OCHRANA OBYVATELSTVA - NEBEZPEČNÉ LÁTKY 2012

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s Generálním ředitelstvím HZS ČR a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost pořádají XI. ročník mezinárodní konference

OCHRANA OBYVATELSTVA NEBEZPEČNÉ LÁTKY 2012 pod záštitou rektora VŠB - TU Ostrava prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. a generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Drahoslava Ryby a předsedkyně SÚJB Ing. Dany Drábové, Ph.D.

Ostrava, VŠB - TU 1. - 2. února 2012

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB - TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kloknerova 26 148 01 Praha 414 Česká republika Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné nám. 9 110 00 Praha 1 Česká republika

Recenzované periodikum OCHRANA OBYVATELSTVA - NEBEZPEČNÉ LÁTKY 2012 Sborník přednášek XI. ročníku mezinárodní konference

Recenzenti: doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. Ing. Ivan Koleňák doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. Mgr. Bohumír Martínek, Ph.D. doc. Ing. Marek Smetana, Ph.D.

Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Nebyla provedena jazyková korektura Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN: 978-80-7385-109-5 ISSN: 1803-7372

Ochrana obyvatelstva - Nebezpečné látky 2012 Recenzované periodikum Sborník přednášek XI. ročníku mezinárodní konference Kolektiv autorů Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři Nebyla provedena jazyková korektura Editor: Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský Vydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě 2012 Sborník přednášek byl vydán ve spolupráci s Fakultou dopravní, ČVUT Praha ISBN: 978-80-7385-109-5 ISSN: 1803-7372

Odborný garant konference Chairman doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee prof. Ing. Karol Balog, PhD. - STU Bratislava doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. - VŠB – TU Ostrava prof. Dr. Ing. Aleš Dudáček - VŠB – TU Ostrava doc. Ing. Josef Janošec, CSc. - Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., M.B.A. - SÚJB Praha prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. - ČVUT v Praze prof. Ing. Milan Oravec, PhD. - TU Košice prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. - VŠB – TU Ostrava brig. gen. Ing. Miloš Svoboda - MV GŘ HZS ČR prof. Ing. Dušan Vičar, CSc. - Univerzita T. Bati ve Zlíně

Organizační výbor konference Organising Conference Committee doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava Ing. Lenka Černá - SPBI Ostrava plk. Ing. Jiří Chalupa - GŘ HZS ČR plk. Ing. Ivan Koleňák - GŘ HZS ČR

Inhibiční účinky nanopovlaků a nanosorbentů na růst bakterií 168 Inhibition Effect of Nanolayers and Nanosorbents on Bacterial Growth Kateřina Rosenbergová, Jiří Slabotinský, Hana Placáková, Daniela Plachá Využití anorganických sorbentů k ochraně proti nebezpečným toxickým látkám 170 The Inorganic Sorbents Utilization for the Protection Against Hazardous Toxic Substances Jiří Slabotinský, Lenka Herecová, Jiří Pavlovský Náhrady bojových chemických látek a jejich využití při testování účinnosti ochranných prostředků a studiu šíření v prostředí 174 Replacement of Chemical Warfare Agents and their Usage in Effectiveness Testing of Protective Means and Study of their Environmental Spreading Jiří Slabotinský, Lukáš Králík, Jiří Cejpek Metody detekce biologických Agens 178 Biological Agents Detection Methods Tatiana Smržová Zranitelnost důležitých objektů města Písek při povodních a zemětřesení 183 The Vulnerability of Important Objects of Písek City during Floods and Earthquake Jaroslav Srp Ničení chemických zbraní v souladu s Úmluvou o zákazu chemických zbraní a činnost v případě nálezu chemické zbraně v České republice 187 Chemical Weapons Destruction According to the CWC and the Procedure after Findings of the CW in the Czech Republic Jaroslav Straka, Markéta Bláhová Závěry ze cvičení „ZÓNA 2010“ a příprava cvičení „ZÓNA 2013“ 192 Conclusions from the Exercise "ZÓNA 2010" and Preparation of the Exercise "ZÓNA 2013" Josef Svoboda Vzdělávání v krizovém managementu 195 Education in Crisis Management Michail Šenovský Preventivně výchovná činnost u HZS ČR - nové cíle 199 Preventive Educational Activities at the Fire and Rescue Service of the Czech Republic - New Targets Jaromír Šiman Webové služby jako nástroj pro publikování algoritmů a dat 203 Web Services as the Tool for Publishing of Data and Algorithms Pavel Špulák Mechanizmus spolupráce v oblasti civilnej ochrany 208 Civil Protection Mechanism Jarmila Štefanková, Ivana Tureková Ochrana zaměstnanců při úniku nebezpečných látek 212 Protection of Employees in the Release of Hazardous Substances Eva Štoudková

Návrh novely §§44a+44b zákona č. 258/2000 Sb. (nakládání s látkami a směsmi) 214 Draft Amendment to Subsections §§44a+44b of Act No. 258/2000 Coll. (Handling of Substances and Mixtures) Zdeňka Trávníčková Metodická pomoc HZS JMK obcím k přípravě na mimořádné události a krizové situace 217 The Methodological Assistance of the Fire Rescue Service of the South Moravian Region to Municipalities for their Preparation to Extraordinary Events and Crisis Situations Dana Trubačová, Martina Koubová Nové posúdenie rizík a odolnosti atómových elektrární na extrémne podmienky 220 New Risk Assessment and Resistance of Nuclear Power of the Extreme Conditions Ľudovít Turek, Ivana Tureková, Karol Balog Expozičný scenár - nástroj zvyšovania bezpečnosti 223 Exposure Scenario - Tool for Safety Improvement Ivana Tureková, Jozef Harangozó, Martin Pastier Aktivity EU v oblasti CBRN látek 227 EU Activities in the CBRN Materials Václav Vopálenský, Markéta Bláhová Aplikace analýzy rizika v bezpečnostní ochraně objektů 229 Risk Analysis Application in Safeguarding the Premises Miloš Zajíc, Vilém Adamec

OCHRANA OBYVATELSTVA - NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Inhibiční účinky nanopovlaků a nanosorbentů na růst bakterií Inhibition Effect of Nanolayers and Nanosorbents on Bacterial Growth Mgr. Kateřina Rosenbergová, Ph.D.1 Ing. Jiří Slabotinský, CSc.1 Ing. Hana Placáková1 doc. Ing. Daniela Plachá, Ph.D.2 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín 2 VŠB - TU Ostrava, Centrum nanotechnologií 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava - Poruba [email protected]

1

Abstrakt Nebezpečí teroristického ataku obyvatelstva nespočívá pouze v aplikaci chemických a radioaktivních látek, značné nebezpečí se skrývá i ve zneužití biologických zbraní. Pro zabránění rozšíření patogenů (bakterie, viry) do širokého okolí je nezbytná jejích devitalizace. Cílem této práce bylo studium desinfekční účinnosti nanopovlaků, tvořených kovy, na textilním materiálu a dále využití modifikovaných jílových materiálů (vermikulit, montmorilonit) jako možných inhibitorů růstu bakterií. Klíčová slova Kovy, vermikulit, montmorilonit, inhibiční účinky, bakterie. Abstract Danger of a terorist attack on population consist not only in aplication of chemical or radioactive agents, considerable problem is a abuse of biological weapons too. For prevent of pathogen (bacterium, virus) spreading in a wide surroundings the devitalisation of them is necessary. The aim of this work is a study of desinfectant effect of iron nanolayers at the textile material and also application intercalation clay (vermiculite, montmorilonite) as a possible inhibitors of bacterial growth. Key words Iron, vermiculite, montmorilonite, inhibition effect, bacterium. Úvod Hrozba zneužití bakterií a virů jako biologických zbraní se stalo v posledních letech při ochraně obyvatelstva závažným problémem. Pro zabránění šíření těchto patogenů do širokého okolí, kontaminaci osob resp. vody je nezbytná jejich cílená devitalizace. V této oblasti by mohly významnou úlohu sehrát nanomateriály s desinfekčními účinky, zvláště tam, kde není možná inaktivace patogenů teplem příp. UV zářením. Jednou z možností je v této oblasti využití účinků tzv. oligodymanických kovů, které se vyznačují schopností bránit růstu a množení bakterií, plísní, řas i virů (Müller 1985). Tyto kovy (zvláště stříbro a měď) se využívaly již ve starověku k výrobě nádobí, kosmetiky či nápojů, jako prostředku k potírání chorob. Antimikrobiální účinky těchto kovů se uplatňují i v současnosti nejen při desinfekci vody (Collart et al. 2006), v široké míře se využívají i v lékařství (Galiano et al 2008). S rozvojem nanotechnologií se do popředí dostávají organicky modifikované jílové minerály. Jedná se o materiály na bázi přírodních látek, které jsou levné, snadno dostupné a šetrné vůči životnímu prostředí. Vyznačují se velmi dobrými sorpčními schopnostmi pro nepolární organické látky z vodného i plynného prostředí. Pro modifikaci se obecně používají vrstevnaté jílové minerály jako je montmorillonit příp. vermikulit. Modifikátorem obecně může být jakýkoliv organický kation. V současnosti je pro

168

modifikaci využívána řada organických sloučenin, mezi něž patří především cetylpyridinium (Herrera et al. 2000), chlorhexidin (Meng et al. 2009)a hexadecyltrimethylammonium bromid (Volzone et al. 2006). Všechny tyto sloučeniny se vyznačují antimikrobiální účinky. Materiál a metody Pro studium desinfekčních účinků kovů bylo vybráno stříbro (Ag), měď (Cu) a chrom (Cr). Kovy byly naneseny na podkladový materiál (látka z umělého vlákna) ve formě nanopovlaků. Pro účely studia antibakteriálních účinků modifikovaných minerálních jílů byl vybrán vermikulit původem z Brazílie o kationové výměnné kapacitě CEC 122 mmol/100g a montmorillonit z České republiky (lokalita Ivančice) s hodnotou CEC 86 mmol/100g. Jako modifikátor byl použit hexadecyltrimethylammonium bromid (HDTMA) a hexadecylpyridinium chlorid (HDP), v případě vermikulitu i chlorhexidin. Jíly byly modifikovány kationy v množství odpovídajícímu 50 % výměně katiónů v mezivrství vermikulitu. Inhibiční účinky těchto materiálů byly testovány na panelu vybraných bakterií (Bacillus anthracis (vakcinační kmen - vakcína Antraxen), Staphylococcus aureus (kmen CCM 299), Streptococcus agalactiae (kmen CCM 6187), Escherichia coli (kmen CCM 3954) a Pseudomonas aeruginosa (kmen CCM 1960), u modifikovaných jílů i Yersinia pestis (NCTC 5923). 1

Testování kovů

Přímý test na bakteriální kultuře: Látka s nanovrstvou kovu (Cu, Ag Cr) byla aplikována přímo na bakteriální kulturu na Petriho misce s krevním agarem (KA), kultura byla inkubována 24 hod. při 37 °C. Látka byla na bakteriální kulturu aplikována stranou lícovou (s nanovrstvou kovu) i rubovou (bez nanovrstvy kovu). Test v reálných podmínkách: Test byl proveden na bakterii Staphylococcus aureus. Suspenze bakterií byla aplikována v množství 104/ml bakterií na lícovou stranu látky a ponechána na látce při pokojové teplotě po dobu až šesti hodin. Poté byla látka opláchnuta do roztoku PBS. Vzorky ředěny v desítkovém ředění do hodnoty 10-3, vysévány na KA. Po 24 hod. inkubaci při 37 °C byl stanoven přibližný procentuální pokles počtu životaschopných bakterií. 2

Testování modifikovaných minerálních jílů

Přímý test na bakteriální kultuře: Vzorky modifikovaných jílů byly aplikovány přímo na bakteriální kulturu na Petriho misce s KA, kultura byla inkubována 24 hod. při 37 °C. Stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC): (dle Holesová et al. 2010). Byly připraveny suspenze modifikovaných jílů v PBS o hmotnostních koncentracích 10 %, 3,33 %, 1,12 %, 0,37 %, 0,12 %, 0,041 %, a 0,014 %. Do suspenzí byla inokulována bakteriální kultura (cca 105 bakterií / ml). Vzorky byly poté inkubovány RT v intervalech 30, 60, 90, 120, 240 min a 24 hod. V jednotlivých časových intervalech byly bakteriální kultury vysévány na KA a inkubovány 24 hod. při 37 °C. MIC byla stanovena nejnižší koncentrace modifikovaného jílu, ve které došlo ke kompletní inhibici růstu bakterií.

Ostrava 1. - 2. února 2012


Výsledky a diskuse 1

Tab. 2 Testování inhibičních účinků interkalovaných jílů na růst bakterií

Testování kovů

Přímý test na bakteriální kultuře: V podmínkách přirozených pro růst bakterií (37 °C, živné médium) se desinfekční účinky projevují na lícové tak i na rubové straně látky u všech tří testovaných kovů (Cu, Ag, Cr) u všech studovaných bakterií s rozdílnou intenzitou podle druhu bakterie i použitého kovu. Nejvýraznějšího efektu bylo dosaženo u mědi, u níž se vytváří i „inhibiční zóny“ kolem látky (viz obr. 1), pravděpodobně díky tvorbě sloučenin mědi, které difundují do živného média v okolí látky. Nejmenšího efektu bylo naopak dosaženo u chromu. Z hlediska typu bakterie byl výrazný efekt zazanamenán u B. anthracis (veget. buňky) a S. aureus, nejméně naopak u Pseud. aeruginosa. Pozitivní výsledek na rubové straně látky se s největší pravděpodobností projevil i v důsledku proniknutí nanočástic kovů mezi její vlákna při tvorbě nanovrstvy.

Bakteriální kultura

Test v reálných podmínkách: Výsledky antibakteriálních účinků kovů jsou uvedeny v tab. 1. Tab. 1 Snížení počtu bakterií po působení jednotlivých kovů Kov/Čas Cu Ag Cr

30 min. 1 hod. 2 hod. 3 hod. 6 hod. bez změny bez změny bez změny snížení snížení počtu počtu počtu cca 50 % cca 80 % bez změny bez změny bez změny snížení snížení počtu počtu počtu cca 30 % cca 50 % bez změny bez změny bez změny bez změny bez změny počtu počtu počtu počtu počtu

V reálných podmínkách nedošlo ke kompletní devitalizaci bakterií žádným z testovaných kovů ani po šesti hodinách. Využití kovů jako desinfektantů s účinkem v krátké době po kontaminaci bakteriemi se proto nejeví jako příliš vhodné. 2

a) S. aureus

Stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC): Výsledky stanovení MIC (kompletní inaktivace růstu bakterií) po 24 hod. inkubaci jsou uvedeny v tab. 3. Ostrava 1. - 2. února 2012

vermikulit chlorhexidin

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

B. anthracis (spóry/veget. buňky)

ano

ano

ano

ano

ano

Y. pestis

ano

ano

ano

ano

ano

E. coli

ne

ne

ne

ne

ano

Pseudom. aeruginosa

ne

ne

ne

ne

ano

Tab. 3 Stanovení minimální inhibiční koncentrace (MIC) po 24 hod Bakteriální kultura S. aureus

Str. agalactiae

Y. pestis

montmorilonit - HDTMA

0,37 %

0,12 %

0,37 %

bez inhibičního efektu

montmorilonit - HDP

0,12 %

0,12 %

0,37 %


vermikulit HDTMA

0,37 %

0,12 %

0,12 %


vermikulit HDP

0,12 %

0,12 %

3,33 %

vermikulit chlorhexidin

0,37 %

0,37 %

10%

B. anthracis (spóry)

E. coli

Pseudom. aeruginosa

bez inhibičního efektu bez inhibičního efektu

0,12 %

0,12 %

Výsledky studie ukázaly rozdílné inhibiční účinky jednotlivých modifikátorů ve vztahu k resistenci studovaných bakterií k těmto organickým sloučeninám. Z hlediska univerzálnosti se jako nejvýhodnější jeví chlorhexidin. Při jeho použití byly stanoveny MIC u E.coli a Pseudom. aeruginosa 0,12 %, podobně jako u Holesová et al. 2010. Hodnoty MIC u ostatních testovaných vzorků nelze bohužel srovnat s žádnými literárními údaji. Poděkování Tato studie byla vypracována s podporou projektu SÚJCHBO č. VG20102014049. Seznam literatury [1]

Collart D, Kepner B, Mehrabi S, Robinson L, Mintz EA (2006): Efficacy of oligodynamic metals in the control of bacteria growth in humidifier water tanks and mist droplets. J Water Health. 4(2): 149-56.

[2]

Galiano K, Pleifer C, Engelhardt K, Brössner G, Lackner P, Huck C, Lass-Flörl C, Obwegeser A (2008): Silver segregation and bacterial growth of intraventricular catheters impregnated with silver nanoparticles in cerebrospinal fluid drainages. Neurol Res. 30(3): 285-7.

[3]

Herrera P, Burghardt RC, Phillips TD. (2000): Adsorption of Salmonella enteritidis by cetylpyridinium-exchanged montmorillonite clays. Vet Microbiol. 74(3): 259-72.

[4]

Holesová S, Valásková M, Plevová E, Pazdziora E, Matejová K. (2010): Preparation of novel organovermiculites with antibacterial activity using chlorhexidine diacetate. J Colloid Interface Sci. 342(2): 593-7.

[5]

Meng N, Zhou NL, Zhang SQ, Shen J (2009): Controlled release and antibacterial activity chlorhexidine acetate (CA) intercalated in montmorillonite. Int J Pharm. 382(1-2): 45-9.

[6]

Müller HE (1985): Oligodynamic action of 17 different metals on Bacillus subtilis, Enterobacteriaceae, Legionellaceae, Micrococcaceae and Pseudomonas aeruginosa. Zentralbl Bakteriol Mikrobiol Hyg B., 182(1): 95-101.

[7]

Volzone C, Rinaldi JO, Ortiga J. (2006): Retention of gases by hexadecyltrimethylammonium-montmorillonite clays. J Environ Manage. 79(3): 247-52.

b) B. anthracis

Obr. 2 Tvorba inhibičních zón kolem aplikovaných vzorků jílů u S aureus a B. anthracis

vermikulit - HDP

Str. agalactiae

Testování interkalovaných jílů

Přímý test na bakteriální kultuře: Výsledky antibakteriálních účinků modifikovaných jílů jsou uvedeny v tab. 2. Pozitivní výsledek se projevil tvorbou inhibičních zń v okolí aplikovaného jílu (viz obr. 2).

vermikulit - HDTMA

S. aureus

Vzorek jílu

Obr. 1 Ověření desinfekčního účinku chemických prvků (B. anthracis + Cu)

Inhibice růstu bakterií montmorilonit montmorilonit - HDTMA - HDP

169


Využití anorganických sorbentů k ochraně proti nebezpečným toxickým látkám The Inorganic Sorbents Utilization for the Protection Against Hazardous Toxic Substances Ing. Jiří Slabotinský, CSc.1 Ing. Lenka Herecová, Ph.D.

2

Ing. Jiří Pavlovský, Ph.D.3 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín 2 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice 3 VŠB - TU Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Studentská 1767, 708 33 Ostrava - Poruba [email protected], [email protected]

1

Abstrakt K ochranným účelům proti nebezpečným toxickým látkám se obecně používají polymerní nebo elastomerní membrány či sorbenty na bázi aktivního uhlí. Týká se to i vysoce nebezpečných látek, jakými jsou bojové chemické látky (BChL). Vedle těchto standardních materiálů se však v poslední době stále více začínají obecně využívat také jílové materiály, zejména v souvislosti s nanočásticemi a kompozitními materiály. Jejich předností je především možnost modifikace a vyšší teplotní stálost. Poznatky o možnostech úprav jejich sorpčních vlastností, které jsou srovnatelné s aktivním uhlím, vedly k ověření těchto poznatků také při působení bojových otravných látek s perkutánní účinností. Příspěvek pojednává o experimentech s BChL, které se ukázaly z pohledu praktického využití jako velmi perspektivní, a také o interpretaci získaných poznatků. Klíčová slova Nebezpečná toxická látka, sorbent, bojová chemická látka, jílový minerál, rezistenční doba. Abstract Polymeric or elastomeric membranes or sorbents based on activated carbon are commonly used for protective purposes against dangerous toxic substances. This also applies to highly dangerous substances, such as chemical warfare agents (CWA). Besides these standard materials, however, the clay materials have recently begun to be used to greater extent, especially in the relationship with nanoparticles and composite materials. Their advantages are mainly the possibility of modification and higher thermal stability. The knowledge about modifications of their sorption properties, which are comparable to those of activated carbon, has led to the validation of this knowledge during exposition to poisonous gas of the percutaneous effect as well. The paper deals with the experiments with CWA, which proved to be very perspective in terms of practical use, and with the interpretation of obtained knowledge. Key words Dangerous toxic substance, sorbent, chemical warfare agent, clay mineral, breakthrough time. Úvod Ochrana zdraví lidí má prvořadý význam. Z pohledu nejvyšší toxicity právě bojové chemické látky (BChL) představují největší riziko. Často způsobují usmrcení lidského organismu. Proto je nutné se chránit vhodnými oděvy, filtry a dalšími ochrannými prostředky, aby bylo zabráněno průniku těchto látek k lidskému tělu. Nejčastěji 170

jsou využívány polymerní materiály ve formě jednoduchých či vrstvených fólií. Hlavní účel je ochrana organismu po požadovanou dobu působení otravné látky. Tato doba je označována jako rezistenční doba (RD) [1]. Proces vzájemné interakce BChL s ochranným prostředkem (neprodyšným materiálem) je na molekulární úrovni, proto je nutné znát mechanismus tohoto procesu a další charakteristické údaje, které jej popisují. Základním pochodem pronikání neprodyšnými materiály (fólie ochranných oděvů), je difúze (permeace). Permeace fólií je složitý proces, kdy dochází ke vzájemné interakci mezi polymerem a difundující látkou. Co se týče pronikání toxických látek, je popisováno dvěma Fickovými zákony [2]. Nejdůležitějšími veličinami pro charakterizaci pronikání ochranným materiálem jsou koncentrace škodliviny v povrchové vrstvě lícní strany fólie (kontaminované) a také koncentrace škodliviny na rubní straně fólie. Ta má však nulovou hodnotu, což je důležitý předpoklad při stanovování ochranné účinnosti. Koncentrační spád je následně hnacím momentem difúze. Čím je jeho hodnota nižší, tím je materiál odolnější. Důležitá je i tloušťka fólie a velikost kontaminované plochy, která je přepočtena na jednotkovou. Hodnota RD je pak čas, který uplyne mezi kontaminací fólie na lícní straně a zjištěním prahové dávky pronikající škodliviny na straně rubní. Hodnoty prahových dávek se liší podle toxicity škodlivin. Nejnižší hodnoty jsou u otravných látek. U nich se jako testovací látka používá yperit a pro něj platí, že prahová dávka yperitu na rubní straně je 5 μg cm-2. Pokud pronikne více než toto dané množství látky, dojde k poškození organismu [3]. Yperit se řadí mezi chemické zbraně a látky perkutánně působící. Jsou to látky velmi stálé a jejich účinek tkví v zasažení všech cest vstupu do organismu (per os, inhalačně, transdermálně), hlavně pak pokožkou. Tzv. sirný yperit (S-yperit), je nejpravděpodobnější kontaminant a je nejsnáze vyrobitelný z thiodiglykolu. Bis(2-chlorethyl) sulfid, tedy S-yperit je olejovitá kapalina, málo těkavá a stálá, špatně rozpustná ve vodě (0,08 %). Technický S-yperit páchne po hořčici, čistý je bez zápachu a bezbarvý. Pokud se ve vodě rozpustí, je jeho hydrolýza rychlá. Velice dobře se rozpouští v lipidech a jeho alkylační reakce s dusíkovými bázemi struktury DNA mohou být příčinou karcinogenity. Reaguje rovněž alkylačně s proteiny. S-yperit představuje reálné nebezpečí. Jeho odezva na kontaminaci je totiž skrytá, provázena dlouhou latentní dobou podle koncentrace. Jeho dlouhodobá stálost na předmětech, v půdě i stavebních materiálech, asfaltu či dřevu a rychlost, s níž proniká různými vrstvami, z něj činí stále potenciálně nebezpečnou látku, jíž se také, z pohledu perkutánní účinnosti, poměřují další otravné látky. Proto je stále předmětem studia indikace a zejména dekontaminace, zvláště také proto, že na rozdíl od jiných látek, proti němu pro člověka neexistuje antidotum [1]. Z tohoto důvodu byl právě S-yperit (Y) použit na určení rezistenční doby (RDY) pro vybrané interkaláty a jílové minerály. Jílové minerály, použité v tomto článku mají vrstvení typu 2:1, jsou tedy tvořeny dvěma tetraedrickými vrstvami silikátových sítí, mezi nimiž se nachází jedna oktaedrická vrstva silikátové sítě. K těmto jílům se řadí i montmorillonitické (například montmorillonit a bentonit-jílový minerál s minimálně 70 hm. % montmorillonitu) a illitické jíly (vermikulit) [4]. Tyto materiály je možné modifikovat (pilarování, interkalace, či kombinace obou metod) a zvýšit jejich sorpční schopností. Pilarování lze docílit zahříváním jílového minerálu při teplotě cca 450 °C. V důsledku působení vyšších teplot Ostrava 1. - 2. února 2012


dochází ke změně struktury minerálu (dehydroxylační procesy), které mají za následek vznik pravidelné porézní struktury, a tím i zvýšení specifického povrchu. Takto vytvořená struktura je vcelku pravidelná a podobná struktuře zeolitů. Interkalace je složitější modifikace jílových minerálů, při níž dochází ke „vniknutí“ anorganických či organických molekul do jejich mezivrství.

indikační papír připravený impregnací hygienického kapesníku bez odorizace roztokem kongočerveně ve vodě a po vysušení 2,4-dichlorphenylbenzoylchlorimidu v CCl4, hliníková fólie (alobal), frita o průměru 20 mm, mikrostříkačka Hamilton, planparalelní sklíčka o rozměrech 50×50 mm o tloušťce 2 mm, pryžové svorky, inkubátor (termostat) Friocell, BMT, a.s., přenosný plynový chromatograf Scentograph Plus II, kovová permeační nádobka a zrcadlo.

Tento článek je právě zaměřen na možnost zjištění rezistenční doby S-yperitu u modifikovaného (tepelným účinkem-pilarováním a interkalací Al polykationty-Kegginův kation [Al13O4(OH)24(H2O)12]7+ [5]) jílového minerálu skupiny Na-montmorillonitů a vlivu změn textury. Původní jílový minerál, který byl modifikován, je porovnán s dalšími typy jílů, jak z pohledu stanovení RDY, tak i ze změn texturních charakteristik.

Pro hodnocení vlivu texturních parametrů vzorků byly stanoveny specifické povrchy, velikosti a distribuce jednotlivých pórů. K analýzám byl použit přístroj SORPTOMATIC série 1990, Thermo Quest (CE Instruments), Rodano (Milano) z Itálie. Měření probíhala metodou nízkoteplotní adsorpce N2 při jeho teplotě varu 77,7 K z vakua do atmosférického tlaku, včetně proměření adsorpčně-desorpčních izoterem. Navážky vzorků byly voleny do cca 0,5 g. Programem ADP (Advanced Data Processing), Porotec, GmbH, Německo, bylo provedeno vlastní vyhodnocení distribuce a velikosti pórů dle jednotlivých modelů. Ke stanovení specifického povrchu vzorků byla použita metoda BET [6] z důvodu převážně mezoporézního (velikost pórů 3 - 50 nm) charakteru materiálu. Některé materiály mohly vykazovat i mikroporézní charakter (0 - 3 nm). Následně byla stanovena distribuce mikropórů a jejich velikost metodou Horvath Kawazoe [8] dle modelu Nitrogen(Horvath) on Graphite(Horvath) @ 77,3 K. Poté byla určena distribuce a velikost mezo- a makropórů (>50 nm) metodou BJH [9] z desorpční větve izotermy dle modelu de Boera [10].

Použité materiály a jejich příprava Pro jednotlivé experimenty původních i anorganických sorbentů (interkalátů) byly použity:

připravených

- Sabenil C30, natrifikovaný přírodní montmorillonit s vyšším obsahem uhlíku, Keramost, a.s., ČR, - Bentonit 75, komerčně dodávaný slévárenský jílový materiál, neaktivovaný, přírodní materiál s minimálním obsahem montmorillonitu, Keramost, a.s., ČR, - Vermikulit (lokalita Letovice), illitická forma jílu (s vyšším obsahem hořčíku), ČR. V tab. 1 je uvedeno chemické složení a další vlastnosti těchto materiálů.

Měřící experimenty

Tab. 1 Popis a chemické složení použitých jílových materiálů jílové S CEC materiály [m2.g-1] [meq.g-1] Sabenil 87,6 0,54 C30 Bentonit 71,9 0,56 75 vermikulit 15,1 1,41 Letovice

d001 SiO2 Al2O3 Fe2O3 Na2O CaO H2O110 °C [nm] [hm.%] 1,37

42,6

9,8

12,7

< 0,3

6,8

19,4

1,47

44,2

10,4

6,6

< 0,2

5,3

8,2

1,41

38,1

10,5

7,5

< 0,7

0,1

8,7

S - specifický povrch, metoda dle BET izotermy [6], CEC kationtová výměnná kapacita, d001 - hodnota bazální difrakce, určeno metodou RTG práškové difrakce Interkalace Sabenilu C30 se prováděla tzv. postupem II pomocí Al-polykationtů, a to Kegginova kationu, z roztoku Chlorhydrolu. Postup II. se od postupu I. liší tím, že hodnota pH je upravována během celého procesu sycení cca co 2 hodiny, a ne jen jednou na začátku sycení (postup I.). K sycení byl použit komerční roztok Chlorhydrolu (USA) molárního poměru OH/Al 2,5. Interkalace u postupu II. byla prováděna do maximálního nasycení Sabenilu C30 Al-polykationty (60 mmol Al3+ iontů). Tento postup interkalace byl zvolen na základě již dřívějších zjištění, že nejen hodnota pH, ale i jeho udržování na konstantní hodnotě má vliv jednak na interkalaci jílových minerálů Al-polykationty, a následně také na samotné sorpční schopnosti daného minerálu [7]. Postup sycení II. pomocí Al-polykationtů na jíl byl proveden za běžných laboratorních podmínek. Použité chemikálie Pro experimenty (stanovení RDY) byly použity tyto chemikálie: bis(2-chlorethyl) sulfid o čistotě 96 % (S-yperit, HD), vodný roztok kongočerveně, 2,4-dichlorphenylbenzoylchlorimidu v CCl4, chlornan sodný, 10 % roztok ve vodě na dekontaminaci a ethylalkohol (denaturovaný). Přístroje a metody vyhodnocení

Kontaktní metoda Z PE fólie byly vyseknuty čtverečky o rozměrech 50×50 mm. Pro každou zkoušku byly brány dva. O stejných rozměrech byl vyseknut čtvereček z alobalu, v jehož středu byl vytvořen otvor průměru 4 mm (pro každou zkoušku jeden). Takto připravené pomůcky byly vytemperovány v termostatu po dobu 30 minut při teplotě 30 °C.

Chromatografické stanovení Z PE fólie byly vyseknuty dvě kolečka o průměru 40 mm a o stejných rozměrech kolečko alobalu, v jehož středu byl vytvořen otvor průměru 4 mm. Scentograph byl nastaven na AID detektor s argonem, jako nosným plynem. Permeační nádobka byla napojena na automatický odběr vzorků prosáváním vzduchu pod měřenou soustavou. Postup měření Na jedno ze sklíček byl položen indikační papír o stejných rozměrech, který byl překryt PE fólií. Na ni byl položen alobal. Do otvoru v jeho středu bylo naváženo definované množství interkalátu, či původního jílu, které bylo rozprostřeno rovnoměrně tak, aby byl materiál po celé ploše. Poté byla přiložena druhá PE fólie. Na PE fólii, bylo nakápnuto 1 μl S-yperitu tak, aby se nacházel nad materiálem. Poté bylo přiloženo pryžové mezikruží a celá soustava byla uzavřena druhým sklíčkem a sepnuta svorkami. V případě kontaminace parami se do pryžového mezikruží vložila frita nasycená yperitem tak, aby nad PE fólií byla mezera 4 mm. Vše bylo prováděno v digestoři pod odtahem. Poté se celá soustava vložila do termostatu nad zrcadlo, kterým byla pozorována změna zabarvení indikátoru viz obr. 1A. Od okamžiku kontaminace byla měřena tzv. rezistenční doba S-yperitu (RDY), která vyjadřuje ochrannou účinnost soustavy proti yperitu. Tato hodnota byla stanovena v okamžiku prvního zmodrání indikátoru (viz obr. 1B). Jako tzv. slepý pokus sloužila sestava bez stanovovaného materiálu.

Pro jednotlivé zkoušky s materiály na bázi jílů (interkaláty i původní jíly) byly využity tyto pomocné materiály a přístroje: fólie z vysokotlakého polyethylenu (PE) o tloušťce 0,037 mm,


171


Tab. 3 Stanovení RDY kontaktní metodou; 30 °C; stejná navážka; vzorek umístěn v otvoru alobalu o průměru 4 mm; kontaminováno parami S-yperitu

a A

zmodrání indikátoru kongoþervenČ

b B

označení vzorků

Obr. 1 A) měření permeace, B) indikace průniku S-yperitu (zmodrání indikátoru kongočerveně v místě průniku) Výsledky a diskuze

RDY [min]

interkalát Al-Sabenil C30 pH 1,5; 45 °C; příprava II.

12

330

B


12

240

C

Sabenil C30; 40 °C

12

240

D

Sabenil C30; 450 °C

12

240

E

Bentonit 75; 40 °C

12

130

F

Bentonit 75; 450 °C

12

100

G

vermikulit Letovice; 40 °C

12

25

H


12

35

-

bez vzorku

-

1,5

2 PE 2 PE s lepidlem 2 PE s lepidlem + G

80

60

40

20

0 0

50

172

-5

navážka [mg]

RDY

A


12

> 300 min. < 20 hod.

B


12

> 300 min. < 20 hod.

C

Sabenil C30; 40 °C

12

> 300 min. < 20 hod.

D

Sabenil C30; 450 °C

12

> 300 min. < 20 hod.

E

Bentonit 75; 40 °C

12

> 300 min. < 20 hod.

F

Bentonit 75; 450 °C

12

155 min.

G


12

135 min.

H


12

145 min.

-

2 x PE fólie tloušťky 0,06 mm

-

45 min.

200

250

300

2 PE 2 PE s lepidlem 2 PE s lepidlem + G

4,0x10

-2

Q - celkový prùnik HD [g cm ]

popis vzorků

150

Obr. 2 Průběh výstupní koncentrace S-yperitu za sestavou pro vermikulit (vzorek G, ▲)

3,5x10

označení vzorků

100

t [min.]

-5

Tab. 2 Stanovení RDY kontaktní metodou; 30 °C; stejná navážka; vzorek umístěn v otvoru alobalu o průměru 4 mm mezi dvěma PE fóliemi; kontaminováno kapkou 1 μl S-yperitu (0,12 cm2 tj. 8,3 mg.m-2 = 0,83 g.m-2)

popis vzorků [mg]

Na obr. 2 a 3 jsou chromatograficky stanovené permeace s vermikulitem, a to průběh výstupní koncentrace S-yperitu za sestavou pro vermikulit a celkové množství S-yperitu proniklé sestavou pro vermikulit. koncentrace c - výstupní krivka HD [ppm]

Výsledky ukázaly, že všechny vzorky interkalátů vykazovaly podstatně vyšší ochrannou účinnost než samotná dvojvrstva PE fólií. Navážka 12 mg interkalátu v některých případech (vzorky A-E v tab. 2) vykazovala hodnotu, která překonala 8 hodinovou pracovní dobu, po kterou bylo možno vzorky sledovat. I když hodnota RDY nedosahuje hodnoty stejné navážky aktivního uhlí (více jak 24 hodin), jedná se o vysokou hodnotu, prokazatelně způsobenou interkalátem. Jak je také z tab. 2 zřejmé, původní jíl (G), či jen pilarované (F a H) vykazují také zvýšenou hodnotu RDY, nicméně mnohem nižší (cca poloviční). Soustavy s nimi byly snáze měřitelné v dostupném čase, takže byly také použity pro stanovení průběhu koncentrace pronikajícího S-yperitu. Na obr. 2 je uvedena sestava s vermikulitem. Z obrázku je rovněž vidět, že pronikání S-yperitu soustavou je pomalejší než bez něho (dvojvrstva PE), a neovlivnilo to ani použití tenké vrstvy kancelářského lepidla na fixaci sorbentu. Z těchto křivek pak bylo vypočteno pronikání celkového množství S-yperitu, vztažené na plošnou jednotku. Jako kritické (přípustné) množství je hodnota 5.10-6 g cm-2, jejíž dosažení (viz obr. 3) odpovídá cca 120 minutám. Tato hodnota je také srovnatelná s údajem v tab. 2, kdy se jedná o stejný způsob kontaminace 1 μl S-yperitu (kapkou) na dané ploše. Jak však ukazuje tab. 3, plocha, kterou působí nasycené páry, je pro RDY velmi důležitá. Při kontaminaci kapkou proniká yperit pouze pod touto kapkou, což je plocha cca 0,8 mm2, kdežto při působení par (nasycených za dané teploty) celou vymezenou plochou, což je 12,5 mm2. Tento rozdíl se projevil ve snížení RDY u všech sorbentů, nicméně hodnoty u interkalovaných jílů (A a B), původního jílu (C) a pilarovaného jílu (D), zůstávají dosti vysoké pro zvýšení kvality ochranné soustavy.

navážka

A

-5

3,0x10

-5

2,5x10

-5

2,0x10

-5

1,5x10

-5

1,0x10

-6

5,0x10

0,0 0

50

100

150

200

250

300

t [min.]

Obr. 3 Celkové množství S-yperitu proniklé sestavou pro vermikulit (vzorek G, ▲) V tab. 4 jsou následně uvedena data vztahující se ke strukturním, tedy texturním vlastnostem popsaných materiálů.



Tab. 4 Strukturní vlastnosti jílů a interkalátů z pohledu texturních parametrů označení materiálů

a

b

c

d

A

121,1

27,8

0,29;1,86

ME a MI

B

110,4

25,4

0,31;1,91

ME a MI

C

87,6

20,1

0,49 ;1,96

ME a MI s MA

D

100,4

23,1

0,32;1,94

ME a MI

E

71,9

16,5

0,46†;1,97

ME a MI s MA

F

92,4

21,2

0,32;1,89

ME a MI

G

15,1

3,5

0,42;1,81

ME a MI s MA

H

15,8

3,6

0,50;24,64

ME a MI

†

a - specifický povrch [m2.g-1], b - objem naadsorbované monomolekulární vrstvy [cm3.g-1], c - nejčetnější zastoupení pórů dle velikosti (mikropór a mezopór) [nm], d - charakter materiálu, MI - mikropór, vyhodnoceno dle metody Horvath Kawazoe, ME - mezopór, vyhodnoceno dle BJH metody, ME - převažující mezoporézní charakter materiálu, MA - makropór, vyhodnoceno dle BJH metody, † - nejčetnější pór (mikropór) v daném materiálu, který je roven velikosti průměrného póru, vyhodnoceno dle metody Horvath Kawazoe Pro interkalované materiály (A a B) a pilarovaný vzorek (D) Sabenilu C30 jsou hodnoty specifického povrchu, objemu naadsorbované monomolekulární vrstvy a hystereze, na rozdíl od původního jílu (C) vyšší. Pro tyto vzorky byly vyšší i hodnoty RDY, viz tab. 2 a 3. Vzhledem k původnímu jílu došlo ke snížení poloměru mikropórů a to z 0,5 na cca 0,3 nm. Poloměr mezopórů se skoro nezměnil. Původní jíl měl navíc i makropóry, avšak interkalované a pilarované materiály již nikoliv. Pro ostatní pilarované jíly již došlo jen ke změně poloměru mikropórů, k poklesu z cca 0,5 na 0,3 nm pro Bentonit 75 a k nárůstu pro vermikulit z cca 0,4 na 0,5 nm. Vermikulit při ohřevu silně expanduje, navíc se více mění i charakter mezopórů, které se zvětšují (na cca 25 nm). Bentonit 75 při ohřevu na 450 °C zvýší povrch více než vermikulit Letovice. Původní a pilarovaný Bentonit 75, mají o něco nižší hodnoty RDY než interkaláty na bázi Sabenilu C30, avšak vyšší hodnoty RDY než původní či pilarovaný vermikulit. Tento fakt bude pravděpodobně souviset s výše popsanou texturou materiálů. Závěr Bylo stanoveno, že vzorky interkalátů Al-Sabenil C30 vykazovaly vyšší ochranou účinnost (RDY) než původní jíly. Pilarování má částečný pozitivní vliv na zvýšení RDY. Bylo vypočteno pronikání celkového množství S-yperitu, vztažené na plošnou jednotku, které činí 5.10-6 g.cm-2 S-yperitu, což odpovídá cca 120 minutám. Tato hodnota je také srovnatelná s údajem

EDICE SPBI SPEKTRUM

XIV.

SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

IVANA BARTLOVÁ

VÝVOJ V OBLASTI NEBEZPEýNÝCH LÁTEK A PěÍPRAVKģ

kontaminace 1 μl S-yperitu (kapkou) na dané ploše. Další vliv lze spatřovat v textuře materiálů, kdy bylo zjištěno, že interkaláty AlSabenil C30, mají vyšší povrchy a jednotnější strukturu. Dochází ke snížení poloměru mikropórů z 0,5 na cca 0,3 nm. Poloměr mezopórů se skoro nemění. Naopak původní a pilarovaný Bentonit 75, mají o něco nižší hodnoty RDY než interkaláty na bázi Sabenilu C30, avšak vyšší hodnoty RDY než původní či pilarovaný vermikulit. Lze tudíž konstatovat, že tyto materiály představují zajímavou perspektivu ohledně stanovení RDY, a tím i ochrany zdraví. Poděkování Autoři článku děkují SÚJCHBO,v.v.i. za institucionální podporu projektu Bezpečnostního výzkumu MV ČR č. VG20102014049 a také za finanční podporu Regionálnímu materiálově technologickému výzkumnému centru (RMTVC), a to projektu č. CZ.1.05/2.1.00/01.0040. Literatura [1]

Marrs, T. C., Maynard, R.L., Sidell, F.R.: Chemical Warfare Agents. Toxicology and Treatment. Academ Edition. John Willey&Sons Ltd. England 2007.

[2]

Crank, John.: The Mathematics of Diffusion (2. edition). Clarendon Press Oxford (1975).

[3]

Slabotinský, Jiří.: Breakthrough time of materials against CWA under aerodynamical conditions. Proc. 4th. Symp. Protection Against Chemical Warfare Agents. Stockholm, 8-12. June 1992.

[4]

Weiss, Zdeněk, Kužvart, Miloš.: Jílové minerály, jejich nanostruktura a využití, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha 2005, s. 131-152.

[5]

Weissmannová, Helena.: Studium interkalace montmorillonitu vybranými kationty, Dizertační práce, VŠB-TUO, Ostrava, 2003, 143 s.

[6]

Brunauer, Stephen, Emmet, Paul, H., Teller, Edward. J. Amer. Chem. Soc., 60, 309 (1938).

[7]

Pavlovský, J., Herecová, L., Míček, D., Věžníková, H., Mucha, M., Študentová, S., Doležalová Weissmannová, H.: Využití nových materiálů na bázi jílových minerálů pro sorpci nebezpečných plynných polutantů, In: Časopis SPEKTRUM, SPBI 2009, No. 1, Vol. 9, s. 68-71.

[8]

Horvath, Geza, Kawazoe, Kunitaro. J. Chem. Eng. Jap. 16, 6, 470 (1983).

[9]

Barrett, Elliott, P., Joyner, Leslie, G., Halenda, Paul, P. J. Amer. Chem. Soc. 73, 373 (1951).

[10] Bernard, C. Lippens, J.H. de Boer, J. Catal. 4 (1965) 319.

Vývoj v oblasti nebezpečných látek a přípravků Ivana Bartlová V problematice zajištění bezpečnosti chemických látek a chemických přípravků dochází i nadále k inovacím legislativy. Bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky - nařízení REACH i související zákon č. 371/2008 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Připravuje se zavedení nařízení Evropského parlamentu a Rady o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně směrnice 67/548/ EHS a nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení GHS). Z těchto důvodů je vysvětlen současný stav a vývoj v oblasti chemických látek a chemických přípravků, který je doplněním publikace Nebezpečné látky I.

ISBN: 978-80-7385-050-0.

cena 45 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


173


Náhrady bojových chemických látek a jejich využití při testování účinnosti ochranných prostředků a studiu šíření v prostředí Replacement of Chemical Warfare Agents and their Usage in Effectiveness Testing of Protective Means and Study of their Environmental Spreading Ing. Jiří Slabotinský, CSc.

1

Ing. Lukáš Králík

Bojové chemické látky představují trvalé nebezpečí pro obyvatelstvo téměř odnepaměti [1, 3]. I když se už nepředpokládá, jejich masové nasazení v bojových akcích armád, jak tomu bylo např. v 1. světové válce, přesto se jich lidstvo nezbavilo [2]. Ve II. světové válce sice BCHL použity nebyly, a to jen proto, že jsou dvojsečnou zbraní a že všechny válčící strany disponovaly obrovskými zásobami [2, 3]. Jejich vývoj a zejména výroba intenzivně pokračovaly. Zatímco dříve se týkala výroba látek dusivých (chlór nebo fosgen), dráždivých (chlorpikrin) a zpuchýřujících (sirný yperit), doplněných později o lewisit a dusíkatý yperit [3, 4], tak později byla pozornost obrácena na hledání účinnějších BCHL. To jsou převážně látky působícím na nervovou soustavu, způsobující v blokaci mediátora přenosu vzruchů - cholinesterázy, Jedná se o skupinu tzv. organofosfátům, kam patří např. tabun, sarin, soman [3, 4]. Až do 60. let minulého století byly BCHL zpravidla vedlejším produktem běžného chemického, farmaceutického a agrochemického výzkumu [3]. Bipolární rozdělení světa však v rámci neustálého vyzbrojování vedly k tomu, že vojenský výzkum se zaměřil na cílený vývoj těchto nebezpečných látek, jehož výsledkem byl vznik ještě nebezpečnějších nervově-paralytických látek řady V [4].

Ing. Jiří Cejpek Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín [email protected] Abstrakt Způsob ochrany osob před kontaminací nebezpečnými chemickými látkami včetně bojových chemických látek (dále BCHL) je obecně stále stejný. Spočívá ve vytvoření bariéry mezi vnějším škodlivým prostředím a tělem člověka a jeho orgány tak, aby nedošlo k příznakům intoxikace. Toxicita, dostupnost a zneužitelnost jsou však hlavní rozdíly v nakládání s obecně nebezpečnými chemickými látkami a bojovými chemickými látkami. Pro svoji nebezpečnost jsou BCHL velmi přísně kontrolovány nejen z pohledu jejich výroby, ale také z pohledu dostupnosti a využití potenciálních zdrojů jejich výroby, tzv. prekursorů. Tato situace vede k problémům s testováním kvality ochranných prostředků a výchozích materiálů pro jejich výrobu právě proti těmto látkám. Cestou k překonání těchto problémů je využití náhradních chemických látek (tzv. simulantů) a interpretace získaných poznatků ve vztahu k BCHL. Článek popisuje problematiku a způsoby výběru náhradních látek podle jednotlivých účelových kritérií i komplexně. Výsledkem je konstatování, že nelze vybrat jednu univerzální náhradní látku, ale je třeba ji volit podle parametrů, které mají být testovány. Klíčová slova Simulanty, bojové chemické látky, ochranné prostředky, testování. Abstract The way of personal protection against toxic chemical contaminants including chemical warfare agents (CWA) is generally still the same. An isolation barrier has to be created to protect human body against ambient environment to eliminate symptoms of intoxication. The main differences between handling common toxic agents and CWAs are toxicity, availability and misusing. CWAs are under very strict control for their hazard potential not only from the manufacturing perspective but also regarding the availability and usage of raw materials (precursors). This situation induces problems with quality testing of protective means as well as the source materials for their manufacturing in term of protection against CWAs. The way to overcome these difficulties is using of substitute chemical agents (simulants) and interpretation the results in relation to CWAs. This article describes issues and approaches to find suitable substitute agents according individual criteria as well as in complex point of view. The conclusion is, that it is impossible to find one versatile substitute agent, but it is necessary to select one according parameters to be tested. Key words Simulants, Chemical warfare agents, Protective means, Testing.

Úvod

Důvodem stálého rizika použití těchto BCHL je především jejich snadná výrobní dostupnost i pro méně vyvinuté ekonomiky a také překvapivost použití mající větší efektivitu než klasické zbraně, zejména pak ve vyvolání následné paniky, protože působí skrytě. Z tohoto důvodu existuje nemalé riziko zneužití těchto látek k teroristickým činům, kde neplatí žádné morální zábrany ani mezinárodní Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen Úmluva) [2, 5]. Pro zmírnění následků zneužití BCHL je třeba mít vyvinuta účinná protiopatření nejen v rychlosti detekce, ale i účinné ochraně člověka před nebezpečím jejich působení na organismus a v rychlosti a účinnosti dekontaminace. To jsou důvody, proč jsou vyvíjeny a zdokonalovány ochranné a dekontaminační prostředky. Jejich výzkum a vývoj je však limitován přijatou Úmluvou, která značně omezuje nakládání s BCHL v této oblasti. Proto jsou hledány možnosti náhrady těchto látek, které jsou snadno dostupné, vykazují malou nebo žádnou toxicitu a mají podobné fyzikálně-chemické vlastnosti obecně zvané „simulanty“ [6]. Jejich použitelnost je však omezená podle účelu. 2

Působení BCHL

BCHL jsou svou podstatou složeny ze stejných prvků, jako jakékoliv jiné chemické látky. Podstatný rozdíl je v tom, že kombinace těchto prvků v molekule jí dává pro živý organismus vysoce škodlivé vlastnosti, které mohou vést až k jeho záhubě. Spektrum působení, tzv. toxikologické hledisko je široké [3, 4]: - dráždivé, - zneschopňující, - všeobecně jedovaté, - zpuchýřující, - nervově-paralytické. Z pohledu nebezpečnosti (toxicity) jsou nejdůležitější poslední dvě skupiny, protože jsou schopny působení všemi cestami vstupu

174



do lidského organismu, dýcháním (inhalačně), požitím (perorálně), pokožkou (perkutánně) a zasažením očí (intraokulárně) a jejich smrtelná dávka je nejnižší ze všech BCHL.

Tab. 1 Potenciální simulanty BCHL podle zdroje informací

Z této skupiny látek bývají pro testování účinnosti ochranných prostředků, včetně dekontaminace a studiu jejich šíření vybrány tři látky yperit (HD), sarin (GB) a soman (GD). Nebezpečnost yperitu je v jeho alkylačních schopnostech, které zasahují do metabolismu DNA. Sarin a soman zasahují do cholinergního mechanismu přenosu nervového vzruchu tím, že v důsledku podobnosti s acetylcholinem, přednostně blokují enzym acetylcholinesterázu, čímž dochází ke zvýšení jeho koncentrace v organismu a trvalému dráždění nervového systému.

CEEE estery kyseliny 2- chlorethyl ethyl octové ether

ECA Ethyl chloroacetate

CEES Chlorethyl ethyl sulfide

BUSH 1-Butanethiol

CEMS 2- chlorethyl methyl sulfide

DEEP Diethyl ethyl phosphonate

CEPS 2- chlorethyl phenyl sulfide

DEEPT diethyl ethylphosphonate

3

Princip výběru simulantů Výběr simulantů musí zohlednit tři základní vlastnosti:

Yperit HD SÚJCHBO Literatura

CEPS 2- chlorethyl phenyl sulfid DCH 1,6-dichlohexan

DEM diethylmalonate

• chemické, • toxikologické. Fyzikální vlastnosti musí zahrnovat: • molekulovou hmotnost, • skupenství, • těkavost (tenzi par), • interakci s ochrannými materiály (sorpci, difuzivitu, permeabilitu), • rozpustnost,

DEHP Diethyl phosphite DEA diethyl adipate

• fyzikální,

• povrchové napětí (smáčivost),

Soman GD + Sarin GB SÚJCHBO Literatura

MS methyl salicylate

DEM Diethyl malonate DEMP diethyl methylfosfonát

DEP Diethyl pimelate

DFP Diisopropyl fluorophosphonate

DMA Dimethyl adipat

DIMP Diisopropyl methylphosphonate

MS Methyl salicylate

DMMP dimethyl methylfosfonát

TGD thiodiglykol

DPCP Diphenyl chlorphosphate

Chemické vlastnosti musí zahrnovat:

DPGME Dipropylene Glycol Methyl Ether

• reaktivitu (stejný způsob interakce s jinými látkami, potřebnými pro dekontaminaci), • rychlost reakce. Toxikologického vlastnosti musí zahrnovat: • míru škodlivosti pro lidský organismus, • míru škodlivosti pro životní prostředí. Oboje včetně rozkladných případných rozkladných produktů.

Nově navrhované:

DPMP Diphenyl methylphosphonate

Bis(2-bromoethyl) sulfide

MDCP Methyl dichlorophosphate

Di-(2-chloroethyl) amine

Paraoxon Diethyl p-nitrophenyl phosphate

Realizace výběru simulantů

To, že uvedená záležitost není jednoduchá, svědčí skutečnost, že vhodné simulanty BCHL, jejich detekce a metody testování ochranných prostředků jejich prostřednictvím a studium jejich šíření, jsou předmětem ochrany duševního vlastnictví [8]. Asi nejjednodušším případem je situace při studiu šíření látek v ovzduší a jejich detekce [7]. V daném případě vedle sarinu a fosgenu (COCl2) byly jako simulanty použity SF6, NH3, TEP (triethylfosfonát) a prekursor sarinu DMMP (dimethylmethylfosfonát) a jejich směsi. V daném případě se způsob šíření příliš nelišil. Mnohem složitější je však situace při testování ochranných prostředků, dekontaminace a vlivu na životní prostředí. V tomto směru byla ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně vytvořena obsáhlá rešeršní studie pro účely bezpečnostního výzkumu, která zohledňuje většinu požadavků, kladených na simulanty vybraných BCHL [9]. Dokládá to následující tabulka 1.

DMMP dimethyl methylphosphonate DOP Bis(2-ethylhexyl) phosphate

• stálost (v ovzduší, na terénu).

4

DEMP diethyl methylphosphonate

TCP Trichlorophosphate TMP Trimethyl phosphate TEP triethylfosfát

TEP triethyl phosphate

Tento poměrně rozsáhlý výběr svědčí nejen o zájmu o uvedenou problematiku ve světě, ale také o nemožnosti nahradit příslušnou BCHL jediným simulantem i v těch méně složitých fyzikálních vlastnostech (viz tab. 2 a 3). Tab. 2 Pořadí simulantů podle vlastnosti relevantních pro sorpci/ desorpci Podle

Yperite HD

Sarin GB

Soman GD

log Kow

MS

DEEP

Paraoxon

CEES

TEP

BUSH

DEP

DEHP

DEA

DIMP

CEMS velikosti molekuly

CEES

DMMP

CEMS

DFP

DIMP TMP DEM TEP

• log Kow: - pro sorpci/desorpci na organický uhlík • velikost molekuly - difuse mezičásticovým objemem, póry sorbentu. Menší molekuly mají přístup k většímu počtu adsorpčních míst.


175


Tab. 3 Pořadí simulantů podle vlastnosti relevantních pro těkání Yperite HD

Sarin GB

Soman GD

MS

DEEP

DEEP

DEM

DEM

DEM

Podle KH

DEP DEA DMA

• KH - Henryho konstanta

S tím souvisí i měření, která ukazují např. rozdíly v adsorpci na aktivní uhlí s některými ze simulantů (obr. 1) a rozdíly v pronikání polymerní membránou (tab. 4). V případě sorpce je nejblíže yperitu a somanu methylsalicylát (MS) a benzoylchlorid.

z údajů o dvoudimenzionálních strukturních vlastnostech molekul, konstitučních, topologických a konformačních parametrech. Vyjádření koeficientů podobnosti/nepodobnosti vychází ze souboru fyzikálně-chemických vlastností, jako např. molekulová hmotnost, koeficient oktanol/voda, index lomu, hustota, rozpustnost, dipólový moment, chromatografické chování, spektroskopické vlastnosti, reaktivita, rychlostní konstanty, body varu a tání, tlak par, acidobazické vlastnosti. Tanimotův koeficient jako míra podobnosti dosahuje hodnoty TC = 1 jestliže simulant a originální látka jsou identické a T = O, jestliže obě látky nemají „nic“ společného. Euclidovský koeficient nepodobnosti dosahuje hodnoty ED = 0, jestliže simulant a originální látka jsou identické a E = 1, jestliže obě látky nemají „nic“ společného. Souhrnný přehled uvádí tab. 6. Zde jsou simulanty seřazeny od největší podobnosti s BCHL.

Adsorption Isotherms

Tab. 6 Pořadí používaných simulantů GB, GD a HD podle podobnosti efektu. Tanimoto (T) a Euclid (E) podobnosti [11]

Predicted by Dubinin-Radushkevich isotherm model

10.0

Mustard

Amount adsorbed (mmol/g)

9.0

Pořadí 0

Soman

8.0

VX

7.0

Nitromethane

6.0

Acetic acid

GB-E GB

GD-T GD

GD-E GD

HD-T HD

HD-E HD

1

DFP

DMMP

DFP

DIMP

CEES

CEES

Benzoylchloride

2

DIMP

DIMP

DIMP

DEEP

CEMS

CEMS

Methylsalicylate

3

DMMP

DEHP

DMMP

DEHP

CEPS

CEPS

4

TMP

DEEP

TMP

DFP

DEA

DEM

2.0

5

DPCP

DFP

DPCP

TEP

DEP

DEA

1.0

6

TEP

BUSH

TEP

DMMP

DMA

DMA

7

DEEP

TMP

DEEP

TMP

DEM

MS

8

DEHP

ECA

DEHP

BUSH

MS

DEP

5.0 4.0 3.0

0.0 1.0E-10

1.0E-09

1.0E-08

1.0E-07

1.0E-06

1.0E-05

1.0E-04

1.0E-03

1.0E-02

1.0E-01

1.0E+00

Relative Pressure, p/p0 (-)

Obr. 1 Adsorpční isotermy na aktivním uhlí Při sledování permeace, NIOSHem doporučovaného simulantu 1,6-dichlorhexanu (DCH) místo yperitu [6], je rozdíl v pronikání neporézní soustavou ještě mnohem vyšší. Totéž se týká i methylsalicylátu při srovnání doby dosažení přípustné rychlosti pronikání membránou z butylkaučuku 1 μg.cm2.s-1, tzv. rezistenční doby (RD). Tab. 4 Hodnoty RD při pronikání HD, DCH a MS membránou z butylkaučuku Testovací chemikálie

RD/min

Methylsalicylát (MS)

220

Yperit (HD)

>480

Paraoxon

TEP

Paraoxon

ECA

ECA

DEM

ECA

DEM

11

DEM

DPGME

DEM

DPGME

12

DOP

Ethanol

DOP

Paraoxon

13

DPGME

Paraoxon

DPGME

Ethanol

14

Ethanol

DPCP

Ethanol

DPCP

15

BUSH

DOP

BUSH

DOP

Závěr Z dostupných informací z experimentálních studií zaměřených na procesy spojené s transportem BCHL v prostředí a interakcemi s ochrannými materiály, se jako simulanty používají:

• pro studium permeace polymerními materiály a sorbenty (fyzikální sorpce): DCH, CEPS, DEMP a DIMP,

Jestliže bylo přihlédnuto ke struktuře simulantu a jeho rozpustnosti ve vodě, což je nutný parametr vztahující se ke smývání s povrchu a hydrolytické reakci, pak se zde žádná z látek uvedených na obr. 1 a v tabulce 4 nevyskytuje. Tab. 5 Pořadí simulantů podle vlastnosti relevantních pro biodegradaci Podle struktury rozpustnosti ve vodě

9 10

• pro vytváření definované koncentrace (na základě těkavosti): MS, DEEP, DEM,

100

1,6-Dichlorhexan (DCH)

Yperite HD CEES

Sarin GB DMMP

Soman GD DMMP

CEMS

DEEP

DEEP

DEP CEPS

DIMP DPCP TMP DFP

Komplexnější pohled na uvedený výběr simulantů se snaží podat počítačový program [10], který umožňuje vyjádřit míru podobnosti či nepodobnosti pomocí tzv. Tanimotova koeficientu a/nebo Euklidovského rozdílu. Tato metoda byla vyvinuta k výběru sloučenin schopných imitovat farmakologickou aktivitu syntetických nebo přírodních léčiv. Tanimotův koeficient podobnosti a Euclidovský koeficient nepodobnosti se získá 176

GB-T GB

• pro studium reaktivity (katalýza a dekontaminace): DMMP, DEMP, DPMP, DIMP DFP, TMP, MDCP, TCP, DEEP, CEES. Z hodnocení podobnosti/nepodobnosti simulantů a konkrétních BCHL pomocí Tanimotova a Euklidického koeficientu plyne, že nejvhodnějšími simulanty jsou: • pro HD: CEES, CEMS, CEPS, • pro GB: DFP, DIMP, DMMP, TMP, • pro GD: DFP. DIMP, DEEP, DMMP. Uvedený výběr však vůbec nezahrnuje toxicitu, protože to jsou prekursory samotných BCHL, které jsou rovněž toxické. Použitá literatura [1]

Pitschman,V., Halámek, E., Kobliha, Z.: Boj ohněm, dýmem a jedy. Nakladatelství MS Line. Vyškov 2001.

[2]

Ali, A., Dwyer, A., Eldrige, J., Lewis, F. A., Patrick, W.C., Sidell, F.R.: Jane´s Chemical-Biological Defense Guidebook. Jane´s Information Group. Coulson Surrey, UK 2001.

[3]

Matoušek, J., Linhart, P.: CBRN. Chemické zbraně. Edice SPBI SPEKTRUM 43. Ostrava 2005. s. 151. ISBN: 8086634-71-X. Ostrava 1. - 2. února 2012


[4]

Marrs, T.C., Maynard, R.L, Sidell, F.R.: Chemical Warfare Agents. Toxicology and Treatment. Second Edition. Wiley 2007.

[8]

Martin, Ch.W.M., Golden, J.: Simulants of Toxants for Training and Testing. U.S. Patent 2009006286 z.r. 2009.

[5]

Středa, L., Halámek, E., Kobliha, Z.: Bojové chemické látky ve vztahu k Úmluvě o zákazu chemických zbraní. AZIN CZ pro SÚJCHBO, Praha 2004.

[9]

Šimek, Z.: Výběr simulantů pro šíření BCHL a korelace s BCHL. Nepublikované údaje. MU a SÚJCHBO Brno 2011.

[6]

Rivin,D., Shuely, W.J. ,Palya, F., Lindsay, R.S., Rodriguez, A., Bartram, P.W.: Estimation the Permeation Resistance of Nonporous Barrier Polymers to Sulfur Mustard (HD) and Sarin (GB) Chemical Warfare Agents Using Liquid Simulants. NIOSH. Publication No. 2008-141, 2008.

[7]

Lavoie, H., Puckrin, E., Thériault, J.M., Dubé, D.: Measurement of toxic Industrial chemicals, Chemical warfare agents and their simulants. Technical Report. Defence&Canada-Valcartier. April 2007. In: www.drdc-rddc. gc.ca.

EDICE SPBI SPEKTRUM

43.


JIěÍ MATOUŠEK PETR LINHART

CBRN CHEMICKÉ ZBRANċ

[10] Lavoie J., Srinivasan S., Nagarajan R.: Lavoie J., Srinivasan S., Nagarajan R.: Using chemoinformatics to find simulants for chemical warfare agents. Journal of Hazardous Materials (2011), doi:10.1016/j.jhazmat.2011.07.077 [11] Lavoie J., Srinivasan S., Nagarajan R.: Using ChemicalSimilarity Principles to Identify Simulants for Chemical Warfare Agents. http://www.armyscienceconference.com/ manuscripts/G/GP-010.pdf.

CBRN - chemické zbraně Jiří Matoušek, Petr Linhart Kniha pojednává o vývoji a základních vlastnostech chemických zbraní a o jejich hlavní složce - otravných látkách. Přináší detailní moderní informace o zneschopňujících, dráždivých, dusivých, obecně jedovatých, zpuchýřujících a nervově paralytických látkách. Charakterizuje hlavní formy a metody chemického terorismu. Ukazuje snahy o zákaz chemických zbraní, mj. úlohu Ženevského protokolu (1925) a seznamuje s Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění a použití chemických zbraní a o jejich zničení (1993) a s jejím plněním.

ISBN: 80-86634-71-X

cena 140 Kč



177


Metody detekce biologických Agens Biological Agents Detection Methods MVDr. Tatiana Smržová

• vysoká infekčnost, toxicita, virulence (účinnost i velmi malých dávek),

VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected]

• vysoký stupeň manifestace (infekce má vést k vysokému počtu onemocnění u zasažených),

Abstrakt

• vysoká morbidita/mortalita (smrtící účinek u cílové populace nebo vysoký počet pacientů),

Uvedený článek se zabývá základním přehledem bio-agens, potenciálně použitelných v rámci bio-terorismu, a metod používaných pro jejich detekci jak v laboratořích, tak při detekci na místě. Vnášení biologicky aktivních látek (agens) do prostředí může představovat velké nebezpečí pro obyvatelstvo. Iniciátorem mohou být jak přírodní katastrofy, laboratorní nehody, epidemie chorob zvířat, epidemie výskytu infekčních nemocí, tak také bio-teroristické akce. Protože v tomto případě časový faktor hraje klíčovou roli, je nezbytné vytvořit systém pro monitorování (včasné varování) a pro rychlou diagnostiku jak v příslušných laboratořích, tak především pro použití na místě. Klíčová slova Bio-terorismus, bio-agens, diagnostika, ochrana obyvatelstva. Abstract This article deals with basic overview of bio-agents, potentially applicable in a bio-terrorism, and methods for their detection in both laboratory and on-site detection. Introduction of biologically active substances (agents) in the environment may pose a great danger for the population. The initiator can be as natural disasters, laboratory accidents, epidemic animal diseases, epidemics of infectious diseases, as well as bio-terrorist event. Because in this case the time factor plays a key role, it is necessary to create a system for monitoring (early warning) and for rapid diagnosis in both the laboratory and especially for use on site. Key words Bio-terorismus, bio-agent, diagnostics, population protection. Úvod Během posledních tří desetiletí prošla biotechnologie revolučními změnami v důsledku rozvoje a pokroku v molekulární biologii a genovém inženýrství. Na jedné straně mohou tyto technologie sloužit mírovým účelům, na straně druhé mohou být zneužity i na vývoj a výrobu biologických zbraní. Biologické agens a biologické zbraně Biologické zbraně (biologické bojové prostředky, ve zkratce B-zbraně) se skládají z biologické bojové látky a prostředků pro jejich dopravy do prostoru cíle. Biologická bojová látka je tvořená vhodným biologickým agens, skládajícím se z vhodných (zhoubných a rezistentních) kmenů nebezpečných patogenů (bakterií, virů), a dále z nebezpečných a stabilních jedů biologického původu (toxinů) které mohou svými účinky na životní procesy způsobit smrt, dočasné zneschopnění nebo trvalé poškození organismu. Jako prostředky dopravy na cíl mohou posloužit určitá výbušná zařízení, strojní zařízení (např. jednoduché zařízení na postřik rostlin, spreje, aerosolové generátory a podobně). Jako prostředky k dopravě biologického agens na cíl mohou posloužit také různé vektory (hmyz, hlodavci…). Ačkoli požadavky na biologické bojové agens, v závislosti na plánovaném "účelu použití", mohou být různé, musí splňovat zejména tyto společné charakteristické vlastnosti [1]: • odpovídající inkubační doba (inkubační doba musí být předvídatelná), 178

• schopnost skladování/schopnost použití v aerosolu/ekologická stabilita (tzn. stabilita v životním prostředí, zárodky musí být odolné, biologicky stabilní a skladovatelné, v cílové oblasti snadno a rychle šiřitelné prostřednictvím aerosolů nebo hmyzu), • rychlou produkci ve velkých množstvích, • ztížená diagnostika (malá možnost ochrany a terapie). Podle [2] pokrývá spektrum možných biologických agens, které by mohly být použity k biologickým útokům, více než 70 přirozeně se vyskytujících humánních a zvířecích patogenních bakterií, rickettsií, hub a virů, a ještě neurčený počet rostlin, živočichů a mikrobiálních toxinů. Kromě toho by přicházely v úvahu i geneticky modifikované organismy (zkratka GMO). Existuje celá řada kvalitativně a kvantitativně rozdílných seznamů možných biologických agens od různých organizací, například v Manuálu pro zdravotnické služby armády USA byl vypracován seznam potenciálních biologických bojových látek. Dále Modrá kniha (Medical Management of Biological Casualties Handbook) odkazuje na tzv. "Špinavý tucet (Dirty Dozen)“, neboli výběr patogenů a toxinů, které již byly použity k výrobě biologických bojových látek a jsou proto vhodné pro použití při teroristických akcích (viz tab. 1). Tab. 1 „Dirty Dozen“ [3] Bakterie Bacillus anthracis (spóry), Sněť slezinná (antrax) Yersinia pestis Mor Francisella tularensis Tularemie

Viry Variola virus Neštovice

Toxiny Clostridium botulinum Botulismus

Virus VEE Venezuelská koňská encefalitida Ebola, Marburg, Lassa Původci virových hemoragických horeček

Ricin Intoxikace ricinem Stafylokokový enterotoxin B Intoxikace SEB

Brucella suis, B. melitensis Brucelósa Coxiella burnetti Q horečka Burkoholderia mallei/ pseudomallei Vozhřivka/melioidosa

Komplexní přehled biologických agens vhodných pro bio-teroristické účely, větně podrobných informací k vybraným patogenům (inkubační doba, možnosti přenosu, symptomy, letalita atd.), lze nalézt na internetových stránkách organizace CDC (Centers for Disease Control and Prevention, Atlanta, USA), které jsou neustále aktualizovány. Patogeny, vhodné pro bio-teroristický útok, byly CDC rozděleny do tří kategorií: A. Tato kategorie zahrnuje ty patogeny, které se snadno šíří, resp. jsou přenosné z člověka na člověka nebo dojde k onemocnění vysokého procenta nakažených lidí (vysoká morbidita) a bez včasné léčby (terapie), jejich onemocnění často končí fatálně



(vysoká mortalita). Tyto patogeny mají velký potenciál vyvolat projevy paniky u obyvatelstva a kladou vysoké nároky na zdravotnické služby B. Tato kategorie zahrnuje ty patogeny, které se relativně snadno šíří a působí u populace středně těžkou morbiditu a mortalitu. Tyto patogeny kladou specifické požadavky pro diagnostiku a dohled. C. Tato kategorie zahrnuje ty patogeny, na které se nahlíží jako na tzv. "nově se vyskytující patogeny". V budoucnu by mohly být (např. prostřednictvím genetické manipulace) ještě snadněji použitelné. Tyto patogeny jsou k dispozici, jsou snadno vyrobitelné, použitelné a vyznačují se vysokým potenciálem morbidity a mortality. Preference určitých patogenů a toxinů pro vojenské účely (zejména efektivní ve formě aerosolů), nutně neznamená, že musí být první volbou pro teroristy. Úzkost, strach, nejistota, nemoci a smrt můžou být dosaženy i méně nebezpečnými zárodky například prostřednictvím kontaminace pitné vody a potravin zárodky Salmonella (patogen Salmonella, tyfus, paratyfus), Shigella (úplavice) nebo Vibrio (cholera). Z epidemiologického hlediska je možné biologické bojové látky rozdělit na: • patogeny infekčních onemocnění (např. neštovice), • patogeny neinfekčních onemocnění (např. antrax), • toxiny. V případě a) může dojít k lavinovitému šíření nemoci, v případě b) může dojít k rozšíření epidemie, která však odezní sama od sebe, jakmile dojde k uzdravení nebo úmrtí posledního pacienta. Jaký rozměr může mít biologický teroristický útok, ukazuje např. studie Světové zdravotnické organizace (WHO) [4]. Tato studie se zaměřuje na možné důsledky teroristického útoku při použití různých patogenů v industriálním velkoměstě. Některé údaje jsou uvedeny v tab. 2. Tab. 2 Možné důsledky teroristického útoku při použití různých patogenů v industriálním velkoměstě Biologické agens Anthrax Brucellosa Epidemie tyfu Plaque Q - horečka Tularemie Venezuelská koňská encefalitida

Počet ohrožených osob 180 000 100 000 100 000 100 000 180 000 180 000

Počet poškozených osob 30 000 79 600 50 000 36 000 124 000 95 000

60 000

19 800

Počet mrtvých 95 000 400 15 000 44 000 150 30 000 200

Dle různých dalších studií se s biologickými bojovými látkami/ biologickými agens po světě manipuluje často lehkovážně, např. podle [5] se odhaduje, že asi 20.000 lidí manipuluje ve více než 400 institucích s biologickým zbraňovým materiálem, ale často se právě ve zkumavce zrodí nebezpečí, které musí být později eliminováno. Jedná se o nehody jako například v laboratoři A & M University v Texasu. WHO hodnotí nebezpečí toxických látek zejména podle toho, jak snadno se k nim lze dostat a manipulovat s nimi, a dále podle jejich nakažlivosti, jedovatosti a rovněž letality. Na základě toho se WHO domnívá, že nejpravděpodobněji se bude jednat o nasazení antraxu, botulotoxinu, moru a neštovic. Jiné organizace, jako např. laboratoř SPIEZ předpokládají, že daleko pravděpodobnější, než virů nebo toxinů, je nasazení bakterií. To proto, že „některé bakterie jsou poměrně snadno kultivovatelné, zatímco viry přežívají mimo hostitele pouze obtížně a toxiny nejsou infekční" [6]. Jiné organizace Ostrava 1. - 2. února 2012

zmiňují vyšší pravděpodobnost použití např. botulotoxinu a ricinu, protože tyto látky lze vyrábět na nízké technologické úrovni [7]. Jak prevence, tak i boj s biologickým agens jsou ve srovnání s jinými hrozbami, majícími srovnatelný potenciál k poškození lidského zdraví, obvykle spojena s výrazně vyššími materiálními a personálními náklady. To zahrnuje poskytnutí nákladné speciální techniky pro identifikaci a eliminaci hrozby, jakož i pro osobní ochranu nebo speciální přípravu kvalifikovaných pracovníků a intenzivní péči o postižené osoby ve specializovaných nemocnicích nebo na speciálních odděleních izolace. Metody detekce biologických agens Indikátory neobvyklých biologických situací s pojených s bio-teroristickým útokem mohou být zdravotní, epidemiologické, nebo forenzní povahy. V prvních dvou případech při výskytu speciálních symptomů zpozorní hlavně systém veřejného zdravotnictví, mikrobiologické laboratoře a záchranné služby se zaměřením na specifické příznaky. K forenzním indikátorům patří pozitivní výsledek rychlé detekce biologických agens, nález prostředků a zařízení k jejich uvolňování, nebo např. nález dopisu, ve kterém došlo k přiznání odpovědnosti. Zvláštní roli v (nežádoucí) biologické situaci hraje faktor času. K prozkoumání takovéto situace jsou zapotřebí jak předpoklady pro cílené vyšetřování podezřelých událostí, tak průběžné monitorování infekčních události (surveillance). V případě, že není možné odhalit B-útok ještě před jeho provedením (případně v reálném čase), není možné přijmout odpovídající protiopatření a nakažlivá onemocnění se mohou rozšířit na velké území, což v případě mimořádně nebezpečných patogenních agens může vést k velkému počtu infikovaných a následnému vysokému počtu úmrtí [8]. Metody analýzy bakteriálního a virového znečištění (kontaminace) v ovzduší, potravinách a ve vodě jsou obvykle časově i přístrojově náročné. Tradiční metody jsou založeny na systému kultivace a izolace na živných půdách, a navazujících biologických testech (např. sérologie), kdy získání prvních výsledků potřebujeme obvykle několik dnů. V případě, že se jedná o kontaminaci ovzduší, vodních zdrojů nebo potravin lehce podléhající zkáze, je však takováto časová prodleva neakceptovatelná. Současné metody pro detekci biologických agens jsou bohužel velmi pracné, nákladné a výsledky jsou často nepřesné. Je proto třeba dále pracovat na vývoji nových metod detekce biologických agens. Tyto metody, aby byly maximálně efektivní, musí v ideálním případě splňovat následující podmínky: • výsledky dostupné v průběhu krátkého časového intervalu (< 1 hod.), • vysoce senzitivní, opakovatelné, reprodukovatelné, bezpečné, • nesmí být ovlivnitelné jinými organismy (viry, bakteriemi,…), • poskytovat spolehlivá data o identitě patogenu, • použitelné u širokého spektra mikroorganismů, • nízké náklady na diagnostiku, • možnost automatizace. Celkově je možné tyto požadavky shrnout do následujících několika výrazů: senzitivita, specificita, rychlost a spolehlivost. Po událostech z 11. září 2001 se řada firem a výzkumných organizací začala věnovat vylepšení stávajících systémů, přístroje a metody, které sloužily armádním účelům, se přizpůsobovaly pro civilní účely, ale především začal vývoj nových detekčních (screeningových) metod pro analýzu na místě. Tyto aktivity jsou nejvíce patrné v USA, Kanadě a Velké Británii. Co však chybí u téměř všech komerčně dostupných systémů, je kontrola (ověření) výrobcem uváděných parametrů, především s ohledem na spolehlivost a praktičnost obsluhy. Vzhledem k požadované rychlosti předložení výsledků, může dojít k vysokému počtu falešně pozitivních výsledků především analytických metod 179


se střední citlivostí při nízké prevalenci dokazované infekce. To by mohlo značně ztížit určení hranice mezi potenciální hrozbou a falešným poplachem. Dosud vyvinuté přístroje pro testování B-agens bohužel pouze částečně splňují požadované standardy. Protože většina patogenů relevantních pro oblast bio-terorismu (např. mor, antrax, neštovice, hemoragické horečky, atd.), nejsou v západních průmyslových zemích endemické, je zde nedostatek standardů, referenčních sér a vhodných metod pro zajištění kvality. Rozdělení metod detekce biologických agens Metody detekce je možné rozdělit podle místa vyšetření na laboratorní diagnostiku a screening na místě. Dále je možné tyto metody dělit podle stupně přesnosti na metody: klasifikační, detekční a identifikační. Obecný důkaz biologických agens (infekčních patogenů a toxinů) i přes přibývající prostředky a metody analýz na místě je, a v dohledné době i zůstane, především záležitostí specializovaných laboratoří. 1) Metody laboratorní diagnostiky [9]: a) Přímá detekce patogenu (bakterie, viru) prostřednictvím: • mikroskopické metody (světelná mikroskopie, elektronová mikroskopie), • metody důkazu genů (např. PCR-techniky), • kultivace v buněčné kultuře, na živné půdě nebo pokusném zvířeti, • imunologický důkaz antigenů specifických pro daný patogen, • důkaz protilátek specifických pro daný patogen u nemocného/ infikovaného/exponovaného prostřednictvím systému důkazu protilátek, b) Přímá Protein-biochemická detekce toxinů prostřednictvím: • imunologického důkazu antigenů, • spektroskopické resp. chromatografické metody (např. plynová chromatografie), • důkazu funkčních aktivit toxinů Tab. 3 Přehled časové náročnosti, senzitivity a specificity různých diagnostických metod [9] Časová náročnost

Senzitivita

Specificita

1 - 7 dní

***

*** (1)

Kultivace bakterií

8 hod. - 7 dní

***

*** (1)

Pokusné zvíře (např. myš)

4 hod. - 4 dny

***

***

PCR

3 - 6 hod.

***

***

Capture ELISA

3 - 5 hod.

**

***

Neutralizace

4 - 7 dní

**

***

Imunofluorescence

2 - 4 hod.

**

**

Imunoblot

3 - 4 hod.

**

** **

Metoda Izolace viru, buněčná kultura

Cytotoxicity-assay (ricin, SEB, …)

48 hod.

**

ELISA

3 - 4 hod.

**

*

Halogen imunoassay (HIA)

2 - 4 hod.

* (2)

**

15 - 20 min. (+2 hod.naktivace)

* (2)

** (3)

Elektronová mikroskopie

*** vysoká, (1) včetně další typizace, ** střední, (2) nutná vysoká koncentrace, * nízká, (3) vysoká specificita vztahující se na čeleď patogenu. Která z metod a které přístroje se nakonec použijí je především závislé na předpokládaném druhu a na vytyčeném cíli, tzn. podle očekávaného výsledku (kvalitativní, kvantitativní, kontinuální, specifický apod.) Průběžné sledování stavu vyžaduje jiné metody a postupy, než ty, které jsou používány na ochranu před nebezpečím v akutních situacích při biologickém ohrožení. Vliv na výběr metodiky má i potenciální uživatelská základna (např. jedná-li se o chemické nebo biologické odborníky, hasiče, pracovníky pošty, 180

atd.). Většina uživatelů požaduje systémy s vysokou přesností, spolehlivé, robustní, praktické (především přenosné přístroje, testovací proužky, atd.), snadno použitelné, nejlépe bezúdržbové nebo nevyžadující regeneraci. Příklady komerčně vyráběných měřících systémů pro analýzu na místě Následující přehled komerčně vyráběných měřících systémů si nedělá nároky na úplnost, s ohledem na rychlý vývoj v této oblasti se spíše o etablované systémy. Nejčastěji se používá odběr vzorků ze vzduchu, protože distribuce biologických agens probíhá nejčastěji vzduchem, v případě bio-teroristických útoků zejména aerosolem. Centrální jednotkou monitorovacího systému je sběrač vzorků (kolektor), který je navržen tak, aby částice, které se často vyskytují pouze v malém množství, se soustředili na definovaném povrchu (např. na živné půdě) nebo v kapalině. Aby systém nemusel být udržován v neustálém chodu, je kolektoru předřazen spouštěcí mechanismus (trigger). Trigger měří změny v přirozené koncentraci aerosolového pozadí prostřednictvím čítače částic. Je-li určitá hodnota překročena, je aktivován následný řetězec analýz. Z kolektoru dorazí vzorky na detektor, který je schopen na jedné straně rozlišovat mezi biologickými a nebiologickými agens a na straně druhé tato agens klasifikovat. Za normálních okolností detektor ovládá ventil, který podle potřeby umožňuje přímý přenos požadovaných vzorků z kolektoru do identifikačního modulu. V identifikačním modulu jsou signály vyhodnoceny a srovnávány s referenčními modely uloženými v databázi [10]. Pro odběr vzorků ze vzduchu se používají především suché filtrační jednotky různých provedení (např. DFU- Dry Filter Unit, Biocapture BT-550, Cascade Impaktors, BioSampler SKC), pro odběr vzorků a identifikaci biologických agens z vodního média se používají specializované soupravy (např. DIO-SIBCA - Sampling and Identification KIT of Biological and Chemical Agents). Některé měřící systémy umožňují odběr vzorku jak z plynného, tak z kapalného prostředí a zároveň jej umožňuje rozpoznat jako biologický materiál (např. Bio-HAZTM KIT od firmy EAI Corporation).

Obr. 1 BioCapture 650 Air Sampler (Zdroj: materiál firmy ICx Technologies) V mnoha případech jsou vzorkovací systémy spojeny (propojeny) s klasifikačními a identifikačními jednotkami tak, že je možné učinit první závěry o přítomnosti biologických agens přímo na místě. Jiné systémy, jako např. BioCapture 650 Air Sampler od firmy ICX Technologies (viz obr. 1) umožňuje jak odběr biologických agens ze vzduchu, tak automatické uložení odebraného vzorku do vhodné vzorkovnice přímo v tomto přístroji a je tak k dispozici pro další analýzy (např. PCR analýza, BTATM-Test). Mezi běžně používané techniky pro nespecifickou detekci je stanovení velikostního rozložení částic ve vzorku odebraného Ostrava 1. - 2. února 2012


z ovzduší (obvykle v rozmezí 0,5 až 5 μm). Podle velikosti a struktury biologických aerosolových částic je možné vyvodit určité závěry (velikostní rozložení vzorku částic lze kombinovat s dalšími charakteristikami). Mezi přístroje tohoto typu patří např. Aerodynamic Particle Sizer (APS), High Volume Aerodynamic Particle Sizer (HVAPS) nebo přístroj Met-One (firma Met One Instruments) jako příklad zvláštního přenosného zařízení. K monitorovacím systémům patří také přístroje jako UV-APS, FL-APS, CIBADS, resp. 4WARN (všechny z USA resp. Kanady). UV-APS určuje velikost částic a absorpční charakteristiku v ultrafialovém záření. Detektor, měřící v reálném čase, může poskytnout pouze informace o přítomnosti nebo nepřítomnosti biologického materiálu. FL-APS používá navíc k měření fluorescenční vlastnosti buněčné membrány možných biologických organismů a je tak schopen jejich identifikace, a to v reálném čase. Ve vzduchu přítomné bakterie, spóry nebo proteiny nemají ve většině případů přirozený původ [11].

Obr. 3 Příklad nasazení Biological Alarm Monitor MAB (Zdroj: Proengin)

S ohledem na to, že biologické agens jsou poměrně málo dostupné a v případě jejich nasazení je zapotřebí pouze jejich nízká koncentrace, budou pravděpodobně transportovány v silně zředěné formě. Dalším vodítkem pro detekci bio-agens se může stát důkaz potenciálních ředících roztoků. Mezi ně patří produkty obsahující kyselinu křemičitou, jako je silikagel, dále alumosilikáty typu Bentonit. Identifikace těchto látek v souvislosti s dalším podezřením případně náznaky útoku, by měli mít stejnou váhu jako přímý důkaz bio-agens [11] . Literatura

Obr. 2 UV-APS und FL-APS (Zdroj: [11]) Příkladem pro klasifikační detektor v reálném čase je přenosný SmartBIO Sensor (firma Smiths Detection), kterým je možné klasifikovat bakterie, bakteriální spóry, toxiny a viry. Kromě čítače částic jsou v přístroji integrovány matice s polocitlivými bio-senzory s následným vyhodnocováním pomocí fluorescence. Systém Biological Alarm Monitor MAB (firma Proengin) kombinuje kontinuální analýzu částic v atmosféře s ověřováním chemických vlastností bakterií a toxinů prostřednictvím plamenové spektrometrie. Společně se systémem Coriolis Ms a KIM (firma Bertin Technologies) je vyvinut i nový koncept „troj-etapové bio-detekce“, který nalezne své uplatnění hlavně v armádě. K přístrojům, které sice poukazují na přítomnost biologického materiálu, ale neposkytují žádné informace o druhu patogenu, patří především HazMatID (firma Smiths Detection). Vzhledem k tomu,že i bílkoviny absorbují infračervené záření, může FTIR spektrometr být také použit jako předběžný test při podezření na zneužití biologických agens.


[1]

Zunder, S.: Die Bedrohung durch den Bioterrorismus und das Management „biologischer Gefahrenlagen“ in Deutschland. Diplomarbeit, Hochschule für Angewandte Wissenschaften. Hamburg 2005.

[2]

Fock, R.: Großschadenslagen durch biologische Agenzien. Bundesministerium des Inneren (Hrsg.): Leitfaden für die ärztliche Versorgung im Katastrophenfall. Berlin 2003, S. 346-360.

[3] Sohns, T.: Schutz vor B-Waffen in den Händen von Terroristen, Teil 2. Europäische Sicherheit 6/2000, S. 43-45. [4]

Seth Carus, W.: Working Paper Bioterrorism and Biocrimes. The Illicit Use of Biological Agents Since 1900. Center for Counterproliferation Research, National Defense University, Washington D. C., USA, 1998.

[5]

Kötter, W.: Die Gefahr kommt auch aus den Hochsicherheitslabors. Experten beraten in Genf über die Stärkung des Biowaffen-Verbots. Biowaffen-Konferenz in Genf, 20. August 2007. URL: http://www.uni-kassel.de/fb5/ frieden/themen/Biowaffen/konferenz07.html (Stand: 1/09).

[6]

Guery, M.: Risikound Verwundbarkeitsanalyse Bioterrorismus. Bulletin 2005 zur schweizerischen Sicherheitspolitik. Forschungsstelle für Sicherheitspolitik, Zürich 2005. URL: http://www.isn.ethz.ch/crn (Stand: 2/09).

[7]

Bundesakademie für Sicherheitspolitik: Studienkonferenz Biologische Bedrohungen, Berlin 2007. URL: http://www. baks.bundeswehr.de (Stand: 2/09).

[8]

Fock, R.: Außergewöhnliche biologische Gefahren. In: Biologische Gefahren. Beiträge zum Bevölkerungsschutz. Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe. Bonn 2004, S. 17-24. 181


[9]

Bannert, N.; Biederbick, W.; Brockmann, S.; Busch, U.; Dorner, B.G.; Dorner, M.B.; Finke, E,J.; Grunow, R.; Jacob, D.; Nattermann, H.; Niederwöhrmeier, B.; Niedrig, M.; Pauli, G.; Sasse, J.: Diagnostik von Infektionserregern und Toxinen. Biologische Gefahren I. Handbuch zum Bevölkerungsschutz, Bonn 2007, S. 166-187.

[11] Schnurpfeil, R.: Beiträge zum Themenbereich Gefahren, Gefahrstoffe und Beurteilung der ABC-Gefahrensituation SKK/PG9. URL: http://www.abcgefahren.de/ausbildung/ dateien/allg/schnurpfeil.pdf (Stand: 2/09).

[10] Brandl, H.; Bachofen, R.: Mögliche Überwachungssysteme für Anthrax-Sporen. Studie über Monitoring-Systeme im Bereich B-Terror im Kanton Zürich. Umweltpraxis Nr. 32, Dez. 2002, S. 19 ff.

Strategie dodávek pitné vody EDICE SPBI SPEKTRUM

63.


ŠÁRKA KROýOVÁ

STRATEGIE DODÁVEK PITNÉ VODY

Šárka Kročová Zajištění dostatečného množství pitné vody o požadovaném hydrodynamickém tlaku ve standardních podmínkách nebo krizových situacích pro územní celky je základním požadavkem na veřejné vodovody. Distribuční systémy místního a nadmístního významu musí současně splňovat strategii dodávky pitné vody v čase a požadované kvalitě. Současně musí respektovat nové poznatky, požadavky a reálné možnosti v oblasti havarijního plánování a řešení krizových situací, včetně zajištění nouzových dodávek vody v době jejího přechodného nedostatku pro obyvatelstvo, strategické subjekty a složky Integrovaného záchranného systému. Postupy k jejich dosažení jsou obsahem publikace. ISBN: 978-80-7385-072-2.

cena 160 Kč


182



Zranitelnost důležitých objektů města Písek při povodních a zemětřesení The Vulnerability of Important Objects of Písek City during Floods and Earthquake Mgr. Jaroslav Srp ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Konviktská 20, 110 00 Praha 1 [email protected] Abstrakt Bezpečnost představuje soubory opatření a činností, které provádí člověk k zajištění svého bezpečí. Pro uvedený účel je podstatný spolehlivý sběr kvalitních dat ze sledovaného území, která pomohou určit klíčové objekty pro fungování a rozvoj lidské společnosti, pomohou určit hrozby pro předmětné objekty a míru jejich zranitelnosti vůči zjištěným hrozbám. V článku je sledováno město Písek a je proveden sběr dat pro rozhodování, plánování a řízení bezpečnosti území a jsou identifikovány klíčové objekty města. Na základě provedeného screeningu jsou vyhodnoceny nejvíce škodlivé přírodní pohromy, zranitelnosti klíčových objektů a chráněných zájmů a je provedena diskuse, jak jsou prvky důležitých infrastruktur schopné odolat identifikovaným pohromám. Pozornost je též soustředěna na vyhledání kritických míst. Klíčová slova Zranitelnost, pohroma, Písek, povodně, zemětřesení. Abstract Safety represents a set of measures and activities carried out by human to ensure his/her safety. The reliable collection of a quality data from the monitored area, which help identify key objects for the functioning and development of human society, help identify threats for the objects and the degree of their vulnerability according to the identified threats, is substantial for that purpose. This paper is focused on Písek city and the data collection is made for decision making, planning and safety management and the key objects of the city are identified. The most damaging natural disasters, vulnerability of the key objects and protected interests are evaluated based on the done screening. The discussion on how the elements of the key critical infrastructures are able to withstand identified disasters is made. The focus is also on finding critical places. Key words Vulnerability, disaster, Písek, floods, earthquake. 1

Úvod

Bezpečnost je dnes vysoce sledovaným tématem. Představuje soubory opatření a činností, které provádí člověk k zajištění svého bezpečí [1]. Kvůli tomu, že svět člověka je proměnný, musí se bezpečnost řídit. Pro potřeby řízení bezpečnosti je podstatný spolehlivý sběr kvalitních dat ze sledovaného území, která pomohou určit klíčové objekty pro fungování a rozvoj lidské společnosti, pomohou určit hrozby pro předmětné objekty a míru jejich zranitelnosti vůči zjištěným hrozbám. Protože zdrojů nebezpečí a s nimi spojených rizik vůči chráněným zájmům, a to především vůči životům a zdraví lidí neubývá, naopak vedle rizik spojených s přírodními pohromami ses rozvojem technologií objevují rizika nová (chemický, jaderný, biologický nebo kyber terorismus) a míra rizika ve sledovaných oblastech světa (USA, Velká Británie a Německo) se v průběhu času mění, klade si lidská společnost za cíl, zvyšovat svou bezpečnost.


Jeden z moderních způsobů sběru konkrétních informací ze sledovaného území pro výše uvedený účel, tj. jak pro přírodní pohromy, tak pro technologické havárie vychází z průběžného monitorování území [3]. Pokud se vybraná zájmová oblast podrobí bližšímu zkoumání, lze v ní z pohledu ochrany lidí před nepříznivými událostmi identifikovat dílčí oblasti, pro škody způsobené: - jednou skupinou přírodních nebo technologických pohrom, které jsou pro lidi nedůležité; - druhou skupinou přírodních nebo technologických pohrom, které jsou důležité a musí být vzaty v úvahu při řízení bezpečnosti; - třetí skupinou přírodních nebo technologických pohrom, které jsou vysoce závažné. Na základě výše uvedené klasifikace je možné pro každé území kvalifikovaně rozhodnout, jaká data na něm měřit a pro jaké pohromy příslušné měření realizovat, jaké volit nejvhodnější způsoby (z technologického i metodologického hlediska) pro měření nebo jiné způsoby získávání dat potřebných pro monitoring příslušných pohrom s cílem mít data jak pro stanovení ochranných opatření, tak pro detekci pohromy a jejich dopadů a případně symptomů, na jejichž základě lze postavit včasné varování (např. u povodní). 2

Tvorba dat pro rozhodování, plánování a řízení bezpečnosti území

Pro studium jsou vhodné obce s rozšířenou působností, rozsáhlejší přírodní celky (části hor, přírodní krajiny apod.). Avšak mohou to být i území celých okresů, dílčí území v rámci jednoho kraje nebo dokonce celé kraje v rámci území republiky. Vždy záleží na zvolené granularitě. V rámci práce pro projekt FOCUS [2] byly jako základní území zvoleny obce alespoň s rozšířenou působností. Přesné instrukce jsou v práci [3]. Po zvolení zkoumaného území následuje jeho podrobná analýza z pohledu možných přírodních i technologických pohrom a z pohledu chráněných zájmů člověka, které se na sledovaném území nacházejí. V celém procesu průzkumu území se sledují vzájemné vazby mezi: - pohromami přírodními a technologickými; - pohromami a chráněnými zájmy - a mezi chráněnými zájmy navzájem. Výše uvedený průzkum daného území lze rozdělit do 4 fází [2, 3]. V 1. fázi označované jako screening vybraného území je předmětné území zařazeno do některé z níže uvedených kategorií: - vesnické osídlení; - městská zástavba; - průmyslový region; - zemědělský region; - zalesněné území. Dále se pro dané území připraví přehled všech pohrom, které předmětné území v jeho historii postihly, což napomáhá při určení možných následků obdobných pohrom (tj. pohrom obdobné síly) v současné době, při určení očekávané a maximální velikosti dané pohromy apod.

183


Nakonec se pro každou zjištěnou pohromu provede analýza, při níž mohou pomoci výsledky uvedené rešerše, do jaké míry působí příslušná pohroma na chráněná aktiva lidské společnosti, kterými jsou: - životy a zdraví lidí; - bezpečí lidí; - veřejné blaho; - životní prostředí; - majetek; - infrastruktury a technologie. Pro úplné a korektní stanovení dopadů identifikovaných pohrom je nutné identifikovat v daném území také jeho důležité objekty, kterými jsou strategické infrastruktury a služby zajišťující základní potřeby lidské společnosti. Pro každý důležitý objekt se následně stanoví jeho odolnost vůči identifikovaným pohromám, kdy se mimo jiné přihlíží na instalované zálohy systémů zabezpečující provoz zkoumaného objektu, personální zabezpečení provozů objektu v případě vzniku a trvání nouzové situace.

- TRA - trafostanice 110/22 kV; - PRU - průmyslová zóna; - SIL - klíčové silnice; - ŽEL - klíčové železnice; - NÁD - autobusové a vlakové nádraží; - MOS - klíčové silniční a železniční mosty; - VOD - vodárna; - ČOV - čistírna odpadních vod; - NEM - nemocnice; - HZS - sídlo hasičského záchranného sboru; - ŠKO - školy (mateřské, základní, střední a vysoké); - LET - letiště; - TEP - teplárna. Schéma vzájemného rozložení předmětných důležitých objektů z hlediska řízení bezpečnosti území je uvedeno na obr. 1.

Ve 2. fázi je potřeba stanovit rizika ve sledovaném území s ohledem na pohromy určené v předchozí fázi. Cílem při stanovování rizik je určení dopadů identifikovaných pohrom na chráněné zájmy a to při třech velikostech pohrom: - běžné, kterou se chápe pohroma menší, než je velikost projektové pohromy; - kritické, která odpovídá velikosti projektové pohromy; - extrémní, která je nadprojektová a při níž se přidruží efekty, které její dopady ještě zesílí. Ve 3. fázi se posuzuje úroveň vyjednávání s riziky, která byla ve 2. fázi identifikována. Určují se zde odpovědnosti za prevenci, odezvu a obnovu na identifikované pohromy a hledají se opatření a činnosti (tzv. gapy), které nejsou zajištěny nástroji státu. Při uvedeném posuzování se vyhodnocuje úroveň řízení rizik z pohledu kvality konkrétních opatření a činností, které stát a jeho orgány provádí na úseku prevence, odezvy a obnovy. Úroveň řízení rizik se také posuzuje z pohledu právně uložených odpovědností. Zároveň se sleduje míra materiálního, technického a finančního zabezpečení příslušné prevence, odezvy a obnovy. V neposlední řadě se stanovuje úroveň znalostí v oblasti prevence, odezvy a obnovy u veřejné správy, bezpečnostních složek, technické inteligence, širší veřejnosti a občanů. V poslední 4. fázi se určuje kritické rozhraní, tj. identifikují se problémy, které mohou způsobit sociální krizi, a stanovuje se, co je nutné udělat předem, aby sociální krize nenastala a co dělat v případě, kdy přes všechny snahy sociální krize nastane. Pro identifikované gapy z předchozí fáze se stanovují nástroje, kterými budou předmětné gapy účinně odstraněny. 3

Screening města Písku

Jednou z oblastí pro výše popsaný výzkum byla zvolena obec s rozšířenou působností - město Písek. V tomto článku je blíže specifikován výsledek provedeného screeningu s hodnocením zranitelnosti jeho důležitých objektů vůči hlavním pohromám identifikovaných v předmětné oblasti. Město Písek s 29.923 obyvateli [4] je město s rozsáhlou městskou zástavbou rozdělenou do několika celků - sídlištní a rodinné zástavby. Zároveň disponuje rozsáhlou průmyslovou zónou o rozloze 80 ha [5], čímž Písek představuje významný průmyslový region nejen pro svoji správní oblast. V okolí města se zároveň nachází rozsáhlé lesní, zemědělské a vodní plochy, které jsou využívány v oblasti prvotní zemědělské výroby a pro dřevozpracující průmysl. Na území města byly identifikovány následující klíčové objekty (jsou uvedeny včetně zkratek, které jsou použity v dále uvedených mapách a tabulkách): 184

Obr. 1 Rozmístění klíčových objektů v Písku z hlediska řízení bezpečnosti území Další částí provedeného screeningu je identifikace možných pohrom. Z historických záznamů bylo zjištěno, že v minulosti bylo město často zasaženo požáry. Jejich intenzita byla nejvyšší v 17. stol. a v současnosti četnost výjezdů HZS v Písku nijak nevybočuje z normálu. Obdobné tvrzení neplatí u další přírodní pohromy - u povodní. Jejich nepředvídatelný vznik měl ve sledovaném historickém období různě silné ničivé účinky. Z povodní většího rozsahu, tj. těch, které způsobily větší materiální škody nebo negativně působily na zdraví lidí lze jmenovat povodně z let 1432, 1445, 1537, 1544, 1551, 1569, 1626, 1655, 1717, 1740, 1741, 1784, 1830, 1841, 1845, 1853, 1874, 1890, 1940, 1954 a 2002. V uvedených letopočtech jsou zahrnuty jak povodně vzniklé vydatnými dešti, tak povodně zapříčiněné nahromaděním ledových ker v korytě řeky Otavy. Další přírodní pohromou, která čas od času postihuje (cca 3 x za každých 10 let)území města Písku, je zemětřesení. V historických dokumentech města nebyla však žádná zmínka o zemětřesení většího rozsahu v Písku nalezena. V kronikách a podrobných databázích však data jsou, např. mapy isoseist[6]. V další části článku budou proto při stanovování zranitelnosti klíčových objektů akceptovány jen dvě vybrané pohromy - povodně a zemětřesení. Pro vybrané přírodní pohromy se nyní stanoví jejich očekávaná velikost. Velikost povodní lze měřit počtem zraněných a usmrcených osob a hmotnými škodami, které jsou finančně vyčíslitelné. Ekvivalentně lze měřit velikost povodní výškou hladiny a průtokem Ostrava 1. - 2. února 2012


ve sledovaném profilu říčního koryta nebo periodou, pro niž je očekáváno opakování povodně příslušné velikosti. Povodňové plány pro řeku Otavu v Písku jsou vypracovány na 100letou vodu. Srovnají-li se však uvedené plány s povodní z roku 2002, pak předmětná povodeň uvedené plány předčila, neboť byla 220letá, a způsobila větší než očekávané škody. Povodňový plán Písku obsahuje mapu se zátopovým územím pro 100letou vodu, je uvedena na obr. 2.

Tab. 2 Posouzení zranitelnosti Pohroma

Ze seizmických jevů nebyl v poslední době sice žádný zaznamenán a ani historické údaje neobsahují předmětnou informaci, nicméně podle mapy očekávané maximální intenzity zemětřesení na území ČR a SR [7]je nutné očekávat pro Písek zemětřesení o síle až 5.5°MSK-64. Podle stavebního zákona jsou všechny veřejné a chemické stavby projektovány s ohledem na uvedenou skutečnost. Zjištěné výsledky shrnuje následující tabulka 1. Tab. 1 Údaje o sledovaných pohromách Pohroma

Velikost největší očekávané pohromy

Poznámka

Zranitelnost

Povodeň

TRA

Zanedbatelná

Zemětřesení

TRA

Malá

Povodeň

PRU

Zanedbatelná

Zemětřesení

PRU

Malá

SIL

Malá (klíčové silnice leží mimo záplavové území, v záplavových územích jsou umístěny na dostatečně vysokých mostních konstrukcích)

Povodeň

Obr. 2 Záplavová mapa Písku s klíčovými objekty pro řízení bezpečnosti území

Prvek

Zemětřesení

SIL

Malá

Povodeň

ŽEL

Malá (stejné jako u silnic)

Zemětřesení

ŽEL

Malá

Povodeň

NÁD

Zanedbatelná

Zemětřesení

NÁD

Malá

Povodeň

MOS

Střední (nebezpečí stržení mostu)

Zemětřesení

MOS

Střední (nebezpečí stržení mostu)

Povodeň

VOD

Zanedbatelná

Zemětřesení

VOD

Malá

Povodeň

ČOV

Střední (ČOV leží až za hranicí 100leté povodně)

Zemětřesení

ČOV

Malá

Povodeň

NEM

Zanedbatelná

Zemětřesení

NEM

Malá

Povodeň

HZS

Zanedbatelná

Zemětřesení

HZS

Malá

Povodeň

ŠKO

Zanedbatelná až velká (v závislosti na poloze školy, ve většině případů bude zanedbatelná)

Zemětřesení

ŠKO

Malá

Povodeň

LET

Zanedbatelná

Zemětřesení

LET

Malá

Povodeň

TEP

Zanedbatelná

Zemětřesení

TEP

Malá

Povodně

100letá povodeň

Např. v roce 2002 přesáhla hladina vody úroveň 100letépovodně

Z výše uvedených zjištění plyne primární a sekundární zranitelnost chráněných aktiv společnosti. Celkové shrnutí uvádí následující tab. 3.

Zemětřesení

5.5°MSK-64

Např. v roce 1976 byla úroveň dosažena [6].

Tab. 3 Zranitelnost jednotlivých aktiv

Nyní lze stanovit zranitelnost klíčových objektů města pro výše uvedené pohromy, jejichž souhrn uvádí tab. 2. Při jejím sestavení byly uvažovány všechny aspekty uvedené výše a legislativní požadavky při projektování staveb (zákon č. 183/2006 Sb. a zákony jemu předcházející). Zranitelností důležitých objektů a chráněných aktiv lidské společnosti se v aktuálním kontextu a ve zkoumaném území chápe pravděpodobnost vzniku újmy pro daný objekt nebo aktivum při sledované pohromě resp. očekávaná míra poškození objektu nebo aktiva. Úroveň zranitelnosti v rámci předmětné studie dělíme na: - zanedbatelnou, kdy je sledovaný objekt nebo aktivum ohroženo pouze v případě vzniku extrémní nadprojektové pohromy;

Pohroma

Aktivum

Zranitelnost

Povodeň

Životy a zdraví lidí

Velká Velká

Povodeň

Bezpečí lidí

Povodeň

Veřejné blaho

Střední

Povodeň

Životní prostředí

Velká

Povodeň

Majetek

Střední

Povodeň

Infrastruktury

Střední

Povodeň

Technologie

Střední

Zemětřesení

Životy a zdraví lidí

Malá

Zemětřesení

Bezpečí lidí

Zanedbatelná

- malou, kdy je sledovaný objekt nebo aktivum ohroženo pouze v případě vzniku běžné nadprojektové pohromy;

Zemětřesení

Veřejné blaho

Zanedbatelná

Zemětřesení

Životní prostředí

Malá

- střední, kdy je sledovaný objekt nebo aktivum ohroženo v případě vzniku projektové pohromy;

Zemětřesení

Majetek

Malá

Zemětřesení

Infrastruktury

Malá

Zemětřesení

Technologie

Zanedbatelná

- velkou, kdy je sledovaný objekt nebo aktivum ohroženo i v případě vzniku běžné pohromy, tj. menší než projektové. Posouzení zranitelnosti je uvedeno v tab. 2.


185


4

Závěr

Pro sledovanou oblast města Písku byly vybrány dvě přírodní pohromy, pro něž bylo provedeno posouzení vlivu na důležité objekty ve městě a na chráněné zájmy lidské společnosti. Jak je vidět z výsledků, lze strategické objekty ve městě považovat za poměrně bezpečné z hlediska obou zmiňovaných pohrom - povodní a zemětřesení. Předmětná skutečnost svědčí o uvědomělosti osob, majících v dobách projektování příslušných klíčových objektů potřebné znalosti zejména o nejfrekventovanější pohromě v oblast města Písku, kterou je povodeň. Proto jsou téměř všechny důležité objekty postaveny v dostatečné vzdálenosti od záplavového území 100leté povodně. Jak se ukázalo při povodni z roku 2002, která byla nadprojektová, jsou hlavní objekty schopny odolat i této předmětné pohromě.

dopravních tepnách spojujících velká okresní města a v širším pojetí i krajské město České Budějovice s hlavním městem Prahou. Poničením obou zmiňovaných mostů (silničního a železničního) by došlo k přerušení uvedených spojení. Poděkování Autor děkuje ČVUT v Praze, Fakultě dopravní, MŠMT ČR - grant 7E11072 a EU projektu FOCUS - grant No 261633 za podporu při zpracování publikace. Literatura [1]

D. Procházková: Bezpečnost lidského systému. Edice SPBI SPEKTRUM X, Ostrava 2007, 139p. ISBN: 978-80-8663497-5.

[2]

Projekt FOCUS. Interní materiály projektu. On-line .

[3]

D. Procházková: Nástroj pro sestavení podkladů pro řízení bezpečnosti. In: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2011. ISBN: 978-80-248-2424-6. VŠB - TU, Ostrava 2011, 157-169.

[4]

Český statistický úřad. 1.1.2011. On-line .

Nicméně, jak je také vidět z obr. 1, z pohledu dopravní infrastruktury existuje pro město Písek riziko v podobě jednoho železničního a dvou silničních mostů, které jsou ohroženy jak povodněmi, tak zemětřesením. Zejména poškozením obou silničních mostů naráz by bylo město rozděleno na dvě oblasti oddělené řekou Otavou, mezi nimiž by přestala fungovat kapacitně dostačující dopravní síť. Protože se oba mosty nacházejí na velmi frekventovaných silnicích, nestačily by na odklon dopravy ani objízdné trasy, kterých je v předmětné části města velmi málo.

[5]

Regionální informační servis. 30.6.2011. On-line.

[6]

Zejména oblast Písku na obrázku 1 v levé horní části by zůstala bez jakéhokoliv zásobování a rovněž by zde nemohly zasahovat jednotky IZS, které jsou situovány v druhé části města.

D. Procházková, V. Kárník (eds): Atlas of Isoseismal Maps for Central and Eastern Europe. Geoph. Inst. Czechosl. Acad. Sci., Praha 1978.

[7]

V. Kárník, D. Procházková, V. Schenk, Z. Schenková, I. Brouček: Seismic Zoning Map - Version 1987. Studiageoph.et geod., 32 (1988), 144-150.

Z krajského hlediska představují železniční a s ním paralelní silniční most klíčové dopravní objekty na velmi frekventovaných

EDICE SPBI SPEKTRUM

X.


DANA PROCHÁZKOVÁ

BEZPEýNOST LIDSKÉHO SYSTÉMU

Bezpečnost lidského systému Dana Procházková Bezpečnost v komplexním pojetí je dnes chápána jako soubor opatření pro zachování, ochranu a rozvoj chráněných zájmů, který vytváří základnu pro bezpečí a veškerý rozvoj lidského systému. Cílem předložené knihy je shrnout dosavadní poznání v předmětné oblasti a popsat základní nástroje pro zajištění bezpečí a udržitelného rozvoje lidského systému. Kniha poskytuje teoretickou základnu a východiska také pro krizové řízení, které je chápáno jako integrální součást řízení bezpečnosti lidského systému. Práce se soustřeďuje na popis, utřídění a charakteristiky metod rizikové analýzy, protože jimi se vytváří datová základna pro veškeré úvahy o bezpečí a o udržitelném rozvoji lidského systému. Pro sjednocení pracovních postupů jsou používány obecné/nadřazené definice pojmů..

ISBN: 978-80-86634-97-5

cena 120 Kč


186



Ničení chemických zbraní v souladu s Úmluvou o zákazu chemických zbraní a činnost v případě nálezu chemické zbraně v České republice Chemical Weapons Destruction According to the CWC and the Procedure after Findings of the CW in the Czech Republic Ing. Jaroslav Straka

Definice chemické zbraně (dále jenom CHZ):

Ing. Markéta Bláhová

Podle Úmluvy se chemickými zbraněmi rozumějí tyto položky, dohromady nebo odděleně:

Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1 [email protected], [email protected] Abstrakt Ratifikací Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení se vlastníci chemických zbraní zavázali zničit své zásoby chemických zbraní. Do současné bylo zničeno přes 71 % světových zásob chemických zbraní. V hypotetickém případě nálezu chemické munice, postupuje při jejím zničení Česká republika ve spolupráci s Technickým sekretariátem OPCW, v souladu s Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení a zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, vyhláškou č. 208/2008 Sb. a dalšími relevantními právními dokumenty České republiky. Klíčová slova Chemické zbraně, Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob, a použití chemických zbraní a o jejich zničení (Úmluva), zákon č. 19/1997 Sb., vyhláška č. 208/2008 Sb., povinnosti smluvního státu v případě nálezu CHZ. Abstract By ratifying the Convention on the Prohibition of the Development, Production, Stockpiling and use of Chemical Weapons and on their Destruction, the possessor states accepted obligation to destroy their stockpiles of chemical weapons. By the end of November 2011, more than 71 % of the world stockpiles of Chemical Weapons have been destroyed. In the hypothetical case of a chemical weapons discovery on its territory and in the process of its destruction, the Czech Republic cooperates with the Technical Secretariat of the Organisation for the Prohibition of Chemical weapons, and carries out the destruction in accordance with the Convention, Act No. 19/1997 Coll., Decree No. 208/2008 Coll., and other relevant legal documents of the Czech Republic. Key words Chemical Weapons, The Convention on the Prohibition of the Development, production, stockpiling and Use of Chemical Weapons and on their Destruction (CWC), Organization for the Prohibition of Chemical Weapons in the Hague (OPCW), Act No. 19/1997 Coll., Decree No. 208/2008 Coll., state partie’s obligation after chemical weapons discovery. Úvod, definice chemické zbraně Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jenom Úmluva), vstoupila v platnost dne 29. dubna 1997. Jedná se o v současné době nejúspěšnější odzbrojovací úmluvu dohlížející na zničení celé jedné generace zbraní hromadného ničení. Úmluva podepsalo a ratifikovalo doposud 188 členských států [1].


a) toxické chemické látky a jejich prekurzory; b) munice a prostředky zvláště navržené k usmrcení nebo způsobení jiné újmy na zdraví toxickým působením toxických chemických látek; c) libovolné vybavení zvláště navržené k použití v přímé souvislosti s použitím munice a prostředků uvedených v písmenu b). Zničení stávajících zásob CHZ: Úmluva zavazuje každý stát zničit veškeré zásoby svých chemických zbraní. Ustanovení Úmluvy týkající se zničení CHZ se podle uvážení smluvního státu nevztahují na chemické zbraně, které byly uloženy do země na jeho území před 1. lednem 1977 a nadále zůstávají uloženy v zemi nebo které byly shozeny do moře před 1. lednem 1985. Úmluvou stanovené lhůty ničení CHZ: Fáze 1: Nejpozději dva roky po vstupu této Úmluvy v platnost budou dokončeny zkoušky jeho prvního objektu na ničení. Nejméně 1 % chemických zbraní kategorie 1 bude zničeno nejpozději tři roky po vstupu této Úmluvy v platnost; Fáze 2: Nejméně 20 % chemických zbraní kategorie 1 bude zničeno nejpozději pět let po vstupu této Úmluvy v platnost; Fáze 3: Nejméně 45 % chemických zbraní kategorie 1 bude zničeno nejpozději sedm let po vstupu této Úmluvy v platnost; Fáze 4: Všechny chemické zbraně kategorie 1 budou zničeny nejpozději deset let po vstupu této Úmluvy v platnost. „Ničením chemických zbraní“ se rozumí proces, kterým jsou chemické látky přeměňovány nevratným způsobem do podoby nevhodné pro výrobu CHZ a který nevratně činí munici a prostředky jako takové nepoužitelnými. Každý smluvní stát určí, jak bude CHZ ničit, s výjimkou těchto postupů, jež nesmějí být použity, tj.: uložení do jakýchkoli vod, uložení do země nebo spalování na otevřeném ohni. CHZ ničí pouze ve zvláště určených a k tomu náležitě navržených a vybavených objektech. Prodloužení lhůty pro dokončení ničení Případné prodloužení Úmluva omezuje na nezbytné minimum, avšak v žádném případě nepředvídá prodloužení nad 15 let po vstupu této Úmluvy v platnost. Ničení „Starých“ a „Ponechaných“ chemických zbraní „Starými chemickými zbraněmi“ se rozumějí: a) CHZ vyrobené do roku 1925; nebo b) CHZ vyrobené mezi roky 1925 a 1946, které natolik zchátraly, že již nemohou být použity jako chemické zbraně. „Ponechanými CHZ“ se rozumějí: CHZ, včetně starých CHZ, které nějaký stát ponechal po 1. lednu 1925 na území jiného státu bez jeho souhlasu. Pro účely ničení ponechaných CHZ poskytne zanechávající smluvní stát všechny nezbytné finanční a technické prostředky, odborné znalosti, 187


objekty i jiné zdroje. Smluvní stát území poskytne odpovídající spolupráci [1].

Způsoby ničení chemických zbraní do vstupu Úmluvy v platnost:

Chemické zbrojení a odzbrojení do vstupu Úmluvy v platnost:

a) shozením do moře (buď munice a nebo potopením lodí naložených chemickými zbraněmi). Tento způsob byl využíván od konce 1. světové války do 70 - 80. let. Shození chemických zbraní do moře bylo legální až do vstupu v platnost „Úmluvy o předcházení mořského znečistění shazováním odpadů a dalších otázkách z roku 1972“. Úmluva mluví o chemických zbraních shozených do moře před 1. lednem 1985;

Problematiku chemických zbraní v 1. světové válce nejlépe charakterizuje rozsah jejich výroby a použití v tomto období. (Tab. 1 a 2). Tab. 1 Vzrůstající použití bojových chemických látek(BCHL) v 1. světové válce [2, 3]

b) uložením do země (Úmluva-před 1. lednem 1977);

Rok

Množství použitých BCHL v tunách

1915

3870

c) detonací (např. při nálezu jednotlivé munice);

1916

16535

d) spalováním v otevřených jámách;

1917

38635

e) chemickou neutralizací bojových chemických látek;

1918

65160

f) spalováním ve specielních spalovnách (Např. spalovna na JACADS);

V rámci chemické války bylo v období 1. světové války vystřeleno celkem 66 miliónů kusů chemické munice, co představuje asi 4,5 % celkově použité munice v této válce [3].

g) spotřebováním při výcviku.

Tab. 2 Výroba chemických bojových látek v době 1. světové války [tun] [3, 4]: Země

Chlor

Fosgen Difosgen Yperit Chloropikrin Kyanidy Celkem

Německo

58,100

18,100

11,600

7,600

4,100

99,500

Francie

12,500

15,700

2,000

500

7,700

38,400

Británie

20,800

1,400

500

8,000

400

31,100

USA

2,400

1,400

900

2,500

RakouskoUhersko

NA

NA

0

NA

NA

5,245

NA

7,200

Itálie

NA

NA

NA

0

NA

NA

4,100

Rusko

NA

NA

NA

0

NA

NA

3,650

Celkem

93,800

36,600

11,600

11,000

15,100

8,100

189,195

Obr. 1 Shazování CHZ do moře (Atlantický oceán 1964)

Poznámka: část vyrobeného chloru, fosgenu a kyanidů byla použita za jiným, než bojovým cílem. Celkem kolem 150000 tun chemických látek byla použita k válečným cílům a z toho bylo kolem 125000 tun použito na bojišti. Situace na konci 2. světové války: Chemické zbraně nebyly v 2. světové válce použity. Níže uvedené zásoby chemických zbraní na konci 2. světové války u 5 největších vlastníků však potvrzují připravenost bojujících stran na chemickou válku v mnohem větším rozsahu (kvantitativně i kvalitativně), než v 1. světové válce. Odhad zásob chemických bojových látek na konci 2. světové války [5, 6]: Celkové zásoby BCHL

390 000 t,

Z toho zpuchýřujících látek

330 000 t,

Obr. 2 Interaktivní mapa potopených CHZ James Martin Center for Nonproliferation Studies

Z toho lewissitu

42 000 t,

Z toho nervově paralytických látek

12 800 t,

Ničení iráckých chemických zbraní:

Ostatní

48 000 t.

Jedná se o první zničení národních zásob chemických zbraní, které bylo provedeno pod mezinárodním dohledem, v souladu s rezolucí Bezpečnostní rady OSN č. 687 (1991) v období od 1991 do 1997. Celkem bylo zničeno [7]:

Důvody likvidace chemických zbraní do vstupu Úmluvy v platnost: V období do vstupu Úmluvy v platnost byla zničena většina zásob chemických zbraní, které státy vlastnili koncem 2. světové války. Možné důvody byly následující: a) zničení německých zásob okupačními mocnostmi (kolem 65000 tun BCHL); b) zavedení jaderných zbraní a změna doktríny;

(a) přes 38000 ks naplněné i nenaplněné chemické munice; (b) téměř 700 tun BCHL; (c) více než 3,000 tun prekurzorů; (d) více než 100 ks důležitého vybavení k výrobě chemických zbraní.

c) zastarání zásob, nebezpečí úniku BCHL z munice; d) ekonomické- vysoké náklady na jejich udržování; e) přezbrojení na novější typy chemických zbraní.

188



K ničení byly použity tyto metody:

Přehled použitých způsobů ničení deklarovaných zásob CHZ:

1. Výbuchem s přídavkem hořlavin (Yperit).

1) Spalování.

2. Neutralizace chemickou reakcí (Nervově paralytické látky).

2) Hydrolýza:

3. Mechanicky (Výrobní zařízení, nenaplněná munice).

a) následovaná biodegradací, b) následovaná superkritickou oxidací, c) následovaná bitumenizací, prípadně spalováním. 3) Výbuchem: a) Výbuch zničí BCHL (Systém DAVINCHTM, Japonsko), b) Výbuch otevře munici a chemická látka se neutralizuje chemicky (Systém EDS, USA). Struktura zařízení USA k ničení chemických zbraní spalováním Ke konci listopadu 2011 uvádí oficiální web OPCW, že bylo dosaženo zničení 71 % deklarovaných zásob chemických zbraní.

Obr. 3 Příprava munice k ničení v trhacích jámách s přídavkem hořlavin

Obr. 4 Detonace chemické munice, Zdroj: Archiv Ing. Tibor Mikeš, CSc. Ničení chemických látek po vstupu Úmluvy v platnost: Deklarované zásoby chemických zbraní po vstupu Úmluvy v platnost Oficální web Organizace pro zákaz chemických zbraní uvádí celkové deklarované světové zásoby 71195t BCHL (8,67 milionů položek). Pro ilustraci jsou uvedeny deklarované sklady 2 největších vlastníků, RF a USA.

Obr. 5 Systém EDS připravený k ničení CHZ

Zdroj: Wikipedia (http://en.wikipedia.org/wiki/Chemical_weapon) Požadavky na způsoby ničení chemických zbraní a použité postupy: Úmluva zavazuje členské státy, aby při ničení chemických zbraní maximálně upřednostnily zajištění bezpečnosti osob a ochranu životního prostředí, v souladu se svými státními bezpečnostními a emisními normami.


Obr. 6 Systém DAVINCHTM při ničení CHZ v Kandě

189


Situace v České republice, deklarace České republiky ohledně vlastnictví chemických zbraní

Obr. 7 144 granátů plněných yperitem na bývalé vojenské základně USA v Austrálii

V souladu s Úmluvou, Česká republika deklarovala že chemické zbraně nevlastní, v období od 1. ledna 1946 chemické zbraně od nikoho neobdržela ani nikomu neposkytla a že na jejím území nejsou staré a ponechané chemické zbraně, jakož že v období od 1. ledna nevlastnila žádné zařízení na výrobu chemických zbraní. Každý smluvní stát Úmluvy může pro potřeby nezakázané Úmluvou vyrábět určité množství toxických chemických látek, v celkovém množství do 1 tuny ročně. Tyto účely jsou průmyslové, zemědělské, výzkumné, farmaceutické a jiné nezakázané účely a dále ochranné účely týkající se ochrany proti chemickým zbraním, vojenské účely které nejsou svázány s použitím chemikálii. V případě látek pro potlačování nepokojů, ČR v souladu s Úmluvou, deklarovala jejich chemické názvy, strukturní vzorec a číslo CAS. Za nález chemické zbraně se nepovažuje nález toxických chemických látek, které byly v souladu s Úmluvou vyrobeny pro nezakázané účely, např. soupravy bojových chemických látek určených k výcviku vojsk. Tyto řeší ČR bez účasti OPCW v souladu s vnitřní legislativou.

Obr. 8 Chemické zbraně ponechané v Číně Japonskou armádou Problematika starých a ponechaných chemických zbraní: Stará chemická munice je především pozůstatkem 1. světové války a částečně příprav na vedení chemické války v průběhu 2. světové války. Jde především o nevybuchlou munici z 1. světové války (v průběhu 1. světové války bylo použito kolem 66 milionů kusů chemické munice), která se nachází na bývalých bojištích ve Francii, Belgii, Itálii a dále o nálezy chemické munice v Německu. Zvláštní kapitolu tvoří chemické zbraně ponechané Japonskem na území Číny v průběhu 2. světové války. Zatím bylo podle údajů MZV ČLR odkryto přes 50000 ks, celkem se předpokládá počet munice mezi 300 - 400000 na přibližně 70 místech [8].

Obr. 9 Souprava OL-1

Ničení potopených chemických zbraní v přístavu Kanda, Japonsko V případě, že se některá členská země rozhodne odkrýt chemické zbraně uložené v zemi, případně vyzvednout zbraně potopené v moři je povinna to dělat v souladu s Úmluvou, postup bude popsán v dalším textu. V přístavu Kanda bylo například koncem 2. světové války potopeno asi 1200 leteckých bomb [8], které se vláda Japonska rozhodla vyzvednout a zničit. Ničení stěžuje fakt, že munice je zkorodovaná, zdeformovaná a porostlá mušlemi. Před vyzvednutím se musí uzavřít do hermetických obalů pro zajištění pozvolné dekomprese. Munice obsahuje arsen (Lewisit, Adamsit).

Obr. 10 Dráždivé granáty RDDG 3020 Postup v hypotetickém případě nálezu chemické zbraně na území ČR Jak již bylo zdůrazněno, České republika nevlastnila a nevlastní chemické zbraně. Přesto se na našem území nacházely armády 2 cizích států, vlastníků chemických zbraní. Před druhou světovou válkou probíhal v Československu vývoj v oblasti chemických zbraní i když není známo, že by došlo k výrobě chemické munice. Tohle jsou hlavní zdroje možného nálezu chemické zbraně na území ČR. V letech 1993 až 2004 proběhla sanace bývalého vojenského prostoru Ralsko (Mimoň), během které bylo nalezeno a zlikvidováno přes 120 tis. kusů munice. Chemická munice nebyla nalezena. Pro případ, že by byla v budoucí době byla chemická munice nalezena, je postup v souladu s Úmluvou, zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a vyhláška č. 208/2008 Sb., kterou

190



se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní popisuje schéma:

Závěr Ratifikací Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení se vlastníci chemických zbraní zavázali zničit své zásoby chemických zbraní. Do současné bylo zničeno přes 71% světových zásob chemických zbraní. V hypotetickém případě nálezu chemické munice, ve spolupráci s Technickým sekretariátem OPCW, postupuje při její zničení Česká republika v souladu s Úmluvou a zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a dalšími relevantními právními dokumenty České republiky.


Použitá literatura a zdroje [1]

Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, Paříž 1993.

[2]

J.B.Haldane, Callimicus: A Deffence of chemical warfare, Kegan Paul: London, 1925, str. 28-38.

[3]

Haber, L. F.: The Poisonous Cloud. Chemical Warfare in the First World War, Clarendon Press: Oxford, 1986, p. 170.

[4]

Prentiss, A. M.: Chemicals in War. A Treatise on Chemical Warfare, McGraw Hill: New York, 1937, pp. 661-666.

[5]

Fedorov, L.A.: Chimičeskoe oružie v Rossiji: istoria, ekologija, politika. Moskva 1994.

[6]

Pitchman, V.: Historie chemické války, Military Systém Line, s.r.o, Praha 1999.

[7]

Federation of American Scientists, UNSCOM and Iraqi Chemical Weapons, cit.2011-11-18] Dostupné z: http://www. fas.org/nuke/guide /iraq/ cw/unscom.htm.

[8]

Yutaka INADA, Katsuo KUROSE, Takashi WASHIDA: Destruction of Old Chemical Bombs using DAVINCHT Mat Kanda, Japan, [cit.2011-12-27] Dostupné z: http://www.dtic. mil/ndia/2007global_demil/SessionVIIA/1530Inada.pdf

[9]

Zákon č. 19/1997 Sb.

[10] Vyhláška č. 208/2008 Sb.

191


Závěry ze cvičení „ZÓNA 2010“ a příprava cvičení „ZÓNA 2013“ Conclusions from the Exercise "ZÓNA 2010" and Preparation of the Exercise "ZÓNA 2013" Ing. Josef Svoboda MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected] Abstrakt Úkoly ochrany obyvatelstva a jejich znalost v případě vzniku krizové situace mají mimořádný význam pro zajišťování havarijní připravenosti a zároveň významným způsobem ovlivňují zabezpečování konkrétních činností před vzniklým nebezpečím. V zóně havarijního plánování jaderných elektráren Temelín a Dukovany jsou tyto úkoly připraveny v plánovací dokumentaci a pravidelně prověřovány cvičeními. Příspěvek je zaměřen na plnění úkolů ochrany obyvatelstva a jejich vyhodnocení v závěrech při cvičení „ZÓNA 2010“ a na návrh opatření a úkolů plánovaných při cvičení „ZÓNA 2013“. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, ochranná opatření, zóna havarijního plánování, vnější havarijní plán. Abstract The tasks of population protection and its knowledge in case of the occurrence of the emergency situation have great importance for ensuring the emergency preparedness and they also significantly influence ensuring of particular steps before occurrence of danger. These tasks are prepared in the planning documentation and regularly tested in the exercises in the zones of emergency planning of the nuclear power plants Temelín and Dukovany. The presentation is focused on the fulfilment of the population protection tasks and its assessment in the conclusions during exercise “ZÓNA 2010” and on the proposal of measures and tasks planned during the exercise “ZÓNA 2013”. Key words Population protection, protective measures, zone of emergency planning, outer emergency plan. Závěry cvičení „ZÓNA 2010“ Na podzim roku 2010 se uskutečnilo cvičení pod názvem „ZÓNA 2010“ jehož náplní bylo řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti se simulovanou radiační havárií na Jaderné elektrárně Temelín. V rámci tohoto cvičení byly stanoveny cíle, které měly býti procvičeny a prověřeny: - činnost dotčených ústředních správních úřadů a jejich pracovních orgánů při odezvě na vznik radiační havárie, - činnost organizace havarijní odezvy Jaderné elektrárny Temelín při vzniku radiační havárie, - činnost celostátní radiační monitorovací sítě, zejména letecké monitorovací skupiny a mobilních monitorovacích skupin, - činnost územních orgánů veřejné správy při přijímání neodkladných ochranných opatření při vzniku radiační havárie, - činnost při sdělování informací médiím a při informování obyvatelstva, - systém audio-video konference mezi jednotlivými účastníky cvičení, - činnost sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému, včetně vyčleněných sil a prostředků Armády České 192

republiky a dotčených subjektů při plnění vybraných úkolů dle Vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Cílem cvičení také bylo prověřit reálnost zpracovaných dokumentů pro případ vzniku radiační havárie a dále informační toky po horizontální i vertikální linii dle Vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín a informační tok podle „Úmluvy o včasném oznamování jaderné nehody“, podle „Úmluvy o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody“ a podle „Rozhodnutí Rady 87/600/Euratom o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace. V neposlední řadě bylo cílem prověřit koordinaci požadavků na věcné zdroje na úrovni krizového štábu kraje a na úrovni Ústředního krizového štábu. Jak se tyto cíle a ostatní úkoly podařilo naplnit je zpracováno v dokumentu „Vyhodnocení cvičení orgánů krizového řízení „ZÓNA 2010“ č.j.: MV-39659-1/PO-OKR-2011, který byl schválen Výborem pro civilní nouzové plánování dne 6. června 2011 usnesením č. 339. Tento materiál obsahuje účastníky cvičení, úkoly a opatření přípravy cvičení, hodnocení splnění cílů cvičení a v závěrečné části jsou nastíněny nedostatky a návrhy k jejich nápravě. Organizaci a řízení cvičení zabezpečovalo Ministerstvo vnitragenerální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR spolu se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a Ministerstvem obrany. Dalšími dotčenými účastníky byly Úřad vlády ČR, Policejní prezidium ČR, Český hydrometeorologický ústav, Jaderná elektrárna Temelín a další ústřední správní úřady - členové Ústředního krizového štábu. Na krajské úrovni se cvičení účastnily Hasičský záchranný sbor (dále jen „HZS“) Jihočeského kraje, krizový štáb Jihočeského kraje, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, dotčené obce s rozšířenou působností v zóně havarijního plánování, Český červený kříž (PANEL). Na cvičení se taktéž podílely České dráhy a.s., Povodí Vltavy s. p. závod horní Vltava a dotčené správní úřady na území Jihočeského kraje. Pro přípravu a realizaci cvičení byl vytvořen zpracovatelský tým ze zástupců účastníků cvičení a dále ustavena řídící skupina, která koordinovala úkoly a opatření cvičení na pravidelných zasedáních a pracovních jednáních s dotčenými subjekty. V rámci přípravy cvičení byla zpracována a schválená veškerá plánovací dokumentace k provedení cvičení (Záměr, Harmonogram, Plán provedení cvičení „ZÓNA 2010“ a jeho přílohy Námět, Časový průběh, Způsob mediálního zabezpečení a Údaje pro spojení). Na základě této dokumentace byly zpracovány interní akty řízení u zúčastněných ústředních správních úřadů a byla též zpracována plánovací dokumentace na krajské úrovni. Cílům cvičení byl přizpůsoben i scénář havarijního cvičení pro Jadernou elektrárnu Temelín, ve kterém muselo dojít ke zkrácení časových lhůt vývoje mimořádné události, zejména v její počáteční fázi rozvoje, což kladlo zvýšené nároky na činnost cvičícího personálu Jaderné elektrárny, který plnil a rozehrával úkoly v krátkém časovém úseku. Stěžejním úkolem cvičení bylo prakticky procvičit a prověřit činnosti dotčených orgánů krizového řízení po vzniku radiační havárie. Aktivně se na tomto úkolu podílely krizové orgány výše jmenovaných účastníků cvičení. Ostrava 1. - 2. února 2012


Mezi další významné úkoly patřilo procvičování činnosti celostátní radiační monitorovací sítě, a to zejména prověřováním praktické činnosti mobilních monitorovacích skupin a letecké monitorovací skupiny. Poprvé tak bylo realizováno plnění těchto úkolů v zóně havarijního plánování dynamickou činností. Velmi dobrým způsobem byla zajištěna spolupráce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Armády České republiky v organizování a provádění leteckého monitorování. Při praktické činnosti mobilních monitorovacích skupin se nepodařilo předávat průběžné výsledky měření, které jsou nezbytné z hlediska operačního řízení. Po provedeném monitorování byly jeho výsledky předány jednorázově na operační a informační středisko generálního ředitelství HZS ČR a HZS Jihočeského kraje. Při cvičení byla vytvořena taková situace po vzniku radiační havárie, která vyžadovala svolání Ústředního krizového štábu. Tento se sešel v kompletním složení a jeho účastníci byli seznámeni s varovací kazetou připravenou v České televizi pro případ nastálé radiační havárie. Taktéž úspěšně proběhla videokonferenční komunikace mezi pracovištěm Ústředního krizového štábu a pracovišti krizového štábu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a krizovým štábem Krajského úřadu Jihočeského kraje, Českým hydrometeorologickým ústavem a Jadernou elektrárnou Temelín a tento způsob komunikace byl všemi zúčastněnými oceňován jako rychlý a pružný prostředek pro vzájemné informování a přijímání reálných opatření. Při praktické činnosti štábu byly procvičeny úkoly a opatření nového Jednacího řádu Ústředního krizového štábu a ukázalo se, že v dostatečném rozsahu splňuje požadavky pro svolání a jednání samotného štábu i jeho odborných pracovních skupin. Většina ostatních praktických činností při cvičení byla uskutečněna v prostoru letiště Bechyně. V souladu s plánem dekontaminace bylo silami a prostředky HZS Jihočeského kraje a HZS hl. města Prahy vybudováno stanoviště dekontaminace osob a stanoviště dekontaminace techniky a provedeno rozvinutí kontejnerů nouzového přežití. Ve stejném prostoru rozvinula Armáda České republiky odřad pro dekontaminaci osob a odřad pro dekontaminaci techniky. Vybudování materiální základny humanitární pomoci pro 150 osob, kterou po materiální stránce zajišťoval Záchranný útvar HZS ČR - pracoviště Hlučín bylo odborným výcvikem pro příslušníky HZS Jihočeského kraje, při kterém si ověřovali zejména plnění dílčích časových norem její výstavby. V rámci cvičení bylo provedeno testování funkčnosti a uživatelského prostředí informačního systému krizové komunikace známé pod zkratkou IS Krizkom, do kterého se zapojili zástupci devíti resortů (Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, a Ministerstva financí) a na krajské úrovni všechny obce s rozšířenou působností a prostřednictvím krizového štábu Jihočeského kraje řešily požadavky na zabezpečení věcnými zdroji. Bylo konstatováno, že plnění úkolů a opatření při této činnosti bylo věcné, konkrétní a přínosné pro další zkvalitňování činnosti v rámci tohoto systému.

- řešit průběžně obsah a způsob zpracování Vnějšího havarijního plánu, - aktualizovat Vnější havarijní plán pro zónu havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín, na základě nedostatků zjištěných při cvičení, s uvážením připomínek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost z 30. 6. 2009, - řešit způsob průběžného předávání informací o radiační situaci pro potřeby operačního řízení HZS ČR a toto procvičovat při dalších cvičeních zaměřených na řešení radiační havárie, - cestou Správy státních hmotných rezerv pokračovat ve zdokonalování IS Krizkom, - stanovit závazné postupy nakládání s kontaminovanými zbraněmi příslušníků ozbrojených složek, - aktualizovat směrnici pro činnost krizových štábů v potvrzovánáí emailových zpráv. Všechny úkoly jsou s datem splnění do konce roku 2011a podrobně i s gescí za jejich plnění jsou uvedeny v materiálu „Vyhodnocení cvičení orgánů krizového řízení „ZÓNA 2010“. Příprava cvičení „ZÓNA 2013“ Usnesením Bezpečnostní rady státu č. 32 ze dne 20. října 2011 byl schválen Plán cvičení orgánů krizového řízení na léta 2012 - 2014 a v něm bylo stanoveno uskutečnit v roce 2013 cvičení orgánů krizového řízení vybraných ústředních správních úřadů, Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje pod názvem „ZÓNA 2013“. Tématem cvičení bude řešení mimořádné události vzniklé v souvislosti s havárií na Jaderné elektrárně Dukovany. Dne 2. prosince 2011 schválil ministr vnitra pod č.j.: MV118228-1/PO-OKR-2011 dokument „Záměr k provedení cvičení „ZÓNA 2013“. V tomto materiálu byla ustanovena řídící skupina, která je odpovědná za přípravu a provedení cvičení a která bude stanovené úkoly cvičení koordinovat a řídit. Pozornost v tomto směru bude zaměřena zejména na procvičení činnosti orgánů krizového řízení dle Vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany, a to při přijímání neodkladných ochranných opatření, činnost Ústředního krizového štábu a jeho odborných pracovních skupin, činnost sil a prostředků základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému při plnění záchranných a likvidačních prací. Dále bude procvičen systém audio-video konference mezi vybranými účastníky cvičení a užívání IS Krizkom při koordinaci požadavků na věcné zdroje. V neposlední řadě bude opět procvičena činnost celostátní radiační monitorovací sítě, včetně letecké monitorovací skupiny a mobilních monitorovacích skupin. Prvně při tomto cvičení bude prověřován systém elektronické osobní dozimetrie u příslušníků zasahujících v zóně havarijního plánování a u příslušníků obsluhujících dekontaminační stanoviště. Prověřována bude dále aktuálnost a reálnost zpracované havarijní dokumentace, a to zejména plánů konkrétních činností v návaznosti na plnění stanovených úkolů. Taktéž bude prověřována funkčnost a reálnost součinnostních dohod uzavřených k plnění úkolů při radiačních haváriích na jaderných elektrárnách.

V průběhu cvičení se osvědčil nový systém komunikace mezi členy krizového štábu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a členy havarijního štábu Jaderné elektrárny Temelín a poprvé byla vyzkoušena komunikace mezi krizovým štábem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Evropskou komisí v systému ECURIE předávání informací o vzniku a průběhu radiační havárie s využitím faxových formulářů EMERCOM, které vyvinula a používá Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Při cvičení byly zjištěny některé nedostatky, ke kterým byla navržena opatření k jejich odstranění. Zejména se jedná o následující úkoly:


193


Seznam literatury [1]

Zákon č. 18/1997 Sb. ze dne 24. ledna 1997 o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon).

[2]

Zákon č. 239/2000 Sb. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systém a o změně některých zákonů.

[3]

Vyhláška č. 307/2002 Sb. ze dne 13. června 2002 o radiační ochraně.

[4]

Vyhláška č. 328/2001 ze dne 5. září 2001 o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.

[5]

ČEZ, a.s. Příručka pro ochranu obyvatelstva v případě radiační havárie jaderných elektráren s kalendářem, [2009].

[6]

Vyhodnocení cvičení „ZÓNA 2010“(schváleno usnesením Výboru pro civilní nouzové plánování ze dne 6. června 2011 č. 339 - č.j. MV-39659-1/PO-OKR-2011).

[7]

Vojtíšková, Kristýna.: Závěry ze cvičení orgánů krizového řízení “ZÓNA 2010”.112 - Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva , 2011, č. 9, s. 19.

[8]

Záměr k provedení cvičení “ZÓNA 2013” - č.j. MV-118228/ PO-OKR-2011.

Obr. 1 Zóna havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín

Obr. 2 Zóna havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany

194



Vzdělávání v krizovém managementu Education in Crisis Management doc. Dr. Ing. Michail Šenovský VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected] Abstrakt Článek poskytuje základní představu o možném způsobu vzdělávání odborníků v oblasti krizového managementu. Je zde naznačena možná koncepce vzdělávání, která je připravena jak pro státní správu, tak pro podnikatelskou sféru i zpracovatele bezpečnostní dokumentace. Za stěžejní lze považovat návrh scénáře výuky, který je koncipován jako výuka vedená lektorem za podpory výpočetního systému. Klíčová slova Krizový management, výuka, scénář, koncepce. Abstract The article provides a basic idea of a possible way of educating professionals in the area of crisis management. A possible policy in education that is prepared for the state administration, the entrepreneurial sphere and also authors of safety and security documentation is indicated here. As essential, a proposal for the instruction scenario, which is drawn up as computer system-aided, teacher-led instruction, can be regarded. Key words Crisis management, instruction, scenario, policy. Často si klademe otázku, „proč vzdělávat v krizovém managementu?“ Odpověď se zdá být poměrně jednoduchá. Kdo chce krizově řídit, musí krizově plánovat a musí se na tuto činnost připravovat. Musí se vzdělávat. Aby vzdělávání bylo účinné, je potřeba do této činnosti vnést „systém“, aby vzdělávání bylo přijatelné pro širokou managerskou obec. Jako primární oblast vzdělávání lze označit tři základní pojmy: Nebezpečí - ohrožení - riziko Význam těchto pojmů se snad probírá ve všech kurzech, či vzdělávacích programech krizového managementu. Proč ale tyto pojmy mají tak zásadní význam? Je to základ krizového managementu. Chceme-li krizově řídit, musíme být připraveni rozpoznat nebezpečí objektu, předmětu, či technologického zařízení. Musíme rozpoznat konkretizaci nebezpečí v ohrožení, kdy máme před sebou reálnou hrozbu. Zdali se ohrožení změní v riziko, je funkcí pravděpodobnosti, že nastanou určité události, či děje. Riziko pak musíme rozpoznat proto, že se pokusíme o jeho řízení. Řídit riziko znamená omezit jeho dopad na okolí na únosnou úroveň. Poměrně jednoduše se to řekne, ale složitě se to realizuje. Pokud máme v úmyslu zvládnout krizový management, pak musíme začít u klasického managementu. Uvědomit si jeho jednotlivé funkce, metody a postupy. Bez znalosti managementu se z nás krizoví manageři nestanou. V předcházejícím textu jsem stručně popsal základní atributy krizového managementu. Dle mého názoru je důležité, aby se každý krizový manager seznámil a osvojil si například problematiku potenciálu rizika. Vždyť již u návrhu například budovy počítá projektant s tím, že budova bude namáhána nejen svým určením, například vestavěnou technologií, ale i vnějším prostředím, deštěm, sněhem, větrem, mrazy, vysokými teplotami. To vše, a mnoho dalšího podle budoucího využití objektu musí projektant brát v úvahu Ostrava 1. - 2. února 2012

a objekt toto vše musí bez úhony přestát. V průmyslu pak mluvíme o projektové havárii. Je zvolena pravděpodobná mimořádná událost a na toto zatížení jsou dimenzovány nosné systémy objektu, které pak při provozní havárii musí tlak mimořádné události přečkat bez zásadního poškození. Cesta ke zjišťování rizik je zvládnutím analýzy rizika. Vlastních metod pro provádění analýzy rizika je nepřeberné množství. Odhaduje se, že asi tak 650 metod se ve světě používá (z tisíců známých metod). Reálně je dostačující, pokud pochopíme alespoň pár základních metod. Základní problém při analýze rizika je totiž v tom, že žádná z metod není jednoznačně určena, k čemu se hodí. Zde hraje významnou roli zkušenost, znalost a praxe. Musíme odhadnout proč tu, kterou metodu použijeme. Analýzou rizika vyhledáme a seřadíme rizika dle významnosti1. Dalším krokem je plánování. Do plánovacích dokumentů přenášíme nejen rizika, ale zejména vytváříme scénáře jak rizika řídit, aby při vzniku mimořádné události byly způsobené škody únosné. Při návrhu koncepce vzdělávání v oblasti krizového managementu musíme vycházet vždy z cílové skupiny posluchačů. Jiné znalosti bude potřebovat veřejná správa a jiné znalosti bude potřebovat podnikatelská sféra. Samozřejmě, že v základních oblastech se modely budou prolínat, ale některé pasáže budou mít zásadní význam a jiné zase jen informativní. Koncepce vzdělávání v krizovém managementu veřejné správy Veřejná správa při organizování vzdělávání se musí řídit usnesením Bezpečnostní rady státu, která jí de facto systém vzdělávání předepisuje. Osnova vzdělávacího modulu by mohla vypadat například takto: 1. Úvod do problematiky KŘ - teoretická příprava Cíl přípravy: Teoreticky seznámit posluchače s krizovou dokumentací vedenou v krizových štábech. - Základní úloha managementu: „dosažení cíle s disponibilními zdroji funkcemi managementu“. - Funkce managementu. - Krizový management. • Legislativní rámec krizového managementu. • Zvláštní skutečnosti. • Hospodářská mobilizace. • Státní hmotné rezervy. - Bezpečnostní plánování. • Havarijní plány. • Krizové plány. • Plány obnovy. • … - Bezpečnostní rada. - Krizový štáb. - Integrovaný záchranný systém. Tato úvodní část je určena pro osoby, které budou krizovou dokumentaci využívat. Proto jsou jednotlivá témata nastavena takto. Předpokládá se, že tento blok bude prezentován lektorem pomocí prezentace zpracované v PowerPoint. Cílem je seznámit například budoucí členy krizového štábu s dokumenty, se kterými se mohou 1

Na základě identifikovaných rizik můžeme modelovat a hledat optimální řešení. Modelování stejně jako analýza rizika předpokládá u zpracovatele určité znalosti, zkušenosti i dovednosti. 195


setkat při řešení krizové situace ve spravovaném katastrálním území. Základní informace potřebné pro vytvoření představy o náplni kurzu jsou uvedeny v odborné literatuře2. Po této teoretické přípravě by měla následovat příprava praktická.

- Působení MU je omezeno, nerozšiřuje se. • Informace o situaci pro KŠ. - Vyhodnocení situace. - Kontrola plnění stanovených cílů.

2. Úvod do problematiky KŘ - praktická příprava Cíl přípravy: Prakticky si procvičit činnost jednotlivých funkcí v krizovém štábu. Téma přípravy: Na základě stanovených informací přijmout opatření k omezení působení mimořádné události. • Činnost krizového štábu - Činnost stálé pracovní skupiny (STANO) - Doporučení pro zodpovědnou osobu - Vyhlášení krizového stavu - Nasazení IZS - Práce s médii - tiskové prohlášení • Oblast ochrany obyvatelstva - Evakuace - Nouzové ubytování - Nouzové přežití - Humanitární pomoc - … • Informace k podnikatelské sféře

- Potvrzení úspěšnosti. - Nutnost přijetí následných opatření ano - ne. • Příprava tiskového prohlášení. • … 4 - Ostatní informace Mezi ostatní informace mohou být zařazeny například meteosituace s odkazem na meteostanici, kde si informaci zjistí (pro tyto účely máme na FBI vlastní meteostanici s výstupem do internetu). Další informace, například: - Telefonní seznamy - Radioprovoz - Internetovské adresy - Papírové informace - … Příklad scénáře pro první modul úvodu do krizového řízení – teoretická příprava. Provede

• Zachování funkčnosti veřejné správy - … V tomto bloku jde především o to, aby si jednotliví zaměstnanci veřejné správy procvičili funkce krizového štábu, na kterých se mohou octnout v případě svolání krizového štábu. Cvičení bude probíhat pod dohledem lektora (může jich být i vice). Lektoři současně mohou radit jak na to, ale také komplikovat situaci. Základním předpokladem úspěšnosti těchto modulů je připravený scénář, který by měl popisovat průběh vzdělávání. Příklad tokového scénáře je uveden dále. 3. Metodologie řešení KS (simulace na počítačích, nebo PowerPoint) Celá činnost, postupy jednotlivých cvičenců musí být nějak vedena. Jednou z možností jsou připravené formuláře, které musí cvičenec průběžně sekvenčně zpracovávat. Níže je uveden hrubý nástin postupu činnosti. - Nastane MU - IZS zasahuje • Velitel zásahu žádá spolupráci starosty ORP. • Na základě získaných informací starosta rozhodne o svolání krizového štábu. - Seznámení KŠ se situací. - Stanovení strategického cíle (povodňový plán, havarijní plán, krizový plán), začíná pracovat stálá pracovní skupina. - Návrh pracovní skupiny řešení situace. - Starosta přijme řešení a vydá rozhodnutí. - Přidělení úkolů složkám IZS (například evakuace, …). - Vydání tiskového prohlášení. - Kontrola účinnosti přijatých opatření. - V případě neúčinnosti nový návrh pracovní skupiny na řešení situace. • Starosta přijme rozhodnutí. • Přidělení úkolů složkám IZS. • Kontrola účinnosti přijatých opatření. 2

Vedoucí cvičení

Vedoucí cvičení Vedoucí cvičení Vedoucí cvičení

Krok ZAHÁJENÍ VÝUKY Organizace kurzu. Posluchači budou seznámeni s průběhem celého kurzu. Každý blok se skládá z výuky, tréninku a testu. Po úspěšném absolvování modulu posluchačům bude vystaven certifikát o celoživotním vzdělávání. Podpora výuky. Stručně bude představeno prostředí, ve kterém se bude odehrávat výuka. Časový rozsah výuky. Plán časového rozvrhu výuky včetně přestávek. Představení lektorů.

Podpora

PowerPoint

PowerPoint

Ostatní informace. Účastníky kurzu je potřeba seznámit s pravidly chování v prostředí vzdělávacího zařízení, včetně Vedoucí možnosti občerstvení, sociálního zázemí PowerPoint cvičení a podobně. Bude provedeno základní seznámení posluchačů s pracovními riziky, evakuací a bezpečnostními předpisy výukového prostoru. Úvod do krizového managementu. Přednáška bude obsahovat základní informace o funkci a činnosti veřejné správy v době řešení mimořádných událostí až po Lektor vyhlášení krizových stavů. Jednoduchou PowerPoint formou bude prezentována činnost bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a podrobněji ORP. Budou naznačeny toky informací mezi krizovými štáby kraje a ORP. Cíl výuky je stanoven na seznámení PowerPoint a pochopení posluchačů systémem krizového Zákony a vyhlášky Lektor řízení, Integrovaným záchranným systém, Poplachové plány legislativním prostředím, funkcí orgánů IZS, … krizového řízení. Metodologie řešení krizové situace. Výuka začne jednoduchým výkladem a ukázkou analýzy rizika území. Bude se jednat o orientační demonstraci, aby si účastníci PowerPoint, krizový kurzu udělali představu o způsobu hodnocení plán, havarijní plán, rizik. Dalším krokem bude výklad způsobu povodňový plán, „řízení“ rizik - prevence. Jedná se zejména poplachový plán IZS, o plánovací dokumentaci krizového řízení a dokumentaci Krizového štábu. Pozornost bude také věnována systému KOPIS.

Například: Šenovský, M.; Adamec, V.: Základy krizového managementu. Edice SPBI SPEKTRUM 28, 2004. ISBN: 80-8663444-2.

196



Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Seznámení se systémem. Vše, co bylo dosud prezentováno, prováděl lektor. V tomto kroku DEMO činnosti lektor spustí demonstrační software, který software při řešení účastníkům kurzu v praxi předvede, jak MU, všechny tyto informace mohou získat Nebo prezentace z výpočetního systému, případně další způsoby v PowerPoint získávání informací - telefon, mail, www. ŘÍZENÁ PŘEDNÁŠKA Popis území. Území je determinováno topografickými prostředky. GIS poskytuje nejen informace o přírodním prostředí, ale také o bezpečnostně významných objektech, rozlivové scénáře vodotečí, komunikace. Vše Mapové podklady lze zobrazit i s výškovými kótami tak, aby potřebná informace byla dostatečná. Cílem této části je naučit účastníky kurzu pracovat s prohlížečem a číst mapu! Informace o rizicích. Z analýzy rizika Mapy, karty objektů, vyplývají identifikovaná rizika, se kterými bezpečnostní je zapotřebí dále pracovat. Demonstrovat dokumentace. Jedná účastníkům kurzu, jakým způsobem jsou se o Havarijní plán, rizika zaznamenána a „ošetřena“ v rámci Krizový plán, plán bezpečnostní dokumentace. krizové připravenosti, povodňový plán, ... Připravenost území na MU. Účastníci Mapy, karty objektů, kurzu se dozvědí informace o prevenci bezpečnostní rizik - přijata bezpečnostní opatření v daném dokumentace. Jedná území a zodpovědnost za jejich realizaci. se o Havarijní plán, Krizový plán, plán krizové připravenosti, povodňový plán, ... Metodika řešení první fáze cvičení. Algoritmus řešení první fáze cvičení. Od prvotní informace o mimořádné události, až po její identifikaci v území, včetně Prezentace vyhodnocení ohrožení bezpečnostně významných budov, dostupných složek IZS a ostatních sil a prostředků. ZVOLENÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Výběr konkrétní MU z katalogu MU. Lektor provádí výběr konkrétní MU z katalogu MU Katalogový list MU a předává účastníkům cvičení. Prostudování dokumentace k zadané MU a vytěžení potřebných informací. Pro adekvátní přípravu na řešení MU je nutné Dokumentace k MU získat maximum informací. Jednou z možností je získání informací z dokumentace k MU. DEMONSTRACE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU Vytěžení informací vztahujících se k MU z dokumentace. Postupně budou demonstrovány jednotlivé dokumentace Dokumentace k MU vztahující se k dané mimořádné události. Lektor předvede hledání v dokumentaci a „vybírání“ potřebných informací. Vytěžení informací vztahujících se k MU z území. Postupně budou demonstrovány Mapy, karty objektů, jednotlivé dokumentace vztahující se k dané a další elektronické lokalitě postižené mimořádnou událostí. informace Lektor předvede hledání v dokumentaci a „vybírání“ potřebných informací. Posouzení dostatečnosti informací k MU. Záznam o vybraných Na základě předcházejících dvou kroků informacích předvede lektor vyhodnocení dostatečnosti o mimořádné události informací ke zvolené mimořádné události. Záznam o vybraných informacích o území Zjištění rozdílů. Lektor na základě zjištěných skutečností posoudí, zda Sumární záznam informací k provedení preventivních či informací k dané represivních operací je dostatek. V případě mimořádné události zjištěného nedostatku informací vytvoří protokol o zjištěných rozdílech. Zaevidování nedostatku. Dalším činností lektora je zjištění nedostatků v dokumentaci, Protokol o zjištěných případně evidovaných informacích. Je rozdílech zapotřebí všechny nedostatky zaznamenat.


Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Lektor

Návrh řešení nedostatku. Lektor předvede způsoby jak se s nedostatky vypořádat. Protokol o nedostatku Pokud se informace nedají sehnat jiným způsobem, bude předveden expertní odhad. DEMONSTRACE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLU Výběr konkrétního objektu ze seznamu bezpečnostně významných objektů ohrožených MU. Předvedení jednak Seznam bezpečnostně seznam bezpečnostně významných objektů významných objektů a následně informací, které jsou o těchto objektech evidované. V závěru pak lektor vybere jeden konkrétní objekt. Vyhledání charakteristik k danému objektu. Suma všech Předvedení hledání informací. dostupných informací Vytěžení informací o objektu z dokumentace. Postupně budou demonstrovány jednotlivé Suma všech dokumentace vztahující se k danému objektu. dostupných informací Lektor předvede hledání v dokumentaci a „vybírání“ potřebných informací. Vytěžení informací vztahujících se k objektu z území. Postupně budou demonstrovány jednotlivé dokumentace Mapy, karty objektů, vztahující se k danému objektu a k lokalitě a další elektronické postižené mimořádnou událostí. Lektor informace předvede hledání v dokumentaci a „vybírání“ potřebných informací. Posouzení dostatečnosti informací k objektu a území. Ze zjištěných informací provede lektor posouzení jejich Prozatímní soubory dostatečnosti. Pokud informace budou s informacemi nedostatečné, 3 kroky zpět a znovu hledat, k danému objektu jestli bylo bráno v úvahu vše. Případné doplnění prozatímních souborů. Zjištění rozdílů. Lektor na základě Sumární záznam zjištěných skutečností posoudí, zda informací k danému informací k provedení preventivních či objektu postiženého represivních operací je dostatek. V případě MU zjištěného nedostatku informací vytvoří protokol o zjištěných rozdílech. Zaevidování nedostatku. Dalším činností lektora je zjištění nedostatků v dokumentaci, Protokol o zjištěných případně evidovaných informacích. Je rozdílech zapotřebí všechny nedostatky zaznamenat. Návrh řešení nedostatku. Lektor předvede způsoby jak se s nedostatky vypořádat. Protokol o nedostatku Pokud se informace nedají sehnat jiným způsobem, bude předveden expertní odhad. Stanovení ohrožení dalších objektů. Na základě zjištěných informací o postupu Všechny dosud mimořádné události je zapotřebí vyhodnotit, zpracované informace zda touto mimořádnou událostí mohou být k dané MU zasaženy další objekty. ZÁVĚR Ukázka zpracování závěrečné zprávy. Na základě získaných informací předvede lektor zpracování závěrečné zprávy o stavu Všechny dosud informačního zabezpečení ke zvolené zpracované informace mimořádné události, zvolenému území k dané MU a zvolenému objektu. Součástí zprávy bude zdůraznění rozdílů a nedostatků a doporučení způsobu jejich odstranění. Ukázka prezentace výsledků a obhajoby. Modifikace závěrečné zprávy do prostředí Závěrečná zpráva PowerPoint, vlastní prezentace a obhajoba uvedených informací. Závěrečné hodnocení. Lektor ústně zhodnotí celý postup výuky v jednotlivých Prezentace krocích, upozorní na kritická místa, časté v PowerPoint chyby a omyly, které se stávají.

Poznámka: Čím podrobněji scénář zpracujeme, tím méně práce bude mít lektor s přípravou výuky, ale také tím více lektora svážeme v celkovém pojetí daného modulu kurzu. Výše uvedený scénář je připraven pro výuku s podporou výpočetního systému.

197


Odborná příprava zpracovatelů bezpečnostní dokumentace krizových štábů

- Základní pojmy z oblasti krizového managementu

Předcházející modul je určen pro zaměstnance, kteří budou bezpečnostní dokumentaci využívat. Je ale nutné odborně připravovat i zaměstnance, kteří tuto dokumentaci tvoří.

- Metody analýzy rizika

1 - Úvod do problematiky KŘ - teoretická příprava Cíl přípravy: Teoreticky seznámit posluchače s metodami a nástroji tvorby krizové dokumentace. - Základní pojmy z oblasti krizového managementu

- Riziko a jeho řízení • Vybrané metody analýzy rizika - Vyhodnocování identifikovaných rizik • Maticové metody analýzy rizika • Modelování rizika • Metody snižování rizika na přijatelnou úroveň • Metody řízení rizika

- Riziko a jeho řízení

- Státem garantovaná pomoc - Integrovaný Záchranný Systém

- Metody analýzy rizika

- Plánovací dokumentace

• Vybrané metody analýzy rizika

• Metoda tvorby krizového plánu organizace

- Vyhodnocování identifikovaných rizik

- Analýza rizik v organizaci - identifikace rizik

• Maticové metody analýzy rizika

- Analýza rizik - hledání vzájemných vazeb mezi riziky a jejich ohodnocení dle závažnosti

• Modelování rizika • Metody snižování rizika na přijatelnou úroveň

- Zpracování scénářů řešení mimořádných událostí

• Metody řízení rizika

- Stanovení optimálních postupů omezení mimořádné události (lokalizace a likvidace)

• … - Bezpečnostní dokumentace jednotlivých plánů)

(metody

a

postupy

tvorby

• Havarijní plán • Krizový plán

- Algoritmizace postupů zvládání mimořádných událostí - Zpracování informačních pomůcek pro určené zaměstnance • Školení zaměstnanců - Činnost jednotlivých zaměstnanců při mimořádných událostech v organizaci.

• Plán krizové připravenosti • Plán obnovy • … - Integrovaný záchranný systém jako represivní prvek na eliminaci negativního působení mimořádných událostí. - Činnost krizových štábů a způsob používání dokumentace. V tomto bloku jde především o to, aby si jednotliví zaměstnanci veřejné správy (zpracovatelé) procvičili jednotlivé metody analýzy rizika, které se při tvorbě bezpečnostní dokumentace používají. Celou odbornou přípravu povede lektor, který bude jednotlivé analytické metody demonstrovat na připravených příkladech. Bylo by vhodné, aby reakce jednotlivých účastníků byly bezprostřední. Nepředpokládám samostatná cvičení k jednotlivým analytickým metodám. Základní informace k obsahu výuky jsou uvedeny v odborné literatuře3. Krizové řízení pro podnikatelskou sféru Při návrhu tohoto vzdělávacího modulu je zapotřebí uvědomit si několik zásadních skutečností. Tento modul není určen pro podniky, které jsou určeny orgánem krizového řízení ke krizové připravenosti. Dále si musíme uvědomit, že platná krizová legislativa je závazná pro veřejnou správu a pro podniky určené ke krizové připravenosti. Z těchto důvodů nemusí být dodržena litera zákona, to znamená osnovy plánovacích dokumentů a podobně. 1 - Úvod do problematiky KŘ - teoretická příprava Cíl přípravy: Teoreticky seznámit posluchače s metodami a nástroji tvorby krizové dokumentace. 3

Šenovský, M.; Oravec, M.; Šenovský, P.: Teorie krizového managementu. SPBI Spektrum 2012. ISBN: 978-80-7385-108-8.

198

působení

Závěr Tento příspěvek byl zpracován jako pomůcka pro lektory při školení zaměstnanců v oblasti krizového řízení. Je zde pak připraven návrh osnovy školení. Jednotlivá školení mohou být rozpracována podrobněji. Ukázka takového rozpracování osnovy školení je vložena do textu formou tabulky. Samozřejmě je to vždy jedna z možností. Doporučil bych provádění školení teorie a praxe v poměru 30 % : 70 %. Představuje to přípravu scénáře, ve kterém se rozvine hra (mimořádná událost) a školené osoby budou muset na danou situaci reagovat pod vedením lektora. Tímto způsobem bude dosaženo nejvyšší účinnosti školení. Příspěvek byl zpracován s využitím podkladů projektu bezpečnostního výzkumu VG20102015043 - Simulace procesů krizového managementu v systému celoživotního vzdělávání složek IZS a orgánů veřejné správy. Použita literatura: [1]

Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení, Ministerstvo vnitra ČR, listopad 2004, /schváleno usnesením BRS č. 14 ze dne 16. listopadu 2004/.

[2]

DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (2008/C 111/01).

[3]

DRUCKER, Peter F.: To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. 1. vydání. Praha: Management Press, 2002. 300 s., ISBN: 80-7261-066-X.

[4]

Šenovský, M.; Oravec, M.; Šenovský, P: Teorie krizového managementu. SPBI Ostrava 2012. ISBN: 978-80-7385-108-8.



Preventivně výchovná činnost u HZS ČR - nové cíle Preventive Educational Activities at the Fire and Rescue Service of the Czech Republic - New Targets Mgr. Jaromír Šiman MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected] Abstrakt MV - GŘ HZS ČR usiluje o maximální využití vhodných forem k informování všech skupin obyvatelstva o možných mimořádných událostech a správných postupech v případě ohrožení tzv. preventivně výchovná činnost. Na nutnost přípravy obyvatelstva reagovala i Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 (usnesení vlády ze dne 25. února 2008 č. 165), ve které je problematice přípravy obyvatelstva věnována značná pozornost. I přes veškeré snahy, které jsou v dané oblasti ze strany HZS ČR podnikány a určitého posunu ve vnímání této problematiky ve společnosti, není situace zatím úplně odpovídající těmto snahám. Z tohoto důvodu se zaměření preventivně výchovné činnosti mění v závislosti na potřebách společnosti, kdy reaguje nejen na možná rizika, ale také na legislativu a na změny v technologickém pokroku. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, ochrana člověka za mimořádných událostí, vzdělávání. Abstract Ministry of Interior-General Directorate of the Fire and Rescue Service of the Czech Republic seeks to make maximum use of appropriate ways of informing the public about possible extraordinary events and proper procedures in case of danger - so called preventive educational activities. The need to prepare and educate the population was also highlighted in the Conception of Population Protection by 2013 with a view to 2020 (authorized by the government decree no 165 from February 25th 2008), in which the issue of preparation of the population received considerable attention. Despite all the efforts that are in this area undertaken by the Fire Rescue Service and a shift in the perception of this issue in society, the situation is not yet fully corresponding to these efforts. For this reason, the focus of preventive educational activities gradually changes depending on the needs of society, which not only responds to potential risks, but also to legislation and changes in technology. Key words Population protection, protection of human being during emergency situations, education. Preventivně výchovná činnost u HZS ČR - nové cíle Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV - GŘ HZS ČR) usiluje o maximální využití vhodných forem k informování všech skupin obyvatelstva o možných mimořádných událostech a správných postupech v případě ohrožení. Všeobecně známé zkušenosti dokazují, že pouze dobře informovaný občan je nejen lépe připraven předcházet vzniku mimořádné události, ale v případě již vzniklé mimořádné události také schopen se účinněji chránit a pomoci ostatním. Z tohoto důvodu Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) klade v této oblasti důraz na preventivně výchovnou činnost (dále jen „PVČ“).


Obsahové zaměření a formy preventivně výchovné činnosti na úsecích požární ochrany a ochrany obyvatelstva vychází ze současných legislativních norem a z potřeby dosažení znalostí a dovedností obyvatelstva k jeho odpovědnému chování při vzniku mimořádných událostí. K systémovému řešení PVČ v rámci HZS ČR byl vydán v roce 2011 Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky k realizaci preventivně výchovné činnosti u HZS ČR, který stanovuje funkce koordinátorů PVČ, aby byl zabezpečen jednotný postup při realizaci PVČ. Vymezení a charakteristika cílových skupin Informace, které jsou obyvatelstvu předávány, je potřeba specifikovat, jelikož se jejich obsah liší dle věku, potřeb, možností apod. Proto je nutné obyvatelstvo rozdělit do určitých cílových skupin. HZS ČR se zaměřuje především na níže uvedené cílové skupiny: Dospělé obyvatelstvo Dospělé obyvatelstvo je nejpočetnější skupinou, kterou lze dále dělit dle okruhu zájmů. Při předávání informací narážíme na řadu úskalí, které ovlivňují různé vedlejší faktory: • občanům bezprostředně nehrozí žádné nebezpečí - informace považují za zbytečné, • neprojevují o tento druh informací velký zájem - příčiny jsou různé, např. přesycení jinými každodenními informacemi, osobními problémy, nedostatek času, člověk není schopen vnímat všechny podněty, které na něho působí, proto vždy provádí jejich výběr, ptá se např., k čemu mu bude osvojená informace, když mi žádná mimořádná událost nehrozí, apod. Z tohoto důvodu HZS ČR realizoval a realizuje řadu projektů, které se svým charakterem doplňují. Jedná se zejména o: - ukázkové akce HZS ČR a složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), - projekt „Bezpečné cestování“ - v prostředcích hromadné dopravy je informována cestující veřejnost o možných nebezpečích a o správném jednání v případě ohrožení nebo krizové situace. Tento projekt probíhá od roku 2006 a ve své historii prošel třemi etapami. Během své existence se za výrazné pomoci HZS krajů rozšířil do velkých měst po celé ČR a lze se s ním setkat nejen v dopravních prostředcích, zastávkách, prostorách patřících dopravcům, ale i ve školách, v obecních úřadech, případně u jiných institucí tak, aby bylo zajištěno jeho rozšíření co možná nejširšímu počtu obyvatelstva, - projekt „Vaše cesty k bezpečí aneb chytré blondýnky radí“ jedná se o informačně vzdělávací projekt HZS Jihomoravského kraje. Na tvorbě spolupracoval HZS Jihomoravského kraje, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje a Diecézní charita Brno. Informace předávají pracovnice uvedených institucí ze tří okruhů témat - ochrana obyvatelstva, požární prevence a bezpečnost občana, které obsahují 33 témat. Z projektu vznikla samostatná příručka. - internetové stránky MV-GŘ HZS ČR a HZS krajů, - projekt „Štěstí přeje připraveným“ - seriál krátkých videoklipů vyrobených Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (IOO Lázně Bohdaneč) slouží jako návod, jak se zachovat při nebezpečných situacích, do kterých se může každý z nás dostat.

199


Současně s výše uvedenými velkými projekty probíhají na regionální úrovni menší, avšak neméně důležité, projekty. Především se jedná o: • informování občanů regionálními rozhlasovými stanicemi, • spolupráci s dalšími organizacemi a občanskými sdruženími na regionální úrovni, • organizaci odborných konferencí, • předávání informací v rámci ukázkových činností, • tvorbu materiálů a jejich distribuce občanům. Z této skupiny v současné době cíleně přistupujeme k dalším cílovým skupinám: Senioři Skupina, jež má vzrůstající podíl ve společnosti, vyžadující specifický přístup. Výhodou je, že o problematiku ochrany obyvatelstva jeví velký zájem. Pro seniory jsou pořádány ze strany vybraných HZS krajů přednášky, které jsou blízké jejich potřebám a prostředí, v kterém se pohybují. Cizinci Cizinci v České republice mají v oblasti vzdělávání stejná práva a povinnosti jako občané České republiky. Pro tuto cílovou skupinu byla v anglickém jazyce zpracována příručka s názvem „Pro případ ohrožení“ (existuje i v české verzi), která byla následně distribuována na všechna zastupitelství (příručka je na internetu upravena i v německé a francouzské verzi). Současně byly upraveny dva projekty k využití pro tuto cílovou skupinu: • projekt „Bezpečné cestování“ - částečně anglický jazyk, • projekt „Vaše cesty k bezpečí“ - upraven do angličtiny a němčiny. Postižení Uvedená skupina je vysoce specifická, kdy je přístup volen dle druhu postižení: • nevidomí, • neslyšící, • tělesně postižení, • duševně postižení. Projekty pro tuto skupinu obyvatelstva se rozbíhají zejména v posledních letech. HZS ČR při předávání informací úzce spolupracuje s konkrétními sdruženími a pro postižené občany pořádá besedy, instruktáže a přednášky. Děti a školní mládež Jedná se o cílovou skupinu, která je nejlépe ovlivnitelná, výchova a vzdělávání je pro tuto skupinu řešena v rámci výuky na základních a středních školách. V průběhu výuky je možné obsah a rozsah předávaných informací přesně přizpůsobit příslušnému věku. Školní výuka umožňuje opakování, což vede k utvrzování informací (testy, hry, projekty, praktická činnost). Při výuce je dále možné využívat i další formy sdělování informací (média, internet, ukázky, dny otevřených dveří, besedy, projekty apod.). Současně je tato skupina připravována při mimoškolních činnostech v rámci různých zájmových kroužků, nebo v rámci občanských sdružení. Pro dobrou přípravu je nutné opakování, utvrzování informací (testy, hry, projekty, praktická činnost), systematičnost, kontrola. Všechny tyto možnosti umožňuje pouze vzdělávací systém. Z tohoto důvodu se HZS ČR zaměřuje především na výuku ochrany člověka za mimořádných událostí na základních a středních školách.

200

Vzdělávání ochrany člověka za mimořádných událostí na školách Výuka ochrany člověka za mimořádných událostí na základních a středních školách prošla do současnosti řadou změn. V letech 1973 - 1991 se prakticky jednalo o výuku povinného předmětu „branná výchova“ (zákon č. 73/1973 Sb., o branné výchově; zrušeno zákonem 217/1991 Sb., o zrušení zákona o branné výchově). Po zrušení tohoto předmětu se problematice ochrany člověka za mimořádných událostí, první pomoci atd. na školách nevěnovala větší pozornost. Po roce 1989 došlo ke změně pohledu na problematiku civilní ochrany, resp. ochrany obyvatelstva. Pokud do roku 1989 vše řešil stát, v následujících letech, vzhledem k hlubokým společenským změnám, leží velký díl odpovědnosti za ochranu na každém občanovi. Občané mají právo na pomoc státu, ale mají také povinnost a spoluodpovědnost za svoji ochranu. O to více stoupla potřeba připravit občany na zvládání mimořádných událostí a jako nejefektivnější se jevila příprava přímo na školách. Po prvotním experimentu na základních a středních školách vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) v roce 1999 pokyn k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných situací do vzdělávacích programů, který byl v roce 2003 nahrazen pokynem (č. j. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003), na základě kterého se do učebních dokumentů pro základní, střední a vyšší odborné školy a učebních dokumentů pro speciální školy zařazuje tématika „Ochrany člověka za mimořádných událostí“ v rozsahu nejméně 6 vyučovacích hodin ročně v každém ročníku, a to na základě rozhodnutí ředitele samostatně, nebo v rámci souvisejících předmětů podle platných učebních dokumentů. MŠMT v roce 2004 schválilo nové principy v politice pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů). Oblast ochrany člověka za mimořádných událostí se stala součástí rámcových vzdělávacích programů pro základní, gymnaziální a střední odborné vzdělávání. Principem je, že daná problematika prostupuje celým procesem uvedeného vzdělávání. 1. 9. 2007 podle něj začaly vyučovat všechny základní školy v České republice v 1. a 6. ročnících a v současné době se na školách vyučuje pouze dle rámcových vzdělávacích programů. Na přelomu roku 2012 byla zahájena revize rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, kde bylo MV - GŘ HZS ČR jako supervizor problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí, osloveno ke spolupráci na těchto úpravách. HZS ČR nese nemalý podíl i na podpoře výuky, který od zavedení této výuky do škol podniká řadu činností, jež podporují a obohacují edukaci žáků v dané oblasti, zejména: - pomáhá při přípravě praktických cvičení, - pořádá soutěže (pohybově-vědomostní, výtvarné), - organizuje besedy pro žáky, studenty a pedagogické pracovníky, - pořádá ukázky z činnosti jednotek požární ochrany (samostatně, nebo ve spolupráci s dalšími složkami IZS), - umožňuje exkurze škol na stanicích HZS krajů, - připravuje nebo se podílí na tvorbě učebnic a příruček pro výuku. S příchodem výuky problematiky ochrany člověka za mimořádných událostí na základní a střední školy, bylo nezbytné připravit pomůcky, jež by výuku podpořily. HZS ČR k výuce vydal řadu knih a DVD, nebo se na tvorbě dalších podílel. Z úrovně MV - GŘ HZS ČR byly vydány knihy a příručky určené nejen k výuce na školách. Jedná se o příručku „Pro případ ohrožení“, publikaci „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ a knihy zaměřené na požární prevenci - „Výchova dětí v oblasti požární ochrany“ a „Výchova a prevence v oblasti požární ochrany“, ke kterým bylo vyrobeno DVD. HZS Jihomoravského kraje vytvořil brožuru „Vaše cesty k bezpečí“, která je výsledkem dlouhodobé práce na stejnojmenném projektu (více informací v další části textu). Ostrava 1. - 2. února 2012


MV - GŘ HZS ČR spolupracoval s nakladatelstvím ALBRA na sérii učebnic „Ochrana člověka za mimořádných událostí“, která je členěna dle jednotlivých ročníků. Současně ve spolupráci s nakladatelstvím Fortuna vznikla série podobných učebnic, které jsou však členěny dle problematik – konkrétních předmětů (např. Ochrana člověka za mimořádných událostí - Havárie s únikem nebezpečných látek, Radiační havárie, učebnice pro fyziku) Ke zvýšení atraktivnosti výuky v této oblasti vznikla DVD „Štěstí přeje připraveným“, které je zmíněno v předešlé části, „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ - titul pochází z řady interaktivního výukového softwaru pod názvem Schola Ludus zpracovaného Krátkým filmem Praha, a.s. a DVD v rámci projektu „Chraň svůj svět, chraň svůj život“, který byl vytvořen Občanským sdružení Asociace "Záchranný kruh" (více informací v další části textu). Publikace vydané HZS ČR jsou k dispozici ke stažení na webové adrese: www.hzscr.cz/clanek/pomucky-pro-zakladni-astredni-skoly.aspx. Na regionální úrovni je pro děti, mládež i dospělou populaci vytvořena řada dalších příruček, publikací, letáků i DVD. Každý HZS kraje zveřejňuje informace o těchto materiálech na svých internetových stránkách. Projekty na podporu výuky Na podporu výuky, ale i pro další cílové skupiny vznikly projekty, které se za svou dobu existence rozšířily do dalších krajů republiky. Jedná se o následující projekty: HASÍK CZ Program systému vzdělávání žáků základních škol s názvem „HASÍK CZ“. Jedná se o předávání informací dětem základních škol formou besed z oblasti ochrany obyvatelstva a požární ochrany v souladu se stanoveným obsahovým zaměřením. Tyto informace předává určená dvojice aktivistů, která prošla kurzy instruktorů pořádanými o.s. Citadela Bruntál. Asociace „Záchranný kruh“ Občanské sdružení Asociace "Záchranný kruh" vytvořila integrovaný projekt s názvem "Záchranný kruh". Cílem projektu je zvýšení úrovně vzdělanosti a připravenosti obyvatelstva (zejména dětí a mládeže) a ostatních subjektů Karlovarského kraje v oblasti běžných rizik, rizik mimořádných událostí i krizových situací, zefektivnění postupů složek IZS v Karlovarském kraji a zvýšení prevence a přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci. V současné době se daří projekt rozšiřovat a zpřístupňovat subjektům po celé ČR. V rámci Integrovaného projektu „Záchranný kruh“ je MV - GŘ HZS ČR jedním z hlavních odborných partnerů a kromě metodické odborné podpory v oblasti vývoje integrovaného projektu je partnerem v těchto dílčích projektech: 1. Projekt - „Bezpečnostní portál“ - účinný nástroj edukace první pomoci dětí a mládeže a jejich rodičů a pedagogů“, 2. Projekt „Internetový bezpečnostní portál“ - vzdělávací, informační, komunikační a evaluační nástroj pro život, v rámci kterého byl rozšířen bezpečnostní portál www.zachranny-kruh. cz na celostátní úroveň a byly vytvořeny nebo rozšířeny zejména publikační a zpravodajský systém 3. Projekt - „Chraň svůj svět, chraň svůj život“ je zaměřen na aktivity ve vztahu ke školám a školským zařízením, dětem a mládeži. 4. Projekt „Rizika silniční a železniční dopravy“, jehož výstupem je Interaktivní multimediální příručka dopravní výchovy. Všechny produkty, vytvořené v rámci dílčích projektů 1. - 4. jsou volně a zdarma dostupné na bezpečnostním portálu www. zachranny-kruh.cz a v současné době jsou využívány celostátně, Ostrava 1. - 2. února 2012

zejména v rámci vzdělávání na školách všech typů, ale i pro vzdělávání veřejnosti a obyvatelstva jako takového, a HZS ČR se podílí na jejich šíření. Centrum pro bezpečný stát Organizace Centrum pro bezpečný stát realizuje projekt Ochrana obyvatel. Cílem projektu je zlepšit informovanost občanů o tom, co dělat v krizových situacích. V rámci projektu byla vydána, za odborné spolupráce MV - GŘ HZS ČR, odborné gesce Policejního prezidia ČR a Katedry urgentní medicíny a medicíny katastrof Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, účelová publikace „Co dělat…“ - aneb Kapesní průvodce krizovými situacemi doma i v zahraničí, která byla cestou HZS krajů distribuována v minulých letech do všech základních, středních a vyšších odborných škol po celé ČR. Projekt „Vaše cesty k bezpečí aneb chytré blondýnky radí“ Projekt, který je zmíněn u přípravy dospělého obyvatelstva je možné využívat i pro základní a střední školy. Spolupráce HZS ČR s dalšími zainteresovanými subjekty k výuce ochrany člověka za mimořádných událostí Ke zlepšení situace ohledně výuky ochrany člověka za mimořádných událostí na školách, navázalo MV-GŘ HZS ČR spolupráci se zástupci České školní inspekce (dále jen „ČŠI“) a Ústavem pro informace ve vzdělávání (dále jen „ÚIV“). V roce 2009 bylo provedeno ve spolupráci s ÚIV dotazníkové šetření v rámci první vlny „Rychlých šetření v roce 2009“. V dotazníkové části byly připraveny otázky k problematice ochrany člověka za mimořádných událostí a požární prevence. V současné době probíhá spolupráce s ČŠI na inspekční činnosti - bezpečná škola a způsoby zapracování tematik ochrany člověka za mimořádných událostí do školních vzdělávacích programů. Odborně proškolení učitelé Mezi další aktivity HZS ČR patří příprava učitelů, kterou odborně zajišťuje ve spolupráci s odbory školství krajských úřadů, s Národním institutem pro další vzdělávání a dalšími vzdělávacími zařízeními. Do roku 2011 se této přípravy zúčastnilo 14 600 učitelů. Učitelé jsou seznámeni se základním učivem pro výuku Ochrany člověka za mimořádných událostí, s dostupnou literaturou, videofilmy a postupy, jak zařadit témata do vyučovacích programů. I přes veškerou snahu příslušníků HZS ČR není skutečný stav proškolených učitelů ideální. Je to způsobeno zejména vysokou fluktuací ve školství. Počet kurzů je omezen personálními a finančními možnostmi, kterými HZS ČR pro tuto činnost disponuje. Bez dobře připravených pedagogů nemůže nikdy probíhat kvalitní výuka. Proto jedním z úkolů Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 byl i úkol č. 9) Na základě výsledků pilotního projektu navrhnout začlenění tématiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ do studijních programů pedagogických fakult. Z tohoto úkolu vznikl materiál Začlenění tématik „Ochrana člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchova“ do studijních programů pedagogických fakult, který na situaci ve školství reaguje. Materiál byl schválen usnesením vlády ČR č. 734 dne 5. října 2011. O této skutečnosti byla informována předsedkyně Akreditační komise dopisem předsedy vlády ČR a současně požádána o zohledňování uvedených studijních základů. Materiál zpracovalo MV - GŘ HZS ČR, jako orgán pověřený v rámci Ministerstva vnitra, ve spolupráci s MŠMT, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem dopravy a Ministerstvem obrany. Na tvorbě se také podílely oslovené fakulty vysokých škol. Cílem materiálu bylo vytvoření společného vědomostního základu pro určité cílové skupiny budoucích pedagogických pracovníků a to: 201


Studijní základ I - určen všem studentům pedagogických fakult napříč studijními obory s cílem připravit studenty účinně reagovat na vzniklé běžné rizikové, ale i mimořádné události související s výkonem jejich budoucího povolání. V materiálu je doporučováno implementovat jej do studijních předmětů společného základu všech akreditovaných studijních programů. Studijní základ II - určen studentům pedagogických fakult studujících obor výchova ke zdraví s cílem připravit odborníka, který bude navíc připraven předmětné problematiky vyučovat v rámci tohoto oboru. O toto penzum znalostí se doporučuje rozšířit výuku studentů studijního oboru „Výchova ke zdraví“. Studijní základ III - určen studentům dvouoborových studií, kde jedním z oborů je ochrana obyvatelstva, s cílem připravit odborníka v dané problematice s možností výchovného působení na žáky, studenty i dospělé obyvatelstvo. Jeho obsah se navrhuje implementovat přímo do uvedeného oboru. Vhodné formy implementace jsou ponechány plně v kompetenci vysoké školy v závislosti na jejich podmínkách. S výukou jsou vysokým školám připraveni pomoci odborníci ze všech předmětných oblastí. Implementace by měla probíhat postupně v návaznosti na akreditace a reakreditace jednotlivých studijních programů. Ke zkvalitnění PVČ by mělo přispět i vytvoření Programu výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích (úkol č. 8) z Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020). K plnění tohoto úkolu vznikla pracovní skupina složená ze zástupců dotčených ministerstev. Jejím úkolem bylo vyhodnocení současné situace a na základě zjištěného stanovit další postup. Pracovní skupina ve vyhodnocení odhalila řadu problémů, které snižují účinnost výchovných a vzdělávacích aktivit, jež jsou, z jejich strany pro obyvatelstvo realizovány. Na základě zjištění z provedené analýzy a vzhledem ke složitosti předmětné problematiky, bylo navrženo změnit termín plnění tohoto úkolu z roku 2010 na rok 2016. Proto byla k projednání na 50. schůzi Výboru pro civilní nouzové plánování dne 20. září 2011 zpracována informace, jež obsahuje zdůvodnění změny termínu plnění, výsledky analýzy a návrhy, které by celou záležitost komplexně vyřešily. Ze závěrů informace lze citovat: Vzhledem k tomu, že se problematika dotýká celé společnosti napříč institucemi a obory, je nezbytné: • vytvořit širokou platformu odborníků z různých oblastí, • provést komplexní sondu do společnosti, která umožní přesné zmapování stávající situace a poskytne vstupní informace ke stanovení cílových skupin, určení cílů a obsahu vzdělávání, optimálních forem sdělení a v neposlední řadě určí úkoly a odpovědnosti institucí, které jsou do procesu zainteresovány,

Bezpečnostní strategie ČR (usnesení vlády ČR č. 665 dne 8. září 2011) - v materiálu jsou zdůrazněny změny v chápání přípravy občanů, kdy je kladen důraz na posilování veřejné informovanosti a aktivního podílu občanů na zajištění bezpečnosti, a ne jenom na přípravu odborníků a systému. Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011 - 2020 (usnesení vlády č. 599 ze dne 10. srpna 2011) - úkol pro MŠMT „Konkretizace a upřesnění jednotlivých výstupů z oblasti dopravní výchovy a ochrany člověka za mimořádných událostí v rámci revizí rámcových vzdělávacích programů“. Zaměření PVČ se mění v závislosti na potřebách společnosti, kdy reaguje nejen na možná rizika, ale také na legislativu a na změny v technologickém pokroku. Hlavním posláním, ke kterému PVČ směřuje, je cílené a všestranné vzdělávání všech skupin obyvatelstva, tak aby dokázalo předcházet mimořádným událostem a v případě vzniku mimořádné události adekvátně zareagovalo. Vzhledem k tomu, jak je již výše zmiňováno, že dobře připravený občan si musí danou problematiku nejenom osvojit, ale i procvičit, jeví se jako nejlepší období pro přípravu vzdělávací proces. K tomu je třeba zajistit odpovídající rozvoj v této oblasti. Z tohoto důvodu se oblast PVČ v nejbližším období zaměří zejména na vzdělávací proces, protože přes žáky se vědomosti částečně přenesou i k rodičům a zároveň ze žáků budou brzy dospělí a tím se vychová nová vzdělaná generace. To však neznamená, že by PVČ byla pro ostatní skupiny obyvatelstva zanedbávána. Realizace zmíněného poslání závisí na plnění dílčích úkolů, které byly stanoveny na základě poznatků z dosavadní praxe. Mezi tyto úkoly především patří: • Stanovení jednotného celorepublikového systému řízení, realizace a vyhodnocování preventivně výchovné činnosti, • Implementace PVČ do zákonných norem - především zákona 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů a vyhlášky 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, • Zavedení výuky ochrany člověka za mimořádných událostí ve všech typech škol v odpovídajícím obsahu a rozsahu, • Rozšíření PVČ pro osoby zdravotně a tělesně handicapované, pro seniory a cizince pobývající na našem území, • Vytvoření systému přípravy odborníků pro realizaci PVČ. Plnění uvedených bodů je však podmíněno kooperací všech zainteresovaných subjektů, které realizují nebo se podílejí na PVČ (ne jenom HZS ČR) a v neposlední řadě na personálních a finančních možnostech. Současná situace optimistické vyhlídky nepřináší a jsme si vědomi toho, že oblast PVČ nebude patřit mezi nejdůležitější priority společnosti. Z těchto důvodů bude proto velice obtížné nastavené vize realizovat. Přesto však uděláme maximum proto, abychom PVČ posunuli blíže k těmto vizím.

• tvorbu Programu podpořit odborným výzkumem, • vytvořit pracovní skupinu, která bude koordinovat výše uvedené činnosti, v gesci MV - GŘ HZS ČR. Na plnění tohoto úkolu se v současné době intenzivně pracuje. Zaměření preventivně výchovné činnosti v intencích nově připravované Koncepce ochrany obyvatelstva I přes veškeré snahy, které jsou v dané oblasti ze strany HZS ČR podnikány a určitého posunu ve vnímání této problematiky ve společnosti, není situace zatím úplně uspokojivá, ale postupnými kroky se začíná zlepšovat. Tento posun lze zaznamenat v pojetí prevence ve strategických dokumentech, mezi které patří např.:

202



Webové služby jako nástroj pro publikování algoritmů a dat Web Services as the Tool for Publishing of Data and Algorithms Ing. Pavel Špulák MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected] Abstrakt Webové služby představují prostředek jak zpřístupnit širokému spektru uživatelů data a algoritmy pro jejich využití ve vlastních aplikacích. Mimoto nabízejí možnost jak zpřehlednit architekturu nejrůznějších informačních systémů.

Tento stav samozřejmě není ideální, ale u aplikací souvisejících se zdoláváním mimořádných událostí, ochranou obyvatelstva a krizovým řízením může mít mimořádně závažné následky. Jsou v nich skutečně všechna data a algoritmy zavedeny na jednom místě, jednou a právě jednou? Můžeme jim stoprocentně věřit? Máme zdokumentovanou jejich platnost a známe jejich ostatní důležité charakteristiky (metadata)? Neutěšený roztříštěný stav informačního prostředí organizace není ničím výjimečným a souvisí s historií nasazování informačních technologií. Tento stav je jistě problematický, ale mnohem větším problémem je nedostatek vůle tento stav řešit. Řešení bude zcela jistě značně bolestivé, ale pokud bude oddalováno, pak v budoucnu bude řádově problematičtější a bolestivější.

Příspěvek si klade za cíl ukázat možnost využití webových služeb pro potřeby zdolávání mimořádných událostí, ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Na jednoduchém příkladu se snaží ukázat výhody tohoto přístupu.

Začátek začátku řešení

V rámci příspěvku jsou diskutovány i možnosti servisně orientované architektury - architektonického konceptu informačních systémů, který je možno realizovat právě pomocí webových služeb. Článek se dále zabývá bezprostředním dopadem nasazení webových služeb na postup budování informačních systémů a dodavatelskoodběratelské vztahy.

Prvním krokem k nápravě je přijetí faktu, že informační prostředí organizace není zdravé. Pokud se někomu tento fakt zdá triviální, pak nechť si uvědomí, jak bývají v organizacích přijímáni poslové (velmi) špatných zpráv. Již samo přiznání si nevyhovujícího stavu může být značným problémem nemluvě již o vůli k nápravě tohoto stavu.

Klíčová slova Webové služby, servisně orientovaná architektura, softwarová architektura, informační podpora, mimořádné události, ochrana obyvatelstva, krizové řízení. Abstract Web services are the ideal tool for publishing of data and algorithms for broad spectrum of users. The users can use these web services in own applications. The use of the web services enables also better organization of information systems. The main aim of the article is the presentation of the web services usage for information support during the emergencies, population protection, and crisis management. The simple examples demonstrate web services benefits and its main characteristics. The article also discusses the potentialities of services oriented architecture. This concept of software architecture can be easily realized through a system of the web services. The article further discusses also the impact of web services usage on information systems build up and supplier-customer relations. Key words Web services, service oriented architecture, software architecture, information support, emergency, population protection, crisis management. Úvod Pokud začneme zkoumat stav programového vybavení a informačních systémů v řadě organizací, pak se nám mnohdy naskytne neveselý obraz izolovaných ostrůvků jednotlivých aplikací, které buď nejsou schopny mezi sebou sdílet data, nebo jsou toho schopny pouze s krajním úsilím administrátorů. Jednotlivé algoritmy jsou zpravidla implementovány na různých místech, různých úrovních anebo odlišnými způsoby. Informační prostor organizace připomíná mísu špaget se zbloudilými masovými kuličkami politou kečupem. Takovéto prostředí na sebe dále nabaluje další aplikace s vysloveně introvertním charakterem. Výsledkem je, že údržba tohoto systému spotřebovává čím dále tím více sil a prostředků na elementární přežití a nezbývají již peníze ani síla na další rozvoj.


Útěchou může být fakt, že s nevyhovujícím stavem informačních systémů se již v minulosti potkala řada organizací, včetně mnoha velmi silných nadnárodních firem a tak v této situaci nestojíme sami před novým problémem. Můžeme těžit se zkušeností našich předchůdců, kteří již před námi tyto problémy řešili, ba dokonce máme k dispozici širokou řadu nástrojů a dokumentace, které nám mohou značně pomoci. Bohužel neexistuje žádné zázračné řešení, které by nám rázem upravilo strukturu informačních systémů tak, aby byly jasné, přehledné, spolupracující a odolné proti chybám. Zkrátka takové, aby jejich správa a rozvoj vyžadovala méně bolesti a úsilí než doposud. Začátek řešení Existuje několik velmi jednoduchých a široce známých pravidel, které mohou v řešení výše uvedených problémů pomoci. Na druhou stranu, i když tato pravidla jsou jednoduchá, jejich důsledné dodržování v praxi může být značně dobrodružné. Podívejme se proto nyní na některá z nich: 1. Neopakování se [DONT12]. Při návrhu informačního systému je třeba v maximální míře dodržet zásadu neopakování se („don't repeat yourself“, zkratka DRY). V softwarovém inženýrství je zásada neopakování zaměřena na omezení opakování informací jakéhokoliv druhu. To je důležité, zvláště pokud má vytvářený informační systém vícevrstvou architekturu. Princip neopakování je možné vyjádřit větou: „Jakákoliv informace musí být v systému zavedena jednou a právě jednou, jednoznačně, spolehlivě a nezpochybnitelně“. Tato zásada by měla být aplikována co nejšířeji. Na databáze, budování informačního systému, plány jeho testování, dokonce i na dokumentaci. Pokud je tato zásada úspěšně aplikována, pak úprava jakékoliv jednotlivé části systému nevyžaduje změny v jiných logicky nenavazujících částech. Navíc části systému, které logicky navazují na upravovanou část, se v návaznosti na zaváděnou změnu, mění předvídatelně a jednotně a systém je možné snáze udržet konzistentní. 2. Oddělení zájmů („separation of concerns“ (SoC))[SEPA12]. Tato teorie je založena na poznatku, že je výhodnější rozdělit velké problémy na sadu menších a ty následně řešit. To umožňuje rozdělit logiku nutnou pro vyřešení problémů na kolekci menších komponent, které spolu souvisí. 203


3. Udržuj to krátké a jednoduché („keep it short and simple“ (KISS))[KISS12]. Tato zkratka pochází z oblasti počítačů, kde shrnuje empirickou zkušenost, že problémy by se měly řešit jednoduchým způsobem, neboť přílišná komplikovanost přináší nežádoucí vedlejší účinky. Komu se tato pravidla zdají příliš triviální, nechť si na chvíli zkusí představit, jak velké úsilí by bylo potřeba vydat na jejich aplikaci na informační prostor ve vlastní organizaci. Nechť si vzpomene na ochotu oddělení, odborů a sekcí spolupracovat a na zájmy různých dodavatelů programového vybavení a informačních systémů. Světlo na konci tunelu Všeobecně rozšířeným problémem v oblasti dodavatelů informačních technologií je syndrom „garážové firmy“. Problémem přitom není, že nějaká firma vznikla jako „garážová“. Vznikla tak řada dnes velmi významných firem, které poskytují mimořádně kvalitní služby. Problémem je, pokud firma „garážovou“ zůstala. Jaké jsou symptomy tohoto syndromu: 1. Firma má jednoho, či velmi omezené spektrum odběratelů. 2. Firma dodává aplikaci, která je ve skutečnosti řadou aplikací, které by mohly existovat nezávisle. 3. Firma zpoplatňuje přístup k datům uživatele pro další dodavatele. Uživatel tak platí přímo či nepřímo za přístup ke vlastním datům. 4. Firma nepoužívá standardní komponenty, její řešení jsou zcela nebo z valné většiny výsledkem vlastního vývoje. 5. Firma se při vývoji neřídí platnými standardy, doporučeními a metodikami, má vlastní řešení, formáty, rozhraní a komunikační protokoly. 6. Firma dodává aplikace, jejichž databáze nesplňují ani základní požadavky na jejich tvorbu a organizaci. 7. Firma zásadně nepublikuje a veřejně nepopisuje rozhraní svých aplikací. 8. Firma je oproti současným technologickým trendům zhruba o 5 až 10 let pozadu. 9. Firma dodává systém, ve kterém se díky jeho „špagetovitosti“ a nejednotnosti již sama nevyzná. Musí (za úplatu) bedlivě analyzovat dopady veškerých změn. Po zavedení změny se systém nemění předvídatelně. 10.Firmě se za jakékoliv (i minimální) úpravy musí platit. Vzhledem k tomu, jak „dobře“ se firma orientuje ve vlastním kódu, pro ni každá i sebemenší úprava představuje velký zásah do systému. 11. V případě dohodnutých úprav systému je jakýkoliv další požadavek na změnu vícepráce za značnou přirážku, a to i kdyby se jednalo o řádek kódu navíc. Pokud někdo chová naději, že se takováto firma bude aktivně podílet na nápravě vzniklého stavu, pak může být velmi rychle zklamán. Asi jako když se světlo na konci tunelu ukáže být laserovým mířidlem na samopalu. Zde nastávají tři možnosti budoucího vývoje: 1. Ukončit spolupráci a přejít k jinému, odpovědnějšímu a slušnějšímu dodavateli a absolvovat všechny problémy spojené s přechodem jako například: a. problém s přebíráním špatně dokumentovaných databází, b. ochota starého dodavatele spolupracovat s novým dodavatelem, c. nutnost znovu programovat aplikační logiku, d. opětovné ladění aplikací. 2. Prodlužovat agonii do doby, kde tento přechod bude ještě bolestnější. 3. Spoléhat, obrazně řečeno, na zásah vyšší moci.

204

Studie Pokusme se demonstrovat některá výše uvedená fakta na řešení požadavku na vyhodnocení mimořádné události s výskytem nebezpečných chemických látek pomocí algoritmu obsaženém v The Emergency Response Guidebook (ERG2008)[EMER12]. Pro zjednodušení můžeme toto vyhodnocení považovat za algoritmus, jehož vstupní data popisují mimořádnou událost a výstupem je jednoduchý obrazec udávající dvě zóny s rozdílným stupněm ohrožení. Pokud použijeme klasický přístup, pak začneme (nebo náš dodavatel programového vybavení začne) tvorbu programu například tak, že vytvoříme jednoduchý textový soubor, ze kterého bude načítáno zadání, program, který zadání zpracuje, a nakonec vytvoří textový soubor, kde budou umístěny souřadnice bodů tvořících hranici zasažených prostorů. Protože se chceme pochlubit, jak dobře umíme programovat, připíšeme k takovémuto programu pěkné uživatelské rozhraní. Nakonec program otestujeme na několik kombinací vstupních dat a program nainstalujeme v organizaci. Pokud programujeme v sofistikovanějších vývojových prostředích, pak můžeme naopak začít tvorbou uživatelského rozhraní a následně doprogramujeme programovou logiku. Tak či tak máme k dispozici hezký program, který provádí to, co po něm požadujeme, a je nainstalován na různých počítačích v organizaci. Program může být napsán v některém jazyku, který se snadno učí a který je poměrně známý a rozšířený. A všude vládne spokojenost. Ve skutečnosti stojíme právě na počátku možných velkých problémů. Dříve či později se můžeme setkat s následujícím vývojem: 1. Program bude třeba přeprogramovat pro skriptovací jazyk programu GIS. 2. Program bude třeba zrychlit a tak bude muset být přeprogramován do jiného programovacího jazyka. 3. Programem produkovaný textový soubor bude vyžadovat další zpracování, do formy vhodné k publikaci nad mapovými podklady v programu GIS. 4. Program bude třeba přeprogramovat tak, aby ošetřoval chybná zadání uživatele. 5. Knihovny umožňující snadnou tvorbu výstupních souborů ve formátech vhodných pro GIS nebudou existovat, nebo budou obtížně dostupné v jazyce (jazycích), ve kterém máme program k dispozici. 6. Bude třeba vytvořit souhrnné zprávy o zasažených oblastech ve formátu pdf. 7. Obrys zasažených oblastí by měl být použitelný jako vstup pro systém varování obyvatelstva. 8. Výsledky vyhodnocování bude třeba rozeslat jednotkám operujícím na místě zásahu, nejrůznějším krizovým štábům, dalším složkám IZS. 9. Chceme vylepšit algoritmy použité pro přepočet lokálních pravoúhlých nebo polárních souřadnic se středem v místě mimořádné události na zeměpisné souřadnice šířka a délka. 10.Program by měl poskytovat výsledek též v jiných souřadných systémech. 11. Program by měl být schopen bezbolestného přechodu na novu verzi tabulky, ve které jsou vyhledávány parametry pro generaci hranic zasažených oblastí. 12.Program by měl přijímat automaticky data z jiného programu anebo odesílat data jiným programům. Pokud jsme prošli při dalším vývoji programu od jeho uvolnění mezi uživatele výše uvedenými body, pak máme s největší pravděpodobností změť nejrůznějších verzí programu, v různých programovacích jazycích, s rozdílnou funkčností a s rozdílnými chybami, neboť každý program obsahuje alespoň jednu chybu.



Existuje k tomuto stavu alternativa? Následující text se ji pokusí nastínit. Přitom se nemusí jednat o jediné životaschopné řešení uvedených problémů. Předně je třeba konstatovat, že tvorbě každého programu by měla předcházet důkladná analýza jeho použití a možného budoucího vývoje jeho nasazení. Popsaný program provádí ve skutečnosti mnohem více činností, než je od něj požadováno. Naším hlavním zámyslem je přitom získat vyhodnocení mimořádné události pomocí definovaného algoritmu. Program provádí následující činnosti: 1. Načítá vstupní data uživatele z grafického uživatelského rozhraní. 2. Kontroluje vstupní data. 3. Vyhledává v tabulce parametry pro generaci hranic zasažených oblastí. 4. Generuje hranice zasažených oblastí v lokálních souřadnicích se středem v místě mimořádné události. 5. Přepočítává souřadnice hranic do zeměpisných souřadnic šířky a délky v zadaném souřadném systému. 6. Generuje výstup pro uživatele podle jeho požadavků. Uživatelem nemusí být nutně fyzický uživatel, ale může to být i jiný program (GIS) nebo i jiný informační systém. Chceme-li se vyhnout výše popsaným problémům, pak je třeba rozdělit řešený problém na menší logicky uzavřené části a ty se následně pokusit řešit. Je možné zvolit například následující rozdělení: 1. Zadávání dat. To by mnělo tvořit jeden ze samostatných celků v rámci řešeného problému. Důvodem pro to je fakt, že lze předpokládat přístup z více aplikací (GIS, grafické uživatelské rozhraní, programy pro podporu krizového řízení a havarijního plánování, …). Otázkou je, zda v tomto celku má být řešeno ověřování správnosti a úplnosti vstupních dat. Vzhledem k tomu, že lze předpokládat vstup z různých aplikací, musela by být tato kontrola vykonávána na straně každé aplikace. To by zároveň znamenalo udržovat programovou logiku pro kontrolu vstupních dat konzistentní na více místech, což by přinášelo značné obtíže. Z tohoto důvodu by tato logika měla být přesunuta do následující komponenty - zpracování dat. 2. Zpracování dat. V této části by měla probíhat kontrola vstupních dat a vlastní generace hranic vyhodnocovacího obrazce. Po zpracování dat by měly být k dispozici hranice zasažených oblastí, respektive zeměpisné souřadnice hraničních bodů těchto oblastí. 3. Generování výstupů. Jsou-li k dispozici výstupní data, ještě to v žádném případě neznamená konec práce. Výstupní data by měla být upravena do formy, která umožní podle požadavků uživatele jejich snadné využití v jeho aplikaci (chceme-li hovořit jazykem architektury REST, jedná se o příslušnou reprezentaci zdroje). Lze si představit například následující formáty výstupů: a. Soubory ve formátech vhodných pro použití v aplikacích GIS, jako například ESRI Shapefile, Geography Markup Language, Keyhole Markup Language. b. Soubory ve formátech vhodných pro automatizované sdílení dat mezi aplikacemi - Plain Old XML, Simple Object Access Protocol, JavaScript Object Notation.

závislosti na jednom monopolním dodavateli. Takováto závislost může časem nabýt i mimořádně nezdravých forem. V praxi můžeme výše uvedené schéma rozdělení řešeného problému na komponenty realizovat například následujícím způsobem: 1. Komponenta zodpovědná za tvorbu vlastního vyhodnocení, která je přístupná z různých aplikací. 2. Komponenty zodpovědné za tvorbu jednotlivých typů výstupů. Tyto komponenty jsou přístupné i ostatním aplikacím, které potřebují vytvořit výstup daného typu. 3. Klientské aplikace, které odesílají požadavky na zpracování dat a přijímají výsledky. Tyto aplikace například mohou odeslat data ke zpracování komponentě zodpovědné za vlastní vyhodnocení a přijmout výsledky vyhodnocení. Tyto výsledky mohou dále přeposlat ke zpracování komponentě zodpovědné za generaci konkrétní reprezentace výsledku (obecné generátory pdf, shp, bmp, …). Klientské aplikace mohou vystupovat samostatně, nebo mohou být součástí větších celků, například systémů GIS. Komponenty uvedené v bodech 1. a 2. mohou být realizovány pomocí nejrůznějších technologií umožňující přístup k centrálně publikovaným algoritmům (zdrojům). V současné době se jako optimální platforma pro běh takovýchto komponent jeví webové služby. Pokud by bylo třeba publikovat místo algoritmů statická data, pak na statická data můžeme pohlížet jako na zvláštní případ výstupů algoritmů. Jako algoritmy by v tomto případě vystupovaly algoritmy pro práci s databázovými tabulkami. Webové služby V současné době lze systém založený na webových službách realizovat následujícími způsoby: 1. Remote procedure call (RPC, vzdálené volání procedur) [REMO12] - je technologie dovolující programu vykonat proceduru, která může být uložena na jiném místě, než je umístěn sám volající program. Dnes používaný popis procedur využívá jazyk XML, respektive jeho dialekt SOAP. 2. Representational State Transfer (REST) [REPR12] - je architektonický koncept, navržený pro distribuovaná prostředí. REST je na rozdíl od XML-RPC orientován datově, nikoli procedurálně. Základní principy REST jsou: a. stav aplikace a její chování je vyjádřeno takzvaným zdrojem (ressource), b. každý zdroj má unikátní identifikátor (URI), c. je definován jednotný přístup pro získání a manipulaci se zdrojem v podobě čtyř operací - vytvoření, čtení, aktualizace a odstranění (CRUD), d. zdroj může mít různé reprezentace (XML, HTML, JSON, SVG, PDF, …). 3. Hybridní přístupy, který jsou kompromisem mezi předešlými způsoby.

c. Soubory ve formátech vhodných pro přímou presentaci výsledků - Portable Document Format, HTML stránka.

Z praktického hlediska lze rozdělit webové služby podle toho, jakým způsobem využívají protokol HTTP. Zatím co služby architektury RPC využívají HTTP pouze jako prostředek pro přenos zpráv, služby architektury REST plně využívají (mohou využívat) všech vlastností HTTP protokolu.

Pokud se nám podaří řešený problém správně rozdělit na menší části a definovat vstupní a výstupní rozhraní těchto komponent, pak máme značnou naději na úspěšnou tvorbu a odzkoušení jednotlivých komponent. Pokud jsou komponenty na sobě nezávislé, pak může být bez větších problémů vývoj zadán i rozdílným subjektům. Můžeme tak vybrat nejen toho nejlepšího dodavatele pro danou komponentu, ale můžeme zároveň vybrat i optimální technologii pro danou komponentu. Navíc je zadavatel zbaven výhradní

Stejně tak jako protokol HTTP je možno s výhodou v řadě případů využít protokol HTTPS, který přidává možnost šifrování přenosu, aniž by to vyžadoval úpravu vlastního zpracovávání přenášené informace. HTTPS [HTTS12] je nadstavba síťového protokolu HTTP, která umožňuje zabezpečit spojení před odposloucháváním, podvržením dat a umožňuje též ověřit identitu protistrany. HTTPS používá protokol HTTP, přičemž přenášená data jsou šifrována pomocí SSL nebo TLS.


205


Rozhodnout, který z přístupů k budování informačního systému založeného na webových službách je v současné době perspektivní je mimořádně obtížné. Volba příslušné architektury služby, či části informačního systému by proto měla proběhnout po důkladné analýze všech aspektů a měla by být řádně zdůvodněna [REST07]. V návrhu řešení by měla být definována jasná pravidla, podle kterých byla volena architektura jednotlivých služeb. Tato pravidla by měla být dodržována napříč co největším portfoliem služeb a výjimky z těchto pravidel by měly být řádně zdůvodněny. Pro volbu konceptu RPC (respektive XML-RPC či SOAP) hovoří masivní podpora dodavatelů vývojových prostředí, možnost generovat značnou část kódu automaticky a jistá zavedenost na trhu a ve světě podnikových informačních aplikací. Na druhou stranu nelze pominout ani problematické stránky tohoto konceptu. Především se jedná o programování a udržování kódu související s definováním vlastních metod. Lze též konstatovat, že přenášení dat mezi službami pomocí protokolu SOAP je objemově náročnější, než přenos pomocí POX. Pro volbu konceptu REST hovoří především: 1. jednoduché a změnám odolné rozhraní - snadná rozšiřitelnost, 2. možnost využít všech vlastností HTTP protokolu, které jsou mimořádně rozsáhlé, a existuje zde tedy již spousta předpřipravených nástrojů, které není nutno samostatně implementovat, 3. malé nároky na klienta z hlediska porozumění sémantice operací, 4. snadné využívání vyrovnávací paměti, transformace, snadnost průchodu přes proxy servery, 5. koncept je bližší chápání reálného světa. Nelze však ani opomenout nevýhody konceptu REST: 1. klient musí s každým požadavkem posílat všechny informace nutné k jeho vykonání, 2. menší podpora dodavatelů vývojových nástrojů a menší zavedenost v oblasti podnikových informačních systémů. U řady aspektů RPC a REST přitom nelze hovořit o výhodách či nevýhodách jedné varianty oproti variantám ostatním, neboť v jednoznačném porovnání brání principiální rozdíly v přístupu k řešeným problémům. Je třeba též zmínit fakt, že v poslední době se i někteří klíčoví hráči ve světě informačních technologií přiklánějí (a někteří zcela) k architektuře REST u svých aplikací. Navíc architektonický koncept REST je velmi blízký architektonickému konceptu WWW, neboť každá, i statická webová stránka je vlastně zdrojem. Pokud služba nedefinuje své vlastní metody a využívá metody HTTP protokolu, pak by měly být tyto metody vždy využívány v souladu se svým určením. Zejména se to týká funkcí GET, PUT, POST, DELETE, které umožňují realizaci CRUD operací. V návaznosti na to by pro oznámení o výsledcích operace (v pořádku, chyba, přesměrování, …) měly být využívány stavové kódy HTTP. Jako optimální se jeví pro komunikaci mezi službami využití způsobu komunikace HTTP - žádost/odpověď (request/response). Je třeba též pečlivě zvážit kdy připustit komunikaci mezi službami pomocí tunelování proměnných [RESP10]. Tento způsob komunikace by měl být volen pouze v odůvodněných případech a po řádné analýze. V neposlední řadě je třeba též zmínit fakt, že standardní položky hlavičky HTTP protokolu obsahují nesmírně silný nástroj pro řešení řady otázek spojených s tvorbou distribuovaných systémů. Jejich využití by měla být dána přednost před aplikačně specifickými řešeními

206

Servisně orientovaná architektura Servisně orientovaná architektura je v současné době široce preferovaný přístup k výstavbě velkých informačních systémů. Servisně orientovaná architektura je založena na rozčlenění řešeného úkolu na vzájemně propojené služby („services“). Neexistuje žádná oficiální sada principů SOA[SOAS09]. Existuje však sada principů spojovaných se servisní orientací popisujících základní vlastnosti služeb. Služby by měly být: 1. opětovně použitelné - bez ohledu na to, zda existuje okamžitá příležitost k opětovnému použití, by služby měly být navrženy tak, aby mohly být použity znovu; jedna služba by měla sloužit co nejvíce aplikacím, 2. sdílet formální dohodu - aby mohla mezi službami probíhat vzájemná komunikace, nemusí služby sdílet nic jiného, než formální dohodu, která popisuje vlastnosti služby a podmínky pro výměnu informací, 3. volně vázané - komunikace mezi službami musí být navrženy tak, aniž by existovala úzká, či silná, nebo skrytá provázanost mezi službami; jednotlivé služby jsou na sobě nezávislé; služby jsou zapouzdřeny - jejich zdrojový kód není přímo propojen se zdrojovým kódem jiných služeb, 4. abstrahovat logiku v pozadí - jediná součást služby, která je viditelná okolnímu prostředí je vystavena prostřednictvím dohody služeb (otevřeně popsaného rozhraní); logika v pozadí, která je vyjádřena popisy tvořícími dohodu služeb, je pro žadatele služby neviditelná a irelevantní, 5. komponovatelné - služby se mohou slučovat s dalšími službami; to umožňuje do služby zahrnout dle potřeby různý objem programové logiky, navíc to podporuje znovupoužitelnost a tvorbu vrstev abstrakce 6. autonomní - programová logiky obsažená v rámci služby je omezena explicitní hranicí; služba má kontrolu nad vším uvnitř své hranice a není závislá na jiných službách, aby mohla dokončit svoji úlohu 7. bezstavové - služby by neměly být nuceny uchovávat informace o svém stavu, protože to by mohlo negativně ovlivnit jejich schopnost volné vazby; služby by měly být navrženy tak, aby byly maximálně bezstavové, bez ohledu na to, kde bude fyzicky umístěna informace o jejich stavu, respektive zpracovávaných datech, 8. zjistitelné - služby by měly zpřístupnit své popisy, aby je mohli využít konzumenti služeb (lidé, či jiné aplikace), kteří by chtěli použít jejich logiku. Z těchto principů lze vybrat autonomii, volnou vazbu, abstrakci a existenci dohody služeb jako hlavní principy, které tvoří základy servisně orientované architektury. Zmíněné principy nejsou nezávislé a narušení jednoho z nich obvykle vede i k porušení ostatních a vzniku potenciálně problematických míst v informačním systému. Služby servisně orientované architektury lze budovat v principu na jakékoliv technologii. Ukazuje se však velmi výhodné budovat jen na platformě webových služeb a HTTP protokolu. Webové služby přímo podporují některé z výše uvedených vlastností, které jsou požadovány pro služby v servisně orientované architektuře. Závěr Příspěvek se snažil upozornit na některé skutečnosti související s životním cyklem pořizovaného aplikačního programového vybavení a informačních systémů. Tyto skutečnosti se snaží demonstrovat na příkladu z oblasti krizového řízení, havarijního plánování a zdolávání mimořádných událostí. Skutečnosti uvedené v příspěvku mají ve své většině obecnou platnost. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že pokud se dopustíme chyb při plánování životního cyklu softwaru používaného pro výše uvedené Ostrava 1. - 2. února 2012


účely, pak následky mohou být mnohem závažnější než u jiného programového vybavení používaného v rámci organizace. Tak jako pro rozdělení řešeného problému na menší části, stejně tak i pro následnou realizaci jednotlivých komponent platí, že lze navrhnout řadu řešení. Většinou bývá poměrně jednoduché zamítnout vysloveně špatná řešení. Oproti tomu nalezení skutečně optimálního řešení vyžaduje mnohem více úsilí a volba nemusí být vždy jednoznačná. Někdy až následný vývoj širšího informačního prostředí v rámci organizace může ukázat, do jaké míry byla počáteční volba šťastná. Je proto třeba se vždy obávat dodavatelů, kteří tvrdí, že jejich řešení je jediné správné a nejrychlejší. Pokud potřebujeme pořídit nové aplikační programové vybavení, pak se rozhodně nemůžeme nechat ukolébat představou, že za nás vše vyřeší jeho dodavatel. Naopak pokud stojíme o korektní dodavatelsko - odběratelské vztahy a bezbolestný provoz programového vybavení musíme se aktivně účastnit všech fází vývoje softwaru. Tento aktivní přístup není možno chápat ze strany dodavatele jako komplikující faktor. Naopak to může být faktor, který může výrazně přispět k úspěchu dodávky a celkové spokojenosti na obou stranách. Důraz je třeba klást především na otevřenost systému a jeho správný návrh. Klíčové přitom je otevřené a úplně dokumentované rozhraní jednotlivých komponent aplikace. Korektní postupy při plánování, realizaci a provozu informačního systému nejsou samy o sobě cílem, stejně jako cílem není architektonicky správný návrh. Jsou to pouze prostředky pro optimální životní cyklus aplikace a její snadnou použitelnost. Jejich porušení může však mít mimořádně závažné dopady v oblasti lidských, materiálních a finančních zdrojů.

[2]

EMER12: Transport Canada. Emergency Response Guidebook 2008 [online]. Vystaveno 4. 1. 2011 [cit. 4. 1. 2012]. .

[3]

HTTS12: HTTPS [online]. Vystaveno 1. 11. 2011 [cit. 4. 1. 2012]. .

[4]

KISS12: KISS principle [online]. Vystaveno 2. 1. 2012 [cit. 4. 1. 2012]. .

[5]

REMO12: Remote procedure call [online]. Vystaveno 13. 9. 2011 [cit. 4. 1. 2012]. .

[6]

REPR12: Representational State Transfer [online]. Vystaveno 29. 12. 2011 [cit. 4. 1. 2012]. .

[7]

RESP10: WEBBER, Jim - PARASTATIDIS, Savas ROBINSON Ian.: REST in Practice: Hypermedia and Systems Architecture. Sebastopol: O'Reilly Media, 2010. 448 s. ISBN-13: 978-0596805821.

[8]

REST07: RICHARDSON, Leonard - RUBY, Sam HANSSON, David Heinemeier.: Restful Web Services. Sebastopol: O'Reilly Media, 2007. 448 s. ISBN-13: 9780596529260.

[9]

SEPA12: Separation of concerns [online]. Vystaveno 8. 8. 2011 [cit. 4. 1. 2012]. .

[10] SOAS09: ERL, Thomas.: SOA Servisně orientovaná architektura Kompletní průvodce. Brno: Computer Press, a.s., 2009. 672 s. EAN: 9788025118863

Literatura [1]

DONT12: Don't repeat yourself [online]. Vystaveno 14. 12. 2011 [cit. 4. 1. 2012]. .

EDICE SPBI SPEKTRUM XVII. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

VÁCLAV KRATOCHVÍL ŠÁRKA NAVAROVÁ MICHAL KRATOCHVÍL

POŽÁRNċ BEZPEýNOSTNÍ ZAěÍZENÍ VE STAVBÁCH Struþná encyklopedie pro jednotky PO, požární prevenci a odbornou veĜejnost

Václav Kratochvíl, Michal Kratochvíl, Šárka Navarová Orientace v oblasti požární bezpečnosti staveb a technologií vyžaduje široký komplex teoretických znalostí a praktických zkušeností. Konkrétní provedení požárně bezpečnostního zařízení nelze navrhnout, realizovat a provozovat bez praktických zkušeností, které lze jen obtížně v obecné formě popsat v technických či právních předpisech. Nové a modernější technologie jednotlivých požárně bezpečnostní zařízení umožňují jejich lepší využití a možné propojení s dalšími technologickými zařízeními. To s sebou ale přináší vícečetné varianty možných stavů, kdy vzhledem k poměru jejich počtu a kombinací může vzniknout kombinace nežádoucí.

12 3

9

Požárně bezpečnostní zařízení ve stavbách - Stručná encyklopedie pro jednotky PO, požární prevenci a odbornou veřejnost

6


ISBN: 978-80-7385-103-3.

cena 450 Kč


207


Mechanizmus spolupráce v oblasti civilnej ochrany Civil Protection Mechanism Ing. Jarmila Štefanková doc. Ing. Ivana Tureková, PhD. Slovenská technická univerzita Bratislava Materiálovotechnologická fakulta Paulínska 16, 917 24 Trnava, Slovensko [email protected], [email protected] Abstrakt Krajiny Európskej únie identifikovali civilnú ochranu ako dôležitý bod z dôvodu zvýšenej spolupráce. V článku by som chcela poukázať na využívanie mechanizmu spolupráce pri krízových situáciách medzi veľvyslanectvami krajín Európskej únie. Cieľom spolupráce je lepšia ochrana ľudí, životného prostredia, majetku a kultúrneho dedičstva v prípade prírodných a iných katastrof, ktoré sa môžu objaviť v krajinách Európskej únie alebo mimo nej. Členské štáty EÚ sa v roku 2001 dohodli postupovať podľa jednotného mechanizmu za účelom maximálneho využívania dostupných zdrojov a tak sa vyhnúť zbytočnému zdvojenému úsiliu.

Diplomacia je špecifická činnosť, pomocou ktorej sa realizuje zahraničnopolitický program štátu. V rámci diplomatických vzťahov možno predísť prerastaniu konfliktnej situácie do vojny medzi štátmi a taktiež aj vyvolať možné konflikt [1]. Diplomacia je dôležitým nástrojom zahraničnej politiky štátov a riešenia vzájomných rozporov a konfliktov hľadaním kompromisov prostredníctvom vyjednávania. Pri riešení sporných záležitostí má diplomacia dôležité funkcie[1]: 1. komunikáciu, 2. signalizáciu (oboznamovanie sa zúčastnených štátov so stanoviskami, názormi na riešenie problémov), 3. vyjednávanie prostredníctvo rokovaní, 4. získavanie informácií o iných krajinách. Napríklad obr. 1 poukazuje ako medzinárodné organizácie monitorujú hrozbu vzniku konfliktu až po operáciu krízového manažmentu.

Kľúčové slová Civilná ochrana, mimoriadna situácia, ohrozenie, evakuácia. Riziková krajina Hrozba konfliktu

Abstract The countries of the European Union have identified civil protection as an important point for increased cooperation. In this article, I would like to point out the use of the mechanism of cooperation in crisis situations among the embassies of the countries of the European Union. The aim of cooperation is a better protection of people, the environment, property and cultural heritage in the event of natural and other disasters that may occur in the countries of the European Union or outside it. The Member States of the EU agreed in 2001 to follow a uniform mechanism for maximum utilization of available resources and to avoid unnecessary duplication of effort.

Preventívna diplomacia

OBSE

Info

Key words Civil protection, emergency situation, threat, evacuation.

Bez úspechu

BR OSN

NATO

Operácie KM

Rezolúcia BR OSN

Úvod Civilnou ochranou rozumieme systém úloh a opatrení zameraných na ochranu života, zdravia a majetku. Spočíva v analýze možného ohrozenia a v prijímaní opatrení na znižovanie rizík ohrozenia, ako aj určenie postupov a činnosti pri odstraňovaní následkov mimoriadnych udalostí. Základné právo občana na prežitie v krízovej situácii je vyjadrené v článku 15 Ústavy Slovenskej republiky. V záujme každej krajiny by mala byť ochrana obyvateľstva pred mimoriadnymi udalosťami pretože môže vzniknúť nepredvídane vplyvom živelnej pohromy, technickej alebo technologickej havárie, prevádzkovej poruchy, prípadne úmyselného konania človeka. Dochádza k ohrozeniu života, zdravia, životného prostredia. Mimoriadnu udalosť je možné predvídať z analýzy územia. Pôsobnosť zastupiteľských úradov Slovenskej republiky v zahraničí Medzinárodné vzťahy predstavujú vzťahy medzi štátmi. Zahraničné záležitosti sa skladajú z množstva vzťahov medzi štátmi, ktoré definujeme ako zahraničnú politiku. V medzinárodnom systéme je dôležitá reciprocita a konvencie, ktoré pokrývajú vzťahy medzi štátmi a podporujú zahraničnopolitické rozhodovania. Vzájomné vzťahy medzi nimi sa menia a prispôsobujú sa zmeneným podmienkam. Preto medzi štátmi sú dôležité aj diplomatické vzťahy. 208

EÚ

Operácie KM

Obr. 1 Spolupráca BR OSN, OBSE, NATO, EÚ v prípade vzniku krízovej situácie [2] Nadviazanie diplomatických stykov medzi štátmi a zriadenie stálych diplomatických misií sa uskutočňuje vzájomnou dohodou. Podmienky činnosti diplomatov a diplomatických misií, ich postavenie a rozsah ochrany v prijímajúcom štáte. Zásady, ktoré musia rešpektovať misie a personál sú zakotvené vo Viedenskom dohovore o diplomatických stykoch [3], Viedenskom dohovore o konzulárnych stykoch [4] a v Dohovore o osobitných misiách z roku 1969. Po oficiálnom uznaní štátu sa medzi krajinami uzavrie dohoda o diplomatických stykoch. Na základe toho má každý štát právo otvoriť svoje zahraničné misie a vyslať svojich diplomatov. Zahraničná misia, veľvyslanectvo, diplomatická misia, zastupiteľský úrad má pôsobnosť v hlavnom meste. Činnosť zastupiteľského úradu SR je riadená ministerstvom zahraničných vecí SR v zmysle § 14 ods. 2 písm. b) zákona č. 575/2001 o organizácií činnosti vlády a ústrednej štátnej správy, ktoré má aj povinnosť chrániť zdravie, život vyslaných pracovníkov, zabezpečiť fyzickú a objektovú bezpečnosť úradu atď. Ostrava 1. - 2. února 2012


Ak je krajina veľká a v inom veľkom meste, či už z historického hľadiska, alebo turistickej destinácie, môže byť na základe dohovoru otvorený generálny konzulát alebo pobočka zastupiteľského úradu. Napr. v USA má SR zastupiteľský úrad vo Washingtone, Generálny konzulát, Stálu misiu pri OSN v New Yorku a Generálny konzulát v Los Angels. Úlohy, ktoré majú diplomatické misie v tretích krajinách pravidelne plniť [5]:

krízových a mimoriadnych situácií. Sú spracovávané na základe úloh v systéme krízového riadenia alebo ako reakcia na analýzu a hodnotenie vnútorných a vonkajších rizík a ohrození. [8] Vplyv na bezpečnostnú situáciu v krajine pôsobenia ZÚ SR majú predovšetkým tieto činitele: 1. náboženské, ľudské aspekty, kultúrne zvyklosti, správanie sa v danej krajine, z ktorých vznikajú politické nepokoje, nestabilita v krajine,

1. zvolávať stretnutia na aktualizáciu plánov pre prípad mimoriadnych situácií a evakuačných plánov v prípade krízovej situácie,

2. prírodné a klimatické podmienky,

2. rozposielať súbor plánov pre prípad mimoriadnych situácií,

Mechanizmus Spoločenstva EÚ v oblasti civilnej ochrany

3. viesť register občanov,

Vstupom SR do EÚ sa povinnosť zastupiteľských úradov SR rozšírila o povinnosť postarať sa i o občanov členských krajín EÚ, ak o to požiadajú. Otázka spolupráce, pod hlavičkou civilná ochrana je upravená v článku 196 Zmluvy o fungovaní EÚ. V súlade s ochranou pracovníkov diplomatických misií a občanov EÚ je vytvorený mechanizmus Spoločenstva v oblasti civilnej ochrany [9]. Mechanizmus bol vytvorený v októbri 2001 a je operatívnym nástrojom určeným na zlepšenie pripravenosti a mobilizáciu okamžitej pomoci v prípade katastrofy (obr. 2).

4. vytvoriť alebo udržiavať núdzové siete medzi misiami EÚ v danej krajine, 5. zaviesť účinnú výmenu informácií o krajinách, v ktorých sú zastupiteľstvá priakreditované, 6. zhromažďovať občanov nezastúpených členských štátov EÚ na zhromaždiskách, ktoré sú zriadené plánmi, 7. odhadovať - poskytovať - potrebný personál na pokrytie správnych postupov. V SR ochranu diplomatických misií vykonáva v rámci svojich kompetencií úrad na ochranu ústavných činiteľov a diplomatických misií Ministerstva vnútra SR [6]. Na základe čl. 22 Viedenského dohovoru o diplomatických stykoch sú miestnosti misie nedotknuteľné, to znamená, že orgány prijímajúceho štátu nesmú do nich vstúpiť, iba ak so zvolením šéfa misie. Prijímajúci štát má osobitnú povinnosť urobiť všetky vhodné opatrenia na ochranu miestností misie pred akýmkoľvek vniknutím alebo poškodením a na zabráneniu rušenia pokoja.

3. zákony, predpisy, medzinárodné zmluvy.

ZÁVAŽNÁ MIMORIADNA UDALOSġ

REAKCIA

Civilná ochrana Zákon NR SR č. 172/2011 Z.z. o civilnej ochrane obyvateľstva v znení neskorších predpisov rozoznáva mimoriadne udalosti:

PRIPRAVENOSġ

akákoĐvek situácia, ktorá má nepriaznivý vplyv na Đudí, životné prostredie, majetok

akákoĐvek þinnosĢ vykonaná v rámci mechanizmu s cieĐom riešiĢ bezprostredné následky

stav pohotovosti, spôsobilosti Đudských a materiálnych zdrojov na zabezpeþenie rýchlej reakcie na mimoriadnu udalosĢ.

1. živelné pohromy, 2. havárie, 3. katastrofy,

VýASNÉ VAROVANIE

Vþasné a úþinné poskytnutie informácií a zabezpeþiĢ pripravenosĢ na úþinnú reakciu.

4. teroristické útoky. Civilnú ochranu by sme mohli rozdeliť na: - vnútroštátnu, - medzinárodnú. Medzinárodný znak civilnej obrany bol schválený prvým protokolom z roku 1977 ktorý doplňoval Ženevskú konvenciu z roku 1949. [7]

V súlade so zákonom č. 387/2002 Z.z. o riadení štátu v krízových situáciách mimo času vojny a vojnového stavu a v znení neskorších predpisov je ustanovený krízový štáb MZV SR, ktorý je výkonným prvkom krízového riadenia MZV SR na prechádzanie a riešenie krízových situácií a mimoriadnych udalostí v SR a v zahraničí. V prípade vzniku mimoriadnej udalosti krízový štáb MZV SR koordinuje realizáciu opatrení na jej riešenie a spolupracuje s príslušnými orgánmi iných štátov. Katastrofu možno charakterizovať nízkou pravdepodobnosťou a vysokou hodnotou dôsledku. Z toho dôvodu je nevyhnutné mať pripravený a vypracovaný krízový plán alebo plán evakuácie. Všetky zastupiteľské úrady Slovenskej republiky majú vypracovaný krízový plán. Jeho obsahom je súbor jednotných a špecifických dokumentov, údajov, opatrení a príloh určených na riešenie Ostrava 1. - 2. února 2012

MODUL

Sebestaþné, samostatné a vopred vymedzené usporiadanie spôsobilosti þlenských štátov. Kombinácia Đudských a materiálnych prostriedkov a jeho schopnosĢ zasiahnuĢ.

Obr. 2 Mechanizmus Spoločenstva v oblasti civilnej ochrany [9] Účelom mechanizmu je zadefinovať závažnú mimoriadnu udalosť. Vykonať reakciu a riešiť bezprostredné následky. Zabezpečiť pripravenosť rýchlej reakcie na mimoriadnu udalosť. Poskytnúť včasné a účinné informácie a vymedziť usporiadanie spôsobilosti. Mechanizmus Spoločenstva v oblasti civilnej ochrany uľahčuje mobilizáciu nepostrádateľnej pomoci na okamžitú potrebu krajín postihnutých katastrofou. Prínos vychádzal zo skúseností pri poskytovaní pomoci predošlých katastrof v rámci i mimo EÚ, ako boli povodne v strednej Európe (2002) a Francúzsku (2003), havárie Prestige (2002), zemetrasenia v Alžírsku (2003), Iráne (2003) a Maroku (2004), lesných požiarov vo Francúzsku a Portugalsku (2003, 2004) a explózie v Asuncióne (2004). V rámci mechanizmu o pomoc napríklad požiadali Švédsko, Albánsko, aby sa vysporiadali s následkami veľkej búrky a snehovej búrky. Mechanizmus rýchlo reagoval a účinne na núdzovú situáciu cunami, ktorá vznikla v južnej Ázii v decembri 2004. Zásah mechanizmu v južnej Ázii bol najväčším od jeho vytvorenia [10]. 209


Cieľom mechanizmu je: • zvýšiť efektivitu reakcií EÚ na mimoriadne udalosti, • zlepšiť vzájomnú pomoc medzi členskými štátmi, • pomáhať chrániť ľudí, životné prostredie a majetok,

V prípade účasti OSN zohráva organizácia celkovú koordinačnú úlohu pri záchranných operáciách v tretích krajinách. Cieľom je maximalizovať využívanie dostupných zdrojov a vyhnúť sa zbytočnému zdvojeniu úsilia. Výsledkom je ochrana života osôb. Porovnanie mechanizmu spolupráce:

• na požiadanie poskytnúť podporu v prípade závažných mimoriadnych udalostí, • uľahčiť lepšiu koordináciu pomocných zásahov, • budovanie Európskej kapacity rýchlej reakcie. Typy závažných mimoriadnych udalostí, pri ktorých je možné žiadať o pomoc v oblasti civilnej ochrany:

OSN (prevencia)

EÚ (okamžitá reakcia)

•

včasné varovanie

•

zadefinovanie mimoriadnej udalosti

•

prevencia konfliktov

•

vykonanie reakcie - riešenie následkov

•

krízový manažment • (mierové, humanitárne misie)

zabezpečenie pripravenosť rýchlej reakcie na mimoriadnu udalosť

- prírodné, - človekom zavinené,

•

povojnová obnova

•

poskytnutie včasnej a účinnej informácie

- teroristické činy,

•

spoločné cvičenia

•

vymedzenie usporiadania spôsobilosti

- technologické havárie,

Záver

- radiačné havárie, - ekologické havárie, Správa z roku 2004 „Bezpečnejší svet: záležitosť nás všetkých“ identifikovala 6 kategórií najväčších hrozieb súčasnosti [11]. 1. ekonomické a sociálne hrozby (chudoba, infekčné choroby, degradácia životného prostredia atď.), 2. konflikty medzi štátmi, 3. vnútorné konflikty (občianske vojny, genocída atď.), 4. nukleárne, rádiologické, chemické a biologické zbrane, 5. terorizmus, 6. nadnárodne organizovaný zločin. Prvky a akcie mechanizmu: 1. určenie zásahových tímov, 2. zavedenie a realizácia programu odbornej prípravy, 3. workshopy, semináre a pilotné projekty, 4. vytvorenie a vyslanie vyhodnocovacích alebo koordinačných tímov, 5. zriadenie a riadenie 24 a informačného centra (MIC),

hodinového

monitorovacieho

6. zriadenie a spravovanie spoločného a informačného systému (CESIC),

komunikačného

7. rozvoj systémov detekcie a včasného varovania pre katastrofy, 8. získavanie prístupu k vybavenia a dopravným prostriedkom prostredníctvom: a) poskytovanie a spoločné využívanie informácií o vybavení do dopravných prostriedkov, b) pomoc pri identifikácií dopravných prostriedkov (komerčné, vládne), c) identifikácia vybavení, ktoré môžu byť k dispozícií. 9. dopĺňanie dopravy na zabezpečenie rýchlej reakcie v prípade závažných mimoriadnych udalostí,

Medzi krajinami sa zlepšuje vzájomná pomoc. Krajiny si vymieňajú informácie. Zvyšuje sa efektivita reakcií na mimoriadne udalosti. Ide predovšetkým o lepšiu koordináciu pomocných zásahov. Cieľom mechanizmov je budovanie rýchlej reakcie na mimoriadnu udalosť. Počas krízovej situácie v Egypte zasadali v Káhire vedúci zastupiteľských úradov, kde sa monitorovala situácia. V prípade pomoci občanov, ktorí sa nachádzali v krízovej oblasti, sa uskutočnilo stretnutie konzulárnych pracovníkov zastupiteľských úradov členských krajín EÚ. V rámci pracovnej skupiny pre konzulárne záležitosti bola uskutočnená telekonferencia, prostredníctvom ktorej sa vymieňali informácie ohľadom počtu občanov EÚ, možnosti a druhy evakuácie. Evakuovať svojich občanov sa rozhodli krajiny (Česká republika, Veľká Británia, Belgicko, Fínsko, Nemecko, Portugalsko, Španielsko). Slovenská republika dňa 3. februára 2011 vyslala letecký špeciál do Egypta. Medzi pasažiermi boli občania SR, Českej republiky, Portugalska a Maďarskej republiky. V dôsledku politických nepokojov a so zhoršujúcou sa bezpečnostnou situáciou bol vo februári 2011 dočasne zatvorený Zastupiteľský úrad SR v Tripolise, Líbyi. V júli 2011 vydalo Ministerstvo zahraničných veci Maďarska vyhlásenie ohľadom pokračovania pôsobenia ZÚ MR v Tripolise. Počas krízového obdobia Zastupiteľský úrad Maďarska bude súčasne zastupovať záujmy Grécka, Chorvátska, Kanady, Talianska a USA na základe bilaterálnych dohôd. Po vypuknutí krízy v Líbyi vo februári 2011 ZÚ Maďarska v Tripolise zohrával aktívnu úlohu i v koordinovaní evakuácie občanov EÚ a mimo EÚ a poskytovaní konzulárnej pomoci. Popri tom sa pomocou ZÚ Maďarska v Tripolise podarilo dosiahnuť prepustenie viacerých osôb, vrátane občanov Veľkej Británie, USA a Španielska a poskytnutie pomoci pri ich návrate domovskej krajiny. [12] Použitá literatúra [1]

Straka, J., Klavec, J.: Medzinárodné vzťahy, Compacto, s.r., 2007, ISBN: 978-80-969677-0-4, s. 18-19.

[2]

Filip, S.: Spolupráca EÚ s OSN, NATO a OBSE v oblasti krízového manažmentu, dostupné na internete, [on line] [12.12.2011], http://www.cvmpsvr.sk/projekty/8/Spolupraca_ EU_s_OSN_v oblasti_KM.ppt.

[3]

Zákon č. 157/1964 Zb.z., Vyhláška ministra ZV z 10. júna 1964 o Viedenskom dohovore o diplomatických stykoch.

[4]

Zákon č. 31/1969 Zb.z., Vyhláška ministra ZV z 12. februára 1969 o Viedenskom dohovore o konzulárnych stykoch.

2. ochrane a upevňovaní demokracie, rešpektovania ľudských práv a základných slobôd,

[5]

Usmernenia o konzulárnej ochrane občanov EÚ v tretích krajinách z 5. novembra 2010 (15613/10, COCON 40).

3. boji proti organizovanému zločinu a medzinárodnému terorizmu.

[6]

Analýza tendencií vývoja vnútornej bezpečnosti SR a z nej vyplývajúcich rizík a ohrození SR r. 2010, číslo materiálu:

10. podpora konzulárnej pomoci občanom EÚ Organizácia spojených národov OSN (Organizácia spojených národov) je univerzálna medzinárodná organizácia medzivládneho charakteru na udržanie medzinárodného mieru a bezpečnosti a na rozvoj hospodárskej, sociálnej a kultúrnej spolupráce. [2] Spolupráca spočíva v: 1. zachovaní mieru a posilňovaní bezpečnosti,

210



MV- KMCO-176-10/KM-2010, dostupné na internete, [on-line] [08.08.2011]. [7]

Znak CO, dostupné na internete, [on line] [15.12.2011], http:// sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:CivilDefence.svg.

[8]

Zákon 179/2011 o hospodárskej mobilizácii a o zmene a doplnení zákona č. 387/2002 Z. z. o riadení štátu v krízových situáciách mimo času vojny a vojnového stavu v znení neskorších predpisov

[9]

Rozhodnutie rady z 8. novembra 2007 o ustanovení mechanizmu Spoločenstva v oblasti civilnej ochrany (2007/779/ES, Euratom).

[10] Oznámenie Komisie Rade, Európskemu Parlamentu, Európskemu Hospodárskemu a Sociálnemu Výboru a Výboru Regiónov - Zlepšenie mechanizmu Spoločenstva v oblasti civilnej ochrany /* KOM/2005/0137 v konečnom znení. [11] Report of the High-level Panel on Threats, Challenges and Change, A/59/565: A more secure world: our shared responsibility, 2. december 2004. [12] Ministerstvo zahraničných vecí Maďarska, dostupné na internete, [on line] [08.07.2011], http://www.kormany.hu/ en/ministry-of-foreign-affairs/news/hungary-continuesrepresenting-the-european-union-in-libya-through-thesecond-half-of-2011 www.kormany.hu.

Mapování rizik EDICE SPBI SPEKTRUM

68.


ANTONÍN KRÖMER PETR MUSIAL LIBOR FOLWARCZNY

MAPOVÁNÍ RIZIK

Antonín Krőmer, Petr Musial, Libor Folwarczny Tato publikace popisuje metodu mapování rizik, která byla vyvinuta u Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje na základě metodiky doporučené Evropskou unií. Mapování rizik je proces, při kterém se identifikují území s různou úrovní rizika. Při mapování rizik je prováděna interakce projevů různých typů nebezpečí se zranitelností území a s úrovní připravenosti území. Mapování rizik se provádí na základě technologií geografického informačního systému s využitím statistických a numerických analýz. Výsledky mapování rizik se prezentují na speciálních mapách (mapy rizik), které umožňují identifikovat složení a úroveň rizika pro každou část území analyzovaného územního celku. Využití zpracovaného mapování rizik pro daný územní celek je široké. Mapy rizik slouží jako základní vstup do procesů havarijního a krizového plánování, podávají komplexní informaci o zatížení území riziky, jsou zdrojem analýzy ohrožení objektů a další. ISBN: 978-80-7385-086-9

cena 180 Kč



211


Ochrana zaměstnanců při úniku nebezpečných látek Protection of Employees in the Release of Hazardous Substances Ing. Eva Štoudková VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected] Abstrakt Tento příspěvek se zabývá problematikou úniku nebezpečných látek v organizaci. V práci jsou navrhnuty možná opatření při úniku nebezpečné látky, dále řeší otázky ochrany zaměstnanců před následky úniku nebezpečných látek, dopady úniku nebezpečných látek na životní prostředí a okolí organizace. Klíčová slova Ochrana zdraví, nebezpečné látky. Abstract This paper deals with the release of hazardous substances in the organization. The work is designed to measure the possible leakage of hazardous substances, as well as addressing issues of protection of employees against the consequences of release of hazardous substances, the effects of release of hazardous substances on the environment and neighborhood organizations. Key words Health protection, hazardous substances.

látky na základě toxických nebo ekotoxických vlastností (vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci a nebezpečné pro životní prostředí). Mezi nejpoužívanější nebezpečné látky můžeme zařadit například Acetylén - C2H2, Amoniak - čpavek - NH3, Benzín, Etylén - C2H4, Formaldehyd - HCHO, Fosgen - COCl2, Chlór - Cl2, Chlorovodík - HCl, Kyanovodík - HCN, Oxid siřičitý - SO2, Oxid uhelnatý - CO, Propan-butan - C3H8 - C4H10, Sirouhlík - CS2, Sulfan - H2S, Zemní plyn (obsahuje hlavně metan - CH4). Minimální požadavky na ochranu před nežádoucími účinky těchto nebezpečných látek jsou již zakotveny v legislativě České republiky i Evropské unie. Avšak opatření na ochranu zdraví a života osob, by měla být maximalizována i nad rámec, který doporučuje legislativa. Ovšem takto maximalizována opatření zvedají náklady společnostem na pořízení ochranný zařízení a pomůcek. Lidský život, se nedá finančně vyčíslit, a i když jsou zaměstnavatelé v České republice vedeni k maximalizaci ochranných opatření, stále se většina z nich rozhoduje na základě skokového zvýšení finančních nákladů na pořízení těchto prostředků a zařízení. A to především v dnešní době, kdy již několik let trvá finanční krize a v roce 2012 se má krize ještě prohloubit. Věřím, že první položkou pro snížení nákladů organizace budou především náklady na ochranu zdraví a života zaměstnanců, a tyto náklady budou stlačeny na nejnižší možnou úroveň [1, 4].

Úvod

Ochrana organizace

Se stále se rozvíjejícím chemickým průmyslem jsou lidé (zaměstnanci), zvířata i životní prostředí ustavičně nuceni být v kontaktu s nebezpečnými látkami. A to jak v zaměstnání, tak i v obyčejném životě. Nebezpečnou látkou rozumíme takovou látku nebo přípravek, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností, definovaných v zákoně o chemických látkách a chemických přípravcích. Jedná-li se v podniku pouze o skladování těchto nebezpečných látek nebo jeho využívání pro předmět podnikání organizace, platí pro tyto látky speciální pravidla a nařízení, pro ochranu organizace, zaměstnanců i životního prostředí. I když bývají zákony, nařízení vlády, vyhlášky i předpisy dodržovány, přesto se setkáváme s mimořádnými situacemi (haváriemi), kdy dochází k ohrožení zaměstnanců, obyvatel i životního prostředí právě únikem těchto látek. V případě takto nastalé situace, společnost postupuje dle předem stanoveného scénáře tak, aby ochránili zaměstnance, občany a životního prostředí. Pokud už k ohrožení dojde, organizace nastaví pravidla tak, aby dopady na zdraví a život jedinců byly minimální.

Cílem každé organizace je dosahování zisku. Pro zajištění tohoto cíle je nutno denně plnit mnoho úkolů pro zajištění funkčnosti a konkurenceschopnosti organizace. Společnosti využívající ke svému podnikání chemické látky jsou nuceny, kromě dalších úkolů spojených s hladkým chodem společnosti, plnit legislativní předpisy České republiky a Evropské unie na zajištění bezpečnosti, při skladování a v případě dopravy nebezpečných látek. V případě havárie a úniku nebezpečných látek bývají většinou ohroženi samotní zaměstnanci, dále ostatní osoby a především životní prostředí. Existují případy, kdy se v místě havárie nepohybují osoby, které by byly přímo ohroženy na zdraví a životě, pouze při likvidaci havárie jsou vystaveni nebezpečným látkám jednotky záchranných složek, ale není mi znám žádný případ, kdy by nebylo ohroženo životní prostředí. Životní prostředí je ovšem také rizikovým faktorem pro obyvatelstvo a to právě v tom případě, je-li znečištěno chemickou látkou nebo přípravkem.

Nebezpečné látky

Organizace, která je postižená havárií není schopna po určitě časové období plnit právy ty dané úkoly pro chod firmy, ale je nucena často pozastavit svou činnost a věnovat se odstranění následků havárie a to i v podobě zpracování dokumentace a úředního řešení vzniklé situace. Toto má za následek narušení plynulého chodu společnosti, přerušení činnosti, ztracení pozice na trhu a tím i snížení ziskovosti a konkurenceschopnosti podniku a to až do doby, než je vše vyřešeno a uzavřeno.

Nebezpečné chemikálie je možné rozdělit dle druhu a jejich vlastností do několika skupin. Na základě těchto indikátorů je pak nutné přijmout opatření pro ochranu zdraví a života zaměstnanců, dalších osob, které by mohly být zasaženy vzniklou havárií a v neposlední řadě také přijmout opatření pro ochranu životního prostředí. Dle zákona č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích dělíme nebezpečné látky do dvou skupin. Do skupiny, která rozděluje nebezpečné látky na základě fyzikálně chemických vlastností (výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé), a do skupiny, která rozděluje nebezpečné

Pod ochranou organizace je myšleno, zajištění prostor společnosti, skladů a dopravy tak, aby nedocházelo k mimořádným situacím, spojených s únikem nebezpečných látek, popřípadě minimalizování jejich dopadů na chod společnosti. Jako další řešení je možné uvést například umístění snímačů v blízkosti místa skladování nebezpečných látek, v prostorách jejich manipulace a instalace také mobilních snímačů v případě dopravních zařízení. V dnešní době, kdy technika přenosu dat postupuje mílovými kroky dopředu, je možné v případě kontroly těchto snímačů převést data například do jednotky instalované v sídle společnosti, do jednotky

Pro bezpečnou manipulaci s nebezpečnými látkami a především pro ochranu pracovníků popřípadě jiných složek, které jsou povinni s nebezpečnými látkami manipulovat, jsou v rámci mezinárodních smluv přijaty směrnice upravující označování a přepravu nebezpečných látek.

212



v místě skladování nebezpečných látek, popřípadě do mobilního telefonu oprávněné osoby. V případě změny hodnot na snímači, je okamžitě vyslán signál, a o této změně jsou informovány předem stanovené osoby.

působení jevů. Tato investice do kamerového systému, může společnosti v případě havárie ušetřit vysoké náklady v případě udělení pokut od orgánů inspekce práce a dalších finančních nákladů, spadajících do finanční působnosti pojišťoven.

Další možností zabránění havárie je neustálé hlídání objektu, což zvyšuje náklady minimálně na mzdové zajištění osoby, která hlídání objektu zajištuje, popřípadě zvýšení nákladů při objednání bezpečnostní společnosti.

Ochrana životního prostředí

Opatření objektu sirénou, například ve větších provozech, kdy v okolí není zastaven provoz a podobně. Ochrana zaměstnanců Ochrana zaměstnanců by měla být nejvyšším a prvotním zájmem každého zaměstnavatele. Jak je známo, každá příčina má svůj následek, a když je příčinně kvalitně ochráněn zaměstnance podniku, v případě havárie nejsou následky natolik vážné a to jak z pohledu újmy na zdraví popřípadě života zaměstnance, nebo osob pohybující se v blízkosti nehody, tak i v případě finančních nákladů, které by mohli vzniknout v případě nemoci z povolání, pracovních úrazů ne-li smrti zaměstnance, nebo finančních nákladů vzniklých při úhradě následků léčení při zranění jiné osoby, nebo její smrti. V případě ochrany zaměstnanců před vlivem rizik, kterým jsou vystavováni na pracovišti by na prvním místě mělo být školení. Vstupní školení, kterým prochází všichni zaměstnanci, bez ohledu na specializaci, by nemělo být opomínáno nebo jiným způsobem zjednodušováno. Ihned po tomto školení by mělo následovat školení o přesné pozici zaměstnance, vznikajících rizicích na jeho pracovištích, informacích o opatřeních na tato rizika a tak dále. Mimořádné školení na pracovišti vzniká při změně technologických postupů, při odhaleném nově vzniklém riziku a podobných situacích. I přesto, že jsou zaměstnanci takto poučeni, vzniká nejvíce mimořádných situací a havárií právě vlivem lidského činitele. V případě, jedná-li se o zaměstnance, může dojít k nesprávné manipulaci se zařízením, které ke své práci používá, odstraněním bezpečnostních prvků, nepozorností a podobně. V jiných případech se také může jednat o osoby, které se do objektu společnosti dostali nezákonným způsobem, mohou poškodit bezpečnostní prvky, které zajišťují skladování nebezpečných látek, nebo jinak zapříčinit nehodu, které mohou být sami vystaveni, nebo s časovou odchylkou této nehodě vystavit právě zaměstnance společnosti. Další ochranou pro zaměstnance jsou také osobní ochranné pracovní prostředky, které je zaměstnavatel povinen zajistit pro každého zaměstnance. Zaměstnanec je povinen se o tyto prostředky starat a v případě, že již neplní ochrannou funkci, tyto vyměnit za nové. I když zaměstnanci prochází poctivým školením, a používají osobní ochranné pracovní prostředky, stále jsou považováni za nejrizikovější článek v systému BOZP. Proto považuji jejich neustálou kontrolu jejich počínání za nutnou. Systém sledovacích kamer zvyšuje nákladovost systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale v případě nehody, úrazu nebo vzniku nebezpečné situace je jasné a prokazatelné, zda byla chyba zapříčiněná zaměstnancem, nebo došlo k náhodnému


Každá organizace, která skladuje a manipuluje s nebezpečnými látkami, si musí počínat tak, aby nedošlo k jejich samovolnému úniku. Za největší ohrožení životního prostředí nebezpečnými látkami je považována povrchových i podpovrchových vod, kontaminace půdy, popřípadě odpadu. Každá organizace má za povinnost dle druhu používaných, skladovaných nebezpečných látek vypracovat opatření proti jejich úniku a tato opatření kontrolovat a aktualizovat po celou dobu zacházení s nebezpečnými látkami. Tuto dokumentaci musí organizace archivovat následujících minimálně pět let. I v případě ochrany životního prostředí, jsou zapotřebí kontrolní a záchytné systémy, které jsou schopny při vzniku havárie zabránit úniku nebezpečných látek a tím zabránit dekontaminaci životního prostředí, minimálně na dobu potřebnou pro příjezd složek záchranných sil. Závěr Úroveň ochrany organizace, osob a životního prostředí při úniku nebezpečných látek je možné v dnešní době posunout na velmi vysokou úroveň a to především za použití moderní techniky, automatizovaného přístupu a systémového myšlení. Především automatizace jednotlivých procesů, přes kamerové systémy až po školení zaměstnanců pomocí e-learningu s testovým vyhodnocením. Takto nastavená opatření sice zvýší náklady společnosti na minimální zajištění osob a životního prostředí, ale v případě mimořádné události a hledání příčin a následků je možné v důsledku snížit jak finanční náklady, tak i omezit poškození zdraví, ztráty na životech osob a chránit životní prostředí. Bohužel, v současnosti je postoj organizací k zajištění opatření pro ochranu zdraví a života osob a životního prostředí postaven především na finančních nákladech společnosti, ale některé položky se finančně vyčíslit nedají. Literatura [1]

Šenovský M., Bartlová I.,: Nebezpečné látky, SPBI, Ostrava 2006, 17 s., ISBN: 80-86111-74-1.

[2]

Záchranný kruh, ze stránek: www.zahranny-kruh.cz, dne 20. prosince 2011.

[3]

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, ze stránek: www.ukzuz.cz, dne 22. prosince 2011.

[4]

Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích.

[5]

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, ze stránek www.spbi.cz, dne 22. prosince 2011.

213


Návrh novely §§44a+44b zákona č. 258/2000 Sb. (nakládání s látkami a směsmi) Draft Amendment to Subsections §§44a+44b of Act No. 258/2000 Coll. (Handling of Substances and Mixtures) MUDr. Zdeňka Trávníčková, CSc.

Jako „nová klasifikace“ bude v textu níže označena klasifikace podle požadavků nařízení CLP. Pod pojmem „stará klasifikace“ je myšlena klasifikace podle zákona č. 350/2011 Sb. (chemický zákon) a jeho prováděcího předpisu vyhlášky č. 402/2011 Sb., které od 1.1.2012 nahradily zákon č. 356/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 232/2004 Sb.

Státní zdravotní ústav Praha Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 [email protected] Abstrakt V důsledku přechodu na nový systém klasifikace a označování látek a směsí podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP) je třeba upravit národní předpisy. Změny se týkají nejen nového chemického zákona a jeho prováděcích předpisů, ale řady dalších předpisů i z rezortu zdravotnictví, ve kterých jsou povinnosti, zákazy, omezení nebo opatření vázány na určitou nebezpečnost resp. klasifikaci chemické látky/směsi. Do §§44a+44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, které řeší problematiku nakládání s nebezpečnými látkami a směsmi, pravidla pro nakládání, odbornou způsobilost pro nakládání s látkami a směsmi vysoce toxickými, bylo třeba zapracovat požadavky pro látky a směsi uváděné na trh v novém systému klasifikace. Klíčová slova Látky a směsi, nakládání, ochrana zdraví, klasifikace podle nařízení CLP Abstract As a result of transition to a new system of classification and labelling of substances and mixtures according to the Regulation (EC) No. 1272/2008 (CLP Regulation), it is necessary to change national regulations. The changes relate not only to the new chemical law and its implementing regulations but also to many other regulations also in the health sector, in which obligations, prohibitions, restrictions and measures are connected with a certain dangerousness and classification of chemical substances/mixtures. There was a need to incorporate requirements for substances and mixtures placed on the market in the new classification system into Subsections 44a+44b of Act No. 258/2000 Coll., on public health protection, solving the problems of handling of dangerous substances and mixtures, handling rules, professional qualifications for the handling of highly toxic substances and mixtures. Key words Substances and mixtures, handling, health classification according to the CLP Regulation

protection,

Úvod V důsledku postupného vstupu v účinnost nařízení (ES) č. 1272/2008 (= nařízení CLP) je třeba upravit národní předpisy, které se vztahují k problematice chemických látek a směsí (dříve přípravků). Nařízení CLP zavedlo nové členění nebezpečnosti do tříd a kategorií nebezpečnosti (místo stávajících nebezpečných vlastností), jim odpovídají částečně změněné prvky označení, které jsou nově povinně na štítcích/obalech. Místo R-vět jsou standardní věty o nebezpečnosti tzv. H-věty, místo S-vět jsou pokyny pro bezpečné zacházení tzv. P-věty, zcela jiný je výstražný symbol a nové signální slovo. Chemické látky se od 1. prosince 2010 klasifikují a označují podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (nařízení CLP). Pro směsi nová klasifikace a označení bude povinná od 1.6.2015, nicméně firmy ji mohou dobrovolně začít používat již nyní. 214

S ohledem na změnu terminologie a klasifikace (jiné členění tříd nebezpečnosti, částečně jiná kritéria pro přiřazení nebezpečností, jiné standardní věty o nebezpečnosti tzv. H věty) je třeba upravit národní předpisy, kde povinnosti, zákazy, omezení nebo opatření jsou vázány na určitou nebezpečnost resp. klasifikaci látky/směsi. V rezortu zdravotnictví se úprava s ohledem na nařízení CLP týká následujících předpisů: - zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších přepisů - vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání - nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších přepisů - vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli - dále vyhláška č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami s chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. V tomto příspěvku bude rozebrán pouze návrh novely §§44a+44b zákona č. 258/2000 Sb. Obě klasifikace a označení (podle zákona č. 350/2011 Sb. i podle nařízení (ES) č. 1272/2008 v platném znění, tj. stará i nová) pro látky i směsi se budou používat na štítcích/obalech i v bezpečnostních listech u konečných spotřebitelů několik let souběžně. Předpis musí počítat s tím, že látky/směsi, které spotřebitelé nakoupili nebo ještě nakoupí se „starou“ klasifikací, označením podle zákona č. 350/2011 Sb. a s odpovídajícím bezpečnostním listem, budou spotřebovávány postupně i přes termíny uváděné v nařízení CLP (které se vztahují ke klasifikaci a označení obecně, resp. uvádění látek/směsí na trh). Termín, do kdy souběh obou klasifikací a označení bude u látek či směsí u spotřebitelů, nelze určit. Ještě do r. 2017 je možné prodávat v určitých případech směsi klasifikované a označené postaru. Platí to nejen do spotřebování stávajících zásob. Paralela mezi systémy klasifikace pro potřebu předpisů §§44a+44b zákona č. 258/2000 Sb. regulují nakládání s tzv. „více“ nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. Zákazy či omezení jsou vázány na určitou nebezpečnou vlastnost - vysoce toxický, toxický, žíravý, dále karcinogenní s R-větou 45 nebo 49, mutagenní s R-větou 46 a toxické pro reprodukci s větami R-větou 60 nebo 61. Pro potřeby úpravy předpisu v rezortu zdravotnictví (tj. zákona i všech výše uváděných předpisů) bylo třeba navrhnout paralelu Ostrava 1. - 2. února 2012


mezi oběma systémy klasifikace. Stávající termíny „vysoce toxický“, „toxický“ ve smyslu zákona č. 350/2011 Sb. a vyhlášky č. 402/2011 Sb. zahrnují jak: a) akutní účinek, který může mít za následek smrt - podle nařízení CLP třída nebezpečnosti - akutní toxicita kategorie 1 až 3 (Acute Tox. 1-2-3), b) akutní účinek, který může mít za následek vážné poškození určitého organu/ů (např. oslepnutí u methanolu) - podle nařízení CLP třída nebezpečnosti - toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové expozici kategorie 1 (STOT SE 1), c) chronický účinek, který může mít za následek vážné poškození určitého orgánu/ů (např. plicní fibróza, cirhóza jater) - podle nařízení CLP třída nebezpečnosti - toxicita pro specifické cílové orgány po opakované expozici kategorie 1 (STOT RE 1). Po pečlivém zvážení všech okolností (porovnání hranic u stávajícího 3 stupňového členění T+, T, Xn proti nově 4 kategoriím u akutní toxicity; změny kritérií pro přiřazení nebezpečností; označení pro 1+2 kategorii u akutní toxicity se stejnou H větou; zvážení předpokládaného počtu látek takto klasifikovaných...) bylo doporučeno pro potřeby úpravy předpisu v rezortu zdravotnictví použít: - vysoce toxický (T+) = kategorie 1 a 2 ve třídě akutní toxicita (Acute Tox. 1 a Acute Tox. 2), - toxický (T) = kategorie 3 ve třídě akutní toxicita (Acute Tox. 3) + toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové expozici kategorie 1 (STOT SE 1) + toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové opakované kategorie 1 (STOT RE 1), Stávající nebezpečná vlastnost „žíravý“ (R35 a R34) odpovídá plně kategorii 1 ve třídě nebezpečnosti žíravost (Skin Corr. 1A-1B1C). Avšak výstražný symbol nebezpečnosti GHS05 (žíravost) pro označení tj. na štítku/obalu látky či směsi se nově použije i u kategorie 1 ve třídě nebezpečnosti vážné poškození očí (Eye Dam 1, H318), což v podstatě odpovídá dnešní větě R41 a dále u nové třídy nebezpečnosti korozívní pro kovy (Met. Corr. 1, H290). Z tohoto důvodu bylo doporučeno do textu zákona přidat výjimečně i standardní větu o nebezpečnosti H314. - žíravý (C) = žíravé kategorie 1 (Skin Corr. 1A-1B-1C) se standardní větou o nebezpečnosti H314. Relativně nejméně problémů pro potřeby předpisu dal převod u karcinogenů, mutagenů a toxických pro reprodukci, neboť kritéria pro klasifikaci látek jsou stejné, mírně se zpřísňují jen u směsí u třídy nebezpečnosti toxicity pro reprodukci. Problémy však mohou vznikat v praxi, kde místo stávajícího dělení těchto nebezpečných vlastností do kategorií 1, 2 a 3 bude u těchto tříd nebezpečnosti dělení do kategorií 1A, 1B a 2. - karcinogenní označené větou R 45 nebo 49 = karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, - mutagenní označené větou R 46 = mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B, - toxické pro reprodukci označené větou R 60 nebo 61 = toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B. K vlastnímu návrhu textu zákona Do začátku paragrafu byla doplněna nově definice nakládání pro potřeby tohoto zákona, kde nakládáním s látkami a směsmi se rozumí jakákoliv činnost spojená s výrobou, dovozem, uváděním na trh, prodejem, vlastním používáním, skladováním, balením a přebalováním, označováním včetně opatřování štítkem, vnitropodnikovou dopravou, při níž jim jsou nebo mohou být osoby exponovány. Zůstává v platnosti, že osoby, které nakládají s látkami nebo směsmi jsou povinny se řídit označeními na obale, ať jsou podle požadavků zákona č. 350/2011 Sb. nebo nařízení CLP. Ostrava 1. - 2. února 2012

Omezení na prodej nebo jiné předání látky/směsi klasifikované jako vysoce toxické, což již platí, se nově bude vztahovat i na látky/ směsi klasifikované jako akutně toxické kategorie 1 nebo 2 (tj. Acute Tox. 1 nebo 2). Prodány či předány smějí být pouze osobám odborně způsobilým podle §44b tohoto zákona. Zůstává v platnosti, že právnické a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s látkami/směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické nebo látkami/směsmi, a nově i těmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 (tj. Acute Tox. 1 nebo 2), jen tehdy, jestliže nakládání s těmito látkami a směsmi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b tohoto zákona. Jednotlivé činnosti pak může v rámci nakládání vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok, musí se o tom vést záznam a ten uchovávat 3 roky. Ustanovení se stále nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace. Prodej nebo jiné předání látky/směsi klasifikované jako toxické, nově také těm, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3, toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 (tj. Acute Tox. 3, STOT SE 1, STOT RE 1), nebo žíravé, nově se třídou nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 (resp. Skin Corr. 1A-1B-1C), zákon stále omezuje podle věku, tj. pro toxické resp. které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3, toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 do 18 let, pro žíravé nově se třídou nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 až do 15 let. Vypuštěna byla část týkající se hraček, neboť se na ně vztahují předpisy EU. Ponechán je i zákaz prodeje látek/směsí klasifikované jako vysoce toxické, toxické nebo žíravé, nově i na ty, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3, toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 nebo žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 (tj. Acute Tox. 1-2-3, STOT SE 1, STOT RE 1, Skin Corr. 1A-1B-1C), v prodejních automatech a do přinesených nádob. K relativně větší úpravě dochází v odstavcích týkající se pravidel pro nakládání. Pravidla mají sloužit k rychlé a snadné informovanosti zaměstnanců na jednotlivých pracovišti, kde se nakládá s látkami/směsmi určitých nebezpečných vlastností/ tříd nebezpečnosti, klasifikované jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené větou R 45 nebo R 49, mutagenní označené větou R 46 nebo toxické pro reprodukci označené větou R 60 nebo R 61, nově pak také látkami/směsmi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3, toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 nebo žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, karcinogenita kategorie 1A nebo 1B, mutagenita v zárodečných buňkách kategorie 1A nebo 1B a toxicita pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B. Vzhledem k různým kritériím při přiřazení nebezpečných vlastností resp. kategorií u tříd nebezpečnosti vznikne pro určitou část látek/směsí nově požadavek vypracovat pravidla. Bude se to týkat některých látek/směsí klasifikovaných po staru jako zdraví škodlivé (Xn) a nově pak v třídě nebezpečnosti akutní toxicita kategorii 3 nebo ve třídě nebezpečnosti toxicita pro specifické cílové orgány po opakované expozici v kategorii 1. Pravidla vypracovává a vydává zaměstnavatel. Musí zajistit, aby byla volně dostupná na pracovišti. Pravidla obsahují zejména informace o nebezpečnosti látek/směsí, preventivních opatřeních, ale i postupu při první předlékařské pomoci nebo 215


pokynech o doporučených opatřeních v případě ohrožení zdraví osob a o doporučených opatřeních při nehodě. Aby se zabránilo prostému opisu často chybných údajů z bezpečnostních listů, musí zaměstnavatel pravidla projednat, nově v návrhu předložit ke schválení orgánu ochrany veřejného zdraví. Vzhledem k souběhu obou systémů klasifikací jsou již nyní ve skladech současně látky/směsi klasifikované a na štítku/obalu označené postaru i jiná balení již s novým označením. Bylo navrženo, aby pravidla již projednaná k látkách/směsím se starou klasifikací/označením platila do té doby, pokud budou zásoby ve skladu nebo na pracovišti a nebudou spotřebovány. Současně by se nově vypracovávala nové pravidla na látky/směsi, které jsou/ budou dodávány s novou klasifikací/označením. Nebo-li počítá se s postupnou výměnou pravidel. Může se stát, že po určitou dobu budou ve skladu nebo na pracovišti různá balení stejné látky/směsi z různých dodávek s klasifikací/ označením některé postaru a některé již po novu. Samozřejmě, že nová pravidla je třeba vypracovat na látky/ směsi, kde došlo ke změně jejich klasifikace z důvodu nových poznatků pro klasifikaci, například v důsledku zpřísnění klasifikace „závazných“ harmonizovaných klasifikací (látky v seznamu, tj. příloze VI nařízení CLP). Nová pravidla se musí také vypracovat na látky/směsi, které nebyly dřív na pracovištích a nově jsou dodávány (tj. rozšíření dosavadního sortimentu látek nebo směsí, s nimiž nakládá). Protože informace uváděné u žívaných látek/směsí jsou až na typ ochranný rukavic velice podobné, bylo navrženo, aby u látek/směsí žíravý (R35 nebo R35), nově žíravých kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, byla povinnost předložit pravidla jen poprvé a pak jen aktualizovat seznam těchto látek/směsí v příloze pravidel a samozřejmě o tom informovat zaměstnance.

EDICE SPBI SPEKTRUM

24.


IVANA BARTLOVÁ

NEBEZPEýNÉ LÁTKY I.

Konečně předpis upravuje požadavky na skladování látek/ směsí klasifikované jako vysoce toxické, tj. nově na látky/směsi klasifikované jako akutně toxické kategorie 1 nebo 2. Musí se skladovat prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna, vzájemné škodlivé působení uskladněných látek/směsí a zabránění jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení veřejného zdraví. Kromě toho musí být vedena evidence těchto látek/směsí. Tato evidence musí obsahovat údaje o jejich přijatém a vydaném množství, stavu zásob a označení osoby, které byla látka/směs vydána. Evidence se uchovává nejméně po dobu 5 let ode dne vyčerpání zásob. Nebo-li kromě rozšíření o látky/směsi nově klasifikované je tato část jinak bez změn. Paragraf 44b zákona řeší odbornou způsobilost pro nakládání s látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické nebo látkami nebo směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2. Nejprve uvádí studijním programy a obory škol, jejichž absolventi se považují za odborně způsobilé. Zde dochází k určitým změnám v důsledku změny školského systému. Osoby, které nesplňují požadavek na vzdělání mají možnost podrobit se zkoušce odborné způsobilosti. Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Je připravován prováděcí právní předpis, kde bude způsob zřízení komise a její složení, obsah a forma přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky. Ke zkoušce se mohou přihlásit osoby starší 18 let. Rozsah zkoušky se předpokládá velice podobný jako nyní. Po úspěšně vykonané zkoušce obdrží osoba osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání platná na 5 let.

Nebezpečné látky I. Ivana Bartlová V průmyslu, v obchodě, při přepravě i v každodenní činnosti se setkáváme s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (toxickými, hořlavými, výbušnými apod.), které mohou mít negativní dopad na zdraví člověka i životní prostředí. Je důležité znát a v praxi dodržovat nová zákonná opatření, v souladu s požadavky Evropské unie, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Jedná se především o požadavky vedení evidence, označování a balení, hodnocení nebezpečnosti a způsob klasifikace nebezpečných látek. Neméně důležitá je i znalost požadavků jejich bezpečné přepravy (ADR, RID), třídění a značení nebezpečného zboží i označení dopravních prostředků, přepravní doklady.Totéž platí i pro přepravu nebezpečných odpadů. Postupně prováděné úpravy, event. změny legislativy budou vhodně zapracovány. Využití uvedených možností získaní potřebných informací o nebezpečných látkách vytváří předpoklady pro snížení nebezpečí vzniku havárií a jejich dopadu na zdraví člověka, životní prostředí i ekonomiku.

ISBN: 80-86634-59-3 2. vydání

216

cena 160 Kč Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970



Metodická pomoc HZS JMK obcím k přípravě na mimořádné události a krizové situace The Methodological Assistance of the Fire Rescue Service of the South Moravian Region to Municipalities for their Preparation to Extraordinary Events and Crisis Situations Ing. Dana Trubačová Mgr. Martina Koubová Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje Zubatého 1, 614 00 Brno [email protected], [email protected] Abstrakt Příspěvek pojednává o poskytování metodické pomoci Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje (dále jen „HZS JMK“) obcím k zajištění jejich připravenosti na mimořádné události/krizové situace a jejich řešení. Za tímto účelem vypracoval HZS JMK vzory plánů, které slouží pro přípravu starosty obce, resp. krizového štábu obce k řešení mimořádných událostí, které se mohou vyskytnout na území obce. V příspěvku je podrobněji rozepsán vzor „Plánu odezvy orgánů obce na vznik mimořádné události“, který je zaměřený konkrétněji na postupy řešení nejčastějších hrozeb v Jihomoravském kraji, opět ale i s přihlédnutím ke konkrétním specifikům dané obce. Klíčová slova Plán, připravenost, metodická pomoc, mimořádná událost, starosta obce, krizový štáb obce. Abstract Paper deals with providing of methodological assistance of the Fire Rescue Service of the South Moravian Region (abbr. „HZS JMK“) to municipalities for their preparation to extraordinary events/crisis situations and their solution. That is why HZS JMK developed samples of plans which serve as preparation of mayors of municipalities or crisis staffs of municipalities which may occur in the area of a municipality. This paper presents a sample of „Response plan of municipality authorities to extraordinary event“ which is focused specifically on processes of solution of the most common dangers in the South Moravian region regarded to specific situation of each municipality. Key words Plan, preparedness, methodological assistance, extraordinary event, mayor of municipality, crisis staff of municipality. Úvod K zajištění připravenosti obcí na řešení mimořádných událostí (dále jen „MU“) a krizových situací (dále jen „KS“) jsou v české legislativě stanoveny poměrně značné povinnosti jak starostům obcí, tak obecním úřadům. Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, je uvedena i obecná povinnost orgánů obce „zajišťovat připravenost obce na mimořádné události a podílet se na záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva“. Dále tento zákon mj. stanoví povinnosti v oblasti zajištění varování, evakuace, ukrytí a nouzového přežití obyvatel obce. Podobně dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, je uvedena povinnost jmenovitě starosty obce „zajišťovat připravenost obce na řešení krizových situací“, přičemž orgány obce se na tom podílejí. Zde, kromě již výše uvedených povinností, je uvedeno, že k plnění úkolů a krizových opatření, stanovených hejtmanem, resp. starostou obce s rozšířenou působností, si starosta může zřídit krizový štáb obce Ostrava 1. - 2. února 2012

(dále jen KŠO“) jako svůj pracovní orgán. Tyto povinnosti platí všeobecně pro všechny obce v ČR. Oba výše zmíněné právní předpisy (tj. z. č. 239/2000 Sb., a z. č. 240/2000 Sb.) avšak neukládají povinnost obcím (vyjma obce s rozšířenou působností; dále jen „ORP“) zpracovat plánovací dokumentaci k přípravě obce na MU či KS (autoři se v příspěvku nezabývají povodňovou problematikou). Na úrovni kraje jsou legislativně závazné Krizový plán kraje a Havarijní plán kraje a na úrovni ORP Krizový plán ORP. V praxi ale zpravidla MU a KS vznikají lokálně, tedy na území správního obvodu obce a je třeba je řešit prakticky v místě vzniku. Složky integrovaného záchranného systému řeší na místě záchranné a likvidační práce, nicméně další povinnosti v oblasti varování a informování občanů, ukrytí, evakuace a nouzového přežití spadají do kompetencí starosty, resp. orgánů obce. Konkrétně v případě např. radiační havárie je starosta obce v ZHP odpovědný za varování obyvatelstva (pokud již toto neučinil HZS), případně zajištění náhradního varování při nefunkčnosti sirén. V návaznosti na to je starosta dle informací z operačního a informačního střediska HZS povinen informovat o této havárii jak občany, tak právnické a podnikající fyzické osoby ve správním obvodu obce (vč. přechodně pobývajících - např. v rekreačních zařízeních) a vydat jim pokyny o žádoucím způsobu chování - v tomto případě o nutnosti improvizovaného ukrytí a zásadách zodolnění svého úkrytu. V případě radiační havárie zde navíc přibývá povinnost v oblasti distribuce ochranných roušek a jodové profylaxe (je-li skladována na obecních úřadech). Následně musí orgány obce spolupracovat s vyššími orgány krizového řízení mj. při zásobování ukrytého obyvatelstva, při přípravě evakuace, zjištění počtů obyvatel využívajících samovolnou a řízenou evakuaci. Při evakuaci samotné musí orgány obce evakuaci řídit a evidovat a kontrolovat počty a jména evakuovaných z dané obce, případně poskytovat záchranářům součinnost při evakuaci tělesně hendikepovaných osob. V neposlední řadě musí být orgány obce po provedené evakuaci schopny zachovat činnost svého úřadu i v provizorních podmínkách v místě příjmu evakuovaných. Všechny výše uvedené činnosti (a mnoho souvisejících) musí být orgány obce schopny řešit v situaci, kdy je území správního obvodu obce zasaženo radioaktivními látkami a také samotný úřad musí po určitou dobu pracovat v režimu improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany osob. Z předchozího popisu vyplývá, že povinnosti a činnosti, které mají orgány obce (v praxi tj. v podstatě starosta a obecní úřad) zabezpečovat, jsou natolik organizačně náročné, že je vhodné mít vytvořenu plánovací dokumentaci pro činnost starosty, případně KŠO (v ČR na úrovni obcí legislativně nepovinný pracovní orgán). Činnost HZS JMK HZS JMK se tímto problémem zabývá již od roku 2001, kdy zpracoval vzor „Plánu činnosti orgánů obce pro případ radiační havárie JE Dukovany“ - základní dokument obecního úřadu pro zabezpečení úkolů a opatření zaváděných na ochranu životů, zdraví a majetku obyvatel ve správním obvodu obce, která se nachází v zóně havarijního plánování JE Dukovany pro případ vzniku mimořádné události 3. stupně - radiační havárie. O rok později byl vytvořen vzor „Plánu činnosti orgánů obce při MU“, který je 217


zaměřen obecně na řešení MU ve správním obvodu obce. Obce si mohli vzory plánů volně stáhnout z webových stránek HZS JMK - www.firebrno.cz. Plán si zpracovalo cca 110 obcí v JMK z celkového počtu 702. Plán odezvy orgánů obce na vznik mimořádné události V roce 2010 bylo rozhodnuto vytvořit nový vzor plánu, zaměřený konkrétněji na postupy při nejčastějších mimořádných událostech v JMK, opět ale s přihlédnutím ke konkrétním specifikům dané obce - „Plán odezvy orgánů obce na vznik MU“ (dále jen „Plán“). Plán je strukturován v souladu s novelizovanou krizovou legislativou na 3 části: základní, operativní a pomocná (konkrétní, obecná) - pro lepší orientaci jsou od sebe jednotlivé části barevně odlišeny. Součástí základní části je prvotně přehledná tabulka s obsahem Plánu (na jednotlivé části jsou vytvořeny hypertextové odkazy) viz obr. 1.

vody. Ve druhé části jsou ve spolupráci HZS JMK a obce při zpracování Plánu doplněny ty další specifické hrozby, které jsou pro daný správní obvod aktuální - např. únik nebezpečné látky ze stacionárního zařízení, povodně (přirozené, zvláštní), hromadná silniční/železniční nehoda, dlouhodobé narušení dodávek plynu/ tepla a samostatně také radiační havárie (tj. ne jako součást postupů pro únik nebezpečné látky ze stacionárního zařízení). Základní část také obsahuje přehled legislativy řešící problematiku připravenosti na MU a KS a přehled povinností starosty obce a obecního úřadu, které pro ně plynou ze zákona o integrovaném záchranném systému a ze zákona o krizovém řízení. V operativní části jsou potom rozpracovány krok po kroku konkrétní postupy činností krizového štábu obce pro definované hrozby. U každého kroku, resp. činnosti jsou v Plánu hypertextové odkazy do dalších částí Plánu, zejm. do pomocné části (pro případ, že by si starosta nebyl jistý, jak má řešit např. evakuaci, koho má kontaktovat apod.). U některých typů situací (únik nebezpečné látky ze stacionárního zařízení, přirozené či zvláštní povodně a radiační havárie) jsou přiloženy odkazy na plánovací dokumentaci, která je již zpracována (povodňové plány, vnější havarijní plány, plány opatření pro případ vzniku mimořádné události - zpracovány v JMK pro území v okolí provozovatelů nebezpečných látek, tzv. „zónu ohrožení“, pro případy, kdy platný právní předpis nestanovuje zpracování vnějšího havarijního plánu). Pomocná část je rozdělena na konkrétní a obecnou. Konkrétní část slouží pro shromažďování potřebných dat v oblasti kontaktů na důležité subjekty, přehledu sil a prostředků, jsou zde uvedeny údaje o zařízeních nouzového přežití, prvcích varování a také vzory tísňových zpráv pro obyvatelstvo. V obecné části jsou popsány hlavní zásady hlášení MU, varování, improvizované ochrany, improvizovaného ukrytí, evakuace, humanitární pomoci, nouzového přežití a následných opatření tak, aby orgány obce měly k dispozici stručné a jasné informace k dané činnosti, kterou mají provádět. Plán je sice obsáhlý, nicméně obsahuje veškeré informace, které starosta obce/KŠO potřebuje, resp. může využít při řešení mimořádné události. Plán neopomíjí ani činnost starosty obce v období, kdy mimořádná událost přeroste v krizovou situaci (je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav). Tento Plán byl starostům obcí v JMK představen na pravidelném školení na jaře 2011 a doporučen ke zpracování (ve spolupráci s HZS JMK) všem obcím v kraji. Po tomto školení obdržel HZS JMK řadu žádostí o poskytnutí metodické pomoci při zpracování Plánu. Ta spočívá v tom, že HZS JMK zpravidla navštíví starostu obce, který má zájem si Plán zpracovat a celý dokument s ním prochází a podrobněji vysvětluje jeho náležitosti. Uloží starostovi obce, aby doplnil zejména složení KŠO vč. kontaktů a vyplnil část „B“. Následně mu doporučí, aby Plán schválilo zastupitelstvo obce.

Obr. 1 Plán odezvy orgánů obce na vznik mimořádné události - obsah Základní část dále obsahuje kromě základních informací o Plánu a jeho zpracovateli také zajištění akceschopnosti, tzn. složení KŠO vč. kontaktů na jednotlivé členy, a pracoviště pro činnost KŠO. Zde HZS JMK navrhl možné složení KŠO a před poskytnutím metodické pomoci doporučuje starostovi obce, aby si dopředu promyslel složení KŠO. Stěžejní částí je analýza ohrožení - tj. co konkrétně daný správní obvod obce ohrožuje, jakým způsobem a v jakém rozsahu. Bylo rozhodnuto rozdělit možná ohrožení na dvě části. V první části jsou zahrnuta ta ohrožení, která lze očekávat kdekoli na území JMK a postupy pro řešení těchto hrozeb jsou v plánu uvedeny jako „povinné“ - tj. jsou zahrnuty v plánech všech obcí. Sem patří únik nebezpečné látky při přepravě, přívalové deště, vichřice/tornáda, požár, dlouhodobé narušení dodávek elektřiny a dlouhodobé narušení dodávek pitné 218

Plán slouží nejen k připravenosti na MU/KS a jejich řešení, ale také jako doklad plnění zákonných povinností orgánů obce a často také jako doklad např. pro pojišťovny v oblasti připravenosti obce na možné hrozby. Metodická pomoc při zpracování Plánu byla zatím poskytnuta více než 50 obcím v JMK a průběžně zajišťujeme další požadavky starostů na pomoc s jeho zpracováním. Plán je volně ke stažení na webových stránkách Portálu krizového řízení v JMK - KRIZPORTu - www.krizport.cz, v sekci „Dokumenty“. Průzkum HZS JMK a závěr Z důvodu zpětné vazby byl proveden menší průzkum, týkající se spokojenosti starostů (či jiných pověřených zpracovatelů Plánu) se samotným Plánem, s metodickou pomocí a s přístupem HZS JMK ke starostům. První otázka, která byla starostům položena, byla, kde se o Plánu dozvěděli. Ne všichni se totiž zúčastnili již zmíněného Školení starostů 2011. Často zafungovali naši kolegové - pracovníci krizového řízení ORP. Největší zájem o zpracování Plánu mají Ostrava 1. - 2. února 2012


starostové obcí v ORP Tišnov, kde k této problematice velmi aktivně přistupuje právě pracovník krizového řízení na Městském úřadě v Tišnově. Je také patrné, že jednotlivé obce si navzájem podávají informace o metodické pomoci HZS JMK, která pro ně byla užitečná. Také se mezi sebou informují, že vypracování Plánu není náročné, tak jak se obávali a „nalákají“ tak i ostatní kolegy starosty. Další dotaz zjišťoval přehlednost a obsáhlost Plánu. Většina dotázaných souhlasí s tím, že Plán je přehledný a dostatečně obsáhlý (to znamená - obsáhlost Plánu vyvažuje skutečnost, že veškeré informace, které by starosta mohl kdykoli během přípravy a řešení mimořádných událostí potřebovat, najde na jednom místě). Jsme si vědomi toho, že je na starosty kladeno mnoho požadavků z mnoha oblastí. Náš záměr byl povinnosti jim vyplývající ze zmíněných zákonů a z oblasti požární ochrany usnadnit. To byl hlavní záměr, nicméně chtěli jsme také zjistit, zda se dobrá myšlenka neprojevila negativně. Proto jsme pátrali, zda a za jakého důvodu je metodická pomoc HZS JMK oceňována. Kladné odezvy ukázaly, že starostové oceňují vypracování základní „kostry“ a ochotu kdykoliv pomoci s dopracováním Plánu pro konkrétní

EDICE SPBI SPEKTRUM

39.


MICHAIL ŠENOVSKÝ VILÉM ADAMEC

PRÁVNÍ RÁMEC KRIZOVÉHO MANAGEMENTU MANAGEMENT ZÁCHRANNÝCH PRACÍ

obce, protože se jedná o poměrně složitou problematiku (tím je myšleno MU a KS, příprava na ně a jejich zvládání). S tímto se pojila také otázka, zda se cítí připraveni na případné mimořádné události a krizové situace. Setkali jsme se s názorem, že se starostové momentálně cítí klidnější, protože v případě, že takováto situace (pro mnohé nová) nastane, mají v kanceláři připravený dokument, který je povede krok za krokem a nebudou muset přemýšlet o tom, na co zapomněli, co udělali špatně. A ještě jedna myšlenka závěrem. Po vykonané metodické pomoci v nejmenované obci byl kolega dotázán, kolik je tato pomoc bude stát. Starosta byl rozhodnut se o svoji obec a svoje občany postarat a tímto způsobem se připravit na MU a KS i přes to, že by měl „sáhnout“ do obecní kasy a zaplatit. Zatím ze zkušeností víme, že ne všichni starostové se k této problematice staví takto zodpovědně. O to víc pak oceňujeme dobrou spolupráci se starosty a obecními úřady, kteří nás kontaktují a také jsme rádi, že mají povědomí o možnosti se na nás kdykoli obrátit s dotazem a žádostí o pomoc.

Právní rámec krizového managementu Michail Šenovský, Vilém Adamec, Zdeněk Hanuška Publikace Právní rámec krizového řízení má podtitul Management záchranných prací. Autoři v knize seznamují zejména příslušníky a pracovníky služeb zařazených do Integrovaného záchranného systému s právním rámcem vymezujícím oblast krizového řízení. V publikaci jsou popsány i vzájemné vazby mezi jednotlivými orgány krizového řízení. Závěr publikace je věnován hospodářským opatřením pro krizové stavy.

ISBN: 80-86634-67-1

cena 105 Kč Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970

2. vydání


219


Nové posúdenie rizík a odolnosti atómových elektrární na extrémne podmienky New Risk Assessment and Resistance of Nuclear Power of the Extreme Conditions Ing. Ľudovít Turek doc. Ing. Ivana Tureková, PhD. prof. Ing. Karol Balog, PhD. Slovenská technická univerzita Bratislava, Materiálovotechnologická fakulta Paulínska 16, 917 24 Trnava, Slovensko [email protected], [email protected] [email protected] Abstrakt Reakciou na udalosť v Japonskej atómovej elektrárni Fukuschima bolo Európskou komisiou prijaté rozhodnutie vykonať komplexné posúdenie rizík a odolnosti atómových elektrární na extrémne podmienky. V príspevku je poukázané na význam a obsah záťažových testov. Ich cieľom je prehodnotenie bezpečnostných rezerv prevádzkovaných a budovaných atómových elektrární vrátane atómových elektrární prevádzkovaných a budovaných v SR.

Na základe faktov o havárii v japonskej jadrovej elektrárni Fukushima Dai-ichi v marci 2011 vydali medzinárodné jadrové inštitúcie závery a ponaučenia pre jadrový priemysel a národné jadrové dozory, ktoré sú aplikovateľné pre všetky typy reaktorov. Medzi tieto medzinárodné dokumenty vydané po havárii patria: ENSREG:

Declaration of ENSREG on 13 March 2011, EU „Stress tests“ specifications,

WANO:

SOER 2011-2:Poškodenie jadrovej elektrárne Fukuschima Dai-ichi spôsobené zemetrasením a tsunami, Marec 2011,

IAEA:

INTERNATIONAL FACT FINDING EXPERT MISSION OF THE FUKUSHIMA DAIICHI NPP ACCIDENT FOLLOWING THE GREAT EAST JAPAN EARTHQUAKE AND TSUNAMI, 16.jún 2011,

US NRC:

Recommendation for enhancing reactor safety in the 21th century, 12. júl 2011. Identifikovaných 12 oblastí pre zlepšenie. Opatrenia sú adresované jadrovým dozorom USA,

Kľúčové slová Stres test, JE (jadrové elektráreň), iniciačné udalosti, úplná strata napájania vlastnej spotreby, strata konečného odvodu tepla. Abstract Response to the nuclear incident in Japan Fukushima nuclear power was of the European Commission decided to undertake a comprehensive assessment of the risks of nuclear power and resistance to extreme conditions. They are highlighted the importance and content of the stress tests in this paper. Their aim is to review safety margins built and operated nuclear power plants including nuclear power plants operated and built in Slovakia.

INPO: IERL1-11-1: Poškodenie jadrovej elektrárne Fukušima Dai-ichi bolo spôsobené zemetrasením a tsunami, 15. Marec 2011, INPO: IERL1-11-2: Atómová elektráreň Fukushima Da-iichi, bazén vyhoretého paliva, strata chladenia a dopĺňania, 25.apríl 2011.

Stress test, NPP (Nuclear Power Plant), initiating events, Station Blackout, Loss of Ultimate Heat Sink.

Stres testy sú súborom porovnávacích kritérií vypracovaných na základe jadrovej havárie v Fukushime. Jedným z najdôležitejších ponaučení je, že extrémne situácie, ako sú dve prírodné katastrofy môžu zasiahnuť v rovnakom čase a ochromiť úplne jadrovú elektráreň. V Japonsku elektráreň odolala zemetraseniu ale vplyvom tsunami došlo k prerušeniu napájania, ktoré je nutné k chladeniu palivových článkov. [2]

Úvod

Cieľ záťažových testov

Európska rada, v reakcii na haváriu jadrovej elektrárne (JE) Fukushima v Japonsku, deklarovala, že „bezpečnosť všetkých JE v EU by mala byť znovu posúdená na základe komplexného a transparentného zhodnotenia rizika (záťažové testy - stres testy). Skupina európskych jadrových regulátorov (ENSREG) a Európska Komisia určili rozsah a formu týchto testov. Je zaistené plné zapojenie členských štátov a využitie dostupných analýz, hlavne od Asociácie západoeurópskych jadrových dozorov (WENRA), ktorej aj SR je členom. Zhodnotenie je uskutočňované nezávislými národnými úradmi jadrového dozoru. Ich výsledky a vyvolaná následné opatrenia budú predložené Komisii a ENSREG-u a budú zverejnené. Európska rada zhodnotí prvotné nálezy koncom roku 2011, na základe správy z Komisie. Európska Komisia a členovia ENSREG v máji definovali východiskové nezávislé technické definície záťažových testov a spôsob ich uskutočnenia v JE v Európe.

Ich cieľom bude posúdiť, či bezpečnostné rezervy používané v licencovaní jadrových elektrární sú dostatočné, aby pokryli aj extrémne neočakávané udalosti.

Key words

Záťažové testy (ďalej Stres testy) Záťažové testy sú definované ako cielené prehodnotenie bezpečnostných rezerv JE na základe udalosti, ktoré sa stali v JE, teda extrémnou prírodnou udalosťou vážne ohrozujúcou bezpečnostné funkcie a vedúcou k ťažkej havárii [1].

220

Technický rozsah záťažových testov je nasledovný: a) Iniciačné udalosti: - zemetrasenie, - záplavy. b) Dôsledok straty bezpečnostných funkcií od akejkoľvek iniciačnej udalosti na území elektrárne: - výpadok elektrického napájania vrátane úplnej straty pracovných, rezervných aj havarijných zdrojov - station blackout (SBO), - dlhodobá strata konečného odvodu tepla - ultimate heat sink (UHS), - kombinácie oboch. c) Problematika riadenia ťažkých havárií: - opatrenia na predchádzanie a zvládnutie staty funkcie chladenia aktívnej zóny,



- opatrenia na predchádzanie a zvládnutie staty funkcie chladenia bazénu skladovania vyhoretého paliva,

Tab. 1 Charakteristika súčasných posudzovaných JE stres testami

- opatrenia na predchádzanie a zvládnutie straty integrity kontajnmentu.

Označenie JE

Body b) a c) nie sú však obmedzené len na zemetrasenia a tsunami, ako to bolo vo Fukushime. Predmetom hodnotenia v rámci záťažových testov je zistenie, či jadrová elektráreň môže vydržať dôsledky týchto udalostí:

JE Mochovce 1,2 EMO 1,2

štandardný projekt jadrovej elektrárne s tlakovodnými reaktormi sovietskej konštrukcie VVER-440 model V213. EMO1,2 je projektovaná, vybudovaná a prevádzkovaná ako dvojblok. Medzi 1. a 2. blokom nie sú žiadne bezpečnostne významné rozdiely

JE Mochovce 1,2 MO 34

3. a 4. blok M034 sú založené na technológii VVER 440/V-213 a na projekte 1. a 2. bloku, ktoré sú v súčasnosti prevádzkované v areáli Mochoviec, ale projekt MO34 zahŕňa významné projektové vylepšenia, ktoré sa týkajú riadenia ťažkých havárií, odolnosti voči interným a externým rizikám (vrátane zemetrasenia), SKR a projektu elektrických zariadení. Plánované dátumy prvého záťažového stavu: • 3. blok - koniec roku 2012, • 4. blok - tretí kvartál 2013.

JE Bohunice V-2 EBO3,4

je použitý štandardný projekt jadrovej elektrárne s tlakovodnými reaktormi sovietskej konštrukcie, označovaný ako VVER-440 model V213. EBO3,4 je projektovaná, vybudovaná a prevádzkovaná ako dvojblok. Medzi 3. a 4. blokom EBO3,4 nie sú žiadne bezpečnostne významné rozdiely. Bloky boli v rokoch 2002 až 2008 počas prevádzky významne modernizované a seizmicky zodolnené.

1. Prírodné katastrofy: zemetrasenia, záplavy bez ohľadu na ich pôvod, extrémne poveternostné podmienky - chlad, extrémne teplo, sneh, ľad, búrky, tornáda, silný dážď a iné. 2. Umelé zlyhania a činnosti. Posúdenie dôsledkov straty bezpečnostných funkcií je relevantné tiež v prípade, ak je situácia vyvolaná nepriamymi iniciačnými udalosťami, ako napríklad výpadok elektrického napájania, alebo lesný požiar, výbuch plynu či pád lietadla. Po národných testoch [3] budú nasledovať kontroly odborníkmi IAEA, ktorí by overili bezpečnosť prevádzky, pripravenosť na pohotovosť a efektívnosť regulačných systémov. Preverenie každého reaktora zo 440, ktoré sú v prevádzke po celom svete, zo strany IAEA v priebehu niekoľkých rokov nie je realistickým návrhom. Preto bol navrhnutý systém založený na náhodnom výbere, podľa ktorého by sa v priebehu troch rokov mohlo prekontrolovať desať percent reaktorov po celom svete. Od 1. júna 2011 sa v jadrových elektrárňach vykonávali opätovné posúdenia postupne v troch fázach: 1. Predbežné posúdenie - vykoná ho prevádzkovateľ elektrárne tým, že odpovie na otázky dotazníka v rámci záťažového testu a predloží podporné dokumenty, štúdie a plány [2]. 2. Národná správa - zostaví ju vnútroštátny regulačný orgán po tom, ako skontroluje, či sú odpovede prevádzkovateľov jadrových elektrární vierohodné. 3. Partnerské hodnotenia. Viacnárodné tímy preveria národné správy. Tímy budú pozostávať zo siedmich členov - jedného zástupcu Európskej komisie a šiestich členov spomedzi 27 vnútroštátnych regulačných orgánov. Presné zloženie každého tímu sa určí neskôr. Tímy sa môžu rozhodnúť vykonať inšpekciu jadrovej elektrárne na mieste.

Typ reaktora, popis

Správy sa líšia v rozsahu, formáte, dĺžke a miere podrobnosti. Všetky sú zverejnené v plnom znení na stránke www.ensreg.eu. Súhrnná správa, ako výňatok je uvedená na danej stránke s členením: • krajina, • počet reaktorov, ich umiestnenie, plánová výstavba resp. plán ukončovania/vyraďovania, • rozsah testov (na ktoré zariadenia sa budú vzťahovať), • krátky sumár zo správy so zhodnotením. V súčasnosti sú už zverejnené konečné správy vrátane SR, konkrétne na http://www.ujd.gov.sk/. Ostrava 1. - 2. února 2012

Inštalovaný el. výkon lokality (MWe)

1471,25

940

1375

2x440

1471,25

940

Tab. 2 Členenie zverejnených dokumentov stres testov podľa kapitol Kapitola 1

Kapitola 2

-

stručný popis lokality, popis jadrovej elektrárne a stručný popis základných konfigurácií umožňujúcich zabezpečovať definované bezpečnostné funkcie,

-

obsahuje aj základné výsledky pravdepodobnostného hodnotenia bezpečnosti PSA prvej a druhej úrovne

-

sú zhrnuté výsledky analýz súvisiacich s hodnotením seizmicity lokality

-

a odozvy JE na seizmickú udalosť

Kapitola 3

-

sú zhrnuté výsledky hodnotenia dôsledkov extrémnych externých záplav a odozvy

Kapitola 4

-

sú uvedené výsledky hodnotenia vplyvu extrémnych meteorologických podmienok na schopnosť udržiavania bezpečnostných funkcií

Kapitola 5

-

sú uvedené rozbory dvoch extrémnych udalostí, a to station black-out a strata konečného odvodu tepla. Tieto udalosti predstavujú z hľadiska dopadu na bezpečnosť limitné prípady a umožňujú hodnotiť robustnosť základného projektu elektrárne.

Kapitola 6

-

je popísaná organizácia havarijnej pripravenosti a havarijnej odozvy, logistika a organizačné zabezpečenie odozvy na havarijné podmienky vyvolané extrémnymi externými podmienkami

-

je popísaný v súčasnosti realizovaný Projekt implementácie SAM na prevádzkovaných blokoch SE, a.s., a základné skupiny modifikácií a rozšírení projektu VVER 213 umožňujúce zvládnutie závažných nadprojektových udalostí a minimalizáciu následkov ťažkých havárií na okolie JE zlepšenou ochranou kontajnmentu. Vzhľadom na to, že tento projekt prebieha už od roku 2009 a väčšia časť modifikácií bola už nainštalovaná počas odstávok blokov v súlade s jeho harmonogramom (ukončenie sa predpokladá v r. 2013), v analýzach a hodnoteniach sa považuje cieľový stav (t.j. očakávanú a analyticky preukázanú robustnosť riešenia) za východiskový v rámci stres testov

Kapitola 7

-

sumárne zhodnotenie výsledkov stres testov

Kapitola 5

-

v tabuľkovej forme po oblastiach/ kapitolách uvedené identifikované oblasti pre zlepšenie a rámcový plán implementácie nápravných opatrení, vrátane vykonania doplňujúcich analýz

Príloha 1

-

je uvedený stručný popis metodiky použitej pri stres testoch

Súčasný stav záťažových testov Komplexné rizikové a bezpečnostné posúdenie (stres testy) založené na spoločne dohodnutých kritériách, začalo vo všetkých členských štátoch EÚ, ktoré prevádzkujú jadrové elektrárne pred 1. júnom 2011. Do polovice augusta prevádzkovatelia jadrových elektrární vykonali časť sebahodnotenia a poslali národným regulačným orgánom svoje prvé priebežné správy. Do 15. septembra národné regulačné orgány skontrolovali tieto prvé sebahodnotenia a zostavovali národné správy. Všetkých 14 členských štátov, ktoré prevádzkujú jadrové elektrárne (Belgicko, Bulharsko, Česká republika, Fínsko, Francúzsko, Nemecko, Maďarsko, Holandsko, Rumunsko, Slovenská republika, Slovinsko, Španielsko, Švédsko a Spojené kráľovstvo) ale aj Švajčiarsko predložili tieto správy o Komisii do 15. septembra.

Tepelný výkon bloku (MWt)

Hodnotenie stres testov v SR Boli hodnotené JE Bohunice V-2, JE Mochovce 1,2 a 3,4. Hodnotenie sa realizovalo prevažne formou inžinierskych analýz, výpočtov a posudkov. Počas záťažových testov boli analyzované mimoriadne externé udalosti ako zemetrasenie, povodne a následky 221


ďalších iniciačných udalostí potenciálne vedúcich k viacnásobnej strate bezpečnostných funkcii elektrárne. Posudzované sú tiež kombinácie udalostí, vrátane výpadku elektrického napájania, dlhodobého prerušenia prívodu vody, ale i straty elektrického napájania v dôsledku extrémnych klimatických podmienok. V Tab. 1 sú hlavné charakteristiky hodnotených blokov, v Tab. 2 členenie správy stres testov.[5, 6, 7]. Prevencia a zvládnutie následkov úmyselného pádu lietadla na elektráreň nebola súčasťou záťažových testov pre oblasť jadrovej bezpečnosti (nuclear safety). Pre posúdenie fyzickej jadrovej bezpečnosti (nuclear security), kam patrí aj zhodnotenie nebezpečenstva teroristických útokov, bola na úrovni EÚ vytvorená špeciálna pracovná skupina, ktorá sa uvedenou problematikou bude zaoberať. Medzi najvýznamnejšie závery hodnotenia patria tieto zistenia: 1. Pre účely systematickej analýzy bola vyvinutá špeciálna metodika - tzv. metóda konfiguračnej matrice. Metóda umožňuje vyhodnotenie zálohovania zabezpečovania bezpečnostných funkcií (podkritičnosť a odvod tepla z reaktora a bazénu skladovania a vyhoretého paliva a zachovanie integrity kontajnmentu) jednotlivými systémami, vrátane systémov a systémov konštrukcie a komponentov normálnej prevádzky, pričom sa uvažujú všetky možné zapojenia, ktoré umožňuje nakonfigurovať základný projekt JE a ktoré môže personál v kritických podmienkach vyvolaných extrémnou externou udalosťou nastaviť. Súčasťou hodnotenia je posúdenie ľudského činiteľa, logistického a administratívneho zabezpečenia odozvy v prípade udalostí iniciovaných nepravdepodobnými extrémnymi externými podmienkami. 2. Pri hodnotení odolnosti proti nadprojektovému zemetraseniu bolo zistené, že na území Slovenska a priľahlých územiach, ktoré by mohli seizmicky ohroziť dotknuté lokality JE sa nenachádzajú žiadne tektonické štruktúry, ktoré by vyvolali vznik extrémne silných zemetrasení porovnateľných s katastrofickým zemetrasením v Japonsku. Napríklad v EMO 1,2 prebieha seizmické zodolnenie elektrárne na hodnotu PGA = 0,15g . Integrita kontajnmentu je uvažovaná do úrovne PGA = 0,2g. Pôvodná hodnota v projekte PGA = 0,06 g už bola zvýšená na PGA = 0,1 g. 3. Pri hodnotení možnosti a dôsledkov nadprojektových záplav boli uvažované všetky relevantné zdroje (blízke povrchové vodné zdroje, zlyhanie priehrad, vlnobitie zo silných vetrov, spodné vody, extrémny dážď, topiaci sa sneh, kombinácia extrémneho dažďa a topiaceho sa snehu, vnútorné záplavy ako následok zemetrasenia a vnútorné záplavy ako dôsledok extrémnych prírodných udalostí). Správa hodnotí dostatočnosť ochrany proti vonkajším a vnútorným záplavám ako dostatočnú. 4. Hodnotené boli meteorologické javy a ich kombinácie ako extrémne teploty a vlhkosť, extrémne sucho, vplyv ľadu a snehu, extrémny priamy a rotujúci vietor. Taktiež sa posudzovala schopnosť realizácie logistických opatrení v rámci havarijnej pripravenosti - transport zdrojov a komodít potrebných pre

222

zabezpečenie potrieb personálu. Na základe hodnotení a aj na základe skúseností s prevádzkou pri dosiahnutí maximálnych a minimálnych hodnôt teploty na úrovni 100 ročných extrémnych hodnôt (minimálnej aj maximálnej teploty) bola preukázaná odolnosť a stabilita prevádzky EBO3,4 počas reálnych meteorologickým extrémov. 5. Analýza odozvy bloku na stratu schopnosti odvodu tepla a stratu podporných funkcií (elektrického napájania) potvrdzuje známu veľkú tepelnú zotrvačnosť základného technologického okruhu reaktorov VVER, poskytujúcu veľké časové rezervy na obnovovacie činnosti a absenciu náhlej degradácie schopnosti udržiavať základné bezpečnostné funkcie počas prvých 24 hod vo všetkých uvažovaných podmienkach vyplývajúcich z externých udalostí. Interné zásoby všetkých médií (vrátane autonómnej zásoby chladiacej vody) postačujú na viac ako 3 dni. Záver Žiadna činnosť nie je bez rizika. Dokumentujú to doterajšie jadrové havárie. I napriek stres testom môžu nastať nepravdepodobné situácie a teda existuje možnosť ďalšieho zvyšovania bezpečnosti JE a zlepšenie havarijnej odozvy prijatím vhodných opatrení, ktoré boli identifikované a riešené. O tom svedčia aj dokumenty, vypracované UJD SR, kde v každom z nich sú námety a úlohy, vedúce k zvýšeniu jadrovej bezpečnosti SR. Literatúra [1]

ENSREG: Declaration of ENSREG. [cit. 2011-10-12]. Dostupný na internete http://www.ensreg.eu/sites/default/ files/EU%20Stress%20tests%20specifications_1.pdf.

[2]

Nikodemová, D., Cabáneková. H.: Havária jadrových elektrární Fukušima a možný dopad na zdravie obyvateľstva SR. Verejné zdravotníctvo [online]. ISSN 1337-1789, 2011, ročník VIII., č.1 http://www.verejnezdravotnictvo.sk.

[3]

ENSREG: Country Specific Reports. [cit. 2011-10-12]. Dostupný na internete http://www.ensreg.eu/EU-StressTests/Country-Specific-Reports/EU-Member-States.

[4]

ÚJD SR: INTERIM NATIONAL REPORT ON THE STRESS TESTS FOR NUCLEAR POWER PLANTS IN SLOVAKIA [cit. 2011-10-12]. Dostupný na internete http://www.ujd.gov. sk/files/dokumenty/Interim_national_report_Stress_tests.pdf.

[5]

SE ENEL, NPP Mochovce: FINAL STRESS TEST REPORT EMO1,2. [cit. 2011-25-12]. Dostupný na internete http:// www.ujd.gov.sk/files/dokumenty/EMO1,2_zavery_PS.zip.

[6]

SE ENEL: NPP Mochovce, (dokončovanie 3 a 4 boku). Finálna správa o záťažových skúškach Mochovce 3 a 4. [cit. 2011-25-12]. Dostupný na internete http://www.ujd.gov.sk/ files/dokumenty/MO34_zavery_PS.zip.

[7]

SE ENEL: NPP Bohunice: [cit. 2011-25-12]. Dostupný na internete FINAL STRES TEST REPORT EBO3,4, http:// www.ujd.gov.sk/files/ZT/Fin_EBO.pdf.



Expozičný scenár - nástroj zvyšovania bezpečnosti Exposure Scenario - Tool for Safety Improvement doc. Ing. Ivana Tureková, PhD. Ing. Jozef Harangozó Ing. Martin Pastier Slovenská technická univerzita Bratislava, Materiálovotechnologická fakulta Paulínska 16, 917 24 Trnava, Slovensko [email protected] Abstrakt Vytváranie expozičného scenára je interaktívny proces, ktorý je súčasťou Posúdenia chemickej bezpečnosti (CSA). Expozičný scenár (ES) je súbor podmienok popisujúcich, ako je látka vyrábaná alebo používaná počas jej životného cyklu a spôsob, akým výrobca, dovozca alebo následný užívateľ kontroluje alebo odporúča kontrolovať expozíciu ľudí alebo životného prostredia. ES musí obsahovať vhodné opatrenia manažmentu rizík a prevádzkové podmienky, ktoré zabezpečia, že pri ich správnom uplatňovaní budú riziká používania látky primerane kontrolované. Cieľom tohto príspevku bude zhodnotiť postup a upozorniť na niektoré úskalia, spojené s vypracovaním expozičných scenárov. Kľúčové slová Expozičný scenár, látka, Karta bezpečnostných údajov, opatrenia manažmentu rizík, výrobca/dovozca, následný užívateľ.

musí zahŕňať hlavné parametre určujúce uvoľňovanie a expozíciu (určujúce faktory). Musí spĺňať aj požiadavky následných užívateľov (DU), ktorí sú prostredníctvom rozšírenej KBÚ hlavnými prijímateľmi ES. Odvodenie určujúcich faktorov uvoľňovania a expozície hrá rozhodujúcu rolu pri transformácii pozbieraných informácií do terminológie osobitnej pre ES, ako ukazuje Tab. 1. Expozičné scenáre sú vypracúvané pre: a) výrobný proces a b) pre identifikované použitia včítane vlastných použití výrobcu/ dovozcu (M/I) a ďalších použití v smere dodávateľského reťazca pre chemikálie vrátane spotrebiteľských použití, c) štádiá životného cyklu vyplývajúce z výroby a identifikovaných použití (štádií životnosti výrobkov a odpadu). Proces prípravy ES sa môže meniť podľa prípadu, v závislosti od dostupných informácií, ale najmä vtedy, keď je priamo dostupných relatívne málo informácií podľa Obrázka 1. Tab. 1 Príklady faktorov určujúcich expozíciu [2] Faktory určujúce expozíciu

Príklady (vzorové) Charakteristika látky

Chemické vlastnosti

Molekulová hmotnosť, veľkosť molekúl

Označenie biologickej dostupnosti

Fyzikálnochemické vlastnosti látky

Tlak pár, rozdeľovací koeficient oktanol-voda, rozpustnosť vo vode ai.

Určujúci faktor expozície na pracovisku a v životnom prostredí (ŽP)

Abstract Creating an exposure scenario is an interactive process, which is part of the chemical safety assessment (CSA). Exposure scenario (EC) is a set of conditions describing the substance is manufactured or used during its life cycle and how the manufacturer, importer or downstream user controls or recommends controlling exposure to humans or the environment. EC must include appropriate risk management measures and operational conditions to ensure that the correct applications of the risks of using the substance are adequately controlled. The aim of this paper will evaluate the process and highlight some of risks with the development of exposure scenarios. Key words Exposure scenario, Substances, Safety Data Sheet, risk management measures, manufacturer/importer, downstream user.

Stabilita

Určujúci faktor expozície Biologická degradácia, hydrolýza, fotodegradácia, súvisiaci s rozkladom vo atmosferická degradácia sférach životného prostredia (polčas rozkladu vo vode, + úprava splaškov pôde, vzduchu) Charakteristika procesov a produktov

Štádium životného cyklu látky alebo produktu, na ktoré sa odvoláva ES

Výroba látky, príprava, konečné použitie chemických produktov, životnosť látok vo výrobkoch, fáza odpadu

Typ činnosti alebo procesu

Napr.: syntéza látok, miešanie látok, použitie látok ako prísad v spracovaní, použitie chemikálií, použitie látok vo výrobkoch, napr. nosenie odevov a pod.

Úvod Cieľom systému REACH je zhodnotiť úplnosť a kvalitu informácií o vlastnostiach chemických látok dodávaných na trh, v prípade potreby údaje doplniť a na základe údajov rozhodnúť, či bude uvedenie látky na trh povolené, obmedzené, prípadne zakázané. Novým prvkom hodnotenia schvaľovanej látky podľa systému REACH je spracovanie a hodnotenie tzv. expozičných scenárov (ES -Exposure Scenario). Tieto ES môžu pokrývať jeden konkrétny proces alebo použitie, prípadne niekoľko procesov alebo primeraných použití a ich formát je striktne stanovený v usmernení ECHA k požiadavkám na informácie a k hodnoteniu chemickej bezpečnosti [1]. Obsah expozičných scenárov ES je základom: - pre kvantitatívny odhad expozície a - nástrojom oboznamovania v dodávateľskom reťazci.

Poznámky

Identifikuje dôležité expozície pre všetky cieľové skupiny, podporuje výber dostatočne širokého ES; podporuje výber vopred zadaných kategórií procesov alebo produktov v nástrojoch stupňa 1 pre posúdenie expozície.

Časový model použitia Dĺžka trvania činnosti/ Určujúci faktor súvisiaci použitia s modelom expozície Frekvencia činnosti/použitia (krátkodobým oproti dlhodobému) a zodpovedajúcim výberu PNEC alebo DNEL Techn. podmienky používania

Úroveň obmedzenia procesu, teplota, pH atď.

Určujúci faktor súvisiaci s expozíciou ľudí a ŽP

Charakteristiky chemického produktu

Váhový podiel látky, prchavosť, prašnosť, nestálosť produktu

Určujúci faktor súvisiaci s expozíciou ľudí a ŽP pre prípravky alebo produkty

Použité množstvo

kg [t] na čas alebo aktivitu

Určujúci faktor pre expozičný potenciál na čas alebo na aktivitu

Opatrenia manažmentu rizík

Miestne podtlakové odsávanie, osobné ochranné vybavenie (pracovisko). Úprava odpadu, vhodný obal brániaci expozícii kožou alebo vdychovaním (bezpečnosť produktov)

Ako integrovaný prvok technického produktu alebo procesu alebo ďalšie opatrenie, určujúci faktor rozsahu, v akom expozícia môže byť zmiernená alebo jej môže byť zabránené.

Ak má poskytnúť dostatočný základ pre odhad expozície,


223

OCHRANA OBYVATELSTVA - NEBEZPEČNÉ LÁTKY Charakteristika okolia Okolie absorbujúce alebo zrieďujúce uvoľnené látky

Veľkosť miestnosti a rýchlosť vetrania, prietok riečnej vody, kapacita systému úpravy odpadov

Určujúci faktor založený na predpoklade, že sa vyskytuje rovnomerná distribúcia látky

Biologické expozičné faktory

Inhalačný objem, telesná hmotnosť

Určujúci faktor dávky, ktorej je človek vystavený a odpovedajúci výber PNEC alebo DNEL

Obr. 2 Štádiá životného cyklu látky [3] Medzi rôznymi štádiami životného cyklu sa môže vyskytnúť preprava, skladovanie a manipulácia. O emisiách spôsobených skladovaním, manipuláciou, prebaľovaním a plnením včítane miestneho presunu sa predpokladá, že sú zahrnuté v príslušnom štádiu životného cyklu. O stratách počas prepravy sa predpokladá, že sú spôsobené len nehodami. Preprava sa v rámci nariadenia REACH nezvažuje.

Obr. 1 Kroky pri vypracúvaní ES súvisiace s následnými užívateľmi [2] Pozn.: CSA = hodnotenie chemickej bezpečnosti; DU = následný užívateľ; ES = expozičný scenár; OC = prevádzkové podmienky; RMM = opatrenia manažmentu rizík, eKBÚ = rozšírená karta bezpečnostných údajov; UEC = kategória použitia a expozície. Výrobca potrebuje mať dostatok informácií o podmienkach používania v smere dodávateľského reťazca, aby bol vo svojej správe o chemickej bezpečnosti schopný preukázať kontrolu rizika. Keďže REACH vyžaduje, aby následný užívateľ odpovedal na expozičné scenáre, ktoré dostane, preto je v jeho záujme aby ES: - zahŕňali ich použitia, čím nepotrebuje posúdenie,

V rámci nariadenia REACH každý výrobca a dovozca látok musí vypracovať a posúdiť expozičné scenáre pre svoje vlastné trhy. Štruktúru vzájomnej komunikácie dodávateľov a zákazníkov napomáhajú krátke nadpisy. Krátky nadpis expozičného scenára je len označením, a nie samotným ES. Expozičný scenár zahŕňa hlavne opatrenia manažmentu rizík a prevádzkové podmienky. Opis použitia je založený na týchto prvkoch (Obr. 3): - sektor použitia (SU), - kategória chemických produktov (PC), - kategória procesov (PROC), - kategória výrobkov (AC) a - kategória uvoľňovania do životného prostredia (ERC).

vykonávať vlastné

- poskytovali jasný a pochopiteľný návod ako treba manipulovať s látkou - naznačovali realizovateľné opatrenia, - obsahovali poradenstvo, ako určiť, či následný užívateľ pracuje v rámci hraníc ES. Existuje spoločný záujem medzi výrobcom, dodávateľom a následným užívateľom pri zdieľaní informácií o existujúcich podmienkach používania a potenciálne potrebných opatreniach na zlepšenie prevencie a manažmentu rizík. Najlepším spôsobom je zorganizovať vzájomné dialógy pred registráciou. Činnosti a procesy v rámci životného cyklu látky V posúdení chemickej bezpečnosti výrobca alebo dovozca posúdi a dokumentuje, že riziká vyplývajúce z výroby a použitia látky sú kontrolované. Posúdenie zohľadňuje všetky štádiá životného cyklu látky (Obr. 2) vyplývajúce z identifikovaných použití. Medzi činnosti a procesy v rámci životného cyklu látky patria: - výroba látky v EÚ, - príprava prípravkov, - priemyselné, profesionálne alebo spotrebiteľské použitia, - životnosť látky, - štádium života odpadov.

224

Obr. 3 Systém deskriptorov pre krátke nadpisy a krátky všeobecný opis použitia [4] 1. Kategórie procesov sú odvodené od Cieleného hodnotenia rizika (TRA) ECETOC súvisiaceho s expozíciou na pracovisku. Definujú 19 typických expozičných situácií na pracovisku, ktoré sa dajú tiež spojiť so štandardnými odhadmi expozície. Systém deskriptorov zahŕňa aj množstvo kategórií, ktoré zatiaľ nie sú spojené so štandardnými odhadmi expozície, ale môžu byť napriek tomu vhodné na opis použití. 2. Kategórie produktov sú odvodené od existujúcich kategórií použití látok tak, ako sa používa v Technickom usmerňovacom dokumente o hodnotení rizika a v škandinávskych zoznamoch produktov, zameraných však na kategórie prípravkov konečného použitia (priemyselné, iné profesionálne alebo spotrebiteľské). Ostrava 1. - 2. února 2012


3. Kategórie výrobkov sú postavené na kategóriách zahrnutých do Cieleného hodnotenia rizika (TRA) ECETOC súvisiaceho s expozíciou spotrebiteľov.

- ako úroveň expozície, ktorá pravdepodobne nemá byť prekročená v rámci definovaného súboru prevádzkových podmienok a RMM,

4. Kategórie sektoru použitia môžu podporovať komunikáciu v dodávateľskom reťazci veľmi pružným spôsobom.

- ako prevencia expozície na základe technického opisu samotného opatrenia (napr. vhodný typ rukavíc, utesnený systém) (kvalitatívny opis účinnosti).

Obr. 4 zobrazuje „mapu životného cyklu“ pre pigment, ktorý je súčasťou farbív pre automobilový priemysel.

Ak sa má uľahčiť efektívna a presná komunikácia v dodávateľských reťazcoch na európskych trhoch, výrobcom/ dovozcom a následným užívateľom sa odporúča, aby používali štandardizovaný systém, a tak štrukturovali a opisovali RMM. Bola zostavená knižnica RMM obsahujúca prvú štruktúrovanú zbierku dostupných RMM pre rôzne cieľové skupiny a cesty expozície. Obsahuje opatrenia súvisiace s produktom, technické opatrenia, informačné opatrenia a organizačné opatrenia. V tejto knižnici je účinnosť definovaná ako: - Účinnosť RMM je vo všeobecnosti definovaná ako percentuálne zníženie koncentrácie expozície alebo emisie (uvoľňovania) získané použitím opatrenia manažmentu rizík. Niekedy však vhodnejším indikátorom môže byť hodnota absolútnej expozície.

Obr. 4 Životný cyklus pigmentu [3] Typy a hierarchia opatrení na kontrolu rizík Pri príprave expozičných scenárov pre nebezpečnú látku M/I môže zvážiť celý rozsah opatrení na kontrolu rizík s ohľadom na zdravie ľudí a životné prostredie, ktoré sú potenciálne k dispozícii. V legislatíve EÚ má prevencia rizika principiálne prednosť pred znížením emisií na konci potrubia, osobnými ochrannými opatreniami na pracovisku alebo opatreniami týkajúcimi sa správania spotrebiteľov alebo pracovníkov. Ak má M/I definovať efektívny spôsob kontroly rizík a podporovať následných užívateľov pri plnení týchto princípov inej legislatívy, mal by zvážiť opatrenia na kontrolu rizík v rámci celého dodávateľského reťazca v poradí celkovej hierarchie: - Akým použitiam látky by sa malo zabrániť? (Také použitia by sa výslovne nemali odporúčať v karte bezpečnostných údajov alebo vyňaté z rozsahu ES.) - Ako môže byť expozičný potenciál voči nebezpečnej látke v prípravku alebo vo výrobku znížený na úroveň, ktorá je v produkte? - Dá sa expozícii zabrániť alebo sa dá znížiť pomocou lepšej kontroly procesov? - Dá sa expozícia znížiť alebo obmedziť pomocou obmedzenia času alebo frekvencie práce s látkou? - Je možné znížiť emisie pomocou opatrení zahrnutých v procese? - Je možné znížiť alebo kontrolovať expozíciu na pracovisku pomocou miestneho podtlakového odsávania? - Je možné znížiť emisie použitím osobitných alebo všeobecných techník znižovania vzdušných a vodných emisií?

- V praxi sa účinnosť akéhokoľvek RMM mení a nedá sa vhodne opísať jednou hodnotou. Informácia v knižnici o účinnosti RMM je určená dvoma deskriptormi: „typická štandardná hodnota“ (odhad 50. percentilu) a „maximálna dosiahnuteľná“ hodnota (najlepšia prax) [5]. Ideálne by bolo, ak by sa proces odhadovania expozície zakladal na skutočných meraniach pre použitie látky v každom scenári, čo však nie je možné. Preto je potrebné alebo skombinovať skutočné a modelované odhady expozície, alebo sa spoľahnúť len na modelované odhady. Niekedy sa dá vykonať odhad expozície aj na základe nameraných údajov pre inú látku, ktorá však má podobné fyzikálnochemické vlastnosti alebo podobné vlastnosti, čo sa týka jej „osudu“ v životnom prostredí. Na pracovisku sa expozícia chemickým látkam vyskytne prostredníctvom troch ciest expozície: inhalácia, styk s kožou a príjem látky požitím. Na určenie expozície prostredníctvom týchto ciest sa môžu použiť buď namerané údaje, a/alebo prognostické modely odhadov. Záver Dostupné expozičné údaje z pracovísk by v procese odhadu expozície mali hrať centrálnu úlohu. Existuje široká paleta modelov odhadu expozície, ktoré by sa dali použiť na odhadovanie expozícií pre osobitný účel prípravy ES. Aj napriek tomu, ak následný užívateľ od svojho dodávateľa obdrží rozšírenú KBÚ (e-KBÚ) t.j. vrátane ES, musí skontrolovať podmienky vlastného použitia. Ak však podmienky použitia nie sú zahrnuté v rozšírenej karte bezpečnostných údajov (e-KBU), má opäť možnosti 12 mesiacov, od prijatia registračného čísla v KBÚ od svojho dodávateľa, na zosúladenie použitia danej látky. Jednou z možností je voľba výberu dodávateľa, ktorý zahŕňa podmienky daného používania látky. Použitá literatúra [1]

J. Horák: Scénař expozice (Exposure scenario) - nový prvek hodnocení chemických látek zavedený systémem REACH. Chem. Listy 105, 594-597.2011.

[2]

ECHA: Usmernenie na vykonávanie nariadenia REACH. Usmernenie k požiadavkám na informácie a k hodnoteniu chemickej bezpečnosti. Časť D: Príprava expozičného scenára, verzia 1.1. 2008. [cit. 2011-15-12]. Dostupný na internete http://echa.europa.eu/documents/10162/17224/information_ requirements_part_d_sk.pdf.

[3]

ECHA: Hodnotenie chemickej bezpečnosti. Ref. č.: ECHA09-B-15-SK, 2009. ISBN: 13:978-92-95035-11-9. [cit. 2011-15-12]. Dostupný na internete http://echa.europa.eu/ documents/10162/17224/nutshell_guidance_csa_sk.pdf.

- Aký druh osobných ochranných prostriedkov je v takých situáciách potrebný? Pri výbere opatrení pre expozičný scenár by mal M/I vziať do úvahy, či tieto opatrenia sú reálne a úmerné očakávanej úrovni expozície, nebezpečnosti látky a kapacite manažmentu rizík následných užívateľov [2]. Informácie o zmierňujúcom účinku opatrení manažmentu rizík sú potrebné na posúdenie súvisiaceho zníženia expozície. Vo všeobecnosti sa účinnosť dá vyjadriť troma spôsobmi: - ako faktor, ktorým sa expozícia pravdepodobne zníži, ak sa k danej situácii pridá technické opatrenie (napr. miestne podtlakové odsávanie), Ostrava 1. - 2. února 2012

225


[4]

Brenntag: Povinnosti následných užívateľov [cit. 2011-1512]. Dostupný na internete http://www.brenntag-cee.com/ sk/downloads/SK/f_REACH__Customer_Package_ES_122010_SK.pdf.

EDICE SPBI SPEKTRUM

36.


MICHAIL ŠENOVSKÝ KAROL BALOG ZDENċK HANUŠKA PAVEL ŠENOVSKÝ

NEBEZPEýNÉ LÁTKY II.

[5]

ECHA: Guidance on Information Requirements - Part D-3 and D-4 [cit. 2011-10-12]. Dostupný na internete http://guidance.echa.europa.eu/docs/guidance_document/ information_requirements_r12_en.pdf?vers=20_08_08.

Nebezpečné látky II Michail Šenovský, Karol Balog, Zdeněk Hanuška, Pavel Šenovský Publikace Nebezpečné látky II se zabývá problematikou zásahu jednotek požární ochrany v prostředí s nebezpečnými látkami. V úvodních kapitolách je pojednáno o vlastnostech nebezpečných látek, jejich označování a bezpečné manipulace s nimi. Jsou zde popsány systémy S vět, R vět a bezpečnostní značky používané jak pro přepravu, tak i na obalech nebezpečných látek. V další části jsou popsány informační a databázové systémy zabývající se informacemi o nebezpečných látkách. Poslední část publikace je věnována zásahu jednotek požární ochrany v prostředí s nebezpečnými látkami.

ISBN: 978-80-7385-000-5

cena 160 Kč


2. vydání

226



Aktivity EU v oblasti CBRN látek EU Activities in the CBRN Materials Ing. Václav Vopálenský, CSc.

Současný stav

Ing. Markéta Bláhová

Z dnešního pohledu se jeví jako základní zřízení tří pracovních skupin (Task Forces, únor 2008) pro C, B a R/N a vytyčení základních oblastí zájmu (strands):

Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1 [email protected], [email protected]

- Prevence, - Detekce,

Abstrakt

- Odezva (response).

Od vstupu v platnost Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen CWC) došlo k výrazným změnám na mezinárodní scéně. Vzrůstající nebezpečí mezinárodního terorismu nutí kompetentní orgány zabývat se i otázkami použití nebezpečných chemických látek k teroristickým útokům. Za dobu platnosti CWC došlo ke snížení rizika použití tradičních bojových chemických látek a pozornost se nově soustřeďuje na skupinu chemických, biologických, jaderných a radioaktivních látek, všeobecně označovaných jako látky CBRN.

Finální jednání této etapy prací pro celou problematiku CBRN, plenární i jednotlivé sekce, proběhlo v Praze v lednu 2009, kde byla přijata závěrečná zpráva obsahující 264 doporučení. Tato zpráva je podkladem pro akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti [3].

Klíčová slova Látky CBRN, Úmluva o zákazu chemických zbraní, terorismus, Evropská unie. Abstract The international relations changed considerably from Convention on the prohibition of the development, production, stockpiling and use of chemical weapons and their destruction (hereinafter CWC) had came in the force. The competent authorities have to be concerned with the possibility of using dangerous chemicals for terroristic purposes due to the increasing risk of international terrorism. The risk of usage of conventional chemical weapons decreased during period of validity CWC and therefore the attention has to be focused on the group of chemical, biological, radiological and nuclear matters, generally called CBRN. Key words CBRN materials, Chemical weapons convention, terrorism, European Union. Úvod Problematiku určitých skupin nebezpečných chemických látek z hlediska záměrného zneužití poměrně detailně řeší Úmluva o zákazu chemických zbraní [1] (dále Úmluva), která vstoupila v platnost v roce 1997, ale během let došlo významným změnám v mezinárodně politické situaci. Zároveň s postupující likvidací chemických zbraní se přesunuje pozornost z „vojenské“ oblasti k látkám, které mají i významné civilní průmyslové využití. Úmluva řeší nakládání s taxativně vyjmenovanými látkami, ale od doby vyjednání konsensu všech smluvních států, který byl nutný pro vznik Úmluvy, dochází k výrazné změně a na scéně se objevuje faktor terorismu v celosvětovém měřítku. Dozor nad naplňováním Úmluvy provádí Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále OPCW), která se snaží pružně reagovat na tyto nové skutečnosti a podněty, např. hrozbu terorismu [2]. Na měnící se situaci a vzrůstající rizika teroristických útoků se preventivně připravuje i EU. Již v roce 2001 Evropská rada v Gentu učinila první krok v boji proti chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozbě na úrovni EU, po níž následovalo přijetí „Programu na zlepšení spolupráce v Evropské unii v oblasti prevence a snižování následků chemických, biologických, radiologických a jaderných teroristických hrozeb“ v prosinci 2002.

Po završení práce pracovních skupin následně Evropská komise zřizuje Poradní skupinu pro implementaci Akčního plánu pro oblast CRBN, která má sloužit jako diskusní fórum pro celou problematiku jeho implementace. Konkrétně Poradní skupina se má zabývat horizontálními záležitostmi, koordinací práce svých podskupin a výstupy podskupin kompilovat a přenášet na vyšší úroveň. Byly zřízeny následující podskupiny pro: • chemickou oblast, • biologickou oblast, • radiologickou a jadernou oblast, • modelování scénářů, • seznamy Evropské unie. Diskutované tématické okruhy, tj. prevence, detekce, připravenost a reakce, dekontaminace a odstraňování následků, zasahují do náplně všech podskupin. Konkrétně podskupina pro chemickou oblast se bude zabývat problematikou týkající se doporučeními Akčního plánu ve vztahu k vytipovaným chemickým látkám, bude informovat o své práci Poradní skupinu pro CRBN a bude vykonávat úkoly zadané Poradní skupinou pro CRBN. Z Akčního plánu vyplývá celkem 23 možných opatření pro chemii a 57 opatření horizontálních, tj. které zasahují do všech oblastí. Podskupina pro chemickou oblast by ve své činnosti měla úzce navazovat na výstupy ze skupiny pro tvorbu seznamů. V dalším textu je dále věnována pozornost pouze chemickým látkám. Konkrétním výstupem z probíhajících jednání je kromě Akčního plánu návrh Evropského seznamu nebezpečných chemických látek, vytvořeného příslušnou pracovní skupinou. Metodika výběru látek není veřejně přístupná, na rozdíl od výsledku, tj. vlastního seznamu. Na první pohled jde o velmi různorodou skupinu látek, ale u které se dají vysledovat některé spojující prvky [4], především to, že většina látek může vytvořit toxický oblak při havarijním úniku nebo při nepřátelské aplikaci, což je nejnebezpečnější forma toxického působení. V návrhu seznamu jsou zahrnuty následující typy chemických látek: - plynné toxické chemické látky, které jsou vyráběny ve velkých množstvích, - chemické látky vyráběné ve velkých množstvích, k jejichž výrobě jsou používány plynné toxické látky (například chlor nebo fosgen), - toxické chemické látky, které jsou používány jako plynné pesticidy (fumiganty), - chemické látky které mohou vlivem vlhkosti uvolňovat toxické plyny, například látky používané jako pesticidy (insekticidy, rodenticidy). - chemické látky, které mohou být použity k teroristickým akcím.


227


Tab. 1 Návrh seznamu látek Název 2-methyl-m-fenyl diisokyanát 4-methyl-m-fenyl diisokyanát Akrolein Akrylonitril Fosfid hlinitý Amoniak Arsenovodík Chlorid boritý Brom Kyanid vápenatý Chlor Oxid chloričitý Chlorpikrin Chlorkyan Difenylmethan diisokyanát Ethylenoxid Formaldehyd Chlorovodík Kyanovodík Fluorovodík Sulfan Fosfid hořečnatý Methyl-(iso)kyanát Oxid osmičelý Fenyl isokyanát Fosgen Fosfan Fosfory chlorid Chlorid fosforitý Kyanid draselný Kyanid sodný Oxid siřičitý Thionylchlorid Fosfid zinečnatý

CAS 91-08-7

Uvedeno v seznamu

584-84-9 107-02-8 107-13-1 20859-73-8 7664-41-7 NATO 7784-42-1 NATO 10294-34-5 NATO 7726-95-6 592-01-8 7782-50-5 NATO 10049-04-4 76-06-2 CWC, NATO 506-77-4 CWC, NATO 101-68-8 75-21-8 NATO 50-00-0 NATO 7647-01-0 NATO 74-90-8 CWC, NATO 7664-39-3 DU, AG 7783-06-4 NATO 12057-74-8 624-83-9 20816-12-0 103-71-9 75-44-5 CWC, DU, AG 7803-51-2 10025-87-3 CWC, DU, AG 7719-12-02 CWC, DU, AG, NATO 151-50-8 DU, AG 143-33-9 DU, AG 7446-09-05 NATO 7719-09-07 CWC, DU, AG 1314-84-7

Vysvětlivky: - CWC - Úmluva o zákazu chemických zbraní - NATO - seznam NATO ITF 25 - DU - zboží dvojího užití - AG - seznam Australské skupiny

Z uvedeného seznamu látek se v České republice vyrábí méně než polovina, tj. cca patnáct látek [4], některé další se ovšem na území naší republiky dováží a zpracovávají ve značných

228

množstvích. Z toho plyne, že i naší země se mohou týkat případné požadavky na úpravy tuzemské legislativy v oblasti nakládání s látkami uvedenými v navrženém seznamu. Vytvoření seznamu látek je sice nutnou ne však dostačující podmínkou pro možná legislativní opatření v této oblasti. Je třeba stanovit limity pro povinnou evidenci při nakládání s danou látkou, limity pro ohlašovací povinnosti při ztrátách, zcizení nebo při úniku do životního prostředí atd. Zde právě se projevují velké názorové rozdíly mezi zástupci distributorů a výrobců látek proti některým expertním zástupcům v pracovní podskupině pro chemické látky. Zatím jako nejméně kontroverzní se jeví návrh založený na úvaze, že převážná většina látek v navrženém seznamu je pokryta direktivou Seveso II a z ní odvozených národních legislativ. Pro definici „vysoce rizikového podniku“ by bylo možné použít limit uvedený v Direktivě[5], Příloha I, část 1 a 2, sloupec 2 snížený na 2 %. Zatím nedošlo k definitivní dohodě a je otázkou, kdy (a pokud vůbec) budou navrženy limity pro nakládání se sledovanými látkami. Závěr Cílem EU je zabránit teroristům v přístupu k chemickému, biologickému, radiologickému a jadernému materiálu (CBRN), snížit riziko chemické, biologické, radiologické či jaderné události a omezit škody, které by vznikly občanům EU. Pro naplnění tohoto cíle byl mimo jiné navržen i akční plán v oblasti CBRN. Na provádění tohoto akčního plánu má být v letech 2010-2013 uvolněno až 100 mil. EUR. EU si uvědomuje, že odpovědnost za reakci na události vyvolané CBRN leží na členských státech, ale považuje za důležité, aby byly vypracovány společné postupy a zavedena koordinovaná opatření pro případ rozsáhlých krizí s přeshraničními účinky[3]. Vyhodnocení plnění a pokroku v provádění Akčního plánu má proběhnout v roce 2013, ale na základě dnešního stavu lze jen těžko odhadnout, zda bude Akční plán vskutku naplněn. Literatura [1]

Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, Paříž, 13.1.1993.

[2]

OPCW Capabilities Relevant to the Global Struggle against Terrorism, Haag, 9.11.2001.

[3]

Sdělení komise Evropskému parlamentu a Radě, o posilování chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii - akční plán EU v oblasti CBRN, KOM (2009) 273, Brusel, 24.6.2009.

[4]

Analýza výroby a použití chemických látek navrhovaných pro mezinárodní sledování zařazených v seznamech, SÚJB Praha, 2011, 87 s.

[5]

Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.



Aplikace analýzy rizika v bezpečnostní ochraně objektů Risk Analysis Application in Safeguarding the Premises Ing. Miloš Zajíc1 doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D.

• cíl, ke kterému má výsledek v procesu sloužit, 2

Policie ČR Moravskoslezského kraje, oddělení krizového řízení 30. dubna 24, 728 99 Moravská Ostrava a Přívoz 2 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Úkolem Policie České republiky je zajišťovat vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek na území ČR. Vlastní ochromení zázemí policie, může mít za následek oslabení její funkčnosti. Předmětem příspěvku je analyzovat vnitřní rizika hrozící areálu policie za využití metody souvztažnosti. Klíčová slova Riziko, analýza rizika, areál, bezpečnostní ochrana areálů.

• kvalita vstupních dat, • požadovaná přesnost výsledku. Jednou z metod, která je aplikovatelná v podmínkách Policie ČR je metoda souvztažnosti. Tato metoda sice neposkytuje výpočet pravděpodobnosti výskytu mimořádné události, ale poskytne informace o vzájemných vazbách (faktor zvyšující rizikovost) mezi zdroji rizik a mezi objekty rizik. Tím informuje o možném vzniku domino efektu5. Postup řešení analýzy souvztažnosti: 1. Vyhledávání zdrojů potencionálního rizika (možnost využití výsledků předchozích zpracovaných analýz). 2. Sběr dat a jejich zpracování. 3. Hodnocení jednotlivých statistických dat. 4. Ohodnocení jednotlivých rizik a vyhledání vzájemných vazeb mezi nimi. 5. Výpočet koeficientů a os.

Abstract

6. Grafické znázornění výpočtů z koeficientů a os (obr. 1).

The duty of the Police of the Czech Republic is to ensure internal safety and public order in the territory of the Czech Republic. The paralysation of the background of the Police can result in its lower functionality. The subject-matter of the text is to analyze internal risks threatening to the premises of the Police using the correlation method.

7. Hodnocení získaného grafického znázornění- informace o úrovni rizika.

Key words Risk, risk analysis, premises, safeguard the premises. Úvod Jedním z bezpečnostních fenoménů u Policie ČR je problematika ochrany objektů, resp. areálu, které tato složka provozuje. Pravidla bezpečnostní ochrany stanoví Ministerstvo vnitra interním aktem řízení1. Obsahem dokumentace ochrany areálů je mimo jiné i požadavek na provedení hodnocení možných vnitřních a vnějších rizik2. V současnosti žádný interní akt řízení, doporučení, popřípadě jiný návod, jak tuto analýzu zpracovat, nenabízí. Příloha pokynu3 pouze obecně informuje o „možných“ vnitřních a vnějších rizicích. Vlastní hodnocení je na zpracovateli. V praxi tento proces zpravidla probíhá jednoduchým posouzením informací, které jsou k dispozici. Výsledky jsou pak velmi obecné a dosti diskutabilní. To může vést buď ke zbytečné opatrnosti (aplikace neadekvátních opatření a technických prostředků) nebo k zanedbání rizik, jejichž následky mohou areál skutečně ohrozit. Aplikace analýzy rizik v objektech Policie ČR Mimo rezort Policie ČR je v praxi využíváno pro analýzu rizik velké množství metod či softwarových nástrojů4 v různých variantách. Výběr metody analýzy a hodnocení rizika, kterou zpracovatel využije, se zpravidla odvíjí od těchto vstupních podmínek [1]:

Zvolený postup je možné v komprimované podobě popsat následovně: Krok 1: Vyhledání zdrojů potencionálního rizika Pro vyhledání zdrojů rizika byly využity výsledky analýzy stromem poruch6. Zbývající, nalezená potencionální rizika, byla doplněna na základě průzkumu na vybraných odborných pracovištích Policie ČR. Krok 2: Ohodnocení rizik a nalezení vzájemných vazeb mezi nimi Pro tento účel se sestaví tabulka - viz Příloha č. 1. Tabulka obsahuje příklad matice patnácti identifikovaných rizik. Na ose X i na ose Y jsou zobrazeny shodné prvky posuzovaného systému. V našem případě jednotlivá rizika, která se mohou v posuzovaném areálu vyskytovat. Následně jsou hodnoceny jednotlivé prvky ve vazbě s ostatními prvky. Pokud se prvky (zdroje rizika) vzájemně ovlivní, zvolíme jedničku, v opačném případě nulu. Po vyhodnocení vzájemným vazeb se provedou součty dílčích výsledků v jednotlivých sloupcích i řádcích hodnotící matice. Krok 3: Výpočet koeficientů Kar a Kpr Následuje výpočet koeficientů Kar a Kpr pomocí vzorců (1) a (2). Koeficienty Kar a Kpr jsou procentním vyjádřením počtu návazných rizik Rb, která mohou být vyvolána rizikem Ra; Parametr x představuje počet hodnocených rizik. Výpočtem získané koeficienty uvádí Tab. 2, která následně slouží jako podklad ke konečnému grafickému zpracování. K ar  [  K ar / x -1   100 (1) K pr  [  K rb / x -1   100

1

2 3

4

Nařízení Ministerstva vnitra č. 20/2009 ,kterým se upravuje bezpečnostní ochrana areálů. Článek 29 odstavec 1 písm. a), bod 5 a 6 [2]. Článek 1 odst. 5 Přílohy č. 2 Pokynu ředitele bezpečnostního odboru č. 3 /2009. Program SFERA - softwarový nástroj vyvinutý speciálně pro analýzu rizika územních a objektových havarijních plánů, poskytující rychlé, stručné a přehledné interpretace výstupů [4].


5

6

(2)

Domino efekt - řetězová reakce vzájemně se ovlivňujících příčin a následků. Metoda FTA (Fault Tree Analysis)- deduktivní metoda, která vyhledává jednotlivé havárie nebo systémové poruchy a určuje příčiny těchto událostí. 229


Tab. 2 Výsledky výpočtů koeficientů.

12- NVS v areálu,

Riziko

Kar [%] x

Kpr [%] y

Riziko

Kar [%] x

Kpr [%] y

1

71

50

9

29

86

2

50

57

10

36

43

3

29

29

11

57

71

4

64

29

12

64

64

5

64

43

13

79

21

6

79

64

14

29

43

7

36

36

15

86

121

8

21

86

15- porušení režimových opatření.

Krok 4: Vyhodnocení závažnosti rizik Vyhodnocení závažnosti rizik je provedeno graficky. V grafu jsou zobrazeny všechny zdroje rizika z tab. 2. Graf je rozdělen do čtyř kvadrantů podle poloh os O1 a O2. Polohu obou os vypočítáme pomocí vzorců (3) a (4) při zvolené spolehlivosti systému s = 80 %.

Obr. 1 Grafické zobrazení získaných hodnot

Osa O1 je rovnoběžná s osou x a její poloha je následující: Oüüüüü    K ar

max

 K ar

min



  s

 

(3)

Závěr

(4)

Jedním z úkolů Policie ČR je chránit bezpečnost osob a majetku7 a tato povinnost neplatí jen ve směru k veřejnosti, ale také dovnitř systému, tedy policie musí také chránit sebe sama. Naplnit cíle, stanovené v nařízení ministra vnitra [2], není v žádném případě snadné.

Osa O2 je rovnoběžná s osou y a její poloha je následující: üüüüü 

 

pr max



prmin

:

 

%

Po dosazení hodnot do vztahů (3) a (4) jsou polohy os O1 =49 % a O2 = 20 %. Vzniklé kvadranty nám reprezentují závažnost uvedených rizik z tabulky a mají následující význam:

Prezentovaná metoda souvztažnosti může být při provádění analýzy rizik inspirací pro osoby zodpovědné za bezpečnost svěřených objektů.

I. oblast: primárně a sekundárně nebezpečná rizika,

Použitá literatura

II. oblast: sekundárně nebezpečná rizika,

[1]

Bernatík, A., Maleřová, L.: Analýza rizik území, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava 2010, ISBN: 978-80-7385-082-1.

[2]

Nařízení Ministerstva vnitra č. 20/2009 , kterým se upravuje bezpečnostní ochrana areálů.

[3]

Pokyn ředitele bezpečnostního odboru č. 3/2009, kterým se vydávají zásady pro provádění ostrahy areálů a další pomůcky pro zpracování dokumentace bezpečnostní ochrany areálu a režimového prostoru.

[4]

Kupka, R., Kovařík, F.: SFERA - verze 2006, Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava 2006, ISBN: 80-86634-87-6.

III. oblast: žádná primárně nebezpečná rizika, IV. oblast: relevantní bezpečnost. Metoda celkem jednoduše identifikuje nejslabší místa vzájemných vazeb hodnoceného systému. Jedná se o rizika označená čísly: 1- neoprávněný vstup do neveřejného prostoru, 2- zneužití ID karty, 6- selhání detekční techniky, 8- zaměstnanec, který chce úmyslně poškodit areál, 9- nezkušenost, nepozornost ostrahy, 11- sabotáž, výtržnictví,

7

§ 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

Příloha č. 1 Vyhledání vzájemných vazeb mezi nimi Rb 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. ∑Krb 230

IDENTIFIKACE RIZIK Neoprávněný vstup do neveřejného prostoru Zneužití ID karty Výpadek elektrického proudu Podezřelý předmět v prostoru areálu Nefunkční technika zabezpečení PCHZ Selhání detekční techniky Nepříznivé vlivy působící na tech. ochranu PCHZ Zaměstnanec, který chce úmyslně poškodit areál Nezkušenost, nepozornost ostrahy Požár Sabotáž, výtržnictví NVS v areálu Porušení administrativní bezpečnosti Porušení klíčového režimu Porušení režimových opatření

Ra 1. X 1 0 1 0 1 0 0 0 0 1 1 1 0 1 7

2. 1 X 0 1 0 1 0 1 0 0 1 1 1 0 1 8

3. 1 0 X 0 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 4

4. 0 0 0 X 0 0 1 0 0 1 0 1 0 0 1 4

5. 1 0 0 0 X 0 0 0 1 0 0 1 1 1 1 6

6. 1 1 0 1 1 X 0 0 1 1 1 0 1 0 1 9

7. 1 0 0 0 1 1 X 0 1 0 0 0 1 0 0 5

8. 0 1 1 1 1 1 1 X 0 1 1 1 1 1 1 12

9. 1 1 0 1 1 1 1 1 X 0 1 1 1 1 1 12

10. 11. 12. 13. 14. 15. 0 0 1 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1 1 1 0 0 0 0 1 1 0 1 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 X 1 1 0 0 0 0 X 1 0 1 1 0 1 X 0 1 1 0 0 1 X 1 1 0 0 0 0 X 1 1 1 1 1 1 X 6 10 9 3 6 17

∑Kar 10 7 4 9 9 11 5 3 4 5 8 9 11 4 12


OCHRANA OBYVATELSTVA - NEBEZPEČNÉ LÁTKY 2012

Recommend Documents