OCHRANA OBYVATELSTVA 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s MV - Generálním ředitelstvím HZS ČR a Fakultní nemocnicí Ostrava Recenzované periodikum

OCHRANA OBYVATELSTVA 2014 Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference

VŠB - TU Ostrava 5. - 6. únor 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s MV - Generálním ředitelstvím HZS ČR a Fakultní nemocnicí Ostrava Recenzované periodikum

OCHRANA OBYVATELSTVA 2014 Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference pod záštitou rektora Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. a generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky brig. gen. Ing. Drahoslava Ryby

VŠB - TU Ostrava 5. - 6. únor 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava-Výškovice Česká republika Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB - TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava-Výškovice Česká republika MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kloknerova 26 148 01 Praha 414 Česká republika Fakultní nemocnice Ostrava 17. listopadu 1790/5 708 00 Ostrava-Poruba Česká republika

Recenzované periodikum OCHRANA OBYVATELSTVA 2014 Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference

Recenzenti: doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. Ing. Ivan Koleňák doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. Mgr. Bohumír Martínek, Ph.D. doc. Ing. Marek Smetana, Ph.D.

Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Nebyla provedena jazyková korektura Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN 978-80-7385-142-2 ISSN 1803-7372

Odborný garant konference Chairman doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee prof. Ing. Karol Balog, PhD. - STU Bratislava doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. - VŠB - TU Ostrava prof. Dr. Ing. Aleš Dudáček - VŠB - TU Ostrava doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., M.B.A. - SÚJB Praha prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. - ČVUT v Praze prof. Ing. Milan Oravec, PhD. - TU Košice doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. - Traumatologické centrum FN Ostrava prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. - VŠB - TU Ostrava brig. gen. Ing. Miloš Svoboda - MV-GŘ HZS ČR MUDr. Milan Šír - Traumatologické centrum FN Ostrava prof. Ing. Dušan Vičar, CSc. - Univerzita T. Bati ve Zlíně

Organizační výbor konference Organising Conference Committee doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava Ing. Lenka Černá - SPBI Ostrava plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D. - MV-GŘ HZS ČR plk. Ing. Ivan Koleňák - MV-GŘ HZS ČR Bc. Pavla Segarová - Traumatologické centrum FN Ostrava

Obsah Vplyv zmeny spoločenských hodnôt a rizík na ochranu osôb pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách Betáková Janka, Tomanovičová Jana

1

Metody identifikace slabých článků sítí a jejich využití při ochraně obyvatelstva 3 Bíl Michal, Vodák Rostislav, Kubeček Jan, Janoška Zbyněk, Sedoník Jiří, Andrášik Richard, Bílová Martina Krizová komunikace Blaha Jaroslav Analýza zraniteľnosti mestského prostredia s využitím prostriedkov geoinformatiky a modelovania Boguská Danka, Majlingová Andrea, Monoši Mikuláš

5

13

Stanovení seismického ohrožení lokality v zemích s nízkou intenzitou seismicity Demjančuková Kateřina

17

Bezpečnosť budovy počas hromadnej spoločenskej akcie pri bombovom útoku Figuli Lucia, Kavický Vladimír

20

Urbánna bezpečnosť v kontexte integrovaného mestského rozvoja Finka Maroš, Ondrejička Vladimír

23

Příprava a připravenost zdravotnictví na mimořádné události v rámci ochrany obyvatelstva Fišer Václav

26

Evakuace vzdělávacích a sociálních zařízení v zóně havarijního plánování Charvátová Marie, Líbal Libor, Brehovská Lenka, Karda Ladislav Identifikácia a minimalizácia rizík ohrozujúcich funkčnosť zásobovania Jakubčeková Mihoková Júlia, Benčíková Eleonóra

Koncepce ochrany obyvatelstva a environmentální bezpečnost Klaban Vladimír

52

Kodex civilní ochrany Ukrajiny, jeho pojetí, struktura a základní obsah Klaban Vladimír, Stošek Pavel

54

Kritické infrastruktura ve vazbě na novou koncepci ochrany obyvatelstva Koleňák Ivan

57

Decentralizační teorém a regionální rozložení nákladů Hasičského záchranného sboru Kraftová Ivana

59

Kritická infrastruktura ve zdravotnictví Kratochvílová Danuše, ml.

31

Zvyšování povědomí veřejnosti o možných důsledcích ropné krize a doporučeném chování v této situaci jako jedna z priorit Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 34 Harazin Lukáš, Krulík Oldřich Potenciální radiologický dopad požáru na oddělení nukleární medicíny spojený s možným únikem radioaktivní látky Hudzietzová Jana, Sabol Jozef, Šesták Bedřich

49

9

Využití poznatků výzkumu pro nové generace CBRNE osobních ochranných prostředků Častulík Pavel, Slabotinský Jiří, Břínek Josef

Zajištění dodávek vody v čase krizovém Gebhartová Jana, Caletková Jana, Beneš Ivan

Hrozba zneužitia výbušnín pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách Jangl Štefan, Ligasová Zuzana

38

41

45

63

Připravenost na mimořádné události s úmrtím velkého počtu osob Kratochvílová Danuše, ml., Krömer Antonín

66

Finanční zabezpečení krizových opatření obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji Kudlák Aleš

69

Ochrana obyvatelstva - nedílná součást Dopravního podniku hl. m. Prahy Kysilko Petr

77

Využití Krizové mapy Česka jako podpory činnosti orgánů krizového řízení Karlovarského kraje při řešení následků mimořádné události velkého rozsahu - taktické cvičení Populex 2013 80 Lukeš Miroslav, Mazurkovič Miroslav Ochrana obyvateľstva na úrovni malých obcí Macurová Ľudmila Ohrozenie obyvateľstva účinkami uniknutých pohonných látok v prípade vzniku mimoriadnej udalosti v objekte čerpacej stanice Mäkká Katarína Analýza efektivnosti preventivního informování obyvatelstva v zónách havarijního plánování Mecová Eva Zkušenosti HZS JMK s novými nástroji pro podporu rozhodování při řešení mimořádných událostí a krizových situací Menšík Miroslav, Vymazal Lukáš Odborné názvosloví bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva Mika Otakar Jiří

83

86

89

92

95

OCHRANA OBYVATELSTVA

Vplyv zmeny spoločenských hodnôt a rizík na ochranu osôb pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách Effect of Changes in Social Significance and Risks to Protect People in Mass Cultural and Social Events doc. Ing. arch. Janka Betáková, PhD.1

Zmeny spoločenských hodnôt v súčasnosti

Ing. Jana Tomanovičová, PhD.

Všeobecne uznávané spoločenské hodnoty sa vyvíjajú spolu s ľudstvom. V minulosti boli uznávané hodnoty ako je množstvo vlastnených kožušín, ktoré sa dali vymeniť u obchodníkov za ľubovoľný tovar, resp. počtom chovaných zvierat či otrokov.

2

Dubnický technologický inštitút Dubnica nad Váhom Ústavu odborných predmetov a informačných technológií Ul. Sládkovičova 533/20, 018 41 Dubnica nad Váhom, Slovenská republika 2 Fedinova 1114/12, 851 01 Bratislava, Slovenská republika betakova @dti.sk, [email protected] 1

Po zavedení unifikovaného peňažného platidla sa začali uplatňovať pôvodné peňažné pravidlá, ktoré po stáročia až do roku 1971, kedy bol zrušený kovový štandard, pojednávali o tom, že peniaze sú:

Abstrakt

1. univerzálny produkt, ktorý plní funkciu univerzálneho eqivalenta;

Každá spoločnosť sa vyvíja periodicky po špirále, s tým že nasledujúca perióda vývojového cyklu je na vyššej kvalitatívnej úrovni. Tieto periódy úzko korešpondujú s hospodárskym vývojom, spoločenskými trendmi a hospodársko-právnymi mantinelmi spoločnosti - krajiny či hospodársko-politického paktu, a tým i so zmenou spoločenských hodnôt a reálnym výskytom rizík, ktoré sa môžu vyskytnúť pri ochrane osôb pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách.

2. udržovateľom hodnôt;

V súčasnosti sú sociálne otázky bezpečnosti spolu s rastom konkurencieschopnosti na poprednom mieste vo všetkých vyspelých ekonomikách. Ako môžu zmeny spoločenských hodnôt a rizík ovplyvniť ochranu osôb pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách je bližšie uvedené v článku. Kľúčové slová Zmena spoločenských hodnôt, Novodobé riziká, Ochrana osôb, Konkurencieschopnosť. Abstract Each company periodically develops in a spiral; with the period following the development cycle is at a higher level of excellence. This period corresponds closely with economic development, societal trends and economic and legal rinks company - or country economic and political pact, and thus the change of social values and the real incidence of risks that may arise in the protection of individuals with regard to collective cultural and social events. Currently, social security issues, along with the growth of competitiveness at the forefront in all developed economies. How can change social values and risks affect the protection of individuals with regard to collective cultural and social events more fully described in the article. Keywords Changing social significance, Modern Risks, Protection of persons, Competitiveness. Úvod V súčasnosti žijeme v ére rozvinutej globalizácie a sieťovej ekonomiky. Dochádza k zmenám hodnôt nielen ekonomických, ale i spoločenských. Zmenené hodnoty majú dopad na správanie sa ako jednotlivcov tak i skupín a kolektívov, čo sa prejaví tiež pri organizovaní hromadných kultúrnych a spoločenských akcií a následne sa premietne do bezpečnosti celého podujatia. To, čo v súčasnosti jednotlivcov i spoločnosti motivuje k prekračovaniu bezpečnostných rizík, resp. k pohybovaniu sa na hrane bezpečnosti je neustále posúvanie konkurencieschopnosti a snahy vyniknúť a upútať na seba pozornosť za každú cenu.

Ostrava 5. - 6. ledna 2014

3. prostriedok výmeny; 4. zúčtovacia jednotka; 5. nástroj hospodárenia. Tieto zdanlivo stále pravidlá po zavedení peňažnej jednotky sa začali postupne meniť po zrušení zlatého kovového štandardu a odpojením najskôr svetového platidla, t. j. USD a následne ostatných svetových mien. Tým došlo k strate udržateľnosti hodnôt. Vytvoril sa tak priestor pre vývoj nových peňažných pravidiel, ktoré sa z USA pomerne rýchlo rozšírili do celého sveta. Novodobé peňažné pravidlá podľa Róberta T. Kyiosakiho opísané v knihe Sprisahanie bohatých (2010) sú definované nasledovne: 1. peniaze sú vedomosti; 2. využite svoj dlh - ide o investičný dlh, ktorý vyprodukuje vyšší zisk v porovnaní so splátkovými úrokmi; 3. naučte sa ako nakladať s vaším finančným tokom; 4. pripravte sa na zlé časy, potom zažijete iba tie dobré - vytvorenie dostatočnej finančnej rezervy; 5. potrebnosť včasnosti - dodržiavanie finančných termínov aby nevznikali debetné úroky; 6. naučte sa reč peňazí; 7. život je tímový šport, preto starostlivo vyberajte svoj tím; 8. keď sa peniaze stávajú bezcennými naučte sa ich tlačiť jedná sa o získanie požadovaných finančných prostriedkov na finančných a devízových trhoch. Ako vidno pôvodné peňažné pravidlá sa diametrálne zmenili a svojím charakterom napomáhajú k dosahovaniu a preukazovaniu good-willu na úrovni spoločností a k preukazovaniu osobnej prestíže na úrovni jednotlivca. Preukazovanie good-willu resp. prestíže sa zaviedlo pôvodne v Spojených Štátoch Amerických odkiaľ sa rýchlo rozšírilo do všetkých vyspelých ekonomík ako podpora určitej nadspotreby, ktorá mala pôsobiť ako nástroj na predchádzanie krízy z nadvýroby. Pomocou predchádzania krízy zabezpečením určitej nadspotreby sa nepodarilo odvrátiť hrozbu vzniku kríz. Boli nahradené celým súborom nových rizík pôsobiacich na finančných, devízových a komoditných trhoch, ktoré sa v konečnom dôsledku premietli tiež do celkového vnímania spoločenských hodnôt, správania sa kolektívu či jednotlivcov ako aj do etického kódexu. Tieto zmenené peňažné pravidlá sa premietli najmä vo vyspelých ekonomikách i do spoločenského života a správania sa ako jednotlivcov, tak i skupín a to najmä v oblasti: 1


• šetrenia a plytvania s používanými produktmi; • efektívnosti využívania a šetrenia neobnoviteľných zdrojov; • efektívnosti využívania a šetrenia obnoviteľných zdrojov; • efektívnosti využívania a šetrenia biodiverzity;

komplexné riešenie, ktoré je potrebné realizovať v dvoch rovinách, t.j. v rovine organizátora a v rovine účastníka. V rovine organizátora bezpečnostným rizikám možno predchádzať v dvoch rovinách: 1. v rovine tvorby a prípravy legislatívneho rámca tak, aby sa eliminovali možnosti vzniku bezpečnostných rizík v dôsledku zavádzania nových ešte nedostatočne odskúšaných technológií;

• udržateľného demografického vývoja; • vzniku finančnej oligarchie; • pôdno-klimatických zmien; • preukazovanie good-willu spoločnosťami či osobnej prestíže jednotlivcami a podobne. Zmeny spoločenských hodnôt a rizík pri ochrane osôb pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách Vzhľadom k tomu, že sa ekonomické pravidlá premietajú do každodenného života ich dopad môžeme pozorovať tiež pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách a to ako na strane organizátora, tak i na strane jednotlivca.

2. v podnikovej rovine usporiadateľa podujatia a prijímania na podnikovej úrovni takých opatrení, ktoré by eliminovali bezpečnostné riziko i na základe zavedenia požadovaných dlhodobých manažérskych metód a techník, ktoré to umožňujú. V rovine účastníkov možno bezpečnostným rizikám opäť predchádzať v dvoch rovinách: 1. v rovine osvety vo forme vzdelávacích aktivít pre školskú mládež a zaradenia do učebných osnov na základných a stredných školách ako i osvetovou činnosťou pre dospelých prostredníctvom masmediálnych komunikačných prostriedkov a tiež nácvikom danej situácie;

Na strane organizátora kultúrnych a spoločenských podujatí sa v súlade s vyjadrením nos. Nob. ceny Greenspeanom, bývalého guvernéra FEDu do popredia dostáva predaj nedokonalých nových produktov v porovnaní s predajom zdokonaľovania poznaného. Toto pravidlo spolu s preukazovaním good-willu núti organizátorov podujatí niečím novým zaujať účastníkov týchto podujatí i na úkor bezpečnosti. V tomto prípade sa môže jednať o:

2. v rovine jednotlivca uvedomením si svojich schopností a možností na fyzickej úrovni, ale i na úrovni limitovanými základnými povahovými vlastnosťami ako je cholerik, sangvinik, flegmatik a melancholik vzhľadom k tomu, že výrazným spôsobom ovplyvňujú konanie každého z nás.

• bezpečnosť prenosnej konštrukcie;

Záver

• bezpečnosť sprevádzaných svetelných a iných efektov, ktorých cieľom je dotvoriť celkovú atmosféru podujatia;

V súčasnosti sa nachádzame v ére rozvinutej globalizácie a sieťovej ekonomiky, čo sa v konečnom dôsledku premieta tiež do zmeny spoločenských hodnôt a to nielen v rovine ekonomickej, ale i spoločenskej a environmentálnej.

• bezpečnosť jednotlivých doplnkových aktivít na vyplnenie prestávky; • zabezpečenie plynulého hromadného pohybu; • eliminovanie možnosti vzniku úrazov pri ľubovoľnom pohybe pri organizovaní hromadného podujatia a iné. Správanie jednotlivcov pri hromadných a spoločenských podujatiach môže ovplyvniť jednotlivcov, ale i celku v dôsledku:

kultúrnych bezpečnosť

• preukazovania osobnej prestíže i na úkor osobnej bezpečnosti a bezpečnosti okolia; • získanie tzv. VIP pozície bez ohľadu na možnosť vzniku bezpečnostného rizika; • obsadenie predných pozícií i v pásme ohrozujúcom bezpečnosť; • snahou so všetkým sa oboznámiť na vlastnú kožu a všetko zažiť i pri eliminovaní osobných schopností a možností a podobne; • neuposlúchnutie pokynov organizátora. Uvedené rizikové faktory správania sa majú priamy dopad na ochranu osôb pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách vzhľadom na zmenu modelu správania sa. Môžu sa negatívne prejaviť najmä pri haváriách a určitých hromadných úrazov v dôsledku snahy o:

Spoločenská rovina sa ďalej premieta do zmeny správania sa a to ako na úrovni jednotlivca, tak i na úrovni kolektívu. Z toho dôvodu vznikajú nové rizikové faktory a to ako na úrovni účastníkov, tak i na úrovni organizátorov. Pri komplexnom hodnotení eliminovania bezpečnostných rizík vznikajúcich pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách je žiaduce pozornosť zo strany usporiadateľa sústrediť na: 1. tvorbu a prípravu legislatívneho rámca; 2. prijímanie opatrení na podnikovej úrovni a vhodný výber používaných manažérskych metód a techník. Eliminovanie bezpečnostných rizík zo strany účastníka je možné tiež v dvoch rovinách, t. j.: 1. v rovine osvety a tréningu; 2. v rovine uvedomenia fyzickej kondície a povahových vlastností jednotlivca. Použitá literatúra [1]

Bednárová; Bujčáková, M.; Chovancová, J. 2009: Medzinárodný manažment, Fakulta manažmentu, Prešovská univerzitav Prešove, 2009.

[2]

Hoffman, W.M.; Moore, M.J. 1992: Businessethics. 2nd print, USA: McGraw Print, 1992.

[3]

• získania osobného prehľadu o vzniknutej situácie s cieľom informovať známych a rodinu z pohľadu zachytenia senzácie;

Rosenberg, M.; Mečár, M. 2010: New Methods of Higher Education to Support the Specifics Needsof the __!region. In: Acta Moraviae 4/2010, volume II, pp. 10 - 16, Kunoviice. ISSN 1803-7607

[4]

• prejavenie osobnostných pováh účastníkov a organizátorov podujatia.

Kiyosaki. R.; T.2010: Sprisahanie bohatých. Bratislava: Babočka, 2010. ISBN 978-80-89482-12-2.

[5]

Tomanovičová, J. 2012: Vlijanie novoj ekonomiky na ozniknovenie i razvitie krizica. In: Acta Moraviae3/2012, volume IV. s. 121 - 128. ISSN 1803-7606.

[6]

Tomanovičová, J. 2012: Ethics In business field. In: Acta Moraviae 7/2012, volume IV, pp. 83 - 86, Kunoviice. ISSN 1803-7607.

• bezpečný únik z miesta ohrozenia; • presadenia sily a osobných záujmov; • nezohľadnenia individuálnych schopností a možností jednotlivcov, ktorí sa na danej akcii zúčastnili vo väzbe na vek, rodovú príslušnosť a telesnú spôsobilosť;

Možnosti eliminovania rizikových faktorov pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách Eliminovanie rizika pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách nie je jednoduchá záležitosť. Je potrebné Ostrava 5. - 6. ledna 2014

2


Metody identifikace slabých článků sítí a jejich využití při ochraně obyvatelstva Methods for Identifying Weak Links in Networks and their Application to Protecting the Population RNDr. Michal Bíl, Ph.D. RNDr. Rostislav Vodák, Ph.D., Mgr. Jan Kubeček, Mgr. Zbyněk Janoška, Mgr. Jiří Sedoník, Mgr. Richard Andrášik, Mgr. Martina Bílová Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Líšeňská 33a, 636 00 Brno [email protected] Abstrakt Každá společenská událost, při které se shromáždí větší množství osob, představuje potenciální dopravní problém. Obvykle platí, že komunikace v blízkosti místa konání jsou na krátký čas přetížené nebo alespoň na hranici svých kapacit. Dopravní poptávka v tomto období převyšuje své běžné hodnoty, zatímco dopravní nabídka zůstává stejná. Vzniká tak nebezpečná nerovnováha, kdy každý incident (pokles dopravní nabídky) může způsobit kolaps dopravy a následný chaos. Metody síťové analýzy jsou schopny identifikovat slabé články dopravního systému v předstihu. Díky tomu si můžeme připravit pro případ přerušení nebo snížení kapacity vybraných úseků sadu scénářů. Tyto metody lze využít nejenom při hodnocení dopravní sítě pro motorová vozidla v okolí konání akce, ale také pro sítě linek MHD nebo pro systém cest a chodeb v rámci budov. Klíčová slova Silniční síť, zranitelnost, slabé úseky, modelování, kritické úseky. Abstract Every social event attended by large groups of people poses a potential transport complication. Roads are overloaded during such events with traffic or are at least close to their maximum capacity. The traffic demand rises above its normal values, whereas the traffic supply remains constant. Hence, a dangerous imbalance emerges. Each incident within the road network may consequently cause a traffic collapse and consequent chaos. Methods for network analysis are able to identify those weak road links in advance. We are therefore able to prepare a set of scenarios for cases of road disruption or road capacity decreases. These methods can not only be applied to the assessment of a road network surrounding a planned event, but also to a public transport system or even to a system of corridors inside a building. Keywords Road network, vulnerability, weak links, modelling, critical segments. Úvod Silniční síť není pouze množina komunikací a jejich spojení, v podobě křižovatek, ale jde o komplexní systém (k problematice komplexní sítí viz např. Barabási 2005 nebo Newman, 2010). V síťovém prostředí se tudíž nestačí zaměřit pouze na jednu hranu, zde silnici, ale je nutné sledovat dopady jejího poškození (a tím spíše přerušení) ve zbytku sítě, kam se mohou šířit (Jenelius et al., 2006). V posledních přibližně dvaceti letech se problematika zajištění plynulého provozu v silniční síti dostává stále více do popředí zájmu (např. Berdica, 2002). Je to způsobeno mimo jiné tím, že je k dispozici stále vyšší výkon počítačů, a proto již není výjimkou, že Ostrava 5. - 6. ledna 2014

se lze setkat s projekty modelujícími dopady současného přerušení několika silnic v rámci regionálních sítí (Sohn, 2006; Matisziw et al., 2009; Jenelius, 2010). V tomto příspěvku jsme si vzali za cíl stručně představit postupy identifikace nejslabších článků sítě, což jsou úseky, jejichž úplné nebo částečné přerušení bude mít největší negativní dopad na celou síť. Pro jednoduchost bereme do úvahy pouze automobilovou dopravu a neuvažujeme změny ve volbě dopravního prostředku. Dostupná data Pro modelování zvýšené dopravní poptávky nebo dopadů přerušení úseku silniční sítě jsou potřeba data o topologii a geometrii silniční sítě, kapacitě komunikací (dopravní nabídka) a také ostatní údaje, které souvisejí s dopravní poptávkou. K tomu lze využít například údajů SLDB o počtech vyjíždějících za prací. K dispozici jsou data silniční sítě ČR z databáze Silniční databanky Ostrava a podrobnější data obsahující uliční síť (StreetNet od CEDA), dále intenzity dopravy na úsecích silniční sítě, které pocházejí z Celostátního sčítání dopravy v roce 2010, kapacity úseků silniční sítě, databázi dopravních nehod a aktuální data o přerušení dopravy (databáze JSDI). Mimo tyto zdroje lze rovněž využít data o plynulostech dopravy, která jsou založena na sledování pohybu flotil vozidel, případně SIM karet vlastníků mobilních zařízení. Přestože vztah mezi plynulostí a intenzitou dopravy není jednoznačně stanoven, lze pomocí vhodně umístěných dopravních radarů tuto závislost zpřesnit. Dopravní rizika v případě hromadných společenských akcí Na místo konání společenské události, se musí lidé nějakým způsobem dopravit. Pokud se jedná o akci většího charakteru (např. Dny NATO, setkání s papežem), je vhodné v co nejvyšší míře využít hromadné dopravní prostředky. Na podobné akce se vypravují zvláštní autobusy či vlaky, což usnadňuje dopravu a zejména parkování přímo v místě konání. Vždy je však značné množství lidí, kteří na akci přijíždějí vlastním vozidlem nebo autobusem. V případě Dnů NATO to činí přibližně 15 tis. vozidel každý den (zdroj: pořadatelé akce). Takový skokový nárůst dopravy může způsobit komplikace od tvoření kolon až po celkový kolaps dopravy v daném regionu. Organizátoři by měli proto dopředu odhadnout, jak se bude vyvíjet dopravní situace při očekávaném počtu účastníků, resp. očekávaném počtu vozidel a podle toho naplánovat rozmístění záchytných parkovišť, zabezpečit příjezdové trasy až do míst hlavních napojení na dálniční síť a zejména připravit krizové scénáře. Tyto scénáře využívají existenci silniční sítě v okolí akce, která se musí pro tyto účely, např. v prostředí GIS, vhodně připravit. Cílem je potom mj. najít nejslabší místa sítě, tj. místa, kde se může potenciálně hromadit nejvíce dopravních prostředků, případně místa, jejichž nefunkčnost by měla dopad na dopravu na celé síti. Pro identifikaci nejslabších článků sítě v okolí místa konání hromadné společenské akce je důležité vhodně zvolit rozsah sítě. Nestačí uvažovat pouze nejbližší okolí, ale je třeba síť rozšířit až do míst sjezdů z nejbližších dálnic nebo rychlostních komunikací, případné výjezdů z nejbližších velkých měst. Důvod spočívá v tom, že čím blíže budou vozidla k místu konání akce, tím méně komunikací mohou využít a tím je tedy méně možností si předem připravit objízdné a náhradní trasy. Navíc případné zneprůjezdnění hrany v blízkosti místa konané akce může 3


mít dopad na daleko větší část sítě než bychom čekali, jak bylo uvedeno výše. Nesmíme zapomenout na skutečnost, že se jedná o mimořádnou akci a že tedy mimo vlastních účastníků bude v síti probíhat běžná doprava, zejména tranzitní. Odhad zatížení je tedy nutno provést na základě analýzy dat z Celostátního sčítání dopravy, případně z předem vhodně rozmístěných dopravních radarů. Odhad počtu vozidel a míst odkud na akci přijedou Pro odhad počtu vozidel lze využít zkušeností z předchozích ročníků akce. Co se týká míst, odkud automobily přijíždějí, tak je situace složitější. Pro modelování dopravní poptávky není nutné znát přesné místo bydliště, ale naprosto postačí přiřadit každému zdrojovému uzlu sítě počet automobilů, který z něj bude vycházet, resp. do něho směřovat. Postupy k přiřazení vozidel k uzlům mohou pocházet např. z gravitačního modelu, kdy budeme předpokládat, že více vozidel přijede z větších, než menších měst a také více účastníků bude z měst bližších, než vzdálenějších konání akce. Další metody mohou zahrnovat například zohlednění lokalit, odkud lidé přistupují na webové stránky akce při přihlašování nebo z předprodeje vstupenek. To vše za předpokladu, že takové stránky existují a na akci je vstupné. Analýzou dat z formulářů webových stránek lze odhadnout přibližná místa, odkud mohou účastníci na akci přijet (IP adresy, Google Analytics). Využití aktuálních dat o přerušení dopravy k simulaci uzavřených úseků Díky JSDI známe aktuální i plánované uzavírky, takže víme, které úseky nemůžeme do výpočtu zahrnout. Z této databáze a databáze nehod dokážeme odhadnout, který úsek je náchylnější k nějakému druhu přerušení. Tyto informace se nedají použít přímo pro výpočet pravděpodobnosti přerušení dopravy, protože se týkají normálního (průměrného) stavu a ne situace, kdy po úseku projíždí mnohem vyšší počet vozidel. Tyto údaje lze použít pro určení míry pravděpodobnosti, se kterou se může na daném úseku vyskytnout nějaká dopravní komplikace. Je samozřejmě nutné brát do úvahy roční období (nemá tedy smysl analyzovat data pocházející ze zimního období, kdy jsou silnice přerušeny jevy, které se v létě, kdy se má konat akce, nevyskytují). Postupy výpočtu Ke každému zdrojovému uzlu je třeba vypočítat nejvhodnější cestu do místa konání. Na základě toho pro každý úsek zjistíme, kolik po něm přijede vozidel. Z dat, která má CDV k dispozici, jsme pro každý úsek schopni získat informaci o jeho kapacitě a také o tom, kolik jej využívá vozidel při běžném provozu (roční průměrná denní intenzita vozidel). Tuto informaci můžeme specifikovat podle toho, zda se jedná o provoz v pracovní dny nebo ve svátky, čímž ji zpřesníme. Jestliže známe průměrné zatížení každého úseku, víme také, kolik vozidel daný úsek je ještě schopen pojmout, než se jeho kapacita naplní. Stávající simulační modely V současné době existuje několik dostupných systémů modelování dopravy (např. PTV, Matsim), pomocí nichž se sleduje a vyhodnocuje zatížení silniční sítě vlivem různých překážek provozu. Algoritmy, na kterých uvedené software stojí (např. evoluční algoritmy), jsou aplikovány na danou oblast, v níž simulují změny systému až po Nashův rovnovážný stav systému (např. Scott et al., 2006). Jejich nasazení pro simulaci konání mimořádné akce je ale problematické, protože jsou stavěny právě pro dosažení zmíněného rovnovážného stavu, ke kterému je třeba několika iterací. Vycházejí z předpokladů, že každý řidič se snaží upravovat svoji pravidelnou cestu tak, aby dosáhl optima. To je využitelné pro města nebo sítě, kde se realizuje pravidelný každodenní provoz přibližně stejných účastníků, tj. běžná dojížďka. Tyto předpoklady, ale nejsou splněny, pokud se má jednat o jednorázovou akci. Je tedy nutné použít jiné přístupy. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Jedním z možných přístupů je řešení založené na analýze síťových systémů z pohledu jejich topologie (např. Latora and Marchiori, 2004). U každé sítě lze analýzou její topologické struktury identifikovat slabá místa (např. Bíl and Vodák, 2013). Můžeme pracovat výhradně na základě topologie nebo lze rovněž uvažovat význam každého uzlu, což není pouze křižovatka, ale také města, u kterých je možné rozlišit význam. Ten se obvykle charakterizuje pomocí počtu obyvatel (např. Taylor et al., 2006). Aplikace metod Scénáře obecně slouží k tomu, aby ukázaly chování systému při různých situacích, které mohou nastat. První může zahrnovat hromadný odjezd účastníků z akce k předem přiřazeným zdrojovým uzlům. Druhý scénář může počítat s tím, že při odjezdu účastníků bude neprůjezdný zadaný počet úseků. Výběr úseku vychází jednak z pravděpodobnosti založené na datech JSDI. Jako třetí scénář se doporučuje modelovat mimořádné situace, kdy se množství vozidel na dané komunikaci blíží její kapacitě, což dopravu zpomaluje a řidiči mají tedy tendence se přesouvat na méně vytížené komunikace. Ve všech třech scénářích je klíčové zjistit, zda a kde se vyskytnou případné dopravní problémy. Závěr V rámci uvedeného stručného přehledu jsme zamýšleli seznámit čtenáře s možnými přístupy z oblasti síťových analýz, které lze použít pro identifikaci slabých úseků silnic, dopadů jejich zneprůjezdnění a pro případy zvýšení dopravní poptávky v době konání jednorázových hromadných společenských akcí. Poděkování Příspěvek vznikl za podpory projektu TRISK - VG20102015057 - Kvantifikace rizika ohrožení dopravní infrastruktury České republiky přírodními hazardy, poskytnutého v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010 - 2015. Použitá literatura [1]

Barabási, A.L.; 2005.: V pavučině sítí. Paseka, Praha, 280 s.

[2]

Berdica, K.; 2002.: An introduction to road vulnerability: what has been done, is done and should be done. Transp. Policy 9, 117 - 127.

[3]

Bíl, M.; Vodák, R.; 2013.: Odolnost silniční sítě proti následkům katastrof. Silniční obzor 74, 176 - 179.

[4]

Jenelius, E.; Petersen, T.; Mattsson, L.G.; 2006.: Importance and exposure in road network vulnerability analysis. Transportation Research Part A 40, 537 - 560.

[5]

Jenelius, E.; 2010.: Redundancy importance: Links as rerouting alternatives during road network disruptions. Procedia Engineering 3, 129 - 137.

[6]

Latora, V.; Marchiori, M.; 2004.: How the science of complex networks can help developing strategies against terrorism. Chaos, Solitons and Fractals 20, 69 - 75.

[7]

Matisziw, T.C.; Murray, A.T.; Grubesic, T.H.; 2009.: Exploring the vulnerability of network infrastructure to disruption. The Annals of Regional Science 43 (2), 307 - 321.

[8]

Newman, M.E.J.; 2010.: Networks - An Introduction. Oxford University Press.

[9]

Scott, D.M.; Novak, D.C.; Aultman-Hall, L.; Guo, F.; 2006.: Network robustness index: a new method for identifying critical links and evaluating the performance of transportation networks. Journal of Transport Geography 14, 215 - 227.

[10] Sohn, J.; 2006.: Evaluating the significance of highway network links under the flood damage: An accessibility approach. Transportation Research Part A 40, 491 - 506. [11] Taylor, M.P.; Sekhar, S.V.C.; D’Este, G.M.; 2006.: Application of Accessibility Based Methods for Vulnerability Analysis of Strategic Road Networks. Netw Spat Econ 6, 267 - 291. 4


Krizová komunikace Crisis Communication doc. Ing. Jaroslav Blaha, CSc. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Estonská 500/3, 101 00 Praha-Vršovice [email protected] Abstrakt Problematika krizové komunikace je významná součást celého komplexu krizového řízení. V procesu shromažďování, analýzy, monitorování průběhu mimořádné události a navazující obnovy postiženého teritoria má krizová komunikace nezastupitelnou roli. Včasné a přesné informace v rámci jednotlivých prvků krizového řízení, informace poskytované veřejnosti i sdělovacím prostředkům významným způsobem ovlivňují vzájemné vztahy jednotlivých zainteresovaných prvků i potenciálních adresátů poskytovaných informací. Klíčová slova Krizové řízení, krizová komunikace, mimořádná událost, centrum krizové komunikace. Abstract The issue of crisis communication is an important part of the complex crisis management. In the process of gathering, analyzing, monitoring the incident and subsequent recovery of the affected territory has an irreplaceable role in crisis communication. Timely and accurate information accurately within individual elements of crisis management, information provided to the public and the media significantly affect the mutual relations of the elements involved and the potential addressees of the information provided. Keywords Crisis management, crisis communications, emergency, crisis communications center. Úvod Přesnost informací, sdělování, informační tok a řada dalších pojmů, ve kterých se projevuje významná sociální realita, tj. oblast dorozumívání a komunikace se staly zejména v současných podmínkách rozvoje společnosti, vědy a kultury velmi významnou a značně frekventovanou kategorií. Budeme-li chápat komunikaci jako přenos sdělení potřebných informací od odesilatele k adresátovi, pak smyslem efektivní komunikace je porozumění mezi těmito osobami. Sdělení obvykle není podáno jednorázově, to znamená, že na prvotní informaci adresát reaguje, pak následuje reakce odesilatele atd., čímž vzniká jakýsi uzavřený cyklus obvykle nazývaný komunikační proces. V procesu realizace krizové komunikace sehrává významnou roli „public relation“ - vztahy s veřejností. Jejím posláním je ovlivňovat vztahy mezi veřejností a orgány řešícími prevenci, popř. dopady vzniku krizové situace. Cílem je dosáhnout vzájemného porozumění, pochopení a důvěry na základě sladění aktivit všech zúčastněných.1 Je tedy logické, že narůstá význam a důležitost informací a vhodně zvolené formy komunikace v situaci, kdy může dojít k narušení rovnovážného stavu, nebo když vzniká krizová situace, mimořádná událost. V takovém to okamžiku je včasná, rychlá a úplná informace stejně důležitá pro fungování celého systému krizového řízení i pro obyvatele v ohrožených oblastech. Informace obsahově 1

Veber, J. a kol. 2009.: Management. Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha: Management Press 2009, s. 182. ISBN 978-80-7261-200-0.


úplná a poskytnutá ve správný čas se stává základem správného rozhodnutí krizového managementu i nadějí na přežití. Jen tak lze přijímat správná řešení k zachování sociálního i materiálního potenciálu, zamezení nebo alespoň minimalizaci případných ztrát. Krizová situace je více méně přesně definovatelný, ale je v řadě případů obtížně konkretizovaný stav a průběh reality. Vzniká po narušení obecně vyvážených poměrů mezi jednotlivými elementy a vztahy v systémech, které mají přírodní, technický nebo společenský charakter. Lze říci, že krizová situace může být vyvolána v kterékoliv době např. živelnou pohromou, technickou nebo technologickou havárií nebo teroristický, popř. politickým násilím. Význam a efekt komunikace Nedílnou součástí a významným atributem kvality řešení všech aspektů krizové situace je optimální tok informací - krizová komunikace. I když v současnosti existuje řada programů krizového řízení, zejména v otázkách odborných či personálních, v oblasti krizové komunikace je celá situace zatím, mnohdy redukována na problémy organizační a technické. Často je opomíjeno sociální hledisko přenosu informací v rámci krizové komunikace. Ve stresových situacích, které vždy mimořádné události provázejí, nevhodná, nepřesná či neúplná informace může mít neetický dopad a může, konec konců významnou měrou ovlivnit průběh i celkový výsledek řešení krize. Efektivní komunikací pro tyto účely myslíme tu komunikaci, která splnila svůj účel, to znamená myšlenka, resp. myšlenky, které chtěl odesilatel sdělit, se bez podstatného zkreslení dostaly až k adresátovi a ten je správně pochopil. Občas není nutné se efektivitou komunikace příliš zabývat, protože případné nedorozumění není závažné a navíc se v průběhu komunikace nejenom objeví, ale taky vysvětlí. Existují však i situace, kdy je naopak velmi důležité, aby k nedorozumění vůbec nedošlo. Může to být např. tehdy, když je komunikace do značné míry jednosměrná - přednášky ve škole, informace předávané ve firmě např. na školeních či informačních poradách, popis určité činnosti při vzniku mimořádné situace, objektu nebo stavu a další. Mnohdy je nutné volit kompromis mezi tím, aby sdělení bylo co nejstručnější a tím, aby bylo co nejpřesnější. Znát a používat pravidla pro efektivní komunikaci je však vhodné ve všech situacích. Prvním pravidlem je brát na vědomí existenci vnitroskupinového jazyka a pokud je to potřebné, používat důsledně spisovnou češtinu (resp. jinou řeč). Je dobré uvědomit si, že naše naslouchání ovlivňují různé faktory jako např. selektivní naslouchání, hodnotové soudy, komunikační přetížení nebo statut komunikačního partnera. Potřebu informací nelze chápat jako jednorázovou záležitost. Potřeba informací nevzniká až v okamžiku, kdy dochází k nějakému nerovnovážnému stavu a končí zároveň s ukončením obnovy. Takovéto pojetí krizové komunikace je nutno považovat za nevhodné a nesprávné. V každém okamžiku existence člověka, instituce, podniku má potřeba informací, jejich získávání a předávání objektivní charakter. Přesnost informací, formy a způsoby jejich sdělování odráží významnou sociální realitu. Informace a komunikace se v důsledku technického i sociálního rozvoje společnosti staly významným fenoménem současnosti. Trend poslední doby předznamenává pokročilejší stadium v vývoji společnosti. Informační společnost se začíná postupně měnit na společnost komunikační. Prostý přístup k informacím již přestává být jednoznačnou výhodou. Na významu nabývá

5


schopnost s informacemi dále pracovat, analyzovat je, sdílet je, předávat je a šířit je, znamená komunikovat.2

informovat veřejnost o stavu vzniklé situace, působení škodlivých a ničivých faktorů a průběhu záchranných prací.

Odesilatel musí nejprve myšlenku, kterou chce sdělit, převést do podoby, v níž ji sdělit lze. Tento proces se jmenuje kódování a obvykle se myšlenky verbalizují. Slova se pak přenesou pomocí nějakého média (ať již v podobě elektronické, psané nebo přímo jako zvuk vzduchem) a adresát je následně dekóduje. Obvykle pak následuje adresátova odpověď - zpětná vazba. Na celý tento proces mohou působit různorodé šumy a komunikaci narušovat.3

V první řadě jde o právo občana na informace, aby se mohl včas a svobodně rozhodnout bez ohledu na to, má-li informace pozitivní či negativní obsah. Jedná se o důležitý okamžik, přes který se promítá veřejné mínění i samotná opatření likvidace či obnovy postiženého teritoria.

V současné době je krizovým štábům i ostatním orgánům a institucím, které se problematikou krizového řízení zabývají, k dispozici celá řada programů, manuálů, standardizovaných postupů v otázkách metodických, odborných nebo personálních i ostatních manažerských činnostech, na které bylo nebo je možné vypracovat potřebné algoritmy řešení. Pro činnost při prevenci vzniku mimořádné situace, průběhu realizace záchranných prací či v procesu obnovy existuje celá řada doporučení a postupů jak jednotlivé fáze krizové situace zvládnout. Při přípravě na řešení možných mimořádných událostí, při provádění záchranných a likvidačních prací se používá tzv. krizová komunikace. Krizová komunikace je chápána jako přenos informací mezi státními orgány, územními samosprávními orgány a mezi složkami Integrovaného záchranného systému za využití prostředků hlasového a datového přenosu informací veřejné telekomunikační sítě i vybraných částí neveřejných telekomunikačních sítí.4 Krizovou komunikaci můžeme rozdělit na dvě složky: vnější a vnitřní komunikaci. Vnější krizová komunikace Vzhledem k existenci celé řady zákonných ustanovení a také k objektivním potřebám krizového řízení lze konstatovat, že řada komunikačních aktivit s vnějším okolím je v určitém slova smyslu povinná. Při řešení krizových situací má vnější komunikace značný význam a specifické postavení. Je propojena s řadou vnějších prvků - nepřímých účastníků, jako je tisk, rozhlas televize. Neopomenutelné místo mají i příbuzní osob v místě krize a další. Aktivity, metodiku a postup krizové komunikace, vzhledem k řadě zvláštnosti nelze zapracovat do žádného plánu. Ukazuje se nutnost vytvářet a na vysoké profesionální úrovni udržovat takový orgán, který bude schopen informační výstupy nejen zpracovávat, ale je i přesně a ve vhodnou dobu předávat veřejnosti. Tento prvek krizového řízení může významně přispět k zabránění vzniku a šíření nepřesných nebo neúplných a nepravdivých zpráv či dohadů. Může rovněž přispívat ke snižování možnosti vzniku živelnosti či paniky. Obecná představa o činnosti centra krizové komunikace (tiskového centra) již existuje. Je známa rovněž řada zkušeností při zajišťování různých akcí, kdy toto centrum svoji aktivitou přispívalo k prohlubování veřejné informovanosti. Stejně tak je důležité, aby tento významný prvek krizového řízení, krizové či informační centrum, tiskové středisko bylo schopno zajišťovat také řadu podpůrných činností ve prospěch krizového centra (štábu). Jedná se např. o podíl na vytváření příznivého společenského klimatu pro zvládnutí mimořádných situací, sběr informací a jejich analýzu jako podklad pro rozhodnutí krizového štábu. Z hlediska rozsahu a postupu plnění úkolů musí být pro všechny prvky krizového řízení zcela samozřejmou povinností včas 2

3

4

Veber, J. a kol. 2009.: Management. Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha: Management Press 2009, s. 181. ISBN 978-80-7261-200-0. Botek, M.: Manažerská komunikace. Vydavatelství VŠCHT Praha 2007. ISBN 978-80-7080-657-9. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., § 18.


Druhým důvodem je potřeba objektivních informací o skutečném stavu. Z psychologického hlediska pravdivá a včas podaná informace významně ovlivňuje psychiku zúčastněných. Tento fakt je dostatečným důvodem k tomu, aby příslušné orgány krizového řízení nepodceňovaly potřebu informací. Programově musí pro jejich přenos a předávání vytvářet vhodné podmínky. Je nepřípustné aby, zejména v krizových situacích, kompetentní orgány váhaly či odmítaly poskytovat informace. Publikum - adresáty sdělovaných informací, lze, podle jejich místa v okamžiku ohrožení, rozdělit do dvou velkých skupin: a) osoby z pásem ohrožení i z pásem přilehlých, kde se soustřeďují k činnosti záchranné, zásahové jednotky; b) široké publikum, což představuje osoby mimo postižené oblasti. Pro tuto skupinu osob je charakteristické, že veškeré informace mají podpůrný, zprostředkovaný charakter. Třetím důvodem pro existenci centra krizové komunikace (informačního centra) je nutnost odstranit nežádoucí, zkreslující či falešné informační zdroje. Pouze pracovníci tohoto centra by měly mít, jako jediná skupina právo disponovat poskytováním či zprostředkováním informace z krizového štábu. Ostatní příslušníci a všechny týmy krizového řízení by měly být zavázáni mlčením. V tomto přístupu lze spatřovat omezení úniku neúplných informací či zkreslení skutečného stavu. Komunikační šumy tvoří velmi heterogenní skupinu, takže se pro lepší pochopení řadí podle několika hledisek. Jedno z nich podle délky působení rozlišuje momentální a dlouhodobější šumy. Jiné hledisko dělí šumy na vnější a vnitřní. Za vnější rušení komunikačního procesu můžeme pokládat nadměrný hluk, nepohodlnou židli, cizí osobu v místnosti, velké horko či chladno, příliš slabé či silné, případně blikající světlo apod. Tyto skutečnosti mohou nepříjemně narušit, někdy i zcela znemožnit přenos informací. Mezi vnitřní rušivé fyzické a psychické faktory patří například nepříznivý fyzický stav účastníka komunikace, bolest hlavy, pociťovaný časový stres či aktuální emocionálně nepříznivé vyladění. Vnitřní krizová komunikace Vnitřní komunikace se zejména využívá jako významného prostředku získávání druhých k tomu, aby dělali, co je třeba. Na komunikační obratnosti, dovednosti, přesvědčivosti argumentů manažera často závisí, jak se mu podaří podnítit, aktivizovat pracovníky k realizaci stanovených úkolů.5 Krizová komunikace je nedílnou součástí krizového řízení. V podstatě jde o vzájemné vazby mezi subjekty krizového řízení, mezi které lze zařadit: a) orgány státní správy a samosprávy, b) hospodářské organizace, c) jednotky Integrovaného záchranného systému, Krizovou komunikace nelze redukovat pouze na vazby mezi uvedenými subjekty. Uvnitř každého z uvedených subjektů lze najít další komunikační vazby. Vnitřní krizovou komunikaci lze rovněž chápat jako proces výměny informací, jako podmínku 5

Veber, J. a kol. 2009.: Management. Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha: Management Press 2009, s. 187. ISBN 978-80-7261-200-0. 6


pro mnohostranný a nepřetržitý tok informací, který prostupuje všemi fázemi prevence, záchrany a likvidace následků mimořádné události. V době stability systému bude kontrola a zajištění připravenosti všech prvků krizové komunikace otázkou běžné rutiny. V této fázi je nutno se zaměřit na vytváření neformálních vztahů mezi subjekty, preventivní kontroly připravenosti všech řídících pracovníků i technického zařízení. K tomu, aby krizová komunikace probíhala úspěšně je nutno vytvářet podmínky již předem. Nelze totiž předpokládat, že bude možné zahájit účinnou a efektivní krizovou komunikaci až „nastane čas“. Je potřebné, aby již v době přípravy havarijních plánů byla vyčleněna přípravná pracovní skupina, která průběžně vytváří podklady pro možnou krizovou situaci. Ne vždy se v rámci metodiky krizových štábů uvažuje o tom, že krizová komunikace představuje také kontakt mezi jednotlivci, skupinami na jednotlivých úrovních řízení, komunikací mezi detašovanými prvky krizového štábu apod. V tomto smyslu krizová komunikace musí, nebo alespoň by měla tvořit vysoce specializovanou a přitom nezastupitelnou aktivitu ve všech fázích činnosti krizových center a pracovišť. Je nutno předpokládat, že tiskové středisko (centrum krizové komunikace) se musí transformovat a po vzniku mimořádné situace se stát skutečným centrem krizové komunikace. Tím na sebe soustředí informační monopol a stává se jakýmsi filtrem mezi „vnějším světem“ a místem zásahu. Přebírá tak odpovědnost za včasné a úplné informace, za styk s veřejností. Současně se musí stát jakousi bariérou emocí a vášní obyvatelstva mimo zásah a stejně tak odolávat „nájezdům“ zástupců sdělovacích prostředků. Pokud se podaří tento stav nastolit, odlehčí se a usnadní vnitřní komunikace a omezí se narušování činnosti krizového štábu. Tiskové středisko krizového štábu Řešení vzniklého rizika, mimořádné, či krizové situace vždy klade značné nároky na činnost manažerů - řídících pracovníků. Výjimkou není ani četnost či opakování se mimořádné situace nebo určitá podobnost průběhu a náznak standardizace možného řešení. Nicméně lze konstatovat, že způsoby realizace řídících činností, složení krizového týmu musí vycházet z obecně platných zásad a prověřených postupů. Tyto zásady musí být vhodným způsobem aplikovány v konkrétním prostoru a čase jako odraz požadavku na minimalizaci škod a ztrát. Pro činnost krizového štábu bude vždy charakteristická potřeba respektovat vzniklou situaci a její průběh, variabilnost nárůstu sil a prostředků. Pro úspěšnou a efektivní činnost krizového štábu to znamená, že již v období přípravy a realizace preventivních opatření je nutno vytvořit potřebné personální, organizační a materiální a technické předpoklady. Nelze připustit, aby se základní koncepce řízení a tvorby pracovních skupin začala vytvářet až v okamžiku, kdy se plně projevují následky a dopady vzniklé mimořádné situace. V zákoně č. 240/2000 Sb. je krizové řízení definováno jako souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů, zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Krizové řízení je možné tedy charakterizovat jako proces spojený s řízením rizik, které jsou charakterizovány vývojovými etapami jež využívají vedoucí pracovníci (krizový manageři) při hrozbách nebo při vzniku mimořádných událostí. Je tedy nutno již předem vytvořit scénáře, metodiky či postupy činnosti skupin, štábů, které mají efektivně vzniklou situaci řešit. Je třeba stanovit, alespoň rámcově, zásady a algoritmy předpokládané činnosti. To znamená: a) musí být předem jasné složení, způsob, organizace krizového štábu,


b) musí být stanoveny lhůty a způsob doplnění funkčních celků souběžně se zahájením prací krizového štábu, c) jednotlivá pracoviště musí být vhodným způsobem začleněna do kompaktního informačního systému vnitřní komunikace s jediným kontrolovatelným výstupem mimo krizový štáb, aby se zabránilo vzniku zkreslených, popřípadě nežádoucích či neúplných informací, d) musí být vytvořena možnost jednotlivá pracoviště autonomně řídit, e) vedoucí pracovníci každého pracoviště musí být vybaveni potřebnými pravomocemi a odpovědností, f) musí být předem připraven způsob a formuláře hlášení a zásady součinnosti mezi těmito skupinami, g) musí být předem vytvořeny podmínky pro efektivní ochranu informací před nepovolanými osobami v souladu s platnými zákony. Zasedání krizového štábu se obvykle konají na pracovištích krizového řízení zřizovaných u hasičského záchranného sboru kraje, jejichž prostory jsou pro potřeby krizového štábu vybaveny. Na úrovni obce nebo tam, kde není pracoviště HZS vybaveno vhodnými prostorami, je využívána zasedací místnost nebo účelově připravované prostory příslušného orgánu krizového řízení.6 Z výše uvedeného je zřejmé, že je nezbytné, aby od samého počátku bylo součástí krizového štábu specializované pracoviště, které bude zabezpečovat jediný a dobře kontrolovatelný výstup informací mimo krizový štáb, podílet se na výměně informací a vnitřní komunikaci krizového štábu, analyzovat získané informace a konec konců aktivně realizovat public relations - styk s veřejností. Místo, objekt určený pro činnost informační střediska by měl být všeobecně známý, zpravidla by měl být umístěn v některé z běžně dostupných budov s možností využívat již instalované technické vybavení - počítačovou síť, telefony, ozvučení, apod. Je vhodné, aby tento objekt byl oddělen od pracoviště krizového štábu i jeho odborných skupin. Lze tak zabránit pohybu nepovolaných osob ve vyčleněných prostorech, omezení úniku služebních informací. Toto pracoviště i když může být nazýváno různé - např. centrum krizové komunikace, informační centrum, bude v zásadě plnit následující úkoly: a) zajišťovat sběr a analýzu informací o činnosti v místě zásahu, o postojích, názorech a ohlasech veřejnosti; b) zajišťovat kontakt se zástupci sdělovacích prostředků a pravidelně je informovat o činnosti krizového štábu, situaci na místě zásahu, o opatřeních, která již byla provedena nebo se připravují v nejbližší době; c) podle rozhodnutí vedoucího krizového štábu zajišťovat informovanost obyvatel v místě zásahu i širším okolí; d) dokumentovat činnost zásahových jednotek a klíčová rozhodnutí krizového štábu. Personální složení a materiální vybavení může být, v závislosti na konkrétní situaci a možnostech zřizovatele, různé. Určujícím kriteriem pro výběr vhodných pracovníků s ohledem na náročné nasazení, by vždy měla být vysoká profesionální připravenost, schopnost s přehledem a samostatně plnit předpokládané úkoly i ve vypjatých a psychicky náročných situacích. Základní strukturu, vybrané funkce tohoto pracoviště je nezbytné vytvořit již před vznikem mimořádné situace v předkrizovém období. Při respektování možných budoucích aktivit, takto vytvořené pracoviště se stává základem pro postupné personální i materiální doplnění. 6

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., § 14 odst. 2 a § 18 odst. 2. 7


Materiální vybavení musí umožňovat plnění všech předpokládaných úkolů a činností po celou dobu působení. Zpravidla se bude jednat o dobu od vzniku mimořádné události, v etapě rychlého překonání a minimalizace jejích dopadů (odezva), až po dobu odstraňování následků působení negativních faktorů krizové situace (obnově). Do vzniku mimořádné události lze charakterizovat období jako „předkrizové“. Výsledkem přípravných aktivit v tomto období by mělo být bezchybné fungování informačních kanálů. Musí být zabezpečena příprava na sběr, třídění a vyhodnocování informací. Charakteristickým ukazatelem by mělo být vytvoření neformálních vazeb a tím i možností získávat nadstandardní informace. Časová mez, kdy má centrum krizové komunikace vstoupit do informačního systému veřejnosti bude záviset jak na konkrétní situaci tak na tom, kdy a jakým způsobem dojde k uvolnění potřebných informací. Je nezbytné, aby komunikační cesty byly přímé a požadované informace byly zcela jednoznačné. Již v této etapě, ani v celém průběhu činnosti informačního centra nelze opomíjet žádné dotazy nebo nepřesnými odpověďmi vytvářet možnost dohadů, případně používat takové informace, která by mohly mít více významů. Lze konstatovat, že ten, kdo přichází s informací jako první získává důvěru. Je tedy vždycky výhodnější některé informace kvalitně zpracovat a prezentovat v době co nejkratší a postupně je doplňovat, než dodatečně čelit spoustě dotazů a vysvětlovat skutečnosti, které pronikly nekontrolovanými kanály. Časová relace posloupnosti sdělovaných informací bude záviset na skutečných podmínkách a průběhu řešení mimořádné situace. Vydání oficiální závěrečné zprávy lze předpokládat v okamžiku, kdy krizový štáb již bude vědět, že situace v místě zásahu nepředstavuje další bezprostřední krizi a je zahájena likvidace následků, popřípadě proces obnovy původního stavu. Celkově lze uvedený postup vymezit tak, že komplexní informační zpráva vždy musí završit určitou etapu řešení mimořádné situace a informovat o stavu přípravy k další etapě činnosti.

Ve fázi likvidace bude účelné nechat po nějakou dobu působit tzv. „horkou linku“ a podle potřeby a situace uspořádat tiskové besedy. Bude vhodné, aby celý průběh mimořádné události byl komplexně vyhodnocen, aby se závěry, doplněné potřebným komentářem, byla seznámena široká veřejnost. Závěr Krizová komunikace je nezbytnou součástí systému krizového řízení. Lze konstatovat, že poslání a činnost centra krizové komunikace je nenahraditelná a přispívá ke stabilizaci vzniklé situace. Krizová komunikace a prvky systému, které ji mohou a musí poskytovat je nenahraditelná a přispívá významným způsobem k řešení a stabilizaci vzniklé situace. Má-li komunikace obecně a krizová komunikace zvlášť, přispívat k dosahování podnikových cílů, musí vycházet z definované strategie krizového řízení. Cíle a strategie komunikace se musí opírat o znalost současné situace, poznání a analýzu možných vlivů na vznik mimořádné situace. Jen tak je totiž možné navrhnout optimální formy ochrany obyvatelstva, aktivity jednotlivých prvků integrovaného záchranného systému a poté hodnotit jejich reálné výsledky prevence a likvidace následků mimořádné situace. Použitá literatura [1]

Botek, M.: Manažerská komunikace. Vydavatelství VŠCHT Praha Technická 5, 166 28 Praha 6. 2007. ISBN 978-80-7080657-9.

[2]

Veber, J. a kol. 2009.: Management. Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha: Management Press 2009, s. 187. ISBN 978-80-7261-200-0.

[3]

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., § 14 odst. 2 a § 18 odst. 2.

[4]

Ministerstvo vnitra. Směrnice ministerstva vnitra, kterou se stanoví organizační uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti a vedení dokumentace. In: Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí ročník 1 13. prosince 2001 částka 9.

Činnost centra krizové komunikace v etapě likvidace následků mimořádné události a obnovy původního stavu je třeba jednoznačně zahájit vydáním oficiální zprávy o zvládnutí situace v místě mimořádné události. Je třeba konstatovat, že se podařilo úplně zastavit působení ničivých a škodlivých faktorů.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM EDICE SPBI SPEKTRUM

79.

SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

MICHAIL ŠENOVSKÝ MILAN ORAVEC PAVEL ŠENOVSKÝ

TEORIE KRIZOVÉHO MANAGEMENTU

Teorie krizového managementu Michail Šenovský, Milan Oravec, Pavel Šenovský Tato kolektivní monografie se zabývá základními teoretickými předpoklady krizového managementu. Jsou zde rozebrány jednotlivé fáze rizika, metody jejich rozpoznání a možné způsoby omezení jejich působení. Publikace je členěna do kapitol, kdy každá kapitola popisuje a řeší konkrétní problematiku včetně zdůraznění ekonomické stránky práce s riziky. Publikace dále představuje analytické metody vhodné k identifikaci rizika a stanovení priorit při omezení jejich působení. V závěrečných kapitolách se autoři zabývají systémovým přístupem při hodnocení rizik, přechodem od konvenčních metod posuzování rizik ke klíčovým ukazatelům výkonnosti a jsou zde představeny i modely efektivity nákladů na bezpečnost. V příloze je zpracován výkladový slovník pojmů používaných v krizovém managementu. ISBN 978-80-7385-108-8. Rok vydání 2012.

cena 130 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


8


Analýza zraniteľnosti mestského prostredia s využitím prostriedkov geoinformatiky a modelovania Analysis of the Urban Environment Vulnerability Using the Geoinformatics and Modelling Tools Ing. Danka Boguská1 Ing. Andrea Majlingová, PhD.

2

doc. Ing. Mikuláš Monoši, PhD.3 Prešovská univerzita v Prešove, Fakulta zdravotníckych odborov Partizánska 1, 080 01 Prešov, Slovenská republika 2 Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta T. G. Masaryka 2117/24, Slovenská republika 3 Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika [email protected], [email protected] [email protected]

1

Abstrakt V príspevku predstavujeme prístup a výsledky hodnotenia zraniteľnosti mesta Bardejov vzhľadom na potenciálne živelné pohromy a havárie na báze geoinformatiky, modelovania v prostredí voľne šíriteľných programov ALOHA a HEC-RAS určených pre modelovanie dopadov toxického rozptylu nebezpečných látok a hydrodynamického modelovania a pre stanovenie rozsahu ohrozenej zóny týmito druhmi mimoriadnych udalostí. Ako nástroj vizualizácie používame okrem prostredia GIS aj prostredie Google Earth. V práci sa okrem stanovenia ohrozenej oblasti zaoberáme aj možnosťami stanovenia počtu potenciálne ohrozených obyvateľov na príklade mesta Bardejov. Kľúčové slová Analýza rizík, mimoriadná udalosť, zraniteľnosť, živelné pohromy, geoinformatika. Abstract In this article we introduce an approach and results of assessment of vulnerability of the Bardejov city concerning the potential natural disasters and accidents on the basis of geoinformatics, modelling in the ALOHA and HEC-RAS, programs specified for modelling of impacts of toxic dispersion of dangerous substances and hydrodynamic modelling and to estimate the range of those emergencies endangered zone. For visualisation we use except for the GIS also GoogleEarth environment. In this work we also deal with the possibility of determining the number of potentially endangered inhabitants on the example of the Bardejov city, except the estimation of zone endangered. Keywords Risk analysis, emergency event, vulnerability, natural disasters, geoinformatics. Úvod Výskyt čoraz častejších extrémnych prejavov počasia, ktoré súvisia s prebiehajúcou klimatickou zmenou, nestále prebiehajúci vývoj v oblasti technickej, technologickej či narastajúci počet nových nebezpečných látok a zlúčenín vedie k narastaniu frekvencie výskytu mimoriadnych udalostí v celosvetovom meradle. Základným predpokladom pre predchádzanie vzniku mimoriadnych udalostí je dobre zvládnutá preventívna stránka problému. Poznanie nebezpečenstiev, vlastností ich zdrojov a podmienok za akých vznikajú je základným predpokladom na ich predchádzanie či minimalizáciu ich dopadov. Z hľadiska ochrany obyvateľstva je však dôležité poznať aj dôsledky takýchto udalostí Ostrava 5. - 6. ledna 2014

a ich dopady najmä na život a zdravie ľudí, ale aj ich majetok, ktorý významným spôsobom ovplyvňuje kvalitu ich života. V príspevku predstavujeme prístup k hodnoteniu zraniteľnosti mesta Bardejov na základe využitia informácií o zdrojoch potenciálneho ohrozenia obyvateľstva, vychádzajúc z dokumentu Analýza územia obvodu z hľadiska vzniku možných mimoriadnych udalostí. Pre hodnotenie jej dopadov a na spracovanie digitálnych podkladov sme využili nástroje geografických informačných systémov a voľne dostupných programov ALOHA a HEC-RAS. Problematika Identifikácia zdrojov rizika, analýza rizík, ich hodnotenie a monitorovanie je súčasťou nepretržitého kolobehu riadenia rizík. Manažment rizík charakterizoval Šimák (2006) ako logickú a systematickú metódu určovania súvislostí v akýchkoľvek činnostiach, funkciách alebo procesoch, identifikovania rizík, ich analýzy, hodnotenia, znižovania a priebežného monitorovania, ktorá umožňuje minimalizovať straty a maximalizovať príležitosti. Z hľadiska analýzy rizík, možno túto analýzu zamerať na stanovenie pravdepodobnosti výskytu určitého negatívneho javu podľa posudzovaného scenára jeho vývoja, sily ktorou pôsobí na posudzované systémy. Stanovenie tejto pravdepodobnosti je úzko previazané s frekvenciu výskytu tohto scenára negatívneho javu v minulosti. Okrem spomínaného spôsobu sa často pre posudzovanie rizika využíva prístup pre jeho hodnotenie v zmysle posudzovania jeho jednotlivých komponentov: náchylnosť, zraniteľnosť, expozícia a odolnosť (pružnosť). Náchylnosť vyjadruje stránky (vlastnosti) posudzovaného systému, ktoré umožňujú vznik negatívneho javu, podporujú jeho pôsobenie a môžu prípade reálneho pôsobenia spomínaného javu spôsobiť až nezvratné poškodenie tohto systému či až jeho zničenie. Zraniteľnosť hovorí o dopadoch mimoriadnej udalosti, o tom čo všetko bude postihnuté, zničené v dôsledku pôsobenia negatívneho javu, činiteľa. Je však výhľadovou premennou. Vyjadruje len potenciál poškodenia. To čo vidíme ako škody v dôsledku pôsobenia negatívnych činiteľov sú škody samotné. S poškodením, škodami úzko súvisí aj ďalší pojem expozícia, t.j. vystavenie systému pôsobeniu negatívneho činiteľa. V tomto prípade počítame koľko prvkov systému bude postihnutých pôsobením negatívneho činiteľa rovnakým spôsobom. Odolnosť/pružnosť (angl. resilience) je priamo úmerná zraniteľnosti. Keďže zraniteľnosť vyjadruje potenciál poškodenia, odolnosť v tomto zmysle vyjadruje stav zabezpečenia systému z hľadiska prevencie a z hľadiska represie (často sily a prostriedky). Vo svete sa manažérstvu rizík a analýze jeho jednotlivých komponentov venuje viacero odborníkov. Títo odborníci sú združení pod Inštitútom pre bezpečnosť obyvateľstva a životného prostredia UNU - EHS (United Nations University - Environmental and Human Security). Jeho hlavou úlohou je zlepšiť bezpečnosť obyvateľstva prostredníctvom prístupov založených na poznatkoch a skúsenostiach vedúcich k redukcii zraniteľnosti a environmentálnych rizík. UNU - EHS poukazuje na aspekt rizika a zraniteľnosti, bezpečnosti obyvateľstva, ako aj na dopady komplexných environmentálnych hrozieb a na zachovanie nepretržitého rozvoja (Majlingová 2010).

9


Identifikácia a aktualizácia hrozieb z hľadiska prírodných pohrôm, havárií, katastrof a teroristických útokov sa na Slovensku vykonáva už na úrovni okresných úradov na odboroch civilnej ochrany a krízového riadenia, v rámci vypracovania a každoročnej aktualizácie dokumentu „Analýza územia okresu z hľadiska vzniku možných mimoriadnych udalostí“. Obsahom tejto analýzy je popis možných mimoriadnych udalostí pre jednotlivé územné obvody (okresy) a ich dopadov, no predovšetkým na podklade rozsahu ohrozeného územia z predchádzajúcich skúseností, avšak takmer úplne bez prípadného modelovania a simulácie iných potenciálnych scenárov vývoja udalostí, s ohľadom aj na extrémy počasia. V príspevku sa zaoberáme popisom prístupu k hodnoteniu zraniteľnosti mesta Bardejov voči povodni a úniku nebezpečnej látky, ktorý je založený na implementácii geografických informačných systémov (GIS) a systémov pre matematické modelovanie do analýzy dopadov vybraných mimoriadnych udalostí (povodne - HEC-RAS; únik nebezpečnej látky - ALOHA) a identifikácie obyvateľstva v ohrození. Materiál a metodika Analyzovaným územím je územie mesta Bardejov. Bardejov sa nachádza na severovýchode Slovenskej republiky a územne je spadá do Prešovského kraja. Je okresným sídlom a kultúrno spoločenským i hospodárskym centrom regiónu horného Šariša. Má viac ako 33 tisíc obyvateľov. Prevažujúcimi a v podstate i nosnými výrobnými odvetviami hospodárstva okresu Bardejov sú priemysel, poľnohospodárstvo a stavebníctvo.

v teplote 25 stupňov Celzia. Atmosférické dáta - fúka severozápadný vietor rýchlosťou 6m.s-1, teplota vzduchu je 7 stupňov Celzia, takmer jasno. Relatívna vlhkosť ovzdušia je 75 %, nádrž je naplnená do 83 % svojho objemu. Pre modelovanie a simuláciu havarijných situácii sme vybrali voľne stiahnuteľný program ALOHA, ktorý vyvinula americká firma EPA (Enviromental Protection Agency). Z hľadiska hrozby vzniku povodne, resp. záplav je významným vodným tokom rieka Topľa, ktorá preteká mestom. Zľava sa postupne stretáva s Mníchovským potokom na západnom okraji mesta, s Moliterkou pod sídliskom Vinbarg, Kamenným potokom východne od Moliterky, Kamencom neďaleko podniku JAS Export (smer Bardejovská Nová Ves; do neho ústi Bardejovský potok), Chotárnym potokom a Andrejovým potokom pri Bardejovskej Novej Vsi. Sprava rieka priberá Šibskú vodu pri moste za železničnou stanicou, s prítokom Lukavica (do nej ešte ústi Harčarovský potok). Ako vstupné údaje do výpočtu boli zadávané informácie týkajúce sa chemickej látky, parametrov budovy, odkiaľ amoniak uniká, meteorologických podmienok, popisu zdroja (nádrž a jej parametre, množstvo skladovanej látky, veľkosť otvoru, z ktorého amoniak uniká), viď obr. 1. Informácie o používanej technológii a jej parametroch boli získané z havarijnej dokumentácie danej prevádzky. Parametre chemickej látky sú načítané do prostredia automaticky po výbere danej látky v zozname/databáze nebezpečných látok, ktorý je súčasťou programu.

Priemysel okresu je reprezentovaný niekoľkými podnikmi orientovanými prevažne na odvetvie kožiarstva, strojárstva, obrábanie kovov a spracovanie dreva. Rozhodujúce výrobné a spracovateľské aktivity sú v prevažnej miere koncentrované do mesta Bardejov. Z hľadiska zamestnanosti je najdôležitejšia výroba obuvi, strojárska výroba, spracovanie dreva, obrábanie kovov a stavebníctvo. Z hľadiska identifikovaných hrozieb, ktoré môžu vážnejšie ohroziť životy a zdravie obyvateľstva a fungovanie služieb sú dva druhy mimoriadnych udalostí - havária spojená s únikom nebezpečnej látky a povodeň. Z hľadiska možnosti vzniku havárie spojenej s únikom nebezpečnej látky sme na území mesta identifikovali hrozbu úniku amoniaku, ktorý sa používa v technológii chladenia Zimného štadióna. K mimoriadnej udalosti spojenej s únikom amoniaku mimo technológiu môže dôjsť pri porušení celistvosti technológie chladiaceho systému. Dôvody tohto porušenia celistvosti môžu byť rôzne, od chýb materiálov a tesnení, chybné zvary, vysoký tlak v systéme, až po sabotáž. Najvýznamnejším rizikovým zdrojom únikov v technológii chladenia je strojovňa chladenia, v ktorej je okrem hlavnej technológie lokalizovaný aj najväčší potenciálny zdroj úniku amoniaku. Predpokladali sme únik celého obsahu tejto nádrže do miestnosti strojovne, jeho rozliatie sa po jej celej ploche a okamžité odparovanie a únik toxických pár cez odvetrávacie zariadenie do ovzdušia. Pri prevádzke posudzovaného systému chladenia sa môžu vyskytnúť prípadné úniky amoniaku aj na rozvodných potrubných systémoch. Pri modelovaní následkov mimoriadnej udalosti na Zimnom štadióne v Bardejove sme vychádzali zo situácie, že v dôsledku poškodenia ventilu nádrže dôjde k postupnému úniku čpavku z nádrže do priestoru strojovne. Po dosiahnutí určitej koncentrácie (žiaľ konkrétne informácie o požadovanej koncentrácii sme nemali k dispozícii) dôjde k spusteniu varovnej signalizácie. Pri pokuse o odstránenie poruchy strojníkom dôjde neadekvátnou manipuláciou k utrhnutiu sedla ventilu a masívnemu úniku čpavku z nádrže. Odvetranie a detekcia úniku nebezpečnej látky prebehne automaticky. Amoniak uniká cez kruhový otvor ventilu s priemerom 4 cm, ktorý sa nachádza 40 cm od podlahy. Amoniak je udržiavaný Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Informácie vstupujúce do výpočtu zasiahnutého/ ohrozeného územia únikom amoniaku Pre modelovanie rozsahu a parametrov povodne na území mesta Bardejov sme použili hydrodynamický model HECRAS a extenziu pre prostredie ArcGIS - HEC-GeoRAS. Ktorá umožňuje predspracovanie údajov a vizualizáciu výsledkov modelovania v prostredí GIS. Modelovali sme dva scenáre vývoja povodne - storočnú (Q100 = 330 m.s-1) a päťstoročnú (Q500 = 456 m.s-1). Údaje o prietoku Q100 a Q500 boli odvodené z vypočítanej konsumpčnej krivky na základe údajov prietokov Q5, Q10, Q25, Q50, uvedených v technickej dokumentácii k tomuto toku. Bližší popis spracovania jednotlivých analýz možno nájsť v práci Boguská (2012). Pre vizualizácia výsledkov z prostredia ALOHA a ArcGIS sme využili prostredie Google Earth, nakoľko obidva prostredia umožňujú export výsledkov do formátu „kml“, ktorý je kompatibilný s formátmi prostredia Google Earth a je ho možné v prípade potreby ľahko zdieľať viacerými užívateľmi, nakoľko program Google Earth je voľne stiahnuteľný z internetu, pre jeho používanie je potrebné nainštalovať si ho do počítača, ktorý má pripojenie na internet. Pre účely vizualizácie, modelovania sme využili nasledovné digitálne vektorové a rastrové reprezentácie údajov: rastrový digitálny model terénu a ortofotosnímky z produkcie Topografického ústavu plk. Jána Lipského v Banskej Bystrici.

10


Identifikácia rozsahu únikom nebezpečnej látky alebo povodňou ohrozených objektov bolo urobené v prostredí Google Earth na základe prekrytia výslednej vrstvy rozsahu záplavy získanej z hydrodynamického modelovania s ortofotosnímkami v prostredí Google Earth. Pre identifikáciu ohrozených ulíc a plánovanie prípadnej evakuácie obyvateľov týchto ulíc bola v prostredí Google Earth aktivovaná vrstva cesty, ktoré pri dostatočnom zväčšení pohľadu znázorňuje názvy jednotlivých ciest, resp. ulíc, ktorými prechádzajú.

resp. HEC-GeoRAS majú grafickú i tabuľkovú podobu. Prostredie HEC-RAS ponúka dva základné typy tabelárnych výstupov, ide o detailné tabuľkové výstupy a sumárne tabuľky. Detailné tabuľkové výstupy sa týkajú najmä popisu parametrov vodného toku zachytených na jednotlivých priečnych profiloch pri rôznych scenároch povodne (Q100 a Q500). Ide o údaje typu plocha vodného toku, jeho prietok, energia a ďalšie, popísané už vyššie. V príspevku však uvádzame len výsledky modelovania v grafickej podobe.

Výsledky

Pre prvotné účely posúdenia dopadov povodne, krízového plánovania a riadenia, ako aj plánovania, riadenia a koordinácie záchranných zložiek je dôležité poznať rozsah zaplaveného územia a výšku hladiny vody pri povodni, na tento účel je najvhodnejšie využiť vizualizáciu výsledkov v prostredí GIS alebo Google Earth.

Na obr. 2 je znázornená oblasť ohrozenia v prípade úniku amoniaku, za podmienok stanovených v scenári. Nami modelovaná situácia je pre konkrétne meteorologické podmienky s predpokladaným únikom celkového množstva nebezpečnej látky.

Rozsah zaplaveného územia pri 100-ročnej povodni na podklade ortofotosnímok v prostredí Google Earth z územia mesta Bardejov je znázornený na obr. 3. Rozsah zaplaveného územia pri 500-ročnej povodni zase na obr. 4.

Obr. 2 Zóny ohrozenia pre Zimný štadión Z výsledkov výpočtov vyplýva: • AEGL - 3 (60 min) = 1 100 ppm/824,8 mg.m-3 (červená farba) → v osi vzdialenosť 496 m, zóna priameho ohrozenia 110 m koncentrácia do 4 000 ppm, ochranné pásmo 360 m do 2 000 ppm,

Obr. 3 Rozsah zaplaveného územia pri 100-ročnej povodni

• AEGL - 2 (60 min) = 160 ppm/120 mg.m-3 (oranžová farba) → v osi vzdialenosť 1 600 m, zóna priameho ohrozenia 1 380 m koncentrácia do 200 ppm, ochranné pásmo 1 510 m do 120 ppm, • AEGL - 1 (60 min) = 30 ppm/22,5 mg.m-3 (svetložltá) → v osi vzdialenosť 4 000 m, zóna priameho ohrozenia 2 510 m koncentrácia do 32 ppm, ochranné pásmo 3 740 m do 28 ppm. Pričom, najvyššia prípustná koncentrácia je: priemerná cca 60 ppm (41,82 mg.m-3), medzná cca 115 ppm (80,15 mg.m-3). Pásmo smrteľného ohrozenia je nad 5 000 ppm (3 484,66 mg.m-3), pásmo ohrozenia zdravia nad 500 ppm (348,47 mg.m-3). Z výsledkov vyplýva, že v zóne priameho ohrozenia s koncentráciou až 4 000 ppm (2 787,73 mg.m-3) sa nachádza samotný objekt Zimného štadióna. Zóna priameho ohrozenia s koncentráciou do 2 000 ppm (1 393,87 mg.m-3) ohrozuje ulicu Kutuzovovu, Topliansku, kde sa nachádzajú objekty ako Domov dôchodcov, Hotel Bardejov, Hotel Šport, Štadión BŠK Bardejov a rodinné domy. Zasahuje aj ulicu Nábrežnú, Fučíkovu, Tarasa Ševčenku, ktoré sú v Analýze uvedené v ochrannom pásme. Pásmo s touto koncentráciou ohrozuje aj ulicu Hurbanovu, Dlhý rad, kde sa nachádzajú prevažne bytové a rodinné domy a objekty Pošty, VÚB banky, Polície, objekt Sociálnej poisťovne a Základnej umeleckej školy Michala Vileca. Zóna ohrozenia s koncentráciou od 120 do 200 ppm (139,39 mg.m-3) ohrozuje Radničné námestie, rodinné domy na ulici Krátky Rad, ulicu Pod Šibeňou Horou, Pod Kalváriou a Podstajok. Ani táto časť územia nie je v Analýze uvedená ako oblasť možného ohrozenia, čo považujeme za nedostatok. Ochranné pásmo s koncentráciou od 28 do 32 ppm (22,3 mg.m-3) zasahuje len neobývanú časť mesta, teda voľnú krajinu. Modelovanie priebehu povodne bolo vykonané na rieke Topľa (úsek dlhý takmer 4 km) pretekajúcej cez mesto Bardejov. Výsledky modelovania povodne z prostredia HEC - RAS, Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 4 Rozsah zaplaveného územia pri 500-ročnej povodni Vychádzajúc z výsledkov modelovania je možné určiť, že pri povodni spôsobenej Q100 bude zaplavené územie s výmerou 686 028,68 m2 (68,6 ha) a pri povodni spôsobenej Q500 pôjde o územie o výmere až 746 707,34 m2 (74,7 ha). Pri storočnej povodni budú zasiahnuté najmä tieto ulice: Kutuzovova, Toplianska, Nábrežná, Kúpeľná, Kacvinského, Gróner, Slovenská, Duklianska, Kellerova, Štefániková, Tarasa Ševčenku, a Družstevná. Pri päťstoročnej povodni budú okrem týchto zasiahnuté aj ulice Pod Vinbargom a Českej Lipy. Záver a diskusia V príspevku sme predstavili výsledky jeden z možných prístupov k posudzovaniu zraniteľnosti mestského prostredia ako potenciálne voči vybraným druhom mimoriadnych udalostí, ktorých výskyt predstavuje potenciálnu hrozbu. V prípade mesta Bardejov túto hrozbu predstavujú živelné pohromy, akými sú 11


povodne a havárie spojené s únikom nebezpečnej látky, akou je aj únik amoniaku z technológie Zimného štadióna. V prípade povodní sa nesústreďujem len scenáre vývoja udalostí, tak ako sa odohrali v minulosti, ale nakoľko zraniteľnosť predstavuje potenciál škody, je výhľadovou premennou, v analýzach sme sa zamerali na potenciál výskytu povodní so storočným a päťstoročný prietokom, ktorých výskyt, už vzhľadom na čoraz častejší výskyt extrémov počasia, sa už nejaví byť taký nereálny. Údaje o päťstoročnom prietoku nie sú bežne dostupné z technickej dokumentácie k vodnému toku. Existujú však metódy na jeho výpočet prostredníctvom konsumpčnej krivky, dopočítaním zo zisťovaných hodnôt prietokov. V príspevku prezentované softvérové prostriedky tiež nie sú nové. Program ALOHA je v súčasnosti využívaný väčšinou špecialistov na prevenciu závažných havárií ako vhodný nástroj na stanovenie dopadov závažných priemyselných havárií na okolie prevádzky. Svoje uplatnenie si postupne nachádza aj v praxi krízového riadenia, a to aj napriek svojim niektorým obmedzeniam. Jeho výhodou oproti iným podobne zameraným programovým prostriedkom sú náklady a jeho zaobstaranie, nakoľko je poskytovaný voľne a je ho možné využívať bez potreby zakúpenia licencie. Podobne je to aj v prípade hydrodynamického modelu HECRAS a jeho extenzie pre prostredie ArcGIS, t.j. HEC-GeoRAS. Častejšie sa však v podmienkach Slovenska, najmä v komerčnej sfére, využíva veľmi podobný hydrodynamický model, resp. prostriedok MIKE. Obmedzením jeho širšieho využitia v oblasti krízového riadenia je nedostatok aktuálnych podkladov o vodných tokoch, neexistencia (nedostupnosť) údajov o potenciálnych päťsto, príp. i tisícročných prietokoch na vodných tokoch, čo by zlepšilo situáciu najmä v oblasti protipovodňovej prevencie a plánovaní síl a prostriedkov na ich zdolávanie.

Pre účely stanovenia ohrozených oblastí, identifikácie ohrozených objektov či priamo ohrozeného obyvateľstva, vyjadreného aj jeho počtom je možné využiť viaceré prístupy. Jeden z nich je naznačený aj v tomto príspevku. Iným je prekrytie výslednej vrstvy ohrozenia daným javom s existujúcou vektorovou vrstvou budov, ktoré je vytvorená pre každú obec, resp. mesto na území Slovenska a je súčasťou Centrálnej priestorovej databázy poskytovanej Topografickým ústavom v Banskej Bystrici. Tieto budovy sú v databáze rozčlenené podľa toho druhu užívania stavby. Avšak túto databázu možno doplniť o ďalšie údaje akými adresa, počet obyvateľov, vek , počet imobilných osôb a podobne. To všetko v súčinnosti s príslušným mestským či obecným úradom a jeho evidenciou. Takto by vznikol veľmi cenný zdroj informácií pre potreby plánovania evakuácie obyvateľstva v prípade ohrozenia. Rovnako prístup k hodnoteniu rizika prostredníctvom hodnotenia jeho jednotlivých komponentov je vo svete v oblasti krízového riadenia využívaný najčastejšie. GIS v prípade analýzy rizika a stanovenia dopadov mimoriadnych udalostí je základnou prerekvizitou pre jej spracovanie, pričom zahraničná prax sa orientuje viac na OpenSource riešenia ako na komerčné. Použitá literatúra [1]

Boguská, D. (2012): Posúdenie zraniteľnosti a pripravenosti mesta Bardejov na zdolávanie mimoriadnych udalostí. Diplomová práca. Technická univerzita vo Zvolene, Zvolen, 103 s.

[2]

Šimák, L. (2006): Manažment rizík. FŠI ŽU, elektronické skriptá, Žilina. http://fsi.uniza.sk/kkm/publikacie/mn_rizik.pdf.

[3]

Majlingová, A. (2010): Základné pojmy z oblasti manažmentu rizík prírodných pohrôm a katastrof. In Delta: vedeckoodborný časopis Katedry protipožiarnej ochrany. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2010. ISSN 1337-0863. Roč. 4, č. 7 (2010), s. 18 - 22.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM

EDICE SPBI SPEKTRUM

33.


IVANA BARTLOVÁ MILOŠ PEŠÁK

ANALÝZA NEBEZPEýÍ A PREVENCE PRģMYSLOVÝCH HAVÁRIÍ II Analýza rizik, a pĜipravenost na prĤmyslové havárie

Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií II - Analýza rizik, a připravenost na průmyslové havárie Ivana Bartlová, Miloš Pešák Publikace navazuje na Analýzu nebezpečí a prevenci průmyslových havárií I. Jsou uvedeny mimořádné události antropogenní (havárie) i přírodní, jejich příčiny, výskyty i projevy, dále dostupné informace o průmyslových haváriích s přítomností nebezpečných látek v ČR za poslední období. Je vysvětlena podstata zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, jako aplikace směrnice Rady 96/92/EC tzv. SEVESO II direktivy, z pohledu významu zajištění prevence a připravenosti na závažné havárie i další vývoj v této oblasti v EU i v ČR. V publikaci jsou popsány metody používané pro odhad a hodnocení následků průmyslových havárií, v závěru publikace jsou vybrané metody využity ve zpracovaných případových studiích.

ISBN 80-86634-30-2. Rok vydání 2003.

cena 140 Kč



12


Využití poznatků výzkumu pro nové generace CBRNE osobních ochranných prostředků Application of Research Findings for New Generations of CBRNE Personal Protection Equipment Ing. Pavel Častulík, CSc.1 Ing. Jiří Slabotinský, CSc.2 RNDr. Josef Břínek, PhD.2 Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Výzkumné centrum toxických v prostředí (RECETOX) Kamenice 753/5, 625 00 Brno 2 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín [email protected], [email protected] [email protected] 1

Abstrakt Vlastnosti osobních ochranných prostředků (OOP) proti účinkům chemických, biologických a radioaktivních (CBRN) nebezpečných materiálů procházejí soustavným procesem inovací zaměřených na zvyšování ochranných vlastností, funkčnosti a komfortu uživatelů. Tento příspěvek je zaměřen na přehled perspektivních technologií a poznatků z hodnocení ochranných materiálů, konstrukčního řešení sestav ochranných prostředků, jejich funkčnosti a fyziologických vlastností. Zmíněna je rovněž potřeba monitorování fyziologického stavu nositelů v reálném čase a jejich potřeb v podmínkách kontaminovaných prostředí. Klíčová slova CBRN, OOP, HAZMAT, tepelný stres, V-MIST. Abstract Properties of personal protective equipment (PPE) against chemical, biological and radiological hazardous materials (CBRN) undergo through sustainable innovation process focused on the enhancement of protective properties, functionality and the comfort for the users. This contribution is aimed on the review of the perspective technologies and knowledge gained from the evaluation of protective material, design of personal protective ensemble, their functionality and physiological properties. It is also mentioned necessity to monitor the physiological state of users in real time and their requirements in the conditions of contaminated environment. Keywords CBRN, PPE, HAZMAT, physiological thermal stress, V-MIST. Úvod Osobní ochranné prostředky (OOP) potřebné pro ochranu profesionálů, dobrovolníků i laiků v případech nekonvenčních havarijních událostí a incidentů vyžadují multi-spektrální ochranné vlastnosti proti (CBRN) látkám a nebezpečným materiálům (HAZMAT), mechanické a tepelné zátěži. Z pohledu multi-spektrální ochrany je zapotřebí věnovat rovněž zvýšenou pozornost vůči chemickým nebezpečným látkám s rozpouštědly a ochraně proti pronikavé radiaci. Kombinace mechanických vlastností s multispektrální ochrannou OOP má však na druhé straně negativní dopad na exploatační vlastnosti sestav OOP, které často omezují uživatele v mechanickém pohybu, přesnosti a citlivosti v provádění úkonů, viditelnosti, komunikaci a orientaci v nebezpečném prostředí a způsobují při pracovně-tepelné zátěži uživatelů tepelný stres jejich organismu. Fyziologický tepelný stres je zapotřebí zahrnout jako další negativní faktor, vůči kterému je Ostrava 5. - 6. ledna 2014

zapotřebí uživatele chránit vedle reálné expozice CBRN/HAZMAT. Klíčovými požadavky nových generací OOP jsou vedle multispektrální ochrany i vysoký ochranný faktorem. Celkový ochranný faktor je výsledkem konstrukčního řešením sestav ochranných oděvů a efektivní integrity s dalšími samostatně funkčními ochrannými prvky, jako jsou ochrana dýchání, zraku, končetin, lokalizační a komunikační uzly, fyziologický monitoring, atd. Ochrana hlavy Kritickými místy vážného zasažení a následného poškození lidského organizmu jsou expoziční vstupní brány úst, nosu, uší, oční sliznice a kůže hlavy. Způsob integrální ochrany hlavy proti expozici CBRN/HAZMAT a mechanickému zasažení je zejména důležitý pro jednotlivé kategorie profesních uživatelů (hasiči, policie, zdravotníci, vojáci, firemní zaměstnanci, atd.). Celohlavová integrální ochrana vyžaduje další nové přístupy na řešení účinné a komfortní ochrany jak profesních uživatelů, tak i dalších kategorií obyvatelstva (obětí, pacientů, dětí, seniorů a osob vyžadujících zvláštní péči). Filtrační polomasky Minimální ochrana dýchacích cest (ústa a nos) je nadále ve značné míře řešena filtračními polomaskami, převážně určených pro filtrační ochranu před pevnými aerosoly. Přestože současné konstrukční filtrační materiály dosahují vysoké odlučovací účinnosti, je celkový ochranný faktor filtračních polomasek výrazně degradovaný nedostatečnou konstrukcí těsnících linií a primitivních upínacích systémů. Vážným nedostatkem standardního řešení je absence účinné ochrany očí, která je řešena improvizovaně buď přídavnými štítky nebo brýlemi. Nicméně i tyto kombinace nemají dostatečný ochranný faktor zraku. Přes výčet nedostatků současného řešení filtračních polomasek jako jednoduchého prostředku, má tato kategorie osobní ochrany nadále opodstatnění. Další inovace na zlepšení ochranných vlastností mohou již v dnešní době využívat filtračně sorpčních kompozitů na bázi nano vláken a imkorporovaných sorbentů. Takto lze rozšířit spektrum záchytu pevných aerosolů i o těkavé aerosoly, páry i plyny, včetně radioaktivních těkavých sloučenin. Nicméně rozhodující inovaci bude nutné zaměřit na řešení účinné těsnící linie spolu s upínacími systémy a integrace účinné ochrany zraku. Jedním ze směrů inovací lze považovat technologii nalepovacích filtračně-sorpčních masek s integrovaným zorníkem, jež zásadním způsobem zdokonaluje těsnící linii a ochranu zraku. Obličejové ochranné masky Tato kategorie masek je používána buď v kombinaci s filtračněsorpčními filtry pro spontánní dýchání nebo ve spojení se zdroji nekontaminovaného vzduchu či kyslíku. Obličejové masky s filtry při spontánním dýchaní projevují opět nedostatky v účinné těsnící linii ovlivňované pulsování podtlaku a přetlaku v masce při vdechu a výdechu nositele, posunech masky na obličeji při pohybech hlavy, mluvení či při pocení nebo vlivem nedostatečné funkce výdechového ventilu. Uvedené nedostatky způsobující snižování ochranného faktoru ochranné masky a komfort dýchání i opocování zorníků lze eliminovat použitím přídavného ventilátoru. Ventilátor s více filtry umožňuje jednak vyšší filtračně-sorpční kapacitu, tím delší efektivní dobu používání a vyšší průtok vzduchu usnadňuje komfortní dýchání nositele. Toto opatření zásadně zvyšuje ochranný faktor masky vlivem plnícího přetlaku vzduchu do masky. 13


Odmlžování zorníkových uzlů Účinná zábrana proti zamlžování zorníků ochranných masek a průzorů nadále zůstává jako velmi kritický bezpečnostní faktor uživatelů ochranných prostředků, způsobující omezení viditelnosti a prostorovou orientaci. U ochranných masek je odmlžování řešeno ovívání vnitřní části zorníků nasávaným vzduchem. Nicméně při netěsnosti vnitřní polomasky, vlivem optických vložek nebo saturovanou vlhkosti vzduchu a nízkou okolní teplotou odmlžovací efekt ovívání je omezený. Přestože v řadě ochranných brýlí a průzorů pro sportovní účely (lyžování, potápění, motocyklistické ochranné přilby) je již běžné používání pernamentní nebo snímatelných vrstev zabraňujícím zamlžování a mechanickému poškozování zorníků, v kategorii ochranných masek, průzorů ochranných oděvů, ochranných kazajek či kapucí pro děti a pacienty jsou však takovéto úpravy používány velmi sporadicky. Převažuje improvizované nanášení vrstev s hydrofilními vlastnostmi omezující kondenzaci vlhkosti na zornících. Takováto řešení mají však omezenou účinnost. Současné výsledky nano-technologických úprav vlastností materiálových povrchů formou plasmatického nanášení hydrofilních a zejména hydrofóbních vrstev (lotosový efekt) mohou zásadním způsobem zlepšit vlastnosti zorníkových uzlů proti zamlžování v extrémních podmínkách a tím zásadně přispět ke zvýšení bezpečnosti, akceschopnosti a komfortu uživatelů OOP. Hybridní dýchací systémy Nejrozšířenější systém izolační ochrany dýchacích cest je založen na autonomních dýchacích přístrojích s otevřeným okruhem (tlaková lahev se stlačeným vzduchem, kyslíkem nebo směsí respiračních plynů), popřípadě s uzavřeným regeneračním okruhem generujícím kyslík a pohlcující oxid uhličitý. Zásadním nedostatkem autonomních dýchacích přístrojů s neseným zásobníkem stlačeného vzduchu je jejich krátkodobá kapacita, vyžadující značné logistické zabezpečení, zejména zásob tlakových lahví se vzduchem a další personální a materiální podpory. Nicméně historicky již ve 20 - 30tých letech minulého století byly zavedeny hybridní dýchací systémy pro zdravotnický personál a příslušníky civilní obrany. Příkladem byl kombinovaný dýchací přístroj s tlakovým kyslíkem a filtrem „ROF“ pro účely hasičů a záchranářů civilní obrany a zdravotnictví, vyráběný československou firmou CHEMA s.r.o. v Olomouci-Lutíně. Zásoba kyslíku byla minimálně na 50 minut dýchání s možností přepnutí na ochranný filtr v případě prostředí s nižší úrovní kontaminace. Tento příklad hybridního dýchacího systému zásadním způsobem umožňoval prodloužení inhalační ochrany uživatelů, včetně možností respirační podpory pacientů. V současné době dochází k renesanci myšlenek hybridních dýchacích systémů v kombinaci s tlakovým vzduchem a filtračněsorpčních ventilátorů, umožňující racionální prodloužení zásahové činnosti záchranářů a specialistů v podmínkách kontaminovaného prostředí. Hybridní dýchací systémy umožňují snadný uživatelský přechod mezi jednotlivými módy respirační ochrany, popřípadě jejich kombinace. Ochrana těla Účinnost komplexní ochrany lidského organismu vůči CBRN/ HAZMAT, mechanické a pracovně-tepelné zátěži je spojena nejen s ochrannými vlastnosti konstrukčních materiálů, ale také se způsobem konstrukčního řešení jednotlivých prvků a následně s jejich integrací do ucelené sestavy OOP různých kategorií. Materiálový výzkum a vývoj nových ochranných materiálů je zapotřebí orientovat na rozšíření ochrany vůči širšímu spektru různých nebezpečných chemických látek. Zejména v kombinaci s rozpouštědly, takovéto směsi výrazně snižují ochranné vlastnosti stávajících bariérových materiálů OOP. Významným nedostatkem jsou stále omezené schopnosti současných OOP v ochraně osob proti pronikavé radiaci. Nicméně nové poznatky z oblasti nanotechnologií umožňují již zásadním způsobem řešit novou generaci OOP proti pronikavé radiaci a jejich uvedení Ostrava 5. - 6. ledna 2014

do praktického používání. Snižování hmotnosti a zlepšování fyziologických vlastnosti OOP pro uživatele umožňují rovněž nové vrstvené kompozitní materiály v kombinacích s nano-vlákny vytvářející semi-permeabilní membrány, které umožňují pasivní odvod vlhkosti z pododěvového prostoru a tak mohou přispívat ke komfortu uživatele. Integrita OOP Testování integrity sestav různých kompletů OOP s využíváním světově unikátní testovací metody Visual-Man-In-SimulantTest (V-MIST) vyvinuté ve Státním ústavu chemické, biologické a radiační ochrany, v.v.i., zásadním způsobem přispívá ke zlepšování konstrukce OOP a prověřování jejich jejich integrity s ostatními ochrannými prvky. Experimenty s difuzním a zejména aerodynamickým pronikáním plynných látek velmi malými netěsnostmi (poškozením) bariérových materiálů přináší původní poznatky, jež mají významný dopad na reálné ochranné vlastnosti OOP, jak z hlediska jejich konstrukce, tak zejména v případech jejich poškození během zásahů v kontaminovaném prostředí. Významných závěrem z těchto poznatků bude i doporučení používat vnitřní převleky do ochranných oděvů, které vedle zlepšení fyziologických vlastností mají mít i sekundární ochranné účinky vůči nebezpečným látkám, které během činnosti záchranářů/uživatelů OOP mohou proniknout do pododěvového prostoru. Integrace ochranné masky a kapuce Stávající konstrukce obličejových masek rovněž nezabezpečují ochranu ostatních částí hlavy vůči expozici atmosféry obsahující dermální škodliviny, ve srovnání s dřívějšími konstrukcemi celohlavových ochranných masek, jímž není v současné době nadále věnována výzkumná a vývojová pozornost. Kompromisní řešení pro zvýšení ochrany hlavy je většinou realizováno formou kapuce s těsnící elastickou linií nasazovanou na vnější okraj obličejové ochranné masky. Vzhledem k tomu, že v převážných případech při vývoji obličejových masek nebylo souběžně řešeno konstrukční účinné napojení masek na těsnící linií kapucí, je účinnost těsnění značně omezené a málo spolehlivé zejména při aktivní pracovní činnosti nositelů. Integrace obličejových masek do přídavných kapucí a zejména do kapucí jež jsou součástí ochranných oděvů vyžaduje zásadní pozornost. U nových generací masek je zapotřebí již souběžně řešit konstrukci separatní těsnící manžety integrovatelné účinně s maskou a její napojení do kapuce ochranných oděvů. Inovační způsoby integrace ochranné masky a separátní kapuce je zapotřebí zaměřit na maximalizované překrytí ochranné masky elastickým těsnícím krytem, jež bude chránit v nejvyšší míře vlastní povrch ochranné masky proti kontaminaci a zároveň zabezpečovat spolehlivost spojení kapuce s maskou. Integrace kapuce v ochranném oděvu Standardní způsoby spojení kapuce a ochranného oděvu se zipovým uzávěrem v přední části oděvu neumožňují účinné utěsnění kapuce s ochrannou maskou. Pokud má být kapuce s účinným těsnící linií součástí ochranného oděvu, je vhodnější řešit vstup do oděvu zádovou částí. Zipový uzávěr takto umožní účinné uzavírání kapuce z týlové části a vlastního ochranného oděvu na zádech. Toto opatření zabezpečí celistvost ochranného oděvu v přední, tj. nejvíce exponované pracovní části oděvu. Jiný způsob integrace volné kapuce s ochrannou maskou a ochranného oděvu lze řešit již dříve prověřeným způsobem napojení na krční kruh oděvní části, použitého např. při konstrukci vojenského ochranného oděvu OPCH90. Toto řešení má další inovační potenciál s využitím magnetických prvků spojení. Zipové uzávěry Nové generace cenově přístupnějších hermetických zipů nabízí jejich rozšíření pro ostatní kategorie ochranných oděvů, včetně jejich využití pro spojení ochranné kapuce s oděvní částí. 14


Tyto zipy rovněž umožní jejich využití při řešení ventilačních sekcí ochranných oděvů pro ochlazování uživatelů. Přínosem bude rovněž magnetický zámek dělených zipů, umožňující rychlé a spolehlivé spojení volných konců zipu zejména ve ztížených pracovních podmínkách a při nasazovaní nebo odkládání ochranných prostředků.

personál, pacienty a dětskou populaci budou vyžadovat přehodnocení těchto přístupů. Bude žádoucí důsledněji se zaměřit na řešení pohotovosti, komfortnosti a zejména spolehlivosti ochranných vlastností těchto kategorií prostředků pro potřeby podmínek mimořádných situací.

Integrace dvoudílných ochranných oděvů

Stále aktuálnější potřeba vzhledem k epidemickým a pandemickým infekčním onemocněním nastává v dostupnosti izolačních a transportních prostředků pro pacienty a infekčně indikované osoby v rámci epidemologického a zdravotnického řetězce. Dostupnost pohotových a spolehlivých ochranných izolačních prostředků pro chodící a ležící osoby není dosud v ČR systematicky řešena na základě aktuální potřeb uživatelů, s důrazem pro zdravotnictví. Vyvinuté ochranné a individuální izolační prostředky zdravotnického personálu a chodících pacientů a připravené do výroby, mají stejné spolehlivostní a bezpečnostní nedostatky jako v případě pediatrických ochranných prostředků uvedených v předchozím odstavci. Kvalita, spolehlivost a účinnost řešení ochrany například pomocí kukel nebo kapucí musí odpovídat významu úlohy a nepostradatelnosti zdravotnického personálu při mimořádných událostech spojených s rizikem expozice nebezpečnými látkami.

Dvoudílné ochranné oděvy nezabezpečuji dostatečnou těsnost proti průniku škodlivin do pododěvového prostoru vlivem podsávacího efektu způsobovaného pohybem těla. Pro účinné hermetické spojení kalhotové a kabátové části ochranné soupravy lze potencionálně využít opět dělitelných hermetických zipů. Konstrukční pozornost vyžaduje způsob účinného těsnění při dorazu zipového jezdce, popřípadě specifická konstrukce této části zipu. Integrace ochranných rukavic s ochranným oděvem Původní myšlenky napojení zápěstních těsnících manžet a ochranných rukavic na rukávy ochranných oděvů pomoci zápěstních kruhů byly aplikovány již dříve u ochranných oděvů v chemickém průmyslu. S rozvojem konstrukcí suchých potápěčských oděvů došlo k dalšímu vývoji konstrukčních řešení napojení rukavic s rukávy. Současná dostupnost účinných magnetických prvků umožní i další způsoby konstrukčního řešení rychlého a spolehlivého spojení/výměny ochranných rukavic s rukávy ochranných oděvů různého určení. Prostředky ochrany dětí a pacientů Prostředky ochrany dýchacích cest dětí různých věkových kategorií a pacientů jsou tradičně realizovány formou ochranných vaků, ochranných kazajek a ochranných kapucí s integrovanými zorníky a různou formou napojení filtračně-sorpčních elementů. Prostředky pediatrické- nezranitelnější kategorie kojenců a batolat využívají izolační princip celého těla s nuceným přísunem filtrovaného vzduchu. Historicky byla dodávka vzduchu prováděna ručními dmýchacími měchy se vstupními filtračně-sorpčními elementy. Již zmiňovaná československá firma CHEMA zavedla přetlakové vaky jak pro batolata, tak i pro kojence v kočárcích. V 90-letech byla Dětská kazajka DK-88 inovována filtroventilační jednotkou s elektrickým pohonem. Původní československá inovace byla uplatněna při zavedení Dětského ochranného vaku DV-75, umožňující spontánního dýchání dětí, kdy okolní vzduch je filtrován velkoplošným kompozitním filtrem tvořící stěny vaku. Kompozitní filtr (filtračně-sorpční hmota) byl druhotným výsledkem vývoje lícnicového filtru pro vojenskou ochrannou masku OM-10. Některé současné snahy přicházet s „novými ochrannými prostředky pro civilní obyvatelstvo a složky IZS“ v rámci výzkumu a vývoje pouze omezeně kopírují již dříve vyvinuté principy a ochranné prostředky pro dětskou populaci, případně zdravotnický personál a pacienty. Je dozajista zarážející pokud ochranný prostředek připravený k výrobě (CleanAIR Smatr-Child s dětskou kazajkou) je hodnocen následujícím způsobem, citát... „V případě, že ventilátor je z jakéhokoliv důvodu vypnut, ochrana dýchacích orgánů je minimální nebo žádná a uživatel musí urychleně opustit kontaminované pracoviště. Navíc může docházet k nárůstu oxidu uhličitého a snížení obsahu kyslíku. Při velmi namáhavé práci může také docházet k vytváření podtlaku a tím ke snižování ochranného faktoru“...konec citátu. V ilustrovaném [1] případě při řešení takovéhoto prostředku nejenže nedochází k výraznému zlepšení užitných vlastností, ale naopak je i zásadně snížena spolehlivost ochrany a zejména faktorů pohotovosti a bezpečnosti použití. Přitom již výše zmíněný analogický prostředek „Dětská ochranná kazajka DK-88“ umožňovala dodávání filtrovaného vzduchu jak elektrickým ventilátorem, tak i souběžně integrovaným ručním dmychadlem do ventilačního okruhu [2]. Současné problémy v inovačních přístupech na řešení prostředků ochrany dýchání s přetlakovou a podtlakovou filtroventilací pro zdravotnický Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Ochranné prostředky pro transport a izolaci pacientů

Významnou kategorií pro individuální transport a dočasnou izolaci infikovaných osob jsou rovněž transportní izolační jednotky s podtlakovou a přetlakovou filtro-ventilací. Několik druhů izolačních jednotek české provenience má opět nedostatečné užitné vlastnosti, způsobené zejména nedostatečným definováním účelu, technických požadavků, seriózního vývoje a testování. Rovněž koncoví uživatelé izolačních jednotek nebyli přirozenou součástí procesu definovaní požadavků a ověřování před zavedením výroby. Aktuální naléhavost vhodných izolačních a transportních jednotek bude vyžadovat definování užitných potřeb ve spolupráci s uživateli (ZZS, KHS, urgentní příjmy nemocnic, aj.). Rozbor potřeb by měl zohlednit požadavky na pozemní a letecký transport (vrtulníky a dopravní letadla), dobu provozu a účinné ochrany, filtro-ventilační režim v podtlaku a přetlaku, manipulace, monitorování a komunikace s pacientem, efektivní obměnu vzduchu (např. 20 - 30 x/hod., tj. cca 500 - 600 l.min-1) v návaznosti na účinnou klimatizaci, režimy dočasné stacionární izolace, polohování pacienta, přijímáni tekutin a potravy, odstraňování výměšků, jednorázové nebo více násobné použití v návaznosti na bezpečnou dekontaminaci s důrazem na sterilizační metody. Komfort osobních ochranných prostředků a ochlazování Hodnocení fyziologický vlastností OOP ovlivňujících komfort, fyzickou a psychickou zátěž a zejména efektivní plnění náročných činnosti v nebezpečných prostředích, jsou přirozenou součástí hodnocení vlastností OOP jako celku. Poznatky mají zásadní dopady na efektivní používání OOP, jejich zlepšování, konstrukční změny a včetně výcviku uživatelů. Posuzování mikroklimatických podmínek pododěvního prostoru a zejména nárůstu vlhkosti ovlivňujícího tepelnou a fyzickou zátěž organismu, včetně psychologický stav uživatelů je opět významným přínosem do problematiky OOP. Součástí zlepšování komfortu uživatelů OOP je také řešení jejich ochlazování při pracovně-tepelné zátěži. Odstraňování vlhkosti z pododěvového prostoru náleží mezi důležitý princip přirozeného ochlazování lidského organismu a eliminace dermatologický negativních vlivů na kůži při dlouhodobém používání OOP. Zvyšování celkové účinnosti ochlazovaní je zapotřebí řešit v kombinaci různých principů hybridní ventilace a dochlazování a s odstraňování vlhkosti generované tělem uživatelů OOP. Kombinace standardního měření tepelné zátěže organismu s termovizním měřením přináší zcela nové poznatky o tepelném chování systému OOP-nositel. Tyto poznatky umožní další způsoby řešení komfortu a ochlazování uživatelů OOP. 15


Bezpečnost uživatelů OOP Součástí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) je zlepšování fyziologické a psychologické odezvy uživatelů OOP na stresové situace. Výzkumná činnosti SÚJCHBO ve spolupráci s uživateli OOP u HZS Jihlava je orientována na kombinaci stresových situací spojených s fyzickou zátěží, sníženou viditelností v zásahovém prostředí (kouř a tma), nepředvídatelnost překážek, urgence záchrany obětí, či rizika nedostatku dýchacího vzduchu, apd. Tato realistická činnost umožňuje získávat experimentální údaje o vlivu OOP na chování uživatelů a napomáhá v důsledku jak zdokonalovat činnosti uživatelů OOP. Výstupem z těchto poznatků je i poznání o potřebě uživatelů OOP přispět k účinnější prevenci a ochraně jejich zdraví pomocí objektivním sledování jejich fyziologické a psychické odezvy v reálném čase. V této důležité oblasti BOZP budou sehrávat významnou roli technologie senzorů snímání fyziologických funkcí a přenos jejich dat v reálném čase. Rovněž aplikace již zmíněného termovizního monitoringu napomůže k dálkovému sledování tepelného stavu nositele při reálném nasazení.

přístupem synergické kombinace aplikovaného výzkumu a vývoje konstrukčních materiálů, ochranných prvků, navrhování a konstrukce jednotlivých kategorií OOP na základě nových a perspektivních potřeb uživatelů. Uživatelé musí být součástí procesů při formulaci potřeb a klíčových vlastností OOP a kontinuálně se také podílet na exploatačním hodnocení OOP při jejich používání. Testovací řetězec musí systematicky pokrývat hodnocení konstrukčních materiálů, prvků, integrity sestav OOP, jejich fyziologické vlastnosti s přínosem pro komfort uživatelů a minimalizace omezování činností v rizikových prostředích a situacích. Výstupem těchto procesů je odstraňování technických nedostatků stávajících kategorií OOP a uvádění návrhů nových generací OOP, lépe splňující nové a perspektivní potřeby uživatelů. Použitá literatura [1]

Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, In 112, ročník XII, číslo 1/2013, str. 22 - 23.

[2]

Prostředky individuální ochrany. Příručka pro orgány státní správy, územní samosprávy, právnické osoby, podnikající osoby a obyvatelstvo. Ministerstvo vnitra - GŘ HZS ČR, Praha 2003, str. 24.

Závěr Zavádění a využívání účinných OOP je součástí velmi důležitých opatření BOZP pro jednotlivé kategorie záchranářů a dalších uživatelů. Tento proces je podmíněn systémovým


32.


ZDENċK VOJTA EMIL RUCKÝ

OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTěEDKY

Osobní ochranné pracovní prostředky Zdeněk Vojta, Emil Rucký Publikace je určena pracovníkům, kteří zajišťují BOZP, což jsou jak bezpečnostní technici, kteří se touto problematikou zabývají profesně, tak i všichni ostatní, kteří se potřebují blíže seznámit jak s právními aspekty problému, tak i technickými hledisky. Publikace se v úvodní části zabývá právními předpisy týkající se pracovně právních vztahů při používání OOPP a uvádění těchto výrobků na trh. Popisuje jednotlivé OOPP, které slouží k ochraně hlavy, očí, obličeje, dýchacích orgánů, sluchu, těla, rukou, nohou a k ochraně proti pádům z výšky či do hloubky. Každá část je vždy rozdělena na kapitoly, ve kterých jsou popsány obecné vlastnosti OOPP, používané termíny a názvy, rizika přicházející v úvahu, ochranné vlastnosti, údržba. V závěru každé části je uveden seznam českých technických norem.

ISBN 80-86634-19-1. Rok vydání 2006.

cena 170 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970 2. vydání


16


Stanovení seismického ohrožení lokality v zemích s nízkou intenzitou seismicity Seismic Hazard Assessment for Localities in Coutries with Low Seismic Activity Ing. Kateřina Demjančuková Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní Univerzitní 8, 306 14 Plzeň [email protected] Abstrakt Přestože je území České republiky tradičně považováno za oblast s nízkou intenzitou zemětřesení, všechny jaderné elektrárny a ostatní jaderná zařízení musí splňovat bezpečnostní předpisy a požadavky MAAE. Důležitým jevem, který je třeba brát v úvahu, je difuzní seismicita. V roce 2010 vydala MAAE předpis SSG-9 Seismic Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations. Předpis tvoří kapitoly zaměřené na obecná doporučení, potřebná data a analýzy (databáze), vytvoření regionálního seismotektonického modelu, pravděpodobnostní hodnocení seismického ohrožení (PSHA), deterministické hodnocení seismického ohrožení, možnost aktivity zlomů v lokalitě a jejím okolí, stanovení základního projektového zemětřesení a další. V příspěvku bude prezentován příklad stanovení seismického ohrožení s důrazem na specifické prvky postupu v zemích s nízkou intenzitou zemětřesení. Klíčová slova Seismické ohrožení; SSG-9; difuzní seismicita; deterministický přístup; pravděpodobnostní přístup; přístup PSA. Abstract Seismic activity in the region of the Czech Republic is usually considered oflow intensity. Nevertheless, all the nuclear installations have to meet the IAEA safety requirements. One of the significant phenomena that have to be taken into account is the diffuse seismicity. In 2010 International Atomic Energy Agency issued a specific safety guide SSG-9 Seismic Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations. The key chapters are focused on general recommendations, necessary information and investigations (database), construction of a regional seismotectonic model, evaluation of the ground motion hazard, probabilistic seismic hazards analysis (PSHA), deterministic seismic hazards analysis, potential for fault displacement at the site, design basis ground motion, fault displacement and other hazards, evaluation of seismic hazards for nuclear installations other than NPPs.

objekty a technologické celky, které při poškození zemětřesením mohou ohrozit nejen své okolí, ale také sebe sama (např. jaderný a chemický průmysl, vodní díla atd.). Ochranu před zemětřesením formou aplikace technických opatření musí v každé zemi zajišťovat právní předpisy. Důraz na dodržení předpisů je třeba klást zejména z důvodu finančních nákladů, které při zvýšení odolnosti objektu o půl stupně makroseismické stupnice narůstají dvojnásobně [1]. Přístupy používané pro stanovení seismického ohrožení lokality jsou tradičně založeny na deterministickém nebo pravděpodobnostním přístupu. Výsledky deterministického přístupu jsou někdy považovány za příliš konzervativní a projevují se tendence přejít k využívání pravděpodobnostních metod pro získání realistických výsledků. Odborníci se však shodují, že je třeba vždy brát v úvahu oba přístupy pro nalezení optimální výsledné hodnoty a zároveň je vždy potřebná dobrá inženýrská praxe. Požadavky Mezinárodní agentury pro jadernou bezpečnost (MAAE, IAEA) jsou zakotveny v bezpečnostních návodech, tzv. Safety Guides. Pro seismicitu se jedná o bezpečnostní návod SSG-9, Seismic Hazards in Site Evaluation for Nuclear Installations [2], vydaný MAAE v roce 2010. Seismicita v ČR Zemětřesení je projevem uvolnění mechanické energie nakumulované v zemském nitru. Každé zemětřesení je unikátním jevem, který je třeba podrobně zaznamenat pomocí několika údajů - geografickými souřadnicemi ohniska, hloubkou ohniska, časem vzniku, velikostí, orientací sil působících v ohnisku, převládajícím silovým multipólem, poklesem napětí v důsledku porušení, velikostí nevratné deformace ohniska a jejím časovým průběhem, tvarem porušené oblasti a její velikostí i rozložením účinků zemětřesení [1]. Ohniska zemětřesení nejsou rovnoměrně rozmístěna. Na základě znalosti tektonických a geologických struktur je lze sdružovat do tzv. ohniskových oblastí, obr. 1, na kterém jsou znázorněny ohniskové oblasti pro střední Evropu společně s obrysem České republiky [3].

In the paper a numerical example of seismic hazards assessment will be presented with emphasis on problems and particularities related to PSHA in countries with low seismic activity. Keywords Seismic hazard; SSG-9; diffuse seismicity; deterministic approach; probabilistic approach; PSA approach. Úvod Většina vyspělých zemí postupně s rozvojem průmyslu a společnosti vyvinula normy a předpisy pro specifikaci technologických celků a jiných klíčových objektů a součástí infrastruktury, u nichž je nutné již ve fázi projektu brát v úvahu odolnost vůči zemětřesení. Nejedná se pouze o průmyslové


Obr. 1 Mapa ohniskových oblastí střední Evropy [3] Jednotlivé ohniskové oblasti jsou obvykle charakteristické hloubkou ohniska, mají typické izoseisty, parametry útlumu intenzity zemětřesení se vzdáleností a další parametry typické pro zemětřesení konkrétní ohniskové oblasti. 17


Území České republiky je považováno za území s nízkou seismickou aktivitou. Zemětřesení, která byla zaznamenána, dosahují obvykle maximální intenzity 7° MSK-64 (makroseismická stupnice). Svědčí o tom i tzv. mapa maximálních pozorovaných intenzit, která byla vytvořena na základě sběru dat o historických zemětřeseních, následné validaci dat a jejich zpracování, obr. 2 [1].

Uvedená pravidla jsou obsažena v postupu hodnocení regionu v článku 3.7 návodu SSG-9 (IAEA, 2010) [3], kde je region definován jako oblast o poloměru 300 km s lokalitou jaderného zařízení umístěnou ve středu. Vzdálenost 300 km nemusí být vždy dostatečná. Je třeba zvážit geologickou situaci regionu a vzít v úvahu konkrétní parametry útlumu intenzity zemětřesení se vzdáleností. Jestliže parametr útlumu intenzity se vzdáleností nabývá nízkých hodnot, je třeba poloměr regionu adekvátně zvětšit. Analýzu seismického ohrožení JE lze rozdělit do čtyř základních kroků, obr. 3 [4].

Obr. 2 Mapa maximálních pozorovaných intenzit na území ČR (hustě šrafované - 7° MSK-64, řídce šrafované - 6° MSK-64, bez šrafování - 5° MSK-64) [1] Difuzní seismicita Kromě ohniskových oblastí lze vymezit rozsáhlé oblasti tzv. difuzní seismicity. Na obr. 1 jsou vidět oblasti s difuzní seismicitou ovlivňující území ČR. Oblast B je střední část Českého Masívu, oblast C je Moravská a Vídeňská pánev a oblast D ovlivňuje horní a dolní Slezsko. Oblasti difuzní seismicity jsou charakteristické výskytem ojedinělých rozptýlených ohnisek zemětřesení. Difuzní seismicita nemá původ ve významných zlomech nebo seismicky aktivních strukturách, ale v lokálních strukturách, ve kterých také může docházet ke kumulaci lokální napjatosti, která se uvolňuje formou zemětřesení. Uvedené lokální struktury nemají velké rozměry a nahromaděná napjatost odpovídá právě rozměrům struktur. Proto jsou zemětřesení v oblastech s difuzní seismicitou obvykle malá; v případě přidružení zdroje indukované seismicity může vzniknout i zemětřesení velmi silné - Asuán 1981, Gazli 1986 [1]. Požadavky MAAE Požadavek na posouzení seismického ohrožení lokality vybrané pro umístění jaderného zařízení je obsažen ve třetí části bezpečnostního návodu NS-R-3 (IAEA, 2003) o specifických požadavcích na hodnocení externích jevů. Povinnost stanovit rizika, která vyplývají z působení vnějších vlivů, je zahrnuta v čl. 2.7 návodu. Další specifické požadavky na hodnocení konkrétních vlivů včetně zemětřesení jsou uvedeny v dalších článcích návodu. Pro zemětřesení jsou ve článcích 3.1 až 3.4 návodu NS-R-3 (IAEA, 2003) formulovány následující požadavky: 2.1 Je třeba zhodnotit seismologické a geologické podmínky celého regionu a inženýrsko-geologické a geotechnické aspekty vybrané lokality. 2.2 Je třeba shromáždit a zdokumentovat informace o prehistorických, historických i přístroji zaznamenaných zemětřeseních v regionu. 2.3 Je třeba stanovit ohrožení související se zemětřesením prostřednictvím seismotektonického hodnocení regionu s využitím maximálního možného počtu sebraných dat. 2.4 Ohrožení lokality způsobené pohybem půdy, který je vyvolán zemětřesením, by mělo být stanoveno s ohledem na seismotektonické vlastnosti regionu a specifické lokální podmínky. Součástí hodnocení seismického ohrožení musí být důkladná analýza nejistot. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 3 Schéma postupu analýzy seismického ohrožení pro JE [4] Poznámky k obr. 3: a) Hodnota SL-2 je někdy nazývána Safe Shutdown Earthquake (SSE) nebo Maximum Design Earthquake (MDE). Jedná se o tzv. maximální výpočtové zemětřesení, jehož frekvence výskytu je dána jako 1.10-3 až 1.10-4 (pro střední hodnotu) nebo 1.10-4 až 1.10-5 (pro medián) na reaktor za rok, viz (IAEA, 2003), čl. 2.3, poznámka 4. Hodnota SL-2 představuje maximální možnou intenzitu seismické události v lokalitě. b) Hodnota SL-1 bývá nazývána Operating Basis Earthquake (OBE) nebo Design Earthquake (DE). Jedná se o tzv. projektové zemětřesení, jehož pravděpodobnost výskytu je tradičně brána 1.10-2 (pro střední hodnotu) na reaktor za rok. SL-1 tedy představuje méně závažnou, ale pravděpodobnější událost než úroveň SL-2. c) Hodnoty SL-1 a SL-2 jsou vstupními daty pro vytvoření křivek seismického ohrožení lokality seismotektonickou metodou. Důležité body výpočtu seismického ohrožení pro oblasti s difuzní seismicitou Konkrétní příklad výpočtu seismického ohrožení lokality byl uveden v pracích [5, 6, 7]. V uvedených pracích byly použity oba přístupy, deterministický i pravděpodobnostní. Zde uveďme konkrétní příklad vstupních dat o difuzní seismicitě z katalogu [8], tab. 1. Podle předpisu SSG-9 [3] je v případě umístění jaderného zařízení v oblasti s difuzní seismicitou třeba:

18


a) Při stanovení seismického ohrožení deterministickým přístupem umístit bod výskytu zemětřesení s maximální intenzitou typickou pro danou oblast od hodnocené lokality horizontálně do vzdálenosti stanovené na základě seismologických, geologických a geofyzikálních poznatků o lokalitě. V rámci volby vzdálenosti je třeba prokázat, že v blízkosti lokality neexistují zlomy, a pokud existují, pak dokázat pomocí dat a výsledků analýz a průzkumů, že zlom není aktivní. Vzdálenost pro vyšetřování zlomů je obvykle volena v jednotkách kilometrů do maximálně deseti kilometrů od lokality. b) Maximální možné zemětřesení v sousedních oblastech s difuzní seismicitou je třeba aplikovat právě na hranici s oblastí, v níž se lokalita nachází.

postupy jako je vícestupňová delfská metoda [9]. Klíčovým krokem pro hodnocení seismického ohrožení pro vybranou lokalitu v oblasti s difuzní seismicitou jsou opět vstupní data. Použitá literatura [1]

Procházková, D.: Seismické inženýrství na prahu třetího tisíciletí. Edice SPBI SPEKTRUM XII. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. Ostrava 2007, 25 p. +CD-ROM. ISBN 978-80-7385-022-7.

[2

IAEA Specific Safety Guide SSG-9 (2010), Seismic Hazards in Site Evaluationfor Nuclear Installations, IAEA, Vienna.

[3]

Procházková, D.: Analýza zemětřesení ve Střední Evropě. Doktorská disertační práce. GFÚ ČSAV, Praha 1984, 486 p.

[4]

Demjančuková, K.: Metodika stanovení seismického ohrožení vybrané lokality, Výzkumná zpráva ev. č. FR-TI1/ 423, ÚJV Řež, a.s. 2013.

[5]

Demjančuková, K.: Metody stanovení seismického ohrožení při výběru lokality pro technologická zařízení. In: Ochrana obyvatelstva 2012, Sborník příspěvků z mezinárodní konterence. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. 2012, ISBN 978-80-7385-109-5.

[6]

Demjančuková, K.: Srovnání výsledků pravděpodobnostního a deterministického hodnocení seismického ohrožení v západočeské metropoli. In Požární ochrana 2012. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. 2012, ISBN 978-80-7385-115-6.

[7]

Prochazkova, D.; Demjancukova, K.: Seismic Hazard AssessmentforSelected Real Locality in CentralEurope CriticalPointsofAssessment, In: Conference Top Safe 2012, ISBN 978-92-95064-15-7.

[8]

Procházková, D.; Šimůnek, P.: Fundamentaldata for Determination of Seismic Hazard of Localities in Central Europe. Praha 1998. 132 p. ISBN 80-238-2661-1.

[9]

Procházková, D.: Metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství. ČVUT. Praha 2011. ISBN 978-80-01-04842-9. 369 p.

20. 3. 1784

50.60

13.70

Pozn.

°E

Magnitudo

°N

Intensita v epicentru

Čas [GMT]

Hloubka epicentra

Datum

Souřadnice epicentra

Tab. 1 Ukázka záznamu difuzní seismicity z katalogu [8]

[km]

Io ° [MSK-64]

M

ohnisková oblast

7

B

Závěr Konkrétní metody pro hodnocení seismického ohrožení vybrané lokality byly uvedeny v předchozích pracích. Zahrnutí difuzní seismicity do procesu stanovení seismického ohrožení vyžaduje speciální přístup a přináší větší neurčitosti (tj. znalostní nejistoty) v datech vzhledem k rozptýleným ohniskům zemětřesení. Je nezbytná znalost lokálních podmínek, geologických a seismologických analýz, přítomnosti aktivních a neaktivních zlomů pro hodnocení možnosti vzniku difuzní seismicity v důsledku uvolňování napjatosti nahromaděné v lokálních strukturách. Nutné je použít data z mnoha oborů, několik expertů a specializované

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Seismické inženýrství na prahu třetího tisíciletí EDICE SPBI SPEKTRUM

XII.

Dana Procházková Posláním publikace je poskytnout:


DANA PROCHÁZKOVÁ

SEISMICKÉ INŽENÝRSTVÍ NA PRAHU TěETÍHO TISÍCILETÍ

- základní informace o zemětřeseních a o jejich dopadech, - přehled opatření (včetně občanských), která vedou ke zmírnění dopadů zemětřesení, - ucelený přehled o problematice seismického inženýrství, - odkazy na odbornou literaturu, ve které lze získat detailní údaje a poznatky. Obsahuje CD. Rok vydání 2007.

ISBN 978-80-7385-022-7

cena 110 Kč



19


Bezpečnosť budovy počas hromadnej spoločenskej akcie pri bombovom útoku Safety of the Building, where a Social Event Takes Place, by a Bomb Attack Ing. Lucia Figuli, PhD.1 Ing. Vladimír Kavický

2

Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika 2 Ministerstvo Obrany Slovenskej republiky Kutuzovova 8, 832 47 Bratislava, Slovenská republika [email protected], [email protected] 1

Abstrakt Článok pojednáva o bezpečnosti budovy menzy Žilinskej univerzity v Žiline, ako miesta stretávania sa členov akademickej obce, ktoré môže byť v budúcnosti cieľom bombového útoku. Príspevok stanovuje maximálnu hodnotu pretlaku, ktorú prenesie najnamáhanejší prvok budovy a jej vplyv na zranenie osôb. Následne stanovuje, typ, veľkosť a vzdialenosti použitej nálože od budovy, ktoré môžu takýto pretlak vyvolať. Kľúčové slová

že sa akademická pôda stane v budúcnosti terčom útoku osamelého bojovníka. Aktom takéhoto „LONE WOLF“ môže byť aj obyčajná pomsta za neúspech pri vysokoškolskom štúdiu. Budova univerzitnej menzy Žilinskej univerzity v Žiline je dejiskom rôznych kultúrnych a spoločenských akcií. Pri nedávnych oslavách 60 - tého výročia založenia Žilinskej univerzity hostila spoločenské podujatie, kde sa zúčastnilo vyše 600 bývalých a súčasných členov akademickej obce. Budova menzy Žilinskej univerzity je znázornená na obr. 1. Popis objektu Steny budovy sú tvorené presklením a nosnými stĺpmi. Presklenie je zložené sériou 32 okenných tabúľ s dvomi sklami v rámoch tvorených z plastových profilov vystužených pozinkovanou oceľou. Výška sklenenej steny je 354 cm a šírka 704 cm. Keďže v prípade bombového útoku najnáchylnejšou časťou stavby na porušenie a následné ohrozenie obyvateľstva sú presklené steny, v ďalších úvahách sa budeme zaoberať výlučne nimi.

Bombový útok, tlaková vlna, odolnosť okien, bezpečnosť. Abstract The paper deals with safety of the building where a social event takes place. The building can be a place of the future bomb attack. The paper specifies the maximal value of the pressure on the window and the possibility of people injury from it. In the next we set type, size and distance of used charge, which can do the pressure.

Obr. 1 Okenné tabule skúmanej konštrukcie [foto autor]

Keywords Bomb attack, blast wave, windows resistance, safety. Úvod Slovensko je už 25 rokov slobodným demokratickým štátom so svojimi spoločenskými, ekonomickými aj politickými problémami. Jednou z oblastí, ktorá po páde socializmu zvýšila svoje aktivity je aj zneužívanie výbušnín na kriminálne alebo teroristické činnosti. Vzhľadom k aktivitám Slovenska nie je celkom vylúčený útok niektorej z teroristických buniek v Európe ako odplatu za aktivity Slovenska v celosvetovom boji proti terorizmu [5]. Vzhľadom k celospoločenskej atmosfére a postaveniu Slovenska je však skôr predpoklad nárastu radikalizmu či už vo forme pravicových radikálov, náboženského konzervativizmu až fundamentalizmu, ale aj aktivít jednotlivcov so snahou bojovať proti nešvárom spoločnosti (ako sú napríklad legalizácia ľahkých drog, registrované partnerstvá partnerov rovnakého pohlavia ale sj boj proti neprispôsobivým občanom alebo prisťahovalcom). V poslednom období sú takéto útoky osamelých bojovníkov bohužiaľ častejšie a nevyskytujú sa už len v zahraničí, ale dostávajú sa už aj na naše územie. Dňa 28. decembra 2011 na ul. Protifašistických bojovníkov v Košiciach pri prevádzke rýchleho občerstvenia McDonald´s došlo k explózií nástražného výbušného systému, ktorý iba šťastnou náhodou nezranil zákazníkov prevádzky. Osobným cieľom útočníka bolo upozornenie na zabíjanie zvierat [4]. Cieľom takýchto útokov sa môže stať aj akademická pôda ako priestor stretávania sa politických prúdov, pokrokových názorov, ale aj výrazného liberalizmu. Diskusie o zákaze potratov či naopak o legalizácií ľahkých drog môžu vyvolať v jednotlivcoch potrebu zasiahnuť a demonštrovať svoj nesúhlas. Nie je preto vylúčené, Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Priebeh tlakovej vlny V prípade iniciovania nástražného výbušného systému, dochádza k veľmi silnej exotermickej reakcii. V priebehu reakcie dochádza k premene tuhej či tekutej zložky výbušniny na vysokotlakový plyn. Produkty vznikajúce pri explózii sa rozširujú do okolia pod vysokým tlakom a snažia sa nájsť rovnováhu s okolitým prostredím, čo má za následok vznik rázovej vlny. Tá je charakterizovaná zmenou tlaku, hustoty a teploty na jej priečelí. Priebeh rázovej vlny je charakterizovaný prudkým nárastom tlaku na začiatku jej priebehu. Po dosiahnutí maximálnej hodnoty nastáva fáza poklesu, ktorá pokračuje až do zápornej fázy, kedy vzniká na veľmi krátke obdobie vákuum, čo má za následok vťahovanie pár a vzduchu z prostredia smerom k epicentru výbuchu. Po vyrovnaní síl dochádza k nástupu kladnej časti rázovej vlny ktorá, už však nemá také maximálne hodnoty ako prvý zaznamenaný impulz. Celý priebeh sa vytvára vo veľmi krátkych časových intervaloch, rádovo v stotinách sekundy [2]. P0 začiatočná (nulová) hodnota tlaku rázovej vlny (tlak okolia) P+ maximálna hodnota tlaku (tzv. pretlak) vyvolaný výbuchom P- minimálna hodnota tlaku (tzv. podtlak záporná časť) vyvolaná výbuchom tA čas nástupu rázovej vlny td čas trvania rázovej vlny

Obr. 2 Priebeh a fázy tlakovej vlny [2] 20


V priebehu rázovej vlny rozoznávame dve fázy - pozitívnu a negatívnu. Veľkosť tlaku negatívnej fáze je oveľa menší ako v predchádzajúcej pozitívnej časti. V analýzach stanovenia odozvy stavebnej konštrukcie pri iniciovaní nástražného systému sa uvažuje z idealizáciou priebehu tlakovej vlny na trojuholníkový priebeh, t.j. lineárna funkcia. V ďalších analýzach sa bude uvažovať s takýmto priebehom. Porušenie okennej tabule Pri porušení okna môžu nastať dva prípady. Buď dôjde k rozbitiu skla, alebo k vytrhnutiu celej okennej tabule. O porušení okenných tabúľ pri pôsobení tlakovej vlny rozhoduje dosiahnutie buď medze pevnosti skla za ohybu, alebo uhol lomu okennej tabule. O vytrhnutí celej okennej konštrukcie z tehly, alebo iného materiálu konštrukcie steny rozhoduje spôsob zaistenia šmykovej únosnosti spoja okna so stenou. O vytrhnutí celého okenného krídla rozhoduje smer pôsobenia zaťaženia na okenné krídlo a šmyková pevnosť konštrukcie rámu okenného rámu a ďalej ťahová, poprípade šmyková alebo ohybová pevnosť závesov podľa usporiadania celej okennej konštrukcie [1]. Možným vplyvom na porušenie skla je aj deformácia okenného krídla ohybom. Ak je ohybová únosnosť rámu prekročená, môže dôjsť k lámaniu rámu okenného krídla. Pri veľkých deformáciách teda dôjde k prekročení ohybovej únosnosti skla, jej dôsledkom sú vodorovné praskliny v mieste najväčšieho napätia a tím aj k poklesu únosnosti celej okennej tabule [1]. Na to, aký veľký tlak sa vytvorí a bude pôsobiť na konštrukciu pri výbuchu vplýva veľa parametrov. Základným parametrom je typ výbušnej látky, hmotnosť trhaviny a vzdialenosť od budovy. Ďalej je rozhodujúce ako sa tlaková vlna šíri, či priamo kolmo, či ako šikmá vlna, alebo sa odráža od nejakej prekážky, alebo ju obteká. Pri spomínaných bombových útokoch sa používajú podomácky vyrábané výbušniny. Celosvetový trend je, že sa najčastejšie používajú ANFO trhaviny alebo nitromočovina. Dusičnan amóny je priemyslovo vyrábaný v obrovských množstvách a za istých okolností je aj samotný schopný výbuchu. Pri malom množstve pridania paliva prudko vzrastá jeho citlivosť aj výbušninárske vlastnosti. Pre naše skúmanie sme ako náhradu podomácky vyrábanej ANFO trhaviny vybrali štandardne továrenský vyrábanú trhavinu DAP - 2, ktorá má rovnaké vlastnosti. Trhavina je zmesou dusičnanu amónneho, petroleja a farbiva. Jej detonačná rýchlosť je 2 600 - 2 700 m.s-1 a výbuchové teplo Q je 3 830 kJ.kg-1. Pri hustote ρ = 0,65 g.cm-3 je detonačný tlak PCJ na úrovni 2,95 GPa. Stanoviť maximálnu hodnotu pretlaku takejto okennej tabule môžeme teda stanoviť dvomi spôsobmi. Pri poznaní presných mechanických vlastností použitého skla, výpočtom jeho medznej pevnosti, teda ohybovej odolnosti, alebo ako bolo spomenuté uhol lomu okennej tabule. V našom prípade nepoznáme presné mechanické vlastnosti použitého skla a preto budeme postupovať podľa [1]. Okamih porušenia okennej tabule je možné odhadnúť z monogramov (obr. 2) zostavených na základe experimentálnej a teoretickej analýzy okenných skiel pri zaťažení trojuholníkovým pretlakom vzdušnej rázovej vlny. Veľkosť maximálneho pretlaku závisí od veľkosti plochy skla, veku skla (rozlišuje sa nové a staré sklo, 10 ročné), hrúbke skla a od dĺžky trvania pretlaku. V našom prípade pre sklenenú tabuľu 85 x 85 cm (t.j. 0,7225 m2), predpokladáme 10 ročné sklo, hrúbky 3 mm. Pri použití hore uvedenej trhaviny DAP 2 so spomínanými vlastnosťami, s uvažovaním vzdialenosti okennej tabule od centra výbuchu 1 m a hmotnosť nálože 0,5 kg, dĺžku pretlaku stanovíme výpočtom na 0,0015 s. Z grafu (obr. 3) na základe uvedených hodnôt stanovíme veľkosť pretlaku rázovej vlny, ktorá je približne 10,0 kPa. Výbuch o veľkosti 10,0 kPa spôsobí porušenie daného hladkého skla.


Obr. 3 Medza porušenia okenného skla [1] Hore uvedeným postupom, sme získali maximálny tlak, aký prenesú analyzované okenné tabule. Pre navrhnutie možnej ochrany objektu a ľudí, je potrebné zistiť, aký typ trhaviny, o akej hmotnosti a v akej vzdialenosti spôsobí takýto výbuch. Na stanovenie pevnosti existujú viaceré prístupy od rôznych autorov. My uvedieme postup podľa Millsa [2]: 1,772 114 108 P 3  2   0,019 (1) z z z Do výpočtu vstupuje zákon tretej odmocniny, ktorý zavádza tzv. redukovanú vzdialenosť z, kde R je vzdialenosť od centra výbuchu a WR je redukovaná hmotnosť nálože: R z (2) 3W R Pri stanovenom maximálnom tlaku cca 10 kPa, pri spätnom dosadení do vzorcov (1, 2) dostávame, že tlak 10 kPa na okennú tabulu vyvinie 0,5 kg trhaviny DAP 2 vo vzdialenosti 10 m. Vzdialenosť nálože od konštrukcie je veľmi rozhodujúca. Z tab. 1 je zrejmé, že čím bližší zdroj výbuchu je, tým väčší tlak na konštrukciu je vyvolaný. Pri veľmi blízkej vzdialenosti tlak markantne narastá. V druhej časti tabuľky je znázornená závislosť veľkosti tlaku od hmotnosti. Z uvedených hodnôt vyplýva, že pre zaistenie ničivého účinku trhaviny, je to možné aj pri malom množstve trhaviny, ak je v blízkej vzdialenosti pri konštrukcii [6]. Tab. 1 Vplyv zmeny tlaku výbušného systému v závislosti na vzdialenosti a hmotnosti nálože [ zdroj autori] Vzdialenosť [m]

10

8

6

4

2

1

0,1

Tlak [kPa]

9,77

13,00

19,45

37,60

159,42

958,58

815 532,00

Hmotnosť [kg]

0,5

1,0

1,5

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

Tlak [kPa]

9,77

13,14

15078,00

1801,00

25,77

32,27

38,14

43,67

Tak ako aj okenné tabule, tak aj okenné rámy boli experimentálne overené. Pre odhad únosnosti okenných rámov bola zostavená tab. 1 [1]. Tab. 2 Poškodenie budov pri rôznych pôsobiacich tlakoch [1] Tlak [kPa]

Účinok

do 0,5

Žiadne poškodenie

0,5 - 1

Malé poškodenie okenných výplní (len časť, praskliny skiel bez vysypania trosiek atď.)

1-2

Väčšie poškodenie okenných výplní, čiastočné vysypanie trosiek skiel)

2-5

Čiastočné poškodenie rámov dverí a okien, porušenie omietky a vnútorných drevených priečok

5 - 20

Zničenie okien, poškodenie ľahkých stavieb a bežných murovaných konštrukcií

10 - 30

Čiastočné rozrušenie stavieb prevažne prízemné zástavby rodinných domov

20 - 30

Značné rozrušenie mestských viacpodlažných stavieb

21


Zranenie osôb

Záver

V predchádzajúcich výpočtoch, tlak potrebný na zničenie okien bol stanovený na hodnotu 10 kPa. Z tab. 3, vyplýva, že pri hodnote okolo 15 kPa dôjde k zvaleniu stojacej osoby. Keďže predpokladáme, osoby zdržujúce sa v priestoroch menzy pri okenných tabuliach, osoby budú poškodené sekundárne, odletujúcimi črepinami z okien. Keďže konštrukcia neodoláva dostatočne a dôjde k jej deštrukcii a porušeniu štruktúry, znásobuje sa vznik fragmentov, ktoré v smere pôsobenia rázovej vlny prenikajú do priestoru a predstavujú tak priame ohrozenie pre zasiahnuté osoby. Zvlášť nebezpečné sú malé pretlaky v rozmedzí 5 až 20 kPa, pri ktorých je veľmi pravdepodobné poranenie osôb troskami lietajúcimi (na veľké vzdialenosti desiatok až stoviek metrov) rozbitých sklenených výplní okien a dverí, pri tomto tlaku nie sú trosky zrazené k zemi, ale plachtia [1]. Pôsobením rázovej vlny s následným porušením integrity okennej výplne vznikajú veľmi ostré fragmenty rôznych veľkostí, ktoré sú schopné pôsobiť na pomerne rozsiahlom území. Letiace črepiny skla najčastejšie spôsobujú tržné zranenia alebo prenikajú ľudským telom, ktoré nie je schopné odolať takémuto druhu pôsobenia. Väčšie črepinové predmety, pochádzajúce z poškodených stavebných materiálov spôsobujú z pravidla devastačné poranenia spôsobené kombináciou váhy a rýchlosti daného telesa [3].

Pri stanovení maximálneho zaťaženia tlakom, ktoré prenesú okná na budove Menzy Žilinskej univerzity, sme dospeli k rôznym čiastkovým záverom. Hodnota pretlaku vyvolaného výbuchom 10 kPa, ktorému odolajú okenné tabule je nízka. Takýto tlak sám o sebe, neprinesie veľmi vážne poškodenie osôb. Osoby budú ale aj napriek tomu to tvrdeniu, vážne ohrozené a zranené z dôvodu sekundárnych účinkov fragmentov z rozbitého skla. Tlak 10 kPa dokáže vyvinúť už nálož DAP 2 o hmotnosti 0,5 kg pri vzdialenosti 10 m od budovy. Pre ochranu obyvateľstva a budovy by bolo potrebné urobiť účinné opatrenia na zabránenie katastrofálnych dôsledkov a to, zvýšiť pevnosť okenných tabúľ, zabránenie sa dostania k bezprostrednej blízkosti sa okien.

Obr. 3 Oblasti rôznych stupňov zranení spôsobenými črepinami rozbitéheho skla [3] Na stanovenie možnosti vzniku zranení spôsobených fragmentmi skla možno použiť stupnicu vznikajúcich zranení z pohľadu materiálu a spôsobu riešenia okennej výplne. Stupnica má niekoľko bodových stupňov. Rozdiel medzi stupňom 3a - 3b prestavuje hraničnú úroveň vzniku zranenia, kde vážnosť bodu 3b vyvodzuje predpoklad vzniku zranení osôb vystavených pôsobeniu črepín vznikajúcich z okenných výplni. Ďalšiu úroveň môžeme stanoviť v mieste medzi bodmi 4 - 5, kedy sa u osôb umiestnených v mieste označenom bodom 5 vyskytujú veľmi vážne, ba dokonca smrteľné poranenia [3].

Použitá literatúra [1]

Makovička, D.; Makovička, D.: Odezva konstrukce budovy a ohrožení jejich obyvatel výbuchem plynu. Stavební obzor 7/2006. str. 197 - 202,

[2]

Jangl, Š.; Kavický, V.: Ochrana pred účinkami výbuchov výbušnín a nástražných výbušných systémov. Žilina 2012 ISBN: 978-80-971108-0-2. str. 93 a 94.

[3]

Vysocký, M.: Odolnosť materiálov proti nástražným výbušným systémom, Diplomová práca, Žilinská univerzita, Fakulta špeciálneho inžinierstva, Žilina 2012.

[4]

Http://kosice.korzar.sme.sk/c/6840390/kosickeho-teroristuodsudili-na-25-rokov-vazenia.html#ixzz2pVvOFrVc.

[5]

Jangl, Š.: Ochrana proti terorizmu Krízový manažment = Crisis management: časopis pre pracovníkov zaoberajúcich sa otázkami bezpečnosti, rizika, krízovým manažmentom a krízovým plánovaním. ISSN 1336-0019. Roč. 10, č. 2 (2011), s. 57 - 61.

[6]

Ligasová, Z.: Meranie účinnosti výbušnín, IBS ES 2013 [elektronický zdroj]: interdisciplinárny medzinárodný vedecký workshop o hodnotení účinnosti integrovaných bezpečnostných systémov pomocou expertných systémov: 17.9.2013 [Žilina], Slovenská republika. Žilina: Žilinská univerzita, 2013. ISBN 978-80-554-0777-7. CD-ROM.

Tab. 3 Zranenie osôb pri rôznych pôsobiacich tlakoch Skupina zraniteľnosti

Pretlak P [kPa]

Popis zranenia

0

menej ako 10

Zranenie od priameho pôsobenia tlakovej vlny je nepravdepodobné

1

10 až 30

Ľahké úrazy osôb

Pri pretlaku cca 15 kPa dôjde k zvaleniu stojacej osoby Pri pretlaku cca 34 kPa dôjde k prasknutiu ušných bubienkov

2

30 až 150

Ťažké úrazy osôb

3

150 až 200

Smrteľné zranenia


22


Urbánna bezpečnosť v kontexte integrovaného mestského rozvoja Urban Safety in the Context of Integrated Urban Development prof. Ing. arch. Maroš Finka, PhD.1 Ing. Vladimír Ondrejička, PhD.

2

SPECTRA Centrum excelencie EU pri STU v Bratislave Vazovova 5, 811 43 Bratislava, Slovenská republika 2 STU v Bratislave, Ústav manažmentu Vazovova 5, 811 43 Bratislava, Slovenská republika [email protected], [email protected]

1

ktorou je udržateľnosť urbánneho rozvoja a kvalita života. A práve kvalita života a princíp udržateľnosti sú vhodnými spojovacími ohnivkami medzi konceptom integrovaného mestského rozvoja a problematikou urbánnej bezpečnosti. Urbánna bezpečnosť ako základná požadovaná kvalita urbánneho priestoru je nevyhnutným východiskom pre zabezpečenie tak udržateľnosti rozvoja a i zabezpečenia kvality života. Integrovaný mestsky rozvoj

Abstrakt Bezpečnosť sídiel (urbánna bezpečnosť) predstavuje prierezovú interdisciplinárnu problematiku dotýkajúcu sa celého komplexu špecifických oblastí spojených s plánovaním a manažmentom rozvoja. Uchopenie celého spektra aspektov bezpečnosti vyžaduje aplikáciu komplexných a integrujúcich prístupov a nástrojov schopných vzájomnej interakcie s procesmi a nástrojmi mestského rozvoja, či už na úrovni jeho plánovania, alebo exekutívneho manažmentu. Systém sídla ako objekt skúmania a uchopenie jeho štruktúry, funkcionality a vzájomných interakcií medzi jednotlivými jeho časťami, je výzvou pre integrujúci prístup aj v kontexte bezpečnosti ako kvality mestského prostredia. Integrovaný mestský rozvoj ako ho rámcovo definuje Lipská charta v spojení s problematikou urbánnej bezpečnosti predstavuje nádejnú platformu pre implikáciu konceptu udržateľnosti do rozvoja sídiel s dôrazom na kvalitu života. Kľúčové slová Urbánna bezpečnosť, integrovaný mestský rozvoj, Charta z Lipska, kvalita života. Abstract Urban safety is cross-cutting interdisciplinary problematic links with whole complex of aspects of development planning and management. Application complex and integrated approaches and tools, which are possible to interact with processes of urban management, are needed for catching of the whole wide of the safety aspects. The system of city, structure, functions and their interactions as object of research are the challenge for integrating approach to urban development also in context of safety as quality of urban spaces. Integrated urban development as was indicated by Leipzig Charter together with urban safety approaches are promising implication platforms of sustainable concept to urban development with special focus on quality of life. Keywords Urban safety, integrated urban development, Leipzig Charter, quality of life. Úvod Postupný celosvetový nárast urbanizácie, výrazné zvýšenie ie komplexnosti miest ako socio-ekosystémov skladajúcich sa z množstva rôznorodých vzájomne interagujúcich častí, nárast neistoty a nepredvídateľnosti vývoja v spojení s rizikami vyplývajúcimi z degradácie fyzických, sociálnych a prírodných systémov a postupnej „dehumanizácie“ systémov ekonomických, ovplyvňujú prístupy k urbánnemu rozvoju a k nemu sa viažucim politikám a nástrojov. Nárast komplexnosti problémov, ktorým mestá čelia, vytvára požiadavku na implementáciu komplexných a strategických prístupov k urbánnemu rozvoju, avšak pri využitý flexibilných a vzájomne interegujúcich nástrojov. To však neznamená požiadavku len na komplexnú obmenu existujúcich nástrojov manažmentu urbánneho rozvoja ,ale aj na zmenu celkovej filozofie ich aplikácie v smere dosahovania výslednej kvality, Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Európska únia nemá samostatnú spoločnú politiku v oblasti rozvoja miest, zrejme na základe chápania mestského rozvoja ako predmetu špecifika 5 - Integrovaných politík jednotlivých členských štátov. To však neznamená, že EÚ sa tomuto problému nevenuje. V skutočnosti existuje veľký počet dokumentov a dohovorov zaoberajúcich touto problematikou. Keďže ide o medziodborovú oblasť, vznikla v roku 2005 medzi-odborová skupina pre mestský rozvoj (Inter-service Group on Urban Development) pod vedením Generálneho riaditeľstva pre regionálny rozvoj Európskej komisie sledujúca tri ciele - podporu integrovaných prístupov k udržateľnému mestskému rozvoju pri programovaní a implementácii podpory prostredníctvom Štrukturálnych fondov EU, identifikáciu iniciatív pod rôznymi politikami EU sledujúcich podporu udržateľného rozvoja urbánnych území a zabezpečenie nevyhnutnej kooperácie. Európska komisia publikovala tiež dokument „Udržateľný rozvoj miest v EU: rámec pre akciu“ (Sustainable Urban Development in the European Union: A Framework for Action) rámcujúci urbánnu dimenziu všetkých EU politík v programovacom období 2007 2013. Prvé aplikácie integrovaného mestského rozvoja sa datujú do obdobia spred dvoch desaťročí v reakcii na rastúcu komplexnosť problematiky urbánneho rozvoja, kedy na základe prvých úspechov s integrovanými politikami mestského rozvoja na lokálnej úrovni boli po prvýkrát tieto prístupy inštitucionalizované. Medzi priekopníckymi krajinami boli na začiatku 80-tych rokov Francúzsko, Holandsko a Veľká Británia, ktoré implementovali integrované politiky mestského rozvoja na celoštátnej úrovni. Je pravda, že pojem „integrovaný“ podobne ako pojem „udržateľný“ mestský rozvoj sú dodnes nie celkom jasné. Vo vyššie uvedenom dokumente sa pojem integrovaný mestský rozvoj chápe ako medzisektorálna koordinácia aktivít so silným horizontálnym partnerstvom, posilnenými lokálnymi zodpovednosťami a koncentráciou finančnej podpory na vybrané cieľové územia. Významným dokumentom na európskej úrovni je tiež Lipská charta členských štátov EÚ. Deklarácia podpísaná ministrami zodpovednými za problematiku priestorového rozvoja v členských štátoch EU vyjadruje ich záujem širšie implementovať politiku integrovaného mestského rozvoja zahŕňajúcu celú škálu aktérov do procesov spravovania a umožňujúcu obyvateľom miest hrať aktívnu úlohu pri tvorbe ich bezprostredného životného prostredia. Tento politický dokument odporúča, aby sa európske mestá brali do úvahy spracovávanie integrovaných programov urbánneho rozvoja pre mestá ako celky. Odporúča tiež koordinovať rôzne plány a politiky štvrtí, sektorov a technické plány navzájom a zabezpečiť, aby plánované investície pomohli podporiť dobre vyvážený rozvoj urbánneho územia. Zdôrazňuje, že kvalita verejných priestorov, mestskej kultúrnej krajiny a architektúry a urbánny rozvoj hrajú dôležitú úlohu pre životné podmienky mestského obyvateľstva. (Charta z Lipska, 2007). V tomto kontexte je chápaná aj stratégia tvorby verejných priestranstiev vysokej kvality ako kľúčový element zabezpečenia vhodných podmienok pre život a atraktívnych miest pre ľudí a podnikanie a tým sledovanie kvality života v týchto mestách ako i udržateľnosti ich rozvoja. 23


Urbánna bezpečnosť Urbánna bezpečnosť predstavuje komplexnú problematiku dotýkajúcu sa každej časti „organizmu“ mesta a celková jej úroveň závisí na stave každej jednej časti ako i ich vzájomnej interakcií. To znamená, že k problematike urbánnej bezpečnosti nie je vhodné pristupovať selektívne, ale vyžaduje si komplexný záber a zameranie. Práve selektívny prístup v mnohých prípadoch spôsobuje najzávažnejšie problémy v oblasti bezpečnosti sídiel. Urbánna bezpečnosť, zahŕňa široké spektrum aspektov viazaných primárne na voľne prístupné priestory, od (prevencie) kriminality, cez bezpečnosť fyzického prostredia, prístupnosť (bezbariérovosť a princípy navrhovania pre všetkých - „universal design“), až po inštitucionálne a organizačné aspekty. Na základe toho definujeme urbánnu bezpečnosť ako „akýkoľvek druh bezpečnosti človeka v rámci zastaveného územia (intravilánu) mesta, kam má obyvateľstvo viac-menej voľný prístup, resp. akýkoľvek druh bezpečnosti človeka súvisiaceho s javmi a aktivitami v týchto verejných priestoroch“ (Finka, Ondrejička (eds.), 2012, str. 7). Rovnako dôležitá ako obsahová koordinácia a kooperácia je inštitucionálna kooperácia v oblasti urbánnej bezpečnosti. Ide hlavne o spoluprácu a vzájomnú kooperáciu zodpovedných subjektov za bezpečnosť konkrétneho urbánneho územia. Ide najmä o inštitúcie Integrovaného záchranného systému, miestne príslušnú štátnu správu (Okresné úrady) a samosprávu (lokálna a regionálna samospráva), ale tiež o subjekty mimovládneho sektoru až po jednotlivcov - obyvateľov a návštevníkov. Tieto subjekty nazývame súborne stakeholderi. (Finka, Ondrejička (eds.), 2012b).

o stanovenie, tzv. integrovanej koncepcie bezpečnosti. Skutočne integrovaná bezpečnostná stratégia/koncepcia reflektuje systémové súvislosti rôznych aspektov kvality urbánneho prostredia nielen vo vzťahu k bezpečnosti ale aj iným aspektom kvality života a teda nemá negatívny vplyv na vyváženosť komplexného manažmentu urbánneho rozvoja sídla. Preto základnými kvalitami takejto stratégie sú: - strategickosť/dlhodobosť; - komplexnosť; - multiúrovnovosť/multiodborovosť; - koordinovanosť; - proaktívnosť a udržateľnosť. Toto kladie určité požiadavky aj na nástroje a opatrenia, ktoré sú implementované na zlepšenie úrovne/miery urbánnej bezpečnosti. Tie by mali rešpektovať nasledujúci rámec: Integrovaná koncepcia bezpeþnosti

ZdieĐaná vízia

Spoloþné ciele

Koordinovaný prístup

Obr. 2 Základný rámec Integrovanej koncepcie bezpečnosti Tento rámec tvorí platformu umožňujúcu inštitucionálnu integráciu (formálna, neformálna spolupráca) všetkých subjektov a organizácií relevantných pre riešenie problematiky bezpečnosti konkrétneho miesta bez ohľadu na úroveň ich pôsobenia, či ich momentálny záujem o súčinnosť. Pre zabezpečenie účinného pôsobenia Integrovanej koncepcie bezpečnosti tak z dlhodobého/koncepčného hľadiska, ako i krátkodobého/operačného, je potrebné definovať jej dve úrovne: strategickú a operačnú. Na strategickej úrovni je potrebné sa zamerať najmä na:

Obr. 1 Subjekty dotknuté problematikou bezpečnosti v meste; Zdroj: (Finka, Ondrejička (eds.), 2012b, str. 74) Práve kooperácia a vzájomná interakcia, zdieľanie zdrojov a finančných prostriedkov subjektov zodpovedných za bezpečnosť umožňuje dosahovať výsledky, ktoré sú komplexnejšie, dlhodobejšie a prinášajú reakciu nielen na „symptóm“ bezpečnostných problémov, ale umožňujú efektívne riešiť problém v jeho príčinných súvislostiach. Je potrebné využívať nielen legislatívne ustanovené mechanizmy, ale hľadať ďalšie možnosti prehlbovania spolupráce a koordinácie. Integrované mestské bezpečnostné stratégie Obsiahnutie celého spektra aspektov bezpečnosti, ktoré tiež môžeme chápať ako parciálne „bezpečností“ (bezpečnosť environmentálnu, dopravnú, požiarnu, bezpečnosť voči kriminálnym činom a pod.) v sídle vyžaduje aplikáciu komplexných a integrujúcich prístupov a nástrojov schopných vzájomnej interakcie s procesmi a nástrojmi mestského rozvoja, zameraných nielen na operatívne riešenie definovaných čiastkových bezpečnostných problémov v urbánnom území, ale aj definovanie stratégie, ktorá určí rámec/prístup ku komplexnému riešeniu. Ide Ostrava 5. - 6. ledna 2014

- Regionálne a lokálne strategické plánovacie a rozvojové dokumenty - sú základným východiskom pre plánovanie a reguláciu územia, preto je potrebné problematiku bezpečnosti implementovať do ich cieľov, priorít, či opatrení, ako i do koncepcií funkčného usporiadania priestoru a jeho regulačných parametrov. - Špecifické/sektorálne koncepty a plány - vychádzajúc zo strategických plánovacích a rozvojových dokumentov, tieto musia prenášať problematiku bezpečnosti do špecifických/ sektorálnych oblastí. Ide o generely dopravy, generely zelene, koncepty priestorového informačného značenia, plány rozvoja infraštruktúry a iné. - Spoločné priestorovo relevantné bázy dát - predstavujú súbor georeferencovaných dát (priestorovo lokalizovaných), ktoré rôzne inštitúcie v území sledujú a zbierajú umožňujúc lokalizáciu procesov, javov a prvkov ohrozujúcich bezpečnosť, následnú lokalizáciu potreby intervencie a sledovanie efektivity vykonanej intervencie. Na operačnej úrovni sa zamerať najmä na: - Spoločné projekty v oblasti bezpečnosti, realizované koordinovane a združujúc disponibilné zdroje a finančné prostriedky. - Bezpečnostné doložky - predstavujú prílohy spracovávaných a posudzovaných dokumentov obsahujúce sumarizáciu aspektov bezpečnosti v týchto dokumentoch a posúdenie ich pôsobenia/ naplnenia v kontexte bezpečnosti. 24


- Komunikačný protokol, ktorý predstavuje princípy a postupy pre komunikáciu inštitúcií (napr. bezpečnostné a záchranné zložky) s osobami so špecifickými požiadavkami na bezpečnostnú kvalitu v priestore (seniori, zdravotne postihnutí, deti a pod.) . Záver Integrovaný mestský rozvoj svojimi princípmi a základnými východiskami predstavuje koncept, ktorý na jednej strane umožňuje reflektovať stále narastajúcu komplexnosť problematiky urbánneho rozvoja ako to vnímajú aj inštitúcie Európskej Únie a zároveň na strane druhej umožňuje prienik problematiky bezpečnosti sídiel do základným princípov urbánneho manažmentu bez potreby radikálnej zmeny už existujúcich a zabehnutých nástrojov a politík. Naopak vyžaduje len ich čiastočnú inováciu a koordináciu pri aplikácií uvedomujúc si ich vzájomnú interakciu. Príspevok vychádza z výskumu realizovaného pracoviskom SPECTRA Centrum Excelencie EÚ pri STU v Bratislave zameraného na definovanie metodiky hodnotenie bezpečnosti urbánnych priestorov a jej následnú modelovú aplikáciu v meste Trenčín v roku 2012. Príspevok vznikol v rámci výskumnej grantovej podpory - Mladý výskumník na STU v Bratislave v roku 2013.

[4]

Charta z Lipska (2007) CHARTA Z LIPSKA o trvalej udržateľnosti európskych miest, prijatá pri príležitosti neformálnej schôdzky ministrov na tému mestského rozvoja a územnej súdržnosti v Lipsku 24. - 25. mája 2007.

[5]

UNECE (2008) Key Instrument for Development and Effective Governance with Special Reference to Countries in Transition Genoa: United Nation Economic Commission for Europe.

[6]

EC (2007) The Territorial State and Perspectives of the European Union - Towards a Stronger European Territorial Cohesion in the Light of the Lisbon and Gothenburg Ambitions, A Background Document for the Territorial Agenda of the European Union, Leipzig.

[7]

EC (2011) Territorial Agenda of the European Union 2020 - Towards an Inclusive, Smart and Sustainable Europe of Diverse Regions, Informal Ministerial Meeting of Ministers responsible for Spatial Planning and Territorial Development on 19th May 2011 Gödöllő, Hungary.

[8]

European Sustainable Cities (1996) Report Expert Group on the Urban Development, European Commission -Directorate General XI, BRUSSELS, MARCH 1996.

[9]

[1]

Finka, M.; Ondrejička, V. (eds.) 2012a: Bezpečnosť ako kvalita priestoru - úvod do problematiky, Bratislava: Centrum urbánnej bezpečnosti/ROAD, ISBN 978-80-88999-40-9.

EC (2009) Promoting sustainable urban development in Europe - Achievments and Opportunities European Commission, Directorate-General for Regional Policy, Unit C2 - Urban development, territorial cohesion Brusseless: European Communities.

[2]

Finka, M.; Ondrejička, V. (eds.) 2012b: Vybrané problémy bezpečnosti sídelného priestoru, Bratislava: Centrum urbánnej bezpečnosti/ROAD, ISBN 978-80-88999-42-3.

[10] EC (2005) Bristol Accord, UK Presidency: EU Ministerial Informal on Sustainable Communities: Policy Paper, London: Office of the Deputy Prime Minister.

[3]

Mora, A.A. a kol. (2010): Integrated Urban Regeneration in Europe 2010, Summary Document University Institute of Urban Studies Valladolid Universit. http://www.fomento. gob.es/NR/rdonlyres/E300DFCA-BDEE-4CEC-B655AE69BC8E4432/95965/URBAN_REGENE_ENGLISH.pdf.

[11] CESE (2010) Urban regeneration: integrated approach, European Economic and Social Committee CESE 760/2010 - ECO/273.

Použitá literatúra

[12] EC (2012) Toledo Informal Ministerial Meeting on Urban Development Declaration, Toledo: European Commision.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Bezpečnost lidského systému EDICE SPBI SPEKTRUM

X.


DANA PROCHÁZKOVÁ

BEZPEýNOST LIDSKÉHO SYSTÉMU

Dana Procházková Bezpečnost v komplexním pojetí je dnes chápána jako soubor opatření pro zachování, ochranu a rozvoj chráněných zájmů, který vytváří základnu pro bezpečí a veškerý rozvoj lidského systému. Cílem předložené knihy je shrnout dosavadní poznání v předmětné oblasti a popsat základní nástroje pro zajištění bezpečí a udržitelného rozvoje lidského systému. Kniha poskytuje teoretickou základnu a východiska také pro krizové řízení, které je chápáno jako integrální součást řízení bezpečnosti lidského systému. Práce se soustřeďuje na popis, utřídění a charakteristiky metod rizikové analýzy, protože jimi se vytváří datová základna pro veškeré úvahy o bezpečí a o udržitelném rozvoji lidského systému. Pro sjednocení pracovních postupů jsou používány obecné/nadřazené definice pojmů..

ISBN 978-80-86634-97-5. Rok vydání 2007.

cena 130 Kč



25


Příprava a připravenost zdravotnictví na mimořádné události v rámci ochrany obyvatelstva Preparation and Preparedness of the Health System for Extraordinary Situations in the Framework of the Civil Protection Ing. Václav Fišer Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kaje, p.o. Kamenice 798/1d, 625 00 Brno [email protected], [email protected] Abstrakt Ochrana obyvatelstva je mimo jiné plánováním, organizováním a výkonem činností za účelem zajištění připravenosti na řešení následků mimořádných událostí, zvláště postihujících zdraví a životy obyvatel. Je přitom považována za „širokou multiresortní disciplínu, soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a také občanů, v souladu s platnými právními předpisy“ a tím tedy také, či spíše zejména, v gesci Ministerstva zdravotnictví. Do této gesce spadají i případy mimořádných událostí v souvislosti ohrožením výskytem vysoce nebezpečných nemocí. Příspěvek se na bázi ochrany obyvatelstva zamýšlí nad stavem připravenosti, nástroji k řešení těchto ohrožení v rezortu zdravotnictví a možnostmi koncepčního rozvoje schopností. Klíčová slova Ohrožení, ochrana obyvatelstva, ochrana veřejného zdraví, terorismus, výcvik, vzdělávání, zdravotnické zařízení, CBRN, CIMIC. Abstract The civil protection represents, according to its concept, the planning, organising and carrying out of activities to ensure good preparedness for dealing of extraordinary situations with impacts to the health and life of population. The civil defence is taken for a „broad multi-section discipline, a complex of activities and tasks of responsible authorities, legal and natural (business) persons, and also of citizen, in compliance with valid regulations“. So it lies within the competence of the Ministry of Health, alike the extraordinary situations related to the incidence of highly dangerous diseases. This paper is aimed at the state of preparedness, at tools for the management of these threats in the health system and at possibilities of the conceptual development of capacities, based on the civil protection. Keywords Civil protection, public health protection, terrorism, training, education, CBRN, CIMIC. 1. Úvodní informace Konečným podnětem ke zpracování příspěvku do konference zaměřené na problematiku ochrany obyvatelstva se stala „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030“ [1]. Proč? V souvislosti s mlhavým spojením ochrany obyvatelstva se zdravotnictvím v tomto významném dokumentu. Jestliže totiž přijímáme život a zdraví obyvatelstva jako hodnotu vyšší než „pouze“ životní prostředí a majetek (?), pak i ochrana života a zdraví (a hned za ním životního prostředí) by měla v koncepci doznat výrazného podílu věcně příslušných rezortů na plnění koncepčních cílů. Tato skutečnost však z aktuální koncepce alespoň mě nijak zvláště nevyznívá. Z reálu lze i v návaznosti na koncepci předchozí téměř bez nadsázky pro diskuzi vyslovit vstupní tezi, že ačkoliv jsou „zdravotnické složky“ (subjekty v rezortní působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR) odpovědné přinejmenším za Ostrava 5. - 6. ledna 2014

záchranu ohroženého zdraví, na plnění úkolů ochrany obyvatelstva a to ani při nejzávažnějších událostech s CBRN (zkrácené pro „chemické, biologické, radiační a nukleární“) látkami a prostředky však systémově připravovány nejsou a v zásadě tedy ani připraveny být nemohou. Takto kritický pohled je postaven na předpokladu, že připravenost (sub)systému „zdravotnických složek“ bezpečnostního systému státu musí stát na jasně konfigurované a kontinuálně realizované přípravě. Ministerstvo zdravotnictví ale k ochraně obyvatelstva včetně událostí s CBRN neuplatňuje žádnou svou vlastní strategii, nestanovuje ve svých řídících aktech žádné zvláštní postupy a poskytovatele zdravotních služeb a ani (vlastní) vzdělávací instituty v této souvislosti účelně metodicky nevede a vlastně neřídí. Problematika je v rezortu řešena v zásadě proklamováním součinnosti s rezortem Ministerstva vnitra a zejména samostatnou součinností přímo mezi „zdravotnickými složkami“ a Hasičským záchranným sborem ČR. Nic podstatného na tom nemění ani existence dokumentů jako „Systém ochrany občanů České republiky před vysoce nebezpečnými a rizikovými biologickými agens a toxiny v resortu zdravotnictví“ [2], „Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR“ [3], nebo i aktuální směrnice vlády přijaté usneseními č. 14 [4]a 15 [5] z ledna 2013 k implementaci „Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005)“ [6] (dále jen „MZP2005“). Vzhledem k šíři problematiky a konferenčnímu prostoru se přitom budu zvláště s ohledem na MZP2005 v dalším účelově zabývat pouze problematikou přípravy na události s CBRN. 2. Popis situace 2.1. Zdravotnické složky V rámci podrobnějšího popisu situace aktuálního stavu (ne) připravenosti na řešení událostí s CBRN je nezbytné obsahově vymezit základní použitý pojem „zdravotnické složky“ ČR. Obecně jsou za ně pokládána všechna zdravotnická zařízení poskytovatelů zdravotních služeb ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách [7], včetně poskytovatelů zdravotnické záchranné služby s úkoly samostatně vymezenými zákonem č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě [8] (dále jen „Zákon o ZZS“ a „ZZS“). Obecně tedy jde o účelové pracovní shrnutí všech poskytovatelů zdravotních služeb, které lze zapojit do aktivního řešení následků mimořádných událostí pod jeden společný pojem. Toto obecné vymezení ale představuje síť celkem 28 753 zdravotnických zařízení (údaj ÚZIS za rok 2012) [9], z toho 20 224 samostatných ordinací a jen 188 nemocnic, tj. zdravotnických zařízení lůžkové a ambulantní péče (ne všechny ale poskytují lůžkovou akutní péči). Je proto zřejmé, že z celého počtu lze do zdravotnických složek za účelem řešení zdravotních následků mimořádných událostí s CBRN prostředky/látkami zahrnout pouze velmi omezený výběr relevantně využitelných zdravotnických zařízení. Zpravidla jsou to ta, která jsou do příprav k řešení následků mimořádných událostí v území zapojena v rámci integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), v souvislosti se schopností hromadného příjmu postižených při mimořádných událostech (bez ohledu na CBRN). Pouze tito poskytovatelé totiž zřejmě budou v souvislosti s poskytováním tzv. neodkladné péče při péči o osoby postižené na zdraví při mimořádných událostech s CBRN látkami přicházet do styku.

26


Uvedený celkový počet poskytovatelů zdravotních služeb můžeme tedy uplatněním výběrového kritéria zahrnutí zdravotnického zařízení poskytovatele do IZS podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému [10] (dále jen „Zákon o IZS“ a „IZS“) zásadně snížit. Zůstanou de facto jen poskytovatelé ZZS a poskytovatelé akutní lůžkové péče s vybudovaným urgentním příjmem (tento parametr ale není aktuálně statisticky sledován a lze jej pouze vysledovat za použití jiných parametrů). Konkrétně to je tedy 14 zdravotnických zařízení ZZS v postavení základní složky IZS a 158 zdravotnických zařízení akutní lůžkové péče (dále jen „nemocnice“), včetně 10 nemocnic fakultních zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR (připomínám, že jde o údaj za rok 2012). Prakticky tak lze soubor zdravotnických složek ČR dotčených připraveností na CBRN mimořádné události omezit na maximálně 172. Tento počet pak nerozšíří ani případné uzavírání dohod složek IZS s jinými typy poskytovatelů zdravotní péče o poskytování plánované pomoci na vyžádání. Takto vyžádaná pomoc při zdravotnickém řešení mimořádných událostí může totiž mít pouze takový charakter, který má běžná činnost těchto poskytovatelů podle registrace. Je přitom zapotřebí také dodat, proč do počtu zdravotnických složek nejsou zahrnuty orgány ochrany veřejného zdraví, především krajské hygienické stanice. Tyto orgány totiž nejsou zdravotnickým zařízením, jsou správním úřadem. Jsou sice významným prvkem systému zajišťujícím reakci státu na ohrožení biologického charakteru a prvkem systému zajišťujícího realizaci úkolů ČR z „Národního akčního plánu ČR pro případ vzniku události odléhající MZP2005 schváleného usnesením vlády č. 785 ze dne 25. října 2011, nicméně nikoli poskytovatelem zdravotních služeb a proto bez k tomu potřebné léčebné kapacity. Přesto by právě pracovníci těchto orgánů měli být odbornou garancí rezortu zdravotnictví pro připravenost přinejmenším na „B“ události. Výraznou komplikací případné snahy o rezortní řízení CBRN připravenosti je skutečnost, že mezi oněmi max. 172 „zdravotnickými složkami“ jsou zásadní rozdíly v právní povaze zřizovatele. V zásadě jde o čtyři skupiny, které zřizuje: • stát - zejména 10 fakultních nemocnic (9 zřízených Ministerstvem zdravotnictví, 1 zřízená MO) a dále nemocnice zřízené jiným rezortem (ministerstvem obrany - vojenské nemocnice); • kraj - především 14 zdravotnických zařízení ZZS a dále 7 „krajských nemocnic“ včetně nemocnic s traumacentrem v krajích bez fakultní nemocnice; • obec (například Úrazová nemocnice Brno, nemocnice Bílovec, …); • jiná právnická osoba; početně nejčastější, avšak z hlediska lůžkové kapacity nikoli významní zřizovatelé nemocnic zařazených do výběru „zdravotnických složek“. Podstata problému spočívá v reálném vlivu ministerstva zdravotnictví na zajišťování připravenosti k CBRN událostem ve zdravotnických složkách, který je přímo směrovaný pouze na fakultní nemocnice a další nemocnice zřizované státem. Pouze tyto ve své organizační struktuře akceptují útvary realizující úkoly tzv. krizové připravenosti, zahrnující i problematiku CBRN událostí, aniž by byla existence útvarů a jejich činnost podmíněná povinností z právního předpisu k jejich vytváření. Naprosto opačná situace je u nemocnic provozovaných jinými zřizovateli, u nichž obdobné útvary až na výjimky již prakticky vymizely. Jednak v souvislosti s upuštěním od dřívějších státem řízených příprav zdravotnických zařízení k plnění mobilizačních úkolů a jednak v souvislosti s absencí přímého dotčení konkrétními povinnostmi z „krizové“ legislativy účinné od roku 2001 (zejména zmíněný Zákon o IZS). Dotčení konkrétními povinnostmi je zde silně podmíněné. Odlišný stav je u zařízení ZZS, u kterých je povinnost zřídit funkční „pracoviště krizové připravenosti“ založena Zákonem o ZZS, s účinností této povinnosti od 1. dubna 2013. ZZS jsou zřizovány a řízeny kraji a bez ohledu na postavení základní složkou Ostrava 5. - 6. ledna 2014

IZS a povinnosti obsažené v katalogu typových činností složek IZS u nich stejně jako u „nestátních“ nemocnic nebyly do roku 2013 vytvořeny legislativní a v návaznosti finanční podmínky pro organizovanou přípravu na řešení zdravotních následků CBRN událostí. Mnoho na tom ale reálně nezměnila ani z uvedeného zákona o ZZS čnící bezprostřední metodická vazba Ministerstva na zmíněná pracoviště krizové připravenosti ZZS krajů. Ani zákonem stanovená garance příspěvku státu na krizovou připravenost není bez problémů a stále se vyjasňuje, co vlastně může být z tohoto příspěvku financováno. 2.2 Vzdělávání a výcvik Připravenost zdravotnických složek na řešení událostí s CBRN je zásadně podmíněna připraveností pracovníků. V rámci základní kvalifikační přípravy se však nejen pracovníci ve zdravotnictví (zdravotničtí i nezdravotničtí) s problematikou CBRN setkávají pouze okrajově, v souvislosti s rovněž pouze rámcovým seznámením s problematikou řešení mimořádných událostí vůbec. Přípravu na poskytování zdravotní péče postiženým na zdraví CBRN látkami je proto zapotřebí hledat v oblasti postgraduálního specializačního vzdělávání. V rezortu zdravotnictví je toto vzdělávání prováděno odděleně pro vysokoškolské pracovníky lékaře i nelékaře a pro ostatní zdravotnické pracovníky a další pracovníky ve zdravotnictví, v rámci naplňování zákonů č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Zákony však nevkládají do seznamu odborností zdravotnických pracovníků žádnou odbornost cíleně zaměřenou na řešení mimořádných událostí obecně, natož spojenou s CBRN, takže ani specializační vzdělávání přípravu pracovníků neexistujících profesí programově neobsahuje. Dílčí aktivity jsou vzhledem k očekávaným setkáním s CBRN v praxi zdravotních služeb přesto prováděny. Zejména pak u ZZS krajů, kde v současnosti a zejména v souvislosti s garancí státního příspěvku, zřízením pracovišť krizové připravenosti a MZP2005 probíhá vlna zřizování tzv. (bio)hazard týmů. Bohužel, i s ohledem na existující koncepci ochrany obyvatelstva, nekoordinovaně ze strany ústředních orgánů. K zajištění specializačního vzdělávání personálu zdravotnických složek disponuje aktuálně rezort zdravotnictví dvěma vlastními vzdělávacími instituty. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze (zkr. IPVZ) pro lékaře a vysokoškoláky nelékaře a Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně (zkr. NCONZO). Obě tyto instituce dlouhodobě realizují specializační vzdělávací kurzy zaměřené na krizový management zdravotnictví, konkrétně IPVZ kurz „Škola krizového managementu v rezortu“ a NCONZO kurz „Krizová připravenost rezortu zdravotnictví“. Oba tyto kurzy jsou ale obsahově orientovány na organizaci, plánování jiné dovednosti pracovníků spojené s přípravou poskytovatelů zdravotních služeb na úkoly v souvislosti s řešením mimořádných událostí a krizových situací obecně. S typy zdravotních postižení osob při použití CBRN prostředků nebo úniku látek do životního prostředí, se způsoby detekce a ochrany a poskytování odborné zdravotní pomoci jsou zde posluchači seznamováni pouze rámcově, v závislosti na aktuálním lektorovi, bez nezbytného materiálně technického zázemí. Jiné aktivity ke zvýšení úrovně připravenosti na CBRN události jsou prováděny ad hoc, na bázi místně navazované součinnosti zdravotnických složek, především ZZS a fakultních nemocnic, podmíněné aktivitou mimozdravotnických subjektů specializovaných na různé typy ohrožení včetně CBRN. Do této oblasti spadají i instruktáže a výcvik v používání tzv. „bioboxů“ 27


a „biovaků“ při výskytu vysoce virulentní nákazy a cvičení součinnosti mezi ZZS a nemocnicemi (zpravidla fakultními), které jsou těmito prostředky vybaveny. Z jiných podobných ohrožení jsou zejména hasičskými záchrannými sbory krajů organizována cvičení motivovaná výskytem mimořádné události s únikem toxických chemických látek, ne však přímo látek z okruhu chemických zbraní uvažovaných v rámci teroristického útoku s použitím CBRN. V menší míře jsou pak zdravotnické složky zapojovány do cvičení s radiačním ohrožením, zpravidla organizovaných ústředními správními úřady (Státní úřad jaderné bezpečnosti a MV) v rámci jejich rezortní působnosti. O vyhodnocení těchto cvičení a případném relevantním odrazu do praktické připravenosti zdravotnických složek však často nejsou informace. Pozitivním posunem především v oblasti biorizik je v posledním období aktivně navazovaná spolupráce mezi civilními a vojenskými zdravotnickými složkami, formovaná ve spojení s „CIMIC“. Je však zapotřebí připomenout, že CIMIC (Civil&Military Cooperation) je aktivitou NATO, představující koordinaci činnosti a spolupráce mezi představiteli vojenského velení a představiteli státní správy a samosprávy, včetně místního obyvatelstva a také mezi mezinárodními, národními vládními i nevládními organizacemi a agenturami pro podporu (vojenské) mise. Spolupráce probíhá na úrovní vzájemné komunikace a pomoci nejen organizacím, ale i jednotlivcům s cílem vytvořit a udržovat vztahy mezi vojenskými a civilními subjekty k vytvoření potřebných morálních, materiálních a taktických výhod vojenským jednotkám pro plnění stanovených úkolů. Pozitivním posunem je zde navázání aktivních vztahů zdravotnických složek se složkami vojenskými za účelem zvýšení úrovně připravenosti civilních zdravotnických zařízení na události s CBRN při oboustranné prospěšnosti spolupráce. Negativem je skutečnost, že aktuálně je tato spolupráce budovaná pouze „zdola“, od výkonných prvků a ne „shora“ rezortními a správními orgány. 2.3. Vybavení a prostředky Zde zcela jednoznačně platí, že úroveň vybavení zdravotních složek odpovídá platné legislativě a také financování. V souvislosti s trvalým ekonomickým tlakem na poskytovatele zdravotních služeb je poskytovateli zdravotních služeb respektováno tzv. povinné vybavení zdravotních složek stanovené právními předpisy. Toto vybavení je však z pohledu možného ohrožení CBRN látkami zcela minimalizováno a nedostatečné, jak lze aktuálně doložit dvěma vyhláškami legislativy reformy zdravotnictví. č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče [11] a zejména č. 296/2012 Sb., o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky [12]. Obě vyhlášky jsou ve smyslu zákonů, které provádějí, jednoznačně orientované pouze na zajištění činností s poskytováním běžné zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení s ohledem na jeho „civilní“ účel, ovšem bez uvážení jiných úkolů kladených „zdravotnickým složkám“ v souvislosti s jinými právními předpisy, například k IZS. ZZS je tak povinna mít vozidlo rychlé lékařské pomoci vybaveno: • bezpečnostní přilbou, • bezpečnostními (pracovními) rukavicemi,

vybavení také určuje náročnost výcviku výjezdových posádek k provádění činností ZZS a diferencované postupy práce v těchto oděvech. Z citace vyhlášky je ale také zřejmé, že ochrana proti infekci je jediným sledovaným druhem ochrany pracovníků ZZS bez ohledu na její postavení základní složkou IZS, kdy se pro ni stávají závaznými také typové činnosti z katalogu typových činností IZS, předpokládající i podíl na řešení celého spektra CBRN událostí. V příslušných typových činnostech je přitom ZZS (ale také orgánům ochrany veřejného zdraví!) ukládáno chránit své pracovníky ochrannými pomůckami příslušnými typu ohrožení (viz např. typová činnost „01/IZS Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně“ [14] a 05/IZS „Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů“ [15]). Nové vyhlášky (z r. 2012!) tak neodráží požadavky kladené na poskytovatele zdravotních služeb (připusťme, že ne všechny) z „Národního akčního plánu ČR pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (MZP 2005)“ [16], s příslušnými směrnicemi. Míru možného podílu „zdravotnických složek“ a především efektivnost nákladů na vlastní ochranu a výcvik dále zásadně snižuje také fakt, že žádná „zdravotnická složka“ (včetně ZZS) a ani orgány ochrany veřejného zdraví není standardně vybavena pro včasnou detekci ohrožení CBRN látkami. Při průběžném plnění svých běžných úkolů při poskytování zdravotnických služeb také ani nelze požadovat trvalé provádění svých běžných činností s nasazenými ochrannými pomůckami. Lze uplatňovat a je uplatňována pouze zásada předběžné opatrnosti a pohotovosti ochranných prostředků, při které ale nelze vyloučit vyřazení části personálu z dalšího procesu řešení zdravotních následků události v důsledku zdravotního postižení při prvotní nebo i druhotné kontaminaci. K úseku prostředků je třeba připomenout ekonomické podmínění vybavenosti. Rezortně je sice uplatňována metodika pro poskytování finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu přímo řízeným organizacím Ministerstva zdravotnictví za účelem zajištění jejich krizové připravenosti, která zahrnuje i připravenost poskytovatelů lůžkové péče na události ve spojitosti se zneužitím CBRN materiálů, je ale určena výhradně „zdravotnickým složkám“ zřízeným přímo ministerstvem zdravotnictví. Je také pouze metodikou, upravující způsob poskytování finanční podpory, které jsou či nejsou na tento účel rozpočtově vyčleněny. Počínaje rokem 2013 je pak pro ZZS možnost na krizovou připravenost obecně (tedy včetně CBRN) využít prostředků, vyčleněných na tento účel rovněž ze státního rozpočtu na základě zákona. Výše finančních prostředků (a také skladba materiálu k pořízení) je ale rovněž závislá na jejich účelovém vyčlenění a neposkytuj tedy stabilitu záruky státu za financování krizové připravenosti. U většiny zdravotnických složek je pak financování jejich připravenosti na CBRN události závislá na uvolnění potřebných prostředků zřizovatelem. 2.4. Uplatňované postupy V návaznosti na výše uvedené tedy nejsou v rezortní působnosti vydány žádné specifické pokyny pro postup při CBRN událostech. Přesto je při přípravě na mimořádné události zohledňována hrozba teroristických útoků, při nichž je zvýšené riziko hromadného postižení osob na zdraví CBRN látkami. V souvislosti jsou v rámci zdravotnického třídění podle zásad urgentní medicíny zohledňovány tyto typické druhy poškození zdraví při teroristických útocích:

• osobním ochranným vybavením proti infekci pro všechny členy výjezdové skupiny.

• radiačním zářením,

Bohužel dále již nikde není blíže závazně specifikováno, pro jaký stupeň ochrany má ochranné vybavení splňovat kritéria například ve vztahu k odkazované platné evropské normě EN 14126:2003 (Ochranné oděvy - Všeobecné požadavky a metody zkoušení ochranných oděvů proti infekčním agens) [13]. To je ovšem zásadní nedostatek ve vztahu k výběru a také zajištění financování, protože jde o řádové rozdíly. Výběr ochranného

• chemickými látkami,


• bioaktivními patogeny, • toxiny, • mechanické, • termické, • mixty, • psychické. 28


Kde zejména u prvních čtyř typů zdravotního postižení nacházíme zřetelnou spojitost s následky CBRN událostí.

a vodítkem k řešení událostí CBRN (dokladem např. zřizování (bio)hazard týmů při ZZS krajů).

I při uplatnění pohledu na místo zdravotnických složek při řešení CBRN událostí přes „urgentní medicínu“ jsou ale pracovníci zdravotnických složek včetně ZZS v rámci organizovaného řešení mimořádných událostí s CBRN vzhledem ke svému „vybavení“ dovednostmi i detekčními a ochrannými prostředky „druhosledovou složkou“, postupující v součinnostní návaznosti za jinými složkami, které na základě detekování konkrétního ohrožení určují konkrétní potupy při ochraně před šířením ohrožení v souvislosti s přemístěním postižených osob (kontaminace) z místa události do nemocnice. To je také zřejmý důvod současného stavu rezortního podceňování závažnosti dopadu uskutečněné CBRN hrozby na systém, důvod (ne)připravenosti pracovníků na styk s CBRN ohrožením a orientace vytváření standardních postupů a výcviku na úkoly, kterými je primárně poskytování zdravotní péče postiženým mimo zónu bezprostředního ohrožení.

4) Pro obecně rezortně řízené zdravotnictví ale platí, že ústředním orgánem není vytvořena a uplatňována žádná společná rezortní strategie přípravy zdravotnických složek specificky na CBRN. Zajišťování připravenost závisí na rezortem respektované a právním prostředím upravené věcné příslušnosti problematiky rezortu ministerstva vnitra a konkrétně Hasičskému záchrannému sboru ČR v civilním sektoru a rezortu ministerstva obrany ve vojenském sektoru zajišťování bezpečnosti státu.

Ve vztahu k tématu zde nejsou dále zkoumány a uváděny postupy nastavené v rámci standardní zdravotnické praxe v běžném životě, byť v důsledku radiačního postižení, chemických havárií a otrav toxickými látkami. Tyto postupy v nepřetržité pohotovosti garantuje Toxikologické informační středisko (zkratka „TIS“) při Klinice pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Na něj je navázáno pořizování a výdej potřebných léčiv včetně radioprotektiv a specifických antidot pro celé území ČR. Druhy, množství a dostupnost však není koncipována pro výskyt hromadného postižení osob na zdraví v důsledku CBRN události! Pro ilustraci například v roce 2010 byla zdravotnickým zařízením v ČR na vyžádání poskytnuto k léčbě konkrétních pacientů pouze pět druhů antidot v celkovém počtu 28 balení (informace TIS). Na úseku CBRN ohrožení jsou kromě TIS na základě povinnosti rezortu ze zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon [17] při vybraných fakultních a přímo řízených (MZ) nemocnicích vytvořena věstníkem MZ č. 5/2013 [18] (nahrazujícím věstník 12/2003) „Střediska speciální zdravotní péče o osoby ozářené při radiačních nehodách“ pro radiační události v běžném životě (včetně případných nehod v jaderných elektrárenských zařízeních). V těchto střediscích jsou pak zavedeny a procvičovány i postupy při příjmu osob radiačně kontaminovaných, primárně je ale uplatňován předpoklad příjmu osob ozářením zdravotně postižených, ale již dekontaminovaných. Totéž platí i pro zacházení s postiženými na straně ZZS jako primárně uvažovaného dopravce postižených v rámci vnějších havarijních plánů jaderných elektráren. 3. Závěr Po provedené analýze prostředí připravenosti civilních zdravotnických složek v rezortní působnosti Ministerstva zdravotnictví lze vyslovit několik závěrů: 1) V souvislosti s poskytováním efektivní pomoci při CBRN lze v rámci zdravotnictví ČR zúžit pozornost pouze na relevantní zdravotnická zařízení - zdravotnické složky. 2) Subjekty v rámci zdravotnických složek tvoří dvě postavením a funkcí v rámci IZS zásadně odlišné skupiny: • ZZS jako základní složky IZS,

5) Existující dokument „Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR“, obsahující strategii přístupu rezortu zdravotnictví v souhrnu i k připravenosti na CBRN události není rozpracován do podoby konkrétních projektů a stal se de facto pouhou proklamací. 6) Aktivity jednotlivých subjektů zdravotnických složek nejsou rezortně koordinovány. Probíhá pouze dílčí součinností „autokoordinace“ jednotlivých subjektů ke výšení úrovně své připravenosti na události s CBRN v rámci krajsky organizovaných IZS. Tento proces probíhá v rámci krajů i mezirezortně za podpory a záštity několika odborných společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (například cestou společných cvičení nebo i tematických konferencí). 7) Díky individuálně „zdola“ prováděným aktivitám je sice subjektům zdravotnických složek dostupný vědomostní základ problematiky ochrany před účinky CBRN látek, nedochází ale k žádoucímu včasnému odrazu do právního prostředí podmiňujícího vyčlenění potřebných finančních prostředků na ochranné pomůcky, výcvik a vzdělávání cestou aktivity ústředního orgánu. 8) Zásadní překážkou zvýšení úrovně připravenosti zdravotnických složek na CBRN události v rámci krizové připravenosti je absence pracovních míst a profesí k zajišťování připravenosti, chybějící rezortní program vzdělávání a bezpečnostního výzkumu a pasivita ústředního orgánu při navazování mezirezortních součinnostních vazeb za účelem krizové připravenosti ve všech aspektech. Společným jmenovatelem je pak dlouhodobé podfinancování krizové připravenosti zdravotnictví obecně. V souhrnu je však ale také možno přiznat, že stav připravenosti „zdravotnických složek“ odpovídá (bohužel) úkolům plynoucím jim z právního prostředí v souvislosti s právním statusem a návazně možnostem (podporou) financování této specifické přípravy. Při zvážení bodů závěru se však za provedenou úvahou zejména ústředním orgánům dotčeným problematikou ochrany obyvatelstva přímo nabízí prostor k opatřením koncepční, rychlé a efektivní změny současného stavu. Použitá literatura [1]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, usnesení vlády ČR ze dne 23. října 2013 č. 805.

[2]

Systém ochrany občanů České republiky před vysoce nebezpečnými a rizikovými biologickými agens a toxiny v resortu zdravotnictví“ usnesení vlády č. 461 ze dne 12. května 2003.

[3]

Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR, usnesení Bezpečnostní rady státu dne 3. dubna 2007 č. 9.

[4]

Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě pro leteckou dopravu, usnesení vlády ČR ze dne 9. ledna 2013 č. 14.

• nemocnice s traumacentry jako ostatní složky IZS (na základě splnění podmínek). Pro obě skupiny a ve druhé i v rámci skupiny přitom platí odlišné podmínky financování připravenosti k účasti na řešení následků mimořádných událostí včetně CBRN a tím také rozdílné úrovně dosažené připravenosti. 3) Obecně lze vyslovit uznání jisté míry připravenosti pouze jednotlivým subjektům, nikoli systému, a to pouze na úseku bioohrožení a v souvislosti se zavedením opatření v rámci MZP2005 při řešení možného výskytu vysoce virulentní nákazy. Právě tato opatření jsou totiž základním stimulem Ostrava 5. - 6. ledna 2014

29


Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb, usnesení vlády ČR ze dne 9. ledna 2013 č. 15.

[15] Typová činnost 05/IZS „Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů“.

[6]

Mezinárodní zdravotnické předpisy (2005), rezoluce 58. Světové zdravotnického shromáždění ze dne 23. května 2005 - Světová zdravotnická organizace, značka C.L.17.2005 ze dne 15. 6. 2005.

[17] Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[7]

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

[8]

Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona č. 385/2012 Sb.

[9]

Zdravotnická ročenka ČR 2012, ISBN 978-80-7472-083-3; Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2013.

[5]

[10] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[16] Národní akční plán ČR pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (MZP 2005), usnesení vlády ze dne 25. října 2011 č. 785.

[18] Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR ročník 2013 částka 5, část 1.: Střediska specializované zdravotní péče pro ozářené při radiačních nehodách. [19] Ministerstvo zdravotnictví ČR: http://www.mzcr.cz. [20] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR; http://www. uzis.cz. [21] Ministerstvo vnitra ČR: http://www.mvcr.cz/informacniservis-mimoradne-udalosti.aspx. [22] Hasičský záchranný sbor ČR: http://www.hzscr.cz/webkrizove-rizeni-a-cnp.aspx.

[11] Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.

[23] Státní zdravotní ústav v Praze: http://www.szu.cz/tema/ krizove-situace.

[12] Vyhláška č. 296/2012 Sb., o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními prostředky a o požadavcích na tyto dopravní prostředky.

[25] Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotních oborů: http://www.nconzo.cz.

[13] Evropská norma EN 14126:2003 Ochranné oděvy Všeobecné požadavky a metody zkoušení ochranných oděvů proti infekčním agens. [14] Typová činnost 01/IZS „Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně“.

[24] Toxikologické informační středisko v Praze: http://www.tiscz.cz/.

[26] Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví: http:// ipvz.cz. [27] Správa státních hmotných rezerv: http://www.sshr.cz/cinnosti/ stranky/metodiky.aspx. [28] Společnost krizové připravenosti ČLS JEP: http://ww.skpz.cz. [29] Bezpečnostní rada státu: http://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/.


40.

Integrovaný záchranný systém Michail Šenovský, Vilém Adamec, Zdeněk Hanuška

Předkládaný text popisuje základy koordinace záchranných a likvidačních prací v České republice, které se nazývají integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“). Základním právním předpisem pro IZS je nyní zákon MICHAIL ŠENOVSKÝ č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v aktuálním znění. IZS vznikl z potřeby každodenní VILÉM ADAMEC ZDENċK HANUŠKA činnosti záchranářů, zejména při složitých haváriích, nehodách a živelních pohromách. Je to systém spolupráce INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ a koordinace složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací. Publikace se rovněž zabývá činností operačních a informačních středisek IZS, SYSTÉM jejich rozmístěním a činností ve vztahu k základním i ostatním složkám IZS. V poslední části publikace je popsán systém havarijního plánování a vztah IZS k havarijním plánům. Text je doplněn řadou obrázků, schémat a tabulek. V příloze jsou uvedeny vzory dokumentů a výkladový slovník použitých pojmů. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 978-80-7385-007-4. Rok vydání 2007.

cena 130 Kč



30


Zajištění dodávek vody v čase krizovém Providing of Water Supply during Crisis Time Ing. Jana Gebhartová Ing. Jana Caletková, Ph.D. Ing. Ivan Beneš AF-CITYPLAN s.r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 [email protected] Abstrakt Nároky na spolehlivé zásobování životně důležitými zdroji se zvyšují společně s rostoucí populací a expanzí městských aglomerací. Především velká sídla se díky své komplexnosti a provázanosti kritických infrastruktur vyrovnávají s pohromami podstatně hůře než vesnice. Do roku 2050 bude téměř 70 % světové populace žít ve městech. Dlouhodobé přerušení kontinuity dodávek vody, potravin, elektřiny a tepla by mělo zcela zásadní dopady na naplnění základních lidských potřeb a zajištění ochrany obyvatelstva. Odolná infrastruktura se tak stala základním prvkem odolné a soběstačné společnosti. Příspěvek prezentuje prvotní výsledky projektu VF20102014009 „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“, řešeného v rámci programu Bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR pro potřeby státu v letech 2010 až 2014.

22. března, který je od roku 1993 Světovým dnem vody a pojí se s řadou kampaní. Jednou z nejvážnějších výzev, před kterou stojíme, je rychlý růst populace a zajištění dostatku nezbytných zdrojů (voda, půda, potraviny, energie) pro další generace. Počet lidí na Zemi se každoročně zvyšuje přibližně o 80 milionů [1]. Podle odborníků by měla světová populace během příštích několika málo desítek let dosáhnout počtu až 9 miliard (do roku 2050). S růstem populace je spjata i fyzická expanze městských aglomerací. Tradiční život na venkově postupně mizí a moderní společnost se stěhuje do velkých měst, která nabízejí více pracovních i sociálních příležitostí k realizaci člověka, a především snadnější uspokojování životních potřeb spojených s Maslowovou pyramidou potřeb. V roce 1990 žilo ve městech méně než 40 % všech lidí na světě, v roce 2010 se tento podíl zvýšil již na polovinu a jeho růst neustále pokračuje [2], viz následující obrázek.

Klíčová slova Systém zásobování vodou, kritická infrastruktura, analýza rizik. Abstract Due to growing population and urbanization, ensuring continuity of supply of vital resources has become the highest priority in society. Especially big cities are more vulnerable to disasters than rural areas because of complexity and interconnections between sectors of critical infrastructure. Almost 70 % of world population will live in cities by 2050. Long-time interruption of water, food and electricity supply would have serious impacts on meeting our basic physiological needs and ensuring population protection. Resilient infrastructure has become essential condition of resilient and self-sufficient society. The paper presents first results of research project VF20102014009 “The safety assessment of critical infrastructure elements and alternative possibilities for increasing the security of cities and municipalities in the drinking water in case of major natural disasters and industrial accidents”. The project is solved within Security Research of Ministry of the Interior of the Czech Republic in 2010 - 2014. Keywords Water supply system, critical infrastructure, risk analysis. Úvod Voda je nenahraditelným zdrojem existence života, patří mezi nejvzácnější komodity, které planeta Země nabízí. Zásoby vody jsou omezené a po světě nerovnoměrně rozmístěné. Pouze 1 % veškeré sladké vody na Zemi je využitelné pro lidskou spotřebu. Zatímco zásoby dostupné vody se nemění, poptávka po nich neustále roste. Odběry podzemní vody se celosvětově ztrojnásobily během posledních 50 let a vzrůstající trend stále pokračuje. Problematika dostatečného množství vody se postupem času dostala do popředí zájmu světových organizací, je předmětem řady vědeckých výzkumů a nedílnou součástí scénářů o budoucnosti světa, důležitost zachování vodních zdrojů si připomínáme Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Změny světové populace v letech 2010 - 2050; Zdroj: [3] Uspokojování fyziologických potřeb (přiměřená teplota, voda, potraviny) je v rámci měst zajišťováno prostřednictvím infrastruktury. Nehledě na rozdíly v definici napříč státy, sektory nepostradatelné pro zabezpečení celkového fungování společnosti a ekonomiky nazýváme kritickou infrastrukturou. Závažné narušení jejich funkčnosti by vedlo k neschopnosti dodávek zboží a služeb, na kterých život společnosti závisí. V České republice je určeno devět sektorů kritické infrastruktury, z nichž první tři zajišťují právě základní fyziologické potřeby (1. Energetika, 2. Vodní hospodářství, 3. Potravinářství a zemědělství). Problematika kritické infrastruktury byla s účinností od 1. 1. 2011 zapracována i do základního legislativního předpisu krizového řízení, kterým je zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení [4]. Kvůli rostoucí závislosti na technice a jejích vymoženostech jsou města oproti vesnicím nejen daleko provázanější a komplexnější, ale i čím dál zranitelnější vůči dopadům přírodních pohrom a průmyslových havárií. Pokud udeří katastrofa, dopady mohou zahrnovat ztrátu základních služeb, poškození nebo zničení domů, snížení nebo ztráty obživy, hrozby pro potravinovou bezpečnost a rychle se šířící podvýživu a onemocnění přenášená vodou. Fungující infrastruktura se tak stala zásadní podmínkou moderního života [5]. Zranitelnost města nesouvisí pouze s jeho velikostí, ale i s dobou, po kterou je přerušena kontinuita zásobování důležitými produkty a službami. Pokud je možné obnovit funkce kritické infrastruktury do 24 h od katastrofy, je situace z hlediska ochrany 31


obyvatelstva a udržení veřejného pořádku zvládnutelná. Pokud ale není obnoveno uspokojení základních fyziologických potřeb a potřeba bezpeční v několika dnech, pak se s jistotou od 5. dne po katastrofě život komunity rozkládá a nastává boj o přežití. Za této situace pak berou i jinak zcela počestní občané osud a právo do svých rukou a v zájmu zajištění základních potřeb, jako vody a potravin pro svou rodinu, jsou schopni zúčastnit se rabování. Toto tvrzení dokazují rozbory řady krátkodobých a dlouhodobých mimořádných událostí, například zkušenosti z Filipín, kde v listopadu loňského roku udeřil tajfun Haiyan. Pět dní po katastrofě zavládl v zemi absolutní chaos, přeživší se museli potýkat s nedostatkem vody, potravin, zdravotnické péče, elektřiny. Tisíce lidí se účastnilo rabování obchodů, kde jich byla řada ušlapána k smrti, jiní rovnou sahali po zbraních a okrádali ostatní, vykopávali vodovodní trubky s cílem získat alespoň trochu vody [6]. Společnost, která však dosahuje požadované úrovně resilience a připravenosti na dlouhodobé mimořádné události, může svému rozkladu zamezit. Úkolem společnosti je kritickou infrastrukturu rozvíjet a současně zvyšovat její odolnost, včetně preventivní ochrany tak, aby měl člověk možnost uspokojit své základní potřeby za každé situace, tzn. i během krizových situací [7]. Veřejné zásobování vodou nezahrnuje pouze zásobování domácností, ale i zdravotnických a sociálních zařízení, škol, potravinářských a zemědělských podniků, energetického průmyslu, atd. Z výše uvedeného je evidentní, jak důležitou roli hraje vodohospodářská kritická infrastruktura pro chod státu a zajištění ochrany obyvatelstva. Cílem projektu „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativními možnostmi zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“ je vypracovat systémový přístup k ochraně KI v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou a navrhnout obecný postup na snížení rizika. Analýza rizik systému zásobování vodou Z hlediska geografické dispozice je ČR označována jako střecha Evropy, neboť prakticky všechny naše významnější toky odvádějí vodu do sousedních zemí a vodní zdroje jsou zcela závislé na atmosférických srážkách. V rámci Evropské unie máme jedny z nejnižších dostupných obnovitelných zásob vody v přepočtu na osobu a rok. Na druhou stranu patříme k zemím, které nejsou závislé na odběrech vody z okolních států [8]. Zásobování obyvatelstva pitnou vodou je vedle podzemních zdrojů řešeno zdroji povrchovými. Více než polovina dodávek pitné vody je získávána z vodárenských nádrží a toků, a dále z běžných toků a jiných zdrojů (umělá infiltrace, víceúčelové nádrže). Na veřejný vodovodní systém je v současnosti napojeno více než 93 % obyvatel (9,8 mil. obyvatel), viz Graf 1. Zbylé procento využívá individuální zdroje vody (studny).

soustavy zásobování pitnou vodou od zdroje (povodí, jímací vrty) až po vodovodní kohoutek (distribuce ke spotřebiteli). Řešitelský tým, složený z odborníků na ochranu a bezpečnost kritické infrastruktury, technologie úpravy vody a vodohospodářské systémy, se zabývá právě těmi situacemi, kdy může dojít k ovlivnění dodávek vody na dobu delší než 24 hodin, ať už z kvantitativního či kvalitativního hlediska. Jde o řešení z pohledu ochrany obyvatelstva. Takové události mohou totiž snadno přerůst do krizové situace a stát se předmětem krizového řízení. K jejich zvládnutí je potřeba kvalitní připravenost složek odpovědných za reakci na mimořádné události, provozovatele vodovodů a dobře nastavená spolupráce mezi nimi. Připravenost provozovatele a krizových orgánů na řešení krizových situací deklarována plánem krizové připravenosti a krizovým plánem obce, resp. kraje. Zpracování plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury (provozovatel vodovodu) a krizových plánů obce je dána zákonem o krizovém řízení. Součástí plánu krizové připravenosti je i analýza rizik, kde provozovatel vyhodnotí nežádoucí události, které mohou ohrozit funkci prvku kritické infrastruktury. Legislativa však neříká nic o způsobu či podrobnosti provedené analýzy, jejíž výsledky pomáhají provozovateli systému zásobování pitnou vodou (SZPV) určit priority v řízení rizik a jejíž kvalita následně určuje stupeň připravenosti provozovatele na krizové situace. V tomto směru je cílem řešitelského týmu nabídnout provozovatelům SZPV algoritmus hodnocení rizikovosti vodohospodářské soustavy, jehož relevantní výstupy by sloužily jednak ke zvýšení odolnosti soustavy a současně ke zlepšení přípravy orgánů krizového řízení (zejména Hasičského záchranného sboru jakožto garanta ochrany obyvatelstva) na řešení mimořádných událostí souvisejících se zajištěním zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Základním bodem každé analýzy rizik je definice a popis hodnoceného systému, identifikace klíčových aktiv a identifikace hrozeb. Každý SZPV lze rozdělit na tři subsystémy (zdroje pitné vody, technologie úpravy vody, distribuční systém) a v jejich rámci identifikovat nezastupitelné (kritické) prvky, jejichž nefunkčnost či poškození může kvalitativně nebo kvantitativně ovlivnit dodávky pitné vody pro obyvatelstvo. Řešitelé výzkumného projektu na základě podrobné analýzy SZPV identifikovali 16 kritických prvků vodárenské soustavy (AT1 - AT16). Z těchto prvků je možné sestavit model každé soustavy zásobování pitnou vodou, dle výskytu v rámci České republiky. K identifikovaným prvkům lze následně přiřadit relevantní hrozby. Pro každý kritický prvek experti sestavili seznam potencionálně možných hrozeb v podmínkách České republiky, které mají na zvolený prvek přímý vliv a mohou představovat hrozbu pro celý systém zásobování pitnou vodou. Mezi zdrojem vody a vodovodním kohoutkem se jedná o 52 identifikovaných hrozeb, které byly setříděny do čtyř kategorií - přírodní, antropogenní, technologické, a „závislosti“ - tato kategorie zahrnuje sekundární dopady poruch jiných infrastruktur působících na prvky nepřímo v důsledku vzájemných závislostí - například výpadek elektřiny, telekomunikací v důsledku povodně, vichřice, mrazu či jiné mimořádné události [9]. Následující obr. 2 znázorňuje přehled všech identifikovaných přírodních a „závislých“ hrozeb a určení, na které kritické prvky SZPV daná hrozba působí.

Graf 1 Podíl obyv. zásobovaných veřejným vodovodem v letech 1989 - 2012; Zdroj: ČSÚ Výzkumný projekt je řešen komplexně ve smyslu „catchment to tape“, tzn. hodnocení veškerých možných hrozeb a rizik celé


Barvy zohledňují výsledné indexy rizika, jde o „Achillovy paty“ modelového schématu vodárenské soustavy. Červená barva reprezentuje prvky s nejvyšším indexem rizika - nepřijatelné riziko. Těmto prvkům je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost a uvážit možnosti zvýšení jejich odolnosti - redundance, přijmout preventivní a zmírňující opatření, zvážit alternativní méně rizikové řešení. Žlutá barva představuje podmíněně přijatelné riziko, pro které je potřeba definovat podmínky přijatelnosti, případně také přijmout opatření ke snížení rizika. Zelená je barvou přijatelného rizika, pro které nejsou vyžadována žádná zvláštní opatření. To 32


však neznamená, že riziko neexistuje. Tyto rizika je nutné i nadále sledovat, zda se vlivem změny vnějších či vnitřních podmínek systému „nepřehoupnou“ do vyšší kategorie rizikovosti. Hrozba ŽIVELNÍ ZemĢtƎesení Sucho PovodeŸ Vysokéteploty Mráz Toxickésinice Zvýšenýobsahpevnýchēástic Naplaveniny Blesk VichƎice Sníh Sesuvpƽdy Vítr Vzdušnákontaminace Požár ZÁVISLOST KontaminacezemĢdĢlským provozem Kontaminacechemickým provozem Kontaminaceostatním provozem VýpadekelektƎiny Výpadektelekomunikací Sníženívodnosti

AT1

AT2

AT3

AT4

AT5

AT6

AT7

AT8

AT9

x x x

x x x x

x x x x

x x x

x

x x x

x x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x x x x

x

x x x x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x x

x x

x x

x

x

AT10 AT11 AT12 AT13 AT14 AT15 AT16

x x x x x x x

x x x x x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x x

x

x x

x x

x

x x x

x x

x x

x x

x x

x

Obr. 2 Přírodní a antropogenní hrozby pro systém zásobování vodou; Zdroj: vlastní kompilace Kromě odhalení slabých míst v SZPV, navrhovaný proces hodnocení rizik v sobě zahrnuje posouzení dalších faktorů jako existence opatření snižujících možnost výskytu či dopadu hrozeb, charakter dopadu mimořádné události na spotřebitele (kvalitativní, kvantitativní), návrh vhodných opatření ke zvýšení odolnosti slabých míst systému, posouzení velikosti územního dopadu a potřeba aktivace složek IZS (HZS). Provozovatel vodohospodářské soustavy by měl u každé hodnocené situace vědět, zda v případě jejího vzniku je schopen nežádoucí událost zvládnout vlastními silami a prostředky, nebo bude požadovat pomoc HZS (služby, zařízení). Tyto informace především mohou přispět ke zkvalitnění přípravy složek odpovědných za reakci na vzniklou mimořádnou událost a zvýšit tak bezpečnost obyvatel. Sdílení relevantních výstupů z provedeného hodnocení rizikovosti SZPV je tak základem pro nastavení spolupráce soukromého (provozovatel) a veřejného sektoru (orgány krizové řízení, HZS) při zvládání krizových situacích souvisejících s dodávkami pitné vody obyvatelstvu. Použité metody K identifikaci kritických prvků a hrozeb byla aplikována metoda FMEA v kombinaci s metodou What-if a brainstormingu. Identifikace proběhla v rámci pravidelných pracovních schůzek řešitelů. Výchozím podkladem ke stanovení hrozeb byl především seznam mimořádných událostí uvedených v Modré knize vydané Ministerstvem vnitra - GŘ HZS, vlastní zkušenosti řešitelů a poznatky z již publikovaných výzkumných projektů obdobného zaměření. Stanovení indexu rizika (IR = P · D) bylo realizováno na základě expertního odhadu možnosti výskytu hrozby (P), kdy byla ke každé hrozbě přiřazena hodnota z pětistupňové škály 1 - 5, kde 1 znamená nejnižší pravděpodobnost výskytu. Závažnost dopadu (D) byla určena metodou fuzzy logiky a verbální výroků FL-VV. Závěr Přestože je voda určující látkou planety Země, současné globální trendy (populační růst, urbanizace) a klimatická změna vytváří obrovský tlak na její spotřebu. Zásobování vodou jakožto základní podmínka života, zajištění ekonomického růstu společnosti i národní bezpečnosti má v oblasti nejen kritické infrastruktury zvláštní význam. Částečné či úplné narušení distribuce pitné vody by mohlo ochromit život v dané lokalitě či v případě většího rozsahu dokonce fungování státu. Vodohospodářská infrastruktura je složitá soustava, zranitelná vůči široké škále hrozeb. Při hledání


opatření ke zvýšení odolnosti systému zásobování vodou je potřeba vycházet ze znalosti klíčových prvků systému a mimořádných událostí schopných narušit jejich funkci. Základním nástrojem k odhalení slabých míst je tak analýza rizik, na jejímž základě provozovatel určí priority v řízení rizik a přijmout opatření, která povedou k vyšší připravenosti na krizové situace. Na obnově funkce společnosti po mimořádné události se musí podílet jak soukromý, tak i veřejný sektor, a proto by součástí přípravné fáze měl být i popis organizační součinnosti mezi provozovatelem a orgány krizového řízení, které jsou odpovědné za řešení krizových situací souvisejících se zajištěním dodávek vody obyvatelstvu. V článku jsou shrnuty výsledky výzkumného úkolu z fáze zaměřené na analýzu a kvantifikaci rizik SZPV. Letošní rok (2014) je posledním rokem výzkumného úkolu a řešitelský tým se bude zabývat rozvojem a zdokonalování algoritmu hodnocení rizik SZPV a promítnutí získaných výsledků do předpisů legislativní i nelegislativní povahy. Poděkování Příspěvek byl vypracován v rámci řešení výzkumného projektu „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní zabezpečení obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“ (ID:VF20102014009). Na projektu spolupracují společnosti: AF-CITYPLAN s.r.o. (koordinátor projektu); Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.; ViP s.r.o.; VODNÍ DÍLA - TBD a.s.; W&ET team. Použitá literatura [1]

Water consumption - sources and methods. [cit. 2013-11-24]. Worldometers - real time world statistics [online]. Dostupné z WWW: http://www.worldometers.info/water/.

[2]

Global Health Observatory: Urban population growth [cit. 2013-12-11]. Dostupné z WWW:http://www.who. int/gho/urban_health/situation_trends/urban_population_ growth_text/en/.

[3]

Urban population [cit. 2013-12-11]. Dostupné z WWW: http:// www.thecitiesoftomorrow.com/world/urban-population.

[4]

Česká republika. Zákon č. 240//2000 Sb., o krizovém řízení. Online: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon. jsp?page=0&nr=240~2F2000&rpp=15#seznam.

[5]

The World Bank. Climate change, disaster risk, and the urban poor. Cities Building Resilience for a Changing World. Washington, D.C., The World Bank, 2012. 322 p. ISBN 9780-8213-8845-7.

[6]

Reuters: Desperate Philipine typhood survivors loot, dig up water pipes. [cit. 2013-12-13]. Dostupné z WWW: http:// www.reuters.com/article/2013/11/13/us-philippines-typhoonidUSBRE9A603Q20131113.

[7]

MV ČR VF 20102014009 „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“ CITYPLAN spol. s.r.o., Dílčí souhrnná zpráva: 1. etapa.

[8]

Český statistický úřad - Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje). [cit. 2013-12-11]. Dostupné z WWW:http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan. nsf/kapitola/1607-10-za_rok_2010_(vybrane_udaje)-1.

[9]

MV ČR VF 20102014009 „Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií“ CITYPLAN spol. s.r.o., Dílčí souhrnná zpráva: 3. etapa.

33


Zvyšování povědomí veřejnosti o možných důsledcích ropné krize a doporučeném chování v této situaci jako jedna z priorit Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 Improvement of the Public Awareness about the Potential Consequences of the Oil Crisis and Recommended Behaviour in this Regard as One of the Priorities of the Population Protection Strategy till 2020 with an Outlook till Year 2030 Mgr. Lukáš Harazin Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. Policejní akademie České republiky, Katedra krizového řízení Lhotecká 559/7, 143 00 Praha - Kamýk [email protected], [email protected] Abstrakt Aktuálně schválená Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 obsahuje celou řadu pasáží, které se přímo či nepřímo týkají energetické bezpečnosti České republiky. Vedle výslovné zmínky o Aktualizaci státní energetické koncepce České republiky ze srpna 2012 je zde jako jedna z priorit uvedena snaha o širší zapojení veřejnosti do systému ochrany obyvatelstva cestou zvýšení jejich schopnosti sebeochrany za využití informací a znalostí získaných v rámci plošného a cíleného systému výchovy a vzdělávání. Příspěvek si klade za cíl propojit tyto aspekty s další prioritou, kterou je zapojování soukromého sektoru, zejména energetických firem, do celého procesu. V rámci příspěvku budou využity závěry z dotazníkového šetření, které bylo provedeno v průběhu roku 2013. Klíčová slova Ropa a ropné produkty, doporučené chování veřejnosti, komunikace s veřejností, strategické dokumenty, energetická politika. Abstract Currently approved Concept of Population Protection by 2020, with a Prospect to 2030 contains a number of passages that are directly or indirectly related to the energy security of the Czech Republic. In addition to the explicit mention of the update of the State Energy Policy of the Czech Republic in August 2012 is as one of the priorities set out effort to wider public participation in the population protection, through increasing its ability to use relevant information derived from the extensive and targeted educational system. The paper aims to link these aspects with other priority which also involve the private sector, especially energy companies. As part of the contribution are used findings from the survey, which was carried out during 2013. Keywords Oil and oil products, recommended behaviour of the public, communication with public, strategical documents, energy policy. Úvod Stěžejní strategické dokumenty kdysi a nyní a jejich důraz na přípravu veřejnosti na potenciální „ropnou krizi“. Vláda České republiky svým usnesením ze dne 23. října 2013 č. 805 schválila novou Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Jak vyznívá obsah tohoto dokumentu, pokud v něm hledáme zmínky o doporučeném chování Ostrava 5. - 6. ledna 2014

veřejnosti v případě energetické či ropné krize (dlouhodobější narušení zásobování ropou a ropnými produkty)? Je zde vidět nějaký vývoj ve srovnání se starší koncepcí tohoto typu? Na tyto otázky si klade za cíl odpovědět tento příspěvek. [5, 7] Právě dokument z roku 2008 - Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 - obsahuje zmínku o energetické bezpečnosti pouze na jednom místě, v pasáži 3: Základní organizační a technická opatření ochrany obyvatelstva: „Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující nebezpečná zařízení, jako jsou provozovatelé jaderných energetických zařízení3 a provozovatelé objektů nebo zařízení zařazených do skupiny B4, budou zajišťovat technické prostředky pro varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování.“ Ropa (ropná nouze) není v této pasáži výslovně vůbec zmíněna. Nepřímo se k tématu vztahují ještě dvě další části dokumentu, a to: [6] • Pasáž 4.1.9: Mezinárodní spolupráce (Evropská unie, Severoatlantická aliance, Organizace spojených národů): „Evropský program na ochranu kritické infrastruktury, který je již v současné době na této pracovní skupině řešen, ale nepředpokládá se, že by do konce roku 2008 získal návrh Směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu“ svou konečnou podobu ...“ • Pasáž 4.1.3 Kritická infrastruktura: „V důsledku existence provázanosti národní kritické infrastruktury s obdobnými infrastrukturami v mezinárodním měřítku, jak v jednotlivých oblastech (sektorech, odvětvích) kritické infrastruktury tak i z pohledu průřezových vzájemných vazeb mezi jednotlivými oblastmi (sektory, odvětvími) nelze vyloučit skutečnost, že narušení kritické infrastruktury jedné oblasti může ovlivnit další včetně mezinárodního dopadu. Jako nejčastější příklad lze uvést narušení dodávek elektřiny a plynu, nedostatek pohonných hmot nebo výpadky telekomunikačních sítí. Vzhledem k tomu, že převážná část kritických infrastruktur je vlastněna a provozována soukromými subjekty, je nutné v rámci její ochrany stanovit sdílení odpovědností veřejné správy a privátního sektoru a výměnu informací mezi veřejnou správou a dalšími relevantními organizacemi včetně mezinárodní spolupráce.“ Tato zjištění lze zobecnit, že dokument sice zmíněnou bezpečnostní výzvu vnímá, ale spíše formou konstatování, bez toho, aby navrhoval konkrétní protioatření (natož pak ve vztahu k nejširší veřejnosti). V současnosti platný dokument - Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 - k situaci přistupuje v řadě ohledů jinak. Téma ropné nouze opět výslovně nezmiňuje, ale na několika místech odkazuje na dokument jiný, a to Aktualizaci státní energetické koncepce České republiky ze srpna 2012 (přijatý usnesením vlády ze dne 8. listopadu 2012 č. 803).

34


Aktualizace státní energetické koncepce České republiky Státní energetická koncepce si klade za cíl zajistit pro obyvatelstvo hospodářství české republiky spolehlivé bezpečné, konkurenceschopné, udržitelné a k životnímu prostředí šetrné zásobování energiemi. [1] Zásobování ropou a ropnými produkty je tedy podmnožinou tohoto úsilí. Dokument avizuje svou aktualizaci v pětiletých nebo kratších intervalech a snaží se rezonovat se souvisejícími výstupy Evropské unie resp. mezinárodní energetické agentury. Ačkoli celkový energetický mix státu je možné popsat jako zhruba 50 % soběstačnost, pokud se zaměříme na ropu je situace propastně odlišná a je zde zřejmá značná závislost na dovozu, a to zejména ze zemí postsovětského prostoru.1 Priorita III v rámci dokumentu, tedy rozvoj síťové infrastruktury České republiky v kontextu zemí střední Evropy, jednoznačně hovoří o nutnosti další diverzifikace zásobování státu ropou a o napojení na produktovod NATO - Central Europian Pipeline System - CEPS. [2] Zároveň je výslovně uvedena ambice vytvoření zásob ropy na 120 dní. Priorita V, tedy zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti České republiky a posílení schopnosti zajistit nezbytné dodávky energií v případech kumulace poruch, vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře a v případech déle trvajících krizí v zásobování palivy, jak sám její název napovídá, operuje s přípravou na nestandardní situace v oblasti energetiky, včetně zásobování ropou a ropnými produkty. [1] „Standardní (běžné) podmínky jsou ... definovány jako situace běžného (nekrizového) stavu. Krizové (mimořádné) podmínky jsou ... definovány jako situace, které se vyznačují zcela výjimečnou odchylkou od běžných podmínek, která vyvolává či vynucuje zásadní změny v chování ekonomických subjektů i občanů a domácností. Může jít o stavy nouze definované zvláštním zákonem, ale také o zcela zásadní změny vnějších podmínek Aktualizace Státní energetické koncepce spojitého charakteru, které nemají charakter stavů nouze, ale jejichž dopad na podniky a občany je výjimečný a je na hranici rozpadu standardních ekonomických vztahů (např. velmi hluboká ekonomická krize jako ve třicátých letech 20. století, výjimečné a dlouhotrvající turbulence na komoditních nebo kapitálových trzích, poruchy mezinárodních dodávek energie způsobené konflikty i když není Česká republika jejich přímým účastníkem.).“ Ve snaze zvládat takové eventuality proto dokument hovoří o nutnosti:2 • „Zajišťovat maximální možnou diverzifikaci zdrojových teritorií a přepravní infrastruktury dovážených strategických palivoenergetických surovin s důrazem na uchování tranzitního postavení České republiky. • Přednostně a efektivně využívat domácí palivoenergetické zdroje, včetně vytváření prostoru pro jejich vyhledávání, legislativní a územní ochranu, s cílem nepřipustit nepříznivé vychýlení domácího energetického mixu ve prospěch surovin, na jejichž dovozu je Česká republika závislá nebo jejichž využívání je neekonomické a nekonkurenceschopné. • Udržovat rezervy strategických palivoenergetických komodit, jejichž primárními zdroji Česká republika nedisponuje nebo disponuje v omezené míře, včetně vytváření systému dlouhodobých zásob čerstvého jaderného paliva drženého provozovatelem, případně též rezervace kapacit pro záložní dodávky či vlastní fabrikace. • Zajišťovat ochranu energetické infrastruktury, tuto infrastrukturu budovat s předvídavostí a dostatečným časovým předstihem ... 1

2

Ropa je v rámci České republiky používána převážně k výrobě paliv pro motorová vozidla, pohon dalších strojů a v chemickém průmyslu. Na rozdíl od řady jiných evropských zemí není ve větší míře používána pro vytápění. Opět se zde opakuje ambice vytvoření zásob ropy na 120 dní čistých dovozů. Rovněž je kladen důraz na zvyšování možné zaměnitelnosti různých zdrojů energie, zejména pak posilování jaderné energetiky.


• V oblasti zásobování obyvatelstva teplem zaměřit úsilí na zajištění dostatečné surovinové základny a podporovat možnost krizového přechodu na alternativní druhy paliva u těchto provozů. • Nesnižovat vliv a kontrolu státu ve strategických společnostech působících v oblasti energetiky a dále neposilovat v celém energetickém sektoru vliv těch subjektů, zemí či regionů, na nichž je Česká republika v energetické oblasti již nyní dominantně závislá.“ Kapitola B dokumentu, věnovaná plynárenství respektive přepravě a zpracování ropy v dílčí pasáži „Přeprava a zpracování ropy“ konstatuje, že: [1] „Ropa a ropné produkty budou stále významným zdrojem primární energie, i přes žádoucí postupné vytěsňování jejich spotřeby a omezení jejich váhy ve zdrojovém mixu. Tranzit ropy a kapacitní soběstačnost ve zpracování ropy zůstávají důležitým prvkem energetiky České republiky. Při zásobování České republiky ropou je nutné vzhledem k energetické bezpečnosti v rámci možností sledovat základní princip, a to nebýt závislí pouze na jednom zdroji. Důležité je též sledovat vývoj v celém navazujícím odvětví zpracování ropy, v petrochemickém průmyslu zvláště s ohledem na zajištění pohonných hmot pro dopravu a surovin pro chemický průmysl.“ Ve snaze dosáhnout žádoucího stavu dokument mimo jiné požaduje: • „Posílit (v podobě kapitálového vstupu do ropovodu TAL)3 postavení národního přepravce ropy ve vztahu ke společnostem provozujícím mezinárodní ropovod TAL, s ohledem na možnost zajištění plného zásobování České republiky ropou prostřednictvím ropovodů TAL a IKL4 v případě krizového stavu. Podporovat projekty směřující k navýšení kapacity ropovodu TAL. [9, 11] • Zajistit i po změně metodiky Evropské unie ohledně výpočtu nouzových zásob ropy a ropných produktů jejich zvýšení nad úroveň 90 dnů čistých dovozů s perspektivním výhledem zvyšování úrovně těchto zásob až na 120 dnů čistých dovozů v závislosti na ekonomických možnostech státu a udržovat tyto zásoby na uvedené výši prostřednictvím jejich skladování především u národních přepravců ropy a ropných produktů. V rámci sortimentu nouzových zásob zajišťovat vhodný poměr mezi ropou a ropnými produkty, u ropy v rámci postupného navýšení objemu nouzových zásob až do výše 120 dnů postupně vytvořit i podíl zásob lehkých rop vhodných pro zpracování v rafinerii Kralupy nad Vltavou. • S ohledem na strategičnost sektoru ponechat společnost MERO, a. s. ve výhradním vlastnictví státu a u společnosti ČEPRO, a. s. zachovat majoritní podíl státu s příslušnými ovládacími právy. • Dále podporovat tuzemské zpracování ropy a výrobu potřebných rafinérských produktů s cílem snižovat podíl dovozů tohoto sortimentu do České republiky a naopak vytvářet podmínky pro další rozvoj jeho exportu, zejména do zemí střední a východní Evropy ... • Vybudovat, v podobě silného státem vlastněného subjektu, takovou vlastnickou strukturu v oblasti rafinérského a petrochemického sektoru, která umožní státu efektivní a flexibilní kontrolu nad celým tímto odvětvím ... • Vytvářet podmínky pro možné (tranzitní) zásobování okolních zemí v oblasti ropy s cílem maximálně efektivního využití již vybudovaných ropovodních systémů, ale zároveň za předpokladu zachování toku ropy do České republiky ze dvou různých směrů. Podpořit postupné zvyšování efektivního využití stávajícího tuzemského produktovodního systému, který je 3

4

Transalpine Pipeline: A European Company. [online] [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.tal-oil.com/en/tal-group/ mission.html. Ropovod IKL. In: MERO, nedatováno. [online] [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.mero.cz/provoz/ropovod-ikl/. 35


jednou z nejvýznamnějších evropských produktovodních sítí, a to zejména s ohledem na jeho logistické rozmístění a napojení na produktovod Slovenské republiky, a tím de facto i maďarský produktovodní systém ...

Při značném zjednodušení může komplikace v oblasti zásobování ropou a ropnými produkty (nikoli nutně stav ropné nouze) zapříčinit některý z následujících scénářů (což nevylučuje jejich souběh):6

• Zaměřit další aktivity prostřednictvím národního přepravce ropy na získání trvalého navýšení využitelné kapacity ropovodu TAL pro potřeby České republiky ...

• Přírodní příčiny (vyčerpání nalezišť ropy, živelní pohroma v místě těžby nebo na trase transportu ropy atd.).

• Zajistit, aby se nouzové zásoby ropy a ropných produktů uskladňovaly přednostně na teritoriu České republiky u státem vlastněných provozovatelů přepravních systémů ropy a ropných produktů.“ 5 Přes všechna pozitiva, která je o Aktualizace státní energetické koncepce České republiky třeba konstatovat, nelze nevidět, že dokument obsahuje několik, podle našeho názoru potenciálně problematických nebo „optimistických“ předpokladů: • Velké naděje jsou vkládány do mezinárodní solidarity (Visegrádská čtyřka, Evropská unie, Severoatlantická aliance, Mezinárodní energetická agentura) ačkoli nelze vyloučit, že v případě déletrvající krize státy nastolí model „každý za sebe“. • Opakovaně je zdůrazňována role tržních mechanismů, ačkoliv konkrétně ruská federace může při vývozu ropy sáhnout k politicky motivovaným odstávkám (například viz vývoj v Pobaltí nebo na Ukrajině - Ruská federace aktuálně Ukrajině nabízí garanci nižší ceny ropy v případě ochlazení vztahů Kyjeva s Evropskou unií). • Úvahy o zaměnitelnosti jednotlivých primárních zdrojů (ropa, zemní plyn, jaderné palivo) se mohou rovněž ukázat jako liché, protože ve všech třech případech je České republika značně závislá na dovozu z postsovětského prostoru. • Grafy odhadující zásobování České republiky ropou v roce 2040 se rovněž mohou jevit jako příliš optimistické, nepočítají s pozvolným vyčerpání světových zásob ropy nebo s tuhým bojem o tyto zásoby. • Stejně tak prognóza podílu vozidel na zemní plyn, elektřinu nebo biopaliva v roce 2040 je „věštěním z křišťálové koule“. • I odhad ceny růstu ropy může být přehnaně optimistický. • Určité zklamání představují úkoly v oblasti - komunikace a medializace, které výslovně nehovoří o nutnosti vzdělávání nejširší veřejnosti („Cílem je zajistit dostatečnou míru bezpečí pro obyvatele státu a zároveň jim poskytnou dostatečné množství informací a návodů k aktivnímu zapojení se do procesu sebeochrany a vzdělávání. Systém musí být postaven na dostatečném povědomí o úkolech jednotlivých odpovědných orgánů, ale také na posilování principu sebeochrany a vzájemné pomoci. Nedílnou součástí je pak širší zapojení subjektů soukromé sféry a jejich zainteresování do otázek bezpečnosti. Širší zapojení občanů do systému ochrany obyvatelstva cestou zvýšení jejich schopnosti sebeochrany za využití informací a znalostí získaných v rámci plošného a cíleného systému výchovy a vzdělávání“.) [1] Namísto závěru: Výsledky vlastního výzkumu Ropná bezpečnost, respektive ropná nouze je bez nadsázky fenoménem, u kterého nevystačíme s úzkým pohledem, který by se týkal například pouze technických aspektů problematiky. Jedná se totiž o kategorii, ve které mohou sehrávat, a také sehrávají, roli mnohé aspekty, týkající se přírodních věd, politiky domácí či mezinárodní, sociologie, psychologie či právě techniky. To dokreslují případy z poslední doby, na kterých je možné rozebrat příčiny a důsledky omezeného zásobování ropou a ropnými produkty v konkrétních zemích. [4, 8]

5

Ačkoli by skladování například v Německu bylo levnější.


• Technické příčiny (zhoršený stav ropovodů, technické potíže v rámci zásobníků ropy, technické problémy v rámci distribuční sítě - ale i eventualita zavádění alternativních paliv - atd.). • Ekonomické příčiny (neefektivnost těžby, zvýšení cen ropy z „daňových“ důvodů, jiné příčiny zvýšení ceny ropy a ropných produktů atd.). • Společensko-psychologické příčiny (stávky a jiné formy narušení veřejného pořádku, nákupní horečka atd.). • Mezinárodněpolitické příčiny (roztržky respektive napětí se zdrojovými nebo tranzitními zeměmi, boj o dodávky ropy s jinými zeměmi, zhoršená společensko-politická situace ve zdrojových či tranzitních zemích atd.). V souvislosti s úvahami o možném negativním vývoji je možné zrekapitulovat některé z bodů, které jsou přisuzovány údajně existujícímu utajovanému dokumentu Bundeswehru. Dokument údajně obsahuje například následující konstatování, ve vztahu k období let 2010 až 2040: [3] • „Kdo má ropu, určuje pravidla: Ropa ovlivní významně mezinárodní vztahy, exportující země se budou dožadovat ústupků či výhod ... • Země dovážející ropu si budou vzájemně konkurovat a předcházet si země ropu vyvážející. To bude mít i politické a ideologické dopady. • Nedostatek ropy povede k větší regulaci trhu, volný trh s ropou bude omezen. Rostoucí množství ropy bude obchodováno na základě mezistátních dohod. • Na mezinárodní obchod mohou být uvalena obrovské daně a cla. Může se projev o problém v oblasti zásobování potravinami. Na ropě je závislé prakticky vše, cenový šok by se tak projevil ve všech oborech. Ve střednědobém horizontu by globální ekonomický systém postavený na volném obchodě zkolaboval. • Návrat k plánovanému hospodářství či alespoň určité formě „merkantilismu“. Používání životně důležitých surovin a výrobků bude zřejmě řízeno „shora“.7 • Změněné situaci na trhu s ropou nezvládnou všechny země. Velké množství zemí se nestihne přizpůsobit vůbec nebe ne v dostatečné míře. • Dojde ke fragmentaci společnosti, která může vyústit až v otevřený konflikt.“ Pokud ruku v ruce s vyjádřením odpovědných orgánů nepostupují přísná regulační opatření, jedná se o bezzubý instrument. Výzvy ke zdrženlivosti veřejnost v minulosti - doma i ve světě obvykle neakceptovala, naopak je chápala jako potvrzení svých obav z toho, že situace je vážná (případně potvrzení předpokladu, že na spekulaci je možné vydělat respektive ušetřit). Dotazníkové šetření ke sledované problematice probíhalo od května do září 2013 a je součástí výzkumných aktivit, prováděných v rámci Policejní akademie České republiky. Specifikem průzkumu bylo i to, že k němu bylo využito sociálních sítí. [10] 6

7

Tyto eventuality jsou v první řadě vztaženy k situaci v České republice, ale do určité míry platí všeobecně. Jen asi 7 % objemu těžby ropy v dnešním světě ovládají „nadnárodní korporace“ řídící se převážně tržními principy. Dalších okolo 65 % je v rukou společností, nad kterými vykonává přímou či nepřímou kontrolu stát (Saudi Aramco, společnosti v Ruské federaci atd.). Zbytek těžby se dá označit za „něco mezi tím“. 36


Dotazníků, respektive skupin respondentů, byly dva druhy: experti v rámci krajských orgánů veřejné správy a nejširší veřejnost (laici). Aspektu „strategie“ jednotlivce v případě obav z nedostatku paliv se v rámci „dotazníku pro veřejnost“ věnují zejména otázky č. 6 a 7: 6) Pokud by orgány státní správy adresovaly veřejnosti výzvu k potlačení nákupní horečky pohonných hmot, jak byste se zachoval/a? (Uposlechl/a bych a řídil/a se pokyny těchto orgánů; V žádném případě bych se těmito doporučeními neřídil/a a snažil/a bych se nakoupit co nejvíce paliva; Jiné). 7) Jaká by byla vaše strategie (jednotlivce, rodiny) v případě obav z nedostatku pohonných hmot? (Snažil/a bych se nakoupit co nejvíce pohonných hmot do zásoby; Začal/a bych s pohonnými hmotami šetřit a méně bych jezdil/a autem; K cestám bych více používal/a veřejnou dopravu; Nemám strategii, protože nemám ani obavy z nedostatku pohonných hmot; Jiná). Ve výzkumném šetření k ropné bezpečnosti jsem se zaměřil na zjištění názorů laické veřejnosti i odborníků z řad pracovníků Krajských úřadů. Všichni tajemníci bezpečnostních rad krajů odpověděli na dotazník. Laická veřejnost byla prezentovaná 467 respondenty, kteří na elektronický dotazník odpověděli. Reakce odborné a laické veřejnosti na výzvu státních orgán k potlačení „nákupní horečky“ pohonných hmot je srovnatelná. V případě reakcí ne nedostatek pohonných hmot bylo vycházeno z předpokladu, že mezi oběma skupinami dotázaných nebudou významnější rozdíly. Z výsledků srovnání odpovědí vyplynulo, že experti by sice častěji uposlechli pokynů státních orgánů než laická veřejnost, avšak tyto rozdíly jsou na hladině významnosti 0,069, tzn., vyšší než bylo stanoveno jako podmínka pro ověřování výzkumných předpokladů. Ve volbě strategie (jednotlivce, rodiny) v případě obav z nedostatku pohonných hmot není mezi odbornou a laickou veřejností významnější rozdíl. Z údajů vyplývá, že rozdíly v relevantních řádkových četnostech mezi dotázanými odborníky a respondenty z řad veřejnosti se pohybují kolem 10 % a hladina statistické významnosti 0,250 vysoce překračuje naši podmínku. Obě skupiny respondentů v případě nedostatku pohonných hmot by jednoznačně preferovali šetření a využívání veřejné dopravy. Uvedené výsledky analýzy nám umožňují výzkumný předpoklad o srovnatelné volbě strategie odborníků a „laiků“ pro případ nedostatku pohonných hmot přijmout a zamítnout výzkumný předpoklad alternativní, tzn., že by dotazované skupiny volili výrazně odlišnou strategii. Použitá literatura [1]

[2]

Central Europe Pipeline System (CEPS) Programme. In: NATO Support Agency. Nedatováno. [online] [cit. 201312-14]. Dostupné z: http://www.nspa.nato.int/en/organization/ ceps/ceps.htm.

[3]

Dvořák, J.: Dopad Peak oil podle Bundeswehru, In: ProInvestory.cz, 14. IX. 2010. [online] [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://pi2.lmsoft.cz/?p=199.

[4]

Harazin, L.; Krulík, O.: Nutnost multidisciplinárodního přístupu při zajišťování ropné bezpečnosti České republiky. In: Virtuální vědecká konference s mezinárodní účastí Scientific Reflection of Security Science. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze. Katedra managementu a informatiky, Katedra krizového řízení, 2013 (v tisku).

[5]

Jednání vlády 23. X. 2013. In: Úřad vlády České republiky. 2013. [online] [cit. 2013-12-14]. Dostupné z: https://apps. odok.cz/djv-agenda?date=2013-10-23.

[6]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. In: Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Nedatováno. [online] [cit. 201312-14]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/koncepceochrany-obyvatelstva-do-roku-2013-s-vyhledem-doroku-2020-503181.aspx.

[7]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. In: Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje; Portál krizového řízení pro Jihomoravský kraj. 2013. [online] [cit. 2013-12-14]. Dostupné z:http://www.firebrno. cz/nova-koncepce-ochrany-obyvatelstva.

[8]

Krulík, O.; Stejskal, L.: Security Agenda in a Risk Society: A Stable and Rational Policy, or Chaotic Securitization?. In: EUSECON Policy Briefing. 2012. č. 20. [online] [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://www.diw.de/documents/ publikationen/73/diw_01.c.404026.de/diw_eusecon_pb0020.pdf.

[9]

Ropovod IKL. In: MERO, nedatováno. [online] [cit. 2013-1120]. Dostupné z: http://www.mero.cz/provoz/ropovod-ikl/.

[10] Šesták, B.; Šugár, J.; Harazin, L.; Krulík, O.: Ropná bezpečnost České republiky optikou veřejnosti. In: Zborník príspevkou z vedecko-odbornej konferencie „Manažment teória, výučba“, Liptovský Svätý Mikuláš, 25. - 27. IX. 2013 (Ed. Milan SOPÓCI a kolektiv). Liptovský Svätý Mikuláš: Akadémia ozbrojených síl generála Milána Rastislava Štefánika, 2013, s. 365 až 371, ISBN 978-80-8040-477-2. [11] Transalpine Pipeline: A European Company. [online] [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.tal-oil.com/en/talgroup/mission.html.

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky; přijaté usnesením Vlády České republiky ze dne 8. listopadu 2012 č. 803. In: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2012. [online] [cit. 2013-12-13]. Dostupné z: download.mpo.cz/ get/47607/53721/595041/priloha001.pdf.


37


Potenciální radiologický dopad požáru na oddělení nukleární medicíny spojený s možným únikem radioaktivní látky The Potential Radiological Impact of Fire at a Nuclear Medicine Department Associated with the Possible Release of Radioactive Substances Ing. Jana Hudzietzová1

Keywords

doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc.1,2 prof. Ing. Bedřich Šesták, DrSc.

1

ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno 2 Policejní akademie ČR v Praze Lhotecká 559/7, 143 01 Praha 4 - Kamýk [email protected], [email protected], [email protected]

1

Abstrakt Za normálních okolností jsou radioaktivní zářiče vyráběny, využívány, transportovány, skladovány a likvidovány v souladu s platnou legislativou, která je zaměřená na zajištění adekvátní ochrany pracovníků, pacientů a obyvatelstva. Za určitých mimořádných okolností, např. v případě nehody, havárie, požáru nebo radiologického útoku, však může dojít k nekontrolovatelnému úniku těchto látek do okolního prostředí. V důsledku takové situace může dojít k nadměrnému ozáření osob, které se zdržují v daném místě, kde je zvýšená radioaktivní kontaminace. Jedním z pracovišť, které v případě požáru vyžaduje určitý specifický přístup k minimalizaci jeho následků, je oddělení nukleární medicíny. Zde se používají radiofarmaka, která se vlivem vysokých teplot dostanou do okolí, což může vést jak k externímu, tak i internímu ozáření hasičů, případně i záchranářů. Příspěvek shrnuje některé důležité informace a postupy spojené s potenciálním ohrožením osob po požáru na oddělení nukleární medicíny, kde je nebezpečí úniků radioaktivních látek, které mohou vyvolat ozáření jak samotných hasičů, tak i osob z řad veřejnosti. Klíčová slova Radioaktivní zářič, nukleární medicína, požár, radiologické nebezpečí, radiační ochrana. Abstract Under normal circumstances, the radioactive sources are produced, used, transported, stored and disposed of in accordance with relevant legislation, which is aimed at ensuring adequate protection of workers, patients and the public. In certain exceptional circumstances, for example in case of incident, accident, fire, or radiological attack, however, such a situation may result in an uncontrolled leakage of these substances into the environment. Consequently, this could lead to the excessive exposure of individuals who stay in the place with the increased radioactive contamination. One of the sites, which in case of fire requires a specific approach in order to minimize its impact, is a nuclear medicine department where various radiopharmaceuticals are used. Due to high temperature these radioactive substances may escape into the surroundings, which can lead to both the external and the internal exposure of firefighters as well as other rescuers. The paper summarizes some important information and procedures related to the potential threat to people after the fire at a department of nuclear medicine, where there is always danger of leakage of radioactive substances, which may cause exposure of both involved personnel and members of the public. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Radioactive source, nuclear medicine, fire, radiological hazard, radiation protection. Úvod Z hlediska radiační ochrany lze situaci na pracovištích se zdroji ionizujícího záření v zásadě dělit na normální (plánované) a abnormální (neplánované). V prvním případě, což je drtivá většina případů, je zajištěna adekvátní ochrana osob v souladu s příslušnými předpisy a zásadami pro nakládání se zdroji ionizujícího záření [1, 2]. Na druhou stranu, neplánovanou situací se rozumí neočekávané případy či okolnosti, při kterých může být jedinec ozářen nad úroveň hodnot limitů stanovených Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) [3]. Tyto situace převážně vznikají v důsledku mimořádných radiologických událostí, včetně požáru na pracovišti s radioaktivními zdroji, kam také patří oddělení nukleární medicíny. Jak známo, nukleární medicína je lékařský obor zabývající se aplikacemi otevřených radioaktivních zářičů (radiofarmak) převážně pro diagnostické, ale v určité omezené míře i terapeutické účely. Výhodou současných metod nukleární medicíny je neinvazivnost, prakticky absence vedlejších účinků a většinou nízká radiační zátěž. Diagnostické metody umožňují sledovat funkční stav orgánů, jejich metabolickou aktivitu i na molekulární úrovni, zobrazovat různé patologické léze (včetně nádorů), zobrazovat distribuci nádorových antigenů, hormonálních receptorů, neuroreceptorů, aktivity zánětu atd. Terapeutické metody umožňují úspěšně léčit některá nádorová i nenádorová onemocnění. V nukleární medicíně se využívá celá řada různých radiofarmak značených vhodnými radionuklidy, které emitují záření gama, částice beta, pozitrony a také anihilační záření. Zatímco záření gama a anihilační záření vykazují značnou pronikavou schopnost, nabité částice beta (v podstatě záporné elektrony) a pozitrony (kladné elektrony) jsou zcela absorbovány v bezprostřední blízkosti svého vzniku. Z hlediska radiační ochrany souvisí nebezpečí nabitých částic prakticky pouze v případě, že se látka emitující toto záření dostane do lidského těla. S ohledem na tyto okolnosti je důležité rozlišovat rozdíl mezi vnějším ozářením, kde pronikavé záření dopadá na povrch těla a vnitřním ozáření vyvolaným radioaktivním zářičem, který se dostal do organizmu inhalací kontaminovaného vzduchu nebo ingescí potravin obsahujících určité koncentrace příslušných radionuklidů. Oba případy vyžadují specifický přístup jak z hlediska kvantifikace ozáření, tak i doporučovanými metodami radiační ochrany. Kvantifikace vnějšího a vnitřního ozáření osob Obecně, kvantifikace ozáření vychází v zásadě z univerzální veličiny, která se nazývá (absorbovaná) dávka. Ta se může vztahovat k určitému bodu v prostoru nebo uvnitř ozářené látky, nebo se jedná o její střední hodnotu zprůměrovanou přes určitý vymezený objem v dané látce. Dávka (D) v důsledku ozáření ionizujícím zářením v daném bodě látky je definována podílem střední energie (dε) sdělené (absorbované) v infinitesimálním objemovém elementu látky (dV), a hmotnosti tohoto objemu, tj. D = dε/dm. Na druhé straně, pro střední dávku (DT), v daném orgánu či tkáni T (orgánovou dávku) platí: 38


DT 

T mT

Kde εT je energie sdělená v objemu látky o hmotnosti mT. Někdy je vhodné vzít v úvahu příspěvky od různých druhů záření, tudíž se používá střední dávka v orgánu nebo tkáni T od záření typu R, tj. DT,R. Jednotkou dávky, jakož i střední dávky, je gray (Gy), přičemž 1 Gy odpovídá absorbované energii v J (joule) vztažené k objemu látky o hmotnosti 1 kg. Každé ozáření organizmu člověka nebo jeho jednotlivých orgánů či tkání může vyvolat určité škodlivé biologické účinky, které v zásadě mohou být stochastické nebo deterministické. Stochastické účinky jsou charakteristické pro nízké úrovně ozáření, přičemž pravděpodobnost jejich výskytu je úměrná ozáření, zatímco deterministické účinky se projevují viditelným poškozením orgánů a tkání při ozáření, které převyšuje příslušnou prahovou úroveň. Mírou celkových stochastických účinků je veličina efektivní dávka (E), definovaná dvojitou sumou: E   wT  wR D T , R   wT H T T

R

dávkový ekvivalent - H*(d). Stanovení příspěvků od vnitřní kontaminace vychází z monitorování přítomnosti a koncentrace radionuklidů ve vzduchu a v potravinách, odkud se potom určí příjem příslušných radionuklidů v jednotkách aktivity (A), která představuje počet radioaktivních přeměn za jednotku času (např. [4]). Je-li znám příjem radioaktivní látky v jednotkách Bq (jedna přeměna za sekundu), potom lze pomocí příslušných konverzních faktorů přejít na tzv. úvazek efektivní dávky, což je vlastně příspěvek k efektivní dávce od vnitřní kontaminace. Radionuklidy používané v nukleární medicíně Jak již bylo uvedeno, v nukleární medicíně se používají otevřené radioaktivní zářiče ve formě radiofarmak, což jsou specifické chemické substance značené příslušnými radionuklidy. Vlastnosti radiofarmak, včetně výběru vhodných radionuklidů, se přizpůsobují dané aplikaci. To znamená, že obecně máme odlišná radiofarmaka pro diagnostické a terapeutické použití. Přehled nejužívanějších radiofarmak, s nimiž se setkáváme v nukleární medicíně je v tab. 1.

T

Kde wR a wT je odpovídající radiační resp. tkáňový váhový faktor a HT je ekvivalentní dávka vztahující se ke tkáni nebo orgánu typu T (např. [4, 5]). Jednotkou efektivní dávky, a stejně tak i ekvivalentní dávky, je sievert (Sv), přičemž při celotělovém ozáření pro wR = 1, odpovídá 1 Sv hodnotě dávky 1 Gy. Pro představu, ozáření na úrovni efektivní dávky 1 mSv vyvolá onemocnění rakovinou nad rámec jejího spontánního výskytu (25 30 %) s pravděpodobností 5.10-5, tj. pět přídavných onemocnění na 100 000 osob, z nichž každá osoba obdržela efektivní dávku 1 mSv. Na rozdíl od stochastických biologických účinků se deterministické účinky objeví u ozářené osoby s pravděpodobností 100 %, pokud ozáření překročilo prahovou úroveň. Zatímco pro kvantifikaci stochastických veličin máme jedinou veličinu - efektivní dávku, deterministické účinky se obvykle vyjadřují pomocí dávky a uvedení podmínek ozáření včetně údajů o záření. Přitom závažnost poškození se u deterministických účinků zvyšuje s velikostí ozáření (tj. s dávkou roste také zdravotní újma). Ilustrace rozsahu ozáření a jeho původu resp. účinků charakteristických pro stochastické a deterministické účinky je na obr. 1.

Tab. 1 Příklady některých častých radionuklidů používaných v nukleární medicíně Diagnostické aplikace [5] Radionuklid

T1/2

Druh emise

Tc-99m Rb-81 Cr-51 In-111 I-131 1-123 Xe-133 Tl-201 F-18

6h 4,6 h 27,8 d 67 h 8,04 13 h 5,3 d 73,1 h 110 min

βEC.β+ EC EC β-/γ EC βEC β+

Terapeutické aplikace [6]

Eph(keV)

Radionuklid

T1/2

Druh emise

Eβmax(MeV)

740 511 320 173, 247 364 159 80 69 - 80 511

I-131 Y-90 P-32 Sm-153 Sr-89 Re-186

8,04 d 64 h 14,3 d 46,3 h 50,5 d 3,7 d

β-/γ βββ-/γ ββ-/γ

0,6 2,3 1,7 0,8 1,5 1,07

Poznámka: EC - elektronový záchyt. Radiofarmaka značená radionuklidy emitující záření gama nebo anihilační kvanta se po podání pacientů zobrazují na základě rekonstrukce s využitím údajů získaných jejich registrací vhodnými detektory a následným zpracováním a vyhodnocením signálů. Pro léčebné aplikace jsou vhodné zářiče emitující částice β- nebo β+, které mají střední dosah v rozmezí 0,2 - 2 mm. Ozáření osob v důsledku radioaktivní kontaminace vyvolané požárem Při požáru v objektech oddělení nukleární medicíny může dojít k nežádoucímu úniku skladovaných radioaktivních látek, což vede k radioaktivnímu zamoření povrchu předmětů, podlahy a také k radioaktivní kontaminaci vzduchu. Radioaktivní kontaminace povrchu radiofarmaky emitujícími vysokoenergetické fotony (zářiče gama a pozitronové zářiče) se projeví jako zdroj pronikavého záření, které vede k externímu ozáření osob zdržujících se v zamořených prostorách. V tomto případě k redukci ozáření slouží stínění a vzdálenost, s níž se ozáření geometricky snižuje. Čisté zářiče beta, které jsou rozptýlené ve vzduchu, mají za následek vnitřní ozáření, proti němuž se můžeme chránit maskou nebo alespoň rouškou, která zachytí radioaktivní částice a tím sníží jejich vniknutí do organizmu.

Obr. 1 Ozáření osob různými radiačními úrovněmi, a to od přírodního pozadí, přes ozáření pacientů až po velmi vysoká ozáření, která se mohou vyskytnout při nehodách nebo haváriích V případě stochastických účinků vyvolaných vnějším a vnitřním ozářením lze jejich celkovou efektivní dávku stanovit jako algebraický součet příspěvků od obou složek. Příspěvek od vnějšího záření se monitoruje dozimetry a monitory kalibrovanými ve veličině osobní dávkový ekvivalent - Hp(d) resp. prostorový Ostrava 5. - 6. ledna 2014

K alespoň hrubému posouzení rozdílu ve vlivu různých radionuklidů z hlediska jejich vnějšího ozáření poslouží údaje o velikosti příkonu prostorového dávkového ekvivalentu H*(10)př, což přibližně odpovídá příspěvku bodového zdroje k efektivní dávce vyjádřené v mSv/h na referenční aktivitu 1 MBq (tab. 2). V tabulce jsou rovněž uvedeny hodnoty stínění pomocí polotloušťky Pb (D1/2) resp. vrstvy olova, která zeslabí pronikavé záření na 1/10 její původní hodnoty.

39


Tab. 2 Ilustrace rozdílnosti v působení různých radionuklidů jako zdrojů vnějšího pronikavého záření (na základě [7] se zaokrouhlením ke konzervativním hodnotám) Radionuklid

H*(10)př , 1 m (mSv/(MBq.h)

D1/2 (cm Pb)

D1/10 (cm Pb)

F-18 Ga-67 Tc-99m In-111 I-131 Xe-133 Tl-201

1,9.10-4 3,0.10-5 3,3.10-5 1,4.10-4 7,7.10-5 2,8.10-5 2,4.10-5

0,40 0,15 0,03 0,10 0,30 0,03 0,02

1,30 0,70 0,09 0,30 1,70 0,09 0,08

Optimalizaci ochrany osob před vnějším zářením lze poměrně snadno a rychle organizovat na základě monitorování příkonu prostorového dávkového ekvivalentu, který lze pomocí současných moderních a vysoce citlivých monitorů stanovit již na úrovni několika desítek nSv/h, což zcela postačuje, aby se zasahující personál mohl bezpečně pohybovat v zamořeném prostředí. Monitory jsou opatřeny funkcí alarmu, kde při dosažení předvolené radiační úrovně nebo její kumulativní hodnoty, vydají monitory varovný světelný nebo audio signál, čímž se předejde zbytečnému většímu ozáření. Monitorování vnějšího ozáření do určité míry signalizuje i zvýšené nebezpečí radioaktivního zamoření vzduchu, které je aktuální zejména při úniku radioaktivních látek v uzavřených místnostech nebo v prostorách s nedostatečným větráním. V případě výskytu radionuklidů ve vzduchu spoléháme na monitory koncentrace radionuklidů ve vzduchu, což je obvykle udáváno v jednotkách Bq.m-3. Z těchto hodnot je možné s uvážením doby pobytu v zamořeném prostoru odhadnout příslušný úvazek efektivní dávky v mSv jako příspěvek od vnitřní kontaminace k celkové efektivní dávce, která se stanoví podle vztahu:

Z tabulky je vidět určitý rozsah v hodnotách konverzního faktoru, který je třeba volit s ohledem na vlastnosti radiofarmaka z hlediska jeho složení, které spolu s poločasem přeměny radionuklidu zásadně ovlivňuje převod aktivity na odpovídající hodnotu úvazku efektivní dávky. Kromě přepočtu je principiálně možné konstruovat i monitory pro semi-kontinuální určení této veličiny. Závěr S požáry se setkáváme v běžném životě téměř denně, a tudíž nelze vyloučit jejich vznik také na pracovištích, kde se vyskytují radioaktivní zdroje. V takovýchto případech je velmi důležité, aby zasahující jednotky byly adekvátně vybaveny nejen ochranným oděvem a pomůckami, ale také měly k dispozici vhodné radiační monitory pro měření vnějšího záření i koncentrace radionuklidů ve vzduchu. V neposlední řadě je rovněž důležitá správná kvantifikace naměřených hodnot a to jak z hlediska veličin, tak i jejich jednotek, kde ještě stále dochází k určité kolizi mezi jednotkami SI a tradičními jednotkami, které by se již neměly používat. Referát byl připraven za částečné podpory poskytnuté v rámci projektů SGS13/161/OHK4/2T/17 a CZ.1.07/2.2.00/28.0219. Použitá literatura [1]

Zákon č. 18/1997 Sb. ze dne 24. ledna 1997, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění.

[2]

SÚJB: Vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně ve znění vyhlášky č. 399/2005 Sb., SÚJB, Praha, 2002.

[3]

Státní úřad pro jadernou bezpečnost [online]. 2014 [cit. 2014-1-3]. Dostupné z: www.sujb.cz.

[4]

Sabol, J.; Hudzietzová, J.: Současné problémy kvantifikace ozáření osob pro potřeby radiační ochrany. Bezpečnost jaderné energie. 21(59), 2013, č. 3/4, s. 97-109.

[5]

Chandra, R.: Nuclear Medicine Physics. Walters Kluwer, Philadelphia (USA), 2012.

[6]

Hoskin, P. (Ed.): Radiotherapy in Practice: Radioisotope Therapy. Oxford University Press, Oxford - New York, 2007.

[7]

Trapp, J.V.; Kron, T.: An Introduction to Radiation Protection in Medicine. Taylor and Francis, New York - London, 2008.

[8]

IAEA: Assesment of Occupational Exposure Due to Intakes of Radionuclides. IAEA Safety Standards Series No. RS-G-1, IAEA, Vienna, 1999.

[9]

IAEA: Radiation Protection and Safety of Radiation Sources: International Basic Safety Standards, Interim Edition. General Safety Requirements Part 3, IAEA, Vienna, 2011.

Ecelk  H 10    e ( g )inh, j  A j *

j

Kde H (10) představuje příspěvek od vnějšího záření, zatímco druhý člen reprezentuje příspěvek od vnitřního ozáření vyvolaného inhalací radioaktivních látek. Přitom e(g)inh,j je převodním faktorem, který u j-tého radionuklidů převádí jeho aktivitu Aj (která se inhalací dostala do plic) na úvazek efektivní dávky v jednotkách Sv. Hodnoty e(g)inh,j , které závisí také na chemických vlastnostech radioaktivní látky a na velikosti vdechovaných aerosolů nebo prachových částic, jsou pro některé radionuklidy uvedeny v tab. 3 [8, 9]. *

Tab. 3 Hodnoty převodních faktorů e(g)inh pro některé vybrané radionuklidy Radionuklid

Forma radioaktivní látky

Rozmezí převodního faktoru e(g)inh [Sv/Bq]

F-18

F M S F M F S M S F M F F M

3,0.10-11 - 5,4.10-11 5,7.10-11 - 8,9.10-11 6,0.10-11 - 9,3.10-11 8,0.10-10 - 1,1.10-9 2,9.10-9 - 3,2.10-9 1,0.10-9 - 1,4.10-9 5,6.10-9 - 7,5.10-9 1,4.10-9 - 1,6.10-9 1,5.10-9 - 1,7.10-9 1,2.10-11 - 2,0.10-11 1,9.10-11 - 2,9.10-11 5,3.10-9 - 7,3.10-9 7,6.10-9 - 1,1.10-8 6,1.10-10 - 6,8.10-10

P-32 Sr-89 Y-90 Tc-99m I-125 I-131 Sm-153

Poznámka: F, M a S představují rychlé, střední a pomalé odbourání příslušného radionuklidu.


40


Evakuace vzdělávacích a sociálních zařízení v zóně havarijního plánování Educational and Social Facilities Evacuation in the Zone of Emergency Plannig Mgr. Marie Charvátová Ing. Libor Líbal Ing. Lenka Brehovská, Ph.D. Ing. Ladislav Karda Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva Emy Destinové 46, 370 05 České Budějovice [email protected] Abstrakt Evakuace je jednou ze základních částí úkolů ochrany obyvatelstva. Z legislativy vyplývá povinnost plánování evakuace m. j. ze zón havarijního plánování jaderných zařízení. V systému plánování evakuace není podrobně rozebrána problematika evakuace vzdělávacích a sociálních zařízení. Tato zařízení poskytují potřebnou péči vybraným skupinám obyvatelstva. Vzdělávací zařízení jsou taková zařízení, která vykonávají péči o děti v předškolním věku, o žáky plnící povinnou školní docházku a děti a mládež ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. Sociální zařízení poskytují sociální službu, tedy činnost nebo soubor činností, podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. V případě vyhlášení krizového stavu mohou být rodiče a zákonní zástupci mimo dosah a potřebná péče musí být zabezpečena pomocí jednotlivých zařízení vykonávající péči.

zainteresovaných orgánů, organizací a složek s cílem minimalizovat negativní vliv mimořádných událostí na obyvatelstvo. Jedním ze základních způsobů zabezpečení ochrany obyvatelstva je evakuace „činnost, kterou se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařazení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí. Zahrnuje dopravní, ubytovací, zásobovací, zdravotnické, pořádkové, informační a další zabezpečení. [2] K evakuaci se orgány krizového řízení uchylují tehdy, pokud nejsou schopny efektivně zabezpečit ochranu osob nebo zvířat na území zasaženém mimořádnou událostí. Jednou z nejcitlivějších skupin na mimořádné události a krizové situace jsou děti školou povinné a osoby umístěné v sociálních zařízeních. Manipulace s těmito skupinami lidí je pro orgány krizového řízení problematická, neboť je nutné přistupovat k těmto lidem specificky. [3] Problematika evakuace vybraných skupin obyvatelstva se zaměřením na školy a školská zařízení; zdravotnická a sociální zařízení Evakuace je jedním z ochranných opatření, které se provádí v případě ochrany obyvatelstva před účinky mimořádné události. Toto opatření se vztahuje na veškeré obyvatelstvo v místech ohrožených mimořádnou událostí kromě osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost. Přednostně se plánuje evakuace pro vybrané skupiny obyvatelstva (obr. 1). [2]

Klíčová slova Evakuace, informovanost obyvatelstva, školy a školská zařízení, nemocnice, sociální zařízení. Abstract Evacuation is an essential part of the tasks of civil defense. In the legislation makes it compulsory evacuation planning from zones of emergency planning near nuclear facilities. In evacuation planning system is analyzed in detail the issue of evacuation of educational and social facilities. These devices provide the necessary care to selected groups of the population. Educational facilities are those facilities that perform care for children of preschool age, pupils in compulsory education , children and youth in school facilities for institutional and protective education and preventive educational care. Sanitary facilities provide a social service, an activity or set of activities, pursuant to Act No. 108/2006 Coll, On social services assistance and support to persons for the purpose of social inclusion and the prevention of social exclusion. In the event of a crisis situation can be parents and legal guardians out of reach and necessary care must be secured with a single device performing care. Keywords Evacuation, awareness of the population, schools and educational institutions, hospital, social facilities. Úvod Základní funkcí státu je ochrana života, zdraví a majetkových hodnot spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochrany demokratických základů země. [1] Veškeré tyto hodnoty jsou zajištěny souborem činností a postupů jednotlivých Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Evakuace vybraných skupin obyvatelstva Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení V souladu s vyhláškou č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, v platném znění se evakuace plánuje přednostně pro děti do 15 let věku. Ve své podstatě se jedná o osoby, které navštěvují školy a školská zařízení. Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení a jejich právní postavení jsou stanoveny zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění. Dle tohoto zákona vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení. Rozeznáváme následující druhy škol: mateřská škola; základní škola; střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště); konzervatoř; vyšší odborná škola; základní umělecká škola; jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. [3, 4] Podpůrné a další doplňující vzdělávání ve školách, včetně ústavní a ochranné výchovy, popřípadě preventivně výchovné péče ve školách jsou souhrnně označována jako tzv. školské služby, které poskytují školská zařízení. Druhy školských zařízení jsou: zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků; školská poradenská zařízení; školská zařízení pro zájmové vzdělávání; školská účelová zařízení; školská výchovná a ubytovací zařízení; 41


zařízení školního stravování; školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy; školská zařízení pro preventivně výchovnou péči. [4] Právní postavení škol a školských zařízení Školy a školská zařízení jsou zřizovány krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v odvětví školství. Školy a školská zařízení jsou ustanoveny jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje školy a školská zařízení jako organizační složky státu nebo jako jejich součásti. Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů. Jednotlivá ministerstva plní funkci zřizovatelů škol a školských zařízení jménem státu. Dalšími zřizovateli mohou být registrované církve a náboženské společnosti, ostatní právnické osoby nebo fyzické osoby zřizující školy a školská zařízení buď jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb. [4] Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Problematiku speciálních vzdělávacích potřeb řeší na legislativní úrovni zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění. Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba se zdravotním postižením a zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. [4, 5] Zdravotním postižením se ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění považuje takové postižení, které danou osobu činí nebo může činit odkázanou na pomoc jiné osoby. Rozlišují se následující druhy zdravotního postižení: tělesné; mentální; duševní; smyslové; kombinované. [6] Špatná informovanost dětí, žáků a studentů vzdělávací soustavy o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádné události

Obyvatelstvo nezná doporučené způsoby chování při vzniku mimořádných událostí a krizových situací. V případě vzniku mimořádné události se staví do role pasivní entity, zcela závislé na činnosti orgánů krizového řízení, složek IZS a humanitárních organizací. Velmi významným aspektem v oblasti informovanosti a připravenosti obyvatelstva na mimořádné události je, z tohoto hlediska, nepříznivý demografický vývoj populace na území České republiky. Na jedné straně vzrůstá počet obyvatel v důchodovém věku závislý na cizí pomoci, na straně druhé klesající počet dětí, které jsou systematicky vzdělávány a připravovány ve vzdělávací soustavě (školy a školská zařízení). Tato skutečnost jednoznačně vede k závěru, že počet osob schopných adekvátně reagovat při vzniku mimořádných událostí bude při tomto vývoji klesat. Nelze opomíjet významný počet osob, jež jsou při realizaci úkolů ochrany obyvatelstva odkázány na pomoc jiných osob, jedná se v prvé řadě o zdravotně postižené osoby, osoby ve zdravotnických a sociálních zařízeních. [8, 9] Dílčí závěr: „Je nutné předpokládat, že děti, žáci a studenti se v případě vzniku mimořádné události, vzhledem k nedostatečným znalostem, budou stavět do role pasivní entity, zcela závislé na činnosti orgánů krizového řízení, složek IZS a humanitárních organizací.“ Přítomnost zdravotně postižených osob ve školách a školských zařízeních Ve školách a školských zařízeních mohou být osoby se zdravotním postižením, které budou vyžadovat specifickou pomoc a zvláštní zacházení. Do těchto zařízení mohou být umisťovány děti s mentálním, tělesným a smyslovým postižením, s vadami řeči, respektive s více vadami, za podmínky, že stupeň zdravotního postižení nevyžaduje jejich umístění do zařízení sociálních služeb nebo do specializovaného zdravotnického zařízení. Z tohoto důvodu se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením musí pro případ evakuace stanovit vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Nedostatečná informovanost pedagogů a připravenost škol a školských zařízení Za problematickou lze považovat již samotnou informovanost a připravenost pedagogů v oblasti přípravy na řešení mimořádných událostí. Současný systém vzdělávání pedagogů v oblasti tématiky ,,Ochrany člověka za mimořádných událostí“ je nejednotný a na odlišné úrovni vzdělávání. Je zřejmé, že kvalita výuky studentů a tím i jejich informovanost v této oblasti se odvíjí od odbornosti a znalostí problematiky pedagoga. [8]

Obyvatelstvo není dostatečně informováno o skutečnostech, které jsou stěžejní pro jejich chování v případě vzniku mimořádné události. Nedostatečnou informovanost obyvatelstva lze účinně napravovat systematickým vzděláváním, vhodným cvičením a prověřováním potřebných znalostí o dané problematice. Z toho důvodu lze za nejúčelnější řešení považovat dlouhodobé systematické působení na obyvatelstvo od útlého věku, tj. na osoby ve školách a školských zařízeních. Podstatným problémem je značná benevolence pojetí výuky tematiky „Ochrana člověka za mimořádných událostí“, přestože jsou Pokynem MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, stanoveny oblasti, které si mají studenti osvojit. Dalším nedostatkem je absence zpětné vazby, ačkoliv je dán Pokyn o zařazení výuky Ochrany člověka za mimořádných událostí do školních osnov, byť se ukazuje nejednotnost a značná neznalost studentů. [7, 8]

Pokud v době stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vyhlášeného příslušným orgánem nemohou zákonní zástupci zastávat péči o žáky, budou péči o ně vykonávat určená vzdělávací zařízení (příslušným orgánem krizového řízení určená zařízení k vykonávání této péče), a to po dobu nezbytně nutnou s cílem zabezpečit ochranu jejich života a zdraví, osobního majetku a jejich základních práv. [10]

Ostatní skupiny obyvatelstva jsou sporadicky proškolovány, zejména v rámci svých profesí, v oblastech s možností ohrožení (např. zóny havarijního plánování jaderných zařízení) se konají různé vzdělávací akce pořádané různými institucemi (zejména orgány státní správy, orgány samosprávy, právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami). [8]

Podle § 9 odstavce 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění jsou za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení stanoveny podmínky a způsob vykonávání péče: o děti v mateřských školách; žáky plnící ve školách povinnou školní docházku; osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné


Za připravenost určených vzdělávacích zařízení na řešení krizových situací zodpovídají jejich ředitelé. Orgány kraje v rámci zajišťování připravenosti kraje na řešení krizových situací zabezpečují, ve spolupráci se zřizovateli určených vzdělávacích zařízení, odbornou připravenost ředitelů škol na řešení krizových situací. [10] Povinnosti škol a školských zařízení vyplývající z krizového zákona

42


výchovy; osoby ve střediscích výchovné péče; pokud tuto péči nemohou v době krizové situace zastávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce. [10] Pokud v době stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vyhlášeného příslušným orgánem nemohou zákonní zástupci zastávat péči o žáky, budou základní péči o ně vykonávat určená vzdělávací zařízení. Rozsah vykonávané péče je stanoven plány krizové připravenosti, které zpracovávají vzdělávací zařízení ve spolupráci s orgány kraje, orgány obcí, eventuálně dalšími orgány určenými podle zvláštních právních předpisů a začleněnými v integrovaném záchranném systému, zejména HZS ČR. [10] Nezbytně nutnou péčí poskytovanou určenými vzdělávacími zařízeními po vyhlášení krizového stavu se rozumí: ubytování; stravování; poskytování první pomoci, psychologické a zdravotní péče ve spolupráci s příslušnými odbornými orgány a zařízeními; podpora žákům při vyhledávání zákonných zástupců; pomoc při řešení dalších potřeb vyvolaných krizovou situací; trvale aktualizovanou evidenci ubytovaných osob. [10] Zdravotnická a sociální zařízení Základní funkcí státu během krizových situací je v oblasti zdravotnictví zajištění neodkladné zdravotní péče a ochrany veřejného zdraví. Za krizových situací je nezbytné zdravotnictví posuzovat jako celek. Z legislativních norem a předpisů vydávaných ministerstvy vyplývá povinnost pro zdravotnická zařízení zpracovávat plány krizové připravenosti. Tyto plány zajišťují organizaci činnosti a zdroje potřebné k zabezpečení organizace během krizových situací, kdy je vyhlášen krizový stav. [11, 12] Nemocnice a zdravotnická zařízení mají nezastupitelnou úlohu. Zdravotnický personál nelze nahradit dobrovolníky z laické veřejnosti. Je proto nezbytná příprava na mimořádné události a ochrana personálu i zařízení, aby mohla být naplněna povinnost poskytovat nemocniční péči i v průběhu krizových situací. V průběhu krizových situací je nezbytné zachovat kapacitu a akceschopnost zdravotnických zařízení. Krizová situace, která trvá delší dobu, představuje zátěž nejen pro obyvatelstvo, ale i pro orgány krizového řízení a zdravotnictví se musí potýkat s limity, které sebou krizové situace přinášejí. Připravenost je proto nezbytná a ve zdravotnictví ji lze chápat ve dvou rovinách: a) jako dodavatele nezbytné dodávky (služby); b) jako příjemce věcné nezbytné dodávky pro zajištění své funkce dodavatele. [12] Definice nemocnice vychází ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), kde je nemocnice definována, jako zařízení poskytující ambulantní a lůžkovou základní a specializovanou diagnostickou a léčebnou péči, jejíž součástí jsou i nezbytná preventivní opatření. [13] V tomto zákoně je dále uvedeno, že zdravotnická zařízení zřizuje ministerstvo zdravotnictví, kraje v samostatné působnosti, obce, fyzické a právnické osoby, přičemž zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. [13] V článku 31 Listiny základních práv a svobod se uvádí, že každý občan má právo na ochranu zdraví, přičemž občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. [14] Zdravotnická zařízení, která poskytují zdravotní péči, musí být personálně, věcně a technicky vybavena pro druh a rozsah péče, kterou poskytují. Konkrétní specifikace požadavků věcného a technického vybavení zdravotnických zařízení určuje vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče/2010 Sb., o požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, kde jsou v příloze č. 1 stanoveny obecné požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení. V těchto požadavcích je uvedeno, že zdravotnické zařízení musí z hlediska Ostrava 5. - 6. ledna 2014

stavebně technických požadavků na prostory a jejich funkční a dispoziční uspořádání umožňovat funkční a bezpečný provoz. Základní rámec zajištění sociální pomoci a podpory zajišťuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Jedná se o poskytování činností, které jsou potřebné pro sociální začlenění osob a důstojné podmínky pro život. Tyto podmínky vychází ze současné úrovně rozvoje naší společnosti. Tento právní předpis upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (oslabení nebo ztráta schopnosti, z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů, řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením), prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Základní zásadou sociální pomoci je poskytnutí bezplatného základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace. Rozsah a podoba pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb jednotlivých osob a musí působit na osoby aktivně a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování základních lidských práv a svobod. Základní druhy a formy sociálních služeb jsou: a) Sociální poradenství: které je bezplatné a je povinnou součástí všech sociálních služeb. Sociální poradenství je poskytováno a zaměřeno na potřeby jedince a jednotlivých sociálních skupin. b) Služby sociální pomoci: tato služba pomáhá zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem zapojit osoby do běžného života a společnosti. c) Služby sociální prevence: tyto služby zabraňují sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroženy krizovou sociální situací. Cílem služby je preventivně výchovná činnost. Veškeré sociální služby se poskytují jako služby pobytové, které mají největší význam z hlediska zabezpečení péče během výpadku elektrické energie. Pobytové služby jsou služby, které nabízí ubytování v zařízeních sociálních služeb. Klienti jsou v těchto zařízeních ubytováni dle charakteru zařízení do denního stacionáře, týdenního stacionáře či domovů. Dále jsou poskytovány ambulantní či terénní služby. Pro poskytování sociálních služeb se zřizují zařízení sociálních služeb: a) Centra denních služeb, kde se poskytují ambulantní služby; b) Denní stacionáře, kde se poskytují ambulantní služby; c) Týdenní stacionáře, kde se poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností z různých důvodů. Jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby; d) Domovy pro osoby se zdravotním postižením, kde se poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností. Jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby; e) Domov pro seniory, kde se poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností v důsledku vysokého věku a jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby; f) Domov se zvláštním režimem poskytuje pobytové služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu stáří, duševní choroby nebo závislosti na návykových látkách. Z důvodu onemocnění těchto klientů vyžaduje jejich situace pravidelnou pomoc jiné osoby;

43


zákon) a o změně dalších zákonů, v platném znění. (tiskový zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika, 2004, částka, s. 5386-5387. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult. aspx?q=110/1998&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_ smlouvy.

g) Chráněné bydlení je pobytová služba, která nabízí ubytování osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení a jejich situace vyžaduje pomoc jiné osoby; h) Azylové domy; domovy na půl cesty; zařízení pro krizovou pomoc; nízkoprahová denní centra; nízkoprahová zařízení pro mládež a děti; noclehárny; terapeutické komunity; sociální poradny; sociální terapeutické dílny; centra sociálně rehabilitačních služeb; pracoviště rané péče; intervenční centra; zařízení následné péče; osobní asistence; pečovatelská služba; tísňová péče.

[5]

Česko. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění. (tiskový zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika, 2005, částka, s. 3475 - 3487. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult. aspx?q=73/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_ smlouvy.

[6]

Česko. Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, v platném znění. (tiskový zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika, 2005, částka, s. 3475 - 3487. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult. aspx?q=73/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_ smlouvy.

[7]

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů č. j. 12 050/03-22.

[8]

Charvátová, M.: Zlepšení informovanosti obyvatelstva o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádných událostí (se zvláštním důrazem na události, související s možností teroristického zneužití B-agens a při importované vysoce nebezpečné nákaze), České Budějovice, In Diplomová práce na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, vedoucí diplomové práce Alexander Popkov, 2010, 415 s.

[9]

Hasičský záchranný sbor České republiky Vyhodnocení stavu realizace. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 (online) http://www.hzscr.cz/ soubor/2-pdf.aspx.

Závěr Zajištění základní péče o svěřené osoby ve vzdělávací soustavě při vzniku krizové situace vyžaduje připravené a metodicky vzdělané pedagogy. Problém spočívá v nejistotě a nedostatečné připravenosti samotných učitelů. Je potřebné zhodnotit stávající stav připravenosti určených škol a školských zařízení na řešení krizových situací, zejména odborné připravenosti ředitelů a posouzení efektivnosti plánů krizové připravenosti těchto zařízení. Pokud se v zařízeních vyskytují osoby se zdravotním postižením, je pro proces evakuace nezbytné znát druh a míru postižení, zejména schopnost komunikace a pohybu osoby. Pro činnost orgánů krizového řízení a složek IZS je již pro proces plánování i vlastní realizaci evakuace nutností znát individuální potřeby těchto osob. Východiskem je vytvoření databáze zdravotně postižených osob. Osoby se zdravotním postižením mohou na nastalou situaci reagovat neadekvátním způsobem, jejich nestandardní reakce do značné míry budou komplikovat proces evakuace. Je třeba zvýšit informovanost samotných osob se zdravotním postižením o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádné události. Účelně lze předcházet těmto situacím vhodným informováním a vzděláváním, zejména ve školách a školských zařízeních a v zařízeních sociálních služeb. Pozitivní význam by měla účast zdravotně postižených osob na cvičeních složek IZS, a to nejen ze strany těchto osob, ale i nácviku zacházení s těmito osobami cvičícími složkami. Z předběžné analýzy připravenosti sociálních zařízení pro případ evakuace vyplývají nedostatky v připravenosti zařízení na možnou evakuaci. Většina sociálních zařízení není připravena na evakuaci, která je pro ně strašákem. Z předběžných poznatků z výzkumu vyplývá, že sociální zařízení nemají snahu se efektivně připravit na evakuaci. Současný stav vyplývá z nedostatku finančních prostředků zařízení. Použitá literatura [1]

Česko. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (tiskový zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika, 1998, částka 39, s. 5386 - 5387. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult. aspx?q=110/1998&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_ smlouvy.

[2]

Česko. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva (tiskový zákon). In Sbírka zákonů, Česká republika, 2000, částka 73, s. 3475 - 3487. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult. aspx?q=240/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_ smlouvy.

[3]

[4]

Horák, R. a kol.: Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. 2. vyd. Praha: Linde, a.s., 2011. ISBN 978-80-7201827-7. Česko. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský


[10] Česko. Vyhláška č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3. písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů. [11] Česko. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika, 1966, částka 7, s. 74 - 91. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult. aspx?q=20/1966&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_ smlouvy. [12] Česko. Usnesení předsednictva České národní rady číslo 2/1993 Sb., ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod. In Sbírka zákonů, Česká republika, 1993, částka 1, s. 17 - 24. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult. aspx?q=2/1993&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_ smlouvy. [13] Fabián, V.; Dobiáš, M.; Medicton Group s. r. o.: Použití technických norem ve zdravotnictví: zkušenosti autorizovaného metrologického střediska, malovýrobce a dodavatele zdravotnické techniky [online]. Praha: ČVUT, 2007 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: www.fbmi.cvut.cz/esf.../ www.../použití...norem.../1846.pdf. [14] Výroční zpráva nemocnice Český Krumlov [online]. Český Krumlov, 2013 [cit. 2013-01-15]. Dostupné z WWW: http:// www.nemck.cz/dok/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2011. pdf.

44


Identifikácia a minimalizácia rizík ohrozujúcich funkčnosť zásobovania Identifying and Minimizing Risks to the Functioning of Supply Ing. Júlia Mihoková Jakubčeková, PhD. Ing. Eleonóra Benčíková, PhD. Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika [email protected] Abstrakt Publikácia je zameraná na riešenie krízových javov z hľadiska zásobovania obyvateľstva a subjektov hospodárskej mobilizácie pomocou životne dôležitých tovarov a služieb. Zaoberá sa analýzou a identifikáciou rizík ohrozujúcich funkčnosť zásobovania. Rieši návrh systému riadenia a zabezpečenia funkčnosti prvkov kritickej infraštruktúry v oblasti zásobovania. Kľúčové slová Identifikácia rizík, minimalizácia rizík, núdzové zásobovanie. Abstract The publication is designed to address the crisis phenomena in terms of supply to the population and economic entities through the mobilization of vital goods and services. It deals with the analysis and identification of risks to supply functionality. Proposal addresses the management and security functionality of critical infrastructure elements of supply. Keywords Risk identification, risk minimization, emergency supplies. Úvod Vo svete a hlavne v Slovenskej republike sa čoraz častejšie stretávame s otázkami spojenými so zásobovaním v čase krízových javov. Prevencia a plánovanie je v týchto otázkach na prvom mieste, keďže sa musia vytvárať rôzne opatrenia na prípadne núdzové zásobovanie obyvateľstva. Pokiaľ budeme mať dostatočné množstvo tovaru, služieb a samozrejme aj dopravných prostriedkov na prepravu, či miest na skladovanie je možné krízový jav zvládnuť bez ohrozenia zásobovania. Nie ale vždy sú tieto podmienky splnené. Identifikácia rizík ohrozujúcich funkčnosť zásobovania Pod núdzovým zásobovaním sa rozumie systém logistickej prepravy tovaru a služieb pre osoby, ktoré sú alebo boli ohrozené nedostatkom základných potrieb na prežitie. Každé zásobovanie je ohrozené rôznymi rizikami, ktoré môžu spôsobiť prerušenie dodávky tovaru a služieb (obr. 1).

tovarov a služieb obyvateľstvu. Ide hlavne o neodbornú činnosť, nezaškolenie osôb, ktoré manipulujú s tovarom, neúmyselná alebo úmyselná činnosť spojená s poškodením tovaru. Tovar a služby pri zásobovaní môžu byť poškodené alebo dôjde k zisteniu, že nie je ho dostatok k zabezpečeniu dodávky pre obyvateľstvo. Vznik riziká môže spôsobiť: - nedostatočné upevnenie tovaru na vozidle, - zlá manipulácia pri nakladaní, vykladaní a skladovaní tovaru, - nesprávne použitie chladiacich a mraziacich agregátov, prípadne ich nepoužitie, - nesprávny výber dopravného prostriedku, ktorý môže byť v zlom technickom stave. Pod nedostatkom tovaru a služieb sa myslí, že nie je možné s vlastných prostriedkov obce poskytnúť obyvateľstvu stanovené množstvo vody, potravín a ostatných tovarov na zabezpečenie prežitia. Nedostatok môže spôsobený: - poškodeným výrobnej a plniacej linky, - znehodnotením obalu tovaru, prípadne znečistením vodného zdroja, - prekročením dátumu spotreby tovaru, - nedostatočným množstvom vhodných chladiacich a mraziacich agregátov, manipulačných prostriedkov, - nesprávnym skladovaním a prepravovaním (extrémne teploty, prašné prostredie). Nedostatok pri zásobovaní môže byť spojený aj s energiou a palivom, ktoré môže vzniknúť v prípade: - poškodenia zdroja elektrickej energie (rozvodné siete), - požiaru a tým k prerušeniu dodávky, - nedostatočného počtu elektrocentrál, prípadne sú poškodené, - nedostatku paliva, dreva, - nepresného určenia počtu obyvateľstva, - plytvania, - zlých poveternostných podmienok. Dopravný systém je spojený hlavne s dopravnými kongesciami. Ohrozenie spočíva hlavne vo zvýšenej možnosti dopravných nehôd, ktoré môžu vzniknúť pri: - vysokej intenzite dopravy, - nedodržiavaní vzdialenosti medzi vozidlami, - vypadávaní tovaru z vozidla, - zlej poveternostnej situácií, - nepredvídaných okolnostiach spojených s dopravným systémom. Dopravný prostriedok je ďalším možným rizikom spojeným s núdzovým zásobovaním. Riziko spočíva hlavne v technickom stave prostriedku, kedy môže dôjsť k jeho úmyselnému alebo neúmyselnému narušeniu a to napríklad z dôvodu technickej chyby na vozidle, poškodenie pneumatiky. Jedným z rizík, ktoré ešte môžu ohroziť dopravný prostriedok je nedodržanie maximálnej nosnosti vozidla.

Obr. 1 Riziká ohrozujúce zásobovanie obyvateľstva

Vplyv možných rizík na núdzové zásobovanie je rôznorodé. Vznik krízového javu pri zásobovaní môže vzniknúť z rôznych situácii, kedy dôjde k prerušeniu dodávky obyvateľstvu (obr. 2, obr. 3).

Ľudský činiteľ pri zabezpečený núdzového zásobovania môže spôsobiť veľké škody na zabezpečení dodávky dôležitých Ostrava 5. - 6. ledna 2014

45


Obr. 2 Grafické znázornenie príčin a dôsledkov negatívneho vplyvu dopravného systému, prostriedkov, infraštruktúry a ľudského faktoru na zásobovanie

Obr. 3 Grafické znázornenie príčin a dôsledkov negatívneho vplyvu pitnej vody, tovarov a služieb a ostaných faktorov na zásobovanie Ostrava 5. - 6. ledna 2014

46


Minimalizácia následkov ohrozujúcich funkčnosť zásobovania Navrhnúť opatrenia na minimalizáciu rizík, vyplývajúcich z efektívneho zásobovania tovarmi a službami, je vhodné určiť z identifikácie možných rizík, ktoré môžu ohroziť systém zásobovania. V prvom rade je nutné riešiť otázky dopravného systému, kedy môže dôjsť k prerušeniu alebo úplnému odstaveniu dopravnej infraštruktúry. Je nutné vytvoriť informačný systém na navrhnutie obchádzky miesta dopravnej kongescie a zároveň navrhnúť najvhodnejšiu a najrýchlejšiu cestu pre zásobovanie.

Najzraniteľnejšie miesto pri systéme zásobovania predstavuje nedostatočné množstvo tovarov a služieb. Pri nedostatku je nutné posúdiť v čase mieru, aké máme zásoby v mieste obce, ktorá bola ohrozená krízovým javom a vytvoriť zmluvy o budúcej zmluve so spoločnosťami, ktoré by mohli poskytnúť tovar a služby. Ďalšou možnosťou je využitie zdrojov z hmotných rezerv štátu. Jednou z myšlienok pre efektívne zvládanie zásobovania v období krízového javu je príprava. Ide o prípravu záchranných zložiek ale aj dobrovoľníkov pre poskytovanie tovarov a služieb, samozrejme týka sa to aj obyvateľstva, ktoré môže byť ohrozené.

Obr. 4 Návrh modelu pre organizovanie nevyhnutných základných potrieb Otázkou pri dopravných prostriedkoch je hlavne venovať pozornosť rizikám spojeným s nedostatkom techniky alebo s prostriedkami, ktoré sú v zlom technickom stave, nevyčistené, po zlej údržbe a zastarane. Tieto prostriedky by sa mali v pravidelných obdobiach udržiavať a kontrolovať, aby nedošlo k zbytočnému výpadku v prípade zásobovania v čase krízového javu.


Model pre organizovanie zásobovania Jedným z riešení núdzového zásobovania je vytvorenie modelu (obr. 4) na organizovanie životne dôležitých potrieb na prežitie obyvateľstva počas krízového javu.

47


Pre efektívnejšie riadenie zásobovania evakuovaných je možné spracovať zmluvy o budúcej zmluve so subjektmi, ktoré by v prípade vzniku krízového javu poskytovali životne dôležité tovary a služby pre prežitie obyvateľstva.

[3]

Málek, Z.; Tomek, M.: Vybrané aspekty bezpečnosti a ochrany osob v oblasti dopravní infrastruktury. LOGVD 2011 Dopravná logistika a krízové situácie. Žilina: Žilinská univerzita, 2011. ISBN 978-80-554-0442-4, s. 168 - 175.

Záver

[4]

V príspevku je spracovaný vhodný model na organizovanie núdzového zásobovania. V rámci riešenia núdzového zásobovania sa predpokladá, že existuje spolupráca medzi subjektmi, ktorí zásobujú obyvateľstvo z vlastných zdrojov, prípadne spolupracujú s ďalšími subjektmi na zabezpečení životne dôležitých potrieb. Je to otázka, ktorá by sa mala riešiť ešte pred možným vznikom krízového javu, kedy môže dôjsť k obmedzeniu alebo úplnému odstaveniu pitnej vody, potravín alebo iných základných potrieb.

Benčíková, E.; Berešík, M.: Eliminácia nozokomiálnej pneumónie ventilových pacientov a bezpečná vysokofrekvenčná dýzová ventilácia v klinickej praxi/ In: Ružomberské zdravotnícke dni 2012 - VII. ročník [elektronický zdroj] : zborník z medzinárodnej konferencie, Ružomberok 2012. Ružomberok: VERBUM - vydavateľstvo Katolíckej univerzity v Ružomberku, 2012. ISBN 978-808084-951-1. CD-ROM, s. 133 - 142.

[5]

Benčíková, E.: Bezpečné zdravotnícke služby a ochrana kritickej infraštruktúry v zdravotníctve/In: LOGVD - 2012 Dopravná logistika a krízové situácie: [zborník 15. vedeckoodbornej konferencie s medzinárodnou účasťou]: Žilina 20. - 21. september 2012. Žilina: Žilinská univerzita, 2012. ISBN 978-80-554-0589-6, s. 148 - 159.

Použitá literatúra [1]

Mihoková Jakubčeková, J.: Postup pri riešení núdzového zásobovania: Vybrané problémy núdzového zásobovania obyvateľstva pitnou vodou pri riešení krízových javov. Civilná ochrana: revue pre civilnú ochranu obyvateľstva. ISSN 1335-4094. Roč. 14, č. 6 (2012), s. 42 - 45.

[2]

Tomek, M.; Jakubčeková, J.; Benčíková, E.: Núdzové zásobovanie obyvateľstva pitnou vodou. 1. vydanie. Žilina: Žilinská univerzita, 2011. ISBN 978-80-554-0521-6.


82.


ŠÁRKA KROýOVÁ

STRATEGIE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ V TECHNICKÉ INFRASTRUKTUěE

Strategie územního plánování v technické infrastruktuře Šárka Kročová Monografie se v jednotlivých kapitolách zabývá strategií územního plánování na úseku strategické infrastruktury státu. V základním rozsahu popisuje způsob hodnocení rizika území, plánování obnovy po vzniku mimořádné události a způsoby ochrany některých typů technické infrastruktury před vznikem krizové situace. Na vzorovém řešení u vybraného typu technické infrastruktury čtenářům publikace deklaruje a dává návod, jak postupovat při hodnocení rizika území a technické infrastruktury v krizových situacích u různých provozovaných systémů a jak snížit sekundární škody na majetku a životním prostředí. ISBN 978-80-7385-128-6. Rok vydání 2013.

cena 180 Kč

Strategie dodávek pitné vody EDICE SPBI SPEKTRUM

63.


ŠÁRKA KROýOVÁ

STRATEGIE DODÁVEK PITNÉ VODY

Šárka Kročová Zajištění dostatečného množství pitné vody o požadovaném hydrodynamickém tlaku ve standardních podmínkách nebo krizových situacích pro územní celky je základním požadavkem na veřejné vodovody. Distribuční systémy místního a nadmístního významu musí současně splňovat strategii dodávky pitné vody v čase a požadované kvalitě. Současně musí respektovat nové poznatky, požadavky a reálné možnosti v oblasti havarijního plánování a řešení krizových situací, včetně zajištění nouzových dodávek vody v době jejího přechodného nedostatku pro obyvatelstvo, strategické subjekty a složky Integrovaného záchranného systému. Postupy k jejich dosažení jsou obsahem publikace. ISBN 978-80-7385-072-2. Rok vydání 2009.

cena 160 Kč

Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


48


Hrozba zneužitia výbušnín pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách Misuse of Explosives in Collective Cultural and Social Events Ing. Štefan Jangl, PhD. Ing. Zuzana Ligasová Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika [email protected], [email protected] Abstrakt Príspevok sa zaoberá možným ohrozením obyvateľstva počas hromadných kultúrnych a spoločenských akcií. Sústreďuje sa na použitie výbušnín a jeho dôsledky so zameraním na tlakovú vlnu vznikajúcu pri výbuchu a jej vplyv na okolie. Záverečná časť príspevku je venovaná vplyvu výbuchu na ľudský organizmus. Kľúčové slová Výbušnina, tlaková vlna, terorizmus. Abstract The paper deals with potential threats of population during the collective cultural and social events. It focuses on the use of explosives and its consequences with a focus on shock wave emerging from explosion and its impact on the environment. The final part is devoted to the impact of the explosion on the human organism. Keywords Explosive, shock wave, terrorism. Úvod Násilie je súčasťou ľudského správania a slúži na dosiahnutie vlastných cieľov a záujmov. Existuje mnoho spôsobov ako prostredníctvom násilia dosiahnuť vlastný prospech. S jeho využitím môžu byť prekonávané bezpečnostné systémy, hrozba násilia môže byť využitá na zastrašenie a násilie je aj neoddeliteľnou súčasťou terorizmu. Bezpečné prostredie vytvárame v bezpečnostnom prostredí zavedením ochranných opatrení. Ochranné opatrenia môžeme rozdeliť na pasívne a aktívne prvky ochrany, prvky fyzickej ochrany a režimovo-organizačné opatrenia. Avšak implementácia ochranných opatrení nezaručuje odstránenie ohrození, ale zvyšuje odolnosť chráneného záujmu voči javom, ktoré sú schopné narušiť jeho bezpečnosť. [1] Pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách je potrebné vytvoriť bezpečné prostredie najmä pre ochranu života a zdravia všetkých zúčastnených osôb a vzniká tiež potreba chrániť ich majetok. Prioritou ako v praxi, tak aj v našom príspevku je ochrana života a zdravia osôb. Hromadné kultúrne a spoločenské akcie ako cieľ útoku Teroristi sa snažia dosiahnuť rôzne ciele a rovnako, ako ich ciele, sú rôznorodé aj terče teroristických útokov. Čo všetko môžeme považovať za potenciálny terč závisí na záujme teroristických skupín. Ak je cieľom útoku upútať pozornosť hovoríme o reklamnom cieli. Útok môže byť jednorazový násilný akt s cieľom zlikvidovať konkrétnu osobu či objekt. Cieľom môže byť aj usmrtenie čo najväčšieho množstva ľudí, bez zamerania sa na konkrétnu osobu. Útok môže byť zameraný aj na strategický cieľ, v takomto prípade je úmyslom destabilizovať chod štátu. Ciele teroristických skupín je možné rozdeliť na hlavné ciele - objekty z prvkov kritickej infraštruktúry a vedľajšie ciele, ktoré nemajú z hľadiska bezpečnosti strategický význam. [2] Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Ak sa zaoberáme problematikou ochrany osôb pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách je nutné brať do úvahy možnosť, že na takéto zhromaždenie by mohol byť zameraný teroristický útok. Miesta so zvýšeným pohybom osôb sú jedným z cieľov teroristických skupín. Útoky na ne, nie sú zacielené proti konkrétnej osobe, ale sú vykonané s cieľom usmrtiť a zraniť čo najviac „anonymných“ a nevinných ľudí. Sprievodným javom je tiež vyvolanie strachu a paniky. Po takýchto útokoch dochádza k zmenám bezpečnostných opatrení, ktoré majú v budúcnosti podobné útoky včas odhaliť a odvrátiť. Tieto opatrenia však môžu ľudia pociťovať ako obmedzovanie vlastnej slobody. Aj takúto situáciu môžu teroristi považovať za úspešnú, pretože ľudia sa ich boja a musia obmedzovať svoju činnosť. Teroristi vykonávajú útoky rôznymi spôsobmi a niektoré z nich sú použiteľné aj pri útoku na ľudí pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách. Sú to najmä nasledujúce spôsoby [2]: • Zničenie informačných systémov, ktoré môže spôsobiť závažné škody, aj keď nie je samostatným útokom, ale dopĺňa iný druh útoku. Práve v nadväznosti na iný spôsob útoku vidíme nebezpečenstvo a zákernosť takéhoto činu, najmä ak by bola narušená linka 112. • Útok s využitím biologického, chemického a rádioaktívneho materiálu má za cieľ rozširovanie nákaz a usmrtenie čo najväčšieho počtu ľudí. Tento materiál môže byť šírený prostredníctvom rozprašovacieho zariadenia, alebo odloženého rádioaktívneho či chemického materiálu, ktorý sa odparuje v objekte. Je možné aj šírenie nainfikovanými zvieratami. • Bombový útok, teda akýkoľvek útok s využitím výbušnín. Taktika bombového útoku môže byť tiež využitá pri hromadných akciách. Takýto útok je najčastejším typom útoku. Pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách môžu teroristi využiť aj zadržiavanie rukojemníkov, vydieranie a zastrašovanie. Hromadné akcie môžu teroristické skupiny využiť aj na vytvorenie podmienok pre propagandu a vyvolávanie napätia. Z vyššie uvedených skutočností vyplýva, že hromadné kultúrne a spoločenské akcie sú možným cieľom teroristických útokov. Keďže bombový útok je najpoužívanejším prostriedkom pri teroristických útokoch [3], budeme sa v ďalšej časti zaoberať touto možnosťou. Výbušnina ako nástroj páchania protispoločenskej činnosti Teroristické skupiny pri útokoch využívajú najmä priemyselné trhaviny. Dôvodom je ich dostupnosť. Priemyselné trhaviny sa od vojenských odlišujú najmä nižšou stabilitou a aj nižšou cenou. Vojenské trhaviny sú stabilné aj niekoľko rokov až desaťročí a ich fyzikálne a chemické vlastnosti sú aj po tak dlhej dobe rovnaké ako v deň vyrobenia, prípadne sú veľmi podobné. Priemyselné trhaviny nie sú stabilné, vyrábajú sa s určeným a krátkym „dátumom spotreby“. Toto však nie je prekážkou ich využitia pri teroristickom útoku. [3] Medzi priemyselnými trhavinami jednoznačne dominujú amonoliadkové trhaviny. Ich základné označenie je ANFO a v Českej republike a na Slovensku je používaný názov DAP. Suroviny na výrobu trhavín typu DAP sú relatívne dostupné a postup ich výroby je jednoduchý a voľne šírený prostredníctvom internetu. Tieto skutočnosti robia z trhavín typu DAP obľúbený nástroj teroristov. [3]

49


Výbuch má primárne a sekundárne účinky. Medzi primárne patrí tlaková vlna, svetlo, teplo a zvukový efekt. Sekundárnym účinkom je následný požiar, črepinový efekt, narušenie stavieb a psychologický efekt. [3] V ďalšej časti sa budeme venovať účinku tlakovej vlny na okolie. Dôvod, prečo sme sa zamerali na tlakovú vlnu a jej veľkosť je, že významne ovplyvňuje účinok explózie na okolité objekty. Tlak vznikajúci pri explózii, a teda aj efekt, ktorý explózia vyvolá, je možné zistiť experimentálne aj empiricky. [3] Meranie tlakovej vlny Meranie veľkosti pretlaku v čele tlakovej vlny alebo vzdušnej rázovej vlny bolo realizované s cieľom zistiť, aký tlak vzniká pri explózii dostupných výbušnín. Počas skúšok boli použité priemyselné trhaviny POLONIT, DAP - 2 a DAP - E. Výber trhavín bol ovplyvnený dostupnosťou surovín na výrobu a pomerne jednoduchým a tiež dostupným postupom výroby. Pri každej zo skúšaných trhavín bol zisťovaný aj vplyv počinovej náložky na veľkosť pretlaku v čele vzdušnej rázovej vlny. [4] DAP - 2 je zmesou dusičnanu amónneho, petroleja a farbiva. Trhavina je sypkej konzistencie, červenej farby. Používa sa pri trhacích prácach na povrchu aj v podzemí bez nebezpečenstva výbuchu plynov, pár a prachov. DAP - E je zmesou dusičnanu amónneho, metylesterov vyšších mastných kyselín, rastlinného oleja, hliníka a červeného farbiva. Trhavina je sypkej konzistencie, červeno šedej farby, a môže sa používať pri trhacích prácach na povrchu aj v podzemí v prostredí bez nebezpečenstva výbuchu plynov, pár a prachu. Vojenská trhavina PLNp - 10 je známa aj pod označením Semtex 10 a je určená k špeciálnym druhom trhacích prác. Pre svoje vlastnosti je využívaná na deštrukčné práce pod vodou a slúži ako počinová nálož trhavín. Trhavina je plastická, ľahko tvarovateľná šedej až šedočiernej farby. [3] Skúšky boli vykonané vo Vojenskom technickom a skúšobnom ústave Záhorie v rámci úlohy CAMP PROTECTION - výskum ochranných vlastností materiálov používaných pri objektoch infraštruktúry so zameraním na hrozbu útoku s výbušnými systémami. Metodika merania vychádzala z normy ITOP 4-2.822. Je to medzinárodná norma upravujúca skúšobný postup elektronického merania pretlaku vzduchu a vysokých impulzov hluku. [4] Skúška bola vykonaná v Pancierovej strelnici. V tomto priestore bola pripravená voľná plocha s polomerom 30 m. Na mieste sa nachádzal priestor pre bezpečné ukrytie osôb, meracej techniky a ostatného vybavenia. V strede pripravenej plochy bol umiestnený stojan určený pre uloženie nálože a v stanovených vzdialenostiach boli umiestnené snímače chránené pred účinkom črepín. [4] Pri meraní boli použité štyri snímače šípového tvaru umiestené vo výške 1,6 m nad povrchom a vo vzdialenostiach 2, 5, 10 a 20 m od výbušniny. Pri explózii hrozí rozlet črepín, preto boli snímače chránené oceľovými rúrami umiestnenými pred snímačmi. Súčasťou meracej zostavy bol aj notebook s príslušným softvérom, jednokanálové signálne koncentrátory na napájanie jednotlivých senzorov a prenos nameraných hodnôt a digitalizér. Použité tiež boli hlukomer, tlakomer, teplomer a meracie zariadenie rýchlosti a smeru vetra, rýchlobežná kamera a muničný materiál. [4] Tab. 1 Maximálne zaznamenané hodnoty tlaku pri explózii Použitá nálož

Vzdialenosť snímača [m]

POLONIT 1000 g

2

137,5

82,9

120,9

5

30,0

20,2

29,0

10

14,8

11,1

13,3

20

6,9

5,8

7,0

DAP - 2 1000 g

DAP - E 1000 g

Vplyv výbuchu na osoby Vplyv výbuchu na osoby je daný viacerými faktormi. Sú to najmä veľkosť a druh nálože, vzdialenosť osoby od centra výbuchu, umiestnenie osoby v priestore, črepinový a tepelný účinok a iné. Platí, že najväčší ničivý účinok je v centre výbuchu. Poranenie spôsobené výbuchom je možné rozdeliť na [6]: - Blast syndrom - poranenia spôsobené rázovou vlnou. - Črepinové poranenia - poranenia spôsobené fragmentmi výbušniny a okolia. - Popáleniny - tepelný účinok výbuchu. - Crush syndrom - rôzne následky po výbuchu ovplyvňujúce okolie s následkami na osobách, zrútenie budov a zasypanie osôb. Blast syndrom Tlaková vlna spôsobuje približne 11 % všetkých poranení pri explózii. V centre výbuchu je dôsledok smrtiaci. Okolie výbuchu je ďalej možné rozdeliť na 3 zóny. Tieto zóny sú primárna, sekundárna a terciárna. [5] Pôsobenie tlakovej vlny na osoby môžeme rozdeliť na: - Priame - sú to tiež primárne dôsledky. Poranenia vznikajú kvôli prudkému nárastu tlaku na veľmi vysoké hodnoty. Primárnym dôsledkom je najmä poškodenie pľúc. Pri výbuchu dochádza k nárastu tlaku, následkom čoho môže dôjsť k stlačeniu hrudníka a poraneniu pľúc. S týmto zranením súvisí napr. hemoptýza a cyanóza. Ďalej dochádza k poškodeniu ušných bubienkov a vnútorného ucha. Poškodenie ušných bubienkov závisí od natočenia hlavy osoby vzhľadom na pôsobenie tlakovej vlny. Na vysoký tlak je citlivá aj brušná dutina. Často dochádza k perforácii čriev a vnútornému krvácaniu. Ostatné časté poranenia sú praskanie cievok alebo poškodenie mozgu. [5] - Nepriame - sekundárna a terciálne dôsledky. Sekundárne dôsledky sú spôsobené dopadom rôznych trosiek a fragmentov pochádzajúcich priamo z výbušniny alebo z okolitých objektov. Dochádza k poraneniam očí, hĺbkovým poraneniam svalov, pretrhnutiu krčnej žily, amputácii nechránených častí tela. [5] Fragmenty vznikajúce pri výbuchu je možné rozdeliť na primárne a sekundárne. Primárne fragmenty pochádzajú z výbušniny - obal výbušniny alebo drobné predmety bežnej potreby úmyselne rozmiestnené pri výbušnine. Takéto predmety sú klince, skrutky, olovené guľôčky a iné drobné premety, ktoré môžu letieť vzduchom aj niekoľko sto až tisíc metrov za sekundu a spôsobiť človeku rozsiahle poranenie aj na veľké vzdialenosti. Sekundárne fragmenty sú trosky z objektov nachádzajúcich sa v blízkosti miesta výbuchu. Majú kratší dolet ako primárne fragmenty a ich veľkosť je približne veľkosť črepín. Terciárnym dôsledkom je napríklad úraz osoby, ktorá bola rázovou vlnou odhodená do pevnej prekážky. Terciárne dôsledky sú najvýraznejšie vtedy, keď sú osoby počas výbuchu vzpriamené. [6] Pôsobenie tlakovej vlny na ľudí je ovplyvnené aj tým, či je osoba v budove alebo vonku. V budove dochádza k ohrozeniu troskami a fragmentmi, najmä sklenenými črepinami a rúcajúcimi sa časťami budovy. Na obr. 1 je zobrazený percentuálny podiel jednotlivých druhov poranení vznikajúcich pri výbuchu na celkovom množstve poranených osôb.

Maximálny tlak [kPa]


50


mohopoþetné poranenia 3%

poranenia hlavy a hrudníka

39 %

11 % 12 %

totálna devastácia tiel 14 %

poranenia hlavy

21 %

poranenia hnudníka iné poranenia

Obr. 1 Grafické znázornenie percentuálneho podielu jednotlivých druhov poranení vznikajúcich pri výbuchu [3] Tab. 2 Pôsobenie rázovej vlny na človeka a objekty [7] P. č.

Pretlak v čele VRV ∆pv [kPa]

Účinok

stavieb, vzniku trhlín v betóne a zrúteniu drevených stavieb do vzdialenosti 2 m od miesta explózie. Podobný účinok by mal pri vzdialenosti 2 m aj DAP-E. Zo skúšaných trhavín boli najnižšie hodnoty zistené pri trhavine DAP-2, tu bola maximálna zistená hodnota 82,9 kPa. Táto hodnota je postačujúca pre poškodenie ľahkých železobetónových stavieb, prasknutie ušných bubienkov a pád stojacich osôb. Najnižšie zistené hodnoty pre skúšané výbušniny boli od 5,8 kPa do 7 kPa vo vzdialenosti 20 m od miesta explózie. Takýto tlak by spôsobil zrútenie ľahkých drevených konštrukcií, úplné zničenie sklených výplní, odtrhnutie striech, prístreškov a poškodenie striech a tenkých priečok normálnych stavieb. Mohlo by dôjsť k poškodeniu zdravia v dôsledku črepinového efektu či zavalenia osôb. Účinok testovaných trhavín nie veľmi deštruktívny, ale treba mať na vedomí, že boli použité len 1000 g nálože samostatne. Vzhľadom na dostupnosť surovín na výrobu trhavín typu DAP a ich účinnosť považujeme za nutné zaoberať sa ohrozením hromadných kultúrnych a spoločenských akcií takýmto útokom rovnako, ako je potrebné riešiť spôsoby zvyšovanie odolnosti budov voči takýmto útokom.

1.

do 0,5

-

Bez poškodení.

2.

0,5 - 5,0

-

Rozbitie okien - črepinový efekt.

3.

5,0 - 20,0

-

Zničenie okien a poškodenie ľahkých stavieb - črepinový efekt.

4.

10 - 30

-

Čiastočné zrútenie stavieb - zavalenie osôb.

5.

15

-

Pád stojacich osôb.

Použitá literatúra

6.

34

-

Prasknutie ušných bubienkov.

[1]

7.

50 - 250

-

Pád menej odolných kamenných, tehlových a drevených stavieb - zavalenie osôb.

Loveček, T.; Reitšpís, J. 2011.: Projektovanie a hodnotenia systémov ochrany objektov. Žilina: EDIS - vydavateľstvo Žilinskej univerzity, 2011. 281s. ISBN 978-80-554-0457-8.

8.

150

-

Smrteľné poškodenie organizmu.

[2]

9.

500

-

Zrútenie alebo ťažké poškodenie masívnych železobetónových stavieb.

Gašpierik, L.; Jangl, Š. 2010.: Ochrana proti terorizmu. Žilina: EDIS - vydavateľstvo Žilinskej univerzity, 2010. 221s. ISBN 978-80-970410-5-2.

[3]

Jangl, Š.; Kavický, V. 2012.: Ochrana pred účinkami výbuchov výbušnín a nástražných výbušných systémov. Žilina: Jana Kavická - Kavicky, 2012. 294 s. ISBN 978-80-971108-0-2.

[4]

Ligasová, Z. 2012.: Možnosti ohrozenia objektov kritickej infraštruktúry výbušnými nástražnými systémami. In Security Magazín. ISSN 12-10-8723. No. 5. 2013. p. 48-50.

[5]

Šmejkal, J.: Ošetřování poranění způsobené tlakem v boji. Diplomová práca. Čelákovice: VOŠ, SOŠ a ZŠ MILLS, s.r.o.

[6]

Janovský, B. 2008.: Prednáška na tému: Působení vzdušných rázových (tlakových) vln na zařízení a osoby. Pardubice: Univerzita Pardubice, Katedra teorie a tehcnologie výbušnín, 2008.

[7]

Kroupa, L. 2010.: Prednáška na tému: Hrozba bombových útokov. Brno: Univerzita obrany Brno, Česká republika, 2010.

Pre úplnosť príspevku a zdôraznenie potreby ochrany objektov proti útoku s použitím výbušnín sme pridali kapitolu, ktorá v hrubých rysoch popisuje vplyv výbuchu na osoby.

Záver V článku sme hromadné kultúrne a spoločenské akcie vnímali ako možný cieľ útoku. Z prostriedkov použiteľných pre narušenie bezpečnosti takéto zhromaždenia sme sa zamerali na dostupné výbušniny. Tieto pri explózii pôsobia na svoje okolie, živé aj neživé, rôznymi vplyvmi. Tlaková vlna, alebo aj vzdušná rázová vlna, je významná pri skúmaní vplyvu explózie na okolie a preto sme časť príspevku venovali meraniu tlakovej vlny. Zverejnené výsledky pochádzajú z skúšok realizovaných vo VTSÚ Záhorie. Zistili sme hodnoty tlaku v čele rázovej vlny vznikajúcej pri explózii kilogramových náloží vybraných výbušnín. Zistili sme tiež, že hodnotu tlaku možno zvýšiť pridaním počinovej náložky. Porovnaním zistených maximálnych hodnôt (tab. 1) s hraničnými hodnotami podľa [7] sme zistili, že už pri explózii 1 kg nálože priemyselnej trhaviny POLONIT s pridanou počinovou náložkou, by došlo k vzniku smrteľných zranení, poškodeniu


51


Koncepce ochrany obyvatelstva a environmentální bezpečnost Concept of Population Protection and Environmental Safety prof. Ing. Vladimír Klaban, CSc.

Environmentální bezpečnost se vztahuje k život podporujícím funkcím přírodního prostředí a ke zdrojům energií a přírodních surovin. Přes tento její vztah se dostáváme k teorii udržitelného rozvoje, která uvádí, že „rozvoj je udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích“.

AKADEMIE o. p. s. Břenkova 174/3, 613 00 Brno [email protected] Abstrakt Článek se zabývá způsobem řešení problematiky environmentální bezpečnosti v dokumentu „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030“. Je zde provedena analýza ustanovení vztahujících se k environmentální bezpečnosti a k problematice udržitelného rozvoje. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva; environmentální bezpečnost; udržitelný rozvoj. Abstract

Udržitelný rozvoj je tedy více než vědecký koncept, je morální výzvou pro společnost. Je odpovědí na neodkladnou potřebu budoucího rozvoje založeného na novém vztahu mezi lidmi a jejich vztahu k prostředí, ve kterém žijí. Odmítá představu o tom, že ekonomika a ochrana životního prostředí stojí proti sobě. Udržitelný rozvoj vychází ze zdravého rozumu a základních lidských hodnot. Výzva k udržitelnému rozvoji byla formulována proto, že stav na planetě Zemi dlouhodobě vykazuje negativní přístupy, které mohou vést k sebezničujícím důsledkům. Mezi základní principy udržitelného rozvoje stejně jako environmentální bezpečnosti patří:

The article deals with the way of addressing the issue of environmental safety in the „Concept of protection of the population in 2020, with a view to 2030“. There is an analysis of the provisions relating to environmental security and sustainable development issues.

1. vzájemné propojení základních oblastí života (ekonomická, sociální a životního prostředí);

Keywords

3. omezená kapacita životního prostředí. Vnímáno jednak z hlediska zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho druhu;

Protection of the population; sustainable Development.

environmental

security;

Úvod Autor článku si klade za cíl seznámit odbornou veřejnost se svým názorem na způsob řešení environmentální bezpečnosti v dokumentu „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030“ [1] (dále „Koncepce 2020“). Zcela jednoznačně nejde o kritiku tohoto dokumentu, ale o snahu posunout poznání v oblasti ochrany obyvatelstva a bezpečnosti v souvislosti s životním prostředím a udržitelným rozvojem. Příspěvek vznikl v návaznosti na projekt bezpečnostního výzkumu VG20112014068 „Prototyp tréninkového a simulačního programu pro nácvik řešení havarijní situace s únikem nebezpečné chemické látky. Řešení havarijních situací v rámci vnějšího havarijního plánu a havarijního plánu kraje“ a projekt VG 3VS/157 „Zvýšení environmentální bezpečnosti prevencí zneužití průmyslových chemických látek k terorismu“. Vymezení pojmu environmentální bezpečnost Při řešení problematiky environmentální bezpečnosti se neobejdeme bez definování samotného pojmu environmentální bezpečnost. Definice musí v sobě odrážet: • dynamičnost rozvoje lidské společnosti a jejího názoru na životní prostředí, • jednoznačnou hranici okamžiku narušení environmentální bezpečnosti danou přijatelností změn životního prostředí, • vazbu na legislativu prostřednictvím pojmu „krizová situace“,

2. dlouhodobá perspektiva. Přijímaná rozhodnutí je nezbytné podporovat představou o dlouhodobých dopadech, což znamená užívat strategické plánování;

4. předběžná opatrnost. Důsledky některých působení civilizace nejsou vždy známé. Poznání zákonitostí v životním prostředí je nedokonalé a neúplné, proto je vhodné přistupovat k rozhodnutím s potřebnou mírou opatrnosti (genetika, alternativní zdroje energie ….); 5. prevence. Mnohem efektivnější je vytrvalá prevence než následné řešení důsledků; 6. kvalita života člověka. Lidé mají přirozené právo na kvalitní život a to ve směru materiálním, společenském, etickém, estetickém, duchovním, kulturním atd.; 7. sociální spravedlnost. Chudoba je prvkem, který může ohrozit environmentální bezpečnost a udržitelný rozvoj, proto až do jejího odstranění je odpovědnost za sociální spravedlnost společná, ale rozdílná podle příležitostí i zodpovědnosti v rovině států, regionů, sociálních skupin. Sociální pilíř by měl směřovat k trvalému zlepšování podmínek podle ekologických a ekonomických podmínek; 8. vztah „lokální - globální“. Lokální činnosti vytvářejí a ovlivňují globální problémy a naopak globální řešení mají lokální důsledky; 9. mezigenerační odpovědnost. Respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost bez ohledu na rasu, národnost a jiné rozlišovací znaky;

• univerzálnost použití danou tím, že odráží všechny možné typy mimořádných událostí, poškození a narušení životního prostředí.

10. demokratické přístupy. Zahrnuje snahu o zapojení veřejnosti do procesů vedení společnosti, udržitelného rozvoje a environmentální bezpečnosti.

Definice: „Environmentální bezpečnost je stav, při kterém je pravděpodobnost vzniku krizové situace vzniklé narušením životního prostředí přijatelná“ [2].

Výše uvedené principy jsou rozpracovány v dokumentu „Koncepce environmentální bezpečnosti 2012 - 2015 s výhledem do r. 2020“ [2]. Smyslem koncepce, kromě jiného, především je:

Z definice vyplývá, že se zabývá především krizovými situacemi ve vztahu k životnímu prostředí.

• Omezit nebezpečí hrozeb a následků katastrof, živelních pohrom a závažných havárií způsobených činností člověka nebo přírodními vlivy pro životní prostředí.


52


• Definovat a právně zakotvit termín „environmentální bezpečnost“. • Stanovit metodiku se záměrem ručit, identifikovat a vymezit možné zdroje rizik v oblasti environmentální bezpečnosti. • Vytvořit předpoklady pro seznámení všech (fyzických osob i právnických osob), kteří do problematiky environmentální bezpečnosti vstupují, s koncepcí a zabezpečit, aby byli zejména seznámeni s tím, kdy se stává riziko aktuálním. • Vytvořit podmínky pro to, aby nebezpečí vzniku krizové situace v oblasti environmentální bezpečnosti bylo minimální a v případě jejího vzniku bylo ohrožení životů a majetku co možná nejmenší. Vymezení pojmu ochrana obyvatelstva V dokumentu „Koncepce 2020“ je uváděna definice ochrany obyvatelstva jako: „Plnění úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové stavy a jejich řešení; ochranou obyvatelstva je dále plnění úkolů civilní ochrany podle Ženevských protokolů“. Jsou zde definovány i „Vrcholové strategické cíle ochrany obyvatelstva“: Bezpečnost obyvatelstva; Nedělitelnost/Komplexnost; Udržitelnost a Instituciálnost, přičemž Bezpečnost obyvatelstva je chápána jako: kontinuální, nikdy nekončící proces postavený na zdokonalování schopností a dovedností všech zainteresovaných složek. Cílem je zajistit dostatečnou míru bezpečí pro obyvatele státu a zároveň jim poskytnout dostatečné množství informací a návodů k aktivnímu zapojení se do procesu sebeochrany a vzdělávání. Systém musí být postaven na dostatečném povědomí a úkolech jednotlivých odpovědných orgánů, ale také na posilování principu sebeochrany a vzájemné pomoci. Nedílnou součástí je pak širší zapojení subjektů soukromé sféry a jejich zainteresování do otázek bezpečnosti. Domnívám se, že není zrovna nejšťastnější chápat bezpečnost obyvatelstva (nebo čehokoliv) jako „kontinuální, nikdy nekončící, proces postavený na zdokonalování schopností a dovedností všech zainteresovaných složek“. Z obecného hlediska je lépe pojem bezpečnost chápat jako stav, při kterém je pravděpodobnost újmy ještě přijatelná. Strategickým cílem koncepce je omezení nebezpečí, hrozeb a následků katastrof, živelních pohrom a závažných havárií způsobených činností člověka nebo přírodními vlivy. K dosažení tohoto strategického cíle nezbytné vytvoření stavu, kdy bude existovat funkční, stabilizovaný a materiálně i personálně zabezpečený soubor opatření a nástrojů k: • prevenci, • minimalizaci dopadů, • překonávání následků přírodních katastrof, závažných havárií a jiných technologických selhání, teroristických útoků a dopadů klimatických změn. Opatření musí být přijímána v oblasti politické, právní, technické, finanční, organizační, informační, vzdělávací a oblastech doplňujících. Prolínání problematiky zahrnuté do dokumentů Ochrany obyvatelstva, Environmentální bezpečnosti a Udržitelného rozvoje není náhodné. Jde ve své podstatě vždy o zajištění „bezpečného života lidí“. Teorie udržitelného rozvoje je orientována na bezpečný rozvoj lidstva jako živočišného druhu, environmentální bezpečnost se vymezuje na bezpečnostní hrozby, které vycházejí z životního prostředí nebo jsou jím přenášeny, a ochrana obyvatelstva se zaměřuje na bezpečnost lokality, regionu a státu. Vždy jde ale o prevenci, minimalizaci dopadů a překonávání následků přírodních katastrof, závažných havárií, technologických selhání, teroristických útoků a dopadů klimatických změn. Při zamýšlení se nad problematikou bezpečnosti člověka obyvatele dané lokality či regionu - se jeví nutnost podívat se na samotnou podstatu tzv. bezpečné lokality. Pojem bezpečná lokalita Ostrava 5. - 6. ledna 2014

je vždy spojen s člověkem - bez vztahu k člověku ztrácí tento pojem smysl, stejně jako ochrana obyvatelstva či environmentální bezpečnost. Vytvoření bezpečné lokality, města, a dokonce i státu bylo snem našich předků i v dávných společnostech, a ve svém důsledku toto snažení přispělo často k izolaci a k zániku těchto společenství [3]. Stačí soubor výše zmíněných opatření k tomu, aby člověk žijící v určité lokalitě měl dostatečný pocit bezpečí? Není třeba i dalších opatření k eliminaci hrozeb, kde IZS nemůže lidem pomoci? Při hledání odpovědi na tuto otázku se jeví vhodné provést alespoň stručný výčet hrozeb, které mohou ovlivnit životy, zdraví, spokojenost, a tím bezpečnost osob žijících v dané lokalitě. Člověk je ohrožován hrozbami přírodními (naturogenními), které jsou vyvolány: • změnou klimatu; • náhlými změnami počasí; • zemětřesením, vulkanickou činností; • kosmickými tělesy a zářením. Dále jsou lidé žijící v určitém regionu (lokalitě) ohrožováni hrozbami vyvolanými svou vlastní činností a způsobem života v regionu a globálním působením lidstva - antropologickými hrozbami; z nich považujeme za důležité: • zamoření ovzduší; • znečištění vod; • genetické ovlivňování rostlin a živočichů a jejich migraci; • společenské disproporce, sociální a ekonomické podmínky; • nevhodné využívání geografického prostoru - územní plánování. Naturogenní a antropologické hrozby mohou způsobovat, a ve svém důsledku i způsobují, narušení životního prostředí, poškození zdraví či ohrožení života lidí nebo majetku, ať už osobního či veřejného. Autor článku je přesvědčen o tom, že všechny uvedené determinanty, působící na člověka buď přímo, nebo zprostředkovaně prostřednictvím životního prostředí, jsou v přímé vazbě s bezpečností člověka (obyvatelstva), nebo jsou alespoň příčinou nespokojenosti lidí, a člověk se v takovém prostředí necítí svobodným, šťastným a ztrácí pocit bezpečí. Závěrem Životní prostředí je tedy tím základním prvkem, který můžeme, s ohledem na přijaté konvence, definovat ve vztahu k lidské společnosti jako systém skládající se z přírodních i člověkem vytvořených prvků materiálního světa, se kterými je člověk ve stálém vzájemném kontaktu. Jedná se především o ovzduší, vodu, horniny, půdu, organismy a energie. Interakce člověka s životním prostředím je, ve snaze nedopustit vznik škod pro lidskou společnost, řízena zvyklostmi, návyky a upravována zákony. Budování bezpečné lokality (regionu, státu) je proces, jehož výsledkem je navození subjektivního pocitu bezpečí lidí žijících v této lokalitě. Tento proces je nepříznivě ovlivňován globalizací a utopistickou teorií trvale udržitelného rozvoje. Naopak příznivě může působit dobře propracovaná koncepce ochrany obyvatelstva opírající se o environmentální bezpečnost. Použitá literatura [1]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030; MV Praha 2013.

[2]

Koncepce environmentální bezpečnosti 2012 - 2015 s výhledem do roku 2020; MŽP Praha 2012.

[3]

Klaban, V.: Bezpečné prostředí a bezpečnostní politika; Safe environment and security policy. In: Sborník přednášek XII. ročníku mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva Dekontam 2013, Ostrava, VŠB - TU 29. - 30. leden 2013; ISBN 978-80-7385-122-4; ISSN 1803-7372. 53


Kodex civilní ochrany Ukrajiny, jeho pojetí, struktura a základní obsah Codex of Civil Protection of Ukraine, its Concept, Structure and Basic Content Mgr. Ing. Vladimír Klaban1 doc. Ing. Pavel Stošek, CSc2 Institut strategické podpory, a.s. Břenkova 3/174, 613 00 Brno 2 CALS servis, s.r.o. Hudcova 78 c, 612 00 Brno [email protected], [email protected]

1

s účinností ode dne 21. listopadu 2012. Do současné doby byl dvakrát novelizován (zákonem č. 224 - VII2, ze dne 14. 05. 2013 a zákonem č. 353-VII3, ze dne 20. 06. 2013). Kodex nahradil celou řadu stávajících právních předpisů, například zákony: • „O civilní obraně Ukrajiny“. • „O požární ochraně“. • „O organizační struktuře a početních stavech vojsk civilní obrany“.

Abstrakt

• „O vojsku civilní obrany“.

Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je jedním ze základních úkolů státu, v rámci jehož naplňování je řešen i výzkumný projekt VF20112015018 (bezpečnostní výzkum, podporuje MV ČR) s názvem „Bezpečnost občanů - krizové řízení“. Jedním z dílčích úkolů tohoto projektu je i analýza souvisejících právních předpisů, norem, směrnic a předpisů nelegislativní povahy v oblasti krizového řízení, ochrany obyvatelstva, kritické infrastruktury a IZS, včetně návrhů jejich změn. V rámci komparací se zahraničními právními úpravami byl analyzován i „Kodex civilní ochrany Ukrajiny“ (№ 5403-VI) přijatý dne 2. října 2012 s účinností ode dne 21. listopadu 2012. Cílem příspěvku je seznámení odborné veřejnosti s jeho pojetím, strukturou a základním obsahem.

• „O záchranných a havarijních službách“.

Klíčová slova Krizové řízení, civilní ochrana, kritická infrastruktura, Integrovaný záchranný systém. Abstract Protection of life, health and property is one of the basic tasks of the state, under whose fulfillment is handled as VF20112015018 (serurity research, supports the Ministry of Interior) research project entitled „Security of citizens - crisis management“. One of the subtasks of this project is the analysis of relevant legislation, standards, guidelines and regulations, non-legislative measures in the field of crisis management, civil protection, critical infrastructure, and the IRS, including proposals for amendments to it. Within the international comparison was analyzed by regulations and „Codex of Civil Protection of Ukraine“ (№ 5403-VI) adopted on 2. - nd October 2012 with effect from 21. - th November 2012. Aim of this paper is to familiarize professionals with the its concept, structure and basic content. Keywords Crisis management, civil protection, critical infrastructure, Integrated Rescue System. Úvod Z hlediska legislativní činnosti rozumíme pod kodifikací práva proces směřující k soustavnému a systematickému zpracování právních norem celého právního odvětví nebo jeho podstatné části, optimálně do jednoho právního předpisu. V daném případě tedy problematiky ochrany obyvatelstva na Ukrajině. Výsledkem kodifikační legislativní činnosti je pak komplexní zákoník (kodex). Kodifikace usnadňuje zvládnutí právního obsahu, studium, výklad a uvedení práva do praxe. Jedná se tedy o souhrnnou právní úpravu pro regulaci společenských vztahů v určité oblasti lidské činnosti. Návrh Kodexu civilní ochrany1 (dále pouze „kodex“) byl podán do Nejvyšší rady Ukrajiny (parlamentu) dne 2. dubna 2012, pod číslem N 10294, kodex byl následně přijat dne 2. října 2012,

• „O ochraně obyvatelstva a území od následků mimořádných situací technologického a přírodního původu“. • „O právních základech civilní ochrany“, apod. Cílem této zákonodárné iniciativy bylo vytvořit přehledný a vyčerpávající zákoník upravující komplexně oblast problematiky ochrany obyvatelstva. Kodex tedy upravuje právní vztahy související s ochranou obyvatelstva, území, životního prostředí a majetku v souvislosti s řešením mimořádných událostí a reagováním na ně. Dále kodex stanovuje pravidla pro fungování jednotného státního systému civilní ochrany, definuje pravomoci ukrajinské vlády, rady ministrů Autonomní republiky Krym, dalších orgánů státní správy a samosprávy, upravuje práva a povinnosti občanů Ukrajiny, cizinců a osob bez státní příslušnosti, rovněž tak i institucí a organizací (právnických osob). Kodex se člení na 12 částí, tyto se dále člení na 33 hlav, které obsahují 144 článků (§). V důsledku jeho přijetí bylo nově přijato 18 podzákonných právních předpisů, které zákon konkretizují, bylo zrušeno 14 zákonů a podzákonných předpisů, novelizováno 28 právních předpisů, kodex odkazuje na dalších 17 právních předpisů. Vlastní struktura a obsah Kodexu civilní ochrany Ukrajiny Část I. Obecná část Hlava 1. Všeobecná ustanovení - obsahuje 7 článků, které řeší předmět právní úpravy, definici 43 základních pojmů z oblasti krizového řízení a ochrany obyvatelstva, vymezení právních východisek řešících problematiku civilní ochrany, definici pojmu civilní ochrana, definici a klasifikaci mimořádných událostí do 4 kategorií (technologické, přírodní, sociální, vojenské), klasifikaci mimořádných situací z hlediska rozsahu (celostátní, regionální, místní, objektové), vymezení subjektů odpovídajících za otázky civilní ochrany a vymezení 9 základních principů realizace civilní ochrany. Část II. Jednotný státní systém civilní ochrany Hlava 2. Jednotný státní systém civilní ochrany a jeho součásti - obsahuje 3 články, které definují jednotný státní systém civilní ochrany a jeho základní úkoly (zajištění připravenosti státní správy a samosprávy na MÚ, příprava obyvatelstva, realizace státních programů prevence, informačně analytická činnost, prognózování, vytváření hmotných rezerv, informování obyvatelstva, ochrana obyvatelstva, likvidace MÚ a řešení jejich následků, následná pomoc postiženým a poškozeným, sociálně právní ochrana osob podílejících se, na řešení MÚ). 2

3 1

Кодекс цивільного захисту України.


Про внесення змін до деяких законодавчих актів України щодо реалізації державної антикорупційної політики. Про внесення змін до деяких законодавчих актів України щодо усунення обмежень у провадженні господарської діяльності. 54


Hlava 3. Fungování jednotného státního systému civilní ochrany - obsahuje 5 článků, které řeší 4 typy režimů pro fungování jednotného státního systému civilní ochrany (běžný režim, režim zvýšené připravenosti, režim mimořádné události, režim výjimečného stavu). Část III. Pravomoci subjektů zajišťujících civilní ochranu Hlava 4. Pravomoci orgánů výkonné moci, místní samosprávy, úkoly a povinnosti hospodářských subjektů a právnických osob, práva a povinnosti občanů Ukrajiny v oblasti civilní ochrany ve 3 článcích řeší pravomoci orgánů státní správy a samosprávy, 1 článek řeší povinnosti hospodářských subjektů a právnických osob, 1 článek řeší práva a povinnosti fyzických osob (které jsou dále členěny na občany Ukrajiny, cizince a osoby bez státní příslušnosti). Hlava 5. Síly civilní ochrany - v 8 článcích vymezuje síly civilní ochrany (operativně - pohotovostní služba civilní ochrany, havarijní pohotovostní služby, útvary civilní ochrany, speciální služby civilní ochrany, požární pohotovostní jednotky, dobrovolná sdružení civilní ochrany), stanovuje jejich základní úkoly, práva a povinnosti, provádí členění havarijních pohotovostních služeb z několika hledisek (a) na státní, regionální, komunální, objektové a občanských organizací, (b) na specializované a nespecializované, (c) na profesionální, vojensky organizované a neprofesionální. Stanovuje orgány odpovědné za jejich vytváření, organizaci a úkolování. Dělí pracovníky civilní ochrany do dvou kategorií, a to na základní a pomocné pracovníky. Pracovníci civilní ochrany mohou být jak ve služebním, tak pracovně právním poměru (podle jejich funkčního zařazení). Část IV. Ochrana obyvatelstva a území před mimořádnými událostmi Hlava 6. Varovávání a informování odpovědných subjektů v oblasti civilní ochrany - ve 2 článcích řeší práva a povinnosti subjektů v dané oblasti. Jsou využívány automatizované systémy varování na celostátní, regionální a místní úrovní. Provozovatelé televizního a rádiového vysílání, jakož i mobilní operátoři jsou povinni šířit informace přicházející z automatizovaných systémů varování. Hlava 7. Ochrana obyvatelstva v úkrytech civilní ochrany a opatření při evakuace - ve 3 článcích vymezuje druhy úkrytů, základní podmínky pro jejich výstavbu a využívání, kategorie osob, které jsou do těchto úkrytů přednostně umisťovány. Evakuace se dělí podle úrovně, na které je prováděna (celostátní, regionální, místní, objektová) a způsobu jejího provádění (povinná, všeobecná nebo částečná, dočasná nebo trvalá). Stanovuje orgány odpovědné za rozhodování o provedení evakuace a podmínky, za kterých se jednotlivé druhy evakuace provádějí. Hlava 8. Ženijní ochrana území, radiační a chemická ochrana - ve 2 článcích řeší otázky vyčleňování rizikových územních oblastí a objektů, provádění preventivních stavebních a technických opatření, provádění kontrol a vedení dokumentace s výše uvedenými otázkami spojené. Hlava 9. Lékařská, biologická a psychologické ochrana, zajišťování hygienické a epidemiologické ochrany - ve 3 článcích definuje podmínky pro realizaci výše uvedených druhů ochrany. Hlava 10. Vzdělávání a příprava obyvatelstva na adekvátní jednání při mimořádných situacích - otázku řeší 4 články, vzdělávání a příprava obyvatelstva je prováděna ve 3 kategoriích osob (pracující - na pracovišti, studující - ve školních zařízeních, ostatní - podle místa bydliště). Jsou stanoveny minimální obsahy povinného vzdělávání a přípravy na mimořádné události pro jednotlivé kategorie. Důraz je obecně položen na požární bezpečnost, první pomoc a u kategorie pracující navíc specifické požadavky vyplývající z problematiky bezpečnosti práce dle jejich pracovního zařazení.


Část V. Prevence mimořádných situací Hlava 11. Státní regulace činnosti podnikatelských a hospodářských subjektů v oblasti civilní ochrany - v 6 článcích řeší otázky monitoringu a prognózování MÚ, státní standardizace v oblasti civilní ochrany, provádění znaleckých expertiz a certifikací prostředků v oblasti civilní ochrany, státního dozoru a kontroly, problematiku atestací pracovníků, jednotek, útvarů a organizací činných v oblasti civilní ochrany, obsahuje základní ustanovení o pojištění v souvislosti s MÚ. Hlava 12. Zajištění technologické bezpečnost - v 5 článcích řeší problematiku zajištění technologické bezpečnosti, vymezuje 12 základních zdrojů vzniku technologických MÚ, stanovuje odpovědné osoby a povinnosti orgánů státní správy a samosprávy, podnikatelských a hospodářských subjektů, právnických osob činných v oblasti obytné infrastruktury, stanovuje základní principy a předpoklady pro dodržování technologické bezpečnosti, vymezuje typově objekty podléhající povinnému vybavení automatizovanými systémy včasného varování před MÚ, kategorizuje hospodářské a podnikatelské subjekty a objekty podle jejich významu a zdrojů hrozeb do 4 kategorií (zvláštního významu, 1., 2., 3. kategorie). Hlava 13. Zajištění požární bezpečnosti - v 9 článcích řeší opatření týkající se zajištění požární bezpečnosti, požadavky týkající se normativní a technické dokumentace v oblasti požární bezpečnosti, požadavky na požární bezpečnost u některých kategorií staveb, požadavky na vedení přehledu rizikových objektů, úkoly požární ochrany, druhy požární ochrany dle úrovně a druhu její organizace (státní, odvětvová, místní, dobrovolná) a zdroje jejich materiálně technického a finančního zabezpečení. Hlava 14. Státní dohled a kontrola v oblasti technologické a požární bezpečnosti - v 7 článcích řeší otázky působnosti a pravomocí orgánů odpovědných za dohled a kontrolu v oblasti technologické a požární bezpečnosti, způsoby jejich realizace, sankce za porušení požadavků kladených na technologickou a požární bezpečnost, podmínky a pravidla pro vydávání normativních aktů a rozhodnutí ústředním odpovědným orgánem, podmínky pro vydání soudního rozhodnutí o pozastavení činnosti hospodářských subjektů, jejich jednotlivých provozů a zařízení. Část VI. Reakce na mimořádné události a likvidace jejich následků Hlava 15. Organizace práce při reakci na mimořádné události - v 7 článcích řeší otázky organizace a vytváření stálých řídících stanovišť pro řešení MÚ, otázky rychlé pomoci při MÚ „112“, způsoby ustanovení osoby odpovědné za řešení MÚ a její pravomoci, vytvoření štábu pro řešení následků MÚ, působnosti a pravomoci v oblasti vyčlenění sil a prostředků civilní ochrany při reakci na MÚ. Hlava 16. Likvidace následků mimořádných událostí v 6 článcích řeší otázky režimu zvýšené pohotovosti a mimořádné události, organizace provádění záchranných prací, otázky řešení odpovědnosti za škody vzniklých při provádění záchranných prací, otázky částečné, nebo úplné úhrady nákladů na provedení záchranných prací, otázky organizace hašení požárů, otázky bezprostředního zajištění základních životních podmínek obětí MÚ, provádění obnovovacích prací, podmínky pro vyhlášení účelově vymezené mobilizace při řešení MÚ na celostátní úrovni. Hlava 17. Náhrada materiálních škod a poskytnutí pomoci obětem mimořádných událostí - v 7 článcích řeší problematiku sociální ochrany obětí postižených MÚ (finanční pomoc, zajištění ubytování, zdravotnická a psychologická pomoc, humanitární a jiná pomoc), stanovuje zdroje a způsoby pro poskytnutí takové pomoci. Část VII. Školení výkonného a řídícího personálu v oblasti civilní ochrany Hlava 18. Školení pracovníků civilní ochrany - ve 2 článcích řeší otázky spojené s vytvářením státních školících zařízení civilní 55


ochrany, prováděním vlastního školení, jeho základní organizací a požadavky na znalosti a dovednosti. Tato se dělí za základní, další a specializované školení. Hlava 19. Příprava na činnost na základě ustanovení do orgánů řízení a sil civilní ochrany - v 1 článku řeší podmínky pro organizaci a provádění různých druhů cvičení a nácviků. Část VIII. Finanční a materiálně - technické zabezpečení opatření v oblasti civilní ochrany Hlava 20. Finanční zabezpečení - ve 4 článcích stanovuje zdroje financování při zajišťování civilní ochrany (státní rozpočet, rozpočty samosprávy, finanční zdroje hospodářských a podnikatelských subjektů, jiné zdroje pokud to zákon nevyučuje). U stanovených subjektů, které vykazují zvýšené zdroje hrozeb, je stanoveno, že jsou povinny na zajištění opatření spojených s civilní ochranou vynaložit nejméně 0,5 % z jejich hrubého ročního obratu. Hlava 21. Materiálně - technické zabezpečení - ve 2 článcích stanovuje povinnosti subjektů při vytváření materiálně technických zdrojů a nakládání s nimi. Jsou vytvářeny státní, odvětvové, regionální, místní a objektové hmotné rezervy pro případ potřeby řešení MÚ. Část IX. Personální doplňování orgánů řízení a sil civilní ochrany, průběh služby v civilní ochraně Hlava 22. Personální doplňování orgánů řízení a sil civilní ochrany - ve 2 článcích řeší způsoby stanovení početních stavů a přehledu základních funkcí, kategorií osob a jejich doplňování. Působnosti a pravomoci jednotlivých státních orgánů v dané věci. Hlava 23. Průběh služby v civilní ochraně - v 15 článcích řeší základní podmínky pro průběh služby a výkon práce v silách civilní ochrany. Část X. Sociálněprávní ochrana osob činných v oblasti civilní ochrany Hlava 24. Sociálněprávní ochrana - ve 2 článcích jsou řešeny základní podmínky sociálního a právního postavení pracovníků civilní ochrany. Tito nemohou být členy politických stran a hnutí a nemají právo na stávku. Mají právo na zvýšenou úroveň sociálního zabezpečení. Hlava 25. Zdravotní péče, jednorázová finanční výpomoc a pojištění - ve 3 článcích jsou stanoveny standardy pro zdravotní a lázeňskou péči, které je plně hrazena státem. Osoby, u kterých došlo ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku pracovních úrazů, nebo profesních onemocnění mají nárok na vyšší standardy zdravotnického zabezpečení a lázeňské péče i po ukončení služebního, či pracovního poměru v civilní ochraně. Stanovený okruh osob má nárok na 14 denní preventivní rehabilitaci za každý odpracovaný rok (zpravidla osoby aktivně se podílející na řešení MÚ). V případě smrti pracovníka, nebo zranění s trvalými následky, ve spojení s plněním pracovních povinností, je poškozenému, nebo pozůstalým, vyplácena jednorázová finanční výpomoc ve výši 120 - 60 měsíčních příjmů poškozeného. Hlava 26. Zajištění ubytování a plateb za komunální služby - ve 2 článcích řeší právo na přidělení státního, nebo obecního bytu a zajištění dočasného ubytování. Podmínky pro čerpání zvýhodněných hypoték na koupi nebo výstavbu obydlí, podmínky pro zvýhodněné přidělení či koupi stavební parcely, apod., toto je


zpravidla kategorizováno podle počtu odsloužených let. Dále právo na přidělení bytu ve vybraném místě odsloužení 20 let v civilní ochraně. Vybrané kategorie osob mají sníženy poplatky za služby spojené s bydlením o 50 % (plyn, voda, elektřina, teplo, apod.). Hlava 27. Doplňkové záruky v oblasti sociálního zabezpečení - ve 3 článcích řeší pro některé případy dodatečné záruky (např. děti pracovníků, kteří zahynuli při plnění pracovních povinností, mohou být přijaty na veřejné vysoké školy bez přijímacích zkoušek, při plnění služebních a pracovních povinností v rámci civilní ochrany právo na bezplatnou dopravu, přednostní čerpání různých služeb, apod.). Hlava 28. Platové, finanční a důchodové zabezpečení, ve 4 článcích stanovuje základní práva v dané oblasti. Hlava 29. Pracovní doba a dovolená, ve 3 článcích stanovuje 40 hodinovou týdenní pracovní dobu (která může být překročena při řešení MÚ s nárokem na následné čerpání náhradního volna), nárok na několik druhů dovolené a podmínky pro její čerpání (řádná, studijní, tvůrčí, sociální, v souvislosti s těhotenstvím a porodem, mateřská do 3 let věku dítěte, na léčení, z rodinných a jiných závažných důvodů). Délka řádné dovolené je od 30 45 kalendářních dní v kalendářním roce (zpravidla podle počtu odpracovaných let, případně i kategorie daného pracovníka, např. veteráni bojových akcí mají nárok na 45 dní řádné dovolené bez dalších podmínek). Část XI. Závěrečná část Hlava 30. Dodatečné funkce subjektů činných v oblasti civilní ochrany - v 5 článcích stanovuje dodatečné funkce v oblasti plánování a zpracování stanovených dokumentů (plán reakce na MÚ, plán lokalizace a likvidace MÚ, plán civilní ochrany pro mimořádné stavy, plán opatření civilní ochrany na rok, mobilizační plány, celostátní přehled MÚ a požárů, apod.), realizace a plánování vědeckovýzkumné a vzdělávací činnosti, vytváření vědeckovýzkumných ústavů a organizací, havarijní plánování, atd. Hlava 31. Mezinárodní spolupráce v oblasti civilní ochrany - 2 články řeší mezinárodní spolupráci, součinnost, poskytování a příjem mezinárodní pomoci v oblasti řešení MÚ a civilní ochrany. Hlava 32. Kontrola v oblasti civilní ochrany - ve 2 článcích jsou řešeny základní parametry pro realizaci občanské kontroly a v oblasti civilní ochrany. Hlava 33. Odpovědnost za porušení právních předpisů v oblasti civilní ochrany - 1 článek odkazuje na odpovědnost za porušení právních předpisů v oblasti civilní ochrany podle právního řádu Ukrajiny. Část XII. Přechodná ustanovení Ve 4 článcích jsou zde řešeny legislativně - technické záležitosti spojené s přijetím Kodexu civilní ochrany Ukrajiny a jeho vstupem v účinnost. Závěr Výše uvedené komplexní řešení úpravy právních otázek ochrany obyvatelstva ve formě kodexu je jistě zajímavé a inspirativní a určitě si zaslouží i větší pozornost české odborné veřejnosti. Použitá literatura [1]

КОДЕКС ЦИВІЛЬНОГО ЗАХИСТУ УКРАЇНИ, № 5403-VI.

56


Kritické infrastruktura ve vazbě na novou koncepci ochrany obyvatelstva Critical Infrastructure in Relation to the New Conception of Population Protection Ing. Ivan Koleňák MV - Generální ředitelství HZS ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected] Abstrakt Jednou z klíčových priorit nové koncepce ochrany obyvatelstva je zvýšení odolnosti ochrany prvků kritické infrastruktury proti možným rizikům a zajištění širšího zapojení subjektů kritické infrastruktury do procesu přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení. Obsahem příspěvku bude objasnit cílový stav v této oblasti, resp. strategické cíle a předpokládaná opatření k jejich dosažení v plánovaném období, tj. do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, kritická infrastruktura, ochrana prvků kritické infrastruktury, odvětvová kritéria, gesční ústřední správní úřady. Abstract One of the key priorities of the new Conception of population protection is to increase the resilience of protection of critical infastructure elements against potentional risks and to ensure wider participation of critical infrastructure enetities in the process of preparing for extraordinary events and crisis situations and dealing with them. This contribution will clarify the targets in this area, respectively strategic objectives and the measures envisaged to achieve them within the scheduled period, which is until 2020 with a view to 2030. Keywords Population protection, critical infrastructure, protection of critical infrastructure elements, sectoral criteria, responsible administrative authorities. Úvod Zvýšení odolnosti a ochrany prvků kritické infrastruktury proti možným rizikům a zajištění širšího zapojení subjektů kritické infrastruktury do procesu přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení je jednou z pěti základních strategických priorit ochrany obyvatelstva, obsažených v nově přijaté Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen „koncepce“). V koncepci je problematika ochrany kritické infrastruktury, jako nedílná součást krizového řízení, chápána jako jedna z šesti základních oblastí ochrany obyvatelstva (vedle sil, věcných zdrojů, úkolů ochrany obyvatelstva, výchovy a vzdělávání a v neposlední řadě vedle vědy, výzkumu a inovací). Motiv Motivačním prvkem v této oblasti je zejména její další rozvoj. Je z čeho vycházet, neboť na úplném počátku byly dosud platné dokumenty nelegislativního charakteru, zejména „Komplexní strategie České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury“ a „Národní program ochrany kritické infrastruktury“, přijaté usnesení vlády ze dne 22. února 2010 č. 140. V lednu roku 2011 nabyla účinnosti novela krizového zákona, která do právního řádu České republiky implementovala „Směrnici Rady č. 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování Ostrava 5. - 6. ledna 2014

evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu“ a položila tak právní základ nezbytný pro zahájení procesu určování prvků kritické infrastruktury v devíti stanovených odvětvích na „národní“ úrovni a ve dvou odvětvích na evropské úrovni. Dále byly vymezeny nebo upraveny základní pojmy, nezbytné pro funkčnost této oblasti, vymezeny působnosti orgánů krizového řízení na úrovni vlády a ústředních správních úřadů, stanoveny povinnosti subjektů kritické infrastruktury a položeny základy pro systém ochrany prvků kritické infrastruktury. Zde je na místě připomenout, že pokud jde o prvky evropské kritické infrastruktury, proběhla v roce 2011 na základě předložených návrhů bilaterální jednání mezi Českou republikou a sousedními členskými státy Evropské unie, jehož výsledkem bylo určení celkem osm prvků v odvětví energetiky (navrhovatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu). Vzhledem k tomu, že v odvětví dopravy nebyl ze strany Ministerstva dopravy identifikován žádný prvek evropské kritické infrastruktury, zůstal zatím jejich konečný počet na osmi uvedených prvcích. Na úrovni české republiky bylo stanoveným postupem aktuálně určeno celkem 1365 prvků kritické infrastruktury u 152 provozovatelů těchto prvků, tedy subjektů kritické infrastruktury (u 88 prvků je provozovatelem organizační složka státu, u zbývajících 1277 prvků jsou provozovateli soukromí vlastníci). K zamyšlení musí nutně vést skutečnost, že v odvětvích potravinářství a zemědělství, dále zdravotnictví, ale také v energetice v části „zemní plyn“ nebyl na základě posouzení podle průřezových a odvětvových kritérií identifikován ani jediný prvek kritické infrastruktury. Nabízí se otázka, zda jsou tato kritéria (zejména odvětvová) správně nastavena, nebo zda je potřebné tato odvětví zahrnovat do kritické infrastruktury. V návaznosti na probíhající legislativní proces, jehož výsledkem bude přijetí zákona o kybernetické bezpečnosti a prováděcích právních předpisů k němu, bude nezbytné tuto oblast zapracovat do odvětvových kritérií v odvětví „komunikační a informační systémy“. Tento proces byl již zahájen cestou příslušné meziresortní odborné pracovní skupiny. Při posuzování potenciálních rizik, ohrožujících funkčnost prvků kritické infrastruktury, bude potřebné brát do úvahy vzájemné vazby mezi jednotlivými odvětvími, zejména vazbu energetiky (elektřina) nebo komunikačních a informačních systémů na ostatní odvětví. Nutno ještě dodat, že tato problematika je stále „živá“ a i přes dosud ne zcela jasný směr dalšího postupu ze strany Evropské Unie je nezbytné systém ochrany kritické infrastruktury na úrovni České republiky dále rozvíjet a zdokonalovat. Zásadním pro další rozvoj bude zachovat řešení problematiky ochrany kritické infrastruktury, jako jedné ze zásadních oblastí ochrany obyvatelstva, v gesci státu, a to prostřednictvím vlády, resp. příslušných ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. Cílový stav Výsledkem procesu dalšího rozvoje oblasti kritické infrastruktury by měl být ucelený a právně ošetřený systém ochrany kritické infrastruktury. Při jeho tvorbě musí být vzaty do úvahy poznatky získané v procesu určování prvků kritické infrastruktury a při zpracování stanovených plánovacích dokumentů (plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury). Stejným dílem bude potřebné zohlednit výsledky bezpečnostního výzkumu, získané při realizaci jednotlivých projektů zaměřených na další rozvoj 57


konkrétních požadavků na ochranu prvků kritické infrastruktury. Vzhledem ke strategickému významu určených prvků kritické infrastruktury pro bezpečnost České republiky bude nezbytné jednoznačně stanovit dostatečná a závazná pravidla pro realizaci konkrétních oblastí ochrany kritické infrastruktury z hlediska fyzické bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti, personální bezpečnosti apod. V neposlední řadě bude cílem zefektivnění spolupráce mezi subjekty kritické infrastruktury a orgány státní správy, což bezesporu napomůže dalšímu rozvoji této oblasti.

- pravidelné informování vlády a jednotlivých ústředních správních úřadů o dění v oblasti kritické infrastruktury. Tyto cíle se odrážejí v základních úkolech pro realizaci stanovených priorit ochrany obyvatelstva, uvedených v bodu č. 5 koncepce, včetně stanovení termínu plnění, gesce a součinnosti dotčených ministerstev a jiných ústředních správních úřadů (zejména úkol č. 16 a další související, např. úkoly č. 1, 3, 5, 9, 11 a 15). Cílové hodnoty/ukazatele

Strategie do roku 2030 Koncepce v této oblasti vymezuje následující strategické cíle: - revize odvětví kritické infrastruktury (např. doplnění problematiky kybernetické bezpečnosti) tak, aby jednoznačně odrážela aktuální a analyzované hrozby, - aktualizace stávajících právních předpisů v souladu s požadavky v oblasti ochrany kritické infrastruktury a identifikovanými hrozbami, - vytvoření sady prováděcích právních předpisů nebo technických norem, které by dostatečným a závazným způsobem upravovaly problematiku ochrany kritické infrastruktury ve všech požadovaných oblastech (zejména fyzická, kybernetická a personální bezpečnost) a tím zvýšily odolnost určených prvků kritické infrastruktury i v návaznosti na dostupnost nových technických prostředků, - prosazení povinného způsobu efektivní výměny informací a zkušeností mezi orgány státní správy a subjekty kritické infrastruktury za využívání dostupných systémů a nových technologií (např. ITS), - zapojení subjektů kritické infrastruktury do přípravy legislativních a metodických dokumentů a do systému výchovy a vzdělávání,

K vyhodnocení výše uvedených strategických cílů poslouží stanovené cílové hodnoty/ukazatele, kterými v oblasti kritické infrastruktury jsou: - prováděcí právní předpisy, standardy nebo technické normy pro jednotlivá odvětví kritické infrastruktury, - platforma pro výměnu informací a zkušeností, - novelizované nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury, - analýza potřeb dalšího rozvoje oblasti kritické infrastruktury. Předpoklady pro dosažení cílového stavu Dosažení požadovaného cílového stavu bude možné pouze za předpokladu schválení požadovaných prováděcích právních předpisů, standardů nebo technických norem, dále za dostatečné podpory rozvoje této problematiky ze strany ministerstev a jiných ústředních správních úřadů a v neposlední řadě v případě ochoty a vzájemného respektu mezi orgány státní správy a subjekty kritické infrastruktury k realizaci stanovených úkolů a cílů. Použitá literatura [1]

- analýza možných požadavky subjektů kritické infrastruktury na širší podporu ze strany státní správy,

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, schválená usnesením vlády ze dne 23. října 2013 č. 805.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Ochrana kritické infrastruktury EDICE SPBI SPEKTRUM

51.


MICHAIL ŠENOVSKÝ VILÉM ADAMEC PAVEL ŠENOVSKÝ

OCHRANA KRITICKÉ INFRASTRUKTURY

Michail Šenovský, Vilém Adamec, Pavel Šenovský Publikace přináší autorům dostupné informace z oblasti ochrany životně důležité infrastruktury (kritické infrastruktury). Jsou zde prezentovány všeobecné informace o vývoji a současném stavu v předmětné oblasti, a to jak v České republice, tak i v zahraničí. Publikace obsahuje rovněž teoretické pasáže věnované základním principům ochrany kritické infrastruktury, stanovení kritických prvků v provozovaných systémech a možné směry k eliminaci napětí v posuzovaných systémech. Autoři nemají ambice prohlásit obsah publikace za neměnný, spíše naopak. Považují v publikaci soustředěné poznatky za příspěvek k diskusi na předmětné téma.

ISBN 978-80-7385-025-8. Rok vydání 2007.

cena 130 Kč



58


Decentralizační teorém a regionální rozložení nákladů Hasičského záchranného sboru Decentralization Theorem and Regional Distribution of the Fire Rescue Service Costs doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Studentská 95, 532 10 Pardubice [email protected] Abstrakt Činnost jednotek HZS krajů jako zajišťovatelů veřejného produktu „ochrana obyvatelstva a majetku“, která je financována zejména z veřejných zdrojů, přesněji ze státního rozpočtu, má výrazný prostorový aspekt daný i potřebnou operační hodnotou jednotek požární ochrany. Cílem příspěvku je ukázat na regionální rozložení nákladů na činnost jednotek HZS a současně se zamyslet nad možností využití Oatesova decentralizačního teorému při hodnocení efektivnosti alokace financí v tomto směru. Klíčová slova Decentralizační teorém, čistý veřejný produkt, poptávkové atributy, náklady Hasičského záchranného sboru. Abstract Activity of regional units of the FRS as reinsurers of the public product of „protection of the population and property“, which is funded from public sources mainly, from the state budget more accurately, has a significant spatial aspect given as well by the necessary operational value of fire brigade units. The aim of this paper is to show the regional distribution of the costs of the FRS and at the same time to think about the possibility of using Oates´ decentralization theorem in evaluating the effectiveness of the finance allocation in this direction. Keywords Decentralization theorem, pure public product, demand attributes, cost of the Fire and Rescue Service. Úvod Ochrana obyvatelstva a majetku (přesněji [13, s. 3]) jako základní úkol záchranných sborů v rámci bezpečnostního systému ČR navozuje stav bezpečnosti - objektivní či subjektivně vnímané, tj. absenci nebezpečí (blíže viz [14, s. 11 - 13]). Otázkou je, co představuje veřejný produkt: zda „stav bezpečnosti“ či „uskutečňování ochranné služby“. V ekonomických publikacích nezřídka nebývá mezi oběma pojmy spatřován rozdíl, „…jako příklady Samulesonových čistých veřejných statků slouží například mír a bezpečnost komunity, národní obrana,…požární ochrana…“ [4, s. 53]. Pro čistý veřejný produkt je přitom typická jeho nedělitelnost, nerivalita ve spotřebě, nevylučitelnost ze spotřeby a rovněž ochota strany poptávky takový produkt spotřebovávat, ale nikoli za něj platit, a současně nezainteresovanost strany nabídky na produkci nepřinášející zisk [5, s. 5 - 6]. Tržní selhání tedy vedou k existenci veřejného sektoru, který financuje z veřejných zdrojů - mimo jiné - čisté veřejné produkty. Tato jednoduchá konstatace dedukuje závěr, že oním veřejným produktem je „uskutečňování ochranné služby“ za účelem zajištění stavu bezpečnosti. To, co vyžaduje financování z veřejných zdrojů je tedy „služba“ nikoli stav. Úroveň stavu bezpečnosti je pak kvalitativním znakem naplňování účelu veřejného produktu.


O aktuálnosti problému efektivnosti „ochranné služby“ zabezpečované Hasičským záchranným sborem ČR (dále jen „HZS“) svědčí i návrhy úsporných opatření z roku 2012 vyvolané tehdy prací nad rozpočtovými výhledy na roky 2013 a 2014. V rámci zpracovaných návrhů je však současně konstatováno, že „…provozní ani investiční výdaje již nebude možno dále krátit bez narušení funkčnosti systému…včetně snížení úrovně vnitřní bezpečnosti občanů…“ [11]. Bez zajímavosti v tomto ohledu jistě není pozornost, která je věnovaná příjmové stránce rozpočtu HZS, na druhou stranu plošná reorganizační úsporná opatření podle předložené analýzy posouvají HZS do 70. let minulého století s naprosto odlišnou systémovou koncepcí HZS. S ohledem na specifikum čistého veřejného produktu ve smyslu nedělitelnosti, ale současně s ohledem na prostorové aspekty účinnosti „ochranné služby“, která v sobě zahrnuje jak prevenci, tak zajištění připravenosti čelit mimořádným událostem a schopnost řešit krizové stavy, je třeba v zájmu efektivnosti (účelnosti, hospodárnosti a účinnosti) vynakládání veřejných prostředků na tento produkt zvážit míru centralizace rozhodování o jeho financování (ceně) a rozsahu zajištění (množství). Přitom Oatesův decentralizační teorém upozorňuje právě na ztrátu efektivnosti v důsledku centralizace. Jednoduše řečeno: centrálně stanovené prostředky na zajištění centrem stanovené úrovně veřejného produktu se mohou v jednotlivých regionech míjet s efektivní alokací - pro některý region to může být zbytečně mnoho, pro jiný nebezpečně málo. Do jaké míry lze tento teorém aplikovat na „ochrannou službu“, v níž se snoubí tendence k centralizaci s odstředivými decentralizačními tlaky? Cílem tohoto příspěvku je: i) zhodnotit úroveň finančního zajištění „ochranné služby“ realizované HZS v rámci vládních výdajů jako celku; ii) posoudit regionální rozložení finančních prostředků alokovaných na krytí nákladů činnosti HZS. Při analýze byla pozornost soustředěna zejména na dostupná rozpočtová a statistická data posledních let, při jejich zpracování byly užity metody analýzy časových řad, strukturální analýza, korelační analýza, metoda standardizovaných hodnot, komparace a syntéza dosažených výsledků. Vývoj a stav financování veřejného produktu „ochranná služba“ v ČR Posouzení vývoje financování „ochranné služby“ jakožto čistého veřejného produktu je provedeno na základě porovnání meziročních indexů růstu hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) a indexů růstu prostředků alokovaných na zajištění činnosti HZS a jednotek požární ochrany (dále jen „JPO“) II a III, a to za období existence České republiky, tj. od roku 1993 do roku 2012, viz graf 1. Graf 1 zachycuje velmi ilustrativně snižování míry růstových výkyvů indexů HDP (s výjimkou mezidobí 2008/2009 spojeným s výrazným recesním poklesem), současně ukazuje na strmý pokles alokovaných prostředků na činnost HZS od roku 1993 do roku 1998. Nárůst v roce 2001 je pravděpodobně spjat se vznikem integrovaného záchranného systému. V mezidobí 2008/2009 se hodnoty indexů obou ukazatelů sbližují, avšak alarmujícího poklesu nabývá vývoj ukazatele financování HZS - oproti vývoji HDP v roce 2011. V souvislosti s touto skutečností je vpravdě zarážející tlak na tvorbu návrhů k dalším úsporným opatřením v roce 2012. 59


Vnitřní struktura oblasti vládních výdajů „bezpečnost státu a právní ochrana“ se v čase mírně mění (viz graf 4): část prostředků „obrany“ se mezi roky 2009 a 2012 přesunula na financování „bezpečnosti a veřejného pořádku“ a „právní ochrany“, v absolutních hodnotách však všechny součásti ztrácejí. Pozice dvou položek spjatých s analyzovanou „ochrannou službou“ z hlediska jejich podílu na celku se nemění („požární ochrana a integrovaný záchranný systém“ 7 %; civilní připravenost na krizové stavy“ 2 %), však v absolutních částkách dochází v obou případech k nezanedbatelnému poklesu.

1,6 1,5 1,4 1,3 y = -0,0076x + 1,1502 R² = 0,2662

1,2 1,1 1 y = -0,0214x + 1,3205 R² = 0,5833

0,9

HDP

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

0,8

Skuteþnost 2009

prostĜedky pro HZS a JPO II, III

Lineární (HDP)

Lineární (prostĜedky pro HZS a JPO II, III)

21,31 17%

Graf 1 Porovnání meziročních indexů růstu/poklesu HDP a prostředků alokovaných na zajištění činnosti HZS a JPO II a III v letech 1993 - 2012; Zdroj: vlastní zpracování na základě dat [10] Z hlediska vládních výdajů (které jsou součástí HDP měřeného výdajovou metodou) rozčleněných do 6 hlavních skupin pak právě „bezpečnost státu a právní ochrana“ představuje v rámci čistých veřejných produktů (v tomto ohledu je pominuta alokace veřejných finančních zdrojů do primárního a sekundárního sektoru) nejnižší podíl na výdajích státního rozpočtu, posuzováno jako průměr podílů v letech 2009 - 2012, jak ukazuje graf 2.

0%

9,3

22,2

10%

20%

43,7

9,4

100%

PRģMYSLOVÁ A OSTATNÍ ODVċTVÍ HOSPODÁěSTVÍ SLUŽBY PRO OBYVATELSTVO SOCIÁLNÍ VċCI A POLITIKA ZAMċSTNANOSTI BEZPEýNOST STÁTU A PRÁVNÍ OCHRANA VŠEOBECNÁ VEěEJNÁ SPRÁVA A SLUŽBY

Graf 2 Průměrný podíl na výdajích státního rozpočtu v letech 2009 - 2012 v odvětvovém členění rozpočtové skladby; Zdroj: vlastní zpracování na základě dat [7] Další aspekt, jenž není možno pominout, je - vedle podílu na celkových vládních výdajích - vývoj alokovaných prostředků na těchto 6 základních oblastí. Ve sledovaném období docházelo (až na výjimku mezidobí 2009/2010 v podpoře primárního sektoru) k poklesu ve třech oblastech s nejnižším podílem. Přitom celkově nejvyšší pokles zaznamenává právě oblast „bezpečnost státu a právní ochrana“, a to až na hodnotu 0,79 za období 2009 - 2012, jak znázorňuje graf 3. 0,987

VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOýTU CELKEM

1,006

VŠEOBECNÁ VEěEJNÁ SPRÁVA A SLUŽBY

0,790

BEZPEýNOST STÁTU A PRÁVNÍ OCHRANA

skuteþnost 2012/2009

1,051

skuteþnost 2012/2011

1,006

0,75

0,80

PRģMYSLOVÁ A OSTATNÍ ODVċTVÍ HOSPODÁěSTVÍ

0,914

skuteþnost 2010/2009 0,85

SOCIÁLNÍ VċCI A POLITIKA ZAMċSTNANOSTI

SLUŽBY PRO OBYVATELSTVO

skuteþnost 0,895 2011/2010

0,90

ZEMċDċLSTVÍ, LESNÍ HOSPODÁěSTVÍ A RYBÁěSTVÍ

0,95

1,00

1,05

1,10

Graf 3 Indexy růstu/poklesu výdajů státního rozpočtu podle odvětví rozpočtové skladby (meziroční a za období let 2009 2012); Zdroj: vlastní zpracování na základě dat [7]


CP na KS

50,01 40%

19,46 20%

BVP

33,79 34%

PrO

PrO

41,36 34%

BVP

35,92 37% 2,81 2%

PO+IZS

2,11 2%

PO+IZS

Legenda: CP na KS = civilní připravenost na krizové stavy; BVP = Bezpečnost a veřejný pořádek; PrO = právní ochrana; PO+IZS = požární ochrana a integrovaný záchranný systém

Graf 4 Vnitřní struktura výdajů rozpočtu odvětví „ Bezpečnost státu a právní ochrana“ - srovnání let 2009 a 2012 (v mld Kč, běžné ceny a v %); Zdroj: vlastní zpracování na základě dat [7] Regionální rozložení krytí nákladů „ochranné služby“ realizované HZS

11,4

30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% ZEMċDċLSTVÍ, LESNÍ HOSPODÁěSTVÍ A RYBÁěSTVÍ

Obrana

6,84 7%

CP na KS

4,1

Skuteþnost 2012

Obrana 8,65 7%

Regiony ČR na úrovni institucionalizovaných krajů se vyznačují jistými disproporcemi z hlediska extenzity provedených zásahů JPO - viz kartogram v příloze 1 - ale i z hlediska alokovaných prostředků na krytí nákladů „ochranné služby“ (rozuměno v absolutním vyjádření) - viz kartogram v příloze 2. Oba kartogramy zachycují standardizované hodnoty do intervalu <0;1> vypočtené podle vzorce (1) s využitím stejného škálování a již zběžným pohledem lze vyhodnotit, že tyto disproporce nejsou analogické pro oba dva typy ukazatelů (zásahy JPO a náklady krajských HZS). hrj 

xrj  min j max j  min j

(1)

kde x

hodnota ukazatele, která má být upravena,

r

region,

j

indikátor,

h

standardizovaná hodnota.

Při posouzení tohoto rozložení z hlediska Oatesova decentralizačního teorému lze náklady považovat za cenu čistého veřejného produktu, pro určení rozsahu, tj. „poptávaného množství“ je zapotřebí zvolit vhodné atributy. Jejich zjednodušení pouze na zásahy JPO by znamenalo popření významu preventivní činnosti a připravenosti HZS efektivně řešit mimořádné události a krizové situace. Bylo by možné využít např. souhrnný index bezpečnosti krajů ČR vztažený k období 2003 - 2012 [6], avšak pro vyšší ilustrativnost výsledku bylo rozhodnuto zvolit jako atributy poptávaného množství dílčí ukazatele. Tak byl do kvantifikace poptávaného množství vzat kromě zásahů JPO ještě počet obyvatel regionu (nejvýznamnější chráněné aktivum často spojené rovněž s chráněnými aktivy majetkového typu) a rozloha regionu (s její vazbou na kvalitativní charakteristiky „ochranné služby“ i stanovené operační hodnoty JPO). Nelze přehlédnout, že druhová struktura nákladů HZS není rovnoměrná. Největší položku tvoří osobní náklady [8], bez zajímavosti není ani to, že až od roku 2012 jsou do nákladů 60


začleněny odpisy v režimu změny metody [9], což vede ve svém důsledku ke zvýšení nákladů, aniž by to bylo spojeno s příslušným zvýšením výdajů. V rámci kvantifikace poptávaného množství je třeba zmínit druhovou strukturu zásahů JPO, v nichž např. v roce 2011 téměř 50 % tvořily technické havárie, 20 % požáry, 17 % dopravní nehody, žádný z ostatních sledovaných druhů nedosáhl 10 % [1]. Počet obyvatel a rozloha regionů jsou uvažovány podle stavu vykazovaného ČSÚ k 1. 1. 2013. (Časový nesoulad dat je v těchto případech považován za nepodstatný.) Pro posouzení stavu regionálního rozložení nákladů byla provedena analýza relace nákladů a poptávkových atributů jednotlivě podle krajů. Vedle toho byla vypočtena míra variability hodnocených ukazatelů podle krajů a současně míra korelace nákladů HZS podle krajů s jejich počtem zásahů, počtem obyvatel a rozlohou, jak je prezentováno v tab. 1. Tab. 1 Variabilita poměrových ukazatelů a korelace nákladů s modelovými poptávkovými atributy za rok 2011 (nákl. v tis. Kč) Ukazatel průměr

Náklady na km2

Náklady na obyvatele

Náklady na zásah 69,55

166,65

0,64

variační koeficient

1,93

0,13

0,20

korelační koeficient nákladů a -

rozlohy

počtu obyvatel

počtu zásahů

0,3771

0,9697

0,8326

Zdroj: vlastní výpočet na základě dat [1, 2, 8] Z analýzy vyplývá, že nejvyšší variability je dosaženo v nákladech ve vztahu k zabezpečovanému prostoru, kdy maximální hodnota patří dle očekávání Praze s 1322 tis. Kč.km-2, oproti minimu dosahovanému Jihočeským krajem s 47 tis. Kč.km-2. Podstatně menší variabilitu vykazují náklady na zásah - s maximem 89 tis. Kč/zásah ve Zlínském kraji a minimem 39 tis. Kč/zásah v Moravskoslezském kraji. Velmi nízký variační koeficient vykazují náklady na obyvatele. Zde vyvažuje Praha své „prostorové maximum“ minimální hodnotou 0,78 tis. Kč/obyv., maxima v tomto relativním ukazateli dosahuje Plzeňský kraj s hodnotou 0,78 tis. Kč/obyv. Odlišné úrovni variability poměrových ukazatelů regionálních nákladů a regionálních poptávkových atributů pak odpovídá i míra korelace mezi jednotlivými poptávkovými atributy a náklady. V návaznosti na provedenou analýzu dat byl aplikován model rozpočtu celkových krajských nákladů HZS, a to pomocí tří výše uvedených standardizovaných poptávkových atributů, jejichž součet byl pomocí vztahu (2) převeden na váhy. Pomocí nich byly následně celkové alokované prostředky rozpočteny pro jednotlivé kraje.

vi  hi / hi

(2)

kde vi

váha,

hi

součet standardizovaných hodnot poptávkových atributů.

Model byl aplikován na nákladová data roku 2011 a 2012. Graf 5 ukazuje na rozdíly mezi skutečnými náklady a modelovým propočtem v obou letech. Z prezentovaného grafu 5 lze odvodit, že jako značně nákladově poddimenzované - tj. se značnou ztrátou efektu ve smyslu nedostatku rozsahu čistého veřejného produktu - jsou kraje Středočeský a Moravskoslezský, naopak ztráta efektu opačného charakteru, tedy vyšší ceny toho produktu, vzniká v Praze a krajích Karlovarském a Libereckém. (Toto konstatování má pouze hrubou škálu, detailnější hodnocení závisí na velikosti přípustné odchylky, resp. relativní chyby.) Nicméně bez zajímavosti není např. pozice Zlínského kraje, který se vyznačuje nejvyšším indexem bezpečnosti Ostrava 5. - 6. ledna 2014

[6], přesto je do něj alokováno více prostředků, než odpovídá jeho modelovým poptávkovým atributům. rozdíly: skuteþnost - model 2011

rozdíly: skuteþnost - model 2012

200 000,00 100 000,00 (100 000,00) (200 000,00) (300 000,00) PHA STý Jý

PL KV UL

LI HK PA VY JM OL ZL MS

Graf 5 Rozdíly v alokaci skutečných nákladů a modelem využívajícím váhy odvozené od standardizovaných hodnot poptávkových atributů; Zdroj: vlastní zpracování s využitím dat [8] Závěr Hospodářská politika vlády, která je vtělena v současnosti do řady strategií (jako příklad je možno jmenovat Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 - 2020, která v sobě obsahuje záměr tehdejší vlády dostat do roku 2020 Českou republiku mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa), nezřídka počítá s alokací veřejných zdrojů nad rámec zajišťování čistých veřejných produktů. Potřeba veřejných zdrojů se zvyšuje, na zajištění čistých veřejných produktů se financí nedostává. Pozice, kterou zaujímá financování „ochranné služby“, jehož analýza je předmětem tohoto příspěvku, ukazuje, jako by „stav bezpečnosti“ byl naplněn, a tudíž je možné zdroje přesunout jinam, např. směrem k opatřením zaměřených na zvyšování konkurenceschopnosti. Tento přístup se však jeví jako krátkozraký a v budoucnu se může vymstít. Principy prevence, připravenosti a solidarity je třeba v rámci tohoto čistého veřejného produktu ctít a naplňovat. Bezpečnosti nelze jednorázově „dosáhnout“, je třeba ji zajišťovat. Přitom bezpečnost představuje condicio sine qua non pro rozvoj společnosti. Jsou náklady na „ochrannou službu“ nepřiměřené? Největší položka - osobní náklady (mzdové a příspěvky na sociální a zdravotní pojištění) má být podle schválené systemizace služebních míst příslušníků HZS (9330 osob) a občanských zaměstnanců (970 osob) pro rok 2013 snížena celkem na cca 4,65 mld Kč [12]. Jednoduchým propočtem lze odvodit průměrnou mzdu pracovníků HZS na částku 24 838 Kč měsíčně, což staví tuto skupinu pracovníků na nominální průměrnou mzdu v ČR ve 3. čtvrtletí roku 2013 (24 836 Kč) [3]. S ohledem na kvalifikační strukturu a specifika práce příslušníků nelze tedy hodnotit mzdové relace v HZS jako předimenzované. Analýza regionální alokace finančních zdrojů naproti tomu ukazuje, že v tomto směru existují jisté disproporce, které nemusí mít racionální základ. Této problematice by měla být do budoucna v zájmu zvyšování efektivnosti (hospodárnosti, účelnosti a účinnosti) „ochranné služby“ věnována zvýšená pozornost. Použitá literatura [1]

ČSÚ, Zásahy jednotek požární ochrany (JPO) podle krajů v roce 2011. [online] Dostupné na www: [cit. 29. 11. 2013].

[2]

ČSÚ, Základní geografické údaje krajů k 1. 1. 2013. [online] Dostupné na www: [cit. 29. 11. 2013].

[3]

ČSÚ, Průměrná nominální mzda za 3. čtvrtletí 2013. [online] Dostupné na www: [cit. 28. 12. 2013].

61


[4]

Jackson, P.M.; Brown, C.V.: Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. ISBN 80-86432-09-2.

[5]

Kraftová, I.: Finanční analýza municipální firmy. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-778-2.

[6]

Matěja, Z.; Svoboda, O.: Bezpečnost obyvatelstva v krajích České republiky. Sborník z konference Krizový management 2013. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2013, CD, 10 s. ISBN 978-80-7395-740-7.

[7]

MF ČR, Souhrn výdajů státního rozpočtu podle odvětvového členění rozpočtové skladby za roky 2010-2012. UFIS, SR. [online] Dostupné na www:. [cit. 29. 11. 2013].

[8]

MF ČR, Výkaz zisku a ztráty - jednotlivé KŘ HZS za rok 2011. UFIS, SR. [online] Dostupné na www: [cit. 29. 11. 2013].

[9]

MF ČR, Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 708 - Odpisování dlouhodobého majetku. Finanční zpravodaj 3/2011, str. 66 96. ISSN 0322-9653.

Příloha 1

Příloha 2

[10] MV-GŘ HZS, Statistická ročenka 2006, 2007 a 2012. Ekonomické ukazatele. [online] Dostupné na www: [cit. 29. 11. 2013]. [11] MV-GŘ HZS. Návrhy úsporných opatření v Hasičském záchranném sboru ČR. [online] Dostupné na www: [cit. 29. 11. 2013]. [12] MV ČR, Vláda schválila návrhy systemizace příslušníků policie a hasičů. [online] Dostupné na www: [cit. 10. 12. 2013]. [13] Vláda ČR, Koncepce ochrany obyvatelstva. Praha, 2013. Usnesení vlády ČR ze dne 23. října 2013 c. 805. [14] Zeman, P. a kol.: Česká bezpečnostní terminologie. Brno: Ústav strategických studií Vojenské akademie v Brně, 2002. ISBN b. č.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Metodický postup při odlišném způsobu splnění technických podmínek požární ochrany EDICE SPBI SPEKTRUM

56.


PETR KUýERA RUDOLF KAISER TOMÁŠ PAVLÍK JIěÍ POKORNÝ

METODICKÝ POSTUP PěI ODLIŠNÉM ZPģSOBU SPLNċNÍ TECHNICKÝCH PODMÍNEK POŽÁRNÍ OCHRANY


Petr Kučera, Rudolf Kaiser, Tomáš Pavlík, Jiří Pokorný Tato publikace přichází s konkrétním popisem posouzení požární bezpečnosti pomocí požárního inženýrství, proto se zde objevuje přehled používaných výpočtových postupů, sledujících určení vzniku a rozvoje požáru, stanovení reakce požárně bezpečnostních zařízení či posouzení možného chování osob během evakuace. Nechybí ani popis stanovení návrhových požárních scénářů. Pro snazší porozumění probírané látky jsou zpracovány řešené příklady, které poukazují na praktická uplatnění předem vysvětlených pojmů.

ISBN 978-80-7385-044-9. Rok vydání 2008.

cena 160 Kč


62


Kritická infrastruktura ve zdravotnictví The Critical Infrastructure in the Healthcare Ing. Danuše Kratochvílová, ml. VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava [email protected] Abstrakt Článek se zabývá problematikou kritické infrastruktury ve zdravotnictví. Popisuje současnou situaci v oblasti kritické infrastruktury ve zdravotnictví a definuje podmínky pro stanovení nových odvětvových kritérií pro stanovení prvků kritické infrastruktury v této oblasti. Tyto podmínky jsou stanoveny na základě vazeb na nezastupitelnou roli některých zdravotnických zařízení (nemocnic) při poskytování zdravotní péče obyvatelstvu. V článku jsou navrženy na základě těchto podmínek konkrétní skupiny prvků (vybrané nemocnice) zdravotnické kritické infrastruktury. Klíčová slova Zdravotnictví, kritická infrastruktura, odvětvová kritéria, prvek kritické infrastruktury. Abstract This article deals with problematic of the critical infrastructure in the field of healthcare. It describes the present situation of the critical infrastructure in the field of the healthcare and it suggests new sectoral criteria for determination of the subjects of the critical infrastructure in this field. Those criteria are set on the base in the relation of the irreplaceable function of some medical facilities (hospitals) in the field of the health care delivery to the population. The article suggests also the concrete entities of the critical infrastructure (selected hospitals) in the healthcare on the base of new sectoral criteria. Keywords Healthcare, critical infrastructure, sectoral criteria, critical infrastructure entity. Úvod Jak evropské státy, tak i další státy světa se vždy zabývaly otázkou ochrany důležitých infrastruktur před jejich zničením. V době první a druhé světové války a poválečných obdobích byla tato ochrana zaměřena především na infrastruktury důležité pro obranu státu (tzv. obranná infrastruktura). V pozdějším období se ochrana zaměřila na útoky hackerů v kybernetickém prostoru. 11. září 2001 teroristé skupiny Al-Kaida zaútočili na budovy Světového obchodního centra a Pentagon ve Spojených státech Amerických. K tomuto útoku na civilní cíle byla využita letadla civilních leteckých společností s pasažéry. Další letadlo mělo namířeno na Bílý dům, kam nedoletělo díky vzpouře cestujících. Ten den se změnilo chápání světa v oblasti bezpečnosti. Další teroristické útoky této skupiny se uskutečnily v Madridu, kde se terčem staly vlaky, a v Londýně, kde se cílem staly vlakové soupravy metra a autobus městské hromadné dopravy. Tyto útoky upozornily na potřebu chránit i jinou než obranou infrastrukturu. Tato další životně důležitá infrastruktura dostala jméno kritická. Problematiku kritické infrastruktury řeší jednotlivé státy světa, Evropská unie a také NATO. Česká republika problematiku kritické infrastruktury (KI) řeší krizovým zákonem1, kde jsou stanoveny základní pojmy pro

KI a její ochranu a stanoveny povinnosti orgánů státní správy a samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob. Oblasti a podoblasti KI byly stanoveny usnesením Bezpečnostní rady státu č. 30 z roku 20072, kde je určeno 9 oblastí KI. Jednou z oblastí kritické infrastruktury je zdravotnictví. Pro ochranu života a zdraví lidí jak za normálních podmínek, tak i za mimořádných událostí a krizových situací, je nezbytné, aby byla zachována funkčnost zdravotnictví. Zdravotnictví V oblasti zdravotnictví najdeme velkou škálu činností, jenž mají zabezpečit poskytování zdravotní péče a ochranu veřejného zdraví, které patří mezi základní funkce státu. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, poskytovatele zdravotních služeb v přímé řídící působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém, pro používání biocidních přípravků a uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh [7]. Pro ochranu života a zdraví osob jsou nejvýznamnějším prvkem zdravotnictví především zdravotnické záchranné služby krajů a nemocnice. Nemocnice se připravují na řešení různých mimořádných událostí a krizových situací. V rámci této připravenosti zpracovávají různé plány. A to jak pro svou ochranu, ochranu zaměstnanců, prostor, technologií, pacientů a dalších osob nacházejících se v areálu nemocnice, např. evakuační plán, tak pro zabezpečení poskytování zdravotní péče, např. traumatologický plán, plán krizové připravenosti, pandemický plán nemocnic. Traumatologický plán a evakuační plán zpracovávají všechny nemocnice, jejich zpracování je dáno právními předpisy3 [9]. Zdravotnická zařízení plnící opatření vyplývající z krizového plánu kraje zpracovávají plán krizové připravenosti4 [10]. Kritická infrastruktura Kritickou infrastrukturou chápeme prvek kritické infrastruktury (KI) nebo systém prvků KI, narušení, jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu [8]. Jednoduše řečeno jsou to taková zařízení a služby, které jsou nepostradatelné pro chod státu a životy a zdraví osob. Pro to, abychom věděli, jaké služby a zařízení budou zařazeny do KI, jsou stanovena odvětvová a průřezová kritéria. Průřezovými kritérii je rozuměn soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku KI s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života. Odvětvovými kritérii se rozumí technické nebo provozní hodnoty k určování prvků kritické infrastruktury v konkrétních odvětvích kritické infrastruktury [8]. Průřezová kritéria byla stanovena Ministerstvem vnitra. Odvětvová kritéria stanovila jednotlivá ministerstva a další ústřední správní úřady v oblasti 2 3 4

1

Zákon č. 240 ze dne 28. června 2000, o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).


Usnesení Bezpečnostní rady státu č. 30 ze dne 3. července 2007. Zákon o požární ochraně, zákon o zdravotnických zařízeních. Zákon č. 240 ze dne 28. června 2000, o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 63


jejich působnosti. Průřezová i odvětvová kritéria jsou stanovena usnesením vlády č. 1405. Zdravotnictví a kritická infrastruktura Základním principem řešení problematiky kritické infrastruktury je zajištění fungování klíčových a strategických infrastruktur s cílem zabezpečit ochranu obyvatelstva [5]. Hlavním cílem ochrany obyvatelstva je ochrana života a zdraví osob. Ochrana života a zdraví osob je jedním ze základních úkolů zdravotnické péče. V Komplexní strategii k ochraně kritické infrastruktury6 je uvedeno, že poskytování zdravotní péče je jednou z klíčových oblastí KI. A takto významná oblast KI musí mít stanoveny prvky. Stanovení prvků KI proběhlo dvěma způsoby, a to v závislosti na tom, zda provozovatelem prvku KI je organizační složka státu (OSS) či nikoli. Pokud je provozovatelem prvku KI OSS, byl subjekt určen usnesením vlády, v ostatních případech byl prvek KI určen opatřením obecné povahy. Tyto způsoby určování prvků KI jsou dány krizovým zákonem [8]. V roce 2011 bylo určeno usnesením vlády č. 9347 celkem 102 prvků KI. V oblasti zdravotnictví však není určen jediný prvek KI, neboť ani jedno zdravotnické zařízení nesplnilo průřezová či odvětvová kritéria, na jejichž základě jsou subjekty posuzovány pro jejich navržení na prvky KI. Česká republika V České republice je oblast zdravotnictví rozdělena do 4 podoblastí, a to přednemocniční neodkladná péče, nemocniční péče, ochrana veřejného zdraví a výroba, skladování a distribuce léčiv a zdravotnických prostředků. Pro stanovení prvků v těchto podoblastech bylo zapotřebí stanovit odvětvová kritéria. Odvětvová kritéria stanovená MZd byla stanovena se zohledněním přílohy č. III Směrnice Rady 2008/114/EC [2]. MZd při rozhodování, o tom jaké objekty a zařízení budou zařazeny jako prvky KI, se opíralo o provedení analýzy rizik nezbytných služeb spolu s podmínkami dané krizovým zákonem8 a jeho prováděcími právními předpisy. Dalším hodnotícím kritériem byla dostupnost alternativních řešení a doba narušení dané služby či čas potřebný pro její obnovu. Jako pododvětví splňující tato kritéria byla zvolena zdravotní péče, ochrana veřejného zdraví, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém. Zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém byly vytypovány na základě skutečnosti, že nakládají s osobními údaji osob. Nakládání s osobními údaji se odehrává především v oblasti komunikačních a informačních systémů. Z důvodu zabránění duplicitě údajů nebyla tato oblast dále řešena, neboť odvětví komunikační a informační systémy je v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Ochrana veřejného zdraví byla vyškrtnuta jako potenciální zdroj prvků KI z důvodu nemožnosti předvídat vznik a šíření infekčního či virového onemocnění a není možnost tedy předvídat, kolik osob by bylo ohroženo - to je důvod pro nezařazení krajských hygienických stanic. Pro nezařazení laboratoří byl důvodem fakt, že není možno určit množství patogenu, které by vážně ohrozilo obyvatelstvo. Posledním pododvětvím je zdravotní péče. Zdravotnická zařízení jsou navzájem zastupitelná a z tohoto důvodu byl jako odvětvové 5

6

7

8

Usnesení Vlády České republiky ze dne 22. února 2010 č. 140 ke Komplexní strategii České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury a k Národnímu programu ochrany kritické infrastruktury. Usnesení Vlády České republiky ze dne 22. února 2010 č. 140 ke Komplexní strategii České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury a k Národnímu programu ochrany kritické infrastruktury. Usnesení Vlády České republiky ze dne 14. prosince 2011 č. 934 k určení prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. Zákon č. 240 ze dne 28. června 2000, o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).


kritérium zvolen počet akutních lůžek (2500) ve zdravotnickém zařízení poskytující lůžkovou péči. Od tohoto počtu se totiž odvíjí počet potřebného zdravotnického personálu. [3] Zvolení 2500 akutních lůžek jako odvětvové kritérium není zrovna vhodné. Takovýto počet akutních lůžek nemá ani Fakultní nemocnice v Motole (celkem 1808 akutních lůžek [11]), což je největší nemocnice v České republice. Předpoklad, že každá nemocnice je nahraditelná, naznačuje, že fakultní nemocnice a centra vysoce specializované péče jsou nahraditelné jinými zdravotnickými zařízeními. Taková myšlenka ovšem ani nemůže být správná, neboť fakultní nemocnice jsou lépe vybavené než většina ostatních nemocnic, také mají větší množství oddělení. Vedle léčebné a ošetřovatelské péče je ve fakultních nemocnicích poskytována také příprava a vzdělávání pro lékařské a farmaceutické fakulty, případně další fakulty, střední a vyšší odborné školy. Také poskytují další vzdělávání lékařů, farmaceutů a dalších odborných pracovníků (i nelékařských zdravotnických povolání). Dále je na základě rozhodnutí příslušné komise MZd a uzavřených dohod vykonávána vědeckovýzkumná činnost. Centra vysoce specializované péče jsou vysoce specializovaná a jedinečná zařízení. Pro příklad lze uvést Národní centrum pro izolaci a léčbu vysoce nebezpečných nákaz, které je součástí nemocnice Na Bulovce a je to jediné civilní zařízení svého druhu. Z těchto důvodů je zřejmé, že tato zdravotnická zařízení nejsou nahraditelná. Zahraničí To, že situace v ČR je více než zajímavá, nám dokládá i přístup jiných států světa. Zde jsou pro ilustraci nastíněny přístupy Německé spolkové republiky, Spojených států Amerických a Nizozemského království. V roce 2009 vláda Německé spolkové republiky rozhodla na základě doporučení Ministerstva vnitra o vydání Národní strategie k ochraně kritické infrastruktury. V této strategii byl představen rámec ochrany zdrojů a služeb, které jsou důležité pro stát, ekonomii a společnost. Není zde ale uveden žádný seznam sektorů, rozdělení je pouze mezi technickou infrastrukturou a infrastrukturou společensky-ekonomických služeb. Spolková vláda a federativní vlády se shodly na jednotné klasifikaci sektorů. Navíc na federální úrovni jednotné struktuře podoblastí sektorů. [1] Sektor KI ve zdravotnictví je v Německu rozdělen na tři podoblasti: zdravotnické služby, léky, léčiva a vakcíny a laboratoře. V každé této podoblasti jsou zvoleny prvky KI. Důvodem pro zařazení těchto podoblastí do KI je důvod, že služby spojené se zdravotnictvím musí být zajištěny i v době krizových situací. Zařízení poskytující zdravotní péči, např. nemocnice, jsou připraveny na extrémní situace pouze v omezené míře, ačkoliv právě v extrémních případech se očekává od těchto zařízení podání mimořádného výkonu. Pokud zdravotnická zařízení nemají adekvátní ochranu, může to mít přímý dopad na poskytování zdravotní péče a ohrožení života lidí. To je důvodem, proč se musí zdravotnická zařízení připravit na nejhorší možnou mimořádnou událost a přijmout vhodná opatření. [1] Svou kritickou infrastrukturu mají i Spojené státy Americké. Základní ustanovení a požadavky na ochranu KI jsou stanoveny Strategickou směrnicí prezidenta PPD-21: Bezpečnost kritické infrastruktury a její odolnost. Zde je stanoveno 16 sektorů KI. Jedním ze sektorů je i zdravotní péče a státní zdravotnictví. Sektor zdravotní péče a státního zdravotnictví je vnímán jako velice důležitý a je stanoveno, že na jeho ochraně má spolupracovat soukromý sektor se sektorem státním. Vytvořen je i specifický plán sektoru. Prvky KI tvoří také vytypované nemocnice. [4] Nizozemí vydalo v roce 2005 dokument Ochrana kritické infrastruktury. V roce 2010 byl vydán dokument Národní bezpečnost, která zahrnuje analýzu kvality ochrany KI. KI v Nizozemí je rozdělena na 12 sektorů, které mají 31 základních produktů a služeb. Jedním ze sektorů je i zdravotnictví, které je 64


[2]

Council Directive 2008/114/EC of 8 December 2008 on the identification and designation of European critical infrastructures and the assessment of the need to improve their protection (Text with EEA relevance) [Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Text s významem pro EHP)].

[3]

KOLEKTIV AUTORŮ: Ochrana kritické infrastruktury, vydala: Česká asociace bezpečnostních manažerů, vytiskla: tiskárna AMOS repro, spol. s. r. o., Praha 2011. ISBN 978-80260-1215-3.

[4]

Presidential Policy Directive/PPD-21: Critical Infrastructure Security and Resilience [online], Washington [cit. 15. 1. 2013]. Dostupné z: (Strategická směrnice prezidenta/PPD-21: Bezpečnost kritické infrastruktury a její odolnost).

Závěr

[5]

Z článku je patrné, že v České republice chybí v oblasti zdravotnictví určené prvky kritické infrastruktury, a to zejména v rámci poskytovatelů lůžkové péče. Pádným důvodem pro jejich určení je to, že vybraní poskytovatelé lůžkové péče jsou hlavní oporou při poskytování zdravotní péče obyvatelstvu za mimořádných událostí a krizových situací.

Usnesení Vlády České republiky ze dne 22. února 2010 č. 140 ke Komplexní strategii České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury a k Národnímu programu ochrany kritické infrastruktury.

[6]

Webový portál Vlády Nizozemského království [online]. [cit. 15. 1. 2013]. Dostupné z: .

[7]

Zákon č. 2 ze dne 8. ledna 1969 o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.

[8]

Zákon č. 240 ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

[9]

Smetana, M; Kratochvílová, D. ml.; Kratochvílová, D.: Havarijní plánování. Brno: Computer Press, 2010, ISBN 978-80-251-2989-0 - součástí publikace je i část věnovaná traumatologickému plánování.

rozděleno na nouzovou a nemocniční péči, léky a léčiva, vakcíny. Vytypované nemocnice jsou prvky KI. [6] Návrh odvětvových kritérií Poskytování zdravotní péče je pro obyvatelstvo nezbytně nutné a tato činnost musí být zajištěna při jakékoli mimořádné události či krizové situaci. Z tohoto důvodu je zapotřebí mít nastavena odvětvová kritéria tak, aby tato kritéria splnila nejvýznamnější zdravotnická zařízení (nemocnice) v České republice. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné změnit současná odvětvová kritéria. Navrhuji nová odvětvová kritéria: • Víceoborové zaměření - z důvodu komplexnějšího poskytování zdravotní péče a měla by mít. • Čtyři a více oddělení lůžkové zdravotní péče, kde je doporučená spádová oblast minimálně 500 000 obyvatel. • Centra vysoce specializovaná péče - provádění specializovaných chirurgických zákroků nebo léčení závažných onemocnění, např. vysoce nebezpečných nákaz.

Kritéria, která navrhlo Ministerstvo zdravotnictví, nejsou nastavena optimálně a nelze podle nich určit jedinou nemocnici jako prvek KI. Z tohoto důvodu je zapotřebí tato kritéria přehodnotit a změnit. Jako prvky KI by pak mohly být stanoveny především fakultní nemocnice pro jejich víceoborové zaměření a navíc pro jejich podíl na vzdělávání zdravotnického personálu a vědecké činnosti a také centra vysoce specializované péče pro jejich jedinečnost. Použitá literatura [1]

BUNDESMINISTERIUM DES INNERN. National strategy for Critical Infrastructure Protection [online], Berlín, 2009, [cit. 15. 1. 2013] Dostupné z: < http://www.kritis.bund.de/ SubSites/Kritis/EN/introduction/sectors/sectors_node.html> (Ministerstvo vnitra Federativní republiky Německo. Národní strategie pro ochranu kritické infrastruktury).

[10] Smetana, M; Kratochvílová, D. ml.; Kratochvílová, D.: Krizové plánování. 1. vydání. Ostrava: SPBI, 2012. ISBN 978-80-7385-121-7. [11] Fakultní nemocnice v Motele. Výroční zpráva 2012 [online]. Praha, 2013, 89 s. [cit. 3. ledna 2014]. Dostupné z: http:// www.fnmotol.cz/_sys_/FileStorage/download/1/721/vyrocnizprava-2012-fn-motol.pdf.


17.


PETR BEBýÁK

POŽÁRNċ BEZPEýNOSTNÍ ZAěÍZENÍ

Požárně bezpečnostní zařízení Petr Bebčák Předkládaná publikace seznamuje odbornou veřejnost s filozofií vybavování objektů požárně bezpečnostními zařízeními a jejich logickými návaznostmi. Cílem této publikace je postihnout základní informace o požárně bezpečnostních zařízeních a metodách při vybavování objektů těmito zařízeními. Celá publikace je zaměřena na vysvětlení zjednodušených postupů při vybavování objektů požárně bezpečnostním zařízením a metodikou těchto projekčních zásad. V současné době není v ČR jednotná metodika pro postup při projektování a řešení logických návazností požárně bezpečnostních systémů zejména elektrické požární signalizace, stabilního hasicího zařízení a zařízení pro odvod tepla a kouře. Publikace tedy vysvětluje široké veřejnosti pracovníků v oblasti požární ochrany základní postupy a filozofii při řešení požární bezpečnosti staveb v návaznosti na vybavování objektů požárně bezpečnostním zařízením.

ISBN 80-86634-34-5. Rok vydání 2004

cena 160 Kč



65


Připravenost na mimořádné události s úmrtím velkého počtu osob Emergency Preparedness for Mass Fatality Ing. Danuše Kratochvílová, ml. Ing. Antonín Krömer Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40, 700 30 Ostrava - Zábřeh [email protected], [email protected] Abstrakt Příspěvek pojednává o způsobech řešení mimořádné události nebo krizové situace, při které dojde k úmrtí velkého počtu osob. Zaměřen je především na postupy orgánů krizového řízení a složek integrovaného záchranného systému (IZS) za takovéto události, nakládání s lidskými pozůstatky a způsobech pohřbení. Příspěvek se zabývá také postupy v zahraničí. Část příspěvku tvoří informace o plánu konkrétní činnosti Havarijního plánu Moravskoslezského kraje, kterým je Plán opatření při hromadném úmrtí osob. Klíčová slova Lidské pozůstatky, havarijní plán, hromadné úmrtí, mimořádná událost. Abstract The article deals about solving ways of the emergency and crisis situations during that get to mass fatality. It is focused on the method of operation of the crisis authority and integrated rescue system during these event, treatment with deceased and ways of bury. The article deals also about these problems abroad. The part of the article it consists the information about a plan of the particular activity of the Emergency plan of the MoravianSilesian Region. This plan is the Plan of Mass Fatality Arrangements. Keywords Deceased, emergency plan, mass fatality, emergency. Úvod Existuje mnoho typů mimořádných událostí nebo krizových situací (MU), kdy počet zemřelých může přesahovat standardní kapacity potřebné pro jejich identifikaci a zacházení s nimi včetně pohřbení. Mohou to být události přírodní, jako např. povodně, zemětřesení, epidemie, tak antropogenní, např. nehody spojené s přepravou nebezpečných látek, jaderné havárie, požáry, teroristické útoky. V této souvislosti nelze opomenout ani davové jevy a vojenské operace. Z moderní doby je ze světa známo mnoho velkých MU s rozměry katastrofy, při kterých počet úmrtí přesáhl i několik desítek tisíc, např. USA při teroristickém útoku na World Trade Center v roce 2001 (2996 mrtvých [2]) a hurikánu Katrina z roku 2005 (1836 mrtvých [3]), Indonésie (minimálně 130 736 mrtvých [5]), Srí Lanka (35 322 mrtvých [5]), Indie (minimálně 12 405 mrtvých [5]) a Thajsko (minimálně 5 950 mrtvých [5]) při vlně tsunami v roce 2004. Dalšími příklady jsou zemětřesení s tsunami a následnou jadernou havárií elektrárny Fukušima v Japonsku v roce 2011 či nejnovější katastrofa - tajfun na Filipínách, obě události s mnoha tisíci mrtvých. Katastrofy podobných rozměrů se České republice naštěstí vyhýbají, ovšem jejich výskyt u nás nelze vyloučit. Za MU s větším množstvím mrtvých osob je nezbytně nutné koordinovat postupy všech dotčených orgánů státní správy a samosprávy, právnických osob a podnikajících fyzických osob, které se podílejí na řešení této MU. Nejvíce zapojené budou Ostrava 5. - 6. ledna 2014

subjekty aktivní v pohřebních službách, avšak i jejich služby jsou omezeny počtem mrtvých, o které jsou schopni se postarat. Omezen je i počet lidských pozůstatků, které zvládnou krematoria za den spálit, nebo která budou řádně pohřbena. Při větším počtu mrtvých osob je problém s jejich řádným uložením. Vysoká četnost (100 a více) ztrát na lidských životech při MU již předpokládá improvizované dočasné uložení zemřelých [11]. Vznikem MU s hromadným úmrtím vznikne zcela určitě velký problém a je třeba se na takovéto situace připravit formou zpracování plánovací dokumentace. Připravenost na MU s hromadným úmrtím osob v zahraničí Vyspělé státy v rámci připravenosti na MU spojené s velkým počtem mrtvých osob zpracovávají plány pro hromadné úmrtí osob. Výborná připravenost na hromadné úmrtí osob je zvláště v USA a ve Velké Británii. V USA připravenost na MU řeší Federální agentura pro připravenost na mimořádné události (FEMA). Tato agentura nejenom že zpracovává plány na řešení MU, ale také metodicky vede jednotlivé státy USA v souvislosti s řešením MU. Jednou ze situací, kterou se FEMA zabývá, je i hromadné úmrtí osob. V souvislosti s tím mají zřízen přímo management hromadného úmrtí, který řeší připravenost USA a jednotlivých států USA na tuto situaci. FEMA zpracovává na federální úrovni plán pro řešení hromadného úmrtí osob a pro jednotlivé státy prezentuje představu připravenosti na tuto událost. Jedním z opatření, která jsou pro zvládání této situace důležitá, je zbudování dočasných márnic. Ve své prezentaci pro jednotlivé státy uvádí i schéma rozdělení prostoru provizorní márnice. Dalším velice významným krokem pro zvládnutí situace je zřízení centra pro pomoc rodinám. Centrum je určeno všem osobám, jejichž rodiny byly MU dotčeny, zde čekají na oznámení nálezu jejich příbuzných, a to jak živých, tak mrtvých. V souvislosti s choulostivými informacemi, které jsou rodinám poskytovány, je i centrum členěno. Zřízeno mají místo pro odběr vzorků od rodinných příslušníků, místnosti pro sdělování důvěrných informací i koutek pro poskytování psychické a duchovní pomoci. [6] Ve Velké Británii je koordinací je pověřen Úřad vlády. Úřad vlády zpracovává příručku pro řešení MU s úmrtím osob. [7] Plán pro hromadné úmrtí osob zpracovávají jednotlivé samosprávní celky. Londýnský plán pro hromadné úmrtí osob stanovuje pravomoci subjektům (např. koronerům, metropolitní policii, dočasným márnicím) při řešení MU. Řešeny jsou i náklady za řešení MU, náboženské a kulturní záležitosti, dobrovolníci a další. Významnou část plánu tvoří také aktivace plánu, mezinárodní rozměry, komunikace a strategie vůči médiím, bezpečnostní a zdravotní opatření. Při konání olympijských a paralympijských her byla součástí plánu i kapitola věnovaná opatřením při hromadném úmrtí osob v souvislosti s konáním těchto her. [8] Plánování v České republice Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech a krizových situacích. K plnění těchto úkolů zpracovávají hasičské záchranné sbory (HZS) krajů havarijní plán (HP) kraje, krizový plán (KP) kraje a KP obcí s rozšířenou působností. Povinnost zpracovávat HP kraje je dána zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinnost zpracovávat KP je dána zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých 66


zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Struktura a obsah HP kraje jsou stanoveny vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb., struktura a obsah KP jsou dány nařízením vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dle stanovené struktury a obsahu se v těchto plánech nevyskytuje část, která by řešila problematiku MU s hromadným úmrtím osob. K částečně využitelné dokumentaci pro řešení MU s hromadným úmrtím osob lze řadit následující dokumenty. Výborem pro civilní nouzovou připravenost byla schválena typová činnost složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu - STČ 09/ IZS Typová činnost složek IZS při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí, ve které jsou řešeny úkoly a postupy složek IZS. Typová činnost obsahuje i situační plánek místa hromadné havárie, schéma třídící metody START (Snadné Třídění A Rychlá Terapie). Stanoveny jsou také úkoly operačních středisek složek IZS a popsáno informační centrum. Pomocí metody check list jsou stanoveny úkoly a postupy velitele zásahu. Zpracována je i další typová činnost - STČ 04/IZS Typová činnost složek IZS při společném zásahu „Letecká nehoda“. Zde jsou řešeny postupy a úkoly složek IZS v souvislosti s leteckou nehodou. Při této nehodě se počítá s velkým počtem mrtvých osob. [9] Pro MU spojenou s hromadným úmrtí osob schválil Výbor Společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS metodiku s názvem Postupy a činnost soudního lékařství při mimořádné události s výskytem velkého počtu zemřelých. V této metodice je mimo jiné stanoveno jak zacházet s těly zemřelých na místě hromadné nehody a také povinnost soudního lékaře posoudit vhodnost prostoru, který se bude využívat pro dočasné ukládání těl. Metodika se zabývá také způsobem uložení osob zemřelých při MU. [10] Opatření při úmrtí osob jsou řešena ve vnějších havarijních plánech zpracovávaných pro únik nebezpečných látek z objektů nebo zařízení nakládajících s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky a pro jaderná zařízení nebo pracoviště III. a IV. kategorie. Tyto plány ovšem řeší opatření pouze v souvislosti s únikem nebezpečné látky či radiace a na území stanoveném zónou havarijního plánování. Tato opatření nelze vhodně aplikovat na jiné území a v souvislosti s jinou MU. Plán opatření při hromadném úmrtí osob Z výše uvedeného vyplývá, že v plánovací dokumentaci absentuje plán, který by komplexně řešil problematiku hromadných úmrtí osob při jakémkoliv typu MU. Jako vhodná platforma by se jevil HP kraje či KP kraje či obce s rozšířenou působností, ovšem zde není právním předpisem takovýto plán zařazen. HP kraje je dělen do tří částí: informační část, operativní část a plány konkrétních činností (PKČ). PKČ rozpracovávají konkrétní úkoly realizované při ochraně obyvatelstva, např. varování obyvatelstva, evakuace obyvatelstva, nouzové přežití obyvatelstva, traumatologický plán, plán hygienických a protiepidemických opatření. Toto je logicky část plánovací dokumentace, kde řešení problematiky hromadných úmrtí osob patří. HZS Moravskoslezského kraje zpracoval nad rámec vyhláškou stanovených PKČ čtyři další plány, z nichž jeden je Plán opatření při hromadném úmrtí osob. Zařazení všech těchto čtyř plánů nad rámec vyhlášky bylo projednáno na zasedání Bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje. Plán opatření při hromadném úmrtí osob podává stručně informace o úkolech a postupech, které budou prováděny v souvislosti s MU s větším množstvím mrtvých osob. Plán opatření při hromadném úmrtí oso je v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších Ostrava 5. - 6. ledna 2014

předpisů, a zákonem č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, se zákony týkající se problematiky havarijní připravenosti a krizového řízení, tedy zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dalším zákonem majícím svou působnost za této situace je i zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Plán opatření při hromadném úmrtí osob zpracovává postupy a úkoly složek IZS při vyhledávání a třídění osob. Další činností, která musí být vykonaná, je identifikace mrtvých osob. Součástí plánu je informace o zacházení s lidskými pozůstatky. Lidskými pozůstatky rozumíme „mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení, pokud nejsou za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem použity pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům a zpopelněny ve spalovně poskytovatele zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu“ [1]. Podstatným je fakt, že „s lidskými pozůstatky musí být zacházeno důstojně a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného pořádku“ [1]. Poznámka autorů: V souvislosti s tímto je vhodné se zmínit o velice časté terminologické nepřesnosti, které se dopouštějí média, když informují o události, při které se nějakým způsobem manipuluje s mrtvým lidským tělem. Média často používají termín „lidské ostatky“. Ovšem „lidské ostatky“ jsou „lidské pozůstatky po pohřbení“ [1]. Termín lidské ostatky se správně používá v souvislosti např. s vykopávkami či exhumací pohřbeného lidského těla. Tedy správný termín v souvislosti s MU je „lidské pozůstatky“, protože jde o mrtvé lidské tělo před pohřbením. Nejvýznamnější částí plánu je stanovení způsobu pohřbení a zařízení pro provizorní umístění mrtvých osob. Plán obsahuje také dokumenty, které se zpracovávají v souvislosti s nakládáním s lidskými pozůstatky. Uvedeny jsou druhy přepravních prostředků potřebných pro převoz lidských pozůstatků i práva a povinnosti v souvislosti s nakládáním s lidskými pozůstatky. Při MU spojených s hromadným úmrtím osob budou pro uložení zemřelých využita jak standardní místa uložení lidských pozůstatků, tak i nestandardní. Standardními místy jsou chladírny pro zemřelé u provozovatelů pohřebních služeb, krematorií, prosektur, patologická oddělení a márnice zdravotnických zařízení a speciálních pracovišť. Nestandardními místy jsou např. chladírny v chladírenských provozech, jiné místnosti s trvale nízkou teplotou, chráněné venkovní prostory (za mrazivého počasí). Tato nestandardní místa se nazývají prozatímní márnice a jejich použití musí být schváleno orgánem hygienické služby. Splňovat musí veškerá profylaktická opatření a etický kodex pro nakládání se zemřelými. Samostatnou část plánu tvoří příloha, kde je uveden přehled piteven a nemocničních márnic na území Moravskoslezského kraje. V Plánu opatření při hromadném úmrtí osob jsou rovněž připraveny karty opatření pro zřízení prozatímních márnic a pro transport a pohřbení zemřelých. Karty opatření uvádí osoby odpovědné za schválení/nařízení opatření, subjekty odpovědné za organizaci a provedení tohoto opatření, síly a prostředky a věcné zdroje, které budou v souvislosti s opatřením využity a především činnosti, které budou provedeny a subjekty, které za jejich vykonání zodpovídají a které je provádějí. Na území Moravskoslezského kraje si také město Třinec zpracovalo Plán opatření při hromadném úmrtí osob ve správním obvodu města Třinec. V tomto plánu je stanovena odpovědnost za nařízení příslušných opatření a postupy souvisejí s hromadným úmrtím osob.

67


Závěr

[5]

Přírodní katastrofy a environmentální hazardy: multimediální výuková příručka. Přírodní katastrofy a environmentální hazardy [online]. 2005 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http:// www.sci.muni.cz/~herber/tsunami2004.htm.

[6]

Federal Emergency Management Agency. FEMA [online]. [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.fema.gov/.

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [12] v kapitole „Základní úkoly pro realizaci stanovených priorit ochrany obyvatelstva“ uvádí úkol „Přizpůsobit systém havarijního plánování výsledkům analýzy hrozeb pro Českou republiku a modernímu pojetí řešení mimořádných událostí a krizových situací.“ Bylo by vhodné v rámci plnění tohoto úkolu zařadit „Plán opatření při hromadném úmrtí osob“ jako povinnou součást HP kraje.

[7]

Government of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland. GOV.UK: Cabinet Office [online]. [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: https://www.gov.uk/ government/organisations/cabinet-office.

[8]

LONDON.GOV.UK. London.gov.uk: Preparing London [online]. [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.london. gov.uk/mayor-assembly/mayor/london-resilience/preparinglondon.

Použitá literatura

[9]

Hasičský záchranný sbor České republiky. Hasičský záchranný sbor České republiky [online]. [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: www.hzscr.cz.

Plán opatření při hromadném úmrtí osob byl zpracován a zařazen do HP Moravskoslezského kraje z důvodu potřeby řešení MU spojených s úmrtím většího počtu osob. Plán podává stručné informace o úkolech a postupech, které budou v těchto případech prováděny.

[1]

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů.

[2]

Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Wikipedie [online]. 2001, 27. 11. 2013 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http:// cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bti_teroristick%C3 %BDch_%C3%BAtok%C5%AF_z_11._z%C3%A1%C5 %99%C3%AD.

[3]

ČT: ČT 24. Česká televize [online]. 2005, 29. 8. 2010 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ ct24/svet/99701-hurikan-katrina-new-orleans-pod-vodou-atemer-2000-mrtvych/.

[11] Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Havarijní plán Moravskoslezského kraje. Ostrava 2008.

Britské listy. Britské listy [online]. 2005, 7. 7. 2005 [cit. 201312-18]. Dostupné z: http://blisty.cz/art/24029.html.

[12] Usnesení vlády ze dne 23. října 2013 č. 805, Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.

[4]

[10] Sokol, M.; Pilin, A.; Bendl, P.: Postupy a činnost soudního lékařství při mimořádné události s výskytem velkého počtu zemřelých osob. In: Ústřední vojenská nemocnice [online]. 2008 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www. uvn.cz/index.php?option=com_docman&task=doc_ view&gid=291&tmpl=component&format=raw&Itemid =761&lang=cs.


77.


PAVEL RYBÁě

SPRINKLEROVÁ ZAěÍZENÍ

Sprinklerová zařízení Pavel Rybář Publikace má za účel vysvětlit principy moderní sprinklerové ochrany jako nejúčinnějšího opatření v ochraně majetku a osob. Zachycuje historický vývoj, seznamuje s komponentní skladbou sprinklerových zařízení, principy jejich návrhu a s některými aplikačními oblastmi, kde nachází sprinklerová ochrana uplatnění nejen v současnosti, ale z důvodu ekologické nekonfliktnosti i v delším časovém horizontu. Zvláštní pozornost je věnovaná problematice trvalé provozuschopnosti a účinnosti, která zásadním způsobem ovlivňuje přínosy a očekávání od sprinklerové ochrany. S tím souvisí i systémy kvality, které jsou implementované v EU a jsou příkladem pro jejich zavedení v ČR. Publikace přináší množství informací o významu sprinklerové ochrany pro požární prevenci a jejím celosvětovém vzestupném trendu rozšiřování. ISBN 978-80-7385-106-4. Rok vydání 2011.

cena 140 Kč



68


Finanční zabezpečení krizových opatření obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji Financial Security of Emergency Measures of Municipalities with Extended Powers in South Bohemian Region Ing. Aleš Kudlák Město Písek Velké náměstí 114/3, 397 19 Písek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta Jírovcova 24/1347, 370 04 České Budějovice [email protected] Abstrakt Již tři roky je v platnosti novela krizového zákona, který v jednom ze svých schválených ustanovení ukládá krajům a obcím povinnost ve svém rozpočtu na příslušný kalendářní rok vyčleňovat určitý objem finančních prostředků k zajištění přípravy na krizové situace, účelovou rezervu na její řešení a odstraňování jejích následků. V rámci těchto opatření je třeba v krajích, obcích a městech mimo jiné rozpočtovat a finančně zabezpečit také oblast krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Diskusní příspěvek bude zaměřen na plánování finančních prostředků výdajové části rozpočtů obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji, a to v letech 2011 až 2013. Klíčová slova Finanční prostředky, finanční rezerva, krizová opatření, krizová situace, krizové řízení, ochrana obyvatelstva, rozpočet obce, starosta obce, výdaje. Abstract The amendment of Crisis Act has been effective for three years. One part of this amendment imposes to Regions and Municipalities an obligation to set aside a certain amount of financial means to ensure preparation for crisis situations, targeted provision for its solution and removal of consequences in their budgets for the calendar year. Within these measures, it is necessary to secure financially the area of crisis management and protection of population and towns. Discussion will focus on planning funds expenditure budgets of municipalities with extended powers in South Bohemia in 2011 - 2013. Keywords Funds, financial reserve, emergency measures, crisis situation, crisis management, protection of population, municipal budget, mayor, financial expenses. Úvod Již více jak tři roky je v platnosti novela krizového zákona, který v jednom ze svých nově schválených ustanovení ukládá ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům ve svých kapitolách, krajům a obcím ve svém rozpočtu povinnost vyčleňovat určitý objem finančních prostředků k zajištění přípravy na krizové situace, účelovou rezervu na její řešení a odstraňování následků, a to na příslušný kalendářní rok. Současná ekonomická situace v České republice se nevyvíjí nijak příznivě, a tak i politici a ekonomové v územních samosprávných celcích se snaží co nejvíce omezit výdajovou část svých rozpočtů. Rozpočty se stávají tzv. napjaté a nejsou schopné občanům současnými finančními prostředky plnohodnotně zajistit služby, práce či jiné aktivity, na které byli v minulých létech zvyklí. Bohužel oblast ochrany obyvatelstva a krizového řízení v mnoha městech a obcích je dlouhodobě vyhodnocována jako sekundární, není jí věnováno Ostrava 5. - 6. ledna 2014

tolik pozornosti a většinou nastalý nepříznivý stav na jejich území se hodnotí heslem: „Až se to stane, tak někde finanční prostředky nebo jiné zdroje najdeme.“ Tento příspěvek, který navazuje na články Kudláka a Horáka [1, 2, 3] chce poukázat na to, že v mnoha městech či obcích je přístup nejednotný. Finanční prostředky ve výdajové části rozpočtů měst jsou rozloženy do různých kapitol jejich správců. Není přihlíženo, ač byly vyhotoveny a schváleny krizové plány obcí s rozšířenou působností, k počtu mimořádných událostí nebo krizových situací, které mohou vzniknout na jejich správním území apod. Na základě dlouhodobých zkušeností a veřejně dostupných informací byl u obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji proveden jednoduchý průzkum v oblasti finančního zabezpečení krizových opatření. Stanovení podmínek pro provedení jednoduchého rozboru Jak již bylo uvedeno, průzkum finančního zabezpečení krizových opatření byl zaměřen na obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. U těchto samosprávných územních celků se dlouhodobě předpokládá, že jejich rozpočty budou mít ve výdajové části schválené finanční prostředky na prevenci, přípravu, řešení a odstraňování následků krizové situace. V rámci prováděného rozboru bylo stanoveno několik kritérií, a to: - hodnotit a porovnávat obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji; - vyhodnotit výdajové části rozpočtů v kalendářním roce 2011 až 2013;

vybraných

měst

- věnovat se výdajové části rozpočtů měst, které byly schváleny pro daný kalendářní rok jako první (obvykle v prosinci předešlého účetního roku); - vyhledat schválené finanční zdroje na prevenci, přípravu, řešení a odstraňování následků po krizové situaci; - věnovat se kapitolám, ze kterých jsou financovány: • správa majetku města (týkající se ochrany obyvatelstva nebo předcházení a omezování vzniku mimořádné události); • vybraná část životního prostředí (vodní díla, protipovodňová opatření, digitální povodňové plány, environmentální výchova a osvěta apod.); • územní plánování se zaměřením na zpracování územně analytických podkladů (životní prostředí, doprava, ochrana obyvatelstva apod.); • ochrana obyvatelstva (např. uhrazení rozesílání hromadných SMS zpráv, zabezpečení činnosti jednotného systému varování a vyrozumění a úkrytového fondu, vzdělávání obyvatel a další); • zajištění řešení krizové situace (analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizace a kontrola činností, včetně zabezpečení připravenosti k obraně státu apod.); • pracoviště krizového řízení (technické vybavení, pořizování informačních a komunikačních prostředků, příprava orgánů krizového řízení apod.); • požární ochrana (např. zabezpečení akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů); • oprava majetku města, a to prostřednictvím sbírek, fondů, dotací, grantů, transferů, darů apod.; - vyhodnotit sledované celkové výdaje v procentuálním vyjádření. 69

Popis výpočtů z jednotlivých kapitol a paragrafů ve správě odborů, popř. oddělení vybraných obcí

Kalendářní rok 2011 (částky v tisících Kč)

2012 (částky v tisících Kč)


871

2 800

2 005

Procent z rozpočtu města

0,66 %

1,95 %

0,92 %

CELKEM všechny kapitoly

1 238

2 737

1 463


0,94 %

1,91 %

0,67 %


0

0

0


0,0 %

0,0 %

0,0 %


500

896

500


??

??

??

CELKEM rozpočet města všechna období

2 609

6 433

3 968

Obnova

Řešení

Příprava

Prevence


50

0

164 281

7 000


??

??

??

4 159

177 967

822

Procento z rozpočtu města za všechna období

0,19 %

8,41 %

0,42 %

Schválené výdaje na příslušný kalendářní rok

2 123 898

2 116 838

1 951 542

Obnova

0, 003 %


Zdroj: Schválený návrh rozpočtu města České Budějovice [7, 8, 9,] a autor. Město Český Krumlov Tab. 3 Finanční zabezpečení krizových opatření města Český Krumlov Období

Období

Tab. 1 Finanční zabezpečení krizových opatření města Blatná

111 0,005 %

Prevence

Město Blatná


3 0,0001 %

Příprava

Díky omezené délce příspěvku, kterou pořadatel stanovil, sestavené tabulky 1 až 17 a hodnotící obrázek 1 a 2 budou vyjádřeny ve velice zkrácené či omezené formě.

CELKEM všechny kapitoly CELKEM všechny kapitoly

Řešení

Zpracované informace byly čerpány z internetových stránek vybraných měst, prostřednictvím osobní, telefonické a e-mailové komunikace. Rozpočty měst byly zpracované v mnoha případech v operačním systému Windows v prostředí Microsoft Office Excel. Přehlednost rozpočtů byla různorodá. Někteří správci (především vedoucí odborů, popř. tajemníci úřadů) mají své kapitoly označení jednoduchým číslem (např. 1 až 42), další pak trojmístným číslem (např. 101 nebo 702) a někteří jsou označeni pouze svým názvem dle organizačního řádu městského úřadu.

Obnova

Zjištěné výsledky

Řešení







1 523

1 700

1 095


0,40 %

0,63 %

0,42 %


52

35

25


0,01 %

0,01 %

0,01 %


20

20

20


0,005 %

0,007 %

0,008 %


??

??

??


??

??

??

1 595

1 725

1 140


1,98 %

4,48 %

1,83 %



131 614

143 625

217 037


0,42 %

0,64 %

0,44 %


379 566

268 726

261 349

Zdroj: Schválený rozpočet města [4, 5, 6] a autor.

Zdroj: Rozpočet města Český Krumlov [10, 11, 12] a autor.

Tab. 2 Finanční zabezpečení krizových opatření města České Budějovice

Město Dačice





3 590

169 577

7 550


0,17 %

8,01 %

0,39 %


566

8 279

620


0,03 %

0,39 %

0,03 %


Tab. 4 Finanční zabezpečení krizových opatření města Dačice Období

Kalendářní rok

Prevence


Příprava

Příprava

Prevence

Období

Město České Budějovice






2 321,40

2 574

2 569,50


1,37 %

1,83 %

1,71 %


442

446

455


0,26 %

0,32 %

0,30 %

70

250

205


0,14 %

0,18 %

0,14 %


300

300

306

??

??

??


3 308,40

3 570

3 535,50


1,95 %

2,53 %

2,35 %


169 647

140 882

150 279

Obnova


CELKEM všechny kapitoly Procent z rozpočtu města

0

100

100

0,0 %

0,07 %

0,07 %


??

??

??


??

??

??

2 337

1 377

1 551


1,31 %

0,97 %

1,11 %


178 776

142 401

139 612

Obnova

245

Řešení


Řešení



Zdroj: Rozpočet Města Kaplice [19, 20, 21] a autor. Zdroj: Rozpočet města Dačic [13, 14, 15] a autor.

Město Milevsko

Město Jindřichův Hradec

Kalendářní rok






3 520

1 345

290


2,33 %

0,99 %

0,22 %


367

262

370


0,24 %

0,19 %

0,28 %


0

100

100

0,0 %

0,07 %

0,08 %

640

??

??

??

??

??

4 527

1 707

760



735

955

6 155


0,12 %

0,21 %

1,29 %


460

460

460


0,07 %

0,10 %

0,10 %


100

50

100

0,02 %

0,01 %

0,02 %


??

??

??


??

??

??


1 205

1 465

6 715


3,00 %

1,26 %

0,57 %


0,19 %

0,33 %

1,40 %


151 124

135 483

132 534


320 462

445 036

478 781


Zdroj: Rozpočet příjmů a výdajů města Jindřichův Hradec [16, 17, 18] a autor.

Příprava Řešení

Příprava Řešení Obnova


Prevence


Prevence


Obnova

Období


Období

Tab. 7 Finanční zabezpečení krizových opatření města Milevsko

Tab. 5 Finanční zabezpečení krizových opatření města Jindřichův Hradec

Tab. 8 Finanční zabezpečení krizových opatření města Písek



1 350

945

800


0,76 %


987


0,55 %


0,66 % 332 0,23 %

0,57 %

Období Prevence


Příprava


651 0,47 %


Město Písek

Řešení

Období Prevence Příprava



Zdroj: Rozpočet Města Milevska [22, 23, 24] a autor.

Město Kaplice Tab. 6 Finanční zabezpečení krizových opatření města Kaplice







10 773

14 741

30 437


1,42 %

2,13 %

4,05 %


2 159

3 060

3 054


0,28 %

0,44 %

0,41 %


638

670

670

0,08 %

0,1 %

0,09 %


71

CELKEM všechny kapitoly Procent z rozpočtu města

6 000

6 000

5 000

??

??

??

Obnova

Obnova



??

??

??


??

??

??

650

1 350

702


13 570

18 471

39 161



1,79 %

2,67 %

5,21 %


0,33 %

1,2 %

0,57 %


758 101

813 471

751 475


198 305

112 196

122 150

Zdroj: Rozpočet města Soběslavi [31, 32, 33] a autor.

Město Prachatice

Město Strakonice

Tab. 9 Finanční zabezpečení krizových opatření města Prachatice

Tab. 11 Finanční zabezpečení krizových opatření města Strakonice


150

150

150


0,07 %

0,08 %

0,08 %


516

270

270


0,25 %

0,14 %

0,14 %


0

0

0

0,00 %

0,00 %

0,00 %

Procent z rozpočtu města CELKEM všechny kapitoly Procent z rozpočtu města


100

100

100

??

??

??

Prevence


Příprava


Období


Řešení


Obnova

Obnova

Řešení

Příprava

Prevence

Období

Zdroj: Schválený rozpočet města Písek [25, 26, 27] a autor.






1 050

7 635

7 330


0,13 %

1,37 %

2,00 %


400

370

370


0,05 %

0,07 %

0,10 %


0

0

0


0%

0%

0%


??

??

??


??

??

??

1 450

8 005

7 700


766

520

520


0,36 %

0,27 %

0,26 %


0,18 %

1,44 %

2,10 %


210 568

193 903

199 866


784 603

557 838

367 247

Zdroj: Položkový rozpis rozpočtu Města Prachatice [28, 29, 30] a autor. Město Soběslav

Zdroj: Schválený rozpočet města Strakonice [34, 35, 36] a autor. Město Tábor Tab. 12 Finanční zabezpečení krizových opatření města Tábor


500

1 200

502


0,25 %

1,07 %

0,41 %


150

150

200


0,08 %

0,13 %

0,16 %


0

0

0

0,0 %

0,0 %

0,0 %



Období


Prevence


Příprava


Řešení


Kalendářní rok

Obnova

Řešení

Příprava

Prevence

Období

Tab. 10 Finanční zabezpečení krizových opatření města Soběslav Popis výpočtů z jednotlivých kapitol a paragrafů ve správě odborů, popř. oddělení vybraných obcí





9 406

5 855

9 961


1,03 %

0,78 %

1,06 %


930

1 116

1 007


0,10 %

0,15 %

0,11 %


0

0

0

0,00 %

0,00 %

0,00 %


0

0

9 350


??

??

??


72



10 336

6 971

10 968


0,7 %

0,5 %

2,17 %


1,13 %

0,93 %

1,16 %


437 891

450 707

311 326


915 441

748 006

943 174

Zdroj: Rozpočet města Třeboně [43, 44, 45] a autor. Město Týn nad Vltavou

Město Trhové Sviny

Tab. 15 Finanční zabezpečení krizových opatření města Týn nad Vltavou


3 435

4 348

4 533


4,0 %

4,27 %

5,4 %


100

328

327


0,12 %

0,32 %

0,39 %


0

0

0


0,0 %

0,0 %

0,0 %


3 000

4 000

4 000

??

??

??

6 535

8 676

8 860


7,62 %

8,52 %

10,54 %


85 782

101 872

84 021

Příprava Řešení Obnova



Zdroj: Rozpočet města Trhové Sviny [40, 41, 42] a autor.

Prevence


Příprava


Prevence


Řešení


Kalendářní rok


630

585

447


0,39 %

0,49 %

0,37 %


1 010

1 040

1 253,80


0,63 %

0,87 %

0,97 %


0

0

0

0,0 %

0,0 %

??

??

??



??

??

??

1 640

1 625

1 700,8


1,02 %

1,36 %

1,41 %


161 060

119 057

120 336


Zdroj: Město Týn nad Vltavou, Schválený rozpočet hospodaření města, [46, 47, 48] a autor.

2 007


0,55 %

0,34 %

0,64 %


655

717

4 741


0,15 %

0,16 %

1,52 %


0

0

0

0,0 %

0,0 %

0,0 %


??

??

??


??

??

??

3 053

2 252

6 748

Období

1 535

Prevence

2 398

Příprava


Řešení

2013 (částky v tisících Kč

Obnova

Období Prevence Příprava Řešení Obnova




Tab. 16 Finanční zabezpečení krizových opatření města Vimperk




0,0 %

Tab. 14 Finanční zabezpečení krizových opatření města Třeboň



Město Vimperk

Město Třeboň




Obnova

Období

Tab. 13 Finanční zabezpečení krizových opatření města Trhové Sviny

Období

Zdroj: Rozpočet Města Tábor [37, 38, 39] a autor.






7 442

5 324

5 181


3,47 %

4,15 %

4,16 %


75

75

75


0,03 %

0,06 %

0,06 %


0

0

0


0,0 %

0,0 %

0,0 %


6 564

5 100

4 808

??

??

??

14 081

10 499

10 064



73



6,57 %

8,19 %

8,08 %


214 330

128 248

124 529

Zdroj: Město Vimperk, Schválený rozpočet [49, 50, 51] a autor. Město Vodňany

Řešení

Příprava

Prevence

Období

Tab. 17 Finanční zabezpečení krizových opatření města Vodňany Popis výpočtů z jednotlivých kapitol a paragrafů ve správě odborů, popř. oddělení vybraných obcí





0

0

0


0,0 %

0,0 %

0,0 %


932

1 303

1 500


0,69 %

1,18 %

1,19 %


0

0

0

0,0 %

0,0 %

0,0 %


??

??

??


??

??

??

932

1 303

1 500


0,69 %

1,18 %

1,19 %


134 567

110 471

126 537

Obnova



Zdroj: Město Vodňany, Rozpočet města [52, 53, 54] a autor. Závěr Po podrobném prozkoumání výsledků z předchozího bodu bylo zjištěno, že obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji finanční prostředky na zabezpečení krizových opatření: - rozpočtují různorodě (různé kapitoly s různými správci, různé paragrafy apod.); - rozpočtovali či rozpočtují pod 1 % (19 případů z 51) všech výdajů za celý kalendářní rok; - rozpočtovali či rozpočtují se stoupající tendencí (7 měst), ale i s tendencí klesající (4 města), někdy je stoupající tendence způsobena snižováním celkových výdajů obcí, např. díky splácení půjček, úvěrů apod., přičemž zajišťování oblastí ochrany obyvatelstva, krizového řízení či požární ochrany zůstává nezměněno; - v 10 případech nemají vyčleněny či rozpočtovány vůbec. Ve velmi omezené formě je situace patrná na zveřejněném obrázku 1 a 2. Je možné na něm vysledovat různé výkyvy, a to ať klesající či stoupající ve prospěch zabezpečení krizových opatření. U menších obcí s rozšířenou působností (které nebyly okresními městy) jsou rozpočty sestaveny dle odvětvového třídění (oddílové, resp. pododdílové členění). Nejsou tedy uvedeny v tzv. paragrafovém členění a finanční hodnoty lze jen odhadovat. Obtížně se dají přiřadit k jednotlivým správcům kapitol. Pro správné zařazení výdajů je potřeba detailně prostudovat organizační strukturu příslušného městského úřadu a náplně jednotlivých odborů či oddělení. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Vyhodnocení plánovaných výdajů na zabezpečení krizových opatření okresních měst v Jihočeském kraji kalendářních roků 2011 až 2013 [%]

Obr. 2 Vyhodnocení plánovaných výdajů na zabezpečení krizových opatření dalších ORP v Jihočeském kraji kalendářních roků 2011 až 2013 [%] Na základě provedeného jednoduchého průzkumu všech dostupných informací a potřebných dat se do budoucna jeví jako důležité připravit v součinnosti s Ministerstvy vnitra a financí metodiku nebo pomůcku, která by mohla mimo jiné obsahovat vzorec na výpočet předpokládaného objemu nebo procenta finančních prostředků rozpočtu obce (obecný algoritmus) k zabezpečení krizových opatření včetně ochrany obyvatelstva, rozpočtovou skladbu jednotlivých etap krizové situace apod. Použitá literatura [1]

Kudlák, A.: Finanční zabezpečení krizových opatření na úrovni obce. In Časopis 112 (Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva) (lektorovaný), Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR, 2012, roč. 11, č. 11, Praha, s. 24-27, ISSN 1213-7057.

[2]

Kudlák, A.; Horák, J.: Finanční zabezpečení krizových situací na úrovni obce, In Sborník mezinárodní konference CATE 2011 Bezpečnostní management a společnost, 2011, Brno, s. 309 - 316, ISBN 978-80-7231-790-5.

[3]

Kudlák, A.; Horák, J.: Ochrana obyvatelstva a její finanční zabezpečení obcí. In Sborník XI. mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva - Nebezpečné látky 2012, Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2012, s. 86-90, ISBN 978-80-7385-109-5 (ISSN 1803-7372).

[4]

Schválený rozpočet města na rok 2011 - Výdaje [online]. Blatná: Město Blatná. [cit. 2013-12-19] http://www.mestoblatna.cz/e_download.php?file=data/editor/410cs_2.xls&ori ginal=Schv%C3%A1len%C3%BD+rozpo%C4%8Det+na+r ok+2011+-+v%C3%BDdaje.xls. 74


[5]

Schválený rozpočet města na rok 2012 - Výdaje [online]. Blatná: Město Blatná. [cit. 2013-12-19] http://www. mesto-blatna.cz/e_download.php?file=data/editor/560cs_2. xls&original=vydaje12.xls.

[6]

Schválený rozpočet města Blatná na rok 2013 - Výdaje [online]. Blatná: Město Blatná. [cit. 2013-08-02] http://www. mesto-blatna.cz/e_download.php?file=data/editor/620cs_2. xls&original=schvaleny_rozpocet2013_vydaje.xls.

[7]

Rozpočet města České Budějovice na rok 2011 - tabulková část [online]. České Budějovice: Město České Budějovice. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/cz/ magistrat/odbory/fo/Documents/Schválený%20rozpočet%20 2011_tabulková%20část_1.pdf.

[8]

[9]

Rozpočet města České Budějovice na rok 2012 - tabulková část [online]. České Budějovice: Město České Budějovice. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/cz/ magistrat/odbory/fo/Documents/Schválený%20rozpočet%20 2012.pdf. Rozpočet města České Budějovice na rok 2013 - tabulková část [online]. České Budějovice: Město České Budějovice. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/cz/ magistrat/odbory/fo/Documents/schválený%20rozpočet%20 2013.pdf.

[10] Rozpočet města Český Krumlov - 2011 [online]. Český Krumlov: Město Český Krumlov. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://data.ckrumlov.cz/files/200-schvaleny-rozpocetmesta-cesky-krumlov-pro-rok-2011.xls. [11] Rozpočet města Český Krumlov - 2012 [online]. Český Krumlov: Město Český Krumlov. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://data.ckrumlov.cz/files/1842-navrh-rozpocet-2012.xls. [12] Rozpočet města Český Krumlov - 2013 [online]. Český Krumlov: Město Český Krumlov. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://data.ckrumlov.cz/files/3783-rozpocet-mesta-tabulkova -cast.xls. [13] Rozpočet města Dačic r. 2011 [online]. Dačice: Město Dačice. [cit. 2013-08-02] http://www.dacice.cz/e_ download.php?file=data/editor/224cs_38.pdf&original =Rozpocet_2011_ZM.pdf. [14] Rozpočet města Dačic r. 2012 [online]. Dačice: Město Dačice. [cit. 2013-08-02] http://www.dacice.cz/e_download. php?file=data/editor/224cs_37.pdf&original=Rozpocet_2012. pdf+-+Adobe+Acrobat+Pro.pdf. [15] Rozpočet města Dačic r. 2013 [online]. Dačice: Město Dačice. [cit. 2013-08-02] http://www.dacice.cz/e_ download.php?file=data/editor/224cs_36.pdf&original= Rozpo%C4%8Det_2_2013.pdf. [16] Rozpočet příjmů a výdajů města Jindřichův Hradec na rok 2011 [online]. Jindřichův Hradec: Město Jindřichův Hradec. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.jh.cz/filemanager/ files/file.php?file=41985. [17] Rozpočet příjmů a výdajů města Jindřichův Hradec na rok 2012 [online]. Jindřichův Hradec: Město Jindřichův Hradec. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.jh.cz/filemanager/ files/file.php?file=60150. [18] Rozpočet příjmů a výdajů města Jindřichův Hradec na rok 2013 [online]. Jindřichův Hradec: Město Jindřichův Hradec. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.jh.cz/filemanager/ files/file.php?file=93793. [19] Rozpočet Města Kaplice na rok 2011 [online]. Kaplice: Město Kaplice. [cit. 2013-12-19] http://www.mestokaplice.cz/ download/mesto:povinne-informace:rozpocet-2011.xls. [20] Rozpočet Města Kaplice na rok 2012 [online]. Kaplice: Město Kaplice. [cit. 2013-12-19] http://www.mestokaplice.cz/ download/mesto:povinne-informace:rozpocet-2012.xls. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

[21] Rozpočet Města Kaplice na rok 2013 [online]. Kaplice: Město Kaplice. [cit. 2013-12-19] http://www.mestokaplice.cz/ download/mesto:povinne-informace:rozpocet-2013.xls. [22] Rozpočet města Milevska na rok 2011 [online]. Milevsko: Město Milevsko. [cit. 2013-12-19] http://www.milevskomesto.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_ org=9467&id_dokumenty=161375. [23] Schválený rozpočet města Milevska na rok 2012 [online]. Milevsko: Město Milevsko. [cit. 2013-12-19] http://www. milevsko-mesto.cz/VismoOnline_ActionScripts/File. ashx?id_org=9467&id_dokumenty=162977. [24] Rozpočet města Milevska na rok 2013 [online]. Milevsko: Město Milevsko. [cit. 2013-12-19] http://www.milevskomesto.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_ org=9467&id_dokumenty=164445. [25] Schválený rozpočet města Písek pro rok 2011 [online]. Písek: Město Písek. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www. mesto-pisek.cz/soubory/dokument10331.xls. [26] Schválený rozpočet města Písek pro rok 2012 [online]. Písek: Město Písek. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www. mesto-pisek.cz/soubory/dokument13977.xls. [27] Schválený rozpočet města Písek pro rok 2013 [online]. Písek: Město Písek [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.mestopisek.cz/soubory/dokument17263.xls. [28] Položkový rozpis rozpočtu Města Prachatice na rok 2011 [online]. Prachatice: Město Prachatice. [cit. 201303-12] Dostupné z: http://mesto.prachatice.cz/r2011/ rozpocet2011.xls. [29] Položkový rozpis rozpočtu Města Prachatice na rok 2012 [online]. Prachatice: Město Prachatice. [cit. 201303-12] Dostupné z: http://mesto.prachatice.cz/r2012/ rozpocet2012.xls. [30] Položkový rozpis rozpočtu Města Prachatice na rok 2013 [online]. Prachatice: Město Prachatice. [cit. 201303-12] Dostupné z: http://mesto.prachatice.cz/r2013/ rozpocet2013.xls. [31] Rozpočet města Soběslavi na rok 2011 [online]. Soběslav: Město Soběslav. [cit. 2013-08-02] http://www.musobeslav. cz/modules/dokumenty/soubory/vyznamne_dokumenty/ rozpocet/pdf/331.pdf. [32] Rozpočet města Soběslavi na rok 2012 [online]. Soběslav: Město Soběslav. [cit. 2013-08-02] http://www.musobeslav. cz/modules/dokumenty/soubory/vyznamne_dokumenty/ rozpocet/pdf/447.pdf. [33] Rozpočet města Soběslavi na rok 2013 [online]. Soběslav: Město Soběslav. [cit. 2013-08-02] http://www.musobeslav. cz/modules/dokumenty/soubory/vyznamne_dokumenty/ rozpocet/pdf/478.pdf. [34] Schválený rozpočet města Strakonice na rok 2011 [online]. Strakonice: Město Strakonice. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.strakonice.eu/sites/default/files/povinne_ informace/rozp_2011.xls. [35] Schválený rozpočet města Strakonice na rok 2012 [online]. Strakonice: Město Strakonice. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.strakonice.eu/sites/default/files/povinne_ informace/rozp_2012.pdf. [36] Schválený rozpočet města Strakonice na rok 2013 [online]. Strakonice: Město Strakonice. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.strakonice.eu/sites/default/files/povinne_ informace/rozp_2013.pdf. [37] Rozpočet Města Tábor na rok 2011 [online]. Tábor: Město Tábor. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.taborcz.eu/ VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=16470&id_ dokumenty=3119. 75


[38] Rozpočet Města Tábor na rok 2012 [online]. Tábor: Město Tábor. [online] [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www. taborcz.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_ org=16470&id_dokumenty=17586. [39] Rozpočet Města Tábor na rok 2013 [online]. Tábor: Město Tábor. [cit. 2013-03-12] Dostupné z: http://www.taborcz.eu/ VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=16470&id_ dokumenty=17587.

[47] Město Týn nad Vltavou, Schválený rozpočet hospodaření města na rok 2012 [online]. Týn nad Vltavou: Město Týn nad Vltavou. [cit. 2013-12-19] http://www.tnv.cms. advice.cz/customers/tnv/ftp/File/Rozpo%C4%8Det%20 v%C3%BDdaj%C5%AF%202012.pdf.

[40] Rozpočet města Trhové Sviny na rok 2011 [online]. Trhové Sviny: Město Trhové Sviny. [cit. 2013-12-19] http://www. tsviny.cz/files/rozpocet2011.pdf.

[48] Město Týn nad Vltavou, Schválený rozpočet hospodaření města na rok 2013 [online]. Týn nad Vltavou: Město Týn nad Vltavou. [cit. 2013-12-19] http://www.tnv.cms. advice.cz/customers/tnv/ftp/File/Rozpocet-mesta/2013/ Rozpo%C4%8Det%20v%C3%BDdaj%C5%AF%20na%20 rok%202013.pdf.

[41] Rozpočet města Trhové Sviny na rok 2011 [online]. Trhové Sviny: Město Trhové Sviny. [cit. 2013-12-19] http://www. tsviny.cz/files/rozpocet2012.pdf.

[49] Město Vimperk, Schválený rozpočet na rok 2011 [online]. Vimperk: Město Vimperk. [cit. 2013-12-19] www.vimperk. cz/files/3239-navrh-rozpoctu-na-rok-2011.xls.

[42] Rozpočet města Trhové Sviny na rok 2011 [online]. Trhové Sviny: Město Trhové Sviny. [cit. 2013-12-19] http://www. tsviny.cz/files/rozpocet_2013.pdf.

[50] Město Vimperk, Schválený rozpočet na rok 2012 [online]. Vimperk: Město Vimperk. [cit. 2013-12-19] www.vimperk. cz/files/4401-schvaleny-rozpocet-na-rok-2012.xls.

[43] Rozpočet města Třeboně na rok 2011 [online]. Třeboň: Město Třeboň. [cit. 2013-12-19] http://www.mesto-trebon.cz/ uploads/_mesto/rozpocty/Rozpocet-na-rok-2011.pdf.

[51] Město Vimperk, Schválený rozpočet na rok 2013 [online]. Vimperk: Město Vimperk. [cit. 2013-12-19] www.vimperk. cz/files/5550-schvaleny-rozpocet-na-rok-2013.xls.

[44] Rozpočet města Třeboně na rok 2012 [online]. Třeboň: Město Třeboň. [cit. 2013-12-19] http://www.mesto-trebon.cz/ uploads/_mesto/rozpocty/Rozpocet-na-rok-2012.pdf.

[52] Město Vodňany, Rozpočet města na rok 2011 [online]. Vodňany: Město Vodňany. [cit. 2013-12-19] http://www. vodnany.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_ org=18428&id_dokumenty=430163.

[45] Rozpočet města Třeboně na rok 2013 [online]. Třeboň: Město Třeboň. [cit. 2013-12-19] http://www.mesto-trebon. cz/uploads/_mestsky-urad/financni/prehledy-hospodarenimesta/2012/Schvaleny-rozpocet-2013.pdf. [46] Město Týn nad Vltavou, Schválený rozpočet hospodaření města na rok 2011 [online]. Týn nad Vltavou: Město Týn nad Vltavou. [cit. 2013-12-19] http://www.tnv.cms.advice.cz/ customers/tnv/ftp/File/Rozpocet-mesta/2011/vydaje.pdf.

[53] Město Vodňany, Rozpočet na rok 2012 [online]. Vodňany: Město Vodňany. [cit. 2013-12-19] http://www.vodnany.eu/ VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=18428&id_ dokumenty=431023. [54] Město Vodňany, Rozpočet města na rok 2013 [online]. Vodňany: Město Vodňany. [cit. 2013-12-19] http://www. vodnany.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_ org=18428&id_dokumenty=432963.


XI.

Metoda pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelní nebo jinou pohromou Dana Procházková


DANA PROCHÁZKOVÁ

METODIKA PRO ODHAD NÁKLADģ NA OBNOVU MAJETKU V ÚZEMÍCH POSTIŽENÝCH ŽIVELNÍ NEBO JINOU POHROMOU

Základním nástrojem pro vytvoření bezpečného lidského systému je budování integrální bezpečnosti, tj. bezpečnosti, která dbá na všechny důležité aspekty tohoto systému a která zajišťuje bezpečí a udržitelný rozvoj tohoto systému. Předložená publikace obsahuje charakteristiky živelních a jiných pohrom, které se mohou vyskytnout v České republice. Dále obsahuje soubor opatření pro prevenci, zmírnění a odstranění dopadů živelních či jiných pohrom. Pro vytváření přijatelné bezpečnosti navrhuje implementaci programu preventivní ochrany proti dopadům, které vzniknou nebo mohou vzniknout při možných nouzových a krizových situacích. Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích postižených živelní nebo jinou pohromou se skládá z dvanácti provázaných metodik, které tvoří systémový nástroj a jejich aplikace zajišťuje odpovědi na základní otázky, na které veřejná správa potřebuje při rozhodování znát odpovědi. Metodiky jsou postavené na současném světovém odborném poznání a na zkušenostech vyspělých zemí a jsou vytvořené pro podmínky České republiky.

ISBN 978-80-86634-98-2. Rok vydání 2007.

cena 190 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970 Ostrava 5. - 6. ledna 2014

76


Ochrana obyvatelstva - nedílná součást Dopravního podniku hl. m. Prahy Protection of the Population - an Integral Part of Prague Public Transit System Co. Inc. Ing. Petr Kysilko Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 [email protected] Abstrakt Hlavní činností Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. je zajišťovat plynulou a bezpečnou veřejnou městskou hromadnou dopravu, ale je zřejmé, že se nemůže vyhnout řešení řady otázek souvisejících s ochranou obyvatelstva. Metro je významnou infrastrukturou hl. města, jejíž ochrana je nutná nejenom k zachování provozuschopných technologií, ale i z důvodu přímé ochrany obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události velkého rozsahu. Využití prvků ochranného systému metra (OSM) při povodni 2013. Bezpečnostní technologie v metru: kamerový systém, bezpečnostní koše, OSM, protichemický varovný systém. Plán krizové připravenosti, typová činnost složek IZS, připravenost zaměstnanců k adekvátní reakci na vzniklou situaci. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, ochranný systém metra, terorismus, rizika a hrozby v metru, varovný systém. Abstract Main activities of the Prague Public Transit System Co. Inc. are to ensure the smooth and safe public urban transport. It is understandable that even with all measures in place this cannot avoid addressing a number of issues related to the protection of the population. The subway system is a major infrastructure of the city, whose protection is necessary not only to preserve serviceable technologies, but it is also linked to the direct protection of the population in the event of unexpected emergency of great magnitude. Using all of the elements of the Metro Protection System (OSM) during the major floods in 2013. Safety and security technologies of the subway: CCTV, Security wastebaskets, OSM, chemical warning system, prepared crisis plan, standard activities of the IRS (Integrated Rescue System), the reactiveness of all employees to respond adequately to the situation.

zaplavení podzemních prostor, masivní výpadek dodávek el. energie). V neposlední řadě existuje stálé nebezpečí úmyslného teroristického (případně kriminálního) činu s cílem poškodit Dopravní podnik, nebo poškodit naši společnost jako celek. I když k podobným útokům jako v Tokiu, Paříži, Londýně nebo v Madridu a Moskvě na území ČR nedošlo, nelze tyto útoky zcela vyloučit. Ochranu obyvatelstva a bezpečnost cestujících lze v podmínkách DP rozdělit na dvě základní oblasti, které se však často prolínají: ochrana osob (cestujících, nebo obyvatel Prahy) a ochrana infrastruktury. Ochrana infrastruktury Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. i když není z pochopitelných důvodů zařazen do kritické infrastruktury, jeho význam pro každodenní fungování hl. m. Prahy, ale i firem a státních či městských institucí je nepopiratelný. I když si to možná málo uvědomujeme, DP poskytuje veřejnou službu především firmám, státním a městským institucím a to zejména tím, že denně přepravuje „pracovní sílu“, tedy zaměstnance do místa určení. Nefunkčnost této služby by zcela jistě vyvolala řadu problémů ve fungování prakticky všech právních subjektů na území Prahy. Ochrana infrastruktury DP je jedním ze základních předpokladů bezpečného provozu. Ochrana infrastruktury zajišťující provoz tramvají a autobusů není tak významná, především pro schopnost povrchové dopravy vytvářet objízdné trasy. Výpadek celé sítě tramvajové a autobusové dopravy je tak málo pravděpodobný, s výjimkou black-outu nebo naprostého nedostatku nafty. Pražské metro je z pohledu ochrany infrastruktury podstatně citlivější - neexistuje možnost objízdných tras. Je třeba chránit nejenom samotné technologie dopravy (vlakové soupravy, kolejový svršek, tunely a stanice) ale i komunikační prostředky, především zajištění přenosu dat v síti metra (tunely metra jsou využívány i pro datové optické sítě jiných subjektů). Tato infrastruktura může být ohrožena antropogenními vlivy i přírodními živly. Ochrana objektů metra proti běžné kriminalitě a vandalismu se zvlášť neliší od ochrany jiných důležitých objektů. Charakter podzemní dopravní stavby však vyžaduje podstatně větší pozornost v oblasti např. ochrany před povodní. To se ukázalo jako kritické v roce 2002.

Keywords

Mezi nejdůležitější bezpečnostní systémy a opatření v pražském metru patří zejména:

Protection of the population, Protection Metro System, terrorism, risks and threats in the metro, warning system.

- kamerový systém,

Úvod Ochrana obyvatelstva v Praze je řešena v rámci Krizového plánu Prahy, ze kterého vychází i Plán krizové připravenosti Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. (dálen jen DP). Hlavním posláním a úkolem DP je zajišťovat plynulou, spolehlivou a bezpečnou městskou veřejnou hromadnou dopravu, ale z podstaty věci se nemůže vyhnout řešení otázek ochrany obyvatelstva. Mimořádně vysoká koncentrace osob a neustálé propojení s veřejným prostorem vytváří z DP relativně ohroženou oblast. Potenciální hrozby spočívají v běžné kriminální činnosti (vandalismus, krádeže, výtržnictví, kapesní zloděj...), v rizicích vyplývajících z možného selhání technologie (především jde o riziko požáru), v živelní pohromy (povodně, extrémní meteorologické podmínky - extrémní mráz, nebo extrémně vysoké teploty), v rizicích vyplývajících z činností a událostí na povrchu (které DP nemůže ani předvídat ani ovlivnit - např. prasklý vodovodní řad a následné Ostrava 5. - 6. ledna 2014

- ochranný systém metra (jehož součástí je protichemický varovný systém), - přístupový systém, jehož prostřednictvím je omezen a do určité míry kontrolován přístup osob do technických prostor metra, - bezpečnostní koše, - opatření k omezení vzniku požáru a jeho šíření, - využití soukromých bezpečnostních agentur, - součinnost s městskou a státní policií, - kontrolní systém zajišťovaný zaměstnanci DP. Zvláštní místo v ochraně infrastruktury má tzv. Ochranný systém metra, vybudovaný původně výhradně pro ochranu obyvatelstva v případě válečného konfliktu. Po zkušenostech z povodní roku 2002 byly však technologie upraveny tak, aby byly schopny odolávat dlouhotrvajícímu tlaku vody v podzemí, byly vypracovány postupy uzavírání metra při povodni, což bylo ověřeno v létě 2013. 77


Do oblasti ochrany infrastruktury je nutné zařadit i její připravenost na případný rozsáhlý a déle trvající black-out. I v tomto případě ochranný systém metra má svoji nezastupitelnou úlohu a svými výkonnými nezávislými zdroji může zajistit energii na potřebnou dobu. Tyto zdroje samozřejmě nemohou zajistit provoz metra, ale mohou působit v případě komplikací při evakuaci, zajistí energii pro technologie, které musí být funkční (např. čerpací stanice) a v neposlední řadě tato energie by umožnila např. provoz kamerových systémů, osvětlení, uzavření metra a jeho ochranu v případě vzniku rabování. Pokud by došlo k masivnímu a dlouhodobému výpadku v době extrémních mrazů, lze uvažovat o využití metra jako dočasného útočiště osobám ohroženým mrazem. Ochranný systém metra nabízí využití i v případě jiných krizových situací, ale protože v ČR a v Praze uvažované krizové situace prakticky nikdy nevznikly, nejsou tyto možnosti podrobněji propracovány. Ochrana obyvatelstva Jak již bylo uvedeno, DP má v rámci Prahy v oblasti ochrany obyvatelstva nezastupitelnou úlohu. Není to jenom proto, že součástí DP je i ochranný systém metra, ale i v důsledku vysoké koncentrace obyvatelstva v objektech DP a v celoplošné přepravní kapacitě různými druhy dopravy (autobusy, tramvaje, metro). Obecně lze předpokládat, že dopravní kapacita DP může být úspěšně využita pro případ evakuace osob (případně i zraněných) z ohrožených částí Prahy. Krizový plán hl. m. Prahy a Plán krizové připravenosti DP předpokládají v oblasti ochrany obyvatelstva využití ochranného systému metra v různých krizových situacích. Je třeba si však uvědomit, že dosud žádná z uvažovaných krizových situací nikdy nenastala (s výjimkou rozsáhlé povodně 2002), proto je správné si klást otázku, zda a jak by to fungovalo. Jedním z takových problémů je otázka tzv. zpohotovení ochranného systému metra pro případ hromadného ukrývání obyvatelstva. Po zrušení tehdejší civilní obrany a rezortních předpisů ministerstva obrany, podle kterých se mělo postupovat, nové normy nebyly vydány a způsob zpohotovení OSM není definován. Zpohotovení OSM V podstatě není definováno, v jakém stavu je nutné OSM udržovat a v jakých lhůtách se předpokládá jeho případné úplné zprovoznění. Vzhledem k absenci norem, DP ve spolupráci s HZS hl. m. Prahy a OKŘ MHMP zpracoval „pracovní verzi“ Plánu zpohotovení OSM. První otázkou je, jak definovat požadovaný technický stav OSM. Vzhledem k tomu, že OSM je v podmínkách ČR unikátní stavbou, je obtížné dosáhnout jisté míry objektivnosti při tvorbě takové definice. Zvolili jsme 2 stupně „technologické připravenosti“ a 2 stupně „Pohotovosti“. Technologická připravenost je zaměřena, jak vyplývá z názvu, především na provozuschopnost všech technologií OSM a Pohotovost je zaměřena více na lidský faktor (dostatek připraveného personálu). Vypracovali jsme „Plány na dosažení jednotlivých stupňů technologické připravenosti“, ve kterých je v podstatě velmi stručně definováno, co je potřeba technologicky opravit nebo vyměnit, za jaké peníze a kolik času na to bude potřeba. V plánu zpohotovení rozlišujeme: Stálou technologickou připravenost - jedná se o běžný mírový stav, technologie OSM jsou udržovány ve stavu technické použitelnosti, jsou výrazně omezeny práce na údržbě, neprovádí se žádné velké opravy, které by byly finančně příliš nákladné. Ve stavu stálé technologické připravenosti jsou ty úseky ochranného systému metra, jejichž technologie lze aktivovat do 3 měsíců od doručení požadavku na aktivaci („doručení požadavku“ používám proto, že pro podobné situace neexistuje žádný poplachový nebo


pohotovostní řád nebo systém). V souladu s KP Prahy je definováno, že ve stále technologické připravenosti musí být minimálně 30 % úkrytové kapacity. Zvýšenou technologickou připravenost - jedná se o stav, kdy z rozhodnutí kompetentních orgánů státu nebo Prahy je doručen požadavek na uvedení celého ochranného systému do stavu technologické připravenosti. Dosažení tohoto stavu může trvat několik měsíců, maximálně však 2 roky. Předpokládá se, že po dosažení stavu zvýšené technologické připravenosti budou všechny ochranné úseky a technická centra připraveny po technologické stránce k použití. Bude doplněn nezbytný materiál pro provoz OSM v ochranném režimu (zásoby nafty, dekontaminační prostředky, spojovací prostředky, ochranné prostředky pro personál OSM, zdravotnický materiál...). Současně bude probíhat příprava mobilizace (nábor) nových zaměstnanců do ochranného systému metra, aby byly kapacity k zajištění trvalého provozu OSM po dobu minimálně 72 hodin - bude prováděna příprava tzv. krytového útvaru. Dále rozlišujeme tzv. „Zvýšenou pohotovost OSM“. Jedná se o stav, kdy technologická část přípravy na zpohotovení je prakticky dokončena a jsou prováděny zkoušky správné funkce všech technologií OSM a současně je postupně doplňován tzv. krytový útvar na plný počet zaměstnanců a zvláštních skupin, do kterých zahrnujeme složky k zajištění bezpečnosti v době ukrytí (policie, armáda), příslušníky jednotek IZS, zdravotní a materiální zajištění ukrývaných. „Plná pohotovost OSM“ pak znamená, že jsou připraveny jak technologie, tak personál k ukrytí obyvatelstva při vyhlášení příslušného poplachu. Uvedený záměr zpohotovení OSM předpokládá součinnost s krizovým řízením Prahy a státu, zejména pak je nutné informovat a naučit obyvatelstvo ke správnému chování v případě vyhlášení příslušného poplachu pro ukrytí obyvatelstva. V současné době se tento způsob použití ochranného systému předpokládá pouze v případě válečného stavu nebo hrozby vojenského charakteru (např. útok balistickou raketou na Prahu). Protichemický varovný systém Zvláštní součástí ochranného systému je tzv. Protichemický varovný systém určený především ke včasnému varování cestujících a jednotek IZS, že došlo k útoku s použitím chemických látek. Jestliže OSM jako celek potřebuje ke zpohotovení relativně mnoho času, PROVAS pracuje nepřetržitě 24 hodin denně a personál DP a jednotky IZS musí zasáhnout ve velmi krátkých lhůtách. Systém byl budován tak, aby byl schopen zachytit nejnebezpečnější látky. Za tím účelem bylo provedeno řada odborných studií a praktických experimentů ve spolupráci s IOO Lázně Bohdaneč, SÚJB a SÚJCHBO. V současné době lze konstatovat, že máme k dispozici velmi dobrou metodiku, jak postupovat při budování podobných varovných systémů, relativně dobrou metodiku vyhodnocování a eliminace falešných signalizací a stanovené optimální postupy při zjištění přítomnosti chemické látky v metru. Domnívám se, že je nutné rozlišovat výskyt chemické látky z důvodu nehody nebo neopatrnosti jedince od cílevědomého teroristického útoku. A to především z toho důvodu, že zkušenosti z posledních 15 let ukazují, že teroristické útoky bývají velmi často provedeny sériově, čímž se nejenom násobí počet obětí, ale vytváří se velmi rozsáhlý chaos v běžně fungující společnosti, což je rovněž jedním z cílů teroristů. Rozlišení, zda se jedná o teroristický útok či nikoli, je velmi obtížené a to minimálně ze tří důvodů: 1. personál provozovatele není zpravidla připraven čelit takové hrozbě, není na to připravován a není tedy schopen rychle a správně vyhodnotit hrozbu na základě indicií, které může mít v danou chvíli k dispozici.

78


2. Existuje mnoho variant provedení útoku.

- dekontaminaci stanice (případně zasažených osob),

3. Útok může být proveden na různých místech současně (tedy nejenom v metru nebo MHD), nebo ve velmi krátkém časovém intervalu.

- obnovení provozu.

I když se zcela jistě dopouštíme značného zjednodušení, jedním z možných ukazatelů může být použitá chemická látka. Proto systémově provádíme monitoring pouze těch látek, které považujeme za extrémně nebezpečné. Při zjištění přítomnosti těchto látek jsou přijímána preventivní rozsáhlá opatření v metru. Existuje samozřejmě možnost, že se bude jednat o kombinovaný útok na různé objekty v Praze nebo ČR. Takovou situaci však musí být schopny vyhodnotit státní orgány. Plán reakce DP v případě teroristického útoku na metro zahrnuje: - zastavení provozu metra v celé síti, - evakuaci všech cestujících a zaměstnanců ze stanic, - povolání složek IZS,

Nedávno schválené typové činnosti složek IZS pro případ chemického útoku na pražské metro je předpokladem pro zvládnutí takové situace. Bez komplexního cvičení a opakovaných nácviků však informací získaných z varovného systému nebudeme schopni efektivně využít. Závěr Cílem ochrany obyvatelstva je čelit rizikům a hrozbám, které lze předvídat. Ukazuje se, že využití bezpečnostních technologií může významným způsobem zajistit alespoň rychlou a adekvátní reakci na vzniklou situaci a snížit tak ztráty na lidských životech a zdraví obyvatelstva. Využití bezpečnostních technologií však pravděpodobně vzniku mimořádné události nezabrání a v konečném důsledku zásadní úlohu při ochraně obyvatelstva bude hrát akceschopnost IZS i připravenost obyvatelstva obecně na krizové situace.


74.


JOSEF JANOŠEC

O TERORISMU PRO PRACOVNÍKY BEZPEýNOSTNÍHO SYSTÉMU

O terorismu - pro pracovníky bezpečnostního systému Josef Janošec Publikace je určena pro pracovníky bezpečnostního systému (profese policistů, záchranářů, hasičů, vojáků, příslušníků zpravodajských služeb, lidí ve státní a veřejné správě), kteří se podílejí na prevenci i řešení následků teroristických činností. Shrnuje poznatky a znalosti politologie, mezinárodních vztahů, psychologie, práva, managementu a dalších disciplín pro všeobecnou orientaci profesionálů a amatérů v sekuritních oborech. Uvádí základní odborné a teoretické pohledy na terorismus, nastiňuje úskalí i specifika. Přináší nové modelové vyjádření teroristických aktivit jako návod k jeho systémovému využití pracovníky bezpečnostního systému při plnění praktických úkolů obrany a ochrany proti nebezpečným jevům, které ohrožují životy, zdraví, majetek a životní prostředí. ISBN 978-80-7385-097-5. Rok vydání 2010.

EDICE SPBI SPEKTRUM

70.j

cena 130 Kč

Rizika podzemních staveb Karel Klouda

Tato publikace se věnuje oblasti, která získává na prioritě a to podzemním stavbám. Popisuje zásady navrhování a projekci podzemních staveb, včetně významu geotechnického průzkumu. Věnuje pozornost KAREL KLOUDA současným technologickým trendům výstavby. Charakterizuje nejdůležitější typy podzemních staveb, včetně jejich historie, směru vývoje a zajímavosti. Jsou vytipována rizika těchto staveb v rozdělení na rizika RIZIKA PODZEMNÍCH STAVEB spojená s výstavbou, existencí, provozem a s lidským faktorem a ve vztahu k nim. Je vyzdvižen význam Báňské záchranné služby ke snížení rizika propadu a závalu podzemního díla. Druhá část publikace je rozdělena na popis konkrétních experimentů prováděných se záměrem zvýšení některých prvků bezpečnosti u podzemních staveb a na experimenty prokazující možnosti jejich zneužití v kategorii selhání lidského činitele. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 978-80-86111-10-0. Rok vydání 2010.

cena 190 Kč



79


Využití Krizové mapy Česka jako podpory činnosti orgánů krizového řízení Karlovarského kraje při řešení následků mimořádné události velkého rozsahu - taktické cvičení Populex 2013 „Krizová mapa Česka“ (Czech Crisis Map Based on Ushahidi Platform) as an Information Management Tool for Crisis Management in Karlovy Vary Region during Large Scale Emergencies Table Top Exercise „Populex 2013“ Ing. Miroslav Lukeš Ing. Miroslav Mazurkovič Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje Závodní 205/70, 360 06 Karlovy Vary [email protected], [email protected] Abstrakt HZS Karlovarského kraje připravil spolu se svými partnery taktické cvičení orgánů krizového řízení Karlovarského kraje, jehož cílem bylo zejména ověřit možnosti zapojení projektu České televize „Krizová mapa Česka“ do činnosti krizových štábů ORP a kraje při řešení následků mimořádné události velkého rozsahu. Zapojení Krizové mapy Česka bylo zkoušeno ve dvou úrovních: poskytování informací o situaci na území kraje občanům prostřednictvím Krizové mapy Česka a využití informací z Krizové mapy Česka v rámci rozhodovacího procesu orgánů krizového řízení. Zkušenosti získané během cvičení budou, v souladu s úkoly „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030“, uplatněny při dalším prohloubení spolupráce mezi HZS ČR, Českou televizí a nestátními neziskovými organizacemi. Klíčová slova Krizový management, obyvatelstvo, mimořádná událost, informace, Ushahidi, cvičení. Abstract Fire and Rescue Service of Karlovy Vary region was organizing a table-top exercise „Populex 2013“. Main objective of this exercise was to verify limits of the „Krizová mapa Česka“ (Czech crisis map - based on Ushahidi platform) in supporting crisis management during large scale emergencies. This tool was tested in two different levels - mainly as a source of information collected from sites like Facebook and Twitter but also as a information sharing platform for communications from emergency managers to population. Results of this exercise will be applied to strengthen future cooperation between Czech television as a platform provider, NGOs and emergency managers in Czech Republic in the area of „crowd information“ collecting. Keywords Crisis management, crowd, emergency, information, Ushahidi, exercise. Každý majitel mobilního telefonu s připojením na internet a příslušnou aplikací se dnes může stát komentátorem dění ve svém okolí. Nemusí se přitom jednat jen o rodinné události, popis oslavy či o diskuzi k novému filmu. Zcela samozřejmě se na Facebooku či Twitteru objevují desítky a stovky zpráv, fotografií či videí z míst postižených mimořádnou událostí nebo katastrofou. Příkladem mohou být bombové útoky v Londýně, zemětřesení na Haiti a v Japonsku či nepokoje v arabských zemích. Sociální sítě tak představují potencionální zdroj informací, které mohou být v určitých případech prospěšné samotným poskytovatelům informací, běžným občanům, tisku i záchranným Ostrava 5. - 6. ledna 2014

složkám, pro které je ovšem velkou výzvou takové informace vyhledat, verifikovat, analyzovat a adekvátně na ně reagovat. HZS Karlovarského kraje proto ve spolupráci se zástupcem společnosti ADRA o.p.s. a Českou televizí připravil taktické cvičení orgánů krizového řízení vybraných ORP a Karlovarského kraje, které bylo zaměřeno na dva hlavní cíle. Ověřit možnosti využití Krizové mapy Česka jako doplňkového zdroje informaci o průběhu a rozsahu mimořádné události pro orgány krizového řízení a ověřit možnost orgánů krizového řízení poskytovat prostřednictvím KMČ důležité a nezbytné informace velkému množství občanů naráz a ve vysoké vypovídací hodnotě. Krizová mapa Česka (KMČ) je společným projektem České televize a nestátních neziskových organizací. Česká televize má bohaté zkušenosti s využitím sociálních sítí pro své vysílání z povodní v roce 2010, v roce 2012 pak využila zkušeností ze zahraničí a na základě platformy Ushahidi, která byla nasazena mj. i během zemětřesení na Haiti, zprovoznila KMČ a poprvé ji vyzkoušela během povodní v červnu 2013. Zásadním pro naše účely je propojení KMČ s vysíláním ČT24, což zajišťuje vysokou sledovanost poskytovaným informacím. Průběh cvičení Činnost studentů škol a týmu dobrovolníků při ČT Cvičení bylo zahájeno dne 30. září v 08:00 hodin na vybraných středních školách Karlovarského kraje (Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb, ISŠTE Sokolov, TRIVIS Karlovy Vary a Střední průmyslová škola Ostrov) a v prostorách České televize v Praze. Studenti středních škol zahájili, po úvodní instruktáži zástupce HZS kraje o způsobu práce s KMČ, zasílání reportů do systému a ve stejné době skupina dobrovolníků při ČT začala zasílané zprávy vyhodnocovat a umísťovat na stránky KMČ. Některé zprávy si dobrovolníci ověřovali na zvláštní telefonní lince, kterou obsluhovali a na dotazy odpovídali příslušníci HZS kraje ze skupiny řídícího cvičení. Během první hodiny byli studenti metodicky vedeni k zasílání reportů o situaci na území (výška hladiny, zatopené území, neprůjezdné komunikace, požáry a dopravní nehody) doplněné fotografiemi ze zásobníku obrázků, připraveného organizátorem cvičení. Ve druhé hodině došlo k částečné změně typu reportů, kdy studenti k situačním zprávám doplnili i žádosti občanů o humanitární pomoc. Zároveň v této době zahájili svou činnost zástupci NNO, kteří pomocí aplikace pro mobilní telefony zasílali do KMČ informace týkající se koordinace humanitární pomoci. Zasílání reportů studenty bylo ukončeno v 10:00 hodin. Česká televize zpřístupnila cvičícím KMČ pod domluvenou URL adresou a heslem. Nikdo kromě proškolených účastníku cvičení neměl na verzi KMČ upravenou pro cvičení POPULEX 2013 přístup. Tým ČT byl rozdělen na část, která schvalovala reporty a část, která zaškolovala nové dobrovolníky a řešila přístupy. Vzhledem k časové tísni si ověřovací team rozdělil reporty podle času přijetí a ověřoval současně nově došlé reporty i starší, které čekaly „ve frontě“. 80


Reporty, které měly správně zadané místo události a u kterých bylo zřejmé, že jde o popis situace a ne o přímé ohrožení, se vkládaly rovnou do KMČ jako informace neověřená. Reporty, z kterých bylo patrné ohrožení života či zdraví obyvatelstva, újmy na soukromém nebo veřejném majetku, nebo ze zprávy vyplývala možná ekologická katastrofa, byly do KMČ umístěny až po ověření na určené telefonní lince. V případě potvrzení se takový report zveřejnil se zelenou barvou jako informace oficiálně potvrzená. Metodika ověřování zpráv se přizpůsobovala posílaným reportům a velikosti „fronty“ nevyřízených reportů. Zprávy týkající se domácích zvířat nebo obecných informací se ověřovaly později. Reporty s matoucím obsahem nebo bez udání místa se mazaly. Ve 13:00 hodin tým obdržel oficiální (e-mailovou) cestou ověřené reporty ze štábu HZS kraje - zprávy pro obyvatelstvo a následně seznam střediska výdeje a příjmu humanitární pomoci v jednotlivých ORP. Tyto informace byly neprodleně zaneseny do KMČ. Celkem bylo do KMČ umístěno 500 reportů, z nichž u cca 60ti reportů dobrovolníci požadovali jejich potvrzení. Cvičení se v této fázi zúčastnilo 45 studentů středních škol, 4 zástupci NNO v Karlovarském kraji a 8 dobrovolníků při ČT. Činnost krizových štábů ORP Sokolov, Kraslice a Ostrov Cvičení určených krizových štábů ORP bylo zahájeno v 10:00 hodin úvodním jednáním v budovách jednotlivých městských úřadů. Po úvodní prezentaci cílů cvičení, představení KMČ a způsobu řízení cvičení byli členové KŠ seznámeni s úvodní situací na území ORP a kraje a s prvotními termínovanými úkoly. V dalším průběhu zástupci HZS kraje přítomným členům KŠ rozehrávali situaci tak, aby simulovali skutečné zatížení KŠ při MU velkého rozsahu. Činnost samotných KŠ se zaměřovala na ověření možnosti využití KMČ jako zdroje informací o situaci na území ORP i jako komunikačního prostředku KŠ směrem k vlastním občanům. V průběhu cvičení mohli účastníci cvičení, kromě informací od zástupců HZS kraje využívat pro své dotazy a požadavky i zvláštní telefonní linku, na které příslušníci ze skupiny řídícího cvičení simulovali zástupce veřejné správy, právnické osoby případně další zúčastněné subjekty. KŠ ORP ukončily svou činnost v souladu s plánem rozehry ve 14:00 hodin. Během cvičení každý KŠ ORP zaslal na KOPIS dvě hlášení o činnosti a dvě tiskové zprávy. Všechny zprávy byly zaslány ve stanovených termínech a na dohodnutých formulářích. Obsah zpráv odpovídal simulované situaci, požadavky jednotlivých KŠ ukazovaly na provedenou analýzu dalšího vývoje situace na území ORP. Zástupci HZS kraje ve všech třech KŠ ORP kladně hodnotili způsob práce v KŠ, dílčím negativem bylo podcenění počtu osob zapojených do cvičení ze strany jednotlivých ORP v porovnání s rozsahem cvičení. Činnost štábu HZS Karlovarského kraje Cvičení štábu HZS kraje bylo zahájeno v 09:00 hodin úvodním jednáním v budově ředitelství HZS kraje. Po úvodní prezentaci cílů cvičení, představení KMČ a způsobu řízení cvičení byli členové štábu seznámeni s úvodní situací v kraji a s prvotními termínovanými úkoly. V dalším průběhu byly štábu zasílány další rozehry (souhrny nasazení sil a prostředků v kraji, hlášení z KŠ ORP, požadavky starostů obcí, MU zvláštního významu - evakuace částí obcí či dětských táborů, výpadky dodávky energií pro významné objekty apod.). Úkolem štábu HZS kraje bylo zejména zpracovat přijatá hlášení KŠ ORP a tiskové zprávy do podoby informace o situaci na území kraje a odevzdat tyto informace řídícímu cvičení ve stanovených časech. Dalšími úkoly byla příprava oficiálních informací pro zveřejnění v KMČ (situace na území, uzávěry, evakuační centra Ostrava 5. - 6. ledna 2014

apod.) a příprava podkladů pro rozhodnutí ředitele HZS kraje k řešení komplexnějších MU dle zadání. Tiskový mluvčí připravil komplexní tiskovou zprávu. Činnost štábu HZS kraje byla ukončena v 15:00 hodin. Činnost zástupců NNO ve štábu HZS Karlovarského kraje Zástupci NNO (Adra, Člověk v tísni, OS ČČK Karlovy Vary a Farní charita Karlovy Vary) byli v souladu se statutem štábu HZS kraje zařazeni do skupiny Týl a ochrana. Od vedoucího skupiny obdrželi přítomní zástupci dílčí úkoly v oblasti zajištění nouzového přežití evakuovaných osob. Zástupci NNO pracovali ve dvou rovinách. Tou první bylo reagovat na zadání štábu HZS a spolupracovat při podpoře evakuačních center a poskytování psychosociální pomoci občanům. Tady se podařilo po konzultaci zajistit velmi rychlou odezvu a naplnění potřeb. Ve druhé probíhalo testování aplikace „Koordinátor“. Zástupci NNO obdrželi zařízení s instalovanou aplikací a reagovali na přidělené úkoly. Součástí testu byl pohyb v terénu dle navigace k zadanému místu pro splnění úkolu. Bylo potřeba také vyzkoušet zadávání nových úkolů přímo z terénu. Z reakcí zástupců NNO vyplývá, že je potřeba upravit uživatelské prostředí tak aby bylo dostatečně „srozumitelné a přívětivé“ a pro snadnější práci a orientaci v dalších možnostech (sběr dat z terénu) bude potřeba kvalitnější koncové zařízení. Celkem se práce ve skupině zúčastnilo 5 zástupců NNO. Jejich činnost byla ukončena v 15:00 hodin v souladu s plánem rozehry. Mediální pokrytí cvičení Redakce ČT natočila o cvičení reportáž, která byla odvysílána v celostátním vysílání téhož dne a je ke zhlédnutí na adrese http://bit.ly/1g1HGB0. Tiskovou zprávu o cvičení převzala a v úpravě zveřejnila regionální tištěná média a rozhlasové stanice. V elektronické podobě byla zpráva zveřejněna na zpravodajských serverech ČTK, Mediafax, RegionyČR či Požáry.cz. Zprávu o cvičení zároveň zveřejnil na svých internetových stránkách Karlovarský kraj, město Sokolov, portál Bezpečný Sokolov a další. Závěry ze cvičení Cvičení otevřelo celou řadu otázek a úkolů, jejichž zodpovězení a vyřešení je nezbytné k hladké integraci KMČ do činnosti orgánů krizového řízení na všech úrovních. K těm zásadním patří zejména: • Jaké druhy zpráv a v jaké formě budou orgány krizového řízení zveřejňovat na stránkách KMČ a jakým způsobem je budou do KMČ zasílat (report na stránkách KMČ, dokument v elektronické poště, online datová vrstva GIS apod.), budou tyto zprávy automaticky považovány za ověřené? • Na jaké úrovni bude ležet zodpovědnost za výběr, zveřejnění a aktualizaci zpráv v KMČ (jednotlivé obce, ORP, kraj či HZS kraje)? • Potřeba aktualizace úkolů, postupů a technického vybavení KŠ ORP a kraje i štábů HZS kraje směrem k činnostem souvisejícím s prací s KMČ; • Doplnění možnosti filtrování zpráv v KMČ podle území (obec, ORP, kraj), • Vyškolení většího množství dobrovolníků při ČT schopných ověřovat informace u oficiálních zdrojů, možnost zanesení zdroje ověřené informace do KMČ. Účastníci cvičení se shodli na závěru, že informace od občanů zveřejňované v KMČ mohou být využity zejména při organizaci a koordinaci poskytování humanitární pomoci na postiženém území jako doplňkový zdroj informací, nenahrazují ovšem tísňové linky 112, 150, 155 či 158 jako jediný komunikační kanál pro hlášení tísně či ohrožení.

81


Velkou pomocí je pak pro orgány krizového řízení možnost prostřednictvím KMČ a vysílání ČT poskytnout informace o situaci a o opatřeních starostů a krizových štábů na daném území velkému množství občanů naráz a ve vysoké vypovídací hodnotě. Výsledky cvičení vedou jeho organizátory i účastníky k přesvědčení o smysluplnosti další spolupráce Krizové mapy Česka s orgány krizového řízení na všech úrovních tak, aby výsledkem byl zejména informovaný občan a koordinovaná efektivní pomoc potřebným. K tomu jistě přispěje i plánované změny KMČ na technické i organizační úrovni, které v blízké budoucnosti plánuje Česká televize.

Závěrem bychom chtěli poděkovat za podporu a spolupráci všem participujícím subjektům, jmenovitě České televizi - divizi Nová média, Karlovarskému kraji, městům Sokolov, Kraslice a Ostrov, Střední zdravotnické škole a vyšší odborné škole Cheb, ISŠTE Sokolov, TRIVIS Karlovy Vary a Střední průmyslové škole Ostrov, NNO Adra, Člověk v tísni, OS ČČK Karlovy Vary a Farní charita Karlovy Vary a Asociaci Záchranný kruh. Poděkování patří i příslušníkům HZS Karlovarského kraje zapojeným do přípravy a provedení cvičení.


60.


MICHAIL ŠENOVSKÝ KAROL BALOG

INTEGRÁLNÍ BEZPEýNOST

Integrální bezpečnost Michail Šenovský, Karol Balog Publikace se zabývá problematikou bezpečnosti. V úvodní části jsou rozepsány jednotlivé oblasti bezpečnosti a je poukázáno na nesystémový přístup praktického provádění. Hlavní důraz je kladen na bezpečnost člověka. V dalších částech je poukázáno na potřebu tyto jednotlivé dílčí bezpečnosti vzájemně propojit a řešit komplexně, protože jednotlivé subsystémy se vzájemně ovlivňují a někdy i negativně. V publikaci je představen model řízení, jedna z možností, jak danou problematiku zvládat. Dále je na příkladu uveden i model možnosti skloubení běžné provozní bezpečnostní dokumentace (BOZP, PO, …) s dokumentací bezpečnostního plánování. Ve druhé části publikace jsou popsány závažné oblasti mimořádných událostí, které mohou výrazným způsobem ohrozit bezpečnost člověka a prostředí, ve kterém žije, a ty jsou rozpracovány podrobněji. Jedná se o oblast hoření a přerušení hoření včetně výpočtu rozvoje požáru a potřebného množství hasicích látek, problematiku hasicích pěn, zejména jejich vlivu na životní prostředí, problematiku nebezpečných látek a jejich slučitelnosti. Poslední kapitola je pak věnována bezpečnosti jaderných elektráren.

ISBN 978-80-7385-076-0. Rok vydání 2009.

cena 130 Kč

Právní rámec krizového managementu EDICE SPBI SPEKTRUM

39.


MICHAIL ŠENOVSKÝ VILÉM ADAMEC

PRÁVNÍ RÁMEC KRIZOVÉHO MANAGEMENTU MANAGEMENT ZÁCHRANNÝCH PRACÍ

Michail Šenovský, Vilém Adamec Publikace Právní rámec krizového řízení má podtitul Management záchranných prací. Autoři v knize seznamují zejména příslušníky a pracovníky služeb zařazených do Integrovaného záchranného systému s právním rámcem vymezujícím oblast krizového řízení. V publikaci jsou popsány i vzájemné vazby mezi jednotlivými orgány krizového řízení. Závěr publikace je věnován hospodářským opatřením pro krizové stavy.

ISBN 80-86634-67-1. Rok vydání 2007.

cena 105 Kč


2. vydání


82


Ochrana obyvateľstva na úrovni malých obcí Protectionof Population at Municipalites Ing. Ľudmila Macurová

Problematika ochrany obyvateľstva

Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika [email protected]

Obec pôsobí aj ako orgán krízového riadenia, zriaďovateľ krízového štábu, vykonávateľ opatrení na úseku bezpečnosti, civilnej ochrany, hospodárskej mobilizácie a obrany. Na jednej strane predstavuje konečný bod krízového riadenia a na druhej strane prvý bod v kontakte s obyvateľmi. [3]

Abstrakt V súčasnosti spoločnosť ovplyvňujú rôzne druhy mimoriadnych udalostí, ktoré každoročne preverujú pripravenosť orgánov štátnej správy, samosprávy, príslušníkov IZS, ako aj samotného obyvateľstva. Článok sa zaoberá problematikou ochrany obyvateľstva v podmienkach malých obcí, konkrétne v územnom obvode Čadca. Súčasťou príspevku sú aj identifikované základné problémy v riešenej problematike, praktické skúsenosti orgánov miestnej štátnej správy a samosprávy vyplývajúce z riešenia mimoriadnych udalostí, ako aj možné návrhy na skvalitnenie ochrany obyvateľstva na úrovni malých obcí v územnom obvode Čadca. Kľúčové slová Obec, mimoriadna udalosť, ochrana obyvateľstva, integrácia krízového plánovania. Abstract Nowadays, the society is being affected by various kinds of emergency incidents. They test the preparedness of the state authorities and the local administration bodies as well as the IRS units and the inhabitants to solve them. This paper deals with the issue of civil protection in small villages, more exactly in villages within the territorial district of Čadca. Also there are identified the fundamental problems in the frame of solved issue as well as the practical experience of state and local government bodies resulting from the solving of past emergency incidents. The paper also contains the proposals how to improve the civil protection system in small villages within the Čadca district. Keywords Village, emergency incident, civil protection, integration of emergency planning. Úvod Za základné pôsobisko obyvateľstva sa považuje obec, ktorá je rozhodujúcim činiteľom nielen pri plnení úloh na úseku správy, ale aj ochrany obyvateľstva.

Obr. 1 Štruktúra ochrany obyvateľstva na území SR V tejto vzájomnej súvislosti má nezastupiteľné miesto krízové plánovanie, ktoré zasahuje do rôznych oblastí, dotýka sa rôznych subjektov i objektov, je úzko zviazané s rozhodovacími a informačnými procesmi. Vo verejnej správe na krízovom plánovaní participuje celý rad subjektov (orgány štátnej správy, samosprávy, súčastí ozbrojených síl, ozbrojených bezpečnostných zborov, výkonných prvkov záchranných systémov, podnikateľských subjektov, ako i ďalších právnických osôb. [4] Pre život človeka v obci je najzávažnejším negatívnym javom narušenie bezpečnosti, čiže stav, keď je ohrozený život a zdravie človeka, jeho majetok alebo životné prostredie. V oblasti ochrany obyvateľstva sa obce zameriavajú na prevenciu vzniku možných krízových javov, prípravu obyvateľstva, stanovenie vhodných spôsobov protikrízových opatrení a na adekvátne zvládanie nežiaducich javov. Tieto úlohy musia obce plniť v rýchlo meniacich sa podmienkach, pod vplyvom časovej tiesne, zodpovednosti za vlastné rozhodnutia osôb s príslušnými právomocami a s dostupnými silami i prostriedkami. Starosta obce ako predseda krízového štábu musí spĺňať predpoklady krízového manažéra, či už z pohľadu vzdelania alebo zo strany skúseností a praxe.

Úlohy a právomoci obcí v oblasti zvládania krízových javov sú podriadené platným právnym normám Európskej únie, všeobecne platným právnym predpisom tvoriacich rámec bezpečnostného systému a krízového riadenia v SR. Ochrana predstavuje súhrn opatrení na odvrátenie škodlivých vplyvov a následkov mimoriadnych udalostí a jej právne prostredie zasahuje do celého radu špecifických oblastí, napríklad do systému krízového riadenia obcí, civilnej ochrany obyvateľstva, materiálneho zabezpečenia riešenia krízových javov vrátane hospodárskej mobilizácie, kvality životného prostredia, atď. [1] V druhej polovici 20. storočia bol na obce prenesený výkon množstva kompetencií, čo má za následok, že obce musia plniť svoje úlohy a povinnosti so závislosťou na štátnych dotáciách a s výraznými regionálnymi disparitami. Malé obce (s rozlohou a počtom obyvateľov) disponujú s obmedzeným množstvom finančných prostriedkov, čo výrazne ovplyvňuje ich rozvoj, plnenie úloh a povinností, ako aj zvládanie možných krízových javov.


Obr. 2 Proces ochrany obyvateľstva na úrovni obcí [4] Spôsoby a kvalita plnenia úloh v oblasti ochrany obyvateľstva na úrovni malých obcí sú veľmi náročné a často presahujú finančné, materiálne, personálne, ako aj odborné možnosti. Sú to najmä 83


nedostatočné daňové príjmy, vysoký podiel výdavkov na správu obce, kvalita personálu, zložité podmienky pre riešenie krízových javov, nevyhovujúca materiálno - technická základňa, atď. Malé obce majú oveľa menšie šance svojpomocne zvládnuť vzniknuté krízové javy. Jedná sa o situácie, ak je ohrozená väčšia časť územia alebo aj susedné obce, keď nepostačujú dostupné sily a prostriedky. Vtedy je nevyhnutná pomoc nielen záchranných zložiek štátu, ale i právnických osôb a podnikajúcich osôb na danom území regiónu. [3] Charakteristika malých obcí Slovenská republika je známa s veľmi rozdrobenou štruktúrou osídlenia. Celkovo má 2 927 obcí. Najväčší počet obcí je do 1 000 obyvateľov, predstavuje to viac ako 66 %, no celkovo v nich žije približne iba 16 % obyvateľstva. Najfregmentovanejšie oblasti do 250 obyvateľov sú v Banskobystrickom, Košickom a Prešovskom kraji. Sú to zároveň najmenej rozvinuté regióny. [2] Tab. 1 Veľkostná kategória obcí SR k 31. 12. 2012 [2] Počet obcí

Podiel počtu obcí [%]

Súčet počtu obcí

Súčet podielu počtu obcí [%]

do 199)

384

13

384

13

<200 - 499)

788

27

1 172

40

<500 - 999)

766

26

1 938

66

<1 000 - 1 999)

568

20

2 506

86

<2 000 - 4 999)

273

9

2 779

100

<5 000 - 9 999)

60

2

2 839

102

88

3

2 927

100

2927

100

X

X

Počet obyvateľov

Spolu

Jedným z územných obvodov, kde sa vyskytujú malé obce je aj územný obvod Čadca, ktorý sa nachádza na severozápade Slovenska a patrí do Žilinského samosprávneho kraja. Má rozlohu cca 761 km2. Povrch územia je v podstatnej miere pokrytý lesmi (okolo 60 %) a má kopcovitý charakter s niekoľkými kopaničiarskymi osadami. Klimaticky patrí do mierne teplej, až mierne chladnej oblasti. K 31. 12. 2011 v ňom žilo približne 93 000 obyvateľov. Hustota obyvateľstva predstavuje 120,47 obyvateľov/km2. [3]

128 obyvateľov. Celkové príjmy v roku 2012 mala obec v hodnote 547 947,- €. Uvedenú hodnotu tvorili príjmy bežného rozpočtu vo výške 275 799,- € (50 %), príjmové finančné operácie vo výške 162 242,- € (30 %) a príjmy kapitálového rozpočtu vo výške 109 906,- € (20%). Obec k 31. 12. 2012 vlastnila majetok v celkovej hodnote 1 836 494,- €. [5] Analýzu celkových výdavkov rozpočtu obce, ktoré boli použité na plnenie úloh a opatrení zameraných na ochranu obyvateľstva v etape prípravy, prevencie, krízového riadenia a obnovy som uskutočnila za obdobie rokov 2010 až 2012. Tab. 2 Výdavky obce Klubina vynaložené na ochranu obyvateľstva v období rokov 2010 - 2012 [5] 2010

2011

2012

Spolu [€]

Požiarna ochrana

689,-

2 157,-

6 783,-

9 629,-

Civilná ochrana

354,-

443,-

182,-

979,-

Protipovodňová ochrana

2 000,-

7 135,-

12 650,-

21 785,-

Iné činnosti súvisiace s ochranou obyvateľstva

21 258,-

3 684,-

9 045,-

33 987,-

Spolu [€]

24 301,-

13 419,-

28 660,-

66 380,-

Oblasť ochrany obyvateľstva

Podľa uvedenej tabuľky vyplýva, že obec Klubina v roku 2010 financovala najmä iné činnosti súvisiace s ochranou obyvateľstva (modernizácia miestneho rozhlasu; poistenie osôb, vozidiel a majetku; propagácia civilnej ochrany; atď.). V roku 2011 obec Klubina investovala finančné prostriedky najmä do protipovodňových opatrení, nakoľko povodne sú najčastejšie vyskytujúcou sa živelnou pohromou v tejto oblasti. Obec Klubina bola zaradená aj do programu vlády SR v rámci revitalizácie krajiny a integrovaného manažmentu povodí. V roku 2012 obec Klubina financovala okrem protipovodňových opatrení aj iné činnosti súvisiace s ochranou obyvateľstva, ako aj požiarnu ochranu. Praktické problémy v oblasti ochrany obyvateľstva Informácie o výkone funkcií starostov v tomto obvode predstavovali východiská na identifikovanie najmä tých problémov, ktoré významnou mierou pôsobia na činnosti obcí v oblasti ochrany obyvateľstva. Identifikácia problémov v oblasti ochrany si svojou špecifikáciou, vysokou aktuálnosťou a rozsiahlym obsahom informácií vyžadovala od samého začiatku podrobne zvážiť všetky prístupy k výberu daných problémov a spôsoby ich spracovania. Sú to nasledovné problémy: • pozornosť venovaná príprave obyvateľstva je nedostatočná, neefektívna a často podceňovaná (nezáujem obyvateľstva, neúčasť starostov na odborných prípravách, neucelená koncepcia v osnovách MŠ a ZŠ, pokles záujmu o členstvo DHZ, na ZŠ neexistujú krúžky zamerané na ochranu obyvateľstva, atď.),

Obr. 3 Územný obvod Čadca zobrazený na mape [6] Do teritória územného obvodu Čadca patrí 23 obcí (z toho 3 majú štatút mesta). Každá obec v tomto obvode je iná, niečím špecifická a tiež aj rozdielne zasahovaná krízovými javmi. Základnými ukazovateľmi veľkých rozdielov sú najmä rozloha, počet obyvateľov, finančné možnosti, materiálno-technické vybavenie, informačné zdroje, sociálne a spoločenské postavenie obyvateľov, odborné vedomosti a praktické skúsenosti starostov, atď. Z jednotlivých obcí územného obvodu Čadca som si vybrala najmenšiu obec, ktorou je obec Klubina. Rozloha obce je 1 557 ha. Hustota obyvateľstva na 1 km2 predstavuje 29 obyvateľov. K 31. 12. 2012 mala obec Klubina 548 obyvateľov, z toho 269 mužov a 279 žien. V predproduktívnom veku bolo 94 obyvateľov, v produktívnom veku 315 obyvateľov a v poproduktívnom veku


• nedostatok personálne stabilných a odborne vzdelaných pracovníkov zodpovedných za ochranu obyvateľstva (úlohy má v pracovnej náplni určený zamestnanec obecného úradu, ktorý je zodpovedný súčasne aj za iné úseky, ako napríklad účtovníctvo, miestne dane a poplatky, atď.), • prekrývanie kompetencií a úloh v oblasti ochrany obyvateľstva štátnej správy a samosprávy (úlohy sa zabezpečujú kumulovane spolu s inými kompetenciami a úlohami), • krízová dokumentácia obcí je nekompletná, a nejednotná, obsahom a rozsahom rozdielna,

neaktuálna

• zastaraný materiál civilnej ochrany uložený v skladoch, ako aj náročnosť údržby a starostlivosti o zariadenia civilnej ochrany, • možnosti finančných zdrojov obmedzené (nedostatočné daňové príjmy, nevhodné podmienky pre podnikateľov, nepoisťovanie majetku, atď.), 84


• nevytváranie rezervných finančných prostriedkov pre adekvátne zvládanie krízových javov, • riadenie záchranných prác, vyhlasovanie mimoriadnych situácií, predkladanie hlásení si vyžaduje zbytočnú, duplicitnú administratívu, • oblasť predkladania správ a informácií o vzniku mimoriadnej udalosti na území obce je komplikovaná s nerealizovateľnými termínmi, neustále meniacimi sa požiadavkami a zmenami v právnych normách, • komplikovanie záchranných prác mediálnym tlakom, tlakom kompetentných na rýchle a efektívne riešenie, nedisciplinovaným správaním obyvateľov obcí, • pri súhrnných správach predkladaných po mimoriadnych udalostiach sa vyskytujú chyby v účtovných dokladoch, nesprávne vypísané podklady, ako aj rozdielny prístup starostov pri odškodňovaní, • blokovanie refundácie nákladov na záchranné práce a preventívne opatrenia zo strany štátu - dôvod stagnácie a rozvoja obce, zaťažovanie obecných rozpočtov), • absencia medzinárodnej spolupráce obcí pri zvládaní krízových javov. [6] Z uvedených problémov možno konštatovať, že v nasledujúcom období bude potrebné prispôsobiť úlohy a opatrenia samospráv v oblasti ochrany obyvateľstva novým požiadavkám. Bude potrebné klásť väčší dôraz na pripravenosť obyvateľov a orgánov krízového riadenia, na komplexné zabezpečenie ľudských a materiálnotechnických zdrojov, na rozvíjanie efektívnej vzájomnej spolupráce a jednotnú krízovú dokumentáciu, atď.

autonómnosti rozhodovania každej obce musia byť rešpektované aj ďalšie kritéria integrácie malých obcí, a to ekonomická výhodnosť, odbornosť, administratívna nenáročnosť a ďalšie kritéria finančnej spoluúčasti jednotlivých obcí. V rámci zriaďovania spoločných úradov malých obcí v oblasti ochrany obyvateľstva je nevyhnutné prihliadať aj na zdroje ohrozenia obcí, aktuálne sily a prostriedky, dostupnosť do obce, počet obyvateľov, geografickú polohu, atď. Medzi výhody integrácie malých obcí v oblasti ochrany obyvateľstva patrí jednotné krízové riadenie, jednotné predpisy, jednotné hodnotenie rizík, jednotná krízová dokumentácia, spoločné využívanie síl a prostriedkov, atď. Záver Obec je nenahraditeľným článkom ochrany života, zdravia a majetku občanov. Vo vzájomnej súčinnosti s orgánmi krízového riadenia, civilnej ochrany, štátnej správy, ako aj zložiek záchranných systémov tvorí ucelený systém riadenia záchranných prác. Z dôvodu nedostatku finančných prostriedkov malé obce riešia a financujú väčšinou len následky krízových javov a nie preventívne opatrenia. Realizáciou rôznych preventívnych opatrení by sa veľa krát predišlo nielen škodám na majetku obyvateľov obce, či majetku obce, ale i ohrozeniam života a zdravia obyvateľov obce. Jedným z východísk efektívneho riešenia a kvalitnejšieho výkonu malých obcí v oblasti ochrany obyvateľstva predstavuje medziobecná spolupráca. V rámci integrácie malých obcí by sa zriadil spoločný úrad obcí, v ktorom by pracovali odborníci zaoberajúci sa problematikou ochrany obyvateľstva. Použitá literatúra [1]

Buzalka, J. 2001.: Vybrané otázky teórie krízového manažmentu a civilná ochrana. Bratislava 2001. 138 s. ISBN 80-8054-165-5.

[2]

Klimovský, D, 2009.: O možných riešeniach fragmentovanej lokálnej sídelnej štruktúry. [on-line]. 2013. [cit. 20. 2. 2013]. Dostupné na http://www3.ekf.tuke.sk/krvam/files/clanky/ klimovsky/klimovsky_07.pdf.

[3]

Macurová, Ľ.: Identifikácia problémov krízového plánovania malých obcí. Žilina: IX. medzinárodná vedecká konferencia Mladá veda 2012.

[4]

Novák, L. a kol.: Plánovanie zdrojov na riešenie krízových situácií. Bratislava: VŠEMVS v Bratislave 2010. 308 s. ISBN 978-80-970272-4-7.

[5]

Poliačková, B.: Financovanie krízového manažmentu vo vybranej obci - obec Klubina. Diplomová práca. VŠEaM VS v Bratislave, 2013. str. 87.

[6]

Sedláček, P.; Gonščák, R.: Okresný úrad Čadca, odbor COaKR. Skúsenosti z riešenia mimoriadnych situácií v územnom obvode Čadca. 2012. Osobná komunikácia, poskytnutie potrebných informácií a materiálov. [2013-04-30].

[7]

Tichý, D.; 2005.: Združovanie obcí ako predpoklad rýchlejšieho rozvoja samospráv a regiónov. [on-line]. 2013 [cit. 20.2.2013]. Dostupné na http://www.angelfire.com/ planet/dusan_kozovsky/PDF/EC405.pdf.

[8]

Zákon NR SR č. 369/1990 Z. z. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov.

Integrácia malých obcí Východiskovým riešením zložitej situácie v malých obciach sa stali rôzne formy medziobecnej spolupráce. Medziobecná spolupráca nie je vo svete ničím výnimočným a to ani v štátoch, ktoré prešli zásadným procesom spájania obcí. Systémy spolupráce sa v jednotlivých krajinách odlišujú, môžu mať rôznu formu, spolupráca môže byť dobrovoľná alebo vytváraná povinne zo zákona. Napríklad v Českej republike sa po zrušení okresných úradov, ako aj inštitucionálnych správnych úradov, preniesli kompetencie v oblasti ochrany obyvateľstva na obce s rozšírenou pôsobnosťou. Vybrané obce majú vytvorený určitý správny obvod a v ňom vykonávajú svoju pôsobnosť. [7] V Slovenskej republike medziobecnú spoluprácu rieši zákon č. 369/1990 Z. z. o obecnom zriadení v znení neskorších predpisov. Spolupráca je definovaná na princípe dobrovoľnosti, vzájomnej výhodnosti a obce majú pri tejto spolupráci rovnocenné postavenie, bez ohľadu na veľkosť obce. Jednou z najrozšírenejších foriem medziobecnej spolupráce predstavujú spoločné obecné úrady, ktoré nemajú právnu subjektivitu, sú len spoločnou úradovňou pre zmluvné obce. Pri rozhodovaní o vzniku spoločného úradu obcí je veľmi dôležitá voľba relevantných kritérií, na základe ktorých jednotliví predstavitelia obcí uvažujú o zlúčení ich obecných úradov. Okrem princípu dobrovoľnosti, rovnocennosti postavenia obcí a zachovania


85


Ohrozenie obyvateľstva účinkami uniknutých pohonných látok v prípade vzniku mimoriadnej udalosti v objekte čerpacej stanice Threat of Population by Effects of Leaking Fuel in Case of an Emergency Event in the Facility Pumping Station Ing. Katarína Mäkká, PhD. Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. Mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika [email protected]

a úložisko nádrží, ktoré sú znázornené na obr. 1. Prevádzkový súbor a objekt čerpacej stanice zabezpečuje všetky požadované funkcie pre stáčanie, ukladanie a výdaj pohonných látok zariadeniami jednotlivých častí technológie. 3

Abstrakt Pri bežnej prevádzke nie sú čerpacie stanice vnímané ako významný zdroj rizika, napriek tomu zo štatistických údajov vyplýva určitá miera ohrozenia obyvateľstva následkami mimoriadnej udalosti spojenej s únikom nebezpečných látok. Cieľom predkladaného článku bude posúdiť, či konkrétna čerpacia stanica v prípade vzniku mimoriadnej udalosti spojenej s únikom pohonných látok, predstavuje zdroj ohrozenia pre obyvateľstvo vzhľadom na svoje umiestnenie v blízkosti obytnej zóny a prítomnosť nebezpečných látok.

2

4 7

8

9 10

Objekt

Názov objektu

1

Objekt služieb

2

Umyváreň áut

3

Čistička odpadových vôd

4 5, 6 7, 8, 9 11

1

Manipulačná plocha Skladovacia nádrž Výdajný stojan PHL

10

Stáčacie stanovište

11

Sklad vykurovacieho oleja

Obr. 1 Objekty ČS

Kľúčové slová Ohrozenie obyvateľstva, pohonné látky, mimoriadna udalosť, čerpacia stanica. Abstract During normal service pumping stations are not perceived as an important source of risk, although statistics show some degree of threat to the population consequences of an incident associated with leakage of hazardous substances. The aim of the present article is to assess whether a specific pumping station in the event of an emergency event, associated with leakage of fuel, constitutes a source of threat to the population because of its position close to the residential area and the presence of hazardous substances. Keywords Threat of population, fuel, emergency event, pumping station. Úvod V súčasnosti sa kladie čoraz väčší dôraz na bezpečnosť, ochranu zdravia a životného prostredia pri práci s nebezpečnými látkami. Čerpacie stanice sa usilujú minimalizovať negatívne dopady svojej činnosti na životné prostredie, život a zdravie človeka. Dodržiavaním platných právnych noriem, využívaním moderných technológií a preventívnymi opatreniami je možné predchádzať vzniku mimoriadnych udalostí, no nie je možné riziko vzniku takejto udalosti úplne vylúčiť. Prevádzkovo-technická charakteristika čerpacej stanice K posúdeniu či konkrétna čerpacia stanica (ČS) v prípade vzniku mimoriadnej udalosti spojenej s únikom pohonných látok, bolo potrebné získať základné prevádzkovo - technické informácie o posudzovanom objekte čerpacej stanice čerpacej stanice, ktorý je situovaný v katastrálnom území mesta Žilina na samostatnom pozemku na ulici Kysucká cesta. Areál čerpacej stanice je súčasťou priemyselno-komerčnej zóny v zastavanej oblasti intravilánu obce so zástavbou obytných domov priľahlých ulíc. V blízkosti ČS sa nachádza diaľničný privádzač Žilina - Ľavobrežná, ktorý slúži ako hlavný obchvat mesta a je dôležitý komunikačný uzol s vysokou hustotou premávky. Popis objektov ČS PHL Komplex čerpacej stanice PHL tvoria hlavné stavebné objekty: objekt služieb, zastrešenie výdajných miest, umývacia linka Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Technologický prevádzkový súbor čerpacej stanice zabezpečuje nasledovné činnosti a služby: • stáčanie pohonných látok z autocisterien do skladovacích nádrží, • merný výdaj pohonných látok do nádrží vozidiel zákazníkov, • ovládanie výdaja pohonných látok z miestnosti obsluhy čerpacej stanice, • umývanie vozidiel v umývacej linke, • dohusťovanie pneumatík pre osobné vozidlá, • suché čistenie interiérov vozidiel - vysávanie. Mimoriadne udalosti v objekte čerpacej stanice Každá činnosť prináša so sebou nebezpečenstvo zlyhania technických prostriedkov a ľudského činiteľa. Toto nebezpečenstvo hrozí aj pri skladovaní a manipulácii s pohonnými hmotami. Charakteristickým prejavom zlyhania technických prostriedkov alebo osôb pri manipulácii a skladovaní pohonných látok je vznik mimoriadnej udalosti v objekte čerpacej stanice spojenej s únikom pohonných látok. Tab. 1 Rozdelenie mimoriadnych udalostí spojených s únikom pohonných látok Kritérium Rozsah úniku

Vplyv na životné prostredie

Druh úniku

Príčina

únik malého rozsahu (niekoľko litrov pohonných látok)

úniky a odkvapy z tankovania

únik väčšieho rozsahu (nie viac ako 200 litrov)

prasknutie alebo netesnosť dopravného potrubia, preplnenie nádrží

havária (únik viac ako 200 litrov pohonných látok)

poškodenie celistvosti plášťa autocisterny, nesprávne nasadenie stáčacej hadice na spoje stáčacieho potrubia a cisterny

bez nebezpečenstva pre prírodu

úniky a odkvapy z tankovania (sú zaistené na manipulačnej ploche a stečú do havarijnej nádrže)

nebezpečné pre prírodu

únik pohonných látok mimo zariadení slúžiacich na skladovanie, manipuláciu, únik pohonných látok z havarijnej nádrže

86


Príčina vzniku

objektívne

subjektívne

Doba trvania úniku

hydrogeologické pomery v danej oblasti, nevhodné konštrukčné riešenie technologických prvkov skladovacích nádrží, nevhodne použité konštrukčné materiály, nedostatočná protikorózna ochrana skladovacích nádrží, potrubných rozvodov, starnutie technologického zariadenia zlyhanie ľudského činiteľa, nepozornosť a nedbalosť, napr. nedostatočná údržba odlučovača pohonných látok a následný únik do verejnej kanalizácie, nesprávne nasadenie stáčacej hadice na spojoch so stáčacím potrubím

jednorazový únik (poznáme množstvo unikajúcej kvapaliny, ktoré unikne zo zariadenia do piatich minút)

závažné poškodenie zásobníkov, poškodenie celej cisterny, prípadne len jednej komory

kontinuálny únik (únik látky otvorom v plynnom alebo kvapalnom stave s dlhou dobou trvania)

narušenie potrubných trás, únik z dopravného potrubia, netesnosť skladovacích nádrži

Mimoriadna udalosť je závažná, časovo obťažne predvídateľná a priestorovo ohraničená príhoda, spôsobená vplyvom živelnej pohromy, technickej alebo technologickej havárie, prevádzkovej poruchy, prípadne úmyselného konania človeka, ktorá vyvolala narušenie stability systému alebo prebiehajúcich dejov a činností, ohrozuje životy a zdravie osôb, hmotné a kultúrne statky či životné prostredie (Šimák et. al., 2005, s. 21). Pri bežnej prevádzke ČS sa predpokladajú možnosti havarijných únikov nebezpečných látok z priestorov ich skladovania, z priestorov ich manipulácie, pri doprave potrubím, pri doprave dopravnými prostriedkami. Analýza následkov mimoriadnych udalostí podľa havarijných scenárov Pri určovaní najnepriaznivejšej situácie, pri ktorej je účinkami explózie, toxicity alebo požiaru uniknutých pohonných látok ohrozený najväčší počet osôb a v najväčšom rozsahu ohrozené životné prostredie, sa vychádza z odhadu a stanovenia havarijných scenárov. Pri výbere možných havarijných scenárov sa vychádza z:

Tab. 2 Havarijné scenáre Havarijný scenár

Druh úniku

Príčina úniku

Únik PHL pri stáčaní

jednorazový únik celého prepravovaného množstva

poškodenie celistvosti plášťa cisterny

kontinuálny únik prasknutie stáčacej hadice, stáčaných PHL prípadne jej nesprávne nasadenie na spojoch so stáčacím potrubím alebo cisternou, preplnenie nádrží Únik PHL zo skladovacích nádrží

kontinuálny

netesnosť nádrží

Únik PHL zo spojovacieho potrubia

kontinuálny

prasknutie alebo netesnosť dopravného potrubia

Únik PHL z výdajných stojanov pri tankovaní

kontinuálny

poškodenie výdajného stojana alebo výdajných pištolí pri tankovaní PHL do vozidiel zákazníkov

Prognostické modelovanie únikov a prejavov havarijných scenárov V súčasnosti, v dobe rozvoja informačných technológií, je k dispozícií veľa softvérových produktov, ktorých možno použiť na určenie následkov mimoriadnych udalostí spojených s únikom nebezpečných látok. Medzi najznámejšie programy pre modelovanie únikov nebezpečných látok patrí ALOHA, EFFECTSGIS, ROZEX, TEREX. Niektoré programy sú komerčnými produktmi spoločností zaoberajúcich sa analýzou rizík (napr. program EFFECTSGIS, TEREX), ďalšie sú voľne dostupné na internete (napr. ALOHA). Riziko ohrozenia osôb pri mimoriadnej udalosti na ČS je najväčšie počas stáčania pohonných látok z cisterny do skladovacích nádrží. Pre tento prípad boli modelované výbuchové, tepelné a toxické prejavy havarijného scenára programom TerEx. Vznik mimoriadnej udalosti môže byť spôsobený nárazom vozidla do odstavenej cisterny, pretože pri stáčaní cisterna čiastočne obmedzuje prístupové komunikácie a následky havárie sa môžu prejaviť aj mimo areálu ČS. Tab. 3 Únik celého množstva benzínu z cisterny pri stáčaní Výbuchové a radiačné prejavy POOL FIRE

Popáleniny 1. stupňa vo vzdialenosti od plameňa [m]

134

• predpokladaného úniku maximálneho množstva jednotlivých nebezpečných látok,

Narušenie pevnosti ocele vo vzdialenosti od plameňa [m]

17

• najväčšej plochy požiaru,

10 % mortalita od zásobníka [m]

77

• možného ohrozenia okolia výbuchom a sálavým teplom,


66

• z počtu ohrozených osôb v dotknutých priestoroch. Na stanovenie havarijných scenárov významnou mierou vplývajú druhy nebezpečných látok, ich požiarnotechnické charakteristiky, vykonávaná manipulácia s nimi, technologický proces výroby, protipožiarne a ochranné systémy. V objekte ČS boli ako významné identifikované možnosti havarijných únikov pohonných látok z priestorov ich skladovania a manipulácie. Reálne prípady, pri ktorých môže dôjsť k úniku pohonných látok sú uvedené v tab. 2.


BLEVE

PLUME atm.stálosť D/atm.stálosť F

Dosah horiacej gule [m]

99

Doba horenia [s]

12,7

Popáleniny 1. stupňa [m]

479


259

50 %mortalita od zásobníka [m]

209

Narušenie pevnosti ocele vo vzdialenosti od plameňa [m]

99

Ohrozenie osôb priamym zasiahnutím oblakom [m]

18/59

Závažné poškodenie budov [m]

34/67,5

Ohrozenie osôb mimo budovy závažným poranením [m]

49/88,5

Ohrozenie osôb okenným sklom [m]

89/144

87


Zhodnotenie prejavov havarijného scenára

Záver

Výbuchové účinky benzínu

Vždy je lepšie predchádzať vzniku mimoriadnej udalosti, ako naprávať škody, ktoré spôsobila. Dôsledným dodržiavaním predpisov, uvedomovaním si nebezpečenstva, pripravenosťou na rýchle riešenie situácie sa môže napomôcť tomu, že nebudú ohrozené život a zdravie, majetok obyvateľov a nebude ohrozené ani životné prostredie.

Ak sa pri úniku látok schopných explózie pri zmiešaní so vzduchom vytvorí dostatočne veľký oblak látky v medziach hraníc výbušnosti, potom pri iniciácii oblaku dochádza k rýchlemu prechodu horenia do explózie za vzniku vzdušnej rázovitej vlny. Priamym oblakom budú zasiahnuté osoby vo vzdialenosti 18 m od miesta úniku, závažné poranenie utrpia osoby nachádzajúce sa v okolí 49 m, ohrozenie osôb črepinami skla bolo stanovené na 89 m. Výbuchovými účinkami budú poškodené budovy vo vzdialenosti 34 m od miesta výbuchu, čo v tomto prípade môže predstavovať poškodenie susediacej budovy. Pri atmosférickej stálosti typu F sú zóny ohrozenia následkami výbuchu väčšie (tab. 3). Tepelné účinky benzínu Ohrozenie osôb pôsobením tepelnej radiácie pri modelovom variante požiaru je možné do vzdialenosti 134 m od plameňa a je charakterizované vznikom popálenín 1. stupňa pri expozícii osôb po dobu 1 minúty. Smrteľné ohrozenie osôb pôsobením tepelnej radiácie pri modelovom variante požiaru je možné do vzdialenosti 77 m od plameňa. 50 % mortalita osôb bola stanovená vo vzdialenosti 66 m od zásobníka. Pôsobením sálavého tepla požiaru môžu byť narušené oceľové nosné konštrukcie do vzdialenosti 17 m, čo zasiahne nanajvýš konštrukcie objektu ČS. V prípade vzniku ohnivej gule by jej priemer dosiahol max. 99 m a doba horenia bola stanovená na 12,7 sekúnd. Smrteľné ohrozenie osôb pôsobením tepelnej radiácie pri modelovom variante požiaru je možné do vzdialenosti 259 m od plameňa. 50 % mortalita osôb bola stanovená vo vzdialenosti 209 m od cisterny. Pôsobením sálavého tepla požiaru môžu byť ohrozené osoby nachádzajúce sa vo vzdialenosti 479 m od cisterny, čo sa prejaví vznikom popálenín 1. stupňa. Toxické účinky benzínu Pri úniku automobilového benzínu z cisterny počas stáčania vznikne na ploche okolo výdajných stojanov kaluž, z ktorej sa odparuje benzín. Hodnotená látka nemá závažné toxické účinky na ľudský organizmus, inhalácia benzínu môže spôsobiť bolesti hlavy, závraty, žalúdočnú nevoľnosť, styk s kvapalinou dráždi kožu.

Na základe vykonanej analýzy následkov mimoriadnych udalostí možno konštatovať, že činnosť čerpacej stanice, v prípade vzniku mimoriadnej udalosti, vytvára predpoklady pre ohrozenie osôb nachádzajúcich sa v objekte ČS prípadne v jeho tesnej blízkosti. Riziko ohrozenia osôb je najväčšie počas stáčania pohonných látok z cisterny do skladovacích nádrží. Pre tento prípad boli stanovené výbuchové, tepelné a toxické prejavy havarijného scenára. I keď v našom prípade ide o fiktívnu udalosť nemožno riziko vzniku takejto mimoriadnej udalosti podceňovať. Stanovenie havarijných prejavov a rozsah ich toxických, výbuchových a radiačných účinkov, bolo prekvapením aj pre riadiacich pracovníkov čerpacej stanice, pretože havarijný plán čerpacej stanice je vypracovaný len pre prípad havarijného ohrozenia vôd. Nezaoberá sa vznikom mimoriadnej udalosti spojenej s únikom pohonných látok, ich vznietením a vznikom požiaru. Tento príspevok je výsledkom realizácie projektu: Centrum excelentnosti pre systémy a služby inteligentného dopravného II ITMS 26220120050 podporovaného z Operačného programu výskum a vývoj a spolufinancovaný zo zdrojov Európskeho fondu regionálneho rozvoja. Použitá literatúra [1]

Šimák, L.; Horáček, J.; Novák, L.; Németh, Ľ.; Míka, V.: Terminologický slovník krízového riadenia, Žilina, FŠI ŽU, 2005, 44 S., ISBN 80-88829-75-5.

[2]

Škoda, I.: Analýza následkov mimoriadnej udalosti na obyvateľstvo čerpacej stanice Shell Žilina. Žilina 2002.

[3]

Bezpečnostné predpisy čerpacej stanice Esso pre stáčanie pohonných látok. Bratislava 2006.

[4]

Havarijný plán čerpacej stanice Esso Žilina. Žilina 2006.


XIV.


IVANA BARTLOVÁ

VÝVOJ V OBLASTI NEBEZPEýNÝCH LÁTEK A PěÍPRAVKģ

Vývoj v oblasti nebezpečných látek a přípravků Ivana Bartlová V problematice zajištění bezpečnosti chemických látek a chemických přípravků dochází i nadále k inovacím legislativy. Bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky - nařízení REACH i související zákon č. 371/2008 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Připravuje se zavedení nařízení Evropského parlamentu a Rady o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně směrnice 67/548/ EHS a nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení GHS). Z těchto důvodů je vysvětlen současný stav a vývoj v oblasti chemických látek a chemických přípravků, který je doplněním publikace Nebezpečné látky I.

ISBN 978-80-7385-050-0. Rok vydání 2008.

cena 60 Kč



88


Analýza efektivnosti preventivního informování obyvatelstva v zónách havarijního plánování Efectivity Analysis of Preventive Information of Inhabitants in Emergency Planning Zones Bc. Eva Mecová VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected] Abstrakt Každý občan by měl mít alespoň základní informace o hrozbách a rizicích v jeho okolí a o schopnosti správného jednání při vzniku mimořádné události za účelem posílení své vlastní bezpečnosti. Cílem příspěvku je informovat o výsledcích průzkumu, soustředěného na úroveň znalostí občanů v oblasti ochrany obyvatelstva a jejich schopnosti správné sebezáchovy při vzniku průmyslové havárie. Průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření v zóně havarijního plánování BorsodChem MCHZ s.r.o. v Ostravě. Hodnocením získaných odpovědí se dá posoudit a diskutovat o tom, zdali jsou obyvatelé této zóny dobře připraveni na potenciální mimořádnou událost, která může nastat. Důležitá je analýza zdrojů získávání informací, která směřuje k hledání efektivnější cesty informování obyvatelstva podle věku populace. Klíčová slova Informování obyvatelstva, zóna havarijního plánování, mimořádná událost, průmyslová havárie, ochrana obyvatelstva. Abstract Every citizen should have at least basic information on threats and risks in their area and the ability of correct conduct during the extraordinary event in order to strengthen their own security. The aim of this paper is to report on the results of the survey focused on citizens' level of knowledge in the protection of the population and their ability to correct the preservation during industrial accident. The survey was conducted through a questionnaire survey in the emergency planning zone BorsodChem MCHZ sro in Ostrava. The evaluation of the answers can assess and discuss about whether they are residents of this area are well prepared for potential extraordinary event that may arise. It is important to analyze sources of information retrieval, which aims to find more effective ways of informing the population by age population. Keywords informing the general public, the emergency planning zone, extraordinary event, industrial accident, protection of the population. Úvod Každý občan má nárok na bezpečné prostředí a základní povinností státu je zajistit ochranu života, zdraví a majetkových hodnot. Všichni občané se spolupodílí na své vlastní bezpečnosti, a proto je důležité mít alespoň základní informace o hrozbách a rizicích v okolí a o schopnosti správné sebezáchovy při vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Pro účely ochrany obyvatelstva s cílem plánování opatření a výchovy obyvatelstva jsou stanoveny zóny havarijního plánování [1, 2]. Nejlidnatější zónou v Moravskoslezském kraji je BorsodChem MCHZ s.r.o. v Ostravě, s počtem trvale žijících obyvatel cca 30 800. V chemickém podniku BorsodChem MCHZ s.r.o. je zdrojem rizika toxický zkapalněný plyn amoniak, který je skladován v zásobnicích a dále manipulován na stáčišti a železniční Ostrava 5. - 6. ledna 2014

vlečce. Havárie na těchto zařízeních může svými účinky ohrozit obyvatelstvo únikem amoniaku. Maximální pozornost z pohledu ochrany obyvatelstva je třeba věnovat právě informování a výchově obyvatelstva. Včasné varování je jen začátkem chránění obyvatelstva před nežádoucími účinky unikající chemické látky. Úspěšnost opatření k zajištění ochrany obyvatelstva je závislá na znalostech žádoucího chování a dovednostech ohrožených osob. Důležitou roli hraje celková informovanost, tedy připravenost na možnost ohrožení životů a zdraví obyvatel žijících v zóně havarijního plánování. Plány zpracované pro účely prevence, jako jsou vnější havarijní plány, spoléhají na znalosti a dovednosti obyvatelstva k sebeochraně. Preventivní informování obyvatelstva v zóně havarijního plánování je zajišťováno krajským úřadem, který vydává informační letáky pro obyvatele, kde je jim doporučováno žádoucí chování v případě havárie v podniku [1]. Cíle průzkumu realizovaného v zóně BorsodChem MCHZ s.r.o. v Ostravě • Zjistit, vnímá-li obyvatelstvo blízký chemický provoz jako významné nebezpeční v jejich okolí a jakým způsobem se dozvídá o hrozícím nebezpečí. • Vyhodnotit úroveň informovanosti obyvatelstva o zásadách správného chování v konkrétní situaci, jako je zaznění varovného signálu, správné ukrytí s využitím ochranných vlastností budov a použití prostředků improvizované ochrany dýchacích cest a povrchu těla při úniku toxického amoniaku. • Zanalyzovat zdroje získávaní informací preventivního charakteru o žádoucím chování při vzniklé mimořádné události. Očekává se, že zdroje získávání informací se budou dost lišit dle věku dotazovaných. Každá věková skupina vyhledává jiné zdroje informací. Podle zjištěné analýzy zdrojů je zřejmá možnost navrhnutí efektivnějšího způsobu informování obyvatel podle věku populace. • Zhodnotit, zda informace, které obyvatelstvo má, jsou podle jejich názoru dostatečné nebo ne. • Zjistit zájem obyvatel o lepší informování o žádoucím chování při vzniklé mimořádné události a tím posílení jejich bezpečnosti. Za účelem získání potřebných dat k zjištění stanovených cílů byla zvolena forma písemného anonymního dotazníku, který byl distribuován mezi 300 občanů žijících v zóně BorsodChem MCHZ s.r.o. v Ostravě. Vzorek populace byl doplněn o 80 studentů střední školy a zbývající část dotazníků byla distribuována mezi dospělou populaci. Věkové skupiny v průzkumu byly účelně rozděleny na zmiňované studenty, obyvatelstvo, které prošlo výukou branné výchovy před rokem 1989 a dá se předpokládat, že jim nějaké znalosti zůstaly v paměti a na obyvatelstvo, které brannou výchovu už nemělo a obyvatele v důchodovém věku. Výsledky průzkumu „Co vás může ohrozit ve vašem okolí?“ Podle názoru většiny obyvatel je největším ohrožením v místě jejich bydliště, právě chemický podnik BorsodChem MCHZ s.r.o., tuto odpověď volilo 68 % dotazovaných. Pro 19 % je větším ohrožení dálnice a provoz na cestách a 13 % dotazovaných se nejvíce obává blízké řeky Odry, která je může ohrozit povodní. 89


„Jakým způsobem se dozvíte o hrozícím nebezpečí?“ Otázka byla zvolena bez možnosti odpovědi, protože způsobů je moc a aby dotazovaní nebyli ovlivňováni a napsali sami, co vnímají jako prvotní signál hrozícího nebezpečí. Podle odpovědí dotazovaných se o hrozícím nebezpečí dozvídají nejčastěji podle signálu sirén (38 %) a z rozhlasu (24 %). Je nutné ale podotknout, že v zóně BorsodChem MCHZ s.r.o. není místní rozhlas, ale i přesto takto občané odpovídali a jako rozhlas mysleli určitě i rádiový přenos.

19 %

24 % ukryji se ve vyšších patrech budovy ukryji se ve sklepČ

nevím, jak se zachovat 57 %

Další volby odpovědí lze vyčíst z Grafu 1. siréna 38 %

panika 4%

Graf 3 Sebezáchova respondentů při úniku nebezpečných látek (zdroj: vlastní výzkum) Správně odpovědělo pouhých 24 % což je 72 dotazovaných a ti by úkryt hledali ve vyšších patrech budov a tím pádem by byli nebezpečnou látkou ohroženi nejméně.

internet 14 %

rozhlas 24 %

televize 20 %

Graf 1 Jak se obyvatelé dozvědí o hrozícím nebezpečí (zdroj: vlastní výzkum)

„Čím si budete chránit dýchací cesty v případě dýchacích potíží způsobených nebezpečnou látkou?“ Sebezáchova respondentů při úniku nebezpečné látky je patrná z Grafu 4. 60 %

18 % pĜiložením ruky na ústa a nos

„Co uděláte, když uslyšíte kolísavý tón sirény?“ Znalost zásad správné sebezáchovy při zaznění kolísavého tónu sirény byla jednou z nejdůležitějších otázek ve výzkumu. V situaci, kdy obyvatelstvo uslyší kolísavý tón sirény, by se dalo očekávat, že úspěšnost výběru správného rozhodnutí bude vysoká. Úspěšnost lze zhodnotit v Grafu 2, je označena vždy žlutou hvězdou.

navlhþeným kapesníkem 22 %

maskou, kterou mi vydají hasiþi

31 % 15 %

neudČlám nic, tento tón ohlašuje pravidelnou zkoušku sirén ukryji se do budovy, zavĜu okna a dveĜe, zapnu rádio nebo televizi, abych se dozvČdČl(a) vše potĜebné nevím , jak se zachovat

54 %

Graf 2 Sebezáchova respondentů při kolísavém tónu sirény (zdroj: vlastní výzkum) Celkem 54 % což bylo162 z 300 oslovených vybralo správnou odpověď a dá se tedy usuzovat, že vědí, jak se v takové situaci mají zachovat. To, že kolísavý tón sirény ohlašuje pravidelnou zkoušku sirén, se domnívá 31 % dotazovaných a 15 % neví vůbec, jak by se zachovalo. „Jak se zachováte, budete-li ohroženi únikem nebezpečných látek?“ Mnoho lidí na otázku: „Co dělat v případě úniku nebezpečných látek? “ odpovídá, že se ukryjí ve sklepních prostorech, jak lze vidět i podle Grafu 3. Je to ovšem mýlka, protože řada běžných průmyslových škodlivin je těžší než vzduch a právě v těchto prostorech se převážně shromažďuje. Volba této odpovědi má určitě kořeny i v předchozí výuce branné výchovy, kdy jsme byli připravování na válku a ukrytí v krytech. Podle odpovědí, by se celkem 76 % ze všech dotazovaných, kteří prošli brannou výchovou před rokem 1989, ukrylo ve sklepě.


Graf 4 Sebezáchova respondentů při úniku nebezpečných látek (zdroj: vlastní výzkum) Jen 22 % což bylo 182 dotazovaných, na tuto otázku odpovědělo správně a chránilo by se tím nejlepším způsobem a to navlhčeným kapesníkem přiloženým na ústa a nos. Největší počet dotazovaných (60 %), by si dýchací cesty v případě úniku nebezpečné látky chránil maskou, o které se domnívá, že jim bude vydána hasiči. Nejvíce takto odpovídali dotazovaní ve věku 32 - 62 let, celkem 86 % z nich. Tato skupina prošla brannou výchovou a určitě to má důsledek v jejich odpovědích, protože se vyučovala protichemická ochrana a byly zdůrazňovány právě prostředky individuální ochrany, jako jsou ochranné masky. „Myslíte si, že máte dostatečné informace o nebezpečí ve vašem okolí?“ „Chtěl(a) byste být lépe informována o tom, co dělat v případě vzniku mimořádné události?“ Sebehodnocení obyvatel, zdali mají dostatečné informace a jestli by chtěli být informováni lépe, je překvapující. Celkem 72 % se domnívá, že má dostatečné informace a o lepší informování projevilo zájem 78 % obyvatel a z toho se k možnosti „určitě ano“ přiklonilo 54 %. Je to poměrně velké procento, ale může to být samozřejmě i tím, že obyvatelé napíší ano, když se jich někdo zeptá, ale sami nemají ve většině případů zájem si nic dalšího vyhledávat. „Informace o tom, jak se správně chovat při vzniku nějaké mimořádné události, získáváte z:“ Informace preventivního charakteru získávají obyvatelé z různých zdrojů. Za nejčastější zdroj získávání informací o žádoucím chování při vzniklé mimořádné události považují

90


obyvatelé televizi a rozhlas. Tuto možnost zvolilo 79 dotazovaných, což bylo 26 %. Další možnosti odpovědí v procentuálním zastoupení lze vyčíst z následujícího grafu. jiné úĜad

4% 5% 8%

tisk

10 %

informaþní letáky

13 %

výuka na ZŠ,SŠ

14 %

besedy odborníkĤ

20 %

internet

26 %

televize a rozhlas

Graf 5 Nejčastější zdroje získávání informací (zdroj: vlastní výzkum) Analýza zdrojů získávání informací závislá na věku dotazovaných, podle které lze zhodnotit důležitá fakta vedoucí k nalezení efektivnějšího způsobu informování těchto obyvatel, je provedena v následující tabulce. Předpoklad, že se tyto odpovědi budou hodně lišit, je zde potvrzen.

Oproti tomu je velmi překvapující sebehodnocení obyvatel. Celkem 72 % se domnívá, že má dostatečné informace, i když úspěšnost odpovědí byla tak nízká. O lepší informování projevilo zájem 78 % obyvatel, to by mělo mít za následek větší proniknutí do dané problematiky například možností Dnů otevřených dveří provozovatele podniku a také více plánovaných besed odborníků s občany. Negativní zjištění velmi malé úrovně informovanosti občanů je alarmujícím faktem a je třeba najít lepší cestu k vyřešení tohoto problému. Na základě výsledků průzkumu by ke zvýšení informovanosti bylo dobrým řešením studentům tyto informace předávat pomocí internetu a hlavně přes sociální sítě, protože v dnešní době je internet komunikačním prostředkem mládeže. Ovšem nejenom mládeže, ale podle statistik je na sociálních sítích 58 % produktivní populace. Obyvatelům v důchodovém věku lze dodávat do domácností informační letáky a psát informace do tisku. Produktivní obyvatelstvo využívá nejčastěji internet a informace z televizního vysílání. Podle tohoto zjištění se dá tvrdit, že dobrým pomocníkem ke zlepšení informovanosti by mohlo být vysílání krátkých pořadů či spotů o mimořádných událostech a sebezáchově v hlavním vysílacím čase televizních stanic. Problémem je ovšem ekonomická stránka [3].

Zdroje získávání informací v závislosti na věkových skupinách věkové skupiny

internet

informační letáky

výuka na ZŠ, ŠS

besedy

tisk

televize

úřad

jiné

15 - 19 let

22 %

0

34 %

28 %

0

14 %

1%

1%

20 - 31 let

35 %

4%

11 %

18 %

5%

18 %

0

9%

32 - 62 let

26 %

3%

3%

9%

17 %

40 %

0

2%

63 a více

1%

29 %

0

1%

14 %

35 %

17 %

3%

Dohromady

20 %

10 %

13 %

14 %

8%

26 %

5%

Informace z besed odborníků a výuky na škole získávají převážně jen dotazovaní ve věku 15 - 19 let, což jsou studenti a bylo to celkem pravděpodobné, protože moc besed pro dospělou populaci nebývá a navíc by je to ani nepřilákalo. Komunikačním prostředkem studentů a zdrojem k získávání informací je internet, kde tráví spoustu svého času, proto se u nich objevoval tento zdroj. Produktivní obyvatelstvo volilo nejčastěji televizi, jsou to zaměstnaní lidé a jediné co vnímají je televize, internet a tisk, to patří ke kanálům jejich života. Respondenti v důchodovém věku mají nejvíce času, sledují zprávy v televizi, zajímají se o informační letáky, čtou noviny a úřad považují za věrohodný zdroj k získávání informací, takže i ten využívají, bohužel tedy jako jediní. Z uvedené analýzy vyplývá, že informační letáky nejsou ideálním zdrojem, protože osloví jen důchodce, je třeba využívat i dalších možností. Závěr Vyhodnocením realizovaného průzkumu se bohužel potvrdila hypotéza o nízké informovanosti veřejnosti v oblasti ochrany obyvatelstva. Ve znalostních otázkách, kde šlo o správnou sebezáchovu při konkrétní situaci jako je ukrytí a ochrana dýchacích cest při průmyslové havárii se ukázala celková úspěšnost pouhých 33,3 %. A to je procento velmi malé!


Důležité je stále rozvíjet výchovu a vzdělání obyvatelstva k vlastní sebeochraně, jak je uvedeno v Koncepci ochrany obyvatelstva [4], a tím minimalizovat počet nepřipraveného obyvatelstva a jejich ztrát na životech. Použitá literatura

[1] Česko. Zákon č. 59 ze dne 2. února 2006 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 25, s. 842. 4%

[2]

Česko. Vyhláška č. 103 ze dne 21. března 2006 o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 36, s. 1201.

[3]

Mecová, E.: Bakalářská práce: Analýza efektivnosti preventivního informování obyvatelstva v zónách havarijního plánování, Slezská univerzita v Opavě, Matematický ústav, Opava, 2013.

[4]

Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR: Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-12-6]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/ochrana-obyvatelstva-v-ceskerepublice.aspx.

91


Zkušenosti HZS JMK s novými nástroji pro podporu rozhodování při řešení mimořádných událostí a krizových situací The Experience of the Fire Rescue Service of the Southmoravian Region with New Instruments for Decision Making during Solution of Extraordinary Events and Crisis Situations Mgr. Miroslav Menšík Ing. Lukáš Vymazal Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje Zubatého 1, 614 00 Brno [email protected], [email protected] Abstrakt Příspěvek se týká uplatnění praktických zkušeností a poznatků, které HZS JMK získal při tvorbě, vývoji a použití portálu pro krizové řízení v JMK KRIZPORT, GIS aplikace Krizmapy a software GINA. Jedná se o nástroje, jejichž cílem je poskytnout zejména na operační a strategické úrovni řízení potřebné údaje a data ze zpracované plánovací dokumentace a dále poskytnout podporu v oblasti statické a dynamické geovizualizace pro rozhodování při řízení zásahů a koordinaci záchranných a likvidačních prací. Klíčová slova Portál krizového řízení, KRIZPORT, GIS, mimořádná událost, krizová situace, geovizualizace.

Krizmapy,

Abstract The paper deals with the application of practical experience and knowledge which The Fire Rescue Service of the Southmoravian Region gained during creation, development a use of The Portal of Crisis Management in the Southmoravian Region - KRIZPORT, GIS application Krizmapy and GINA software. These instruments are aimed to provide necessary figures and data from worked out planning documentation and to provide support in the field of static and dynamic geovisualization for decision making during management of responses and coordination of rescue and liquidation works. Keywords Portal of Crisis Management, KRIZPORT (abbr.), GIS (abbr.), Krizmapy (abbr., crisis maps), extraordinary event, crisis situation, geovisualization. Úvod Naše zkušenosti ukazují, že v současné době, kdy je nutné při plánování, přípravě a řešení mimořádných událostí a krizových situací spolupracovat s velkým počtem dotčených subjektů a vycházet z velkého množství plánovací dokumentace, je třeba mít k dispozici nástroje, které usnadní a urychlí proces rozhodování složkám integrovaného záchranného systému a orgánům krizového řízení a umožní operativní sdílení potřebné dokumentace a spolehlivé předávání potřebných informací. Tuto tezi je možné rozdělit do dvou rovin. První rovinou je potřeba sdílení statických dat, tedy zejména zpracované plánovací dokumentace v aktuální podobě a dále vytvořených mapových podkladů. K tomu v Jihomoravském kraji (dále i „JMK“) slouží především Portál krizového řízení pro JMK KRIZPORT (dále i „KRIZPORT“), který vyvinul Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále i „HZS JMK“) a od spuštění v únoru 2011 slouží jako spolehlivý zdroj informací pro orgány krizového řízení v JMK. V průběhu tří let provozu KRIZPORTu byly postupně dopracovány a vloženy nové dokumenty a aplikace, které v současné Ostrava 5. - 6. ledna 2014

době tvoří komplexní informační podporu v oblasti krizového řízení v JMK. Současně byly za dobu fungování KRIZPORTu získány i praktické zkušenosti při řešení mimořádných událostí a krizových situací (např. methanolová kauza v roce 2012 nebo povodně v červnu 2013), resp. cvičení (např. ZÓNA 2013), které tento příspěvek dále shrnuje. K využití mapových podkladů slouží (prozatím jen pro potřeby HZS JMK) aplikace Krizmapy, která obsahuje především kompletní data (GIS vrstvy) z analýzy rizik JMK. Druhou rovinou je potřeba sdílení dynamických dat, tedy průběžných informací o vývoji již nastalé mimořádné události nebo krizové situace. Základem jsou v tomto případě jednak aktuální a přesně zacílené informace a dokumenty (v případě JMK distribuované prostřednictvím KRIZPORTu) a dále výstupy z mapových podkladů (Krizmapy), doplněné o aktuální vývoj situace (zákres do mapy) a organizaci zásahu (dynamická vizualizace pomocí software GINA). Zkušenosti s portálem KRIZPORT Portál krizového řízení pro JMK KRIZPORT (dostupný na www.krizport.cz a představený v příspěvku na Konferenci ochrany obyvatelstva v roce 2012) vznikl z potřeby sdílet jednotné prostředí pro uložení a on-line správu rozsáhlé plánovací dokumentace (havarijní, krizové a další plány) a umožnit selektivní předávání informací veřejnosti a orgánům krizového řízení v JMK jak ve fázi přípravy, tak ve fázi řešení mimořádných událostí a krizových situací. Postupný rozvoj tvorby obsahu a funkcí KRIZPORTu probíhal v několika etapách. V první etapě byl do HTML formy převeden Havarijní plán kraje. V této fázi se ukázalo, že s perspektivou vkládání dalších plánů (vnější havarijní plány, krizové plány) bude účelné sdílet v rámci těchto plánů údaje, které jsou obsahově společné. Jedná se zejména o analýzu rizik a kontakty. Analýza rizik JMK se skládá ze tří částí - textové, tabulkové a mapové. Vzhledem k tomu, že HZS kraje a orgány obce mají zákonnou povinnost sdělovat údaje o ohrožení jak právnickým, tak fyzickým osobám, bylo třeba najít technické řešení, které umožní částečný přístup k údajům z analýzy rizik i pro veřejnost. Textová a tabulková část analýzy rizik byla tedy umístěna do veřejné části KRIZPORTu, což umožní každému občanovi kraje se podrobně seznámit s možnými ohroženími kdekoli v kraji. Mapová část analýzy rizik je vedena v GIS mapových podkladech (přístupné pouze v síti HZS JMK), z nichž jsou pro veřejnost off-line zpřístupněny PDF verze map pro přirozené povodně, zóny havarijního plánování (JE Dukovany a objekty sk. „B“ dle zákona č. 59/2006 Sb.) a zóny ohrožení podlimitních objektů (zimní stadiony, plavecké stadiony, chladící provozy, atd.), na které má HZS JMK zpracovánu plánovací dokumentaci (plán opatření). Z našich zkušeností vyplývá, že možnost sdílení analýzy rizik i s veřejností je velmi oceňována zejména obcemi v JMK, protože mohou např. v rámci svých webových stránek (odkaz na KRIZPORT) informovat jednoduchým způsobem občany a právnické osoby na území své obce o možných ohroženích. Další klíčovou částí, společnou pro všechny plány v rámci KRIZPORTu jsou kontakty. Kontakty na orgány krizového řízení v JMK a další rozhodující složky havarijní připravenosti jsou 92


v KRIZPORTu vedeny pro potřeby všech uživatelů v neveřejné části a jsou aktualizovány on-line. Kontakty je možné vyhledávat dle několika parametrů (příjmení, jméno, funkce, subjekt, telefon, mobil, e-mail) s tím, že po vyhledání dané osoby je k dispozici i přehled, v jakých skupinách kontaktů se osoba vyskytuje. Kontakty jsou řazeny do logických skupin, nutných zejména pro vyrozumívání, tj. skupiny jednotlivých bezpečnostních rad, stálých pracovních skupin a povodňových komisí, skupiny obcí v rámci daného správního obvodu obce s rozšířenou působností a specifické skupiny (např. obce v zóně havarijního plánování JE Dukovany, zasílání výstrah ČHMÚ). Kontakty jsou zadávány a aktualizovány vždy na jednom místě a jsou využívány i KOPIS HZS JMK v aplikaci Spojař. Během fungování KRIZPORTu se ukazuje, že kontakty jsou nepoužívanější částí portálu a jejich jednotnost v rámci JMK a aktuálnost oceňují všichni uživatelé. Postupně byly do KRIZPORTu vloženy kromě Havarijního plánu JMK i vnější havarijní plány (dále i „VHP“), a to jak objektů sk. „B“ dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, tak i VHP JE Dukovany, jehož zpracovatelem je sice HZS Kraje Vysočina, ale tento VHP byl vložen do KRIZPORTu pracovníky HZS JMK a je sdílen i orgány krizového řízení Kraje Vysočina. To se projevilo jako výhoda při cvičení ZÓNA 2013, kdy nebyl zaznamenán žádný nedostatek v oblasti dostupnosti aktuální verze VHP (zkušenosti ze cvičení ZÓNA 2013 - viz dále). Počátkem roku 2013 byly dále do KRIZPORTu vloženy i krizové plány (dále i „KP“). Jednalo se o Krizový plán JMK a 21 krizových plánů obcí s rozšířenou působností (dále i „ORP“). Zde se opět velmi osvědčila možnost sdílet v rámci KRIZPORTu jednotná data, např. data zpracovaná v KP JMK platná i pro KP ORP jsou zpracována (a tedy v budoucnu i aktualizována) pouze jedenkrát v KP JMK a ve všech KP ORP jsou tato data sdílena. Za hlavní přínos KRIZPORTu však považujeme možnost sdělovat jak orgánům krizového řízení, tak veřejnosti (selektivně) aktuální informace, a to jak v období probíhající mimořádné události (krizové situace), tak i v mezidobí. Co se týká období, kdy neprobíhá žádná mimořádná událost, jsou v neveřejné části vydávány aktuální informace týkající se např. jednání bezpečnostních rad, kdy je vždy příslušné skupině uživatelů zasílán e-mail, že na KRIZPORTu je zveřejněn zápis z jednání příslušné bezpečnostní rady. Dále jsou uživatelům neveřejné části průběžně zasílány informace o aktualizaci plánů, informace o nových důležitých dokumentech (koncepce, metodiky, směrnice, apod.). I v těchto případech dostane vždy uživatel e-mail, upozorňující na aktualitu na KRIZPORTu, která se ho týká. Ve veřejné části jsou vydávány aktuality typu informace o zrušení zkoušky sirén, o vyhlášení / odvolání doby zvýšeného nebezpečí požáru, apod. V průměru lze uvést, že pokud neprobíhá mimořádná událost, je v neveřejné části vydána aktualita cca 2 - 3x týdně, ve veřejné části cca 1 - 2x měsíčně. Zcela odlišná situace nastává, pokud probíhá mimořádná událost nebo krizová situace. Roli veřejné části KRIZPORTu lze ilustrovat např. na povodních v červnu 2013, které výrazně nezasáhly Jihomoravský kraj, přesto ale komunikace s veřejností byla velmi intenzivní. HZS JMK totiž ve spolupráci s Českým červeným křížem a Krajským úřadem JMK koordinoval sběr a odvoz humanitární pomoci do postižených oblastí a díky KRIZPORTu bylo možné aktuálně informovat občany i starosty obcí, jaké konkrétní požadavky přicházejí z postižených oblastí. Dále bylo možné upřesňovat, kam a v jakých hodinách je třeba humanitární pomoc navážet s ohledem na čas odvozu do postižených krajů. Tyto informace byly také určeny pro starosty obcí ke zveřejnění na úředních deskách. Dalším případem komunikace s veřejností byla tzv. methanolová kauza na podzim r. 2012. V tomto případě byli občané i starostové obcí průběžně informováni jak o varování krajského hygienika Ostrava 5. - 6. ledna 2014

a informování o škodlivosti methylalkoholu, tak o opatřeních Krajského úřadu JMK (např. zřízení krizové linky, možnosti nechat si bezplatně testovat vzorky alkoholu, apod.). I tyto informace byly určeny starostům obcí se žádostí o zveřejnění na úředních deskách svých obcí. Úloha KRIZPORTu jako komunikačního prostředku pro orgány krizového řízení byla prověřena také při cvičení „ZÓNA 2013“, které se konalo ve dnech 26. - 28. 3. 2013. Při tomto cvičení, které řešilo odezvu orgánů krizového řízení a složek IZS na radiační havárii v JE Dukovany, probíhala komunikace výhradně v neveřejné části portálu. Cílem bylo při tomto cvičení ověřit možnosti selektivního informování orgánů krizového řízení na straně jedné a veřejnosti na straně druhé (zprávy pro veřejnost s informacemi o žádoucím chování byly vytvářeny, ale nezveřejněny). Při tomto typu krizové situace by bylo nutné informovat orgány krizového řízení o připravovaných opatřeních v dřívější fázi než veřejnost, bylo tedy třeba procvičit možnosti fázování předávání informací v průběhu řešení krizové situace. Současně byl KRIZPORT využit jako informační kanál pro předávání dokumentů pro orgány krizového řízení - např. rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí/ nouzového stavu, nařízení evakuace, apod. Tyto dokumenty byly v rámci dané aktuality zasílány cílovým skupinám uživatelů v PDF formátu a mohly být okamžitě vyvěšeny na úřední desky obcí. Je samozřejmostí, že v případě, kdy se jedná o cvičení, jsou zasílané aktuality označeny jako cvičné, aby nedošlo k omylu u příjemců informací a následně k šíření poplašné zprávy. V průběhu cvičení byly dále cvičícím krizovým štábům zasílány informace o vývoji situace (např. informace z radiačního monitoringu) a také souhrnné zprávy krizového štábu JMK za dané období. V rámci vyhodnocení cvičení „ZÓNA 2013“ bylo konstatováno, že oproti podobnému předchozímu cvičení „ZÓNA 2008“ došlo k významnému posunu vpřed v celé oblasti připravenosti na řešení tohoto typu krizové situace, k čemuž přispěla i existence KRIZPORTu, který byl účastníky cvičení hodnocen velmi pozitivně. Zkušenosti s GIS aplikací Krizmapy Jako logické doplnění portálu KRIZPORT se již od počátku provozu ukázalo spojení s GIS nástrojem, který by umožnil propojit zpracovanou analýzu rizik v tabulkové formě s formou GIS mapových podkladů. Obsahová náplň je postavena na podkladové mapě HZS ČR s využitím mapových podkladů z centrálního datového skladu HZS ČR. Nejdůležitější součástí Krizmap jsou ale vytvořené vrstvy ze strany HZS JMK, které zahrnují zejména rizika na území kraje. Jedná se o vrstvy přirozených a zvláštních povodní, které dostává HZS JMK pravidelně od Povodí Moravy a Krajského úřadu JMK, dále o vlastní vrstvy ohrožujících objektů zahrnutých do analýzy rizik JMK, které jsou rozděleny do sekcí „únik nebezpečných látek“, „požár, výbuch“, „veterinární nákaza“ a „jiné nebezpečí“. V sekci „únik nebezpečných látek“ jsou zpracovány vrstvy čerpacích stanic (vč. LPG a neveřejných areálových), dále objektů sk. „A“ a „B“ dle zákona o prevenci závažných havárií, podlimitních objektů, na které má HZS JMK zpracován Plán opatření při vzniku mimořádné události a dále zóny havarijního plánování a zóny ohrožení těchto objektů. V případě, že je na objekt zpracována nějaká plánovací dokumentace (vnější havarijní plán, plán opatření), je možné se přímo z mapy po rozkliknutí detailu objektu zobrazit na KRIZPORTu požadovaný plán. V ostatních případech lze rozkliknutím zjistit základní informace o objektu (název objektu, charakter ohrožení, ohrožující látku a její množství). V sekci „požár, výbuch“ je zpracována vrstva objektů, kde jsou skladovány hořlavé látky ve zvýšeném množství a dále vrstvy vysokotlakých plynovodů na území kraje vč. jejich ochranných pásem.

93


V sekci „veterinární nákaza“ jsou zpracovány vrstvy objektů, kde jsou umístěna hospodářská zvířata ve velkochovech (ptáci nad 1000 ks, skot a prasata nad 100 ks). Kromě těchto tří základních vrstev je ještě zpracována vrstva zahrnující ostatní specifické druhy zvířat (např. ovce, krokodýli). V sekci „jiné nebezpečí“ jsou zpracovány vrstvy specifických ohrožení, jako např. objekty nakládající s geneticky modifikovanými organismy, poddolovaná území, sesuvy a úseky řek s častým výskytem ledových jevů. Specifickou skupinou vrstev jsou údaje, týkající se JE Dukovany - zóna ohrožení, jednotlivá pásma zóny ohrožení, výseče, evakuační trasy, dekontaminační místa a místa regulace pohybu osob a vozidel. Mimo výše uvedené vrstvy, které se týkají různých typů ohrožení, jsou v Krizmapách i další vrstvy, potřebné pro přehledné zobrazení situace - hranice správních obvodů obcí a městských částí Brna, umístění sirén jednotného systému varování a v nejdetailnějším měřítku mapy i zobrazení čísel popisných jednotlivých objektů na mapě s možností přímého vstupu do katastru nemovitostí k údajům o vybraném objektu. Praktické zkušenosti s Krizmapami nám ukazují neustále další možnosti využití - např. v oblasti IZS byla vytvořena samostatná složka vrstev dle požadavku kolegů z oddělení IZS, zahrnující např. lokalizaci jednotek požární ochrany dle jednotlivých kategorií, vrstvu objektů, na něž je zpracována dokumentace zdolávání požáru a vrstvu havarijních profilů na vodních tocích, což jsou místa na řekách, vhodná ke stavbě norných stěn. I Krizmapy byly využity při cvičení ZÓNA 2013, a to k vytváření map s aktuálním vývojem situace (zejm. výstupů z radiačního monitoringu), které byly Krizovým štábem HZS JMK rozesílány ostatním krizovým štábům. V Krizmapách je totiž možné velmi jednoduchým způsobem provést zákres do mapy, tento zákres odeslat dalším uživatelům, kteří si ho mohou vložit do své podkladové mapy. Lze také celý nákres i s podkladovou mapou vyexportovat do JPG formátu a odeslat jako obrázek. I tyto výstupy byly při cvičení ZÓNA 2013 velmi kladně hodnoceny. Jak je výše uvedeno, s aplikací Krizmapy pracuje prozatím pouze HZS JMK v rámci své sítě, mapové podklady nejsou narozdíl od KRIZPORTu on-line přístupné dalším orgánům krizového řízení, protože HZS JMK nemá k dispozici vhodné nástroje k publikování těchto mapových podkladů. Tento nedostatek se v současné době řeší s Krajským úřadem JMK s návrhem, aby kraj zakoupil pro HZS JMK vhodný nástroj a Krizmapy by mohly být sdíleny všemi orgány krizového řízení v kraji.

Zásadní výhodou Krizmap je možnost využití propojení s KRIZPORTem a v něm zpracovanou plánovací dokumentací. To nám umožňuje využívat logický postup při řešení mimořádné události nebo krizové situace - není nutné přesně znát obsah plánovací dokumentace, zobrazení příslušných vrstev na postiženém území v mapě uživatele k potřebnému plánu samo přivede. Možnosti využití software GINA v krizovém řízení Software GINA, vyvinutý brněnskou firmou GINA software, s.r.o., je u HZS JMK testován a společně dále vyvíjen již několik měsíců. Prvotním záměrem bylo vytvořit software pro taktické řízení zásahu, což bylo identifikováno jako potřebné při rozsáhlém požáru lesa v Bzenci v roce 2012, kdy bylo nasazeno velké množství techniky na velkém a nepřehledném území v časovém horizontu několika dnů. Zkušenosti z tohoto zásahu ukázaly, že pro potřeby štábu velitele zásahu (případně krizového štábu) je třeba mít pro kvalitní koordinaci zásahu okamžitý přehled o lokalizaci nasazených jednotek a jejich pohybu v terénu, mít možnost navigovat jednotky při příjezdu k místu zásahu, operativně měnit nasazení jednotek dle potřeby a to vše sdílet v interaktivní aktuální mapě. Aby byl systém využitelný nejen pro úroveň štábu či operačního střediska, ale i pro samotné zasahující jednotky, je nutné změnit způsob komunikace s jednotkami v terénu - jsou zaváděny tablety do vozidel jednotek PO, s jejichž pomocí má jednotka v terénu k dispozici okamžité aktuální informace o trase k místu zásahu s polohou ostatních nasazených vozů, lokalizaci hydrantů, dokumentaci zdolávání požáru a dalších informacích, které jsou postupně v softwaru vyvíjeny (např. technické specifikace běžných typů osobních automobilů a dopravních prostředků MHD, možnost mapování místa zásahu bezpilotním letounem, apod.). Naopak, jednotka v terénu může pomocí tabletu předávat operačnímu středisku nebo štábu fotodokumentaci z místa zásahu. V případě potřeby je možné systém doplnit ještě o samostatné GPS moduly kapesní velikosti, které mohou pracovat samostatně i několik dnů (použití např. při pátrání nebo pro lokalizaci doplňkové techniky při povodních). Každá další zkušenost při nasazení software GINA (např. cvičení v JMK na pátrání po pohřešované osobě nebo lesní požár, resp. reálné využití při povodních v Čechách v červnu 2013) ukazuje další možnosti využití nejen na taktické a operační úrovni. Velké možnosti se nabízejí také pro využití tohoto software na strategické úrovni. Již současná úroveň vývoje software GINA umožňuje sdílet aktuální data z místa zásahu i krizovým štábům, které mohou s pomocí dalších nástrojů (KRIZPORT, Krizmapy) efektivněji rozhodovat o dalším postupu řešení. Krizové štáby také mohou s využitím těchto aktuálních dat také přesněji informovat obyvatelstvo o hrozícím nebezpečí a žádoucím chování.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Bezpečnostní plánování EDICE SPBI SPEKTRUM

48.

Michail Šenovský, Vilém Adamec, Michal Vaněk

Publikace Bezpečnostní plánování se zabývá problematikou managementu a plánování zejména v oblasti krizového řízení. Text je proto sestaven tak, aby nejdříve poskytl základní informace o oblasti managementu MICHAIL ŠENOVSKÝ a plánování v obecné rovině. V dalším je pak vymezen pojem bezpečnostní plánování. Následně jsou VILÉM ADAMEC MICHAL VANċK jednotlivé oblasti plánovacích aktivit dokumentovány na požadavcích legislativy. Je zmíněna i problematika BEZPEýNOSTNÍ PLÁNOVÁNÍ ochrany informací při plánování bezpečnosti státu. Je nutno předeslat, že se v žádném případě nejedná o úplný popis dané problematiky. Ve své podstatě to totiž ani není dost dobře možné. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 80-86634-52-4. Rok vydání 2006.

cena 85 Kč



94


Odborné názvosloví bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva Terminology of Security, Crisis Management and Protection of the Population doc. Ing. Otakar Jiří Mika, CSc.

také Armáda České republiky a to už máme kompetenčně třetí ministerstvo, konkrétně Ministerstvo obrany.

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická Purkyňova 118, 612 00 Brno [email protected]

Nedávná historie odborného názvosloví

Abstrakt Akademické zamyšlení nad současným stavem odborného názvosloví bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva v České republice. Analýza a hodnocení současného stavu v uvedené oblasti. Diskuse nad resortními přístupy a zdůraznění nezbytné úzké, hluboké a trvalé spolupráce všech zainteresovaných resortů v oblasti odborného společného názvosloví. Návrhy a doporučení pro zlepšení současného stavu a dosažení stavu „národního standardu“ ve formě národního terminologického slovníku. Klíčová slova Odborná terminologie, bezpečnost, krizové řízení, ochrana obyvatelstva. Abstract Academic reflection on the current state of professional terminology of security, crisis management and protection of the population in the Czech Republic. Analysis and evaluation of the current situation in this area. Discussion on the departmental approaches and emphasize the need narrow, deep and permanent cooperation of all ministries involved in special mutual terminology. Suggestions and recommendations to improve the current situation and to achieve a state of „national standard“ in the form of a national glossary. Keywords Terminology, Protection.

Security,

Crisis

Management,

Population

Úvod Důležitá a významná oblast bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva potřebuje bezpochyby jednotně chápané odborné společné názvosloví (terminologii). Není pochyb o tom, že výše uvedené oblasti se dotýkají každého občana a to v podstatě denně. Uvedená potřeba je zřejmá především proto, že při plánování řešení zvládání mimořádných událostí a krizových situací, ale především při praktických zásazích na místech mimořádných událostí a krizových situací je toho velmi zapotřebí. Při praktických zásazích se totiž setkávají nejprve a v podstatě skoro vždy základní tři složky Integrovaného záchranného systému, případně v dalším sledu i ostatní složky Integrovaného záchranného systému. Rychlá, spolehlivá a účinná komunikace mezi složkami tvoří základ důležité spolupráce při především záchraně lidských životů, ale i dalších významných hodnot [1]. Je všeobecně známo, že dvě ze tří základních složek Integrovaného záchranného systému spadají do kompetence Ministerstva vnitra a to hasičský záchranný sbor a Policie České republiky. Zdravotnická záchranná služba pak do minimálně odborné kompetence Ministerstva zdravotnictví, i když další řízení je na jednotlivých krajích. Při rozsáhlých a závažných mimořádných událostech a krizových situacích mohou být a jsou nasazovány ostatní složky Integrovaného záchranného systému, kde bezesporu patří Ostrava 5. - 6. ledna 2014

V současné době jsou k dispozici jen dva platné odborné resortní terminologické slovníky z roku 2009. Jeden je u Ministerstva vnitra [2] a druhý takový odborný výkladový slovník je u Ministerstva obrany [3]. Uvedeným terminologickým slovníkům předcházely v obou případech starší vydání obou slovníků z roku 2004. Ačkoliv jsou v těchto slovnících různé obsahové rozdíly, na tyto slovníky se může navázat při vytvoření „jednotného národního terminologického slovníku“ pro oblast bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Výhodou je také to, že se zde uvádějí anglicky a francouzsky psané ekvivalenty jednotlivých uváděných definic a základních pojmů. Na druhé straně je nutné přiznat, že při bližším zkoumání můžeme najít některé definice nebo základní pojmy, které jsou v obou resortních normách uvedeny nejednotně/různě i když obsahová stránka je velmi podobná: Formulace je různá - zcela zřetelné je to u odborného termínu „radiační ochrana“ [srovnejte prosím zdroje 2, 3]. Proč není tento odborný výraz uveden v obou terminologických slovnících stejně? Poněkud horší je situace ve zdravotnictví, respektive v definicích a odborných pojmech z oblasti zdravotnictví. Autoru tohoto sdělení není známo, že by Ministerstvo zdravotnictví terminologický slovník vydalo, případně chystalo takové vydání. Autor příspěvku předpokládá, že výše uvedené terminologické slovníky byly připraveny formou týmové práce a tento způsob doporučuje i s poněkud jasnějším vymezením způsobů a metod i v dalším období. Odborné názvosloví/terminologie Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů České republiky základní povinností a tedy i funkcí státu. Zahrnuje soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných za účelem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na životy a zdraví lidí a jejich životní podmínky [4, 5]. Vytvoření společného jednotného terminologického slovníku (pojmového aparátu) pro oblast bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva, a souvisejících oblastí je v současné době reálné a velmi žádoucí. Na druhé straně to plně závisí na dostatečné politické vůli, aby se v této věci domluvila na úzké, efektivní a dlouhodobé spolupráci kompetentní ministerstva České republiky, jak o tom bude referováno dále. Hlavním a odpovědným ministerstvem je v tomto ohledu Ministerstvo vnitra. Toto ministerstvo by mělo rychle a jasně iniciovat jednání k vytvoření meziresortního týmu vynikajících specialistů, jinými slovy „dočasné pracovní skupiny“. Je také otázkou jakým způsobem tedy vytvořit odborné názvosloví bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Jako akademické zamyšlení, případně myšlenkový experiment jsou níže předloženy k veřejné akademické diskusi náměty na způsob vytvoření „národního jednotného odborného názvosloví“, včetně vhodných subjektů.

95


Zde je nutné podtrhnout bezpochyby následující aspekty meziresortní spolupráce: • úzká a hluboká spolupráce mezi zainteresovanými resorty (jak jsou níže uvedeny), • trvalá spolupráce mezi zainteresovanými resorty, • vytvoření „národního názvosloví,

standardu“

v

oblasti

jednotného

• ověření takové standardu ve společenské praxi po dobu nim. 6 měsíců, lépe pak po dobu jednoho zkušebního roku, • nutnost pravidelné názvosloví,

aktualizace

vytvořeného

jednotného

• pravidelné konzultace se zahraničními partnery s cílem výměny užitečných informací. Vhodným místem a centrem odborných jednání, konzultací, workshopů a brainstormingů by byl bezpochyby Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (a pravděpodobně nejlepším místem v rámci celé České republiky), jako špičková výzkumná a vzdělávací instituce [5]. V řešitelském a zpracovatelském týmu by se měli potkávat a diskutovat jednotlivé oblasti bezpečnosti, krizového řízení a ochrany obyvatelstva kvalifikovaní odborníci ministerstev a speciálních státních institucí. Případně by se na ní měli podílet i specialisté z vysokých škol, z odborných firem a z odborných sdružení. Navržená struktura možného zpracovatelského týmu může být následující:

Závěr Tento stručný příspěvek chtěl vyprovokovat akademickou odbornou diskusi o naléhavé potřebě tvorby jednotného národního standardu pro určitý specifický obor/obory. Jak bezpečnost, tak i krizové řízení a ochrana obyvatelstva bezpochyby potřebuje jednotně chápané odborné názvosloví (terminologii). Ve svém důsledku to může a bude mít také pozitivní vliv na připravenost obyvatelstva na mimořádné události a krizové situace, jak o tom mimo jiné podrobně pojednává poněkud starší publikace [6]. Současný, ale i budoucí význam ochrany obyvatelstva je natolik závažný a důležitý, že je možno doporučit přípravu a přijetí samostatné legislativy, jak o tom pojednávají podrobně některé odborné příspěvky publikované v poslední době [5, 6]. Nehledě na to, že v roce 2013 vznikla v Brně „dočasná pracovní skupina“ pod hlavičkou Svazu civilní ochrany České republiky čítající celkem osm členů, kteří by rádi připravili parlamentní návrh takového potřebného zákona. Nejlépe pak formou speciálního bezpečnostního projektu v rámci „bezpečnostního výzkumu“ v České republice. Ochrana obyvatelstva jako samostatný systém specializovaných opatření je integrovanou součástí krizového řízení a při mimořádných událostech nevojenského charakteru prioritní záležitostí krizového managementu. V systémovém přístupu k řešení jednotlivých druhů a typů mimořádných událostí představuje samostatně řízenou a koordinovanou činnost [1]. Poděkování

• Ministerstvo zdravotnictví České republiky,

Článek vznikl za podpory MŠMT v rámci projektu „Problémy bezpečnosti 21. století a ochrana obyvatelstva“ (CZ.1.07/2.2.00/28.0068).

• Ministerstvo obrany České republiky,

Použitá literatura

• Ministerstvo průmyslu a obchodu,

[1]

Zeman, M.; Mika, O.J.: Ochrana obyvatelstva, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, ISBN 978-80-214-3449-3, Brno 2007.

[2]

Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu, Ministerstvo vnitra České republiky, Praha 2009.

[3]

Terminologický slovník, Ministerstvo obrany České republiky, Praha 2009.

Předpokládá se přiměřené zastoupení zkušených, erudovaných a vysoce kvalifikovaných odborníků z výše uvedených součástí. Případně si mohou uvedené součástí navrhnout jako své zástupce do takové dočasné pracovní skupiny i „nezávislé odborníky“.

[4]

Mika, O.J.: Informovanost obyvatelstva a jeho připravenost na zvládání mimořádných událostí, Jihočeská universita v Českých Budějovicích, ISBN 978-80-7394-111-6, České Budějovice 2008.

V České republice, podobně jako ve většině vyspělých evropských zemích, došlo v posledním desetiletí minulého století k přehodnocení vlastní bezpečnostně-politické situace. V důsledku výrazných mezinárodně politických změn na počátku devadesátých let se stalo vojenské ohrožení Evropy a vznik globálního válečného střetnutí málo pravděpodobným. Do popředí se z hlediska bezpečnosti jednotlivých států a jejich obyvatelstva dostala rizika, mající příčiny v nevojenské oblasti [5]. Také tyto závažné změny mají zcela zásadní vliv na odbornou terminologii, případně na definování jednotlivých odborných definic a základních odborných pojmů.

[5]

Mika, O.J.; Padrnos, J.: Zákon o ochraně obyvatelstva. In Ochrana obyvatelstva - DEKONTAM 2013. Sborník přednášek z mezinárodní konference. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava 2013. s. 89 - 93. ISBN 978-80-7385-122-4.

[6]

Mika, O.J.: Je nutný zákon o ochraně obyvatelstva? In Rescue Report, 2013, roč. XVI, č. 2, s. 43 - 45. ISSN 1212-0456.

• Ministerstvo vnitra České republiky (garant projektu),

• Ministerstvo životního prostředí, • Státní úřad pro jadernou bezpečnost, • Vybrané vysoké školy, • Vybrané výzkumné ústavy, • Vybrané odborné a konzultační firmy, • Vybrané odborné společnosti a sdružení.


96

OCHRANA OBYVATELSTVA 2014

Recommend Documents