Ochrana zemědělského půdního fondu

6. listopadu 2014, Brno Připravil: Pavel Mach

Ochrana zemědělského půdního fondu Cíle a zásady ochrany zemědělského půdního fondu Nástroje ochrany zemědělského půdního fondu Výkon státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu

Ochrana zemědělského půdního fondu

strana 2

Úvod Zemědělský půdní fond (půda) je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí, která plní významné ekologické funkce. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.


strana 3

Prameny právní úpravy  Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ze dne 12. května 1992 ve znění novel

 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ze dne 14. března 2006 ve znění novel  Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) ze dne 8. srpna 2013


strana 4

Zemědělský půdní fond Zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří:    

zemědělská půda obhospodařovaná zemědělská půda půda dočasně neobdělávaná rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby

Rozdělení půdy do těchto kategorií má důležitý význam pro určení, zda se na určitý pozemek vztahuje režim zákona o ochraně ZPF. Paragraf 1 odstavec 4 zákona upřesňuje, že v případě pochybností, zda je pozemek součástí ZPF, rozhoduje orgán ochrany zemědělského půdního fondu.


strana 5

Cíle ochrany zemědělského půdního fondu Cílem ochrany zemědělského půdního fondu je zabránit nebo alespoň na nejnutnější míru omezit ohrožování a poškozování ekologických funkcí půdy a zároveň napomáhat k nápravě škod způsobených na půdě. Pokud toho již nelze dosáhnout, je předmětem ochrany alespoň snaha o zmírnění negativních důsledků působení na půdu. Hlavní cíle ochrany ZPF:  snížení úbytku zemědělské půdy na minimum  situování odnímané půdy do míst, kde má méně závažný dopad na životní prostředí a provozování zemědělské výroby  vytvoření předpokladů pro rekultivaci dočasně odňatých nebo dočasně nevyužívaných zemědělských pozemků  předcházení znečišťování a odstraňování znečištění půdy, péče o úrodnost zemědělské půdy → zábrana ztrát úrodné vrstvy


strana 6

Zásady ochrany zemědělského půdního fondu Právní úprava na ochranu zemědělského půdního fondu je založena na zásadách:

 zásada prevence  zásada minimalizace  zásada trojrozměrnosti ochrany půdy a následné rekultivace  zásada legality


strana 7

Zásada prevence Na ochranu zemědělského půdního fondu je nutné brát zřetel již při úvahách o nezemědělském využití daného pozemku. V rámci této zásady se ochrana zemědělského půdního fondu uplatňuje již ve fázích zpracovávání plánů a projektů zamýšleného nezemědělského využití. → Zásada preferování nezemědělské půdy pro nezemědělské účely (§ 4)


strana 8

Zásada minimalizace V případě, kdy musí v nezbytných případech dojít k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, je nutné odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu.  odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu  odnímat přednostně zemědělskou půdu méně kvalitní (kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany)


strana 9

Zásada trojrozměrnosti ochrany půdy Pozemek je chápán jako trojrozměrný, kromě části zemského povrchu k němu náleží i plocha „pod“ a „nad“ pozemkem. Zásada se snaží chránit zejména vrstvu půdy pod pozemkem, a to především pro její úrodné vlastnosti. Výrazem této zásady je povinnost žadatele o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely k žádosti připojit předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití. Investoři jsou pak také povinni skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše, a postarat o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace.


strana 10

Zásada následné rekultivace Po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda byla rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace. Institut rekultivace se tedy uplatňuje při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Projevuje se povinností žadatele o odnětí ze zemědělského půdního fondu vypracovat plán rekultivace tak, aby mohl být orgánem ochrany zemědělského fondu schválen.


strana 11

Zásada legality V případě, kdy daného účelu nelze dosáhnout bez odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, musí se tak stát pouze na základě zákona a v zákoně stanoveným postupem.


strana 12

Právní ochrana půdy před jejími ztrátami K negativním vlivům na ZPF vedle degradabilních jevů přispívá i odnímání půdy k výstavbě a jiným průmyslovým činnostem, popřípadě i ostatní zásahy (pozemkové úpravy, změny kategorií půdy apod.) Nástroje právní regulace na ochranu ZPF rozlišujeme podle zaměření:  kvantitativní  kvalitativní


strana 13

Nástroje právní regulace na ochranu kvantity Nástroje ochrany před odnímáním půdy zemědělskému využití:     

administrativní nástroje koncepční nástroje ekonomické nástroje povinnosti subjektů sankční nástroje


strana 14

Administrativní nástroje Mezi administrativní nástroje regulace ochrany ZPF se řadí:  územní rozhodnutí, resp. územní souhlas  rozhodnutí o uložení změny účelového určení  rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení projektu pozemkových úprav  souhlas k záměrům, kterými má být dotčen ZPF  souhlas s odnětím půdy ze ZPF


strana 15

Koncepční nástroje ZPF je chráněn již v rámci územně plánovací činnosti, kdy se projektanti územně plánovací dokumentace musí řídit zásadami ochrany ZPF. Orgány ochrany ZPF uplatňují svá stanoviska k územně plánovací dokumentaci. Souhlas orgánu ochrany ZPF vydaný podle § 9 zákona, je závazným stanoviskem podle správního řádu (§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).


strana 16

Ekonomické nástroje Za odnětí půdy ze ZPF se platí odvody. Odvody je povinen platit ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas s odnětím. Výše odvodů se stanoví podle přílohy zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.  Odvody za trvalé odnětí se platí jednorázově.  Odvody za dočasné odnětí půdy se platí každoročně.

Zákon stanovuje výjimky v souvislosti s odnímáním půdy, proto je nezbytné odlišovat situace, kdy k odnětí půdy není třeba souhlas orgánu ochrany ZPF a kdy je souhlas nezbytný, ale odvody se nepředepisují.


strana 17

Povinnosti subjektů Základním pravidlem v rámci ochrany kvantity ZPF je povinnost používat zemědělskou půdu pro zemědělské účely. Další povinnosti jsou zaměřeny zejména na činnosti související s odnímáním půdy pro nezemědělské účely.  provádět odděleně skrývku svrchní kulturní vrstvu půdy  odnímat jen nejnutnější plochu a to zákonem stanoveným způsobem  nenarušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť komunikací  provádět rekultivace apod.


strana 18

Sankční nástroje Zákon upravuje přestupky fyzických osob a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. V obou případech je možným následkem protiprávního chování pokuta. Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou z 50 % příjmem obce, v jejímž územním obvodu byl správní delikt spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty uložené inspekcí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.


Nástroje právní regulace na ochranu kvality Nástroje ochrany před znečišťováním a vnášením látek kontaminujících půdu:      

povinnosti subjektů registrace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin administrativní nástroje ekonomické nástroje agrochemické zkoušení půd sankční nástroje

strana 19


strana 20

Povinnosti subjektů Základní povinností vlastníků nebo nájemců pozemků je hospodařit tak, aby neznečišťovali půdu škodlivými látkami, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Další povinnosti potom vyplývají z předpisů o hnojivech, rostlinolékařské péči a dalších.


strana 21

Registrace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Ke hnojení a k ochraně rostlin lze v souladu se zákonem o hnojivech a zákonem o rostlinolékařské péči používat pouze prostředky, které byly řádně registrovány. O registraci hnojiva rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na základě žádosti výrobce, dovozce nebo dodavatele hnojiv.


strana 22

Administrativní nástroje Orgán ochrany ZPF může uložit vlastníkovi nebo nájemci pozemku opatření k odstranění zjištěných závad v případě, že při hospodaření na ZPF došlo ke znečištění půdy. Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je na zemědělské půdě možné pouze se souhlasem orgánu ochrany ZPF a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Zemědělskou půdu evidovanou v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost lze změnit na ornou půdu jen se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.


strana 23

Ekonomické nástroje K ekonomickým nástrojům na ochranu kvality zemědělské půdy patří příspěvek na zmírnění ekonomických důsledků vyplývajících z uložení opatření k odstranění zjištěných závad v souvislosti s kontaminací pozemku škodlivými látkami. O příspěvek může požádat vlastník nebo nájemce pozemku pouze v případě, že kontaminaci nezavinil. Příspěvek je poskytován z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky a není na něj právní nárok.


strana 24

Agrochemické zkoušení půd Prostřednictvím agrochemického zkoušení se zjišťují agrochemické vlastnosti zemědělských půd. Provádí je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pravidelně v šestiletých intervalech. Na základě odběru vzorků jsou zjišťovány vlastnosti půd a obsah rizikových látek v nich.


strana 25

Sankční nástroje Obdobně jako na úseku ochrany kvantity zemědělské půdy jsou následkem protiprávního jednání osob pokuty, ukládané v režimu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Pokud je ukládáno jako následek porušení povinností, lze za sankční nástroj považovat i opatření k odstranění zjištěných závad.


strana 26


Výkon státní správy v oblasti ochrany ZPF Orgánem ochrany zemědělského půdního fondu je:     

obecní úřad obce s rozšířenou působností krajský úřad správa národního parku Česká inspekce životního prostředí Ministerstvo životního prostředí

Ve vojenském újezdě vykonává funkci orgán ochrany zemědělského půdního fondu újezdní úřad.

strana 27


strana 28

Obecní úřad obce s rozšířenou působností (1/2)  rozhoduje, zda je pozemek součástí ZPF  uděluje souhlas ke změně trvalého travního porostu na ornou půdu  ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením zákonem definovaných povinností  uděluje souhlas k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vede evidenci jejich použití  kontroluje plnění:  zákonem definovaných povinností  podmínek jím vydaného souhlasu, včetně provádění rekultivací  jím uloženého opatření k nápravě


strana 29

Obecní úřad obce s rozšířenou působností (2/2)  uděluje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře ≤ 1 ha  projednává správní delikty podle zákona o ochraně ZPF  je dotčeným správním orgánem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do ZPF o výměře ≤ 1 ha  vykonává státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle zákona příslušný jiný orgán …


strana 30

Správa národního parku Správa národního parku vykonává působnost na území parku při ochraně zemědělského půdního fondu podle § 78 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.


strana 31

Krajský úřad (1/2)  uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci, nejde-li o případy v působnosti jiného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu  uděluje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře > 1 ha a ≤ 10 ha  kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů, včetně provádění rekultivací, a opatření k nápravě jím uložených


strana 32

Krajský úřad (2/2)  usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy na úseku ochrany ZPF, který zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností na území příslušného kraje  ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jím vydaných souhlasů  je dotčeným správním orgánem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do ZPF o výměře > 1 ha a ≤ 10 ha …


strana 33

Česká inspekce životního prostředí  kontroluje plnění:  zákonem definovaných povinností  zákonem definovaných uložených opatření k nápravě

 ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením zákonem definovaných povinností  projednává zákonem stanovené správní delikty  pořizuje informace o zemědělské půdě, s výjimkou informací týkajících se erozního ohrožení půdy, hodnotí její stav, a tyto údaje předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy


strana 34

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský  předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy informace o zemědělské půdě získané z činnosti prováděné podle zákona o hnojivech, zejména informace o obsahu rizikových prvků nebo rizikových látek v půdě, fyzikálních vlastnostech půdy a škodlivých změnách půdy  informuje neprodleně inspekci o případech znečištění nebo poškození zemědělské půdy


strana 35

Ministerstvo životního prostředí (1/2)  uděluje souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře > 10 ha  řídí výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a dozírá, jak orgány ochrany ZPF nižšího stupně na tomto úseku plní své úkoly  vypracovává koncepci ochrany zemědělského půdního fondu jako složky životního prostředí a zajišťuje přípravu obecně závazných právních předpisů  kontroluje plnění podmínek jím vydaných souhlasů včetně provádění rekultivací a jím uložených opatření k nápravě


strana 36

Ministerstvo životního prostředí (2/2)  ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jím vydaných souhlasů  je odvolacím správním orgánem ve věcech rozhodnutých inspekcí nebo správou národního parku  je dotčeným správním orgánem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, mají-li být dotčeny pozemky náležející do ZPF o výměře > 10 ha …


strana 37

Odvody za odnětí půdy ze ZPF Osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, je povinna za odňatou zemědělskou půdu zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy k zákonu o ochraně ZPF. O výši odvodů za odnětí půdy ze ZPF rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu.

Při rozhodování o odvodech orgán ochrany ZPF vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního rozhodnutí vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu.


strana 38

Postup při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF 1. Zjištění zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a jeho základní ceny podle oceňovací vyhlášky. → Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) ze dne 17. prosince 2013, ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb. → Příloha č. 4 Základní ceny zemědělských pozemků podle BPEJ

2. Zjištění zda bude odnětím půdy ze ZPF negativně ovlivněn některý z vyjmenovaných faktorů životního prostředí. Určení odpovídající ekologické váhy tohoto ovlivnění.

Postup při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF

strana 39

3. Základní cena zemědělské půdy dotčené odnětím ze ZPF se vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí. 4. Výsledná sazba odvodů se zjistí vynásobením základní sazbu odvodů za odnětí půdy ze ZPF koeficientem třídy ochrany. Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze ZPF je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých BPEJ a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku. 5. Jde-li o trvalé odnětí půdy ze ZPF, při kterém se odvody platí jednorázově, je stanovená částka skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze ZPF konečná.

Postup při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF

strana 40

6. Při dočasném odnětí půdy ze ZPF nebo při trvalém odnětí půdy, za které mají být odvody placeny každoročně, stanoví se výše odvodů za každý kalendářní rok trvání uvedeného odnětí půdy jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze ZPF na dotčeném pozemku. V případě, že uvedené odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví odvody ve výši jedné dvanáctiny stého dílu částky skutečné výše odvodů, a to za každý i započatý měsíc. 7. Je-li zemědělská půda odňata ze ZPF pro těžební účely na pozemcích nalézajících se ve schváleném dobývacím prostoru nebo na chráněném ložiskovém území, ekologická váha vlivu „Chráněná ložisková území“ se nepoužije.


strana 41

Příklad výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF název stavby: vlastník pozemku:

ostatní plocha - parkoviště PMS Reality a.s., Pivovarská 261 788 33 Hanušovice

obec: katastrální území: parcelní číslo: výměra pozemku: druh pozemku: plocha k odnětí (m2): druh odnětí:

588 296 Kroměříž 674 834 Kroměříž 1463/2 11 795 m2 orná půda 200 m2 trvalé

Příklad výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF

strana 42


strana 43

Bonitační klasifikace pozemku bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ): 3 59 00 základní hodnotový ukazatel půdy (ZHU) dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb.: 10,08 Kč/m2 třída ochrany zemědělské půdy dle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany: III.


strana 44

Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF Skupina faktorů

Ekologická váha vlivu

Charakteristika faktorů životního prostředí negativně ovlivněného odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu

Národní parky – I. zóna, národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památky

NE

20

Národní parky – II. zóna, chráněné krajinné oblasti – I. zóna, přírodní rezervace nebo přírodní památky

NE

15

Národní parky – III. zóna, chráněné krajinné oblasti – II. zóna nebo územní systémy ekologické stability

NE

10

Ochranná pásma národních parků, chráněné krajinné oblasti – III. zóna nebo významné krajinné prvky

NE

5

B

Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod, ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně, ochranná pásma I. stupně přírodních léčivých zdrojů nebo ochranná pásma I. stupně zdrojů přírodních minerálních vod

NE

10

C

Území mimo plochy určené platným územním plánem nebo platným regulačním plánem k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce

NE

5

D

Chráněná ložisková území

NE

5

A


Výpočet základní sazby odvodů n   ZSO t   ZHU   Zi   Si   i 1 n    ZHU   Zi   Si  i 1 ZSO d   100

ZSOt = 10,08 ∙ 1 = 10,08 Kč/m2

ZSO t  ZHU  Zi

ZHU  Zi ZSO d  100

strana 45


strana 46

Výpočet výsledné sazby odvodů základní sazba odvodů za trvalé odnětí ze ZPF:

10,08 Kč/m2

koeficient třídy ochrany:

4

výsledná sazba odvodů za trvalé odnětí půdy ze ZPF:

40,32 Kč/m2

Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu parkoviště o výměře 200 m2 na parcele p. č. 1463/2 v katastrálním území Kroměříž (674 834) byla na základě doložených podkladů a z nich plynoucích skutečností vypočtena ve výši 8 064 Kč (osm tisíc šedesát čtyři korun českých).


strana 47

Otázky 1. Které pozemky tvoří zemědělský půdní fond? 2. Jaké jsou hlavní cíle ochrany zemědělského půdního fondu? 3. Uveďte rozdělení nástrojů právní regulace na ochranu zemědělského půdního fondu. 4. K žádosti o souhlas k trvalému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu není potřeba: a) uvedení účelu zamýšleného odnětí b) výpis z katastru nemovitostí c) plán rekultivace d) předběžná bilance skrývky kulturních vrstev půdy


strana 48

Literatura a zdroje Česká republika. Zákon České národní rady o ochraně zemědělského půdního fondu. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, 30. června 1992, roč. 1992, č. 334, 68. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=40058&nr=334~2F1 992~20Sb.&ft=pdf PEKÁREK, Milan, Iveta BLÁHOVÁ a Ivana PRŮCHOVÁ. Pozemkové právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 334 s. ISBN 80-7380-253-0. DAMOHORSKÝ, Milan. Právo životního prostředí. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xlvii, 629 s. ISBN 978-80-7400-338-7.

Ochrana zemědělského půdního fondu

Recommend Documents