Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta multimediálních komunikací Ústav marketingových komunikací
Odborná studie Vznik a vývoj fotografie jako nového média
Datum zpracování: 18. prosince 2007 Autor: Ondřej Ploch, 1. ročník Vedoucí práce: Doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. Předmět: Marketingové komunikace
1
Obsah Úvod
………………………………………………
3
1. Vznik a metody fotografie
………………………………………………
4
1.1 Heliografie
………………………………………………
4
1.2 Daguerrotopie
………………………………………………
5
1.3 Calotypie
………………………………………………
5
1.4 Vývoj metod získání fotografie
………………………………
5
………………………………………………
6
3. Fotografie jako nové médium ………………………………………………
6
4. Využití fotografie
………………………………………………
7
4.1 Krásná fotografie
………………………………………………
7
4.2 Užitná fotografie
………………………………………………
7
5. Vývoj fotografie u nás
………………………………………………
8
6. Současná fotografie
………………………………………………
9
………………………………………………
10
7. Budoucnost fotografie
………………………………………………
10
Závěr
………………………………………………
11
2. Fotoaparát Leica
6.1 Digitální fotografie
2
Úvod Již od počátku lidstva měl člověk snahu zachytit své myšlenky, aby je mohl uchovat a předávat ostatním. Ať už to byly kresby uhlem na stěnu, či malířské techniky. To vše se ale řadí spíše mezi uměleckou záležitost. Pro vědecké a historické účely zde chyběl nástroj, kterým by se dala zachytit právě probíhající scéna, jež by tak zůstala zachována pro další generace. Při zpracovávání této práce jsem spolupracoval s profesionálním fotografem panem Eduardem Jahelkou z Prahy. Poskytl mi objektivní komentář a názory. Přílohy jsem čerpal z relevantních zdrojů na internetu.
3
1. Vznik a metody fotografie Malíři se odedávna snažili o zachycení obrazu s takovou přesností, která by vystihovala dokonale předlohu. Snaha byla taky o zjednodušení práce. Díky tomu by se staly například věrohodné portréty dostupné pro širokou veřejnost, tedy nejen pro ušlechtilé. Částečným ulehčením se pro malíře stal vynález Johanna Heinricha SCHULZE, camera obscura (počátky přístroje sahají až po Aristotela). Camera obscura má za sebou velmi dlouhý vývoj. V několika publikacích se uvádí různá data a různí objevitelé (od roku 384 Aristotelés, až po 19. století). Byla to zatemněná skříňka s čočkou promítající obraz na plochu, kde ho malíř pouze obkreslil uhlem. Obr. č.1 a č.2
Poté následoval objev světlo-citlivých sloučenin stříbra. Název fotografie (tedy - volně přeloženo – „kreslení světlem“) se poprvé veřejně objevil v roce 1839 a jeho autorem je německý astronom Johann MÄDLER. První skutečnou a dodnes zachovanou fotografii ale zhotovil už v roce 1826 Joseph Nicéphore NIEPCE (1765-1833) a nazval ji "Pohled z okna". Obr. č.3 Ovšem za vlastního vynálezce fotografického procesu je poněkud neprávem považován Niepcův krajan Louis Jacques Mandé DAGUERRE (1787-1851), který objevil přímou pozitivní metodu zvanou daguerrotypie. Sláva pana Daguerra neměla dlouhého trvání - za necelý měsíc po zveřejnění daguerrotypie se ozval anglický šlechtic Henry Fox TALBOT (1800-1877), který byl schopen zhotovit stejně kvalitní obraz, ale nepotřeboval měděnou desku jako Daguerre, stačil mu obyčejný papír a navíc mohl z originálu získat libovolný počet kopií. 1.1 Heliografie - Joseph Nicéphore NIEPCE (1765-1833) V roce 1793 začal experimentovat s optickým nastavováním obrazů. Nejstarší známý exemplář Niepcova obrázku byl vytvořen v červnu nebo červenci roku 1827. Procesu získávání obrazu říkal „heliografie“, což znamená psaní slunce. Obr. č.3 1.2 Daguerrotopie - Louis Jacques Mandé DAGUERRE (1787-1851) Byl vyučen malířem divadelních dekorací a velmi žádaným umělcem. I on však začal pracovat s camerou obscurou a roku 1820 vytvořil unikátní obraz - kulisy složené z několika průsvitných pláten za sebou. Dílo nazval Dioráma. Obr. č.4 4
Začal spolupracovat s Niepcem. Ten ale zemřel a roku 1835 Daguerre už sám vyvolal latentní, tedy neviditelný obraz parami rtuti. Podle některých historiků to byla náhoda, podle jiných cílený a úspěšný pokus. 1.3 Calotypie - Henry Fox TALBOT (1800-1877) Snahu o zachování obrazu založil na chloridu stříbrném. Když pak objevil správné složení chemikálií, vytvořil první negativ, z kterého bylo možno reprodukovat neomezené množství kopií. Metodu nazval calotypií. Expoziční doba trvala pouhých 6 minut. Obr. č.3 1.4 Vývoj metod získání fotografie Obě metody byly využívány. Daguerrotopie, i přes své nevýhody, jako byla nemožnost více kopií (oproti Talbotově neomezenosti díky negativu), byla využívána podstatně více. Jen v USA bylo v roce 1853 více jak 10 000 daguerrotopistů, kteří vyhotovili více než 3 miliony obrázků. Nová metoda, s kterou přišel anglický vědec Frederick Scott ARCHER, brzy nahradila tyto metody. A sice „mokrý“ kolodiový proces, při kterém se na čistou skleněnou desku nanášelo kolodium obsahující jodid draselný a bromid draselný. Výsledkem byl extrémně kontrastní, jemnozrnný negativ, ze kterého se mohly zhotovit pozitivní otisky jako u calotypie. Konečný krok ve vývoji fotografie byl učiněn v roce 1871. V tomto roce vytvořil Richard Leach MADDOX bromostříbrné desky s želatinovou emulzí. Měly rozhodující výhodu v tom, že byly “suché”. To si uvědomil i George EASTMAN a po určitém zlepšení těchto desek zavádí roku 1880 jejich výrobu. Při fotografování mimo ateliér však měly jednu nevýhodu. Při každém snímku bylo nutno vyměnit desku. Tento poslední nedostatek pomohl odstranit Američan Hannibal GOODWIN, který roku 1887 vynalézá film, nový podkladový materiál pro fotografickou emulzi. Jeho vynález roku 1889 uplatnil Eastman při výrobě svitkových filmů do svých přístrojů zn. Kodak, které začal ihned vyrábět. Masovému rozvoji černobílé fotografie už nic nestálo v cestě.
5
2. Fotoaparát Leica První, pro širokou veřejnost použitelný fotoaparát přineslo světu až Německo, v roce 1925 v Lipsku. Byl to malý, kompaktní přístroj na standardní 35 mm svitkový film (černobílý). Obr. č.6 Na jeho vývoji se podílely tři německé podniky. Okamžitě si ho oblíbilo tisíce lidí po celém světě. Po prvním modelu postupně následovalo dalších 11 vylepšených modelů, každý z nich byl stále lepší a spolehlivější. Byl to velice významný krok ve vývoji fotografie. Poslední model od značky Leica (po roce 1995) má již digitální prvky. Obr. č.7 3. Fotografie jako nové médium Stejně jako ostatní média i fotografie se vyvíjela jako nástroj komunikace. Od počátku se snažila zachytit všemi prostředky srozumitelnou skutečnost. „Zobrazivá umění vždy aspirovala na věrné zachycení skutečnosti do té míry, do jaké byla reprezentující, zobrazující; avšak aby byly jejich obrazy lidské mysli srozumitelné, musela vybírat, tvarovat a organizovat materiál převzatý ze skutečnosti – musela nalézt a zavést formu. Tímto však do jisté míry musela přetvořit přírodní skutečnost vnímanou očima. A estetické teorie se z těchto důvodů musely spokojit s kompromisem“ (Listy o fotografii, R. Arnheim, 2001) Zpočátku (doba experimentů a camery obscury) se polemizovalo o funkci zachycení skutečnosti v přesné podobě. Zda-li to nebude mít existenční dopad pro malíře, když během pár minut (respektive vteřin) bude možné zachytit realitu v mnohem větší kvalitě a levněji. Charles Baudelaire uveřejnil v „Salonu 1859“ článek „Le public Moderne et la photographie“, ve kterém chválí schopnost nového média sloužit vědám a umění, ale jen jako jejich „pokorný sluha“ bez žádných dalších nároků, stejně „jako knihtisk a písmo, které literaturu nevytvořily ani ji nenahradily“. Varuje také před třeštěním po fotografii jako ideálním naplnění odvěkých aspirací malby: „Bůh mstitel vyslyšel přání davu. Daguerre se stal jeho Mesiášem.“1 Největší rozpor zde byl v tom, zda se skutečnost má či nemá upravovat. Proti sobě stálo několik skupin s různým míněním. Nesporné bylo stanovisko vědy, která pro svůj rozvoj a výchovu nových kapacit nutně potřebovala co nejpřesnější zachycení skutečnosti. 1
Slezská univerzita v Opavě. Listy o fotografii III.,str. 10, 3/2001.vyd. Opava:Vlastní tisk, 2001. 150 s.
ISBN 80-7248-016-2
6
Teprve
až
s rostoucí
kvalitou
pořizovaných
snímku
si
lidé
začínali
uvědomovat, jak silný potenciál se ve fotografii skrývá. Dnes to již víme. „Technické možnosti vždy předbíhají myšlení i způsob vnímání a myšlenkové zpracování viděného. Je tedy potřeba velké zodpovědnosti nejen autorů, ale i zadavatelů fotografických prací. Proto je naléhavá potřeba fundovaných kritiků a kurátorů fotografie, kteří budou schopni posoudit a rozvíjet vnímání výtvarné i užité fotografie.“ Uvedl v rozhovoru Eduard Jahelka.
4. Využití fotografie V základu dělíme fotografii na dvě odvětví. Na fotografii „krásnou“ (uměleckou) a na „užitnou“ (reklamní). Každá má své uplatnění ohraničené. 4.1 Krásná fotografie Je specifická v zadání a námětu. Autor, fotograf zachycuje to, co v něm vyvolává emoce. Něco, co chce „zvěčnit“ a třeba tím i oslovit skupinu lidí. „Autor tvoří z vlastních pohnutek. Zda je to intelektuální tlak, nebo potřeba opatřit si prodejem díla prostředky na živobytí, ponechme stranou. Obvykle to bývá od každého trochu.“ E. Jahelka.
4.2 Užitná fotografie „Rozdíl mezi reklamní nebo řekněme zakázkovou fotografií a výtvarnou je v rozdílnosti výchozí situace autora. Autor pracující na zakázce má předem stanovené cíle, pravidla a postupy pro svou práci. Výsledek je plně podřízen zadání klienta. To pro začínající autory může být svazující. Zejména absolventi výtvarných škol s tím mívají v počátku problémy. Přesto reklamní fotografie umožňuje autorovi, pokud pracuje s dobrým art-directorem a produkčním, vytvořit fotografii, která obstojí i po výtvarné stránce.“ E. Jahelka. Využití fotografie v komerčním sektoru je přirozeným údělem média. Pro svoji možnost kreativity, originality a reprodukce je vhodným nosičem reklamního sdělení. V historii média se čekalo na kvalitní zpracování konečného snímku. Hned jak byla dosažena minimální požadovaná hodnota (s tím souvisí i vývoj tisku a tiskařských
7
technik), začala se fotografie plně využívat k „prodeji“ informací, produktu, ideje a záměru. Jako první našla uplatnění v inzerci. A to jak ve výlohách obchodů, tak hlavně v tiskové inzerci. Zde se zprvu jednalo především o rychlé a přesné podání informací, potom i o klasickou reklamu. 5. Vývoj fotografie u nás První autorský článek o fotografii napsal v České Včele lékař Václav STANĚK, 8. března 1939. „…cestovatel beze vší v kreslení zběhlostí a bez velké práce bude moci s touto největší rychlostí zhotoviti snímky (kopie) pomníků, krajin, obrazů a jiných předmětů v takové dokonalosti, že by největší malíř toho nedovedl. Vynálezek, ten nebude na újmu umění malířskému, tak jako to nebylo vynalezení kamenotisku; ano, malířství zdokonalí se a potřeba jeho bude tím patrnější, tiskem též neumenšila se potřeba psaní a strojemi (mašinami) zvětšil se počet dělníků…“ 2 Působení fotografie kladlo od počátku mnoho otázek. Většina se však týkala ryze technických záležitostí. Otázky estetiky a umění se probíraly až po zdokonalení fotografických metod. Důležitým historickým milníkem pro rozvoj české fotografie byl rok 1939, kdy v Praze proběhla výstava Sto let české fotografie. Byla zaměřena převážně na technický vývoj historických a moderních metod. Počátkem vzniku galerií v západní Evropě se začali prosazovat i naši fotografové. Např. Josef SUDEK, František DRTIKOL a Jaromír FUNK. Tito a jiné autoři se též podíleli na souhrnné výstavě tvorby českých zemí, které byly zaměřeny na meziválečné období. Český vědec, světově známý Jan Evangelista PURKYNĚ využíval fotografie jako média pro zachycení a předávání svých objevů a poznatků. Doslova ho nadchla myšlenka, že by mohl pohled z mikroskopu, a nejen z něj, přenášet na pevném nosiči – na papíře, v encyklopediích – široké veřejnosti. Po získání nejmodernějšího mikroskopu napsal i pasáž o své vizi. „Akvizicí takového skvostného mikroskopu počala v mé fyziologické činnosti nová epocha. Každý, kdo vážně pracoval s mikroskopem, ví, že se jím znásobuje
2
ANDĚL, Jaroslav. Česká fotografie 1840-1950 : Příběh moderního média, str.3. 2004.vyd. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2004. 94 s. ISBN 80-86217-66-3
8
schopnost našich očí, která překonává všechny hranice obvyklého vidění a dovoluje nám všude odkrývat nové světy…“3 Fotografie podle Purkyněho spojuje řadu oborů. Stala se základem dalších komunikačních médií, zejména filmu, ale i televize a internetu. Dodnes se v těchto médiích objevuje a využívá. 6. Současná fotografie Posledních dvacet let ukázalo, že média jsou dominantní silou současného světa. Předchůdcem jejich působení je fotografie, která zasáhla nejen do umění, ale stala se také neodmyslitelnou součástí vědy, technologie, zábavy, politiky obchodu i osobního života každého z nás. „Z mého pohledu se výtvarná fotografie v současné době dělí na dva proudy. Jeden proud, tradiční, je prezentován fotografy. Druhý proud je tvořen fotografujícími výtvarníky bez fotografického vzdělání. Obvykle nemají dlouhodobé fotografické ambice, fotografie je pro ně jeden z mnoha přirozených způsobů vyjádření. Protože je relativně nový, laická veřejnost ještě nevstřebala tuto skutečnost a někdy bývá zmatena.
Fotografující
výtvarníci
používají
fotografický
přístroj
v
podstatě
"amatérským" způsobem k realizaci konceptuálních projektů. Obdobně jako videoart.“ E. Jahelka Vznik a vývoj moderního média se skládá z mnoha příběhů, které jsou výsledkem uměleckých, technických, hospodářských i politických trendů. Každá fotografie má svůj příběh, současně však představuje jedinečný průsečík mnoha jiných příběhů, jejichž čtení často vyžaduje detailní znalost dobových souvislostí.4
3 ANDĚL, Jaroslav. Česká fotografie 1840-1950 : Příběh moderního média, str. 4.2004vyd. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2004. 94 s. ISBN 80-86217-66-3 4 ANDĚL, Jaroslav. Česká fotografie 1840-1950 : Příběh moderního média, str.5. 2004vyd. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2004. 94 s. ISBN 80-86217-66-3
9
6.1 Digitální fotografie Prvním fotoaparátem, který zaznamenával snímky do počítačových souborů, byl v roce 1988 Fuji DS-1P(Obr. č.8), používající 16 MB interní paměti. V roce 1991 byla uvedena první digitální zrcadlovka, Kodak DCS-100. Měla 1,3 Mpix senzor a stála 13 000 USD. Masový rozvoj digitální technologie nastal mezi lety 1999 – 2003. Na trh přišli cenově dostupné modely s rozlišením vyšším než 1,3 Mpix. Paralelně s tím se vyvíjí i domácí fotografický tisk, který se stává stále levnějším. Kvalita ovšem ani dnes nedosahuje profesionálních fotografií vyvolaných ve specializovaných střediscích. Překvapil razantní nástup digitální fotografie E. Jahelku? „Ne. Naopak, je překvapující, že se elektronický záznam statického obrazu nepodařilo vytvořit dříve. Tím myslím v dostatečné kvalitě za dostupnou výrobní cenu. Je spíše obdivuhodné, jak vysokou obrazovou kvalitu dokázaly klasické fotochemické postupy vytvořit.“
7. Budoucnost fotografie Toto médium se o svoji budoucnost rozhodně bát nemusí. Má nezastupitelné místo v široké paletě činností. Ceny fotoaparátu klesají s rostoucí nabídkou nových, dokonalejších modelů. Lidé si vždy chtěli a budou chtít uchovávat své vzpomínky. Obchodníci budou nadále propagovat své produkty a služby. A paparazzi tráví desítky hodin sledování celebrit pro jedinou „šokující“ fotografii z jejího osobního života. Mnohem prospěšnější však bude uplatnění ve vědě, výzkumu, prostém životě a vzdělávání.
10
Závěr Na tomto zadaném tématu se mi pracovalo velmi dobře, neboť k němu mám kladný vztah. Fotografie je bezpochyby jedinečný nástroj, jak zachytit kouzlo okamžiku. Moderní technika i laikům umožňuje rozsáhlou úpravu vlastního výtvoru, což řadu lidí přitahuje. Komu nebylo dáno malířské nadání, může zkusit tento způsob vyjádření. Fotografování nikdy nebylo snazší. Můžeme se těšit na to, co nám přinese pokrok v technologii. Za spolupráci děkuji panu Jahelkovi.
11
Zdroje Internet On-line, Wikimedia, URL: (http://wikipedia.com ) On-line, Wikipedia.cz, URL: (http://wikipedia.cz ) Literatura ANDĚL, Jaroslav. Česká fotografie 1840-1950 : Příběh moderního média. 2004vyd. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2004. 94 s. ISBN 80-86217-66-3 Slezská univerzita v Opavě. Listy o fotografii III., 3/2001.vyd. Opava:Vlastní tisk, 2001. 150 s. ISBN 80-7248-016-2 Interview Eduard JAHELKA, fotograf [cit. 17.12.2007]
12
Přílohy
Obr. č. 1 Camera obscura http://cabinet-of-wonders.blogspot.com/2007_05_01_archive.html
Obr. č. 2 Camera obscura http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/Camera_obs cura_box.jpg
13
Obr. č. 3 Pohled z okna, 1826, (Niepce) http://en.wikipedia.org/wiki/Image:View_from_the_Window_at_Le_Gras%2C_Joseph_Ni c%C3%A9phore_Ni%C3%A9pce.jpg
Obr. č. 4 Boulevard de Tumple, 1839, (Daguerre) http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Boulevard_du_Temple.jpg
14
Obr. č.5 The footman (drožkař), 1840 (Talbot) http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Talbot_-_The_Footman.jpg
Obr. č.6 Leica I., 1925 v Lipsku http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Leica-I-1.jpg
15
Obr. č.7 Leica R9 – poslední model http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Leica-R9-p1030303.jpg
16
