Mgr. Martin Pisarovič Advokát nám. T.G. Masaryka 17 690 02
Břeclav
Tel. 519 322 402, 519 323 870 Krajskému úřadu Jihomoravského kraje prostřednictvím Obecního úřadu Kostice Silničního správního úřadu Nám. Osvobození 445/14 691 52 K o s t i c e K č.j. : OÚ 343/2012 Věc : Jaroslav Darmovzal, nar. 5.1.1977, Lahžhotská 95, Kostice, na základě plné moci zastoupený advokátem Mgr. Martinem Pisarovičem, AK Břeclav, nám. TGM 17
ODVOLÁNÍ
Digitálně podepsáno Jméno: Mgr. Martin Pisarovič Datum: 11.12.2014 11:06:57
Ve shora uvedené věci podávám odvolání proti rozhodnutí Obecního úřadu Kostice, silničního správního úřadu, ze dne 26.11.2014 č.j .OÚ 343/2012, kterým byla zamítnuta moje žádost o určení, že se na pozemcích parc.č. 715/2 a 520/9 nenachází žádná účelová ani veřejná komunikace. Správnímu orgánu I.stupně bylo zrušujícím rozhodnutím odvolacího orgánu ze dne 19.6.2014 č.j. JMK 53815/2014 vytknuto, že v předchozím zrušeném rozhodnutí uvedl pouze obecné formulace, které nelze přezkoumat, a že jeho rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné. Dále pak správnímu orgánu I. stupně uložil, aby se jednotlivě a jmenovitě vypořádal se čtyřmi znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Správní orgán I. stupně však i v tomto případě nedbal pokynu odvolacího orgánu, řízení, jež vydání nového rozhodnutí předcházelo, je zatíženo vadou způsobující jeho nezákonnost, a přestože bylo doplněno dokazování, nevypořádal se správní orgán se všemi provedenými důkazy a v odůvodnění napadeného rozhodnutí neuvádí, jaká skutková zjištění z takových důkazů učinil. Z obsahu napadeného rozhodnutí ani nevyplývá výčet všech důkazů, které ve skutečnosti byly v řízení provedeny. Vybírá pouze ty důkazy, o které mohl opřít svoje zamítavé rozhodnutí. Z ostatních důkazů, z nichž vyplývají jiné skutečnosti, tedy stojí proti důkazům svědčícím zamítavému
rozhodnutí, nečiní žádná skutková zjištění, nevypořádává se s nimi vůbec a dokonce je ani neuvádí ve výčtu důkazů, jež byly provedeny za účelem doplnění dokazování. V rámci doplněného dokazování byly provedeny výslechy těchto svědků : Dana Vlašicová, Alena Budínová, Bohumil a Bohumila Rozsypalovi, Jan a Helena Rabušicovi, Štěpánka Skošníková, Marie Silová. Jediné zjištění však správní orgán I. stupně učinil z výpovědi Dany Vlašicové a o jedinou tuto výpověď ze škály provedených svědeckých výpovědí opírá svoje rozhodnutí. Z ostatních svědeckých výpovědí neučinil žádná zjištění, když například svědek Jan Rabušic coby dřívější vlastník předmětných pozemků, který pochopitelně musí znát situaci nejlépe, uvedl, že na pozemcích cesta nebyla, pozemek užívalo dříve JZD a pozemky byly zanedbány. Tento svědek navíc uvedl na dotaz účastníka Jindřicha Košťála, kdy mu naposledy vyorával brambory v předmětné lokalitě a kudy k němu na pozemek jel - "Jel jsem od hlavní cesty přes pozemek, který jsem měl v pronájmu". Tedy z jeho výpovědi je navíc zřejmé, že přístup k sousedním pozemkům je kromě přístupu z uliční části ulice Lanžhotská přes pozemky jednotlivých vlastníků nemovitostí také i jiný, než přes posuzované pozemky. Správní orgán I. stupně dle mého názoru též nesprávně vymezil okruh účastníků řízení a připustil jako svědka Danu Vlašicovou, z jejíž výpovědi ve výčtu svědeckých výpovědí výhradně vycházel, jelikož tato svědkyně je jednak bývalým vlastníkem pozemku hraničícího s jedním z posuzovaných pozemků, ale hlavně je osobou oprávněnou z věcného břemene spočívajícího v užívání domu i zahrady k němu, která právě k posuzovanému pozemku přiléhá. Jedná se tedy o osobu, které svědčí věcné právo k sousední nemovitosti a z tohoto důvodu by měla být účastníkem řízení a nikoli svědkem. Její svědecká výpověď je tak nepřípustná a v řízení nepoužitelná, jelikož jako účastník nemůže v řízení vystupovat také coby svědek. Navíc z hlediska věrohodnosti výpovědi této osoby coby svědka nutno vidět její zájem na výsledku tohoto řízení, a to nejen z pozice uživatele uvedeného sousedního pozemku ale též z pozice právního předchůdce a blízkého příbuzného současného vlastníka sousedního pozemku, pana Libora Vlašice, který je jejím synem. Výpověď této svědkyně je tak nejen procesně nepoužitelná, ale též nevěrohodná. A to i v kontextu níže zmiňované námitky nevěrohodnosti. Správní orgán I. stupně se také nevypořádal s námitkou nevěrohodnosti výpovědi některých vyslechnutých svědků, plynoucí z jejich dřívější účasti v tomto řízení, kdy tato vyplynula již v průběhu doplňování dokazování z výpovědi některých svědků, a dokonce zamítl můj důkazní návrh svědeckou výpovědí svědkyně Heleny Dubovické. Z provedeného dokazování (výpovědi svědkyně Bohumily Rozsypalové ze dne 26.8.2014) vyplynulo, že již v roce 2012 se konala jakási "schůze" dotčených účastníků řízení v Penzionu seniorů,
jíž se účastnili také svědci vyslechnutí v doplněném dokazování, se kterými byl průběh řízení probírán, byli s věcí seznámeni a nelze tedy hovořit o věrohodnosti výpovědi takového svědka. Ti samí svědci pak podepsali dne 26.11.2012 čestné prohlášení, o které správní orgán I. stupně napadené rozhodnutí opírá. Svědkyně Helena Dubovická, která byla též přítomna oné schůze, měla svědeckou výpovědí objasnit, co se na schůzi projednávalo, kdo byl na ní z účastníků řízení a vyslechnutých svědků přítomen, za jakých okolností byli svědci osloveni a podepsali uvedené čestné prohlášení. Správní orgán I. stupně nedbaje toho, co vyplynulo z obsahu doplněného dokazování, tento důkazní návrh zamítl s odůvodněním, že nepovažuje výpovědi dosud vyslechnutých svědků za nevěrohodné. Tímto postupem jednak zapříčinil to, že skutkový stav věci nebyl zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, a dále upřel procesní práva účastníka řízení, když porušil zásadu rovnosti zbraní a tedy právo na spravedlivý proces. Jedním z důkazů, o který je opakovaně opřen závěr napadeného rozhodnutí, je vyjádření účastníků řízení ze dne 26.11.2012, vyjádření účastníků na místním šetření konaném dne 29.11.2012 a dále čestné prohlášení ze dne 26.11.2012. O tyto důkazy správní orgán I. stupně opakovaně opírá svoje závěry, přestože jde o tvrzení osob majících zájem na tom, jak řízení dopadne. Resp. osob, které mají prospěch ze zamítavého rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Mám za to, že tyto listiny nemohou dostatečným způsobem odůvodňovat závěr správního orgánu. I ve správním řízení je třeba opřít učiněná skutková zjištění o důkazy, nikoli jen o tvrzení účastníka či účastníků řízení. V opačném případě by správní řízení sklouzlo do roviny, kdy s nadsázkou řečeno "vyhrává nejsilnější či nejpočetnější účastník". A dle mého názoru jinými důkazy nedošlo k prokázání toho, že na předmětných pozemcích se nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Z předloženého listinného důkazu v podobě čestného prohlášení ze dne 26.11.2012 nelze totiž ani učinit závěr o tom, zda skutečně zde uvedené osoby čestné prohlášení podepsaly. Takový důkaz je dle mého názoru nepřípustný. Správní orgán I. stupně sice rozebírá jednotlivé 4 znaky účelové komunikace, nicméně důkazy, dle nichž spatřuje naplnění toho či onoho znaku, buď jsou důkazy nepoužitelnými (viz výpověď Dany Vlašicové), nebo se jedná o strohé konstatování či prohlášení účastníků řízení. Jedinými důkazy, které by mohly jako důkazy sloužit, je Zaměření veřejné účelové komunikace provedené společností Lankašová Marie, s.r.o., a dále pak Odborný posudek Ing. Jaroslava Fojtácha. Oba tyto důkazy jsou však vytrženy z kontextu dříve proběhlého řízení sp.zn. 131/10 a 133/10, tedy řízení proběhlého před 4 lety. Tedy nic nevypovídají o stavu ke dni rozhodnutí ve věci samé v roce 2014. Jde o důkazy vzniklé v jiných řízeních,
kdy tyto nelze odděleně vyjímat ze správních spisů a použít v jiných správních řízeních. V úvahu přichází toliko připojení uvedených spisů jako celků do řízení v této věci, aby se tak účastníci řízení měli možnost seznámit také s tímto důkazem – spisem správního orgánu v jiné věci – jako celkem, s okolnostmi vzniku důkazů použitých v těchto předchozích řízeních, a také se k takovému důkazu v rámci zákonného procesního práva vyjádřit. Pokud tak správní orgán prvního stupně nepostupoval, krátil tak účastníky řízení na jejich procesních právech. Navíc, důkaz odborným posudkem Ing. Fojtácha je v rozporu s výpovědí svědka Jana Rabušice, z jehož výpovědi vyplývá i jiný přístup k pozemkům účastníků. Správní orgán I. stupně se neměl spokojit pouze s tímto posudkem předloženým některým z účastníků, ale měl ve věci provést místní šetření k přezkoumání přístupu vlastníků pozemků z uliční části. Toto při přešlém místním šetření nebylo vůbec zkoumáno. Tvrzení svědkyně Dany Vlašicové je účelové, navíc její svědecká výpověď je ze shora uvedených důvodů procesně nepoužitelná. Za dané situace nebylo stále objasněno, zda se nejedná o cestu z pohodlí, přestože vlastníci pozemků mají na tyto přístup i odjinud. K tomu je nutno uvést, že všechny přilehlé pozemky dotčených účastníků řízení tvoří jeden funkční celek s jejich rodinnými domy postavenými v uliční části a jsou přístupné z veřejné účelové komunikace s asfaltovým povrchem v ulici Lanžhotské. V dané případě tedy jednoznačně jde na mých pozemcích o tzv. cestu z pohodlí, která nepožívá ochrany zákona. Všichni dotčení vlastníci mají tedy ke svým nemovitostem přístup po svých pozemcích. Důkaz, kterým stran splnění této podmínky správní orgán prvního stupně argumentuje, v podobě listiny označené jako Odborný posudek – technická zpráva Ing. Jaroslava Fojtácha, jednak nebyl opatřen pro toto řízení, jednak je též staršího data a nezachycuje stav aktuální v době vydání napadeného rozhodnutí. Také se nelze ztotožnit s jednoznačným hodnocením správního orgánu I. stupně ve vztahu k důkazu Zaměření veřejné účelové komunikace provedené společnosti Lankašová Marie, s.r.o. Když odhlédnu od způsobu zajištění tohoto důkazu a od námitek o jeho procesní použitelnosti uvedených výše, je třeba k jeho obsahu říci, že údaje v této listině uvedené nevyjadřují jednoznačný závěr o tom, že na posuzovaných pozemcích je v terénu zřetelná komunikace. Zde se toliko uvádí, že poloha komunikace byla dána vyjetými kolejemi v trávě a její okraje byly v některých částech nezřetelné. Z obsahu dokumentu se pak nepodává, na kterých pozemcích se nacházela komunikace zřetelně a na kterých nikoliv, přestože toto zaměření bylo provedeno na 6 parcelách, tedy i těch, kterých se toto správní řízení netýká. Z grafické části tohoto dokumentu je na pozemcích parc.č. 520/9 a parc.č. 715/2,
jichž se toto řízení týká, zřejmá výrazně větší šíře výseče těchto dvou pozemků, na nichž se má komunikace nacházet. Je výrazně odlišná od části na zbylých čtyřech pozemcích, z čehož lze jen usuzovat, že právě na posuzovaných pozemcích parc.č. 520/9 a 715/2 nebyla komunikace zřetelná, aby ji bylo možno přesněji vymezit. V rámci úvahy o splnění podmínky stálosti a patrnosti v terénu ve spojení s takovým zjištěním geometra pak dle mého názoru nelze považovat tuto podmínku za splněnou. Navíc je důležité připomenout, že pozemky parc.č. 714/1 a parc.č. 710, jež jsou ve vlastnictví Františka Gajdy, jsou oploceny, tedy tento vlastník pozemku nemá žádnou komunikační potřebu, jelikož pozemky má přístupné z uliční části, stejně jako já coby vlastník sousedního pozemku prac.č. 715/2, tedy v terénu ani nemůže být žádná komunikace patrna. I můj pozemek parc.č. 715/2 je na hranici s mým pozemkem parc.č. 520/9 také již několik let oplocen, tedy o existenci komunikační potřeby a komunikace samotné nelze vůbec hovořit. Důkaz zaměřením komunikace v terénu zhotovený společností Lankašová Marie, s.r.o., tedy nemá dostatečnou vypovídací hodnotu a je jednoznačně prokázáno již v této fázi řízení, že u pozemku parc.č. 715/2 nejsou naplněny všechny znaky veřejné účelové komunikace, tedy pro správní orgán se tak nabízí vydání mezitímního rozhodnutí, které se bude týkat prozatím toliko pozemku parc.č. 715/2, o němž rozhodne, že se zde nenachází veřejná účelová komunikace. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem mám za to, že napadené rozhodnutí je nezákonné, došlo jím k porušení procesních práv účastníků řízení, dále toto rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, nerespektuje právní stanovisko odvolacího orgánu, kterým mu byla v rámci zrušení předešlého rozhodnutí uložena povinnost provést řádné a důkladné dokazování ke zjištění naplnění 4 základních podmínek existence účelové komunikace, a skutkový stav věci tak nebyl zjištěn v míře potřebné pro rozhodnutí ve věci samé. Z těchto důvodů proto navrhuji, aby odvolací orgán dle ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně, resp. napadené rozhodnutí změnil v části týkající se pozemku parc.č. 715/2 tak, že určí neexistenci veřejné účelové komunikace na tomto pozemku, a ve zbytku týkajícím se existence veřejné účelové komunikace na pozemku parc.č. 520/9 napadené rozhodnutí zruší a vrátí věc k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně. V Břeclavi dne 10.12. 2014
Jaroslav Darmovzal v z. Mgr. Martin Pisarovič Advokát
Příloha : informace o pozemku, nákres oplocení v mapě
