A.
KAR E L ČAPEK
„B Y L A T O R E V O L U C E ?“ Nechci upřít nic památného říjnovému dnu roku osmnáct; nemíním jej prohlásit za pouhou procházku po Václavském náměstí. Byl to převrat, jak stojí v knize psáno; konec staré monarchie a vznik nové republiky není žádná procházka a tento státní převrat byl onoho dne proveden se všemi náležitostmi. Byl to docela řádný a historický převrat; ale byla to také revoluce? Slovo revoluce má pro nás jiný odstín než slovo převrat. Převrat je politický; revoluce zasahá jaksi hlouběji do života. Převrat je změna režimu; revoluce je změna života, hodnot a vztahů. Převrat je nejpatrnější nahoře, u představitelů moci; revoluci je nejvíce cítit v lidu. Byl převrat 28. října také revolucí? Byl, ale jen drobátko a jen 28.říjen 1918 na Václavském náměstí v Praze; přechodně. zdroj: Wikimedia Commons, celá adresa: Byly některé zevní známky, že lid http://commons.wikimedia.org/wiki/File:28._ neprožívá jenom převrat; bylo tu slabé %C5%99%C3%ADjen_1918.jpg?uselang=cs a opojivé vanutí revoluční. Zničehonic si lidé začali říkat „občane“; najednou nebylo pánů. V tisíci drobných úkazech vypukla egalita a lidé prožívali tuto demokratickou rovnost s osvobozující radostí a důvěrou. V jedné malostranské uličce se večer dohodly všechny služtičky, že už nebudou říkat rukulíbám ani milostpaní, nýbrž jenom dobrý den, paní. Nikdo se neurazil, oslovil- li jej na ulici neznámý člověk, nikomu nevadily rozpaky dát se do hovoru s kýmkoliv; bylo to ve vzduchu, byla to atmosféra bratrství. Svobodu jsme cítili přímo fyzicky, nesli jsme jinak hlavu a jinak jsme si vyšlapovali; každému narostlo sebevědomí, o jakém se mu dosud ani nesnilo. Bylo nám, jako bychom vstupovali do ráje, ve kterém všechno bude lepší a jakoby vykoupené. Nebyli bychom ani věřili, kdyby nám tehdy někdo řekl, že bude zase bída a že se na ni budeme bezmocně dívat. Zdálo se, že nastává věk spravedlnosti, že se nějak v sobě přeměnil sám společenský řád; svět, který byl šikanózní k poddaným, nebude už krutý k svobodným a rovným občanům. Samozřejmě se cítilo, že jsme povinni korunovat svou svobodu splněním starých snů; budovali jsme ve fantazii – ne ministerstva obchodu nebo železnic, nýbrž školy, kulturní ústavy, stánky vědy a umění. Dnes se můžeme ušklíbnout: bylo to naivní a pěkné. Ale podstatné je, že toho dne se instinktivně cítilo, že vstupujeme do nového světa, který, to se rozumí, bude o hony a hony pokročilejší a lidštější, než byl ten starý řád. Nejen nový režim, ale ve všem všudy nový svět a nový, mladý život: to se právě jmenuje revoluce. Byla tu, byla v nás, byla ve vzduchu, ležela před námi na dosah ruky. Zůstala jen náladou, byla prožita jen v citovém rozechvění; za dva tři dny se rozumný národ vrátil k denní práci a všedním starostem. Mnozí řeknou: chválabohu. Zbytečně přít se o minulost; co se stalo, to teď máme – časem se skoro zdá, že nás ta popřevratová střízlivost a praktičnost nevedla v každém ohledu na cesty daleko vedoucí. Ale kdykoliv vzpomínáme na onen památný říjnový den, měli bychom si připomenout i ten skromný a jenom naznačený kousek revolučnosti, který jsme v sobě tehdy nesli všichni, ať jsme dnes v kterémkoli táboře. Tehdy jsme všichni věřili v divy, které uděláme; byli jsme schopni obětavosti, velkodušnosti a velkorysosti, kterou bychom dnes těžko hledali ve svých politických 1
aktech. Z jakýchsi příčin ta revolučnost tehdy nebyla realizována; přesto zůstává něčím v naší politické tradici: něčím, před čím se lze občas zastydět; něčím, čeho se lze občas ptát o radu. To, co se nestalo skutkem, neztrácí tím ještě platnost programu. V onom říjnovém dni zůstalo uzavřeno něco národní mladosti; bylo by jí třeba zvláště dnes. (Vyšlo poprvé v Lidových novinách, 28.10.1932. Součástí výboru: Karel ČAPEK: Na břehu dnů. Ed. M.Halík. Československý spisovatel 1978. S.255-256. Dostupné též elektronicky na webu Městské knihovny v Praze, základní adresa: http://www.mlp.cz/cz/; v souboru (e-knize) Karel ČAPEK: Od člověka k člověku III., s.61-63; celá adresa: http://search.mlp.cz/? lang=&tovarna=1&action=sTitul&key=3347621)
2
B.
Práce s textem
Orientace v textu 1)O jaké historické události zde Karel Čapek píše? ......................................................................................... 2)Čím se podle autora liší převrat a revoluce? ......................................................................................... ......................................................................................... 3)Do jaké míry byla podle autora uvedená událost revolucí? ......................................................................................... 4)Jak se při oné události změnily vztahy mezi lidmi? ......................................................................................... ......................................................................................... 5)Jak si tehdy lidé přestavovali svou budoucnost? .......................................................................................... .......................................................................................... Charles Sarolea: Portrét 6)Opište větu, ve které lze poznat zmínku o hospodářské T.G.Masaryka (1921); krizi: ................................................................................. ........................................................................................... Zdroj: Wikimedia Commons, celá adresa: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Thom 7)Čeho si Čapek váží na tehdejší revolučnosti? Které as_G_Masaryk.jpg ušlechtilé vlastnosti jí připsal? .......................................... ............................................................................................................................................................ Čtenářská gramotnost 1)Určete co nejpřesněji žánr textu. Vyberte z nabídky ten nejpřiléhavější: a) fejeton b) esej c) úvaha d) glosa e) polemika 2) „Byla to revoluce?“ Vyberte z tvrzení čtyř studentů větu, se kterou by autor určitě souhlasil: a) Petr: „Revoluce to byla jen částečně, brzy se vše klonilo pouze k převratu.“ b) Jana: „Od začátku to byl jen převrat, jak stojí v knize psáno.“ c) Hedvika: „Šlo o jasnou revoluci; lidé se změnili a věřili v lepší budoucnost.“ d) Karolína: „Naše střízlivost nás v každém ohledu moc daleko nedovedla.“ 3)Které z uvedených slov by Čapek mohl přijmout jako synonymum pro „revoluci“? a) přeměna b) opojení c) snění d) mladost 4)Po kolika letech od oné události text vznikl? .................................................................................... 5)Opište věty, ze kterých lze poznat, jak autor hodnotí svou současnost: ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. 6)Co si spisovatel myslí o revoluční atmosféře oné události? Vyberte správnou variantu. a) mladistvou energii oněch časů bychom dnes potřebovali b) chválabohu, že ta atmosféra už vyprchala, potřebujeme praktičnost, ne snění c) alespoň máme na co nostalgicky vzpomínat, co si připomínat 3
d) je zbytečné se přít o minulost a zabývat se otázkami převratu nebo revoluce 7)Znovu si přečtěte svou odpověď na otázku 7 v Orientaci v textu a pak se pokuste zaujmout vlastní stanovisko. Souhlasíte s autorem, že revoluce s sebou přináší tyto pozitivní vlastnosti? Svou odpověď zdůvodněte. ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ 8)Vidí autor v revolučnosti tehdejší události nějaké riziko? ............................................................................................................................................................ 9)Z jakých příčin ta revolučnost tehdy nebyla realizována? ............................................................................................................................................................ 10)Porovnejte v tabulce tři převraty v dějinách Československa. Čapkův popis onoho prvního porovnejte s dvěma dalšími. Do sloupce říjen zapište Čapkovo líčení tehdejší atmosféry. Další převraty již musíte popsat sami s příslušnou znalostí historie. Srovnání tří převratů v Československu podle míry revolučnosti Čapkem sledované znaky
Říjen 1918
Únor 1948
Listopad 1989
Spontánní chování lidí k sobě navzájem Tehdejší očekávání budoucnosti 12)Přečtěte si text ještě jednou, ale s tím, jako by Čapek psal o převratu v roce 1989. Vypište prvky textu (kromě historických údajů), které podle vašeho názoru neodpovídají událostem z listopadu uvedeného roku (tzv. „Sametové revoluci“). U každého prvku napište, v čem podle vás neodpovídá tehdejší atmosféře. ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... 13)A ještě poslední otázka. Pro jakou příležitost Čapek text napsal? ........................................................................................................................................................... ...........................................................................................................................................................
4
C.
Stylistická cvičení
Slovní zásoba 1)Určete význam těchto tří cizích slov: a) monarchie (1.odst.) = .................................. ...................................................................... ...................................................................... b) republika (1.odst.) = .................................... ...................................................................... ...................................................................... c) egalita (2.odst.) = ........................................ ...................................................................... Masaryk a Čapek v Bystřičce na Vsetínsku ...................................................................... v srpnu 1931; 2)V textu lze najít některá dnes už zastaralá zdroj: Wikimedia Commons, celá adresa: slova. Vypište dvě taková a nahraďte je http://commons.wikimedia.org/wiki/File:T._G._Masaryk modernějšími variantami. _a_K._%C4%8Capek.gif ........................................................................ .............................................................................................................................................................. 3)Kromě zastaralých slov se Čapek uchýlil nejméně ke dvěma tvarům slov, které by dnešní češtinář považoval za pravopisnou chybu. Opište dvě takové podoby a opravte je: 1. ......................................................................................................................................................... 2. ......................................................................................................................................................... 4)Pozorujte často se vyskytující dvojice souřadně spojených přídavných jmen. V textu jsme těchto dvojic napočítali celkem osm. Všechny tyto dvojice vypište a nezapomeňte, že je nutné k nim připsat také podstatné jméno, k němuž se adjektiva pojí. Vybírejte jen dvojice ve slučovacím poměru. 1. ......................................................................................................................................................... 2. ......................................................................................................................................................... 3. ......................................................................................................................................................... 4. ......................................................................................................................................................... 5. ......................................................................................................................................................... 6. ......................................................................................................................................................... 7. ......................................................................................................................................................... 8. ......................................................................................................................................................... 5)Že si autor libuje ve dvojicích snadno dokážete tím, že vypíšete příklady jiných – takto souřadně spojených - dvojic ve slučovacím poměru, tentokrát však u jiných slovních druhů. a) příklad substantiv: ......................................................................................................................... b) příklad příslovcí: .......................................................................................................................... c) příklad sloves: ................................................................................................................................ 6)Nyní se pokuste popsat, jakou stylistickou funkci tato záliba ve dvojicích hraje. Jak dvojice účinkují na čtenáře? K čemu vedou? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................. 7)Uveďte synonymum pro slovo tábor ze 4.odstavce textu: ................................................................ 8)Charakterizujte lexikum celého článku podle uvedených kritérií: a) expresivita: .................................................................................................................................... b) funkční styl: ................................................................................................................................... c) aktualizace či automatizace: ..........................................................................................................
5
Skladba 1)Připomeňte si Čapkův způsob používání středníku. Nejprve však vysvětlete, k čemu se středník obecně používá. ...................................................... ...................................................... ...................................................... 2)Nyní se zaměřte na středníky v prvním odstavci. Proč je jich tolik? O co Čapek usiloval? a) Představte si tento odstavec bez středníků, místo nich by byly tečky. Jak by text působil? ................................................... ................................................... Podstavec sochy svatého Václava v listopadu 1989; zdroj: ................................................... Wikimedia Commons, celá adresa: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha_1989,_V b) Jaký účinek naopak vyvolává %C3%A1clavsk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD,_pohled_od_kon%C4%9B.jpg členění textu prostřednictvím středníků? ...................................................................................... ........................................................................................................................................................ 3)Funkci středníku též lépe pochopíme, když se středníky prvního odstavce pokusíme nahradit. Vypusťte tedy středník a vytvořte souvětí podle uvedené nápovědy. Souvětí se středníkem jsou v tomto úkolu uváděna tak, jak jdou za sebou. a) 1.souvětí: vytvořte dvě věty hlavní v poměru příčinném (vysvětlovacím): ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ b) 2.souvětí: věty oddělené středníkem připojte v poměru příčinném (vysvětlovacím): ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ c) 3.souvětí: věty souvětí připojte v poměru odporovacím: ........................................................................................................................................................ d) 4.souvětí (předtím věta jednoduchá): věty souvětí připojte v poměru odporovacím: ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ e) 5.souvětí: věty souvětí připojte v poměru odporovacím: ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ f) 6.souvětí: věty souvětí připojte v poměru odporovacím: ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ 4)Čemu se autor vyhnul, když v prvním odstavci použil šest středníků? Proč to udělal? ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ 5)Podobným způsobem se pokuste poslední souvětí celého textu přepsat tak, aby zmizel středník, a zároveň byl lépe vystižen poměr mezi hlavními větami. ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ 6)V prvním odstavci najděte všechny vedlejší věty a určete jejich druh. ............................................................................................................................................................ 6
Výstavba textu 1)Pozorujte text z hlediska tradičního rozdělení na úvod, stať a závěr. Určete, jak jsou jednotlivé části rozčleněny: Úvod = ............................................................................................................................................... Stať = ................................................................................................................................................ Závěr = ............................................................................................................................................... 2)Teď se podrobněji zaměříme na tematickou kohezi odstavců a zjistit, jak jsou soudržné a mezi sebou propojené. Doplňte tedy do tabulky potřebné údaje, témata vyjádřete stručně a heslovitě. TÉMATA ODSTAVCŮ První odstavec
Druhý odstavec
Třetí odstavec
Čtvrtý odstavec
Hlavní téma celého odstavce Úvodní téma, jímž se odstavec otvírá Závěrečné téma, kterým odstavec končí 3)Existuje funkční návaznost mezi posledním tématem odstavce a prvním tématem odstavce následujícího? ANO NE 4)Popište stručně vztah nadpisu k celému textu (zdali je výstižný, proč formou otázky apod.). ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................... 5)Vyskytuje se v textu ještě jiné téma, které není obsaženo v nadpisu? Pokud ano, napište, o které téma jde a kde se v textu vyskytuje. ........................................................................................................................................................... 6)Který odstavec je v textu nejdelší? Proč právě on? Pokuste se formulovat hypotézu opřenou o věrohodná fakta. ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................
7
D.
Náměty k tvůrčímu psaní
1) Napište úvahu se stejným nadpisem a se stejným tématem, ale vztahující se k událostem roku 1989. Samozřejmě, že se předtím musíte o této historii trochu poučit. Můžete se inspirovat Čapkem, není však dovoleno kopírovat jeho věty. 2) Napište úvahu se stejným nadpisem, ale s jiným tématem. Přinesl vám příchod na gymnázium nějakou revoluční změnu? Očekává se, že úvaha bude osobní, otevřená, sebezpytující. 3) Jestliže se zajímáte o světové dění, můžete se odvážit napsat úvahu se stejným názvem, tentokrát však o našem vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zamyslete se nad změnami, ke kterým od té doby došlo v souvislosti s naším členstvím. Byly opravdu revoluční? Byly přínosné? Václavské náměstí v listopadu 4) Možná vám bude bližší téma internetu. I k němu byste 1989 - socha svatého Vojtěcha; mohli vyhotovit úvahu se shodným titulkem. Změnil zdroj: Wikimedia Commons, celá adresa: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha příchod internetu komunikaci mezi lidmi? Byla to _1989,_V%C3%A1clavsk%C3%A9_n skutečná revoluce? %C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD,_svat %C3%BD_Vojt 5) Pro někoho z vás možná nebylo revolucí nic v historii %C4%9Bch_s_transparentem.jpg naší země, dokonce by za revoluci nepovažoval ani příchod na tuto školu, vstup do EU nebo nástup internetu. Tak co tedy? Zkuste napsat úvahu s názvem „Co by byla skutečná revoluce?“ Text by měl obsahovat argumenty dokazující, že vámi zvolená událost by představovala mnohem hlubší změnu v chování lidí než vznik nového státu či nová technologie. 6) Možná vás skutečně gymnázium nezměnilo. Ale snad jste zažili nějakou událost, která změnila váš způsob života, ať už radostnou nebo bolestnou. Napište osobní reflexi této změny, opět pod názvem „Byla to revoluce?“ Přibližte, o jakou událost šlo (nejde však o vyprávění), a soustřeďte se na to, v čem jste od té doby jiní. 7) Na konci textu Čapek napsal, že potřebujeme jakousi národní mladost. Ale k čemu? Na tuto otázku se pokuste odpovědět v samostatné úvaze. Mohla by se jmenovat: „K čemu potřebujeme národní mladost?“ Pište v ní o době současné a o tom, k čemu dobrému by nás Čapkem popsaná mladost mohla dovést. 8) Ale třeba s Karlem Čapkem nesouhlasíte! Pak se tedy pusťte do polemické úvahy, v níž dokážete, že revoluční nadšení nemůže vést k ničemu dobrému a že naopak potřebujeme onu praktičnost a střízlivost. 9) Prostudujte, co všechno se v současné době bez rozmyslu nazývá revolucí. Poté se vrhněte do úvahy, proč jsme revolucemi tolik přitahováni, čím nás fascinují (což se projevuje v nadužívání tohoto slova, např. v reklamě). 10) Napište úvahu o dopadu nějakého fiktivního vynálezu na chování lidí. Úvaha by se měla jmenovat „Byla to revoluce?“ a měla by ukázat, zda tato novinka skutečně lidi proměnila. Příklady fiktivních vynálezů hledejte v literárních nebo filmových dílech. (Např. Karel Čapek: Továrna na Absolutno, Krakatit aj.).
8
