Odchod zaměstnanců do důchodu

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu

Bakalářská práce

Odchod zaměstnanců do důchodu

Student: Lucie Ovčačíková Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Pavel Tomšík, CSc.

Brno 2009

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v seznamu, a pod vedením svého vedoucího bakalářské práce.

V Brankách dne 20. května 2009 ……………………………… Podpis

Děkuji vedoucímu bakalářské práce Prof. Ing. Pavlu Tomšíkovi, CS.c., za metodické vedení, připomínky a rady, které mi poskytoval během zpracování bakalářské práce. Děkuji také pracovníkům DEZA a. s., zejména vedoucí sociálního odboru Marii Mečiarové, za věnovaný čas a ochotu, se kterou mi poskytla informace a podklad, jež jsou základem mé práce.

ANOTACE Cílem této bakalářské práce bylo zjistit a porovnat na konkrétních příkladech výši důchodů v posledních dvou letech. Zpracované vzorové příklady pak využít pro potřeby zadávání témat seminárních prací. Práce ukazuje, jak různé skutečnosti ovlivňují výši důchodu.

Předmětem práce bylo studium důchodového systému v České republice. Zjistit, jak konkrétní organizace pečuje o své zaměstnance v předdůchodovém a důchodovém věku.

Klíčová slova:

důchodový systém, rozhodné období, důchodový věk, vyměřovací základ, starobní důchod

ANNOTATION The aim of this bachelor work was to find out and compare the amount of pension during the last two years using individual examples and to use processed model examples for assigning topics of seminar papers. The work shows how different facts influence the amount of pension.

The subject of the work was study of pension system in the Czech Republic. To find out how particular organizations look after their employees in pre-retirement and retirement age.

Keywords:

pension system, determination period, retirement age, basis of assessment, old age pension

1

2

Úvodní část............................................................................................................................... 8 1.1.

Úvod ................................................................................................................................ 8

1.2

Cíl práce .......................................................................................................................... 8

1.3

Materiál a metodika....................................................................................................... 9

Přehled literatury sledované problematiky....................................................................... 10 2.1

Personální práce........................................................................................................... 10

2.1.1 2.2

Ukončení pracovního poměru .......................................................................... 11 Sociální pojištění .......................................................................................................... 12

2.2.1 2.3

Penzionování pracovníků .................................................................................. 12 Důchodový systém v ČR ............................................................................................ 13

2.3.1

Účast na pojištění ................................................................................................ 14

2.4

Zdaňování důchodů.................................................................................................... 15

2.5

Zaměstnávání studentů .............................................................................................. 16

2.6

Základní pojmy ............................................................................................................ 17

2.6.1

Rozhodné období ................................................................................................ 17

2.6.2

Roční vyměřovací základ................................................................................... 17

2.6.3

Osobní vyměřovací základ ................................................................................ 18

2.6.4

Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.............................. 18

2.6.5

Výpočtový základ ............................................................................................... 18

2.6.6

Důchodový věk ................................................................................................... 19

2.7

Starobní důchod........................................................................................................... 23

2.7.1

Podmínky nároku na obecný starobní důchod ............................................. 23

2.7.2

Podmínky nároku na předčasný starobní důchod......................................... 23

2.7.3

Výše starobního důchodu .................................................................................. 24

2.7.3.1

Poskytování starobních důchodů při výdělečné činnosti......................... 24

2.8

Žádost o důchod a řízení o přiznání důchodu ........................................................ 25

2.9

Rozhodnutí o důchodu ............................................................................................... 26

2.10

Povinnosti důchodců a zaměstnavatelů................................................................... 26

2.10.1

Povinnosti důchodců.......................................................................................... 26

2.10.2

Povinnosti zaměstnavatelů................................................................................ 27

2.10.2.1

Porušení povinností ................................................................................... 28

6

2.11 3

Zvyšování důchodů..................................................................................................... 28

Výsledky a diskuze ............................................................................................................... 30 3.1

DEZA, a. s., charakteristika firmy ............................................................................. 30

3.2

Ekonomická krize a zaměstnanci .............................................................................. 30

3.3

Motivace pro odchod do předčasného důchodu .................................................... 31

3.4

Snížený důchodový věk.............................................................................................. 32

3.5

Péče o důchodce........................................................................................................... 32

3.6

Penzijní připojištění..................................................................................................... 33

3.7

Předstihové řízení........................................................................................................ 34

3.8

Postup při podávání žádosti o důchod .................................................................... 35

3.9

Ukázka výpočtu vzorových příkladů ....................................................................... 36

3.10

Postoj veřejnosti k důchodovému systému.............................................................. 48

3.11

Vyhodnocení ankety.................................................................................................... 52

3.12

Udržitelnost současného důchodového systému.................................................... 57

4

Závěr ....................................................................................................................................... 59

5

Literatura ................................................................................................................................ 60

6

Seznam použitých zkratek ................................................................................................... 63

7

Přílohy..................................................................................................................................... 64

7

1 Úvodní část 1.1. Úvod Důchodová politika zaujímá důležitou roli v každém státě. Zasahuje, někdy i velmi citelně, do státního rozpočtu. Státní důchody, které tvoří většinu důchodových příjmů, jsou ohroženy stárnutím populace, protože se počet lidí v důchodovém věku neustále zvyšuje. Vláda se v současnosti zabývá dvěma velmi významnými otázkami: jak omezit rozpočtový deficit a jak zreformovat penzijní systém, aby se omezily výdaje na důchody v budoucnosti. Vždyť důchodové výdaje se pohybují okolo 9 % HDP a očekává se růst v dalších letech. Možností, jak snížit tento nepříznivý stav, je snížení odvodu pojistného nebo vlastní spoření na důchod. To by mělo začít již v mladém věku.

Vstup České republiky do Evropské unie přinesl mnoho změn, např. uplatnění se na trhu práce v členských zemích, vzdělávání či poskytování různých sociálních dávek. I z tohoto důvodu je nutné, aby se důchodová politika neustále vyvíjela.

1.2 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je studium současného důchodového systému v České republice. Jedná se o velmi citlivé téma, neboť stejně jako celá společnost, i on prochází v posledních letech významnými proměnami. A očekává se, že mnohé další požadavky na proměny budou teprve vzneseny, protože celý systém je neustále reformován a je hojně diskutovaným. Odchod do důchodu se týká každého z nás. Stále více občanů zajímá toto téma, zejména možnosti týkající se věkové hranice odchodu do důchodu, výše budoucího důchodu či způsoby umožňující pobírat vyšší důchod.

Práce je zaměřena na problematiku výpočtu důchodu, porovnání výše důchodu v posledních dvou letech na konkrétních případech a na poukázání jejich výhod či nevýhod. Zpracované vzorové příklady pak využít pro potřeby zadávání témat

8

seminárních prací. Krátká anketa nám přibližuje názor na současný důchodový systém od zaměstnanců DEZA a. s., porovnává jej s výsledky celorepublikového průzkumu. Práce znázorňuje, co je potřeba udělat před žádostí o důchod, ať už ze strany zaměstnavatele či zaměstnance.

1.3 Materiál a metodika Teoretická část práce je zaměřena na seznámení se základními pojmy z oblasti personalistiky a souvisejícími s důchodovým systémem – rozhodné období, osobní vyměřovací základ, roční vyměřovací základ, důchodový věk, ukončení pracovního poměru. Vycházela jsem z informací z odborné literatury, odborného měsíčníku Národní pojištění, z odborných článků na Internetu. Cenné údaje a rady mi poskytla vedoucí sociálního odboru paní Marii Mečiarové akciové společnosti DEZA Valašské Meziříčí.

Praktická část je zaměřena na problematiku výpočtu obecných starobních důchodů, udržitelnost důchodového systému v České republice. Názory na současný důchodový systém jsem zjišťovala pomocí krátké ankety. Cílovou skupinou tvořili zaměstnanci DEZA, a.s. Valašské Meziříčí ve věku nad 50 let.

9

2 Přehled literatury sledované problematiky 2.1 Personální práce „Personální práce tvoří tu část řízení organizace, která se zaměřuje na vše, co se týká člověka v pracovním procesu. Jeho získávání, formování, fungování, využívání, jeho organizování a propojování jeho činností, výsledků jeho práce, jeho pracovních schopností

a

pracovního

chování,

vztahu

k vykonávané

práci,

organizaci,

spolupracovníkům a dalším osobám, s nimiž se v souvislosti se svou prácí stýká, a rovněž jeho osobního uspokojení z vykonané práce, jeho personálního a osobního rozvoje“. [Koubek, 2005]

Jednou z těchto činností jsou i plány a propouštění pracovníků, které by měly být zaměřeny na řešení těchto druhů otázek: Jak jednat s pracovníky, kteří dosáhnou důchodového věku? Jak motivovat pracovníky k předčasnému odchodu do důchodu? Jaké vztahy udržovat s bývalými zaměstnanci? Jak by mělo být penzionování načasováno? A mnohé další otázky týkající se odchodu pracovníků. [Koubek, 2005]

10

Čistá potřeba pracovníků

Nedostatek

Propouštění, penzionování, rezignace, úmrtí, jiné odchody

Existující pracovníci

Přebytek

Využití přirozených odchodů, stimulace odchodů penzionování, propouštění potřeba

Volné fyzické osoby k dispozici

Konec uspokojena

Obr. 1. Rozhodování při uspokojování potřeb pracovníků (Koubek, 2005)

2.1.1 Ukončení pracovního poměru

Zaměstnanci z organizace odcházejí různými způsoby, za různých okolností a z různých důvodů: -

možnost získání jiného zaměstnání,

-

odchod do důchodu nebo odchod do předčasného důchodu,

-

nadbytečnost,

-

zdravotní stav atd.

Propouštění pracovníka, je takové ukončení pracovního poměru, které je iniciované organizací z příčin, které mohou vzniknout jednak na straně organizace samé, tedy z důvodů nadbytečnosti pracovníků, jednak na straně pracovníka.

11

Ukončení pracovního poměru může nastat: -

výpovědí,

-

dohodou,

-

okamžitým zrušením,

-

výpovědí ve zkušební době.

2.2 Sociální pojištění Otázky týkající se sociálního pojištění upravuje Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Pojistné, placené občany a firmami se podle tohoto zákona děli na: -

pojistné na nemocenské pojištění,

-

pojistné na důchodové pojištění,

-

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Tyto příspěvky proudí do státního rozpočtu, kde se pak rozdělují do výše uvedených oblastí.

2.2.1 Penzionování pracovníků

Existují dva přístupy pro rozhodování o dalším zaměstnání. První přístup se využívá v politice pružného důchodového věku (pracovníci v důchodovém věku mají možnost pokračovat v práci) a druhý přístup v politice pevného důchodového věku (dosažením důchodového věku končí pracovní poměr). [Koubek, 2005]

12

Tab. 1 Výhody a nevýhody pevného a pružného důchodového věku

Politika pružného důchodového věku

Politika pevného důchodového věku

Výhody

Výhody

Vyžívání znalostí, dovedností a zkušeností osob

Není třeba posuzovat výkonnost pracovníka

Pokračování v práci je výhodnější

Povyšování mladých pracovníků

než penzionování

není omezováno

Nevýhody

Nevýhody

Zaměstnavatel rozhoduje, zda je

Ztráta schopných a zkušených pracovníků

zaměstnanec způsobilý pro práci (Zdroj: Koubek 2005)

2.3 Důchodový systém v ČR Současná podoba důchodového systému se začala vyvíjet v devadesátých letech 20. století, kdy byly postupně přijímány reformní kroky, které zejména spočívaly: -

v odstranění diskriminace OSVČ,

-

zavedení pojistného jako zvláštní platby mimo daňový systém,

-

přijetí zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem.

Dílčí reformy byly dokončeny v roce 1995 přijetím zákona o důchodovém pojištění. Hlavním cílem tohoto zákona byla těsnější vazba na mzdový a cenový vývoj, a nutnost nezvyšovat odvodové zatížení ekonomicky aktivních osob v budoucnosti. Od roku 1996 je důchodové pojištění založeno na: -

sociální solidaritě,

-

průběžném financování,

-

povinnosti pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je zde umožněna i dobrovolná účast v systému),

-

poskytování náhrady příjmu v případě stáří, invalidity, úmrtí živitele,

-

systém je dávkově definovaný – dvousložková konstrukce výpočtu

13

o

první složku tvoří základní výměra, která je stejná pro všechny druhy důchodů,

o

druhou složku tvoří procentní výměra, která je rozdílná podle délky pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu.

-

jednotnosti systému,

-

dynamičnosti systému.

Český důchodový systém je v současné době tvořen třemi pilíři: 1) základní povinný, který je dávkově definovaný a je průběžně financovaný. Z tohoto pilíře jsou poskytovány důchody starobní, invalidní (plně i částečně invalidní) a pozůstalostní (sirotčí, vdovský a vdovecký), 2) doplňkový, jenž je příspěvkově definovaný a je kapitálově financovaný z penzijního připojištění se státním příspěvkem. Součástí tohoto pilíře je také soukromé životní pojištění, 3) životní pojištění poskytované komerčními pojišťovnami. [15]

2.3.1 Účast na pojištění

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění stanovuje okruh pojištěných osob. Účast na důchodovém pojištění rozdělujeme na povinnou a dobrovolnou. Dobrovolná účast je možná pouze u osob starších 18 let.

Účastníci povinného důchodového pojištění podle § 5: -

zaměstnanci v pracovním poměru,

-

příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Celní správy České republiky,…

-

členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

14

-

společníci a jednatelé s. r. o. a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

-

osoby samostatně výdělečně činné,

-

zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,

-

soudci,

-

poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

-

prezident republiky,

-

a další. [Sociální pojištění, 2009]

Účastníci dobrovolného důchodového pojištění podle § 6: -

účastníci, kteří jsou vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,

-

soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti let studia po dosažení věku 18 let,

-

a další. [Sociální pojištění, 2009]

Účastníky českého důchodového pojištění jsou cizí státní příslušníci s trvalým nebo přechodným pobytem na území ČR, kteří jsou na území ČR v pracovním nebo obdobném poměru k zaměstnavateli se sídlem v ČR, pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů a cizí státní příslušníci samostatně výdělečně činní na území ČR. [11]

2.4 Zdaňování důchodů Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 4 odst. 1 písm. h) jsou příjmy ve formě dávek důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění osvobozeny. Jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně

15

osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 198 000 Kč ročně. Tato částka znamená 16 500 Kč měsíčně. [Daňové zákony, 2008]

Poživatelům důchodu vzniká povinnost podat daňové přiznání do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (do 31. března následujícího roku), popř. do šesti měsíců, pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce (do 30. června následujícího roku).

Většina poživatelů z důvodu nevědomosti daňové přiznání nepodá a daň neodvede. To je navíc podpořeno skutečností, že daň z částky překračující zákonnou hranici není sražena orgánem, který provádí důchodové pojištění (Česká správa sociálního zabezpečení). Touto problematikou by se mělo zabývat Ministerstvo financí ČR a jemu podřízené orgány. Tyto případy tak zůstávají bez postihu, neboť v České republice zatím neexistuje propojení databází mezi správními orgány a správci daně.

2.5 Zaměstnávání studentů Jestliže zaměstnavatel příjme do pracovněprávního či obdobného vztahu, jenž zakládá účast na nemocenském pojištění, studenta, pohlíží na něj jako na „normálního“ zaměstnance.

Zaměstnavatel tedy za něj platí sociální zabezpečení (26 % vyměřovacího základu) a „zaměstnanecké“ sociální zabezpečení (8 % vyměřovacího základu), které mu srazí z jeho příjmu. Dále vede potřebnou evidenci, vede a předkládá evidenční list důchodového pojištění a popřípadně plní ohlašovací povinnost, pokud je student poživatelem plného nebo částečného invalidního důchodu. Zaměstnavatel je povinen přihlásit studenta u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení do 8 dnů od vzniku příslušné skutečnosti, která se oznamuje, a posléze jej odhlásit.

Doba, po kterou bude student zaměstnaný, se mu započítává nejen do potřebné doby, ale i pro výši procentní výměry.

16

Doba studia se však po 31. 12. 2009 nebude započítávat do náhradní doby pojištění. Studenti studující od 1. 1. 2010 si mohou dobrovolně platit důchodové pojištění či si je mohou zaplatit i zpětně. [Národní pojištění, 2007]

2.6 Základní pojmy V předpisech týkajících se důchodového zabezpečení se setkáváme se specifickými pojmy a definicemi, které si vyžadují vysvětlení.

2.6.1 Rozhodné období Jedná se o časový úsek, ve kterém se zjišťují prvky pro stanovení osobního vyměřovacího základu.

Rozhodným obdobím je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu.

Do tohoto období se nezahrnuje kalendářní rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku, a předcházející kalendářní roky.

Do rozhodného období se také nezahrnují roky před rokem 1986. To znamená, že se rozhodné období postupně prodlužuje (např. pro přiznání důchodu v roce 2009 činí rozhodné období 23 let) až dojde k prodloužení na cílový stav třicetiletého rozhodného období. [Přib, 2009]

2.6.2 Roční vyměřovací základ

Stanoví se jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. [Přib, 2009]

17

„Vyměřovací základem jsou v podstatě hrubé výdělky.“ [17] Od 1. ledna 2010 se do tohoto základu bude zahrnovat i úrazová renta za dobu po 31. prosinci 2009.

2.6.3 Osobní vyměřovací základ

Je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Vypočte se jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Nastanou-li v rozhodném období výlučné doby (doby, jenž se podle platných předpisů před 1. lednem 1996 vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. [Přib, 2009]

2.6.4 Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu

Podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, jenž o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ.

Výši všeobecného vyměřovacího základ stanoví vždy vláda do 30. září následujícího roku. [Přib, 2009]

2.6.5 Výpočtový základ

„Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje první redukční hranici. Pokud tuto hranici převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice se počítá plně, z částky osobního vyměřovacího základu v pásmu od první do druhé redukční hranice se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici se počítá

18

10 %“ [Sociální pojištění, 2009]. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění stanovuje dvě redukční hranice. O jejich valorizaci rozhoduje vláda svým nařízením. Zároveň tento zákon stanovuje určitá omezení. Výpočtový základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. -

pohybuje-li se částka osobního vyměřovacího základu v intervalu <10 500-27 000), započítává se v rozsahu 30 %,

-

převyšuje-li částka druhou redukční hranici, započítává se v rozsahu 10 %,

-

pokud je částka do 10 500 Kč, započítává se celá.

Tab. 2 Vývoj výše redukčních hranic

Redukční hranice Rok první v Kč

druhá v Kč

2000

6 300

14 200

2001

6 600

15 300

2002

7 100

16 800

2003

7 400

17 900

2004

7 500

19 200

2005

8 400

20 500

2006

9 100

21 800

2007

9 600

23 300

2008

10 000

24 800

2009

10 500

27 000

(Zdroj: Přib 2009)

2.6.6 Důchodový věk

Patří mezi nejvýznamnější pojmy důchodového pojištění. Je to věk, který je nutný pro vznik nároku na starobní důchod. Důchodový věk se nestanovuje jednotně, ale je diferencován z několika hledisek.

Nejprve je diferencován podle toho, zda se jedná o muže nebo o ženu. U žen se přihlíží k počtu vychovaných dětí. Dalším kritériem je datum narození. Důchodový věk je

19

ovlivňován několika kritérii a můžeme ho zjednodušeně rozdělit na obecný a snížený důchodový věk. U sníženého důchodového věku se zohledňují právní předpisy přijaté před účinnosti ZDP a zachovávají se výhodnější nároky.

Obecný důchodový věk je dán Zákonem o důchodovém pojištění. K 1. lednu 1996 je stanoven na 60 let u mužů a 53 a 57 let u žen. Od tohoto data se za každý kalendářní rok přičítají dva kalendářní měsíce u mužů a u žen čtyři kalendářní měsíce. [14] Postupně tak dojde k prodloužení věku odchodu do důchodu u mužů na 65 let a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě, a 62 až 64 let u ostatních žen (záleží na počtu vychovaných dětí). Postupně se také prodlouží doba pojištění, jenž je nutná pro nárok na starobní důchod, z 25 let se zvýšila na 35 let včetně náhradních dob pojištění nebo 30 let bez náhradních dob pojištění. [Přib, 2009]

Ovšem odbory s touto novelou zákona nesouhlasí, neboť hrozí, že část zaměstnanců, zejména v regionech s dlouhodobou nezaměstnaností, nesplní podmínku doby pojištění a nezískají tak nárok na starobní důchod. Dalším důvodem mohou být odlišné náročnosti pracovních povolání. Je zřejmé, že fyzicky pracující člověk, nemůže vykonávat svou profesi stejně dlouho jako duševně pracující. Otázkou je i zdravotní stav člověka. Mnoho zaměstnanců pracuje ve zdraví škodlivých podmínkách a taková práce, může zanechat trvalé následky na zdraví. Pro tyto lidi bude obtížné setrvat v zaměstnání až do dosažení důchodového věku. Podle Wiesnera [18], předsedy Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, by bylo vhodné zvážit rozlišení důchodového věku podle pracovních kategorií.

Dalším problémem je produktivita práce. Zaměstnavatelé nebudou ochotni zaměstnávat pracovníky před důchodovým věkem a to může vést k poklesu produktivity práce. Nebudou mít dostatek potenciálu, přestanou být zajímavými pro zaměstnavatele. Proto by se měly zavést nějaké úlevy při zaměstnávání těchto osob. „Takovým řešením by mohla být daňová úleva (sleva na dani)“ [18].

20

Příklad 1

Pojištěnec se narodil v roce 1959. Podle tabulky s důchodovým věkem zjistíme, že může jít do obecného starobního důchodu v 64 letech. Nárok na odchod do předčasného důchodu by vznikl již v 61 letech.

U žen je rozhodujícím faktorem počet vychovaných dětí. Bezdětná žena narozená v roce 1959 by měla nárok na důchod opět v 64 letech. Jestliže by vychovala tři děti, do důchodu by mohla odejít už v 60 letech.

21

Tab. 3 Důchodový věk

Rok

Ženy (podle počtu vychovaných dětí) Muži

narození

bezdětná

1 dítě

2 děti

3-4 děti

5 a více dětí

60

57

56

55

54

53

1936

60+2

57

56

55

54

53

1937

60+4

57

56

55

54

53

1938

60+6

57

56

55

54

53

1939

60+8

57+4

56

55

54

53

1940

60+10

57+8

56+4

55

54

53

1941

61

58

56+8

55+4

54

53

1942

61+2

58+4

57

55+8

54+4

53

1943

61+4

58+8

57+4

56

54+8

53+4

1944

61+6

59

57+8

56+4

55

53+8

1945

61+8

59+4

58

56+8

55+4

54

1946

61+10

59+8

58+4

57

55+8

54+4

1947

62

60

58+8

57+4

56

54+8

1948

62+2

60+4

59

57+8

56+4

55

1949

62+4

60+8

59+4

58

56+8

55+4

1950

62+6

61

59+8

58+4

57

55+8

1951

62+8

61+4

60

58+8

57+4

56

1952

62+10

61+8

60+4

59

57+8

56+4

1953

63

62

60+8

59+4

58

56+8

1954

63+2

62+4

61

59+8

58+4

57

1955

63+4

62+8

61+4

60

58+8

57+4

1956

63+6

63

61+8

60+4

59

57+8

1957

63+8

63+4

62

60+8

59+4

58

1958

63+10

63+8

62+4

61

59+8

58+4

1959

64

64

62+8

61+4

60

58+8

1960

64+2

64+2

63

61+8

60+4

59

před rokem 1936

(Zdroj: Přib 2009)

22

2.7 Starobní důchod Starobní důchod představuje základní dávku důchodového pojištění. Nárok na tento důchod je vázán dosažením stanoveného věku a jeho úkolem je zabezpečit pojištěnce v období, ve kterém je vzhledem k jeho věku ukončen pracovní poměr. [Přib, 2009] Rozlišují se dva druhy starobního důchodu: a) obecný starobní důchod – vzniká nejdříve dnem dosažení důchodového věku b) předčasný starobní důchod – nárok vzniká před dosažením důchodového věku

2.7.1 Podmínky nároku na obecný starobní důchod

Nárok na obecný starobní důchod má pojištěnec, jestliže byl pojištěn alespoň 25 let a dosáhl důchodového věku. Podle ZDP má pojištěnec nárok na starobní důchod též, pokud doba pojištění je alespoň 15 let a dosáhl věku alespoň 65 let. Od roku 2010 dochází ke zvýšení doby pojištění až na 35 let, toto zvyšování je tempem jeden rok za každý kalendářní rok po roce 2009. [16]

2.7.2 Podmínky nároku na předčasný starobní důchod

Pojištěnec má nárok na předčasný starobní důchod , jestliže je doba pojištění nejméně 25 let a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše tři roky. Po roce 2009 má nárok na předčasný starobní důchod pojištěnec, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl věku 60 let, pokud jeho důchodový věk činí aspoň 63 let, nebo mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše tři roky, pokud je jeho důchodový věk nižší než 63 let.

Od roku 2010 se bude moci odcházet do předčasného starobního důchodu již o pět let dříve. Záleží ovšem na tom, v jakém věku vznikne nárok na důchod. Pokud vznikne do 63 let, budou současné tři roky, v pozdějším odchodu může být nárok již od 60 let. [Přib, 2009]

23

2.7.3 Výše starobního důchodu

Výše obecného i předčasného důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry je jednotná a od 1. srpna 2008 činí 2 170 Kč měsíčně.

Výše procentní výměry se určuje stanovenou procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Do doby pojištění se započítávají i náhradní doby pojištění v rozsahu 80 %, s výjimkou vyjmenovaných náhradních dob pojištění. Výše procentní výměry u všech typu starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. Náhradní doby pojištění se tedy rozdělují na dvě skupiny. Do první se započítají náhradní doby ve sníženém rozsahu a do druhé se zařadí náhradní doby, jenž se započítávají plně. [Přib, 2009]

2.7.3.1 Poskytování starobních důchodů při výdělečné činnosti

Občané, kteří pobírají starobní důchod, mohou mít pracovněprávní vztah, ale pokud chtějí současně dostávat i starobní důchod, musí mít sjednán pracovní poměr nebo dohodu o provedení pracovní činnosti na dobu určitou, a to maximálně na 1 rok. Dohoda o provedení práce účast na důchodovém pojištění nezakládá. Jakmile pracovní smlouva důchodci vyprší, musí se zaměstnavatelem uzavřít novou smlouvu, opět maximálně na jeden rok. Může se ovšem se zaměstnavatelem dohodnout o vytvoření dodatku ke stávající smlouvě, kterým se smlouva obnoví opět maximálně na jeden rok. Výše výdělku již není omezena, jak tomu bylo v minulých letech.

Od 1. ledna 2010 bude možné uzavírat pracovní smlouvu na dobu neurčitou, což znamená, že nebudou platit žádná časová omezení. [19]

24

U předčasných starobních důchodů výplata nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost, nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci.

2.8 Žádost o důchod a řízení o přiznání důchodu Přípravná fáze, jenž má za úkol podat pojištěnci informaci o skutečnostech, které má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve své evidenci, se nazývá předstihové řízení. Orgány sociálního zabezpečení zasílají občanům na základě jejich písemné žádosti informativní osobní list důchodového pojištění. Toto právo může využít každý občan jednou za rok. List obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, jenž jsou v evidenci příslušného orgánu. [13]

Řízení o přiznání důchodu se zahajuje na základě písemné žádosti o důchod. Formulář žádosti sepisuje okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). K žádosti občan přikládá potřebné doklady: -

občanský průkaz (u cizinců pas či povolení k pobytu),

-

doklady o studiu,

-

doklady prokazující dobu pojištění od ukončení povinné školní docházky až do současné doby,

-

doklady prokazující další rozhodné skutečnosti (výchova dětí, výkon vojenské služby, atd.).

-

potvrzení zaměstnavatele o vyplacených náhradách za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání,

-

potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům, vypláceném před rokem 1996

-

žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet. V tomto případě je nutné přiložit k žádosti vyplnění a bankou potvrzení tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet

25

-

pracoval-li občan v cizině, předkládá o tomto zaměstnání doklady a uvádí název a adresu zahraničního nositele pojištění a číslo pojištění. [Národní pojištění, 2008]

2.9 Rozhodnutí o důchodu Rozhodnutí o důchodu se vydává písemně a do vlastních rukou. Uvádí se zde, od kterého dne byl důchod přiznán, v jaké výši a dále jsou uvedeny skutečnosti, které byly vzaty v úvahu při výpočtu důchodu. Součástí rozhodnutí o důchodu je i osobní list důchodového pojištění, kde je uveden přehled jednotlivých dob pojištění, vyměřovací základ, počet vyloučených dob a koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Z tohoto listu se občan může dozvědět, zda byly při výpočtu důchodu vzaty do úvahy všechny jeho údaje a zda je vypočtený důchod správný.

Proti rozhodnutí ČSSZ lze podat žalobu, o které bude rozhodovat krajský soud. Tuto žalobu lze podat do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí. [Přib, 2009]

2.10 Povinnosti důchodců a zaměstnavatelů 2.10.1 Povinnosti důchodců

Okamžikem přiznání důchodu vznikají občanovi určité povinnosti, jenž se týkají především výdělečné činnosti. Ohlašovací povinnost poživatelé obecného starobního důchodu se týká těchto skutečnosti: -

zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu neurčitou,

-

sjednání zaměstnání v pracovněprávním vztahu na dobu určitou delší než jeden rok,

-

změnu v zaměstnání v pracovněprávním vztahu sjednaného na dobu určitou nepřesahující jeden rok na zaměstnání sjednané na dobu neurčitou nebo na dobu delší jednoho roku.

26

Ohlašovací povinnost je třeba splnit do osmi dnů od zjištění, že nejsou splněny podmínky pro výplatu starobního důchodu. [Přib, 2009]

2.10.2 Povinnosti zaměstnavatelů

Povinnosti zaměstnavatelů se dají rozdělit na obecnou a zvláštní povinnost. Obecná povinnost se vztahuje na všechny zaměstnance a zvláštní povinnosti se týkají poživatelů důchodu.

Mezi obecné povinnosti zaměstnavatelů patří evidenční povinnost. Zaměstnavatel musí vést pro účely důchodového pojištění příslušnou evidenci, evidenci o náhradách za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející

za pracovní úraz či nemoc

z povolání.

Zaměstnavatel tuto povinnost plní především prostřednictvím mzdových listů. Další povinností zaměstnavatele je vést a předkládat evidenční listy důchodového pojištění. Tyto listy se vedou na předepsaných tiskopisech a každoročně se do nich zapisují: -

doba trvání důchodového pojištění,

-

vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení,

-

doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují.

Evidenční listy se odevzdávají prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení ČSSZ.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit, vstoupil-li do zaměstnání poživatel starobního důchodu, který nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti. [Přib, 2009]

27

2.10.2.1 Porušení povinností

Okresní správa sociálního zabezpečení může udělit zaměstnavateli pokutu, pokud nesplní nebo poruší předepsané povinnosti, a to do výše 100 000 Kč. Jestliže zaměstnavatel neodvedl včas nebo v nesprávné výši pojistné na sociální zabezpečení, je povinen zaplatit penále ve výši 0,05% dlužné částky za kalendářní den. [Přib, 2009]

2.11 Zvyšování důchodů V § 67 ZDP jsou uvedena pravidla pro zvyšování důchodů. Podle těchto pravidel se vyplácené důchody zvyšují v závislosti na růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem a na růstu indexu reálné mzdy.

Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení, a posledním měsícem je: -

v pravidelném termínu červenec kalendářního roku, který o jeden rok přechází roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů (zvýšení důchodů v lednu 2010 je rozhodným obdobím období od srpna 2008 do července 2009),

-

v mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl alespoň 5 %.

Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů.

Důchody se zvyšují od splátky důchodu v lednu, pokud zvýšení činí aspoň 2 %. Mimořádným termínem je pátý kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.

28

Má-li

být

zvýšení

důchodů

provedeno

v pravidelném

termínu

v následujícím

kalendářním roce, musí to vláda schválit do 30. září. U zvyšování důchodů v mimořádném termínu

stanoví vláda zvýšení do 50 dnů od posledního dne

kalendářního měsíce, v němž dosáhl alespoň 5 %. [Sociální pojištění, 2009]

29

3 Výsledky a diskuze 3.1 DEZA, a. s., charakteristika firmy Deza, a. s. se sídlem ve Valašské Meziříčí je výrobcem aromatických uhlovodíků dalších technických látek vyráběných z černouhelného dehtu a benzolu. V roce 1999 byla začleněna do skupiny AGROFERT a. s..

Předmětem činnosti společnosti je zpracování dehtu, směsných dehtových olejů, surového benzolu a surovin pro výrobu fenolů. Deza, a. s. vyrábí základní aromáty – benzen, toluen, naftalen, anthracen, karbazol, dehtové oleje, suroviny pro výrobu sazí a černouhelných smol a mnohé další chemikálie.

Obchodní činnosti jsou rozděleny do dvou samostatných úseků: Základní aromáty a organika. Obchodní úsek Základní aromáty se soustřeďuje na nákup základních surovin (benzol, surový dehet) a prodej aromatických látek, které vznikají při zpracování primárních surovin (benzen, prací olej, černouhelná smola). Obchodní úsek Organika je orientován na nákup vedlejších surovin (naftalen, aromatická rozpouštědla,…).

3.2 Ekonomická krize a zaměstnanci V současnosti společnost poskytuje práci 1070 zaměstnancům. Vzhledem k ekonomické krizi, která zasáhla Českou republiku v letech 2008-2009, se tento údaj bude měnit. Společnosti sice nehrozí hromadné propouštění, ale čeká ji úsporný program. Některá provozní oddělení mají vzhledem k ekonomické krizi utlumenu výrobu. Zaměstnanci, jenž mají před důchodovým věkem a pracující v těchto odděleních, raději ukončí svůj pracovní poměr. Pokud se zaregistrují na úřadu práce, mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tuto podporu mohou brát po dobu jedenácti měsíců. Tato doba se pak bude započítávat do důchodu. Díky tomu je možné získat vyšší základ pro výpočet

30

důchodu, i kdyby pracovník odešel do předčasného důchodu. Je to výhodné, jak pro jednu tak druhou stranu. Dalším důvodem může být neochota zaměstnanců, neboť by se museli krátkodobě přeučit a přeškolit. Pro společnost je to efektivnější řešení, protože dochází k úspoře a tím i ke snižování mzdových nákladů.

Společnost zaměstnává v současnosti i osoby, které již jsou v důchodu. Jedná se však asi o 4 zaměstnance, jenž mají za úkol zaučit nové pracovní síly.

I když se vstupem České republiky do Evropské unie je možné pracovat v členských státech, společnost DEZA a. s. v současnosti nezaměstnává žádné zahraniční pracovníky.

3.3 Motivace pro odchod do předčasného důchodu Podle Zákoníku práce § 67 náleží zaměstnanci odstupné v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z důvodů: -

ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

-

přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

-

stane-li se zaměstnance nadbytečným.

Odstupné musí činit nejméně trojnásobek průměrného výdělku. DEZA a. s. má v kolektivní smlouvě ujednáno odstupné ve výši 4 měsíčních průměrných výdělků. Velikost odstupného se dále odvíjí podle délky trvání pracovního poměru.

Dalšími důvody pro dřívější odchody do důchodu mohou být rodinné či zdravotní důvody. Na zaměstnance působí hned několik faktorů ohrožujících jejich zdraví (chemické látky, prach, fyzická a zraková zátěž, atd.).

31

3.4 Snížený důchodový věk V § 74 Zákona o důchodovém pojištění jsou uvedeny pracovní kategorie, které snižují důchodový věk po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii. Rozdělování zaměstnání do pracovních kategorií bylo zrušeno od 1. ledna 1993. Nárok na tuto sníženou věkovou hranici však zůstává zachován do 31. prosince 2018. Do této kategorie se mimo jiné zařazovaly práce vykonávané s prokázanými chemickými karcinogeny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity. Doba zaměstnání se prokazuje prostřednictvím evidenčního listu důchodového zabezpečení, jenž vyplňovala organizace, nebo musí tuto dobu prokázat náhradním způsobem. K tomu slouží zvláštní tiskopis „Příloha k žádosti o důchod podle zákona o důchodovém pojištění k průkazu zaměstnání patřících do I. a II. pracovní kategorie.“

Zaměstnanci, aby měli nárok na sníženou věkovou hranici, museli odpracovat nejméně 20 let v těchto podmínkách. V tomto případě činí jejich důchodový věk 58 let. Pokud získali nejméně 15 roků, věková hranice je 59 let. Podmínkou je, aby zaměstnání I. pracovní kategorie trvalo ke dni 31.12.1992. Mohou jít dříve do předčasného důchodu, ale výše důchodu může být nižší, neboť je zde kratší doba pojištění.

3.5 Péče o důchodce Bývalí zaměstnanci jsou členy klubu důchodců a.s. Deza, který je převážně financován ze sociálního fondu. Dnes se v něm registrováno na 580 důchodců. Sociální fond je tvořen ze zisku společnosti. Klub důchodců vede jeho výbor. Ten je nápomocen sociálnímu odboru a.s. Deza v organizaci a výběru vhodných aktivit. Sociální fond je určen k financování vymezených sociálních výdajů, zejména ženám na mateřské a rodičovské dovolené, mužům na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte, důchodcům, bývalým pracovníkům organizace, jenž do odchodu do důchodu v ní pracovali. Ze sociálního fondu jsou poskytovány příspěvky na stravování, dary pracovníkům, kteří odešli do důchodu při životních výročích u příležitosti dosažení věku 50 let a každých dalších 5 let věku vždy

32

400 Kč. Dále jsou z tohoto fondu financovány různé aktivity: kulturní akce, turistika, rehabilitace, sauna, plavání a jiné sportovní aktivity, výlety. Každoročně je na podzim organizováno setkání důchodců se zástupci vedení a.s. Deza spojené s pohoštěním a drobným dárkem pro každého účastníka. Účelem setkání je dodržovat kontinuitu vzájemných vtahů a pocitu sounáležitosti s bývalou zaměstnavatelskou organizací.

3.6 Penzijní připojištění DEZA a. s. má uzavřenu smlouvu se dvěma penzijními fondy (AXA a Allianz). Pro podnik je to výhodné, jedná se totiž o daňově uznatelné náklady a tím dochází ke snížení základu daně. Poskytuje tak svým zaměstnancům příspěvky na penzijní připojištění. Příspěvky poskytuje i zaměstnancům, jejichž pracovní poměr je uzavřen na dobu určitou za podmínky, že pracovní poměr trvá déle než jeden rok, a to na základě vlastní žádosti zaměstnance. Výše příspěvku se odvíjí podle délky trvání pracovního poměru a zda zaměstnanec dělá na pracovištích s rizikem chemické karcinogenity, jenž je pro tento účel na základě výsledků zdravotního grantu rozšířena o pracoviště dioktyftalát, ftalanhydrid a fenoly. Pak se výše příspěvku automaticky zvyšuje o 150 Kč.

Nesmíme však penzijní připojištění zaměnit za důchodové pojištění. Lidé se totiž velmi často domnívají, že se jedná o tentýž produkt. Tyto produkty mají jak společné, tak rozdílné rysy.

Důchodové pojištění je velmi podobné životnímu pojištění, ale je poskytováno pouze komerčními pojišťovnami. Zahrnuje v sobě jak složku spořící, tak i složku rizikovou a chrání pojištěného proti různým rizikům. Z hlediska daňového zvýhodnění si pojištěný může z příspěvků, které si platí sám, odečíst částku maximálně 12 000 Kč za rok. Velkou výhodou je výplata sjednané pojistné částky i minimální zhodnocení finančních prostředků.

33

Penzijní připojištění je poskytováno pouze penzijními fondy. Pokud si pojištěný spoří alespoň 100 Kč měsíčně, má nárok na pravidelnou státní podporu. Výše státní podpory se zvyšuje v závislosti na výši příspěvku účastníka. U příspěvků, jenž přesáhnou 6 000 Kč ročně má pojištěný také nárok na daňové zvýhodnění, maximálně ve výši 12 000 Kč za rok. Klient v průběhu spoření může změnit penzijní fond, aniž by přišel o státní příspěvek. Pokud se ale pojištěný rozhodne pro zrušení produktu, přijde o státní podporu. Výhodou je bezpečnost investice, neboť fondy nemohou dosahovat ze zákona záporného zhodnocení. Na jejich hospodaření dohlíží Česká národní banka. Nevýhodou penzijních fondů je, že stát neručí za vklady a nízké zhodnocení vložených prostředků.

3.7 Předstihové řízení Podle § 40 zákona 582/1991 Sb. byli zaměstnavatelé povinni žádat o výpis dob pojištění ČSSZ.

Nejdříve dva roky a nejpozději jeden rok před vznikem nároku na starobní

důchod. Tato povinnost však skončila k 31.12.2005.

Zaměstnanec si sám může požádat o zaslání informativního listu, ve kterém je uveden průběh doby pojištění, výdělky od roku 1986. Pokud zaměstnanci chybí některé doby pojištění (doby zaměstnání, náhradní doby), může tyto údaje doplnit. Svoji žádost posílá na ČSSZ. Ta mu do 90 dnů pošle informativní list. Zaslání žádosti je bezplatné a každý občan má právo na zaslání jedenkrát za kalendářní rok.

V a.s. Deza obdrží zaměstnanci minimálně jeden rok před dovršením věkové hranice pro nárok na důchod dopis s vysvětlením postupu a doporučením, aby si o informativní list ve vlastním zájmu požádali.

34

3.8 Postup při podávání žádosti o důchod

Každý zaměstnanec, jenž zvažuje odchod do předčasného nebo obecného starobního důchodu, měl by si zažádat o informativní list důchodového pojištění. Je dobré takto učinit alespoň dva roky před zamýšleným odchodem do důchodu z důvodu doplnění případných chybějících informací. Do žádosti se uvádí pouze jméno, příjmení, rodné číslo a adresa. Pracovník žádost posílá v písemné nebo elektronické podobě na Okresní správu sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel vede zvlášť pro každý kalendářní rok evidenční listy důchodového pojištění. Tyto listy se evidují na předepsaných tiskopisech (formuláře lze je najít na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení). Zaměstnanci stvrzují svým podpisem pravdivost údajů.

V případě, že se pracovník rozhodne odejít k určitému datu do důchodu, musí si podat žádost o dávky důchodového pojištění, a to nejdříve tři měsíce před dnem, od kterého žádá dávku dostávat.

Okresní správa sociálního zabezpečení vyzve zaměstnavatele, aby jí do 8 dnů od obdržení výzvy sdělil požadované údaje. Pro zaměstnavatele je lepší, když je seznámen s rozhodnutím pracovníka o odchodu do důchodu, nečekat na tuto výzvu a odeslat požadované údaje dříve. Přispěje tak ke zjednodušení a zkrácení řízení. Dále zaměstnavatel musí předložit: -

vyplněný formulář „Potvrzení zaměstnavatele“ (příloha),

-

uzavřený evidenční list důchodového pojištění,

-

u důchodu z I. důchodové kategorie podepsanou přílohu 126 žádosti o důchod,

-

potvrzenou žádost o zřízení výplaty důchodu poukazem na účet,

-

originál dohody o rozvázání pracovního poměru s DEZA a. s.

35

3.9 Ukázka výpočtu vzorových příkladů Příklad 2

Pojištěnec dosáhl důchodového věku dne 13. prosince 2008 a k tomuto datu získal dobu pojištění 41 let a 115 dní. Pracovní poměr končí k 31.12.2008. V pracovní neschopnosti strávil v rozhodném období celkem 93 dní (vyloučené kalendářní dny). Žádá o přiznání starobního důchodu od 1. 1. 2009.

36

Postup:

1) vypočtení indexovaných výdělků

Tab. 4 Indexované výdělky

Roční výdělek

Koeficient nárůstu

Rok

Vyloučené doby

Indexované výdělky

(hrubý příjem)

VVZ

1986

25 680 Kč

0

7,9470

204 079

1987

27 000 Kč

4

7,7842

210 173

1988

33 480 Kč

0

7,6106

254 803

1989

37 320 Kč

0

7,4305

277 306

1990

47 400 Kč

5

7,1682

339 773

1991

51 840 Kč

16

6,2117

322 015

1992

56 880 Kč

0

5,0721

288 501

1993

69 960 Kč

0

4,0493

283 289

1994

79 920 Kč

3

3,4157

272 983

1995

89 760 Kč

1

2,8824

258 724

1996

96 480 Kč

0

2,4344

234 871

1997

102 240 Kč

7

2,2022

225 153

1998

119 280 Kč

0

2,0144

240 278

1999

139 560 Kč

0

1,8613

259 763

2000

165 000 Kč

21

1,7461

288 107

2001

182 880 Kč

0

1,6089

294 236

2002

201 720 Kč

0

1,4993

302 439

2003

215 520 Kč

10

1,4047

302 741

2004

224 160 Kč

7

1,3172

295 264

2005

238 200 Kč

0

1,2523

298 298

2006

232 440 Kč

0

1,1748

273 071

2007

253 800 Kč

19

1,0942

277 708

2008

269 760 Kč

0

1,0000

269 760

Úhrn

93

6 273 332 Kč

(Zdroj: Vlastní výzkum)

37

2) výpočet osobního vyměřovacího základu, zde použijeme následující vzoreček:

OVZ = 30,4167 *

úhrnRVZ KD − VD

RVZ = roční vyměřovací základ spadající do rozhodného období KD = počet kalendářních dnů rozhodného období VD = počet vyloučených kalendářních dnů

OVZ = 30,4167 *

6273332 (23 * 365 + 6) − 93

OVZ = 22968 Kč

3) určení výpočtového základu. Při určení výpočtového základu vycházíme z redukčních hranic platných pro rok 2009.

VZ = (22968 − 10500) * 0,3 + 10500 VZ = 14241Kč

4) výše starobního důchodu

 CDP * 1,5  S = ZV +   * VZ  100 

ZV = základní výměra

CDP = celková doba * 1,5pojištění  41 

S = 2170 + 

 * 14241

VZ = výpočtový základ  100

S = 10929 Kč

Starobní důchod tohoto pojištěnce bude činit 10 929 Kč měsíčně.

Příklad 3

Pojištěnec dosáhl důchodového věku dne 13. prosince 2007 a k tomuto datu získal dobu pojištění 41 let a 115 dní. Pracovní poměr končí k 31.12.2007. V pracovní neschopnosti

38

strávil v rozhodném období celkem 93 dní (vyloučené kalendářní dny). Žádá o přiznání starobního důchodu od 1. 1.2008.



Roční výdělek

Koeficient nárůstu

Rok

Vyloučené doby


(hrubý příjem)

VVZ

1986

25 680 Kč

0

7,2739

186 794

1987

27 000 Kč

4

7,1248

192 370

1988

33 480 Kč

0

6,9660

233 222

1989

37 320 Kč

0

6,8012

253 821

1990

47 400 Kč

5

6,5611

310 996

1991

51 840 Kč

16

5,6856

294 742

1992

56 880 Kč

0

4,6425

264 065

1993

69 960 Kč

0

3,7063

259 293

1994

79 920 Kč

3

3,1264

249 862

1995

89 760 Kč

1

2,6382

236 805

1996

96 480 Kč

0

2,2282

214 977

1997

102 240 Kč

7

2,0157

206 085

1998

119 280 Kč

0

1,8438

219 928

1999

139 560 Kč

0

1,7037

237 768

2000

165 000 Kč

21

1,5982

263 703

2001

182 880 Kč

0

1,4727

269 327

2002

201 720 Kč

0

1,3723

276 820

2003

215 520 Kč

10

1,2857

277 094

2004

224 160 Kč

7

1,2057

270 270

2005

238 200 Kč

0

1,1462

273 025

2006

232 440 Kč

0

1,0753

249 943

2007

253 800 Kč

19

1,0000

253 800

Úhrn

93

5 494 709 Kč


39

2) výpočet osobního vyměřovacího základu

OVZ = 30,4167 *

úhrnRVZ KD − VD

OVZ = 30,4167 *

5494709 (22 * 365 + 5) − 93

OVZ = 21044 K č

3) určení výpočtového základu. Při určení výpočtového základu vycházíme z redukčních hranic platné pro rok 2008.

VZ = (21044 − 10000) * 0,3 + 10000 VZ = 13314 Kč


 CDP *1,5  S = ZV +   *VZ  100 

 41 *1,5  S = 2170 +   *13314  100  S = 10361Kč

Starobní důchod by v roce 2008 činil 10 359 Kč. Je to o 570 Kč méně. Tento důchod však bude zvýšen nařízením vlády od ledna 2009 o 4,4 % procentní výměry.

 41 * 1,5  S = 2170 +  * 1,044  * 13314  100  S = 10719 Kč

Takže důchod od roku 2009 bude 10 719 Kč, což je o 210 Kč méně. Pro pojištěnce by tedy byl výhodnější odchod do důchodu v roce 2009.

40

Příklad 4

Pojištěnec dosáhl důchodového věku 29. září 2008. K tomuto datu získal dobu pojištění 38 let a 125 dní, z toho 20 let bylo odpracováno v pracovní kategorii I. Jeho důchodový věk je 58 let. Pracovní poměr končí k 31. 12. 2008. Počet dní pracovní neschopnosti byl 44 dní. Zjistěte velikost důchodu při přiznání důchodu od 1. ledna 2009.

41



Roční výdělek Rok

Koeficient nárůstu Vyloučené doby


(hrubý příjem)

VVZ

1986

25 680 Kč

0

7,9470

204 079

1987

27 000 Kč

4

7,7842

210 173

1988

33 480 Kč

0

7,6106

254 803

1989

37 320 Kč

0

7,4305

277 306

1990

47 400 Kč

5

7,1682

339 773

1991

51 840 Kč

0

6,2117

322 015

1992

56 880 Kč

0

5,0721

288 501

1993

69 960 Kč

0

4,0493

283 289

1994

79 920 Kč

0

3,4157

272 983

1995

89 760 Kč

1

2,8824

258 724

1996

96 480 Kč

0

2,4344

234 871

1997

102 240 Kč

7

2,2022

225 153

1998

119 280 Kč

0

2,0144

240 278

1999

139 560 Kč

0

1,8613

259 763

2000

165 000 Kč

4

1,7461

288 107

2001

182 880 Kč

0

1,6089

294 236

2002

201 720 Kč

0

1,4993

302 439

2003

215 520 Kč

6

1,4047

302 741

2004

224 160 Kč

7

1,3172

295 264

2005

238 200 Kč

0

1,2523

298 298

2006

232 440 Kč

0

1,1748

273 071

2007

253 800 Kč

10

1,0942

277 708

2008

269 760 Kč

0

1,0000

269 760

Úhrn

44



OVZ = 30,4167 *

úhrnRVZ KD − VD

42

6 273 332

OVZ = 30,4167 *

6273332 (23 * 365 + 6) − 44

OVZ = 22833 Kč

3) určení výpočtového základu. Při určení výpočtového základu vycházíme z redukčních hranic platné pro rok 2009.

VZ = (22833 − 10500) * 0,3 + 10500 VZ = 14200 Kč

Doba pojištění je 38 let do vzniku nároku a 93 dní po vzniku nároku na důchod, tj. jedno období po 90 kalendářních dnech.

4) Výše starobního důchodu

PV =

38 * 1,5 1 * 1,5 * 14200 + * 14200 100 100

PV = 8307 Kč S = 8307 + 2170 S = 10477 Kč

Výše starobního důchodu činí 10 477 Kč.

Příklad 5

Žena dosáhla důchodového věku 15. listopadu 2008. K tomuto datu získala dobu pojištění 35 let a 67 dní. Pracovní poměr končí k 31.12.2008. Počet dní pracovní neschopnosti byl 28 dní. Vypočtěte velikost důchodu při odchodu do důchodu od 1. ledna 2009.

43



Roční

výdělek

Rok

-

Koeficient Vyloučené doby

(hrubý příjem)

nárůstu Indexované výdělky

VVZ

1986

21 000 Kč

0

7,9470

166 887 Kč

1987

23 160 Kč

0

7,7842

180 282 Kč

1988

28 428 Kč

0

7,6106

216 354 Kč

1989

33 720 Kč

0

7,4305

250 556 Kč

1990

42 000 Kč

0

7,1682

301 064 Kč

1991

44 700 Kč

0

6,2117

277 663 Kč

1992

51 120 Kč

13

5,0721

259 286 Kč

1993

59 880 Kč

0

4,0493

242 472 Kč

1994

70 080 Kč

0

3,4157

239 372 Kč

1995

85 200 Kč

8

2,8824

245 580 Kč

1996

95 160 Kč

0

2,4344

231 658 Kč

1997

100 800 Kč

0

2,2022

221 982 Kč

1998

107 520 Kč

0

2,0144

216 588 Kč

1999

120 000 Kč

0

1,8613

223 356 Kč

2000

142 440 Kč

0

1,7461

248 714 Kč

2001

172 800 Kč

2

1,6089

278 018 Kč

2002

186 600 Kč

0

1,4993

279 769 Kč

2003

202 800 Kč

0

1,4047

284 873 Kč

2004

217 200 Kč

4

1,3172

286 096 Kč

2005

232 800 Kč

0

1,2523

291 535 Kč

2006

236 760 Kč

1

1,1748

278 146 Kč

2007

246 000 Kč

0

1,0942

269 173 Kč

2008

262 200 Kč

0

1,0000

262 200 Kč

Úhrn

28

5 751 626 Kč


44


OVZ = 30,4167 *

úhrnRVZ KD − VD

OVZ = 30,4167 *

5751626 (23 * 365 + 6) − 28

OVZ = 20895 Kč

3) určení výpočtového základu

VZ = (20895 − 10500) * 0,3 + 10500 VZ = 13619 Kč


 CDP * 1,5  S = ZV +   * VZ  100   35 * 1,5  S = 2170 +   * 13619  100  S = 9320 Kč

Starobní důchod je 9 320 Kč.

Příklad 6 Žena dosáhla důchodového věku 15. listopadu 2007. K tomuto datu získala dobu pojištění 35 let a 67 dní. Pracovní poměr končí k 31.12.2007. Počet dní pracovní neschopnosti byl 28 dní. Vypočtěte velikost důchodu při odchodu do důchodu od 1. ledna 2008.

45



Roční výdělek Rok

Koeficient nárůstu Vyloučené doby


(hrubý příjem)

VVZ

1986

21 000 Kč

0

7,2739

152 752 Kč

1987

23 160 Kč

0

7,1248

165 010 Kč

1988

28 428 Kč

0

6,9660

198 029 Kč

1989

33 720 Kč

0

6,8012

229 336 Kč

1990

42 000 Kč

0

6,5611

275 566 Kč

1991

44 700 Kč

0

5,6856

254 146 Kč

1992

51 120 Kč

13

4,6425

237 325 Kč

1993

59 880 Kč

0

3,7063

221 933 Kč

1994

70 080 Kč

0

3,1264

219 098 Kč

1995

85 200 Kč

8

2,6382

224 775 Kč

1996

95 160 Kč

0

2,2282

212 036 Kč

1997

100 800 Kč

0

2,0157

203 183 Kč

1998

107 520 Kč

0

1,8438

198 245 Kč

1999

120 000 Kč

0

1,7037

204 444 Kč

2000

142 440 Kč

0

1,5982

227 648 Kč

2001

172 800 Kč

2

1,4727

254 483 Kč

2002

186 600 Kč

0

1,3723

256 071 Kč

2003

202 800 Kč

0

1,2857

260 740 Kč

2004

217 200 Kč

4

1,2057

261 878 Kč

2005

232 800 Kč

0

1,1462

266 835 Kč

2006

236 760 Kč

1

1,0753

254 588 Kč

2007

246 000 Kč

0

1,0000

246 000 Kč

Úhrn

28


46

5 024 121 Kč


OVZ = 30,4167 *

úhrnRVZ KD − VD

OVZ = 30,4167 *

5024121 (22 * 365 + 5) − 28

OVZ = 19086 Kč

3) určení výpočtového základu

VZ = (19086 − 10000) * 0,3 + 10000 VZ = 12726 Kč


 CDP *1,5  S = ZV +   *VZ  100   35 * 1,5  S = 2170 +   * 12726  100  S = 8852 Kč

Starobní důchod v roce 2008 je 8 852 Kč. Je to o 468 Kč méně než v roce 2009. Tento důchod však bude navýšen dle nařízení vlády o 4,4 % procentní výměry.

 35 * 1,5  S = 2170 +  * 1,044  * 12726  100  S = 9146 Kč

Od ledna 2009 bude důchod činit 9 146 Kč. Přesto je to o 174 Kč méně, než kdyby šla žena do důchodu v roce 2009.

47

Výši svého důchodu si můžete spočítat i na Internetu na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz/cs/2435), nebo na www.mesec.cz v kapitole daně a stát, podkapitola důchodový systém či na www.onlinekalkulacka.cz. Tyto on-line kalkulačky slouží pouze pro výpočet orientační výše důchodu, protože neumožňují plně zohlednit všechny rozhodné skutečnosti.

3.10 Postoj veřejnosti k důchodovému systému V letech 2005-2006 byl realizován firmou Factum Investo projekt, jehož cílem bylo získat poznatky o představách veřejnosti o českém systému důchodového pojištění a fungování jeho organizačního uspořádání. Byly získány poznatky o míře informovanosti veřejnosti a zaměstnavatelů o fungování systému, názory na penzijní připojištění a životní pojištění, názory veřejnosti na současný důchodový systém a jeho reformu. Bylo osloveno 1060 obyvatel ve věku nad 15 let a 508 zaměstnavatelů.

Většina z oslovených obyvatel pociťuje obavy vzhledem ke své důchodové budoucnosti. Zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu, růst počtu starých lidí, jak obtížné bude vyjít s penězi, jak vysoký důchod vůbec bude vyplácen, to jsou časté otázky, které si lidé pokládají.

Lidé v důchodovém věku spoléhají především na starobní důchod, méně už na vlastní úspory a nejméně na penzijní připojištění. Důvodem je nízká důvěryhodnost penzijních fondů, nízká informovanost a obavy ze ztráty vkladů. [Národní pojištění, 2007]

48

27% 61%

Starobní důchod Vlastní úspory Pe nzijní připojištění

54%

Obr. 2 Finanční zajištění (Zdroj: Národní pojištění 3/2007)

Pro zajištění ve stáří se z „vlastních úspor“ nejvíce využívá penzijní připojištění a stavební spoření. Penzijního připojištění využívají lidé ve věku 40-60 let, jenž mají nadprůměrné vzdělání a příjem. K většímu využívání tohoto pojištění nevede ani placení příspěvků zaměstnavatelem. I když jsou tyto příspěvky osvobozeny od daně z příjmů, pojistného na zdravotní a sociální pojištění, zaměstnanci raději volí navýšení hrubé mzdy z důvodu obdržení nepeněžního plnění až v budoucnu. (viz příklad č. 7)

Dále se využívá ukládání peněz na běžný účet, životní pojištění, vkladní knížku a spoření doma.

30%

46%

Penzijní připojištění a stavební spoření Bězný účet Životní pojištění

32%

Vkladní knížka 43%

33%

Obr. 3 Způsob zajištění ve stáří (Zdroj: Národní pojištění 3/2007)

49

Spoření doma

Příklad č. 7

Varianta A Zaměstnanec pobírá hrubou mzdu ve výši 30 000 Kč. Zaměstnavatel mu neplatí penzijní ani životní připojištění. Zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, tudíž může uplatňovat slevy na dani.

Tab. 9 Varianta A

Hrubá mzda

30 000 Kč

Sociální pojištění 26 %

7 800 Kč

Zdravotní pojištění 9 % Daňový základ

2 700 Kč 40 500 Kč

Daň 15 % Slevy na daní (poplatník)

6 075 Kč - 2 070 Kč

Záloha na daň po slevě

4 005 Kč

Čistá mzda Hrubá mzda

30 000 Kč

Pojistné na sociální pojištění 8 %

2 400 Kč

Pojistné na zdravotní pojištění 4,5 %

1 350 Kč

Záloha na daň

4 005 Kč

Čistá mzda

22 245 Kč


Varianta B Zaměstnanec pobírá hrubou mzdu ve výši 28 000 Kč a zaměstnavatel mu přispívá 2 000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec podepsal prohlášení k dani.

50

Tab. 10 Varianta B

Hrubá mzda

28 000 Kč

Sociální pojištění 26 %

7 280 Kč

Zdravotní pojištění 9 %

2 520 Kč

Daňový základ

37 800 Kč

Daň 15 % Slevy na daní (poplatník)

5 670 Kč - 2 070 Kč

Záloha na daň po slevě

3 600 Kč

Čistá mzda Hrubá mzda

28 000 Kč

Pojistné na sociální pojištění 8 %

2 240 Kč

Pojistné na zdravotní pojištění 4,5 %

1 260 Kč

Záloha na daň

3 600 Kč

Čistá mzda

20 900 Kč


Podle statistik České správy sociálního zabezpečení mají ženy v České republice v průměru o 1 931 Kč méně než muži. Tento nepoměr trvá již zhruba 8 let a podobná situace je i v Evropské unii. Ženy totiž dostávají nižší průměrnou mzdu, neboť pracují v oborech s nižšími mzdami. A navíc obdrží za stejnou práci méně, a proto jim ve stáří hrozí větší chudoba než mužům.

Na výši důchodu má vliv také rodičovská dovolená, na kterou odchází převážně ženy. Rodičovská dovolená se sice zahrnuje do doby pojištění, ale neodvádí se z ní pojistné. Následující tabulka uvádí průměrný důchod mužů a žen a jejich rozdíl v korunách a v procentech.

51

Tab.11 Průměrný důchod

Průměrný důchod -

Průměrný důchod -

ženy

muži

Rok

Rozdíl

Poměr v %

2000

5 781 Kč

6 995 Kč

1 214 Kč

82,6

2001

6 188 Kč

7 590 Kč

1 402 Kč

81,5

2002

6 213 Kč

7 622 Kč

1 409 Kč

81,5

2003

6 429 Kč

7 902 Kč

1 473 Kč

81,4

2004

6 600 Kč

8 133 Kč

1 533 Kč

81,2

2005

7 030 Kč

8 662 Kč

1 632 Kč

81,2

2006

7 431 Kč

9 157 Kč

1 726 Kč

81,2

2007

7 938 Kč

9 784 Kč

1 846 Kč

81,1

2008

8 784 Kč

10 715 Kč

1 931 Kč

82,0

(Zdroj: http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/zeny-stale-maji-o-petinu-nizsi-duchod-nezmuzi/358357, 2009)

3.11 Vyhodnocení ankety Důchodový systém se neustále mění a často se o něm diskutuje, hlavně ve vztahu k rostoucímu počtu lidí v důchodovém věku. Názory na současný systém se zjišťovaly od zaměstnanců DEZA, a. s., kteří ochotně odpověděli na 10 krátkých otázek. Celkem bylo osloveno 56 pracovníků. Na otázky odpovědělo 51 zaměstnanců, z toho 48 mužů (4 pracovníci jsou již v důchodě) a 3 ženy. Anketa byla anonymní.

52

Otázka č. 1 V kolika letech, podle Vás, by se mělo odcházet do důchodu?

Tab. 12 Otázka 1

Věková hranice

Odpovědi

58-60

12

60-62

19

62-64

12

64 a více

8


Nejčastější odpovědí byla věková hranice 60-62 let. Na pracovníky působí hned několik škodlivých vlivů, které mohou zanechat i trvalé následky na zdraví. Jedná se především o práci v karcinogenním prostředí, zrakovou zátěž, prašné prostředí, atd. Dalším důvodem je fyzicky náročná práce.

Otázka č. 2 Pokud již pobíráte důchod, jste spokojen(a) s výší svého důchodu?

Tab. 13 Otázka 2

Možnosti

Odpovědi

Ano

2

Ne

2


Dva zaměstnanci jsou spokojeni s výší svého důchodu, dva nikoliv. Odlišnost názorů může být způsobena rozdílnou výši důchodu, odlišným životním stylem, požadavky na materiální hodnoty.

53

Otázka č. 3 Jste seznámeni se změnami v důchodovém systému pro rok 2009?

Tab. 14 Otázka 3

Možnosti

Odpovědi

Ano

11

Ne

36

Částečně

4


Dotazovaní převážně nevěděli, jaké změny přinese rok 2009. Vzhledem k často se měnícím podmínkám důchodového systému se budou o tyto změny zajímat v okamžiku, kdy se přiblíží jejich doba odchodu do důchodu.

Otázka č. 4 Máte představu o tom, co byste rádi dělali v důchodu?

Mezi nejčastější odpovědi patřil odpočinek, cestování, sport, užívání si vnoučat, práce na zahrádce, kutilství. Zároveň se ovšem dotazovaní obávají, že na všechny své sny a plány do budoucnosti nebudou mít potřebné finanční prostředky.

Otázka č. 5 Spoléháte pouze nato, že se o Vás v důchodu postará stát?

Tab. 15 Otázka 5

Možnosti

Odpovědi

Ano

22

Ne

29


Mírná většina dotazovaných má negativní mínění o zabezpečení ze strany státu. Stát by se měl postarat o občany v penzi. Bohužel předpovědi do budoucnosti ukazují, že si na

54

„lepší“ důchod budeme muset přispívat nebo si spořit nějakým jiným vhodným způsobem, neboť výdaje na vyplácení důchodů neustále rostou a zatěžují tak státní rozpočet.

Otázka č. 6 Využíváte další formy spoření pro zajištění se ve stáří (stavební spoření, vkladní knížky, životní pojištění…)?

Tab. 16 Otázka 6

Možnosti

Odpovědi

Ano

40

Ne

11


Naprostá většina (80 %) dotazovaných si spoří na zajištění se ve stáří. Kromě penzijního připojištění je to již zmiňované stavební a životní pojištění.

Otázka č. 7 Domníváte se, že si budete muset přivydělávat k důchodu?

Tab. 17 Otázka 7

Možnosti

Odpovědi

Ano

1

Ne

35

Nedokážu posoudit

15


Nejčastější odpovědí byla odpověď „ne, nechci si přivydělávat k důchodu“. A důvod? Fyzicky náročná práce vyžaduje dobrý zdravotní a duševní stav, s přibývajícím věkem však těchto sil ubývá. Na zaškolení pro jinou práci, učení se nových věcí již není chuť. Je zde možno vysledovat určitou návaznou na otázku č. 4, kdy nejčastější odpovědí byl

55

odpočinek. Ovšem někteří dotazovaní se myšlenky na přivýdělek nevzdávají, neví, jestli nebudou okolnostmi nuceni znovu nastoupit do zaměstnání.

Otázka č. 8 Platí Vám zaměstnavatel příspěvky na důchodové připojištění?

Tab. 18 Otázka 8

Možnosti

Odpovědi

Ano

51

Ne

0


Otázka č. 9 U jaké pojišťovny máte uzavřeno důchodové připojištění?

Tab. 19 Otázka 9

Možnosti

Odpovědi

Allianz

25

AXA

23

Nemám uzavřeno

3


Společnost DEZA, a. s. platí svým zaměstnancům příspěvky do penzijních fondů u pojišťoven Alianz a AXA. Tato služba je velmi využívaná. Jak je vidět z tabulky 94 % dotazovaných má zřízeno penzijní připojištění s mírnou převahou u pojišťovny Alianz.

56

Otázka č. 10 Je spravedlivé, že ženy dostávají v průměru o 2 000 Kč v důchodu méně než muži?

Tab. 20 Otázka 10

Možnosti

Odpovědi

Ano

6

Ne

25

Nedokážu posoudit

20


Většina respondentů zaujala negativní postoj k této otázce. Někteří z nich byli touto otázkou překvapeni. Je všeobecně známo, že ženy vydělávají v průměru méně než muži, ale většina z nich netuší, že rodičovská dovolená se sice započítává do doby pojištění, ale během ní se neodvádí sociální pojištění, které tuto částku také snižuje.

3.12 Udržitelnost současného důchodového systému Důchodový systém hraje důležitou roli v každém státu. Měl by být dlouhodobě udržitelný a spravedlivý. Existují různé formy důchodových systémů, např. průběžné a fondové financování důchodového systému. Liší se také tím, zda jsou příspěvkově nebo dávkově orientovány. Ideální důchodový systém by nabízel vysoké důchody pro všechny, nízkou věkovou hranici odchodu do důchodu a nízkou sazbu pojistného. Ovšem žádný ideální důchodový systém neexistuje, vždy jsou nevýhody jednoho systému kompenzovány nevýhodami druhého systému.

Současný důchodový systém v České republice je dlouhodobě neudržitelný. Na jednoho důchodce připadají čtyři lidé v produktivním věku, v budoucnu by to však mohli být jenom dva lidé v produktivním věku. Počet občanů pobírajících důchody neustále roste, jak dokládá následující tabulka. Stát sice vyplácí relativně vysoký objem důchodů, jenže na ně nemá dlouhodobě dostatek zdrojů. Jednou z příčin je nízká porodnost a zvyšující se počet lidí v důchodovém věku.

57

Zlínský kraj je 8. nejlidnatějším krajem v České republice. V roce 2007 zde žilo 590 780 lidí. Z toho počet občanů pobírajících starobní důchod byl 83 331, což je asi 14 %. [11]

Tab. 21 Počet důchodců

Rok

Počet důchodců

Počet vyplácených důchodu (celkem)

Počet vyplácených starobních důchodů

1997

2 485 110

3 065 157

1 802 664

1998

2 521 243

3 123 136

1 848 639

1999

2 548 159

3 158 947

1 879 883

2000

2 567 865

3 183 429

1 906 759

2001

2 584 018

3 203 219

1 922 772

2002

2 577 798

3 199 749

1 907 830

2003

2 590 844

3 212 486

1 914 219

2004

2 625 685

3 249 706

1 944 915

2005

2 645 100

3 268 673

1 961 870

2006

2 683 784

3 310 174

1 995 350

2007

2 719 161

3 347 121

2 028 865

(Zdroj:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/demograficke-a-socialni-udaje/cssz-za-10-let-

duchodcu-vic-o-9-procent/1000451/49233/, 2008)

3 300 000 3 200 000 3 100 000 3 000 000 2 900 000 2 800 000 2 700 000

Poče t důchodců

2 600 000 2 500 000

Poče t vypláce ných důchodů

2 400 000 2 300 000 2 200 000 2 100 000 2 000 000 1 900 000 1 800 000 1997

1998

1999

2000

2001

Obr. 4 Vývoj počtu důchodců (Zdroj:

2002

2003

2004

2005

2006

2007

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/demograficke-a-socialni-

udaje/cssz-za-10-let-duchodcu-vic-o-9-procent/1000451/49233/, 2008)

58

4 Závěr V dnešním složitém ekonomickém systému je důležité, aby se každý člověk uměl o sebe ve stáří z větší části postarat sám a nespoléhal pouze na zabezpečení od státu. Se stárnutím populace dochází ke stále vyššímu zatěžování státního rozpočtu - výdaje na výplatu důchodů se zvyšují. Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a předpokládá větší „spoluúčast“ občanů. Pro každého občana je a v budoucnosti bude ještě důležitější, aby: -

měl k dispozici aktuální informace o sociálním pojištění,

-

byl ochotný se o tyto informace sám zajímat, uměl je vyhodnocovat,

-

dokázal si orientačně spočítat, v kolika letech je pro něho výhodnější odchod do důchodu a jeho výši,

-

hlídal si termíny pro podávání žádostí či zasílání informativních listů.

V teoretické části práce jsem se zabývala zjišťováním základních informací, pojmů a pravidel důchodového systému v České republice. Teoretická část provázala část praktickou, ve které se zabývám konkrétními výpočty obecných starobních důchodů. V DEZA, a. s. Valašské Meziříčí byly získány a ověřeny praktické příklady, získala jsem znalosti a zkušenosti z konkrétní podnikové praxe. Výsledky anonymní ankety potvrdily shodu názorů pracovníků DEZA, a. s. s výsledky celostátního průzkumu.

Proti výkyvům hospodářství není imunní žádný penzijní systém. Důležité je, aby lidem s důchodovým připojištěním byla vyplácena v budoucnu taková výše důchodu, se kterou počítají.

59

5 Literatura Monografická publikace

[1]

FOOT, M., HOOK, C., Personalistika. 1. vydání. Praha: Computer Press, 2002. 462 s. ISBN 80-7226-515-6.

[2]

KOUBEK, J., Řízení lidských zdrojů. 3. vydání. Praha: Management Press, 2005. 367 s. ISBN 80-7261-033-3

[3]

PŘIB, J., Kdy do důchodu a za kolik. 10. vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2805-6

[4]

MARKOVÁ, H., Daňové zákony 2008. 16. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2385-3

Seriálové publikace

[5]

NÁRODNÍ POJIŠTĚNÍ: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 3 (březen 2007). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2007. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395

[6]

NÁRODNÍ POJIŠTĚNÍ: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 4 (duben 2007). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2007. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395

[7]

NÁRODNÍ POJIŠTĚNÍ: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 6 (červen 2007). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2007. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395

60

[8]

NÁRODNÍ POJIŠTĚNÍ: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 6 (červen 2008). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2008. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395

[9]

NÁRODNÍ POJIŠTĚNÍ: Odborný měsíčník České správy sociálního zabezpečení. Č. 10 (říjen 2008). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 2008. Vychází měsíčně. ISSN 0323-2395

[10]

ÚPLNÉ ZNĚNÍ – SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ: Č. 701. Horní: Ringier Print CZ a.s.. Evidenční číslo 100701

Elektronické zdroje

[11]

ČSSZ. Česká správa sociálního zabezpečení [online], poslední revize 5. března 2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/

[12]

ČSSZ. Česká správa sociálního zabezpečení [online], poslední revize 17. července 2008 [cit. 2009-04-09]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/573DACF9A425-45B6-9448-B642A8CC1F1C/0/sr2007.pdf

[13]

ČSSZ. Česká správa sociálního zabezpečení [online], poslední revize 5. března 2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/informativni-osobni-listduchodoveho-pojisteni.htm

[14]

ČSSZ. Česká správa sociálního zabezpečení [online], poslední revize 10. dubna 2009 [cit. 2009-03-05]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobniduchody.htm

61

[15]

STAROBNÍ DŮCHODY. Finance.cz [online], poslední revize 1. března 2009 [cit. 2009-03-01]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/duchodovysystem/soucasny-stav-v-Ceske-republice/

[16]

MPSV.CZ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online], poslední revize 6. října 2008 [cit. 2009-02-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/618

[17]

MPSV.CZ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online], poslední revize 17. dubna 2009 [cit. 2009-04-22]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/617

[18]

PODNIKATEL.CZ. podnikatel.cz [online], poslední revize 7. července 2008 [cit. 2009-03-29]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/do-duchodu-nejdriveaz-v-65-letech/

[19]

MESEC.CZ. mesec.cz [online], poslední revize 6. ledna 2009 [cit. 2009-03-11]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/duchodcum-se-v-zamestnani-blyska-nalepsi-casy/

[20]

BUSINESSINFO.CZ. Businessinfo.cz [online], poslední revize 23. června 2008 [cit. 2009-03-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/demograficke-asocialni-udaje/cssz-za-10-let-duchodcu-vic-o-9-procent/1000451/49233/

[21]

FINANČNÍ NOVINY.CZ. Financninoviny.cz [online], poslední revize 3. února 2009 [cit. 2009-03-14]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/zeny-stale-maji-opetinu-nizsi-duchod-nez-muzi/358357

62

6 Seznam použitých zkratek OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

ZDP

Zákon o důchodovém pojištění

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

VVZ

Všeobecný vyměřovací základ

OVZ

Osobní vyměřovací základ

RVZ

Roční vyměřovací základ

KD

Počet kalendářních dnů za rozhodné období

VD

Počet vyloučených dnů

VZ

Výpočtový základ

ZV

Základní výměra

CDP

Celková doba pojištění

63

7 Přílohy Příloha 1

Potvrzení zaměstnavatele 2009

Příloha 2

Evidenční list

Příloha 3

Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet

Příloha 4

Žádost o důchod

Odchod zaměstnanců do důchodu

Recommend Documents