek jako konstrukt ne pouhá transmise /přenos hotových poznatků • charakter znalostní a afektivní
sedmáci • srovnání mentálních reprezentací dětí • „Ohrožení“ a „ Neohrožení“ 1. kvalitativní analýza narativu práce s realitě odpovídající kazuistikou „Domyslete příběh našich klientů Emy a Erika“
2. pozorování v přirozeném prostředí
typ škol OHROŽENÍ
• Škola v oblasti s vysokou koncentrací závislých lidí/u kontaktního centra, ordinace předepisující subutex + lékárny/ • Ve staré zástavbě P5
NEOHROŽENÍ
• Škola v oblasti s nízkou koncentrací závislých lidí • Škola sídlištního typu na samém okraji P5
pozorování OHROŽENÍ • • •
• • • • •
• •
Zvídaví, vhled a zájem/resp. bez nezájmu Naladění na téma Zájem o diskusi, poslouchají se „je to naše téma“ Konfrontační ladění/vlastní postoj a ochota jej sdílet Propojení drog, závislosti a potřeby pomoci Reálné zkušenosti s nálezem injekční stříkačky, reálná představa o závislém člověku, specifické vědomosti/subutex Zájem o fenomén závislosti (jak je možné, že…) Vyšší empatie k pomoci x nízká fascinace drogovým debaklem Silné povědomí o rizicích užívání Droga jako reálné nebezpečí, o které se zajímám
NEOHROŽENÍ • • •
• • • • • • •
Zmatek v pojmech a částečný nezájem Pasivní postoj „tak nám to teda řekněte“ Fascinace drogou „vše vím, těším se až si zahulím“ Strach z drogy „droga je zlo“ Fascinace nebo zhnusení z drogového debaklu „rozpadající se části těla“ Jednoznačně pozitivní postoj k marihuaně Mýty o pánovi a plné kapse bonbonu, zlých dealerech, kteří mi podĺe vyvolají závislost, „napíchnu si tu závislost“… Neinformovanost o rizicích/nechci slyšet dané fascinací nebo strachem Častější černobílé vidění Droga jako strašidlo, o kterém fantazíruju
narativ
narativ
narativ
narativ
závěrem • Strach z blízkosti uživatelů drog u školy nemá racionální základ • Poučené/stříkačka, nevšímat si/ děti nejsou ohroženi bezprostřední blízkostí závislého člověka • Jsou ohroženi celou lokalitou, statusem, svým prostředím a svými vazbami /rodiče, rodinní známí, sousedé/
apel „Škola je bezpečné místo, které selhání rodiny a okolí reformuje – zachytí problém a poučeně postupuje. Tím spíše škola v prostředí, kde užívání drog je reálně přítomno.“
Děkuji za pozornost
