OCHRANA OBYVATELSTVA - DEKONTAM 2013

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s MV - Generálním ředitelstvím HZS ČR a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost Recenzované periodikum

OCHRANA OBYVATELSTVA DEKONTAM 2013 Sborník přednášek XII. ročníku mezinárodní konference

Ostrava, VŠB - TU 29. - 30. leden 2013

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s MV - Generálním ředitelstvím HZS ČR a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost Recenzované periodikum

OCHRANA OBYVATELSTVA DEKONTAM 2013 Sborník přednášek XII. ročníku mezinárodní konference pod záštitou rektora VŠB - TU Ostrava prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. a generálního ředitele HZS ČR plk. Ing. Drahoslava Ryby a předsedkyně SÚJB Ing. Dany Drábové, Ph.D.

Ostrava, VŠB - TU 29. - 30. leden 2013

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB - TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kloknerova 26 148 01 Praha 414 Česká republika Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné nám. 9 110 00 Praha 1 Česká republika

Recenzované periodikum OCHRANA OBYVATELSTVA - DEKONTAM 2013 Sborník přednášek XII. ročníku mezinárodní konference

Recenzenti: doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. Ing. Ivan Koleňák doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. Mgr. Bohumír Martínek, Ph.D. doc. Ing. Marek Smetana, Ph.D.

Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Nebyla provedena jazyková korektura Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN 978-80-7385-122-4 ISSN 1803-7372

Odborný garant konference Chairman doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee prof. Ing. Karol Balog, PhD. - STU Bratislava doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. - VŠB - TU Ostrava prof. Dr. Ing. Aleš Dudáček - VŠB - TU Ostrava doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., M.B.A. - SÚJB Praha prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. - ČVUT v Praze prof. Ing. Milan Oravec, PhD. - TU Košice prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. - VŠB - TU Ostrava brig. gen. Ing. Miloš Svoboda - MV GŘ HZS ČR prof. Ing. Dušan Vičar, CSc. - Univerzita T. Bati ve Zlíně

Organizační výbor konference Organising Conference Committee doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava Ing. Lenka Černá - SPBI Ostrava plk. Ing. Jiří Chalupa - GŘ HZS ČR plk. Ing. Ivan Koleňák - GŘ HZS ČR

Obsah Remediation of Explosives - Contaminated Soil Blagojević Bojka, Golubović Tatjana Řešení monitorování, vyrozumění a varování při únicích nebezpečných látek Blažková Kateřina, Krömer Antonín Zkušenosti s využitím chladicích systémů v ochranných oděvech proti CBRN látkám Břínek Josef, Slabotinský Jiří, Smítka Petr, Fialová Vladimíra, Kaiser David

1

4

7

Zabezpečení zásobování pitnou vodou v případě krizových situací Caletková Jana, Beneš Ivan, Gebhartová Jana

10

Kontaminácia pôdy ropnými látkami a následná dekontaminácia za pomoci sorbentu Coneva Iveta

14

Dekontaminace osob - mýty a skutečnost Častulík Pavel, Slabotinský Jiří

Bezpečné prostředí a bezpečnostní politika Klaban Vladimír Analýza současného stavu legislativní úrovně ochrany kritické infrastruktury Klaban Vladimír, Stošek Pavel Netradiční využití nového aerosolového hasicího generátoru AGS - 8/3 Kroča David, Klouda Karel, Weisheitelová Markéta, Brádka Stanislav Hodnocení vlivu fullerenu C60 a jeho derivátů na vybrané mikroorganismy Kubátová Hana, Klouda Karel, Placáková Hana, Bílek Karel, Wittlerová Martina, Kaduková Jana

Obyvatelstvo v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany Maléřová Lenka

Příspěvek pro ochranu obyvatelstva před chemickým terorismem Doležel Martin, Novák Jaromír, Mika Jiří Otakar

28

Spôsob bezpečného použitia HVT pri zásahu s dopravnou nehodou na automobile FIAT BRAVO a VW POLO Marcinek Milan, Marková Iveta

32

Úloha jednotek sboru dobrovolných hasičů v ochraně obyvatelstva Martínek Bohumír

Odolnost izolační ochranné fólie oděvu k ochraně specialistů proti vybraným chlorovaným uhlovodíkům Florus Stanislav, Otřísal Pavel Metodika hodnocení národních rizik v Global Focus Modelu Gomba Pavla, Váchová Miluše

61

64

19

25

Potravinová bezpečnost a potravinová soběstačnost České republiky Dymák Vladimír, Dymák Zdeněk

59

Jednotka sboru dobrovolných hasičů jako logistická podpora obce 69 Kudlák Aleš

Hodnocení bezpečnosti jaderných elektráren metodou PSA pro případ zemětřesení Demjančuková Kateřina

Testování účinnosti dekontaminačních prostředků Dropa Tomáš, Urban Martin, Weisheitelová Markéta

56

34

Intelligent Control Systems of Microclimate Parameters in Shelters Mijailovic Ivan, Radosavljevic Jasmina, Đorđević Amelija

73

76

80

85

Zákon o ochraně obyvatelstva Mika Jiří Otakar, Padrnos Jaroslav

89

Nová Koncepce ochrany obyvatelstva Miklós Daniel, Koleňák Ivan

94

36

40

Osobní bezpečnostní dohledový systém pro IZS 45 Hon Zdeněk, Smrčka Pavel, Hána Karel, Navrátil Leoš, Kašpar Jan, Mužík Jan, Fiala Radek, Vítězník Martin, Veselý Tomáš, Kučera Lukáš, Kuttler Tomáš, Kliment Radim

Zvýšení bezpečnosti obchodního centra na základě monitorování chemické látky v objektu Navrátilová Ladislava Zkušenosti se vzděláváním v oblasti požární prevence Nejtková Miroslava Súčasné výzvy v urbánnej bezpečnosti Ondrejička Vladimír, Betáková Janka

Odhad rizika obyvatel v důsledku použití otevřených radioaktivních zářičů v medicíně Hudzietzová Jana, Sabol Jozef

49

Hodnocení problematiky ochrany před povodněmi v území Ježková Pavlína, Ježková Drahomíra

52

PLYN 2012 - Společné cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení Statutárního města Olomouc a společnosti RWE Distribuční služby, s.r.o. Ošlejšek Petr, Buček David, Langr Jan, Vrba Marek

96

100 103

108

OCHRANA OBYVATELSTVA - DEKONTAM

Remediation of Explosives Contaminated Soil Bojka Blagojević Tatjana Golubović University of Niš, Faculty of Occupational Safety of Niš Čarnojevića 10a, 18 000 Niš, Serbia [email protected], [email protected] Abstract The soil contamination with explosives and resulting risks represents growing problem that occurs not only in war but also in peacetime. Military conflicts in some parts of the world, as well as use of explosives in various industries result in contamination of the environment by the explosion’s products, as well as its degradation products formed under the influence of environmental factors. The aim of this paper is to propose the best methods for decontamination explosives (military and industrial) contaminated soils, without destroying the productive capacity of the land. Bearing in mind significant economic and environmental benefits, we believe that the use of bioremediation methods: phytoremediation method (planting of wheat, oats and clover) and method of composting (use of cattle manure, sawdust, alfalfa, potato waste and chicken manure), achieve the best effects in soil protection. Key words Soil, explosives, contamination, composting, phytoremediation. Introduction The soil is a basic natural resource which quality presents the basis of sustainable development of agriculture and forestry. Some pollutants, including explosives, subside in soil and have influnce on pedogenetic processes. Today, soil contamination with explosives pose an environmental problem on a global scale, and it is becoming increasingly important as explosives industry as well as use of explosives increase. Owing to their stability and mobility in the soil, explosives and their degradation products can also leach into groundwater. TNT (2,4,6-trinitro-toluene), RDX (hexahydro-1,3,5-trinitro-1,3,5-triazine) and HMX (octahydro1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazocine) represent dominant explosives in explosives-contaminated soils. There are several different remediation methods regarding explosives contaminated soil. In terms of environmental and economic benefits, method of phytoremediation and composting (bioremediation methods) are viable and valued method of removal of explosives and their degradation products. Explosives An explosive is a reactive substance that contains a great amount of potential energy that can produce an explosion if released suddenly, usually accompanied by the production of light, heat, sound, and pressure [1]. Explosives are classified as primary or secondary based on their susceptibility of initiation. Primary explosives are highly susceptible to initiation and are often used to ignite secondary explosives, such as TNT (2,4,6-trinitrotoluene), RDX (hexahydro-1,3,5-trinitro-1,3,5-triazine) and HMX (octahydro-1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazocine) [2]. TNT is one of the prevailing conventional explosives used by military forces [3]. The worldwide annual production of TNT is estimated at two million pounds [4]. TNT is the main explosive used by the military due to its stability, friction, low sensitivity to impact and high temperature, and well developed production methods.

Ostrava 29. - 30. ledna 2013

Likewise, it is widely used in commercial explosives as a good sensitizer and is much safer in production and handling than some other explosives (e. g. nitroglycerine) [5]. Explosives and their degradation products have polluted environments endangering the health of humans, livestock, wildlife and entire ecosystems. TNT is well known to have both toxic and mutagenic effects on all the mentioned organisms [3, 6]. Toxic effects have been reported by workers engaged in explosives manufacturing and handling (toxic hepetitis and anemia). Exposure to TNT is known to cause rashes, skin hemmorages, and mucus and blood disorders (including pancytopenia, a disorder of blood-forming tissues) [3, 7]. According to the data of United States Department of Defense more than 1000 sites contaminated with explosives have identified, of which over 95 % were contaminated with TNT and 87 % exceeded permissible groundwater contaminant levels [8, 9]. Due to improper disposal of waste and wastewater produced in manufacture, burning and detonation, and dismantlement of munitions, contamination with explosives becomes global problem. Traditional methods applied to remove explosives contamination from soil and groundwater (incineration, landfilling etc.) are expensive and damaging for the environment. Phytoremediation and composting, for these reasons, receive attention recently as an innovative, cost-effective alternative methods. Phytoremediation Phytoremediation describe the use of plants and their associated rhizospheric micro-organisms to remove, degrade, metabolize or detoxify contaminants including pesticides, metals, radionuclides, explosives, located in the soil, sediments, groundwater, surface water, and even the atmosphere [10]. There are several mechanisms of phytoremediation: phytoextraction (removal and storage of contaminants from the media into the plant tissue); rhizodegradation (degradation of contaminants by microorganisms in the soil zone that surrounds and is influenced by the roots of plants); phytodegradation (degradation of contaminants within the plant tissue); phytostabilization (isolation and containment of contaminants within soil through the prevention of erosion and leaching); phytovolatilization (uptake and transpiration of contaminants from the media through the plant tissue into the atmosphere) [11]. Phytoremediation, as compared to other methods, has its advantages as well as some disadvantages. Some of the main advantages of phytoremediation are: cost reduced over traditional methods, low secondary waste volume, improved aesthetics, habitat creation - biodiversity, green technology, more publicly accepted, provide erosion control, prevent runoff, reduce dust emission, reduce risk of exposure to soil, less destructive impact (applied in-situ). In contrast, following disadvantages can be accentuate: long remediation time requirement, effective depth limited by plant roots, phytotoxicity limitations, fate of contaminants often unclear, climate dependent/variable, seasonal effectiveness, potential transfer of contaminants [11, 12]. According to the literature data a large number of plants successfully used in phytoremediation. Some of plant species, such as wheat, maize, soybean and rice could grow on soils contaminated with TNT and RDX, and were able to uptake these compounds. Flokstra give an overview of plants that have been shown to take up and biotransform explosives in laboratory settings (oat, wheat, poplar trees, cress, turnip and bush beans) [13]. Schnoor suggests the use of legumes (clover and alfalfa) in phytotransformation of ammunition wastes (TNT, RDX) contained in soil [14]. Gong, et. al. studied Acena sativa (oat), Triticum aestivum (wheat),

1


Lepidium sativum (cress) and Brassica rapa (turnip). The results of research indicate that Acena sativa was able to tolerate TNT (1600 mg TNT/kg) and showed potential ability to detoxify the soil. These properties enable Acena sativa to manifest remarkable possibilities for phytoremediation of TNT contaminated soils. Furthermore, it has been proved that low levels of TNT (25 50 mg/kg for Acena sativa (oat) and Triticum aestivum (wheat)) and (25 mg/kg for Lepidium sativum (cress) and Brassica rapa (turnip)) stimulated seedling growth [15]. According to the degradation of TNT in wheat (Triticum aestivum), it was found that 43 % of TNT and its products were found in the cytoplasm, while the rest (57 %) was bound to the cell wall. The high amount (27 %) represent lignin fraction [16, 17]. Composting Composting is biological technology that is potentially enforceable to non-volatile and semi-volatile organic compounds in soils. It has been used to the removal of explosives, hydrocarbons, some pesticides and polycyclic aromatic hydrocarbons [18]. Recently, explosives (such as TNT and RDX) are the subject of intensive researches due to they accumulation in soils and sediments, as a result of mufacture, loading and demilitarization of weapons. In composting process, naturally occurring microorganisms use the contaminants as material that transform into harmless substances consisting primarily of water, carbon dioxide, and salts. Besides the mentioned, microorganisms need nutrients such as carbon, nitrogen, phosphorous, and potassium in order to growth and reproduction. Several researchers have investigated composting of explosives contaminated soil (one of the frst studie was carried out by Kaplan and Kaplan) with aim to propose the best composting conditions. Positive practice of application composting on explosivescontaminated soil was achieved at a military base Umatilla (Umatilla Army Depot, Oregon). Namely, Umatilla was contaminated over a 15-year period in the operations regarding cleaning TNT and other explosives out of decommissioned bombs, when water and steam were used. During these process more than 80 million gallons of pink water were washed into two 10,000 square-foot lagoons. After evaporation, it was need to transport and burned the residual solids. All mentioned were caused great problems, causing Umatilla was put on the Superfund list for hazardous waste cleanup because of TNT and RDX levels of 4.800 ppm [19, 20]. Before beginning composting process, numerous tests were performed, in order to determine the best composting conditions (the carbon to nitrogen ratio; pH value; percentage of organic matter; availability of specific soil amendments etc.). It was concluded that best results gave the composting feedstocks (30 percent contaminated soil, 21 percent cattle manure, 18 percent sawdust, 18 percent alfalfa, 10 percent potato waste, and 3 percent chicken manure). Treatment time was 10 to 12 days for a 2,700 - cubic-yard batch of soil, whereby it was saved $2.6 million. Previously described methods was successfully applied in the U.S. Naval Submarine Base in Bangor, Washington. TNT levels were reduced 96.7 - 99.43 % after 30 days. The economic benefits of composting in relation to incineration was 40 - 50 % (costs amounted $206 to $766 per ton). In the U.S. Naval Submarine Base in Bangor, Washington, composting is also used for remediation of explosivescontaminated soil. According to the results of this investigation, it was recommended a compost mixture (cow manure and alfalfa). Also, manure, POTW, and sawdust (Mix 7A and 5) may also be proven to be beneficial effects [21]. The Sierra Army Depot in Herlong has chosen composting as the remedy for the contaminated soil [22]. Conclusion

packing, and military-related activities. A large number of explosives and their degradation products are toxic and persistent in soil. Soil contamination is the consequence of the accumulation of these compounds in excess of permissible levels. Costs of remediation of such soils are enormous. Bearing these facts in mind, government, industry and public have recognized the need for more cost effective and environmentally sound methods for soil remediation. Phytoremediation method and method of composting are safe, effective and economical alternatives to traditional methods of remediation. The use of wheat, oats and clover has achieved good results in phytoremediation. As regards the method of composting explosives-contaminated soils remarkable results were obtained by using of cattle manure, sawdust, alfalfa, potato waste and chicken manure. Although, depending on geographical areas, substitutions could be made depending on the cost, conditions and availability of ingredients. Composting, more than any other remediation method, results in an enriched soil end-product. Composting produces a nutrient-rich soil similar to soil that can be used in agriculture and landscape, representing its advantage compared to incineration. Actually, incineration of contaminated soil results in obtaining ash that must be manipulate and disposed of as hazardous residue. References [1] Dostupné na: www.wikipedia.org/wiki/explosives. [2] Kalderis, D.; Juhasz, A.; Boopathy, R.;Comfort, S.: Pure Appl. Chem., 83 (2011) 1407. [3] Chaudhry, G.R.: Biological Degradation and Bioremediation of Toxic Chemicals, Dioscorides Press, Portland, Oregon (1994). [4] Esteve-Nunez, A.; Ramos, J.L. Env.: Sci.Technol., 32, (1998) 3802. [5] Urbanski, T.: Chemistry and Technology of Explosives Vol. 4, Pergamon Press, Oxford (1983). [6] Funk, S.B.; Crawford, D.L; Crawford, R.L.: Bioremediation of nitroaromatic compounds, Don L. Crawford and Ronald L. Crawford (ed.) Bioremediation Principles and Applications, Cambridge University Press, Cambridge (1996) 205. [7] Kirk, R.E.; Othmer. P.F.: Encyclopedia of Chemical Technology, Fourth Edition, John Wiley & Sons, New York (1993) 39. [8] Rodgers, J.D.; Bunce, N.J.: Water Res., 35 (2001) 2101. [9] Byung-Hoon In, Joon-Seok Park, Wan Namkoong, Joung-Dae Kim, Byung-Ik Ko, J. Ind. Eng. Chem., 13 (2007) 190. [10] Chappell, J.: Phytoremediation of TCE Using Populus, Status report prepared for the US EPA Technology Innovation Office under a National Network of Environmental Management Studies Fellowship (1997) 38. [11] Green, C.; Hoffnagle, A.: Phytoremediation field studies database for chlorinated solvents, pesticides, explosives, and metals, U.S. Environmental Protection Agency Office of Superfund Remediation and Technology Innovation Washington, DC (2004). [12] EPA, Improving Sampling, Analysis, and Data Management for Site Investigation and Cleanup. EPA-540-F-04-001a, (2004). [13] Flokstra, B.R.: Doctoral dissertation, The University of Iowa (2010). [14] Schnoor, J.L.; Dietz, A.C.: Advances in Phytoremediation, Department of Civil and Environmental Engineering, University of Iowa, Iowa City, Iowa, USA (2001). [15] Gong, P.; Mwilke, B.M.; Fleischmann, S.: Archive of Environmental Contamination and Toxicology, 36 (1999)152.

Tremendous amount of explosives are released into the environment as the results of manufacture, loading, assembly, 2



[16] Sens, C.; Scheidemann, P.; Klunk, A.; Werner, D.: Environ. Sci. Pollut. Res., 4 (1998) 202. [17] Sens, C.; Scheidemann, P.; Werner, D.: Environ. Pollut., 104 (1999) 113. [18] Byung-Hoon, I.; Joon-Seok Park, P.; Namkoong, W.; Joung-Dae Kim, K.; Byung-Ik, K.: J. Ind. Eng. Chem., 13 (2007) 190.

[21] Preston, K.T.; Wade, R.; Ro, K.S.; Seiden, S.: Bench-Scale Investigation of Composting for Remediation of ExplosivesContaminated Soils from Naval Surface Warfare Center, Crane, Indiana, North Carolina State University (1998). [22] Final record of decision/remedial action plan seven sites, Sierra Army Depot Lassen County, California (1995).

[19] Weston, R.F. Inc.: Windrow composting demonstration for explosives-contaminated soils at the Umatilla Depot Activity. Hermiston. CETHA-TS-CR-93043(1993). [20] Environmental Protection Agency, Innovative Uses of Compost; Composting of Soils Contaminated by Explosives. EPA Fact Sheet. EPA530/F-97/045, (1997).

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM EDICE SPBI SPEKTRUM

80.

Chemicko-analytické metody v bezpečnostním inženýrství a požární ochraně Lenka Herecová

Cílem této publikace je seznámit čtenáře se základními pojmy, postupy a metodami chemické analýzy, které souvisejí s požární ochranou a bezpečnostním inženýrstvím. Jsou zde popsány základní postupy klasických i instrumentálních metod chemické analýzy, které lze použít pro identifikaci neznámých chemických látek. CHEMICKO-ANALYTICKÉ Čtenář této publikace může získat základní přehled v dané oblasti od odběru vzorku přes jeho analýzu až METODY V BEZPEČNOSTNÍM po interpretaci získaných dat. Pozornost je zaměřena nejen na metody, které se používají v chemických INŽENÝRSTVÍ A POŽÁRNÍ laboratořích, ale také na přenosné analyzátory a detektory sloužící pro rychlou identifikaci neznámých OCHRANĚ látek v terénu. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

LENKA HERECOVÁ

ISBN 978-80-7385-119-4.

Vyjde březen 2013.

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


3


Řešení monitorování, vyrozumění a varování při únicích nebezpečných látek Monitoring Solution, Notification and Warning in the Case of Release of Dangerous Substances Ing. Kateřina Blažková, Ph.D. Ing. Antonín Krömer Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40, 700 30 Ostrava - Zábřeh [email protected] Abstrakt K zajištění vyšší úrovně bezpečnosti v zónách ohrožených únikem nebezpečné látky na území Moravskoslezského kraje realizuje Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava a Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje projekty CHEMický MONitoring - CHEMON. Příspěvek rozebírá princip snižování rizik při potenciální havárii s nebezpečnou látkou. Dále popisuje proces výběru významných zdrojů rizik, možnosti a cíle kontinuálního monitoringu nebezpečných látek, který slouží nejen k identifikaci vzniklé havárie, ale i k zajištění sledování průběhu šíření toxického mraku. Popisuje návaznost na možnosti využití stávajících přenosových cest monitorovacího systému koncových prvků varování a informování pro účely přímého varování osazenstva ohrožených významných objektů (především škol) a vyrozumění složek integrovaného záchranného systému o vzniku havárie. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, Havarijní připravenost, Vyrozumění, Varování, Chemický monitoring, Nebezpečné látky. Abstract The Moravian-Silesian Region and the Statutory City Ostrava and the Fire and Rescue Brigade of the Moravian-Silesian Region they implement projects CHEMical MONitoring - CHEMON for the ensuring of the highest safety level in the zones that are threatened of the release of the dangerous substances in the area of the Moravian-Silesian Region. This text analyses principle of the risk reducing during the potential accident connected with the dangerous substance. Further it describes the process of the important risk source’s selection, the possibilities and the targets of the continuous monitoring of the dangerous substances that is used not only for the identification of arising accident but also for the ensuring of the toxic cloud spreading monitoring. It describes the continuity to the possibilities of the existing communication tracks of the terminal components of the warning and information monitoring system for the purpose of the direct warning of the threatened important objects (primarily schools) occupants and the notification of the Integrated Rescue System about the arising of the accident. Key words Civil protection, Emergency preparedness, Notification, Warning, Chemical monitoring, Dangerous substances. Úvod V Moravskoslezském kraji (dále jen „MSK“) jsou stovky objektů a zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami, které jsou zdrojem rizik souvisejících s potenciálními technologickými haváriemi a úniky nebezpečných látek do okolí. Nejedná se přitom jen o provozovatele v dikci zákona o prevenci závažných havárií 4

[1], ale také o provozovatele nezařazené, a to především o subjekty nakládající se stlačenými nebo zkapalněnými toxickými plyny. Identifikace významných zdrojů rizik Pro priorizaci stacionárních zdrojů rizik na území MSK, která byla provedena v rámci zpracování Havarijního plánu MSK [3], byla použita metoda světové zdravotnické organizace (WHO) REHRA (Rapid Environment and Health Risk Assessment) [2]. Jedná se o indexovou metodu, která pro účely analýzy rizika odděleně hodnotí nebezpečnost lokality, zranitelnost a dosahy účinků havarijních projevů. Výsledný index míry rizika je dán kombinací celkové zranitelnosti území a nebezpečnosti lokality. Na území MSK bylo analyzováno 295 zdrojů rizik, z nichž bylo 65 identifikováno v kategorii významného rizika. Na základě tohoto hodnocení bylo do projektů CHEMICKÝ MONITORING - CHEMON vyselektováno deset nejvýznamnějších zdrojů rizik na území MSK (viz tab. 1). Tab. 1 Přehled vytipovaných zdrojů rizik NL

Množství [t]

Zařazení [1]

Bidvest Opava, s.r.o.

Amoniak

20

nezařazen

BorsodChem MCHZ, s.r.o.

Amoniak

405

skupina B

Mlékárna Kunín, a.s., provozovna Martinov

Amoniak

4,3

nezařazen

SAK Studénka, p.o., zimní stadion Studénka

Amoniak

5,5

nezařazen

SmVaK, a.s., úpravny vody Podhradí u Vítkova

Chlor

6

nezařazen

Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o., zimní stadion Ostrava-Poruba

Amoniak

12

nezařazen

Správa sportovišť Kopřivnice, p.o., zimní stadion Kopřivnice

Amoniak

6

nezařazen

Správa sportovních a rekreačních zařízení Havířov, a.s., zimní stadion Havířov

Amoniak

4

nezařazen

Technické služby Opava, s.r.o., zimní stadion Opava

Amoniak

3,5

nezařazen

VÍTKOVICE ARÉNA, a.s., zimní stadion ČEZ Aréna

Amoniak

9

nezařazen

Provozovatel

Provozovatelé vytipovaní do projektů CHEMON jsou, s jedinou výjimkou, dle zákona [1] tzv. nezařazeni. Přesto přítomnost velkých množství toxického amoniaku a chloru spolu s umístěním těchto zdrojů rizik uprostřed městské zástavby způsobují, že tyto zdroje rizik přinášejí svému okolí vysoké environmentální riziko. Tento fakt potvrzuje i zpráva veřejného ochránce práv ve věci bezpečnosti zimních stadionů v ČR [4]. Z ombudsmanovy zprávy jednoznačně vyplývá, že zimní stadiony s přímým chlazením amoniakem jsou významným problémem z hlediska bezpečnosti. Operační program Životní prostředí V průběhu let 2011 a 2012 Hasičský záchranný sbor MSK (dále jen „HZS MSK“) ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a Statutárním městem Ostrava připravil dva projekty zaměřené na vyrozumění, varování a chemický monitoring v zónách ohrožení při únicích nebezpečných látek. Ostrava 29. - 30. ledna 2013


U prvního projektu je žadatelem Statutární město Ostrava a HZS MSK je odborným garantem projektu. Žadatelem o dotaci u druhého projektu je Moravskoslezský kraj a HZS MSK je odborným garantem i zpracovatelem projektové dokumentace projektu. Celkové náklady na oba projekty činí cca 9 mil. Kč. 90 % těchto nákladů bude kryto z prostředků dotace, 10 % tvoří finanční spoluúčast žadatele projektu. Finanční spoluúčast žadatele na projektu je zajištěna z finančních zdrojů jednotlivých vlastníků zdrojů rizik, se kterými jsou pro tyto účely uzavřeny dohody.

Přímo u zdrojů rizik (strojovny chlazení jednotlivých provozovatelů chladírenských zařízení s přímým okruhem chlazení amoniakem) bude instalována absorpční pračka. Absorpční pračka bude umístěna ve vzduchotechnice strojovny chlazení, vždy za ventilátorem. Aktivace tohoto zařízení bude v případě havárie automatická prostřednictvím elektromagnetického ventilu čidlem umístěným ve strojovně chlazení. Všechna zařízení na zdrojích budou mít mimo automatický provoz i provoz manuální, takže je lze aktivovat přímo z velínů jednotlivých provozoven.

Oba projekty byly postoupeny Státnímu fondu životního prostředí s žádostí o dotaci v rámci operačního programu Životní prostředí. První projekt, který se týká dvou ostravských zimních stadionů, byl akceptován, bylo uděleno rozhodnutí o poskytnutí dotace a v současné době probíhá veřejná zakázka na dodavatele projektovaných zařízení. Druhý projekt, který se týká dalších osmi významných zdrojů rizik v kraji, byl podán s žádostí o dotaci na podzim roku 2012.

Čidlo, které bude umístěno u zdrojů rizik a bude sloužit k aktivaci primárního opatření na zdroji, bude napojeno na datový rozvaděč, který zajistí přenos informací z čidla prostřednictvím stávajících přenosových cest monitorovacího systému koncových prvků varování (dále jen „MSKP“) přes přijímač sběru dat (dále jen „PSD“) na server MSKP.

Cílem obou projektů je zajištění ochrany a zlepšení kvality životního prostředí a snížení environmentálních rizik na území MSK v oblasti prevence závažných havárií, které se týkají potenciálního úniku nebezpečných látek (zejména amoniaku z chladících zařízení zimních stadionů, mrazíren, mlékárny, chemického závodu a chlóru z úpravny vody). Technické řešení Záměrem předkládaných projektů je využití technických a technologických prostředků, jejichž instalace přímo na zdroji nebo v okolí zdrojů rizik zajistí snížení míry rizika o jeden až dva řády. Opatřeními umisťovanými přímo na zdroji jsou většinou absorpční pračky amoniaku. Primární opatření budou doplněna o systém detekce, varování a vyrozumění v okolí těchto zdrojů rizik. Tento systém bude realizován rozmístěním datových senzorů k indikaci vzniku havárie, zjištění intenzity a směru šíření toxického mraku, a dále vizuálně akustickou signalizací (dále jen „VAS“), která bude umístěna ve vytipovaných ohrožených významných objektech (především školských zařízeních). Celý systém „CHEMON“ bude napojen na software, který bude provozován na „Pracovišti pro dohled technologických signálů“ operačního a informačního střediska HZS MSK (dále jen „OPIS“).

Opatření v zónách ohrožení budou realizována sofistikovaným rozmístěním série čidel a datových rozvaděčů v okolí zdrojů rizik a umístěním VAS ve vytipovaných významných objektech v bezprostřední blízkosti zdrojů rizik. Data z čidel v zónách ohrožení budou prostřednictvím datových rozvaděčů přenášena stávajícími přenosovými cestami s využitím PSD na server MSKP. Data se pak budou zobrazovat prostřednictvím klientského software na OPIS. Software bude ovládat prostřednictvím stávajících přenosových cest jednotlivé VAS a v případě vzniku havárie, která bude indikována na základě aktivace konkrétního čidla, po ověření a vyloučení planého poplachu, bude software automaticky aktivovat příslušnou VAS. Systém bude obousměrný umožňující komunikaci i ve směru od OPIS k jednotlivým koncovým prvkům (čidlům, datovým rozvaděčům, VAS), čímž může činit dotazy na koncentrace okolních čidel, koncentraci čidel na zdroji rizik, činnosti VAS apod. Znázornění systému přenosů dat v zónách ohrožení - viz Schéma 2.

Cílem primárních opatření na zdroji je snížit množství uniklé nebezpečné látky do městského environmentu a tím snížit počet ohrožených obyvatel a velikost ohroženého území. Systém stacionární detekce zajistí včasné zjištění havárie již v její první fázi, určí směr šíření nebezpečné látky a zajistí efektivnější zásah složek IZS. Významně se sníží doba expozice obyvatelstva v zónách ohrožení. Jednoduchá vizualizace - viz Schéma 1.

Schéma 2 Systém přenosů dat v zónách ohrožení Přímé varování v zónách ohrožení

Schéma 1 Vizualizace vlivu opatření v území Ostrava 29. - 30. ledna 2013

Významným přínosem projektu je fakt, že pro přenos dat využívá stávajících přenosových cest systému MSKP, na kterém jsou provozovány koncové prvky varování. Klientský software umožní sběr, editaci a vyhodnocování dat ze všech čidel. Na úroveň dispečerského sálu bude SW v případě vyhlášení havárie generovat pouze jednu datovou větu do Integrovaného systému výjezdu. Na pracovišti dohledu bude monitorovat koncentraci, chod akumulátoru, aktuální teplotu, polohu dvířek datového rozvaděče. Software rovněž umožní dotazování obsluhy na stav okolních čidel a bude vybudován systém vícehlásičové závislosti. Software umožní provedení zkoušky systému a bude mít předdefinovaný scénář pro cvičení. Software bude mít rovněž prohlížeč, který umožní pasívní prohlížení jednotlivých prvků v zónách ohrožení přihlášeným 5


klientům. Klientské prostředí na základě vzniku chemické havárie umožní aktivaci koncových prvků varování (sirén) a VAS. Dispečer bude moci jedním úkonem aktivovat předdefinovanou nebo zvolenou sirénu společně s identifikovanými VAS. VAS budou umístěny především ve školských a zdravotnických zařízeních v zónách ohrožení. Budou instalovány na zdech místností (např. ve sborovně). V případě aktivace těchto zařízení z OPIS se rozbliká dotykový monitor těchto zařízení a rozhouká piezzo sirénka. Poučený personál významného objektu bude vyzván k potvrzení přijetí informace o havárii. Po potvrzení této informace VAS zobrazí návod k žádoucímu chování osazenstva ohroženého významného objektu. Po realizaci opatření personál opět potvrdí realizaci těchto opatření na VAS, který tyto informace prostřednictvím zabudovaného datového rozvaděče přenese na OPIS. Zařízení bude mít další rozhraní pro připojení do jiných systémů (např. školní rozhlas, GSM modul). Závěry Přínosem projektu je příspěvek ke zvýšení kvality životního prostředí a snížení environmentálního rizika snížením celkového množství uniklé nebezpečné látky. Tohoto bude dosaženo kombinací opatření snižujícího množství uniklé látky na zdroji rizika a systému kontinuální indikace havarijní koncentrace, sloužícího k identifikaci vzniklé havárie a k zajištění sledování průběhu šíření toxického mraku, včetně přímého varování osazenstva významných objektů a vyrozumění složek IZS o vzniku havárie ohrožující lidské zdraví a životy. V průběhu roku 2013 budou projektovaná zařízení instalována a uvedena do provozu v zónách ohrožení dvou ostravských zimních stadionů - SAREZA a ČEZ Aréna. V roce 2014 budou, v případě přidělení dotace, tato opatření realizována u zbývajících osmi vytipovaných provozovatelů.

Příspěvek byl zpracován s využitím projektu CZ.1.02/5.1.00/11.13307 Snižování rizik při potenciální havárii s amoniakem v městském environmentu Ostravy a projektu CHEMICKÝ MONITORING - CHEMON, Snižování rizik při potenciální havárii s nebezpečnou látkou v městských environmentech Moravskoslezského kraje, které jsou spolufinancovány z prostředků Operačního programu Životní prostředí. Literatura [1] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR, částka 25/2006. [2] WHO/Europe - REHRA methodology (Rapid Environment and Health Risk Assessment) [on-line]. c2001, [cit. 2004-1210]. Dostupné z:

36.

SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

MICHAIL ŠENOVSKÝ KAROL BALOG ZDENĚK HANUŠKA PAVEL ŠENOVSKÝ

NEBEZPEČNÉ LÁTKY II.

Nebezpečné látky II Michail Šenovský, Karol Balog, Zdeněk Hanuška, Pavel Šenovský Publikace Nebezpečné látky II se zabývá problematikou zásahu jednotek požární ochrany v prostředí s nebezpečnými látkami. V úvodních kapitolách je pojednáno o vlastnostech nebezpečných látek, jejich označování a bezpečné manipulace s nimi. Jsou zde popsány systémy S vět, R vět a bezpečnostní značky používané jak pro přepravu, tak i na obalech nebezpečných látek. V další části jsou popsány informační a databázové systémy zabývající se informacemi o nebezpečných látkách. Poslední část publikace je věnována zásahu jednotek požární ochrany v prostředí s nebezpečnými látkami.

cena 160 Kč

ISBN 978-80-7385-000-5. Rok vydání 2007.

2. vydání

EDICE SPBI SPEKTRUM

24.


IVANA BARTLOVÁ

NEBEZPEČNÉ LÁTKY I.

Nebezpečné látky I. Ivana Bartlová V průmyslu, v obchodě, při přepravě i v každodenní činnosti se setkáváme s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (toxickými, hořlavými, výbušnými apod.), které mohou mít negativní dopad na zdraví člověka i životní prostředí. Je důležité znát a v praxi dodržovat nová zákonná opatření, v souladu s požadavky Evropské unie, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Jedná se především o požadavky vedení evidence, označování a balení, hodnocení nebezpečnosti a způsob klasifikace nebezpečných látek. Neméně důležitá je i znalost požadavků jejich bezpečné přepravy (ADR, RID), třídění a značení nebezpečného zboží i označení dopravních prostředků, přepravní doklady.Totéž platí i pro přepravu nebezpečných odpadů. Postupně prováděné úpravy, event. změny legislativy budou vhodně zapracovány. Využití uvedených možností získaní potřebných informací o nebezpečných látkách vytváří předpoklady pro snížení nebezpečí vzniku havárií a jejich dopadu na zdraví člověka, životní prostředí i ekonomiku.

cena 160 Kč

ISBN 80-86634-59-3. Rok vydání 2005. 2. vydání

6

Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970



Zkušenosti s využitím chladicích systémů v ochranných oděvech proti CBRN látkám Experiences Gathered from the Use of Cooling Systems in CBRN Protective Suits RNDr. Josef Břínek, Ph.D. Ing. Jiří Slabotinský, CSc. Ing. Petr Smítka Vladimíra Fialová David Kaiser Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín [email protected], [email protected] Abstrakt Protichemické ochranné oděvy jsou určeny k ochraně uživatele před toxickými látkami ve vnějším prostředí. Druhotným efektem ochranných vlastností oděvu je bariéra bránící výměně tepla z organismu do okolí. Při vyšší pracovní zátěži, dlouhodobém pobytu nebo za přispění vnějších klimatických podmínek může dojít u uživatele oděvu k nárůstu vnitřní teploty těla a vzniku tepelné stresové situace. Zlepšení fyziologického komfortu uživatele oděvu je možno dosáhnout použitím nucené ventilace nebo umožněním přestupu tělesného tepla do materiálů, které na základě svých fyzikálně-chemických vlastností jsou schopny jej absorbovat. Experimentálně byla ověřena účinnost ochlazování u 4 typů chladících vest a tzv. chladícího obinadla. Klíčová slova Ochranné oděvy, tepelný komfort, chladící vesty. Abstract Chemical protective suits are designed to protect their users from toxic agents in the external environment. However, simultaneously the suits make a barrier for heat transfer from an organism onto the environment, thus impairing the comfort inside the suit which may, at higher load, long-term use and/or extreme environmental conditions, lead to heat stress and physiological burden. One of the ways to improve physiological comfort of wearer of garment is, apart from forced ventilation of the undersuit air, to control heat transfer using materials able to absorb the raising heat owing to their physical and chemical features. Experiments describing of cooling efficiency for 4 types of cooling vests, and a cooling bandage were performed.

následných laboratorních měření jejich užitných vlastností. Pro polní zkoušky byly vybrány chladicí vesty Arctic Heat Cooling Vest1, Swede Cool Vest2, Texas Cool Vest3 a Entrak Cooling Vest4 a chladicí obinadlo Koolaburn Sterile Burn Dressings5. Principy chlazení vybraných vest jsou odvozeny od různých fyzikálněchemických jevů. Arctic Heat Cooling Vest využívá k odvodu tělesného tepla velké tepelné kapacity vody, která je absorbována v gelovém mediu. Swede Cool Vest a Texas Cool Vest využívá k absorpci tepla fázovou přeměnu chladicího materiálu (změna skupenství nebo formy). Entrak Cooling Vest k ochlazování povrchu těla uživatele používá ventilační jednotku, kdy je proud vzduchu z ventilační jednotky rovnoměrně roznášen mezi vestu a povrch těla. Chladicí obinadlo využívá principu odvodu tepla odpařováním. Zkoušky s chladicími vestami proběhly v polních podmínkách za venkovních teplot pohybujících se ve stínu v rozmezí 26 až 31 °C. Chladicí vesty byly použity pro ochlazování pododěvního prostoru u izolačního neventilovaného vojenského ochranného oděvu srbské výroby. Pro zkoušky byl vybrán soubor šesti trénovaných příslušníků srbské armády, u kterých byly známé fyziologické parametry a odezva organismu na zátěž způsobenou nošením ochranného chemického oděvu. Pro zkoušení ochranných oděvů byla navržena trasa pohybu doplněná fyzickým cvičením simulujícím reálné situace a pracovní zátěž, jak je popsáno v tab. 1. Trasa byla na základě předchozích zkoušek provedených ve fyziologické laboratoři sestavena ze dvou stejných okamžitě po sobě následujících 10 minutových cyklů. Účinnost chlazení pomocí vest na fyziologický komfort byla hodnocena sledováním průběhu srdeční frekvence, obr. 1, a rektální teploty, obr. 2, cvičící osoby.

Key words Protective suits, heat comfort, cooling vests. Státní ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i (SÚJCHBO, v.v.i.) se dlouhodobě a systematicky věnuje výzkumu a vývoji v oblasti ochranných oděvů proti CBRN látkám a hodnocení jejich kvality. Toto hodnocení se skládá ze dvou přístupů, kterými jsou úroveň ochranných schopností oděvu, vyjádřená ochranným faktorem proti pronikání nebezpečných látek, a fyziologický vliv oděvu na jeho uživatele, vyjádřený tzv. dobou snesitelnosti. SÚJCHBO, v.v.i se na řešení této problematiky společně spolupracuje s domácími i zahraničními partnery. Jedním z těchto partnerů je srbský Vojenský technický ústav v Bělehradě. V srpnu 2012 se v srbském pohoří Tara v rámci vzájemné spolupráce uskutečnily polní zkoušky 4 typů speciálních chladicích vest vybraných na základě výsledků průzkumu trhu a

Obr. 1 Průběh srdeční frekvence při testech účinnosti chlazení pomocí chladicích vest

3 4 5 1 2

www.articheatusa.com. www.swedeproducts.se. www.texascoolvest.com. www.entrak.de. www.koldcare.com.


7


Tab. 1 Časový průběh zkušební trasy a fyzických cvičení a jejich energetický výdej Energetický výdej/[W.m-2]

Činnost

Délka trvání činností/[min]

1 cyklus

studenou vodou, ledem nebo fázovou přeměnou chladicího média již od 18 °C. Ventilační jednotka firmy Entrak je zajímavým řešením, jehož účinnost je však závislá na několika faktorech: vnější teplotě vzduchu a jeho relativní vlhkosti, množství dodávaného vzduchu a především míře pocení cvičícího. Tyto faktory se však v tak krátkém čase nemohly projevit, takže výsledky se pro tento typ chladicí vesty se od případu použití pouze neventilovaného oděvu téměř neliší.

Chůze 5-7 km/hod

258

2

Pomalý běh

455

1,5

Chůze 5-7 km/hod

544

0,5

Dřepy

395

1

Chůze 5-7 km/hod

394

1

Předpažení, vzpažení, předpažení, upažení

377

1

Chůze 5-7 km/hod

273

1

Výstup na schůdky

367

2

• Jeden kus obkladu byl omotán kolem těla, aby překrýval hrudník a záda v jedné vrstvě. • Další stejně velký kus byl omotán kolem pravého stehna probanda.

Dalším testovaným způsobem možného odvodu tělesného tepla u uživatele ochranného protichemického obleku byly chladicí obklady, které jsou běžně používané v případech potřeby ochlazování popálenin kůže člověka. Jejich základem je polyesterová tkanina impregnovaná speciálním gelem se schopností až 96 % absorpce vody. Tyto vlhké vodou nasáklé obklady byly přiloženy na tělo probanda následujícím způsobem:

2 cyklus Chůze 5-7 km/hod

350

2

Pomalý běh

475

1,5

Chůze 5-7 km/hod

571

0,5

Dřepy

409

1

Chůze 5-7 km/hod

376

1

Předpažení, vzpažení, předpažení, upažení

350

1

Chůze 5-7 km/hod

258

1

Výstup na schůdky

356

2

• Poslední, menší kus byl omotán kolem pravé paže. Pro stanovení přesnějšího vlivu chladících obkladů na fyziologickou zátěž cvičících byla u experimentů kromě srdeční frekvence a rektální teploty měřena na vybraných místech i teplota kůže. Tyto sondy byly umístěny na těle tak, aby vždy jedna měřicí sonda byla umístěna pod obkladem a druhá o cca 15 cm dále, mimo obklad. Účelem rozmístění sond bylo porovnání teploty ochlazované kůže oproti kůži neochlazované. Pro experimenty s chladicími obklady byly zvoleny dva typy ochranných obleků: neprodyšný Tychem F s funkčním prádlem Klimatex, druhá zkušební sada se skládala z prodyšného filtračního ochranného převleku (FOP) a funkčního prádla Klimatex. Pro obě testované dvě sestavy byly použity identické zkušební klimatické podmínky: teplota vzduchu v komoře 40 °C, rychlost proudění vzduchu 0,2 m/s a relativní vlhkost vzduchu 20 %. V případě zkoušek s oblekem Tychem F vykonával proband pracovní činnost složenou z cyklu 5 minut klid vsedě, 20 minut chůze na chodníkovém ergometru s posunem pásu 4 m.s-1 a sklonem pásu 10 %. Při zkouškách s filtračním ochranným převlekem (FOP) po tomto prvním cyklu následoval 10 minutový odpočinek vsedě a stejný druhý cyklus aktivit.

( - ) měřicí sonda umístěna mimo obklad (neochlazovaná kůže)

39

o

teplota [ C]

Obr. 2 Průběh rektální teploty při testech účinnosti chlazení Průběh teploty kůže ochlazované obklady Koolaburn pomocí chladicích vest ( + ) měřicí sonda umístěna pod obkladem (ochlazovaná kůže) Z výsledků na obr. 1 a 2 lze vypozorovat, že použití chladicích vest má význam i v tak krátkém čase, v jakém byl experiment uskutečněn (cca 20 min.). Z výsledků jsou patrné i rozdíly mezi různými způsoby technologie chlazení. Používání chladicíchHrudník vest+ Hrudník se v podstatě neprojevilo na nárůstu srdeční frekvence, která Paže už +od Paže počátku dosahovala vysoké hodnoty na hranici mezních hodnot, Lopatka + Lopatka což svědčí o náročnosti experimentů vměstnaných do krátkých Stehno + Stehno časových úseků. Naopak vliv chladicích vest lze vysledovat z průběhů vzrůstu vnitřní tělesné teploty. Ta roste ve všech případech stejným tempem, přičemž rozdílná je nástupní hodnota, od které se odvíjí další její zvyšování. V porovnání získaných výsledků s výsledky pro neochlazovaného cvičícího vyšla z testů čas [min] tělesného nejlépe Swede Cool Vest, využívající procesu absorpce tepla do rozpouštěcího tepla směsi solí, která reaguje odebíráním tepla při zvýšení povrchové teploty těla a teploty pod oděvem nad 28 °C, zatímco další dvě kontaktní vesty Texas Cool Vest a Arctic Heat Cooling Vest jsou založeny na trvalém maximálním chlazení 38

37

36

35

34

33

32

31

30

8

25

24

23

22

21

20

19

18

17

16

15

14

13

12

11

9

10

8

7

6

5

4

3

2

1

0

29

Výsledky získané z obou typů experimentů pro oděvy Tychem F a FOP přinesly zajímavá zjištění. Z fyziologických parametrů probandů používajících ochranný oblek Tychem F je zjevné, že přechodem do prostředí s dvojnásobně vyšší teplotou prostředí (teplota vzduchu v laboratoři byla 20 °C, teplota prostředí v tepelné komoře byla udržována na 40 °C) se v klidové fázi v prvních 5 minutách poměrně výrazně projevil vliv zvýšené teploty prostředí, která pronikala do pododěvního prostoru přestupem přes tenkou polyethylentereftalátovou membránu oděvu, viz obr. 3. Jakmile se však proband začal pohybovat chůzí na ergometru, krev začala přenášet teplotu ze studených míst do celého těla, což se projevilo i změnou rektální teploty (obr. 4). Pod oděvem k tomu přispěl i pohyb vzduchu, který se lépe promíchával a ochlazoval od studené části bandáží, takže pokles byl mnohem výraznější. Postupem času začala teplota na povrchu těla stoupat, začala se vyrovnávat teplota ochlazovaného místa s neochlazovaným a s tím se zvyšovala i vnitřní teplota a začala se vyrovnávat s teplotou kůže. Po celou dobu však byl dostatečně potlačen vliv vnější teploty komory (40 °C), protože nedocházelo k pocení a relativní vlhkost pod neprodyšným oděvem (Tychem F) byla stejná, jako v komoře (20 %).


RT [oC]

38,0 36,5 0

37,5

1

2

3

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 OCHRANA OBYVATELSTVA - DEKONTAM

22 23 24 2

Průběh teploty kůže ochlazované obklady Koolaburn

( + ) měřicí sonda umístěna pod obkladem (ochlazovaná kůže) ( - ) měřicí sonda umístěna mimo obklad (neochlazovaná kůže)

39

teplota [oC]

37,0

o

teplota [ C]

5

čas [min

Průběh teploty kůže ochlazované obklady Koolaburn 39

4

38

37

38 37

36,5

36

0

1

36 Hrudník + 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Hrudník 35 Paže + Paže 34 Lopatka + Lopatka 33 Průběh teploty kůže ochlazované obklady Koolaburn Stehno + Stehno -

2

35

34

33

16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 čas [min]

32

32

25

28

60

55

50

45

40

35

30

25

20

čas [min]

čelo

34

Průběh rektální teploty

Tychem F (obklady Koolaburn)

15

27 0

Obr. 3 Průběh kožních teplot probanda při experimentu s oděvem 35 Tychem F

10

čas [min]

36

5

24

29

37

23

20

19

18

17

16

15

14

13

12

11

9

10

8

7

6

5

4

3

2

1

0

29

30

38

22

teplota [oC]

30

31

39

21

31

lopatka

hrudník

rameno

paže

ruka

stehno

lýtko

Obr. 5 Průběh kožních teplot probanda při experimentu s oděvem Průběh srdeční frekvence FOP

33 32

SF [tep.min-1]

RT [oC]

Filtrační oděv (obklady Koolaburn)

38,0

31

37,5

140 130 120 110

30

100

29

90

37,0

80

28

70

čelo

50

10

15

20

40 0

čas [min]

lopatka

5

hrudník

rameno

paže

25

ruka

30

35

stehno

60

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

55

9

50

8

45

7

40

6

35

5

30

4

25

3

15

2

10

1

5

0

0

36,5

20

60

27

čas [min] 40

lýtko

teplota [oC]

50

55

Průběh srdeční frekvence Filtrační oděv (obklady Koolaburn)

38

-1

SF [tep.min ]

Výsledky zkoušek s filtračním 140 ochranným oděvem (FOP) ukazují, že průběh 130 změn teplot v pododěvním prostoru není tak 120 citlivý k teplotě v tepelné komoře (40 °C), 110 100 což je dáno větší izolační schopností tohoto 90 prodyšného oděvu. Proband byl zatěžován 80 stejně jako v prvém případě, což dokládá 70 průběh srdeční frekvence na obr. 6, který 60 současně zaznamenává krátkým poklesem 50 klidovou přestávku. Průběh teploty kůže však 40 je odlišný, viz obr. 5, zejména v prvé části, 0 kdy byly sondy umístěné pod obkladem (tři nejnižší křivky) a mimo něj. Nedochází čelo lopatka hrudník rameno paže lýtko však k poklesu rektální teploty, viz obr.ruka7, stehno která se dlouho drží na konstantní hodnotě srdeční frekvence a stejně jako kožní teplotaPrůběh nezaznamenává klidovou přestávku. Podobně jako v prvém případě se s postupem času začínají sbližovat 38,0 kožní teploty, avšak dochází k tomu až za dvojnásobek času. Podobně je tomu i u rektální teploty, která ani po 60 minutách 37,5 nedosáhla limitní hodnoty 38,5 °C. 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60 čas [min]

60

55

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

27

čas [min]

6 Průběh srdeční frekvence probanda v experimentu s oděvem FOP Obr.

SF [tep.min-1]


140

Průběh rektální teploty

130


120

RT [oC]

110 100 90 80 70 60 50 40

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

37,0

60 čas [min]

36,5 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60 čas [min]

7 Průběh rektální teploty probanda v sexperimentu s oděvem FOP Obr. 7 PrůběhObr. rektální teploty probanda v experimentu oděvem FOP


60 čas [min]

Průběh teploty kůže ochlazované obklady Koolaburn

Obr. 4 Průběh rektální teploty probanda s oděvem Tychem F 39

45

9


Zabezpečení zásobování pitnou vodou v případě krizových situací Drinking Water Supply Security in Crisis Situations Ing. Jana Caletková, Ph.D.

Úvod

Ing. Ivan Beneš

Požadavek správného fungování infrastruktury ve společnosti není ničím novým, jak vyplývá z historických pramenů a letopisů dokladujících významné události v dějinách lidstva. Římské impérium, nebo středověké čínské císařství jsou příklady společností, které znaly důležitost infrastruktury, a proto ji ochraňovaly nejen vojenskou silou, ale i nábožensky. Ve většině případů pak platí, že jestliže infrastruktura přestala plnit své funkce, došlo k velice rychlému kolapsu společnosti, což nastalo i v případě zmíněného římského impéria, které se rozpadlo především na základě vnitřních příčin (nefunkční infrastruktura státu). Následné nájezdy barbarů rozpad jen dovršily. Voda, jako konečný a zranitelný zdroj, je kriticky důležitá pro existenci lidí. Krizové situace v oblasti dodávek pitné vody tak přímo ohrožují fungování společnosti. Zajištění spolehlivosti kontinuálních dodávek pitné vody v dostatečném množství se proto jeví jako naprosto nezbytné z hlediska fungování zdravé společnosti a jejího hospodářského rozvoje, zejména dnes kdy počet lidí žijících ve městech narůstá a spolu s tím i závislost na bezproblémově fungující infrastruktuře.

Ing. Jana Gebhartová AF-CITYPLAN s.r.o. Jindřišská 17, 110 00, Praha 1 [email protected] Abstrakt Moderní společnost je dnes zcela závislá na fungující infrastruktuře, která dokáže zajistit a uspokojit základní potřeby týkající se technologického zabezpečení dostatečného množství vody, potravin, dodávek elektřiny a tepla, dodávek pohonných hmot, apod., a jejíž nefunkčnost by měla zcela zásadní dopady na naplnění základních lidských potřeb (zdraví, bezpečí) a kvalitu lidského života (majetek a prosperita, spotřeba energií a potravin, ochrana krajiny, majetku a prostředí). V červenci 2007 Bezpečnostní rada státu (BRS) schválila seznam oblastí kritické infrastruktury (dále jen KI), mezi něž zařadila i vodní hospodářství: zásobování pitnou a užitkovou vodou, zabezpečení a správu povrchových vod a podzemních zdrojů vody, systém odpadních vod (Nařízení vlády č. 462/2000 Sb.). Z toho jasně vyplývá, jak významnou roli vodohospodářská kritická infrastruktura (dále VHKI) hraje a jak důležitá pro chod státu je její stabilita a tedy i ochrana. Příspěvek prezentuje prvotní výsledky projektu VF20102014, zahájeného v rámci „Bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR pro potřeby státu v letech 2010 až 2015“ (BV II/1 - VZ), který se zabývá: Posuzováním bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativními možnostmi zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií. Klíčová slova Systémy zásobování pitnou vodou, ochrana obyvatelstva, bezpečnostní výzkum, distribuční systém, municipality, analýza rizik, krizové situace. Abstract Present society totally depends on working infrastructure that can meet and satisfy basic needs of technological provision of an adequate water supply, food, electricity and heat supply. If the infrastructure does not work, basic human needs (health, safety) and quality of human existence (property and prosperity, consumption of energy and food, environment and property protection) are threatened. Ensuring reliability of continuous water supply in sufficient quantities is absolutely essential in view of function of health society and its economic development. This is vital especially at the present time when number of people living in cities is rising and along with it, also dependence on working infrastructure. The paper presents first results of project VF20102014 “„The safety assessment of critical infrastructure elements and alternative possibilities to increase the security of cities and municipalities in the drinking water of major natural disasters and industrial accidents”. The project is solved within Security Research of Ministry of the Interior of the Czech Republic in 2010 - 2015. Key words Drinking water supply, population protection, safety research, distribution system, municipalities, risk analysis, crisis situations.

10

V České republice na přímých dodávkách pitné vody z veřejné sítě závisí 9, 525 mil. obyvatel, tj. 92,3 % z celkového počtu obyvatel státu a meziroční podíl se stále zvyšuje. Problémy a krizové situace týkající se zásobování pitnou vodou jsou v současné době řešeny především pomocí havarijních plánů a plánů nouzové připravenosti. Krizové situace však nabývají na čím dál větší „osobitosti“ a jen zřídka kdy se ve stejném duchu opakují. Vydaná preventivní doporučení, bohužel nezohledňují stále se rozšiřující objem hrozeb a potenciální synergii účinků a představují spíše jen jakousi pomůcku, která málokdy zohledňuje závažnost situace. Vzájemné závislosti mezi systémy kritické infrastruktury nejsou do hloubky prozkoumány a nejsou k dispozici modely jejich chování, vizualizace celkového stavu ani rozpoznávání kritických situací. Řešení, které umožní minimalizovat rizika a zvýšit bezpečnost celé kritické infrastruktury zajišťující zásobování obyvatel měst a obcí pitnou vodou, představuje systém holistického přístupu ve smyslu komplexního řešení „catchment to tap“ tedy systému, který v sobě zahrnuje hodnocení veškerých možných hrozeb a rizik celé soustavy zásobování pitnou vodou od zdroje (povodí, jímací vrty) až po vodovodní kohoutek (distribuce ke spotřebiteli). Komplexní zhodnocení včetně analýzy současných a možných budoucích rizik tak poskytuje celostní podklad pro zvýšení odolnosti a bezpečnosti celé infrastruktury a minimalizaci následných škod. Velmi důležitým a neopomenutelným faktorem, který musí být zahrnut do hodnocení, je vzájemná závislost a provázanost jednotlivých infrastruktur, kdy vlivem narušení jedné infrastruktury dochází k nepříznivému ovlivnění jiné infrastruktury v důsledku vzájemné závislosti. Např. v případě výrazného omezení či naprostého vyřazení systému zásobování pitnou vodou dochází k přímému ovlivnění potravinářských závodů, zdravotnických zařízení, sektoru zemědělství, průmyslu a energetiky a dalších, ale hlavně je nutné zmínit primárního uživatele tedy každého občana. Výsledkem těchto interakcí může být až k tzv. domino efekt, kdy dojde k postupnému zhroucení systému tedy kompletnímu rozkladu veškeré infrastruktury a rozvrácení života komunity. Zranitelnost komunity Na základě dřívějších prací v oblasti výzkumu dopadů a účinků pohrom na život komunity se ukazuje, že zranitelnost souvisí nejen s velikostí města, ale především s dobou, po kterou je přerušena funkce kritických infrastruktur zajišťujících


základní fyziologické lidské potřeby (přiměřená teplota, voda, potraviny) a potřeba zajištění pocitu bezpečí občanů. Bezpečné prostředí komunity se chápe jako předpoklad udržení zdravotního stavu a blahobytu populace. Podle známé Maslowovy pyramidy potřeb je pocit bezpečí jedním ze základních lidských potřeb, protože se jednak vztahuje k biologickému přežití a jednak se vztahuje k rozvoji a seberealizaci člověka. Proto koncept bezpečné komunity vychází z hodnocení vlivů prostředí a chování lidí na bezpečnost, zdraví a blahobyt. Je prokázáno (například nedávnými zkušenostmi z New Orleans, Haiti, Chile), že pokud není obnoveno uspokojení základních fyziologických potřeb a potřeba bezpečí v několika dnech, pak se s jistotou od 5. dne po katastrofě život komunity rozkládá a ve společnosti zavládne anarchie a výrazně vzroste zločinnost v důsledku snahy o přežití na úkor souseda. Normální stav

Stav pohotovosti

Sebere alizace

Sebere alizace

Uznání

Uznání

Sounáležitost

Sounáležitost

Potřeba bezpečí

Potřeba bezpečí

Normální stav Fyziologické potřeby

Nouzový stav

Normální stav

Stav pohotovosti

Nouzový stav

Nouzový stav

Sounáležitost

Fyziologické potřeby



Sebere alizace

Sebere alizace

Sebere alizace

Uznání

Uznání

IZS (HZS) Krizový

Sounáležitostmanagement

Uznání

Uznání

Sounáležitost T > 5 dnů

Sounáležitost Potřeba bezpečí

Potřeba bezpečí

Potřeba bezpečí

Potřeba bezpečí




D O


Plánování krizové

místních

Krizový Y vodních zdrojů management

Plánování ochrany místních vodních zdrojů

Řízení rizik

Plánování nouzových dodávek vody (spolupráce s dodavatelem)

V O D Y

„MY CITY IS GETTING READY“

Cílem projektu je proto nalézt řešení, která umožní snížit rizika, zvýšit bezpečnost a odolnost celé vodohospodářské kritické infrastruktury, a tak zvýšit spolehlivost zásobování obyvatel měst a obcí pitnou vodou i v případě přírodních pohrom a technologických havárií. Předmětem řešení projektu nejsou obvyklé provozní havárie či poruchy, které jsou součástí běžného provozu, ale právě ty situace, kdy může dojít k přerušení dodávek vody na více než 24 hodin a je ohroženo zdraví a bezpečnost společnosti. Jedná se tedy o řešení zajištění dodávek vody z pohledu ochrany obyvatelstva. Analýza systému zásobování pitnou vodou V České republice je přibližně 41 % obyvatel zásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzemních zdrojů, 31 % z povrchových zdrojů a 28 % ze smíšených zdrojů vody (SZÚ, 2011). Řešená soustava představuje veškeré objekty VH KI (vodohospodářské kritické infrastruktury) i liniové stavby VH KI. Zahrnuje tak oblast zdrojů vody podzemních i povrchových, oblast technologie úpravy vody a oblast distribučního systému. Systém je nadále členěn na jednotlivé typové subsystémy. Cílem analýzy soustavy zásobování pitnou vodou (dále jen SZPV) bylo definovat veškeré prvky různých SPZV, které se v České republice vyskytují. Poznáním a rozkladem struktury subsystémů zásobování vodou a vzájemných vazeb mezi jejich prvky byly získány základní informace o důležitosti a významu jednotlivých prvků v rámci celé VH KI. Po důkladné analýze systému se řešitelský tým zabýval otázkou, které prvky SZPV jsou natolik jedinečné, že jejich nefunkčnost či poškození může kvalitativně nebo kvantitativně znemožnit dodávky pitné vody na více než 24 hodin.

MUNICIPALITA

Řízení rizik

Plánování Lidská bezpečnost tedy souvisí přímo s konceptem ochrany zařízení Plánování udržitelného rozvoje, protože ji Vlze charakterizovat jako soubor DODAVATEL MUNICIPALITA nouzových Ochráněni podmínek, za nichž jsou lidé aPlánování je posílena jejich dodávek vody Zabezpečení DD Provozní (spolupráce kvalty a a nenadálé krizové schopnost zvládat bezpečnost závažné pro jejich přežití YO shrozby dodavatelem) vody spolehlivost připravenosti D (biologické i sociální) a existenci (zdraví a bydlení) včetněREADY“ přístupu „BUSINESS CONTINUITY PLANNING“ Á „MY CITY IS GETTING ke zdrojům společnosti a ohledůmV na lidská práva1. Strategie a Plánování Plánování ochrany K plánování ochranypřipravenosti jekrizové záležitostí poměrně velmi komplikovanou, místních Y Řízení Řízení vodních zdrojů poněvadž je nezbytné řešit problémy různé úrovně (strategie rizik rizik Plánování celostátní, regionální, municipální) a pro různá odvětví, která jsou ochrany vzájemně propojena.zařízení Strategie ochrany vodohospodářské kritické Plánování V nouzových infrastruktury (VHKI) tak nemůžeObýt pouze souborem právních dodávek vody Zabezpečení D předpisů a vyhlášek nebo obsahovat též „jízdní kvalty tabulek, ale musí(spolupráce Y s dodavatelem) vody řád“ pro zásady řešení složitých problémů zahrnujících alokaci „BUSINESS CONTINUITY PLANNING“ „MY lidského CITY IS GETTING READY“ zdrojů, organizování, technologie a vliv faktoru. To vyžaduje z hlediska zabezpečení základní škály lidských potřeb velmi široký záběr pochopení a poznání. Bezpečnost celé soustavy zásobování pitnou vodou je tedy nezbytné posuzovat ze dvou hledisek. Za prvé, z pohledu provozovatele VH infrastruktury a za druhé, z pohledu municipality. V zájmu dodavatele i municipality je zabránit dlouhodobějším výpadkům v zásobování vodou, neboť

Do obecně přijímaných lidských práv patří právo na dostupnost vody, jež se týká přístupu k vodě a cenové přijatelnosti vody jako komodity.


Plánování ochrany zařízení

Plánování krizové připravenosti

Obr. 3 Organizační působnost v oblasti zajišťování dodávek pitné vody (Zdroj: CITYPLAN spol. s.r.o., Dílčí souhrnná zpráva: 1. etapa)

spolehlivostzodolněné připravenosti Obr. 2 Zranitelnost při déletrvající D komunity Á CITYPLAN spol. s.r.o., mimořádnéPlánování události (Zdroj: IZS V (HZS) Plánování krizové ochrany Dílčí souhrnná zpráva: 1. etapa) K

1

Plánování krizové připravenosti

Řízení rizik

Obnova

Sebere alizace

připravenosti

MUNICIPALITA D O D Á V K Y

Obnova

Obnova

Řízení rizik

Sebere alizace

Provozní bezpečnost a spolehlivost

Rozklad komunity

Nouzový stav

Provozní bezpečnost a

Sebere alizace

„BUSINESS CONTINUITY PLANNING“

T > 5 dnů

Stav pohotovosti

DODAVATEL

Sebere alizace

DODAVATEL

Obnova

Normální stav

Sounáležitost

Sebere alizace

Krizový management

Sebere Sebere Sebere Sebere Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Naproti tomu u společnosti připravené, tedy „zodolněné“ alizace alizaceT > 5 dnů alizace alizace vůči Fyziologické potřeby mimořádným událostem, kdy je zajištěna obnova dodávek Fyziologické potřeby Uznání Uznání Uznání Uznání Rozklad komunity základních do 5T > dnů, Sounáležitost Sounáležitost Sounáležitostživota 5 dnů lze rozkladu Sounáležitost potřeb společnosti komunity zamezit. Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby

Obnova

IZS (HZS)

Sebere alizace

Sounáležitost

Nouzový stav


Zabezpečení kvalty vody

Stav pohotovosti Fyziologické potřeby

Sebere alizace

Stav pohotovosti

Uznání mohouUznání vést k panice aUznánísociálním kolapsům. ZákladníUznání východisko Sounáležitost Sounáležitost Sounáležitost T > 5 dnů provozovatele Sounáležitost projektu je znázorněno na obr. 3, tj. přístup a přístup Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí municipality a HZS, kdy společným cílem jsou dodávky vody. Fyziologické potřeby Fyziologické potřeby Fyziologické potřeby Účelem projektu jeFyziologické potřeby vytvořit efektivní systém řízení k dosažení tohoto cíle za spolupráce všech uvedených aktérů.

Obr. 1 Zranitelnost komunity při déletrvající mimořádné události (Zdroj:Uznání CITYPLAN spol.Uznání s.r.o., Dílčí souhrnná zpráva: 1. etapa)

Normální stav

Provozní kapacita

Prvotní reakce Připravenost

Obnova Odezva

Krizová situace Max Trvání > 24 h

Typ dopadu na ... Kritická úroveň Čas

Obr. 4 Zabezpečení dodávek vody (Zdroj: CITYPLAN spol. s.r.o., Dílčí souhrnná zpráva: 2. Etapa) 11


Na základě provedených průzkumných prací a vyjádření expertů byl sestaven výčet 18 prvků vodohospodářské infrastruktury, které jsou pro zásobování pitnou vodou zásadní. Tyto prvky mají při zásobování obyvatelstva pitnou vodou klíčovou úlohu zejména z toho důvodu, že je obtížné jejich nahrazení, navrácení do funkčního stavu během 24 hodin či k nim neexistuje v rámci řešené soustavy alternativní řešení. Z těchto prvků lze sestavit model každé soustavy SPZV, dle výskytu v rámci České republiky, který může být posouzen z hlediska dopadu stanovených relevantních hrozeb. Tyto byly stanoveny a rozděleny podle druhu na přírodní antropogenní a technologické, včetně zahrnutí sekundárních dopadů poruch jiných infrastruktur působících na prvky nepřímo v důsledku vzájemných závislostí. Následná identifikace indexu rizika, tj. stanovení „Achillových pat“ celého systému zásobování pitnou vodou proběhla formou analýzy závažnosti dopadu určeného na základě metody fuzzy logiky a verbálních výroků FL-VV. Výsledky analýzy byly následně vyneseny do diagramu, který zaujal tvar rozložení Gaussova rozdělení, čímž byla prokázána reprezentativnost výsledku bez vnějšího cíleného vlivu, tak jak je znázorněno na obr. 5.

dokumentů municipality včetně plánu připravenosti2 municipality na krizové situace související s dodávkami vody. Z hlediska analýzy prostředí municipalit v České republice bylo přistoupeno ke zhodnocení systému zásobování typově pro krajské město a město s počtem obyvatel nižších než 5000 EO. V rámci municipalit je nezbytné věnovat pozornost nejen environmentálním podmínkám a souvisejícím ekologickým limitům, ale současně i zastoupení jednotlivých objektů, infrastruktur, jejich provázanosti, včetně jejich nároků na potřebu vody a požadovanou kontinuitu zásobování, která je velmi často rozdílná. Na základě těchto údajů bude možné stanovit priority v zásobování pitnou vodou jednotlivých objektů, v případě krizových situací.

ZDROJE VODY (v dosahu) vydatnost, kvalita

UTILITA

INFRASTRUKTURA Materiály a stáří Kritické prvky Řízení aktiv

Vliv činností

SPOTŘEBA Trendy Rozložení spotřeby na území municipality území municipality Kritická zařízení

Nedostatečné množství

MUNICIPALITA

Nedostatečná kvalita

Vliv činností

INFRASTRUKTURA Kritická místa na území municipality

MÍSTNÍ ZDROJE Studny – vydatnost, kvalita

Obr. 6 Analýza nároků municipalit na vodu vzhledem k utilitám (Zdroj: CITYPLAN spol. s.r.o., Dílčí souhrnná zpráva: 2. etapa) Závěr

SPOTŘEBA Obr. 5 Test rozdělení priorit prvků soustavy (Zdroj: CITYPLAN Trendy spol. s.r.o., Dílčí souhrnná zpráva: 3. Etapa) ZDROJE VODY (v dosahu) vydatnost, kvalita Vzhledem ke

Vliv činností

Rozložení spotřeby na území municipality území celé municipality analýzy jedná Kritická zařízení

skutečnosti že se v rámci o posouzení dopadu nefunkčnosti SPZV, resp. jeho jednotlivých prvků na obyvatele, byla celá analýza ještě doplněna informací Nedostatečné je charakter dopadu jakého druhu na spotřebitele. Zdali se jedná množství o dopad v podobě nevyhovující kvality či nevyhovujícího množství MUNICIPALITA UTILITA vody. Tyto Informace jsou nezbytné k posouzení odolnosti SZPV Nedostatečná VH KI a zejména následně a vytvoření systému řízení bezpečnosti kvalita návrhům vhodných opatření.

Tající ledovce, prudké deště, nedostatek vody a rozsáhlá sucha - to je jen krátký výčet aktuálních problémů souvisejících s vodou, které dnes řeší celý svět. Již první satelitní snímky z konce šedesátých let 20. století naznačily, že planeta prochází změnami, které s velkou pravděpodobností významně změní dlouhodobý režim počasí. Dlouhodobé předpovědi se většinou shodují na tom, že přibude extrémů - povodní i velkého sucha. Požadavek udržitelnosti lidské civilizace a přežití lidského druhu vůbec vyžaduje zkoumat podmínky nutné pro udržení života na Zemi celostně (holisticky) a interdisciplinárně, při dodržování základních univerzálních vědeckých principů a zásad kritického myšlení. Jednou z hlavních úloh státu daných Ústavou je zaručit

INFRASTRUKTURA bezpečnost obyvatelstva a ochránit své chráněné zájmy. Zajištění Další kroky výzkumného projektu tedy budou zahrnovat návrh Materiály a stáří INFRASTRUKTURA MÍSTNÍ ZDROJE bezpečí lidských životů, zdraví, životního prostředí, majetku a zmírňujících a preventivních opatření z hlediska zvýšení odolnosti Kritické prvky Kritická místa na Studny – vydatnost, veřejného blaha je přímo podmíněno funkčností sítě vzájemně Vliv činností jejich technické a technologické celéŘízení aktiv SZPV, včetně posouzení území municipality kvalita

realizovatelnosti a posouzení nákladů a přínosů navržených opatření tak, aby byla vybrána jen opatření nejvhodnější s ohledem na ekonomickou situaci té které lokality a systému SPZV. Analýza prostředí municipalit Naplnit dlouhodobé požadavky týkající se uspokojení nároků na spotřebu vody na území municipalit vyžaduje nejen posouzení systémové bezpečnosti soustavy zásobování vodou, ale také analýzu prostředí municipality z hlediska místních zdrojů vody, trendů spotřeby a vlivů činností na území municipality (intravilán a extravilán) na kvalitu vody. Orgány a instituce municipality by měly věnovat velkou pozornost vyváženosti vztahu mezi zdroji a spotřebou vody a vlivy lidské činnosti na zdroje vody, které jsou v dosahu municipality a ovlivňují infrastrukturu zásobování vodou. Výsledky těchto posouzení by měly být součástí vyhodnocení silných a slabých stránek soustavy zásobování vodou ve vztahu k ekonomickým a sociálním charakteristikám municipality a zahrnuty do územních plánů a dalších strategických a rozvojových

12

propojených fyzických, kybernetických a organizačních systémů, které představují kritickou infrastrukturu státu. Vodohospodářská infrastruktura je složitá soustava, zranitelná vůči široké škále hrozeb. Při hledání opatření na posílení funkce zásobování pitnou vodou a zajištění základních potřeb je potřeba vycházet

Krizové situace, na něž by se měl zaměřit plán připravenosti municipality jsou dvojího typu. Za prvé se jedná o situace dlouhodobějšího výpadku dodávek vody v důsledku provozní havárie. Je v zájmu vedení municipality porozumět situacím, které by se vyskytly během této krizového situace. Plán připravenosti municipality by se měl zabývat sociálním kontextem výpadků, což znamená popsat chování lidí, sanitární rizika (metabolizmus nelze zastavit) Plán by měl rovněž obsahovat popis organizační součinnosti mezi orgány municipality, IZS a dodavatelem vody. Za druhé, to jsou situace, které mohou být důsledkem působení klimatických změn na lokalitu. Plán připravenosti by se měl opírat o vztahy mezi územním rozvojem lokality, spotřebou vody, přístupností místních zdrojů vody (lokální zdroje - studny) a nakládání s dešťovými vodami. Projekt se dopady klimatických změn nezabývá, nicméně je vhodné na tyto budoucí situace upozornit.

2



ze znalosti možných mimořádných událostí schopných narušit funkce systému a identifikovat jeho klíčové prvky. V článku jsou shrnuty výsledky výzkumného projektu z fáze zaměřené na analýzu struktury a kvantifikaci rizik SZPV. V rámci dalších fází projektu budou analyzována vhodná opatření ve smyslu zvýšení odolnosti a bezpečnosti celé VH KI a tím i obyvatel. Výsledky projektu budou certifikovaná metodická doporučení určená především složkám IZS, ale i provozovatelům a municipalitám.

[3] Ministerstvo zemědělství ČR: Koncepce zabezpečení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací. MZe ČR, 2003, 28 s.

Výzkumný projekt řeší odborníci dlouhodobě se zabývající ochranou a bezpečností kritické infrastruktury, technologiemi úpravy vody a vodohospodářskými systémy a jejich využívání v praxi. Jmenovitě se jedná o společnost AF-CITYPLAN s.r.o., která je koordinátorem projektu, společnost W & ET team, Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i, ViP s.r.o. a VODNÍ DÍLA - TBD a.s.

[5] MV ČR VF 20102014009 „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“ CITYPLAN spol. s.r.o., Dílčí souhrnná zpráva: 1. etapa.

Poděkování Praktická realizovatelnost a využitelnost výstupů projektu je zajištěna nejen pravidelnými konzultacemi s pracovníky SčVaK, a.s., kterým za to patří velký dík, ale současně i s pracovníky GŘ HZS, kteří jsou zároveň gestorem projektu. Příspěvek byl vypracovaný v rámci řešení výzkumného projektu „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní zabezpečení obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“ (ID: VF 20102014009). Literatura [1] Česká republika. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. [2] Lindhe, A.: Intergrated and Probabilistic Risk Analysis of Drinking Water Systems. Thesis. Goterborg, Švédsko: Chalmers University of Technology, 2008. 129 s. ISSN 1652-9146.

[4] MV ČR VF 20102014009 „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“ CITYPLAN spol. s.r.o., Dílčí zpráva: Analýza synergických účinků.

[6] MV ČR VF 20102014009 „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“ CITYPLAN spol. s r.o., Dílčí souhrnná zpráva: 2. etapa. [7] MV ČR VF 20102014009 „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“ CITYPLAN spol. s r.o., Dílčí souhrnná zpráva 3. etapa. [8] Státní zdravotní ústav: Nouzové zásobování vodou (metodické doporučení Státního zdravotního ústavu - Národního referenčního centra pro pitnou vodu). SZÚ, 2007, 10 s. Dostupné z WWW: . [9] Státní zdravotní ústav: Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2010. Praha: SZÚ, 2011, 61 s. Dostupné z WWW: .


63.


ŠÁRKA KROČOVÁ

STRATEGIE DODÁVEK PITNÉ VODY

Strategie dodávek pitné vody Šárka Kročová Zajištění dostatečného množství pitné vody o požadovaném hydrodynamickém tlaku ve standardních podmínkách nebo krizových situacích pro územní celky je základním požadavkem na veřejné vodovody. Distribuční systémy místního a nadmístního významu musí současně splňovat strategii dodávky pitné vody v čase a požadované kvalitě. Současně musí respektovat nové poznatky, požadavky a reálné možnosti v oblasti havarijního plánování a řešení krizových situací, včetně zajištění nouzových dodávek vody v době jejího přechodného nedostatku pro obyvatelstvo, strategické subjekty a složky Integrovaného záchranného systému. Postupy k jejich dosažení jsou obsahem publikace. ISBN 978-80-7385-072-2. Rok vydání 2009.

cena 160 Kč



13


Kontaminácia pôdy ropnými látkami a následná dekontaminácia za pomoci sorbentu Soil Contamination with Oil and Subsequent Decontamination the Help Sorbent Ing. Iveta Coneva, Ph.D. Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva ul. 1. mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika [email protected] Abstrakt Pri dopravných nehodách na cestných komunikáciách pomerne často dochádza k neželateľným únikom pohonných hmôt a prevádzkových kvapalín. Úniky nebezpečných ropných látok ako kontaminantov (napr.: motorová nafta, benzín, motorový olej) životného prostredia predstavujú vážne environmentálne nebezpečenstvo. Jednotky HaZZ v SR využívajú na dekontamináciu, lokalizáciu a na likvidáciu nebezpečných látok sypké sorbenty. Príspevok sa zaoberá experimentálnym modelovaním únikov kontaminantov - ropných látok na povrch a do vrstiev zeminy, s následnou aplikáciou dekontaminačných prostriedkov - sypkých sorbentov s cieľom dosiahnutia optimalizácie množstva a druhu použitých sorbentov, priebehu lokalizačných a likvidačných prác a najmä minimalizovania environmentálnych následkov na životné prostredie. Kľúčové slová Kontaminant, ropné látky, motorový olej, dekontaminačný prostriedok, sorbent, zemina, experimentálne skúmanie. Abstract In road accidents on the road quite often leads to undesirable emission of fuel and process fluids. Leaks of dangerous petroleum substances as contaminants (e.g. diesel fuel, gasoline, motor oil) to the environment represent a serious environmental hazard. Units HaZZ in the SR are used for decontamination, the localization and for the disposal of dangerous substances, powdery sorbents. The contribution deals with experimental modelling leakage of contaminants-oil substances to the surface and into the layers of soil, followed by application of the substances to decontamination - the powdery sorbents with a view to optimizing the quantity and kind of sorbents, and in particular during the localization and eradication work to minimise the environmental consequences in the environment. Key words Contaminant, oil, motor oil, substance for decontamination, sorbent, soil experimental investigation.

Úvod Na cestných komunikáciách v SR dochádza pomerne často k dopravným nehodám s únikom nebezpečných látok, kde na ich lokalizáciu a likvidáciu jednotky HaZZ najčastejšie využívajú sorpčné materiály a tým znižujú možné negatívne riziká pre životné prostredie, najmä pôdu a vodné zdroje [1 - 4]. Experimentálnym modelovaním procesov sorpcie a desorbcie ropnej látky (použitého motorového oleja) ako kontaminantu do vzoriek zeminy s následnou dekontamináciou - aplikáciou sypkého sorbentu ako dekontaminačného prostriedku sa skúmal priebeh prieniku motorového oleja do pôdy najmä v závislosti od času, druhu a povrchu zeminy a taktiež od druhu a množstva aplikovaného

14

sorbentu [1 - 10]. V praxi jednotky HaZZ SR postupujú nasledovne pri použití sorbentov pri dopravnej nehode spojenej s únikom nebezpečnej látky [3 - 10]: 1. Počas pôsobenia sa sorbent s nebezpečnou kvapalinou premiešava pomocou lopaty, hrablí alebo metly, čím sa urýchlia procesy sorpcie a desorpcie. 2. Najskôr sa sorbent nasype na povrch kvapalného kontaminantu a nechá sa pôsobiť až do jeho úplného nasýtenia sorpčnej kapacity. 3. Po nasiaknutí nebezpečnej látky do sorbenta sa vloží nasiaknutý sorbent (zmes) do pripravenej nádoby na nebezpečné látky. 4. Látka sa likviduje spálením s prihliadnutím na absorbovanú nebezpečnú kvapalinu. Cieľ a úlohy Cieľom výskumu je skúmanie priebehu kontaminácie, prienikov použitého motorového oleja (z osobných automobilov) do vzoriek ornej a trávnatej zeminy s následnou dekontamináciou aplikáciou troch druhov sorbentov. Pre splnenie stanoveného cieľa je nutné riešiť nasledovné úlohy [3, 5 - 8]: - Charakterizovať priebeh vsakovania motorového oleja do pôdy v závislosti od času, druhu zeminy (orná/trávnatá) a podľa charakteru povrchu vzorky výseku zeminy (množstvo trávy). - Stanoviť množstvo aplikovaného sorbentu v závislosti od času aplikácie sorbentu po aplikácií oleja na vzorke zeminy. - Zhodnotiť relevantnosť aplikácie sorbentu na vzorku po uplynutí určeného časového intervalu. - Skúmať priebeh sorpcie oleja sorbentom na povrchu vzorky, výseku zeminy. - Zhodnotiť adekvátnosť nasadenia skúmaných sorbentov pre sorpciu-desorpciu na pôdnom povrchu. Materiály, pomôcky a príprava vzoriek Pre splnenie stanoveného cieľa a jednotlivých úloh bola vytvorená nová metodika experimentálneho skúmania prienikov motorového oleja do pôdy s následnou aplikáciou sypkého sorbentu [3, 5 - 8]. Zemina je špecifický povrch, je veľmi rôznorodá a všetky dostupné metodiky riešia problematiku sorpcie a desorpcie sorbentov len na tvrdých povrchoch [9 - 11], kde neprebieha interakcia a vsakovanie motorového oleja tak ako pri pôde a preto daný výskum je pre pôdu (jej povrch) neaplikovateľný. Metodika bola vytvorená pre laboratórne podmienky, s cieľom zabezpečiť, objektívnosť výsledkov a priblížiť sa skutočným podmienkam pri zásahu jednotiek HaZZ. Experimentálne modelovanie prebiehalo na Katedre požiarneho inžinierstva, Fakulty špeciálneho inžinierstva, Žilinskej univerzity v Žiline. Materiály, vzorky: Rozmer vzorky pôdy: 6,5 x 12 x 6,5 cm, množstvo ropnej látky (použitý motorový olej): 75 ml, sorbent: VAPEX, čas skúmania: 1, 15, 30 min, teplota prostredia: 21 °C, atmosferický tlak: 101,5 kPa. Na experimentálne modelovanie bol použitý univerzálny, opotrebavaný motorový olej v množstve 75 ml. Vzorky pôdy sa odoberali pri ceste I. triedy v Žilinskom kraji. Pôdny typ vzorky bol Ostrava 29. - 30. ledna 2013


kambizem, tento typ pôdy má najväčšie zastúpenie v Žilinskom kraji. Odoberali sa dva druhy vzoriek pôdy, trávnatá a orná. Pôda bola odoberaná vo forme vzoriek - výsekov (výrezov), do pripravených plastových nádob s rozmermi 16,5 x 12 x 6,5 cm (obr. 1).

Pomôcky: Na odber vzoriek: rýľ, malá lopatka, nôž, plastové nádoby na vzorky. Na priebeh experimentu: digitálna váha, stopky, kadičky 100 ml a 800 ml, kovová lyžica, umelá lopatka na naberanie sorbentu, pravítko, kalkulačka, pero, papier, fotoaparát, igelitové vrecia (obr. 6).

16,5 cm 12 cm 6,5cm

Obr. 1 Skúmaná vzorka pôdy Obr.1 Skúmaná vzorka pôdy Vzorky bolipopri odobrané popri frekventovanej komunikácií Vzorky zeminy boli zeminy odobrané frekventovanej komunikácií E-50 na Košickej E-50 do na Martina Košickejpri ulici zo Žiliny doSlovnaft Martina (obr. pri čerpacej ulici zo Žiliny čerpacej stanici 2 a 3). stanici Slovnaft (obr. 2 a 3). Obr. 6 Použité pomôcky a prístroj Metodika experimentálneho modelovania Do priehľadnej plastovej nádoby sa vloží pripravená vzorka pôdy. Pomocou kadičky sa vyleje 75 ml použitého motorového oleja na vzorku zeminy a sleduje sa čas (rýchlosť) sorpcie (vsakovania, prieniku) do zeminy. Po uplynutí stanovených časových intervaloch 1, 15 a 30 minútach sa začne na vzorku aplikovať sorbent VAPEX. Obr. 2 a 3 Miesta odberu vzoriek pôdy: Košická ulica - E-50, Postupne sa prisypáva na vzorku a premiešava sa kovovou Obr. 2 a 3 Miesta odberu vzoriek pôdy: Košická ulica – E-50, Žilina Žilina lyžicou (náhrada kovových lopát) až po úplnú sorpciu (prebehne Experiment sa vykonával na troch rozličných sorbentoch: VAPEX, ECO DRY vsiaknutie) nebezpečnej kvapaliny do sorbentu na povrchu vzorky Experiment sa vykonával na troch zameraný rozličných a sorbentoch: PLUS® a LITE DRI. V ďalšom bude experiment popísaný konkrétne kontaminovanej pôdy. Za plnú sorpciu skúmanej ropnej kvapaliny ® ECO DRY DRI. V ďalšom bude miske experiment na sorbentVAPEX, VAPEX [12]. NaPLUS obr. 4 ajeLITE suchý sorbent v petriho a na obr. 5 je sa považuje, ak sa aj po opakovanom premiešaní sorbentu s olejom zameraný amotorovým popísaný konkrétne na sorbent VAPEX [12]. Na zrná obr. 4sorbentu). sorbent nasiaknutý olejom (bledé častice sú nenasýtené objavia nenasiaknuté častice, suché zrná sorbentu VAPEX. suchý zrná sorbent v petriho miske a na obr. 5ropnej je sorbent nasiaknutý Viditeľnéjesuché indikujú úplné nasiaknutie kvapaliny (motorového Na fotografiách je znázornená aplikácia motorového oleja motorovým olejom (bledé častice sú nenasýtené zrná sorbentu). oleja) sorbentom. na vzorku pôdy (obr. 7) a postupná aplikácia a premiešavenie so Viditeľné suché zrná indikujú úplné nasiaknutie ropnej kvapaliny sorbentom (obr. 8 a 9). (motorového oleja) sorbentom.

Obr. 7, 8, 9 Aplikácia oleja, následne sorbentu a etapa priemiešavania na vzorke ornej pôdy

Obr. 4 Suchý sorbent VAPEX

Množstvo sorbentu bolo prepočítané na aplikované množstvo oleja 75 ml podľa sorpčnej kapacity sorbentu uvedených v karte bezpečnostných údajov výrobcu sorbent [12]. Sorpčná kapacita sorbentu (14,30 l) a hmotnosť vzorky sorbentu (52,44 g) pripadajúce (a prepočítané) podľa sorpčnej kapacity na 75 ml oleja sú uvedené v tab. 1. Tab. 1 Sorpčná kapacity a hmotnosť aplikovaného sorbentu VAPEX

Obr. 5 Sorbent VAPEX nasiaknutý motorovým olejom


Názov sorbentu

Sorpčná kapacita 10 kg sorbentu [l]

Hmotnosť sorbentu pre 75 ml oleja [g]

VAPEX

14,30

52,44

Množstvo aplikovaného sorbentu sa zistí tak, že sa odváži prázdna kadička, následne sa naváži stanovené množstvo sorbentu (tab. 2, 3) berúc do úvahy hmotnosť prázdnej kadičky. Odvážené množstvo sorbentu sa nasype na vzorky pôdy s olejom až do úplnej sorpcie (nasiaknutia) sorbentu olejom. Zostatok sorbentu v kadičke sa odváži a nameraná hmotnosť sa odpočíta od hmotnosti kadičky 15


Výsledky a diskusia Výsledky experimentu sú uvedené v tabuľkách (tab. 2, 3) a grafoch (obr. 10, 11). Pri vyhodnotení sa použili základné postupy analýzy: indukcia, dedukcia, abstrakcia a zovšeobecnenie. Pre vyhodnotenie tabuľkových údajov bol použitý softvéru MS Office Excel. Sorbent bol po 1. a 15. minútach. aplikovaný na piatich vzorkách. Pre skúmanie správania sa sorbentu po 30 minútach expozície boli použité len dve vzorky pôdy, pretože už pri skúmaní sorbentu po 15 min. expozície motorovým olejom, bol olej praktický úplne vsiaknutý do vzorky pôdy a tak na skúmanie stačil menší počet vzoriek. Skúmal sa sorbent anorganického pôvodu, ide o horninu vulkanického pôvodu perlit, ktorá sa upravuje hydrofobizáciou na sorbent VAPEX, najskôr na vzorke ornej a následne na trávnatej pôde. Tento sorbent má jemné zrná, ktoré zaberajú väčší objem, sú ľahšie a preto pri manipulácii s ním v reálnej situácií, je problém s jeho vysokou prašnosťou a s veľkým vplyvom poveternostných podmienok. Namerané údaje boli zaznamenané, vzorky zdokumentované (obr. 7 - 15) a následne spracované. Tab. 2 Namerané hodnoty sorbentu VAPEX na vzorkách ornej pôdy Vzorka č.

Pôda

1

Čas aplikácie sorbentu [min]

Množstvo sorbentu [g]

Podiel z celk. množstva [%]

Čas sorpcie [min]

1

7,04

13,40

7,0

2

7,00

13,30

8,0

3

7,10

13,50

7,0

4

7,50

14,03

8,0

5

6,90

13,20

8,0

0,80

1,50

4,0

0,50

1,00

1,0

8

0,60

1,10

1,0

9

0,50

1,00

2,0

10

0,75

1,40

3,0

0,50

1,00

1,0

1,00

1,90

1,0

6 7

orná

11

15

30

12

Namerané hodnoty sú spracované v tab. 2, 3 a znázornené v grafoch na obr. 10, 11. Tab. 3 Namerané hodnoty sorbentu VAPEX na vzorkách trávnatej pôdy Vzorka č.

Pôda

14

Množstvo sorbentu [g]

Podiel z celk. množstva [%]

Čas sorpcie [min]

1

6,10

11,60

2,0

3,50

6,70

1,0

16

6,30

12,00

1,0

17

6,35

12,10

2,0

18

4,00

7,60

2,0

3,00

5,70

1,5

20

trávnatá

15

19

15

1,70

3,20

1,0

21

1,50

2,90

1,0

22

1,20

2,30

1,0

23

1,00

1,90

1,4

1,10

2,10

0,5

1,00

1,90

1,0

24 25

16

Čas aplikácie sorbentu [min]

30

Na 75 ml oleja je podľa výrobcom udávanej sorpčnej kapacity sorbentu stanovených 52,44 g sorbentu VAPEX [3, 5 - 8]. Na obr. 10 je graf porovnania množstva aplikovaného sorbentu VAPEX na vzorkách ornej pôdy po prieniku motorového oleja v závislosti od času aplikácie sorbentu.

Obr. 10 Graf porovnania množstva aplikovaného sorbentu VAPEX na vzorkách ornej pôdy Na základe údajov z tab. 2 a z obr. 10 možno povedať, že po aplikácii (vyliatí) 75 ml oleja na vzorku ornej zeminy po prvej minúte bolo nutné aplikovať od 6,90 g do 7,50 g sorbentu. V priemere je to 7,10 g sorbentu, čo tvorí 13,60 % z celkového množstva deklarovaného výrobcom (tab. 1). Na obr. 11 je graf porovnania množstva aplikovaného sorbentu VAPEX na vzorkách trávnatej pôdy po prieniku motorového oleja v závislosti od času aplikácie sorbentu. Množstvo aplikovaného sorbentu VAPEX v (g)

so stanoveným množstvom sorbentu (tab. 2, 3). Výsledná hodnota je množstvo aplikovaného sorbentu. Následne sa stanoví podiel použitého sorbentu na kontaminovenej vzorke pôdy vzhľadom ku celkovému množstvu naváženého sorbentu.

7 6 5 4 3 2 1 0

1

15

30

Čas aplikácie sorbentu VAPEX v (min.)

Obr. 11 Graf porovnania množstva aplikovaného sorbentu VAPEX na vzorkách trávnatej pôdy Pri vyhodnotení nameraných údajov z tab. 3 a obr. 11 bolo pozorované, že po aplikácii oleja na trávnatú vzorku sa množstvo použitého sorbentu po prvej minúte pohybovalo od 3,50 g do 6,35 g, to je v priemere 5,30 g sorbentu a to predstavuje 10 % z množstva deklarovaného výrobcom (tab. 1) [3, 5 - 8]. Z daných údajov, možno vyvodiť čiastkový záver, že na sorpciu oleja sorbentom VAPEX po 1. minúte na trávnatom povrchu vzorky pôdy bolo potrebné aplikovať o 1,80 g menej sorbentu ako na ornej pôde. Pri aplikovaní sorbentu VAPEX po 15. a po 30. minúte boli množstvá aplikovaných sorbentov oveľa menšie ako po 1. minúte, výrazne sa neodlišovali, keďže vo väčšine prípadov nastalo takmer úplné nasiaknutiu oleja do vzoriek trávnatej aj ornej pôdy (obr. 12, 13, 14, 15). Po 15 minútach od aplikovania použitého oleja na ornú pôdu sa množstvo aplikovaného sorbentu VAPEX pohybovalo od 0,50 g do 0,80 g a priemerná hmotnosť sorbentu bola 0,63 g a to je len 1,27 % z predpokladaného množstva sorbentu (tab. 1, 2 a obr. 12). Po 15 minútach od aplikovania oleja na vzorku trávnatej pôdy sa množstvo aplikovaného sorbentu pohybovalo od 1,00 g do 3,00 g a to je v priemere 1,68 g a to predstavuje 3,00 % z predpokladaného výrobcom stanoveného množstva (tab. 1,3 a obr. 13) [3, 5 - 8].



Obr. 12 a 13 Sorbent VAPEX aplikovaný na vzorky ornej a trávnatej pôdy po 15 minútach kontaminácie motorovým olejom Možno z toho vyvodiť čiastkový záver, že na sorpciu oleja sorbentom VAPEX po 15. minútach na trávnatom povrchu vzorky pôdy bolo potrebné aplikovať o 1,05 g viac sorbentu ako na ornej pôde. Príčinou tohto zvýšeného množstva je pravdepodobne väčšie množstvo trávy na povrchu vzorky, ktorá zachytila zostatkové množstvo oleja.

Obr. 14 a 15 Sorbent VAPEX aplikovaný na vzorky ornej a trávnatej pôdy po 30 minútach expozície motorovým olejom Po 30 minútach od aplikovania oleja na vzorku ornej zeminy sa množstvo aplikovaného sorbentu VAPEX pohybovalo od 0,50 g do 1,00 g, v priemere je to 0,75 g a to je iba 1,43 % z predpokladaného množstva sorbentu (tab. 1, 2 a obr. 10). Po 30 minútach kontaminácie trávnatej vzorky olejom bolo aplikované od 1,00 g do 1,10 g sorbentu, v priemere 1,05 g sorbentu, čo predstavuje 2,00 % z výrobcom stanoveného množstva (tab. 1, 3 a obr. 11) [3, 5 - 8]. Z daných údajov sa dá vyvodiť čiastkový záver, že na sorpciu oleja sorbentom VAPEX po 30 minútach na trávnatom povrchu vzorky pôdy bolo potrebné aplikovať o 0,30 g viac sorbentu ako na ornej pôde. Príčinou tohto zvýšeného množstva je pravdepodobne väčšie množstvo trávy na povrchu vzorky, ktorá zachytila zostatkové množstvo oleja. Z uvedených údajov vyplýva, že pri kontaminácii olejom vzoriek trávnatej zeminy po 15. a najmä 30. minútach bolo potrebné v priemere aplikovať viac sorbentu (1,68 g a 1,05 g: tab. 3, obr. 13, 15), ako pri kontaminácii vzoriek ornej zeminy (0,63 g a 0,75 g: tab. 2 a obr. 12, 14). Na obr. 12, 13, 14, 15 je viditeľne pozorovateľný aplikovaný sorbent po 15. a 30. minútach od kontaminácie ornej a trávnatej pôdy olejom. Pri aplikovaní sorbentu VAPEX po 15. a 30. minútach je jeho množstvo minimálne, sorbent najmä po 30. minútach je takmer úplne suchý (častice sorbentu-zrná sú viditeľne suché), nenasiaknutý olejom, nebolo pozorovateľné naviazanie motorového oleja na sorbent (neprebehli procesy sorpcie a desorpcie ropnej látky) a väčšina častíc sorbentu zostala suchá, olej vsiakol do pôdy oveľa skôr (obr. 12, 13, 14, 15) [3, 5 - 8]. Časy sorpcie (naviazania) použitého motorového oleja na sorbent VAPEX pri vzorkách ornej pôdy boli v rozmedzí od 1. po 8. min., v priemere to predstavuje 4,25 min. (tab. 2). Časové rozpätie sorpcie na vzorkách trávnatej pôdy sa realizovalo od 0,5 po 2 min., v priemere 1,23 min. (tab. 3). Predpokladá sa, že dané hodnoty sú čiastočne závislé na množstve aplikovaného sorbentu, od povrchu konkrétnej vzorky (aj množstva porastu na vzorke) a rýchlosti aplikovania sorbentu [3, 5 - 8]. Dôležitým faktorom pri vzorkách pôdy predstavuje práve jej stav (vlhká, suchá a iné) povrch a objem vzorky, ide o množstvo Ostrava 29. - 30. ledna 2013

dutín a sorpčnú schopnosť pôdy, ale aj o schopnosť samotnej trávy (rastlinného porastu) viazať na seba olej a tým pri VAPEXe zvyšovať (znižovať) tak množstvo použitého sorbentu. Orná pôda po určitom čase úplne absorbuje (nasiakne) motorový olej, ale trávy na vzorkách trávnatej pôdy aj po určitej dobe (čase) na svojom povrchu zachytávajú určitý objem motorového oleja, čím znižujú pravdepodobnosť a dôsledok znečistenia pôdy a podzemných vôd daným kontaminantom. Na povrchu trávnatej vzorky v porovnaní s ornou v čase po 15. a 30. minútach aplikácie zostalo väčšie množstvo oleja, na jeho sorpciu je potrebné väčšie množstvo sorbentu. Úplne naopak je to pri aplikácií po 1.minúte, kde je väčšia spotreba sorbentu pri vzorkách ornej pôdy ako trávnatej. Záver Použitie sorbentu VAPEX ako dekontaminačnej látky na sorpciu (desorpciu) kontaminantu zo vzoriek ornej aj trávnatej pôdy má svoj význam iba v krátkom časovom intervale, najlepšie hneď po úniku kontaminantu (napr.: motorový olej a iné) pri dopravnej nehode s únikom nebezpečných kvapalných látok do pôdy. Pri predĺžení časového intervalu (15, 30 a viac minút) výrazne klesá opodstatnenosť použitia sorbentu a zväčšujú sa ekologické následky, narastá kontaminácie pôdy a podzemných vôd. Väčšie množstvo rastlinného porastu na povrchu pôdy význame ovplyvňuje schopnosť na seba naviazať uniknutý ropný kontaminant a tým aj množstvo aplikovaného sorbentu, najmä pri okamžitom zásahu. Výsledky budú pravdepodobne ovplyvnené vlhkosťou vzorky, druhom zeminy, výberom sorbentu, stavom pôdy (napr.: zamrznutá, presušená a iné), klimatickými podmienkami, časovým faktorom a najmä ľudským faktorom. V súčasnosti sa ustupuje od použitia VAPEXu v praxi jednotkami HaZZ v SR, najmä pre jeho výraznú prašnosť. Príspevok vznikol ako výsledok v rámci riešenia projektu: VEGA - MŠ 1/0820/10 „Procesy sorpcie a desorpcie prevádzkových kvapalín pri dopravných nehodách“. Zoznam literatúry [1] Mika, O.; Mašek, I.; Zeman, M. (2006).: Prevence závažných průmyslových havárií, Skripta, Vysoké učení technické v Brně, Chemická fakulta, Brno 2006, ISBN 80-214-3336-1. [2] Šovčíková, Ľ.; Mika, O.; Coneva, I.; Sabo, J. (2005).: Závažné priemyselné havárie a ich následky. Skriptá, Vyd. 1. Žilina: Žilinská univerzita, 2005, s. 141, ISBN 80-8070-467-8. [3] Coneva, I. (2010).: Štatistika zásahovej činnosti príslušníkov HaZZ SR so zameraním sa na ekologické zásahy pri dopravných nehodách. In Požární ochrana 2010. XIX. ročník mezinárodní konference, sborník přednášek. [Elektronický zdroj]: Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2010, s. 359 - 361, ISBN 978-80-7385-087-6. [4] Tureková, I. (2003).: Toxicological Hazards of Fires. 11. In Veda, vzdelávanie a spoločnosť. Žilina: ŽU, 2003, s. 141 - 144. ISBN 80-8070-121-0. [5] Coneva, I. (2009).: Procesy sorpcie a desorpcie prevádzkových kvapalín pri dopravných nehodách. In Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí. [Elektronický zdroj], 14. medzinárodná vedecká konferencia: Žilina, ŽU v Žiline, FŠI, 2009, ISBN 978-80-554-0014-3. [6] Coneva, I.; Chasníkova, J. (2010).: Problematika nebezpečných látok a ich cestnej prepravy. In Ochrana pred požiarmi a záchranné služby 2010. [Elektronický zdroj]: 4. vedecko-odborná konferencia s medzinárodnou účasťou Žilina, ŽU v Žiline, FŠI, KPI, 2010, s. 6 - 22, ISBN 978-80-554-0208-6. [7] Coneva, I.; Varačka, P. (2011).: Únik nebezpečných látok pri dopravných nehodách do životného prostredia. In Požární ochrana 2011. XX. ročník mezinárodní konference, recenzované periodikum, sborník přednášek [elektronický 17


zdroj]. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2011, s. 369 - 375, ISBN 978-80-7385-102-6, ISSN 1803-1803. [8] Coneva, I. a kol. (2011).: Problematika únikov nebezpečných látok pri dopravných nehodách. In Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí [elektronický zdroj]. 16. medzinárodná vedecká konferencia, Žilina: ŽU v Žiline, FŠI, 2011, str. 79 85, ISBN 978-80-554-0365-6. [9] Zachar, M. (2010).: Vzájomné porovnanie sorbentov. In FIRE ENGINEERING 2010. Zborník príspevkov: 3rd International Scientific Conference, TU vo Zvolene, DF, KPO, Zvolen, bratia Sabovci s.r.o., 2010, ISBN 978-80-89241-38-5.

[10] Marková, I. (2007).: Ekologické prostriedky používané pri zachytení uniknutej nebezpečnej látky. In Environmentálne aspekty požiarov a havárií 2007. [Elektronický zdroj], konferencia s medzinárodnou účasťou, STU Bratislava, MTF v Trnave, ÚBaEI, Ústav bezpečnostného a environmentálneho inžinierstva, 2007, ISBN 978-80-8096-052-0, EAN 9788080960520. [11] ASTM-F 726-8: Štandartná metóda testovania sorpčnej schopnosti adsorbentov (Standard Test Method for Sorbent Performance of Adsorbents). [12] SORBENT VAPEX, Bezpečnostný list, [online]. 2010. [cit. 2011-3-20]. Dostupné na: http://www.perlit.cz/protokoly/ bl_vapex.pdf.


25.


kolektiv autorů

LIKVIDACE ROPNÝCH HAVÁRIÍ

Likvidace ropných havárií kolektiv autorů Publikace je zaměřena na problematiku úniku nebezpečných kapalin ze zařízení, jejich čerpání, zachycování a likvidaci. Publikace předkládá základní příčiny úniku nebezpečných kapalin, charakterizuje jejich negativní vliv na okolí a zabývá se právními aspekty havárií s úniky nebezpečných kapalin. Dále předkládá postupy čerpání kapalin z nádrží a uvádí opatření ke snížení rizik vznikajících při těchto činnostech. Následně se zabývá problematikou utěsňování míst úniku nebezpečných kapalin ze zařízení a zachycováním kapalin. Uvádí nejčastěji používané sorbenty a prostředky určené k zachycování kapalin, jejich vlastnosti a příklady použití.

cena 130 Kč

ISBN 80-86111-61-X. Rok vydání 2000. Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970

18



Dekontaminace osob - mýty a skutečnost Decontamination of Persons - Myths and Reality Ing. Pavel Častulík, CSc.1 Ing. Jiří Slabotinský, CSc.2 Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Výzkumné centrum toxických látek v životním prostředí Kamenice 126/3, 625 00 Brno 2 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Dekontaminace obětí, pacientů a všech kategorií záchranářů kontaminovaných nebezpečnými materiály stále představuje kritický prvek činností nutných k ochraně zdraví postižených osob, záchraně jejich životů, včetně bezpečnosti a ochraně zdraví při práci záchranářů. Včasná a účinná dekontaminace zasažených osob rovněž omezuje další šíření kontaminace a především brání jejímu přenosu do zdravotnických zřízení při příjmu obětí. Dosud používané dekontaminační technologie a postupy pro okamžitou individuální a hromadnou dekontaminaci osob, patří stále mezi nejslabší články dekontaminačního řetězce, v porovnání s účinnějšími technologiemi a postupy pro dekontaminaci vnějších povrchů, materiálů a techniky. Sdělení zmiňuje systémové a technologické problémy a možné způsoby jejich řešení týkající se včasné a účinnější hromadné dekontaminace osob na místech incidentů s chemickou, biologickou a radiologickou kontaminací a jejich bezpečného příjmu do zdravotnických zařízení. Klíčová slova Dekontaminace; místo dekontaminace osob-MDO; souprava dekontaminace osob-SDO; okamžitá, částečná, úplná dekontaminace; CBRN; PNNP, NNP, IZS; ZZS. Abstract Decontamination of victims, patients and all categories of responders being contaminated with the hazardous materials still remains as a critical element of activities needed for the protection of impacted victims’ health and their lives, including occupational health and safety of the responders. Timely and effective decontamination of exposed people also eliminates further spreading of cross contamination and avoiding its transfer into medical care facilities during admission of the victims. Currently applied decontamination technologies and procedures for immediate individual and mass decontamination of persons, is still the weakest segment of the decontamination chain, in comparison with the advanced technologies and procedures for decontamination of external surfaces, materials and equipment. Systemic and technology problems and possible solutions for timely and effective decontamination of persons with CBR contamination on-site and their safe admission to medical facilities is the part of this paper. Key words Decontamination; mass decontamination site-MDS; mass decontamination unit-MDU; immediate, operational, thorough decontamination; emergency medical response; integrated rescue system; CBRN; EMS. Úvod Při událostech spojených s kontaminací osob nebezpečnými chemickými, biologickými či radioaktivními látkami je nezbytné v co nekratší době provést dekontaminaci nechráněných osob za účelem Ostrava 29. - 30. ledna 2013

omezení jejich další expozice těmito látkami. Z hlediska naléhavosti je dekontaminace osob zasažených chemickými látkami prioritní, oproti kontaminaci radioaktivními či bakteriologickými látkami. Opožděná dekontaminace osob zejména v případech expozice chemickými látkami bude zvyšovat nebezpečí poškození jejich zdraví a přímého ohrožení života. Dalším důvodem dekontaminace je umožnění bezpečného poskytnutí přednemocniční neodkladné péče (PNNP) zdravotnickými záchranáři přímo na místě a rovněž pro bezpečný transport obětí do nemocničních zařízení k poskytnutí odborné nemocniční neodkladné péče (NNP). Přes veškerou snahu o provedení dekontaminace obětí na místě události, bude docházet k samostatnému přesunu obětí přímo do nemocničních zařízení a to bez předchozí dekontaminace. Tato situace bude vytvářet riziko sekundární kontaminace zdravotnického personálu a samotných zdravotnických zařízení při příjmu kontaminovaných osob. Z toho důvodu je nezbytné upřednostnit okamžitou dekontaminaci obětí již v rámci jejich třídění a poskytování PNNP, jako součást dekontaminačního řetězce následovaný částečnou a úplnou dekontaminaci osob jak na místech událostí, tak v prostorech nemocničních zařízení. V případech zranění obětí s polytraumaty, je prioritou poskytnout PNNP k zabezpečení životních funkcí a to ještě před provedením jejich dekontaminace. Takový scénář vyžaduje pro záchranáře a zdravotníky poskytování PNNP a NNP obětem dokonce v podmínkách kontaminace. Dekontaminační řetězec Zásady dekontaminačního řetězce byly vypracovány a materiálně zavedeny v podmínkách armády, kdy pro první fázi okamžité dekontaminace jsou vojáci vybavení individuálními dekontaminačními soupravami k provedení dekontaminace nekrytých částí těla a osobní výbavy nezbytné k provádění jejich mise. Druhou fází je částečná dekontaminace pomocí skupinových/ palubních dekontaminačních prostředků k zabezpečení dekontaminace další osobní výbavy a bojových/dopravních prostředků a materiálu. Třetí fází je úplná dekontaminace pomocí prostředků hromadné dekontaminace osob (např. soupravy dekontaminace osob-SDO) a technických prostředků, vybavení, materiálů, objektů, terénu, aj, např. pomocí automobilu chemického rozstřikovacího (ACHR90). Principy dekontaminačního řetězce „okamžité-částečné-úplné“ dekontaminace jsou plně využitelné i ve prospěch dekontaminace civilních obětí a zajištění bezpečnosti práce záchranářů. Nicméně využití technických prostředků a postupů dekontaminace původně používaných armádními složkami je zapotřebí přizpůsobit a modifikovat na konkrétní činnosti jednotlivých skupin záchranářů a zdravotnických pracovníků. Mýtus první - okamžitá dekontaminace obětí není prováděna Tento mýtus je bohužel podepřen skutečností, že základní složky IZS jako jsou HZS, JPO, Policie ČR a ZZS nejsou vybaveny vhodnými osobními dekontaminačními soupravami nezbytnými pro okamžitou dekontaminaci jako součást jejich bezpečnosti ochrany zdraví při práci (BOZP). Vedle toho příslušníci armády v případech bojového nasazení jsou vybaveni jednou individuální soupravou, určenou však pouze pro jejich osobní použití, tj. nikoliv ve prospěch dalších osob. V případech záchrany obětí jsou to právě další osobní dekontaminační soupravy a prostředky (nesené záchranáři anebo k dispozici na místě ve větším množství souprav) nezbytné k provedení asistované okamžité dekontaminaci obětí na místě incidentů a to ještě před rozvinutím dalších dekontaminačních kapacit. Okamžitá dekontaminace obětí by měla být standardní součástí zdravotnického řetězce při poskytování PNNP a nezávislá na pozdější úplné dekontaminaci. Asistovaná 19


okamžitá dekontaminace obětí zásadním způsobem omezí jejich expozici, další poškození zdraví, ohrožení života a naopak zvýší účinnost následných terapeutických opatření v rámci PNNP a NNP. Pomocí okamžité dekontaminace dojde i k zásadnímu snížení rizika druhotného přenosu kontaminace na další osoby, záchranáře, interiéry přepravních prostředků a zdravotnická zařízení [1]. Náměty na řešení Řešení situace spočívá v přijetí koncepce zavedení prostředků a postupů okamžité dekontaminace jako součásti urgentních opatření BOZP záchranářů a zejména pro poskytování asistované okamžité dekontaminace obětem, v rámci urgentního zdravotnického řetězce pro PNNP a NNP. Vhodné aplikační formy osobních dekontaminačních souprav mohou být založeny na již známých technologiích kombinací „suché a kapalinové“ dekontaminace lidského těla (kůže, oči, ústa, nosní sliznice, uši, poranění). Osobní dekontaminační soupravy vyžadují nicméně vytvoření vhodných aplikačních forem pro výše uvedené účely tak, aby mohly efektivně plnit úlohu pro BOZP záchranářů a jimi asistované okamžité dekontaminaci obětí. Při řešení aplikačních forem osobních dekontaminačních souprav lze na jejich základě vytvářet i skupinové dekontaminační soupravy pro oběti. Odstranění kontaminovaného dekontaminačního řetězce

oblečení

-

první

fáze

Fyzické odstranění kontaminovaného oblečení, včetně osobních ochranných prostředků (OOP) je jedním z nejrychlejších a nejúčinnějších dekontaminačních opatření jako součást první fáze dekontaminačního řetězce. Rychlým odstraněním svrchního oblečení lze efektivně snížit značné množství původní kontaminace na povrchu lidské postavy a to v rozsahu až 70 - 80 % (v závislosti na druhu oblečení a rozsahu pokrytí těla) a tím zásadně snížit inhalační a dermální expozici osob a sekundární přenos kontaminace. V současné době rozšířený způsob samostatného svlékání kontaminovaného oblečení samotnými oběťmi přináší další možné riziko přenosu kontaminace na jejich nekryté části těla (obličej, ruce, aj.). Vhodnější je postup asistovaného odstraňování kontaminovaného oděvu, který je však i přes snížení rizika přenosu kontaminace na oběť nadále zdlouhavý, přestože je používáno rozstříhání/rozřezání oděvních součástí nůžkami nebo nožem. Tato činnost je však také značně fyzicky náročná pro záchranáře pracujících v OOP, při odstraňování kontaminovaných oděvů zejména u nechodící a zraněných obětí. Pro usnadnění a urychlení odstraňování kontaminovaného oblečení a OOP tj. „vyříznutím“ již existuje vývojový funkční vzorek dekontaminačního řezače, který několikanásobně urychluje a usnadňuje odstraňování oděvů a oděvních součástí oproti dosud používaným nůžkám a záchranářským nožům. Vzniká tím nová kategorie nástroje mechanické dekontaminace jako součást osobních dekontaminačních prostředků, který lze používat i jako nástroj pro ZZS při šetrném odstraňování oděvů a oděvních součástí u fyzicky zraněných pacientů. Mýtus druhý - hromadná dekontaminace osob je sprchování Sprchování (mytí) je všeobecně považováno za nejvhodnější technologii v procesu úplné dekontaminace lidského těla. V armádních podmínkách tato fáze dekontaminačního řetězce je pojímaná jako hygienická očista osob, což v podstatě představuje v rámci dekontaminace specifický způsob mycího procesu lidského těla se zaměřením na účinné odstraňování zůstatkových kontaminantů, po předchozí provedené individuální a částečné dekontaminaci nekrytých částí těla. Samotná dekontaminace lidského těla v procesu hygienické očisty představuje v první fázi dostatečné smočení povrchu těla vodou, dále v druhé fázi nanesení dekontaminační směsi k účinné neutralizaci a uvolnění kontaminantů mechanickým mytím, následované ve třetí fází důsledným opláchnutím lidského těla vodou. Kritickou bodem 20

tohoto dekontaminačního procesu je praktická schopnost dekontaminovaných osob ve druhé fázi důsledně mechanicky opracovat veškerý povrch těla s důrazem na ochlupení a místa v zákrytech (v týlu, pod nosem, pod bradou, v podpaždí, na zádech, v rozkroku, pod koleny, chodidlech, mezi prsty, včetně vnějších ploch dlaní). Za součást dekontaminace je nutné rovněž považovat výplach očí, úst, uší a nosních sliznic. Z uvedeného plyne, že k dosažení účinné dekontaminace povrchu lidského těla sprchováním je nezbytné dostatečné množství času a zkušenosti při provádění mechanického mytí povrchu těla, oproti návykům používaných při běžném sprchování. Mnohem komplikovanější situace nastává při asistované dekontaminaci nechodících a zraněných obětí, jejichž dekontaminace vyžaduje ještě více času a fyzického úsilí záchranářů. Z pohledu výzkumu a vývoje dekontaminačních technologií nebyla historicky věnována stejná pozornost dekontaminaci lidského těla a hromadné dekontaminaci osob, tak jako tomu bylo pro dekontaminaci povrchů technických prostředků a materiálů. Důsledkem tohoto stavu jsou dosavadní nerealistické a nedostatečně zdůvodněné postupy uplatňované při dekontaminaci osob v prostředcích pro hromadnou dekontaminaci. Jinými slovy, pojem „sprchování“ ještě neznamená „účinnou dekontaminaci“ lidského těla, zejména když existují některá komerční doporučení pro pobyt ve sprchách od 3 do 5 minut. Náměty na řešení Při optimalizaci účinnosti dekontaminace osob na mobilních a stacionárních místech dekontaminace osob (MDO) je zapotřebí vycházet primárně z podkladů optimalizace dekontaminace povrchů lidského těla. Na základě takovéto optimalizace lze pouze kvalifikovaně stanovit technologické podmínky a postupy činnosti rozhodujících fází dekontaminačního procesu, jakými je úplná dekontaminace mycími a sprchovacími metodami chodících obětí a zejména asistovaná dekontaminace nechodících/indisponovaných obětí. Výstupem optimalizace by měli být údaje potřebné k účinné dekontaminaci osob s využitím mycích a sprchovacích metod, jako je teplota vody, tvary a rozmístění trysek, průtoky a tlaky vody, forma nanášení dekontaminačních směsí, doba jejich účinné expozice, prostředky a postupy účinného mechanického mytí/dekontaminace kritických částí těla, atp. Optimalizaci dekontaminace sprchováním a mechanickým mytím bude nezbytné ověřit experimentálně na reálných lidských tělech dobrovolníků, kontaminovaných např. modelovými fluorescenčně značenými látkami. Takovéto poznatky lze posléze aplikovat na optimalizaci technologického řešení mycích a sprchovacích procesů pro chodící a nechodící/zraněné osoby s asistovanou dekontaminací a na vypracování konkrétních dekontaminačních postupů. Mýtus třetí - místo dekontaminace osob má čistou a nečistou část Místo dekontaminace osob (MDO je chápáno jako celkový organizační a manipulační prostor, zahrnující rovněž mobilní nebo stacionární soupravy pro dekontaminaci osob-SDO) je formálně členěno na prostory „čisté a nečisté“. Rovněž SDO je technicky rozčleněno na část nečistou - svlékárnu (pohyb kontaminovaných osob, odkládání kontaminovaného oděvu a předmětů) a část čistou - oblékárnu pro pohyb a pobyt osob po provedené dekontaminaci v rámci sestavy SDO (jednotlivých sekcí-stanů). Formální hranice mezi nečistou a čistou částí probíhá středem sprchovací sekce. V protikladu s tímto formálního členění je nutné považovat celý (i přilehlý) prostor SDO za kontaminovaný prostor, a to i bez ohledu na zásadu rozvinutí MDO/SDO v návětrném směru. Byl již experimentálně prokázán přenos kontaminace v MDO/ SDO mezi jednotlivými prostory a sekcemi v důsledku pohybu osob, odkládáním kontaminovaného materiálu a změn tlakových poměrů při proudění vzduchu způsobených činností sprch. Rovněž nesystémové řešení při vyhřívání/chlazení jednotlivých sekcí generátory teplého nebo studeného vzduchu zásadně narušují kontrolované proudění vzduchu mezi jednotlivými sekcemi. Ostrava 29. - 30. ledna 2013


Všechny tyto jevy napomáhají významně k přenosu kontaminace mezi svlékárnou-sprchami-oblékárnou. Členění MDO/SDO na nečistou a čistou část má pouze organizační charakter, proto celý prostor MDO/SDO je nutné považovat za potenciálně kontaminovaný a tomu je nezbytné přizpůsobit i související bezpečnost záchranářů a dekontaminovaných osob. Náměty na řešení Zdrojem kontaminace na MDO/SDO je zejména dosud používaná praxe odkládání a skladování kontaminovaných věcí ve svlékací části SDO. Tuto činnost je zapotřebí organizačně přenést do dostatečné vzdálenosti od standardního SDO, tj. do samostatně odděleného prostoru na svlékání a manipulaci s kontaminovaným materiálem. Do původní svlékací sekce přijímat osoby již s odstraněným svrchním oděvem (maximálně ve spodním prádle nebo v náhradním nekontaminovaném nouzovém oblečení) k provedení poučení, identifikačního označení, provedení dekontaminace tělních dutin a nasazení prostředku na ochrany očí před vstupem do sprchovací sekce. Dalším aktivním prvkem omezující přenos kontaminace mezi jednotlivými sekcemi SDO by měla být technologická opatření v rámci sestav SDO, a to jednak zařazením bezpečnostních tlakových přechodů mezi jednotlivými sekcemi (svlékárna-sprchy-oblékárna-ošetřovna-aj.) a rovněž řešení řízené ventilace tak, aby bylo zamezeno průniku kontaminace do jiných (čistých) sekcí SDO. Znamená to například, že současný systém ohřevu/chlazení vzduchu je zapotřebí doplnit systémem rozvodů, který zabezpečí proudění (ventilační spád) od čistých sekcí SDO směrem k nečistým (od oblékárny přes sprchy do svlékárny). Těmito technologickými opatřeními řízené ventilace bude možné eliminovat i nepředvídatelné lokální změny proudění vnější atmosféry, tj. principu návětrného směru při rozvinování MDO/SDO. Mýtus čtvrtý - soupravy pro dekontaminaci osob mají kapacitu 150-200 osob/hod Současné řešení MDO je realizováno formou mobilních SDO. Pro účely dekontaminace obětí v prostorech mimořádných událostí převládají SDO formou sestav z pneumatických stanů, autonomních kontejnerů, návěsů/přívěsů a jejich kombinací se stany vybavených doplňkovým příslušenstvím k zabezpečení dekontaminace osob mokrým/sprchovacím způsobem. Procesní funkčnost SDO je založena na klasickém třífázovém armádním konceptu sestávajícího se ze tří pracovních prostorů (např. stanů) pro vysvlečení osob a odložení výstroje, jejich dekontaminaci ve sprchách a osušení a oblečení čistého oděvu. Nutno však zdůraznit, že tento systém byl a je koncipován primárně pro vojenské osoby, které jsou fyzicky a psychicky velmi zdatné, vycvičené a vybavené OOP při činnosti v kontaminovaných prostředích. Jsou znalé rovněž konkrétní činnosti na SDO a disponují vysokou úrovní logistického zabezpečení a profesionálního provozu celého MDO. Naproti tomu aplikace (kopírování) tohoto modelu pro civilní prostředí nepřináší analogické výsledky při provádění dekontaminace civilního obyvatelstva a to vzhledem ke zcela odlišným podmínkám. Důvodem je zejména chaotická scéna události, různorodá skladba jednotlivých kategorií civilních osob (dospělé osoby, ženy-včetně těhotných, děti, senioři, fyzicky a psychologicky indisponované osoby), jejich vysoká zranitelnost vůči kontaminaci vzhledem k absenci OOP, jsou neznalí způsobů bezpečného chování v rizikovém prostředí, jsou nevycvičeni a náchylní k panickému chování, včetně omezené disciplinovanosti. Proto je zvládání dekontaminace civilních osob organizačně, technologicky a logisticky mnohem náročnější a komplikovanější, ve srovnání s armádním modelem MDO/SDO. Ke zvládání takovýchto náročných podmínek k provádění dekontaminace civilních osob je nutný značný rozsah asistence záchranářů a jejich praktická připravenosti takovou činnost zabezpečovat. Současný stav zavedených SDO. Na příkladu srovnání SDO formou souprav zavedených v AČR a HZS lze ilustrovat potřebu Ostrava 29. - 30. ledna 2013

pro provedení systémových a technologických změn tak, aby proces dekontaminace civilních osob byl efektivnější a plynulejší z hlediska průchodnosti/kapacity a faktické účinnosti dekontaminace osob na MDO. V současnosti proklamované kapacity identických SDO v rámci AČR (150 osob/h při dekontaminaci a 120 osob/h při hygienické očistě) a u HZS (200 osob/h při dekontaminaci) jsou značně vzdálené reálným situacím. Pro takovéto množství osob nelze pomocí těchto SDO zabezpečit účinnou dekontaminaci v daném čase, pokud je k dispozici maximálně 16 sprchovacích míst. Například pro deklarovanou kapacitu 200 osob/h to představuje 12 - 13 skupin osob, což znamená dekontaminační cyklus pro každou skupinu osob v délce pouze 5 minut. V tomto pojetí je zcela nerealistické zvládat 5 minutové cykly pro jednotlivé skupiny. V I. cyklus svlékání 16 osob a odkládání jejich osobních věcí, oblečení nouzového oděvu a poučení, primární dekontaminace-výplach úst, očí, čištění nosu a uší to vyžaduje nejméně 8 - 10 minut. II. cyklus dekontaminace ve sprchách k nanesení dekontaminační látky vyžaduje první fázi dokonalého smočení celého těla po dobu nejméně 2 minut, druhou fází je nanesení dekontaminační látky (mýdla/ šamponů) a důkladné mechanické mytí celého těla pomocí žínek (vhodnější by bylo používání mycích pásů tzv. „lufa“) s důrazem na mytí vlasů vyžaduje nejméně 5 - 6 minut a pro závěrečnou třetí fázi provedením dokonalého opláchnutí těla sprchou je potřebné nejméně 3 - 4 minut. Samotný dekontaminační cyklus pro chodící osoby vyžaduje takto nejméně 8 - 12 minut ve sprchovací části. III. cyklus kontroly úplnosti dekontaminace, osušení, druhý výplach očí a úst, výtěr nosu, uší a oblečení náhradního oděvu zabere nejméně 10 - 15 minut. V tomto cyklu bude navíc docházet k akumulaci osob přicházejících ze sprch, proto bude nezbytné znásobit kapacitu prostoru (míst) pro osoby v tomto cyklu. IV. cyklus registrace osob, zdravotní kontrola a záznamy do registrační dokumentace může vyžadovat až 10 minut. Celková doba dekontaminačního cyklu obětí od vstupu do výstupu v dekontaminačním procesu bude takto vyžadovat až 30 - 40 minut. Z hlediska kalkulace kapacity, tj. průchodnosti na základě předpokladu 16 sprchovacích míst je zapotřebí předpokládat nejméně 10 - 15 minutový cyklus. To znamená, že realistická kapacita stávajících SDO může být pouze v rozmezí 65 - 95 osob/h namísto příliš optimistické představy 150 - 200 osob/h. V případech dekontaminace imobilních obětí je potřebný čas na jejich asistovanou dekontaminaci v jednom cyklu ještě delší, a to v rozmezí 15 - 25 minut na osobu. Navíc pokud bude vyčleněna polovina dekontaminačního místa pro imobilní osoby, poklesne adekvátně kapacita pro chodící osoby. Dalším prvkem, který prakticky omezí celkovou kapacitu dekontaminace, je členění na mužskou a ženskou část. Rovněž celkový pokles kapacity bude způsoben v případě dekontaminace dětí a indisponovaných osob vyžadujících asistenci a delší dobu cyklů. Přitom v ČR nejsou zpracovány a ověřeny postupy na dekontaminaci fyzicky a psychologicky indisponovaných osob, jakými jsou děti, těhotné ženy, senioři, invalidé, osoby na invalidních vozících, osoby s chronickým onemocněním, osoby nevidomé, osoby z pečovatelských domů, mentálně postižené osoby, psychicky labilní osoby, bezdomovci, osoby různé víry a s jinými kulturními překážkami, včetně turistů a cizinců s jazykovou bariérou. Náměty na řešení Algoritmus činností dekontaminace na MDO/SDO. V zásadě bude zapotřebí se zabývat hlubším rozborem činností a strukturou složení MDO/SDO a následnou optimalizací jejich organizace, technologického vybavení a dekontaminačního algoritmu činností. Z hlediska algoritmu lze jednotlivé kroky dekontaminace osob rozdělit do následujících 10 ilustračních fází: I.

Odstranění kontaminovaného oblečení;

II.

Obdržení osobní dekontaminační soupravy (kterou použijí osoby pro fáze III. a IV.), nasazení náhradního oblečení, identifikačního náramku a uložení osobních věcí do vaku;

21


III. Provedení částečné dekontaminace (výplach očí, úst, dekontaminace nekrytých částí těla, výtěr nosu a uší); IV. Poučení před dekontaminací ve sprchách, (doplňková částečná dekontaminace v případě neprovedení ve fázi III.), nasazení prostředku na ochranu zraku a odložení náhradního oblečení; V.

Dekontaminace ve sprchách (důkladné mechanické mytí a sprchování těla);

VI. Osušení a výplach očí a úst, výtěr nosu a uší, kontrola účinnosti dekontaminace (v případě nedostatečné dekontaminace následuje opakovaná dekontaminace návratem do sprch jako fáze V.); VII. Zdravotní kontrola a PNNP; VIII. Registrace; IX. Transport na zdravotnickou etapu pro NNP; X. Soustředění a humanitární pomoc. Kritickými fázemi ovlivňující plynulost postupu osob v dekontaminačním procesu MDO/SDO jsou fáze I. II. a III., kdy je nutné provést okamžité odstraňování kontaminovaného oblečení a provádění částečné dekontaminace jak samotnými osobami tak za asistence obsluh MDO/SDO. Tuto činnost lze provádět nezávisle na operační pohotovosti jakékoliv SDO, což bez zbytečného prodlení přispívá ke snížení zdravotních důsledků kontaminovaných osob, a to ještě před tím, než bude probíhat úplná dekontaminace. Toto opatření omezí nahromadění osob ve vstupním stanu (svlékárna) SDO, který má omezenou manipulační kapacitu osob. Ve vstupním stanu v rámci fáze IV. dojde pouze k poučení pro činnost v dekontaminačních sprchách jako součást fáze V., dále k doplňkové částečné dekontaminace očí a úst, výtěr nosu a uší, k nasazení prostředku na ochranu očí a odložení náhradního oblečení. Z bezpečnostního a organizačního hlediska (pro omezení přenosu kontaminace a nahromadění osob ve vstupní části dekontaminačního místa) je nutné dávat přednost k odstraňování a ukládání kontaminovaného oblečení a provedení částečné osobní dekontaminace ještě ve fázi před vstupem do SDO pro úplnou dekontaminaci. To znamená, že je zapotřebí klasické řešení MDO (3 stany: svlékání-dekontaminace-oblékání) doplnit dostatečně předsunutými kapacitami a vybavením k provádění fází I až III. Toto opatření v případě většího počtu obětí umožní plynulejší chod procesu úplné dekontaminace. Odložení kontaminovaných věcí ve vzdálenějším prostoru od vlastního SDO povede rovněž ke zvýšení bezpečnosti v porovnání s dosavadní praxí při odkládání a hromadění kontaminovaného oblečení ve svlékacím stanu a tím ohrožování přítomných osob. Jako součást konceptu hromadné dekontaminace civilních osob je zapotřebí řešit a zabezpečit dostupnost osobní soupravy pro hromadnou dekontaminaci obětí. Tyto soupravy by měly být součásti logistické zabezpečení mobilních a stacionárních MDO/SDO a organizačně dostupné obětem co nejdříve a to ještě před rozvinutím SDO. Obsah a formu lze variabilně řešit s dostupných prvků, jako např. náhradního oblečení-barevné rozlišení kontaminovaného a dekontaminovaného stavu, návleky na chodidla, jednorázové rukavice, rukavice, jednorázové ochranné dýchací roušky-lepící a ochranné štíty očí-lepící, vaky na kontaminované oblečení (např. jako skládací-samostavěcí koš), vaky na osobní věci, identifikační náramky, dekontaminační sorbent, desinfekční prostředek, náplň na výplach očí a úst, čistící ubrousky, tampony na čištění nosu a uší, atd.). Návody k použití řešit pomocí piktogramových instrukcí s minimálním obsahem textu. Dekontaminační soupravy, včetně SDO doplnit jednorázovými osuškami a ručníky (netkané sací textilie). Jakékoliv teoretické náměty na optimalizaci chodu činností na MDO/SDO je zapotřebí následně prakticky ověřovat s dostatečně reprezentativním počtem osob a materiálně-technickým vybavením a to v podmínkách letních a zimních klimatických sezón, tj. brát v úvahu i vliv nebezpečí hypertermie a hypotermie 22

obětí a záchranářů. Pro účely ověřování takovýchto aktivit by byla vhodná spolupráce s pracovišti vysokých a středních (zdravotních) škol, ZZS, ČČK a HZS/JPO, AČR, aj. Závažným krokem k ověření dekontaminačního procesu musí být i praktické prověření schopností dekontaminace invalidních osob a dětské populace, včetně rodičů. Stávající technická řešení mobilních SDO vyžadují rovněž další materiálová technologická zlepšení. Jako příklad lze uvést nevhodné a málo spolehlivé komerční hadicové rozvody, plastové hadicové spojky, trysky, sprchové růžice, ventily, aj. (převážně termoplastové, používané v zahradnictví nebo v domácnostech), které zejména při nízkých teplotách ztrácí požadované mechanické vlastnosti, odolnost a spolehlivost funkcí. Tyto prvky z plastů rovněž ztrácí své mechanické vlastnosti vlivem stárnutí konstrukčního materiálu. Hadice by měly splňovat zejména široký teplotní rozsah použitelnosti a mechanickou odolnost, armatury veškerých rozvodů vyžadují zhotovení z nerezových materiálů, případně v kombinaci s odolnými kompozitními materiály. Bude vhodné věnovat pozornost inovacím rovněž v osvětlení (snížení energetické náročnosti-použití odolnějších systémů s LED prvky), v signalizaci a navigaci při řízení provozu MDO a SDO a pohybu osob (reflexní piktogramy, audiovizuální komunikace, aj.). Výraznou inovací je zapotřebí zdokonalit účinnost dekontaminace-sprchování na základě experimentálních výstupů z optimalizace dekontaminace lidského těla. Výstupem by mělo být optimální rozložení trysek a jejich parametry, např. tvary vodních paprsků, tlaky, průtoky a teplota vody, pulzní trysky pro 3D (360°) sprchování, včetně postřiku od spodu a integrace spolehlivých směšovačů dekontaminačních směsí. Rovněž systém pro fixní-optimální pozici těla při sprchování může napomoci vyšší účinnosti dekontaminace. Velmi náročnou činností při dekontaminaci osob na MDO/SDO je proces asistované dekontaminace nechodících obětí. Dosavadní postupy manuální dekontaminace obětí na nosítkách s využitím dopravníků (konvejor), je stále fyzicky náročné a málo účinné zejména při dekontaminaci odvrácených částí lidského těla. Dosavadní systém je i málo šetrný při manipulaci s traumatologicky vážně zraněnými osobami. Inovačním námětem může být vývoj rotačních systémů nosítek a dekontaminačních rámů pro ležící oběti (usnadnění obracení obětí při dekontaminaci a ošetřování, zvýšení účinnosti dekontaminace, snížení fyzické zátěže dekontaminačních obsluh). Technologická řešení vyžaduje rovněž zvýšení bezpečnosti SDO, které je nutné považovat za kontaminovanou zónu jako celek, vzhledem k reálnému riziku přenosu kontaminace mezi jednotlivými sekcemi SDO, či hranicemi MDO. Napomoci by mělo již zmíněné řešení řízené ventilace (vyhřívání/chlazení) jednotlivých sekcí SDO, od „čisté“ směrem k „nečisté“ sekci a zejména zavedení přechodových tlakových modulů mezi jednotlivými sekcemi. Stany SDO by měly umožňovat rovněž spontánní ventilaci otevřením bočních stěn v případech vysokých okolních teplot a pro účinné odvětrávání. V neposlední řadě současná MDO/SDO postrádají technologické vybavení pro registraci obětí procházející dekontaminačním procesem. Přitom takovýto registrační systém by byl zároveň plně využitelný pro zdravotnické, humanitární a administrativní účely (záznam identity-fotografie osob, identifikační náramek s čárovým kódem/mikročip a vysačka s foto, osobní údaje, zdravotní stav, provedení dekontaminace, přenos dat do registrů, aj.). Mýtus pátý - osádky zdravotnické záchranné služby poskytnou pomoc pouze dekontaminovaným obětem Tento mýtus je podpořen současným zákonem o ZZS [2] kdy citujeme: „(2) Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neprovedení zásahu v místě události v případě, pokud by a) provedením zásahu byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny, nebo b) měl být zásah prováděn za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a povaha zásahu toto vyžaduje. (3) Rozhodne-li vedoucí výjezdové skupiny o neprovedení zásahu Ostrava 29. - 30. ledna 2013


podle odstavce 2, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost zdravotnickému operačnímu středisku, včetně uvedení důvodu tohoto rozhodnutí“. Přitom podle § 18 a článku 5) připravenosti na řešení krizových situací zajišťuje poskytovatel zdravotnické záchranné služby prostřednictvím pracoviště krizové připravenosti a mimo jiné „Pro plnění těchto úkolů (tj. krizových situací) má poskytovatel zdravotnické záchranné služby povinnost být vybaven materiálně technickými prostředky a speciálními osobními ochrannými prostředky, jejichž druhy a množství stanoví prováděcí právní předpis“. Rovněž pracoviště krizové připravenosti podle § 13, odstavce c) zajišťuje „vzdělávání a výcviku pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné služby v oblasti krizového řízení, urgentní medicíny a medicíny katastrof“. Jinými slovy příslušníci ZZS neprovádí, či provádí zásah v rizikovém prostředí ve prospěch obětí (tedy i kontaminovaných) podle toho zda jsou/ nejsou materiálně vybaveni a vycvičeni/vzdělání k takovéto činnosti. Pokud stav nepřipravenosti ZZS přetrvává, způsobuje to další prodlevu v poskytování PNNP kontaminovaným obětem do té doby, pokud nebudou dekontaminovány silami HZS a předány do péče ZZS. Náměty na řešení Vzhledem k tomu, že ZZS je základní složkou IZS (spolu z HZS a Policií ČR), je nezbytné řešit urychleně vhodné materiální vybavení osádek ZZS, postupy činnosti a programy výcviku a vzdělávaní příslušníků ZZS pro události spojené se CBRN a dalšími nebezpečnými látkami a materiály. Problematika poskytování PNNP kontaminovaných obětem ve spolupráci se HZS, jejich transport do nemocničních zařízení a včetně jejich dekontaminace by měly být základními součástmi připravenosti ZZS. Mýtus šestý - oběti CBRN událostí budou před příchodem do nemocnice již dekontaminovány Statistické údaje z katastrofických událostí svědčí o tom, že téměř 70 - 80 % obětí přichází do nemocnic samostatně mimo kontrolu záchranných řetězců. V případech CBRNE mimořádných událostí lze očekávat podobné situace, kdy oběti budou přicházet do nemocničních zařízení bez provedené předchozí kontaminace a bez předběžného ohlášení. Praktickým příkladem byl útok sarinem v tokijském metru, kdy oběti nebyly vůbec dekontaminovány před vstupem do nemocničních objektů (nebylo prováděno ani odstranění svrchního oblečení). Tento přístup způsobil následnou inhalační expozici sarinem u záchranářů a zejména nemocničního personálu. Prevence mortality obětí CBRNE událostí je kriticky závislá na připravenosti místních nemocničních zařízení. V ČR existují traumatologické plány pro činnost nemocnic v případech hromadných neštěstí, bohužel specifická problematika událostí typů CBRNE není v těchto plánech dostatečně řešena, což ústí v nedostatečnou připravenost nemocnic zvládat tyto události oboru urgentní medicíny. Z hlediska technického, jsou hlavními příčinami nevhodného stavu nedostatečná vybavení nemocnic stálými a mobilizačními dekontaminačními kapacitami, vybavení zdravotnického personálu OOP, vybavení oddělení urgentních příjmů (UOP) doplňkovým prostředky, nedostatečné inženýrské úpravy OUP/ostatních oddělení proti kontaminaci, absence prováděcích zásahových a léčebných protokolů a nedostatečný výcvik/vzdělávání zdravotnického a pomocného personálu. Přitom nelze nadále spoléhat na současně deklarovaný přístup IZS, že oběti CBRNE mimořádné události budou bezpečně dekontaminovány na místě události a to ještě před transportem do nemocničního zařízení. Přes veškerou snahu realizovat tento přístup, bude docházet spontánně k příchodu obětí do nemocnice bez předchozího varování a provedené dekontaminace. Náměty na řešení Z uvedených důvodu současného negativního stavu v připravenosti nemocničních zařízení na příjem kontaminovaných obětí je nezbytné a legitimní budování určitého rozsah nezávislých Ostrava 29. - 30. ledna 2013

dekontaminačních kapacit na IZS, jako součást běžné vybavenosti pro poskytování NNP. Současně by tím bylo řešeno zvýšení bezpečnosti nemocničního personálu, chodu nemocnice a ochrana ostatních pacientů proti možnému ohrožení CBR kontaminací. Přímá spolupráce například s OUP nemocnic na koncepčním řešení a dodávkách komplexního technologického, materiálního zabezpečení a odborné přípravy personálu s potenciálními řešiteli by mohla být klíčovým přístupem k řešení dosud nevyhovující situace. Příkladem možné spolupráce na modelové řešení příjmu kontaminovaných obětí a jejich dekontaminace by mohlo být možné zapojení FN Bohunice Brno (OUP v rámci Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny-KARIM, Centrum urgentní medicíny a českým Traumatologický tým) spolu s FN Olomouc a FN Ostrava, tj. s pracovišti, které se problematice urgentního příjmu kontaminovaných obětí již věnují. V rámci programu krizové připravenosti zdravotnictví na nekonvenční události (CBRNE) bylo by možné i řešit a zabezpečovat další potřeby například: I. Technologie a prostředky pro ZZS při poskytování PNNP a transport obětí při nekonvenčních událostech (CBRNE); II. Technologie a prostředky pro nemocniční zařízení pro příjem kontaminovaných pacientů a poskytování NNP při nekonvenčních událostech; III. Komplexní řešení technologií pro zdravotnictví a zodolnění pro nekonvenční události. Tato problematika by vyžadovala návrhy na komplexní řešení na „klíč“, včetně dodání konkrétních technologických prostředků a sestav (ochranného, detekčního, dekontaminační vybavení), případných stavebních úprav, včetně postupů použití, protokolů činností a výcviku personálu. Nezbytná stálá dekontaminační kapacita nemocničního zařízení může být stanovena na základě ročního počtu pacientů na urgentním příjmu poděleného koeficientem od 500 do 1000 v závislosti na předurčení nemocnice pro události s hromadnými oběťmi a potenciálním rizikem vzniku CBRNE události v okolí spádové působnosti, např. 30 - 50 obětí za hodinu. Řešením mohou být kontejnerové SDO s pohotovostí 24/7 umístěné před OUP, popřípadě stacionární MDO jako součást nemocničních infrastruktury. Mimo toho je nezbytné posoudit rovněž potřeby a způsoby mobilizačního rozšíření těchto kapacit při skutečné události s hromadnými oběťmi většího rozsahu ve spolupráci se složkami IZS. Řešením může být alternativní využití objektů infrastruktury nemocničního zařízení, včetně možnosti zřízení mobilních nafukovacích hal pro dekontaminační, třídící a humanitární účely. Závěr Dekontaminace osob ve spojitosti se skutečnou nebo i jenom potenciální kontaminací nebezpečnými látkami a materiály vyžaduje naléhavý dekontaminační zásah v rámci dekontaminačního řetězce počínaje okamžitou dekontaminací, následovanou částečnou a úplnou dekontaminací. Časově prioritní dekontaminace musí být prováděna v případech zasažení obětí chemickými nebezpečnými látkami, vzhledem k rizikové inhalační a kožní expozici. Každé zpoždění okamžité dekontaminace ohrožuje zdraví a životy obětí a umožňuje přenos kontaminace na další osoby, včetně záchranářů. V rámci dekontaminačního řetězce okamžitá dekontaminace s využitím osobních prostředků dekontaminace plní úlohu BOZP záchranářů a zároveň umožňuje asistovanou okamžitou dekontaminaci obětí, jako součást opatření v rámci zdravotnického záchranného řetězce. Do kategorie okamžité dekontaminace je zapotřebí standardně zařadit i postupy bezpečného snímání oděvů z těla obětí, čímž lze rychle odstranit značnou část kontaminace. Novým prvkem při snímání kontaminovaného oblečení, včetně OOP lze považovat řezací-dekontaminační nástroj umožňující rychlé a bezpečné odstraňování kontaminovaných součástí oblečení. Z uvedených důvodů bude vhodné zavedení kategorie okamžité dekontaminace do standardních postupů složek IZS a zdravotnických zařízení. V rámci dekontaminačních postupů pro 23


hromadnou úplnou dekontaminaci obětí je zapotřebí reálně prověřit skutečné kapacitní schopnosti stávajících SDO a to na základě optimalizace účinnosti dekontaminace lidského těla a s různými kategoriemi obětí, včetně imobilních. Je nezbytné rovněž revidovat a zdokonalit dosud používané algoritmy a postupy činností na MDO/ SDO za účelem eliminace kritických fází, které omezují včasnost a plynulost a kapacity provádění dekontaminace. Z hlediska připravenosti zdravotnických zařízení na příjem kontaminovaných obětí je rovněž nezbytné budovat určitou úroveň jejich vlastních nezávislých dekontaminačních kapacit.

Literatura [1] Okamura et al.: Secondary exposures from off-gassing of Sarin. The Tokyo Subway Sarin Attack, Disaster Management, Part I, p. 615. [2] Zákon o ZZS, (§ 18, část sedmá, Oprávnění a povinnosti členů výjezdových skupin).


34.


PETR KOTINSKÝ JAROSLAVA HEJDOVÁ

DEKONTAMINACE v požární ochraně

Dekontaminace v požární ochraně Petr Kotinský, Jaroslava Hejdová Publikace napomáhá řešit složitou problematiku dekontaminace v rámci jednotek požární ochrany. Snaží se o ucelený pohled na danou oblast, a proto se zabývá přehledem základních kontaminantů a jejich vlivu na lidský organismus. Dále základními dekontaminačními technologiemi, metodami, činidly a prostředky. Podrobně popisuje postup dekontaminace hasičů a zasažených osob. Součástí publikace je i přehled související legislativy. Je doplněna obrázky dekontaminační techniky a stanovišť včetně jejich schémat.

cena 130 Kč

ISBN 80-86634-31-0. Rok vydání 2003. Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970

24



Hodnocení bezpečnosti jaderných elektráren metodou PSA pro případ zemětřesení Safety Assessment for Nuclear Power Plants Using the Seismic PSA Method Ing. Kateřina Demjančuková Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní Univerzitní 8, 306 14 Plzeň [email protected]

pravděpodobnostní. Metoda PSA (Probabilistic Safety Assessment - Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti) se v dnešní době používá např. pro projektování a provoz jaderných a chemických provozů. Jedná se o metodu, která stanovuje příspěvek jednotlivých částí systému ke zranitelnosti celého systému [1].

Abstrakt

Historie využití pravděpodobnostních metod

Technologická zařízení a průmyslové komplexy představují významný zdroj rizika. Zvyšují hodnoty rizika pro lidskou společnost, ekonomiku a životní prostředí. Proto se provádí řízení rizik ve prospěch bezpečnosti, tj. je snahou zajistit bezpečný objekt a jeho bezpečné okolí. Zdrojů rizik je mnoho, proto odborníci soustřeďují úsilí na snížení prioritních rizik. Seznam prioritních rizik při projektování i při inspekcích během provozu jaderných elektráren se určuje metodou PSA (Probabilistic Safety Assessment). Článek shrnuje základní principy seismické PSA pro jaderné elektrárny stanovené v dokumentu MAAE „IAEA TECDOC-724“. Článek porovná přístupy a upozorňuje na problematiku výběru hodnoty pro zadávací dokumentaci. Klíčová slova Seismické ohrožení; mapa maximálních pozorovaných intenzit; teorie extrémních hodnot; teorie mezních hodnot; deterministický přístup; pravděpodobnostní přístup; přístup seismické PSA. Abstract All technological equipment and industrial complexes represent significant sources of risk. It is the reason for risk management with good for safety with effort to provide a safe facility and its safe surroundings. Considering many sources of risk, experts concentrate their efforts to reduction of priority risks. The list of priority risks during the nuclear power plant (NPP) design and during inspections in the phase of NPP operation are determined by the PSA (Probabilistic Safety Assessment) method. The paper summarizes basic principles of seismic PSA for NPPs specified in IAEA document “IAEA TECDOC-724“. The paper compares different approaches and points out to the problem of the value selection for terms of references. Key words Seismic hazard; map of maximum observed intensities; extreme value theory; margin value theory; deterministic approach; probabilistic approach; seismic PSA approach. Úvod Technologické a průmyslové celky, které obecně člověku přinášejí výhody a prospěch, jsou zároveň významným zdrojem rizik. Řízení rizik souvisejících s provozováním průmyslových komplexů, zajištění bezpečnosti území a celkově integrace bezpečnosti a její rozvoj, to vše je podstatnou podmínkou vývoje společnosti v oblasti sociální i ekonomické. Zásadní otázkou se stává klasifikace a priorizace rizik závažných průmyslových havárií [1]. Pro umístění technologických zařízení, jako jsou jaderné, chemické provozy a další významné objekty, je výběr konkrétní lokality jedním ze základních nezbytných kroků pro zajištění bezpečnosti zařízení. V praxi jsou používány dva přístupy ke stanovení seismického ohrožení vybrané lokality - deterministický a Ostrava 29. - 30. ledna 2013

Využívání pravděpodobnostních metod pro hodnocení spolehlivosti a bezpečnosti není žádnou novinkou, přesto v posledních desetiletích zaznamenalo významný posun v aplikaci nejen pro jadernou energetiku, ale ve všech oborech. Na počátku 40. let minulého století byly formulovány bezpečnostní kvantitativně pravděpodobnostní požadavky pro letecký průmysl. Tehdy byla stanovena hodnota pravděpodobnosti letecké nehody, a to hodnota jedenkrát za 100 000 letových hodin. V roce 1942 byl během měření poruchovosti německých raket V-2 poprvé použit koncept závislostí mezi částmi systému potvrzující myšlenku, že systém je tak dobrý jako jeho nejslabší článek. V následujícím období byly vyvinuty statistické modely pro analýzu selhání komponent a spolehlivostní teorie. Další významnou etapou rozvoje byla 60. léta, kdy v americkém US NASA (United States National Aeronautical and Space Agency) probíhal program Apollo. Poprvé byl tehdy použit důležitý nástroj „vliv druhu výpadku a analýza kritického stavu“. V roce 1962 společnost Bell Telephone Laboratories použila metodu stromu poruch ve spolehlivostní studii pro US Air Force zaměřené na spolehlivost odpálení a řízení střel Minuteman. V jaderném oboru použil pravděpodobnostní metodu poprvé F. R. Farmer v roce 1967 pro stanovení hranice oblasti výskytu jódu uvolněného při havárii [2]. Průkopnickou zprávou v aplikaci pravděpodobnostních metod na bezpečnost jaderného reaktoru byla zpráva WASH1400, tzv. Reactor Safety Study (Studie bezpečnosti reaktoru), známá také jako Rassmussenova studie v roce 1975. Zpráva obsahovala analýzu dvou lehkovodních jaderných reaktorů (jeden tlakovodní jaderný reaktor, jeden varný jaderný reaktor) z hlediska pravděpodobností a následků možných havárií. Rassmussenova zpráva navazovala na předcházející, o osmnáct let starší, pokus o analýzu následků možných katastrofických havárií jaderných elektráren, zprávu WASH-740. Výsledky zprávy WASH-740 neměly praktický význam vzhledem k nedostatečným datům a velmi malé znalosti metod analýzy. Výsledky zprávy WASH-1400 již měly praktický dopad v oblasti pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti jaderných elektráren. Významným přelomem byla změna pořadí mezi bezpečností a spolehlivostí založená na tvrzení, že bezpečný systém je spolehlivý systém, ale obráceně to neplatí, protože technická spolehlivost nezajistí, že lidé a jiná veřejná aktiva nebudou ohrožena. Od té doby se kladou na tři základní otázky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti [2]: -- Co se může stát? -- Jaká je četnost výskytu? -- Jaké jsou důsledky? Havárie jaderné elektrárny TMI (Three Mile Island) v roce 1979 zásadně zasáhla do dalšího vývoje použití pravděpodobnostních metod pro jaderné elektrárny. Posthavarijní skupiny, zejména tzv. Kemeny Commission (Kemeniova komise), ve svých závěrečných zprávách podtrhovaly potřebu většího důrazu na pravděpodobnostní metody. Zjištění, že zpráva WASH-1400 25


předvídala průběh událostí, který byl podobný průběhu při havárii v TMI, přispělo ke změně situace a podpořilo využívání pravděpodobnostních metod v jaderné energetice [2]. Hodnoty seismického ohrožení deterministického přístupu

stanovené

na

základě

Podrobný popis metodiky a výsledky použití deterministického přístupu pro stanovení seismického ohrožení vybrané lokality byly uvedeny včetně aplikace na příklad lokality města Plzně v článcích [3, 4]. Uveďme zde tedy jen hodnoty seismického ohrožení vypočtené na základě deterministického přístupu. Pro deterministický přístup byly použity dvě metody. Metodou stanovení seismického ohrožení vybrané lokality na základě mapy maximálních pozorovaných intenzit bylo vypočteno seismické ohrožení pro vybranou lokalitu města Plzně 5° MSK-64. Na základě metody extrémních hodnot jsme dospěli k výsledku 5,5° MSK-64 pro časový interval 50 let a 6,1° MSK-64 pro 10 000 let. Deterministický přístup je velmi konzervativní, tj. je založen na předpokladu, že z důvodu bezpečnosti je nutno při odhadech a výpočtech zvážit právě ty hodnoty základních veličin, které vystihují nejméně příznivý případ a při splnění zajišťují nejvyšší dosažitelnou bezpečnost. Proto je deterministický přístup někdy velmi náročný na realizaci [1]. Hodnoty seismického ohrožení pravděpodobnostního přístupu

stanovené

na

základě

Stanovení hodnoty seismického ohrožení na základě pravděpodobnostního přístupu je v praxi založeno na použití stejných metod a algoritmů jako pro deterministický přístup. Rozdíl tkví v tom, že v celém procesu nedosazujeme do algoritmu nejméně příznivé hodnoty jednotlivých parametrů, ale hodnoty odpovídající jednotlivým variantám procesu výskytu největších dopadů zemětřesení ve vybrané lokalitě. Výsledná hodnota je stanovena agregací hodnot získaných pro jednotlivé varianty, které musí být připraveny předepsaným způsobem [1, 5]. Podle analýzy pro konkrétní lokalitu je třeba stanovit varianty procesu dopadu zemětřesení ve vybrané lokalitě takovým způsobem, že zvážíme neurčitosti v zadání hranic ohniskových oblastí, v seismickém režimu ohniskových oblastí (např. parametr b z četnostního vztahu výskytu zemětřesení, velikost maximálního možného zemětřesení, hranice homogenity dat) a také neurčitosti parametru útlumu intenzity zemětřesení se vzdáleností mezi ohniskovou oblastí a vybranou lokalitou. Agregace výsledků hodnocení jednotlivých variant zadaným způsobem znamená stanovení reprezentativní hodnoty seismického ohrožení z hodnot spočítaných pro jednotlivé varianty. V praxi se často k agregaci používají hodnoty medián, medián + σ (σ je směrodatná odchylka) [1]. Pro stanovení seismického ohrožení za použití metody extrémních hodnot (pravděpodobnostní přístup) byla vstupní data pro vybranou lokalitu města Plzeň tvořena stejnou množinou dat použitou pro deterministický přístup. Varianty pro výskyt zemětřesení byly vytvořeny kvalitativní změnou parametru b z četnostního grafu pro město Plzeň [3]. Bylo tak vytvořeno 129 variant s krokem 0,001. Simulací získáme pro parametr b = 0,520 ± 0,064 sto dvacet devět variant (b = 0,456; 0,457; …; 0,583; 0,584). Výpočtem podle rovnic uvedených v článcích [3, 4] pro metodu extrémních hodnot dostaneme hodnoty seismického ohrožení pro město Plzeň: Časový interval 50 let: 5,13928; 5,13884; ...; 5,11200; ...; 4,68327; 4,65630 ° MSK-64. Časový interval 100 let: 5,30410; 5,30291; ...; 5,23270; ...; 5,11948; 5,04870 ° MSK-64. Časový interval 10000 let: 5,49645; 5,49642; ...; 5,49528; …; 5,49182; 5,49180 ° MSK-64. Pro všechny tři množiny dat byly stanoveny dvě charakteristické hodnoty - medián a medián + sigma (směrodatná odchylka). 26

Výsledky výpočtů jsou uvedeny v tab. 1. Tab. 1 Seismické ohrožení stanovené na základě pravděpodobnostního přístupu Časový interval

Medián [° MSK-64]

Směrodatná odchylka [° MSK-64]

Medián + směrodatná odchylka [° MSK-64]

Časový interval 50 let

5,02851

0,16011

5,18862


5,15350

0,08286

5,23636


5,49518

0,00148

5,49666

PSA (Probabilistic Safety Assessment) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti (PSA - Probabilistic Safety Assessment), někdy též PRA (Probabilistic Risk Assessment) je stále častěji používanou součástí rozhodovacího procesu pro zajištění úrovně bezpečnosti jaderných elektráren. PSA je metoda analýzy bezpečnosti jaderné elektrárny, kterou zjišťujeme a propojujeme kombinace událostí, které mají za důsledek vážnou havárii. Zároveň metoda PSA určuje pravděpodobnost vzniku každé z kombinací a stanovuje její následky. Metody používané pro analýzy PSA se stále vyvíjejí a poznatky jsou využívány společně s konzervativními výsledky deterministických analýz k dosažení reálných výsledků pro zadávací dokumentace nových jaderných elektráren. Metoda PSA je definována jako postup, který stanovuje pořadí bezpečnostních rizik, tj. rizik, která narušují bezpečí a udržitelný rozvoj systému. Metoda PSA je významným nástrojem využívaným při projektování a provozu jaderných elektráren. Postup metody spočívá v několika krocích. Prvním krokem je analýza systému zařízení a sběr relevantních dat o chování systému v provozu. V druhém kroku je třeba identifikovat iniciační události a stavy poškození zařízení. Následně je možné přikročit k modelování systémů a řetězců událostí pomocí metodiky založené na logickém stromu a hodnocení vztahů mezi událostmi a lidskými činnostmi. Závěrečným krokem metody PSA je vytvoření databáze dokumentující spolehlivost systémů a komponent [1]. Pro metodu PSA rozlišujeme tři úrovně. První úroveň metody PSA stanovuje sekvence událostí, identifikuje systémy jaderné elektrárny a vede k určení pravděpodobnosti tavení aktivní zóny. Druhá úroveň PSA zahrnuje tzv. analýzy kontejnmentu, při nichž se určuje pravděpodobnost uvolněného množství radioaktivních materiálů do okolí jaderné elektrárny. Třetí úroveň PSA se zabývá analýzou následků, a to okamžitých i pozdějších účinků radioaktivních materiálů na zdraví obyvatelstva. Smysl a cíle metody PSA obecně spočívají v použití teorie pravděpodobnosti a počítačového modelování pro získání odpovědí na otázky: co se může přihodit, jak je to pravděpodobné, jaké jsou hlavní příčiny, jaké jsou následky? Specifikem metody PSA je výsledek v podobě pořadí rizik od existujících pohrom podle závažnosti. Výsledné pořadí poskytuje možnost zaměření se na nejvíce nebezpečné pohromy a případnou aplikaci cílených nápravných opatření, kterými dosáhneme zvýšení bezpečnosti. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, resp. IAEA) vydala metodiku pro jaderná zařízení, IAEATECDOC-724. Seismická PSA Zemětřesení jsou častou příčinou nestandardních událostí v jaderných elektrárnách. Mohou způsobit narušení provozu jaderné elektrárny, vyvolat zásah operátorů a havarijních systémů, ale také mohou mít za následek poruchy redundance (zálohování systémů) a diverzity (rozmanitost systémů). Cílem seismické PSA je v první řadě ocenění průběhu havárie (následky a role operátora), dále porozumění nejpravděpodobnějším sekvencím událostí, které byly způsobeny zemětřesením, výpočet celkové pravděpodobnosti poškození aktivní zóny způsobeného Ostrava 29. - 30. ledna 2013


zemětřesením, identifikace rozmezí zrychlení, která významně přispívají k celkovému riziku, porovnání seismického rizika s riziky od ostatních událostí a stanovení priorit pro dodatečnou nápravu. Seismické ohrožení pro účely PSA (dle [6]) Seismické zadání pro metodu PSA je založeno na pravděpodobnostních předpokladech. Dostupná data jsou deterministická, ale pravděpodobnostní analýza seismického ohrožení (PSHA - Probabilistic Seismic Hazard Analysis) zahrnuje i problém náhodnosti, neurčitostí a nejistot. Cílem je vytvořit křivku ohrožení, která bude vyjadřovat, jak často je vybraná lokalita vystavena tzv. primárním účinkům, tj. vibračním pohybům podloží. Analýza je založena na historických a naměřených datech, geologii oblasti a fyzikálních důkazech o dřívější seismicitě.

[5] Prochazkova, D.; Demjancukova, K.: Seismic Hazard Assessment for Selected Real Locality in Central Europe Critical Points of Assessment, In Conference Top Safe 2012, ISBN 978-92-95064-15-7. [6] IAEA Specific Safety Guide SSG-9 (2010), Seismic Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations, IAEA, Vienna. [7] IAEA - TECDOC-724 (1993), Probabilistic Safety Assessment for Seismic Events, IAEA, Vienna. Historická seismicita (historická data)

Dokument IAEA-TECDOC-724 obsahuje pouze stručný popis metody s odkazem na další dokument, tzv. Safety Guide; původní dokument 50-SG-S1 (1978) obsahoval podrobný popis, byl postupně aktualizován: NS-G-3.3 (2002) a dnes platí dokument SSG-9 (Specific Safety Guide): Seismic Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations [6]. Podrobný postup popsaný v [6] obsahuje kroky zobrazené schematicky na obr. 1 a 2. Významný posun v obsahu dokumentů uvedených výše je názorný např. v odlišné hodnotě poloměru kruhové oblasti se středem ve vybrané lokalitě. Zatímco v dokumentu NS-G-3.3 je minimální hodnota poloměru stanovena na 150 km, v dokumentu SSG-9 [6] je doporučenou hodnotou poloměru již 300 km. Další podstatné změny najdeme v požadavcích na vstupní data pro stanovení seismického ohrožení. V dokumentu SSG-9 [6] byly požadavky rozšířeny o důležité parametry jednotlivých zemětřesení. Závěr Pravděpodobnostní metody získaly svou důležitou pozici v procesu řízení bezpečnosti technologických systémů, mezi nimi i jaderných elektráren. V článku byly prezentovány konkrétní vypočtené hodnoty seismického ohrožení pro lokalitu města Plzeň. Metoda PSA (Probabilistic Safety Assessment) je uznávanou metodou pro stanovení seznamu prioritních rizik při projektování i při inspekcích během provozu jaderných elektráren. Metodu PSA lze využít také pro analýzy externích událostí, např. zemětřesní. Seismická PSA pro jaderné elektrárny je popsána v dokumentu Mezinárodní agentury pro atomovou energii IAEA TECDOC-724. Výsledky pravděpodobnostního hodnocení jsou méně konzervativní než výsledky metod deterministických, proto jsou v praxi využívány oba přístupy pro stanovení reálných hodnot vhodných pro zadávací dokumentaci projektu.

Geologie

Seismotektonický model

Parametry seismických zdrojů

Četnostní vztah

Opravy pro neúplná data

Databanka akcelerografů silných pohybů Rovnoměrné spektrum rizika

Vztahy pro útlum intenzity zemětřesení se vzdáleností

Maximální intenzita zemětřesení

Kompatibilita s určenou trasou

Frekvenční vztahy Gumbelova distribuční funkce

Matematický model výskytu zemětřesení (Poisson, Markov, atd.)

Četnost výskytu kmitavého pohybu podkladu v lokalitě

Obr. 1 Blokové schéma pravděpodobnostní analýzy seismického ohrožení [7]

Poděkování Vytvoření předloženého příspěvku bylo podpořeno grantem SGS-2011-048, Poděkování patří paní docentce Procházkové za konzultace a rady nezbytné k pochopení a zpracování příspěvku. Literatura [1 Procházková, D.: Analýza a řízení rizik, Karolinum, Praha 2011, 386 p., ISBN 978-80-01-04841-2. [2] Lederman, L.: Probabilistic safety assessment: Growing interest, IAEA bulletin, Volume 27, Issue 3, 1985, Vienna. [3] Demjančuková, K.: Metody stanovení seismického ohrožení při výběru lokality pro technologická zařízení. In Ochrana obyvatelstva - Nebezpečné látky 2012, Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství 2012. ISBN 978-80-7385-109-5. [4] Demjančuková, K.: Srovnání výsledků pravděpodobnostního a deterministického hodnocení seismického ohrožení v západočeské metropoli. In Požární ochrana 2012, Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství 2012. ISBN 978-807385-115-6. Ostrava 29. - 30. ledna 2013

Obr. 2 Blokové schéma pravděpodobnostní analýzy seismického ohrožení [2] 27


Příspěvek pro ochranu obyvatelstva před chemickým terorismem Contrubution for Population Protection against Chemical Terrorism Ing. Martin Doležel1 doc. Ing. Jaromír Novák, CSc.

1

Ing. Otakar Jiří Mika, CSc.2 Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury tř. Míru 115, 771 11 Olomouc 2 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická Purkyňova 118, 612 00 Brno [email protected], [email protected], [email protected] 1

Hlavním a velmi dobře známým mezníkem v oblasti zneužití bojových chemických látek se stal den 20. březen 1995, kdy došlo k chemickému napadení se zneužitím sarinu vůči civilnímu obyvatelstvu v tokijském metru. Bylo usmrceno 12 osob a dalších 4 460 osob bylo různým způsobem zasaženo, jak udává podrobná japonská policejní vyšetřovací zpráva, která byla vydána v angličtině [1]. Uvedený případ byl podrobně publikován jak v zahraniční [např. 2, 3] tak také v domácí odborné literatuře v České republice [4, 5, 6, 7]. Překvapivě japonská policie velmi podcenila první „test sarinu“ v městě Matsumoto již v roce 1994, který si vyžádal 7 mrtvých.

Abstrakt

Chemický terorismus v České republice a ochrana před ním

Možnosti chemického terorismu v podmínkách České republiky a základní aspekty ochrany před ním. Některá doporučení ke zvýšení připravenosti profesionálů se zaměřením na příslušníky hasičského záchranného sboru. Návrhy nových metodických listů pro nebezpečné průmyslové toxické chemické látky a pro bojové chemické látky. Návrh obsahu odborné písemné pomůcky pro základní složky integrovaného záchranného systému se zaměřením na možnosti chemického terorismu a ochrany před ním.

Obecně je možné počítat s tím, že prostředky chemického terorismu mohou být rozděleny mezi dvě základní skupiny, a to účinnější a mnohem více nebezpečné bojové chemické látky (dříve nazývané otravné látky nebo bojové otravné látky), které byly přímo účelově od období první světové války připravovány k zabíjení lidí formou rychlých otrav. Na druhé straně jsou to však také nebezpečné chemické průmyslové toxické látky, které se zase nacházejí v průmyslových objektech a zařízeních ve velkých množstvích a jejich zneužití je tím nepříliš obtížné.

Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, chemický terorismus, nebezpečná chemická toxická látka, nebezpečná chemická průmyslová toxická látka, bojová chemická látka. Abstract Possible chemical terrorism in the Czech Republic and basic aspects of protection against it. Specific recommendations for improved preparedness of professionals focused on Fire Rescue Service Brigades members. Suggestion of new methodological sheets with instuctions for handling hazardous industrial toxic chemical substances and for chemical warfare agents. Proposal of a special written aid for basic bodies of the Czech Integrated Emergency System dealing with possible attacks of chemical terrorism and protection against it. Key words Population Protection, Chemical Terrorism, Hazardous Chemical Toxic Substance, Hazardous Chemical Industrial Toxic Substance, Chemical Warfare Agent. Úvod Nejen historické příklady, ale i současné a budoucí reálné možnosti chemického terorismu jak prostřednictvím bojových chemických látek, tak i nebezpečných chemických průmyslových toxických látek potrhují význam a vysokou nebezpečnost chemického terorismu. K přípravě kvalitních opatření prevence a ochrany obyvatelstva před chemickým terorismem je potřeba tento negativní společenský jev důkladně zkoumat a poznávat. Na základě vědeckého bádání je možné a nutné navrhnout, připravit a postupně zavádět zcela konkrétní opatření ochrany v celé široké a komplikované oblasti nezbytného řetězce: prevence - detekce přítomnosti nebezpečných chemických látek (a jejich identifikace a monitorování) ochrana před nebezpečnými chemickými látkami záchrana osob - první pomoc zasažených osob - léčení postižených osob - likvidace následků a dopadů chemického terorismu.

28

Možnosti chemického terorismu formou podrobných scénářů a kalkulací chemického terorismu byly v domácí odborné literatuře uvedeny v některých odborných článcích, zprávách a bezpečnostních studiích [8 - 12]. Nezasvěceným by se mohlo zdát, že vytvoření a publikování hlavních scénářů chemického terorismu a jeho kalkulací může dát určitý „jednoduchý návod“ samotným teroristům nebo nepřátelsky smýšlejícím jedincům. Je nutné si uvědomit, že bez vědeckého zkoumání a následného modelování scénářů chemického terorismu není možné promýšlet a připravovat celý řetězec opatření (jak byl výše uveden) pro boj s chemickým terorismem. Kromě toho se mohly stát pro teroristy inspirativní jak publikované případové studie o velkých chemických haváriích. Velkou zranitelnost představuje v podstatě každý dopravní systém, kde je vysoký pohyb cestujících. Vysoce zranitelná je velká část kritické infrastruktury moderní společnosti. Zvláštní místa, která jsou nejvíce náchylná k napadení chemickým terorismem; příklad tokijského metra z roku 1995, který bude pravděpodobně zopakován v blízké budoucnosti, ale s daleko závažnějšími následky a dopady. Ochrana obyvatelstva před chemickým terorismem již byla podrobně publikována v dřívějších pracích a to jako samostatný soubor opatření [8 - 12] k ochraně před chemickým terorismem, nebo jako komplex opatření v rámci chemického, biologického, radiologického a jaderného terorismu. Pro vytvoření skutečně „komplexního programu ochrany obyvatelstva před chemickým terorismem“ je ale bezesporu potřeba řada vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří mohou výše uvedený „komplexní program“ připravit pouze na základě týmové práce. V současné době, ke dni 10. prosince 2012, není stále v podmínkách České republiky vytvořen systém připravenosti obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace. V koncepci ochrany obyvatelstva z 25. února 2008 [13] je stanoven úkol: „Ke zkvalitnění připravenosti fyzických osob se jeví jako potřebné přijmout Program výchovy a vzdělávání obyvatelstva Ostrava 29. - 30. ledna 2013


k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích. Školní mládež vzdělávat v souladu s rámcovými vzdělávacími programy základních a středních škol. Ke zkvalitnění připravenosti budoucích učitelů bude nutné začlenit do studijních programů pedagogických fakult problematiku Ochrana člověka za mimořádných událostí“. Ačkoliv měl být tento systém vytvořen do konce roku 2010, nejsou o něm dosud publikovány žádné odborné informace. Doporučení ke zvýšení připravenosti profesionálů Postupně byly v České republice zpracovány a vydány „typové plány“ pro řešení krizových situací, které zpracovaly ústřední správní orgány podle věcné příslušnosti. Obecně, ale výstižně definuje typový plán terminologický slovník Ministerstva vnitra: „Přílohová část krizového plánu nezbytná ke zvládnutí krizové situace, kterou ústřední správní úřad podle své působnosti stanoví pro jednotlivé druhy krizových situací doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení“ [14]. V současné době je vypracován typový plán v působnosti Ministerstva vnitra, typ krizové situace: Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky z konce roku 2007 [15]. Řeší do značné míry možnosti vzniku závažné havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (terminologicky již má být správně místo chemické přípravky - chemické směsi), ale nezahrnuje problematiku bojových chemických látek a ochranu před nimi. Navíc je nutno zdůraznit, že popisované ryze havarijní jevy se mohou značně lišit od teroristického zneužití nebezpečných chemických látek a chemických směsí, především z hlediska razantního spouštěcího mechanismu takové mimořádné události. Proto by bylo potřebné a žádoucí vypracovat nový (upravený a doplněný) typový plán a také příslušný plán typové činnosti složek integrovaného záchranného systému, který by zahrnoval jak problematiku závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi a jejich možného teroristického zneužití, tak i problematiku zneužití bojových chemických látek k chemickému terorismu. Obdobně jako výše uvedený typový plán by se měla vypracovat typová činnost pro rychlou, účinnou a vysoce koordinovanou činnost složek integrovaného záchranného systému v případě mimořádné události zahrnující chemický terorismus. Je nesporné, že odborný, koordinační a závazný materiál může výrazně přispět k rychlému, spolehlivému a bezvadnému zásahu při vzniku mimořádné události spojené s chemickým terorismem. A za tím vším je nutné vidět především záchranu lidských životů, případně účinné ochránění jejich ohroženého zdraví. Bojový řád jednotek požární ochrany obsahuje taktické postupy zásahu pro různé mimořádné události [16]. Jeden z nich obsahuje i taktický postup zásahu s přítomností nebezpečných látek - metodický list č. 1 L (22. prosince 2004) - Zásah s přítomností nebezpečných látek. Je zaměřen na nebezpečné látky a přípravky jak jsou definovány zákonem o chemických látkách a chemických směsích. Dále řeší problematiku nebezpečných průmyslových toxických chemických látek, avšak neřeší problematiku bojových chemických látek. Navíc do této skupiny odborných a metodických postupů HZS patří i další metodické listy, které uvádí doporučený postup při řešení úniku chloru a amoniaku. Bohužel neřeší mnohem jedovatější a nebezpečnější fosgen. Toxický plyn fosgen byl masově nasazen jako prostředek chemické války v období první světové války a způsobil kolem 80 % všech smrtelných obětí chemické války v letech 1915 až 1918. Podle vysoce uznávané mezinárodní metody IAEATECDOC-727 [17] je možné srovnat jedovatost všech tří uvedených Ostrava 29. - 30. ledna 2013

látek takto: • amoniak - středně toxický plyn, • chlor - plyn s vysokou toxicitou, • fosgen - plyn se zvlášť vysokou toxicitou. Obdobné hodnocení uvádí závazná prováděcí vyhláška č. 103/2006 Sb., k zákonu o prevenci závažných havárií [18], která je určená ke stanovení zóny havarijního plánování a k vypracování vnějšího havarijního plánu. Mimo jiné je to i proto, že citovaná prováděcí vyhláška vychází z mezinárodní metody IAEATECDOC-727. Fosgen je plyn velmi nebezpečný nejen pro svou velmi vysokou jedovatost, ale i pro své značné rozšíření v chemickém a jiném procesním průmyslu. Navíc nemá tak pronikavý a ostrý zápach jako amoniak nebo chlor. Jeho varovné vlastnosti jsou v tomto směru podstatně horší. V tab. 1 je ukázáno jednoduché srovnání havarijních dosahů pro všechny tři uvedené toxické plyny za stejných podmínek a pro stejné množství (hmotnost) havarijně uniklé toxické látky (10 tun). Podmínky modelování jsou jako v části modelování, nicméně více než o absolutní hodnoty jde o srovnání havarijních dosahů jednotlivých plynů. Přesto jsou podmínky modelování dopadů dále uvedeny: vyhodnoceno jako PUFF - jednorázový únik vroucí kapaliny s rychlým odparem do oblaku; teplota kapaliny v zařízení 20 °C; celkové množství uniklé látky: 10 tun; rychlost větru v přízemní vrstvě atmosféry 1 m/s; charakter úniku kapaliny ze zařízení: sprejový efekt. Typ atmosférické stálosti: inverze. Typ povrchu ve směru šíření látky: průmyslová plocha. Ohrožení osob toxickou látkou (nezbytná evakuace osob z hlediska toxického ohrožení): viz tab. 1. Doporučený průzkum toxické koncentrace: viz tab. 1. Tab. 1 Srovnání havarijních dosahů hlavních jedovatých plynů Toxická chemická látka

Celkové uniklé množství [t]

Ohrožení osob toxickou látkou [m]

Doporučený průzkum toxické koncentrace [m]

Fosgen

10

5 800

6 107

Chlor

10

3 740

4 180

Amoniak

10

1 920

2 470

Kromě výše uvedeného je potřebné vypracovat samostatný taktický postup zásahu pro bojové chemické látky, nejlépe pro a) skupinové látky (nervově paralytické látky, zpuchýřující látky, apod.) nebo b) pro konkrétní jednotlivé bojové chemické látky (sarin, cyklosarin, soman, tabun, yperit, apod. - jak je to dále podrobně uvedeno). Lepším řešením by bylo více metodických listů pro nebezpečné toxické chemické látky a to ve dvou základních skupinách (jak jsou tyto látky děleny z hlediska možného chemického terorismu) pro: • skupinu nebezpečných průmyslových toxických chemických látek (viz tab. 2), • skupinu bojových chemických látek (viz tab. 3). První skupina by měla mít nové metodické listy pro větší skupinu nebezpečných průmyslových toxických chemických látek, např.: • toxický plyn (např. oxid uhelnatý), • zkapalněný toxický plyn (např. amoniak, chlor, oxid siřičitý), • těkavá toxická kapalina (např. kyanovodík, metylizokyanát, epichlorhydrin, hydrazin, dichlormethan), • hořlavá a toxická kapalina (např. methanol, sirouhlík, benzen, acetonitril, akrylonitril). Měl by být vytvořen metodický havarijní list (v další fázi řešení této oblasti) pro každou konkrétní nebezpečnou chemickou 29


toxickou látku - jejich výběr je uveden níže v jednotlivých tab. 2 a 3 (jako navržený národní standard). Tab. 2 Navržené nebezpečné průmyslové toxické chemické látky pro metodické listy Nebezpečná průmyslová toxická chemická látka

Klasifikace nebezpečné průmyslové toxické chemické látky

Arzenovodík

Extrémně toxický plyn

Selenovodík

Extrémně toxický plyn

Fosgen

Plyn se zvlášť vysokou toxicitou

Fosforovodík (Fosfan)


Dikyan


Chlor

Vysoce toxický plyn

Chlorovodík


Bromovodík


Sirovodík


Metylchlorid


Oxid dusnatý


Kyanovodík

Vysoce toxická kapalina/plyn

Amoniak/čpavek

Středně toxický plyn

Oxid uhelnatý


Oxid siřičitý


Metylbromid


Fluorovodík


Metylisokyanát

Toxická kapalina velmi vysoké toxicity

Oxid sírový

Toxická kapalina vysoké toxicity

Oxid dusičitý

Toxická kapalina vysoké toxicity

Sirouhlík

Středně toxická kapalina

Bromkyan

Středně toxická kapalina

Tab. 3 Navržené bojové chemické látky pro metodické listy Navržené skupiny bojových chemických látek (BCHL)

Navržené bojové chemické látky

Nervově paralytické BCHL sarin, cyklosarin, soman, VX látka, tabun Zpuchýřující BCHL

sirný yperit, lewisit, dusíkové yperity

Dusivé BCHL

fosgen, difosgen

Všeobecně jedovaté BCHL

kyanovodík, chlorkyan

Dráždivé BCHL

chloracetofenon, brombenzylkyanid, chlorpikrin, látka CS, látka CR

Výběr konkrétních nebezpečných průmyslových toxických chemických látek by měl být proveden na základě „dokumentace k prevenci závažných havárií“, která je překládána a po náročné kontrole schvalována na krajských úřadech (jako krajský standard).

závažné havárie pojem „havarijní plán objektu“ a jeho závazný grafický a textový obsah. Kromě toho obsahuje „plán havarijních prací“ a „havarijní komisi objektu“. Byla vydána již v roce 1981 s celostátní působností v bývalém Československu. Je možno dodat, že tato tehdy závazná a významná národní norma byla vydána dříve jak evropská směrnice SEVESO I, která upravuje problematiku prevence závažných chemických havárií v rámci celé Evropy (od roku 1982). V podmínkách chemického průmyslu a jiného procesního průmyslu se v průběhu 90. let minulého století ujala nová neoficiální pomůcka „havarijní karta zařízení“, která se začala používat jako relativně jednoduchý, ale účinný nástroj havarijní připravenosti ve velkých průmyslových podnicích v České republice. Pomůcku „havarijní karta zařízení“ lze považovat za potřebný manažerský nástroj ke zvýšení bezpečnosti chemického a jiného procesního průmyslu. V této souvislosti by se mělo uvažovat o zřízení výše uvedených odborných metodických havarijních listů vybraných nejvíce nebezpečných a nejvíce rozšířených nebezpečných průmyslových toxických chemických látek (viz tab. 2), případně i vybraných výbušných a hořlavých nebezpečných chemických látek. Mohlo by se zdát, že dochází k určité duplicitě s bezpečnostními listy nebezpečných chemických látek, ale jedná se o dva rozdílné dokumenty. Bezpečnostní list a jeho obsah přesně stanoví jako povinný dokument legislativa. Bezpečnostní list je textově a informačně značně rozsáhlý, což je v podstatě málo přehledné a omezeně použitelné při řešení hrozících nebo již probíhajících závažných havárií. Takové závažné a vypjaté situace jsou často charakterizovány stresovými podmínkami a nedostatkem času. Bezpečnostní list slouží především k tomu, aby poskytnul potenciálním a skutečným uživatelům předem podrobné údaje o látce, se kterou se uživatel chystá pracovat. Odborný metodický havarijní list nebezpečné průmyslové toxické chemické látky musí obsahovat následné soubory konkrétních informací, které jsou nezbytně potřebné pro rychlé a spolehlivé řešení situace při závažné havárii a nezbytné pro zásah základních složek integrovaného záchranného systému. Především pro jednotky hasičského záchranného sboru. Návrh obsahu odborného metodického havarijního listu: • název látky (i ve více běžných variantách), • telefonické a další spojení na toxikologické informační středisko, • toxicita látky-základní charakteristika, • přesné a podrobné pokyny pro poskytnutí první pomoci (případně i s grafickou podporou provádění jednotlivých úkonů), • přesné údaje o nebezpečnosti látky, • hlavní možnosti omezování expozice působení látky, • doporučená ochrana osob, • stručné informace o způsobech značení na obalech,

Pro bojové chemické látky navrhujeme, aby byl metodický list vytvořen pro jednotlivé skupiny bojových chemických látek, protože současné rychlé a spolehlivé detekční a monitorovací přístroje chemického průzkumu zpravidla neumožňují stanovení jednotlivých konkrétních látek, ale jsou schopny rychle určit přítomnost jedné skupiny látek (skupinová detekce), např. nervově paralytické bojové chemické látky, zpuchýřující bojové chemické látky, apod.

• stručné informace o způsobech značení při přepravě látky (minimálně silniční a železniční přepravou),

Klasifikace nebezpečných průmyslových toxických chemických látek je v tab. 2 uvedena dle metodiky Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, IAEA-TECDOC-727 (1996) [17].

Návrh obsahu písemné odborné společné pomůcky pro základní složky integrovaného záchranného systému o chemickém terorismu:

Stará odborná a metodická pomůcka CO-51-5 značně přispívá svým pojetím k tomuto řešení [19]. Zavedla jako první v podmínkách dřívějšího Československa do oblasti prevence 30

• údaje o nutnosti vytýčení zamořených prostorů. Pro potřeby všech základních složek integrovaného záchranného systému je vhodné vydat obecnou stručnou informační pomůcku o základech chemického terorismu a ochraně před ním. Informační pomůcka by měla obsahovat řadu oblastí, jak je to uvedeno níže ve stručném návrhu.

• úvod, • základní legislativní podklady k chemickému terorismu a ochraně před ním, Ostrava 29. - 30. ledna 2013


• zdroje chemického terorismu I - bojové chemické látky (základní charakteristiky látek),

[2] Brackett, D.W.: Svatý teror-armageddon v Tokiu, Mladá fronta, Praha 1998.

• zdroje chemického terorismu II - nebezpečné průmyslové toxické chemické látky (základní charakteristiky látek),

[3] Tu, A.T.: Chemical Terrorism: Horrors in Tokyo Subway and Matsumoto City, Alaken, Colorado 2002.

• základní možnosti chemického terorismu,

[4] Mika, O.; Neklapilová, V.: Vojenské zdravotnické listy 5, 197 (2001).

• některé vybrané hlavní scénáře chemického terorismu, • základy modelování následků a dopadů chemického terorismu, • základy ochrany osob před chemickým terorismem, • obecné zásady první pomoci při chemickém terorismu, • úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v ochraně před chemickým terorismem, • vzájemná spolupráce a součinnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému v ochraně před chemickým terorismem, • přehled další odborné literatury a dostupných informací včetně doporučených webových stránek na internetu. V dalším období mohou být písemné pomůcky vydány pro jednotlivé základní (případně i ostatní) složky integrovaného záchranného systému samostatně, kde bude podrobněji řešena činnost a specifika jednotlivých složek integrovaného záchranného systému podle jejich působnosti. Závěr Chemický terorismus představuje v současné době a bude představovat i v dalších letech závažnou bezpečnostní hrozbu nejen v České republice. Zvyšování připravenosti pro boj s chemickým terorismem je proto nezbytný požadavek současné doby. Pochopitelně je to důležité, jak z hlediska dobré připravenosti obyvatelstva, tak i profesionálních záchranářů a to v celé šíři jejich různých složek a různých odborností. Tento stručný odborný příspěvek nabízí některé konkrétní možnosti pro značné zvýšení připravenosti profesionálů ke zvládnutí následků a dopadů chemických teroristických napadení. Zvýšení připravenosti nejen obyvatelstva, ale také a především profesionálních záchranářů bude mít za vysoce kladný následek záchranu mnohých lidských životů, případně účinnější ochranu zdraví zasažených a postižených osob.

[5] Mika, O.J.; Neklapilová, V.: Časopis 112 3, 20 (2005). [6] Tu, A.T.; Mika, O.J.: Časopis 112 3, 35 (2010). [7] Tu, A.T.; Mika, O.J., Neklapilová V.: Časopis 112 6, 17 (2009). [8] Matoušek, J.; Mika, O.; Vičar, D.: Nové hrozby terorismu: chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus. Univerzita obrany, Brno 2005. [9] Mika, O.J.; Mašek, I.: Chemické listy 4, 255 (2008). [10] Matoušek, J.; Mika, O.: Informační zpravodaj Institutu ochrany obyvatelstva 2, 83 (2004). [11] Patočka, J. aj.: Vojenská toxikologie. Grada Publishing, Praha 2004. [12] Mika, O.; Patočka, J.: Ochrana před chemickým terorismem. Jihočeská universita v Českých Budějovicích, České Budějovice 2007. [13] Koncepce ochrany obyvatelstva, Praha 25. února 2008. [14] Terminologický slovník, Praha, Ministerstvo vnitra České republiky, 2009. [15] Čapoun, T.; Kovařík, F.: Typový plán pro havárie způsobené nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Lázně Bohdaneč, Institut ochrany obyvatelstva, 2007. [16] Metodický list č. 1: Zásah s přítomností nebezpečných látek, Bojový řád jednotek požární ochrany, 2004. [17] IAEA-TECDOC-727 (Rev.1): Manual for the classification and prioritization of risks due to major accidents in process and related industries, Inter-Agency Programme on the Assessment and Management of Health and Environmental Risks from Energy and Other Complex Industrial Systems, Vienna 1996, ISSN 1011-4289.

Literatura

[18] Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.

[1] Policejní zpráva: National Police Agency, Shoten: AUM SHINRIKYO, An Alarming Report on the Terrorist Group’s Organization and Activities, Japan 1995.

[19] Předpis Civilní obrany, CO-51-5: Nebezpečné průmyslové škodliviny, Praha, Federální ministerstvo národní obrany, 1981.


31


Testování účinnosti dekontaminačních prostředků Testing of Decontamination Means Efficacy Ing. Tomáš Dropa Ing. Martin Urban Ing. Markéta Weisheitelová Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín [email protected] Abstrakt Pro účely testování a stanovení účinnosti dekontaminačních prostředků byla v Laboratořích toxických látek SÚJCHBO, v.v.i., vyvinuta a optimalizována metoda, využívající k těmto experimentům vybraných, reálných bojových chemických látek (BCHL). Reálná situace se simuluje řízenou kontaminací testovací plochy vybranou BCHL; poté se testovací plocha dekontaminuje testovaným dekontaminačním prostředkem. Zbytková koncentrace použité BCHL, nebo jejích degradačních produktů se stanoví po extrakci kapalina/kapalina pomocí instrumentální GC-MS analýzy.

Obr. 1 Toxikologická komora pro testování s BCHL

Dekontaminační účinnost testovaného prostředku se stanoví na základě poklesu koncentrace použité BCHL. Klíčová slova Dekontaminace, bojová chemická látka, GC-MS analýza. Abstract Method for testing of decontamination means efficacy was developed in the Laboratory of Toxic Compounds, National Institute of NBC Protection. Controlled contamination of the testing area is carried out by means of a real chemical warfare agent (CWA); then the testing area is decontaminated by tested decontamination means. Thereafter, determination of the rest of CWA and/or its decomposition products is provided by using liquid-liquid extraction, followed by gas chromatographymass spectrometry analysis. Decontamination efficacy of tested decontamination means is finally evaluated on the basis of CWA decrease concentration. Key words Decontamination, Chemical Warfare Agent, GC-MS analysis. Úvod Testování účinnosti dekontaminačních prostředků (dekontaminantů) představuje komplexní technicko - analytický problém. Simulovat co nejlépe reálnou situaci znamená provádět řízenou (reprodukovatelnou) kontaminaci testovacího prostoru BCHL. Testovací prostor je následně třeba dekontaminovat testovaným dekontaminačním prostředkem (popř. dekontaminačním zařízením). Pro určení účinnosti procesu dekontaminace se poté sleduje dynamika rozkladu použité BCHL, tzn. změna koncentrace BCHL v závislosti na formě, množství a době působení dekontaminantu a vznik rozkladných produktů. Technické řešení Testování účinnosti dekontaminačních prostředků se provádí v toxikologické komoře (obr. 1), tj. ve speciálním zařízení umožňujícím bezpečnou manipulaci s vysoce toxickými chemickými látkami. BCHL se nanáší na ocelové terčíky s definovanou plochou 4 cm2 pomocí jehlové hlavice (obr. 2). Výsledná koncentrace BCHL na terčíku obvykle odpovídá plošné kontaminaci 5 - 10 g.m-2; velikost kapky 50 - 200 mm. 32

Obr. 2 Ocelový terčík pro aplikaci testovací látky; nahoře jehlová nanášecí hlavice Terčíky se z důvodu sledování zánosu dekontaminantu do členitého prostoru umisťují na vnější i vnitřní pozice nerezového stolu (obr. 3). Bezprostředně po umístění terčíků na určené pozice se do testovací komory aplikuje dekontaminant určeným způsobem (např. rozstřikem, aerosolovým generátorem apod.) a měří se doba jeho působení. Účinnost dekontaminačního prostředku se stanoví na základě úbytku BCHL na terčících v jednotlivých pozicích pomocí GC-MS analýzy po extrakci BCHL (rozkladných produktů) do roztoku aceton/heptan (1/9; v/v). Analytické stanovení, účinnost dekontaminace Kvalitativní a kvantitativní analýza BCHL/rozkladných produktů se provádí na systému Agilent GC 6890A s hmotnostním detektorem MSD 5973A. Podmínky a charakteristiky měření kolona: ZB-5 (5 %-fenyl/95 %-dimethylpolysiloxan); L: 30 m; ID: 0,25 mm; FT: 0,25 μm teplotní program GC: 50 °C (2 min) → 20 °C/min → 250 °C (5 min) nosný plyn: helium 5.0 (1 ml/min) nástřik: S/SL, splitless mode (teplota nástřiku: 230 °C) MS quadrupole: 190 °C; TIC mode (45 - 550 amu) Ostrava 29. - 30. ledna 2013

2EU6WĤOSURWHVWRYiQt~þLQQRVWLGHNRQWDPLQDþQtFKSURVWĜHGNĤ YSR]LFtFK$%&MVRXXPtVWČQ\GUåiN\VWHUþtN\V%&+/WHVWRYDFtWHUþtN\MVRX URYQČåXPtVWČQ\YSURWLOHKOêFKYQLWĜQtFKSR]LFtFKWMSR]LFtFK$%&

Závěr

&

%


$

Pro účely testování a stanovení účinnosti dekontaminačních prostředků byla v Laboratořích toxických látek SÚJCHBO, v.v.i. Příbram vyvinuta a optimalizována metoda, využívající k těmto zkouškám reálnou bojovou chemickou látku. Během testu je sledována jak koncentrace testovací látky, tak dynamika jejího rozkladu. Analýzou hmotnostních spekter sloučenin vznikajících při dekontaminační reakci lze rovněž dosáhnout identifikace rozkladných produktů. Účinnost dekontaminačního prostředku je definována úbytkem testovací látky vztažené k její počáteční koncentraci.

Obr. 3 Stůl pro testování účinnosti dekontaminačních prostředků (v pozicích A, B, C jsou umístěny držáky s testovacími terčíky s BCHL; terčíky jsou rovněž umístěny v protilehlých vnitřních pozicích, tj. pozicích A´, B´, C´) Identifikace rozkladných produktů vznikajících reakcí mezi testovací látkou a dekontaminantem se provádí po chromatografické separaci porovnáním naměřených hmotnostních spekter 2EU3ĜtNODGLGHQWLILNDFHUR]NODGQêFKSURGXNWĤY]QLNDMtFtFKUHDNFtPH]L\SHULWHP rozkladných produktů s tabelovanými spektry databáze NIST 2005 DWHVWRYDQêPGHNRQWDPLQDQWHPQDEi]LSHUR[LGX (příklad na obr. 4).

Obr. 4 Příklad identifikace rozkladných produktů vznikajících reakcí mezi yperitem a testovaným dekontaminantem na bázi peroxidu


33


Potravinová bezpečnost a potravinová soběstačnost České republiky Food Security and Food Self-Sufficiency Ing. Vladimír Dymák Ing. Zdeněk Dymák MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdraneč [email protected] Abstrakt Potravinová bezpečnost znamená zabezpečení dostatečného množství kvalitních potravin pro obyvatele území za běžného stavu i za krizových situací. Základními předpoklady dosažení potravinové bezpečnosti jsou dlouhodobé zachování schopností tuzemské produkce, optimalizace zahraničního obchodu a trvalé udržení relevantních prvků kritické infrastruktury. Klíčová slova Potravinová bezpečnost, potravinová soběstačnost, bezpečnost potravin, bezpečná společnost. Abstract Food security means the provision of an adequate quantity of quality food for the inhabitants of the normal state and in crisis situations. Essential to achieve long-term food security, the ability to maintain domestic production, foreign trade and optimizing long-term maintenance of relevant elements of critical infrastructure. Key words Food security, food self-sufficiency, food safety, safe society.

V mezinárodním měřítku je garantem bezpečné společnosti zejména Organizace spojených národů a její orgány [2] a četné další mezinárodní organizace, jejichž cílem je vytvořit, navrhnout a uvést v praxi a život opatření, která povedou k bezpečné společnosti. Na Evropském kontinentu se bezpečná společnost, a to jak v měřítku evropském, tak v měřítku globálním, stala jedním z témat institucí Evropského společenství a Evropské unie, které zejména formou sdělení, stanovisek, doporučení a paktů vytváří rámec k jednání evropských států v krizových situací. Pozornost evropských institucí je namířena na bezpečnost Evropy i zemí třetího světa [3]. Na území ČR vytváří bezpečnou společnost vykonavatelé veřejné správy (jako orgány krizového řízení vláda, ministerstva, jiné ústřední správní úřady, orgány kraje, další orgány s působností na území kraje, orgány obce s rozšířenou působností, orgány obce, bezpečnostní rady a krizové štáby a Česká národní banka). Významně pak k tomu přispívají i nevládní organizace, jejichž náplní jsou činnosti spjaté s mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. Potravinová bezpečnost je integrální součástí bezpečnosti České republiky. O jejím významu svědčí skutečnost, že v aktualizovaném znění Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2011 je zajištění potravinové bezpečnosti vnímáno jako strategický bezpečnostní zájem. V tomto kontextu se jedná o zabezpečení dostatečného množství kvalitních potravin pro obyvatele České republiky za běžného stavu i za krizových situací; základními předpoklady jsou dlouhodobé zachování schopností tuzemské produkce; optimalizace zahraničního obchodu České republiky s agrokomoditami; funkčnost relevantních prvků kritické infrastruktury.

Dosažení potravinové bezpečnosti je zájmem každého odpovědného státu. Jedná se o rozsáhlou problematiku zasazenou do kontextu klimatických podmínek, dynamiky mezinárodních vztahů, vývoje technologií a závislosti na nich a procesu globalizace.

Na resortní úrovni plní v podmínkách České republiky dominantní úlohu Ministerstvo zemědělství ČR, které je hlavním koordinátorem zemědělské politiky a relevantním odborným orgánem pro otázku zajištění potravinové bezpečnosti.

V problematice zabezpečení obyvatelstva potravinami a pitnou vodou je vedle „potravinové bezpečnosti“ (food security) rozlišován také pojem „bezpečnost potravin“ (food safety), jako její subsystém zahrnující zejména otázky monitoringu jakosti potravin a jejich nutričních parametrů a pojem potravinová soběstačnost (food self-sufficiency). Významnou navazující problematikou je také zabezpečení obyvatelstva pitnou vodou.

Řešení této problematiky je dlouhodobě významně ovlivňováno Evropskou unií a to zejména prostřednictvím Společné zemědělské politiky. Jedná se o nástroj řízení národních dotačních politik s následnými dopady na konkurenceschopnost tuzemské produkce.

Potravinová bezpečnost je pojem, který zavedlo mezinárodní společenství pro určování míry hladu ve světě a vyjadřuje ideální stav, kterého by se mělo snažit u všech lidí dosáhnout. Počátky vývoje konceptu potravinové bezpečnosti je možné sledovat od roku 1974, kdy se poprvé sešla světová konference zaměřená na řešení této problematiky. Významný posun přinesl světový summit z roku 1996, který vymezil potravinovou bezpečnost následujícím způsobem: „Potravinová bezpečnost je zaručena tehdy, pokud za všech okolností mají všichni lidé ekonomický, sociální a fyzický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin postačujících k pokrytí potřeb jejich výživy a stravovacích preferencí tak, aby mohli vést aktivní a zdravý život.“ [1] Koncepce ochrany obyvatelstva charakterizuje bezpečnou společnost jako „společnost, která ve vztahu k mimořádným a krizovým situacím má přijatý soubor právních, technických, organizačních, finančních, vzdělávacích a dalších ochranných opatření k minimalizaci, resp. k překonání následků mimořádných událostí a krizových situací a v praxi ho úspěšně realizuje.“

34

Důležitou součástí řešení problematiky potravinové bezpečnosti (potravinové samostatnosti) je výzkum, vývoj a inovace (VaVaI). Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (obsažené v části III. materiálu č.j. 731/12) svým usnesením schválila Vláda dne 19. července 2012 č. 552. Priority VaVaI jsou platné na období do roku 2030 s postupným plněním. V rámci definovaných 6 prioritních oblastí je 24 podoblastí s celkovým počtem 170 konkrétních cílů. Prioritní oblasti jsou: -- konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech, -- udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů, -- prostředí pro kvalitní život, -- sociální a kulturní výzvy, -- zdravá populace a -- bezpečná společnost. Do konce června roku 2013 bude vypracován podrobný Implementační dokument k Národním prioritám v kontextu již schválených strategických dokumentů z oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací včetně způsobu kontroly a vyhodnocování její realizace.



Potravinová soběstačnost znamená, že objem potravinové produkce odpovídá spotřebě potravin. Dle názoru Agrární komory „potravinová soběstačnost“ České republiky neustále klesá, a že ČR dospěla (v potravinové soběstačnosti) do situace, která potenciálně ohrožuje stabilitu a bezpečnost země. Dlouhodobý pokles soběstačnosti započal po roce 1989. Jeho zrychlení nastalo po vstupu ČR do EU v roce 2004. Především jde o odvětví živočišné výroby (vepřové, drůbež, vejce…), ale zároveň také o ovoce a zeleninu mírného pásma i brambory - bohužel tedy o komodity, pro které historicky máme výrobní podmínky a kapacity. Velmi výrazně a lineárně rostou dovozy masa a to jednak jako důsledek absence domácí produkce (stavy prasat jsou na nejnižší úrovni za dobu statistického sledování, dovážíme již cca polovinu tuzemské spotřeby), tak i jako zcela otevřená a neřízená politika obchodních řetězců (dovoz výrobků z méně hodnotných partií…). Soběstační jsme například v hovězím mase, obilí, řepce a mléce. Ani zde však nejsou ekonomické a výrobní faktory v pořádku. Vyvážíme prostou surovinu, která sice díky objemům a cenám v posledních dvou sezónách znamenala značné příjmy a kompenzaci schodku agrárního zahraničního obchodu, ale zároveň přicházíme o objemy zhodnocení suroviny na potravinu, o přidanou hodnotu, o pracovní místa, o objemy pro zpracovatelský průmysl, apod. Jako negativní příklad lze uvést informaci Českomoravského svazu mlékárenského, kdy jsme v roce 2011 dovezli již 40 % sýrů. Vývoj agrárního zahraničního obchodu: -- průměr let 1994 až 1996 minus 15,1 mld. Kč,

Nejrychleji rostou dovozy masa, masných a mléčných výrobků. Před vstupem do EU, v roce 2003 byl podíl záporného agrárního salda ze zahraničního obchodu masem na celkovém záporném agrárním saldu 8 %, v r. 2011 již 41 %. Ministerstvo zemědělství ČR, na rozdíl od vyspělých ekonomik EU a světa, podle svých aktuálních vyjádření (např. Žofínské fórum, květen 2012) situaci nepovažuje za kritickou, ani alarmující. Zářným příkladem pro-agrární politiky v EU může být Francie, z nových zemí pak Polsko. Závislost na dovozech a absence domácí konkurence však nejenže přináší cenové znevýhodnění těchto dovozů (zdražení), ale zároveň potenciálně ohrožuje stabilitu a bezpečnost ČR. Závěr Za výše uvedené situace nadále dochází k neustálému a postupnému snižování podpor agropotravinářskému sektoru (národní doplňkové platby, národní dotace), k odepírání běžných zvýhodnění (zelená nafta), absolutně chybí koncepce a strategické plánování v sektoru, chybí partner pro konstruktivní dialog a komunikaci, apod. Predikce dalšího vývoje tedy není nijak optimistická. Literatura [1] WorldHealthOrganization. [online]. [cit.2012-7-9]. . [2] Světový potravinový program (WFP) - orgán OSN. [3] Smlouva o založení Evropského společenství.

-- za období 1997 až 1999 minus 20,5 mld. Kč, -- za roky 2007 až 2009 již minus 29,5 mld. Kč, -- v roce 2010 minus 34,6 mld. Kč, -- v roce 2011 historicky nejhorší, minus 34,7 mld. Kč.


68.


ANTONÍN KRÖMER PETR MUSIAL LIBOR FOLWARCZNY

MAPOVÁNÍ RIZIK

Mapování rizik Antonín Krőmer, Petr Musial, Libor Folwarczny Tato publikace popisuje metodu mapování rizik, která byla vyvinuta u Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje na základě metodiky doporučené Evropskou unií. Mapování rizik je proces, při kterém se identifikují území s různou úrovní rizika. Při mapování rizik je prováděna interakce projevů různých typů nebezpečí se zranitelností území a s úrovní připravenosti území. Mapování rizik se provádí na základě technologií geografického informačního systému s využitím statistických a numerických analýz. Výsledky mapování rizik se prezentují na speciálních mapách (mapy rizik), které umožňují identifikovat složení a úroveň rizika pro každou část území analyzovaného územního celku. Využití zpracovaného mapování rizik pro daný územní celek je široké. Mapy rizik slouží jako základní vstup do procesů havarijního a krizového plánování, podávají komplexní informaci o zatížení území riziky, jsou zdrojem analýzy ohrožení objektů a další. ISBN 978-80-7385-086-9. Rok vydání 2010.

cena 180 Kč



35


Odolnost izolační ochranné fólie oděvu k ochraně specialistů proti vybraným chlorovaným uhlovodíkům The Resistance of Isolative Protective Folio for Specialists´ Protection against Selected Chlorinated Hydrocarbons doc. Ing. Stanislav Florus, CSc. Ing. Pavel Otřísal, Ph.D., MBA Univerzita obrany, Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení sídl. Víta Nejedlého, 682 01 Vyškov [email protected], [email protected]. Abstrakt Chlorované uhlovodíky patří mezi často používané a z hlediska zdravotních rizik poměrně nebezpečné látky. Při manipulaci s nimi, zejména ve velkých množstvích, musí osoby používat PIO v ochranné poloze. Dlouhodobé používání PIO a zejména nebezpečí jejich kontaminace, předpokládá znalost RD konstrukčních materiálů. Studium souvislostí mezi strukturou chemické látky a bariérovým materiálem PIO umožňuje lepší pochopení ochranných vlastností stávajících prostředků ochrany povrchu těla i výběr konstrukčních materiálů s cílenými vlastnostmi. V článku jsou uvedeny výsledky měření RD izolační ochranné tkaniny s butylkaučukovou bariérovou vrstvou pro chlorované ethany. Tento konstrukční materiál je používán k ochraně specialistů jak HZS ČR, tak příslušníky CHV AČR. K testování materiálů bylo použito zařízení PIEZOTEST s QCM senzorem k detekci látek proniklých na rubní stranu izolační ochranné fólie. Klíčová slova Rychlost permeace, lag-time, ustálená rychlost permeace, rezistenční doba, průmyslové chemické látky, ochranné vlastnosti, konstrukční materiál. Abstract Chlorinated hydrocarbons are very often used and relatively dangerous substances from healthy risks point of view. Within manipulation with them mainly in big amounts the individual protective equipment (IPE) must be used in a protection position. Users are supposed to know construction material breakthrough time especially in case of long-term usage of personal IPE and in the case when contamination of them is real. Study of connections between a chemical compound structure and the structure of IPE characterised by barrier materials enables to understand of present body protective devices protection quality and gives possibility to choose barrier materials with targeted properties. In an article there are results of breakthrough time of isolating protection folio with butyl rubber barrier layer in relation to chlorinated ethanes. This material is used for protection of specialists of both Fire Rescue Brigades and the CAF Chemical Corps specialists. The PIEZOTEST device has been used for detection of permeated chemicals. The QCM sensor is a part of PIEZOTEST device. Key words Permeation Rate, Lag-Time, Steady State Permeation Rate, Breakthrough Time, Toxic Industrial Chemicals, Protection Property, Construction Material. Úvod Při používání prostředků individuální ochrany je předpokladem, že uživatel bude znát jejich reálné ochranné vlastnosti. U prostředků ochrany povrchu těla je to znalost rezistenčních dob konstrukčních materiálů pro zájmové toxické chemické látky a teploty. Ačkoliv 36

při zavádění ochranných prostředků do výzbroje AČR nebo na trh je nezbytné provést, v souladu s normou ČSN EN ISO 6529 [1], stanovení jejich odolnosti pro vyjmenované chemické látky, v případě reálného použití ochranných prostředků často uživatel nezná ochranné vlastnosti pro konkrétní kontaminant. I v případě, že jde o kontaminant o známém chemickém složení, je predikce ochranných vlastností oděvů značně obtížná. Z uvedeného důvodu je studium odolnosti konstrukčních materiálů provedené s ohledem na chemickou strukturu zkušebních látek užitečné jak pro samotného konečného uživatele ochranného prostředku, tak i pro výběr vhodných bariérových polymerních materiálů při navrhování odolných prostředků ochrany povrchu těla. Výsledkem studia konstrukčních materiálů by měla být nejen znalost hodnot jejich odolnosti pro studované látky, případně teploty, ale rovněž vztah či závislost odolnosti materiálů na chemické struktuře zkušebních látek mezi sebou. Na základě těchto znalostí je pak možné predikovat odolnost konstrukčních materiálů pro homology, analogy či izomery. Teoretická část Chlorované uhlovodíky jsou z hlediska chemického složení velmi agresivní látky působící velmi intenzívně na konstrukční materiály tvořené butylkaučukovou bariérovou vrstvou. Armáda České republiky má ve své výzbroji zavedenu dekontaminační směs, jejíž základní komponenty tvoří dichloramin a dichlorethan. Ačkoliv tato dekontaminační směs není určena k dekontaminaci prostředků individuální ochrany, tak v případě, že je připravována v dekontaminačním vozidle, musí být obsluha chráněna prostředky individuální ochrany. I přes veškerou opatrnost obsluhy při přípravě dekontaminační směsi může dojít k potřísnění oděvu, což může být doprovázeno snížením nebo i ztrátou ochranných vlastností prostředku individuální ochrany. I z uvedeného důvodu bylo tedy zajímavé ověřit, jakou odolnost má oděv pro specialisty s butylkaučukovou bariérovou vrstvou proti dichlorethanu. Vzhledem ke skutečnosti, že chlorované ethany jsou významnými rozpouštědly nebo meziprodukty pro celou řadu chemických výrob, bylo z hlediska odolnosti bariérových materiálů účelné studovat, jak se bude lišit rezistenční doba izolační ochranné fólie oděvu pro specialisty s butylkaučukovou bariérovou vrstvou v řadě 1,2-dichlorethan (CAS 107-06-2), 1,1,2-trichlorethan (CAS 7900-5) a 1,1,2,2-tetrachlorethan (CAS 79-34-5). Vzrůstající počet atomů chloru mohl tak ukázat, jak se mohou chovat chlorované alkany v podobných řadách. Butylkaučuk je silně nepolární polymer. Je proto možné usuzovat, že organická rozpouštědla, která jsou nepolární nebo slabě polární, v něm budou způsobovat závažné změny, které mohou mít zásadní vliv na ztrátu, či podstatné snížení ochranných vlastností konstrukčních materiálů, kde je butylkaučuk užit jako bariérový materiál. Nepolární nebo slabě polární rozpouštědla mohou způsobovat značné bobtnání ochranných oděvů s butylkaučukovou bariérovou vrstvou v místě kontaktu bariérové vrstvy s rozpouštědlem. Tento proces zcela nepochybně sníží ochranné a užitné vlastnosti konstrukčních materiálů. Na pronikání rozpouštědel konstrukčními materiály mechanismem permeace může mít vliv, při podobných chemických a fyzikálních vlastnostech rozpouštědel, ještě jejich molární objem. Ke studiu rezistenčních dob bylo použito zařízení PIEZOTEST [2], které využívá k detekci škodlivin proniklých testovaným Ostrava 29. - 30. ledna 2013


materiálem QCM senzor s polymerní vrstvou zapojený do náhradního obvodu krystalového rezonátoru, jež jsou součástí permeační měřící cely. Toto zařízení dokáže s vysokou citlivostí měřit množství zachycené škodliviny v polymerní vrstvě, přičemž odezvou tohoto záchytu je změna pracovní frekvence senzoru. Změnou typu polymerní vrstvy QCM senzoru je možné měnit jeho citlivost pro zájmové skupiny chemických látek. Experimentálně použité zařízení vykazuje vysokou citlivost pro nepolární a málo polární rozpouštědla, tedy takové látky, vůči kterým má butylkaučuk nízkou odolnost [3]. Odolnost izolačních ochranných fólií vyjádřená hodnotou rezistenční doby, je zjišťována nárůstem koncentrace zkušební látky na rubní straně fólie. V případě měření rezistenčních dob ve statických podmínkách je zjišťováno kumulativní množství zkušební látky na rubní straně zkoušeného materiálu. V případě zařízení PIEZOTEST je nárůst množství (koncentrace) Δm proniklého do difúzního prostoru QCM senzoru za jednotku času a zachycené v jeho polymerní vrstvě vyjadřován rozdílem pracovní frekvence Δf za jednotku času t. Ze závislosti Δf na čase t může být sestrojena výstupní křivka odpovídající závislosti kumulativní permeace na čase. Z této závislosti je možné odečíst dobu odolnosti, jako tzv. lag-time (tl). Jak uvádí Bromwich [4] lag-time je často ztotožňován s tzv. rezistenční dobou. Zejména u izolačních ochranných fólií s krátkou dobou průniku a se strmým nárůstem koncentrace zkušební chemikálie po dosažení rezistenční doby (ochranné schopnosti) odpovídá lag-time plně rezistenční době, bez ohledu na normované koncentrace průniku. Na základě znalosti lag-time je pak možné určit difúzní koeficienty látek D pro různé materiály [5]. Použité přístroje, zkušební chemikálie a zařízení Ke studiu odolnosti odolnosti bariérových materiálů byly použity 1,2-dichlorethan (čistota p.a., Lachema, Brno), 1,1,2-trichlorethan (96 %, Sigma-Aldrich, s.r.o. Praha) a 1,1,2,2-tetrachlorethan (reagent grade, ≥ 98 %, Sigma Aldrich). Tloušťka izolační ochranné fólie byla měřena pomocí rychlého tloušťkoměru typ 542-401 (Mitutoyo, Japonsko), s přesností na tři desetinná místa. Temperace permeačních cel se vzorkem byla před měřením a v průběhu měření prováděna v biologickém inkubátoru Friocell 111 (Brněnská medicínská technika Brno, Česká republika) s přesností ±1 °C. K měření rezistenčních dob bylo použito zařízení PIEZOTEST (Gryf HB spol. s r. o., Česká republika). Zkušebním materiálem byla izolační ochranná fólie oděvu pro specialisty OPCH-05 TP-RUB-001-06, Rubena, a.s., Hradec Králové vyráběná pro výrobce oděvu ECO Protect spol. s r. o., Zlín. Z metráže izolační ochranné fólie byly vzorky vyseknuty pomocí výsečníku a lisu k vysekávání zkušebních vzorků (Polymertest, Zlín). Vlastní měření odolnosti byla prováděna při teplotě 30 °C. Chlorované ethany byly dávkovány do prostoru permeační cely v množství 2 cm3. Výsledky a diskuse U vyseknutých vzorků izolační ochranné fólie byla pomocí rychlého tloušťkoměru změřena ve střední části jejich tloušťka. Vzorky byly vybrány tak, aby sady vzorků pro jednotlivé zkušební chemikálie měly přibližně stejnou střední hodnotu tloušťky. Jak ukazují výsledky prezentované v tab. 1, střední tloušťka vzorků byla pro 1,2-dichlorethan 0,337 mm, pro 1,1,2-trichlorethan 0,335 mm a pro 1,1,2,2-tetrachlorethan 0,349 mm. Protože se v individuální ochraně pracuje s minimálními hodnotami ochranných paramerů, jsou v tabulce uvedeny i minimální hodnoty tloušťky izolační ochranné fólie, které lépe vystihují podmínky pro následné hodnocení ochranných vlastností konstrukčních materiálů. Experimentální měření chemické odolnosti vzorků izolační ochranné fólie s butylkaučukovou bariérovou vrstvou ukázala, že proti chlorovaným ethanům je tento materiál málo odolný. 1,2-dichlorethan za velmi krátkou dobu procházel touto fólií a jeho rezistenční doba, určená pomocí tzv. hodnoty lag-time je necelých 10 minut (tab. 2). Minimální hodnota pro soubor vzorků byla pouze Ostrava 29. - 30. ledna 2013

7,3 minuty a tento materiál pro kapalnou fázi a 30 °C nedosahuje tedy ani 1. stupně odolnosti podle normy ČSN EN 943-1 [6]. Průnik 1,2-dichlorethanu testovaným materiálem je velmi rychlý, o čemž svědčí i rychlý nárůst hodnot pracovní frekvence QCM senzoru na čase (obr. 1), tedy nárůst koncentrace zkušební látky na rubní straně izolační ochranné fólie v závislosti na čase. Izolační ochranná fólie tak velmi rychle ztrácí své ochranné vlastnosti a za relativně krátkou dobu od počátku průniku není schopna chránit uživatele před vnější kontaminací. Střední hodnota rezistenční doby pro 1,1,2-trichlorethan byla 21,9 minuty a pro 1,1,2,2-tetrachlorethan 50,5 minuty, a odpovídající minimální hodnoty rezistenčních dob pro zkoušený materiál pak 18,3 minuty a 46,8 minuty. I v případě těchto dvou zkušebních látek je patrný jejich rychlý průnik na rubní stranu zkoušeného materiálu. Tab. 1 Statistické vyhodnocení tloušťky vzorků izolační ochranné fólie oděvu OPCH-05 [mm] pro měření chemické odolnosti pro vybrané chlorované ethany Zkušební chemikálie

Statistický údaj

1,2-dichlorethan

1,1,2-trichlorethan

1,1,2,2-tetrachlorethan

Střední hodnota

0,337

0,335

0,349

Chyba střední hodnota

1,17E-03

1,17E-03

1,80E-04

Medián

0,337

0,336

0,349

Směrodatná odchylka

4,68E-03

4,69E-03

7,19E-04

Rozptyl výběru

2,19E-05

2,2E-05

5,17E-07

Špičatost

-0,403

-1,289

-0,541

Šikmost

0,713

-0,136

0,731

Minimum

0,331

0,327

0,348

Maximum

0,346

0,342

0,348

16

16

16

2,49E-03

2,50E-03

3,83E-04

0,335

0,332

0,348

Počet Hladina spolehlivosti (95 %) Minimální hodnota 6000

5000

4000 1,2-dichlorethan

3000

1,1,2-trichlorethan 1,1,2,2-tetrachlorethan

2000

1000

0

1

6

11

16

21

26

31

36

41

46

51

56

Obr. 1 Závislost nárůstu pracovní frekvence QCM senzoru na čase pro chlorované ethany

37


Tab. 2 Statistické zhodnocení výsledků měření chemické odolnosti izolační ochranné fólie OPCH-05 pro chlorované ethany [min] pro teplotu 30 °C 1,2-dichlorethan

1,1,2-trichlorethan


Střední hodnota

9,9

21,9

50,5

Chyba střední hodnota

1,2

1,6

1,8

Medián

7,8

20,2

51,3

Směrodatná odchylka

4,8

6,2

7,0

Rozptyl výběru

23,1

37,9

49,6

Špičatost

2,3

-0,1

3,9

Šikmost

1,7

0,5

-1,5

Na základě analýzy faktorů, které mohou ovlivnit odolnost izolační ochranné fólie, je možné předpokládat, že prodloužení rezistenční doby v řadě 1,2-dichlorethan < 1,1,2-trichlorethan < 1,1,2,2-tetrachlorethan je způsobeno zvýšením molárního objemu chlorovaných ethanů v uvedeném pořadí. Jestliže nárůst molárního objemu mezi 1,2-dichlorethanem a 1,1,2-trichlorethanem je 17 %, a mezi 1,1,2-trichlorethanem a 1,1,2,2-tetrachlorethanem je 13,95 %, potom nárůst rezistenční doby mezi 1,2-dichlorethanem a 1,1,3-trichlorethanem je 2,5 násobný, podobně jako mezi 1,1,2-trichlorethanem a 1,1,2,2-tetrachlorethanem, kde došlo ke zvýšení rezistenční doby 2,56 krát (obr. 3). Nárůst rezistenčních dob v závislosti na molárním objemu zkoušené látky není možné používat automaticky, ale vždy je nutné brát na zřetel i vztah mezi strukturou zkoušené chemické látky a polymerním materiálem tvořícím bariérovou vrstvu izolační ochranné fólie. Dříve prováděná měření [9, 10] však ukazují, že pro odhad odolnosti izolační ochranné fólie je možné změnu molárního objemu brát za jedno z rozhodujících kritérií. Posuzování je však potřebné provádět u homologických řad, analogů či izomerů.

Minimum

5,4

11,3

30,3

120

Maximum

22,7

33,4

60,0

16

14

16

Statistický údaj

Zkušební chemikálie

Počet Hladina spolehlivosti (95 %) Minimální hodnota

105,57 92,64

100 79,17 80

2,6

3,6

7,3

18,3

tl

3,8

Vm

60

46,8

Spojnice trendu Vm Spojnice trendu tl

40

46,8

20

Experimentální výsledky potvrdily, že se vzrůstem počtu atomů chloru v základní molekule ethanu, dochází k prodloužení rezistenční doby. Butylkaučuk je nepolární lineární polymer a proto je možné očekávat, že nepolární látky budou rychleji pronikat tímto materiálem. Jestliže srovnáme polaritu zkušebních chemických látek vyjádřenou hodnotami jejich relativní permitivity (dielektrické konstanty), která je kvantitativním vyjádřením polarity rozpouštědla (tab. 3), pak všechny tyto látky mají srovnatelné polarity. Podle Loweryho a Richardsona [7] jsou rozpouštědla s hodnotami dielektrických konstant menšími než 15 považovány za nepolární. Na základě tohoto dělení mohou být všechny uvedené zkušební chemikálie zařazeny do skupiny nepolárních látek. Srovnatelná polarita zkušebních látek tedy nevytváří příznivější podmínky k permeaci některé z nich přes bariéru tvořenou butylkaučukem.

0

18,3 7,3

1,2-dichlorethan

1,1,2-trichlorethan


Obr. 3 Porovnání nárůstu rezistenčních dob izolační ochranné fólie a molárních objemů pro zkušební chemické látky V průběhu měření byl rovněž sledován vliv rozpouštědla na změny izolační ochranné fólie. Z obr. 4 je patrné, že rozpouštědla způsobují poměrně významné botnání. a)

b)

Tab. 3 Základní fyzikální data zkušebních chemických látek Zkušební látka

Molární hmotnost Mr, [g.mol-1]

Relativní permitivita [8] εr [T]

Molární objem VM, [cm3.mol-1]

Hustota ρ [g.cm-3]

1,2-dichlorethan

98,96

10,42 (293,2)

79,168

1,25

1,1,2-trichlorethan

133,41

7,1937 (298,2)

92,638

1,44


167,85

8,50 (293,2)

105,566

1,59

Průnik látek bariérovými materiály je závislý rovněž na jejich tloušťce. Dříve prováděné experimentální práce ukázaly, že čím je kratší rezistenční doba materiálů, tím menší vliv má zvyšování tloušťky bariérového materiálu na výslednou odolnost izolační ochranné fólie. Tato závislost platí i opačně. Výrazné rozdíly mezi rezistenčními dobami pro jednotlivé zkušební látky nemohly být tedy způsobeny rozdíly v tloušťkách měřených vzorků izolační ochranné fólie. Protože k temperování permeačních cel se vzorky byl použit biologický inkubátor Friocell 111, který je schopen velmi přesně, tj. s přesností ±1 °C, udržet v průběhu měření nastavenou teplotu, pak vliv kolísání teploty u jednotlivých měření je možné plně vyloučit.

38

c)

Obr. 4 Nabotnalé vzorky izolační ochranné fólie a zabarvení rozpouštědla po měření rezistenční doby; a) vzorek materiálu po expozici 1,2-dichlorethanem; b) vzorek materiálu po expozici 1,1,2,2-tetrachlorethanem; c) 1,1,2,2-tetrachlorethan po ukončení měření

Toto botnání se projevuje zvýrazněním struktury polyamidové nosné tkaniny a tvarovou deformací (kroucením) vzorku. Ostrava 29. - 30. ledna 2013


Zkušební látky, které byly v přebytku na izolační ochranné fólii, byly zabarvovány rozpuštěnými barvivy z testovaného materiálu. To bylo nejvíc patrné u 1,1,2,2-tetrachlorethanu, který byl se zkoušeným materiálem nejdelší dobu ve styku. Docházelo tedy vymývání barviv z polymerního materiálu a tím i ke změnám ve složení materiálu. Z hlediska opakovatelnosti použití oděvů by bylo zcela nepochybně zajímavé studovat, jaký kvalitativní vliv mají vlivy botnání a vymývání barviv a dalších látek z bariérové vrstvy vliv na ochranné a mechanické vlastnosti ochranných oděvů. Závěr Studium vztahu dvojice polymerní bariérová vrstva rozpouštědlo má jak teoretický, tak především praktický význam. Možnost predikce odolnosti konstrukčních materiálů proti chemickým látkám na základě jejich chemické struktury je neocenitelné zejména tam, kde není možné provádět výběr ochranných prostředků a osoby provádějící činnost v kontaminovaných prostorech nebo s chemickými látkami, zejména typu organických rozpouštědel, mají k dispozici pouze jeden typ oděvu. Znalost rezistenčních dob, či jejich kvalifikovaný odhad, je základní podmínkou ke splnění úkolů v kontaminovaných prostorech nebo pro práci po dobu, po kterou ochranný oděv ještě bezpečně chrání a nemůže tak dojít k poškození zdraví jeho uživatele. Ochrana zdraví by měla být prvořadým úkolem. Dokonalé zabezpečení ochrany zdraví není naplněno nošením ochranných oděvů a jiných ochranných pomůcek, ale dokonalou znalostí jejich ochranných vlastností a vlivů, které je mohou výrazně měnit. Použité zdroje [1] ČSN EN ISO 6529:2002 (83 2732) Ochranné oděvy - Ochrana proti chemikáliím - Stanovení odolnosti materiálů ochranných oděvů proti permeaci kapalin a plynů. Praha: Český normalizační institut 2002. [2] Otřísal, P.; Florus, S.: Zařízení PIEZOTEST - vhodný nástroj k testování chemické odolnosti ochranných prostředků v podmínkách stacionárních i polních laboratoří. In The Science for Population Protection. 2011, roč. 3, č. 2, s. 93 - 99. ISSN 1803-568X, 1803-635X.

[3] Otřísal, P.; Florus, S.: Quartz Crystal Microbalance Detection Usage for Study of Permeation of Hydrocarbon in a Homological Line. In Advances in Military Technology. Brno, Univerzita obrany, Vol. 6, No. 1, June 2011, p. 21 - 32. ISSN 1802-2308. [4] Bromwich, D.W.: The Design of Permeation Cells for Testing of Chemical Protective Clothing. Brisbane: Griffith University 1999. 381 s. [5] O´Callaghan, K.; Fredericks, P.M.; Bromwich, D.: Evaluation of Chemical Protective Clothing by FT-IR/ATR Spectroscopy. In Applied Spectroscopy. Vol. 55, No. 2, 2001, p. 555 - 562. ISSN 0003-7028. [6] ČSN EN 943-1:2003 (83 2726) Ochranné oděvy proti kapalným a plynným chemikáliím, včetně kapalných aerosolů a pevných částic - Část 1: Požadavky na účinnost protichemických oděvů ventilovaných a neventilovaných: „Plynotěsných“ (typ 1) a které nejsou „plynotěsné“ (typ 2). Praha: Český normalizační institut 2003. 36 s. [7] Lowery, T.M.; Richardson, K.S.: Mechanism and Theory in Organic Chemistry. Harper Collins Publishers. 3rd Ed. 1987. p. 177. ISBN 0-06-364044-9. [8] CRC Handbook of Chemistry and Physics. 87th Edition 2006 2007. CRC Press Florida, pp. 6 - 132 -153. [9] Otřísal, P.; Florus, S.: Quartz Crystal Microbalance Detection Usage for Study of Permeation of Hydrocarbon in a Homological Line. In Advances in Military Technology. Brno, Univerzita obrany, Vol. 6, No. 1, June 2011, p. 21 - 32. ISSN 1802-2308. [10] Florus, S.; Otřísal, P.: Rezistenční doba tkaniny nánosované butylkaučukovou polymerní směsí a její vztah k chemické struktuře vybraných průmyslových chemických látek. In Ochrana obyvatelstva - DEKONTAM 2011. Sborník přednášek z X. ročníku mezinárodní konference. [CD-ROM]. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, s. 18 - 21. ISBN 978-80-7385-096-8. ISSN 1803-7372.


53.


JIŘÍ MATOUŠEK JAN ÖSTERREICHER PETR LINHART

CBRN

JADERNÉ ZBRANĚ A RADIOLOGICKÉ MATERIÁLY


CBRN - Jaderné zbraně a radiologické materiály Jiří Matoušek, Jan Österreicher, Petr Linhart Kniha pojednává o vývoji, hlavních typech jaderných zbraní, jejich ničivých účincích a principech technické a zdravotnické ochrany proti nim. Charakterizuje hlavní formy a metody potenciálního jaderného a radiologického terorismu. Na základě podrobné analýzy přijatých mezinárodních dohod seznamuje s výsledky regulace jaderného zbrojení a úsilím za jaderné odzbrojení.

ISBN 978-80-7385-029-6. Rok vydání 2007.

cena 160 Kč


39


Metodika hodnocení národních rizik v Global Focus Modelu Methodology of National Risk Analysis Based on the Global Focus Model Ing. Pavla Gomba1 Ing. Miluše Váchová, Ph.D.2 UNICEF ČR Náměstí Kinských 6, 150 00 Praha 5 2 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Metodika „Global Focus Model“ pro analýzu národních rizik a určení pravděpodobnosti humanitární operace na daném území je v současnosti využívána v rámci organizací OSN. Metodika analyzuje data ve čtyřech kategoriích, a to nebezpečí (hazard), rozsah následků (vulnerability), místní kapacita (capacity) a poptávka po humanitární podpoře (humanitarian), které jsou založeny na mezinárodních standardech pro výpočet rizika. Každá z kategorií zahrnuje několik sub-indexů, jež jsou pro určení rizika významné. Při zkoumání korelace mezi celkovým rizikem a jednotlivými indexy se jako významnější jeví kapacita dané země v oblasti infrastruktury, kvantifikovaná schopností populace získávat informace a mírou fyzického propojení míst v zemi. Tento inovovaný systém hodnocení rizik může být inspirací pro subjekty působící v oblasti analýzy rizik, krizového řízení a civilní ochrany. Klíčová slova Analýza rizika, přírodní katastrofy, ozbrojené konflikty, krizové řízení, OSN. Abstract The methodology of the Global Focus Model for national risk analysis and identification of the humanitarian demand is currently used by the UN system. The model analyzes data in four categories: hazard, vulnerability, capacity and humanitarian demand that are based on the international standards for the calculation of risk. Each of categories includes several sub-indexes that are relevant for risk quantification. Based on the correlation analysis between the total risk and individual sub-indexes, there is a higher correlation for infrastructural capacity that is quantified by the ability of population to access information and the physical connectivity of places where people live. This innovated system for risk analysis can be an inspiration for other entities involved in risk analysis, crisis management and civil protection. Key words Risk analysis, natural disasters, armed conflicts, crisis management, United Nations. Úvod Organizace spojených národů (OSN) působí v mnoha rizikových oblastech po celém světě. Z mandátu OSN vyplývá, že je přítomno a aktivně zasahuje na místech krizových situací, přírodních katastrof a ozbrojených konfliktů, kde zajišťuje bezodkladnou pomoc postiženým komunitám a civilnímu obyvatelstvu. Bezpečnostní systém OSN je odpovědný za bezpečnost a ochranu života a zdraví přibližně 150 000 pracovníků po celém světě, přičemž 80 % zaměstnanců je umístěno přímo v terénu. Každý rok přitom přibližně 1 procento pracovníků OSN (v roce 2011 to bylo 1 759 osob) čelí při výkonu práce vážné bezpečnostní hrozbě [1]. 40

Rizika jsou nevyhnutelnou součástí práce OSN - nelze se jim vyhnout, musí být proto cíleně řízena. Základním úkolem při koordinaci humanitárních operací je zajistit, aby omezené zdroje (materiální i lidské) byly vynakládány tam, kde jsou v dané chvíli nejvíce zapotřebí, a to způsobem, který je nestranný, efektivní a zcela transparentní. Při rozdělování zdrojů je také důležité zajistit rovnováhu mezi právě probíhajícími krizemi a připraveností organizace na budoucí možné události. Objektivním nástrojem, umožňujícím hodnocení všech hlavních oblastí rizik v jednotlivých zemích a oblastech, je metodika shrnutá v „Global Focus Model“. Specifikem tohoto modelu, na rozdíl od většiny jiných systémů hodnocení rizik, je zohlednění humanitárního aspektu vyjádřeném pravděpodobností faktu, že daná oblast/země bude vyžadovat mezinárodní humanitární pomoc. Tento systém hodnocení rizik, který byl v roce 2011 významně inovován, může být inspirací pro vládní i nevládní subjekty působící v oblasti analýzy rizik, krizového řízení a civilní ochrany. Global Focus Model (GFM) Metodika pro analýzu rizika jednotlivých zemí byla vyvinuta v roce 2006 - 2007 organizací OCHA (Office for the Coordination of Humanitarian Affairs) pro region Asie a Pacifiku a během krátké doby byla převzata v rámci celého systému OSN. V současnosti se tato komplexní analýza rizik zpracovává pro celkem 147 zemí světa. V loňském roce byl model významně inovován s podporou agentury Maplecroft, která se specializuje na analýzu a mapování rizik [2]. Metodika analyzuje dostupná data ve čtyřech oblastech, a to nebezpečí (hazard), rozsah následků (vulnerability), místní kapacita (capacity) a poptávka po humanitární podpoře (humanitarian). Tyto kategorie jsou založeny na mezinárodních standardech pro výpočet rizika, zejména Mezinárodní strategii pro snižování rizika katastrof (International StrategyforDisasterReduction - ISDR), která riziko definuje jako kombinaci pravděpodobnosti vzniku nežádoucí události nebo očekávaných ztrát (úmrtí, zranění, ztráta majetku, narušení ekonomické činnosti, poškození prostředí) a pravděpodobnosti rozsahu následků [b]. Základní parametry modelu: -- M odel zahrnuje 4 kategorie (nebezpečí, rozsah následků, kapacita a humanitární poptávka). -- Každá z kategorií je založena na několika ukazatelích. -- K aždému ukazateli je přiřazena váha, která zohledňuje jeho relativní význam v dané kategorii. -- H odnota kategorie je odvozena z indexu ukazatelů podle jejich váhy. Výpočet rizika Pro účely modelu GFM je riziko definováno jako kombinace nebezpečí a rozsahu následků, kompenzovaném schopností země se s katastrofou vyrovnat (kategorie kapacita), přičemž váha všech tří kategorií je totožná, tj. 33,3 %. ri�iko �

�oc�s �

�ne�e�pečí � ro�sa� následků� kapacita

�ne�e�pečí � ro�sa� následků� � ��anitární poptávka kapacita Ostrava 29. - 30. ledna 2013

�ne�e�pečí � ro�sa� následků� kapacita Tab. 1 Váha kategorií a jednotlivých indexů pro výpočet rizika �ne�e�pečí � ro�sa� následků� ri�iko � kapacita Nebezpečí Přírodní 50% Lidské 50% Nebezpečí Rozsah následků Přírodní 50% Chudoba 35% Riziko Lidské 50% Způsob živobytí 35% Nebezpečí 33,3% Rozsah následků Závislost 25% Rozsah následků 33,3% Chudoba 35% Riziko Prostředíživobytí 35% 5% Kapacita 33,3% Způsob Nebezpečí 33,3% Kapacita Závislost 25% Rozsah následků 33,3% Institucionální 33% Prostředí 5% Kapacita 33,3% Ekonomická 33% Kapacita Infrastruktura 33% Institucionální 33% Ekonomická 33% Tabulka č. 1: Váha kategorií a jednotlivých indexů pro výpočet rizika 33% ProInfrastruktura účely OSN tento model zahrnuje také výpočet zvláštního ri�iko �


váha těm nebezpečím, u nichž je větší pravděpodobnost vzniku humanitární krize. Index nebezpečí přírodních katastrof zahrnuje tři sub-indexy, které jsou odvozeny od rychlosti propuknutí katastrofy a potenciálních humanitárních dopadů: -- s kupina 1 - váha 60 % (katastrofy s nejvyšším ničivým dopadem a velkým humanitárním zatížením, jako jsou zemětřesení, tsunami, záplavy a tropické bouře); -- s kupina 2 - váha 20 % (náhlé katastrofy s omezeným geografickým dopadem, jako jsou požáry, vulkanické erupce, sesuvy půdy a místní bouře); -- s kupina 3 - váha 20 % (pomalu propukající katastrofy, jako jsou sucha a epidemie).

Existují dva různé způsoby pro hodnocení dopadu přírodní indikátoru „focus“, kterýmodel umožňuje nejenom identifikaci zemí Pro účely OSN tento zahrnuje také výpočet zvláštního indikátoru „focus“, který katastrofy naumožňuje obyvatele, a to podle celkového počtu postižených Tabulka č. 1: Váha kategorií a jednotlivých indexů pro výpočet rizika s nejvyšší mírou rizika, zemí ale szohledňuje takérizika, pravděpodobnost nejenom identifikaci nejvyšší mírou ale zohledňuje také pravděpodobnost situace, obyvatel (tento přístup je výhodnější pro země s velkým počtem �ne�e�pečí � ro�sa� následků� žeže daná katastrofa budebude vyžadovat humanitární intervenci mezinárodníhoobyvatel), společenství. situace,Pro daná katastrofa vyžadovat humanitární intervenci na základě podílu postižených lidí na celkové účely OSN tento kterýnebo umožňuje ri�iko � model zahrnuje také výpočet zvláštního indikátoru „focus“, Rozloženíidentifikaci vah jednotlivých je následující: nebezpečí (30také %), pravděpodobnost rozsah následků (30 %), kapacita mezinárodního společenství. Rozložení vah jednotlivých kategorií nejenom zemí s kategorií nejvyšší mírou rizika, ale zohledňuje situace, populaci, který zvýhodňuje země s malým počtem obyvatel, jako kapacita nebezpečí (30 %) a humanitární poptávka (10 %).(30 %), kapacita je následující: (30 vyžadovat %), rozsah následků že daná katastrofa bude humanitární intervenci mezinárodního jsou společenství. např. malé ostrovní státy. V modelu GFM jsou zapracovány (30 %)Rozložení a humanitární poptávka (10 %). je následující: nebezpečí (30 %), rozsah vah jednotlivých kategorií následků (30 %), oba přístupy. kapacita (30 %) a humanitární poptávka (10 %). �ne�e�pečí � ro�sa� následků� Z hlediska přírodních katastrof jsou nejohroženějšími oblastmi � ro�sa� následků� �ne�e�pečí � ��anitární poptávka �oc�s � �oc�s � � ��anitární poptávka kapacita asijsko-pacifický region, země ve Střední Americe a oblasti podél kapacita �ne�e�pečí � ro�sa� následků� andského pásu, čemuž odpovídají také výsledky analýzy v modelu � ��anitární poptávka �oc�s � GFM. kapacita

Tab. 2 Nebezpečí Váha kategorií a jednotlivých indexů pro výpočet ukazatele „focus“Přírodní 50% Lidské 50% Nebezpečí Rozsah následků Přírodní 50% Chudoba 35% Lidské 50% Způsob živobytí Rozsah následků 35% Závislost 25% Chudoba 35% Prostředí 5% Způsob živobytí 35% Kapacita Závislost 25% Institucionální 33% Prostředí 5% Ekonomická 33% Kapacita Infrastruktura 33% Institucionální 33% Humanitární Ekonomická poptávka 33% Humanitární 100% Infrastruktura 33%

Riziko Nebezpečí Rozsah následků Riziko Kapacita Nebezpečí Humanitární Rozsah následků Kapacita Humanitární

30% 30% 30% 30% 10% 30% 30% 10%

Index nebezpečí katastrof způsobených lidskou činností kvantifikuje relativní riziko ozbrojených konfliktů pomocí těchto tří sub-indexů:

-- i ntenzita konfliktu - váha 33,3 % (intenzita násilí na škále od žádného konfliktu až po velký konflikt/ válku, index zohledňuje počet obětí na životě a celkovou úroveň násilí ve společnosti); -- r ozsah nezákonného zabíjení - váha 33,3 % (frekvence a rozsah nezákonného zabíjení, způsobeného jak státními úřady mimo standardní soudní proces, tak místními ozbrojenými skupinami nebo dalšími nevládními subjekty); -- s tabilita režimu - váha 33,3 % (hodnotí riziko politických nepokojů a střídání vlády, včetně údajů o charakteru posledních politických změn, historickou nestabilitu země, četnost střídání vlád a sílu demokratických institucí).

Humanitární poptávka Humanitární 100%

Každý z indexů v jednotlivých kategoriích nabývá hodnot mezi 0,0 a 10,0. Pro praktické účely interpretace jsou hodnoty rozděleny do čtyř skupin: Tab. 3 Rozdělení hodnoty indexů 0,0 - 2,5

2,6 - 5,0

5,1 - 7,5

7,6 - 10,0

nízké

střední

vysoké

extrémní

I když ozbrojené konflikty probíhají s různou intenzitou v mnoha oblastech světa, země s nejvyšším rizikem se nacházejí převážně v Africe, na Blízkém Východě a ve Střední Asii, jak ukazuje následující přehled. Tab. 4 Srovnání 10 nejvíce ohrožených zemí podle obou indexu nebezpečí Přírodní katastrofy

Katastrofy zp. lidmi

Filipíny

9,8

Súdán

9,9

Nízká hodnota vyjadřuje pozitivní hodnocení situace (nízký stupeň nebezpečí, nízký rozsah následků, vysoká schopnost katastrofou zvládnout), naopak hodnoty indexu vyšší než 7,5 naznačují vysoký stupeň daného nebezpečí, vysoký rozsah předpokládaných škod, příp. nízkou schopnost adekvátní reakce v případě katastrofy.

Japonsko

9,5

Somálsko

9,7

Mexiko

9,1

Pákistán

9,4

Myanmar (Barma)

9,0

Afghánistán

9,4

Bangladéš

8,6

Dem. rep. Kongo

8,9

Dominikánská rep.

8,5

Pobřeží slonoviny

8,6

Stejně jako indexy, také hodnoty kategorií i celkového rizika se pohybují na číselné škále 0 - 10, což umožňuje nejenom rychlé a přehledné zjištění aktuální hodnoty dané země, ale také relativní srovnání mezi více zeměmi.

Indie

8,5

Jemen

8,6

Indonésie

8,0

Čad

8,5

Čína

7,6

Etiopie

8,3

Guatemala

7,5

Zimbabwe

8,1

Kategorie a sub-indexy modelu Kategorie nebezpečí odráží míru, kterou je obyvatelstvo vystaveno nebezpečí přírodních katastrof a katastrof způsobených lidskou činností. Oba druhy nebezpečí jsou v modelu zastoupeny proporcionálně, v rámci těchto indexů je však přidělena vyšší Ostrava 29. - 30. ledna 2013

Kategorie rozsah následků (vulnerability) charakterizuje míru, jakou se fyzikální, sociální, ekonomické a environmentální faktory odrážejí na zranitelnosti komunity vůči výše uvedeným hrozbám. Jde o stejné faktory, které u konkrétní populace mohou 41


například rozhodnout o tom, zda se z přírodního nebezpečí vyvine přírodní katastrofa či ne. Index chudoby (35 %) je založen na distribuci národního bohatství, která srovnává hustotu populace v daném místě se satelitními snímky nočního osvětlení v noci (metoda Elvidgea kol. z roku 2009) [5]. V místech s vysokou hustotou osídlení, avšak nízkým stupněm osvětlení, bývá s vysokou spolehlivostí koncentrována chudinská populace - a naopak. Získané údaje jsou dále upravovány s přihlédnutím k oficiálním statistickým údajům o GDP a dětské úmrtnosti. Index chudoby je významný z toho důvodu, že dopad krize na obyvatelstvo dané země zdaleka není rovnoměrný: chudé domácnosti jsou vůči krizovým situacím mnohem zranitelnější a obtížněji se s krizí vyrovnávají.

Index institucionální kapacity (33,3 %) zohledňuje strukturu a

nevládních odpovědných humanitární armádních složek,organizací, které mají vliv na schopnostza logistické odezvy.pomoc v p Index dále zahrnuje občanské společnosti a míru její v těchto situacíchrozsah má místní vláda, index proto zahrnuje hodnoc nezávislosti vládě.zveřejňovaných Světovou bankou, jež zkoumá ef základěnaúdajů

Index infrastruktury %) je založen na dvou řízení a také velikost(33,3 armádních složek, kterézákladních mají vliv na schop složkách, a to schopnosti populace získávat informace a(gramotnost dále zahrnuje rozsah občanské společnosti míru její nezávislos dospělých, elektrifikace domácností, míra připojení k internetu, rozšíření mobilních telefonů a pevných telefonních linek) a míře Index infrastruktury (33,3 %) je založen na dvou základních s fyzického propojení obydlených míst v zemi (relativní i absolutní populace získávat informace (gramotnost dospělých, elektrifika rozsah populace žijící mimo města, hustota silničních a železničních sítí).k internetu, rozšíření mobilních telefonů a pevných telefonních

obydlených míst v zemi (relativní i absolutní rozsah populace ž silničních a železničních sítí).

Tab. 6 10 zemí s nejvyšší hodnotou v kategorii národní kapacity

Index živobytí (35 %) zkoumá prostředky, kterými si obyvatelstvo zajišťuje nezbytné prostředky a zdroje pro přežití. Zahrnuje takové ukazatele, jako jsou celkové spotřební výdaje, podíl venkovského obyvatelstva, očekávaná délka života, docházka do základní školy a podíl podvýživy v celkové populaci. Index závislosti (25 %) zohledňuje podíl populace, která je v krizových situacích nejzranitelnější - uprchlíci, lidé bez domova, živobytí (35 %) zkoumá prostředky, si obyvatelstvo zajišťuje nezbytné děti aIndex senioři. Vzhledem k tomu, že tytokterými skupiny obyvatel mají prostředky a zdroje pro přežití. Zahrnuje takové ukazatele, jako jsou celkové spotřební výdaje, obtížnější přístup k naplnění základních životních potřeb a nejsou podíl venkovského obyvatelstva, očekávaná délka života, docházka do základní školy a podíl v tomto aspektu samostatné, podvýživy v celkové populaci. jejich zranitelnost vůči následkům krizí je mnohem vyšší. To mimo jiné dokazuje fakt, že např. po Indexzemětřesení závislosti (25Honšú %) zohledňuje podíl populace, která v krizových loňském v Japonsku byly více nežje dvě třetinysituacích nejzranitelnější – uprchlíci, lidé bez domova, děti a senioři. Vzhledem k tomu, že tyto skupiny obětí ve věkové skupině nad 60 let.

obyvatel mají obtížnější přístup k naplnění základních životních potřeb a nejsou v tomto aspektu

Index prostředí (5 %) popisuje faktorykrizí životního prostředí, samostatné, jejich zranitelnost vůči následkům je mnohem vyšší. To mimo jiné dokazuje že např. po loňském zemětřesení Honšú v Japonsku byly více než dvě třetiny obětí ve kteréfakt, mohou významně ovlivnit dopad katastrofy, zejména zásoby skupině nad 60 let. vodyvěkové a přístup obyvatelstva k pitné vodě a hygienickému zázemí.

Index prostředí (5 %) popisuje faktory životního prostředí, které mohou významně ovlivnit dopad katastrofy, zejména zásoby vody a přístup obyvatelstva k pitné vodě a hygienickému Tabulka č. 6: 10 zemí s nejvyšší hodnotou v kategorii národní kapacity

Tab. zázemí. 5 10 zemí s nejvyšší hodnotou v kategorii rozsah následků (vulnerability)

Z hlediska geografického zastoupení je kategorie kapacity rozmanitější než obě předchozí. Sedm z deseti zemí s nejvyšším Z hlediska geografického kategorie kapacity rozm umístěním najdeme v Africe, zastoupení které dále jedoplňuje Jemen, z deseti zemí s nejvyšším umístěním najdeme v Africe, Afghánistán a Papua Nová Guinea. Není bez zajímavosti, že které dá Papuazemí Nová Guinea. Není bez že kprobíhá většině zemí s n k většině s nízkou kapacitou patřízajímavosti, státy, ve kterých dlouhodobý intenzivní ozbrojený konflikt. kterýchaprobíhá dlouhodobý a intenzivní ozbrojený konflikt. Časová dynamika v hodnocení národních rizik

Země s nejvyššími hodnotami rizika jsou takové, které jsou 2.3 Časová v hodnocení rizik vystaveny různýmdynamika druhů hrozeb, populace jenárodních vůči nim vysoce zranitelná a národní kapacita vyrovnat se s následky krize je Země Riziko s nejvyššími hodnotami rizika jsou takové, které jsou vys nejslabší. je v modelu určeno výhradně na základně objektivních údajů, což a umožňuje mj. populaceajekvantifikovatelných vůči nim vysoce zranitelná národní kapacita vyrčo sledovat vývoj jednotlivých či oblastí v čase. nejslabší. Riziko je vzemí modelu určeno výhradně na základně obje

K zemím, kterých se celkové riziko vvývoj roce 2012 statisticky zemí či ob údajů, cožveumožňuje mj. sledovat jednotlivých významně zvýšilo, patří Mexiko, Thajsko, Lybie, Papua Nová Tabulka č. 5: 10 zemí s nejvyšší hodnotou v kategorii rozsah následků (vulnerability) Guinea, Honduras Chile. Kromě Lybie,riziko kde v předchozím K zemím, ve akterých se celkové v roce 2012roce statisticky v Devět z desíti zemí s nejvyšší hodnotou rozsahu následků se propukl významný ozbrojený konflikt, jsou změny v analýze rizika Devět z desíti zemí s nejvyšší hodnotou rozsahu následků se nacházejí v Subsaharské Africe – Thajsko, Lybie, Papua Nová Guinea, Honduras a Chile. Kromě nacházejí v Subsaharské Africe - v celkovém hodnocení je tento zejména metodologickou inovací výpočtu a rozšířením v celkovém hodnocení je tento region zastoupen 80 % v prvním kvartilu nejvyššíhozpůsobeny rozsahu region zastoupen 80 % v prvním kvartilu nejvyššího rozsahu okruhu sledovaných dat. V případě Mexika a Chile model lépe dopadu. Jedinou neafrickou zemí v přehledu je Afghánistán. dopadu. Jedinou neafrickou zemí v přehledu je Afghánistán. zachycuje rizika přírodních katastrof, u Thajska a Papui Nové Kategorie kapacity zkoumá schopnost populace vyrovnat se Guiney zase citlivost segmentů populace na ekologický stres Kategorie kapacity zkoumá schopnost populace vyrovnat se s krizovou situací. Jde o kombinaci s krizovou situací. Jde o kombinaci všech zdrojů a předností a ohrožení zdrojů živobytí. všech zdrojů a předností dané země, které mohou snížit riziko nebo dané dopady katastrofy. země, které mohou snížit riziko nebo dopady katastrofy. Mezi zeměmi, kde se naopak riziko snížilo, najdeme mj. Srí Index ekonomické kapacity (33,3 %) (33,3 zahrnuje%) takové faktory jako HDP/obyvatele, celkové Index ekonomické kapacity zahrnuje takové Lanku, jež se z 38. místa v roce 2011 letos přesunula 77. místo. HDP země a pro zajištění srovnatelnosti mezi zeměmi také parita kupní síly (PPP). Ekonomické faktory jako HDP/obyvatele, celkové HDP země a pro zajištění Hlavním důvodem tohoto vývoje je dopad ukončení dlouholeté zdraví země má pro schopnost redukovat riziko i dopady případné krize zásadní význam. srovnatelnosti mezi zeměmi také parita kupní síly (PPP). občanské války a významný pokles počtu interních uprchlíků a lidí Ekonomické zdraví země má pro schopnost redukovat riziko vysídlených konfliktem. i dopady případné krize zásadní význam.

Index institucionální kapacity (33,3 %) zohledňuje strukturu a efektivnost vládních i nevládních organizací, odpovědných za humanitární pomoc v případě krize. Hlavní úlohu v těchto situacích má místní vláda, index proto zahrnuje hodnocení stupně efektivity vlády na základě údajů zveřejňovaných Světovou bankou, jež zkoumá efektivitu vlády v oblasti krizového řízení a také velikost 42


metodologickou inovací výpočtu a rozšířením okruhu sledovaných dat. V případě Mexika a Chile model lépe zachycuje rizika přírodních katastrof, u Thajska a Papui Nové Guiney zase citlivost segmentů populace na ekologický stres a ohrožení zdrojů živobytí. OCHRANA OBYVATELSTVA - DEKONTAM Mezi zeměmi, kde se naopak riziko snížilo, najdeme mj. Srí Lanku, jež se z 38. místa v roce 2011 letos přesunula 77. místo. Hlavním důvodem tohoto vývoje je dopad ukončení dlouholeté občanské války a významný pokles počtu interních uprchlíkůurčení a lidí vysídlených konfliktem. Tab. 7 Vyhodnocení jednotlivých indexů pro celkové rizika Hodnocení modelu GFM a možné aplikace

vybraných zemí

Global Focus Model pokrývá základní oblasti, které jsou rozhodující pro krizové řízení a systémy přípravy na krizové situace: identifikuje části populace, které jsou nejvíce vystaveny nebezpečím, jež mohou způsobit katastrofu, kvantifikuje faktory, které ovlivňují dopad katastrofy na populaci a zkoumá schopnost populace na daném území snížit riziko, příp. se s již vzniklou krizí vyrovnat.

Hlavní výhodou tohoto modelu je omezení faktorů, které jsou vzájemně podmíněny. V současném modelu je například index nebezpečí přírodních katastrof založen Vzhledem k tomu, že velká část indexů GFM je založena na na fyzické expozici populace katastrofám, zatímco předchozí externích nemohou Vzhledem kdemograficko-společenských tomu, že velká část indexů GFMfaktorech, je založena které na externích demografickometodika používala statistické údaje úmrtnosti, jež je přitom funkcí být v krátce afaktorech, střednědobém horizontu je pro vládní společenských které nemohou být vovlivněny, krátce a střednědobém horizontu ovlivněny, rozsahu následků a kapacity dané země. orgány zapojené systému krizového řízenířízení významná je pro vládní orgánydo zapojené do systému krizového významnáprávě právě kategorie kapacity. Užití Výpočet korelace meziVýpočet jednotlivými indexy kapacity a celkového rizika přináší výsledky, kteréjednotných indexů se stupnicí 0 - 10 umožňuje nejenom kategorie kapacity. korelace mezi jednotlivými indexy mohou býtazváženy při úpravě krizového jednoduché srovnání mezi zeměmi i vývoje zemí v čase, ale také kapacity celkového rizikamístního přinášísystému výsledky, kteréřízení. mohou být možnost zúžení výpočtu rizika eliminací faktorů, které pro danou zváženy při úpravě místního systému krizového řízení. zemi nejsou příliš relevantní. Je tak například možné rizika zemí Vztah mezi celkovým rizikem Vztah mezi celkovým rizikem Vztah mezi celkovým rizikem Vztah mezi celkovým rizikem hodnotit pouze na základě přírodních hrozeb. Vzhledem k tomu, a institucionální kapacitou a kapacitou infrastruktury a institucionálnía ekonomickou kapacitou kapacitou že kategorie hrozeb zahrnuje jak přírodní katastrofy, tak katastrofy 10 korelační koeficient = 0.7378 10 korelační koeficient = 0.5083 10 korelační koeficient = 0.5170 způsobené lidskou činností, pro dosažení vysoké hodnoty v této korelační koeficient = 0.5170 10 celkové kategorii by země musela být vystavena zničující přírodní 5 5 5 katastrofě a současně by zde musel probíhat intenzivní ozbrojený 5 konflikt. Vyloučením některého ze sub-indexů je tak možné 0 0 0 přizpůsobit výpočet rizika aktuálním podmínkám. 0,0 5,0 10,0 0,0 5,0 10,0 0,0 5,0 10,0 Index institucionání kapacity

Riziko

Riziko

Riziko

Riziko

Tabulka č. 7: Vyhodnocení jednotlivých indexů pro celkové určení rizika vybraných zemí

Index ekonomické kapacity

Index kapacity infrastruktury

0 mezi celkovým rizikem a vybranými ukazateli (výpočet autorky podle údajů GFMPříkladem Graf č. 1, 2,3: Korelace 2012)

mohou být tak rozdílné země, jako je Japonsko a

Somálsko. Většina modelů vyhodnocuje Japonsko jako zemi 0,0 5,0 10,0 Index institucionání kapacity s nízkým stupněm rizika, zatímco Somálsko dosahuje vysokých Je tedy možné říci, že i když všechny tři indexy jsou ve výpočtu rizika zastoupeny stejnou hodnot,vahou i když z hlediska pravděpodobnosti výskytu přírodní (33,3 %), mezi celkovým rizikem a indexem infrastruktury existuje silnější korelační vztah než u katastrofy je Japonsko jednou z nejrizikovějších zemí na světě Vztah mezi celkovým rizikem obou dalších ukazatelů (ekonomická a institucionální kapacita). (tsunami, zemětřesení, tajfuny). Oproti tomu Somálsko je a ekonomickou kapacitou

Riziko

10 korelační koeficient = 0.5083 5 0

0,0

5,0 10,0 Index ekonomické kapacity

Vztah mezi celkovým rizikem a kapacitou infrastruktury

Riziko

10 korelační koeficient = 0.7378 5 0 0,0Index kapacity 5,0infrastruktury10,0

Graf 1, 2, 3 Korelace mezi celkovým rizikem a vybranými ukazateli (výpočet autorky podle údajů GFM 2012) Je tedy možné říci, že i když všechny tři indexy jsou ve výpočtu rizika zastoupeny stejnou vahou (33,3 %), mezi celkovým rizikem a indexem infrastruktury existuje silnější korelační vztah než u obou dalších ukazatelů (ekonomická a institucionální kapacita).


přírodním katastrofám vystaveno ve velmi omezené míře, dokonce i pro kategorii sucha, které je definováno jako odchylka od dlouhodobých úrovní dešťových srážek. Důvodem tak rozdílného hodnocení obou zemí je zohlednění faktorů rozsahu dopadů a kapacity země v modelu, díky čemuž je možno analyzovat tyto kategorie odděleně a přesněji. I když v modelu GFM je Japonsku přiřazen nízký stupeň celkového rizika díky vysoké kapacitě země se s katastrofami vyrovnat, v oblasti přírodních katastrof zůstává jednou z nejrizikovějších zemí na světě. I přes mnohé výhody má Global Focus Model několik slabin, z nichž některé jsou pro něj specifické a další jsou podobné jako u jiných národních modelů rizik. Je proto při jeho užití nutné tato specifika znát a pečlivě je v konkrétním rozhodovacím procesu zvážit. Hlavní nevýhodou je časové zpoždění - většina statistických údajů je stará 12 a více měsíců. Získat, zpracovat a publikovat údaje z téměř 200 velmi rozdílných zemí je pochopitelně časově velmi náročné. Model proto zachycuje spíše dlouhodobé trendy než aktuální, krátkodobou změnu rizika. Současný model proto například neodráží dopad občanské války v Libyi ani ničivé zemětřesení v Japonsku z roku 2011 - obvykle trvá jeden až dva roky, než jsou tyto významné události do modelu zcela zapracovány. V omezeném počtu případů údaje pro danou zemi zcela chybí. V takových případech se pro stanovení hodnot jednotlivých indexů používají spolehlivé alternativní zdroje informací, údaje z minulých let, případně místní šetření, srovnání s podobnými či sousedními zeměmi nebo expertní odhady. Fakt, že během pouhých několika let byl Global Focus Model převzat jako univerzální model pro hodnocení národních rizik většinou organizací OSN (které si jej dále mohou upravit pro své specifické potřeby), dokazuje jeho efektivitu a širokou využitelnost. I když je struktura modelu a zabudovaných indexů poměrně náročná, jeho výstupy jsou uživatelsky přátelské, velmi praktické a jednoduše interpretovatelné. Při aplikaci na národní systém může 43


model sloužit jako inspirace pro analýzu rizik a krizové řízení na úrovni jednotlivých regionů. Kvantifikce všech vstupů na stejné škále umožňuje rychlé srovnání mezi regiony a také objektivní hodnocení vývoje rizika v regionech v čase. Samostatné indexy (např. chudoba, závislost segmentů populace, prostředí) umožňují mnohem podrobněji identifikovat ohrožené složky populace a lépe zacílit případnou odezvu v případě krizové situace. Analýza kapacity vládních i nevládních struktur dále umožňuje identifikovat potenciální nedostatky v systému a možnosti jeho zlepšení.

Tento systém hodnocení rizik, který byl v roce 2011 významně inovován, může být inspirací pro vládní i nevládní subjekty působící v oblasti analýzy rizik, krizového řízení a civilní ochrany. Použitá literatura [1] Report of the Secretary-General, Safety and security of humanitarian personnel and protection of United Nations personnel, A/67/492, 4. 10. 2012, dostupné na: http://daccessods.un.org/TMP/9394223.09398651.html. [2] Dostupné na: http://www.maplecroft.com.

To je i v České republice stále aktuálnější: nejenom s ohledem na to, že je možné v souvislosti se změnou a variabilitou klimatu očekávat růst počtu krizí hydrometeorologického původu [6], ale také s ohledem na rostoucí společenské napětí způsobené finanční a ekonomickou krizí napříč Evropou [7].

[3] MűnchenerRűckversicherung-Gesellschaft, Geo-Risk Research, leden 2012, dostupné na: http://www.munichre.com/en/ homepage/default.aspx.

Závěr

[5] ELVIDGE Christopher D. a kol.: A global poverty map derived from satellite data, Computers & Geosciences 35 (2009) 1652 1660, dostupné na: http://info.ornl.gov/sites/publications/Files/ Pub20698.pdf.

Global Focus Model je objektivním nástrojem, který umožňuje objektivně zhodnotit hlavní oblasti národních rizik,a zajišťuje, aby omezené materiální i lidské zdroje byly alokovány tam, kde jsou v dané chvíli nejvíce zapotřebí, a to způsobem, který je nestranný, efektivní, předvídatelný a zcela transparentní. Model pokrývá základní oblasti, které jsou rozhodující pro krizové řízení a systémy přípravy na krizové situace: identifikuje části populace, které jsou nejvíce vystaveny nebezpečím, kvantifikuje faktory ovlivňující dopad katastrofy na populaci a zkoumá schopnost vládních složek i nevládních organizací zapojených do systému snížit na daném území riziko, příp. zajistit odpovídající odezvu na již vzniklou krizi.

[4] ISDR - International StrategyforDisasterReduction, dostupné na:http://www.unisdr.org.

[6] Obrusník, I.: Multi-Hazard Early WarningService - a Part of Emergency System in the Czech Republic. Předneseno na Třetí mezinárodní konferenci o včasném varování (EWC III), Bonn, 27. - 29.4.2006. [7] Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2011, dostupné na: http://www.bis.cz/n/2012-08-22-vyrocnizprava-2011.html.

Výhodou tohoto modelu je omezení faktorů, které jsou vzájemně podmíněny, dále uživatelská jednoduchost a možnost srovnání rizika jednotlivých zemí i toho, jak se mění riziko konkrétních zemí v čase. Při aplikaci modelu je nutno brát v úvahu časové zpoždění při zpracování dat - model zachycuje spíše dlouhodobé trendy než krátkodobé změny stupně rizika.


76.


LUDĚK LUKÁŠ A KOLEKTIV

INFORMAČNÍ PODPORA INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU

Informační podpora integrovaného záchranného systému Luděk Lukáš a kolektiv Monografie se zabývá problematikou informační podpory činnosti integrovaného záchranného systému. V úvodních kapitolách knihy je analyzováno určení, působnost a struktura IZS. Významnou část publikace představuje diskuse teorie a praxe informační podpory a informačního managementu. Důraz je přitom kladen především na procesní a systémový přístup využití ICT pro podporu velení, řízení a rozhodování. V další části analyzována architektura informačního systému IZS. Tato architektura zahrnuje jednotlivé informační systémy základních složek IZS. cena 180 Kč

ISBN 978-80-7385-105-7. Rok vydání 2011. Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970

44



Osobní bezpečnostní dohledový systém pro IZS Personal Safety Monitoring System for the IRS Mgr. Zdeněk Hon, PhD. Spoluatoři: Ing. Pavel Smrčka, Ph.D; Ing. Karel Hána, Ph.D.; prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc.; Ing. Jan Kašpar; Ing. Jan Mužík, Ph.D.; Ing. Radek Fiala; Ing. Martin Vítězník; Ing. Tomáš Veselý; Bc. Lukáš Kučera; Ing. Tomáš Kuttler; Ing. Radim Kliment ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno [email protected] Abstrakt Příspěvek shrnuje průběžné výsledky výzkumu a vývoje systému, který je zaměřen na zvýšení bezpečnosti zasahujících složek IZS při řešení mimořádné události či krizové situace (požár, povodeň, hromadné neštěstí, únik průmyslové škodliviny) a na podporu jejich výcviku. Jsou uvedena jednotlivá dílčí technická řešení, která povedou k vytvoření bezobslužného telemetrického monitorovacího zařízení v zodolněné podobě, která umožní v reálném čase a v extrémních podmínkách sledování zdravotněfyziologických parametrů a signalizaci rizikového stavu (fyzické vyčerpání, stres, přehřátí aj.), rozlišení povahy a intenzity pohybu včetně stanovení aktuálního a celkového energetického výdeje, sledování environmentálních parametrů (teplota, kouř aj.) a zpětnou analýzu průběhu zásahu či výcviku. Klíčová slova Integrovaný záchranný systém, monitorování. Abstract This paper summarizes the ongoing research and development of the system, which is aimed at enhancing the security of interweaving IRS to address various emergency or crisis situations (fire, flood, disaster, escape industrial pollutants) and to support their training. They are listed by individual technical solutions that will lead to the creation of an unmanned telemetry piece of monitoring equipment, which will allow real-time monitoring in extreme conditions. The equipment will also establish medical-physiological parameters and will signal risk conditions (physical exhaustion, stress, heat, etc.) nature and resolution intensity of movement, including determining the current and total energy expenditure, monitoring of environmental parameters (temperature, smoke, etc.) and reverse engineering during crisis intervention or training. Key words Integrated Rescue System, Monitoring. Úvod Bezobslužné monitorovací zařízení v zodolněné podobě, které by bylo schopné i v extrémních podmínkách poskytovat kombinované relevantní údaje o poloze, osobním zdravotně-fyziologickém stavu i environmentálních parametrech v okolí monitorovaného člena zásahového týmu dosud neexistuje a přitom se jedná o značně důležité parametry, které přímo ovlivňují efektivnost/kvalitu zásahu a bezpečnost jednotlivých členů zásahového týmu. Na základě těchto skutečností se vědecký tým z Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulty biomedicínského inženýrství rozhodl řešit projet v rámci bezpečnostního výzkumu, jehož cílem je vyvinutí funkčního vzorku takovéhoto dohledového zařízení pro vybrané složky integrovaného záchranného systému (IZS). Ostrava 29. - 30. ledna 2013

V příspěvku, který se zabývá stavem řešeného projektu, je jednak uveden stručný přehled stávajících řešení podpůrných systémů pro členy záchranných složek ve světě - jako příklady systémů jsou vybrány takové, které mají zjevný aplikační potenciál, a nejedná se pouze o akademické projekty. Dále jsou uvedeny dílčí výsledky uvedeného projektu, tj. realizace testovacího vzorku hardwaru (HW) modulární snímací jednotky, návrh a vývoj základních komponent firmware modulární jednotky, návrh a realizace základní varianty vizualizační jednotky, technické ověření funkce základní modulární snímací jednotky a výzkum a vývoj algoritmů pro detekci stavu uživatele. Přehled dílčích řešení podpůrných bezpečnostních systémů ve světě LifeNet je systém, jehož účelem je lokalizace zasahujících hasičů uvnitř složitých budov. Pracuje na principu podobném tomu, kdy hasiči za sebou táhnou vodící lano, které pak slouží například k rychlému nalezení cesty ven v zakouřeném prostředí, kde není možná vizuální orientace, nebo k nalezení zasahujícího kolegy připevněného na druhém konci stejného lana. Systém LifeNet se snaží tento princip (koncept) implementovat za využití moderních technologií. Hasič má na sobě zařízení, které umožňuje ruční, popřípadě v modernější verzi automatické odhození jistého počtu malých majáků (bójí), které pak slouží jako tzv. přístupové body. Tyto majáky jsou schopné detekovat konkrétní členy týmu v jejich blízkosti a dokonce i jejich vzdálenost a polohu vůči majáku za použití ultrazvukového vysílače. Díky tomu je možné hasiče lokalizovat uvnitř rozsáhlých komplexů. K zařízení mohou být připojeny i miniaturní monitory, které jsou umístěny do dýchací masky hasiče a díky nim pak může přímo zasahující hasič sledovat svou polohu a polohu svých kolegů vůči jednotlivým majákům. Lokalizace hasiče pomocí jednotlivých majáků probíhá ve spolupráci se zařízením připojeným na hasičské obuvi. Toto zařízení v sobě rovněž skrývá tepelný senzor, a možnost připojení dalších senzorů, například akcelerometru, pomocí I2C rozhraní. Systém je ve stádiu různých vývojových verzí prototypu [1, 2]. MiTag (Medical information Tag) je systém, který je určen pro získávání údajů z množství postižených osob. Jeho koncepce je však příbuzná s dohledovým systémem pro zásahové jednotky. Systém je založen na platformě MiTag, která obsahuje dvě bezdrátová rozhraní. Rozhraní zajišťující komunikaci se senzory a vytváří takzvanou Body Area Network (BAN). Komunikaci se zobrazovačem zajišťuje dlouhodosahová síť typu MESH. Součástí systému jsou i takzvané opakovače, ty mohou být odhazovány po cestě mezi zobrazovací jednotkou a pacientem v případě, kdy není možná přímá dosažitelnost signálu z platformy na pacientovi až na zobrazovač. Protokol sítě MESH pak automaticky přesměruje tok dat přes tyto opakovače a tím je zajištěna teoreticky neomezená vzdálenost, po kterou mohou být data přenášena. K platformě může být připojeno velké množství různých senzorů (GPS, pulsní oxymetrie, tlak krve, teplotní senzory, EKG a další) [3]. FireNet představuje architekturu bezdrátové sítě navrhovanou přímo pro potřeby přenášení senzoricky snímaných dat v případě hasičských záchranných operací. Síť typu Ad-Hoc se dokáže sama rekonfigurovat podle potřeby a přenášet tak dat na požadované místo. K síti jsou připojeny senzory různých typů jednak na samotných hasičích a jednak na některém jejich vybavení, jako například na vozidlech. Na vozidlech je rovněž umístěn GPS přijímač, díky němuž je možné hasiče lokalizovat, a pomocí sítě samotné je pak možné částečně lokalizovat relativní polohu jednotlivých bodů. Získaná dat jsou přenášena jednak na zobrazovací zařízení 45


u velitele zásahu a jednak pomocí internetu na hasičskou centrálu. Obě skupiny, pak mají přístup k online datům získaným z místa zásahu. Další specifikace bezdrátové sítě stejně jako použitých senzorů a modulů nejsou dostupné [4].

Připraveny jsou dále moduly pro měření sycení krve kyslíkem, snímání povrchového myogramu, krevního tlaku, kožního odporu (a pocení) a další. Sada těchto výchozích parametrů je zcela otevřená a na základě průběžně probíhající zpětné vazby při ladění systému s členy IZS množina zdrojových signálů podle jsou dále moduly pro seměření sycení krve kyslíkem, snímání MaD-WiSe je platforma schopná bezdrátové komunikace se Připraveny požadavků dále doplňuje/zpřesňuje - např.odporu z probíhající analýzy myogramu, krevního tlaku, kožního (a pocení) a další. sítí senzorů. Je založena na komerční desce často používané pro povrchového potřebvýchozích Hasičského záchranného sboruotevřená České republiky (HZSprůběžně ČR) parametrů je zcela a na základě výzkumné účely, či v akademickém prostředí. Deska je vybavena Sada těchto zpětnéževazby při laděnívariantu systémubude s členy IZS se množina vyplývá, pro aplikační výcvikový monitorzdrojových účelné procesorem a o komunikaci se stará rádiové rozhraní. Deska je probíhající podle požadavků dále doplňuje/zpřesňuje – např. z probíhající analýzy například snímačem polohy probanda (hasiče) či snímačem rovněž vybavena několika senzory (senzor světelných podmínek, signálů doplnit potřeb Hasičského záchranného sboru České republiky (HZSvyužít ČR) vyplývá, že vybraných plynů. Zde se jeví významná možnost systém teplotní senzor, akcelerometr, vlhkost, úroveň hluku). Jednotlivé pro aplikační variantu bude výcvikový monitor účelné doplnit například pro monitorování expozice oxidem uhelnatým (CO) při zásahu bez desky jsou schopné spolu komunikovat a posléze přenášet získaná snímačem polohy probanda (hasiče) či snímačem vybraných plynů. Zde se jeví použití autonomního dýchacího přístroje. Dle literatury je riziko data na zobrazovací zařízení tvořené Laptopem, nebo PDA [5]. významná možnost využít systém pro monitorování expozice oxidem uhelnatým zvláště dlouhodobé a opakované expozice často podceňováno FIRE (Fire Information and Rescue Equipment) systém (CO) při zásahu bez použití autonomního dýchacího přístroje. Dle literatury je díky jeho fyzikálně-chemickým vlastnostem (oxid uhelnatý je bez využívá síť senzorů SmokeNet. Jedná se o senzory zachycující riziko zvláště dlouhodobé a opakované expozice často podceňováno díky jeho zápachu, bezbarvý, nedráždivý). přítomnost kouře a upozorňující tak na přítomnost požáru. Tyto fyzikálně-chemickým vlastnostem (oxid uhelnatý je bez zápachu, bezbarvý, Topologie testovacího vzorku systému je založena na BAN, nedráždivý). senzory jsou do budovy namontovány jako požární prevence. tudíž data jsou snímána z probandů pomocí sítě senzorů (v budoucnu Senzory musí být nainstalovány v každé místnosti a každých Topologie testovacího např. vzorku je založena BAN, tudížmohou data jsou zabudovaných ve systému výstroji člena IZS) a na signály z čidel zhruba 10 metrů. Systém FIRE dokáže síť těchto senzorů využít snímánabýt z probandů pomocí sítě(nodu) senzorů (v budoucnu zabudovaných např. ve již v rámci tzv. uzlu sítě BAN digitalizovány a přeneseny pro lokalizaci hasiče v budově. Zároveň je systém schopen získávat výstroji do člena IZS) a signály z čidel mohou být již vklasickým rámci tzv. uzlu (nodu) sítě modulární snímací jednotky buďto kabelovým další informace ze sítě Smoke, jako například které místnosti jsou BAN digitalizovány a přeneseny do modulární snímací jednotky buďto spojem, nebo bezdrátově krátkodosahovým komunikačním požárem zasaženy. Součástí systému je i miniaturní displej FireEye, klasickým kabelovým spojem, nebo bezdrátově krátkodosahovým rozhraním. Blokové schéma testovacího vzorku snímací jednotky kterým je hasič vybaven a je tak schopen přehledně monitorovat komunikačním rozhraním. Blokové schéma testovacího vzorku snímací 1. 1. důležité údaje. Systém je ve stadiu vývoje a testování [6]. jednotkyjejenanaobr. obrázku Bioharness (výrobce Zephyr) je víceúčelový hrudní pás schopný monitorovat pocení, námahu, stres, teplotu, aktivitu a životní funkce uživatele. Primárně je určen pro trénink a fitness. Výrobce propaguje teoretickou možnost užití speciální konfigurace zařízení pro armádní složky a umožňuje napojení na stávající komunikační vybavení uživatele (zde je nutno podotknout, že tato firma působí v USA a tomu je přizpůsobena možnost propojení systému). ProeTex je projekt, který probíhá za podpory 6. rámcového programu EU. Tento projekt je zaměřen primárně na vývoj „chytrých textilií“, které by měly být v budoucnosti využity při výrobě ochranného oblečení a pomůcek právě pro hasičské jednotky. Textilní senzory vyvíjené v rámci tohoto projektu se zaměřují především na snímání základních životních funkcí, fyziologických parametrů, aktivity, snímání potenciálních chemických hrozeb (toxické výpary apod.) a na problematiku napájecích zdrojů pro takovéto zařízení. Dle dostupných informací jsou všechny textilní senzory propojeny klasicky kabeláží. To do jisté míry usnadňuje návrh a realizaci systému (odpadá relativně komplikovaná fáze návrhu a testování rádiového rozhraní; dále má toto řešení pozitivní vliv na spotřebu elektrické energie, neboť oproti bezdrátovému přenosu má z principu funkce lepší energetickou účinnost). Nevýhodou takovéhoto řešení je však jisté omezení uživatele a signifikantní nárůst vlivu na jeho komfort. Kabeláž sloužící k propojení jednotlivých bodů a je relativně náchylná k poškození (např. únavové poškození materiálu vlastních vodičů díky mechanickému namáhání ve stejných oblastech oděvu) [7]. Realizace testovacího vzorku HW modulární snímací jednotky V rámci projektu byla realizována základní HW platforma pro výzkum a vývoj jednotlivých potřebných měřicích a komunikačních modulů a detekčních algoritmů s následným odladěním jednotlivých aplikačních variant. Sestavený testovací vzorek umožňuje již v základní variantě on-line sledování základních fyziologických a environmentálních parametrů: • EKG a z něho odvozená tepová frekvence - zdrojový signál pro sledování adaptibility členů IZS na zátěžové a stresové situace a pro automatický odhad energetického výdeje, • aktigram měřený 3osým akcelerometrem, který je zdrojovým signálem pro následné odvození informace o povaze a intenzitě fyzické aktivity (klid, chůze, běh, plazení), o poloze těla (leh, stoj) a o intenzitě fyzické zátěže, • tělesná teplota a teplota okolí, možno měřit v několika bodech - zdrojový signál pro vyhodnocení tepelného komfortu, resp. přehřátí vybraných částí např. výstroje apod. 46

1 Blokové schéma testovacího vzorku základní modulární Obr. 1Obr. – Blokové schéma testovacího vzorku základní modulární snímací snímací jednotky jednotky Návrh a vývoj základních komponent firmware modulární jednotky V rámci projektu proběhl dále vývoj softwarové podpory pro digitalizaci jednotlivých zdrojových signálů, jejich předzpracování v reálném čase, serializace dat na základě definice transportního protokolu, šifrování a implementace těchto algoritmů do firmware modulární jednotky. Byly identifikovány problematické zdroje rušení ve snímaném EKG signálu a byly nalezeny a implementovány algoritmy, které jsou schopné toto rušení potlačit. Jako hlavní zdroje rušení se projevily kolísání izolinie, síťové rušení a saturace měřícího zesilovače, kterou tato rušení způsobují. Dále se projevily například artefakty pohybu a artefakt způsobený interferencí snímacího hrudního pásu se syntetickými textiliemi. Přes značnou fyzickou zátěž měřených osob se jako zanedbatelné ukázaly svalové artefakty. Návrh a realizace základní varianty vizualizační jednotky V projektu bylo připraveno a ověřeno několik variant vizualizačních (analyzačních) jednotek v provedení PC, zodolněný notebook resp. tablet PC a PDA, které byly vybaveny speciálně navrženým a odladěným aplikačním softwarem. Součástí řešení byl experimentální vývoj přijímací části systému rádiového Ostrava 29. - 30. ledna 2013


koncentračního členu a dále návrh a vývoj softwaru (SW) pro vizualizační jednotku. Pro účely testování základní modulární snímací jednotky se v této fázi projektu nejlépe osvědčil v roli vizualizační jednotky zodolněný notebook. Vizualizační jednotka je v základní variantě schopná v reálném čase přijímat, zobrazovat a archivovat data z připojených modulárních snímacích jednotek. SW je řešen jako komponentní a umožňuje následné rozšíření o pokročilé rekonstrukční a vizualizační algoritmy, schopné přijímaná data zobrazit v reálném čase, ukládat na paměťové médium a vyhodnotit v reálném čase dle konkrétních požadavků jednotlivých budoucích aplikačních variant systému. SW pro vizualizační jednotky je též připraven pro práci se vzdálenou databází (správa osobních bezpečnostních profilů uživatelů a dat). V základní variantě podpůrného SW vizualizační jednotky bylo implementováno zpracování a analýza následujících veličin: • aktuální zátěž - výpočet založen na nomogramu AstrandRhyming; vstupní parametry jsou hmotnost, výška, věk, pohlaví, maximální tepová frekvence, maximální přijatý kyslík (VO2max), energetický ekvivalent pro kyslík a aktuální tepová frekvence, • integrální zátěž - agregace aktuální zátěže v definovaném klouzavém časovém oknu, • náklon - rozlišení několika poloh (leh, stoj apod.), • zátěž - vypočtená z dat z akcelerometrů, • aktuální stav baterie a odhad její výdrže, • tělesná teplota - měřená termistorem v hrudním pásu, • externí teplota (teplota prostředí), • adaptivní zpracování tepové frekvence, odstranění artefaktů. Pohled na jeden z módů uživatelského rozhraní testovací verze SW pro vizualizační jednotky (IZS ZigBee Monitor) je na obr. 2.

3 Schéma propojení modulárních snímacích Obr. Obr. 3 – Schéma propojení modulárních snímacích jednotekjednotek s vizualizační s vizualizační jednotkou jednotkou Technické ověření funkce základní modulární snímací jednotky Technické ověření funkce proběhlo za pomoci laboratorních a poloterénních TechnickéŘešitelský ověření funkce základní snímací jednotky experimentů. tým provedl řadumodulární řízených technických experimentů laboratorně simulujících různé zátěžové situace (klidový stav, běh, dřepy, Technické ověření funkce proběhlo za pomoci laboratorních a plazení apod.) – data z těchto experimentů dáletým poslouží k ověřování algoritmů poloterénních experimentů. Řešitelský provedl řadu řízených zpracování a také k posouzení praktické použitelnosti sledované veličiny při technických experimentů laboratorně simulujících různé zátěžové měření. situace (klidový stav, běh, dřepy, plazení apod.) - data z těchto

experimentů dále poslouží ověřovánínaalgoritmů zpracování a také na Modulární snímací jednotka bylak testována členech HZS ČR, konkrétně k posouzení praktické použitelnosti veličiny při experimenty, měření. výcvikovém polygonu ve Zbirohu. Jednalosledované se zde o prvotní pilotní během Modulární nichž byly snímací ověřeny jednotka technické byla parametry základní snímací HZS jednotky testována na členech včetně propustnosti komunikačního kanálu v poloprovozním prostředí. Byly ČR, konkrétně na výcvikovém polygonu ve Zbirohu. Jednalo získány informace o vhodném rozmístění čidel, fyzickém uspořádání a se zde o prvotní pilotnínaexperimenty, během nichž byl bylytéžověřeny ergonomických požadavcích měřící zařízení. Otestován algoritmus parametry základní snímací jednotky propustnosti protechnické odhad zátěže resp. energetického výdeje. Získanévčetně výsledky a zkušenosti bezprostředně poslouží v vnásledných fázích prostředí. řešení projektu jednak k komunikačního kanálu poloprovozním Byly získány optimalizaci testovacího vzorku a dále při vývoji informace o vhodném rozmístění čidel, koncových fyzickém aplikačních uspořádánívariant a systému (výcvikového a zásahového monitoru). Ukázka z těchtobylpilotních ergonomických požadavcích na měřící zařízení. Otestován též experimentů je na obrázku 4. algoritmus pro odhad zátěže resp. energetického výdeje. Získané výsledky a zkušenosti bezprostředně poslouží v následných fázích řešení projektu jednak k optimalizaci testovacího vzorku a dále při vývoji koncových aplikačních variant systému (výcvikového a zásahového monitoru). Ukázka z těchto pilotních experimentů je na obr. 4.

Obr. 2 Příklad módů uživatelského rozhraní testovací verze SW pro vizualizační jednotku Princip propojení modulárních snímacích jednotek s vizualizační jednotkou je znázorněn na obr. 3. Modulární snímací jednotka je vybavena několika rozhraními (bezdrátová BAN síť, A/D převodníky) pro připojení velkého množství různých typů senzorů. Je k ní možné připojit teoreticky jakýkoliv senzor vybavený příslušným rozhraním. Každý člen týmu má přitom svoji vlastní modulární snímací jednotku, na kterou jsou zasílána data z příslušných nodů sítě BAN - tj. autonomních senzorů. Je též možné přímé připojení analogových senzorů bez použití dalšího nodu sítě BAN. Modulární snímací jednotka je rovněž vybavena bezdrátovým komunikačním rozhraním pro komunikaci s vizualizační jednotkou.


Obr. 4 Pilotní nasazení/testování základní modulární snímací jednotky Výzkum a vývoj algoritmů pro detekci stavu uživatele V této fázi projektu dále proběhl výzkum, vývoj a odladění základních detekčních algoritmů pro získání zdrojových signálů nesoucích informaci o fyziologickém stavu sledovaných členů IZS. Konkrétně se jednalo o algoritmus pro předzpracování aktigramu 47


a EKG (číslicová filtrace), robustní detekci R vlny v EKG signálu (pracující na principu Hamilton-Tompkinsova algoritmu), určený ke spolehlivé detekci tepové frekvence a dále algoritmus k šifrování dat při on-line přenosu. Tyto algoritmy byly realizovány formou firmware pro základní variantu modulární snímací jednotky a dále formou plugin pro podpůrný SW na straně vizualizační a detekční jednotky. Dále byla rozpracována a ověřena metodika kvantifikace fyzické zátěže resp. energetického výdeje členů IZS za pomoci aktigramu a tepové frekvence, pracující na principu AstrandRhyming nomogramu a započaty práce na výzkumu kalibračního mechanismu pro individuální nastavení algoritmu - ověřovací experimenty proběhly v ergospirometrické laboratoři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Závěr V rámci projektu, jehož konec řešení je v roce 2015, byl vytvořen a odladěn experimentální vzorek základní modulární snímací jednotky včetně firmware, komponentní SW pro vizualizační jednotku a implementaci základních algoritmů pro předzpracování a analýzu. Rovněž bylo zahájeno pilotní terénní ověření experimentálního vzorku na hasičském výcvikovém polygonu ve Zbirohu. Ve spolupráci s vybranými složkami IZS budou dále rozvíjeny aplikační požadavky na výcvikový resp. zásahový modul, tak, aby výsledné aplikační varianty systému byly prakticky použitelné a užitečné a zvýšily bezpečnost zasahujících členů složek IZS. Výsledný vyvinutý výcvikový modul bude využitelný při individuálním sledování a kvantifikaci průběhu výcviku jednotlivých členů týmu v reálném čase, ke zjištění okamžité reakce na různé situace (stresové, zátěžové), k archivaci průběhů cvičení a následnému dlouhodobému sledování trendu jednotlivých parametrů během výcvikového procesu - zjištění progresu jednotlivých členů během výcviku, hodnocení efektivity výcviku, stanovení individuálních mezních parametrů jednotlivých členů týmu v dané fázi výcviku. Výsledný zásahový modul bude použitelný jako podpůrný ochranný a dohledový prostředek pro členy vybraných složek IZS při zásahu. Systém bude pracovat na principu sledování fyziologických parametrů u jednotlivých zasahujících a doplňkových informací o okolním prostředí. Rovněž bude schopný automatické detekce kritických stavů (přehřátí, fyzické vyčerpání, extrémní stres), jejich automatické signalizace a lokalizace jednotlivých členů týmu. Celý dohledový systém je koncipován jednak pro podporu rozhodovacího procesu velitele zásahu IZS v reálném čase a dále pro zpětné vyhodnocení průběhu zásahu a pro získání a vizualizaci souhrnných i individuálních informací o chování členů týmu při řešení různých situací během zásahu a při výcviku.

Příspěvek byl podpořen projektem VG20102013029 v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010 - 2015 (BV II/2-VS). Poděkování a dík za reálný zájem o projekt a velmi vstřícný postup při spolupráci patří HZS Středočeského kraje. Seznam literatury [1] Klann, M.; Riedel, T.; Gellersen, H.; Fischer, C.; Oppenheim, M.; Lukowicz, P.; Pirkl, G.; Kunze K.; Beuster, M.; Beigl, M.; Visser, O. and Gerling, M.: LifeNet: an Ad-hoc Sensor Network and Wearable System to Provide Firefighters with Navigation Support. In Adjunct Proc. Ubicomp Innsbruck, Austria. 2007. pp. 124 - 127. Dostupné z: http://eprints.lancs. ac.uk/13037/2/2007-LifeNet.pdf. [2] Klann, M.: Tactical Navigation Support for Firefighters: The LifeNet Ad-Hoc Sensor-Network and Wearable System. In J. Löffler and M. Klann. Mobile Response. Berlin: Springer, 2009. pp. 41 - 56. ISBN 978-3-642-00439-1. [3] Tia, G. et al.: Wireless Medical Sensor Networks in Emergency Response: Implementation and Pilot Results. In Proc. 2008 IEEE International Conference on Technologies for Homeland Security. 12-13 May 2008, pp. 187 - 192. Dostupné z: http:// www.cs.jhu.edu/~ljh/paper/ieeehst2008.pdf. [4] Kewei, S.; Weisong S.; Watkins, O.: Using Wireless Sensor Networks for Fire Rescue Applications: Requirements and Challenges. In Electro/information Technology, 2006 IEEE International Conference on 7-10 May 2006, pp. 239 - 244. Dostupné z: http://ocu-stars.okcu.edu/ksha/sha06-firenet.pdf. [5] Massimiliano, I.; Paolo, B.; Giuseppe, R.; Giuseppe, A. and Stefano, Ch.: Monitoring Fire-Fighters Operating in Hostile Environments with Body-Area Sensor Networks. In Proceedings of Risk Assessment and Management in the Civil and Industrial Settlements (VGR), Pisa, Italy, Oct. 2006. Dostupné z: http:// www.nmis.isti.cnr.it/amato/papers/VGR%202006%20final.pdf. [6] Wilson, J. et al.: A wireless sensor network and Incident Command interface for urban firefighting. In 2007 FOURTH ANNUAL INTERNATIONAL CONFERENCE ON MOBILE AND UBIQUITOUS SYSTEMS: NETWORKING & SERVICES. 6-10 Aug. 2007. pp. 19 - 25. ISBN 978-14244-1024-8. Dostupné z: http://fire.me.berkeley.edu/Misc/ Mobiquitous2007-JWilson.pdf. [7] Advanced e-Textiles for Firefighters and Civilian Victims [online], [vid. 11. 11. 2012]. Dostupné z: http://proetex.org.


60.


MICHAIL ŠENOVSKÝ KAROL BALOG

INTEGRÁLNÍ BEZPEČNOST

Integrální bezpečnost Michail Šenovský, Karol Balog Publikace se zabývá problematikou bezpečnosti. V úvodní části jsou rozepsány jednotlivé oblasti bezpečnosti a je poukázáno na nesystémový přístup praktického provádění. Hlavní důraz je kladen na bezpečnost člověka. V dalších částech je poukázáno na potřebu tyto jednotlivé dílčí bezpečnosti vzájemně propojit a řešit komplexně, protože jednotlivé subsystémy se vzájemně ovlivňují a někdy i negativně. V publikaci je představen model řízení, jedna z možností, jak danou problematiku zvládat. Dále je na příkladu uveden i model možnosti skloubení běžné provozní bezpečnostní dokumentace (BOZP, PO, …) s dokumentací bezpečnostního plánování. Ve druhé části publikace jsou popsány závažné oblasti mimořádných událostí, které mohou výrazným způsobem ohrozit bezpečnost člověka a prostředí, ve kterém žije, a ty jsou rozpracovány podrobněji. Jedná se o oblast hoření a přerušení hoření včetně výpočtu rozvoje požáru a potřebného množství hasicích látek, problematiku hasicích pěn, zejména jejich vlivu na životní prostředí, problematiku nebezpečných látek a jejich slučitelnosti. Poslední kapitola je pak věnována bezpečnosti jaderných elektráren.

cena 130 Kč

ISBN 978-80-7385-076-0. Rok vydání 2009. Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970 48



Odhad rizika obyvatel v důsledku použití otevřených radioaktivních zářičů v medicíně The Estimation of the Population Risk Due to the Use of Unsealed Radioactive Sources in Medicine Ing. Jana Hudzietzová doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc. ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno [email protected], [email protected]

The paper summarizes procedures aimed at the protection of the public against the risk caused not only by external but especially internal exposure due to the radioactive contamination. Key words Unsealed emitter, effective dose, irradiation of personnel, population exposure, SONS (State Office for Nuclear Safety).

Abstrakt Pacient, který se podrobí vyšetření nebo terapii na oddělení nukleární medicíny, se po aplikaci specifického otevřeného zářiče (radiofarmaka) stává zdrojem ionizujícího záření. Z tohoto důvodu je naprosto nevyhnutelné dodržovat striktní zásady radiační ochrany (ochrana vzdáleností, časem, stíněním), aby bylo ozáření personálu, dalších pacientů, ale také ostatních obyvatel, kteří přijdou do styku s takovým pacientem po jeho propuštění z nemocničního zařízení, na co nejnižší úrovni. Určité specifikum představuje doprava pacienta z nemocnice do místa bydliště, zvláště v případech použití prostředků hromadné dopravy. V každém případě toto ozáření za normálních (plánovaných) podmínek nesmí překročit příslušné dávkové limity, jejichž dodržení zaručuje, že se biologické účinky omezí pouze na stochastický charakter. Jiná situace ovšem nastane, pokud by došlo k nehodě, havárii nebo zneužití radioaktivních látek pro teroristické účely, kdy se všeobecně očekává, že dojde k ozáření nad příslušnými prahovými úrovněmi pro deterministické účinky. V takových případech se musí pozornost soustředit na minimalizaci dopadů mimořádné radiační situace na postižené osoby, u nichž nadměrné ozáření může, vedle stochastických účinků, vyvolat i závažné deterministické důsledky. V příspěvku budou shrnuty postupy zaměřené na ochranu obyvatel před rizikem spojeným nejenom s vnějším, ale zejména s vnitřním ozářením vyvolaném radioaktivní kontaminací. Klíčová slova Otevřený zářič, efektivní dávka, ozáření personálu, ozáření obyvatel, SÚJB. Abstract A patient who is examined or treated at the Department of Nuclear Medicine, after application of a specific open source (radiopharmaceutical) becomes a source of ionizing radiation. For this reason, it is necessary to comply with the strict principles of radiation protection (protection by distance, time and shielding) of the personnel, surrounding patients, and also other people who come into contact with such a patient after his/her release from the hospital trying to keep this exposure at the lowest level. Some specificity presents the transport of the patient from the hospital to the place of residence, especially in cases where public transport is used. In any case, under normal exposure (planned) conditions the exposure has not to exceed the relevant dose limits, which ensures that the biological effects are restricted to stochastic character. A different situation arises, however, if an accident, disaster or misuse of radioactive materials for terrorist purposes occurs. In these cases, it is presumed that the exposure may reach levels above relevant thresholds corresponding to deterministic effects. Here, due attention should be paid to minimizing the consequences of such emergency situations on affected persons where the elevated exposure may lead to serious deterministic impacts besides causing at the same time some stochastic effects. Ostrava 29. - 30. ledna 2013

Úvod Uzavřeným zářičem se rozumí radionuklidový zářič, jehož zapouzdření či ochranný kryt zajišťuje na základě bezpečnostních zkoušek ověřenou těsnost, která za předvídatelných podmínek použití vylučuje únik radioaktivní látky. Za otevřený zářič se pak považuje každý zářič, který nesplňuje tyto podmínky stanovené Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. V tomto případě může být radioaktivní látka ve formě roztoku, suspenze, aerosolu nebo plynu, přičemž se s těmito uvedenými otevřenými zdroji ionizujícího záření nejčastěji setkáme na oddělení nukleární medicíny. Nukleární medicína se řadí mezi významné zobrazovací metody, neboť na jejím základě může být získán nejen obraz požadovaných orgánů či tkání, ale může se pomocí ní studovat rovněž i funkce požadovaných struktur. Jako zdroj ionizujícího záření slouží v tomto lékařském oboru tzv. radiofarmaka (RF), které spadají do kategorie otevřených zářičů. Tyto radioaktivní látky jsou složeny z jednoho či více radionuklidů a vhodného transportního nosiče, který dopraví patřičný zářič do požadovaného místa, které se má vyšetřovat či léčit. Z tohoto důvodu mohou být dané radiofarmaka použity jak pro diagnostiku kardiologických, neurologických, tyreologických nebo gastrointestinálních onemocnění, tak i pro terapii pomocí β zářičů, především pro léčbu hypertyreózy, tumorů štítné žlázy, krevních i kloubních onemocnění a paliativní terapie kostní nádorů nebo metastáz. Legislativa radiační ochrany Z hlediska radiační ochrany musí proto činnosti využívající radioaktivní zdroje splňovat veškeré požadavky kladené na radiační ochranu všech jedinců, kteří jsou vystaveni účinkům ionizujícího záření. V České republice jsou tyto požadavky ustanoveny v Atomovém zákoně [1] a Vyhlášce č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně (ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb., o radiační ochraně) [2], kterou vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Tato vyhláška rovněž stanovuje dávkové limity, jež jsou závaznými hodnotami, které nesmí být za žádný normálních (plánovaných) okolností překročeny. Tab. 1 uvádí dávkové limity určené pro obyvatelstvo (obecné dávkové limity), studenty i učně (jedinci připravující se na profesi) a rovněž i pro radiační pracovníky, tj. osoby pohybující se v kontrolovaném (předpoklad překročení 3/10 dávkového limitu) nebo sledovaném pásmu (možnost překročení 1/10 dávkového limitu) [7].

49


Pacienti

Tab. 1 Dávkové limity ( E je efektivní dávka, HT) [8] DÁVKOVÉ LIMITY Obecné dávkové limity

Dávkové limity pro radiační pracovníky

Dávkové limity pro studenty a učně

E [mSv/r]

1

50 (20)

6

E pro období 5 let jdoucích za sebou [mSv]

5

100

-

HT pro 1 cm2 kůže [mSv/r]

50

500

150

HT pro oční čočku [mSv/r]

15

150

50

-

500

150

Charakterizovaná veličina

HT na ruce od prstů až po předloktí a na nohy od chodidel až po kotníky [mSv/r]

Při všech činnostech se zdroji ionizujícího záření je velmi žádoucí, aby byla radiační zátěž pracovníka, pacienta či jednotlivce z obyvatelstva v souladu s principem ALARA („As Low As Reasonably Achievable“). Jinými slovy, cílem tohoto principu je udržet ozáření daných jedinců na úrovni tak nízké, jak je dosažitelně možné. Této optimalizace ozáření lze dosáhnout na základě dodržování principů radiační ochrany (tj. princip zdůvodnění, optimalizace, dodržování dávkových limitů a ochrana zdrojů ionizujícího záření před jejich odcizením) současně s patřičnou znalostí daných osob, jaké jsou způsoby ochrany před vnějším i vnitřním ozářením. Budeme-li uvažovat vnějšího záření, řadí se mezi vhodné způsoby ochrany ochrana časem (zdržovat se v blízkosti zdroje ionizujícího záření co možná nejkratší dobu, která je potřebná k vykonání příslušné akce), vzdáleností (intenzita záření klesá se čtvercem vzdálenosti) nebo stíněním (použití stínící materiál v závislosti na typu použitého záření). V případě vnitřní kontaminace je nutné dodržování striktních pravidel hygieny na pracovišti (nejíst a nepít v kontrolovaném pásmu), používání ochranných pomůcek (rukavice, zástěra, brýle, pinzety, podáváky, manipulátory), popř. použití vhodných respirátorů. Radiační ochrana na oddělení nukleární medicíny Radiační pracovníci Z hlediska pracovníků jsou téměř všechny činnosti v oblasti nukleární medicíny spojeny s určitým ozářením, ať už při výrobě radiofarmak v jaderných reaktorech, urychlovačích částic či v generátorových systémech nebo během přípravy otevřených radioaktivních zářičů přímo na oddělení nukleární medicíny a v neposlední řadě i při podání radiofarmaka pacientovi, popř. během jeho terapie v nemocničním zařízení, kdy je léčenému jedinci poskytována potřebná zdravotní péče. Pro monitorování zevního ozáření pracovníků na oddělení nukleární medicíny, stejně jako i v jiných odvětvích využívající zdroje ionizujícího záření, slouží osobní dozimetry, které jsou nošeny na standardním místě, tj. levá horní část hrudníku. Vnitřní ozáření v důsledku inhalace radioaktivně kontaminovaného vzduchu popř. požití radioaktivní látky se kontroluje pouze v případech, kdy je podezření na vnitřní kontaminaci jedince, který je následně odeslán k vyšetření na celotělovém detektoru. Standardně se toto monitorování vnitřního ozáření neprovádí (čímž je myšleno v měsíčním či tříměsíčním intervalu), neboť se předpokládá, že tato radiační zátěž pracovníků je mnohem nižší než u vnějšího ozáření. Důležitou roli sehrává také skutečnost, že žádný radiační dozimetr nesplňuje patřičná kritéria pro detekci takto nízké úrovně ionizujícího záření.

50

Pro účely radiační ochrany pacienta je stěžejní veličinou absorbovaná dávka v jednotlivých orgánech a dále efektivní dávka z podaného radiofarmaka. Následně je radiační zátěž pacienta dána souborem absorbovaných dávek v jednotlivých orgánech a efektivní dávkou. Na základě metodiky MIRD, která byla vynalezena pro hodnocení radiační zátěže z vnitřní kontaminace radioaktivními zářiči, se poté v modelu referenčního člověka rozlišují zdrojové (akumulace radiofarmaka) a terčové orgány (orgány, které jsou ozařovány zdrojovými orgány), přičemž cílem je určit absorbovanou dávku v terčových orgánech, která se vypočte na základě vztahu: DT = As ⋅ S kde DT absorbovaná dávka v daném orgánu,

As kumulovaná aktivita ve zdrojovém orgánu (jedná se tedy o veličinu, která definuje celkový počet přeměn radionuklidu, ke kterým dojde ve zdrojovém orgánu), S konstanta, která byla vypočtena na základě metody Monte Carlo pro modely referenčního člověka (hermafrodit, 70 kg) a modely referenčních dětí, přičemž hodnoty konstant jsou tabelovány. Veličina efektivní dávka, jejíž význam spočívá v hodnocení nežádoucích pozdních stochastických účinků (řádově týdny, měsíce až roky) vzniklých na základě použití ionizujícího záření, je charakterizována rovnicí: E = ∑wT ⋅ ∑wR ⋅ DT , R kde wT tkáňový váhový faktor zohledňující radiosenzitivitu patřičné tkáně, wR radiační váhový faktor specifický pro jednotlivé typy záření a D(T,R) je absorbovaná dávka v daném orgánu či tkáni. Radiační zátěž pacienta se v běžné klinické praxi nestanovuje, spíše se její hodnota určuje pomocí tabelovaných hodnot dávek v orgánech a efektivních dávek z používaných radiofarmak vztažených na jednotkovou aplikovanou aktivitu. Co se týče hodnot dávek, které jsou pacientům při aplikacích v nukleární medicíně podávány, neklade vyhláška č. 307/2002 Sb., žádná omezení na jejich úrovně. Pouze se vyžaduje, aby bylo dané lékařské vyšetření či diagnostika pomocí ionizujícího záření řádně zdůvodněna z hlediska potenciálního přínosu pro pacienta a taktéž, aby byly dávky záření i efektivní dávka optimalizovány, kdy by při nižších hodnotách dávek nedošlo ke snížení kvality prováděných postupů. Obyvatelstvo I jednotlivec z obyvatelstva může být vystaven účinkům ionizujícího záření z otevřeného zářiče, které bylo aplikováno danému pacientovi, ať už za cílem diagnostiky či terapie. Tento pacient bude následně po vykonání patřičného vyšetřovacího či léčebného procesu propuštěn do domácí péče. Ze zdravotnického zařízení do místa bydliště však bude pacient naaplikovaný radiofarmakem představovat případnou radiační zátěž pro obyvatele, kteří se budou nacházet v jeho blízkosti. Toto ozáření obyvatel však nepředstavuje dramaticky zvýšené hodnoty efektivní dávky, které by mohlo mít za důsledek překročení dávkového limitu stanoveného pro obyvatele na jeden rok (1 mSv). Jednoduchým příkladem může být, pokud budeme uvažovat, že standardní pacient (75 kg) se dostaví na oddělení nukleární medicíny za účelem vyšetření perfúze myokardu (jedná se o velmi časté vyšetření na nukleární medicíně, při kterém se aplikuje poměrně vysoká aktivita). Doporučenou diagnostickou úrovní (DRÚ) je pro toto vyšetření aplikovat pacientovi 1 000 MBq Ostrava 29. - 30. ledna 2013


Tc-MIBI. Pokud je toto radiofarmakum aplikováno pacientovi před potřebným vyšetřením, které trvá přibližně 20 minut, bude aktivita za 30 minut od aplikace činit přibližně 943 MBq. Bude-li se tedy jedinec pohybovat ve vzdálenosti 30 cm od daného pacienta po dobu 30 minut (např. sedí vedle něj v dopravním prostředku), bude se příkon prostorového dávkového ekvivalentu v této vzdálenosti pohybovat kolem 0,3 mGy/h. Pokud se vedle téhož pacienta bude vyskytovat osoba po 12 hodinách od doby aplikace v blízkosti 0,5 m, bude příkon prostorového dávkového ekvivalentu činit asi 0,03 mGy/h. 99m

Tato uvedená hodnota je však hluboko pod dávkovým limitem pro obyvatelstvo (1 mSv). Odhad dávek z vnitřního ozáření je ovšem složitější, neboť dávky z vnitřního ozáření nelze měřit přímo, distribuce radionuklidu v těle může být velmi nehomogenní (v závislosti na typu použitého záření) či že dávky z vnitřního ozáření se realizují v delším časovém období (dokud daný radionuklid „nezmizí“ z těla biologickým procesem vylučování, radioaktivním rozpadem nebo kombinací obou procesů) Navíc každý prvek se chová jinak, přičemž chování radionuklidu v organismu závisí na jeho fyzikální/chemické formě a cestě vstupu do organismu. V neposlední řadě je rovněž důležité zmínit, že distribuce radionuklidu se může v čase měnit [7]. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, kdy se radionuklid nachází v organismu, je tedy ozáření rozložené v čase od okamžiku příjmu (ingesce, inhalace), přičemž se mění v závislosti na změnách prostorové distribuce radionuklidu v organismu, na jeho vylučování a radioaktivní přeměně. Z tohoto důvodu byla zavedena veličiny úvazek ekvivalentní dávky či úvazek efektivní dávky, které berou v úvahu časovou závislost od vnitřních zářičů. Úvazek ekvivalentní dávky HT(τ) pro cílovou tkáň nebo orgán T je charakterizován rovnicí: t0 +τ

H T (τ ) = ∫ H T (t)dt t0

kde t0

čas jednorázového příjmu látky,

τ

čas, který od příjmu radioaktivní látky uplynul.

HT(t) příkon ekvivalentní dávky pro cílový orgán T v čase t Pro radiační pracovníky se obvykle uvádí integrační doba 50 let, kdežto pro obyvatelstvo se používá doba 70 let tak, aby byly zahrnuty i malé děti. Pokud vynásobíme úvazek ekvivalentní dávky odpovídajícími tkáňovými váhovými faktory, dostaneme úvazek efektivní dávky, který je definován jako: E (τ ) = ∑wT ⋅ H T (τ ) T

Radiační nehody Radiační nehodou se rozumí událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření či nepřípustné ozáření fyzických osob [1]. Při této situaci tedy může dojít k takové expozici osob, která vede k ozáření nad příslušnými prahovými úrovněmi pro deterministické účinky. K této situaci může dojít např. během přepravy radioaktivních látek, kdy případná kontaminace může potřísnit oděv, kůži či může vniknout dovnitř organizmu ranami nebo inhalací kontaminovaného vzduchu. Havárie vozidel přepravujících radioaktivní materiály, jež představují 15 % z celkové celosvětové přepravy nebezpečných látek ze všech možných druhů dopravy, je také jednou z příčin, kdy může dojít k radioaktivní kontaminaci osob [3]. Dle posledních výsledků výzkumu týkajícího se radiační ochrany stínících materiálů, mohou být vyrobeny osobní ochranné prostředky (OOP), které jsou o 30 - 40 % lehčí než materiály obsahujících olovo a které jsou rovněž odolnější a flexibilnější [4]. Nejen ochranný oděv sehrává během nehody či havárie jedinou roli. Během těchto radiačních událostí je rovněž nutná znalost nakládání s radioaktivním Ostrava 29. - 30. ledna 2013

materiálem z radiačního i bezpečnostního hlediska, kde by velkou výhodou byla situace, kdy se při záchranných situacích můžou již zasahující složky opřít o dozimetrická data, popřípadě odhady dávek, které postižený jedinec obdržel (to lze v případě, pokud má dotyčná osoba u sebe osobní samoodečítací dozimetr). Rovněž lze v dané situaci kontaktovat nejbližší dozimetrickou službu pracoviště se zdroji záření nebo Regionální centrum Státního úřadu pro jadernou bezpečnost [5, 6]. Při nehodě vozidla, které transportuje nízkoaktivní radioaktivní látky, by nemělo dojít k vysokým hodnotám ozáření. Jiná situace však nastává u nehod, kde se přepravují látky nebo materiály s vysokou aktivitou. Budeme-li tedy uvažovat, že nehoda nastala během přepravy radiofarmaka 18-FDG (fluordeoxyglukóza), kdy při příjezdu záchranných složek byla jeho aktuální aktivita 8 GBq, pak se dané zasahující složky Integrovaného záchranného systému (IZS) budou pohybovat v radiačním poli o příkonu prostorového dávkového ekvivalentu asi 8 mGy/h. Pokud budeme uvažovat stejnou havarijní situaci pro radiofarmakum I-131, kdy aktivita radioaktivní látky v době příjezdu IZS činila 100 GBq, budou se záchranné týmy v tomto případě vyskytovat v radiačním poli o příkonu prostorového dávkového ekvivalentu 42 mGy/h. Závěr Při práci se zdroji ionizujícího záření, ať už s uzavřenými či otevřenými zdroji, je nutné pečlivě dodržovat principy radiační ochrany, kde je požadováno, aby za normálních podmínek v žádném případě ozáření nepřekročilo příslušné dávkové limity nebo referenční úrovně. Od personálu se přitom očekává, že má patřičné základní znalosti způsobů ochrany před účinky ionizujícího záření. Na tomto základě může být následně minimalizováno vnitřní i vnější ozáření daných osob, což je základním cílem principu ALARA. V případě nehody nebo havárie je nezbytné přijmout potřebná opatření ke zmírnění dopadů takové mimořádné situace na ozáření pracovníků, pacientů i obyvatelstva. Literatura [1] Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. [2] Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně (ruší vyhlášku č. 184/1997 Sb.) ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. [3] Hudzietzová, J.; Sabol, J.: Radioaktivně kontaminovaný pacient na urgentním příjmu: odhad rizika pro zdravotnický personál. s. 23. In Šín R. Plzeňské dny urgentní medicíny 2012. Sborník abstraktů. 1. vyd. Plzeň: Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, 2012, 64 s. ISBN 978-80-260-1929-9. [4] Častulík, P.; DeMeo, R.F.: Zlepšená osobní radiační ochrana záchranářů proti radiačním zdrojům, látek. In Ochrana obyvatelstva - Nebezpečné látky 2012, XI. ročník mezinárodní konference, Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2012. 1. vyd. s. 9, ISBN 978-80-7385-109-5. [5] OSN: ADR - Európska dohoda o medzinárodnej cestnej preprave nebezpečných vecí (slovenský preklad), New York, Ženeva, 2010. [6] Klener, V.: Poškození ionizujícím zářením a kontaminace radionuklidů. Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, Společnost pro ochranu před zářením, Praha, 2001. [7] Zabezpečení osobního monitorování při činnostech vedoucích k ozáření (část II. - vnitřní ozáření), Radiační ochrana Doporučení, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha, červenec 2005.

51


Hodnocení problematiky ochrany před povodněmi v území Rating Issue of Protection against Floods in the Area Ing. Pavlína Ježková1

Dokumentace k povodňové problematice

Ing. Drahomíra Ježková2

Hlavní kompetenci v oblasti povodňových rizik má v České republice Ministerstvo životního prostředí. Tomuto ministerstvu také přísluší řízení a výkon dozoru nad ochranou před povodněmi. Výjimku tvoří řízení povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu Vnitra. Celkový management ochrany před povodněmi vychází z několika předpisů.

VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice 2 Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina Ke Skalce 32, 586 04 Jihlava [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Ochranu před povodněmi lze hodnotit z několika hledisek. Jednou z možností hodnocení této oblasti je zaměření se na samotné obyvatelstvo. V rámci legislativního vymezení povodňové problematiky je v tomto ohledu důležité zaměřit pozornost na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ ES věnované oblasti povodňových rizik. K předcházení a zvládání povodňových rizik v ohroženém území je nutné stanovovat vhodná protipovodňová opatření. Tyto opatření se dotýkají samozřejmě i člověka jako účastníka ochrany před povodněmi. V tomto směru je vhodné hodnotit i možné následky povodně na obyvatele. Je čím dál více patrné, že cestou k zajištění větší bezpečnosti a tím i ochrany obyvatelstva, je integrální bezpečnost. Klíčová slova Integrální bezpečnost, Opatření, Riziko.

Povodeň,

Ochrana

obyvatelstva,

Abstract The flood protection can be rated from several aspects. One of the ways of rating this ambit is focusing on the actual population. Within the legislative definition of flood problems in this regard it is important attention focus on the Directive of the European Parliament and Council 2007/60/EC which it dedicates to the ambit of the flood risks. For the prevention and managing flood risks in the affected area it is necessary to provide the suitable measures against floods. These measures concern to the human as a participant of the protection against floods. In this aspect it is suitable to rate the potential consequence of the flood on inhabitants. The way for ensure of the greater safety and protection of the population is within integral safety. Key words Integral safety, Flood, Civil protection, Safety measure, Risk. Úvod Při hodnocení povodňové problematiky je nutné vycházet z platných předpisů týkajících se ochrany před povodněmi. V současné době je aktuální zvládání povodňových rizik vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ ES. Povodňovému riziku jsou vystaveny zejména samotní obyvatelé, žijící v území ohroženém povodní. Je možné na základě intenzity povodní charakterizovat úroveň ohrožení obyvatel a tím i navrhnout preventivní protipovodňová opatření ke zvýšení ochrany v území. Realizovaná opatření mohou mít strukturální i nestrukturální povahu a to na základě konkrétních podmínek v území. V případě povodně by obyvatelé žijící v ohroženém území neměli spoléhat jen na záchranné složky, ale především na sebe. Měli by znát informace, jak se chovat v případě zasažení povodní.

Stěžejním zákonem týkajícím se vodohospodářské oblasti je zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Vedle jiných oblastí vodního hospodářství, řeší tento zákon i ochranu před povodněmi. Ze zákona vyplývá, že řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány na úrovních obec, obec s rozšířenou působností, kraj a stát a přitom se řídí povodňovými plány. Povodňovými orgány při povodni jsou povodňové komise, které spolupracují se složkami Integrovaného záchranného systému. Samotné řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. V době, kdy povodeň dosáhla takového rozsahu a škod, že je nutné vyhlásit krizový stav z důvodu využití dalších sil a prostředků je aktuální zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů. Povodňové orgány se v tomto případě stávají nedílnou součástí krizových orgánů. V rámci ochrany před povodněmi zpracovalo Ministerstvo zemědělství dokument Strategie ochrany před povodněmi v České Republice, jejíž hlavním posláním je zlepšení protipovodňové ochrany pomocí preventivních opatření. Základním východiskem byla prevence. Nové hledisko v rámci povodňové problematiky dává Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Jedná se o dokument z oblasti povodňových rizik na celoevropské úrovni. Směrnice byla v České republice převedena do legislativy novelou vodního zákona a vyhláškou 24/2011 Sb., o plánech povodí a o plánech pro zvládání povodňových rizik. Ukládá vypracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik, sestavení map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a na jejich základě vypracování plánů pro zvládání povodňových rizik. Jedním z úkolů předepsaných touto směrnicí je i vyznačení počtu zasažených obyvatel do map povodňových rizik. Hodnocení povodňových rizik Za poměrně nový přístup v hodnocení povodňových rizik je považován proces tzv. zvládání povodňových rizik. Výše zmíněná Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES [5]vybízí členské státy Evropské unie ke zpracování metodiky ke zvládání povodňových rizik. Dle novely vodního zákona se zvládání povodňových rizik soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení [7]. Povodňové riziko lze obecně snížit (ve smyslu definice rizika): • snížením pravděpodobnosti vzniku škod, • omezením dopadů povodně (škod, obětí na životech, apod.). Tento přístup tvoří základ zvládání povodňových rizik. Na obr. 1 jsou schematicky naznačeny kroky procesu zvládání

52


dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení. [7] Povodňové riziko lze obecně snížit (ve smyslu definice rizika):  snížením pravděpodobnosti vzniku škod,  omezením dopadů povodně (škod, obětí na životech, apod.). Tento přístup tvoří základ zvládání povodňových rizik. Na Obrázku 1 jsou schematicky naznačeny kroky procesu povodňových rizik. Model povodňových rizik. Model vycházízvládání z postupu obecného hodnocení vychází z postupu obecného hodnocení rizik.

rizik.


Díky vymezeným následkům povodně je možné sledovat, s jakým zraněním či úmrtím bude třeba počítat při různých intenzitách povodní. Uvědomění si této informace může pomoci při přípravě a plánování opatření v území. Faktem ale zůstává, že nejlepším způsobem záchrany obyvatel je včasná evakuace. Opatření k ochraně před povodněmi Opatření proti povodním chápeme jako prvek pro ochranu lidských životů, zvířat a majetku před náhodně se vyskytující hrozbou - povodní. Pro předcházení a zvládání povodňových rizik je nutná realizace vhodných opatření v ohroženém území. Vhodnost protipovodňového opatření se odvíjí od konkrétních podmínek v území. Realizace opatření by měla vycházet zejména z již zmíněného počtu obyvatel v území a hodnot ohroženého majetku. Protipovodňová opatření se zajišťují především systematickou prevencí a operativními opatřeními. V tab. 2 jsou v rámci prevence specifikována přípravná opatření vycházející ze zákona o vodách [7].

Obrázek 1: Obecné schéma procesu zvládání povodňových rizik [4]

Obr. 1 Obecné schéma procesu zvládání povodňových rizik [4] 3

Pro hodnocení povodňových rizik existují dva základní aspekty, podle kterých lze dopad povodňového ohrožení kvantifikovat:

Tab. 2 Specifikace přípravných opatření Stanovení záplavových území V současné době existuje Atlas záplavových území - DIBAVOD [6], který přehledně zobrazuje záplavová území v České republice.

1. Počet trvale bydlících osob dotčených projevy povodňového nebezpečí v záplavových územích.

Vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity Limity vodního toku slouží k vyhlášení příslušného stupně povodňové aktivity.

2. Hodnota majetku dotčeného projevy povodňového nebezpečí v záplavových územích a to pro různé pravděpodobnosti výskytu povodňového nebezpečí.

Povodňové plány Zpracovávají se na úrovni obec - ORP - kraj - stát a zpracovávají je i významné objekty v záplavových územích.

Povodňové ohrožení jako takové má dopad zejména právě na obyvatele žijící v ohroženém území.

Povodňové prohlídky Provádějí je povodňové orgány kvůli zjišťování závad, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně.

Hodnocení působení povodně na obyvatele V procesu hodnocení povodňových rizik hrají významnou roli obyvatelé. Je vhodné se zabývat tím, jaké následky na obyvatele bude povodeň představovat. Ohrožení obyvatelstva při povodni se věnuje Církvová ve své práci [1]. Navrhuje metodu pro stanovení rizika ohrožení osob povodněmi. Základem postupu metody je výpočet intenzity povodně, stanovení zranitelnosti osob podle jejich výskytu v postižené oblasti a určení následků povodně na osoby. V rámci metody je navržen i postup zahrnující pravděpodobnost výskytu povodně, pomocí které je v kombinaci s určenými následky stanoveno výsledné riziko ohrožení osob povodní. Zde je vhodné uvědomění si, jaké nebezpečí představuje povodeň pro obyvatele, kteří se vyskytují na rozdílných místech v hodnoceném území. V tab. 1 je vyjádřeno nebezpečí povodně pro obyvatele, nacházejících se na volném prostranství nebo ve vozidle a obyvatele nacházející se v budovách. Dělení je založené na hodnotě intenzity povodní, kde tato hodnota vychází z rychlosti proudění a hloubky vody při povodni. Je nutné uvědomění si, že intenzita povodně může být závislá i na výskytu trosek a věcí, které záplavová vlna strhává sebou do toku a kde právě tyto trosky mají význam při ohrožení obyvatel. Tab. 1 Nebezpečí povodně [1] Nebezpečí povodně pro osoby v budovách

nízké

nízké

0,25 - 0,50

průměrné

průměrné

0,50 - 1,10

vysoké

průměrné

1,10 - 7,00

extrémní

vysoké

˃ 7,00

extrémní

extrémní

˂ 0, 25


Organizační a technická příprava Příprava povodňových plánů a dalších opatření. Vytváření hmotných povodňových rezerv Příprava účastníků povodňové ochrany Do této skupiny se mj. řadí i správci povodí, vlastníci vodních děl, Český hydrometeorologický úřad, Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky, Zdravotnická záchranná služba, atd.

Existují různá hlediska, na základě kterých se dělí protipovodňová opatření. Může se jednat např. o dělení z hlediska časové využitelnosti na opatření dlouhodobá a krátkodobá nebo dělení z hlediska aktuálního použití na přípravná, operativní a opatření po povodni, atd. Nejčastěji jsou však protipovodňová opatření dělena dle jejich technické či netechnické povahy na opatření strukturální (technická) a nestrukturální (netechnická). Základní rozdíl mezi nimi je patrný z obr. 2. Tento typ dělení spadá do opatření preventivního charakteru Protipovodňová opatření Technická (structural) Drž povodně od lidí

Nebezpečí povodně pro osoby na volných prostranstvích a ve vozidlech

Intenzita povodně

Příprava předpovědní a hlásné povodňové služby Předpovědní povodňová služba zajišťována prostřednictvím Českého hydrometeorologického úřadu. Hlásnou povodňovou službu zajišťují povodňové orgány.

Netechnická (nonstructural) Drž lidi od povodně definování záplavových zón

retence

stabilizace koryt

zkapacitnění koryt

regulace lesního hospodářství

právní zajištění záplavových zón

ochranné hráze

regulace zemědělské činnosti

předpovědní systémy

varovné systémy výchova veřejnosti

Obr. 2 Protipovodňová opatření Technická x Netechnická [2] 53


Technická opatření

Integrální pojetí

Tyto opatření zahrnují zejména úpravy na vodních tocích a jejich bezprostředního okolí. Směřují k zajištění dostatečné kapacity koryt toků, stability dna a břehů koryt, zvýšení retenční schopnosti a transformaci objemu povodňové vlny v prostoru a čase nádržemi, poldry, apod. Do této skupiny se řadí i přírodě blízká protipovodňová opatření. Více o tomto typu opatření na portálu Voda v krajině [6].

I přes několikaleté diskutování o integrální bezpečnosti, neexistuje v České republice žádný právní předpis, který by poukazoval na to, aby se bezpečnost řešila komplexně. Na základě několika studií i na evropské úrovni je čím dál více patrné, že cestou k zajištění větší bezpečnosti, a tím i ochrany obyvatelstva, je integrální bezpečnost. Integrální bezpečnost je založena víc, než jakákoliv jiná sféra, na podmínce „vše souvisí se vším“.

Netechnická opatření

Z hlediska ochrany obyvatelstva před povodněmi je vhodné všechny úrovně bezpečnosti implementovat do jednotného celku. Hodnocení povodňových rizik, hodnocení následků na samotné obyvatele, navrhování opatření i samotná individuální ochrana obyvatel by neměla být řešena odděleně, ale v rámci jednoho cíle. Všechny oblasti totiž na sebe určitým způsobem mají vliv a proto je nelze separovat.

Zahrnují především operativní opatření a organizování služeb pro havarijní případy, jako jsou hydrologické předpovědi povodňových situací, hlásná a povodňová služba, organizace evakuačních a záchranných prací apod. Řadí se sem v podstatě přípravná opatření vymezená zákonem o vodách. Do této skupiny rovněž zahrnujeme územní plánování, které hraje důležitou úlohu při preventivním snižování nepříznivých účinků povodní a další. Role obyvatelstva v rámci ochrany před povodněmi V případě povodňové problematiky lze lidský faktor chápat jako soubor lidských vlastností a schopností, které ovlivňují průběh povodňové situace, bezprostřední dobu po povodňové situaci i v období mezi povodňovými událostmi. Lidský faktor v povodňové problematice souvisí zejména s preventivní a operativní oblastí. Stupeň poškození a škody na zdraví a životech obyvatelstva, majetku a životním prostředí závisí především na: • charakteristikách průběhu povodně (průtok, hloubka a rychlost proudění vody, doba zaplavení, apod.), • zranitelnosti (citlivosti) a • působení povodňového nebezpečí. Základní činnost obyvatel při ochraně před povodněmi Přestože prioritně ochranu obyvatel před povodněmi zajišťuje stát, samotný člověk se musí na vlastní ochraně taktéž podílet a vyvíjet iniciativu v tomto směru. I v území, kde jsou realizována protipovodňová opatření na vysoké úrovni, by měl člověk spoléhat především sám na sebe. Z povodňového hlediska se vlastní ochrana obyvatel realizuje ve 3 oblastech. 1. Prevence Obyvatelstvo by se mělo informovat a připravit předem na možnost vzniku povodní na území, kde žijí. 2. Bezprostřední ochrana Všichni občané žijící na území ohrožených povodněmi mají přístup k informacím, jak postupovat v různých situacích spojených s jednotlivými stupni povodňové aktivity. Druhý stupeň povodňové aktivity Obyvatelé by si měli zajistit poslech hromadných informačních prostředků a připravit těsnící materiál na utěsnění nízko položených míst domu a ucpávky kanalizace. Dále by se měli informovat o způsobu a místě případné evakuace a chovat se dle tísňových informací. Připravit evakuační zavazadlo pro celou rodinu, popřípadě vozidlo. Třetí stupeň povodňové aktivity Obyvatelé by měli přemístit cenný nábytek, potraviny a nebezpečné látky do vyšších pater, připravit vyvedení hospodářských zvířat, připravit rodinu a domácí zvířata k evakuaci, odstranit nebo řádně zajistit snadno odplavitelný materiál. Při zaplavování domu odpojit přívod elektrického proudu, uzavřít hlavní přívod plynu a vody. Při nedostatku času se musí okamžitě přesunout na místo, které nebude zatopeno. 3. Činnost obyvatelstva po povodni Mezi činnosti po povodni se řadí kontrola obydlí, likvidace zasažených potravin a další. 54

V pojetí ochrany obyvatelstva před povodněmi, je vhodné vyhodnotit všechny rizika, která mohou v rámci povodně pravděpodobně nastat a mohou mít nepříznivý vliv na obyvatelstvo. Je nutné uvažovat o konkrétním území a konkrétních podmínkách v něm a posuzovat vzájemný vliv mezi danými riziky. Na rizika je taktéž nutné nahlížet z komplexního hlediska. Jelikož je každá bezpečnost jednotlivých rizik ošetřena různou oblastí předpisů, v praxi je složité toto integrální pojetí realizovat i mj. vzhledem k různé terminologii. Na úrovni obce, které se nacházejí v záplavovém území, je vhodné vytvoření dokumentace, která by uvažovala komplexní pojetí rizik v rámci povodně a byla součástí povodňových plánů. Dokumentace by měla být flexibilní a v souladu s udržitelným rozvojem. Např. Bavorská ochrana před povodněmi [3] klade důraz na integrální pojetí a vidí největší úspěšnost v rozvoji protipovodňové ochrany ve společné strategii tří oblastí jako Přirozená retence, Technická protipovodňová ochrana a Prevence povodní. Přirozeným povodním nelze zabránit, ale lze zabránit tomu, aby se povodeň proměnila v katastrofu. Jako východisko v protipovodňové ochraně vidí v propojení všech aktérů na plánovací a realizační úrovni a jejich úzkou spolupráci. Závěr Nejen v oblasti povodňové problematiky má smysl aplikovat integrální přístup napříč jednotlivými oblastmi hodnocení. Hodnocení povodňové problematiky v území probíhá v různých směrech. Hodnotí se např. z hlediska zvládání povodňových rizik, z hlediska následků na obyvatele žijící v ohroženém území, z hlediska návrhu protipovodňových opatření, apod. Je snaha skloubit jednotlivé aspekty hodnocení v jeden systém. Výhodou tohoto propojení je zlepšení bezpečnosti obyvatel v ohroženém území. Příspěvek vznikl v rámci grantu TA01021374 Nové technologie ochrany životního prostředí před negativními následky pohybujících se přírodních hmot. Literatura [1] Církvová, P.: Analýza rizik vyplývajících z ohrožení obyvatelstva při povodni. Disertační práce. Brno, 2011. 153 s. Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. Ústav vodních staveb. [2] Čamrová, L.; Jílková, J.: Povodňové škody a nástroje k jejich snížení [online]. 2006 [cit. 2012-06-14]. ISBN 80-86684-350. Dostupné z: http://www.ieep.cz/editor/assets/publikace/pdf/ pub036.pdf. [3] Ochrana před povodněmi v Bavorsku. PřF UP v Olomouci [online]. 1999 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://ekologie.upol. cz/ku/rreo/Protipovodnova-ochrana_Bavorsko_prospekt.pdf. Ostrava 29. - 30. ledna 2013


[4] Dílčí zpráva za rok 2011 v rámci grantu TA01021374 - Nové technologie ochrany životního prostředí před negativními následky pohybujících se přírodních hmot. [5] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik [online]. 2007 [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ. do?uri=OJ:L:2007:288:0027:0034:CS:PDF.

[6] Voda v krajině: operační program životní prostředí [online]. 2010 [cit. 2012-06-14]. Dostupné z: http://www.vodavkrajine.cz/. [7] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.


81.


VILÉM ADAMEC a kolektiv

OCHRANA PŘED POVODNĚMI A OCHRANA OBYVATELSTVA

Ochrana před povodněmi a ochrana obyvatelstva Vilém Adamec a kolektiv Publikace prezentuje problematiku ochrany před povodněmi. Mimo základní principy ochrany je zde věnována zvláštní pozornost některým speciálním aspektům. Jednotlivé prezentované problémy pak tvoří relativně samostatné uzavřené kapitoly. Text uvádí podrobnější informace k činnosti předpovědní a hlásné služby a roli správců povodí při ochraně před povodněmi. Zvláštní pozornost je věnována ochraně zdrojů vody před následky povodně. Je zde pojednáno rovněž o ochranných opatřeních technického charakteru, zejména výstavbě protipovodňových hrází. Jsou zde prezentovány některé aspekty z hlediska ochrany postiženého obyvatelstva, a to i ve vazbě na záchranářství, řízení různých aktivit při povodni povodňovou komisí, resp. krizovým štábem. ISBN 978-80-7385-118-7. Rok vydání 2012.

EDICE SPBI SPEKTRUM

XI.


DANA PROCHÁZKOVÁ

METODIKA PRO ODHAD NÁKLADŮ NA OBNOVU MAJETKU V ÚZEMÍCH POSTIŽENÝCH ŽIVELNÍ NEBO JINOU POHROMOU

cena 180 Kč

Metoda pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelní nebo jinou pohromou Dana Procházková Základním nástrojem pro vytvoření bezpečného lidského systému je budování integrální bezpečnosti, tj. bezpečnosti, která dbá na všechny důležité aspekty tohoto systému a která zajišťuje bezpečí a udržitelný rozvoj tohoto systému. Předložená publikace obsahuje charakteristiky živelních a jiných pohrom, které se mohou vyskytnout v České republice. Dále obsahuje soubor opatření pro prevenci, zmírnění a odstranění dopadů živelních či jiných pohrom. Pro vytváření přijatelné bezpečnosti navrhuje implementaci programu preventivní ochrany proti dopadům, které vzniknou nebo mohou vzniknout při možných nouzových a krizových situacích. Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelní nebo jinou pohromou se skládá z dvanácti provázaných metodik, které tvoří systémový nástroj a jejich aplikace zajišťuje odpovědi na základní otázky, na které veřejná správa potřebuje při rozhodování znát odpovědi. Metodiky jsou postavené na současném světovém odborném poznání a na zkušenostech vyspělých zemí a jsou vytvořené pro podmínky České republiky.

ISBN 978-80-86634-98-2. Rok vydání 2007.

cena 190 Kč

Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970 Ostrava 29. - 30. ledna 2013

55


Bezpečné prostředí a bezpečnostní politika Safe Environment and Security Policy prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc.

• náhlými změnami počasí;

AKADEMIE o. p. s. Břenkova 3, 613 00 Brno [email protected]

• zemětřesením, vulkanickou činností;

Abstrakt V příspěvku je podán nástin analýzy vazeb a souvislostí mezi bezpečnostní politikou, ochranou obyvatelstva, udržitelným rozvojem a bezpečnou lokalitou. Příspěvek se zabývá i hrozbami způsobujícími vznik krizových situací, ať už jde o hrozby přírodního původu, či hrozby způsobené činností člověka, která je příčinou snížení schopnosti přírody vypořádat se s důsledky této činnosti. Řešený problém se dostává do oblasti environmentální bezpečnosti, která má vliv na zachování spolehlivosti prvků infrastruktury, a tím na bezpečnost obyvatelstva. Klíčová slova Bezpečnost, svoboda, zdraví, rozvoj. Abstrakt The paper outlines the analysis of relations and connections between security policy, citizen protection, sustainable development and safe locality. This paper deals with the threats that cause the emergence of crisis situations, whether it be natural threats or threats caused by human activities, causing reduced ability of nature to deal with the consequences of this activity. The solved problem gets in the area of environmental safety, which affects the maintenance of the reliability of infrastructure elements and thus the safety of the public. Key words Security, liberty, health, development. Při zamýšlení se nad problematikou bezpečné lokality se objeví nutnost podívat se na samotnou podstatu bezpečnosti člověka obyvatele oné lokality či regionu. Pojem bezpečná lokalita je vždy spojen s člověkem - bez vztahu k člověku ztrácí tento pojem smysl. Vytvoření bezpečné lokality bylo snem našich předků i v dávných společnostech, a ve svém důsledku přispělo často i k zániku těchto společenství (Starověké Řecko, Čína, Chetité, Aztékové ...). V současné době se problematika bezpečné lokality vnímá dosti často velice účelově a zúženě, podle zájmu interpreta. Tak například Program Bezpečná lokalita MV má za cíl bojovat proti majetkové kriminalitě. V Moravskoslezském kraji je problematika bezpečného regionu zaměřena (zúžena) na zvýšení akceschopnosti Integrovaného záchranného systému (IZS) prostřednictvím vybudování integrovaného bezpečnostního centra. Touto cestou jdou i další kraje ČR. Jde bezpochyby o velice dobré kroky (počiny) směřující ke zvýšení bezpečnosti občanů snížením škod při vzniku havárií a jiných mimořádných událostí a případnou eliminací některých možných hrozeb. Stačí tato opatření k tomu, aby člověk žijící v této lokalitě měl dostatečný pocit bezpečí - není třeba i dalších opatření k eliminaci hrozeb, kde IZS nemůže lidem pomoci? Při hledání odpovědi na tuto otázku lze jako východisko provést alespoň stručnou analýzu hrozeb, které mohou ovlivnit životy, zdraví, spokojenost, a tím bezpečnost osob žijících v dané lokalitě. Člověk je ohrožován hrozbami přírodními (naturogenními), které jsou vyvolány: • změnou klimatu; 56

• kosmickými tělesy a zářením. Dále jsou lidé žijící v určitém regionu (lokalitě) ohrožováni hrozbami vyvolanými svou vlastní činností a způsobem života v regionu a globálním působením lidstva - antropologickými hrozbami. Považujeme za účelné uvést alespoň ty antropologické hrozby, které považujeme za důležité: • zamoření ovzduší; • znečištění vod; • genetické ovlivňování rostlin a živočichů a jejich migraci „stěhování tam, kam nepatří“; • společenské disproporce (chudoba, náboženské názory); • nevhodné využívání geografického prostoru - územní plánování. Naturogenní a antropologické hrozby mohou způsobovat, a ve svém důsledku i způsobují narušení životního prostředí, poškození zdraví či ohrožení života lidí, nebo alespoň jsou příčinou nespokojenosti lidí, a člověk se v takovém prostředí necítí svobodným, šťastným a nemá pocit bezpečí. Nyní jsme možná zašli trochu jinam - zejména uvedením pojmů štěstí, spokojenost, svoboda a tvrzením, že tyto kategorie nějak souvisí s pocitem bezpečí člověka. Autoři článku jsou přesvědčeni o tom, že taková souvislost existuje. Zeptáte-li se lidí, co považují za nejdůležitější, dostanete velice často odpověď, že je to zdraví. Jednoznačnými determinanty zdraví člověka jsou: • životní prostředí; • životní styl; • sociální a ekonomické podmínky (prostředí); • genetické předpoklady (faktory). Je zřejmé, že všechny uvedené determinanty zdraví jsou v přímé vazbě a jsou vlastností lokality - regionu, nebo je jejich kvalita ovlivňována životem v této lokalitě. Životní prostředí budeme pro naši potřebu, avšak s ohledem na přijaté konvence, definovat zúženě ve vztahu k lidské společnosti jako systém tvořený přírodními i člověkem vytvořenými prvky materiálního světa, se kterými je člověk ve stálém vzájemném kontaktu. Jedná se především o ovzduší, vodu, horniny, půdu, organismy a energie. Interakce člověka s životním prostředím je ve snaze nedopustit vznik škod pro lidskou společnost upravována zákony. doc. Ing. Arch. Janka Betáková, Ph.D. v článku „Územné plánovanie, nástroj na presadzovanie politiky udržitelného rozvoja“ [1] uvádí: „Problematika prostorového vývoje je tak komplexní a široká, že je postižena řadou zákonů a jiných právních norem, programů a politik v nejrůznějších oblastech společenského a ekonomického života. Územní plánování tvoří ve smyslu zákona předpoklady pro zajištění stálého souladu všech přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území, především ve vztahu k péči o životní prostředí a ochranu hlavních složek životního prostředí: vody, půdy, vzduchu. Naplnění zákona je garantováno orgány územního plánování. Za hlavní úkoly územního plánování je možné považovat: -- řešení využitelnosti území pro různé funkce; -- stanovení podmínek a zásad jeho organizace; Ostrava 29. - 30. ledna 2013


-- koordinace z věcného i časového hlediska výstavby a jiných činností ovlivňujících rozvoj daného území. Rozhodovací pravomoci územního plánování zahrnují: -- určení limitů využití území; -- regulaci funkčního a prostorového uspořádání území; -- určení asanačních, rekonstrukčních nebo rekultivačních zásad území a určení způsobu jeho dalšího využití; -- stanovení umístění a prostorové vymezení staveb, stavební, technické a architektonické zásady jejich realizace; -- vymezení chráněného území, objektů, oblastí klidu a ochranných pásem. Nástroje územního plánování tvoří ucelený a propojený systém, ve kterém jednotlivé nástroje v rámci územního plánování na sebe navazují. Základními nástroji územního plánování jsou: -- územně plánovací podklady; -- územně plánovací dokumentace a -- územní rozhodnutí.“ (Volný překlad). Životní styl je dalším významným atributem zdraví člověka. Jde ve své podstatě o systém ustálených činností, vztahů, životních projevů a způsobů chování charakteristických pro určitou konkrétní osobnost nebo skupinu. Je dán vnějšími podmínkami a osobnostními postoji jedince. Do značné míry je pak ovlivněn postavením člověka ve společnosti, v pracovním procesu, úrovní jeho intelektu, vzděláním, příjmem, zálibami a způsobem trávení volného času, rodinným životem, kulturní úrovní komunity, tradicemi, módou a hromadnými sdělovacími prostředky. Sociální a ekonomické prostředí je významným atributem ovlivňujícím zdraví člověka, a tím i jeho pocit bezpečí, spokojenosti a svobody. Definujeme-li svobodu jako možnost rozhodovat se a jednat podle své vůle a být připraven nést za to odpovědnost, vidíme, že musíme dodat ještě něco jako „neškodit jiným“. Domnívám se, že definice „Svoboda je poznaná nutnost“ je při správném chápání ve své podstatě výstižnější. Zdá se být výstižnější zejména pro pochopení nutnosti „vládnutí“ - tedy instituce státu a politické moci - formy vlády. Bylo by na místě, kdyby si podstaty definice svobody byli vědomi politici v naší zastupitelské demokracii, kde zdrojem moci je lid a vládu uskutečňují demokratické strany. Dnes v ČR máme demokraty křesťanské, lidové, občanské a sociální, kteří se nemohou demokraticky domluvit téměř na ničem. Neskonalým štěstím pro tyto politiky jsou nepřemýšlející lidé. Sociální prostředí by mělo zajistit člověku důstojný život i ve stáří. Bohužel socialismus narušil rodinu jako instituci - sejmul z dětí péči o stárnoucí rodiče a systém přerozdělování veřejných financí uspořádal tak, že měl na výplatu důchodů. V současné kapitalistické společnosti v ČR se včas neřešil společenský problém související se stárnoucí generací a nejsou prostředky na zajištění výplaty důchodů. Příčina není v tom, že by bylo mnoho starých lidí. Společnost stárne proto, že je nízká porodnost, je málo mladých a veřejné finance nestačí na veškeré sociální potřeby proto, že je vysoká, navzdory nižšímu počtu zaměstnavatelných, nezaměstnanost, malá produktivita výroby a s ní související nízká úroveň mezd. Přičteme-li k tomu skutečnost, že starší a střední generace byla zvyklá na jiné sociální podmínky a mladí nemají zájem uplatnit se v tradičních oborech, jako je strojírenství, sklářství, zemědělská výroba, ale usilují o posty manažerů, ekonomů a právníků, je zřejmé, proč jsme tam, kde jsme, a že nikdo nedokáže najít schůdnou a reálnou cestu, jak z toho ven. Objevují se pouze kritici současného stavu, ale chybí vizionáři s alespoň trochu realizovatelnými návrhy. Při výměně politických stran ve vládě se neřeší podstatné problémy, které naše společnost má, a veškerá energie se věnuje hledání Ostrava 29. - 30. ledna 2013

„viníků“, tedy těch, na které se svede, že mohou za to, že je nám hůře, bují korupce a je nedostatek veřejných financí. Pozoruhodné je to, že i po výměně vládnoucích stran tak zvaní „lobisté“, ale zejména ti, kteří lobisty financují, tedy mocní, zůstávají stejní a na svých místech. Legislativa - zákonodárství slouží rovněž mocným - napomáhá vytvářet pro ně vhodné prostředí ekonomické i sociální - tedy příležitosti, jak „odklánět“ finanční toky a tvořit finanční „tůně“, ze kterých se dá čerpat. Ne bezvýznamný je pro tvorbu sociálního, ekonomického a politického prostředí vliv masových sdělovacích prostředků. Nemůžeme se ubránit dojmu, že „investikativnost a agresivita“ žurnalistů spolu s nízkou úrovní znalostí a ne zrovna ověřenými informacemi vyvolávajícími u nepřemýšlejících občanů pesimismus spolu s přesvědčením, že jinde ve světě je hůř, má svou podstatu opět u mocných, kteří sdělovací prostředky ovládají. Vytvořené sociální, ekonomické a politické prostředí u nás vede jednoznačně k prohlubování sociálních rozdílů, tedy bohatí bohatnou a chudí chudnou, přičemž neroste jen rozdíl v kvalitě, ale i v kvantitě - skupina chudých početně narůstá. Tento stav má přímý vliv i na výsledky voleb, vývoj v našem státě a jeho budoucnost. Volič s podprůměrným příjmem, zadlužený volič, důchodce s vidinou klesající životní úrovně a bezdomovec mají zcela jistě poněkud pokřivený názor na budoucnost naší země a jsou v zoufalství ochotni uvěřit i nereálným slibům některých politických stran. Konstatování, že popsané sociálně ekonomické a politické prostředí neprospívá zdraví velké části obyvatel a je zdrojem celé řady hrozeb až po sociální a národnostní nepokoje, je zcela jistě oprávněné. Je zde tedy prokazatelná vazba na bezpečnost lokality či regionu. Genetický faktor, jak by se zdálo na první pohled, má vliv jen a pouze na zdraví daného jedince. Avšak není tomu tak, protože nejde o neměnící se a konstantní „veličinu“, ale o faktor, který se v čase a vlivem růstu populace vyvíjí - podléhá změnám, a vzhledem k častějšímu vyhledávání partnera v regionu či dané lokalitě lze prokázat vliv genetického faktoru na zdraví a bezpečnost občanů v dané lokalitě. Subjektivní pocit bezpečí člověka do značné míry tedy závisí na tom, jak se lidé v této lokalitě cítí, jak vnímají pohodu, štěstí a s tím související kvalitu života. Kvalita života je vnímána prostřednictvím mnoha oblastí, z nichž každá má své indikátory. Tab. 1 Oblasti kvality života a indikátory jejich hodnocení Oblast vnímání

Indikátor

Zdraví

nemocnost, délka života

Vzdělání

dostupnost, možnosti různých oborů

Zaměstnanost

příležitost, úroveň, kvalita pracovního zařazení

Dostupnost zboží a služeb

příjmy, bohatství, chudoba

Osobní bezpečnost

ohrožení, hrozby, rizika

Sociální prostředí

společenské zřízení, úroveň sociálních pout

Volný čas

možnosti využití

Životní prostředí

vzduch, voda, potraviny

Svoboda

úroveň legislativy, etika, morálka

Obsah a forma oblastí kvality života člověka v regionu je do značné míry závislá i na úrovni a způsobu „vládnutí“. Získání oprávnění vládnout - tedy politická moci - se v našich současných podmínkách opírá o: • získání hlasů voličů pomocí volebních slibů a popularity osobností, které se často neumí zapojit do politiky, nechápou souvislosti, nemají potřebné znalosti a životní zkušenosti (herci, 57


sportovci, prostoduchá děvčata …); • nedokonalou legislativu - umožňuje přeběhlíky, patovou situaci, vznik pseudostran a jejich účast ve vládě (VV, LIDEM); • politiky postrádající potřebné profesní znalosti, morální vlastnosti a mající nedostatečnou odpovědnost za vedení státu; • nízký mandát politických stran daný malým počtem straníků; • špatný systém financování stran - jsou financovány z veřejných prostředků. Závěrem Budování bezpečné lokality (regionu) je proces, jehož výsledkem je navození subjektivního pocitu bezpečí lidí žijících v této lokalitě.

Tento příspěvek vznikl v souvislosti s prací na projektu bezpečnostního výzkumu č. VG20112014068 „Prototyp tréninkového a simulačního programu pro nácvik řešení havarijní situace s únikem nebezpečné chemické látky. Řešení havarijních situací v rámci vnějšího havarijního plánu a havarijního plánu kraje.“ Literatura [1] Betáková, J.; Šandora, M.: Územné plánomanie, nástroj na presadzovanie politiky udržitelného rozvoja. In Sborník mezinárodní vědecké konference „Verejná správa a regionálny rozvoj TUAD v Trenčíně“, Trenčín 2006.

Tento proces je nepříznivě ovlivňován globalizací a utopistickou teorií trvale udržitelného rozvoje. Naopak příznivě může působit dobře propracovaná koncepce ochrany obyvatelstva opírající se o environmentální bezpečnost.


51.


MICHAIL ŠENOVSKÝ VILÉM ADAMEC PAVEL ŠENOVSKÝ

OCHRANA KRITICKÉ INFRASTRUKTURY

Ochrana kritické infrastruktury Michail Šenovský, Vilém Adamec, Pavel Šenovský Publikace přináší autorům dostupné informace z oblasti ochrany životně důležité infrastruktury (kritické infrastruktury). Jsou zde prezentovány všeobecné informace o vývoji a současném stavu v předmětné oblasti, a to jak v České republice, tak i v zahraničí. Publikace obsahuje rovněž teoretické pasáže věnované základním principům ochrany kritické infrastruktury, stanovení kritických prvků v provozovaných systémech a možné směry k eliminaci napětí v posuzovaných systémech. Autoři nemají ambice prohlásit obsah publikace za neměnný, spíše naopak. Považují v publikaci soustředěné poznatky za příspěvek k diskusi na předmětné téma.

cena 130 Kč

ISBN 978-80-7385-025-8. Rok vydání 2007.

EDICE SPBI SPEKTRUM

48.

Bezpečnostní plánování Michail Šenovský, Vilém Adamec, Michal Vaněk

Publikace Bezpečnostní plánování se zabývá problematikou managementu a plánování zejména v oblasti krizového řízení. Text je proto sestaven tak, aby nejdříve poskytl základní informace o oblasti managementu MICHAIL ŠENOVSKÝ a plánování v obecné rovině. V dalším je pak vymezen pojem bezpečnostní plánování. Následně jsou VILÉM ADAMEC MICHAL VANĚK jednotlivé oblasti plánovacích aktivit dokumentovány na požadavcích legislativy. Je zmíněna i problematika BEZPEČNOSTNÍ PLÁNOVÁNÍ ochrany informací při plánování bezpečnosti státu. Je nutno předeslat, že se v žádném případě nejedná o úplný popis dané problematiky. Ve své podstatě to totiž ani není dost dobře možné. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

cena 85 Kč

ISBN 80-86634-52-4. Rok vydání 2006. Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970

58



Analýza současného stavu legislativní úrovně ochrany kritické infrastruktury Analysis of the Current State Legislative Level Critical Infrastructure Protection Mgr. Ing. Vladimír Klaban1 doc. Ing. Pavel Stošek, CSc.2 Institut strategické podpory, a.s. Břenkova 174/3, 613 00 Brno 2 CALS servis s.r.o. Hudcova 78 c, 612 00 Brno [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je jedním ze základních úkolů státu. V rámci jeho naplňování je s podporou Ministerstva vnitra České republiky řešen i výzkumný projekt VF20112015018 s názvem „Bezpečnost občanů - krizové řízení“. Jedním z dílčích úkolů tohoto projektu je i analýza souvisejících právních norem a návrhy jejich změn. Analýza současného stavu legislativní úrovně ochrany kritické infrastruktury je základním předpokladem i pro další opatření v oblasti zvyšování úrovně připravenosti České republiky na řešení krizových situací. Klíčová slova Kritická infrastruktura, právní předpisy, úroveň ochrany. Abstract Protection of lives, health and property is a fundamental task of the state. The research project VF 20112015018 entitled „Security of citizens - crisis management“ is therefore solved with the support of the State (Ministry of Interior of the Czech Republic). One of the sub-tasks of this research project is the analysis of related laws and draft amendments. Analysis of the current state legislative level critical infrastructure protection is a prerequisite for further action in raising the level of preparedness of the Czech Republic for crisis situations. Key words Critical infrastructure, legal standarsd, level of protection.

Prvkem kritické infrastruktury se rozumí zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura, určené podle průřezových, a odvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury. Ochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury. [4] Jedná se tedy o poměrně široký pojem, který zahrnuje nejenom „ochranu prvků KI“ ve fyzickém slova smyslu, ale například i její technologicky správný provoz, údržbu, atd. Z výše uvedených definic vyplývá, že problematikou ochrany kritické infrastruktury se bude přímo, či nepřímo zabývat celá řada právních předpisů, přičemž toto v nich zpravidla nebude výslovně uvedeno a bude to nutné výkladem výše uvedených pojmů dovodit. Například zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, pojem „kritická infrastruktura“ neobsahuje, ale přesto právní normy v tomto zákoně obsažené problematiku ochrany KI bezpochyby řeší. Analýza je vědecká metoda založená na rozložení celku na elementární části. Cílem analýzy je identifikovat podstatné a nutné vlastnosti elementárních částí celku, poznat jejich podstatu a zákonitosti. V případě analýzy současného stavu legislativní úrovně ochrany kritické infrastruktury je tedy tímto celkem celý platný a účinný právní řád České republiky s důrazem na ty jeho součásti, které se přímo, či nepřímo dotýkají problematiky kritické infrastruktury. Sám pojem kritická infrastruktura se v současné době vyskytuje pouze v 7 právních předpisech. Těmito právními předpisy jsou: • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. • Zákon č. 430/2010 Sb., kterým se mění zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů, (krizový zákon). • Vyhláška č. 387/2012 Sb., o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny. • Vyhláška č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví.

Tento příspěvek pojednává o základních teoretických východiscích při realizaci analýzy současného stavu úrovně legislativní ochrany kritické infrastruktury. Správně nastavené cíle a výchozí předpoklady, při provádění takové analýzy, jsou nezbytným předpokladem jejího komplexního a důsledného pojetí. Především je nutné vyřešit otázku základních pojmů, kterými jsou pojmy „kritická infrastruktura“ a „ochrana kritické infrastruktury“. Ustanovení § 2 zákona č. 240/2000 Sb., které vymezuje tyto pojmy, zároveň stanovuje, že se jedná o vymezení těchto pojmů „pro účely krizového zákona“. Jiné, zákonem stanovené vymezení těchto pojmů, které by bylo oficiálně považováno za platné pro celý právní řád, v současné době neexistuje. Dále tedy vycházíme z výše uvedeného zákonného vymezení. Kritickou infrastrukturou se tedy rozumí prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad, na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. To co lze považovat ze závažný dopad, lze do určité míry dovodit ze zákona č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 432/2010 Sb., ve vztahu ke konkrétnímu prvku KI a předpokládané situaci. Ostrava 29. - 30. ledna 2013

• Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. • Nařízení vlády č. 431/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. • Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. To ovšem neznamená, jak již bylo uvedeno výše, že se problematikou legislativní ochrany kritické infrastruktury jiné právní předpisy a další normy nezabývají. Některé součásti kritické infrastruktury jsou např. trestním zákoníkem považovány za obecně prospěšné zařízení, prvky a objekty KI jsou bezesporu předmětem vlastnictví ve smyslu občanského zákoníku, apod. Vlastníkem prvků KI nebude v převážné většině případů stát, ale především právnické osoby zřízené podle soukromého práva. Práva a povinnosti těchto subjektů ve vztahu k jimi vlastněným prvkům KI, jejich provozování a funkčnosti, budou upravovat jak obecné, tak i speciální právní předpisy. Nakonec i z vymezení pojmů „kritická infrastruktura“, „prvek kritické infrastruktury“ a zejména pojmu „ochrana kritické infrastruktury“ je zřejmé, že bude 59


Systém pramenů práva je uspořádán podle principu právní síly. Nejvyšší právní sílu má ústava, respektive ústavní zákony. Přičemž v souladu s článkem 10 Ústavy České republiky platí, že vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva (tzv. aplikační přednost takové mezinárodní smlouvy). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že při provádění analýzy legislativní úrovně ochrany kritické infrastruktury bude nutné analyzovat všechny prameny práva, s přímým či nepřímým vztahem k ochraně KI, tedy: • Ústavní zákony. • Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas (čl. 10 Ústavy ČR). • Právní předpisy Evropské Unie. • Zákony a další národní právní předpisy. • Nálezy Ústavního soudu, kterými byly zrušeny právní předpisy, nebo některá jejich ustanovení. • Normativní právní smlouvy. • Zásadní judikáty NS ČR a NSS ČR (byť nejsou za pramen práva považovány, ale mají „kvaziprecedenční“ význam), které lze vztáhnout k problematice „ochrany KI“. Právní řád České republiky se člení na veřejné právo (ústavní, trestní, správní, finanční, právo sociálního zabezpečení, apod.) a soukromé právo (občanské, obchodní, rodinné, pracovní, apod.) která se dále člení na jednotlivá právní odvětví, v rámci kterých bude nutné analyzovat vztah jejich jednotlivých právních institutů a norem k ochraně kritické infrastruktury. Tento vztah bude mít v některých případech pouze obecný, v jiných případech speciální charakter. V případě řady právních odvětví bude jejich vztah k ochraně kritické infrastruktury pouze okrajový, s výrazně obecným charakterem, nebo zde dokonce žádný takový relevantně významný vztah nebude. V případě především správního práva lze naopak předpokládat řadu právních norem, které se budou otázkami ochrany kritické infrastruktury (tedy opatřeními zaměřenými na snížení rizika narušení funkce jejího prvku) zabývat velmi podrobně a rozsáhle.

60

Tab. 1 Výchozí schéma pro analýzu stavu legislativní ochrany KI

VeĜejná správa

Nouzové služby

Finanþní trh a mČna

Komunikaþní a informaþní systémy

Doprava

Zdravotnictví

Právní Ĝád ýR

PotravináĜství a zemČdČlství

Oblasti Kritické infrastruktury Vodní hospodáĜství

Právní řád České republiky je systém pramenů práva, obsahuje národní právní normy, právní normy Evropské unie a mezinárodní právní normy, patří ke kontinentálnímu typu právní kultury, formálně závazné prameny práva, jsou stanoveny v Ústavě České republiky. Právní řád České republiky je tedy tvořen ústavními zákony, zákony a dalšími právními předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ústředních orgánů státní správy, zákonná opatření Senátu, nařízení krajů a obcí v přenesené působnosti, vyhlášky krajů a obcí v samostatné působnosti), ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami, s nimiž vyslovil souhlas Parlament, nálezy Ústavního soudu, kterými tento zrušil určitý zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení [1].

Tyto právní normy budou obsaženy zejména v předpisech regulujících oblasti energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, dopravu, komunikačních a informačních systémů, finančního trhu a měny, nouzových služeb a veřejné správy [6].

Energetika

nutné v řadě případů jednotlivých právních předpisů dovozovat jejich vztah k ochraně kritické infrastruktury. Tedy jaká práva a povinnosti zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury stanovují právní normy v těchto předpisech obsažené.

VeĜejné právo Ústavní zákony MS þl. 10 PĜedpisy EU Zákony Podzákonné pĜedpisy NÚS NPS Judikatura Soukromé právo Ústavní zákony* MS þl. 10* PĜedpisy EU *

Výchozí normy VP pro na tyto navazující normy soukromého práva.

Závěr Analýza stavu legislativní úrovně ochrany kritické infrastruktury je tedy úkolem značně obsáhlým, jehož splnění vyžaduje systémový přístup. Tato analýza se nemůže omezit pouze na úzký okruh právních předpisů, které s pojmem kritická infrastruktura pracují. Komplexní řešení problému vyžaduje analýzu celého právního řádu podle obecných a zvláštních kritérií ve vztahu k jednotlivým oblastem KI [2]. Výzkumný úkol je řešen s podporou Ministerstva vnitra České republiky v rámci výzkumného projektu VF20112015018 s názvem „Bezpečnost občanů - krizové řízení“, jako DÚ 5 E 3. Seznam literatury [1] Hendrych, D. a kol.: Právnický slovník. 2. rozšířené vydání, nakladatelství C. H. BECK, Praha 2003, ISBN 80-7179-740-5. [2] Šenovský, M.; Adamec, V.; Šenovský P.: Ochrana kritické infrastruktury. Edice SPBI SPEKTRUM 51. 2007. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. 1. vydání. 141 s. ISBN 978-80-7383-025-0. [3] Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [4] Zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. [5] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. [6] Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury.



Netradiční využití nového aerosolového hasicího generátoru AGS - 8/3 Non-traditional Use of a New Aerosol Extinguishing Generator AGS - 8/3 David Kroča VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected] Spoluautoři: doc. Ing et. Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., MBA Státní úřad jaderné bezpečnosti Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1 [email protected] Ing. Markéta Weisheitelová Ing. Stanislav Brádka, Ph.D. Státní úřad jaderné, chemické a biologické ochrany Příbram - Kamenná, 262 31 Milín [email protected], [email protected] Abstrakt Mezi moderní způsoby hašení se řadí aerosolové hasicí generátory, které likvidují požár svým inhibičním efektem. Na rozdíl od prášků, vytvářejí generátory daleko drobnější částice, obrovský povrch těchto částic má charakteristický hasební účinek, a v krátké době eliminují požár. Na českém trhu se v loňském roce objevil nový aerosolový hasicí generátor AGS - 8/3. Mimo standardních hasicích schopností, jsme prověřili i dekontaminační vlastnosti prostředku v prostoru zasaženým biologických agens, jako případné netradiční využití tohoto systému, a navázali na již provedený pokus se stabilním hasicím zařízením GABAR. Klíčová slova Aerosolový hasicí generátor AGS - 8/3, bakteriální suspenze B stearothermophilus, dekontaminace. Abstract Among modern methods of fire extinguishing belong aerosol extinguishing generators which dissolve fire by their inhibitor mechanism. In contrast with extinguishing powders generators produce much smaller elements. The huge surface of these elements has characteristic extinguishing effect and it is able to eliminate the fire in a short time. New aerosol extinguishing generator AGS - 8/3 was launched into the Czech market last year. Besides the default fire extinguishing capability, there have been taken measurements focused on decontamination properties of device in the area contaminated with biological agent as a non-traditional use of this system and we followed up to already executed experiment with aerosol extinguishing generator GABAR. Key words Aerosol extinguishing generator AGS - 8/3, decontamination, bacillus stearothermophilus. Úvod

Hašení funguje na základě tvorby hasicího aerosolu v místě vzniku požáru, dochází k reakci, která mění aerosol vytvářející směs (AVS) na drobné částice o velikosti stovek nanometrů, likviduje tak požár na principech chemického mechanismu hašení obdobným způsobem jako hasicí prášky tj. antikatalytickým - inhibičním efektem. Vzájemná vazba radikálů vzniklých na požářišti probíhá zejména na povrchu těchto částic. Čím jsou částice drobnější tím je hasicí schopnost účinnější [1]. Popis hasicího generátoru AGS - 8/3 Jde o stabilní aerosolové hasicí zařízení (AHZ), které na trh dodává firma K.B.K. fire spol. s r.o., Ostrava. Generátor AGS - 8/3 slouží k objemovému hašení požárů pevných látek (dřevo, plasty atd.), kapalných i lehce vznětlivých hořlavin např. ropných produktů, ale také k hašení elektrických zařízení pod napětím do 40 kV [2]. Generátor se skládá z plechové, válcové nádoby, v níž je uložena aerosol vytvářející směs s rozbuškou. Obvod víka generátoru je perforován, jímž proudí hasební aerosol. Jako součást je dodávána i konzola k uchycení zařízení v zabezpečovaném prostoru. Směs aerosolu má hmotnost 3,25 kg a podle dostupných informací je její složení následující (viz tab. 1) [3]. Tab. 1 Složení směsi generátoru Sloučenina

Procentuální zastoupení

2K2СО3 · 3Н2О

52,7

NH4HCO3

25,7

KHCO3

8,2

KNO3(oxidovadlo)

7,9

ostatní

5,5

Na základě chemického složení směsi generátoru, byla vyslovena domněnka, zda nemůže být použit i k širším, dosud nevyzkoušeným účelům. Cíl následujícího experimentu nebyl zaměřen na samotné hašení, ale na skutečnosti prověřit, zdali není možné využít aerosolového generátoru AGS rovněž k dekontaminaci uzavřených prostor zasažených biologickými agens, a navázat tak na předešlý pokus provedený s aerosolovým hasicím zařízením GABAR. Příprava experimentu Experiment probíhal v reálné místnosti areálu Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany v.v.i Kamenná - Milín (SÚJCHBO). Místnost měla objem 46 m3 (viz schéma č. 1). Na podlahu, v podstatě, do středu experimentální místnosti byl umístěn generátor aerosolu AGS. Na zvolená místa do rohu experimentální místnosti byly rozmístěny stojany 100 cm a 150 cm a na ně, a na vyhrazená místa na podlahu byly rozmístěny Petriho misky s živným agarem (složení: masový extrakt, masový pepton, NaCl, agar dle ČSN 757841), jak uvádí obr. 1.

Novinkou v oblasti hašení tuhými hasivy je aerosolové hašení, vyvinuté původně v sedmdesátých letech 20. století ruskou agenturou pro výzkum kosmu „SOJUZ“. Výraznější rozvoj v používání aerosolových hasiv nastal v Evropě v devadesátých letech. Ostrava 29. - 30. ledna 2013

61


A - uvolňování Ba formou aerosolu; B - doba před uvolněním aerosolu z generátoru; C - působení hasícího aerosolu v prostoru; D - D´ odvětrávání (částečné a úplné); E - odběr stěru ze stěn, uzavření a odnesení Petriho misek. Dekontaminační vlastnosti aerosolu V experimentu byla do místnosti aplikována bakteriální suspenze B stearothermophilus jako vhodný substituent za Bacillus anthracis, jejíž spory jsou vysoce odolné [4].

Obr. 1 Příklady stojanů, na které se umísťovali Petriho misky živným agarem

Předpokládáme, že právě peptidová vazba je nejslabším článkem celého řetězce a k jejímu porušení dochází hydrolýzou dle následného schématu:

480 cm 2 11,13

6

Vycházíme-li z faktu, že typickými molekulami všech organismů jsou bílkoviny, které se podílejí na vytváření buněčné struktury, tak základem struktury každé bílkoviny je peptidový řetězec, který představuje sled aminokyselinových zbytků vzájemně propojených peptidovými (amidovými) vazbami - CO - NH - [5].

1

R1 – CO – NH – R2 + H2O → R1 – COOH + R2 – NH2

5 290 cm

9

Vzhledem k chemickému složení směsi se budou pravděpodobně uvolňovat vysoce reaktivní radikály draslíku a jeho další sloučeniny, které rovněž zapříčiní rozklad peptidové vazby:

8

1) R1 – CO – NH – R2 + KOH → R1 – COOK + R2 – NH2 4

7

3

2) R1 – CO – NH – R2 + K2O → R1 – COOK + R2 – NHK

10,12

Pozn.: možný vznik sloučenin a radikálů draslíku: 2K2CO3 → 4K· + 2CO3·

Petriho misky

2 KNO3 → 2 KNO2 + O2 → 2 K2O + 2N2 + 3O2

generátor aerosolu

K2O + CO + H2O → HCOOK + KOH

místo odebrání stěrů

KOH → KO· + H·

Schéma 1 Rozmístění Petriho misek a místa stěru

K2O → K· + KO·

Schéma č. 1 - Rozmístění Petriho misek a místa stěru

Postup měření

Postup měření V laboratořích SÚJCHBO bylo připraveno 400 ml bakteriální B V laboratořích SÚJCHBO bylo připraveno 400 mlsuspenze bakteriální stearothermophilus (kmen SU Bost 6229), dále Ba. Tato suspenze o zákalu suspenze B stearothermophilus (kmen SU Bost 6229), dále Ba. Tato odpovídající stupni 3,5 McFarlandovy zákalové stupnice byla přelita do nádoby suspenze zákalu standardníopistole naodpovídající stříkání barvy. stupni 3,5 McFarlandovy zákalové Následněbyla byly přelita v experimentální místnosti odkryty Petrihona misky a tlakově stupnice do nádoby standardní pistole stříkání barvy. mezerou u částečně otevřených dveří se do experimentální místnosti tlakově Následně byly v experimentální odkryty Petriho 9místnosti 1 rozptýlilo 255 ml suspenze s obsahem 24x10 KTJ . Místnost byla uzavřena a za misky a došlo tlakově mezerou u částečně otevřených dveřípůsobit se docca 2 minuty k uvolnění aerosolu z generátoru. Aerosol se nechal 25 minut. experimentální místnosti tlakově rozptýlilo 255 ml suspenze 9 1 k uzavření Petriho misek, po důkladném odvětrání částečném24x10 odvětrání došlo s Po obsahem KTJ . Místnost byla uzavřena a za 2 minuty byly provedeny z určených míst na stěnách experimentální místnosti stěry došlo k uvolnění aerosolu z generátoru. Aerosol se nechal působit (přehled o umístění Petriho misek a provedení stěrů udává schéma č. 1). cca 25 minut. Petriho misky a stěry byly přeneseny do laboratoří a umístěny do biologického o inkubátoru. Vlastní kultivace trvala 24 hod. při teplotě 56 C. Po částečném odvětrání došlo k uzavření Petriho misek, po důkladném odvětrání provedeny z určených míst stěnách kolonie tvořící jednotky, tato hodnotabyly udává, kolik se v daném objemu bakteriální suspenze nacházína bakterií, schopných při vyočkování na tuhou mikrobiologickou kultivační půdu, vytvořit samostatnou kolonii experimentální místnosti stěry (přehled o umístění Petriho misek a provedení stěrů udává schéma č. 1). 1

Petriho misky a stěry byly přeneseny do laboratoří a umístěny do biologického inkubátoru. Vlastní kultivace trvala 24 hod. při teplotě 56 °C.

Na základě hygienického listu výrobce (vzniká NaCl) se domníváme, že směs aerosolu musí obsahovat chlorečnany či chloristany, které slouží rovněž jako oxidovadlo, stejně tak zmíněné KNO3 (7,9 %), kterého je podle našeho úsudku pro generaci aerosolu, trvajícího cca 90 sekund, jen velmi málo [2]. A z tohoto důvodu předpokládáme, že další možností, při které dochází k rozrušení peptidové vazby je Hofmannovo odbourávání amidů [5]. Těmito způsoby dochází k porušení peptidové vazby a ztrátě biologické aktivity bakterie. Naměřené hodnoty Výsledky (viz tab. 2 a 3) získané rozborem potvrdily naši hypotézu, že uvolněný aerosol vykazuje jisté dekontaminační vlastnosti díky vysoké reaktivitě radikálů, a vzhledem k naměřeným hodnotám velikostí uvolněných nanočástic (< 1 000 nm) jsou výrazně ovlivněny i jejich chemické vlastnosti [4].

Pro přehlednost o průběhu experimentu je uvedena následující Pro přehlednost o průběhu experimentu je uvedena následující časová osa a časová osa a chronologický přehled měření: prováděných měření: chronologický přehled prováděných 0

A

1

B

3

C

30

D

E 40

D´

50

t (min)

A – uvolňování Ba formou aerosolu B – doba před uvolněním aerosolu z generátoru Kolonie tvořící jednotky, tato hodnota udává, kolik se v daném C – působení hasícího aerosolu v prostoru bakteriální(částečné suspenze nachází bakterií, schopných při Dobjemu – D´ odvětrávání a úplné) vyočkování na tuhou mikrobiologickou kultivační E – odběr stěru ze stěn, uzavření a odnesení Petriho půdu, misek vytvořit samostatnou kolonii.

1

Dekontaminační vlastnosti aerosolu

62

V experimentu byla do místnosti aplikována bakteriální suspenze B stearothermophilus jako vhodný substituent za Bacillus anthracis, jejíž spory jsou vysoce odolné [4].



Závěr

Tab. 2 Výsledky kultivací z jednotlivých míst Petriho misky a stěry

Umístění

Výsledek (počet KJT)

1

na stojanu 1 m

0

2

na stojanu 1,5 m

0

3

na stojanu 1 m

0

4

na stojanu 1,5 m

0

5

na stojanu 1,5 m

0

6

na stojanu 1 m

0

7

podlaha

0

8

podlaha

0

9

podlaha

0

10

stěr vlevo

0

před pokusem

Poznámka

Výsledky prvních analýz z uvedeného experimentu, již v této fázi zkoumání naznačují, že uvedený technický prostředek může mít i širší použití než pouhá hasební látka. K ověření výsledků prvního experimentu je nutné vždy přistupovat s určitou rezervou. Teprve další ověřování, na základě analytického postupu a zkoumání, mohou potvrdit, zda první slibné výsledky a do jaké míry budou použitelné i v praxi. Praktické využívání nových poznatků a možností tohoto technického zařízení, by nejen rozšířilo bezpečnostně-technickou oblast o další prvek, ale současně by přineslo i ekonomické úspory bezpečnostním složkám. Literatura

11

stěr vpravo

0

před pokusem

12

stěr vlevo

0

po pokusu

13

stěr vpravo

0

po pokusu

Tab. 3 Výsledky kultivace stěrů Číslo stěru

Umístění

Kultivace v bujónu

10a

stěr vlevo

negat.

11a

stěr vpravo

negat.

12a

stěr vlevo

negat.

13a

stěr vpravo

negat.

[1] Štroch, P.; Orlíková, K.: Hasební látky, Žilinská univerzita v Žilině, Žilina 2010, ISBN 978-80-554-0186-7. [2] Zařízení aerosolového hašení požárů [online]. [cit. 2012-1018]. Dostupné z WWW: http://www.kbkfire.cz/Katdetail. aspx?id=9700. [3] The aerosol fire-extinguishing generator AGS-8/1 [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z WWW: http://www.ags-5.eu/ produkcija/agc_8_1/dokumentacija_ags_8_1/?lang=en. [4] Kubátová, H.; Klouda, K.; Placáková, H.; Bílek, K.; Urban, M.; Kalíková, J.: Netradiční využití stabilního hasicího zařízení GABAR. In Požární ochrana 2011, Sborník přednášek XX. ročníku mezinárodní konference, Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství 2011, ISBN 978-807385-102-6. [5] Červinka, O.; Dědek, V.; Ferles, M.: Organická chemie. SNTL Nakladatelství technické literatury, Praha 1982, třetí nezměněné vydání, 04-608-82.


37.


KAROL BALOG

HASIACE LÁTKY A JEJICH TECHNOLÓGIE

Hasiace látky a jejich technológie Karol Balog Cieľom predloženej publikácie je oboznámiť odbornú verejnosť s problematikou hasiacich látok, ktorých poznanie a správna voľba môže značne prispieť k záchrane ľudských životov a spoločenských hodnôt. Nemalý význam má i možnosť ovplyvnenia následkov požiarov a environmentálnych dopadov hasiacich látok pri ich správnej aplikácii. Pozornosť je venovaná hasiacim účinkom, fyzikálno-chemickým vlastnostiam i toxicite hasiacich látok a v nemalej miere aj ich environmentálnej akceptovateľnosti. V prílohe sú uvedené prehľady v súčasnosti dostupných hasiacich látok, ich vlastnosti a hasiace účinky i niektoré dôležité fyzikálno-chemické a požiarnotechnické charakteristiky horľavých látok.

ISBN 80-86634-49-3. Rok vydání 2004.

cena 105 Kč



63


Hodnocení vlivu fullerenu C60 a jeho derivátů na vybrané mikroorganismy Evaluation of Influence of Fullerene C60 and its Derivatives on Selected Microorganisms RNDr. Hana Kubátová, Ph.D.1

Příprava fullerenů (zjednodušeno)

doc. Ing. Karel Klouda, CSc., MBA

1

Ing. Hana Placáková2 Mgr. Karel Bílek, Ph.D.2 Ing. Martina Wittlerová

3

prof. Ing. Jana Kaduková, Ph.D.4 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné nám. 9, 110 00 Praha 1 2 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín 3 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, pracoviště Příbram 4 Technická univerzita v Košiciach, Hutnícka fakulta [email protected] 1

Abstrakt Příspěvek se zabývá přípravou derivátů fullerenu C60 (oxoderivát, bromderivát, hydrolyzovaný bromderivát, brom-chlorderivát), jejich identifikací a pilotním testováním jejich biologické aktivity vůči jednobuněčným organismům. Popisuje vliv derivátů fullerenu C60 jak na prokaryotické organismy (bakterie, cyanobakterie), tak na organismy eukaryotické (řasy) a hodnotí možnost jejich využití jako biocidních prostředků. Klíčová slova Nanomateriály, fulleren C60 a jeho deriváty, bakterie, cyanobakterie, řasy, biocidní účinky. Abstract The contribution deals with preparation of fullerene C60 derivatives (oxoderivative, bromine derivative, hydrolyzed bromine derivative, bromine-chlorine derivative), its identification and pilot testing of its biological activity to unicellular organisms. The contribution describes effect of fullerene C60 derivatives both on prokaryotic organisms (bacteria, cyanobacteria) and eukaryotic organisms (algae) and assesses possibility of its application as biocides. Key words Nanomaterials, fulleren C60 and its derivatives, bacteria, cyanobacteria, algae, biocide effect. Úvod Vědecké články upozorňují na skutečnost, že přínos nanotechnologií zastiňuje nejistota týkající se jejich dopadu na živé systémy a životní prostředí. Komerční a průmyslové využití uměle připravených nanočástic zvyšuje obavy z možného ovlivňování zdraví a bezpečnosti životního prostředí těmito látkami [1]. Negativního vlivu na některých nanomateriálů na konkrétní skupiny živých organismů by však bylo možno využít pro jejich biocidní účinky při dekontaminaci.

Pro vlastní experimenty a pro přípravu derivátů byl použit fulleren C60 (čistota 99,5 % ; SES Research Houston USA).

Oxoderivát byl připraven reakcí 500 mg fullerenu C60 s 600 ml 35 % kyseliny peroctové. Za stálého míchání při laboratorní teplotě byl během půl hodiny získán tmavě hnědý dispersní roztok, který byl zahříváním odpařen na cca 100 ml. Jílovitý modifikovaný fulleren byl separován odstředěním (5 min, rychlost 3 500 ot./min) a následně promýván malým množstvím vody do neutrálního pH. U oxoderivátu byla prokázána přítomnost hydroxylových a karboxylových skupin. Bromderivát byl připraven reakcí kapalného bromu 27,5 ml (85,3 g) se 4 g fullerenu C60. Získaná směs byla třepána při laboratorní teplotě 72 hodin. Poté byl přebytečný brom odstraněn sušením při 75 °C do konstantní váhy (cca 24 hod.). Výtěžkem bylo 9,9 g zelenohnědé látky. Podle váhového přírůstku lze hovořit o průměrném složení C60Br14. Toto složení bylo potvrzeno elementární analýzou bromu. Pro experimenty se zelenými řasami byl z bromderivátu připraven hydrolyzovaný bromderivát. Byl získán vystavením bromderivátu působení destilované vody po dobu 24 hodin a následným vysušením. Brom-chlorderivát byl získán reakcí 300 ml tetrachlormetanu s 5 g připraveného bromderivátu C60Br14. Tato směs byla probublávána plynným chlorem z tlakové lahve. Reakční směs byla v kontaktu po tři dny (během této reakční doby byl tetrachlormetan doplněn o dalších 100 ml). Po odpaření tetrachlormetanu v rotační odparce byl červenohnědý prášek sušen při 75 °C do konstantní váhy s celkovým výtěžkem 4,65 g. Výpočtem a elementární analýzou lze sumární vzorec napsat jako C60Br10 Cl4. Vliv fullerenů na prokaryotní organismy 1. Působení na bakterie Experimenty probíhaly v Laboratořích biologického monitorování a ochrany Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Pro získání prvotní informace o účinku fullerenu C60 a jeho derivátů na zvolené bakteriální kmeny bylo provedeno jednorázové pilotní měření se třemi druhy bakterií, konkrétně Escherichia coli (gramnegativní), Staphylococcus aureus (grampozitivní) a Bacillus cereus (grampozitivní, sporulující). Do zkumavek obsahujících 10 ml bakteriální suspenze ve fyziologickém roztoku o koncentraci cca 5x104 CFU/ml (měřeno standardním počítáním na Petriho miskách) bylo naváženo 100 μg fullerenu C60 nebo jeho derivátů (oxoderivát, bromderivát, brom-chlor derivát; výsledná koncentrace fullerenů 10 mg/l). Po promíchání následovala inkubace při laboratorní teplotě, během níž docházelo k promíchávání obsahu zkumavek. Po 30 a 90 minutách působení fullerenů byla standardním počítáním na Petriho miskách zjišťována koncentrace bakteriální suspenze/životaschopných buněk. Výsledky jsou uvedeny v tab. 1.

Jedním z prvních nanomateriálů, u kterých docházelo ke studiu negativního vlivu na živé organismy, byl fulleren C60. Proto jsme provedli experimenty, jejichž cílem bylo zhodnotit na vybraných mikroorganismech možné biocidní účinky fullerenu C60 a jeho derivátů. Z faktorů, které mohou ovlivnit antibakteriální účinky fullerenů, jsme se zaměřili na koncentraci a dobu inkubace. 64



Tab. 1 Výsledné hodnoty v cfu/ml po inkubaci s fullerenem C60 a jeho deriváty Bakterie

Vzorek

30 min

90 min

E. coli 3954

bez fullerenu

n/a

442

E. coli 3954

F1 [C60]

472

412

E. coli 3954

F2 [C60 Ox]

404

416

E. coli 3954

F3 [C60 Brx]

62

0

E. coli 3954

F4 [C60 BrxCly]

46

0

B. cereus 2010T spory

bez fullerenu

n/a

720


F1 [C60]

950

510


F2 [C60 Ox]

770

650


F3 [C60 Brx]

680

640


F4 [C60 BrxCly]

870

680

S. aureus 5670T

bez fullerenu

n/a

1200

S. aureus 5670T

F1 [C60]

1240

1160

S. aureus 5670T

F2 [C60 Ox]

1520

996

S. aureus 5670T

F3 [C60 Brx]

1208

1120

S. aureus 5670T

F4 [C60 BrxCly]

400

232

Obr. 1 Ukázka nárůstu kolonií z životaschopných buněk na TSA agaru Z grafů na obr. 2 - 5 vyplývá, že jednotlivé druhy bakterií jsou přítomností fullerenů ovlivněny v různé míře. Nejméně se vliv fullerenů projevil na Y. enterocolitica a sporách B. cereus, nejvíce naopak na E. coli. Protože deriváty fullerenů ovlivnily jak zástupce grampozitivních (S. aureus), tak gramnegativních (E. coli) bakterií, není jejich působení ovlivněno stavbou buněčné stěny. Podle [3] nezpůsobují vodní suspense fullerenu C60 narušení integrity bakteriální buňky, vyvolávají však oxidativní stres, způsobují ztrátu membránového potenciálu a brání respiraci. Na základě získaných výsledků lze předpokládat, že různé deriváty C60 ovlivňují membránové proteiny odpovídající za membránový potenciál s různou intenzitou.

Legenda: n/a - neměřeno; šedě jsou vyznačena pole s prokazatelně nižší CFU/ml oproti kontrole (bez statistické analýzy). Z orientačních výsledků uvedených v tab. 1 vyplývá, že antibakteriální účinek lze očekávat u bromderivátů a bromchlor derivátů (výsledky vyznačeny šedě). Na základě získaných orientačních výsledků následovaly další experimenty, pro které byly využity všechny předchozí druhy bakterií a navíc Yersinia enterocolitica (gramnegativní). Všechny zvolené druhy bakterií byly kultivovány na TSA agaru (Oxoid, Velká Británie) při 37 °C po dobu 24 hodin. Získané kolonie, resp. spory byly seškrábnuty sterilní kličkou a suspendovány ve fyziologickém roztoku. Sporulace B. cereus probíhala na BBLTM AK Agar #2 (Sporulating agar) (Becton Dickinson, Francie) při pokojové teplotě po dobu 14 dní. Při přípravě spor byly zbývající vegetativní buňky zničeny zahřátím na 62,5 °C po dobu 15 min. Koncentrace životaschopných buněk nebo spor (v CFU/ml) byla zjišťována standardním počítáním na Petriho miskách s TSA agarem po kultivaci při 37 °C po dobu 24 hod (obr. 1). Získané bakterie byly ve fyziologickém roztoku naředěny na výslednou koncentraci 1x105 CFU/ml a následně vystaveny experimentálním podmínkám. V souladu s podmínkami, kterým byly bakterie vystaveny v úvodních orientačních testech a s publikovanými pracemi [1, 2] byly pro vlastní experimenty použity koncentrace fullerenů 1 mg/l a 10 mg/l. Těmto koncentracím fullerenů byly bakterie vystaveny po dobu 60 min a 180 min. Vzhledem ke skutečnosti, že fulleren C60 a některé jeho deriváty jsou velmi málo rozpustné ve vodě, byly zkumavky v průběhu inkubace umístěny na míchačku. Po 60 min, resp. 180 min bylo z jednotlivých zkumavek odebráno 100 μl vzorku. Každý vzorek byl třikrát naředěn a následně bylo 100 μl rozetřeno na Petriho misku s TSA agarem. Následovala kultivace při 37 °C po dobu 24 hod. Výsledná koncentrace životaschopných buněk byla stanovena standardním počítáním na Petriho miskách (CFU/ml). Experimenty byly pro všechny koncentrace a časy provedeny třikrát. Jednotlivá měření byla statisticky vyhodnocena pomocí programu Student’s t-test s konfidenčním intervalem 95 % (konfidenční interval v grafech vyznačen úsečkou) viz obr. 2 - 7. Jako kontrola byla použita suspenze příslušné bakterie ve fyziologickém roztoku.


Obr. 2 Vyhodnocení vlivu fullerenu C60 a jeho derivátů na E. coli při teplotě 37 °C; doba působení a koncentrace fullerenu viz legenda; osa y - odečtená koncentrace CFU/ml přepočítaná na procenta

Obr. 3 Vyhodnocení vlivu fullerenu C60 a jeho derivátů na spory B. cereus při teplotě 37 °C; doba působení a koncentrace fullerenu viz legenda; osa y - odečtená koncentrace CFU/ml přepočítaná na procenta

65


Obr. 4 Vyhodnocení vlivu fullerenu C60 a jeho derivátů na Y. enterocolitica při teplotě 37 °C; doba působení a koncentrace fullerenu viz legenda; osa y - odečtená koncentrace CFU/ml přepočítaná na procenta

Obr. 7 Srovnání působení obou zvolených koncentrací fullerenů na E.coli při teplotě 5 °C po dobu 60 min a 180 min; osa y - odečtená koncentrace CFU/ml přepočítaná na procenta 2. Působení na cyanobakterie (sinice) Experiment probíhal na příbramském pracovišti Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. K testování byla použita voda z hasičské nádrže v obci Milín u Příbrami. Voda obsahovala převážně sinice, zejména rod Microcystis (Microcystis flos-aquae, Microcystis aeruginosa, Microcystis wesenbergii; akreditovanou metodou dle ČSN 75 77171 zjištěna koncentrace 1 213 333 buňky/ ml), méně rod Anabaena (koncentrace 84 490 buněk/ml). Dále vzorek obsahoval v menším množství řasy, zejména řasy zelené (Chlorophyta). Kvantifikace sinic (resp. fytoplanktonu) ve vzorku vody byla pomocí akreditované metody dle ČSN ISO 102602 na počátku testování stanovena pomocí koncentrace chlorofylu-a na 702,5 µg/l.

Obr. 5 Vyhodnocení vlivu fullerenu C60 a jeho derivátů na S. aureus při teplotě 37 °C; doba působení a koncentrace fullerenu viz legenda; osa y - odečtená koncentrace CFU/ml přepočítaná na procenta

Obr. 6 Srovnání působení fullerenů o koncentraci 10 mg/l na jednotlivé druhy bakterií po dobu 180 min při teplotě 37 °C; osa y - odečtená koncentrace CFU/ml přepočítaná na procenta

Do lahviček bylo odměřeno po 100 ml vzorku vody. K jednotlivým vzorkům vody bylo odváženo takové množství fullerenu C60 nebo jeho derivátů (C60 Ox, C60 Brx, C60 Brx Cly), aby jejich výsledná koncentrace ve vzorku byla 5, 10, 50, 100 a 500 mg/l. Dvě lahvičky byly použity jako kontrolní vzorek bez přídavku preparátu. Vzorky byly ponechány na světle při teplotě 23,5 - 25,9 °C. Po 24 hodinách byla ve všech vzorcích změřena koncentrace chlorofylu-a. Výrazný pokles koncentrace chlorofylu-a byl naměřen ve vzorku s obsahem bromderivátu C60 Brx o koncentraci 500 mg/l a ve vzorku s obsahem brom-chlorderivátu (C60 Brx Cly) o koncentraci 500 mg/l. U těchto dvou vzorků byly spočítány buňky Microcystis sp. a hodnoty porovnány s kontrolním vzorkem (viz grafy na obr. 10 a 11). Počítáním nebyl prokázán významný pokles počtu buněk sinic. Kolísání hodnot lze přičíst pouze nejistotě metody. Buňky Microcystis sp. byly prohlíženy pod světelným mikroskopem při zvětšení 200x, 400x a 1000x. V porovnání s buňkami v kontrolním vzorku nebyly zjištěny žádné deformace ani jiné výrazné rozdíly. Z těchto výsledků tedy nelze spolehlivě prokázat, zda pokles koncentrace chlorofylu-a byl způsoben úbytkem řas či sinic nebo obou. Po 72 hodinách byla u vzorků s nejvyššími koncentracemi fullerenu C60 a jeho derivátů (100 mg/l a 500 mg/l) změřena koncentrace chlorofylu-a a získané hodnoty byly porovnány s kontrolním vzorkem. Snížený obsah chlorofylu-a byl naměřen opět pouze ve dvou již výše zmíněných vzorcích (viz grafy na obr. 10 a 11).

ČSN 75 7717 (757717) Jakost vod - Stanovení planktonních sinic. ČSN ISO 10260 (757575) Jakost vod. Měření biochemických ukazatelů. Spektrofotometrické stanovení koncentrace chlorofylu-a.

1 2

66



Obr. 8 Závislost koncentrace chlofofylu-a na době působení a koncentraci fullerenu C60

Obr. 12 Vliv oxoderivátu na růst řasy Chlorella kessleri

Z grafu na obr. 12 je patrné, že všechny tři zvolené koncentrace oxoderivátu negativně ovlivnily růst řas. U koncentrací 13,3 mg/l a 40 mg/l došlo prodloužení fáze adaptace o jeden den. Fáze exponenciálního růstu byla naopak, u obou vyšších koncentrací zkrácená - u řas kultivovaných v koncentraci 26,7 mg/l trvala fáze exponenciálního růstu dva dni, u koncentrace 40 mg/l pouze jeden den a následně se kultura dostala do stacionární fáze. Kultura řas kultivovaná v koncentraci 26,7 mg/l vykázala rychlý nástup fáze odumírání. Překvapivý byl negativní vliv koncentrace 26,7 mg/l v porovnání s koncentrací 40 mg/l, který se projevil po čtvrtém dni kultivace.

Obr. 9 Závislost koncentrace chlofofylu-a na době působení a koncentraci derivátu fullerenu C60Ox

Negativní vliv oxoderivátu na růst řas Chlorella kessleri lze vyjádřit také pomocí závislosti zpomalení růstu (v procentech) na době jeho působení. Z grafu na obr. 13 je patrné, že koncentrace 26,7 mg/l zpomalila růst o 91,9 %, koncentrace 40 mg/l o 70,2 % a koncentrace 13,3 mg/l o 33,3 %.

Obr. 10 Závislost koncentrace chlofofylu-a na době působení a koncentraci derivátu fullerenu C60Brx

Obr. 13 Zpomalení růstu řasy Chlorella kessleri vlivem různých koncentrací oxoderivátu

Obr. 11 Závislost koncentrace chlofofylu-a na době působení a koncentraci derivátu fullerenu C60BrxCly Vliv fullerenů na eukaryotní organismy Jako zástupce eukaryotních organismů byla zvolena zelená mikroskopická řasa Chlorella kessleri. Experimenty probíhaly v laboratořích hutnické fakulty Technické univerzity v Košicích. Nejprve byl sledován vliv koncentrace oxoderivátu na jednotlivé růstu řas (fáze adaptace, exponenciálního růstu, stacionární a fáze odumírání). Byly připraveny roztoky o koncentracích 13,3 mg/l, 26,7 mg/l a 40 mg/l. Tyto roztoky byly naočkovány kulturou řasy a v průběhu následujících deseti dnů docházelo k odečítání počtu buněk v 1 ml roztoků o zvolené koncentraci (obr. 12).


V případě nejnižší koncentrace oxoderivátu (13,3 mg/l) dochází pravděpodobně k adaptaci buněk, protože od 4. dne se pokles růstu řas zpomaluje. Naopak obě vyšší koncentrace (26,7 mg/l a 40 mg/l) s rostoucím časem růst řas zpomalují stále více a k ustálení nedošlo ani po 10 dnech. Je proto možné, že po delší době by došlo k odumření celé kultury. Následně byly provedeny experimenty, které porovnávaly vliv stejné koncentrace různých derivátů fullerenu C60 na růst řas. Byly připraveny roztoky oxoderivátu, bromderivátu a hydrolyzovaného bromderivátu o koncentraci 10 mg/l. Z grafu na obr. 15 je patrné, že nejvýrazněji zpomalil růst řas bromderivát (76,7 %), zatímco ostatní deriváty ovlivnily růst méně (hydrolyzovaný bromderivát 22,5 %, oxoderivát 13,4 %). Negativní vliv bromderivátu na růst řas se projevil také změnou barvy buněk, které měly až do čtvrtého dne kultivace růžovo-hnědé zbarvení a teprve následně došlo k přechodu na zelenou barvu, což naznačuje, že pravděpodobně došlo k částečné adaptaci buněk na přítomnost bromderivátu. O adaptaci buněk na přítomnost bromderivátu svědčí také skutečnost, že od čtvrtého dne již nedocházelo k dalšímu zpomalování růstu (viz obr. 14 a 15).

67


Závěr Z popsaných experimentů je zřejmé, že ačkoli byly ke sledování použity odlišné metody, vykazují všechny sledované deriváty fullerenu C60 negativní vliv na zvolené skupiny jednobuněčných organismů. Nejvýraznější negativní vliv byl pozorován u bromderivátu, nejméně ovlivňoval zvolené organismy oxoderivát. Tato skutečnost naznačuje možnost využití bromderivátu jako biocidního prostředku v případě, že bude použit v laboratořích a bude zamezeno jeho uvolnění do životního prostředí nebo bude zajištěna jeho degradace. Obr. 14 Růstové křivky řasy Chlorella kessleri v přítomnosti derivátů fullerenu C60

Literatura [1] Lyon, D.Y.; Brown, D.A.; Alvarez, P.J.J.: Implications and potential applications of bactericidal fullerene water suspensions: effect of nC60 concentration, exposure conditions and shelf life. Water Sci Technol. 2008; 57(10):1533-8. [2] Tsao, N.; Kanakamma, P.P., Luh Tien-Yau, Chou ChenKung, Lei Huan-Yao: Inhibition of Escherichia coli-Induced Meningitis by Carboxyfullerence. Antimicrob. Agents Chemother. 1999 Sep; 43(9):2273-7. [3] Lyon, D.Y.; Alvarez P.J.J.: Fullerene water Suspension (nC60) Exerts Antibacterial Effects via ROS-Independent Protein Oxidation. Environ. Sci. Technol. 2008, 42(21): 8127-32

Obr. 15 Zpomalení růstu řas v přítomnosti různých derivátů fullerenu C60 Buňky řas kultivované v přítomnosti oxoderivátu a hydrolyzovaného bromderivátu nevykazovaly žádné změny ve zbarvení kultury, projevilo se pouze zelené zbarvení chlorofylu. Z grafu na obr. 14 vyplývá, že se buňky řas na přítomnost oxoderivátu a hydrolyzovaného bromderivátu adaptovaly již v prvních dnech kultivace. Vliv derivátů fullerenu C60 byl sledován také pomocí testů na Petriho miskách. Na misky s živným agarem, na které byly naočkovány řasy, byly naneseny jednotlivé deriváty v krystalické podobě. V blízkosti krystalů derivátů nevykazovaly řasy růst (obr. 16A). Zajímavé je, že pokud byly krystaly derivátů nejprve rozpuštěny ve vodě, která byla následně kápnuta na agar, nebyly v růstu řas pozorovány žádné změny (obr. 16B).

Obr. 16 Výsledky testů na agaru A - po přidání krystalické formy derivátu, B - po přidání suspenze krystalů derivátu v destilované vodě (1 - bromderivát, 2 - hydrolyzovaný bromderivát, 3 - oxoderivát)

68



Jednotka sboru dobrovolných hasičů jako logistická podpora obce The Unit of Volunteer Firefighter Department as the Logistic Support in the Municipality Ing. Aleš Kudlák

Logistika

Město Písek Velké náměstí 114/3, 397 19 Písek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Jírovcova 24/1347, 370 04 České Budějovice [email protected]

Logistika je pojem, který se používal a uplatňoval původně jenom ve vojenství v souvislosti se způsobem vojenského zásobování a pohybem vojsk. Až postupně převzala tento pojem i různá civilní odvětví v USA. S postupným dalším rozvojem technologií stále více sílil tlak na koordinaci a sledování všech možných, jak hmotných, tak i hodnotových toků v podnicích. To přecházelo až do komplexního pojetí řízení nákupu přes výrobu až po odbyt. Postupem času, kdy stále častěji docházelo k používání tohoto pojmu, vzniklo velké množství různých pojetí a chápaní tohoto pojmu, a proto bylo velice obtížné nalézt přesnou identifikaci, resp. názorovou shodu u jednotlivých autorů a institucí. I proto až do současné doby existují vedle sebe různé pojmy, např. zásobování, nákup, materiálové hospodářství apod. a také samozřejmě logistika. Logistiku je tedy možno chápat z různých pohledů. Jedním z možných pojetí je definice logistiky jako integrovaného plánování, formování, provádění a kontrolování hmotných a s nimi spojených informačních toků od dodavatele do podniku, uvnitř podniku a od podniku k odběrateli. [1, 12, 13]

Abstrakt Příspěvek je zaměřen na činnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, které v oblasti ochrany obyvatelstva na území obce sehrávají velice důležitou roli. Popisuje trochu jiným způsobem logistiku a její činnosti, kterých je v tomto oboru zmiňováno zpravidla čtrnáct, při zabezpečení krizových situací a řešení konkrétních operací logistické podpory obce. Text je pro lepší ilustraci a pochopení uvedené problematiky doplněn názornými obrázky. Klíčová slova Jednotka sboru dobrovolných hasičů, krizová situace, logistika, logistické činnosti, ochrana obyvatelstva. Abstract This paper focuses on the activities of units of volunteer firefighter departments which play a significant role in the protection of population in the local administrative areas. Taking a slightly different approach, it describes both logistics and associated activities, whereof fourteen are usually mentioned, during emergency situations, and solutions to specific logistic support operations in the municipalities. In order to demonstrate and facilitate the understanding of the issue, the paper contains illustrative pictures. Key words Municipality VFU, crisis situation, logistic, logistics activities, protection of population. Úvod Řešení krizové situace a s tím spojená prováděná opatření na ochranu obyvatelstva, řešení dopadů na infrastrukturu apod. si vždy vyžaduje odborně vzdělaný personál, příp. jeho dlouholeté zkušenosti a dovednosti a v neposlední řadě také značné množství finančních prostředků. Hlavní úkoly u obcí plní tzv. orgány krizového řízení, kterými jsou starosta obce a obecní úřad, resp. starosta obce s rozšířenou působností a obecní úřad obce s rozšířenou působností [15], ale nezanedbatelnou roli pro ně má jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (dále jen „JSDHO“). V posledních několika málo letech si pojem logistika a její činnosti při řešení mimořádné události nebo krizové situaci včetně ochrany obyvatelstva začínají ve veřejné správě (tento příspěvek se zaměří na obec) nacházet své místo. Tento termín se v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválené usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008 [6] nevyskytuje. Odborníci pracující v oblasti krizového řízení jej však dokážou nalézt tzv. mezi řádky a podrobně popsat. [4]

Pokud uvedenou definici aplikujeme při řešení mimořádné události nebo krizové situace, lze logistiku chápat jako soubor výše uvedených činností ve vztahu k hmotným statkům a s nimi spojeným informačním tokem od privátního sektoru přes veřejnou správu, tedy obec, uvnitř veřejné správy (uvnitř obce, je myšlena spolupráce orgánů obce) a od veřejné správy k občanovi (např. od obce, prostřednictvím JSDHO k občanovi, který je postižen mimořádnou událostí nebo krizovou situací). Právě veřejná správa, která reprezentuje státní zásah do uvedeného systému, hraje klíčovou roli při uplatňování principů a funkcí logistiky při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací v ochraně obyvatelstva. Samozřejmě to nevylučuje ojedinělý přímý vztah privátního sektoru přímo k občanovi s uplatněním všech elementů logistického řetězce [13]. Logistika obce Logistiku obce zaměřenou na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací lze rozdělit do několika rovin, a to na: a) logistiku v období, kdy neprobíhá žádná mimořádná událost nebo krizová situace; b) logistiku v průběhu mimořádné události nebo krizové situace, viz obr. 1; c) podporu činnosti orgánů obce, sil a prostředků, které jsou: - v jejím vlastnictví; - obcí řízeny či zřízeny, jako např. JSDHO; - nasmlouvány, viz obr. 2; d) logistika v období prevence, přípravy, řešení a odstraňování následků mimořádné události nebo krizové situace, jak uvádí KUDLÁK a HORÁK [4]. Neopomenutelnými faktory při logistickém zabezpečení obce jsou rovněž její velikost, počet obyvatel, objem movitého i nemovitého majetku, charakter a vyspělost místní a regionální ekonomiky, ale také její politiky apod.

Příspěvek uvedeme pro omezený počet stran stanovený pořadatelem konference ve zkrácené podobě. Popisování jednotlivých logistických činností prováděných JSDHO bude v některých případech doplněn obrázkem. Ostrava 29. - 30. ledna 2013

69

situací lze rozdělit do několika rovin, a to na: a) logistiku v období, kdy neprobíhá žádná mimořádná událost nebo krizová situace; b) logistiku v průběhu mimořádné události nebo krizové situace, viz obrázek 1;


Obr. 1 Funkce logistiky před a při řešení mimořádné události nebo krizové situaci

c) ochrana obyvatelstva (varování a informování, evakuace, ukrytí, nouzové přežití a další činnosti), která je řešena např. vyhláškou k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva [10], viz tab. 1.

Státní správa (ÚSÚ) (odběratel, dodavatel) -

objednávka, veřejná zakázka doprava

Při řešení MU a KS

Logistiku JSDHO dále dělíme do časových úrovní, podobně jako u obce, a to na:

doprava doprava

Privátní sektor (výrobce, dodavatel) - plánování - výroba - vyřizování objednávek - balení - manipulace - skladování - zpětná logistika apod.

analýza a plánování nákup manipulace skladování vyřizování objednávek (požadavků) - balení

požadavek, stav nouze

doprava

objednávka, veřejná zakázka

Občan (odběratel)

a) logistiku v období, kdy neprobíhá žádná mimořádná událost nebo krizová situace; b) logistiku v průběhu mimořádné události nebo krizové situace;

distribuce popř. doprava

Územní samospráva (obec) (odběratele i distributora může provádět JSDHO) - analýza a plánování - vyřizování objednávek (požadavků) - nákup - manipulace - skladování - distribuční místo - evidence postižených obyvatel apod.

Zdroj: Ekonomika a logistika krizových situací v ochraně obyvatelstva II. [14]

Obr. 1 Funkce logistiky před a při řešení mimořádné události nebo krizové situaci (zdroj: Ekonomika a logistika krizových situací v ochraně obyvatelstva II. [14])

c) na podporu činnosti orgánů obce a sil a prostředků působící na jejím správním území; d) logistika v období prevence, přípravy, řešení a odstraňování následků mimořádné události nebo krizové situace. LOGISTICKÉ ČINNOSTI V rámci logistiky podniku, tj. právnické popř. podnikající fyzické osoby, probíhají tzv. logistické činnosti. Jedná se především o: zákaznický servis, analýzu poptávky, logistickou komunikaci, vyřizování objednávek, pořizování (nákup), balení, stanovení místa výroby a skladování, dopravu a přepravu, skladování, řízení stavu zásob, manipulaci s materiálem, zpětnou logistiku, podporu servisu a náhradních dílů a manipulaci s vráceným zbožím. [1] Budeme-li přirovnávat jednotlivé logistické činnosti k JSDHO, musíme mít na zřeteli, že se nejedná o společnost, která něco vyrábí či poskytuje služby pouze za úplatu. Pokusíme se činnosti jednoduchou formou popsat, kdy: a) zákaznický servis můžeme nazvat jako servis obci a jejím obyvatelům (blíže popsáno v dalším bodě příspěvku); b) analýzu poptávky lze přirovnat např. k výsledkům z posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentaci zdolávání požárů;

Obr. 2 Organizační struktura krizového řízení Města Písek (zdroj: KUDLÁK a HORÁK [4]) Logistika jednotky sboru dobrovolných hasičů Logistiku JSDHO je třeba rozdělit do několika oblastí, a to: a) požární ochrana (např. provádění požárního zásahu - lokalizace a likvidace požáru - podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků), která je blíže vyspecifikovaná ve vyhlášce o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany [8]; b) řešení mimořádných událostí a krizových situací (např. provádění záchranných a likvidačních prací s ohledem na druh a charakter mimořádné události) stanovených ve vyhlášce o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému [9] nebo v metodické pomůcce, kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací spojených s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí [7];

70

c) logistickou komunikací může být myšleno nejen spojení mezi orgány krizového řízení či obcí, ale i složkami integrovaného záchranného systému; d) vyřizování objednávek je např. plnění úkolů, pro které je JSDHO zřízena a předurčena, objednané či zadané služby od postižených obyvatel, orgánů obce, orgánů krizového řízení apod.; e) pořizování či nákup můžeme definovat jako nákup materiálů a služeb od externích subjektů s cílem podpory veškerých operací JSDHO, a to od jejího zřízení (vzniku), odborných příprav, propagace, aktivace až po samotnou logistiku; f) balení má pro JSDHO význam spíše pragmatický, tedy musí splňovat podmínky řádného a kvalitního uzavření výrobku, jeho ochranu např. při přepravě, vhodnost pro svou činnost a pro postižené obyvatelstvo a funkci komunikační; g) stanovení místa výroby a skladování lze pochopit také jako kompletaci a skladování např. souprav materiálu humanitární pomoci pro obyvatelstvo vážně postižené mimořádnou událostí nebo krizovou situací; h) doprava a přeprava je klíčovou činností v logistice, a to i pro JSDHO, která bez kvalitních a stále připravených dopravních prostředků není schopna provést službu pro obec a její obyvatelstvo; Ostrava 29. - 30. ledna 2013


i) skladování může JSDHO provádět např. v prostorách své hasičské zbrojnice, skladech s materiálem humanitární pomoci zřízených obcí apod.;

zabezpečující záchranu lidských životů, zdraví nebo majetku. Zajistit nouzové přežití a postupně, za pomoci právních předpisů, začlenit vážně postižené občany do běžného života.

j) řízení stavu zásob je de facto udržování takové úrovně zásob, aby bylo dosaženo vysoké úrovně servisu pro obec a její obyvatele, a to při dosažených přijatelných nákladech na jejich udržování, které zahrnují finanční prostředky vázané v zásobách, variabilní skladovací náklady a náklady na zastarávání zboží;

Požadavky je třeba vyhodnocovat a řešit velice citlivě a zpravidla každý případ od případu zvlášť. Ne každý občan byl, je, či bude postižen stejně. Zasahující členové JSDHO musí zcela dokonale znát postiženou oblast mimořádnou událostí nebo krizovou situací. Musí mít přehled o nemovitostech a jejich číslech popisných popř. orientačních, která jsou v dané lokalitě, a mít přesný jmenný seznam postižených osob. Převedeme-li tyto informace např. do specifické mimořádné události jako je povodeň, tak některé obytné budovy jsou zatopeny mírně (podmáčené stěny, částečně zatopené sklepní prostory apod.), částečně (celé sklepní prostory, vstupní prostory, haly, suterény = neobývané prostory) a zcela (obytné prostory jako obývací pokoje, ložnice či kuchyně).

k) manipulace s materiálem zahrnuje všechny aspekty pohybu či přesunu základních surovin, materiálů, polotovarů, výrobků, strojů a jiných majetkových hodnot od výrobce či dodavatele, v rámci veřejné správy, tedy i JSDHO až k postiženému občanovi; l) zpětná logistika je činnost, která se zabývá sběrem, tříděním, demontáží a zpracováním použitých (reklamovaných, vrácených) výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob či obalového materiálu a hlavním cílem je zajistit nové využití, popř. materiálové zhodnocení takovým způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí; m) podpora servisu a náhradní díly může být JSDHO vnímáno různě, např. zabezpečování dalších služeb, které vyplývají ze zákona o integrovaném záchranném systému a vyhlášky k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva; n) manipulace s vráceným zbožím je složena ze dvou aspektů, a to zacházení např. s materiálem či výrobky a nesplnění požadované podmínky výrobku a nároku ze strany JSDHO. Pro tento krátký příspěvek popíši podrobněji pouze servis obci a jejím obyvatelům. Servis obci a jejím obyvatelům Jedná se o činnost, která je striktně orientovaná na obec a jejího obyvatele. Mohou se zde spojovat a řídit všechny složky napojené na obec vč. JSDHO v rámci stanoveného poměru nákladů a poskytovaných služeb. Servis je jakýmsi výstupem logistického systému. Měl by zprostředkovat přesun správného produktu, v našem případě služby, ke správné obci či obyvateli, na správné místo, ve správném stavu či kvalitě, ve správné době a při co možná nejnižších celkových nákladech. Dobré služby podporují spokojenost všech zúčastněných v tomto procesu. Jedná se např. o jakousi všeobecnou filozofii, která je nevyhnutelná při naplňování požadavků plynoucích ze zabezpečování potřeb obce a jejího obyvatelstva při řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. V rámci servisu se klasifikují tři základní oblasti, které jsou v jednouché a přehledné formě zobrazeny na obr. 3. Jedná se o činnosti před provedením služby, při jejím zabezpečování a po ukončení činnosti.

Obecná definice zákaznického servisu je vymezením obsahu a činností, které musí být ve své specifické podobě implementovány do systému věcného zabezpečování potřeb za krizových stavů. Je to návod, jak hledat optimalizační možnosti v materiálových tocích v etapě plánování, řešení a odstraňování důsledků mimořádných událostí nebo krizových situací [13]. Závěr Logistika a její podpora v oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva nebo řešení mimořádných událostí a krizových situací vychází ze svého uplatňování v mnoha odvětvích lidské činnosti. Jednotlivé činnosti, a to ať vojenské či hospodářské logistiky, se pozvolna přizpůsobují a následně aplikují v již zmíněných činnostech a oblastech. Tento přístup se jeví jako správný a je předpokladem k úspěšnému zvládání různorodých úkolů. Dobrá úroveň logistiky a logistické podpory se odráží v činnostech, které provádějí obce, jejich orgány a na ně navazující jednotlivé složky integrovaného záchranného systému a další subjekty, a to při preventivní činnosti, přípravě, provádění a odstraňování následků mimořádné události nebo krizové situace. Literatura [1] Douglas, L.M.; Stock, J.R.; Ellram, L.M.: Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. 2. vyd. Brno: CP Books, 2005. 589 s. ISBN 80-2510504-0. [2] Horák, J.; Kudlák, A.: Dokumentace místa ubytování evakuovaných osob. In Ochrana obyvatelstva 2009. Sborník Mezinárodní konference. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2009, s. 54 - 61. ISBN 978-807385-059-3 (ISSN 1803-7372). [3] Horák, J.; Kudlák, A.: Připravenost obcí na příjem a distribuci humanitární pomoci v krizových situacích, In Bezpečnost světa a domoviny. Sborník mezinárodní konference, 2010, Brno, s. 201 - 209. ISBN 978-80-7231-728-8. [4] Kudlák, A.; Horák, J.: Logistika obce v oblasti ochrany obyvatelstva, In Bezpečnostní management a společnost. Sborník mezinárodní konference, 2012, Brno, s. 251 - 258, ISBN 978-80-7231-871-1.

Obr. 3 Servis obci a jejím obyvatelům (zdroj: autor) Jaký servis bude požadovat postižený obyvatel obce od JSDHO? Zabezpečit preventivní, přípravné, záchranné, likvidační a obnovovací (sanační a asanační) práce spojené s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí nebo krizových situací. Jinak řečeno, okamžitě reagovat na požadavky, žádosti či prosby o dodání produktu nebo potřebné služby Ostrava 29. - 30. ledna 2013

[5] Kudlák, A.; Horák, J.: Sklady humanitární pomoci obcí jako příprava na krizové situace, In Bezpečnostní management a společnost. Sborník Mezinárodní konference, Brno: Univerzita obrany Brno, 2009, s. 219 - 223. ISBN 978-807231-653-3. [6] Ministerstvo vnitra České republiky. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schválená usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008.

71


[7] Ministerstvo vnitra České republiky, Metodická pomůcka č.j. PO-1590/IZS-2003 ze dne 30. června 2003, kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací spojených s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí. [8] Ministerstvo vnitra České republiky, vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. [9] Ministerstvo vnitra České republiky, vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. [10] Ministerstvo vnitra České republiky, vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. [11] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb., Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I). [12] Schutle, C.: Logistika. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-85605-87-2.

[13] Urban, R.; Bakoš, E.; Kudlák, A.: Ekonomika a logistika krizových situací v ochraně obyvatelstva I., Brno: Univerzita obrany Brno, Fakulta ekonomiky a managementu, 2010, 55 s., ISBN 978-80-7231-757-8. [14] Urban, R.; Bakoš, E.; Kudlák, A.: Ekonomika a logistika krizových situací v ochraně obyvatelstva II., Brno: Univerzita obrany Brno, Fakulta ekonomiky a managementu, 2012, s. 109, ISBN 978-80-7231-912-1. [15] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [16] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. [17] Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [18] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [19] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. [20] Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Tab. 1 Logistická podpora obce v oblasti ochrany obyvatelstva (zdroj: autor) Činnosti Období Dokumenty Dokumenty

Plánování, budování systému, informace v médiích, zkušení signál 1. středa v měsíci.

Dokumenty SaP Dokumenty

Další [11] Výstupy z analýz, studií a projektů.

Plánování, smlouvy s dopravci, ubytovacími zařízeními apod.

Plánování, smlouvy s dotčenými subjekty, budování svépomocí.

Plánování, smlouvy s dodavateli, ubytovacími zařízeními, vodárenskou společností apod.

Plánování, smlouvy s dodavateli speciálních služeb apod.

Využití Plánu varování a informování.

Využití Plánu evakuace, dokumentace místa ubytování a stravování. [2]

Využití Plánu ukrytí, dokumentace ke zpohotovování úkrytů, improvizované ukrytí.

Využití Plánu nouzového přežití obyvatelstva, dokumentace místa ubytování a stravování. [2]

Využití Plánů týkající se dalších opatření k zabezpečení ochrany obyvatel, jeho života, zdraví a majetku.

Činnost varovného systém, složky IZS (vč. JSDHO).

Evakuační orgány, složky IZS (vč. JSDHO), nasmlouvaní dopravci, ubytovací, kulturní, sociální, sportovní a školská zařízení.

Zařízení civilní ochrany, složky IZS (vč. JSDHO), nasmlouvané SaP.

Subjekty zabezpečující dodávání vody, potravin, stravy, zabezpečující ubytování, humanitární pomoc, složky IZS vč. zařízení CO apod.

Subjekty zabezpečující dodávání služeb, složky IZS (vč. JSDHO).

Bez činnosti popř. fakturace za služby.

Při přerušení služeb využití Plánu nouzového přežití obyvatelstva, dokumentace místa ubytování a stravování. [2]

Při přerušení speciálních služeb využití Plánů týkající se dalších opatření k zabezpečení ochrany obyvatel, jeho života, zdraví a majetku.

Subjekty (vč. JSDHO) pouze v pohotovosti.

Subjekty zabezpečující dodávání vody, potravin, stravy, zabezpečující ubytování, humanitární pomoc [3, 5], složky IZS vč. zařízení CO [10] apod.

Subjekty zabezpečující dodávání služeb, složky IZS.

Varování utlumeno. Informace prostřednictvím médií.

Fakturace za služby.

Zařízení a subjekty (vč. JSDHO) pouze v pohotovosti.

Subjekty pouze v pohotovosti. Návrat evakuovaného obyvatelstva. Pomoc JSDHO při návratu a začlenění se do běžného života.

Odstraňování následků SaP

Nouzové přežití [15 až 20]

JSDHO provádí odbornou přípravu (cvičí různé typové činnosti)

Řešení

72

Ukrytí [15]

JSDHO se seznamuje a provádí odbornou přípravu (aktivně i pasivně)

SaP

Příprava

Evakuace [15]

Analýzy, studie, projekty, zkušenosti. Plán preventivně výchovné činnosti obce na úseku ochrany obyvatelstva.

SaP

Prevnce

Varování a informování [15]



Obyvatelstvo v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany Population within the Emergency Planning Zone around the Dukovany Nuclear Power Plant Ing. Lenka Maléřová VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected] Abstrakt Příspěvek se zabývá statistickým vyhodnocením rozmístění obyvatel v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany v České republice. Vychází z poznatků a podkladů ze sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zpracování bylo provedeno dle jednotlivých kategorií dělení zón havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany dle správních jednotek, pásem a kruhových výsečí (sektorů). Součástí příspěvku je současný stav řešení problematiky jaderné energetiky ve světě. Klíčová slova Obyvatelstvo, jaderná elektrárna, zóna havarijního plánování. Abstract The paper deals with the statistic evaluation of the deployment of the population in Emergency Planning Zone around Dukovny Nuclear Power Plant in the Czech Republic. The paper based on the knowledge and materials from the Censuses of Population and Housing in 2011. Processing was performed according to the various categories of Emergency Planning Zones dividing the Dukovany Nuclear Power Plant as administrative units, bands and circular slices (sectors). The paper is dealing with the current state of nuclear power in the word. Key words Population, nuclear power plant, zone emergency planning. Úvod Jaderná energetika patří mezi obory, které se vyvinuly ve dvacátém století z identifikace jaderné fyziky až do technologické zralosti, ekonomické přijatelnosti a společenské i bezpečnostní akceptovatelnosti. Výzkum a vývoj vytváří v současné době projekty druhé generace jaderných elektráren schopné dodávat spolehlivě konkurenceschopnou elektřinu, při vysoké bezpečnosti a s šetrným přístupem k životnímu prostředí. Jaderné elektrárny mohou představovat určitou bezpečnostní hrozbu s vystavením rizika pro obyvatelstvo žijící v okolí těchto elektráren. [1, 2, 3] Energetika ve světě Jaderná energie poskytuje vysoký stupeň využití. Vyžaduje velmi vysoké počáteční investice, které jsou vyvážené velmi nízkými palivovými náklady s předpokladem dobré stability. Podle statistik WNA (World Nuclear Association - Světová jaderná asociace) k říjnu 2012 bylo ve 30 státech v provozu 434 jaderných reaktorů. Využití jádra hraje významnou roli i v EU - z jaderných elektráren zde pochází přibližně jedna třetina vyrobené elektřiny. Ve smyslu analýz Mezinárodní energetické agentury (IEA), dle předpokládaného tzv. referenčního scénáře (rok 2004 až 2030), se růst spotřeby prvotních zdrojů zvýší o plných cca 50 %. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z pohledu struktury světové výroby elektřiny poukazuje na popředí využívání tepelné Ostrava 29. - 30. ledna 2013

energie, která má dle grafu 1 klesající tendence. Stejně je tomu i u ostatních elektráren. Stále však je diskutováno o jaderné energetice mezi laiky, politiky i odborníky na celém světě z pohledu bezpečnosti. [4, 5, 6]

Struktura světové výroby elektřiny OECD Typ elektráren Ostatní

4,3% 1,3%

…

13,9% 13,3%

Vodní

Rok 2011 Rok 2005

19,9% 22,5%

Jaderné

61,9% 63,0%

Tepelné 0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

70,0%

Procentuální vyjádření počtu elektráren

Graf 1 Struktura světové výroby elektřiny upraveno dle [7] JE Dukovany Česká republika Česká republika disponuje dvěma jadernými elektrárnami: JE Dukovany a JE Temelín. Historie JE Dukovany (dále jen EDU) sahá do počátku 70. let a je první provozovanou jadernou elektrárnou v České republice (dále jen ČR) nacházející se 30 km jihovýchodně od Třebíče. Poloha EDU byla již při projektové přípravě vybírána tak, aby byly možné interakce s okolím minimalizovány. Elektrárna je situována mimo industriální zónu a hustota průmyslových staveb je v této lokalitě značně menší než na ostatním území ČR. [8, 9] Zóna havarijního plánování Zóna havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany (dále jen ZHP EDU) představuje oblast v okolí areálu, kde jsou dle možných následků plněny požadavky z hlediska havarijního plánování a ochrany obyvatelstva pro případ radiační havárie. Vymezení vzdálenosti poloměru plochy ZHP závisí na typu jaderného reaktoru, konstrukci reaktoru a dalších faktorech, které se zohledňují při výpočtu. Vnější havarijní plán (dále jen VHP) pro ZHP EDU je zpracováván dle [10, 11, 12] a VHP pro ZHP zpracoval příslušný HZS kraje [13]. ZHP EDU je rozdělena do tří pásem, která představují kružnice o poloměrech 5, 10 a 20 kilometrů ze středu elektrárny. Zóna je dále pak rozdělena na 16 sektorů, které představují kruhové výseče. Počátek prvního sektoru je stanoven poloměrem zóny havarijního plánování severně orientovaným. Každá kruhová výseč má středový úhel 22,5 stupně. Osy těchto výsečí tedy korespondují se směry větrů. [14] Zkoumání obyvatelstva žijících v ZHP EDU bylo rozděleno dle kategorie: správní celky, pásma a kruhové výseče (sektory).

73


Dělení dle správních celků ZHP EDU spadá do územní působnosti dvou krajských správních celků - kraje Jihomoravského (plošně cca 60 %) a kraje Vysočina (plošně cca 60 %). Obyvatelstvo žije z 68 % na území Jihomoravského kraje. ZHP EDU zahrnuje plošně i počtem obyvatel převážně kraj Jihomoravský, přesto je koordinátorem kraj Vysočina. Počty obyvatel dle krajů, počty obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP) a počty obcí je zaznačeno v grafu 2 [15].

rozpoznat, ve které oblasti je největší počet obyvatel, to znamená, že největší koncentrace obyvatelstva je ve východní, severovýchodní a jihovýchodní části ZHP. Ve výsečích 2, 3, 4, 5, 6.

Počet obyvatel, ORP a obcí v ZHP EDU Počet 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

66 296

31 256 Jihomoravský kraj 4 Počet obyvatel

3

77

Počet ORP

Kraj Vysočina

62

Počet obcí

Graf 2 Počty obyvatel, ORP a obcí v ZHP EDU upraveno dle [15] Počty obyvatel v ZHP EDU se dle Sčítání lidí, domů a bytů (dále jen SLDB) z roku 2001 a 2011 liší, viz tab. 1. Došlo k zvýšení počtu obyvatel o 1 729 osob a hustoty obyvatelstva na 78 osob/km2. Procentuální zalidnění oblasti bylo 58 %, vzhledem k zalidnění ČR. Po SLDB v roce 2011 zůstává zalidnění na stejné hodnotě. Více informací je uvedeno v [15]. Tab. 1 Vývoj počtu obyvatelstva a hustoty zalidnění v letech 2001 - 2011 upraveno dle [15] Počty osob Muži

Ženy

CELKEM

Hustota zalidnění [osob/km2]

2001

47 235

48 588

95 823

76

2011

48 379

49 173

97 552

78

Přírůstek v ZHP Dukovany

1 144

585

1 729

2

ZHP EDU (rok)

Dělení dle pásem ZHP EDU je rozdělena do 3 pásem. Tyto pásma jsou rozdělena dle vzdáleností od středu EDU. Jednotlivá pásma jsou dělena vzdálenostmi: do 5 km, od 5 do 10 km a od 10 do 20 km. Jednotlivé osídlení obyvatelstva v jednotlivých pásmech zachycuje graf 3. Větší podrobnosti o jednotlivých zónách je uvedeno v [15].

Počet obyvatel 84 087

4 307 5 km

9 158 5 - 10 km Pásma

10 - 20 km

Graf 3 Počet obyvatel v ZHP EDU dle pásem upraveno dle [15] Dělení dle druhu výsečí (sektory) Z hlediska krizového plánování se zhodnotí dle počtu obyvatel v jednotlivých sektorech ZHP EDU, které představují kruhové výseče. Stručně lze danou oblast popsat dle obr. 1, kde lze 74

Přesný počet obyvatel jednotlivých sektorů je znázorněn v grafu 4, dle SLDB 2011. Ve srovnáním s SLDB 2001 lze říci, že počet obyvatel ve výsečích s menším počtem obyvatel mírně vzrůstá. Počet obyvatel ve výsečích s větším počtem obyvatel vzrůstá rychleji. Nejedná se tedy o podstatnou migraci obyvatel, ale většinou pouze o počty narozených dětí na tomto území. Podrobněji popsáno v [15]. Počet obyvatel v ZHP EDU dle výsečí Výseč 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

2860 3724 3566 2393 2074 3364 4331 3658 5003

4541 0

2000

4000

6000

6346

11045 11031

19013

8197 6588 8000 10000 12000 Počet obyvatel

14000

16000

18000

20000

Graf 4 Počet obyvatel v ZHP EDU dle výsečí upraveno dle [15] Závěr

Počet obyvatel v ZHP EDU dle pásem 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

Obr. 1 Počet obyvatel ve výsečích ZHP EDU [15]

V současné době je stále diskutována problematika jaderných elektráren. S tím souvisí i tvorba projektů jaderných elektráren, které jsou schopné dodávat spolehlivě konkurenceschopnou elektřinu s vysokou bezpečností a s ohledem na životní prostředí. Česká republika se řadí k zemím, které disponují jadernými elektrárnami. Příspěvek zhodnocuje statistické vyhodnocení rozmístění obyvatel žijících v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany dle statistik SLDB z let 2001 a 2011. Součástí příspěvku je i nahlédnutí do problematiky jaderné energetiky ve světě. Příspěvek byl podpořen výzkumným projektem č. VG20102015043 „Simulace procesů krizového managementu v systému celoživotního vzdělávání složek IZS a orgánů veřejné správy“, který je financován Ministerstvem vnitra České republiky. (Výzkum v oblasti bezpečnosti pro potřeby státu 2010 - 2015 (2010 - 2015)).



Literatura [1] Otčenášek, P.: Základy konstrukce a funkce jaderných elektráren. ČVUT Praha, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, 2003, 173 s. ISBN 80-01-02707-4. [2] Energetika na rozcestí, Informační příručka, Informační centrum Jaderné elektrárny Dukovany, ČEZ, a.s., 31 s. [3] Energie z Vysočiny, Informační příručka, Praha 2009, 28 s. ISBN 978-80-252-6318-5. [4] Lencz, I.: Energetická politika EU v aktivitách evropské komise pro energetiku, webová stránka Energetik-vv, [online]. [cit. 2012-12-10] Dostupné z . [5] World Energy Outlook 2006, International energy agency, 2006, France [online]. [cit. 2012-12-14] Dostupné z . [6] Energetik-vv, Energetika ve světě, webový časopis, [online]. [cit. 2012-12-14] Dostupné z . [7] Čísla a Statistiky, [online]. [cit. 2012-11-09] Dostupné z . [8] Dukovany, informační článek o Jaderné elektrárně Dukovany,[online][cit. 2012-11-09] Dostupné z .

[9] HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR KRAJE VYSOČINA. Oddělení krizového řízení - HZS Kraje Vysočina: Vnější havarijní plány [online]. [citováno 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.hasici-vysocina.cz/index.php?menu=93. [10] Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. [11] Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému a změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů. [12] Vyhlášky č. 429/2003 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému a změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů. [13] Zákon č. 239/2000 Sb. dle § 10, o integrovaném záchranném systému a změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů. [14] Výpis z vnějšího havarijního plánu pro zónu havarijního plánování JE DUKOVANY. KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Kraj Vysočina [online]. [citováno 201203-01]. Dostupné z: . [15] Makyča, J.: Obyvatelstvo v zóně havarijního plánu Jaderné elektrárny Dukovany. Bakalářská práce, Ostrava 2011, 79 s.


39.


MICHAIL ŠENOVSKÝ VILÉM ADAMEC

PRÁVNÍ RÁMEC KRIZOVÉHO MANAGEMENTU MANAGEMENT ZÁCHRANNÝCH PRACÍ

Právní rámec krizového managementu Michail Šenovský, Vilém Adamec Publikace Právní rámec krizového řízení má podtitul Management záchranných prací. Autoři v knize seznamují zejména příslušníky a pracovníky služeb zařazených do Integrovaného záchranného systému s právním rámcem vymezujícím oblast krizového řízení. V publikaci jsou popsány i vzájemné vazby mezi jednotlivými orgány krizového řízení. Závěr publikace je věnován hospodářským opatřením pro krizové stavy.

ISBN 80-86634-67-1. Rok vydání 2007.

cena 105 Kč


2. vydání


75


Spôsob bezpečného použitia HVT pri zásahu s dopravnou nehodou na automobile FIAT BRAVO a VW POLO Method for the Safe Use of HVT Interference with a Traffic Accident on Cars Fiat Bravo and VW POLO Ing. Milan Marcinek, PhD.1 doc. RNDr. Iveta Marková, PhD.

Riziko prostredia pri práci s HVT

MV SR, Akadémia policajného zboru v Bratislave Sklabinská 1, 835 17 Bratislava, Slovenská republika 2 Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Fakulta prírodných vied Tajovského 40, 974 01 Banská Bystrica, Slovenská republika [email protected], [email protected]

Každý technický zásah pri dopravnej nehode je jedinečný svojím prostredím a nie je možné vysloviť jednoznačnú definíciu tejto situácie. Veľkosť rizika, ktoré zo sebou prináša prostredie dopravnej nehody je dané faktom, že v úplnej väčšine uvažovaných situácií je celkové riziko dané množstvom možných predvídateľných rizík, ktoré môžeme rozdeliť na:

Abstrakt

-- ohrozenie účastníkmi cestnej premávky,

2

1

Hasičský záchranný zbor vystupuje na mieste zásahu pri dopravných nehodách ako tým prvotného zásahu. Vzniknutá mimoriadna udalosť vytvára priestor, v ktorom hasiči, polícia a rýchla záchranná služba - jadro hlavných zložiek Integrovaného záchranného systému musia rýchlo efektívne a bezpečne poskytnúť zraneným osobám pomoc. Do popredia sa často dostáva otázka vyslobodenia postihnutých osôb. Cieľom príspevku je prezentovať spôsoby bezpečnej práce pri vyslobodzovaní osôb z automobilu pri dopravnej nehode. Pre účely výskumu sa zrealizovali vyslobodzovacie práce na automobiloch FIAT BRAVO a VW-POLO. Pre účely strihania sa použili Hydraulické nožnice Holmatro® CU 3040 NCTM, Hydraulické nožnice Holmatro® CU 4035 C, Hydraulické nožnice Weber Hydraulik S-260. V najkratšom čase sa podarilo odstrániť strechu automobilu FIAT hydraulickými nožnicami H-4035. Abstract The Fire Rescue Corps on sites intervention in road accidents as the primary intervention. The resulting incident creates a space in which firefighters, police and ambulance service - the core components of the IRS must quickly efficiently and safely provide assistance to injured persons. to the fore the question often gets freed disabled. The aim of this paper is to present methods for safe work in rescue people from the car in an accident. For research purposes, the realized recovery work on cars Fiat Bravo and VW Polo. For the purpose of cutting used hydraulic shears HOLMATRO® CU 3040 NCTM, hydraulic shears HOLMATRO® CU 4035 C, hydraulic shears Weber Hydraulik S-260. The shortest time was able to remove the roof of the car FIAT hydraulic shears H-4035. Úvod Hasičský záchranný zbor vystupuje na mieste zásahu pri dopravných nehodách spravidla ako časť týmu. Pri väčšine mimoriadnych udalostí vytvárajú hasiči, polícia a rýchla záchranná služba jadro hlavných zložiek Integrovaného záchranného systému. Každá zložka vystupujúca pri udalosti sa pripravuje na svoje úlohy oddelene. Výcvik každej jednotlivej zložky sa podstatne líši od ostatných. Pretože všetky sú sústredené na pomoc obetiam nehody, úloha každej zložky je iná, špecifická. Za nebezpečenstvo považujeme stav, pri ktorom hrozí zranenie, škoda na majetku, životnom prostredí, alebo iná ujma a riziko je pravdepodobnosť, s ktorou tento stav nastane, pokiaľ nebudú splnené podmienky dodržania bezpečnosti. Z toho vyplýva, že len znalosť rizika a možných následných nebezpečenstiev umožňuje podniknúť potrebné opatrenia k ich maximálnemu zníženiu. Na základe získaných vedomostí navrhneme optimálny spôsob použitia HVT pri zásahu s dopravnou nehodou. 76

-- ohrozenie prepravovaným nákladom, -- ohrozenie samotným automobilom. Bezpečnosť prostredia pri práci s HVT Za technické zásahy považujeme všetky zásahy, ktoré majú charakter záchranných prác pri živelných pohromách a iných mimoriadnych udalostiach. Dopravné nehody sú technické zásahy, ktoré sú charakterizované vyslobodzovacími prácami súvisiacimi s deštrukciou havarovaných dopravných prostriedkov. Technická pomoc sú technické zásahy, ich podstatou je odstránenie nebezpečenstva alebo nebezpečných stavov mimo technologické procesy. Pri vykonávaní samotných technických zásahov v prípade ohrozenia života a zdravia osôb, rozlišujeme spravidla nasledujúce etapy, ktoré by mali prebiehať pokiaľ možno po sebe: • Istenie, znamená urobiť všetky opatrenia, ktoré majú za cieľ redukovať ohrozenie zasahujúcich síl a zachraňovaných osôb v priebehu vykonávania záchranných prác. • Prístup, znamená vytvoriť podmienky potrebné k preniknutiu k ohrozeným osobám a k vykonaní okamžitých opatrení k záchrane života. • Stabilizácia, znamená vykonať všetky dostupné opatrenia pri záchrane života, ktoré sú potrebné k stabilizácii zdravotného stavu zraneného tak, že až do stavu vyslobodenia nedôjde k jeho zhoršeniu. Predpokladáme, že hasič vie vykonať pre záchranu života ako je spriechodnenie dýchacích ciest umelou pľúcnou ventiláciou, nepriamu srdečnú masáž, zastavenie veľkého krvácania, ošetrenie pneumotoraxu a začatie proti šokových opatrení. • Vyslobodenie, predstavuje všetky činnosti, ktoré sú potrebné pre vykonanie činností k záchrane života postihnutých s následným transportom z ohrozeného priestoru a odovzdaniu zranených zdravotnej záchrannej službe. • Transport, obsahuje všetky činnosti zdravotníckej záchrannej služby, ktoré je potrebné vykonať na mieste zásahu k ďalšej stabilizácii zdravotného stavu pred transportom zraneného do nemocnice. Tieto úkony vykonáva tým zdravotníckej záchrannej služby. Istenie rozmiestnením zásahovej techniky pri dopravnej nehode sa rozumie už samotný príjazd jednotky HaZZ na miesto dopravnej nehody a mal by už nadväzovať na nasledujúcu činnosť záchranárov, polohe havarovaného vozidla a miestnym podmienkam. Veliteľ zásahu, by mal postaviť techniku v čo najlepšej polohe pre zásah, pričom je potrebná konzultáciu s príslušníkmi PZ. Techniku postaviť medzi miesto nehody a vozidlo polície tak, aby technika vytvorila ,,nárazníkové“ postavenie, t.j. postavenie pod tupým uhlom k prebiehajúcej premávke. Takto postavená technika Ostrava 29. - 30. ledna 2013


poskytuje ochranu zasahujúcim zložkám a v prípade možného nárazu iného vozidla do hasičskej techniky odráža náraz od miesta nehody. Je veˇjmi dôležité ponechanie dostatočného priestoru pre prípadný výjazd sanitky. Pri dopravnej nehode na cestnej komunikácii by malo byť pravidlom, aby polícia postavila svoje vozidlo v bezpečnej vzdialenosti od miesta zásahu ako varovanie pre ostatných účastníkov cestnej premávky. Miesto nehody je samotný priestor v ktorom sa budú vykonávať jednotlivé vyslobodzovacie práce. Oblasť činnosti je to priestor smerom od miesta nehody v rozpätí 3 až 6 m v každom smere. Tento priestor musí zostať voľný a nemali by sa tu vyskytovať žiadne nástroje, ktoré nie sú používané. Nástroje a vybavenie používané pri zásahu by mali byť prinesené do oblasti činnosti, použité a vrátené na základňu zásahu. Akékoľvek úlomky odstránené alebo odstrihnuté z vozidla by mali byť odložené na jednotné miesto v oblasti zásahu, aby nevytvárali v pracovnom priestore zbytočné prekážky. Akékoľvek časti vozidiel, ktoré by mohli tvoriť časť policajných dôkazov používaných pri vyšetrovaní, by mali byť ponechané na mieste, pokiaľ nepredstavujú zrejmé nebezpečenstvo pre záchranárov, alebo účastníkov nehody. Základňa zásahu je priestor pre rozloženie nástrojov potrebných k zásahu. Táto základňa musí byť na vonkajšom okraji oblasti činností. Využitie tejto základni pomôže k lepšej organizácii zásahu. Oblasť zásahu je to priestor smerom od miesta nehody do 50 m v každom smere (V tomto priestore je miesto pre zásahovú techniku, vozidlá poskytovateľov zdravotníckej pomoci a pod.).

priebeh vykonávaných záchranných prác najmä pred vykonávaním hlučných činností. Vyvarujme sa prudkých otrasov havarovaného vozidla. V zimnom období je dôležité postihnuté osoby chrániť pred chladom. Postupy rozdelíme vo všeobecnosti do niekoľkých logicky po sebe nasledujúcich fáz: • prieskum, zaistenie, • ošetrenie, stabilizácia vozidla, • vyslobodenie zranených, • opatrenia proti vzniku a rozšíreniu požiaru. Riziko pri práci s HVT Veľkosť rizika, ktoré zo sebou prináša používanie HVT, je daná faktom, že v úplnej väčšine uvažovaných situácií je celkové riziko dané množstvom možných predvídateľných rizík, ktoré môžeme rozdeliť na: -- riziko dané konštrukciou a technickými vlastnosťami HVT, -- riziko dané situáciou a jej vývojom pri použití HVT. Medzi riziká musíme počítať aj tie, ktoré vyplývajú z prípadného nedodržania ergonomických princípov z hľadiska výrobcov HVT, čo má za následok ovplyvnenie ovládateľnosti a zníženie pozornosti zasahujúceho hasiča, napr.: Zle ovládateľné zariadenie: • hmotnosť nástroja, • zlé umiestnenie ovládacích prvkov,

Činnosť na mieste zásahu akou je , počiatočný prieskum miesta zásahu spolu s vnútorným a vonkajším prieskumom, vytvorenie oblasti činnosti a založenie zásahovej základne rozloženia nástrojov, sú vykonávané súbežne po príchode záchranárov na miesto zásahu.

• nevyváženosť nástroja.

VZ musí vždy určiť opatrenie pre ošetrenie všetkých postihnutých. Každá minúta zbytočne pridaná k času pobytu postihnutého na mieste udalosti môže mať priamy vplyv na možnosť jeho uzdravenia. Bezpečnosť postihnutých a účinnosť zásahu musí byť hlavným cieľom na mieste vykonania záchranných prác.

• ovládacia sila,

Stabilizácia vozidla je zaistenie poškodeného vozidla pred zahájením záchranných činností. Vozidlo môže byť relatívne dobre stabilizované dôsledku poškodenia spôsobeného pri nehode, ale nemali by sme zabúdať, že pri vyslobodzovacích prácach sa môže vozidlo uvoľniť, čo v dôsledku môže ohroziť zachraňovaných a záchranárov. Stabilizáciu havarovaného vozidla docielime pomocou TP určených pre túto činnosť, napr. klinom pod kolesami, kaskádovitými hranolmi alebo použitím stabilizačných podpier. Súčasťou stabilizácie je vždy aj získavanie informácií o stabilite prepravovaného nákladu a jeho zaistenie.

Anatomické možnosti: • práca v rukaviciach, • anatómia nôh a rúk. Bezpečnostné podmienky pri práci s HVT Pre zaistenie maximálneho zníženia uvedených rizík musíme vždy dodržiavať bezpečnostné podmienky, návod na použitie od výrobcu HVT a dôkladne sa oboznámiť s obsluhovaným zariadením. Zároveň je tiež potrebné udržiavať všetky súčiastky HVT v bezchybnom stave, používať len originálne príslušenstvá, dodržiavať periodicitu revízií podľa výrobcu. Pri podozrení, alebo poškodení daný nástroj vyradiť z používania a vykonať na ňom odbornú kontrolu [1]. Pri každom preberaní, alebo používaní je potrebné vykonať nasledujúcu kontrolu [1]: a) optickú:

Riziko činnosti pri vyslobodzovaní osôb z havarovaných vozidiel

• všeobecná tesnosť,

Vyslobodzovanie osôb je postup používaný k vyslobodeniu obetí nehody, ktoré sú v dôsledku svojich zranení uväznené v havarovaných vozidlách, alebo v ňom zovretých následkom deformovanej konštrukcie vozidla. Veľkosť rizika, ktoré zo sebou prináša je nebezpečenstvo pohybu materiálu okolo zovretej obeti, prístupového priechodu pre záchranárov, alebo okolo priechodu pre vynášanie obetí. odlietavajúce kovové časti karosérie a rozbité sklo.

• uloženie poistných čapov a stav ich zaistenia,

Bezpečnosť činnosti pri vyslobodzovaní osôb z havarovaných vozidiel Správnou taktikou prístupu ku samotnému riešeniu zásahu DN môžeme predísť nebezpečenstvám. Ak je to možné, súčasne s vyslobodzovacími prácami vykonávame aj vyslobodzovanie osôb. Pri používaní vyslobodzovacieho náradia a TP musíme osoby vo vozidle chrániť pred odlietavajúcimi kovovými časťami a rozbitým sklom. To vykonávame zakrytím dekou, plachtou, ochrannými štítmi a pod. V priebehu záchranných prác musíme s postihnutými osobami neustále komunikovať, upozorňovať ich na Ostrava 29. - 30. ledna 2013

• rezné hrany a piesty bez vrypov a deformácií, • čitateľnosťtypového štítka, • nepoškodenosťa celistvosťtlakových hadíc, b) funkčnú: • rychlospojky musia zaisťovaťtesnosťpri zapojení a odpojení, • pohyb pracovných častí nástroja musí byť v súlade s piktogramom ovládacích prvkov, • pri zmene ovládača z pracovnej polohy do neutrálnej sa musia všetky pohybujúce časti okamžite zastaviť, • stav funkčných častí, plné otvorenie, vysunutie, • výmenné časti nástrojov musia byť zaistené.

77


Požiadavky na vyslobodzovacie náradie sú jednoznačne definované práve automobilmi, ktoré sa vyrábajú a jazdia po cestách. Závisí od výrobcov vyslobodzovacích prostriedkov, ktorí musia tieto požiadavky posúdiť a vyrábať náradie, ktoré si dokáže poradiť aj s novými technológiami, ktoré sa používajú na konštrukciu automobilov. Tieto technické prostriedky smerujú predovšetkým ku skráteniu času potrebného na zásah, ale aj k ochrane zasahujúcich hasičov a zvýšeniu ich bezpečnosti. V neposlednej rade zlepšujú ergonómiu ovládania a používania vyslobodzovacieho náradia, čo v nemalej miere šetrí aj sily zasahujúcich záchranárov. Bezpečnosť na mieste zásahu všetci hasiči, ktorí pracujú na mieste zásahu, musia používať predpísané prostriedky osobnej ochrany, osobnú výstroj a výzbroj, chirurgické rukavice, ochrana očí (pokiaľ nie je súčasťou ochrannej prilby), reflexívna vestu. Akékoľvek úlomky by mali byť zaistené tak, aby neboli nebezpečné. Rozumieme pod tým, napr. prekrytie ostrých hrán, odstránenie skiel, zaistenie voľných dielov a odnesenie veľkých prvkov častí mimo oblasť činnosti. Veľko-rozmerový test strihania skúšobných vzoriek - vytvorenie pracovného priestoru pre záchranárov odstránením strechy automobilu Pre účely realizácie nášho veľko-rozmerového testu experimentu sme si zvolili vybranú modelovú situáciu - odstránenie strechy automobilu. Pre experiment, veľko-rozmerový test, sme vybrali modelovú situáciu pre vytvorenie pracovného priestoru odstránením strechy automobilu a tým vytvorili pracovný priestor pre záchranárov za účelom poskytnutia prvej pomoci a jeho vyslobodenia z automobilu a jeho následného transportu do nemocnice. Výber situácie vyplýval z postupného vykonania experimentov, kde sme v čiastkových experimentoch vykonali strihanie všetkých stĺpikov. Následne sme zrealizovali sumárny pokus - prestrihnutie všetkých stĺpikov pre účely odstránenia strechy automobilu. Strihanie sme vykonali na skúšobných vzorkách karosérií automobilov VW-POLO a FIAT-BRAVO. Počas strihania skúšobnej vzorky boli dodržané podmienky a postupy experimentu a následné odstránenie strechy sme vykonali na skúšobnej vzorke karosérii automobilov tromi rozdielnymi zariadeniami HVT [3]. V experimente boli použité tri rôzne typy hydraulických nožníc: 1. Hydraulické nožnice Holmatro® CU 3040 NCTM. 2. Hydraulické nožnice Holmatro CU 4035 C. ®

3. Hydraulické nožnice Weber Hydraulik S-260. V tab. 1 pre automobil VW POLO a v tab. 2 pre automobil FIAT sú uvedené v prehľadnom zozname časy jednotlivých činností, aké boli pri realizovaní experimentu vykonané s jednotlivými nožnicami. V sumáre je vyjadrený súčet časov ako celkový čas, za ktorý bola odstránená strecha vybraného automobilu. Tab. 1 Celkový čas dosiahnutý po odstránení strechy automobilu VW POLO Holmatro 3040 NCT

Holmatro 4035 CGP

Weber hydraulik S-260

Prieskum

30

30

30

Stabilizácia

60

60

60

Odpojenie AKU

90

90

90

Ošetrenie zraneného a príprava na vyslobodenie

270

270

270

Vyrezanie zadného skla

60

60

60

Vyrezenia čelného skla

70

70

70

Odstrihnutie A - stĺpik

8,928

8,04

10,77

Činnosť sledované v sekundách

78

Odstrihnutie B - stĺpik

10,662

9,538

11,734

Odstrihnutie C - stĺpik

8,894

8,3

10,7

Odstrihnutie D - stĺpik

9,774

9,514

10,892

30

30

30

Odstrihnutie A - stĺpik na druhej strane automobilu

8,928

8,04

10,77

Odstrihnutie B - stĺpik na druhej strane automobilu

10,662

9,538

11,734

Odstrihnutie C - stĺpik na druhej strane automobilu

8,894

8,3

10,892

Odstrihnutie D - stĺpik na druhej strane automobilu

9,774

9,514

10,892

Odstránenie strechy

30

30

30

Vybratie zraneného z automobilu

50

50

50

Fixácia na nosítka

90

90

90

Odovzdanie zraneného RLP

20

20

20

876,516

870,784

888,384

Premiestnenie na druhú stranu automobilu

SPOLU [s]

Tab. 2 Celkový čas dosiahnutý po odstránení strechy automobilu FIAT Holmatro 3040 NCT

Holmatro 4035 CGP

Weber hydraulik S-260

Prieskum

30

30

30

Stabilizácia

60

60

60

Odpojenie AKU

90

90

90

Ošetrenie zraneného a príprava na vyslobodenie

270

270

270

Vyrezanie zadného skla

60

60

60

Vyrezenia čelného skla

70

70

70

Činnosť [s]

Odstrihnutie A - stĺpik

9,716

8,178

11,104

Odstrihnutie B - stĺpik

21,878

17,096

15,804

Odstrihnutie C - stĺpik

55,086

17,132

44,82

30

30

30

Odstrihnutie A - stĺpik na druhej strane automobilu

9,716

8,178

11,104

Odstrihnutie B - stĺpik na druhej strane automobilu

21,878

17,096

15,804

Odstrihnutie C - stĺpik na druhej strane automobilu

55,086

17,132

44,82

Odstránenie strechy

30

30

30

Vybratie zraneného z automobilu

50

50

50

Fixácia na nosítka

90

90

90

Premiestnenie na druhú stranu automobilu

Odovzdanie zraneného RLP SPOLU:

20

20

20

973,36

884,812

943,456

Ak porovnáme získané výsledky, časové rozdiely sa môžu vylúčiť u činností ako sú Prieskum, Stabilizácia, Odpojenie AKU, Ošetrenie zraneného a príprava na vyslobodenie, Vyrezanie zadného skla, Vyrezenia čelného skla, Premiestnenie na druhú stranu automobilu, Odstránenie strechy, Vybratie zraneného z automobilu, Fixácia na nosítka a Odovzdanie zraneného RLP, keďže v oboch prípadoch sú totožné. Rozdiel vzniká pri sledovaní časových intervalov strihania stĺpikov, pričom sa nám potvrdili aj čiastkové získané výsledky.



Záver

Celkový čas dosiahnutý po odstránení strechy automobilu [s]

Konštruktéri vozidiel neustále zdokonaľujú materiály a prvky bezpečnosti na automobiloch, čo ale na druhej strane sťažuje situáciu pre jednotky HaZZ, ktoré zasahujú pri dopravných nehodách. Dopravné nehody, počet postihnutých aj postup akým spôsobom budú ošetrovaní, závisí na charaktere nehody a druhu poranenia. Základným predpokladom akejkoľvek účinnej pomoci je rýchle a odborné posúdenie vzniknutej situácie zo strany zasahujúcich príslušníkov a prijatie správnych rozhodnutí za účelom vykonania kvalitnej a bezpečnej záchrany ľudských životov.

980 960 940 920 900 880 860 840 820

Literatúra

FIAT

800 H-3040

H-4035

hydraulické nožnice

POLO

automobil

WS 260

Obr. 1 Vzájomné porovnanie celkových časov dosiahnutých po odstránení strechy automobilov POLO a FIAT vo veľkorozmerovom teste vybranými hydraulickými nožnicami Weber S 260, Holmatro H-3040 a Holmatro H-4035 Z uvedenej závislosti vyplýva, že v najkratšom čase sa podarilo odstrániť strechu automobilu FIAT hydraulickými nožnicami H-4035. Na základe vykonaných veľko-rozmerových testov, môžeme pri oboch testovaných automobilov POLO a FIAT konštatovať, že na základe časových parametrov najlepšie vyšli hydraulické nožnice H-4035.

[1] Marcinek, M.: Zkušební program podle zásad pro zkoušení výstroje a přístrojů hasičů GUV 67.13. Hydraulická vyprosťovací technika. Metodický návod pro výkon revize WEBER HYDRAULIK. PRAHA: Generální ředitelství VPO, a.s., 2001. [2] Marcinek, M.: Hydraulická vyprošťovací technika, Metodika používaní hydraulické vyprošťovací techniky při dopravních nehodách. PRAHA: Generální ředitelství VPO, a.s., 2004. [3] Marcinek, M.: Korelácia testovaných parametrov hydraulických nožníc pri strihaní stĺpikov vybraných osobných automobilov v rámci technických zásahov. Dizertačná práca. TU vo Zvolene, 2012, 195 s (nepublikované).


40.

Integrovaný záchranný systém Michail Šenovský, Vilém Adamec, Zdeněk Hanuška

Předkládaný text popisuje základy koordinace záchranných a likvidačních prací v České republice, které se nazývají integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“). Základním právním předpisem pro IZS je nyní zákon MICHAIL ŠENOVSKÝ č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v aktuálním znění. IZS vznikl z potřeby každodenní VILÉM ADAMEC ZDENĚK HANUŠKA činnosti záchranářů, zejména při složitých haváriích, nehodách a živelních pohromách. Je to systém spolupráce INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ a koordinace složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací. Publikace se rovněž zabývá činností operačních a informačních středisek IZS, SYSTÉM jejich rozmístěním a činností ve vztahu k základním i ostatním složkám IZS. V poslední části publikace je popsán systém havarijního plánování a vztah IZS k havarijním plánům. Text je doplněn řadou obrázků, schémat a tabulek. V příloze jsou uvedeny vzory dokumentů a výkladový slovník použitých pojmů. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 978-80-7385-007-4. Rok vydání 2007.

cena 130 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970 2. vydání


79


Úloha jednotek sboru dobrovolných hasičů v ochraně obyvatelstva The Role of Volunteer Fire Brigades in Population Protection Mgr. Bohumír Martínek, Ph.D. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Neustupného 1838/10, 155 00 Praha 5 [email protected] Obsah 1. Role dobrovolných hasičů a budoucí strategie ochrany obyvatelstva. 2. Vývoj vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů v oblasti ochrany obyvatelstva od konference v roce 2012. 3. Informace o dosavadních výsledcích realizace projektu Moravskoslezského kraje k zabezpečení přípravy lektorů dalšího vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva. 4. Možnosti zapojení dobrovolných hasičů do plnění úkolů ochrany obyvatelstva. 1. Role dobrovolných hasičů a budoucí strategie ochrany obyvatelstva V souvislosti s řešením úlohy dobrovolných hasičů v ochraně obyvatelstva s důrazem na obce vyvstává několik otázek a to: 1.1. „Proč dobrovolní hasiči a zejména členové Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SHČMS) by měli sehrávat významnou roli v ochraně obyvatelstva? Proč ne jiná občanská sdružení?“ 1.2. „Jak a ve kterých oblastech by měli dobrovolní hasiči spolupracovat zejména s orgány obcí, popřípadě s orgány obcí s rozšířenou působností?“ 1.3. „Jak by mohla obec zlepšovat svoji připravenost na řešení mimořádných událostí a ve kterých oblastech by měli dobrovolní hasiči spolupracovat?“ 1.4. „Jakou roli by měli sehrávat dobrovolní hasiči z hlediska budoucí strategie ochrany obyvatelstva?“ Ad 1.1. „Proč dobrovolní hasiči a zejména členové Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SHČMS) by měli sehrávat významnou roli v ochraně obyvatelstva? Proč ne jiná občanská sdružení?“ V České republice kromě SHČMS existují minimálně dvě významná občanská sdružení dobrovolných hasičů a to Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota. SHČMS má cca 350 000 členů v 7831 sborech dobrovolných hasičů (SDH). To znamená, že v podstatě každá obec má místní organizaci SHČMS. Ve stanovách je určeno, že pomáhá veřejnosti, zejména obcím, fyzickým a právnickým osobám při plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Jde o jednu z mála organizací, která má stanoveno vytváření speciálních organizačních struktur pro oblast ochrany obyvatelstva a to rady ochrany obyvatelstva na ústřední, krajské a okresní úrovni. Zatím kromě ústřední odborné rady fungují 2 krajské (Zčk, Msk) a hlavní město Praha má společnou radu prevence a ochrany obyvatelstva. Organizační úrovně SH ČMS jsou ústředí, kraj, okres, okrsek a sbor. Česká hasičská jednota a Moravská hasičská jednota zdaleka nedosahují počtem členů SHČMS (Česká hasičská jednota má cca 6000 členů ve 117 sborech v pěti župách). Obě se ve svých stanovách hlásí k plnění úkolů požární ochrany, především na úseku požární prevence a zvyšování akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. 80

Humanitární občanské sdružení, které působí na celém území České republiky a které má dokonce v zákoně stanoveno plnění úkolů ochrany obyvatelstva a civilní obrany je národní společnost Červeného kříže. Zmíněným zákonem je zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži. ČČK má cca 27.000 členů a dobrovolníků sdružených v 1.018 místních skupinách ČČK v 76 oblastních spolcích ČČK. Občanské sdružení, které by mělo sehrávat významnou roli v ochraně obyvatelstva v obcích, zejména v malých obcích mělo by mít: • velkou členskou základnu, • mít místní organizace v co největším počtu obcí, • mít k tomu stanoveny úkoly zákonem nebo ve stanovách, • významné jsou i tradice poskytování pomoci postiženým osobám. Tyto podmínky splňuje SHČMS a v určitém smyslu i ČČK. Navíc ČČK vytváří vlastní síly a prostředky (humanitární jednotky), které jsou zřízeny při oblastních spolcích ČČK a ve kterých je zařazeno cca 1.600 osob. Ad 1.2. „Jak a ve kterých oblastech by měli dobrovolní hasiči spolupracovat zejména s orgány obcí, popřípadě s orgány obcí s rozšířenou působností?“ Obec plní úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti. Ve vztahu k řešení mimořádných událostí jsou POVINNOSTI OBCE následující: a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce a udržuje její akceschopnost a zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky, b) připravuje se na řešení mimořádných událostí, na svůj podíl při provádění záchranných a likvidačních prací a na zabezpečení ochrany obyvatelstva, c) plní úkoly povodňového orgánu (dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), d) seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Jak může SDH pomoci při realizaci POVINNOSTÍ obce: Ad a) pomoc při vyhledávání členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, včetně jejich diferenciace na členy plnící úkoly při hašení požárů či provádění záchranných a likvidačních prací a na členy působící v oblasti ochrany obyvatelstva; podílí se na odborné přípravě členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obce (v rámci Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska), Ad b) členové SDH se mohou připravovat na řešení mimořádných událostí, na svůj podíl při provádění záchranných a likvidačních prací a na zabezpečení ochrany obyvatelstva. K tomu mohou využívat kursů pro získání odborné způsobilosti, Ad c) plnit úkoly stanovené orgánem obce (obce s rozšířenou působností) k řešení ochrany před a při povodni, Ad d) provádět preventivně výchovnou činnost v oblasti požární prevence, ochrany obyvatelstva a řešení mimořádných událostí. Při řešení mimořádných událostí jsou MOŽNOSTI OBCE následující: a) zřídit povodňovou komisi, je-li v jejím územním obvodě možnost Ostrava 29. - 30. ledna 2013


vzniku povodně (dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách - vodní zákon), b) zřídit zařízení civilní ochrany (nebo rozšířit počet členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce tak, aby zabezpečili plnění úkolů zařízení civilní ochrany = úkolů ochrany obyvatelstva), c) zřídit krizový štáb obce, d) vyzvat právnické a fyzické osoby v obci k poskytnutí osobní a věcné pomoci. Jak může SDH pomoci při realizaci MOŽNOSTÍ obce: Ad a) zapojit se do činnosti povodňové komise (dle „vodního zákona“ jde o členy zastupitelstev obcí nebo právnické a fyzické osoby, které jsou způsobilé k provádění povodňových opatření nebo k pomoci při ochraně před povodněmi), Ad b) pomoc při vyhledávání členů zařízení civilní ochrany nebo členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří plní úkoly zařízení civilní ochrany; podílí se na odborné přípravě členů zařízení civilní ochrany a zejména členů jednotek plnících úkoly ochrany obyvatelstva (v rámci kursů organizovaných SH ČMS), Ad c) zapojit se do činnosti krizového štábu obce, zejména stálé pracovní skupiny (dle právních předpisů jde především o pracovníky obecního úřadu, zástupce složek integrovaného záchranného systému a další odborníky), Ad d) nabídnout osobní a věcnou pomoc (jednotlivci či skupiny z příslušného SDH). Ad 1.3. „Jak by mohla obec zlepšovat svoji připravenost na řešení mimořádných událostí a ve kterých oblastech by měli dobrovolní hasiči spolupracovat“ a) zavést a používat jednoduchou dokumentaci pro činnost obce za mimořádných událostí, b) využívat tuto dokumentaci pro přípravu na mimořádné události, c) využívat možnosti přípravy funkcionářů obce, včetně nabídek kursů organizovaných některými občanskými sdruženími, především SH ČMS. Jak může SDH pomoci při zlepšování připravenosti obce: Ad a) pomoc při zpracování dokumentace obce k řešení mimořádných událostí, Ad b) využívat zkušeností absolventů kursů pořádaných SH ČMS např. při praktické přípravě členů orgánů obcí v používání dokumentace obce k řešení mimořádných událostí, Ad c) seznamovat vedení obce s možnostmi účastí ve vhodných kursech pořádaných SH ČMS. Ad 1.4. „Jakou roli by měli sehrávat dobrovolní hasiči z hlediska budoucí strategie ochrany obyvatelstva?“ Ke zvýšení role dobrovolných hasičů v oblasti řešení mimořádných událostí a zejména při realizaci opatření ochrany obyvatelstva přispěly legislativní změny platné od 1.1.2000 a to zejména zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a další navazující právní předpisy. Tyto legislativní změny byly vyvrcholením procesu zásadních změn v oblasti civilní obrany či později civilní ochrany, který započal po roce 1989. Opatření civilní ochrany (dle zákona ochrany obyvatelstva) se měla stát nezbytnou součástí snižování následků mimořádných událostí, především živelních pohrom, průmyslových havárií a jiných tzv. nevojenských událostí, na životy a zdraví obyvatelstva, popř. jejich majetek I když akcent na připravenost pro válku byl minimalizován přesto se projevil např. v tom, že nový znak organizace zodpovědné za plnění úkolů ochrany obyvatelstva (civilní ochrany-obrany), tj. Hasičského záchranného sboru, obsahuje i mezinárodní rozlišovací znak „civilní obrany“. Ostrava 29. - 30. ledna 2013

V průběhu 90-ých let docházelo k rušení organizací civilní ochrany (obrany) v obcích, podnicích a jiných subjektech (např. tzv. služeb civilní obrany). Tyto organizace byly připravovány na plnění úkolů civilní obrany za války a jejich uplatnění v mírové době bylo nereálné a jejich zabezpečování neefektivní. Jako náhradní řešení byla zákonem dána možnost obcím, právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zřizovat tzv. zařízení civilní ochrany. To se však v praxi nepodařilo realizovat. Jedním z důvodů proč se nevytvářela zmíněná zařízení civilní ochrany byla skutečnost, která se objevila v nové legislativě a to, že jednotky požární ochrany plní mimo jiné i úkoly civilní ochrany a ochrany obyvatelstva, včetně toho, že byl stanoven jejich konkrétní podíl na opatřeních ochrany obyvatelstva. Proto bylo neefektivní pro obce či právnické osoby a podnikající fyzické osoby vytvářet zařízení civilní ochrany, když téměř v každé obci existuje minimálně jedna jednotka sboru dobrovolných hasičů a u některých podniků jsou dobrovolné nebo dokonce profesionální jednotky požární ochrany. Aby mohli dobrovolní hasiči sehrávat v současné době a zejména v budoucnosti důležitou roli v ochraně obyvatelstva na úrovni obcí i podniků musí být vzdělávání. Vytvoření systému vzdělávání dobrovolných hasičů respektive doplnění již existujícího systému o oblast ochrany obyvatelstva a rovněž zabezpečení jeho fungování musí být součástí budoucí strategie ochrany obyvatelstva. Tento systém vzdělávání významně přispěje k přípravě obyvatelstva České republiky v oblasti ochrany obyvatelstva, protože dobrovolní hasiči tvoří významnou část populace tohoto státu. 2. „Vývoj vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů v oblasti ochrany obyvatelstva od konference v roce 2012“ Na konferenci „Ochrana obyvatelstva 2012“ jste byli informování o přijetí dokumentu, který vytváří podmínky pro zavedení systému odborného vzdělávání členů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v oblasti ochrany obyvatelstva. Tím je „Metodika a zásady odborného vzdělávání členů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v oblasti ochrany obyvatelstva“. Dne 14.6.2012 schválil Výkonný výbor SH ČMS Metodický pokyn k provádění přípravy k získání odbornosti Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v oblasti ochrany obyvatelstva. Byl vydán pro účely stanovení zásad provádění přípravy této odbornosti, podmínek pro získávání jednotlivých stupňů odbornosti v oblasti ochrany obyvatelstva v rámci SH ČMS a k nim příslušejících odznaků odbornosti SH ČMS - technik ochrany obyvatelstva a specialista ochrany obyvatelstva v oblasti přípravy a provádění opatření ochrany obyvatelstva. Podle tohoto pokynu se ve dnech 1. - 2. listopadu 2012 uskutečnil „nultý kurs“ techniků ochrany obyvatelstva v Ústřední hasičské škole Bílé Poličany. Kursu se zúčastnilo 10 dobrovolných hasičů. Obsah byl v souladu s Metodickým pokynem SHČMS a návrhem pokynu generálního ředitele hasičského záchranného sboru ČR. Byl více zaměřen na teorii (kvůli nedostatku pomůcek) a také na diskusi k obsahu. Z ní vyplynulo, že by se příprava techniků měla co nejvíce zaměřit na činnost v jednotce SDH, samostatně se řešila příprava specialistů se zaměřením na činnost obce při mimořádných událostech a samostatně se také řešila příprava preventistů pro oblast ochrany obyvatelstva i požární ochrany. Tyto názory se oproti původním záměrům a již schváleným dokumentům SH ČMS neliší obsahově (obsah zůstává stejný), ale organizačně (místo 2 odborností by byly 3). To znamená, že odbornost technika ochrany obyvatelstva dosud orientovaná na činnost v jednotce i v obci, by byla zaměřena pouze na činnost v jednotce, odbornost specialista dosud orientovaná na činnost v obci, především v obci s rozšířenou působností, by byla zaměřena na obec a nová odbornost preventista ochrany obyvatelstva by byla 81


kromě prevence zaměřena i na obec s rozšířenou působností a na školy. Tyto nové odbornosti Moravskoslezského kraje.

jsou

zahrnuty

do

projektu

Takto je koncipovaná i první příručka , která v této oblasti vznikla a to „Příručka pro přípravu techniků ochrany obyvatelstva“ (1. díl - organizace činnosti jednotek při plnění úkolů ochrany obyvatelstva). Byla vydána v počtu 500 ks a je k dispozici na stránkách www.dh.cz, i na stránkách generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR (www.mvcr.cz). Slavnostně ji pokřtil hejtman Zlínského kraje dne 2. července 2012 v souvislosti s ukončením jízdy historických hasičských aut ve Zlíně. Je zaměřena na činnost hasičů při hrozbě a vzniku povodně, při varování, evakuaci, nouzovém přežití, ochraně proti nebezpečným látkám, práci s elektrozařízeními a na poskytování posttraumatické péče a psychosociální pomoci. Vychází z metodických listů Bojového řádu jednotek požární ochrany pro oblast ochrany obyvatelstva.

• proškolení nových lektorů-školitelů ochrany obyvatelstva a nových odborností ochrany obyvatelstva. Organizace realizace projektu: Centrem realizace projektu bude Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska - Ústřední hasičská škola Jánské Koupele. Hlavními partnery budou Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska - krajské sdružení hasičů Moravskoslezského kraje a Vysoká škola báňská - Technická Univerzita Ostrava, zejména Fakulta bezpečnostního inženýrství. Projekt bude realizován v úzké spolupráci s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje a vybranými odborníky zejména z Ústřední odborné rady ochrany obyvatelstva Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Cílová skupina projektu je rozdělena na primární a sekundární. Primární cílová skupina: -- lektoři ochrany obyvatelstva (30 v rámci pilotního proškolení).

3. Informace o dosavadních výsledcích realizace projektu Moravskoslezského kraje k zabezpečení přípravy lektorů dalšího vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva Název projektu: „Zabezpečení přípravy lektorů dalšího vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech v Moravskoslezském kraji“

Primární cílová skupina bude pečlivě vybrána ze zástupců odborných subjektů působících v oblasti ochrany obyvatelstva mající vhodné předpoklady pro další edukační činnost zaměřenou na odborné vzdělávání dospělých. Výběr lektorů bude proveden z organizací a institucí, které se zabývají problematikou ochrany obyvatelstva a to zejména:

Realizace projektu byla zahájena 1.8.2012. Ukončení projektu bude k 30.6.2015., to je téměř 3 roky. Rozpočet je necelých 4 mil. Kč.

• organizací profesionálních a dobrovolných hasičů (Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Krajské sdružení hasičů - Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Ústřední hasičská škola Jánské Koupele,

Stručný obsah projektu:

• VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství),

Projekt reaguje na aktuální situaci a nedostatky odborné přípravy v oblasti ochrany obyvatelstva a řešení rizik.

• a ze zkušených odborníků v této oblasti z obcí a podnikového managementu.

Realizací projektu bude dosaženo poskytnutí odborné a systémové pomoci obcím, subjektům trhu práce a školám formou proškolení lektorů ochrany obyvatelstva, kteří budou schopni dále školit odborné specialisty, techniky a preventisty ochrany obyvatelstva v teoretické a praktické rovině.

-- specialisté ochrany obyvatelstva (30 v rámci ověřovací výuky novými lektory),

Realizace projektu umožní vytvořit odpovídající materiálně technické a metodické zabezpečení udržitelného vzdělávání pod odborným dohledem expertů z řad zástupců partnerů a dalších spolupracujících subjektů.

-- preventisté ochrany obyvatelstva (30 v rámci ověřovací výuky novými lektory).

V rámci projektu bude pilotně proškoleno 30 lektorů ochrany obyvatelstva, v rámci ověřovací výuky nových lektorů pak 30 techniků, 30 specialistů a 30 preventistů ochrany obyvatelstva z řad obcí, podniků a firem, škol a dalších subjektů v MSK. Konkrétním výsledkem bude vytvoření vzdělávacího programu pro lektory dalšího vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech v MSK, kteří budou schopni: 1. Zajišťovat přípravu působících:

odborníků

ochrany

obyvatelstva

-- v orgánech (komisích, pracovních skupinách) obcí, managementu podniků a firem a v dalších souvisejících výkonných rolích (specialisté ochrany obyvatelstva); -- v jednotkách hasičů obcí a v jednotkách požární ochrany podniků (technici ochrany obyvatelstva). 2. Vyvíjet činnost v oblasti preventivně-výchovné činnosti na úrovni škol a podle potřeby v obcích, podnicích a firmách (preventisté ochrany obyvatelstva). Výstupem projektu bude: • vytvoření nových metodických manuálů, • vytvoření špičkového výukového zázemí,

82

Sekundární cílová skupina:

-- technici ochrany obyvatelstva (30 v rámci ověřovací výuky novými lektory),

Sekundární cílová skupina bude tvořena: -- příslušníci HZS, -- členové SDH, -- členové JSDH obcí a podniků, -- členové krizových štábů ,či jiných řídících orgánů řešících mimořádné události (např. povodňové komise obcí), -- zaměstnanci obcí, -- zaměstnanci firem a podniků, -- zaměstnanci škol a vzdělávacích institucí. Program bude strukturován do 4 vzdělávacích modulů: 1. T - technik ochrany obyvatelstva; 2. S - specialista ochrany obyvatelstva; 3. P - preventiva ochrany obyvatelstva; 4. Pedagogika. DOSAVADNÍ VÝSLEDKY PROJEKTU: 1. ustavení expertní skupiny a managementu projektu, 2. výběr lektorů, 3. profily absolventů a obsah kursů (hodinové dotace, forma), 4. hlavní úkoly v roce 2013 (příručky), Ostrava 29. - 30. ledna 2013


Ad 1. ustavení expertní skupiny a managementu projektu Od zahájení realizace projektu se uskutečnily 2 workshopy. Na prvním byla ustavena 5ti členná expertní skupina ze zástupců Hasičského záchranného sboru MSK, krajského sdružení SHČMS, VŠB - TU Ostrava (FBI) a Ústřední odborné rady ochrany obyvatelstva SHČMS a management ze zástupců ÚHŠ Jánské Koupele. Byli vybráni další spolupracovníci ke zpracování potřebné dokumentace a provedení školení lektorů. Další spolupracovníci budou vybírání ad hoc podle potřeby. V průběhu září a října proběhl nábor lektorů a byly konzultovány profily absolventů a obsah kursů. Ad 2. výběr lektorů Počet lektorů přesáhl 30. Jedná se zejména o příslušníky Hasičského záchranného sboru a krajského sdružení SH ČMS MSK, dále o pracovníky úřadů, vysokých škol, občanských sdružení, podniků, městské policie, zdravotnické záchranné služby i OSVČ. Tyto osoby musí ještě oficiálně podat přihlášku s tím, že účast na prvním kursu se předpokládá v posledním čtvrtletí roku 2013. Ad 3. profily absolventů a obsah kursů (hodinové dotace, forma) Absolventi všech modulů, to je technik, specialista i preventista budou seznámeni s určitým minimem znalostí o ochraně obyvatelstva (základní pojmy) a o základních záležitostech ostatních modulů. To znamená, že například technik ochrany obyvatelstva speciálně připravovaný na činnost v jednotce se v krátkosti seznámí s organizací a řízením bezpečnosti v obci a preventivně výchovnou činností v obci. Obdobně specialista a preventista se seznámí s činností jednotky sboru dobrovolných hasičů v oblasti ochrany obyvatelstva, atd. Profil technika ochrany obyvatelstva Je připraven plnit funkci člena jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo podniku, který je pověřen plněním dílčích úkolů jednotky na úseku ochrany obyvatelstva. Obsah přípravy je zaměřen především na tyto oblasti (činnosti): • protipovodňová ochrana a pravidla provádění protipovodňových opatření, • varování obyvatelstva, • objektová a plošná evakuace, • nouzové přežití, • ochrana obyvatelstva v případě úniku nebezpečných látek, • improvizované ukrytí ve stavbách, • dekontaminace osob a techniky, • práce s elektrozařízeními využitelnými při plnění úkolů ochrany obyvatelstva (elektrocentrály, osvětlovací zařízení, vysoušeče), • posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoci osobám zasažených mimořádnou událostí, • zabezpečení malých objektů bez přístřeší improvizovaným zastřešením (zaplachtování), • zabezpečení narušených konstrukcí budov, výkopů apod. (pažení, stojky, výdřeva), • zásady provádění záchranných prací na vodě. Profil specialisty ochrany obyvatelstva Je připraven plnit funkci člena krizového štábu obce (stálé pracovní skupiny) nebo podniku (managementu řešícího mimořádnou událost v obci či podniku), se zaměřením na úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Pokud je členem SH ČMS má předpoklady plnit funkci referenta ochrany obyvatelstva SDH, popř. okrsku.


Obsah přípravy je zaměřen především na tyto oblasti (činnosti): • základní pojmy z oblasti ochrany obyvatelstva s důrazem na stupeň obec (podnik), • analýza rizik, • práce se základními dokumenty, které se vztahují na zabezpečení ochrany obyvatelstva v obci nebo ochrany zaměstnanců v podniku, • řešení mimořádných událostí v obci nebo podniku, • postupy a činnosti složek (organizací), které se podílí na řešení mimořádných událostí, zejména těch, jejichž zřizovatelem je obec nebo podnik, • finanční zabezpečení řešení mimořádných událostí, • zpracování a používání doporučené dokumentace obce pro řešení mimořádných událostí (např. karta obce, operativní dokumentace, vzorové postupy řešení mimořádných událostí = checklisty), • zvláštnosti řešení některých mimořádných událostí v obci (podniku) jako např. chřipka ptáků, narušení kritické infrastruktury aj., • postupy při obnově postiženého území na úrovni obce. Profil preventisty ochrany obyvatelstva Je připraven provádět preventivně výchovnou činnost v oblasti ochrany obyvatelstva u dospělého obyvatelstva, včetně zaměstnanců podniků, u mládeže i dětí a spolupracovat při tom s koordinátorem preventivně výchovné činnosti u Hasičského záchranného sboru kraje. Je schopen vysvětlovat opatření přijímaná orgány veřejné správy a složkami integrovaného záchranného systému při řešení mimořádné události na úrovni obce, obce s rozšířenou působností a podniku s cílem zabránit nežádoucímu chování postiženého obyvatelstva, včetně zaměstnanců podniků. V tomto směru je připraven plnit úkoly stanovené krizovými štáby obcí, obcí s rozšířenou působností či podniků. Pokud je členem SH ČMS má předpoklady organizovat preventivně výchovné akce v oblasti ochrany obyvatelstva v rámci okresního sdružení pro členy SH ČMS, pro orgány obcí i pro veřejnost a pomáhat v jejich organizaci okrskům a SDH. Obsah přípravy je zaměřen především na tyto oblasti (činnosti): • základní pojmy z oblasti ochrany obyvatelstva s důrazem na stupeň obec, obec s rozšířenou působností a podnik a dovede je správně používat, • základní znalosti o povinnostech fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob v oblasti přípravy a řešení mimořádných událostí a ochrany obyvatelstva, • základní znalosti o povinnostech fyzických osob v oblasti požární ochrany (požární prevence), • základní znalosti o povinnostech obce a podniku v oblasti požární ochrany (požární prevence), • zásady provádění školení BOZP a možnosti jeho propojení s problematikou prevence v oblasti ochrany obyvatelstva či požární ochrany, • analýza rizik a práce se základními dokumenty, které se vztahují na zabezpečení ochrany obyvatelstva v obci s rozšířenou působností, • základy vzniku mimořádných událostí, jejich dopady na život, zdraví, majetek a životní prostředí a realizace opatření sebeochrany a pomoci bližním, • zásady činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva na území Moravskoslezského kraje, • orientace v základní dokumentaci vztahující se k ochraně obyvatelstva, 83


• realizace opatření ochrany obyvatelstva při řešení mimořádných událostí či krizových situací, která připravuje a v případě mimořádné události realizuje starosta obce s rozšířenou působností, popř. územní odbor hasičského záchranného sboru kraje, • zásady provádění preventivně výchovné činnosti u obyvatelstva v oblasti ochrany obyvatelstva a požární ochrany, • realizace preventivně výchovné činnosti v rámci projektů realizovaných na území Moravskoslezského kraje v oblasti ochrany obyvatelstva a požární ochrany, • tématika „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ Ad 4. Hlavní úkoly v roce 2013 Jde především o zpracování a vydání příruček pro jednotlivé vzdělávací moduly a to:

3. OTÁZKA „Jak motivovat dobrovolné hasiče aby se „ucházeli“ o funkce-odbornosti v ochraně obyvatelstva? Komentář: V rámci SH ČMS byly osloveny ženy - hasičky k zapojení do činnosti v ochraně obyvatelstva (byla vydána metodická pomůcka Sdružení). Jde především o zapojení do takových činností, které jsou svým charakterem fyzicky nenáročné. To se netýká jen žen, ale i dalších aktivních hasičů, kteří již nejsou zapojeni do činnosti jednotky, respektive do zásahu. 4. OTÁZKA „Lze zvažovat provádění soutěží v oblasti ochrany obyvatelstva se zaměřením na činnost jednotek“? Komentář:

Červen - preventiva ochrany obyvatelstva.

Soutěživost je významným rysem „hasičského života“. Při činnosti jednotek v oblasti ochrany obyvatelstva se nabízí řada činností, které by se daly „soutěžit“ (rychlost, přesnost, úplnost provádění vybraných činností).

Čtvrté čtvrtletí - zahájení prvních kursů lektorů.

Seznam literatury

Březen - technik ochrany obyvatelstva a specialista ochrany obyvatelstva.

4. Možnosti zapojení dobrovolných hasičů do plnění úkolů ochrany obyvatelstva Při realizaci projektu a řešení oblasti ochrany obyvatelstva v rámci SH ČMS se objevují některé otázky, které by mohly být dále diskutovány z hlediska možných budoucích legislativních úprav v oblasti ochrany obyvatelstva, při úpravách stanov Sdružení atd. 1. OTÁZKA „Neměly by sbory dobrovolných hasičů vytvářet vlastní jednotky (jako ČČK) nebo by se měly více zaměřit na vytváření jednotek typu družstvo (skupina) v rámci jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí či podniků k plnění úkolů ochrany obyvatelstva (to je plnění úkolů zařízení civilní ochrany)“?

[1] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 133/85 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. [3] Stanovy Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, 2005, http:// www.dh.cz/. [4] Metodika a zásady odborného vzdělávání členů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v oblasti ochrany obyvatelstva, 2011, http://www.dh.cz/. [5] Metodický pokyn Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska k provádění přípravy k získání odbornosti Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v oblasti ochrany obyvatelstva, 2012, http://www.dh.cz/.

Komentář: Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému je SH ČMS ostatní složkou integrovaného záchranného systému. Vztahuje se to i na jeho organizační složky? Mezi sbory dobrovolných hasičů a obcemi umožňuje zákon uzavřít dohodu o poskytnutí osobní a věcné pomoci. Jako první sbor, který chce uzavřít tuto dohodu je SDH Bráník. Jde o pomoc jeho členů při budování protipovodňových zábran v Praze. Druhou možností, kterou současná legislativa umožňuje, je vytvoření jednotky (družstva, skupiny) z členů SDH k plnění úkolů ochrany obyvatelstva a její začlenění do některé jednotky požární ochrany (dobrovolné či profesionální). 2. OTÁZKA Je potřebné předurčovat jednotky požární ochrany pro ochranu obyvatelstva a zařazovat je do plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany. Pokud ano, lze předurčovat jednotky, jejichž součástí jsou družstva (skupiny, …), které plní úkoly ochrany obyvatelstva nebo spíše specificky určené jednotky (např. kategorie JPO V) jen pro úkoly ochrany obyvatelstva. Komentář: Tato otázka souvisí s otázkou číslo 1. Z praxe lze uvést zkušenosti některých krajů, které se snaží předurčovat jednotky požární ochrany pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva a připravovat je jako celky. Jde např. o Olomoucký, Karlovarský a další kraje, kde jsou předurčovány pro specifické úkoly jako např. činnost v zóně havarijního plánování (Jihočeský kraj), pomoc osobám uvízlým na dálnici (kraj Vysočina) atd.

84



Intelligent Control Systems of Microclimate Parameters in Shelters Asst. Prof. Ivan Mijailovic, Ph.D. Asst. Prof. Jasmina Radosavljevic, Ph.D. Asst. Prof. Amelija Đorđević, Ph.D. University of Nis, Faculty of occupational safety Carnojevica 10a, 18000 Nis, Serbia [email protected], jasmina.radosavljevic@znrfak. ni.ac.rs, [email protected] Abstract The concept of protection in dedicated facilities (shelters) is based on the construction of protective structures, which in addition to satisfying the conditions of protection against mechanical, thermal, radioactive, chemical and other harmful materials, must meet the requirements of an autonomous existence for a certain period of time. Filter-ventilation units (FVUs) in a shelter should provide beneficial, primarily microclimate, conditions for safe long-term shelter stays. Knowing that microclimate conditions in shelters have a crucial impact on the lives of people who stay in them and that FVU elements make up a complex system supports the fact that the automation of these facilities would significantly reduce the risk of incidents. Although FVUs already possess mechanical gauges of parameters that are vital to the safety of people, the introduction of double-checking systems would be of great importance. This would be achieved through the implementation of an information system with the aim of detection, system parameter data collection, monitoring, alarming and FVU control. This would enable complete risk management in the facility. Previous research into the field of heating, ventilation and air conditioning systems (HVAC) was mainly restricted to residential and commercial buildings. However, this system would be applicable not only to shelters but also a number of special purpose facilities (mines, military industry, chemical and petrochemical industry, ...), which would enable risk management in the working and living environment. Key words A shelter, intelligent filter-ventilation units.

systems,

control,

ventilation,

Introduction Knowing that microclimate conditions in shelters have a crucial impact on the lives of people who stay in them and that FVU elements make up a complex system supports the fact that the automation of these facilities would significantly reduce the risk of incidents. Although FVUs already possess mechanical gauges of parameters that are vital to the safety of people, the introduction of double-checking systems would be of great importance. This would be achieved through the implementation of an information system with the aim of detection, system parameter data collection, monitoring, alarming and FVU control. This would enable complete risk management in the facility. Previous research into the field of heating, ventilation and air conditioning systems (HVAC) was mainly restricted to residential and commercial buildings. However, this system would be applicable not only to shelters but also a number of special purpose facilities (mines, military industry, chemical and petrochemical industry, ...), which would enable risk management in the working and living environment. Modern facilities are similar to machines because they have a range of mechanical, electrical, electronic, computer and communication systems. As buildings are becoming more and more sophisticated, they include an increasing number of sensoreffectors, computer controlled devices and networks. From the perspective of information science, „an intelligent building is one Ostrava 29. - 30. ledna 2013

that utilises computer technology to autonomously govern and adapt the building environment so as to optimise user comfort, energy-consumption, safety and work efficiency“. In intelligent buildings, computers and artificial intelligence techniques are used to orchestrate the operations neccessary for the functioning of the system (air-conditioning, heating, cooling, lighting, ...) with the aim of providing levels of control expected from human intelligence (thinking, learning, adaptation). Machines such as robots are capable of this thanks to the incorporation of artificial intelligence based on behaviour. There is a sufficient number of similarities between machines (mobile robots, in particular) and buildings that can justify the application of such techniques to building control systems, which enables their intelligent behaviour. Shelters The concept of protection in dedicated facilities (shelters) is based on the construction of protective structures, which in addition to satisfying the conditions of protection against mechanical, thermal, radioactive, chemical and other harmful materials, must meet the requirements of an autonomous existence for a certain period of time. Filter-ventilation units (FVUs) in a shelter should provide beneficial, primarily microclimate, conditions for safe long-term shelter stays. This suggests that the protective structures, meant for a continuous stay of a number of people, must be equipped with such air-supply installations that will provide: • continuous supply of normative quantities of air, • protection against the penetration of external RadiologicalChemical-Biological contaminants and other effects of offensive agents, • constant overpresssure in relation to the outdoor air, • pre-set microclimate conditions, depending on the type of ventilation, including the required number of air changes. Filter-ventilation units (FVUs), which form an inseparable whole with the shelter, provide these conditions. FVUs enable: • bringing air into the shelter and taking the spent air out of the shelter, which implies normal ventilation, • ensuring a fresh air supply in case the outside air is contaminated and taking the spent air out of the shelter, which implies protective ventilation. Factors influencing the protection systems design in shelters are divided into two groups: external and internal influencing factors. External influencing factors that directly affect the system technical solutions are: • chemical warfare agents (poison gases), • radioactive fallout (dust), • biological substances, • carbon monoxide (CO), sulfur dioxide (SO2), dust, ... that spread in the atmosphere around the shelter in case of fire or explosion, • the airflow heat in case of fire around the shelter, • shock wave pressure on the ventilation system, • a quake caused by a shock wave, that is to say the initiated pressure wave, on the devices, installations, equipment and people in a shelter. Internal influencing factros are: • air pollution in a shelter by carbon dioxide (CO2), as a result of respiration, • reduction of the oxygen (O2) concentration in a shelter, as a result of respiration, 85


• increase in the shelter temperature due to the fact that people in the shelter give off heat, • increase in the percentage of humidity due to breathing and sweating, • shelter pollution by odours coming from the toilet, kitchen, mechanical rooms, fuel storage, etc. The aim of this paper is to introduce a new method for the integration of the shelter and its equipment into an information system. Using information technologies can lead to the autonomous environment control and optimisation of comfort, energy consumption, safety and work efficiency. This approach should not only increase and improve the autonomy level of a buidling, but also lead to control systems of microclimate parameters in shelters on two levels. The aim is to examine the following: • The possibility of the electrical system components control: -- filter-ventilation units, -- devices for the maintenance of overpressure in the facility, -- equipment used to seal the facility. • Information system equipment selection: -- appropriate detectors of microclimate parameters and the possibility of their connection to the central computer, -- computer equipment (hardware), -- application programs (software), -- communication infrastructure (optimal system selection). • Computer management (local and/or multi-center) that implies the assignment of IP addresses to shelters and all other elements that can be found within the network; • The possibility of self-learning (system autonomy); • Optimal decision-making model in the system; • Assessment of system reliability (reservations). Criteria for determining air quality The task of ventilation is to eliminate CO2 that is as a product of respiration in a shelter and to ensure bearable climate conditions for shorter or longer stays. Two criteria used in practice for providing neccessary air amounts for ventilation are derived from this task: • the percentage of carbon dioxide released during the process of respiration should not exceed the prescribed, allowable levels, • the temperature in a shelter, all heat sources included, should not exceed the prescribed value at a given humidity. Both criteria are used to determine neccessary amounts of air (regulations) for protective ventilation, as well as to determine stay conditions in a completely hermetic shelter. Protective ventilation means shelter ventilation in the conditions when the outside atmosphere is contaminated (poison gases, radioactive fallout, bacteriological substances). Protective ventilation serves to let the outside air, prevously purified from contaminants, into a shelter in the amount that satisfies the minimum conditions for life and work of the people in it. This greatly reduces the cost of the complete protection system and operating costs in general. Normal ventilation means shelter ventilation in the conditions when the outside atmosphere is completely clean. In these conditions, in principle and whenever possible, people are provided with maximum possible conditions for shorter or longer stays. In case the outside atmosphere is contaminated with carbon dioxide and carbon monoxide from a firestorm or high temperature, the shelter is not ventilated (collective filters do not protect against CO and CO2). In this case people breathe only the air from the shelter that must be hermetic.

86

The principles of integration A typical mechatornic system consists of mechanical, electrical and computer components. The process of system data acquisition begins with the measurement of a physical value by a sensor. The sensor is able to generate some form of signal, generally an analog signal in the form of a voltage level or waveform. This analog signal is sent to an analog-to-digital converter (ADC). The microcontoller consists of a microprocessor, memory and other attached devices. The program in the microprocessor uses the digital value along with ohter inputs and preloaded value called calibrations in order to determine output commands. Like the input to the microprocessor, these outputs are in digital form and can be represented as a set of bits. A digital-to-analog converter (DAC) is often used for converting the digital value into an analog signal. The analog signal is used by an actuator to control physical devices or affect the physical environment. The sensor then takes new measurements and the process is repeated, thus completing a feedback control loop. The timing for the entire operation is synchronised by the use of a clock. Relevant physical variables (temperature, humidity, oxygen, carbon dioxide and carbon monoxide concentrations) are converted by sensors into appropriate electrical values suitable for further transfer and processing. The reception level of the microcomputer module for the regulation of those relevant physical variables transfers the electrical signal of the measured values into a form suitable for further processing (ADC, frequency-todigital converter, ...). The algorithm for automatic regulation of the relevant physical variables is implemented using a microcomputer module. As a result of the processing of the measured values, the microcomputer module generates a control action that excites the actuators. The selected SCADA system (Supervisory Control and Data Acquisition) is a sytem for measuring, monitoring and control of industrial systems. This system has existed in various forms since the 1960s, but from the 1990s it has experienced a big expansion with the advent of faster and more efficient computing and micro contoller devices. It can be used to easily monitor temperature, humidity and pressure, but it can be also used for a more complex monitoring and control of production processes in factories or railway traffic. Decision tresholds It is known that the limiting values of the parameters, which are significant for people’s shelter stays, are defined by the maximum concentrations of carbon dioxide and humidity of inhaled air, as well as by the minimum neccessary concentrations of oxygen and temperature levels. If hypothetically talking about the limiting value or the alarm for a forced ventilation system, we have to take into consideration the maximum allowable concentrations of carbon dioxide as a priority parameter. On the other hand, this implies a neccessary testing to determine oxygen excess (in relation to the minimum concentration), because these two parameters are generally connected as they both relate to the same volume. In relation to these two parameters, temperature and humidity are parameters of lower priority due to the fact that living organisms are more tolerant to the thermal comfort parameters than to the physiological needs, such as breathing. Convenient microclimate conditions for longer shelter stays are provided by ventilation installations and devices for the microclimate quality monitoring and environmental comfort control. A microclimate control system consists of software and hardware components that take the maxium allowable concentrations of microclimate parameters as alarm tresholds and then take control decisions based on them. Tests in shelters have shown that at a high concentration of 5 - 6 % of CO2, which is harmful, the percentage of oxygen is 15 %, the concentration at which it is possible to perform some minor tasks. The value of 5 % is taken as the maximum allowable concentration of carbon dioxide, because at this concentration there is an increase in respiration and no consequences for human health. The moment Ostrava 29. - 30. ledna 2013


the microclimate transmitters in a shelter detect the alarm treshold values, the SCADA system commands the actuator to activate the filter-ventilation unit.

in room no. 2. The simulation for this room involves parameters relevant to the room with 45 people. The trend of microclimate parameter changes in room no. 2 shows the following:

Real time graphical representation of trends

• The room is bigger in size (volume) than the room no. 1;

RSView Studio simulation software has been designed for a simultaneous monitoring of microclimate parameters in all rooms of a dedicated facility. The primary graphic display shows the dedicated facility base which consists of the left and the right wing where the rooms are positioned. The wings are symmetrical consisting of 10 rooms each that are of typical areas and volumes. The graphic display has two command buttons - start to begin the simulation process and reset to reset the simulation results. In addition, the room icons shown in scheme 1. of the dedicated facility base are interactive and each room can be open in a window by mouse click. The following elements are shown in the graphic display of each room:

• The room is occupied by a smaller number of people (forty-five); • It is observed that the FVU turns on just before the maximum allowable concentration of carbon dioxide and the minimum allowable concentration of oxygen is reached, whereas it turns off before the maximum concentration of oxygen of 21 % is reached in subsequent FVU cycles. However, the air quality in the room is not at a satisfactory level at the moment the FVU turns off.

• Parameters of the room in which the microclimate monitoring is carried out - room size and volume; • Clock - timer; • A drop-down menu representing the current number of people in a room; • A drop-down menu for selecting the ventilation mode for a room - normal or protective; • Variable numerical values of the current oxygen and carbon monoxide concentrations in a room represented in percentage and cubic meters; • A graphic display of the motion of oxygen and carbon dioxide concentrations represented by two colours - blue for the oxygen concentration curve and red for the carbon dioxide curve;

Scheme 2. The trend of microclimate parameter changes for Room no.1 Scheme Thetrend trend microclimate parameter changes for Room Scheme 2.2.The of of microclimate parameter changes for Room no.1 in normal ventilation mode normal ventilation mode no. in 1 in normal ventilation mode

• The time frame for the changes in oxygen and carbon dioxide concentrations; • The graphic display legend of the microclimate parameters in a The time frame for the changes in oxygen and carbon dioxide concentrations; room. The graphic display legend of the microclimate parameters in a room.

 

Scheme 3. The trend of microclimate parameter changes for Room no.2 Scheme 3. The trend ofinmicroclimate parameter for Room no.2 normal ventilation modechanges Scheme 3. The trendinofnormal microclimate parameter ventilation mode changes for Room

no. 2 in normal ventilation mode In the protective ventilation mode, the amount of air supplied to the rooms is three times low In theinprotective ventilation mode, theThis amount of to airthe supplied to the rooms times wh low than the normal ventilation mode. is due resistance a fan hasistothree overcome than in the normal ventilation mode.ventilation This is due to thetheresistance a fan has toself-closing overcome va wh In the protective mode, amount of air filter, supplied Scheme 1. The dedicated facility base conducting the air through the anti-blast valve, expansion chamber, sand Scheme 1. The dedicated facility base conducting the air through the anti-blast valve, expansion chamber, sand filter, self-closing va to the rooms is three times lower than in the normal ventilation and acollective protection filter. The air regeneration time in the rooms, which is three tim In addition to the above mentioned elements, the graphic display of each room contains button and collective protection air time in rooms, which threeOntim mode. Thisfilter. is dueThe to mode, the regeneration resistance fan has totheovercome while is longer normal ventilation is drivena by the protective ventilation mode. to return to the start menu. The number of people in the room is taken as a variable value. Inthan the in the than normal ventilation mode, driven protective On simulation the microclimate parameter in real time, trends in the five longer rooms will be in the conducting theofairmicroclimate through theisanti-blast expansion curves showing the trends factorsbyvalve, inthethe rooms, ventilation itchamber, is clear mode. that the Inofaddition to the abovechanges mentioned elements, graphic shown. Depending on the size (volume) of the rooms, the maximum number of people is limited curves showing the trends of microclimate factors in the rooms, it is clear that the sand filter, self-closing valve and collective protection filter. The air regeneration trend is slower and the curve is milder than in the normal ventilation mode. display of each roomandcontains button mode to return to the start as per the calculation. Normal protective aventilation simulations have beenmenu. carried out. regeneration is slower and is milder than in thetimes normal ventilation In room there are people and the trend of microclimate changes is shown regeneration timethe in curve the rooms, which is three longer than inmode. Theno.1 number of50people in the room is taken asparameter a variable value. In in trend scheme 2. Room no.1 has the maximum occupancy, and the trend shows the maximum oxygen the normal ventilation mode, is driven by the protective ventilation theand simulation of thedioxide microclimate parameter changes in real time, intake maximum carbon outtake, which ensures that the filter-ventilation unit is mode. On the curves showing the trends of microclimate factors in trends fivetime. rooms will shown. Depending on parameter the size changes (volume) turned on in in a short Scheme 3. be shows the trend of microclimate in room no.2.ofThe room involves parameters room with people. the rooms, it is clear that the air regeneration trend is slower and the thesimulation rooms, for thethismaximum number of relevant peopletoisthelimited as45per theThe trend of microclimate parameter changes in room no. 2 shows the following: curve is milder than in the normal ventilation mode. calculation. Normal and protective ventilation mode simulations  The room is bigger in size (volume) than the room no.1; have The been room iscarried occupied out. by a smaller number of people In room no.1 there(forty-five); are 50 people and the trend It is observed that the FVU parameter turns on just before the maximum allowable concentration of microclimate changes is shown in scheme 2. of carbon dioxide and the minimum allowable concentration of oxygen is reached, whereas Room no.1 has the maximum occupancy, and the trend shows the it turns off before the maximum concentration of oxygen of 21 % is reached in subsequent oxygen FVU cycles. However, air quality in the room isdioxide not at a satisfactory maximum intake andthemaximum carbon outtake,level at the moment the FVU turns off. which ensures that the filter-ventilation unit is turned on in a short time. Scheme 3. shows the trend of microclimate parameter changes Ostrava 29. - 30. ledna 2013

87


Scheme 4. The trend of microclimate parameters for Room no.1

Scheme 4. The trend microclimate parameters in theofprotective ventilation mode for Room no.1 Scheme 4. The of microclimate parameters for Room no.1 intrend the protective ventilation mode in the protective ventilation mode

On the other hand, actuator units are used for monitoring the filter-ventialion units, valves and other elements of the ventilation system. Information processing is performed by a microcomputer module. Relevant physical variables (temperature, humidity, oxygen, carbon dioxide and carbon monoxide concentrations), in terms of comfort of people in dedicated facilities, are converted by sensors into appropriate electrical values suitable for further transfer and processing. The reception level of the microcomputer module for the regulation of the above mentioned relevant physical variables transfers the electrical signal of the measured values into a form suitable for further processing (ADC, frequency-to-digital converter, ...). The algorithm of the automatic regulation of the relevant physical variables is implemented using a microcomputer module. As a result of the measured values processing, the microcomputer module, acting as a regulator, generates control actions that excite the actuators. Based on the empirical data obtained from calculations, mathematical models of trends of the microclimate changes have been created, and then the process has been simulated in real time using a SCADA system. The measuremnet and data acquisition system consists of sensors and transmitters of non-electrical physical values, a supervisory control and data acquisition - SCADA system, a personal computer and a direct current source for transmitters power supply. Literature [1] Mijailović, I.; Blagojević, M.: Pragovsko odlučivanje u sistemu centralnog nadzora i upravljanja na bazi MDK mikroklimatskih parametara skloništa, 37. Međunarodni kongres o klimatizaciji, grejanju i hlađenju, Beograd 2006. [2] Đurđanović, M.; Mijailović, I.: Javljači mikroklimatskih parametara skloništa u sistemu centralnog nadzora i upravljanja, Procesing 2007, Beograd 13-15 jun 2007, str. 78 - 79.

Scheme 5. The trend of microclimate parameters for Room no.2 Scheme 5. The trend of microclimate parameters for Room no.2 in the theofprotective protective ventilation mode for Room no.2 Scheme 5. The trend microclimate parameters in ventilation mode

in the protective ventilation mode

[3] Mijailović, I.: Novi metod projektovanja inteligentnih sistema za upravljanje namenskim objektima, doktorska disertacija, Univeryitet u Nišu, Fakultet zaštite na radu 2010.

[4] Bolton, W.: “Mechatronics: Electrical control system in Mechanical and Electrical Engineering”, 2nd Ed., Addison Conclusion Wesley Longman, Harlow, England, 1999. icroclimate quality in dedicated dedicated facilities facilitiesisisthe themain maintask task research in the doctoral Microclimate quality control control in of of research in the doctoral esis, which was achieved by precise measurements of oxygen and carbon dioxide hesis, which was achieved by precise measurements oxygenis and carbon dioxide Microclimate quality control in dedicatedoffacilities the main [5] Brooks „Inteligent room design“, 1997. oncentrations on premises, carbondioxide dioxide concentrations shelter vicinity, concentrationstask on the the shelter premises, carbon in in thethe shelter as as of shelter research in the doctoral thesis,concentrations which was achieved by vicinity, [6] Isermann, R.: Modeling and design methodology for mechatronic well thetemperature temperature and relative relative humidity by setting upupsensor networks. OnOn thethe other hand, ell asasthe and humidity by setting sensor networks. other hand, precise measurements of oxygen and carbon dioxide concentrations systems, IEEE/ASME Transactions on mechatronics, 1 (1): 16 actuator unitsare are used for monitoring the filter-ventialion units, valves and other elements of the tuator units used for monitoring the filter-ventialion units, valves and other elements of the on the shelter premises, carbon dioxide concentrations in the shelter 28, 1996. ventilation system. Information processing is performed by a microcomputer module. Relevant entilation system. Information is performed by ahumidity microcomputer module. Relevant vicinity, as well asprocessing the temperature and relative by setting physical variables variables (temperature, (temperature, humidity, oxygen, carbon dioxide and carbon monoxide hysical up sensor networks. humidity, oxygen, carbon dioxide and carbon monoxide

onclusion Conclusion


XVIII.


DANA PROCHÁZKOVÁ

METODY RIZIKOVÉHO INŽENÝRSTVÍ

Metody rizikového inženýrství Dana Procházková Předložená monografie se skládá ze dvou základních částí. V první písemné jsou kromě úvodu, závěru a seznamu použité literatury kapitoly: charakteristika rizika a způsoby jeho řízení; současné inženýrské disciplíny zaměřené na bezpečnost, jejich cíle a vztahy; požadavky na data; vybrané specifické pojmy, techniky řízení a inženýrství zaměřené na bezpečnost a odvozené na základě dobré praxe; způsoby řešení problémů a jejich nároky; metody, nástroje a techniky používané v řízení rizik, řízení bezpečnosti a v inženýrských disciplínách, které jsou zaměřené na bezpečnost. V druhé části na CD ROM jsou popsány specializované vybrané metody, nástroje a techniky používané v řízení a v inženýrských disciplínách zaměřených na bezpečnost, shrnutí a seznam použité literatury. vyjde březen 2013

ISBN 978-80-7385-111-8. Rok vydání 2012. Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970

88



Zákon o ochraně obyvatelstva Act about Population Protection Ing. Otakar Jiří Mika, CSc.1 JUDr. et PhDr. Jaroslav Padrnos, CSc.2 Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická Purkyňova 118, 612 00 Brno 2 Vysoká škola aplikovaného práva Praha Sokolova 4, 619 00 Brno Advokátní kancelář JUDr. Jaroslava Padrnose, CSc. a JUDr. Jany Jakoubkové, Banskobystrická 68, 621 00 Brno [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Ochrana obyvatelstva (dříve civilní obrana, civilní ochrana) je uvedena z historického hlediska. V další části se diskutuje jak informovanost obyvatelstva, tak i jeho připravenost na zvládání mimořádných událostí a krizových situací. Národní legislativa o ochraně obyvatelstva se nachází roztroušená v různých právních dokumentech České republiky. Následuje popis a komentář Koncepce ochrany obyvatelstva z roku 2002 a 2008. Je navržen možný způsob řešení národního pojmového aparátu pro oblast ochrany obyvatelstva. V poslední části je navržen, zdůvodněn a obecně diskutován zákon o ochraně obyvatelstva v podmínkách České republiky. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, zákon, legislativa. Abstract In the introductory chapter, Population Protection (former Civil Defence, Civil Protection) is seen from the point of historical perspective. Next part discusses how population is informed on and prepared to solve emergency and crisis situations. National legislation dealing with Population Protection is included into several law documents of the Czech legal code. Description and commentary on Conception of Population Protection from the years 2002 and 2008 follows thereafter. Possible specification of national field oriented glossary for the area of Population Protection is proposed. The proposal of the Act on Population Protection in the Czech Republic is suggested, thoroughly reasoned and discussed in the final part of the article. Key words Population Protection, Act, Legislation. Úvod Ochrana obyvatelstva (případně civilní obrana a ochrana) má v bývalém Československu a následně v České republice dlouhou a bohatou tradici. Proto je možno říci, že v současné době její koncepce a hlavně reálná realizace v některých oblastech pokulhává za společenskou praxí. Po skončení studené války se objevují nové, případně modifikované bezpečnostní hrozby. Některé přírodní katastrofy poslední doby, jako byly například povodně na Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002, nepříjemně překvapily svým rozsahem a ničivostí nejen obyvatelstvo České republiky, ale i profesionální záchranáře. Ochrana obyvatelstva je velmi významnou oblastí dotýkající se bezpečnosti a klidného a spokojeného života každého občana. Bezpečnost občana se klade na první místa žebříčku z hlediska spokojeného života každého jednotlivce a rodiny. Proto se v tomto Ostrava 29. - 30. ledna 2013

odborném článku nabízí krátké zamyšlení a diskuse nad námětem přípravy, vytvoření a přijetí zákona o ochraně obyvatelstva. Přesto, že měl být do konce roku 2010 připraven speciální program přípravy obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace, na konci roku 2012 je stále tato otázka otevřená a prochází národní odbornou diskuzí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve spolupráci s Ministerstvem vnitra České republiky sice letos připravilo zapracování této problematiky do Rámcových vzdělávacích plánů základního vzdělávání, avšak tato vysoce závažná problematika postrádá dosud odpovídající zákonnou podobu. Ačkoliv nejsou taxativně uvedeny v národní legislativě možné mimořádné události, může jich být v moderní industriální společnosti celá řada. Různí autoři pak uvádí různé přehledy a seznamy možných mimořádných událostí a případně také krizových situací. Krizové situace a jejich vyhlašování jsou přesně stanoveny v národní legislativě, jak o ní bude stručně pojednáno níže. Informovanost obyvatelstva o doporučených způsobech chování při mimořádných událostech a krizových situacích je v současné době v České republice v podstatě ne zcela dostatečná. Ještě závažnějším se jeví současný stav v oblasti připravenosti obyvatelstva na zdolávání mimořádných událostí a krizových situací. A to i přesto, že jen v posledním desetiletí byly vydány řady výborných, dobrých, ale i průměrných příruček a pomůcek pro tuto oblast. Neutěšený stav způsobilo především a hlavně neexistující systémové řešení připravenosti obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace. Existuje sice právní úprava, podle které mají občané právo na informace, a ta postihuje určité oblasti jako jsou například možnosti živelních pohrom, stav životního prostředí, prevence závažných chemických havárií, radiační havárie, jadernou bezpečnosti, radiační ochranu, atd., ale systémově to není řešeno dle současných potřeb moderní průmyslové společnosti. Národní legislativa a ochrana obyvatelstva Minulá právní úprava civilní obrany, civilní ochrany a ochrany obyvatelstva má v bývalém Československu a v následné České republice dlouhou, bohatou a významnou tradici. Uvedená historie je popsána například v některých odborných pracích z poslední doby [1, 2, 3, 4]. Jednalo se především o zákonnou úpravu zákony č. 184/1937 Sb. z. a n., č. 92/1951 Sb., 87/1952, Sb., o reorganizaci branné výchovy a o zákon č. 73/1973 Sb. Zákon o branné výchově č. 184/1937 Sb. z. a n byl jako celek derogován zákonem č. 92/1951 Sb., ten novelizován zákonem č. 87/1952 a poté jako celek derogován zákonem č. 73/1973 Sb., jenž byl zrušen zákonem č. 217/1991 Sb. a již nenahrazen jiným obdobným plně adekvátním zákonem. Současná právní úprava v České republice věnovala ke konci 90. let minulého století pozornost ochraně obyvatelstva, ale ta je značně „roztroušena“ v následujících závazných právních normách, rozličné právní síly, které jsou níže řazeny v chronologickém sledu: -- Zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) ve znění pozdějších předpisů [5], -- Zařízení vlády č. 11/1999 Sb. o zóně havarijního plánování [6], -- Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií (byl zrušen) a nově pak problematiku upravuje zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií [7], -- Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [8], 89


-- Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (tzv. „krizový zákon“), ve znění pozdějších předpisů [9],

místní úrovni. Především veřejno-právní media neplní na tomto poli svoji zcela nezastupitelnou informační a vzdělávací úlohu.

-- Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky [10],

Toto usnesení vlády České republiky hodnotilo, že základním prvkem systému musí být informovaný a sebevzdělaný občan. K tomu stanovilo, že státní orgány, orgány územních samosprávných celků a zaměstnavatelé budou poskytovat informace o možných ohroženích, plánovaných opatřeních a postupu při řešení následků mimořádných událostí.

-- Vyhláška SÚJB č. 318/2002 Sb. o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního rádu [11], -- Koncepce ochrany obyvatelstva z roku 2002 (byla již překonána novou koncepcí) [12], -- Koncepce ochrany obyvatelstva 2008 [13], -- Zákon č. 430/2010 Sb., o krizovém řízení (tzv. „krizový zákon“) [14]. Níže jsou věnovány jednotlivým koncepcím ochrany obyvatelstva (z roku 2002, z roku 2008) samostatné části. Podle dostupných informací se v současné době připravuje další koncepce ochrany obyvatelstva. Stará koncepce ochrany obyvatelstva Některé oblasti ochrany obyvatelstva, jako například individuální ochrana osob včetně technických prostředků ochrany (jako ochranné masky, dýchací přístroje, ochranné oděvy, apod.), byla v různých časových úsecích a je i v současné době na velmi vysoké odborné úrovni. Ochrana obyvatelstva v širším pojetí zahrnuje řadu oblastí, činností a procedur, které jsou mnohdy mezioborové a zahrnují také řadu významných vědních oborů. Koncepce ochrany obyvatelstva dlouhou dobu po roce 1990 chyběla v právním řádu Československa a později České republiky. Ačkoliv byl starý a zastaralý systém ochrany obyvatelstva (civilní ochrany) po roce 1990 postupně rušen, nebyl bohužel nahrazen novým moderním systémem ochrany obyvatelstva, který by dostatečně pružně reagoval na situaci nových bezpečnostních hrozeb vznikajících v polovině 90. let minulého století. V této souvislosti není bez zajímavosti připomenout, že v roce 1992 byl připraven ke schválení zákon o civilní ochraně ještě v podmínkách České a slovenské federativní republiky. Nebyl však tehdejším federálním parlamentem přijat. Zatímco v České republice se již dál s tímto zákonem „nepracovalo“, na Slovensku byla situace jiná. V roce 1994 byl ve Slovenské republice přijat zákon o civilní ochraně. Rozsáhlé a ničivé povodně na Moravě v létě roku 1997 byly jedním z hlavních a důležitých faktorů, které značně urychlily jak přijetí „krizové legislativy“, tak ovlivnily i nové a moderní koncipování ochrany obyvatelstva. První koncepce ochrany obyvatelstva po roce 1990 byla přijata překvapivě až v roce 2002. Byla postupně podpořena dalšími legislativními normami a byla postupně převáděna do společenské praxe. Usnesením vlády České republiky č. 417 ze dne 22. dubna 2002 byla schválena Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 [15]. Aktualizace koncepce proběhla v únoru 2006. Příloha výše uvedeného usnesení pak obsahovala Harmonogram realizace základních opatření ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, ve kterém se pak v odstavci 6 ukládalo následující: Stanovit zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí. Odpovědnost byla uložena ministru vnitra a zahrnovala součinnost ministerstva vnitra a ostatních správních úřadů. Výše uvedené usnesení vlády hodnotilo připravenost obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci a konstatovalo, že tehdejší stav této oblasti je na nízké úrovni (t.j. v roce 2002). A to vzhledem k tomu, že neexistoval (a do současné doby neexistuje, ke dni 10. prosince 2012) ucelený systém přípravy obyvatelstva. Úroveň obecného povědomí o nutnosti této přípravy je naprosto nedostatečná. Rovněž nedostatečná a nesystémová je i veřejná informovanost o charakteru možného ohrožení, připravených záchranných a likvidačních pracích a o ochraně obyvatelstva na 90

Jako důsledek byla očekávána odpovídající reakce občana na přijímaná opatření, na která bude připravován v rámci organizované přípravy obyvatelstva k prohloubení veřejné informovanosti. Tím bude mít občan možnost získat základní znalosti a dovednosti o způsobu chování po vyhlášení varovného signálu, telefonních číslech tísňového volání, místech poskytování nezbytných informací, v přípravě a uložení evakuačního zavazadla, k provedení rychlé a spolehlivé evakuace, k řešení improvizované ochrany, k rychlému a bezpečnému ukrytí, atd. Nová koncepce ochrany obyvatelstva Nová ucelená koncepce ochrany obyvatelstva byla přijata 25. února 2008 a reaguje nejen na nové společenské podmínky po roce 1990, ale také na nové vnímání současných bezpečnostních hrozeb, které se poměrně významně po roce 1990 modifikovaly na základě nových politických, společenských, bezpečnostní a vojenských změn. Je pochopitelné, že nová koncepce ochrany obyvatelstva vycházela jak ze staré koncepce z roku 2002, ale také z praktických zkušeností v této oblasti v meziobdobí 2002 - 2008. Nová koncepce ochrany obyvatelstva (2008) obsahuje následující zásadní oblasti: • bezpečná společnost - úkoly veřejné správy, podnikové sféry a občanů, • připravenost pracovníků veřejné správy, právnických a fyzických osob včetně školní mládeže, • základní organizační a technická opatření ochrany obyvatelstva, • plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události, nevojenské a vojenské krizové situace, • připravenost sil a prostředků, • materiální a finanční zabezpečení. Ochrana obyvatelstva je organizována na těchto základních principech: • starost o ochranu obyvatel náleží státu, • ústředním orgánem v oblasti ochrany obyvatelstva je jen jedno ministerstvo, v podmínkách České republiky pak Ministerstvo vnitra, které spolupracuje s dalšími ministerstvy, • konkrétní odpovědnost ministrů a vedoucích jiných ústředních správních úřadů za ochranu života, zdraví a majetku je stanovena příslušnými zákony a vyplývá z jejich kompetencí, • odpovědnost za ochranu obyvatelstva je rozložena na všechny úrovně veřejné správy, včetně obcí, obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů, atd., • profesní organizace tvoří jádro výkonných a částečně i řídicích složek, jsou doplňovány ostatními složkami různé právní povahy i fyzickými osobami, • široká informovanost veřejnosti o ochranných opatřeních je prostředkem, který napomáhá účinnější sebeochraně obyvatelstva, • opatření připravovaná k řešení následků mimořádných událostí a zmírnění dopadů krizových situací v míru budou v případě potřeby využita i v období válečného stavu. Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů České republiky základní povinností a tedy i funkcí státu. Zahrnuje soubor činností a postupů věcně Ostrava 29. - 30. ledna 2013


příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných za účelem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na životy a zdraví lidí a jejich životní podmínky. Ochrana obyvatelstva je v systému zvládání všech typů mimořádných událostí samostatně řízenou a koordinovanou činností. Cílem ochrany obyvatelstva je eliminovat nebo alespoň maximálně snížit následky mimořádných událostí na životy a zdraví osob a jejich majetek. Cíle se dosahuje plněním základních úkolů, realizací základních opatření a plněním dalších úkolů civilní ochrany vyplývajících z čl. 61 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám [16]. Jde o nastolení takového stavu, kdy obyvatelstvo je nejen odolné vůči mimořádným událostem, ale i schopné se podílet na odstraňování jejich následků. K hlavním úkolům ochrany obyvatelstva patří zabezpečení varování, ukrytí, evakuace, individuální a kolektivní ochrany a nouzového přežití. Hlavní opatření ochrany obyvatelstva zahrnují: -- zřízení a provozování systému varování a informování obyvatelstva a vyrozumění zainteresovaných subjektů, -- včasné a spolehlivé předávání informací o reálně hrozící nebo již nastalé mimořádné události, -- přípravu a použití prostředků individuální ochrany nebo improvizovaných prostředků k ochraně dýchacích orgánů a povrchu těla, -- přípravu úkrytových prostorů a organizaci ukrytí ve stálých a improvizovaných úkrytech, -- zabezpečení zdravotnické pomoci a hygienických opatření k prevenci a likvidaci epidemií, nákaz a ostatních zdravotnických ohrožení, -- prevenci a likvidaci úniků nebezpečných látek, výbuchů a požárů,

-- dekontaminace následků zamoření, -- sanace zamořeného území. Výše uvedená opatření do jisté míry kopírují časovou osu postupného řešení mimořádných událostí. Není to však zcela přesné, protože některá opatření probíhají současně, případně se různě prolínají, doplňují nebo i podmiňují. Názvosloví v ochraně obyvatelstva Vytvoření společného jednotného terminologického slovníku (pojmového aparátu) pro oblast ochrany obyvatelstva a souvisejících oblastí je v současné době reálné a žádoucí. Na druhé straně závisí na dostatečné politické vůli, aby se v této věci domluvila na úzké a efektivní spolupráci kompetentní ministerstva České republiky. Hlavním a odpovědným ministerstvem je v tomto ohledu Ministerstvo vnitra. Ministerstvo by mělo rychle a jasně iniciovat jednání k vytvoření meziresortního týmu specialistů. Vhodným místem a centrem odborných jednání by byl bezpochyby Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, jako špičková výzkumná a vzdělávací instituce. V řešitelském a zpracovatelském týmu by se měli potkávat a diskutovat jednotlivé oblasti ochrany obyvatelstva kvalifikovaní odborníci ministerstev a speciálních státních institucí. Případně by se na ní měli podílet i specialisté z vysokých škol případně i z odborných firem. V současné době jsou k dispozici jen dva odborné resortní terminologické slovníky z roku 2009 [pouze u Ministerstva vnitra a u Ministerstva obrany]. Ačkoliv jsou v těchto slovnících různé obsahové rozdíly, na tyto slovníky se může navázat při vytvoření jednotného národního terminologického slovníku pro oblast ochrany obyvatelstva. Navržená struktura zpracovatelského týmu může být následující (předpokládá se zastoupení kvalifikovaných odborníků): • Ministerstvo vnitra České republiky (garant projektu), • Ministerstvo zdravotnictví České republiky,

-- vyhledávání a vyprošťování ohrožených a postižených osob,

• Ministerstvo obrany České republiky,

-- zabezpečení náhradního a nouzového zásobování pitnou vodou, potravinami, energií, hygienickými a desinfekčními prostředky,

• Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, • Ministerstvo životního prostředí,

-- humanitární a další formy pomoci,

• Ministerstvo pro místní rozvoj,

-- zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti, uzavření postiženého a ohroženého prostoru, regulaci pohybu osob a dopravy,

• Státní úřad pro jadernou bezpečnost,

-- záchranu majetku, kulturních hodnot, hospodářského a domácího zvířectva, -- odstraňování následků mimořádných událostí, -- další opatření podle konkrétní situace. Předpokladem efektivní realizace uvedených opatření je dostatečná připravenost obyvatelstva včas, aktivně a správně jednat v případech hrozícího nebo již nastalého ohrožení. V dalších samostatných podkapitolách jsou uvedeny různé oblasti ve struktuře podle výše zmíněné koncepce ochrany obyvatelstva (2008) do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Možné je však i jiné členění oblasti ochrany obyvatelstva, které má následující logickou strukturu různých opatření: -- detekce, monitorování a identifikace nebezpečných látek, -- varování obyvatelstva, -- vyrozumění kompetentních státních orgánů a služeb, -- poskytování informací obyvatelstvu, -- evakuace obyvatelstva, -- ukrytí obyvatelstva, -- nouzové přežití obyvatelstva, -- individuální ochrana obyvatelstva, -- kolektivní ochrana obyvatelstva, Ostrava 29. - 30. ledna 2013

• Vybrané vysoké školy, • Vybrané odborné a konzultační firmy, • Vybrané odborné společnosti a sdružení. Zákon o ochraně obyvatelstva Jak již bylo výše uvedeno, dne 25. února 2008 přijala Vláda České republiky usnesení č. 165 „k Vyhodnocení stavu realizace Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 a o Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“, která dále řeší problematiku ochrany obyvatelstva v podmínkách České republiky. Koncepce obsahuje 25 stran odborného textu z dané oblasti a Harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Přes snahu o soudobé pojetí celé nové Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 je nutno upozornit, že některé oblasti ochrany obyvatelstva jsou řešeny nedůsledně, případně jen velmi rámcově bez závazné odpovědnosti pro různá významná realizační opatření. Ochrana obyvatelstva je bezesporu velmi významná oblast života moderní demokratické a průmyslové společnosti. Nejvyšší legislativní norma České republiky, Ústava České republiky zajišťuje občanům státu ochranu a záchranu jejich životů a ochranu zdraví osob, ochranu jejich majetku a ochranu životního prostředí. V České republice, podobně jako ve většině vyspělých evropských zemích, došlo v posledním desetiletí minulého století 91


k přehodnocení vlastní bezpečnostně-politické situace. V důsledku výrazných mezinárodně politických změn na počátku devadesátých let se stalo vojenské ohrožení Evropy a vznik globálního válečného střetnutí málo pravděpodobným. Do popředí se z hlediska bezpečnosti jednotlivých států a jejich obyvatelstva dostala rizika, mající příčiny v nevojenské oblasti. Vzhledem k důležitosti oblasti „ochrana obyvatelstva“ by bylo potřebné problematiku vymezit a zahrnout do samostatného zákona. Možný rámcový obsah a rozsah navrhovaného zákona o ochraně obyvatelstva je uveden níže: • Úvodní ustanovení, • Definice a základní pojmy, • Obecná ustanovení, • Mimořádné události, • Krizové situace, • Základní organizační a technická opatření ochrany obyvatelstva, • Ochrana obyvatelstva před účinky a následky mimořádných událostí a krizových situací,

Část sedmá upravuje práva a povinnosti občanů, orgánů, institucí a účastníků branné (branně bezpečnostní) výchovy.

Část osmá upravuje kontrolu, pokuty a finanční zabezpečení.

Rozporný a protikladný charakter civilizačních aktivit, spojený s trvalou proliferací bezpečnostních rizik, má za následek trvalé zvyšování ohrožení obyvatelstva rostoucím počtem druhů a typů mimořádných událostí. Tento objektivní proces je však spojen s opožďováním rozvoje odpovídajícího bezpečnostního systému, což činí problematiku ochrany obyvatelstva trvale otevřenou záležitostí. Závěr Ochrana obyvatelstva jako samostatný systém specializovaných opatření je integrovanou součástí krizového řízení a při mimořádných událostech nevojenského charakteru prioritní záležitostí krizového managementu. V systémovém přístupu k řešení jednotlivých druhů a typů mimořádných událostí představuje samostatně řízenou a koordinovanou činnost.

• Účinnost zákona,

Současný, ale i budoucí význam ochrany obyvatelstva je natolik závažný a důležitý, že je možno doporučit přípravu a přijetí samostatné legislativy (viz výše navržený zákon o ochraně obyvatelstva). Zákon by vycházel a navazoval na „soubor krizových zákonů“, které byly přijaty v polovině roku 2000, s účinností od 1. ledna 2001. Ochrana obyvatelstva si tento zodpovědný přístup bezpochyby zaslouží.

• Přílohy zákona.

Literatura

Případně lze dle úvahy a též dle politické vůle politických reprezentantů České republiky zvolit koncepci zákona, jež by tvořila věcné historicko-právní kontinuum s právní úpravou danou zákony č. 184/1937 Sb. z. a n., o branné výchově a zákony o branné výchově následnými, zejména posledním zákonem o branné výchově, tj. zákonem č. 73/1973 Sb. Takovýto zákon by pouze vyplňoval zákonné právní vakuum a byl zákonem speciálním vzhledem ke stávající právní úpravě. Ideový i věcný návrh takového zákona včetně jeho paragrafového znění je připraven [17] k případné odborné diskusi. Rozpracovaným obsahem náplně uvedeného návrhu zákona podzákonnými normativními právními akty (nařízením vlády ČR, ministerskými vyhláškami, metodickými pokyny atd.) by byla upřesněna jeho rámcová náplň, příkladně viz výše. Uvedený návrh zákona též subsumuje přípravu občanů k plnění jejich občanských povinností daných jednak ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, jednak zákonem č. 585/2004 Sb., branným zákonem. I státní orgány vrcholné české exekutivy se v současnosti stále více zabývají problémem zvýšení obranyschopnosti země v souladu s plněním všech úkolů plynoucích jednak ze zajištění účinné obrany země, jednak z plnění mezinárodních závazků. Ochranu obyvatelstva České republiky je třeba vnímat v nedílné relaci s obranou státu. [18].

[1] Dvořák, J.; Šilhánek, B.: Stručná historie ochrany obyvatelstva v našich podmínkách. Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, Ministerstvo vnitra České republiky, Praha 2003.

• Prevence mimořádných událostí a krizových situací, • Připravenost obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace, • Výkon státní správy v oblasti ochrany obyvatelstva,

Návrh zákona nese pracovní název “zákon o branné (branně bezpečnostní) výchově”. Je členěn do osmi částí. Část první upravuje účel, obsah a rozsah, prostředky, způsob řízení, práva a povinnosti orgánů, institucí a účastníků výchovy k odolnosti vůči stresovým situacím vznikajícím v důsledku mimořádných událostí - branné (branně bezpečnostní) výchovy.

Část druhá upravuje řízení branné (branně bezpečnostní) výchovy.

Část třetí upravuje brannou (branně bezpečnostní) výchovu na školách.

Část čtvrtá upravuje zájmovou brannou (branně bezpečnostní) činnost.

Část pátá upravuje brannou přípravu vojáků v záloze.

Část šestá upravuje přípravu občanů k civilní ochraně.

92

[2] Zeman, M.; Mika, O.J.: Ochrana obyvatelstva. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Brno 2007. ISBN 97880-214-3449-3. [3] Padrnos, J.: Sociální potřeba koncepčního vzdělávání k ochraně člověka za mimořádných událostí. Vysoká škola aplikovaného práva, Praha 2011. ISBN 978-80-86775-25-8. [4] Mika, O.J.: Informovanost obyvatelstva a jeho připravenost na zvládání mimořádných událostí. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice 2008. ISBN 97880-7394-111-6. [5] Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) ve znění pozdějších předpisů. [6] Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování. [7] Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií (byl zrušen). [8] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [9] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (tzv. „krizový zákon“), ve znění pozdějších předpisů. [10] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. [11] Vyhláška SÚJB č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního rádu. [12] Koncepce ochrany obyvatelstva z roku 2002 (byla již překonána novou koncepcí vydanou v roce 2008). [13] Koncepce ochrany obyvatelstva z roku 2008. [14] Zákon č. 430/2010 Sb., o krizovém řízení (tzv. „krizový zákon“). Ostrava 29. - 30. ledna 2013


[15] Usnesení vlády České republiky č. 417 ze dne 22. dubna 2002. [16] Dodatkový protokol I k Ženevským úmluvám. [17] Padrnos, J.: Sociální potřeba koncepčního vzdělávání k ochraně člověka za mimořádných událostí, Vysoká škola aplikovaného práva, ISBN 978-80-86775-25-8, Praha 2011.

[18] Padrnos, J.: IK právní úpravě přípravy člověka na mimořádné události. In Krízový manažement, Crisis managerment, vědecko-odborný časopis Fakulty špeciálneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žiline. 1/2012. s. 64 - 67.


XIII.

Prevence a připravenost na závažné havárie Ivana Bartlová

Od vydání Analýzy nebezpečí a prevence průmyslových havárií II - Analýza rizik a připravenost na průmyslové havárie došlo k podstatným změnám v legislativě, především v oblasti prevence závažných havárií. Byl vydán IVANA BARTLOVÁ zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, který je aplikací novelizované směrnice Rady 96/92/EC, tzv. SEVESO II direktivy (směrnice Rady 2003/105/EC). Z tohoto důvodu je vysvětlen vývoj v legislativě pro oblast PREVENCE A PŘIPRAVENOST prevence a připravenosti na závažné havárie v Evropské unii i České republice a hlavní pozornost je zaměřena na NA ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE požadavky zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií a jeho prováděcích předpisů. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 978-80-7385-049-4. Rok vydání 2008.

cena 45 Kč



93


Nová Koncepce ochrany obyvatelstva New Conception of Population Protection Ing. Daniel Miklós

Aktuální stav

Ing. Ivan Koleňák

V současné době je platná Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Jak vyplývá ze samotného názvu, bude v roce 2013 zpracována koncepce nová. K tomu byl jako první nezbytný krok předložen na jednání 54. schůze Výboru pro civilní nouzové plánování dne 4. prosince 2012 předložen materiál, kterým byl vzat na vědomí harmonogram zpracování koncepce a schváleno zřízení odborné pracovní skupiny, v níž jsou zastoupeny tyto resorty: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Správa státních hmotných rezerv. Z harmonogramu vyplývají následující stěžejní termíny:

MV - Generální ředitelství HZS ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected], [email protected] Abstrakt Nová koncepce ochrany obyvatelstva bude vycházet z dalších již dříve přijatých strategických dokumentů (např. bezpečnostní strategie ČR) a bude zohledňovat aktuální vývojové trendy v oblasti bezpečnosti. Cílem koncepce bude vydefinovat strategické cíle a oblasti, v rámci kterých se bude ochrana obyvatelstva v dalších letech ubírat. Úkoly, které z nové koncepce vyplynou, budou rovnoměrně plněny jak orgány státní správy, tak orgány samosprávy a soukromými subjekty. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, integrovaný záchranný systém, krizové řízení. Abstract New Conception of Population Procection will be based on earlier accepted strategic documents (e.g. Safety Strategy of the Czech Republic) a will take account actual trends in the field of safety. The aim of the Conception is to define strategic goals and fields which will be key for further population protection development. Key tasks which will result from the new Conception will be solid by state administration, regional authorities and aslo be public sector. Key words Population Procetion, Integrated Rescue System, Crisis Management. Úvod Problematika ochrany obyvatelstva je v České republice uchopena jak na úrovni legislativních předpisů (zákony, nařízení vlády, prováděcí vyhlášky), tak na bázi dokumentů nelegislativního charakteru (koncepce). Zatímco první kategorie stanovuje obecný a závazný právní rámec výkonu ochrany obyvatelstva jednotlivými orgány veřejné správy, právnickými a fyzickými osobami, druhá představuje podrobný popis a rozpracování struktury systému ochrany obyvatelstva se stanovením detailních úkolů a termínů pro jejich splnění. Koncepce ochrany obyvatelstva (dále jen „koncepce“) tak představuje základní strategický plánovací dokument. Výchozím podkladem pro její zpracování je zejména Bezpečnostní strategie České republiky a v ní identifikované bezpečnostní hrozby a zájmy České republiky. Koncepce si klade za cíl rozpracovat a jednoznačným způsobem uchopit vize a úkoly nastavené v základních strategických dokumentech a zajistit tak jejich implementaci a realizaci v praxi. Zpracování koncepce je ukotveno v zákonu č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některý zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“) a je v gesci Ministerstva vnitra. Vzhledem k šíři problematiky není žádoucí ani možné, aby se na zpracování koncepce podílelo pouze Ministerstvo vnitra, ale je nezbytná úzká součinnost s dalšími orgány veřejné správy. Výsledkem tak bude provázaný dokument, který řeší problematiku ochrany obyvatelstva komplexně, v celé její šíři, a který bude projednán a schválen vládou České republiky (cestou Výboru pro civilní nouzové plánování a Bezpečnostní rady státu). 94

• leden 2013: projednání návrhu koncepce v rámci Ministerstva vnitra; • březen 2013: širší zapojení zástupců vybraných ústředních správních úřadů v rámci odborné pracovní skupiny; • červenec 2013: meziresortní připomínkové řízení; • srpen 2013: finalizace dokumentu; • září 2013: předložení do Výboru pro civilní nouzové plánování; • říjen/listopad 2013: předložení Bezpečnostní radě státu; • prosinec 2013: předložení vládě České republiky. Základním plánovacím obdobím nové koncepce budou léta 2014 - 2020 s výhledem do roku 2030. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi dlouhé časové období, bude nutné věnovat procesu zpracování náležitou pozornost. Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV - GŘ HZS ČR), jako gestor zpracování, zahájilo přípravné práce v září roku 2012. Cílem těchto přípravných prací bylo zejména stanovení a hrubé rozpracování základních obsahových náležitostí koncepce. Koncepce se bude obsahovat těchto 5 základních částí: • popis stávající situace s vyhodnocením úkolů; • SWOT analýzu stanovených oblastí koncepce; • popis vrcholových strategických cílů (strategická část koncepce); • posouzení základních oblastí koncepce (I. koncepční část); • stanovení úkolů v jednotlivých oblastech (II. koncepční část). Z výše uvedených částí zpracovávané koncepce se blíže podíváme na část strategickou a koncepční. Strategická část Vzhledem k velmi dlouhému „akčnímu“ období koncepce bude nezbytné stanovit základní strategické linie, které budou v rámci celého období primárně sledovány a následně také vyhodnocovány. Všechny nově definované strategické cíle budou směřovat k naplňování základní funkce státu - zajištění bezpečnosti obyvatel, ochrany jejich života, zdraví a majetku. To vše v souladu s širší definicí ochrany obyvatelstva jako plnění úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení; ochrana obyvatelstva zahrnuje také plnění vybraných úkolů civilní obrany ve smyslu Ženevských protokolů, zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.



Autoři jsou si vědomi širokého záběru dané problematiky a také vzali v úvahu dynamiku změn, kterou oblast bezpečnosti v posledních letech zaznamenala. Jako vrcholové strategické cíle byly navrženy: • Bezpečnost: je chápána jako kontinuální, nikdy nekončící proces zdokonalování schopností a dovedností všech zainteresovaných složek. Cílem je zajistit dostatečnou míru bezpečí pro obyvatelstvo a zároveň jim poskytnou dostatečné množství informací a návodů k aktivnímu zapojení se do procesu sebeochrany a vzdělávání. Systém musí být postaven na dostatečném povědomí o úkolech jednotlivých odpovědných orgánů, ale také sebe sama. Nedílnou součástí je pak širší zapojení soukromé sféry a jejich zainteresování do otázek bezpečnosti. • Komplexnost: bezpečnostní hrozby jsou příliš provázané a není možné řešit každou zvlášť cestou jednoho odpovědného orgánu. Cílem je vytváření univerzálních nástrojů a postupů, které umožní efektivně využívat všechny dostupné síly a prostředky k rychlému zvládnutí nastalé mimořádné události nebo krizové situace. A to nejen na úrovni České republiky, ale také aktivním zapojením do plánovacích struktur EU a NATO. • Institucionálnost: ochrana obyvatelstva představuje nezpochybnitelnou součást bezpečnostního systému České republiky, jehož základní funkcí je integrovat, koordinovat a řídit jednotlivé orgány a pružně reagovat na vzniklé hrozby. Cílem je nastavit bezpečnostní systémy a jejich právní rámec tak, aby všechny zainteresované orgány disponovaly dostatečným množstvím efektivních práv a nástrojů k jejich zvládnutí. Zároveň je potřeba revidovat a nově nastavit systém povinností tak, aby se všechny součásti bezpečnostního systému, včetně obyvatelstva (fyzických osob) a soukromých subjektů (právnických osob), na ochraně obyvatelstva aktivně podílely. • Udržitelnost: všechny nastavené cíle a úkoly musí být plněny s ohledem na jejich dlouhodobou udržitelnost a efektivní začlenění do již existujícího systému. Cílem je vytvořit prostor pro smysluplnější vynakládání finančních prostředků z veřejných zdrojů a jejich přesné zacílení do oblastí, kde jsou potřeba. Zároveň je potřeba zajistit dostatečné množství finančních prostředků nezbytných k zajištění akceschopnosti, obnovy, ale také dostatečné míry vzdělání. Tyto vrcholové strategické cíle jsou dále podrobněji rozpracovány a jsou pro ně zároveň navržena základní hodnotící kritéria. Koncepční část Rozdělení koncepční části plně sleduje širší definici ochrany obyvatelstva, uvedenou ve stávající koncepci, a také nový filosofický přístup k výkladu pojmu ochrana obyvatelstva. Pro účely koncepce a dále také pro plnění uložených úkolů bude využívána výše uvedená, rozšířená definice pojmu ochrana obyvatelstva. Šíře problematiky ochrany obyvatelstva bude popsána prostřednictvím šesti základních oblastí: • Síly: složky integrovaného záchranného systému, nevládní neziskové organizace, dobrovolníci apod.

• Výchova a vzdělávání: začlenění problematiky ochrany obyvatelstva do výuky na školách, preventivně výchovná činnost, propagace apod. • Mezinárodní spolupráce: aktivní účast a prosazování zájmů České republiky v mezinárodních organizacích (EU, NATO, OSN atp.), zapojení do mezinárodních cvičení, účast při řešení mimořádných událostí a krizových situací v zahraniční, příjem zahraniční humanitární pomoci na území České republiky. • Věda a výzkum: podpora vědy a výzkumu, cílené směřování k dosažení požadovaných výsledků a výstupů, širší zapojení do čerpání grantů ze zahraničí. Jednotlivé oblasti byly podrobeny důkladné SWOT analýze, prostřednictvím které byly identifikovány veškeré vnější a vnitřní vlivy. Závěry analýzy umožní stanovení hlavních cílů, které bude potřeba v období platnosti koncepce realizovat. Každá z výše uvedených oblastí bude podrobněji hodnocena a rozpracována prostřednictvím definovaných nástrojů. Tyto nástroje byly vybrány s ohledem na zastoupení všech nezbytných oblastí, bez kterých by dosažení cílů nebylo možné. Jedná se o následující nástroje: -- legislativa; -- finance; -- veřejná správa; -- školství; -- soukromé subjekty (právnické a fyzické osoby); -- public relations; -- zahraniční vztahy. Závěr Základní myšlenkou koncepce je důkladné a promyšlené provázání strategické a koncepční části do jednoho funkčního celku. Strategická část bude platná a de-facto neměnná po celou dobu platnosti koncepce (tedy nejméně do roku 2020). V rámci koncepční částí budou prostřednictvím oblastí a nástrojů identifikovány důležité úkoly, které budou popsány prostřednictvím hlavních (zastřešujících) a dílčích (konkrétních) cílů. Tyto cíle budou rozprostřeny přes všechny nastavené vrcholové strategické cíle (představující určité mantinely) a dále budou upřesňovány cestou periodické zprávy o stavu ochrany obyvatelstva. Tato zpráva bude zpracovávána v gesci Ministerstva vnitra (v součinnosti s dotčenými orgány veřejné správy) a předkládána každé dva roky k projednání a schválení vládě České republiky. Obsahem zprávy bude analýza aktuálního prostředí a dále výběr hlavních úkolů z koncepce, které budou prioritně realizovány v následujícím dvouletém období. Bude se tedy jednat o jakési „živé“ udržování koncepce a úpravu cílů podle aktuálních podmínek a prostředí. Jednotlivé části zprávy budou odpovídat navrženým oblastem a nástrojům z koncepce. Motto nové koncepce: „Ochrana obyvatelstva je cíl.“ (doc. Ing. Josef Janošec, CSc.)

• Prostředky: majetek a materiál nezbytný pro řešení mimořádné události nebo krizové situace, který je v evidenci Správy státních hmotných rezerv, Armády České republiky apod. • Úkoly ochrany obyvatelstva: stávající základní úkoly ochrany obyvatelstva uvedené v zákonu o IZS, doplněné o další identifikované úkoly (např. informování). • Krizové řízení: kompetence orgánů krizového řízení a krizová opatření. • Řešení vojenských krizových situací: specifikace řešení vojenských krizových situací, kompetence orgánů krizového řízení, spolupráce civilního a vojenského sektoru. Ostrava 29. - 30. ledna 2013

95


Zvýšení bezpečnosti obchodního centra na základě monitorování chemické látky v objektu Increasing of Safety in Shopping Center Based on Monitoring of Chemical Substance inside the Building Ing. Ladislava Navrátilová, Ph.D. MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected] Abstrakt Příspěvek se zabývá ochranou obyvatelstva nacházejícího se uvnitř obchodního centra v situaci, kdy dojde uvnitř objektu k rozptylu toxické látky. Bezpečnostní opatření byla zpracována na základě monitorování šíření rozptýleného amylacetátu při experimentálních měřeních. Za reálných provozních podmínek byly v obchodním centru uskutečněny dva experimenty kopírující myšlení útočníků zneužít objekt s cílem usmrtit osoby v něm se nacházející. Z vyhodnocených experimentálních závislostí byla navržena opatření při úniku nebezpečné chemické látky. V závěru příspěvku jsou uvedena systémová opatření v oblasti ochrany obyvatelstva, která povedou k minimalizaci následků chemického útoku na veřejný objekt. Klíčová slova Amylacetát, sarin, experiment, obchodní centrum, rozptyl, ochrana obyvatelstva, mimořádná událost. Abstract This paper deals with the protection of the population located inside a shopping center in a situation, when toxic substance is dispersed inside the building. Security measures had been prepared on the basis of monitoring the spread of amylacetate during experimental measurements. Under real operating conditions in the shopping center were realised two experiments replicating thinking attackers to exploit object for killing people. The evaluated experimental dependence conducted to creating protective measures in a public building, which lead to minimalisation of consequences in case of chemical attack inside public building. Key words Amylacetate, sarin, experiment, shopping centre, dispersion, protection of population, emergency. Úvod Problematika chemického terorismu se zvláště v poslední době stává velmi aktuální a diskutovanou. Příspěvek se zabývá analýzou situace, kdy při teroristickém útoku dojde k použití toxické látky (případně bojové chemické látky, dále jen BCHL) ve veřejném objektu s vysokou koncentrací osob. V teoretické části práce byla provedena analýza možných použitých typů BCHL a stanovení nejpravděpodobněji použitelné sloučeniny, dále byly analyzovány různé druhy veřejných prostranství s cílem vytipovat prostor, který by útočící skupina patrně použila pro svůj záměr. Analýza byla provedena nejen u samotných objektů, ale byla také uvažována místa, kam by útočníci toxickou látku konkrétně umístili a jaký způsob rozptylu by použili, aby bylo dosaženo co největšího smrtelného efektu. Výsledkem teoretické části je stanovení nejrizikovější, tj. pro útočníky nejpříhodnější situace: únik pravděpodobně použitelné sloučeniny do nejspíše zneužitelné veřejné budovy a rozptyl na nejvhodnějším místě tak, aby bylo 96

postiženo co nejvíce lidí. Na tento scénář navazuje experimentální část práce. Do obchodního centra jakožto nejvíce ohroženého typu veřejné budovy byla rozptýlena vhodná imitační látka jako náhrada za v realitě zneužitou toxickou látku. Za reálných provozních podmínek bylo měřeno šíření imitační látky pomocí fotoionizačních detektorů na prodejní ploše uzavřeného klimatizovaného objektu. Cílem práce bylo zjistit slabá místa v bezpečnostním systému obchodního centra a zdokonalit systém ochrany veřejných objektů pro případ mimořádné události s únikem nebezpečné látky. Experiment Hlavním důvodem experimentálních měření bylo zjistit rychlost a směr šíření nebezpečné látky v klimatizovaném objektu, což jsou konkrétní a přesně dané vstupní informace, ze kterých lze vycházet při sestavování návrhů opatření nutných k eliminaci následků úniku nebezpečné látky. Příprava experimentu vycházela částečně z poznatků zjištěných při měřeních v pražském metru [1], výsledky získané při provedeném experimentu potvrzují skutečnosti, které byly zjištěny při pokusu provedeném v klimatizované posluchárně Vysoké školy báňské - Technické univerzitě v Ostravě [2]. Pro experiment byl zvolen hypermarket o velikosti 3K s prodejní plochou 3 000 m2. Tento typ obchodního centra patří k nejpočetnějším v České republice, tvoří přechod mezi malými hypermarkety a supermarkety. Obchodní centrum lze charakterizovat jako objekt s jedním nadzemním podlažím, skládající se ze samoobslužné prodejny, doplněné o několik koncesionářských jednotek s obchodní uličkou. Rozměry prodejní plochy jsou 55 x 60 m, výška 6 m. Celkový objem prodejní místnosti je 19 800 m3. Správné mikroklimatické podmínky byly v hypermarketu zajištěny pomocí dvou střešních vzduchotechnických (VZT) jednotek (tzv. rooftopů). Každá VZT jednotka upravovala průměrně 18 000 m3 vzduchu za hodinu. Čerstvý vzduch byl přiváděn do střešní VZT jednotky, kde byl po úpravě směšován se vzduchem vycházejícím z prodejního prostoru (recirkulace vzduchu 75 %) a dále rozveden potrubím do výdechových otvorů umístěných u stropu objektu a rozptýlen po prodejním prostoru pomocí rozptylovačů vzduchu (tzv. anemostatů). Při experimentu byly mikroklimatické podmínky na prodejní ploše v souladu s hodnotami deklarovanými Vyhláškou č. 6/2003 Sb. [3]. Teplota 16 °C, relativní vlhkost vzduchu 40 %. Při experimentu byl sarin nahrazen amylacetátem jakožto imitační látkou, splňující kritéria podobnosti obou látek z hlediska fyzikálních vlastností, snadné detekovatelnosti, únosné toxicity a dostupnosti. Byly realizovány dva experimentální scénáře rozptylu toxické látky, a to rozptyl v interiéru a rozptyl z exteriéru. Amylacetát byl v obou případech uvolněn tlakově, nosným plynem byl dusík. Množství rozptýleného amylacetátu bylo pro každý scénář 200 ml, doba rozptylu 40 sekund. Detekce amylacetátu byla zajištěna kontinuálně po celou dobu měření, hodnoty byly zapisovány každých 30 sekund. Při experimentu bylo použito devět detektorů firmy RAE a čtyři osoby detekující čichem. Všechny detekční body byly rozmístěny rovnoměrně na prodejní ploše, u hlavního vchodu/východu a na střeše obchodního centra. Experiment 1 byl proveden v interiéru objektu v místě prodeje čerstvých potravin, které se nacházelo v prostoru vzdáleném jak od hlavního vchodu/východu, tak od sací VZT jednotky. Výška Ostrava 29. - 30. ledna 2013


rozptylu byla 2 metry nad prodejní plochou, směr rozprášení byl po dobu 20 sekund vlevo a následně 20 sekund vpravo. Při experimentu 2 byl proveden nástřik amylacetátu do jednoho ze dvou rooftopů, který byl vzdálenější od vchodu/východu z objektu, takže při rozptylu látky byla zasažena větší část prodejní plochy. V tomto případě je nutno si uvědomit, že i když je místo rozptylu na obr. 1 znázorněno pouze jedním bodem, toxická látka se do objektu šířila všemi anemostaty, zařazenými do systému jedné VZT větve. Takže v konečném důsledku se látka na prodejní plochu rozptylovala ze 12 rozptylovačů v závislosti na vzdálenosti od prvotního místa rozptylu. Anemostaty byly umístěny cca 4 metry nad prodejní plochou. Plánek, znázorňující vnitřní prostory objektu, VZT rozvody a místa rozptylu při obou scénářích je uveden na obr. 1.

v Ostravě také za reálných VZT podmínek [2], v tomto případě byl použit 1 litr amylacetátu, a naměřené koncentrace vystoupaly až k hodnotám přes 30 ppm. Pro účely zjištění směru šíření látky na prodejní ploše bylo rozptýlené množství dostatečné, naměřená data postačovala k ilustraci šíření látky v prostoru a v podstatě potvrdila počáteční úvahy o zásadní roli vzduchotechniky. Skutečnost, že VZT systém podstatně ovlivňuje šíření látky v prostoru, prokázaly také závěry z experimentu v posluchárně Vysoké školy báňské [2]. Šíření látky v prostoru neovlivňuje pouze VZT systém, ale také teplotní a vlhkostní podmínky. V případě, že mikroklimatické podmínky jsou stabilní a v rozmezí, daném Vyhláškou č. 6/2003 Sb. [3], šíření látky v prostoru bude také v podstatě stabilní. Při vypnutí VZT v objektu dojde ke změně mikroklimatických podmínek. Se vzrůstající teplotou se bude šíření amylacetátu zrychlovat, se snižující se teplotou naopak zpomalovat. Se vzrůstající vlhkostí se bude šíření sarinu v objektu zpomalovat vzhledem k jeho možné hydrolýze a k prostupu molekul sarinu prostorem obchodního centra, takže vlhkost má opačný účinek na šíření sarinu v prostoru nežli teplota. Rychlejší šíření sarinu se dá proto předpokládat v letním období, kdy je teplota v objektu nastavena na 25 ºC (v zimě pouze na 18 ºC) a vlhkost prostředí je v létě nižší než v zimním období. Výsledky, které z experimentálních dat vyplývají, jsou platné pro jakoukoliv látku, která je svými fyzikálními vlastnostmi podobná amylacetátu, potažmo sarinu. Zobecnění jsou platná pro látky těžší než vzduch (tzn. šířící se při zemi), které způsobují smrt cestou inhalační intoxikace a které se uvolňují do prostoru ve formě aerosolu pomocí tlakového rozptylu.

Obr. 2 Rozšíření amylacetátu na prodejní ploše po 2 minutách od rozptylu u experimentu 1 (vlevo) a experimentu 2 (vpravo) Vzduchotechnika jako základní faktor ovlivňující šíření amylcetátu v obchodním centru Obr. 1 Plán obchodního centra s rozvody vzduchotechniky a místy rozptylu Vyhodnocení experimentálních měření Při porovnávání naměřených dat u obou experimentů byla potvrzena domněnka, že nebezpečnějším scénářem je rozptyl BCHL z exteriéru, jelikož se amylacetát šíří po prodejním prostoru rychleji a rovnoměrněji kontaminuje prostor. Při rozptylu látky do VZT sací jednotky dochází ke skutečnosti, že rooftopy, které mají zajišťovat bezpečné mikroklimatické podmínky v objektu, paradoxně pomáhají útočníkům k celkové kontaminaci budovy. Pokud by útočníci použili k rozptylu VZT sací jednotku jako pouze jeden zdroj rozptylu, VZT systém by již další šíření látky (a to rovnoměrně v celém objektu) vyřešil za ně. Toto tvrzení dokládá obr. 2, ze kterého lze porovnat rozšíření amylacetátu na prodejní ploše po 2 minutách od rozptylu u obou scénářů. Při každém experimentu bylo použito 200 ml amylacetátu. Je možno vést diskuzi o tom, zda toto množství bylo dostatečné, jelikož teroristé by ve snaze zneschopnit maximální počet osob použili co možná nejvíce nebezpečné látky. Podobný pokus byl uskutečněn v posluchárně Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava 29. - 30. ledna 2013

Základním faktorem, ovlivňujícím směr a šíření látky na prodejní ploše je VZT systém, do kterého lze zařadit: VZT střešní sací jednotky, VZT větve skládající se z přívodního a odvodního potrubí, rozptylovače vzduchu, vchody/východy z budovy, nouzové východy, větrací vikýře. Při obou experimentech bylo vysledováno, že jakákoliv změna ve funkčnosti výše uvedených VZT prvků způsobila změnu v šíření amylacetátu. Z analýzy naměřených dat na různých lokalitách prodejní plochy je možno vysledovat následující zásadní atributy, které je třeba zajistit pro zvýšení bezpečnosti obchodního centra. VZT sací jednotka (odtah) musí být umístěna nad místem snejvyšším počtem nakupujících osob. V případě objektu využitého k experimentu s touto variantou nebylo počítáno, lokalita s pultovým prodejem čerstvých potravin (sýry, salámy) ani prostor pokladen nebyly osazeny odtahem. V případě rozptylu nebezpečné látky z anemostatů by návštěvníci v těchto lokalitách nebyli dostatečně chráněni. VZT sací jednotka (odtah) musí být instalována v lokalitě, kde jsou umístěny první anemostaty každé VZT větve. Jelikož při rozptylu látky z exteriéru dochází k největšímu úniku do prodejny právě z nejbližších rozptylovačů, je třeba mít v tomto místě zabezpečený urychlený odtah unikající nebezpečné látky. 97


VZT střešní jednotka (rooftop) musí být dokonale zabezpečena proti zneužití. Zabezpečení rooftopů je zajištěno ve všech obchodních řetězcích, VZT zařízení jsou zajištěna jak přímo na střeše objektu, tak i ve vnitřních prostorách budovy. Při zjištění prvních zdravotních problémů u většího počtu osob by bylo třeba co nejdříve zjistit zdroj úniku nebezpečné látky. Zásadní informací pro odhad směru šíření látky v budově je skutečnost, zda látka uniká přímo na ploše nebo se šíří z anemostatů. Proto by bylo výhodné rooftopy nejen kvalitně zabezpečit proti zneužití, ale také zajistit jejich sledování pomocí monitorovacího kamerového systému. VZT prvky je třeba instalovat do všech rohů místnosti. Látka, rozptylovaná v klimatizované místnosti je unášena proudícím vzduchem. Pokud jsou rohy místnosti bez jakéhokoliv odtahu, kontaminant se zde hromadí. Zároveň má amylacetát schopnost vzlínat po stěnách místnosti, což ještě přispívá ke zvýšení jeho koncentrace v této lokalitě. Instalace nouzových východů, případně odtahů by tento problém vyřešila. BCHL je třeba odvětrat z prodejní plochy na střechu budovy pomocí VZT sací jednotky. Koncentrace amylacetátu byly pod výduchy VZT střešní jednotky při obou experimentech velmi nízké, takže při odvětrání nebezpečné látky střechou nehrozila kontaminace okolí objektu. Při případné evakuaci je přesto nutno dodržet zásadu, že evakuační shromaždiště bude na návětrné straně objektu, kde není nebezpečí rozptylu látky ze střechy. Zajistit větší výkon VZT systému pro případ odvětrání nebezpečné látky z objektu. Při zjištění přítomnosti nebezpečné chemické látky na prodejní ploše je třeba ihned zajistit její odvětrání na střechu budovy (spustit havarijní větrání, otevřít větrací vikýře). Zásadu, že VZT systém je nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím šíření BCHL potvrzuje i studie odborníků z Lawrence Berkeley National Laboratory, USA [4]. Materiál analyzuje situaci, kdy teroristé rozptýlí BCHL pomocí VZT systému do interiéru objektu. Tato událost je zde řešena z pohledu VZT a její závěry jsou v souladu se skutečnostmi, uvedenými v této disertační práci. Autoři uvažují záměrný teroristický útok s cílem usmrtit civilisty, což znamená použít velké množství BCHL. Jako protiopatření doporučují do kontaminovaného prostoru nasát pomocí VZT systému co nejvíce venkovního vzduchu a naředit tak koncentrace BCHL uvnitř objektu. Ve své studii [4] vyvracejí doporučení specialistů z Protective Design Centre, USA, kteří jako prvotní protiopatření navrhovali nejprve objekt uzavřít, a situaci řešit až po identifikaci BCHL a zjištění její koncentrace. Autoři studie také upozorňují na skutečnost, že odsávání BCHL z objektu musí být opravdu efektivní, jelikož většina BCHL je mnohem těžších než vzduch a bude se udržovat v přízemní vrstvě na podlaze objektu (v obchodním centru to znamená, že i mezi regály a pod regály), a proto její vyvětrání z objektu bude obtížné. Přivést do budovy co nejvíce venkovního vzduchu a odvést z budovy vzduch kontaminovaný BCHL bude řešit obsluha VZT systému. Obsluhující personál si musí být jistý, která VZT střešní sací jednotka byla kontaminována, aby ji omylem nespustil na nejvyšší výkon a do interiéru tak nepřivedl ještě více kontaminovaného vzduchu. Proto je třeba mít zajištěno monitorování střechy objektu, například pomocí kamerového systému. Kontaminovaný vzduch z objektu bude odváděn pomocí rooftopů na střechu, a bude se dál šířit do čistého venkovního prostředí. Důsledkem může být kontaminace vnější atmosféry, a tuto nastálou situaci bude třeba řešit jako „únik nebezpečné látky v exteriéru”, kde platí odlišná pravidla pro chování ohroženého obyvatelstva. Unikající BCHL by ale neměla být pro osoby nacházející se v blízkosti objektu příliš velkou hrozbou, jak popisuje John Seinfeld ve své publikaci s názvem Atmospheric Chemistry and Physics of Air Pollution [5]. Autor zde řeší jednorázový únik plynu do atmosféry (airborne plume) z otvoru 2 metry, při mírné rychlosti větru 3 m/s, na rovném povrchu. Po 100 metrech se unikající plyn rozptýlí do oblaku o velikosti 20 x 10 metrů, což znamená, že ředicí faktor uniklé 98

látky má po 100 metrech hodnotu 50. Pokud bude tento výpočet proveden při silnějším větru, může ředicí faktor ve vzdálenosti 100 m od úniku dosahovat hodnotu i hodnoty několik set. Z této skutečnosti plyne, že by BCHL unikající z rooftopů neměla ohrozit osoby, pohybující se v okolí objektu. Zásady chování obyvatelstva obchodního centra

nacházejícího

se

uvnitř

Provedené experimenty objasnily směr a rychlost šíření BCHL na prodejní ploše OC. Zásadním faktorem, který musí být dodržen při mimořádné události s únikem BCHL do vnitřních prostor objektu, je ochrana ohroženého obyvatelstva. Tomuto faktu musí být podřízeno vše ostatní, stěžejním úkolem je záchrana lidských životů. Základním zdrojem, kde jsou popsány zásady chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných látek, jsou webové stránky Ministerstva vnitra [6], které platí pro situaci, kdy k úniku nebezpečné látky dojde mimo objekt a osoby se musí ukrýt v budově. Dvanáct zásad zde uvedených bylo analyzováno a přetransformováno na specifickou situaci, kterou je únik BCHL ve vnitřních prostorech budovy. 1. Neprodleně se vzdálit z místa úniku BCHL: místo úniku BCHL lze v obchodním centru určit podle zdravotních příznaků intoxikovaných osob, případně podle zápachu unikající látky. Tento prostor je třeba urychleně opustit, případně zakrýt zdroj úniku BCHL, jestliže je viditelný (např. láhev s unikající látkou postavená na regálu, nebo položená v nákupním vozíku atd.) a je k dispozici vhodný krycí materiál (plastový pytel, kbelík atd.). Při opouštění kontaminovaného prostoru je nutno mít na paměti zásadu, že většina chemických látek je těžších než vzduch a proto se drží při zemi. Vždy je nutné nést malé dítě či domácí zvíře v náručí, pokud možno co nejvýše od země. Nákupní vozíky či košíky je třeba zanechat na místě, aby neblokovaly prostory potřebné k přemístění osob. 2. Opustit obchodní centrum: při opouštění objektu je nutno sledovat značení „nouzový východ“ a uposlechnout příkazy obsluhujícího personálu. 3. Místnost odvětrat: toto budou řešit pracovníci obchodního centra pomocí VZT střešních sacích jednotek. 4. Použít prostředky improvizované ochrany nebo prostředky individuální ochrany: pro ohrožené osoby platí pravidlo chránit si co nejefektivněji obličej a dýchací cesty, tzn. přes dýchací cesty dát tkaninu, pokud možno navlhčenou (kapesník, plena) a oči chránit brýlemi, případně chránit hlavu a oči průhlednou fólií. 5. Provádět nebo připravit se na dekontaminaci: po opuštění objektu provést okamžitou dekontaminaci dosažitelnými prostředky (voda a mýdlo na toaletě atd.) a dále počkat na kompetentní orgány, které zajistí úplnou dekontaminaci, aby nebyla BCHL šířena dál. Vyčkat příchodu zaměstnance objektu, případně příslušníka složky integrovaného záchranného systému (dále IZS), a poskytnout jim informace, týkající se úniku BCHL. Jelikož se u kontaminovaných osob mohou zdravotní komplikace projevit až později, každá přítomná osoba musí být vyšetřena lékařem. 6. Poslech interního rozhlasu: osoby nacházející se v objektu se řídí pokyny obsluhujícího personálu, které jsou vyhlašovány interním rozhlasem. 7. Jednat klidně a s rozvahou. 8. Netelefonovat a neblokovat tak síť. 9. Respektovat pokyny a nařízení kompetentních orgánů, nejprve obsluhujícího personálu, posléze složek IZS. 10. Vyvarovat se větší fyzické námahy: každá fyzická námaha způsobuje zvýšený přísun vzduchu do plic, v tomto případě vzduchu kontaminovaného BCHL. Platí pravidlo: čím větší fyzická námaha, tím vyšší inhalační intoxikace osoby. Ostrava 29. - 30. ledna 2013


11. Varovat ostatní osoby: pokud ostatní osoby nereagují na danou situaci, je třeba upozornit je na riziko, odvést postižené osoby co nejrychleji z kontaminovaného prostoru. 12. Připravit se na evakuaci: evakuace bude do příjezdu složek IZS organizována zaměstnanci obchodního centra, je nutno dodržovat jejich pokyny. Závěr Stanovení směru a rychlosti šíření rozptýlené látky odhalilo slabá místa v zabezpečení ochrany obyvatelstva v objektu, které je prioritně závislé na umístění vzduchotechnických prvků, reakci zaměstnanců a dalších aspektech. V příspěvku byly navrženy možnosti lepšího rozložení VZT prvků, které by eliminovalo negativní vliv toxické látky na zdraví návštěvníků objektu. Zásady ochrany obyvatelstva Ministerstva vnitra [6] byly specifikovány pro situaci, kdy se osoby nacházejí uvnitř kontaminovaného objektu. Návštěvníci obchodního centra se musí řídit příkazy obsluhujícího personálu, který musí být na podobnou situaci proškolen. Kontaminovaný prostor je třeba urychleně opustit, malé děti nést v náručí (redukovat působení toxické látky těžší než vzduch), použít prostředky improvizované ochrany, vyvarovat se větší fyzické námahy, po opuštění budovy se připravit na dekontaminaci. Za bezpečnost návštěvníků veřejného objektu jsou v prvé řadě zodpovědní zaměstnanci objektu. Vzhledem ke skutečnosti, že většina obchodních řetězců nemá vypracovanou metodiku postupu při úniku toxické látky v objektu, bude další fáze výzkumné činnosti zaměřena, ve spolupráci s bezpečnostním managementem objektu, na vytvoření příslušné metodiky.

Literatura [1] Čapoun, T. et. al.: Reakce na teroristický útok s použitím bojových otravných látek na pražské metro. Institut ochrany obyvatelstva, MV - GŘ HZS ČR, 2011. 26 s. Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. [Výzkumná zpráva]. [2] Chudová, D.; Bitala, P.; Brádka, S.: Studium šíření chemické látky v objektu. In Požární ochrana 2010. Sborník přednášek XIX. ročníku mezinárodní konference. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Vyd. 1. 2010. s. 102 105. ISBN 978-80-7385-087-6, ISSN 1803-1803. [3] Vyhláška č. 6/2003 Sb. Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2003, 4, s. 121. [4] Protecting Building From a Biological and Chemical Attack: actions to take before or during a release [on line]. Lawrence Berkeley National Laboratory [cit.15.2.2012]. Dostupné z WWW: . [5] Seinfeld, J.H.: Atmospheric Chemistry and Physics of Air Pollution. 1. vyd. New York, John Wiley and Sons (U.S.A.), 1986. 768 s. ISBN 978-0471828570. [6] Dokumenty. Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek [online]. 2010 [cit. 2011-1202]. Ministerstvo vnitra České republiky. Dostupné z: WWW: .


43.


JIŘÍ MATOUŠEK PETR LINHART

CBRN CHEMICKÉ ZBRANĚ

CBRN - chemické zbraně Jiří Matoušek, Petr Linhart Kniha pojednává o vývoji a základních vlastnostech chemických zbraní a o jejich hlavní složce - otravných látkách. Přináší detailní moderní informace o zneschopňujících, dráždivých, dusivých, obecně jedovatých, zpuchýřujících a nervově paralytických látkách. Charakterizuje hlavní formy a metody chemického terorismu. Ukazuje snahy o zákaz chemických zbraní, mj. úlohu Ženevského protokolu (1925) a seznamuje s Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění a použití chemických zbraní a o jejich zničení (1993) a s jejím plněním.

ISBN 80-86634-71-X. Rok vydání 2005.

cena 140 Kč



99


Zkušenosti se vzděláváním v oblasti požární prevence Experience with Education in the Field of Fire Prevention Ing. Miroslava Nejtková MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected] Abstrakt Příspěvek je zaměřen na problematiku vzdělávání laické veřejnosti na úseku požární ochrany. Příspěvek se zaměřuje zejména na přijatý systém vzdělávání členů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, které je největším sdružením působícím na úseku požární ochrany. Jsou zde uvedeny praktické zkušenosti se vzděláváním těchto členů v oblasti požární prevence. Klíčová slova Vzdělávání, požární dobrovolných hasičů.

prevence,

zkušenosti,

sdružení

Abstract The contribution focuses on the issue of education of the general public in the area of fire protection. It emphases in particular the education system adopted by the members of the Firefighters Association of Bohemia, Moravia and Silesia, which is the largest association in the area of fire protection. The article lists practical experience with the training of those members in the area of fire prevention. Key words Education, fire prevention, experience, Association of voluntary firefighters. Vzdělávání v oblasti příprava na mimořádné události Všechny fyzické osoby pobývající na území České republiky mají právo na informace o rizicích, přijatých opatření k jejich likvidaci o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva. Dále mají právo na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech. Právo na informace je zakotveno v zákoně o integrovaném záchranném systému [1]. Taktéž toto právo se objevuje v Koncepci ochrany obyvatelstva, která byla přijata Usnesením Vlády České republiky č. 165 z roku 2008 [2]. V této koncepci je řešena příprava na mimořádné události pro celou společnost. Snahou je vytvoření bezpečné společnosti, ve které figurují jak občané, ale i veřejná správa a podniková sféra. Bezpečnou společnost bude vytvářet veřejná správa, která zabezpečí podmínky pro přístup občanů k informacím o rizicích vzniku mimořádné události, možných následcích i přijatých opatření k ochraně jejich životů a zdraví, majetku a životního prostředí. Počítá se s aktivní účastí na zajišťování vlastní bezpečnosti, bezpečnosti svých zaměstnanců, spoluobčanů a blízkých. Koncepce má řešit nedostatečnou připravenost obyvatelstva, obranu, zvládání krizových situací, koordinaci přípravy obyvatelstva, a to jak dospělých tak i dětí a mládeže. Jakým způsobem vytvořit bezpečnou společnost? Základním předpokladem u fyzické osoby je právo na informace. Na oplátku se od občana očekává aktivní spoluúčast při řešení mimořádné události, spoluodpovědnost za svoji ochranu. Občan bude vzděláván již od útlého mládí. Vzdělávání dětí a mládeže navštěvující povinnou školní docházku je zabezpečeno vzděláváním v dané v oblasti pomocí rámcových vzdělávacích programů, které platí pro mateřské školy, základní školy i střední školy. V roce 2011 byl učiněn krok i k zajištění vzdělání budoucích učitelů, resp. studentů 100

vysokých pedagogických škol. Usnesením vlády České republiky č. 734 ze dne 5. 10. 2011 [3] bylo schváleno začlenění tématik Ochrana člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchova do studijních programů pedagogických fakult. Rozsah tématiky je rozdělen do tří úrovní znalostí. Základním stupněm je I. studijní základ, který je všem studentům pedagogických fakult napříč studijními obory s cílem připravit studenty účinně reagovat na vzniklé běžné rizikové, ale i mimořádné události související s výkonem jejich budoucího povolání. Studijní základ II. je určen studentům pedagogických fakult studujících obor výchova ke zdraví s cílem připravit odborníka, který bude navíc připraven předmětné problematiky vyučovat v rámci tohoto oboru. Nejrozsáhlejší znalosti získávají studenti dvouoborových studií, kde jedním z oborů je ochrana obyvatelstva ve studijním základu III., jehož cílem je připravit odborníka v dané problematice s možností výchovného působení na žáky, studenty i dospělé obyvatelstvo. Koncepce ochrany obyvatelstva nepočítá pouze s účastí občana, ale předpokládá vzdělanost úředníků státní správy a samosprávy. Toto je naplňováno i vhodným vzděláním úředníkům územních samosprávních celků, případné doplněné specializační vzdělání v problematice přípravy a řešení mimořádných události, havarijního plánování a krizového řízení [4]. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mají také právo na seznámení s riziky, která se nacházejí na katastru dané obce [1]. Povinnosti jsou stanoveny pro právnické a podnikající fyzické osoby, které jsou vlastníkem, správcem nebo uživatelem technických zařízení a budov s chemickými látkami a směsmi nebo nebezpečnými odpady [1]. V případě, že je krajský úřad zahrne do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, pak jsou povinni zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou událostí informování o hrozících mimořádných událostech, plánovaných opatření, varování, evakuaci, případně ukrytí, organizování záchranných prací, organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomoci. Dále jsou povinni poskytnout informace o zdrojích rizika, pravděpodobných havárií a možných způsobech jejich likvidace, možných účincích na obyvatele a životní prostředí. V případě, že dojde k mimořádné události související s tímto provozem, pak jsou povinni, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady podílet se na přípravě záchranných a likvidačních prací. Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva v přiměřeném rozsahu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, resp. hasičský záchranný sbor kraje zajišťuje připravenost správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Obce, resp. obecní úřady seznamují právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení [1, 5]. Při mimořádné události se podílejí na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva. Avšak největší část těchto povinností spočívá na HZS krajů, které organizují instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a v přípravě složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost. Ministerstvo vnitra, resp. GŘ plní úkoly v oblasti přípravy na mimořádné události, integrovaného záchranného systému a ochrany Ostrava 29. - 30. ledna 2013


obyvatelstva, organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a pro přípravu složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost. Základním nástrojem pro informování a přípravu veřejnosti na mimořádné události je použití hromadných informačních prostředků a prostředků propagace (hromadní informační prostředky, letáky, informační brožury, ukázky činnosti IZS a besedy s obyvatelstvem). Informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení zabezpečuje obecní úřad a zaměstnavatel. K tomu využívají informace poskytnuté zejména hasičským záchranným sborem kraje. Jaké informace jsou poskytovány? Jedná se o informace o zdrojích rizik vzniku mimořádných událostí, a s tím souvisejících preventivních opatřeních, činnosti a přípravě integrovaného záchranného systému na řešení mimořádných událostí, opatřeních ochrany obyvatelstva, zejména o varování, evakuaci, ukrytí, individuální ochraně a nouzovém přežití, sebeochraně a poskytování vzájemné pomoci a organizaci humanitární pomoci. Takto navržený systém byl měl pokrýt každý článek tvořící společnost. Vzdělávání v oblasti požární ochrany Povinnost provádět v oblasti požární ochrany preventivně výchovnou činnost na úseku požární ochrany, včetně propagační a ediční činnosti, je zakotvena v zákoně o požární ochraně [6]. Tato povinnost je stanovena Ministerstvu vnitra, HZS krajům a obcím. Ministerstvo vnitra, resp. Generální ředitelství hasičského záchranného sboru stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování. Hasičský záchranný sbor kraje zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany v souladu se zaměřením generálního ředitelství, ale využívá i dat získaných svou činností a z rozborů požárovosti. Povinnost organizovat preventivně výchovnou činnost má zakotvenou i obec. Obec zpracovává a vede dokumentaci k zabezpečení preventivně výchovné činnosti [7]. Tato dokumentace obsahuje rozpracování zaměření preventivně výchovné činnosti stanovené Ministerstvem vnitra a podle místních podmínek. Zpracovává plán preventivně výchovné činnosti zpracovaný zpravidla na roční období, vyhodnocuje provedené preventivně výchovné akce. Při zpracování dokumentace obec spolupracuje zejména s hasičským záchranným sborem kraje, občanskými sdruženími a obecně prospěšnými společnostmi působícími na úseku požární ochrany. HZS kraje zpracovává roční zprávu o stavu požární ochrany kraje, která obsahuje vyhodnocení preventivně výchovné činnosti. Koncepce požární ochrany kraje obsahuje určení rizik požárů a rizik ostatních mimořádných událostí na území kraje a způsob předcházení rizikům a přípravu na mimořádné události a jejich řešení. Oproti tomu občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany se podílejí (nemají povinnost) na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží, podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie požární ochrany a hasičstva. Tato spolupráce je oboustranná, neboť i hasičské záchranné sbory, správní úřady a orgány samosprávy, ale i právnické osoby a podnikající fyzické osoby spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany. Vzdělávání členů Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska („SH ČMS“) S účinností od 1.1.2009 byl vydán Metodický pokyn starosty SH ČMS č. 2 z roku 2008 k provádění přípravy k získání odbornosti Ostrava 29. - 30. ledna 2013

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v oblasti požární prevence, rozšířené o základy znalostí ochrany obyvatelstva, a podmínek k získání odznaků odbornosti Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska referentů prevence a výchovné činnosti sborů dobrovolných hasičů (dále jen „preventistů SDH“), členů sborů dobrovolných hasičů a i všech ostatních členů sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska [8]. Pokyn stanoví zásady provádění přípravy odbornosti, podmínky pro získávání jednotlivých stupňů odbornosti preventistů SH ČMS a k nim příslušejících odznaků odbornosti SH ČMS - preventista III, II. a I. v oblasti požární prevence. Obsahem základní přípravy s označením odbornosti „preventista SH ČMS III. stupně“ jsou témata týkající se povinností fyzických osob v oblasti požární ochrany. Původní osnovy byly rozšířené o základy znalostí z oblasti ochrany obyvatelstva, avšak po schválení nové odbornosti z oblasti ochrany obyvatelstva se odborná příprava zaměřuje jen na požární prevenci. Rozšířenou přípravou odbornosti SH ČMS je „preventista SH ČMS II. stupně“. Základním tématem je znalost členění činností provozovaných u právnických a podnikajících fyzických osob do jednotlivých kategorií podle míry požárního nebezpečí a základní znalost povinností vyplývajících ze začlenění do jednotlivých kategorií podle zákona o požární ochraně. V obou případech se zkouška skládá z písemného testu o 40 otázkách. Tyto otázky jsou předem známy ze souboru šedesáti zkušebních otázek, které pravidelně jsou každý rok uveřejňovány. Pro úspěšné absolvování přípravy k získání odbornosti, se vyžaduje správná odpověď na alespoň 80 % testových otázek. V případě, že člen odpoví pouze 30 otázek správně, si může zkušební komise vyžádat ještě ústní odpovědi na maximálně tři otázky z oblasti základního tématu daného stupně, a to jak na chybně zodpovězené, tak i na dodatečně vylosované. Správné zodpovězení všech doplňujících otázek je posuzováno jako oprava a zkoušený je hodnocen jako úspěšný. V případě nedosažení ani 30 správných odpovědí na testové otázky popř. při nesprávném zodpovězení dodatečně zkušební komisí položených otázek je zkoušený hodnocen jako neúspěšný. Další opravná zkouška po zkoušce neúspěšné se vykoná v termínu dohodnutém se zkušební komisí. Aby bylo zajištěno prohloubení odbornosti preventistů SH ČMS III. a II. stupně, mají být pořádány každoročně semináře. Jejich účelem je prohlubování stávajících znalostí a získání nových odborných znalostí vyplývajících z nových poznatků, změn legislativy a změn nebo zavedení nových právních a technických předpisů na úseku prevence. Taktéž slouží k výměně zkušeností z praktické činnosti preventistů SH ČMS. Zkoušku odbornosti preventista II. stupně je možno absolvovat nejdříve po uplynutí 1 roku od data získání odbornosti preventista III. stupně. Odbornost „preventista SH ČMS III. stupně“ nebo „preventista SH ČMS II. stupně“ má platnost po dobu pěti let od data jejího získání. Znovu získat zaniklou odbornost je možné pouze po úspěšném ověření znalostí (testu) daného stupně odbornosti. SHČMS taktéž zavedlo odbornost „preventista I. stupně“. Tuto odbornost pro SH ČSM získá pouze osoba, která je již držitelem platného osvědčení odborné způsobilosti podle § 11 odst. zákona o požární ochraně (technik požární ochrany nebo osoba odborně způsobilá). Platnost způsobilosti je v souladu se zákonem požární ochraně [6] časově neomezena. Zkušenosti se vzděláváním preventistů SH ČMS Členy SH ČMS bývá nejčastěji využívána možnost vzdělání prostřednictvím příslušníků HZS krajů nebo lektorů SH ČMS. Avšak existuje i možnost získat způsobilost preventisty III. a II. stupně po samostudiu. Vzhledem k tomu, že jsou uveřejněny předem známé testové otázky se správnými odpověďmi, nemůže 101


být pro nikoho problém tyto testy správně vyplnit. Tedy tato situace umožňuje jednoduché získání odbornosti pro členy, tzv. „sběratele odznaků“. Taktéž neexistuje zpětná vazba s výjimkou prezenčních listin, zda byly prováděny každoroční semináře okresními či krajskými sdruženími SH ČMS, zda se všichni preventisté III. a II. stupně každoročního školení zúčastnili. Opakované získání odbornosti je vázáno pouze na správné vyplnění testu (min. 80 % úspěšnost) z předem známých otázek, nikoliv i na povinnost zúčastnit se každoročně školení. Dle výroční zprávy SH ČMS [9] je vedeno k 31.11.2011 celkem 345 455 členů, z toho celkem 3 721 preventistů (cca 1 % členů). Od roku 2009 dochází k postupnému nárůstu získaných odborností preventisty III. stupně (graf 1). Počet získaných odborností preventisty v daném roce dle stupně v letech 2006-2011

500

propagace

preventivní a výchovná činnost

10283 9682

10000 8636 7875 7328

8000

6779

7960

7459 6903

6362

5855 6000

5316

4000

2000

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Graf 2 Počet akcí při provádění preventivní a výchovné činnosti

399 400

12000

0

454

429

450

Počet akcí propagace a akcí při provádění preventivní a výchovné činnosti SH ČMS v letech 2006-2011

365

350

318

303 300

III. stupeň II. stupeň

250

I. stupeň

199

200 134

150

135

128

100

56 28

50 0

2006

22

23

2007

2008

13

2009

44 20

15

2010

2011

Graf 1 Počet získaných odborností preventivy v letech 2006 - 2011 Podle získaných dat z výroční zprávy [9] je možné získat přehled o počtech členů SH ČMS, kteří vykonávají prevenci pro obce. Od roku 2008 dochází k postupnému snížení počtů osob, které vykonávají tuto činnost pro obec, přesto lze říci, že pro každý druhý obecní úřad, resp. městský úřad koná člen sdružení činnost (tab. 1). Tab. 1 Počet členů SH ČMS vykonávající činnost pro obecní úřad 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počet OÚ (MěÚ)

5745

5688

5627

5614

5741

5481

Počet členů konající prevenci pro obec

3149

2825

3804

3722

3500

2887

Bez ohledu na počet získaných odborností preventistů provádí SH ČMS preventivně výchovné akce. Od roku 2006 je vykazován stoupající počet těchto akcí. V roce 2006 bylo provedeno 5 316 akcí, v roce 2011 to bylo téměř dvojnásobený počet (10 283) viz graf 2.

Přestože byl zaveden systém vzdělávání členů sdružení, dosud není uskutečňováno plnohodnotné předávání nabytých znalostí. Přestože povinností obce je seznamovat s riziky vyskytujícími se v katastru obce, mnohdy se starostové spokojí s převzetím obecných informacím či odkazem na webové stránky některých občanských sdružení nebo HZS krajů. Občané se neseznamují s konkrétními riziky, které je mohou ohrozit. To, že občané nejsou stále schopni reagovat na vzniklé mimořádné události, ukazuje jejich chování v případě jejich vzniku. Avšak nelze neznalost základních principů chování při mimořádné události nechávat pouze na občanských sdruženích či obcích, ale hlavní podíl na této neznalosti, neschopnosti správně reagovat leží na samotných občanech. Mnohdy nejsou ochotni ani si přečíst zpracované materiály, natož sami si aktivně vyhledat zpracovaná data k dané problematice. Do doby, než budou občané uvědomělí a ochotni naučit se sebeochraně či pomáhat okolí, bude stále na těch, co mají povinnost seznamovat s riziky a přípravou na mimořádné události, aby se plně věnovali tomuto nekonečnému úkolu. Literatura [1] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [2] Usnesení Vlády České republiky ze dne 2.5 02. 2008 č. 165k Vyhodnocení stavu realizace Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 a o Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. [3] Usnesení Vlády České republiky ze dne 5. 10. 2011 č. 734 k začlenění tématik Ochrana člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchova do studijních programů pedagogických fakult. [4] Vyhláška č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků.

V roce 2011 bylo uskutečněno přes 10 tisíc akcí, v předchozím roce přes 9,6 tisíce akcí. Počet členů SH ČMS vykonávající činnosti pro obecní úřady je cca 3 000. Ale jsou občané přesto dostatečně seznámení s riziky?

[5] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mnohdy je získání odbornosti preventisty pouze další získanou „papírovou“ odborností, získané znalosti dále nejsou uplatňovány a předávány. Do počtů akcí preventivní a výchovné činnosti jsou počítány i akce, kde probíhají pouze soutěže zručnosti, nikoliv vzdělávací akce.

[7] Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Závěr Cílem příspěvku bylo seznámení s povinnostmi i právy jednotlivých článků společnosti na přípravu mimořádných událostí. Byl zde uveden stručně systém, který je uplatňován sdružením s nejširší základnou na úseku požární ochrany.

[6] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

[8] Metodický pokyn starosty SH ČMS č. 2 z roku 2008 k provádění přípravy k získání odbornosti Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v oblasti požární prevence, rozšířené o základy znalostí ochrany obyvatelstva, a podmínek k získání odznaků odbornosti Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska referentů prevence a výchovné činnosti sborů dobrovolných hasičů, členů sborů dobrovolných hasičů a i všech ostatních členů sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. [9] Výroční zpráva za rok 2006-2011 SH ČMS.

102



Súčasné výzvy v urbánnej bezpečnosti Recent Challenges in Urban Safety Ing. Vladimír Ondrejička, PhD.1 doc. Ing. arch. Janka Betáková, PhD.2 SPECTRA Centrum excelencie EU pri STU v Bratislave Vazovova 5, 811 43 Bratislava, Slovenská republika 2 Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Fakulta sociálno- ekonomických vzťahov Študentská 2, 911 50 Trenčín, Slovenská republika [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Svetová ekonomika v súčasnosti prechádza obdobím, ktoré je charakteristické rýchlymi zmenami, turbulenciou, diskontinuitou a neurčitosťou a ťažkou predvídateľnosťou. Tento vývoj je charakteristický významnými ekonomickými, politickými a sociálnymi zmenami, ktoré so sebou prinášajú synergické a kumulatívne efekty, ktorých dopad je výrazne viditeľný najmä v priestore, kde sa odohrávajú. Jednotlivé aspekty kvality prostredia sa vzájomne synergicky ovplyvňujú, ich pôsobenie je premenlivé a nie je možné predvídať ich správanie s akceptovateľným stupňom neistoty. Ako protipól týchto rozvojových trendov je viditeľná snaha o komplexné zvyšovanie úrovne bezpečnosti v rôznych jej dimenziách, ako jednej z dominantných úloh súčasnosti aj v priestorovom rozvoji. Implementácia nových nástrojov lokálneho rozvoja sa javí ako jeden z ťažiskových predpokladov zabezpečenia udržateľnosti rozvoja, ako dominantného aspektu bezpečnosti. Kľúčové slova Kvalita života, urbánna bezpečnosť, priestorové plánovanie, priestorový rozvoj. Abstract Recently, world economy is getting through period characteristic by rapid changes, discontinuity, uncertainty and difficult predictability of the development trajectories. Typical expressions of these trends are significant mutually interconnected economic, political and social changes deriving synergetic and cumulative spatial effects. Particular aspects of spatial quality interact creating new synergic quality, but their effects are due their dynamics and contextual impacts rather difficult predictable. On other side of there is a visible effort to increase the level of safety as specific synergic spatial quality in its different dimensions. Implementation of new management and planning instruments in local development seems to be one of the crucial preconditions for safeguarding development sustainability as dominant aspect of safety. Key words Quality of life, urban safety, spatial planning, spatial development. Úvod Významným novým politiky sociálneho a ekonomického rozvoja Európskej únie je zvýraznenie významu územného kapitálu ako faktora konkurencieschopnosti, produktivity, rastu ekonomickej a sociálnej kompaktnosti jednotlivých krajín, ich regiónov a sídiel. Tieto zmeny v európskej regionálnej politike a regionálnom rozvoji tvoria v súčasnosti významný impulz na skúmanie funkcie priestorovej/územnej kvality ako faktora sociálneho a ekonomického rastu. Cieľom je snaha o udržateľný rozvoj, resp. efektívnosť, komplexnosť a udržateľnosť využívania zdrojov územia. Medzi základné ciele súčasnej politiky územného rozvoja EÚ patrí podpora rozvoja ekonomickej základne a Ostrava 29. - 30. ledna 2013

posilnenie jej konkurencieschopnosti a efektívnosti, podpora rovnovážneho sídelného rozvoja, zabezpečenie rovnocennej dostupnosti k sociálnej a technickej infraštruktúre, ochrana a tvorba životného prostredia, prírodného a kultúrneho dedičstva, podpora integrácie a kohézie. Všetky tieto ciele smerujú k zabezpečeniu udržateľnosti rozvoja a kvality života. V tomto pohľade sa čoraz väčší záujem venuje bezpečnosti, ako súčasti komplexného pohľadu EÚ na kvalitu života a čoraz viac aj kvalitu rozvoja a osobitne priestorového rozvoja. Príspevok sa zaoberá problematikou urbánnej bezpečnosti ako jedného zo základných aspektov kvality života obyvateľov a existencie ostatných fyzických a právnych subjektov v konkrétnom území. Poukazuje na potrebu komplexného prístupu k tejto problematike, hlavne zo strany stakeholderov, ktorí sú zodpovední za rozhodovanie a priestorový manažment územia. Poskytuje praktický metodický prístup ku hodnoteniu územia z pohľadu bezpečnosti a definovania potrebných intervencií s dôrazom na integratívny prístup všetkých zložiek zodpovedných za bezpečnosť v definovanom území. Príspevok sumarizuje výsledky projektu „Bezpečnosť ako kvalita priestoru“, ktorý realizovalo Centrum urbánnej bezpečnosti, ktoré je špecializovaným pracoviskom SPECTRA Centra Excelencie EU pri STU v Bratislave v spolupráci s lokálnymi partnermi a zástupcami miestnej štátnej správy a ktorého cieľom bolo pilotné testovanie Metodiky komplexného hodnotenia sídelného priestoru z pohľadu bezpečnosti v meste Trenčín. Priestorové plánovanie ako cesta k udržateľnému rozvoju územia V dôsledku celkovej globalizácie ekonomiky sa zvyšuje tlak na konkurencieschopnosť jednotlivých štátov, čo v svojej podstate predstavuje tlak na zvyšovanie globálnej konkurencieschopnosti jednotlivých územných jednotiek, či už na úrovni regiónov alebo sídiel. Tieto sa stávajú súčasťou komplexného, dynamicky a neraz nepredvídateľne sa meniaceho trhového ekonomického prostredia a sú vystavené neustálemu tlaku na realizáciu dlhodobých investícií na zabezpečenie kvalitných životných a existenčných podmienok vrátane podmienok pre aktivity podnikateľských subjektov. V takomto prostredí je manažment rozvoja nemysliteľný bez využitia nástrojov umožňujúcich uchopenie komplexnosti problému rozvoja regiónu či obce a minimalizujúcich rozhodovacie riziká tak na strane zodpovedných inštitúcií samosprávy a štátnej správy ako aj ostatných subjektov priestorového rozvoja. Priestorové plánovanie je systém metód a nástrojov využívaných verejným sektorom na ovplyvnenie distribúcie a optimalizáciu ľudských aktivít v priestore v rôznych škálach, od lokálnej, cez regionálnu až po kontinentálnu smerujúc k zabezpečeniu udržateľnosti rozvoja spoločnosti. Na rozdiel od územného plánovania, priestorové plánovanie zahŕňa nielen všetky úrovne plánovania funkčného využívania a priestorového usporiadania územia, ale aj socio-ekonomického strategického plánovania a krajinného plánovania. Okrem týchto troch pilierov, ktoré môžeme označiť ako integratívne priestorovo-plánovacie systémy, priestorové plánovanie vytvára platformu pre integráciu radu ďalších odborových či sektorálnych plánovacích aktivít, ktoré v sebe obsahujú priestorové dimenzie ako sú plánovanie v oblasti dopravy, ochrany životného prostredia, odpadového hospodárstva, vodného hospodárstva a pod. (Finka, 2011, s. 8). Mestá predstavujú komplexné socio-ekosystémy, ktorých správanie je dané interakciou medzi jeho jednotlivými zložkami (sociálnymi a prírodnými, funkčnými i fyzicko-štrukturálnymi. Ich spolupôsobenie definuje výslednú kvalitu mesta jeho vývoj aj každodenné fungovanie. Za základné vlastnosti miest môžeme 103


označiť ich komplexitu, dynamiku, synergiu a priestorový charakter. V tomto kontexte je udržateľný rozvoj mesta otvoreným dynamickým procesom interakcie spoločnosti s prostredím s charakterom kontinuálneho kolektívneho a individuálneho konania s neustálymi vratnými procesmi, ktorého súčasťou sú rozhodovacie procesy a procesy učenia sa. Je to otvorený dynamický proces na báze prírodno-kultúrnych zmien pod vplyvom zmien vonkajšieho prostredia a aktivít spoločnosti smerujúcich k uspokojeniu jej vyvíjajúcich sa nárokov na kvalitu prostredia ako predpokladu pre kvalitu života. V tomto kontexte je treba si uvedomiť, že zastavenie tohto procesu, jeho neudržateľnosť, je bezprostredným ohrozením nielen kvality života, ale aj existenčným ohrozením spoločnosti. Tak sa udržateľnosť priestorového rozvoja stáva kľúčovým faktorom bezpečnosti. Z toho vyplýva, že bezpečnosť musí začať byť chápaná ako významný v čase premenný aspekt kvality života a v rámci priestorového plánovania ako základného nástroja manažmentu urbánneho rozvoja je potrebné sa na túto oblasť zamerať samozrejme, v spolupráci s inými odbornými disciplínami, pretože je to fenomén, ktorý má interdisciplinárny charakter a je tvorený (z pohľadu urbánnej bezpečnosti) akýmisi predĺženými rukami priestorového plánovania (Finka, Ondrejička, Eds. 2012).

Obr. 2 Klasifikácia urbánnej bezpečnosti (zdroj: Finka, Ondrejička, Eds. 2012) Pri meraní a vyjadrovaní miery bezpečnosti konkrétneho územia nesmie byť preferovaný a dominantný ani jeden z aspektov bezpečnosti (objektívny, subjektívny), ale je potrebné hľadať vzájomné väzby a interpretácie, ktoré nám pomôžu vyjadriť objektivizovanú mieru bezpečnosti, ktorá vychádza zo štatistických údajov, noriem a limitov, a zároveň akceptuje subjektívne vnímanie bezpečnosti bežnými obyvateľmi dotknutého územia. Tým zabránime fenoménu, ktorý by sme mohli nazvať „priestorový bezpečnostný paradox“, pri ktorom štatistické údaje vykazujú vysokú mieru bezpečnosti územia, avšak obyvatelia daného územie ho vnímajú ako územie, ktoré je pre nich a ich okolie nebezpečné.

Urbánna bezpečnosť Urbánna bezpečnosť je relatívne nová problematika, ktorá ešte nie je dostatočne a jednoznačne definovaná. Výraz „urbánny“ je dostatočne zrozumiteľný a jednoznačný (= mestský, resp. súvisiaci s mestom), ale bezpečnosť si vyžaduje podrobnejšiu analýzu. V slovenčine poznáme len jeden univerzálny výraz pre pomenovanie stavu (ne)ohrozenia človeka, života, majetku, prírody a iných vecí. Ale napr. angličtina významovo rozlišuje „safety“ a „security“.„Safety“ (bezpečnosť) predstavuje stav bezpečnosti, neohrozenosť, a „safe“ (bezpečný) rovná sa dôveryhodný, nepredstavujúci riziko, spoľahlivý, neohrozujúci, výraz „security“ (bezpečnosť) má význam skôr ako opis stavu, resp. kvality vecí (bezpečné podmienky, ochrana, pocit bezpečia), a častejšie je spojený s ďalším konkrétnym významom (bezpečnosť štátu, bezpečnosť voči krádeži, spoločnosť pre bezpečnosť). „Secure“ (bezpečný) je potom „neohrozený nebezpečenstvom, bezpečný voči útoku, bezpečný z hľadiska používania, rezistentný voči chybe, atď.“. „Security“ má pôvod v latinskom „securus“, kde „se“ znamená „bez“ a „curus“ je „starostlivosť, ochrana“, čiže „bez nutnosti starostlivosti, ochrany“. „Safety“ má rovnako ako security pôvod v latinčine - „salvus“ znamená „nezranený“ ( Pearsall, 1996). Priestor je vzhľadom na svoju komplexnosť prvkov a ich vzájomných vzťahov a interakcií zložitým „organizmom“ , preto je potrebné špecifikovať obsah pojmu urbánna bezpečnosť. informačný systém

bezpečnosť detí

universal design

kamerový systém

bezpečnosť na cestách

bezpečnosť chodcov

organizácia priestoru

internetová bezpečnosť

informačná bezpečnosť

bezbariérová architektúra

komunikačný systém

hygienická kvalita

prevencia kriminality národná bezpečnosť

situačná kontrola, prehľad

požiarna bezpečnosť bezpečnosť potravín a výživy

bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci

Obr. 1 Čo predstavuje urbánnu bezpečnosť (zdroj: Finka, Ondrejička, Eds. 2012) Z pohľadu možnej klasifikácie bezpečnosti v urbánnom resp. sídelnom priestore je možné použiť viacero kritérií. Ide primárne o nasledovné rozdelenie: 104

Obr. 3 Zdrojová štruktúra objektivizovanej miery bezpečnosti (zdroj: Finka, Ondrejička, Eds. 2012) Dôležitosť bezpečnosti v hodnotovom systéme človeka Problematiku bezpečnosti je možné uchopiť prostredníctvom dvoch základných zdroj informácií a údajov a jej stave v danom území. Ide o vnímanie bezpečnosti prostredníctvom legislatívne definovaných štatistických ukazovateľov spojených s oblasťou bezpečnosti a vnímanie bezpečnosti prostredníctvom pocitov obyvateľov územia. V podstate môžeme bezpečnosť definovať podľa zdroja informácií o nej na objektívna a subjektívnu a práve oblasť subjektívnej bezpečnosti je v praxi manažmentu priestorového rozvoja často ignorovaná a nahrádzaná interpretáciou bezpečnosti ako súboru štatistických údajov. Takéto „odľudštenie“ problematiky bezpečnosti prináša v súčasnosti veľmi výrazný jav odcudzenia obyvateľov k územiu kde bývajú. Strácajú pocit „svojho“ územia a tým územie stráca svoju komunikačnú schopnosť s obyvateľmi prostredníctvom jeho imidžu a identity, čo výrazne narúša motiváciu obyvateľov aktívne participovať na plánovaní a manažmente priestorového rozvoja. Projekt sa snažil zacieliť práve na túto oblasť. Prostredníctvom vybraných nástrojov, ktoré boli integrované do komplexnej metodiky hodnotenia priestoru z pohľadu bezpečnosti, oslovil obyvateľov mesta Trenčín. Išlo o kombináciu tradičných foriem aktivizácie a komunikácie z obyvateľmi sledovaných území a novým technológií. Výsledkom je interaktívna emočná mapa mesta Trenčín poskytnutá prostredníctvom konceptu UrbisWatch na stránke www.urbiswatch.sk. Služba umožňuje obyvateľov mesta Trenčín priestorovo relevantne určiť „ich“ problémové miesta a prostredníctvom stanovenej škály definovať jeho nebezpečnosť. Tento nástroj predstavuje zdroj cenných informácií pre relevantné inštitúcie zaoberajúce sa bezpečnosťou v danom území, ktorá nepredstavujú len súbor informácií a údajov, ale vďaka svoje georeferencovateľnosti poskytuje priestorovo relevantný súbor dát o výskyte nebezpečných javov z pohľadu obyvateľov tzn. „priestorovo relevantné dáta o subjektívnej bezpečnosti“ v území.



Obr. 4 UrbisWatch (zdroj: www.urbiswatch.sk (citované 4.12.2012)) Metodický postup hodnotenia a spracovania návrhov opatrení pre skvalitnenie bezpečnostnej situácie v meste (sídle) Nakoľko univerzálny spôsob na posudzovanie stavu mestskej bezpečnosti v súčasnosti neexistuje, cieľom navrhnutej metodiky je predstavenie spôsobu ako môže byť urbánna bezpečnosť komplexne a predovšetkým objektívne skúmaná. Pri takýchto analýzach mestských priestorov je potrebné rešpektovať 4 základné prvky: • hmotovo-priestorové riešenie, najmä verejné priestory (t.j. uličné priestory, pasáže, budovy, parky, plochy zelene, športoviská...);

• ľudský prvok - obyvatelia (pri zohľadnení rôznosti veku, pohlavia, sociálneho statusu a ich komunity...); • technické prvky (dopravné systémy, systémy osvetlenia, regulačné prvky prístupu, orientačné prvky...); • organizačné a inštitucionálne prvky (susedstvá, bezpečnostné a záchranné zložky, občianske iniciatívy, zväzy a združenia atď.). Akým spôsobom je ale možné obsiahnuť tak komplexnú problematiku, akou je urbánna bezpečnosť, v priestore a čase? Prvým krokom je podrobné definovanie všetkých elementov a faktorov, ktoré s fenoménom bezpečnosti súvisia. Druhým krokom je opis všetkých potenciálnych bezpečnostných rizík, ktoré v rámci urbánneho prostrediu (človeku) hrozia. Tretím krokom je hľadanie vzájomných spolupôsobení (interakcií) medzi vlastnosťami prostredia a možnými rizikami. Pokiaľ sa podarí dosiahnuť, že žiadny bezpečnostný fenomén a zároveň žiadne bezpečnostne riziko nebudú opomenuté, tento spôsob by mal vyčerpávajúco a komplexne obsiahnuť problematiku urbánnej bezpečnosti pre potreby dneška. Týmto spôsobom sme získali objektívnu metódu, ktorá je zároveň dostatočne otvoreným systémom, aby sa do neho dalo kedykoľvek vstupovať a flexibilne ho upravovať podľa potreby. Pružnosť celého systému je dôležitá, pretože tak, ako sa neustále mení vnímanie (urbánnej) bezpečnosti, mení sa aj správanie ľudí a vznikajú nové hrozby a riziká.

Obr. 5 Zjednodušený model identifikácie interakcií v kontexte urbánnej bezpečnosti (zdroj: Finka, Ondrejička, Eds. 2012)

Celý proces identifikácie problémových oblastí v urbánnej bezpečnosti konkrétneho sídla až po návrh ich riešení je možné znázorniť nasledovne:


Obr. 6 Postup uplatnenia metodiky komplexného hodnotenia bezpečnosti v (mestskom) prostredí (zdroj: Finka, Ondrejička, Eds. 2012) Záver Aj keď navrhovaný spôsob hodnotenia stavu a návrhu konkrétnych opatrení na zlepšenie kvality urbánnej bezpečnosti je použiteľný v konkrétnom priestore až po zapracovaní lokálnych špecifík, na základe testovania metódy analýzy v rámci pilotného projektu Bezpečnosť ako kvalita priestoru (uskutočneného v období apríl - október 2012 v meste Trenčín), je možné pomenovať niekoľko spoločných problémov, ktoré s témou bezpečnosti v mestách súvisia a o ktorých možno očakávať, že ich môžeme vzťahovať aj na iné slovenské sídelné štruktúry:

• (Bez)bariérovosť - napriek normám a odporúčaniam, ako postupovať pri tvorbe verejných priestoroch, bezbariérové navrhovanie sa v našich podmienkach ešte stále nedostalo architektom a urbanistom „pod kožu“ a nevnímame ho ako absolútne prirodzenú súčasť v rámci mestského prostredia. V lepšom prípade sa bezbariérový pohyb vzťahuje na určitú časť mesta (zónu, ulicu, prechod cez cestu - novostavby, alebo rekonštruované priestory, ktoré je investor povinný upraviť počas realizácie/rekonštrukcie svojho objektu), ale chýba komplexnosť v riešení, prepájanie jednotlivých priestorov do väčšieho celku, logika v používaní princípov bezbariérovej architektúry a „spoločné plánovanie“. Nezriedka sa stane, že napr. časť ulice je upravená pre pohyb osôb so zníženou pohyblivosťou, táto úprava je ale náhle ukončená a človek je v polovici trasy opäť odkázaný na pomoc druhých, resp. sa musí vrátiť, obchádzať a hľadať iné spôsoby, ako pokračovať v ceste do cieľa. • Orientácia - chýba komplexné nazeranie na priestor z pohľadu urbanizmu, táto disciplína je v posledných rokoch vytlačená na okraj záujmu. Pozornosť sa (opäť v lepšom prípade) sústreďuje na kvalitu architektúry, avšak nie „voľný“ priestor medzi objektmi samotnými, ktoré priestor (spolu)vytvárajú. V prostredí 105


chýbajú prvky podporujúce orientáciu a vytváranie mentálnych máp, priestor nie je organizovaný jasne, prehľadne, s určením dominancie hlavných peších pohybov a kompozičnými osami. Priehľady na významné orientačné prvky a dominanty v prostredí neexistujú. Naopak, verejný priestor je preplnený drobnými reklamnými plochami na fasádach budov, bilboardami, pútačmi osadzovanými bez konceptu a koordinácie, pohyblivou reklamou a inými prvkami unavujúcimi zmysly pozorovateľa, čím otupujú jeho schopnosť vnímať prostredie.

• Starostlivosť o verejné priestory - typickým scenárom „života“ mestského priestoru, ktorý nie je v lukratívnej polohe mesta s väzbou na komerčné prevádzky, je jeho postupné chradnutie od „slávnostného otvorenia“, cez živorenie, počas ktorého sa o priestor postupne stráca záujem (subjektu zodpovedného za jeho údržbu, a tým pádom aj užívateľov), až po celkové spustnutie a nechanie napospas vlastnému osudu. Nedostatok financií v tomto prípade nemôže slúžiť ako výhovorka.

Obr. 7 Postup uplatnenia metodiky komplexného hodnotenia bezpečnosti v (mestskom) prostredí (zdroj: Finka, Ondrejička, Eds. 2012)

106



• Nedostatočné určenie zodpovednosti a kontrola v rámci verejných priestorov - snaha o presmerovávanie zodpovednosti z jedného subjektu na druhý, zbavovanie sa zodpovednosti.

Biblografia

• Izolované fungovanie zainteresovaných organizačných zložiek - chýbajúca koordinácia postupov, keď v praxi každý zainteresovaný subjekt „kope sám za seba“, nedostatočná kooperácia subjektov, vymieňanie informácií.

[2] Finka, M. 2011.: Priestorové plánovanie, Road Bratislava 2011, ISBN 978-80-88999-39-3.

• Rezervy v práci s verejnosťou - rozhodovanie „od stola“, slabá aktualizácia dokumentov, nedostatočná informovanosť a aktivizácia verejnosti, resp. slabý záujem ľudí o dianie vo svojom okolí, chýbajúca osveta a edukačné aktivity, propagácia činnosti zainteresovaných inštitúcií, pričom úloha verejnosti je kľúčová. Problematiku bezpečnosti je potrebné predstavovať ako spoločný cieľ, ku ktorého naplneniu treba prispievať osvojením si pravidiel a úloh, t.j. nielen práva, ale aj povinnosti - bezpečnosť do mesta nikto „neprinesie“, ale musí vyplynúť z vnútornej snahy a fungovania mesta.

[1] Finka, M.; Ondrejička, V. (Eds) 2012.: Bezpečnosť ako kvalita priestoru. Bratislava: Vydavateľstvo ROAD. 2012.

[3] Pearsall, J.; Trumble, B. 1996.: The Oxford English Reference Dictionary. Second edition. New York: Oxford University Press, 1996. ISBN 0-19-860050-X. [4] Jamečný, Ľ. 2008.: Spatial Planning, Reflection on Current Development and Perspectives. Slovenská štatistická a demografická spoločnosť, 2008, Forum Statisticum Slovacum, Vol. 3. ISSN 1336-7420. [5] Colquhoun, I. 2004.: Design Out Crime. Creating safe and Sustainable Communities. s. l.: Oxford: Architectural press, 2004. ISBN 0-7506-5492-9.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Rizika podzemních staveb

EDICE SPBI SPEKTRUM

70.jaKarel Klouda

Tato publikace se věnuje oblasti, která získává na prioritě a to podzemním stavbám. Popisuje zásady navrhování a projekci podzemních staveb, včetně významu geotechnického průzkumu. Věnuje pozornost KAREL KLOUDA současným technologickým trendům výstavby. Charakterizuje nejdůležitější typy podzemních staveb, včetně jejich historie, směru vývoje a zajímavosti. Jsou vytipována rizika těchto staveb v rozdělení na rizika RIZIKA PODZEMNÍCH STAVEB spojená s výstavbou, existencí, provozem a s lidským faktorem a ve vztahu k nim. Je vyzdvižen význam Báňské záchranné služby ke snížení rizika propadu a závalu podzemního díla. Druhá část publikace je rozdělena na popis konkrétních experimentů prováděných se záměrem zvýšení některých prvků bezpečnosti u podzemních staveb a na experimenty prokazující možnosti jejich zneužití v kategorii selhání lidského činitele. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 978-80-86111-10-0. Rok vydání 2010.

cena 190 Kč



107


PLYN 2012 - Společné cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení Statutárního města Olomouc a společnosti RWE Distribuční služby, s.r.o. GAS 2012 - Joint Exercise of Rescue System and Crisis Management Authorities of the City of Olomouc and RWE Distribuční služby s.r.o. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje Schweitzerova 91, 779 00 Olomouc Spoluautoři: Ing. David Buček - HZS Olomouckého kraje Ing. Jan Langr - Statutární město Olomouc Ing. Marek Vrba - RWE Distribuční služby, s.r.o. [email protected] Abstrakt V září 2012 proběhlo na území Statutárního města Olomouc společné cvičení složek IZS, orgánů krizového města Olomouce a společnosti RWE Distribuční služby, s.r.o. Základním námětem cvičení bylo omezení dodávky plynu do části města Olomouc v důsledku požáru na vysokotlaké regulační stanici plynu. V důsledku havárie byla přerušena dodávka plynu pro cca 3 300 zákazníků, včetně sociálních a zdravotnických zařízení. S ohledem na rozsah mimořádné události byl velitelem zásahu požádán primátor statutárního města Olomouc o koordinaci záchranných prací. Za účelem koordinace záchranných prací svolal primátor svůj krizový štáb. Krizový štáb řešil především úkoly ve vztahu k zajištění nouzového přežití obyvatel a koordinaci činnosti souvisejících s obnovou dodávky plynu. Do štábního cvičení byly vřazeny i některé praktické činnosti složek IZS a dodavatele plynu. Klíčová slova Plyn, cvičení, krizový štáb obce s rozšířenou působností, hasičský záchranný sbor, integrovaný záchranný systém. Abstract In September 2012, took place within the city of Olomouc joint exercise of Fire service, Police, crisis authorities of the city of Olomouc and RWE Distribuční služby, s.r.o. The basic theme of the exercise was the fire in the gas control station and subsequent loss of gas supply to part of the city of Olomouc. Interruption of gas supply affected about 3,300 customers, including social and health care facilities. Given the scope of emergency has been asked the Mayor of Olomouc to coordination of rescue works. Mayor convened the Crisis Staff. Crisis Staff solved the tasks in relation to the survival of the population and coordination activities related to the renewal of gas supply. In exercise were some practical activities of Fire services and of company providing gas distribution. Key words Gas, exercise, crisis staff of municipality, fire service, integrated rescue system. V září 2012 proběhlo na území města Olomouc taktické cvičení jednotek požární ochrany, složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení Statutárního města Olomouc. Tématem cvičení bylo provádění záchranných a likvidačních prací v případě požáru vysokotlaké regulační stanice plynu s následným 108

výpadkem zásobování plynu v části města Olomouc. Téma cvičení bylo zvoleno s ohledem na analýzu vzniku možných mimořádných událostí na území města a předpokladu, že by tato mimořádná událost měla významný dopad na velký počet obyvatel města. Námět cvičení vycházel rovněž z reálných mimořádných událostí, které vznikly v minulosti na území Olomouckého kraje a České republiky. Např. v roce 1998 došlo vlivem závady na regulační stanici k výpadku zásobování plynem pro několik desítek tisíc obyvatel města. V roce 2006 došlo rovněž vlivem poruchy na regulační stanici plynu v Jeseníku k omezení dodávek plynu pro cca 1200 odběratelů, tento výpadek probíhal za extrémních klimatických podmínek při -20 °C. Příprava cvičení probíhala několik měsíců a podíleli se na ni jak příslušníci HZS Olomouckého kraje, tak zaměstnanci Magistrátu statutárního města Olomouc a pracovníci společnosti RWE Distribuční služby, s.r.o. Základní rozehra cvičení vycházela ze situace, kdy dojde k iniciaci unikajícího plynu v regulační stanici plynu na ul. Lipenská v Olomouci v době, kdy probíhá rekonstrukce plynovodního řádu v přilehlé lokalitě. Tyto okolnosti způsobí, že z důvodu uhašení požáru je nutné uzavřít vysokotlakou část plynovodu a s ohledem na probíhající opravy není možné zajistit zásobování plynem v části města Olomouce. Přerušení dodávky plynu nastane v městských částech Chválkovice, Týneček, Bělidla, Hodolany a Holice, bez plynu se ocitne cca 3 259 odběratelů. Mimořádná událost vznikne na začátku zimního období, kdy se teploty pohybují v rozmezí 0 až -3 °C. V ohrožené lokalitě se nachází vedle velkoodběratelů plynu několik sociálních a školských zařízení zřizovaných městem Olomouc. Na základě odhadu pracovníků RWE distribuční služby, s.r.o. se předpokládá obnovení dodávky plynu pro odběratele ze středotlaké sítě do 24 hodin a nízkotlaké sítě do 48 hodin. Z pohledu právních předpisů byla využita především oprávnění daná zákonem o požární ochraně [1] a zákonem o IZS [2]. Na základě ustanovení § 13 zákona o IZS [2] byl požádán velitelem zásahu o koordinaci záchranných a likvidačních prací starosta obce s rozšířenou působností Olomouc primátor statutárního města Olomouc. Z pohledu právních předpisů z oblasti energetiky byla využita oprávnění daná energetickým zákonem [3] a prováděcími vyhláškami [4]. Provozovatel distribuční soustavy vyhlásil stav nouze v plynárenství dle § 54 energetického zákona [3, 4]. Samotné cvičení se skládalo ze dvou částí, taktické cvičení jednotek požární ochrany a cvičení štábů. První část, taktické cvičení jednotek požární ochrany, mělo prakticky procvičit činnost jednotek na místě zásahu a spolupráci s pracovníky RWE Distribuční služby s.r.o. Jednotky požární ochrany prováděly průzkum místa zásahu, vytýčení nebezpečné zóny, nasazení proudu pro ochlazování okolí a evakuovaly osoby z přilehlého domu. Policie České republiky zajistila částečné uzavření frekventované komunikace a řídila dopravu. Zásah jednotek požární ochrany probíhal ve II. stupni poplachu bez zřízení štábu velitele zásahu. Na místě byl přítomen i řídící důstojník HZS, který zajišťoval součinnost mezi velitelem zásahu a havarijní službou města Olomouc. Havarijní služba Ostrava 29. - 30. ledna 2013


města Olomouc je nepřetržitá služba vykonávaná pracovníky magistrátu města, která zajišťuje plnění úkolů města v případě vzniku mimořádné události. Z důvodu hašení požáru a následné opravy regulační stanice bylo nutné uzavřít vysokotlaké přívodní potrubí. V důsledku toho byl předpoklad omezení dodávky plynu pro velký počet obyvatel. S ohledem na předpokládány dopad na obyvatelstvo a zapojení dalších složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů bylo využito ustanovení zákona o IZS a o koordinaci záchranných prací byl požádán primátor města, který pro koordinaci využil svůj krizový štáb. Druhá část cvičení probíhala v režimu štábního cvičení. V rámci HZS Olomouckého kraje je nastaven systém aktivace jednotlivých úrovní řízení, svolání štábu HZS a zajištění podpory pro činnost krizových štábů obcí s rozšířenou působností. V souladu s těmito pravidly byl svolán štáb HZS a operační skupina, která zajišťovala zprovoznění pracoviště pro činnost stálé pracovní skupiny města a informační podporu pro tuto skupinu. Pracoviště krizového štábu města bylo zprovozněno na požární stanici v Olomouci. V rámci úvodního zasedání stálé pracovní skupiny krizového štábu města byla prezentována základní situace a její předpokládaný vývoj. Základní informaci o situaci a předpokládaném vývoji prezentoval i zástupce RWE distribuční služby s.r.o., který zároveň zprostředkovával výměnu informací mezi stálou pracovní skupinou štábu a havarijní komisí RWE Distribuční služby, s.r.o. Stálá pracovní skupina krizového štábu města řešila následující úkoly. -- Analýza dopadu omezení dodávky plynu na důležité objekty: • sociální zařízení, školy, prvky kritické infrastruktury. -- Opatření pro nouzové přežití ve vybraných objektech (domovy důchodců, sociální centra, školy): • evakuace, stravování, náhradní vytápění, • psychosociální pomoc, sociální služby seniorům, • náhradní provoz školských zařízení. -- Obnova dodávky plynu: • pomoc s kontaktováním odběratelů (evidence obyvatelstva apod.), • vstup do uzamčených objektů za účelem uzavření HUP (právní analýza, součinnost při vnikání, dokumentace, zajištění prostor po vstupu). -- Spolupráce při informování obyvatelstva: • zřízení informačních linek (zelená linka),

Pro vnikání do objektu byly využity operativní skupiny složené z příslušníků Policie, HZS, zaměstnanců magistrátu a pracovníků RWE Distribuční služby s.r.o. Součástí cvičení bylo i praktické sestavení takovýchto skupin, jejich instruktáž a vyslání do terénu. Na základě rozehry cvičení byly vytipovány objekty s problematickým přístupem, kde byly tyto skupiny vyslány. Skupiny samozřejmě neprováděly násilný vstup, ale snažili se kontaktovat zákazníka přímo v místě bydliště. Další část stálé pracovní skupiny krizového štábu řešila opatření ve vazbě na zajištění podmínek pro nouzové přežití osob v sociálních zařízeních, jejich přemístění nebo nouzové zásobování teplem. Prakticky byli kontaktováni ředitelé jednotlivých zařízení a byly zjišťovány jejich požadavky a možnosti nouzového přežití klientů. Samostatné činnosti zaměřené na technickou stránku obnovy dodávky plynu řešila havarijní komise RWE Distribuční služby s.r.o. Přestože v rámci cvičení bylo použito několik operačních skoků a voleny situace, jejichž vznik je málo pravděpodobný, cvičení obsahovalo většinu procesů realizovaných krizovým štábem při koordinaci záchranných a likvidačních prací. Cvičení potvrdilo efektivitu procesů nastavených u HZS Olomouckého kraje při zajištění řešení rozsáhlých mimořádných událostí a zajištění podpory krizových štábů obcí s rozšířenou působností. V rámci cvičení se samozřejmě projevily i nedostatky, na které je nutné se do budoucna připravit. Například zpracování odborné analýzy řešící vstup do objektů, jejich zpětné zajištění a předávání vlastníkovi apod. Mezi další úkoly bude patřit především optimalizace složení stálé pracovní skupiny krizového štábu a další. Přes všechny drobné nedostatky cvičení zvýšilo úroveň připravenosti HZS Olomouckého kraje, Statutárního města Olomouce a Pracovníků RWE Distribuční služby, s.r.o. na spolupráci a potvrdilo efektivitu nastaveného systému řízení a komunikace. Použitá literatura [1] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů. [3] Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon). [4] Vyhláška č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství.

• tiskové zprávy. Výše uvedené činnosti byly zajišťovány ve spolupráci se štábem HZS a havarijní komisí distributora plynu. S ohledem na předpokládanou dobu výpadku a s ohledem na nemožnost zajistit náhradní způsob dodávky plynu, potažmo tepla, bylo rozhodnuto vedoucím krizového štábu, že všechna opatření budou soustředěna především na obnovu dodávky plynu a zajištění nouzového přežití pro klienty zařízení sociálních služeb a školy. Při obnově dodávky plynu je z bezpečnostních důvodů nezbytně nutné zajistit uzavření všech uzávěru plynů u odběratelů ještě před napuštěním potrubí. Tento důvodu komplikuje situaci v případě, že některý z odběratelů plynu je mimo odběrné místo a má hlavní uzávěr nepřístupný z volného prostranství. Distributor plynu má zpracovaný postup jak kontaktovat odběratele. V případech, kdy se nepodaří zpřístupnit uzávěr plynu, je nutné násilně vstoupit do objektu a uzavřít uzávěr nebo zajistit přerušení potrubí, např. výkopem a mechanickým přerušením potrubí. RWE Distribuční služby s.r.o. vyžadovala právě v této oblasti součinnost s krizovým štábem, především v informování obyvatel, dohledání kontaktů na zákazníky a případné zajištění násilného vstupu. Jedním z úkolů krizového štábu bylo i nalézt právní cestu a stanovit podmínky, za jakých by bylo možné vstoupit do objektu a provést uzavření plynu. Ostrava 29. - 30. ledna 2013

109

OCHRANA OBYVATELSTVA - DEKONTAM 2013

Recommend Documents