Od lokální po globální působnost české firmy: PBS Velká Bíteš, a. s. Bakalářská práce

Od lokální po globální působnost české firmy: PBS Velká Bíteš, a. s.

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Mgr. Ondřej Konečný

Tomáš Dvořák Brno 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Od lokální po globální působnost české firmy: PBS Velká Bíteš, a. s.“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkankou Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………………

podpis …………………………

Touto cestou bych chtěl rád poděkovat svému vedoucímu práce Mgr. Ondřeji Konečnému za odborné vedení a cenné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce. Mé díky patří zejména zástupcům firmy PBS Velká Bíteš, a.s., kteří mi svými informacemi pomohli především v praktické části bakalářské práce. V neposlední řadě touto cestou děkuji také zástupcům městského úřadu města Velká Bíteš, kteří mi nastínili vztah obec/firma z pohledu obce. Můj poslední dík je směřován mé rodině, která mi byla při psaní bakalářské práce oporou.

Abstrakt Dvořák, T. 2012. Od lokální po globální působnost české firmy: PBS Velká Bíteš, a. s. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. Předkládaná bakalářská práce se zabývá institucionálními teoriemi regionálního rozvoje a jejich aplikací na zvolenou firmu. Teoretická část představuje jednotlivé zkoumané teorie (GCC, GVC, GPN a jejich spojení v teorii GPN/GVC), diskutuje jejich charakteristiku a definuje relevantní pojmy. Dále autor představuje firmu PBS Velká Bíteš, a. s. a lokalitu, v které působí. V praktické části jsou zkoumané teorie aplikovány na zvolenou firmu. Cílem práce je ve vybraných aspektech popsat působnost a měnící se význam s diferenciací řešeného územního měřítka a vybraného produktu. Klíčová slova Teorie GPN/GVC, PBS Velká Bíteš, a. s., Velká Bíteš, upgrading, inovace Abstract Dvořák, T. 2012. From local to global scope of Czech company: PBS Velká Bíteš, a.s. Bacholeor thesis. Brno: Mendel University in Brno. The present thesis deals with the institutional theories of regional development and their application to the selected company. The theoretical part presents the various theories examined (GCC, GVC, GPN and their connections in the theory of GPN/GVC), discusses their characteristics and defines the relevant terms. The author also presents PBS Velká Bíteš, a. s. and locality in which it operates. In the practical part of are theory examined and applied to the selected firm. The aim is to describe selected aspects of the scope and importance of changing spatial scale differentiation and selected product. Key words Theory GPN/GVC, PBS Velká Bíteš, a. s., Velká Bíteš, upgrading, innovation

OBSAH 1. Úvod .................................................................................................................................. 7 2. Cíl práce a metodika .......................................................................................................... 9 2. 1 Cíl práce ..................................................................................................................... 9 2. 2 Metodika práce ........................................................................................................... 9 3. Literární rešerše ............................................................................................................... 11 3. 1 Institucionální směry regionálního rozvoje .............................................................. 11 3. 2 Inovace v institucionálních teoriích ......................................................................... 12 3. 2. 1 Definice inovace ........................................................................................... 12 3. 2. 2 Inovační firma .............................................................................................. 12 3. 2. 3 Rozdíl mezi inovací a upgradingem ............................................................. 13 3. 3 Institucionální teorie GCC, GVC, GPN ................................................................... 13 3. 3. 1 Vývoj teorií GCC, GVC, GPN ..................................................................... 13 3. 3. 2 Cíle teorií GCC, GVC, GPN ........................................................................ 14 3. 3. 3 Rozdíly teorií GCC, GVC, GPN od ostatních institucionálních teorií ......... 15 3. 4 Institucionální teorie GPN/GVC .............................................................................. 15 3. 4. 1 Cíle teorií GPN/GVC ................................................................................... 15 3. 4. 2 Klasifikace teorií GPN/GVC (Gereffi) ........................................................ 15 3. 4. 3 Klasifikace teorií GPN/GVC (Humphrey a Schmitz) .................................. 17 3. 5 Upgrading v teoriích GPN/GVC .............................................................................. 17 3. 6 Kritika teorií GPN/GVC ........................................................................................... 19 3. 7 Možné implikace pro podpůrné politiky .................................................................. 20 4. Představení firmy PBS Velká Bíteš, a. s. ........................................................................ 21 4. 1 Současnost a historie firmy ...................................................................................... 21 4. 2 Ekonomický a finanční stav (vybrané ekonomické ukazatele) ................................ 22 4. 3 Zaměstnanecká struktura firmy ................................................................................ 22 5. Představení města Velká Bíteš ........................................................................................ 26 5. 1 Historie a současnost obce Velká Bíteš .................................................................... 26 5. 2 Vztah město/firma .................................................................................................... 26 5. 2. 1 Městský úřad a samospráva obce ................................................................. 26 5. 2. 2 Spolupráce město/firma................................................................................ 27 5. 3 Mikroregion Velkomeziříčsko - Bítešsko ................................................................ 28 5. 4 Kraj Vysočina ........................................................................................................... 30

5. 4. 1. Vybrané socioekonomické charakteristiky kraje Vysočina ........................ 30 5. 4. 2. Konkurenceschopnost kraje Vysočina ........................................................ 31 6. Hlavní výzkum ................................................................................................................ 33 6. 1 Popis řešeného produktu .......................................................................................... 33 6. 2 Dekantační odstředivka – kusovník ......................................................................... 33 6. 3 Návrh sítě dekantační odstředivka ........................................................................... 34 6. 4 Klasifikace sítě dekantační odstředivka ................................................................... 36 6. 4. 1 Gereffiho klasifikace .................................................................................... 36 6. 4. 2 Humpreyova a Schmitzova klasifikace ........................................................ 37 6. 5 Upgrading sítě dekantační odstředivka .................................................................... 37 6. 5. 1 Upgrading PBS Velká Bíteš, a. s. ................................................................. 37 6. 6 Tvorba ceny dekantační odstředivky........................................................................ 38 6. 7 Trh dekantační odstředivky ...................................................................................... 39 6. 7. 1 Cílové trhy dekantační odstředivky.............................................................. 39 6. 7. 2 Trh ČOV ....................................................................................................... 40 6. 8 Konkurence .............................................................................................................. 41 7. Závěr ................................................................................................................................ 42 8. Literatura a prameny ....................................................................................................... 45 8. 1 Tištěné zdroje ........................................................................................................... 45 8. 2 Internetové zdroje a elektronické verze tištěných dokumentů ................................. 46 9. Přílohy ............................................................................................................................. 48

1. Úvod Strojírenský průmysl, reprezentovaný První brněnskou strojírnou, má ve městě Velká Bíteš více než šedesátiletou tradici. „Naše strojírna“, jak bývá firma často obyvateli města označována, byla a je největším zaměstnavatelem v obci a patří k největším zaměstnavatelům v celém kraji Vysočina. Samotní rodiče autora jsou zaměstnanci řešeného podniku. Firma samotná hluboce ovlivnila úroveň celého města, mimo již zmiňované zaměstnanosti pomohla vystavět obytné sídliště, kulturní dům, mateřskou školku, sportovní areál aj. Důležitost firmy pro město a okolí Velké Bíteše je tedy nezpochybnitelná. Působnost podniku však nekončí s hranicemi katastrálního území města, samotná firma je zapojena do celosvětové ekonomiky a snaží se být konkurenceschopnou v globálním měřítku, k čemuž přispívá mimo jiné obrovská různorodost výrobního portfolia firmy. Nakolik je firma zapojena do celosvětového trhu, jaká je její působnost, jak se tato působnost mění s územním měřítkem? Jak firma sama ovlivňuje své prostředí, region v kterém působí? O zodpovězení těchto a dalších s tím spojených otázek se snaží institucionální teorie regionální rozvoje. K nejnovějším z těchto teorií patří bezesporu teorie globálních hodnotových sítí a globálních produkčních řetězců, které si kladou mimo jiné za cíl popsat pozici a zapojení firmy v globálních sítích/řetězcích. Přičemž se vychází z předpokladu, že čím je firma zapojena hierarchicky výše do této sítě, tím je její důležitost vyšší a o to více dokáže ze zapojení do sítě profitovat. Z tohoto stavu také těží město a region, v němž firma působí. Společným jmenovatel úspěšných podniků 21. století vystupujících na otevřeném globálním trhu jsou inovace/upgrading a jejich aplikace do vlastní výroby, na vlastní výrobky, které vedou k žádané výhodě nad konkurencí a tedy i vyšší míře zisku. Samotné strojírenské firmy se jen pozvolna zotavují z nedávné finanční a ekonomické krize. Tyto firmy musely projít náročnými interními změnami v případě, že chtěly být i nadále konkurenceschopné, nejinak tomu bylo i u PBS Velká Bíteš, a.s. Mimo jiné právě inovace/upgrading a investice do vědy a výzkumu napomohly k tomu, že tyto firmy nezanikly a stále fungují. Teorie globálních hodnotových sítí a globálních produkčních sítí se pokouší zodpovědět dotazy směřující k vědecko-výzkumnému potenciálu jednotlivých firem a na kolik je pro danou firmu klíčovým.

7

Obsahem této práce je specificky aplikovat zmíněné teorie na První brněnskou strojírnu a region, ve kterém působí. Ačkoliv se o První brněnské strojírně nedá hovořit jako o nadnárodní firmě, které jsou nejčastěji předmětem zkoumání těchto teorií, pokusí se autor o netradiční aplikaci. Na vybraném produktu firmy, dekantační odstředivce, bude popsána a navržena síť, kde by dominantní roli měla hrát právě řešená firma, PBS Velká Bíteš, a. s.

8

2. Cíl práce a metodika 2. 1 Cíl práce Tato bakalářská práce se věnuje působení firmy PBS Velká Bíteš, a. s. Hlavním cílem práce je ve vybraných aspektech popsat působnost firmy od lokální po globální úroveň dle vybraných teorii regionálního rozvoje na vybraném produktu firmy. Jako výchozí teorie si autor zvolil vzájemně provázané institucionální směry regionálního rozvoje, teorie globálních komoditních řetězců, globálních hodnotových řetězců a teorii globálních produkčních síti. Syntéze dvou posledních zmiňovaných, tedy teorii GPN/GVC, bude v práci věnován největší prostor a je považována za stěžejní. Za vybraný produkt, vyráběný firmou, byla zvolena dekantační odstředivka. Autorovým cílem je navrhnout síť tohoto produktu, popsat ji a klasifikovat ji v návaznosti na vybrané teorie a určit pozici řešené firmy. Dalším cílem práce je charakterizovat firemní upgrading v rámci sítě, popsat tvorbu ceny finálního produktu sítě, představit potenciální trhy produktu a nastínit možnou konkurenci produktu. Dále popsat vztah firmy a města, v kterém působí, jak tato spolupráce probíhá a nakolik je významná pro oba subjekty. Právě provázanost institucí s podnikatelským prostředím je jednou z klíčových oblastí institucionálních teorií. V neposlední řadě si autor dává za cíl analyzovat personální politiku firmy ve vztahu k regionu, ve kterém působí. Případně navrhnout možná opatření vedoucí ke zlepšení. Obecně lze konstatovat, že v případě nedostatku kvalitních lidských zdrojů firma nemůže být konkurenceschopnou.

2. 2 Metodika práce Při vypracování teoretické části bakalářské práce autor primárně vycházel ze studia odborné literatury. Zejména čerpal z odborných studijních textů a publikací, dále také z jiných zdrojů, jako odborných přednášek na univerzitě, internetových dokumentů zveřejňovaných na oficiálních portálech. Detailněji, kapitola 3. Literární rešerše, kde byly za pomoci odborné literatury a dalších zdrojů vysvětleny a šíře popsány institucionální teorie regionální rozvoje (GCC, GVN, GPN a GPN/GVC). Autor se podrobněji zabýval vývojem, cíli, klasifikací, kritikou a možnou implikací těchto teorií. Byly rovněž ozřejměny pojmy jako jsou inovace nebo upgrading a jejich důležitost pro řešené teorie.

9

V následujících třech kapitolách autor stručně představil řešenou firmu a lokalitu, v níž působí. V kapitole věnované zaměstnanecké struktuře firmy, byla vypracována SWOT analýza personální politiky firmy a nastíněny možné opatření pro eliminaci slabých stránek, tato kapitola vznikla na základě osobního rozhovoru s pracovnicí personálního oddělení

firmy.

V části

věnované

spolupráci

město/firma

autor

popisuje

názory generálního ředitele a místostarosty města, týkající se kooperace firmy a města. Komunikace s těmito dvěma respondenty probíhala prostřednictvím emailu, vzhledem k jejich časové vytíženosti. V neposlední řadě autor věnuje prostor představení lokality. Zde se soustřeďuje na mikroregion, potažmo kraj, do kterého obec náleží. Na základě odborné

literatury

autor

představuje

konkurenceschopnost

kraje

Vysočina

v celorepublikovém srovnání a možné kroky, které by vedly k jejímu zlepšení. Ve stěžejní části práce, kapitola 6. Hlavní výzkum, je na svém počátku představen vybraný produkt firmy, tedy dekantační odstředivka. Dále autor jmenoval důležité části produktu, které je firma nucena nakupovat. Na základě zjištěných dat byla navržena, zmapována, blíže popsána síť dekantační odstředivky a objasněna působnost zkoumané firmy v této síti. Následně byl klasifikován a popsán upgrading v této síti a samotná síť, v návaznosti na teoretickou část práce. Poté autor popsal proces tvorby ceny finálního produktu sítě, cílové trhy a konkurenci produktu. Tato kapitola byla zpracována na základě četných rozhovorů, jak s vedením divize industry, tak s pracovníky technických útvarů. Autorovi se nejvíce osvědčilo osobní dotazování, které bylo podstatně pružnější než emailová korespondence (písemné dotazování). U respondentů osobní dotazování vzbudilo větší zájem o problematiku výzkumu a autor tak získal okamžitou odezvu. Zvolený model kvalitativního výzkumu dal respondentům rozsáhlejší možnost k odpovědi na kladené dotazy. Z důvodů obavy respondentů o vlastní anonymitu nejsou jejich jména v práci uváděna, čímž autor předešel jednomu z možných negativních faktorů osobního dotazování, tedy zábranám v odpovědích respondentů. Závěr práce je věnován shrnutí všech důležitých poznatků, které při svém výzkumu autor získal a zodpovězení cílů práce. Součástí práce jsou také přílohy. V příloze jedna byla představena fotodokumentace dekantační odstředivky a vybraných částí jejího kusovníku. Příloha 2 obsahuje mapy se zákazníky produktu. Poslední, příloha 3, nastínila technické parametry různých typů dekantačních odstředivek. 10

3. Literární rešerše 3. 1 Institucionální směry regionálního rozvoje Institucionální směry regionálního rozvoje, jak už název napovídá, mají svůj základ v institucionální ekonomii a na poli přístupu k regionálnímu rozvoji se začaly objevovat od osmdesátých let 20. století. Institucionální směry si kladou za cíl popsat podmínky a předpoklady rozvoje v „úspěšných“ regionech a navrhnout možná řešení na zlepšení podmínek v regionech odlišných. V neposlední řadě věnují prostor alespoň jednomu ze tří problémů, které nebyly dosud dostatečně reflektovány v ostatních teoriích regionálního rozvoje (Blažek 2011). Dle amerického institucionálního ekonoma Richarda Nelsona (1998) jsou to tyto problémy: 

technologie a technologické inovace,



pojetí firmy,



vliv institucí. Technologie, technologické inovace a technologický pokrok jako takový, vedou

k trvalému narušování trhu a vyvrací tím neoklasický předpoklad o jeho rovnováze. Proces nalézání nových postupů a řešení může

být do značné míry rolí

náhody

a nedeterminovaných faktorů. Dle zastánců těchto teorií je pojetí firmy a zájem o její vnitřní fungování většinou ekonomů chápán zjednodušeně, založen pouze na principu pravidel poptávky a nabídky. Institucionální směry regionálního rozvoje se snaží pochopit princip fungování firem, vzájemné vztahy mezi firmami a jejich subdodavateli, jejich komunikaci, organizaci a mnohé další faktory, které odlišují jednotlivé firmy. Problematika vlivu institucí1, instituce zde chápány jako jeden z hlavních aktérů regionálního rozvoje. Jednotlivé institucionální teorie regionálního rozvoje jsou mezi sebou těžko rozlišitelné, spíše se v mnoha aspektech překrývají a navzájem doplňují. Důležitou skutečností a společným jmenovatelem institucionálních teorií je aktivizace vnitřního potenciálu regionu, tzv. endogenní rozvoj (Konečný 2011: 88). Do institucionálních směrů regionálního rozvoje můžeme například zařadit tyto teorie: teorie výrobních okrsků, teorie učících se regionů, regionální inovační systémy

1

Instituce je zde chápana jako konkrétní organizace (obchodní komory, odborové svazy, úřady) a instituce jako zrutinizované chování, zvyklosti, návyky apod. (Konečný 2011: 88).

11

(RIS), triple helix (trojitá šroubovice), klastry a pro nás stěžejní teorie globálních komoditních řetězců, globálních hodnotových řetězců a globálních produkčních sítí.

3. 2 Inovace v institucionálních teoriích 3. 2. 1 Definice inovace Inovace představuje podstatnou konkurenční výhodu na trhu, která vede k ekonomickému úspěchu firmy. Důležitým předpokladem pro úspěšnou inovaci je řízení inovačního procesu firmy. Řízení inovačního procesu firmy je často velice složitým úkolem, kde výsledek v podobě žádoucí inovace nebývá vždy stoprocentním (Gibarti 2009). Prvním teoretikem v oblasti inovací byl J. A. Schumpeter, který za inovace považoval takové změny ve firmách, které jsou vyvolány aktivitou podnikatelů. Schumpeter rozčlenil inovace dle obsahového hlediska na pět podskupiny: výrobkové (nové výrobky nebo výrobky s novými vlastnostmi); technologické (nové ve výrobních procesech); přístup na nové trhy; využití nových zdrojů surovin a materiálů a zavedení nových organizačních struktur (Dvořáček 2003). Další možnou definici pojmu inovace předkládá P. B. Drucker, který tvrdí, že inovace je výsledek vědomého a promyšleného procesu hledání inovačních příležitostí (Drucker 1993). Podle oficiálních dokumentů Evropské komise se za inovaci považuje: „Obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly“ (Evropská komise 2003: 112). 3. 2. 2 Inovační firma Firmy, které usilují o realizaci nových myšlenek a řešení – inovací, s cílem dosažení jejich komerčního uplatnění na trhu, se stávají významnými hybateli trhu. Takovéto firmy jsou orientovány na využití poznatků vědy a výzkumu, propracování nových technologií a jejich aplikaci v různých oborech. Firmy tohoto charakteru jsou označovány jako inovační firmy (Konečný a Wagnerová 2000). Inovační firmy jsou schopné (Gibarti 2009): 

reakce na změnu potřeb výrobců a trhu, na potřeby různých malých a dílčích úprav, zlepšení, na aplikaci nových poznatků, uplatnění nových materiálů v technice a technologiích rozsahu nezajímavému pro velké inovační procesy,



realizovat nové poznatky a výsledky vývoje, vznikající při základních směrech výzkumu, vývoje a inovačních procesech, 12



zhmotnit a aplikovat nové životaschopné myšlenky významných osobností ve vědě, výzkumu a vývoji, pro které se v mateřských pracovištích jejich nositelů nedostává prostor pro realizaci.

3. 2. 3 Rozdíl mezi inovací a upgradingem Autor práce se na následujících stránkách věnuje problematice upgradingu v teoriích GPN/GVN, pro pochopení práce je tedy žádoucí vysvětlit rozdíly v těchto dvou snadno zaměnitelných pojmech. Autor sám shledává největší rozdíl v možnosti uznání patentu. Přičemž inovaci chápe jako nový neotřelý postup, proces či výrobek samotný, který je možné patentovat. Pod pojmem upgrading autor rozumí zefektivnění stávajících postupů, procesů či výrobků, což samo o sobě neznamená inovaci a nelze jej patentovat.

3. 3 Institucionální teorie GCC, GVC, GPN 3. 3. 1 Vývoj teorií GCC, GVC, GPN Zvolené institucionální teorie regionálního rozvoje se začaly více prosazovat od devadesátých let 20. století, jejich cílem přitom bylo vysvětlit organizace výroby v nynějším globalizovaném světě. Teorií, která přecházela globálním komoditním řetězců, byla teorie komoditních řetězců, která se snaží vysvětlit šíření globálního výrobního způsobu do periferních států (Bair 2005). Na tuto koncepci tedy plynule navázala teorie globálních komoditních řetězců2, která se více než předcházejícím mikrosociologickým a dlouhodobým pohledem na organizaci výroby, věnuje způsobu řízení zkoumaných řetězců. Pozornost se tedy přesunula od makroúrovně vnímání firem na mikroúroveň. Druhou zkoumanou teorií je teorie globálních hodnotových řetězců3, jež se zaměřuje především na ekonomické souvislosti a odklání se tak od sociologického přístupu teorie předcházející. V souvislosti s tímto proekonomicky zaměřeným uvažováním je kladen důraz na otázky týkající se konkurenceschopnosti jednotlivých firem a na implikace pro podpůrné politiky. Teorie GVC dle Sturgeona a kol. (2008) zdůrazňuje tři základní rysy u každého odvětví: 

rozdělení a vykonávání moci v řetězci,



prostorovou strukturu a charakter vazeb mezi jednotlivými fázemi produkce uvnitř řetězce (kolik, jak a kde je tvořena přidaná hodnota),



vliv a role institucí.

2

Globální komoditní řetězce z anglického global commodity chains – GCC (viz Gereffi a Korzeniewicz 1990). 3 Teorie globálních hodnotových řetězců – global value chaos – GVC (viz Sturgeon a kol. 2008).

13

Třetí a poslední ze zkoumaných teorií je teorie globálních produkčních sítí 4, která navazuje na předcházející teorie a rozšiřuje je o institucionální a regulatorní rámec na různých úrovních výzkumu. Společným cílem těchto teorií je pochopit procesy a faktory, které utvářejí podobu současného globálního světa a jeho ekonomiky (Blažek 2011). Teorie GPN zkoumá širší spektrum aktérů, do svého výzkumu zařazuje nejen nadnárodní firmy a jejich obchodní partnery, ale také aktivity nevládních neziskových organizací, avšak klíčovým aktérem regionálního rozvoje zůstává stát, který mj.

definuje

legislativní

prostředí

(Henderson

a

kol.

2002).

Důležitou

roli

ve výzkumu teorie GPN hrají odbory, které definují pracovně-právní standardy. Dalším neméně důležitým předmětem výzkumu jsou standardy environmentální a mezinárodní, definované soukromými firmami5. Další důležitou skutečností je problematika vlastnictví firem (zahraniční versus domácí vlastníci firmy). Právě sociokulturní odlišnost vlastníků firmy od místa její působnosti může být vysvětlením vývoje daného GPN. Poslední, a neméně důležitou, skutečnosti je role historie, a to jak minulé vztahy v rámci struktury GPN ovlivnily její současnou podobu (Blažek 2011). 3. 3. 2 Cíle teorií GCC, GVC, GPN U všech tří teorií je kladen důraz na pochopení role nadnárodních společností a koncernů, proniknutí do globální struktury ekonomických činností dle přidané hodnoty a na zjištění, jakými faktory je ovlivňován způsob dělby vytvořené hodnoty. Tyto institucionální teorie mají nebývalý význam pro tvorbu případných podpůrných politik na všech úrovních správních celků většiny států světa, včetně České republiky. Dalším společným rysem je předpoklad, že i zdánlivě jednoduché výrobky jsou vyráběny prostřednictvím spolupráce řady firem, přičemž je využíváno know-how, kapitál, suroviny a lidská práce, jež jsou často rozptýleny po celém světě (Blažek 2011). Pro pochopení globální dynamiky takové struktury je nutné současně pochopit dynamiku na nižších úrovních - lokální, regionální, národní (Henderson a kol. 2002). V současnosti dochází ke stále většímu „přibližování se“ posledních dvou teorii, tedy GVC a GPN, někteří autoři proto tyto teorie dále nerozlišují a chápou je jako celek pod označením GPN/GVC (např. Pavlínek a Ženka 2011).

4

Teorie globálních produkčních sítí – global product network – GPN (viz Dicken a kol. 2001). Mezi mezinárodní standard definovaný soukromou firmou se řadí tzv. Wintelism, tj. dominance Windows, jako platformy, s kterou musí být nutně kompatibilní firemní softwary ostatních firem, a Intelu, jakožto klíčového dodavatele čipu (Coe a kol. 2008b) 5

14

3. 3. 3 Rozdíly teorií GCC, GVC, GPN od ostatních institucionálních teorií Dle Humprey a Schmitze (2002) institucionální teorie, jako jsou výrobní okrsky, RIS nebo učící se regiony, vychází z předpokladu, že klíčové zdroje pro rozvoj zkoumaného regionu se nachází uvnitř takového regionů, vyzdvihují tedy význam horizontálních vazeb6 mezi aktéry v rámci regionu. Naproti tomu uvádí Henderson a kol. (2002), jako zastánce teorií GCC, GVC a GPN, že pro firmy jsou důležité horizontální vazby, ale za klíčové vazby považují vazby vertikální 7 k odběratelům a dodavatelům, kteří se nachází mimo region. Důležitá je i pozice firmy v takto určené vertikální struktuře. Druhým podstatným rozdílem, mezi těmito institucionálními teoriemi, je globální pohled teorií GCC, GVC a GPN, který je v kontrastu převážně s regionálním pojetím většiny ostatních institucionálních směrů.

3. 4 Institucionální teorie GPN/GVC 3. 4. 1 Cíle teorií GPN/GVC Hlavním cílem teorií GPN/GVC je vysvětlit vývoj organizace výroby a jeho dopad na řešené regiony (Sturgeon a kol. 2008), v návaznosti s tímto nastínit možné aplikace upgradingu (viz kap. 3. 5.) pro zlepšení prosperity regionů a tvorbu a užití hodnoty v nich (Henderson a kol. 2002). Těchto cílů je dosaženo na základě porozumění vazbám mezi zúčastněnými aktéry, analýzou moci a zkoumání role institucí. Problematiku GPN/GVC lze studovat na vícero řadových úrovní z různých úhlů pohledu (vedoucí firma, její subdodavatelé, region s její pobočkou, zaměstnanci v této firmě aj.) (Blažek 2011). 3. 4. 2 Klasifikace teorií GPN/GVC (Gereffi) Nejstarší možnou klasifikaci těchto teorií uvádí Gereffi (1994), který hovoří o dvou možných typech GPN/GVC. Prvním z nich jsou takové v sítě, v nichž dominují výrobci, kteří danou síť řídí, jako příklad byl vybrán automobilový průmysl. Druhým typem jsou sítě, které jsou řízené velkými zákazníky, tedy nákupem řízené sítě. V tomto případě Gereffi hovoří o velkých řetězcích typů Ahold či Tesco, tyto sítě se nejčastěji objevují v odvětvích jako potravinářství, oděvní průmysl nebo např. cestovní ruch. Následná kritika ovšem poukázala na příliš zjednodušující charakter této klasifikace, z důsledků nezařaditelnosti některých odvětví. Z tohoto důvodu byla Gereffim a jeho spolupracovníky vypracována klasifikace nová.

6 7

Tzv. territorial embeddedness, tj. regionální zakořenění. Tzv. network embeddedness, tj. zakořenění v síti.

15

Dle Gereffiho a kol.(2005) byla vytvořena nová klasifikace, ve které je rozlišeno pět typů ovládání hodnotového řetězce. Toto rozlišení bylo vytvořeno na základě kombinací tří kritérii, přičemž v praxi se vyskytuje pouze již zmiňovaných pět typů ovládání. Tyto kritéria jsou: 

složitost výměny informací,



kodifikovatelnost know-how a informací8,



výrobní a inovační schopnosti dodavatelů.

Pět typů ovládání hodnotového řetězce, autoři definovali takto. Market – tržně orientovaný typ Tento typ ovládání hodnotového řetězce je charakteristický vysokou mírou kodifikovatelnosti informací nutných pro výrobu daného zboží. Dodavatelé jsou schopni zboží vyrobit bez větších problémů, není nutná užší spolupráce mezi odběratelem. Tento typ tedy nevyžaduje složitou spolupráci, dominantní je v tomto případě cena zboží. Modular – modulární typ Charakteristikou tohoto typu je kodifikovatelnost složitých informací. Tyto informace jsou přenášeny k tomu oprávněnými dodavateli, kteří jsou schopni dodat celý balík služeb, popř. celý modul, tj. výrobek, který je současně funkčním celkem. Nebezpečím v tomto typu je nahrazování těchto dodavatelů, dodavateli jinými. Relational – vztahový typ Pro tento typ je příznačná vysoká míra koordinace a časté osobní kontakty, kodifikovatelnost je zde tedy minimální. Nahrazování oprávněných dodavatelů je v tomto typu ovládání obtížné. Captive – závislý typ V tomto typu je opět kladen důraz na složitou výměnu informací, avšak tyto informace mohou být kodifikovány. Problémem je kvalita dodavatelů, kteří nejsou natolik oprávnění a musí proto dostávat detailní instrukce při procesu výroby. Tímto se stávají dodavatelské firmy vysoce závislé na vedoucí firmě díky specifické výrobě pro danou vedoucí firmu. Vedoucí firma do dodavatelské firmy investuje své know-how, což může pravděpodobnost nahrazení dodavatelské firmy snížit, avšak v případě nahrazení vzniká dodavatelské firmě „nezáviděníhodná“ situace.

8

Pod pojmem kodifikovatelnost informací a know-how je myšleno přenášení těchto prvků mezi aktéry regionálního rozvoje bez nutnosti osobního kontaktu.

16

Hierarchy – hierarchický typ Pro poslední typ je typická složitá výroba zboží, nekodifikovatelnost know-how a informací a neschopnost vedoucí firmy najít oprávněné dodavatele, přičemž firma je tak nucena zboží vyrábět sama. V tomto případě dominují vnitrofiremní vztahy založené na manažerské hierarchii (Blažek 2011). 3. 4. 3 Klasifikace teorií GPN/GVC (Humphrey a Schmitz) Další možnou klasifikaci teorií GPN/GVC nabízí Humphrey a Schmitz (2002), kteří uvádí dva krajní typy vládnutí a dva typy přechodné. Autoři prozíravě uvádějí, že v praxi se můžeme setkat s příklady dalších typů, lišícími se od těchto modelových nebo s příklady, které vykazují znaky různých modelů. Arms-length market relationship – neosobní tržně orientovaný typ Tento krajní typ vládnutí je charakteristický řadou výrobců, kteří jsou schopni vytvořit žádaný produkt, proto není nutné budovat úzké vztahy mezi firmami. Hierarchical governance – typ hierarchického řízení Na opačné straně pomyslného spektra nadvlády stojí druhý krajní typ, v němž vedoucí firma plně převezme vlastnictví dodavatelské firmy. Quasi hierarchy – kvazihierarchický typ V tomto případě hovoříme o přechodném typu vládnutí, který se vyjadřuje určitou mocenskou nesouměrností, přičemž největší prospěch z tohoto typu má globální odběratel. Ten si určuje veškeré náležitosti týkající se procesu výroby zboží. Tato výjimečnost odběratele je v podobném smyslu jako u Gereffiho klasifikace u závislého typu ovládání hodnotového řetězce Network – typ síť Síť jako poslední přechodný typ, je charakteristická spolupráci firem s obdobnými dovednostmi a jejich vzájemnou závislostí.

3. 5 Upgrading9 v teoriích GPN/GVC Výzkum upgradingu jednotlivých firem, patří k zásadním předmětům zkoumání teorií GPN/GVC. Jak již bylo uvedeno, upgrading je zlepšování pozice firem v produkční síti či hodnotovém řetězci (Blažek 2011). Upgrading na úrovni firem vede k jejich úspěšnému rozvoji, který zprostředkovaně vede k regionálnímu rozvoji v lokalitě, v němž

9

Nejvíce přijatelným překladem upgradingu je zlepšování konkurenceschopnosti.

17

firma působí. Dle Humphreyho a Schmitz (2002) může být upgrading chápán těmito způsoby: 

zvyšování přidané hodnoty výrobku (produktový upgrading),



aplikování efektivnějších procesů výroby (procesní upgrading),



zvyšování role znalosti v aktivitách firmy a rozvoj funkcí s vyšší přidanou hodnotou (funkční upgrading). Gereffi a kol. (2005) doplňují chápání upgradingu o čtvrtý způsob:



přechod od aktivit s nižší přidanou hodnotou na aktivity s vyšší přidanou hodnotou (mezisektorový upgrading). Za nejvíce rozšířený typ upgradingu se dá považovat produktový upgrading, který

je nejběžnější pro většinu firem v rámci GPN/GVC. Dalším frekventovaným typem je produktový upgrading, který už není tak častý jako produktový. Málo častý je funkční upgrading a ve výjimečných případech se můžeme setkat s upgradingem mezisektorovým. Proponenti teorií GPN/GVC dále upozorňují na skutečnost, že klíčové zdroje pro upgrading pochází zevnitř sítě/řetězce od jejich aktérů či přímo s firmy samotné. V souvislosti s klasifikaci teorií GPN/GVC je pro firmy nejvýhodnější přechodný typ ovládání řetězce – síť, kde je přenos informací a znalosti největší. Problém ovšem je pozice firem z méně rozvinutých zemí, které s obtížemi dosahují dovedností a kvalit ostatních zemí v rámci sítě/řetězce (Humphrey a Schmitz 2002). Velkým přínosem pro firmy je dodávání výrobků do různých sítí/řetězců současně, které dále napomáhá procesu učení a přenášení know-how (Blažek 2011). Blažek

(2011)

podotýká,

že

upgrading

má

zásadní

význam

pro konkurenceschopnost firem po celém světě. Oblast střední a východní Evropy má z historických důvodů menší zkušenosti s kapitalistickým modelem ekonomiky a nezastává tak nejvýhodnější pozice v rámci GPN/GVC. Studie týkající se analýzy dodavatelů prvního řádu GPN/GVC v oblasti automobilového průmyslu představil Pavlínek a Ženka (2011), faktem ovšem zůstává, že firem postavených na vysokých pozicích GPN/GVC ve střední a východní Evropě není mnoho. Jednoznačným omezením pro zapojení se do GPN/GVC a upgradingu samotného je vzdálenost dodavatelů od vedoucích firem. Vedoucí firmy vyvíjí tlak na dodavatele, aby působily ve shodných regionech jako vedoucí firma. Tato podmínka je pro malé a střední podniky prakticky neřešitelná a stávají se tak dodavateli firem, které tuto podmínku splňují. Sturgeon a kol. (2008) dále uvádí další tendenci, a to alokaci výroby poblíž

18

cílovým trhů z důvodů prostorové blízkosti a rychlejšího přenosu informací a propojenosti s vedoucí firmou. Blažek (2011) upozorňuje, že tato propojenost je charakteristická pro dodavatele prvního řádu, kteří u nás téměř nejsou a dále tvrdí, že tato skutečnost má přímé implikace pro regionální rozvoj v České republice, což dokládá na výzkumu automobilového průmyslu dvojice Pavlínek a Janák (2007). Důležitým faktem pro české firmy je blízkost západoevropského trhu, zejména Spolkové republiky Německo, v které jsou alokovány některé z vedoucích firem GPN/GVC. Podstatnou roli v upgradingu hraje i socioekonomické prostředí, ve kterém firma působí, Blažek (2011) uvádí výčet možných socioekonomických vlivů: úroveň kvalifikace a disciplíny u zaměstnanců firem, spolupráce mezi firmami v odvětví, institucionální a legislativní rámec, včetně podpůrných politik daného státu apod. Vhodnou změnou regulatorního rámce může dojít k zásadní proměně celého GPN/GVC, jak prokázal svou studií Patel-Campillo (2010). Nejdůležitější podmínkou pro upgrading ovšem je snaha a úsilí managementu firmy upgrading zrealizovat. Jak uvadí

Humphrey a

Schmitz (2002),

bez investic

do technologického vybavení a do zaměstnanců a bez organizačních změn nelze žádný významnější upgrading realizovat.

3. 6 Kritika teorií GPN/GVC Mezi nejvíce sporné body v teoriích GPN/GVC patří zjednodušené chápání vnitřní struktury firmy, která je považována za černou skříňku (např. Blažek 2011). Největší pozornost je věnována analýzám vztahů firmy s ostatním aktéry v síti/řetězci, přičemž se nezaobírá vztahy uvnitř firmy jako takové (vztahy mezi jednotlivými závody, divizemi, odděleními apod.). S další možnou kritikou přicházejí Coe a kol. (2008a), kteří hovoří o nedostatečné pozornosti věnované logistice a logistickým nákladům, které v případě nekvalitní zakázky mohou znamenat velkou finanční a časovou zátěž. Jako další problematické místo autoři vidí v environmentálních dopadech (spojených např. se zajištěním energie), distribuci a konečné spotřebě (teorie GPN/GVC se často uvažují finální fázi jako konec výrobního procesu), problematiku internetu (informační kanál, zdroj know-how aj.) a v neposlední řadě vliv pracovně-právní legislativy a zdůraznění „nefiremních“ aktérů jako takových. Posledním významný a zároveň kritickým místem teorií GPN/GVC jde dle Blažka (2011) zjednodušená dělení na „vedoucí firmu a její subdodavatele“, ve smyslu naprosté dominance vedoucí firmy. V souvislosti s tímto poukazuje na zranitelnost velkých firem, 19

které jsou závislé na firmě menší, jež vlastní klíčové know-how pro výrobu určité části zboží.

3. 7 Možné implikace pro podpůrné politiky Teorie GPN/GVC mají potenciál pro formulaci veřejných podpůrných politik, zejména z důvodu možného vysvětlení ekonomické geografie světa. Důležitou roli při tvorbě takových politik má důkladná analýza současného stavu (v návaznosti na analýzu zaměřit se na cílenou podporu pro jednotlivé firmy) a možnosti upgradingu. Jak uvádí Blažek (2011), podpora nejen středoškolského, ale zvláště vysokoškolského vzdělávání má podstatný vliv na upgrading, který vychází z kvalitních absolventů, kteří se zapojují do vědeckovýzkumných aktivit. O konkrétních implikacích podpůrných politik hovoří Humphrey (2006), který zmiňuje jednorázové formy podpory firem (školící programy, vytvoření vhodného sdružení, pomoc s přípravou první certifikace apod.). Ty ovšem neřeší dle autora stěžejní průběžné náklady spojené s koordinací menších firem a celkovou certifikaci kvality jejich výrobků. Autor navrhuje podpůrnou strategii, která tkví v přilákání vhodného investora do lokality, což by mělo být zárukou budoucího zakořenění v síti dalším aktérů v regionu. Teorií tvorby podpůrných regionálních politik a strategiemi rozvoje regionů se v českém prostředí zabývá Wokoun a Kutscherauer (2008), kteří ve své publikaci představují mimo jiné metody plánování municipálního a regionálního managementu. Popis tvorby inovační politiky v České republice, předkládá Viturka a kol. (2011).

20

4. Představení firmy PBS Velká Bíteš, a. s. 4. 1 Současnost a historie firmy PBS Velká Bíteš, a. s. je moderní strojírenská firma s divizním uspořádáním, mající široké portfolio výrobků. V současnosti se nejvíce specializuje na tyto výrobky a s tím spojené výrobní procesy: 

letecká technika,



kryogenní technika,



přesně lité odlitky,



ekologická zařízení,



energetická zařízení,



výroba forem přesného lití,



výroba přípravků a speciálního nářadí,



galvanické pokovování dílců,



obrábění, sestavy, součásti. Počátky firmy První brněnská strojírna ve Velké Bíteši se datují na začátek 50. let,

přesně do roku 1950, kdy byly odstartovány práce v závodu. V této počáteční etapě se jednalo zejména o výrobu sbíječek a součásti hornického a hutnického pneumatického nářadí pro Vítkovické železárny. Prudký nárůst počtu pracovníků společně se zvyšováním jejich kvalifikace a produktivity práce zvýšily výrobní kapacitu závodu, což vedlo k výstavbě dalších výrobních hal v areálu. Takto bylo vytvořeno zázemí pro rozšíření produktové portfolia závodu, za zmínku stojí například vybudování nových provozů specializujících se na výrobu turbín, turbodmychadel nebo letecké techniky, společně s tímto byly zřízeny haly pro metalurgii, či galvanovnu (Portál PBS 2012). V současnosti je firma rozdělena na několik divizi: 

Divize letecké techniky,



Divize přesného lití,



Divize industry,



Divize služeb a infrastruktury.

21

Dále firma zřídila Středisko praktického vyučování PBS Velká Bíteš, kde ve spolupráci se SOU Jana Tiraye, prakticky vyučuje budoucí zaměstnance firmy 10 na pozici obráběče kovů. Tato spolupráce funguje od roku 1999. V návaznosti na výrobu energetický zařízení byla v roce 2006 založena společnost PBS Energo, a.s. Tato společnost funguje v areálu PBS a je spravována jako společný podnik s ČKD KOMPRESORY, a.s. (Portál PBS 2012).

4. 2 Ekonomický a finanční stav (vybrané ekonomické ukazatele) Prezentovaná data jsou čerpána z výroční zprávy (PBS 2011: 18). 

PBS za rok 2010 vytvořila výsledek hospodaření před zdaněním ve výši 21 426 tis. Kč.



Celkový prodej za rok 2010 byl 844 677 tis. Kč.



Přidaná hodnota byla vyčíslena na 287 957 tis. Kč.



Hodnota aktiv PBS dosáhla k datu 31. 12. 2010 výše 865 358 tis. Kč.



Dlouhodobý hmotný majetek klesl v průběhu roku 2010 o 8 904 tis. Kč.



Dlouhodobý finanční majetek klesl v průběhu roku 2010 o 28 349 tis. Kč.



Dlouhodobý nehmotný majetek se v průběhu loňského roku snížil o 3 514 tis. Kč.



Oběžná aktiva vzrostla o 18 920 tis. Kč.



Zásoby poklesly o 22 014 tis. Kč.



Krátkodobé pohledávky narostly o 11 804 tis. Kč.



Krátkodobý finanční majetek vzrostl o 29 129 tis. Kč.



Vlastní kapitál v průběhu roku 2010 poklesl o 4 428 tis. Kč, tj. o 0,8 %.



Cizí zdroje poklesly o 6 357 tis. Kč.



Bilance se za rok 2010 zvýšila o 11 110 tis. Kč.



Výdaje na vědu a výzkum byly v roce 2010 122 420 tis. Kč. PBS Velká Bíteš, a. s. je finančně stabilní podnik s kapitálově silnou strukturou

a vysokou mírou samofinancování.

4. 3 Zaměstnanecká struktura firmy Celkový počet zaměstnanců byl na konci roku 2010 694 zaměstnanců, z čehož největší procento zastávali výrobní dělníci 47,8 %, dále pracovníci specializující se 10

Se všemi žáky (zákonnými zástupci) jsou uzavřeny smlouvy o setrvání v pracovním poměru po vyučení. První brněnská strojírna Velká Bíteš, a.s. tak všem absolventům garantuje možnost uplatnění v perspektivní firmě, zajímavou práci, výhody z kolektivní smlouvy a další benefity (Portál PBS 2012).

22

na výrobně-technickou činnost 19,2 %, administrativní pracovníci 13,8 %, režijní dělníci 13,4 %, řídící pracovníci 3,5 % a v neposlední řadě pracovníci specializující se na obchodní činnost 2,3 % (PBS 2011: 17). Tuto situaci znázorňuje podrobněji Graf č. 1. Ve srovnání s rokem 2009 je zaměstnanecká struktura téměř totožná (nárůst o 4 pracovníky). Nejvíce pracovníků měla firma v roce 1989, kdy se tento počet vyšplhal na 1742 zaměstnanců (PBS 2005). Z celkového počtu zaměstnanců má trvalé bydliště v obci Velká Bíteš 289 zaměstnanců, což odpovídá více než 41 %.

Zaměstnanecká struktura PBS 2010 16 133 výrobní dělníci režijní dělníci administrativní pracovníci

24

332

řídící pracovníci výrobně-techničtí specialisté obchodníci

96

93

Graf č. 1: Zaměstnanecká struktura PBS Velká Bíteš, a. s. Zdroj: Vlastní návrh Pravděpodobně nejzajímavějším údajem ze zaměstnanecké struktury a určitým „trnem v oku“ se jeví počet administrativních pracovníků, který se zdá být vyšší, než je žádoucí. Tuto funkci vykonává každý šestý člověk zaměstnaný ve firmě, v rámci snížení nákladů by mohlo být v budoucnu řešením právě zeštíhlení a následné rozšíření pravomocí zbylým administrativním pracovníkům, které by mělo vést k zefektivnění pracovních procesů. Na základě dat týkající se zaměstnanecké struktury byl veden rozhovor s pracovnicí personálního řízení firmy. V návaznosti na tento rozhovor, byl vypracován návrh možné SWOT analýzy týkající se personální politiky a možná opatření, která by podstatně minimalizovala nebo naprosto eliminovala slabé stránky v personální politice

23

řešené firmy. Autor se zde snažil vyhnout jedné z kritik teorií GPN/GVC, tedy nezaobíráním se vztahů uvnitř firmy. Tab. 1: SWOT Analýza - Personální politika firmy ŠKODLIVÉ

(dosažení cíle)

(dosažení cíle)

S - SILNÉ STRÁNKY

W - SLABÉ STRÁNKY 



připravenost a zkušenost dělníků



odborná úroveň klíčových techniků



provázanost vztahů



neformální vztahy zaměstnanců a



personální plánování

jejich znalost prostředí



efektivní

VNITŘNÍ PŮVOD (atributy firmy)

POMOCNÉ

odborníku

administrativou

využívání

pracovní doby



systém řízení jakosti



systém organizace vzdělání



podávání zlepšovacích návrhů



ocenění v soutěži „Zaměstnavatel



růst mezd



nedostatek kvalifikovaného personálu



regionu 200811“ 

zatížení

spolupráce s odborovou organizací

tradice společnosti jako klíčového zaměstnavatele v okolí Velké Bíteše



nepříznivý věkové

vývoj struktury

zaměstnanců O – PŘÍLEŽITOSTI 

T – HROZBY 

demografie regionu

blízkost Brna)



stav středního školství



dostupnost vysokých škol



rozvoj strojírenských

VNĚJŠÍ PŮVOD



spolupráce s orgány státní správy

firem v regionu

(atributy prostředí)



rostoucí atraktivita oboru v regionu

(konkurence)



dotační fondy EU

lokalizace

společnosti

(zejména



legislativa



členství v EU (nárůst mzdových nákladů)

Zdroj: Rozhovor se zástupkyní personálního oddělení; vlastní návrh

11

Informace pochází z internetového portálu FinExpert.cz (Portál FinExpert.cz 2008).

24

Tab. 2: Identifikace slabých stránek, návrh opatření

Identifikované slabé stránky

Návrh opatření popisů

Zefektivnění převedení

zatížení odborníků administrativou

pracovních

nenáročných

činností,

administrativních

úkonů na méně kvalifikované pracovníky. Přijímaní takové vedoucí pracovníky, kteří nemají sociální vazby (rodinné, přátelské)

provázanost vztahů

na stávající zaměstnance dané divize. Zkvalitnění oddělením

personální plánování

spolupráce a

řediteli

mezi

personálním

jednotlivých

divizí.

Omezení rozhodování ředitelům jednotlivých divizí v personálních záležitostech. Zvýšení kontroly dodržování pracovní doby.

efektivní využívání pracovní doby

Sankce v případě nedodržování. Postupně zavádět větší diferenciaci v platech zaměstnanců. dobrým

růst mezd

a

Zviditelnění horším

rozdílu

mezi

zaměstnancem.

Dobře

zaplacená práce odborníků. Místa nevyžadující kvalifikaci obsazovat agenturními pracovníky. Zahájit povinné průběžné vzdělávání personálu dle

schválených

výchova

nedostatek kvalifikovaného personálu

kvalifikačních

vlastních

budoucích

projektů, pracovníků.

Výběrová řízení na klíčové pozice provádět s dostatečným předstihem. Nutnost zkvalitnění spolupráce mezi odbory a firmou během celého roku, nejen v období

spolupráce s odborovou organizaci

kolektivního vyjednávání. Větší systematičnost ve spolupráci. Demografický vývoj populace v celé České republice spěje k celkovému stárnutí populace. Na tyto změny ve věkové struktuře je nutné

nepříznivý vývoj věkové struktury

reagovat

zaměstnanců

výchovou

vlastních

vyučených

pracovníků. Nutnost navázání kontaktů se studenty

vytipovaných

oborů

a motivovat je k budoucí spolupráci.

Zdroj: Rozhovor se zástupkyní personálního oddělení; vlastní návrh 25

SŠ,

VŠ

5. Představení města Velká Bíteš Velká Bíteš se nachází v České republice, ve východní části Českomoravské vrchoviny na hranicích kraje Vysočina (součást) a Jihomoravského kraje. Vzdálenost od Brna je přibližně 35 km, od Jihlavy 50 km a od Prahy 160 km, všechny tyto obce, včetně Velké Bíteše, jsou protnuty dálnicí D1, která umožňuje rychlou silniční dopravu mezi dvěma nejvýznamnějšími aglomeracemi ČR, tedy Prahou a Brnem. Velká Bíteš je spolu s Velkým Meziříčím jedním z mikroregionálních center.

5. 1 Historie a současnost obce Velká Bíteš První písemné zmínky o územně-správním celku na daném území spadají do roku 1240, osada samotná byla založena kolem 12. století. Městský charakter získala osada během 14. století, městská práva byla udělena v roce 1408 Lackem z Kravař. Do roku 1848 byla obec součástí panství Náměšť nad Oslavou. V současnosti se správní celek města Velká Bíteš skládá z vlastního města a 9 částí ležících v blízkém okolí obce. Těmito obcemi jsou: Bezděkov, Březka, Holubí Zhoř, Jáchymov, Jestřabí, Jindřichov, Košíkov, Ludvíkov a Pánov. Spravované území má rozlohu 4 731 ha, tj. 47,31 km2. K 31. 12. 2010 bydlelo ve správním celku města trvale 5 026 obyvatel, z toho v produktivním věku12 3 512, dětí13 823 a obyvatel v důchodovém věku14 691. Velká Bíteš patří mezi města s malým, nicméně dlouhodobým přírůstkem obyvatel (Portál ČSÚ 2011). Celková nezaměstnanost byla v obci 11,22 % (Portál RISY 2011).

5. 2 Vztah město/firma 5. 2. 1 Městský úřad a samospráva obce Město Velká Bíteš má vytvořeno následující správní orgány (Portál město Velká Bíteš 2012): 

Městský úřad – tvořený starostou, místostarostou, tajemníkem úřadu a pracovníky úřadu; v čele stojí starosta a statutárním orgánem úřadu v pracovněprávních záležitostech je tajemník úřadu.

12

Produktivní věk (15 - 64 let). Dítě (0 – 15 let). 14 Důchodový věk (65+). 13

26



Starosta města – jako statutární orgán zastupuje město navenek a odpovídá za výkon samosprávy; svolává a řídí jednání rady a zastupitelstva města; je volen z řad zastupitelů na ustavujícím jednání zastupitelstva města. Současným starostou obce je pan Ing. Milan Vlček.



Místostarosta města – spolupracuje se starostou a v jeho nepřítomnosti ho zastupuje, touto osobou byl pro dané volební období zvolen pan Ing. Tomáš Kučera.



Rada města – je volena z řad zastupitelů na ustavujícím zasedání nového zastupitelstva; je sedmičlenná; vytváří si další správní orgány (komise) – Bytová komise, Kulturní komise, Komise pro územní plán a regionální rozvoj, Komise sportovní, Sbor pro občanské záležitosti.



Zastupitelstvo – vrcholný orgán města; tvořeno 21 volenými zástupci; vytváří si iniciativní a kontrolní orgány – Kontrolní výbor zastupitelstva města, Finanční výbor zastupitelstva města a Osadní výbory v místních částech.

5. 2. 2 Spolupráce město/firma Jednou ze základních premis institucionálních teorií, včetně teorií GPN/GVC, je vliv institucí na regionální rozvoj. Autor měl zájem o informace, jakým způsobem zasahuje Městský úřad Velká Bíteš do dění ve firmě PBS Velká Bíteš, a. s. a naopak, jaký dopad má působení firmy ve městě. O zodpovězení otázek týkajících se synergie těchto dvou subjektů byli požádání Ing. Tomáš Kučera, místostarosta města, a Ing. Milan Macholán, z pozice generálního ředitele firmy PBS Velká Bíteš, a.s. Ing. Kučera nastínil faktickou dlouhodobost spolupráce těchto dvou subjektů. PBS Velká Bíteš, a. s. je městem vnímána jako „naše strojírna“ i přesto, že v minulosti, před rokem 1989, byla spolupráce užší, než je tomu nyní. Firma se v minulosti spolupodílela na výstavbě pro město důležitých objektů: kulturního domu, mateřské školy, sokolovny aj. Dále podotkl, že firma vlastní bytové jednotky na území obce. Maximální provázanost města a firmy místostarosta dokládá na generálním řediteli firmy, Ing. Martinu Macholánovi, který je jedním ze zastupitelů města. Oba dotazovaní se shodli na nesporné důležitosti firmy pro město, jejího renomé v regionu a pozice jako klíčového zaměstnavatele v obci. Autor se zajímal, zda město zvýhodňuje nebo více upřednostňuje firmu před ostatními podniky ve Velké Bíteši (daňové úlevy, levnější nájem pozemků apod.). Ani jeden z respondentů si nebyl vědom jakéhokoli zvýhodnění firmy. Místostarosta 27

doplnil informaci, že ve městě je daň z nemovitosti nastavena na minimální možnou hranici, tudíž není možné ji dále snižovat. Další otázka směřovala na infrastrukturu v okolí firmy. Jakým způsobem probíhá komunikace v otázkách řešení dopravní situace, a zda se firma finančně spolupodílí na realizaci. Oba dva dotazovaní vyzdvihli oboustrannou vstřícnost v jednání a provázanost kroků. Firma se v minulosti finančně spolupodílela na vybudování cyklostezky vedoucí k branám firmy. Na rekonstrukcích veškeré infrastruktury (cyklostezka, chodníky, pouliční osvětlení) se firma finančně nespolupodílí, financování rekonstrukcí je hrazeno z rozpočtu města, popř. kraje Vysočina. Dále město komunikuje s firmou v souvislosti s budoucí rekonstrukcí ulice Vlkovská15 nebo výstavbou plánovaného obchvatu16 kolem města. Autor se dále zajímal o pozici firmy v nových strategických dokumentech města (rozvojový plán města, akční plán města aj.)17. Ing. Kučera sdělil, že město v maximální možné míře promítne potřeby firmy do nového územního plánu města, který má být připraven do roku 2015. Poslední otázka se týkala podpory projektů firmy městem. Autor se zajímal mimo jiné o názor na spolupráci firmy a SOU Jana Tiraye, které je zřizováno krajem Vysočina. Generální ředitel hodnotil podporu tohoto projektu ze strany města spíše jako morální a přivítal by větší podporu ze strany města na projektech firmy z pozice největšího zaměstnavatele v regionu. Místostarosta hodnotil spolupráci učiliště a firmy jako oboustranně

výhodnou.

Závěrem

oba

pánové

vyzdvihli

vzájemnou

spolupráci

při kulturních a reprezentativních akcích. Spolupráce města Velká Bíteš a řešené firmy je dlouhodobá a kontinuální. Město řešenou firmu žádným způsobem neupřednostňuje před ostatními podnikatelskými subjekty v obci, nedá se tedy hovořit o cílené podpoře podniku ze strany města. Přesto si je město vědomo nesmírné důležitosti firmy pro region a chápe ji jako významného partnera při řešení municipálních problému.

5. 3 Mikroregion Velkomeziříčsko - Bítešsko Velká Bíteš je členem mikroregionu Velkomeziříčsko – Bítešsko, který sdružuje 54 obcí (viz mapa č. 1). Řešený mikroregion se řadí k největším mikroregionům České republiky a byl založen v roce 2004. Současným předsedou mikroregionu je starosta obce 15

Zejména se zde jedná o vhodné zvolení termínu prací a logistické „sladění“ potřebných kroků. Plánovaný obchvat by měl být veden v blízkosti firmy. 17 Ve jmenovaných plánech není firma zmíněna. 16

28

Bory, pan Josef Březka. Hlavním předmětem spolupráce je dle zakládající smlouvy (Portál Mikroregion Velkomeziříčsko – Bítešsko 2012) rozvoj aktivit v oblasti: 

lidských zdrojů,



průmyslu,



služeb,



technické infrastruktury,



rozvoje venkovských oblastí a zemědělství,



dopravní infrastruktury,



rozvoje cestovního ruchu a turistiky. Právě posledně zmiňovaný rozvoj cestovního ruchu a turistiky má patrně

v mikroregionu největší budoucnost, vzhledem k přírodním památkám a příjemnému prostředí pro turisty, které nabízí. Avšak pro tuto práci jsou stěžejní aktivity týkající se podpory průmyslu, popř. rozvoje jednotlivých infrastruktur spojených se zkoumanou firmou. V souvislosti s tímto lze konstatovat, že rozvoj výše jmenovaných aktivit výrazně zaostává

ve

srovnání

např.

s rozvojem

aktivit

v oblasti

cestovního

ruchu

a služeb, a nemá tak prozatím reálné dopady na fungování řešené firmy. Tento stav se dá vysvětlit problematičností alokace finančního kapitálu mikroregionu, pouze do vybrané lokality a pouze do vybrané firmy, z důvodu konsensu členských obcí.

Obr. č. 1: Mikroregion Velkomeziříčsko - Bítešsko Zdroj: Vlastní návrh 29

5. 4 Kraj Vysočina Kraj Vysočina v rámci České republiky zaujímá centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským, se kterým vytváří oblast NUTS 2 za účelem podpory regionálního rozvoje. Je pro něj charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Rozdrobená sídelní struktura přispívá v některých případech k vylidňování menších obcí a odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel z kraje. 5. 4. 1. Vybrané socioekonomické charakteristiky kraje Vysočina Statistická data prezentována v této kapitole pochází ze statistické ročenky kraje Vysočina (Krajská správa ČSÚ 2011: 19). Území Kraje Vysočina se administrativně člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704 (stav od 1. ledna 2005). Obec na Vysočině má v průměru 731 obyvatel, tedy nejméně ze všech krajů České republiky. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s méně než 500 obyvateli. Statut města má v současnosti 34 obcí kraje, což je v rámci České republiky vzhledem k velikosti regionu mírně podprůměrné. Velká Bíteš spadá administrativně do územní působnosti ORP Velké Meziříčí a geograficky do okresu Žďár nad Sázavou. K 1. lednu 2011 žilo na Vysočině téměř 515 tisíc obyvatel, což mezi kraji České republiky představuje třetí nejnižší lidnatost. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla koncem roku 2010 hodnoty 10,7 % a byla osmá nejnižší v celé České republice. V kraji byla nejvyšší v okrese Třebíč (téměř 14 %) a naopak nejnižší v okrese Pelhřimov (necelých 8 %). Počet neumístěných uchazečů o práci se v kraji oproti roku 2009 zvýšil o 3 %. Na jedno volné pracovní místo koncem roku 2010 připadalo na Vysočině 32 uchazečů. Nabídka míst pro kvalifikovanou pracovní sílu není vysoká. Nezaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou je 11, 7 %. V celorepublikovém srovnání průměrných mezd v roce 2011 patří kraj Vysočina mezi regiony nevykazující dynamický růst mezd. Výše průměrné mzdy v kraji stále zůstává o více jak 2 600 Kč pod celorepublikovým průměrem18. Kraj Vysočina je v rámci celé republiky ve výši mezd na 10. místě. Nejvyšší průměrná mzda je již tradičně 18

Průměrná mzda v roce 2011 na území ČR byla 24 300 Kč. V kraji Vysočina dosahovala průměrná mzda 21 700. Průměrná mzda ve firmě PBS Velká Bíteš, a. s. (bez započtení managerských postů) je srovnatelná s průměrnou mzdou na území celé ČR, průměrná mzda na divizi industry je několik stovek korun nižší než v celé firmě.

30

vyplácena na území Hlavního města Prahy, kde se její hodnota pohybuje kolem 31 100 Kč. Na druhém konci pomyslného žebříčku krajů se s nejnižší průměrnou mzdou v roce 2011 umístil Karlovarský kraj, kde průměrná mzda nedosáhla ani 21 000 Kč (Portál ČSÚ 2012). 5. 4. 2. Konkurenceschopnost kraje Vysočina Obec Velká Bíteš se nachází na rozhrání dvou krajů Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, administrativně však spadá pod kraj Vysočina, proto budou jednotlivé statistické údaje týkající se kraje vztaženy zejména na kraj Vysočina. Publikační činnosti týkající se analýzy podnikatelského prostředí a zlepšování konkurenceschopnosti (upgradingu) jednotlivých územně-správních celků České republiky se věnuje kolektiv autorů působících na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity, v čele této skupiny působí doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Kvalita podnikatelského prostředí je v jejich publikaci definována pomocí celkem 16 faktorů (obchodní, pracovní, infrastrukturní, lokální, cenové a environmentální), těmto faktorům jsou následně přiznány váhy, na jejichž základě je vytvořena škála, která dokládá konkurenceschopnost jednotlivých regionů. Autoři dále prezentují návrh strategie regionálního rozvoje České republiky, která je determinovaná spoluúčastí na regionální politice EU a jejich strukturálních fondech (Viturka a kol. 2011). Kraj Vysočina spadá dle hodnocení regionální konkurenceschopnosti do poslední skupiny krajů, typu C, tedy do krajů s horší konkurenční pozicí (Viturka a kol. 2011). Do této skupiny patří dále tyto kraje Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský, pro tyto kraje je společná nutná restrukturalizace jejich ekonomické základny. Na druhém konci pomyslného žebříčků krajů s výbornou konkurenční pozicí, typu A, se umístila Praha a Středočeský kraj. Důležité je se také zmínit o regionální konkurenceschopnosti Jihomoravského kraje, který patří do skupiny krajů typu B, tedy krajů s dobrou konkurenční schopností. Následně autoři předkládají několik možných opatření na zlepšení konkurenceschopnosti kraje Vysočina: 

podpora rozvoje podnikatelských aktivit fyzických osob,



zvyšování kvality silničních komunikací 1. třídy,



stimulace tvorby rozvojových os regionálního významu v západní části kraje,



podpora

tvorby

nových

pracovních

nezaměstnanosti,

31

míst

v regionech

s velmi

vysokou



podpora inovačních firem, zejména MSP19,



zvyšování kvality vzdělávání. První a poslední dvě opatření, tedy podpora rozvoje podnikatelských aktivit

fyzických osob, podpora inovačních firem, zejména MSP a zvyšování kvality vzdělávání, patří k nutným opatřením, které by měl kraj Vysočina vykonat, bude-li chtít zlepšit svoji konkurenceschopnost. Právě opatření podpora inovačních firem, zejména MSP a zvyšování kvality vzdělávání, jsou společnými výstupy jak pro kraj Vysočina, tak pro Jihomoravský kraj. Podpora konkurenceschopnosti podniků v kraji Vysočina, přímo samotným krajem by jistě byla vítanou formou pomoci pro řadu firem na Vysočině. Z výše uvedených opatření by pro PBS Velká Bíteš, a.s. byla nejzajímavější subvence inovačních firem, potažmo zvyšování kvality vzdělávání.

19

MSP – malé a střední podniky.

32

6. Hlavní výzkum Daný výzkum bude aplikovaný na specifický produkt, tedy dekantační odstředivku a bude zejména řešen na úzkém segmentu trhu, trhu kalového hospodářství. Zde se nabízí k polemice, zda lze firmu PBS Velká Bíteš, a. s. označit jako vedoucí firmu sítě GPN/GVC. Autor se pokusí právě netradiční aplikací na úzký segment trhu dokázat, že tyto teorie jsou aplikovatelné i za výše uvedených podmínek, čímž bude popsána působnost řešené firmy.

6. 1 Popis řešeného produktu Dekantační odstředivka je technologicky náročný a environmentálně šetrný přístroj. Zjednodušeně, můžeme hovořit o zařízení oddělující pevné a suspendované částice z kapalin20. Tento aparát má široké využití jak v soukromém, tak i ve veřejném sektoru. Ve veřejném sektoru je využití zejména v návaznosti na čištění komunálního odpadu, tedy využití u ČOV (čistírny odpadních vod), a v soukromém sektoru je, laicky řečeno, hlavní uplatnění tam, kde se řeší problematika odstraňování kalů, jmenovitě to mohou být lihovary, jatka, škrobárny, mrazírny, celkově agrokombináty a mnohé další. V rámci firemní struktury spadá řešení dekantační odstředivky pod divizi industry. První výroba dekantačních odstředivek v rámci firmy spadá do roku 1986.

6. 2 Dekantační odstředivka – kusovník Dekantační odstředivka je tvořena z více kusů technologicky náročných částí. Firma samotná není schopna vytvořit veškeré části dekantační odstředivky uvnitř závodu, a je tak nucena vybrané díly nakupovat. Těmito díly jsou: 

motor,



elektrorozvaděč,



převodovka,



příslušenství (chemické hospodářství, macerátor, čerpadlo, šnekový dopravník). Dále je firma nucena nakupovat materiál pro výrobu jednotlivých dílců:



materiál pro rám,



materiál pro rotační části (kuželově válcový buben, šnek, rotační ložiska nářadí). V neposlední řadě firma nakupuje stroje a zařízení nutné pro technologicky náročné

operace (broušení, slévání, frézování).

20

Podrobnější informace k produktu na oficiálních stránkách (Portál PBS 2012).

33

Fotodokumentace kusovníku (vybrané části) viz Přílohy 1.

6. 3 Návrh sítě dekantační odstředivka Na prvním z grafů je obecněji popsána struktura sítě, zde jsou nejvíce patrné horizontální vazby v rámci České republiky. Firma PBS Velká Bíteš, a.s., potažmo divize industry, je považována za vedoucí firmu sítě dekantační odstředivka. Jako jediná nabízí finální produkt sítě a poskytuje jej svým zákazníkům – výstupy (viz Přílohy 2), jednotlivé části tohoto produktu jsou dodávány z dodavatelských firem – vstupy (viz následující graf).

Graf č. 2: Síť dekantační odstředivka Zdroj: Rozhovory s managementem divize industry; vlastní návrh Vedoucí firma je ze 100 % vlastněna společností imAGe GROUP, a. s., která má dle obchodního rejstříku sídlo v Praze. Certifikace celé firmy provádí společnost Lloyd´s Register EMEA, která je organizační složkou zahraniční právnické osoby Lloyd´s Register EMEA se sídlem v Londýně. Společnost PBS Velká Bíteš, a. s. v rámci bankovních služeb spolupracuje s nejvýznamnějšími bankovními společnostmi České republiky, kdy nejdůležitější z nich je Komerční banka a. s. a její brněnská pobočka. Účetnictví firmy je 34

realizované interně v rámci informačního systému QAD. Auditorskou firmou je TEMPO – českomoravská auditorská s. r. o. Na výzkumu a vývoji dekantačních odstředivek se podílí pracovníci firmy ve spolupráci s ČVUT Praha. Výchova a vzdělávání budoucích zaměstnanců je zajišťováno v koordinaci se Střediskem praktického vyučování PBS Velká Bíteš, které bylo pro tento účel v areálu firmy zřízeno. Teoretická výchova učňů je v kompetenci SOU Jana Tiraye Velká Bíteš, které je zřízené krajem Vysočina. Logistika firmy je řešena buď externí spoluprácí s logistickými firmami, nebo si ji firma zajišťuje sama. Pro tento účel funguje v rámci společnosti útvar dopravy. Druhý z grafů této kapitoly představuje detailnější pohled na jednu z částí sítě, přesněji na dodavatele sítě. V návaznosti na kapitolu 6. 2, autor představuje dodavatele důležitých části produktu (v grafu označeni jako dodavatelé 1. řádu). Na základě expertního odhadu a informací zástupců firmy vytipovává možné lokace dodavatelů 2. řádu, kteří jsou napojeni na dodavatele řádu prvního dané sítě. Zde jsou už jednoznačně patrné vazby vertikální, mimo Českou republiku.

Graf č. 3: Síť dekantační odstředivka – dodavatelé Zdroj: Rozhovory s managementem divize industry; vlastní návrh

35

Na jednotlivé dodavatele prvního řádu je aplikována Gereffiho klasifikace, přičemž se autor zaměřil primárně na složitost výroby produktu a vzdálenost od vedoucí firmy (viz následující kapitola). V souvislosti s citlivými informacemi, autor v grafu uvádí pouze dodávaný produkt a lokaci dodavatelské firmy.

6. 4 Klasifikace sítě dekantační odstředivka 6. 4. 1 Gereffiho klasifikace Při aplikace zvoleného odvětví strojírenského průmyslu na zvolenou klasifikaci je nemožné, aby zvolená síť vykazovala pouze jeden z pěti typů ovládání hodnotového řetězce. V souvislosti s tímto byly pozorovány tři odlišné typy ovládání v dané síti, přičemž největší roli hrála důležitost produktu ve výrobním procesu, případně jeho nenahraditelnost. U spojovacích části (šrouby,matky aj.), materiálu, kuželově válcového bubnu, macerátoru šnekového dopravníku byl vysledován tržně orientovaný typ ovládání. Tedy vysoká míra orientace na cenu poptávaného produktu a blízkost dodavatelů. Proto není náhodou, že drtivá většina dodavatelů těchto materiálu a komponent pochází z blízkosti firmy, nejčastěji z Brna. Dalším pozorovaným typem byl modulární typ ovládání hodnotového řetězce, a to zejména u dodavatelů chemického hospodářství či motoru. Tito dodavatelé jsou velice kompetentní, nicméně mohou být nahrazeni dodavateli jinými. Vzdálenost těchto dodavatelů je podstatně větší (Praha, Mohelnice), než je tomu u dodavatelů v tržně orientovaném typu. Posledním vypozorovaným typem je vztahový typ ovládnutí hodnotového řetězce. Firma má tento vztah vybudovaný s dodavateli nejsložitějších části výrobního procesu. Těmito částmi jsou převodovka, elektrorozvaděč a stroje a zařízení pro technologicky náročné operace (broušení, frézování aj.). Vedoucí management divize by velice obtížně nahrazoval tyto dodavatele, proto dbá na časté osobní kontakty. Vzdálenost těchto dodavatelů

je

opět

větší

než

u

předchozího

typu.

Dodavatele

převodovky

a elektrorozvaděče jsou z Prešova (SK) a Frenštátu pod Radhoštěm. Pracovníci firmy uvedli, že by se tito dodavatele dali nahradit jinými západoevropskými dodavateli (např. německými), avšak tato varianta by vedla k několikanásobnému navýšení ceny požadovaného produktu a technickým změnám na finálním výrobku. Stroje a zařízení pro speciální operace byly dodány z větší části od německých a švýcarských dodavatelů: Fehraltorfu (CH), Norinberku (DE). 36

Z předkládaných údajů lze vysledovat jak horizontální vazby do vzdálenosti cca 50 kilometrů uvnitř regionu u výrobně jednoduchých komponentů a materiálů, tak vzdálenosti vertikální mimo region či v mnoha případech mimo Českou republiku u výrobně podstatně složitějších komponentů. 6. 4. 2 Humpreyova a Schmitzova klasifikace V této klasifikaci je o poznání jednodušší zařazení zvoleného odvětví strojírenského průmyslu. Představitelé firmy se shodli na přechodném typu vedení, a to variantě síť, z důvodu provázanosti firem a jejich vzájemné závislosti.

6. 5 Upgrading sítě dekantační odstředivka Jednou z variant zjištění pozice firmy v rámci sítě je stupeň jejího upgradingu, přičemž jen vysoko postavené firmy v rámci sítě jsou schopny realizace všech typů upgradingu (viz kapitola 3. 5). V této kapitole bude potvrzen předpoklad proponentů GPN/GVC, že klíčové zdroje pro upgrading vychází z firmy samotné 6. 5. 1 Upgrading PBS Velká Bíteš, a. s. Procesní upgrading Zefektňování procesu výroby či vývoje má ve firmě dlouholetou tradici. Pro tuto práci jsou stěžejní aktivity, které přímo vstupují nebo ovlivňují síť dekantační odstředivky. Divize industry zavádí nový software „Digitální továrna“ pro modelování a simulaci logistických procesů v rámci výroby. Tento software je zaveden v nadnárodních firmách, jako například Volkswagen, Bosch, Schneider, Panasonic a další. Zavádění software probíhá ve spolupráci s ČVUT Praha a firmou Siemens, v rámci dotačního programu, řešeného za podpory MPO a Czechinvestu. Dále v rámci zefektivnění procesu výroby byly pořízeny stroje pro technologicky náročné operace, které vykazují vyšší kvalitu za kratší časový interval. Produktový upgrading Firma realizuje dekantační odstředivku v několika typech, které se liší především výkonem a cenou. Na tomto inovačním procesu firma spolupracuje s ČVUT Praha. Jednotlivé typy dekantačních odstředivek a jejich technologické parametry (viz Přílohy 3.), zajímavou službou s vyšší přidanou hodnotou je možnost mobilní varianty DO 250, která se využívá pro svazky obcí nebo pro testování u potenciálních zákazníků a k vlastním zkouškám.

37

Mezisektorový upgrading Zkušenosti získané s aplikací dekantačních odstředivek na ČOV bylo využito k aplikaci dekantačních odstředivek v jiném odvětví – kafilérie, škrobárny, jatka a lihovary. Společným jmenovatelem těchto procesů je odstřeďování. Zvládnutý proces horizontálního odstřeďování vedlo k inovaci procesu vertikálního odstřeďování a získání zakázky od firmy Sanovo (DEN) na proces odstřeďování skořápek rozbitých vajec. Firma tedy rozšířila svoji působnost do farmaceutického a potravinářského průmyslu a svoje portfolio o nový typ dekantační odstředivky s vertikálním odstřeďováním. Funkční upgrading Proces odpovídající definici funkčního upgradingu nebyl na divizi industry nalezen.

6. 6 Tvorba ceny dekantační odstředivky V této kapitole autor nastínil tvorbu ceny u komplexní dodávky tzv. „na klíč“ dekantační odstředivky typu DO 250 (viz Graf č. 4). Celková prodejní cena DO 250 je 1 600 tis. Kč. Model DO 250 byl zvolen z důvodu největší prodejnosti v rámci modelové řady dekantačních odstředivek.

Cena dekantační odstředivky - DO 250 8%

15%

elektromotor chemické hospodářství 16%

šnekový dopravník macerátor uvedení do provozu

16%

mzdy materiál 12%

1% 5%

motor převodovka externí kooperace

1%

5% 13%

2%

6%

výrobní režie přidaná hodnota (zisk)

Graf č. 4: Cena dekantační odstředivky – DO 250 Zdroj: Rozhovory s managementem divize industry; vlastní návrh Celková přidaná hodnota u komplexní dodávky DO 250 je 235 tis. Kč, což odpovídá 15% z celkové ceny. DO 250 se řadí do skupiny produktů, které mají vysokou 38

přidanou hodnotu v rámci produktového portfolia divize industry. Průměrná přidaná hodnota u portfolia produktů divize industry je 6%. Pro dodavatelské zařízení (viz kapitola 7. 2) je počítáno se ziskem 5-10%. Není tedy překvapením, že na vedoucí management divize industry je vyvíjen tlak ze strany akcionářů na zvýšení prodejů finálního produktu s vysokou přidanou hodnotou. Obdobná, nebo nižší tvorba přidané hodnoty, se předpokládá i u ostatních firem v síti dekantačních odstředivek. Fotodokumentace DO 250 viz Přílohy 1.

6. 7 Trh dekantační odstředivky 6. 7. 1 Cílové trhy dekantační odstředivky Největší procento zákazníků dekantační odstředivek tvoří tuzemští zákazníci, jedná se o více než 80% z celkového počtu prodaných produktů. Zbylý objem prodeje směřuje do Slovenské a Polské republiky (viz Přílohy 2.). Několik dekantačních odstředivek bylo prodáno do Lotyšské republiky. Firma neustále vyvíjí snahu na udržení či zlepšení pozic na stávajících trzích a na otevření trhů potenciálních (viz Obr. č. 2).

Obr. č. 2: Cílové trhy dekantační odstředivka Zdroj: Rozhovory s managementem divize industry; vlastní návrh Za největší potenciální trh dekantační odstředivky je považována východní Evropa. Není proto překvapením hlavní orientace na trhy, jako jsou Pobaltské státy, Rusko, Ukrajina nebo Bělorusko. V souvislosti s tímto byla otevřena zastupitelská kancelář firmy v Moskvě. Důležitou roli v „provýchodní“ orientaci hrají tyto faktory:

39



velikost a „neobsazenost“ trhu,



blízkost dodavatelů21,



spolupráce s dalšími divizemi firmy22. Dalšími potenciálními trhy jsou kandidátské země EU, jmenovitě Srbsko

a Chorvatsko. Tyto země jako budoucí členové EU jsou nuceny splňovat environmentální normy společenství. Právě pro splnění těchto norem a environmentální požadavků by měl být produkt firmy nápomocný. V neposlední řadě je vedoucím managementem divize spatřován potenciál ve Švédsku a Španělsku. V těchto zemích má divize industry vybudovanou úzkou spolupráci s nadnárodní společností ABB, která může zprostředkovávat zakázky a šířit reference o firmě samotné. Zbylé země, označeny šedě na obrázku č. 2, nemají tržní potenciál pro firmu. Buďto z důvodu nasycenosti trhu a silné konkurence v případě Západní Evropy, nebo v nekonsekventním řešení environmentálních otázek v případě nečlenských zemí EU. 6. 7. 2 Trh ČOV Autor se zajímal také o expertní odhad zástupců firmy týkající se procentuálního zastoupení firmy na trhu dekantačních odstředivek v ČOV. Pro zjednodušení výzkumu byl uvažován poměr 1:1, tedy jedna dekantační odstředivka odpovídá jedné ČOV. Ve většině případů v České republice tento odhad koresponduje se skutečností. K 31. 3. 2012 bylo na území České republiky přes 2 150 ČOV. Přičemž 40 % z nich nemá dořešenou finální fázi kalového hospodářství, tedy 860 ČOV bude nuceno řešit tuto problematiku v budoucnu. Ze zbývajících 1290 ČOV, řeší 60 % finální fázi kalového hospodářství odlišně (viz následující kap.)23. Zbývá tedy více jak 500 ČOV, které

řeší

finální

fázi

kalového

hospodářství

pomocí

dekantační

odstředivky.

K zmiňovanému datu bylo firmou prodáno více než 130 dekantačních odstředivek, řešících problematiku ČOV, což odpovídá více než 25% zastoupení na zkoumaném segmentu trhu v České republice.

21

Většina dodavatelů sítě dekantační odstředivky je lokalizována na východ od PBS Velká Bíteš, a. s. (viz kap. 6. 3.) 22 Zejména spolupráce s divizí letecké techniky ve východní Evropě, vede ke snižování nákladů obou divizí. 23 U těchto zařízení je možnost nahrazení dekantační odstředivkou po vypršení životnosti stávajícího zařízení.

40

6. 8 Konkurence V České republice se nevyskytuje česká firma, která by vyráběla dekantační odstředivku mimo PBS Velká Bíteš, a.s. Avšak mají zde pobočky zahraniční firmy nabízející tento produkt: 

Andritz (A),



Flottweg (DE),



Hiller (DE),



Alfa-Laval (SWE). Zmiňované firmy patří mezi největší konkurenty v rámci celého evropského

kontinentu. Další konkurence vzniká v případě zařízení, kterým obdobně řeší finální fázi kalového hospodářství. Taková zařízení jsou kalolisy, pomaluběžné šnekové lisy a sítopásové lisy. Tato zařízení již vyrábí i české firmy např.: Kolínské strojírny a.s. nebo Envites, spol. s r. o. Samotná ČOV Velká Bíteš využívá sítopásového lisu.

41

7. Závěr Název bakalářské práce zněl od lokální po globální působnost české firmy: PBS Velká Bíteš, a. s. Hlavním cílem bylo ve vybraných aspektech popsat působnost a měnící se význam s diferenciací řešeného územního měřítka a vybraného produktu. Samotná firma má dlouholetou tradici a má silné horizontální vazby se svými dodavateli, má tedy výraznou lokální působnost pro svůj region (obec, mikroregion, kraj). Teorie GPN/GVC ovšem považují za stěžejní vazby vertikální, k dodavatelům a odběratelům, kteří jsou mnohdy lokalizováni mimo region. Oba druhy vazeb byly doloženy na dodavatelích DO 250. Přičemž lokální vazby byly nejsilněji viditelné u dodavatelských firem, které dodávaly technologicky nepříliš náročné komponenty. Nebylo tedy překvapením, že většina těchto firem pocházela z Brna, tedy blízké vzdálenosti od řešené firmy, což vede k jednoznačné úspoře nákladů. Naproti tomu vazby vertikální byly vysledovány nejen u odběratelů DO 250, ale i u dodavatelských firem. Tito dodavatelé jsou považováni za klíčové, neboť jejich dodávané, technologicky náročné komponenty by firma jen s velkými obtížemi nahrazovala. Tyto firmy se z větší části nacházely mimo Českou republiku. Jedním z dílčích cílů práce bylo analyzovat síť dekantační odstředivky, popsat ji a klasifikovat ji v návaznosti na vybrané teorie a určit pozici řešené firmy. V grafech č. 2 a 3 byla nastíněna vedoucí pozice PBS Velká Bíteš, a. s. v síti DO 250. V návaznosti na studium odborné literatury byly vyčleněny typy ovládání hodnotového řetězce u jednotlivých dodavatelských firem. Byl vysledován tržně orientovaný typ, modulární typ a vztahový typ ovládání v závislosti na vzdálenosti a jednoduchosti dodávaných produktů. Dále byla vysledována varianta přechodného typu vládnutí hodnotové řetězce - síť, která je charakteristická největším možným prostorem pro upgrading. Dalším z dílčích cílů práce bylo charakterizovat firemní upgrading v rámci sítě, popsat tvorbu ceny finálního produktu sítě, představit potenciální trhy produktu a nastínit možnou konkurenci produktu. Právě otázky upgradingu patří v teoriích GPN/GVC k nejdiskutovanějším. Autor vysledoval a na příkladech popsal tři ze čtyř druhů upgradingu prováděné vedoucí firmou uvnitř sítě dekantační odstředivky. Byl to procesní, produktový a mezisektorový upgrading, poslední z typů upgradingu funkční upgrading nebyl nalezen.

42

Tvorba ceny, případně hodnoty patří taktéž k důležitým aspektům zkoumaných teorií. Celková cena dekantační odstředivky, varianta DO 250, se pohybuje okolo 1 600 tisíc Kč a přidaná hodnota tohoto výrobku je 15 %. Ve srovnání s ostatními výrobky divize industry, kde se přidaná hodnota pohybuje okolo 6 %, vykazuje DO 250 vysokou přidanou hodnotu. Jednoznačným faktem byla „provýchodní“ orientace firmy, přičemž, jak vyšlo najevo z osobních rozhovorů s managementem firmy, je spatřován největší potenciál exportu právě na tyto „nenasycené“ trhy. Konkurence byla analyzována jak z produktového hlediska, kde jsou za největší konkurenci považována zařízení, která obdobně řeší finální fázi kalového hospodářství, tak z hlediska firemního, přičemž největšími konkurenty jsou zahraniční firmy. Dalším důležitým tématem institucionálních teorií a zároveň jedním z cílů práce bylo popsat vztah firmy a města, potažmo regionu, v kterém firma působí. Na základě emailové korespondence s generálním ředitelem firmy a místostarostou města byla popsána spolupráce firmy a města. Tato kooperace má dlouholetou tradici, avšak firma není žádným způsobem upřednostňována, jak ze strany města, tak potažmo ze strany kraje. Právě cílená podpora vybraných projektů firmy ze strany těchto institucí by měla vést, dle proponentů teorií GPN/GVC, ke zlepšení konkurenceschopnosti firmy, což by vedlo ke zlepšení konkurenceschopnosti celého města, tak i regionu. Budoucí zapojení do strategických plánů města by mohlo být jednoznačným přínosem pro firmu, neboť by se město zavázalo k oficiální podpoře největšího zaměstnavatele v obci. Otázkou zůstává, zda by tento závazek byl přijat ostatními podnikatelskými subjekty v obci či voliči. Obdobnou pozici jako městská samospráva zastává i kraj Vysočina, který ovšem není v natolik úzkém kontaktu s vedením firmy jako městské zastupitelství. Firma samotná není podporována ani mikroregionem Velkomeziříčsko – Bítešsko, který i přes proklamovanou snahu o rozvoj aktivit průmyslu, zůstává převážně orientován na cestovní ruch a turistiku v mikroregionu. Posledním z dílčích cílů bylo analyzovat personální politiku firmy, případně navrhnout možná opatření vedoucí ke zlepšení, budou-li potřebná. Na základě vypracované SWOT analýzy autor nastínil varianty opatření, které by eliminovaly problematické oblasti personální politiky firmy. Zajímavým výstupem je nadměrný počet administrativních pracovníků firmy, který chce-li být firma konkurenceschopnější, musí v blízké době 43

redukovat. Specifickým prvkem zaměstnanecké struktury je podíl zaměstnanců přímo z Velké Bíteše (41 %), což může mít v budoucnu jak pozitivní, tak negativní dopady. Předložená bakalářská práce přináší nezávislý pohled na vazby mezi firmou a městem na základě teorii GPN/GVC. Zachycuje jak lokální, tak globální působnost firmy a její potřebnost pro region, v kterém působí.

44

8. Literatura a prameny 8. 1 Tištěné zdroje Bair, J. 2005. Analysing global economic organisation: embedded network and global commodity chaos compared. Competition and Change 9. č. 2, s. 153-180. Blažek, J. a Uhlíř, D. 2011. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Praha: Karolinum. Coe, N. a Dicken, P. a Hess, M. 2008a. „Introduction global production network – debates and challenges.“ Journal of Economic Geography 8, č. 2. s. 267-269. Coe, N. a Dicken, P. a Hess, M. 2008b. „Global production network: realizing the potential.“ Journal of Economic Geography 8, č. 2, s. 271-295. Coe, N. a Dicken, P. a Hess, M. 2008b. „Introduction global production network – debates and challenges.“ Journal of Economic Geography 8, č. 2. s. 267-269. Dicken, P. a Kelly, P. a Olds, K. a Yeung, H. 2001. „Chains and network, territories and scales: towards a relations framework for analysing global economy.“ Global Networks 1. s. 89-112. Drucker, P. B. 1993. Inovace a podnikavost: praxe a principy. Praha: Managment Press. Dvořáček, J. 2003. Podpora podnikání (průmyslová politika). Praha: VŠE. European Commission. 2003. Innovation policy: updating the Union´s approach in the kontext of the Lisbon strategy. Brusel: EU Publishing. Gereffi, G. a Korzeniewicz, M. 1990. „Commodity chaos and footwear exports in the semiperisphery.“ In: Semiperipheral states in the Word-economy. Ed. W. Martin. Westport: Greenwood Press. s. 125-138. Gereffi, G. 1994. „The organization of buyer-driven global commodity chains.“ In: Commodity Chains and Global Capitalism. Eds. G., Gereffi a M., Korzeniewicz. Westport: Praeger. s. 95-122. Gibarti, J. 2009. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky: Inovační prostředí regionů České republiky. Praha: VŠE. Henderson, J. a Dicken, P. a Hess, M. a Coe, N. a Yeung, H. 2002. „Global production network and the analysis of economic development“ Review of International Political Economy 9. č. 3. s. 436-464. Humphrey, J. a Schmitz, H. 2002. „How does insertion in global value chains affect upgrading in industrial clusters?“ Regional Studies 36. č. 9. s. 1017-1027.

45

Konečný, M., Wagnerová, E. 2000. Inovační podnikání: učebnice o inovacích, inovačním podnikáním, inovačních centrech pro studenty a podnikatele Opava. Karviná: OPF Karviná. Konečný, O. 2011. „Institucionální směry regionálního rozvoje.“ In: Regionální rozvoj – teorie, aplikace, regionalizace. Ed. T., Krejčí. Brno: Mendelova univerzita v Brně, s. 88108. Nelson, R. 1998. „The agenda for growth theory: a different point of view.“ Cambridge Journal of Economics 22, s. 497-520. Patel-Campillo, A. 2010. „Transforming global commodity chains: actor strategies regulation, and competitive relations in Dutch cut flower sector.“Economic Geography 87, č. 1. s. 79-89 Pavlínek, P. a Ženka, J. 2011. „Upgrading in the automotive industry: firm-level evidence from Central Europe.“ Journal of Economic Geography 11. č. 3. s. 559-586. PBS Velká Bíteš, a.s. (kolektiv autorů). 2005. 55 let První brněnské strojírny ve Velké Bíteši. Velká Bíteš: PBS Velká Bíteš, a.s. Sturgeon, T. a Biesebroeck, J. a Gereffi, G. 2008. „Value chains, network and clusters: reframing the global automotive industry.“ Journal of Economic Geography 8. č. 12, s. 297-321. Viturka, M., a kol. 2011. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: Grada. Wokoun, R. a Kutscherauer. 2008. „Strategie programování regionálního rozvoje.“ In: Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionálního politika, strategie a programování. Ed. R., Wokoun. Praha: Linde, s. 429-473.

8. 2 Internetové zdroje a elektronické verze tištěných dokumentů Portál

ČSÚ

(Krajská

správa

ČSÚ

v

Jihlavě).

2012

(cit.

2012-03-15).

(http://czso.cz/xj/redakce.nsf/i/prumerne_mzdy_v_roce_2011). Portál FinExpert.cz. 2008 (cit. 2012-03-26). (http://finexpert.e15.cz/jobpilot-ocenenizamestnavatel-regionu-2008-zna-jiz-nektere-viteze_1). Portál Mikroregion Velkomeziříčsko (http://www.mikroregionvmb.cz/).

–

Bítešsko.

2012

(cit.

2012-03-20).

Portál PBS Velká Bíteš. 2012 (cit. 2012-03-15). (http://www.pbsvb.cz/). Portál Regionální Informační Servis. 2011. (http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=596973). 46

(cit.

2012-04-20).

Český statistický úřad. 2011. Demografická ročenka správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (2001 až 2010) – Velká Bíteš. Praha: ČSÚ (cit. 2012-03-24). (http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/4800438EBC/$File/403711277.pdf). PBS Velká Bíteš. 2011. Výroční zpráva 2010. Velká Bíteš: PBS Velká Bíteš, a.s. (cit. 2012-03-15). (http://www.pbsvb.cz/pdf/pbs_o_firme/reports/2010.pdf). Krajská správa ČSÚ v Jihlavě. 2011. Statistická ročenka kraje Vysočina 2011. Jihlava. Vydal Český statistický úřad (cit. 2012-03-15). (http://www.jihlava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/631011-11-xj).

47

9. Přílohy 1. Fotodokumentace – kusovník DO 250 (vybrané části) 1. 1. DO 250

1. 2. Převodovka, motor (varianta s dvěma motory)

48

2. Vybrané referenční subjekty – zákazníci produktu dekantační odstředivka (Portál PBS 2012) 2. 1. Česká republika

2. 2. Slovenská republika

49

2. 3. Polská republika

3. Technické parametry dekantačních odstředivek (Portál PBS 2012)

50