ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST Hodnocení dopadů regulace novely nařízení vlády 1 Důvod předložení 1.1 Název Nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností Předkládané nařízení nahrazuje nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. a č. 371/2009 Sb. (dále také jen jako „nařízení vlády č. 132/2005 Sb.“). Evropsky významné lokality (dále jen „EVL“) uvedené v národním seznamu jsou součástí celoevropské soustavy chráněných území Natura 2000. Jednou z významných předvstupních podmínek Evropské unie pro všechny kandidátské státy bylo vytvoření příslušné národní části evropské soustavy chráněných území, nazvané Natura 2000. Povinnost členských států k vytvoření sítě Natura 2000 vyplývá z požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (kodifikované znění)1 a směrnice Rady (ES) 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). V České republice tato soustava sestává ze dvou typů chráněných území – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (dále jen „EVL“ nebo „lokality“). Ptačí oblasti, kterých je na území ČR 41, vyhlásila vláda ČR v letech 2004, 2005 a 2007 samostatnými nařízeními pro každou ptačí oblast. EVL byly shrnuty do tzv. „národního seznamu“. Na základě příloh I a II směrnice o stanovištích byl vytvořen pro ČR tzv. referenční seznam, který obsahuje evropsky významné typy stanovišť a rostlinné a živočišné druhy, které se vyskytují na území ČR. V letech 2000-2003 bylo provedeno na celém území ČR podrobné mapování výskytu těchto typů stanovišť a druhů, které bylo podkladem pro vytvoření národního seznamu EVL. Národní seznam je fakticky rozdělen do dvou částí podle tzv. biogeografických oblastí, do nichž území ČR zasahuje, a to panonské (4,3 % rozlohy ČR) a kontinentální (95,7 % rozlohy ČR). Proces vypracování národního seznamu vyplývá z čl. 4 směrnice o stanovištích. Národní seznam schválila vláda ČR svým usnesením č. 1320 ze dne 22. 12. 2004, jako nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, účinné od 15. 4. 2005. Nařízení vlády bylo vydáno na základě zmocnění v ustanovení § 45a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v tehdy platném znění. V roce 2007 byl národní seznam nařízením vlády č. 301/2007 Sb., účinným od 1. 12. 2007, doplněn o nové EVL z panonské biogeografické oblasti, v roce 2009 pak nařízením vlády č. 371/2009 Sb., účinným od 3. 11. 2009, o nové EVL z kontinentální biogeografické oblasti. Tato doplnění byla provedena na základě závěrů Evropské komise, které vycházely z vyhodnocení dostatečnosti národního seznamu pro plnění cílů směrnice o stanovištích (z tzv. biogeografických seminářů). Ze směrnice o stanovištích vyplývá, že Evropská komise posoudí lokality zařazené do národního seznamu a následně vydá rozhodnutí o jejich zařazení či případném nezařazení do evropského 1
Nahrazuje původní směrnici Rady (ES) 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). 1
seznamu a oznámí toto rozhodnutí v Úředním věstníku. Lokality zařazené do národního seznamu uvedené v platném nařízení vlády byly na základě návrhu České republiky přijaty mezi lokality významné pro Společenství, tj. zařazeny na evropský seznam lokalit na základě rozhodnutí Komise 2008/25/ES, resp. 2011/64/EU2, kterým byly do evropského seznamu přijaty lokality národního seznamu pro kontinentální oblast, který byl schválen nařízením vlády č. 132/2005 Sb., resp. č. 371/2009 Sb. EVL národního seznamu pro panonskou oblast, který byl schválen nařízením vlády č. 132/2005 Sb. ve znění novelizace č. 301/2007 Sb., byly přijaty do evropského seznamu na základě rozhodnutí Komise 2008/26/ES a 2009/90/ES3. Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL udává kromě jiného vymezení a předměty ochrany evropsky významných lokalit a je jediným výchozím podkladem pro Evropskou komisi pro stanovení evropského seznamu. Do evropského seznamu, tak nemohou být zařazeny jiné lokality a v jiném vymezení než v podobě schválené vládou na národním seznamu. Tím však není vyloučeno, že některé ze schválených lokalit národního seznamu, nebudou zařazeny do evropského seznamu. Lokality, které již byly rozhodnutím Evropské komise zařazeny do evropského seznamu, nemohou být vyřazeny ze seznamu národního, pokud k tomu neexistuje důvod dle směrnice o stanovištích. Pro všechny EVL musí Česká republika zabezpečit dostatečná ochranná opatření zajišťující udržení stavu předmětů ochrany, tj. evropských stanovišť a evropsky významných druhů. Tato povinnost vyplývá přímo ze směrnice o stanovištích a do českého právního řádu byla transponována ustanovením § 45c zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“ nebo „zákon“). Oproti znění ZOPK před jeho novelizací v roce 2009, podle kterého bylo nutné vyhlásit veškeré evropsky významné lokality za zvláště chráněná území nebo zřídit smluvně chráněná území podle § 39 ZOPK, lze nově uplatnit institut tzv. základní ochrany. Základní ochrana se stává třetí variantní formou ochrany EVL vedle již možné ochrany prostřednictvím vyhlášení zvláště chráněného území (dále jen „ZCHÚ“) a smluvní ochrany podle § 39 zákona. Základní ochrana je definována přímo v § 45c odst. 2 a není s ní spojen žádný samostatný proces vyhlašování. Stanovuje pro EVL obecné ochranné podmínky a je proto vhodná pouze pro EVL s vybranými předměty ochrany. Specifické ochranné podmínky, které vyžadují některé předměty ochrany, budou nadále zabezpečeny prostřednictvím vyhlášení ZCHÚ nebo prostřednictvím smluvní ochrany. Cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je určit pro jednotlivé EVL nebo jejich části vhodné formy ochrany v souladu s novelizovaným zněním § 45c ZOPK, tedy s ohledem na možnost využití základní ochrany. Stávající nařízení vlády č. 132/2005 Sb. základní ochranu nereflektuje a podle jeho znění by měly být všechny EVL v celé své rozloze vyhlášeny jako ZCHÚ nebo zajištěny smluvní ochranou do šesti let od přijetí na evropský seznam (tj. do roku 2014 pro lokality z nařízení vlády č. 132/2005 Sb. a do roku 2015, resp. 2017 pro lokality doplněné nařízením vlády 2
Naposledy schválené rozhodnutí Komise 2012/14/EU o aktualizovaném evropském seznamu evropsky významných lokalit pro kontinentální oblast ze dne 18. 11. 2011 (v Úředním věstníku publikováno dne 8. 2. 2012) je konsolidovaným zněním evropského seznamu pro kontinentální biogeografickou oblast. Nahrazuje všechna dřívější rozhodnutí Komise, o evropském seznamu evropsky významných lokalit pro kontinentální oblast, vč. rozhodnutí 2011/64/EU a 2008/25/ES, kterými byly do evropského seznamu přijaty lokality národního seznamu pro kontinentální oblast (tj. lokality zařazené na národní seznam nařízeními vlády č. 371/2009 Sb. a č. 132/2005 Sb.). Právní účinky vyplývající ze zařazení lokality na evropský seznam (zejm. započetí běhu šestileté lhůty podle § 45c odst. 5 zákona o ochraně přírody) nastávají vždy okamžikem (prvního) zařazení lokality na evropský seznam, opětovné uvedení lokality v konsolidovaném znění seznamu již žádné podobné účinky nemá. 3 Resp. aktualizovaným rozhodnutí Komise 2011/86/EU (konsolidované znění evropského seznamu pro panonskou biogeografickou oblast), které bylo nahrazeno třetím aktualizovaným seznamem evropsky významných lokalit v rozhodnutí Komise 2012/10/EU (v Úředním věstníku publikováno dne 8. 2. 2012). 2
č. 301/2007 Sb., resp. č. 371/2009 Sb.). Přijetí nového nařízení vlády proto umožní zajistit 199 EVL prostřednictvím základní ochrany na celém jejich území (celková rozloha 14 480,4 ha) a dalších 195 EVL zčásti (na celkové výměře 113 770,6 ha). Praktickým důsledkem a pozitivním přínosem této změny je snížení počtu vyhlašovaných ZCHÚ na území EVL o 128 251 ha. (má být výměra) V případě, že by předkládané nařízení vlády nebylo přijato a zůstala by v platnosti stávající právní úprava, bylo by nutné vyhlásit všechny EVL v celé jejich rozloze v některé z kategorií ZCHÚ se všemi důsledky, které by z této povinnosti vyplývaly. Možnost aplikovat institut základní ochrany, která se nabízí po novelizaci ZOPK z roku 2009, by tak zůstala zcela nevyužita. Znamenalo by to významnou administrativní zátěž jak pro orgány ochrany přírody tak především pro vlastníky pozemků a další dotčené subjekty, které se procesu vyhlašování účastní. V této souvislosti by bylo také ohroženo splnění šestileté lhůty pro zajištění potřebné ochrany, která je požadována směrnicí o stanovištích a ZOPK. Formy ochrany pro jednotlivé EVL byly již s orgány ochrany přírody projednány. 1.3 Základní charakteristika nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL 1.3.1 Současný stav První národní seznam EVL schválila Vláda České republiky jako nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit (účinné od 15. 4. 2005), jenž bylo vydáno na základě zmocnění v ustanovení § 45a ZOPK, v tehdy platném znění. V následujících letech byl národní seznam dvakrát doplněn o další EVL. V roce 2007 byl národní seznam doplněn o nové EVL v panonské biogeografické oblasti (nařízení vlády č. 301/2007 Sb., účinné od 1. 12. 2007), které byly následně výše uvedenými rozhodnutími přijaty na evropský seznam. Doplnění lokalit do národního seznamu pro kontinentální oblast bylo provedeno nařízením vlády č. 371/2009 Sb., účinným od 3. 11. 2009. Aktuální národní seznam EVL byl na konci roku 2009 zaslán Evropské komisi k posouzení. Nově doplněné lokality národního seznamu z roku 2009 byly přijaty na evropský seznam v lednu 2011 (viz výše). U 5 EVL (Žehuňsko, Dománovický les, Borkovická blata, Plzeň - Zábělá, Údolí Hačky), nebyla Evropskou komisí přijata změna ve vedení hranic navrhovaná Českou republikou v novele nařízení č. 371/2009 Sb. a lokality zůstávají na evropském seznamu v podobě, které odpovídá vymezení podle nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Evropský seznam tak u těchto pěti lokalit plně nekoresponduje s národním seznamem a jejich podoba v evropském seznamu tak odpovídá stavu z roku 2005 (před novelou). Celkový počet EVL v České republice zařazených na evropský seznam činí 1084. V březnu roku 2011 (tj. již po schválení evropských seznamů) proběhlo bilaterální jednání, z jehož závěrů vyplývá několik změn v národním seznamu. Změny jsou podrobněji popsány dále v kapitole 1.3.2 písm. i). Z tohoto důvodu se předkládaným návrhem nařízení vlády mění celkový počet lokalit na národním seznamu na 1075 EVL. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. bylo tedy již dvakrát novelizováno. Protože se pro nařízení vlády nezpracovává konsolidovaný text a novelizace existují pouze v podobě novelizačních bodů na několika stech stranách, bude platné nařízení vlády z důvodu zvýšení přehlednosti nahrazeno zcela novým nařízením vlády – nyní předkládaným. Z hlediska změn, které nové nařízení vlády přináší, jsou nejzásadnější úpravy navrhovaných kategorií ZCHÚ. Všechny EVL v národním seznamu byly přezkoumány za účelem návrhu vhodných forem ochrany, jak je uvádí ZOPK. Výčet navrhovaných kategorií ZCHÚ u jednotlivých lokalit v předkládaném nařízení vlády je založen na odborném návrhu, který z pověření MŽP připravila 3
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „AOPK ČR“) ve spolupráci s krajskými úřady coby příslušnými orgány ochrany přírody. Při posuzování nutnosti zajištění ochrany formou ZCHÚ vycházel odborný návrh z ekologických nároků evropských stanovišť a evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL, zohledňoval jejich nároky na hospodaření, jejich možná ohrožení a prostorové rozšíření daného předmětu ochrany v EVL. Neméně důležité je zapracování vyřazených lokalit a lokalit měněných (viz popis změn a jejich odůvodnění). Ostatní změny jsou pouze formálního a technického charakteru (oprava chyb). 1.3.2 Navrhované úpravy ve srovnání s platným nařízením vlády č. 132/2005 Sb. a) Vymezení jednotlivých EVL Vzhledem k omezeným možnostem grafické úpravy příloh právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů a vzhledem k požadavku zobrazit mapu na jednu stranu představují mapy EVL uvedené v přílohách nařízení vlády pouze orientační grafické znázornění. Mapové podklady v měřítku 1:10 000 (včetně georeferencované vrstvy), v nichž jsou zakresleny hranice evropsky významných lokalit, budou uloženy v Ústředním seznamu ochrany přírody (dále jen „ÚSOP“) jak ukládá ustanovení § 9 vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. V doposud platném nařízení vlády č. 132/2005 Sb. bylo obsaženo taktéž pouze orientační grafické znázornění vymezení jednotlivých lokalit, aniž by však zároveň byly v ÚSOP či jinde uloženy podrobné mapové podklady stanovící jednoznačně vedení hranic EVL. b) Vymezení hranic biogeografických oblastí na území České republiky Ustanovení § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 132/2005 Sb. obsahuje výčet katastrálních území panonské biogeografické oblasti České republiky, který však již v současné době neodpovídá realitě díky aktualizacím mapové vrstvy katastrálních území. V předkládaném návrhu nařízení vlády bude namísto seznamu katastrálních území uvedena mapa České republiky s orientačním grafickým vymezením hranic biogeografických oblastí. Podrobný mapový zákres hranic bude veden u AOPK ČR. c) Způsob udávání rozlohy lokalit V platném nařízení vlády je rozloha lokalit uvedena s přesností na metry čtvereční, které jsou jako jednotka rozlohy vzhledem k velikostem většiny lokalit nepřiměřené. Pro potřeby nařízení vlády nemá vysoká přesnost své opodstatnění. Rozloha bude zaokrouhlena na desetiny hektaru, pouze v případě lokalit menších než je desetina hektaru (např. budovy vyhlášené pro ochranu netopýrů), bude výměra uvedena ve formátu „<0,1 ha“. d) Změna navrhované kategorie ZCHÚ Kolonka „Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území“ bude: -
vyplněna uvedenou kategorií nebo výčtem více kategorií ZCHÚ dle § 14 odst. 2 ZOPK (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka), které je nutné vyhlásit na území EVL, aby byla zajištěna její dostatečná ochrana. Příslušné ZCHÚ bude vyhlášeno buď na celém území EVL nebo na její části. Pro EVL může být navržena rovněž kombinace několika forem ochrany (pro část EVL vyhlášení ZCHÚ, pro část základní ochrana; v případě vyhlášení ZCHÚ se může jednat o kombinaci více různých kategorií ZCHÚ). Kategorie ZCHÚ se uvádí také v případě, kdy je na území EVL vyhlášeno stávající ZCHÚ, ale plně nezajišťuje ochranu předmětu ochrany EVL, musí tedy být znovu vyhlášeno. Přehlašování, resp. nové vyhlášení se týká pouze těch ZCHÚ, která 4
mají nevyhovující zřizovací dokumentaci z pohledu souladu definice předmětů ochrany ZCHÚ a předmětů ochrany EVL, na jejichž území se nacházejí. V takovém případě není z právního hlediska zajištěna dostatečná ochrana předmětů ochrany EVL. Dále se kategorie ZCHÚ uvádí v případě, kdy je uzavřena smluvní ochrana, ale předmět či předměty ochrany EVL není či nejsou vhodné pro základní ochranu (v případě zrušení smlouvy je EVL navržena k vyhlášení v uvedené kategorii ZCHÚ). -
vypuštěna pro lokalitu, pro kterou se nenavrhuje vyhlásit ZCHÚ. Jedná se o případy, kdy je pro předměty ochrany EVL dostačující základní ochrana nebo je lokalita již chráněna formou stávajícího ZCHÚ, které dostatečně zajišťuje ochranu předmětů ochrany EVL, nebo smluvní ochranou, přičemž předmětem ochrany EVL jsou pouze fenomény vhodné pro základní ochranu.
Předpokládané prostorové vymezení navrhovaných forem ochrany pro jednotlivé lokality aktuální ke dni 8. 12. 2011 je k dispozici na internetových stránkách MŽP věnovaných systému Natura 2000, viz http://www.mzp.cz/cz/aktuality_natura. e) Seznam evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu, které se na lokalitě přirozeně vyskytují Druhy budou řazeny abecedně podle českých názvů z důvodu lepší přehlednosti (doposud byly řazeny podle názvů vědeckých). f) Katastrální území Seznam katastrálních území byl pro každou EVL aktualizován, aby odpovídal stavu mapového podkladu Katastru nemovitostí ke dni 1. 1. 2010. Všechna katastrální území zasahující do vymezené EVL plochou o velikosti alespoň 1 m2 byla zahrnuta do výčtu katastrálních území příslušné EVL. g) Změna názvu položky „Mapa lokality“ na „Orientační grafické znázornění lokality“ Nově navrhovaný název položky lépe vystihuje charakter zákresu. h) Měřítko mapy K mapovému zákresu bylo doplněno měřítko pro lepší orientaci ve velikosti lokality vůči mapovému podkladu. Bylo provedeno sjednocení měřítek map pro skupiny lokalit na základě velikosti lokality a nejvhodnějšího rozlišení, aby byly vzájemně porovnatelné, a to v měřítkách: 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 200 000 atd., vždy v řádu celých statisíců. i) Jiné změny Předkládaný návrh nařízení vlády odpovídá počtem a vymezením lokalit nařízení vlády č.132/2005 Sb., v platném znění s výjimkou: -
EVL CZ0534055 Ratajské rybníky, kde byl jako předmět ochrany zpět doplněn druh srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus), a to z důvodu technické chyby (chybné vypuštění) při novelizaci národního seznamu provedené nařízením vlády č. 371/2009 Sb.;
-
EVL CZ0314123 Boletice, kde bylo jako předmět ochrany zrušeno stanoviště 9410 - Acidofilní smrčiny horského až alpínského stupně, a to z důvodu technické chyby (chybné uvedení) při novelizaci národního seznamu provedené nařízením vlády č. 371/2009 Sb.;
5
-
EVL CZ0313128 Nadějská soustava, kde bylo jako předmět ochrany přidáno stanoviště 7150 Prolákliny na rašelinném podloží, a to z důvodu technické chyby (chybné neuvedení) při novelizaci národního seznamu provedené nařízením vlády č. 371/2009 Sb.;
-
EVL CZ0210022 Kosí hůra, kde byl opraven název EVL na „Kozí hůra“;
-
EVL CZ0514042 Jestřebsko – Dokesko, která byla zmenšena o malý polygon v severní části EVL, který nebyl omylem odstraněn při vyjímání těžebního prostoru;
-
zrušení 5 EVL, které nebyly přijaty na evropský seznam, nebo byly překryty jinou EVL a z důvodu technické chyby nebyly vyškrtnuty při novelizaci národního seznamu provedené nařízením vlády č. 371/2009 Sb. (nebyly proto započítány do celkového počtu EVL platného národního, resp. evropského seznamu). Jedná se o: CZ0213065 Roztoky u Křivoklátu, CZ0313133 Žďárské louky, CZ0714074 Vápenice, CZ0723402 Březová - Studený vrch, CZ0724088 Březová – Kalábová;
-
zrušení 7 EVL – schváleno Evropskou komisí v březnu 2011: CZ0213055 Podolí, CZ0312029 Bošice, CZ0313120 Římov, CZ0513247 Pelíkovice, CZ0623033 Znojmo – hrad, CZ0623780 Jaroslavice – zámek, CZ0813761 Důl Ruda I.
V březnu 2011 byla s Evropskou komisí vyjednána změna ve vedení hranice 5 EVL oproti evropskému seznamu přijatém v lednu 2011: CZ0214050 Žehuňsko (překrylo tři EVL vyhlášené v roce 2005: CZ0213090 Žehuň – obora, CZ0213089 Žehuň a CZ0213014 Dlouhopolsko), CZ0214010 Dománovický les, CZ0314021 Borkovická blata, CZ0323159 Plzeň – Zábělá a CZ0420171 Údolí Hačky. Tyto úpravy jsou již uvedeny v platném znění nařízení vlády č. 371/2009 Sb., v novém nařízení vlády bude znění potvrzeno a nedojde proto ke změně. Aktuální počet lokalit národního seznamu po vyřazení sedmi uvedených EVL a pěti změněných EVL je 1075. Přestože se jedná o nové nařízení vlády, navíc obsahující i změny v přístupu k zobrazení orientačních map, v žádném případě není možné předkládaný národní seznam jakkoliv měnit, co se týče počtu, vymezení či předmětu ochrany. Takový postup by byl v rozporu s požadavky směrnice o stanovištích, resp. s Vládou ČR schváleným národním seznamem, který byl zaslán Evropské komisi a výše citovaným rozhodnutím Evropské komise přijat do evropského seznamu. 1.3.3 Průběh předjednání Na základě předchozích pozitivních zkušeností s předjednáním lokalit v průběhu sestavování a následného doplňování národního seznamu rozhodlo MŽP zahrnout do přípravy podkladů pro nové nařízení vlády také proces předjednání. Návrhy forem ochrany pro všechny EVL byly projednány v průběhu roku 2010 se všemi krajskými úřady, jakožto odpovědnými orgány ochrany přírody pro péči o EVL mimo velkoplošná ZCHÚ, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Z důvodu minimalizace střetů byly krajské úřady zapojeny již do etapy přípravy odborného návrhu forem ochrany, kdy mohly vznášet připomínky k návrhům. Většina připomínek byla projednána a vyřešena v první fázi přípravy na úrovni AOPK ČR, pouze zásadní rozpory byly řešeny ve spolupráci s MŽP. 2 Návrhy variant řešení 2.1 Návrhy možných variant včetně varianty nulové 6
Varianta 0 (nulová varianta) – Ponechání současného stavu. Navrhované kategorie zvláště chráněných území v národním seznamu EVL zůstanou beze změn. V takovém případě bude nutné dle současného nařízení vlády vyhlásit příslušná ZCHÚ do 6 let od zařazení na evropský seznam. Lokality zařazené na národní seznam v první vlně byly přijaty na evropský seznam v roce 2008, tj. lhůta pro ně vyprší v roce 2014. To by znamenalo významné zvýšení administrativní zátěže jak pro orgány ochrany přírody tak především pro vlastníky pozemků a další dotčené subjekty, které se procesu vyhlašování účastní. Institut základní ochrany by nebyl využit a jeho zavedení (za účelem zjednodušení administrativy, v podobě nevyhlašování ZCHÚ v odůvodnitelných případech) novelou ZOPK provedenou v roce 2009 by zcela ztratilo smysl. Varianta 1 – Přijetí nového (aktualizovaného) nařízení vlády podle § 45c odst. 4, kterým bude nahrazeno nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. a nařízení vlády č. 371/2009 Sb. Nové nařízení vlády stanoví kategorie pro ty EVL, pro které je ochrana podle § 45c odst. 2 ZOPK nedostatečná. 2.2 Dotčené subjekty Krajské úřady, kraje – jsou příslušné k vyhlášení nenárodních kategorií ZCHÚ, tj. přírodních rezervací a přírodních památek a jejich ochranných pásem s výjimkou území chráněných krajinných oblastí, národních parků a jejich ochranných pásem a území vojenských újezdů; jsou dotčeným subjektem v procesu vyhlašování v případě, že se jejich území dotýká návrh na vyhlášení ZCHÚ. Udělují výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích (přírodních památkách a přírodních rezervacích a jejich ochranných pásmech mimo chráněné krajinné oblasti) a souhlasy k výkonu činností uvedených v bližších ochranných podmínkách. Vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit a jejich předmětů ochrany. Správy národních parků a chráněných krajinných oblastí – vydávají výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích (národních parcích, chráněných krajinných oblastech, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách a jejich ochranných pásmech) a udělují souhlasy k výkonu činností uvedených v bližších ochranných podmínkách. Vláda – schvaluje výjimku ze zákazů ve zvláště chráněných územích v případech, kdy veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Ministerstvo životního prostředí – je příslušné k vyhlášení ostatních kategorií ZCHÚ. Vlastníci (nájemci) pozemků - jsou dotčeni v procesu vyhlašování v případě, že se jejich pozemků dotýká návrh na vyhlášení ZCHÚ. Obce – jsou dotčeným subjektem v procesu vyhlašování v případě, že se jejich území dotýká návrh na vyhlášení ZCHÚ; mohou být vlastníky (nájemci) pozemků v dané lokalitě. 3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů všech variant Varianta 0 – bude ponechán současný stav Dopad na státní rozpočet včetně veřejných rozpočtů Vyhlášení území jako ZCHÚ (tj. celé území 199 EVL a část území 195 EVL, celkem 128 251 ha, které je navrhováno chránit prostřednictvím základní ochrany) by s sebou neslo značné náklady, zejm.
7
na geodetické práce, značení ZCHÚ a zpracování plánů péče. Výše nákladů na management, tj. náklady na trvalou péči o ZCHÚ nebude dotčena. (viz dále) Cena geodetických prací byla spočítána z obvodu hranic evropsky významných lokalit4 (7 095 km) a průměrné ceny geodetických prací v ČR, která činí 4 500 Kč/100 m, tj. celkem cca 319 mil. Kč. U nákladů na značení ZCHÚ se vycházelo z ceny 5 500 Kč/km obvodu hranice a z celkového obvodu hranic evropsky významných lokalit (7 094,7 km), což činí celkem cca 39 mil. Kč. V částce jsou zahrnuty tabule se státním znakem spolu s podpůrnými konstrukcemi a pruhové značení předepsané vyhláškou č. 64/2011 Sb. Ze zkušenosti se počítá s obnovou značení ve výši 20 % pořizovacích nákladů ročně, tj. cca 7,8 mil. Kč ročně. Výpočet vychází z předpokladu, že budou umístěny v průměru 2 tabule se státním znakem na 1 km, náklady na pruhové značení jsou 1 500 Kč/km. Vyhlášení EVL jako ZCHÚ by nemělo mít žádný vliv na výši nákladů vynaložených na péči o tato území (náklady na management). Ty se odvíjejí od předmětu ochrany a rozlohy území a změnou formy ochrany nejsou dotčeny. Předpokládají se stejné jako při ochraně území prostřednictvím základní ochrany (péče o EVL je definována souhrnem doporučených opatření). Celkové roční náklady se pohybují řádově v desítkách miliónů Kč5. Výše nákladů na management tedy závisí na předmětu ochrany a rozloze daných lokalit, které byly vyhlášeny nařízeními vlády, která stanoví seznam evropsky významných lokalit,6 a následně přijaty na evropský seznam. Vyhlášením ZCHÚ nevzniká povinnost nad rámec péče, která je dána existencí EVL a dle zákona má být taková, aby zajistila zachování či zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v EVL, a to nezávisle na následné formě ochrany EVL. Při výpočtu nákladů na plány péče se vycházelo z průměrné ceny plánu péče na 1 ZCHÚ, tj. cca 25 000 Kč. U EVL, které by měly být na celém svém území pokryty základní ochranou, by byly náklady na zpracování plánů péče vynaloženy v celé výši (tj. pro 199 lokalit). U EVL, které budou pokryty zčásti základní ochranou a zčásti budou zvláště chráněné, lze náklady odhadovat ve výši 1/3 z celkových nákladů na zpracování plánů péče pro tato území (tj. pro 195 lokalit)7. Při zpracování dokumentace pro vyhlášení zvláště chráněného území vznikají náklady, které je třeba vynaložit bez ohledu na velikost tohoto území (jejich výše je fixní, není přímo závislá na velikosti daného území). Celkové náklady budou tedy činit cca 6,6 mil. Kč. Náklady na zpracování plánů péče závisí především na předmětu ochrany (na jejich počtu). Navíc budou muset orgány ochrany přírody a krajiny zajistit proces vyhlašování ZCHÚ, se kterým jsou dle § 40 zákona spojeny následující činnosti: -
zaslání návrhu na vyhlášení ZCHÚ obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká,
4
U EVL, které budou zcela pokryty základní ochranou, je počítáno s celým obvodem jejich hranic; u EVL, které budou pokryty základní ochranou jen z části, je dle údajů AOPK ČR počítáno s obvodem hranice 5 417,2 km. 5 Náklady na jedno území se mohou pohybovat v rozmezí desítek tisíc až miliónů Kč ročně. U některých lokalit není nutné provádět pravidelnou, zpravidla každoroční péči, je však nutné provádět jednorázová managementová opatření jednou za několik let či opakovaně s odstupem času, u některých lokalit je třeba provádět jak jednorázová, tak pravidelná opatření. Monitoring účinnosti managementových opatření je odhadován na 10 % ceny managementu ZCHÚ. Podrobnější vyčíslení nákladů na management bude možné až po dokončení projektu „Příprava souhrnů doporučených opatření pro EVL v České republice“, jehož výsledkem by měla být zpracovaná opatření pro všechny EVL nacházející se na území České republiky, dále kvantifikace a nákladovost péče v jednotlivých územích. Tento projekt by měl být dokončen do roku 2015 a je hrazen z OPŽP. Pro vyčíslení péče o EVL je nutné znát dostatečný popis a kvantifikaci jednotlivých činností vhodných pro danou lokalitu, což bude definováno až schválenými souhrny doporučených opatření. 6 Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. a nařízení vlády č. 371/2009 Sb. 7 195 lokalit by bylo dle platného nařízení vlády vyhlášeno na celém svém území jako zvláště chráněné území. 8
-
zaslání písemného oznámení návrhu na vyhlášení ZCHÚ vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem,
-
zveřejnění návrhu na vyhlášení ZCHÚ na portálu veřejné správy,
-
vedení správního řízení o námitkách, pokud jsou k návrhu vyhlášení (písemnému oznámení) uplatněny námitky dotčenými obcemi, kraji, vlastníky či nájemci,
-
příprava právního předpisu, kterým je ZCHÚ vyhlašováno – zajištění kompletního legislativního procesu (různé délky a finanční náročnosti podle toho, o jakou kategorii ZCHÚ se jedná8)
S výše uvedeným procesem vyhlašování jsou spojeny následující celkové náklady v celkové výši cca 13 mil. Kč: -
poštovné – dopisy na doručenku – odhad vychází z průměrného počtu obeslaných subjektů na 1 lokalitu, tj. 50, ceny dopisu na doručenku, která je pro MŽP 47,50 Kč,
-
kopírování, tisk oznámení, plánů péče apod. – v řádech tisíců až desítek tisíců Kč,
-
administrativní zátěž úřadu (tj. zajištění procesu vyhlašování včetně řízení o námitkách a následné přípravy právního předpisu, kterým je ZCHÚ vyhlášeno) – na jednu lokalitu v průměru 50 000 Kč; výpočet vychází z průměrného počtu hodin, který zabere celý proces vyhlašování 1 lokality (tj. 240 h) a hodinové mzdy vypočtené dle Metodiky pro stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, která činí cca 207 Kč (vzhledem k tomu, že ve většině případů by byly příslušné k vyhlášení ZCHÚ krajské úřady, vychází stanovení hodinové mzdy z platové třídy 11).
U EVL, které by měly být na celém svém území pokryty základní ochranou, by byly vynaloženy náklady na vyhlášení v celé výši (tj. pro 199 lokalit). U EVL, které budou pokryty zčásti základní ochranou a zčásti budou zvláště chráněné, lze náklady odhadovat ve výši 1/3 z celkových nákladů procesu vyhlašování pro tato území (tj. pro 195 lokalit)9. Při vyhlašování zvláště chráněného území vznikají náklady, které je nutné vynaložit bez ohledu na velikost tohoto území (jejich výše je fixní, není přímo závislá na velikosti daného území). Výše uvedené náklady (náklady na proces vyhlašování, zpracování plánů péče) jsou hrubým odhadem vzhledem ke skutečnosti, že jednotlivé lokality se liší předmětem ochrany, jejich počtem a počtem vlastníků pozemků (tyto údaje nejsou přímo úměrné rozloze lokality), což má vliv i na průběh vyhlašovacího procesu. Proces vyhlašování trvá zpravidla 1 rok, může se však protáhnout na 2 až 3 roky. Důvodem je také dodržování zákonných lhůt pro uplatnění námitek a rozhodnutí o námitkách, projednávání s vlastníky, popř. dalšími dotčenými subjekty, časově náročný proces vydání právního předpisu k vyhlášení ZCHÚ apod. Náklady jsou jednorázové (i když s rozložením do delšího časového období – zpravidla do čtyřletého a pětiletého období), náklady na obnovu značení (i na management) jsou počítány ročně.
8
Většina EVL, jejichž území by mělo být dle předkládaného návrhu nařízení vlády chráněno institutem tzv. základní ochrany, má být vyhlášena dle stávajícího nařízení vlády jako přírodní památky nebo přírodní rezervace. 9
195 lokalit by bylo dle platného nařízení vlády vyhlášeno na celém svém území jako zvláště chráněné území. 9
V případě vyhlášení EVL jako ZCHÚ by celkové jednorázové náklady činily cca 378 miliónů Kč (geodetické práce, značení ZCHÚ, zpracování plánů péče, proces vyhlašování), roční náklady na obnovu značení cca 8 mil. Kč. Náklady na management zůstávají nedotčeny. Náklady spojené s vyhlášením EVL jako ZCHÚ lze spolufinancovat z Operačního programu Životního prostředí (OPŽP) a financovat z Programu péče o krajinu (PPK), Podprogramu pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o ZCHÚ a jejich ochranných pásem a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany PO a EVL, či z rozpočtu kraje, kapitoly 315 – Ministerstva životního prostředí a dalších zdrojů financování. Dopad na vlastníky (nájemce), podnikatelské prostředí Pro vlastníky (nájemce) bude platit režim ochrany daný základními ochrannými podmínkami dle příslušné kategorie ZCHÚ a bližšími ochrannými podmínkami dle prováděcího právního předpisu. Varianta 1 - nařízení vlády bude přijato Dopad na státní rozpočet včetně veřejných rozpočtů Navrhovaná změna v nařízení vlády pozitivně ovlivní administrativu a rozpočet především krajských úřadů, jakožto orgánů ochrany přírody příslušných k vyhlašování nenárodních kategorií ZCHÚ a zajištění péče o EVL. V případě, že budou vybrané evropsky významné lokality nebo jejich části chráněny institutem tzv. základní ochrany namísto vyhlášení jako ZCHÚ (ve většině případů jako přírodní památka a přírodní rezervace; tj. celé území 199 EVL a část území 195 EVL, celkem 128 251ha), nebudou muset orgány ochrany přírody podstupovat časově a finančně náročný proces vyhlašování a zároveň tedy dojde ke snížení administrativního a finančního zatížení na straně úřadů. Jedná se o následující úspory v celkové výši cca 13 mil. Kč: -
poštovné – dopisy na doručenku – odhad vychází z průměrného počtu obeslaných subjektů na 1 lokalitu, tj. 50, ceny dopisu na doručenku, která je pro MŽP 47,50 Kč,
-
kopírování, tisk oznámení, plánů péče apod. – v řádech tisíců až desítek tisíců Kč,
-
snížení administrativní zátěže úřadu (tj. zajištění procesu vyhlašování včetně řízení o námitkách a následné přípravy právního předpisu, kterým je ZCHÚ vyhlášeno) – na jednu lokalitu v průměru 50 000 Kč; výpočet vychází z průměrného počtu hodin, který zabere celý proces vyhlašování 1 lokality (tj. 240 h) a hodinové mzdy vypočtené dle Metodiky pro stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy, která činí cca 207 Kč (vzhledem k tomu, že ve většině případů by byly příslušné k vyhlášení ZCHÚ krajské úřady, vychází stanovení hodinové mzdy z platové třídy 11).
U EVL, které budou na celém svém území chráněny institutem tzv. základní ochrany, budou uspořeny veškeré náklady na proces vyhlašování (tj. 199 lokalit). U EVL, které budou pokryty zčásti základní ochranou a zčásti budou zvláště chráněné, je úspora nákladů odhadována ve výši 1/3 celkových nákladů procesu vyhlašování pro tato území (tj. 195 lokalit)10. Při procesu vyhlašování zvláště chráněného území a zpracování dokumentace k vyhlášení (plány péče) vznikají náklady, které je nutné vynaložit bez ohledu na velikost tohoto území (jejich výše je fixní, není přímo závislá na velikosti daného území). Při výpočtu úspor nákladů na zpracování plánů péče je postupováno stejně jako u procesu vyhlašování.
10
195 lokalit by bylo dle platného nařízení vlády vyhlášeno na celém svém území jako zvláště chráněné území. 10
Další úspory spojené s nevyhlášením ZCHÚ (tzn., pokud by byl využit institut tzv. základní ochrany) jsou úspory spojené s vydáním plánů péče a značením ZCHÚ. Ty lze odhadnout v případě plánu péče celkem ve výši cca 6,6 mil. Kč11 a v případě značení ZCHÚ jednorázově celkem na cca 39 mil. Kč, na obnovu značení ročně 7,8 mil. Kč. Náklady na management se nepředpokládají při aplikaci základní ochrany odlišné od ochrany prostřednictvím ZCHÚ, neboť předměty ochrany v základní ochraně mohou vyžadovat pravidelnou péči bez ohledu na statut ochrany, stejně je tomu u nákladů na geodetické práce. Uvedené úspory (proces vyhlašování, značení ZCHÚ, zpracování plánů péče) v celkové výši cca 59 mil. Kč jednorázově, ročně ve výši cca 8 mil. Kč (obnova značení) jsou hrubým odhadem vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše. Úspory jsou rozděleny na jednorázové a roční (viz výše). V případě ochrany EVL prostřednictvím institutu tzv. základní ochrany by tedy celkové jednorázové náklady činily cca 319 miliónů Kč (geodetické práce) a roční náklady na management řádově desítky miliónů Kč. Je možné získat finanční prostředky z výše uvedených dotačních programů, je však nutné v určitých případech provést úpravy jejich podmínek tak, aby byl postižen i institut tzv. základní ochrany a aby byly reflektovány skutečné potřeby příslušných orgánů ochrany přírody. Další možné způsoby financování jsou rozpočty krajů a další zdroje financování. V případě ochrany EVL prostřednictvím institutu tzv. základní ochrany namísto vyhlášení jako ZCHÚ lze očekávat mírný pozitivní dopad (úspora povolovacích řízení) na orgány ochrany přírody (popř. vládu), které jsou kompetentní k vydání výjimek ze zákazů ze zvláště chráněných území a udělení souhlasů k bližším ochranným podmínkám, a to i při zohlednění vydání závazných stanovisek (nebo souhlasu) k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy EVL. Nepředpokládají se negativní dopady na rozvojovou politiku obcí. Dopad na vlastníky (nájemce), podnikatelské prostředí Ochranu EVL je možné dle zákona zajistit třemi způsoby: smluvní ochranou, zvláštní územní ochranou a institutem tzv. základní ochrany. Institut základní ochrany je definován zákonem bez taxativního vyjmenování základních a určení bližších ochranných podmínek jako je tomu v případě zvláštní územní ochrany, což znamená i zjednodušení pro vlastníky (nájemce) pozemků. Na území vyhlášených v kategorii ZCHÚ je povinnost dodržovat základní a bližší ochranné podmínky. Je možné zažádat o výjimku ze zákazů daných základními ochrannými podmínkami a udělení souhlasu k výkonu činností uvedených v bližších ochranných podmínkách. Území EVL chráněné institutem tzv. základní ochrany lze využívat pouze tak, aby nedošlo k jejímu závažnému nebo nevratnému poškození a ničení. V případě, že zamýšlené zásahy by mohly mít nežádoucí důsledky na předmět ochrany, je nutné požádat o vydání závazného stanoviska (nebo souhlasu). Lze předpokládat, že okruh činností, ke kterým bude potřeba si zažádat o vydání závazného stanoviska, nebude v tomto režimu ochrany tak rozsáhlý jako v případě zvláštní územní ochrany. Případná omezení se budou lišit případ od případu dle předmětu ochrany. 11
U EVL, které budou na celém svém území chráněny institutem tzv. územní ochrany, budou uspořeny veškeré náklady na zpracování plánů péče. U EVL, které budou pokryty základní ochranou jen z části, je počítáno s úsporou nákladů ve výši 1/3 z celkových nákladů na vydání plánů péče pro tato území (195 lokalit). 11
Dopad na životní prostředí Základní ochrana je navrhovaná pouze u EVL, u kterých to umožňují ekologické nároky předmětu ochrany, a to v souladu s novelou ZOPK. Pro předměty ochrany těchto lokalit není nutné zajistit specifické ochranné podmínky formou zvláštní územní ochrany nebo smluvní ochrany. Dopad na životní prostředí se předpokládá neutrální. Ostatní dopady Nejsou předpokládány žádné dopady do sociální oblasti spojené s navrhovanou právní úpravou, nepředpokládá se ani dopad na rovné postavení mužů a žen. 3.2 Konzultace Návrh nařízení vlády byl konzultován a připraven ve spolupráci s pracovníky AOPK ČR, a to včetně dopadů (zapracováno do hodnocení dopadů regulace), dále byl projednáván s krajskými úřady (viz kapitola 1.3.3 Průběh předjednání). Při výpočtu nákladů na management se vycházelo z podkladů krajských úřadů. 4 Návrh řešení 4.1 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení - závěrečné shrnutí Náklady nulové varianty (tzn. celé území 199 EVL a část území 195 EVL, celkem 128 251 ha, které je navrhováno chránit prostřednictvím základní ochrany by bylo vyhlášeno jako zvláště chráněné území) jsou ve výši cca 378 mil. Kč jednorázově a jedná se o náklady na geodetické práce, značení ZCHÚ (obnova značení je cca 8 mil. Kč ročně), na zpracování plánů péče a administrativní zátěž úřadu. Výše nákladů na management, která se pohybuje ročně řádově v desítkách miliónů Kč, nebude dotčena. Lze předpokládat, že varianta č. 1 (celé území 199 EVL a část území 195 EVL, celkem 128 251 ha, bude chráněno prostřednictvím institutu tzv. základní ochrany) přinese v porovnání s nulovou variantou, jednorázové úspory ve výši cca 59 mil. Kč, ročně cca 8 mil. Kč (obnova značení). Jedná se o úspory spojené se zpracováním plánů péče, značením ZCHÚ a administrativním procesem vyhlašování. Očekává se tedy pozitivní dopad na výdajovou složku státního rozpočtu včetně veřejných rozpočtů. Dopad na vlastníky (nájemce), podnikatelské prostředí se předpokládá také spíše pozitivní. Dopad na životní prostředí je neutrální. Nejsou předpokládány žádné sociální dopady ani dopady na rovnost mužů a žen. Po zhodnocení dopadů byla vybrána varianta 1, kterou navrhujeme přijmout. 4.2 Implementace a vynucování Vytváření soustavy Natura 2000 a její implementace probíhá postupně. Jsou za ni zodpovědné následující orgány: MŽP, AOPK ČR a některé další orgány ochrany přírody (krajské úřady, Správy CHKO a národních parků, újezdní úřady, odbory výkonu státní správy MŽP). Česká republika je povinna zajistit potřebná ochranná opatření pro typy přírodních stanovišť podle přílohy I a druhy rostlin a živočichů podle přílohy II směrnice o stanovištích dle jejich ekologických požadavků. Pokud by byla uplatněná forma ochrany shledána jako nedostatečná pro předmět ochrany z hlediska zabezpečení jeho ekologických nároků a uchování nebo obnovení stavu příznivého z hlediska ochrany ve stanovené šestileté lhůtě od zařazení na evropský seznam, může to být důvodem k zahájení řízení s Českou republikou o porušení Smlouvy o Evropské unii zasláním formálního upozornění o neplnění povinností plynoucích ze směrnice o stanovištích; v případě, že by Česká republika ani poté nezabezpečila dostatečnou ochranu EVL, zaslala by 12
Evropská komise České republice odůvodněné stanovisko. V konečné fázi by mohlo řízení o porušení Smlouvy o EU vyústit až v rozsudek Soudního dvoru EU a s ním spojené sankce. 4.3 Přezkum účinnosti Stav evropsky významných lokalit je monitorován orgány ochrany přírody. Ministerstvo životního prostředí vypracovává jednou za šest let zprávu, jejímž obsahem jsou zejména výsledky sledování evropsky významných druhů a stanovišť, informace o navrhovaných ochranných opatřeních a realizaci těchto opatření na území evropsky významných lokalit a zhodnocení jejich vlivu na stav těchto lokalit. Tato zpráva je předána Evropské komisi a veřejnosti. 5 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s akty práva Evropské unie Návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a je jím naplňován účel zákona č. 114/1992 Sb., zakotvený v jeho § 1. Navrhovaná právní úprava je naplněním ustanovení, které je součástí transpozice směrnice Rady (ES) 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Implementace soustavy Natura 2000 není v rozporu s cíli dalších mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána. 6 Kontakty Ing. Lenka Stromšíková – odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů, odpovědná za zpracování RIA; tel.: 267 122 167, e-mail:
[email protected] Mgr. Alena Vacátková – odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků, odpovědná za věcnou problematiku; tel.: 267 122 470, e-mail:
[email protected] Mgr. Lucie Pokorná – odbor legislativní, odpovědná za legislativní zpracování materiálu; tel.: 267 122 421, e-mail:
[email protected] II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K§1 Stanoví se evropsky významné lokality zařazené do národního seznamu. Konkrétní evropsky významné lokality jsou s bližší specifikací (dle zákonného zmocnění obsaženého v ustanovení § 45a odst. 2 ZOPK) uvedeny v přílohách č. 1 – 1 075 k nařízení vlády. Součástí každé přílohy je také orientační grafické znázornění polohy a vymezení každé lokality. Jak již bylo vysvětleno v obecné části, vzhledem k omezeným možnostem grafické úpravy příloh právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů a vzhledem k požadavku zobrazit mapu na jednu stránku představují mapy EVL uvedené v přílohách nařízení vlády pouze orientační grafické znázornění. Mapové podklady s přesným vymezením hranic v podrobném měřítku jsou uloženy v Ústředním seznamu ochrany přírody na základě ustanovení vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. K§2 Konstatují se dvě biogeografické oblasti na území České republiky – kontinentální a panonská (údaje biogeografie). Vedení hranice biogeografických oblastí je uvedeno v příloze nařízení vlády č. 1076 v mapě České republiky, která vzhledem ke svému měřítku představuje grafické
13
orientační znázornění. Vymezení v mapovém podkladu v podrobném měřítku je vedeno na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. K§3 Nyní je platné nařízení vlády týkající se evropsky významných lokalit – nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění dvou novel – nařízení vlády č. 301/2007 Sb. (doplnění národního seznamu o další lokality z panonské biogeografické oblasti) a nařízení vlády č. 371/2009 Sb. (doplnění národního seznamu o další lokality z kontinentální biogeografické oblasti). Předkládané zcela nové nařízení vlády podle § 45c odst. 4 a § 45a odst. 2 ZOPK plně nahradí dosavadní nařízení vlády č. 132/2005 Sb. vč. obou jeho novel. K§4 Účinnost nařízení vlády se navrhuje patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení, neboť vzhledem k jeho charakteru není nutné ponechávat delší legisvakanční lhůtu.
14
