Ochrana obyvatelstva 2009

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství

Ochrana obyvatelstva 2009 pod záštitou generálního ředitele HZS ČR genmjr. Ing. Miroslava Štěpána a děkana FBI VŠB – TU Ostrava Doc. Dr. Ing. Aleše Dudáčka

Ostrava 11. - 12. únor 2009

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava - Výškovice Česká republika Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB – TU Ostrava tř. 17. listopadu 15 708 33 Ostrava Poruba Česká republika

Sborník přednášek z konference OCHRANA OBYVATELSTVA 2009

Recenzenti: Ing. Vilém Adamec, Ph.D. Ing. Ivan Koleňák Doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. Mgr. Bohumír Martínek, Ph.D. Doc. Ing. Marek Smetana, Ph.D.

Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský © Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Nebyla provedena jazyková korektura Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN: 978-80-7385-059-3 ISSN: 1803-7372

Odborný garant konference Chairman doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee Prof. Ing. Karol Balog, PhD. – STU Bratislava doc. Dr. Ing. Aleš Dudáček – děkan FBI, VŠB – TU Ostrava Doc. Ing. Josef Janošec, CSc. – Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč doc. RNDr. Petr Linhart, CSc. – Univerzita Pardubice prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. – Jihočeská univerzita Prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. – Žilinská univerzita Ing. Miloš Svoboda – MV GŘ HZS ČR Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský – VŠB – TU Ostrava

Obsah: Bezpečnostní aspekty územního rozvoje .............................................................. 1 Adamec Vilém Vývojové trendy Univerzity obrany v přenosu dat ............................................. 11 Barta Jiří, Urbánek F. Jiří, Heretík Jozef Evakuácia zamestnancov Sociálnej poisťovne, ústredie a osôb prevzatých do starostlivosti......................................................................................................... 15 Bartek Alojz Energetika a geopolitika - Důvody k zodolnění zásobování elektřinou ............. 26 Beneš Ivan Předfiltry a kolektivní filtry pro typizované sestavy filtroventilačních zařízení ve stálých úkrytech civilní ochrany..................................................................... 39 Hegar Jaroslav, Pivovarník Ján Terorismus a jeho dopady na podnikatelskou sféru v České republice .............. 45 Holubová Věra, Veselý Václav  Dokumentace místa ubytování evakuovaných osob ........................................... 54 Horák Jan, Kudlák Aleš Ochrana obyvatelstva - homeland security ......................................................... 62 Horák Rudolf Realizace preventivního projektu „Policejní asistence v Karviné“ .................... 71 Hrinko Martin Zapojení JSDH obcí do cvičení krizových štábů určených obcí „Povodeň 2008“ .................................................................................................. 75 Hrubá Alice, Ošlejšek Petr Jak je možné zkvalitňovat budoucí ochranu obyvatelstva .................................. 79 Janošec Josef Sekundární kontaminace cestujících metra ......................................................... 96 Klouda Karel, Břínek Josef, Dropa Tomáš, Kaiser David, Králík Lukáš, Weisheitlová Markéta, Fialová Vladimíra, Slabotinský Jiří, Brádka Stanislav, Večerková Jana Mimořádné události a informování obyvatelstva.............................................. 114 Koleňák Ivan, Tilcerová Eleonóra Návrh možného řešení kategorizace území pro plánování a rozdělování zdrojů v civilní ochraně ................................................................................................ 120 Kovařík Jaroslav Přístupy k problematice nouzového přežití ....................................................... 133 Kovářík František

Udržitelný rozvoj a ochrana obyvatel v regionech, Integrovaný projekt „Záchranný kruh“ .............................................................................................. 137 Krajsová Veronika, Klemák Václav Snížení zranitelnosti veřejných vodovodů ........................................................ 144 Kročová Šárka Zajištění bezpečnosti osob v tunelových stavbách............................................ 152  Kučera Petr, Kopecká Lenka, Maléřová Lenka Možnosti provádění dekontaminace chemickým vojskem AČR ve prospěch civilního obyvatelstva ....................................................................................... 164  Kučík Jozef, Otřísal Pavel Vybrané aspekty zpravodajské práce v oblasti boje proti soudobému terorismu ............................................................................................................ 171  Kutěj Libor Rozhodovací proces problematiky evakuace obyvatelstva a jeho metodika .... 177  Kyselák Jan Biologická nebezpečí, mýty a fakta .................................................................. 190  Malá Lucie, Krejčová Pavla Projekt k informování veřejnosti v oblasti ochrany obyvatel v JMK, aneb Co dokážou chytré blondýnky…....................................................................... 199  Menšík Miroslav, Priščáková Helena, Kubeš Zdeněk Ochrana obyvateľstva v oblasti banskej činnosti .............................................. 208  Mračková Eva Klíčové směry v oblasti bezpečnostního výzkumu se zaměřením na zdravotnictví ...................................................................................................... 217  Navrátil Leoš, Brádka Stanislav, Zölzer Friedo, Karda Ladislav Předurčenost JSDH obcí pro plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva ...... 225  Ošlejšek Petr, Hrubá Alice Požadavky na improvizované úkryty, výběr a úpravy prostorů vhodných k improvizované ochraně obyvatelstva ............................................................. 234  Pivovarník Ján Ochrana obyvatel před nebezpečím havárie výronu čpavku ............................ 241  Polešovský Miroslav Nástroje pro podporu řízení ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje ...... 246  Procházková Dana Některé aspekty zdravotnického zabezpečení v případě radiační mimořádné události .............................................................................................................. 257  Prouza Zdeněk, Hlaváčková Dana, Hanuška Zdeněk

Ochrana obyvatelstva a udržitelný rozvoj ......................................................... 273  Roudný Radim Forma poskytovaných informací - prvek ochrany obyvatelstva ....................... 282  Saliger Tomáš, Horák Rudolf Problematika sociogenních mimořádných událostí v systému ochrany kritické infrastruktury ........................................................................................ 292  Szczypka Petr Ochrana obyvatelstva a její role v trvale udržitelném územním plánování ...... 299  Šilhánková Vladimíra, Pondělíček Michael Výukové a výcvikové soupravy bojových chemických látek civilní obrany v letech 1935-1995 ............................................................................................ 305  Uchytil Bedřich Likvidace výcvikových souprav BCHL II ........................................................ 314  Uchytil Bedřich Evakuace cestujících z prostoru pražského metra............................................. 319  Večerková Jana, Klouda Karel Nálezy nebezpečných látek – součinnost SÚJB a GŘ HZS.............................. 328  Žáčková Zdeňka, Černý Vladimír, Kukleta Pavel Ochrana kritické infrastruktury - vodní hospodářství………………………...338 Ježková Drahomíra, Šenovský Michail

Bezpečnostní aspekty územního rozvoje Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava – Výškovice e-mail: [email protected] Anotace: V říjnu 2008 se uskutečnil v Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč seminář Udržitelný rozvoj a civilní nouzová připravenost. Předmětem diskuse byla rovněž problematika řízení bezpečnosti při územním rozvoji. Zmíněn byl rovněž Program podpory bezpečnosti regionálního rozvoje. Příspěvek je diskusí k dané problematice. Klíčová slova: Regionální rozvoj, územní rozvoj, civilní nouzová připravenost, udržitelný rozvoj, program podpory bezpečnosti regionálního rozvoje 1. Úvod Péče o všestranný rozvoj svěřeného území a potřeby svých občanů je zákonem uložena nejen obcím1, ale i krajům2. Povinností územního společenství je tedy své území na straně jedné rozvíjet, na straně druhé chránit. Tvorba strategií rozvoje území se neobejde bez toho, aby tyto plánovací dokumenty obsahovaly rovněž stanoviska k ochraně rozvíjeného území před dopadem mimořádných událostí. To v praxi znamená realizovat opatření k tomu, aby územní společenství bylo schopno dopadům mimořádných událostí zabránit nebo je alespoň zmírnit tak, aby byl zachován udržitelný rozvoj území. Udržitelným rozvojem rozumíme takový rozvoj území, který pokrývá potřeby současných generací, aniž by omezoval pokrývání potřeb generací budoucích. Princip udržitelnosti územního rozvoje spočívá ve vyváženém přístupu k - životnímu prostředí, - hospodářskému rozvoji a - soudržnosti společenství obyvatel daného území.3 K zajištění udržitelného rozvoje území bude nutné realizovat v obecné rovině opatření v oblasti:                                                              1

§ 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. § 1 odst. 4) zákona č. 129/2000 Sb. 3 § 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. 2

1

- prostorové ochrany území (opatření v územním plánování, stavebnětechnická opatření, biologická ochranná opatření, plošné rozmístění záchranářské infrastruktury), - ochrany infrastruktury (průmyslové areály, stavby, zařízení, plochy), - ochrany osob (obyvatelstvo, zaměstnanci, migrující osoby). To vše s přihlédnutím k procesům, které mezi jednotlivými subjekty, resp. objekty územního systému probíhají, resp. vazbám, které zde existují. V této souvislosti hovoříme o zajištění civilní nouzové připravenosti4 územního celku. Vztah mezi udržitelným rozvoje území a jeho civilní nouzovou připravenosti je možné znázornit zjednodušeným schéma územního systému – viz obr. č. 1.

Obrázek č. 1 Zjednodušený bezpečnostní model územního systému V této souvislosti lze vyslovit názor, že úroveň civilní nouzové připravenosti pro udržitelný rozvoj má být taková, aby ztráty způsobené mimořádnými událostmi se dlouhodobě nezvyšovaly, resp. měly klesající tendenci.                                                              4

Civilní nouzovou připraveností se rozumí schopnost územního společenství čelit bezpečnostním hrozbám nevojenskými opatřeními.

2

2. Územní rozvoj Jedním ze základních dokumentů, kterými se řídí regionální rozvoj5 v ČR, je vládou schválená Strategie regionálního rozvoje. Ta obsahuje zejména analýzu stavu rozvoje území, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v ČR, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti. Na základě vládou schválené Strategie regionálního rozvoje je vypracováván Státní program regionálního rozvoje. Tento dokument obsahuje vymezení regionu, pro který je zpracováván. Dále pak cíl, jehož má být podporou jeho rozvoje dosaženo, stanovení oblastí, na něž je podpora zaměřena, podmínky pro poskytování finanční podpory, formy a způsob jejího poskytování a potřebné finanční prostředky na jednotlivá opatření, časové období jeho platnosti a další opatření. Rovněž tento dokument schvaluje vláda. Aktivity k realizaci regionálního rozvoje jsou svěřeny krajům a obcím. Výchozím dokumentem, který je zpracováván na úrovni kraje Program rozvoje územního obvodu kraje. Tento dokument obsahuje zejména: - analýzu hospodářského a sociálního rozvoje kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, - vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, - úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti. Program rozvoje územního obvodu kraje schvaluje kraj v samostatné působnosti. K jeho naplnění pak plní další úkoly. Pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují dílčí úkoly spojené s podporou procesů regionálního rozvoje. Na žádost Ministerstva pro místní rozvoj nebo kraje pak spolupracují při přípravě a realizaci strategie regionálního rozvoje, státních programů regionálního rozvoje a programů rozvoje územního obvodu kraje. Na přípravě a realizaci programu územního rozvoje kraje se podílejí rovněž obce. Činí tak v rámci samostatné působnosti zejména tím, že podporují                                                              5

Regionem se rozumí územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí.

3

rozvoj podnikatelských aktivit potřebných pro rozvoj6 a sdružují své prostředky se sousedními obcemi a dalšími právnickými osobami při zajišťování rozvojových programů společných více obcím apod. Z bezpečnostního hlediska je významné to, že podpora regionálního rozvoje7 je zaměřena zejména na: - rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst, - rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu, - výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné, - rozvoj cestovního ruchu, - zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti, - rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa, - rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti, - rozvoj služeb sociální péče a sociální pomoci, - zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb, - opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny, - vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji, - provádění pozemkových úprav, - dosažení dalších cílů u regionů splňujících zákonem stanovené podmínky. Z výčtu aktivit je zřejmé, že požadavky na bezpečnost rozvíjeného regionu zde jednoznačně vymezeny nejsou. Jejich stanovení je na aktivitě orgánů veřejné správy. Nástrojem k řešení je bezpečnostní management.

                                                             6 7

Například formou technické a investiční přípravy pro investory § 3 zákona č. 248/2000 Sb.

4

3. Bezpečnostní management Období posledních 20-ti let přineslo v oblasti bezpečnostního managementu v ČR řadu změn. K těm došlo nejen restrukturalizací územních bezpečnostních systémů, ale i realizací nových poznatků k managementu mimořádných situací. Jednotlivé instituty dostaly rovněž právní vymezení. A to např. přijetím nové „krizové“ legislativy [6,7]. Bezpečnostní management je v „krizové legislativě“ ČR prezentován dvoufázovým resp. třífázovým procesním modelem vymezujícím přípravu na mimořádné situace a jejich řešení, resp. fázi ochrany, odezvy a obnovy – viz schéma na obrázku č. 2.

 

Obrázek č. 2 Třífázový model managementu mimořádných situací v ČR  

Cílem přípravy na mimořádné situace je dosažení určité schopnosti územního systému čelit bezpečnostním hrozbám. Tuto schopnost je možné dále specifikovat jako schopnost -

rozpoznat možnosti výskytu mimořádných událostí, zabránit preventivními opatřeními jejich vzniku, zmírnit dopad mimořádných událostí zodolněním území, udržovat akceschopnost lidských, materiálních a dalších zdrojů pro odezvu, - vytvářet podmínky pro obnovu postiženého území, a vyjádřit ve formě zjednodušeného procesního modelu civilní nouzové připravenosti územního systému – obrázek č. 3. Úroveň civilní nouzové připravenosti je ovlivněna řadou faktorů. Patří sem stupeň rozvoje území, demografické, geografické, klimatické, hydrologické a kulturně a sociálně politické poměry v území, charakter infrastruktury, jakož i energetické, ekonomické, finanční a informační vazby a toky mezi jednotlivými 5

subsystémy, vlivy na územní systém z okolních územních systémů a další podmínky. Jak již bylo uvedeno, spočívá zachování udržitelnosti územního rozvoje též ve schopnosti územního společenství odpovídajícím způsobem zmírnit dopady mimořádných události. Strategie plánování bezpečnosti územního rozvoje by tak měla vycházet z toho, že územní systém dosahuje v období tvorby dokumentů územního rozvoje určité úrovně civilní nouzové připravenosti. S rozvojem území se mění jeho bezpečnostní situace8. Tyto změny mají vliv na civilní nouzovou připravenost území. Cílem by mělo být zvýšení nebo alespoň udržení stejné úrovně civilní nouzové připravenosti i na konci plánovacího období.

Obrázek č. 3 Procesní model civilní nouzové připravenosti územního systému 4. Bezpečnostní koncept územního rozvoje Povinnost přípravy na mimořádné situace je uložena orgánům veřejné správy a dalších institucím je uložena souborem zákonů „krizové legislativy“. Dosavadní aktivity při naplňování jednotlivých zákonných ustanovení byly prioritně zaměřeny na tvorbu a aktualizaci havarijní, resp. krizové dokumentace. Zčásti také do oblasti komunikace s veřejnosti, ověřování připravenosti složek IZS a orgánů krizového řízení formou cvičení. Komplexní přístup k managementu bezpečnosti územních celků však chybí. To je zřejmé i z dosud zpracovaných strategických rozvojových dokumentů různých území, které jsou                                                              8

Bezpečnostní situaci území rozumíme souhrn v něm objektivně existujících podmínek, které mohou buď přispívat nebo bránit vzniku mimořádných události a zároveň tak určovat jejich možný rozsah a následky.

6

dostupné na internetu – viz např. [3]. A tak je na místě otázka, kde se stala chyba? Odpověď první. Chyba se nestala. Všechno probíhá, jak má. Bezpečnostní problémy území jsou natolik zanedbatelné, že se s nimi územní veřejná správa nemusí v rámci strategického plánování rozvoje svěřeného území zabývat. Odpověď druhá. Územní veřejná správa nevěnuje odpovídající péči bezpečnosti území, protože a) právní řád nestanoví, jak situaci řešit, b) nemá dostatečné znalosti, jak situaci řešit, c) není politická vůle situaci řešit, d) .... . Asi lze nalézt další důvody, proč to, či ono nejde. Pravda bude asi někde mezi. Zajištění bezpečnosti územních celků je problémem nejen současnosti, ale i budoucnosti. Je to tedy problém, kterým je potřeba se zabývat rovněž v rámci strategie územního rozvoje. Právní podpora je přiměřená stávajícím potřebám, chybí spíše sjednocující názor na postup při realizaci. Mnohde chybí i politická vůle v předmětné oblasti konat. A tak je na místě se ptát, kam nasměrovat úsilí územní veřejné správy, aby se situace zlepšila? Nezbývá nic jiného než začít zpracovávat ke strategickým dokumentům územního rozvoje dodatky ve formě Bezpečnostního konceptu územního rozvoje. Výchozím při tvorbě tohoto dokumentu by mělo být zmapování úrovně civilní nouzové připravenosti rozvíjeného území. Ta začíná inventurou výskytu jednotlivých mimořádných událostí v území v rozsahu: - hodnocení pravděpodobnosti vzniku mimořádné události, - hodnocení zranitelnosti, - hodnocení rizika. Sjednocujícím prvkem v této oblasti může být aplikace metodiky analýzy rizik a zranitelnosti, která je součásti výstupů z projektu Evropské unie SIPROCI [2].

7

Obrázek č. 4 Přehled výstupu projektu SIPROCI [2] Předmětná metodika zavádí jednotnou klasifikaci rizik. To vytváří základ pro jednotné strategie zmírňování rizik v oblastech se stejnou úrovní rizika, i pokud se nacházejí v různých obcích, městech či regionech. Může tak vzniknout platformou pro přijetí objektivizujících kritérií pro rozdělení finančních fondů EU do různých zemí, regionů, měst a obcí. Výstupy z hodnocení rizik jsou rozhodující pro naplnění strategií přijatých pro zmírnění rizika. Prioritu má samozřejmě vyhodnocení stávajících opatření přijatých k zabránění vzniku rizika. U rizik, jejichž vzniku nelze zabránit, vyhodnocení opatření ke zmírnění dopadu rizika do území, kterými jsou opatření ke zodolnění území, opatření k likvidaci následků mimořádné události a opatření k přípravě obnovy postiženého území. Takto vytvořený soubor hodnocení představuje základ budoucího Bezpečnostního konceptu územního rozvoje. Další části bezpečnostního konceptu je zachycení změn úrovně civilní nouzové připravenosti v závislosti na rozvojových prognózách regionu. Výchozím by mělo být sestavení prognózy úrovně civilní nouzové připravenosti ke konci období, které je předmětem strategického plánování územního rozvoje. 8

Třetí části Bezpečnostního konceptu územního rozvoje je posouzení vztahu mezi výchozí a koncovou úrovni civilní nouzové připravenosti. Výchozí přitom je požadavek, aby očekávaná úroveň civilní nouzové připravenosti byla vyšší než výchozí, minimálně však stejná než ta výchozí. Výsledek posouzení je základem pro návrh opatření korigujících vývoj úrovně civilní nouzové připravenosti a postup jejich realizace z hlediska prostorového, časového a finančního. Tato lze realizovat např. cestou Programu podpory bezpečnosti regionálního rozvoje [4]. 5. Shrnutí Má-li být zachován udržitelný rozvoj územních celkům, je potřeba věnovat pozornost i bezpečnostním aspektům udržitelnosti rozvoje. Neoddiskutovatelným požadavkem tedy je to, aby do plánování strategie územního rozvoje bylo rovněž implementováno plánování podpory bezpečnosti územního rozvoje.

Prezentovaná problematika je řešena v rámci projektu VD20062010A06.

6. Seznam použité literatury [1] ADAMEC, V.: Studie možností stanovení úrovně civilní nouzové připravenosti územních celků, habilitační práce, VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Ostrava 2008, 103 s. [2] INTERREG IIIC, Projekt SIPROCI-2E00531, Interregional response to natural and manmade catastrophes, http://www.siproci.net/results/cze.html (12.12.2008) [3] Program rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2005-2008, únor 2006, http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/rr_09.html , dostupné 30.12.2008 [4] Svoboda, M.: Bezpečnostní strategie územního rozvoje, In – e-Sborník semináře s mezinárodní účastí Udržitelný rozvoj a civilní nouzová připravenost, 6. a 7. října 2008, Institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, SPBI Ostrava, 2008, ISBN: 978-80-7385-039-5 [5] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů [6] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

9

[7] Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů [8] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů [9] Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů    

 

10

Vývojové trendy Univerzity obrany v přenosu dat   Ing. Jiří BARTA, prof. Ing. Jiří F. URBÁNEK, CSc., Ing. Jozef HERETÍK Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Kounicova 65, 612 00 Brno e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] Klíčová slova přenos dat, systémová analýza potřeb, CBRN, Univerzita obrany, katedra ochrany obyvatelstva, CAMouflage Abstrakt Na zvládání následků katastrof potřebujeme speciální přístupy a posílit stávající součinnosti mezi NATO a jeho členských států, USA a EU. Komunikační systémy řízení jako klíčoví konečný prvek musí být vnímaný jako dominantní klient Cyber-informatických služeb - poskytovaný vždy! Představujeme systém a technologii „CAMouflage” vyplývající z realizace výše uvedených zásad pro zvládání následků mimořádných událostí. ÚVOD V současném světě, nebo budeme-li konkrétnější v současné Evropě, hrozí značné riziko případné chemické, biologické, radiologické a jaderné energie (CBRN) mimořádné událostí. Zlepšení povědomí o situaci v oblasti krizového řízení, je nezbytné pro jeho lepší fungování bezpečnost, obranu, záchranné služby a funkce. Provozuschopnost krize / krizového řízení, je v depresi. Tento stav interoperability je neuspokojivý jak na úrovni jednotlivých států, tak i na mezinárodní úrovni. Z tohoto důvodu krizový management potřebuje speciální přístupy, které posílí stávající a vytvoří nové vazby spolupráce mezi NATO a jeho členskými státy, USA a Evropskou unií. Jednoduše řečeno spolupráci všech zúčastněných stran. Je vždy preferovanější a úspornější danou hrozbu odhalit předem, než reakce na vznik a následné hodnocení důsledků spojených s CBRN mimořádnou událostí. Zde jsou významné technologie krizového managementu zvláště zaměřené na konečné uživatele informačních / komunikačních systémů. Toto řízení jsou klíčoví koncoví uživatelé musí být vnímaný jako jeden z hlavních prvků kritické infrastruktury. Základní podmínkou tohoto klienta informačních / komunikačních systémů je nutnost, aby své služby poskytoval vždy! 11

SOUČASNOST A JEJÍ POŽADAVKY Prvním stádiem v procesu vývoje informačních / komunikačních systémů je analýza požadavků z pohledu koncových uživatelů. Analýza požadavků v systémovém inženýrství pojímá ty úkoly, které vstupují do rozhodování o potřebách a podmínkách, které jsou kladeny na nový, nebo změněný informační / komunikační systém. Také musí brát v úvahu různé protichůdné požadavky účastnících se stran tzv. zainteresovaných uživatelů, nebo jiných účastníků využívajíc výsledných efektů. Systematická analýza požadavků, taky známa jako „requirements engineering“, která běží ve spolupráci s významnými aktivitami v projektech vývoje aplikací. Systematická analýza požadavků musí přinést nové aliance mezinárodních akademických, vědeckých přístupů a standardizace ve společné metodice. Nezastupitelné role systematické analýzy požadavků je poskytnout adekvátní, nadnárodní technologie systémů a know-how pro všechny služby Cyber-informatiky účastníků projektu při spolupráci koncových uživatelů poskytovatelů podílejících se na vývoji projektu během jeho celého životního cyklu. NOVÝ PROJEKT V současné době tým učitelů a studentů na Katedře ochrany obyvatelstva Fakulty ekonomiky a managamentu Univerzity obrany pracuje na novém projektu, který byl specifikován dle požadavků systematické analýzy. Tento projekt s názvem CAMouflage™ vycházející z anglického názvu Computer Aided Mobile Roaming university made NET for last stage mile. Projekt přispívá k hmotnému a prokazatelnému zlepšenému povědomí o situaci a přispívá k zvládání následků přípravy pro lepší účinnosti, hospodárnosti a zabezpečení krizových operací. Je zaměřený na bezpečnost a ochranu optimalizace informatiky NEC (Network Enabled Compatibility) systémů a technologií. Tento projekt řeší mimo jiné i požadavky ohledně problémů interoperability a zároveň je zaměřen na lepší operabilitu prostřednictvím zlepšení interoperability WiMAX / WiFi. Je uzpůsoben tak, aby mohl do sebe implementovat již dříve prověřené technologie, zvláště komunikační technologii bezdrátové sítě "NETou®" a ostatních použitelných složek naší CYBERSYSTEMŮ (viz obr. 1.).

12

  Obrázek 1. Dynamická architektura CYBERSYSTEMU při řízení informačních procesů a provoz počítačové podpory v krizových situacích.   PODPORA PROJEKTU Pro přesnou specifikaci i pro zpětnou kontrolu projektu a jeho jednotlivých částí je nutno v oblasti informačních systémů a informačních technologií zvolit vhodný a jednoduchý jazyk pro vizualizaci, specifikaci, navrhování a dokumentaci systémů. Takový, který podporuje modelování, napodobuje a hodnotí nástroje a metodiky. To musí přinést zásadní směr řešení tohoto problému. Je několik vhodných nástrojů „jazyků“, které se dají pro řešení tohoto projektu použít. Při řešení se nám osvědčil jazyk typu UML (Unified Modeling Language) a (UP) / DYVELOP ©. UML podporuje objektově orientovaný přístup k analýze, návrhu a popisu systémů. UML neobsahuje způsob, jak se má používat, ani neobsahuje metodiku, jak analyzovat, specifikovat či navrhovat systémy. Díky němu lze do systému navrhnout aplikace technologie, které představují velký potenciál pro podporu jednotlivých koncových uživatelů při zvládání následků případné chemické, biologické, radiologické a jaderně energetické katastrofy. 13

ZÁVĚR Tento projekt jehož součástí je i systém s názvem CAMouflage™ je sice v počátcích svého životního cyklu, ale již teď má před sebou několik úspěchů. Jeho prvotní systém byl s úspěchem prezentován na Dnech NATO v Ostravě – Mošnově. V současné době tým učitelů a studentů pracuje na dalším postupu a jejich pokroky budou prezentovány v květnu na mezinárodním veletrh IDET2009. LITERATURA [1] R. Urban, J. F. Urbánek, DOMINafter PROJECT, In 13th TIEMS Annual Conference. International conference The International Emergency Management Society & Emergency Management of Korea, Seoul, TIEMS Press, 2006, pp. 165 – 172. [2] J. F. Urbánek, Teorie procesů – management environmentů, CERM Brno, 2002, ISBN80-7204-232-7. [3] J.F. Urbánek, Effective Modelling of Know-How for Cyber-Informatics Practitioners, In Proceedings of the Int. Conf. on SIMULATION, MODELLING and OPTIMIZATION, SMO '08, Santander, WSEAS Press, Sept. 2008, pp. 252 - 255, ISBN 978-960-474-007-9, ISSN 1790-2769, Paper No. 599-230. [4] JANSA, Jaroslav, VECEK, Petr, POHAN, Jaroslav. Systém pro komunikační řešení krizových situací velkého rozsahu. In sborník přednášek mezinárodního kongresu INTEROP-SOFT PROTECT. Brno:MSD, 2008, s. 6. ISBN 978-80-7392-023-4.    

14

Evakuácia zamestnancov Sociálnej poisťovne, ústredie a osôb prevzatých do starostlivosti Ing. Alojz BARTEK Sociálna poisťovňa, ústredie Ulica 29. augusta 8 a 10, 813 63 Bratislava, Slovenská republika e-mail: [email protected] Kľúčové slová: civilná ochrana, varovanie, vyrozumenie, evakuácia, krízová situácia, obsahové zameranie, teoretická príprava Abstrakt: Uvedomenie si skutočnosti, že mimoriadne udalosti, mimoriadne situácie sú nevyhnutnosťou a nechcenou príťažou, ktorá bude ľudstvo vždy sprevádzať a pochopenie príčin ich vzniku i možných dôsledkov je len prvým krokom na ceste vytvárajúcej podmienky ich riešenia. Evakuáciou sa rozumie odsun ohrozených osôb, prípadne vecí z určitého územia alebo objektu. Evakuácia patrí medzi základné druhy kolektívnej ochrany zamestnancov a osôb prevzatých do starostlivosti a vykonáva sa z dôvodu nevyhnutného časového obmedzenia pobytu osôb na ohrozenom území, resp. ohrozenom objekte. Úvod S rozvojom ľudskej spoločnosti sa okrem tradičných nebezpečenstiev a hrozieb začínajú objavovať nové, moderné, ktorých pôvodcom je spoločnosť sama. Zmenil sa aj rozsah rizík a ohrození. Ak tieto mali v predchádzajúcich dobách spravidla miestny, regionálny charakter, v súčasnosti dochádza k ich globalizácii. Dnešné riziká a ohrozenia už nemajú vplyv len v miestach ich vzniku, ale sa môžu stať, a v mnohých prípadoch sa aj stali, ohrozením aj pre ich pôvodcu a ľudstvo ako celok. Ľudstvo si začína uvedomovať, že primárnym a prioritným sa nestáva riziko globálnej vojny, ale problém trvalo udržateľného rozvoja, zachovania primeraných podmienok života, bezpečnosť každého človeka v jeho prirodzenom prostredí - v obci, meste, krajine. Analýzy havárií ukazujú, že najzávažnejšie udalosti sú často dôsledkom nešťastnej zhody okolností, pri ktorých by mohli byť zvolené vhodné kroky, ak by bolo nebezpečenstvo správne identifikované. V súlade so zákonom č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva v znení neskorších predpisov[1], vyhláškou Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 75/1995 Z. z. o zabezpečení evakuácie v znení neskorších

15

predpisov[2] je jednou z najdôležitejších úloh pri plnení a zabezpečovaní opatrení civilnej ochrany organizovanie a vykonávanie evakuácie, zamestnancov a osôb prevzatých do starostlivosti Sociálnej poisťovne. Charakteristika objektov ústredia z hľadiska dislokácie Sociálna poisťovňa, ústredie (ďalej len ústredie) sídli vo vlastných budovách na Ul. 29. augusta vo východnej časti územného obvodu Bratislava – mestská časť Staré mesto. Objekty ústredia pozostávajú zo štyroch budov, ktoré sú navzájom prepojené komunikačnými priestormi (blokové a vnútro blokové), s podzemnými podlažiami (garáže, suterény) a nadzemnými podlažiami. Zameranie činnosti ústredia je výlučne administratívneho charakteru. Organizácia má zriadenú objektovú organizáciu civilnej ochrany, ktorú tvorí krízový štáb a odborná jednotka civilnej ochrany (ďalej len CO). Objekty ústredia sa nachádzajú v zástavbe výškových domov. Varovanie a vyrozumenie zamestnancov ústredia a osôb prevzatých do starostlivosti Účelom varovania a vyrozumenia zamestnancov a osôb prevzatých do starostlivosti je zabezpečiť včasné varovania zamestnancov a vyrozumenie zamestnancov činných pri riešení následkov mimoriadnej udalosti.[3] Fyzická osoba má právo na včasné varovanie pred hroziacim nebezpečenstvom, na evakuáciu a ukrytie a na informácie o spôsobe ochrany, na bezprostrednú pomoc pri ohrození života, zdravia a majetku. Ústredie vykonáva hlásnu službu vo svojich objektoch. Varovanie zamestnancov a osôb prevzatých do starostlivosti sa technicky zabezpečuje sirénami umiestnenými v objektoch ústredia. Vyrozumenie zamestnancov činných pri riešení následkov mimoriadnej udalosti sa zabezpečuje dostupnými spojovacími prostriedkami a to pevnými telefónnymi linkami a sieťou mobilných operátorov. Varovné signály Varovanie obyvateľstva sa vykonáva varovnými signálmi[4] VŠEOBECNÉ OHROZENIE - dvojminútovým kolísavým tónom sirén pri ohrození pri vzniku mimoriadnej udalosti, ako aj pri možnosti rozšírenia následkov mimoriadnej udalosti. OHROZENIE VODOU – šesťminútovým stálym tónom sirén pri ohrození ničivými účinkami vody.

16

Koniec ohrozenia alebo koniec pôsobenia následkov mimoriadnej udalosti sa vyhlasuje signálom KONIEC OHROZENIA – dvojminútovým stálym tónom sirén bez opakovania. Varovné signály a signál KONIEC OHROZENIA sa následne dopĺňajú hovorenou informáciou prostredníctvom hromadných informačných prostriedkov. Preskúšanie prevádzkyschopnosti systémov varovania obyvateľstva sa vykonáva dvojminútovým stálym tónom sirén po predchádzajúcom informovaní obyvateľstva o čase skúšky prostredníctvom hromadných informačných prostriedkov.

Texty relácií odvysielaných zamestnancom Text relácie pre prípad úniku nebezpečnej látky Vážení zamestnanci, venujte prosím pozornosť nasledujúcej dôležitej správe: Dnes .................. dňa o ....... hodine došlo (kde – v objekte, na ceste a pod.) ............................................................. (na území ...............................................) k prevádzkovej havárii s únikom nebezpečnej látky. Oblak nebezpečnej látky sa pohybuje smerom ................................................................................................. Z toho dôvodu žiadame zamestnancov, aby zachovali pokoj a disciplinovane sa podriadili nariadeniam príslušníkov policajného zboru a civilnej ochrany. O vývoji situácie a ochranných opatreniach budete priebežne informovaní.

Text relácie pre prípad ohrozenia vodou Vážení zamestnanci, venujte prosím pozornosť nasledujúcej dôležitej správe: Dnes .................. dňa o ....... hodine došlo na Vodohospodárskej stavbe ......................................... k rozrušeniu hrádze ...................................................... ohrozené sú nasledovné časti obvodu, mestskej časti ............................................ z tohto dôvodu žiadame zamestnancov, aby urýchlene opustili uvedené oblasti smerom ............................................................. Žiadame zamestnancov, aby zachovali pokoj a disciplinovane sa podriadili nariadeniam príslušníkov policajného zboru a civilnej ochrany. O vývoji situácie a ochranných opatreniach budete priebežne informovaní.

17

Evakuácia zamestnancov ústredia a osôb prevzatých do starostlivosti Evakuáciou sa rozumie odsun ohrozených osôb, prípadne vecí z určitého územia alebo objektu.[5] Evakuácia patrí medzi základné druhy kolektívnej ochrany druhy kolektívnej ochrany obyvateľstva a vykonáva sa z dôvodu nevyhnutného časového obmedzenia pobytu osôb na ohrozenom území a) krátkodobo s možným návratom osôb do 72 hodín b) dlhodobo s možným návrtom osôb po 72 hodinách. Časové obmedzenie pobytu osôb na ohrozenom území sa určuje spravidla pri vyhlásení evakuácie. Plánovanie, zabezpečenie a vykonávanie evakuácie Evakuácia sa plánuje, zabezpečuje a vykonáva prípadne vecí a materiálu mimoriadnou udalosťou pri

pri ohrození osôb,

Vnútornom ohrození objektu a) požiar objektu, b) nález podozrivých predmetov, c) nález nástražného výbušného systému – bomba, d) výbuch v budove Vonkajšom ohrození objektu a) b) c) d) e) f)

únik nebezpečnej chemickej látky, radiačná havária, následky živelnej pohromy alebo katastrofy, havária vodohospodárskej stavby, terorizmus, stav ohrozenia štátu.

Vyhlásenie a riadenie evakuácie Evakuáciu vyhlasuje a riadi a) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky ak mimoriadna udalosť presahuje územie obvodu na návrh evakuačnej komisie, b) v obvode prednosta obvodného úradu na návrh evakuačnej komisie obvodu, prostredníctvom ktorej evakuáciu riadi, ak je potrebné vykonať evakuáciu na území obvodu, c) v obci starosta obce na návrh evakuačnej komisie obce, prostredníctvom evakuáciu riadi, ak je potrebné vykonať evakuáciu na území obce,

18

d) v objektoch Sociálnej poisťovne, ústredie generálny riaditeľ Sociálnej poisťovne 1. pri vnútornom hrození objektu na návrh krízového štábu Sociálnej poisťovne, ústredie, prostredníctvom ktorého evakuáciu riadi, 2. pri vyhlásení evakuácie na území obvodu Bratislava alebo príslušnej mestskej časti, evakuáciu riadi prostredníctvom krízového štábu Sociálnej poisťovne, ústredie. Záväzné znenie vyhlásenia evakuácie Záväzne znenie textu pri vyhlásení evakuácie zamestnancov Sociálnej poisťovne v objektoch ústredia[6] a) „Prosím pozor ! Hovorí k vám generálny riaditeľ Sociálnej poisťovne, Sociálnej poisťovne.“ Obvodný úrad (obec)............................... na základe vzniku (nebezpečenstva vzniku) mimoriadnej udalosti ................................... (druh, charakter mimoriadnej udalosti) vyhlasuje na území (obvodu, obce) .......................................... evakuáciu, ktorá sa začne dňa ................................ o ....................... hodine.“ Zamestnanci ústredie a klienti okamžite opustia objekt budovy pod vedením vedúcich zamestnancov do priestorov ......................... (uviesť kde). Zamestnanci si berú so sebou len osobné veci. Určení vedúci zamestnanci, resp. určení zamestnanci zaujmú svoje miesto na usmernenie priebehu evakuácie. Zamestnanci Sociálnej poisťovne, ústredie, a klienti sa pohybujú po určených trasách a únikových cestách, resp. v smere vyznačenom na evakuačných a protipožiarnych plánoch. Ďalšie informácie dostanete v mieste sústredenia pred presunom na bezpečné miesto. Žiadam všetkých zamestnancov a klientov Sociálnej poisťovne, ústredie , o disciplínu a zachovanie pokoja pri opúšťaní ohrozenej budovy Sociálnej poisťovne, ústredie !“ Úlohy riadiaceho evakuáciu pri riadení evakuácie Riadiaci evakuácie v objektoch ústredia plní najmä tieto úlohy: -

zabezpečiť vyrozumenie zamestnancov a klientov o vyhlásení evakuácie, určiť hlavné miesto riadenia evakuácie, zvolať krízový štáb, vydať príkaz na vykonanie evakuácie, 19

- určiť časové obmedzenie pobytu osôb na ohrozenom území, - vydať pokyny pre predkladanie správ, hlásení a informácií o zabezpečovaní a vykonávaní evakuácie, - informovať o evakuácii odbor krízového manažmentu príslušného obvodného úradu, resp. obce a pobočky Sociálnej poisťovne, generálneho riaditeľa Sociálnej poisťovne. Evakuačné opatrenia Evakuačné opatrenia tvorí a) súbor informácií o 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

o vyrozumení a dosiahnutí pohotovosti krízového štábu, spôsobe vyhlásenia evakuácie zamestnancom, počtoch evakuovaných zamestnancov, potrebe síl a prostriedkov na zabezpečenie evakuácie, materiálnom a technickom zabezpečení evakuácie, spôsobe a organizácii presunov evakuovaných, príprave krízového štábu a príprave zamestnancov na evakuáciu.

b) odborné zabezpečenie evakuácie 1. poriadkové a bezpečnostné 1. uzatvorenie priestorov, v ktorých sa vykonáva evakuácia, 2. bezpečnosť a usmernenie dopravy vrátane usmernenia samovoľnej evakuácie, 3. ochrana a zabezpečenie pokoja a poriadku v evakuovaných priestoroch, 4. kontrola osôb vstupujúcich do evakuovaného priestoru a ochrana majetku. 2. dopravné zabezpečenie 5. preprava osôb osobnými automobilmi. c) zdravotnícke zabezpečenie 6. poskytovanie základnej zdravotníckej pomoci zamestnancom. d) zásobovacie zabezpečenie - núdzové zásobovanie v evakuačných zariadeniach, - núdzové zásobovanie počas presunu evakuovaných, - núdzové zásobovanie v miestach ubytovania evakuovaných.

20

Okrem odborného zabezpečenia sa ochrana evakuovaných zamestnancov a klientov, ústredia v prípade potreby môže riešiť aj ukrytím a použití prostriedkov individuálnej ochrany. Pri krátkodobej evakuácii rozsah plnenia úloh spojených s odborným zabezpečením evakuácie určí na návrh krízového štábu podľa skutočnej potreby v objektoch ústredie generálny riaditeľ. Základné spôsoby vykonávania evakuácie Evakuácia osôb, určenej vybranej dokumentácie a cenného materiálu mimo objektu na vhodné a vopred vybrané zhromaždisko sa vykonáva v prípade[7] 1. 2. 3. 4.

požiaru, nástražného výbušného systému, úniku nebezpečných látok, výbuchu v objekte.

Evakuácia vybranej dokumentácie a cenného materiálu sa vykonáva preto, že havarijné dopady môžu dokumentáciu alebo cenný materiál zničiť alebo vážne poškodiť. Riadiaci evakuácie alebo ním poverený zástupca neodkladne informuje v mieste zhromaždenia prítomných zamestnancov a klientov o situácii, požadovaných spôsoboch správania a ďalších dostupných pokynoch a opatreniach. Evakuačná pripravenosť zamestnancov Dobrá pripravenosť zamestnancov na mimoriadne udalosti, zvlášť na rýchlu a bezpečnú evakuáciu vyžaduje nasledujúci postup a) získanie dostatočných vedomostí o možnom ohrození a plánovanej evakuácii (informovanosť zamestnancov, spresnenie spôsob varovania zodpovedanie otázok pri školení a nácvikoch evakuácie a pod.) b) pripravenie evakuačnej batožiny a pripravenie výrazne a jednoznačne označenej dokumentácie pre evakuáciu (prípadne cenný materiál) pri evakuácii zamestnancov, c) označenie evakuačných tras v objekte (najlepšie značkami, ktoré v tme svietia), označenie evakuačných východov, d) označenie evakuačných výťahov – ak sú zriadené, e) označenie a správne zabezpečenie hlavných uzáverov a vypínačov energií a médií (elektrická energia, voda, para, a pod.) a zabezpečenie ich

21

rýchleho uzavretia v prípade nutnosti (určenie kompetentnej osoby, príslušníkov strážnej služby objektu a pod.), f) základné technické vybavenie prostriedky a pomôcky),

zamestnancov

(osobné

ochranné

g) praktický výcvik zamestnancov (nácvik činností a používanie rôznych osobných ochranných pomôcok a prostriedkov a to vrátane improvizovaných, komplexné evakuačné cvičenie, získanie skúseností a návykov pri evakuačných nácvikoch, preverovanie získaných vedomostí a a návykov rôznymi formami). Táto zjednodušená schéma neobsahuje ďalšie zložky procesu evakuácie, kde jednoznačne patria presne definované komunikácie a súčinnosť medzi jednotlivými zložkami integrovaného záchranného systému a ďalšie činnosti spadajúce do zodpovednosti a kompetencií správnych orgánov s štátnych orgánov. Praktické evakuačné cvičenia Okrem prípravy zamestnancov formou školení je najdôležitejšou formou prípravy evakuačné cvičenie, resp. nácvik evakuácie. Cieľom evakuačného cvičenia – nácviku je precvičiť činnosti vykonávané pri vzniku mimoriadnej udalosti, preveriť komunikačné toky, koordináciu a spoluprácu jednotlivých organizačných zložiek subjektov podieľajúcich sa na riešení mimoriadnej situácie. V tejto úrovni nácviku sa prakticky preverujú a) kľúčové činnosti a postupy (napr. efektívnosť komunikačného systému) vrátane náhradných prípadov zlyhania systému, b) rýchlosť mobilizácie kľúčových zamestnancov – členov krízového štábu a ďalších osôb, ktoré majú zodpovednosť za plnenie stanovených úloh týkajúcich sa evakuácie, c) pripravenosť síl a prostriedkov k likvidácii mimoriadnej udalosti, d) spôsoby vyhľadávania obetí a starostlivosť o zranených. Nácviku evakuácie sa zúčastňujú všetci zamestnanci, ktorí majú plniť niektorú z úloh uvedenú v evakuačnom pláne. Nácvik je organizovaný a riadený podľa „Plánu evakuačného cvičenia“, ktorý je spravidla spracovaný kompetentný týmom odborníkov v stanovených intervaloch a to spravidla 1x ročne. Pri príprave a realizácii praktického nácviku sa odporúča spolupracovať s

22

a) odborom krízového manažmentu civilnej ochrany príslušného obvodného úradu, resp. obce, b) hasičského záchranného zboru, c) policajného zboru Slovenskej republiky, d) záchrannou službou. Ďalej sa odporúča spolupráca s nezávislou externou firmou vo všetkých, resp. vo vybraných fázach cvičenia, t.j. spracovanie dokumentácie nácviku, vykonanie nácviku, vyhodnotenie nácviku a prijatie adekvátnych opatrení). Plány a vykonávanie praktických nácvikov sú základom pre aktualizáciu a preverenie funkčnosti evakuačného plánu. Po vykonanom cvičení sa vykoná dôkladný rozbor nácviku s tým, že je nutné prijať adekvátne nápravné opatrenia a to vrátane opravy základnej dokumentácie a nadväzných metodických postupov. Rozbor nácviku z dôvodu objektivity sa odporúča vykonať tiež v spolupráci s nezávislou odbornou firmou. Dokumentácia evakuácie Sociálna poisťovňa, ústredie vypracúva Plán ochrany zamestnancov a osôb prevzatých do starostlivosti, ktorým sa riadia pri zabezpečovaní a vykonávaní evakuácie. Je to základný nástroj prípravy a riadenia evakuácie osôb, určenej dokumentácie a cenného materiálu v stanovenom poradí z ohraničeného priestoru. Je spracovaný ako súčasť vnútorného predpisu pre riešenie krízových situácií a mimoriadnych udalostí v Sociálnej poisťovni a musí byť odovzdaný organizačným zložkám dislokovaným v príslušných objektoch Sociálnej poisťovne. Plán evakuácie schvaľuje v pôsobnosti Sociálnej poisťovne, ústredie generálny riaditeľ. Pri spracovaní evakuačného plánu objektu sú spravidla vybrané nasledujúce možné mimoriadne udalosti a) vnútornom ohrození objektu - požiar objektu, - nález podozrivých predmetov, - nález nástražného výbušného systému – bomba, - výbuch v budove b) vonkajšom ohrození objektu - únik nebezpečnej chemickej látky, - radiačná havária, - následky živelnej pohromy alebo katastrofy, - havária vodohospodárskeho diela, 23

- terorizmus, - stav ohrozenia štátu. Uvedené udalosti sú podrobne opísané v textovej časti plánu evakuácie objektu a sú tiež rozpracované hľadiska potrebnej reakcie jednotlivých funkcionárov, ale i zamestnancov a klientov objektu. Evakuačný plán je určený riadiacim zamestnancom organizačných zložiek dislokovaný v príslušnom objekte slúžiaci im pre rýchlu a účelnú orientáciu v problematike evakuácie. Evakuačný plán musí byť v každom okamžiku aktuálny a preto podlieha riadenej aktualizácii. Aktualizácia je vykonávaná pravidelne 1x za rok alebo operatívne podľa potreby, teda vždy po organizačných zmenách v organizačnej štruktúre a personálnych zmenách. Evakuačný plán objektu je vrcholový dokument, ktorý stanoví základný systém evakuácie, spôsoby riadenia a bezpečného vykonania evakuácie obsahujúci súhrn organizačných a materiálno – technických opatrení smerujúcich k organizovanému premiestneniu osôb, určenej dokumentácie a cenného materiálu z priestoru, kde hrozí alebo nastala mimoriadna udalosť, ktorá vedie k ohrozeniu akcieschopnosti, k stratám na životoch, k poškodeniu alebo ohrozeniu zdravia zamestnancov a klientov alebo ku škode na majetku. Evakuačný plán obsahuje Textový a grafický zámer zabezpečenia, riadenia a vykonania evakuácie, t.j. hlavné úlohy evakuácie, určenie priestoru, trás presunu, druhu prepravy, miesta činnosti evakuačnej komisie, resp. krízového štábu objektu, číselné prehľady evakuovaných osôb, určenej dokumentácie a cenného materiálu. Dokumentáciu vyrozumenia, zvolania a spojeniam personálneho zabezpečenia, a technického zabezpečenia a prehľad počtov evakuovaných zamestnancov. Prehľady a počty materiálu, techniky a prostriedkov určených na odsun so zámerom umiestniť ich v novom priestore – tabuľky, náčrty, schémy. Výpis z dokumentácie evakuačnej komisie príslušného obvodného úradu, resp. obce, záznam správ a hlásení.

24

Záver Napriek kvalite preventívnych opatrení, ktoré môžu byť prijaté, niektoré priemyselné zariadenia, ako veľké sklady horľavého plynu alebo toxických látok vytvárajú zostatkové riziko, ktoré nie je možné technicky alebo ekonomicky odstrániť. Pravdepodobnosť vzniku veľkej havárie týchto zariadení je nízka, ale vysoká hustota obyvateľstva v ich blízkosti vždy zhoršuje situáciu. Preto zostáva nevyhnutným študovať územný rozvoj nezhoršujúci dôsledky prípadného nešťastia. Koncepcia výstavby budov, podmienky prístupu do oblasti nešťastia, možnosti rýchlej evakuácie, môžu vplývať významným spôsobom na človeka pri mimoriadnej udalosti, pri mimoriadnej situácii. Treba k tomu prirátať všetko, čo citeľne zvyšuje počet ohrozených osôb alebo významne sťažuje prístup (zátarasy,...). Zoznam literatúry [1] Zákon č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva v znení neskorších predpisov. [2] Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky 75/1995 Z. z. o zabezpečení evakuácie v znení neskorších predpisov. [3] Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 388/2006 Z. z. o podrobnostiach na zabezpečenie technických a prevádzkových podmienok informačného systému civilnej ochrany. [4] Zákon NR SR č. 444/2006 Z. z. Úplné znenie zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva [5] Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 611/2006 Z. z. o hasičských jednotkách [6] Vyhláška Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 5/1995 Z. z o zabezpečovaní evakuácie [7] Zákon č. 117/1998 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon Národnej rady Slovenskej republiky č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva v znení zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 222/1996 Z. z.

25

Energetika a geopolitika - Důvody k zodolnění zásobování elektřinou Ing. Ivan BENEŠ CITYPLAN spol. s r.o Jindřišská 889/17, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected] Abstrakt Významnou prioritou ČR v období předsednictví EU je diskuse o posílení energetické bezpečnosti EU. Protože CityPlan se účastnil jak přípravy těchto priorit v rámci neformálního kruhu expertů místopředsedy vlády A. Vondry, a protože se rovněž podílel na přípravě podkladových studií pro tzv. Pačesovu komisi, a to zejména v oblasti energetické bezpečnosti, je v příspěvku na konferenci shrnuto geopolitické pozadí oblasti energetiky. Mírová spolupráce povede k rozšíření obnovitelných zdrojů energie, decentralizovaných zdrojů a k dálkovým přenosům elektřiny. Případný válečný konflikt o zbývající zdroje by měl charakter asymetrické gerilové války s útoky na kritickou infrastrukturu. V obou případech je třeba postupně měnit charakter současných energetických sítí. Přechod od pasivních k aktivním sítím je zásadním prvkem ochrany obyvatelstva nejen při zvládání rostoucího množství distribuovaných zdrojů a dopadů extrémních klimatických jevů typu Kyrill a Emma, ale i při zvládání krizových situací v případě teroristických útoků a guerillové války. Širší souvislosti mající vztah k zajišťování energie Dostupnost energie v její různé formě je základním předpokladem pro „život“ jakéhokoliv společenského uskupení. Proto vlády jednotlivých států věnují energetické dostupnosti vysokou pozornost. Z historického hlediska je nepochybné, že existence jakéhokoliv lidského společenství byla podmiňována zajištěním potravin, energie a vody. Pro 21. století je zřejmé, že zemědělskou výrobu potravin, dodávky vody, průmyslovou a stavební výrobu, chod státní správy a územní samosprávy, sociální a zdravotní péči, vzdělávací procesy (školy, výzkum a vývoj) atd., není možné zabezpečit bez energie. Tu lidstvo získává z neobnovitelné prvotní energie (uhlí, plyn, ropa, uran) a obnovitelných zdrojů prvotní energie (energie vody, větru, sluneční záření, biomasa apod.). Hledisko bezpečnosti a snaha zvýšit ochranu obyvatelstva v krizových situacích spočívá v nutnosti zachování základních potřeb člověka. Zajistit svým občanům bezpečí je základní funkcí každého státu. Zajištění přiměřené teploty (stejně jako například čistého vzduchu pro dýchání) je základní fyziologickou 26

potřebou nutnou k přežití. Zajištění bezpečí a přiměřené teploty, ale i zajištění pitné vody a potravin se dnes neobejde bez elektřiny. Je otázkou, do jaké míry mohou být tyto, na energii závislé funkce, podřízeny neviditelné ruce trhu, tedy bez jakékoliv regulace. Naproti tomu dodávky energie pro podnikání, tj. pro chod ekonomiky, mohou být v tržním hospodářství svěřeny neviditelné ruce trhu plně, neboť náklady na dostupnost energie zahrnuje investor do podnikatelských rizik stejně jako dostupnost kvalifikované síly, finančních zdrojů apod. Problém 21. století spočívá v tom, že lidstvo sdílí společný osud na přeplněné planetě. Současně známé a předpokládané pravděpodobné zásoby neobnovitelných zdrojů energie nejsou schopny pokrýt rozvoj současného počtu obyvatel země (6,5 miliard) a s růstem počtu obyvatel se tato disproporce ještě zvýší. Problémy nedostatku energie, rostoucího narušování životního prostředí, růstu světové populace, legální a ilegální hromadné migrace, vzrůstající ekonomické nadvlády a obrovských rozdílů životní úrovně jsou příliš velké, než aby byly ponechány k řešení jen silám trhu a geopolitickému soutěžení mezi národy. Rostoucí napětí způsobené nevyřešenými problémy může způsobit zánik nebo podstatnou transformaci naší civilizace. Naše globální společnost se bude rozvíjet nebo zanikne podle toho, zda budeme schopni sdílet společné cíle a najít praktické řešení jak tyto cíle uskutečnit. Hlavní příčiny hrozeb 21. století Prapříčinami nových hrozeb, kterým budeme čelit v 21. století, jsou omezenost zdrojů a změna klimatu. Naše energetické sítě jsou navrženy tak, aby se bez problémů vyrovnaly s technologickými poruchami, běžnou kriminální činností a neúmyslnou chybou personálu. Nedokážou se však vyrovnat s vícenásobným vyřazením kritických prvků přenosové soustavy, a to bez ohledu na příčinu. Obrázek 1 ukazuje názorně „Damoklův meč“ jímž jsou ohroženy naše rodiny. Vzhledem k naší závislosti na elektřině nejsme bez ní schopni zajistit základní potřeby člověka nutné k přežití. Obrácená pyramida potřeb podle Maslowa naznačuje, jak může být během několika sekund ohrožena nejen potřeba bezpečí ale i uspokojení některých základních fyziologických potřeb. Změna klimatu se projevuje vyšší četností i vyšší intenzitou extrémních klimatických jevů, které mohou zasáhnout území i několika států současně (Kyrill - 2007, Emma – 2008). Změna klimatu bude doprovázena stále rostoucí migrací obyvatel. Migrace a uprchlictví již dnes představují jeden ze zásadních globálních problémů. Stále početnější skupinu běženců tvoří tzv. environmentální (ekologičtí) uprchlíci, kteří opouštějí své domovy v důsledku naprosté devastace přírodního prostředí a vyčerpání přírodních zdrojů, které

27

vedou ke hladomoru. Pokud politické procesy v daných zemích nejsou schopny zvládnout účinky environmentálních tlaků, vznikajících v důsledku desertifikace či eroze půdy, mohou být příčinou zničujících konfliktů. Degradace prostředí, chudoba, nespravedlnost a konflikty vstupují mezi sebou do spletitých a mocných interakcí, výsledkem je opouštění domovů. V současnosti se jedná o několik desítek miliónů ročně, ale v budoucnu se může toto číslo zvýšit na stovky milionů. Ekonomicky vyspělé země nejsou schopny takovou vlnu přijmout. Koincidence poruch

Změna klimatu

Zločinnost, deprivace

Konflikty o zdroje

Migrace Extrémní jevy

Teroristické akce

Guerillové akce

Vojenské akce

BLACKOUT

Potřeba uznání

as M

e po dl by tře

la dn í Zá k

Potřeba sounáležitosti

po

Potřeba bezpečí: jistoty, stálosti, spolehlivosti, struktury, pořádku, pravidel a mezí, osvobození od strachu, úzkosti a chaosu

lo wa

Fyziologické potřeby: potřeba kyslíku, přiměřené teploty, tekutin, potravin, pohybu, spánku a odpočinku, vyhnutí se bolesti, ...

Potřeba seberealizace

Obrázek 1“Damoklův meč“ 21. století  Zesilujícím účinkem ekologické migrace je fakt, že se jedná o nejchudší a nekvalifikované vrstvy. Přitom svět byl zasažen ekonomickou krizí, která pravděpodobně bude ještě zesilovat a těžko bude vytvářet pracovní místa pro lidi s nízkou kvalifikací. Průvodním jevem nezvládnutí rostoucí migrace a dopadů hospodářské krize bude vzrůst zločinnosti, často vedena snahou pouze

28

obstarat si základní prostředky k přežití. Ideální příležitostí k rabování obchodů je právě blackout. Deprivovaných skupiny obyvatelstva mohou také využívat a zneužívat extrémní politické síly a případně i teroristická ústředí. Je třeba rozumět faktu, že v případě konfliktů, kdy jedna ze stran má značnou převahu, vzniká asymetrický konflikt. Jeho průvodním jevem jsou gerilové války na napadeném území a teroristické akce na území silnějšího nepřítele. Napadení kritické infrastruktury a způsobení dlouhotrvajícího blackoutu v zemi nepřítele může oslabit jeho sílu a politickou vůli v konfliktu pokračovat. Přestože věříme v možnost vzájemné dohody a spolupráce mezi národy v oblasti zajišťování energetické bezpečnosti, nemůže být tato naděje jedinou strategií. Znamená to, že by ČR v žádném případě neměla podceňovat úkoly spojené s ochranou vlastního území v případě nenadálého nepříznivého zvratu mezinárodních vztahů a věnovat náležitou pozornost zajištění své bezpečnosti a připravenosti. Role státu proto musí být aktivnější, než je pouhá tvorba legislativy. Zajištění bezpečí občanů, tj. i základních potřeb včetně energie, je základní úlohou státu. Této povinnosti se stát nemůže vzdát. Musí si proto pod kontrolou udržet kritickou infrastrukturu a klíčové zdroje energie. Pro případ krizových stavů musí být předem analyzovány možné scénáře a připraveno jejich řešení z pohledu ochrany obyvatelstva. Přitom je třeba vnímat, že zajištění bezpečnosti dodávek energie se odehrává na 4 „hřištích“: diplomatickém, vojenském, krizovém a liberálním. Vojenské doktríny

Zahraniční politika

Krizové řízení

Liberalizovaný trh

240/2000 Účast v misích

Civilní nouzové plánování

Diplomacie

406/2000 406/2006

241/2000 239/2000

Podnikání v energetice

458/2000 91/2005

Zajištění přístupu ke zdrojům primárních nosičů energie Zajištění dopravních cest Zábrana nukleární proliferace

Objekty kritické infrastruktury

Integrovaný záchranný systém

Podnikání v energetice

Ústřední důležitost pro sílu moderních armád má ropa

Kontinuita činnosti

Minimalizace ztrát v území

Maximalizace zisku

Rozsah zprávy „Pačesovy komise“ (6. kapitola) Trh ?

Regulované oblasti ?

 

Obrázek 2 Čtyři oblasti zajišťování energetické bezpečnosti 29

Je zřejmé, že tržní prostředí k zajištění energetické bezpečnosti nepostačuje. Výlučnost elektřiny Výlučnost elektřiny oproti jiným druhům energie ilustrují nejlépe takové události jako přerušení dodávky ruského plynu přes Ukrajinu na počátku roku 2009. U potrubního zásobování zemním plynem, ropou, teplem (i vodou) nevede nerovnováha zdrojů a spotřeby k okamžitému přerušení dodávky. Potrubní systémy mohou pracovat s nižším tlakem a i při přerušení dodávky může být po určitou dobu zajištěna dodávka ze zásobníků. Život v území se nezastavuje a je čas na politická řešení, která mohou krizi vyřešit v řádu dnů, či maximálně týdnů. Protože Česká republika má vybudovány zásobníky ropy a ropných produktů i zásobníky zemního plynu, je schopna přečkat takovou krizi bez omezení dodávek. Tak tomu bylo i na začátku roku 2009. Naproti tomu pokud dojde k nerovnováze výroby a spotřeby v zásobování elektřinou, a tato rovnováha není okamžitě odstraněna, dojde k rozpadu provozu soustavy během několika sekund – nastane blackout, neboť elektřina je vzhledem ke své fyzikální podstatě ve velkém měřítku zatím prakticky neskladovatelná. Škody a ztráty z déletrvajícího výpadku zásobování elektřinou mohou být značné, srovnatelné s povodněmi v roce 1997 a 2002, i když by byly samozřejmě v konkrétních případech jiného druhu. V zemích, kde došlo k vážnému či déletrvajícímu výpadku dodávek elektřiny, stala se problematika blackoutu a jeho prevence předmětem vládních vyšetřovacích skupin a podle závažnosti a příčin vznikla celá řada doporučení adresovaná energetickému průmyslu. Z hlediska nastavených ekonomických podmínek se ukazuje, že je třeba hledat i využití tržních mechanismů jak zvýšit bezpečnost zásobování elektřinou a zlepšit povědomí o s ním spojeném riziku. Odběratel elektřiny být měl být v kupní smlouvě informován o rizicích spojených s dodávkou nebo spíše nedodávkou elektřiny. Smlouva o dodávce elektřiny by měla jasně vymezovat (nikoliv jen odkazem na legislativní paragrafy), kdo nese riziko dopadů z přerušení dodávky elektřiny, zda může zákazník očekávat kompenzace škod a v jaké výši. Spotřebitel se pak může snáze rozhodovat o alokaci, akceptaci či pojištění zbytkového rizika, které na něj ze smlouvy připadá. Z rozboru pohrom, hrozeb, zranitelnosti a dopadů vyplývá, že nejzranitelnějším energetickým systémem je elektrizační soustava a jejími nejzranitelnějšími prvky jsou stožáry vedení 400 kV a transformátory 400/110 kV. Nejvážnější hrozbou pro přenosovou soustavu je koordinovaný vícenásobný teroristický útok. Přenosová soustava je dimenzována podle praxe (N-1), takže 30

jednoduchá porucha může být poměrně snadno eliminována. Jestliže by však byl teroristický útok zaměřen současně na několik kritických míst systémů, mohlo by dojít k závažnému narušení dodávek energie s dalekosáhlými ekonomickými a sociálními důsledky. Odstranění nebo snížení rizika z vícenásobných teroristických útoků je proto v sektoru energetiky prioritní, nehledě k tomu, že se tím současně sníží i následky technologických poruch a přírodních pohrom. Z hlediska živelních pohrom je pak nejvážnější orkán a tvorba námrazy. Dopady déletrvajícího přerušení provozu přenosové soustavy by byly fatální. Řádově je lze je ilustrovat na obrázku 3.

Elektrárna N=1: 0 obyvatel N=4: 10 mil. obyvatel Obnova: 2 roky

Vedení 400 kV N=1: ;0 obyvatel N=4: 10 mil. obyvatel Obnova 3 týdny

Trafo 400 kV N=1: 0 obyvatel N=4: 10 mil. obyvatel Obnova: 6 měsíců

Přenosová soustava 400 kV, 220 kV

Systémové elektrárny

Největší odběratelé Distribuční soustava „n“

Vedení 110 kV N=1: 0 obyvatel N=4: 100 tis. obyvatel Obnova: 2 týdny

110 kV DG 22 kV

Vedení 22 kV N=1: 2 tis. obyvatel N=4: 8 tis. obyvatel Obnova: 1 týden Vedení 220/380 V N=1: 100 obyvatel N=4: 400 obyvatel Obnova: 2 dny

Trafo 22 kV N=1: 100 obyvatel N=4: 400 obyvatel Obnova: 1 týden 220/380 V Maloodběr

Maloodběr

Trafo 110 kV N=1: 0 obyvatel N=4: 50 tis. obyvatel Obnova: 2 měsíce DG Výrobna N=1: 0 obyvatel N=4: 0 obyvatel Obnova: 1 rok

Pasivní distribuční soustava

 

Obrázek 3 Současná distribuční síť je pasivní (orientační údaje)  

Současné veřejné distribuční sítě jsou pasivní a nejsou při schopny zajistit zásobování elektřinou z místních zdrojů bez propojení s přenosovou soustavou. Určitá kumulace poruch nad rámec pravidla N-1 tak může ohrozit zásobování obyvatel celého státu (10 mil. obyvatel). Pokud by se podařilo vytvořit v legislativně podmínky pro vznik a provoz ostrovních systémů distribučních soustav nezávisle na přenosové soustavě, snížil by se dopad blackoutu na obyvatelstvo České republiky stokrát (obr. 4). Postižení se sníží přibližně na 100 tisíc obyvatel, což je situace, kterou je možné zvládnout s pomocí Integrovaného záchranného systému (IZS).

31

Systémové elektrárny

Přenosová soustava 400 kV, 220 kV

Největší odběratelé Distribuční soustava

Vedení 110 kV N=1: 0 obyvatel N=4: 100 tis. obyvatel Obnova: 2 týdny

110 kV DG 22 kV

Vedení 22 kV N=1: 2 tis. obyvatel N=4: 8 tis. obyvatel Obnova: 1 týden

Trafo 22 kV N=1: 100 obyvatel N=4: 400 obyvatel Obnova: 1 týden 220/380 V

Vedení 220/380 V N=1: 100 obyvatel N=4: 400 obyvatel Obnova: 2 dny

Maloodběr

DG

Firewall

Trafo 110 kV N=1: 0 obyvatel N=4: 50 tis. obyvatel Obnova: 2 měsíce DG Výrobna N=1: 0 obyvatel N=4: 0 obyvatel Obnova: 1 rok

DG Aktivní distribuční sít

Obrázek 4 Zodolněná distribuční síť je aktivní Po vytvoření legislativních podmínek je energetika schopna odstranit neakceptovatelné riziko dlouhodobého blackoutu postihujícího všechny regiony a po rozpadu přenosové soustavy (tj. po tzv. systémové poruše) přejít na ostrovní provozy regionálních distribučních sítí. Ostrovní provoz elektrických sítí má obdobnou funkci jako firewall v počítačových sítích. Není jistě náhodou, že nově zvolený americký prezident Barack Obama považuje tyto aktivní „chytré sítě“ („smart grids“) za důležitou součást koncepce obnovy elektrizační soustavy USA. Je dokonce součástí ekonomického balíčku, který má pomoci vyvést USA z hospodářské krize. Technologická platforma „smart grids“ existuje i v EU a je podporována Evropskou komisí. Postupná adaptace distribučních sítí povede k sebeuzdravujícím systémům, které obdobně jako imunitní systém člověka, budou schopny čelit nejrůznějším hrozbám (obr. 5). Přechod od pasivních sítí k aktivním je zásadním prvkem ochrany obyvatelstva neboť snižuje zranitelnost elektrizační soustavy a tedy i společnosti: • při extrémních klimatických jevech, které mohou překonat pravidlo N-1 (Kyrill, Emma); • při zvládání krizových situací a zmírňování dopadů v případě teroristických útoků a gerilové války; • při rozvoji využívání obnovitelných zdrojů energie, jejichž provoz je nesouvislý či přerušovaný (větrné a sluneční elektrárny).

32

Aktivní distribuční sítě jsou mnohem méně nákladnějším řešením, nežli plošné zálohování objektovými zdroji elektřiny.  

Investice do technické inovace

Pasivní distribuční síť

Aktivní distribuční síť

Změna filosofie řízení distribučních sítí Zodolnění distribučních sítí

Decentralizované zdroje jsou připojeny k distribuční síti a „zapomenuty“

Úprava ochran a automatik

Sebeuzdravující inteligentní sítě s vysokou imunitou proti pohromám

10%

20%

Podíl decentralizovaných zdrojů

Obrázek 5 Postupná adaptace distribučních sítí  

Řešení nouzového zásobování Přístup k řešení vychází z dokumentu nazvaného Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, schváleného usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008. V něm se v části 4.1.3 mimo jiné uvádí: „Poškození, narušení nebo zničení kritické infrastruktury může být způsobeno přírodními katastrofami a vlivem činnosti lidského faktoru, která se váže na selhání techniky a technologických postupů a na úmyslné akce zahrnující terorismus a organizovaný zločin, a to jak jednotlivců, tak skupin. Ochrana kritické infrastruktury je proces, který je zaměřen na takové zajištění fungování subjektů kritické infrastruktury a objektů, které vlastní nebo provozují, tak aby nedocházelo k jejich selhání při zohlednění všech možných rizik a hrozeb. Smyslem ochrany kritické infrastruktury musí být proto minimalizace dopadů výpadku činnosti těchto infrastruktur tak, aby narušení funkcí, činností nebo služeb bylo krátkodobé, málo četné, zvladatelné přinejmenším provizorním nebo alternativním způsobem a územně omezené tak, aby postihlo co nejmenší počet obyvatelstva.“

33

Při krizových stavech je obvykle nutné omezovat veřejnosti poskytování výrobků a služeb. Z hlediska konečného spotřebitele to znamená, že mu může být přiděleno omezené množství toho, co obvykle potřebuje. A to tak, aby zmíněné množství mu umožnilo přežití krizového stavu bez újmy na zdraví. V elektroenergetice, například na rozdíl od zásobování vodou, tento systém neexistuje a někteří zákazníci jsou od elektřiny odříznuti zcela, i když by pro přežití v objektu postačovalo mnohem menší množství elektřiny, než jsou potřeby v normálním provozu. Tato praxe je přijatelná pokud nepředpokládáme, že by krizový stav výpadků elektřiny velkého rozsahu (blackout) trval déle než 24 hodin. Po této době začínají velké problémy prakticky u všech spotřebitelů a život společnosti je značně narušen. Ukazuje se, že pokud by bylo možné v postižené oblasti zajistit alespoň 30 % obvykle požadovaného elektrického výkonu, společnost by i déletrvající výpadek dodávek mohla překonat bez větších problémů. Systém zajištění nouzového zásobování elektřinou pomocí místních zdrojů elektřiny (zejména městských tepláren) proto vyžaduje schopnost sítě regulovat spotřebu v reálném čase tak, aby byly zásobovány objekty kritické infrastruktury a aby i všichni spotřebitelé dostali bezpečnostní minimum. Přebytek elektřiny pak může cyklicky rotovat. Rozbor situace v jednotlivých zásobovacích územích distribučních společností (tab. 1) ukazuje, že kromě hlavního města Prahy jsou ve všech ostatních regionech příznivé podmínky pro zajištění nouzového zásobování elektřinou z místních zdrojů. Ty jsou schopny pokrýt vice než 40% (žlutá) a v některých regionech až 100% (zelená) požadovaného maxima zatížení dané sítě.

34

Tabulka 1 Předpoklady provozu ostrovních systémů v regionech   Týden 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51

Oblast PRE Oblast STE 17% 17% 16% 16% 17% 17% 17% 17% 18% 18% 17% 20% 21% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 19% 21% 20% 19% 19% 21% 22% 21% 19% 21% 19% 19% 21% 21% 22% 20% 20% 20% 19% 19% 18% 18% 17% 17% 16% 15% 15% 15% 15% 15% 14%

118% 119% 109% 114% 113% 118% 118% 119% 126% 126% 117% 128% 134% 146% 150% 154% 152% 157% 154% 155% 155% 154% 156% 153% 150% 152% 148% 142% 147% 156% 152% 147% 145% 148% 139% 138% 138% 138% 140% 128% 127% 116% 119% 113% 108% 104% 104% 109% 106% 103%

Oblast E.ON 47% 45% 43% 45% 45% 46% 46% 46% 47% 49% 46% 48% 49% 52% 52% 53% 55% 55% 53% 53% 53% 53% 52% 53% 54% 61% 54% 52% 56% 59% 57% 53% 53% 54% 51% 51% 51% 51% 50% 48% 47% 44% 46% 44% 43% 43% 43% 42% 44% 47%

 

35

Oblast ZČE Oblast SČE Oblast VČE Oblast SME 151% 67% 116% 99% 154% 71% 120% 98% 149% 69% 118% 91% 142% 64% 114% 94% 148% 64% 118% 93% 147% 66% 119% 96% 151% 67% 121% 96% 149% 72% 120% 96% 152% 68% 121% 98% 156% 72% 123% 102% 161% 80% 125% 96% 151% 71% 119% 102% 160% 77% 128% 103% 163% 76% 127% 109% 171% 83% 132% 107% 171% 84% 135% 110% 176% 84% 138% 111% 170% 84% 138% 109% 170% 83% 139% 106% 166% 83% 136% 107% 174% 84% 136% 110% 178% 84% 138% 111% 179% 85% 138% 110% 174% 84% 137% 111% 173% 84% 136% 109% 179% 83% 142% 116% 183% 88% 144% 112% 184% 85% 142% 110% 185% 86% 138% 119% 194% 93% 146% 119% 206% 98% 157% 119% 197% 92% 144% 115% 180% 86% 136% 112% 182% 84% 134% 113% 180% 85% 140% 105% 174% 82% 124% 106% 176% 83% 127% 106% 173% 82% 129% 101% 169% 81% 128% 104% 167% 81% 127% 101% 165% 76% 122% 100% 161% 75% 123% 93% 153% 70% 115% 96% 156% 74% 112% 92% 149% 69% 100% 89% 141% 67% 98% 89% 139% 65% 97% 88% 136% 65% 96% 90% 140% 66% 99% 88% 138% 65% 97% 92% 137% 65% 99%

Blackout může být důsledkem postupné degradace, ale může vzniknout i velice rychle a bez varování (obr. 6). Z hlediska možného vzniku krizových situací je třeba si uvědomit, že krize nevzniká bezprostředně po přerušení dodávky energie, ale vyvíjí se s časem, přičemž vlivem vzájemných závislostí systémů kritické infrastruktury může docházet k zesilujícím a dominovým účinkům.  

Normální stav

Snížení bezpečnosti zásobování Nápravné akce či obnova

Varování

Stav nouze

Blackout Zpoždění (s, min, hodiny, dny) Krizová situace

Ztráty u spotřebitelů narůstají exponenciálně s časem

 

Obrázek 6 Stavový model elektrizační soustavy  

Probíhající projekt „Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel“ (zkratka RESPO – RESilient POwer) patří do skupiny opatření ke zvýšení spolehlivosti chodu elektrizační soustavy, zvýšení bezpečnosti obyvatel a snížení ekonomických dopadů. Cílem je zachování kontinuity dodávky elektrické energie při vzniku havarijních stavů v elektrizační soustavě. Jde o pro-aktivní preventivní opatření vedoucí ke snížení primárních škod ve výrobě souvisejících s poškozením nebo zničením produkce v důsledku výpadku energií a o snížení sekundárních škod průmyslových závodů a dalších spotřebitelů. Stát, který je z podstaty odpovědný za kontinuitu života na svém území, disponuje určitými specifickými pravomocemi danými legislativou, což může soukromý sektor chápat jako svým způsobem rušivý element v přirozených tržních vztazích. Nicméně krizové situace jsou samy o sobě vybočením z normálního stavu a role státu při nastolení a udržení výjimečných podmínek je zde nezastupitelná. Tento zdánlivý rozdílný postoj ovšem vůbec nebrání tomu, 36

aby stát společně s oběma stranami (dodavateli i odběrateli energií) vytvořil optimální strategii celostního řízení rizik, aplikoval ji formou dohledu v klidovém stavu a formou řízení ve stavech krizových. Vyjděme tedy z toho, že základní vlastností dobré organizace je existence procesu plánování kontinuity (Business Continuity Planning - BCP) a organizace provádí tuto činnost v rámci svých vnitřních procesů, na vlastní náklady a s respektováním pravidel, která jsou dána okolím (obchodní pravidla, legislativa, pojištění, apod.). Přestože zdánlivě je pro organizaci BCP čistě nákladovou položkou, pomáhá jí minimalizovat rizika a rovněž zvyšuje dobré jméno (goodwill), a tedy zvyšuje tržní hodnotu podniku, což se v poslední době stává stále důležitějším ukazatelem při hodnocení úspěšnosti. Stát, resp. řídicí složky regionů a měst jsou na tom podobně. Stát navíc má silnější roli v definování prostředí – pomocí legislativy. Může tedy pro umožnění či usnadnění řešení případné krizové situace využívat mimořádných opatření, která v normálních podmínkách nelze použít (tzv. krizové zákony). Závěr Největší hrozbou z pohledu funkce celého území ČR, která může vyústit v těžko zvladatelný krizový stav, je v oblasti kritické infrastruktury déletrvající rozpad elektrizační soustavy – blackout. Elektrizační soustava je nejvíce centralizovaná infrastruktura, navržená podle praxe N-1 (musí zvládnout výpadek jednoho kritického prvku), nemající „krizové zásobníky“ jako ropa. Při nezvládnutí rovnováhy výroby a spotřeby dochází k rozpadu sítě během několika sekund. Z hlediska možností státu a z výše zmíněných skutečností je nutné: A) Vytvořit předpoklady pro zajištění dodávek elektřiny (energií) subjektům a objektům tzv. kritické infrastruktury. B) Vytvořit předpoklady (legislativních a věcných) pro vznik ostrovních provozů zajišťujících přiměřené dodávky elektřiny v krizových stavech. C) Požadovat doplnění existujících Územních energetických koncepcí (§4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií) o zajištění elektřiny (energií) v případě krizových stavů. Opatřeními A) B) C) se vytvoří podmínky pro zajištění soběstačnosti regiónů v poskytování základních potřeb a zajištění základních ekonomických funkcí pro přežití krizových situací (obr. 7).

37

Obrázek 7 Soběstačnost a propojení přirozených celků v krizových stavech Je na rozhodnutí příslušných orgánů státní správy a zákonodárného sboru (Parlamentu ČR), jak budou přistupovat k požadavku zajištění „ostrovů života“ přistupovat.  

38

Předfiltry a kolektivní filtry pro typizované sestavy filtroventilačních zařízení ve stálých úkrytech civilní ochrany Ing. Jaroslav HEGAR HZS Moravskoslezského kraje Výškovická 40, 700 30 Ostrava – Zábřeh e-mail: [email protected] Ing. Ján PIVOVARNÍK Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč e-mail: [email protected] Anotace: Článek poskytuje informace o typech a počtech kolektivních filtrů a předfiltrů instalovaných ve stálých jednoúčelových a dvouúčelových úkrytech. 1. Úvod Od padesátých let minulého století do 80 let minulého století byly stálé úkryty při jejich výstavbě vybavovány různými typy filtoventilačních zařízení, kterým odpovídal určitý typ a počet filtrů. Osoby, které jsou pověřovány údržbou a zpohotovováním úkrytů často neznají počty ani typy filtrů, které musí být při zpohotovení úkrytů k jednotlivým druhům filtroventilačního zařízení nainstalovány pro zajištění čistoty vzduchu v úkrytu. Předfiltry a kolektivní filtry mohou být používány pouze za válečného stavu a nesmí být používány při provozu filtroventilačního zařízení v mírové době. V úkrytech mohou být tyto filtry pouze předinstalovány do sestav, nikoliv však propojeny s díly filtroventilačniho zařízení.  

2. Předfiltry a kolektivní filtry Ve stálých úkrytech civilní ochrany jsou při bojovém provozu používány v sestavách filtračních a ventilačních zařízeních (FVZ) předfiltry (značení PF) a kolektivní filtry (značení KF nebo FP) jako doplňkové díly FVZ. 2.1. Předfiltry Jsou typové filtry s vysokou filtrační účinností pro jemné aerosoly. Jsou určené k čištění vzduchu od prachu a škodlivých aerosolů (otravných,

39

radioaktivních, biologických a jiných toxických). Používají se jako druhý filtrační stupeň a umísťují se v prachových komorách na přívodových cestách vzduchu za hrubými prachovými filtry 300 HPF, jako doplňkové díly FVZ 300a, 300b a 1000. Předfiltry ve stálých úkrytech mají označení na filtrech začínající písmeny JPF (jemný prachový filtr) nebo PF (předfiltr). Předfiltry nejsou používány u FVZ 50, 100, 200 a 300c. Zde se k filtraci vzduchu podle druhu FVZ používají jako první filtrační stupeň prachové filtry (označení 100 PF nebo 300 PF) umístěné ve filtroventilační komoře. Pouze prachové filtry 300 HPF, 100 PF a 300 PF lze promývat (čistit) vodou. 2.2. Kolektivní filtry Jsou ochranné typové filtry určené k čištění vzduchu od otravných látek ve formě plynů, zbytku prachu a jiných škodlivých aerosolů (otravných, radioaktivních, biologických a jiných toxických). Používají se jako koncový filtrační stupeň k čištění přiváděného vzduchu a umísťují se v sestavách ve filtroventilačních komorách za předfiltry nebo přímo za prachovými filtry (100 PF, 300 PF) jako doplňkové díly FVZ. Obvykle nechrání proti oxidu uhelnatému. Kolektivní filtry ve stálých úkrytech mají na filtrech označení začínající písmenem KF (kolektivní filtr) nebo označení začínající písmenem FP (filtr pohlcovač). 2.3. Značení předfiltrů a kolektivních filtrů Předfiltry a kolektivní filtry jsou značeny jak již bylo výše uvedeno písmeny, za kterým následuje číslo. Číslo za písmenným označením filtru uvádí průtokové množství vzduchu filtru v m3 za hodinu. Ve stálých úkrytech se můžeme setkat s kolektivní filtry s tímto značením: FP 100, KF 100, FP 75, KF 75, FP 50, KF 50, KF150/200, KF1000 a jiné. Nejpoužívanějšími předfiltry v úkrytech jsou JPF 300, PF 300 a PF 300/500. Příklady a význam značení: FP 100 - kolektivní filtr s průtokem vzduchu 100 m3 h-1, KF 75 - kolektivní filtr s průtokem vzduchu 75 m3 h-1, FP 50 - kolektivní filtr s průtokem vzduchu 50 m3 h-1, KF 150/200 - kolektivní filtr s průtokem vzduchu 150 m3 h-1 až 200 m3 h-1, KF 1000 - kolektivní filtr s průtokem vzduchu 1000 m3 h-1, JPF 300 - předfiltr s průtokem vzduchu 300 m3 h-1, PF 300 - předfiltr s průtokem vzduchu 300 m3 h-1, PF 300/500 - předfiltr s průtokem vzduchu 300 m3 h-1 až 500 m3 h-1.

40

3. Typizované sestavy filtroventilačního zařízení Ve stálých úkrytech civilní ochrany byly instalovány typizované sestavy filtroventilačního zařízení. Od 50. let minulého století to byly sestavy s označením FVZ 50, 100, 200, 300 typu 55, 56, 60 a dalších. Písmeno a za typem uvádí, že FVZ je vybaveno regeneračním zařízením. U písmen b a c za typem, že FVZ není vybaveno regeneračním zařízením. Zvláště u velitelských stanovišť se můžeme setkat s FVZ 1000. FVZ 5 10 200 300 300 300 100 200 300 300 300 0 0 c a b c c c a b c typ 60 typ 55 1 1 1 1 1 1 1

Název prachový filtr 100 PF prachový filtr 300 PF hrubý prachový filtr 300 HPF předfiltr JPF 300 (PF300) kolektivní filtr FP 50 (KF 50) 1 kolektivní filtr FP 100 (KF 100)

1

1

1

1

1

1

1

1

3

3

4*

4*

2 2

3

1

2

3

 

* u FVZ dodávaných do r. 1958 lze instalovat 4 kolektivní filtry FP 75 (KF 75)  

V 80 letech minulého století byly instalovány do stálých tlakově odolných úkrytů typové řady  filtroventilačních zařízení, s názvy FVZ-STOÚER (filtroventilační zařízení stálého tlakově odolného úkrytu s motorickým a ručním pohonem) nebo FVZ-STOÚ-ES (filtroventilační zařízení stálého tlakově odolného úkrytu s elektrickým soustrojím). Číslo uváděné za písmenným označením FVZ obsahuje dva číselné údaje oddělené lomítkem. První číselný údaj vyjadřuje průtokové množství vzduchu při provozním režimu filtroventilace, tedy při filtraci vzduchu přes předfiltry a kolektivní filtry (počítá se 2 m3h-1 pro 1 ukrývanou osobu). Druhé číslo pak průtokové množství vzduchu při provozním režimu částečná filtroventilace, tedy při filtraci přiváděného vzduchu přes prachové filtry - vložky stěnových filtrů a filtry instalované v klimatizační jednotce (počítá se 10 m3h-1 pro 1 ukrývanou osobu při průměrné teplotě v červenci do 23°C nebo 14 m3h-1 pro 1 ukrývanou osobu při průměrné teplotě v červenci nad 23°C) v m3 za hodinu. Z údajů lze pak informativně zjistit, pro jaký kapacitně velký stálý úkryt je filtroventilační 41

zařízení určeno. S předfiltry se můžeme v úkrytech vybavených elektrickým soustrojím (ES) setkat také jako s provozním materiálem, který čistí vzduch potřebný pro chod vznětového motoru soustrojí. Příklad: FVZ-STOÚ-ER 100/500 (filtroventilační zařízení stálého tlakově odolného úkrytu s ručním motorickým pohonem určené pro úkryt s kapacitou 50 osob – platí pro průměrnou teplotu vzduchu v červenci do 23°C), FVZ-STOÚ-ES 1800/9000 (filtroventilační zařízení stálého tlakově odolného úkrytu s elektrickým soustrojím určené pro úkryt s kapacitou 900 osob – platí pro průměrnou teplotu vzduchu v červenci do 23 °C). V malokapacitních úkrytech se pak můžeme setkat s typy 100/500, 200/1000, 300/1500, 600/3000. Ve velkokapacitních úkrytech pak s typy 600/3000, 900/4500,1200/6000, 1800/9000, 2500/12500 a 5000/25000. Navrhování FVZ s ohledem na kapacitu a teplotu

50 100 150

Typ FVZ Úkryt Malokapacitní

Počet ukrývaných

450 600 900 1250 2500

Velkokapacitní

300

Teplota do 23°C

Teplota nad 23°C

100/500

200/1000

200/1000

300/1500

300/1500

600/3000

600/3000

900/4500

900/4500

1200/6000

1200/6000

1800/9000

1800/9000

2500/12500

2500/12500

5000/25000

5000/25000

2 x 5000/25000

 

42

Provozní materiály FVZ s motorickým a ručním pohonem Filtr FVS Typ FVZ - STOÚ Velikost Počet vložek ER 1x2 2 100/500 1x2 2 200/1000 1x2 2 300/1500 1x4 4 600/3000 2x4 8 900/4500

PF 300/500 1 1 2 3 3

KF 150/200 1 1 2 3 6

 

Provozní materiály FVZ s elektrickým soustrojím PF 300/500

Typ FVZ - STOÚ ES 600/3000 900/4500 1200/6000 1800/9000 2500/12500 5000/25000

Filtr FVS strojovna FVZ strojovna ES FVZ ES 1x4 2x4 2 2 2x4 2x4 2 2 2x4 2x4 2 3 3x4 2x4 2 4 3x6 3x4 2 6 2 ks 3 x 6 3x4 2 12

KF 150/200 4 6 6 9 12 24

 

Obdobným způsobem jsou označovány FVZ instalované ve stálých tlakově neodolných úkrytech, a to názvem FVZ-SPRÚ-ER (filtroventilační zařízení stálého protiradiačního úkrytu s motorickým a ručním pohonem) a FVZ-SPRÚ-ES (filtroventilační zařízení stálého protiradiačního úkrytu s elektrickým soustrojím). Číslo uváděné za písmenným označením uvádí průtokové množství vzduchu při provozním režimu částečná filtroventilace (množství filtrovaného vzduchu v m3h-1 pro jednu ukrývanou osobu pro režim částečná filtroventilace se počítá v závislosti na průměrné teplotě vzduchu ve 14 hodin nejteplejšího měsíce roku. Při teplotě vzduchu do 23°C je to 10,08 m3h-1 a nad 23°C je to 14,04 m3h-1). Příklad: FVZ-SPRÚ-ER 500 (filtroventilační zařízení stálého protiradiačního úkrytu s ručním motorickým pohonem určené pro úkryt s kapacitou 35 – 49 osob), FVZ-SPRÚ-ES 9000 (filtroventilační zařízení stálého protiradiačního úkrytu s ručním motorickým pohonem pro úkryt s kapacitou 641 – 892 osob).

43

U stálých protiradiačních úkrytů se nepoužívají k filtraci vzduchu klasické prachové filtry ani předfiltry a ani kolektivní filtry. K filtraci vzduchu se za válečného stavu používají filtry vložkové stěnové (FVS) s filtrační vložkou FIRON SPECIÁL. 4. Závěr Správné použití předfiltrů a kolektivních filtrů ve stálých úkrytech bude zárukou ochrany obyvatelstva. Zárukou toho, že ukrývané osoby v úkrytech budou dýchat čistý vzduch zbavený prachu a škodlivých látek. Použitá literatura: [1] Směrnice MO ČR Chem-21-3, Kolektivní filtry a předfiltry, Praha 1980. [2] Příručka k odborné normě znalostí pro krytové jednotky CO objektů, federální ministerstvo vnitra, Praha 1971. [3] Směrnice MO ČR CO-6-2, Projektování a výstavba úkrytů CO 3., 4. a 5. třídy odolnosti, Praha 1980. [4] Směrnice MO ČR CO-6-1, Příprava a výstavba protiradiačních úkrytů, Praha 1978. [5]

Sborník pro FVZ-STOÚ- ES, České vzduchotechnické závody Milevsko 1986.

[6] Sborník pro FVZ-STOÚ- ER, České vzduchotechnické závody Milevsko 1986. [7] Sborník pro FVZ-SPRÚ, České vzduchotechnické závody Milevsko 1986. [8] Průvodce projekci stálých tlakově odolných úkrytů civilní obrany, Ing. Jaroslav Hegar, Štáb CO města Ostravy 1989.

44

Terorismus a jeho dopady na podnikatelskou sféru v České republice Ing. Věra HOLUBOVÁ, Ing. Václav VESELÝ VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice e-mail: [email protected], vaclav [email protected] Klíčová slova: Terorismus, teroristický útok, kriminální organizovaná kriminalita, podnikatelská sféra.

terorismus,

kriminalita,

Abstrakt: V posledních desetiletích lze stále zřetelněji vysledovat, že čím propojenější a globalizovanější je současný svět, tím objektivně ztrácejí na svém původním významu hranice jednotlivých států. Tento stav pak nastoluje otázku, jakým způsobem a formami mohou jednotlivé státy plnit své základní funkce, mezi něž patří ochrana bytostných národních zájmů včetně zajištění bezpečnosti svých občanů. Tento proces je komplikován takovými nebezpečnými jevy, jako jsou nadnárodní organizovaný zločin a terorismus. Za této situace jsou občané České republiky i jejich stát stále vystaveni celé řadě hrozeb a rizik. Projevy terorismu na území České republiky ve srovnání s jinými státy byly a zatím jsou omezené, přesto lze vysledovat řadu aktivit, které s terorismem souvisejí. Charakteristika terorismu Problematika terorismu na území České republiky není doposud v rámci akademického výzkumu podrobněji a komplexně zpracována, přestože některé studie se jí v rámci obecnějšího závěru zabývají. Výzkum terorismu nejen v České republice, ale i v globálním rámci je provázen celou řadou problémů, které souvisejí mimo jiné s neexistenci obecně uznávané definice a typologie terorismu, s roztříštěným metodologickým aparátem výzkumu, s omezeným teoretickým zázemím dosavadního zkoumání, s malou hodnověrností řady faktografických údajů. Odpovědné zkoumání terorismu představuje poměrně komplikovanou výzvu, zvláště pokud se jedná o prvotní zpracování tématu v určité oblasti. Již samotný výběr zkoumaných jednotek a volba teoretickometodologických přístupů vznášejí značné nároky na objektivitu výzkumu. Terorismus je pojem, který je v současnosti pro většinu lidí negativně normativně zabarvený. Výsledky vědeckého zkoumání v této oblasti mohou mít za určitých okolností i významné politické dopady, často lze vysledovat výrazné propojení vědecké sféry s politickou praxí v této oblasti. V rámci výzkumu 45

terorismu je třeba klást značný důraz mimo jiné i na vědeckou etiku, přestože předmět výzkumu naplnění takto stanovených nároků často příliš neusnadňuje. Terorismus je zapříčiněn řadou faktorů. Nalézt jednoznačné a univerzální příčiny se zatím nepodařilo. Terorismus je příliš heterogenní předmět zkoumání, který je úzce provázán s nejrůznějšími dalšími společenskými fenomény, což značně komplikuje jeho výzkum. Velký vliv na současné mezinárodní bezpečnostní problémy a na povahu činitelů, které ohrožují dnešní svět mají takové faktory jako jsou globalizace, liberalizace, rozšiřující se privatizace státních funkcí a zejména pak revoluce ve výpočetní technice, telekomunikacích a v přenosu dat. Znamená to, že společnost je stále více internacionalizována a otevřená, což nese i negativní stránku, kterou je zneužívání těchto možností ze strany zločinu včetně terorismu. Terorismus se projevuje v rozličných formách, vyskytuje se v rozdílných geografických a kulturních oblastech a užívá širokou škálu metod i taktických a strategických přístupů. Cílem vědeckého výzkumu terorismu by mělo být tento fenomén precizně vymezit, vnitřně jej rozčlenit podle stejnorodých kritérií, tedy stanovit jeho typologii, dále objasnit příčiny, podmínky a důsledky jeho existence a vymezit a rozdělit postupy, které vedou k jeho potlačení a zhodnotit jeho efektivitu. Důležitým úkolem po 11. září 2001 bylo urychleně dospět v rámci Evropské unie k dohodě o jednotné definici pojmu terorismus. To se částečně podařilo již koncem roku 2001 s tím, že definice pojmu teroristický čin je poměrně široká a prozatím je obsažena v aktu „ Společný postoj Rady Evropské unie o použití zvláštních opatření k boji proti terorismu z 27. prosince 2001“. V právním předpise „Nařízení Rady Evropské unie č. 2580/2001 z 27. prosince 2001“ je výslovně stanoveno, že pro účely tohoto nařízení platí níže uvedená definice teroristického činu. Tuto definici, nepatrně upravenou, přebírá právní akt rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie o boji proti terorismu z 13. června 2002. Předmětné rámcové rozhodnutí stanoví, že každý členský stát Evropské unie přijme opatření nezbytná k tomu, aby jeho vnitrostátní právo považovalo za teroristický čin úmyslná jednání uvedená níže, která na základě své povahy nebo souvislostí mohou vážně poškodit některou zemi nebo mezinárodní organizaci, pokud jsou spáchána s cílem: 1) vážně zastrašit obyvatele, 2) neoprávněně nutit některou vládu nebo některou mezinárodní organizaci k nějakému jednání nebo upuštění od nějakého jednání, 3) vážně destabilizovat nebo rozvrátit základní politické, ústavní, ekonomické nebo společenské struktury některé země nebo některé mezinárodní organizace: a) útoky na život nějaké osoby, které mohou způsobit smrt, b) útoky na fyzickou integritu nějaké osoby, c) únosy nebo braní rukojmí,

46

d) způsobení rozsáhlého zničení vládního nebo veřejného zařízení, dopravního systému, zařízení infrastruktury včetně informačního systému, veřejného místa nebo soukromého majetku, které pravděpodobně ohrozí lidský živost nebo povede ke značné hospodářské ztrátě, e) zmocnění se letadel, lodí nebo jiných prostředků osobní nebo nákladní dopravy, f) výroba, držení, opatřování, doprava, dodávka nebo používání zbraní, výbušnin nebo jaderných, biologických nebo chemických zbraní, jakož i výzkum a vývoj biologických a chemický zbraní, g) vypuštění nebezpečných látek nebo způsobení požárů, výbuchů nebo záplav, v jejichž důsledku dojde k ohrožení lidského života, h) narušení nebo přerušení dodávky vody, elektřiny nebo jiného základního přírodního zdroje, v jejichž důsledku dojde k ohrožení lidského života, i) hrozba spácháním kterýmkoli z činů uvedených pod písmeny a) až h). Zatím neexistuje jedna uznávaná definice terorismu. Většina definic má určité společné prvky, které se shodují v tom, že terorismus je o použití fyzického násilí namířeného proti civilistům, které má způsobit klima všeobecného strachu v cílovém obyvatelstvu, za účelem politických nebo sociálních změn. Jedna z obecných definic terorismu používána v České republice zní „terorismus je použití agresivního a excesivního násilí anebo hrozba použitím takového násilí, které je naplánováno s dominantním účelem vyslat vážně zastrašující poselství zřetelně většímu počtu lidí tzv. cílovému publiku, než pouze těm, kteří jsou primárními násilnými akty nebo hrozbami bezprostředné poškozeni“. Terorismus a jeho vliv na podnikatelskou sféru v České republice V České republice došlo v novém demokratickém prostředí po roce 1989 k výrazným změnám. Kromě výrazných změn ve společnosti, v hospodářství, změn spojených s rozvojem soukromého sektoru došlo k nárůstu kriminality v podstatě ve všech jejích hlavních oblastech – majetková, hospodářská, násilná trestná činnost apod. Česká republika se musela vyrovnat s celou řadou nových skutečností a to nejen s tím, že nově vzniklo soukromé vlastnictví spojené se soukromo-podnikatelskými aktivitami, ale i s tím, že v důsledku otevření hranic přišla i řada cizinců, z nichž část měla v úmyslu rozvíjet podnikatelské aktivity a část měla v úmyslu páchat kriminální činnost. Po čase i část české podnikatelské sféry napojila své podnikatelské aktivity na kriminální prostředí a to buď dobrovolně nebo nedobrovolně. Kriminální prostředí a medializace kriminality v České republice vytvořily podhoubí, ve kterém začaly působit 47

skupiny organizovaného zločinu a to v nejrůznějších branžích, což vytváří předpoklad pro to, aby se mohly začít objevovat první prvky terorismu. Terorismus ve vztahu k podnikatelské sféře není samostatnou kategorií typologie terorismu používané v České republice. Důvodem je, že realizované teroristické činy na českém území neměly v polistopadové historii takový rozměr, aby relevantním způsobem poškodily životní či strategické zájmy České republiky. Terorismus však bezpečnost České republiky výrazně ovlivnil a to jak vzhledem k jeho potenciálu v globálním rámci, tak i vzhledem k určitým předpokladům pro jeho výraznější eskalaci ve středoevropském prostoru. S ohledem na uvedené skutečnosti nelze podnikatelskou sféru ve spojení s prvky terorismu podcenit. Všechny projevy, které by mohly být vyhodnoceny jako prvky terorismu ve vztahu k podnikatelské sféře, zatím řadíme do kategorie kriminálního terorismu. Kriminální terorismus Hlavním kritériem pro rozčlenění kriminálního terorismu jsou cíle pachatelů, charakter adresátů poselství a případně i charakter bezprostřední oběti útoků. 1. Prvním základním typem kriminálního terorismu jsou aktivity, které směřují k vytvoření příznivého prostředí pro kriminální činnost. Cílem je vyslat prostřednictvím teroristických aktů poselství, které zastraší ostatní od postupu proti určitým kriminálníkům. Podle charakteru hlavních adresátů hrozeb je možné dále členit tyto aktivity na takové, které mají zastrašit: 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

širokou veřejnost s cílem donutit ji k tlaku na státní orgány, reprezentanty složek postupujících proti kriminalitě (státních složek, specializovaných mediálních aktérů), členy či zákazníky soukromých a podnikatelských subjektů, konkurenční kriminálníky, členy vlastních kriminálních skupin.

2. Druhým typem kriminálního terorismu jsou aktivity směřující k bezprostřednímu dosažení zisku a jejich cílem může být zastrašit: 2.1 širokou veřejnost s cílem donutit ji k tlaku na státní orgány, 2.2 členy či zákazníky konkrétních soukromých nebo podnikatelských subjektů, 2.3 příznivce vybraných osob či skupin. Terorismus a jeho dopad na českou podnikatelskou sféru Ke kriminálnímu terorismu se uchýlila část skupin českého organizovaného zločinu, která se zaměřila na českou podnikatelskou sféru. Český organizovaný zločin v první fázi nemusel vůči české podnikatelské sféře 48

volit razantní formy a prostředky nátlaku. V České republice po roce 1989 došlo k výrazným hospodářským, společenským, politickým a personálním změnám. Současně s těmito změnami došlo k nárůstu kriminality ve všech jejích oblastech. V tomto období kriminální prostředí využívalo korupčních prvků ve vztahu k veřejným činitelům, kteří byli napojení na vznikající soukromopodnikatelský sektor. Takto zkorumpovaným subjektům postupně vznikal trvalý závazek vůči kriminálnímu prostředí. Postupně se v oblasti hospodářské kriminality vytvořily politicko-hospodářské struktury, které využívaly korupcí získaných kontaktů a dokázaly zmanipulovat proces privatizace a veřejných zakázek, čímž ovládly část ekonomické sféry. Postupně skrytě pronikli do problematiky úvěrových podvodů, pozemkových podvodů vč. podvodných konkurzních řízení. Teprve později se na lokální a regionální úrovni v České republice vyskytly razantnější formy a prostředky nátlaku, tzv. český racketeering. Bylo to v období, kdy bylo za potřebí převzít kontrolu nad podnikatelskými aktivitami umožňujícími tzv. praní špinavých peněz, prostřednictvím nezdaněného zisku. Zejména se jednalo o podnikatelské aktivity z oblasti provozování diskoték, nočních barů a dalších zábavních podniků, hazardních her, obchod s ilegálním alkoholem, cigaretami, drahými kameny a pohonnými hmotami. Poté se zájem organizovaného zločinu zaměřil na podnikatelské aktivity spojené se sportem. Pokud se týká případů kriminálního terorismu spojených s českým organizovaným zločinem, zřejmě nejvýznamněji se v polovině devadesátých let projevila v této oblasti subkultura obchodníků s lehkými topnými oleji. Terorismus a jeho dopad na cizince podnikající na území České republiky Cizinci jsou vnímání veřejností vyspělých zemí jako lidé, kteří jsou bezprostředně spojeni s nejvyššími riziky, před nimiž hostitelské státy stojí. Objektivní politická a ekonomická situace tyto státy nutí, aby přijímaly opatření proti nežádoucí a zejména nekontrolovatelné migraci, což sebou přináší opětovné tzv. přivírání hranic. Reakcí na tuto situaci je ještě silnější migrace podporující vznik mezinárodního organizovaného zločinu orientujícího se na převaděčství, které přináší obrovské zisky. Česká republika zaznamenává tendence, že cizinci přicházející do České republiky za účelem rozvíjení podnikatelských aktivit, často již přicházejí se záměrem, napojit své podnikatelské aktivity na kriminální prostředí s cílem podnikat v jeho prospěch. Často už v domovském státě jsou zapojeni do organizovaného zločinu a poté jsou vyslání do České republiky pod záminkou legálního podnikání. Mnozí z nich pronikají na naše území zejména za pomoci různých krycích firem, povolení k pobytu získávají za účelem zaměstnání ve vlastní firmě nebo ve firmě, kterou provozuje další osoba cizí národnosti. Cizinci, podnikatelé, napojeni na kriminální prostředí se etablují zejména formou provozování kasin, nelegálních nevěstinců, praním špinavých peněz, organizováním nelegálních 49

sázek, obchodu s narkotiky, zabývají se nelegální migrací, realizují únosy s následným vydíráním příbuzných, zabývají se prodejem tzv. značkového zboží, ovládli nelegální obchod se zbraněmi, výbušninami, radioaktivním materiálem a organizují obchod s bílým masem. Jedná se o aktivity, které s sebou přinášejí obrovské finanční zisky. Podnikatelé - cizinci se výjimečně stávají v České republice obětí českého organizovaného zločinu s prvky kriminálního terorismu. Tato skupina podnikatelů je vystavena útokům ze strany cizojazyčných skupin organizovaného zločinu. Většinou se jedná o vyřizování účtů mezi skupinami organizovaného zločinu nebo o vyčištění teritoria - tzv. ovládnutí prostředí. Formy a prostředky nátlaku podnikatelům v České republice

s prvky

terorismu

používané

vůči

Formy a prostředky nátlaku s prvky terorismu používané vůči podnikatelům, základní výčet: 1. zneužívání výbušnin, zneužívání nástražných výbušných systémů, 2. únos, braní rukojmí, 3. pohrůžka bezprostředního fyzického násilí, bezprostřední fyzické násilí, pohrůžka jiné těžké újmy, pohrůžka psychickým násilím, psychické násilí, pohrůžka fyzickou likvidací, fyzická likvidace, 4. vydírání, racketeering. 1) Zneužívání výbušnin, zneužívání nástražných výbušných systémů Problematika zneužívání výbušnin a nástražných výbušných systémů začala být viditelná po revolučních změnách od roku 1989. Do té doby se výbušniny používaly k trestné činnosti jen výjimečně, statisticky zjištěno v počtu zhruba jedenkrát za deset let. Výrazný nárůst kriminality po svržení totalitního režimu v roce 1989 a nástup ekonomické transformace byly rovněž příčinou zvýšeného nápadu trestné činnosti páchané s použitím výbušnin. Počet útoků spáchaných s pomocí výbušniny od sledovaného roku 1990 stále prudce rostl a teprve v roce 2000 je zaznamenáno zastavení nárůstu počtu událostí. Charakter většiny případů protiprávního použití výbušnin a nástražných výbušných systémů nemá v podmínkách České republiky zatím vazbu na politicky motivovanou kriminalitu. Převážně se jedná o násilné trestné činy páchané jednotlivci nebo organizovanými kriminálními skupinami za účelem například vymáhání pohledávek, zastrašování a likvidace konkurence, vydíraná apod. Jednou z činností zločineckých organizací jsou cílené výbuchy proti soukromým podnikatelům, které mají buď zastrašovací efekt nebo jsou přímo konkurenčním bojem. V naprosté většině případů tyto akce souvisí s tzv. vyřizováním účtů mezi podnikateli. 50

2) Únos a braní rukojmí Zmocnění se rukojmí a únos s cílem vydírat subjekt, aby přistoupil na splnění podmínek, je další klasickou formou terorismu. Rukojmí je osoba, které se někdo zmocní a hrozí jejím usmrcením, způsobením újmy na zdraví nebo jiné újmy, s úmyslem donutit třetí stranu, v případě terorismu se má na mysli stát, aby konal podle požadavku teroristy. Zmocnit se rukojmí lze různými způsoby například únosem, lstí nebo pohrůžkou bezprostředního násilí ze strany únosce apod. Únosy a braní rukojmí jsou významným nátlakovým prostředkem teroristů za účelem vydírání s cílem získávání výkupného. Pohrůžka únosem a únos patří k jedné z nejčastějších forem nátlakových prostředků používaných vůči podnikatelské sféře. 3) Pohrůžka násilí, bezprostřední násilí Nejčastějším prostředkem nátlaku na oběť k dosažení cíle útočníka – teroristy je násilí ve všech jeho jevových formách. Rozlišujeme násilí fyzické a psychické. Pojem fyzické násilí je obecně charakterizován jako použití fyzické síly k překonání nebo zamezení kladeného nebo očekávaného nátlaku například svázání osoby, její zavření v místnosti apod. Pojem psychické násilí je charakterizován jako násilí, kterým je působeno na psychiku donucované osoby v takové míře, že tato se podrobuje vůli útočníka, podrobuje se nátlaku. Psychika oběti může být ovlivňována fyzickým násilím. Pohrůžka bezprostředního násilí má povahu psychického nátlaku, psychického působení na oběť a od násilí se liší tím, že má být vykonána vzápětí od jejího vyslovení, v případě, že oběť se nezachová podle požadavku útočníka. Podmínkou pohrůžky bezprostředního násilí je přímý kontakt útočníka s obětí. Pohrůžka jiné těžké újmy může směřovat i proti nepřítomnému například může být uplatněna prostřednictvím dopisu. Těžká újma, kterou je vyhrožováno, může být různého charakteru. Jednat v podobě újmy na zdraví, na věci, ale i na cti, dobré pověsti, rodinném životu apod. V poslední době v České republice zdomácněly útoky s teroristickým podtextem typu výhrůžných telefonátů nebo anonymů požadující složení milionové finanční prostředky, které řadíme do kategorie psychického nátlaku. 4) Vydírání a racketeering Vydírání a racketeering je dalším nejčastěji používaným nátlakovým prostředkem používaným vůči podnikatelské sféře bez ohledu na charakter a rozsah podnikání. Oběťmi vydírání se stávají jak drobní podnikatelé, tak velké obchodní řetězce včetně nadnárodních firem. Racketeering tzv. vydírání za fiktivní ochranu nebo-li vymáhání placené ochrany od soukromých osob je nejpoužívanější formou nátlakového prostředku vůči středním a malým podnikatelům na území České republiky. Hodnocení racketeeringu ztěžuje skutečnost, že řada případů zůstala pouze u hrozeb a nebyly dotaženy dokonce, což je však samozřejmě pozitivní jev pro všechny případné oběti. Navíc v případě vydírání podnikatelských subjektů, kdy adresáty hrozeb je zpravidla 51

vedení společností, je na jejich zvážení, zda věc oznámí či nikoliv. Vydírání a racketeering jsou v současné době v České republice považovány za nezákonnou činnost s „prvky podnikatelské činnosti„ organizované především za účelem zisku bez ohledu na použité prostředky. Zhodnocení kriminálního terorismus ve vztahu k podnikatelské sféře Kriminálně-teroristické jednání je v České republice oproti některým jiným zemím relativně omezené a realizované teroristické činy na českém území zatím neměly takový rozměr, aby relevantním způsobem poškodily zájmy České republiky. Jednou z příčin přitom může být i skutečnost, že zločinecké skupiny jsou schopny ovlivňovat politickou, hospodářskou, podnikatelskou a společenskou sféru efektivněji prostřednictvím vlastního finančního vlivu a korupce, případně neveřejným násilím, a proto se nemusí uchylovat ke kriminálnímu terorismu. Příčinou může být i obava z výraznější aktivizace bezpečnostních složek v případě veřejných brutálních aktů. V České republice se stalo relativně populární vyděračství státu i soukromých firem a podnikatelů, nicméně ve svém důsledku není většinou úspěšné do té míry, aby neslo všechny znaky kriminálního terorismu. Útoky namířené proti podnikatelům podnikajícím na českém území bez ohledu na to, zda se jedná o občany České republiky nebo cizince, zatím nevykazují znaky klasického kriminálního terorismu. Jednání chybí teroristický kalkul to znamená, že jednání nevykazuje prvek komunikace prostřednictvím násilného aktu, prostřednictvím kterého je vysláno poselství zřetelně širšímu okruhu lidí, než pouze přímým obětem útoku. Nerozhoduje intenzita jednání, ale rozhodujícím prvkem je prvek zastrašení a strachu adresované zřetelně širšímu okruhu lidí. Jednání vedená proti podnikatelům z pohledu terorismu opustilo hranice klasické kriminality, ale ještě nepřekročilo hranice terorismu. Tato jednání, ale už vykazují tzv. prvky kriminálního terorismu. Těmto jednáním stále chybí například prvek zastrašení zřetelně širšího okruhu lidí nebo tendence vydírat stát, aby něco konal nebo změnil. Útoky vedené proti podnikatelům upřednostňují zisk, lokální vliv prostřednictvím čištění prostoru, likvidaci či omezení konkurence apod. Proto je stále opodstatněné, že tato jednání vedená vůči podnikatelům jsou řazena do kategorie organizovaného zločinu s prvky kriminálního terorismu. Projevy terorismu, alespoň ve stadiu pokusů o něj, lze v České republice očekávat i v budoucnu a to ve všech oblastech, tudíž i ve vztahu k podnikatelské sféře. Z hlediska obecných předpokladů pro terorismus existovala a existuje u části lidí ochota realizovat v České republice teroristické aktivity. Na druhé straně ve prospěch České republiky hovoří její relativně malá velikost a vysoká koncentrace obyvatelstva, což jsou faktory, které možnosti teroristů dlouhodoběji nepozorovaně operovat v českém prostředí omezují. Strategicky 52

zatím není využití terorismu v českých podmínkách příliš efektivní, protože u většiny veřejnosti vzbuzuje terorismus odpor vůči jeho realizátorům a vede ke zintenzivnění politiky vůči nim. Projevy terorismu v České republice doposud neměly sílu donutit cílové publikum ke splnění svých požadavků. Hrozba, která by donutila vládní orgány pod nátlakem široké veřejnosti ustoupit teroristům v závažných rozhodnutích, by musela být značně intenzivní, například by se mělo jednat útok s desítkami či stovkami mrtvých. Ovšem Česká republika není k hrozbě terorismu imunní. I když současná vysoká intenzita teroristických činů v globálním kontextu nemusí být trvalým jevem, nelze v dohledné době předpokládat zásadní omezení použití teroristických metod nejrůznějšími subjekty. Terorismus představoval, představuje a bude představovat nebezpečný fenomén, který se vztahuje i na území a občany České republiky. Literatura [1] Brzobohatý, M., Terorismus, Police History, 1999 [2] Chmelík, J. a kol., Zločin bez hranic - vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu, Linde Praha, 2004 [3] Matoušek, J., a kol., Nové hrozby terorismu – chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus, Univerzita obrany Brno, skripta, 2005 [4] Mareš, M., Terorismus v ČR, Centrum strategických studií, 2005 [5] Pikna, B., Mezinárodní terorismus a bezpečnost Evropské unie, Linde Praha, 2006 [6] Říha, J., Koncept a teorie bezpečnostního rizika, odborný časopis 112, ročník 2005 [7] Říha, J., Odhad rizika teroristického činu, odborný časopis 112, č. 3, ročník 2008 [8] Staňková, E., a spol. Krizové řízení na úrovni regionů, odborný časopis 112, ročník 2008 [9] Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon [10] Národní akční plán boje proti terorismu vč. aktualizovaných znění, Usnesení vlády České republiky, [11] 210/2008 Sb., Nařízení vlády k provedení zvláštních opatření k boji proti terorismu, [12] www.mvcr.cz Portál veřejné správy České republiky

53

Dokumentace místa ubytování evakuovaných osob Ing. Jan HORÁK, Ing. Aleš KUDLÁK Město Písek, Oddělení starosty Velké náměstí 114/3, 397 01 Písek [email protected], [email protected] Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Katedra radiologie a toxikologie Klíčová slova: evakuace, místo náhradního ubytování, místo nouzového ubytování, zařízení. Abstrakt: Evakuace obyvatelstva je účinné opatření k jeho ochraně, které vyžaduje velké nároky na zajištění míst náhradního nebo nouzového ubytování. Místa musí být dostatečně personálně zabezpečena, a to nejen pro příjem evakuovaných osob, ale i zajištění veškerého servisu v průběhu ubytování. Vzhledem k tomu, že potřeba provést evakuaci vznikne náhle nebo v krátkém časovém úseku, osoby pro obsluhu míst ubytování evakuovaných osob jsou určovány „ad hoc“ a nejsou či nemohou být průběžně proškolovány je důležité mít předem zpracovanou přehlednou dokumentaci. Podle pokynů v této dokumentaci by byly pověřené osoby schopny místo ubytování evakuovaných osob pro příjem připravit a dále provozovat. Připravenou dokumentaci je nutno vztáhnout k určitému místu, proto se musí před jejím zpracováním provést dokonalá rekognoskace zařízení, které by bylo při provádění evakuace využíváno. Příspěvek obsahuje možný návrh této dokumentace, který by mohl být součástí připravované novelizace vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva nebo metodického pokynu týkající se ochrany obyvatel. ÚVOD Evakuace je jedním ze základních opatření k ochraně obyvatelstva. Je to souhrn opatření zabezpečujících přemístění osob, hospodářských zvířat a věcných prostředků v daném pořadí priority z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, ve kterých je pro osoby připraveno náhradní nebo nouzové ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věcné prostředky uskladnění. Nejúčinnější je, pokud je provedena ve správný čas, správným způsobem a pokud možno organizovaně. V příspěvku se autoři zaměří na evakuaci osob.

54

Evakuace osob v případě velkých živelních pohrom nebo rozsáhlých provozních havárií vyžaduje velké nároky na zajištění nouzového nebo náhradního ubytování. Požadovaná místa či objekty musí být materiálně i personálně vybaveny a organizačně zabezpečeny pro příjem evakuovaných osob a servisu pro ně v průběhu jejich ubytování. SOUČASNÁ REALITA Pro zajištění ubytování evakuovaných osob jsou ve většině případů dvě možnosti, a to místa náhradního ubytování nebo místa nouzového ubytování (dále jen „zařízení“). Místa náhradního ubytování Náhradním ubytováním se rozumí dočasné ubytování obyvatel postižených mimořádnou událostí nebo krizovou situací, a to v objektech, které jsou pro ubytování osob běžně určené. V tomto případě do úvahy přicházejí zejména internáty, vysokoškolské koleje, ubytovny, hotely, penziony, rekreační zařízení a kempy (musíme brát v úvahu sezónnost těchto zařízení). Při evakuaci, která probíhá ve velice krátkém časovém úseku, organizátorovi nastávají určité nesnáze. Zařízení nejsou okamžitě upotřebitelná, protože ve většině případu jsou obsazena. Musí se provést odeslání studentů domů (další překážka nastane, pokud někteří z nich mají bydliště v postižené oblasti), přesvědčit hotelové hosty, že jejich pobyt právě skončil, po jejich odjezdu co nejrychleji připravit zařízení pro nově příchozí (evakuované osoby). Naskýtá se otázka, zda by vyjmenované přesuny v případě ubytování evakuovaných osob na dobu kratší než 3 dny měly smysl. Organizátor musí velice pečlivě zvažovat, zda si touto činností nepřivodí více komplikací, než kdyby řešil situaci s ubytováním jiným způsobem. Přesto mají tato zařízení v evakuačních plánech místo a musí se s nimi počítat. Místa nouzového ubytování Nouzové ubytování je dočasné ubytování postiženého obyvatelstva v objektech, které pro ubytování osob nejsou běžně určené nebo používané, ale jsou pro tento účel dočasně upravené a vybavené tak, aby splňovaly základní požadavky na spánek, odpočinek a hygienické potřeby osob. Jedná se zejména o sportovní haly, školy, tělocvičny, kulturní domy, další kulturní zařízení a podobně. Oproti místům náhradního ubytování je lze využít pro potřeby ubytování evakuovaných osob téměř okamžitě. Jejich nevýhodou jsou pak složitější a náročnější materiální zabezpečení a úpravy. Z výše uvedených údajů plyne, že v počátku evakuace by se využívala především místa nouzového ubytování a následně pak, pro svou ekonomickou náročnost, místa náhradního ubytování. 55

Problémy se zpohotovením a provozem zařízení Zařízení jsou zapracována v evakuačních plánech, ale bez relevantních údajů o nich. Místa náhradního ubytování mají zpravidla uvedenou pouze kapacitu pro ubytování (počet lůžek), popřípadě kapacitu stravovacího zařízení v případě, že je součástí objektu. Místa náhradního ubytování nemají uvedeny prakticky žádné údaje. Obvykle jsou v plánech označeny pouze název objektu, místo a kdo jej obhospodařuje. Tato zařízení si však vyžadují personální zabezpečení (obsluhu pro jeho zpohotovení, příjem evakuovaných osob a pro jeho provoz). Vzhledem k tomu, že potřeba evakuace vyvstane obvykle v krátkém časovém úseku, jsou osoby určené pro obsluhu zařízení (jedná se zpravidla o úředníky obecních a městských úřadů) určeny „ad hoc“ a není čas na jejich odbornou přípravu. Ve většině případů nejsou předem pro tuto činnost proškoleny. Nastane situace, že tyto osoby zpravidla: -

nemají o situaci v zařízení přehled; nevědí, jaké kroky či postupy mají podniknout k jeho zpohotovení; nevědí, kde seženou potřebný materiál; neznají své povinnosti, úkoly a místa působení; nevědí, jak řídit provoz zařízení; nevědí, jak nastavit pravidla pro ubytované osoby.  

V podstatě je můžeme přirovnat k neplavcům vhozeným do vody s tím, že  snad  nějak začnou plavat. Výše uvedené skutečnosti mohou vyústit v neorganizované provedení evakuace, materiální ztráty, újmu na psychice evakuovaných osob, zdravotní ztráty a ztrátu důvěry občanů v místní samosprávy, popř. státu schopnost situaci řešit. Aby k těmto situacím nedocházelo, je nutno pro objekty či zařízení uvedené v evakuačních plánech zpracovat např. „Dokumentaci místa ubytování evakuovaných osob (s názvem konkrétního objektu)“ (dále jen „dokumentace“). Při jejím zpracovávání je zapotřebí provést rekognoskaci vytipovaných zařízení a dokumentaci jim zpracovat tzv. „na míru“. Dokumentaci pak uložit u starosty, tajemníka obecního nebo městského úřadu, popř. na pracovištích krizového řízení. V případě prováděné evakuace osob ji pak vydat předem určeným a proškoleným pracovníkům. DOKUMENTACE MÍSTA UBYTOVÁNÍ EVAKUOVANÝCH OSOB Dokumentace musí být zpracována systematicky (posloupnost úkolů a nařízení) a přehledně, aby osoby neproškolené či dodatečně určené se v ní mohly dobře orientovat. Pro snadnější práci s dokumentací je např. možné zvolit

56

formu tabulek. Titulní stránka bude osazena fotografií zařízení. Obsah dokumentace může být následující: -

obecná ustanovení, složení a úkoly obsluhy zařízení, metodika činnosti obsluhy zařízení, údaje o zařízení, způsob zajištění potřeb evakuovaných osob, domovní řád ubytovacího zařízení, pokyny ubytovaným osobám, seznam ubytovaných osob, průkazky ubytovaných osob.

Obecná ustanovení Obecná ustanovení jsou uvedena za titulní stránkou dokumentace. Obsahují základní údaje, jako např.: -

vyjádření účelu dokumentace, způsob uložení, vydávání a nakládání s ní, obsah dokumentace, místo na poznámky pro vedoucího zařízení.

Složení a úkoly obsluhy zařízení V části složení obsluhy ubytovacího zařízení je nutné stanovit, kdo (funkce) se bude podílet na činnosti v zařízení a jaké úkoly bude plnit při příjmu evakuovaných osob a provozu zařízení. Při příjmu evakuovaných osob se zpravidla bude jednat o: - vedoucího zařízení, - osobu pro regulaci příjezdu a příchodu, - osoby pro obsluhu uvnitř zařízení (pro evidenci osob a jejich doprovodu do místností ubytování). Dále je možno zvážit, a to podle potřeb a rozsahu zařízení, doplnění o osoby provádějící zdravotnickou, psychologickou, náboženskou a sociální pomoc. Při vlastním provozu zařízení by se jednalo o: -

vedoucího zařízení, obsluhu zařízení, obsluhu kuchyně (je-li v objektu) a výdeje stravy; v případě potřeby osoby provádějící zdravotnickou, psychologickou, náboženskou a sociální pomoc. 57

V dokumentaci jsou rozepsány úkoly obsluhy zařízení pro obě fáze. Jména osob budou dopsána po jejich určení tužkou. Metodika činnosti obsluhy zařízení Metodika činnosti slouží jako příručka k přípravě, provozování a ukončení chodu zařízení. Opět může být zpracována formou tabulky, ve které jsou uvedeny čtyři sloupce. První sloupec obsahuje požadovaný úkol. Druhý pak činnost nebo opatření, které je nutno splnit. Třetí sloupec informuje, kdo úkol plní nebo za něj odpovídá a čtvrtý je ponechán pro poznámky. Úkoly jsou seřazeny chronologicky tak, aby jeden plynule navazoval na druhý. Jedná se o: -

určení odpovědného pracovníka – vedoucího zařízení, převzetí dokumentace zařízení, povolání osob obslužného personálu, přesun do určeného objektu, převzetí objektu, zpohotovení zařízení, úprava místa před zařízením, nahlášení pohotovosti zařízení, zahájení příjmu evakuovaných osob, příjem evakuovaných osob, ukončení příjmu evakuovaných osob, vydání pokynů evakuovaným osobám, předání přehledu (seznamu) ubytovaných osob a jejich potřeb, zajišťování chodu zařízení, pravidelná a mimořádná hlášení, ukončení chodu zařízení.

Údaje o ubytovacím zařízení V úvodu je nutné uvést základní údaje o objektu, které obsahují: -

název majitele, provozovatele nebo organizace; adresu zařízení; identifikační číslo (IČ); bankovní spojení; kontakty na majitele a provozovatele zařízení; způsob příjezdu k zařízení a vstupu do něj; způsob uložení klíčů a otevření zařízení; možnost parkování; údaj, zda je objekt vhodný pro ubytování pohybově omezených osob.

V základních údajích nesmí chybět údaje o kapacitě pro ubytování, o sanitárních zařízeních, možnosti stravování, umístění matek s kojenci 58

a batolaty, popř. možnost umístění domácích zvířat. Následuje lokalizace objektu, tj. mapka s vyznačením příjezdové komunikace, parkoviště vozidel, autobusů a zásahových vozidel, trasa přechodu z parkovišť do budovy, stanoviště regulační služby a odjezdová komunikace. V údajích o objektu nesmí chybět plán vlastního objektu. Dále je nutný popis prostor pro evakuované osoby, jejich příjem a ubytování. Místa pro příjem evakuovaných osob – registrace, informace, úschovna zavazadel, výdejna materiálu, stanice první pomoci, péče psychologická, náboženská a sociální. Prostory ubytování evakuovaných osob – místnosti ubytování, klubovna, místnost matek a dětí, výdej denních potřeb, stanice první pomoci, jídelna, pánské toalety, dámské toalety, umývárny, místnosti pro poskytování všestranné pomoci, návštěvní místnost, místnost pro soustředění ubytovaných, prostor pro domácí zvířata a úschovna cenností. U všech vyjmenovaných místností je formou tabulky uvedena její lokalizace, vybavení a kdo zajišťuje obsluhu. Místnosti pro ubytování jsou rozlišeny, zda se jedná o náhradní nebo nouzové ubytování. Jména osob jsou do tabulky vpisována tužkou. Obsluha zařízení bude využívat různé prostory, které mohou být uvedeny také v tabulce. Jedná se především o: -

místnost pro vedoucího zařízení vrátnice, sklady, toalety pro obsluhu zařízení, varnu a místnost určenou k mytí nádobí, místnost pro informace ubytovaným, místo pro odpočinek, místnost pro příjem materiálu. Důležité jsou rovněž údaje o způsobu likvidace odpadu.

Způsob zajišťování potřeb evakuovaným osobám V této části dokumentu jsou popsány způsoby zajištění: -

ubytování (zajištění lůžek, přikrývek, ubytování matek s dětmi); stravování (vyvařování, výdej stravy, zajištění jídelního nádobí); osobní hygieny (ženy, muži); úschova osobních předmětů (cennosti, zavazadla apod.); pomoc zdravotnická, psychologická, náboženská a sociální; další nedefinované potřeby.

Domovní řád ubytovacího zařízení V místě ubytování bude nezbytné, aby se evakuovaní občané řídili určitými pravidly. Proto musí být vydán domovní řád ubytovacího zařízení, 59

např. v podobě nařízení, kterým se budou všichni ubytovaní řídit. Domovní řád je rozdělen do jednotlivých článků, které obsahují: -

nutnost dodržování zásad slušného soužití; vyhrazení prostor, které mohou být v objektu využívány; způsob vstupu do budovy; zákaz kouření a konzumace alkoholických nápojů v zařízení; noční klid; způsob přijímání návštěv; způsob výdeje stravy; způsob řešení neodkladných problémů.

Pokyny ubytovaným osobám Evakuované osoby bude nutné po jejich ubytování shromáždit a předat jim pokyny o způsobu chodu zařízení. Součástí dokumentace může být obsah vystoupení vedoucího zařízení na tomto shromáždění (pro neopomenutí žádného z pokynů). Vystoupení vedoucího zařízení obsahuje: -

kontrolu účasti ubytovaných evakuovaných osob na shromáždění, úvodní slovo vedoucího zařízení, seznámení s prostory v zařízení, seznámení s domovním řádem zařízení, chod zařízení, ukončení pobytu v zařízení, řešení problémů ubytovaných evakuovaných osob.

Seznam a průkazky ubytovaných osob Seznam ubytovaných evakuovaných osob je pořizován při vstupu do budovy (pokud nebyl již zpracován přijímacím střediskem a předán zařízení) a obsahuje: -

jméno a příjmení ubytované evakuované osoby, datum narození ubytované evakuované osoby, adresu trvalého bydliště, datum zahájení a datum ukončení ubytování.

Při registraci jsou evakuovaným osobám vydávány průkazky ubytovaného, aby se zamezilo vstupu do budovy osobám nepovolaným.

60

ZÁVĚREM Rekognoskace jednotlivých objektů pro potřeby ubytování evakuovaných osob, zjišťování údajů o nich a zpracování dokumentace pro konkrétní zařízení představuje velké množství práce. Dokumentace musí být rovněž průběžně upřesňována. Vzhledem k problémům, kterým se vyhneme při provádění evakuace, se však tato práce vyplatí. LITERATURA [1] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném sytému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [3] Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

61

Ochrana obyvatelstva - homeland security   doc. Ing. Rudolf HORÁK, CSc. Univerzita obrany, FEM, Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65, 612 00 Brno e-mail: [email protected]  Klíčová slova: bezpečnost domoviny, ochrana obyvatelstva Key words: homeland security, civil protection Abstrakt: Článek pojednává o způsobu ochrany obyvatelstva s využitím zkušeností z této oblasti jiných států světa. Jedním z možných způsobů ochrany obyvatelstva mohou být aplikované podmínky projektu „Homeland security“ do národních podmínek. Předpokládá se, že takto bude budovaná vnitřní bezpečnost Evropské unie (dále jen EU) v určité komplexní podobě s respektováním vlastních specifických podmínek. V publikaci je také ukázána jiná úloha armád (rozšířená úloha) zemí EU. To bude znamenat proměnu tradiční obrany teritoria na obranu společnosti (ochranu obyvatelstva) a jejich důležitých prvků. Výsledkem systému Bezpečnost domoviny bude mnohem komplexnější pojetí ochrany obyvatelstva, s připravenými silami a prostředky pro plnění tak závažného úkolu. Abstract: The article deal with the civil protection way utilizing experience of the other states world. By one of possible concepts of civil protection can be applied conditions „Homeland security" to the national conditions. It is assumed, that the will be building interior safety of the European Union in a certain complex form when complying with the proper specific conditions. In publication is also shown the other role of the armies (extensive role) EU countries. It'll be to mean the transformation conventional defences of territories on defence societies (civil protection) and their important elements. The result of the system „Homeland security" will be much more complex conception of the civil protection, with ready forces and resources for performance so significant tasks.

62

1. Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů České republiky základní povinností a tedy i funkcí státu[7]. Zahrnuje soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. Tímto pojetím ochrany obyvatelstva je Česká republika srovnatelná s převážnou většinou evropských států. Současný právní řád České republiky obsahuje nezbytné právní normy, které stanoví ministerstvům a ostatním ústředním správním úřadům, orgánům krajů, obcím a vybraným právnickým a fyzickým osobám konkrétní úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Jsou zde definovány podmínky pro zabezpečení ochrany obyvatelstva a majetku související s možnými ohroženími, která vyplývají z různých mimořádných událostí (krizových situací) jako jsou: povodně, rozsáhlé lesní požáry, vichřice, epidemie, různé typy havárií, narušení hrází významných vodohospodářských děl, zabezpečování vnitřního pořádku a bezpečnosti, nehody v silniční, civilní letecké a vnitrozemské lodní přepravě, vážné teroristické útoky apod. To svědčí o tom, že Česká republika postupně akceptuje doporučení Rady EU o ochraně obyvatelstva jako jsou: • • • • • • • • •

odpovědnost za ochranu obyvatelstva má stát, ústředním orgánem v oblasti ochrany obyvatelstva je ministerstvo vnitra, konkrétní odpovědnost ministrů a vedoucích pracovníků jiných ústředních správních úřadů za ochranu obyvatelstva vyplývá z příslušných zákonných norem, odpovědnost za ochranu obyvatelstva je rozložena na všechny úrovně veřejné správy, včetně obcí, profesní organizace tvoří jádro výkonných a částečně i řídících složek (průměrný stupeň připravených specialistů činí 4-5 % populace), jsou doplňovány ostatními složkami různé právní povahy i fyzickými osobami, účinnější sebeochrana obyvatelstva je realizována poskytováním informací o ochranných opatřeních, připravovaná preventivní opatření ke zvládnutí mimořádných událostí (krizových situací) jsou připravena i pro válečný stav, hlavní rozhodovací a řídící prvky systému ochrany obyvatelstva jsou realizovány na centrální a regionální úrovni, včetně vybudování operačních center s chráněnými komunikačními propojeními, nezastupitelné místo v systému ochrany obyvatelstva mají diplomatické a zpravodajské služby, 63

• •

prohloubit u občanů úlohu znalostí sebeochrany, zabezpečit rozvoj informačních a varovacích systémů apod.

Příprava opatření k ochraně obyvatelstva v budoucnosti má komplexní  povahu. To předpokládá přijmout opatření, která budou řešit bezpečností situaci v horizontu několika budoucích desetiletí. Evropský parlament na uvedené podněty také reagoval a vyzval k prohloubení bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie (European Security and Defence Policy, ESDP). 2. Základní otázky Bezpečnostní strategie pro EU EU se podle poslanců Evropského parlamentu vyvíjí směrem k bezpečnostní a obranné Unii, která se bude zabývat jak vnější, tak i vnitřní bezpečností, bojem s terorismem a zvládáním pohrom. Bylo vyhodnoceno, že hlavní hrozby, jimiž EU a její občané jsou ohrožováni je mezinárodní terorismus, šíření zbraní hromadného ničení, regionální konflikty, selhání států a organizovaný zločin. V rámci ESDP by se měly podle poslanců Evropského parlamentu posílit zejména prvky: -

zavedení společného trhu v oblasti obrany, společný satelitní a letecký výzvědný systém, vytvoření stálých evropských námořních sil ve Středomoří, evropský rozpočet pokrývající nejen civilní, ale i vojenské aspekty bezpečnosti, - evropské jednotky civilní ochrany, - evropský civilní mírový sbor a partnerství pro budování míru.

Evropská unie také vyvíjí úsilí ke zvýšení bezpečnosti a to jak ve vyšší účinnosti zahraniční politiky, tak v efektivnosti krizového řízení. Do budoucna se v činnosti EU předpokládá: a) aktivita, ofenzivnost a efektivita v prosazování svých strategických cílů v krizovém řízení od prevence až po represi (v oblasti politické, diplomatické, vojenské a civilní, obchodní, rozvojové apod.). Předpokládá se, že EU vybuduje takovou strategickou kulturu, která umožní uskutečnit včasné, rychlé a dostatečně intenzivní zásahy. Z toho vyplývá, že EU je připravena mít větší vliv a odpovědnost za bezpečnost světa a také politickou váhu. b) schopnost většího nasazení sil a prostředků. Z toho vyplývá příprava mobilních sil armád členských států EU, které jsou schopné čelit novým hrozbám s nasazením a účinným použitím všech nezbytných civilních zdrojů. Vše ve spolupráci se službami diplomatickými a zpravodajskými mezi jednotlivými státy EU a dalšími partnery. Takové činnosti rozšíří spektrum misí EU jako jsou společné odzbrojovací operace, podpora 64

třetích zemí v jejich boji s terorismem nebo při reformě bezpečnostního sektoru apod. c) jednotnost v postojích ve společné zahraniční a bezpečnostní politice EU a v ESDP. Společný postup členských států EU je postaví do silnější role s větším vlivem na světové dění. To předpokládá propojení všech dostupných nástrojů a kapacit do jednoho celku, jako jsou: • evropské programy pomoci, • Evropský fond rozvoje, • vojenské i civilní kapacity poskytnuté členskými státy EU apod. Jako základní předpoklad rozvoje EU je brána bezpečnost. K naplnění takového cíle je nezbytná spolupráce s dalšími partnery, neboť existuje málo krizových situací, které by EU mohla vyřešit sama. Z uvedeného je zřejmé, že základem bezpečnosti v EU je efektivní a vyvážené partnerství s USA a udržování užších vztahů s Ruskem. Při těchto prioritách se předpokládá spolupráce EU s kteroukoliv oblastí na světa, zejména vytváření strategických partnerství s Japonskem, Čínou, Kanadou a Indií a dalšími zeměmi, které sdílejí obdobné představy o stavech světa jako EU a jsou připraveny o jejich podpoře konstruktivně jednat a přijímat adekvátní závěry. 3. Projekt Bezpečnost domoviny („Homeland security“) Jak již bylo výše uvedeno budoucnost postavení EU závisí na tom, zda se podaří v jedné z nejbohatších částí světa (EU) zabezpečit stabilitu a vnitřní bezpečnost. Pod tímto vlivem se vytváří také koncept Bezpečnost domoviny (dále jen BD) EU. Předpokládá se, že bude budovaná vnitřní bezpečnost v určité komplexní podobě s respektováním specifických podmínek EU (hustota osídlení a složitost infrastruktury, vytvoření volného pohybu osob a kapitálu, předpokládané přijímání dalších států do EU a tím přibližování k nestabilním regionům apod.). V projektu Bezpečnost domoviny se předpokládá: • • • • • •

zabezpečení informační analýzy, ochrana kritické infrastruktury, přijetí opatření k ochraně před teroristickými útoky, posílení bezpečnosti hranic a dopravy, příprava nouzových opatření a opatření k reakci na krizovou situaci, řešení otázek kybernetické bezpečnosti apod.  

Vytvářený projekt bude využívat zkušenosti z USA, kde byla vypracována a přijata Národní strategie pro Bezpečnost domoviny. Jejich iniciací byly teroristické útoky jak v USA, tak také jiných regionech světa. Byly 65

tak vytvořeny dva dokumenty o boji proti terorismu [2] a navazující prohlášení Rady EU [3]. Z dokumentů je vidět, že došlo ke snížení možností vzniku globálního válečného konfliktu, ale vzrostlo ohrožení obyvatelstva a infrastruktury. Hlavními představiteli těchto hrozeb jsou terorismus a také některé formy organizovaného zločinu. Současně je potřebné vzít v úvahu, že prostor EU je obklopen zeměmi se značným stupněm nestability. Z těchto důvodů musí EU předpokládat, že bude muset uplatnit také vojenskou sílu k vytvoření stability ve výše uvedených oblastech. Taková situace může nastat když budou ohroženy životní, strategické nebo další významné zájmy EU. Předpokládá se, že vnitřní bezpečnost EU bude zabezpečována a vojenské intervence v prostředí EU budou mít umírněný charakter. Zůstanou však nedotčeny závazky zemí EU k bezpečnosti celého euroatlantického prostoru, viz např. Washingtonská smlouva o NATO. Celá koncepce BD vychází z toho, že v globalizovaném světě již nestačí být připraven k obraně vlastního území a jeho hranic proti nepřátelské vojenské síle, ale nutnost zabezpečovat celistvost teritoria společenství EU. Cílem teroristů také není zmocnit se území určitého státu, ale zastrašit obyvatelstvo, rozvrátit hospodářství a ochromit infrastrukturu apod. [4]. Jde o vytvoření bezpečnosti pro společnost, která na něm žije. Základním cílem koncepce BD je tedy ochrana obyvatelstva a zabezpečení životních a strategických zájmů, zachování všech vazeb, životně důležitých pro fungování společnosti za mimořádných událostí (krizových situací) všech typů. Předpokládaný projekt bude také ovlivňovat upřesňování bezpečnostních strategií a transformačních plánů armád členských států EU. Proto se bezpečnostní opatření musí prvořadě zaměřit na ochranu občanů a zachování všech vazeb, životně důležitých pro fungování společnosti za mimořádných událostí (krizových situací) všech typů. Pro ozbrojené síly států EU [1] to tedy znamená proměnu tradiční obrany teritoria na obranu společnosti, což ovšem vyžaduje prosadit nové myšlení a přehodnocení dosavadního pojetí teritoriální obrany. Cílem musí být mnohem celistvější (holistické) pojetí, s příslušným profilem sil a prostředků, jejich přípravou a schopností k plnění tak závažného úkolu. Armády států EU, včetně AČR budou se připravovat a v případě potřeby budou se podílet na akcích proti nestátním činitelům, na potírání skupin organizovaného zločinu apod. Veškerá činnost bude podřízena ochraně obyvatelstva před různými typy ohrožení, včetně terorismu. Z uvedeného vyplývá, že do boje proti terorismu budou zasazovány vojenské síly a prostředky s plněním možných úkolů, které lze nalézt v Koncepci[6] Evropské rady:

66

• za (vyhlášení) preventivních opatření – mobilizace všech zdrojů, včetně vojenských, • v případě teroristické hrozby - ochrana všech sil a prostředků včetně vojenských, • za teroristického útoku, při jeho odražení a následných opatřeních - plnit vojenskými sílami přímou nebo podpůrnou úlohu, • při podpoře třetích zemí - buď přímé zasazení nebo ochrana sil rozvinutých v misích ESDP, nebo ochrana občanů EU apod. Tyto perspektivní úkoly budou rozpracovávány a přepokládají vytvoření součinnostních vazeb mezi vojenskými a civilními složkami s efektivním využití ve prospěch prioritního úkolu, tj. ochrany obyvatelstva. V této oblasti Rada EU přijala dokument s konkrétními opatřeními pro ozbrojené síly členských zemí EU jako jsou [5]: • v rámci programu Headline Goals 2010 (dále jen HLG 2010) zřídit vojenské síly, vyzbrojené potřebnými prostředky proti předpokládaným druhům teroristického ohrožení, včetně přípravy scénářů činnosti a součinnostních cvičení v rámci EU, • při ochraně civilního obyvatelstva zabezpečit potřebnou úroveň interoperability mezi civilními složkami záchranného systému a vojenskými složkami, • zdokonalit ochranu všech objektů důležitých pro obranu státu (dále jen ODOS) a objektů možného napadení (dále jen OMN) a ochranu vybraných objektů kritické infrastruktury, • připravit ozbrojené síly pro plnění součinnostních programů pro boj proti terorismu, včetně plánované (vojenské) pomoci třetím zemím, • vypracovat koncepce konzulární součinnosti při evakuaci občanů EU ze třetích zemí apod. Aktivní a schopná Evropská unie by měla v budoucnu výrazně ovlivňovat celosvětové dění, a přispět tak k formování účinného systému mnohostranné spolupráce, která učiní svět spravedlivějším, bezpečnějším a jednotnějším. Důležitým úkolem BD je zabezpečení připravenosti obyvatelstva na zvládání mimořádných událostí (krizových situací). Občané pokud nebudou systematicky připravováni na zvládání možných mimořádných událostí (krizových situací), budou jako „rukojmí“ zainteresovaných skupin (institucí). V těchto případech budou odkázáni do rolí pasivních účastníků krizové situace. Tato oblast bohužel je téměř opomíjenou oblastí jak v ČR, tak ve většině států EU. Organizace bezpečnostních opatření je téměř výlučně věcí institucí.

67

Občané až na vybrané regiony nejsou systematicky připravováni na možné krizové situace a ohrožení.   3.1 Úkoly armád členských států EU Z dokumentů Rady EU vyplývá, že prioritním úkolem ochrany obyvatelstva je obrana infrastruktury země. Riziko možného ohrožení infrastruktury teroristickými útoky narůstá a je předpoklad, že do budoucna se ještě zvýší. Pravděpodobnost ohrožení bude narůstat s očekávaným rozvojem ničivých prostředků a jejich dosažitelnosti teroristickými a jinými skupinami. Jejich škála je široká a dále se rozrůstá. Např. v současnosti je možné považovat za narůstající hrozbu pro ohrožení infrastruktury použití malých nízkoletících prostředků, které neumíme dostupnými prostředky sledovat a ničit. Na potlačení takových útoků není dosud většina armád vybavena potřebnými prostředky apod. Ostatní bezpečnostní složky také nejsou schopny samostatně čelit podobným a jiným ohrožením. Z uvedeného vyplývá, že účast vojenských sil a jejich výzbroje bude potřebná. Zcela specifickým problémem se v obraně infrastruktury stává závislost naší společnosti na počítačových sítích. Celé rozšiřující se spektrum informačních technologií sice významně přispívá k jejímu dalšímu všestrannému rozvoji, ale zároveň se stává její stále větší slabinou. Trvalá potenciální hrozba krize se vztahuje především na internet, telekomunikační sítě a řídící počítačové systémy v průmyslu a infrastruktuře. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že dosud není jasné, zda budou teroristé schopni zvládnout a vést tzv. kybernetickou válku. Přitom vyjasnění této otázky se jeví nad jiné naléhavé a to již proto, že dosud se tato hrozba v žádných relevantních náznacích neprojevila. Rada EU pod vlivem uvedených a dalších skutečností přijala pracovní dokument, ve kterém jsou uvedena opatření k boji proti terorismu s předpokladem jejich implementace do podmínek národních ozbrojených sil. Za základní lze pokládat: • podpora zřízení vojenských sil, vyzbrojených potřebnými prostředky proti všem očekávaným druhům teroristického ohrožení, a to v rámci programu Headline Goals (HLG) 2010, • dosažení potřebné úrovně interoperability mezi civilními a vojenskými složkami při ochraně civilního obyvatelstva po teroristickém útoku, • zdokonalení ochrany všech objektů, důležitých pro vedení krizových operací a ochranu kritické infrastruktury, • rozšíření a prohloubení armádních databází o vojenských silách a prostředcích vhodných k ochraně civilního obyvatelstva při teroristických útocích (včetně použití chemických, biologických či jaderných prostředků), 68

• přijetí příslušných součinnostních programů, včetně plánované (vojenské) pomoci třetím zemím v boji proti terorismu, k tomu potřebného výcviku a cvičení, • vypracování koncepce konzulární součinnosti při evakuaci občanů EU ze třetích zemí, včetně scénářů v HLG 2010 i cvičení v rámci EU, • spolupráce s NATO ve všech definovaných oblastech apod. Pro Českou republiku z toho vyplývají důležité úkoly. Určitě to bude vyžadovat provedení analýzy současného stavu o možnostech podílet se na realizování plánovaných úkolů, které vycházejí z konceptu BD a HLG 2010. V další fázi potom vypracování příslušných úprav koncepčních dokumentů na podmínky naší republiky. To vše se samozřejmě musí odrazit v dokumentech, které řeší transformaci příslušných armádních složek (organizační struktura, výcvik, výzbroj apod.). Také je potřebné vytýčení úkolů pro novou roli Armády České republiky na ochraně obyvatelstva a obraně infrastruktury. Tato potřeba je dále umocněna po vstupu České republiky do Schengenského systému. V této souvislosti bude nutné věnovat zvýšenou pozornost podílu ČR na celkovém koncipování nové podoby vnitřní bezpečnosti EU především z hlediska důrazu na zajištění „funkční bezpečnosti“, která klade důraz na ochranu obyvatelstva, systémů a funkcí EU. Klíčovým problémem EU se stává ochrana vnější hranice, které se přibližují nestabilním oblastem a předpokládá se, že nadále poroste nelegální imigrace do prostoru EU. Z toho vyplývá úkol k vytvoření efektivní migrační, azylové a vízové politiky do té míry, aby se EU stala prostorem s řízenou imigrací. Za současných podmínek řešení problémů v EU nelze vytvořit určitou hierarchickou strukturu bezpečnostního systému v rámci projektu BD, ale EU může pouze koordinovat a podporovat spolupráci jednotlivých národních systémů participujících na projektu BD. Zatím jediným krokem na národní úrovni je začlenění armádních sil (v rámci ESDP) do systému ochrany obyvatelstva ve vnitřní bezpečnosti. Z uvedeného se předpokládá, že příprava jednotlivých členských států EU na vytváření systému BD bude diferencovaná. Podle mě dostupných zdrojů je Česká republika v realizaci zavádění systému BD opožděna.

69

Závěr Koncept homeland security je v prostředí EU ve stádiu vzniku. Není tedy komplexně rozpracován a není vydáno ucelené politické zadání pro členské státy EU. Je proto nezbytné, aby problém se stal předmětem zkoumání a dalšího rozpracovávání a vstoupil tak do povědomí příslušných státních orgánů. Měly by být vytvořeny podmínky pro vytvoření Národního programu Bezpečnost domoviny jako součásti konceptu Homeland Security of European Union. Literatura: [1] Brimmer, E.: „Transforming Homeland Security – US and European Approaches, Washington 2006. [2] Bulletin EU 11-2004. Conceptual Framework on the European Security and Defence Policy (ESDP) Dimension on the Fight against Terrorism. 22 Nov 2004. http://register.concilium.eu.int/pdf/en/04/st14/st14797.en04.pdf [3] EC Dokument 10585/04. Declaration on Combating Terrorism. Dec 1, 2005. [4] Horák, Rudolf. Mika, Otakar, J. Ochrana obyvatelstva před terorismem. Brno: Univerzita obrany, 2007ISBN 978-80-7231-295-5 [5] Rada EU „Working Dokument relating to Point 3 of the Agenda: Conceptual Framework on the ESDP Dimension to the Fight against Terrorism, 11/3/2005. http://www.eu2005.lu/en/actualities/documents_ travail/2005/03/18defterr/ [6] Štefec, Jaroslav. Studie pro oblast kritických infrastruktur v rámci projektu přípravy výzkumného centra pro EU. Praha: CESES FSV UK 2006. [7] Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění zákona č. 300/2000 Sb.

70

Realizace preventivního projektu „Policejní asistence v Karviné“ plk. Ing. Martin HRINKO, Ph.D. Policie České republiky Karviná Havířská 1511/26, 735 06  Karviná - Nové Město tel.: 974734220 email: [email protected] Klíčová slova Policie ČR, Community Policing, Policista v multikulturním prostředí, Policejní asistence. Abstrakt Příspěvek popisuje realizaci úspěšného preventivního projektu Policie ČR a Magistrátu města Karviná, zaměřeného na nalezení společného řešení pro zajištění bezpečného prostoru a veřejného pořádku v lokalitách města Karviná, v nichž žijí sociálně slabí a nepřizpůsobiví obyvatele. Úvod Prvním impulsem k realizaci společného projektu, kterým se pokusila Policie ČR s Magistrátem města Karviná řešit tolik diskutovanou otázku - jak zajistit bezpečí a veřejný pořádek v sociálně vyloučených lokalitách, bylo zřejmě jednání představitelů vedení Magistrátu města Karviná, pracovníků Sociálních služeb města Karviná (dále jen SSK), policistů karvinského okresního ředitelství a policistů ostravského městského ředitelství i správy Sm. kraje Policie ČR, strážníka karvinské Městské policie a terénních pracovníků z Karviné a Ostravy (Vzájemné soužití o.p.s), jenž proběhlo 24. dubna 2008 v sídle Sociálních služeb v Karviné. Cílem jednání bylo usnesení o realizaci nového projektu na téma “Policejní asistence v Karviné“ - zaměřeni na terénní práci v sociálně vyloučených komunitách na Karvinsku a implementace činnosti tzv. policejních asistentů do registrovaného terénního programu služeb terénní sociální práce SSMK v městě Karviné. Během jednání seznámil zúčastněné se svým návrhem realizace zmíněného projektu okresní policejní ředitel, a vedoucí odboru SSK paní Kissová představila při této příležitosti dva vybrané policejní asistenty z řad terénních pracovníků SSK (muž, žena – rómka) a nastínila možnou spolupráci s Policii ČR, pokud by byl projekt magistrátem podpořen. Ostravští policisté zhodnotili jejich dosavadní již několikaleté zkušenosti s „policejní asistenci“ v Ostravě a ostravská terénní policejní asistentka popsala svou činnost v problémových oblastech z Ostravy – centra, Přívozu a Vítkovic.

71

V rámci zvýšení kvality policejní služby občanům města, se podle dohody zúčastněných, k těmto pracovníkům přidali i policisté – okrskáři, v jejichž okrscích jsou místa, ve kterých sídlí popisované komunity obyvatel z řad sociálně slabých a nepřizpůsobivých občanů. Zúčastnění se dále dohodli na dalším postupu po liniích Policie ČR a samosprávy, a stanovili si termín samotné realizace projektu v terénu. Příprava projektu a podíl úkolů jednotlivých subjektů Policie ČR: Na základě pokynu byl vytvořen seznam vytipovaných lokalit nejen ve městě Karviná ale globálně pro podmínky celého území Karvinska spadajícího do místní příslušnosti organizačního článku okresního ředitelství Policie ČR Karviná, přičemž se jednalo celkem o 12 lokalit (Havířov – 3x, Karviná – 2x, Český Těšín, Horní Suchá, Orlová, Petřvald, Bohumín, Dětmarovice, Těrlicko). Ke každé z těchto lokalit byl přidělen jeden policista – okrskář. Je pravdou, že projekt se týká jen města Karviná, ale vedení policejního okresu bylo již tehdy přesvědčeno, že projekt bude úspěšným a dopředu se začalo připravovat na rozšíření praxe do všech podobných lokalit Karvinska s využitím zkušeností právě z pilotního projektu z Karviné. Policisté – okrskáři, určení pro policejní asistenci, prošli jednodenním školením na půdě karvinského ředitelství, jehož obsahem bylo seznámit okrskáře s problematikou obyčejů a soužití ve vyloučených a rómských komunitách, čímž policisté získali základní informace o možnostech komunikace s těmito osobami a způsob, jak nalézt přímou úměru mezi prevenci a represi při provádění činnosti v tomto specifickém prostředí. Byla stanovena osoba – policistka, zodpovědná za koordinaci policistů – okrskářů s policejními asistenty, dále za kontrolu plnění úkolů a stanovování termínů i potřeby společných služeb obou stran v těchto lokalitách. Magistrát města Karviná: Sociální služby města Karviná – vedoucí odboru SSK provedla osobně výše popsané školení policistů – okrskářů. Sociální pracovníci – v tomto případě „policejní asistenti“ se představili všem proškoleným policistům. Nutno uvést, že vedení Magistrátu města Karviné zaštítilo projekt a policejním asistentům bude jejich práci financovat z rozpočtu města. Sami policejní asistenti absolvovali školení, prostřednictvím kterého získali odbornou erudici v sociální oblasti, prostřednictvím které mohou pomoci sociálně slabým, např. s vyřizováním jejich záležitostí, žádostí, problémů aj.

72

Městská policie Karviná – strážnici Městské policie, jenž budou v roce 2009 zavádět po vzoru karvinských příslušníků Policie ČR systém rozdělení služebního obvodu na okrsky a okrskáře, se budou po zavedení tohoto systému aktivně zapojovat do systému policejní asistence. Realizace projektu v praxi Praktická realizace začala dne 5.9.2008 tiskovou konferencí na policejním ředitelství v Karviné, kde byli médiím představeni dva okrskáři a dva policejní asistenti, filosofie samotného projektu, a také prezident sdružení Vzájemné soužití Mgr. Kumar Wishwanathan, který je gestorem problematiky na území města Ostravy. Následně vyšli smíšené hlídky (1x pol. asistent + 1x policista – okrskář) do terénu, tj. do určené lokality. Přítomnost policisty v lokalitě po boku policejního asistenta působí jednak uklidňujícím dojmem v lokalitě, pro zde bydlící občany, zvyšuje se bezpečnost, odhaluje se snadněji trestná činnost a šíří se zde samotná prevence kriminality. Policista hovoří s občany a zvyšuje právní vědomí těchto obyvatel. Naopak policejní asistent svým statutem názorně uvádí, že on je tím poslem samosprávy, který je určen k pomoci a ke komunikaci s obyvateli těchto vyloučených lokalit. Policejní asistent plní funkci jakéhosi zprostředkovatele mezi státním úředníkem, v tomto případě policistou, a řadovým občanem, který pochází ze sociálně slabého prostředí a nevyzná se v právním systému. Hlídky chodí do lokalit minimálně 1x měsíčně pravidelně, četnost přítomností hlídek v lokalitě je však závislá na okamžité reakci při potřebě řešit problémy (tr. činnost, domácí násilí, výtržnosti aj.), což může být i několikrát týdně. Vedení karvinské policie chce v únoru 2009 provést oficiální vyhodnocení projektu a od tohoto data rozšířit policejní asistenci i do ostatních lokalit Karvinska. Přínos a uplatnění projektu Dnes, s odstupem uplynulého čtvrtletí projektu v praxi, lze hodnotit projekt jako úspěšný. Realizaci projektu došlo k transparentní spolupráci Policie ČR a Magistrátu města Karviné ve prospěch občanů a veřejné bezpečnosti na území Karviné v duchu filosofie Community Policing. Obyvatelé vyloučených lokalit si zvykli na přítomnost policejního asistenta a konkrétního policisty – okrskáře, čímž se postupem času odbourala nedůvěra v organizace, zastupované těmito představiteli. Uplatnění projektu je v podstatě, tak jako v Karviné, použitelné v jakémkoliv městě ČR.

73

Použitá literatura: [1] Hrinko, M. The Police Assistance and Volunteer people’s patrols, The 2nd International Scientific konference SAFETY ENGINEERING 2008, str. 73-76, Ostrava 2008, ISBN 978-80-248-1848-1, ISSN 1801-1764 [2] Klimšová, N. Policisté chtějí pomoci lidem z problémových lokalit, Deník 6. 9. 2008, Karviná 2008 [3] Hrinko, M. Policista v multikulturním prostředí, Odborný časopis POLICISTA, č. 6, str. 9, Praha 2008, ISSN 1211-7943

74

Zapojení JSDH obcí do cvičení krizových štábů určených obcí „Povodeň 2008“ Ing. Alice HRUBÁ, Ing. Petr OŠLEJŠEK, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje, územní odbor Prostějov Wolkerova 6, 796 01 Prostějov Tel.: 950 775 057 e-mail: [email protected], [email protected] Klíčová slova: Krizový štáb, ochrana obyvatelstva, jednotky požární ochrany, evakuace Abstrakt: Důležitou součástí odborné přípravy na řešení možných mimořádných (krizových) situací je praktické prověření. V tomto případě se jedná nejen o praktické cvičení členů krizových štábů, ale také jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, které mohou být (a s největší pravděpodobností budou) využity k řešení dané situace. Krizový štáb obce s rozšířenou působností Obec s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) zřizuje krizový štáb jako pracovní orgán k řešení krizových situací a může jej využít i ke koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádných situací ve svém správním obvodu. Povinnost zřídit krizový štáb ORP stanovuje starostovi zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [1] Činnost krizového štábu a jeho složení pak upřesňuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení §27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. [2] Pro připravenost krizového štábu na řešení krizových situací popř. mimořádných událostí je nutné provádět odbornou přípravu jeho členů. Minimálně jednou ročně je vhodné uspořádat jejich školení a to nejen po stránce teoretické, ale hlavně praktické. Tímto se přispěje k rychlé, kvalitní a efektivní práci při reálných situací. [3] Jen organizačně a odborně připravený krizový štáb je nepostradatelným pomocníkem pro starostu obce, složky integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) a občany.

75

Cvičení „Povodeň 2008“ Každoroční odbornou přípravu členů svého krizového štábu provádí ORP Prostějov již několik let. K jejich odborné přípravě se na základě dobrých zkušeností připojila i ORP Konice. Scénář cvičení je již čtyři roky neměnný. Cvičení je dvoudenní a platí nepsané pravidlo, že první den jsou členové seznámení se záměrem cvičení a s úkoly, které poté řeší na pracovišti krizového štábu, které je zřízeno na požární stanici Hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) kraje. Druhý den je v režii HZS Olomouckého kraje, územního odboru Prostějov, který provádí koordinaci cvičení složek IZS řešících danou situaci v terénu. Převážně jde o zapojení HZS, Zdravotnické záchranné služby, Policie České republiky, Celní správy, Městské policie a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí (dále jen „JSDH obcí“). Poslední jmenovaná složka IZS je nepostradatelným pomocníkem pro starostu obce a HZS Olomouckého kraje s ní provádí odbornou přípravu i na problematiku ochrany obyvatelstva. Celé cvičení bylo v roce 2008 orientováno na problematiku povodní, které podle scénáře nastaly z důvodu rychlého tání sněhu a intenzivních srážek na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Prostějov a Konice. Nebezpečí hrozící z této plošné mimořádné události bylo ještě znásobeno technickou poruchou na vodním Plumlov. Krizové štáby obou ORP, jejichž součástí byly povodňové komise, řešily situaci každý na svém svěřeném území, ale musely také komunikovat se zasedajícími krizovými štáby sousedních ORP a krizovým štábem Olomouckého kraje. Prostřednictvím krizových e-mailových adres, interní telefonní sítě, faxu atd. si předávaly informace nejen o vývoji situace, ale také požadavky na vyhlášení krizového stavu, žádosti o poskytnutí pomoci atd. Výsledkem práce krizových štábů byly návrhy k řešení situace pro rozhodnutí starosty na řešení situace. Druhý den, na základě výše zmiňovaného rozhodnutí, proběhlo jedno z praktických cvičení na provedení evakuace TRIVIS – Střední školy veřejnoprávní Prostějov, jako jednoho z mnoha povodní ohrožených objektů v Prostějově. V rámci splnění tohoto úkolů byla provedena evakuace 100 studentů ze školy v Prostějově do objektu sokolovny v nedaleké obci, která je v povodňových plánech vytipována jako evakuační místo a místo nouzového ubytování. Celý průběh evakuace (samotná evakuace, evidence, příprava nouzového ubytování atd.) měli na starosti členové povolaných JSDH obcí pod odbornou záštitou HZS kraje. V rámci cvičení byla prováděna na jiných místech regionu ORP Prostějov jednotkami sboru požární ochrany další opatření směřující k minimalizaci škod způsobených povodní. Ukázkově byla demonstrována stavba protipovodňových systémů, čerpání vody pomocí mobilní čerpací stanice SIGMA a likvidace ropných havárií pomocí mobilního olejového separátoru REO AMOS. 76

Na celém cvičení se podílelo 100 figurantů, 25 příslušníků HZS Olomouckého kraje a 60 členů z 9 JSDH obcí. Využití JSDH obcí při činnosti krizového štábu JSDH obcí nemají ze zákona pouze povinnost podílet se na likvidaci požárů, ale plní také úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel. [4] Dle vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů se jednotky požární ochrany podílí mj. na evakuaci obyvatel, varování obyvatel, humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek pro jeho nouzové přežití. [5] Tyto oblasti jsou zahrnuty v odborné přípravě, kterou HZS Olomouckého kraje provádí pro JSDH obcí. Díky ní se může HZS spolehnout na JSDH obcí, které se této odborné přípravy zúčastnily. Obecně lze konstatovat, že JSDH obcí mají znalosti v oblasti: - varování (varovný signál, možné způsoby varování, rady pro občany), - evakuace (obsah evakuačního zavazadla, obsluha evakuačního střediska, rady pro občany), - nouzového přežití (možné způsoby nouzového ubytování, zřízení místa nouzového ubytování), - materiálu skladu humanitární pomoci HZS kraje, který může být v případě krizové situace (mimořádné události) využit, - protipovodňové ochrany (výstavba hrází, použití vysoušečů), - práce s elektrozařízením (pravidla, práce s elektrocentrálami), - poskytnutí první pomoci, atd. Výše vypsané oblasti byly při cvičení Povodeň 2008 plně v kompetenci členů JSDH obcí a bylo patrné, že díky předcházející odborné přípravě v nich našel HZS kraje odborně zdatného a připraveného partnera. Literatura: [1] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [2] Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

77

[3] HENDRYCH T., KRÖMER A., KRATOCHVÍLOVÁ D., FOLWARCZNY L., MAJER J. Metodika pro přípravu členů krizových štábů. [Příloha časopisu 112] In. Časopis 112. Praha: MV – generální ředitelství HZS ČR, 2008. ročník VII. číslo 9/2008. ISSN 1213–7057 [4] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů [5] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů    

78

Jak je možné zkvalitňovat budoucí ochranu obyvatelstva doc. Ing. Josef JANOŠEC, CSc. MV GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč tel.: +420 950 580 220; fax: +420 950 580 228 e-mail: [email protected] Klíčová slova: ochrana obyvatelstva, dlouhodobé plánování, vize, klasifikace trendů, strategické myšlení, bezpečnostní realita Abstrakt: Ochrana obyvatelstva je neukončený proces, protože nemůže být nikdy absolutní. Přehled toho, co již známe a máme včetně rozhodnutých úkolů z Koncepce ochrany obyvatelstva 2013 (2020). Uvedení procesu dlouhodobého plánování a přístupu k vytvoření vizí. Dekompozice procesů v návaznosti na plánovací cykly. Modelové vyjádření bezpečnostní reality a seznámení s klasifikací trendů DEGEST podle World Future Society. Analytické a syntetické závěry ke způsobům zkvalitňování budoucí ochrany obyvatelstva. Motto: Budoucnost a štěstí lidstva závisí na vědě. Běda lidské společnosti, jestliže nepochopí tuto jednoduchou pravdu. Charles Richet ÚVOD Hodně lidí hledá odpověď na otázku: „Proč se tolik zajímám o budoucnost?“ Charlie Chaplin je uváděn v citátech výrokem: „Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.“ Je to vtipné, ale výrok neodpovídá plně mým pocitům. Málo odráží skutečnost o relativitě života, o dopravních nehodách a nemocech s rychlým průběhem. Proto mohu za sebe sdělit, že se „zajímám o budoucnost, protože ji chci ovlivnit tak, aby v ní mohla žít vnoučata, jak vaše, tak i moje.“ Považuji za správné využít zkušenosti k tomu, aby se co nejlépe podařilo nejen zpřesnit vizi možné budoucnosti, ale rovněž ji skutečně ovlivnit. Něco ve smyslu výroku Konstantina Eduardoviče Ciolkovského: „Prorok je ten, kdo vidí daleko dopředu, ale zároveň vidí všechno kolem sebe, protože budoucnost se začíná dnes.“ Ale taky Clive Staplese Lewise: „Budoucnost je něco, kam se 79

každý z nás dostane rychlostí 60 minut za hodinu, a to bez rozdílu, kdo to je a co udělá.“ Jinými slovy: „Když se nebudeš snažit, tak budoucnost neovlivníš. Ovlivní ji jiní, kteří nebyli líní.“ Proto bylo jen logické a přirozené, že vznikla otázka: „Jak je možné zkvalitňovat budoucí ochranu obyvatelstva?“ Klást otázky a hledat na ně vědecky podložené odpovědi, to je přístup, který by mohl napomoci teorii i praxi, jež na nás a naše nástupce čekají. Příspěvek navazuje na dřívější publikace (Janošec: [3] 2004, [4] 2006, [5] 2006, [6] 2007, [7] 2007, [8] 2008, [9] 2008, [10] 2008, [11] 2008). CO JIŽ ZNÁME, CO JIŽ MÁME Nejsme v roce nula. Ochrana obyvatelstva prošla historickým vývojem, jak bylo popsáno v různých dříve publikovaných materiálech (Linhart [13], 2003, Linhart, Šilhánek [15], 2005, Janošec [8], 2008). Můžeme z nich vyčíst, že se v podmínkách Evropy a Českých zemí postupně vyvíjela opatření a později systém, který podporoval zajišťování ochrany obyvatelstva, ale že rovněž docházelo k vývoji sémantiky pojmů „civilní ochrana“, později „ochrana obyvatelstva“. Nacházíme se v roce 2009, tedy na konci první desetiny 21. století, a bylo by příliš naivní, kdybychom konstatovali, že jak soubory opatření, tak obsah pojmu jsou již na konci svého vývoje. Popírali bychom tím zkušenosti z předchozího období, ale i realitu vývoje. Proč jsou tyto skutečnosti uváděny? Je to proto, že je vhodné zvýraznit neukončenost procesu ochrany obyvatelstva, který by měl vytvářet co nejlepší podmínky k reagování na budoucí hrozby a vyvíjející se bezpečnostní rizika. Je to ale rovněž proto, že je možné očekávat budoucnost s novými výzvami, novými koncepcemi a úkoly. A hlavně je to proto, že ve svém důsledku při naplňování opatření ochrany obyvatelstva jde o lokalizaci lidských, finančních, materiálních i tvůrčích zdrojů veřejného i soukromého sektoru. Proces ochrany obyvatelstva je neukončený rovněž proto, že nikdy nemůžeme dosáhnout stavu absolutní ochrany a bereme na sebe přijatelná rizika. Je tedy vždy možné ochranu zlepšovat. Ve společnosti, která se chová racionálně, tyto procedury probíhají s využitím procesů dlouhodobého, střednědobého, ročního i operativního plánování. Mechanismy střednědobého, ročního i operativního plánování jsou zvládnuté. Pohybují se v naplňování již rozhodnutých cílů. Rozhodují jen o změněných parametrech, které zahrnují, zdroje (materiální, finanční, lidské), termíny a dekompozici cílů do úkolů. Snad proto je všeobecně dlouhodobé plánování považováno za proces s velkou mírou nejistoty v určení správných cílů, ale s velkým významem pro stanovení orientace vývoje ochrany obyvatelstva, následných procesů spojených

80

s vědou, výzkumem, vývojem, výrobou, technologiemi, přípravou profesionálů i ostatních občanů, s jejich kvalitou života, životním stylem, profesní dokonalostí i návyky. Běžně je používáno pojmenování tohoto procesu jako „strategické plánování“. Jádrem takového plánování je vize nebo soubor vizí o změnách, které chtějí odpovědní představitelé organizace uskutečnit. Vize nevznikají samy o sobě. Nejsou samozřejmou součástí činnosti všech lidí ve společnosti nebo nějakého kolektivního orgánu. Vznikají v mozku jednotlivce, který má odpovídající znalosti, schopnosti a dovednosti k jejich vytvoření, zaznamenání a prosazení. Soulad všech tří charakteristik je nezbytný. Mnoho lidí má znalosti o ochraně obyvatelstva a o jiných technických, technologických nebo organizačních nástrojích, ale nenapadne je jejich propojení, protože nemají analytické a syntetické schopnosti. Strategické myšlení jim není vlastní, i když mohou mít dovednosti k prosazení. Vize u nich nevznikne. To znamená, že není co zaznamenávat a prosazovat. Je další skupina odborníků, která má schopnosti, ale nemá potřebné znalosti ze specifického oboru. Nejsou tedy schopni vytvořit relevantní vizi, ale mohou být schopni své výsledky prosazovat. Takové odborníky je vhodné přesvědčit k doplnění znalostí. Třetí skupina odborníků ví jak na to, aby prosadila výsledky (vize) v systému plánování a schvalování. Ideální je takový odborník, který zná, má tvůrčí schopnosti a strategické myšlení, umí vizi zaznamenat a je schopen ji prosadit. Organizace jsou od toho, aby nedostatky jednotlivců uměly propojit do potřebného výsledku. Co již tedy máme. V podmínkách ČR jsou vypracovávány koncepční materiály, které formulují představu o budoucích stavech: „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015“, schválená usnesením vlády ze dne 22. dubna 2002 č. 417 a následující „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“, schválená usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008 [12]. Součástí druhého materiálu je „Harmonogram realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“, který zahrnuje následující základní úkoly na léta 2008 – 2013: •

V návaznosti na stavební zákon stanovit základní technické požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany.

•

Vytvořit legislativní podmínky pro HZS krajů k účinnějšímu prosazování požadavků ochrany obyvatelstva již ve fázi územního a stavebního řízení.

•

Realizovat v plném rozsahu opatření k delimitaci a předání 157. záchranného praporu Hlučín Hasičskému záchrannému sboru ČR.

•

Analyzovat možnosti a stanovit základní požadavky na projektování staveb, ve kterých dochází ke shromažďování velkého počtu osob a které mohou být potenciálně ohroženy mimořádnými událostmi vyplývajícími z bezpečnostních hrozeb a rizik. 81

•

Aktualizovat opatření ochrany obyvatelstva a další opatření související s ochranou života, zdraví, majetku a životního prostředí, zapracovaná do typových plánů pro řešení krizových situací.

•

Zpřístupnit povodňový informační systém povodňový plán, atlas záplavových území).

•

Připravit koncepci environmentální bezpečnosti před působením zdrojů rizik antropogenního a přírodního původu, které by mohly způsobit rozsáhlé poškození životního prostředí (závažné havárie, poruchy kritické infrastruktury, živelní pohromy).

•

Vytvořit Program výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích.

•

Na základě výsledků pilotního projektu navrhnout začlenění tématiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ do studijních programů pedagogických fakult.

•

Průběžně sledovat a koordinovat vývoj a plnění úkolu u zainteresovaných ministerstev v oblasti ochrany obyvatelstva v případě nevojenských krizových situací a vyhodnotit plnění Harmonogramu realizace opatření ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020.

•

Dokončit kontrolu funkčnosti majetku zaúčtovaného podle opatření Ministerstva financí č.j. 221/84067/2001 a provádět vytřídění a likvidaci nefunkčního materiálu.

•

Stanovit a realizovat zásady pro modernizaci a výstavbu systému varování a informování obyvatelstva, vyrozumění orgánů krizového řízení a složek IZS v ČR a přerozdělení odpovědnosti za jednotlivé části tohoto systému, zvláště za infrastrukturu a za koncové prvky varování, včetně finančního podílu.

•

Zabezpečit realizaci ministerských směrnic pro civilní nouzové plánování NATO na příslušná období v oblasti ochrany obyvatelstva České republiky.

•

Zapojit se do projektů spojených s ochranou obyvatelstva a zajišťovat finanční prostředky z fondů Evropské unie k jejich realizaci.

•

Vytvořit podmínky pro zřizování víceúčelových zařízení za účelem dekontaminace, vypracovat zásady a postupy při dekontaminaci většího počtu osob a pro dekontaminaci zraněných a doplnit moderní mobilní prostředky pro zabezpečení tohoto úkolu.

•

Stanovit postupy pro distribuci vytvořených zásob nouzového přežití fyzickým osobám v postižených oblastech.

•

Zajistit věcné prostředky pro ochranu obyvatelstva a prostředky 82

veřejnosti

(digitální

individuální ochrany pro určené kategorie osob systémem hospodářských opatření pro krizové stavy. •

K provádění dekontaminace osob a techniky vybavit předurčené jednotky HZS ČR (opěrné body) mobilními prostředky.

 

Výhled do roku 2020 •

Pokračovat ve vybavování a přípravě složek integrovaného záchranného systému, včetně zařízení civilní ochrany, k plnění úkolů ochrany obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích.

•

Dokončit obměnu elektrických rotačních sirén za moderní koncové prvky varování, které umožní vyslání varovného signálu, po kterém bude vyslána tísňová informace, v zónách vnějšího havarijního plánování a na územích ohrožených povodněmi. V těchto lokalitách umístit detektory pro měření fyzikálních a chemických veličin.

•

Vybudovat selektivní obousměrný systém ovládání a monitorování stavu koncových prvků varování, který současně zajistí přenos informací z detektorů měření výšky hladiny vodních toků ve vybraných lokalitách a úniku nebezpečných látek u vybraných subjektů, které tyto látky skladují nebo vyrábějí.

•

Navrhnout opatření ke zvýšení bezpečnosti osob, majetku a životního prostředí při přepravách vysoce rizikových nebezpečných věcí.

 

Významné na uvedeném přehledu je zvýraznění, že jde o už rozhodnuté cíle. To, co je ale předmětem příspěvku, není orientováno k již známým úkolům, které jsou rámcově a některé přesně zahrnuty do plánů, včetně alokace finančních prostředků. Předmětem příspěvku je dokumentování toho, co ještě neznáme, co nastane v následujícím období, tj. po nebo v průběhu plnění vyjmenovaných úkolů. Právě pro časové období, jež bude následovat, je možné vidět úkoly, které budou zkvalitňovat budoucí ochranu obyvatelstva. Historické zkušenosti ukazují, že se nové cíle uplatňují: a – při plnění rozhodnutých úkolů (jejich modernizace nebo zastavení), b – při koncipování nových úkolů. JAK JE MOŽNÉ ZKVALITŇOVAT Než budeme rozebírat problematiku „jak je možné zkvalitňovat?“, musíme si ujasnit „co bude předmětem zkvalitnění?“. Procesní otázky strategického plánování představují jednu část problému, která by v časové posloupnosti měla znamenat úsek praktické činnosti spojený s přípravou 83

dokumentu, kterým je dlouhodobý výhled, dlouhodobý plán nebo koncepce. Ochrana obyvatelstva je však specifickým úsekem činnosti lidské společnosti, který zahrnuje celý proces, to znamená • • • • •

vymyšlení vize, prosazení vize do plánovacích dokumentů, realizace úkolů, nepřetržité nebo účelové fungování, zpětná vazba.

Již při této základní úvaze je možné odvodit, že sousloví „zkvalitňovat ochranu obyvatelstva“ může mít průmět do vymýšlení vizí, do procesu plánování, do realizace nebo do praxe. V tomto příspěvku je věnována pozornost tomu hlavnímu: „Jak přijít na to, co bude znamenat zkvalitnění, to znamená, co bude představovat takovou změnu ve srovnání se současným stavem, která povede k vyšší kvalitě ochrany obyvatelstva?“ Modelové vyjádření bezpečnostní reality, jak je uvedeno v dřívějších materiálech (Janošec, [7], [8], [9], 2007, 2008), napomáhá zjednodušení: s,t,rBR = (s,t,rB, s,t,rBP, s,t,rBS). Bezpečnostní realita představuje objektivní stav, jehož vývoj jsme schopni popisovat abstraktními pojmy, zaznamenávat symbolickými zápisy a modelovat. Složky bezpečnostní reality umožňují popis statického stavu, ale i modelování dynamiky vztahu mezi bezpečností a nebezpečností. Pro každý prostor (s), čas (t) a stav (r) existuje samostatný model bezpečnostní reality. Empiricky poznanou skutečností je, že složky (B, BP, BS) jsou v bezpečnostní realitě vzájemně odlišitelné a existuje možnost je popsat. Pro sjednocení popisu mohou být zvolena i společná kritéria. Třídícím hlediskem a tedy společnou vlastností pro každý snímek modelu (trojici entity) jsou tedy prostor (svět, kontinent, stát, region, kraj, obec, lokalita), čas (historický a prognostický) a stav (mír, válka, povodeň, zemětřesení, požár). Stav (r) zahrnuje hrozby, které jsou hlavním důvodem k aktivitám (BP) a (BS). Ochrana obyvatelstva je součástí bezpečnostní reality (BR) v daném prostoru (s), čase (t) a pro konkrétní stavy (r). Je určena pro všechny možné stavy, které mohou odpovídat vojenským a nevojenským hrozbám, obnově po krizovém stavu nebo cvičení. Scénáře zpravidla rozpracovávají možné stavy do typových situací a skutečná ochrana obyvatelstva je budována, obnovována, procvičována, udržována i připravována k aktivnímu použití pro stavy s předpokládanou intenzitou (B). Bezpečnostní realita je výslednicí současného působení bezpečnostní politiky (BP) jako vyjádřeného souboru představ, tj. legislativy, krizových plánů, politických cílů a vytvořeného bezpečnostního systému (BS), který představují síly, prostředky, technologie, tedy skutečné schopnosti IZS (v podmínkách ČR Integrovaného záchranného systému) zasáhnout ve prospěch

84

ochrany obyvatelstva a snížit ztráty na životech, majetku, devastaci prostředí a životních podmínkách na nejnižší možnou míru. Na obrázku č. 1 je schematicky znázorněn cyklus činností, které by měly vést ke zkvalitnění IZS a obecně bezpečnostního systému. Obsahuje všechny potřebné etapy procesu.

Obrázek č. 1: Cyklus činností pro zkvalitňování IZS (obecně bezpečnostního systému – BS) Než však budou naplňovány činnosti podle obrázku č. 1, je nezbytné si uvědomit skutečné podmínky ochrany obyvatelstva. Je totiž jen jedním z mnoha cílů a programů, které jsou zařazeny do politického úsilí a programu státu. Je součástí širší bezpečnostní oblasti, která je prioritně za stát směrována vedle zákonů politickými dokumenty: „Bezpečnostní strategie ČR“(poslední je z prosince 2003) a „Vojenská strategie ČR“ (poslední červenec 2008). To znamená, že tuto skutečnost je nezbytné respektovat. Pro oblast vojenských hrozeb je vypracován dokument „Dlouhodobá vize rezortu MO“ (červenec 2008), která není plánem, ale jakýmsi dlouhodobým výhledem. Na obrázku č. 2 je naznačen princip vypracování dlouhodobého výhledu, který by mohl být aplikován rovněž pro ochranu obyvatelstva. Ze schématu vyplývají konkrétní činnosti, které by měly být nepřetržitě zajišťovány a organizovány. Analýza bezpečnostního systému a predikce bezpečnostní reality v oblasti bezpečnostní politiky i bezpečnostního systému by měly vést k formulaci scénářů, následně 85

pak ambicí o tom, na co bychom chtěli mít. Teprve tyto myšlenkové pochody je nezbytné porovnat s existujícím IZS (BS ČR). Pak mohou následovat koncepční záměry do jednotlivých oblastí, které existují a v praxi mají nějakou kvalitu. Na základě inventury a hodnocení dílčích koncepcí je možné podrobně specifikovat záměr, co vše bude uplatněno a jakým způsobem v dlouhodobém výhledu, který by měl představovat jakési nadčasové zobecnění konkrétních poznatků. Dlouhodobý výhled nebo vize představuje dokument s určitým stupněm volnosti, ale se základní orientací a společenskou zakázkou. Právě tady má své místo specifická činnost, které se také říká „vizionářství“, nebo předvídání budoucího vývoje („futuring“). V roce 2004 vydal Edward Cornish, tehdejší prezident World Future Sociaty (http://www.wfs.org) knihu s názvem „Futuring“ [2]. Zahrnuje řadu empiricky potvrzených a teoreticky rozvinutých poznatků, které ukazují, jak je možné při předvídání budoucnosti postupovat. Mimo jiné uvádí, že Institut pro alternativní budoucnost (Institute for Alternative Futures, Alexandria, Virginia, USA) rozlišuje 5 stádií ve vytváření vize (Cornish, [2], s. 74, 2004): 1) identifikace problémů, 2) identifikace minulých úspěchů, 3) identifikace budoucích přání, 4) identifikace měřitelných cílů, 5) identifikace zdrojů k dosažení těchto cílů. Scénáře vyjadřují činnost hlavy, ale vize projevují srdce. Vize je přesvědčivé představení o budoucnosti, kterou chce organizace nebo společenství vytvořit. „Vize nás rozpohybují a inspirují k tomu, abychom stanovili, proč se učíme pracovat společně, jaké vyšší podmínky vyplývají z našeho úsilí a o co jsme usilovali, aby se stalo. Vývoj vize je nejsilnější cestou k potvrzení toho, kde bychom měli učinit změnu.“ Vizionářství má nefalšovanou hodnotu techniky pro generování myšlenek. Podporuje spolupráci ve skupinách, jejich společné zaměření i orientaci, která následně směřuje na stanovení cílů.

86

Obrázek č. 2: Princip vypracování dlouhodobého výhledu Sledování světa kolem nás, to je cesta k identifikaci. Nemůže to být jen ta část světa, která se bezprostředně dotýká ochrany obyvatelstva, protože právě nové podněty jsou ty, které doposud nikdo nečekal. Proces identifikace významných změn ve vnějším prostředí, ve světě bezprostředního okolí našeho zájmu o ochranu obyvatelstva, je všeobecně uznáván jako základ. Pochopení širších souvislostí, upozornění na nové charakteristiky, to může být důležité pro toho, kdo přpravuje vizionářské identifikace a pochopení fenoménů nebo aspektů světa, které nejvíce odpovídají lidem nebo skupinám, které tyto informace potřebují pro důležitá rozhodnutí například v oblasti ochrany obyvatelstva. Analytik pro oblast ochrany obyvatelstva systematicky čte časopisy, noviny, vládní zprávy a další publikace a monitoruje vybrané webovské stránky, užívá klíčová slova pro vyhledávání odpovídajících informací. Techniky sběru, přehledů, zpracování anotací a zpráv, analyzování literatury byly jedinečně vyvíjeny vojenskými zpravodajskými důstojníky, kteří chtěli sledovat, co se děje v nepřátelských zemích. Výsledky analýz byly potom předkládány vojenským velitelům, kteří je chtěli využít ve strategickém plánování. Prcedura „sleduj, vyhodnoť a zpravuj“ byla rozsáhle užívána ve 2. světové válce a pokračovala v užívání v dalších oborech a to jak pro marketing a obchodování, tak pro vládnutí.

87

V 70. letech 20. století Institute of Life Insurance v New Yorku vyvinul Program trendových analýz. Klasifikace trendů nám dává možnost více se nad nimi systematicky zamyslet a užít je efektivněji. Výzkumníci by měli vyvinout variantní postupy k jejich klasifikování. Systém navržený Philipsem Rotlerem, profesorem marketingu na Univerzitě v Northwesteru, přinesl širší užití v obchodě díky jeho populární učebnici „Marketingový management“. Navrhl třídění a klasifikaci do šesti kategorií trendů (Cornish, [2], s. 83 – 84, 2004): • • • • • •

Demografické (Demografy), Ekonomické (Economy), Vládnutí (Government), Prostředí (Environment), Společenské (Society), Technologické (Technology).

První písmena z každé kategorie vytváří zkratku DEGEST, podle níž může být klasifikace jednodušeji zapamatovatelná. Tento systém je rovněž užíván ve World Future Society, jejíž časopis – The Futurist – publikuje v každém vydání výběr soudobých trendů vyhodnocovaných pro tento systém. (Další současné systémy jsou obdobné a liší se např. zanedbáním životního prostředí nebo demografie jako zvláštních kategorií.) Toto jednoduché klasifikační schéma poskytuje silný nástroj pro zlepšování našeho pochopení světa. Shromažďování trendů není chaotické, umožňuje rozpoznat jejich spolupůsobení. Využitím přístupu DEGEST můžeme uvažovat postupně o trendech demografických, pak ekonomických, vládnutí a tak dále. Můžeme nalézt vhodně vytvářené kombinace počtených trendů a zjednodušit je do hlavního trendu, který je všechny obsahuje. Potom můžeme být připraveni na obtížnější úkol – vypracování propojení napříč kategoriemi. Stručná charakteristika zdůvodnění, proč je důležitá každá ze šesti kategorií DEGEST: - Demografie: Světová populace vysoko stoupla nad 6 miliard lidí – nejvyšší počet jaký kdy současně na světě žil. Dosud je každá osoba jedinečná s unikátním nastavením schopností, potřeb a aspirací. Poznání o lidech proměňují charakteristiky: bydliště, věk, pohlaví, zdraví, vzdělání, jazykové znalosti, atd., které narůstají a přináší je náš globalizující se multikulturní svět. - Ekonomika: Ekonomika poskytuje práci, příjmy a vyrábí nezbytné produkty pro náš život. Ale světové ekonomiky procházejí divokými změnami. Její nástroje, které by mohly představovat mnoho těch nejlepších příležitostí pro nový obchod a novou práci ale rovněž znamenají velkou změnu pro jednotlivce a komunity. - Vládnutí: Právo a zákony jsou trvale měněny. Ovlivňují všechny stránky 88

našich životů. Vybírání vládních daní, válčení, vymáhání práva, spravování škol, spravování systému sociálního zabezpečení, zajištění ochrany obyvatelstva. Vládnutí je významným zaměstnavatelem v rozsáhlém počtu států. - Prostředí: Naše fyzické prostředí obsahuje, co nám příroda poskytla a navíc stavby, silnice a další smyšlenosti dodané lidstvem. Prostředí poskytuje vzduch, který dýcháme, vodu kterou pijeme a stravu, kterou jíme. Obvykle zvažujeme prostředí jako limitované planetou a téměř neměnné. Nyní již víme, že je změněné a my potřebujeme tyto změny, na něž jsme byli upozorněni, zaplatit. - Společnost: Vzdělání, věda, náboženství, média, umění, sporty, zábava a další sociální nebo kulturní aktivity, které spotřebovávají mnoho z našeho volného času, vyplňují naše myšlení a směřují naše poznání a hodnoty. Trendy v tomto prostoru neovlivňují jen náš soukromý život, ale rovněž uplatňují hlavní vliv na ekonomiku, vládnutí a další oblasti. - Technologie: Nové technologie jsou vždy revoluční složkou lidského života. K zachování a rozvoji současnosti, potřebujeme pochopení toho, co se událo v počítačích, telekomunikacích, biotechnologiích, internetu, atd. Nové technologie povznášejí životní standardy a napomáhají obraně i zachování životů, ale rovněž způsobují široké důsledky, jež jsou znepokojujícími problémy, které často ignorujeme a nevnímáme je jako rizikové (nové zbraně, neekologické výroby atd.). Mnoho trendů a vývojů může být klasifikováno ve dvou nebo více kategoriích, takže zvolení dílčí kategorie je někdy obtížné. Jestliže si přejeme, přehled trendů v dané kategorii může obsahovat křížové odkazy k vybraným trendům v dalších kategoriích. Pro dílčí účely, analytik trendu není omezován, jestliže se rozhodne přidat nové kategorie nebo modifikovat DEGEST systém podle přání uživatelů. Mnoho organizací se nyní zabývá hledáním trendům a dalších směrů, které mohou být důležité. Sledování nevyžaduje nezbytně rozsáhlý štáb a rozpočet. Může být děláno jednoduše a nenákladně jako skromný projekt. Závěrem ke stručnému výkladu o vizionářství je potřeba uvést, že je vhodné vytvořit organizační a personální podmínky, které umožní s využitím dostupných informačních podkladů připravovat kvalitní změny pro budoucí ochranu obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že při již rozhodnutých úkolech, kdy je možné jejich zastavení nebo modernizace, vizionářská představa bude vstupovat do procedur, které odpovídají principu klouzavého plánování (viz obrázek č. 3), je její prosazení obtížné. Takové rozhodnutí by mělo být podrobeno kriteriálnímu posouzení z hlediska jeho ekonomické efektivity a následně vhodnosti.

89

Obrázek č. 3: Princip klouzavého plánování Pro dokumentování dalších souvislostí je uveden obrázek č. 4, který ukazuje na procedury plánování, programování a rozpočtování v ročním cyklu, do nichž by se doporučená změna měla rovněž promítnout. Je ale potřeba konstatovat, že vzhledem k nákladům by ti, kdo přijdou na rozpory nebo možné zbytečné náklady, které budou vycházet z jakékoliv části poznatků spojenných s DEGEST, měli v sobě najít odvahu k jejich prosazení.

90

Obrázek č. 4: Procedury plánování, programování a rozpočtování v ročním cyklu Poslední stručná zmínka ke způsobu, jakým je možné zlepšit budoucí ochranu obyvatelstva, je orientována ke stanovení priorit. Skutečností je, že k prosazení musíme mít jednak nové vize a následně kritéria, která budou umožňovat určení, co má větší význam. Rozumné asi bude zvažovat nákladovost, dlouhodobost užívání, dosažitelnost, revolučnost a podobně. Z tohoto pohledu bude asi vhodné prioritně uplatňovat taková opatření, která ovlivní principy a zásady výstavby. Stanovení urbanistických a některých technických pravidel ovlivní výstavbu inženýrských sítí, rozvody energií, ekologické požadavky na umístění a vlastnosti objektů bytové, dopravní a průmyslové výstavby, na vodu, kanalizace, operační přípravu území a další prvky pro dobu následujících generací. Životnost přijatých pravidel má dlouhodobý účinek, což znamená, že vize v této oblasti by neměly být zpracovávány příliš často. Stavební infrastruktura, která představuje zkvalitňování vybavení staveb pro požární ochranu a ochranu obyvatelstva by naopak měla při vývoji vizí odpovídat rozvoji dostupných technických prostředků vzhledem ke zvýšení úrovně bezpečnosti osob i staveb. Jiný přístup zřejmě zvolíme při rozhodování o technice, která bude používána například 20 let a jinak o technologiích výpočetní techniky, jejíž praktický použitelný život bude 5 let. 91

Při stanovování priorit by měly existovat „generalizované vize“, které budou základní ideou změny. Proč generalizované? Lidem jsou bližší materializované představy o změně pravidel výstavby, o technologiích, o technice, než základní idea, která je těmito kroky uskutečňována. V postupu zdola nahoru jde o generalizaci, v postupu shora dolů jde o dekompozici. Jako příklad může posloužit historie 60. let 20. století. Po roce 1945 se rozvinula výroba jaderných zbraní a jejími vlastníky se stal větší počet států (USA, SSSR, Francie, ..). Rozvinula se hrozba jejich použití. Při rozvoji vědeckých poznatků o důsledcích použití jaderných zbraní se rozvíjela rovněž nauka o možnostech záchrany lidských životů, materiálních, kulturních, politických a jiných statků a hodnot. Na jedné straně vznikla vize o použití jaderných zbraní, na straně druhé vize o ochraně obyvatelstva proti nim. Použijeme modelové vyjádření pro Československo: s,t,r

BR = (s,t,rB, s,t,rBP, s,t,rBS)

s = Československo, t = 1950 – 1980, r = použití jaderných zbraní, B – měřitelná intenzita použití zbraní nebyla zjištěna, BP – bezpečnostní politika reagovala na hrozbu vizí o potřebě ochrany obyvatelstva. Byla přijata rozhodnutí představitelů Československé republiky, jež se promítla do zadání těchto problémů pro výzkumné organizace, které se začaly důsledkům souvislostí s jadernými zbraněmi věnovat. V roce 1956 vznikl historický předchůdce Institutu ochrany obyvatelstva. S rozvojem poznatků souviselo i jejich pronikání do legislativy ČSR a ČSSR a přijímání praktických opatření v dlouhodobém, střednědobém a ročním plánování. Vypracování nových vizí se prakticky odvíjelo od rozvoje poznání oboru a vývoje hrozby v mezinárodním bezpečnostním prostředí. Odpovídalo scénářům, které pracovaly s fiktivními představami o různé intenzitě B a opatřeními, která by v hierarchii vizí měla následovat. BS – Bezpečnostní systém reagoval na hrozbu vizí o potřebě ochrany obyvatelstva tím, že se začal postupně profilovat. Nejdříve od jednotlivců spojených s výzkumem a základními organizačními opatřeními. Později s vytvořením složek, které se věnovaly zpočátku ochraně vojsk a následně problémům ochrany obyvatelstva. Použití atomové zbraně 6. srpna 1945 v Hirošimě zahájilo období, kdy ve válkách ztráty civilního obyvatelstva převažují nad ztrátami vojáků. Proto problémy spojené s použitím jaderných zbraní nejsou vnímány jako specificky vojenské. Součástí bezpečnostního systému se stal rozvoj vědeckých poznatků. Následovala praktická opatření pro individuální ochranu obyvatelstva, budování úkrytů pro kolektivní ochranu obyvatelstva, rozvoj systému varování a vyrozumění, vzdělávání obyvatelstva a jeho výcvik k civilní ochraně, vytvoření sil civilní ochrany a v roce 1976 jejich převedení od Ministerstva vnitra k Ministerstvu obrany.

92

Takto bychom mohli podrobně dokumentovat další vize v ochraně obyvatelstva pro objasnění jejich existence a přínosů pro naše dnešní podmínky. Bez vizí a jejich výzkumné podpory by se ke zkvalitnění ochrany obyvatelstva nemělo přistupovat. ZÁVĚR Příspěvek byl věnován objasnění části problematiky možností zkvalitnění ochrany obyvatelstva. V prvé části se věnoval otázkám: co už známe, co už máme. Vycházel ze skutečnosti, že v této oblasti lidského konání již bylo dosaženo určitého stupně vývoje. Upozornil na neukončenost procesu ochrany obyvatelstva a jeho trvalé zdokonalování. Předmětem příspěvku bylo přiblížení tvorby těch změn, které ještě nejsou rozhodnuty a budou znamenat nové směry. V racionálních organizacích jsou tyto postupy součástí procesů dlouhodobého plánování. Jejich podstatou je vize nebo soubor vizí. K jejich uplatnění je nezbytné strategické myšlení. Pro výčet toho, co už v ČR máme, byly uvedeny úkoly z Koncepce ochrany obyvatelstva 2013 (2020), s upozorněním, že to jsou již rozhodnuté úkoly. Jestliže vzniknou nové cíle, pak to znamená, že buď budou modernizovat stávající, nebo budou postupovat samostatnou cestou. Druhá část příspěvku se zabývá tím, jak je možné zkvalitňovat ochranu obyvatelstva. Dokumentuje význam vizí, dekomponuje proces na jednotlivé fáze a upozorňuje, že zkvalitnění se může dotýkat kterékoliv z těchto fází. Upozorňuje na modelové vyjádření bezpečnostní reality a ochrany obyvatelstva v ní. Uvádí cyklus činností pro zkvalitňování IZS (obecně bezpečnostního systému – BS) a zvýrazňuje skutečnost, že je to jen jeden z programů, o něž se společnost souběžně stará. Věnuje se principu vypracování dlouhodobého výhledu, který by měl být postaven na vizionářství. Stručně byla uvedena technika vypracování vizí na základě sledování trendů, která je používána World Future Sociaty a využívá klasifikační schéma DEGEST. Závěrem bylo konstatováno, že je nezbytné vytvářet personální a organizační podmínky, které umožní vytváření vizí k prosazení takových změn, které budou znamenat další zkvalitnění ochrany obyvatelstva. Když vize vznikne, pak může být zařazena do řádných cyklů plánování, nebo bude muset vstoupit do procesů klouzavého a ročního plánování a uplatnit se v jednotlivých dokumentech a etapách. Ve vizích by měly být rovněž stanoveny priority a bylo navrženo, aby přednost měly ty vize, které ovlivňují nákladné problémy s dlouhodobou životností před těmi, které jsou v kratších časových intervalech obměnitelné. Historický příklad ochrany proti jaderným zbraním dokumentoval generalizovanou vizi. Budoucnost a štěstí lidstva závisí na vědě. Běda lidské společnosti, jestliže nepochopí tuto jednoduchou pravdu.

93

LITERATURA [1] BALABÁN, Miloš, JANOŠEC, Josef, KRULÍK, Vladimír, STEJSKAL, Libor, KORTUSOVÁ, Mirka. Podklady pro dokument „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020“. [Studie Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK a Výzkumného centra bezpečnosti Brno pro GŘ HZS ČR]. Praha: GŘ HZS ČR, 2007, 27 s. [2] CORNISH, Edward. Futuring: The Exploration of the Future. USA: World Future Society. 2004. 313 s. ISBN 0-930242-61-0. [3] JANOŠEC, Josef. Strategická studia pro bezpečnost a obranu státu. [Habilitační práce]. Brno: VA, 2004, 190 s. [4] JANOŠEC, Josef a kol. Analýzy aktérů v ochraně obyvatelstva České republiky. (Informační podklad) Brno: K-FACTUM-K Brno, 2006. 33 s. [5] JANOŠEC, Josef. Strategická úroveň plánování při výstavbě bezpečnostních složek státu pro ochranu obyvatelstva. (studie) Brno: KFACTUM-K Brno, 2006, 25 s. [6] JANOŠEC, Josef. Otázky pro strategické plánování malého státu. In Krizový management: Hodnocení rizik a procesy plánování.(Sborník mezinárodní konference Lázně Bohdaneč, 22. – 23. 3. 2007) Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. s. 18 – 22, ISBN 978-80-7194-951-0, CD. [7] JANOŠEC Josef. Od teorie obrany k sekuritologii. In: LUPTÁK, Ľubomír, et al. PANORÁMA globálneho bezpečnostného prostredia 2006 – 2007. Bratislava: MO Slovenské republiky, 2007. Dostupný z WWW: <www.mosr.sk/publikace>. ISBN 978-80-89-89261-11-6. s. 483-496. [8] JANOŠEC, Josef. Je ochrana obyvatelstva strategickým problémem? In: VII. Mezinárodní konference Ochrana obyvatel 2008. (Sborník přednášek) Ostrava: VŠB TU Ostrava FBI a SPBI, 13. – 14. 2. 2008, ISBN 978-807385-034-0, s. 97 – 115, CD. [9] JANOŠEC, Josef. Potřeba prognózování pro ochranu obyvatelstva. In: Krizový management (Sborník) Lázně Bohdaneč: Univerzita Pardubice, IOO Lázně Bohdaneč, 20. – 21. 3. 2008, s. 37 – 41, ISBN 978-80-7395105-4. [10] JANOŠEC, Josef. Úloha Institutu ochrany obyvatelstva v bezpečnostním výzkumu. In: Sborník 5. mezinárodní konference „Crisis management – ochrana obyvatelstva“. [Oficiální odborný doprovodný program veletrhů PYROS / ISET 2008 a INTERPROTEC 2008]. Brno: Brno 2008, 14. – 15. 5. 2008. Příloha sborníku CD, str. 134 – 142, ISBN 978-80-7231-510-9. [11] JANOŠEC, Josef. Bezpečnost a udržitelný rozvoj. In: IMZ s účastí zahraničních lektorů. (Sborník přednášek). Lázně Bohdaneč: GŘ HZS ČR,

94

IOO Lázně Bohdaneč, VŠB-TU Ostrava, 6. – 7. 10. 2008, 7 s. ISBN 97880-7385-039-5, CD. [12] Koncepce ochrany obyvatelstva do r. 2013 s výhledem do r. 2020. [Usnesení vlády č. 165 ze dne 25. února 2008]. Praha: GŘ HZS, Příloha časopisu 112 číslo 4/2008, 16 s. [13] LINHART, Petr. Vývoj a současný stav ochrany obyvatelstva u nás a ve vybraných státech a perspektivy dalšího rozvoje této problematiky v České republice. [Habilitační práce]. Vyškov: VVŠPV Vyškov. 2003. 128 s. [14] LINHART, Petr. Některé otázky ochrany společnosti. Praha: MV GŘ HZS ČR, Praha 2005. 93 s. ISBN 80-86640-43-4. [15] LINHART, Petr, ŠILHÁNEK, Bohumil. Ochrana obyvatelstva v Evropě. Praha: MV GŘ HZS ČR, Praha 2005. 196 s. ISBN 80-86640-55-8.

 

95

Sekundární kontaminace cestujících metra Ing. Karel KLOUDA, CSc., M.B.A. Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné náměstí 9, Praha 1 RNDr. Josef BŘÍNEK, Ph.D. Ing. Tomáš DROPA David KAISER Ing. Lukáš KRÁLÍK Ing. Markéta WEISHEITLOVÁ Vladimíra FIALOVÁ Ing. Jiří SLABOTINSKÝ, CSc. MUDr. Stanislav BRÁDKA Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany v.v.i Příbram – Kamenná Ing. Jana VEČERKOVÁ VŠB – TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava – Výškovice   Klíčová slova: souprava pražského metra, kontaminace, sorpce – desorpce.

cestující,

pentylacetát,

sekundární

Abstrakt: Příspěvek popisuje experiment s uvolněním toxické látky (substituentu látky) v jedoucí soupravě pražského metra v přítomnosti cestujících. Experiment prokázal rizika spojená se sekundární kontaminací cestujících. Úvod Dojde-li v uzavřeném prostoru, kde jsou přítomny osoby, k uvolnění  chemické látky do ovzduší, dochází k jejímu zachytávání (absorpci) nejen v dýchacích orgánech přítomných osob, ale také na předmětech a površích (sorpci9) v tomto prostoru, a to tak dlouho, dokud nedojde k ustavení rovnovážného stavu. Množství zachycené chemické látky je při tom úměrné poklesu její původní koncentrace v daném prostředí.                                                              9

Vzhledem ke skutečnosti, že u textilních povrchů (např. čalounění sedaček, oděvy cestujících) může docházet jak k adsorpci, tak absorpci, používáme zde souhrnný výraz sorpce.

96

Z uvedeného je zřejmé, že k sorpci dochází také na oděvech a nekrytých částech těla osob, které se v takovém prostoru vyskytují. Pokud se osoby z uvedeného prostoru přemístí do prostoru jiného, pak s sebou přenášejí zachycenu chemickou látku a v prostoru mezi oděvem a tělem také určité množství vzduchu obsahujícího tuto chemickou látku. V novém prostoru, který původně danou chemickou látku neobsahoval, dojde následně k jejímu uvolňování (desorpci) z oděvů a povrchu lidského těla a ke smísení kontaminovaného vzduchu vyneseného v pododěvním prostoru se vzduchem v „čistém“ prostoru. Tento jev se nazývá sekundární kontaminace a je proměnnou, která může sehrát velmi významnou (nebezpečnou) roli. Prostorem, kde může dojít k uvolnění chemické látky, by se mohl stát vagon soupravy metra. Cestující z tohoto vagonu by následně při výstupu nebo přestupu mohli kontaminovat jak prostory metra, tak jiné dopravní prostředky. Hlavním cílem našeho mimořádného experimentu proto bylo prověřit na velké množině osob a v podstatě v reálné situaci možnost sekundární kontaminace, tedy možnost rozšíření chemické látky mimo prostor jejího uvolnění a následně možnost kontaminace dalších osob. Zároveň jsme se zaměřili na problematiku šíření chemické látky ve vagónu soupravy metra, kde došlo k jejímu uvolnění a který je obsazen cestujícími. Vlastní experiment probíhal v jedoucí soupravě pražského metra. Ve vagónu, který byl obsazen cestujícími, došlo k uvolnění chemické látky (substituentu za sarin – pentylacetátu). Po příjezdu do určené stanice cestující přestoupili do „čistého“ vagónu, kde byla sledována úroveň desorpce – nárůst koncentrace pentylacetátu v prostoru vagónu. Experiment byl proveden jako příspěvek resortu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k úkolu MV ČR „Reakce na teroristický útok s použitím bojových otravných látek na pražské metro“. Příprava a technický průběh experimentu Myšlenka na tento experiment se rodila několik měsíců a vyžádala si důkladnou přípravu a úzkou spolupráci hlavně s DP hl.m. Prahy (Ing. Jiří Svoboda) a s vedením (Mgr. Jiří Krejčí) a studenty Vyšší odborné školy TRIVIS v.o.s. Následně uvádíme schéma průběhu experimentu a stručný (základní) bodový scénář experimentu, podle kterého experiment probíhal:  

97

  Bodový scénář: - výběr místa experimentu, trasa metra B, úsek Depo Zličín – Nové Butovice a zpět, - stanovení termínu experimentu: 24.9.2008, na tento termín upravit grafikon na trase B, - vypracování dotazníku pro studenty – cestující za účelem získání přehledu o jejich výšce, hmotnosti, délce vlasů a oblečení v den experimentu, - výběr (výpočet a testování) vhodné koncentrace pentylacetátu pro experiment, - testování reakce studentů vůči pentylacetátu a jejich poučení, podrobné seznámení s průběhem experimentu, předání dotazníků k vyplnění, - dohoda s vedením ZZS hl. m. Prahy o zajištění přítomnosti lékařů při experimentu, - přistavení soupravy metra typ 81-71M v Depu Zličín (obr. č.1), - shromáždění studentů – cestujících, měřících skupin, ZZS hl. m. Prahy, pracovníků DP hl. m. Prahy, a.s. dne 24.9.2008 v 9,15 hodin v Depu Zličín (obr. č. 2),

98

       

Obr. č. 1 Přistavená souprava v Depu Zličín

 

Obr. č. 2 Shromáždění studentů – cestujících v Depu Zličín

- výběr dotazníků od studentů (zpracování těchto dotazníků, viz příloha č. 1 a 2), - proškolení účastníků experimentu z BOZP – zajistil DP hl. m. Prahy (obr. č. 3), - nástup studentů – cestujících a měřících týmů (1-3) do druhého vozu soupravy, ZZS hl. m. Prahy, technický doprovod a měřící tým (4,6) do třetího vozu soupravy (obr. č. 4),

 

     

Obr. č. 3 Školení účastníků experimentu z BOZP

Obr. č. 4 Nastupování účastníků experimentu do soupravy metra

- po nastoupení účastníků experimentu odjezd soupravy metra přes stanice Zličín – Stodůlky – Luka – Lužiny – Hůrka – Nové Butovice, kde došlo k otočení soupravy a její následná cesta zpět, 99

- ve stanici metra Stodůlky uvolněn pentylacetát ve druhém vagónu soupravy, měření jeho koncentrace, měřící skupina (1-3), - dojezd soupravy do Depa Zličín, - zastavení soupravy a přestup studentů – cestujících z druhého do třetího vagónu, lékaři ze ZZS hl. m. Prahy a technický personál vystoupí do prostoru metra – viz schéma průběhu experimentu, - uzavření dveří celé soupravy a měření změny koncentrace v druhém vagónu a desorpce ze studentů – cestujících ve třetím vagónu, - ukončení měření cca 17 minut, otevření dveří, vystoupení studentů – cestujících a měřících skupin, - kontrola zdravotního stavu studentů – cestujících, konec experimentu.   Vlastní experiment a výsledky 

 

Substituent otravné látky sarinu, pentylacetát, byl uvolněn v druhém vagónu soupravy na místě, viz schéma průběhu experimentu, během 20 sekund, a to ve stanici Stodůlky. Uvolněno formou aerosolu bylo 20 g pentylacetátu (vytlačeno tryskou tlakovým vzduchem). Toto uvolněné množství by v prázdném vagónu metra (cca 100 m3) při zanedbání sorpce na stěnách a sedačkách vagónu vytvořilo koncentraci ve výši 200 mg/m3, tj. cca 37,5 ppm. Vagón soupravy byl obsazen 77 cestujícími, tj. více než 30% kapacity vagónu, což je běžný průměr při tzv. „špičkovém“ provozu (viz obr. č. 5 a 6).

   

Obr. č. 5 Studenti – cestující ve vagónu na trase metra

 

Obr. č. 6 Obsazenost druhého vagónu metra při experimentu

  Koncentrační údaje v čase byly měřeny fotoionizačními detektory v druhém vagónu byl typ MiniRAE (v ppm) a ve třetím vagónu typ ppb RAE.

100

Časové závislosti naměřených koncentrací ve druhém vagónu jsou uvedeny na obr. č. 7 (měřící bod 1-3 dle schématu proběhu experimentu), ve třetím na obr. č. 8 (měřící body 4, 6 rovněž dle schématu průběhu experimentu). Časový průběh experimentu byl následující: • 10:27 hodin uvolnění pentylacetátu ve druhém vagónu ve stanici Stodůlky, • 10:27 – 10:35 hodin jízda soupravy metra mezi stanicí Stodůlky a Depem Zličín, • 10:35 – 10:36 přestup studentů – cestujících do třetího vagónu přes lávku v Depu, • 10:35 – 10:52 desorpce ze studentů – cestujících ve třetím vagónu a měření koncentrace ve vagónu druhém. Z naměřených výsledků koncentrace pentylacetátu ve druhém vagónu je patrný velký pokles koncentrace od místa uvolnění k opačné straně vagónu. Nejvyšší koncentrace je v první třetině, o 100% nižší v poslední třetině vagónu. Rovněž tak zpoždění ve zjištění koncentrace mezi třetinami vagónu je cca 2 minuty. Příklad rozdílů koncentrací v čase 10:30, tj. 3 minuty po uvolnění pentylacetátu v měřících bodech je následující: měřící bod

1

2

koncentrace

56,6 ppm

3

3,3 ppm

0,3 ppm

Dosažená maxima v měřících bodech: měřící bod koncentrace

1

2

80 ppm

3

20 ppm 3

(424 mg/m )

0,6 ppm 3

(106 mg/m )

(3,2mg/m3)

Tyto hodnoty jednoznačně prokázaly ovlivnění proudění látky ve vagónu metra přítomnými cestujícími, tj. mechanické překážky, sorpce na oděvech, vlasech, kůži a dýchacího systému studentů – cestujících. Desorpce z oděvů, vlasů a kůže studentů – cestujících, a tím riziko sekundární dekontaminace prokázalo měření ve třetím vagónu po jejich přestupu, viz obr. č. 8. Zde došlo k promíchání studentů – cestujících z různých sekcí druhého vagonu a tím i změřená koncentrace desorbovaného pentylacetátu byla po určité 101

prodlevě rovnocenná v celém prostoru vagónu a docílila hodnoty 1 ppm tj. 5,3 mg/m3 (530 mg pentaylacetátu v atmosféře celého vagonu). V druhém vagónu i po výstupu studentů – cestujících zůstal i nadále zachován určitý gradient koncentrace pentylacetátu. Průměrné hodnoty těchto koncentrací v jednotlivých sekcí (sekce jedna třetina vagónu, kde je umístěno měřící místo) byly následující: CII 1 = 2,8 ppm (15 mg/m3) CII 2 = 2,4 ppm (12,7 mg/m3) CII 3 = 1,8 ppm (9,5 mg/m3) Průměrná hodnota ve vagónu byla 2,3 ppm (tj. 12,2 mg/m3, 1220 mg pentylacetátu v atmosféře druhého vagónu).   Diskuse a závěr V rámci diskuse okomentujeme některá následující témata, která mohla ovlivnit výsledek experimentu a látkovou bilanci substituentu otravné látky v průběhu experimentu: a) Koncentrace uvolněné látky b) Doba působení látky c) Větrání vagónů za jízdy, rychlost soupravy d) Hustota cestujících ve vagónu, pohlaví, velikost a hmotnost cestujících e) Typ a charakteristika oblečení cestujících f) Sorpce a desorpce na vnitřních površích vagónu soupravy g) Kondenzace látky na chladnějších površích vagónu soupravy h) Dýchání cestujících (absorpce látky v respiračním traktu, možná hydrolýza substituentu) i) Sorpce – desorpce substituentu na oděvech cestujících j) Adsorpce substituentu ve vlasech cestujících k) Objemy z prostor mezi tělem cestujících a jejich oděvem a prostory mezi jednotlivými částmi oděvu l) Desorpce při přestupu, výměna vzduchu v objemu prostoru viz bod k) m) Doba desorpce v čistém prostředí (sousední vagón soupravy metra). Ad a) Při volbě koncentrace jsme vyšli z přípustných koncentračních hodnot daných bezpečnostním listem pro pentylacetát, ale zároveň jsme otestovali různé koncentrace na členech měřících skupin, aby subjektivně sdělili svůj názor, zda

102

v dané atmosféře lze bez problémů setrvat. Rovněž týden před experimentem byl poskytnut pentylacetát všem cestujícím – studentům, aby se vyloučila alergická reakce. Dalším faktorem, který jsme vzali v úvahu, byla citlivost přístroje a tím i jejich rozmístění buď ve druhém, nebo třetím vagónu. Koncentrace látky ovlivňuje hodnotu sorpce na oděvech a vlasech cestujících či na površích interiéru vagónu (viz bod ad i)). Ad b) Doba působení látky má rovněž vliv na hodnotu sorpce na oděvu a vlasech cestujících, absorpci v respiračním traktu apod. Pokusili jsme se, aby časy stanovené v experimentu odpovídaly reálně možné situaci, která by mohla v metru vzniknout – vystoupení cestujících v další či následné stanici, doba přestupu, výstupu jejich působení na nástupišti či v dalších prostředcích hromadné dopravy v časovém limitu do 20 minut. Ad c) K experimentu byla použita rekonstruovaná souprava metra typ 81-71 M, která má větrání přirozeným způsobem a to za jízdy. Rychlost soupravy, která ovlivňuje rychlost větrání, odpovídala grafikonu na tomto úseku trati metra s krátkým zastavením před vjezdem do kolejiště Depa Zličín. Ad d) Hustota cestujících (cca 2 osoby na metr čtvereční), která byla ve vagoně odpovídala personálním možnostem školy, ale byla dostatečná pro experiment a odpovídala nejběžnější hustotě v provozu metra tj. 30% ní obsazenosti. Hustota (počet) cestujících ve vagonu ovlivňuje proudění par látky uvolněné ve voze, ovlivňuje celkovou plochu oděvu cestujících a tím i množství nasorbované látky na oděvy. Je zde rovněž vazba na absorbované množství látky v respiračním traktu cestujících a k celkovému objemu prostoru mezi ošacením a tělem. Přehled o výšce studentů – cestujících poskytují grafy uvedené v příloze č. 2. Ad e) Oblečení studentů – cestujících odpovídalo meteorologické situaci experimentálního dne (15- 17° C, mírný vítr, přeháňky), která je i velmi četná během ročních období, a to jaro, podzim a u některých letních dnů. Příloha č. 1 dává přehled o typu a použitého materiálu na ošacení studentů – cestujících. Převládající materiál u oděvů byla bavlna (kalhoty, trička) a syntetický materiál, např. u bund. Žádná ze studentek neměla sukni. Ad f) a g) Předpokládáme, že vedle sorpce na oděvech a vlasech cestujících dochází k adsorpci na materiálu, z kterého je vytvořen interiér vagonu, popř.

103

v závislostech na teplotě uvnitř a vně vozu dochází ke kondenzaci uvolněné látky na chladnějších částech interiéru vagonu např. na oknech. Ad h) prozatím nebyl v laboratoři samostatně testován koeficient (α), který by vyjadřoval podíl absorpce modelové látky (substituentu otravné látky) v respiračním traktu. Rovněž nevíme, zda substituent pentylacetát jako ester nepodléhá hydrolýze v dýchacím ústrojí. Vezmeme-li v úvahu obecnou hodnotu 15 l/min vdechovaného a vydechovaného vzduchu, a to pro klidovou polohu, projde za sedm minut experimentu dýchacím ústrojím každého studenta - cestujícího cca 100 litrů vzduchu, který obsahuje určitou koncentraci substituentu. U třetího vagónu za 17 minut je to až 255 litrů vzduchu. Toto jsou údaje, které mohou hrát významnou roli, zvláště když je vynásobíme počtem cestujících a např. u sedmnácti minutového testu ve třetím vagónu projde dýchacím ústrojím pětina objemu vagónu. Ad i) Obecný vzorec přestupu látky na oděv cestujících lze definovat následujícím vztahem: Q = β . Cx . S . d . t β = koeficient přestupu hmoty za definovaných podmínek Cx = vnější koncentrace látky S = plocha oděvu cestujících d = tloušťka látky oděvu t = čas Již dříve byl proveden v laboratořích SÚJCHBO v.v.i. test sorpce substituentu sarinu - pentylacetátu na bavlněné textilii o tloušťce 1 mm v závislosti na vnější koncentraci. Tyto získané výsledky v grafické formě jsou na obr. č. 9 a budou sloužit ke srovnání vypočtené sorpce se změřenou realitou. Protože koncentrace pentylacetátu ve druhém vagónu při našem experimentu měla velký rozptyl (při zprůměrňování bychom se dopustili větší chyby) rozdělily jsme vagón na tři sekce. Sekce bylo okolí měřící skupiny a pro výpočty jsme vzali hodnoty maximálně změřených koncentrací: CII 1 = 424mg/m3

25 studentů – cestujících

CII 2 = 106 mg/m3

26 studentů – cestujících

CII 3 = 3,2 mg/m3

26 studentů – cestujících

Z grafu na obr. č. 9 byly odečteny hodnoty absorbovaného množství pentylacetátu na 1 m2 oděvu pro danou koncentraci, vynásobeno 1,8, což se bere 104

jako průměrná plocha oděvu, a to celé vynásobeno počtem studentů – cestujících v dané sekci. Výsledky: absorbované množství pentylacetátu v oděvech studentů – cestujících v první sekci 1165 mg v druhé sekci v třetí sekci součet

270 mg 19 mg 1454 mg

Tento výpočet byl proveden za předpokladu, že oděv studentů – cestujících byl pouze z bavlny. Toto platí ve své podstatě jen u kalhot našich cestujících (viz příloha č. 1). Rovněž tak maximální zvolená koncentrace byla u měřící skupiny, ale o 2 metry od ní mohla být jiná. Jedná se skutečně o hrubé přiblížení. Ad j) Uvádí se, že lidské vlasy mají vysokou sorpční schopnost (využívají se pro dekontaminaci znečištěných vod ropnými produkty). U našeho testu, jak je patrno z přílohy č. 1, je v podstatě rovnocenné rozložení délek vlasů dle našich kritérií. Stanovení koeficientu sorpce (γ) ve vlasech studentů – cestujících námi nebyl stanoven. Ad k) Zde jsme vyšli z publikovaných údajů (BINGELLI, P.: 4 th. Symp. Protection Against Chemical Warfare Agens, Stockholm, 8-12 June, 1992), že dospělá osoba má objem prostoru mezi tělem a oděvem v hodnotě 50 litrů (0,05 m3). I v tomto případě provedeme teoretický výpočet jaké množství pentylacetátu se vynese při přestupu mezi vagóny. Rovněž jako v případě ad i) použijeme pro daný výpočet koncentraci pentylacetátu dle sekcí a stejný počet studentů – cestujících. Pro studenty – cestující v první sekci vagónu vychází, že v meziprostoru mezi tělem a oděvem mají 530 mg pentylacetátu, z druhé sekce 138 mg a z třetí 4 mg pentylacetátu. Teoreticky celá množina studentů – cestujících vynese dohromady 3,8 m3 atmosféry z druhého vagónu s obsahem 672 mg pentylacetátu. Ad l) Při našem experimentu jsme se snažili o co nejkratší dobu přestupu studentů – cestujících mezi druhým a třetím vagónem, aby vliv času na množství resorbovaného pentylacetátu byl co nejmenší. Z bezpečnostních důvodů a s ohledem na relativně úzkou přestupní lávku v Depu Zličín nešel přestup urychlit a byl kolem jedné minuty. Urychlovaný pohyb cestujících měl samozřejmě vliv na rychlost výměny atmosféry z prostoru tělo – oděv. Ad m) Časový průběh desorpce pentylacetátu (nárůst jeho koncentrace v atmosféře třetího vagónu) z oděvu a vlasů studentů – cestujících získaných z okolí měřících míst 4 – 6 ve třetím vagónu soupravy je uveden na obr. č. 8. 105

Nárůst koncentrace pentylacetátu v okolí měřícího místa 4 má lineární průběh, u místa 6 lze tento průběh charakterizovat logaritmickou křivkou. Z tvaru této křivky lze usoudit, že po 8 – 9 minutách v určité části vagónu může dojít k vyrovnání koncentračního gradientu mezi vnější atmosférou ve vagónu a koncentrací látky v oděvech a vlasech studentů – cestujících. Níže uvádíme předpokládanou látkovou bilanci pentylacetátu při našem experimentu. Pokles (úbytek) množství pentylacetátu ve volné atmosféře v druhém vagónu za jízdy ∆QII = Qpoč. - ∑ i Qi

i=1–5

(1)

Q1 - větráním vagónu při jízdě Q2 - sorpce a kondenzace na vnitřním interiéru vagónu Q3 - sorpce na oděvech cestujících Q4 - sorpce ve vlasech cestujících Q5 - absorpce v respiračním traktu cestujících Další pokles množství pentylacetátu ve volné atmosféře v druhém vagónu při zastavení a přestupu cestujících ∆QII = (Qpoč. - ∑ i Qi) – Q6 – Q7

i=1–5

(2)

Q6 - odvětrání při otevření dveří (pístový efekt cestujících) Q7 – vynesení části atmosféry z meziprostoru oděv – tělo Přírůstek množství pentylacetátu ve volné atmosféře ve třetím vagónu po přestupu cestujících ∆QIII = (Q3 +Q4) ± ∑Qz

(3)

U hodnoty ∑Qz – předpokládáme, že při přestupu dojde k výměně atmosféry v meziprostoru oděv – tělo; desorpce při přestupu, absorpce v respiračním traktu, nová sorpce na oděvech a ve vlasech, sorpce a kondenzace na vnitřním interiéru třetího vagónu. Celkový změřený úbytek pentylacetátu ve volné atmosféře druhého vagónu za podmínek našeho experimentu byl vysoký a činil ∑QII = 20 000 – 1 220= 18 780 mg což je 94% úbytek vůči uvolněnému množství pentylacetátu. 106

Změřené množství pentylacetátu (∆QIII = 530 mg), které zamořilo  původně čistou atmosféru třetího vagónu za podmínek našeho experimentu je nižší (37%) než by odpovídalo teoretickým výpočtům, které byly provedeny při zanedbání dalších parametrů jako Q4 a ∑Qz, viz rovnice (3). Význam experimentu spočíval v tom, že byla provedena kvantifikace, a to na velkém vzorku cestujících za situace, která by při provozu metra mohla nastat. Tím bylo prokázáno zdravotní riziko spojené s touto kontaminací, a to jak pro vlastního zamořeného cestujícího, tak pro okolí, které by bylo vystaveno vlivu většího množství těchto cestujících, např. při přestupech v metru (Muzeum, Florenc, Můstek), a nástupech do dalších prostředků městské hromadné dopravy. Výsledky experimentu jasně prokázaly, že pokud dojde k uvolnění chemické látky v prostoru cestujícími obsazeného vagonu metra, bude koncentrace látky a úroveň kontaminace jednotlivých cestujících rozdílná v závislosti na vzdálenosti od místa uvolnění a na úrovni obsazení vagonu. Cestující a jejich oděv totiž představují mechanickou bariéru pro proudění vzduchu a tím pádem také pro šíření uvolněné chemické látky. Poděkování Autoři upřímně děkují studentům a pedagogům Vyšší odborné školy TRIVIS, v.o.s. Praha, Ing. Jiřímu Svobodovi a jeho kolegům z Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s., Zdravotnické záchranné službě – ÚSZS hl. m. Prahy a jeho primáři MUDr. Jiřím Dandou a dalším obětavým pracovníkům resortu SÚJB.  

107

Obr. č. 7 Naměřené hodnoty koncentrátu pentylacetátu v druhém vagónu s cestujícími (měřící místa 1 – 3) a po jejich vystoupení mini 1 90 80 70

konc. v ppm

60 50 mini 1 40 30 20 10 0 9:50:24

9:57:36 10:04:48 10:12:00 10:19:12 10:26:24 10:33:36 10:40:48 10:48:00 10:55:12 11:02:24 čas

  mini 2 25

konc. v ppm

20

15 mini 2 10

5

0 9:50:24

9:57:36 10:04:48 10:12:00 10:19:12 10:26:24 10:33:36 10:40:48 10:48:00 10:55:12 11:02:24 čas

  mini 3 0,7 0,6

konc. v ppm

0,5 0,4 konc, v ppm 0,3 0,2 0,1 0 9:50:24

10:04:48

10:19:12

10:33:36

10:48:00

11:02:24

čas

 

108

Obr. č. 8 Naměřené hodnoty koncentrátu pentylacetátu ve třetím vagónu po přestupu cestujících (měřící místa 4 a 6) ppb 4 1200

1000

konc. v ppb

800

600

ppb 4

400

200

0 10:12:00

10:19:12

10:26:24

10:33:36

10:40:48

10:48:00

10:55:12

11:02:24

čas

    ppb 6 1200

1000

konc. v ppb

800

600

ppb 6

400

200

0 10:26:24

10:33:36

10:40:48

10:48:00

10:55:12

čas

 

109

Obr. č. 9: Sorpce pentylacetátu na bavlněnou textilii v závislosti na vnější koncentraci

Absorbované množství v mg/m2

Sorpce pentylacetátu na bavlněnou textilii v závislosti na vnější koncentraci

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 0

15

30

45

60

75

90

105

120

135

150

165

180

195

210

225

240

255

270

Vnější koncentrace v mg/m-3

                                       

110

Příloha č. 1 Ošacení účastníků experimentu (získání vyhodnocením dotazníků)

Počet účastníků experimentu:

77 z toho: žen 40, mužů 37

Délka vlasů:

do 5 cm: 1 žena, 28 mužů do 20 cm: 14 žen, 7 mužů nad 20 cm: 25 žen, 2 muži

Dámské šaty:

celkem: 0

Sukně:

celkem: 0

Kalhoty:

celkem: 77 z toho: ženy 40, muži 37 materiál: 58x džínovina, následuje bavlna, manšestr, syntetika, plátno

Sako:

celkem: 5 z toho: ženy 1, muži 4 materiál: vlna, manšestr

Svetr:

celkem: 38 z toho: ženy 23, muži 15 materiál: bavlna (22x), vlna, PES, akryl

Bunda:

celkem: 56 z toho: ženy 28, muži 26 materiál: převažuje syntetika, polyamid, PES, bavlna-nylon, kůže (6x)

Kabát:

celkem: 4 z toho: ženy 4, muži 0 materiál: kůže

Košile:

celkem: 15 z toho: ženy 2, muži 13 materiál: bavlna (13x), bavlna-PES

Tričko:

celkem: 62 z toho: ženy 38, muži 24 materiál: jednoznačně bavlna

111

Příloha č. 2

Statistické rozložení výšek osob ženského pohlaví c) 20 18 16 Počet 14žen 12 10 8 6 4 2 0

b) a)

160

170

a) průměrná hmotnost: 54 kg  b) průměrná hmotnost: 58 kg  c) průměrná hmotnost: 65 kg

180

Výška (cm)

Statistické rozložení výšek osob mužského pohlaví

30 25 d)

c)

Počet mužů 20 15 10

e)

5 0

180 

190 Výška (cm)

c) průměrná hmotnost: 82 kg d) průměrná hmotnost: 80 kg e) průměrná hmotnost: 92 kg

       

112

200

Statistické rozložení výšek osob obou pohlaví c)

40 35 Počet osob

30 25

15

d)

b)

20 a)

e)

10 5 0 160 a) b) c) d) e)

průměrná hmotnost: 54 kg průměrná hmotnost: 58 kg průměrná hmotnost: 72 kg průměrná hmotnost: 80 kg průměrná hmotnost: 92 kg

170

180

190

200

Výška (cm)

 

113

Mimořádné události a informování obyvatelstva plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ MV - GŘ HZS ČR Kloknerova 26, pošt. přihr. 69, 148 01 Praha 414 e-mail: [email protected], [email protected] Klíčová slova: mimořádná událost; preventivní opatření; informování a ochrana obyvatelstva; tísňové informace; základní cílové skupiny; základní okruhy informací; formy a zásady informování. Abstrakt: Příspěvek se týká obecných zásad (principů) informování obyvatelstva ve vztahu k mimořádným událostem. Na informovanosti je do značné míry závislé chování občana v případě jeho ohrožení. Realizace procesu informování probíhá ve třech fázích, které mají svá specifika a tomu odpovídající důraz na druh, charakter, obsah a způsob předávání informací s využitím všech dostupných komunikačních prostředků. Proces informování občana je cílený, neboť informovaný a správně reagující občan je jedním z předpokladů úspěšného zásahu záchranářů. Cílovým skupinám obyvatelstva (děti a mládež, dospělí, cizinci) musí odpovídat formy, metody a způsoby předávání informací. Shrnutím problematiky jsou obecné zásady informování. Vlastní text: V běžném životě občan zažije nespočet drobných událostí, které považuje ze svého hlediska za mimořádné. Mohou být příjemné i nepříjemné. Na druhé straně se může setkat s událostmi, které svým charakterem vážně ohrožují zdraví a životy lidí a způsobují velké škody na materiálních hodnotách a životním prostředí, jako např. živelní pohromy, ropné havárie či havárie s únikem nebezpečných látek, ale i dopravní nehoda nebo nepříjemné zranění. Aby byl občan schopen takovou situaci zvládnout co možná nejlépe a svým chováním usnadnil zasahujícím složkám její řešení, je nutné zvýšit a prohloubit jeho informovanost nejen o možných nebezpečích, ale i o správných postupech a chování v případě ohrožení nebo při vzniku mimořádné události s využitím všech dostupných komunikačních prostředků. Včas informovaný a správně reagující občan je jedním z předpokladů úspěšného zásahu záchranářů a dobrá informovanost také přispívá k pochopení důvodů pro přípravu a realizaci některých preventivních opatření.

114

V první řadě je nutné definovat pojem informování. Je to souhrn organizačních, technických a provozních opatření k předávání zpráv obyvatelstvu a dalším cílovým skupinám o charakteru ohrožení, o možném vzniku mimořádné události nebo o vývoji a přijímaných opatřeních k ochraně životů, zdraví, majetku a životního prostředí při hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Proces informování obyvatelstva je zpravidla realizován ve třech základních fázích, a to informování před mimořádnou událostí (v rámci preventivně výchovné činnosti), informování při bezprostřední hrozbě nebo vzniku mimořádné události a informování po mimořádné události. Informace, podávané v první fázi, jsou nedílnou součástí preventivních opatření, kterými lze zabránit nebo zmírnit dopady mimořádné události. Informace, které jsou sdělovány občanovi v době, kdy mu bezprostředně nehrozí žádné nebezpečí, mají za cíl připravit ho předem na případnou mimořádnou událost tak, aby se při jejím vzniku zabránilo panice, aby byly co nejvíce eliminovány ztráty na životech, zdraví, majetku a životním prostředí a aby byl občan schopen účelně ochránit sám sebe a rovněž poskytnout nezbytnou pomoc svým spoluobčanům. V případě neinformované veřejnosti lze předpokládat větší počet postižených osob. V této fázi by se občan měl dozvědět především o možných nebezpečích, která mu hrozí na daném teritoriu (v místě bydliště, pracoviště apod.), ale i o hrozbách většího rozsahu (např. v rámci České republiky nebo v nadnárodním měřítku) a stejně tak o připravených opatřeních (systému) ochrany obyvatelstva na celostátní úrovni a v jeho nejbližším okolí. Velice důležité jsou pak informace o doporučených zásadách chování před, při a po mimořádné události, o způsobu informování obyvatelstva při vzniku mimořádné události (způsoby varování) a také informace o tom, kde mohou občané v případě zájmu všechny důležité informace nalézt, jak se k nim dostat, koho oslovit. K tomu je potřebné využít všech dostupných forem předání informací občanovi a při tom dbát na rozdílný přístup k jednotlivým skupinám obyvatelstva (děti a mládež, dospělí, cizinci) z hlediska obsahu a rozsahu sdělovaných informací, jazykové bariéry apod. Nesmíme zapomínat, že v této fázi informování, tj. v období, kdy se cítí občané relativně neohrožení, neprojevují o tento druh informací velký zájem. Ať už je to v důsledku přesycení jinými každodenními informacemi a problémy, nebo z nedostatku času. I přesto je nezbytné tyto informace zveřejňovat a snažit se je dopravit k občanovi. Ale také být připraven na zvýšený zájem o informace v období hrozby nebo vzniku mimořádné události. Doporučuje se využít zkušenost veřejnosti z předchozích mimořádných událostí. Ve druhé fázi, tj. při bezprostřední hrozbě nebo vzniku mimořádné události se v první řadě se jedná o tzv. tísňové informace, které následují 115

bezprostředně po varování obyvatelstva a sdělují občanovi konkrétní informace o tom, proč bylo provedeno varování a dále jej informují o doporučeném chování, o průběhu mimořádné události a o postupu záchranných složek při provádění záchranných a likvidačních prací. Dále jsou to všechny informace, které se během řešení mimořádné události předávají obyvatelstvu s cílem průběžně informovat o postupu jejího řešení, aby se tak předcházelo šíření nepravdivých informací, fám a kontraproduktivnímu chování obyvatelstva. Informace v tomto období musí obsahovat stručné a jednoznačné údaje, srozumitelné pro širokou veřejnost (odbornou terminologii je třeba určitým způsobem „polidštit“) a musí být samozřejmě podávány pozitivním způsobem s cílem uklidnit veřejnost (volba vhodných slov). Nezbytné je podávat informace bezprostředně v daném čase, bezdůvodně nezatajovat důležitá fakta a důležité informace několikrát zopakovat. V této fázi informování obyvatelstva je zásadní úzká spolupráce všech zasahujících složek, orgánů veřejné správy a hromadných sdělovacích prostředků. Ve třetí fázi, tj. po mimořádné události jsou informace zaměřené na oblast obnovy postiženého území, následnou pomoc obyvatelstvu včetně doporučení, jak žádat případná odškodnění, kde vyhledat psychologickou pomoc apod. Informace musí být opět jasné, přehledné, ale mohou už být obsáhlejší. Měly by zejména orientovat obyvatelstvo v postižených oblastech o možnostech pomoci při odstraňování následků mimořádné události jak po materiální, tak po psychické stránce. V každé fázi informování je kladen důraz na určitý druh informací, ale obecně je nutné sdělit občanům tyto základní okruhy informací: Možná rizika na daném teritoriu i globální hrozby – je nutné, aby občané předem znali nebezpečí, která jim na daném teritoriu hrozí (průmyslové provozy, objekty vyrábějící nebo skladující nebezpečné škodliviny, zátopové oblasti apod.). V současném globalizovaném světě je však velice důležité znát také hrozby, které mají širší dopady a zasáhnou větší území (terorismus, přírodní katastrofy, radiační a chemické havárie velkého rozsahu, pandemie apod.). Tyto informace je nezbytné sdělovat obyvatelstvu již v první fázi, tj. v rámci preventivně výchovné činnosti. Působnost a odpovědnost orgánů veřejné správy, opatření ochrany obyvatelstva – každý jedinec by měl být seznámen se systémem zvládání mimořádné události, s činností orgánů veřejné správy a složek, podílejících se na řešení mimořádné události, se způsobem organizace ochrany obyvatelstva, a také s opatřeními, která jsou plánována k řešení mimořádné události. Měl by znát, kde v případě mimořádné události hledat pomoc nebo na koho se obrátit. Tyto informace je nezbytné sdělovat obyvatelstvu již v první fázi, tj. v rámci preventivně výchovné činnosti, ale i v průběhu mimořádné události a po ní.

116

Způsob chování občanů před, při a po hrozbě a vzniku mimořádné události – prvoplánově je nezbytné seznámit veřejnost se systémem varování v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události a s činností obyvatel po jeho realizaci (podoba varovného signálu, náhradní způsoby varování, co dělat po zaznění sirény apod.). Následuje znalost zásad pro evakuaci obyvatelstva, včetně zásad pro opuštění bytu nebo domu a znalost obsahu evakuačního zavazadla. Pro případ vzniku mimořádné události s únikem nebezpečných škodlivin je důležitá znalost zásad pro improvizované ukrytí a znalost zásad pro použití improvizovaných prostředků ochrany očí, horních cest dýchacích a povrchu těla (zásady sebeochrany). Důležitá je rovněž znalost základů poskytování první pomoci, stejně tak jako povědomí toho, že v případě mimořádné události je nutné pomoci starším občanům, osobám tělesně a zdravotně postiženým, dětem a všem, kteří v dané chvíli pomoc potřebují. V neposlední řadě se bude jednat o informace o chování a činnostech před, při a po vzniku konkrétních mimořádných událostí (povodně, požáry, větrné smrště, zemětřesení, průmyslové havárie, epidemie, dopravní nehody velkého rozsahu, teroristický útok atd.). Tyto informace je nezbytné sdělovat obyvatelstvu již v první fázi, tj. v rámci preventivně výchovné činnosti, ale v případě hrozby nebo vzniku konkrétní mimořádné události se zaměřit na informace vztahující se přímo k ní. Kde hledat informace – tak jako je důležité, aby občan znal systém varování ve své zemi a zásady chování a činnosti po něm následující, tak je důležité, aby věděl, kde může hledat další informace k problematice mimořádných událostí, na koho se v případě potřeby obrátit o radu apod. Tyto informace je nezbytné sdělovat obyvatelstvu již v první fázi, tj. v rámci preventivně výchovné činnosti, ale i v průběhu a po odeznění mimořádné události. Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo je velice různorodé, je nezbytné definovat základní cílové skupiny, ke kterým se musí přistupovat diferencovaně, jak z hlediska objemu a charakteru sdělovaných informací, tak z hlediska forem sdělení. Toto rozdělení neplatí pouze v případě sdělování tísňových informací, které jsou podávány všem skupinám stejně. Základní cílové skupiny obyvatelstva zpravidla členíme na děti a mládež, dospělé obyvatelstvo a cizince. První z těchto cílových skupin, tedy děti a mládež, je nejsnáze ovlivnitelná. Má obrovský potenciál snadno se učit novým věcem a vstřebávat maximální objem informací a je schopna také získané informace zprostředkovávat dalším osobám, například svým rodičům. Informace je jim možné předávat prostřednictvím výuky ve školách nebo v rámci mimoškolní činnosti. Obsah a rozsah informací předávaných v průběhu výuky je možné přesně přizpůsobit příslušné věkové kategorie dětí a mládeže. Informace takto předané jsou lépe zapamatovatelné – opakování, testy, praktická činnost. Pokud jde o formy sdělování informací, jsou v podstatě možné všechny obecně dostupné, ale musíme si uvědomit, že tato současná generace dětí a mládeže 117

málo čte (i daleko zajímavější texty, než informace o mimořádné události). Je proto třeba volit formy, které přímo osloví tuto cílovou skupinu, a to zejména hromadné sdělovací prostředky (především televize), internet apod., neboť tyto mají velký vliv na mladou generaci, formují jejich názory a současně oslovují velký okruh potenciálních příjemců informací. Druhou a nejpočetnější skupinou je dospělé obyvatelstvo, které lze dále dělit podle věku, aktivity a okruhu zájmů (ekonomicky aktivní obyvatelstvo, muži, ženy, matky s dětmi, důchodci a senioři, zdravotně a tělesně hendikepovaní občané apod.). Předávaní informací je u této skupiny náročnější a ovlivňují jej různé vedlejší faktory jako náročnost zaměstnání, rozdílné ekonomické a sociální zajištění, nedostatek času, různorodé zájmy a aktivity, přesycenost informací z oblasti komerční sféry, nezájem aktivně přistupovat k získávání informací (besedy, přednášky). Je nutné využívat všech možných a dostupných forem a prostředků k předávání informací a klást důraz na nabídku k získání dalších podrobnějších informací (webové stránky, média, informační centra atd.). Z forem sdělování informací této cílové skupině to budou opět hromadné informační prostředky (zejména rozhlas, televize), protože tyto mají velký potenciál působení na veřejné mínění, jsou schopny oslovit velký okruh posluchačů a prezentovat profesionálně zpracovaná témata. Další možnou formou je sdělování informací na veřejně přístupných místech (úřady, prostředky hromadné dopravy, zdravotnická zařízení apod.). Bude se jednat převážně o pasivní způsob seznámení s informacemi (forma letáků, brožur), které jsou však dostupné širokému okruhu obyvatelstva a rovněž umožňují položit důraz na profesionální zpracování sdělovaných informací. Pro poslední specifickou skupinu – cizince – je nezbytné předávání informací nejméně v jednom (lépe v několika) světových jazycích. Ve vnitrozemí a ve velkých městech to bude převážně angličtina. V místech nebo regionech (např, v příhraničních oblastech), kde se vyskytují početnější skupiny cizinců (národnostních menšin), je vhodné tyto informace (zejména tísňové informace) předávat v jejich rodném jazyce. Stejně důležitá je ze strany příslušných orgánů veřejné správy znalost kontaktů na zastupitelské úřady, což jednak umožňuje včasné informování zaměstnanců těchto úřadů a současně vytváří podmínky pro to, aby příslušný zastupitelský úřad mohl informovat občany své země. Převládající formou budou opět informační letáky a brožury. Nezbytné informace mohou být cizincům k dispozici ve stejné formě rovněž na mezinárodních letištích a městských (krajských) informačních centrech. Na závěr příspěvku shrnujeme obecné zásady informování, které mohou být formulovány například takto: - informovat je třeba stručným, jasným a srozumitelným způsobem; - obsah, rozsah a formu informování je třeba přizpůsobit konkrétní situaci a cílové skupině obyvatelstva;

118

- je třeba dbát na profesionální zpracování (věcnou správnost, aktuálnost, pravdivost) předávaných informací; - pro zajištění zpětné vazby lze využívat např. průzkumy veřejného mínění.

119

Návrh možného řešení kategorizace území pro plánování a rozdělování zdrojů v civilní ochraně Ing. Jaroslav KOVAŘÍK, Ph.D., Ing-Paed. VŠB – TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava – Výškovice e-mail: [email protected]  

Klíčová slova: Ochrana obyvatelstva, civilní ochrana, analýza, kategorizace Úvod V současné době výrazně chybí metodiky, normy a předpisy pro reálné plánování a zabezpečování úkolů a opatření civilní ochrany. Je zřejmé zejména z ekonomických hledisek, že ani nejvyspělejší a nebohatší státy ochranu obyvatelstva nemohou zabezpečovat plošně na celém území na nejvyšší úrovni. Je potřebné vždy vycházet z charakteristik a analýz ohrožení území. Na základě výsledků je potom možné reálně plánovat a zabezpečovat úkoly a opatření k ochraně obyvatelstva. V tomto článku se zabývám tím, jak to bylo v ČR řešeno nedávno a návrhem možného řešení v současných podmínkách. Dřívější řešení V dřívější době, to je do roku 2001, byla tato část ochrany obyvatelstva řešena převážně na principu empirických zkušeností a kvalifikovaných odhadů. Za základ byly vždy vzaty maximální dopady mimořádných událostí. Je zřejmé, že maximální dopad by nastal při použití jaderných zbraní. Z dopady průmyslových havárií, živelních pohrom a katastrof se neuvažovalo. Až v 80. letech se začalo počítat s využitím tehdejšího systému civilní obrany i pro řešení těchto událostí. Na základě tzv. cílové analýzy tj. možností tehdejšího protivníka a charakteristiky daného území zejména jeho významu pro obranu státu, byly sídelní celky a významná území rozdělena do čtyř kategorií: •

kategorie Z – zvláštní. Do této kategorie byly zahrnuty nejvýznamnější sídelní celky, nejvýznamnější dopravní uzly, výrobní a jiné závody významné pro vedení války, zájmové prostory armády a další zařízení významná pro vedení války. V této kategorii by plánován a prováděn největší rozsah opatření k ochraně obyvatelstva,

•

kategorie I. Do této kategorie byla zahrnuta obdobná území, objekty a sídelní celky jako do kategorie Z, pouze menšího významu a s menším rozsahem opatření, 120

•

kategorie II. Do této kategorie byly zahrnuty menší sídelní celky s výrobními závody významnými pro vedení války. Zde celkový rozsah opatření závisel na následcích předpokládané mohutnosti jaderného úderu,

•

kategorie III. a bez kategorie. Do této kategorie bylo zařazeno ostatní území státu. Na toto území se nepředpokládal jaderný úder a sloužila například jako příjmové prostory pro evakuaci obyvatelstva z prostorů zařazených do kategorie Z, I. a částečně II.

Kategorizace území byla navrhována resorty a tehdejším Ministerstvem obrany předložena ke schválení tehdejší Radě obrany státu. Po schválení se kategorizace stala závaznou pro všechny složky státu. Skutečný rozsah opatření byl závazně stanoven například „Stavebně technickým normativem CO“, který určoval druh a rozsah stavebně technických opatření v kategorizovaných územích nebo předpisy vydávanými štáby civilní obrany později ochrany pro organizaci a vybavení jednotek a služeb tehdejší civilní obrany a později civilní ochrany řady ŠCOS a později CO. Výkonové normy služeb a jednotek CO byly stanoveny předpisem a vycházely z technických dat přístrojů a techniky udávaných jejich výrobci a praktických zkušenostech získaných při různých cvičeních. Na základě popsané metody pro stanovení potřeby sil a prostředků pro řešení úkolů ochrany obyvatelstva byl v této době tj. před rokem 1989 zařazen v organizačních strukturách nevojenské části civilní obrany každý pátý občan nebo občanka. To v tehdejší době bylo okolo 20% všech obyvatel. Pro porovnání v současné době je ve vyspělých státech zařazeno do obdobných sil 4% až 5% populace. Tato hodnota vychází z konference generálních ředitelů civilní ochrany států EU, přidružených a kandidátských zemí v belgickém Knokke ve dnech 11. - 12. října 2001 jako reakce na události po 11. září 2001. V ČR není možné skutečné procento v současné době stanovit. V předcházející koncepci ochrany obyvatelstva v ČR bylo konstatováno, že bude do systému ochrany obyvatelstva začleněno 75000až 100000 civilních osob. To by představovalo 0,75% až 1% obyvatelstva. Do budoucna se předpokládá 3% až 5%. Tato hodnota však není nijak objektivizována a současně platné koncepci není stanovena vůbec. Zmíněné normativy a předpisy pozbyly platnost převedením výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z působnosti MO ČR do působnosti MV ČR a v současné době jsou s ohledem na změny vnějších i vnitřních podmínek nepoužitelné a v převážné většině byly skartovány. Současně platná a závazná legislativa řeší úkoly a opatření k ochraně obyvatelstva převážně v kvalitativní rovině. Lze konstatovat, že dříve používané metody pro plánování v civilní ochraně byly značně maximalistické a také se podstatně změnily vnitřní i vnější podmínky, proto v současných podmínkách jsou nepoužitelné a je proto potřebné najít jiné řešení.

121

Možné řešení Za základní krok předpokládám navrhnout takovou kategorizaci území, která by odpovídala současným potřebám a sloužila by jako základ pro plánování úkolů a opatření ochrany obyvatelstva. Dále by pak nutně musely následovat nové normativy, normy, předpisy a metodiky. Postup je založen na již v praxi ověřeném způsobu pro pokrytí území jednotkami požární ochrany (Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky 226/2006 Sb..) Základem této metody je stanovení stupně nebezpečí území obce (územím obce se zde rozumí katastrální území obce). Stupeň nebezpečí se stanoví na základě hodnoty celkového kriteria označovaného Kc. Jeho hodnota vychází z následující rovnice: Kc = Ko + Kui + Kz Kc

Celkové kritérium

Ko

Kritérium počtu obyvatel

Kui

Kritérium charakteru území

Kz

Kritérium zásahů

Kritérium Ko odpovídá charakteru řešeného problému. Jeho hodnoty jsou uvedeny v tabulce: Počet obyvatel obce, města nad 50000 15001 až 50000 5001 až 15000 3001 až 5000 1001 až 3000 201 až 1000 do 200

Hodnota Ko 20 15 14 12 10 5 1

 

Kritérium Kui vyjadřuje charakter území. Pro navrhovanou metodu má taktéž dostatečnou vypovídací hodnotu. Účelem tohoto kritéria je zohlednit místní vybrané zvláštnosti v katastrálním území obce nebo územního celku, které nemohlo dostatečně odhalit Ko. Při oprávněnosti kritéria se započítává každá z hodnot Kui (může být v rozmezí 1 až 7). Jeho hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce: . 

 

122

Popis kritéria Kui Historické jádro vybraných měst a obcí, území měst a obcí s historickým 1 prostředím, které jsou prohlášeny za národní kulturní památku, památkovou zónu nebo památkovou rezervaci podle zvláštních předpisů. Rekreační oblasti s přechodným zvýšením počtu ubytovaných 1 v astrálním území obce vyšším jak 5000 osob, vyjma jednorázových akcí. Zastavěná, alespoň 25% plochy nebo obydlená část katastrálního území 1 obce je umístěno v záplavovém území dvacetileté vody dle příslušného povodňového plánu. Katastrální území obce je v zóně havarijního plánování stanovené dle 1 zvláštních předpisů pro nebezpečné látky. Katastrální území obce je v zóně havarního plánování stanovené zvláštní 1 předpisy pro jaderně energetická zařízení. Obchodní centra se supermarkety nebo zábavní centra s celkovou 1 kapacitou nad 1000 osob a průmyslové zóny s plochou nad 1000000m2. Nemocnice, ústavy sociální péče, léčebné ústavy pro dlouhodobě 1 nemocné s léčebnou nebo ubytovací kapacitou zařízení v jedné budově nad 100osob.  

Hodnota kritéria Kz je závislá na počtu mimořádných událostí se zásahem JPO v posuzovaném katastrálním území obce během jednoho roku, při čemž jde o průměrnou hodnotu za posledních pět let. Kritérium je odvozeno od dobře vedené statistiky a má dobrou vypovídající hodnotu. Toto kritérium nelze použit pro ZCO, protože je prozatím těchto zařízení málo a není vedena žádná statistika jejich zásahů. Pro tyto důvody nelze kritérium Kz. Je proto nahrazeno kritériem Kr – kritérium výsledné míry rizika MU v daném katastru. Vzorec pro vypočet celkového kritéria Kc pak bude: Kc = Ko + Kui + Kr Na základě výsledné hodnoty celkového kritéria Kc se katastrální území obcí a měst zařadí do kategorií (I až IV). Hodnoty Ko a Kui jsou uvedeny ve výše uvedených tabulkách. Hodnota kritéria Kr se stanoví na základě souhrnné analýzy vzniku mimořádných událostí v katastrálním území obce nebo města. V praxi jsou nejfrekventovanějšími metodami používanými k první identifikacitzv. screeningu a ohodnocení nebezpečí indexové metody jako například (Substance Hazard Index, Material Hazard Index, Chemical Exposure Index, Threshold Planing Quantity Index, Rapid Ranking Index, Dow´s Fire and Explosion Index .

123

Indexové metody pro identifikaci zdrojů rizika mají mezi screeningovými metodami významné postavení. Umožňují relativní ocenění významnosti zdrojů rizika i v případech, kdy ostatní metody obvykle selhávají. Kromě toho je nutno posoudit i zdroje rizika jako jsou nebezpečné látky skladované v kontejnerech nebo zásobnících jež zasluhují posouzení indexovou metodou, která dokáže odhadnout zasaženou plochu a tak identifikovat i možný synergický efekt či domino efekt (tj. vzájemné ovlivňování, zesilování účinků a jejich šíření). Odborná literatura uvádí celou řadu metod, pro analýzu rizik. Tyto metody jsou však orientovány převážně do podniků a nedovolují z hlediska jejich obsáhlosti a mnohdy potřeby speciálních počítačových programů a výpočetní techniky provést rozbor pro územní celky jako jsou například katastrální území obcí a měst. Existuje také celá řada počítačových programů pro analýzu rizik. Patří mezi ně například IAEA-TECDOC – 727, ALOHA, ROZEX a mnoho dalších. Tyto programy jsou specifické a nevyhovují pro řešení daného problému. Tomu vyhovuje nový český program „SFERA“ speciálně vyvinutý pro analýzu území jako celku z pohledu možného vzniku MU a jejich dopadů. Pokusnými výpočty jsem si ověřil, že program je také vhodný pro celkovou analýzu hodnocení zranitelnosti objektů. Autory tohoto programu jsou Ing. František Kovařík a Radim Kupka. Pro dosažení objektivních výsledků jsem provedl analýzu zranitelnosti území dvěmi způsoby. Vícekriteriální analýzou a programem SFERA. Porovnání těchto metod bylo publikováno Ve sborníku příspěvků z mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva 2008. Pro návrh kategorizace území jsem použil vícekriteriální analýzu podle mjr. Ing. Antonína Krömera z KŘ HZS MSk. Tato metoda byla ověřena při zpracovávání havarijních plánů, je srozumitelná a dostupná. Jiné metody by vyžadovaly náročnější přípravu a nejsou jednoduše dostupné.  

Souhrnná analýza vzniku mimořádných událostí metodou vícekriteriální analýzy Metoda vychází ze statistiky a expertních odhadů. Výsledkem je stanovení množiny mimořádných událostí, u kterých se předpokládá, vzhledem k jejich rozsahu a dopadu, vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu a stanovení výsledné míry rizika pro danou MU. Kvantitativní ukazatelé pro každý uvažovaný typ mimořádné události se stanovují ve třech základních skupinách. Charakteristika, ohrožení a opatření. Analýza je založena na expertních odhadech. Zohledňuje stupně poplachů událostí a dopady mimořádných událostí a má dvě základní etapy: A: Definování MU s analýzou následků.

124

1. Výčet MU. Definování základních typů MU a ohrožení, která mohou vzniknout na základě rizika jako jsou živelní pohromy, katastrofy a antropogenní MU. 2. Stanovení ukazatelů pro každý typ MU. Při možnosti výskytu MU na více místech katastru se pro potřeby stanovení ukazatelů pro výpočet míry rizika se uvažuje nejvíce nebezpečná varianta. Stanovení ukazatelů pro každý typ MU se provádí samostatně, tzn. bez přihlížení k možnému vzniku následných MU. Výčet nejčastějších možných příčin vzniku mimořádných událostí, pohrom a katastrof je uveden v následující tabulce:  

Poř.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

Typ rizika Povodeň, záplava Zváštní povodeň Vichřice, orkán Přívalový déšť Bouřky, krupobití Námrazy, náledí Sněhová kalamita Dlouho trvajíci vedro a sucho Pád kosmických těles Zemětřesení Sesuvy půdy Propad zemských dutin Únik zemních plynů Epidemie Epizootie Napadení škůdci Přírodní požáry Teplotní inverze Výbuch plynů, par a plynných látek Únik radioaktivních látek Požár Únik toxických látek Únik výbušných plynů a par Únik ropných produktů Havárie v silniční dopravě Havárie v železniční dopravě Havárie v letecké dopravě Havárie v potrubní dopravě Poruchy v zásobování vodou Poruchy v zásobování plynem Poruchy v zásobování elektřinou Poruch v zásobování teplem Poruchy v zásobování palivy Poruch v zásobování surovinami Poruchy v telekomukačních sítích

125

Zkratka názvu POV ZPO VICH PŘD BOU NAM SNE VSU PKT ZEM SEP PZD UZP EPI EPZ NPS PPO TIN VPP URA POŽ UNT UVP URP HSD HZD HLD HPD PZV PZP PZE PZT PZp PZS PTS

36 37 38 39 40

Poruchy technologických procesů Terorizmus a diverzní činnost Organizovaný zločin Migrace obyvatelstva Ozbrojený konflikt, válka

PTP TER ORZ MIO VAL

 

Výčet je možné doplňovat a upřesňovat podle posuzovaného území.

Kritéria pro kvantitativní ohodnocení MU: - Ohodnocení mimořádných událostí dle pravděpodobnosti vzniku (P). Nejméně pravděpodobné událostí je přiřazen index 1. Posloupnost vychází z četnosti MU ve stanovených časových obdobích. Přidělení indexů je uvedeno v tabulce:

Index 1 2 3 4 5

Pravděpodobnost MU nepravděpodobné slabě pravděpodobné dosti pravděpodobné pravděpodobné velmi pravděpodobné  

Četnost méně než 1 x za 1000 let 1 x za 100 až 1000 let 1 x za 10 až 100 let 1 x za 1 až 10 let více než 1 x ročně

- Doba predikce možného vzniku mimořádné události (Pr). Nejnižší hodnotě je přiřazen index 1 to je nejméně výhodný. Včasnost predikce MU dává možnost realizovat ochranná opatření a tím podstatně redukovat následky (začíná v čase, kdy událost může být detekována). Přidělení indexů je uvedeno v tabulce: Index 1 2 3 4 5

Predikce méně než 1 hodina 1 hodina až 1 den 1 den až 1 měsíc 1 měsíc až 1 rok více než jeden rok

- Doba trvání mimořádné události (T), od vzniku MU do obnovení základních služeb. Je zde použita stejná časová osa a rozpětí indexu jako u indexu Pr.

126

Přidělení indexu je uvedeno v tabulce: Index 1 2 3 4 5

Doba trvání MU méně než 1 hodina 1 hodina až 1 den 1 den až 1 měsíc 1 měsíc až 1 rok více než 1 rok

- Ohrožení obyvatelstva (O). Index je přidělen na základě počtu ohrožených osob od 0 až po více jak 1000 ohrožených osob. Přidělení indexů je uvedeno v tabulce: Index 0 1 2 3 4

Počet ohrožených osob bez ohrožení jednotlivé osoby nejvýše 100 osob 100 až 1000 osob více jak 1000 osob

- Ohrožení plochy (S). Index je založen na ohrožené ploše. Přidělení indexů je uvedeno v tabulce: Index 0 1 2 3 4

Ohrožená plocha řádově v m2 do 500 m2 do 10.000 m2 (1 ha) do 1 km2 více než 1 km2

- Ohrožení budov obce (B). Index je založen na počtu ohrožených objektů. Přidělení indexů je uvedeno v tabulce: Index 0 1 2 3 4

Ohrožení objektů bez ohrožení objektů jednotlivý objekt nebo část více jak jeden objekt část obce nebo areálu podniku celé obce

127

- Ohrožení dopravními prostředky (D). Index je založen na jednotlivých druzích dopravních prostředků, které mohou způsobit MU. Přidělení indexů je uvedeno v tabulce: Index 0 1 2 3

Ohrožení dopravními prostředky bez účasti dopravních prostředků jednotlivé prostředky osobní nebo nákladní dopravy jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob železniční soupr., letecká a lodní přeprava, hromadné havárie v siln. dopravě

- Ohrožení zvířat (C). Index je odvozen od počtu ohrožených zvířat. Přidělení indexů je uvedeno v tabulce: Index 0 1 2 3

Počty ohrožených zvířat bez ohrožení chovu zvířat jen jednotlivá zvířata cenný chov zvířat několik chovů hospodářských zvířat

- Potřeba sil a prostředků IZS při zásahu (Z). Index je založen na potřebě sil a prostředků pro zvládnutí MU. Přidělení indexů je uvedeno v tabulce: Index 1 2 3 4

Potřeba sil a prostředků základní složky IZS základní a ostatní složky IZS územního celku základní a ostatní složky IZS i z okolních územních celků pomoc i dle §22 z. 239/2000 nebo zahraniční pomoc

- Nutnost koordinace zasahujících složek (K). Index je založen na potřebě koordinace sil a prostředků při zvládání MU. Přidělení indexů je uvedeno v tabulce: Index 1 2 3 4

Koordinace sil a prostředků bez nutnosti koordinace koordinace velitelem zásahu zřízení štábu velitele zásahu, rozdělení místa zásahu na sektory a úseky koordinace na strategické úrovni (aktivace krizového štábu) 128

- Kategorizace mimořádných událostí, dle předpokládaného stupně poplachu je uvedena v tabulce: Kategorie události I. II. III.

Mimořádná událost Každodenní MU, nehoda Velká MU Pohroma Katastrofa

IV.

Stupeň poplachu první stupeň poplachu druhý stupeň poplach třetí stupeň poplachu zvláštní stupeň poplachu

Výpočet míry rizika na základě hodnot z tabulek se provede podle rovnice: MR =

P * T * (O + S + B + D + C + Z + K ) Pr

Význam symbolů v rovnici: MR - míra rizika, P – index pravděpodobnosti vzniku MU, Pr – index doby predikce možného vzniku mimořádné události, T – index doby trvání mimořádné události, O – index ohrožení obyvatelstva, S – index ohrožené plochy, B – index hrožení budov, D – index Ohrožení dopravními prostředky, C – index ohrožení chovů zvířat, Z – index potřeby sil a prostředků na její likvidaci MU, K – index potřeby koordinace zasahujících jednotek. Tyto symboly platí i pro následující rovnice.  

B: Výsledky souhrnné analýzy vzniku MU na základě výsledné míry rizika. V této etapě se provede výpočet korigované míry rizika (MRkor) podle rovnice MRkor =

T * (O + S + B + D + C + Z + K ) Pr

Korigovanou mírou rizika se rozumí míra rizika bez zahrnutí pravděpodobnosti. MRkor

Dále se postupuje v následujících krocích: 1. Stanoví se následné MU. To jsou takové MU, které mohou vznikat jako následek původní MU. Jako příklad lze uvést povodně. V jejich důsledku mohou vznikat poruchy prvků kritické infrastruktury. 2. Provede se výpočet sumy korigovaných mír rizik podle rovnice: Σ MRkor = MRkor (1) + MRkor (2) + MRkor (3) + až MRkor (n)

129

3. Provede se výpočet výsledné míry rizika (MRv). MRv se rozumí míra rizika se zahrnutím pravděpodobnosti pro danou MU aplikované na následné MU. Výsledky výpočtu jsou převedeny do grafů. MRv = MR + (P * Σ MRkor )  Výsledná míra rizika podle VÍCE KRITERIÁLNÍ ANALÝZY - obec 700 640 600

Index zranitelnosti

500

400

300

200

124 100

110

95

1

2

93

93

84

68

66

32

21

8

0

84

7

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

Pořadí MU v tabulce dat

  Výsledná míra rizika podle VÍCE KRITERIÁLNÍ ANALÝZY - město 1000 900

900 848

800 716

Index zranitelnosti

700

695 630

600 500

476 420

400

399

390

363 300

296

266 220

200

248 165

100

99

120 48 60 9

0 1

2

3

4

5

6

162

119108

7

8

32

144144

120

54 17

54

78

81

114

99 87

72 27

32

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 Pořadové číslo MU v tabulce dat

 

130

Z grafů lze mimo jiné stanovit minimální a maximální hodnotu indexu zranitelnosti. To lze také ověřit dosazením nejpříznivějších a nejméně příznivých hodnot do rovnic. 4. Provedená analýza vzniku mimořádných událostí má následující hlavní výstupy: • Vzájemné porovnání mimořádných událostí dle výsledné míry rizik. • Suma výsledných MRv umožňuje stanovit hodnoty kritéria rizika Kr a následně hodnotu celkového kritéria Kc , které je základem pro zařazení katastru obce nebo města do kategorie.

Stanovení kritéria rizika Kr Stanovení kritéria vychází z výpočtu minimální a maximální hodnoty MRv . To je 8 až 900. Maximální počet MU jsem stanovil na 40. Pokud by tato hodnota byla překročena, dojde ke navýšení maximální hodnoty    Σ  MRv. To však nebude mít žádný vliv na stanovení Kr, protože takové území se zařadí nad nejvyšší hodnotu. Vypočtená Σ  MRv je v rozmezí 320 až 36000. Stanovení hodnoty Kr je uvedeno v tabulce:   

Kr 1 3 6 8 10

Σ  MRv do1000 1001 až 8000 8001 až 18000 18001 až 28000 nad 28000  

Stanovení celkového kritéria Kc a zařazení katastru nebo území do kategorie. Celkové kritériu pro zařazení katastru nebo územního celku do kategorie se stanoví podle rovnice: Kc = Ko + Kui + Kr Po dosazení minimálních a maximálních hodnot bude celkové kritérium Kc v rozmezí 4 až 37. Na základě tohoto výpočtu celkového kritéria se provede zařazení katastru nebo území do kategorií. Zařazení katastru do kategorie je uvedeno v tabulce:

131

Kategorie území

Rozpětí Kc

Charakter území

I. kategorie

nad 29

Velmi nebezpečné

II. kategorie

20 až 29

Středně nebezpečné

III. kategorie

10 až 19

Nebezpečné

IV. kategorie

do 9

Málo nebezpečné

Diskuze Navržená kategorizace je spravedlivá pro všechny občany, protože zabezpečuje odpovídající úroveň jejich ochrany v závislosti na úrovní jejich ohrožení. To dosavadní systém neřeší důsledně a pro obyvatele některých území může být i výrazně nespravedlivý. Pro realizaci tohoto návrhu je potřebné doplnit zákon č.239/2000Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení vyhlášky MV ČR č.380/2002Sb. včetně jakékoli její novelizace považuji za nedostatečné. Takováto kategorizace musí mít oporu přímo v zákoně s ohledem na její závaznost. Zavedení kategorizace obcí a měst umožňuje lépe rozdělovat dostupné prostředky pro zabezpečení ochrany obyvatelstva. Umožňuje také objektivnější plánování zdrojů. Na kategorizaci musí dále navazovat nové normativy, normy a předpisy. Ty musí mít základ v novelizované vyhlášce MV ČR č.380/2002Sb.

132

Přístupy k problematice nouzového přežití Ing. František KOVÁŘÍK MV GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč Klíčová slova: Nouzové přežití, ochrana obyvatelstva, globální oteplování, instruktoři nouzového přežití Abstrakt: Příspěvek se zabývá příčinami katastrofických stavů a přístupy k nouzovém přežití při katastrofách, kdy selže integrovaný záchranný systém a veřejná správa. Téma konference „Ochrana obyvatelstva na prahu 21. století“ je pro mne lákavé svou skrytou výzvou. Výzvou k analytickým zamyšlením nad ne právě nejlepšími vyhlídkami možných dopadů předpovídaných katastrofických událostí ohrožujících celé lidstvo a hlavně nad tím, jak se postavit k ochraně obyvatelstva v okamžiku, kdy IZS a veřejná správa přestanou být funkční. Na začátek menší úvaha nad hrozbami reálných katastrof. Říkává se „Na každém šprochu pravdy trochu“ a proto je otázkou, do jaké míry je onen „šproch“ o možných katastrof pravdivý. V současnosti se vedou velké, často vášnivé diskuse o hybných silách globálních katastrof. Diskuse mívají politický, vědecký, ekonomický, environmentální, kulturně-etický, náboženský až spasitelský charakter. Část zastánců se pře, bude-li neúnosné teplo nebo zima, jakou vinu na tom nesou El Niño nebo La Niña, či globální oteplování, zda převládnou povodně nebo sucha, jestli jsou epidemie realitou či fámou a nejde-li vlastně jen o mediální manipulace k vymývání mozků řadových lidí a tím odvádění pozornosti od tzv. skutečných problémů souvisejících například s ekonomickou kriminalitou atd. V této oblasti je například filozofie tzv. Pražského Hradu pro svět asi nejdále. Ladislav Jakl, tajemník prezidenta a ředitel sekretariátu prezidenta republiky se například o globálním oteplování v roce 2005 vyjádřil ve zkratce následovně: • • • •

Skandální manipulace a bulvární a nevědecký blábol, Ti, co to berou vážně, jsou romantičtí spasitelé světa, K žádnému globálnímu oteplování nedochází, Provedená měření jsou neprůkazná a zachycují jen krátkodobé výkyvy na nepatrné ploše Země,

133

• Pokud by náhodou k takovému jevu došlo, není to nic mimořádného. Grónsko bylo ještě nedávno zelenou zemí (také se tak jmenuje), severní Sibiř a kanadské pláně byly ještě nedávno pokryty lesy, ve Střední Evropě bylo ještě nedávno subtropické klima, • Pokud by náhodou docházelo ke zrychlenému nenormálnímu oteplení, byl by to jev s mnoha klady, • produkce zemědělství muže vzrůst až o polovinu, • bude snadné odstranit hladomor, • ušetří se energie na vytápění, • tepelné zdroje se mohou využít na jiné hodnoty. • Je nesmysl, že člověk má vliv na globální oteplování, přece při jediném výbuchu sopky se do atmosféry dostane více kysličníku uhelnatého a uhličitého, než kolik člověk vyprodukoval za celou historii svého rodu. (Zdroj: http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=3325) Příroda – vesmír katastrofy nezná, protože tento pojem je výrazem zničujících dopadů na člověka. Člověk se jako živočišný druhu přirozeně bojí sám o sebe. Tato vlastnost je člověku geneticky dána. Jeho největší prioritou je přežít a zachovat svůj druh v dalších generacích. Z tohoto titulu se člověk povýšil ve jménu rozumu nad vše ostatní živé existující v oné životadárné 0,3% slupce z poloměru planety Země. Prostředí je stále více znečišťováno, protože 20 % lidí dokázalo během 200 posledních let svázat naprosto bezohledně svět do technologií.

Neumí se adaptovat = zánik

Jejich stav se zlepší = přežijí

134

Obrázek výše poukazuje na fakt, že lidé z vyspělých zemí jsou velmi zranitelní bezstarostným způsobem života, který je závislý na technických vymoženostech. Člověk chudý a bez prostředků po překonání dopadů mimořádné události se adaptuje rychleji a snadněji přežívá. Průmyslová činnost vyvolala řadu efektů ovlivňujících stav životního prostředí. Tyto efekty – antropogenní jevy však často působí proti sobě. Vědci se stále více dostávají do problémů čím ozdravný proces v přírodě začít. Globální stmívání Zemi ochlazuje a současně skleníkové plyny Zemi ohřívají. Když je větší teplo a sluneční světlo, víc se ohřívá a tedy odpařuje voda. Na druhé straně ropné havárie vytváří na hladinách moří mikrovrstvu, snižující odpařování vody. Částečky znečišťující atmosféru blokují určitou míru vlivu slunce. Způsobují, že mraky se proměňují v obří zrcadla. Asi nikoho nenapadne v nekonečně dlouhé pražské zácpě na Jižní spojce, že se podílí produkcí výfukových plynů ze svého auta na smrti jednoho milionu lidí v Africe a dalších padesáti milionů postižených katastrofálním suchem. I kosmické prostředí okolo Země se mění. Víme jaká je například historická periodická tepelná bilance záření přicházející z vesmíru od Slunce, planet, galaxie a galaxií a jiných zdrojů? Nikdo zatím nedokáže říci, které vrtochy počasí jsou důsledkem působení člověka nebo staletých či tisíciletých přírodních cyklů. Každá katastrofa způsobuje zániky, ale vždy je to současně zrod něčeho nového. Dnes je prakticky jisté, že k poslední velké katastrofě došlo na Zemi před 65 miliony let. Náhle vymřela značná část živočišných druhů i rostlin, ale následkem katastrofy se začali rozšiřovat savci. Nechal jsem se trochu strhnout společenskou diskusí o hrozbách velkých katastrof. Chtěl bych se však na pozadí této skutečnosti, že tyto události nastanou, zamyslet nad tím, proč se vůbec na tyto situace nepřipravujeme. Přibližně 5 let se snažíme na pracovišti krizového řízení a kritické infrastruktury v Lázních Bohdaneč provádět praktické činnosti k získávání poznatků o nouzovém přežívání v situacích, kdy člověk – skupina lidí se náhle ocitne bez jakýchkoli prostředků a musí skutečně přežívat jen tak, jak mu jeho kreativita a osobní šikovnost dovolí ve volné přírodě. Naše filozofie, se však neopírá o skautské ba pionýrské zásady. Jsou přebírány jen praktické zkušenosti využívání přírodních zdrojů a s tím spojených nebezpečí, ale přírodní kreativita je mnohdy nahrazována využíváním všeho dostupného. Například tam, kde skaut použije k napití krabičku z březové kůry, nebo kopřivový provaz, či dřevěnou lžíci, tam využijeme kelímek z uříznuté pet lahve, nebo ze stejné pet lahve ve spirále uříznuté vlákno, které je 10x pevnější než kopřiva, a hodí se třeba i jako vlasec na ryby. Podobně tak vyrobíme ze stejného materiálu lžičku, nůž, vrš na lov malých rybek atd. Také jsme ochotni místo stromů využít ruiny, staré plechy z aut, stretch folie, staré hrnce. Prostě vše, co je možné najít po katastrofě a využít. 135

Do dnešního dne jsme zorganizovali čtyři týdenní kurzy nouzového přežití se zaměřením na dovednosti k získání vody, ohně, nástrojů, k hledání a přípravě potravin a konečně k výrobě improvizovaného obydlí. Důraz jsme kladli na získání poznatků organizačních. Problémy se zvládáním lidí jsou také velmi cenné. Například přesvědčit neposlušného posluchače, že dostupná sprcha neexistuje a musí se improvizovat, nebo že pivo k napití po 15 minutovém pochodu opravdu neexistuje, musíme si ho odepřít a pít jenom vodu. Případně, i když je po ruce motorová pila, tak se musí použít pila ruční. Velmi poučné zkušenosti. Stejně problematické je donutit účastníky jíst lesní improvizovanou stravu (přírodní čaje a saláty) jako hlavní jídlo. V současnosti se zamýšlíme nad jinými skutečnostmi. Má vůbec smysl připravovat instruktory nouzového přežití, když tato myšlenka prakticky nemá odbornou podporu? Naše hlavní myšlenka totiž je, že by měl HZS vycvičit instruktory nouzového přežití se schopností ujmout se větší skupiny lidí, kteří se náhle ocitnou zmrzlí, hladoví, třeba i zranění, bez jakýchkoli prostředků a obydlí. Umět tyto skupiny lidí zorganizovat, převést je na místo, kde bude pro ně jimi zřízen tábor (ve městě, vesnici, v lese, parku apod.). Tuto skupinu lidí stabilizovat tak, aby všichni měli střechu nad hlavou, aby byli v teple, aby dodržovali elementární hygienická opatření, aby měli vytvořenou ochranu před útoky kriminálních živlů, aby byli organizovaně v kontaktu s centrální humanitární pomocí (pokud bude existovat) a hlavně, aby tito lidé byli vyvedeni s posttraumatických stavů a měli víru a naději na vyřešení kritického stavu do budoucnosti. Otázkou však zůstává, jak vlastně tyto lidi vůbec podchytit a zorganizovat, na které sociální skupiny se orientovat. Jestli je nutno pracovat jen s těmi, kteří budou mít zájem, nebo lidi i částečně k této činnosti donutit. Velmi často se setkávám s názory, že je potřeba respektovat vůli lidí, nikoho nenutit a tedy tvrdě nechat vůli k přežití na lidech dle přírodního zákona „Přežijí jen ti nejsilnější“. Je nezbytné se vážně zamyslet nad otázkou, má-li vůbec cenu instruktory nouzového přežití připravovat. A vůbec „Jestli má vlastně cenu připravovat se pro krizové stavy, kdy prakticky celý IZS a veřejná správa zkolabuje a kdy rozsah MU bude natolik ničivý, že dojde ke kolapsu veřejné správy bez jakýchkoli etických pravidel“. Má vůbec cenu vytvářet ostrovy přežití pro ty správné lidi? Jak se postavit například k migracím, ozbrojené izolaci, apod. Proto jsem v květnu naplánoval speciální akci, která by se tímto fenoménem měla zabývat. Půjde o setkání instruktorů nouzového přežití. Vím, že žádní neexistují, ale přesto mám ambici svolat skupinu kolem 20 lidí, která na výše položené otázky bude hledat odpověď. Na základě této akce, pak budou programy výcviku instruktorů pokračovat nebo zaniknou.

136

Udržitelný rozvoj a ochrana obyvatel v regionech, Integrovaný projekt „Záchranný kruh“ kpt. Ing. Veronika KRAJSOVÁ, plk. Ing. Václav KLEMÁK HZS Karlovarského kraje Závodní 205, Karlovy Vary e-mail: [email protected], [email protected] Asociace „Záchranný kruh“ 5. května 155/8, Karlovy Vary tel.: 777 572 576 e-mail: [email protected]   Klíčová slova udržitelný rozvoj, ochrana obyvatelstva, základní potřeby, komunikace a spolupráce, jednotný systém informovanosti, vzdělávání a preventivně výchovné činnosti Abstrakt Uvědomění si podstaty udržitelného rozvoje, podstaty ochrany obyvatelstva a základních potřeb současné i budoucích generací, je výchozím krokem v každé vyspělé občanské společnosti. Přestože je udržitelný rozvoj i ochrana obyvatelstva záležitostí nás všech, úkolem těch, kteří zastupují naši občanskou společnost a řídí její rozvoj, je vytvořit pro jejich zajištění kvalitní podmínky. Pak je možné eliminovat negativní jevy občanské společnosti a jejich dopady, které jsou rizikem současnosti a hrozbou budoucnosti. Pak je možné ovlivnit negativní postoje obyvatelstva, vyplývající z jeho neznalosti, lhostejnosti, neinformovanosti, nepřipravenosti a špatně postavených priorit. Pak můžeme vychovávat a chránit naše děti a jejich životní prostředí. Podstata udržitelného rozvoje a základní potřeby Udržitelný rozvoj a ochrana obyvatelstva jsou jedny ze zásadních témat řešených celosvětově, na všech úrovních vyspělých států. Úzce spolu souvisí a navzájem se prolínají a ovlivňují. Úhly pohledu na daná témata jsou různé a vyplývají z všeobecných i odborných znalostí, osobních i profesních zkušeností a z dalších aspektů, ovlivňujících postoj každého jednotlivce a poté i každého subjektu a každého státu. Definic udržitelného rozvoje existuje více, ale podstata by měla být ve všech stejná. Jedna ze všeobecných definic říká, že udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. 137

Nemůžeme zastavit pokrok, který s sebou nese i nové specifické potřeby jednotlivců i společnosti jako celku. Je třeba si ale uvědomit to podstatné. Co jsou a vždy budou základní potřeby každé generace? Základními potřebami všech generací vždy byly, jsou a budou zdraví, bezpečí a kvalitní životní prostředí a mezilidské vztahy. Jsou to potřeby, jejichž naplňování není vůbec samozřejmé, jak nám mnohým někdy připadá, ale je provázeno složitým, systematickým a nepřetržitým procesem, kterého se zúčastníme my všichni. Podstatu udržitelného rozvoje je tedy důležité správně pochopit, je důležité uvědomit si základní potřeby současné i budoucích generací. Na základě nich pak můžeme stanovit základní pilíře a konkrétní cíle a vytvořit kvalitní podmínky pro jejich systematické naplňování. Vliv postojů a kvality veřejné správy Vytvoření kvalitních podmínek pro udržitelný rozvoj je odrazem kvalitních postojů a kvalitní veřejné správy vyspělé občanské společnosti. Postoje v konkrétní společnosti nemusí však vždy odrážet základní potřeby obyvatel a jsou ovlivněny mnoha objektivními i subjektivními faktory. U vyspělých společností by tato situace ale nastat neměla, alespoň vědomě ne. Může však nastat nevědomě. A mohou ji způsobit zejména nedostatečná, nesystematická nebo nekvalitní komunikace, informovanost, vzdělanost a preventivně výchovná činnost v oblasti běžných i dlouhodobých rizik, v prioritních oblastech, které odrážejí základní potřeby naše i budoucích generací - zdraví, bezpečí a kvalitní životní prostředí a mezilidské vztahy, z nichž pak vyplývají naše postoje. Jakékoliv nedostatky v oblasti našich postojů se zákonitě odrazí v ochraně obyvatelstva a dříve nebo později se negativně odrazí ve všech pilířích udržitelného rozvoje a budou mít dalekosáhlý dopad na ekonomiku, sociální oblast, životní prostředí. Podstata ochrany obyvatelstva I podstatu ochrany obyvatelstva, jako hlavního úkolu, poslání státu, je potřeba správně pochopit. Ochranu obyvatelstva nelze chápat pouze jako ochranu před mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, ale i jako ochranu před běžnými riziky každodenního života, objektivními i subjektivními, tedy i před našimi nesprávnými postoji a špatně postavenými prioritami. Jednou ze základních a nezbytných podmínek kvalitní ochrany obyvatelstva je vedle jejího technického a organizačního zabezpečení také informovaný, vzdělaný a připravený občan. Občan, jehož postoje vyplývají ze

138

správně postavených priorit a uvědomění si svých základních potřeb i potřeb společnosti, ve které žije. Ochrana obyvatelstva i udržitelný rozvoj jsou tedy věcí nás všech a odráží se v nich postoje každého z nás. Vliv informovanosti a preventivně výchovné činnosti a nedostatky vyplývající z praxe V tuto chvíli je třeba si uvědomit, že pokud chceme zabezpečit ochranu obyvatelstva a vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj, je potřeba začít také s kvalitní, jednotnou, systematickou informovaností a preventivně výchovnou činností, zaměřenou na ochranu zdraví, životů, majetku a životního prostředí v současnosti i v budoucnosti. Je potřeba ovlivnit naše postoje. Není v silách hasičů, policie, zdravotníků a dalších záchranářských subjektů v rámci své činnosti oblast ochrany obyvatelstva zabezpečit po všech směrech. Záchranáři mohou v rámci svých možností bojovat se živly, zachraňovat nás a likvidovat následky mimořádných událostí. Mohou shromažďovat informace důležité pro odbornou i laickou veřejnost v prioritních oblastech a mohou je i v rámci svých možností poskytovat. Mohou v rámci svých možností působit na obyvatelstvo a subjekty a vést je k prevenci. Mohou v rámci svých možností zúročovat své zkušenosti, znalosti a schopnosti při práci s dětmi a mládeží. A také to vše dělají. A nejen v rámci své profese, ale i nad její rámec. A dělají to proto, že mají správné postoje, uvědomují si základní potřeby každého člověka, znají skutečné hodnoty lidského života. Ale je to dostatečné? Mají pro tyto činnosti kvalitní podmínky? V rámci své profese snad ano, ale v rámci potřeb ochrany obyvatelstva a v rámci udržitelného rozvoje zdaleka ne. Správné je podotknout, že ani dle naší legislativy samozřejmě ochrana obyvatelstva a tedy i informovanost a preventivně výchovná činnost, nestojí pouze na záchranářských subjektech. Ale jak je to v praxi? V kolika rozvojových dokumentech jednotlivých krajů, měst a obcí se objevily problematiky prevence běžných rizik i rizik mimořádných událostí, prevence dětské úrazovosti nebo alespoň ochrana obyvatelstva a hrozby mimořádných událostí ve SWOT analýzách? Kolik HZS krajů, jako jedněch z nejdůležitějších subjektů působících na regionech, bylo přizváno k tvorbě strategických rozvojových dokumentů regionů a měst? Kolik odborů krajů a měst se systematicky věnuje problematice zdraví, bezpečí, prevence dětské úrazovosti, prevence běžných rizik i rizik mimořádných událostí a vytváří pro ně podmínky? Tyto nedostatky nejsou určitě úmyslné, ale vyplývají z nedostatečné komunikace a z nepochopení podstaty ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje. Nepochopíme-li ale podstatu, nejsme schopni ani zvolit správné cíle 139

a správné cesty k jejich naplňování. Z těchto důvodů je potřeba zamyslet se nad základními problematikami a začít je systematicky řešit. Jak tedy postupovat? V první řadě je potřeba zahájit komunikaci na všech potřebných úrovních, aby byla správně, všemi zúčastněnými a rozhodujícími subjekty pochopena podstata ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje a zahájena intenzivní spolupráce v rámci nich. Na resortní úrovni se této úlohy ujalo GŘ HZS ČR, které již učinilo první základní kroky k meziresortní komunikaci a spolupráci v oblasti informovanosti, prevence a přípravy obyvatelstva a preventivně výchovné činnosti ve vztahu k dětem a mládeži a jejich pedagogům a rodičům. Cílem je, aby byly vytvořeny kvalitní podmínky a stanoveny postupy pro realizaci vyplývajících úkolů na celostátní úrovni i na úrovni regionů, měst a obcí. Prvními výstupy by měly být „Program výchovy a vzdělávání obyvatelstva k jeho bezpečnosti a ochraně při mimořádných událostech a krizových situacích“ a „Program vzdělávání, výchovy a přípravy pedagogů a dětí a mládeže na úrovni školních i mimoškolních aktivit“. Programy by měly upřesnit i vazby a role jednotlivých cílových skupin, které se na vzdělávání, výchově, prevenci a přípravě podílejí nebo mohou jejich realizaci jiným způsobem ovlivnit. Současně je důležité, aby se této úlohy na regionální úrovni ujaly HZS krajů a zahájily komunikaci a jednání o spolupráci s ostatními záchranářskými subjekty regionu a poté zejména s politickými i odbornými zástupci kraje. Tato spolupráce by měla směřovat v první řadě k uvědomění si podstaty ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje a úlohy informovanosti, prevence a přípravy obyvatelstva, zejména dětí a mládeže v prioritních oblastech. Dalším krokem by mělo být zapracování potřebných problematik do rozvojových dokumentů na regionální úrovni a vytvoření základních podmínek pro jednotnou a systematickou realizaci informovanosti, prevence a přípravy obyvatelstva a preventivně výchovné činnosti ve vztahu k dětem a mládeži a jejich rodičům a pedagogům. Podpora aktivit v řešených oblastech by měla být jednotná a systematická na úrovni státu i na úrovni regionu, měst a obcí. Některé problematiky lze řešit celostátně, některé lze řešit pouze na úrovni regionů, případně měst nebo obcí. V každém případě je potřeba je na úrovni státu podpořit v rámci systému a vytvořit pro jejich realizaci na nižších úrovních kvalitní podmínky.

140

Naše základní povinnost Není možné v prioritních oblastech spoléhat pouze na pochopení problematiky nebo osobní postoj každého zastupitele kraje nebo starostu obce, ředitele nebo pedagoga školy, a v případě jejich nepochopení nebo špatného postoje riskovat vývoj celé naší společnosti. To by bylo naše největší riziko a tomu je nutné předejít. Jako každému riziku. Nemůžeme spoléhat s výchovou našich dětí na rodiče, kteří si, díky podceňování svého vzdělávání v prioritních oblastech a díky negativním postojům, dnes sami v životě neumějí poradit, jsou neznalí nebo lhostejní, mají špatně postavené priority nebo si neuvědomují rizika a nebezpečí, zbytečně riskují, vědomě i nevědomě, a v případě, že jsou svědky nějakého neštěstí, nejsou schopni pomoci druhým nebo propadají panice? Naší povinností je tyto problematiky řešit jednotně a systematicky a usilovat o vytvoření kvalitních podmínek pro ty, kteří v této oblasti chtějí a mohou negativní jevy a postoje ovlivnit. Vychováváme děti k umění, ke sportu, ke kultuře a k dalším zájmovým činnostem a vytváříme pro to kvalitní podmínky, což je správné. Musíme ale také začít vychovávat děti ke zdraví, bezpečí a kvalitním mezilidským vztahům a i pro tuto výchovu musíme vytvořit kvalitní podmínky. Možné dopady Prioritní oblasti prostě nelze podceňovat a je třeba je řešit jednotně společně a vytvořit pro ně kvalitní podmínky. Jinak nám budou umírat před očima děti v důsledku užívání drog, budou se nám topit v řekách a rybnících, budou nám umírat na silnicích, při zbytečných úrazech, otravách nebo v důsledku násilí, budou nám hořet domy, lesy a budeme umírat v panice a bezmoci při mimořádných událostech. Budeme se také možná bát pustit naše děti samotné do školy a nebo jít do práce. A naši záchranáři nebudou vědět co dříve řešit a už vůbec nebudou mít čas na naši výchovu a předávání svých zkušeností, znalostí a schopností ostatním, zejména našim dětem. Dopady pak uvidíme všude, včetně tolik řešené ekonomiky. A budou důsledkem kvality našich postojů a kvality preventivně výchovné činnosti. Již dnes patříme v rámci EU mezi státy s největší úmrtností dětí v důsledku úrazovosti. Řešení Karlovarského kraje - Integrovaný projekt „Záchranný kruh“ Myšlenka realizovat integrovaný projekt vznikla přibližně před 4 lety především na základě potřeb záchranářských subjektů ovlivňovat postoje obyvatelstva, zejména dětí a mládeže a realizovat kvalitní, jednotnou 141

a systematickou informovanost, prevenci a přípravu obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci. Důvodem byl i neustálý nárůst rizik každodenního života i rizik mimořádných událostí a s ním související zbytečné ztráty na životech a zdraví obyvatelstva, životním prostředí a majetku. K eliminaci značného procenta událostí, při kterých jsou ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí opravdu stačí mnohdy jen málo znát – vědět – být připraven – předvídat – neriskovat. Po intenzivním výchozím studiu základních rozvojových dokumentů, právních norem, strategických a akčních plánů na úrovni Evropské unie, České republiky i regionu byly zvoleny základní možné postupy realizace systému. Poté byly uskutečněny prvotní konzultace a jednání s náměstkem GŘ pro prevenci a CNP a jeho podřízenými příslušníky. Po prvotním odsouhlasení postupů byly zahájeny přípravné práce na budování pilotního systému. Integrovaný projekt „Záchranný kruh“ - systém projektů a spolupráce V první řadě byla zahájena komunikace a intenzivní spolupráce mezi záchranářskými subjekty regionu a Karlovarským krajem na realizaci základních kroků. Z důvodu možnosti čerpat prostředky EU byla pro tuto spolupráci zřízena Asociace „Záchranný kruh“ jako občanské sdružení. Asociace sdružuje na základě partnerských dohod nebo dohod o spolupráci záchranářské subjekty Karlovarského kraje, Karlovarský kraj a dnes už i další subjekty, včetně ČŠI, škol, města Karlovy Vary, ale i některých zahraničních záchranářských subjektů. Asociace byla založena přímo pro spolupráci zúčastněných partnerů na Integrovaném projektu „Záchranný kruh“, jehož variantní studie proveditelnosti byla pro budovaný systém, za finanční podpory MMR ČR, zpracována. Integrovaný projekt Záchranný kruh“ se skládá z mnoha vzájemně souvisejících neinvestičních i investičních projektů, které jsou součástí budovaného systému a dohromady vytvářejí významné synergické efekty. Jednou ze základních částí studie jsou i hlavní pilíře, které je potřeba pro postupné naplňování cílů a realizaci jednotlivých souvisejících projektů, vybudovat. Všechny potřebné údaje a kroky pak byly postupně zapracovány do rozvojových dokumentů na regionální úrovni, ale i do rozvojových dokumentů města Karlovy Vary. Zároveň byla zahájena intenzivní spolupráce se subjekty a organizacemi na resortní úrovni, zejména GŘ HZS, MZ ČR, MŠ MT, ČŠI, WHO a další, ale i na mezinárodní úrovni. Internetový bezpečnostní portál Prvním pilířem, základní platformou a nástrojem realizace jednotného systému, který byl v rámci Integrovaného projektu vybudován, je Internetový bezpečnostní portál. 142

Jedná se o interaktivní multimediální nástroj k osvětě v oblasti rizik a nebezpečí, k zabezpečení systematické informovanosti, prevence a přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomocit. Velmi významnou úlohu plní především v oblasti preventivně výchovné činnosti ve vztahu k dětem a mládeži a jejich pedagogům. Obsahem portálu jsou informace, návody, rady, pedagogické přípravy, testy, soutěže, zábavné programy a hry pro všechny skupiny obyvatelstva, zpracované v jednotné grafice. V loňském roce byla vytvořena interaktivní multimediální příručka první pomoci. V letošním roce byla zahájena tvorba dalších interaktivních multimediálních výukových programů, zejména pro školy, které jsou financovány z prostředků EU, v rámci OP VK, ve spolupráci s GŘ HZS, ČŠI a dalšími odborníky. Jejich obsahem budou mimořádné události i běžná rizika běžného života. Prioritní snahou autorů je poskytovat informace v co nejjednodušší, atraktivní a zábavné formě, s cílem oslovit co největší počet obyvatel, včetně dětí, mládeže a jejich pedagogů a rodičů, ale i NNO a jejich klientů. Internetový bezpečnostní portál získal významné celostátní ocenění „Bezpečnostní projekt roku 2007“ a najdete ho na adrese www.zachrannykruh.cz.     Centrum pro praktickou přípravu dětí, mládeže a pedagogů Dalším pilířem, o jehož vybudování Asociace usiluje, je multifunkční záchranářské centrum, určené zejména pro praktickou přípravu dětí, mládeže a jejich pedagogů, ale i dalších cílových skupin, která je nezbytnou součástí budovaného systému. Základní koncepce tohoto centra vychází z koncepce tzv. „dětských vesniček bezpečí“, budovaných v Kanadě, USA a rovněž i v SRN. Koncepce centra je zpracována ve dvou variantách. Centrum by mělo být využitelné i pro mnoho dalších zajímavých aktivit záchranářů, NNO a veřejnosti jako takové, včetně součinnostních a výcvikových. Závěrem Největším nebezpečím pro nás všechny i pro budoucí generace by bylo, kdyby záchranáři propadli beznaději. Je tedy třeba neztrácet víru v lidi a začít bojovat a podpořit je. Vždyť někde v hloubi duše nám jde všem o jedno. O zdraví, bezpečí, kvalitní životní prostředí a mezilidské vztahy.

143

Snížení zranitelnosti veřejných vodovodů doc. Ing. Šárka KROČOVÁ, Ph.D. VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava – Výškovice e-mail: [email protected] Klíčová slova kritická infrastruktura, veřejné vodovody, zásobování obyvatelstva vodou, analýza Abstrakt S rozšiřováním území Evropské unie o další státy roste její síla a klesá nebezpečí vojenského konfliktu. Tento faktor se stává téměř pro 21. století teoretickým. Současně však roste všeobecná agresivita, brutalita a počet úmyslných trestných činů. Terorismus patří k těm nejobávanějším. Vodní hospodářství, které je nedílnou součástí kritické infrastruktury, může být terorismem ohroženo značnou měrou pro téměř nemožnost ochránit spolehlivě vodní zdroje a tisíce kilometrů distribučních systémů. Jak snížit zranitelnost veřejných vodovodů na minimum, pomocí kterých zabezpečovacích systémů a metod, a tím i zlepšit management přežití obyvatelstva na úseku zásobování pitnou vodou, naznačuje tento příspěvek. Úvod Bez vody není života. Tato dlouho známá skutečnost se s blížícími klimatickými změnami bude v celém 21. století naplňovat více než v předchozích stoletích. Dle prognóz OSN [1] zřejmě do konce roku 2050 bude muset z různých vážných důvodů, především nedostatku vody, opustit svá původní území cca 250 milionů lidí. Budou se stěhovat do oblastí, především do Evropy a Ruska, kde je této tekutiny zatím relativní dostatek. Ne však všude. I v Evropě jsou již místa, Barcelona, jižní Anglie, Řecko a další, s velkým nedostatkem pitné vody pro současnou populaci. Při výrazném přílivu migrantů se situace může vážně zkomplikovat. Jistým řešením je rozšiřování veřejných vodovodů v nejvyšší možné míře. Nemůže však jít jen o pouhé zvýšení délky vodovodních sítí, ale současně i o snížení jejich zranitelnosti. Poškození, úmyslné nebo z nedbalosti, bývá častým jevem a se všeobecným zvyšováním agresivity lidí nabývá jeho účinná ochrana na významu.

144

Definice veřejných vodovodů v České republice a jejich význam pro zásobování obyvatelstva Které vodotechnické zařízení lze považovat za veřejný vodovod definuje zákon o vodovodech a kanalizacích. Zákon současně deklaruje, jaké technické podmínky musí splňovat nejen provozní systémy, ale i vlastník nebo provozovatel. K důležitým úkolům provozovatele veřejných vodovodů patří i povinnost veřejné služby při krizových situacích. K hlavním patří povinnost v krizové situaci nad rámec běžných služeb zajišťovat takové činnosti, které mohou zmírnit negativní dopady mimořádné situace na veřejnou infrastrukturu a především dopady na obyvatele. Proto dle reálné situace musí zajišťovat nouzové zásobování pitnou vodou. Že se nejedná o jednoduchý úkol je zřejmé z rozsahu veřejných vodovodů a počtu napojených osob na tyto systémy. Délka veřejných vodovodů v ČR má v současné době téměř 70 tis. km a dodává vodu pro 9,5 milionu obyvatel, tj. 92,3 % z celkového počtu obyvatel státu. Objem dodávané vody ve standardních podmínkách činí ročně cca 683 mil.m3. Z uvedených dat [2] vyplývá, o jak složitý problém jen v České republice se jedná. V zemích EU 27 je situace obdobná a v řadě z nich ještě výrazně technicky a technologicky složitější.

450

9600

400

9400

350

9200

300

9000

250 8800 200 8600

150

tis. obyvatel

litry vody na osobu a den

Při posuzování rizika přežití je vždy vhodné si uvědomit, že k běžnému životu člověk v ČR spotřebovává na jednoho zásobovaného obyvatele v průměru 153 l/osobu/den [2]. Vývoj této snižující se specifické potřeby je znázorněn na následujícím grafu.

8400

100

8200

50 0

8000 1898

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Specifická potřeba z vody vyrobené v domácnos tech (l/os/den) Specifická potřeba z vody vyrobené (l/os /den) Obyvatelé s kutečně zásobovaní vodou z vodovodů (tis . obyv.)

Pramen: ČSÚ

Obr. 1 – Vývoj počtu zásobovaných obyvatel a specifické potřeby vody fakturované v letech 1989 a 1997 až 2007 [2]

145

Ve velkých městech jako je Praha, kde je z veřejných vodovodů zásobováno 99,7 % obyvatel [2], s ještě vyšší specifickou potřebou na obyvatele než je celostátní průměr by například vyřazení centrálního zdroje pitné vody znamenalo úplný kolaps života. Nouzové dodávky pitné vody by se snížily ve smyslu krizového zákona číslo 240/2000 Sb. a dalších zákonných předpisů10 z hodnoty cca 150 l/osobu/den na 5 l/osobu/den v prvních dvou dnech a poté se zvýší na 10 až 15 l/osobu/den. Samozřejmě by ani toto redukované množství neteklo z kohoutků, ale bylo by nutno chodit pro něj k výdejním místům určeným v krizových plánech nebo plánech krizové připravenosti vodárenských společností. Nejednalo by se však o problém jediný. Mnohem složitějším problémem se stane pro drtivou většinu veřejných vodovodů přímá dodávka pitné vody pro strategické objekty, ke kterým především patří zdravotechnická zařízení, potravinářské závody, nouzové služby a požární zabezpečení měst a obcí. Základní rizikové oblasti a možnosti, jak negativní působení eliminovat na přijatelnou míru a tím zvýšit management přežití, je následující. Hlavní rizikové a zranitelné úseky veřejných vodovodů Pro stanovení rizikových oblastí veřejných vodovodů je vždy nutné postupovat systematicky. Jako první krok by měl každý řešitel vypracovat strukturu managementu rizika, viz obrázek číslo 2.

Obr. 2 – Schéma managementu rizika [upraveno dle 3]

                                                             10

Směrnice Ministerstva zemědělství čj. 41658/2001-6000 ze dne 20.prosince 2001, kterou se upravuje postup orgánů krajů, okresních úřadů a orgánů obcí k zajištění nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou při mimořádných událostech a za krizových stavů Službou nouzového zásobování vodou

146

O reálném úspěchu zvládnutí mimořádné situace ve vodním hospodářství významně rozhoduje konstrukce managementu rizika. Tímto nástrojem lze identifikovat potenciální kritická místa ve výrobním procesu pitné vody, formulovat doporučení, která tato rizika budou snižovat, případně budou minimalizovat potenciální škody. Cílem managementu rizika je udržet posuzovaný systém funkční tak dlouho a v takovém rozsahu, jak je to technicky možné. Pro dosažení tohoto cíle, jak vyplývá z obrázku číslo 2, je nutno splnit řadu podmínek a závislých vztahů. K základním a nejdůležitějším primárním úkonům patří analýza relevance. 1. Analýza relevance U veřejných vodovodů při posuzování významnosti jednotlivých výrobních celků nebo prvků musí analytik posuzovat vždy komplexní dopad na dodávku pitné vody spotřebitelům a odpovědět především na následující otázky: • Naruší vyřazení celý systém nebo jeho strategickou část? • Lze nahradit dané zařízení jiným způsobem? • Jsou k dispozici (i smluvně) jiné možnosti zachování standardní dodávky pitné vody všem spotřebitelům? • Jsme schopni zajistit náhradní nebo nouzové dodávky vody spotřebitelům v plném rozsahu? • Lze zajistit strategickým partnerům (zdravotní zařízení, potravinářství, nouzové služby, atd.) přímé dodávky pitné vody vodovodní sítě? • Jak bude zajištěna požární bezpečnost staveb v posuzované lokalitě? Těchto otázek a následných odpovědí musí být tolik, aby postihly systém jako jeden integrální celek. Pro některé systémy může být například vyřazení jednoho zdroje vody (podzemní, povrchové) nejvyšším znaménkem významnosti. Obdobnou hodnotu může mít i přivaděč pitné vody nebo vodojem. V jiných případech stejná technologická zařízení mají mnohem, jak bude uvedeno později, nižší hodnotu významnosti. 2. Analýza zranitelnosti Pro stanovení analýzy zranitelnosti musí každá vodárenská společnost posuzovat zranitelnost systému jako celku, tak jeho strategických objektů. K nejzranitelnějším patří zařízení s otevřenou hladinou: • vodárenské nádrže, • úseky recipientů s jímacími objekty surových vod určených k úpravě na vody pitné, 147

• prameniště podzemních vod, • vodojemy, přerušovací komory distribučních systémů.

Obr. 2 – Vodárenská věž Akciových mlýnů Holešovice [4] Zde musí analytik velmi pozorně posuzovat, jaká rizika vyplývají z analýzy relevance a jaké nebezpečí plynou pro spotřebitele především v době mimořádných událostí v regionu nebo celém státě. Zranitelnost objektů se sice plošně nezvyšuje, ale s plošným působením se zvyšuje nebezpečí jejich nezvládnutí a současně se i zvyšují přímé a vedlejší škody. Rizika u vodárenských systémů nevznikají pouze u volných hladin, ale i v tlakových zařízeních, kterými jsou přivaděče, vodovodní sítě, tlakové stanice a vodovodní přípojky. V této oblasti jsou tato rizika velmi často podceňována a bagatelizována. Vznikají především při opravách zařízení kontaminací vnitřních stěn potrubí v důsledku vniknutí organických a anorganických při způsobeném podtlaku po zastavení úseku porušeného řadu. Nedostatečná nebo vůbec žádná dekontaminace může následně způsobit epidemie i velkého rozsahu. Nejedná se o riziko teoretické. Je nutno si uvědomit, že i v Evropě v roce 2001 zemřelo v důsledku požití nekvalitní pitné vody 13,5 tisíce dětí do 14 let.[5] I v České republice jsou každoročně zaznamenány epidemie z pitné vody.

148

Obr.. 3 – Salm monella typ phimurium m [6] 3. Anaalýza ohroožení U veřejnýých vodovvodů je nuutno stupeň ň ohroženní a rozsahh škod possuzovat zcela jinak j nežž u standdardního výrobního o podnikuu. Vlastníí škody vzniklé v vodáreenské spollečnosti jssou zanedbbatelné vee srovnáníí se škodaami vznikllými na veřejnéé infrastrruktuře, u výrobcců potravin, provoozovatelů zdravotn nických zařízenní a obyvaatelstvu. Při P posuzoování ohrožení je vhodné v přři analýze použít stupnicci ohroženní, viz obráázek 4. Ohroženíí V Velmi vyssoké nebezpečí

5

V Vysoké neebezpečí

4

Střední neebezpečí

3

N Nízké nebbezpečí

2

Z Zanedbate elné nebezzpečí

1

Obrr. 4 – Hoddnotící stuupnice ohrrožení [uppraveno dle 3] Obdobné tabulky lze s výhhodou vyu O užít i proo relevancci a zraniitelnost vodáreenského syystému. Použití P tétoo metody při analýýze odpovíí zpracovaateli na důležittou otázkuu pro každdou společnost, ktero ou tvoří třři veličiny: • nnáklady, • zisky, z • rozhodnut r tí. V každém m společennském a výrobním m procesuu tyto vvztahy mu usí být vyvážeené. Dobřře a optim málně zpraavovaná an nalýza rizzika na záákladě releevance, zraniteelnosti a ohrožení, o v výrazně snníží náklaady. Součaasně zvyšuuje bezpečnostní 149

prvky ochrany obyvatelstva a všech dalších subjektů odkázaných na veřejné vodovody. Za těchto podmínek se zvyšuje potenciál kladného rozhodnutí a s ním spojená minimalizace škod. Závěr Veřejné vodovody jsou v České republice nedílnou součástí veřejné infrastruktury. Ne každý veřejný vodovod má logicky v této struktuře stejný význam. Nejvýznamnější vodárenské systémy nadmístního významu (oblastní vodovody) zásobující pitnou vodou řadu krajů, měst a obcí mají zpracovány již nyní krizové plány. Méně významné společnosti, místního významu, mají zpracovány plány krizové připravenosti nebo se na zpracování připravují. Většina těchto protikrizových opatření má však společného jmenovatele. Tím jmenovatelem je nedostatečná systémová analýza managementu rizika. Často jsou podceňovány zákonité fyzikální a technické vazby jednotlivých výrobních celků a jejich následné negativní dopady na veřejnou infrastrukturu a obyvatelstvo. Spoléhat se na improvizaci při vzniku rozsáhlé mimořádné události je fatální chybou. Jen dostatečně personálně a technicky připravený subjekt má předpoklady uspět. Zajistit nouzové zásobování mobilními nebo stacionárními prostředky velkého počtu obyvatelstva je mimořádně složitá problematika. Ještě složitější je však zajištění přímých dodávek tlakové vody přímo z vodovodní sítě pro vybrané subjekty dle krizových plánů, při výpadku především centrálních zdrojů ve vazbě na hydraulickou účinnost vodovodní sítě. Snížit tato rizika lze včasnou analýzou rizik flexibilně adaptovatelnou na jednotlivé posuzované stavy. Příspěvek je proto zaměřen do této dosud málo využívané odborné problematiky.

Příspěvek zpracován v rámci projektu Ministerstva vnitra ČR VD20062010A06. Literatura [1] WATKINS, K., BERNTELL, A.: HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Příští válka se povede o vodu, 5. září 2006 [2] Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2007, [online], [citováno: 6.1.2009], dostupné z: [3] Spezialschutzkonzept für die Kritische Infrastruktur Öffentliche Wasserversorgung, Leitfaden und Risikomanagement Konzept für Unternehmen, Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe, Bonn, 85 p., 1. Ausgabe Oktober 2005 [4] Vodárenské věže, [online], [citováno: 7.1.2009], dostupné z: 150

[5] KOŽÍŠEK, F.: Hygienické minimum pro pracovníky ve vodárenství, SZÚ, Praha 2006 [6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Enterobacteriaceae [7] TOMEK, M., 2006: Zásobovanie pitnou vodou v období krízovej situácie. In: Sborník Interoperabilita v managmentu ochrany obyvateľstva 29. března 2006. Brno: FEaM Univerzity obrany, 2006, s. 240 - 245. ISBN 807231-138-7 [8] TOMEK, M., SEIDL, M.: Núdzové zásobovanie obyvateľstva pitnou vodou. In: Sborník přednášek z konference Ochrana obyvatel 2007 Ochrana kritické infrastruktury. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, FBI a SPBI a HZS ČR, s. 372-378, ISBN 80-86634-51-5

151

Zajištění bezpečnosti osob v tunelových stavbách Ing. Petr KUČERA, Ing. Lenka KOPECKÁ, Ing. Lenka MALÉŘOVÁ VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava -Výškovice e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] Klíčová slova tunel, ochrana osob, příčiny nehod, technická opatření, evakuace Abstrakt Vznik jakékoliv mimořádné události v silničním či železničním tunelovém systému může vystavit přítomné osoby jejich případnému ohrožení. Proto se při projektování těchto podzemních staveb kromě instalace technologických a bezpečnostních zařízení zajišťujících plynulý a bezpečný provoz tunelu, uvažuje i se zajištěním bezpečnosti osob v tunelu a problematikou jejich evakuace osob z ohrožených prostor tunelu. Cílem článku je uvést příčiny nehod v silničních a železničních tunelech a způsoby zabezpečení tunelových staveb při vzniku mimořádné události, zvláště v případě vzniku požáru. V článku jsou rovněž uvedená doporučení o způsobu chování osob v tunelovém prostoru. Úvod S rozvojem infrastruktury dopravy v České republice dochází k nárůstu výstavby nových komunikací, kde je prioritou nejen urychlení přepravy osob, ale i nákladní dopravy (silnice, dálnice a železniční koridory). Velice populární jsou tedy tunelové konstrukce umožňující zkrácení vzdáleností vedením komunikace skrz skalní masiv, pod říčním korytem či městskou zástavbou. Součástí návrhu tunelových staveb je zajistit bezpečnost osob pohybujících se v tunelu již v projektové fázi, protože podzemní stavba a provoz v ní je spojen s velkým množstvím rizik, která jsou navíc stupňována lidským činitelem a uzavřeným prostorem tunelu. Bezpečnost v silničních tunelech Silniční tunely jsou součástí silniční sítě a z hlediska bezpečnosti jsou brány jako nejslabší článek pozemní komunikace. Díky tunelům dochází ke zvýšení přepravní kapacity, krácení cesty a času. Nebezpečnost tunelů spočívá v tom, že se řidiči najednou ocitnou v neznámém a stísněném prostředí. U mnohých řidičů to může vyvolat nepříjemné pocity spojené s klaustrofobií, 152

kdy dochází ke zhoršenému vnímání rychlosti a u dlouhých tunelů k jednotvárnosti okolí. Tunely musí po dobu své životnosti splňovat požadavky pro bezpečnou a plynulou jízdu a vyhovovat podmínkám hospodárnosti s co nejmenší pracností údržby během provozu. Tunely jsou z hlediska bezpečnosti brány jako prostory s vyšším požárním nebezpečím. Na základě délky tunelu a intenzity dopravy dělíme tunely do tří skupin – TA, TB, TC (viz. obr. 1)

Obr. 1: Kategorizace tunelů z hlediska bezpečnostního vybavení [1] Projekty spojené s bezpečností v silničních tunelech V posledních letech vzniklo několik mezinárodních projektů zaměřených na hledání nových metod, umožňujících měření míry ohrožení osob. Cílem bylo, aby tunely nebyly přeplněny různými speciálními technologiemi, ale přitom poskytovaly potřebnou bezpečnost. Mezi takové projekty můžeme zařadit projekt OPTUN na „Optimalizaci provozu silničních tunelů“ [2], který řešil zejména optimalizaci vybavení tunelů bezpečnostními prvky (bez zvýšení nákladů), analýzu nákladů na provoz a chování řidičů v tunelech a na volných komunikacích. Do právě probíhajících projektů můžeme zařadit projekt SAFETUN [3] „Harmonizace bezpečnosti tunelů pozemních komunikací s požadavky direktivy 2004/54/ES a optimalizace tunelů z hlediska bezpečnosti“ zabývající se implementací směrnice 2004/54/ES [4] v ČR, vytvoření prostředí pro hodnocení rizik v tunelech a nastavení systematického školení obsluhy tunelu (např. Metodika pro doporučené rozšíření odborné přípravy složek IZS pro zásahy v silničních tunelech [5]).

153

Bezpečnost v železničních tunelech Doprava po železnici je jasně definovaná cesta, která je centrálně řízená a kontrolovatelná zabezpečovacími systémy. Pravděpodobnost vzniku mimořádné události v železničních tunelech je relativně malá, avšak následky události mohou být z důvodu přepravy velkého množství osob ve vlakových soupravách katastrofální. Obecně lze říci, že podmínky pro zásah IZS jsou v železničních tunelech složité a to nejen v závislosti na délce, ale i na počtu kolejí v tunelu, protože může dojít i k míjení vlakových souprav uvnitř tunelu. Nyní se plánuje výstavba nejdelšího železničního tunelu v ČR Praha – Beroun (cca 25 km). Aktuálním legislativním předpisem řešícím problematiku bezpečnosti v železničních tunelech je Technická specifikace interoperability (TSI SRT) – „Bezpečnost v železničních tunelech“ [6]. TSI SRT řeší všeobecná opatření, která zajišťují optimální úroveň bezpečnosti v železničních tunelech co nejúspornějším způsobem. Rovněž vymezuje ucelený soubor opatření pro subsystémy „Infrastruktura“ „Energie“, „Řízení a zabezpečení“, „Kolejová vozidla“ a „Provoz a řízení dopravy“. Nehody v silničních tunelech: Z přehledu nehod za posledních 50 let můžeme vyčíst, že výskyt i rozsah nehod v tunelech postupně roste. Hlavním důvodem je zvyšující se intenzita dopravy, druhy převážených nákladů, zvětšující se délka nových tunelů a množství tunelů, které se staví nebo které se v plánované době stavět teprve budou. Navíc starší tunely nebyly projektovány na stále rostoucí intenzitu silničního provozu a na přepravu nebezpečných nákladů (např. cisterny s hořlavou kapalinou). Oproti jiným státům EU v ČR neexistuje předpis, který by zakazoval nebo alespoň usměrňoval průjezd tunely automobilům s nebezpečným nákladem. Nejčastější příčiny vzniku nehod: Je zřejmé, že u silničních tunelů je riziko vzniku havárie několikanásobně vyšší než u tunelů železničních [7], asi 90 % nehod je zaviněno lidským faktorem (tj. nesprávným rozhodnutím aktivního účastníka provozu). Hlavní důvod je ten, že provoz v silničních tunelech neprobíhá po kolejích, což zvyšuje možnost kolize vozidel vlivem vybočení z dráhy, náraz do ostění tunelu, nebo u obousměrných (jedno trubních) tunelů i možnost čelních srážek. Hustota provozu je v silničních tunelech podstatně vyšší než v tunelech železničních a není výjimkou, že vozidla následují v několikavteřinových intervalech s odstupem několika metrů, což vede ke značnému zvýšení rizika nehod. Další příčinou je to, že počet účastníků provozu (řidičů) vztažený na 1 km délky tunelu je u silničních tunelů podstatně vyšší než u železničních. V železničních

154

tunelech je dále doprava rozdělena na nákladní a osobní, kdežto v silniční dopravě je přeprava osob a nákladu smíšená. Obecná statistika počtu nehod v silničních tunelech ukazuje na to, že počet nehod vztažený na 1 km délky a rok je srovnatelný s parametry pro provoz na volných silnicích (mimo tunely), ba dokonce i nižší a to vzhledem k absenci křižovatek a vlivu počasí (viditelnost, kluzká vozovka, sníh, námraza apod.). Následky havárií v tunelech jsou však vzhledem k uzavřenému prostoru v tunelu daleko vyšší než na otevřené silnici. Zvláště při nehodách s následným požárem mohou být následky katastrofální, zahrnující i značný počet obětí na životech (viz. Tab. 1 a Tab.2).   Tab. 1: Stručný přehled nehod v zahraničních tunelech Tunel

Země

Událost

16. září 2006

Viamala

Švýcarsko

srážka osobního vozu s autobusem

24. říjen 2001

Gotthard

Švýcarsko

17. říjen 2001

Guldborgsund

Dánsko

11. listopadu 2000

Kaprun

Rakousko

29. květen 1999

Tauern

Rakousko

24. března 1999

Mont Blanc

Francie/ Itálie

srážka dvou nákladních aut řetězová hromadná dopravní nehoda požár lanovky hromadná havárie, požár kamionu požár nákladního automobilu

Zranění Mrtví 6

6

-

11

9

5

-

155

42

12

-

42

Tab. 2: Stručný přehled nehod v Českých tunelech Tunel

Město

19. prosinec 2007

Husovický

Brno

7. prosinec 2007

Pisárecký

Brno

8. květen 2007

Husovický

Brno

1. únor 2007

Strahovský

Praha

26. říjen 2005

Letenský

Praha

 

155

Událost nehoda osobního automobilu nehoda nákladního automobilu náraz osobního automobilu do SOS výklenku požár osobního automobilu hromadná nehoda dvou autobusů a několika osobních vozů

Zranění Mrtví -

1

1

-

1

-

-

-

12

-

Analýza rizik Na základě zkušeností s nehodami a požáry v silničních tunelech vznikl pod záštitou mezinárodní společností ITA-AITES [8] (International Tunnelling Association) nový obor „Spolehlivost a řízení rizik tunelů na pozemních komunikacích“. Jeho snahou je mimo jiné zajištění požární bezpečnosti, která je jedním z rizikových faktorů v silničních tunelech. Posouzení analýzy rizik v silničních tunelech je náročná záležitost, protože silniční tunel je velmi složité komplexní zařízení, které slouží k přepravě osob, zvířat a různých věcí včetně nebezpečných látek. Příčinou obtíží daného řešení je jednak stochastický charakter nehod, jejich průběhu a následků a hlavně vysoký počet obtížně definovatelných parametrů a náhodnost jejich váhy v průběhu katastrofy (proměnlivá důležitost jejich rolí při nehodě). Je zřejmé, že pokud dojde k hromadné nehodě osobních automobilů, bude to jiné než při požáru nákladního vozu/cisterny převážející hořlavý materiál. Následek havárie tak bude záviset na druhu nehody (srážka vozidla nákladní/osobní, požár vozidla, exploze), počtu vozidel – intenzitě dopravy, konstrukci tunelové trouby (jednotrubní obousměrný provoz, dvoutrubní jednosměrný provoz), na rychlosti a možnostech provedení zásahu integrovaného záchranného systému, rychlosti zjištění dané události (bezpečnostní systémy, zajištění dohledu atd.). Z tohoto důvodu je nutné zajistit bezpečnost osob pomocí určité strategie bezpečnosti, která závisí na dvou hlavních faktorech, kterými je bezpečnostní systém tunelu, a lidský činitel. Posouzení analýzy rizik (scénáře) v železničních tunelech jsou zpravidla odvozeny z bezpečnostních norem zavedených v oblasti železniční dopravy. Třemi zásadními mimořádnými událostmi v železničním tunelu jsou: horká událost (požár, výbuch, emise toxických zplodin hoření nebo plynů), studená událost (vykolejení nebo srážka soupravy) a zastavení na delší dobu (více než 10 minut) [6]. Na Obr. 2 jsou znázorněna rizika výše uvedených mimořádných událostí s preventivními opatřeními a opatřeními na záchranu a evakuaci osob.

156

  Obr. 2: Scénáře možných rizik v železničních tunelech Člověk jako rizikový činitel Statistika nehod v silničních tunelech však ukazuje, že rozhodujícím rizikovým činitelem je v 90 – 95 % člověk, a to z důvodu jeho chybné nebo neuvážené činnosti. Člověk v tomto případě může jednat chybně buď jako uživatel tunelu, nebo jako člen řídícího, nebo záchranného týmu. U členů řídícího nebo záchranného týmu lze jejich rizikové chování ovlivnit pouze jejich pečlivým výběrem (na základě psychotestů) a jejich výcvikem spolu s poplachovými cvičeními. Rizikové chování účastníků silničního provozu (řidičů nebo přepravovaných osob) lze ovlivňovat velice obtížně, možné je pouze uplatnit prostředky jako je informovanost (média, internet, autoškola, kampaně – jedno z nejúčinnějších opatření, letáky/plakáty), zvýšený/dostatečný dozor spojený s kontrolou a sankcemi. Toto všechno musí vézt ke snížení četnosti chybování lidského činitele, popř. k minimalizování přitěžujících účinků vedoucích k mimořádné události.   Technologické zabezpečení ochrany osob Určování vhodné úrovně bezpečnostních prostředků a technickoorganizačního vybavení k zajištění bezpečnosti provozu v tunelech je velmi složitou otázkou, řešenou v současné době s větším, či menším úspěchem po celém světě. Úroveň bezpečnostního vybavení tunelu se liší dle stáří tunelu, jeho délky, umístění vzhledem k okolí (intravilán/extravilán a z toho vyplývající 157

intenzita dopravy). Každý tunelový systém vykazuje bezpečnostní přínos ve srovnání s ostatními systémy, činnost operátorů, záchranných týmů a uživatelů tunelu může nečekaně zvýšit riziko tak, že vývoj nehody přeroste do katastrofálních rozměrů s oběťmi na lidských životech. Je tedy zřejmé, že veškeré tunelové zabezpečovací systémy mohou být oprávněně instalovány tehdy, kdy opravdu přinášejí zvýšení bezpečnosti a nepovedou svojí zvětšenou komplexností ke zvýšení možných lidských chyb a tudíž ke zvýšení provozních rizik tunelu. Nejčastějšími bezpečnostními zařízeními v tunelu jsou: • Únikové cesty Každá tunelová se považuje za nechráněnou únikovou cestu, která navádí evakuující se osoby pomocí bezpečnostních značek k chráněným únikovým cestám nebo k vstupu (portálu) z tunelu. Chráněné únikové cesty slouží k úniku osob pomocí tunelové propojky do bezpečí a to obvykle do vedlejší nezasažené tunelové trouby, do samostatné únikové chodby nebo šachty směřující ven z tunelu. Vstupy do chráněné únikové cesty (např. tunelové propojky) se zřizují zpravidla po 350 m. • Dohledový systém Slouží ke sledování průběhu provozu, dodržování rychlosti, sledování vzdálenosti mezi vozidly, ke sledování a zamezení vjezdu potenciálně nebezpečného vozidla. • Spojovací zařízení Je důležité z hlediska možnosti spojení obyvatelstva s operátorem tunelu, složkami integrovaného záchranného systému (IZS) za pomocí telefonu a tlačítek umístěných v SOS skříni (viz níže).

Obr. 3: Zobrazení tunelových propojek vč. únikových cest (tunel Valík) 158

• Dorozumívací zařízení Poskytuje osobám v tunelu informace za pomocí veřejné radiové sítě, reproduktorů uvnitř tunelu a umožňuje spojení mobilními telefony. • Vybraná požárně bezpečnostní zařízení Umožňují včasnou detekci požáru a jeho následnou likvidaci. • Detekce požáru Detekce požáru se dělí na tlačítkové hlásiče umístěné v SOS skříni a samočinné detektory pracující většinou na lineárních hlásičích teploty (např. Fibrolaser). Pokud dojde k aktivaci kteréhokoliv hlásiče, jsou předány údaje o vzniklém požáru a identifikace místa požáru obsluze tunelu nebo přímo na Krajské operační a informační středisko (KOPIS) prostřednictvím ústředny elektrické požární signalizace. • Hydranty Nadzemní hydranty se umísťují do výklenků v tunelu přibližně po 125 m s předepsanou dodávkou vody. • Přenosné hasicí přístroj Tato zařízení pro prvotní zásah se umísťují v SOS skříni. • SOS skříň Je zařízení, které se nachází většinou ve vzdálenostech po 150 m, obsahuje několik tlačítek sloužících k přivolání první pomoci, policie a odtahové služby, popř. jejich zmáčknutí umožní uživateli spojení s dispečinkem. Dále obsahuje základní vybavení pro první zdravotní pomoc, požární a vyprošťovací pomoc a přenosný hasicí přístroj. • Systém videodohledu Je systém několika kamer přenášející obraz na stanoviště dispečinku a upozorňuje tak dispečera na mimořádné události v tunelu jako jsou např.: chodec v tunelu, předmět na vozovce, automobil v protisměru, kolona vozidel a havárie.

159

  Obr. 4: Vnější skříň SOS  

Evakuace osob v tunelu Za evakuaci z pohledu požární prevence se považuje rychlé opuštění zasaženého prostoru, většinou za použití technických prostředků. Při vzniku jakékoliv mimořádné události se evakuace osob liší podle druhu tunelu. V silničních tunelech se evakuace provádí vlastními silami za pomocí technologického vybavení (evakuační/informační rozhlas, informační světelné tabule, bezpečnostní značení směrem k chráněným únikovým cestám, popř. k východu), v železničních tunelech je evakuace organizována vlakovou četou (vlakvedoucí, průvodčí). Pokud není zabezpečena samozáchrana osob, probíhá organizovaná záchrana prostřednictvím složek IZS.   Možnost využití počítačové simulace Pro ověření navržených únikových cest v tunelových troubách mohou pomoci evakuační programy, které simulují evakuaci ze zasažené tunelové trouby do bezpečí, při reálném pohybu a počtu osob. Některé evakuační modely jsou schopné kromě generování pohybu osob odhadovat i jejich chování za mimořádné situace (behaviorální programy). Mezi nejznámější používané programy patří programy STEPS, EXODUS, TUNEV a SIMULEX. Na Obr. 5 je znázorněna vizualizace rozmístění osob v silničním tunelu při jeho evakuaci. 160

 

Obr. 5: Simulace evakuace osob v silničním tunelu programem BuildingEXODUS [9]  

Doporučení chování osob při mimořádných událostech v silničních tunelech V silničních tunelech dochází nejčastěji k drobným nehodám, jejichž příčinami jsou například nepozornost řidiče, předmět na vozovce, technická závada na vozidle a poruchy spojené s provozem tunelu aj. Jednou z nejnepříznivějších možností je následný vznik požáru v tunelu. Dojde-li k některé z těchto událostí, je třeba provézt nutná opatření vedoucí k zajištění bezpečnosti účastníků silničního provozu. • Kolize vozidla V případě kolize vozidla se účastníkům nehody doporučuje zastavit v odstavném pruhu, pokud to situace dovolí, vypnout motor a nezávislé topení. A upozornit ostatní účastníky provozu na tuto událost (výstražný trojúhelník). Doporučuje se, aby osoba pohybující se po vozovce a v okolí vozidla byla oblečena do výstražné reflexní vesty. • Požár vozidla Nastane-li požár vozidla v tunelu, je nutné vozidlo okamžitě zastavit u okraje vozovky a pokusit se uhasit ho vlastními silami. V opačném případě je nezbytné neprodleně nahlásit požár (tlačítkové hlásiče nacházející se u tunelových propojek a v SOS skříni) a opustit tunel. Unikající osoby se vždy orientují podle bezpečnostních piktogramů umístěných zpravidla 1,5 m nad úrovní únikové cesty, označující směr evakuace 161

a vzdálenost k nejbližší tunelové propojce popř. portálu tunelu.   Doporučení chování osob při mimořádných událostech v železničních tunelech V železničních tunelech je chování osob (cestujících) řízené pokyny vlakové čety. Ta je cvičena pro řešení mimořádných událostí na postupy evakuace a záchrany. Pouze ve výjimečných událostech (katastrofálních nehodách) se osoby snaží evakuovat sebezáchranou.   Závěr Chování osob vyskytujících se v tunelu v době mimořádné události je závislé na druhu tunelové stavby (silniční/železniční), na jejím dispozičním řešení a na typu mimořádné události. Zajištění bezpečnosti osob v tunelových stavbách je poměrně komplikované a proto je nezbytné ji věnovat více pozornosti. Takové informovanost osob o způsobu chování při mimořádné události je v České republice nedostačující. V rámci této oblasti je třeba nacházet nové a efektivnější způsoby předávání informací široké veřejnosti. Přehled použité literatury: [1] ČSN 73 7507. Projektování tunelů pozemních komunikací. Praha: Český  normalizační institut, 2006. 56 s. [2] Optimalizace provozu silničních tunelů [online]. Poslední revize 19. 6. 2006. [cit. 2008-12-20] [3] Výzkumný projekt na podporu bezpečnosti provozu v tunelových systémech [online]. Poslední revize 28. 5. 2008. [cit. 2008-12-21] [4] Směrnice evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES. o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě. Štrasburk, 2004. 21 s. [5] Dudáček, A.: Metodika pro doporučené rozšíření odborné přípravy složek IZS pro zásahy v silničních tunelech, Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2008. 13 s. [6] Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2007 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Bezpečnost v železničních tunelech“ v transevropském konvenčním a vysokorychlostním železničním systému, 2008/163/ES

162

[7] Analýza a řízení rizik tunelů pozemních komunikací [online]. Poslední revize 1. 8. 2006. [cit 2008-12-15] [8] International Tunnelling Association [online]. Poslední revize 5. 12. 2008 [cit. 2008-12-20] < http://www.ita-aites.org/ > [9] Navrátilová, Iva. Problémy evakuace v železničních a silničních tunelech. Diplomová práce. Ostrava: VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2008. Vedoucí DP Ing. Petr Kučera.  

163

Možnosti provádění dekontaminace chemickým vojskem AČR ve prospěch civilního obyvatelstva Ing. Jozef KUČÍK, CSc., mjr. Ing. Pavel OTŘÍSAL Univerzita obrany, Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení sídliště Víta Nejedlého, 682 03 Vyškov e-mail: [email protected], [email protected]. Klíčová slova: dekontaminace, civilní obyvatelstvo, strategie OPZHN, Integrovaný záchranný systém, chemické vojsko, Armáda České republiky. Abstrakt: Příspěvek pojednává o možnostech využití jednotek chemického vojska AČR při provádění dekontaminace ve prospěch civilního obyvatelstva s přihlédnutím k dokumentu „Dlouhodobá vize resortu Ministerstva obrany„ a z pohledu rozvoje schopností chemického vojska AČR. Úvod Dokument „Dlouhodobá vize resortu Ministerstva obrany“ bude využit jako věcný podklad pro zpracování Koncepce rozvoje Armády České republiky (dále jen „AČR“). Bude sloužit k upřesnění existujících konceptů druhů sil, vojsk a služeb, na jejichž základě budou formulovány požadavky na schopnosti příslušníků AČR, jejich výzbroje, materiálu a techniky. Tento dokument se tak stal výchozím materiálem, ze kterého se odvíjí i „Strategie ochrany proti zbraním hromadného ničení rezortu MO“ jako reakce a zároveň výzva pro chemické vojsko (dále jen „CHV“) AČR. Strategie mimo jiné naznačuje další směry rozvoje spolupráce CHV AČR s Integrovaným záchranným systémem České republiky (dále jen „IZS ČR“). Základy rozvoje spolupráce byly položeny již dříve v rámci plnění řady úkolů a to zejména při likvidaci průmyslových havárií, živelních pohrom apod. Posledním příkladem vzájemné součinnosti uvedených složek bylo cvičení ZÓNA 2008. Současné hrozby a jejich vliv na pnění úkolů CHV AČR Na základě zhodnocení současných hrozeb je možno stanovit jejich následující pořadí nebezpečnosti:

164

Použití zbraní hromadného ničení a průmyslových nebezpečných látek teroristy Terorismus je v současné době považován za největší globální bezpečnostní hrozbu. Významu nabývá v souvislosti s použitím zbraní hromadného ničení (dále jen „ZHN“) a průmyslových nebezpečných látek teroristy, které je hodnoceno jako mimořádně závažné nebezpečí, zejména pro civilní obyvatelstvo. Zcela jednoznačně rovněž nelze vyloučit použití diverzních jedů ve vodárnách, potravinářských výrobnách apod., které nejsou výše uvedenými strategickými dokumenty zmiňovány. Uvolnění průmyslových nebezpečných látek v důsledku havárií, živelních pohrom Tato možnost představuje reálnou potenciální hrozbu nejenom pro síly a prostředky AČR, ale hlavně pro civilní obyvatelstvo, zejména ve vyspělých průmyslových zemích. Za takové teritorium lze považovat i území ČR. Stále aktuálním problémem a hrozbou jsou živelní pohromy (povodně, sesuvy půdy a jejich případná kontaminace apod.), kde zpravidla nastává zásadní problém s vodou a to jak pitnou, tak i kontaminovanou. Proto vedle dekontaminace bude problematika zabezpečení vody primárně řešena právě spoluprácí mezi AČR a základními složkami IZS. Vojenské použití ZHN Vzhledem ke skutečnosti, že masové použití ZHN je v současné době málo pravděpodobné a jejich použití se jeví, zejména ve vztahu k ČR ale i NATO, jako téměř nulové. Ve skutečnosti však není nikdy vyloučeno spojenectví a vytvoření koalic některých mocností a následné použití především jaderných zbraní a to i v blízké budoucnosti. Z uvedeného, velice stručného vyhodnocení hrozeb je možno učinit dílčí závěr, že dekontaminace civilního obyvatelstva bude nabývat na významu se současným „snižováním potřeb“ provádění dekontaminace ve prospěch AČR s respektováním toho, že jednotky určené k provádění dekontaminace budou vždy primárně použity na vojenské účely. Dosud se kalkulovalo s využitím jednotek, útvarů a svazku CHV AČR hlavně k zabezpečení základních složek IZS ČR zasahujících ve prospěch civilního obyvatelstva. Proto se budeme dále zabývat otázkou možného plnění úkolů úplné dekontaminace právě ve prospěch civilního obyvatelstva v rámci odstraňování následků ZHN a radiačních a chemických havárií.

165

Možný podíl jednotek CHV AČR při odstraňování následků použití ZHN, radiačních a chemických havárií na civilní obyvatelstvo Na teritoriu ČR je odstraňování následků v ohniscích a v pásmech kontaminace radiačních a chemických havárií v míru i za války v kompetenci orgánů státní správy a samosprávy, IZS ČR a jeho základních složek. Řízení těchto prací je záležitostí orgánů státní správy. AČR se podílí na těchto pracích vyčleněnými silami a prostředky, zejména chemickými jednotkami vojenských záchranných útvarů a 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany (dále jen „31. brchbo“). Odstraňování následků použití ZHN, radiačních, chemických a jiných havárií zahrnuje: -

průzkum ohnisek zasažení jadernými, chemickými a biologickými zbraněmi a prostorů radiačních a chemických havárií; záchranné práce a léčebně odsunová opatření; uvolnění a obnovu komunikací pro manévr vojsk a jednotek hasičského záchranného sboru, hašení, dovoz vody, případně podíl na provádění hasebních prací; dekontaminaci osob; izolaci, karanténu a další protiepidemická a hygienická opatření.

Plnění úkolů dekontaminace ve prospěch civilního obyvatelstva se předpokládá hlavně při odstraňování následků radiačních havárií a rozsáhlejším použití ZHN teroristy. Po chemických haváriích dekontaminace civilního obyvatelstva zpravidla nebude prováděna, protože relevantní průmyslové toxické látky mohou působit zejména ve formě par a to navíc pouze v omezeném prostoru vzniku havárie. V těchto případech bude prováděna pouze hygienická očista osob. Dekontaminace obyvatel po radiační havárii se provede po vyvedení z kontaminovaných prostorů na základě výsledků dozimetrické kontroly a změřených přípustných hodnot stupně kontaminace osob, výzbroje a techniky. Hlavní úkoly v této oblasti jsou: -

-

zabezpečit přípravu jednotek, útvarů a svazku CHV AČR pro plnění úkolů odstraňování následků ve prospěch civilního obyvatelstva; zabezpečit jednotky, útvary a svazek CHV AČR odpovídajícími modernizovanými prostředky dekontaminace osob, techniky a materiálu do jednotlivce v to. Úplnou dekontaminaci provádět jednotkami na dekontaminačních místech vybudovaných jednotkami CHV AČR; zabezpečit jednotky, útvary a svazek CHV AČR odpovídajícími prostředky pro úpravu a čištění kontaminované vody v součinnosti s ostatními druhy vojsk a služeb a IZS; 166

-

zabezpečit jednotky, útvary a svazek CHV AČR prostředky pro kontrolu úplnosti dekontaminace. Tu provádět jednotkami CHV AČR po provedení úplné dekontaminace; vytvořit organizační podmínky pro trvalé udržování sil a prostředků CHV AČR pro odstraňování následků a jejich součinnost s IZS ČR.

Trvalým úkolem CHV AČR je nadále přizpůsobovat své schopnosti a dovednosti ve prospěch „civilních záležitostí„ – a to zejména IZS ČR. Jednotky, útvary a svazek CHV AČR se budou ve větší míře podílet na odstraňování následků použití ZHN, radiačních a chemických havárií na civilní obyvatelstvo. K tomu účelu AČR vytváří dočasná účelová uskupení sil a prostředků, jejichž složení je závislé především na rozsahu a charakteru zasažení civilního obyvatelstva. K tomuto účelu jsme navrhli, na základě získaných zkušeností z budování míst dekontaminace ve prospěch AČR, míst dekontaminace z mírových misí a jiných akcí CHV AČR (zabezpečení summitů, olympijských her atd.), místo dekontaminace pro civilní obyvatelstvo (MDCO). Jenom pro srovnání uvádíme možnosti standardní plochy pro dekontaminaci osob budované na dekontaminačním místě využívaného v rámci AČR, které obsahuje pracoviště pro dekontaminaci osob, prostředků individuální ochrany a osobních zbraní. Její rozměr je 50x50 m. Kapacita takové plochy je: -

dekontaminace 120 osob za 1 hodinu (za podmínky koeficientu vycvičenosti = 1) hygienická očista 150 osob za 1 hodinu (za podmínky koeficientu vycvičenosti = 1); asi 900 osob za 10 hodin práce (což je doba nepřetržitého provozu), za podmínky koeficientu vycvičenosti = 0,7; dekontaminace raněných do 30 osob za 1 hodinu v závislosti na rozsahu poranění.

Možná varianta MDCO je uvedena na obr. 1. Uvedené dekontaminační místo by mělo (z hlediska specifičnosti s porovnáním pro AČR) zahrnovat: Kontrolní a roztřiďovací pracoviště (KRPr), kde bude provedena dozimetrická a chemická kontrola, opatření 1. pomoci, základní poučení a třídění (nemocní, invalidé, ženy, muži děti apod.) a jejich odeslání do shromaždišť A, B a D (prostor pro přípravu osob před a po dekontaminací). Před jejich odchodem z pracoviště budou odebrány osobní doklady, popřípadě cennosti, který by byly ukládány k tomu účelu určených speciálních obalů. Shromaždiště A bude určeno pro ležící a těžce raněné a invalidy. Bude zde prováděna evidence, odesílání na pojízdnou převazovnu POP-2, případně 167

vyšší zdravotnickou etapu podle rozsahu zranění. Dále bude provedeno jejich odeslání k provedení dekontaminace. Shromaždiště B bude určeno pro zdravé, případně lehce raněné. Bude zde prováděna evidence, třídění do skupin (ženy, děti a muži) a jejich odeslání k dekontaminaci.

Obrázek 1: Možné schéma varianty dekontaminačního místa civilního obyvatelstva Ve shromaždišti C dekontaminačních pracovišť.

bude

shromažďována

výstroj

ze

všech

Ve shromaždišti D se budou soustřeďovat všechny osoby, které prošly procesem dekontaminace, resp. hygienické očisty. Budou se v něm vracet odebrané cennosti, poskytovat občerstvení, psychologická pomoc apod. a zabezpečovat odvoz pravděpodobně do shromaždišť zřizovaných péčí státu (ubytovny, tělocvičny, školy apod.). Nedílnou součástí MDCO musí dále být: -

POP-2 pro poskytování převazů a odborné lékařské pomoci; 168

-

dekontaminační pracoviště vybavené soupravou pro dekontaminaci osob (SDO).

Ostatní pracoviště jakou informační centrum, pracoviště výdeje náhradního prádla, pracoviště sběru, evidence a výdeje cenností, prostory pro odpočinek, občerstvení, a další budou zřizována podle situace a aktuálních potřeb. Po provedeném stručném porovnání dekontaminačního míst vyplývá nutnost vzít v úvahu: -

odlišnosti počtu a rozměrů pracovišť; odlišnost systému velení a řízení; logistiku MDCO; nevycvičenost civilního obyvatelstva a z toho vyplývající vyšších časových nároků na jednotlivá (dílčí) pracoviště (děti, invalidi apod.); psychická frustrace civilního obyvatelstva; zvýšené nároky na obsluhy spojené s objasňováním a řízením činnosti na pracovištích; problematičnost a náročnost evidence osob a další.

Doposud bylo uvažováno, že dekontaminace bude prováděna pouze ve prospěch zasahujících jednotek IZS ČR. Vzhledem k tomu, že se nepředpokládá vyčlenění plné kapacity sil a prostředků CHV AČR k plnění úkolů dekontaminace (nepředpokládá se masové nasazení ZHN), uvažuje se o využití volných kapacit“ ve prospěch civilního obyvatelstva. Realizace této myšlenky však nebude možná bez dostatečně provedeného proškolení (seznámení se s organizací na místě dekontaminace, součinnosti AČR s orgány státní správy a samosprávy, školení, nácviky, součinnostní cvičení apod.), která by měla být primárně zaměřena na civilní obyvatelstvo žijící v blízkosti jaderných elektráren. V úvodu zmíněné cvičení ZÓNA 2008, již v praxi odhalilo celou řadu problémů v plnění úkolů dekontaminace. Jejich řešení by mělo v první fázi vyústit do zahájení seriózní diskuse k zefektivnění a zkvalitnění plnění úkolů vzájemné součinnosti a organizace mezi CHV AČR, IZS ČR a civilním obyvatelstvem. Závěr V případě budování míst dekontaminace a provádění dekontaminace ve prospěch civilních osob bude nutno v nejbližší budoucnosti zaměřit pozornost příslušníků CHV AČR na přípravu k získání specifických dovedností k provádění dekontaminace civilního obyvatelstva. Úzce spjatou problematikou ve vztahu provádění dekontaminace civilního obyvatelstva se jeví jako budoucí výzva pro CHV AČR také účast na likvidaci 169

kontaminantů po jejím provedení včetně recyklace produktů dekontaminace. Důležitou součástí bude také zabezpečení činnosti místa dekontaminace pitnou vodou její úpravou, balením, skladováním a distribucí v součinnosti s ostatními složkami AČR a IZS ČR. Literatura: [1] Dlouhodobá vize Ministerstva obrany ČR, Ministerstvo obrany ČR, Praha 2008. [2] Strategie ochrany proti zbraním hromadného ničení rezortu MO, Ministerstvo obrany ČR, Praha 2007. [3] GAJDOŠ, J. Místo dekontaminace. (přednáška). Liberec: 31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany, dne 5.12.2007. [1] Návod na obsluhu a údržbu soupravy SDO. Návod k obsluze. Nový Jičín: VOP 025. 2005. 62 s.

170

Vybrané aspekty zpravodajské práce v oblasti boje proti soudobému terorismu   plk. gšt. Ing. Libor KUTĚJ, Ph.D. Ministerstvo obrany ČR Tychonova 1, Praha 6 tel. 973 200 402 e-mail: [email protected]   Klíčová slova: Motiv k útoku, výběr cíle, schopnost provést útok, charakter útoku, zpravodajská infiltrace, zpravodajská činnost. Abstrakt: V rámci zpravodajské činnosti ve vztahu k jednotlivcům a skupinám, u nichž je důvodný předpoklad jejich zapojení do teroristických aktivit, je nezbytné zaměřit se na vyhodnocování markantů nasvědčujících vytváření podmínek pro vznik či již existující reálné hrozby. Pro její vyhodnocování je nezbytné posuzovat celý soubor parametrů představujících motiv útoku, schopnost jeho provedení, výběr cíle a charakter útoku. Předkládaný příspěvek obsahově specifikuje oblasti zájmu zpravodajských složek k identifikaci a kvalitativnímu posouzení naznačených parametrů, umožňujících vytvořit podmínky pro posouzení existence reálné hrozby teroristického útoku. Úvod Zpravodajským službám, jak českým, tak zahraničním, se v rámci jejich cílené zpravodajské činnosti mnohdy podaří získat poznatek, na základě kterého lze usuzovat na existenci konkrétní skupiny, případně jednotlivce, jejichž cílem je plánování a následné uskutečnění teroristického útoku. Poznatek takového charakteru nezřídka bývá tím nejcennějším, který zpravodajská služba v určitém časovém úseku a vymezených podmínkách své činnosti získá a zpravidla vždy představuje natolik obsahově relevantní sdělení, které bývá prioritně dále zpravodajsky rozpracováváno se soustředěnou intenzitou úsilí operativních i analytických složek a při využití maxima vytěžitelnosti jednotlivých zpravodajských oborů, které jsou v činnosti služeb aplikovány a rozvíjeny. Na základě jednotlivého, ale též souboru poznatků, lze málokdy dospět k relevantnímu závěru o reálnosti hrozby teroristického útoku a je nezbytné dalším operativním šetřením získávat, soustřeďovat a vyhodnocovat informace, 171

které svým obsahem a charakterem umožní kvalifikovaně posoudit existenci podmínek pro uskutečnění útoku. Při takovém posouzení je potřebné zabezpečovat informace reflektující celý soubor parametrů indikujících podmínky, bez kterých by samotná příprava a následné provedení útoku nebylo možné. Zjištění míry reálnosti hrozby teroristického útoku je nezbytné pro rozhodování bezpečnostních orgánů, jakým způsobem bude situace nadále řešena. Jednou z možností je zákrok bezpečnostních složek proti takové skupině či jednotlivci, u kterých byly zjištěny zpravodajsky relevantní markanty představující v souboru dostatečný potenciál k přípravě a realizaci teroristického aktu. Samotným zákrokem bezpečnostních složek se na jedné straně zpravidla eliminuje činnost zpravodajsky rozpracované skupiny, na druhé straně se však státobezpečnostní složky zbaví možnosti dalšího monitoringu a rozpracování širší sítě teroristů, na které bude sledovaná skupina napojena, a to jak v oblasti logistického zabezpečení, finanční podpory či nezbytného výcviku pro zacházení s technikou a technologiemi nutnými k přípravě a provedení útoku. V případě, že bezpečnostní orgány upřednostní dlouhodobější zájem a přistoupí k dalšímu cílenému monitoringu zájmového objektu, vystavují se riziku, že útok bude realizován, jakkoli ne třeba v původně zamýšleném rozsahu a ničivé intenzitě. K takové situaci by zpravidla došlo k případě dekonspirace bezpečnostní operace a útok by mohl být dokonce proveden jinými osobami, než původně zamýšlenými, a jejichž vazby na operativně rozpracovanou skupinu nebyly bezpečnostními složkami zjištěny. Parametry pro hodnocení reálnosti hrozby Při hodnocení reálnosti hrozby je nezbytné posuzovat čtyři základní parametry: 1. motiv k útoku; 2. schopnost provést útok; 3. výběr cíle; 4. charakter útoku. Při hlubší úvaze bychom mohli dojít k logicky se nabízejícímu závěru, že uvedené parametry jsou provázané a vzájemně se podmiňující. Tento závěr by však nedostatečně reflektoval význam jednotlivých vazeb mezi těmito parametry a nezohledňoval by velké množství kombinací vznikající v důsledku lidského faktoru.

172

Motiv k útoku Motiv k útoku představuje nejvýznamnější parametr ze všech čtyř, současně je však z úrovně zpravodajských složek nejhůře monitorovatelný. Jedná se o parametr, který vychází z vnitřního přesvědčení jednotlivce či skupiny osob o nezbytnosti, potřebnosti či „vhodnosti“ provést teroristický útok v jisté době, na vybraný objekt a určitým způsobem. Tato motivace se může utvářet různě dlouhou dobu a může procházet odlišnými periodami své intenzity. Motivace může být ovlivněna vnitřním prožíváním určitých událostí jednotlivými osobami sdruženými v teroristické skupině, stejně jako ji může rozhodujícím způsobem ovlivňovat vývoj vnějších událostí, zejména v mezinárodněpolitickém a bezpečnostním kontextu. Motivace je nejdynamičtějším parametrem, který je však nejméně „měřitelným“ a definovatelným. Při zpravodajském rozpracování bývá rozhodujícím úspěchem, pokud se podaří vytvořit operativní podmínky umožňující bezpečnostním složkám trvalý monitoring „názorového spektra“ jednotlivých členů teroristické skupiny nebo jejího přirozeného vůdce. Toto tzv. názorové spektrum bývá velice často ovlivňováno vnějšími aspekty, zpravidla radikalizujícím způsobem. Namátkově lze uvést např. gradace izraelsko-palestinského problému, vývoj bezpečnostní situace ve vybraných teritoriích Blízkého a Středního Východu, zákroky bezpečnostních složek v některých zemích proti islamistickým a fundamentalistickým hnutím, ale též jednotlivé události s minimálním společenským dopadem, avšak silným emotivním nábojem apod. Jen zcela výjimečně se bezpečnostním složkám podaří vytvořit takové podmínky, které jim umožní spolupůsobit při utváření „názorového spektra“ rozpracované skupiny nebo jednotlivce a ovlivňovat tak její, resp. jeho činnost ve prospěch sledovaných bezpečnostních zájmů. Infiltrace teroristické skupiny při využití forem a metod operativní práce v rámci zpravodajství z lidských zdrojů (Human Intelligence, HUMINT) je tedy primárním procesem pro úspěšné rozpracování a dosažení cílů stanovených bezpečnostními orgány. Zásadní rozdíl je však v infiltraci organizovaných skupin s větším množstvím jednotlivců a tzv. seberadikálů, kteří svým životním stylem nevytvářejí téměř žádné či zcela minimální možnosti pro zpravodajskou infiltraci. V případech početnějších organizovaných skupin vzniká širší prostor zpravodajským složkám nejen pro samotný monitoring jejich činnosti a existujícího názorového spektra celé skupiny a jejich jednotlivých členů, ale též pro aktivní působení, jak bylo naznačeno výše. U seberadikálů jsou pak možnosti zpravodajského působení velmi limitované a motivace těchto jednotlivců se mění nikoli pouze v závislosti na 173

vnějších podnětech, ale též v důsledku psychologického stavu jednotlivce. Ten se může, zejména v izolaci daného jednotlivce od společnosti, nekontrolovaně a nezávisle na vnějších okolnostech měnit. Významnou možností pro sledování změny motivace k provedení zamýšleného teroristického aktu představuje potenciál signálového zpravodajství (Signal Intelligence, SIGINT), který je však využitelný téměř výlučně v případech organizovaných teroristických skupin a v závislosti na míře jejich nedisciplinovanosti.

s větším

množstvím

členů

Schopnost provést útok Předmětný parametr je tvořen dvěma aspekty. Schopnost tvořená materiálním vybavením a schopnost tvořená dovedností útočníka, resp. útočníků. Materiálním vybavením se v daném případě rozumí technické a technologické vybavení. Toto se bude lišit v závislosti na finančních možnostech útočníků a na způsobu, kterým mají v úmyslu útok provést, stejně jako na zvoleném cíli. Primárně se jedná o složitější zbraňové systémy v případech sofistikovaných teroristických aktů, až po ruční palné zbraně při plánovaných útocích s nižším destrukčním účinkem. Samostatnou skupinou jsou výbušniny umožňující provedení útoku s ohromujícím destrukčním účinkem a velkým demonstračním efektem. K těmto zbraním a výbušninám je však potřebné zabezpečit technický materiál, který se bude lišit v návaznosti na způsob zamýšleného útoku. Čím promyšlenější útok bude plánován, tím více se toto odrazí v potřebě speciálního technického vybavení, kupř. prvků spojení mezi jednotlivými účastníky teroristické skupiny, ale i v potřebě vozidel pro jejich přesun, převoz zbraní a materiálu, optických přístrojů pro vizuální pozorování vybraného cíle útoku apod. V souvislosti s nutností používání složitých technických zařízení vzniká potřeba disponovat znalostmi technologií, které je potřebné využívat při obsluze těchto zařízení. A to nikoli pouze z uživatelské úrovně, ale mnohdy s téměř servisní znalostí, jelikož možnosti pro „opravy techniky“ jsou u skupin s předmětným poslání přirozeně omezené. Od této potřebnosti se pak bude přímo odvíjet nezbytnost disponovat znalostmi využitelnými při ovládání nejen podpůrné techniky, ale i samotných zbraní a výbušnin plánovaných k provedení vlastního útoku. Tato speciální příprava může být prováděna buď předem ve zvláštních výcvikových prostorech umístěných „mimo civilizaci“ nebo v omezených podmínkách teritoria, ve kterém je útok plánován. 174

Možnosti zpravodajských služeb při monitoringu tohoto parametru jsou dány jednak úspěšností infiltrace nebo náhodných, cílených, avšak zpravidla omezených možnostech získávat informace o osobnostech jednotlivých členů ustanovené teroristické skupiny se zaměřením na jejich odborné znalosti, vzdělání, praktické zkušenosti atd. Současně je v operativní činnosti potřebné se zaměřit na příjezd a kontakt osob stojících mimo ustanovenou skupinu, jejichž cílem může být provádění výcviku a školení v určitých dovednostech. Podaří-li se operativně ustanovit takové přijíždějící osoby, lze v tohoto vhodně dovozovat jak způsob provedení útoku, tak jeho možné cíle, ale i stupeň připravenosti skupiny na samotný útok. Příjezd těchto osob lze však očekávat pouze v minimální míře a bezpečnostní složky musí být trvale připraveny okamžitě s nejvyšší profesionalitou reagovat na jejich přítomnost a aktivity. Poměrně široké možnosti zde vytváří mezinárodní spolupráce mezi zpravodajskými službami. Výběr cíle Výběr cíle teroristického aktu se bude odvíjet od předchozích dvou parametrů. Motiv k útoku bude ovlivňovat výběr cíle a lze předpokládat, že se bude jednat o objekty, jejichž fungování je v rozporu s cíli a zájmy deklarovanými samotnými útočníky nebo předkladateli „vyšších principů“, kteří rozhodujícím způsobem ovlivňují motivaci útočníků a nezřídka vytvářejí ideologický základ pro jejich činnost. Schopnost provedení útoku bude limitující pro výsledný efekt, kterého chtějí útočníci svým činem dosáhnout. Zde však nebude v přímé úměře sofistikovanost vybavení a destrukční účinek. Naopak i s primitivním materiálem lze docílit velkého zničujícího efektu. Se sofistikovanějšími zbraněmi a zbraňovými systémy však lze úspěšně napadnout i tzv. tvrdé cíle a poukázat tak na schopnosti a erudici útočníků a současně na zranitelnost a neschopnost místních exekutivních složek. Významným faktorem též bude, zda se má jednat o útok demonstrativní nebo selektivní. V případě demonstrativního útoku se bude zpravidla o cíl, jež by měl být útokem maximálně destruován a v co největší míře teroristický akt zviditelnit. V případě selektivního cíle se bude jednat o pečlivě vybraný „tématický symbol“. Útok na takový cíl klade větší nároky na dlouhodobější přípravu a plánování samotného aktu.

175

Charakter útoku Charakter útoku neboli vlastní způsob jeho provedení bude přímo záviset jak na motivaci, tak na schopnostech provést útok zamýšleným způsobem. Obdobně je charakter útoku provázán s výběrem cíle, který bude mnohdy a v mnoha směrech omezující pro použití některých zbraní, pohyb vozidel, osob apod. Shrnující premisy a závěr V činnosti bezpečnostních složek při realizaci zpravodajských opatření lze jako nejefektivnější preventivní opatření, které současně umožní zabezpečování informací s relevancí ve vztahu ke sledovaným výše uvedeným parametrům považovat zpravodajskou infiltraci ustanovených či potenciálních teroristických struktur. Nikdy však nebude možné beze zbytku, ba ani v uspokojivé míře eliminovat hrozbu teroristického útoku a ve zpravodajské činnosti je nutná priorizace na základě aktuálního a kontinuálního vyhodnocování bezpečnostních hrozeb. Taková činnost je současně podmíněna schopností zpravodajských složek prognózovat vývoj bezpečnostní situace a vliv nových bezpečnostních fenoménů v dlouhodobém a střednědobém horizontu, především s ohledem na vytváření podmínek pro budování zdrojů v oblasti zpravodajství z lidských zdrojů. U organizovaných skupin je důvodné předpokládat vysokou míru nebezpečnosti organizovanými a sofistikovanými útoky, zejména v případech skupin s mezinárodní a globální působností. Na druhé straně takové skupiny představují vhodnější podmínky pro zpravodajskou infiltraci. Útoky seberadikálů budou zpravidla menšího rozsahu, jakkoli se toto tvrzení nemusí nutně vztahovat k míře destruktivního účinku. Je zde však velmi malá až žádná možnost zpravodajské infiltrace. Seberadikálové a omezeně působící jedinci jsou mnohem více ovlivněni emocemi při výběru cílů a forem útoků. Avšak i případech, ve kterých se zpravodajským složkám podaří realizovat operativní opatření k získávání poznatků umožňujících hodnocení shora uvedených parametrů, není možné využít exaktní vědeckou metodu ke stanovení míry pravděpodobnosti spáchání útoku a úrovně přípravy na něj, a která by tak byla závaznou pro rozhodování bezpečnostních orgánů o jejich dalším postupu.

176

Rozhodovací proces problematiky evakuace obyvatelstva a jeho metodika Ing. Jan KYSELÁK Univerzita obrany, Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65, 612 00 Brno e-mail: [email protected]. Klíčová slova: Etapy, evakuace, metodika, ochrana obyvatelstva, prvky, rozhodovací proces. Abstrakt: Příspěvek stručně rozebírá problematiku evakuační odezvy na vznik možných mimořádných událostí a krizových situací nevojenského charakteru. Třídí ovlivňující faktory evakuace obyvatelstva, člení jednotlivé etapy rozhodovacího procesu v relaci k evakuaci obyvatelstva a uvádí vhodné metody, které jednotlivé etapy tohoto rozhodovacího procesu podporují. ÚVOD Evakuace je pouze jedno z mnoha specifických opatření, kterým prakticky všechny státy za vzniku mimořádných událostí nebo krizových situací, ať již antropogenního, či naturogenního původu, řeší zabezpečení ochrany vlastního obyvatelstva. Také v České republice se proto na uvedená evakuační opatření vždy kladl a v současné době také klade nemalý důraz. Zvláště rozsáhlé krizové situace z uplynulých roků (zejména záplavy, kterými byly postiženy i oblasti, ve kterých platné právní předpisy neukládaly povinnost mít zpracované evakuační plány a tyto tam také absentovaly) potvrdily, že plánováním evakuačních opatření bude potřeba se zabývat i v budoucnu, a to i v relaci ke zkvalitnění rozhodovacího procesu např. prostřednictvím zpracované vhodné metodiky. ROZHODOVACÍ OBYVATELSTVA

PROCES

PROBLEMATIKY

EVAKUACE

Problematika rozhodovacího procesu, provází lidstvo po celou historii jeho bytí. Rozhodování, původně zcela instinktivní (pudové), se u člověka v průběhu tisíciletí změnilo až v ryze exaktní a explicitní formu jeho činnosti. Rozhodovací proces v podstatě probíhá v celé živé přírodě, tato činnost také byla, je a i nadále bude determinující pro celý rozvoj lidské společnosti. V současné době je rozhodovací proces markantní především v managerské

177

činnosti všech úrovní řízení a všech sfér, sféru ochrany obyvatelstva a krizového řízení nevyjímaje. Evakuační odezva Volba evakuace obyvatelstva, jako jednoho z odezvových opatření ochrany obyvatelstva na potenciální vznik mimořádných událostí a krizových situací, je v podstatě podmíněna třemi základními obecnými podmínkami: -

na postiženém nebo ohroženém teritoriu není možno zabezpečit ochranu obyvatelstva jiným efektivním způsobem; riziko ohrožení obyvatelstva při samotném procesu evakuace musí být v každém případě akceptovatelné, tj. obyvatelstvo nesmí být vystaveno většímu ohrožení, než při rozhodnutí o zabezpečení jeho ochrany v místě; disproporce mezi naplánovanými evakuačními opatřeními, připraveností orgánů pro řízení evakuace a připraveností obyvatelstva k evakuaci musí být v přijatelných mezích - lze plánovat pouze taková opatření, která budou zvládnutelná jak ze strany těchto orgánů, tak i ze strany evakuací dotčeného obyvatelstva.

V souvislosti s problematikou evakuační odezvy můžeme hovořit o tzv. rozhodovacím procesu problematiky evakuace, který lze v podstatě rozdělit na dvě základní fáze a tyto pak dále do jednotlivých etap. Rozhodovací proces a jeho etapy V relaci k problematice rozhodovacího procesu můžeme rozlišit tři základní případy rozhodování [1]: -

rozhodování za jistoty; rozhodování za rizika; rozhodování za nejistoty.

Poněvadž v případě vzniku mimořádných událostí nebo krizových situací, s východiskem řešení směřujícímu k evakuaci obyvatelstva, je zpravidla ohroženo zdraví, popř. i životy, obyvatelstva, využití variant rozhodování za rizika nebo nejistoty, by mělo být pouze krajním řešením. Řešení rozhodovacího procesu by se mělo pokud možno vždy opírat o jistotu. Samotný rozhodovací proces lze obecně rozčlenit do jednotlivých, na sebe navazujících etap – viz obrázek 1, přičemž etapu 1-6 můžeme označit za přípravu rozhodnutí, etapu 7-8 pak za fyzickou implementaci přípravy rozhodnutí.

178

verifikace ohrožení

ROZHODOVACÍ PROCES

Analýza a hodnocení ohrožení

příprava podpory rozhodnutí mapování souvislostí

vlastní zpracování plánů implementace rozhodnutí

2. Stanovení kritérií hodnocení variant evakuace obyvatelstva

3. Tvorba popř. optimalizace variant evakuace obyvatelstva

4. Stanovení a hodnocení důsledků variant evakuace obyvatelstva vlastní rozhodnutí

plánování evakuace [příprava rozhodnutí)

1. Analýza a formulace rozhodovacího problému – stanovení cíle

5. Hodnocení a výběr varianty evakuace obyvatelstva a příprava rozhodnutí

6. Zpracování evakuačních plánů a jejich zapracování v rámci krizového plánu kraje

7. Vydání rozhodnutí a realizace zvolené varianty evakuace obyvatelstva

8. Kontrola průběhu a výsledků realizace evakuace obyvatelstva

Vyhodnocení realizace evakuace obyvatelstva a přijetí závěrů

Obrázek 1 Struktura plánovacího a rozhodovacího procesu pro evakuaci obyvatelstva (Zdroj: vlastní) 179

Rozhodovací proces v relaci k evakuaci obyvatelstva u odborných orgánů Rozhodovací proces evakuace obyvatelstva a jeho jednotlivé etapy by měly být odrazem analýzy a hodnocení ohrožení. Tato zahrnuje především získávání, analýzu a vyhodnocování informací různého druhu, jejichž výsledkem je identifikace určitých událostí nebo situací (okamžitých nebo potenciálních, časově třeba i do určité míry vzdálených), které vyžadují řešení, tj., měly by iniciovat zahájení rozhodovacího procesu [2]. Celkovou strukturu rozhodovacího procesu (viz obr. 1) lze rozdělit na následující etapy: 1. Etapa Analýza a formulace rozhodovacího problému – stanovení cíle Představuje hlubší poznání problému, resp. problémové události nebo situace, stanovení jeho základních prvků, vyjasnění podstaty zahrnující určení příčin vzniku problému a cílů jeho řešení – výsledkem této etapy je přesná formulace rozhodovacího problému [2]. Pro získání podporujících údajů pro tuto etapu používáme různé metody. Jsou to takové metody, které mohou nejen podpořit, ale i zkvalitnit analýzu a formulaci tohoto rozhodovacího problému. Zpravidla je dělíme do tří skupin a to na: -

metody kauzální analýzy – např. strom kauzálních vztahů, diagram příčin a následků (Ishikawův diagram), analýza silového pole; další metody analýzy rozhodovacích problémů – např. šestislovný graf, Paretova analýza; metody analýzy struktury rozhodovacího problému – influenční diagramy, kognitivní mapy [2].

V každé skupině lze tedy nalézt několik zástupců konkrétních metod, výběr vhodných metod bude vždy záviset na schopnostech, erudici a také zájmu odborného pracovníka vůbec nějakou metodu využít. 2. Etapa Stanovení kritérií hodnocení variant evakuace obyvatelstva Prezentuje stanovení takových kritérií, která se zpravidla odvozují od stanovených cílů. Kromě těchto cílů, může výběr kritérií hodnocení podpořit hledání možných nepříznivých dopadů variant, zjištění odlišností a rozdílů variantních řešení apod., případně vymezit subjekty, jejichž zájmy a cíle mohou být určitým řešením problému dotčeny [1]. Tuto etapu mohou např. podporovat: - intuitivní metody tvůrčího myšlení – dominují vzájemné asociace, vytváření analogií a vzájemné srovnávání, např. brainstorming, brainwriting, metoda „635“, diskuse „66“ (metody vedou k přímé tvorbě námětů), Gordonova 180

metoda, synektická Gordonova metoda (metody k tvorbě námětů využívají analogie); - využití expertů z předmětných oblastí a jejich expertních výpovědí. Předpokladem pro vysokou kvalitu expertních výpovědí zejména bude: - vhodný výběr expertů – např. dostatečné kompetence, nezaujatost, kreativnost, sebekritičnost, konstruktivnost myšlení, kladný přístup k expertíze, schopnost a také ochota dát k dispozici svoje názory; - volba vhodných metod získávání, expertních výpovědí – anketa, řízený rozhovor, panelová diskuse, delfská metoda [3]. 3. Etapa Tvorba, popř. optimalizace variant evakuace obyvatelstva Je etapou s vysokými nároky na tvůrčí schopnosti řešitelů. Snahou řešitelů by proto mělo být zpracovat co nejširší soubor koncepčně odlišných variant. Variantu určenou k realizaci (optimální variantu) lze totiž vybrat jedině ze souborů připravených variant. Čím je tento soubor menší, tím je též menší naděje na dosažení skutečně dobrého řešení [1]. Tuto etapu mohou podporovat: - intuitivní metody (viz etapa 2); - systematicko-analytické metody – převažuje systematické shromažďování, třídění a členění všech prvků relevantních pro daný problém a jejich následné systematické kombinace a variace, např. rozhodovací stromy, morfologická analýza popř. metoda PVN (párových vztahů návrhů), k dalším využitelným metodám, které je možno zařadit do podskupiny metod hodnotového managementu, můžeme zařadit metodu analogie, porovnání funkcí apod. [2]. 4. Etapa

Stanovení a hodnocení důsledků variant evakuace obyvatelstva

Náplní této etapy je zjištění předpokládaných dopadů a účinků jednotlivých variant z hlediska zvoleného souboru kritérií. Určování důsledků variant je zejména v případě rozsáhlejšího souboru variant pracná a časově náročná záležitost. U některých typů problémů lze stanovení jejich důsledku zajistit pomocí modelové a výpočetní techniky, mnohé dopady a účinky variant není ale možné takto stanovit a proto je potřeba využít znalosti odborníků (expertů) z dané oblasti [1]. Podporu stanovení a hodnocení důsledků variant lze realizovat: - matematickým modelováním – v případě kvantitativních, číselně vyjádřených důsledků – v praxi je ovšem dosud až na výjimky [4] pouze velmi zřídka v této oblasti uplatňována; 181

- využitím expertů z předmětných oblastí a jejich expertních výpovědí (viz etapa 2). 5. Etapa Hodnocení a výběr varianty evakuace obyvatelstva a příprava rozhodnutí Smyslem této dvoufázové etapy je stanovení takové varianty řešení, která splňuje nejlépe cíle řešení, tzn. je nejlepší z hlediska celého souboru kritérií. V první fázi se vylučují varianty zcela nepřípustné, tj. takové, které nesplňují některé cíle řešení rozhodovacího problému, respektive varianty, překračující některé omezující podmínky. V druhé fázi pak probíhá posuzování (hodnocení) celkové výhodnosti přípustných variant, jehož výsledkem je buď pouze určení celkově nejvýhodnější varianty, nebo stanovení tzv. preferenčního uspořádání variant, tj. jejich seřazení podle celkové výhodnosti od varianty nejlepší až po variantu nejhorší ze všech přípustných variant [1]. Mezi nepřípustné varianty bychom měly rovněž zařadit takové varianty, které by mohly jejich aplikací evakuované osoby např. ohrozit na zdraví nebo dokonce životě, nemusely by být zárukou realizovatelnosti v daném časovém horizontu apod. Etapu budou podporovat různé metody vyhodnocování variant, které můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a to na metody: -

jednokriteriálního vyhodnocení – triviální situace, která většinou nenastává; vícekriteriálního (multikriteriálního) vyhodnocení – např. metoda přímého stanovení dílčích ohodnocení vybraným expertem apod. [3].

6. Etapa Zpracování evakuačních plánů a jejich zapracování v rámci krizového plánu kraje Obsahem etapy je samotné zpracování evakuačních plánů. V souladu s platnou právní úpravou [5] se jedná se o: -

plány evakuace obyvatelstva, jako součásti havarijního plánu kraje, zpracovávané hasičským záchranným sborem kraje; plány evakuace osob, jako součásti vnějšího havarijního plánu, zpracovávané rovněž hasičským záchranným sborem kraje; dílčí části vnějších havarijních plánu - pokud zóna havarijního plánování zasahuje na území více krajů, zpracovávané hasičskými záchrannými sbory těchto krajů pro příslušnou část území kraje.

 

182

7. Etapa Vydání rozhodnutí a realizace zvolené varianty evakuace obyvatelstva Tato, jak již bylo výše uvedeno, je spolu s etapou 8 (viz níže) fyzickou implementací rozhodnutí. Jestliže evakuace obyvatelstva nemůže z jakýchkoliv důvodů probíhat v souladu se zpracovanými evakuačními plány a vybranými variantami, bude nutná na takto vzniklou situaci adekvátní reakce, ve smyslu hledání nových alternativních řešení problému. Může se zároveň jednat o etapu, jejíž charakter se může vzhledem k průběhu řešené události nebo situaci vyznačovat velkou dynamičností spolu s možným nedostatkem času pro využití většiny metod pro její podporu, na druhé straně se může také jednat o etapu, jejíž průběh bude časově pomalý. Tuto etapu mohou podporovat: - intuitivní metody tvůrčího myšlení (viz etapa 2]; - využití expertů z předmětných oblastí a jejich expertních výpovědí (viz etapa 2). 8. Etapa Kontrola průběhu a výsledků realizace evakuace obyvatelstva Uvedená etapa je neméně důležitou etapou a to zejména v rámci etapy vydání rozhodnutí a realizace zvolené varianty evakuace obyvatelstva. Kontrolu lze definovat jako proces, jehož podstata spočívá ve zjišťování skutečného stavu předmětu kontroly, ve srovnání žádoucího a skutečného stavu a ve stanovení opatření k navedení optimálního stavu a v rozboru příčin vzniklých disproporcí [6]. Kontrolní proces lze rozdělit do fází, které zahrnují: -

stanovení kritérií – takových kritérií, která odpovídají cílům rozhodovacího procesu a lze je jednoznačně vyhodnotit (např. průměrný počet evakuovaného obyvatelstva v závislosti na čase); zjištění faktů – jde o postižení objektivního obrazu reálně existující skutečnosti (např. zjištění celkového počtu již evakuovaného obyvatelstva a výpočet průměrného počtu evakuovaných za časovou jednotku); kritické zhodnocení faktů – skutečnost porovnáváme s kritérii (např. zda zjištěný průběžně počet evakuovaného obyvatelstva odpovídá stanovenému počtu evakuovaných podle časového harmonogramu evakuace); převod získaných faktů do praxe – ovlivňování, což je samotným smyslem kontroly (např. posílení počtu dopravních prostředků z důvodu zjištěného nasazení dopravních prostředků s nižší přepravní kapacitou). Kontroly můžeme rozdělit z hlediska:

-

rozsahu kontroly – komplexní nebo dílčí; 183

-

místa provádění kontroly – přímá, nepřímá; způsobu vyjádření výsledků kontroly (verbálně nebo písemně); času prováděné kontroly – preventivní, průběžná nebo následná (rozdělení podle vztahu k fázím kontrolované činnosti), soustavná nebo občasná (rozdělení podle doby trvání); způsobu ovlivňování zájmů – přikazovací, podněcovací.

Po ukončení uvedených etap následuje vyhodnocení realizace evakuace obyvatelstva a přijetí závěrů. Toto vyhodnocení již není zahrnuto jako etapa rozhodovacího procesu. OHODNOCENÍ A APLIKACE VYBRANÝCH METOD Pro praktickou aplikaci a podporu rozhodovacího procesu a jeho vybraných etap, lze využít řadu metod, které ovšem v relaci k předmětné problematice evakuace obyvatelstva musí splňovat základní předpoklad – musí být pro tuto oblast aplikovatelné. Z důvodu rozhodovacím procesem podporovaným řešení různorodých mimořádných událostí nebo krizových situací, které mohou nastat nebo v jejichž průběhu může dojít k neočekávaným zvratům ve vývoji, není vhodné většinou určit pouze jednu nejvhodnější metodu pro podporu řešení dané etapy. Tam kde je to možné, je vhodné vybrat více metod s jejich preferenčním uspořádáním. Ohodnocení metod vybraných etap rozhodovacího procesu Vybrané vhodné metody podpory jednotlivých k potenciálním uživatelům musí splňovat následující kritéria:

etap

v relaci

- nenáročnost na odbornost (vlastní aplikace metod musí být blízká schopnostem všech kategorií zainteresovaných pracovníků, musí být uživatelsky příznivá); - časová nenáročnost; - nenáročná na vstupní data; - současná dostupnost potřebných nástrojů pro aplikovatelnost metody v praxi. Zmíněné metody byly posouzeny podle výše uvedených kritérií expertní metodou. Posouzení proběhlo vybraným odborníkem z praxe11.

                                                             11

pplk. Ing. Jaroslav Strašák, vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Ředitelství HZS Jihomoravského kraje

184

Aplikace preferovaných metod vybraných etap rozhodovacího procesu Z výsledků expertního ohodnocení vyplývá, že pro činnost odborných orgánů v souladu se zvolenými kritérii se akceptovatelnost uvedených jednotlivých metod vyznačuje rozdílnou úrovní. Z těchto metod byly tedy pro návrh podpory jednotlivých etap k praktické aplikaci vybrány ty metody, které dosáhly nejvyššího ohodnocení a jsou tak tedy pro potřeby současné praxe za současných podmínek v rámci rozhodovacího procesu nejpřijatelnější – jsou preferovány. 1. Etapa Analýza a formulace rozhodovacího problému – stanovení cíle Preference metody z ohodnocení: -

šestislovný graf.

Šestislovný graf Jedná se o metodu založenou na nejobecnějším, racionálně-logickém principu odhalování důvodů, které vedly k určitému důsledku a to kladením si základních otázek „co?“, „kdy?“, „kde?“, „kdo?“, „proč?“, „jak?“ se stalo. Rozhodovací problém je tedy analyzován ze šesti hledisek, která mají odhalit původce příčiny i situací, která jej obklopuje. Blíže např. v [7]. 2. Etapa Stanovení kritérií hodnocení variant evakuace obyvatelstva Preference metody z ohodnocení: -

panelová diskuse, popř. Gordonova metoda (pro evakuaci obyvatelstva při vzniku mimořádných událostí nebo krizových situací menšího nebo méně komplikovaného rozsahu); panelová diskuse, popř. delfská metoda (pro evakuaci obyvatelstva při vzniku mimořádných událostí nebo krizových situací většího nebo komplikovaného rozsahu).

Panelová diskuse Podstata panelové diskuse (dále jen diskuse) spočívá v tom, že probíhá otevřená řízená diskuse s cílem dosáhnout konsensuálního názoru v relaci k řešené problematice. Počet účastníků by neměl přesáhnout 20 osob. Blíže např. v [7]. Gordonova metoda Tato metoda spočívá v odstupu od základního problému. V podstatě používá stoprocentně postupů popsaných při aplikaci metody brainstormingu s tím

185

rozdílem, že členové týmu neznají základní problém k řešení, protože moderátor či vedoucí skupiny sdělí pouze metaproblém. Blíže např. v [2]. Delfská metoda Expertní metoda, s jejíž pomocí tým odborníků z různých oborů postupně získává konsensus názoru na danou problematiku. Metoda je založena na anonymitě odpovědí jednotlivých odborníků, které jsou korigovány zpětnou vazbou informací. Blíže opět např. v [7]. 3. Etapa Tvorba, popř. optimalizace variant evakuace obyvatelstva Preference metody z ohodnocení: -

metoda analogie, popř. Gordonova metoda (tvorba variant evakuace); metoda porovnání funkcí (optimalizace variant evakuace).

Metoda analogie Tato metoda je postup vyhledávání a uplatnění podobného celkového řešení. Je založená na využívání podobností prvků, znaků, struktury a na reagování mezi různými objekty, systémy nebo jevy. Jde především o podobnosti mezi strukturami a funkcemi objektů jako přírodních a účelových systémů. Blíže např. v [8]. Gordonova metoda - viz etapa 2. Metoda porovnání funkcí Metoda se snaží najít předmět, který by tutéž nebo podobnou funkci plnil na kvalitativně vyšší úrovni než analyzovaný (původní) předmět. Blíže např. v [2]. 4. Etapa

Stanovení a hodnocení důsledků variant evakuace obyvatelstva

Preference metody z ohodnocení: -

panelová diskuse, další v pořadí z ohodnocení anketa a brainstorming.

Panelová diskuse -

viz etapa 2.

186

Anketa Jde o získání výpovědí expertů v písemné formě pomocí dotazníků. Expert odpoví na dotazy obsažené v dotazníku, přičemž tyto dotazy jsou buď uzavřené, vyžadující odpověď ano či ne, nebo otevřené. Otevřené otázky umožňují expertovi zpracovat popis předpokládaných dopadů volby určitých variant. Blíže např. v [2]. Brainstorming Skupinová metoda založená na samovolném vytváření co největšího počtu námětů k řešení problému. Může mít buď formu řízené diskuze bez zábran, nebo formu vytváření spontánních asociací. Nosnou myšlenkou je předpoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě. Blíže např. v [2]. 5. Etapa Hodnocení a výběr varianty evakuace obyvatelstva a příprava rozhodnutí Preference metody z ohodnocení: -

metoda vícekriteriálního hodnocení.

Vícekriteriální metoda Praxí ověřená metoda. Při reálné situaci máme k dispozici více kritérií, podle kterých vybíráme nejoptimálnější variantu a varianty určitým způsobem řadíme. Výběr vhodné vícekriteriální metody by měl být zároveň determinován možností pracovat jak s kritérii kvantitativní, tak i kvalitativní povahy. 7. Etapa Vydání rozhodnutí a realizace zvolené varianty evakuace obyvatelstva Preference metody z ohodnocení: -

brainstorming (uplatnění při nedostatku času v rámci této etapy); panelová diskuse (uplatnění při dostatečném času v rámci této etapy).

Brainstorming. -

viz etapa 4.

Panelová diskuse -

viz etapa 2.

187

ZÁVĚR Problematika rozhodovacího procesu by měla být jednou za základních aktivit nejen manažerů s rozhodovací pravomocí, ale i všech ostatních pracovníků, kteří se podílejí na zpracování podkladů pro tato rozhodnutí, ať již ve formě plánovací, či jiné dokumentace. Ve vztahu k oblasti ochrany obyvatelstva a jejím nástrojům, v tomto případě evakuaci obyvatelstva, to platí rovněž. Rozhodovací proces je v tomto případě podmíněn celou řadou vzájemně propojených a jen těžce oddělitelných aspektů, které lze ve spojení s řešenou problematikou po jednotlivých oblastech sumarizovat následovně: -

-

-

pouze kvalitně zplánovaná a připravená evakuační odezva na vznik mimořádných událostí a krizových situací, může bezezbytku naplnit očekávání, vkládaná do tohoto opatření; plánovací i realizační proces evakuace obyvatelstva bude (kromě jiného), vždy determinován celou řadou faktorů - tyto jsou v současné době při těchto procesech odpovědnými orgány poněkud opomíjeny až podceňovány; rozhodovací proces je za určitých podmínek velmi účinným nástrojem zkvalitnění vybraných oblastí společenské, ekonomické apod., oblast ochrany obyvatelstva a příslušných nástrojů její aplikace nevyjímaje; rozhodovací proces s jeho strukturou se stává jednodušším a přehlednějším jeho rozčleněním do jednotlivých, na sebe logicky navazujících etap; naplnění obsahu jednotlivých etap podporují různé metody, jejichž aplikovatelnost v dané etapě a zejména daným zpracovatelem je dána nejen vhodností použití, ale především náročností na odbornost zpracovatele, časovou náročností, náročností na vstupní data a náročností na dostupnost podpory v praxi při aplikování zvolené metody; využití komplikovanějších metod podpory zmíněných etap se v podstatě v praxi nesetkává s pozitivním ohlasem - příčinu lze spatřovat zejména v tom, že zodpovědní pracovníci nejsou zvyklí téměř jakékoliv metody v řešení této problematiky využívat; některé z metod jsou v současné době v praxi uplatňovány již nyní, ovšem nevědomky (např. metoda panelové diskuse, metoda analogie apod.).

SEZNAM LITERATURY [1] VEBER, J. et al. Základy managementu pro střední školy. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Fortuna, 2003. ISBN: 80-7168-654-9. [2] FOTR, J. et al. Manažerské rozhodování. Praha : Ekopress, s.r.o, 2006. ISBN 80-86929-15-9. [3] FOTR, J. et al. Manažerské rozhodování. II. Praha : EKOPRESS, s.r.o., 2000. ISBN 80-86119-20-3.

188

[4] Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s. Pokročilé metody a nástroje systému velení a řízení za krizových situací a simulační prostředky pro přípravu a výcvik příslušných specialistů. Řež : Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s., 2007. [5] Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů. [6] MAŠLEJ, M. et al. Základy a základní pojmy managementu. Brno: Univerzita obrany, 2006. [7] HORÁK, R. et al. Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. Praha: Linde Praha, a.s., 2004. 80-7201-471-4. [8] Sektorové operační programy (SOP). Metodická příručka. Metodické a systémové zásady zpracování sektorových. [Online] 3. [Citace: 15. prosinec 2008.] http://www.dhv.cz/regstrat/NRPs/MetSOP/MetSOP.htm.  

189

Biologická nebezpečí, mýty a fakta Ing. Mgr. Lucie MALÁ, Mgr. Pavla KREJČOVÁ Univerzita obrany Kounicova 65, 612 00 Brno Klíčová slova: BSE, listerióza, aviární influenza, toxoplasmóza Abstrakt: Článek se zabývá údaji získanými z provedené analýzy současného stavu nejčastěji medializovaných biologických nebezpečí v posledních letech. V článku jsou zahrnuta tato biologická nebezpečí: BSE, listerióza, aviární influenza a toxoplasmóza. Jsou shrnuta fakta a mýty o výše uvedených nákazách, možnostech jejich přenosu a preventivních opatření vedoucí k ochraně lidského zdraví. Úvod Ve stínu mylných a neúplných informacích prezentovaných médii dochází k neodůvodněnému snížení konzumace „rizikových“ potravin. Ještě nedávno se v souvislosti s nemocí šílených krav hovořilo o možné epidemii vyvolané novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy nemoci. V současné době nastala podobná situace s virem ptačí chřipky. Tyto negativní prognózy se však nenaplnily. Dalším příkladem mediálního zveličování a nedostatečné informovanosti obyvatelstva mohou být rizika spojená s onemocněním způsobené bakterií Listeria monocytogenes a parazitem Toxoplasma gondii vedoucí ke zbytečné panice. Proto se těmto tématům zodpovědně věnuje celá řada světových organizací a odborníků veterinární i humánní medicíny.

VYBRANÁ BIOLOGICKÁ NEBEZPEČÍ 1. BSE 1.1. Fakta a historie Sborník vydaný ÚZPI z ledna roku 2000 popisuje vznik a šíření bovinní  spongiformní encefalopatie – BSE – v Evropě jako stávající aktuální problém ovlivňující živočišnou výrobu a s očekávajícím obrovským dopadem na ekonomiku tohoto odvětví. Obavy spotřebitelů z možné spojitosti mezi BSE a neurologickými onemocněními lidí (CJD) stoupají zvláště po té, co byla 190

zjištěna a vědeckým sledováním podložená podobnost mezi novou variantou Creutzfeldt – Jakobovy nemoci (CJD) a BSE u skotu. BSE patří do skupiny přenosných prionových onemocnění. Původcem těchto onemocnění je podle současných poznatků infekční patogenní agens – pozměněný prionový protein (lépe řečeno glykoprotein). Prionové proteiny (PrP) jsou glykoproteiny s neznámou funkcí. Mají unikátní schopnost ireversibilně měnit svoji strukturu z normální a-helix-rich isoformy (označovanou PrPc) na patologickou p-sheetrich isoformu, známou jako scrapie (PrPSc) (Prusiner, 1991). Důležitou částí molekuly prionu je úsek odpovídající za interakci mezi infekční makromolekulou PrPSc a normální PrPC. Variabilita v uvedeném místě, daná odlišnou sekvencí aminokyselin, je podstatou „hostitelské bariéry“ mezi různými druhy živočichů. Společným znakem všech prionových onemocnění je dlouhá inkubační doba (většinou řadu let), po nástupu prvních příznaků ale zpravidla rychle progredují a vždy končí smrtí. 1.2. Příčina vzniku BSE Závěry epidemiologických studií z Velké Británie dávají do souvislosti výskyt BSE u skotu a konzumaci masokostní moučky kontaminované stejným původce, který vyvolává skrapii (klusavku) u ovcí. Uhynulé ovce se zpracovávaly v kafilériích na masokostní moučku dlouhá léta, aniž by se klusavka přenesla na jiný druh. V polovině sedmdesátých let, kdy Evropu sužovala ropná krize, se v Británii šetřilo i v kafileriích. Z těchto důvodů byly v technologickém postupu zpracování masokostní moučky vynechány dva kroky: extrakce tuků rozpouštědlem a následné odstranění tohoto rozpouštědla parou pod tlakem. Infekční agens tak nebylo vystaveno působení horkého rozpouštědla. Při zpracování mrtvých těl ovcí tak nedošlo k destrukci „závadného“ prionu – bílkovinné součásti buňky, která má podíl na vzniku klusavky u ovcí. Masokostní moučky, které se zde vyráběly, se používaly do krmných směsí pro skot, zejména pro výkrm masných plemen, ale i pro vysoce užitkové chovy. Několikaleté zkrmování nakonec skončilo „zmutováním“ klusavky ovcí v nemoc šílených krav, neboli bovinní spongiformní encefalopatii. 1.3. Ochranná opatření přijatá v ČR a v EU Již od roku 1962 platí v České republice přísné parametry pro zpracování kafilerní suroviny (kadáverů a odpadů z jatek) na masokostní moučku. Tyto parametry byly 130-140 °C při tlaku 3 atm. po dobu 30 minut. Uvedený způsob zpracování byl v této době vyžadován za účelem likvidace sporulujících bakterií, o BSE se v této době ještě nevědělo.

191

Na tyto parametry posléze přistoupila i Evropská unie, neboť se prokázalo, že nebezpečný prion (bílkovinná složka buňky) je destruován při teplotě kolem 130°C. Ukázalo se ale, že se závadná masokostní moučka na náš trh v polovině devadesátých let dostala a zřejmě při nedostatečném čištění v mísírnách krmiv mohla kontaminovat směs pro skot. Proto také Státní veterinární správa v souladu s evropskou legislativou rozhodla, že se masokostní moučky nesmějí zkrmovat přežvýkavcům, a v mísírnách krmiv bylo zakázáno připravovat krmné směsi pro prasata a drůbež a zároveň pro skot na stejném zařízení. 1.4. Součastná situace Díky přísným veterinárním opatřením, která byla přijímána, se riziko nakažení dalších zvířat prakticky eliminovalo. Masokostní moučky byly pro krmení hospodářských zvířat zakázány, nervová tkáň skotu se odstraňuje již na jatkách a posléze se neškodně odstraňuje. Do tržní sítě se nic potenciálně nebezpečného nedostává a podle výsledků vyšetřování poráženého skotu se ukazuje, že přijatá opatření byla účinná. Od počátku roku 2001, kdy se u nás na BSE vyšetřuje, bylo dosud prověřeno 1 311 473 kusů skotu, a na toto množství bylo zjištěno 28 pozitivních kusů. V loňském roce byly zaznamenány dva případy, v letošním roce žádný. I v ostatních členských zemích EU je zaznamenávána stejná tendence. 2. Ptačí chřipka Původcem chřipky je vir. Jedná se o nebuněčné živé organismy, které se množí pomocí hostitelské buňky. Virus chřipky se skládá z jádra, obalů a několika typů bílkovin. Na povrchu viru jsou dva antigeny. První hemaglutinin (H), zajišťuje přichycení viru na povrch napadené buňky a má schopnost shlukovat červené krvinky. Druhý antigen je neuraminidáza (N). Její funkce je narušit povrch buňky a usnadnit viru vstup a výstup z buňky. Existují tři druhy chřipkových virů, a to A, B a C. Viry chřipky A a C jsou nakažlivé jak pro člověka, tak pro zvířata. Virem chřipky B se může nakazit jen člověk. V případě ptačí chřipky (aviární influenzu), kterou vyvolává virus influenzy patřící do čeledi Orthomyxovirů, může jít buď o nízce patogenní formu, která postihuje pouze ptáky nebo o formu vysoce patogenní a kterou za určitých okolností mohou onemocnět i savci. Tato vysoce patogenní aviární influenza se vyznačuje vysokou morbiditou a mortalitou ptáků. 2.1. Fakta a historie První zmínky o ptačí nemoci jsou starší než 100 let a pocházejí z Itálie 192

a Černé Hory. V současnosti je známo více než 140 chřipkových virů, které postihují ptáky. U volně žijících ptáků se tyto viry vyskytují minimálně a způsobují mírně probíhající onemocnění. Častěji decimují hejna chovaných v zajetí. V případě domácí drůbeže napomáhá šíření viru vysoká hustota ptáků chovaných na malém prostoru. Nakažení jedinci ohrožují chřipkou okolí především cestou svých infekčních exkrementů. Největší pozornost byla upřena do jihovýchodní Asie v roce 1997, kdy byl v Hongkongu diagnostikován virus aviární influenzy typu A/H5N1. Tehdy onemocnělo 18 lidí, 6 jich zemřelo a bylo utraceno téměř půldruhého milionu kusů drůbeže. V roce 2002 se opět v Hongkongu objevil stejný virus. Na konci devadesátých let a v prvních letech po roce 2000 celkem onemocnělo přes 100 lidí, přes 50 jich zemřelo a bylo zlikvidováno zhruba kolem 150 milionů ptáků. 2.2. Hrozí člověku nebezpečí? Je jasné, že ptačí chřipka, zejména pokud jde o vysoce patogenní typ H5N1, může za určitých okolností ohrozit i člověka. Podle zkušeností z jihovýchodní Asie a nejnověji i z Turecka je však zřejmé, že případy nákazy lidí jsou ojedinělé a že přenos viru z drůbeže na člověka je vzácný. Většina případů má souvislost s přímým kontaktem lidí s uhynulou nebo nemocnou drůbeží, zejména v průběhu porážení, škubání a kuchyňské přípravy. Žádný případ nemá vztah ke konzumaci důkladně provařeného či propečeného drůbežího masa nebo tepelně opracovaných vajec, neboť virus je inaktivován v jádře při teplotě 70 °C. Riziko vyplývá především ze specifického chovu drůbeže v zemích jihovýchodní Asie, Turecka a zemích Předního východu. Zde je drůbež chovaná zcela odlišným způsobem než v Evropě. Nakazit se tedy je možné prakticky jen při masivní infekci přímým kontaktem s nemocnými ptáky, jejich peřím, podestýlkou či exkrementy. Uvádí se, že v trusu může virus přežívat i déle než dva týdny. 2.3. ,,Hrozí nám pandemie ptačí chřipky?,, Virus ptačí chřipky napadá ptactvo nikoli člověka. Člověk může ve výjimečných případech ptačí chřipkou onemocnět, a to při dlouhodobém kontaktu s uhynulými ptáky, jejich výtrusy, peřím či syrovým masem a krví. Virus není přenosný z člověka na člověka. Křížením viru ptačí a lidské chřipky může vzniknout nová agresivní forma, vůči které nejsou lidé imunní a neexistuje proti ní očkování. Tato nová forma chřipky se může rozvinout pouze v hostiteli, který je schopen nakazit se jak ptačí, tak lidskou chřipkou. Takovým hostitelem je prase. Rizikovou oblastí je jihovýchodní Asii, kde lidé velmi často přicházejí do blízkého fyzického kontaktu s prasaty i ptáky zároveň.

193

3. Listerióza Další významnou zoonózou alimentárního původu je listerióza. Jedná se o infekční onemocnění způsobené bakterií Listeria monocytogenes. Rod Listeria zahrnuje 6 druhů, Listeria monocytogenes je jako jediný druh patogenní pro člověka. Listeria monocytogenes je fakultativní intracelulární parazit, který je schopný proniknout do hostitelské buňky a množit se v ní. Tato bakterie s ubikvitárním rozšířením byla mimo člověka izolována i z divoce žijících i domestikovaných savců, dále z ryb, korýšů či mlžů. Vyskytuje se ve střevním traktu lidí i zvířat, volně ve vnějším prostředí, v půdě, v povrchových vodách, na povrchu rostlin i v silážích. Listerie se vyskytují v nedostatečně pasterizovaném mléku, měkkých sýrech, zelenině, v jídlech před konzumací tepelně neopracovaných (př. paštika) dále pak v salátech, krůtím mase, v sýrech vyrobených z nepasterizovaného mléka či v cukrářských výrobcích s vaječnou náplní. Při výrobě a zpracování potravin hraje nemalou roli křížová kontaminace. Téměř všechny registrované epidemie listeriózy byly zjištěny v hospodářsky vyspělých zemích. Tento fakt je spojený s tím, že se listerie, jejíž růst je v běžných podmínkách potlačován konkurenční mikroflórou, začne uplatňovat až v extrémnějších podmínkách, a to v potravinách vysoce technologicky zpracovaných, balených a skladovaných při chladírenských teplotách. K této infekci nejčastěji dochází po konzumaci silně kontaminovaných potravin. Aby byla překonána střevní bariéra a listerie pronikly do organismu, musí jejich koncentrace překročit 10 mil/g potraviny. Vstupní branou se ale může stát i sliznice spojivky či urogenitální systém. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 3-70 dnů, nejčastěji však 3 týdny. K nejčastěji postiženým patří především lidé s imunodeficiencí, po transplantacích, po léčbě nádorového onemocnění, či s imunitním systémem poškozeným vlivem drog a alkoholu, těhotné ženy, novorozenci a starší lidé. V epidemiologii listeriózy se významně uplatňuje bacilonosičství. Tomuto způsobu je připisována přibližně desetina všech diagnostikovaných případů. Nezanedbatelná je také možnost transplacentárního přenosu. Projevy onemocnění jsou podstatně rozdílné u osob se zdravým imunitním systémem a u rizikových skupin. V prvním případě se jedná o gastrointestinální listeriózu s relativně nízkou morbiditou (nemocností), kdy se infekce projeví jako lehčí onemocnění doprovázené horečkou, zvracením a průjmy. Naopak u osob s imunodeficiencí (oslabený imunitní systém) přechází onemocnění do formy invazivní listeriózy s vysokou až 50% morbiditou a až 30% mortalitou (úmrtností), kdy listerie nepostihuje gastrointestinální trakt ale nervovou tkáň a další orgány. U gravidních žen je častým projevem abortus (potrat) či porod mrtvého dítěte. U dětí živě narozených dochází k meningitidě (zánětu mozkových plen) a často k sepsi. U dospělých osob patří mezi nejčastější projevy invazivní listeriózy encefalitida (zánět mozku), meningitida, sepse, endokarditída (zánět srdeční nitroblány), pneumonie, artritída, hepatitida 194

a svalové bolesti. Listerie jsou schopny si zachovat plně vitální funkce v rozmezí teplot od O do 50oC, přežívají i mražení a za chladírenských teplot jsou schopny se množit. Tolerují široké spektrum hodnot pH v rozsahu 4,3-9,6 s optimem pH 7. Běžně přežívají v potravinách s koncentrací soli do 10%. Bakterie rodu Listeria jsou poměrně odolné k vnějšímu prostředí, ale jsou citlivé k běžným desinfekčním prostředkům. Nepřežívají sterilační teploty, ale při vysoké předpasterační kontaminaci může část buněk přežít i pasterační proces. o

Mezi primární preventivní opatření proti listerióze patří dodržování základních požadavků osobní hygieny a bezpečné manipulace s potravinami, důkladné tepelné opracování potravin či zchlazování a rozmrazování bez zbytečných prodlev. V posledních letech, kdy k většímu výskytu listeriózy došlo v roce 2006, se setkala veřejnost s nepravdivými informacemi o listerii ze strany médií kvůli několika nálezům nadlimitního množství této bakterie v potravinách. O krizi ani epidemii nelze v žádném případě hovořit, dozorové orgány Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správa České republiky a Státní zemědělská a potravinářská inspekce seriozně informovaly veřejnost a postupně obavy z této infekce zažehnaly. Jak se ukázalo, laická veřejnost nebyla dostatečně informovaná o rizicích spojených s touto bakterií, a proto se odborníci ze Státní veterinární správy rozhodli vypracovat dokument týkající se dané problematiky. Tento dokument je na webových stránkách Státní veterinární správy (www.svscr.cz). 4. Toxoplasmóza Původcem tohoto onemocnění je Toxoplasma gondii, která je typickým intracelulárním (nitrobuněčný) parazitem. Toxoplasma gondii je celosvětově nejrozšířenější protozoální parazit. V průměru 30 – 60 % populace má protilátky proti tomuto parazitovi. Prevalence alimentárně přenosné toxoplasmózy je např. v USA v současnosti 500 případů/ 100 000 obyvatel a rok, včetně celkem asi tří set úmrtí za rok. V České republice byl v posledních letech zaznamenán zvýšený výskyt (1 500 případů), přičemž 92 % případů je u osob do 45 let života. 4.1. Vliv parazita na hostitele Sporozoity jsou obsažené v oocystách vylučovaných kočkou domácí. Jsou produktem sexuálního rozmnožování parazita v epitelu tenkého střeva hostitele. Po opuštění střeva musí v oocystách proběhnout proces sporulace, při němž se vytvoří nejdříve 2 sporocysty a pak teprve infekce schopné sporozoity. Infikovaná kočka vylučuje velké množství oocyst (až 10 milionů denně) po dobu 1 až 3 týdnů, a to od 3. - 5. dne po ingesci toxoplasmových cyst nebo 195

oocyst. Kočka může mít též systémovou infekci. Vně hostitelského organismu v teplé a vlhké půdě nebo ve vodě mohou oocysty T. gondii přežívat téměř rok. Po příjmu oocyst v potravě (u živočichů v krmivu) nebo vodě, popřípadě přes kontaminované ruce se v trávicím traktu sporozoiti uvolní a následně se množí uvnitř buněk střevního epitelu. Takto dojde k tvorbě rychle se množících tachyzoitů, kteří cestují krevními a lymfatickými cestami do kosterní a srdeční svaloviny, mozku, jater, lymfatických uzlin a dalších tkání a orgánů. Zde infekční tachyzoiti pokračují v množení a ničí další okolní buňky. Primární infekce vzniká u člověka obvykle spolknutím infekčních oocyst u dětí při hraní na místech, kde kočky defekují; konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa; vodou kontaminovanou fekáliemi koček; mlékem infikovaných koz nebo krav apod. K transplacentárnímu přenosu dochází u těhotných žen s rychle se množícími tachyzoity v krevním oběhu, většinou při primární infekci. Vzácný je přenos transfuzí nebo transplantací. Existuje několik klinických forem toxoplazmózy. Získaná toxoplasmóza u imunokompetentních osob má u většiny infikovaných lidí průběh inaparentní. Pro pacienty s AIDS je charakteristická ložisková encefalitida, vzácněji pneumonie, hepatitida, polymyozitida. Vrozená toxoplasmóza je následkem akutně získané infekce matky přes nebo v průběhu těhotenství. Inkubační doba se pohybuje od 5-23 dnů. Není přenosná z člověka na člověka. Vnímavost je všeobecná. Většina infekcí je asymptomatická. U imunodeficientních osob jsou časté reaktivace onemocnění. Zvýšená vnímavost je u séronegativních osob. 4.2. Mýty o kočkách, těhotenství a toxoplazmóze Ten, kdo toxoplasmózu již prodělal, ji zpravidla ani nepostřehl. Proti nové nákaze je následně takový člověk už imunní, což se v našich zeměpisných šířkách týká asi dvou třetin veškeré populace. Ženám ze zbývající třetiny hrozí vyšší riziko, protože pokud se toxoplazmózou nakazí v době těhotenství, může choroba poškodit mozek a oční sítnici nenarozeného dítěte. Přítomnost protilátek prozradí krevní zkouška. Řada gynekologů provádí test automaticky ihned po zjištění těhotenství. Riziko nákazy od kočky chované doma je minimální. Víc než osmdesát procent žen se nakazí tím, že pozře nedostatečně tepelně zpracované maso anebo pracují se znečištěnou hlínou na zahrádce. Závěr Lidské zdraví může ohrozit celá řada infekcí přenášených přímým kontaktem se zvířaty nebo prostřednictvím požití kontaminovaných potravin. Řadu těchto zdravotních problémů si člověk přivodí svou vlastní nedbalostí, 196

především nedodržením doby použitelnosti potravin, skladováním za nevhodných podmínek, případně mohou být tyto problémy následkem nedostatečné hygieny při zpracování potravin. Základem prevence proti výše uvedeným nákazám jsou důkladná a soustavná zoohygienická opatření v chovech hospodářských zvířat, jejich ustájení, nezávadnost krmiv a vody, sledování zdravotního stavu zvířat a systematická desinfekce v chovatelských a potravinářských objektech. Konzumenti by měli dbát na dodržování deseti zlatých pravidel Světové zdravotnické organizace (WHO). LITERATURA [1] ANONYM 1. BSE v ČR [online]. Státní veterinární správa ČR, 2006 , 25.08.2008 [cit. 2009-01-10]. Dostupný z WWW: . [2] ANONYM 2. 13 oblíbených mýtů o chřipce [online]. SANOMA MAGAZINES Praha s. r. o., 2003-2006 [cit. 2009-01-10]. Dostupný z WWW: . [3] ANONYM 3. Toxoplazmóza [online]. 2008, 2.1.2009 [cit. 2009-01-10]. Dostupný z WWW: . [4] CUPÁKOVÁ, Šárka. Mikrobiologie potravin, praktická cvičení I. VFU. 1. vyd. Brno. VFU, 2008. 55 stran [5] DUBEN, Josef. Jak nás strašila BSE. ÚZPI [online]. 2006 [cit. 2009-0110], 15s. Dostupný z WWW: http://www.bezpecnostpotravin.cz/ userfiles/File/BSE_web.pdf, ISSN ISBN 80-7084-509-0. [6] DUBEN, Josef. BSE byl problém především devadesátých let. [online]. SVS ČR, 2006, 04.09.2008 [cit. 2009-01-10]. Dostupný z WWW: . [7] DUBEN, Josef. Aktuálně o ptačí chřipce. ÚZPI [online]. 2007, [cit. 200901-10], 21s. Dostupný z WWW: . [8] DUBEN, Josef. Kdo se bojí listerií. ÚZPI. 2007, 21s. Dostupný z WWW: . ISSN ISBN 978-80-7271-001-0. [9] DUBEN, Josef. BSE byl problém především devadesátých let [online]. Informační cetrum bezpečnosti potravin, 2008, 5.9.2008 [cit. 2009-01-10]. Dostupný z WWW: . 197

[10] HORIUCHI, M. N., Ishiguro H., Nagasawa Y, Toyoda M., Shinagawa, (2000): Interaction between heterologous forms of prion protein: binding, inhibition of conversion, and species barrier. Proc. Natl Acad. Sci. U.S.A. 97: 5836-5841. [11] KLABAN, Vladimír. Ilustrovaný mikrobiologický slovník. Galen. 1. vyd. Praha, 2005. 654 s. ISBN 80-7262-341-9. [12] Kolektiv pracovníků ÚZPI. Bovinní spongiformní encephalopathie - BSE: nemoc šílených krav. ÚZPI. Praha : [s.n.], 2000. 12 s. ISBN 80-727107405. [13] KOMPRDA, Tomáš. Obecná hygiena potravin. MZLU. 1. vyd. Brno: MZLU, 2004. 146 s. ISBN 80-7157-757-X. [14] MeDitorial. Chřipka a pandemie: ptačí hrozba?. Mladá fronta. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2006. 176 s. ISBN 80-204-1358-8. [15] OBŮRKOVÁ , Eva. Mýty o kočkách, těhotenství a toxoplazmóze [online]. 1999-2005, 24.10.2003 [cit. 2009-01-10]. Dostupný z WWW: . [16] PRUSINER, S.B., (1991): Molecular biology of prion diseases, Science 252: 1515-1522. [17] STAŇKOVÁ, Marie, MAREŠOVÁ, Vilma, VANIŠTA, Jiří. Repetitorium infekčních nemocí. Triton. 1. vyd. Praha, 2008. 207 s. ISBN 978-80-7387056-0. [18] ŠATRÁN, Petr, DUBEN, Josef. Nákazy zvířat přenosné na člověka a bezpečnost potravin. ÚZPI [online]. 2006 [cit. 2009-01-10], s. 1-30. Dostupný z WWW: . ISSN ISBN 80-7271-180-6.

198

Projekt k informování veřejnosti v oblasti ochrany obyvatel v JMK, aneb Co dokážou chytré blondýnky… mjr. Mgr. Miroslav MENŠÍK por. Ing. Helena PRIŠČÁKOVÁ plk. Bc. Zdeněk KUBEŠ Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje Zubatého 1, 614 00 Brno e-mail: [email protected] Klíčová slova: mimořádné situace, ochrana obyvatel, chytrá blondýnka, projekt, informace, občan, obsah a forma (sdělení) Abstrakt: Příspěvek se týká představení nového projektu „Vaše cesty k bezpečí“, který spustil HZS JMK ve spolupráci s PČR – Městským ředitelstvím Brno a Diecézní charitou Brno v červnu 2008. Cílem projektu je informovat nejširší veřejnost v JM kraji o žádoucím chování při přípravě nebo řešení mimořádných událostí a obecněji i o ohrožení bezpečnosti osob, jejich zdraví a majetku. Unikátnost projektu spočívá nejen v atraktivní formě prezentace („chytré blondýnky“ = pracovnice HZS JMK a PČR radí občanům, jak se v různých situacích zachovat), ale také v rozsahu projektu (elektronická forma na www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci, tisk letáků formátu A4 s distribucí na všechny obce JMK, pravidelné publikování v obecních i krajských novinách, vydání brožurky a kalendáře s vybranými tématy, apod.). Úvod V červnu 2008 spustil Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje  (dále jen „HZS JMK“) ve spolupráci s Policií ČR – Městské ředitelství Brno a Diecézní charitou Brno dlouhodobý projekt informování obyvatel Jihomoravského kraje (dále jen „JMK“) v oblasti ochrany obyvatel, požární prevence a obecné bezpečnosti občanů s názvem „Vaše cesty k bezpečí“. Cílem projektu je přístupnou a atraktivní formou postupně (v časovém horizontu cca 2 let) přinášet občanům v JMK různými informačními kanály základní informace o žádoucím chování v situacích, které ohrožují životy, zdraví a majetek.

199

Výchozí situace Informovanost veřejnosti v oblasti ochrany obyvatel se v posledních dvou desetiletích dostala do jakéhosi „vakua“, kdy na straně jedné stále přetrvávají alespoň dílčí znalosti u části obyvatel o dané problematice z období před rokem 1989, na straně druhé ale převládá obecná nedostatečná informovanost a lze říct, že i pasivita a někdy i nechuť se sebevzdělávat. Tato pasivita může pramenit ze situace, kdy ihned po roce 1989 zmizela cílená výuka ve školách, nácviky, „branná cvičení“, apod. V okamžiku, kdy tato výuka přestala být povinná, jen málokdo se sám dokázal sebevzdělávat a orientovat v nových trendech v ochraně obyvatel, zvláště když sehnat informační materiály nezatížené ideologií minulého režimu bylo zpočátku obtížné. S tím souvisí i výše zmíněná nechuť k dané problematice. Mnohaletá propaganda, orientovaná s politickým podtextem na ochranu obyvatel v souvislosti se studenou válkou, zcela zasunula do pozadí obecnou ochranu obyvatel při běžných ohroženích v každodenním životě. Tomuto stavu nahrávala i relativní nepřítomnost vážných havárií a krizových situací v ČR až do povodní roku 1997. Právě povodně v ČR v letech 1997, 2002 a 2006, stejně jako závažné události ve světě (tsunami v jv. Asii, zemětřesení v Turecku, Iránu a Číně, teroristické útoky na WTC v New Yorku, nádraží v Madridu, metro v Londýně a nejnověji na hotely v Bombaji) ukazují nezbytnost informování veřejnosti, jak předcházet nebo jak se zachovat v situaci, ohrožující život, zdraví a majetek.   Základní východiska projektu Výše zmíněné pohromy byly jedním z faktorů, které obrátily pozornost veřejnosti k problematice ochrany obyvatel. Jak jednotlivci, tak i úřady, školy a média začínají projevovat zájem o způsoby sebeochrany v nebezpečí. Setkáváme se však v praxi často s velmi zkreslenými názory, které jsou formovány na jedné straně výše zmíněnými pozůstatky z předlistopadové doby a na druhé straně často úsměvnými „poznatky“ z amerických akčních filmů. Toto vše však přispívá k zájmu o informace v oblasti ochrany obyvatel, což potvrdil i nedávný výzkum STEM [1], kde polovina lidí přiznává, že není o chování při mimořádných situacích dostatečně informována a téměř devět z deseti považuje za potřebné, aby bylo veřejnosti nabízeno více informací, a to dokonce i o požární ochraně, kde se určité penzum znalostí či dovedností automaticky předpokládá (občané je mohou zprostředkovaně získávat v rámci zákonných školení v zaměstnání, atp.). Jsme si vědomi, že v posledních letech se již objevilo několik snah publikovat a propagovat základní poznatky z oblasti ochrany obyvatel, a to jak ze strany HZS ČR, některých krajských a místních úřadů, nebo např. odborníků 200

z oblasti civilní ochrany (resp. ochrany obyvatel). Přesto se ale domníváme, že v současné době informačního přetlaku je dostupnost těchto materiálů malá a povědomí veřejnosti nedostatečné. Jedním z příkladů této nedostatečné informovanosti může být situace z jara 2008, kdy se v Brně v důsledku technické závady spustila siréna v majetku Jihomoravské plynárenské (všeobecná výstraha s tísňovou informací o radiační havárii s únikem radioaktivních látek) a lidé i přes opakovaně znějící zvuk sirény chodili po ulicích bez jakéhokoliv zájmu… Proto se odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS JMK rozhodl zpracovat vlastní informační materiály a v rámci samostatného projektu ve spolupráci s vybranými partnery a médii oslovit veřejnost v JMK. Nedílnou součástí je i intenzivní spolupráce s obecními úřady, které jsou dle platné legislativy hlavními nositeli povinnosti informovat své občany v oblasti ochrany obyvatel [2].   Forma a obsah projektu Za zcela klíčový aspekt při tvorbě našeho projektu jsme považovali fakt, že i když se informace o správném chování při mimořádných událostech občas někde objeví, tak jim většina lidí nevěnuje žádnou nebo jen minimální pozornost. Zásadní důraz proto klademe na formu sdělení. Tu musíme přizpůsobit těm, pro které je projekt určen. I když máme zájem oslovit co nejširší veřejnost, naší hlavní cílovou skupinou je (jak vyplývá z kapitoly 2) věková skupina 15-45 let, tedy ti, kteří jsou nejméně poučeni o dané problematice. Při tomto vymezení vycházíme z toho, že mladší ročníky již alespoň v nějaké podobě mají znalosti ze školy (např. program „Ochrana člověka za mimořádných situací“ a program „Hasík“, který probíhá v moravských krajích) a starší ročníky mají základní znalosti z předlistopadové doby. Naším úkolem je tedy prioritně zaujmout věkovou skupinu, které někdy sociologové říkají „klipová generace“, tedy lidi, kteří v informačním přetlaku vnímají selektivně, „klipovitě“ a jen ty nejsilnější podněty. Předkládané informace musí být tedy stručné, jasně podané a mít atraktivní formu, která bude mít šanci zaujmout a prosadit se v každodenním přílivu obrovského množství informací. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro motiv „chytrých blondýnek“, které budou celým projektem občany provázet. Zcela záměrně tímto pojmem narážíme na pověstný opak - hloupou blondýnku, která bývá terčem mnoha vtipů. Cílem je vyvolat zvědavost a zájem. Jak jsme si brzy ověřili, už toto slovní spojení veřejnost a média velmi zaujalo. Neméně zaujal i nesporně atraktivní vzhled vybraných blondýnek, což je navíc umocněno faktem, že 201

všechny jsou odbornicemi na problematiku, kterou veřejnosti sdělují. Dvě z nich jsou pracovnicemi odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS JMK, jedna je pracovnicí krajského operačního střediska IZS JMK a jedna je příslušnicí Policie ČR (a současně mluvčí Městského ředitelství Brno). V obsahu projektu jsme chtěli skloubit tři hlavní okruhy témat, které mají  co veřejnosti sdělit v problematice sebeochrany v nebezpečí. Kromě samotné oblasti ochrany obyvatel jsme do projektu zahrnuli v rozšířené míře i požární prevenci a také (v odborné spolupráci s Policií ČR) i obecnou bezpečnost občana. Domníváme se totiž, že běžný občan striktně nerozlišuje výše uvedené okruhy problematiky a právě důraz na obecnou bezpečnost tato témata spojuje. Níže uvádíme přehled všech postupně uveřejňovaných témat: 1. okruh: - nahlášení mimořádné události, - jak znějí sirény, - improvizované ukrytí, - improvizovaná ochrana, - zásady opuštění bytu, objektová evakuace, - evakuační zavazadlo, - dopravní nehoda, - požár (obecně), - únik nebezpečných látek, - povodně, - nález podezřelého zavazadla, „bílého prášku“, munice…, 2. okruh: - typy hasících přístrojů, - únikové východy, - hlásiče požáru, - požár v domácnosti, - požár v domácnosti – kouření, - požár v domácnosti – vytápění, revize komínů, atd., - požár v domácnosti – rizikové činnosti (svařování…), - požár v domácnosti – otevřený oheň: svíčky, vánoční stromky, krby, zábavná pyrotechnika, - požár v domácnosti – elektrické přístroje, elektroinstalace, - požár v domácnosti – děti a jejich bezpečnost, - bezpečné chování v přírodě, rozdělávání ohně, vypalování trávy, atd., 3. okruh: - zabezpečení domácnosti, - kapesní krádeže, - přepadení – role svědka (např. přepadení banky), - přepadení – role postiženého (+ možná sebeobrana), 202

- domácí násilí, - internetová kriminalita (např. phishing, voice phishing, hoax, spam…), - trestný čin (obecně).   Rozsah projektu Rozsah projektu bylo třeba zvážit z několika hledisek – z hlediska obsahového, formálního, geografického, časového, distribučního, mediálního a také finančního. Obsahové hledisko bylo již částečně popsáno v kapitole 4. Předběžně bylo stanoveno 30 témat, tento počet je však otevřený s tím, že pokud se během trvání projektu objeví další důležité téma z kteréhokoli okruhu, bude operativně doplněno. Každé téma je zpracováno v textové podobě o rozsahu přibližně dvou stran textu formátu A4 s vloženými fotografiemi (plná verze) a také ve zkrácené podobě jako leták formátu A4 s jednou dominantní fotografií a základními vybranými informacemi. Formální hledisko vychází z již popsaného hlavního motivu projektu – „chytré blondýnky“ radí občanům. Bylo tedy velmi důležité kvalitně zpracovat kromě textové i vizuální stránku projektu. Hlavní formou prezentace je uveřejňování témat na webových stránkách HZS JMK a partnerů. Oslovili jsme webmastera, který zpracoval samostatnou sekci webu HZS JMK, věnovanou tomuto projektu. Grafická podoba materiálů, fotografování, vizážistika fotografovaných osob a finální úprava zveřejňovaných materiálů byla zadána zkušené fotografce, vizážistce a grafičce v jedné osobě. Všechny materiály (jak v elektronické, tak tištěné podobě) jsou zpracovány v jednotném grafickém stylu – převažuje moderní a výrazná kombinace modré a oranžové barvy se sytě oranžovým kruhem, evokujícím tečku vykřičníku. Veškeré materiály jsou doplněny fotografiemi, na kterých dominuje vždy „chytrá blondýnka“ při činnosti, vztahující se k textu tématu. Texty s fotografiemi a letáky je možné z webu stáhnout ve formátu PDF a bez úprav dále volně použít ke vzdělávacím a informačním účelům. Další fotografie, které se vztahují k tématu a nejsou vloženy do textů, jsou umístěny na webu ve fotogalerii ke stažení. Geografické hledisko, tedy prostorový rozsah projektu, je z pohledu HZS JMK dán především hranicemi Jihomoravského kraje, kde HZS JMK působí. Jak se však postupně ukazuje, zvláště díky webové formě prezentace a mediálnímu ohlasu již projekt zasáhl i do dalších regionů ČR a na Slovensko, protože daná témata jsou víceméně univerzálně platná bez ohledu na region. Časový rozsah projektu byl původně stanoven na cca 2 roky. Vycházeli jsme z toho, že při zveřejnění jednoho tématu za měsíc všech 30 zatím určených témat zveřejníme za dva a půl roku. Delší časový horizont by dle našeho názoru již mohl vést k „přesycení“ veřejnosti tímto projektem. Nevylučujeme však 203

v budoucnu další možné formy pokračování či vylepšování projektu, případně rozšíření mimo území JMK. Z hlediska distribuce tištěných materiálů spolupracujeme s územními odbory HZS JMK a s našimi partnery – Policií ČR – Městským ředitelstvím Brno a Diecézní charitou Brno (dále jen „DCHB“). HZS JMK prostřednictvím komerční tiskárny realizuje tisk letáků A4 (v počtu 1 200 ks od každého tématu) a poštou rozesílá v sérii po osmi kusech (každý kus jiné téma) s průvodním dopisem na všechny obce v JMK se žádostí o vyvěšení na úředních či informačních deskách v obci. Územní odbory HZS JMK dále po své linii distribuují tyto letáky na svém území všem významným úřadům (např. úřady práce, katastrální a finanční úřady, soudy, apod.) a vybraným školám a podnikům (viz. Příloha 1). PČR distribuuje tyto letáky na všechny své služebny v JMK a DCHB na svoje pracoviště. Cílem je, aby občané v co největší míře narazili při svých cestách na úřady na tyto letáky a mohli si je např. při čekání na odbavení přečíst. Navíc DCHB jako nezisková organizace získává finance na další formu šíření projektu – brožurku pro veřejnost s vybranými tématy, týkajícími se (nejen požární) bezpečnosti domácnosti a ochrany obyvatel, kterou financují vybrané realitní kanceláře a inzerující firmy z oblasti požární ochrany a zabezpečení objektů. Tuto brožurku budou dostávat všichni noví majitelé nemovitostí jako dárek od těchto realitních kanceláří. Jako pozornost pro své zaměstnance a partnery vydal HZS JMK i nástěnný kalendář na rok 2009 s vybranými tématy a fotografiemi z tohoto projektu. Kalendáře jsou koncipovány tak, že po skončení jejich platnosti mohou být využity jako nástěnné informační materiály. Všech 400 kusů bylo již před koncem roku 2008 beznadějně rozebráno. Z hlediska mediálního zviditelnění projektu se dne 3.7.2008 uskutečnila tisková konference v prostorách krajského ředitelství HZS JMK, kde byl zástupcům regionálních i celostátních médií představen projekt a jeho cíle. Ohlas byl nečekaně velký a pozitivní. Kromě článků v MF Dnes a Brněnském deníku byly o projektu natočeny reportáže pro TV Prima, TV Nova a TV JOJ (Slovensko), které byly odvysílány v hlavních zpravodajských relacích. Některá témata převzaly i internetové servery (např. pozary.cz) a regionální, zvl. obecní tiskoviny. Na ty se zaměřil náš zájem – podařilo se nám dosáhnout toho, že 16 obecních zpravodajů obcí s rozšířenou působností v JMK uveřejňuje každý měsíc některé z témat nebo kompletní leták A4. Od října 2008 navíc naše témata vycházejí i v novém měsíčníku, vydávaném Krajským úřadem JMK, který je zdarma distribuován do všech domácností v JMK. Finanční hledisko bylo samozřejmě jedním z hlavních aspektů proveditelnosti celého projektu. Naší snahou bylo minimalizovat veškeré náklady. Samotné texty byly zpracovány našimi odbornými pracovníky v rámci pracovní doby bez zvláštních finančních nároků. Webovou prezentaci vytvořil smluvní webmaster v rámci své smlouvy o správě webu HZS JMK a postupné 204

plnění materiálů na web zajišťují pracovníci odboru OOKŘ v rámci své pracovní doby. Tvorbu grafické podoby projektu a fotografování jednotlivých témat zabezpečuje smluvní grafička a fotografka v rámci dohody o provedení práce. Tyto náklady zatím dosahují částky cca 30.000,- Kč, a do ukončení tvorby projektu by neměly celkem přesáhnout 50.000,- Kč. Dalším velkým výdajem je barevný tisk letáků A4, každé téma po 1.200 kusech stojí 1.600,- Kč. Všechny uvedené ceny jsou smluvní a podařilo se nám dosáhnout toho, že jsou výrazně nižší, než je v komerční sféře obvyklé. Financování dalších materiálů (brožurka) zabezpečuje DCHB za pomoci sponzorů. Specifika projektu Jedním z hlavních specifik projektu je výrazná orientace na vizuální stránku materiálů. Mimo výše uvedené důvody (snaha zaujmout, moderní a atraktivní vzhled) považujeme za důležité také nabídnout uživatelsky přátelské a snadno zapamatovatelné informace. Nezanedbatelná část populace má jako převažující typ paměti paměť vizuální a velké množství fotografií napomáhá snazšímu pamatování. Specifická je i forma „chytrých blondýnek“, tedy skutečných, ne fiktivních, komiksových nebo anonymních průvodkyň danou problematikou, navíc odbornic v oblasti ochrany obyvatel. Projekt tím působí konkrétněji a osobněji. Dalším specifikem je (tam kde je to možné) struktura textů po jednotlivých krocích, ideálně v časové posloupnosti (např. téma „Improvizovaná ochrana“, kde je krok za krokem popsán postup účinné ochrany těla za pomoci improvizovaných prostředků). Minimálně v rámci ČR je specifický rozsah způsobů informování veřejnosti – webové stránky, letáky, tištěná periodika, reportáže v TV, nástěnný kalendář, brožurka. Dalším specifikem je rozsah spolupráce s obecními (a jinými) úřady  v JMK. Díky této spolupráci se naše informace pravidelně objevují na oficiálních a uživatelsky velmi frekventovaných místech (weby a informační desky obcí a úřadů). Např. do současné doby se informace o projektu objevily na webových stránkách 84 obecních úřadů v JMK. Velkým přínosem pro tyto subjekty je komfort, který jim v rámci našeho projektu nabízíme. Letáky dostanou úřady poštou již natištěné, stačí je jen vyvěsit. Pokud dané množství nestačí, lze si další stáhnout a vytisknout z našeho webu. Velmi snadným a obcemi oceňovaným způsobem spolupráce je možnost stáhnout si pouze banner projektu z našeho webu na své stránky, čímž mají prakticky okamžitě vyřešenu svou informační povinnost v oblasti ochrany obyvatelstva vůči svým občanům.

205

Závěr I když výše popsaný projekt není ještě z časového hlediska ani ve své polovině, je možné konstatovat, že se setkal s velkým zájmem. Potvrdil se tak náš předpoklad, že nevšedním způsobem podané informace dokážou zaujmout širokou veřejnost i sdělovací prostředky. Další pokračování projektu je možné průběžně sledovat na www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci. Seznam literatury: [1] STEM: výzkum na téma spokojenosti obyvatelstva s prací Hasičského záchranného sboru ČR a informovanosti v oblastech požární prevence, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a krizového řízení, květen – červen 2008. [2] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, § 15, odst. 4, a vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, §§ 4 a 5.

206

Příloha 1: Přehled distribuce informačních letáků projektu ve vybraném okrese JM kraje (Hodonín) Poř. č.

Název

Počet-sady září PS-2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 2 3 2 3 2 3 32

Počet-sady prosinec PS-1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 3 3 3 2 4 1 3 1 3 34

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

HODONÍN Úřad práce Finanční úřad Katastrální úřad Pozemkový úřad Pozemkový fond OSSZ VZP Okresní soud Městská policie Policie Železniční stanice Hodonín ČEZ Hodonín ZŠ U Červených domků Integrovaná škola Hodonín ZŠ Mírové nám. ZŠ Očovská Gymnázium Obchodní akademie SŠ průmyslová a umělecká a VOŠ ČSAD Hodonín CELKEM

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

KYJOV Úřad práce Gymnázium Zdravotní škola OU Havlíčkova Město Kyjov ZŠ Svatobořice - Mistřín ČSAD Kyjov CELKEM

PS-1 2 1 2 3 2 1 12

PS-1 2 1 1 3 1 2 11

1. 2. 3. 4.

VESELÍ NAD MORAVOU Úřad práce Obchodní akademie Město Veselí nad Moravou Gymnázium Strážnice CELKEM

PS-1 1 2 2 6

PS-1 1 2 1 5

50

50

CELKEM:

 

207

Ochrana obyvateľstva v oblasti banskej činnosti   Ing. Eva MRAČKOVÁ, PhD. Technická Univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta, Katedra protipožiarnej ochrany T. G. Masaryka 24, 960 53 Zvolen, Slovenská republika Kľúčové slová: banská činnosť, práca s výbušninami, bezpečnosť práce Abstrakt: Predložená práca sa zaoberá oboznámením o zmenách a doplnení zákonov týkajúcich sa výbušnín používaných pri banskej činnosti, uvádzanie výbušnín a pomôcok na trh, ich výroba a skladovanie so zaistením ochrany obyvateľstva. Úvod Ustanoviť podmienky vykonávania banskej činnosti je veľmi dôležité, tak isto činnosti vykonávanej banským spôsobom najmä z hľadiska racionálneho využívania ložísk nerastov, bezpečnosti práce a prevádzky, ochrany pracovného prostredia, ako aj podmienky používania výbušnín a upraviť organizáciu a pôsobnosť orgánov štátnej správy. Predmet úpravy Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe, ako vyplýva zo zmien a doplnení vykonaných zákonom Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb., zákonom Národnej rady Slovenskej republiky č. 154/1995 Z. z., zákonom č. 58/1998 Z. z., ďalej zákonom č. 533/2004 Z.z. a zákonom č. 577/2007 Z.z. kde sú podmienky upravené nasledovne s účinnosťou od 1. januára 2008 [1, 2, 3, 4, 5, 6]. BANSKÁ ČINNOSŤ SPÔSOBOM

A ČINNOSŤ

VYKONÁVANÁ

BANSKÝM

Banskou činnosťou sa rozumie ložiskový geologický prieskum vyhradených nerastov, otvárka, príprava a dobývanie vyhradených ložísk, zriaďovanie zabezpečovanie a likvidácia banských diel a lomov, zriaďovanie a prevádzka odvalov, výsypiek a odkalísk, zabezpečovanie a likvidácia starých banských diel a sprístupňovanie banských diel pre múzejné účely a práce na ich udržiavaní v bezpečnom stave podľa Zákona č. 51/1988 Zb [1].

208

Činnosťou vykonávanou banským spôsobom sa rozumie dobývanie ložísk nevyhradených nerastov, inžiniersko-geologický a hydrogeologický prieskum, ťažba pieskov a štrkopieskov, podzemné práce, práce na zabezpečenie stability podzemných priestorov, práce na sprístupnenie jaskýň a ich udržiavanie v bezpečnom stave, zemné práce vykonávané s použitím strojov a výbušnín, strojové vŕtanie studní s dĺžkou nad 30 m a vrty nad 30 m a čerpanie prírodných liečivých a stolových minerálnych vôd v banských dielach. Banské oprávnenie možno vydať fyzickej osobe aj právnickej osobe, ak je spôsobilá na právne úkony, je bezúhonná a preukáže odbornú spôsobilosť podľa zodpovedného vedúceho zamestnanca. Držiteľ banského oprávnenia je povinný oznámiť obvodnému banskému úradu všetky zmeny týkajúce sa údajov a dokladov, na ktorých základe bolo banské oprávnenie vydané, do 15 dní od vzniku týchto zmien. Základnými podmienkami banskej činnosti vykonávanej banským spôsobom je dodržiavanie zásad ochrany a využitia nerastného bohatstva, využívania ložísk nerastov a ochrany zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky, zásady banskej technológie, ako aj požiadavky ochrany pracovného prostredia. Dozor nad dodržiavaním tohto zákona, banského zákona a predpisov vydaných na ich základe, ako aj iných všeobecne záväzných právnych predpisov upravujúcich bezpečnosť prevádzky a pracovné podmienky pri banskej činnosti vykonávajú orgány, do pôsobnosti ktorých patria organizácie. Právnická osoba alebo fyzická osoba môže vykonávať poradenstvo, výchovu a vzdelávanie v oblasti ochrany práce pri činnostiach upravených týmto zákonom ako podnikateľskú činnosť len na základe oprávnenia, ktoré vydáva a odníma Hlavný banský úrad. Organizácia je povinná včas vykonať potrebné preventívne a zabezpečovacie opatrenia a bezodkladne odstraňovať nebezpečné stavy. V rámci havarijnej prevencie je organizácia povinná urobiť opatrenia, na predchádzanie vzniku požiarov a výbuchov. Ďalej je povinná zisťovať príčiny prevádzkových nehôd a pracovných úrazov, evidovať a registrovať ich a výsledky predkladať obvodnému banskému úradu s uvedením opatrení vykonaných na odstránenie chýb. Hlavný banský úrad môže vzhľadom na povahu prác, ich rizikovosť určiť podmienky, kedy organizácia pri činnosti vykonávanej banským spôsobom uje povinná zriadiť útvar, prípadne pracovníka odborne spôsobilého na plnenie úloh na úseku bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky, pracovníka na riadenie likvidácie závažných prevádzkových nehôd a vypracúvať plány ich zdolávania. Všeobecne záväznými právnymi predpismi s podrobnejšie upravené: • požiadavky na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky pri banskej činnosti a požiarnej ochrany v podzemí 209

• požiadavky na havarijnú prevenciu a na plány zdolávania závažných havárií • zisťovanie príčin závažných prevádzkových havárií a pracovných úrazov • hlásenie závažných udalostí a nebezpečných stavov a závažných prevádzkových nehôd   Úlohou záchrannej banskej služby je vykonávať práce na záchranu ľudských životov a majetku pri závažných prevádzkových haváriách vrátane poskytnutia prvej pomoci v podzemí. Hlavný banský úrad môže vzhľadom na povahu prác, ich rizikovosť nariadiť, aby organizácia pri činnosti vykonávanej banským spôsobom zabezpečila túto banskú záchrannú službu. Pri banskej činnosti, činnosti vykonávanej banským spôsobom a iných činnostiach sa môžu používať len technické zariadenia a pomôcky, ktoré zodpovedajú predpisom na zaistenie BOZP. Spôsobilosť technických zariadení a pomôcok sa preveruje ich pravidelnými prehliadkami, skúškami a revíziami, ktoré môžu vykonávať len pracovníci typovými skúškami a revíziami. Vybrané banské stroje, zariadenia, prístroje a pomôcky, ktoré sú určenými výrobkami sa môžu používať len za podmienok, ktoré určí Hlavný banský úrad. Vybrané banské stroje, zariadenia, prístroje a pomôcky, ktoré nie sú určenými výrobkami sa môžu používať len na základe povolenia Hlavného banského úradu. Vykonanie skúšok a predloženie odborných posudkov potrebných na vydanie povolenia určí Hlavný banský úrad a zabezpečí ten, kto o toto povolenie žiada. Organizácie vykonávajúce banskú činnosť, činnosť vykonávanú banským spôsobom a iné činnosti upravené týmto zákonom môžu projektovať, navrhovať, montovať a rekonštruovať vyhradené technické zariadenia slúžiace na vykonávanie banskej činnosti, činnosti vykonávanej banským spôsobom a iných činností a vykonávať opravy, údržbu, odborné prehliadky a odborné skúšky týchto zariadení len na základe oprávnenia vydaného obvodným banským úradom. VÝBUŠNINY - ZÁKLADNÉ POJMY • Výbušninami podľa zákona č. 577/2007 Z.z. [6] sú látky a predmety, ktoré sa považujú za výbušné podľa predpisu, zákona 163/2001 Z.z. o chemických látkach a chemických prípravkoch v znení neskorších predpisov • Trhacie práce sú práce, pri ktorých sa využíva energia chemickej výbuchovej premeny výbušnín, zahŕňajúce súbor pracovných operácií, najmä nabíjanie trhavín, prípravu a nabíjanie roznetných náložiek, zhotovovanie roznetnej siete, odpálenie náloží, výbuch náloží, prehliadka pracoviska po odstrele a zneškodňovanie zlyhaviek. Za trhacie práce sa 210

považujú aj takéto práce vykonávané v rámci výučby strelmajstrov v kurze. • Pomôckou na použitie výbušnín je prostriedok alebo zariadenie, ktoré prichádza do styku s výbušninou, pôsobí na ňu svojimi chemickými a fyzikálnymi vlastnosťami a je potrebné na vykonanie trhacích prác alebo ohňostrojných prác (ďalej len „pomôcka“). ZAOBCHÁDZANIE S VÝBUŠNINAMI Každý, kto príde do styku s výbušninou, je povinný postupovať s najväčšou opatrnosťou a dodržiavať predpisy a návody na používanie výbušnín tak, aby neohrozil svoju bezpečnosť a bezpečnosť iných osôb a majetku. Objekty a priestory, v ktorých sú umiestnené výbušniny alebo v ktorých sa výbušniny vyrábajú, spracúvajú alebo používajú, sa musia zabezpečiť proti odcudzeniu alebo zneužitiu. Potrebné opatrenia musí obsahovať už projektová dokumentácia Zodpovedá za to organizácia, ktorá uvedenú činnosť vykonáva. Každé odcudzenie, stratu alebo nález výbušniny v priestore organizácii je povinný ten, kto takúto skutočnosť zistí, bezodkladne organizácii. Pri trhacích prácach alebo ohňostrojoch sú osoby nezúčastnené na týchto prácach v záujme zaistenia bezpečnosti ochrany zdravia a ochrany majetku povinné riadiť sa pokynmi pracovníkov vykonávajúcich tieto práce. VÝROBA VÝBUŠNÍN A POMÔCOK Vyrábať a spracúvať výbušniny alebo vykonávať výskum, vývoj alebo pokusnú výrobu výbušnín môže organizácia, ktorá má na to súhlas Hlavného banského úradu. Súhlas sa vydá organizácii, ktorá preukáže: a) bezpečnosť objektov na výrobu a skladovanie výbušnín podľa zatriedenia do tried a skupín nebezpečenstva, b) bezpečnosť technických zariadení na výrobu výbušnín, c) odbornú spôsobilosť na práce s výbušninami zamestnancov, ktorí riadia, organizujú a vykonávajú práce s výbušninami. d) odbornú spôsobilosť zamestnanca, ktorý riadi výboru a spracovanie výbušnín, alebo vykonávanie výskumu, vývoja alebo pokusnej výroby výbušnín, odborná spôsobilosť sa preukazuje dokladom o absolvovaní vysokej školy alebo postgraduálneho štúdia s vyučovacím predmetom výroba výbušnín v rozsahu najmenej dvoch semestroch, alebo štyroch trimestroch. Požiadavky na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci a bezpečnosti prevádzky pri výrobe a spracovaní výbušnín vrátane evidencie, zneškodňovania a ničenia výbušnín pri ich výrobe a minimálny obsah návodu na 211

používanie výbušniny alebo pomôcky stanoví všeobecne záväzným právnym predpisom Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky. UVÁDZANIE VÝBUŠNÍN A POMÔCOK NA TRH Výbušniny a pomôcky určené na trhacie práce sa uvádzajú na trh podľa podmienok ustanovených osobitným predpisom, zákonom č. 264/1999 Z.z. v znení neskorších predpisov. Na trhacie práce sa nemôžu používať výbušniny pôvodne určené na iné účely, zákon č. 179/1998 Z.z. o obchodovaní s vojenským materiálom a od doplnení zákona č. 455/1991 Z.z. o živnostenskom podnikaní v znení neskorších predpisov. Takéto výbušniny sa môžu použiť len ako surovina na výrobu priemyselných trhavín. Za výrobu sa nepokladá delenie, mletie alebo drvenie zloží výbušnín. Plastické trhaviny musia obsahovať detekčné látky, ktoré umožnia ich identifikáciu a zistenie. Je zakázané dovážať, vyrábať alebo vyvážať plastické trhaviny, ktoré neobsahujú detekčné látky. Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky ustanoví všeobecne záväzným právnym predpisom druhy detekčných látok. Ak sa má výbušnina alebo pomôcka použvať v podzemí, musí jej používanie povoliť Hlavný banský úrad. PREPRAVA, PRENÁŠANIE A PREVOZ VÝBUŠNÍN Preprava výbušnín sa považuje za dopravu nebezpečných vecí. Pre  prepravu výbušnín platia osobitné predpisy – zákon NR SR 164/1996 Z.z. v znení neskorších predpisov, zákon č. 168/1996 Z.z. o cestnej doprave, v znení neskorších predpisov. Spôsob prepravy výbušnín v priestoroch organizácie určí organizácia v prepravnom poriadku. Výbušniny možno prenášať len v uzavretých obaloch. Ministerstvo hospodárstva SR všeobecne záväzným právnym predpisom ustanoví podmienky na prepravu výbušnín v priestoroch organizácie a na prenášanie výbušnín. - prepravu výbušnín, pri ktorej výbušnina prechádza cez štátnu hranicu formou dovozu, vývozu a tranzitnej prepravy cez územie Slovenskej republiky možno vykonať len na základe povolenie Hlavného banského úradu. Povolenie sa vyžaduje aj na prepravu bezdymového prachu alebo čierneho poľovníckeho prachu, ak sa majú použiť na trhacie práce, alebo ohňostrojné práce. - povolenie na prepravu výbušnín podľa predchádzajúceho odseku Hlavný banský úrad vydá najviac na jeden rok. Ten, komu bolo vydané povolenie na prepravu výbušnín je povinný najneskôr tri dni pred začatím každej jednotlivej prepravy oznámiť písomne Hlavnému banskému úradu a Prezídiu

212

policajného zboru SR presný dátum začatia a ukončenia prepravy a údaje o množstve a druhu výbušnín. - ak si preprava výbušniny vyžaduje splnenie osobitých požiadaviek na bezpečnosť alebo osobitný dozor na území, ke sa preprava bude uskutočňovať, ten, komu bolo vydané povolenie na prepravu výbušnín poskytne Hlavnému banskému úradu okrem údajov uvedených v predchádzajúcom odseku, aj údaje o trase prepravy s uvedením predpokladaných miest odpočinku a názov hraničného prechodu pri vstupe do SR a názov hraničného prechodu pri výstupe zo SR ak ide o dovoz, vývoz alebo tranzitnú prepravu cez územie SR. - údaje o preprave ako je uvedené vyššie najmä trasu, začiatok a koniec jednotlivej prepravy, vrátane množstva a druhu prepravovaných výbušnín je ten, komu bolo vydané povolenie na prepravu alebo odber výbušnín, povinný oznámiť písomne tri dni vopred Prezídiu policajného zboru SR. USKLADŇOVANIE VÝBUŠNÍN A SKLADY VÝBUŠNÍN Výbušniny možno uskladňovať len v objektoch, ktoré boli na tento účel povolené. Pri trhacích prácach veľkého rozsahu sa môžu výbušniny, ktoré sa majú jednorázovo použiť, prechodne uskladniť na voľnom priestranstve, najdlhšie však na 48 hodín. V skladoch výbušnín je dovolené uskladňovať len také druhy a množstvo výbušnín, ktoré sú určené v kolaudačnom rozhodnutí. Stavby skladov výbušnín pod povrchom pri banskej činnosti a činnosti vykonávanej banským spôsobom a na povrchu v hraniciach dobývacieho priestoru, ako aj ich zmeny a užívanie, zrušenie alebo odstránenie povoľuje obvodný banský úrad. Stavby skladov na povrchu povoľuje banský úrad a to po dohode so stavebným úradom. V žiadosti o zrušenie alebo odstránenie stavby skladu výbušnín sa uvedie presné označenie a miesto skladu výbušnín, dôvody a spôsob jeho odstránenia a dátum predpokladaného začatia a skončenia prác. SPÔSOBILOSŤ NA ZAOBCHÁDZANIE S VÝBUŠNINAMI Zaobchádzať s výbušninami môžu len dospelé osoby bezúhonné, zdravotne a odborne spôsobilé. Odbornú spôsobilosť pracovníkov na zaobchádzanie s výbušninami posudzuje organizácia, s ktorou sú v pracovnom alebo odbornom pomere. Organizácia je povinná tieto osoby vopred preukázateľne oboznámiť s vlastnosťami látok, s ktorými pracujú, z hľadiska ich výbuchovej a požiarnej bezpečnosti a hygienickej ochrany v rozsahu bezpečnosti vykonávaných prác.

213

ODBORNÁ SPÔSOBILOSŤ Odbornú spôsobilosť posudzuje a oprávnenie na vykonávanie funkcie strelmajstra vydáva obvodný banský úrad a na vykonávanie funkcie technického vedúceho odstrelov Hlavný banský úrad. Na vykonávanie funkcie strelmajstra vydáva obvodný banský úrad a na vykonávanie funkcie odpaľovača ohňostrojov a pyrotechnika vydáva Hlavný banský úrad. Hlavný banský úrad na základe žiadosti vydá poverenie na výučbu organizácii, ktorá preukáže, že má zabezpečené vyhovujúce priestory, odborníkov na výučbu podľa jednotlivých predmetov, schválené učebné osnovy a učebné texty, písomné vyhlásenie odborníkov vykonajúcich výučbu podľa osnovy. Organizácia je povinná písomne ohlásiť Hlavnému banskému úradu a) zmeny v údajoch, ktoré boli podkladom na vydanie poverenia na výučbu, do 15 dní od ich vzniku, b) konanie každého kurzu najneskoršie desať dní pred jeho plánovaným začatím.   Ak organizácia prestala spĺňať podmienky, za ktorých jej bolo vydané poverenie na výučbu, alebo ak pri výučbe hrubo alebo opakovane porušila predpisy vzťahujúce sa na výučbu. Hlavný banský úrad jej toto poverenie odníme. BANSKÍ INŠPEKTORI Banskí inšpektori sú oprávnení vstupovať kedykoľvek do objektov, zariadení a priestorov, vykonávať v nich prehliadky a vyšetrenia, požadovať predloženie príslušných dokladov, informácií a vysvetlení, presvedčovať sa u technických pracovníkov o ich znalostí predpisov. Dávať príkazy na odstránenie zistených závad a nedostatkov a pri zrejmom a bezprostrednom ohrození, najmä bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci. Banskí inšpektori sa musia zdržať pri výkone práce všetkého, čo môže narušiť dôveru v jeho odbornosť a nestrannosť. Pred začatím prehliadky musia oznámiť svoju prítomnosť kontrolovanej organizácii, ak tým negatívne neovplyvní výkon prehliadky. O výsledku prehliadky napísať zápisnicu a tú prerokovať so štatutárnym orgánom alebo zodpovedným vedúcim zamestnancom. O výsledku prehliadky informovať príslušný odborový orgán a príslušného zástupcu zamestnancov pre bezpečnosť a zdravie pri práci.

214

ZÁVER Bezpečnosť a ochrana zdravia osôb a obyvateľstva pri práci v banskej činnosti s výbušninami je legislatívne ošetrená uvedenými zákonmi od č. 51/1988 Z.z. až po najnovší 577/2007 Z.z., ktorý obsahuje sankcie pre organizácie ktoré môžu byť uložné orgánom štátnej banskej správy sumou „1 000 000 Sk“ pre ich nedodržanie [6]. Hlavný banský úrad a obvodné banské úrady môžu uložiť pokutu od 50 000 Sk až do 1 000 000 Sk fyzickej osobe., ktorá je podnikateľom, alebo právnickej osobe, bez platného oprávnenia, povolenia alebo súhlasu vykonávala činnosť s výbušninami. Hlavný banský úrad je príslušným orgánom ktorý vydáva rozhodnutie o uznávaní odbornej spôsobilosti a iných dokladov a osvedčení vydaných ich držiteľom v členskom štáte Európskej únie na vykonávanie funkcií a povolaní, pre ktoré tento zákon, banský zákon alebo všeobecne záväzné právne predpisy vydané na ich vykonanie požadujú odbornú spôsobilosť alebo iné doklady a osvedčenia. Hlavný banský úrad a obvodné banské úrady sú orgánmi dohľadu podľa osobitného predpisu. Tieto všetky legislatívne náležitosti týkajúce banskej činnosti a výbušnín vedú jednoznačne spôsob a prostriedky k ochrane osôb a majetku pre zvládnutie mimoriadnych udalostí, ktoré by napr. zlyhaním ľudského faktora mohli byť spôsobené.   LITERATÚRA [1] Zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. z 20. apríla 1988 o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe [2] Zákon Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb., zo 6. novembra 1991, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe [3] Zákon NR SR č. 154/1995 Z. z., z 26. júna 1995, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení zákona Slovenskej národnej rady č. 499/1991 Zb. [4] Zákon NR SR č. 58/1998 Z. z. z 10. februára 1998, ktorým sa mení a dopĺňa zákon Slovenskej národnej rady č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení neskorších predpisov a zákon Slovenskej národnej rady č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy Slovenskej republiky v znení neskorších predpisov [5] Zákon NR SR 533/2004 Z. z. z 9. septembra 2004, o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe 215

[6] Zákon NR SR 577/2007 Z. z. z 29. októbra 2007, ktorým sa mení a dopĺňa zákon SNR č. 51/1988 Zb. o banskej činnosti, výbušninách a o štátnej banskej správe v znení neskorších predpisov a o zmene a doplnení niektorých zákonov    

216

Klíčové směry v oblasti bezpečnostního výzkumu se zaměřením na zdravotnictví prof. MUDr. Leoš NAVRÁTIL, CSc.1,2 MUDr. Stanislav BRÁDKA3 doc. RNDr. Friedo ZÖLZER, Ph.D.1 plk. Ing. Ladislav KARDA1 1

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie, Matice školské 17, 370 01 České Budějovice, [email protected], [email protected], [email protected] 2 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno 2, [email protected] 3 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, Kamenná 71, 262 31 Milín, [email protected] Klíčová slova bezpečnostní výzkum, zdravotnictví, koncepce, hlavní směry Abstrakt Význam problematiky bezpečnostního výzkumu v poslední době stoupá. Tato skutečnost je dána rostoucím nebezpečím terorismu a organizovaného zločinu, migrací obyvatelstva, stupňující se industrializací krajiny a zvyšující se frekvencí přírodních katastrof. Vláda České republiky uložila Ministerstvu vnitra předložit vládě do 30. června 2008 návrh „Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu a vývoje ČR do roku 2015“, který vychází z reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Cílem předkládané Koncepce byla identifikace priorit a hlavních strategických směrů rozvoje bezpečnostního výzkumu v ČR, na jejichž základě budou stanoveny stěžejní směry. Výjimkou není ani zdravotnictví a proto stanovení prioritních cílů v tomto rezortu a diskuze o nich je nezbytná. Problematice bezpečnostního výzkumu je v současné době věnována podstatně větší pozornost, než tomu bylo v uplynulých letech. Tato skutečnost je dána nejen rostoucím nebezpečím terorismu a organizovaného zločinu, ale i globalizací světa, značnou migrací obyvatelstva z nejrůznějších důvodů a na značné vzdálenosti, stupňující se industrializací krajiny a zvyšující se frekvencí přírodních katastrof, mnohdy navozené rozsáhlými zásahy do přírody. Stoupající koncentrace lidí do velikých měst přináší logicky v případě neštěstí i rozsáhlejší negativní následky a tím i stupňující se ohrožení jejich obyvatel.

217

Na druhé straně se snižuje, zejména v Evropě, hrozba vojenské agrese. Této skutečnosti se musí přizpůsobit i směr samotného výzkumu, jehož výstupem musí být zejména ochrana civilního obyvatelstva a to v těchto formách: • • • • • • • •

předvídavost; identifikace; prevence; osvěta; ochrana; obrana; řešení důsledků; odstraňování následků.

Na základě výše uvedeného a v souladu s rozvojem bezpečnostního výzkumu a vývoje v rámci Evropské unie uložila vláda České republiky Ministerstvu vnitra předložit vládě do 30. června 2008 návrh „Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu a vývoje ČR do roku 2015“, který vychází z reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Cílem předkládané Koncepce je identifikace priorit a hlavních strategických směrů rozvoje bezpečnostního výzkumu v ČR a vymezení rámce pro efektivní využívání státní podpory výzkumu a vývoje v této oblasti. Naplnění tohoto cíle směřuje k vytvoření inovačního prostředí v oblasti bezpečnostního výzkumu a vývoje. Bezpečnostní výzkum se systematicky a systémově zabývá zvyšováním úrovně bezpečnosti společnosti jako nutné podmínky jejího trvale udržitelného rozvoje. Má výrazně interdisciplinární charakter technických, exaktních, přírodních, lékařských a společenských věd. Vyžaduje prostředí umožňující efektivní, účinné a rychlé osvojování moderních materiálových i nemateriálových technologií. Priorita „Bezpečnost“, jejímž cílem je zajištění bezpečnosti občanů Evropské unie, je začleněná do sedmého rámcového programu výzkumu EU na období let 2007 - 2013 s celkovým finančním zabezpečením ve výši 32,4 miliard euro, přičemž v rozpočtové kapitole „Bezpečnostní výzkum“ je 1,4 miliard euro. Cílem tohoto programu je zlepšit koordinaci výzkumných kapacit, zvýšit „kulturu bezpečnosti“ ve společnosti a posílit konkurenceschopnost průmyslu podílejícího se na vývoji a výrobě bezpečnostních zařízení. Stav bezpečnostního výzkumu v jednotlivých státech jednoznačně prokazuje nutnost existence také národní strategie bezpečnostního výzkumu. Proto byly stanoveny základní priority i v České republice. Podle výše uvedené Koncepce se jedná o:

218

• • • • • • • •

bezpečnost občanů; bezpečnost kritických infrastruktur; krizový management; predikce a scénáře; informovanost; identifikace lidí a prostředků; inovace; koordinace bezpečnostní výzkumné strategie a implementace mezi EU a členskými státy a relevantními institucemi a organizacemi EU a NATO.

  Podle přílohy 6 uvedené Mezirezortní koncepce lze předpokládat v České republice tyto krizové situace: • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

dlouhodobá inverzní situace; povodně velkého rozsahu; jiné živelní pohromy velkého rozsahu, jako např. rozsáhlé lesní požáry, sněhové, kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení apod.; epidemie – hromadné nákazy osob (včetně hygienických a dalších režimů); epifytie – hromadné nákazy polních kultur (včetně hygienických a dalších režimů); epizootie – hromadné nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů); radiační havárie; havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky; jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu – požáry, exploze, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb, těžba strategických surovin; narušení hrází významných vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně; znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi velkého rozsahu; narušení finančního a devizového hospodářství státu velkého rozsahu; narušení dodávek strategických surovin, ropy a ropných produktů velkého rozsahu; narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu; narušení dodávek potravin velkého rozsahu; narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu; narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu; narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu; narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb velkého rozsahu;

219

• • • • • •

• • •

• • • • •

narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb velkého rozsahu; migrační vlny velkého rozsahu; hromadné postižení osob mimo epidemií – řešení následků včetně hygienických a dalších režimů; narušení zákonnosti velkého rozsahu. Jako negativa současného stavu bezpečnostního výzkumu ČR lze považovat následující skutečnosti: orgány věcně odpovědné za bezpečnost státu a jeho obyvatel nejsou podporovány přesnými a objektivními analýzami stavu jednotlivých relevantních oblastí ve své působnosti a poznatky o možnosti využití výsledků vědeckého poznání, včetně limitů jejich realizace; (je to důsledek absence systému s proinovačním základem a následně neefektivního řízení informací a odpovídajících prvků v oblasti bezpečnostního výzkumu a vývoje, které je mají zajišťovat, vytvářet a distribuovat; orientace těchto prvků především na zajišťování zdrojů své existence výrazně potlačuje jejich iniciativu odpovědnosti za správnost věcného zaměření a provádění odborných činností a jejich praktické využití pro bezpečnost ČR na nejvyšší odborné úrovni a v maximální perspektivě); není doceněno místo a úloha bezpečnostního výzkumu v celostátním systému vědy, výzkumu a vývoje; v Bezpečnostní strategii ČR není formulována strategie výzkumu a vývoje pro oblast bezpečnosti státu a jeho obyvatel; absence vhodného systému propojujícího oblasti vědy a techniky; výzkumu a vývoje; vzdělávání; efektivního, účinného a rychlého osvojování; transferu a praktického využívání znalostí a moderních materiálových i nemateriálových technologií; absence konceptuálního modelu bezpečnosti ČR; problematika bezpečnostního výzkumu nebyla dosud předmětem pozornosti vrcholového vedení orgánů věcně odpovědných za bezpečnost státu a jeho občanů; rozdílnost názorů na místo a úlohu bezpečnostního výzkumu v rámci Bezpečnostního systému ČR ztěžuje koordinaci a jednotné usměrňování jeho aktivit; nejsou rozpracovány teze a modely bezpečnostního výzkumu (např. v podobě integrovaného systému výzkumu, vývoje, zkušebnictví, hodnocení a akvizice; vedle dosavadního finančního podceňování bezpečnostního výzkumu a zanedbávání dlouhodobé koncepční práce je zřejmým nedostatkem rovněž jeho organizační roztříštěnost a s tím spojený i nedostatek zkušených profesionálních pracovníků zajišťujících jednotlivé oblasti bezpečnostního výzkumu ČR;

220

•

•

• • •

• •

efektivnosti bezpečnostního výzkumu nelze dosáhnout dosavadními uzavřenými organizačními systémy orientovanými na priority pravomoci, formální přednosti, fiktivní úspory a udržování neměnného stavu koncepčních záměrů a priorit; orgány s definovanou spoluzodpovědností za bezpečnost státu a jeho obyvatel logicky preferují plnění svých hlavních úkolů a při nedostatku finančních zdrojů státního rozpočtu často na úkor výzkumu a vývoje obecně a bezpečnostního výzkumu zvlášť; nejsou vytvořeny žádoucí podmínky pro spolupráci s orgány a organizacemi NATO a EU se zaměřením na výzkum v oblasti bezpečnosti; není dostatečně rozvinuta infrastruktura bezpečnostního výzkumu; nedostatečná je zejména infrastruktura informační a komunikační; nejsou zpracovány administrativní dokumenty a předpisy pro řízení, plánování a kontrolu bezpečnostního výzkumu v celém jeho spektru, to je od tvorby politiky, strategie pro tuto oblast, až po způsob evidence, katalogizace, statistiky, účtování, oceňování a archivace, zohledňující jejich specifika; absence teoretických základů vědní oblasti jako systematického poznání skutečností, jejichž předmětem je bezpečnost státu a jeho obyvatel; není dostatečně řešen častý rozpor mezi požadavky na zvýšení bezpečnosti občanů a požadavky na ochranu soukromí a svobody.

  Usnesením vlády ČR č. 661 ze dne 1. června 2005 a č. 1192 ze dne 18. října  2006 schvalujícího „Dlouhodobé základní směry výzkumu“, byl bezpečnostní výzkum stanoven jedním ze sedmi základních směrů. Byla ustanovena pracovní skupina VCNP pro koordinaci Bezpečnostního výzkumu ČR jako orgánu, jehož úkolem bude řešit tuto problematiku komplexně a zároveň poskytovat v předmětné oblasti odbornou podporu Radě pro výzkum a vývoj ČR. Jednání této komise však dosud nemá konkrétní vyústění a podle informací se předpokládá ukončení její činnosti. Příčinu vidíme ve vysokém zastoupení státních orgánů v poměru se zástupci organizací, které jsou na řešení výzkumných úkolů bezprostředně zainteresovány, jako jsou univerzity, ústavy Akademie věd ČR, rezortní výzkumné ústavy, případně podnikatelské subjekty se zaměřením na bezpečnostní problematiku. Jak již bylo naznačeno, bezpečnostní výzkum je multioborový, mnohdy se na něm podílí obory značně vzdálené a proto určitá centrální koordinace je nezbytná. To bylo také důvodem vzniku pracovní skupiny odborníků, zastupující zcela neformálně vysoké školy, které svým zaměřením mají k bezpečnostnímu výzkumu blízko, rezortní či centrální výzkumná pracoviště a některé vývojové a výrobní organizace z podnikatelské sféry.

221

Zvažováno bylo proto i založení vědecko-výzkumného centra, zde je však nejasná jeho perspektivní finanční rentabilita, tak jak je v propozicích požadováno. Hlavní záměry bezpečnostního výzkumu se zdravotnickou problematikou Cílem bezpečnostního výzkumu ve zdravotnictví musí být zvýšení odolnosti kritické infrastruktury se zaměřením na dvě hlavní priority. Jednak na zdravotní péči, jednak na nouzové služby. Cílem je tak zdravotnické zabezpečení občanů České republiky při jejich ohrožení na základě hromadného neštěstí, přírodní katastrofy, technického a technologického selhání, importu infekce ze zahraničí, teroristického útoku, ale i útoku jedince. Zvláštní pozornost je třeba věnovat následkům pří ohrožení CBRNE (chemické, biologické, radiologické, jaderné a výbušné) prostředky. Za stěžejní směry nezbytné řešit v první etapě bezpečnostního výzkumu v této oblasti v současné době považujeme: •

•

•

vypracování systému zdravotnického zabezpečení v případě ohrožení  CBRNE prostředky včetně odpovídající havarijní připravenosti a edukace občanů. Zpracování informačního schématu pro všechny věkové kategorie na tyto situace a formy způsobu komunikace zejména se sdělovacími prostředky; typizace objektů nutných při rozsáhlých evakuacích se zajištěním dostatečného počtu míst nouzového ubytování. Tato místa musí být dostatečně materiálně, energeticky i personálně zabezpečena pro příjem evakuovaných osob a servisu pro ně v průběhu ubytování (viz následující body). Nezbytné je posouzení ekonomicky únosné úrovně zabezpečení objektů; vypracování schémat zdravotnického zabezpečení občanů v případě ohrožení některým CBRNE prostředkem včetně možných preventivních opatření, rychlé diagnostiky, zabezpečené předlékařské a první lékařské pomoci a odpovídající specializované lékařské péče. Pro dosažení komplexního zajištění těchto cílů zajistit: - vývoj nových profylaktických antidot proti NPL na bázi reverzibilních inhibitorů AChE nebo stechiometrických či hydrolytických scavangerů zvyšujících odolnost organismu proti akutní toxicitě NPL v případě expozice; - vývoj nových biodozimetrických postupů pro rychlou diagnostiku použitého agens; - studium a prověření vhodných specifických monitorovacích metod a přístrojů pro identifikaci specifických parametrů CBRNE prostředků; - vypracování jednotného přístupu ke komplexnímu hodnocení působení CBRNE prostředků na člověka včetně výběru vhodných veličin nebo parametrů, které nejlépe vystihují celkové účinky na člověka; 222

- studium a vývoj dekontaminačních prostředků pro použití na jednotlivé chemické, biologické a radioaktivní látky a stanovení nejúčinnějších technologických postupů při dekontaminaci; - rozpracování systému TOXALS jako páteřního postupu záchranného systému v rámci krizové připravenosti při provádění záchranných prací v prostředí HAZMAT; - rozpracování ICS (Incident Command Systém) systému řízení opatření při katastrofách jeho transformace na podmínky zdravotnictví a jednotlivé poskytovatele zdravotních služeb = Rescue Emergency ICS; Hospital Emergency ICS – nástroj řízení daného zdravotnického zařízení v krizových situacích; - zpracovaní typové činnosti pro orgány krizového řízení pro případné ohrožení a použití CBRNE; - vývoj ochranných oděvů (prostředků jednotlivce) pro případné ohrožení CBRNE, zvýšení účinnosti jednotlivých prvků improvizované ochrany před CBRNE, transportní techniky; - analýzu principů a prvků zdravotnické kritické infrastruktury jako nositele zdravotní péče za krizových situací a mimořádných událostí masivního rozsahu a vývoj způsobu, metodiky jejich aplikace do procesu havarijního a krizového plánování ve zdravotnictví; - analýzu směrů možného importu vysoce nebezpečné nákazy a metod identifikace a připravenosti zdravotnických zařízení, vývoj expresní diagnostiky těchto virových a bakteriálních patogenů včetně studia experimentálních/modelových infekcí a vývoj vakcín pro urgentní použití; - výzkum jednoduchých metod vhodných pro expertízu vody v terénních podmínkách; - vytvoření koncepce zdravotnicko-farmaceutických nouzových zásob pro medicínu katastrof a jejich trvalé obnovy; - opatření pro ochranu obyvatelstva s ohledem na možný vznik pandemie a možné dopady na veřejné zdraví; - zvýšení ochrany organizmu před stresovými situacemi na základě studia modelových situací, možnosti prevence a terapie; - vypracování zásad etiky krizového řízení; - studium adaptace organizmu na chlad a horko, možnosti ochrany; - studium optimálních nutričních návyků v podmínkách vnějšího ohrožení s následným průmyslovým využitím; - hojení ran v extrémních podmínkách a vývoj vhodných technologií.

223

Závěr V předložených hlavních směrech bezpečnostního výzkumu ve zdravotnictví je úzká provázanost na koncepci bezpečnostního výzkumu a vývoje ČR do roku 2015 a to v následujících oblastech: bezpečnost kritickým infrastruktur • hlavní priority - zdravotní péče - nouzové služby • vedlejší priority - spojení mezi různými infrastrukturami krizový management • včasné varování • komunikace s veřejností • připravenost, prevence, reakce a obnova • součinnost a koordinace s jinými složkami IZS identifikace lidí a prostředků • moderní metody vzdělávání a výcviku včetně e-learningu Použité zdroje [1] III. Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu a vývoje ČR do roku 2015, Ministerstvo vnitra České republiky, Praha 2008 [1] Usnesení vlády České republiky č. 287 ze dne 26. března 2008 k reformě systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR [1] VALÁŠEK, Jarmil. Bezpečnostní výzkum v České republice. Časopis 112, 5, 11, 2006, ISSN 1213-7057  

224

Předurčenost JSDH obcí pro plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva  

Ing. Petr OŠLEJŠEK, Ph.D., Ing. Alice HRUBÁ Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje, územní odbor Prostějov Wolkerova č. 6, 796 01 Prostějov Tel.: 950 775 020 e-mail: [email protected], [email protected]  

Klíčová slova: Ochrana obyvatelstva, jednotky požární ochrany, předurčenost, plošné pokrytí, Abstrakt: Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí se dle platné legislativy mají podílet na plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva. V rámci HZS Olomouckého kraje se již delší dobu intenzivně touto problematikou zabýváme. Činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva jsme rozdělili do dvou základních skupin. Jednu, obsahující činnosti, které musí být schopna provést každá jednotka v rámci své obce. Druhou, zahrnující činnosti, které provádí vybrané jednotky i mimo území své obce. Kromě specifikace činností jsme navrhli i model pro předurčení jednotek. Model pro stanovení předurčenosti vychází z plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany a je doplněn o další specifická kriteria. Jednotky sboru dobrovolných hasičů a základní přístup k ochraně obyvatelstva. Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška) definuje v § 30 úkoly z oblasti ochrany obyvatelstva, na nichž se jednotky požární ochrany podílí. Jedná se o tyto činnosti: • • • • • • •

zdolávání požárů, záchranné a likvidační práce, evakuace obyvatel, označování oblastí s výskytem nebezpečných látek, varování obyvatel, dekontaminace postižených obyvatel nebo majetku, humanitární pomoc obyvatelstvu a zajištění podmínek pro jeho nouzové přežití.

225

Výše uvedený přehled je pouze základním výčtem oblastí. Pro to, aby bylo možné naplňovat požadavky vyhlášky [2] prakticky, je nutné definovat konkrétní úkoly a formy, jakou se jednotky požární ochrany na jejich zajištění budou podílet. Musíme tedy jednotlivé činnosti popsat, stanovit pro ně taktické postupy a potřebné vybavení. Na základě našich zkušeností z této oblasti se domníváme, že není nutné vytvářet nový systém, ale pouze rozšířit stávající, již léta prověřený systém. Při úpravě stávajícího systému je nutné dodržet tyto zásady: • Územní a místní působnost – rozdělení jednotek na jednotky s místní a územní působností. • Předurčenost pro vybrané činnosti – rozdělení jednotek na základní a předurčené (tak jak je tomu například u předurčení na zásahy při dopravních nehodách, únik nebezpečných látek apod.). • Standardizace taktických postupů – činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva zapracovat do Bojového řádu jednotek. • Rozšíření odborné přípravy – využít stávající systém základní a pravidelné odborné přípravy. Domníváme se, že pokud dodržíme výše uvedené zásady, jsme schopni vytvořit jasně definovaný, fungující a především spolehlivý systém. Z pohledu ochrany obyvatelstva je možné definovat úkoly, které musí zajistit jednotky ve svém území se svým vybavením. Tak jako v případě „klasického“12 systému, musíme i zde zajistit další síly a prostředky, které budou schopny zasáhnout i mimo území svého zřizovatele a „pomoci“ se zajištěním úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva místním jednotkám. Můžeme tedy definovat jednotky s územní působnosti, které budou zajišťovat činnosti i mimo území svého zřizovatel. Jak je zřejmé z výčtu uvedeném v §30 vyhlášky [2], bude pro některé úkoly potřeba speciální vybavení a znalost speciálních taktických postupu. Bude se jednat o činnosti, vyžadující speciální vybavení a znalost speciálních taktických postupů. Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí (dále jen „JSDH obce“) rozdělujeme do kategorií JPO II, JPO III a JPO V. Jednotky kategorie JPO II a JPO III jsou jednotky, které by měly být vybaveny a vycvičeny pro provádění záchranných prací i mimo území svého zřizovatele. V případě, že s těmito jednotkami budeme pracovat, jsme schopni docílit toho, že tyto jednotky budou moci zajišťovat odborný rozvoj a koordinační úlohu vůči jednotkám JPO V ve                                                              12

Klasickým systémem je myšlen systém, založený na principu jednotek s místní a územní působností, využívaný při provádění záchranných a likvidačních prací. Systém je definován v příloze č. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů.

226

svých hasebních obvodech. Nabízí se tedy možnost, předurčit i tyto jednotky pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva v jejich hasebních obvodech a pro provádění speciálních činností. V reálných podmínkách se ale potýkáme s personálními problémy u členů dobrovolných jednotek a nedostatkem finančních prostředků na tyto jednotky. Z pohledu ekonomického by nebylo efektivní, tyto jednotky vybavovat dalším speciálním vybavením, aniž by personální základna jednotky byla schopna tyto prostředky ovládat. Rovněž, pokud bychom zvýšili počet hodin odborné přípravy, narazili bychom nejen na finanční problémy, ale i na problémy spojené s dalším uvolňováním členů jednotek ze svého zaměstnání. Nabízí se tedy řešení, vybrat z hasebního obvodu jednotky kategorie JPO V, které budou zajišťovat činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva i mimo území zřizovatele, popřípadě budou předurčeny pro některé speciální činnosti. Pokud se nám podaří vybrat jednotku kategorie JPO V s dostatečnou personální základnou, jsme schopni vytvořit fungující systém založený na principu spolupráce příslušné JPO II a JPO III s jednotkou či více předurčenými jednotkami JPO V. Předurčená JSDH obce může sloužit i jako jednotka, zajišťující logistickou podporu pro příslušnou JPO II popřípadě JPO III. To kolik těchto jednotek s územní působností nebo speciální předurčeností bude, by mělo vycházet z analýzy. Další zásadou musí být, že jednotlivé úkoly definované v §30 vyhlášky [2] budou rozpracovány do taktických postupů, tak jako tomu je u záchranných a likvidačních prací prováděných jednotkami požární ochrany. Na tyto činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva by měly být rovněž zpracovány metodické listy bojového řádu. Odborná příprava JSDH obcí musí taktéž vycházet z „klasického systému“. To znamená, že u jednotek s místní působností by měla být problematika ochrany obyvatelstva zařazena do základní a cyklické odborné přípravy. Odbornou přípravu velitelů jednotek provádí hasičský záchranný sbor kraje, popřípadě zařízení určená MV – generálním ředitelstvím HZS ČR. Základní odbornou přípravu členů jednotky zajišťuje velitel jednotky. Stejně tak, jako je tomu u odborných služeb (chemická, technická nebo strojní služba) by měl mít možnost velitel pověřit člena JSDH obce zajištěním přípravy na plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva, údržbou materiálu pro ochranu obyvatelstva apod. V jednotce by měla být zřízena funkce technika pro oblast ochrany obyvatelstva. Tento technik by měl absolvovat základní odbornou přípravu organizovanou hasičským záchranným sborem kraje, nebo v zařízení určeném MV – generálním ředitelstvím HZS ČR. Obdobně musí probíhat i odborná příprava u předurčených jednotek, s tím rozdílem, že v pravidelných intervalech, nejlépe jednou ročně by bylo organizováno instrukčně metodické zaměstnání s celou jednotkou.

227

Co je důležité zdůraznit, je forma odborné přípravy. V žádném případě se nesmí jednat o formální proškolení. Úkoly ochrany obyvatelstva by měly být plně implementovány do systému odborné přípravy. Odborná příprav by měla probíhat v těchto formách: • teoretická – seznámení se základními informacemi, • praktická – praktické procvičení činností, • taktických a prověřovacích cvičení – spojení jednotlivých dílčích činnosti do celku. S odbornou přípravou JSDH obcí máme více než pětileté zkušenosti. Osvědčila se nám forma odborné přípravy prováděná na pracovištích s určitým zaměřením (evakuace, obsluha elktrozařízení, nouzové přežití apod.). Na pracovišti je v úvodu provedeno základní teoretické seznámení s problémem a zbytek činností je již prováděn prakticky. V teoretické části je nutné zdůraznit možné mimořádné událostí a již proběhlé událostí, při kterých by byla uvedené činnost jednotek využita. Posluchači musí být přesvědčení o smysluplnosti a praktickém využití školených činností. Zaměření jednotlivých pracovišť by mělo vycházet nejen z obecných činností v oblasti ochrany obyvatelstva, ale musí být zohledněna i rizika v daném regionu. [3,4] Jaké činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva by tedy měla zvládnout každá JSDH obce? Rozsah prováděných činností vychází ze znalostí a dovedností členů jednotky. Přehled základních znalostí a dovedností je uveden v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 Činnost v oblasti ochrany obyvatelstva Obecné činnosti

Rozsah znalostí a dovedností členů jednotky a jednotky jako celku zná základní zásady bezpečnosti při pohybu v sutinách, rozpozná základní nebezpečí, umí vyznačit nebezpečný prostor zřícení a pádu zná základní zásady zabezpečení stavebních konstrukcí budov narušených větrem a krupobitím zná základní zásady při odstraňování polomů vývratů zná místa na území obce, ve kterých hrozí nebezpečí vzniku povodně v případě, že územím protéká vodní tok je schopen zajišťovat hlásnou povodňovou službu (obsluha profilu typu C) je schopna provádět odstraňování překážek z vodního toku je schopna provést zajištění objektu proti vniknutí vody pomocí jednoduchých prostředků je schopna provést a organizovat výstavbu protipovodňových hrází; je schopna podílet se na odstraňování následků povodní v obytných a veřejných prostorech.

228

Činnost v oblasti ochrany obyvatelstva Varování a informování obyvatelstva

Evakuace obyvatel

Nouzové přežití obyvatelstva

Označování oblastí s výskytem nebezpečných látek Dekontaminace postižených obyvatel nebo majetku

Rozsah znalostí a dovedností členů jednotky a jednotky jako celku je schopna předat informaci o hrozícím nebezpečí a následného způsobu chování obyvatelstvu standardním způsobem v místech, kde není zajištěno varování standardním způsobem, provádí varování obyvatelstva náhradním způsobem členové jednotky jsou schopni poskytnout občanům informace jak si připravit evakuační zavazadlo zná místa soustředění obyvatel k evakuaci, popřípadě umí je zvolit zná obsluhu evakuačního střediska dle možností má přehled o osobách se sníženou schopností pohybu nebo neschopných samostatného pohybu a je schopna zajistit jejich evakuaci je schopna zřídit provizorní místo pro soustředění osob (do 30 osob) a zajistit o ně péči po dobu 6 hodin s využitím podmínek v obci je schopna definovat požadavky na zásobování osob a humanitární pomoc je schopna informovat obyvatelstvo o nebezpečí v případě výpadku dodávky plynu nebo el. proudu umí zřídit a obsluhovat místo pro výdej užitkové vody zná základní zásady činností při úniku nebo nálezu nebezpečné látky pozná nebezpečí, stanoví předběžnou nebezpečnou zónu, umí aplikovat improvizované ochranné prostředky osob, umí předat základní informace zná organizaci místa pro provádění dekontaminace obyvatelstva je schopna provádět vybrané činnosti mimo nebezpečnou zónu při provádění dekontaminace obyvatel je schopna provést dekontaminaci techniky a terénu s využitím improvizovaných prostředků a s ohledem na stupeň nebezpečí a požadované ochranné prostředky

  Pro většinu plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva lze využít standardní technické prostředky ve vybavení JSDH obce. Pro některé činnosti je nutné mít další vybavení. Toto vybavení muže být umístěno přímo u jednotky, nebo může být uloženo ve skaldech HZS kraje a v případě potřeby si jednotky tento materiál vyzvednou. Při definování, které vybavení by mělo být u jednotky, a které bude uložené ve skladech, je nutné zohlednit dobu vyskladnění materiálu a charakteristická nebezpečí na území obce.

229

Jaké činnosti v oblasti ochrany obyvatelstva by měly zvládnout předurčené JSDH obcí? Obecně je možné rozdělit předurčené jednotky do dvou skupin: •

•

Jednotky obecně předurčené – jednotku jsou schopny zvládnout základní úkoly, tak jako ostatní jednotky, s tím rozdílem, že úkoly provádí i mimo území svého zřizovatele a jsou vybavený rozšířenými technickými prostředky. Jednotky speciálně předurčené – jednotky jsou schopny provádět základní činnosti ve větším rozsahu nebo s větší specializací a disponují k tomu potřebným vybavením. Jednotka provádí činnosti i mimo území svého zřizovatele.

V oblasti ochrany obyvatelstva navrhujeme předurčit jednotky pro tyto speciální činnosti: • • • • • • • • • •

Odstraňování následků mimořádných událostí Protipovodňová ochrana Týlová podpora Zásobování elektrickou energií Zásobování vodou Čerpání vody Dekontaminace osob a obyvatelstva Nouzové přežití Poskytování posttraumatické intervenční péče Zdravotnická pomoc

Jak určit počet předurčených JSDH obcí? Při stanovování počtu předurčených jednotek je nutné vycházet především z: • • • •

plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany havarijního plánu kraje vnějších havarijních plánů dalších analýz rizika (např. karty obcí, proběhlé události a další.)

Při definování území, ve kterém provádíme analýzu pro předurčení jednotek, vycházíme z hasebního obvodu jednotky s územní působností kategorie JPO II a JPO III. Hasebního obvodu, jako základního území pro předurčení se využije především při obecné předurčenosti. Pro speciální předurčenost lze zvolit území vymezené zónou havarijního plánování. Ve většině případů lze ale pro předurčení jednotek využít území definované 230

hasebním obvodem. Pro určení hasebního obvodu vycházíme z území obcí, ve kterých jednotka zasahuje dle plošného pokrytí, tedy v prvním stupni dle požárního poplachového plánu. Ve většině případů zasahují v I. stupni poplachu dvě JSDH obce s územní působností. Pro stanovení základního hasebního obvodu uvažujeme s dojezdovými časy a rovnoměrným území mezi jednotky kategorie JPO II a JPO III. Vzhledem k tomu, že pro zajištění úkolů ochrany obyvatelstva není nutné dodržet časy dojezdu, doporučujeme při definování základních hasebních obvodů dodržet hranice území obce s rozšířenou působností. Zajištění úkolů ochrany obyvatelstva ve správním obvodu obce s rozšířenou působností by měly zajišťovat jednotky z tohoto území. Tento fakt může mít i zásadní vliv na další financování jednotek, kde lze předpokládat zapojení finančních prostředků z obcí s rozšířenou působností. Analýzu pro stanovení počtu předurčených jednotek můžeme rozdělit do několika kroků: 1. Definování hasebního obvodu, ve kterém budeme provádět analýzu. 2. Stanovení kriteria Koo, vycházejícího z počtu obyvatel žijících v hasebním obvodu příslušné jednotky JPO II a JPO III. Hodnoty Koo v závislosti na počtu obyvatel jsou uvedeny v tabulce č. 2. 3. Stanovení kriteria Kob vycházejícího z počtu obcí v hasebním obvodu příslušné jednotky JPO II a JPO III. Hodnoty Kob v závislosti na počtu obcí jsou uvedeny v tabulce č. 3. 4. Stanovení kriteria Koc vycházejícího z celkového součtu jednotlivých Kc13 pro katastrálních území obcí v hasebním obvodu. Hodnoty Koc v závislosti na hodnotě Kc jsou uvedeny v tabulce č. 4. 5. Stanovení kriteria Kod hodnota kriteria je závislá na dalších rizicích a specifických podmínkách nezahrnutých do plošného pokrytí. Hodnota Kriteria Kod je dána součtem dílčích kritérií, tak jak je uvedeno v tabulce č. 5. 6. Stanovení celkového kriteria Kop, které je dáno součtem dílčích kritérií Kop = Koo + Kob + Koc + Kod 7. Stanovení počtu předurčených jednotek na základě celkové hodnoty kriteria Kop. Počet předurčených jednotek je roven hodnotě kriteria Kop zaokrouhleném na celé číslo směrem dolů.

                                                             13

Kc je definováno v příloze č. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů.

231

Tabulka č. 2 – Hodnoty kriteria Koo v závislosti na počtu obyvatel v hasebním obvodu Počet obyvatel Hodnota Koo Nad 100 000 4 80 000 – 100 000 3,5 60 000 – 80 000 3 25 000 – 60 000 2,5 15 000 – 25 000 2 5 000 – 15 000 1,5 2 000 – 5000 1 Méně jak 2 000 0 Tabulka č. 3 – Hodnoty kriteria Kob v závislosti na počtu obcí v hasebním obvodu Počet obcí Hodnota Kob Nad 50 2 30 – 50 1,5 15 – 30 1 6 – 15 0,5 1–5 0 Tabulka č. 4 – Hodnoty kriteria Koc v závislosti na součtu Kc v jednotlivých katastrálních územích obcí v hasebním obvodu Celková hodnota Kc Nad 200 160 – 200 120 – 160 80 – 120 40 – 80 Do 40

Hodnota Koc 2,5 2 1,5 1 0,5 0

Tabulka č. 5 – Hodnoty kriteria Kod v závislosti na dalších rizicích a specifických podmínkách nezahrnutých do plošného pokrytí Rizika a specifika nezohledněná v plošném pokrytí Zvláštní povodně, sesuvy půdy Vichřice, krupobití, sněhové kalamity Významné chovy zvířat, sklady nebezpečných látek Omezená dostupnost území

232

Kod = Kod1 + Kod2 + Kod3 + Kod4 Kod1 = 0,5 Kod2 = 0,5 Kod3 = 0,5 Kod4 = 0,5

Při předurčování jednotek pro provádění speciálních činností je nutné zohlednit rizika definovaná v havarijním plánu kraje a vnějších havarijních plánech. Závěr Cílem příspěvku je prezentovat některé dílčí závěry, ke kterým jsme dospěli při hledání možností zapojení jednotek SDH obcí do plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva. Domníváme se, že zapojit jednotky SDH do plnění úkolů ochrany obyvatelstva by nemělo spočívat ve vytváření nových komplikovaných systému, ale o modifikací stávajícího systému zapojení jednotek při záchranných pracech. Matematický model pro předurčení jednotek jsme zkušebně aplikovali na podmínky Olomouckého kraje s dobrým výsledkem. Pokud by tento model měl být zobecněn, je nutné provést jeho aplikaci i na další kraje a případně provést korekce v tabulkách jednotlivých kritérií. Literatura: [1] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů [2] Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů [3] OŠLEJŠEK, Petr. Odborná příprava dobrovolných hasičů. 112: odborný časopis požární ochrany IZS a ochrany obyvatelstva. 2004, roč. III., č. 9, s. 8. [4] HRUBÝ, Václav, OŠLEJŠEK, Petr. Praktický výcvik jednotek požární ochrany a ochrana obyvatelstva. 112: odborný časopis požární ochrany IZS a ochrany obyvatelstva, leden 2006, roč. V, č. 1, s. 20.

233

Požadavky na improvizované úkryty, výběr a úpravy prostorů vhodných k improvizované ochraně obyvatelstva   Ing. Ján PIVOVARNÍK Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč e-mail: [email protected]   Klíčová slova stály úkryt, improvizovaný úkryt, vhodný prostor pro improvizovaný úkryt, typ prostoru Abstrakt Nosným tématem příspěvku je teoretické rozdělení improvizovaných úkrytů na čtyři základní typy podle jejich ochranných vlastností proti jednotlivým rizikovým situacím s ohledem na fyzikální a chemické vlastností škodlivin, proti kterým mají chránit. Problematika improvizovaného ukrytí je řešena vzhledem ke skutečnosti, že v současné době nelze počítat s využitím stálých úkrytů při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru. Úvod Ochrana obyvatelstva ČR před následky ozbrojeného konfliktu a před účinky přírodních katastrof a velkých provozních havárií je zabezpečována souborem opatření, která zahrnují mj. i ukrytí obyvatelstva a jeho vybavení prostředky individuální ochrany. Od šedesátých let byl v naší civilní ochraně kladen důraz na ochranu obyvatel před možnými útoky zbraněmi hromadného ničení. Byly budovány stálé tlakově odolné úkryty a stálé tlakově neodolné úkryty (do roku 2002 označované jako stálé protiradiační úkryty) s různými ochrannými vlastnostmi a na různou dobu pobytu ukrývaných osob. Od roku 1990 byla výstavba stálých úkrytů zastavena. Současný úkrytový fond svou kapacitou může pokrýt potřeby ukrytí pouze pro velmi malou část populace obyvatel ČR. S ohledem na dobu potřebnou na jejich zpohotovení a nerovnoměrné rozmístění s využitím tohoto úkrytového fondu při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru nelze počítat. V případech jako je například únik nebezpečných škodlivin nebo při ohrožení obyvatelstva v době válečného stavu, je občanům doporučováno využívat přirozené ochranné vlastnosti staveb

234

tj. chránit se v ochranných improvizovaných úkrytech (IÚ)

prostorech

jednoduchého

typu

v

tzv.

Pro účely tohoto příspěvku se improvizovaným úkrytem rozumí předem vybraný optimálně vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude upravován právnickými a fyzickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců před účinky mimořádných událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Výběr vhodných prostorů pro IÚ Na správném výběru vhodného prostoru je závislá nejen jeho ochranná vlastnost, ale i ekonomika dodatečných úprav pro ukrytí. Vhodné prostory jsou takové prostory, které svým umístěním v objektu a stavební konstrukcí obvodových zdí, situovaném a bezpečnou vzdáleností od nebezpečných provozů a skladů nejlépe vyhovují pro předpokládaná konkrétní rizika při mimořádné události. Vhodným umístěním prostoru se rozumí nejen jeho půdorysné (horizontální) umístění vzhledem k obvodovým zdem objektu, ale i jeho výškové (vertikální) umístění v suterénu nebo vyšších patrech objektu. Důležité je též situování prostoru nejen v bezpečné vzdálenosti od rizikových míst, ale i mimo směr převládajících větrů od rizikových provozů a skladů. Vhodnost prostorů je různá podle jejich umístění a podle použití pro různé druhy rizik. Typy vhodných prostorů Pro přehlednost dělíme ochranné prostory na čtyři základní typy. Rozdělení je provedeno podle jejich ochranných vlastností proti jednotlivým rizikovým situacím s ohledem na fyzikální a chemické vlastností škodlivin, proti kterým mají chránit, zejména zda jsou tyto škodliviny lehčí nebo těžší vzduchu.   Typ prostoru I Suterénní nebo sklepní prostor budovy je vhodný proti nebezpečí z vnějšího a případně i vnitřního ozáření osob (vdechnutím radioaktivního prachu) po radioaktivním spadu. Radioaktivní záření se šíří ze zdroje přímočaře všemi směry a má  schopnost procházet i silnými vrstvami materiálu. Při průchodu hmotou

235

(materiálem) se záření zeslabuje. Souhrnná hodnota všech činitelů ovlivňujících ochranné vlastnosti stavby se nazývá součinitel ochrany nebo koeficient ochrany stavby a označuje se „Ko“. Vyjadřuje se výsledným číslem, které udává kolikrát je úroveň radiace (expoziční rychlost) působící na osoby v objektu menší, než úroveň radiace na volném terénu. Člověk se musí chránit jak proti pronikavé radiaci po výbuchu jaderné zbraně nebo po havárii atomové elektrárny či jiného silného zdroje záření, tak i proti radioaktivnímu zamoření ze spadu, kde je nositelem radioaktivní prach z různého materiálu, který postupně vypadává z radioaktivního mraku. V budově je člověk vystaven třem až čtyřem různým druhům záření: 1. přímé záření – proniká z úrovně terénu okny do budovy; 2. záření rozptýlené vzduchem – proniká ze vzduchu okny do budovy; 3. záření rozptýlené a zeslabené stěnami, střešní a stropní konstrukcí; 4. záření pohlcené zeminou. Proti vnějšímu ozáření je proto prostor ve středním traktu (vnitřní části budovy) co nejvíce zapuštěný v okolním terénu. Nejlépe vyhovují prostory v objektech se silnými obvodovými zdmi a co nejmenší plochou okenních a jiných stavebních otvorů. Rozhodujícím ochranným faktorem proti vnějšímu ozáření ukrývaných osob je plošná hmotnost zdiva obvodového pláště a dalších zdí, příček a stropů oddělujících ochranný prostor od vnějšího zamořeného prostoru. Jde především o celkovou plošnou hmotnost zdiva, které je nad úrovní okolního terénu a udává se v tunách na čtvereční metr (t.m-2). Jedná se o součet plošných hmotností obvodového pláště úkrytového prostoru a obvodových zděných nebo betonových konstrukcí objektů (zdí, stropů i s případným násypem). Čím je součet plošných hmotností větší, tím obsahuje více polovrstev stínění nebezpečného záření. Každá polovrstva snižuje intenzitu vnějšího záření na polovinu původní hodnoty. Proto je výhodné umístění ochranného prostoru typu I co nejvíce pod úrovní okolního terénu a uprostřed dispozice stavby. Zapuštěná část objektu je dostatečně stíněna okolní zeminou nebo násypem. Nezapuštěné obvodní zdi ochranného prostoru umístěného v suterénu musí mít minimální tloušťku zděné konstrukce cihelné 45 cm, kamenné 35 cm nebo betonové 30 cm. Vstup do ochranného prostoru je vždy výhodnější z budovy, než přímo z vnějšího prostoru. Při výběru prostoru typu I je rovněž velmi důležité mít na zřeteli i budoucí nutné úpravy pro IÚ. Ty spočívají i v zajištění dostatečné plošné hmotnosti u okenních a všech dalších stavebních otvorů alespoň na úroveň obvodového zdiva. Proto se nejlépe hodí prostory s malou plochou stavebních otvorů nebo 236

nejlépe bez nich. To vyhovuje i dalšímu požadavku na dodatečné zajištění potřebné plynotěsnosti ochranného prostoru. Čím je méně okenních a jiných otvorů, tím bude méně práce při úpravách pro IÚ. Při výběru je nutné zvážit i možnost zřízení a utěsnění větracích komínků pro přívod a odvod vzduchu v IÚ. S výhodou lze uvažovat o využití stávajícího větracího průduchu pro zřízení odvodního vzduchovodu. Typ prostoru II Tento typ prostoru lze použít pro ochranu obyvatelstva před účinky průmyslových škodlivin lehčích vzduchu. Je podobný typu prostoru I tím, že se rovněž jedná o suterénní nebo sklepní prostor. Liší se tím, že není vůbec důležitá plošná hmotnost obvodového pláště prostoru a objektu, ale pouze jeho dostatečná plynotěsnost. Celkovou plynotěsnost prostoru lze ještě zvýšit dodatečnými plynotěsnými úpravami otvorů a zdí. Stejně jako u typu I zde platí zásada, že čím je méně otvorů, tím bude méně práce s jejich pozdějším utěsňováním při dalších úpravách pro IÚ. Typ prostoru III Tento typ prostoru se nachází ve vyšších patrech budov. Může podstatně chránit obyvatelstvo proti účinkům úniku průmyslových škodlivin (PŠ) těžších vzduchu, což je většina běžně skladovaných a v průmyslové výrobě používaných nebezpečných látek. Pro případ nenadálého útoku teroristů na chemické provozy je možné tento prostor okamžitě využít pro ochranu obyvatel i bez dodatečných úprav alespoň na určitou dobu, než poklesne intenzita nebezpečí (pokles koncentrace PŠ na přípustnou mez) nebo než bude organizována evakuace zasaženého území. Zejména v době míru, když nehrozí další následné nebezpečí z účinku tlakové vlny po výbuchu, je prostor ve vyšších patrech dostatečně bezpečný proti všem PŠ těžším vzduchu. Těžší vzduchu jsou i všechny otravné látky (OL) a bakteriologické (biologické) prostředky (BBP). Logicky lze předpokládat, že nepřítel či teroristé nepoužijí současně OL nebo BBP a zbraně vytvářející tlakovou vlnu (konvenční nebo atomové zbraně) neboť by tím oslabili účinek prvně jmenovaných prostředků. Z výše uvedených důvodů je IÚ typu III vhodným prostředkem k ochraně před OL a BBP. Další výhodou je pokud se tento prostor nachází na odvrácené straně budovy od předpokládaného místa výronu PŠ a s ohledem na převládající směr větru v tomto místě. 237

Pro výběr tohoto prostoru jsou výhodnější nadzemní podlaží (NP) budovy – od 4.NP až po předposlední NP. Předpokladem pro použití tohoto typu prostoru III je výšková budova s větším počtem NP a s možností následného utěsnění oken a dveří. Nevýhodou tohoto typu je skutečnost, že nelze předem odhadnout, jaké zbraně použije nepřítel za válečného stavu při napadení území ČR. Stejně tak nelze přesně stanovit jaký útok na chemické provozy a sklady provedou případní teroristé. Při leteckém napadení s použitím konvenční munice, při teroristickém útoku, nebo při napadení jadernými zbraněmi, kde by vždy předcházel výbuch a následná tlaková vlna, by ukrytí v prostorech tohoto typu bylo nedostatečné. Zejména ve vrchních NP objektu nacházejícího se v místě napadení. Ve vzdálenějších místech, kde už nehrozí účinky tlakových vln, by ukrytí v prostoru III. typu bylo mnohem bezpečnější než pohyb v otevřeném prostoru v ulicích nebo na volném prostranství. Typ prostoru IV Jedná se o využití středních vyšších pater výškových budov k ochraně obyvatel proti účinkům radioaktivního spadu ve vzdálenějších místech od předpokládaného epicentra výbuchu jaderných zbraní nebo místa havárie jaderného zařízení. Předpokladem pro možnost využití tohoto typu ochranného prostoru je větší počet nadzemních podlaží budovy. Dalším požadavkem je dostatečná tloušťka (plošná hmotnost) obvodových zdí. Důležitým faktorem je charakter budovy a její zachovalost. Výhodou je i větší počet traktů v budově. Nevhodné jsou prostory v 1. a 2.NP a také dvě nejvýše položená NP (pod střechou budovy). To znamená, že prostory od 3.NP směrem nahoru kromě dvou posledních NP lze výjimečně využít pro IÚ, pokud není dostatek úkrytových míst v prostorech I. typu. Stejně jako v ostatních typech jsou i v tomto IV. typu vhodnější prostory uprostřed jednotlivých podlaží (ve středních traktech). Výhodnější jsou vždy prostory se silnějšími a hmotnějšími obvodovými zdmi a silnější konstrukcí obvodového pláště budovy, ve které se nacházejí. Při výběru je nutno vzít také v úvahu i možnosti snadnějšího a ekonomického dodatečného utěsnění oken a dveří IÚ. U panelových domů se výjimečně připouští i minimální tloušťka obvodového zdiva 15 cm. V tomto případě se však výrazně zkracuje maximální doba pobytu ukrývaných osob vzhledem k jejich možnému ozáření nad přípustnou výši. 238

Společná kritéria pro všechny typy vybíraných prostorů. Situování prostorů pro IÚ Ochranný prostor má být vybírán v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m. Ochranné prostory pro IÚ nesmějí být zřizovány: • v budovách se složitým půdorysem a rozsáhlým instalačním zařízením (obchodní domy a podobně); • v částech budov, v nichž jsou v horních podlažích (nad IÚ) uloženy předměty a zařízení, jejichž hmotnost přesahuje 1000 kg.m-2 podlahové plochy; • pod výrobními nebo skladovými prostory, v nichž jsou umístěny nádrže s nebezpečnými chemickými tekutinami, s roztavenými kovy a s jinými nebezpečnými látkami; • blíže než 100 m od zásobníků s PŠ v případě, že porušení těchto zásobníků by mohlo ohrozit bezpečnost ukrývaných osob; • blíže než 50 m od provozů a skladů s nebezpečím výbuchu a od skladů s lehce zápalnými látkami. Jsou-li pro větší množství skladovaných hořlavých nebo jiných nebezpečných látek požárními nebo jinými bezpečnostními předpisy stanoveny větší vzdálenosti, platí pro zřizování těchto ochranných prostorů tyto větší vzdálenosti; • v místech, kde by pod ochranným prostorem procházelo vedení vysokotlaké páry, vysokého elektrického napětí, stlačeného vzduchu apod.; • v místech, kde úroveň podlahy ochranného prostoru by sahala pod úroveň hladiny spodní vody. Umístění prostoru pro IÚ v budově Celkové umístění prostoru pro IÚ je nejvhodnější vždy ve středním traktu nebo co nejvíce uprostřed budovy. Nevýhodou je, že střední trakty budov bývají většinou poměrně úzké (max. 3,00 m). Střední trakt může však být spojen s vedlejším traktem podle místní situace a tak se ochranný prostor zvětší. V každém případě je vhodné, když mezi zdí ochranného prostoru a obvodovou zdí budovy je volný prostor. Umístění prostorů ve sklepech nebo suterénech pro typy I a II musí být voleno tak, aby byly lehce přístupny přímo nebo nejkratší přímou cestou ze schodišťového prostoru, aby nenastalo zdržení při jejich obsazování.

239

Výchozí společné parametry Při výběru prostoru pro IÚ musí být světlá výška tohoto prostoru minimálně 2,10 m, pokud se nepočítá s dodatečným umístěním vzduchotechnického zařízení jednoduchého typu s rozvodem potrubí pod stropem. V opačném případě je nutno uvažovat s minimální světlou výškou 2,30 m. Podchodná výška (od podlahy k nejnižší části stropu nebo potrubí pod stropem) musí být v obou případech minimálně 1,9 m. Pro každou ukrývanou osobu je třeba uvažovat s potřebou nejméně 1 – 3 m podlahové plochy v prostorech, kde se uvažuje s nuceným nebo samotížným větráním. Samotížné větrání lze použít jen pro typ I. 2

V prostorech, kde nebude instalováno žádné větrání, je potřeba 3 – 5 m2 podlahové plochy na jednu ukrývanou osobu. Kapacita úkrytu je dána potřebnou podlahovou plochou na jednu ukrývanou osobu. Omezena je pouze způsobem větrání a výkonností uvažovaného větracího zařízení. Závěrečná doporučení pro výběr vhodných prostor Při výběru jednotlivých typů ochranných prostorů je nutno vzít v úvahu vhodnost jejich umístění, charakter stavby, celkovou zachovalost stavby a její požární odolnost. Doporučuje se pečlivě zvážit vhodnost prostoru pro konkrétní možné nebezpečí. Zodpovědně je třeba stanovit typ prostoru. Vždy je třeba přesně stanovit kapacitu prostoru pro IÚ. Dále je třeba znalecky posoudit obtížnost budoucích úprav pro IÚ a stanovit pracnost v normohodinách. Určit druh a množství potřebného materiálu pro následné úpravy včetně utěsnění prostoru. Odhadnout finanční náklady na celkovou úpravu pro IÚ daného typu a z kapacity vypočítat náklady na jednu ukrývanou osobu (alespoň orientačně). Doporučuje se všechny zjištěné parametry (typ prostoru, kapacita, pracnost budoucích úprav, předpokládaný materiál, finanční náklady apod.) zapsat do pořizovací dokumentace vybraného prostoru pro IÚ. Možnosti okamžitého využití ochranných prostorů Některé uvedené typy ochranných prostorů lze v nenadálé krizové situaci krátkodobě využít proti účinkům RaL, OL a BBP bez dalších časově náročných úprav prostoru. Nejlépe s použitím příslušných prostředků individuální ochrany. Při úniku nebezpečných látek v době míru lze v ochranných prostorech použít také improvizovaných prostředků individuální ochrany, ale jen na omezenou dobu tj., než bude zajištěna evakuace nebo než poklesne koncentrace nebezpečné látky na přípustnou úroveň. 240

Ochrana obyvatel před nebezpečím havárie výronu čpavku   Ing. Miroslav POLEŠOVSKÝ VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice

1. Analýza rizik Analýza rizika jako taková představuje širokou oblast, zahrnující analýzu finančních investic, analýza průběhu poškození zdraví, oblast pojištění a také zajištění bezpečnosti. Analýza rizika je rutinně používána pro komunikační systémy, pro leteckou či silniční dopravu, projektování mostů, právě tak jako pro technologické procesy. Termíny použivané ve vztahu k haváriím ve vztahu k haváriím mohou mít rozdílné významy v rozdílných souvislostech. Havárie je nežádoucí událost, která způsobuje škody nebo zranění. Událost je nežádoucí případ, který by mohl způsobit škody nebo zranění. Termín nebezpečí je často používán k označení možného zdroje nebo příčiny havárie. Slovo riziko může být definováno jako možnost nežádoucích následků nebo funkce pravděpodobnosti havárie a jejich následků. Riziko technologického zařízení lze definovat jako míru ekonomických ztrát nebo poškozením lidského zdraví vyjádřenou pomocí pravděpodobnosti havárie a velikosti ztráty nebo poškození. Souhrnný proces analýzy rizika zahrnuje: Popis technologického procesu nebo systému Identifikaci potenciálních nebezpečí (zdrojů rizika) Kvantitativní vyhodnocení pravděpodobnosti nebo četnosti havárie Kvantitativní vyhodnocení následků havárií (ztrát, zranění) včetně postupu havarijních prací při vzniku havárie. Souhrn informací získaných zobrazením rizik Odhad, která rizika jsou přípustná a přijatelná Zdokonalování zařízení nebo pracovního postupu

241

2. Analýza nebezpečí Objektivní identifikace nebezpečí má poskytnout seznam pravděpodobných poruch nebo jejich kombinací vedoucích k haváriím. Existuje poměrně široká škála metod pro identifikaci nebezpečí lišících se v podkladech pro provedení, ve způsobu kombinace poruch, ve způsobu provedení v závislosti na čase, atd. Metody používané v běžné praxi pro identifikaci a hodnocení nebezpečí v průmyslu, zejména chemickém, jsou většinou založeny na praktických zkušenostech. Jistou nevýhodou těchto tradičních postupů je skutečnost, že neberou v potaz události, s nimiž se doposud nesetkali. V souvislosti s používáním složitějších technologických postupů a procesů se zvyšuje nebezpečí a tím i pravděpodobnost vzniku havárií. Proto se rovněž bezpečnostní požadavky z hlediska technologií stávají přísnějšími. Za účelem zajištění požadavků, aby riziko spojené s potenciálním nebezpečím zůstalo přijatelné, bylo nutno vyvinout objektivní metody pro identifikaci a hodnocení nebezpečí např. HAZOP, FMEA a další uvedené v tabulce 1 Tabulka 1 Přehled vybraných metod Bezpečnostní audit Analýza pomocí kontrolních záznamů Co se stane, když.. Üvodní analýza nebeZpečí Relativní hodnocení Studie nebezpečí a Provozuschopnosti Analýza možnosti Poruch a jejich následků Analýza hodnocení Možností poruch a Jejich následků Bezpečnostní audit Analýza stromem poruch Analýza stromem událostí Analýza příčin následků Analýza spolehlivosti Člověka

Safety Audit Chest list Analysis

SA CL

What-if Analysis Preliminary Hazard Analysis Relative Ranking Hazard and Operability study Failure Modes and Effects Analysis Failure Modes, Effects and Criticality Analysis Safety Audit Fault Tree Analysis Event Tree Analysis Cause Consequence Analysis Human Reliability Analysis

WI PHA RR HAZOP FMEA FMECA SA FTA ETA CCA HRA

Každá metoda má své specifické vlastnosti, které ovlivňují její použitelnost. Faktory, které je třeba vzít v úvahu při výběru metody: cíl metody (vytvoření seznamu nebezpečných stavů), informace k potřebné k provedení analýzy (technolog.schéma, tech.bezpeč. parametry látek atd.), zkušenosti

242

s prováděním procesu (rozsah dosavadních zkušeností s procesem), typ analýzy (zda se jedná o opakovanou analýzu, novou či speciální ). 3. Vyhodnocení následků 3.1.Kritičnost poruch Při analýze FMEA je nutné vyhodnotit kritičnosti poruch z hlediska závažnosti. Kategorie kritičnosti uvádí Rogers v „Safety Engineering Handbook“ následovně, viz tabulka 1. Tabulka 2 Kategorie kritičnosti Kategorie Katastrofická Kritická Okrajová Zanedbatelné

Následky Ztráta systému (zařízení), několikanásobné zranění, smrt Zranění, poškození zdraví, nebezpečný stav vyžadující okamžitou nápravu Žádný důležitý systém není poškozen, žádné poškození funkce zařízení, žádné zrnění osob Žádný důležitý systém není poškozen, žádné zranění osob, není potřebná okamžitá náprava

  Možné poruchy chladírenského zařízení zařadím do kategorií kritičnosti podle závažnosti. 4. Vyhodnocení pravděpodobnosti nebo četnosti havárie Potenciální havárie jsou odhadnuty pomocí předpokládané četnosti a stupně poškození zdraví. Četnost

Č

K havárii nedojde, nebezpečí vyloučeno

0

Méně než 1 x za 1000 let

1

Mezi 1x za 100 let a 1x za 1000 let

2

Mezi 1x za 10 let a 1 x za 100 let

3

Mezi 1 x za rok a 1x za 10 let

4

Častěji než 1 x za rok

5

243

Stupeň poškození zdraví

S

Žádné zranění

0

Vážná zranění

2

Smrtelná nehoda

3

Několik smrtelných nehod

5 Index rizika: I = Č + S

Index rizika naznačuje jeho závažnost jeho závažnost, i když je zcela přibližný. Používá se k určení, která nebezpečí si zasluhují zvláštní pozornosti. 5. Způsoby poskytování první pomoci V případě havárie výronu čpavku je nezbytné: Vyvedení nebo vynesení zasaženého do čistého, nezamořeného ovzduší. Okamžité sejmutí svrchních částí oděvu, v nichž může být absorbován toxický plyn nebo aerosol (pro zamezení další expozice zraněného) Výplach očí větším množstvím vody, nebo borovou vodou, Opthalem, nebo 2% roztokem natriumbicarbonátu (jedlé sody). Je-li zasažený v bezvědomí, ale nedochází u něho k podstatným poruchám nebo zástavě dýchání, zabezpečíme mu klid a teplo a jeho stav kontrolujeme. Při podstatných poruchách nebo zástavě dýchání nejprve zabezpečíme průchodnost dýchacích cest (odstranění hlenů z hrtanu a úst, cizích těles z úst – např. zubní protéza, uvolnění jazyku) zahájíme umělé dýchání „z plic do plic“. Při silných poruchách nebo zástavě srdeční činnosti provádíme masáž srdce střídavě s umělým dýcháním. U všech zasažených zabezpečíme klid a teplo (možné podchlazení, které u zasažených přichází v úvahu i při vnějších polohách značně zhoršuje stav zasaženého.). Při zasažení čpavkem se po poskytnutí první pomoci ihned zabezpečuje odsun zasažených k poskytnutí odborné lékařské pomoci. Odsun se provádí v tzv. stabilizované poloze a zasažený je v průběhu odsunu nepřetržitě sledován. Jelikož dochází k zasažení horních cest dýchacích a dále plic, necháváme při zasažení amoniakem zasaženého inhalovat páry octa.

244

Aplikace kyslíku se neprovádí. Základním předpokladem je účinnost první pomoci: Včasnost poskytnutí Klid a rozvážnost Vypouštění a vynesení zasažených z prostoru úniku čpavku by měla provést jednotka protiplynové služby. Všechny osoby provádějící záchranné práce, jsou vybaveny prostředky protichemické ochrany jako průzkumná skupina. Všechny osoby, které se nacházely v prostoru úniku toxické látky, musí být po opuštění ohroženého prostoru prohlédnuty lékařem, i když nevykazují zřejmé příznaky zasažení (možnost zpoždění vzniku příznaku zasažení). Prostředky protichemické ochrany, které byly použity při provádění záchranných a likvidačních prací musí být po ukončení činnosti vyčištěny, opraveny a přezkoušeny před uložením pro další použití. Jedná se především o dýchací přístroje, rovněž tak plnění tlakových láhví vzduchem. Zdravotnický materiál, u nějž je předpoklad znehodnocení po havárií, musí být vyměněn a doplněn za nový. Detekční zařízení a ostatní technický materiál je rovněž nutno prošetřit po stránce způsobilosti k dalšímu použití, doplnit stav detekčních trubiček na zjišťování koncentrace NH3 v ovzduší. Literatura: [1] Bartlová, I. – Balog, K.: Analýza nebezpeční a prevence průmyslových havárií I. Edice SPBI 7, ISBN 978-80-7385-005-0 [2] Kalousek, J.: Základy fyzikální chemie hoření, výbuchu a hašení, Edice SPBI 4, ISBN 80-86111-34-2 [3] Bartlová, I.: Nebezpečné látky I. Edice SPBI 24, ISBN 80-86634-59-3 [4] Orlíková, K. – Štroch, P.: Chemie procesů hoření, Edice SPBI 18, ISBN 80-86111-39-3 [5] Orlíková, K.: Hasební látky, Edice SPBI 1, ISBN 80-902001-0-9    

245

Nástroje pro podporu řízení ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje doc. RNDr. Dana PROCHÁZKOVÁ, DrSc. Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. Roháčova 89, 130 00 Praha 3 e-mail: [email protected] Výtah: Předmětem sdělení je souhrn a diskuse souboru disponibilních nástrojů veřejné správy pro zajištění udržitelného rozvoje lidského systému, bez kterého není ochrana obyvatelstva možná. 1. Úvod Ochrana obyvatelstva je pochopitelným a základním cílem lidské společnosti i veřejné správy, která spravuje její činnosti. Není však možná bez udržitelného rozvoje systému, ve kterém obyvatelstvo žije. Na konci 70. let minulého století byl prosazován požadavek na trvale udržitelný rozvoj životního prostředí, protože lidé ke svému životu a pro svůj rozvoj potřebují kvalitní krajinu a kvalitní lidská sídla. Po reálném zvážení možností a schopností lidské společnosti je dnešním cílem pouze udržitelný rozvoj [1]. Koncept sledovaného řešení respektuje chráněné zájmy, kterými jsou životy, zdraví a bezpečí lidí, majetek, veřejné blaho, životní prostředí, infrastruktury a technologie, a jejich rozvoj v jednom systému tak, že se dbá na to, aby opatření provedená na ochranu jednoho chráněného zájmu nezvyšovala rizika jiného chráněného zájmu [2]. To znamená, že životní prostředí je ve zvoleném konceptu zohledněné a chráněné, ale není upřednostněné vůči životu, zdraví a bezpečí lidí a vůči dalším chráněným zájmům. Pro pochopení příčin současného stavu a jeho problémů si je zase třeba uvědomit, proč vznikl požadavek na udržitelnost. Požadavek je totiž logickým výsledkem neustálého tlaku lidské společnosti na hospodářský růst, při kterém růst zátěže prostředí není nijak účinně a účelně řízen. Rozvoj moderních technologií sice přináší řadu výhod, ale současně činí lidskou společnost napadnutelnější a zranitelnější. Výsledkem „neřízenosti“ není jen zhoršená absorpční kapacita prostředí, nýbrž také snížené limity samotného rozvoje. Pokud pojem udržitelný rozvoj nemá být jen prázdným politickým pojmem, je žádoucí, aby jeho řízení přijalo za své některé prvky a přístupy tzv. systémového managementu, tj. řízení, které kromě cílů zaměřených na rychlé naplnění cílů člověka zohledňuje také životní prostředí, ve kterém člověk žije, tj. jedná se o řízení, které zajišťuje, aby kumulativní dopady lidské činnosti nepřekročily 246

únosnost (absorpční schopnost a regeneraci) prostředí, které na základě současného poznání je chápáno systémově. Management se proto zaměřuje na dlouhodobou udržitelnost. Jeho cílem je integrita systémů, protože systémové služby zajišťují život podporující funkce. Považuje člověka za součást systému, integruje lidskou činnost s ochranou přírodního prostředí a reaguje citlivě na potřeby lidí v kontextu ekosystémů. V každém řídícím procesu je důležitou částí kvalitní a kvalifikované rozhodování, a proto je zapotřebí v rámci požadovaného managementu vytvořit systémy na podporu rozhodování, poněvadž rozhodování vůči systémům je složité a musí mít vícedimenzionální charakter. Takto je chápané současné řízení bezpečnosti území, které zajišťuje bezpečí a rozvoj základních chráněných zájmů, do nichž životní prostředí patří [2]. 2. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je více než vědecký koncept, je totiž morální výzvou pro společnost [2,3]. Je vlastně odpovědí na neodkladnou potřebu budoucího rozvoje založeného na novém vztahu mezi lidmi a na vztahu lidí k prostředí, ve kterém žijí. Strategie udržitelného rozvoje je podmíněna dobou vzniku a odpovídající úrovní poznání. Je srovnatelná s jinými systémy hodnot, které nemají konečnou podobu (např. systém lidských práv a svobod). Směřuje k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích s vědomím toho, že představy budoucích generací o kvalitě života mohou být oproti našim odlišné. Proto ochranu obyvatelstva dnes i v blízké budoucnosti je nutné řešit v kontextu udržitelného rozvoje. Téma udržitelného rozvoje se netýká jen zvyšování a udržování materiálního blahobytu, ale týká se také bdělosti, protože většina přírodních zdrojů není nekonečná (kvantita), a některé přírodní zdroje jsou také neustále kontaminovány (kvalita). Další dopady se dají očekávat od potenciálních změn klimatu. Problémy měst (nedostatek vody, půdy, kontaminace chemická a biologická) ukazují, že problémy jsou složité v biofyzikální oblasti a kontroverzní v socioekonomické oblasti. Sledované systémy jsou složité a mnoho procesů se nedá přímo pozorovat. V socioekonomické oblasti se všechna rozhodnutí dají charakterizovat množstvím konfliktních cílů. Aby vztah mezi lidskými sídly a biofyzikálním prostředím (krajinou) byl i v budoucnu vyvážený, je třeba k řešení problémů tzv. „šedé“ (tj. lidmi vytvořené) a „zelené“ (přírodní) infrastruktury uplatňovat nový přístup, který je založený na řízení bezpečnosti v integrálním pojetí. Neexistuje obecná shoda na formulaci problémů udržitelnosti veřejného blaha (blahobytu) lidské společnosti v kontextu se systémovými službami. Každé dosavadní řešení je dočasné, protože se neustále balancuje mezi konkurujícími si zájmy a společenskými cíli (jsou-li stanoveny). Je obtížné řešit 247

problémy rozhodování jednoznačně vzhledem k měnícímu se charakteru rozhodovacího procesu. V rozhodování se řeší tato dilemata: - vztah mezi riziky a přínosy (často větší přínos pro lidi znamená zvýšené riziko pro ekosystémy – přírodní prostředí), - časový konflikt mezi současnými a budoucími potřebami, - sociální konflikt (vztah potřeby jedince a celku). Protože rizika byla, jsou a budou a nová budou přibývat, tak pro ochranu obyvatelstva a udržitelný rozvoj systému, ve kterém lidí žijí musí být ke snížování zranitelnosti prováděna taková opatření, která respektují všechny chráněné zájmy. To znamená, že není přípustné provést opatření, která sníží zranitelnost jednoho nebo dvou chráněných zájmů a zároveň výrazně zvýší zranitelnost jiného chráněného zájmu. Proto je třeba na všech úrovních řízení implementovat pro-aktivní systém řízení bezpečnosti, ve kterém se upraví řízení rizik do takové formy, která respektuje všechny chráněné zájmy a bere v úvahu existující a prokázané vnitřní závislosti a která je zaměřená na bezpečí a udržitelný rozvoj. 3. Nástroje veřejné správy Základním cílem řízení věcí veřejných (tj. řízení bezpečnosti ve smyslu zmíněném výše) je zajistit přijatelnou úroveň bezpečí v lidském systému, které v sobě inherentně obsahuje dostatečnou úroveň udržitelného rozvoje. Protože nelze zanedbat skutečnost, že lidské zdroje jsou omezené a že každá činnost i opatření vyžaduje zdroje, síly a prostředky, tak bezpečí odpovídá stavu lidského systému, ve kterém mezní náklady na prevenci se rovnají mezním nákladům na odstranění škod (tj. nákladům na odezvu a obnovu) [4]. To znamená, že nástroje bezpečnostní politiky, kterou se řízení bezpečnosti uvádí do praxe, jsou: - koncepce, které vytyčují cíle bezpečnostní politiky, - strategie, které určují základní způsoby, kterými bude cílů dosaženo, - plány, které podrobně popisují a zahrnují činnosti v určitém časovém harmonogramu, - nástroje a instituce, tj. zdroje, síly a prostředky, kterými se dosahuje splnění cílů bezpečnostní politiky. 4. Strategie pro udržitelný rozvoj krajiny a lidských sídel Základní principy péče o krajinu a sídla jsou zakódovány v konceptech ochrany a tvorby životního prostředí obecně a speciálně pak v konceptech

248

ochrany přírody. Základní legislativní prostředky a nástroje v České republice jsou: - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a příslušné vyhlášky v platném znění, - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, - vyhláška č.166/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, - zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Zásady péče o krajinu a lidská sídla vymezuje nadřazený mezinárodní dokument Evropská úmluva o krajině (2000) ve smyslu kategorie provádění krajinné politiky, tj. “krajinná politika znamená vyjádření všeobecných zásad, strategií a orientací kompetentními veřejnými orgány, které umožňuje přijetí specifických opatření, zaměřených na ochranu, správu a plánování krajiny“. Péče o sídla je předmětem vědecké disciplíny urbanismu. V mezinárodním konceptu jsou zásady péče o lidská sídla precizovány v souboru dokumentů „Charta moderního urbanismu“, do kterého dle práce [5] patří: - Athénská charta z r. 1933, - Torremolinská charta z r. 1983 (Evropská charta regionálního a prostorového plánování, přijatá 20. května 1983 v Torremolinos, Španělsko), - Aalborská charta z r. 1994 (Charta evropských měst a obcí směřujících k udržitelnému rozvoji, schválená účastníky Evropské konference těchto měst v Aalborgu, Dánsko, 27. května 1994), - Nová Athénská charta z r. 1998 (Zásady plánování měst, vypracované Evropskou radou urbanistů). Na základě analýzy obsáhlých textů v uvedených dokumentech (protože urbanista a architekt má vlastnosti bohéma a pohádkového vypravěče) je třeba upozornit na Novou Athénskou chartu, a to na znění odstavce 3.10 Zdraví a bezpečí, ve kterém se praví: „Prvořadou důležitost mají ve městech s velkým soustředěním obyvatelstva a aktivit problémy ochrany zdraví a bezpečí. Souvisí to se třemi faktory: vojenskými akcemi, přírodními pohromami a ohrožením sociálními konflikty, občanskými nepokoji nebo kriminalitou. Chudoba a špatný zdravotní stav jsou často součástí deprivační a dehumanizační vývojové spirály, postihující některé klíčové části měst po celé Evropě. V konfliktních oblastech by měla být podporována a prosazována koncepce nebojových městských zón jako součást mezinárodních dohod. Opatření na ochranu před přírodními pohromami by měla být na všech úrovních součásti 249

plánů rozvoje a správy měst. Plánováním by měla být podporována opatření proti příčinám sociálních nepokojů a zločinnosti ve městech. Plánování by mělo napomoci obnově smyslu pro občanské vztahy a společenskou pohodu, zvyšující úroveň osobního bezpečí ve městech.“ V ČR vznikl v posledních 15 letech fenomén, že ačkoliv obyvatel země statisticky nepřibývá, zábory ploch přírodního prostředí, zemědělské půdy, pozemků určených pro plnění funkcí lesa a zeleně v urbánním prostředí enormně narůstají. Přitom zůstávají nevyužité rozsáhlé objekty a plochy po lidských aktivitách, které byly přírodě již odebrané, jsou technicky vybavené a jsou v dosahu existující dopravní obsluhy. Zdravý rozum i praktiky dobrého hospodáře stanovují, že příliv nového kapitálu a nových ekonomických aktivit je proto třeba orientovat na tyto nevyužité nebo špatně využité plochy i za cenu investování do sanací starých ekologických zátěží a do modernizace technické a dopravní infrastruktury, a to i z veřejných rozpočtů. Cílem je racionální funkční využití urbanizovaného území v duchu evropských tradic, tj. v rámci kompaktní městské zástavby, ne urbanistická anarchie na úkor přírody a krajiny, cestou „nejmenšího odporu“. Základními nástroji pro udržení urbanistické kompozice a krajinného obrazu sídla jsou prostorové plány, územní plány a regulační plány opírající se o urbanistické koncepce. Urbanistická koncepce vychází z daností území a z politik kulturního, sociálního a ekonomického rozvoje harmonizovaného s požadavky na udržení a rozvoj ekologických hodnot území a zachování přírodních zdrojů. Pro komplexní řešení problematiky urbanizované krajiny jsou běžné rámce a postupy územního plánování omezující. Vztahy přírodních prvků a systémů k urbánním prvkům a systémům ve struktuře sídla, periurbánní krajiny a vztahy na volnou krajinu je nutno řešit prohloubením této problematiky v územně plánovací dokumentaci - krajinným plánem. Informačními zdroji pro tvorbu politik a koncepcí jsou odvětvové dokumenty – analýzy a dílčí koncepce – pořizované na úrovni územně plánovacích podkladů – generelů a studií (koncepce prostorových vztahů, veřejných prostorů, celoměstského systému zeleně, rekreace, turistiky a cestovního ruchu atd.). Uvedené myšlenky jsou podrobně uvedeny v dokumentu [6]. S ohledem na dominující podíl zemědělské a lesní půdy v ČR nelze přehlédnout Soubor agro-environmentálních opatření EU (původní Nařízení Rady 2078/92). Tento soubor opatření zahrnoval takové zemědělské produkční postupy, které jsou kompatibilní s požadavky na ochranu životního prostředí a udržování venkova. Členské státy vypracovaly programy, na základě kterých podporovaly následující aktivity: - uvádění půdy do klidu (set-aside),

250

- údržba opuštěné půdy (zemědělské, lesnické), - nepotravinářská produkce, - zalesňování zemědělské půdy, - extenzifikace chovu hospodářských zvířat, - extenzifikace rostlinné produkce (včetně zavádění trvalých travních porostů), - podpora produkčních technologií šetrných k životnímu prostředí (ekologické zemědělství), - chov ohrožených plemen, - pěstování plodin ohrožených ztrátou genetického materiálu, - snížení úrovně vstupů (průmyslových hnojiv, přípravků na ochranu rostlin), - management půdy, podporující rekreační aktivity a přístup veřejnosti na pozemky, - školení zemědělské veřejnosti o způsobech hospodaření, kompatibilních s požadavky ochrany životního prostředí. Na základě nové AGENDY 2000 je od 1.1.2000 v platnosti nové nařízení Rady EC 1257/1999, které zjednodušuje právní rámec a sjednocuje dřívějších 13 nařízení pod nařízení jedno. Obsahuje celkem 22 opatření pro rozvoj venkova, z nichž právě soubor agro-environmentálních opatření je povinný pro všechny členské státy EU. Kandidátské státy se připravují na realizaci těchto schémat prostřednictvím pilotních projektů nebo nového předvstupního nástroje, programu SAPARD. Z nařízení 1257/99 lze uvést např. tato opatření: - podporování nepotravinářské výroby (viz článek 2), - podpora udržitelného lesního hospodářství (viz článek 2), - podpora zachování a posílení systémů hospodaření charakterizovaných nízkými vstupy (viz článek 2), - podpora ochrany a posílení vysoké hodnoty přírody a udržitelného zemědělství, které respektuje požadavky ochrany životního prostředí (viz článek 2), - podpora pro méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními (viz článek 13), - podpora zemědělských metod šetrných k životnímu prostředí (článek 22), - lepší zpracování a odbyt zemědělských výrobků (přispívající mj. k ochraně životního prostředí) – (viz článek 25), - podpora na zalesnění zemědělské půdy, pokud bude slučitelné s požadavky na ochranu životního prostředí (viz článek 31), 251

- posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí mj. ve směru ochrany životního prostředí z pohledu zemědělství a lesnictví a ochrany krajiny i zlepšování péče o zvířata (viz článek 33). V České republice existuje v současné době nařízení vlády č. 24/1999 Sb., na základě kterého jsou podporovány mimoprodukční funkce zemědělství. V důsledku nového nařízení EC 1257/99 bude současná úprava vládního nařízení ČR harmonizována tak, aby v maximální míře odpovídala současným požadavkům nařízení EC1257/99. Podle práce [7] je třeba konstatovat, že zatímco k ochraně původní přírody a krajiny či přírody a krajiny jen mírně antropizované máme řadu nástrojů, tak s ochranou tzv. volné krajiny kulturní, na pohled nepříliš efektní, ale pro genia loci Evropy fundamentální, to dobré není. Vlastně nemáme žádný výrazný nástroj k ochraně takové volné krajiny a k podpoře jejího stávajícího rázu, tj. chybí opatření k ochraně krajiny, která nesplňuje kritéria CHKO (chráněné krajinné oblasti), a zvláště chráněných území (navíc se stále nedaří připravit prováděcí vyhlášku k tzv. krajinnému rázu, jak žádá Státní program ochrany přírody a krajiny). 5. Úkoly české veřejné správy Analýza situace v České republice [8] odhalila jisté překážky, které znemožňují veřejné správě řešit racionálně úkoly. Jedná se o: - nejasnou odpovědnost za strategická rozhodnutí, - byrokratické struktury bránící toku znalostí, které jsou nutné pro řešení problémů, - legislativní alibismus, - neexistuje vhodná metodika strategického řízení veřejné správy. Proto česká veřejná správa se musí soustředit v oblasti krajiny a lidských sídel do tří klíčových bodů, a to zajistit: 1. Soulad s Evropskou úmluvou o krajině. 2. Zohlednění charakteristiky relevantních vývojových trendů. 3. Aplikaci multikriteriální analýzy a tvorbu variant (scénářů). Ad 1. V souladu s dokumentem Rady Evropy [9] česká veřejná správa musí ve své činnosti zohlednit některé skutečnosti, např.: - zavést postupy pro účast veřejnosti, místních a regionálních orgánů a jiných stran, které jsou zainteresovány na definování a provádění krajinných politik,

252

- začlenit krajinu do svých politik územního a prostorového (urbánního) plánování, do své kulturní, environmentální, zemědělské, sociální a hospodářské politiky, jakož i do ostatních politik s možným přímým či nepřímým dopadem na krajinu, - rozvinout školní a vysokoškolské vzdělávací programy, které se v rámci příslušných disciplin zaměří na hodnoty spjaté s krajinou a na otázky týkající se její ochrany, správy a plánování, - vymezit své vlastní typy krajiny na celém svém území, analyzovat jejich charakteristiky, síly a tlaky, které je mění, zaznamenávat jejich změny atd. Ad 2. V své činnosti česká veřejná správa musí vycházet z obecně známých vývojových trendů, které se opírají o společenský, ekonomický a mezinárodně politický vývoj. Zásadní vývojové tendence aktuálně platné pro naše území uvádí Bedrna [10]. V prezentované podobě jde o prognostický vějíř, ve kterém predikce jevů obsahuje parametr pravděpodobnosti. Vstupem České republiky do EU doznává český venkov dalších změn. Ty se dotýkají zvláště šancí zdejší zemědělské a zpracovatelské výroby obstát v prostředí volného evropského trhu. Díky silné intervenční politice ministerstva zemědělství a také schopnosti velkovýroby nezažije domácí zemědělství zřejmě v první fázi větší otřes, v dalších je však budou čekat silné tlaky na cenu a kvalitu, zemědělství zřejmě dozná výraznějších strukturálních změn a stane se činností více exkluzivní. Spolu s otevřením trhu budou existenčně dotčena i mnohá navazující průmyslová odvětví jako zemědělské zásobování a nákup, zpracovatelský a potravinářský průmysl, distribuční firmy, průmysl chemie a strojírenství, zařízení obchodu a služeb. Očekává se, že vstup mezi evropskou konkurenci řadu těchto výrobců a poskytovatelů služeb výrazně oslabí, nebo je i zlikviduje. To bude mít další výrazné dopady na stability regionálních ekonomik. Situace není dobrá ani ve venkovském trhu práce a v sociální sféře. V českém zemědělství pracuje dnes oproti roku 1989 jen zhruba třetina lidí, naopak na podpoře žije v řadě vesnic téměř polovina všeho práceschopného obyvatelstva. Nezaměstnanost postihuje zvláště ženy ve středním věku a starší, řada venkovských mladých lidí odchází za prací do měst, přirozené přírůstky obyvatelstva nestačí krýt úbytky přirozenou obměnou a migrací. Je třeba převzít zkušenosti z EU, neboť zemědělská politika EU se problematikami potravinové nadprodukce kontinentu a nově i potřeby pro zachování venkova a venkovského způsobu života systematicky zabývá. Aktuálním cílem těchto snah je: - dosažení rovnováhy mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi venkova, - orientace na zachování tradičních sociálních a hospodářských vlivů venkova, - zájem na využívání schopností venkova k poskytování originálních nabídek a služeb. 253

Smyslem zmíněné politiky je vyrovnání šancí na udržitelný rozvoj mezi urbanizovanými a venkovskými oblastmi, a zvláště prevence vedoucí k udržení tradičních a přirozených funkcí venkova, jeho společenské důležitosti, výrazové i významové originality, nenahraditelnosti jeho produkčního, sociálního, kulturního a duchovního rozměru. Tyto snahy mají zabránit tomu, aby venkov významově neoslábl natolik, že by se stal zdrojem širších sociálních a společenských obtíží. Značný význam je proto přikládán zajištění dobré dopravní dostupnosti a obsluhy venkova, rozvoji E-techniky jako prostředku pro uplatnění práce v místě kvalitního bydlení, podpoře komunálních a rodinných aktivit při poskytování specificky zaměřených služeb, hledány jsou pobídky pro přilákání mladých odborníků nebo podnikatelů a jejich rodin do místních společenských nebo výrobních struktur, rozšiřuje se propagace venkovských forem zdravého a klidnějšího života, tolerovány jsou i praktiky výměn výrobků a služeb za místní nezdaňované "měny", apod. Posledním evropským trendem, který se uplatňuje v krajinném zázemí zvláště velkých měst, je skupování produkčně nadbytečných zemědělských polností pro vysazování příměstských rekreačních lesů a parků. Ty bývají vybaveny pěšími a cyklistickými stezkami, jezdeckými areály, hřišti, koupališti, zařízeními pro zábavu, sport a stravování. Potvrzuje se tím stoupající tržní síla krátkodobého až jednodenního odpočinku, uplatňovaného zatím nejvíce v prostorách aglomerací. Díky motorizaci roste zájem i o krátkodobé rekreační využívání vzdálenějších lokalit s oddychovými atraktivitami. Ad 3. Konečně při posuzování regionálních rozvojových koncepcí a programů musí česká veřejná správa důsledně uplatňovat zásadu zpracování reálných a proveditelných variant (scénářů) a jejich posuzování na základě formalizované a ověřené metodiky multikriteriální analýzy. Byrokratický systém se vyznačuje pohodlností myšlení a není ochoten proto přijmout poznání, že bez existence souboru reálných variant nelze vybrat variantu optimální (tzv. superiorní). K tomu účelu musí být vybudován podpůrný systém rozhodování ve smyslu kategorie DSS (Decision Support System), zakomponován kvalifikovaný hodnotový systém soustředěný na lidské bezpečí a udržitelný rozvoj lidské společnosti [11]. Obecně rozvinuté teoretické i praktické poznatky v oblasti SEA (strategické hodnocení životního prostředí) kladou důraz [4] na: - identifikování a posouzení potenciálního užitku a nepřijatelného dopadu pohrom a různých interakcí v lidském systému, - využívání křížové incidenční matice interakcí pro identifikování příslušného dopadu spolu s dalšími standardními metodami pro SEA, - analyzování vlivů přímých, nepřímých a kumulativních, - péči ekologicky citlivým oblastem a křehkým ekosystémům,

254

- identifikaci a popis variant, - identifikaci a popis priorit, - volbu náhradní hodnoty (trade-offs), - výběr preferované varianty z integrovaného hlediska společných cílů ekonomických, environmentálních a udržitelného rozvoje. Hledisko ekonomické při konečném výběru varianty není na prvním místě uváděno náhodně, protože naopak při určování priorit mezi jednotlivými činnostmi je požadována maximalizace ekonomického potenciálu regionu. Mimořádnou pozornost je třeba věnovat posouzení potenciálně možných kumulativních dopadů v regionu. 6. Závěr Ochranu obyvatelstva zahrnuje dle platného dokumentu [12] stát a jeho veřejná správa pod vedením Ministerstva vnitra. Udržitelný rozvoj krajiny a lidských sídel zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj za podpory Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva průmyslu a Ministerstva dopravy. Na základě výše uvedených skutečností je třeba, aby byla dobrá spolupráce a návaznost mezi ochranou obyvatelstva a udržitelným rozvojem krajiny a lidských sídel. Česká veřejná správa se musí soustředit v oblasti krajiny a lidských sídel do tří klíčových bodů, a to zajistit: 1. Soulad s Evropskou úmluvou o krajině. 2. Zohlednění charakteristiky relevantních vývojových trendů. 3. Aplikaci multikriteriální analýzy a tvorbu variant (scénářů). Literatura [1] www.mmr.cz: Koncepce udržitelného rozvoje ČR. In: Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007-2013. Prosinec 2008. [2] D. Procházková: Strategie řízení bezpečnosti a udržitelného rozvoje území. ISBN 978-80-7251-243-0, PA ČR, Praha 2007, 203p. [3] OECD: Towards Sustainable Development Environmental Indicators. OECD, Paris 1991. [4] D. Procházková: Územní, nouzové a krizové plánování. V tisku. [5] J. Hrůza: Charty moderního urbanismu. ISBN 80-902945-4-5. AGORA, Praha 2002. [6] MŽP: Zásady péče o urbánní prostředí. Předběžná zpráva. MŽP ČR 2004, 86p.,www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPMAF9QXPJE.

255

[7] M. Kužvart: Ochrana kulturního dědictví (ze zahajovacího projevu na panelu pořádaném STUŽ). In: Zpravodaj MŽP, X (2000) No 5, www.env.cz. [8] D. Procházková et al.: Pomocný multikriteriální systém pro rozhodování ve prospěch udržitelného rozvoje krajiny a sídel. Kompendium pro veřejnou správu. ISBN 978-80-254-0885-8. CITYPLAN, spol. s r.o., Praha 2007, 96p. [9] Rada Evropy (2000): Evropská úmluva o krajině. Florencie, 20.10.2000. [10] J. Bedrna: Obecné úvahy o vývoji českého venkova. In: Venkov – jeho proměny a územní plánování. Sborník ze semináře Telč 21. – 22. 4. 2005. Ústav územního rozvoje, Brno, 62p. [11] D. Procházková: Podmínky udržitelného rozvoje krajiny a lidských sídel, kritické prvky a příslušná kritéria. Odborná zpráva č. 5 k projektu MZe 1R56002. CITYPLAN spol. s r.o. Praha 2007. 258p. [12] www.mvcr.cz: Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015.

256

Některé aspekty zdravotnického zabezpečení v případě radiační mimořádné události   Ing. Zdeněk PROUZA, CSc. Státní ústav radiační ochrany 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 e-mail: [email protected] MUDr. Dana HLAVÁČKOVÁ Ministerstvo zdravotnictví ČR 128 01 Praha 2, Palackého náměstí 4 plk. Dr. Ing. Zdeněk HANUŠKA MV - generální ředitelství HZS ČR 148 01 Praha 4 Kloknerova 26   Klíčová slova: radiační mimořádná událost, radiologický terorismus, zdravotnické zabezpečení, třídění, kontaminace osob, zdravotní riziko zasahujících, ochranná opatření Abstrakt Samy aplikace zdrojů ionizujícího záření (dále ZIZ) v různých oblastech vytvářejí nezanedbatelné riziko vzniku radiační mimořádné události (dále RMU) stejně tak, jako možnost zneužití ZIZ (radiologický terorismus). Efektivní a úspěšný zásah při RMU vyžaduje koordinované provedení řady odborných technických a organizačních činností. Urychlené provedení všech dostupných aktivit směřujících k ochraně obyvatel, jakož i zasahujících osob, s cílem minimalizovat jak radiologické tak neradiační zdravotní důsledky jsou hlavními cíli první fáze reakce na RMU. Významnou roli přitom hraje reakce havarijního (emergency) zdravotnického systému14, která v první fázi musí být zaměřena na všechny nezbytné život zachraňující akce (první pomoc, třídění postižených na místě, zabránění dalšímu šíření kontaminace) a na spolupráci s určenými zdravotnickými zařízeními při transportu, příjmu a terapii RMU postižených osob.                                                              14

Interministeriální panel (v roce 2008) 27 zemí EU a kancelář WHO pro Evropu se shodly na pojmu „Emergency Medical Services System“ (dále EMSS) - do systému patří zejména zdravotnická záchranná služba („out of hospital EMSS“), urgentní příjmy a specialisovaná centra nemocnic („in hospital EMSS“), třetí obligatorní složkou je zdravotnická krizová připravenost (CP&R- „Crisis Preparedness and Response“).

257

V prezentaci jsou diskutovány nejvýznamnější poznatky z již proběhlých radiačních nehod a některé problémy související se zajištěním lékařské péče/pomoci při RMU v ČR. Abstract Applications of ionizing radiation sources (hereinafter ZIZ) in different types of practices generates inconsiderable risk of occurrence of radiation incident/emergency (RMU), as well as a possibility to disuse of the ZIZ (e.g. radiological terrorism). An effective and useful response to the RMU requires co-coordinated completion the series of the professional, technical and organization activities. The objectives of the first response on the RMU are to promptly perform all reasonable actions to protect public in the order to minimize the radiological, but as well as non-radiological health effects and protect emergency personnel during response operations. Significant role plays the Emergency Medical Service System which has to be concerned on start all needed life-saving actions (first aid, field triage, limitation of the spread contamination) in the first phase of the RMU and in cooperation with the designated hospitals to arrange transport, receiving and treatment of, by he RMU, disabled persons. In this presentation, important lessons learned from response to past RMU and several problems concerning our system of ensuring of the medical care during response to the RMU are discussed. 1. Úvod V posledních letech stále více diskutovaná možnost teroristického útoku za použití zdrojů ionizujícího záření (dále ZIZ) či radioaktivních látek (dále RaL) nás vedla k tomu zabývat se více toto problematikou [1-3] – zhodnotit možnost vzniku a důsledky takového útoku, shrnout důsledky závažných, již proběhlých radiačních nehod a uvést zkušenosti z likvidace jejich následků, neboť mohou být zdrojem poučení pro systém havarijní připravenosti. Na loňské (v roce 2008) VII. konferenci „Ochrana obyvatelstva“ jsme se zabývali [2] problematikou prvotní reakce na lokální, radiační mimořádnou události (dále RMU) se zaměřením na stanovení ochranných zón. Efektivní a úspěšný zásah při RMU vyžaduje koordinované provedení řady odborných technických a organizačních činností a problémů. Urychlené provedení všech dostupných aktivit směřujících k ochraně obyvatel, jakož i zasahujících osob, s cílem minimalizovat jak radiologické, tak neradiační zdravotní důsledky jsou hlavními cíli této fáze reakce na RMU [4]. Významnou roli přitom hraje systém zdravotnického zabezpečení, a to jak ve fázi, kdy pozornost bude zaměřena na všechny nezbytné život zachraňující akce - první pomoc, třídění postižených na místě RMU, zabránění dalšímu šíření kontaminace, transport a příjem RMU 258

postižených osob v k tomu určených zdravotnických zařízeních, tak později, kdy je se systém bude věnovat zejména efektivní a úspěšné terapii těchto osob. Nejvýznamnější poznatky [3, 5] z již proběhlých radiačních nehod jsou shrnuty níže. Presentace je dále zaměřena na některé specifické aspekty a problémy zdravotnického zabezpečení v ČR v první fázi RMU. 2. Poučení z dosud proběhlých radiačních nehod Podle údajů Mezinárodní komise pro atomovou energii (dále IAEA) došlo v období let 1944 a 2001 [6-8] k 420 nehodám, při nichž asi 3000 osob bylo ozářeno. Započte-li se i 28 obětí první fáze radiační havárie reaktoru v Černobylu, v uvedeném období na následky ozáření při nehodách zemřelo 133 osob. Na pracovištích se ZIZ se nejvíce radiačních nehod - 48% se stalo při používání ZIZ v průmyslu, 9% u zdrojů používaných v lékařství; podle druhu radionuklidu - téměř u 50 % nehod se jednalo o zářiče 192Ir, asi v 30 % šlo o zářiče 60Co; pak následují zářiče 137Cs, 226Ra (radionuklid používaný často v minulosti). Nehody ve zdravotnických zařízeních, kde ZIZ používají k diagnostickým a terapeutickým účelům se týkaly zejména pacientů - případů, kdy došlo k jejich nesprávnému/chybnému ozáření. Příčinou těchto nehod [6-8] je často lidský faktor (chybné kalibrace, chybné nastavení podmínek ozáření, záměna pacienta), selhání techniky, a další technické či organizační problémy. IAEA uvedla [8], že v období 1974 až 2001 bylo v různých zemích chybně ozářeno asi 2 tisíce pacientů, z nichž na následky přezáření 40 zemřelo. Stále se objevují vážné radiační nehody i mimo pracoviště se ZIZ a zpravidla přitom nešlo o úmysl zneužít ZIZ. Příčinou těchto nehod byl obecně pokles úrovně zabezpečení ZIZ v některých zemích, což byl někdy důsledek změn politické a ekonomické situace. Dlouho nepoužívané, skladované zdroje, změny vlastníků zdrojů, či skladů, kde byly ZIZ umístěny, byly pak často příčinou ztráty kontroly nad zdroji. A jestliže se k tomu přidala snaha některých lidí zpeněžit ve sběrnách šrotů cokoliv, bylo jen otázkou času, kdy se nepoučení/neznalí lidé dostanou do styku ZIZ tam, kdy tyto nebyly očekávány. Jaké jsou hlavní příčiny radiačních nehod? • primární příčinou řady nehod je nezabezpečený/opuštěný ZIZ, což je chyba systémová; • další, velmi častou příčinou nehod na pracovištích se ZIZ je profesionální slepota, nedodržování, či hrubé porušování provozních předpisů (obr. 1,

259

215); selhání či neexistence systému zabezpečení jakosti (neschválené metodiky, chyby v pracovních postupech); ekonomické, organizační a technické problémy jsou častou příčinou nehod na lékařských pracovištích a vedou k chybnému ozáření a tím poškození, či dokonce úmrtí pacientů; • neznalost nebezpečí/rizika vyplývajícího z legální, ale zejména ilegální manipulace se ZIZ jsou příčinou vážných následků nehod se ZIZ mimo pracoviště. Jaké jsou důsledky radiačních nehod? V případě nehod, kdy došlo při neodborné manipulace k destrukci ZIZ, je jejich nezbytným doprovodem nejen ozáření, ale i kontaminace osob a rozsáhlých území, obydlí v okolí manipulace se ZIZ, což má za následek, že likvidace takové nehody představuje vedle významných nákladů na zdravotní/léčebnou péči, rekonstrukci ozáření, na dozimetrii, i velké náklady na dekontaminaci, na uskladnění, likvidaci vzniklých radioaktivních odpadů. Ukazuje se, že z tohoto hlediska (nemáme-li na mysli radiační havárie jaderných zařízení) jsou závažnější nehody mimo pracoviště se ZIZ než nehody na těchto pracovištích. Prvotní klinické projevy po ozáření osoby jsou zpravidla nejprve posuzovány praktickými lékaři, někdy specialisty jiných oborů - dermatology, či specialisty na infekční nemoci. Jejich obecně nízká úroveň znalostí primárních/bohužel nespecifických příznaků ozáření (únava, nevolnost, zvracení, průjmy, horečka, zarudnutí kůže, otoky, nekrózy, bolesti, epilace, apod.) byla mnohdy příčinou toho, že i významné ozáření nebylo rozpoznáno včas, což mělo za následek, že účinnost dostupné terapie byla nižší a sama terapie složitější. IAEA proto v roce 2000 publikovala [9] dokument „How to recognize and initially respond to an accidental radiation injury“, ve kterém stručnou formou shrnuje zásady, jak rozpoznat radiační nehodu a jaké činnosti provést v první fázi po jejím zjištění, aby se snížilo riziko špatné diagnózy.                                                              15

Např. v roce 1999 v Yanango (Peru) (The Radiological Accident in Yanango, STI/PUB/1101, IAEA, Vienna, 2000) došlo k radiační nehodě při opravě potrubí u hydroelektrárny. Na příčině nehody se podepsala snaha co nejdříve provést opravu - ihned po defektoskopické kontrole potrubí (pomocí zářiče 192Ir o aktivitě 7,4 TBq) byly prováděny svářečské práce. Po ukončení kontroly na jednom úseku defektoskopičtí pracovníci odešli na oběd, aniž by zkontrolovali, zda je zářič bezpečně ukryt. Později se ukázalo, že zářič nebyl dobře zapojen (obr. 1) a vypadl na zem. Svářeč, který přišel opravovat potrubí, viděl lesklý předmět a dal si je do kapsy, kde jej měl asi 7 hodin (několik hodin pak uschovaný doma). Pracovníci defektoskopie, když chtěli po několika hodinách pokračovat v měření, zjistili, že nemají zářič. Mezi tím svářeč, kterému se udělalo nevolno, navštívil lékaře, ten však nespojoval zdravotní stav s ozářením. Šetření, které bylo zahájeno na základě podnětu defektoskopické firmy, vedlo asi po 10 hodinách k nálezu zářiče. Po 20 hodinách od okamžiku, kdy svářeč uchopil zářič, se konečně dostal do nemocnice a byla zahájena léčba. Dozimetrickou rekonstrukcí byly odhadnuty následující dávky - lokální dávka na kůži (2 – 3 cm od centra popálení) cca 100 Gy, celotělová dávka (1,2 – 1,5) Gy – u pacienta došlo k amputaci končetiny (obr. 2). Ozáření dalších osob nebylo zjištěno.

260

Jaká negativa či pozitiva nehody přinesly? Bohužel, radiační nehody, ke kterým v posledních desetiletí došlo, ukazují předně na to, že stále není tak obtížné získat ZIZ (i o vysoké aktivitě) a případně jej zneužít. Jako rizikový se ukazuje zářič Ir-192 – vyrábí se o vysokých aktivitách, má všestranné použití v průmyslu i medicíně; vzhledem využití v defektoskopii je i mobilní a v terénu doprovázen maximálně dvěma lidmi, což zvyšuje možnost jeho získání. Jako zářič emitující jak záření beta, tak gama, může způsobit jak lokální tak celotělové poškození. Dalším smutným zjištěním je stále nízká úroveň znalostí mezi běžnými obyvateli o riziku ozáření při manipulaci se ZIZ na jedné straně, což vedlo ke vzniku nehod, a současně na straně druhé - nezdůvodněná obava z účinků malých dávek ozáření, což vedlo v řadě případů k nezdůvodněnému zavádění různých opatření, a to se ve svém důsledků vedlo ke vzniku dalších psychologických dopadů dané události. Tyto skutečnosti volají po účinné a trvalé osvětě v této oblasti. Jistě negativní je i fakt, že za cenu získat peníze, vznikají nehody, souvisejících se snahou ať legální či nelegální cestou získat kovový šrot v podobě kontejnerů, ozařovacích hlavic, apod., kdy tyto skladované, nedostatečně zajištěné obaly v některých případech bohužel obsahovaly „osiřené“, opuštěné ZIZ o nemalých aktivitách. Pokud jde o zdravotnické zabezpečení, z proběhlých radiačních nehod vyplynulo, že: • lékaři – specialisté v řadě případů odmítali ošetřit potenciálně kontaminované oběti, protože nebyli správně informováni o rizicích a osobní ochraně; • místní, praktičtí lékaři jsou zpravidla první, kteří mohou zjistit RMU, když ovšem poznají symptomy, které jsou příznakem ozáření jejich pacientů; proto je třeba neustále zvyšovat znalosti praktických lékařů v této oblasti (viz. [6, 9] věnovat stálou pozornost – u řady nehod byla pozdě provedena správná diagnóza, což zkomplikovalo následné léčení; • tisíce lidí (okolo 10% místní populace), zpravidla nedotčených nehodou, žádalo, aby byli (nezdůvodněně) monitorováni a vyšetřeni; osoby, které nebyly ozářeny, kontaminovány nebo zraněny, ale měly obavy o své zdraví, přicházely samy do místních nemocnic a tak snižovaly jejich kapacitu k ošetřování těch, kteří byli skutečně zraněni (obzvláště těch zraněných, kteří se do nemocnice dostali později). I když by se na první pohled zdálo, že je v souvislosti s nehodami těžké hovořit o jejich přínosu, není tomu tak jakákoliv radiační nehoda, včetně jaderná

261

havárie v Černobylu v roce 1986, přinesla poučení a zlepšení v některé z oblastí havarijní připravenosti. Většina nehod byla řešena na základě mezinárodní spolupráce - od poskytnutí specializované léčebné péče (Francie, Německo, USA, Mexiko, Rusko a další země) ozářeným osobám, přes pomoc při rekonstrukci ozáření a při odhadech dávek, po likvidaci následků nehody, včetně pomoci směřující ke zlepšení systému havarijní připravenosti v dané zemi (legislativní úpravy, organizační, technická opatření). Nezanedbatelným přínosem byl vývoj, zlepšování a ověřování nových metod a postupů v dozimetrii, v diagnostice ozářeného pacienta a konečně i v jeho léčení. Např. v diagnostice se k hodnocení rozsahu a vážnosti ozáření se začaly používat termokamery. Široká je škála metod sloužících k odhadům dávek ozářené osoby - od metod biologické dozimetrie, přes kombinaci fyzikálních a biologických metod (rekonstrukce lokálních dávek pomocí metody Monte Carlo, kdy simulace transportu fotonů v postižené tkáni byla porovnána se stupněm poškození této tkáně na základě biologická dozimetrie) až po čistě fyzikální metody (využití metody elektronové paramagnetická resonance k odhadu dávky od zevního ozáření v zubní sklovině postižených). V terapii bylo např. doporučeno neprovádět transplantace kostní dřeně pro dávky menší než 2 až 4 Gy [8]. Zdůrazňován je vliv psychického faktoru při léčbě ozářených osob (recidivy, dlouhodobé léčení). Bylo konstatováno [6, 8], že přes všechno úsilí léčby, byla příčinou smrti ozářené osoby sekundární infekce v zářením oslabeném organismu (otevřené rány, radiační popáleniny) a požadavek léčit ozářené pacienty pouze ve speciálních izolovaných/sterilních boxech („life islands“) se považuje za nezbytný. 3. Zdravotnické zabezpečení při RMU Není možné v rámci této presentace podrobně rozebrat požadavky na zdravotnické zabezpečení při RMU. Našim cílem bylo upozornit na některé problémy, s kterými se můžeme v ČR potkat a otevřít diskusi, jak systém dále zkvalitňovat. V poslední době byla zpracována řada dokumentů [4, 10 - 12] věnovaných počáteční fázi reakce na RMU, nejzávažnější vydala IAEA [4, 10]. Jedním z našich oficiálních dokumentů, týkajících se i zdravotnického zabezpečení, je Typová činnost IZS [13], která prakticky zmíněná mezinárodní doporučení respektuje, nicméně v části věnované zdravotnickému zabezpečení je dost stručná. Proto bychom rádi upozornili na některé problémy, kdy naše

262

postupy nejsou zcela v souladu s těmito doporučeními16. Základními úkoly systému zdravotnického zabezpečení v počáteční fázi17 likvidace RMU jsou: - zajištění první pomoci a třídění postižených; - převoz a příjem postižených v k tomu určených zdravotnických zařízeních, - správná diagnóza postižení a zahájení efektivní terapie. Každá z těchto oblastí má svá specifika a své problémy. První pomoc, třídění zraněných Podle mezinárodních doporučení [4, 10] prvotně zasahující jednotky (zpravidla hasiči) až do vystřídání zdravotnickou záchrannou službou (dále ZZS) při RMU: • zřizují (obr. 3) prostor pro třídění zraněných dle naléhavosti a důležitosti zranění/první pomoc mimo vnitřní („safety“) uzavřenou zónu a zpravidla uvnitř vnější („security“) uzavřené zóny18; • třídí19 postižené osoby podle priorit: - priorita 1 - potřebují okamžité ošetření; - priorita 2 - potřebují včasné ošetření; - priorita 3 - mohou počkat na ošetření; - žádná opatření - nepotřebují ošetření; • označují u každé osoby stupeň potíží/kategorie postižení; • poskytují dle potřeby první pomoc; • přijímají opatření k omezení šíření kontaminace, pokud existuje podezření, že by lidé mohli být kontaminováni; přitom však platí zásada, že řešení závažných zdravotních problémů má vždy přednost před „radiačními“ opatřeními – tzn., pouze osoby se zraněními neohrožujícími život by měly podstoupit terénní/polní dekontaminaci/úplnou dekontaminaci před transportem do nemocnice, naopak vážně zraněné osoby (explozí, požárem) by měly být dopraveny do nejbližší nemocnice bez prodlení. Lze těžko připustit, že by zdravotnické zařízení neposkytlo péči proto, že by nebylo vybaveno ochrannými prostředky;

                                                             16

Samozřejmě, že vedle zmíněné typové činnosti, významnou dokumentací zpracovávanou podle „krizové legislativy (zákony 239/2000 Sb. a 240/2000 Sb. v platném znění) jsou traumatologické plány zdravotnických zařízení, plány krizové připravenosti, kde i případ RMU musí být zpracován. 17 Nezmiňujeme se o velmi podstatné části systému zdravotnického zabezpečení – o psycho-sociální pomoci, podpoře. 18 Podle Typové činnosti [13] se toto stanoviště zřizuje ve vnější zóně (za hranicí bezpečnostní zóny). 19 Třídění zraněných prováděné nelékaři se v ČR provádí podle metodiky START (snadné třídění a rychlý transport) [14] a odpovídá mezinárodním doporučením (lékaři ZZS pochopitelně provádějí odborné lékařské třídění s ohledem na časný odsun).

263

• informují zdravotnickou záchrannou službu a přijímající lékařská zařízení20 o charakteru RMU, počtu zraněných lidí, povaze zranění a případech, kdy je pravděpodobná/potvrzená kontaminace, nebo významné ozáření; • zařizují přepravu zraněných osob podle povahy jejich zranění7: - osoby se zraněními ohrožujícími jejich život by měly být převezeny do nejbližší nemocnice; - osoby se zraněními neohrožujícími život by měly být převezeny do jiné/určené nemocnice; - v případě potřeby se významně kontaminované/ozářené osoby převážejí do specializovaného zařízení21; • pokud je to možné koordinují činnosti s policií, s policejními vyšetřovateli; • prostřednictvím tiskového mluvčího poskytují informace obyvatelům s cílem maximálně omezit počet znepokojených, vystrašených lidí, kteří by přicházeli nemocnic, aniž jsou zranění a snižovali tak jejich kapacitu k provádění vážných zákroků (v případě nutnosti je třeba specifikovat místo, kde tito lidé budou příp. vyšetřeni a informováni o svém zdravotním stavu); • v případě potřeby žádají o dodatečné zdroje/síly/prostředky, příp. o pomoc při zásahu na národní úrovni prostřednictvím velitele zásahu (v souladu s resortním krizovým plánem – MZd ČR). V této části systému je třeba se věnovat: • zmíněné problematice přijmu kontaminovaných osob ve zdravotnických zařízeních (vybavení, osvěta); • dostupnosti, kontinuitě a kvalitě nezbytné a neodkladné péče – vazbě přednemocniční a nemocniční péče [15] a s tím související problematice dostupných prostředků na místě RMU, dopravním kapacitám (HZS, Zdravotnická záchranná služba); • vybavení a určení nemocnic, které mohou přijmout těžce zraněné a současně kontaminované osoby.

                                                             20 21

V ČR lékařské zařízení již informuje ZZS, podobně i ZZS řídí/zajišťuje přepravu zraněných Jedná se o specializovaná lékařská zařízení určená pro léčbu kontaminovaných, ozářených osob, jakož i osob, u nichž lze očekávat vznik radiačních popálenin. Podle § 46 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb. v platném znění (Atomový zákon) MZd ČR „vytváří systém poskytování speciální lékařské pomoci vybranými klinickými pracovišti osobám ozářeným při radiačních nehodách.“ Povinností tohoto systému je udržovat minimální požadované kapacity a prostředky pro lékařskou péči o osoby postižené RMU („life islands“ pro ozářené vysokou dávkou, prostředky léčby kontaminace, ozáření a popálení, tzn. radioprotektivní látky, látky zvyšující exkreci kontaminantu, apod.).

264

Zdravotnická záchranná služba Před zdravotnickou záchrannou službou při RMU stojí podobné úkoly jaké jsou uvedeny výše, tzn.: • zahájit/pokračovat (pokud byly předtím zahájeny např. jednotkami HZS) v poskytování první pomoci a třídění zraněných (včetně jejich registrace); • ve spolupráci s určenými nemocnicemi potvrdit/zařídit dopravu a ošetření: - zranění ohrožujících život; - zranění, která neohrožují život, ale vyžadují ošetření v nemocnici; - nasměrovat osoby potenciálně ozářené/kontaminované a znepokojené/ vystrašené do místa určeného pro monitorování/ověřování ozáření, kontaminace (obr. 3); Mezinárodní doporučení přitom zdůrazňují že: • riziko související s kontaminovanými pacienty je zanedbatelné, pokud se budou řídit pokyny k zajištění ochrany zasahujících osob; • lze přijmout účinná opatření, aby se zabránilo/omezilo šíření kontaminace při přepravě a v nemocnici; • opatření, která omezují šíření kontaminace, by neměla zabránit provedení život zachraňujících činností, a proto se požaduje, aby nebyly odkládány: - život zachraňující činnosti kvůli přítomnosti radioaktivních materiálů; - přepravy postižených se závažnými zraněními kvůli jejich dekontaminaci. Jde-li o teroristický útok, či jinou bezpečnostní akci klade se důraz na koordinaci zdravotnických činností s policejními jednotkami/vyšetřovateli, aby: • byla zajištěna ochrana/bezpečnost v místech, kde je nezbytný styk s obyvateli; • proběhlo pátrání po zbraních/výbušninách mezi přítomnými obyvateli před jejich ošetřením, či přepravou do nemocnice; • byl zajištěn důkazní materiál a provedena identifikace, registrace osob pravděpodobně podílejících se na vzniku RMU, či z toho podezřelých; • bylo zabráněno možným trestným činům na místě RMU (např. krádežím, zničení dokumentů); • byly poskytnuty informace tiskovému mluvčímu o průběhu zásahu z hlediska zdravotnického zabezpečení; • aby po příjezdu specialistů radiační ochrany byly přezkoumány, příp. revidovány dosud provedené činnosti týkající se zajištění požadavků radiační ochrany obyvatel i zasahujících.

265

Místní/spádová/nebližší nemocnice Úkoly pro místní/spádovou nemocnici, vhodnou z hlediska personálního (nepředpokládá se však přítomnost lékařských specialistů – radiobiologů) a technického vybavení, obsahují doporučení [4, 10] v první fázi zásahu při RMU následující požadavky: • koordinaci s aktivitami velitele zásahu a respektování pokynů k zajištění ochrany personálu (opět se zdůrazňuje, že riziko související s kontaminovanými pacienty je zanedbatelné, pokud se personál bude řídit pokyny k zajištění své ochrany); z hlediska radiační ochrany se zdůrazňuje monitoring s cílem zjistit „nebezpečné“ ZIZ (příkon dávky > 100 mikroSv/h ve výšce 1 m) a zajištění izolace takových zdrojů, pokud budou nalezeny; • koordinaci s policií při zabezpečení uzavřené oblasti kolem nemocnice – i k přesměrování samostatně přicházejících osob (znepokojených/vystrašených) do záložního místa monitorování/prověřování ozáření nebo kontaminace – potřeba uvedeného záložního místa je zdůrazňována – cílem je zabránit panice, tzn. zajistit klid v nemocnici, kde se poskytuje zdravotní péče vážně poraněným na jedné straně, a na straně druhé vytvořit v tomto záložním místě prostor pro příjem a kontrolu těchto vystrašených a potenciálně ohrožených osob; • podobně jako v místě vzniku RMU i pro nemocnici se v případě bezpečnostní akce požaduje úzká spolupráce s policejními vyšetřovateli (sběr a evidence soudního/důkazního materiálu a evidence přibyvších osob); • nejvhodnějším vstupním místem nemocnice pro přijetí pacientů je urgentní příjem; pokud jde o přípravu tohoto příjmu, doporučuje se: - určit dostatečně velký příjmový prostor a ošetřovnu; - vytvořit si speciální vstup od sanitních vozidel k prostorám příjmu v nemocnici pro potenciálně kontaminované pacienty (použití plastické fólie, zakrytí podlahy; odklizení, přikrytí zařízení, která nebude potřebné používat; vymezení transportní cesty a zabránění nepovolenému vstupu na ní); - omezení přístupu do kontrolovaného prostoru urgentního příjmu/ošetřovny; - připravit si kontejnery na odpad; plastové pytle různých velikostí a označení pro osobní majetek přijatých osob; výstražné štítky a značky; - připravit si prostor pro dekontaminaci pacientů (v blízkosti ošetřovny a vchodu); vyznačit kontrolní linii u vchodu do a z dekontaminační místnosti; - radiační kontrola (alespoň měření dávkového příkonu, příp. povrchové kontaminace - pokud jsou k dispozici);

266

-

připravit si dostatek nástrojů a pomocného materiálu (např. rukavice, přezůvky, pracovní oblečení, apod.) k výměně pokud se zkontaminují.

• při příjmu se doporučuje (v závislosti na počtu přijímaných a době, která je k dispozici a s ohledem na skutečnost, že lehce zranění se budou snažit dostat se do nemocnice co nejdříve): - s postiženými se stýkat v k tomu určeném místě; personál sanitních vozidel by měl zůstat ve svém vozidle, dokud ho neproměří a nepropustí osoba provádějící monitorování/specialista radiační ochrany/radiolog; kontrola sanitních vozidel může být odložena, pokud musí být dopraven velký počet obětí; - prohlédnout a provést primární ošetření zraněného (vycházet z toho, že pacient je kontaminován): ƒ nejprve provést stabilizaci stavu pacienta, pokud jde o život zachraňující činnost - vynechat dekontaminaci (odložit šatstvo pacienta, zabalit jej do pokrývky k zamezení/omezení kontaminace prostoru urgentního příjmu/příjmové ošetřovny); ƒ provést radiologické vyšetření (specialistou radiační ochrany/radiologem – je-li k dispozici, a to jen tehdy, pokud toto šetření nebránilo nezbytným lékařským zákroků, nebo pokud by nepříznivě neovlivnilo pacientův zdravotní stav); ƒ provést ihned zdravotní prohlídky a krevní testy (kompletní krevní obraz, diferenciál, atd.); • pokud pacienta nemohl vyšetřit specialista radiační ochrany/radiolog (když není k dispozici, nebo proto, že prohlídka může zhoršit pacientův zdravotní stav), pacient(i) by se měli osprchovat, převléci se do nemocničního oblečení (pokud však tyto činnosti nepříznivě neovlivní pacientův zdravotní stav). Při příjmu potenciálně ozářených/kontaminovaných pacientů, je třeba vycházet z následujících zásad: • pokud pacient trpí nevolností nebo zvracením, je třeba jej hospitalizovat a ošetřovat dle příznaků (např. opakovat kompletní krevní test každých 6 hodin během 2-3 dnů k zjištění, zda se nevyvíjí lymfocytopenie); • podle průběhu RMU a okolností ozáření (jsou-li známé) je pacient považován za kontaminovaného, dokud ho nezkontroluje specialista radiační ochrany; • měly by být použity postupy, které zamezují šíření kontaminace; • pokud je pacient kontaminován a jeho stav to již dovoluje, je třeba přikročit ke kompletní dekontaminaci: - odstranit šatstvo a umístit je do označeného plastového pytle; - provést radiologické šetření (specialistou radiační ochrany/radiologem); - dekontaminovat kůži mýdlem a teplou vodou; netřít příliš silně; 267

• • •

•

• •

- s jakýmikoliv neznámými kovovými předměty zacházet pomocí peánu nebo lékařských kleští; - uschovat vzorky (stěry kontaminace, nosní výtěr, vytažený zub, vlasy a nehty, očištěné kousky kosti, atd.) a označit je; - pokud je rána kontaminovaná, prohlédnout ji, vyčistit ji (odstranit cizí tělesa a neživé tkáně z rány) pouze z chirurgických důvodů; - pokud kontaminace přetrvává, zvážit krytí oblasti rány a možnost vnitřní kontaminace; provést závěrečné radiologické hodnocení (specialistou radiační ochrany); přemístit nekontaminovaného pacienta do „čistého“ prostoru; kontrolovat šíření kontaminace: - proměřit personál - kontrola možné kontaminace, příp. následná dekontaminace; - před přemístěním z kontaminovaného prostoru prověřit lékařské vybavení/techniku, zda není kontaminována; po propuštění pacientů a ukončení profesních činností týkajících se RMU, vyčistit všechny dotčené prostory (řídit se postupy pro kontrolu ozáření stanovené specialisty radiační ochrany); nevracet tyto prostory do normálního provozu, dokud to nebude schváleno specialisty radiační ochrany; je-li to potřebné (po konzultaci s policejními vyšetřovateli) vydělit vytvořený odpad (či jeho část) pro retrospektivní analýzu; vyhodnotit potřebu dalších sil a prostředků a požádat o ně, bude-li to nutné; žádat o konzultace od expertů, informovat Ústřední krizový štáb o potřebě mezinárodní pomoci.

4. Diskuse, závěr Shrneme-li – nehodám v jakékoliv oblasti lidské činnosti nelze zcela zabránit, lze však stále snižovat riziko jejich vzniku, a to na základě poučení z nehod, které již nastaly. Hlavním poučením je již zdůrazněná nutnost stále zvyšovat úroveň zajištění/zabezpečení existujících ZIZ a úroveň znalostí, jak s nimi zacházet. Srovnáme-li mezinárodní doporučení a naše dokumenty týkající se zdravotnického zabezpečení při RMU, lze říci, že naše postupy, metodiky, přijatá kritéria jsou v souladu s těmito doporučeními. Jak bylo uvedeno, je však třeba se věnovat: • problematice přijmu kontaminovaných osob ve zdravotnických zařízeních (vybavení, znalosti, osvěta personál, speciální provozní podmínky, speciální metodiky);

268

• doladění spolupráce a koordinace s dalšími zasahujícími složkami – zejména s velitelem zásahu (jeho kompetence je třeba promítnout do příslušných dokumentů i mimo resort HZS, s Policií ČR, zejména v případě, že jde o zásah s bezpečnostními aspekty (získávání důkazů, prověřování osob, interoperabilita, apod.); • koordinace poskytování informací veřejnosti nebude u nás rovněž jednoduchým problémem (kompetence jednotlivých složek participujících, koordinujících řešení RMU); • zásadním problémem (netýkajícím se však jen problematiky RMU) je dostupnost potřebných prostředků na místě mimořádné události, dopravní kapacity (HZS, ZZS), dále vybavení a určení nemocnic, které mohou přijmout těžce zraněné a současně kontaminované osoby; nezanedbatelným problémem jsou i pracovně-právní aspekty, týkající se problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví, a to jak zaměstnanců, tak, v té době léčených, pacientů daného zdravotnického zařízení v případě, že dojde k příjmu osob postižených RMU. Lze tedy uzavřít – řada věcí byla zvládnuta, přesto existují problémy, které mají meziresortní charakter, jejich řešení se dotýká řady institucí od zdravotnických zařízení, přes záchranné služby, orgány ochrany veřejného zdraví až po veřejné společnosti (ČLK, ČLS J.E. Purkyně, apod.) a nelze je dále odkládat. Významným požadavkem je nutnost, i s ohledem na využívání mezinárodní pomoci (personální i technické kapacity), sladit naše postupy, dokumenty nejen s uvedenými mezinárodními doporučeními, ale i s aktivitami EU a NATO, kde v dané oblasti probíhá řada projektů. Je dobře, že v poslední době bylo u nás publikováno [15 - 19] (zejména v časopisu Urgentní Medicína vydávaném MEDIPRAX CB, s.r.o.) několik článků, které se některými aspekty dané problematiky zabývají. Jestliže tato presentace přispěje k diskusi, jak řešit dané problémy, s jakými prioritami, splnila svůj cíl – jde o první krok k řešení těchto problémů 5. Literatura [1] Prouza, Z., Kuča, P.: Radiation Protection Aspects of Radiological Terrorism, International Scientific Conference “Security and Safety Managemnts and Public Administration, 16 – 18 Sept. 2008, Prague, Proceedings ISBN 978-80-7251-289-8, 313 [2] Prouza, Z: Problémy stanovení bezpečnostních/ochranných zón, VII. Mezinárodní konference „Ochrana obyvatel“, VŠB Ostrava, 13.-14.2.2008, Sborník referátů, ISBN 978-80-7385-034-0, 319 [3] Prouza, Z., Švec, J.: Zásahy při radiační mimořádné události, Edice SPBI SPEKTRUM, Ostrava, 2008, ISBN: 978-80-7385-046-3. 269

[4] Manual for First Responders to a Radiological Emergency“, EPR-First RESPONDERS, IAEA, Vienna., 2006 [5] Prouza, Z.: Nehody na pracovištích se zdroji ionizujícího záření, VIII. mezinárodní konfrence BOZP, VŠB Ostrava, 18. -19.6.2008 [6] Planning the Medical Response to Radiological Accidents, Safety Reports Series No. 4, IAEA, Vienna, 1998 [7] Johnston, R.: Database of Radiological Incidents and Related Events, http:www.johnstonsarchive.net/nuclear/radevents/index/, modified 17 Feb. 2008 [8] Lessons Learned from Accidental Exposures in Radiotherapy, Safety Reports Series, No. 17, IAEA, Vienna, 2000 [9] IAEA: How to recognize and initially respond to an accidental radiation injury, http://www-pub.iaea.org/MTCD/publications/PDF/IAEA-WHO-LEng.pdf, IAEA, Vienna, 2000 [10] Metod for developing Arrangements for Response to a Nuclear or Radiological Emergency, EPR-METHOD 2003, IAEA, Vienna, 2003 [11] Protecting People Against Radiation Exposure in the Event of a Radiological Attack ICRP Publication 96. Pergamon Press, Oxford, UK, 2005 [12] Management of Terrorist Events Involving Radioactive Material, NCRP Report No. 138, Bethesda, Maryland, 2001, 257p. [13] Katalogový soubor - Typová činnost složek IZS při společném zásahu: Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně, STČ – 01/IZS, GŘ HZS ČR, 2004 [14] Bojový řád jednotek požární ochrany, MV - GŘ HZS ČR, Praha 2007 [15] Hlaváčková, D.: Připravenost resortu zdravotnictví a systémový přístup k prioritám bezpečnostní politiky ve zdravotnictví, Urgentní medicína, 2, 2006, 4 - 5 [16] Štorek, J.: Rizika vyplývající z charakteru průmyslu, uskladnění a zneužití toxických a radioaktivních látek, opatření zdravotnického systému, Urgentní Medicína, 3, 2004, 7 -13 [17] Meinke, V.: Principy lékařské péče u radiačních havárií, Military Medicíne 3, 168, 2003, 219-222 – překlad Neklapilová, V.: Urgentní Medicína, 3, 2004, 113-15 [18] Urbánek P.: Potřebná součinnost složek IZS při hromadném postižení zdraví, Urgentní medicína 5, 2004, 7 – 8

270

[19] Okumura, T., Ninomiya, N., Ohta, M.: Systém reakce na chemickou katastrofu v Japonsku, Prehospital and Disaster Medicíně, 18, 3, 2003, 189192 – překlad Neklapilová, V.: Urgentní Medicína, 3, 2004, 16 –

6. Obrázky  

                          

 

Obrázek 1: Uvolněný spoj držáku zdroje a vodícího kabelu radiografické aparatury (The Radiological Accident in Yanango, STI/PUB/1101, IAEA, Vienna, 2000)  

                               

 

Obrázek 2: Svářeč, který si zářič uschoval do kapsy (The Radiological Accident in Yanango, STI/PUB/1101, IAEA, Vienna, 2000)

271

První pomoc Zdravotní služba Vnější uzavřená zóna

Směr větru

Místo péče o obyvatele Registrace Třídění Monitoring dekontaminace Kontrola vstupu

Vnitřní uzavřená zóna Vyšetřovací skupina Plocha pro skladování odpadů

Velitel zásahu Řídící stanoviště

Infocentrum

Vstup bezpečnostní kontrola

Místo pro kontrolu kontaminace zasahujících Zabezpečené/hlídané shromaždiště Záložní místo

Márnice

Místní nemocnice

1

 

Obrázek 3: Rozmístění jednotlivých složek zasahujících při RMU [4]  

272

Ochrana obyvatelstva a udržitelný rozvoj doc. Ing. Radim ROUDNÝ, Csc. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko – správní Studentská 84, 532 10 Pardubice e-mail : [email protected] Abstrakt Pojednání se zabývá problematikou ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje s tím, že konstatuje jejich pozitivní závislost. V dalším jsou naznačeny možnosti kvantifikace v této problematice a doporučeny aplikace nástrojů rozhodování za neurčitosti a teorie her. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, trvalé přežití, kvantifikace, podpora rozhodování, rozhodování za neurčitosti, teorie her 1. Základní pojmy Pokud se chceme zabývat vztahem ochrany obyvatelstva a trvale udržitelného rozvoje je vhodné úvodem upřesnit některé základní pojmy. Bezpečnost lidí a jejich prostředí je odvěkou touhou lidstva, která je v absolutní podobě nedosažitelná. Možné je pouze dosažení přijatelné míry bezpečnosti. Podle [5] je bezpečnost (AN-safety, security22) definována „Stav, kdy jsou na efektivní míru omezeny hrozby pro objekt a jeho zájmy a tento objekt je k omezení stávajících i potenciálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při něm spolupracovat.“ Bezpečnost zcela obecně se týká jakýchkoliv okolností života, např.: • • • • • • •

zdraví a života osob, bezpečnosti majetku, bezpečnosti podnikání, ekologické bezpečnosti, vnější bezpečnosti státu, vnitřní bezpečnosti státu, ekonomická bezpečnost,

                                                             22

Anglický výrazy jsou ve slovnících uváděny jako: safety = jistota, bezpečí, bezpečnost; security = bezpečí, bezpečnost, ochrana, zabezpečení, spolehlivost. Jednotliví autoři a odborné komunity používají oba pojmy rozdílně. Ačkoliv oba pojmy jsou téměř synonyma, lze safety pokládat za obecnější, vyjadřující jev a security za pojem nižší obecnosti označující stav zabezpečení bezpečnosti.

273

• • • •

sociální bezpečnost, politická bezpečnost, informační bezpečnost, atd.

 

Pojem bezpečnost se používá i u zcela specifických jevů, např. požární bezpečnost. Z pojmu bezpečnost lze cítit problematiku ohrožení lidí. V technických systémech se používá věcně podobný pojem spolehlivost (ANreliability), který zahrnuje zachování vlastností systému v době jeho života i likvidace včetně havárií, které ohrožují člověka, majetek i prostředí a které můžeme nazvat i bezpečností systému. Analýzu bezpečnosti lze vést z hlediska: • regionálního, • sektorového (viz výše naznačené členění), • systémů zajišťujících bezpečnost. Bezpečností v užším smyslu rozumíme: • vnější bezpečnost (AN-external security)území, tj. míra neexistence či eliminace vnějších hrozeb (např. obranu státu, koalice), • vnitřní bezpečnost (AN-internal security), tj. míra neexistence či eliminace vnitřních hrozeb (např. odolnost proti kriminalitě, terorismu, migraci, sociálním excesům atd.). Dále členíme stavy ohrožení na: • vojenské situace (AN-military situation), • nevojenské situace.(AN-non-military situation).  

Pojem ochrana obyvatelstva (AN-protection of population) není jednotný, používají se pojmy civilní ochrana, civilní obrana atd. a to ještě v různém smyslu. Můžeme se však shodnout na tom, že ochrana obyvatelstva je součástí, subsystémem bezpečnosti. Podle [5] je ochrana obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany při ozbrojeném konfliktu i mimo něj. Ochranou obyvatelstva se zabývá čl. 61 dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z roku 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů přijatým v Ženevě v r. 1977, kde převažují problémy ochrany při vojenských střetnutích. Ochranou obyvatelstva jako dílčí problematikou bezpečnosti řeší Bezpečnostní strategie ČR, která ji zařazuje v části V, článek 3) do bodů 62 – veřejný pořádek, 74 – IZS, 74 – krizové řízení a v článku 4) bod 82 –hospodářská opatření. Institucionální zajištění je stanoveno v části VI v bodech 98 až 105. Samostatně se jako

274

programem zabývá ochranou obyvatelstva Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Ochranou obyvatelstva návazně na zmíněnou Koncepci ochrany… je možno definovat následujícím způsobem: Ochrana obyvatelstva zabezpečuje ochranu života, zdraví, majetku a úměrně životního prostředí proti mimořádným událostem nevojenského i vojenského charakteru. Ve vojenské oblasti je používán pojem civilní nouzové plánování23. Ochrana životního prostředí (AN-protection of environment) je vnímána spíše jako krátkodobá záležitost (např. při chemických haváriích), nepochybně však souvisí s omezením dlouhodobých účinků. Udržitelný rozvoj, nebo přesněji trvale udržitelný rozvoj je v dlouhodobém časovém horizontu nepochybně součástí bezpečnosti v širším smyslu. Použijeme uznávanou definici udržitelného rozvoje (např. v [1]) ze Zprávy pro Světovou komisi pro životní prostředí a rozvoj - OSN (WCED – World Commision on Environment and Development), předložené v roce 1987 její tehdejší předsedkyní Gro Harlem Brundtlandovou ve znění „rozvoj je udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích“. Existuje velké množství dalších definic, některé jsou zaměřeny spíše filozoficky, jiné utilitárně jako soubor nástrojů. V souvislosti s udržitelným rozvojem je nutno připomenout dokument Agenda 21, který vznikl v roce 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Riu de Janeiru. Tento dokument OSN rozpracovává principy udržitelného rozvoje do jednotlivých problémových oblastí v globálním měřítku. Za sloupy řešení udržitelného rozvoje se považují (např. viz [1]): • sociální rozvoj, • ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů, • ekonomický růst a zaměstnanost.  

Vnímání ohrožení lidstva a řešení udržitelného rozvoje není jednotné. Současným paradigmatem, které se opírá o reálná data (např. viz [1]] je obava o osud lidstva a vnímání nutnosti řešení předmětné problematiky. Dalším směrem je představa, že síla přírody je nekonečná a není třeba bránit rozvoji ekonomiky (např. Simon, J. v [3] a další následovníci).                                                              23

Pojem civilní nouzové plánování není chápán pouze jako plánovací, ale i jako výkonná funkce po vzniku mimořádné situace.

275

2. Vztah ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje Ochrana obyvatelstva a udržitelný rozvoj spolu nesporně souvisí, nejsou však totožné. Ochrana obyvatelstva je považována spíše za lokální problém řešený na úrovni států. Naopak trvale udržitelný rozvoj bývá prezentován jako problém globální. Při praktickém přístupu je takovéto extrémní členění zavádějící. Dopady v oblasti ochrany obyvatelstva jsou sice vždy lokální, ale příčiny a tedy i prevence v mnoha případech lokální nejsou. Trvalý rozvoj má silný globalizační obsah, ale jeho řešení je sumou parciálních preventivních opatření. V obou případech existují a budou existovat tzv. „černí pasažéři“, kteří profitují na lokálních řešeních. Obě oblasti vyžadují prvky institucionálního řešení. Ochrana obyvatelstva ve standardním vnímání vychází ze známých nebezpečí, např. požáry, povodně, dopravní a průmyslové havárie atd. Tato rizika jsme schopni přibližně kvantifikovat. Faktory trvalého přežití umíme obecně popsat zejména jako: • • • •

spotřeba materiálů a energií , poškozování životního prostředí, demografický vývoj, sociální potřeby.

 

Existují různé přístupy k celkovým indikátorům udržitelného rozvoje (viz [1]). Např. koncepce enviromentálního prostoru vymezuje hranici maximálního přípustného rozvoje a minimální hranici nutnou ze sociálních hledisek. Koncepce tzv. ekologické stopy vychází z otázky, kolik přírodních zdrojů potřebuje člověk ke svému životu. Tyto přístupy k hodnocení ekologické situace mají vyústění v tlaku na hledání řešení, nejsou návodem na řešení. V hodnocení světového vývoje je mnoho neznámých. Uveďme hodnocení Obranné výzvědné služby USA z roku 1998 (podle [1]), které uvádí 10 problémových okruhů a to: • • • • • • • • • •

demografický vývoj, nerovný přístup ke zdrojům, odcizování kulturních a politických společenství, rychlý rozvoj technologií (včetně zbraní), změny v regionálních a globálních bezpečnostních strukturách, terorizmus a mezinárodní zločin, státy nerespektující mezinárodní řád a pořádek, globální expanze západních hodnot (převážně amerických), růst přírodních katastrof (důsledek lidských aktivit), nejistoty vývoje v některých zemích (Rusko, Čína, atd.).

276

Pozornost praktiků by se měla zaměřit na dílčí řešení obou problémů pro jednotlivé hrozby, nebezpečí a subjekty ohrožení od úrovně regionů, podnikajících i jiných subjektů postupně po úroveň státu a uskupení, v našem případě EU. Reálné řešení se vždy skládá ze sumy dílčích řešení a funkce globální spočívá v regulačních opatřeních. Ve vztahu ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje nastávají dvě základní situace hodnocení: • v rámci jedné instituce, např. podniku řešíme oba problémy v jejich vzájemných souvislostech s konečným rozhodnutím o distribuci prostředků na prevenci, • institucionální řešení orgánů odpovídajících za ochranu obyvatelstva na jedné straně a ekologů24 na straně druhé kdy se jedná o dva hráče. 3. Kvantifikace Dostupná literatura je v oblasti kvantifikace jak ochrany obyvatel, tak udržitelného rozvoje spíše výjimečná. Uveďme zajímavou publikaci Šauer, P. a kol. [2], která na str.42 až 55 uvádí některé příklady aplikace teorie her na ekologickou problematiku. Nízká pozornost literatury k problematice je vcelku logická, poněvadž obě problematiky jsou značně neurčité a orientovány do mnohdy vzdálené budoucnosti. Proto v praxi převažují rozhodnutí vycházející z praktických zkušeností a odborné intuice. Kvantifikace, respektive snahy o kvantifikaci však v každém případě prohlubují kvalitu přijatých rozhodnutí a jejich transparentnost. V praxi jsou důležitá rozhodnutí o prevenci. Co při kvantifikaci musíme řešit? Především se jedná o užitek kladný či záporný, tj. vnímání ztráty, nebo snížení ztráty. Dále hodnotíme náklady a to nejen pořizovací, ale v celém období „života“ včetně likvidace. Zajímá nás i kvalita prevence, která je zjednodušeně daná poměrem snížení rizika/náklady. Obojí můžeme vyjádřit staticky k určitému časovému okamžiku (většinou s kumulovaně započtenou minulostí) nebo jako jev, dynamicky pojatý v závislosti na čase. Problémem vždy zůstává volba časového úseku. Snížení ztráty či zvýšení odolnosti můžeme hodnotit: • rigorózně, na základě výpočtu či minulých zkušeností, • vybranými modely (např. lineárními), • expertním šetřením.  

Sociologické šetření je zdánlivě spravedlivé, ale v reálném prostředí nemusí vést k optimálním výsledkům.                                                              24

Především se jedná o profesionální ekologické instituce, nikoliv o aktivistické organizace jejichž postoje většinou směřují k jiným než ekologickým cílům.

277

Konstatovali jsme, že náklady musíme hodnotit v určitém období a tím při srovnávání více variant je období „života“ varianty, u které je nejdelší25. Porovnání s ostatními variantami většinou vychází z ročních nákladů, případně jiných úvah. Teoretické nástroje podpory rozhodování nejsou nic nového, problémem jsou aplikace na problematiku ochrany obyvatelstva (dále zkratka OOB) a trvalé přežití (dále zkratka TP). Prvý model rozhodování se týká jednoho subjektu, kdy existuje množina možných řešení pro obě oblasti a ty hodnotíme. Používáme jednoduché metody hodnocení za neurčitosti, které vychází z jednokriteriálních modelů26. Hodnocení za rizika předpokládá, že známe pravděpodobnost pj stavů Sj a užitek varianty i za stavuj Uij. Celkové hodnocení vypočteme podle U ∑ i = ∑ U ij * p j   

 

 

 

 

(3-1) 

Jedná se o model hodnocení, který dobře umožňuje ekonomickou kvantifikaci. Pochopitelně komplikaci představuje odhad pravděpodobností. Při hodnocení za nejistoty se předpokládá, že může nastat jakákoliv situace Sj a pravděpodobnost vzniku neznáme. Základní metody jsou následující: • max-max, hodnotí možná maxima jednotlivých variant27; kritérium hodnocení Umax (v tab.4-1 řádková maxima), • max-min, hodnotí minima jednotlivých variant28, kritérium hodnocení Umin (v tab. 4-1 řádková minima), • Hurwitzova, hodnotí maxima s koeficientem optimismu β a minima s doplňkem (1- β), kritérium UH29, podle vzorce U H = U max * β + U min * (1 − β )

(3-2)

• Laplaceova, předpokládá stejnou pravděpodobnost stavů (je to prostý průměr stavových hodnot), kritérium UL, a je m

UL =

∑U j =1

m

j

(3-3)

• minimalizace ztracených příležitostí, u optimální varianty za určité situace S j hodnotíme ztráta ∆ij=0 (nic neztrácíme, rozhodli                                                              25

Období života může být: -fyzická životnost, -morální životnost, -jinak stanovené. Agregaci pro více kritérií provádíme pro jednotlivé stavy neurčitosti. 27 Tzv. metoda optimisty, předpoklad je, že vše dopadne nejlépe. 28 Tzv. metoda pesimisty, předpoklad je, že vše dopadne nejhůře. 29 Hurwitzova metoda leží mezi metodou max-max (pro tu platí β=1) a metodou max-min (pro tu platí β=0). 26

278

jsme se nejlépe), u ostatních variant je ztráta (sloupcový rozdíl oproti maximu) ∆ ij = max(U ij ) − U ij (3-4) kritériem je maximální ztráta varianty U∆i=max(∆ij), optimální je varianta s nejnižší ztrátou U∆i. Pro jeden subjekt můžeme použít i model teorie her a to maticového rozhodování s konstantním součtem (vyjadřuje např. disponibilní prostředky), který jednoduše převedeme na model a nulovým součtem. Jedná se o antagonistický model30 s úplnou znalostí matice výplatních funkcí, pak může nastat tzv. ryzí strategie, které jsou pro oba hráče A i B nejlepší možné. Ryzí strategie označujeme xo a yo, Výplatní funkce fA a fB. Platí pro ně nerovnost

(

)

(

)

(

)

(

f A xi , y o ≤ f A x o , y o = f B x o , y o ≤ f B x o , y j

)

(3-5)

Ryzí strategie je rovnovážným stavem, sedlovými prvky, ve kterých nastává tzv. Nashova rovnováha, kdy ani jeden z hráčů nemůže získat více, pokud protihráč také vybere svoji optimální ryzí strategii. Hráč A vybírá jako optimální sloupcová maxima, hráč B si však může vybrat libovolný sloupec. Pro hráče B je v řádcích výhodné číselné minimum poněvadž při změně znaménka je maximem, opět ale protihráč může vybrat kterýkoliv řádek. Vybereme tedy sloupcová maxima a řádková minima a pokud se shodují, jsou to optimální ryzí strategie. Rovnovážná ryzí strategie může být jedna nebo je jich více, nebo neexistuje. Postup osvětlí následující příklad 3-1, kde sloupcová maxima označíme (aij) a řádková minima [aij]. Sedlových prvků může být více a také nemusí existovat. V obou případech pro rozhodnutí použijeme doplňkové metody, např. pokud sedlový prvek není v ryzí strategii, můžeme řešení nalézt při volbě významu, vah strategií. Model dvou subjektů (např. TP = hráč A a OOB = hráč B) má rozdílné výplatní funkce pro každý ze subjektů. Řešení může být antagonistické jako v případě modelu s konstantním součtem. Typické je však řešení kooperativní, které přiblížíme na příkladu 3-2. Příklad 3-1: Jeden sedlový prvek. ⎡(6 ) ⎢4 ⎢ ⎢⎣ 5

[(4)] 2 3

                                                             30

Co jeden hráč získá, druhý ztratí.

279

5⎤ [1] ⎥⎥ (7 )⎥⎦

(3-6)

Nashova rovnováha nastává při strategiích (1, 2) kdy hráč A vyhrává 4 a hráč B prohrává 4. Pokud hráč B vybere strategii 2, pak hráč A při volbě jiných strategií než 1 měl nižší výplatní funkce (výplatní funkce pro něj jsou 2 či 3). Naopak pokud hráč A vybere 1, pak hráč B při jiných volbách než 2 ztrácí (výplatní funkce pro něj jsou -6 či -5). Povšimněme si, že může např. nastat situace, kdy hráč B neuvažuje racionálně a zvolí strategii1 a pak hráč A vyhraje 6 a B prohraje 6. Příklad 3-2: Model maticové hry je dán ⎡(8) A=⎢ ⎣2

(4)⎤

⎡2 ;B = ⎢ ⎥ 3⎦ ⎣[2]

[3]⎤ 1 ⎥⎦

(3-7)

Jediným sedlovým bodem je strategie (x1;y2) s výhrami v(A)=4; v(B)=3. Pokud se odchýlí hráč A na strategii x je jeho výhra pouze v(A)=1. Naopak pokud se odchýlí hráč B na y1 bude jeho výhra v(B)=2. Pokud se však odchýlí oba hráči na strategii (x1;y1), pak si hráč A dokonce polepší výhrou v(A)=5 a hráč B si pohorší výhrou v(B)=2. Z příkladu je zřejmá komplikovanost a z hlediska obou hráčů neracionálnost nekooperativního přístupu. Maximální společná výhra je na prvku (x1;y2) a je v(A+B)=10. Dohodnuté – kooperativní výhry za předpokladu rovného rozdělení rozdílu oproti sedlovému bodu jsou: v(A)=4+1/2(10-4-3)=5,5

(3-8)

v(B)=3+1/2(10-4-3)=4,5

(3-9)

Příklad ukazuje možnosti vyjednávání při hrách s nekonstantním součtem. 4. Závěr Příspěvek se v obecné rovině zabývá proporcí ochrany obyvatelstva a udržitelného rozvoje s tím, že konstatuje, že se jedná o důležité oblasti zájmu lidstva, které spolu úzce souvisí. Dále jsou naznačeny možnosti kvantifikace obou oblastí s použitím modelů rozhodování za neurčitosti a modelů her. Aplikace na praktické rozhodovací situace nemá obecný návod a vyžaduje individuální přístup. Příspěvek je především upozorněním na tuto zajímavou a pro praxi důležitou oblast podpory rozhodování.

280

Literatura: [1] Mezřický, V. a kol. Enviromentální politika a udržitelný rozvoj. Praha: Portál s.r.o., 2005. 207 str. ISBN 80-7367-003-8 [2] Šauer, P. Voluntary agreements in enviromentals policy. Praha: VŠE Praha, 2001. 204 str. ISBN 80-245-0117-1 [3] Simon, J. Největší bohatství. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. 666 str. ISBN 80-7325-082-9 [4] Roudný, R., Linhart, P. Krizový management III, Teorie a praxe rizika. Pardubice: Univerzita Pardubice – FES, 2007. 173 str. ISBN 80-7194-924-8 [5] Kol. Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení. Praha: MV ČR – Odbor bezpečnostní politiky a plánování, 2004.  

281

Forma poskytovaných informací - prvek ochrany obyvatelstva Ing. Tomáš SALIGER, doc. Ing. Rudolf HORÁK, CSc. Univerzita obrany, Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65, 612 00 Brno e-mail: [email protected], [email protected] Abstrakt Článek pojednává v úvodu o stručné historii vzniku ochrany obyvatelstva (civilní obrany, ochrany). V další části informuje o provedeném srovnání vybraných zemí a zemí EU v poskytování vybraných informací pro obyvatelstvo ve vztahu k jednomu z cílů Koncepce ochrany obyvatelstva. V provedeném průzkumu je srovnáno poskytování vybraných informací obyvatelstvu v České republice ve vztahu k vybraným státům. V závěru jsou uvedeny návrhy a doporučení ke zlepšení poskytování informací v České republice tak, aby se podařilo lépe naplnit jeden z cílů koncepce (informovaný a sebevzdělaný občan) a zajistit také preventivně výchovné působení na obyvatelstvo při vynaložení minima potřebných nákladů na tuto činnost. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, Evropská unie, koncepce ochrany obyvatelstva, informovanost, průzkum Úvod Ochrana obyvatelstva (civilní ochrana) je nedílnou součástí každé moderní společnosti jako příprava na činnost při vzniku mimořádné události či krizové situace. U jejího zrodu stál Henry Dunant, který byl svědkem krvavé bitvy u Solferina, z niž napsal knihu Vzpomínky na Solferíno. Sám zde organizoval pomoc raněným za přispění civilního obyvatelstva. Z jeho podnětu vznikl Stálý mezinárodní výbor pro pomoc raněným (1863). [1] V témže roce se konala v Ženevě konference, kde byl založen Mezinárodní výbor Červeného kříže. Mezinárodní humanitární právo se tehdy rozdělilo na dvě větve. Jedna představovala Ženevskou úmluvu (1864) a druhá Haagské právo (upravujících pozemní a námořní válku). Postupně se rozdíl mezi nimi stíral a v současné době jsou platné čtyři Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly. Tyto tvoří základní kodex norem soudobého mezinárodního humanitárního práva. Obsahují jak staré Ženevské úmluvy, tak Haagské úmluvy. [2]

282

Oblast ochrany obyvatelstva (civilní obrana) je specifikována v článku 61. Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I). Zde je definován samotný pojem i jeho rozsah. V další části jsou uvedeny úkoly, které má plnit civilní ochrana (patnáct definovaných úkolů). Ve všech Ženevských úmluvách jsou také články, které zavazují smluvní strany rozšířit text ženevských úmluv jak za míru tak za války a zařadit jejich studium do civilních i vojenských studijních programů škol tak, aby byly zásady uvedeny ve známost jak obyvatelstvu, tak bojujícím ozbrojeným silám, zdravotnickému personálu a vojenským duchovním. [3] Civilní obrana je podle výše zmíněných úmluv směřována jak do oblasti vojenské (poskytnout pomoc za válečného stavu), tak do oblasti nevojenské (poskytnout pomoc za vzniku mimořádné události či krizové situace). V České republice před rokem 1989 se ochrana obyvatelstva (civilní obrana, ochrana) vyučovala ve školách v rámci předmětu „Branná výchova“. Vzhledem k tehdejší vojensko - politické situaci byly knihy o branné výchově zaměřeny především na přípravu obyvatelstva k přežití za použití zbraní hromadného ničení. Dále byl kladen důraz na orientaci v terénu a základy střelby. Poměrně podrobně byla probírána tématika první pomoci (obvazování, krvácení, poranění hlavy, šok apod.). Nedílnou součástí byly i informace o vojensko-politických uskupeních a propagace tehdejší státní politiky. Byla pořádána branná cvičení apod. [4], [5], [6]. Po roce 1989 došlo k určitému stupni euforie a pocitu bezpečí, který se postupně vytrácel. Nutnost připravenosti na mimořádné události ukázaly především povodně (1996, 1997, 1998, 2002, 2006). [7] Po těchto událostech byly přijaty některé zákony, které se snažily tuto situaci řešit (např. zákon o IZS, zákon o krizovém řízení). Začaly se také vytvářet brožury, vzdělávací filmy a pomůcky pro výuku. [8] Z výše uvedeného je patrné, že se tématika ochrany obyvatelstva přizpůsobovala potřebám společnosti. V další části příspěvku uvádíme obsah provedeného průzkumu, který se snaží přispět k hledání možností tvorby inovací v oblasti informování obyvatelstva ve vztahu k jednomu ze základních cílů Koncepce ochrany obyvatelstva. Jde především o zásadu poskytování informací obyvatelstvu z oficiálních zdrojů (například webové stránky). V následující části je provedeno srovnání poskytovaných informací ve vybraných státech a poté srovnání s řešením uvedeného v České republice.

283

Průzkum poskytování informací Pro tento průzkum byly vybrány informace z některých států Evropské unie a dále USA, Austrálie a Nového Zélandu. Cílem je zjistit, jakým způsobem jsou poskytovány vybrané informace obyvatelstvu na oficiálních webových stránkách a jaké trendy převažují ve zkoumaných zemích. Dále provést srovnání ve vztahu k České republice a navrhnout doporučení ke zkvalitnění práce v této oblasti. Omezení průzkumu V průzkumu nebyla sledována celá škála informací týkajících se ochrany obyvatelstva. Vzhledem k jazykové bariéře byly vybrány ty státy, jejichž uváděné údaje bylo možno autory přeložit buď přímo, nebo pomocí strojového překladu poskytovaného webovou službou společnosti google. [9] [10] V průzkumu byla sledována tato data: • tísňové číslo/tísňové čísla (1); především číslo 112 a uvedení ostatních čísel • varovný signál/varovné signály (2); • základy první pomoci (3); • evakuace (ukrytí) (4); • vícejazyčnost webových stránek (pro turisty nebo menšiny) (5); • samostatný web nebo část jiného webu (6); • odkazy na mezinárodní instituce či jiné organizace v daném státě (7). Inspirací pro sledované informace byly úkoly civilní obrany uvedené v prvním dodatkovém protokolu Ženevských úmluv. Data jsou považována za minimum znalostí nutných pro „přežití“. Za způsob poskytování informací se rozumí forma: • text (holý text na webové stránce)/text (implementovaný do brožury v *.pdf) (T); • text doprovázený obrázky (nebyla sledována zda je obrázek např. kreslený nebo jde o fotografii)/text doprovázený obrázky v souboru *.pdf (O); • text, obrázky a zvuková forma či forma videa (Z); • interaktivní aplikace (například flash) s možností zpětného přehrávání zvukových informací, včleněným textem, implementovanými jednoduchými otázkami apod. (F).

284

Oficiální webové stránky Jako zdroj pro oficiální webové stránky vybraných jednotlivých státu EU byl zvolen web European Commission's Environment Directorate-General, jejíž jednou z politik je i Civil protection and Environmental Accidents. Zde jsou uvedeny adresy na národní autority, které se touto problematikou zabývají. [11] Pro další zkoumané státy byly vybrány tyto webové stránky: USA – http://www.ready.gov (US) [12] Austrálie - http://www.ema.gov.au/ (Au) [13] Nový Zéland - http://www.civildefence.govt.nz/memwebsite.nsf (Nz) [14] Zpracování dat Data byla zpracována do tabulky. Vzhledem k velkému množství dat byly pro státy EU používány jejich zkratky. Další zkoumané státy jsou rovně uvedeny zkratkami. Na jiném místě uvádíme i celé názvy států, zastoupených v průzkumu. Čísla uvedená v záhlaví jednotlivých sloupců respektují pořadí sledovaných dat, která jsou uvedena výše. V tabulce jsou uvedena písmena, která reprezentují způsob poskytovaných informací. Písmena A (ano) a N (ne) reprezentují skutečnost, zda se zjišťovaná data nacházejí na daném webu. Poznámky jsou označeny hvězdičkou. Tab. č. 1 Státy a poskytované informace Stát

1

2

3

4

5

6

7

Bu

AO

AT

N

AT

A1

A

N

Cz

AO4

AT

AT

AT

N

A

A

Da

AO

AO

A*

AO

A1

A

A

Pt

AO2

Nez.

Nez.

AO

N

A

A

Ir

AT2

Nez.

ATZ

AT

N

N

A

It

AO3

AT

AO

AT

N

A

A

Ky

AO

AO

AT

AO

N

A

N

Ni

AO

ATZ

AT

AOF

A2

A

A

Os

AO3

AO

N

AO

A1

N

A

Po

AO3

AT

Nez.

AT

A2

N

A

285

So

AO

AOZ

AO

AT

A1

A

A

Sl

AO

AT

AT

AT

N

N

A

Fi

AO

AF

AO

AF

A1

A

A

Sw

AT

AO

AO

AT

A1

A

A

Uk

AO

A

AT

AT

A 19

A

A

Is

AO

AO

AO

AO

A4

A

A

US

AT

Nez.

AO

AOZ

A1

A

A

Au

AO2

AT

AO

AO

N

A

A

Nz

AOZ

AZ

A*

AO

A8

N

A

Poznámky: Jednotlivá tísňová čísla zemí Evropské unie lze nalézt na souhrnném webu SOS 112 EU. Zde je možné nalézt informace o některých mezinárodních společnostech angažujících se v dané oblasti [15] Ve sloupci 5 za písmenem A je uváděna číslice. Tato reprezentuje počet jazykových mutací dané webové stránky. Dané jazyky nejsou specifikovány. * - znamená, že data jsou poskytována z externího zdroje uvedené na daném webu Zkratky států: Bu – Bulharsko, Cz – České republika, Da – Dánsko, Pt – Portugalsko, Ir – Irsko, It – Itálie, Ky – Kypr, Ni – Nizozemí, Os – Rakousko, Po – Polsko, So – Slovinsko, Sl – Slovensko, Fi – Finsko, Sw – Švédsko, Uk – Velká Británie, Is – Island, Us – USA, Au – Austrálie, Nz – Nový Zéland Vyhodnocení získaných poznatků Vyhodnocení jednotlivých zjišťovaných údajů bude porovnáváno ve vztahu k České republice. Data uvedená ve sloupcích jsou popsána, interpretována a dále je uvedeno stručné shrnutí a doporučení. Tísňové číslo Je prostředkem pro přivolání pomoci v nouzi. Ze zjištěných dat vyplynulo, že je uváděno na všech webových stránkách zkoumaných států. Z formy prezentace tísňového čísla převažuje grafická úprava (číslo 112 v různých piktogramech) nad holým textem. Pokud má daný stát více jazyčný web týkající se problematiky ochrany, jsou informace o tísňovém čísle i v druhém jazyce (především anglickém). Zajímavé je používání zvláštního

286

„telefonního čísla“ pro posílání textových zpráv v případě ohrožení v Austrálii pro sluchově postižené. V České republice jsou oficiální webové stránky s problematikou ochrany obyvatelstva pouze v češtině. Výhodné by proto bylo je vytvořit minimálně v anglickém jazyce. Zlepšila by se tak možná informovanost pro turisty či občany jiných států. Bylo by také možné jasněji vymezit chápání obsahu některých výrazů, které se často překládají významově nepřesně. Varovný signál Slouží k prvotnímu varování člověka v případě vzniku nebezpečí. Po jeho zaznění je důležité učinit opatření (například se ukrýt v domě), která nás pomohou chránit. Je proto důležité, aby občan věděl, jak daný signál i opticky vypadá, nejen znát jeho hlasovou podobu. Z průzkumu vyplynulo, že se často používá jen pojem varovný signál či jeho slovní popis. Pro zapamatování je výhodnější, pokud je daná informace zobrazena jak textově, tak graficky a případně zvukově. Jak zvukový signál vypadá je často prezentováno ve volně stažitelných brožurách ve formátu *. pdf. Za optimální formu prezentace varovného signálu lze považovat řešení prezentované ve Finsku. Zde je formou „flash prezentace“ (ve finštině a angličtině) interaktivně předvedeno chování při jeho zaznění. Celá prezentace je rozdělena do pěti částí, tyto je možné samostatně přehrát a je k nim i doprovodný text. [16] V České republice je na oficiálních stránkách prezentován varovný signál pouze slovně, bez případného obrazového ztvárnění či zvukové nahrávky. Výhodnější by bylo použít hypertextový odkaz například na na web Hasičského záchtranného sboru Ústeckého kraje. První pomoc Jsou život zachraňující úkony, které by měl každý občan znát jak teoreticky, tak prakticky. Jejich znalost se může hodit jak v osobním životě, tak především při vzniku mimořádné události. Prezentace první pomoci byla ve zkoumaných státech uváděna především pomocí textu a obrázku v pdf. brožurách, nebo jen pomoci holého textu. Informace o ní byly též odkazovány na web Červeného kříže, či podobných organizací. Například v USA nebo Velké Británii je věnována pozornost vytvoření soupravy pro první pomoc (First Aid Kit). Na oficiálním webu České republiky byly tyto informace prezentovány jen velmi omezeně, pouze textovou formou. Přitom první pomoc a znalosti prevence předcházení úrazů lze najít na řadě webů např. Ve Švédsku, Finsku, USA, Velké Británii aj. Zde se začíná prosazovat spojování ochrany 287

obyvatelstva, prevence úrazů a propagace bezpečnosti. Toto je odůvodňováno stále se zvyšujícími náklady na zdravotní péči při vzniku úrazů apod. Několik publikací k tomuto problému je také věnováno v projektu CIVPRO, který vznikl při programu EUROBALTIC Programme for Civil Protection. [17], [18] Pro lepší prezentaci první pomoci by bylo výhodné využít již zpracované prezentace asociace „Záchranný kruh“, která poskytuje dostatečně přehledně a názorně provádění první pomoci.[19] Velkou výhodou je, že je tato prezentace zdarma. Obdobnou prezentaci je možno vidět na portále Virtual College. Zde je jen krátké demo a plná verze je placená. [20] Na stránkách asociace „Záchranný kruh“ se nacházejí také přehledně zpracované materiály, jejichž cílem je předcházení úrazu apod. Evakuace (ukrytí) Je soubor činností, které je nutné provést po zaznění varovného signálu nebo jiného typu varování. V průzkumu bylo zjištěno, že informace o evakuaci (ukrytí) jsou poskytovány jak formou holého textu, tak případně textu s připojeným obrázkem v informační brožuře. U nás jde o formu grafickou s textem. Bylo možné se také setkat s tvorbou plánu evakuačních tras ve vlastním domě, např. v USA. Pro evakuaci je také typická činnost sbalení evakuačního zavazadla. Tato informace nebyla předmětem průzkumu. Ukázalo se však, že to, co má obsahovat evakuační zavazadlo bylo u států s informací o něm, vesměs stejné. Pro lepší zapamatování, co do evakuačního zavazadla patří a co ne, je možné využít her, které jsou dostupné na International Civil Defence Organisation. [21] Vícejazyčný web, samostatný web, odkazy Poslední sada otázek směřovala především pro širší použitelnost dané webové stránky. Při zkoumání se ukázaly výhody multilanguage webu především při hledání informací. Jedním z nedostatků je, že anglická verze překladu textu u států, které neměly text přímo v angličtině, byla značně obsahově redukovaná. Proto lze doporučit provádět úplná znění nejen v jazyce daného státu, ale i při jeho překladu. Základní informace o tísňovém čísle a varovném signálu byly většinou zachovány. Pro ochranu obyvatelstva se při provádění průzkumu projevilo jako výhodné mít vlastní webové stránky. Pokud totiž byly informace implementovány do webu například ministerstva vnitra, jejich hledání bylo tímto velmi ztíženo. Také odkazování na samostatné stránky věnované této problematice někde uvnitř třetí úrovně odkazu není nejvhodnější řešení.

288

Odkazy na jiné webové stránky s dalšími, podrobnějšími informacemi, byly ve většině webů umístěny přehledně buď samostatně, nebo formou odkazu na stránku s jejich výčtem. Doporučení Provedený průzkum měl za cíl zjistit ve vybraných státech formu poskytovaných informací z oblasti ochrany obyvatelstva. Při jeho realizaci bylo zjištěno, že zjišťovaná data jsou prezentována různou formou. Pro vytvoření optimálního zdroje informací z dané oblasti doporučujeme pro Českou republiku: • zřídit či podpořit samostatné webové stránky zabývající se problematikou ochrany obyvatelstva a prevencí úrazů apod., • zřídit webové stránky minimálně v anglickém jazyce. Není nutné vytvořit přesnou kopii českého webu v angličtině, ale informace přehledně a srozumitelně prezentovat, • v oblasti první pomoci využít stávající nabízenou aplikaci a tuto informačně podpořit pro lepší rozšíření do škol a do všeobecného povědomí občanů, • v oblasti varování vytvořit obdobnou prezentaci, jaká je ve Finsku, • v oblasti evakuace, evakuačního zavazadla vytvořit aplikaci podobnou jaká je prezentována Mezinárodní organizací civilní obrany • vzhledem k množství webových stránek s danou problematikou jasně podpořit a prezentovat jeden projekt, který bude zárukou jasných, relevantních a aktuálních informací (jak tomu je například v USA), • zaměřit inovace v ochraně obyvatelstva na realizaci některých pozitivních zkušeností vybraných států Evropské unie, případně dalších. Inovace napomohou při propagaci zásad ochrany obyvatelstva jako hodnot, které jsou úročeny nejen v případě vzniku mimořádné či krizové situace, ale především při jejich možném využití v běžném občanském životě. Poznatky uvedené v příspěvku mohou být přínosem pro rozvoj inovací v oblasti poskytování informací lidem o ochraně obyvatelstva a jeho bezpečnosti. Literatura [1] Jean Henri Dunant [online]. 2008 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [2] Co je to mezinárodní humanitární právo? [online]. [2006] [cit. 2009-0114]. Dostupný z WWW: .

289

[3] ŽENEVSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ OBĚTÍ OZBROJENÝCH KONFLIKTŮ ze dne 12. srpna 1949 [online]. [2006- ] [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [4] SOUKUP, J. Branná výchova pro druhý ročník středních škol. Praha: SPN, 1985, 135 s. [5] IŠTOK, J. Branná výchova pre 1. ročník stredných škol. Bratislava: SPN. 143 s. ISBN 80-08-00241-7. [6] ŠILHÁNEK, B., DVOŘÁK, J. Stručná historie ochrany obyvatelstva v našich podmínkách. MV GŘ HZS ČR. 1. vydání. Praha, 2003, 176 s. ISBN 80-86640-12-4. [7] EMDAT - The International Emergency Disasters Database : Czech Rep Country Profile - Natural Disasters [online]. 2009 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [8] Pomůcky k výuce témat ochrany člověka za mimořádných událostí na základních a středních školách [online]. [2007- ] [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [9] Slovník Google [online]. 2008 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: [10] Islandsko - Český slovník 1.3 [online]. 2007 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [11] National authorities and structures [online]. [2000- ] , 30/09/2008 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [12] Ready: Prepare.Plan.Stay.Informed [online]. [2007] [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [13] EMERGENCY MANAGEMENT AUSTRALIA [online]. [2003] [cit. 200901-14]. Dostupný z WWW: . [14] Ministry of Civil Defence and Emergency Management [online]. [1999] [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [15] SOS 112 in Europe [online]. 2001 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [16] Learn the general alarm signal [online]. [2007] [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: .

290

[17] CIVPRO: Civil Protection Network [online]. 2006 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: < http://www.helsinki.fi/aleksanteri/civpro/about/ index.htm>. [18] HALONEN, Anna. INJURY PREVENTION AND SAFETY PROMOTION BASED ON SAFE COMMUNITY PRINCIPLES IN THE BALTIC SEA REGION STATES. [s.l.]: [s.n.], 2005. 33 s. Dostupný z WWW: . [19] Příručka první pomoci [online]. 2008 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [20] First Aid Training Course [online]. 2008 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: . [21] The International Civil Defence Organisation: Games [online]. 1999 [cit. 2009-01-14]. Dostupný z WWW: .

291

Problematika sociogenních mimořádných událostí v systému ochrany kritické infrastruktury Ing. Petr SZCZYPKA Behr Ostrava s.r.o. Průmyslová 368, 742 51 Mošnov e-mail: [email protected], [email protected] Klíčová slova sociogenní mimořádná událost, kritická infrastruktura Abstrakt Předmětem článku je vymezení termínu „sociogenní mimořádná událost“, poukázání na možnosti dělení sociogenních mimořádných událostí a nastínění možnosti (směru) řešení ochrany kritické infrastruktury před jejich vlivy. 1. Úvod „Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu“ – tak zní čl. 1 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky [1]. Z hlediska bezpečnosti státu je tak vymezen okruh jeho stěžejních chráněných zájmů (aktiva). Ochrana těchto zájmů je zajišťována prostřednictvím ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb. Kromě těchto subjektů jsou povinni se podílet na zajišťování ochrany zájmů také státní orgány, orgány územních samosprávných celků, a také právnické a fyzické osoby. Z výše uvedeného je zřejmé, že uvedené subjekty sehrávají v systému bezpečnosti státu klíčovou roli. Tyto subjekty a jejich objekty (stavby, zařízení a jiné zdroje) tvoří tzv. „kritickou infrastrukturu“. V systému kritické infrastruktury je potřeba zajistit kontinuální činnost (funkčnost) jednotlivých subjektů s ohledem na rizika, která jsou představována potencionálními hrozbami vnitřního nebo vnějšího prostředí. V tomto ohledu se však nelze omezovat pouze na „tradiční“ hrozby (živelní pohromy, požáry, výbuchy, úniky nebezpečných chemických látek atd.), ale je nutné identifikovat možné „novodobé“ hrozby sociogenních charakteru a vyhodnocovat jejich riziko. V podmínkách kritické infrastruktury se může jednat například o možnost provedení útoku, sabotáže, úmyslné poškozování majetku, vandalismus, omezování provozu (funkčnosti) v důsledku stávek a demonstrací, ekonomické a hospodářské krize atd. – hovoříme o „sociogenních hrozbách“.

292

2. Definice sociogenní mimořádné události Při samotném definování pojmu „sociogenní mimořádná událost“ je nutné vycházet z několika zdrojů. Nejdříve je nezbytné pojem „sociogenní mimořádná událost“ rozdělit na dílčí pojmy „sociogenní“ a „mimořádná událost“. V případě pojmu „mimořádná událost“ vycházíme z právního definování tohoto pojmu (viz zákon č. 239/2000 Sb.). Při definování pojmu „sociogenní“ je možné vycházet z literatury [1], kde pojem „sociogenní“ je složeným slovem. První část je tvořena „socio-“ (mající význam společnost, společenský). Druhá část je tvořena „- genní“ (mající význam počátek, původ, způsobující, působící). Z uvedeného můžeme pojem „sociogenní“ definovat jako „mající svůj původ ve společnosti nebo jiném sociálním prostředí“. Mimořádné události (dále „MU“) vznikají v důsledku projevení různých sil a jevů, které jsou představovány nějakou hrozbou. V rámci tématu tohoto článku se jedná o „sociogenní hrozbu“, kterou lze definovat na základě výše uvedeného jako situaci, stav nebo okolnost s potenciálem narušit, poškodit nebo zničit chráněný zájem (aktivum), mající svůj původ ve společenském jednání osob/y. V systému MU se sociogenní MU začleňují podle níže uvedeného obrázku.

Obr. č. 1 Členění mimořádných událostí podle jejich příčinné podstaty [2]

293

3. Rozdělení sociogenních hrozeb Záměrem tohoto článku je poukázat na možné rozdělení sociogenních hrozeb do základních druhových skupin a následné jejich rozdělení dle typu. Sociogenní hrozby rozdělujeme na tyto druhy a typy: • ozbrojené konflikty: - války (mezinárodní, národní, občanské, teritoriální apod.), - anexe (zpravidla ve spojitosti s předchozím bodem), • terorismus: - různé formy (chemický, biologický, kyberterorismus atd.), - anonymní výhrůžky (nejčastěji prostřednictvím informačních a telekomunikačních technologií, dopisy, audio a video záznamy apod.), - nebezpečné zásilky, předměty atd., • střety zájmových skupin (extremismus): - náboženská nesnášenlivost, - rasová nesnášenlivost, - pouliční nepokoje, - demonstrace a stávky, • organizovaný zločin a korupce, • pohyby obyvatelstva (migrace): - extrémní emigrační vlny, - extrémní imigrační vlny, • „běžné“ formy narušování zákonnosti (trestná činnost): - vandalismus (výtržnosti, poškozování, rabování), - přepadení, loupeže, vloupání, krádeže. Výše uvedené členění sociogenních hrozeb je nutné chápat jako základní rozdělení, jehož smyslem je poukázat na primární druhy a typy. Z praxe je však známo, že v případě sociogenních hrozeb dochází často k jejich kombinaci a následné synergii projevů (následků), např.: • vandalismus při demonstracích a pouličních střetech, • organizovaný zločin související s migrací různých typů zájmových skupin do daného teritoria, • rasové a náboženské střety v souvislosti s migrací obyvatelstva, • vzájemná provázanost organizovaného zločinu na teroristické skupiny atd. 294

Sociogenní hrozby lze mimo druhového a typového rozdělení rozdělit dále podle formy. Z definice sociogenní hrozby vyplývá, že vycházejí z jednání osob (jednotlivce, společnosti). To je základem následujícího možného dělení podle formy: • projevu: - jednání jedince nebo - různých forem společenského uskupení (skupiny), • podstaty: - úmyslné (uvědomělé), - neúmyslné (neuvědomělé), • řízení: - organizované (plánované), - neorganizované (neplánované), • zdroje negativního potenciálu: - pouze vlastním jednáním, - s využitím prostředku (zbraň, nebezpečná látka atd.). 4. Nástin možného řešení ochrany kritické infrastruktury Klíčovým prvkem pro zajištění ochrany kritické infrastruktury (dále „KI“) je v podmínkách ČR oblast krizového řízení. Účelem krizového řízení je ve své podstatě minimalizace možností nebo případných následků narušení, zneužití nebo zničení KI. Řešení ochrany KI v podmínkách ČR je nutno položit do několika fází. První fází je nutnost vytvoření dostatečného právní prostředí, které by nejenže stanovilo podmínky (systém) k zajištění ochrany KI, ale jako základ definovalo pojem „kritická infrastruktura“, jelikož dnešní „krizová legislativa“ tento pojem nezná. Potřeba novelizace právní úpravy v oblasti krizového řízení ve vazbě na zajištění a nastavení systému ochrany KI v ČR je tedy zřejmá. Na základě vytvoření vhodného právního prostředí (první fáze) je nezbytné dle stanovených kritérií určit subjekty KI31 v jednotlivých sektorech (odvětvích) a jejich objekty KI32. Subjekty a objekty KI by měly být následně rozděleny dle významu (např. mezinárodní, národní a regionální) podle předpokládané velikosti ohroženého (zasaženého) území.                                                              31 32

Subjektem KI lze chápat provozovatele (vlastníka) objektů KI, resp. právnická nebo podnikající fyzická osoba. Objektem KI jsou stavby, zařízení a jiné zdroje ve vlastnictví subjektu KI, které splňují kritéria pro určení KI.

295

Třetí fází je provedení analýz rizik v systému KI. Provedení analýz by mělo respektovat 3 možné typy zdrojů rizika (vnitřní a vnější hrozbu a možnost dominoefektu v KI). V oblasti řešení ochrany KI před sociogenními hrozbami je vhodné zaměření jednotlivých analýz stanovit následujícím způsobem: •

hodnocení vnitřních rizik – účelem je identifikovat jednání osob (úmyslné nebo neúmyslné), jeho příčiny a následky, které mohou mít negativní dopad na konkrétní objekt KI. K tomuto účelu je možné využít celou řadu metod a jejich kombinací, přičemž se předpokládá zejména provedení analýzy lidského činitele. Analýza by měla být účelově zaměřena zejména na osoby nacházející se v prostorách subjektu a objektu KI – zaměstnanci, návštěvy, externí dodavatelé služeb apod.

•

hodnocení vnějších rizik – lokality, kde je KI situována, nesou vždy konkrétní specifika. Tato specifika nejčastěji vychází z hospodářských, politických, demografických a dalších charakteristik řešeného území. Hodnocení vnějších rizik (z hlediska sociogenních hrozeb) by proto mělo být koordinováno místně příslušným krajským úřadem ve spolupráci s jednotlivými obcemi a policií (ČR a obecní). Tato analýza by měla být aplikována na všechny regiony (kraje) v ČR. Předpokládaným cílem analýzy je zpracování „mapy sociogenních rizik“ v podmínkách ČR na základě využití statistických metod. Jednalo by se o vyjádření „zatíženosti“ daného území (jednotlivých krajů) sociogenními riziky. Výsledky těchto analýz by měly být poskytnuty subjektům KI nacházejícím se v dané lokalitě.

•

hodnocení rizika dominoefektu – každý hospodářský sektor (odvětví) má svou KI (např. energetika, doprava, zdravotnictví). Lze předpokládat, že KI tvoří jeden vzájemně propojený systém (celek). V praxi to znamená, že narušení jedné z oblastí (sektoru) KI vlivem sociogenních hrozeb (i jiné hrozby) může ovlivnit více či méně funkčnost dalších sektorů – vznik dominoefektu. Z tohoto pohledu je nezbytné zkoumat vzájemné vazby. Jako základní nástroj k identifikaci a základnímu vyhodnocení těchto vazeb může být využita analýza souvztažnosti [3]. Ke sledování možných vazeb a jejich hodnocení (scénářů narušení KI) lze také využít např. metod FTA nebo ETA. Výsledkem tak může být stanovení možných scénářů narušení KI, popř. nalezení odpovědi na otázku, zdali může dojít k totálnímu selhání (narušení) KI a najít nejpravděpodobnější takový scénář. Na základě takto provedených analýz je předpokládána možnost stanovení hierarchie významnosti sektorů (odvětví) KI.

296

Čtvrtá fáze obsahuje přijetí a realizaci vybraných opatření k zajištění ochrany KI před sociogenními hrozbami, např.: •

stanovit standardy fyzické bezpečnosti pro jednotlivé sektory (odvětví) KI; to by mělo být podkladem pro zpracování plánovací dokumentace subjektů KI – obdoba „plánů fyzické ochrany“ v rámci prevence závažných havárií; tento plán by byl součástí „plánu krizové připravenosti“, který musí subjekt KI zpracovat,

•

zajistit přijetí zákona o soukromých bezpečnostních službách (SBS); zainteresovanost SBS do systému krizového řízení v rámci zajišťování fyzické ostrahy subjektů a objektů KI, -

aplikace norem ČSN EN v oblasti prevence kriminality,

-

aplikace norem k plánování kontinuity33,

-

aplikace norem v oblasti informační bezpečnosti34.

5. Závěr Problematika ochrany KI je v současné době velmi aktuální. V podmínkách ČR však chybí právní opora k jejímu řešení. Přesto však nelze říci, že tato oblast není řešena – hovoří o tom celá řada přijatých plánů, programů a jejich realizace v praxi, a to jak na úrovni ČR, tak na úrovni EU. V souvislosti se sociogenními riziky je vhodné z pohledu ČR zmínit např. dokumenty „Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011“, „Národní akční plán boje proti terorismu“ – aktualizované znění pro léta 2007 – 2009. Z hlediska prevence je důležité plánování a stabilita subjektů KI. Subjekty KI musí být schopny zajistit svůj kontinuální provoz s ohledem na možná rizika tak, aby tím nebylo ohroženo plnění opatření při mimořádných událostech a krizových stavech. Z tohoto pohledu by měly subjekty KI přistoupit k plánování kontinuity provozu za využití příslušných standardů [6, 7]. Nutnost zajistit ochranu subjektů a objektů KI je zřejmá. Většina z nich je v soukromém vlastnictví. Zajištění jejich ochrany a její úrovně je tak věcí jejich vlastníků a samozřejmě kvalitou dodavatelů těchto služeb. Z tohoto pohledu je vhodným opatřením přijetí zákona o SBS, kterým by se upravila práva a povinnosti dodavatelů služeb v oblasti výkonu fyzické ostrahy. Rovněž tak by zde mohly být stanoveny požadavky na dodavatele těchto služeb, jejichž předmětem by bylo zajišťování fyzické ostrahy v podmínkách subjektů KI. Se stanovením podmínek pro výkon fyzické ostrahy v podmínkách subjektů KI                                                              33

Například BS 25999-1:2006 Business continuity management – Code of practice, BS 25999-2:2007 Business continuity management – Specification. 34 Například BS ISO/IEC 27001:2005 Information Technology – Security techniques – Information security management systém – requirements.

297

také souvisí stanovení standardů pro zajištění jejich fyzické ochrany a následné zpracování „plánů fyzické ochrany“. Seznam literatury [1] KOLEKTIV AUTORŮ A KONZULTANTŮ: Slovník cizích Encyklopedický dům, spol. s r.o. Praha, 1998. ISBN 80-90-1647-8-1.

slov.

[2] SZCZYPKA P.: Population Protection Against Sociogenic Threats. In Sborník Ochrana Obyvatelstva 2008. SPBI. Ostrava, 2008. ISBN 978-807385-034-0. [3] ŠENOVSKÝ M., ADAMEC V.: Základy krizového managementu. SPBI, Ostrava 2001. ISBN 80-86111-95-4. [4] Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [5] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [6] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. [7] BS 25999-1:2006 Business continuity management – Code of practice. [8] BS 25999-2:2007 Business continuity management – Specification. [9] BS ISO/IEC 27001:2005 Information Technology – Security techniques – Information security management systém – requirements.

298

Ochrana obyvatelstva a její role v trvale udržitelném územním plánování doc. Ing. arch. Vladimíra ŠILHÁNKOVÁ, Ph.D. Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice Studentská 84, Pardubice e-mail: [email protected] Mgr. Michael PONDĚLÍČEK Civitas per Populi Střelecká 574/13, Hradec Králové e-mail: [email protected] Klíčová slova: územní plánování, ochrana obyvatelstva, bezpečnost, udržitelný rozvoj Abstrakt: Článek se zabývá problematikou role bezpečnosti a ochrany obyvatelstva v současném územním plánování, které se začíná nově formovat na principech udržitelného rozvoje / života. Článek diskutuje praktickou situaci, kdy se bezpečnost obyvatel dostává mimo zájem rozvoje v duchu udržitelného života a územního plánování, často na úkor ochrany životního prostředí a ochrany živočišných či rostlinných druhů. Úvod Územní plánování jako nástroj řízení prostorového uspořádání sídel i větších územních celků je disciplína, která se v současných formách vyvíjí přibližně 130 let. „Otcové“ soudobého územního plánování zejm. Patrik Geddes a Ebenezer Howard se prostřednictvím tvorby územních plánů pokoušeli zavést koordinovaný přístup jak do prostorového uspořádání sídel, tak i do oblasti uspořádání jeho provozu a fungování. Vedl je k tomu neutěšený stav industriálních měst 2. poloviny 19. století (zejm. měst ve Velké Británii). Stav měst, která se stala nebezpečná pro jejich obyvatele z hlediska rostoucího dopravního provozu, ale i z hlediska negativních vlivů průmyslové výroby (zejm. exhalace, vibrace) a vysokých hustot zalidnění obytných dělnických čtvrtí (problematika zásobení kvalitní pitnou vodou, oslunění a odvětrání obytných místností i celých obytných bloků a další hygienické problémy). Vlastní disciplína stavby měst je ale mnohem starší než, aby sahala jen do období průmyslové revoluce a překotného růstu industriálních měst. Tato doba – doba 2. poloviny 19. století, víceméně „jen“ zvýraznila a rozvinula již existující 299

principy stavby měst, které sahají až do období starověku. Vždyť primárním úkolem pro stavbu měst bylo zabezpečit ochranu jejich obyvatel, ať již před nepříznivými vlivy přírodního prostředí (ochrana před divokými zvířaty), tak před nepřátelskými skupinami. Hradby, opevnění a rozsáhlé fortifikační systémy tak (s malými výjimkami) nacházíme u všech měst od období starověku až do výše zmiňovaného období průmyslové revoluce. Spolu s fortifikačními úkoly patřilo k základním úkolům stavby měst i jejich zásobování životně důležitou infrastrukturou (zejm. dostatečný přistup k pitné vodě). [1] Vidíme tedy, že problematika ochrany obyvatelstva hrála vždy nejen důležitou, ale naprosto stěžejní roli ve stavbě měst a v úvodních etapách rozvoje územního plánování. Dalo by se bez nadsázky říct, že samotná stavba měst a územní plánování vycházejí z potřeby vytvoření podmínek pro bezpečnost obyvatel. Současné územní plánování Naše současné územní plánování, jehož rámec je vymezen Zákonem č. 183/2006 Sb. o územní plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) (dále jen SZ) [2], klade ale své hlavní cíle do oblasti poněkud jiné, než je zajištění bezpečnosti obyvatelstva. V §18 SZ je definováno, že cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Orgány územního plánování koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

300

Snad až na zmínku v tomto posledním odstavci, kde se hovoří o ochraně veřejného zájmu vyplývající ze zvláštních právních předpisů nedá se dovodit, že by problematika bezpečnosti obyvatelstva byla nějak speciálně sledována v současném územním plánování. Z tohoto úhlu pohledu mohlo by se zdát, že role územního plánování z pohledu ochrany a obrany obyvatelstva je malá až zanedbatelná. Opak je však pravdou. Řešení prostorového uspořádání území může hrát a hraje klíčovou roli při předcházení vzniku kritických míst z pohledu ochrany a obrany obyvatelstva či při odstraňování těchto míst, pokud již existují. Lokalizace zástavby, její funkční a prostorové složení, ochrana přírodních lokalit a zdrojů, to vše může hrát a hraje významnou roli při ochraně a obraně obyvatelstva nejen před živelnými katastrofami jako jsou např. povodně či sesuvy půdy, ale i v případech dalších krizových situací či dokonce teroristických útoků. Jak tedy chápat cíle současného územního plánování, které se vymezuje jako „trvale udržitelné“, z pohledu ochrany a obrany obyvatelstva? Principy udržitelného rozvoje a územní plánování Z mnoha definic a teoretických prací, které se věnují problematice rozpracovávání principů udržitelného rozvoje nebo lépe principům udržitelného života vyplývá, že se primárně jedná o koncept nastavení takového způsobu chování a jednání, které by zajistilo přežití lidstva na planetě Zemi. Nejznámější je definice Gro Harlem Bruntlandové z roku 1987, která definuje udržitelný rozvoj jako takový rozvoj, který zajistí naplnění potřeb současné společnosti, aniž by ohrozil možnosti splnění potřeb generací příštích. [3] Pokud tedy přijmeme tuto základní premisu, že princip udržitelného rozvoje území integruje všechny aspekty ochrany, které vedou k zajištění přežití lidstva na Zemi, pak samozřejmě integruje i princip zajištění bezpečnosti obyvatel v území. V praxi se ale bohužel setkáváme s řadou definic a přístupů, které výše popsaný široký koncept ochrany života na Zemi více či méně posunují pouze do roviny ochrany přírody a ekologie např. jako „schopnost ekosystému udržet ekologické procesy a funkce i biologickou rozmanitost a produktivitu, do budoucnosti“[4] V tomto duchu bohužel můžeme nalézt pojem udržitelný rozvoj i v naší legislativě, a to konkrétně v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí [5], kde je v § 6 definován následovně: „trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“

301

V praxi (a to nejen v praxi územního plánování) je ale třeba dbát o to, aby koncept udržitelného rozvoje byl chápán ve svém primárním – širokém výkladu. Trvale udržitelný rozvoj (život) musí skutečně zajišťovat rovnováhu tří základních pilířů – sociálního, environmentálního a ekonomického, a to vše prostorové dimenzi tj. promítnuto do území. V praxi se musíme důsledně vyvarovat nadřazování zájmů jedné oblasti nad ostatními, ať už se jedná o oblast ekonomickou (viz přístupy převažující v polovině 90. let 20. stolení) nebo o oblast environmentální – ekologickou (viz snahy a přístupy v současnosti, kdy konzervativní environmentalistický přístup v ČR tlačí exekutivu do nesmyslně vysokých nároků na ochranu životního prostředí bez ohledu na udržitelný rozvoj lidské společnosti - požadavky na ochranu lokalit NATURA 2000 a jiných chráněných území mnohonásobně nerespektují požadavky na zachování lidské populace - př. ochrana malé populace žab v mokřadech a na prameništích rozhodujících při zásobování měst vodou a řada dalších). Organizace společnosti a ochrana obyvatelstva v území Jak bylo naznačeno výše veškeré aktivity, ať už v oblasti sociální, ekonomické či environmentální se vždy uskutečňují v nějakém prostoru – území. I ochrana obyvatelstva musí být organizována prostorově. Protože ale území je velmi široký a velmi různorodý pojem je pro praktické užití rozdělováno a systematicky tříděno na menší celky, pro něž obvykle používáme termínu „region“. Nejobecnější výklad, který pro termín region můžeme nalézt „oblast, pruh země, prostor, místo, která má více či méně jasně stanovené hranice nebo určité vlastnosti“ [6] Vymezování regionů je tématem řady teoretických prací. Současní teoretikové urbanismu definují region jako: Účelově (často abstraktně) vymezené území, jehož hranice jsou dány významnými funkčními vazbami (zejména v případě městského regionu) anebo společnými charakteristikami fyzikálními, přírodními, klimatickými, ekonomickosociálními, etnickými, jazykovými atd. [7] Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v praxi existuje mnoho způsobu rozdělování území do regionů. Z úhlů pohledu základních pilířů udržitelného rozvoje můžeme do území promítnout minimálně tři různé principy regionalizace (matrice): 1. z pohledu socioekonomického – rozdělení sociogeografické regionalizace [8,9];

území

v rámci

tzv.

2. z environmentálního pohledu – viz biogeografická struktura území [10]; 3. z geopolitického pohledu – viz volební okresy a rozložení voličské základny.

302

Přitom struktura výše uvedených matric je různorodá. Bezpečnost obyvatelstva a území ale nemůžeme rozdělovat po výše uvedených matricích ani podle pilířů udržitelného rozvoje. Bezpečnost musí být pojímána komplexně. Takovýmto komplexním nástrojem by mělo být územní plánování. Vymezování řešeného území pro zpracování územně plánovacích dokumentací, kam by měla být územní bezpečnost začleněna se ale v praxi řídí v podstatě administrativním rozdělením území, které se z výše uvedených matric nejvíce blíží průniku geopolitického a socioekonomického uspořádání území. Biogeografická struktura je pak ponechána zcela bez zřetele. Problémy, které mohou v této souvislosti nastávat, si můžeme dokumentovat na příkladu Pardubického kraje. Ponecháme-li stranou, že některé oblasti Pardubického kraje vůbec do Pardubic socioekonomicky nespádují (např. území Poličky), pak samotný administrativně vymezený Pardubický kraj se z pohledu biogeografické regionalizace rozpadá minimálně do tří zcela různorodých oblastí (oblast Kralického Sněžníku, oblast Vysočiny a oblast Pardubicka) a každá z těchto oblastí vykazuje jiná základní rizika např. Kralický Sněžník ohrožení sněhem a námrazou, Vysočina ohrožení větrem a Pardubicko ohrožení chemickým průmyslem. Územně plánovací dokumentace by měly tyto souvislosti zpracovávat a řešit. Smutnou pravdou ovšem je, že se tomu v praxi tak neděje. Přitom rizika se dají nejen graficky znázornit, ale i matematicky modelovat např. riziko havárie na vodách v okolí frekventované dopravní tepny (př. Urbanická Brána), tektonické riziko, rychlost rozšíření znečištění ovzduší při havárii v chemickém průmyslu, riziko vzniku povodňových stavů a jejích důsledků … Závěr Současné územní plánování jakoby rezignovalo na jednu ze svých základních funkcí, a to je péče o bezpečnost obyvatelstva v území. Převažujícím tématem se stává ochrana přírody, krajiny, biodiverzity, případně životního prostředí. Bohužel mnohdy na úkor ochrany obyvatelstva a zdrojů vody, surovin, či energie, které jsou pro přežití lidí nezbytné (zejm. zdroje pitné vody). Nechtěli bychom v žádném případě snižovat potřebu ochrany životního prostředí a ohrožených druhů živočichů a rostlin, přesto se ale domníváme, že územní plánování musí v budoucnosti podstatně důrazněji akcentovat problematiku územní bezpečnosti obyvatelstva. Systém ochrany obyvatelstva by si měl vytvořit vlastní prostorovou matrici / matrice, které budou nejen modelovat různé typy ohrožení např. mapa geotektonické aktivity, radonové riziko, kalamitní těžby dřeva (z větrných kalamit, z námrazy), záplavové území, území ohrožené nedostatkem vodních zdrojů, či zranitelné, staré ekologické zátěže aj., ale které budou zároveň

303

modelovat způsoby ochrany obyvatelstva před těmito riziky a předjímat způsoby k jejich snížení. Literatura [1] ŠILHÁNKOVÁ, V, KOUTNÝ, J, ČABLOVÁ, M. Urbanismus a územní plánování, Univerzita Pardubice 2002 [2] Zákon č. 183/2006 Sb. o územní plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) [3] MOLDAN, B. (Ne)udržitelný rozvoj ekologie – hrozba i naděje. Praha: Karolinum, 2001 [4] Wikipedia - otevřená encyklopedie, dostupné z: http://cs.wikipedia.org/ wiki/Udr%C5%BEitelnost, 20.1.2009 [5] Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb. [6] GOODALL, B. Dictionary of Human Geography, Penguin London 1987 [7] OBERSTEIN, I., CACH, J. Názvosloví urbanismu a územního plánování. Praha: FA ČVUT, 2001 [8] HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V, KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR, Praha: Univerzita Karlova, 1987 [9] HAMP, M. A KOL. Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice, Praha: Univerzita Karlova, 1996 [10] CULEK, M. Biogeografické členění České republiky, Praha: Enigma, 1996

Tento článek vznikl jako součást výzkumu pro Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci výzkumného projektu WD-69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“.  

304

Výukové a výcvikové soupravy bojových chemických látek civilní obrany v letech 1935-1995   RNDr. Bedřich UCHYTIL, CSc. MV – GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč e-mail: [email protected] Klíčová slova: Výukové soupravy BCHL, výcvikové soupravy BCHL, BCHL Chema, BCHL-I, BCHL-II, BCHL-III, BCHL-IV Abstrakt Pro výuku ochrany proti BCHL v civilní obraně měly vždy nezastupitelnou úlohu nejen v našich zemích, ale též na celém světě soupravy, které pro výuku obyvatelstva ukazovaly jak BCHL různých typů vypadají. Tyto soupravy většinou obsahovaly modelové, netoxické látky. Pro výcvik jednotek civilní obrany v civilu byly využívány soupravy obsahující tzv. „ostré“ látky, i když jen v malém množství a adjustované tak, aby při správné manipulaci nemohlo dojít k intoxikaci. Tyto soupravy měly za cíl u látek majících charakteristický zápach zapamatování tohoto zápachu a výcvik používání prostředků detekce. V příspěvku jsou ukázány soupravy používané v průběhu 60 let od roku 1935, se kterými je možné i dnes se ojediněle setkat v různých objektech. Úvod Již od skončení 1. světové války, ve které byly poprvé použity s výrazným vojenským účinkem bojové chemické látky vyráběné průmyslově, byla pozornost všech států na světě soustředěna též na protichemickou ochranu jak vlastních vojsk, tak týlu. Tato pozornost byla zcela na místě, neboť z odborné literatury je možné získat přehled o tom, že bojové chemické látky byly používány i nadále, byť jen v lokálních ozbrojených konfliktech. Je přirozené, že při výcviku bylo vhodné používat různé soupravy, obsahující BCHL v menším množství, avšak obsahující celou kolekci otravných látek přicházejících do úvahy. Tyto soupravy pak byly používány pro dva účely: a) soupravy pro výcvik protichemických opatření, včetně dekontaminace terénu b) soupravy pro kontrolu detekčních prostředků a pro přípravu obyvatelstva na chemickou válku.

305

Soupravy z bodu a) jsou velmi nebezpečné, neboť obsahují koncentrované bojové chemické látky včetně organofosforových otravných látek ve větším množství. Používány byly při protichemickém výcviku vojska a jednotek civilní obrany. Naštěstí byly tyto soupravy ostře sledovány, evidovány a hlavně spotřebovávány, takže setkání s nimi mimo vojenské útvary je krajně nepravděpodobné. Mezi tyto soupravy lze řadit vojenské soupravy OL I, OL II, OL III, OL IV. Ampule s otravnými látkami byly většinou ve vhodných obalech a ty byly umístěny buď v kovových krabicích (krabičkách) nebo v uzavřených konzervách. Všechny soupravy jsou na povrchu označeny včetně příslušných varovných nápisů. Do této skupiny patří též soupravy BCHL III, a BCHLIV používané pro výcvik jednotek civilní obrany, které jsou umístěny v dřevěné bedně. V nich pak byly umístěny skleněné ampule v plechových obalech obsahujících jednotlivé látky. Druhá skupina souprav BCHL pro kontrolu detekčních prostředků a pro přípravu obyvatelstva na chemickou válku je záležitost na jedné straně ne tak nebezpečná, na druhé straně však vyvolává problémy vzhledem k jejímu širokému rozšíření a nedostatečné evidenci, takže i přes jejich likvidaci je možné se s nimi setkat. Příjemnější záležitostí těchto souprav je to, že neobsahují inhalačně vysoce toxické organofosforové otravné látky, takže při zkoušce čichem nemůže dojít k rychlému a vážnému poškození zdraví nebo úmrtí. Na druhé straně nelze je považovat za zcela bezpečné prostředky, neboť též obsahují v některých případech pravé bojové chemické látky a ne náhražky, jak se různí pracovníci často mylně domnívají. Poslání těchto souprav byl výcvik používání detekčních prostředků a provádění chemického průzkumu na straně jedné, školení obyvatelstva pak na straně druhé. Při školení obyvatelstva šlo zejména o to, že řada bojových chemických látek se vyznačuje charakteristickým zápachem (a právě takové byly do souprav zařazovány), takže v případě války při výskytu některého známého zápachu nemělo význam čekat na hlášení z vyšších orgánů a obyvatelstvo mělo za úkol samo ihned začít provádět ochranná opatření (zejména krytí dýchacích cest). Tímto způsobem bylo možné zajistit ochranu obyvatelstva též v malých obcích, kde z ekonomických důvodů nebylo možné instalovat hlásiče či vyčlenit stálé protichemické hlídky. Tyto soupravy dnes již svůj význam ztratily, neboť v moderní chemické válce s řadou látek v těchto soupravách obsažených již není počítáno, a proto bylo rozhodnuto v roce 1994 Hlavním úřadem civilní ochrany ČR o jejich likvidaci. V roce 1995 bylo zlikvidováno ve Školících střediscích CO a v Institutu civilní ochrany ČR celkem ca 3000 ks těchto souprav, v dalších letech se objevily ve skladech a různých institucích další soupravy, které byly též dodatečně likvidovány.

306

Přestože již několik let nebyly tyto soupravy nalezeny, lze očekávat, že čas od času k nálezu některé ze souprav může dojít. V další části příspěvku budou soupravy podrobně popsány a uvedeno též potenciální nebezpečí. Souprava BCHL-I/1938 Ačkoliv tato souprava byla vyráběna již v roce 1938 v podniku Chema a.s. Olomouc - Lutín v rámci přípravy na obranu republiky, nacházely se občas kupodivu i v 90.letech v nejrůznějších skladech. Z hlediska bezpečnosti je nutné konstatovat, že tato souprava představuje nejvážnější nebezpečí, neboť obsahuje některé koncentrované bojové chemické látky (převážně dráždivé), které i přes své stáří 60 let jsou stále účinné. Dle výrobce souprava obsahuje též γ-lewisit, který je podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní obsažen mezi nejzávažnějšími vysoce nebezpečnými otravnými látkami uvedenými v Seznamu 1 (i když není akutně toxický jako α-lewisit), a některé další látky zahrnuté v seznamech 2 a 3. V případě nálezu ve skladech CO (dnes HZS) byly tyto soupravy předávány do Školících středisek CO (dnes HZS), které mají licenci k zacházení s vysoce toxickými látkami dle Úmluvy. Vzhled soupravy: Dřevěná bednička rozměrů 273 x 208 x 53 mm natřená načerno. Hmotnost celé soupravy 1865 g. Na bedničce není zvenčí žádný nápis ani upozornění. Na horní straně je opatřená kovovým nesklopným držadlem, z boku je opatřena zapuštěným zámečkem na uzamknutí soupravy. Vnitřní skleněné okénko, které uzavírá lahvičky s otravnými látkami ve vnitřku soupravy, je zajištěno kuličkou na pružince. Soupravu tak bylo možné otevřenou vystavit bez nebezpečí vypadnutí lahviček nebo neopatrné manipulace. Souprava se otevírá shora (např. jako blok nebo kniha postavená na hřbet). Bakelitové šroubové uzávěry skleněných lahviček mají jako těsnění použit olověný plíšek, který plnil svou funkci těsnění po celou dobu. Při otevírání se drží souprava za kovové držadlo, přední strana soupravy se sklopí dolů. Na svislé části soupravy se objeví 2 řady skleněných lahviček opatřených šroubovými uzávěry. Tyto vzorkovnice jsou umístěny za skleněnou posuvnou přepážkou, kterou lze zcela vysunout a pak je možné jednotlivé vzorkovnice vyjímat. Na sklopné části soupravy je zevnitř nalepen seznam látek v soupravě včetně upozornění. Je zbytečné tento seznam popisovat, nejlépe je jej uvést v doslovném přepisu, který je uveden dále. Analýzou bylo potvrzeno, že látky obsažené v lahvičkách jsou dodnes aktivní a lze je s výhodou i nadále používat pro výcvik nebo pro kontrolu průkazníkových trubiček.   307

___________________________________________________________ Kolekce bojových chemických látek Popis: Kolekce obsahuje 16 vzorků bojových chemických látek nejvíce používaných a to: Dráždivé: a) slzné: chloracetofenon, skutečná látka benzylbromid, skutečná látka brombenzylkyanid, skutečná látka b) arsiny: clark I (difenylarsinchlorid) skut. látka, clark II (difenylarsinkyanid) skut. látka, adamsit (difenylaminarsinchlorid) skut. látka. Dusivé: chlor (použit chloramin, ze kterého se chlor samovolně uvolňuje), fosgen, skutečná látka v rozpustidle, difosgen, (chloromravenčan trichlormetylnatý) skutečná látka v rozpust. chlorpikrin, skutečná látka. Zpuchýřující: yperit (dichlordiethylsulfid) náhradní látka lewisit (chlorvinylarsindichlorid) použit terciální lewisit trichlortrivinylarsin), fysiolog. neúčinný. Otravné:

kyanovodík, skutečná látka v rozpustidlech.

Zápalné:

fosfor (náhražka), termit, skutečná látka, elektron, skutečná látka.

Při předvádění je možno bez nebezpečí odšroubovati zátky lahviček a čichati k nim. Čichání má však býti jenom povrchní - po prudkém vdechnutí mohlo by se dostaviti i silné podráždění. Předvádějící a majetník této soupravy je zodpověden za každou škodu vzniklou neopatrným předváděním. Po předvádění je nutno zátky lahviček řádně dotáhnouti. První pomoc: 1. Při podráždění a slzení očí nesmí se oči tříti. Provede se ihned výplach očí 2% roztokem kyselého uhličitanu sodného pomocí očního kapátka. Výplach je možno několikráte opakovat. Při větších poruchách zavolat lékaře. 2. Při podráždění horních cest dýchacích (hlavně arsiny) vdechují se na čistém vzduchu páry této směsi:

308

alkohol ...................................... 40 ccm, chloroform ................................ 40 ccm, eter ............................................ 20 ccm, čpavek .......................................

5 kapek.

3. Při potřísnění kůže vysajte kapky vatou a místo několikráte důkladně umyjte vodou a mýdlem po dobu nejméně 10 minut. 4. Při požití jsou bojové chemické látky prudkými jedy. Zaříditi ihned zvracení, hojnost mléka a lékaře. CHEMA akc. spol. OLOMOUC - LUTÍN 38 VI Ac ________________________________________________________________ V Institutu civilní ochrany ČR byla provedena chemická analýza všech vzorkovnic kombinací metod plynová chromatografie -hmotnostní spektrometrie. Bylo zjištěno, že obsah vzorkovnic odpovídá údajům výrobce a u lahvičky obsahující náhradní látku za yperit bylo nalezeno, že jako náhradní látka je použit allylisothiokyanát. Směs obsahuje též malou příměs dimethylsulfidu. Obě látky jsou rozpuštěny ve směsi chlorbenzenu a xylenu, ve směsi byly nalezeny též stopy terpenických látek (α-thujen a α-pinen). Allylisothiokyanát vyvolává ve směsi s vodou na pokožce též vznik puchýřů! Souprava BCHL-I/1959 Tato souprava nahrazuje soupravu BCHL-I Chema/1938. Vzhled soupravy: Dřevěná bednička rozměrů 310 x 170 x 70 mm, natřená zeleně. Hmotnost celé soupravy 2027 g. Na bedničce je na čelní straně nápis“ VZORKOVNICE BCHL I NEPŘEVRACET“ Na horní straně je opatřená držadlem a dvěma háčky pro uzavření soupravy. Po odklopení čelní desky se objeví vnitřní skleněné okénko, které uzavírá ampulky s imitacemi otravných látek. Soupravu tak bylo možné otevřenou vystavit bez nebezpečí vypadnutí ampulí nebo neopatrné manipulace. Souprava se otevírá shora (např. jako blok nebo kniha postavená na hřbet). Na horní části soupravy je kožené nebo textilní držadlo, 2 háčky na přechodné uzavření soupravy a zámeček na uzamčení soupravy. Vnitřní 309

uspořádání soupravy je stejné jako u soupravy BCHL I/1938 s tou výjimkou, že na sklopné části není uveden popis. Je to z toho důvodu, že ampulky jsou umístěny do jednotlivých úseků podle druhu určení. Této soupravy jsou 2 druhy, které se nejlépe poznají podle držadla - zda je textilní nebo kožené. Rozdíl v obou soupravách je minimální - jedna souprava obsahuje více ampulek a imitace některých látek, které v později vyráběné soupravě byly vynechány, neboť s jejich použitím se již nepočítalo. Největší rozdíl je ve vzorkovnicích. Na rozdíl od předchozí soupravy zde nejsou lahvičky se šroubovými uzávěry, ale zatavené ampule. Navíc v těchto ampulích nejsou pravé látky, ale následující imitace, které jsou uvedeny dále na základě sdělení výrobce: ampulka č. 1, 6 a 12: roztok dichromanu draselného a potravinářského kuléru, ampulka č. 2 : chlorid amonný, ampulka č. 3: síran železnatý (zelená skalice), ampulka č. 4: malířská zeleň, ampulka č. 5 a 10: destilovaná voda, ampulka č. 7, 8, 11 a 17: roztok potravinářského kuléru, ampulka č. 9: roztok methyloranže a fenolu ve vodě, ampulka č. 13: hořlavina do plamenometu, ampulka č. 14: parafin, ampulka č. 15: termit, ampulka č. 16: elektron strouhaný, ampulka č. 18: písek a olej. Z popisu je zřejmé, že souprava BCHL I/1959 sloužila pouze jako ukázka vzhledu jednotlivých otravných látek. Z hlediska akutní toxicity není tak nebezpečná jako souprava předchozí, přesto však není možné předpokládat její likvidaci pouhým rozbitím ampulek a vylitím. Vždyť fenol, který je v ampulce číslo 9 obsažen, může zamořit životní prostředí a při proniknutí do povrchových vod sloužících pro výrobu pitné vody vyvolat vážné problémy již v minimálních množstvích (fenol se nezachytí v procesu úpravy vody a na závěr, kdy je pitná voda chlorována se přemění na chlorfenol, který se vyznačuje silným zápachem a nedobrou chutí, takže pitnou vodu zcela znehodnotí). Souprava BCHL II Souprava BCHL II z roku 1959 nahrazovala soupravu BCHL-I/1938 při výcviku protichemických opatření a při školení obyvatelstva. Vzhledem k požadavkům vyšší bezpečnosti, jak v této době bylo již obvyklé, neobsahují jednotlivé lahvičky (které zde již nemají šroubový uzávěr ale zabroušené 310

skleněné zátky) tekutou substanci jako takovou, ale příslušné chemikálie je pouze malé množství a ta je vsáknuta do granulovaného inertního sorbentu (drcená cihla). Proti vysypání je v hrdle lahvičky chomáček skelné vaty. Tímto opatřením bylo dosaženo toho, že je možné si ověřit zápach jednotlivých bojových chemických látek ev. ověřovat chemické průkazníky, ale vlastní možnost poškození zdraví je minimální. Prováděné analýzy ukázaly, že obsah toxických látek v jednotlivých lahvičkách pro stejnou látku silně kolísá a pohybuje se v rozmezí od několika miligramů až do stovek miligramů, tj. desetin gramu. Různá množství otravných látek nalezených v lahvičkách lze připočíst různému stupni rozkladu. Pro účely evidence v rámci Úmluvy pro kontrolu zákazu chemických zbraní je počítáno s množstvím 0,1 g látky ve vzorkovnici. Popis soupravy: dřevěná bednička rozměrů: šířka 290 mm, hloubka 105 mm, výška 168 mm, hmotnost 2520 g. Bednička je natřená zelenou barvou a je opatřena na horním odklopném víku nápisem: „VZORKOVNICE BCHL II NEPŘEVRACET 19-1-58“. Po odklopení víka lze vidět 7 bakelitových tubusů umístěných v pevně umístěném stojanu s otvory, který zabraňuje jejich pádu a vzájemnému kontaktu. Po straně je volný prostor, kde je uložen svazek asi 10 malých ampulek obsahujících čichové excitans pro případ první pomoci. Bakelitový tubus má šroubové dno i víko a bývá různého zbarvení (černý, červený, žlutočervený). Víko je při pohledu shora opatřeno pořadovým číslem vzorkovnice, dno vedle pořadového čísla vzorkovnice obsahuje též název látky. Po odšroubování horního víka bakelitového tubusu se objeví hrdlo skleněné lahvičky se zabroušenou skleněnou zátkou. Hrdlo bakelitového tubusu je záměrně menší než je průměr skleněné lahvičky, takže lahvičku nelze při otevírání zátky vyjmout. V horním víku bakelitového tubusu je vložen malý přířez mechové pryže, která má za úkol tlačit na zátku a bránit jejímu uvolnění při transportu nebo při položení soupravy. Skleněná lahvička má vnitřní objem 10 ml a vyznačuje se velmi silným dnem (až 3 cm), které má za úkol zabránit rozbití lahvičky při pádu. Vnější rozměry lahvičky: průměr 24 mm, délka 112 mm, se zátkou 135 mm, hmotnost 80 g, vnitřní objem 10 ml. Lahvička obsahuje granulovaný sorbent v množství 10 ml, tj. 5 g. Vnější rozměry bakelitového obalu vzorkovnice: průměr 35 mm, délka 140 mm, hmotnost 90g. Podle údajů výrobce jsou v lahvičkách tyto bojové chemické látky: lahvička č. 1 - označení Clark I, obsahuje Clark I (tato lahvička neobsahuje sorbent, neboť Clark I je pevná látka a nemůže proto ze vzorkovnice vytéci).

311

Clark I je proto přítomen ve vzorkovnici jako pevná čistá látka. Vzhledem ke stáří je již ze značné části rozložen. lahvička č. 2 - označení Difosgen, obsahuje difosgen napuštěný ve hlince. lahvička č. 3 - označení Chlorpikrin, obsahuje chlorpikrin napuštěný ve hlince. lahvička č. 4 - označení Yperit, obsahuje yperit napuštěný ve hlince. V později vyráběných soupravách však byl nahrazen také modelovou látkou, divinylsulfidem. lahvička č. 5 - označení Lewisit, obsahuje γ-lewisit napuštěný ve hlince. lahvička č. 6 - označení kyanovodík, obsahuje nitrobenzen napuštěný ve hlince. Kyanovodík zde nebyl použit, neboť vzhledem k velmi nízkému bodu varu a reaktivitě by již dávno byl vytěkán nebo zreagoval s hlinkou. Použitá náhražka, tj. nitrobenzen, má též hořkomandlový zápach jako kyanovodík. lahvička č. 7 - obsahuje pouze čistou hlinku a byla v soupravě zařazena pro případ, že by se objevila nová látka s charakteristickým zápachem. Poněvadž se vyskytovaly různé názory. že v soupravách jsou pouze imitace a ne bojové chemické látky, byla provedena analýza, která prokázala pravdivost údajů výrobce. Není proto možné přistupovat k těmto soupravám lehkomyslně. Co dělat v případě nálezu? Při nálezu těchto souprav není nutné propadat panice, na druhé straně není možné určité nebezpečí podceňovat. Dále je nutné si uvědomit, že Česká republika podepsala Úmluvu o zákazu chemických zbraní a z podpisu této Úmluvy vyplývají určité povinnosti, které jsou uvedeny v zákoně č. 19/1997 Sb. a Vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 50/1997 Sb., novelizovanými v minulém roce. Podrobněji bude o této problematice pojednáno v jiné přednášce. Vzorkovnice odmořovacích látek-A Kromě výše uvedených souprav existují též vzorkovnice odmořovacích látek, které jsou též v podobných zelených bedničkách jako soupravy BCHLI/1958. Jsou na povrchu řádně označeny „VZORKOVNICE ODMOŘOVACÍCH LÁTEK-A NEPŘEVRACET“ Rozměry bedničky: 310x 170 x 67 mm. Tyto soupravy neobsahují bojové chemické látky, ale v souladu s názvem vzorky látek vhodných pro odmořování. Analýzou v Institutu CO ČR bylo v roce 1996 potvrzeno, že chemické složení pevných látek odpovídá názvům. Složení kapalných látek však názvu neodpovídá a jedná se o přibarvenou vodu. 312

Přesto i tato souprava představuje určité nebezpečí, i když jiného druhu. Vzhledem ke stáří soupravy jsou některé pevné látky (chloraminy a chlornany) ve značném stupni rozkladu a při otevírání ampule dojde v lepším případě k malé ráně a vyfouknutí části obsahu ampule. V některých případech došlo k samovolné explozi některé z ampulí, takže při otevření souprav po doručení byly nalézány jen střepy a prášek odmořovacích látek. Při otvírání ampule s chlornanem vápenatým autorem tohoto příspěvku došlo k silné explosi (zalehnutí uší) a ampule se roztrhla na velké množství malých střepin, které způsobily naštěstí jen lehké poranění ruky. Není proto vhodné tyto soupravy likvidovat amatérsky. I v tomto případě je lepší vzorkovnice, pokud jsou nalezeny v civilním sektoru, odevzdat do nejbližšího Školícího střediska HZS, jehož adresu sdělí Krajské operační středisko HZS na telefonním čísle 112.

313

Likvidace výcvikových souprav BCHL II RNDr. Bedřich UCHYTIL, CSc. MV – GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč e-mail: [email protected]   Klíčová slova: Výukové soupravy BCHL, výcvikové soupravy BCHL, BCHL-I, BCHLII, likvidace souprav BCHL Abstrakt V roce 1994 bylo rozhodnuto o likvidaci výukových a výcvikových souprav BCHL I a BCHL II. Jednalo se o úkol velmi náročný, kdy s omezeným počtem pracovníků všech chemických laboratoří civilní ochrany bylo v roce 1995 delaborováno a detoxikováno přes 3000 souprav BCHL II během jediného roku. V příspěvku je ukázáno náročné provedení tohoto úkolu pracovníky Školících středisek CO (dnes Školících středisek HZS krajů) a Institutu civilní ochrany (dnes Institutu ochrany obyvatelstva). ÚVOD Po roce 1990 navíc řada závodů a podniků zanikala a bylo nutné řešit otázku co s výcvikovými soupravami BCHL, do té doby uložených ve skladech CO a ve skladech nejrůznějších státních institucí, škol a závodů, které byly zapojeny do civilní obrany (po roce 1991 do civilní ochrany). V roce 1994 bylo rozhodnuto Hlavním úřadem civilní ochrany o likvidaci výukových a výcvikových souprav BCHL I a BCHL II. Jednalo se o úkol velmi náročný, kdy s omezeným počtem pracovníků všech chemických laboratoří civilní ochrany bylo nutné v roce 1995 delaborováno a detoxikováno přes 3000 souprav BCHL II během jediného roku. Východiska pro likvidaci souprav BCHL-II 1. Vzorkovnice otravných látek BCHL-II byly uloženy a skladovány v nevojskové části CO ve skladech objektû s dalším materiálem CO v celkovém počtu 2592 ks (stav při inventuře počátkem roku 1994). Uvedené vzorkovnice již nebylo možné v CO ČR nijak využít a proto bylo nezbytné provést jejich likvidaci. Při zahájení stahování se však objevilo dalších několik stovek vzorkovnic, takže vzorkovnic k likvidaci bylo přes 3000.

314

2. Dle sdělení VOZ Zemianské Kostolany obsahují vzorkovnice vysoce toxické nebo dráždivé bojové chemické látky (yperit, difosgen, chlorpikrin, Clark I, lewisit) v inertní hlince, které mohou v případě neodborné manipulace ohrozit zdraví a životy osob a vážně znečistit životní prostředí. 3. Mezi otravnými látkami jsou v soupravě 2 látky obsahující arsen (Clark I, lewisit), který bude přítomen i ve zbytcích po odmoření látek a může způsobit znečištění životního prostředí. B. Kontrola obsahu vzorkovnic Poněvadž se navzdory informaci VOZ 071 vyskytly domněnky o tom, že ve vzorkovnicích nejsou BCHL ale pouze jejich imitace, byla provedena kontrola vybraných vzorkovnic na BCHL metodou plynové chromatografie a dalšími metodami. Analýza byla zaměřena na prokázání BCHL v ovzduší vzorkovnice. Kvantitativní stanovení nebylo prováděno. Provedení: definovaný objem par ze vzorkovnice byl prosát přes kolonku s organickým sorbentem TENAX. Zachycené páry byly desorbovány teplem a dávkovány do plynového chromatografu. Při identifikaci byly porovnávány retenční časy standardû BCHL s retenčními časy píkû ze vzduchu ve vzorkovnici. Plynová chromatografie (GC): A)kolona 5% Carbowax 20MInerton Super 0,16-0,20 mm, rozměry 0,3 x 250 cm, detektor FID. Teplotní program T = 85°C/3 min., dT/dt = 5°C/min, T = 200°C. B) Kolona 3% OV-225 Inerton Super 0,125-0,16 mm, rozměry 0,3 x 250 cm, detektor ECD. Izotermální analýza, T = 40°C pro chlorpikrin, 100°C pro lewisit. Výsledky: vzorkovnice č. 3 - chlorpikrin Chlorpikrin nedává odezvu na detektor FID, proto také při nebyl metodou A prokázán. Metodou B byl prokázán. vzorkovnice č. 4 - yperit Metodou A i B včetně směsného nástřiku byl prokázán yperit vedle rozkladných produktû. vzorkovnice č. 5 - lewisit Část hlinky extrahována ethanolem. Po rozložení extraktu 30% KOH byl v extraktu prokázán arsen. Extrakt též poskytoval positivní Illosvayovu reakci, což svědčilo o přítomnosti α-lewisitu. Druhá část sorbentu extrahována hexanem. UV spektrum vykazuje podobný průběh jako spektrum lewisitu z literatury. Vzorkovnice silně zapáchá po muškátech, což je známka přítomnosti 315

γ-lewisitu. vzorkovnice č. 6 - kyanovodík Podle údajů výrobce má být v této vzorkovnici jako imitace použit nitrobenzen. Čichem potvrzena jeho charakteristická vůně, která je mírně odlišná od zápachu kyanovodíku. Infračervené spektrum ovzduší vzorkovnice ukazuje dva velmi intenzivní absorpční pásy příslušející nitroskupině. vzorkovnice č. 1 - Clark I Vzorkovnice nebyla analýzována, neboť nebyl k disposici standard. Vzhledem k tomu, že výsledky u ostatních vzorkovnic odpovídají vyjádření výrobce, není důvod pochybovat. vzorkovnice č. 2 - difosgen Vzorkovnice nebyla analýzována ze stejných důvodů jako vzorkovnice č. 1. E. Návrh likvidace Úplná likvidace všech souprav BCHL-II byl úkol velmi náročný, který prověřil možnosti chemických laboratoří CO i celého systému CO. Vždyť původní množství 2592 ks souprav BCHL-II zjištěné při inventuře representuje: a) 14,6 m3, tj. 2,8 tuny dřevěných bedniček, b) 1,7 tuny (3,1 m3 tj. 18144 ks) bakelitových odpadû, c) 1,5 tuny (ca 3 m3 tj. 18144 ks) skleněných vzorkovnic, d) 155 litrů hlinky (předpoklad 10 ml hlinky v lahvičce) zamořené toxickými látkami. Předat vzorkovnice BCHL II v původním stavu civilní firmě k likvidaci nebylo možné. Jako optimální bylo provést delaboraci souprav na jednotlivé komponenty, roztřídit na netoxické části (dřevěné bedničky, bakelitové obaly lahviček) a toxické části (skleněné lahvičky s obsahem), ty zpracovat odděleně a detoxikované zbytky předat ve speciálním kontejneru k uložení na skládku nebezpečných odpadů. Netoxické části buď spálit (dřevěné bedničky) nebo dát do Sběrných surovin (skleněné lahvičky). Původní návrh o provedení celé akce na terénním pracovišti byl vzhledem k očekávané dlouhé době zpracování pozměněn tak, že delaborace souprav byla prováděna ve Školících střediscích, které mají laboratoře schválené hygienickými orgány pro práci s BCHL a na terénním pracovišti provedena závěrečná dekontaminace a příprava k uložení. I. Delaborace souprav Do digestoří byly připraveny 5 litrové zábrusové lahve označené čísly 1 až 7. Do nich pak (při zapnuté digestoři) byl vysypán obsah příslušných 316

vzorkovnic stejného čísla (2 až 7). S hlinkou ve vzorkovnici č. 7 bylo zacházeno stejně jako s kontaminovanou hlinkou, ačkoliv podle sdělení výrobce vzorkovnice 7 obsahovala pouze čistou hlinku. Hlinka použitá jako nosič OL byla granulovaná a sítovaná s velikostí zrn 3 mm, což usnadňovalo práci. Vzorkovnice č. 1 obsahovala pouze Clark I a neobsahovala hlinku (Clark I je pevná látka). Do vzorkovnice bylo nalito ca 5 ml 1% roztoku NaOH v ethanolu, ponecháno chvíli stát, popř. směs byla promíchána skleněnou tyčinkou. Po rozpuštění byl roztok slit do sběrné nádoby a lahvička se opět naplněna ca 5 ml 1% NaOH v ethanolu. Po chvíli stání a protřepání byl roztok opět slit do sběrné nádoby, a lahvička dána ke konečnému odmoření. Spojené roztoky ze sběrné nádoby byly zahuštěny na ca 100 ml destilací. Na úplnou likvidaci na terénním pracovišti byl převážen pouze destilační zbytek v malé reagenční lahvi. Po naplnění sběrných nádob č. 2 (na difosgen) a č. 4 (na yperit) do 3/4 hlinkou bylo do nich nalito ca 100 ml konc. vodného amoniaku pro předběžné odmoření. Sběrná nádoba č. 3 (chlorpikrin) po naplnění do 3/4 kontaminovanou hlinkou byla zaplněna vodně-alkoholickým roztokem sulfidu sodného (5 g Na2S v 1 litru vody a roztok smísen s 1 litrem ethanolu) až po úroveň sorbentu pro odmoření. Sběrné nádoby č. 5 (lewisit), č. 6 (nitrobenzen) a 7 (čistá hlinka) byly převezeny na terénní pracoviště bez jakýchkoliv úprav. Každá souprava obsahuje též 20 ks malých skleněných ampulí s čichovým excitans, což je amyl- nebo isoamylnitrit. Ampule byly rozbity a obsah hydrolýzován 1% roztokem NaOH v 50% ethanolu. Po spálení ethanolu na plechové míse vodný roztok po neutralizaci byl spláchnout do kanalizace ústící do biologické čistírny. Skleněné lahvičky - po odmoření v 1% roztoku NaOH za tepla a opláchnutí. byly odevzdány do sběrných surovin. Toto provedly laboratoře Školících středisek CO. Bakelitové obaly – po vyvaření v roztoku uhličitanu sodného a opláchnutí byly předány odborné firmě k uložení na skládku. Po očistě provedené laboratořemi Školících středisek byly převezeny na terénní pracoviště pro uložení na skládku. Dřevěné bedničky – byly spáleny. II. Likvidace kontaminované hlinky na terénním pracovišti Veškerá hlinka z jednotlivých druhů vzorkovnic po případné detoxikaci 317

byla uložena do polyethylenových pytlů. U firmy zabývající se likvidací odpadů byl objednán speciální kontejner, do kterého byly dány veškeré zbytky a kontejner uložen na zabezpečenou skládku toxického odpadu. Zahuštěné roztoky po rozkladu obsahu vzorkovnic č.1 byly na terénním pracovišti zneutralizovány na pH=7 a roztok odpařen k suchu. Zbytky byly vpraveny do polyethylenové nádoby a uloženy do kontejneru. Obsah vzorkovnic č. 2 (difosgen) byl odmořen již působením koncentrovaného vodného amoniaku. Stačilo jej vysušit, vpravit do PE pytle a uložit do kontejneru. Vzorkovnice č. 3. (Chlorpikrin) Kapalná část (ethanol) odlita na plechovou vanu a spálena. Pevná část oxidována chlorovým vápnem (pro oxidaci sulfidu sodného na síran sodný) a po uschnutí uložena v kontejneru na skládku. Vzorkovnice č. 4. (yperit). Obsah po předběžném odmoření amoniakem vpraven do baňky objemu 4 litry a odmořen za varu vodně-alkoholickým roztokem hydroxidu sodného za přídavku chlornanu sodného. Průběh reakce byl kontrolován fotometrickou reakcí s thymolftaleinem. Kapalné podíly spáleny, pevný podíl po uschnutí uložen do kontejneru. Vzorkovnice č. 5 (lewisit). Kontaminovaná hlinka odmořena vodněalkoholickým roztokem hydroxidu sodného. Průběh reakce a úplnost odmoření byla kontrolována Illoswayovou reakcí. Po odmoření bylo upraveno pH směsi do mírně kyselé oblasti a přidán roztok chloridu železitého pro převedení arsenitanu sodného na nerozpustnou látku. Kapalné podíly spáleny, pevné po vysušení po uschnutí uložen do kontejneru. Vzorkovnice č. 6 (nitrobenzen) - obsah uložen do kontejneru. Vzorkovnice č. 7 (prázdná hlinka) - obsah uložen do kontejneru. Čichová exitans - ampulky rozbity a kapalný podíl hydrolýzován roztokem hydroxidu sodného. Po neutralizaci byl roztok vylit do kanalizace ústící do biologické čistírny. Z uvedeného výčtu je zřejmé, jak obtížný to byl úkol. Jen odmoření hlinky kontaminované yperitem po částech trvalo několik dní, podobně též odmoření hlinky kontaminované lewisitem. Závěrečné zpracování a odmoření hlinky trvalo týmu osmi pracovníků 1 týden. Ale této závěrečné akci předcházela mravenčí a nepříjemná práce všech chemiků ve Školících střediscích CO, která trvala asi 3 měsíce. Soupravy BCHL I obsahovaly pouze netoxické látky, většinou ve formě roztoků, zatavené v ampulích. Proto jejich delaborace spočívala v otevření ampulí, sesypání obsahu podle druhů a předání specializované firmě k likvidaci. Těchto souprav bylo též velké množství. 318

Evakuace cestujících z prostoru pražského metra Ing. Jana VEČERKOVÁ VŠB – TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Katedra bezpečnostního managementu Lumírova 13, 700 30, Ostrava – Výškovice e-mail: [email protected] Ing. Karel KLOUDA, CSc., Ph.D., M.B.A. Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné nám. 9, 110 00 Praha 1 e-mail: [email protected] Klíčová slova Pražské metro, evakuace, doba evakuace, Simulex. Abstrakt Příspěvek se zabývá možnými problémy, které mohou nastat při evakuaci stanic metra např. důsledku teroristického útoku s použitím chemických látek. V první části příspěvku byly spočítány doby evakuace s využitím programu Simulex, pro různé kombinace počtu cestujících v soupravách, na nástupišti a pro různý počet eskalátorů zapojených směrem ze stanice. Druhá část navazuje na provedený experiment in situ, kdy byla substituční látka za sarin (pentylacetát) uvolněna na nástupišti stanice a nás zajímala teoretická úspěšnost řízené evakuace. Úvod Pražské metro je významným dopravním uzlem s velkou koncentrací osob, které může být místem potenciálně ohroženým ke zneužití bojovými otravnými látkami v důsledku kriminálního či teroristického činu. Z těchto důvodů probíhala řada testů šíření substituentu sarinu v přestupních stanicích pražského metra Muzeum C – A, Florenc C-B, Můstek A-B, v některých stanicích trasy B např. Anděl včetně stanovení rizik výduchů větracích šachet metra. Výsledky těchto měření jsou podkladem pro přípravu dispečerů DP Metro a.s. a složek IZS na vznik této mimořádné události. Jedno z řešení snížení dopadu těchto událostí na zdraví cestujících je včasná a hlavně řízená evakuace z nástupiště a z vlakových souprav. Toto byl jeden z důvodů vzniku tohoto příspěvku. Jako pilotní stanice byla vybrána stanice metra trasy B Anděl.

319

Stanice metra trasy B Anděl je ražená, pilířová a trojlodní. Na nástupiště z vlakových souprav je 27 prostupů mezi pilíři. Obklad stanice je proveden z mramorových desek červeného odstínu. (Viz níže uvedené obrázky)

Obrázky č. 1: Nástupiště a kolejiště stanice metra Anděl (zdroj: metroweb.cz)

Obrázek č. 2: Nástupiště stanice metra Anděl (zdroj: vlastní) Stanice Anděl má dva vestibuly (severní, jižní), z nástupiště do nich vede trojice eskalátorů cca 60 metrů dlouhých. (Viz níže uvedené obrázky)

Obrázky č. 3: Eskalátorové výstupy ze stanice metra Anděl (zdroj: vlastní) 320

Stanice je odvětrána přes větrací šachtu (VŠ 60AN) s výduchem čtvercového půdorysu a výšky cca 5 metrů, která je situována za areálem tržnice Anděl. Výkon této větrací šachty v době experimentu byl 110 m3/s.

Obrázky č. 4: Větrací šachta stanice Anděl (zdroj: vlastní)

Výstupy z výpočtu evakuace na stanici Anděl s variabilitou kombinací eskalátorů Zaměřili jsme se na vypočítání doby evakuace při různém počtu osob a při různé variabilitě výstupů ze stanice tj. počet eskalátorů ve stejné šířce 1,2 m. Předpokladem také bylo, že samotnou evakuaci může ztížit množství sloupů, které se nacházejí po obou stranách nástupiště v počtu 26 na každé straně. Hodnocení doby evakuace bylo řešeno pomocí programu Simulex k němuž má VŠB – TU Ostrava licenční právo. Jde o program, který umožňuje simulovat a zaznamenat evakuaci velkého počtu osob z rozsáhlých objektů. Geometrie prostoru pro výpočet evakuace se vytvoří z CAD souborů a uživatel si sám nadefinuje únikové východy a rozmístění osob. Pomocí programu je možné zobrazit průběh evakuace, celkový čas evakuace a maximální vzdálenost k východu. Všechny tyto informace je možné zobrazit i v textovém souboru. Program ale předpokládá určitá zjednodušení, kterými jsou např. rozměry těla či skutečnost, že se osoby pohybují směrem k nejbližšímu východu aj. Simulex umožňuje vkládat jak jednotlivce, tak i skupiny osob, které se mohou lišit pohlavím nebo rychlostí pohybu. U každé skupiny je možné stanovit dobu reakce na vyhlášení poplachu případně určit východy, kterými může skupina vycházet. Program tedy umožňuje simulovat reálné evakuace a např. v nočních hodinách nebo při neznalosti únikových východů.

321

Při výpočtu evakuace jsme vzájemně kombinovány počty cestujících v obou vlakových soupravách metra a počty cestujících čekajících na nástupišti s počtem a variabilitou možných eskalátorových výstupů. Pojem eskalátorový výstup = výstup ze stanice metra. Může jít o eskalátor v provozu, který je v režimu výstup nahoru nebo je zastaven a je po něm možné vyjít jako po schodech ven z prostoru stanice. Eskalátory v režimu, kdy vozí cestujících do prostoru metra tj. na nástupiště bylo v tomto případě brány jako nefunkční, nepoužitelné pro evakuaci. Cílem výpočtu kombinací různých variant počtu cestujících s rozmístěním eskalátorů je zjistit, jestli mají vliv na rychlost evakuace a případně od jaké počtu cestujících. Jednou z hodnocených variant byla situace, kdy počet cestujících v první vlakové soupravě bylo 500 a ve vlakové soupravě na druhé koleji byl poloviční počet tj. 250 cestujících a počet cestujících na nástupišti byl uvažován 157. Celkem tedy byl prováděn výpočet pro 912 cestujících z prostoru stanice. Rozmístění bylo uvažováno rovnoměrné tj. v každém vagónu soupravy byl stejný počet cestujících tj. např. ve vlaku na první koleji bylo v každém vagónu uvažováno 100 cestujících a ve vlaku na druhé koleji se jednalo o 50 cestujících v každém vagónu soupravy. Výpočet byl proveden pro varianty s využitím všech eskalátorů tj. celkem 3 + 3 a pro varianty 2 + 2, kde jsme se zaměřili na posouzení různých kombinací eskalátorových výstupů na každé straně. Vstupní parametry včetně vypočítané doby evakuace pro jednotlivé varianty jsou patrné z následující tabulky: Počet cestujících Vlak na Vlak na 1. koleji 2. koleji Nástupiště 500 250 157 500 250 157 500 250 157 500 250 157

∑ 912 912 912 912

Počet eskalátorů 3+3 2 + 2 (011 x 110) 2 + 2 (101 x 101) 2 + 2 (011 x 011)

Doba evakuace (min) 2:26.7 2:28.7 2:32.2 2:25.2

Varianta 011 x 110 znamená, že v každém směru výstupu ze stanice bylo možné evakuovat cestující s využitím 2 eskalátorových výstupů na každé straně. A to konkrétně verze 011 evakuace s využitím dvou vzdálenějších eskalátorů od soupravy na první koleji tj., že v tomto případě nebylo možné využít nejbližší eskalátor u vlaku s „vyšším počtem cestujících“ (vlaku na první koleji). Naopak na druhé straně stanice bylo možné evakuovat s využitím 2 nejbližších eskalátorů k vlaku na první koleji a ne pomocí nejvzdálenějšího eskalátoru. Verze 101 znamená, že evakuace je možná krajními eskalátorovými výstupy – nikoliv prostředím.

322

Závěr z provedeného výpočtu Při výpočtu body evakuace při počtu cestujících = 912 byla spočítaná doba evakuace 2:26.7 minut při všech volných a přístupných eskalátorech (tj.verze 3+3). Dále byla spočítána doba evakuace při verzi 2+2, kdy se ukázala jako nejrychlejší varianta 011 x 011 tj. varianta, nejbližší eskalátor k vlaku na 1. koleji (vlak s více cestujícími) není možné využít. Nejpomalejší se pro tento počet cestujících ukázala varianta 101 x 101 tj. prostřední eskalátor je mimo provoz. Při kombinaci verzí 2 + 2 byla o 3.5 sekund pomalejší varianta, kdy na jedné straně byly eskalátory ve verzi 011 (tj. mimo provoz eskalátor k „přeplněnějšímu vlaku“) a na druhé výstupové straně byla verze 110 (tj. mimo provoz eskalátor na straně k vlaku s menším počtem cestujících, 2 bližší eskalátory k „plnějšímu vlaku“ jsou v provozu). Shrnutí: Na základě provedených výpočtů doby evakuace při různé variabilitě eskalátorových výstupů a počtu cestujících jsme stanovili některé závěry: • Prozatím se ukazuje, že pokud není v provozu eskalátor na straně bližší k vlaku s vyšším počtem cestujících tak je doba evakuace delší – dříve se začnou cestující „ušlapávat“ i vlivem 1. sloupu, který celou evakuaci zřetelně zpomaluje a komplikuje. • Vliv bude mít rozmístění cestujících ve vlakové soupravě. Jiná doba evakuace bude při rovnoměrném rozmístění ve všech vagónech nežli např. při méně cestujících ve vagónech 1 a 5 a vyšší uprostřed tj. vagón 2, 3 a 4. • Zajímavé je zjištění, že doba evakuace je rychlejší v případě verze 1 + 1 (100 x 100) než při verzi 3 x 0 tj. že evakuaci bude možné provést jen jedním směrem stanice. Výpočet evakuace cestujících navazující na experiment ve stanici metra Anděl Při experimentu, který se uskutečnil 23. 10. 2008 v 1.01 hodin, byl uvolněn substituent sarinu (pentylacetátu) na nástupišti stanice metra Anděl v místě cca u 6 pilíře, viz uvedený obrázek č. 5. Na tomto obrázku je současně patrná i časová osa znázorňující dobu, za kterou byl zjištěn substituent v prostorech stanice Anděl.

323

větraací šachta max

0

2

5

10

15 t [min]

místo uvolnění u látky t=0

Obrázzek č. 5: Časová osa znázorňujíccí doby, za které byl zjištěn substtituent v daném místě stanice An nděl (vestibul křřižovatka Anděl v pravé části o obrázku) 324

10 /2 3/ 20 10 08 /2 01 3/ :0 20 0 10 08 /2 01 3/ :0 20 1 10 08 /2 01 3/ :0 20 2 10 08 /2 01 3/ :0 20 3 10 08 /2 01 3/ :0 20 4 10 08 /2 01 3/ :0 20 5 10 08 /2 01 3/ :0 20 6 10 08 /2 01 3/ :0 20 7 10 08 /2 01 3/ :0 20 8 10 08 /2 01 3/ :0 20 9 10 08 /2 01 3/ :1 20 0 10 08 /2 01 3/ :1 20 1 10 08 /2 01 3/ :1 20 2 10 08 /2 01 3/ :1 20 3 10 08 /2 01 3/ :1 20 4 10 08 /2 01 3/ :1 20 5 10 08 /2 01 3/ :1 20 6 10 08 /2 01 3/ :1 20 7 10 08 /2 01 3/ :1 20 8 10 08 /2 01 3/ :1 20 9 10 08 /2 01 3/ :2 20 0 10 08 /2 01 3/ :2 20 1 10 08 /2 01 3/ :2 20 2 10 08 /2 01 3/ :2 20 3 10 08 /2 01 3/ :2 20 4 10 08 /2 0 3/ 1: 20 25 10 08 /2 01 3/ :2 20 6 10 08 /2 01 3/ :2 20 7 10 08 /2 01 3/ :2 20 8 08 01 :2 9

koncentrace [ppb] 10 /2 3 10 /20 /2 08 3 10 /20 01 /2 08 :00 3 10 /20 01 /2 08 :00 3 10 /20 01 /2 08 :01 3 10 /20 01 /2 08 :02 3 10 /20 01 /2 08 :03 3 10 /20 01 /2 08 :04 3 10 /20 01 /2 08 :05 3 10 /20 01 /2 08 :05 3 10 /20 01 /2 08 :06 3 10 /20 01 /2 08 :07 3 10 /20 01 /2 08 :08 3 10 /20 01 /2 08 :09 3 10 /20 01 /2 08 :10 3 10 /20 01 /2 08 :10 3 10 /20 01 /2 08 :11 3 10 /20 01 /2 08 :12 3 10 /20 01 /2 08 :13 3 10 /20 01 /2 08 :14 3 10 /20 01 /2 08 :15 3 10 /20 01 /2 08 :15 3 10 /20 01 /2 08 :16 3 10 /20 01 /2 08 :17 3 10 /20 01 /2 08 :18 3 10 /20 01 /2 08 :19 3 10 /20 01 /2 08 :20 3 10 /20 01 /2 08 :20 3 10 /20 01 /2 08 :21 3 10 /20 01 /2 08 :22 3 10 /20 01 /2 08 :23 3 10 /20 01 /2 08 :24 3 10 /20 01 /2 08 :25 3 10 /20 01 /2 08 :25 3 10 /20 01 /2 08 :26 3 10 /20 01 /2 08 :27 3 10 /20 01 /2 08 :28 3 10 /20 01 /2 08 :29 3 10 /20 01 /2 08 :30 3 10 /20 01 /2 08 :30 3/ 20 01 08 :31 01 :3 2

koncentrace [ppm]

Na stanovených místech ve stanici, vestibulech, u výduchové šachty a v jedoucích vlakových soupravách byl měřen čas prvého zaznamenání koncentrace pentylacetátu a její hodnota. Tento uskutečněný experiment prokázal možnost úniku látky přes výduch větrací šachty do okolního prostředí na něž jsme již dříve upozorňovali [2]. Pulzační koncentrační průběh substituentu ve vestibulech je patrný z níže uvedených obrázků č. 6 a č. 7. MiniRae3 Stanice metra Anděl-23.10. 2008

7,5

6,5 7

5,5 6

4,5 5

3,5 4

2,5 3

1,5 2

0,5 1

0

čas [min]

Obrázek č. 6: Koncentrační průběh substituentu v čase ve vestibulu k Ženským domovům ppbRae4 Stanice metra Anděl-23.10.2008

660 640 620 600 580 560 540 520 500 480 460 440 420 400 380 360 340 320 300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

čas [min]

Obrázek č. 7: Koncentrační průběh substituentu v čase ve vestibulu ke křižovatce Anděl

325

 

Shrnutí Zabývali jsme se výpočtem evakuační doby ve stanici metra Anděl a porovnáním získaných výstupů s výsledky získanými při provedeném experimentu in – situ v této stanici. Při možnosti evakuovat uvedený počet cestujících pomocí všech tří výstupů na obou stranách nástupiště by byla evakuace provedena během vypočtené doby 2:26:7 minut. V tuto dobu by se již na nástupišti nikdo nenacházel. Z provedeného experimentu je zřejmé, že po 2 minutách od uvolnění, byl pentylacetát poprvé zjištěn ve vestibulu stanice směrem k Ženským domovům, kde byla koncentrace kolem 6 – 6,5 ppm přítomna po celých prvních 5 minut. Poté se projevil pulzační charakter. Směrem ke křižovatce Anděl byla přítomnost pentylacetátu poprvé zaregistrována po 5 minutách, a to před zúžením u eskalátorových výstupů a ve vestibulu křižovatky Anděl dokonce po 10 minutách. Hodnoty ve vestibulu dosahovaly během 10 – 11 minuty nejvyšší hodnoty 620 ppb. Podobná situace by nastala i v případě evakuace pomocí 2 výstupů na každé straně. Značné problematické by ale bylo, kdyby bylo nutné evakuaci provést pouze 1 směrem, a to konkrétně směrem k Ženským domovům. Při této variantě by byl dopad nejhorší. Při srovnání provedeného výpočtu doby evakuace ve stanici s naměřenými koncentracemi pentylacetátu při uskutečněném experimentu jsme došli k následujícím závěrům: • Je tedy nutné, aby se evakuace prováděla z celého prostoru metra tj. i z vestibulů. • Směr evakuace měl být určován dispečinkem, který by měl reagovat na konkrétní vzniklou mimořádnou událost zejm. místo jejího vzniku. Předpokládá se, že dispečink metra bude mít obdobné údaje z chystaných měřících přístrojů a provede řízenou evakuaci a to konkrétně ve směru vestibulu křižovatka Anděl u vagonu 3 – 5 soupravy na koleji číslo 1 a u vagonu 1 – 3 soupravy na koleji číslo 2 a pokud možno všechny cestující na nástupišti. Zbývající cestující z vlakových souprav zvýšeným pohybem do vestibulu Ženské domovy či přes celé nástupiště do vestibulu křižovatka Anděl. Je samozřejmé, že se s evakuací nezačne okamžitě, ale bude následovat určité zpoždění, které bude záležet na řadě faktorů (počet a věk cestujících, příčina evakuace, zjištění příčiny evakuace aj.). V našem konkrétním případě by měla být evakuace prováděna ve směru opačném od místa uvolnění pentylacetátu tj. směrem ke křižovatce Anděl.

326

Reference [1] Ústní sdělení Ing. Karel Klouda, Ph.D., prosinec 2008. [2] NEPLECHOVÁ - VEČERKOVÁ, J., KLOUDA, K.: Posouzení větracích šachet pražského metra z hlediska jejich možného zneužití nebo ohrožení osob a životního prostředí, Zpráva GŘ HZS, březen 2008.  

327

Nálezy nebezpečných látek – součinnost SÚJB a GŘ HZS   Ing. Zdeňka ŽÁČKOVÁ, Ph.D.a Ing. Vladimír ČERNÝa Mgr. Pavel KUKLETAb a Státní úřad pro jadernou bezpečnost, odbor pro kontrolu nešíření ZHN, Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1 b HZS Jihomoravského kraje, Školící středisko Cihlářská ulice 1, 666 03 Tišno e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] Klíčová slova Úřad, HZS, toxikologické vyšetření, analýza, nález, spolupráce Abstrakt Příspěvek pojednává o vzájemné spolupráci mezi SÚJB a GŘ HZS ČR na  základě dohody uzavřené dne 31. 5. 2001. Popisuje systém poskytování informací předaných HZS o nálezech nebezpečných látek Krizovému štábu SÚJB a úlohu SÚJB, vyplývající ze zákona č. 19/1997 Sb., který byl novelizován s účinnosti od 1. 7. 2008. Tato novela rozšiřuje informační povinnost při nálezu chemických zbraní a vysoce nebezpečných látek o HZS. Příspěvek dále uvádí některé zajímavé nálezy nebezpečných látek od roku 2001, především součinnost mezi HZS Jihomoravského kraje, SÚJB a toxikologickou laboratoří VFN při nálezu u obce Bílek v srpnu 2008. Úvod Státní úřad pro jadernou bezpečnost (Úřad) spolupracuje s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (GŘ HZS ČR) na mnoha úrovních. Jednou z nich je systém poskytování informací při nálezu nebezpečných látek na základě “Součinnostní dohody k řešení problematiky chemických a biologických látek“ z 31. 5. 2001.1 Dohoda pojednává mimo jiné o vzájemné informovanosti pro řešení situací souvisejících s ohrožením života, zdraví nebo majetku vlivem chemických látek a jejich prekurzorů. Dohoda vychází ze zákona č. 239/ 2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákona č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní. Zákon č. 19/1997 Sb. byl novelizován s účinností od 1. 7. 2008. Novela byla rozšířena ve dvou paragrafech, týkajících se nálezu. V § 4 (Nález chemických zbraní) došlo k rozšíření povinnost hlásit nález chemických zbraní nejen Policii ČR, Úřadu ale 328

také Hasičskému záchrannému sboru ČR. Obdobně § 19 (Ztráta, odcizení nebo nález vysoce nebezpečných látek) v odstavci 2 je doplněn – Nález vysoce nebezpečných látek je každý povinen bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky, který tuto informaci neprodleně sdělí Hasičskému záchrannému sboru České republiky a Úřadu. Úloha Úřadu2 Úřad byl zřízen zákonem České národní rady č. 21/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. Působnost úřadu je upravena především zákonem č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“), zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Základními metodami práce úřadu je plánovací, koncepční a inspekční činnost, kontrola pracovních úkolů, systém porad a týmová práce. Součástí Úřadu je „Odbor pro kontrolu nešíření ZHN“, pod tento odbor spadá „Oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní“. Úlohou oddělení je kontrolní činnost nad dodržováním zákona č. 19/1997 Sb. Mezi kontrolované organizace patří Hasičské záchranné sbory jednotlivých krajů, které nakládají s vysoce nebezpečnými látkami, a které spadají pod systém ohlašování vysoce nebezpečných látek Úřadu. Součástí Úřadu je Oddělení Krizové koordinační centrum, které plní funkci pracoviště krizového řízení úřadu a styčného místa ČR. Technicky a organizačně zajišťuje nepřetržitou provozuschopnost pracoviště pro příjem informací o vzniku mimořádných událostí a jejich vyhlášení podle AZ, je pracovištěm krizového řízení podle zákona č. 240/2000 Sb. a pracovištěm pro příjem informací o nálezech nebo důvodných podezřeních z nálezů chemických a biologických zbraní ve znění příslušných zákonů. Případné podezření z nálezu nebezpečné látky se ohlásí styčnému místu Krizového štábu úřadu, který tuto informaci předá vedoucímu kontroly nešíření ZHN (VKNZHN, na číslo 602 242 332) pro přijetí příslušných opatření (zajištění, detekce, dekontaminace atd.).

329

Zajímavé nálezy Firma Dr. Manferd Winkler – Diagnostica3 Dne 10. 4. 2001 byly nalezeny kromě jaderných materiálů dvě chemické látky, které spadají pod kontrolní režim zákona č. 19/1997 Sb. – triethanolamin a thionylchlorid – látky Seznamu 3 Úmluvy o zákazu chemických zbraní (Úmluvy). Královodvorské železárny. Válcovny za studena, Králův Dvůr3 Dne 23. 5. 2001 byl v laboratoři podniku oznámen nález sady zábrusových lahví s označením látek, které jsou uvedeny v Seznamu 1 Úmluvy. Výsledky analýz potvrdily přítomnost 15 g lewisitu, stopových množství Nyperitu a degradačních produktů sírového yperitu. Lékařská fakulta Univerzity Palackého Olomouc3 Dne 27. 6. 2001 nález skleněných ampulí s obsahem 11 g sírového yperitu – Seznam 1 Úmluvy. Česká zemědělská univerzita v Praze, fakulta agronomická, katedra chemie.3 Dne 25. 7. 2001 nález nádoby o obsahu cca 10 litrů s označením fosgen – Seznam 3 Úmluvy. Vladislavova ulice Praha 13 Dne 23. 4. 2002 při rekonstrukci půdních prostor domu ohlášen nález dvou souprav vzorkovnic bojových chemických látek BCHL-2, které obsahovaly malé množství yperitu a lewisitu – Seznam 1 Úmluvy. Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, Praha 1, Hybernská č. 8.3 Dne 18. 7. 2002 byl Zdravotnickým zabezpečením krizových stavů oznámen nález 11 g sírového yperitu – Seznam 1 Úmluvy. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno3 Dne 10. 10. 2005 nález 0,2 g látky VX, 0,4 g látky MV, 5 g diisopropylfosfátu a 8 g sírového yperitu – Seznam 1 Úmluvy. Teplice – Krupka4 Dne 10. 10. 2006 v ranních hodinách došlo při provádění výkopových prací, v průmyslové zóně v Krupce u Teplic, k výronu dráždivého plynu. Byla povolána jednotka HZS a následně vyžádán výjezd havarijní skupiny ŠS HZS Třemošná. Na místě bylo zjištěno, že při zemních pracích ve střední části výkopu dochází k uvolňování štiplavého plynu, který způsobuje slzení a dušení. Na místě byla provedena detekce nebezpečných látek pomocí průkazníkových trubiček. Pracovníky ŠS HZS Třemošná byly proto odebrány vzorky vzduchu a zeminy pro další analýzy v laboratoři. Kvantitativní analýzou byl zjištěn chlorpikrin (trichlornitromethan), Seznam 3 Úmluvy 17,82 g v 1 kg zeminy 330

a 0,84 mg.L-1 ve vzduchu nad zeminou. Nálezy BCHL II od roku 1997 – 20075,6 Soupravy BCHL II (vzorkovnice BCHL II)7 po detoxikaci jsou předány autorizované firmě k uložení na zabezpečenou skládku. Tabulka počtu nalezených souprav BCHL II (Školící střediska krajů HZS) Rok

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

IOO Lázně Bohdaneč 0 0 0 0 0 0 1 9 5 5 0

Třemošná

Kamenice

Tišnov

Frenštát

1 27 1 1 0 1 0 0 0 0 0

90 6 41 0 1 4 0 0 0 0 0

156 0 2 13 10 0 4 6 4 3 2

25 0 0 9 2 1 2 1 0 1 0

Nález u obce Bílek8 Při řešení této události došlo k úzké spolupráci mezi HZS Jihomoravského kraje, Školícího střediska Tišnov, Úřadem a toxikologickou laboratoří Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Praha. Bylo velmi důležité rychle a včasně stanovit, do jaké míry bylo ohroženo zdraví a životy osob, zasažených neznámou látkou a v případě její toxicity určit nebezpečné vlastnosti a možnosti vyloučení přítomnosti vysoce nebezpečných látek, kterou byla zasažena skupina osmi vojáků Armády České republiky, pro určení diagnózy a následné léčby. Popis události Při asanaci okolí bývalého muničního skladu ve vojenském prostoru u obce Bílek nalezla v zemi pyrotechnická skupina vojáků armády ČR 7 ks kameninových obalů o délce cca 32 cm a průřezu cca 10 cm se zbytky německých nápisů na obalech (obr. 1). Při manipulaci s obaly došlo k uvolnění uzávěru jednoho z obalů a k úniku náplně z obalu do jámy, ve které byla munice nalezena. Vzhledem k podezření na přítomnost nebezpečné chemické látky, která by mohla vyvolat zdravotní komplikace, odjelo 8 vojáků armády ČR na pozorování do nemocnice v Havlíčkově Brodě. Výjezdová skupina laboratoře Tišnov byla v 14.34 hod. vyžádána prostřednictvím KOPIS JMK, aby pomohla identifikovat uniklou látku. V 15.40 hod. vyjela na místo úniku nebezpečné

331

látky ve vojenském prostoru u obce Bílek. Po příjezdu na území kraje Vysočina byli pracovníci výjezdové skupiny laboratoře Tišnov požádáni, aby před detekcí a odběrem vzorku ve vojenském prostoru u obce Bílek provedli na parkovišti nemocnice v Havlíčkově Brodě (obr. 2) kontrolu odstavené techniky pyrotechnické skupiny Armády ČR a vyloučili možnou přítomnost nebezpečných chemických látek používaných v náplni chemické munice. V kabinách vozidel Land Rower , UAZ a GAZ byla pomocí detekčních trubiček firmy ORITEST provedena detekce přítomnosti látek lewisit, yperit, fosgen, difosgen a chlorkyan a to s negativním výsledkem. Dále byly z kabin všech vozidel odebrány kontrolní vzorky vzduchu prosáváním na detekční trubičky ORBO 32. Protože příslušníci pyrotechnické skupiny armády ČR byli hospitalizováni v nemocnici, byla jejich potenciálně kontaminovaná výstroj uložena do neprodyšných pytlů a tyto dekontaminovány a uloženy v nákladovém prostoru vozidla UAZ, ve kterém byla provedena detekce přítomnosti látek lewisit, yperit, fosgen, difosgen a chlorkyan opět s negativním výsledkem. Poté se příslušníci výjezdové skupiny laboratoře Tišnov přesunuli do místa úniku nebezpečné látky, kde za asistence příslušníků Pyrotechnická pohotovostní skupiny Vojenské policie nejprve provedli detekci přítomnosti látek lewisit, yperit, fosgen, difosgen a chlorkyan s negativním výsledkem a poté odebrali vzorek zeminy z kontaminované jámy a převzali láhev, ze které náplň unikla, k laboratornímu zkoumání. Následně se pracovníci výjezdové skupiny Laboratoře Tišnov vrátili v 1.05 hod. do místa dislokace a provedli analýzu látek, přítomných ve vzorcích odebraných ve vojenském prostoru Bílek.

  Obr. 1 Nalezené obaly s neznámou látkou

332

  Obr. 2 Vozidla Armády ČR na parkovišti nemocnice v Havlíčkově Brodě Z provedených analýz vyplývá, že nalezená munice původně obsahovala  jako hlavní složku látku 1,2,3,4 – tetrahydronaftalen (tetralin) se stopami organických halogenovaných rozpouštědel. Obal od munice, ze kterého unikla náplň, byl navíc uvnitř kontaminován triazinovým pesticidem hexazinonem (Velpar), který se používá na ošetření lesních porostů od poloviny sedmdesátých let. V některých armádách se směs tetralinu s halogenovanými organickými látkami používá jako cvičná chemická munice. Na základě identifikace obalů pyrotechnickou službou AČR se jedná o látku určenou k výcviku bojových situací s použitím dráždivých látek v německé armádě tzv. Übungreinzsgas za druhé světové války – jde tedy o cvičnou chemickou munici. Hlavní složka směsi 1,2,3,4 - tetrahydronaftalen vykazuje podle platné legislativy nebezpečné vlastnosti - dráždivý a nebezpečný pro životní prostředí. Toxikologické vyšetření Dne 27. 8. 2008 proběhla konzultace lékařky z Vojenského ústavu soudního lékařství ÚVN Praha s kontrolní pracovnicí Úřadu o možnosti analýz vzorků moče a krve u pěti hospitalizovaných pacientů ze skupiny osmi vojáků Armády ČR k vyloučení zasažení nebezpečnou toxickou látkou (bojovou chemickou látkou). Pacienti se potřísnili neznámou látkou při neopatrné manipulaci s nalezenými obaly vojenské munice. Při řešení otázky, o jaké látky se jedná, byla využita prvotní zjištění z místa nálezu (HZS Tišnov), poznatky pracovníků oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní Úřadu a zkušeností toxikologické laboratoře VFN. V den dotazu byly odebrány vzorky moče a krve a provedeny analýzy v toxikologické laboratoři VFN. U pěti zasažených mužů se subjektivními příznaky pálení očí, nevolnost až nausea, bolest hlavy, závrať byla provedena tato stanovení: 333

Stanovení aktivity acetylcholinesterázy v celé krvi Ellmanovým činidlem [5,5,dithiobis (2-nitrobenzoová)kyselina] ((DTNB): Aktivita acetylcholinesterázy se stanovuje pří podezření na otravu organofosforovými sloučeninami (nervově paralytické látky, Seznam 1). Toxicita nervově paralytických látek je dána jejich inhibicí enzymu acetylcholinesterázy. Tento enzym působí jako katalyzátor pro hydrolýzu acetylcholinu, který přenáší nervové impulsy. Inhibice způsobuje akumulaci acetylcholinu, která vede k předráždění a posléze k paralýze. Příznaky intoxikace - muskarinové a nikotinové (slinění, zvracení, průjem, mióza, záškuby až křeče). Z acetylcholinu přidaného ke krvi se účinkem cholinesterázy uvolní thiocholin, jehož -SH skupiny se stanoví fotometricky. Koncentrace u normální populace: 3 – 7 µmol/ml/min (50 µkat.L-1 – 116,70 µkat.L-1)9, 12 Stanovení methemoglobinu (MHb) a sulfhemoglobinu (SHb) v krvi: Methemoglobin a sulfhemoglobin se stanovuje u podezření na otravu anilinem, nitrobenzenem, dinitrobenzenem, kyanovodíkem, chlorkyanem. Poslední dvě látky patří do Seznamu 3 Úmluvy Methemoglobin je krevní barvivo resp. forma hemoglobinu, která vzniká, je-li krev vystavena působení uvedených nox. Dochází k oxidaci železa na vyšší stupeň (Fe3+); methemoglobin nemá afinitu ke kyslíku, tzn. není schopen kyslík přenášet. 11, 13, 15 Vedle methemoglobinu se methemoglobin se rychle redukuje.

stanovuje

sulfhemoglobin,

protože

Příznaky intoxikace - podráždění očí, podráždění horních cest dýchacích, závratě, dušnost, nausea, útlum dechového centra. Methemoglobin má absorpční maximum při 632,5 nm. Koncentrace v % krevního barviva se určí po převedení na methemoglobinkyanid. Sulfhemoglobin lze stanovit z rozdílů extinkcí v jeho maximu při 620 nm a při vlnové délce 650 nm, smíšeného ještě o extinkce ostatních přítomných derivátů krevního barviva. Koncentrace u sulfhemoglobin 0,5 %.

normální

V případě podezření sulfhemoglobin ≥ 15 %.10, 15

na

populace: intoxikaci:

methemoglobin: methemoglobin:

≥

1,5

%,

35

%,

Stanovení arzenu v moči Kovový arzen je velmi málo rozpustný a proto je jeho toxicita malá. 334

Velmi toxické jsou některé sloučeniny arzenu, především oxid arzenitý a arzenovodík. Mezi organické sloučeniny arzenu patří lewisity – Seznam 1 Úmluvy. Příznaky intoxikace - podráždění očí až slepota, podráždění plic, pulmonální edém, průjem, obecná slabost a snížení krevního tlaku. Po mineralizaci vzorku a redukci arsenitých solí na arsenovodík se přítomný arsen stanoví voltametricky metodou DPV-striping, pík arzenu je 450 mV Koncentrace u normální populace v moči je 0,05 mg.L-1.11, 14 Závěr toxikologického vyšetření Jak ukazuje tabulka výsledků toxikologického vyšetření, bylo vyloučeno podezření ze zasažení některou z uvedených látek - organofosforových sloučenin, kyanovodíku, chlorkyanu a lewisitů. Tabulka toxikologického vyšetření pěti mužů dne 27. 8. 2008 Pořadové Věk číslo

MHb [%]

SHb [%]

1. 2. 3. 4. 5.

4,62 1,83 3,44 3,45 1,57

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

32 28 26 28 31

Aktivita cholinesterázy [µkat.L-1] 70,90 80,46 61,35 68,46 67,35

Arzen [mg,L-1] 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Zvýšená hodnota MHb neukazuje na možnost intoxikace, ale na zhoršený metabolismus v důsledku způsobu života. Uvedené hodnoty se objevují u některých chronických kožních chorob. Výsledky analýz krve a moči, tj. že nedošlo ke kontaminaci osob bojovými chemickými látkami, korespondovaly s výsledky provedenými v místě nálezu laboratořemi HZS Jihomoravského kraje, Školícího střediska Tišnov a VOP-026 Šternberk. Obě laboratoře stanovily přítomnost dráždivé látky a vyloučily uvedené bojové chemické látky. Po sdělení výsledků analýz pěti zasaženým vojákům ošetřující lékařkou došlo i ke zlepšení jejich subjektivních potíží.

335

Závěr Pro ochranu bezpečnosti a zdraví obyvatelstva má veliký přínos úzká spolupráce a vzájemná informovanost jednotlivých složek státu. Pomoc v zasažených oblastech je pak efektivní po všech stránkách. Nedochází ke zbytečným časovým prodlevám a tím na újmě zdraví osob a zvířat. Informovanost přináší i ekonomický dopad, vyloučí se případné chyby a zbytečná opatření včetně nákladných lékařských vyšetření. Literatura [1] Dohoda mezi Státním úřadem pro jadernou bezpečnost ČR a Ministerstvem vnitra - generálním ředitelstvím HZS České republiky. Praha: 2001. [2] Směrnice SÚJB VDS 001. Praha: 2008. s. 3, 34-35. [3] Středa, L. Nálezy vysoce nebezpečných látek 2001 – 2005. Praha: Osobní sdělení. 2009. [4] Urbánek, J. Protokol o analýze vzorku č.j.: HSPM-1-27/ŠS-2006. HZS Plzeňského kraje. Školící středisko a laboratoř Třemošná: 2006. [5] Uchytil, B. Přehled nálezů souprav BCHL II od 1997 – 2000. Lázně Bohdaneč: 2000. [6] Přehled ročních hlášení Školících středisek HZS: Způsob nakládání s vysoce nebezpečnými látkami (Seznam 1). Praha: SÚJB 2001 – 2007. [7] Středa, L. – Halámek, E. – Kobliha, Z. – Musil, K. Soupravy a materiál používané pro výcvik s bojovými chemickými látkami, metodická pomůcka. Praha: MV GŘ HZS, 2002. s. 25. [8] Štefančík, Š. Protokol z analýz č.j.: HSBM 4-74/8-2008, Jihomoravského kraje. Školící středisko Tišnov: 2008.

HZS

[9] Bardoděj, Z. – David, A. – Šedivec, V. – Škramovský, S. – Teisinger, J. Organofosfáty. In Expoziční testy v průmyslové toxikologii. Praha: AVICENUM, 1980. s. 245 – 255. [10] Bardoděj, Z. – David, A. – Šedivec, V. – Škramovský, S. – Teisinger, J. Anilin. Nitrobenzen. In Expoziční testy v průmyslové toxikologii. Praha: AVICENUM, 1980. s. 64 – 67, 194 - 202. [11] Bardoděj, Z. – David, A. – Šedivec, V. – Škramovský, S. – Teisinger, J. Arzen. In Expoziční testy v průmyslové toxikologii. Praha: AVICENUM, 1980. s. 68 - 79. [12] Středa, L. – Halámek, E. – Kobliha, Z. Nervově paralytické látky. In Bojové chemické látky ve vztahu k Úmluvě o zákazu chemických zbraní. Praha: SÚJB, 2004. s. 53 – 55.

336

[13] Středa, L. – Halámek, E. – Kobliha, Z. Látky všeobecně jedovaté. In Bojové chemické látky ve vztahu k Úmluvě o zákazu chemických zbraní. Praha: SÚJB, 2004. s. 37 – 41. [14] Středa, L. – Halámek, E. – Kobliha, Z. Zpuchýřující látky. In Bojové chemické látky ve vztahu k Úmluvě o zákazu chemických zbraní. Praha: SÚJB, 2004. s. 47 – 49. [15] Pícková, J. Postupy toxikologické laboratoře. In Vnitřní předpisy toxikologické laboratoře. Praha: 1997.

337

Ochrana kritické infrastruktury – vodní hospodářství Ing. Drahomíra JEŽKOVÁ doc. Dr. Ing. Michail ŠENOVSKÝ VŠB – TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Katedra požární ochrany a ochrany obyvatelstva Lumírova 13, 700 30 Ostrava – Výškovice e-mail: [email protected] Klíčová slova: kritická infrastruktura, vodní hospodářství, riziko Anotace Článek se zabývá obecným popisem kritické infrastruktury v České republice a Evropské unii. Poukázáno je na jednu z oblastí kritické infrastruktury, a to na vodní hospodářství. Jsou popsány jednotlivé části vodního systému a stanovena kritická místa tohoto systému. Kritická infrastruktura v ČR V každé společnosti existuje část infrastruktury, která má rozhodující význam pro její fungování. V dnešní době bereme řadu věcí samozřejmě. Když otočíme vypínačem, očekáváme, že se rozsvítí světlo. Pokud zvedneme sluchátko telefonu, očekáváme, že zazní ohlašovací tón. Když otočíme kohoutkem vodovodu, předpokládáme, že poteče voda atd. To vše se stalo zaručenou samozřejmostí a právě v tom spočívá nebezpečí ze selhání infrastruktury. K takovému selhání může dojít např. vlivem jakékoliv havárie, živelnými pohromami a v neposlední řadě také dnes populárními teroristickými útoky. Selhání infrastruktury neznamená pouze škody morální a emocionální, ale hlavně velké ztráty na životech a majetku. Přeneseně mohou vést i k dezorganizaci společnosti jako celku. Kolaps kritické infrastruktury může ohrozit produkci potravin, vytápění, výrobu a tím současně omezí nebo ohrozí obyvatele ČR. [1]. V průběhu let bylo vymezeno několik definic kritické infrastruktury. První definice byla v České republice schválena na 20. schůzi výboru pro civilní nouzové plánování dne 24. června 2003, usnesení č. 171. Definice zněla: Kritická infrastruktura jsou vybraná výrobní, nevýrobní, telekomunikační a dopravní zařízení a objekty, bez ohledu na vlastnický vztah, pomocí kterých jsou za krizových stavů naplňovány základní funkce státu. Výkladový slovník krizového řízení a obrany státu definuje pojem kritická infrastruktura jako 338

výrobní i nevýrobní systémy, jejichž nefunkčnost by měla vážné dopady na bezpečnost, ekonomiku a zachování nezbytného rozsahu dalších základních funkcí státu při krizových situacích. Poslední definice kritické infrastruktury byla pro Českou republiku přijata Usnesením Bezpečnostní rady státu č. 30 ze dne 3. července 2007. Ta říká, že kritická infrastruktura jsou výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva [4]. Dalšími základními pojmy jsou ochrana KI, subjekty a objekty KI. Jejich definice zní: - Ochrana KI je proces, který při zohlednění všech rizik a hrozeb směřuje k zajištění fungování subjektů KI a vazeb mezi nimi. - Subjekty KI představují vlastníci a provozovatelé výrobních a nevýrobních systémů vytvářející produkty nebo poskytující služby KI. - Objekty KI jsou vybrané stavby a zařízení veřejné infrastruktury a další prvky, které vlastní nebo provozují subjekty KI Kritická infrastruktura je významná především svojí zranitelností, tzn. náchylností ke vzniku škod. Subjekty KI jsou vzájemně propojené a na sobě závislé, čímž je způsobeno, že může dojít k řetězovému nahromadění problémů. Potom jakákoliv relativně banální porucha nebo „malý“ útok se může přenést až v rozsáhlou krizovou situaci především díky vzájemným vazbám různých druhů infrastruktury. KI se vyskytuje v různých druzích odvětví hospodářství, včetně bankovnictví, dopravy, energetiky, komunikačních a informačních systémů, podniků veřejných služeb a dalších. V České republice bylo schváleno 9 oblastí kritické infrastruktury. V následující tabulce je uveden úplný přehled oblastí KI spolu se službami a produkty a s gestory jednotlivých částí.

339

Přehled oblastí KI POŘ.

OBLAST KI

1

Energetika

2

Vodní hospodářství

3

Potravinářství zemědělství

4

Zdravotní péče

5

Doprava

6

7

PRODUKTY NEBO SLUŽBY

a

Komunikační a informační systémy

Bankovní a finanční sektor

1.1 Elektřina 1.2 Plyn 1.3 Tepelná energie 1.4 Ropa a ropné produkty 2.1 Zásobování pitnou a užitkovou vodou 2.2 Zabezpečení a správa povrchových vod a podzemních zdrojů vody vody 2.3 Systém odpadních vod 3.1 Produkce potravin 3.2 Péče o potraviny 3.3 Zemědělská výroba 4.1 Přednemocniční neodkladná péče 4.2 Nemocniční péče 4.3 Ochrana veřejného zdraví 4.4 Výroba, skladování a distribuce léčiv a zdravotnických prostředků 5.1 Silniční 5.2 Železniční 5.3 Letecká 5.4 Vnitrozemská vodní 6.1 Služby pevných telekomunikačních sítí 6.2 Služby mobilních komunikačních sítí 6.3 Radiová komunikace a navigace 6.4 Satelitní komunikace 6.5. Televizní a rádiové vysílání 6.6. Poštovní a kurýrní služby 6.7. Přístup k internetu a k datovým službám 7.1. Správa veřejných financí 7.2. Bankovnictví 7.3. Pojišťovnictví 7.4. Kapitálový trh 8.1. Hasičský záchranný sbor ČR a příslušné jednotky požární ochrany

8

9

Nouzové služby

Veřejná správa

8.2. Policie ČR (vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek) 8.3. Armáda ČR (zabezpečení obrany) 8.4. Radiační monitorování vč. podkladů pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření 8.7. Předpovědní, varovná a hlásná služba 9.1. Státní správa a samospráva 9.2. Sociální ochrana a zaměstnanost (soc. zabezpečení, stát. soc. podpora, soc. pomoc) 9.3. Výkon justice a vězeňství

340

GESCE/ SPOLUGESCE MPO/ERU MPO/ERU MPO/ERU SSHR/MPO MZe Mze/MPO MZe MZe

MZ

MD

MPO/MI/ ČTÚ

MV/MI MF ČNB MF/ČNB MV MV MO SÚJB MŽP MV/ÚSÚ MPSV MS

Evropská kritická infrastruktura Pod pojmem Evropská kritická infrastruktura (dále také „EKI“) se odráží snaha orgánů Evropské unie (dále jen „EU“) o zabezpečení plynulého chodu kritické infrastruktury, která se nachází v členských zemích EU a v případě jejího zničení nebo selhání má přeshraniční charakter. Definice EKI zní: EKI je KI nacházející se v členských státech, jejíž narušení nebo zničení by mělo závažný dopad pro nejméně dva členské státy [3]. V roce 2004 byla zahájena příprava komplexní strategie pro ochranu kritické infrastruktury. V Bruselu dne 17.11.2005 předložila Evropská Komise Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (dále též EPCIP) pod číslem COM (2005) 576 v konečném znění. Tento dokument popisuje možnosti EPCIP. Cílem zelené knihy bylo zapojit velké množství subjektů a získat tak od nich konkrétní informace o politikách vhodných pro EPCIP. Tvrdí, že účinná ochrana kritické infrastruktury vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci jak na národní, tak na evropské úrovni, a to mezi všemi zainteresovanými subjekty – vlastníky a provozovateli infrastruktur, regulačními orgány, profesními organizacemi a odvětvovými sdruženími, stejně jako všech úrovní státní a veřejné správy a také veřejnosti. Cílem EPCIP bylo pak zajistit, aby v rámci celé EU existovala přiměřená a rovnoměrná úroveň bezpečnostní ochrany kritické infrastruktury, co nejméně možností selhání a rychlá, vyzkoušená nápravná opatření. Úroveň ochrany by neměla být stejná pro všechny kritické infrastruktury, ale měla by být odvozená od dopadu při možném selhání [4]. Dalšími kroky evropské komise bylo zpracování sdělení o EPCIP a návrh směrnice Rady o určování a označování Evropské kritické infrastruktury (dále též EKI). Tato směrnice Rady je legislativním dokumentem, který byl předložen členským státům na přelomu let 2006 a 2007. Po provedených jednáních je v současné době proces ochrany KI na evropské úrovni chápán jako souhrn všech činností zaměřených pro zajištění funkčnosti, nepřetržitosti a celistvosti KI s cílem zabránit hrozbě, riziku nebo zranitelnosti, zmírnit je a neutralizovat. Současně v rámci komplexního přístupu ke všem rizikům je zdůrazněna nutnost zohlednit hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, přednostně však hrozbu terorismu [3]. EU vnímá potřebu stanovení komplexního a sjednoceného přístupu k ochraně kritické infrastruktury všech členských států, ovšem stále nemá dostatečně jasno a možná řešení jsou ve stádiu návrhů [5]. Pro EU byly stanoveny tyto oblasti Evropské KI [6]: - Energetické zařízení a sítě - Komunikační a informační technologie 341

-

Finance Zdravotní péče Potravinářství Vodní hospodářství Doprava Výroba, uskladňování a přeprava nebezpečných látek Vláda

Vodní hospodářství Jednou z oblastí KI v České republice i v Evropské unii je vodní hospodářství. Z hlediska zranitelnosti systému lze tuto oblast zařadit na jedno z prvních míst. Voda patří mezi jednu ze základních složek, která je životně důležitá pro život na Zemi. Voda se vyznačuje tím, že je velmi dobré rozpouštědlo a s čímkoliv přijde do styku to ráda rozpouští a přijímá do sebe. Tato fyzikální vlastnost způsobuje, že vyřadit vodní zdroje úmyslně nebo nedbalostí je možné v podstatě kdykoliv [2]. Struktura vodního systému je složena ze základních částí a jejich doplňků. Jedná se o soustavu prvků, které jsou využívány pro zpracování vody a dalšího využití. Struktura vodního systému je složena z: - jímání surové vody - proces, kdy ze surových vod, ať už povrchových nebo podzemních, přivádíme tuto vodu k úpravně vody na vodu pitnou (vodní nádrže, přehrady, studně, vodní potrubí apod.) - systémy k úpravě surové vody na pitnou (mechanické čištění, filtrace, biologické čištění, chemická úprava apod.) - distribuční systém upravené vody – do této části řadíme čerpací stanice, potrubní sítě upravených vod, nádrže a další pomocná zařízení - systém kanalizace – kanalizační síť, čistící stanice odpadních vod Cílem celého vodního systému je zásobovat potřebnou vodou města, sídliště, ale také průmyslové zóny. Samozřejmě přiváděná voda musí mít požadovanou kvalitu, která odpovídá stanoveným normám. Vodu jako jednu ze základních životních potřeb je třeba chránit a věnovat se zabezpečení vodního systému. V dnešní době jsme vystavování řadě mimořádných událostí, ať už přírodního charakteru nebo různých havárií. Samozřejmě nesmíme zapomínat na teroristické útoky. Po 11.září 2001 vzrostla obava z teroristických útoků. I když Česká republika není tak atraktivním cílem jako např. USA, musíme i s touto možností počítat. Pro teroristy je snadnější zaměřit se na infrastrukturní cíle, jako je právě vodní hospodářství, protože jejich konečný efekt má obrovské dopady na bezpečnost, ekonomiku a obyvatelstvo. Např. přerušení dodávky vody. 342

Absolutním výpadkům dodávky vody se vyhnout nelze. V ČR dojde ročně k přerušení nebo omezení dodávek vody především z důvodů havárií nebo provozních potřeb [2]. Klíčovými rizikovými body jsou [2]: • • • • •

zdroje vody úpravny vody přivaděče distribuční síť akumulace vody

Závěr Máme-li zajistit, aby kritická infrastruktura fungovala za jakýchkoliv podmínek, je potřeba prioritně zkoumat čím a jak hluboce může být její funkčnost narušena. Následně pak stanovit jaká opatření a v jakém rozsahu je potřeba realizovat. V této souvislosti musíme mít na paměti i záležitosti spojené s výši vynaložených nákladů a dosaženého efektu. Pro identifikaci potenciálních výpadků v různých oblastech kritické infrastruktury je zapotřebí formulovat doporučení, jak těmto výpadkům předcházet, případně redukovat budoucí škody, je potřeba využít managementu rizik. Cílem managementu rizika je nalezení takových opatření, která udrží při vzniku mimořádné události posuzovaný systém funkčním tak dlouho a v takovém rozsahu, jak to jen bude možné. To umožní ochranu životů a zdraví postižených osob a minimalizaci škod. Zároveň se vytvoří předpoklady k tomu, aby bylo možné po skončení mimořádné situace co nejrychleji proces stabilizovat a následně obnovit normální chod. Článek vznikl na základě realizovaného projektu VD20062008A04. Přehled použité literatury: [1] KRULÍK, M.: Místo a úkoly ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. [Online]. [cit. 19. 12. 2008]. Dostupné z: http://www.army.cz/mo/obrana_a _strategie/2-2003cz/krulik.pdf [2] KROČOVÁ, Š.: Zranitelnost prvků kritické infrastruktury v oblasti veřejných vodovodů. In: SPEKTRUM, ročník 8, č. 1/2008. ISSN: 12116920 [3] HANZLÍKOVÁ, H.: Evropská kritická infrastruktura. In: časopis „112“ číslo 1/2009. ISSN: 1213-7057

343

[4] JEŽKOVÁ, D.: Studie bezpečnosti významných objektů. Ostrava: VŠB – TU Ostrava 2008, Diplomová práce [5] Návrh směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu. Brusel, 12. 12. 2006, SEK(2006) 1648. [Online]. [cit. 10.1.2009]. Dostupné z: [6] CHALUPA, J., ŠENOVSKÝ, M.: Ochrana kritické infrastruktury, NATO a EU. In: Sborník přednášek konference Požární ochrana 2003. SPBI Ostrava 2003. ISBN: 80-86634-17-5 [7] Green Paper on a European Programme for Critical Infrastructure Protection. Brussels, 17.11.2005, COM(2005) 576 final. [Online]. [cit. 10.1.2009]. Dostupné z:

344

ABSTRACTS: Security Aspects of Territorial Development Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. In October 2008, a seminar on Sustainable Development and Civil Emergency Preparedness was held at the Population Protection Institute at Lázně Bohdaneč. The subject matter of discussions was the range of problems of security management in territorial development. The Programme of Security Support to Regional Development was mentioned as well. The contribution discusses these questions.

Development Trends of the University of Defence in Data Transfer Ing. Jiří BARTA, prof. Ing. Jiří F. URBÁNEK, CSc., Ing. Jozef HERETÍK For coping with the consequences of catastrophes, special approaches are required, and existing cooperation between NATO and its member states, the USA and the EU is to be strengthened. Communication control systems as key end element must be regarded as dominant client of Cyber Information Services – being always provided! We introduce a system and technology “CAMouflage” following from the implementation of the above-mentioned principles for dealing with the consequences of extraordinary events. Evacuation of the Employees of Social Insurance Company, Headquarters and Persons Taken into Care Ing. Alojz BARTEK The realization of the fact that extraordinary events, extraordinary situations are inevitable and represent an undesirable burden that will always accompany humankind, and the understanding of causes of their occurrences and also possible consequences represent only the first step towards the creation of conditions for the dealing with them. Evacuation is taken as the transfer of endangered persons and also subjects from a certain area or building. Evacuation belongs to the basic kinds of collective protection of employees and persons taken into care and is performed for the reason of unavoidable time limitation of movement of persons in an endangered area or in an endangered building. Energy Industry and Geopolitics – Reasons for Enhancing the Resilience of Electricity Supply Ing. Ivan BENEŠ A significant priority of the Czech Republic in the period of presidency of 345

the European Union is the discussion about enhancing EU energy security. Because the CityPlan company participated both in the preparation of these priorities in the framework of informal group of experts of the Deputy Prime Minister A. Vondra, and because it also participated in the preparation of working papers for so-called Pačes commission, especially in the area of energy security, the geopolitical background of the area of energy industry is summarised in this Conference contribution. Peaceful cooperation will lead to the extension of renewable energy sources, decentralized sources and longdistance transmission of electricity. A potential armed conflict over remaining sources would have the character of asymmetric guerrilla war with attacks against critical infrastructure. In both the cases, the character of existing energy supply networks should be changed gradually. Transition from passive to active networks is the basic element of population protection not only when dealing with the growing number of distributed sources and the impacts of extreme climatic events of the type of Kyrill and Emma, but also when coping with crisis situations in the case of terrorist attacks and guerrilla war. Pre-Filters and Collective Filters for Standardized Sets of Filter-Ventilation Equipment in Permanent Shelters of Civil Protection Ing. Jaroslav HEGAR Ing. Ján PIVOVARNÍK The article provides information on the types and the numbers of collective filters and pre-filters installed in permanent single-purpose and dualpurpose shelters. Terrorism and Its Impacts on the Entrepreneurial Sphere in the Czech Republic Ing. Věra HOLUBOVÁ, Ing. Václav VESELÝ In the last decades, it has been observed increasingly distinctly that the more interconnected and globalized the present world is, the more the boundaries of individual states lost objectively their original meaning. This state then raises a question in what way and in what form individual states are able to fulfil their basic functions, to which the protection of fundamental national interests, including the ensuring of safety of their citizens belongs. This process is complicated by such dangerous phenomena as supranational organized crime and terrorism. In this situation, citizens of the Czech Republic and also the country of them are exposed permanently to a great number of threats and risks. In comparison with other countries, in the territory of the Czech Republic manifestations of terrorism have been limited so far; in spite of this, many activities connected with terrorism can be found out. 346

Documentation of Places of Evacuee Accommodation Ing. Jan HORÁK, Ing. Aleš KUDLÁK The evacuation of population is an effective measure to protect the population; the protection puts high requirements on ensuring the places of substitute or emergency accommodation. The places must be sufficiently ensured by personnel not only for accepting evacuees but also for providing overall services in the course of accommodation. With reference to the fact that the necessity of performing evacuation appears suddenly or in a short time period, persons attending the places of accommodation are determined “ad hoc” and are not, or cannot be trained continuously, it is important to have clear documentation prepared in advance. According to instructions in this documentation, authorized persons would be able to prepare the place of accommodation for accepting evacuees and to operate the place. The prepared documentation is to be related to a certain place; that is why the perfect examination of the facility that would be used for executing the evacuation must be carried out before documentation preparation. The contribution contains a possible proposal for this documentation, which could be a part of a prepared amendment to the Regulation No. 380/2002 Coll., on preparation and execution of tasks concerning the protection of the population or a guideline on the protection of the population.

Population Protection - Homeland Security doc. Ing. Rudolf HORÁK, CSc. The article deals with the manner of population protection utilizing experience in this area of other states in the world. One of possible manners of population protection is the application of conditions of the project “Homeland security” to national conditions. It is assumed that in this way the interior safety of European Union (EU) will be built in a certain comprehensive form with respecting proper specific conditions. In the contribution, another role of armies (extended role) of EU states will be shown as well. This will mean the transformation of the traditional defence of territory into the defence of society (civil protection) and its important elements. The result of system of Homeland security will be a much more comprehensive concept of population protection, with prepared forces and resources for fulfilling such a serious task. Realization of Preventive Project “Police Assistance in Karviná” plk. Ing. Martin HRINKO, Ph.D. The contribution describes the realization of successful preventive project of the Police of the Czech Republic and the Municipal Office of the City of 347

Karviná, focused on finding a joint solution for ensuring a safe space and public order in the localities of the town of Karviná, in which underprivileged and maladjusted inhabitants live. The Inclusion of Municipal Volunteer Fire Brigades into the Training of Crisis Staffs of Determined Municipalities “Flood 2008” Ing. Alice HRUBÁ, Ing. Petr OŠLEJŠEK, Ph.D. An important part of special training for solving possible extraordinary (crisis) situations is practical verification. In this case, it is not only the practical training of members of crisis staffs, but also of municipal volunteer fire brigades that can be (and with the highest probability will be) used for solving the given situations. How Is It Possible to Increase the Quality of Future Population Protection doc. Ing. Josef JANOŠEC, CSc. Population protection is an incomplete process because it can never be absolute. An overview of what we know and have, including the predetermined tasks from the Population Protection Concept 2013 (2020). The presentation of the process of long-term planning and approach to the formulation of visions. Decomposition of processes in connection with planning cycles. Model expression of safety reality and familiarization with the classification of trends DEGEST according to World Future Society. Analytical and synthetic conclusions concerning the methods of improving future population protection. The Secondary Contamination of Metro Passengers Ing. Karel KLOUDA, CSc., M.B.A. RNDr. Josef BŘÍNEK, Ph.D. Ing. Tomáš DROPA David KAISER Ing. Lukáš KRÁLÍK Ing. Markéta WEISHEITLOVÁ Vladimíra FIALOVÁ Ing. Jiří SLABOTINSKÝ, CSc. MUDr. Stanislav BRÁDKA Ing. Jana VEČERKOVÁ The contribution describes an experiment dealing with the release of a toxic substance (substituent of substance) in a running Prague metro train in the presence of passengers. The experiment has shown risks associated with the secondary contamination of passengers. 348

Extraordinary Events and Informing the Population plk. Ing. Ivan KOLEŇÁK, plk. Mgr. Eleonóra TILCEROVÁ The contribution deals with general principles of informing the population in relation to extraordinary events. Awareness affects considerably the behaviour of citizens in case of hazard to them. The realization of the process of informing takes place in three phases that have their specifics and corresponding emphasis on the kind, character, content and manner of transferring information with the utilization of all available communication means. The process of informing the citizen is goal-directed because the informed and well-reacting citizen is one of preconditions for successful intervention of rescuers. To the target groups of population (children and youth, adults, foreigners), the forms, methods and manners of transmission of information must correspond. The results of solving these problems are general principles of informing. A Proposal for a Possible Solution for Territorial Categorization for the Planning and Allocation of Resources in Civil Protection Ing. Jaroslav KOVAŘÍK, Ph.D., Ing-Paed. At present, methodologies, norms and regulations dealing with the real planning and ensuring the tasks and measures of civil protection are substantially missing. Above all from the economical point of view it is evident that even the most advanced and richest countries are not able to ensure civil protection throughout the whole territory on the highest level. Always the characteristics and the analyses of hazards to the territory must be taken as a basis. Results can be then used for real planning and ensuring the tasks and measures concerning civil protection. In this article I am concerned with the previous situation in this sphere and with a proposal for a possible solution in the present-day conditions in the Czech Republic. Approaches to the Problems of Emergency Survival Ing. František KOVÁŘÍK The contribution deals with the causes of state of catastrophe and with approaches to emergency survival in the course of catastrophes, when the integrated emergency system and public authorities fail.

349

Sustainable Development and Population Protection in Regions, Integrated Project “Rescue Ring” kpt. Ing. Veronika KRAJSOVÁ, plk. Ing. Václav KLEMÁK The realization of the essence of sustainable development, population protection and of basic necessities of present-day and future generations is the basic step in each advanced civic society. Although sustainable development as well as population protection is the affair of all of us, the task of those who represent our civic society and manage its development is to create high-quality conditions for ensuring it. Then it is possible to eliminate negative phenomena of civic society and their impacts that are a present-day risk and a future hazard. Thus it is possible to influence negative attitudes of population, following from its ignorance, unconcern, lack of information, unpreparedness and wrongly set priorities. Then we can raise and protect our children and the environment of them. Reduction in Public Water Supply Vulnerability doc. Ing. Šárka KROČOVÁ, Ph.D. With the extension of area of the European Union by other states, the strength of it increases and the danger of military conflict diminishes. This factor becomes almost theoretical for the 21st century. Simultaneously, general aggressivity, brutality and the number of intentional criminal acts grow. Terrorism belongs to those feared most. Water management, which is an integral part of critical infrastructure, can be endangered considerably by terrorism, because it is almost impossible to protect water resources and thousands of kilometres of distribution systems reliably. This contribution indicates how and by means of which security systems and methods to reduce public water supply vulnerability to a minimum, and thus to improve population management for survival in the field of drinking water supply. Ensuring the Safety of Persons in Tunnels Ing. Petr KUČERA, Ing. Lenka KOPECKÁ, Ing. Lenka MALÉŘOVÁ The objective of the article is to state the causes of accidents in road and railway tunnels and the methods of tunnel protection in case of an incident, especially in the case of occurrence of a fire. In the article, recommendations concerning the forms of behaviour of persons in the tunnel space are presented as well.

350

Possibilities of Performing Decontamination by the Chemical Corps of Army of the Czech Republic in Favour of Civil Population Ing. Jozef KUČÍK, CSc., mjr. Ing. Pavel OTŘÍSAL The contribution deals with the possibilities of utilizing units of Chemical Corps of Army of the Czech Republic in performing decontamination in favour of civil population with regard to the document “Long-Term Vision of the Ministry of Defence” and from the point of view of development in capabilities of Chemical Corps of Army of the Czech Republic. Chosen Aspects of Intelligence Work in the Area of Struggle against Present-Day Terrorism plk. gšt. Ing. Libor KUTĚJ, Ph.D. The submitted contribution specifies the content of area of interest of intelligence services to identify and qualitatively assess the indicated parameters that make it possible to create conditions for the assessment of existence of a realistic threat of terrorist attack. A Decision-Making Process in the Area of Problems of Population Evacuation and Its Methodology Ing. Jan KYSELÁK The contribution analyses briefly evacuation responses to the occurrence of possible extraordinary events and crisis situations of non-military character. It classifies the influencing factors of population evacuation, divides the individual stages of decision-making process in relation to population evacuation, and states the suitable methods that support individual stages of this decision-making process. Biological Hazards, Myths and Facts Ing. Mgr. Lucie MALÁ, Mgr. Pavla KREJČOVÁ The article deals with data acquired by the made analysis of the present state of biological hazards publicized in the media most frequently in the last years. In the article, these biological hazards are included: BSE, listeriosis, avian influenza and toxoplasmosis. Facts and myths concerning the above-mentioned infectious agents, the possibilities of their transfer and preventive measures leading to human health protection are summarized.

351

A Project for Informing the Public in the Area of Population Protection in the South-Moravian Region or What Clever Blondes Can Manage… mjr. Mgr. Miroslav MENŠÍK por. Ing. Helena PRIŠČÁKOVÁ plk. Bc. Zdeněk KUBEŠ The contribution deals with the introduction of a new project “Your Paths to Safety”, which was launched by the Fire and Rescue Service of SouthMoravian Region in cooperation with the Police of the Czech Republic – Brno Municipal Headquarters and the Brno Diocesan Charity in June 2008. The objective of the project is to inform the widest public in the South Moravian Region about desirable behaviour in the preparation and solving of extraordinary events and, more generally, about the hazard to human safety, health and property. Population Protection in the Area of Mining Activity Ing. Eva Mračková, PhD. The submitted contribution provides familiarization with changes in and amendments to laws on explosives used in mining operations, putting the explosives and aids on the market, production and storage of them with ensuring population safety. Key Trends in the Area of Security Research with Focus on National Health Sector prof. MUDr. Leoš NAVRÁTIL, CSc. MUDr. Stanislav BRÁDKA doc. RNDr. Friedo ZÖLZER, Ph.D. plk. Ing. Ladislav KARDA The importance of problems of security research has increased recently. This fact is given by the growing hazard of terrorism and organized crime, population migration, increasing landscape industrialization and increasing frequency of natural disasters. The Government of the Czech Republic imposed the Ministry of the Interior to submit a proposal for the “Inter-Sectoral Concept of Security Research and Development of the Czech Republic by the Year 2015”, based on the reform of the system of research, development and innovation in the Czech Republic, to the Government by the 30th June 2008. The objective of the submitted Concept was the identification of priorities and major strategic trends in the development of security research in the Czech Republic, on the basis of which key trends will be defined. The health sector is no

352

exception either, and thus laying down the priority objectives in this sector and discussions about them are necessary. The Predetermination of Municipal Volunteer Fire Brigades for Fulfilling Tasks in the Area of Population Protection Ing. Petr OŠLEJŠEK, Ph.D., Ing. Alice HRUBÁ Municipal volunteer fire brigades have to participate, according to valid legislation, in fulfilling tasks in the area of population protection. In the framework of Fire and Rescue Service of Olomouc Region, we have already been concerned with these problems for a rather long time. We divided activities in the area of population protection into two basic groups. One of them, containing those activities that can be performed by each brigade in the framework of its municipality, and the other, containing activities performed by chosen units also outside the territory of their own municipalities. In addition to the specification of the activities, we have also proposed a model for the predetermination of units. The model for setting predetermination is based on the territorial deployment of fire brigades and is supplemented by other specific criteria. Requirements for Improvised Shelters, Selection and Adaptation of Spaces Suitable for Improvised Population Protection Ing. Ján PIVOVARNÍK The key topic of the contribution is the theoretical division of improvised shelters into four basic types according to their protective properties in relation to individual risk situations with regard to the physical and chemical properties of harmful substances against which they are to provide protection. The problems of improvised sheltering are solved with reference to the fact that at present, the utilization of permanent shelters in case of extraordinary events and crisis situations of non-military character cannot be counted on.

Population Protection against a Hazard of Ammonia Leak Accident Ing. Miroslav POLEŠOVSKÝ

353

Tools for Support to the Management of Population Protection and Sustainable Development doc. RNDr. Dana PROCHÁZKOVÁ, DrSc. The subject of the contribution is the summary and discussion of a set of available tools of public authorities to ensure the sustainable development of human system, without which population protection is not possible. Some Aspects of Ensuring Medical Care in Case of Radiation Incident Ing. Zdeněk PROUZA, CSc. MUDr. Dana HLAVÁČKOVÁ plk. Dr. Ing. Zdeněk HANUŠKA Applications of ionizing radiation sources (hereinafter IRS) in various areas generate by themselves a not negligible risk of occurrence of radiation incident (RI) as well as a possibility to abuse IRS (e.g. radiological terrorism). An effective and useful response to RI requires the co-coordinated completion of the series of professional, technical and organization activities. The main objectives of the first phase of response to RI are the accelerated execution of all available activities leading to the protection of population as well as intervening personnel with the aim to minimize both radiological and nonradiological health consequences. What plays a significant role in this context is the response of Emergency Medical Service System which has to be focused on all needed life-saving actions (first aid, field triage, prevention of contamination spread) in the first phase and on cooperation with designated hospitals in transport, admission and treatment of RI-affected persons. In this presentation, the most important findings from radiation accidents that have already occurred and some problems associated with ensuring the medical care/assistance in the case of RI in the Czech Republic are discussed.

Population Protection and Sustainable Development doc. Ing. Radim ROUDNÝ, CSc. The contribution deals with the problems of population protection and sustainable development; it states their positive dependence. In the next part, possibilities of quantification in the framework of these questions are indicated and applications of tools for decision-making under uncertainty and game theory are recommended.

354

The Form of Provided Information – Element of Population Protection Ing. Tomáš SALIGER, doc. Ing. Rudolf HORÁK, CSc. In the introduction, the article deals with a brief history of origin of population protection (civil defence, protection). In the next part, it informs about the carried out comparison of selected countries and EU states in furnishing the population with chosen information in relation to one of objectives of Population Protection Concept. In the survey done, the supply of selected information to the population in the Czech Republic is compared with that in other states. At the end, proposals and recommendations concerning improvements in information providing in the Czech Republic are presented so that one of the objectives of the concept (informed and self-educated citizen) may be accomplished, and preventive-educational acting on the population may be ensured at paying minimum needed costs of this activity. Problems of Sociogenic Incidents in the System of Critical Infrastructure Protection Ing. Petr SZCZYPKA The subject of the article is the definition of the term “sociogenic incident”, the pointing out of possibilities of division of sociogenic incidents and the outline of a possibility (trend) of dealing with critical infrastructure protection against their influences. Population Protection and Its Role in Sustainable Land Use Planning doc. Ing. arch. Vladimíra ŠILHÁNKOVÁ, Ph.D. Mgr. Michael PONDĚLÍČEK The article deals with problems of the role of population safety and protection in the present-day land use planning that begins to be formed newly on the principles of sustainable development / life. The article discusses a practical situation when the safety of population gets out of interest of development in the spirit of sustainable life and land use planning, often at the expense of environmental protection and protection of animal and plant species. Instructional and Training Sets of Chemical Warfare Agents of Civil Defence in the Years 1935-1995 RNDr. Bedřich UCHYTIL, CSc. For the teaching of protection against chemical warfare agents (CHWA) in civil defence, sets showing what CHWAs of various types were like always played an irreplaceable role in teaching the population not only in our country. 355

These sets mostly contained model, non-toxic substances. For the training of civilian civil defence units, sets containing real substances, although only in small amount and adjusted to avoid intoxication when correctly handed, were used. These sets aimed at remembering the odours of substances having characteristic odours, and training using the detection means. In the contribution, sets used in the sixties by the year 1935, which can be faced in various buildings and facilities sporadically even at present, are shown. The Disposal of Training Sets of Chemical Warfare Agents BCHL II RNDr. Bedřich UCHYTIL, CSc. In the year 1994, the disposal of instructional and training sets BCHL I and BCHL II was decided. This task was very demanding, because in the year 1995 more than 3000 sets BCHL II were delaborated and detoxicated by a limited number of staffs of all chemical laboratories of civil protection during a single year. In the contribution, the execution of this difficult task by the personnel of Training Centres of Civil Protection (at present Training Centres of Regional Fire and Rescue Services) and the Civil Protection Institute (at present Population Protection Institute) is shown. The Evacuation of Passengers from the Space of Prague Metro Ing. Jana VEČERKOVÁ Ing. Karel KLOUDA, CSc., Ph.D., M.B.A. The contribution deals with possible problems that may occur in the course of metro station evacuation, e.g. due to a terrorist attack using chemical agents. In the first part of the contribution, evacuation durations were calculated by application of Simulex program for various combinations of the number of passengers in trains, on platforms and various numbers of escalators connected to in the direction from the station. The second part is based on the in situ experiment performed, when a substance substituting for sarin (pentylacetate) was released on the platform of the station, and we were interested in the theoretical successfulness of controlled evacuation. Findings of Hazardous Materials – Cooperation of State Office for Nuclear Safety and General Directorate of Fire and Rescue Service Ing. Zdeňka ŽÁČKOVÁ, Ph.D. Ing. Vladimír ČERNÝ Mgr. Pavel KUKLETA The contribution deals with cooperation between the State Office for 356

Nuclear Safety (henceforth referred to as SUJB) and the General Directorate of Fire and Rescue Service of the Czech Republic on the basis of agreement signed on the 31st May 2001. It describes the system of providing information on findings of hazardous materials transmitted by the Fire and Rescue Service to the Crisis Staff of SUJB and the role of SUJB following from the Act No. 19/1997 Coll., which was amended with effect from July 1, 2008. This amendment prescribes the obligation to inform about the findings of chemical weapons and highly hazardous materials also to the Fire and Rescue Service. Furthermore, the contribution states some interesting findings of hazardous materials since the year 2001, especially cooperation between the Fire and Rescue Service of South Moravian Region, SUJB and the Toxicological Laboratory of General Teaching Hospital in the case of a finding near the municipality of Bilek in August 2008. Critical Infrastructure Protection – Water Management Ing. Drahomíra JEŽKOVÁ doc. Dr. Ing. Michail ŠENOVSKÝ The article deals with the general description of critical infrastructure in the Czech Republic and in the European Union. One of areas of critical infrastructure, namely water management, is pointed out. Individual parts of water system are described and critical points of this system are determined.

357