OCHRANA OBYVATELSTVA 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s MV - Generálním ředitelstvím HZS ČR a Fakultní nemocnicí Ostrava Recenzované periodikum

OCHRANA OBYVATELSTVA 2014 Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference

VŠB - TU Ostrava 5. - 6. únor 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s MV - Generálním ředitelstvím HZS ČR a Fakultní nemocnicí Ostrava Recenzované periodikum

OCHRANA OBYVATELSTVA 2014 Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference pod záštitou rektora Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. a generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky brig. gen. Ing. Drahoslava Ryby

VŠB - TU Ostrava 5. - 6. únor 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava-Výškovice Česká republika Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB - TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava-Výškovice Česká republika MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kloknerova 26 148 01 Praha 414 Česká republika Fakultní nemocnice Ostrava 17. listopadu 1790/5 708 00 Ostrava-Poruba Česká republika

Recenzované periodikum OCHRANA OBYVATELSTVA 2014 Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference

Recenzenti: doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. Ing. Ivan Koleňák doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. Mgr. Bohumír Martínek, Ph.D. doc. Ing. Marek Smetana, Ph.D.

Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Nebyla provedena jazyková korektura Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN 978-80-7385-142-2 ISSN 1803-7372

Odborný garant konference Chairman doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee prof. Ing. Karol Balog, PhD. - STU Bratislava doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. - VŠB - TU Ostrava prof. Dr. Ing. Aleš Dudáček - VŠB - TU Ostrava doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., M.B.A. - SÚJB Praha prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. - ČVUT v Praze prof. Ing. Milan Oravec, PhD. - TU Košice doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. - Traumatologické centrum FN Ostrava prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. - VŠB - TU Ostrava brig. gen. Ing. Miloš Svoboda - MV-GŘ HZS ČR MUDr. Milan Šír - Traumatologické centrum FN Ostrava prof. Ing. Dušan Vičar, CSc. - Univerzita T. Bati ve Zlíně

Organizační výbor konference Organising Conference Committee doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava Ing. Lenka Černá - SPBI Ostrava plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D. - MV-GŘ HZS ČR plk. Ing. Ivan Koleňák - MV-GŘ HZS ČR Bc. Pavla Segarová - Traumatologické centrum FN Ostrava

Reakce na chemický útok v metru z pohledu zdravotnické složky Slezák Jaroslav, Klouda Karel Bezpečnostní opatření a postupy Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje při akci „Dny NATO v Ostravě a Dny vzdušných sil AČR“, z pohledu výkonu státního požárního dozoru a složek Integrovaného záchranného systému Střelka Miloš, Klucho Jakub Posouzení vedoucích kabin v dopravním letadle Strymplová Veronika Vliv vousů, použití FVJ či dýchacího přístroje na průnik nebezpečných toxických látek do vnitřního prostoru ochranné masky Sýkora Vlastimil, Hylák Čestmír

214

217

Aspekty zdravotnického zabezpečení evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování JEZ v kontextu platné krizové a resortní legislativy Štorek Josef, Havránková Renata

224

233

238

Úvaha nad minulou, současnou i budoucí prací bezpečnostních inženýrů Šváb Svatoslav, Viliš Petr

241

Ochrana osazenstva významného objektu při úniku toxického amoniaku Tesárek Adam

245

Příprava občanů v oblasti ochrany obyvatelstva Tilcerová Eleonóra, Šiman Jaromír Moduly civilní ochrany - Traumateam České republiky Třetinová Jana, Hejdová Jaroslava, Černý Rostislav Dokumentace o ochraně před výbuchem bioplynových stanic v konsekvenci ochrany obyvatelstva Valta Miroslav, Maturová Jana

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 - Úkoly a nástroje ochrany obyvatelstva umožňující efektivní prevenci a přípravu na mimořádné události a krizové situace Votípka Luboš, Volný Petr

262

264

221

Nové trendy v oblasti bezpečnostních technologií a možnosti jejich využití za účelem zvýšení ochrany osob při hromadných kulturních a společenských akcích 228 Syručková Martina Využití informační podpory při tvorbě povodňových plánů Šaur David

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 - Širší zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události Votípka Luboš, Volný Petr

250

252

255

Vysokoškolské vzdělávání pro ochranu obyvatelstva v ČR 258 Vičar Dušan, Mašek Ivan, Strohmandl Jan, Šafařík Zdeněk, Ulčíková Danuše

Plánování bezpečnostních opatření při přesunu osob v území Zajíc Miloš, Adamec Vilém

266

Úlohy ozbrojených síl k zabezpečeniu ochrany obyvateľstva Zibrík Peter

268

OCHRANA OBYVATELSTVA

Reakce na chemický útok v metru z pohledu zdravotnické složky Response to Chemical Attack in the Subway from the Perspective of Emergency Medical Service Ing. Jaroslav Slezák1 doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, Ph.D., CSc., M.B.A.2 Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy Korunní 98, Praha 10, 101 00 2 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice

1

Abstrakt Problematika odezvy na chemický útok v pražském metru se řeší již od roku 2006, přitom v pořadí třináctá typová činnost s názvem Reakce na chemický útok v metru byla dokončena až v roce 2013. Také tento mezník vypovídá o náročnosti řešené problematiky, která nemá ve světě obdoby. Členové pracovní skupiny tak museli vycházet pouze ze studií MV - GŘ HZS ČR institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč a Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany v.v.i. rezortu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a ze zahraničních zkušeností teroristických útoků cílených na dopravní infrastrukturu v Madridě a Londýně, především však v Tokiu s použitím Sarinu v roce 1995.

Odbor integrovaného záchranného systému a výkonu služby MV - GŘ HZS ČR v čele s Dr. Hanuškou odvedl neuvěřitelný kus práce už jen tím, že vůbec dokázal zkoordinovat a ukočírovat tolik podílejících se subjektů (viz obr. 1 Schématický přehled spolupracujících subjektů1obr. 1 Schématický přehled spolupracujících subjektů) a tím spojených spousty názorů, které se různily, díky čemuž mohla vzniknout tato typová činnost. Jak již z výše uvedeného vyplývá, dokument je velmi rozsáhlý snaží se být připraven na řešení situace v co nejširším spektru zaujetí. Však po takovém vynaloženém úsilí by bylo politováníhodné, aby postupem času docházelo k jeho dekadenci a stal se tzv. „mrtvým“. Je třeba v něm neustále nacházet nedostatky, aby se mohl dál vyvíjet a přibližovat se k dokonalosti, s odstupem času se získává nadhled v některých směrech a dochází souvislosti, které dříve mohly být opomíjeny. Jako člen stálé pracovní skupiny jsem se společně s ostatními snažil vytvořit základ listu Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy (dále jen „ZZS HMP“). Protože si však uvědomuji složitost situace, i nadále se tomuto tématu věnuji a snažím se neustále nalézat choulostivá místa a připravovat řešení vedoucí ke zdokonalení tohoto listu tak, aby připravenost byla co největší a ztráty na životech co nejmenší!

Klíčová slova Typová činnost, chemická látka, metro, zdravotnická záchranná služba. Abstract The issue in response to a chemical attack on the Prague metro is solved since 2006, nevertheless in the order of the thirteenth type activity called Response to chemical attack in the subway was completed in 2013. Also this milestone reflects the complexity of solved problems, which far unique worldwide. Members of the working group had only come from studies of Ministry of the Interior - General D Directorate Fire Rescue Service of the Czech Republic Institute of Civil Protection and National Institute for Nuclear, Chemical and Biological Protection the resort of the State Office for Nuclear Safety and foreign experience of terrorist attacks targeted at the transport infrastructure in Madrid and London, mainly in Tokyo using Sarina in 1995. Keywords Type activity, chemical, subway, emergency medical service. Úvod - cíle Záměr tohoto článku a prezentace není kompromitovat posuzovaný dokument, naopak dokument „glorifikovat“, neboť vzhledem k jeho složitosti a časové náročnosti v něm nejsou obsaženy flagrantní nedostatky a i přes svou obsáhlost se snaží simplifikovat jednotlivé činnosti tak, aby se mohl co nejjednodušeji etablovat do edukačních materiálů zúčastněných složek podílejících se na záchranných a likvidačních pracích. Stanoveným cílem na počátku veškerého úsilí se stalo realizovat odhodlání zvládnout mimořádnou událost vzniklou za použití bojové chemické látky (dále jen „BCHL“) v pražském metru. Výzkum, který se měl stát podkladem pro návrhy na řešení této situace, byl proveden v letech 2006 až 2011, bezprostředně na něj navázala řada jednání pracovní skupiny, která měla za úkol vytvořit ad hoc postupy jednotlivých zúčastněných subjektů formou typové činnosti.

Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Schématický přehled spolupracujících subjektů 1) MV - GŘ HZS ČR; 2) Ministerstvo zdravotnictví ČR; 3) Státní úřad pro jadernou bezpečnost; 4) Magistrát hl. m. Prahy; 5) Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy; 6) Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy; 7) Policie ČR; 8) Městská policie hl. m. Prahy; 9) Dopravní podnik hl. m. Prahy, 10) Armáda ČR; 11) Ústav soudního lékařství Výčet stěžejních úkolů uvedených subjektů při reakci na chemický útok Dopravní podnik hl. m. Prahy • Vyhlašuje chemické ohrožení při zjištění BCHL a informuje o tom všechny zainteresované složky.

214


• Vyhlašuje evakuaci osob ze všech stanic metra, provede nezbytná dopravní opatření, včetně zajištění náhradní dopravy, a informuje o tomto cestující, po ukončení zajistí obnovu provozu. • Provádí manipulaci s hlavním větráním metra.

• Po ukončení závěrečného chemického průzkumu vydá Státní úřad pro jadernou bezpečnost vyjádření k výsledkům chemického průzkumu zaměřeného na látky Seznamu I vyhlášky 208/2008 Sb., v aktuálním znění, a navrhne další postup.

• HZS DP se podílí na záchranných a likvidačních pracích.

Soudní lékařství

• Zajišťuje 3 autobusy pro shromáždění zraněných osob.

• Ohledává místa MU v součinnosti s PČR a prohlídky těl zemřelých dle DVI metodiky.

Jednotky požární ochrany

• Posuzuje vhodnosti prostoru pro dočasné uložení těl zemřelých ve spolupráci s velitelem zásahu, zástupcem Magistrátu hl. m. Prahy, policejním nebo armádním specialistou.

• Navazuje na již realizovaná opatření DP HMP. • Prvotní průzkum s cílem zjistit rozsah MU. • Řízená evakuace ve spolupráci s policií ČR a městkou policií z okolí stanic metra, a z ohrožených budov. • Dekontaminace - BCHL, obyvatelstva, prostor metra.

• Po ukončení prohlídky těl zemřelých a nezbytně nutných soudně lékařských úkonů provedených na místě MU, spolu s PČR dává souhlas k transportu těl zemřelých do zdravotnického zařízení soudního lékařství.

• Závěrečný chemický průzkum.

Armáda ČR

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy

Podílí se na:

• Provedení orientačního zdravotnického průzkumu.

• Chemickém průzkumu.

• Výzva ZZS Středočeského kraje a případně dalším poskytovatelům zdravotních k pokrytí periferií hl. m. Prahy.

• Dekontaminaci osob, techniky, prostorů metra nebo terénu.

• Nepřetržitý chemický průzkum.

• Shromažďuje postižené osoby, provádí jejich přetřídění, poskytuje přednemocniční neodkladnou péči a následný odsun do zdravotnického zařízení. • Eviduje ošetřené osoby. • Vyžaduje z toxikologického informačního střediska transport antidot především pro využití zasahujících složek. Policie ČR • Uzavírá vnější zóny stanic (také okolí větracích šachet), kde probíhají zásahy IZS. • Udržuje veřejný pořádek a bezpečnost a chrání opuštěný majetek v prostorách metra, okolí a u dekontaminace. • Reguluje dopravu. • Zajišťuje pachatele teroristického úkonu. • Zajišťuje převoz, případně doprovází vozidlo Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany se vzorkem BCHL. • Přivolává lékaře se způsobilostí v oboru soudní lékařství, nařizuje soudní pitvy, identifikuje oběti útoku, zabezpečuje související úkoly, případně povolává DVI týmy. Městská policie hl. m. Prahy • Podílí se na zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. • Podílí se na realizaci opatření s policií ČR. • Spolupůsobí hl. m. Prahy.

při

informování

a

varování

obyvatelstva

• Podílí na předávání informací mezi složkami IZS a veřejností. Magistrát hl. m. Prahy Zabezpečuje:

• Činnosti poskytovatele zdravotních služeb v oboru soudního lékařství. Přístup ZZS HMP Pro ZZS HMP existuje s touto situací vysoké riziko tkvící v ohrožení vlastních zaměstnanců dané plošným pokrytí území hl. m. Prahy výjezdovými základnami ZZS HMP. Průměrný dojezdový čas rychlé zdravotnické pomoci je cca 7 minut, v centru města s ohledem na hustější pokrytí výjezdovými základnami se pohybuje kolem 4 - 6 minut. Je reálná možnost, že s úmyslem poskytnutí přednemocniční neodkladné péče vstoupí výjezdová skupina do prostor metra, kde může inhalovat letální dávku BCHL. Je proto důležité, aby si členové výjezdové skupiny všímali chování lidí v okolí metra a o zvláštnostech bezodkladně informovali zdravotnické operační středisko, případně aby dispečer dokázal dle perimetru volajících z okolí stanic metra odhadnout situaci a vyrozumět o tom také další složky IZS včetně Dopravního podniku hl. m. Prahy. Perimetr volání však může být rozšířen o výduchy metra nebo díky povrchové MHD. K těmto komplikacím a zbytečným ztrátám na životech členů výjezdových skupin může předejít při včasném vyhlášení chemického ohrožení na základě vyhodnocení systému PROVAS. ZZS HMP si momentálně uvědomuje některé nedořešené problémy pro účely TČ 13. Těmito jsou v rámci listu ZZS HMP: • Nedostatek lékařů (6 na směnu). • Nedostatek záchranářů vzhledem k možné rozloze MU. • ZZS nedisponuje svolávacím systémem pro povolání záloh. • Možnost odmítnout poskytnutí přednemocniční neodkladné péče s odkazem na § 191. • Filtry, kterými ZZS HMP disponuje, nejsou na bojové plyny využití při použití průmyslových plynů, kyanidů atp.

• Vyrozumění a činnost Krizového štábu hl. m. Prahy.

• V každém voze jen 2 ks - možnost použít jen při jedné cestě do zdravotnického zařízení.

• Vyrozumění příslušných subjektů.

• Posily ze SČK - pouze k pokrytí periferií Prahy.

• Varování a informování obyvatelstva.

• Antidota:

• Náhradní MHD a průjezdnost Prahou.

• problém ve specifikaci - závisí na typu zneužití BCHL,

• Transport, uložení a pohřbívání těl zemřelých.

• problém v množství a čase podání.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

V rámci typové činnosti:

• Provádí odběr vzorků na místě MU, jejich přepravu do stacionárních laboratoří a následnou analýzu.

• Nejsou řešené osoby nalezené v blízkém okolí stanice metra a jevící známky kontaminace v okolí stanice.

• Podílí se na provádění chemického průzkumu a závěrečného chemický průzkum.

1


Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě ve znění zákona č. 385/2012 Sb. 215


• kapacita,

Ač minimální, existuje jistě pravděpodobnost, že během vyhlášení chemického ohrožení v metru může ZZS HMP v tu dobu již provádět záchranné práce při jiné mimořádné události s hromadným postižením osob, kde dle rozsahu může mít podle traumatologického plánu až 50 % všech sil a prostředků, kterými v tomto čase disponuje.

• bránění odložení svrchní části oděvu z náboženského nebo jiného důvodu.

• Prostorové uspořádaní stanic.

• Doba latence, která závisí na zneužité BCHL. • Problémy spojené s dekontaminací: • dislokace, • čas rozložení,

Diference možných situací

Faktory, které mohou ovlivňující průběh události: • Prostupnost východů ze stanic.

Varianta použité BCHL

• Intenzita a směr proudění vzduchu ve stanici.

Jako první základní rozlišnost mezi vzniklými situacemi je typ použité noxy. V závislosti na tomto faktu se mohou lišit úkony vedoucí k obnově nebo stabilizaci základních životních funkcí, ale také doba latence (Perfluorisobuten smrt 8 - 48 h), dekontaminace atp.

• Intenzita a směr přívodu vzduchu z větracích šachet.

Během experimentů souvisejících s TČ 13 se však využíval substituent sarinu, konkrétně Pentylacetát. Sarin se substituoval především proto, že byl použit již ve výše zmíněném Tokiu a stálé jako nejčastěji se vyskytující BCHL bývá zneužíván ve válečných konfliktech na Blízkém východě. Klasifikace otravných látek možných ke zneužití chemického útoku: • Nervově paralytické (tabun, sarin, soman ...). • Zpuchýřující (yperity, lewisity).

• Typ soupravy metra. • Grafikon provozu souprav metra. • Množství a toxicita otravné látky. • Způsob rozšíření otravné látky. • Chemické a fyzické vlastnosti otravné látky. • Sorpce a kondenzace otravné látky na stavebním materiálu obkladu stanic. • Teplota, tlak, vlhkost vzduchu ve stanici a mimo stanici. • Koncentrační rozložení cestujících v prostorách metra. • Demografické rozložení cestujících v prostorách stanice. • Fyzické parametry cestujících.

• Všeobecně jedovaté (kyanovodíky, chlorkyan).

• Psychologické parametry cestujících - schopnost reagovat na událost.

• Dusivé (fosgen, difosgen).

• Davová psychóza - sugesce, panika.

• Dráždivé.

• Čas identifikace vzniklého problému na stanici.

• Psychicky a fyzicky zneschopňující.

• Profesionální přístup dispečera stanice a složek IZS.

• Bicyklické fosforové estery.

• Čas přivolání pomoci a předání kvalifikovaných informací (identifikace otravné látky).

• Karbamaty.

• poměrné zdržení evakuace, dekontaminace.

• Bioregulátory.

Během 3. čtvrtletí roku 2014 proběhne cvičení na téma této TČ. Cvičení nemá míst charakter demonstrace připravenosti, naopak by mělo sloužit pro samotné zpracovatelé a odhalit místa, na která je třeba se zaměřit, jelikož představují slabý článek celého složitého řetězce navržených postupů.

Další potenciální otravné látky:

• Calmativa. Místo možného zneužití: - Stanice: • nástupiště,

Použitá literatura

• vchod.

[1]

STČ-13/IZS. Reakce na chemický útok v metru. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2013.

[2]

Česká republika. Zákon č. 374/2011 o zdravotnické záchranné službě. In Sbírka zákonů. 2011.

[3]

Konečný, J.: Reakce na chemický útok v metru. Časopis 112. 2013, XII, č. 10. [cit. 2014-1-1] Dostupné z: http:// www.hzscr.cz/clanek/casopis-112-rocnik-xii-cislo-10-2013. aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D.

[4]

Černohorský, T.: Speciální toxikologie: Bojové otravné látky. 2001. [cit. 2014-1-1] Dostupné z: www.mpouzar.net/ prednasky/bol.ppt.

[5]

Ročenka 2013. Praha: Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, 2013. [cit. 2014-1-1]. Dostupné z: http:// www.zzshmp.cz/Content/uploads/2013/02/Rocenka-ZZSHMP-2012-.pdf.

- Tunel: • větrací šachta, • souprava. Riziko synergie Z pohledu ZZS HMP se naštěstí všechny dosavadní mimořádné události s hromadným postižením zdraví na území hl. m. Prahy staly s nadsázkou „ve správný čas na správném místě“, díky čemuž se znatelně zmírnily následky na životech osob. Ať už zmíním leteckou katastrofu v Suchdole, která se odehrála při střídání směn, díky čemuž ZZS disponovala nadstandardním počtem sil a prostředků k urgentnímu odsunu pacientů do zdravotnických zařízení, nebo poslední událost - výbuch plynu v Divadelní ulici, kde díky různým příhodným faktorů bylo jen jedno vážné zranění.


216


Bezpečnostní opatření a postupy Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje při akci „Dny NATO v Ostravě a Dny vzdušných sil AČR“, z pohledu výkonu státního požárního dozoru a složek Integrovaného záchranného systému Security Precautions and Procedures of the Fire Rescue Service of the Moravian-Silesian Region at the "NATO Days in Ostrava and Czech Air Force Days", from the Perspective of State Fire Supervision and the Components of the Integrated Rescue System (next “IRS”) Ing. Miloš Střelka Ing. Jakub Klucho Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40, 700 30 Ostrava-Zábřeh [email protected], [email protected] Abstrakt „Dny NATO v Ostravě a Dny vzdušných sil AČR“ patří k největším a nejvýznamnějším společenským událostem v České republice. Důležitou součástí této mezinárodní akce jsou rozsáhlá bezpečnostní opatření sloužící k eliminaci vzniku možných mimořádných událostí. Přítomnost velkého počtu osob a speciální techniky na venkovním ohraničeném území vyžadují důslednou přípravu a koordinaci složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“). Příspěvek popisuje úlohu Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje při plnění jeho základních úkolů vyplývající z právních předpisů na úseku požární ochrany před zahájením a v průběhu akce „Dny NATO v Ostravě a Dny vzdušných sil AČR“, zejména z pohledu výkonu státního požárního dozoru a složek IZS. Klíčová slova Dny NATO, venkovní shromažďovací prostor, státní požární dozor, krizový štáb, Integrovaný záchranný systém. Abstract “NATO Days in Ostrava and Czech Air Force Days” are one of the largest and most important social events in the Czech Republic. Widespread security precautions used for the elimination of possible incidents are one of the important parts of this international event. The presence of a large number of people and special technology in the outdoor bounded area requires thorough preparation and coordination of the components of the IRS. The contribution describes the role of the Fire Rescue Service of the Moravian-Silesian Region before and during the event “NATO Days in Ostrava and Czech Air Force Days” in carrying out its basic tasks resulting from the fire protection legislation, especially from the perspective of state fire supervision and components of the IRS. Keywords NATO Days, outdoor gathering space, state fire supervision, the Crisis Staff, the IRS. Úvod Hlavním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“) je, v souladu s platnou legislativou, „chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat


účinnou pomoc při mimořádných událostech“1. HZS ČR je základní složkou integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“), který zabezpečuje koordinovaný postup při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Akce tak významného charakteru jako jsou „Dny NATO v Ostravě a Dny vzdušných sil AČR“ (dále i „Dny NATO“) si vyžaduje z hlediska kompetencí místně příslušného Hasičského záchranného sboru kraje dohled ve dvou stěžejních oblastech a to v oblasti zdolávání mimořádné události, včetně přípravy na zdolávání mimořádné události (dále jen „Represe“) a v oblasti zajištění požární ochrany ve vztahu k místům s výskytem veřejnosti (dále i „Požární prevence“). HZS ČR při plnění svých úkolů spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a sdruženími občanů. Právě taková akce jakou jsou Dny NATO, vyžaduje velmi úzkou spolupráci organizátora a IZS. Dny NATO jsou pořádány již od roku 2001 s tehdejší návštěvností okolo 10 000 osob. V dalších letech tato návštěvnost exponenciálně rostla a v roce 2012 dosáhla hodnoty 208 000 návštěvníků. V roce 2013 se pak stabilizovala na hodnotě 200 000 návštěvníků. S postupem let, kdy akce, pokud jde o počet návštěvníků, vystavovatelů a expozic, přerostla všechna očekávání, bylo jasné, že musí dojít ke zcela nově nadefinovaným kompetencím zřízeného Krizového štábu (dále jen „KŠ“), musela se vyjasnit zásadní pozice štábu IZS jak organizační tak fyzická a musela být zcela zásadně předdefinováno zajištění represivní a preventivní požární ochrany před a v průběhu této akce. Z tohoto důvodu byla v roce 2012 ustanovena pro přípravu Dnů NATO, na podnět Krajského úřadu a bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje, Bezpečnostní komise - řídící skupina pro přípravu akce Dny NATO, na níž se podíleli tito zástupci: Armáda České republiky (dále jen „AČR“), Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (dále jen „HZS MSK“), Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje (dále jen „ÚSZS MSK“), Policie České republiky (dále i „PČR“), Letiště Leoše Janáčka Ostrava (dále jen „LLJO“), Krajský úřad Moravskoslezského kraje (dále jen „KÚ MSK“), Jagello 2000. Zasedání komise se zúčastňovaly i další pozvané osoby, které zpracovaly v roce 2012 na základě rozhodnutí komise písemnou dokumentaci pro zajištění bezpečnosti akce. Tato písemná dokumentace s názvem „Bezpečnostní studie akce Dny NATO v Ostravě & Dny vzdušných sil AČR“ (dále jen „Bezpečnostní studie“) z června 2012, kterou zpracovala firma 5 Points Group a.s., prošla v září 2013 revizí, kdy byla revidována o poznatky, 1

Zákon č. 238/2000 Sb., o hasičském záchranném sboru, ve znění pozdějších předpisů. 217


připomínky, které vyplynuly z vyhodnocovací porady bezpečnostní komise po skončení akce v roce 2012. Po dobu vytváření Bezpečnostní studie proběhla celá řada konzultací, pracovních porad s jednotlivými složkami, které se podílely na organizaci i chodu akce.

2) Povinnosti nájemců Ze strany nájemců musí být jednoznačně definovány povinnosti nájemců, způsob jejich prokazatelného seznámení s jejich povinnostmi vyplývajícími ze zpracované dokumentace k zajištění akce.

Oblast Požární prevence

3) Kontrola dodržování stanovených podmínek požární bezpečnosti Je nezbytné jednoznačně definovat způsob oprávnění a formu kontroly dodržování stanovených podmínek požární bezpečnosti nejenom při začátku, ale i při průběhu akce.

Jednou z důležitých součástí činností HZS ČR je také požární prevence, jejímž posláním je vytvářet co nejlepší podmínky pro účinnou a společensky prospěšnou ochranu před vznikem požáru a jeho šířením. Úkolem požární prevence je však také vytvářet podmínky pro účinný, a v rámci možností i bezpečný, zásah jednotek požární ochrany. Požární prevence je zároveň součástí práva týkajícího se bezpečnostní politiky státu. Základním nástrojem státní správy v oblasti požární prevence je výkon státního požárního dozoru (dále jen „SPD“). Forma výkonu SPD je zakotvena v § 31 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“). Jak už bylo popsáno v úvodu tohoto příspěvku, Hasičský záchranný sbor ČR při plnění svých úkolů spolupracuje mimo jiné s právnickými a podnikajícími fyzickými osobami. Při tak rozsáhlém projektu je potřeba spolupracovat ještě před zahájením akce a nespokojit se s prostým výkonem SPD, který v tomto případě lze prakticky aplikovat až při faktickém provozování činnosti a svým způsobem by mohlo být pozdě. Jen vzájemné předávání zkušeností HZS ČR a organizátora akce může vyústit v poměrně dobře přednastavený a hlavně fungující systém zabezpečení, vyplývající z předpisů o požární ochraně. To však neznamená, že vše funguje bezchybně a již není co zlepšovat. Pro stanovení organizačního zajištění akce z hlediska požární ochrany a minimalizaci potencionálního ohrožení přítomných osob a návštěvníků musí provozovatel činnosti dodržet zejména požadavky vyplývající ze zákona o požární ochraně a jeho prováděcích předpisů, vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (dále jen „vyhláška o požární prevenci“), vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., a dále také Nařízením Moravskoslezského kraje č. 4/2006 ze dne 04. 12. 2006, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob (dále jen „Nařízení kraje“). Podle posledně jmenovaného předpisu nejsou Dny NATO nic jiného, než akcí ve venkovním shromažďovacím prostoru, tj. prostoru neuzavřeném po obvodě nebo shora, avšak vytvořeném nebo vymezeném stavebními konstrukcemi (ploty, ohradní stěnou a přenosnými zábranami). Z pohledu organizátora Dnů NATO, je nutné zejména stanovit povinnosti jednotlivých subjektů podílejících se na organizaci akce ve vztahu k místu a ohrožení přítomných návštěvníků. Přičemž se zejména jedná o: 1) Povinnosti organizátora Ze strany organizátora musí být jasně definovány především konkrétní povinnosti jednotlivých subjektů podílejících se na chodu akce (organizátor, nájemci apod.) způsob uzavírání nájemních smluv s určením konkrétních povinností jednotlivých stran. Organizátor musí jednoznačně stanovit zásady pro dispoziční uspořádání objektů (stánků, tribun apod.) v prostorách s výskytem veřejnosti, vybavení těchto objektů věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, plynovými a elektrickými spotřebiči a stanovit podmínky provozu spotřebičů (revize). Klíčové je také stanovení zajištění odpovídajícího množství dostatečně dimenzovaných rozptylových ploch pro návštěvníky pro případ vzniku mimořádné události.


4) Preventivní požární hlídky Musí se ustanovit preventivní požární hlídka, definovat její počet, složení, povinnosti a odbornou způsobilost členů preventivních požárních hlídek a stanovit jejich kompetence v celkovém systému zabezpečení akce. Základním opěrným bodem pro stanovení organizace zabezpečení požární ochrany při pořádání akce je zpracovaná dokumentace „Bezpečnostní studie“. Provozovatel leteckých prací a provozovatel leteckých veřejných vystoupení a leteckých soutěží jsou povinni před zahájením leteckých prací, leteckého veřejného vystoupení a letecké soutěže vypracovat opatření a postupy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy při těchto leteckých činnostech a postupovat podle nich po celou dobu provozování těchto činností. Historicky tento dokument obsahoval pouze stručnou problematiku požární prevence. V dalších letech se ukázalo, že vzhledem ke zvyšující se popularitě a narůstajícímu rozsahu akce, je nutné věnovat požárnímu zabezpečení větší pozornost a podmínky požární bezpečnosti zpracovat v dostatečném předstihu písemně. Proto je každoročně předložen HZS MSK ke konzultaci písemný materiál s vyhodnocením všech aspektů týkajících se požární bezpečnosti. Obsahem předložené dokumentace je stanovení zásad k předcházení vzniku nebo hrozby mimořádných událostí při konání akce Dny NATO. Je zde popsán cíl a prostředí, v němž je akce konána, jsou vyhodnocena rizika a stanoveny zásady prevence a postupy při řešení vzniklých hrozeb i skutečných mimořádných událostí. Vzhledem k počtu návštěvníků je hlavním cílem Bezpečnostní studie v oblasti Prevence bezpečná evakuace a záchrana osob a majetku. Při řešení problematiky evakuace osob je nutno posuzované prostory, kde se předpokládá výskyt a kumulace většího počtu osob s tendencí vytváření venkovního shromažďovacího prostoru, posoudit také podle platných technických předpisů, zejména dle již zmiňované ČSN 73 0831: červen/2011 Požární bezpečnost staveb - Shromažďovací prostory (dále jen „ČSN 73 0831“). Konkrétně v případě výpočtů, které se týkají evakuace osob, kdy HZS MSK doporučuje využít, mimo jiné, metodiku přílohy B ČSN 73 0831. Jedná se o zásady podrobného výpočtu předpokládané doby evakuace. Tyto zásady platí obecně jak pro vnitřní, tak pro venkovní shromažďovací prostory, což je i případ akce charakteru Dny NATO. Je tedy nutno zohlednit postupné snižování individuální rychlosti pohybu osob s ohledem na zvyšování hustoty osob (snižování plochy na jednu osobu). Platí pravidlo, že pokud klesne plocha na jednu osobu pod 0,25 m2 (což je hustota D ≥ 4 osoby na m2), toto bývá zpravidla před východem z řešeného shromažďovacího prostoru, pak se postup unikajících osob zcela zastaví, následně tedy vznikají fronty. Důsledkem je skutečnost, že nedojde k žádnému pohybu evakuovaných osob, pokud tuto přeplněnou plochu neopustí určitý počet osob. Musí být tedy vhodným způsobem prokázáno, že navržené a vhodně rozmístěné únikové východy (početně i kapacitně) zajistí, aby riziko front bylo zcela potlačeno nebo omezeno jen na časový interval, který je bezpečný.

218


Další důležitou povinností organizátora akce je rozmístění prezentačních ploch a prodejních ploch a expozic, které bylo provedeno v souladu s čl. 5.3.2 písm. l) ČSN 73 0802: květen/2009 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty tak, aby jednotlivé skupiny prezentačních ploch, prodejních ploch a expozic byly rozmístěny na ploše maximálně 1500 m2 a mezi takto ucelenými skupinami byla stanovena mezera nejméně velikosti požárně nebezpečného prostoru, minimálně však 6,5 m. Dodržování podmínek požární bezpečnosti stanovené Bezpečnostní studií bylo HZS MSK prověřeno spolu s organizátory těsně před zahájením akce a rovněž pak formou SPD, tematickou požární kontrolou v průběhu konání Dnů NATO. Jednalo se zejména o kontrolu nouzových únikových východů, dodržování průchodnosti únikových koridorů, kontrolu dodržování podmínek požární bezpečnosti při provozování stánkového prodeje a expozic, jakož i používání plynových a elektrických spotřebičů, včetně ukládání tlakových lahví s propan-butanem, jež byly studií vyhodnoceny, jako nejvíce rizikové faktory možného vzniku požáru. Z tematických kontrol jednotlivých stánků byly sepsány zápisy přímo na místě a provozovateli bylo uloženo opatření k nápravě a v některých případech udělena i pokuta. Je-li kompetentní kontrolovaná osoba přítomna a plně uzná důvody protiprávního jednání, upřednostňujeme zkrácenou verzi správního jednání a tou je příkaz na místě v souladu s § 150 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hasičský záchranný sbor v souladu s ustanovením § 26 odst. 2 písm. c) zákona o požární ochraně kontroluje plnění nařízení orgánu kraje vydaných na úseku požární ochrany v tomto případě tedy Nařízení kraje, avšak porušení povinnosti stanovené tímto Nařízením kraje lze postihovat jako správní delikt dle § 11 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. V těchto případech se zjištěné protiprávní jednání oznámením postupuje KÚ MSK. Závěrem bychom se chtěli pozastavit nad otázkou, zda povinnosti organizátora akce obdobného charakteru, tedy shromažďování osob na volném prostranství jsou dostatečně nastaveny a upraveny zákonem o požární ochraně, zejména z pohledu provozované činnosti, resp. charakteristik, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona o požární ochraně. Oblast Represe Požární bezpečnost akce je dosažena souborem opatření, která zajišťují bezpečnost a možnost nasazení složek IZS. Jedná se o opatření umožňující rychlou a bezpečnou dopravu složek IZS na místo zásahu, zřízení krizového štábu akce, který koordinuje veškeré práce složek IZS v místě konání akce, úpravou a technickým vybavením areálu a účastí jednotek požární ochrany na místě akce. Zabezpečení akce i z pohledu Represe vychází především z platných zákonů a vyhlášek a Bezpečnostní studie, kterou zpracovala společnost 5 Points Group a.s. i mimo jiné jako podpůrný a ucelený dokument pro podporu činnosti záchranných a bezpečnostních složek. Legislativa z pohledu Represe týkající se požární ochrany ve vztahu k Dnům NATO: - zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, - vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochraně obyvatelstva ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 238/2000 Sb., o hasičském záchranném sboru, ve znění pozdějších předpisů,


- zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška ČÚBP a ČBÚ 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Typové činnosti IZS týkající se možného zásahu na této akci tvoří především: - STČ 04/IZS „Letecká nehoda“, - STČ 06/IZS „Opatření k zajištění veřejného pořádku při shromážděních a technopárty“, - STČ 09/IZS „Zásah složek IZS při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí“. Typová činnost obsahuje postup složek IZS při záchranných a likvidačních pracích s ohledem na druh a charakter mimořádné události. Průběh celé akce řídí hlavní organizační štáb (dále jen „OŠ“). Bezpečnostní problematiku, snižování a řešení mimořádných událostí monitoruje a řeší v areálu akce KŠ. KŠ je složený ze zástupců složek IZS s velitelskou pravomocí a pořadatelů akce. Je určený k monitorování jevů, které by mohly vést ke vzniku mimořádné události, k řešení mimořádné události a ke zmírnění jejich nepříznivých následků. KŠ nadále plní úkoly při koordinaci záchranných a likvidačních prací, poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a koordinaci evakuace. Složení KŠ tvoří následující organizace: Jagello 2000, Čechymen - Ostraha, Čechymen - Zdravotní zajištění, AČR Koordinace OŠ, AČR - Koordinace pořadatelské služby, HZS MSK, PČR - Velitel bezpečnostních opatření, PČR - Vnitřní bezpečnost, Policie ČR - Vnější bezpečnost, ÚSZS MSK, LLJO. Každý člen KŠ má delegovaného zástupce, který jej zastupuje v nepřítomnosti. KŠ je plně akceschopný po celou dobu veřejného programu. Stanoviště KŠ tvoří oddělený areál, ve kterém je umístěn stan s kontejnerem, plně vybaven k práci štábu. V místě areálu KŠ je umístěno mobilní operační středisko HZS MSK, obsluhované příslušníky krajského operačního střediska HZS MSK. Dokumentaci KŠ tvoří: - mapové podklady areálu a okolí akce (dislokace jednotek IZS, poloha stánků, expozice,..), - aktuální jmenné seznamy členů OŠ a KŠ včetně telefonních kontaktů, - katalogový přehled o umístění stánků, - plán spojení. Opatření v místě konání akce vyplývající z Bezpečnostní studie Areál LLJO je během akce rozdělen provozovatelem letiště na provozní a neprovozní část. Provozní část spadá pod správu a kontrolu pracovníků LLJO (dle jeho vnitřních předpisů). V této části probíhá běžný letový provoz. V neprovozní části se koná samotná akce, která se člení na veřejné a neveřejné části, které se dále člení na sektory. Neveřejná část zahrnuje tyto prostory: VIP (střežen a zabezpečen), logistiky a dynamických ukázek. Nachází se zde zázemí celé akce. Prostory jsou zřetelně odděleny od veřejné části. Veřejnou částí se rozumí oblast areálu akce, která není uvedena v části „neveřejná část“. Jsou to prostory primárně určeny pro návštěvníky (širokou veřejnost). Veřejná část je pro přehlednost rozdělena do 10 sektorů (sektory 0 - 9). Každý sektor je označen 219


číslem a barvou. Rozdělení je provedeno pro organizační účely a rychlejší orientaci návštěvníků, a také pro rychlejší a efektivnější nasazení záchranných složek v případě MU. Veřejná část umožňuje bezbariérový přístup pro občany s průkazy ZTP a ZTP/P. Bezpečnostní koridor Pro bezpečný a rychlý zásah složek IZS je přes areál akce veden bezpečnostní koridor. Koridor je vytvořen v prostoru dynamických ukázek. Vjezd do prostoru mají povolen jen označené automobily a vjezd řídí ochranná služba. Veřejný rozhlas V areálu akce je zřízen veřejný rozhlas sloužící k informování návštěvníků, a také pro potřeby KŠ v případě vzniku MU, jehož prostřednictvím vydává pokyny návštěvníkům akce. Přímo ve stanu KŠ se nachází mikrofon, kterým mohou členové KŠ informovat návštěvníky akce. Zároveň může sloužit jako komunikační prostředek k vydávání pokynů členům OŠ či KŠ, silám a prostředkům (technické prostředky, organizační a bezpečnostní složky v areálu LLJO). V areálu LLJO je po dobu konání akce zprovozněna rozhlasová stanice „Rádio DNY NATO 88,6 FM“, jejíž vysílání může být rovněž pro vydání pokynů návštěvníkům akce. Oplocení Mobilní ploty od sebe oddělují provozní a neprovozní plochu LLJO a dále pak VIP sektor od veřejné části akce. Tyto ploty jsou složeny z plastových patic a oplocení. Jednotlivé dílce oplocení jsou umístěny do betonových patic a nejsou uzamčeny (pro potřeby snadnějšího rozpojení v případě MU).

Doprava Vozidla složek IZS najíždí do areálu z dálnice D1 nebo z I 58 zvláštní jednosměrnou značenou komunikací Petřvald - Petřvaldík - Albrechtičky. Silnice je dle potřeb řízena PČR a pracovníky ostrahy akce. Vjezd je jen na povolení pořadatelů akce. Vozidla jsou viditelně označena. Požární zabezpečení akce Zřizovatelem preventivních požárních hlídek (dále jen „PPH“) je organizátor. Úkolem PPH je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru. Při vyhlášení evakuace se členové PPH podílí na procesu evakuace. Členové PPH jsou podřízeni příslušníkovi HZS MSK, který je členem KŠ. Plocha areálu akce je rozdělena do tří hasebních obvodů. Každý tento obvod je pokryt jednou JPO min. kategorie JPO II nebo JPO III, která disponuje plně akceschopnou mobilní technikou CAS 32 (nebo srovnatelnou technikou) a početním stavem družstva min. 1 + 3. Velitelé těchto tří JPO jsou přímo podřízeni příslušníkovi HZS MSK v KŠ a jednotky zajišťují rychlý zásah. Přes všechny úspěchy a pokroky v zajišťování požární bezpečnosti Dnů NATO musíme i v dalších letech ve spolupráci s pořadateli i nadále zlepšovat zajištění požární bezpečnosti této náročné akce zejména v oblastech, kde byly v loňském roce zjištěny nedostatky.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Hasicí pěny EDICE SPBI SPEKTRUM

66.

SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ANDRZEJ MIZERSKI MIROSàAW SOBOLEWSKI BERNARD KRÓL

HASICÍ PċNY

Andrzej Mizerski, Mirosław Sobolewski, Bernard Król Publikace podává komplexní informaci o v současné době dostupných pěnidlech, jejich vlastnostech a metodách jejich zkoušení. Zabývá se návrhem použití pěn a jejich kvantifikací. Publikace se zabývá výpočty intenzity dodávky hasicích pěn, uvádí i doporučení firem vyrábějících pěnidla. Další část publikace je věnována zařízením pro podávání pěn. Publikace je určena příslušníkům HZS, technikům a inženýrům požární ochrany, ale také specialistům požární ochrany zejména v průmyslových závodech a v neposlední řadě studentům oboru požární ochrana. S ohledem na dobu zpracování publikace plně nekoresponduje s předpisy a normami, které nabyly platnost v posledních dvou letech. ISBN 978-80-7385-075-3. Rok vydání 2009.

cena 170 Kč

Požární inženýrství - Dynamika požáru EDICE SPBI SPEKTRUM

65.


PETR KUýERA RUDOLF KAISER TOMÁŠ PAVLÍK JIěÍ POKORNÝ

POŽÁRNÍ INŽENÝRSTVÍ DYNAMIKA POŽÁRU

Petr Kučera, Rudolf Kaiser, Tomáš Pavlík, Jiří Pokorný Kniha „Požární inženýrství - dynamika požáru“ je určena všem odborníkům a studentům, kteří se zajímají o základy posouzení průběhu požáru v uzavřeném prostoru (tj. uvnitř stavebních objektů). Tato publikace přichází s konkrétním popisem vybraných statí dynamiky požáru, proto se zde objevují výpočtové postupy zaměřené na: - stanovení rychlosti uvolňování tepla, - výměnu plynů při požáru, - vznik a rozvoj sloupce zplodin při požáru (Fire Plume), - vrstvení kouře v prostoru, - odhad teplot uvnitř hořícího prostoru před a po celkovém vzplanutí (flashoverem), - vybrané úlohy ze sdílení tepla. ISBN 978-80-7385-074-6. Rok vydání 2009.

cena 160 Kč

Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


220


Posouzení vedoucích kabin v dopravním letadle Assessment of the Senior Cabin Crew in the Aircraft Bc. Veronika Strymplová ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Konviktská 20, 110 00 Praha [email protected]

první pomoc, všechny možné nouzové postupy při evakuaci, minimalizovat vznik jakéhokoliv protiprávního činu, být schopen zabránit nežádoucím jevům na palubě letadla atd. Všechny předmětné znalosti a dovednosti jsou pravidelně přezkušovány examinátory.

Abstrakt

Současné poznatky o práci stewarda

Mnoho lidí na celém světě využívá leteckou dopravu, proto její bezpečnost, především bezpečí cestujících, posádek i letadla samotného jsou velice důležité jak před zahájením letu, tak i po celou dobu letu. Na základě charakteristiky vybraného úseku letecké dopravy - odbavení cestujících na letišti v rámci Schengenského prostoru a charakteristik pohrom, tj. jevů, které vybrané úseky letecké dopravy a veřejná aktiva poškozují, jsou identifikována rizika pro sledovaný sektor. Na vybraném letišti bylo provedeno šetření celého procesu odbavení (bezpečnostní kontrola, check-in, agenti u gate, letová posádka). V článku jsou uvedeny výsledky šetření zaměřeného na posouzení plnění úkolů letové posádky, konkrétně vedoucích kabin v letadle, z pohledu bezpečnosti.

Počet členů posádky záleží na typu letadla a délce letu. Obecně posádku tvoří kapitán letadla, první důstojník, vedoucí kabiny a řadoví stewardi. Provádí-li se přezkoušení stewardů při letu, součástí posádky je i examinátor. Každý člen posádky je řádně vyškolen a vycvičen v souladu s přísnými pravidly Evropské unie [2].

Klíčová slova Letecká doprava, bezpečnost, bezpečí, vedoucí kabiny letadla, výsledky šetření. Abstract Many humans around the world use the air transport, and therefore its safety, and above all the security of passengers, crew and aircraft is very important before the flight, and also during the entire flight. Based on the characteristics of the selected section of air transport, i.e. the clearance passengers at the airport in the Schengen area and the characteristics of disasters, i.e. phenomena which damage selected segments of air transport and public assets, there are identified risks in the monitoring sector. At selected airport it was performed an investigation of the all process clearance (security check, check-in, agents at the gate, flight crew). The article presents the results of investigation directed to a judgement of performance of tasks of the flight crew, specifically senior cabin crew on the plane, from the viewpoint of safety. Keywords Air transport, safety, security, senior cabin crew, the survey results. Úvod Základní funkcí státu je zajistit ochranu lidské společnosti a její rozvoj za pomocí postupů a prostředků, které zajišťují bezpečný prostor, ve kterém lidská společnost žije. Pro řízení rizik je vybudováno mnoho norem a standardů pro různé pracovní činnosti, které vedou k prevenci pravděpodobných nehod, pohrom, havárií a jiné. Řízení bezpečnosti oproti řízení rizik neustále zvyšuje bezpečí zabráněním nebo zmírněním dopadů pohrom, to znamená, že zahrnuje princip předběžné opatrnosti. Cílem řízení bezpečnosti je zajistit bezpečné objekty, bezpečná území i bezpečný svět [1]. Na mezinárodních letištích je bezpečnost zajištěna povinnou kontrolou všech cestujících a členů posádek letadla dle přísných pravidel s cílem zabránit vstupu neoprávněných či nežádoucích osob na palubu letadla. Při samotném letu má většina cestujících velkou důvěru k celé posádce. Mnoho lidí se mylně domnívá, že práce palubního průvodčího neboli stewarda na palubě letadla je příbuzná práci číšník s lepším platem. Toto tvrzení ovšem není pravda. Roznášení jídla a nápojů je nejmenší úloha, kterou příslušní zaměstnanci zabezpečují. Hlavní povinností stewarda je dbát o bezpečí cestujících na palubě letadla. Musí perfektně ovládat Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Na základě dobré inženýrské praxe [1] je postup práce letové posádky následující. Čas zahájení letové služby musí umožnit provedení dostatečné předletové přípravy. Délka předletové přípravy činí nejméně 60 minut na letišti. Za bezpečnost cestujících v dopravním letadle odpovídá posádka letadla. Před každým letem probíhá u posádek předletová příprava (briefing) v budově letecké společnosti. Piloti si zjistí, zda jejich letadlo je ihned připraveno k letu nebo zda let bude zpožděný z důvodů oprav či zpoždění z jiného letu. Prostudují si materiály, které jsou připraveny od navigačního oddělení (o jaký typ letadla se jedná, jakou budou mít trať, jaké mají záložní letiště …). Zjistí si zprávy o povětrnostních podmínkách, počasí na letišti odletu, trati a cílovém letišti. Dále si propočítají, jaké množství paliva na daný let budou potřebovat (navigační oddělení předloží své výpočty kapitánovi a ten zhodnotí, zda palivo na tento let opravdu stačí, nebo z důvodů špatného počasí bude chtít více paliva). Předletová příprava palubních průvodčí probíhá trošku jinak. Vedoucí kabiny zkontroluje všechny doklady stewardů, které musí být platné. Každému stewardovi určí pracovní místo v letadle. Dále si projdou všechny nouzové evakuace na daném typu letadla (kde kdo bude stát a co provádět). Projdou si podle kontrolního seznamu (checklistu), kde všude se nachází nouzové vybavení a zopakují si první pomoc. Nakonec, na povel kapitána letadla, celá posádka odjíždí mikrobusem k letadlu, kde všichni před nástupem do letadla prochází bezpečnostní kontrolou. V letadle, před nástupem cestujících, se piloti věnují předletové kontrole letadla a stewardi kontrolují catering a bezpečnostní vybavení letadla. Při nástupu cestujících piloti sedí zamčeni v kokpitu a stewardi vítají cestující. Po usednutí všech cestujících na svá sedadla, stewardi cestující musí spočítat. Výsledek musí být shodný se záznamem o naložení letadla (loadsheet). Palubní průvodčí těsně před letem má za povinnost seznámit cestující se záchrannými prostředky na palubě letadla a to formou krátkého filmu nebo demonstrace [3, 4]. Terorismus Terorismus je souhrnný název pro hrozbu násilím nebo použití násilí proti nevinným osobám s cílem vyvolat strach, hrůzu a pocit nebezpečí, aby dosáhli politických, náboženských nebo ideologických cílů. Protiprávní čin v letecké dopravě je definován jako čin, který ohrožuje bezpečnost a může mít nepříznivé konání, které naruší provoz letecké dopravy. Bezpečnostní kontrola na letišti by tyto osoby s protiprávním úmyslem měla odhalit, a to nejen za pomoci vizuálního kontaktu s osobou, kde personál sleduje chování osoby, ale také za pomocí speciálních přístrojů a rentgenů, kde odhalí zbraně, nebezpečné chemické látky, materiál pro výrobu bomby a jiné. V letecké dopravě se jedná o tyto činy: protiprávní zmocnění se letadla za letu; protiprávní zmocnění se letadla na zemi; držení rukojmích na palubě letadla, na letišti nebo v prostoru leteckých zařízení; násilné vniknutí na palubu letadla, na letiště nebo do prostor leteckých zařízení; držení zbraně, nebo 221


nebezpečného zařízení nebo materiálu s úmyslem jeho nezákonného použití na palubě letadla, nebo na letišti; a takové sdělení nebo klamná informace, které ohrožují bezpečnost letadla za letu nebo na zemi, cestujících, posádky, pozemního personálu nebo široké veřejnosti na letišti nebo v prostoru leteckých zařízení [5, 6]. Nežádoucí pasažér Nežádoucího pasažér je cestující, který je neukázněný, obtěžuje či ohrožuje své okolí, nerespektuje pravidla chování a pravidla bezpečnosti, nerespektuje pokyny personálu na letišti nebo v letadle. Stává se, že posádky se setkávají s nežádoucími pasažéry. Pozemní personál, který provádí odbavení cestujících, by tyto pasažéry měl odhalit. Ovšem ne každé nežádoucí chování se projeví u odbavovací přepážky či na bezpečnostní kontrole, ale až v letadle. Příčinou například může být požití většího množství alkoholu ve vyhrazeném bezpečnostním prostoru za check-in přepážkami a bezpečnostní kontrolou, kde se nachází restaurace a obchody. Další příčinou může být podráždění cestujícího jiným cestujícím, zákaz kouření na palubě letadla, nespokojenost se servisem, křik dítěte, zápach, nedovolený přístup na toaletu při startu a přistání letadla, nežádoucí chování ovlivněné fobií a jiné. IATA [7] vytvořila demonstrativní seznam nežádoucího chování: • nelegální požití narkotik, • odmítnutí dodržení bezpečnostních pokynů, • slovní konfrontace s členy posádky a jiných osob, • fyzická konfrontace s členy posádky a jiných osob, • nespolupracující cestující, • tvorba hrozby, • sexuální obtěžování a zneužívání, • a jiné. Data a metody jejich zpracování Na základě procesního modelu (obr. 1) jsme provedli šetření všech čtyř kritických míst (check-in, bezpečnostní kontrola, gate, letová posádka). Předložené sdělení uvádí vyhodnocení čtvrtého uzlu - letová posádka. Letová posádka je složena z pilotů, vedoucí kabiny a řadových stewardů. Šetření proběhlo u všech členů. Článek odhaluje výsledky šetření vedoucích kabin. Sběr dat proběhl dne 3. 11. 2012 - 12. 02. 2013 na Letišti Václava Havla. Anonymním dotazníkem jsme zjišťovali znalosti a dovednosti vedoucích kabin. Celkový počet dotazovaných, kteří byli ochotni poskytnout data, bylo 20. Řadových stewardů, za pomoci anonymních dotazníků jsme se zeptali na 20 otázek (viz dále). Získaná data byla vyhodnocena základními statistickými metodami [8].

Obr. 1 Procesní model celkového šetření; výsledky v článku odpovídají čtvrtému uzlu modelu Výsledky šetření - vedoucí kabiny (Senior Cabin Crew) Výsledky hodnocení odpovědí na jednotlivé otázky v kritickém místě letová posádka: 1. Když je boarding, vítá jeden z pilotů s vámi cestující? Odpovědi: vždy 0x (0 %), výjimečně 1x (5 %), nikdy 19x (95 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že nikdo z pilotů nevítá cestující, když je boarding. 2. Byl/a jste vyškolen/a a vycvičen/a tak, že umíte dobře vyhodnotit, zda chování určité osoby překročilo mez danou právními a etickými pravidly? Odpovědi: ano 17x (85 %), ne 3x (15 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že vedoucí kabiny byli vyškoleni a vycvičeni na situace, kdy chování určité osoby Ostrava 5. - 6. ledna 2014

překročilo mez danou právními a etickými pravidly. Našla se i menšina dotazovaných, která vyškolena a vycvičena nebyla. 3. Máte přesné instrukce, jak postupovat, když máte u osoby vstupující do letadla na základě údajů, od příslušného orgánu letiště silné indicie, že jde o nežádoucí osobu? Odpovědi: ano 13x (65 %), ne 7x (35 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že vedoucí kabiny mají přesné instrukce jak postupovat, když mají u osoby vstupující do letadla na základě údajů, od příslušného orgánu letiště silné indicie, že jde o nežádoucí osobu. Avšak někteří dotazovaní odpověděli, že instrukce nemají. 4. Nastala někdy situace, kdy jste cestujícímu zakázal/a přepravu z důvodů špatného chování nebo z důvodů nakažlivé nemoci (chřipka, angína,…)? Odpovědi: ano 11x (55 %), ne 9x (45 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že situace, kdy musel vedoucí kabiny zakázat přepravu z důvodů nevhodného chování nebo z důvodů nakažlivé nemoci, nastala. 5. Myslíte si, že použití letecké přepravy je snadná brána do světa pro hledané osoby? Odpovědi: ano 6x (30 %), ne 14x (70 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že převážná většina dotazovaných si nemyslí, že letecká doprava je snadná brána do světa pro hledané osoby. 6. Byl/a jste někdy informován/a od obsluhy check-in, že zaznamenala podezřelé chování u určitého cestujícího, kterého odbavila? Odpovědi: ano 15x (75 %), ne 5x (25 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že vedoucí kabiny jsou informováni o podezřelém chování určitého cestujícího od check-in agentů. 7. Myslíte si, že pro zvýšení bezpečnosti by byla pro vás vhodná informace o celostátně hledaných osobách? Odpovědi: ano 6x (30 %), ne 14x (70 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že převážná většina dotazovaných nepovažuje za důležité být informován o celostátně hledaných osobách s cílem zvýšit bezpečnost. 8. Spolupracujete pravidelně s bezpečnostní kontrolou na letišti? Odpovědi: ano 12x (60 %), ne 8x (40 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že přes polovinu dotazovaných vedoucích kabiny s bezpečnostní kontrolou na letišti spolupracují, avšak našla se i menšina, která s touto složkou nespolupracuje. 9. Byl/a jste vyškolen/a a vycvičen/a, jak postupovat, když se na palubě letadla vyskytne osoba, která ohrožuje cestující nebo bezpečnost letadla? Odpovědi: ano 19x (95 %), ne 1x (5 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že vedoucí kabiny byli vyškoleni a vycvičeni na situace, kdy osoba na palubě letadla ohrožuje cestující nebo bezpečnost letadla. 10. Máte přesné instrukce o rozdělení úkolů mezi vámi a kapitánem letadla, jak postupovat, když na palubě dojde k incidentu? Odpovědi: ano 16x (80 %), ne 4x (20 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že při řešení jakéhokoliv incidentu na palubě letadla má vedoucí kabiny a kapitán letadla přesné instrukce o rozdělení úkolů jak v dané situaci postupovat. Někteří vedoucí kabiny doplnili: za každou cenu ubránit přístup do cockpitu, který je zamčený; jelikož se v tomto případě především chrání cockpit a posádka z něj nesmí odejít, jakákoliv akce je pouze na stewardech. Kapitán doporučuje stewardům přes palubní telefon jak se zachovat.; nikdy se nesnažit násilníka přeprat, nepodávat alkohol, nikdy neotvírat dveře do cockpitu, nepohrdat násilníkem, ale také se neponižovat. 11. Jestliže máte na palubě letadla osobu, která ohrožuje bezpečí cestujících nebo letu, v jaké situaci můžete požádat kapitána letadla o pomoc při řešení? Z popsaných odpovědí vyplývá, že vedoucí kabiny musí kapitána letounu vždy informovat o této události. Společně pak vyhodnotí jak dále postupovat. Komunikace probíhá zásadně přes palubní telefon (interphon). V případě, že cestující je vážně nebezpečný, piloti by z cocpitu 222


vycházet neměli a cocpit musí být zamčený. V takovém to případě by měla být za pomoci ostatních cestujících posádka stewardů nebezpečného cestujícího zvládnout. Kapitána lze požádat pomocí palubního telefonu o vynucené přistání na nejbližším vhodném letišti k předání nebezpečné osoby policii. Žádost pro kapitána se vydává jen v případě, kdy je ohrožena bezpečnost cestujících na palubě letadla nebo v případě ohrožení bezpečnosti letu.

19. Máte mezi sebou kolegy stewardy, o kterých si myslíte, že by nedokázali ochránit cestující z důvodů zpanikaření, strachu či strnutí před osobou, která narušuje bezpečí? Odpovědi: ano 17x (85 %), ne 3x (15 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že přes polovinu dotazovaných vedoucích kabin uvedlo, že mají mezi sebou kolegy stewardy, o kterých si myslí, že by nedokázali ochránit cestující z důvodů zpanikaření, strachu či strnutí před osobou, která narušuje bezpečí.

12. Uvítal/a byste, kdybyste jako vedoucí kabiny, vlastnil/a střelnou zbraň, která by byla schována před cestujícími? Odpovědi: ano 2x (10 %), ne 18x (90 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že vedoucí kabiny by neuvítali vlastnit střelnou zbraň na palubě letadla, která by byla schovaná před cestujícími.

20. Pro kterou vaši činnost máte nedostatečné vzdělání a výcvik? Odpovědi: jsem dostatečně vzdělán/a,vyškolen/a, vycvičen/a 12x (60 %); ostatní odpověděli, že jsou nedostatečně vzděláni a vycvičeni v oblastech: letové normy; chování, jednání a řešení krizových a nouzových situací; porod na palubě; situace, na které se nedá připravit (únos, bomba); asertivita vůči náboženským, národnostním a státním rozdílům, zvykům a tradicím.

13. Jste dostatečně připraven/a na situace, kdy musíte zabránit za každou cenu vstupu neoprávněné osoby do kokpitu? Odpovědi: ano 16x (80 %), ne 4x (20 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že přes polovinu dotazovaných osob jsou dostatečně připraveny na situace, kdy musí zabránit za každou cenu vstupu neoprávněné osoby do kokpitu, avšak našla se i menšina, která se dostatečně necítí být připravena. 14. Dostáváte pravidelně informace, že se na palubě letadla nachází maršál (policie v civilním oblečení)? Odpovědi: ano 4x (20 %), ne 16x (80 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že převážná většina dotazovaných osob nedostává informace o přítomnosti maršála na palubě letadla. 15. Máte instrukce jak spolupracovat a komunikovat v případě potřeby s maršálem? Odpovědi: ano 11x (55 %), ne 9x (45 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že vedoucí kabiny instrukce pro spolupráci s maršálem mají, avšak našla se menšina, která instrukce nemá nebo pravděpodobně s nimi nebyla seznámena. 16. Kdo zodpovídá za celkovou bezpečnost při nástupu cestujících do letadla? Odpovědi: kapitán letadla 11x (55 %), vedoucí kabiny 9x (45 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že odpovědi jsou téměř vyrovnané a není jasně viditelné, kdo za celkovou bezpečnost při nástupu cestujících do letadla zodpovídá. 17. Přijde kapitán letadla do styku s cestujícími, při boardingu? Odpověď ne 10x (50 %), ostatní dotazovaní odpověděli: neměl by; Dle Operačního manuálu část A, piloti nesmí přijít do styku s cestujícími při boardingu, cockpit je předem zamknutý. V praxi tomu tak z provozních důvodů nebývá, vyjma „citlivých“ letů kdy se striktně a za každou cenu, i přes případné zpoždění dodržují bezpečnostní postupy. Podle provozní příručky by měla být posádka cockpitu v tuto dobu uvnitř zamčená, stává se ale běžně, že je třeba cockpit otevřít pro handling-agenta nebo že se kapitán či první důstojník musí vzdálit kvůli plnění nebo závadě. Pouze ve výjimečných případech - dle příručky jsou dveře zamčené ještě před nástupem cestujících. 18. Pokud nastane situace při boardingu, že cestující se chová natolik nezpůsobile, že musí být vyhoštěn z letecké přepravy, • vedoucí kabiny vydá rozkaz zakázat cestujícímu přepravu? Odpověď ano 0x (0 %). • vedoucí kabiny sdělí kapitánovi informaci o nevhodném chování cestujícího a kapitán zakáže přepravu cestujícího a vedoucí kabiny to jménem kapitána zařídí? Odpověď ano 18x (90 %). • vedoucí kabiny sdělí kapitánovi informaci o nevhodném chování cestujícího a kapitán zakáže přepravu na základě osobního jednání s cestujícím? Odpověď ano 2x (10 %). Z vyhodnocení odpovědí vyplývá, že pokud nastane situace při boardingu, že cestující se chová natolik nezpůsobile, že musí být vyhoštěn z letecké přepravy, vedoucí kabiny sdělí kapitánovi informaci o nevhodném chování cestujícího, kapitán zakáže přepravu cestujícího a vedoucí kabiny to jménem kapitána zařídí.


Závěr Celkové vyhodnocení dotazníků vedoucích kabin na palubě letadla poukazuje na nutnost zvýšení bezpečnostního procesu, a to zejména na úseku: vycvičení a vyškolení všech zaměstnanců, jak postupovat, když mají u osoby vstupující do letadla na základě údajů, od příslušného orgánu letiště silné indicie, že jde o nežádoucí osobu; zlepšení spolupráce s check-in agenty na letišti; zlepšení spolupráce s bezpečnostní složkou letiště; zajištění opakovaného nebo důkladnějšího školení pro vedoucí kabiny, kteří se necítí být dostatečně připraveni a na situace, kdy musí zabránit za každou cenu vstupu neoprávněné osoby do kokpitu; zajištění školení pro všechny vedoucí kabiny, jak spolupracovat a komunikovat v případě potřeby s air maršálem; dodržování předpisů operačního manuálu - zejména zabránit, aby nedocházelo při boardingu a během letu k setkání pilotů s cestujícími; pravidelného zjišťování (bez sankcí) např. anonymně, v čem vedoucí kabiny mají nedostatečné vzdělání a výcvik a v daných případech zajistit řádné opakování. Poděkování Děkuji mé vedoucí projektu paní doc. RNDr. Daně Procházkové, DrSc. za podporu a cenné rady při zpracování článku. Děkuji všem stewardům, kteří věnovali svůj čas k vyplnění dotazníku. Použitá literatura [1]

Procházková, D.: Bezpečnost kritické infrastruktury. ČVUT, ISBN 978-80-01-05103-0.

[2]

Ministerstvo dopravy: Letecká doprava. [online]. [cit. 201310-22]. http://www.mdcr.cz/cs/Letecka_doprava/letecka_ doprava.htm.

[3] Strymplová, V.: Pasivní bezpečnost a zdraví v letecké dopravě - Bakalářská práce. ČVUT, 2012. [4]

Bína, L.; Žihla, Z.: Bezpečnost v obchodní letecké dopravě. Vyd. 1. Brno, ISBN 978-80-7204-707-9.

[5]

Ščurek, R.: Studie analýzy rizika protiprávních činů na letišti. Ostrava, 2009. 115 s. Studijní text. VŠB - Technická universita Ostrava.

[6]

Ščurek, R.; Švec P.: Ochrana letiště před protiprávními činy, ISBN 978-80-7385-071-5.

[7]

Special Sub-Committee of the Legal Committee for the Modernization of the Tokyo Convention Including the Issue of Unruly Passengers. Montreal: ICAO. 22–25 May 2012. Dostupné z: http://www.icao.int/Meetings/LC-SC-MOT/ Working%20Papers/WP-1%20Rapporteur's%20Report. En.pdf.

[8] Procházková, D.: Metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství. ČVUT, Praha, 2011. ISBN 978-80-01-04842-9.

223


Vliv vousů, použití FVJ či dýchacího přístroje na průnik nebezpečných toxických látek do vnitřního prostoru ochranné masky Influence of a Beard, and the Use of a Powered Air Purifying Respirator or Breathing Apparatus upon Penetration of Hazardous Toxic Substances into the Inner Area of a Protective Mask

Abstract Following the previous measurements, when the penetration of sulphur hexafluoride into the inner space of a protective mask was observed, the results were supplemented by the influence of male beards upon the penetration of hazardous toxic substances and the influence of PAPR or breathing apparatus on the tightness of protective mask.

V následující tab. 1 jsou uvedeny základní parametry obličeje zkušebních osob včetně druhu zkoušky, kterou daná osoba prováděla. Tab. 1 Parametry obličeje, druh provedené zkoušky Druh zkoušky

Filtroventilační jednotka, ochranná maska, dýchací přístroj, průnik.

Vlastní měření spočívalo v provádění předepsaných cviků dle ČSN EN 12 942 na běžeckém trenažéru při rychlosti 6 km.hod-1. Tyto cviky byly pro všechny druhy zkoušek stejné a spočívaly v 2 min chůzi bez pohybu hlavou a bez mluvení, dále v 2 min otáčení hlavou z jedné strany na druhou (15 x), v 2 min zvedání a sklánění hlavy (15 x) a v 2 min hlasitém mluvení. Test byl ukončen 2 min chůzí bez pohybu hlavou a bez mluvení.

Tvar obličeje

Klíčová slova

Koncentrace SF6 ve ZK byla nastavena na hodnotu 1270 ppm (v souladu s ČSN EN 12 942) a po celou dobu experimentu byla na této hodnotě udržována. Teplota uvnitř ZK se pohybovala v rozmezí 20 ± 5 °C.

Šířka ústní štěrbiny [mm]

V návaznosti na předchozí měření, kdy byl sledován průnik hexafluoridu sírového do vnitřního prostoru ochranné masky, byly tyto výsledky doplněny o vliv mužských vousů na průnik nebezpečných toxických látek a vliv filtroventilační jednotky nebo dýchacího přístroje na těsnost ochranné masky.

Zkušební podmínky a vlastní měření

Hloubka obličeje [mm]

Abstrakt

Bizygomatická šířka [mm]

MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected]

Koncentrace SF6 v testovací komoře byla měřena pomocí IČ spektrofotometru MIRAN 1B2, průnik SF6 do prostoru pod ochrannou masku byl měřen pomocí fotoakustického IČ spektrofotometru 1412, homogenizace atmosféry uvnitř zkušební komory (ZK) byla zajištěna stojanovým ventilátorem a zátěžové podmínky byly nastaveny pomocí běhacího trenažéru PROTEUS 6800.

Morfologická výška [mm]

Ing. Čestmír Hylák

Pohlaví

Ing. Vlastimil Sýkora, CSc.

Muž 1

116

141

134

52

oválný

vousy

Muž 2

117

147

139

55

oválný

vousy

Muž 3

123

154

147

64

hranatý

vousy, FVJ, DP

Muž 4

122

146

130

50

hranatý

vousy

Muž 5

118

144

137

56

hranatý

vousy

Muž 6

116

143

141

50

oválný

vousy, DP

Muž 7

116

142

146

55

oválný

vousy

Muž 8

121

139

147

50

oválný

vousy, FVJ, DP

Muž 9

126

147

143

48

oválný

vousy, DP

Žena 1

111

133

141

52

oválný

FVJ

Žena 2

117

138

133

50

oválný

FVJ

Žena 3

101

143

133

56

hranatý

FVJ

Žena 4

104

142

140

56

srdcovitý

FVJ, DP

Žena 5

108

135

123

50

oválný

FVJ

Žena 6

103

140

135

50

kulatý

FVJ

Žena 7

107

142

135

49

oválný

FVJ

Žena 8

116

134

143

58

oválný

FVJ, DP

Žena 9

104

130

137

47

hranatý

FVJ

Keywords PAPR, protective mask, breathing apparatus, penetration. Úvod V návaznosti na předchozí subjektivní a objektivní hodnocení ochranných masek dostupných na tuzemském trhu [1 - 5] byly získané výsledky doplněny jednak o měření vlivu mužských vousů na těsnost ochranné masky [6] a dále o měření průniku zkušební látky do podmaskového prostoru za použití buď filtroventilační jednotky [7] nebo dýchacího přístroje [8]. Příprava experimentu Použité přístroje, zařízení, materiál a pomůcky Pro vlastní měření bylo připraveno celkem 18 typů lícnic ochranných masek, z nichž 5 bylo domácích (masky CM-3, CM-4, CM-5, CM-6 a OM-90) a 13 zahraničních (PROMASK, M-98, SARI - Scott; VISION - Protector, nyní též fy Scott; VENUS-1 - fy Kasco; 3S, ULTRA ELITE, ADVANTAGE MSA-AUER; PANORAMA NOVA RA, FPS 7000 - Dräger; SR-200 - Sundström; 6000 - 3M; 5400 - North), filtroventilační jednotka (FVJ) „Clean Air - Chemical 2F“ s nastavitelným průtokem vzduchu od fy. MALINA-SAFETY a dýchací přístroj BD 96 s plicní automatikou LA 96 (od fy. MSA AUER - s maskou 3S) a dýchací přístroj PA94 Plus, jednou s kandahárem a přilbou Gallet, podruhé s pryžovým upínacím systémem (od fy. Dräger s maskou Panorama Nova RA). Měření průniku SF6 jako testovací látky do lícnic ochranných masek bylo prováděno ve zkušební komoře „KOMPIO“ IOO LB zhotovené modifikací Bioboxu EBXT 06 od fy. EGO Zlín dle metodiky vypracované v IOO LB [9].


Pozn.: FVJ … filtroventilační jednotka; DP … dýchací přístroj

224


jeden zástupce s oválným tvarem obličeje a jeden s hranatým, u žen bylo 5 tváří oválných, 2 kulaté a po jedné hranaté a srdcovité, byly zde tudíž zastoupeny všechny základní tvary obličeje. Souhrnné výsledky pro všechny typy jsou uvedeny v tab. 3:

a) vliv vousů Toto hodnocení bylo prováděno pouze u mužské části populace a s osobami s min. desetidenními vousy [1], Měření bylo prováděno pouze s maskami, které dané osobě vyhověly již při předchozím testování, tj. bez vousů [2 - 6]. Zkušební osoby měly buď oválný (6) nebo hranatý (3) tvar obličeje. Z výsledků uvedených v tab. 2 vyplynuly následující závěry:

- z celkového počtu všech měření, tj. 198, jich bez použití FVJ nevyhovělo 76 (součet VFVJ a NFVJ) - 38,4 %; po použití FVJ u masek s dříve nevyhovujícím hodnocením pak došlo k jeho výraznému poklesu, a to na 14, tj. na 7,1 %,

- z celkového počtu měření s vousy, tj. ze 136, jich nevyhovělo 25, tj. asi 18,4 %,

- porovnáme-li pouze účinnost použité FVJ z počtu měření s touto jednotkou, tj. 76, nevyhovělo 14 měření - 18,4 %,

- z celkového počtu 162 měření (9 osob, 18 masek) nevyhovělo celkem 51 měření (součet NMŘ a N), což představuje 31,5 %, tzn. že se prakticky dvojnásobně zvýšil počet masek s nevyhovující těsností,

- při srovnání výsledků (pouze s FVJ) dosažených muži a ženami toto hodnocení příznivěji vychází u ženské části zkušebních osob, kde nevyhovělo 12 měření z 69 (17,4 %), kdežto u mužů 2 měření ze 7 (28,6 %),

- při obdobném srovnání mužů s oválným a hranatým obličejem bylo zjištěno, že zatímco u mužů s oválným obličejem nevyhovělo z celkového počtu 108 měření pouze 25, tj. 23,1 % a v případě vousů 13 měření z 96, čili 13,5 %, u mužů s hranatým obličejem to bylo 25 nevyhovujících měření z celkového počtu 54 (46,3 %) a 13 ze 41 v případě neholené tváře (29,3 %), z uvedených výsledků vyplývá, že vliv vousů ke zhoršení těsnosti OM je významnější u mužů s hranatým obličejem (v případě oválného obličeje nárůst o cca 10 %, u hranatého o cca 17 %),

- méně příznivě se použití FVJ projevilo u muže s hranatým obličejem, kde nevyhověla 2 měření z 6 (33,3 %), naopak u muže s oválným obličejem vyhověla všechna měření, tj. - 100 %; u žen se nejvíce použití FVJ projevilo u osob s kulatým (u všech 6 měření maska vyhověla - 100 %) a srdcovitým (vyhověla 2 měření ze 2 - 100 %) tvarem obličeje, méně s hranatým (1 nevyhovující měření z 15 - 6,7 %) a podstatně hůře s oválným tvarem obličeje (11 nevyhovujících měření ze 49 - 23,9 %),

- vliv vousů na těsnost se minimálně projevil u masek CM-4, VISION a ULTRA ELITE, naopak u masek CM-5 a CM-6 byl podstatně výraznější.

- vliv FVJ na těsnost se kladně projevila u celé řady masek jako CM-4, CM-5, OM 90, M-98, VISION, 3S, ADVANTAGE, SR200, 54100, naopak u masek CM-3, CM-6, VENUS-1 a 6000 bylo použití FVJ méně výrazné.

Tab. 2 Vliv vousů na těsnost ochranné masky Ochranná maska CM-3

c) použití dýchacího přístroje

Zkušební osoba muž 1

muž 2

muž 3

muž 4

muž 5

muž 6

muž 7

muž 8

muž 9

V

V

NMŘ

N

NMŘ

V

NMŘ

V

NMŘ

CM-4

V

V

V

V

V

V

NMŘ

V

V

CM-5

V

N

V

N

NMŘ

V

NMŘ

N

NMŘ

CM-6

V

N

V

N

N

V

V

N

V

OM 90

V

V

V

N

NMŘ

V

V

V

V

M-98

V

N

NMŘ

V

N

V

V

V

V V

PROMASK

V

V

N

V

N

V

V

V

SARI Sil

V

V

V

V

V

V

N

V

V

VISION

V

V

V

V

V

V

V

V

V

VENUS 1

V

V

NMŘ

N

V

V

V

V

NMŘ

3S

V

NMŘ

V

NMŘ

V

NMŘ

N

V

N

ULTRA ELITE

V

NMŘ

NMŘ

V

V

V

NMŘ

NMŘ

V

ADVANTAGE

N

V

V

N

V

V

NMŘ

V

V

PANORAMA NOVA

V

V

V

V

NMŘ

FPS 7000

V

V

N

V

NMŘ

3M - řada 6000

V

V

NMŘ

V

NMŘ

SR 200

V

V

N

V

V

54100 NORTH

V

V

NMŘ

V

V

Pozn.: NMŘ … OM neměřena, nevyhověla již při zkoušce těsnosti vlastní masky; N … OM nevyhověla, průnik vyšší než 0,05 obj. %; V … OM vyhověla. b) použití FVJ Posouzení vlivu použité FVJ na průnik nebezpečné toxické látky do vnitřního prostoru ochranné masky a zároveň i na ochranné vlastnosti (těsnost) masky bylo prováděno jak muži, tak i ženami [7]. Měření byla prováděna pouze s maskami, které zkušební osobě nevyhověly, tudíž zde byl předpoklad, že použitím FVJ dojde ke zlepšení. Hodnocení se zúčastnily 2 muži a 9 žen. U mužů byl


Obdobně jako v případě FVJ i zde bylo posouzení vlivu dýchacího přístroje na průnik nebezpečné toxické látky prováděno muži i ženami [8]. K měření byly použity 2 masky od dvou různých výrobců, včetně 2 různých dýchacích přístrojů (tab. 4). V případě masky PANORAMA NOVA s dýchacím přístrojem PA94 Plus bylo měření prováděno s dvěma různými způsoby upnutí buď s kandahárem nebo s pryžovým upínacím systémem.

Měření se zúčastnily osoby s dlouholetou praxí N V V V v používání ochranných masek včetně dýchacích V V V V přístrojů (většinou příslušníci N N V V HZS, všichni zařazeni do V V V NMŘ různých výjezdových skupin). N V V V Hodnocení se zúčastnily 4 muži (3x s oválným a 1 s hranatým tvarem obličeje) a 2 ženy (oválný či srdcovitý tvar obličeje). Naměřené výsledky jsou uvedeny v tab. 4. Z nich vyplynulo: - použití dýchacího přístroje, kromě jediného případu, vyhovělo ve všech dalších měření, a to jak mužům, tak i ženám, - hůře na těsnost hodnocená maska 3S [1 - 5] dopadla poněkud lépe než maska PANORAMA NOVA, - pryžový upínací systém, používaný běžně u ochranných masek, vyhověl lépe než upnutí pomocí kandaháru, - dosažené výsledky byly naměřeny lepší u žen než u mužů, - jediný nevyhovující výsledek byl naměřen u muže s hranatým obličejem. 225


Tab. 3 Použití filtroventilační jednotky Ochranná maska

Zkušební osoba muž 3

muž 8

žena 1

žena 2

žena 3

žena 4

žena 5

žena 6

žena 7

žena 8

žena 9

CM-3

VFVJ

V

VFVJ

NFVJ

VFVJ

V

NFVJ

V

NFVJ

VFVJ

NFVJ

CM-4

V

V

VFVJ

VFVJ

VFVJ

VFVJ

V

V

V

VFVJ

VFVJ

CM-5

V

V

VFVJ

VFVJ

V

V

VFVJ

V

VFVJ

VFVJ

VFVJ VFVJ

CM-6

V

V

VFVJ

NFVJ

VFVJ

V

NFVJ

VFVJ

V

NFVJ

OM 90

V

V

VFVJ

VFVJ

V

V

VFVJ

V

V

VFVJ

VFVJ

VFVJ

V

V

V

V

V

V

V

V

VFVJ

VFVJ V

M-98 PROMASK

V

V

V

VFVJ

V

V

V

V

V

VFVJ

SARI Sil

V

V

V

VFVJ

V

V

V

V

V

VFVJ

V

VISION

V

V

V

VFVJ

V

V

V

VFVJ

VFVJ

V

V

VENUS 1 3S

NFVJ

V

V

V

V

V

NFVJ

V

NFVJ

V

VFVJ

V

V

VFVJ

V

VFVJ

V

V

V

V

VFVJ

VFVJ

ULTRA ELITE

NFVJ

VFVJ

V

VFVJ

V

VFVJ

V

VFVJ

V

VFVJ

V

ADVANTAGE

V

V

V

VFVJ

V

V

VFVJ

VFVJ

VFVJ

V

V

PANORAMA NOVA

V

V

V

VFVJ

V

V

V

V

V

V

V

FPS 7000 3M - řada 6000 SR 200 54100 NORTH

V

V

V

V

V

V

V

V

V

VFVJ

VFVJ

VFVJ

V

VFVJ

NFVJ

V

V

NFVJ

VFVJ

V

NFVJ

VFVJ

V

V

V

V

VFVJ

V

V

VFVJ

VFVJ

V

V

VFVJ

V

V

V

V

V

VFVJ

V

VFVJ

V

V

Pozn.: NFVJ … OM nevyhověla při použití FVJ, průnik vyšší než 0,05 obj. %; VFVJ … OM vyhověla s použitím FVJ, průnik nižší než 0,05 obj. %; V … OM vyhověla již dříve bez použití FVJ. Tab. 4 Použití dýchacího přístroje Zkušební osoba muž 3

muž 6

muž 8

muž 9

žena 4

žena 8

Ochranná maska

Dýchací přístroj

Plicní automatika

3S

BD 96

LA 96

Způsob upnutí

Výsledek zkoušky

PANORAMA NOVA RA

PA94 Plus

kandahár

N

PANORAMA NOVA RA

PA94 Plus

pryžový upínací systém

V

PANORAMA NOVA III

PA94 Plus

kandahár

V

PANORAMA NOVA III

PA94 Plus


V

kandahár

V

3S

BD 96

PANORAMA NOVA RA

PA94 Plus

PANORAMA NOVA III

PA94 Plus

V

LA 96

PANORAMA NOVA III

V pryžový upínací systém

V

kandahár

V


V

kandahár

V


V

3S

BD 96

PANORAMA NOVA RA

PA94 Plus

LA 96

V

PANORAMA NOVA RA

PA94 Plus

3S

BD 96

PANORAMA NOVA RA

PA94 Plus

kandahár

V

PANORAMA NOVA RA

PA94 Plus


V

LA 96

V

Pozn.: N … OM nevyhověla, průnik vyšší než 0,05 obj. %; V … OM vyhověla.

Závěr Jednoznačně se ukázalo, že jakákoli netěsnost způsobená především mužskými vousy, popř. tzv. „kotletami“, vlasy spadajícími do čela apod., negativně ovlivňuje těsnost ochranné masky, a to zejména u osob s hranatým tvarem obličeje. Toto zhoršení naopak může být kompenzováno použitím FVJ nebo dýchacího přístroje, tj. způsobu, kdy při ochraně dýchacích cest je využíván mírný přetlak. V případě použití FVJ spolu s ochrannou maskou došlo k výraznému nárůstu vyhovujících měření, a to přibližně o 30 %, Ostrava 5. - 6. ledna 2014

přičemž výrazněji se to projevilo u žen než u mužů a u osob s kulatým či srdcovitým tvarem obličeje. Použití dýchacího přístroje jako další možnosti zvýšení ochrany dýchacích cest využívající přetlak je nesporné, je však alarmující, že v jednom případě, a to u muže s hranatým tvarem obličeje, bylo dosaženo nevyhovujícího měření. Ukazuje se však a všechny tři druhy měření to potvrzují (vousy, FVJ i dýchací přístroj), že osoby s hranatým obličejem budou mít větší problémy při používání ochranné masky. 226


Použitá literatura [1]

[2]

Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Měření průniku SF6 do lícnic ochranných masek dostupných na tuzemském trhu (2008). MV - GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2008, s. 43. Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Měření průniku SF6 do lícnic ochranných masek dostupných na tuzemském trhu (2009). MV - GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2009, s. 74.

[3]

Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Měření průniku SF6 do lícnic ochranných masek dostupných na tuzemském trhu (2010). MV - GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2010, s. 117.

[4]

Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Měření průniku SF6 do lícnic ochranných masek dostupných na

tuzemském trhu (2011). MV - GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2011, s. 105. [5]

Sýkora, V.; Hylák, Č.: Ochranné masky - chrání nebo nechrání, popř. proč? Sborník příspěvků z mezinárodní konference, SPBI - FBI, VŠB - Technická univerzita Ostrava 2011, s. 124 - 128, ISBN 978-80-7385-096-8.

[6]

Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Vliv mužských vousů na těsnost OM (2012). MV - GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2012, s. 24.

[7]

Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Vliv FVJ na těsnost OM (2012). MV - GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2012, s. 23.

[8]

Hylák, Č.; Sýkora, V.; Urbanová, D.; Kovaličová, H.: Měření průniku SF6 do lícnic OM s použitím dýchacího přístroje (2012). MV GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2012, s. 17.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM EDICE SPBI SPEKTRUM

XV.


MICHAL KRATOCHVÍL VÁCLAV KRATOCHVÍL

TECHNICKÉ PROSTěEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY

Technické prostředky požární ochrany Michal Kratochvíl, Václav Kratochvíl Publikace má za cíl představit přehled v současné době používaných technických prostředků u jednotek PO včetně základních souvisejících údajů. Publikace je zpracována na základě teoretických znalostí a letitých praktických zkušeností obou autorů. Je určena studentům v oboru požární ochrana, hasičům i strojníkům v jednotkách PO a jejich velitelům. Současně je určena také hasičům v prevenci a kontrolní činnosti jako pomůcka při posuzování požárně bezpečnostních řešení (posuzování možností zásahů jednotek PO), projektantům požární bezpečnosti staveb a osobám odborně způsobilým při odborné přípravě preventivních požárních hlídek a požárních hlídek. Záměrem je všem čtenářům přiblížit některé pro praktiky základní a zdánlivě jednoduše zapamatovatelné údaje.

ISBN 978-80-7385-064-7. Rok vydání 2009.

EDICE SPBI SPEKTRUM

XIII.

cena 230 Kč

Prevence a připravenost na závažné havárie Ivana Bartlová

Od vydání Analýzy nebezpečí a prevence průmyslových havárií II - Analýza rizik a připravenost na průmyslové havárie došlo k podstatným změnám v legislativě, především v oblasti prevence závažných havárií. Byl vydán IVANA BARTLOVÁ zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, který je aplikací novelizované směrnice Rady 96/92/EC, tzv. SEVESO II direktivy (směrnice Rady 2003/105/EC). Z tohoto důvodu je vysvětlen vývoj v legislativě pro oblast PREVENCE A PěIPRAVENOST prevence a připravenosti na závažné havárie v Evropské unii i České republice a hlavní pozornost je zaměřena na NA ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE požadavky zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií a jeho prováděcích předpisů. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 978-80-7385-049-4. Rok vydání 2008.

cena 45 Kč



227


Nové trendy v oblasti bezpečnostních technologií a možnosti jejich využití za účelem zvýšení ochrany osob při hromadných kulturních a společenských akcích New Trends in Security Technology and how to Use them to Increase the Protection of Persons in Collective Cultural and Social Events Ing. Martina Syručková VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected] Abstrakt Nedávný teroristický útok na Bostonský maraton, během kterého vybuchly dvě bomby, vyrobené z tlakových hrnců, umístěné v cíli maratonu, je důkazem toho, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost nejenom oblasti leteckého a drážního provozu (útoky v Madridu, Londýně, 11. září apod.), ale také společenským a kulturním akcím. Tyto akce se díky zvýšené koncentraci osob (upřesněním místa konání s dostatečným časovým předstihem, či kapacitou daného prostoru) stávají snadným a lákavým potenciálním cílem. Článek představuje a přibližuje nejnovější trendy z oblasti bezpečnostních technologií, které lze využít v souvislosti s požadavky na zajištění a zvýšení bezpečnosti návštěvníků kulturních a společenských akcí.

Etapy vývoje terorismu jsou následující [1]: • historická etapa - trvající do konce 17. století; • nacionalistická etapa - od počátku 18. století do roku 1913; • etapa válek - mezi lety 1914 až 1945; • etapa studené války - od roku 1946 až 1989; • etapa studeného míru - trvající od roku 1990 doposud. Pojem terorismus není v českém právním prostředí zakotven. Trestní zákoník [2] definuje pouze v § 311 Teroristický útok. Primárním cílem teroristických skupin je v podstatě násilné zastrašování co nejširší veřejnosti (důležitý je psychologický efekt útoku - cíl je volen tak, aby vyvolal co největší zájem médií) a nabourávání politického systému státu za použití ozbrojených, útočných akcí. Útok na cíl bývá většinou pečlivě plánovaný, přičemž je maximálně využito momentu překvapení. Cíl mohou útočníci zvolit např.:

Klíčová slova

• na základě znalosti cíle (o cíli existuje dostatečné množství informací - konstrukční, prostorové, vedení inženýrských sítí a systémů ventilací, kumulace a pohyb osob apod.);

Terorismus, zbraň, výbušniny, bezpečnost, inovace, profilace, biosignály.

• podle dostupnosti cíle (jaké jsou možnosti přístupu k cíli, jak je cíl zabezpečen proti protiprávní činnosti);

Abastract

• na základě výběru zbraně (nástražný výbušný systém, palná zbraň, zbraně hromadného ničení);

The recent terrorist attack on the Boston Marathon, during the pendency of it exploded two bombs, which have been produced from pressure cookers. Bombs placed in the end of a marathon, this is a proof , that it is necessary to pay attention not only to the aviation and railway traffic (attacks in Madrid, London, on September 11, etc.), but also social and cultural events. These actions are interesting for increased concentration of people (specifying the venue well in advance, or the capacity of the space) and become easy and tempting potential target. The article presents the latest trends and approaches in the field of security technology, that can be used in the context of requirements to ensure the safety of visitors and increased cultural and social events. Keywords

• efekt ničivého účinku (maximální zviditelnění se, rozsáhlé ztráty na zdraví a životech lidí, rozsáhlé materiální ztráty, zničení kritické infrastruktury apod.). Za posledních 30 let bylo ve 175 zemích světa provedeno více než 105 000 teroristických útoků, které si vyžádaly přes 229 000 obětí. Nejčastěji se útoky objevovaly v oblastech Blízkého východu a v severní Afriky (přes 20 000 útoků s počtem obětí 55 000) a také v jižní Asii (necelých 20 000 útoků a téměř 56 000 obětí). Z níže uvedeného grafu je patrné, že nejvíce rozšířeným typem teroristického útoku ve světě je využití nástražného výbušného systému. Druhým nejrozšířenějším typem útoku je přepadení pomocí zbraně (podrobnější definicí zbraně se článek bude zabývat později).

Terrorism, weapons, explosives, security, innovation, profiling, biosignals. Terorismus Problematika terorismu, není pouze fenoménem moderních dějin. Při bližším zkoumání zjistíme, že se jedná o jev, který doprovází lidstvo od jeho počátků. Provádění sabotáží a teroristických činů se objevuje ruku v ruce s vedením válek, během kterých je páchán teror na civilním a boji nezúčastněném obyvatelstvu. Slouží také jako metoda ovlivňování politického chování států, či nástroj pro prosazování ideologií jednotlivých teroristických skupin. Existuje několik druhů historických etap terorismu. Jeho klasifikace vychází z odlišnosti motivů, cílů a způsobů realizace jednotlivých útoků.


Obr. 1 Prostředky využité k teroristickým útokům v letech 1970 - 2013 [3]

228


Jedním z nejznámějších teroristických činů, který je spjat s konáním společenské akce, je bezpochyby útok palestinských teroristů, ze dne 5. září 1972, kdy bylo na olympijských hrách v Mnichově zastřeleno 11 izraelských sportovců. V červenci roku 1994 bylo zabito 40 lidí, při bombovém útoku na židovské společenské centrum v Buenos Aires. 19. května roku 1995 byl proveden atentát na federální budovu v Oklahoma City. Útočník využil trhavinu s označením DAP (jedná se o směs dusičnanu amonného a paliva), která byla uložena v automobilu zaparkovaném před budovou. Výbuch zničil 8 pater budovy a usmrtil 168 lidí. Ve městě Kurunegala (80 km SZ od hlavního města Srí Lanky) si1. dubna 2001 výbuch bomby na hudebním koncertu vyžádal 11 mrtvých. V říjnu roku 2002 byly na Bali provedeny (hudební klub Sari a Paddy´s Irish Pub) bombové útoky, které si vyžádali 202 obětí. Během divadelního představení muzikálu Nord - Ost (které se konalo dne 23. 10. 2002), bylo moskevské divadlo Na Dubrovce obsazeno čečenskými islamistickými separatisty. Po dvou a půl denním vyjednávání byl proveden zásah speciálních jednotek ruské armády, po kterém zůstalo 170 mrtvých (včetně 40 teroristů). 3. září 2004 odpálili čečenští separatisté v beslanské škole (oblast Severní Osetie) bombu, která si vyžádala životy 330 civilistů, 10 příslušníků zvláštních jednotek a 31 teroristů. V červenci roku 2011 proběhl největší teroristický útok v moderních dějinách Norska. Pravicový extremista Andreas Breivik během něho usmrtil pomocí výbušnin a střelné zbraně 77 lidí (převážná většina dětí). V dubnu roku 2013 byly nastraženy výbušniny v cíly maratonu, který se konal ve městě Boston. Na následky výbuchu zemřeli 3 lidé a 170 jich bylo zraněno. Výčet teroristických útoků je samozřejmě mnohem rozsáhlejší, primárním cílem článku však není hodnotit jednotlivé útoky, ale přinést nový pohled z oblasti bezpečnostních technologií, které mohou přispět ke zvýšení ochrany osob na společenských a kulturních akcích. Z tohoto důvody byly vytipovány útoky, které svým provedením, mohou přinést zajímavé poznatky, otevřít prostor pro uvědomění si a hodnocení nových rizik a implementování vhodných opatření. Neméně závažnou bezpečnostní hrozbou, ohrožující návštěvníky kulturních a společenských akcí, může představovat často opomíjené téma aktivních střelců. Aktivní střelec Aktivní střelec je ozbrojená osoba, která pro vyřešení svých cílů volí použití zbraní nebo výbušnin proti obyvatelstvu. Oběti útoků bývají náhodní lidé (útoky bývají často směřovány do prostorů, kde se vyskytuje velké množství lidí s omezenou možností útěku). O střelcích samotných a především o jejich motivech se obvykle ví poměrně málo. Jedním z nejčastějších motivů je frustrace (ztráta/spory v zaměstnání, ztráta partnera), pocit vyděděnosti, spory se sousedy, nenávist k celému světu a okolí, teroristický čin, náboženský motiv apod. Agrese těchto lidí se navenek většinou nijak neprojevuje - dochází k její kumulaci v daném jedinci. Deprivovaný střelec většinou vyhledává místo a zdroj své frustrace a prostřednictvím zbraní se snaží sjednat nápravu. Střelci nezáleží na vlastním životě. Má zpravidla výborně promyšlený plán útoku, nikoliv však ústupu, či kapitulace. Většinou při útoku přijde sám o život - volí sebevraždu, nebo je zastřelen policií. Zbraň je možné definovat jako nástroj, nebo zařízení přizpůsobené k ranivému účinku na živý organismus nebo k ničení objektů. Z hlediska trestního práva [2] § 118 je patrné, že za zbraň je možné považovat cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším.


Zbraně je možné rozdělit podle způsobu, kterým je ranivá energie předávána cíli. Takto je možné hovořit o zbraních [4]: a) chladné - oštěpy, dýky, meče, sekery, kopí apod.; b) úderné - mlat, kyj, palcát apod.; c) střelné zbraně - mechanické, plynové a palné. Využití poznatků z bezpečnostní praxe Při realizaci bezpečnostních opatření, přijímaných ke zvýšení ochrany osob účastnících se na hromadných kulturních a společenských akcí, je nutné komplexně posoudit a zpracovat: • systematické hodnocení bezpečnostního prostředí; • odhalování potencionálních narušitelů bezpečnostního prostředí; • definování chráněného zájmu. Je nutné si uvědomit, že potencionální útočník může zneužít projekční a kapacitní uspořádání budov/prostoru akce. Místům, ve kterých může docházet k větší kumulaci osob (vchody/východy, místa s bezpečnostními prvky, kde je prováděna kontrola osob, stánky s občerstvením apod.), je třeba věnovat vyšší pozornost. Stávají se lákavým cílem pro útočníka, neboť vzniklou paniku a zmatek může využít k neoprávněnému vniknutí, pronesení zbraní, či konání protiprávního jednání. Projekční otázkou bezpečnosti daného objektu/ prostoru (místo konání akce), je třeba vyřešit již při samotném projektování objektu (při přípravě konání akce např. navržení a označení evakuačních východů a tras, zabezpečení koridoru pro pohyb složek IZS apod.). Profilace Je jednou z preventivních metod v oblasti bezpečnosti, kterou je možné využít ke zvýšení bezpečnosti návštěvníků společenských a kulturních akcí. Umožňuje identifikovat nestandardní fyziologické projevy a chování u posuzovaných osob. Na základě těchto odchylek identifikuje potenciální ohrožení chráněných aktiv. Úroveň profilování je závislá na kvalitě informací potřebných k vytvoření profilu. Profil se vytváří z důvodu selekce podezřelých osob. Profilování však nezaručuje přesnou identifikaci pachatele. [5] Úkolem profilace a typování podezřelých osob v prostředí akce je minimalizovat pravděpodobnost teroristického útoku, či jiného protiprávního činu, na co nejnižší možnou míru. Před samotnou aplikací profilace je potřeba znát profil běžného návštěvníka akce, aby bylo možné hodnotit míru odchylek u nestandardních reakcí. Biosignály Inovativní technologie z oblasti security, které jsou schopné posuzovat a vyhodnocovat reakci člověka na vnější podněty, měří a vyhodnocují tzv. fyziologické funkce těla, nebo-li měří a vyhodnocují biosignály. Tyto signály jsou proměnné v čase dle míry působení vnějšího podnětu a citlivosti daného jednice na daný podnět. Různí lidé reagují na stejný podnět rozdílným způsobem. Biosignály se dají rozdělit na typy podle původu, či vzniku [6]: • elektrické, • impedanční, • magnetické, • akustické, • chemické, • mechanické, • optické, • tepelné, • radiologické, • ultrazvukové. Elektrické biosignály generují nervové a svalové buňky jako výsledek elektrochemických procesů. Při působení stimulu 229


přesahující prahovou hodnotu buňky je generován akční potenciál (tok iontů), který lze změřit například mikroelektrodami. Potenciál je předáván okolními buňkami a umožňuje vytvořit elektrické pole v tkáni, které je měřitelné na povrchu těla. [6] Impedanční biosignály lze měřit aplikacemi elektrického proudu o nízkých hodnotách proudů (mikro až miliampéry) do lidského těla. Z vypočítaného odporu lze poté určit nervovou a endokrinní aktivitu, objem krve, nebo skladbu tkání. [6] Magnetické biosignály jsou generovány orgány, jako například mozek či srdce a vypovídají o aktivitě těchto tkání. Přesné měření generovaných magnetických polí je však v současnosti velmi obtížné vzhledem k nízkým hodnotám ve srovnání s geomagnetickým polem Země. [6] Akustické biosignály jsou generovány například průtokem krve srdečními chlopněmi a cévami, průtokem vzduchu dýchacími cestami, zažívacím ústrojím nebo klouby. Měření těchto signálu probíhá prostřednictvím mikrofonů a vypovídá o funkci zkoumaných orgánů. [6]

založen na detekci změn světlosti obličeje (ke snímání obrazu postačují standardní digitální kamery - např. kamery v mobilu, či notebooku), jež jsou způsobeny průtokem krve v obličeji. Měření je založeno na vyhodnocování množství pohlceného zeleného světla (světlo je pohlcováno hemoglobinem - krevní barvivo). Systém snímá video sekvenci daného subjektu a následně propočítává průměrné hodnoty barevných složek (RGB - červená/zelená/modrá) v obličejové části pro každý snímek sekvence. Systém následně vypočte a extrahuje křivku zelené složky. Z tohoto údaje je schopný stanovit tepovou frekvenci zkoumané osoby. Tepová frekvence je vypočtena z amplitud průběhu křivky jasu zelené složky (viz obr. 3). Systém mimo jiné dokáže automaticky rozpoznat data, která jsou ovlivněna pohyby obličeje či celého těla (pohyby hlavou, mluvení, chůze) a automaticky tato data eliminuje z výpočtů. Proces probíhá zcela bezkontaktně s danou osobou. Kompletní procedura trvá přibližně 5 sekund.

Chemické biosignály jsou reprezentovány stanovením koncentrací iontů v buňkách prostřednictvím speciálních elektrod, stanovením parciálních tlaků plynů a měřením hodnoty pH. Získané hodnoty vypovídají o stavu zkoumané tkáně. [6] Mechanické biosignály jsou odvozeny z mechanického pohybu nebo průtoku. Prostřednictvím mechanických mikrosnímků lze změřit například tlak krve. [6] Optickými biosignály se rozumí změna optických vlastností organismu. Například okysličení krve lze měřit na základě intenzity odraženého světla (dle vlnových délek) od tkáně nebo užívání abiotických tekutin (barvící tekutiny) při získávání informací o plodu. [6] Tepelné biosignály vypovídají o stavu fyzikálních a biochemických procesů v organismu a jejich rozložení po těle je různé. Měření je možno provádět kontaktním způsobem klasickými teploměry nebo bezkontaktně například termokamerou. [6] Radiologické biosignály lze využít pro získání informací o vnitřních anatomických strukturách. Vznikají reakcí ionizujícího záření s buňkami organismu. [6] Ultrazvukové biosignály vznikají interakcí ultrazvuku s buňkami (tkáněmi) a umožňují získání informací o velikosti objektu a charakteru pohybu. Měření probíhá piezoelektrickými senzory. [6] Při současném stavu poznání lze pro účely typování a profilace osob využívat především informace o tělesné teplotě, srdeční frekvenci, frekvenci dechu, impedanci a mechanických pohybech v souvislosti s vystavením specifickým podnětů a měřením míry reakce. [6]

Obr. 3 Znázornění průběhu analýzy RTPM [8] Systém WeCU Izraelská společnost WeCU Technologies se zabývá výzkumem a vývojem technologií pro „čtení mysli“, které jsou vyvíjeny za účelem detekce potenciálních teroristů na letištích. Systém je založen na hodnocení reakcí osob, kterým jsou promítány specifické obrazové vjemy (promítání je podprahové) ve spojení s potenciální hrozbou. Během promítání snímá fyziologické signály lidského těla, jako teplotu těla, srdeční frekvenci a rychlé oční pohyby a vyhodnocuje jejich změny. Detekce těchto změn je časově nenáročná, postačuje přibližně dvacet až třicet sekund. Celý princip fungování je založen na faktu, že lidé vždy reagují na jim dobře známý obrazový vjem, pokud ho spatří na neobvyklém místě. Například pokud člověk nečekaně spatří obraz své matky na obrazovce, jeho tvář a tělo na tuto skutečnost zareagují (databáze promítaných obrázků je velmi rozsáhlá a rozmanitá).

Obr. 2 Bezkontaktní infračervený teploměr [7] Inovativní technologie z oblasti security Jak bylo již v článku uvedeno, jedná se o metody profilace, které jsou založeny na principu analýzy změn fyziologických projevů člověka (vysílání biosignálů), vyvolaných reakcí na podnět z vnějšího prostředí. Real-Time Pulse Monitor V březnu roku 2013 byla společností Fujitsu Laboratories představena technologie pro měření srdeční frekvence osob v reálném čase (Real-Time Pulse Monitor - RTPM). Systém je Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 4 Vyhodnocování systémem WeCU [9]

230


Pro zvýšení účinnosti detekce teroristů jsou reakce jednotlivých osob vyhodnocovány bezpečnostním personálem, ale také skrytými kamerami a senzory, které jsou schopny detekovat mírný nárůst tělesné teploty, srdeční frekvence, dýchací frekvence a pohyby očí (vyhodnocení je provedeno ve formě barevného signálu: zelená - normální stav, oranžová - nejednoznačné vyhodnocení reakcí, červená - zareagování na podněty). Výhodou stejně jako u předešlého systému RTPM je fakt, že zkoumaná osoba o probíhající profilaci neví. MALINTENT Jedná se o technologický systém pro detekci potenciálně podezřelých osob z terorismu. Pro tento účel byl vyvinut ministerstvem vnitra Spojených států. Umožňuje na dálku detekovat stav mysli člověka a jeho případný „špatný“ úmysl prostřednictvím senzorů. Systém snímá tělesnou teplotu, srdeční frekvenci, frekvenci dýchání, tělesný pach a nonverbální projevy (mimika obličeje, pohyby těla). Využívá se velké množství snímačů pro detekci a analýzu lidské mimiky s následným vyhodnocením potenciálu páchání trestné činnosti. Systém může obsahovat také senzory pro analýzu pohybu osoby, oční skener a senzor feromonů. Celá procedura trvá maximálně v řádu jednotek minut. Při vývoji byl kladen důraz také na rozeznání vystresovaného jedince od osoby s úmyslem páchání trestného činu. Skenovaná osoba není schopna rozeznat proces snímání. [10] Viedoanalýza Je moderním prostředkem pro zajištění bezpečnosti s omezením vlivu lidského faktoru a úsporou provozních nákladů. Jedná se o využití záznamu z kamerových záběrů. IP kamery disponují digitálním obrazovým výstupem, který je možný prostřednictvím analytického softwaru zpracovávat a vyhodnocovat. Obsluze systému jsou poskytnuty informace o překročení prahové hodnoty a ta má možnost učinit potřebná opatření. Sofistikovanější systémy disponují automatickou odezvou na druh vyvolaného poplachu, např. mohou spustit mechanické zábranné prostředky, elektrickou požární signalizaci apod. Pro potřeby zvýšení ochrany budov před protiprávními činy, lze využít následující funkce videoanalýzy: • zónování monitorovaného prostoru; • vzdálený monitoring předmětů; • a heat mapping. Zónováním monitorovaného prostoru jedná se o softwarové rozdělení obrazu kamerové jednotky na jednotlivé oblasti. Pokud dojde ke vstupu osoby do střežené zóny, kamerový systém vyvolá poplach, který je předán bezpečnostnímu personálu. Pro realizaci popsané funkcionality je zapotřebí zvolit vhodnou kombinaci hardware a software, která toto umožňuje.

systémem. Kamerový systém rozpozná změnu obrazu vzhledem k původním parametrům. Tuto vlastnost je možné využít např. při detekci umístění nástražného výbušného systému v monitorovaném prostoru a předání této informace bezpečnostnímu personálu objektu/areálu akce. Heat mapping byl vyvinut jako marketingový nástroj, který sloužil k efektivnímu rozmisťování reklamy a zboží. Zkoumá a graficky znázorňuje pohyb a hustotu osob v jednotlivých monitorovaných prostorách. V oblasti bezpečnosti nachází možnost využití při profilování osob, které jeví znaky nestandardního pohybu ve sledovaném prostoru, včetně trajektorie pohybu takových osob.

Obr. 6 Analýza prostoru pomocí systému Heat mapping [11] Závěr Metody pachatelů trestných činů a teroristických útoků jsou stále propracovanější. V článku bylo představeno několik inovativních technologií a možnost jejich využití při odhalování potencionálních pachatelů těchto činů. Jak z článku vyplývá, je jednoznačně jednodušší využití těchto technologií v budovách, které jsou k takovýmto účelům projektovány a určeny např. stadiony, kulturní domy apod., kde lze požadavky na zvýšení bezpečnosti zahrnout již do fáze projektování. Při zvyšování bezpečnosti osob účastnících se společenských a kulturních akcí na volném prostranství má nezastupitelnou roli bezpečnostní personál (ten může být tvořen např. příslušníky Policie České republiky, městkou policií, nebo soukromou bezpečnostní službou) a technické prostředky dostupné v místě konání akce (např. městský kamerový systém - využití metody Videoanalýzy). Existuje celá řada kulturních a společenských akcí, na kterých není možné z kapacitních důvodů provést kontrolu všech osob přicházejících a pohybujících se v prostorách akce (např. Dny NATO, folklórní vystoupení, dětské dny, sportovní dny). Bezpečnostní personál by měl umět využívat poznatků z oblasti profilace a typování osob (včasné odhalení podezřelého chování osoby) a v případě potřeby využít doplňujících systémů hodnocení - např. systém RTPM (neboť mobilním telefonem s kamerou je možné vybavit jakoukoliv osobu), u podezřelé osoby provést osobní prohlídku, či využít metody pohovoru apod. Použitá literatura

Obr. 5 Znázornění zónování monitorovaného prostoru [11] Vzdálený monitoring předmětů tato funkce má praktické využití ve dvou rovinách. Jako první možnost lze uvést střežení vybraného předmětu umístěného v obrazu kamerové jednotky s aplikovanou videoanalýzou. V momentě, kdy dojde k odstranění nebo přemístění předmětu ze záběru, kamerový systém tuto změnu detekuje a vyhlásí poplachový stav. Druhou možností, z pohledu zajištění bezpečnosti prostoru daleko zajímavější, je detekce ponechaného předmětu v prostoru monitorovaném kamerovým Ostrava 5. - 6. ledna 2014

[1]

Foltyn, P.; Řehák, D. (2006).: Historický vývoj terorismu. Obrana a strategie. Brno: Univerzita obrany, 2006, s. 45 - 60, ISSN 1214-6463.

[2]

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[3]

IHNED.cz [online]. 2014 [cit. 3. 1. 2014]. Dostupné z: http://data. blog.ihned.cz/c1-59711580-sto-tisic-teroristickych-utoku -za-ctyricet-let-co-lze-vycist-z-dat.

[4]

Bezpečnostní sbory [online]. 2014 [cit. 4. 1. 2014]. Dostupné z: http://bezpecnostni-sbory.wbs.cz/clanky/5-2010/otazky_a_ odpovedi_____vymezeni_pojmu_zbran.htm.

[5]

Ščurek, R. a kol. (2013).: Typování a profilování osob za účelem zvýšení bezpečnosti, Lázně Bohdaneč: The Science for Population Protection, 2013, s. 53 - 64, ISSN 1803-635X.

231


[6]

Carr, J.; Brown, J. (2000).: Introduction to biometrical Equipment Technology, Fourth Edition. New Jersey: Prentice Hall, 2000. ISBN 0-13-010492-2.

[9]

Fastcompany [online]. 2010 [cit. 30. 11. 2013]. Dostupné z: http://www.fastcompany.com/1659118/wecu-technologiesadvances-airport-security.

[7]

Netmedik.cz [online]. 2014 [cit. 4. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.netmedik.cz/bezkontaktni-teplomer-beurer-ft-90/.

[8]

FUJITSU [online]. 2014 [cit. 3. 1. 2014]. Dostupné z: http://www. fujitsu.com/global/news/pr/archives/month/2013/201303 18-01.html.

[10] Dailymail [online]. 2008 [cit. 4. 12. 2013]. Dostupné z: http:// www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-1060972/Theairport-security-scanner-read-mind.html. [11] AXIS [online]. 2013 [cit. 20. 12. 2013]. Dostupné z: http:// www.axis.com/.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Prevence technologických zařízení EDICE SPBI SPEKTRUM

30.


IVANA BARTLOVÁ JAROSLAV DAMEC

PREVENCE TECHNOLOGICKÝCH ZAěÍZENÍ

Ivana Bartlová, Jaroslav Damec Publikace je rozdělena do tří částí. V první části vysvětluje podstatu mimořádných událostí. Je zdůrazněn význam prevence závažných havárií, systematického provádění analýz rizik techno-logických procesů ve světě i v ČR a řízení rizik. Stručně jsou rozebrány i některé metody identifikace nebezpečí. Obsahem části dvě je objasnění pojmů a veličin používaných pro vyjádření nebezpečných vlastností jednotlivých látkových souborů a jejich ovlivnění pracovními podmínkami. Velká pozornost je věnována aktivním i pasivním preventivním opatřením. Jejich důsledné dodržení je zárukou bezpečné práce výrobních zařízení. Ve třetí části jsou uvedeny příklady vybraných technologií.

ISBN 80-86634-10-8. Rok vydání 2002.

cena 170 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


232


Využití informační podpory při tvorbě povodňových plánů Use of Information Support in the Creation of Flood Plans Ing. David Šaur Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín [email protected] Abstrakt Obsah článku je zaměřen na praktické využití informační podpory při tvorbě povodňových plánů na konkrétní studii zájmového území v oblasti středního toku řeky Moravy a dolního a středního toku řeky Bečvy včetně části Vsetínské Bečvy. Pro simulaci povodní byl vybrán povodňový simulátor POSIM od společnosti T-Soft. V současnosti je zároveň tento povodňový simulátor využíván v rámci výuky na Fakultě logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati v Uherském Hradišti ve Zlínském kraji. V úvodu je odůvodněno použití povodňového simulátoru POSIM. V druhé kapitole je popsána charakteristika POSIMu. Ve třetí kapitole je popsán postup práce na povodňovém simulátoru POSIM v návaznosti na studii vybraného zájmového území. Na závěr této kapitoly jsou zobrazeny povodňové mapy pětiletých, dvacetiletých a stoletých povodní. Následně byly porovnány povodňové mapy z POSIMu s povodňovými mapami Povodí Moravy a mapami z Digitálního povodňového plánu České republiky. V poslední kapitole byly uvedeny současná a navrhovaná protipovodňová opatření pro jednotlivá území v rámci zájmové oblasti. Klíčová slova Krizové řízení, povodňové plány, simulace povodní, záplavová území. Abstract The content of the article is focused on the practical use of information support in the elaboration of flood plans on specific study area of interest in the area of the middle reaches of the Morava river, and the lower and middle reaches of the river Becva, including parts of the Vsetinska Becva. For the simulation of the flood was a flood simulator POSIM selected from T-Soft. At present, this flood simulator is also used within for teaching at the Faculty of logistics and crisis management of Tomas Bata University in Uherske Hradiste (Zlín region). In the introduction, I justified by the use of a flood simulator POSIM. The second chapter describes the characteristics of POSIM. The third chapter is a description of the work with the flood simulator POSIM following the study of the selected area. At the end of this chapter there are the flood maps 5-year, 20-year and a 100-year flood. In the final chapter of the flood maps were compared from POSIM with a flood catchment area maps and maps from Digital flood plan of the Czech Republic. In the last chapter were given the current and proposed flood protection measures for each territory within the area of interest. At the conclusion of each area were placed for a better illustration of the flood maps from the flood simulator POSIM. Keywords Crisis management, flood plans, simulation of flood, flood plains. 1. Úvod V současnosti svět čelí hrozbám a dopadům globálního oteplování, které má vliv na celou řadu procesů a jevů nejen v samotné přírodě, ale i na lidskou činnost. Jedním z projevů globálního oteplování je zvýšený počet výskytu extrémních jevů vyvolaných počasím. Mezi tyto extrémní jevy patří např. bleskové povodně doprovázené silnými bouřkami s charakteristickými Ostrava 5. - 6. ledna 2014

přívalovými srážkami, které mohou způsobit za krátkou dobu na lokálním úseku malého vodního toku vylití vody z koryta toku. V České republice kromě zvýšeného počtu bleskových povodní v letních měsících, dochází také k jarním povodním vyvolaných táním sněhu v důsledku náhlého a prudkého oteplení v kombinaci se silnými dešťovými srážkami. V létě obvykle třikrát za jedno desetiletí nás zasáhnou rozsáhlé povodně způsobené tlakovými nížemi při tzv. východní cyklonální situaci, kdy tyto cyklony postupují přes Balkán dále na sever. Při svém postupu tlakové níže mají tendenci se vracet z východu na západ a tím přinášejí velmi trvalé a intenzivní srážky především do oblasti Moravy a Slezska. Je zřejmé, že oproti minulému století, je zaznamenán poměrný nárůst těchto situací. Za posledních dvacet let se v České republice vyskytlo přibližně osm povodňových situací. Předpokládá se, že se i nadále bude zvyšovat počet těchto extrémních jevů a situací, což bude mít vážný dopad na všechny stránky lidské činnosti. [3] Pro tvorbu povodňových plánů se v současnosti využívá široká škála softwarových nástrojů pro modelování a simulaci povodní. V povodňových plánech se tyto prostředky využívají pro vykreslení ploch záplavových území v grafické části. Jedná se zejména o sofistikované hydrologické a srážko-odtokové modely, popř. povodňové simulátory využívající složitý matematický aparát. V tomto článku je uveden jeden zástupce z velkého množství softwarových nástrojů, pomocí kterého je možné rychle a přehledně simulovat povodeň pro danou zájmovou oblast. Simulace záplavových území v rámci diplomové práce na téma „Využití simulace a modelování v problematice tvorby povodňových plánů“ byla realizována prostřednictvím povodňového simulátoru POSIM od společnosti T-Soft a.s. se sídlem v Praze, který je součástí výuky na Fakultě logistiky a krizového řízení v Uherském Hradišti na Univerzitě Tomáše Bati. Simulace byla provedena pro zájmové území středního toku Moravy (Kroměříž - soutok Moravy a Bečvy), dolního a středního toku řeky Bečvy (obec Troubky - Přerov - Hranice - Valašské Meziříčí) a Vsetínské Bečvy (obec Jarcová). Jedním z hlavních důvodů při výběru tohoto specifického území byla okolnost častého výskytu povodní v minulosti v oblasti soutoku Moravy a Bečvy. Výstupem práce bylo srovnání povodňových map z povodňového simulátoru POSIM s daty získanými z Povodí Moravy, kde probíhala aktualizace povodňových map. Zde bylo nutné pro vytvoření povodňových map vložit tyto data do modulu ArcMap geografického informačního systému ArcGIS. Pro úplné srovnání rozsahu záplavových území byly použity digitální povodňové mapy z Digitálního povodňového plánu České republiky. 2. Charakteristika povodňového simulátoru POSIM Povodňový simulátor (POSIM) je webová aplikace, která slouží pro modelování vodních stavů a průtoků s využitím historických povodňových map jednotlivých záplavových území pro typ přirozených povodní. POSIM je propojen s informačním systémem EMOFF (Emergency office), který je určen pro analýzu, plánování a řešení mimořádných událostí. EMOFF využívá databázi objektů krizového řízení, kde můžeme pomocí POSIMu zobrazit na mapě zatopené nebo nezatopené objekty. Vizualizovat data v POSIMu lze pomocí prohlížeče map Google nebo v tabulkách (přehled stanic). Veškeré data z vodoměrných stanic a povodňových map poskytlo Povodí Moravy, s. p. POSIM nabízí dvě základní funkce: • Aktuální (reálný) stav, který zobrazuje současnou situaci vodních stavů a průtoků na vodním toku v mapovém podkladu (vznik a šíření přirozené povodně). 233


• Simulaci s uměle vytvořeným prostředím, kde můžeme editovat skutečná data pro jednotlivé vodní stavy a průtoky. Zde můžeme pozorovat následky, které uměle navozený stav způsobí. Na základě těchto dvou funkcí můžeme kromě aktuálního a simulovaného stavu např. zpracovávat data z jednotlivých měřících stanic. [2]

a stavech objektů krizového řízení barevně označené dle míry ohrožení povodňovou situací (zatopený/nezatopený objekt). Všechny informace jsou zobrazeny prostřednictvím prohlížeče map Google. [3] 3) Záložka Simulace nabízí dvě možnosti vyjádření simulace povodňových situací: a. Povodňová mapa je grafickým výstupem nastavení parametrů na simulovaných stanicích. V povodňové mapě lze skutečná data editovat a tím v daném profilu nasimulovat průtokový stav odpovídající vyšším stupňům povodňové aktivity (víceleté vody). Mezi proměnné parametry patří hladina vodního toku a průtok. Výsledkem nastavení editovaných parametrů můžeme sledovat následky, které tento stav způsobí. Podstatné u této aplikace je, že se jedná o simulaci historické povodňové mapy, která se mění na základě nově zvolených hodnot průtoků a výšky hladiny toku na měrné stanici.

Obr. 1 Ukázka povodňové mapy z povodňového simulátoru POSIM [2]

b. Jednotlivé objekty - zobrazení jednotlivých zatopených/ nezatopených objektů podle stavu průtoku měrné stanice. Na základě editovaných dat můžeme simulovat povodňovou situaci a sledovat jejich zatopení. Při nastavování parametrů je důležité mít znalosti, při jakém stavu nebo průtoku na daném měrném profilu je objekt ohrožen. Jednotlivé objekty jsou uloženy v databázi systému EMOFF. V legendě povodňové mapy můžeme objevit i tzv. objekty s neznámým stavem. Pro tyto objekty nebyly definovány parametry v informačním systému EMOFF, tudíž nemohly být k nim přiřazeny žádné konkrétní informace. [3]

3. Využití povodňového simulátoru POSIM v praxi V rámci tohoto článku jsem chtěl poukázat na využití povodňového simulátoru POSIM zaměřeného na studii zájmového území (střední tok řeky Moravy a Bečvy). Nejprve si uživatel spustí webový prohlížeč, kde do adresního řádku napíše adresu aplikace POSIM. Adresu přiděluje správce aplikace.

V záložce Simulace je možné editovat hodnoty stavů a průtoků na měrných profilech a míry povodňového ohrožení s možností zkoumání negativních dopadů na zájmové území a jeho infrastrukturu. Výsledkem simulace je grafické vyjádření záplavových území s využitím reálných povodňových map a zobrazení jednotlivých ohrožených objektů infrastruktury zájmové oblasti. [3] 4) Záložka Stanice poskytuje dvě databáze měrných stanic: a. Skutečné stanice - zde je možné zvolit si skutečnou stanici s reálnými hodnotami dodanými Povodím Moravy. Jednou z podstatných funkcí je možnost exportu tabulky měrných stanic do prostředí MS Excel. Tyto informace jsou při využívání aplikace POSIM neměnné, avšak slouží při nastavování parametrů u simulovaných stanic jako vzorové stanice s převzatými hodnotami.

Obr. 2 Úvodní strana povodňového simulátoru POSIM - položka „Domů“ [3]

b. Simulované stanice - zde se nastavují proměnné parametry pro simulaci. V tabulce níže jsou uvedeny průtoky a stavy vodních hladin pro čtyři simulované stanice (Kroměříž, Přerov, Valašské Meziříčí a Jarcová u Vsetína. [3] Tab. 1 Data o průtocích pro jednotlivé simulované stanice [3] Název stanice

Obr. 3 POSIM - Aktuální stavy na stanicích a objektech KŘ [3]

Název toku

Kraj/Obec

Nula vodočtu

Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

Kroměříž

Morava

Zlínský/ Kroměříž

184,14

341

512

589

776

860

Přerov

Bečva

Olomoucký/ Dluhonice

200,7

239

466

564

792

892

Val. Meziříčí

Rožnovská Bečva

Zlínský/ Val. Meziříčí

0

66,5

161

214

364

441

Jarcová

Vsetínská Bečva

Zlínský/ Vsetín

293,88

151

274

333

479

547

V menu máme na výběr k dispozici z pěti základních položek: 1) Domů - zde najdeme základní informace o aplikaci POSIM v rámci domovské stránky aplikace. 2) Aktuální stav - informace o aktuálním stavu (průtoky, hladiny vodních toků) vodoměrných stanic uložených v databázi, stupních povodňové aktivity (SPA) na jednotlivých stanicích Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Datum měření se mění v závislosti na tom, kdy Povodí Moravy dodá informace o stavech vodní hladiny a o průtocích. Nejdůležitějším proměnným parametrem je „Průtok“ [ m3], kterým můžeme změnit povodňovou mapu N-leté povodně. Většinou jej nastavujeme od deseti jednotek výš než je daný průtok N-leté 234


povodně. Důležité je, že průtok není závislý na stupni povodňové aktivity, i když z matematického a fyzikálního principu je závislý. V této aplikaci však není a je nutné na tento fakt brát velký zřetel, neboť pak nejsme schopni správně nastavit parametry tak, aby se nám správně zobrazilo požadované záplavové území. Nejprve si zvolíme jednu stanici ze zájmového území Moravy a Bečvy (v mém případě Dluhonice v Přerově), kde nastavíme průtok v hodnotách vyšších než je průtok požadované N-leté povodně. Na výběr máme povodňové mapy pětiletých, dvacetiletých a stoletých povodní. Velikost průtoku měníme v závislosti na výběru N-leté povodně. Pak nastavíme pro ostatní stanice velikost hladiny a průtoku (mimo stanice Dluhonice - zde již nic neměníme) v závislosti na tom, jaký si chceme zvolit stupeň povodňové aktivity. Při nastavování výšky hladiny v proměnných parametrech odpovídá výška hladiny při n-povodňovém stupni (n = 1, 2, 3. povodňový stupeň) u neměnných parametrů. Stejně tak to platí i pro průtoky u proměnných a neměnných parametrů. Parametry se vždy nastavují stejně jako u nastavování N-letých povodní vždy nejméně o 10 jednotek. Stejný postup se opakuje při nastavování parametrů u dalších N-letých povodní, tudíž na výstupu vzniknou tři povodňové mapy s vykresleným záplavovým územím s různými stupni povodňové aktivity u simulovaných stanic. Podstatou simulace v aplikaci POSIM není matematický výpočet záplavových území, ale možnost volitelného nastavování parametrů v závislosti na stupních povodňové aktivity a zejména nastavení parametrů průtoků, kde aplikace dokáže pomocí databáze průtoků a hladin rozeznat a vykreslit danou záplavovou oblast N-leté povodně. [3] 5) Povodňové mapy slouží jako grafický podklad celé aplikace. Zde si můžeme zvolit konkrétní povodňovou mapu pro stanovený vodní tok N-leté povodně (pětileté, dvacetileté a stoleté povodně): [1, 3]

Obr. 6 POSIM - Povodňová mapa stoleté povodně řeky Moravy a Bečvy Na povodňových mapách je patrná změna v nárůstu velikosti plochy záplavového území v závislosti na zvyšování počtu let N-letých povodní. Nejvíce postiženým územím je střední tok řeky Moravy od Kroměříže až po soutok Moravy a Bečvy (obec Troubky), kde v důsledku nížinného charakteru rozlivy dosahují až desetikilometrových šířek. U dvacetileté a stoleté povodně chybí vykreslení záplavových území pro oblast Valašského Meziříčí a Jarcové, protože programátoři a tvůrci aplikace z T-Softu neměli k dispozici informace k naprogramování zbylé záplavové oblasti. [3] 4. Srovnání záplavových oblastí povodňových map z Povodí Moravy a digitální povodňové mapy Digitálního povodňového plánu ČR s povodňovým simulátorem POSIM V minulých letech byla prováděna digitalizace povodňových map včetně digitalizace celých povodňových plánů. Rok 2013 je významným rokem aktualizace povodňových map, a proto jsem rozhodl vytvořit povodňovou simulaci vybraného území na základě domluvy s Ing. Ivou Jelínkovou s útvaru hydroinformatiky a geodetických informací Povodí Moravy v Brně. Tato simulace má posloužit jako možný podklad pro srovnání jak současných povodňových map, tak pro zpracování aktualizovaných map, které mají být prováděné na jaře tohoto roku.

Obr. 4 POSIM - Povodňová mapa pětileté povodně řeky Moravy a Bečvy

Obr. 5 POSIM - Povodňová mapa dvacetileté povodně řeky Moravy a Bečvy


Obr. 7 Srovnání záplavových oblastí od POSIMu a digitálních povodňových map průtoků Q5, Q20 a Q100 [3] Aktualizované povodňové mapy, které jsem obdržel od Ing. Ivy Jelínkové z Povodí Moravy, byly v shapefilovém formátu 235


dat. Abych tento datový formát mohl otevřít, bylo nutné stáhnout freewarovou verzi ArcGIS Desktop a naučit se pracovat v prostředí geografického informačního systému ArcGIS. V programu ArcMap jsem tyto mapy otevřel a mohl využít získané informace pro srovnání s mapami generovanými POSIMem. [3] Obrázky v levé části představují povodňové mapy generované POSIMem. První dva obrázky v pravé části znázorňující záplavové oblasti pětileté a dvacetileté povodně jsou aktualizované povodňové mapy, které jsem získal z dat od Ing. Ivy Jelínkové z Povodí Moravy s. p. Záplavové oblasti stoleté povodně jsou vyobrazeny na posledním obrázku vpravo dole a jsou převzaty z digitálních povodňových map digitálního povodňového plánu ČR. Na prvních dvou obrázcích jsou vyznačeny tmavě modrou barvou záplavové oblasti pětileté povodně. Další dva ve střední části s modrou barvou představují záplavové oblasti dvacetileté povodně a poslední dva s azurovou barvou jsou záplavové oblasti stoleté povodně. Od pohledu je zřejmé, že mapy z POSIMu, povodňové mapy z Povodí Moravy a digitální povodňové mapy se z hlediska rozsahu záplavových oblastí jen nepatrně liší. U pětiletých a dvacetiletých povodní je možné registrovat zmenšení plochy záplavové oblasti oproti minulému stavu v oblasti města Chropyně. U záplavových oblasti Q5, Q20 a Q100 pro řeku Bečvu jsem neprováděl srovnávání povodňových map z Povodí Moravy, protože záplavové oblasti jsou zde naprosto shodné se záplavovými oblastmi digitálních povodňových map Digitálního povodňového plánu ČR. [3] 4.1. Současná protipovodňová opatření a její návrhy V této kapitole budou podrobněji popsány jednotlivé oblasti zájmového území, kde na závěr u každého popisu budou uvedeny povodňové mapy z povodňového simulátoru POSIM. V tabulce uvedené níže je uveden současný stav protipovodňové ochrany v zájmovém území: Tab. 2 Přehled stávající protipovodňové ochrany v zájmovém území Významné rozlivy

Vodní tok

Protipovodňová ochrana

Oblast kolem Kroměříže

Morava

Poldr Bezměrov, násyp silnice

Oblast mezi Kojetínem a Chropyněmi

Morava

Lužní lesy, ochranné hráze

Oblast Tovačov-Troubky

Morava a Bečva

Ochranné hráze, úprava koryta

Oblast kolem Přerova

Bečva

Poldr Teplice, úprava Koryta

Oblast Hranice-Valmez

Bečva

Ochranné hráze, úprava koryta

Město Hranice

Bečva

Pravobřežní a levobřežní ochranná hráz

Město Valašské Meziříčí

Bečva

Komplex jezů a ochranných hrází

Oblast Valašské Meziříčí-Jarcová

Vsetínská Bečva

Úprava koryta

Nejvíce protipovodňových opatření bylo vybudováno v oblasti soutoku Moravy a Bečvy, především v obci Troubky, kde se nachází komplex hrází, čistírna odpadních vod a ochranný val za účelem zvýšení terénu. Dále na celém středním a dolním toku řeky Bečvy se nachází komplex ochranných hrází kombinovaných s různými protipovodňovými prvky ochrany. Jedním z největších plánovaných prvků protipovodňové ochrany je poldr Teplice. Z výsledků srovnání povodňových map získaných od Ing. Ivy Jelínkové z Povodí Moravy s. p. s povodňovými mapami generovanými POSIMem vyplývá, že v poslední době došlo ke zmenšení plochy záplavové oblasti o 1 km u města Chropyně. Naopak k žádným změnám v simulaci záplavových oblastí nedošlo


na řece Bečvě. Největším ohrožením z hlediska zaplavených obytných oblastí v městech a obcí představují především rozlivy dvacetiletých a stoletých povodní. Z historického hlediska a výše způsobených škod je na tom nejhůř obec Troubky na soutoku Moravy a Bečvy. Zde musel být vybudován velmi nákladný komplexní soubor protipovodňových opatření z důvodu maximální eliminace možnosti opakování povodní v následujících letech. Velmi významným protipovodňovým opatřením na ochranu celého dolního (město Přerov) a část středního toku řeky Bečvy je návrh na vybudování poldru Teplice. [3] Závěr Výstupem práce je vytvoření simulace povodně prostřednictvím povodňového simulátoru POSIM na Fakultě logistiky a krizového řízení v Uherském Hradišti. Dále tato práce má sloužit jako základní instruktáž pro práci s povodňovým simulátorem POSIM. Z výsledků srovnání povodňových map získaných od Ing. Ivy Jelínkové z Povodí Moravy s. p. s povodňovými mapami generovanými POSIMem vyplývá, že v poslední době došlo ke zmenšení plochy záplavové oblasti o 1 km u města Chropyně. Naopak k žádným změnám v simulaci záplavových oblastí nedošlo na řece Bečvě. Největším ohrožením z hlediska zaplavených obytných oblastí v městech a obcí představují především rozlivy dvacetiletých a stoletých povodní. Z historického hlediska a výše způsobených škod je na tom nejhůř obec Troubky na soutoku Moravy a Bečvy. Zde musel být vybudován velmi nákladný komplexní soubor protipovodňových opatření z důvodu maximální eliminace možnosti opakování povodní v následujících letech. Velmi významným protipovodňovým opatřením na ochranu celého dolního (město Přerov) a část středního toku řeky Bečvy je návrh na vybudování poldru Teplice. Povodňový simulátor POSIM je přehledné a grafické prostředí, ve kterém lze sledovat aktuální i budoucí vývoj povodňové situace. Jeho velkou slabinou je však malý výběr přeprogramovaných povodňových map. Do budoucnosti se plánuje vytvoření povodňových map jak pro větší vodní toky, tak pro menší toky (např. některé horské říčky a potoky, které se i při povodních menšího rozsahu, rozlévají do okolí a ohrožují místní obyvatelstvo). Z hlediska srovnání přesnosti plochy záplavových území přeprogramované mapy z POSIMu odpovídají aktualizovaným povodňovým mapám z Povodí Moravy a Digitálního povodňového plánu ČR. U některých map jsou nepatrné odchylky v důsledku změn v územním plánování. Přesto lze tyto povodňové mapy z POSIMu bez problémů použít při zpracování a vytváření grafické části povodňových plánů. V kapitole shrnující současný a budoucí stav protipovodňové ochrany byly uvedeny ukázky povodňových map z povodňového simulátoru POSIM. Tyto mapy byly poskytnuty pro účely zpracování aktualizovaných map z Povodí Moravy. V porovnání se současnými povodňovými mapami Povodí Moravy a Digitálního povodňového plánu ČR nejsou na první pohled markantní rozdíly v plochách záplavových oblastí pětiletých, dvacetiletých a stoletých povodní. Avšak největší změny jsou v oblasti středního toku řeky Moravy a soutoku Moravy a Bečvy. Tyto změny lze pozorovat z mnoha důvodů. Jedním důvodem je vliv globálního oteplování a s ním zvětšený nárůst extrémních jevů vyvolaných počasím nejčastěji v podobě přívalových srážek způsobených lokálními bouřkami a intenzivními přeháňkami doprovázenými nebezpečnými jevy, např. krupobití a silným nárazovým větrem (húlavou). Druhým důvodem je změna rázu krajiny a její odklon od původní krajiny (budování betonových ploch, kácení lesů, pěstování nevhodných plodin, apod. Proto do budoucnosti bude velmi důležité věnovat této problematice velkou pozornost z hlediska zabezpečení vhodných protipovodňových opatření zejména v oblasti revitalizace krajiny a návrat k původnímu stavu krajiny v zájmové oblasti.

236



[3]

[1]

Fröhlich, T. T-SOFT A.S. POSIM: Uživatelský manuál verze 2.0 [online]. 2012 [cit. 2013-11-24].

[2]

POSIM|T-SOFT a.s.: Information systems, security, crisis management. [online]. 2012 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://www.tsoft.cz/posim.

Šaur, D.: Využití simulace a modelování v problematice tvorby povodňových plánů [online]. Zlín, 2013 [cit. 2013-11-24]. Dostupné z: http://portal.utb.cz/wps/PA_StagPortletsJSR168/ KvalifPraceDownloadServlet?typ=1&adipidno=31249.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM EDICE SPBI SPEKTRUM

81.


VILÉM ADAMEC a kolektiv

OCHRANA PěED POVODNċMI A OCHRANA OBYVATELSTVA

Ochrana před povodněmi a ochrana obyvatelstva Vilém Adamec a kolektiv Publikace prezentuje problematiku ochrany před povodněmi. Mimo základní principy ochrany je zde věnována zvláštní pozornost některým speciálním aspektům. Jednotlivé prezentované problémy pak tvoří relativně samostatné uzavřené kapitoly. Text uvádí podrobnější informace k činnosti předpovědní a hlásné služby a roli správců povodí při ochraně před povodněmi. Zvláštní pozornost je věnována ochraně zdrojů vody před následky povodně. Je zde pojednáno rovněž o ochranných opatřeních technického charakteru, zejména výstavbě protipovodňových hrází. Jsou zde prezentovány některé aspekty z hlediska ochrany postiženého obyvatelstva, a to i ve vazbě na záchranářství, řízení různých aktivit při povodni povodňovou komisí, resp. krizovým štábem. ISBN 978-80-7385-118-7. Rok vydání 2012.

cena 180 Kč



237


Aspekty zdravotnického zabezpečení evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování JEZ v kontextu platné krizové a resortní legislativy Aspects of Medical Evacuations from the Security Zone NPP, Emergency Planning in the Context of the Current Crisis and Departmental Legislation MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Mgr. Renata Havránková, Ph.D.

uvažuje o vybudování dalších 316 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout asi 358 000 MWe [2].

Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta Emy Destinové 46, 370 05 České Budějovice [email protected], [email protected] Abstrakt Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku patří mezi základní demografické ukazatele. Při stejném početním stavu mohou mít jednotlivé populace zcela rozdílnou věkovou strukturu a zastoupení podle pohlaví, proto je nutné věnovat těmto strukturám zvýšenou pozornost. Česká republika, stejně jako většina evropských populací, má v současnosti značně nepravidelnou věkovou strukturu, odrážející vliv událostí z průběhu celého 20. století. Dochází k demografickému stárnutí populace, při kterém se mění relativní zastoupení hlavních věkových skupin a také jejich skladba. Tyto vstupy se stávají být určující pro plánování evakuace obyvatelstva a její zdravotnické zabezpečení.

Graf 1 Světová výroba jaderné energie dle [2]

Klíčová slova Struktura obyvatelstva, nepravidelná věková struktura, demografické stárnutí populace, diferenciace populace, evakuace obyvatelstva, zdravotnické zabezpečení evakuace. Abstract The structure of the population by sex and age are among the basic demographic indicators. When the same strength can have a completely different individual of the population age structure and representation by gender, it is therefore necessary to pay increased attention to these structures. Czech Republic, as well as most European stocks, currently has an age structure significantly, reflecting the impact of events from throughout the 20th century. of the century. The demographic ageing of the population occurs, which varies the relative representation of the main age groups and their composition. These inputs are becoming to be planning for evacuations and medical security. Keywords The structure of the population, irregular age structure, the demographic ageing of the population, population differentiation, evacuations, medical evacuation, security. Úvod Mírové využití jaderné energie se stalo přirozenou součástí energetického mixu řady vyspělých států, výjimkou není ani Česká republika. Pro budoucnost lze předpokládat, že jaderné elektrárny budou mít zásadní vliv na rozvoj ekonomiky a v celosvětovém kontextu zatím neexistuje lepší energetický zdroj, který by současně pokryl rostoucí nároky na energii a přitom nepřispíval ke zhoršování životního prostředí [1].

Graf 2 Jaderné elektrárny v Evropě dle [2] České jaderné elektrárny a rozšíření EU Jaderná energetika a její další rozvoj je v ČR i ve všech dalších zemích podmíněn třemi základními předpoklady. Jsou jimi souhlas veřejnosti s využíváním jaderných elektráren, bezpečnost provozu a konkurenceschopnost elektřiny vyrobené v jaderné elektrárně na trhu. České jaderné elektrárny - JE Temelín i JE Dukovany - dodržují přísná doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii a řídí se doporučeními velkého počtu mezinárodních prověrek zaměřených především na bezpečnost. Přístup k provozování jaderných zařízení je v ČR stejný nebo velmi podobný těm, které se používají v EU a ve světě. Bezpečnost jaderné elektrárny a její neustálé zvyšování je vkladem české elektroenergetiky do rozšiřující se EU v oblasti jaderné energetiky. Česká republika přinesla do rozšířené EU čtyři bloky v JE Dukovany a dva bloky v JE Temelín. Tento příspěvek je z nově přistupujících států největší. Podíl instalovaného výkonu jaderných bloků ČEZ představuje 2,6 % instalovaného výkonu všech jaderných bloků EU [3].

K 1. červnu 2013 bylo ve 30 státech světa podle statistik WNA (World Nuclear Association - Světová jaderná asociace) v provozu 432 jaderných reaktorů. Ve výstavbě je jich 68 ve 13 zemích. Plánuje se výstavba 162 reaktorů. Celkem se ve světě předběžně Ostrava 5. - 6. ledna 2014

238


Podle dlouhodobých prognóz budoucího vývoje celkového počtu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva bude podíl starších osob v populaci stále narůstat. O starých lidech a jejich zvyšujícím se počtu se v západních společnostech často hovoří jako o sociálním problému, především v souvislosti s důchodovým systémem a s růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči. Hlavní výsledky prognózy týkající se změn věkové struktury obyvatel potvrzují, že v nadcházejících letech bude základním rysem vývoje obyvatelstva jeho další stárnutí. Podle očekávání odpovídajících střední variantě prognózy by se průměrný věk naší populace měl postupně zvyšovat. Přehled věkové struktury ve sledovaných krajích vykazuje tab. 1 [4]. Tab. 1 Věková struktura sledovaných krajů dle Zdravotnická ročenka ČR 2012 [5]

Graf 3 Podíl jaderné energie ČR na výrobě elektřiny dle [2] Vstupy k řešení Demografie

Kraj

0 - 14

15 - 64

65 +

Celkem

Jihočeský

94 968

434 132

107 511

636 611

% podíl

14,9

68,2

16,9

113,2

Vysočina

75 454

348 042

87 711

511 207

% podíl

14,8

68,1

17,2

116,2

Index stáří Index stáří

Lidé na určitém území jsou charakterizováni vlastnostmi, podle kterých je možné obyvatelstvo jako celek dále členit a strukturovat. Patří mezi ně především pohlaví a věk, dále rodinný stav, vzdělání, etnicita a náboženské vyznání. Tyto charakteristiky významně ovlivňují výsledné demografické chování obyvatel [4]. Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku patří mezi základní demografické struktury obyvatelstva. Při stejném početním stavu mohou mít jednotlivé populace zcela rozdílnou věkovou strukturu a zastoupení podle pohlaví, proto je nutné věnovat těmto strukturám zvýšenou pozornost. Většina evropských populací, včetně České republiky, má v současnosti značně nepravidelnou věkovou strukturu, odrážející vliv událostí z průběhu celého 20. století. V důsledku dlouhodobě nízké úrovně plodnosti a rostoucí naděje dožití při narození dochází k demografickému stárnutí populace, při kterém se mění relativní zastoupení hlavních věkových skupin. V roce 2003 představovala věková skupina 0 - 14 let 15,4 % z celkového počtu obyvatel České republiky, věková skupina 15 - 64 let představovala 70,7 % obyvatel (skupina osob ve věku 15 - 59 let 65,5 %) a skupina nad 65 let 13,9 % obyvatel (skupina osob nad 60 let 19,1 %). Z následujícího grafu je zřejmé, že věková struktura České republiky je regresivního typu, při kterém dětská složka nedosahuje zastoupení složky postreprodukční, početně ji nenahrazuje a v dlouhodobém pohledu dochází ke snižování početního stavu populace.

Graf 5 Porovnání věkové struktury obyvatelstva ČR dle [6] Zdravotnictví Zvyšující se počet starých lidí souběžně s narůstajícím počtem handikepovaných jedinců (tělesně, duševně, zdravotně), definovaný jako sociální problém především v souvislosti s důchodovým systémem a s růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči, představuje kvalitativně jinou zátěž na zdravotně - sociální služby evakuovanému obyvatelstvu obecně, z okolí JE zvlášť. Na tuto situaci musí být moderně připraveny nejen orgány územní samosprávy, ale také územně příslušné zdravotnictví a sociální služby. Výchozí kapacity vybraných krajských zdravotnictví vykazují následující grafy a tabulky.

Graf 4 Věkové složení obyvatel České republiky dle [4] Mapa 1 Jihočeské zdravotnictví dle [6] Demografické stárnutí společnosti, které od poloviny 20. století postihuje ve větší či menší míře všechny země, se v současnosti stává jedním z celosvětových problémů. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

239


Metodika

Tab. 2 Přehled zdravotnických zařízení dle [6] Kraj

Počet zařízení

Lékaři 1 (přep. počet)

ZPBD (přep. počet)

Lůžka

Místa

Typ zařízení Nemocnice

jč

9

1 065,37

3 050,30

3 351

76

vy

6

701,12

2 406,95

2 649

56

jč

10

51,80

271,54

824

vy

11

125,01

719,82

1 987 1 588

jč

5

20,87

46,00

jč

1 466

1 389,06

1 899,09

vy

1 107

993,13

1 375,74

OLU Balneo 16

SAZ Zvláštní

jč

21

107,93

274,67

154

vy

17

58,76

237,95

208

jč

1

OOVZ

vy

1

jč

170

332,68

244,27

26

vy

129

280,64

235,53

20

Lékárny

jč ... Jihočeský, vy ... Vysočina

Z hlediska krizového plánování, resp. plánování evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování, lze tuto popsat 16-ti výsečemi, kde lze rozpoznat, kolik obyvatelstva se nachází v dané výseči. Je-li používán pro plánovaný počet obyvatelstva k evakuaci soubor Sčítání lidu a bytů z roku 2011, není výrazem skladby obyvatelstva v dané výseči [7]. Znamená to, že celkový počet obyvatelstva v zóně havarijního plánování podléhající plánované evakuaci není citlivý pro nastavení logistiky evakuace obyvatelstva z okolí jaderného energetického zařízení diferencovaně podle struktury obyvatelstva a jeho potřeb zdravotních, sociálních, sociologických, etických i morálních apod. v kontextu novelizované krizové legislativy a reformních zdravotních zákonů, včetně platné koncepce ochrany obyvatelstva. Stejně tak využívání resortních statistických ročenek rozdílných v účelu sledovaných dat neposkytuje relevantní vstupní data pro komplexní, efektivní a reálné zplánování evakuace obyvatelstva, obyvatelstva České republiky na počátku 21. století. Závěr Jedním z možných nástrojů řešení je aktuálně prováděné standardizované šetření stavu obyvatelstva v zájmových prostorech, optimálně v četnosti plánovacího cyklu krizového plánování. Pro tento účel je řešen výzkumný projekt JU ZSF v Českých Budějovicích. Poděkování Příspěvek byl vypracován v rámci řešení výzkumného projektu „Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace“ (VG20132015122). Použitá literatura

Mapa 2 Zdravotnictví kraje Vysočina dle [6] Tab. 3 Přehled nově přiznaných invalidních důchodů dle [5]


[1]

ČEZ: Jaderná energetika ve světě [cit.2013-01-02]. Dostupné z
[2]

ČEZ: Čísla a statistiky [cit. 2013-01-02]. Dostupné z
[3]

EU a energetika: Atomové elektrárny [cit. 2013-01-03]. Dostupné z .

[4]

Demografie: Prognózy. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z .

[5]

Zdravotnická ročenka 2012. ÚZIS ČR 2013, ISBN 978-807472-083-3.

[6]

ÚZIS ČR: Kraje. [cit.2013-01-03]. Dostupné z .

[7]

Maléřová, L.: Obyvatelstvo v zóně havarijního plánování JE Dukovany. Ochrana obyvatelstva - DEKONTAM, Ostrava 29. - 30. ledna 2013, s. 73 - 75.

240


Úvaha nad minulou, současnou i budoucí prací bezpečnostních inženýrů Reflections on Past, Current and Future Work Safety Engineer PhDr. Svatoslav Šváb1 Ing. Petr Viliš2

Pokud je podceňována nebo opomíjena, vede s vysokou pravděpodobností ke zbytečnému lidskému utrpení a ztrátě hodnot.

Mariánské Údolí Čeladná [email protected]

V první polovině dvacátého století vznikl soubor pouček, které vycházely z tak zvaného “domino efektu“ - skládání kostek domina neodvratných změn událostí.

1

2

Vznik nehod, zranění a mimořádných událostí Abstrakt Vznik nehod, mimořádných událostí a jejich řešení. Bezpečnost práce v průmyslových i neprůmyslových činnostech, přesněji řečeno prevence proti vzniku úrazů a mimořádných událostí je současně věda i umění. Komplexně představuje řízení lidské práce, řízení strojů a vytváření optimálních podmínek na jednotlivých pracovištích i celých skupinách pracovišť. Pojmu řízení užíváme záměrně, protože v sobě zahrnuje jak ochranu, tak i nápravu nebezpečných situací, prevenci událostí nebo mimořádných událostí. Uvědomit si tuto definici je základní pracovní filozofií každého bezpečnostního inženýra. Pokud je podceňována nebo opomíjena, vede s vysokou pravděpodobností ke zbytečnému utrpení a ztrátě hodnot. V první polovině 20. stol. vznikl soubor pouček,které vycházely z tzv. „domino“ efektu - skládání kostek domina neodvratných změn událostí.

Jak vlastně vzniká nehoda, zranění nebo mimořádná událost? Všechny tyto příčiny lze shrnout v následujících bodech: 1. Nehoda, zranění nebo mimořádná událost vzniká v 99 % případů nebezpečnou činností, a to vědomou - nepřiměřené riziko či nevědomou - nedbalost jednotlivých osob nebo skupin osob kooperujících v systému. 2. Nebezpečná činnost generuje nebezpečné pracovní podmínky nebo nebezpečné prostředí. 3. Nebezpečné pracovní podmínky nebo k jednotlivým nebo systémovým chybám.

prostředí

vedou

4. Jednotlivé nebo systémové chyby jsou v 99 % případů chybami lidí.

Klíčová slova

Chyba jednotlivce nebo systémová chyba vede vždy k disfunkci. U jednotlivce k úrazu nebo nehodě. U systémů k havárii nebo mimořádné události.

Systémovost - aplikace interdisciplinárního přístupu, odbornost - vysoká erudovanost, bezpečnostních inženýrů/absolventů FBI TU VŠB, faktor času - včasnost nápravy/řešení úrazů a nehod.

Z naznačeného vyplývá, že 99 % případů - řešených nehod, zranění nebo mimořádných událostí se generuje z chybného chování člověka.

Abtract Solving of accidents and emergencies. Work safety in industrial and non-industrial activities, specifically prevention of accidents and incidents are simultaneously science and art. Work safety is a comprehensive labor management, machine control and creating optimal conditions for individual departments and entire groups of workstations. We use the concept of management deliberately, because they include both protection and remedy dangerous situations, prevention of events or incidents. To realize this definition is the basic working philosophy of each safety engineer. If it is underestimated or neglected, leads to a high probability of unnecessary suffering and loss of values. In the first half of the 20th century a set of propositions was created which were based on the so-called „domino“ effect - dominos folding unavoidable change in events.

Vyloučení chybného chování člověka vřazeného do souboru pracovních činností nebo systémových vazeb nelze. Člověk jako „psychofyziologický systém „ve své podstatě nefunguje bezchybně. Chybovost má ve své podstatě zakódován ve svých vrozených psychofyziologických dispozicích. Přidáme-li k této skutečnosti ještě obrovskou pestrost, proměnlivost, různorodost lidské práce jako takové, máme namíchán koktejl, ze kterého bychom měli namíchat co nejsprávnější bezpečnostní filozofii. Faktory bezpečnostní filozofie Faktory bezpečnostní filozofie jsou dle našeho názoru: 1. Systémovost - aplikace interdisciplinárního přístupu. 2. Odbornost - vysoká erudovanost bezpečnostních inženýrů (absolventi FBI - TU VŠB). 3. Faktor času - včasnost nápravy (řešení úrazů, nehod)

Keywords

Interdisciplinární a systémový princip

Systematic application of interdisciplinary approach, expertise - hgh proficiency of safety engineers/graduates FBI - TU VŠB, the time factor - in time remedies/solutions of injuries and accidents.

Intenzivní rozvoj lidské práce, zejména průmyslové ale i neprůmyslové činnosti člověka v druhé polovině dvacátého století vyvolal nutnost věnovat pozornost vztahům mezi člověkem a pracovními nástroji, novými stroji a pracovním prostředím.

Úvod Bezpečnost práce v průmyslových i neprůmyslových činnostech, přesněji řečeno prevence proti vzniku úrazů a mimořádných událostí je současně věda i umění. Komplexně představuje řízení lidské práce, řízení strojů a vytváření optimálních podmínek na jednotlivých pracovištích i celých skupinách pracovišť. Pojmu řízení užíváme záměrně, protože v sobě zahrnuje jak ochranu, tak i nápravu nebezpečných situací, prevencí, událostí nebo mimořádných událostí. Uvědomit si tuto definici je základní pracovní filozofií každého bezpečnostního inženýra. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Zpočátku byly studovány jednotlivé faktory izolovaně. Postupně však, zejména v průběhu druhé světové války, došlo při hodnocení vztahu člověka k pracovně-sociálnímu okolí k zapojování dalších i netechnických vědních disciplín. Vzrůstající počet strojů a nárůst složitosti jejich konstrukce, vznik nových technologií, zvyšování nároků na výkonnost vyvolaly nové požadavky na bezpečnost práce. Souběžně se základní bezpečností práce se začal uplatňovat princip přizpůsobování nástrojů, strojů a pracovního prostředí „možnostem“ tj. fyzické a psychické kapacitě člověka.

241


To byla velmi důležitá změna v hodnocení pracovních podmínek obecně. Nový pohled na hodnocení vztahu člověk - stroj, pracovní prostředí vyvolal rozvoj oborů, vědních disciplín, které se začaly zabývat klasifikací, modelováním, tříděním, hledáním souvislostí jevů, které doprovází uvědomělou společensky a ekonomicky žádoucí činnost člověka.

prostředí je při snahách o komplexní přístup uplatňován ergonomický princip.

Byl nastolen systémový, ve své prvotní podstatě mezioborový přístup k řešení vzájemných vztahů a souvislostí mezi člověkem a pracovním prostředím.

Ergonomie představuje interdisciplinární přístup ke studiu zákonitostí lidské práce, vztahu člověka ke stroji, strojnímu zařízení, k pracovnímu prostředí a k pracovnímu procesu.

Cílem mezioborového přístupu k řešení těchto vztahů bylo vytvoření rovnováhy mezi psychickými a fyzickými možnostmi člověka a výkonovými parametry, technickou a technologickou složitostí stroje či strojního zařízení.

K sestavování jednotlivých systémů využívá poznatků současné techniky, technologie, teorie řízení, teorie informací, ekonomie-ekonometrie, sociologie sociometrie, bezpečnosti práce-pracovní hygieny, kultury práce, pracovní a inženýrské psychologie pracovního lékařství - fyziologie, antropometrie a chirotechniky.

Dodržení principu rovnováhy se tak stalo základním funkčním požadavkem. Jeho porušení nebo porušování vede vždy k nehodě, havárii či mimořádné události. V systémovém vztahu, do kterého je vřazen člověk, zajišťuje jeho funkčnost neustále probíhající „koloběh“ informací. Začíná příjmem informací. Člověk získává informace prostřednictvím senzorických smyslových cest kanálů. Převážně zrakem a sluchem. Následuje fáze zpracování informací. V této fázi dochází k třídění, srovnávání, hledání východisek pro přípravu rozhodnutí. Po ukončení přípravy rozhodnutí dochází k fázi akce. Ve většině systémů zajišťuje jednotlivá fázová rozhodnutí člověk. Člověk se tak stává nejdůležitějším prvkem či článkem systému. Činnost člověka tak výrazně ovlivňuje spolehlivost-bezchybnost funkce systému. Optimální vyváženost jakéhokoliv systému je závislá na součinném působení dvou faktorů. První tvoří strukturální výstavba systému - struktura. U technických systémů začíná prací konstruktérů, kteří navrhnou technické parametry a charakteristiky stroje nebo zařízení. Následuje bezpečnostní inženýr, někdy tuto činnost zajišťuje konstruktér, který ověřuje, zda obsluha a činnost stroje je bezpečná. Na jejich práci by měl navazovat ekonom a organizační analytik, který zjišťuje a hodnotí racionalitu vznikajícího systému. Další odbornosti, které by se měly podílet na projektování nebo stavbě zejména rozsáhlejších strojně-technologických zařízení nebo systémů zasahujících do sociálně-technických a technologických oblastí působení člověka, jsou pracovní lékaři ověřující fyziologickou/fyzickou/náročnost a rizikovost činností zajišťovaných člověkem. Pracovně-inženýrští psychologové posuzující náročnost požadovaných činností z hlediska psychických kapacit člověka např. reakční pohotovosti, pohotového rozhodování, odolnosti proti druhotné zátěži atd. Nepomíjitelná je i účast sociologů a sociálních psychologů pro posouzení sociálního prostředí, ve kterém se projektovaná činnost bude odehrávat. Tvrdá realita minulé a bohužel i současné praxe ukazuje, že princip systémového součinu při projektování strukturální výstavby nových výrobních i nevýrobních systémů není důsledně uplatňován. Virová nákaza nedůslednosti a povrchnosti se z prostředí technicko-ekonomické praxe rozšířila do prostředí na první pohled tak nesouvisejícího jako nelegislativně-řídící činnost státu. Výsledkem jsou systémové chyby, které ve svém důsledku působí nejen škody v zapojeném lidském potenciálu, ale i škody ekonomické.

Z uvedeného důvodu se o ergonomii jako interdisciplinárním vědním oboru zmíníme blíže. Ergonomické pojetí studia lidské práce

Výčet vědních oborů je opravdu obdivuhodný. Na první pohled zejména z pohledu laika by mohlo být konstatováno, „vždyť ono se to tak přece dělá“. Orientovaný čtenář však ví, že tomu tak není. Pokusím se upozornit alespoň na některé nepřesnosti. Někdy bývá ergonomický přístup ztotožňován s pracovněinženýrským řešením. Pracovně-inženýrská psychologie zvýrazňuje psychologické řešení problému. Ergonomie nezvýrazňuje dominantní postavení jedné vědní disciplíny, ale využívá poznatků všech výše uvedených vědních oborů rovnoměrně. Jako klasický příklad ergonomického přístupu k řešení systému je v odborné literatuře uváděno řešení pilotního stanoviště raketoplánu nebo moderního dopravního super-letadla. Umístění a panelové sestavení všech sdělovačů - ciferníků, monitorů, signálních světel, ovladačů řídících pák, pedálů, tlačítek, vypínačů musí být takové, aby vznik systémové chyby byl minimální nebo nulový. Ergonomie však neřeší pouze úpravu pracovního sedadla nebo rozmístění a tvarový vzhled sdělovačů a ovladačů. Do ergonomického řešení systému patří také návrh optimálního průběhu psychické a fyzické zátěže člověka zapojeného do funkce systému. Bere v úvahu kapacitní možnosti člověka při příjmu a zpracování informací (průměrný informační výkon člověka je jen 3,6 bit). Studuje průběh nárůstu únavy během výkonu pracovní činnosti a navrhuje snižování a zpomalování její expozice. Všímá si biomechanických zákonitostí pohybu člověka a limit anatomické stavby lidského těla. Když k tomu přidáme studium vlivu pracovního prostředí a mezilidských vztahů, máme v hrubých rysech vytýčen „ergonomický prostor“ pro řešení jakéhokoliv systému. Smyslem předcházejícího výkladu bylo naznačení moderního přístupu ke studiu lidské práce obecně a z pohledu bezpečnostního inženýra zvláště. Faktorů, které ovlivňují pracovní výkonnost a tím současně i parametry pracovní bezpečnosti, uvádí odborná literatura mnoho. Osobně považujeme za důležité následující okruhy pracovních, technických a organizačních podmínek, které zobrazuje následující tabulka. Tab. 1 okruhy pracovních, technických a organizačních podmínek Klimatické podmínky:

• • • • • • • •

Optické podmínky:

• nevhodné podmínky vidění (osvětlení) • nevhodné barevné řešení • škodlivé záření

Vraťme se však k našemu tématu. Popsali jsme, jak by měla probíhat strukturální výstavba systému, aby se minimalizovaly systémové chyby při jeho praktickém fungování. Kvalita strukturální výstavby systému závisí na tom, jak kvalitně a komplexně byl systém sestaven, jak kvalitně bude pracovat, fungovat, sloužit v daném prostoru nebo prostředí, taková bude i dynamika, funkčnost daného systému. V technickoorganizačním


horko - chlad vlhko - sucho atmosférický tlak vysoký - nízký nedostatečné větrání prach plyny - výpary toxické látky ostatní škodliviny v ovzduší

242


Akustické podmínky:

• • • •

hluk ultrazvuk infrazvuk vibrace

Tak komplikovaný problém jako je snižování podílu mimořádných událostí a pracovních úrazů nemůže být realizován kampaňovitě, náhodně zvolenými metodami a postupy nebo na základě subjektivního hodnocení či chvilkové nálady.

Prostorové podmínky:

• • • •

nedostatečný pracovní prostor nevhodné uspořádání pracoviště nevhodné pracovní polohy nevhodné pracovní pohyby

Ani perfektně teoreticky vybavený bezpečnostní inženýr s praktickými zkušenostmi je jako „ sólista“ ztracen a odsouzen k neúspěchu.

Kvalita pracovních prostředků:

• špatná kvalita nástrojů a nářadí • nevhodná volba nástroje • nevhodný tvar nástroje

Organizační podmínky:

• závady v organizaci vlastní práce • nerovnoměrnost výrobního toku • nevhodný režim práce a odpočinku

Bezpečnostní a hygienické podmínky:

• • • •

Pracovní výkonnost:

• nedostatky v pracovní kázni • porušování technologických, technických a organizačních předpisů a postupů • konflikty na pracovišti • nedostatečná motivace k práci (nedůslednost, lajdáctví apod.)

Sociální zajištění:

Zdravotní standard:

nevhodný pracovní oděv a obuv nepořádek na pracovišti nedostatečná základní bezpečnostní opatření nedostatečná základní hygienická opatření

• nedostatky v sociálních zařízeních (šatny, umývárny, WC) • nedostatky v systému • stravování • nedostatky v dopravě do práce • • • •

špatný zdravotní stav špatná životospráva neuspořádaný osobní život zneužívání návykových látek (alkohol, drogy)

Vyjmenované okruhy jsou jen připomenutím citlivých okruhů pracovně - bezpečnostní problematiky. V praxi k nim mohou přistoupit další blíže nespecifikované vlivy. Úvaha nad minulou, současnou i budoucí prací bezpečnostních inženýrů V první části jsme věnovali pozornost vzniku systémového principu při studiu práce a výroby. Připomenuli jsme význam ergonomického pojetí studia lidské práce a uvedli jsme podle nás důležité okruhy studia technických a organizačních podmínek. V druhé části úvahy budeme věnovat pozornost jen jednomu problému, kterým je zajištění co nejnižší míry rizika vzniku úrazu vzniku mimořádné události. V závěru první části jsme připomenuli důležitost dobré základní odborné erudice. Odborný základ by měl být dostatečně široký a dostatečně hluboký, aby mohl být nástavbovým vzděláváním doplňován a specializován. Další důležitou podmínkou je ochota přijímat a být ochoten aplikovat v praxi informace vycházející z interdisciplinárního principu. Vyjdeme-li z výše uvedeného vzdělanostního základu, můžeme koncipovat zásady komplexního programu minimalizace pracovních úrazů a mimořádných událostí. Jsou to: 1. Udržování stálého odpovídajícího zájmu o protiúrazovou prevenci. 2. Hledání slabých míst v technologiích a organizaci práce jako potencionálních ohnisek vzniku úrazu nebo mimořádné události. Obě podmínky musí být realizovány v systémovém součinu průběžně a trvale. Jakákoliv kampaňovitost výsledku spíše uškodí, než pomůže. Uplatňování systémového principu ve filozofii snižováním počtu mimořádných událostí a úrazovosti zakládá míru úspěšnosti práce bezpečnostního inženýra. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Jedině týmové zapojení odborníků podle interdisciplinárního principu (ergonomického základu) je základem dobrých pracovních výsledků. V opačném případě bude prevence mimořádných událostí jen formální. Jak chápat zásadu hledání slabých míst v pracovní technologii a organizaci práce. Vždy bychom měli mít jasno v tom, kam jsme se rozhodli zaměřit svoji pozornost, proč jsme takto rozhodli a co budeme dělati, až vybraného cíle dosáhneme. Pouhé dosažení vybraného cíle není systémové, a pokud se takto zachováme, tak naše úsilí bude bezvýznamné. Důsledky nesystémových opatření proti mimořádným událostem a úrazům jsou hlubší a významnější, než si lze při povrchní úvaze představit. O jaké ekonomické ztráty přichází naše republika nesystémovými projekty i mimo bezpečnostní problematiku naznačují kauzy Open card pro Pražany nebo S karty pro naše důchodce a další. Tyto tragické výsledky nesystémové práce jsou dokonce ve svém důsledku hrozbou pro náš způsob života. Obvykle jsme při hlubší analýze nedostatků v organizaci práce a výroby zjistili, že jsou doslova „pupeční šňůrou“ spojeny s problémy vzniku mimořádných událostí a úrazů. Ještě důležitější však je skutečnost, že správná a systémová opatření, mimo ekonomického přínosu, působí na změny v chování lidí. Chceme-li, aby se změny v chování lidí ubíraly žádoucím směrem, musí být klima a prostor, ve kterém se odehrávají, jsou vhodně kultivovány. Aby bylo možno dosáhnout efektu odpovídajícího systémového součinu, musí si bezpečnostní inženýr vytvořit vlastní soubor zásad a postupů. Každý projekt by měl splňovat následující podmínky: 1. Dostatečný zájem zainteresovaných osob managementu na řešeném projektu. Musí být skutečný, nikoliv jen formální. 2. Kvalifikovaný, úplný v souvislostech systémového součinu, sběr a vyhodnocování informací o studovaném problému-vzniku, průběhu a důsledcích na funkci dotčeného systému. 3. Důrazný a průběžně kontrolovaný způsob nápravných opatření důsledně oproštěný od jakékoliv formálnosti a kampaňovitosti. Nutno podotknout, že pokud kterákoliv z uvedených tří podmínek není dobře připravena, celý projekt přestává mít smysl. Vážnost postavení bezpečnostního inženýra upevňují jen dobré a dobře realizované projekty v oblasti bezpečnosti práce a výroby. Co by mělo zajímat bezpečnostního inženýra, aby dosáhl co nejvyšší úrovně řešení bezpečnostní problematiky tj. interdisciplinárního hodnocení lidí, techniky a organizace práce? Prvořadé v práci bezpečnostního inženýra je mimořádným událostem a úrazům předcházet. Pokud však již k mimořádné události dojde, měla by být analýza úrazového děje realizována za pomoci využití všech oborů, které mohou vysvětlit a popsat průběh a příčiny mimořádné události. K tomu účelu slouží předem sestavené soubory otázek. Můžeme využít hotové soubory existující v odborné literatuře tzv. CHECK LIST. Výběr vhodného souboru naváděcích otázek je na bezpečnostním inženýrovi. Může použít soubor bez úprav, nebo jej může podle 243


vlastní potřeby upravit nebo doplnit. Doporučujeme vždy volit formu otevřené otázky, která umožňuje rozvitou odpověď.

Uvedený výčet systémových chyb není možno považovat za vyčerpávající.

Nelze souhlasit s praxí vyplnění jen požadovaných formulářů o mimořádné události nebo úrazu. Jejich vypovídací informační hodnota je nízká a ke zlepšení protiúrazové taktiky a strategie příliš nepřispívá.

Je uveden pro zlepšení vhledu do sestavování hierarchie jednotlivých dílčích analýz.

Pomocí řízené analýzy, souborem otázek a odpovědí dojde bezpečnostní inženýr k systémovým chybám, které mimořádnou událost nebo úraz způsobily. Byl-li soubor otázek a odpovědí zpracován pečlivě, potom lze navrhnout konkrétní technicky a organizačně řešitelné způsoby nápravy. Byl-li dodržen výše uvedený postup, dojde obvykle minimálně k následujícímu efektu: • modifikaci příčiny mimořádného nebo úrazového děje,

Z přiblížení vhledu do možných příčin vzniku systémových chyb je patrné hierarchické uspořádání analýz nápravných opatření. Na základní text nápravného opatření může navazovat další jedna nebo více dílčích analýz, jejichž výsledky jsou nedílnou součástí řešení základní příčiny - systémové chyby analyzovaného technickoorganizačního celku. Pro lepší vhled do předkládaného výkladu uvádíme blokové schéma hierarchie analýz jednotlivých systémových chyb „příčin“. MimoĜádná událost - úraz nehoda

PĜíþina

A

B

C

D

E

F

G

H

I

• v analyzovaném kultivovaném prostoru je opakování stejné mimořádné události nebo úrazu málo pravděpodobné,

Analýza

I

II

III

III

IV

V

VI

VII

VIII IX

• zlepší se nejen bezpečnostní úroveň, ale i technická a organizační úroveň souvisejících činností,

Dílþí

A

B

C

• obvykle se zlepší pracovní morálka zainteresovaných pracovníků. Pro přiblížení vhledu do možných příčin vzniku systémových chyb, které následně vedou k mimořádným událostem nebo úrazům, uvádíme výčet těch velmi frekventovaných v následující tabulce. Příčiny

Nápravná opatření

J

K X

analýza

Z výše uvedeného schématu je patrné, že každá základní systémová chyba - příčina může být analyzována a řešena celou řadou dílčích analýz. Závěr Myslíme, že není nijak nevhodné ani nepřiměřené považovat za velmi významnou celou bezpečnostní problematiku, která se historicky vyvíjela ze základního principu ochránit lidmi vytvořené hodnoty i samotné lidi. Bezpečnostní problematika se v historii rozvíjela jednak směrem hasičského záchranářství, jednak směrem bezpečnosti práce. Oba směry jsou pro rozvoj lidské společnosti důležité. Z pohledu od minulosti k současnosti význam záchranářství a bezpečnosti práce stále vzrůstá.

A)

nedostatečná psychomotorická koordinace pracovníka

• vyšetření příčiny • nová instruktáž • dodatečný pracovní výcvik

B)

nedostatečná informovanost, nerozhodnost pracovníka

• dodatečná instruktáž a kontrola průběhu výcviku (viz. samostatná analýza II.)

C)

platný pracovní postup je nevhodný, pracovník dává přednost vlastnímu nestandardnímu pracovnímu postupu

• technickoorganizační prověrka pracoviště (viz. samostatná analýza III.)

D)

pracovní prostor je nevhodně osvětlen, temperován a větrán

• kontrola stavební dokumentace (viz. analýza III. A, B, C)

E)

užité strojní zařízení je nevhodné, zastaralé či poruchové

• kontrola strojní dokumentace (viz. samostatná analýza IV.)

Rozvoj nových výrobních postupů, automatizace a robotizace přináší stále nové požadavky na pracovní zapojení člověka jako aktivního tvůrce nových společenských hodnot.

F)

užité technické vybavení je nevhodné

• kontrola nástrojů a technologických pomůcek (viz. samostatná analýza V.)

Mohlo by se zdát, že přímé ohrožení člověka vlastními výrobními procesy se zmenšuje, protože se člověk od přímého kontaktu s tvorbou výsledného produktu vlivem automatizace a robotizace vzdaluje.

G)

platný technologický postup jeho dodržování vede k nekvalitě či porušování bezpečnosti práce

• přísná kontrola technologického postupu (viz. samostatná analýza VI.)

H)

fyzicky nezvládnuté nároky pracovní činnosti (zrak, sluch, tělesná výška, svalová síla, hybnost, psychomotorická pohotovost)

• kontrola fyzické disponovanosti • nutná lékařská prohlídka • inženýrská psychologická vyšetření (viz. samostatná analýza VII.)

To je pravda, současně však vzrůstá objem a odborná náročnost řídících a kontrolních činností. Případné systémové chyby na této úrovni výrobního procesu potom mohou snadno ohrozit ne jednotlivce, ale skupiny nebo dokonce velké počty pracovníků nebo obyvatel města, regionu nebo dokonce zemí.

I)

nevhodné vlastnosti pracovníka (vznětlivost, bojácnost, netrpělivost)

• kontrola způsobu, jakým byl pracovník vybrán a psychologické vyšetření osobnosti

J)

nevhodné, spíše charakterové vlastnosti pracovníka (špatné návyky, morálka, nedbalost)

• kontrola způsobu, jakým byl pracovník vybrán a psychologické vyšetření osobnosti (viz. samostatná analýza IX.)

chybné chování a technickoorganizační postoje pracovníků managementu

• analýza průběhu chybného chování příslušných pracovníků managementu (viz samostatná analýza X.)

K)

Jak důležitou roli v současné době sehrává, je velmi dobře patrné třeba na rozvoji motorizace. Zabezpečování běžného denního provozu na našich silnicích bez funkce dopravních policistů a hasičského záchranného sboru si nelze představit.

Společenský význam práce bezpečnostních inženýrů v budoucnosti dále poroste. Měli by být připraveni řešit s vysokou odbornou erudicí a s respektováním všech systémových pravidel, z pohledu funkcí výrobních, dopravních a nevýrobních systému, nejen vzniklé mimořádné události, ale i preventivní bezpečnostní systémy. Tímto konstatováním jsme se dostali zpětným obloukem na počátek našich úvah. Dostali jsme se zpět k problematice lidského chování při jeho činnosti na planetě Zemi. Ze statistik víme, že víc jak 90 % všech systémových chyb má na svědomí člověk-lidský činitel. Všeobecně je známo, že organizovaná činnost člověka na této planetě je podmíněna kázní jako sociálním jevem a ukázněností jako psychologickou kategorií osobnosti člověka. Toto je však již další samostatné odborné téma. „IN LABORE PRIMUM SEKURITAS“ Článek byl sepsán na základě osobních zkušeností autorů.


244


Ochrana osazenstva významného objektu při úniku toxického amoniaku Protection of Occupants of an Important Object in Case of Toxic Ammonia Spill Bc. Adam Tesárek VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected] Abstrakt Havárie s následným únikem toxických látek představují reálnou hrozbu a možné ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo životního prostředí. Cílem příspěvku je informovat o výsledcích případové studie, zabývající se kvantifikací následků úniku toxického amoniaku z technologie chlazení zimního stadionu v Opavě a následným hodnocením dopadů tohoto úniku na blízký významný objekt - Mendelovo gymnázium v Opavě. Případová studie definuje, kvantifikuje a modeluje dva typy scénářů úniku amoniaku (nejkritičtější, nejpravděpodobnější) a na základě získaných výsledků definuje možnosti ochrany studentů a zaměstnanců gymnázia a navrhuje typový postup gymnázia v případě úniku toxického amoniaku z blízkého zimního stadionu. Klíčová slova Aloha, amoniak, havárie, ochrana osazenstva, ochranná funkce budov, typový postup, zimní stadion. Abstract Accidents with a subsequent leakage of toxic substances represent a real threat and a potential danger to the life and health of the population or the environment. The aim of this paper is to report the results of a case study dealing with the quantification of leakage of toxic ammonia from the cooling technology which belongs to the ice rink in Opava and with subsequent evaluation of the impact of the leak at a nearby important object - Mendel High School in Opava. Case study defines, quantifies and models two types of scenarios of ammonia spill (the most critical, the most likely) and on the basis of the obtained results it defines the possibilities of protecting students and staff of the school and proposes the model procedure of the high school in case of toxic ammonia spill from the nearby ice rink.

který se nachází nejblíže zimnímu stadionu, a tím je Mendelovo gymnázium v Opavě. Cílem případové studie je zhodnotit šíření toxického amoniaku v důsledku havárie na zimním stadionu v Opavě, kvantifikovat dopad tohoto úniku na Mendelovo gymnázium v Opavě a na základě získaných výsledků definovat možnosti ochrany studentů a zaměstnanců gymnázia a navrhnout typový postup gymnázia v případě úniku toxického amoniaku z blízkého zimního stadionu. Typovým postupem Mendelova gymnázia v Opavě při úniku toxického amoniaku z blízkého zimního stadionu se rozumí plán ochrany osazenstva gymnázia při ohrožení toxickým amoniakem. Tento plán představuje souhrn činností a kompetencí zaměstnanců gymnázia v případě vzniklé havárie za účelem zajištění ochrany osazenstva gymnázia a vychází z plánovaných opatření k ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných chemických látek. Metodika případové studie Nebezpečnou chemickou látkou, unikající po havárii, je toxický amoniak, který je charakterizován za pomoci informací dostupných z bezpečnostního listu amoniaku, který je zpracováván firmou, která tuto látku uvádí na trh [2]. K dosažení cílů případové studie je potřeba identifikovat a charakterizovat objekt, ve kterém se nachází zdroj potencionálního rizika úniku toxického amoniaku, s potenciálem způsobit závažnou havárii s dosahem za hranice objektu. Dále pak charakterizovat významný objekt, ve kterém může být osazenstvo při havárii ohroženo na zdraví a životě. Objektem, kde se nachází zdroj potencionálního rizika je zimní stadion v Opavě. Popis zdroje rizika je založen převážně na informacích z havarijního plánu tohoto objektu [5]. Z významných objektů, které se nachází v dosahu účinků havarijních projevů, je nejblíže zdroji rizika Mendelovo gymnázium v Opavě. Data a materiály sloužící k charakterizaci tohoto objektu byly získány prostřednictvím informací dostupných z internetových stránek gymnázia [3] a dále díky návštěvě a osobní konzultaci s vedením gymnázia.

Keywords Aloha, ammonia, spill, protection of occupants, protective properties of buildings, model procedure, ice rink. Úvod Nebezpečné chemické látky a směsi se vyskytují všemožně okolo nás a to převážně kvůli jejich použití v průmyslu a v technologiích podniků. Havárie s následným únikem těchto látek představují reálnou hrozbu a možné ohrožení zdraví a životů obyvatel nebo životního prostředí. Zvláště pak, pokud jsou zdroje rizika situovány v centrech měst, v blízkosti hustě osídlených oblastí, či poblíž významných objektů, kde se předpokládá zvýšená koncentrace osob. Cílem příspěvku je informovat o výsledcích případové studie. Ta se blíže zabývá zimním stadionem v Opavě, který ve své technologii chlazení nakládá s čtyřmi tunami toxického amoniaku. Zimní stadion v Opavě se nachází téměř v centru města Opavy a v jeho blízkosti se nachází hned několik významných objektů (2 střední školy, 1 součást univerzity, muzeum). Pro účely této případové studie je brán v potaz pouze jeden významný objekt, Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Poloha objektů a zdroje rizika, Zdroj: http://www.mapy.cz, úprava autora

245


Na obr. 1 je žlutou kružnicí znázorněna poloha zimního stadionu v Opavě, červenou kružnicí poloha odpařovacího kondenzátoru, ze kterého je únik toxického amoniaku uvažován, a tlustší a tenčí modrou kružnicí popořadě poloha budovy gymnázia a tělocvičny. Z důvodu kvantifikace dosahů účinků havarijních projevů je potřeba modelovat dosah úniku amoniaku v případě havárie. Dále je třeba stanovit scénáře možných úniků a pro jednotlivé scénáře definovat parametry a podmínky, za jakých dochází k úniku nebezpečné chemické látky. Pro účely této případové studie jsou uvažovány dva scénáře, a to nejpravděpodobnější a nejhorší možný scénář. Podmínky a parametry úniku pro definování jednotlivých scénářů se volí na základě probabilistického (parametry pro nejpravděpodobnější scénář) a deterministického přístupu (parametry pro nejhorší možný scénář) [8]. Po určení všech výše zmíněných údajů je možné analyzovat modely dosahů účinků havarijních projevů identifikovaných scénářů a jejich dopad na životy a zdraví lidí. Tato analýza spočívá v namodelování rozptylů nebezpečné chemické látky za předpokladu jednotlivých scénářů a v následném určení koncentrace této látky v ovzduší v různých vzdálenostech od zdroje úniku. Modelování rozptylů nebezpečné chemické látky probíhá pomocí specializovaného softwaru ALOHA [6], který vyvíjí americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Součástí této analýzy je také modelování zón ohrožení v případě úniku nebezpečných chemických látek. Tyto zóny jsou modelovány s ohledem na riziko působení chemických látek na člověka. V případové studii jsou pro definování takového rizika používané hodnoty úrovně akutní expozice (AEGLs), konkrétně hodnoty AEGL-2 a AEGL-3. Tyto zvolené hodnoty jsou v souladu s metodickým pokynem MŽP pro postup při stanovení limitů akutní toxicity pro analýzy rizik [4]. V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny vstupní parametry modelů obou scénářů, které v případové studii byly použity. Tab. 1 Vstupní parametry modelu 1. scénáře (neutrální podmínky), Zdroj: Autor Charakteristika zdroje úniku: Unikající toxický plyn:

amoniak (po úniku se chová jako těžký plyn)

Typ zdroje úniku:

únik škodliviny z přímého zdroje do atmosféry (odpařovací kondenzátor umístěný 2 m nad zemí)

Typ úniku:

kontinuální únik

Rychlost úniku:

200 kg/min

Délka úniku:

10 minut

Množství uniklého toxického plynu:

2 tuny

Meteorologické podmínky: Rychlost větru:

3 m/s

Oblačnost:

polojasno

Teplota vzduchu:

20 °C

Třída stability ovzduší:

D (konvekce)

Vlhkost:

50 %

Inverze:

ne

Hranice pro zóny ohrožení: AEGL-2 (30 minut)

220 ppm

AEGL-3 (30 minut)

1600 ppm

Tab. 2 Vstupní parametry modelu 2. scénáře (kritické podmínky), Zdroj: Autor Charakteristika zdroje úniku: Unikající toxický plyn:

amoniak (po úniku se chová jako těžký plyn)

Typ zdroje úniku:

únik škodliviny z přímého zdroje do atmosféry (odpařovací kondenzátor umístěný 2 m nad zemí)

Typ úniku:

kontinuální únik

Rychlost úniku:

200 kg/min

Délka úniku:

20 minut

Množství uniklého toxického plynu:

4 tuny

Meteorologické podmínky: Rychlost větru:

0,75 m/s

Oblačnost:

jasno

Teplota vzduchu:

5 °C

Třída stability ovzduší:

F (inverze)

Vlhkost:

50 %

Inverze:

ano (ve výšce 200 m)

Hranice pro zóny ohrožení: AEGL-2 (30 minut)

220 ppm

AEGL-3 (30 minut)

1600 ppm

Po analyzování modelů dosahů účinků havarijních projevů identifikovaných scénářů a jejich dopadu na prostředí vně významného objektu je potřeba vytvořit model prostupu škodliviny ve významném objektu, na jehož základě jsou vybírána nejvhodnější místa pro ukrytí s využitím ochranných vlastností budov. Tento model spočívá v určení koncentrací nebezpečné chemické látky v jednotlivých místnostech a prostorách objektu. Výpočet koncentrací dané látky uvnitř budovy probíhá prostřednictvím vzorců pro výpočet prostupu škodliviny [1]. Díky výsledkům analýz výše zmíněných modelů identifikovaných scénářů je možné definovat možnosti ochrany osazenstva Mendelova gymnázia v Opavě a navrhnout žádoucí chování osazenstva tohoto významného objektu v případě úniku toxického amoniaku z blízkého zimního stadionu. Výsledky Pro analýzu ohrožení vně významného objektu je použit software ALOHA. Postupně jsou uvedeny výsledky modelování obou scénářů. Po zadání všech parametrů scénářů ALOHA zobrazí jejich souhrn a vypočte vzdálenosti hranic zón ohrožení v metrech dle zadaných směrných úrovní akutní expozice (AEGLs). V případě úniku amoniaku za předpokladu 1. scénáře je zóna ohrožení dle AEGL-2 (220 ppm) stanovena na 923 metrů a zóna ohrožení dle AEGL-3 (1600 ppm) na 252 metrů. ALOHA také umožňuje vypočítat výši maximální koncentrace uniklé látky v atmosféře v různých vzdálenostech od zdroje úniku. Gymnázium se od zdroje úniku amoniaku nalézá v průměru 50 metrů. Výsledek výpočtu maximální koncentrace v 50-ti metrech od zdroje úniku je roven hodnotě 21300 ppm, tj. 2,13 % objemu vzduchu. To znamená, že v průběhu 10-ti minutového úniku za předpokladu prvního scénáře je v okolí gymnázia hodnota směrné úrovně akutní toxicity AEGL-3 (1600 ppm) překročena více než desetinásobně. V případě úniku amoniaku za předpokladu 2. scénáře je zóna ohrožení dle AEGL-2 (220 ppm) stanovena na 1200 metrů a zóna ohrožení dle AEGL-3 (1600 ppm) na 400 metrů. Hodnota maximální koncentrace amoniaku v 50-ti metrech od zdroje úniku je rovna hodnotě 198000 ppm, tj. 19,8 % objemu vzduchu. To znamená, že v průběhu 20-ti minutového úniku za


246


předpokladu druhého scénáře je v okolí gymnázia hodnota směrné úrovně akutní toxicity AEGL-3 (1600 ppm) překročena více než stonásobně. Pro analýzu ohrožení uvnitř významného objektu případová studie používá výstupy ze softwaru ALOHA a vzorce pro výpočet prostupu škodliviny [1].

Koncentrace toxického amoniaku v tělocvičně, která se nachází přímo u zdroje úniku je tak vysoká, že je nutné, aby osazenstvo gymnázia v každém případě úniku toxického amoniaku opustilo tyto prostory a přesunulo se do budovy gymnázia. Z tohoto důvodu tělocvična gymnázia není dále vyobrazena v mapách ohrožení budovy Mendelova gymnázia (viz obr. 3, 4).

V případě úniku toxického amoniaku z odpařovacího kondenzátoru zimního stadionu je pro Mendelovo gymnázium v Opavě nejdostupnější možností účinné ochrany využití ochranné funkce budovy. Z tohoto důvodu je třeba určit velikost koncentrací škodlivé látky v prostorách budovy gymnázia a na základě toho vytipovat nejvhodnější prostory pro ukrytí. Na následujícím obrázku lze vidět půdorysné schéma budovy gymnázia.

Obr. 3 Mapa ohrožení budovy gymnázia (1. scénář - neutrální podmínky), Zdroj: Autor

Obr. 2 Půdorysné schéma budovy gymnázia, Zdroj: Práce autora Světle žlutou barvou jsou znázorněny místnosti, světle šedou barvou chodba a tmavší šedou barvou prostory schodiště. Tlustší přerušovanou čarou jsou znázorněny stěny budovy nebo místností, kde se nalézají okna nebo dveře, čili stěny kterými může prostupovat toxická látka. Místnosti nebo části budovy, kterými se může amoniak dostat do budovy, jsou na obr. 2 označeny čísly. Tab. 3 níže zobrazuje vzdálenosti jednotlivých místností nebo částí budovy, podle toho jak jsou označeny na obr. 2, a také výsledky výší koncentrací v těchto vzdálenostech. Tab. 3 Vzdáleností místností a koncentrace, Zdroj: Autor

Obr. 4 Mapa ohrožení budovy gymnázia (2. scénář - kritické podmínky), Zdroj: Autor Na obr. 3 a 4 lze vidět hotové barevně schematizované mapy ohrožení za předpokladu obou scénářů. Obrázky jsou barevně strukturovány tak, jak je uvedeno v legendě, čili víceméně podle úrovní akutní toxicity (AEGLs). Černou barvou je v obou obrázcích znázorněn zdroj úniku. Z obr. 3 je zřejmé, že za předpokladů 1. scénáře existují prostory, které poskytují bezpečné ukrytí. Z obr. 4 je naopak zřejmé, že za předpokladů 2. scénáře se v budově gymnázia nenacházejí žádné prostory, které by byly bezpečné a vhodné pro ukrytí. V tomto případě je nejvhodnějším řešením evakuace osazenstva z objektu.

Vzdálenost [m]

Koncentrace (neutrální podmínky) [ppm]

Koncentrace (kritické podmínky) [ppm]

1

57

1985,8

12925,3

2

63

1703,8

10352

3

67

1527,5

8812,7

4

72

1363

7390,9

5

70

1410

7825,7

6

60

1833,1

11491,8

7

60

1833,1

11491,8

8

45

2949,3

24558,1

9

50

2502,8

19153

10

49

2573,3

19975,5

11

56

2056,3

13747,9

• informuje ostatní zaměstnance a prostřednictvím školního rozhlasu,

12

45

2949,3

24558,1

• utěsní ventilační otvory ve vlastní kanceláři.

13

42

3384,1

30198,3

14

40

3677,9

33958,4

15

28

6815,2

76142

• uzavře okna na chodbách budovy,

16

3

193880

157454

• zajistí vypnutí ventilace v budově.

Z tab. 3 je vidět, jak podstatně se liší koncentrace v okolí budovy za předpokladu 1. scénáře (neutrálních podmínek) nebo 2. scénáře (kritické podmínky). Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Typový postup Mendelova gymnázia v Opavě při úniku toxického amoniaku z blízkého zimního stadionu Na základě výsledků scénářů úniků toxického amoniaku definovaných v této případové studii navrhuji typový postup, jakým by zaměstnanci gymnázia měli v případě havárie postupovat. - Ředitel Mendelova gymnázia v Opavě: • přijme od krajského OPIS IZS telefonickou informaci o havárii a ohrožení, studenty

o

havárii

- Školník: • uzavře budovu zamknutím vstupních dveří,

- Sekretářka: • zajistí příjem telefonických hovorů, • předává informace řediteli gymnázia, 247


- Pověřené osoby: • pozn.: vedení gymnázia předem (v období prevence) stanovuje pověřené osoby z řad zaměstnanců gymnázia, • provedou kontrolu budovy gymnázia, zda jsou realizována opatření k ochraně v budově, • provedou kontrolu realizovaných opatření v místnostech vyčleněných pro ochranu osob (zavření a utěsnění oken, dveří, vypnutí ventilace), • organizují rozdělení osazenstva v místnostech vyčleněných pro úkryt a v případě nutného přesunu části osazenstva z kapacitních důvodů organizují jejich přesun (viz průměrná kapacita místností vyčleněných pro úkryt). - Ostatní zaměstnanci: • na základě informace o havárii uzavřou okna a dveře svých kanceláří a dalších místností, za které v danou chvíli zodpovídají, • zabezpečí přesun studentů do vyčleněných místností pro úkryt, • zabezpečí ochranu osob ve vyčleněných místnostech (viz schémata místností vyčleněných pro úkryt), • v případě evakuace zodpovídají za evakuované studenty. - Místností vyčleněné pro úkryt: • Místnosti vyčleněné pro úkryt jsou vybrány na základě modelování dosahů účinků havarijních projevů identifikovaných scénářů a jejich dopadu na životy a zdraví lidí. • Schémata místností znázorňují zelenou barvou místnosti vyčleněné pro úkryt. Červenými spojnicemi jsou pak znázorněny přesuny osazenstva gymnázia z nebezpečné zóny do vyčleněných místností. • Schéma místností vyčleněných pro úkryt za předpokladu 1. scénáře úniku toxického amoniaku (neutrální podmínky):

Budova gymnázia je třípatrová - přízemí, 1. poschodí, 2. poschodí. Z důvodu, že toxický amoniak se po úniku drží při zemi, se doporučuje ukrytí ve vyšších patrech budovy. V tomto případě je doporučeno ukrytí na 1. a 2. poschodí gymnázia v místnostech vyčleněných pro úkryt. Je tedy ještě nutné objasnit přesun osazenstva z přízemí do vyšších pater, a ten je definován následujícím způsobem: • Osazenstvo gymnázia, které se nachází v přízemí v místnostech vyčleněných pro úkryt (dle schémat výše), se přesune do stejně situovaných místností o patro výše. • Osazenstvo gymnázia, které se nachází v přízemí v místnostech v nebezpečné zóně, tj. mimo místnosti vyčleněné pro úkryt, se přesune do vyčleněných místností na 2. poschodí gymnázia dle červených spojnic výše uvedených schémat. - Průměrná kapacita místností vyčleněných pro úkryt: • Za předpokladu 1. scénáře úniku amoniaku (neutrální podmínky) je vyčleněno celkem 28 místností vhodných pro ukrytí. To znamená, že pokud se v budově gymnázia nachází maximálně 700 osob, tak v jedné vyčleněné místnosti by se mělo nacházet přibližně 25 osob. • Za předpokladu 2. scénáře úniku amoniaku (kritické podmínky) je vyčleněno celkem 12 místností vhodných pro ukrytí. To znamená, že pokud se v budově gymnázia nachází maximálně 700 osob, tak v jedné vyčleněné místnosti by se mělo nacházet přibližně 58 osob. • Pověření zaměstnanci pak během vzniklé mimořádné situace zodpovídají za to, aby nedošlo k přeplňování místností vyčleněných pro úkryt, případně organizují improvizovaný přesun mezi těmito místnostmi. - Tělocvična: • Studenti a zaměstnanci nacházející se v tělocvičně jsou, stejně jako zbytek osazenstva gymnázia, varováni o úniku toxického amoniaku prostřednictvím školního rozhlasu. • Po varování se tito studenti a zaměstnanci okamžitě přesouvají do budovy gymnázia, studenti do svých tříd a zaměstnanci na svá pracoviště. • Následný postup je již stanoven. Diskuse

Obr. 5 Místnosti vyčleněné pro úkryt - neutrální podmínky, Zdroj: Autor • Schéma místností vyčleněných pro úkryt před zahájením evakuace za předpokladu 2. scénáře úniku toxického amoniaku (kritické podmínky):

Obr. 6 Místnosti vyčleněné pro úkryt - kritické podmínky, Zdroj: Autor


Pro modelování rozptylu toxického amoniaku v atmosféře a určování jeho koncentrací v ovzduší v různých vzdálenostech od zdroje úniku je v této případové studii používán software ALOHA. Tento software je mimo jiné také schopen počítat koncentrace nebezpečné chemické látky uvnitř budov v různých vzdálenostech od zdroje rizika. Nicméně, pro určování koncentrací toxického amoniaku uvnitř budovy, se software ALOHA nejeví jako nejvhodnější nástroj, jelikož jeho výpočty takových koncentrací jsou založeny na sérii konstant, které jsou stanoveny tak, aby co nejvíce odpovídaly charakteru a scénářům úniků odehrávajících se ve Spojených státech amerických [7]. Software ALOHA rovněž nezohledňuje prostup škodliviny mezi jednotlivými místnostmi v budově, což je pro tuto studii nezbytné. Z těchto důvodů pak může, při určování koncentrací nebezpečné chemické látky uvnitř budovy prostřednictvím softwaru ALOHA, vznikat spousta nepřesností. Pro názornost zde uvádím porovnání výsledků koncentrace uvnitř budovy ve vzdálenosti 50 metrů počítanou jak softwarem ALOHA, tak i pomocí vzorců pro výpočet prostupu škodliviny v budově [1], které byly použity v této případové studii. Software ALOHA stanovil tuto koncentraci, za předpokladu 1. scénáře, na hodnotu 1160 ppm. Prostřednictvím vzorců pro výpočet prostupu škodliviny v budově byla tato koncentrace stanovena na hodnotu 2502,8 ppm. Vlivem použitých konstant ve výpočtech softwaru ALOHA pak může vznikat nepřesnost až v řádu tisíců jednotek ppm.

248


Závěr

[4]

Vypracovávání a implementování typových postupů významných objektů v případě úniku nebezpečných chemických látek přispívá k zefektivnění stavu havarijní připravenosti těchto významných objektů. Podle typových postupů následně mohou probíhat nácviky planých poplachů, při kterých se prakticky prověřuje připravenost zaměstnanců a jejich schopnost adekvátně reagovat na vzniklou mimořádnou situaci. Cvičení havarijní připravenosti jako nástroj prevence je důležitou součástí implementace typových postupů, protože pouze připravený člověk je schopen sebezáchovy v duchu plánovaných opatření k ochraně obyvatelstva.

Metodický pokyn odboru environmentálních rizik a ekologických škod MŽP č. 4/2011 pro postup při stanovení limitů akutní toxicity pro analýzy rizik podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP, ročník XXI, částka 7/2011. ISSN 0862-9013.

[5]

Technické služby Opava s.r.o.: Zimní stadion Opava: Plán opatření pro případy havárie při nakládání se závadnými látkami (havarijní plán), 2008.

[6]

U.S. Environmental Protection Agency. ALOHA 5.4.3 [software]. [přístup 13. března 2013]. Dostupné z: http://www. epa.gov/osweroe1/content/cameo/aloha.htm. Požadavky na systém: Windows XP, Windows Vista, or Windows 7; 20 MB místa na disku.

[7]

U.S. Environmental Protection Agency: National Service Center for Environmental Publications (NSCEP): ALOHA USER'S MANUAL (2007) [online]. [cit. 201303-15]. Dostupné z: http://nepis.epa.gov/Exe/ZyPURL. cgi?Dockey=P1003UZB.txt.

[8]

U.S. Environmental Protection Agency: Risk Management Program Guidance for Offsite Consequence Analysis (2009) [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.epa.gov/ emergencies/content/rmp/rmp_guidance.htm#OCA.


Davies, P.C.; Purdy, G.: Toxic Gas Risk Assessments - The Effects of Being Indoors. North Western Branch Papers 1986, No. 1, Institution of Chemical Engineers.

[2]

Hynouš, M.: Bezpečnostní list Amoniak (NH3) [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.ghcinvest.cz/cz/ certifikace/bezpecnostni-listy/prumyslove-plyny/c2800.

[3]

Mendelovo gymnázium v Opavě: Informace o škole [online]. [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.mgo.opava.cz/ index.php?archiv&tema=9.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Nebezpečné látky II EDICE SPBI SPEKTRUM

36.


MICHAIL ŠENOVSKÝ KAROL BALOG ZDENċK HANUŠKA PAVEL ŠENOVSKÝ

NEBEZPEýNÉ LÁTKY II.

Michail Šenovský, Karol Balog, Zdeněk Hanuška, Pavel Šenovský Publikace Nebezpečné látky II se zabývá problematikou zásahu jednotek požární ochrany v prostředí s nebezpečnými látkami. V úvodních kapitolách je pojednáno o vlastnostech nebezpečných látek, jejich označování a bezpečné manipulace s nimi. Jsou zde popsány systémy S vět, R vět a bezpečnostní značky používané jak pro přepravu, tak i na obalech nebezpečných látek. V další části jsou popsány informační a databázové systémy zabývající se informacemi o nebezpečných látkách. Poslední část publikace je věnována zásahu jednotek požární ochrany v prostředí s nebezpečnými látkami.

ISBN 978-80-7385-000-5. Rok vydání 2007.

cena 160 Kč

2. vydání

Nebezpečné látky I. EDICE SPBI SPEKTRUM

24.


IVANA BARTLOVÁ

NEBEZPEýNÉ LÁTKY I.

Ivana Bartlová V průmyslu, v obchodě, při přepravě i v každodenní činnosti se setkáváme s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (toxickými, hořlavými, výbušnými apod.), které mohou mít negativní dopad na zdraví člověka i životní prostředí. Je důležité znát a v praxi dodržovat nová zákonná opatření, v souladu s požadavky Evropské unie, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Jedná se především o požadavky vedení evidence, označování a balení, hodnocení nebezpečnosti a způsob klasifikace nebezpečných látek. Neméně důležitá je i znalost požadavků jejich bezpečné přepravy (ADR, RID), třídění a značení nebezpečného zboží i označení dopravních prostředků, přepravní doklady.Totéž platí i pro přepravu nebezpečných odpadů. Postupně prováděné úpravy, event. změny legislativy budou vhodně zapracovány. Využití uvedených možností získaní potřebných informací o nebezpečných látkách vytváří předpoklady pro snížení nebezpečí vzniku havárií a jejich dopadu na zdraví člověka, životní prostředí i ekonomiku.

ISBN 80-86634-59-3. Rok vydání 2005. 2. vydání


cena 160 Kč


249


Příprava občanů v oblasti ochrany obyvatelstva Preparation of Citizens in Area of Population Protection Mgr. Eleonóra Tilcerová Mgr. Jaromír Šiman MV - generální ředitelství HZS ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected] Abstrakt Nová doba přináší nové myšlenky a výzvy. Jak se mění celkový pohled na ochranu obyvatelstva, je nutné přistoupit i ke změně pohledu na preventivně výchovnou činnost a výchovu a vzdělávání obyvatelstva. V současné době existuje mnoho aktivit věnovaných zvýšení informovanosti, ale i znalostí a dovedností u samotného obyvatelstva, a tím i ke změně jejich postojů k dané problematice. K tomu existují vzdělávací aktivity pro ty, jež by tyto činnosti měli vykonávat, tj. odborníky. Vše je však zatím značně nesourodé, dochází k duplicitám nebo k úplné absenci realizace těchto činností. Pro efektivní a účelné fungování výchovy a vzdělávání obyvatelstva, které by odpovídalo aktuální identifikaci a dopadu hrozeb, je proto nezbytné optimalizovat a rozvinout tuto oblast ve fungující systém napříč všemi úrovněmi státní správy a samosprávy s větším zapojením samotného adresáta, tj. občana.

Ovšem generace ještě vzdělané v rámci branné výchovy nebo dalších kurzů civilní obrany na tom byly obdobně, protože po revoluci se úplně změnil charakter hrozeb. Pro přicházející nové hrozby, jimiž nám příroda začala dávat jasně najevo, kdo zatím vládne světu, dřívější rady týkající se ukrytí v předem stanoveném krytu, nejlépe stále tlakově odolném, nebo individuální ochrana v podobě nasazení ochranné masky, neměly opodstatnění. Současná doba přináší vysoký počet mimořádných událostí, které jsou způsobeny jak přírodními vlivy, tak činností člověka a v intencích těchto skutečností roste i význam otázek bezpečnosti (viz Bezpečnostní strategie). Společnost si pomalu začíná uvědomovat, jak je příprava na tyto události důležitá. Počet událostí

100000

Education and training, citizen, systematic preparation, attitudes, knowledge. Úvod Jednou z priorit Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen „Koncepce“) je širší zapojení občanů do systému ochrany obyvatelstva cestou zvýšení jejich schopnosti sebeochrany za využití informací a znalostí získaných v rámci plošného a cíleného systému výchovy a vzdělávání. Motiv V roce 1991 došlo ke zrušení systematické přípravy obyvatelstva v rámci vzdělávacího procesu. Začaly vyrůstat generace, které neabsolvovaly žádné vzdělávání z oblasti bezpečnosti, což se začalo ve společnosti projevovat jako závažný nedostatek.


2011

2012

101 101

103 985

110000

Výchova a vzdělávání, občan, systematická příprava, postoje, znalosti, dovednosti.

Keywords

2010 111 649

115000

105000

A new period brings new ideas and challenges. As the overall view on the protection of the population is changing, it is necessary to proceed to a change in approach to the preventive education activities and education and training of the population. Nowadays, there are many activities dedicated to awareness raising, but also to increasing knowledge and skills in the population itself, and thus to change their attitudes towards mentioned issue. To achieve this, there are educational activities for those who would have to execute these activities, i.e. the experts. However, all is still quite disparate. There are duplications or complete absence of the implementation of these activities. For the efficient and effective functioning of the education of the population, which would be consistent with current identification and impact of threats, it is therefore necessary to optimize and develop this area into a functional system across all levels of state and local authorities with greater involvement of the recipient, i.e. the citizen.

2009 105 514

Poþet událostí

Klíčová slova

Abstract

2008 102 625

Poþet událostí

95000 2008

2009

2010

2011

2012

Uvedené mimořádné události přináší nejen vysoké finanční ztráty, ale především dochází ke ztrátám na životech. Z tohoto důvodu je nutné připravovat občany České republiky komplexně a systematicky. Takto připravení občané budou lépe připraveni na zvládání mimořádných událostí a to ve výsledku povede nejen ke snížení ztrát na životech, ale současně ke snížení škod způsobených mimořádnými událostmi, neboť obyvatelstvo bude vědět, jak před vlivy těchto událostí chránit sebe, ale i svůj majetek. Potřebu vzdělávat obyvatelstvo a připravovat jej na aktuální hrozby si odborná veřejnost uvědomuje již dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že pravidelné získávání poznatků, jejich procvičování a opakování vedoucí k získání dovedností, návyků a správných postojů je možné jen ve vzdělávacím procesu, pozornost se zaměřila právě tímto směrem. Díky intenzivním snahám a spolupráci více resortů a odborníků se postupně podařilo v určité podobě znovu vrátit problematiku bezpečnosti do výuky, počínaje předškolním vzděláváním a konče vysokými školami. Situace však stále neodpovídá ideálnímu stavu. Vysoký počet mimořádných událostí, identifikace nových hrozeb a absence komplexnosti a systematičnosti v přípravě obyvatelstva proto vedla ke stanovení této priority. Cílový stav Vytvořit funkční systém výchovy a vzdělávání prostupující napříč všemi stupni veřejné správy, s nezastupitelnou rolí soukromého sektoru i samotného obyvatelstva, jehož výsledkem bude zvýšení schopností obyvatelstva v oblasti sebeochrany a aktivního zapojení do řešení mimořádných událostí a krizových situací na všech úrovních. Vzdělávání by mělo začínat u odborníků zabývajících se ochranou obyvatelstva a krizovým řízením, obsáhnout učitele vyučující tuto problematiku, připravovat lektory a realizátory 250


projektů zaměřených na prevenci před mimořádnými událostmi a krizovými situacemi s hlavním cílem adekvátně připravovat samotné obyvatelstvo, které ponese svůj díl odpovědnosti vůči sobě, svému okolí ale i vůči státu. K tomu bude potřeba jasně stanovit práva a povinnosti, pravidla, úkoly a role pro všechny zainteresované subjekty a vše dostatečným způsobem zakotvit do legislativních norem. Strategie do roku 2030 K naplnění stanovené priority bude potřeba především vytvořit legislativní, administrativní a materiální podmínky, a souběžně s tím připravovat na tyto změny (například zavedení nového předmětu do škol) i celou společnost. Systém výchovy a vzdělávání zahájit již předškolním vzděláváním, jehož vrcholem bude celoživotní vzdělávání obyvatelstva v rámci profesního vzdělávání. Vše podpořit projekty reagujícími na aktuální potřeby společnosti. K tomu bude nutné stanovit podíl zapojení jednotlivých prvků veřejné správy, zkvalitnit vzdělávání odborníků v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, více zapojit soukromé subjekty a především média. Cílové hodnoty/ukazatele Plnění priority je podmíněno uskutečňováním jednotlivých kroků, bez kterých není možné dosáhnout cílového stavu. Jedním

z nejdůležitějších kroků bude novelizace právních předpisů, do kterých bude potřeba začlenit oblast výchovy a vzdělávání v odpovídajícím rozsahu s přesným vymezením rolí jednotlivých subjektů, s jejich právy, povinnostmi a úkoly. Bude potřeba revidovat a zefektivnit dnes existující systém vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti a učitelů vyučujících danou problematiku ve školách. Velké úsilí bude potřeba věnovat možnosti zařazení předmětu obsahujícího bezpečnostní problematiku do výuky v mateřských, základních a středních školách. Rovněž systematicky podchytit přípravu dospělého obyvatelstva, tj. zásady sebeochrany a vzájemné pomoci při mimořádných událostech a krizových situacích začlenit do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Celý systém nastavit tak, aby pružně reagoval na aktuální potřeby společnosti a nové hrozby s využitím nejnovějších výsledků bezpečnostního výzkumu. Předpoklady pro dosažení Plnění jednotlivých kroků, resp. naplnění cílového stavu nebude možné bez zajištění odpovídajícího a dlouhodobě stabilního financování, dostatečné personální podpory a přijetí a schválení potřebných právních předpisů.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Základy požárního inženýrství EDICE SPBI SPEKTRUM

38.


MICHAIL ŠENOVSKÝ A KOL.

ZÁKLADY POŽÁRNÍHO INŽENÝRSTVÍ

Michail Šenovský a kol. Publikace je zaměřena na vybrané oblasti požární ochrany. Jedná se zejména o hoření pevných a kapalných látek, dále pak o problematiku stavebních materiálů a jejich požárně technických vlastností, o požární ochranu stavebních konstrukcí. Pozornost je také věnována základům teorie proudění plynů a požárnímu větrání. Nedílnou součástí textu jsou základy požární taktiky, které tvoří poslední část publikace. Kolektiv autorů v jednotlivých kapitolách vysvětluje základní principy hoření, požární odolnosti stavebních materiálů a konstrukcí, přes požární větrání až po přerušení hoření represivní jednotkou - požární taktiku. Jednotlivé kapitoly tvoří samostatné celky, které na sebe vzájemně nenavazují. Každá kapitola je doplněna seznamem literatury, která se danou problematikou zabývá.

ISBN 80-86634-50-7. Rok vydání 2004.

cena 160 Kč



251


Moduly civilní ochrany - Traumateam České republiky Civil Protection Modules - Traumateam Czech Republic Mgr. Jana Třetinová Ing. Jaroslava Hejdová Mgr. Rostislav Černý Ministerstvo zdravotnictví ČR Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 [email protected] Abstrakt Traumateam České republiky (TT ČR) je mobilním posilovým zdravotnickým útvarem určeným k poskytování chirurgické, traumatologické a resuscitační pomoci a pomoci při popáleninových úrazech na místě hromadného neštěstí a katastrof v rámci mezinárodní pomoci v zahraničí. V případě jeho vyslání do zahraničí se stává reprezentantem českého státu a zdravotnictví. TT ČR je budován v souladu s pravidly stanovenými v Rozhodnutí Komise 2008/73/ES , Euratom a Rozhodnutím Komise 2010/481/ EU, Euratom. Je zařazen jako jeden z modulů civilní ochrany vytvořené z vnitrostátních zásob členského státu. TT ČR může být v současné době na základě žádosti vyslán jako „modul č. 7 - předsunutá zdravotnická jednotka“, v závislosti na požadavcích postižené země a možnostech ČR jako vysílajícího státu. Klíčová slova Moduly civilní ochrany, předsunutá zdravotnická jednotka.

tsunami. Aby byly moduly civilní ochrany schopny přispět k reakci na závažné mimořádné události, jejich hlavní vlastnosti by měly splňovat určité obecné požadavky. Těmito požadavky jsou hlavně úkoly modulů civilní ochrany, kapacity, složení, doba jejich nasazení, soběstačnost a interoperabilita. Mělo by se přihlédnout k obvyklé praxi členských států a mezinárodních organizací. Druhy modulů civilní ochrany EU • Modul pro vysokokapacitní odčerpávání; • Modul pro čištění vody; • Modul pro vyhledávání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách; • Modul pro vyhledávání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách; • Modul pro letecké hlášení lesních požárů s pomocí vrtulníků; • Modul pro letecké hlášení lesních požárů s pomocí letadel. Předsunutá zdravotnická jednotka • Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií; • Polní nemocnice; • Letecká evakuace obětí katastrofy; • Dočasné nouzové přístřeší; • Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků (CBRN);

Abstract

• Vyhledávání a záchranné práce v podmínkách CBRN;

Traumateam Czech Republic is mobile medical unit dedicated to providing surgical, trauma and resuscitation assistance and burn injuries on the spot casualty disasters and the international aid abroad. In the case of his posting abroad becomes representative of the state and health. Traumateam Czech Republic is constructed in accordance with the rules laid down in Commission Decision 2008/73/EC, Euratom and Commission Decision 2010/481/EU, Euratom. It is ranked as one of the civil protection modules created from national stocks of a Member State. Traumateam may on application be sent as a „module No. 7 - Advanced medical post“, depending on the requirements of the affected countries and the possibility of the Czech Republic as the sending State.

• Pozemní hašení lesních požárů;

Keywords Civil protection modules, advanced medical post.

• Pozemní hašení lesních požárů s pomocí vozidel; • Kontrola šíření povodní; • Povodňové záchranné práce s pomocí člunů. Česká republika v současné době nabízí prostřednictvím EU pro mezinárodní záchranné operace tyto moduly: 2x střední USAR odřad (modul MUSAR); 1x těžký USAR odřad (modul HUSAR); 1x velkokapacitní čerpání vody ( modul HCP); 1x chemická, biologická, radiologická a nukleární detekce a odběr vzorků (modul CBRN); 1x povodňové záchranné práce s pomocí člunů (modul FRB);

Moduly civilní ochrany

1x předsunutá zdravotnická jednotka (modul AMP).

Moduly civilní ochrany vznikly na základě Rozhodnutí komise 2004/277/ES, Euratom, kterým se stanovila prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany.

Vytvoření Traumateamu ČR - charakteristika a historický vývoj

Během různých operací v oblasti civilní ochrany a při cvičných nasazeních modulů se ukázalo, že je třeba částečně změnit obecné požadavky na některé moduly a zároveň pro určité mimořádné události vytvořit moduly nové. Za tímto účelem bylo rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom dvakrát pozměněno, a to Rozhodnutím komise 2008/73/ES, Euratom a Rozhodnutím Komise 2010/481/ EU, Euratom. Moduly civilní ochrany vytvořené z vnitrostátních zdrojů jednoho nebo více členských států na základě dobrovolnosti představují příspěvek ke schopnosti rychlé reakce civilní ochrany, kterou požadovala Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 16. - 17. června 2005 a Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 13. ledna 2005 o katastrofě způsobené Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Traumateam ČR (TT ČR) je mobilním posilovým zdravotnickým útvarem určeným k poskytování chirurgické, traumatologické a resuscitační pomoci a pomoci při popáleninových úrazech na místě hromadného neštěstí a katastrof v rámci mezinárodní pomoci v zahraničí. V případě jeho nasazení se stává reprezentantem českého státu v oblasti zdravotnictví. TT ČR byl při Úrazové nemocnici Brno (dále jen „ÚNB“) ustanoven 1. ledna 1987. V souladu se svým statutem byl aktivován na příkaz ministra zdravotnictví k nasazení pro likvidaci hromadného neštěstí nebo katastrofy na území ČR nebo v zahraničí v rámci pomoci. Zřizovatelem TT ČR bylo Ministerstvo zdravotnictví. Personálním složením a materiálním vybavením byl TT ČR určen k nasazení a činnosti jak ve stavebních objektech, nejlépe ve zdravotnických zařízeních poblíž zóny katastrofy, tak provizorně ve stanech. Při využití TT ČR se předpokládalo zdravotnické a plné chirurgické ošetření zraněných osob přisunutých do místa 252


rozvinutého Traumateamu, včetně péče resuscitační, předoperační a krátkodobé pooperační. Nepředpokládalo se vyhledávání a vyprošťování zraněných v terénu, jejich transport na místo ošetření ani další dlouhodobá hospitalizační péče. V roce 2006, v souladu se zákonem o IZS a nařízením vlády č. 463/2000 Sb., byla mezi Ministerstvem vnitra - generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „MV - GŘ HZS ČR“) a ÚNB uzavřena dohoda o plánované pomoci na vyžádání. Smluvní strany se dohodly na pravidlech vzájemné spolupráce, která vycházela z působnosti, úkolů, postavení a poslání obou smluvních stran při provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech v ČR a zejména při mezinárodních záchranných operacích v zahraničí nebo poskytování humanitární pomoci ČR do zahraničí. Tímto ustanovením se stal TT ČR složkou integrovaného záchranného systému. Dohoda zabezpečovala vedle vnitrostátních potřeb především praktickou realizaci mezinárodních závazků ČR v rámci OSN, EU a NATO. Zákonem č. 485/2008 Sb., o přechodu Úrazové nemocnice v Brně, bylo stanoveno, že státní příspěvková organizace ÚNB se stává příspěvkovou organizací statutárního města Brna, přičemž ÚNB podle § 3a odst. 2 zůstala nositelem závazků. V prosinci roku 2008 byl Ministrem zdravotnictví vydán dodatek č. 1 ke zřizovací listině ÚNB, který se vztahoval k úpravě postavení TT ČR a kterým byla změněna a doplněna zřizovací listina. S ohledem na výše uvedené (změnu zřizovací listiny a statutu), ke dni přechodu mezi závazky ÚNB již nepatřila správa TT ČR a celostátního centra pro chirurgické zajištění katastrof a velkých havárií medicíny katastrof. V roce 2009 byla vedena pracovní jednání mezi Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „MZ“), Fakultní nemocnicí Brno (dále jen „FN Brno“) a Fakultní nemocnicí Hradec Králové ve věci stanovení správce TT ČR a koordinačního střediska pro medicínu katastrof (dále jen „KS MEKA“). Na základě jednání vznikl návrh materiálně technického dovybavení TT ČR a návrh stavebních úprav pro KS MEKA ve FN Brno. V návaznosti na obsah Rozhodnutí Komise ES ze dne 20. prosince 2007 o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství se v únoru 2009 uskutečnilo jednání mezi zástupci MV - GŘ HZS ČR a MZ o možnostech zapojení TT ČR do jednoho ze zdravotnických modulů. ČR byla v té době zapojena v tomto systému vyhledávací a záchrannou jednotkou, tedy odřadem USAR. Dne 4. června 2010 bylo poradou vedení MZ schváleno stanovení správce TT ČR a KS MEKA ve FN Brno. TT ČR je od počátku budován v souladu s obecnými požadavky na evropské moduly civilní ochrany. TTČR je budován jako modul č. 7 předsunutá zdravotnická jednotka - Advanced medical post (AMP). Úkoly: • Provádět třídění pacientů na místě pohromy, stabilizovat stav pacienta a připravit jej na přesun do nejvhodnějšího zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření. Kapacity: • Roztřídit nejméně 20 pacientů za hodinu, zdravotnický tým schopný stabilizovat 50 pacientů za 24 hodin práce rozdělené do dvou směn, způsobilost zajistit ošetření 100 pacientů s lehčími zraněními za 24 hodin. Hlavní složky: • zdravotnický tým na jednu 12 hodinovou směnu: • Třídění: 1 zdravotní sestra a/ nebo 1 lékař. • Intenzivní péče: 1 lékař a 1 zdravotní sestra. • Vážná, ale život neohrožující zranění: 1 lékař a 2 zdravotní sestry. • Evakuace: 1 zdravotní sestra.

Stany: • Propojené prostory pro třídění, lékařskou péči a evakuaci. • Stany pro personál. • Velitelské stanoviště. • Skladiště pro zdravotnické a logistické vybavení. Soběstačnost: • Ochrana před povětrnostními vlivy. • Zdroj elektrické energie a světla pokrývající potřebu operační základny a vybavení nutné ke splnění mise. • Hygienická zařízení určená pro personál modulu. • Dostupnost potravin a vody pro personál modulu. • Vyšší a střední zdravotnický personál, zdravotnická zařízení a vybavení pro personál modulu. • Zařízení pro skladování a údržbu. • Vybavení pro komunikaci s příslušnými partnery. • Místní přeprava. • Logistika, vybavení a personál, které umožňují zřídit operační základnu a zahájit plnění mise bezprostředně po příjezdu na místo. Nasazení: • Připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci. • Schopnost zásahu 1 hodinu po příjezdu na místo. Financování TT ČR Porada vedení MZ v roce 2010 schválila vytvoření TT ČR ve FN Brno a uložila odboru bezpečnosti a krizového řízení MZ zajistit jeho věcné vybavení. Za tímto účelem byl vytvořen ve spolupráci s vedoucím TT ČR seznam potřebného věcného vybavení, které je nezbytně nutné pro zajištění TT ČR při poskytování zdravotní péče v případě mimořádných situací a katastrof. Část požadovaného vybavení TT ČR byla zajištěna z již existujících věcných zdrojů MZ. Vybavení bylo převedeno na FN Brno formou smlouvy o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu. Jednalo se o vybavení TT ČR v celkové výši cca 7 mil. Kč. Od roku 2010 jsou každoročně poskytovány finanční prostředky formou dotací na vybavení členů TT ČR, jejich školení, cvičení, očkování, vybavení a zajištění činnosti TT ČR. Dotace investiční Název položky

Investiční

Přístroj pro anestezii s monitorem vitálních funkcí

1 400 000 Kč

Souprava pro zevní fixace zlomenin

550 000 Kč

Akumulátorová vrtačka s příslušenstvím

500 000 Kč

Celkem

2 450 000 Kč

Dotace neinvestiční Název položky

Neinvestiční 2010

Nákup materiálně technického vybavení TT ČR identifikace členů TT ČR (ID karty, oděvy pro činnost v terénu), přepravní boxy pro převoz zdravotnického materiálu, další materiálně technické vybavení

800 000 Kč

Nákup materiálně technického vybavení TT ČR, operační nástroje, zevní fixatéry, osobní ochranné pomůcky, ID označení, batohy pro přepravu osobních věcí členů TT ČR

400 000 Kč

Nákup materiálně technického vybavení TT ČR, sady operačních nástrojů, základní a speciální instrumentária, doplňky k zevním fixatérům

200 000 Kč

• Specializovaný pomocný personál: 4 osoby. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

253


Název položky

Neinvestiční 2011

Věcné vybavení TT ČR, mobilní hard disk, čelová světla, akumulátorová svítilna ruční velká, náhradní příslušenství, sáčky na sterilizaci nástrojů, videokamera

30 000 Kč

Věcné vybavení TT ČR, elektrické prodlužovací kabely, světla, vyšetřovací lehátka, umyvadlo, berle, židle, lavice, povlečení, stůl, mopy, čistící prostředky, sběrné nádoby, pytle

120 000 Kč

Nákup očkovacích látek pro členy TT proti onemocnění Hepatitidou typu A, a Žluté zimnici

115 000 Kč

Vybavení TT ČR, termoizolační vložky, hygienické vložky pro stany, přístřešek pro stan

304 000 Kč

Nákup transportních beden pro věcné prostředky TT ČR pro zajištění letecké přepravy

180 000 Kč

Termoizolační vložky do stanů, hygienické vložky do stanů, přístřešky pro stan

69 000 Kč

Finanční podpora provozních nákladů KS MEKA k zajištění koordinace systému psychosociální intervenční služby v resortu zdravotnictví a odborného vzdělávání členů TT ČR

400 000 Kč

Název položky

Neinvestiční 2012

Věcné vybavení TT ČR, transportní bedny

378 000 Kč


Taktické cvičení Zbiroh

40 500 Kč

Oděvy, očkovací průkazy, obuv, další vybavení

150 000 Kč

Podlahy do stanů, schody

85 000 Kč

Činnost KS MEKA, logo SPIS, konference, registrace webové adresy www.ksmeka.cz, činnost TT ČR, očkování členů, členství ve Wadem, logotyp TT ČR, semináře, školení, cvičení v areálu FN Brno, fólie, prostěradla, nůžky na oděv, rescue nůž, tonometr, hodiny, vlhkoměr, rukavice, obuv, transportní bedny, revize stanů, pláštěnky, kartičky SPIS

800 000 Kč

Celkem

[1]

Rozhodnutí komise 2004/277/ES, Euratom ze dne 29. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ. do?uri=CELEX:32004D0277:CS:HTML.

[2]

Rozhodnutí komise 2008/73/ES, Euratom ze dne 20. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom, pokud jde o prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/ LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:020:0023:0034:CS:PDF.

[3]

Rozhodnutí komise 2010/481/EU ze dne 29. července 2010, kterým se mění rozhodnutí 2004/277/ES, Euratom, pokud jde o prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2007/779/ ES, Euratom o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství. Dostupné z http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/ LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:236:0005:0017:CS:PDF.

[4]

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb. zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb.

[5]

Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel na zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb.

[6]

Zákon č. 485/2008 Sb., o přechodu Úrazové nemocnice v Brně a o změně zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/ /2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

4 071 500 Kč

Logistické zázemí pro TT ČR zajišťuje HZS hl. m. Prahy na základě uzavřené dohody o plánované pomoci na vyžádání mezi smluvními stranami ČR MV - GŘ HZS ČR, MZ a FN Brno. Nahlášení TT ČR do CESIS Na základě splnění podmínek stanovených v Rozhodnutí Komise 2008/73/ES, Euratom a Rozhodnutí Komise 2010/481/ EU, Euratom a na základě výsledků prověřovacích cvičení byl dne 17. 12. 2012 zaslán dopis ministra zdravotnictví na ministra vnitra se žádostí o zařazení TTČR do databáze EU CECIS (Common Emergency Communication and Information System - Společný komunikační a informační systém při mimořádných událostech), do přehledu sil a prostředků členských států, které nabízejí pro mezinárodní záchranné operace. Dne 4. 1. 2013 byl TT ČR nahlášen do databáze EU CESIS jako modul Advanced Medical Post (Předsunutá zdravotnická jednotka). Mezinárodní evropské cvičení modulů civilní ochrany Modex Falck Dánsko Ve dnech 25. až 28. ledna 2013 se v Tinglev v Dánsku uskutečnilo evropské cvičení modulů civilní ochrany MODEX FALCK. Česká republika se cvičení zúčastnila s nově vytvořeným modulem Advanced Medical Post (Předsunutá zdravotnická jednotka). Cvičení se dále zúčastnily USAR odřady z Velké Británie (ISAR), Islandu (ICE-SAR) a tým koordinátorů EU, tzv. EU Civil Protection team, který měl za úkol koordinovat činnost modulů a zahraniční záchranářské a materiální pomoci.


254


Dokumentace o ochraně před výbuchem bioplynových stanic v konsekvenci ochrany obyvatelstva Documentation of Explosion Protection Biogas Plants in Consequences of Population Protection Ing. Bc. Miroslav Valta

a) předcházení vzniku výbušné atmosféry,

Dr. Ing. Jana Maturová

b) zabránění iniciace výbušné atmosféry,

PYROKONTROL trading & consulting Chvalkov 8, 374 01 Trhové Sviny [email protected]

c) snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Abstrakt V letech 2009 - 2013 jsem měl tu čest vypracovávat dokumentaci o ochraně před výbuchem (dále DOPV) ve smyslu NV č. 406/2004 Sb., pro 20 bioplynových stanic (dále jen BPS), instalovaných po celé České republice. Při této činnosti jsem se setkal s mnoha rozdílnými přístupy jak ze strany OIP, jako orgánu státní správy odpovědného za posouzení DOPV, tak ze strany investorů nebo generálních dodavatelů technologie bioplynových stanic. Ve svém článku se s Vámi podělím o nabyté zkušenosti a zasadím je do rámce ochrany obyvatel, kteří jsou v dosahu následků případné exploze jak z hlediska technického, tak z hlediska legislativního. Klíčová slova Bioplyn, bioplynová stanice, nebezpečí, riziko, výbuch. Abstract In 2009 - 2013, I had the honor to prepare documentation on explosion protection (hereinafter DOPV) in terms of Government Order No. 406/2004 Coll. for 20 biogas plants (hereinafter BPS) which were installed throughout the Czech Republic. In this activity, I have met many different approaches from both the OIP as government authority responsible for the assessment DOPV and from investors or general contractors technology of biogas plants. I will share gained experiences and I will plant them in the context of the protection of people who are in range of the consequences of the explosion in terms of both technical and in terms of legislation in this article. Keywords Biogas, biogas plant, danger, risk, explosion. Úvod Úvodem mého příspěvku si dovolím provést zasazení problematiky vypracování DOPV do legislativního rámce dle platného právního uspořádání v České republice, které je harmonizováno se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES, protože k proniknutí do problematiky to považuji za nezbytné. Všichni zaměstnavatelé mají ve smyslu zákoníku práce povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.1 Zaměstnavatelé provozující pracoviště v prostředí s nebezpečím výbuchu musí při uplatňování zásad prevence rizik ve smyslu § 102 zákoníku práce, zákona č. 262/2006 Sb., v PZ, nebo k zajištění ochrany před výbuchem přijmout technická nebo organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, která budou v praxi uplatňovat podle charakteru činnosti v pořadí:2

Technická nebo organizační opatření v případě potřeby pak zaměstnavatel navzájem kombinuje, popřípadě doplňuje dalšími opatřeními zamezujícími šíření výbuchu.3 Technická nebo organizační opatření přijatá k prevenci a ochraně před výbuchem zaměstnavatel pravidelně přehodnocuje v jím určených intervalech a bezodkladně při každé změně významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.4 Posouzení rizika výbuchu Zaměstnavatel posuzuje rizika výbuchu zejména se zřetelem na:5 a) pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání, b) pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace, včetně možných výbojů statické elektřiny a na pravděpodobnost, zda jsou aktivní a účinné, c) používaná zařízení včetně instalace, látky, technologické procesy, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení, d) rozsah předpokládaných účinků výbuchu. Riziko výbuchu zaměstnavatel hodnotí komplexně se zřetelem na všechny okolnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu.6 Pokud zařízení nebo pracoviště v prostředí s nebezpečím výbuchu vyhovují požadavkům zvláštních právních předpisů, platí, že požadavky uvedené v příloze č. 1 a v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb., byly splněny.7 Při posuzování rizika výbuchu posuzuje zaměstnavatel i prostory, do nichž může výbušná atmosféra proniknout otvory nebo jinými cestami.8 Technická a organizační opatření Zaměstnavatel po provedení technických nebo organizačních opatření podle § 2 a posouzení rizika výbuchu podle § 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb.,:9 a) klasifikuje prostory s prostředím nebezpečí výbuchu na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb., b) zabezpečí v prostorech klasifikovaných podle písmene a) plnění dalších požadavků podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb., c) označí místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX označujícími „nebezpečí - výbušné prostředí“, d) zabezpečí vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem podle § 7 nařízení vlády č. 406/2004 Sb., a její vedení tak, aby odpovídala skutečnosti. 3 4 5 6 7

1 2

Odstavec (1) § 102 zákona č. 262/2006 Sb., v PZ. Odstavec (1) § 2 nařízení vlády č. 406/2004 Sb.


8 9

Odstavec (2) § 2 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Odstavec (3) § 2 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Odstavec (1) § 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Odstavec (2) § 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Odstavec (3) § 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Odstavec (4) § 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Odstavec (1) § 4 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. 255


Zaměstnavatel přijme další nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, kterými v prostorech s nebezpečím výbuchu zabezpečí, aby:10 a) v takových pracovních podmínkách nebyla ohrožena bezpečnost a zdraví zaměstnanců, b) s ohledem na posouzení rizika výbuchu byla po dobu přítomnosti zaměstnanců nebo jiných osob vhodnými technickými prostředky náležitě monitorována, vyhodnocována a kontrolována výbušná atmosféra. Dokumentace o ochraně před výbuchem Písemná dokumentace o ochraně před výbuchem se zpracovává v návaznosti na výsledky posuzování rizika výbuchu podle § 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Touto dokumentací se prokazuje vždy:11

• Zóna 2 - Prostor, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek.18 Prostory, v nichž se výbušná atmosféra vyskytuje ve formě oblaku hořlavého prachu ve vzduchu, se zatřiďují do těchto zón:19 • Zóna 20 - Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.20 • Zóna 21 - Prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu pravděpodobný.21

a) provedení identifikace nebezpečí a specifikace ohrožení a posouzení rizika výbuchu,

• Zóna 22 - Prostor, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek.22

b) přijetí preventivních a ochranných opatření,

Posouzení možnosti vzniku výbušné atmosféry provozu BPS

c) klasifikace prostorů podle § 4 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 406/2004 Sb.,

Při posuzování pravděpodobností vzniku výbušné atmosféry je nutné vycházet z technologie provozu konkrétní BPS. Některé BPS mají skladování a dávkování substrátu pro zvýšení účinnosti fermentačního procesu a jiné používají pro úpravu vstupních materiálů termickou tlakovou hydrolýzu.

d) určení prostorů a zařízení, u nichž budou uplatňovány požadavky podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb., e) zřízení, používání a udržování pracoviště včetně technického vybavení, stejně jako instalace, uvedení do provozu, provoz, údržba zařízení včetně monitorovacích a výstražných zařízení v souladu se zvláštními právními předpisy, f) v případech podle § 5 nařízení vlády č. 406/2004 Sb., stanovení účelu a pravidel spolupráce, jakož i opatření a postupů k jejich uskutečňování. Písemnou dokumentaci o ochraně před výbuchem vypracuje zaměstnavatel před zahájením výkonu práce; dále při změně pracoviště, zařízení nebo organizace práce, které jsou významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ji aktualizuje. Přitom může využít i dokumenty vypracované podle zvláštních právních předpisů.12 V písemné dokumentaci o ochraně před výbuchem zaměstnavatel uvede, ve kterých prostorech smějí být činnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví prováděny jen v souladu s jeho písemným pokynem, a které činnosti smějí být prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací; rovněž uvede zaměstnance, kteří jsou oprávněni takový příkaz vydat.13 Klasifikace prostorů s nebezpečím výbuchu Prostory s nebezpečím výbuchu podle bodu 1.1 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb., se zařazují do zón na základě četnosti výskytu výbušné atmosféry a doby jejího trvání.14 Prostory s výskytem výbušné atmosféry složené ze směsi vzduchu a hořlavých látek ve formě plynu, páry nebo mlhy se zatřiďují do těchto zón:15 • Zóna 0 - Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.16 • Zóna 1 - Prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy pravděpodobný.17

10 11 12 13 14 15 16 17

Odstavec (2) § 4 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Odstavec (1) § 6 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Odstavec (2) § 6 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Odstavec (3) § 6 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Článek 2 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Článek 2.1 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Článek 2.1.1 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Článek 2.1.2 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb.


Vždy je nutné posoudit, zda je vznik výbušné atmosféry na konkrétním pracovišti možný, a to buď přímo z konkrétního technologického celku provozovaném v daném prostoru, ale také z technologických celků prostorů přiléhajících. Tato možnost je definována již samotnou přítomností technologie s bioplynem, která při poruše nebo únavě materiálu může způsobit únik a vznik nebezpečné výbušné atmosféry. Obtížnější je stanovení pravděpodobnosti, za které je tento únik možný, protože ta má přímou vazbu na zatřídění pracoviště do zón ve smyslu přílohy č. 1 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Pravděpodobnost nebezpečného úniku bioplynu je určována celou řadou faktorů, jako například: a) únava materiálu těsnění přírub potrubí, ventilů, kohoutů a dalších armatur, b) možnost poruchy dmychadel, c) únik ze zásobníků plynu nebo průchozích potrubí nárazem, například motorového vozidla, pokud se nachází v blízkosti průchozí komunikace, d) chybou obsluhy, například při odběru vzorků u kogenerační jednotky, e) nekázní osob pohybujících se v prostorech pracoviště, f) při provádění pravidelné údržby, g) působením plísní nebo biologických škůdců, h) a dalších nepříznivých okolností dle místních podmínek konkrétního provozu. Každý z výše uvedených faktorů má svou pravděpodobnost selhání. Ku příkladu pravděpodobnost, že nebude prováděna pravidelná údržba a kontroly řádně. Ta je závislá na lidském faktoru a jeho řízení, přičemž při zpracování DOPV není k dispozici dostatek informací pro její stanovení. V areálu posuzované BPS je možné ohodnotit pravděpodobnost selhání pouze technických prvků systému, která je určována sérií testů, jež provádí výrobce před uvedením svého výrobku na trh členské země EU a uvede ji v prohlášení o shodě. 18 19 20 21 22

Článek 2.1.3 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Článek 2.2 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Článek 2.2.1 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Článek 2.2.2 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. Článek 2.2.3 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb. 256


Praktické zkušenosti z praxe Většina zkušeností s dodavateli, potažmo investory BPS, pro které jsem vypracovával DOPV, je pozitivní a konstruktivní. Zpravidla mne totiž dodavatelé technologie BPS kontaktovali se žádostí o posouzení jejich konstrukčních návrhů z hlediska prevence vzniku výbušné atmosféry ještě před samotnou realizační fází projektů, což vedlo k minimalizaci vzniku případných nedostatků po dokončení stavby. Samozřejmě existují výjimky, kdy jsem byl konsternován skutečnostmi, jak zhotovitelé k realizaci staveb BPS přistupují. Například v zóně nebezpečí výbuchu 2 dle článku 2.1.3 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb., která se nacházela v kontejnerové plynové kotelně, byla elektrická výzbroj ve stupni krytí IP 44, což by bylo odpovídající do prostoru koupelny, nikoli však do uzavřeného prostoru 2 x 6 m, ve kterém docházelo ke spalování bioplynu pro účely vytápění. Zónu 2 podle článku 2.1.3 jsem zde začlenil i přesto, že vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy zde sice není pravděpodobný, ovšem v případě poruchy či selhání použitého materiálu nebo lidského faktoru, tu jistá pravděpodobnost existuje a výbušná atmosféra bude přítomna pouze výjimečně a po krátký časový úsek, přestože je kotelna odvětrávaná. Nicméně jsem byl vystaven tlaku jak ze strany dodavatele technologie, tak ze strany investora, který si dokonce v uvedeném prostoru ostentativně zapálil cigaretu, abych zde zónu 2 nezačleňoval, protože by museli dodatečně změnou projektu vyměnit stupně krytí na „Ex“ uzávěry ve smyslu ČSN EN 6007914 ed. 3 - Výbušné atmosféry - Část 14 Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací. Obdobné problémy s výzbrojí elektro byly také u motorů míchadel fermentorů v provedení s plynovým zásobníkem v horní části nad úrovní hladiny fermentoru. Investor se hájil protokolem o určení vnějších vlivů ve smyslu ČSN 33 2000-5-52 ed. 3, vypracovaným odbornou komisí, kde v tomto prostoru nebyl určen vnější vliv BE3. Dle mého názoru zde bylo provedeno určení vnějších vlivů chybně a na více místech, což jsem uvedl také v DOPV do technických opatření pro bezpečný provoz BPS. Investor měl tak v ruce DOPV od jednoho odborníka, který tvrdil, že zóny s nebezpečím výbuchu jsou téměř všude a protokol o určení vnějších vlivů od dodavatele technologie, který zóny s nebezpečím výbuchu neuváděl téměř nikde. Byl jsem velmi překvapen, když při kolaudaci v oblasti BOZP se inspektor OIP místo toho, aby se snažil relevantně zhodnotit odborné názory jednotlivých stran, v mé nepřítomnosti vyjadřoval k mnou vypracované DOPV s despektem a její závěry bez projednání se mnou jako zpracovatelem DOPV dosti nevybíravým způsobem zpochybnil. Investor i dodavatel technologie po neoficiálním vyjádření inspektora OIP znejistěli, situaci začali řešit a po mě, který jsem zjistil rozpory, požadovali urgentní řešení. S inspektorem OIP jsem navázal o své vlastní vůli komunikaci, kdy zprvu z pozice státního orgánu vystupoval nadřazeně a tvrdil, že zóna nebezpečí výbuchu v kontejneru plynové kotelny ani kogenerační jednotky není na místě. Po zjištění, že nehovoří


s laikem v dané problematice, a zjištění, že dokáži vše konkrétně odborně vysvětlit a doložit, mi dal za pravdu. Nicméně svým, dle mého názoru neprofesionálním chováním vnesl „chaos“ do celého kolaudačního řízení. Inspektor dle svého sdělení obdobným způsobem provádí stavební řízení i u dalších BPS v jeho působnosti. Z výše popsaného vyplývá, že si zaměstnanci na BPS, tedy v provozech s nebezpečím výbuchu, potažmo obyvatelstvo přilehlých sídel, nemohou být jisti, že došlo k relevantnímu posouzení bezpečnosti provozu a tedy zajištění jejich bezpečnosti. V mnou popsaném případě prokázal odpovědný inspektor OIP přístup hraničící s ignorací rizik, místo aby byl na straně prevence rizik ve smyslu legislativy uvedené v úvodu mého článku. Závěr Náš právní řád je ustaven tak, že každý občan má na základě občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., práva, povinnosti ale také odpovědnosti. Občanská odpovědnost je rozšiřována dalšími rolemi, které každý z nás ve svých životech hrajeme. Rozšířená odpovědnost občanů, co by zaměstnavatelů a zaměstnanců, je definována také v zákoníku práce. Odpovědnost osob odborně způsobilých vyplývá z konsekvencí zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, potažmo obchodního zákoníku a odpovědnost inspektorů OIP je deklarována v zákoně o inspekci práce. Každá role a z ní plynoucí odpovědnost je velkým závazkem a v praxi jde především o její chápání a vymáhání nadřízenými vedoucími zaměstnanci popřípadě státními orgány. Podle mého názoru je kontrolní činnost zejména OIP mělká díky mělkým znalostem inspektorů, kteří nemají dostatečné znalosti pro to, aby unesli odpovědnost, která je na ně kladena. Tento stav lze změnit integrací celého oboru tak, aby například praktičtí soudní znalci s akademicko-vědeckým vzděláním v oboru minimálně na doktorské úrovni prováděli periodické kurzy, školení, popřípadě přezkušování inspektorů, kteří se podílejí na složitých odborných aplikacích v rámci jim svěřené odpovědnosti státem. Použitá literatura [1]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1991 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených prostředí s nebezpečím výbuchu (patnáctá dílčí směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS).

[2]

Zákon č. 262/2006 Sb., ze dne 21. dubna 2006, zákoník práce.

[3]

Zákon č. 89/2012 Sb., ze dne 3. února 2012 občanský zákoník.

[4]

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., ze dne 2. června 2004, o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.

[5]

Vyhláška č. 73/2010 Sb., ze dne 15. března 2010 o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních).

[6]

ČSN EN 60079-14 ed. 3, Výbušné atmosféry - Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací, ze dne 1. 4. 2009.

257


Vysokoškolské vzdělávání pro ochranu obyvatelstva v ČR University Education for the Protection of Population in the Czech Republic prof. Ing. Dušan Vičar, CSc. doc. Ing. Ivan Mašek, CSc. Ing. Jan Strohmandl RNDr. Zdeněk Šafařík, Ph.D. Mgr. Danuše Ulčíková Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení nám. T.G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín [email protected],[email protected],[email protected] [email protected], [email protected] Abstrakt Většina evropských států včetně ČR si uvědomuje řadu definovaných i postupně nově se objevujících hrozeb 21. století a těmto negativním okolnostem přizpůsobují systém ochrany obyvatelstva, a to jak v represivní, tak i v preventivní sféře. To vyžaduje mimo jiné systémový a koncepční přístup ke vzdělávání osob působících v jednotlivých složkách systému ochrany obyvatelstva. Smyslem příspěvku je poskytnout informace o stavu vzdělávání v ochraně obyvatelstva v ČR v terciární sféře systému vzdělávání. Podrobněji seznamuje s charakteristikou studijního programu „Ochrana obyvatelstva“ akreditovaného na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně, profilem absolventa, informačním a softwarových zabezpečením studijního programu. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, krizové řízení, vysokoškolské vzdělávání, bakalářský studijní program, charakteristika studijního programu, profil absolventa, software pro krizové řízení. Abstract Most European countries including the Czech Republic are aware of a number threats in the 21st century, and because of these negative circumstances, they adapt their systems of the population protection, both in punitive and preventive sphere. This requires, besides other things, systemic and conceptual approach to the education of persons in the individual elements of the population protection. The purpose of the paper is to provide information about the state of education in the population protection in the Czech Republic in the tertiary sector of education. Introduces, in detail, the characteristics of the study programme “Population protection“ accredited at the Faculty of Logistics and Crisis Management TBU, the graduate profile, information and software ensuring of programme. Keywords Protection of population, crisis management, university education, bachelor study programme, characteristic of the study programme, profile of the graduate, software for crisis management. Úvod Současná společnost si je plně vědoma současných hrozeb a rizik 21. století, a proto většina států má vybudovaný nebo buduje sofistikovaný systém výcviku a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva na všech úrovních státní správy. Přitom hledá nové formy a metody vzdělávání příslušníků jednotlivých složek tohoto systému. Ve většině států se jedná o vzdělávání doškolovacího typu formou kurzů, které je orientováno na získání a prohloubení Ostrava 5. - 6. ledna 2014

kvalifikace potřebné k výkonu činnosti či konkrétní funkce v oblasti ochrany obyvatelstva, její prohloubení a zdokonalení. Vzdělávací zařízení bývají většinou součástí resortu, v jehož struktuře se nachází ústřední řídící orgán zodpovědný za ochranu obyvatelstva. Cílovými skupinami toho typu vzdělávání jsou především pracovníci veřejné správy a příslušníci profesionálních jednotek, vyvíjející činnost ve prospěch ochrany obyvatelstva. V podmínkách ČSFR a následně České republiky plnil obdobnou funkci centrálního vzdělávacího zařízení civilní ochrany Institut civilní ochrany ČR Lázně Bohdaneč (následně Institut ochrany obyvatelstva MV - GŘ HZS ČR Lázně Bohdaneč) a jemu podřízená čtyři školicí střediska civilní ochrany (Kamenice, Třemošná, Tišnov, Frenštát pod Radhoštěm), představující regionální vzdělávací zařízení [1]. Po roce 1989 zůstala určitá nechuť k tzv. „militantním“ potřebám společnosti, proto i výchově a vzdělávání v oblasti přípravy na krizové situace a obecně civilní ochraně (ochraně obyvatelstva) nebyla věnována patřičná pozornost. K uvědomování potenciálních hrozeb a následného zjištění nedostatků ve znalostech a dovednostech společnosti došlo až po reflexi vlastní připravenosti na čelení hrozbám, jakými byly např. teroristické útoky 11. září 2001 v New Yorku, 11. března 2004 v Madridu, opakované povodně v ČR, přírodní katastrofy různého druhu či riziko havárie průmyslového objektu s případnou chemickou nebo radioaktivní kontaminací. Problematika „ochrany člověka za mimořádných situací“ začala být začleňována do vybraných předmětů na základních a středních školách a pod řízením MŠMT ČR byla vydána metodická příručka, obsahující návrh, jak připravit žáky a studenty na situace související s následky živelních pohrom a mimořádných událostí. V oblasti terciárního vzdělávání byl mezi studijní programy vysokých škol zařazen bakalářský a navazující magisterský studijní program „Ochrana obyvatelstva“ (KKOV 2825). Zásadním způsobem se k problematice vědy a školství v oblasti ochrany obyvatelstva vyjadřuje i nedávno přijatá „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030“, schválená usnesením vlády č. 805 ze dne 23. října 2013 [2]. Vybrané vysoké školy v ČR věnující se vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva, příp. krizového řízení Předmětem a cílem poznání v oblasti vzdělávání „bezpečnostní služby“ jsou hrozby, které ohrožují bezpečnost člověka a společnosti, mající původ v přírodní, technologické a antropogenní oblasti. Charakteristické vědní disciplíny pro tuto oblast vzdělávání jsou přírodní, společenské a technické vědy, zdravotnictví a vojenství. Obsahové vymezení předmětů, představující minimální společný vzdělávací základ této oblasti vzdělávání, je vymezeno v usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 3. července 2007 č. 32, které vešlo ve známost jako Návrh společného minima pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti (tzv. „Společné minimum“) [3]. Na základě začlenění studijní programu „Ochrana obyvatelstva“ tak mohly vysoké školy zřízené dle zákona o vysokých školách požádat o akreditaci vlastního studijního programu, jehož základem je právě společné vzdělávací minimum z oblasti bezpečnosti schválené Bezpečnostní radou státu, což také přispívá ke sjednocení přípravy vysokoškolsky vzdělaných odborníků v tomto oboru. O akreditaci projevily zájem zástupci hned několika veřejných, státních a posléze i soukromých vysokých škol, jejichž nejvýznamnější zástupci jsou uvedeni v abecedním pořadí. V současné době se této problematice věnuje na dvě desítky vysokých škol a univerzit, z nichž jsou uváděny pro příklad jen některé [4]: 258


České vysoké učení technické v Praze Studijní program „Ochrana obyvatelstva“ na Fakultě biomedicínského inženýrství vzniklé v roce 2004 je 3letý bakalářský ve studijním oboru „Plánování a řízení krizových situací“. V současné době je rozvíjen nově akreditovaný navazující magisterský studijní obor „Civilní nouzové plánování“. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta Studijní program „Ochrana obyvatelstva“ se zaměřením na civilní nouzovou připravenost a na chemické, biologické, radioaktivní látky a výbušniny. Univerzita obrany v Brně, Fakulta ekonomiky a managementu Studijní program „Ekonomika a management“, obor Bezpečnostní management, modul Ochrana obyvatelstva, modul Kybernetická bezpečnost a modul Bezpečnostní služby. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury Bakalářský studijní program „Ochrana obyvatelstva“, prezenční i kombinovaná forma. Absolvent tohoto bakalářského studijního programu je vybaven kompetencemi potřebnými pro výkon profese pedagogického asistenta učitele v oblasti ochrany obyvatelstva i tělesné výchovy na nejrůznějších typech škol a v dalších vzdělávacích zařízeních. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení Studijní program „Ochrana obyvatelstva“, bakalářský prezenční od roku 2010. Blíže v další části příspěvku. Vysoká škola báňská v Ostravě Fakulta bezpečnostního inženýrství Nabízí studium oborů zaměřených na bezpečnost a požární ochranu. Studium je zaměřené na analýzu, prevenci technologických rizik, oblast bezpečnosti práce, požární bezpečnost staveb, bezpečnost osob, majetku, havarijní plánování. Fakulta bezpečnostního inženýrství nabízí studium v bakalářském studijním programu „Požární ochrana a průmyslová bezpečnost“, který pokrývá širokou oblast bezpečnosti a požární ochrany. Jedním ze studijních oborů je „Havarijní plánování a krizové řízení“. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická Realizovala studijní program „Ochrana obyvatelstva“, studijní obor Krizové řízení a ochrana obyvatelstva, kdy v prezenční formě studia byl připraven vysokoškolsky vzdělaný univerzálně odborný pracovník pro oblast krizového řízení a ochrany obyvatelstva. Těžiště studia bylo položeno do připravenosti k provádění analýzy rizik, organizaci účinné prevence, efektivního řešení vzniklých mimořádných a krizových situací a následného obnovování normálního stavu. Od akademického roku 2011/2012 je specializace „Krizové řízení a ochrana obyvatelstva“ vyučována jako samostatné zaměření oboru „Chemie a technologie ochrany životního prostředí“. Charakteristika studijního programu ochrana obyvatelstva na FLKŘ UTB ve Zlíně V roce 2009 byl na Fakultě logistiky a krizového řízení akreditován bakalářský studijní program „Ochrana obyvatelstva“, studijní obor „Ochrana obyvatelstva“. V následujícím roce byl tento studijní program otevřen v prezenční formě a byla tak zahájena nová etapa v rozvoji fakulty. Bakalářský studijní program „Ochrana obyvatelstva“ vychází ze současných potřeb vyplývajících z možných ohrožení obyvatelstva v nevojenské oblasti zahrnující rovněž mezinárodní terorismus a sekundární, eventuální terciární důsledky globální hospodářské recese [5, 6].


Uvedené skutečnosti jsou důvodem k vytváření sofistikovaných, integrovaných, sdružených, celostátních a dalších systémů, jejichž hlavním cílem je poskytování ochrany a pomoci obyvatelstvu při mimořádných a jiných negativních situacích, majících příčinu v nevojenské oblasti. Znalosti získané studiem přírodovědných a společenskovědních disciplín společně s odbornými profilujícími předměty jsou zárukou pro výchovu profesně odborných pracovníků, schopných po ukončení studia zastávat různé funkce, které svou náplní práce mají bezprostřední vztah k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech, jejich prevenci, predikci, hodnocení a odstraňování případných následků. Výuka byla zahájena v průběhu akademického roku 2010/2011 v prezenční formě studia. Od samého začátku výuky bylo prosazováno zabezpečení výuky vysoce kvalifikovanými odborníky z řad akademických pracovníků a odborníků z praxe, kteří jsou zváni k přednášení výběrových přednášek a vedení praktických zaměstnání, při nichž mohou uplatnit a předat své bohaté praktické zkušenosti ze své profesionální praxe. V tomto smyslu dochází se zavedením uváděného studijního programu k výrazné obměně akademických pracovníků a posílení ústavu odborníky z oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení a plánování. Paralelně dochází k rozvoji výukových zařízení - laboratoří. V roce 2012 byla přijata žádost UTB o dotaci na projekt OPVK „Inovace a rozvoj výuky bezpečnosti se zaměřením na krizové řízení“, který významnou měrou ovlivnil zvýšení materiálně technického, informačního a softwarového zabezpečení výuky. V roce 2013 byla připravena žádost o prodloužení platnosti akreditace bakalářského studijního programu „Ochrana obyvatelstva“ se studijním oborem „Ochrana obyvatelstva“ v prezenční formě. Na podzimním zasedání AK MŠMT proběhlo posouzení této žádosti a na základě souhlasného stanoviska ze dne 3. 10. 2013 bylo vydáno rozhodnutí o prodloužení platnosti akreditace do konce roku 2017. Současně byly zahájeny přípravné práce pro zpravování a podání žádosti o rozšíření akreditace rozvíjeného studijního programu i na kombinovanou formu studia. Profil absolventa studijního programu ochrana obyvatelstva na FLKŘ UTB ve Zlíně Profil absolventa vychází z potřeb společnosti, zejména pro výkon funkcí ve veřejné správě, složkách Integrovaného záchranného systému ČR a bezpečnostního managementu. Obsahuje minimální společný vzdělávací základ vymezený v usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 3. července 2007 č. 32, které je známo jako Návrh společného minima pro potřeby vzdělávání odborníků v oblasti bezpečnosti (tzv. „Společné minimum“). Obecně profil absolventa oblasti vzdělávání „bezpečnostní služby“ má multidisciplinární charakter a je utvářen zejména vybranými předměty společenskovědními, přírodovědními, technickými, odbornými a speciálními předměty profilujícími absolventa. Jako podklad pro vypracování relevantního profilu absolventa byla provedena komplexní analýza požadavků, potřeb, znalostí a návyků a z toho vyplynul návrh seznamu znalostí, dovedností a návyků krizových manažerů, vyplývajících z právních předpisů (zákonů, prováděcích vyhlášek ministerstev a ostatních ústředních úřadů, usnesení a nařízení vlády) postihujících problematiku bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Ukázalo se, že rozsah těchto znalostí, dovedností a návyků je neobyčejně rozsáhlý [7]. Absolventi bakalářského studijního oboru „Ochrana obyvatelstva“ získají znalosti, které uplatní v různých profesních funkcích výkonných pracovníků pro krizové řízení na úrovni obcí exponovaných z rizikových hledisek a obcí s rozšířenou působností. Současně najdou uplatnění ve státní správě ve složkách Integrovaného záchranného systému ČR, civilního nouzového plánování a požární ochraně. Na základě získaných znalostí jsou absolventi schopni provádět hodnocení (analýzu) rizik jak přírodní, tak antropogenní povahy. Absolventi rovněž získají v rámci výuky 259


nejnovější poznatky a praktické zkušenosti v oblasti využívání sofistikovaného softwarového vybavení k řešení krizových a havarijních situací. Informační a softwarové zabezpečení studijního programu ochrana obyvatelstva na FLKŘ UTB ve Zlíně Studijní literatura, časopisy a databáze jsou dostupné v univerzitní knihovně UTB. Internet je dostupný v knihovně a čtyřech internetových studovnách v šesti fakultách univerzity. Knihovna a její studovny mají cca 230 počítačů napojených na internet. Knihovna provozuje informační počítačové služby a rešerše z databází. Knihovna eviduje ke konci roku 2012 na 110975 svazků, z toho 50815 svazků zpřístupňuje ve volném výběru. Knihovna zajišťuje odběr 251 titulů časopisů, jsou zde i kompaktní disky a videokazety. V současnosti jsou na Fakultě logistiky a krizového řízení využívány pro výuku studentů studijního programu ochrana obyvatelstva dvě specializované učebny. Konečným záměrem budování těchto učeben je vytvoření jedinečného interaktivního systému vzdělávání napříč studijními obory, které se zabývají ochranou obyvatelstva, bezpečností a krizovým managementem [8]. Učebna č. 1 je vybavena 25 počítači AiO HP PC AiO 200-5401cs (LCD displej 21.5" FHD Procesor i3-550, 4GB RAM (1x4), 750GB HDD/7.2 otáček 512MB; DVD+/-RW,TV karta HP bezdrátová klávesnice + myš HP; standardní klávesnice; USB; optická myš; Windows7Pro64CZ). Příslušenstvím k infrastruktuře je 8 biometrických čteček karet Precise 200 MC, dále USB čtečky čipových karet Omnikey 3121 u každého počítače a samozřejmě k nim čipové karty SafeNet Smart Card 400(m). Počítačové stanice jsou zabezpečeny bezpečnostním softwarem pro podporu čipových karet, biometriky a PKI. Učebna č. 2 je vybavena 25 upgradovanými počítači, které jsou plnohodnotnou náhradou počítačů z učebny 1. Navíc je zde interaktivní tabule Smart Board a Dispečerské pracoviště s kamerovým systémem. Ze sedmi kamer jsou čtyři kamery vnější, špičkové kvality a mrazuvzdorné, připojené pro potřeby výuky v blízkém okolí fakulty. Každá kamera má svoji IP adresu. Dále je toto pracoviště vybaveno audiem SW VISO, který lze poslouchat nejen v učebně, ale může být použito i vně v okolí budovy pro vysílání studenty vytvořenými audiovstupy, ale hlavně, v případě potřeby, i jako siréna. Ke sledování a vyhodnocování situace na tomto dispečerském pracovišti s kamerami jsou k dispozici dvě velké LCD obrazovky. Dále je v systému nainstalována limnigrafická stanice na toku řeky Moravy a vše je propojeno datovou sítí přes GSM se systémy, které zpracovávají údaje o okamžitých hodnotách stavu řeky. Toto propojení je realizováno na simulačním a výukovém systému POSIM a je pravidelně aktualizováno a hodnoty zasílány na standardní webový portál pro zařazení stanice do veřejného systému. Aktuální hodnoty jsou také přenášeny na speciální prezentační modul s velkoplošným LCD zobrazovačem pro studenty a pracovníky fakulty. Specifikace používaného SW SW TEREX (Teroristický expert) je SW nástroj určený pro prvotní rychlou prognózu dopadů a následků havárií s únikem nebezpečných chemických látek a explozí nástražných výbušných systémů, zejména při jejich teroristickém zneužití. Nedílnou součástí celého nástroje je komplexní databáze nebezpečných chemických látek obsahující informace o každé látce (např. chemické označení, fyzikální a chemické vlastnosti, doporučení první pomoci při kontaminaci osoby danou látkou, zásady ochrany či dekontaminace, požární projevy apod.). Samotný model je vytvořen jako počítačový program s návazností na geografický informační systém (GoogleMaps) pro přímé zobrazení výsledků v mapách. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Aplikace POSIM verze 2.0 (POvodňový SIMulátor) slouží pro demonstraci a modelování stavů včetně následků velkých povodní přirozeného typu. POSIM je webová aplikace, která má jednotný přístup a nabízí dva základní režimy provozu resp. funkce: Aktuální stav, který zobrazuje situaci na vybraném výřezu mapového podkladu na základě dat (stavů a průtoků na měrných profilech), dostupných na standardním rozhraní pro vybranou oblast. Simulaci, kde je možné nahradit (editovat) skutečná data, a tudíž navodit na daném profilu průtok odpovídající vyšším stupňům povodňové aktivity nebo víceleté vody. Pak lze sledovat následky, které tento stav způsobí. Simulace využívá jednak skutečné mapy rozlivů vodního toku pro určité oblasti (Simulace - Povodňová mapa) nebo umožňuje pracovat s příslušným parametrem objektu (Simulace - jednotlivé objekty). Znamená to, že součástí databáze objektů je i znalost, při jakém stavu či průtoku na odpovídajícím profilu je objekt ohrožen povodňovou vlnou. Současná verze tohoto nástroje využívá databázi objektů systému Emergency office, kterým také disponujeme. Emergency office (EMOFF) je standardní systém pro podporu informačních procesů při prevenci a řízení mimořádných událostí/ krizových situací. Systém EMOFF je modulární. Vhodnou kombinací modulů EMOFF je možno připravit pracoviště krizového manažera pro všechny úrovně řízení. SW nástroj RISKAN verze 2.0 je určen jak pro orientační, tak i detailní podporu tvorby analýzu rizik, přičemž použitá metodika nástroje je plně v souladu s obvyklými postupy, doporučovanými standardy nebo normami a nejlepší zkušeností v daném oboru. SW Riskan verze 2.0 představuje serverovou verzi nástroje kompatibilní s prostředím Windows. V rámci samotného procesu analýzy rizik pracuje SW Riskan s tzv. profily ve vztahu k analyzovanému objektu (předmětu). V každém profilu jsou hodnoceny tři základní bezpečnostní prvky (kritéria): aktivum, hrozba a zranitelnost, s možností hodnotit zranitelnost jednotlivých aktiv vůči jednotlivým hrozbám. Aplikace Obnova, verze 1.2, představuje SW nástroj využívající moderní technologie k podpoře vybraných procesů v rámci období obnovy a řešení škod a ztrát po odeznění negativních účinků mimořádné události / krizové situace. Účelem celé aplikace je informační podpora určená k hromadnému centralizovanému sběru a následné systémové sumarizace zjištěných škod a ztrát na postiženém území, vzniklých v důsledku působení mimořádné události / krizové situace, majících charakter majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí státu. Závěr Zvýšené nároky na odbornou úroveň absolventů vysokých škol znamenají, že proces vzdělávání musí být chápán jako efektivní, modernizovaný systém znalostí. Na jedné straně to jsou nové didaktické metody a na druhé straně technologie, které podporují kreativitu osobnosti. Snahou pedagogického sboru Ústavu ochrany obyvatelstva je inovovat výukové pomůcky a současně modernizovat metody výuky. To je samozřejmě spojeno s rozšířením a inovací zázemí pro výuku ochrany obyvatelstva, bezpečnosti a krizového řízení včetně jejího vybavení v souladu s aktuálním stupněm vývoje ICT a se současnými potřebami trhu práce. Vzdělávání vysokoškolsky připravovaných krizových manažerů a získávání kvalifikace dalšími osobami v předmětné oblasti zůstává trvale otevřenou záležitostí. Jejich soustavné zkvalitňování je do značné míry závislé na spolupráci a výměně zkušeností vysokých škol, které se na nich podílí. Iniciativním může být v tomto směru i tento příspěvek.

260



Linhart, P.; Šilhánek, B.: Vzdělávání v ochraně obyvatelstva v Evropě. MV - GŘ, HZS, Praha, 2006, ISBN 80- 86640-67-1.

[2]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.

[3]

Usnesení Bezpečnostní rady státu č. 32/2007.

[4]

Vičar, R.; Zbořil, T.: K potřebě a úskalím výchovy a vzdělávání v oblasti krizového řízení na vysokých školách. In. Sborník z mezinárodní konference „Metody a postupy ke zkvalitnění výuky krizového řízení a přípravy obyvatelstva na řešení krizových situací“ Projekt OPVK a ESF, reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0185. Inovace a rozvoj výuky bezpečnosti se zaměřením na krizové řízení. 2013, s. 357 - 365. ISBN 97880-7545-283-1 .

[5]

v oblasti krizového řízení. In Sborník z mezinárodní konference „Bezpečnostní management a společnost“. Brno: Univerzita obrany. 11. - 12. 5. 2011, s. 632 - 640. ISBN 97880-7231-790-5. [6]

Mašek, I.; Vičar, D.; Ulčíková, D: Zapojení Fakulty logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně do procesu vzdělávání a přípravy odborníků v oblasti ochrany obyvatelstva. In Sborník z mezinárodní konference „Bezpečnostní management a společnost“. Brno: Univerzita obrany. 11. - 12. 5. 2011, s. 376 - 379. ISBN 978-80-7231-790-5.

[7]

Kolektiv: Žádost o akreditaci bakalářského studijního programu Ochrana obyvatelstva na FLKŘ UTB ve Zlíně, Uherské Hradiště, 2013.

[8]

Projekt OPVK a ESF, reg. číslo CZ.1.07/2.2.00/28.0185. „Inovace a rozvoj výuky bezpečnosti se zaměřením na krizové řízení“.

Vičar, D.; Mašek, I.; Ulčíková, D: Dopady rozvoje nových technologií na zaměření a obsah vzdělávání odborníků

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Reakce stavebních výrobků na oheň EDICE SPBI SPEKTRUM

72.


MIROSLAVA NETOPILOVÁ DANICA KAýÍKOVÁ ANTON OSVALD

REAKCE STAVEBNÍCH VÝROBKģ NA OHEĕ

Miroslava Netopilová, Danica Kačíková, Anton Osvald Publikace reaguje na mezinárodní harmonizaci soustavy technických specifikací stavebních výrobků v oblasti reakce na oheň a evropský systém jejich klasifikace v rámci požární bezpečnosti. Jejím cílem je poskytnout dílčí informace o vývoji zkušebních testů požárně technických charakteristik stavebních materiálů a zejména podat přehled současných zkušebních metod pro stanovení reakce stavebních výrobků na oheň. Jelikož třída reakce na oheň je v úzké souvislosti s charakteristikami materiálů, obsahuje publikace i informace o závislosti fyzikálních a mechanických vlastností stavebně konstrukčních materiálů na tepelném namáhání a možnostech, které poskytují dílčí pasivní požárně ochranné systémy stavebních konstrukcí. ISBN 978-80-7385-093-7. Rok vydání 2010.

cena 150 Kč

Požární odolnost stavebních konstrukcí EDICE SPBI SPEKTRUM

71.a


PETR KUýERA TEREZA ýESELSKÁ PAVLÍNA MATEýKOVÁ

POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

Petr Kučera, Tereza Česelská, Pavlína Matečková Součástí řešení požární bezpečnosti každého objektu je navržení takové stavební konstrukce, která by v případě požáru po určitou dobu zabránila jeho šíření a zároveň byla v takové situaci schopna odolávat vznikajícím teplotám, aniž by došlo k jejímu vážnému porušení. Tato publikace by tak chtěla reagovat na požadavky dnešní technické praxe a nabídnout možnost řešit požární odolnost stavebních konstrukcí výpočtem dle evropských návrhových norem Eurokódů. Výhodou zavedených Eurokódů je legalizace případného výpočtového postupu návrhu stavebních konstrukcí na účinky požáru. Hlavním cílem publikace je poskytnout základní orientaci při návrhu požární odolnosti stavebních konstrukcí výpočtem a zpracovat soubor řešených příkladů pro snazší porozumění vysvětlených postupů. + CD se šablonami pro výpočet řešených příkladů z publikace v tabulkovém procesoru Excel. ISBN 978-80-7385-094-4. Rok vydání 2010.

cena 170 Kč



261


Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 - Širší zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události Conception of Population Protection until 2020 with a View by 2030 - Wider Participation of Legal Persons and Natural Persons Transacting Business in Preparing for Emergencies Ing. Luboš Votípka

Motiv

Ing. Petr Volný

Platnost Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, která byla schválena usnesením vlády č. 165 dne 25. února 2008, skončila s koncem roku 2013 a bylo třeba vládě předložit materiál nový, který by stanovil další směr rozvoje ochrany obyvatelstva, směr, který akceptuje aktuální hrozby. Z tohoto důvodu byla v říjnu 2013 vládě předložena Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen Koncepce). V přípravném období tvorby této Koncepce byla zpracována analýza současného stavu, po jejímž vyhodnocení bylo přikročeno k zpracování finálního dokumentu.

MV - generální ředitelství HZS ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected] Abstrakt Jednou z priorit Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 je širší zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení cestou užší spolupráce s odpovědnými orgány veřejné správy a zvýšeným podílem na realizaci konkrétních úkolů u subjektů představujících zvýšené riziko pro své okolí. U těchto podnikatelských subjektů bude zvýšena odpovědnost za bezpečný provoz a akcentován jejich podíl na zajišťování ochrany obyvatelstva na takto ohrožovaném území s využitím nově vytvořených právních a technických předpisů a norem. Výsledkem bude odpovědný přístup právnických a podnikajících fyzických osob jak v prostoru svého podnikání, tak i v prostoru, který může být zasažen účinky případné mimořádné události či krizové situace vzniklé v souvislosti s jejich činností. Klíčová slova Koncepce, Ochrana obyvatelstva, Mimořádná událost, Krizová situace, Integrovaný záchranný systém. Abstract One of the priorities of the Conception of population protection until 2020 with a view by 2030 is a wider participation of legal persons and natural persons transacting business in preparing for emergencies and crisis situations and dealing with them. This could be performed mainly through closer cooperation with the competent public authorities and the increased proportion of the implementation of specific tasks by subjects presenting increased risk to their surroundings. Responsibility of these business entities for the safe oepration will be increased and their contribution to ensuring the protection of the population on the affected area will be emphasized with the use of the newly created legal and technical regulations and standards. The result of these steps will be a responsible approach of legal persons and natural persons transacting business not only in the area of their acitivity but also in an area that may be affected by the effects of any emergency or crisis situation caused by their acitivities. Keywords Conception, Population Protection, Situation, Integrated Rescue System.

Emergency,

Crisis

Denně je obyvatelstvo České republiky ohrožováno různými hrozbami, které mohou vyústit v reálnou mimořádnou událost, popř. přerůst v krizovou situaci. Abychom mohli říci, že žijeme v bezpečném státu, musí být řešena bezpečnost každého občana. Tak rozsáhlý úkol nelze splnit bez úzké součinnosti a podílu dotčených orgánů státní správy a samosprávy, složek IZS i právnických a podnikajících fyzických osob. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Z provedené analýzy vyplynula, mimo jiné, i potřeba širšího zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události jako jedna ze strategických priorit. Výskyt naturogenních mimořádných událostí nelze ve většině případů ovlivnit. O to více bychom se měli zaměřit na skupinu antropogenních a z nich zejména na kategorii technogenních mimořádných událostí a krizových situací. Jedná se vlastně o selhání určitého prvku v procesu výroby, dopravy, skladování atd. A právě znalostí o těchto mimořádných událostech, o jejich příčinách, následcích, opatřeních, která bylo nutno provést k jejich likvidaci a minimalizaci následků je třeba využít k preventivním opatřením pro omezení jejich vzniku a zmenšení případných následků. Cílový stav Existují právnické a podnikající fyzické osoby, u kterých v souvislosti s jejich činností, je zvýšené riziko vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Tyto podnikatelské subjekty je třeba identifikovat a zapojit je do systému prevence, přípravy na řešení a řešení mimořádných událostí a krizových situací. Tyto subjekty by se měly aktivně podílet na minimalizaci rizik souvisejících s jejich činností, v případě vzniku mimořádné události v souvislosti s jejich činností na minimalizaci následků této mimořádné události a nést odpovědnost za bezpečný provoz v jejich provozovnách. Domníváme se, že právě hlubším zapojením určených právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události a krizové situace dojde ke snížení rizika vyplývajícího z jejich činnosti a k minimalizaci následků vzniklé mimořádné události nebo krizové situace. Jedním ze základních úkolů stanovených novou Koncepcí je identifikace potenciálně nebezpečných podnikatelských subjektů, které by se pravděpodobně rekrutovali např. z provozovatelů zařízení kategorie IV. podle atomového zákona, provozovatelů zařazených do skupiny B, podle zákona o prevenci závažných havárií, provozovatelů vodních děl I. kategorie podle vodního zákona nebo provozovatelů objektů ve kterých se může shromáždit velké množství obyvatelstva, které může být ohroženo případnou mimořádnou událostí nebo krizovou situací. Mezi vybrané mohou být zahrnuty i objekty a zařízení, které mohou povahou své činnosti způsobit vznik mimořádné události či krizové situace (na základě odůvodněného podezření). Pro určování konkrétních, výše uvedený subjektů, je zásadním úkolem stanovení vlastního procesu jejich určování. Toto určení by mělo být realizováno nejen na základě skutečnosti, 262


že provozují potenciálně nebezpečnou činnost, ale také v důsledku provozování objektu dotčeného požadavky ochrany obyvatelstva. U určených podnikatelských subjektů bude zvýšena odpovědnost za bezpečný provoz a akcentován jejich podíl na zajišťování ochrany obyvatelstva na takto ohrožovaném území s využitím nově vytvořených právních a technických předpisů a norem. Výsledkem bude odpovědnější přístup právnických a podnikajících fyzických osob jak v prostoru svého podnikání, tak i v prostoru, který může být zasažen účinky případné mimořádné události či krizové situace vzniklé v souvislosti s jejich činností příp. dominoefektem při využívání větších areálů více firmami. Aby zapojení podnikatelských subjektů do systému prevence mimořádných událostí a krizových situací bylo efektivní, je nutné zajistit i přenos poznatků z výzkumné, vývojové a inovační sféry ochrany obyvatelstva do praxe. Lze využít výsledků bezpečnostního výzkumu ověřených v praxi a o výstupech z těchto projektů vybrané podnikatelské subjekty informovat. Pro toto informování je pouze třeba zvolit vhodnou formu, která bude vyhovovat oběma stranám. Řešení krizových situací je postaveno na možnosti zásahu do základních práv a svobod a dále na využití „nadstandardních“ sil a prostředků. I když úkoly právnických a fyzických osob jsou upraveny v rámci jednotlivých ustanovení krizového zákona, ukazují zkušenosti, že v rámci krizových plánů krajů a krizových plánů obcí s rozšířenou působností není věnována dostatečná pozornost širšímu zapojení konkrétních soukromých subjektů do řešení krizových situací. Ve vztahu k platným právním předpisům se jeví jako nezbytné, aby se soukromý sektor více podílel, kromě finančního, materiálního


a dalších podílů, i na výchově a vzdělávání obyvatelstva. V rámci toho by znalosti a zkušenosti soukromých subjektů, jejichž předmět podnikání může být potencionálním zdrojem mimořádné události či krizové situace, nebo takové, jež provozují objekty, ve kterých se shromažďuje velký počet osob, byly přínosné a užitečné. Strategie do roku 2030 Pro naplnění této priority je třeba zpracovat analýzu, na základě které budou určeny soukromé subjekty, jejichž provoz, činnost či charakter potenciálně ohrožuje obyvatelstvo. Pro určené subjekty zakotvit v právních předpisech jejich povinnosti, stanovit jejich zapojení do přípravy preventivních opatření i do likvidace následků případně vzniklé mimořádné události či krizové situace. Zároveň bude třeba zpracovat normy a technické předpisy, kterými předcházet nebezpečí z prodlení a eliminovat možná rizika související s předmětem jejich podnikání. Při zpracování právních předpisů, norem a technických předpisů bude vhodné využít znalostí a zkušeností podnikatelských subjektů a zapojit je do přípravy těchto dokumentů. Předpoklady pro naplnění priority Pro dosažení cílového stavu této strategické priority je třeba naplnění určitých předpokladů. Jedná se zejména o schválení právních předpisů a technických norem, odpovídající počet odborně zdatného personálu pro plnění stanovených úkolů a v neposlední řadě respekt a ochota ke vzájemné spolupráci mezi orgány státní správy a určenými právnickými a podnikajícími fyzickými osobami při aplikaci ustanovení právních předpisů a technických norem.

263


Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 - Úkoly a nástroje ochrany obyvatelstva umožňující efektivní prevenci a přípravu na mimořádné události a krizové situace Conception of Population Protection until 2020 with a View by 2030 - Tasks and Tools for the Population Protection Allowing Effective Prevention and Preparation for Emergencies and Crisis Situations Ing. Luboš Votípka

Motiv

Ing. Petr Volný

Hrozby, které nás denně ohrožují lze rozdělit na hrozby, se kterými se lidé potýkají po celou dobu existence, jako jsou živelní katastrofy, sociální, náboženské i etnické střety nebo válečné konflikty, a ty které se k těmto „klasickým“ přidaly v souvislosti s rozvojem průmyslu a rozšiřováním nových technologií. Za tyto „nové“ hrozby lze považovat průmyslové havárie, nezvládnutí nově vyvíjených technologií, jako jsou například jaderná energie, genové manipulace, nanotechnologie nebo technologie informační. Aby systém ochrany obyvatelstva byl schopen adekvátně reagovat jak na klasické hrozby tak na nově pojmenované je třeba provést jeho optimalizaci. Je třeba řešit následky všech uvedených hrozeb, minimalizovat jejich následky a hlavně se snažit jim předcházet. Následky vzniklých mimořádných událostí a krizových situací řešit standardními opatřeními, ale nelze opomenout ani sebeochranu obyvatelstva.

MV - generální ředitelství HZS ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected] Abstrakt Aby došlo k naplnění vrcholových strategických cílů Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, je nutno se zaměřit na dosažení cílového stavu i u priority č. 5 „Vyvážené a komplexně využitelné úkoly a nástroje ochrany obyvatelstva umožňující efektivní prevenci a přípravu na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení založené na přesně definovaném a zakotveném systému ochrany obyvatelstva“. Cílem je optimalizovat systém ochrany obyvatelstva, který poté bude schopen adekvátně reagovat jak na existující, tak na nově poznané (pojmenované, určené) hrozby s cílem těmto hrozbám přecházet a být připraven na jejich odvrácení a minimalizaci z nich vyplývajících rizik. Řešit následky vzniklých mimořádných událostí a krizových situací s využitím standardních opatření a zvýšený důraz klást na sebeochranu obyvatelstva. Klíčová slova Koncepce, Ochrana obyvatelstva, Mimořádná událost, Krizová situace, Integrovaný záchranný systém. Abstract In order to achieve the top strategic objectives of the Conception of population protection until 2020 with a view by 2030 is also necessary to focus on achieving the target state of the priority No. 5:“ Balanced and completely usable tasks and tools for population protection allowing effective prevention and preparation for extraordinary events and crisis situations and dealing with them based on a clearly defined and fixed system of population protection.“ The main goal is to optimize the population protection system, which than will be able to respond in a proper way not only to existing threats but also to newly idntified threats in order to prevent these threats and to be ready to avert their consequences and minimize the risks arising from them. Consequences arising from extraordinary events and crisis situations will be dealt with using standard measures, increased emphasis will be placed on self-protection of population. Keywords Conception, Population Protection, Situation, Integrated Rescue System.

Emergency,

Crisis

Hledět na ochranu obyvatelstva pouze jako na plnění úkolů uvedených v Ženevských úmluvách již v dnešní době není možné. Jedná se totiž o širokou, multiresortní disciplínu, která je souborem činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a v neposlední řadě i občanů. Všechny uvedené složky musí adekvátně reagovat na reálné hrozby a provádět činnost vedoucí k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí, v souladu s platnými právními předpisy. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Aby míra rizika vzniku mimořádných událostí a krizových situací byla minimalizována stejně jako jejich následky, musí být stanoveny odpovídající podmínky a to jak materiální, či organizační tak i legislativní. Je třeba přizpůsobit stávající úkoly na rizika a hrozby a zvýšit připravenost systému ochrany obyvatelstva na řešení mimořádných událostí nebo krizových situací. Cílový stav Cílem je systém ochrany obyvatelstva, který dokáže rychle a hlavně odpovídajícím způsobem reagovat nejen na známé, ale i na nově pojmenované hrozby. Tento optimalizovaný systém dokáže také těmto hrozbám přecházet, být připravený na jejich odvrácení a minimalizaci z nich vyplývajících rizik. Řešit následky vzniklých mimořádných událostí a krizových situací s využitím standardních opatření a zvýšený důraz klást na sebeochranu obyvatelstva. Přitom musí vycházet z platné legislativy, existujících koncepčních a strategických materiálů i Ženevských úmluv. Bude třeba nastavit systém spolupráce mezi orgány veřejné správy se soukromým sektorem, s cílem zkvalitnění jednotlivých plánovacích dokumentů a zvyšovat odpovědnost určených právnických a podnikajících soukromých subjektů (jak je uvedeno v prioritě 2). Cílovým stavem rozhodně není přenos kompetencí do struktur, které nejsou řízeny a kontrolovány orgány státní správy a privatizace bezpečnostních činností, ani přebírání kompetencí jiných odpovědných orgánů a institucí. Strategie do roku 2030 Před zahájením prací na jednotlivých nástrojích, je třeba zpracovat analýzu hrozeb na území České republiky a teprve na základě rozboru výsledků této analýzy určit obsah a rozsah úkolů ochrany obyvatelstva. a) Právní předpisy Úkoly ochrany obyvatelstva jsou dány zejména zákonem o IZS, jehož současné znění poměrně explicitně vymezuje rozsah úkolů. Tím jsou dána určitá omezení, která ovlivní i jeho aplikaci v praxi. Řešením je respektování komplexní definice ochrany obyvatelstva, (která je uvedena v 1. části K OOB), která odstraní výše uvedené nedostatky a bude reflektovat současné trendy. Zároveň bude

264


natolik pružná, aby bylo její praktické využívání zajištěno na delší časové období bez nutnosti dodatečné novelizace. Uvedený právní předpis bude zohledňovat i nové úkoly ochrany obyvatelstva vzešlé z vyhodnocení výsledků provedené analýzy hrozeb ČR. Protože vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva je prováděcím právním předpisem k zákonu o IZS, musí reagovat na změny zákona, který provádí a je tedy předpoklad jejího nahrazení novými prováděcími předpisy. Je-li obecným požadavkem rychlá a adekvátní činnost složek IZS je logické, že je třeba nadále posilovat jejich akceschopnost v rychlé reakci na různé druhy mimořádných událostí a krizových situací. Pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva posilovat postavení jednotek sboru dobrovolných hasičů a zvyšovat podíl nestátních neziskových organizací na této činnosti.

v přesně vymezených případech (mimořádné úkoly HZS ČR), provést na místě zásah v případě odůvodněného podezření na možný vznik mimořádné události nebo krizové situace. Speciální kategorii ohrožení představují tzv. „měkké cíle“ (soft targets), které ve svých prostorech sdružují velké množství potenciálně ohroženého obyvatelstva (stadiony, obchodní centra, nádraží atp.). Takové objekty je nutné zařadit do kategorie objektů dotčených požadavky ochrany obyvatelstva. Orgány státní správy zatím nemají odpovídající rozsah oprávnění ke komunikaci a metodickému řízení provozovatele těchto zařízení. Lze jen obtížně zajistit provedení nezbytných opatření a úkolů ve vazbě na ochranu obyvatelstva. Řešením je vytvoření ekvivalentu státního požárního dozoru (popřípadě rozšíření jeho pravomocí a povinností) na problematiku plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

V rámci prováděných úprav je nutno rozšířit kompetence a oprávnění orgánů státní správy o kontrolní mechanismy u objektů představujících potenciální hrozbu pro své okolí (soft targets, skládky, odkaliště, propadající se střechy) a vydefinovat povinnosti pro provozovatele těchto subjektů k přípravě a realizaci vybraných úkolů ochrany obyvatelstva.

Pro potřebu plnění úkolů ochrany obyvatelstva za stavu ohrožení státu a válečného stavu je nezbytné nastavit válečnou organizaci složek IZS (zejména HZS ČR), identifikovat složky a osoby nezbytné pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva a tyto vyvázat z branné povinnosti.

V neposlední řadě bude třeba přikročit k revizi standardních opatření ochrany obyvatelstva a prověřit, zda vyhovují již zmiňovanému komplexnímu pohledu na ochranu obyvatelstva.

Vývoj ve vyspělých zemích zcela jasně dokazuje, že efektivním způsobem přípravy na řešení mimořádných událostí a krizových situací je výchova a vzdělávání občanů k prevenci, sebeochraně a uvědomění si podílu spoluodpovědnosti na systému bezpečnosti. Tato problematika by měla být v budoucnu řešena cestou nestátních neziskových organizací, zájmových sdružení koordinovaných orgány státní správy a zejména aktivnějším zapojením samotných občanů formou sebeochrany.

b) Finanční zabezpečení Financování ochrany obyvatelstva je dnes řešeno v závislosti na vyhodnocení prodělaných mimořádných událostí či krizových situací. Jedná se tedy o skokové financování, při kterém nelze garantovat rozsah financování v následujícím období. To se negativně projevuje zejména v plánování konkrétních úkolů a jejich praktické realizaci. Je proto třeba posilovat financování ze všech dostupných mimorozpočtových zdrojů a efektivní využívání věcných prostředků plánovaně pořizovaných. c) Veřejná správa Základem kvalitní přípravy pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva je dobře zpracovaná analýza možných rizik a ohrožení na území kraje a po jejím vyhodnocení precizně zpracovaná plánovací dokumentace tak, aby úkoly veřejné správy byly přizpůsobeny konkrétnímu druhu ohrožení a stupni rizika v dané oblasti. Je také důležité prohloubit spolupráci se spolky, sdruženími a právnickými a fyzickými osobami v obcích a více využívat jejich kapacity a možnosti a tím prakticky přiblížit realizaci jednotlivých úkolů ochrany obyvatelstva těm, kterých se budou bezprostředně dotýkat. Větší pozornost by měla být v území také věnována problematice zdravotně postižených osob a stárnoucí populaci.

d) právnické a podnikající fyzické osoby

V souladu se závěry uvedenými v odstavci „úkoly veřejné správy“ je nezbytné vydefinovat okruh dotčených právnických a podnikajících fyzických osob, které provozují potenciálně nebezpečná zařízení, a vůči kterým je potřeba důsledně uplatňovat požadavky na co nejvyšší míru prevence, připravenosti a schopnosti reagovat na vzniklé mimořádné události a krizové situace. Jedná se zejména o provozovatele: - zařízení IV. kategorie podle atomového zákona, - zařízení skupiny B podle zákona o prevenci závažných havárií, - vodních děl I. kategorie podle vodního zákona, - objektů s výskytem velkého množství obyvatelstva (např. nad 1000), které může být ohroženo v důsledku mimořádné události nebo krizové situace, - objektů zařazených do kategorie „objekty dotčené požadavky ochrany obyvatelstva“, - další objekty a zařízení, které mohou povahou své činnosti způsobit vznik mimořádné události či krizové situace (na základě odůvodněného podezření).

V oblasti monitorování (např. hladinová čidla a srážkoměry nebo čidla detekující nebezpečné látky) se jeví jako účelné využít již existující infrastrukturu HZS ČR. Jejím prostřednictvím zajistit sběr dat a informací od těchto čidel a získané informace předávat odpovědným orgánům. Tím včas informovat o hrozící mimořádné události nebo krizové situaci. Významnou součástí monitorovacích systémů v případě mimořádných událostí a krizových situací většího územního rozsahu je i využití produktů a služeb družicových systémů (např. Galileo; dálkový průzkum Země a služby EMS systému Copernicus).

Na základě zkušeností je nutné zvýšit odpovědnost určených provozovatelů nebezpečných objektů a zařízení za bezpečný provoz a zdůraznit jejich podíl na zajištění ochrany obyvatelstva na daném území s využitím nově vytvořených norem a technických předpisů. Důraz bude položen zejména na využívání dostupných moderních technologií k objektivnímu a rychlému informování obyvatelstva o možných hrozbách, již vzniklých mimořádných událostech a krizových situacích i o doporučených postupech při sebeochraně.

Vzhledem ke zkušenostem z řešení některých mimořádných událostí a krizových situací v minulých letech (nálezy nebezpečných chemických látek, přívaly sněhu a riziko propadu střech, kontrola odkališť na riziko protržení hrází atp.) je potřeba upravit pravomoci orgánům státní správy. Jedná se zejména o pravomoci kontrolních orgánů pro stanovení preventivních opatření a vykonávání kontroly u objektů s potenciálním rizikem vzniku mimořádné události či krizové situace. Zároveň je nezbytné dát HZS ČR pravomoc

Aby bylo cílového stavu dosaženo, bude třeba zajistit dlouhodobě stabilní financování úkolů ochrany obyvatelstva. Tato skutečnost se pozitivně projeví i ve stabilizaci počtu odborného personálu a jeho odborného růstu. Kromě uvedených finančních a personálních předpokladů je nejdůležitější přijetí aktualizovaných právních předpisů a nových technických norem.


Předpoklady pro dosažení cílového stavu

265


Plánování bezpečnostních opatření při přesunu osob v území Security Provision Planning during Transfer of Persons in Territory Ing. Miloš Zajíc1 doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D.

2

Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje 30. dubna 24, 702 00 Ostrava 2 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice [email protected], [email protected]

1

Abstrakt Příspěvek informuje o možnosti aplikace kontrolního seznamu v policejní praxi. Příklad uvádí jeho využití při plánování policejního opatření k zajištění přesunu větší skupiny osob v území. Klíčová slova Policie České republiky, riziko, analýza rizika, policejní opatření. Abstract The paper informs about the possibility of the application checklist in police practice. The example shows its use in the planning of police measures to ensure the transfer of large groups of people in the area. Keywords The Police of the Czech Republic, risk, risk analysis, police measures. Úvod Cítit se bezpečně na území, kde prožíváme největší část svého života, patří jednoznačně k základním potřebám, které člověk vyžaduje. Právní normy České republiky stanoví, že každý občan ČR má právo na zdravý a bezpečný život i přiměřenou ochranu svého majetku [6, 7]. V životě člověka však existuje řada situací, kdy mohou být tato práva narušena. Negativních faktorů, které mohou ovlivnit náš stav vzdorovat předvídatelným vnějším a vnitřním hrozbám je mnoho. V oblasti zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku společnost velmi citlivě vnímá důsledky násilných či mravnostních protiprávních jednání. V pozadí zůstávají rizika, která nejsou tak na první pohled transparentní. K významným negativním faktorům v současné době, je možné přiřadit i rizika při přesunu fanoušků1 sportovních klubů v území na stadiony v průběhu rizikových utkání. Zhodnocení současného stavu Bezpečný a „příjemný“ průběh přesunu větší skupiny fanoušků v území, vyžaduje dobrou organizaci a pečlivé plánování. Výrazný vliv na proces přípravy systému zajištění bezpečnosti osob a majetku v území má nejen rizikovost pořádaného zápasu, ale také předpokládaný počet zúčastněných fanoušků, funkční a prostorové uspořádání území, vzájemná podpora spřátelených fanoušků fotbalových klubů či jejich vzájemné nepřátelství. Prioritně zajištění vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku mimo území stadionu přísluší Policii České republiky. Závazný pokyn policejního prezidenta k zajišťování bezpečnosti [8] stanoví, aby v rámci přípravy na opatření či akci, bylo provedeno posouzení bezpečnostních rizik a z nich vyplývajících potřeb a rozsahu prováděných činností. Na základě analýzy dostupných plánů příprav opatření a akcí je možné konstatovat, že v praxi je v zásadě ustanovení tohoto interního dokumentu plněno. Bezpečnostní 1

Fanoušek (je osoba projevující náklonnost k určitému subjektu (např. sportovnímu týmu, hudební skupině či celému oboru lidské činnosti), který podporuje a doufá v jeho úspěchy a rozvoj.


situace je ale zpravidla prezentována jen popisnou formou. Nalezená rizika jsou sice pojmenována, avšak jak došlo k identifikaci rizik, popřípadě jakých analytických metod bylo využito, zde dohledat nelze. Jestliže je úkolem naplánovat vhodná opatření, která budou odezvou na hrozící rizika, která budou i vhodně respektovat ekonomickou náročnost plánovaných opatření, je potřebné a nutné identifikovat zdroje rizika, provést odhad míry rizika a tato rizika rovněž vyhodnotit. K využití je velké množství metod či softwarových nástrojů využívaných jak v České republice, tak i v zahraničí. Při jejich výběru je nutné respektovat, že výsledek má být srozumitelný a přehledný a měli by mu porozumět i ostatní zúčastnění na policejním opatření či akci. Jednotlivé metody analýzy rizik mají své přednosti i nedostatky. Jak tedy zvolit tu „právě vhodnou“ je na policistovi, který daný úkol zpracovává. Při volbě metody je nutné vyhodnotit: • cíl, ke kterému má výsledek sloužit (proces plánování, rozhodování apod.), • kvalitu získaných vstupních dat ke zpracování analýzy, • požadavky na přesnost výsledku, výsledný efekt zobrazení, apod. V naší praxi se při posuzování bezpečnostních rizik souvisejících s přípravou na bezpečnostní opatření či akce výrazně osvědčila metoda Kontrolního seznamu. Kontrolní seznam Kontrolní seznam (Check-List) je metoda založená na systematické kontrole plnění předem stanovených podmínek a opatření. Jeho využití je možné v kterékoli fázi existence posuzovaného systému. Vytvořený soubor otázek je generován na základě charakteristik sledovaného systému nebo činností, které souvisejí se systémem a potenciálními dopady, selháním prvků systému a vznikem škod. Jejich struktura se může měnit od jednoduchého seznamu až po složitý formulář [1]. Pro potřebu hodnocení rizik při plánování policejního opatření k zajištění přesunu větší skupiny osob v území byla zpracována sada kontrolních listů [5]. Základním a stěžejním listem zpracované sady je soubor otázek nazvaný Analýza bezpečnosti. Otázky byly nadefinovány jako uzavřené a k formulaci odpovědí nevyžadovaly výrazné speciální odborné znalosti. Cílem kontrolního listu číslo 1 je shromáždit relevantní informace, zda přesun větší skupiny sportovních fanoušků, byl již zaznamenán či organizován, zda způsobil zvýšený výskyt protiprávního jednání, popřípadě zda jinak negativně ovlivnil život občanů v přilehlém katastrálním území. Vyplnění Kontrolní listu č. 1 bude vždy na prvním místě a bude předcházet vyplňování následujících kontrolních listů. Dotazy v nich jsou cílené a jsou směřovány k získání podkladů a informací o vlivu plánované akce například na přilehlé území, bezpečnost a plynulost silniční dopravy či bezpečnost osob a majetku. Závěr Nalézt všechna rizika, která v průběhu bezpečnostního opatření aktuálně mohou nastat, nelze. Jedná se o dynamický systém. Ke změně stavu bezpečnostní situace může dojít v několika sekundách. Existuje řada, dá se říct „zvláštních“ situací, popřípadě i protiprávních jednání, která se často v průběhu těchto akcí opakují. Je proto výhodné, mít zpracovány systémy reakce bezpečnostních složek. Výrazně pomohou zkrátit rozhodovací procesy velitele opatření, aktivace potřebných sil a nezbytných prostředků či usnadní a zpřehlední předávání informací a podkladů policistům zařazených do akce. 266


Policisté na odborných pracovištích Policie ČR jsou schopni s informacemi o identifikovaných rizicích pracovat, zpracovat možné návrhy logických postupů řešení bezpečnostních situací [4] či zpracovat využitelné typové plány apod.

přednášek Požární ochrana, Ostrava 2011, ISBN 978-807385-102-6, ISSN 1803-180.3 [5]

Zajíc, M.: Sada kontrolních listů Plánování bezpečnostních opatření při přesunu osob v území, Neveřejný dokument, Ostrava 2014.


Bernatík, A.; Maleřová, L.: Analýza rizik území, SPBI Ostrava 2010, ISBN 978-80-7385-082-1.

[6]

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ČNR, Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[2]

Procházková, D.: Kontrolní seznamy a jejich aplikace v praxi - nástroj rizikového inženýrství, PA ČR Praha 2006, ISBN 80-7251-225-0.

[7]

Usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[3]

Škoda, J.; Vavera, F.; Šmerda, R.: Zákon o policii s komentářem, Plzeň, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009, 396 s. ISBN 978-80-7380-160-1.

[8]

Závazný pokyn policejního prezidenta č. o zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti.

[9]

[4]

Zajíc, M.; Adamec, V.: Analýza rizika jako podklad k rozhodnutí velitele bezpečnostního opatření, Sborník

Janků, L.: Činnost Ministerstva vnitra v boji s diváckým násilím, Odbor bezpečnostní politiky, on-line:mvcr.cz/soubor/ cinnost-ministerstva-vnitra-v-boji-s-divackym-nasilim-pdf, [cit. 2013-12-30].

10/2009,

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Analýza nebezpečí a prevence průmyslových havárií I. EDICE SPBI SPEKTRUM

7.

Ivana Bartlová, Karol Balog

Pro posouzení nebezpečí a hodnocení souvisejících rizik technologických procesů je potřebné znát především vlastnosti a technicko bezpečnostní parametry látek, které nebezpečí mohou způsobit, umět je aplikovat pro provozní podmínky a věnovat pozornost poruchám zařízení, odchylkám od technologického procesu i chybám ANALÝZA NEBEZPEýÍ A obsluhy. V této publikaci je proto proveden rozbor známých průmyslových havárií a jejich příčin, vysvětlen PREVENCE PRģMYSLOVÝCH postup při analýze rizika včetně důvodů provedení se zaměřením na metody identifikace a hodnocení nebezpečí. HAVÁRIÍ I. Pozornost je věnována i aplikaci směrnice EU 96/82/EEC tzv. SEVESO II direktivy do zákona o prevenci a likvidaci průmyslových havárií. Je doplněna zásadami ochrany proti požáru a výbuchu plynů a par hořlavých kapalin a charakterizováním nebezpečí a prevence vybraných fyzikálních i chemických procesů. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

IVANA BARTLOVÁ KAROL BALOG

ISBN 978-80-7385-005-0. Rok vydání 2007.

cena 160 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970 2. vydání


267


Úlohy ozbrojených síl k zabezpečeniu ochrany obyvateľstva Role of the Armed Forces to Ensure the Protection of the Population Ing. Peter Zibrík Akadémia ozbrojených síl generála Milana Rastislava Štefánika Demänová 393, 031 06 Liptovský Mikuláš 6, Slovenská republika [email protected] Abstrakt Prírodné katastrofy, priemyselné havárie, terorizmus, je len časť hrozieb, ktoré stále významnejším spôsobom vplývajú na bezpečnosť a tak ovplyvňujú aj úlohy ozbrojených síl pri ochrane obyvateľstva. Zapájanie ozbrojených síl do riešenia takýchto krízových situácií je stále intenzívnejšie. Článok sa zameriava na súčasné a budúce úlohy ozbrojených síl vo vzťahu ku krízovým situáciám nevojenského charakteru, keďže sa tieto krízové situácie stávajú stále významnejšími hrozbami vplývajúcimi na bezpečnostné prostredie, či už regionálneho alebo globálneho charakteru. Vzhľadom k širokej problematike sa hlavná časť článku zameriava na úlohy ozbrojených síl v stredoeurópskom regióne k zabezpečeniu ochrany obyvateľstva na vlastnom území. Kľúčové slová Bezpečnostné prostredie, bezpečnostné hrozby, ozbrojené sily, terorizmus, prírodné katastrofy, priemyselné havárie. Abstract Natural disasters, industrial accidents, terrorism, are only some of many threats, which more significant way influent security and role of armed forces ensure the protection of the population too. Participation of armed forces on this type of crisis situations is more intensive in this time. The article is focused on current and future role of armed forces in relation to non-military crisis situations, whereas these crises are becoming increasingly important ways that impact threats to the security environment, whether regional or global nature. Due to the broad topi, the main part of the article is focused on the role of armed forces in Central Europe to ensuring the protection of the population on their territory. Keywords Security environment, security threats, armed forces, terrorism, natural disasters, industrial accidents. Súčasné bezpečnostné prostredie a bezpečnostné hrozby V súčasnosti, po odstránení bipolarity sveta, je bezpečnostné prostredie stále komplikovanejšie a charakterizuje ho nestabilita a nerovnomernosť vývoja zapríčinená nedostatočným riešením globálnych problémov sveta. Bezpečnostné prostredie bolo a je determinované vznikom nových a modifikáciou existujúcich hrozieb pôsobiacich na území štátu i mimo neho. Komplikovanosť bezpečnostného prostredia vytvára problémy pri definovaní bezpečnostných hrozieb a bezpečnostných aktérov, ktorými už nie sú len tradičné štáty (hlavní bezpečnostní aktéri), ale i neštátni aktéri. Problematika bezpečnostných hrozieb je preto veľmi aktuálna a úzko súvisí s problematikou hodnotenia a predikcie vývoja bezpečnostného prostredia. Súčasné, dynamicky sa rozvíjajúce bezpečnostné prostredie neposkytuje dostatok informácií pre presnú a dlhodobú predikciu budúcich bezpečnostných hrozieb a rizík, a vytvára tak priestor pre zvyšovanie miery neistoty pri zaisťovaní bezpečnosti. Túto skutočnosť umocňuje aj fenomén globalizácie, ktorý vytvára silnú previazanosť medzi štátmi, oblasťami spoločenského života a ďalšími prvkami spoločnosti.


Významný rozvoj bezpečnostných hrozieb nastal po páde železnej opony, zrušením antagonizmu v medzinárodných vzťahoch, kedy sa identifikácia a analýza bezpečnostných hrozieb rozšírila z vojenských i na hrozby nevojenské. Na základe vykonaných analýz bezpečnostného prostredia, je možné v súčasnosti za najvážnejšie globálne bezpečnostné hrozby považovať: - terorizmus, - šírenie zbraní hromadného ničenia, - regionálne konflikty, - zlyhania fungovania štátu, - organizovaná trestná činnosť, - extrémizmus, - migrácia obyvateľstva, - klimatické zmeny. Vznik globálneho vojnového konfliktu je v súčasnom bezpečnostnom prostredí málo pravdepodobný a preto sa aj úlohy bezpečnostných aktérov musia zameriavať na bezpečnostné hrozby nevojenského charakteru, ktoré čoraz viac vystupujú do popredia a tak ovplyvňujú bezpečnosť obyvateľstva. Súčasné úlohy ozbrojených síl k zabezpečeniu ochrany obyvateľstva Vznik „nových“ bezpečnostných výziev, ako je medzinárodný terorizmus a obchodovanie s drogami zvýšil význam vnútorných bezpečnostných problémov pre ozbrojené sily po celej Európe. Tieto „nové“ bezpečnostné hrozby mali vplyv na úlohy ozbrojených síl v dvoch oblastiach. Po prvé podnietili použitie ozbrojených síl v mnohých krízových situáciách nevojenského charakteru na území štátu, napríklad v nadväznosti na udalosti z 11. septembra 2001 (vo Veľkej Británii nasadili vojenský personál na hliadkovanie na letiskách a poskytovanie námornej protiteroristickej činnosti, grécka vláda nasadila viac ako 16 000 vojakov počas olympijských hier v roku 2004 za účelom zaistenia bezpečnosti, španielske a talianske ozbrojené sily založili spoločnú obojživelnú brigádu za účelom boja proti nelegálnemu prisťahovalectvu a pašovaniu drog, ale aj vojenskej pomoci pri prírodných katastrofách). Druhou oblasťou sú vnútorné bezpečnostné úlohy, ktoré kladú inštitucionálne požiadavky na ozbrojené sily, ktoré môžu byť v rozpore s ich záujmami, úlohami a čo spochybňuje či sú najvhodnejšou organizáciou na plnenie týchto úloh. Ako príklad je možné uviesť hraničné kontroly, zhromažďovanie informácií a sledovanie medzinárodných prevodov peňazí, ktoré v demokratických spoločnostiach spadajú do pôsobnosti štátnych orgánov, akými sú napríklad polícia, colná správa alebo spravodajské agentúry. Z nevojenských hrozieb v stredoeurópskom regióne najvýraznejšie vplývajú na bezpečnosť obyvateľstva udalosti, akými sú prírodné katastrofy, priemyselné havárie a iné ohrozenia, prameniace z našej každodennej činnosti a ktoré si takmer vždy vyžiadajú veľké množstvo obetí, veľké škody na majetku, či poškodenie zdravia obyvateľov. Tieto situácie vzniknuté v dôsledku ľudskej činnosti alebo prírodných činiteľov majú niekoľko spoločných čŕt, ktoré spravidla zahŕňajú: - veľkú postihnutú oblasť s obmedzeným prístupom, - nedostatok času na varovanie, - nutnosť chrániť strategické body, - koordináciu záchranného a likvidačného úsilia.

268


Sprievodnými javmi týchto udalostí sú dezorganizácia spoločnosti, narušenie verejného poriadku, čo má vplyv na vnútornú bezpečnosť štátu a preto je im nutné venovať veľkú pozornosť. Tieto základné charakteristiky krízových situácií vytvárajú nároky na detailné plánovanie, sledovanie, varovanie, efektívne komunikačné systémy a rýchle reakcie na vzniknuté udalosti. To si vyžaduje zapájanie širokého okruhu bezpečnostných zložiek, ozbrojené sily nevynímajúc. Hlavným cieľom pri navrhovaní a budovaní ozbrojených síl je vytvorenie takých spôsobilostí, prostredníctvom ktorých je možné riešiť tradičné krízové situácie prevažne vojenského charakteru. Avšak súčasné bezpečnostné prostredie vytvára predpoklady pre rozširovanie spôsobilostí do sféry netradičnej pre ozbrojené sily. Pod vplyvom týchto skutočností v mnohých ozbrojených silách došlo na začiatku 21. storočia k zmene prístupu v kontexte súčasných bezpečnostných hrozieb s cieľom dosiahnuť rýchlu reakciu na široké spektrum vzniknutých udalostí a poskytnúť adekvátnu pomoc. V tejto súvislosti netreba zabúdať na zásady komplexnosti a multidimenzionálnosti prác vykonávaných počas krízových situácií a teda fakt, že ozbrojené sily nie sú schopné zvládnuť všetky úlohy vyplývajúce zo vzniknutých udalostí. Na druhej strane vo vojenskej odbornej diskusii je mnoho odporcov komplexnej nasaditeľnosti ozbrojených síl, ktorí neustále chápu ozbrojené sily ako prvok bezpečnostného systému, ktorý by nemal plniť nevojenské úlohy, teda vykonávať operácie iné ako vojna (angl. Military operations other than war, skr. MOOTW). Napriek všetkým týmto názorom ozbrojené sily plnia úlohy nevojenského charakteru.

- pátraciu činnosť, - zabezpečenie leteckej prepravy ústavných činiteľov a leteckej zdravotníckej prepravy. OS SR okrem úloh stanovených zákonom 321/2002 Z.z., plnia aj úlohy vyplývajúce z ich pôsobenia v rámci Integrovaného záchranného systému (ďalej len IZS). V zmysle § 9 zákona 129/2002 Z.z. patria OS SR do ostatných záchranných zložiek IZS, ktoré plnia úlohy odbornej, technickej, zdravotnej pomoci v tiesni po vyzvaní koordinačným strediskom a zúčastňujú sa na odbornej príprave IZS. Vyčlenenie personálu OS SR pre potreby Policajného zboru Slovenskej republiky (ďalej len PZ SR) upravuje zákon o PZ SR (zákon 171/1993 Z.z.), na základe ktorého je možné vyčleniť príslušníkov OS SR v prípade ak sily a prostriedky PZ SR nepostačujú na ochranu štátnej hranice, strážených objektov a verejného poriadku. OS SR sa v súlade so zákonom 42/1994 Z.z. po vyhlásení mimoriadnej situácie podieľajú na vykonávaní záchranných prác, evakuácie, núdzového zásobovania, ubytovania. Ozbrojené sily ČR je možné v súlade so zákonom 219/1999 sb. o ozbrojených silách použiť k činnostiam, ktoré nesúvisia s obranou republiky a jedná sa predovšetkým o plnenie úloh na: - zabezpečenie vnútorného poriadku a bezpečnosti, pokiaľ na to nebudú stačiť sily a prostriedky Polície ČR, - záchranné práce pri pohromách alebo pri likvidácii ich následkov, - odstránenie hroziaceho nebezpečenstva za použitie vojenskej techniky, - letecké monitorovanie pohromy a monitorovanie radiačnej a chemickej situácie,

Základnými východiskovými faktormi predurčujúcimi použitie ozbrojených síl v takýchto situáciách je ich:

- zabezpečenie leteckej zdravotníckej dopravy,

- organizácia,

- zaistenie leteckej pátracej a záchrannej služby,

- vybavenosť,

- plnenie humanitárnych úloh civilnej ochrany,

- výcvik,

- zabezpečenie letovej prepravy humanitárnej a zdravotníckej pomoci.

- mobilita, - dostupnosť v ktorúkoľvek dobu. Špecifické spôsobilosti ozbrojených síl, najmä týkajúce sa leteckej dopravy, logistiky a ženijných odborných prác, im umožňujú významne prispievať k riešeniu krízových situácií nevojenského charakteru. Prevažne ide o poskytovanie pomoci, záchranné a likvidačné práce, evakuáciu, vykonávanie humanitárnych konvojov, obnovu infraštruktúry a aj úlohy na zabezpečenie letovej prevádzky, poštových služieb v priebehu štrajku. Pridanou hodnotou môže byť zaistenie bezpečnosti, ochrana zdravia a majetku obyvateľstva, keďže vznik takýchto situácií vytvára predpoklady pre rozvoj nestability a vznik konfliktov. Vojenská podpora civilným orgánom je poskytovaná dočasne za účelom núdzového posilnenia spôsobilostí a kapacít civilných orgánov. Legislatívne vymedzenie použitia ozbrojených síl SR a ČR v kontexte bezpečnostných hrozieb nevojenského charakteru Použitie ozbrojených síl by malo byť, v súlade s teóriou demokratického riadenia ozbrojených zložiek, v demokratickej spoločnosti definované zákonom, aby nedošlo k mocenskému zneužitiu tejto ozbrojenej zložky na politické, či iné účely, ktoré by zaručovali prospech úzkej skupine ľudí a nie štátu.

Uvedené korešponduje zároveň so zákonom 239/2000 Sb. o IZS, ktorý stanovuje, že Armádu ČR (ďalej len AČR) je možné poskytnúť na podporu civilných orgánov v krízových situáciách nevojenského charakteru. Praktické použitie ozbrojených síl SR a ČR v kontexte bezpečnostných hrozieb nevojenského charakteru na začiatku 21. storočia Na začiatku 21. storočia boli ozbrojené sily v stredoeurópskom regióne najviac využívané na záchranné a likvidačné práce po povodniach. Uvedené udalosti významnou mierou zasiahli aj územie SR a ČR, kde účinným prvkom pri zvládaní týchto udalostí boli aj ozbrojené sily. Analyzovaním priebehu povodní v SR na začiatku 21. storočia (graf 1) je možné konštatovať, že hlavne rozsah povodní a vzniknutá situácia výrazným spôsobom ovplyvňujú nasadenie personálu ozbrojených síl počas krízových situácií.

V zmysle zákona 321/2002 Z.z. (§ 4), Ozbrojené sily Slovenskej republiky (ďalej len OS SR) je možné použiť na: - ochranu štátnej hranice SR, - ochranu a obranu objektov osobitnej dôležitosti alebo ďalších dôležitých objektov na obranu štátu, - odstraňovanie následkov výnimočného stavu, núdzového stavu, - riešenie mimoriadnych udalostí, - boj proti terorizmu,


Graf 1 Množstvo príslušníkov OS SR zasahujúcich na povodniach v 21. storočí (vlastné spracovanie) 269


Jednotky AČR boli v najväčšej miere použité počas riešenia krízovej situácie vyvolanej povodňami v roku 2002 (graf 2), kde boli orgánmi štátnej správy vyžadované najmä sily a prostriedky na evakuáciu, záchranné práce, s ktorými súviseli aj prepravné úlohy, zabezpečovanie poriadkovej služby. Po ukončení záchranných prác nasledovali likvidačné práce zamerané na účinnú pomoc pri odstraňovaní následkov povodní. V rámci tohto obdobia AČR poskytovala aj humanitárnu pomoc, zdravotnícke a hygienické zabezpečenie, psychologickú podporu.

Graf 2 Množstvo síl a prostriedkov AČR nasadených počas povodní v jednotlivých rokoch (vlastné spracovanie na základe údajov z dokumentu „Bíla kniha o obrane ČR“ [2]) Okrem spomenutých krízových situácií vyvolaných povodňami, OS SR zasahujú pri krízových situáciách širokého spektra. V roku 2011 SR čelila relatívne novej krízovej situácii, keď došlo k narušeniu bezpečnostnej situácie SR vplyvom hromadného ukončenia pracovného pomeru lekármi za účelom dosiahnutia uspokojenia platových požiadaviek. Uvedenú situáciu vláda riešila vyhlásením núdzového stavu, uložením pracovnej povinnosti a zákazom uplatňovania práva na štrajk osobám, ktorým bola uložená pracovná povinnosť. V rámci uvedenej situácie boli použité aj sily OS SR a AČR. Skúsenosti z minulých období, keď sa ozbrojené sily zapájali do riešenia krízových situácií nevojenského charakteru, potvrdzujú potrebu poskytnúť logistickú podporu orgánom štátnej správy a samosprávy. Túto logistickú podporu realizovali rôzne útvary a zariadenia OS SR v závislosti od rozhodnutia GŠ OS SR a neposkytovali ju len logistické jednotky. Prevažne sa jednalo o: - prepravu materiálu zo zásob hmotných rezerv štátu vlastnými prostriedkami ozbrojených síl, - využitie personálu a prepravných prostriedkov s vysokou priechodnosťou pri plnení záchranných úloh, evakuácii, - hasenie požiarov v ťažko dostupnom teréne, - pomoc v oblasti zdravotnej starostlivosti, - distribúciu vody, - záchrannú a pátraciu činnosť, - poskytnutie skladovacích kapacít pre sústredenie materiálu, manipulácie s ním a jeho distribúcie, - poskytnutie ubytovacích kapacít improvizovaných prístreškov,

mobilného

charakteru,

- obnovu kritickej infraštruktúry. Počas extrémnych zimných podmienok na začiatku roku 2012, logistické jednotky OS SR poskytli prostriedky na dopravu pitnej vody do obcí, kde miestne zdroje pitnej vody boli vplyvom extrémne nízkych teplôt mimo prevádzky. V tomto prípade sa na území SR nachádzalo len niekoľko prostriedkov, ktoré dokážu počas takýchto podmienok zabezpečiť prepravu a distribúciu vody, čo potvrdilo, že logistická podpora má svoje opodstatnenie práve v takýchto extrémnych situáciách, kedy sily a prostriedky ostatných zložiek situáciu už nedokážu riešiť.


Budúce úlohy ozbrojených síl k zabezpečeniu ochrany obyvateľstva V roku 2010 bolo na Zemi zaznamenaných 950 prírodných katastrof, medzi nimi napríklad aj horúčavy v Rusku (júl - september) a záplavy v Pakistane (tiež júl - september) ako prejavy meniacej sa globálnej klímy. „Celosvetové škody spôsobené povodňami, horúčavami, zemetraseniami a hurikánmi v roku 2010 dosiahli hodnotu 99 miliárd eur. Z toho len 28 miliárd eur pokrývali poistky“. [7] Uvedené udalosti majú stúpajúcu tendenciu a napríklad podľa dostupných údajov je možné predpokladať, že Európu budú čoraz viac postihovať dlhodobé obdobia sucha, rozsiahle lesné požiare, povodne. Aj podľa poslednej strategickej koncepcie NATO, z roku 2010, patria do skupiny najpravdepodobnejších hrozieb pre NATO v nasledujúcom desaťročí následky klimatických zmien. Toto sú dôvody prečo je potrebné klásť do popredia otázku predchádzania prírodným katastrofám, podporovať lepšiu koordináciu reakcií na živelné pohromy, využívať nové sily a prostriedky, prípadne rozšíriť pôsobnosť, spôsobilosti existujúcich zložiek krízového manažmentu, s cieľom znížiť následky a náklady. Do ktorejkoľvek zo spomínaných činností sa môžu zapájať aj ozbrojené sily. Nedávne prírodné katastrofy ukázali opodstatnenosť niektorých vojenských kapacít, spôsobilostí práve v situácii, keď boli sily civilných zložiek už nedostatočné na riešenie krízovej situácie. Názory odborníkov krízového manažmentu, ktorí presadzujú pri riešení krízovej situácie len pôsobenie civilných zložiek sú pravdivé len do momentu, kedy rozsah katastrofy presahuje možnosti civilných zložiek. Tieto situácie sú východiskovými pre nasadenie ozbrojených síl. Rýchla reakcia je pri katastrofách jeden z najdôležitejších prvkov, ktorý výrazným spôsobom dokáže ovplyvniť ďalší priebeh riešenia krízovej situácie. Od nej môžu závisieť počty obetí, výška škôd, či náklady na odstraňovanie následkov prírodnej katastrofy. Preto túto schopnosť, ktorou disponujú ozbrojené sily treba naďalej rozvíjať. Jednou z možností ako zvýšiť pripravenosť a tým skrátiť reakčný čas na vzniknutú katastrofu je vytvorenie pohotovostných síl a prostriedkov, zásob v lokalitách, kde je predpoklad vzniku takýchto krízových situácií. Z vytipovaných lokalít bude poskytnutá pomoc rýchlo a efektívne, čo napomôže záchrane ľudských životov a zabráni vzniku ďalších škôd. Uvedené sa rovnako dotýka civilného, ale aj vojenského sektora. Organizácia celého procesu pomoci je najdôležitejšou výzvou pre civilný, ale aj vojenský sektor v prípade riešenia krízovej situácie. Hlavnou úlohou v tomto prípade je dostať potrebné prostriedky pomoci na zasiahnuté miesto čím najrýchlejšie. Ak má byť táto úloha splnená čím najrýchlejšie a najefektívnejšie, je potrebné vytvoriť spoluprácu jednotlivých prvkov krízového manažmentu a do uvedeného procesu zapojiť všetky prvky, ktoré môžu napomôcť pri riešení konkrétnej situácie. Z pohľadu ozbrojených síl je potrebné koordinovať plnenie úloh v rámci vlastnej štruktúry a zároveň sa podieľať na koordinácii zasahujúcich zložiek v rámci celého systému. S narastajúcou intenzitou prejavov klimatických zmien je možné predpokladať aj nárast požiadaviek civilných zložiek o využitie vojenských kapacít. Zo skúseností z minulosti je pravdepodobné využitie vojenských kapacít hlavne v oblasti: - prepravy urgentne chýbajúceho prostriedkami ozbrojených síl,

materiálu

vlastnými

- využitia leteckej podpory, prepravných prostriedkov s vysokou priechodnosťou pri plnení záchranných úloh, evakuácii, - poskytnutia mobilných vojenských zdravotníckych zariadení, personálu, - úpravy a distribúcie vody, - záchrannej a pátracej činnosti, - poskytnutia skladovacích kapacít pre sústredenie materiálu, manipulácie s ním a jeho distribúcie, 270


- poskytnutia ubytovacích kapacít improvizovaných prístreškov,

mobilného

charakteru,

- poskytnutia plánovacích, koordinačných kapacít, - vyslania špecialistov ako súčasti pracovných tímov, - obnovenia kritickej infraštruktúry, - poskytnutia prostriedkov prepravy a distribúcie pohonných hmôt, - ochrany kultúrneho dedičstva. Tieto požiadavky je možné premietnuť do spôsobilostí ozbrojených síl, ktoré budú smerodajnými pri ich budovaní v budúcnosti. Do budúcnosti však treba počítať aj s narastajúcou úlohou ozbrojených síl pri sekundárnych dopadoch klimatických zmien. A to napríklad pri ochrane štátnej hranice pri migrácii obyvateľstva, pomoci pri občianskych nepokojoch, demonštráciách, riešení etnických a náboženských nepokojov, ktoré by mohli dospieť k ozbrojenému konfliktu. „Boj o prírodné zdroje, najmä vodu, ktorý sa v dôsledku globálneho otepľovania v nasledujúcich desaťročiach zhorší, bude pravdepodobne príčinou ďalších nepokojov a migračných pohybov v rôznych regiónoch“ [6]. Ozbrojené sily disponujú silami a prostriedkami, ktoré nemusia plniť úlohy len po vzniku samotnej udalosti. Tu vzniká priestor pre ich využitie aj pri plnení preventívnych opatrení proti vzniku škôd na majetku. Avšak ak majú ozbrojené sily plniť tieto úlohy je potrebné dostatočne zabezpečiť rezort obrany na plnenie týchto úloh alokovaním vyššieho množstva finančných prostriedkov zo štátneho rozpočtu. Záver Bezpečnosť sa stala súčasťou každodenného života, ktorú si mnohokrát nestíhame v modernej hektickej dobe uvedomovať. Ak sa však pozrieme bližšie na ktorýkoľvek všedný deň, nevyhneme sa stretnutiu so slovami vojna, prírodná katastrofa, hospodárska alebo energetická kríza, regionálny konflikt, terorizmus, kriminalita, extrémizmus a iné. Všetky tieto pojmy sú úzko previazané s bezpečnosťou nás všetkých, pretože ktorýkoľvek z nich nás môže svojou aktivitou ohroziť na zdraví, živote či ohroziť náš majetok.

Aktivity ozbrojených síl pri ochrane obyvateľstva pozitívne vplývajú na verejnú mienku obyvateľstva a budujú dôveru civilného obyvateľstva voči ozbrojeným silám v krízových situáciách. Zároveň je účinným nástrojom preukazovania oprávnenosti rozpočtových nárokov. Použitá literatúra [1]

Cilek, V.: Klimaticka budoucnost Evropy: perspektivy, rizika, nejistoty. In Konference „Krizovy management“. Brno: Vojenska akademie, 2002. str. 11 - 18. ISBN 80-85960-46-X.

[2]

Dobrovský, L. a kol.: Bila kniha o obraně. Praha: Ministerstvo obrany - odbor komunikace a propagace. 2011. 167 s. ISBN 978-80-7278-564-3.

[3]

Jurčák, V.; Labuzík, M.; Pazdziurko, M.: Analýza vývoja bezpečnosti v Slovenskej republike. In Medzinárodné vzťahy 2009. Aktuálne otázky svetovej ekonomiky a politiky. Vydavateľstvo Ekonóm. 2010. str. 303-313. ISBN 978-80225-3025-5.

[4]

Žídek, R. a kol.: Bezpečnosť štátu. Liptovský Mikuláš: Akadémia ozbrojených síl gen. M. R. Štefánika v Liptovskom Mikuláši. 2009. 109 s. ISBN 978-80-8040-375-1.

[5]

Analýza tendencií vývoja vnútornej bezpečnosti Slovenskej republiky a z nej vyplývajúcich rizík a ohrození Slovenskej republiky. Ministerstvo vnútra SR. 2010. Dostupné na http:// www.minv.sk/?civilna-ochrana&subor=51279.

[6]

Bezpečná Európa v lepšom svete - Európska bezpečnostná stratégia. Dostupné na http://consilium.europa.eu

[7]

Zasiahnu časté prírodné katastrofy rozpočet Únie? Dostupné na http://www.euroactiv.sk.

[8]

Zákon 42/1994 Z.z. o civilnej ochrane obyvateľstva.

[9]

Zákon 321/2002 Z.z. o ozbrojených silách SR.

[10] Zákon 129/2002 Z.z. o integrovanom záchrannom systéme. [11] Zákon 171/1993 Z.z. o policajnom zbore. [12] Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR. [13] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Základy hydromechaniky a zásobování hasivy

54.

EDICE SPBI SPEKTRUM


MARIAN BOJKO MILADA KOZUBKOVÁ JANA RAUTOVÁ

ZÁKLADY HYDROMECHANIKY A ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY Y

Yp pracovní bod

K

Marian Bojko, Milada Kozubová, Jana Rautová Publikace se zabývá základy hydromechaniky a jejími aplikacemi do specializovaného studia při výpočtů potrubí a potrubních sítí, vypouštěcích prvků (jako jsou proudnice a trysky) a čerpací techniky. Právě tyto aspekty chce autorský kolektiv zohlednit a seznámit tak čtenáře s aplikací do požární problematiky. Základy hydromechaniky a měřicí techniky jsou rozšířeny o proudění kapalin v potrubních systémech ve stacionárním i nestacionárním stavu, teoreticky je zpracována část týkající se především čerpadel a jejich řazení. K tomu se přidružuje problematika výpustných zařízení. Poslední část je věnována globálnějšímu pohledu především na hydraulický řetězec, tj. partie obsahující teorii potřebnou k inženýrské průpravě hasiče, při čemž příprava je koncipována pro využití počítačových přístupů. Tato problematika se stále rozvíjí a začínají se zde využívat pro výsledky vědy a výzkumu v oblasti dynamiky požáru a jeho simulace.

Qv [m3/s]

ISBN 978-80-7385-033-3. Rok vydání 2008.

cena 170 Kč



271

Ochrana obyvatelstva 2014 Recenzované periodikum Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference Kolektiv autorů Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři Nebyla provedena jazyková korektura Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský Vydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě 2014 ISBN 978-80-7385-142-2 ISSN 1803-7372

OCHRANA OBYVATELSTVA 2014

Recommend Documents