OCHRANA OBYVATELSTVA 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s MV - Generálním ředitelstvím HZS ČR a Fakultní nemocnicí Ostrava Recenzované periodikum

OCHRANA OBYVATELSTVA 2014 Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference

VŠB - TU Ostrava 5. - 6. únor 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s MV - Generálním ředitelstvím HZS ČR a Fakultní nemocnicí Ostrava Recenzované periodikum

OCHRANA OBYVATELSTVA 2014 Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference pod záštitou rektora Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. a generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky brig. gen. Ing. Drahoslava Ryby

VŠB - TU Ostrava 5. - 6. únor 2014

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13 700 30 Ostrava-Výškovice Česká republika Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem VŠB - TU Ostrava Lumírova 13 700 30 Ostrava-Výškovice Česká republika MV - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kloknerova 26 148 01 Praha 414 Česká republika Fakultní nemocnice Ostrava 17. listopadu 1790/5 708 00 Ostrava-Poruba Česká republika

Recenzované periodikum OCHRANA OBYVATELSTVA 2014 Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference

Recenzenti: doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. Ing. Ivan Koleňák doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. Mgr. Bohumír Martínek, Ph.D. doc. Ing. Marek Smetana, Ph.D.

Editor: doc. Dr. Ing. Michail Šenovský

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství Nebyla provedena jazyková korektura Za věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN 978-80-7385-142-2 ISSN 1803-7372

Odborný garant konference Chairman doc. Dr. Ing. Michail Šenovský - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konference Scientific Programe Committee prof. Ing. Karol Balog, PhD. - STU Bratislava doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. - VŠB - TU Ostrava prof. Dr. Ing. Aleš Dudáček - VŠB - TU Ostrava doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., M.B.A. - SÚJB Praha prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. - ČVUT v Praze prof. Ing. Milan Oravec, PhD. - TU Košice doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. - Traumatologické centrum FN Ostrava prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. - VŠB - TU Ostrava brig. gen. Ing. Miloš Svoboda - MV-GŘ HZS ČR MUDr. Milan Šír - Traumatologické centrum FN Ostrava prof. Ing. Dušan Vičar, CSc. - Univerzita T. Bati ve Zlíně

Organizační výbor konference Organising Conference Committee doc. Ing. Vilém Adamec, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava Ing. Lenka Černá - SPBI Ostrava plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D. - MV-GŘ HZS ČR plk. Ing. Ivan Koleňák - MV-GŘ HZS ČR Bc. Pavla Segarová - Traumatologické centrum FN Ostrava

Priority ochrany obyvatelstva Miklós Daniel

97

Osobitosti opatrení a požiadaviek protipožiarnej bezpečnosti stavieb, v ktorých sa konajú hromadné kultúrne a spoločenské akcie 100 Mitrenga Patrik Ochrana osôb pred požiarmi na spoločenských akciách Mračková Eva Možnosti Európskej únie pri realizácii humanitárnej pomoci Mráziková Jana

103

Some Aspects of Fire Protection and Eradication Forest Fires in Poland Pellowski Witalis, Zamiar Zenon Závislost a nezávislost sektoru vnitřní bezpečnosti na schopnostech ozbrojených sil České republiky v letech 1993 - 2013 Pernica Bohuslav Účinnost dotěsňování stavebních otvorů při budování improvizovaných úkrytů Pivovarník Ján, Sýkora Vlastimil Ochrana proti úniku nebezpečných plynů a požárům v domácnostech s využitím detekčních zařízení (kampaň ČAHD) Pokorný Jiří, Mokrišová Michaela

Zapojení traumateamu ČR do civilní ochrany Nestrojil Petr, Valentová Renata

117

Projekt skúmania samovoľnej evakuácie Novák Ladislav, Kovalčík Milan

121

Koordinace bezpečnostního managementu Procházka Jan

124

Výsledky studia chemických havárií zaměřené na dioxin Procházka Zdenko, Procházková Dana

Transformace průřezových kritérií národní kritické infrastruktury pro potřeby kritické infrastruktury na regionální úrovni Novotný Petr, Markuci Jiří, Řehák David Nové úlohy mestskej polície v rámci tvorby bezpečných sídiel Ondrejička Vladimír Teorie a praxe ve využití simulantů v rámci ochrany proti ZHN se zaměřením na ochranu specialistů před účinky ZHN a PNL Otřísal Pavel, Florus Stanislav Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz ve výuce na základních a středních školách Pajpachová Veronika, Novák Jaromír Rekognoskace kritických míst na dálnici D1 Patáková Hana, Procházka Jan Věda a výzkum, vývoj, inovace v nové Koncepci ochrany obyvatelstva Paulus František

156

159

163

166

113 Proaktivní ochrana obyvatelstva s využitím kombinovaných metod biometrické identifikace Pospíšil Radek, Škrob Milan

Krizová připravenost zdravotnických složek na hrozby biologického charakteru Nováková Šárka, Štorek Josef

152

107

Všeruské centrum extrémní a radiační medicíny A. M. Nikoforova v Sankt Petersburgu 110 Navrátil Leoš, Šafr Gustav, Racek Jaroslav, Pavlík Emil Strategie ochrany osob před účinky toxických látek vyplývající z experimentů ve společenských objektech Navrátilová Ladislava, Ločárková Petra

Cooperation Between the Specialized Technical Rescue Groups of Fire Brigade with the Military CBRN Subunits during Decontamination Pellowski Witalis, Dukiewicz Tomasz

Optimální koncept řízení a vypořádání rizik Procházková Dana 127

Výsledky systematického studia rizik spojených s přepravou nebezpečných látek Procházková Dana, Patáková Hana, Procházka Jan, Procházka Zdenko, Strymplová Veronika

170 173

177 181

191

133 Ochrana obyvatelstva ukrytím a jeho budoucí podoba Rak Jakub 136

195

Být či nebýt: Toť otázka Richter Rostislav, Kovářík František

199

Možnosti analýzy ochrany společnosti Roudný Radim

202

140 146

149

Perspektivy ukrývání obyvatelstva v kontextu aktuálních bezpečnostních hrozeb Řehák David, Kratochvílová Danuše, ml., Kratochvílová Danuše Poznatky ze šíření kontaminantů při lokální explozi Slabotinský Jiří, Častulík Pavel, Prokop Vlastimil, Cejpek Jiří, Kotinský Petr

206

210

OCHRANA OBYVATELSTVA

Priority ochrany obyvatelstva Population Protection Priorities Ing. Daniel Miklós, MPA MV - generální ředitelství HZS ČR Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 [email protected] Abstrakt Co přináší „nová“ Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030? Reflektuje závěry z řady národních i mezinárodních analytických a strategických dokumentů a snaží se je promítnout do vize následujících několika let. Není již dále možné pohlížet na Českou republiku jako na samostatný, izolovaný stát bez vazeb na okolí. Je potřeba se postavit čelem k novým významným hrozbám a přizpůsobit stávající systém ochrany obyvatelstva novým „moderním“ trendům. Zejména z pohledu rozsahu zapojení jednotlivých účastníků, ale také z pohledu udržitelnosti. Všechny úkoly ochrany obyvatelstva musí představovat navzájem provázaný a efektivní systém, který bude maximálně využívat všech dostupných kapacit. Klíčová slova Koncepce, Ochrana obyvatelstva, Mimořádná událost, Krizová situace, Integrovaný záchranný systém, Hasičský záchranný sbor České republiky. Abstract What brings „New“ Conception of Population Protection by the year 2020 with outlook to the year 2030? It reflects conclusions from a variety of National and International analytical and strategical documents and tries to reflected them to the vision of the next few years. It is no longer possible to think that Czech Republic is separated and isolated state without any connections with its neighborhood. It is necessary to face new signifiant threats and to adapt existing system of the population protection to new modern trends. Especially from the perspective of the scope of each participant involvement but also from the perspective of sustainability. All tasks of the population protection have to represent interdependent and effective system which will be using maximum of the all available capacity. Keywords Conception, Population protection, Emergency situation, Crisis Situation, Integrated Rescue System, Fire Rescue Service of the Czech Republic. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 si klade za cíl jednoznačným způsobem rozpracovat vize a úkoly nastavené v základních strategických dokumentech a zajistit tak jejich implementaci a realizaci. Všechny nově definované strategické cíle směřují k zajištění základních funkcí státu - zajištění bezpečnosti obyvatelstva, ochrany jejich života, zdraví a majetku. To vše v souladu s širší definicí ochrany obyvatelstva jako: „Plnění úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové stavy a jejich řešení; ochranou obyvatelstva je dále plnění úkolů civilní obrany podle Ženevských protokolů“. Při zpracování byla pečlivě posouzena šíře problematiky ochrany obyvatelstva a to zejména ve vazbě na současnou dynamiku změn, jakou oblast bezpečnosti v posledních letech zaznamenala. Pro účely strategického rozměru dokumentu byly vydefinovány vrcholové strategické cíle, které představují dlouhodobé „politické“ prohlášení zainteresovaných stran. Tyto dlouhodobé

Ostrava 5. - 6. ledna 2014

cíle nepředstavují konkrétní úkoly, ale spíše obecný trend, který musí být v oblasti ochrany obyvatelstva trvale sledován. Těmito vrcholovými strategickými cíli jsou: - Bezpečnost obyvatelstva: je chápána jako kontinuální, nikdy nekončící, proces postavený na zdokonalování schopností a dovedností všech zainteresovaných složek. Systém musí být postaven na dostatečném povědomí o úkolech jednotlivých odpovědných orgánů, ale také na posilování principu sebeochrany a vzájemné pomoci. - Nedělitelnost Komplexnost: cílem je vytváření univerzálních nástrojů a postupů, které umožní efektivně využívat všechny dostupné síly a prostředky k rychlému zvládnutí nastalé krizové situace. - Udržitelnost: všechny nastavené cíle a úkoly musí být plněny s ohledem na jejich dlouhodobou udržitelnost a efektivní začlenění do již existujícího systému. - Institucionálnost: ochrana obyvatelstva představuje nezpochybnitelnou součást bezpečnostního systému ČR, jehož základní funkcí je integrovat, koordinovat a řídit jednotlivé složky a pružně reagovat na vzniklé hrozby. Pro splnění výše uvedených vrcholových strategických cílů a vizí v oblasti ochrany obyvatelstva, jejichž záměrem je zajištění trvalého a kvalitativně se zlepšujícího systému ochrany života, zdraví a majetku občanů, je nutno se zaměřit zejména na klíčové priority. Tyto priorit pak představují konkrétní směřování systému ochrany obyvatelstva (hlavní směry úderu), tzn. to, čemu je potřeba věnovat maximální pozornost. Jedná se tedy o určité množiny, které jsou dále v koncepčních částech podrobně rozebírány a jsou jim přiřazovány jednotlivé úkoly. Strategickými prioritami pro oblast ochrany obyvatelstva v letech 2014 - 2030 budou: - Širší zapojení občanů do systému ochrany obyvatelstva cestou zvýšení jejich schopnosti sebeochrany za využití informací a znalostí získaných v rámci plošného a cíleného systému výchovy a přípravy. - Širší zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení cestou užší spolupráce s odpovědnými orgány veřejné správy a zvýšeným podílem na realizaci konkrétních úkolů u subjektů představujících zvýšené riziko pro své okolí. - Zvýšení odolnosti a ochrany prvků kritické infrastruktury proti možným rizikům a zajištění širšího zapojení subjektů kritické infrastruktury do procesu přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení. - Cílená podpora vědy a výzkumu, vývoje, inovací s důrazem na využívání dosažených výsledků v aplikační sféře v rámci systému vzdělávání a přípravy odborníků. - Vyvážené a komplexně využitelné úkoly a nástroje ochrany obyvatelstva umožňující efektivní přípravu na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení založené na přesně definovaném a zakotveném systému ochrany obyvatelstva. Plnění jednotlivých priorit bude obsahem předkládaných Zpráv o stavu ochrany obyvatelstva.

pravidelně

Každá strategická priorita je v rámci Koncepce blíže popsána a definována. Bližší popis se zaměřuje na následující charakteristiky: - motiv: širší popis priority (odpovídá na otázku „Proč?“), - cílový stav: čeho má být v rámci priority dosaženo, jaký má být celkový výsledek (odpovídá na otázku „Co?“),

97


- strategie do roku 2030: popis základní kroků k tomu aby bylo dosaženo cílového stavu (odpovídá na otázku „Jak?“), - cílové hodnoty/ukazatele: měřitelný způsobem jednoznačně definováno co vše musí být uděláno, aby bylo dosaženo cílového stavu,

Výsledkem rozpracování a porovnání jednotlivých oblastí jsou pak identifikované úkoly, které jsou popsány v závěrečné části Koncepce a sledují naplňování vrcholových strategických cílů a priorit ochrany obyvatelstva. Pro zjednodušení je možné uvést následující schémata vzájemných vazeb.

- předpoklady pro dosažení cílového stavu: nutné předpoklady ke splnění cíle, co vše je potřeba mít k tomu, aby mohly být zrealizovány cílové hodnoty a tím splněn cílový stav. 1 Koncepční část Pro účely zpracování Koncepce a k identifikaci nezbytných úkolů byl zvolen postup nastavení základních oblastí ochrany obyvatelstva, které jsou následně popsány prostřednictvím shodné sady nástrojů. Smyslem vytvoření této „matice“ je zajištění jednotného přístupu k jednotlivým oblastem a dodržení obsahové vyváženosti a měřitelnosti jednotlivých oblastí. Samotný pojem oblast představuje určitý kompromis při hledání vhodného pojmu. Jako jeden z mála (z těch, které byly navrhovány), není spojen s žádným odborným obsahem v bezpečnostním systému. Zároveň však ukazuje, že se může skládat z dalších, dílčích částí. Přitom je stále dosti obecný. Nalezení základních oblastí bylo pro práci na Koncepci naprosto klíčové. V případě špatně nastavených oblastí by byl ohrožen hlavní cíl - zpracovat strategický dokument, který bude jednoznačným a moderním způsobem popisovat stávající systém ochrany obyvatelstva a zároveň bude rozpracovávat základní myšlenky Bezpečnostní strategie České republiky. Z tohoto důvodu byla této fázi přípravy Koncepce věnována maximální pozornost.

Obr. 1 Schéma vzájemných vazeb a vlivů

Dlouho byly vedeny složité debaty a diskuse na témata: co se z čeho skládá, co je nadřazeno čemu, co bylo dřív… Nakonec ale byly nalezeny spojující články. Ať už se odpovídá na kteroukoliv z položených otázek, vždy se nakonec dojde k tomu že, vše musí dělat někdo, něčím, něco, nějak, v něčem… Přiřazení jednotlivých odpovědí pak už bylo poměrně jednoduché. Základními oblastmi ochrany obyvatelstva tedy jsou: - síly (kdo): složky integrovaného záchranného systému, orgány veřejné správy, právnické a podnikající fyzické osoby, občané; - věcné zdroje (čím): materiálové vybavení, technika a další zdroje nezbytné pro řešení mimořádné události nebo krizové situace a to bez ohledu v čím vlastnictví se nacházejí (státní nebo soukromé); - úkoly ochrany obyvatelstva (co): přehled konkrétních úkolů využitelných při řešení všech typů událostí; - krizové řízení (co): přehled úkolů a kompetencí, které jsou využitelné při řešení krizových situací a zasahují do základních práv a svobod (nejzásadnější rozdíl od úkolů ochrany obyvatelstva); - výchova a vzdělávání (nějak): systém, v rámci kterého jsou síly vzdělávány a zdokonalovány; - věda a výzkum, vývoj, inovace (v něčem): hnací motor pokroku umožňující efektivní využití státních prostředků a kapacit soukromého sektoru k dosažení cíleného postupu v rámci ochrany obyvatelstva. Každá z oblastí je pak detailně rozpracována prostřednictvím následujících nástrojů: - právní předpisy, - finanční prostředky, - úkoly veřejné správy, - úkoly právnických a fyzických osob, - věda a školství (obecný systém školství reprezentovaný činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nikoliv vzdělávání „uvnitř“ ochrany obyvatelstva), - public relations, - mezinárodní vztahy. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 2 Zobrazení vzájemných vazeb jednotlivých částí Koncepce Koncepční část definuje, na základě výše uvedených vazeb, množinu úkolů, kterým bude v následujících letech věnována zvýšená pozornost. Absence některého problému neznamená, že se jim nebude systém ochrany obyvatelstva zabývat. Takovéto operativní úkoly budou řešeny cestou Zpráv o stavu ochrany obyvatelstva. Koncepce obsahuje celkem 24 úkolů, které jsou rovnoměrně rozloženy v čase tak, aby bylo zaručeno jejich reálné splnění. Přitom je zohledněn faktor vzájemné provázanosti jednotlivých úkolů a hierarchie postupu jejich plnění. Úkoly jsou v jednotlivých letech rozloženy následujícím způsobem: - rok 2014: žádný, - rok 2015: jeden,

98


Poděkování patří všem, kteří se na zrodu této Koncepce aktivně podíleli a bez jejichž pomoci by nebylo možné materiál zpracovat.

- rok 2016: šest, - rok 2017: pět,

Koncepce je zpracována v duchu myšlenky člověka v oblasti ochrany obyvatelstva vysoce erudovaného - tragicky zesnulého kolegy doc. Ing. Josefa Janošce, CSc., která zní:

- rok 2018: čtyři, - rok 2019: žádný, - rok 2020: tři,

„OCHRANA OBYVATELSTVA JE CÍL“

- výhled do roku 2030: pět. Začátek sledováno období (roku 2014 a 2015) jsou úkolově chudší z důvodu „náběhu“ Koncepce a zahájení realizace jednotlivých úkolů. Dalším podstatným důvodem je fakt, že jsou v Koncepci uvedeny zejména úkoly s horizontem plněním delším než tři roky. Závěr druhé dekády bude zaměřen na dořešení a uzavření nosných úkolů Koncepce a tak jsou roky 2019 a 2020 také množstvím úkolů podprůměrné. Je možné očekávat, že některé z úkolů budou mít dobu realizace (s ohledem na objektivní důvody) o něco delší a tak je vhodné si ponechat konec sledovaného období volnější. Valná většina úkolů sleduje naplňování stanovených pěti strategických priorit a je dále doplněna o některé aktuální otázky k řešení (např. zpracování analýzy hrozeb, vytvoření metodického pokynu pro prezentaci dosažených výsledků, připravení záměru či strategie činností České republiky v mezinárodních organizacích atp.). Aktuální přehled všech úkolů bude prezentován v rámci konference. V tuto chvíli může doznat ještě dílčích změn.

Použitá literatura [1]

Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[2]

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“).

[3]

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[4]

Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.

[5]

Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatý v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaný sdělením pod č. 168/1991 Sb.

[6]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 schválená usnesením vlády č. 165 ze dne 25. února 2008, ve znění usnesení vlády ze dne 1. prosince 2010 č. 859.

[7]

Bezpečnostní strategie České republiky, schválená vládou dne 8. září 2011 usnesením č. 665.

[8]

Aktualizace státní energetické koncepce ČR ze srpna 2012, schválena usnesením vlády ze dne 8. listopadu 2012 č. 803.

[9]

Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, schválené usnesením vlády ze dne 19. července 2012 č. 552.

Závěr Věřím, že navržené úkoly v Koncepci pro následující období představují realizovatelný a udržitelný směr, kterým by se do budoucna ochrana obyvatelstva měla ubírat. Koordinací plnění těchto úkolů a naplnění myšlenky Koncepce je úkolem Ministerstva vnitra. Vzhledem k multiresortnímu rozsahu systému ochrany obyvatelstva se však neobejde bez aktivní pomoci dotčených ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, orgánů samosprávných celků, ale také vybraných právnických a podnikajících fyzických osob. Odborný základ a podporu při realizaci úkolů pak bude vytvářet početná a zkušená komunita vědeckých pracovníků.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Ochrana obyvatelstva EDICE SPBI SPEKTRUM

42.

Danuše Kratochvílová, Danuše Kratochvílová, ml., Libor Folwarczny

Ochrana obyvatelstva je komplex opatření prováděných k ochraně obyvatelstva, zvířat, kulturních hodnot a životního prostředí. Její vznik a vývoj v ČR se datuje od přijetí zákona č. 82 Sb. ze dne 11. dubna 1935 DANUŠE KRATOCHVÍLOVÁ o ochraně a obraně proti leteckým útokům, kdy byla zřízena civilní protiletecká ochrana. V současné době lze pojem ochrana obyvatelstva chápat v širším a užším slova smyslu. V užším pojetí je ochrana obyvatelstva plnění OCHRANA OBYVATELSTVA úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a dalších opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku při mimořádných událostech a krizových situacích. V širším pojetí je ochranou obyvatelstva také příprava na mimořádné události a provádění záchranných a likvidačních prací. Opatření ochrany obyvatelstva jsou realizována základními složkami IZS a ostatními složkami IZS. Odpovědnost za provedení opatření ochrany obyvatelstva je přenesena na státní orgány, orgány samosprávy, právnické a podnikající fyzické osoby a fyzické osoby. Požadavky ochrany obyvatelstva jsou uplatňovány v územním plánování, stavebním a územním řízení. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 978-80-7385-134-7. Rok vydání 2013. 2. vydání


cena 130 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970 99


Osobitosti opatrení a požiadaviek protipožiarnej bezpečnosti stavieb, v ktorých sa konajú hromadné kultúrne a spoločenské akcie Specificities of Measures and Requirements of Fire Safety of Buildings Used for Mass Cultural and Social Actions Ing. Patrik Mitrenga

Požiarne úseky v zhromažďovacích priestoroch

Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. mája 32, 01026 Žilina, Slovenská republika [email protected]

Požiarny úsek musí tvoriť vnútorný zhromažďovací priestor a javisko s povraziskom. Súčasťou javiska s povraziskom môžu byť všetky pomocné a prevádzkové priestory javiskovej časti ak ide o zhromažďovací priestor ZP1, všetky pomocné priestory javiska (napr. odkladacie plochy, sklady rekvizít) ak ide o zhromažďovací priestor ZP2, pomocné priestory slúžiace bezprostredne na prevádzku javiska (napr. odkladacie plochy,pomocné javiská) ak ide o zhromažďovací priestor ZP3. Každé javisko s povraziskom, ktoré tvorí samostatný požiarny úsek, musí byť od hľadiska oddelené požiarnym uzáverom - požiarnou oponou [2, 7].

Abstrakt V príspevku sa rozoberajú osobitné požiadavky na protipožiarnu bezpečnosť stavieb so zhromaždovacími priestormi. Uvádza sa delenie stavieb na požiarne úseky, riešenie únikových ciest a evakuácie osôb a vybavenie stavieb požiarnotechnickými zariadeniami. Spomenuté sú aj opatrenia, ktoré je potrebné dodržiavať pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb.

Abstract

V požiarnom úseku so zhromažďovacím priestorom saneodporúča umiestniť priestory mimo zhromažďovacieho priestoru s vyššou hodnotou súčiniteľa horľavých látok ako 1,1, strojovnetechnického vybavenia stavby (strojovňa vzduchotechniky, výťahu) okrem strojovní, ktoré slúžia len posudzovanému požiarnemu úsekua sklady, v ktorých súčin náhodného požiarneho zaťaženia, súčiniteľa horľavých látok a pôdorysnej plochy miestnosti je väčší ako 5000 kg [2].

In this article are discussed special requirements on fire safety of buildings with muster areas. It deals with division of buildings on fire zones, solves the escape routes and evacuation of persons and equipment of buildings with fire-technical equipments. And there are mentioned measures which be followed for the safety of undertakings with larger number of persons.

Pre zhromažďovacie priestory platia požiadavky nareakciu na oheň pre stavebné materiály z hľadiska šírenia plameňa popovrchu. Orientačné hodnoty najvyššej triedy reakcie na oheň stavebných výrobkov použiteľných na povrchové úpravy podhľadov a stien sú pre zhromažďovacie priestory ZP1 a ZP2 trieda reakcie na oheň C, a pre zhromažďovací priestor druhu ZP3 trieda reakcie na oheň B [2].

Keywords

Vnútorným zhromažďovacím priestorom nesmú prechádzaťani byť v ňom umiestnenérozvodné potrubia horľavých, toxických alebo inak nebezpečnýchlátok, voľne vedené elektrické rozvody, rozvody vzduchotechnických .zariadení, dymovody a pod. [7].

Kľúčové slová Zhromažďovací priestor, protipožiarna bezpečnosť stavieb, požiarny úsek, únikové cesty, požiarnotechnické zariadenia.

Muster area, fire safety of buildings, fire zone, escape routes, fire-technical equipment. Úvod Stavby, v ktorých sa konajú hromadné kultúrne a spoločenské akcie, sú vo všeobecnosti stavby zhromažďovacích priestorov. Podľa platných právnych predpisov riešiacich protipožiarnu bezpečnosť stavieb sa priestory považujú za zhromažďovacie, ak spĺňajú určité kritéria. Na tieto priestory platia osobitné požiadavky na protipožiarnu bezpečnosť stavieb, sú iné ako v iných objektoch. V príspevku budú rozobrané tieto požiadavky, pričom ide najmä o delenie stavieb na požiarne úseky, riešenie únikových ciest a evakuácie osôb a vybavenie požiarnotechnickými zariadeniami. Ďalej budú opísané opatrenia, ktoré je potrebné dodržiavať pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb. V závere budú vyvedené nedostatky, návrhové riešenia a opatrenia na zlepšenie bezpečnosti týchto objektov. Požiadavky protipožiarnej bezpečnosť stavieb, v ktorých sa konajú hromadné kultúrne a spoločenské akcie Stavby, v ktorých sa konajú hromadné kultúrne a spoločenské akcie, môžeme označiť aj ako stavby vnútorných zhromaždovacích priestorov. Podľa vyhlášky [7] vnútorný zhromaždovací priestor je priestor na zhromaždenie viac ako 200 osôb (napr. kino, divadlo, kultúrny dom, obchodný dom, výstavná sieň, kongresová sála a podobne), v ktorom pripadá na jednu osobu pôdorysná plocha menšia ako 4 m2. Po celom obvode a zhora sú ohraničené stavebnými konštrukciami. Z hľadiska protipožiarnej bezpečnosti stavieb sa delia podľa veľkosti pôdorysnej plochy na jednu osobu a podľa celkového počtu osôb v týchto priestoroch nazhromaždovacie priestory ZP1, ZP2 a ZP3. Toto zaradenie je uvedené v norme [5].


Únikové cesty a evakuácia osôb v zhromažďovacích priestoroch Na únikové cesty v zhromažďovacom priestore platia určité požiadavky. Vzhľadom na ich rozšírnosť nebudú podrobne rozoberané. Spomeniem len niektoré, napríklad, že nechránené únikové cestyz hľadiska nemajú viesť javiskom, odporúča sa, aby všetky únikové cesty (uličky) smerovali od javiska. Ďalej sú požiadavky na šírku prechodu v hľadisku medzi dvoma radami sedadiel, lavíc, stolov, najmenšia šírka uličkymedzi radmi sedadiel, najväčšia dovolená dĺžka uličky vedúcej k východu len jedným smerom, určenie počtu sedadiel v rade, určenie počtu evakuovaných osôb uličkou a podobne [2]. Podľa vyhlášky [7] v zhromažďovacom priestore, ak nie je chránený stabilným hasiacim zariadením, môže byťnajkratšia priama vzdialenosťz ktoréhokoľvek miesta požiarnehoúseku po východ z požiarneho úseku najviac 0,7-násobok medznejdĺžky nechránenej únikovej cesty. Taktiež sú požiadavky na únikové cesty vedúce zo zhromažďovacieho priestoru. Odporúčajú sa najmenšie dovolené počty východov, a to pre ZP1 dva, ZP2 tri, pre ZP3 štyri východy. Ďalej sú požiadavky na podlahy, východy zo zhromažďovacích priestorov, dĺžku nechránenej únikovej cesty ktorá ústi vo východe zo zhromažďovacieho priestoru, únikové cesty z javiskovej alebo osvetľovacej lávky prípadne z inej pracovnej plošiny v priestore javiska, šírky únikových ciest, ďalšie podrobnosti týkajúce sa únikových ciest, požiadavky na voľné priestranstvo na ktoré ústia únikové cesty a podobne [2].

100


Ďalšie špecifické požiadavky na únikové cesty zhromažďovacích priestorov [7]: • Všetky dvere na únikových cestách zo zhromažďovacieho priestoru, vrátane východov z nich na voľné priestranstvo, sa musia otvárať v smere úniku. • Dvere na únikovej ceste musia byť na strane v smere úniku opatrené panikovým východovým uzáverom ovládaným horizontálnym držadlom. • Okolo dverí sa nemajú vyskytovať ostenia obrátené proti smeru úniku. • Každý zhromaždovací priestor, všetky nadväzujúce nechránené a chránené únikové cesty, ako aj ohlasovňa požiaru sa vybavujú núdzovým osvetlením. • Svietidlá, svetelné označenia a pod. musia osvetľovať smer úniku a východy zo zhromaždovacieho priestoru. • Ak je zhromaždovací priestor určený na prevádzku pri zatmení (hľadisko kín, divadiel a pod.), núdzové (bezpečnostné) osvetlenie majú aj jednotlivé stupne. Požiarnotechnické zariadenia v zhromažďovacích priestoroch Stavba, v ktorej sa nachádza zhromažďovací priestor, sa má vybaviť domácim rozhlasom s núteným posluchom. V zhromažďovacom priestore pre viac ako 200 osôb sa musí inštalovať elektrická požiarna signalizácia [7]. Javisko s povraziskom s veľkosťou ZP2 a ZP3 pre viac ako 500 osôb, javisko bez povraziska s veľkosťou ZP3 pre viac ako 800 osôb, výstavná hala, v ktorej požiarny úsek má plochu viac ako 5000 m2 a obchodné priestory s plochou požiarneho úseku väčšouako 1000 m2 sa majú vybaviť stabilným hasiacim zariadením, najlepšie sprinklerovým SHZ, ktoré používa na hasenie vodu, aleboiným zariadením so zdravotne nezávadným hasivom [5]. Zhromažďovací priestor sa odporúča vybaviť zariadením na odvod tepla a splodín horenia pri požiari. Vnútorný zhromažďovací priestor, v ktorom nie je inštalované zariadenie na odvod tepla a splodín horenia, musí mať najmenej polovicu plochy otvorov, ktoré umožňujú prístup vzduchu pri požiari, v hornej tretine výšky obvodových konštrukcií alebo v strešnej konštrukcii [7]. Vzhromažďovacích priestoroch ZP2 alebo ZP3 sa odporúča zriadiťohlasovňa požiaru, kde má byť počas prevádzky stála služba.K dispozícii má byť telefón na ohlásenie požiaru ako aj ovládaniavšetkých zariadení, ktoré sa majú v prípadu požiaru uzatvoriť alebo uviesť do činnosti [2]. Opatrenia pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb Podujatie na ktorom sa zúčastňuje väčší početosôb sa môže uskutočniť len v objektocha na miestach, ktoré sú na tieto účely určenéa ktoré spĺňajú podmienky zabezpečenia ochrany predpožiarmi najmä z hľadiska záchrany osôb pri požiari. Usporiadať verejne prístupné podujatie v inýchobjektoch možno len na základe spracovaného písomného návrhu opatrení, ktoré posúdi okresné riaditeľstvo.Na podujatí, na ktorom sa zúčastňuje väčší početosôb, sa zriaďuje protipožiarna asistenčná hliadka.Túto hliadku zriaďuje usporiadateľpodujatia, ak sa s vlastníkom objektu, kde sa mápodujatie konať, nedohodne písomne inak. Za väčší počet osôb sa považuje viac ako [6, 8]:

Protipožiarna asistenčná hliadka Protipožiarna asistenčná hliadka dozerá na dodržiavanie opatrení určených na zamedzenie vzniku požiaru,vykonáva nevyhnutné opatrenia pri vzniku požiaru, najmä záchranu ohrozených osôb, privolanie pomoci, zdolávanie požiaru, a opatrenia na zamedzenie jeho šírenia, predovšetkým zatvorenie požiarnych uzáverov, prívodov horľavých látok a vypnutie elektrického prúdu [6]. Členovia protipožiarnej asistenčnej hliadky sa oboznamujú s charakterom zabezpečovaného podujatia,oboznamujú sa s objektom a so súvisiacimi opatreniami na zabezpečenie ochrany pred požiarmi,kontrolujú dodržiavanie predpisov upravujúcich zásady protipožiarnej bezpečnosti objektu alebo,vykonávajú obhliadky daných priestorov, kde sa podujatie uskutočňuje, a to pred začatím podujatia, v jeho priebehu a po skončení po určenú dobu,preverujú pred začatím podujatia, či boli splnené určené opatrenia na zabezpečenie ochrany pred požiarmi,upozorňujú ihneď organizátora podujatia v prípade bezprostredného nebezpečenstva vzniku požiaru alebo hroziaceho znemožnenia záchrany osôb [6]. Protipožiarnu asistenčnú hliadku zriaďuje právnická osoba alebo podnikajúca fyzická osoba z osôb, ktoré majú potrebné predpoklady na plnenie úloh uvedených vyššie. Počet jej členov určuje so zreteľom na úlohy, ktoré má táto hliadka plniť. Ak sa protipožiarna asistenčná hliadka skladá z dvoch alebo z viacerých členov, právnická osoba alebo podnikajúca fyzická osoba určuje jej vedúceho.Členovia protipožiarnej asistenčnej hliadky zriadenejpri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčšípočet osôb, sa označujú na viditeľnej časti odevu nápisom PROTIPOŽIARNA HLIADKA [6]. Členovia protipožiarnej asistenčnej hliadky sanepoverujú inými úlohami ani výkonom činností, ktorénesúvisia s plnením ich úloh. Členovia protipožiarnej asistenčnej hliadky musia mať odbornú prípravu. Tá sa vykonáva pred začatím jej činnosti. Skladá sa s teoretickej a praktickej časti. Teoretická časť odbornej prípravy protipožiarnejasistenčnej hliadky je zameraná najmä na oboznámeniesa s pokynmi vydanými štatutárnym orgánomprávnickej osoby alebo zodpovedným vedúcim podnikajúcejfyzickej osoby. Praktická časť odbornej prípravy protipožiarnej asistenčnej hliadky je zameraná najmä na oboznámeniesa s rozmiestnením a s použitím hasiacich prístrojov,hasiacich zariadení a spojovacích prostriedkov,požiarnotechnických zariadení na zabránenie šíreniapožiaru, so spôsobom a s cestami evakuácie a so súčinnosťou s hasičskou jednotkou s prihliadnutím napodujatie, na ktoré je protipožiarna asistenčná hliadka zriadená [6]. Záver Pri riešení protipožiarnej bezpečnosti stavieb so zhromažďovacími priestormi je rad požiadaviek, ktoré sa v iných typoch stavieb nevyžadujú alebo sú odlišné. Ide najmä o delenie na únikové cesty, riešenie evakuácie osôb a únikových ciest a tiež vybavenie stavieb požiarnotechnickými zariadeniami. Uvedené požiadavky boli stručne popísané. Vidíme, že z hľadiska protipožiarnej bezpečnosti stavieb sú zhromažďovacie priestory dostatočne a podrobne opatrené. Platia určité základné zásady spoločné pre všetky priestory s veľkým počtom osôb ako bolo uvedené. Spomedzi všetkých spomenutých v príspevku by som spomenul tie najzásadnejšie, a to nasledujúce: • zhromažďovacie priestory musia tvoriť samostatný požiarny úsek,

a) 500 osôb sústredených v nekrytých inžinierskych stavbách, napríklad v nekrytých športových ihriskách a amfiteátroch,

• mali by byť vybavené zariadením na odvod tepla a splodín horenia,

b) 300 osôb sústredených v prvom nadzemnom podlaží objektu,

• musia byť vybavené elektrickou požiarnou signalizáciou,

c) 200 osôb sústredených v druhom podlaží alebo v každom ďalšom nadzemnom podlaží objektu,

• niektoré typy priestorov musia byť vybavené stabilným hasiacim zariadením,

d) 100 osôb sústredených v podzemnom podlaží objektu.

• stavby so zhromažďovacími priestormi musia byť vybavené domácim rozhlasom na riadenie prípadnej evakuácie.


101


Z uvedeného vyplýva, že väčšina stavieb so zhromažďovacími priestormi je z hľadiska požiaru dostatočne zabezpečená. Samotné vybavenie požiarnotechnickými zariadeniami však nezaručuje bezpečnosť osôb v stavbe. Vybavenie stavieb modernými zabezpečovacími zariadeniami si vyžaduje znalosť ich obsluhy, kde sa vyskytujú nedostatky. Preto je potrebné zabezpečiť dôkladné zaškolenie osôb, ktoré sú zodpovedné za ich prevádzku.

[3]

STN 92 0201-1 Požiarna bezpečnosť stavieb. Spoločné ustanovenia. Časť 1: Požiarne riziko, veľkosť požiarneho úseku. Bratislava: Slovenský ústav technickej normalizácie Bratislava, 2000. 84 s.

[4]

STN 92 0201-2 Požiarna bezpečnosť stavieb. Spoločné ustanovenia. Časť 2: Stavebné konštrukcie. Bratislava: Slovenský ústav technickej normalizácie Bratislava, 2007. 36 s.

Vyskytujú sa tiež nedostatky pri opatreniach na podujatiach. Tieto opatrenia sú síce dobré, ale je treba zabezpečovať aj ich kontrolu. Mnohí totiž berú tieto opatrenia s rezervou. Treba preto dôkladne zaškoliť členov protipožiarnej asistenčnej hliadky, prípadne námatkovo kontrolovať ich činnosť a zabezpečenie požiadaviek pri podujatiach. Tak budú stavby v ktorých sa konajú hromadné kultúrne a spoločenské akcie z hľadiska bezpečnosti dostatočne opatrené.

[5]

STN 92 0201-3 Požiarna bezpečnosť stavieb. Spoločné ustanovenia. Časť 3: Únikové cesty a evakuácia osôb. Bratislava: Slovenský ústav technickej normalizácie Bratislava, 2000. 56 s.

[6]

Vyhláška č. 121/2002 Z.z. Ministerstva vnútra Slovenskej republiky z 26. februára 2002 o požiarnej prevencii.

[7]

Vyhláška č. 94/2004 Z.z. Ministerstva vnútra Slovenskej republiky z 12. februára 2004 ktorou sa ustanovujú technické požiadavky na protipožiarnu bezpečnosť.

[8]

Zákon č. 314/2001 Z.z. z 2. júla 2001 o ochrane před požiarmi.

Použitá literatúra [1]

Kucbel, J. 1993.: Požiarna ochrana budov. Vydavateľstvo a distribúcia technickej literatúry J. Kucbel, Bratislava, 1993. ISBN 80-901398-0-9.

[2]

Olšar, L.: Protipožiarna bezpečnosť stavieb. Prednášky z predmetu Protipožiarna bezpečnosť stavieb. Žilina: FŠI ŽU, 2010.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Požární bezpečnost staveb II - výrobní objekty EDICE SPBI SPEKTRUM

55.

SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISABELA BRADÁýOVÁ

POŽÁRNÍ BEZPEýNOST STAVEB II VÝROBNÍ OBJEKTY

Isabela Bradáčová Publikace je věnována požární bezpečnosti výrobních objektů. Metodika posuzování požární bezpečnosti výrobních objektů vychází ze specifických znaků výrobních objektů, především ze statistického sledování požárů a umožňuje použít diferencovaný - jednodušší nebo podrobnější - přístup k posuzování výrobních objektů. V souvislosti s vydáváním nových evropských i českých právních a technických předpisů pro oblast navrhování, realizace a provozování staveb dochází jak k posunům požadavků na stavby, tak i k novému hodnocení stavebních konstrukcí a výrobků se zaměřením na jejich požární bezpečnost. Změny se budou dotýkat i aktivních požárně bezpečnostních zařízení. Kniha vychází ze stavu předpisů platných ke konci roku 2008.

ISBN 978-80-7385-045-6. Rok vydání 2008.

cena 160 Kč

Požární bezpečnost staveb I - nevýrobní objekty EDICE SPBI SPEKTRUM

50.


ISABELA BRADÁýOVÁ

POŽÁRNÍ BEZPEýNOST STAVEB NEVÝROBNÍ OBJEKTY

Isabela Bradáčová Publikace je věnována požární bezpečnosti nevýrobních objektů. Zejména v uplynulých 30 letech se obor požární bezpečnost staveb stal uznávanou inženýrskou disciplínou. Zajištění staveb před požáry se děje pasivními i aktivními opatření, tj. situačním, dispozičním a konstrukčním řešením a funkcí požárně bezpečnostních zařízení. V souvislosti s přejímáním evropských právních a technických předpisů jsou do oboru vnášeny nové požadavky a poznatky. V knize je zpracován stav předpisů, týkajících se požární bezpečnosti staveb.

ISBN 978-80-86-111-77-3. Rok vydání 2010.

cena 190 Kč

Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


102


Ochrana osôb pred požiarmi na spoločenských akciách Fire Protection of Persons on Social Events Ing. Eva Mračková, PhD. Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakulta T. G. Masaryka 24, 960 53 Zvolen, Slovenská republika [email protected]

neboli by ani obete. Na diskotéke bolo v čase tragédie približne 350 ľudí. Po vypuknutí požiaru sa sála v priebehu 20 sekúnd naplnila dymom. Členovia ochranky hasili oheň ľadom a pivom neboli totiž k dispozícii hasiace prístroje [3].

Abstrakt Predložený článok prezentuje niekoľko tragických požiarov diskoték, ktoré sa stali na Slovensku a v zahraničí. Príčinami týchto udalostí bola nevyhovujúca požiarna bezpečnosť stavieb, resp. právnická osoba alebo fyzická osoba-podnikateľ nemali vôbec povolenie na vykonávanie uvedených činností. V článku je uvedená legislatíva, ktorá zabezpečuje ochranu pred požiarmi a a tým aj ochranu osôb pri hromadných kultúrnych a spoločenských akciách. Kľúčové slová Požiar, ochrana pred požiarmi, ochrana osôb, spoločenské akcie. Abstract The present article presents several tragic fires clubs, which happened in Slovakia and abroad. The causes of these occurrences were poor fire safety of buildings. Law or natural person-entrepreneur ever had permission to carry out those activities. The article said legislation, which provides fire protection and on the protection of individuals and the collective cultural and social events.

Obr. 1 Požiar v Novom Sade

Keywords Fire, fire protection, protection of persons, social events. Požiare na diskotékach Slovensko V roku 2004 pri tragickom požiari na diskotéke v Arzenal Clube pri Košiciach prišla o život jedna žena z Košíc. Popáleniny 2. stupňa na tvári a rukách utrpel 31 ročný muž. Pravdepodobnou príčinou požiaru, ktorý vypukol bol elektrický ohrievač v šatni. Interiér diskotéky vzbĺkol nezvyčajne rýchlo, vyhorel do tla. „Normálne sme sa zabávali, tancovali, keď od šatne pri jednom z barov niečo silno vybuchlo, potom začalo horieť a utekali sme von. Vznikol nenormálny chaos“, opísal dramatické chvíle jeden z účastníkov. Na likvidácii požiaru sa podieľalo sedem výjazdových jednotiek hasičov. Klub od spustenia v roku 2001 sprevádzali problémy. Diskotéku majitelia spustili bez povolenia úradov a následné kontroly zistili nedostatky. Podľa neoverených informácií počet ľudí na diskotéke prekročil povolenú normu [1]. Taliansko V roku 2010 v Ríme pri požiari v jednej rímskej diskotéke zahynuli štyri Juhoameričania. Lokál bol nelegálne zriadený v pivnici jedného z domov v rímskej štvrti San Giovanni. Došlo ku skratu a k výbuchu, potom sa do miestnosti začal valiť hustý dym. Ostatným návštevníkom diskotéky sa podarilo utiecť [2]. Srbská republika Roku 2012 príčinou požiaru na diskotéke v severosrbskom meste Nový Sad, ktorý si vyžiadal šesť obetí, bola pravdepodobne poškodená elektrická inštalácia za tribúnou. Náčelník odboru srbského rezortu vnútra pre mimoriadne situácie upozornil, že v prípade, keby bolo na diskotéke v čase požiaru menej ľudí, Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 2 Požiar v Santa Maria Brazília V brazílskom meste Santa Maria na juhu krajiny sa v roku 2013 odohrala tragédia. V tamojšom klube Kiss vzplanul požiar po tom, čo jeden z členov kapely odpálil pyrotechniku. Od nej sa chytia izolácia a zakrátko už bola v plameňoch celá budova. Únikový východ bol len jeden. Nastala panika. Zomrelo 231 ľudí, 120 previezli do nemocnice, väčšinu v kritickom stave. Podľa člena hasičského zboru bolo v čase tragédie v budove okolo 2-tisíc ľudí, čo je dvojnásobok kapacity. Väčšina obetí navštevovala miestne univerzity [4]. Obdobných tragédií, požiarov na diskotékach sa stal celý rad. Diskotéka sa radí medzi spoločenské akcie, kde sa zúčastňujú mladí ľudia, ktorí sa prišli zabaviť. Nezisťujú, či kluby spĺňajú požiarnu bezpečnosť stavieb a ochranu pred požiarmi alebo či je v danom klube prekročený počet osôb. Dôverujú a spoliehajú sa na serióznosť majiteľov, že dodržiavajú platnú legislatívu. Ochrana pred požiarmi Všetky štáty majú vypracovanú platnú legislatívu, ktorá sa uvedenou problematikou ako je ochrana pred požiarmi zaoberá a uvádza to v povinnostiach právnických osôb a fyzických osôb-podnikateľov.

103


V Slovenskej republike zákon NR SR č. 314/2001 Z.z. o ochrane pred požiarmi v znení neskorších predpisov [5] Právnická osoba a fyzická osoba-podnikateľ na účely predchádzania vzniku požiarov je povinná zabezpečiť v objektoch a v priestoroch a na miestach so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku požiaru, pri činnostiach spojených so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku požiaru alebo v čase zvýšeného nebezpečenstva vzniku požiaru, ako aj opatrenia na zabezpečenie ochrany pred požiarmi pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb; opatrenia, miesta a činnosti so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku požiaru, čas so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku požiaru a podujatia, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb. Vnútorným zhromažďovacím priestorom alebo vonkajším zhromažďovacím priestorom je v zmysle Vyhlášky MV SR 94/2004 Z.z. [6] priestor na zhromaždenie viac ako 200 osôb, v ktorom pripadá na jednu osobu pôdorysná plocha menšia ako 4 m2. O požiarnej prevencii Podrobnosti o úlohách právnických osôb a fyzických osôb-podnikateľov v zmysle Vyhlášky MV SR č. 121/2002 Z.z. o požiarnej prevencii v znení neskorších predpisov [7] sú opatrenia pri činnostiach so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku požiaru s tým, ak činnosti so zvýšeným nebezpečenstvom vzniku požiaru nie sú z hľadiska ochrany pred požiarmi upravené osobitnými predpismi, právnická osoba alebo fyzická osoba-podnikateľ pri výkone takýchto činností postupuje tak, aby bola zabezpečená ochrana pred požiarmi. Štatutárny orgán právnickej osoby alebo fyzická osoba-podnikateľ alebo jej zodpovedný zástupca vydáva písomný pokyn na zabezpečenie ochrany pred požiarmi. Určí zloženie a vybavenie protipožiarnych asistenčných hliadok. Tak isto obsah a rozsah odbornej prípravy členov protipožiarnej asistenčnej hliadky na zabezpečenie predmetnej činnosti. Opatrenia pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb Podujatie, na ktorom sa zúčastňuje väčší počet osôb sa môže uskutočniť len v objektoch a na miestach, ktoré sú na tieto účely určené a ktoré spĺňajú podmienky zabezpečenia ochrany pred požiarmi najmä z hľadiska záchrany osôb pri požiari. Usporiadanie verejne prístupné podujatie v iných objektoch a na iných miestach možno len na základe spracovaného písomného návrhu opatrení, ktoré posúdi okresné riaditeľstvo. Ďalej na podujatí, na ktorom sa zúčastňuje väčší počet osôb, zriaďuje sa protipožiarna asistenčná hliadka. Protipožiarnu asistenčnú hliadku zriaďuje usporiadateľ podujatia, ak sa s vlastníkom objektu, kde sa má podujatie konať, nedohodne písomne inak. Väčší počet osôb je viac ako: a) 500 osôb sústredených v nekrytých inžinierskych stavbách, napríklad v nekrytých športových ihriskách a amfiteátroch, b) 300 osôb sústredených v prvom nadzemnom podlaží objektu, c) 200 osôb sústredených v druhom podlaží alebo v každom ďalšom nadzemnom podlaží objektu, d) 100 osôb sústredených v podzemnom podlaží objektu. Diskotéky sú spoločenské akcie. Vo veľkých mestách sa na nich zúčastňuje niekoľkonásobne viac účastníkov ako je uvedené v prijatých právnych predpisoch a tým sa zvyšuje pravdepodobnosť vzniku požiaru alebo inej nehody. Z týchto dôvodov sa zriaďuje aj pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb protipožiarna asistenčná hliadka. Protipožiarna asistenčná hliadka dozerá na dodržiavanie opatrení určených na zamedzenie vzniku požiaru a vykonáva nevyhnutné opatrenia pri vzniku požiaru, najmä záchranu ohrozených osôb, privolanie pomoci, zdolávanie požiaru, a opatrenia na zamedzenie jeho šírenia, predovšetkým zatvorenie požiarnych uzáverov, prívodov horľavých látok a vypnutie elektrického prúdu.


Členovia protipožiarnej asistenčnej hliadky najmä: a) oboznamujú sa s charakterom činnosti alebo s charakterom zabezpečovaného podujatia, b) oboznamujú sa s objektom a so súvisiacimi opatreniami na zabezpečenie ochrany pred požiarmi, c) kontrolujú dodržiavanie predpisov upravujúcich zásady protipožiarnej bezpečnosti objektu alebo vykonávanej činnosti, d) vykonávajú obhliadky daných priestorov, kde sa podujatie alebo činnosť uskutočňujú, a to pred začatím podujatia alebo činnosti, v ich priebehu a po ich skončení po určenú dobu, e) preverujú pred začatím činnosti alebo podujatia, či boli splnené určené opatrenia na zabezpečenie ochrany pred požiarmi, f) upozorňujú ihneď vedúceho pracoviska alebo organizátora podujatia v prípade bezprostredného nebezpečenstva vzniku požiaru alebo hroziaceho znemožnenia záchrany osôb. Členovia protipožiarnej asistenčnej hliadky zriadenej pri podujatiach, na ktorých sa zúčastňuje väčší počet osôb, sú označení na viditeľnej časti odevu nápisom PROTIPOŽIARNA HLIADKA. Technické požiadavky na protipožiarnu ochranu Na účely vyhlášky MV SR 94/2004 Z.z. ktorou sa ustanovujú technické požiadavky na protipožiarnu bezpečnosť pri výstavbe a pri užívaní stavieb v znení neskorších predpisov [6] je počet osôb určený v technickej norme STN 92 0241 Požiarna bezpečnosť stavieb. Obsadenie stavieb osobami. Je definovaný vnútorný zhromažďovací priestor alebo vonkajší zhromažďovací priestor je priestor na zhromaždenie viac ako 200 osôb, v ktorom pripadá na jednu osobu pôdorysná plocha menšia ako 4 m2. Vybudovanie a vybavenie únikových ciest je podstatné pri evakuácii pri požiari. Podlaha a dvere na únikovej ceste sú riešené nasledovne. V chránenej únikovej ceste spájajúcej najmenej dve podzemné podlažia s nadzemnými podlažiami musia byť podzemné podlažia od nadzemných podlaží oddelené požiarnym uzáverom typu S. Dvere na únikovej ceste musia umožňovať bezpečný a rýchly prechod pri evakuácii osôb a nesmú brániť zásahu hasičskej jednotky. Dvere na únikovej ceste okrem dverí na začiatku únikovej cesty sa musia otvárať v smere úniku pootáčaním dverových krídel v postranných závesoch alebo v čapoch; to neplatí na dvere, ktoré vedú zo stavby určenej na bývanie na voľné priestranstvo a na dvere vedúce zo stavby na voľné priestranstvo, cez ktoré sa vykonáva evakuácia najviac 100 osôb. Dvere na ďalšej únikovej ceste môžu byť kývavé alebo vodorovne posuvné. Dvere na únikovej ceste zo zhromažďovacieho priestoru a na únikovej ceste pre viac ako 300 osôb musia byť na strane v smere úniku opatrené panikovým východovým uzáverom ovládaným horizontálnym držadlom. Schodisko na únikovej ceste určenej na únik viac ako 50 osôb musí mať sklon väčší ako 25 stupňov a menší ako 35 stupňov. Osvetlenie únikových ciest Únikové cesty musia byť počas prevádzky v stavbe osvetlené denným svetlom alebo umelým svetlom. Chránené únikové cesty a čiastočne chránené únikové cesty, nechránené únikové cesty alebo náhradné únikové možnosti, ktoré slúžia na únik viac ako 50 osôb, musia byť vybavené núdzovým osvetlením. Označenie únikových ciest Ak východ zo stavby na voľné priestranstvo nie je priamo viditeľný, musí byť smer úniku vyznačený na všetkých únikových cestách. Smer úniku musí byť vyznačený zariadením s vlastným zdrojom svetla. Vybavenie stavieb požiarnotechnickými zariadeniami je dané vo vyhláške MV SR 94/2004 Z.z. [6] a to sú stabilné hasiace 104


zariadenia, elektrická požiarna signalizácia, hasiace prístroje, hlasová signalizácia požiaru a dodávka elektrickej energie. Počet hasiacich prístrojov a ich druh sa určujú podľa technickej normy. Hasiace prístroje sa v stavbách umiestňujú na stanovištiach hasiacich prístrojov. Hlasovou signalizáciou požiaru musia byť vybavené stavby, v ktorých sú zhromažďovacie priestory a v ktorých sa predpokladá postupná evakuácia osôb, a v ktorých je viac ako 200 osôb, okrem stavieb určených na bývanie. Súčasti systému hlasovej signalizácie požiaru musia byť inštalované tak, aby umožňovali dobrú a zreteľnú počuteľnosť. Elektrické zariadenia, ktoré sú v prevádzke počas požiaru, musia mať zabezpečenú trvalú dodávku elektrickej energie. Trvalú dodávku elektrickej energie pri požiari a vlastnosti káblových rozvodov určuje technická norma STN 92 0203: 2013 Požiarna bezpečnosť stavieb. Trvalá dodávka elektrickej energie pri požiari [8]. Stabilné hasiace zariadenie Vyhláška MV SR č. 169/2006 Z.z. o konkrétnych vlastnostiach stabilného hasiaceho zariadenia a polostabilného hasiaceho zariadenia a o podmienkach ich prevádzkovania a zabezpečenia ich pravidelnej kontroly [9]. Stabilné hasiace zariadenie musí požiar uhasiť alebo uviesť pod kontrolu, signalizovať svoju činnosť a vykonať pomocnú funkciu. Stabilné hasiace zariadenie musí byť vyhotovené tak, aby zabezpečovalo automatické aj ručné spúšťanie; to neplatí pre sprinklerové stabilné hasiace zariadenie a stabilné hasiace zariadenie, ktoré sa uvádza do činnosti priamym pôsobením tepla na vypúšťaciu armatúru. Podmienky prevádzkovania stabilného hasiaceho zariadenia Stabilné hasiace zariadenie možno inštalovať a prevádzkovať len spôsobom uvedeným v jeho sprievodnej dokumentácii. Vlastník (správca) nehnuteľnosti, v ktorej je inštalované stabilné hasiace zariadenie, určí osobu zodpovednú za prevádzkovanie stabilného hasiaceho zariadenia, osobu poverenú údržbou a osobu poverenú obsluhou stabilného hasiaceho zariadenia. Údržba stabilného hasiaceho zariadenia zahŕňa najmä bežnú údržbu, prevádzkovú údržbu, opravy, v prípade potreby výmenu častí stabilného hasiaceho zariadenia a ďalšie činnosti súvisiace so zabezpečením trvalej funkčnosti a akcieschopnosti stabilného hasiaceho zariadenia. Bežná údržba zahŕňa kontrolné prehliadky a vykonáva sa v lehotách určených výrobcom stabilného hasiaceho zariadenia v prevádzkových pokynoch. Stabilné hasiace zariadenie možno kontrolovať, plniť a opravovať len technologickým postupom a technickými pomôckami určenými jeho výrobcom alebo s jeho súhlasom. Na vykonávanie údržby a opráv musí mať ten, kto ich vykonáva, vyhovujúce nástroje, prístroje a zariadenia.

Automatickými hlásičmi požiaru s adresáciou musí byť v stavbe vybavený požiarny úsek vnútorného zhromažďovacieho priestoru pre viac ako 500 osôb. Elektrická požiarna signalizácia sa kontroluje denne, mesačne, štvrťročne, ročne. Požiarne uzávery Vyhláška MV SR č. 478/2008 Z.z. o vlastnostiach, konkrétnych podmienkach prevádzkovania a zabezpečenia pravidelnej kontroly požiarneho uzáveru [10]. Na účely tejto vyhlášky sa rozumie: a) požiarnym uzáverom dverová zostava s pohyblivou konštrukciou uzatvárajúcou trvalý otvor v požiarne deliacej konštrukcii bezpečnostným mechanizmom: 1. panikový východový uzáver s priebežným horizontálnym držadlom ovládateľným rukou alebo tlakom tela, alebo 2. núdzový východový uzáver s kľučkou alebo tlačidlom ovládateľnými rukou, ktoré umožňujú osobe zo strany úniku otváranie krídla dverí bez kľúča, náradia alebo pomôcky nezávisle od uzamknutia alebo odomknutia dverí. STN EN 1125 Stavebné kovanie. Panikové východové uzávery ovládané horizontálnym držadlom. Požiadavky a skúšobné metódy [11]. STN EN 179 Stavebné kovanie. Núdzové východové uzávery ovládané kľučkou alebo tlačidlom. Požiadavky a skúšobné metódy [12]. Dvere požiarne odolné, dvere dymotesné alebo dvere kombinované tvorí najmä pohyblivá konštrukcia, ktorou je dverné krídlo, sústava panelov alebo zvinovacia roleta, kotviace prvky, rám alebo zárubňa, dverové kovanie, zatváracie zariadenie, koordinátor, bezpečnostný mechanizmus, zariadenie nastavujúce alebo udržiavajúce otvorenie pohyblivej konštrukcie, tesnenia a ďalšie doplňujúce prvky. Požiarna odolnosť Požiarna odolnosť požiarneho uzáveru je jeho schopnosť spĺňať v čase určenom skúškou uvedenou v technickej norme požadovanú vlastnosť, ktorou je celistvosť E, celistvosť E a izolácia I alebo celistvosť E a radiácia W. Dymotesnosť požiarneho uzáveru je jeho schopnosť zabrániť alebo obmedziť prenikaniu dymu alebo splodín horenia z exponovanej strany uzáveru na neexponovanú stranu v čase určenom skúškou kombinované, chránené automatickým požiarnotechnickým zariadením dodávajúcim ako hasiacu látku vodu. Zatváracie zariadenie a ovládací mechanizmus

Kontroly stabilného hasiaceho zariadenia sa vykonávajú denne, týždenne, mesačne, štvrťročne, polročne a ročne.

Zatváracie zariadenie bez možnosti regulácie sily zatvárajúcej krídlo dverí požiarne odolných, dverí dymotesných alebo dverí kombinovaných nemôže byť inštalované na dverách vedúcich do chránených únikových ciest, zhromažďovacích priestorov, garáží, v stavbách predškolských zariadení, v stavbách zariadení sociálnych služieb a v stavbách zdravotníckych zariadení.

Elektrická požiarna signalizácia

Označenie

Vyhláška MV SR č. 726/2002 Z.z. ktorou sa ustanovujú vlastnosti elektrickej požiarnej signalizácie, podmienky jej prevádzkovania a zabezpečenia jej pravidelnej kontroly.

Ak pohyblivá konštrukcia dverí požiarne odolných, dverí dymotesných alebo dverí kombinovaných uzatvára na únikovej ceste trvalý otvor v požiarne deliacej konštrukcii, ktorý je únikovým východom, miesto úniku musí byť označené značkou pre núdzový východ podľa osobitného predpisua môže byť označené nápisom ÚNIKOVÝ VÝCHOD alebo kombináciou nápisov ÚNIKOVÝ VÝCHOD, EXIT.

Elektrická požiarna signalizácia je spravidla zariadenie, ktoré musí obsahovať ústredňu, hlásiče požiaru, zariadenie signalizácie požiaru, zariadenie na prenos požiarnej signalizácie a napájacie zariadenie. Elektrická požiarna signalizácia musí identifikovať najmenej jeden fyzikálny jav alebo chemický jav spôsobený požiarom v stráženom priestore, akusticky alebo opticky signalizovať poplach v stráženom priestore alebo v jeho okolí a ovládať zariadenia, ktoré sú na ňu napojené. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Miesto inštalácie - dverí požiarne odolných, dverí dymotesných alebo dverí kombinovaných musí byť označené nápisom POŽIARNE DVERE alebo kombináciou nápisov POŽIARNE DVERE, FIRE DOOR. 105


Pri prevádzkovaní požiarneho uzáveru musí byť v priestore, v ktorom je požiarny uzáver inštalovaný, zabezpečené trvalé dodržiavanie parametrov prostredia vymedzených v prevádzkových pokynoch. Na inštalovanom požiarnom uzávere musí byť zabezpečené vykonávanie: a) preventívnej údržby v lehotách určených v prevádzkových pokynoch; ak prevádzkové pokyny neurčujú lehoty preventívnej údržby, vykonáva sa preventívna údržba v lehote najmenej raz za 12 mesiacov,

Použitá literatúra [1]

Janušková, V.; TASR: Pri požiari na diskotéke prišla o život Martina, dostupné na internete (02. 01. 2014) on line, http:// www.sme.sk/c/1267387/pri-poziari-na-diskoteke-prisla-ozivot-martina.html.

[2]

Pri požiari nelegálnej diskotéky zomreli štyria ľudia, dostupné na internete (02. 01. 2014) on line http://www.topky.sk/search/ R%C3%ADm%20diskot%C3%A9ka%20po%C5%BEiar/.

[3]

TASR: Požiar na diskotéke v Novom Sade spôsobil zrejme skrat za tribúnou, dostupné na internete (02. 01. 2014) on line http://www.teraz.sk/zahranicie/poziar-na-diskoteke-v-srbskusi-vyzia/3417-clanok.html.

[4]

TASR: Brazílska diskotéka, v ktorej pri požiari uhoreli vyše dve stovky ľudí, čelí obvineniam, dostupné na internete (02.01. 2014) on line, http://www.pluska.sk/krimi/zahranicne-krimi/ brazilska-diskoteka-ktorej-pri-poziari-uhoreli-vyse-dvestovky-ludi-celi-obvineniam.html.

[5]

Zákon NR SR č. 314/2001 Z.z. o ochrane pred požiarmi v znení neskorších predpisov.

[6]

Vyhláška MV SR č. 94/2004 Z.z. ktorou sa ustanovujú technické požiadavky na protipožiarnu bezpečnosť pri výstavbe a pri užívaní stavieb v znení neskorších predpisov.

[7]

Vyhláška MV SR č. 121/2002 Z.z. o požiarnej prevencii v znení neskorších predpisov.

[8]

STN 92 0203: 2013 Požiarna bezpečnosť stavieb. Trvalá dodávka elektrickej energie pri požiari.

[9]

Vyhláška MV SR č. 169/2006 Z.z. o konkrétnych vlastnostiach stabilného hasiaceho zariadenia a polostabilného hasiaceho zariadenia a o podmienkach ich prevádzkovania a zabezpečenia ich pravidelnej kontroly.

b) prehliadky požiarneho uzáveru: 1. raz za 12 mesiacov, ak prevádzkové pokyny neurčujú kratšiu lehotu prehliadky požiarneho uzáveru, 2. bez zbytočného odkladu po preventívnej údržbe požiarneho uzáveru a po oprave požiarneho uzáveru. Zabezpečenie pravidelnej kontroly Na požiarnom uzávere musí byť vykonávaná kontrola technologickým postupom a v rozsahu určenom v prevádzkových pokynoch a touto vyhláškou; ak prevádzkové pokyny neurčujú rozsah kontroly alebo technologický postup, postupuje sa podľa správnej technickej praxe. Kontrola požiarneho uzáveru sa vykonáva v rámci preventívnej protipožiarnej prehliadky, ak vlastník (správca) nehnuteľnosti alebo nájomca nehnuteľnosti, v ktorej je požiarny uzáver inštalovaný, neurčil vzhľadom na parametre prostredia, v ktorých sa požiarny uzáver prevádzkuje, kratšiu lehotu. Záver Pri protipožiarnej ochrane zohráva najväčšiu úlohu samotná prevencia, ktorá je kontrolovaná v zmysle legislatívy kontrolnými skupinami. V článku sú uvedené niektoré právne predpisy, ktoré ich nedodržiavaním závažne ovplyvňujú vznik nebezpečenstva požiaru a tým ohrozujú zdravie osôb prítomných na diskotékach. V prípade nedostatočnej prevencie, vznikajú požiare a nastupujú hasičské jednotky s hasičskou technikou [14], ktorá zasahuje a účinne likviduje v krátkom čase vzniknutý požiar. Kultúrne a spoločenské akcie sa nesmú stať hrozbou pre účastníkov, ale majú týmto osobám priniesť kultúrne a spoločenské zážitky a relax. Poďakovanie Táto práca vznikla v rámci grantového projektu VEGA 1/0345/12, VEGA 1/0446/12.

[10] Vyhláška MV SR č. 726/2002 Z.z. ktorou sa ustanovujú vlastnosti elektrickej požiarnej signalizácie, podmienky jej prevádzkovania a zabezpečenia jej pravidelnej kontroly. [11] Vyhláška MV SR č. 478/2008 Z.z. o vlastnostiach, konkrétnych podmienkach prevádzkovania a zabezpečenia pravidelnej kontroly požiarneho uzáveru. [12] STN EN 1125 Stavebné kovanie. Panikové východové uzávery ovládané horizontálnym držadlom. Požiadavky a skúšobné metódy. [13] STN EN 179 Stavebné kovanie. Núdzové východové uzávery ovládané kľučkou alebo tlačidlom. Požiadavky a skúšobné metódy. [14] Monoši, M. et al.: Hasičská technika, vysokoškolská učebnica, Žilinská univerzita 2013, 402 s. ISBN 978-80-554-0705-0.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Evakuace osob EDICE SPBI SPEKTRUM

47.


LIBOR FOLWARCZNY JIěÍ POKORNÝ

EVAKUACE OSOB

Libor Folwarczny, Jiří Pokorný Publikace se zabývá úvahami nad evakuací osob z hlediska požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Názorem, že parciální členění evakuace osob do uvedených oblastí je anachronismem, který již v současnosti nemá své opodstatnění, předkládá kniha relevantní možnosti jejího členění. Na rozbor z hlediska vymezení právními nebo technickými předpisy navazují zásady řešení objektové a plošné evakuace osob. V knize jsou popsány metody pro hodnocení evakuace osob na území České republiky a aktuální poznatky zahraničních autorů prezentované formou matematických rovnic nebo příklady modelů.

ISBN 80-86634-92-2. Rok vydání 2006.

cena 110 Kč

Knihu lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970


106


Možnosti Európskej únie pri realizácii humanitárnej pomoci Possibilities of European Union at Implementation of Humanitarian Aid Ing. Jana Mráziková

Lisabonská zmluva

Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika [email protected]

Lisabonská zmluva, ako nový základný dokument Európskej únie, je založená na predchádzajúcich zmluvách platných v Európskej únii, pričom vychádza z troch dokumentov: - Zmluva o Európskej únii,

Abstrakt V dôsledku pôsobenia následkov krízových javov sa v zasiahnutej oblasti nachádza obyvateľstvo, ktoré potrebuje pomoc. Na vykonávanie záchranných prác musí bezprostredne nadväzovať humanitárna pomoc ako rýchla reakcia na núdzu, ktorú obyvatelia pociťujú. Medzi realizátorov (aktérov) humanitárnej pomoci patrí aj Európska únia a jej členské štáty. V príspevku sú analyzované možnosti a nástroje humanitárnej pomoci, ktoré má Európska únia k dispozícii, ako aj ich silné a slabé stránky. Kľúčové slová Humanitárna pomoc, Európska únia, možnosti Európskej únie, nástroje Európskej únie, silné a slabé miesta. Abstract At result of influence of consequences of crisis phenomena, population is situated in affected area that needs help. On implementation of rescue works humanitarian aid has to immediately follow, as rapid reaction on emergency which residents feel. European Union and its member states belong between implementers (actors) of humanitarian aid. In article, possibilities and tools of humanitarian aid are analyzed, which are available in European Union, like also their strengths and weaknesses. Keyworks Humanitarian aid, European Union, possibilities of European Union, tools of European Union, strengths and weaknesses. Úvod Humanitárna pomoc sa poskytuje obyvateľom v núdzi, ktorú pociťujú ako následky krízových javov. Realizuje sa spolu so záchrannými prácami, prípadne v nadväznosti na ne. Uskutočňujú ju štáty, humanitárne organizácie, ale aj medzinárodné spoločenstvá. Využívajú na to svoje zdroje a prostriedky, ktoré majú dopredu vytvorené a uložené v zásobách, prípadne ich podľa potreby nakupujú od výrobcov a distribútorov. Európska únia je jedným z realizátorov humanitárnej pomoci. Využíva na to rôzne nástroje, ktoré zodpovedajú konkrétnej situácii. Tieto nástroje sú využívané aj jednotlivými členskými štátmi na zabezpečenie rýchlej a efektívnej pomoci zasiahnutým. V rámci nich je nevyhnutná bezprostredná komunikácia a výmena informácií o pôsobení následkov krízového javu na obyvateľov zasiahnutej krajiny, ale aj dostupných vlastných zdrojoch a nedostatkových komoditách. Na druhej strane musí mať príslušný poskytovateľ prehľad o vlastných možnostiach a zdrojoch, ktoré môže poskytnúť. Proces poskytovania humanitárnej pomoci má svoje silné, ale aj slabé stránky zo všeobecného pohľadu, ale aj z hľadiska špecifík každého krízového javu. To sa týka vykonávania humanitárnej pomoci, na úrovni členských štátov, ale aj na úrovni Európskej únie. Je vhodné, aby boli silné a slabé stránky identifikované a aby bolo posúdené, aký majú vplyv vplývajú na proces realizácie humanitárnej pomoci.

- Zmluva o založení Európskeho spoločenstva, ktorá sa novo nazýva Zmluva o fungovaní Európskej únie, - Zmluva o EURATOM. (Pikna, 2012). Konkrétne oblasť humanitárnej pomoci je možné nájsť v Zmluve o fungovaní Európskej únie v Piatej časti (Vonkajšia činnosť Únie), v Hlave III (Spolupráca s tretími krajinami a humanitárna pomoc), v Kapitole 3 (Humanitárna pomoc) v článku 214. V ňom je kodifikovaná činnosť Únie a jej inštitúcií na úseku poskytovania humanitárnej pomoci. Podľa Zmluvy o fungovaní Európskej únie sa činnosti Európskej únie a činnosti členských štátov vzájomne dopĺňajú a posilňujú. Činnosti v oblasti humanitárnej pomoci sú vykonávané v súlade so zásadami medzinárodného práva a zásadami nestrannosti, neutrality a nediskriminácie. Európska únia môže s tretími krajinami a príslušnými medzinárodnými organizáciami uzatvárať akúkoľvek dohodu vhodnú na dosiahnutie cieľov vonkajšej činnosti Únie. Lisabonská zmluva so sebou priniesla zmeny, ktoré ovplyvnili aj vonkajšiu činnosť Európskej únie. kde spadá aj humanitárna pomoc. Ustanovuje vzťahy s medzinárodnými organizáciami a spoluprácu s tretími krajinami. Taktiež bude vytvorený Európsky dobrovoľnícky zbor pre humanitárnu pomoc, ktorý predstavuje spoločné príspevky mladých Európanov pre humanitárne činnosti Európskej únie. Európsky parlament a Rada ustanovia jeho štatút a spôsob fungovania. Podpora medzinárodnej spolupráce je aj cieľom druhého piliera, ktorým je Spoločná zahraničná a bezpečnostná politika Európskej únie. V jej rámci sa udržiava spolupráca s tretími krajinami a medzinárodnými organizáciami, rovnako aj vzťahy s tretími krajinami vrátane politického dialógu s kandidátskymi krajinami (Šimák, 2005). Nástroje a možnosti humanitárnej pomoci

Európskej

únie

na

poskytnutie

Cieľom operácií humanitárnej pomoci Európskej únie je poskytnúť pomoc obetiam prírodných katastrof, vojenských konfliktov, závažných priemyselných havárií alebo iných porovnateľných krízových javov. Humanitárna pomoc Európskej únie sa zameriava predovšetkým na obyvateľov rozvojových krajín a zahŕňa operácie počas pôsobenia následkov krízových javov (Europa, a). Humanitárna pomoc je poskytovaná vo forme grantov. Uskutočňovanie je možné vďaka financovaniu, ktoré sa môže použiť na rozdeľovanie pomoci. Humanitárnu pomoc je možné poskytnúť prostredníctvom: - mimovládnych organizácií, - medzinárodných orgánov a organizácií, - Európskej komisie, - špecializovaných orgánov členských štátov (Europa, a). Európska únia poskytuje tri formy pomoci zasiahnutým, medzi ktoré patria: - krízová pomoc,


107


- potravinová pomoc, - pomoc utečencom. Krízová pomoc je poskytovaná vo forme hotovosti, ktorá slúži na nákup a dodávky základných potrieb (liekov, potravín a stanov) alebo na financovanie rekonštrukčných prác po katastrofe. Musí byť pružná a rýchla. Potravinová pomoc je poskytovaná v dvoch prípadoch: - Európska únia poskytuje pravidelný objem potravín pre regióny postihnuté hladom alebo suchom, aby bola zabezpečená bezpečnosť dodávok, kým nebude obnovená produkcia potravín, - Európska únia realizuje dodávky krízovej potravinovej pomoci v oblasti, kde vznikol náhly nedostatok potravín, či už následkom pôsobenia človeka alebo prírodnej pohromy. Pomoc utečencom je určená pre tých, ktorí ušli zo svojej krajiny alebo boli presídlení vnútri krajiny prípadne regiónu. Pomoc Európskej únie sa poskytuje na krízové obdobie, kým sa utečenci nebudú môcť vrátiť do svojej krajiny alebo sa usadiť v inej krajine. Humanitárne operácie Európskej únie sú riadené Úradom Európskej komisie pre humanitárnu pomoc, ktoré sa v roku 2004 stalo Generálnym riaditeľstvom pre humanitárnu pomoc a v roku 2010 aj pre civilnú ochranu. Toto financuje a koordinuje operácie, ktoré uskutočňujú jeho partneri v oblasti humanitárnej pomoci. Sú to mimovládne organizácie, špecializované agentúry OSN a Červený kríž. V rámci Európskej únie sú využívané rôzne inštitúcie, systémy a nástroje v procese poskytovania humanitárnej pomoci uskutočňovania adekvátnej reakcie na krízové javy. Medzi najdôležitejšie patria: - Koordinačné centrum pre krízové situácie (ERCC) - komunikačné centrum, - Spoločný pohotovostný komunikačný a informačný systém (CECIS) - systém, - výcvikový program - činnosti,

posilnenie európskej reakcie na prírodné a človekom spôsobené katastrofy bola iniciovaná členskými štátmi v nadväznosti na následky tsunami v južnej Ázií z decembra 2004. (European Commission, Humanitarian Aid and Civil Protection, a). Humanitárna pomoc Európskej únie sa uskutočňuje na základe podnetu Európskej komisie, mimovládnych organizácií, členského štátu alebo na žiadosť krajiny prijímajúcej pomoc. Humanitárna pomoc Európskej únie je poskytovaná na základe princípov humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. GR ECHO od svojho založenia pomohlo miliónom obetí kríz vo viac ako 140 krajinách zasiahnutých prírodnými katastrofami a krízami spôsobených človekom. Poskytuje pomoc najzraniteľnejším ľuďom. Spolupracuje s vyše dvesto partnermi. (European Commission, Humanitarian Aid and Civil Protection, b). Humanitárne operácie musia byť vykonávané: - s ohľadom na koordináciu a súdržnosť dotknutých aktérov, - zodpovedajúcim a účinným spôsobom, - s ohľadom na zásady kvality, účinnosti a zodpovednosti darcov, - s lepšou schopnosťou rýchlo reagovať.(Europa, b). Komisia zohráva dôležitú úlohu pri uskutočňovaní humanitárnej pomoci, nakoľko dohliada na koordináciu svojich operácií a operácií členských štátov a na zosúladenie operácií medzinárodných orgánov a organizácií. Taktiež je zodpovedná za vydávanie pokynov, koordinovanie činnosti, nadväzujúce opatrenia a hodnotenie operácií. Silné a slabé stránky procesu poskytovania humanitárnej pomoci od Európskej únie Humanitárna pomoc patrí medzi významné úlohy uskutočňované Európskou úniou. Predstavuje jednu z vonkajších aktivít realizovanú pre krajiny zasiahnuté krízovým javom a jeho následkami. Jej poskytovanie má svoje silné, ale aj slabé stránky, ktoré je potrebné poznať. Medzi silné stránky patria:

- Moduly civilnej ochrany - činnosti. (European Commission, Humanitarian Aid and Civil Protection, a).

- zakotvenie oblasti humanitárnej pomoci v právnej úprave a jej pravidelné aktualizovanie,

Koordinačné centrum pre krízové situácie (ERCC) (predtým Monitorovacie a informačné centrum - MIC) je operačným centrom procesu poskytovania humanitárnej pomoci Európskej únie. Je prevádzkované Generálnym riaditeľstvom Úradu Európskej komisie pre humanitárnu pomoc a je dostupné dvadsať štyri hodín denne. Pôsobí ako komunikačné centrum medzi zúčastnenými štátmi, zasiahnutou krajinou a vyslanými odborníkmi.

- vytvorenie generálneho riaditeľstva pre humanitárnu pomoc a civilnú ochranu,

Spoločný pohotovostný komunikačný a informačný systém (CECIS) má významnú úlohu, ako i nástroje umožňujúce komunikáciu a zdieľanie informácií medzi Koordinačným centrom pre krízové situácie a kontaktnými miestami členských štátov. Prostredníctvom CECIS prebieha celá krízová komunikácia. (Pikna, 2010) Poskytuje integrovanú platformu na: - posielanie a prijímanie upozornení, podrobnosti o požadovanej pomoci, - vytváranie ponúk pomoci, - zobrazenie vývoja riešeného krízového javu. (European Commission, Humanitarian Aid and Civil Protection, a).

- vyčlenenie nevyhnutného objemu zdrojov na humanitárnu pomoc, - využívanie vytvorených nástrojov pre pružnú a rýchlu realizáciu humanitárnej pomoci, - existencia dostatočného počtu partnerov podieľajúcich sa na humanitárnej pomoci. Humanitárna pomoc v Európskej únii je poskytovaná na základe schválenej právnej úpravy a dokumentov, ktoré napomáhajú rýchlo a efektívne pomáhať ľuďom v núdzi. Prostredníctvom nich sú stanovené práva a povinnosti jednotlivých inštitúcií, ktoré sa podieľajú na poskytovaní pomoci krajinám zasiahnutých následkami krízových javov. Na realizáciu humanitárnej pomoci bol vytvorený Úrad Európskej únie pre humanitárnu pomoc. Ten sa neskôr transformoval na Generálne riaditeľstvo nielen pre humanitárnu pomoc, ale aj pre civilnú ochranu. Prostredníctvom neho sú riadené a koordinované všetky operácie súvisiace s poskytovaním pomoci.

Výcvikový program bol založený s cieľom zlepšiť kvalitu pomoci zabezpečením kompatibility a komplemetarity medzi zasahujúcimi tímami zo zúčastnených štátov. Zlepšuje zručnosti odborníkov podieľajúcich sa na operáciách pomoci prostredníctvom využívania osvedčených postupov.

Európska únia a členské krajiny vyčleňujú vo svojom rozpočte položku na financovanie a uskutočňovanie humanitárnej pomoci. Taktiež vytvárajú zásoby určené pre pomoc zasiahnutej krajine. To umožňuje pružnú a rýchlu reakciu na vzniknutú situáciu.

Moduly civilnej ochrany sú tvorené z národných zdrojov z jedného alebo viacerých členských štátov na základe dobrovoľnosti. Myšlienka vytvoriť moduly civilnej ochrany na

Okrem spomínaného generálneho riaditeľstva boli vytvorené aj nástroje na zlepšenie procesu uskutočňovania humanitárnej pomoci. Prostredníctvom nich sa prijímajú, analyzujú


108


a sprostredkujú informácie, ktoré umožňujú zrýchliť a skvalitniť proces poskytovania pomoci pre zasiahnuté krajiny. GR ECHO spolupracuje aj s celým radom partnerov, ktorí sa podieľajú na poskytovaní humanitárnej pomoci. Títo partneri môžu pôsobiť na národnej, ale aj medzinárodnej úrovni. Poskytujú služby a materiálnu pomoc prostredníctvom zverených prostriedkov tým, ktorí sa ocitli v núdzi a zostali odkázaní na pomoc iných. Medzi slabé miesta poskytovania humanitárnej pomoci od Európskej únie je možné zaradiť: - slabá ochrana pred útokmi na humanitárnych pracovníkov, - možné zlyhanie komunikácie medzi zúčastnenými štátmi, - nedostatočná ochrana pred nesprávnymi alebo zámerne skreslenými informáciami o krízovom jave a jeho následkoch, - nesprávna interpretácia získaných informácií, - možnosť zneužitia humanitárnej pomoci miestnymi vládami a inštitúciami, prípadne kriminálnymi skupinami. Jedným zo slabých miest sú útoky na humanitárnych pracovníkov. Títo pracovníci nebývajú ozbrojení a stávajú sa ľahkým terčom pre ozbrojené skupiny v krajine, kde prebieha ozbrojený konflikt. Z tohto dôvodu je potrebné zvýšiť počet ochranných sprievodov vysielaných s humanitárnymi tímami, aby sa zabránilo útokom na pracovníkov, ktorí pomáhajú postihnutému obyvateľstvu. Medzi zúčastnenými štátmi a partnermi môže taktiež zlyhať komunikácia. Môže to byť spôsobené dočasným výpadkom či už servera, alebo energie. Tento problém je však len ťažko možno vylúčiť a preventívne riešiť. Taktiež je potrebné zamerať sa aj na možné prijatie nesprávnych, prípadne chybných údajov o krízovom jave a jeho následkoch. Môže to byť zapríčinené či už nesprávnym podaním od zasiahnutých štátov, ich neúplným prijatím, alebo aj zámerným skreslením. Z tohto dôvodu je vhodné overovať si všetky dostupné informácie z viacerých možných zdrojov. Pri získavaní a analýze informácií o pôsobení následkov krízových javov, požiadané krajiny o pomoc čerpajú informácie od vlád zasiahnutých štátov, humanitárnych organizácií pôsobiacich v zasiahnutom štáte, prípadne od ďalších organizácií a inštitúcií. Z toho vyplýva, že informácie môžu byť podané nesprávne, prípadne neúplne (jazyková bariéra) a môžu ovplyvniť realizáciu humanitárnej operácie. Z tohto dôvodu je vhodné konzultovať ich s odborníkmi v danej oblasti. Snaha rôznych skupín obohatiť sa vedie k zneužitiu zverených prostriedkov. Z uvedeného vyplýva, že sa pomoc nemusí dostať tam, kde je potrebná. Preto je nevyhnutné, aby prebiehala súčasne s vykonávaním humanitárnej pomoci aj kontrola prostriedkov určených pre postihnuté obyvateľstvo. Záver

Európska únia poskytuje humanitárnu pomoc v rôznych formách podľa charakteru krízového javu a potrieb zasiahnutého obyvateľstva. Realizuje ju prostredníctvom vytvorených nástrojov a partnerov, s ktorými spolupracuje. Vykonávanie humanitárnej pomoci od Európskej únie je ovplyvnené silnými stránkami, ktoré zlepšujú reakciu na následky krízových javov, ale existujú aj slabé miesta, ktoré môžu ovplyvniť poskytnutie pomoci. Môžu predstavovať tie činnosti (oblasti), ktoré spomalia uskutočnenie pomoci, prípadne nie je poskytnutá v adekvátnej miere, alebo sa nedostane v plnej miere k adresátom. Z uvedených skutočností je možné usúdiť, že je potrebné neustále zlepšovanie. Je vhodné neustále aktualizovanie existujúcich právnych noriem podľa súčasných potrieb. Okrem toho je nutné skvalitňovať nástroje, ktoré sú k dispozícii. Vyplýva to z potreby účinnej reakcie pri odstraňovaní následkov krízového javu. Problematika humanitárnej pomoci je aktuálnou témou z hľadiska nutnosti rýchlej reakcie na vzniknuté krízové javy. Na tom základe je nutné zamerať sa aj na zodpovednosti a úlohy inštitúcií Európskej únie zapojených do uskutočňovania pomoci, ako aj jej členských štátov. Pre správne fungovanie celého procesu je vhodné podrobne analyzovať všetky skutočnosti, ktoré do neho vstupujú. Použitá literatúra [1]

Europa - prehľady právnych predpisov EÚ. Nástroj humanitárnej pomoci. [on-line]. [cit. 04. 01. 2014]. Dostupné na: http://europa.eu/legislation_summaries/humanitarian_aid/ r10001_sk.htm (a).

[2]

Europa - prehľady právnych predpisov EÚ. Európsky konsenzus o humanitárnej pomoci. [on-line]. [cit. 04. 01. 2013]. Dostupné na: http://europa.eu/legislation_summaries/ humanitarian_aid/ah0009_cs.htm (b).

[3]

European Commission, Humanitarian Aid and Civil Protection. The Community mechanism for civil protection. [on-line]. [cit. 04. 01. 2014]. Dostupné na: http://ec.europa. eu/echo/policies/disaster_response/mechanism_en.htm (a).

[4]

European Commission, Humanitarian Aid and Civil Protection. Presentation. [on-line]. [cit. 04. 01. 2014]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/echo/about/presentation_ en.htm (b).

[5]

Pikna, B. 2012.: Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva (prizmatem Lisabonské smlouvy). Praha: Linde Praha, a. s., 2012. 435 s. ISBN 978-80-7201-889-5.

[6]

Platforma mimovládnych rozvojových organizácií. Humanitárna pomoc EÚ. [on-line]. [cit. 06. 01. 2014]. Dostupné na:http://www.mvro.sk/sk/humanitarna-pomoc/ humanitarna-pomoc-eu.

[7]

Šimák, L. 2005. Legislatíva krízových situácií. Žilina: Fakulta špeciálneho inžinierstva, 2005. 126 s.

Humanitárna pomoc predstavuje dôležitú súčasť aktivít poskytovaných pre postihnuté obyvateľstvo. Jedným z významných darcov je aj Európska únia a jej členské štáty. Patrí medzi vonkajšie aktivity Európskej únie.


109


Všeruské centrum extrémní a radiační medicíny A. M. Nikoforova v Sankt Petersburgu The Nikiforov Russian Center for Emergency and Radiation Medicine in Saint Petersburg prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc.1 prof. Ing. Gustav Šafr, DrSc.

2

prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc.1 odb. as. MUDr. Emil Pavlík, CSc.1 ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno 2 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v v. i. Kamenná 71, 262 31 Milín [email protected]

1

Abstrakt V říjnu 2013 jsme měli možnost se seznámit s moderním Všeruským centrem extrémní a radiační medicíny A. M. Nikoforova, které bylo vybudováno v Sankt Peterburgu. Svým vybavením, složením jednotlivých klinických oddělení, vybavením laboratoří, personálním zajištěním i ekonomickým zabezpečením zcela odpovídá potřebám XXI. století v souladu s povinností státu zajistit svým občanům odpovídající zdravotnickou pomoc v případě závažných havárií včetně důsledků v případě teroristických útoků. Centrum řeší rovněž řadu výzkumných projektů a připravuje otevření svých poboček tak, aby došlo k úplnému pokrytí potřeb Ruské federace. Takovéto zařízení v České republice chybí. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva, medicína katastrof, klinické centrum. Abstract In October 2013, we had the opportunity to get acquainted with the modern Nikiforov Russian Center for Emergency and Radiation Medicine, which was built in St. Petersburg. Its facilities, lodging of individual clinical departments, laboratories, equipment and personnel by ensuring economic security fully meets the needs of the XXI. century in accordance with the obligations of the State to provide its citizens with adequate health assistance in the event of serious accidents, including the consequences in case of terrorist attacks. The Center also addresses a number of research projects and is preparing to open their branches in order to fully cover the needs of the Russian Federation. Such facility in the Czech Republic is missing.

prostředky. Je zarážející, že uvedené problematice je věnována minimální pozornost i při výuce studentů na většině lékařských fakult. V systému našeho zdravotnictví chybí zařízení, které by disponovalo odpovídající lůžkovou, personální i přístrojovou kapacitou schopnou přijmout větší množství postižených některou z CBRN nox, které by bylo dobře přístupné jak pro sanitní vozidla tak leteckou záchrannou službu a které by bylo mělo i odpovídající vědecko-výzkumné zázemí. V rámci řešení projektu „Ochrana obyvatelstva a řešení krizových a mimořádných událostí“ operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“ [3] jsme měli možnost se seznámit s úkoly, provozem, technickým a personálním zabezpečením i perspektivou rozvoje Všeruského centra extrémní a radiační medicíny A. M. Nikoforova v Sankt Petersburgu (Ruská federace) [1]. To bylo založeno v roce 1991 jako součást zde působící Vojenské lékařské akademie S. M. Kirova, postupně se osamostatnilo a dnes je zdravotnickým zařízením Ministerstva civilní obrany, mimořádných situací a likvidace následků živelních pohrom Ruské federace. Centrum je ve druhém největším městě Ruské federace dislokováno do dvou částí. Jako klinika № 1 je označována původní budova, která je lokalizována v centru města. Jsou v ní umístěny lůžková a ambulantní oddělení interního charakteru a klinika resuscitace a intenzivní medicíny. V listopadu 2012 byla otevřena na okraji Sankt Petersburgu moderní klinika № 2 (obr. 1). Ta již zcela odpovídá potřebám, které jsou v současné době kladeny na zdravotnická zařízení určená především pro zajištění obyvatelstva v případě rozsáhlých havárií a mimořádných situací. Pro tyto úkoly je centrum vybaveno 2 heliporty, jeden (pro lehčí vrtulníky) je umístěn na střeše centrálního korpusu, druhý v rámci areálu.

Keywords Protection of Population; Emergency Medicine, Clinical Center. Usnesením vlády ČR ze dne 23. října 2013 č. 805 byla schválena Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [2]. Značný důraz je v ní kladen, mimo jiné, i na rozvoj kritické infrastruktury. Nedílnou součástí kritické infrastruktury je zabezpečení zdravotnické péče [4, 6]. O to více je zarážející forma, kterou této problematice věnuje Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Budí pocit, že z jeho pohledu se jedná pouze o marginální problém, kterému není třeba věnovat intenzivnější pozornost. A přístup skoro identický vidíme i ze strany většiny zdravotnických zařízení, bez ohledu na jejich zřizovatele.

Obr. 1 Klinika № 2 Všeruského centra extrémní a radiační medicíny A. M. Nikoforova

Výjimkou jsou lékaři a zdravotníci zdravotnických záchranných služeb [5], kteří rozhodně tuto oblast nepodceňují a vedle teoretické přípravy prochází pravidelnými praktickými nácviky, vesměs ve spolupráci s Policií ČR a Hasičským záchranným sborem. Limitující jsou zde, pro dnešní dobu tak charakteristické, finanční

V centrální budově je umístěno oddělení „Urgentní medicíny“ s odpovídajícím klinickým a diagnostickým zázemím, včetně počítačové tomografie. V budově je umístěno 250 chirurgických lůžek (kromě obecné chirurgie zaměřené na traumatologii, ortopedii,


110


urologii, stomatochirurgii, neurochirurgii a popáleninovou medicínu), 80 lůžek interního charakteru (včetně resuscitačního, neurologického a onkologického oddělení a hyperbarické komory) a 50 lůžek rehabilitačního oddělení, které je schopné zajistit komplexní rehabilitaci. V rámci korpusu je umístěn rovněž laboratorní blok a poliklinické oddělení. V dalších pavilónech kliniky № 2 je umístěno diagnostické oddělení nukleární medicíny, pozitronové emisní tomografie (včetně výrobny radiofarmak), radiologie a magnetické rezonance (je plánováno i radioterapeutické oddělení), radiační medicíny, hematologie a toxikologie vybavené hematologickou jednotkou intenzivní péče, transfuzním a patologicko-anatomickým oddělením. V duchu řešení operačního programu jsme se zaměřili na tři úseky činnosti kliniky № 2. Laboratorní oddělení Laboratorní oddělení zahrnuje všechny oblasti laboratorní medicíny (klinickou biochemii, hematologii, imunologii, toxikologii, mikrobiologii včetně sérologie). Biologický materiál je do laboratoře doručován potrubní poštou, která má na příjmu materiálu dva výstupy: koš pro uzavřené kapsle a zařízení pro automatickou vykládku materiálu. Požadavky na vyšetření jsou do laboratoře doručovány v elektronické formě. Laboratoře jsou vybaveny na velmi dobré úrovni. Základní i speciální klinicko-biochemická vyšetření se provádí především na přístrojích firmy Beckman-Coulter, Radiometer a Instrumentation Laboratories. Imunologická část oddělení se zabývá i vyšetřeními alergologickými; v nabídce je 45 různých imunologických metod. Diagnostické mikrobiologické odděleni je prostorově rozděleno na dvě části pod jednotným řízením. Hlavní laboratoře se nacházejí ve dvou poschodích centrální budovy, mají návaznost na urgentní příjem a jsou vybaveny na úrovni diagnostických laboratoři akreditovaných v EU dle ISO EN 15189, s tím rozdílem, že místo přístrojů pro komerční rutinní diagnostiku jsou zde univerzálněji využitelné přístroje určené původně pro vědeckou činnost, což umožňuje větší flexibilitu prováděných vyšetřeni. To platí především o úseku molekulárně biologické diagnostiky infekčních agens. Dosud zde chybí vybavení pro proteomickou analýzu bakterii. Po stránce personální je v laboratoři vyšší počet pracovníků, než bývá běžné v EU. Důvodem může být snaha zajistit dostatečný počet specialistů pro krizové situace a je to podmíněno mimo jiné finančními zdroji, které má pracoviště k dispozici pro provoz. Druhá část odděleni je umístěna v budově určené pro léčení radiačně kontaminovaných pacientů a umožňuje zde provádět kompletní spektrum diagnostických postupu laboratorní diagnostiky ve statimovém režimu. Pro tyto účely, lépe řečeno s ohledem na ekonomiku jejich provozu, byly vybírány potřebné technologie. Personál oddělení je na vysoké odborné úrovni a ovládá naprostou většinu nejmodernějších diagnostických postupu. Genetická laboratoř je samostatným oddělením; zabývá se stanovením dávky záření pomocí cytogenetických metod, diagnostikou dědičných onemocnění i genetického vybavení jedince v rámci personalizované medicíny. Provádí molekulárně biologickou diagnostiku onkologických onemocnění a diagnostiku širokého spektra bakteriálních a virových infekcí metodou polymerázové řetězové reakce (PCR). Oddělení radiační medicíny a hematologie Oddělení je určené pro léčbu akutní nemoci z ozáření v důsledku havárií, teroristických útoků včetně přírodních či technologických katastrof. Léčí rovněž hematologicko-onkologická onemocnění včetně transplantace kostní dřeně nebo chronických nemocí z ozáření. Oddělení je připraveno řešit rovněž zdravotní důsledky toxických nox. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Součástí oddělení je transfuzní jednotka, která kromě odběru krve zabezpečuje přípravu transfuzních přípravků. Pro tyto účely má veškerá potřebné zařízení a místnost pro odběr krve vybavené separátorem krevních elementů. Laboratoř je schopna izolovat kmenové buňky a vede registr dárců kostní dřeně. Pro léčbu popáleninových postižení připravuje keratinocyty a fibroblasty. Oddělení má rovněž k dispozici chirurgický sál, lůžkovou část, hyperbarickou komoru a další technické zázemí včetně sterilizátorů. Pracoviště je vybaveno knihovnou a konferenčními prostory. V celé budově je dodržován odpovídající hygienicko-epidemiologický režim. V běžném provozu je oddělení využíváno především pro léčbu onkohematologických nemocných včetně transplantací kostní dřeně. Pro onkologické nemocné má oddělení k dispozici pozitronovou emisní tomografii. V případě mimořádných událostí, kdy došlo ozáření postižených, případně k jejich kontaminaci, je oddělení připraveno okamžitě přejít na krizový režim. Součástí aktivit lékařů oddělení je stálá péče o postižené v důsledku havárie Atomové elektrárny v Černobylu. Oddělení klinické rehabilitace Oddělení má k dispozici dva velké bazény pro skupinový tělocvik a dva malé pro individuální terapii. Vodoléčba je doplněna vanou pro podvodní masáž, několika vířivkami včetně perliček, stolicí pro skotské střiky a klasickou čtyřkomorovkou. Fyzikální terapie je vybavena běžnými přístroji pro elektroléčbu a fototerapii. Lékaři mají možnost indikovat kryoterapii. Oddělení je dále vybaveno řadou dalších mechanických pomůcek jako nakloněná rovina nebo vibrační plošiny, několika dobře vybavenými tělocvičnami nebo motodlahu. Pro zlepšení podmínek postižených k návratu do běžného života byla vybudována ergoterapeutická stanice, splňující všechna kritéria. Nemocní mají k dispozici i některé „nadstandartní formy léčby“, které již mají spíše charakter wellness jako například multifunkční vanové boxy, solnou jeskyni a řadu relaxačních metod (například muzikoterapii). Další aktivity centra Všeruské centrum extrémní a radiační medicíny A. M. Nikoforova zajišťuje odpovídající služby kromě postižených pro celé území Ruské federace běžně také pro obyvatele Sankt-Peterburgu a celého Severozápadního federálního okruhu Ruské federace, tedy celkem asi pro 18 milionů obyvatel. Významnou pozornost věnuje institut vědecko-výzkumným aktivitám, postgraduálnímu a dalšímu vzdělávání odborníků v oblasti krizové medicíny a medicíny katastrof. Vydává 2 odborná periodika (jedno v angličtině) a přibližně 10 monografií ročně. Publikační aktivita v mezinárodních časopisech je samozřejmostí. Institut spolupracuje s významnými zahraničními institucemi, Světovou zdravotnickou organizací pro léčbu a rehabilitaci lidí podílející se na záchranných operacích při jaderných i jiných katastrofách, Mezinárodní asociací hasičských záchranných služeb (CTIF), s Evropským střediskem pro medicínu katastrof (CEMEC) a je zapojen do mezinárodní sítě zaměřené na zdravotnickou připravenost při mimořádných událostech (REMPAN). Do roku 2015 předpokládá vedení Všeruského centra extrémní a radiační medicíny A. M. Nikoforova otevření poboček v jednotlivých částech Ruské federace a to pro okruhy: • Jižní ve městě Kislovodsk; • Centrální v Moskvě; • Uralský v Jekatěrinburgu; • Dálněvýchodní v Chabarovsku;

111


• Sibiřský v Krasnojarsku;

[2]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Ministerstvo vnitra České republiky - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Praha, 2013.

[3]

Operační program vzdělání pro konkurenceschopnosti „Operační projekt Ochrana obyvatelstva řešení krizových a mimořádných událostí (CZ.1.07/2.4.00/31.0224)“. Dostupný na http://www.projektoo.cz/cz/o-projektu.html.

[4]

Procházková, D.: Základy řízení bezpečnosti kritické infrastruktury, České vysoké učení technické v Praze, Praha, 2013. 223 s. ISBN 978-80-01-05245-7.

[5]

Šeblová, J.; Knor, J. a kol.: Urgentní medicína v klinické praxi lékaře. Grada Publishing, Praha, 2013, 416 s. ISBN 978-80247-4434-6.

[6]

Šenovský, M.; Adamec, V.; Šenovský, P.: Ochrana kritické infrastruktury. Edice SPBI SPEKTRUM 51. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava, 2007. 141 s. ISBN 978-80-7383-025-0.

• Povolžský v Nižním Novgorodu. Závěr Všeruské centrum extrémní a radiační medicíny A. M. Nikoforova v Sankt Petersburgu splňuje veškeré požadavky, které jsou kladeny na pracoviště zabezpečující postižené v důsledku velkých havárií nebo teroristických útoku, zejména pokud došlo k ozáření radioaktivním zdrojem případně zasažení chemickými či biologickými noxami. Obdobné pracoviště v České republice citelně postrádáme. Projekt „Ochrana obyvatelstva řešení krizových a mimořádných událostí“ (CZ.1.07/2.4.00/31.0224) je podpořen operačním programem „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“. Je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Použitá literatura [1]

ФГБУ Всероссийский центр экстренной и радиационной медицины имени А.М. Никифорова МЧС России. Dostupný na http://www.arcerm.spb.ru/.

Časopis SPEKTRUM Pracujete v oblasti bezpečnostního inženýrství? Zpracováváte projekt v rámci bezpečnostního výzkumu? Studujete vysokoškolský studijní obor v oblasti bezpečnosti?

 Pak si objednejte časopis SPEKTRUM. Najdete zde novinky z oblasti požární ochrany, bezpečnosti práce a průmyslu, ochrany obyvatel, krizového managementu, bezpečnostního plánování. V časopise publikují přední odborníci z ČR a SR v oblasti bezpečnosti. Tento odborný časopis byl Rada pro výzkum, vývoj a inovace zaregistrován v Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik. Časopis vychází 2x ročně, předplatné stojí 240 Kč. Časopis lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: +420 597 322 970.


112


Strategie ochrany osob před účinky toxických látek vyplývající z experimentů ve společenských objektech Strategy for the Protection of Population against the Effects of Toxic Substances Resulting from Experimental Measurement in Multifunctional Buildings Ing. Ladislava Navrátilová, Ph.D. Ing. Petra Ločárková MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected] [email protected] Abstrakt Příspěvek se zabývá ochranou obyvatelstva nacházejícího se uvnitř či poblíž společenského objektu v případě, kdy dojde v okolí nebo uvnitř budovy k rozptylu toxické chemické látky. Strategie ochrany osob byla zpracována na základě monitorování šíření rozptýlené chemické látky při experimentálních měřeních. Za reálných provozních podmínek byly experimenty provedeny ve vytipovaných objektech s velkou koncentrací osob, tzv. „crowded places“ (metro, obchodní centrum, multifunkční hala). Na základě vyhodnocení experimentálních dat byly zpracovány bezpečnostní dokumenty, které doporučují strategii chování osob při úniku toxické látky. Klíčová slova Toxická látka, experiment, společenské centrum, rozptyl, ochrana obyvatelstva, mimořádná událost. Abstract This paper deals with the protection of the population located inside or near the multifunctional buildings in the event of toxic agent dispersion. Strategy for the protection of population have been prepared on the basis of monitoring the spread of chemical substances. Under real operating conditions, the experiments were conducted in selected facilities with a large concentration of people, the so-called „crowded places“ (metro, shopping center, multifunctional building). After evaluation of experimental data the security documents were processed, that recommend strategy of persons in the release of toxic substances. Keywords Toxic agent, experiment, multifunctional building, dispersion, protection of population, emergency. Úvod Zabezpečení společenských objektů s vysokou koncentrací osob je aktuálním bezpečnostním tématem, kterému je věnována zvýšená pozornost odborníků na celém světě. Tento příspěvek se zabývá analýzou situace, kdy ve veřejném společenském objektu s vysokou koncentrací osob dojde k úniku toxické chemické látky (dále toxické látky). Jako prvotní příčina úniku toxické látky je zde uvažována možnost teroristického útoku. V teoretické části práce byly konkretizovány vstupní podmínky nutné pro provedení experimentů. Výsledkem teoretické části bylo stanovení nejvhodnějších podmínek pro teroristický útok, jehož cílem je usmrcení civilistů. Jako nejvhodnější zneužitelná toxická látka byla stanovena nervově-paralytická bojová chemická látka sarin [1], nejvhodnějšími objekty pro chemický útok byly vyhodnoceny uzavřené budovy s vysokou koncentrací přítomných osob, a to dopravní uzly, obchodní centra a multifunkční haly [2]. Jako


pravděpodobný způsob rozptylu byl stanoven rozptyl volným nebo usnadněným odpařením [1]. Na tento scénář navázala experimentální část práce. Experimenty byly prováděny v roce 2007 v pražském metru, v roce 2010 v obchodním centru, v roce 2013 v multifunkční hale. Při všech experimentálních měřeních byl do objektů rozptýlen amylacetát jako imitační látka za v realitě použitou bojovou chemickou látku sarin. Za reálných provozních podmínek bylo v klimatizovaných objektech měřeno šíření amylacetátu. Výsledkem experimentů bylo odhalení slabých míst v bezpečnostních systémech společenských objektů, zdokonalení systému ochrany veřejných objektů pro případ mimořádné události s únikem nebezpečné látky a stanovení základních pravidel týkajících se ochrany osob nacházejících se při úniku toxické látky uvnitř veřejných objektů. Experimentální část Hlavním úkolem experimentálních měření bylo zjistit rychlost a směr šíření toxické látky v klimatizovaném objektu, což jsou konkrétní a přesně dané vstupní informace, ze kterých lze vycházet při sestavování návrhů opatření nutných k eliminaci následků úniku toxické látky. Pražské metro Experimentální měření v pražském metru proběhly v roce 2007 ve spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Praktickým měřením předcházela výzkumná studie zaměřená na teroristický útok s použitím toxické látky, která stanovila jako nejpravděpodobnější možnost intoxikace jedince akutní inhalační otravu. Jako reálný nejnebezpečnější kontaminant byla stanovena nervově paralytická bojová chemická látka sarin [1], který byl nahrazen imitační látkou amylacetátem. Amylacetát byl rozptýlen na nástupišti metra, odkud se šířil do přilehlých prostor podzemní dráhy. Monitorování šířícího se amylacetátu bylo prováděno pomocí fotoionizačních detektorů, spektrometrů pohyblivosti iontů i detekujícími osobami. Na základě zjištěných skutečností o rychlosti a směru šíření chemické látky byla zpracována odborná studie [3], která iniciovala vznik protiopatření při úniku toxické látky v pražském metru. Výzkumná práce byla zakončena vypracováním dokumentu Typová činnost složek IZS při společném zásahu - Reakce na chemický útok v metru[4], čímž byla opatření pro ochranu osob při úniku toxické látky v pražském metru uvedena do praxe. Hypermarket Pro tento experiment byl zvolen hypermarket o velikosti 3K s prodejní plochou o rozloze 3 000 m2 a objemu 19 800 m3 [2]. Tento typ obchodního centra patří k nejpočetnějším v České republice, tvoří přechod mezi malými hypermarkety a supermarkety. Toto obchodní centrum lze charakterizovat jako objekt s jedním nadzemním podlažím, skládající se ze samoobslužné prodejny, doplněné o několik koncesionářských jednotek s obchodní uličkou. Při experimentu byly realizovány dva scénáře rozptylu toxické látky, a to rozptyl v interiéru (experiment 1) a rozptyl z exteriéru (experiment 2). Při monitorování byly použity fotoionizační detektory firmy RAE Systems a osoby detekující čichem. Experiment 1 byl proveden v interiéru objektu v místě pultového prodeje čerstvých potravin. Při experimentu 2 byl proveden nástřik amylacetátu do střešní sací jednotky. V případě 113


experimentu 2 je nutno si uvědomit, že i když je místo rozptylu na obr. 1 znázorněno pouze jedním bodem, toxická látka se do objektu šířila všemi rozptylovači tzv. anemostaty, zařazenými do systému jedné vzduchotechnické větve. V konečném důsledku se látka na prodejní plochu rozptylovala z 12 rozptylovačů v závislosti na vzdálenosti od prvotního místa rozptylu. Plán obchodního centra znázorňující vnitřní prostory objektu, vzduchotechnické rozvody a místa rozptylu při obou scénářích je uveden na obr. 1.

v celém objektu, vyřešil za ně. Toto tvrzení dokládá obr. 2, ze kterého lze porovnat rozšíření amylacetátu na prodejní ploše po 2 minutách od rozptylu u obou scénářů. Vzhledem k možnému zneužití experimentálních hodnot extrémistickými skupinami nejsou v obr. 2 uvedeny koncentrace amylacetátu. Koncentrační stupnice je označena barevně od tmavě zelené barvy, která označuje nekontaminovanou oblast až po barvu fialovou, značící nejvyšší naměřenou koncentraci. Naměřená data postačovala k ilustraci šíření látky v prostoru a v podstatě potvrdila počáteční úvahy o zásadní roli vzduchotechniky. Skutečnost, že vzduchotechnický systém podstatně ovlivňuje šíření látky v prostoru, prokázaly také závěry z experimentu v posluchárně Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava [5]. Šíření látky v prostoru neovlivňuje pouze vzduchotechnika, ale také teplotní a vlhkostní podmínky. V případě, že mikroklimatické podmínky jsou stabilní a v rozmezí daném Vyhláškou č. 6/2003 Sb. [6], šíření látky v prostoru bude také v podstatě stabilní. Při vypnutí vzduchotechniky dojde ke změně mikroklimatických podmínek. Se vzrůstající teplotou se bude šíření amylacetátu zrychlovat, se snižující se teplotou naopak zpomalovat. Se vzrůstající vlhkostí se bude šíření sarinu v objektu zpomalovat vzhledem k jeho možné hydrolýze a k prostupu molekul sarinu prostorem obchodního centra, takže vlhkost má opačný účinek na šíření sarinu v prostoru nežli teplota. Rychlejší šíření sarinu se dá proto předpokládat v letním období, kdy je teplota v objektu nastavena na 25 °C (v zimě pouze na 18 °C) a vlhkost prostředí je v létě nižší než v zimním období. Výsledky, které z experimentálních dat vyplývají, jsou platné pro jakoukoliv látku, která je svými fyzikálními vlastnostmi podobná amylacetátu, potažmo sarinu. Zobecnění jsou platná pro látky těžší než vzduch (tzn. šířící se při zemi), které způsobují smrt cestou inhalační intoxikace a které se uvolňují do prostoru ve formě aerosolu pomocí tlakového rozptylu. Výzkumná práce byla zakončena zpracováním dokumentu Metodika pro ochranu obyvatelstva nacházejícího se ve veřejném objektu/obchodním centru při mimořádné události s únikem nebezpečné látky [7], která je určena manažerům obchodních center.

Obr. 1 Plán obchodního centra s rozvody vzduchotechniky a místy rozptylu [2]

Obr. 2 Rozšíření amylacetátu na prodejní ploše obchodního centra po 2 minutách od rozptylu: experiment 1 (vlevo), experiment 2 (vpravo) [2] Při porovnávání naměřených dat u obou experimentů byla potvrzena domněnka, že nebezpečnějším scénářem je rozptyl toxické látky z exteriéru, jelikož se amylacetát šíří po prodejní ploše rychleji a rovnoměrněji kontaminuje prostor. Při rozptylu látky do vzduchotechnické sací jednotky dochází ke skutečnosti, že střešní sací jednotky, tzv. rooftopy, které mají zajišťovat bezpečné mikroklimatické podmínky v objektu, paradoxně pomáhají útočníkům k celkové kontaminaci budovy. Pokud by útočníci použili k rozptylu sací jednotku jako pouze jeden zdroj rozptylu, vzduchotechnický systém by již další šíření látky, a to rovnoměrně


Multifunkční hala Pro tento experiment byla zvolena multifunkční hala o kapacitě 10 300 osob, která je určena k pořádání sportovních a kulturních hromadných akcí. Hala je tvořena hrací plochou a hledištěm. Rozměry půdorysu haly jsou 120 x 80 m, celkový objem vnitřního prostoru haly je zhruba 150 000 m3. Tento experiment proběhl ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava a se Střední průmyslovou školou chemickou Pardubice. Při experimentu byly realizovány dva scénáře rozptylu toxické látky, a to rozptyl v interiéru (experiment 1) a rozptyl z exteriéru (experiment 2). Pro monitorování byly použity fotoionizační detektory firem RAE Systems a BW Technologies, a také skenovací infračervený plynový zobrazovací systém SIGIS 2 společnosti Bruker. Individuální detekci amylacetátu čichem prováděli studenti Střední průmyslové školy chemické Pardubice. Při experimentu 1 byl amylacetát rozptýlen v hledišti několik metrů od hrací plochy. Při experimentu 2 byl proveden nástřik amylacetátu do střešní sací jednotky. Obr. 3 zobrazuje šíření látky při experimentu 2. V současnosti probíhá vyhodnocování naměřených výsledků.

114


okolní atmosféra a k tomu, aby pronikl do interiéru na odvrácené straně objektu, potřebuje určitý čas, po který jsou osoby v úkrytu chráněny. Za delší časový úsek se však může začít toxická látka v zabezpečené místnosti hromadit, proto je třeba neprodleně po uplynutí nebezpečí úkryt opustit. Správný okamžik pro opuštění úkrytu bude pravděpodobně určen na základě instrukcí záchranných týmů.

Obr. 3 Šíření amylacetátu v multifunkční hale, experiment 2 Zásady chování obyvatelstva nacházejícího se ve společenských objektech Provedené experimenty objasnily směr a rychlost šíření toxické látky ve společenských objektech s vysokou koncentrací osob. Zásadním faktorem, který musí být dodržen při mimořádné události s únikem nebezpečné látky do vnitřních prostor objektů, je ochrana ohroženého obyvatelstva, stěžejním úkolem je záchrana lidských životů. Základním zdrojem, ve kterém jsou popsány zásady chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných látek, jsou webové stránky Ministerstva vnitra [8]. Zásady ochrany obyvatelstva v dokumentu [8] uvedené, jsou specifikovány pro situaci, kdy k úniku nebezpečné látky dojde mimo objekt. Pokud je toxická látka rozptýlena ve vnitřních prostorách objektu, doporučená strategie ochrany osob musí být upravena, jelikož v tomto případě je třeba kalkulovat s šířením látky, které je upravováno vzduchotechnickým systémem objektu. Základním cílem, ke kterému směřoval provedený výzkum od počáteční rešerše přes experimentální měření až po komparaci zjištěných skutečností s odbornou literaturou bylo vytvoření zásad chování obyvatelstva nacházejícího se uvnitř veřejného objektu při mimořádné události s únikem nebezpečné látky. Zásady se týkají přímo ohroženého obyvatelstva, kterému je strategie postupu při záchraně svého zdraví a životů doporučena. Strategie jednotlivce je zpracována pro dvě různé lokality úniku toxické látky, a to únik látky uvnitř objektu (v interiéru) a vně objektu (z exteriéru). Doporučená strategie pro jednotlivce Hlavním a prvotním cílem zasažených jedinců je dostat se co nejrychleji na čerstvý vzduch, následně provést dekontaminaci a vyhledat lékařskou pomoc. Postup úniku z kontaminovaného prostoru bude záležet na skutečnosti, zda látka unikla v interiéru (uvnitř objektu), či v exteriéru (v okolí objektu). Šíření látky v interiéru bude podporováno klimatizačním systémem objektu, který látku rozptýlí do celé budovy během velice krátkého časového úseku, přibližně do pěti minut [9]. V exteriéru bude látka rozptylována prouděním vzduchu, rozptyl bude pomalejší, rozsah a směr unikající látky bude záviset na atmosférických podmínkách a zástavbě v dané lokalitě. Strategie činností je rozpracována v následujícím textu, pro zjednodušení a snadnější orientaci v problematice bylo zpracováno schéma činností při úniku toxické chemické látky vně/uvnitř veřejného objektu, které je znázorněno na obr. 4, umístěném na konci dokumentu. Únik látky v exteriéru: pokud jsou osoby vně budovy, je nutno vyhledat co nejrychleji úkryt v nejbližší budově. Zásady ochrany osob jsou popsány na webu Ministerstva vnitra [8]. Jestliže se osoby nacházejí uvnitř budovy, musí zůstat uvnitř. Osoby ukryté v budově se přesunou do vyšších pater objektu do místnosti uvnitř budovy lokalizované na odvrácené straně od kontaminované oblasti, uzavřou okna a dveře, místnost utěsní a zůstanou v ní, dokud není bezpečné místnost opustit. Klimatizace a další možné zdroje průniku vnějšího kontaminovaného vzduchu do objektu musí být uzavřeny. Kontaminovaný vzduch je zpravidla těžší než Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 4 Schéma činností při úniku toxické látky vně/uvnitř veřejného objektu Únik látky v interiéru: osoby přítomné v interiéru se chovají podle havarijního plánu konkrétního objektu. Prvotním krokem při očekávaném úniku látky v objektu je přesvědčit se, zda zdroj úniku toxické látky je opravdu uvnitř objektu. Toto je možno zjistit jednoduchým testem, kdy se osoby vizuálně přesvědčí, zda lidé pohybující se mimo objekt nemají zdravotní komplikace. Mohlo by se totiž stát, že toxická látka unikla v enormním množství v blízkém okolí objektu a dovnitř budovy byla rozptýlena pouze její část. Pokud je zřejmé, že chemická látka je opravdu rozptýlena pouze v interiéru objektu, otevřou se neprodleně okna/dveře aby jedinci mohli dýchat čerstvý vzduch. V některých moderních budovách nelze okna otevřít, v takovém případě je nutno počítat s jinou možností přístupu k čerstvému vzduchu. Pokud není možno okna otevřít, bude nutno provést evakuaci osob před objekt, případně na střechu budovy. Přesun osob mimo budovu je vždy spolehlivější než ukrytí osob uvnitř objektu v relativně chráněné místnosti [9]. Klimatizace musí být ihned po zjištění přítomnosti toxické látky v objektu vypnuta, aby nedocházelo k rozptylování látky objektem. Poté, co budovu opustí poslední osoby, bude třeba klimatizační systém zapnout a objekt vyvětrat. Dekontaminace: po opuštění kontaminovaného prostoru je nutno urychleně provést dekontaminaci osob. Pokud nejsou přítomny jednotky požární ochrany zajišťující dekontaminaci, nebo se není možno k těmto jednotkám dostat, bude nutno po opuštění kontaminovaného prostoru provést co nejrychleji individuální 115


dekontaminaci, a to následovným způsobem: svléct kontaminovaný oděv/obuv, omýt/osprchovat se, sundat brýle/kontaktní čočky k zamezení dalšího působení toxické látky na organismus. Exponovaný oděv uložit do plastových pytlů k zamezení sekundární kontaminace. Obléct si náhradní oděv. Pokud při úniku toxické látky jsou na místě zásahu přítomny jednotky požární ochrany, dekontaminace osob je prováděna v jejich kompetenci na zřízeném dekontaminačním stanovišti. Zdravotní péče: bude provedena po dekontaminaci osob. Jelikož zdravotní následky možné intoxikace se mohou projevit až po několika dnech, lékařskou prohlídku musí absolvovat všechny osoby, které přišly do kontaktu s toxickou látkou. Závěr Experimentální stanovení směru a rychlosti šíření rozptýlené látky odhalilo slabá místa v zabezpečení ochrany obyvatelstva ve společenských objektech s vysokou koncentrací osob. Ochrana osob je prioritně závislá na umístění vzduchotechnických prvků, prvotní reakci zaměstnanců a dalších aspektech. Vypracované zásady ochrany obyvatelstva vycházejí z všeobecně platných zásad ochrany obyvatelstva při mimořádné události s únikem nebezpečných látek [8], které byly specifikovány na šíření toxické látky uvnitř veřejných objektů. Tyto zásady ochrany obyvatelstva byly porovnány se zahraniční odbornou literaturou a s výsledky experimentálních měření pracovníků Institutu ochrany obyvatelstva, provedených v různých typech veřejných objektů. Na základě vyhodnocení experimentálních dat a konfrontace výsledků s odbornými literárními prameny byly zpracovány následující bezpečnostní dokumenty: Typová činnost složek IZS při společném zásahu - Reakce na chemický útok v metru [4] a Metodika pro ochranu obyvatelstva nacházejícího se ve veřejném objektu/ obchodním centru při mimořádné události s únikem nebezpečné látky [7]. V současnosti jsou s obsahem dokumentů seznamovány kompetentní osoby daných objektů. Problematika zde řešená je vysoce aktuální a doporučení uvedená ve výsledných dokumentech jsou cenná svojí současnou nepostradatelností, jelikož jeden útok toxickou látkou ve veřejném objektu může znamenat stovky až tisíce obětí, pokud nebude preventivně vyřešen postup záchrany osob a ochrany objektu.


Matoušek, J.; Míka, O.: Reakce na bojový útok s použitím bojové otravné látky na pražské metro. Kontaminace prostoru metra. Brno: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, 2007. 38 s. [Studie].

[2]

Navrátilová, L.: Systém ochrany obyvatelstva při zneužití bojových chemických látek ve veřejných objektech. Brno, 2012. 117 s. Disertační práce. Univerzita obrany.

[3]

Čapoun, T, et. al.: Reakce na teroristický útok s použitím bojových otravných látek na pražské metro. Institut ochrany obyvatelstva, MV - GŘ HZS ČR, 2011. 26 s. Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. [Výzkumná zpráva].

[4]

Typová činnost složek IZS při společném zásahu Reakce na chemický útok v metru [Interní dokument]. MV - GŘ HZS ČR, 2012.

[5]

Chudová, D.; Bitala, P.; Brádka, S.: Studium šíření chemické látky v objektu. In: Sborník přednášek XIX. ročníku mezinárodní konference Požární ochrana 2010. Vyd. 1. Ostrava: SPBI Ostrava, 2010. s. 102 - 105. ISBN 978-807385-087-6, ISSN 1803-1803.

[6]

Vyhláška č.6/2003 Sb. Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. In: Sbírka zákonů, Česká republika. 2003, 4, s. 121.

[7]

Metodika pro ochranu obyvatelstva nacházejícího se ve veřejném objektu/obchodním centru při mimořádné události s únikem nebezpečné látky. Lázně Bohdaneč: MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva, 2013. 19 s.

[8]

Dokumenty. Chování obyvatelstva v případě havárie s únikem nebezpečných chemických látek [online]. 2010 [cit. 2011-1202]. Ministerstvo vnitra České republiky. Dostupné z: WWW: .

[9]

Lynn, E.: Davis et al.: Individual Preparedness and Response to Chemical, Radiological, Nuclear and Biological Terrorist Attacks. 1. vyd. Santa Monica, RAND (U.S.A.), 2003. 161 s. ISBN 0-8330-3473-1.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM CBRN - Biologické zbraně EDICE SPBI SPEKTRUM

49.


JIěÍ MATOUŠEK JAROSLAV BENEDÍK PETR LINHART

CBRN BIOLOGICKÉ ZBRANċ

Jiří Matoušek, Jaroslav Benedík, Petr Linhart Kniha pojednává o vývoji a základních vlastnostech biologických zbraní a jejich hlavní složce - biologických agens. Přináší detailní moderní informace o vojensky významných baktériích, virech, rickettsiích, houbách a toxinech a o principech technické a zdravotnické ochrany. Charakterizuje hlavní formy a metody biologického terorismu. Ukazuje snahy o zákaz biologických zbraní, mj. úlohu Ženevského protokolu (1925) a seznamuje s Úmluvou o zákazu výboje, výroby a hromadění bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení (1972) a s jejím plněním.

ISBN 978-80-7385-003-6. Rok vydání 2007.

cena 170 Kč



116


Zapojení traumateamu ČR do civilní ochrany Employment of the Traumateam CR in the Civil Protection Prim. MUDr. Petr Nestrojil, CSc. Mgr. Renata Valentová Fakultní nemocnice Brno, Traumacentrum Jihlavská 20, 625 00 Brno [email protected]

Důvody pro vytvoření Mechanizmu civilní ochrany ES: - v posledních letech značně vzrostl výskyt a závažnost přírodních a člověkem způsobených pohrom, - dochází ke ztrátám na životech a na majetku, - je ničena hospodářská a sociální infrastruktura, - je poškozováno životní prostředí.

Abstrakt

Obecný účel vytvoření Mechanizmu civilní ochrany ES:

Rozhodnutím rady ES ze dne 08. 11. 2007 byl vytvořen tzv. mechanizmu civilní ochrany Společenství a následným rozhodnutím komise ES ze dne 20. 12. 2007 a rady ES č. 2008/73/ ES, Euratom byl vytvořen systém tzv. modulů civilní ochrany ES, z toho 3 zdravotnické moduly.

- zajistit účinnější a viditelnější projev evropské solidarity.

Traumateam ČR je od 01. 01. 2013 registrován v rámci modulů civilní ochrany ES |jako modul č. 7 - AMP a v tomto smyslu je i cvičen pro možnost nasazení v rámci mezinárodní humanitární pomoci a pro součinnost s moduly SAR.

- usnadnit odezvu na všechny druhy závažných mimořádných událostí uvnitř nebo vně Společenství,

- na žádost poskytnout podporu v případě mimořádných událostí, - usnadnit lepší koordinaci asistenčního zásahu ze strany členských, Hlavním úkolem Mechanizmu civilní ochrany ES je:

Traumateam ČR se ve spolupráci s jednotkou HZS hl. m. Praha, pod hlavičkou CZERT CZ (Czech Response Team) zúčastnil mezinárodního cvičení MODEX Falck.

- v případě všech uvedených mimořádných událostí reagovat na žádost o pomoc v oblasti civilní ochrany, která doplní schopnosti odezvy postižené země.

Traumateam ČR je po absolvování cvičení MODEX Falck schopen nasazení na mezinárodní humanitární akci při mimořádných událostech a katastrofách.

- prevence, která má pro ochranu proti přírodním, technologickým a ekologickým pohromám zásadní význam,

Klíčová slova Civilní ochrana ES - moduly civilní ochrany ES - Traumateam ČR - cvičení civilní ochrany ES MODEX Falck. Abstract In decission of the Commision decission of 08. November 2007 was established the civil Protection of EC. As regards rules for the implementation of Council Desission of the 20 December 2007 was etablished a Community Civil protection mechanism Euratom. There were etstablished modules of civil Protection Mechanism, including 3 medical modules. Traumateam Czech Republik is from tne 01. 01. 2013 registered in civil Protection EC as a modul No. 7 - Advanced Mediacal Post. In this time is TT ČR exercised in civil Protectin of EC exercisses for the international Humanitarian help and for the cooperation with SAR units. Traumateam ČR cooperate with Fireteam f Prague and they are together in cooperation in the capital CZERT CZ (Czech Response Team ). This CZERT CZ Team participated on the international EC examination MODEX Falck. After the exercise the Traumateam Czech Repuvlik ( CZERT CZ) is ready for participation in international humanitarian activities. Keywords Civil Protectin EC - modules of civil Protection EC Traumateam Czech Republik - exercises of civil Protection EC MODEX Falck. Úvod V posledních letech značně vzrostl výskyt závažných přírodních katastrof a mimořádných událostí (MU), při kterých dochází k velkému počtu ztrát na životech a na majetku. Kromě toho je ničena i hospodářská a sociální infrastruktura a je závažně poškozováno životní prostředí. Tato zjištění vedla radu Evropského společenství (ES) k vytvoření systému civilní ochrany ES. Civilní ochrana ES Rozhodnutím rady Evropského Společenství ze dne 08. 11. 2007 byl vytvořen tzv. Mechanismus civilní ochrany Společenství. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Další cíle Mechanizmu civilní ochrany ES jsou:

- rozvoj systémů detekce a včasného varování k minimalizaci času potřebného k odezvě na pohromy a varovat občany EU, - přijmout přípravná opatření, která umožní rychlou mobilizaci zásahových týmů při výskytu mimořádné události a jejich požadovanou flexibilní koordinaci, - organizace modulů na úrovni členských států, které podléhají jejich vedení a velení a získání, - zajištění lepší ochrany zejména osob, životního prostředí a majetku, - snížit ztráty na životech, počty zraněných, hmotné škody, škody na životním prostředí, - vytvoření infrastruktury Společenství v oblasti civilní ochrany. Mezi další úkoly Mechanizmu civilní ochrany ES patří: - získání přehledu o zásahových týmech využitelných v členských státech k asistenčnímu zásahu, - vypracování a provádění výcvikového programu pro zásahové týmy a pro experty z týmů pro posuzování, koordinaci, sestavování a vysílání posuzovacích nebo koordinačních týmů, - zřízení a řízení monitorovacího a informačního střediska (Monitoring and Information Center - MIC), jehož služby budou k dispozici 24 hodin denně, - vyhlášení pohotovosti pro nasazení týmů, - vytvoření a řízení společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (Common Emegrency and Information System - CECIS), - komunikace a sdílení informací mezi MIC a operačními kontaktními místy členských států ES. Rozhodnutím komise ES ze dne 20. 12. 2007 a rozhodnutím rady ES č. 2008/73/ES, Euratom byl vytvořen systém tzv. modulů civilní ochrany ES. Rozhodnutí rady definuje celkem 13 modulů Civilní ochrany ES, které obsahují všechny oblasti aktivit, potřebných při mezinárodní humanitární pomoci při likvidaci následků mimořádných událostí a katastrof.

117


Součástí rozhodnutí je vytvoření 3 zdravotnických modulů: • Modul č. 7 - Advanced Medical Post (AMP) = předsunutá zdravotnická jednotka, • Modul č. 8 - Advanced Medical Post with Surgery (AMPS) = předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgickým operačním sálem, • Modul č. 9 - Field Hospital = polní nemocnice. Úkoly komise ES: - zřizuje a řídí MIC (Monitoring and Information Center), - vytváří a řídí CECIS (Common Emegrency and Information System), - přispívá k rozvoji systémů detekce a včasného varování v případě pohrom, - zajišťuje možnost co nejrychlejší mobilizace a vyslání malých týmů odborníků pro: • posouzení potřeb civilní ochrany státu, který požádal o poskytnutí pomoci, • usnadnění koordinace asistenčních operací v oblasti civilní ochrany na místě události podle aktuální potřeby státu, který požádal o poskytnutí pomoci, - vypracovává výcvikový program zaměřený na zlepšení koordinace asistenčního zásahu v oblasti civilní ochrany, doplňkovosti jednotlivých zásahových týmů a modul a zvyšování odborné způsobilosti odborníků. Výcvikový program zahrnuje společné kurzy a společná cvičení a výměnný systém, v jehož rámci mohou být jednotlivci dočasně vysláni do jiných členských států. Složky mechanizmu civilní ochrany ES: • MIC Monitoring and Information Center, • CECIS Common Emegrency and Information System, • OSSOC (Virtual OSSOC) On-Site Operations Coordination Centre, • LEMA Local Emergency Management Authority. Traumateam ČR a mechanizmus Civilní ochrany ES Traumateam ČR je v rámci modulů ES t. č. zařazen jako Modul č. 7 - Advanced Medical Post (AMP - předsunutá zdravotnická jednotka) a od 01. 01. 2013 je, pod hlavičkou CZERT CZ (Czech Response Team), zaregistrován v evidenci civilní ochrany ES pro nasazení v rámci mezinárodní humanitární pomoci. Normy civilní ochrany ES pro modul č. 7 - AMP: Úkoly AMP: • třídění pacientů na místě katastrofy, • stabilizovat stav pacienta a připravit jej na přesun do zdravotnického zařízení k definitivnímu ošetření. Kapacity AMP: • roztřídit nejméně 20 pacientů za hodinu, • stabilizovat 50 pacientů za 24 hodin, • zajistit ošetření 100 pacientů s lehčími zraněními za 24 hodin, • práce rozdělené do dvou směn. Hlavní složka AMP = Zdravotnický tým na jednu 12hodinovou směnu: • třídění: 1 zdravotní sestra a/nebo 1 lékař, • intenzivní péče: 1 lékař a 1 zdravotní sestra,

Stany: • pro třídění, lékařskou péči a evakuaci - společně propojené, • stany pro personál, • velitelské stanoviště, • skladiště pro zdravotnické a logistické vybavení. Soběstačnost: • na 96 hodin, • zdroj elektrické energie a světla pokrývající spotřebu základny, • hygienická zařízení určená pro personál modulu, • dostupnost potravin a vody pro personál modulu. Nasazení: • připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci, • schopnost zásahu 1 hodinu po příjezdu na místo. Kurzy a cvičení civilní ochrany ES Na základě rozhodnutí Rady ES o zřízení mechanizmu civilní ochrany ES organizuje ES kurzy a cvičení, které mají zvyšovat připravenost, organizaci, odbornou součinnost a spolupráci mezinárodních jednotek a modulů při likvidaci mimořádných událostí a katastrof. ES v rámci civilní ochrany pořádá celou řadu kurzů a jedním ze základních kurzů jsou kurzy TEC (Technical Expert Course), pořádané ES ve spolupráci s MSB College Revinge ve Švédsku. Další aktivity civilní ochrany ES jsou zaměřeny na „ostrá“ cvičení jednotlivých modulů a na nácvik jejich součinnosti. V letech 2012 - 2014 je organizací cvičení pověřena společnost MODEX Falck, která tato cvičení pořádá pod pečlivým dohledem komisařů civilní ochrany ES. V roce 2012 bylo uskutečněno 6 cvičení, v roce 2013 bylo dosud uskutečněno 6 cvičení a v roce 2014 je plánováno dalších 6 cvičení. Všechna cvičení jsou financována z dotací ES. Kurzy TEC (Technical Expert Course) Kurzy TEC jsou pořádány ve výcvikovém středisku MSB College Revinge ve Švédsku 2 - 3x za rok a délka kurzu je 7 dnů. Každý kurz má 20 účastníků z členských zemí ES, kteří se zabývají problematikou mimořádných událostí a katastrof. Program kurzu je rozdělen na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou probírány zásady rekognoskace rozsahu a následků mimořádné události a katastrofy a organizace humanitární pomoci a likvidace následků katastrofy. V praktické části je simulována přírodní katastrofa s rozsáhlými následky. Frekventanti kurzu se při jejím řešení aktivně podílejí na jednáních s činiteli na jednotlivých státních a soukromých institucích, kde zjišťují rozsah katastrofy, její následky a potřeby humanitární pomoci. Na základě zjištěných skutečností vypracují zprávu pro radu ES v Bruselu a vyžádají si požadovanou pomoc. Praktická část kurzu je velkým přínosem pro nácvik osobního vyjednávání se státními činiteli, pro orientaci ve stávající mimořádné události a pro zajištění a organizaci potřebné pomoci. Hlavním úkolem kurzů je příprava expertů pro jejich nasazení k vyhodnocení rozsahu, závažnosti postižení a potřebné pomoci postižené zemi v případě mimořádné události nebo katastrofy. Takto vyškolení experti civilní ochrany ES jsou registrováni radou ES a v případě potřeby jsou vysíláni ES na místo mimořádné události nebo katastrofy. V současné době absolvovalo kurz TEC v Revinge již 6 členů Traumateamu ČR.

• vážná, ale život neohrožující zranění: 1 lékař a 2 zdravotní sestry • evakuace: 1 zdravotní sestra, • specializovaný personál: 4 osoby.


118


Trenéři modulů denně konzultují se cvičícími průběh cvičení a odborné aktivity modulů a podávají hlášení na vedení cvičení. Nedílnou součástí cvičení je i závěrečné zhodnocení činnosti jednotlivých modulů. Závěrečné hodnocení činnosti modulů provádějí trenéři jednak společně se všemi členy cvičící jednotky a následně detailně v užším kruhu s vedením jednotky.

Obr. 1 Areál MSB Revinge

Obr. 2 Kurz TEC MSB Revinge

Závěrečné, společné, zhodnocení provádí štáb cvičení za účasti všech cvičících a každý cvičící obdrží certifikát o úspěšném absolvování cvičení civilní ochrany ES MODEX Falck. Vedoucím lékař TT ČR je veden jako trenér jednotek AMP a AMP-S v rámci cvičení civilní ochrany ES MODEX Falck a jako trenér AMP-S Estonia se zúčastnil cvičení MODEX Falck v prosinci 2012 ve Twente v Holandsku. Traumateam ČR se po hlavičkou CZERT CZ zúčastnil v lednu 2013 cvičení v Tinglev v Dánsku.

Obr. 3 Praktické cvičení TEC pracovní skupina

Obr. 4 Cvičení TEC zpracování získaných informací o katastrofě

Obr. 6 Cvičení MODEX Falck Twente - zasypané garáže

Obr. 7 Zasypané garáže

Obr. 8 Recepce a přihlašovací centrum

Obr. 9 Advanced Medical Post - S, Estonsko, TRIAGE

Obr. 10 Advanced Medical Post - S, Estonsko, JIP

Obr. 11 Advanced Medical Post - S, Estonsko, operační sál

Obr. 12 Base of operations (BoO) - základní tábor

Obr. 13 Base of operations (BoO) - základní tábor

Obr. 5 Účastníci kurzu TEC Cvičení MODEX Falck Společnost MODEX Falck byla v roce 2012 vybrána komisí civilní ochrany ES jako organizátor cvičení modulů civilní ochrany ES. Cvičení civilní ochrany ES MODEX Falck jsou zaměřena na aktivity jednotlivých modulů při mimořádných událostech a katastrofách a jejich cílem je praktický nácvik činnosti jednotlivých modulů a velký důraz je kladen především na součinnost cvičících jednotek (modulů) při likvidaci následků MU a katastrof v případě mezinárodní humanitární pomoci. Cvičení MODEX Falck jsou výborně organizačně zajištěna a mají vysokou odbornou a technickou úroveň. Všechna cvičení jsou tématicky zaměřena (zemětřesení se záplavami a tsunami, záplavy, biologické katastrofy, zamoření území, apod., ...) a dobře modelují situace MU a katastrof pro cvičící jednotky (moduly). Cvičení civilní ochrany ES se zúčastňují jednotlivé moduly a současně i tým EUCPT (European Union Civil Protection Team), který je určen pro koordinaci aktivit jednotlivých cvičících modulů a je cvičen pro organizaci poskytování humanitární pomoci na místě MU nebo katastrofy. V místě nasazení vytváří OSOCC (On Site Operation Coordination Center), který koordinuje součinnost jednotlivých modulů a zajišťuje spojení a součinnost s krizovým štábem a lokálními bezpečnostními složkami v postižené oblasti. Současně zajišťuje potřeby a požadavky jednotlivých modulů nezbytně nutné pro jejich činnost (zásobování vodou, pitnou vodou, PHM, odsun raněných, apod., …). Odborné aktivity každého cvičícího modulu sleduje a vyhodnocuje trenér modulu a celé cvičení monitoruje, koordinuje a řídí štáb cvičení, složený z expertů civilní ochrany ES a společnosti MODEX Falck. Celý tým MODEX Falck, čítající cca 30 členů, garantuje zdárný průběh a odbornou úroveň cvičících modulů i celého cvičení. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

119


Traumateam ČR - CZERT CZ na cvičení MODEX Falck Tinglev, Dánsko Ve dnech 25. - 29. 01. 2013 se Traumateam ČR pod hlavičkou CZERT CZ (Czech Response Team) zúčastnil mezinárodního cvičení civilní ochrany ES MODEX Falck, pořádaném ve výcvikovém prostoru DEMA (Danish Emergency Management Agency) ve městě Tinglev v Dánsku. Námětem cvičení bylo rozsáhlé zemětřesení s následnými otřesy spojené se záplavovou vlnou tsunami. Postiženo bylo kolem 1,5 mil. obyvatel, zemětřesení způsobilo značné škody na majetku, byl registrován větší počet mrtvých a závažně zraněných.

Obr. 16 Jednotka intermediární péče

Obr. 17 Ambulance

Obr. 18 Ambulance - ošetření pacienta

Obr. 19 Jednotka CZERT CZ

Cvičení se zúčastnily týmy SAR (Search and Rescue) z Velké Británie a Islandu, zdravotnický tým AMP (modul č. 7 ES) CZERT CZ a tým OSOCC, celkem 120 cvičících, 2 psi, cca 50 figurantů a štáb cvičení, který čítá cca 30 členů. Cvičení proběhlo v náročných klimatických podmínkách (zima, větrno, sníh a déšť), které stěžovaly práci všech zúčastněných týmů. Cílem cvičení byl nácvik pracovních aktivit jednotlivých týmů, stanovených v předpisech civilní ochrany ES a dále nácvik součinnosti všech jednotek ve společné práci při vyhledávání, vyprošťování a ošetřování poraněných a postižených v sutinách budov. Časový plán cvičení byl velmi náročný a byl zaměřen na plnění norem, stanovených civilní ochranou ES. V případě AMP byl v časové ose cvičení sledován zejména počet a kvalita urgentně ošetřených postižených a poraněných. Dále byly kladeny velké nároky na činnost OSOCC a především na komunikaci a spolupráci s místními složkami při předávání a odsunu pacientů k dalšímu léčení. Činnost každé cvičící jednotky bedlivě sledovali a denně hodnotili trenéři všech jednotek. Členové jednotky CZERT CZ za 40 hodin její činnosti ošetřili celkem 227 poraněných, z toho 89 těžkých poranění (červení a červeno-žlutí ) a zemřelo 18 postižených. Kromě toho členové TT ČR 2x aktivně spolupracovali se členy SAR při práci v sutinách při vyprošťování a primárním ošetřování zasypaných poraněných. Práce celé jednotky CZERT CZ (TT ČR + týlové zajištění HZS hl. m. Praha) byla trenérem jednotky a zejména štábem cvičení po stránce organizační, odborné i technické oceněna na výbornou. Především byla oceněna flexibilita a operabilita celého týmu při řešení dalších a nenadálých, situací. Činnost TT ČR a jeho možná spolupráce s dalšími zúčastněnými jednotkami tak naplňuje náročné podmínky pro jeho nasazení na mezinárodní humanitární akce. Členové TT ČR společně se členy HZS hl. m. Praha na náročném cvičení Civilní ochrany ES MODEX Falck v Dánsku po všech stránkách dobře reprezentovali Českou republiku a její zdravotnictví.

Obr. 14 Traumateam ČR (AMP) - Tinglev, Dánsko

Všechna cvičení, pořádaná firmou Falck pod hlavičkou civilní ochrany ES, věrně imitují situace při mimořádných událostech a katastrofách a garantují kvalitní praktický výcvik a přípravu definovaných jednotek, modulů, pro jejich činnost a zejména vzájemnou součinnost při nasazení na humanitární misi. Traumateam ČR je zdravotnická jednotka, vytvořená na základě ustanovení civilní ochrany ES, která je po stránce personální, odborné a technické, ve spolupráci s HZS hl. m. Praha, která je v rámci mimořádných událostí nebo katastrof schopná nasazení na mezinárodní humanitární pomoc. TT ČR je t. č. registrován a začleněn jako Advanced Medical Post, AMP - Modul č. 7, v rámci civilní ochrany ES a je schopen aktivní účasti na humanitárních misích. Použitá literatura [1]

Rozhodnutí rady ze dne 8. Listopadu 2007 o vytvoření mechanizmu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze), Text s významem pro EHP (2007/779/ES, Euratom).

[2]

Rozhodnutí komise ze dne 20. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom, pokud jde o prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2007/779/ ES, Euratom o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (oznámeno pod číslem K (2007) 6464), Text s významem pro EHP (2008/73/ES, Euratom).

[3]

Rozhodnutí komise ze dne 29. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (oznámeno pod číslem K (2003) 5185) Text s významem pro EHP (2004/277/ES, Euratom).

Obr. 15 Triage - spolupráce při příjmu pacienta

Závěr Civilní ochrana ES vytváří úspěšně strukturu a organizační řád pro jednotný postup při organizací a zajištění humanitární pomoci v případě mimořádných událostí nebo katastrof.


Obr. 20 Jednotka CZERT CZ ( Traumateam ČR + HZS hl. m. Praha)

120


Projekt skúmania samovoľnej evakuácie Research of Spontaneous Evacuation doc. Ing. Ladislav Novák, PhD. Ing. Milan Kovalčík Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva Ul. 1. mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika [email protected], [email protected] Abstrakt Komplexné riešenie vzniku, dôsledkov a ovplyvňovanie priebehu samovoľnej evakuácie zostáva otvoreným problémom. Východiskom musí byť skúmanie reakcií obyvateľov a pracovníkov krízového manažmentu na neočakávané mimoriadne udalosti a krízové javy s využitím štatistiky a nástrojov matematických a spoločenských vied. Výsledky môžu byť použité pri špecifickej príprave pracovníkov krízového manažmentu verejnej správy a príprave obyvateľov s dôrazom na správnu reakciu a postupy riešenia uvedených situácií. Kľúčové slová Riziko, ohrozenie, evakuácia, samovoľná evakuácia, krízový manažment. Abstract Complex solution of the origins, consequences and interference of the spontaneous evacuation still remains an open problem. The starting point should be investigation into reactions of inhabitants and crisis management in unexpected emergency situations. The tools to be used are based on statistics, mathematics and social sciences. The results could be then used for specific training of crisis management workers and for preparation of inhabitants with emphasis on proper reactions and correct procedure steps in the situations given. Keywords Risk, emergency, evacuation, spontaneous evacuation, crisis management. 1. Východiská na skúmanie samovoľnej evakuácie Evakuácia obyvateľstva je jednou z rozhodujúcich úloh krízového manažmentu ak hrozí ohrozenie zdravia a životov obyvateľstva, zvierat alebo poškodenie a zničenie materiálnych hodnôt alebo tieto okolnosti už nastali bez predchádzajúceho vyrozumenia alebo varovania. Orgány štátnej správy, samosprávy a povinných právnických osôb vypracúvajú na riešenie týchto prípadov evakuačné plány, ktoré majú predpísanú štruktúru a obsah a predpokladajú disciplinované sa správania občanov. Z tohto pohľadu by sme mohli hovoriť o zidealizovaných evakuačných plánoch. Ich realizácia je možná ak sa jedná o očakávané (postupne prichádzajúce) mimoriadne udalosti a krízové javy s dostatočným časovým odstupom do ich príchodu (nastátia). Takýto časový odstup dáva orgánom krízového riadenia šancu na organizované riadenie evakuácie a u obyvateľov nevyvolá bezprostredné ohrozenie. Typickými príkladmi môžu byť predpovedané meteorologické a hydrologické javy alebo postupne prichádzajúce sociálne krízy. V týchto prípadoch je možné včas vyrozumieť a varovať kompetentné orgány a obyvateľstvo a uskutočniť evakuáciu. Komplikácie môžu nastať ak niektorí obyvatelia individuálne vyhodnotia, že im nič vážne nehrozí a odmietnu sa evakuácii podriadiť. Niektoré mimoriadne udalosti a krízové javy prichádzajú neočakávane alebo v nočných hodinách. Obyvatelia na ne reagujú spontánnym opúšťaním ohrozeného priestoru v snahe zachrániť si život a v lepšom prípade i majetok - rozhodujú sa pre samovoľnú evakuáciu [1, 3]. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

V právnom prostredí krízového manažmentu SR sa problematika samovoľnej evakuácie nijako nerieši. S pojmom sa môžeme stretnúť iba vo Vyhláške Ministerstva vnútra Slovenskej republiky č. 328/2012 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o evakuácii. Pojem sa vyskytuje v § 3, ods. 4 v ktorom je uvedené „Samovoľná evakuácia sa rieši bezodkladne usmerňovaním neorganizovaného opúšťania ohrozeného územia, spresňovaním evakuačných trás a zamedzením prístupu obyvateľstva na ohrozené územie“ [4]. Táto formulácia vystihuje podstatu samovoľnej evakuácie, ale nie je jej riešením. Ďalej sa v tejto právnej norme problematika samovoľnej evakuácia nerozvíja. V praxi krízového manažmentu sa môžeme stretnúť s pojmom „samovoľná evakuácia“ napríklad u obcí Kráľov Brod, Raková, Medzibrodie nad Oravou, Trnovec ad. Na internetových stránkach uvádzajú čiastočné pokyny pre svojich obyvateľov v prípade samovoľnej evakuácie. Môžeme sa stretnúť aj s pojmom „samoevakuácia“. Uvádza ju na svojej www stránke krízového riadenia napríklad Nitriansky samosprávny kraj [5]. Problematika samovoľnej evakuácie a jej ovplyvňovanie nie je riešená ani v zahraničných publikáciách. Stretneme sa iba s popisom a dopadmi jednotlivých mimoriadnych udalostí alebo krízových javov vedúcich k samovoľnej evakuácii [2]. Komplexné riešenie vzniku, ovplyvňovania, dôsledkov a riešenia samovoľnej evakuácie zostáva otvoreným problémom. Východiskom musí byť skúmanie reakcií obyvateľov a pracovníkov krízového manažmentu na neočakávané mimoriadne udalosti a krízové javy s využitím štatistiky a nástrojov matematických a spoločenských vied. Výsledky môžu byť použité pri špecifickej príprave pracovníkov krízového manažmentu verejnej správy a príprave obyvateľov s dôrazom na správnu reakciu a postupy riešenia uvedených situácií. 2. Ciele a aktivity projektu Hlavným cieľom projektu je skúmanie fenoménu samovoľnej evakuácie, ako dôsledku bezprostredného ohrozenia obyvateľov. Špecifickými cieľmi budú: - výskum reakcií a správania sa obyvateľov v situáciách bezprostredného ohrozenia, ktoré vedú až k rozhodnutiu o samovoľnej evakuácii, - výskum reakcie krízového manažmentu na samovoľnú evakuáciu a je dôsledky, - návrh systému prípravy obyvateľov na bezprostredné ohrozenie, - návrh systému prípravy krízového manažmentu na prevenciu, reakciu a zvládanie samovoľnej evakuácie. Na dosiahnutie cieľov projektu budú vykonané nasledujúce aktivity: 2.1. Skúmanie vzťahu obyvateľ - samovoľná evakuácia Skúmanie vzťahu obyvateľ - samovoľná evakuácia bude založené na výskume správania sa obyvateľov v situácii bezprostredného ohrozenia v závislosti na ich znalostiach, skúsenostiach, informáciách, osobnostných charakteristikách a vlastnostiach. Znalosti obyvateľov budeme skúmať ako: - všeobecné znalosti, dané všeobecným vzdelaním a praxou, - špeciálne znalosti, dané špeciálnym vzdelaním a praxou napr. v oblasti bezpečnosti (OS SR, MV SR, ...), psychológie, sociológie a iné, - špecifické znalosti, dané najmä miestnymi geografickými, spoločenskými, sociálnymi a verejnými pomermi v mieste bydliska alebo zamestnania. 121


Skúsenosti obyvateľov budeme skúmať ako: - priame skúsenosti, ktoré môže obyvateľ získať ak bol priamym účastníkom mimoriadnej udalosti alebo krízového javu s priamym dopadom na jeho osobu a majetok, vrátane evakuácie alebo bol ich bezprostredným svedkom, - nepriame skúsenosti môže obyvateľ získať z masových komunikačných prostriedkov (RTVS, tlač, film, internet, knihy, ....) alebo od iných priamych účastníkov mimoriadnych udalostí a krízových javov. Rozhodujúcimi informáciami na rozhodovanie obyvateľov pre samovoľnú evakuáciu budú denná doba, čas do nastátia (príchodu) mimoriadnej udalosti alebo krízového javu a ich rozsah alebo intenzita, s očakávaným ohrozujúcim alebo ničiacim účinkom. Podľa toho sa bude výskum orientovať na nasledujúce situácie: - bezprostredné ohrozenie, ktoré má za následok pudovú reakciu a snahu o zachovania života bez ohľadu na poškodenie zdravia a záchranu materiálnych hodnôt - obyvatelia unikajú z priestoru ohrozenia a snažia sa nájsť miesta, kde majú šancu na záchranu života (vyvýšené miesta, pivnice, osobné motorové vozidlá, ....), - do príchodu mimoriadnej udalosti ostáva určitý krátky čas - obyvatelia majú šancu na rozhodnutie čo zachránia alebo si zoberú zo sebou (oblečenie, dokumenty, domáce zvieratá, cenné veci, ....) pričom sa priority môžu meniť podľa času, ktorý majú k dispozícii, - do príchodu mimoriadnej udalosti ostáva relatívny dostatok času, ale na organizovanú evakuácie obyvatelia nechcú čakať (nedôverujú jej) - snažia sa zachrániť maximum materiálnych a duchovných hodnôt, domáce zvieratá, v lepšom prípade pomôcť spoluobčanom, vážnu roľu tu zohráva fakt, že pri organizovanej evakuácii by si mohli zobrať iba evakuačnú batožinu. Táto relatívna časová rezerva môže viesť k tomu, že najmä vo veľkých mestách sa rýchlo upchajú dopravné komunikácie motorovými vozidlami, cestujúci ich začnú opúšťať a v panike budú pokračovať v úniku peši. Postupne budú odhadzovať to čo neunesú. Pri výskume budú zohľadnené aj ich osobnostné charakteristiky a vlastnosti odvíjajúce sa z ich povahy, sociálneho cítenia a statusu, postavenia v rodine a zamestnaní, veku, telesnej zdatnosti ad. Pozitívne alebo negatívne vplyvy týchto charakteristík a vlastností na správanie pri bezprostrednom ohrození voči vlastnej osobe a okoliu neboli doposiaľ dostatočne skúmané. Z pohľadu samovoľnej evakuácie budú zohľadnené typy a čas vzniku mimoriadnych udalostí alebo krízových javov vedúcich k samovoľnej evakuácii a ročná a denná doba ich vzniku, čas na rozhodnutie obyvateľov o evakuácii alebo samovoľnej evakuácii, priority obyvateľov pri bezprostrednom ohrození. 2.2. Skúmanie vzťahu krízový manažér - samovoľná evakuácia Skúmanie vzťahu krízový manažér - samovoľná evakuácia bude založené na výskume schopností krízových manažérov účinne riešiť dôsledky samovoľnej evakuácie obyvateľov taktiež vo vzťahu na ich znalosti, skúsenosti, informácie, osobnostné charakteristiky a vlastnosti. V prípade samovoľnej evakuácie sa dostávajú do veľmi zložitej situácie aj profesionálni pracovníci krízového manažmentu. Ich roľa sa odvíja od ich postavenia v štruktúre krízového manažmentu a od ich bezprostrednej zodpovednosti za organizáciu vyrozumenia, varovania a evakuácie. Schopnosti pracovníkov krízového manažmentu úspešne ovplyvňovať samovoľnú evakuáciu sa budú taktiež odvíjať od viacerých faktorov. Rozhodujúcimi skúmanými faktormi budú taktiež ich znalosti, skúsenosti, informácie, osobnostné charakteristiky a vlastnosti.


Znalosti krízových manažérov, ktoré budú ovplyvňovať ich konanie pri samovoľnej evakuácii budeme skúmať ako: - všeobecné znalosti, dané všeobecným vzdelaním a civilnou praxou, - špeciálne znalosti, dané špeciálnym vzdelaním a odbornou praxou v oblasti analýzy rizík, krízového manažmentu, civilnej ochrany, integrovaných záchranných systémov, sociológie, psychológie ad., - špecifické znalosti dané najmä funkciou vykonávanou v štruktúre krízového manažmentu a znalosťou miestnych pomerov (geografické členenie, vodné toky, dopravná a priemyselná infraštruktúra, meteorologické a hydrologické pomery, sociálne zloženie obyvateľstva, ohrozenia a riziká), v ktorých sa plnenie funkčných povinností očakáva. Skúsenosti krízových manažérov budeme vo vzťahu k samovoľnej evakuácii skúmať ako: - priame skúsenosti z osobnej realizácie a zabezpečovania evakuácie a zvládania samovoľnej evakuácie pri konkrétnych mimoriadnych udalostiach a krízových javoch, cvičení civilnej ochrany, integrovaného záchranného systému, - nepriame skúsenosti zo štúdia priebehu a analýz mimoriadnych udalostí a krízových javov, informácií z verejných masovokomunikačných prostriedkov, historických dokumentov, literatúry faktu, verbálnej komunikácie s krízovými manažérmi s priamou skúsenosťou ad. Informácie sú na správne rozhodovanie krízového manažéra pri riešení samovoľnej evakuácie nevyhnutnou podmienkou. Informácie budeme skúmať ako: - rozhodujúce (nevyhnutné) informácie potrebné pre okamžité rozhodovanie, napr. druh mimoriadnej udalosti, jej rozsah a odhad dôsledkov na obyvateľov, zvieratá, infraštruktúru a materiálne hodnoty, momentálne reakcie obyvateľov a ich psychický stav, denná doba a iné, - druhotné informácie, ktoré nie sú pre okamžité rozhodovanie nevyhnutné. Vo výskume budú skúmané aj osobnostné charakteristiky a vlastnosti krízových manažérov z pohľadu ich vplyvu na správanie sa v hraničných situáciách, ktorou samovoľná evakuácie nesporne je. Ich dôležitosť sa stupňuje v stresových situáciách kedy je krízový manažér sám v bezprostrednom ohrození a rozhoduje sa medzi záchranou vlastného života, rodiny, majetku a plnením úloh krízového manažéra v prospech ohrozených obyvateľov a ich majetku. Skúmanie tohto charakteru nebolo vo vzťahu k profesii krízového manažéra doposiaľ vykonané. 2.3. Návrh systému prípravy obyvateľov na bezprostredné ohrozenie Na základe výsledkov výskumu v bode 1. bude navrhnutý systém prípravy obyvateľov na bezprostredné ohrozenie. V návrhu budú zohľadnené najmä riziká spojené s miestom trvalého bydliska obyvateľov, očakávané (pravdepodobné) mimoriadne udalosti a krízové javy, prevencia a reakcia na bezprostredné ohrozenie, zvládanie psychického stresu, spolupráca s miestnou samosprávou ad. skutočnosti spojené s bezprostredným ohrozením. V návrhu systému prípravy obyvateľov na bezprostredné ohrozenie budú formulované metódy z oblasti pedagogických, sociálnych, psychologických ad. vied, ktorých účinnosť by bolo vhodné overiť formou experimentu vo vybranej obci alebo meste. 2.4. Návrh systému prípravy krízového manažmentu na prevenciu, reakciu a zvládanie samovoľnej evakuácie Na základe výsledkov výskumu v bode 2. bude navrhnutý systém prípravy krízového manažmentu v prevencii, reakcii a zvládaní samovoľnej evakuácie. Budú formulované odporúčania v nasledujúcich oblastiach: 122


- požadované osobnostné charakteristiky a vlastnosti krízových manažérov, majúce priamy vplyv na správanie sa v stresových situáciách so zameraním na samovoľnú evakuáciu, - overovanie vyššie uvedených charakteristík a vlastností na výkon funkcie krízového manažéra, - návrh systému vzdelávania krízových manažérov v prevencii, reakcii a zvládaní samovoľnej evakuácie, - špecifické formy vzdelávania podľa miesta výkonu funkcie krízového manažéra,

4. Očakávané prínosy projektu Hlavnými očakávanými prínosmi projektu budú: - zistenie reakcií a správania sa obyvateľov v situáciách bezprostredného ohrozenia, ktoré môžu viesť k rozhodnutiu o samovoľnej evakuácii, vo väzbe na ich znalosti, skúsenosti, informácie, osobnostné charakteristiky a vlastnosti, - zistenie schopností reakcie súčasného krízového manažmentu na samovoľnú evakuáciu a jej dôsledky vo väzbe na ich znalosti, skúsenosti, informácie, osobnostné charakteristiky a vlastnosti,

- špecifické formy vzdelávania v oblasti zvládania ľudí podliehajúcich stresu, skratovému konaniu a davovej psychóze pri bezprostrednom ohrození.

- návrh systému prípravy obyvateľov na bezprostredné ohrozenie,

3. Metódy na riešenie projektu

- zovšeobecnenie záverov a prínosy pre vedný odbor Bezpečnostné vedy,

Na plnenie vyššie uvedených aktivít 1. a 2. budú použité vedecké metódy viacerých vedných disciplín s dôrazom na štatistické a matematické metódy. Základom bude štatistický výskum správania sa obyvateľov a krízových manažérov pri samovoľnej evakuácii. Štatistický výskum bude vykonaný podľa štatistického projektu s nasledujúcou štruktúrou: Štatistický problém: Samovoľná evakuácia. Štatistické jednotky: Obyvateľ, krízový manažér. Štatistické otázky: Formulácia štatistických otázok, pomocou ktorých sa budú skúmať jednotlivé vzťahy musí byť predmetom diskusie širšej skupiny odborníkov z oblasti krízového manažmentu, sociálnych a psychologických vied, matematiky, štatistiky ad. Mali by vychádzať z vyššie uvedených vzťahov obyvateľov a krízových manažérov k problematike evakuácie a samovoľnej evakuácie. Nevyhnutnou súčasťou musí byť výskum správania sa obyvateľov a krízových manažérov v jednotlivých fázach samovoľnej evakuácie, v časovej tiesni a bezprostrednom ohrození.

- návrh systému prípravy krízového manažmentu na prevenciu, reakciu a zvládanie samovoľnej evakuácie,

- publikovanie výsledkov v domácich a zahraničných časopisoch s dôrazom na indexované časopisy a na domácich i zahraničných vedeckých konferenciách, - vedecká monografia s uvedením komplexných záverov skúmania. Cieľovými skupinami, ktoré budú mať z projektu prospech budú: - obyvatelia obcí a miest, - krízoví manažéri najmä na úrovni verejnej správy, - učitelia a študenti vysokých škôl v študijných programoch zameraných na všeobecnú i špecifickú bezpečnosť, - učitelia a príslušníci kurzov vzdelávacích inštitúcii verejnej správy špecializovaných na všeobecnú i špecifickú bezpečnosť. Použitá literatúra [1]

Kovalčík, M.: Samovoľná evakuácia obyvateľstva a jej charakteristické znaky. In Veda a krízové situácie 2012. [CD ROM]. Medzinárodná konferencia mladých vedeckých pracovníkov. Žilina: Žilinská univerzite v Žiline, Fakulta špeciálneho inžinierstva 2012, s. 159 - 166. ISBN 978-80554-0575-9.

[2]

Kovalčík, M.: Analýza teoretických východísk v domácich a zahraničných vedeckých a odborných prameňoch pojednávajúcich o evakuácií. In Manažment, teória, výučba a prax 2012. [CD ROM]. Liptovský Mikuláš: Akadémia Ozbrojených síl gen. M.R. Štefánika v Liptovskom Mikuláši, Katedra manažmentu, 2012. s. 198 - 203. ISBN 978-80-8040452-9.

[3]

Kovalčík, M.: Možné spôsoby vzniku samovoľnej evakuácie. In REVUE MLADÝCH VEDCOV. Zborník vedeckých prác doktorandov a mladých vedeckých pracovníkov. Rozhľady v manažmente, krízový manažment 2013 /v tlači/.

[4]

Vyhláška MV SR č. 328/2012 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o evakuácii.

[5]

Vybrané internetové stránky obcí a VÚC.

Štatistické znaky: Identifikácia štatistických znakov bude vykonaná z vyššie formulovaných štatistických otázok. Štatistický súbor: výberový, reprezentatívny súbor obyvateľov a krízových manažérov podľa vopred stanovených štatistických znakov (vek, pohlavie, rodinný stav, počet detí, povolanie, miesto bydliska, ...). Štatistické zisťovanie: dopytovanie - anonymný dotazník. Štatistické metódy: triedenie dát podľa jednotlivých štatistických znakov a v kombinácii viacerých štatistických znakov, korelačná úloha na skúmanie vzťahov kvantitatívnych štatistických znakov, kontingenčná úloha na skúmanie kvalitatívnych štatistických znakov, časové rady, trendy a predpovedanie vo vzájomnom vzťahu dvoch alebo viacerých štatistických znakov. Na riešenie aktivít 2.3. a 2.4. budú použité vedecké metódy najmä spoločenských vied a dôrazom na interpretáciu, analýzu a syntézu získaných štatistických výsledkov, pedagogické, psychologické a sociologické metódy.


123


Krizová připravenost zdravotnických složek na hrozby biologického charakteru Emergency Preparedness of Medical Components to Threats of Biological Nature Mgr. Šárka Nováková MUDr. Josef Štorek, PhD. Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP Sokolská 31, 120 26 Praha [email protected] Abstrakt Krizová připravenost zdravotnických složek na hrozby biologického charakteru se v uplynulých dvou letech změnila zásadním způsobem a po 10 letech se přesunula do fáze vlastní realizace. Spouštěčem se ukazuje požadavek Evropské komise na implementaci evropských směrnic, v tomto případě Mezinárodních zdravotnických předpisů z roku 2005 a další dokumenty, jejichž cílem je zvýšit ochranu veřejného zdraví a tím i bezpečnost občanů EU. Reakce na import nebezpečných nákaz sebou přinesla obnovu speciálních týmů hygienických stanic a vytvoření speciálně připravených a vybavených posádek při zdravotnické záchranné službě. Klíčová slova Krizová připravenost; zdravotnický řetězec; biologická rizika; import; vysoce nebezpečné nákazy. Abstract Emergency preparedness components of health threats to biological nature in the past two years has changed significantly and after 10 years moved to stage of actual implementation. The trigger to indicate a requirement of the European Commission on the implementation of European directives, in this case the International Health Regulations of 2005, and other documents, whose objective is to increase the protection of public health and safety of EU citizens. Responding to import dangerous infections brought about the recovery of special teams of workers health stations and creation of specially trained and equipped crews in emergency medical service. Keywords Emergency preparedness; medical chain; biological risks; import; highly dangerous disease. Úvod Krizová připravenost zdravotnických složek se v posledních letech dostává do popředí zájmu zdravotnické veřejnosti; těší se přízni legislativců, kteří od roku 2010 předkládají nové právní předpisy a ukotvují v právním rámci např. povinnost vytvoření pracoviště krizové připravenosti pro zdravotnické záchranné služby. Tento zájem však s sebou přináší úkoly, které je nutno zapracovat a realizovat a nejinak je tomu i u zdravotnických prvků záchranného řetězce, který plní úkoly v přednemocniční i nemocniční péči. Stejně je tomu i u orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. následném, a často opomíjeném, kroku zamezujícím šíření nebezpečných vlivů a jejich dopadů na obyvatelstvo, čímž jsou pověřeny krajské hygienické stanice. Bezpečnostní hrozby definované v Bezpečnostní strategii státu (poslední z roku 2011) vymezují dlouhodobě úkoly také pracovníkům krizové připravenosti a krizovým managerům ve zdravotnictví. Zatímco přírodní katastrofy, především povodně, jsme se již za léta „prověřování“ naučili zvládat a t. č. realizujeme dlouhodobá Ostrava 5. - 6. ledna 2014

preventivní opatření; novým úkolem jsou bioterorismus, pandemie a importované nákazy. Společným jmenovatelem těchto hrozeb je přítomnost biologických agens, která zásadním způsobem ovlivňují způsob řešení vzniklých mimořádných událostí či je dokonce sama o sobě vyvolává. Z těchto tří základních typů mimořádných událostí s přítomností biologických látek se tento příspěvek zaměřuje především na importované nebezpečné nákazy a připravenost zdravotnických složek k reakci. Připravenost na import vysoce nebezpečných nákaz se v uplynulých třech letech zásadním způsobem změnila a nabyla hmatatelné podoby. Od odborných diskusí na konferencích se po 10-ti letech přesunula do fáze vlastní realizace v terénu u organizací podílejících se na poskytování zdravotní péče v rámci celého zdravotnického řetězce, ale i v rámci IZS. Promítla se také na vrcholové úrovni, kde jsou nejvíce patrny výsledky této dlouholeté přípravy. Hybným momentem se ukazuje tlak Evropské komise na implementaci evropských směrnic, v tomto případě Mezinárodních zdravotnických předpisů z roku 2005 (dále též „MZP (2005)“) a další dokumenty, jejichž cílem je zvýšit ochranu veřejného zdraví a tedy i bezpečnost občanů EU. Na evropské úrovni najdeme k dnešnímu datu (leden 2014) hned několik dokumentů řešících mimořádné události s potenciálním mezinárodním přesahem, které by se mohly šířit EU, ať už se jedná o hrozby biologického, radiačního a chemického charakteru: (1) Dne 5. listopadu 2013 bylo ve Věstníku EU (L293) zveřejněno Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU o vážných přeshraničních hrozbách (dále jen „Rozhodnutí“). Toto Rozhodnutí si klade za cíl zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví; zahrnuje sledování vážných přeshraničních hrozeb, včasné varování před nimi a boj proti nim. Širší přístup ke zdravotní bezpečnosti na úrovni EU zahrnuje kromě přenosných nemocí i další rizika, nově jsou do Rozhodnutí promítnuty i Mezinárodní zdravotnické předpisy z roku 2005. Monitoring, hlášení i reakce dle Rozhodnutí se týkají zejména biologických a chemických činitelů či ekologických událostí zahrnující nebezpečí vyvolaná změnou klimatu, která jsou schopná ohrozit z důvodu svého rozsahu nebo závažnosti zdraví občanů v celé EU, vést k selhání klíčových odvětví v sociální a ekonomické oblasti a ohrozit schopnost reakce jednotlivých členských států. (2) Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, dále jen „WHO“) schválila rezolucí WHA58.3 ze dne 23. května 2005 Mezinárodní zdravotnické předpisy (2005), přičemž se jedná o druhé vydání, které aktualizuje předchozí vydání z roku 1969. Implementace MZP (2005) probíhala v období 15. června 2007, kdy předpisy vstoupily v platnost, až do 15. června 2012. Účel a rozsah těchto předpisů spočívá v mezinárodním pojetí zamezování šíření chorob, ochraně proti němu, jeho kontrole a zajišťování reakce v oblasti veřejného zdraví způsoby, které odpovídají riziku pro veřejné zdraví, omezují se na toto riziko a umožňují vyvarovat se zbytečného narušení mezinárodního provozu a obchodu. MZP (2005) byly v ČR implementovány Národním akčním plánem České republiky pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) (dále jen 124


„AP ČR“), který byl schválen Usnesením Vlády České republiky ze dne 25. října 2011 č. 785. AP ČR je výsledkem činnosti mezirezortní pracovní skupiny pro přípravu AP ČR (MPS AP), která byla ustanovena na základě usnesení č. 298/2008 Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP). Tímto dokumentem byl odstartován proces přípravy České republiky na biologické hrozby, na vrcholové úrovni byly vytipovány úkoly, které bylo nutné zajistit odpovědnými resorty, a byl vytvořen harmonogram úkolů. Tento harmonogram se stal přílohou Usnesení Vlády České republiky č. 785: Harmonogram realizace opatření Národního akčního plánu České republiky pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005). Kromě uzavření součinnostních dohod bylo zapotřebí: - přijmout směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající MZP (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě pro leteckou dopravu, - přijmout směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající MZP (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení. Obě směrnice (viz výše citované) vypracovalo MZ ČR a byly schváleny Usnesením Vlády České republiky ze dne 9. ledna 2013 č. 14 a 15. Bez ohledu na skutečnost, že nositelem hlavní gesce v oblasti plnění požadavků WHO je MZ ČR, je implementace MZP (2005) procesem, který přináší nové úkoly napříč všemi rezorty odpovědnými za zajištění připravenosti na hrozby biologického, radiačního a chemického charakteru s potenciálem možného vzniku mimořádné události v mezinárodním měřítku s dopady na zdraví. CIMIC 2012 V roce 2011 tak vstoupil v platnost AP ČR a rovněž byla vydána nová Bezpečnostní strategie ČR, která mezi bezpečnostními hrozbami uvádí také pandemii a nebezpečné nákazy. 76. V případě výskytu a šíření infekčních onemocnění s pandemickým potenciálem vláda na národní úrovni přijímá adekvátní preventivní i represivní protiepidemická opatření a vytváří podmínky pro poskytování zdravotní péče. Orgány ochrany veřejného zdraví zajistí rychlou a validní výměnu informací o šíření onemocnění a o přijímaných protiopatřeních na mezinárodní úrovni. Bezpečnostní strategie z roku 2011 Složky IZS a především zdravotnické prvky v této době hledají postupy, kterými budou řešit mimořádné události tohoto typu, zabývají se přitom jak vlastními „standardními operačními postupy“, tak vzájemnou spolupráci.

1. Modelová situace EBOLA - situace modelovala průběh podezření z importu VNN ze zahraničí - k lékaři ve velkoměstě přijde pacient, který má kašel, horečku, krvácení a cca před 3 týdny pobýval v Africe. V rámci tohoto scénáře byl kladem velký důraz na přípravu orgánem ochrany veřejného zdraví (dále jen „OOVZ“), v tomto případě KHS PK, která byla odpovědná za komplexní řízení akce. Vzhledem k tomu, že akce byla započata telefonátem praktického lékaře na OS ZZS s tím, že vzhledem k prvotnímu vyšetření a odebrané anamnéze pojal lékař podezření na možnou VNN typu krvácivá horečka, byl již prvotní výjezd ZZS proveden Biohazard týmem a postupně byly aktivovány další složky IZS. 2. Modelová situace VARIOLA - podezření na přípravu bioteroristického činu (STČ 05) - v lese najde náhodná osoba objekt (laboratoř) a zavolá na linku 112. Informace je předána IOS Policie ČR, které vyšle na místo hlídku OO Policie ČR. Hlídka Policie ČR po příjezdu zjistí přítomnost poraněného oznamovatele, výskyt podezřelých laboratorních zvířat (včetně uhynulých) a následně dojde k nálezu mrtvého člověka. Na místo je přivolána ZZS, HZS a KHS. Po negativní odpovědi speciálního mobilního týmu SÚJCHBO na výzvu k výjezdu byl následně aktivován Speciální mobilní biologický tým AČR. OOVZ je konstatován předpoklad výskytu vysoce virulentní nákazy, následně je policisty objevena i mrtvá osoba s klinickými příznaky VNN. Zde byl hlavní důraz kladen na přípravu a řádné provedení akce přímo v místě zásahu, kdy cílem byla minimalizace rozšíření nákazy mimo místo prvotního výskytu. Další informace o akci jsou k dispozici na www.cimic.skpz.cz. CIMIC 2012 potvrdil nezbytnost vypracování nových společných postupů pro řešení události s výskytem VNN, neboť STČ 05 není určena pro tento typ mimořádných událostí. Samostatná STČ je nezbytná pro správnou koordinaci řešení události (operační řízení), její zdokumentování a dodržování zákona č. 239/2000 Sb., o IZS. Následně vydané směrnice MZ ČR reagující na MZP (2005) řeší tyto události především z hlediska odpovědnosti a pravomocí, časového rámce; a garanci předává orgánům ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici v místě události. To však neznamená, že pracovník KHS bude současně velitelem zásahu na místě události. Ve směrnicích není dostatečně řešena organizace na místě zásahu, ani skutečnost, že tento typ události se zpravidla dotýká minimálně dvou krajů (Praha jako příjemce pacienta s VNN a další obec/kraj, ve kterém byl pacient „zachycen“).

Za účelem ověření součinnosti složek IZS při řešení mimořádných událostí souvisejících s výskytem vysoce nebezpečných nákaz (dále též „VNN“) v ČR dle stávajících dokumentů, kterými jsou: - Soubor typové činnosti 05 - Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů (dále jen „STČ 05“); - Typový plán - Epidemie - hromadné nákazy osob; bylo v závěru roku 2012 uspořádáno společné pracovní setkání zdravotnických součástí IZS „CIMIC = CIVIL & MILITARY COOPERATION A ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY V ČR“. Akci uspořádala Společnost krizové připravenosti zdravotnictví České lékařské společnosti J. E. Purkyně (dále jen „SKPZ“) ve spolupráci s Ústředním vojenským zdravotním ústavem Praha (ÚVZÚ Praha) a jeho organizační složkou Centrem biologické ochrany Těchonín (CBO Těchonín) ve dnech 10. až 13. září 2012. Nad akcí přijal záštitu hejtman Plzeňského kraje. Byly připraveny scénáře následujících modelových situací:


Obr. 1 a 2 Praktická část akce CIMIC 2012 Dále CIMIC 2012 potvrdil správnost přístupu některých zdravotnických záchranných služeb (dále též „ZZS“), které se rozhodly budovat speciální týmy tzv. Biohazard týmy ZZS pro řešení mimořádných událostí, při nichž je u pacientů vysloveno podezření na vysoce virulentní nákazu, např. vzhledem k cestovní anamnéze v uplynulých 21 dnech. K tomuto přístupu ZZS přijala SKPZ následující doporučení, které zahrnula do „Závěrů a doporučení CIMIC 2012“. 125


• Doporučení č. 1: Při rozhodování o možném vybudování speciálních týmů ZZS je nutné zpracovat analýzu rizik v kraji a současně zvážit vnější faktory. Výchozí jsou analýzy rizik kraje, ovšem pro potřeby ZZS je nutné s riziky více pracovat a podrobit je důkladné odborné (zdravotní a zdravotnické) analýze. Předpokladem je spolupráce s příslušným HZS a KHS. • Doporučení č. 2: Ochrana před biologickými agens zahrnuje nejen speciální ochranné prostředky pro ochranu před vysoce nebezpečnými onemocněními, ale také ochranu před „běžnými“ infekcemi každodenní praxe posádek ZZS. • Doporučení č. 3: Plán aktivace speciálního týmu ZZS a podmínky jeho aktivace. Při vymezování situací pro aktivaci speciálního týmu ZZS je nutno vymezit kompetence (pravomoci) týmu k činnostem, které vykonává nebo potřebuje vykonat za součinnosti jiné složky IZS (např. Policie ČR). • Doporučení č. 4: Standardní operační postupy (dále jen SOP) vytvořené pro tyto účely doplnit o: - informace o rizicích plynoucích z infekcí a VNN, - doporučené osobní ochranné prostředky, - vhodné dekontaminační a dezinfekční prostředky pro posádku i technické prostředky (sanita, vybavení apod.), - úkoly a postupy pro zajištění vlastní ochrany, ochrany okolí a ostatních osob. • Doporučení č. 5: Pracovník KHS musí být trvale (neustále) v kontaktu s velitelem zásahu a přímo na místě pokud možno v co nejkratším čase. Telefonické spojení se ukazuje být nedostačující. • Doporučení č. 6: Velitelem zásahu nemusí být hasič, na místě se prokázalo, že velmi efektivně dokáže řídit zásah věci znalý lékař či hygienik, samozřejmě za maximální podpory ostatních složek. Bližší vyhodnocení a závěrečná doporučení jsou k dispozici ve Výroční zprávě SKPZ za rok 2012, příp. na webu Společnosti.

Obr. 4 Workshop v Českých Budějovicích

Workshopu se účastnili tři ZZS a dvě KHS a byl prioritně zaměřen na efektivní používání osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen „OOPP“). Stav znalostí účastníků lze celkově označit za „dobrý“. Je vytvořena základní koncepce pro pořizování OOPP, která je postupně naplňována a současně obsahuje edukaci správného používání OOPP. Výstupy a poznatky z workshopu uskutečněného v Českých Budějovicích odborná společnost dále bude rozvíjet ve spolupráci s vybranými zástupci KHS a ZZS.

Cílem Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP je tvorba odborných doporučení, např. formou metodické pomůcky pro výběr OOPP, která by pomáhala pracovníkům KHS a ZZS správně vytipovat tyto pomůcky. Další kroky budou konzultovány s představiteli krajských úřadů a se zástupci Ministerstva zdravotnictví, aby jejich realizace byla v souladu s připravovanými postupy ústředního orgánu a jejich implementací na regionální úrovni. Závěr Záměrem všech zúčastněných a dotčených subjektů je vytváření podmínek pro trvalé rozvinování krizové připravenosti všech zdravotnických prvků a jejich přípravu na řešení události s výskytem VNN v rámci komplexní připravenosti na mimořádné události. K realizaci tohoto záměru je dle dosavadních zkušeností a názorové hladiny Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP potřebný ucelený program se základním cílem: vybavenost ZZS, urgentních příjmů nemocnic a OOVZ standardizovanými postupy, soupravami prostředků a materiálními zásobami. Pilíře programu v současné době tvoří: • celostátní standardizované postupy a vybavení, • inter/intra operabilita, • ekonomická efektivita, • konzistentní výcvik a vzdělávání v používání vybavení a aplikaci postupů. Odborná společnost se tímto tématem bude i nadále zabývat a hledá partnery pro spolupráci.

Obr. 3 Praktická část z akce CIMIC 2012 Další semináře SKPZ Poznatky a doporučení ze společného pracovního setkání v rámci CIMIC 2012 byly v průběhu roku 2013 dále diskutovány a prověřovány na seminářích SKPZ. Tyto semináře byly prioritně určeny ZZS a KHS: a) První - březnový seminář v Brně zjišťoval koncepční přístup jednotlivých ZZS k řešení událostí s výskytem VNN a k tvorbě Biohazard týmů ZZS. b) Druhý seminář/workshop se konal v Českých Budějovicích v říjnu 2013. Základním cílem tohoto workshopu bylo zjistit: -

aktuální stav poznání v oblasti OOPP pracovníky KHS a ZZS,

-

požadavky, které na plánované OOPP tito pracovníci kladou,

-

jejich aktuální stav vybavení OOPP (koncepci),

-

zda již zakoupené OOPP umí používat a umí v nich vykonávat svou činnost.



Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

[2]

Bezpečnostní strategie z roku 2011.

[3]

Mezinárodní zdravotnické předpisy (2005).

[4]

Národní akční plán České republiky pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005).

[5]

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU o vážných přeshraničních hrozbách.

[6]

Výroční zpráva za rok 2012 vydaná Společností krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP, dostupná na www.skpz. cz/vyrocni-zpravy.

126


Transformace průřezových kritérií národní kritické infrastruktury pro potřeby kritické infrastruktury na regionální úrovni Transformation of the Cross-Cutting Criteria of National Critical Infrastructure to Demands Regional Critical Infrastructure Level Ing. Petr Novotný

Východiska určování prvků kritické infrastruktury

Bc. Jiří Markuci

Evropská kritická infrastruktura je nejvyšší úrovní, pro kterou je řešena problematika kritické infrastruktury v rámci členských zemí Evropské unie, tedy i České republiky. Jako zásadní výchozí dokument pro řešení problematiky v rámci EU lze považovat Zelenou knihu z roku 2005 [3], na jejímž základě byla v roce 2008 přijata Směrnice Rady EU č. 114 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu [2]. Tato směrnice mj. zavádí pro určení evropské kritické infrastruktury průřezová a odvětvová kritéria a doporučuje členským státům implementaci těchto kritérií pro určení národní kritické infrastruktury. V rámci směrnice jsou vymezeny dva sektory kritické infrastruktury, v nichž má členský stát unie možnost určit prvek evropské kritické infrastruktury na základě posouzení jeho vlivu na ostatní členské státy. Prvním sektorem je „Energetika“ se třemi podsektory elektřina, ropa a zemní plyn. V rámci sektoru dopravy jsou směrnicí [2] určeny jako příslušné podsektory silniční doprava, železniční doprava, letecká doprava, vnitrozemská vodní a zámořská (pobřežní) doprava a přístavy. Prahové hodnoty průřezových kritérií jsou pak vedeny v utajované příloze této směrnice [2, 12]. Takto stanovená průřezová kritéria hodnotí hledisko: obětí (počet mrtvých či zraněných), ekonomického dopadu (hospodářská ztráta nebo zhoršení kvality výrobků/služeb a dopad na životní prostředí) a dopadu na veřejnost (důvěra, fyzické strádání, narušení každodenního života, případně ztráta nezbytných služeb).

doc. Ing. David Řehák, Ph.D. VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13/630, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected], [email protected], [email protected] Abstrakt Příspěvek se zaměřuje na problematiku transformace průřezových kritérií národní kritické infrastruktury na dílčí územní celky. Za tímto účelem definuje základní východiska určování prvků kritické infrastruktury na regionální úrovni, tj. na úrovni krajů, obcí s rozšířenou působností a ostatních obcí. Následně prezentuje návrh přepočtu průřezových kritérií stanovených pro národní úroveň kritické infrastruktury na úroveň krajskou. Příspěvek tak předkládá námět k diskusi nad možnostmi stanovení rámce regionální, resp. krajské kritické infrastruktury na základě přepočtu průřezových kritérií. Klíčová slova Kritická infrastruktura; regionální kritická infrastruktura; průřezová kritéria. Abstract This paper is concerned by issue of transformation the cross-cutting criteria from national critical infrastructure level to regional infrastructure level. Therefore it defines the fundamental way-outs of determining critical infrastructure elements on regional and local and municipality level. The paper consequently presents proposal of conversion the cross-cutting criteria from national critical infrastructure level to regional critical infrastructure level. A discussion theme of possible determining the regional critical infrastructure scope established by transformation of cross-cutting criteria used on national critical infrastructure level is submitted by this paper. Keywords Critical infrastructure; regional critical infrastructure; crosscutting criteria. Úvod Ochrana kritické infrastruktury není možná bez určení prvků, které mají být chráněny. Za tímto účelem jsou v právním řádu České republiky [1, 2, 4] vymezeny pro evropskou a národní úroveň průřezová a odvětvová kritéria. Tento článek si klade za cíl představit možnost transformace průřezových kritérií z národní úrovně na úrovně nižší - regionální. Tyto úrovně jsou vymezeny v rámci koncepčních dokumentů ochrany obyvatelstva, zejména pak Koncepcí ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem 2020 [8]. Avšak do současné doby nebyla pro tyto úrovně stanovena kritéria pro určování kritických prvků na této úrovni. Proto je v rámci článku prezentována jedna z možných variant transformace průřezových kritérií z úrovně národní na úroveň krajskou, a to za předpokladu zachování současných průřezových kritérií národní úrovně [4].


Současný právní rámec věnující se bezpečnosti kritické infrastruktury v České republice zásadním způsobem vychází z implementace směrnice [2], která vychází ze strategického dokumentu vydaného evropskou komisí, Zelené knihy z roku 2005 [3]. Ve vazbě na problematiku kritické infrastruktury v Evropské unii byly vytvořeny v České republice dva strategické dokumenty, a to Komplexní strategie České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury [6] a Národní program na ochranu kritické infrastruktury [5]. Implementace této směrnice [2] a národních strategických dokumentů [5, 6] do národní legislativy byla provedena aktualizací zákona č. 240 ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění [1] v roce 2010 a prováděna nařízením vlády č. 432 ze dne 22. prosince 2010 o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury [4]. Nutnost ochrany kritické infrastruktury vyplývá mj. i z Bezpečnostní strategie České republiky [7]. V rámci problematiky kritické infrastruktury v ČR pak Národní program na ochranu kritické infrastruktury [5] vymezuje dvě základní kritéria pro jejich určení, a to nenahraditelnost a nahraditelnost prvku. Nenahraditelnost je v rámci [5] chápána tak, že prvek infrastruktury nelze v krátkém časovém období obnovit, resp. do doby obnovy lze funkce poskytované prvkem nahradit pouze provizorně s tím, že toto provizorium významně ovlivní život obyvatelstva (omezení nebo znemožnění poskytování základních životních potřeb a fungování veřejné správy. V rámci výpadku nenahraditelného prvku je předpoklad nutnosti vyhlášení regulačních stupňů, stavů nouze případně krizových stavů a tato opatření mohou dosáhnout i celostátní úrovně. Konkrétní odvětvová i průřezová kritéria pro určování prvků kritické infrastruktury na národní úrovni jsou uvedeny v příslušném nařízení vlády [4]. V rámci národní úrovně kritické infrastruktury bylo vymezeno celkem 9 sektorů, v nichž jsou následně pomocí 127


• dopad na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob, • ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo • oběti s mezní hodnotou více než 250 mrtvých nebo více než 2 500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin. Základními východisky pro určování prvků kritické (životně důležité) infrastruktury na regionální úrovni v České republiky je Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 [8]. Tato koncepce [8] zavádí mimo výše uvedených úrovní kritické infrastruktury také úroveň krajskou a místní. Tyto dvě úrovně lze shrnout jedním pojmem, a to regionální kritická infrastruktura. Koncepce dále uvádí nutnost zkoumání vazeb jak mezi jednotlivými sektory, tak i mezi jednotlivými úrovněmi kritické infrastruktury. Taktéž nová Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [10] projednaná a přijatá usnesením vlády ČR č. 805 ze dne 23. října 2013 [9] v rámci strategických priorit ochrany obyvatelstva hovoří a zvýšení odolnosti a ochrany prvků kritické infrastruktury. Koncepce [10] dále zmiňuje, že vzhledem k nejasnému dalšímu postupu Evropské unie v ochraně kritické infrastruktury je nutné ochranu kritické infrastruktury dále rozvíjet a zdokonalovat zejména na úrovni České republiky, tedy zachovat řešení problematiky ochrany kritické infrastruktury na úrovni státní správy (lze provádět např. i v přenesené působnosti), jako jedné ze zásadních oblastí krizového řízení. Jako strategický cíl do roku 2030 pak koncepce [10] uvádí zejména revizi odvětví kritické infrastruktury s ohledem na plánovanou novelizaci nařízení vlády o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury [4].

Transformace kritéria možného dopadu na veřejnost nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob Transformace vychází z přepočtu hodnoty 125 000 osob (K1CR), jež je stanovena pro národní úroveň, vůči počtu všech obyvatel České republiky (OCRi) podle vzorce (1): D1i 

Z hlediska popisu transformace průřezových kritérií je vhodné postupovat od počtu obyvatel České republiky k počtu obyvatel jednotlivých krajů. Vzhledem k různým hodnotám rozlohy a zalidnění jednotlivých krajů je vhodné stanovit dynamické (poměrové) hodnoty pro transformaci průřezových kritérií, jež nestanovují pro každý kraj pevnou mezní hodnotu, avšak respektují vzájemné poměrové hodnoty průřezových kritérií [12] plynoucí z příslušného nařízení vlády [4], jež je pro území České republiky závazné. Vzhledem k období tvorby tohoto nařízení vlády a jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů České republiky v závěru roku 2010 jsou v příspěvku záměrně zapracovány hodnoty od roku 2010 (hodnoty Českého statistického úřadu z 31. 12. 2010 [11]).


(1)

kde D1i dynamická hodnota průřezového kritéria 1 v i-tém roce, K1CR původní hodnota průřezového kritéria 1, OCRi počet obyvatel České republiky v i-tém roce. Výsledný poměr eventuálně postižených vůči počtu všech obyvatel je prezentován dynamickou hodnotou průřezového kritéria (D1i) a jeho hodnota pro rok 2010 činí po úpravě 1,187 %. Vypočtená hodnota D1i je vždy závislá na počtu obyvatel příslušného územního celku, tedy jedná se o hodnotu dynamickou (není určena statická limitní hranice počtu obyvatel jako na národní úrovni). Následně jsou hodnoty D1i využity při přepočtu eventuálně postižených obyvatel vůči počtu všech obyvatel příslušných krajů v příslušných letech podle vzorce (2): K1ij  D1i  OKij

[počet osob] (2)

kde K1ij počet postižených obyvatel v i-tém roce a j-tém kraji, D1i dynamická hodnota průřezového kritéria 1 v i-tém roce, OKij počet obyvatel v i-tém roce a j-tém kraji. Vypočtené hodnoty jsou názorně zobrazeny v tab. 1. Tab. 1 Poměr eventuálně postižených obyvatel a celkového počtu obyvatel - přepočteno pro jednotlivé kraje (převzato a doplněno z [11]) Transformace kritéria dopadu na obyvatelstvo

Transformace průřezových kritérií Stanovení průřezových kritérií pouze pro národní úroveň kritické infrastruktury znemožňuje určení prvků regionálních kritických infrastruktur, a to i přes zjevnou skutečnost, že na této úrovni existují takové prvky, jež mohou způsobit závažný dopad právě v regionální úrovni. Následující část popisuje možné způsoby transformace stanovených průřezových kritérií národní úrovně [4] pro potřeby kritické infrastruktury kraje. Obdobná transformace byla provedena při stanovení průřezových kritérií národní úrovně z hodnot vyplývajících z utajované přílohy Směrnice Rady EU [2], přičemž samozřejmě bylo přihlédnuto k možnostem České republiky. Při výpočtech průřezových kritérií krajské úrovně kritické infrastruktury byly využity hodnoty z Krajských ročenek [11] zpracované Českým statistickým úřadem, a to za období posledních tří let, tzn. od roku 2010 do roku 2012.

K1CR OCRi

2010

2011

2012

Jednotka

OCRi

Rok

10,53 mil

10,50 mil

10,51 mil

obyvatel

D1i

[%]

1,187 %

1,190 %

1,189 %

Hlavní město Praha

14 920

14 774

14 820

Středočeský kraj

15 012

15 222

15 355

Jihočeský kraj

7 580

7 569

7 567

Plzeňský kraj

6 789

6 803

6 807

Karlovarský kraj

3 649

3 607

3 586

Ústecký kraj

9 922

9 852

9 827

Liberecký kraj

5 221

5 219

5 213

Královéhradecký kraj

6 584

6 590

6 573

Pardubický kraj

6 138

6 145

6 139

Vysočina

6 107

6 091

6 076

Jihomoravský kraj

13 703

13 877

13 891

Olomoucký kraj

7 615

7 599

7 579

Zlínský kraj

7 006

7 009

6 986

Moravskoslezský kraj

14 754

14 643

14 580

K1ij (počet postižených obyvatel kaje)

průřezových kritérií určovány prvky národní kritické infrastruktury. Na základě výše zmíněného vymezují průřezová kritéria hranici dopadů způsobených výpadkem prvku infrastruktury z vybraných sektorů [4] na životy, zdraví a majetek. Limitní hodnoty pro určení prvku kritické infrastruktury na národní úrovni jsou podle nařízení vlády [4]:

Využití podílu současného limitu 125 tisíc postižených osob na 14 krajů (8 929 postižených osob) jako samotného průřezového kritéria krajské kritické infrastruktury se jeví jako nevyhovující. Např. v Praze by se při použití této hodnoty stanovené prostým podílem počtu zasažených počtem krajů ČR jednalo o postižení necelého 1 % obyvatelstva, avšak v Karlovarském kraji o postižení téměř 3 % obyvatel kraje. Vzhledem k výhodě dynamických (poměrových) hodnot D1i uvedených v tab. 1 není žádný kraj 128


Transformace kritéria ekonomického dopadu s mezní hodnotou hospodářské ztráty vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu Pro potřebu stanovení průřezového kritéria krajské kritické infrastruktury byla výše zmíněná hodnota použita pro výpočet hodnot ekonomického dopadu mezní hodnoty hrubého domácího produktu jednotlivých krajů. Na úrovni národní kritické infrastruktury bylo vytvořeno průřezové kritérium s limitním poměrem stanoveným jako mezní hodnota hospodářské ztráty na úroveň 0,5 % hrubého domácího produktu (K2CR). Vypočtené hodnoty pro území celé České republiky a jednotlivé kraje jsou znázorněny v tab. 2. Tab. 2 Vypočtená výše mezní hodnoty ekonomického dopadu na hrubý domácí produkt České republiky a jednotlivých krajů (převzato a doplněno z [11]) Transformace kritéria ekonomického dopadu na HDP [miliony Kč] 2011

2012

3 775 237

3 841 370

3 846 246

18 876

19 207

19 231


4 863

4 865

4 744

Středočeský kraj

2 029

2 055

2 093

Česká republika

Jihočeský kraj

979

982

991

Plzeňský kraj

877

931

932

Karlovarský kraj

399

393

391

1 251

1 212

1 221

Ústecký kraj Liberecký kraj

590

611

622


856

874

867

Pardubický kraj

733

766

748

Vysočina

753

769

787

Jihomoravský kraj

1 937

1 980

2 018

Olomoucký kraj

869

894

907

Zlínský kraj

890

912

948

1 850

1 961

1 961


100 % HDP

Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele [Kč] Rok

2010

2011

2012

ČR (průměr)

358 428

365 655

365 747


773 610

783 702

761 068

Středočeský kraj

320 825

321 290

324 080

Jihočeský kraj

306 450

308 894

311 196

Plzeňský kraj

306 616

325 632

325 504

Karlovarský kraj

259 707

259 482

259 013

Ústecký kraj

299 346

292 859

295 345

Liberecký kraj

268 199

278 741

283 670


308 663

315 427

313 720

Pardubický kraj

283 497

296 709

289 836

Vysočina

292 800

300 330

307 973

Jihomoravský kraj

335 433

339 603

345 387

Olomoucký kraj

270 979

279 994

284 558

Zlínský kraj

301 492

309 684

322 578


297 540

318 675

319 743

Následující tab. 4 znázorňuje výpočet ztráty hrubého domácího produktu při použití hodnot kritéria K1ij a stanoveného limitního kritéria K2CR. Ztráta je v tab. 4 uvedena pouze pro výchozí rok 2010. Výpočet ztráty hrubého domácího produktu je proveden pro kraje podle vzorce (4): HDPKij  HDP1ij  K1ij

[Kč] (4)

kde ∆HDPKij ztráta hrubého domácího produktu s využitím hodnot kritéria K1ij v i-tém roce a j-tém kraji, HDP1ij

hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v i-tém roce a j-tém kraji,

K1ij

počet postižených obyvatel v i-tém roce a j-tém kraji.

Tab. 4 Ztráta hrubého domácího produktu kraje vypočtená z dynamické hodnoty průřezového kritéria D1i a stanoveného kritéria K2CR (převzato a doplněno z [11]) Ztráta hrubého domácího produktu krajů v roce 2010 [Kč]

Z hlediska následně provedeného výpočtu je naprosto dominantní hodnotou počet postižených osob, jelikož např. padesátinásobně převyšuje počet hospitalizovaných osob. Z toho důvodu není v následujících srovnáních uvažováno s hodnotami počtu hospitalizovaných a zemřelých osob. V tab. 3 je uvedena vypočtená hodnota hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele, přičemž výpočet byl proveden podle vzorce (3):

Kraj České republiky

HDPKij

HDP1ij


946 630 404 633

D1i =1,187 %

K2CR

K1ij [os]

∆ HDPKij

773 610

14 920

11 541 961 261

4 862 752 932 2 029 182 948

Středočeský kraj

393 223 426 150

320 825

15 012

4 816 356 353

Jihočeský kraj

189 867 731 810

306 450

7 580

2 322 888 998

978 658 222

Plzeňský kraj

171 271 970 775

306 616

6 789

2 081 579 292

876 991 837

Karlovarský kraj

71 948 764 981

259 707

3 649

947 583 798

399 227 288

Ústecký kraj

230 481 390 704

299 346

9 922

2 970 097 122

1 251 333 994

Liberecký kraj

105 202 296 165

268 199

5 221

1 400 298 819

589 961 016

kde


161 496 117 014

308 663

6 584

2 032 315 695

856 236 551

HDP1ij hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v i-tém roce a j-tém kraji,

Pardubický kraj

147 805 348 866

283 497

6 138

1 739 979 146

733 072 006

Vysočina

139 521 853 126

292 800

6 107

1 788 062 674

753 330 116

Jihomoravský kraj

379 669 348 916

335 433

13 703

4 596 476 275

1 936 545 097

Olomoucký kraj

167 194 826 405

270 979

7 615

2 063 584 446

869 410 414

Zlínský kraj

169 690 420 805

301 492

7 006

2 112 323 005

889 944 495


351 861 099 651

297 540

14 754

4 389 961 244

1 849 538 084

HDP1ij 

HDPKij OKij

HDPKij hrubý domácí produkt kraje v i-tém roce a j-tém kraji, OKij

počet obyvatel v i-tém roce a j-tém kraji.


(3)

0,5 % HDP kraje

2010

K2CR (mezní hodnota hospodářské ztráty 0,5 % HDP)

Rok

Tab. 3 Přepočet hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele (převzato a doplněno z [11])

HDP1ij

znevýhodněn, oproti možnosti určení limitní hranice výše zmíněným podílem průřezového kritéria pro krajskou kritickou infrastrukturu. Hodnota D1i odpovídající 1,187 % v roce 2010 je mj. zároveň hodnotou nejnižší ve sledovaném období, jelikož Česká republika v témže roce vykazovala nejvyšší počet obyvatel.

129


Transformace kritéria mezní hodnoty 250 mrtvých nebo 2 500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin

Z tab. 5 je zřejmý rozdíl ztrát hodnot hrubého domácího produktu v Kč pro jednotlivé kraje, který je způsoben jednak původní výší samotného hrubého domácího produktu kraje, ale zároveň také počtem jeho obyvatel. Na základě výše zmíněného lze usuzovat, že již při dosažení počtu postižených obyvatel stanovených podle kritéria K1iJ dojde v kraji ke ztrátě hrubého domácího produktu překračujícího mezní hodnotu stanovenou kritériem K2CR. Vzájemná závislost již stanovených průřezových kritérií [4] je zřejmá, avšak z hlediska navržené transformace kritérií krajské úrovně kritické infrastruktury je třeba zmínit následující: Ztráta hrubého domácího produktu kraje nevytvořená celkovým počtem postižených osob překročí mezní hodnotu 0,5 % hospodářské ztráty hrubého domácího produktu kraje vycházející z národní úrovně.

Pro kompletnost průřezových kritérií krajské úrovně kritické infrastruktury je proveden přepočet hodnot mrtvých (K3mCR) a hospitalizovaných (K3hCR) vzhledem k celkovému počtu obyvatel České republiky (OCR). Přepočet kritéria 250 mrtvých byl proveden nejprve podle vzorce (6), čímž byl opět vypočten poměr mrtvých vztažený k celkovému počtu obyvatel České republiky (D3mi): K 3mCR D3mi  (6) OCRi kde

Na národní úrovni je kritérium K2CR stanoveno na mezní hodnotu hospodářské ztráty hrubého domácího produktu 0,5 %, avšak pro úroveň kraje je toto kritérium nevyhovující. Na základě vzorec (5) lze obecně vyjádřit hodnoty dynamického kritéria K2ij přepočteného pro úroveň kraje: K 2ij  kde

 HDPKij

původní hodnota průřezového kritéria 3, týkající se počtu mrtvých,

OCRi

počet obyvatel České republiky v i-tém roce.

[počet osob] (7)

kde

∆HDPKij ztráta hrubého domácího produktu s využitím hodnoty kritéria K1ij v i-tém roce a j-tém kraji, HDPKij

K3mCR

K 3mij  D3mi  OKij

hodnota průřezového kritéria 2 v i-tém roce a j-tém kraji,

K2ij

dynamická hodnota průřezového kritéria 3, týkající se počtu mrtvých v i-tém roce,

Následně byla tato hodnota aplikována na počty obyvatel příslušných krajů podle vzorce (7):

(5)

HDPKij

D3mi

hrubý domácí produkt v i-tém roce a j-tém kraji.

Jedná se o limitní hodnotu kritéria K2ij, jež je proměnná v jednotlivých letech a pro jednotlivé kraje. Výše kritéria odpovídá ztrátě hrubého domácího produktu, jež nebyl vytvořen takovým počtem obyvatel, který je stanoven pomocí hodnot kritéria K1ij pro příslušné roky a kraje.

K3uij

počet mrtvých v i-tém roce a j-tém kraji,

D3ui

dynamická hodnota průřezového kritéria 3, týkající se počtu mrtvých v i-tém roce,

OKij

počet obyvatel v i-tém roce a j-tém kraji.

Obdobně je přepočteno kritérium 2 500 následně hospitalizovaných, a to podle vzorce (8), kde se jedná o výpočet poměru následně hospitalizovaných k celkovému počtu obyvatel České republiky (D3hi): D3hi 

Tab. 5 Ztráty hrubého domácího produktu krajů vypočtené z hodnot kritéria K1ij a prezentování hodnot kritéria K2ij (převzato a doplněno z [11])

K 3hCR OCRi

(8)

Ztráta hrubého domácího produktu krajů [miliard Kč] Rok Kraj České republiky

2010

2011

2012

D1i = 1,187 %

D1i = 1,190 %

D1i = 1,189 %

HDPKij

∆HDPKij


946,6

Středočeský kraj

393,2

K2ij

HDPKij

∆HDPKij

11,5

1,219 %

973,1

11,6

4,8

1,225 %

411,

4,9

K2ij

HDPKij

∆HDPKij

K2ij

1,192 %

948,9

11,3

1,192 %

1,192 %

418,7

5,0

1,192 %

Jihočeský kraj

189,9

2,3

1,223 %

196,5

2,3

1,170 %

198,1

2,4

1,170 %

Plzeňský kraj

171,3

2,1

1,215 %

186,2

2,2

1,182 %

186,4

2,2

1,182 %

Karlovarský kraj

71,9

0,9

1,317 %

78,7

0,9

1,144 %

78,2

0,9

1,144 %

Ústecký kraj

230,5

3,0

1,289 %

242,5

2,9

1,196 %

244,2

2,9

1,196 %

Liberecký kraj

105,2

1,4

1,331 %

122,3

1,5

1,226 %

124,4

1,5

1,226 %


161,5

2,0

1,258 %

174,7

2,1

1,202 %

173,5

2,1

1,202 %

Pardubický kraj

147,8

1,7

1,177 %

153,2

1,8

1,175 %

149,7

1,8

1,175 %

Vysočina

139,5

1,8

1,282 %

153,8

1,8

1,170 %

157,4

1,9

1,170%

Jihomoravský kraj

379,7

4,6

1,211 %

396,1

4,7

1,187 %

403,6

4,8

1,187%

Olomoucký kraj

167,2

2,1

1,234 %

178,8

2,1

1,174 %

181,4

2,2

1,174%

Zlínský kraj

169,7

2,1

1,245 %

182,4

2,2

1,206 %

189,6

2,3

1,206%


351,9

4,4

1,248 %

392,2

4,7

1,198 %

392,2

4,7

1,198%

Tab. 5 uvádí jednotlivé hodnoty průřezového kritéria krajské kritické infrastruktury K2ij, jež jsou dynamicky proměnné pro každý kraj a pro příslušný rok na základě počtu obyvatel kraje a jeho hrubého domácího produktu.


kde D3hi

dynamická hodnota průřezového kritéria 3, týkající se počtu následně hospitalizovaných v i-tém roce,

K3hCR

původní hodnota průřezového kritéria 3, týkající se počtu následně hospitalizovaných,

OCRi

počet obyvatel České republiky v i-tém roce.

130


V dalším kroku byla hodnota D3hi využita pro výpočet počtu následně hospitalizovaných osob příslušného kraje (K3hij), a to podle vzorce (9): K 3hij  D3hi  OKij

[počet osob] (9)

kde K3hij

počet následně hospitalizovaných osob v i-tém roce a j-tém kraji,

D3hi

dynamická hodnota průřezového kritéria 3, týkající se počtu následně hospitalizovaných osob v i-tém roce,

OKij

počet obyvatel kraje v i-tém roce a j-tém kraji.

Vypočtené limitní hodnoty pro určení prvku krajské kritické infrastruktury podle kritéria počtu mrtvých (K3mi) nebo počtu následně hospitalizovaných osob (K3hi) se pohybují v rozmezí hodnot v řádech nejvýše desítek a nejvýše stovek počtu obyvatel příslušného kraje. Je však nutno brát v úvahu právě vlastnost příslušného prvku krajské kritické infrastruktury, jež spočívá v možnosti vzniku primárního či sekundárního ohrožení zdraví či životů obyvatelstva. Vypočtené počty obětí nebo hospitalizovaných stanovené dle výše uvedených vztahů jsou souhrnně uvedeny v tab. 6. Tab. 6 Vypočtená výše kritéria mrtvých K3uij/následně hospitalizovaných osob K3hij pro jednotlivé kraje (převzato a doplněno z [11]) Transformace kritéria obětí/následně hospitalizovaných osob 2010

2011

2012

jednotka obyvatel

OCRi

10,53 mil

10,50 mil

10,51 mil

D3ui

0,00237 %

0,00238 %

0,00238 %

D3hi

0,0237 %

0,0238 %

0,0238 %


30/297

30/295

30/295

Středočeský kraj

30/297

30/304

31/304

Jihočeský kraj

15/152

15/151

15/151

Plzeňský kraj

14/136

14/136

14/136

7/73

7/72

7/72

Ústecký kraj

20/199

20/197

20/197

Liberecký kraj

10/104

10/104

10/104


13/132

13/132

13/132

Karlovarský kraj

Pardubický kraj

12/123

12/123

12/123

Vysočina

12/123

12/122

12/122

Jihomoravský kraj

27/274

28/278

28/278

Olomoucký kraj

15/153

15/152

15/152

Zlínský kraj

14/141

14/140

14/140


30/297

29/293

29/293

[%]

K3uij/K3hij

Rok

Rozmezí hodnot přepočtených kritérií se pohybovalo např. v roce 2010 [11] pro mrtvé od 7 do 30 osob a pro hodnoty následně hospitalizovaných osob od 73 do 297. Poměrové složení hodnot průřezového kritéria odpovídá hodnotám stanoveným pro úroveň národní kritické infrastruktury, avšak je nutno přihlédnout k počtu obyvatel jednotlivých krajů. Takto vypočtené hodnoty kritéria mrtvých/následně hospitalizovaných se více přibližují hodnotám následků reálně vznikajících situací. Nezávisle to potvrzují informace získané ze závěrečné zprávy projektu [12], kde byla mimo jiné ověřena možnost snížení limitní hranice průřezového kritéria mrtvých/ následně hospitalizovaných. Z příslušného výpočtu [12] vyplývá, že výsledné hodnoty limitní hranice průřezového kritéria transformovaného pomocí přepočtu z národní úrovně v některých případech dokonce koresponduje s databázemi a provedeným výpočtem.


Závěr Komplexní bezpečnost kritické infrastruktury vyšších úrovní lze zvýšit zajištěním bezpečnosti prvků úrovní nižších, čímž zároveň dojde k systémovému zvýšení ochrany prvků úrovní vyšších. Absence průřezových kritérií krajské kritické infrastruktury pak tedy dále znemožňuje určení prvků kritické infrastruktury kraje. Právě pro potřeby stanovení kritické infrastruktury úrovně nižší než národní, tedy krajské kritické infrastruktury, je třeba nejprve nastavit východiska pro určování prvků této úrovně. Jedná se tedy o stanovení zejména průřezových kritérií pro krajskou kritickou infrastrukturu. Z výše zmíněného důvodu se příspěvek zabýval možností transformace průřezových kritérií národní úrovně pro potřeby krajské kritické infrastruktury. Zmíněná transformace průřezových kritérií spočívá ve výpočtu poměru hodnoty původních průřezových kritérií a počtu obyvatel České republiky a následnému uplatnění vypočteného poměru na počty obyvatel příslušných krajů. Z hlediska provedené komparace navržených variant je zřejmá účelnost přepočtu limitní hodnoty postiženého obyvatelstva na hodnotu dynamickou (poměrovou). Tato účelnost je podložena zejména rozdílným počtem obyvatel v různých krajích České republiky, ale také rozdílné výši hrubého domácího produktu, který je v těchto krajích vytvářen. Dynamickou transformací je tak zajištěna vzájemná porovnatelnost průřezových kritérií pro jednotlivé kraje. Na tomto základě je možno hodnoty porovnat a dále zhodnotit, zdali je model transformovaných průřezových kritérií přínosný z hlediska bezpečnosti v rámci jednotlivých územních celků. Z hlediska hodnoty kritéria dopadu na postižené obyvatelstvo je účelnost transformace zřejmá. Avšak nesoulad mezi původními hodnotami průřezového kritéria postižených obyvatel a mezní hodnoty hospodářské ztráty hrubého domácího produktu naznačuje nepříliš vhodné nastavení mezní hodnoty kritéria hospodářské ztráty hrubého domácího produktu na národní úrovni. Z toho důvodu byla stanovena dynamická hodnota kritéria hospodářské ztráty hrubého domácího produktu pro krajskou úroveň. Z hlediska kritéria mrtvých či hospitalizovaných osob je zřejmé, že tato transformovaná kritéria jsou blíže k reálným hodnotám. Nevýhodou transformace průřezových kritérií národní kritické infrastruktury pro potřeby regionální kritické infrastruktury je zejména fakt, že hrubý domácí produkt je stanovován pouze do úrovně kraje. V případě potřeby stanovení kritické infrastruktury na nižší úrovni je nutno vymezit jiné vhodné kritérium ekonomického dopadu, jež by nahradilo ukazatel hrubého domácího produktu uplatňovaného na vyšších úrovních kritických infrastruktur. Příspěvek byl zpracován v rámci projektu studentské grantové činnosti „Nastavení východisek pro určování prvků regionální kritické infrastruktury a přispění ke zvýšení bezpečnosti kritické infrastruktury kraje“, identifikační číslo SP2014/108. Použitá literatura [1]

Zákon č. 240 ze dne 28. června 2000 o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[2]

Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu.

[3]

Zelená kniha o evropském programu na ochranu kritické infrastruktury [online] Brusel: Komise evropských společenství, 17. listopadu 2005 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/green-papers/index_cs.htm#2005.

[4]

Nařízení vlády č. 432 ze dne 22. prosince 2010 o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

131


[5]

Národní program ochrany kritické infrastruktury [online] Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR [cit. 2013-01-27]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/ strategie-oddeleni-strategii.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d.

[6]

Komplexní strategie České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury [online] Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR [cit. 2013-01-27]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/strategie-oddeleni-strategii. aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d.

[7]

Bezpečnostní strategie České republiky [online] Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR, 2011 [cit. 2013-01-27]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/ strategie-oddeleni-strategii.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d.

[8]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, 2008. 52 s. ISBN 978-80-86640-91-4.

[9]

Usnesení vlády České republiky ze dne 23. října 2013 č. 805 ke Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.

[10] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [online]. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, 2013, 61 s. [cit. 2013-12-27]. Dostupné z: http://www.hzscr. cz/soubor/koncepce-ochrany-obyvatelstva-2020-2030-pdf. aspx. [11] Český statistický úřad [online]. 2013, [cit. 19. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz. [12] Štejfová, E. a kol.: Závěrečná zpráva projektu Objektivizace hrozeb a rizik zařízení pro výrobu a přenos elektřiny (VF20112013019). Ostrava: F.S.C. Bezpečnostní poradenství, 2013, 97 s.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Východiska technického a organizačního zabezpečení ochrany obyvatelstva EDICE SPBI SPEKTRUM

XIX.


DAVID ěEHÁK LIBOR FOLWARCZNY

VÝCHODISKA TECHNICKÉHO A ORGANIZAýNÍHO ZABEZPEýENÍ OCHRANY OBYVATELSTVA

David Řehák, Libor Folwarczny Tato kolektivní monografie se zabývá problematikou technického a organizačního zabezpečení opatření ochrany obyvatelstva v České republice. Její podstatou je zejména souhrnné představení historických souvislostí a východisek současného systému, který je neustále modernizován a přizpůsobován potřebám soudobého bezpečnostního prostředí České republiky. V rámci monografie jsou podrobněji rozpracovány vybrané významné technické a organizační aspekty jednotlivých opatření ochrany obyvatelstva, kterými jsou především varování a informování obyvatelstva, zabezpečení dlouhodobé evakuace, nouzové zásobování pitnou vodou, historie a současnost ukrytí obyvatel a ukrytí obyvatelstva improvizovaným způsobem. ISBN 978-80-7385-117-0. Rok vydání 2013.

cena 120 Kč



132


Nové úlohy mestskej polície v rámci tvorby bezpečných sídiel New Roles of Municipal Policies under the Process of Safety Cities Creation Ing. Vladimír Ondrejička, PhD. STU v Bratislave, Ústav manažmentu Vazovova 5, 811 43 Bratislava, Slovenská republika [email protected] Abstrakt Mestské polície v rámci legislatívneho vymedzenia v Slovenskej republike predstavujú základný nástroj lokálnej samosprávy pri manažmente svojho územia z pohľadu verejného poriadku, ochrany životného prostredia a napĺňania miestnych nariadení. V praxi sa však ich úlohy často redukujú na výber pokút a monitoring podujatí realizovaných na území mesta. A práve mestská polícia potenciálne predstavuje vhodný nástroj prevencie vzniku socio-patogénnych javov a tvorby bezpečných komunít na lokálnej samosprávnej úrovni. V príspevku predstavujeme náhľad na nové postavenie mestskej polície pri tvorbe bezpečných miest prostredníctvom využitia inovatívnych informačno-komunikačných nástrojov a ich integrovania do procesov plánovania a manažmentu sídelného rozvoja na lokálnej úrovni. Kľúčové slová Mestská polícia, urbánna bezpečnosť, bezpečné mestá. Abstract Municipal policies are the main tool for municipalities for management public order, environmental protection and observation of local regulations within their territory under the law of Slovak republic. But main responsibilities of municipal policies in real life are reduced to monitoring of happening and imposing a forfeits. For all that the municipal policies are potentially suitable tool for prevention of socio-pathogenic phenomena and for creation of safety and sustainable communities on local level. The article presents a point of view to new roles of municipal policies under the process of safety cities creation through using of innovative ICT and their integration to processes of planning and municipal management at local level. Keywords Municipal police, urban safety, safety cities. Úvod Základným predpokladom udržateľného urbánneho rozvoja je zodpovedná spoločnosť schopná významným spôsobom vplývať na rozvoj „svojho“ teritória/územia, ktoré sama vníma ako vlastné, ku nej patriace. To však vyžaduje základný predpoklad a kvalitu tohto územia, a tým je jeho bezpečnosť. Teoretici v oblasti bezpečnosti sídiel stále viac poukazujú na dôležitosť samoregulačných mechanizmov samotnej spoločnosti vedúcich k eliminácii výskytu socio-patogénnych javov negatívne vplývajúcich na mieru bezpečnosti konkrétneho územia (napr. Wilson, Kelling, 1982, Zimring, 2012 a pod.). Táto schopnosť spoločnosti dohliadať si na bezpečnosť „svojho“ územia v kombinácii s preventívnorepresívnymi aktivitami zložiek zodpovedných za bezpečnosť (Policajný zbor, zbory obecnej/mestskej polície, ostatné zložky Integrovaného záchranného systému a pod.) tvorí základ pre tvorbu bezpečných sídiel. Samozrejme by bolo príliš zjednodušujúce predložiť nasledujúcu rovnicu: zodpovedná spoločnosť + fungujúce bezpečnostné zložky = bezpečné m(i)esto, ako vzorec univerzálne platný. Je to spôsobené zložitosťou a komplexnosťou urbánneho prostredia, ktoré sa skladá z mnohých zložiek, a ich vzájomných Ostrava 5. - 6. ledna 2014

interferencií, ktoré sami nie sme v súčasnosti schopní exaktne uchopiť. A práve tu prichádzame k jednému z vážnych problémov v rámci problematiky bezpečnosti sídiel. Existuje tu určitá disproporcia medzi vnímaním bezpečnosti v kontexte tradičného pojmu bezpečnosť a pojmom urbánna bezpečnosť. Tradičný pohľad na bezpečnosť je skôr vnímaný cez optiku kriminality a táto je blízka aj zložkám zodpovedným za bezpečnosť (spôsobené aj legislatívnym vymedzením ich úloh). Toto vnímanie stojí na predpoklade, že bezpečné prostredie je výsledkom pôsobenia zložiek zodpovedných za bezpečnosť. Na rozdiel od vnímania urbánnej bezpečnosti ako kvality priestoru , ktorá je vygenerovaná vlastnosťami jednotlivých zložiek urbánneho priestoru a ich vzájomnými interakciami (fyzickou štruktúrou, funkčnou štruktúrou, inštitucionálnymi podmienkami, organizačnými a legislatívnymi parametrami a pod.). Urbánna bezpečnosť a jej vymedzenie Pri dôkladnejšom analyzovaní problematiky bezpečnosti je možné naraziť na základný poznatok s ňou spojený, a ním je jej komplexnosť a nejednoznačnosť jej vymedzenia, či už z pohľadu obsahového, ako i štrukturálneho. Nie sme schopní uchopiť túto problematiku ako celok už len na základe poznania, že v súčasnosti nepoznáme všetky premenné, ktoré vplývajú, či už priamo, alebo nepriamo na jej výslednú úroveň. Z nášho pohľadu, ktorý je značne rozsiahli vnímame urbánnu bezpečnosť ako „akýkoľvek druh bezpečnosti človeka v rámci zastavaného územia mesta, kam má obyvateľstvo viac-menej voľný prístup, resp. akýkoľvek druh bezpečnosti človeka súvisiaceho s javmi a aktivitami v týchto verejných priestoroch“ (Finka, Ondrejička (eds.), 2012a, str. 7). Urbánnu bezpečnosť je možné štrukturovať a detailnejšie kategorizovať na základe mnohých kritérií napr. ako uvádza Finka, Ondrejička (eds.), 2012a, podľa: - pôvodu (napr. bezpečnostné situácie zapríčinené úmyselnou aktivitou - teroristický čin, prepadnutie. resp. bezpečnostné situácie s náhodným pôvodom - automobilová havária, snehová kalamita atď); - priestorového rozmeru (napr. bezpečnostné situácie súvisiace s konkrétnym priestorom - nočný klub, frekventovaná križovatka... resp. bez viazanosti na konkrétny priestor - krádež, automobilová havária vyplývajúca z nepozornosti vodiča atď.); - časového hľadiska (napr. bezpečnostná situácia viažúca sa ku konkrétnemu časovému obdobiu - ranná špička, noc, zimné obdobie... resp. bez súvislosti s časovým hľadiskom - úraz, náhodná automobilová havária atď.). V rámci časového hľadiska možno bezpečnosť ďalej deliť na: - každodenná bezpečnosť - bezpečnostné situácie s možným rizikom ohrozenia trvalého charakteru, napr. oblasti so zvýšenou koncentráciou ľudí - vlakové a autobusové stanice, podchody, centrum mesta, turisticky atraktívne priestory v rámci mesta a pod.; - nárazová bezpečnosť: • epizodická; • jednorazová (jednorazovo sa vyskytnúca bezpečnostná situácia, napr. pád lešenia pri rekonštrukcii budovy); - periodická (nárazová, avšak opakujúca sa s určitou pravidelnosťou, napr. koniec školského roka, obdobie vyplácania

133


sociálnych dávok, dni pracovného pokoja, víkend) (Finka, Ondrejička (eds.), 2012a). Všetky kategórie a klasifikácie bezpečnosti by ďalej mali byť posudzované z dvoch uhlov pohľadu: - hmota a priestor bez ľudského faktoru (napr. bezpečnosť stavebných konštrukcií, historických stavieb, hradieb, úpravy prírodného terénu); - „človek“ v prostredí - pridanie ľudského elementu do prostredia (socializácia, kriminalita, komunity, ľudské správanie v rôznych situáciách), ohrozovanie, resp. zvyšovanie bezpečnosti človeka iným človekom. (Finka, Ondrejička (eds.), 2012a). No pre skúmanie pozície mestských polícií v koncepte bezpečných miest je potrebné urbánnu bezpečnosť kategorizovať z pohľadu zodpovednosti za bezpečnosť na jednotlivých úrovniach. Tu je vhodné definovať dve základné úrovne zodpovednosti. Primárnu a sekundárnu. Primárna zodpovednosť vychádza z povahy úrovne a obsahu, ktorou je bezpečnosť vnímaná a nemusí byť v súlade so súčasným legislatívnym stavom v oblasti bezpečnosti. Sekundárna zodpovednosť vychádza z legislatívneho vymedzenia úloh a poslania jednotlivých zložiek zodpovedných za bezpečnosť. Vo všeobecnosti môžeme sekundárnu zodpovednosť priradiť zložkám Integrovaného záchranného systému a určitým špecifickým zložkám v nadväznosti na úroveň, v ktorej je bezpečnosť skúmaná. Napr. na úrovni uličnej a sídelnej sú to aj mestské, alebo obecné polície, na úrovni objektovej to môžu byť aj zložky súkromných bezpečnostných služieb a pod. Tab. 1 Rozdelenie primárne j zodpovednosti za bezpečnosť Primárna zodpovednosť za bezpečnosť (zložka)

Úroveň skúmania Objektová úroveň (byt, dom, iná stavba)

Vlastník resp. užívateľ nehnuteľnosti (sám užívateľ, resp. súkromná bezpečnostná služba)

Legislatívne sú úlohy mestskej/obecnej polície vymedzené v zákone č. 564/1991 Z.z. v platnom znení - o obecnej polícii, ktorý definuje úlohy mestskej polície nasledovne: „Obecná polícia je poriadkový útvar pôsobiaci pri zabezpečovaní obecných vecí verejného poriadku, ochrany životného prostredia v obci a plnení úloh vyplývajúcich zo všeobecne záväzných nariadení obce, z uznesení obecného zastupiteľstva a z rozhodnutí starostu obce.“ (Zákon č. 564/2001 Z.z., 2001, § 2, ods. 1). Mestská/obecná polícia zabezpečuje tieto základné úlohy: a) zabezpečuje verejný poriadok v obci, spolupôsobí pri ochrane jej obyvateľov a iných osôb v obci pred ohrozením ich života a zdravia, b) spolupôsobí s príslušnými útvarmi Policajného zboru pri ochrane majetku obce, majetku občanov, ako aj iného majetku v obci pred poškodením, zničením, stratou alebo pred zneužitím i s využitím ústrední zabezpečujúcich signalizáciu a iných zabezpečovacích systémov (pulty centrálnej ochrany), c) dbá o ochranu životného prostredia v obci, d) dbá o dodržiavanie poriadku, čistoty a hygieny v uliciach, iných verejných priestranstvách a verejne prístupných miestach, e) vykonáva všeobecne záväzné nariadenia obce, uznesenia obecného zastupiteľstva a rozhodnutia starostu, f) objasňuje priestupky, ak tak ustanovuje osobitný predpis, prejednáva v blokovom konaní priestupky ustanovené osobitným predpisom. „(Zákon č. 564/2001 Z.z., 2001, § 3, ods. 1). Ak chápeme mestskú políciu ako hlavný nástroj samosprávy pri tvorbe bezpečného m(i)esta, je v kontexte chápania urbánnej bezpečnosti a z nej vyplývajúcich kompetencií a zodpovednosti pre samosprávu toto vymedzenie nedostatočné a limitujúce. To však neznamená, že legislatívne vymedzenie úloh a poslania sú základnou prekážkou prerodu mestských polícií na aktívnych tvorcov bezpečných urbánnych priestorov.

Uličná resp. zonálna úroveň

Samospráva (mestská/obecná polícia)

Nové úlohy mestskej polície z pohľadu urbánnej bezpečnosti

Sídelná úroveň

Samospráva (mestská/obecná polícia)

Regionálna úroveň

Štát (bezpečnostné zložky štátu)

Národná úroveň

Štát

Základnou zmenou v poslaní mestskej polície je ich orientácia na obyvateľa konkrétneho územia. Zmena zo strážnika na partnera obyvateľov. V praxi je častý jav, že z pohľadu objektívnej bezpečnosti, tzn. bezpečnosti vyjadrenej štatistickými údajmi o výskyte trestných činov a priestupkov je územie vnímané ako bezpečné, na rozdiel od subjektívnej bezpečnosti vyjadrenej pocitom bezpečnosti obyvateľov, ktorý je opozitný k výsledkom bezpečnostnej štatistiky. A práve pocit bezpečnosti, ktorý významne vplýva na tvorbu väzby obyvateľov k územiu a z toho plynúcej angažovanosti, je kľúčom v tvorbe spoločnosti/komunít so samoregulačnými mechanizmami eliminácie socio-patogénnych javov v území. Vhodným príkladom fungovania mestských polícií smerom k obyvateľom je tzv. britský systém „bobbies“ , policajných dôstojníkov dôverne poznajúcich svoje okrsky a obyvateľov v nich. Takáto organizácia práce polície nie je v SR neznáma, keďže bola v určitej podobnej forme využívaná štátnou políciou pred rokom 1989.

V tomto prípade je potrebné uviesť, že existujú špecifické typy bezpečnosti, na ktoré uvedené rozdelenie nie je možné aplikovať (napr. teroristické činy a pod.). Mestská polícia a jej úlohy vyplývajúce z legislatívy SR Na Slovensku v súčasnosti mestské polície čelia určitej degradácii ich poslania v očiach verejnosti. Problémom je ich praktická realizácia úloh vyplývajúcich nielen z legislatívneho vymedzenia, ale i úloh pridelených ich zriaďovateľom samosprávou. V praxi mnohých miest sa činnosť mestskej polície redukuje na výber pokút a dohľad nad podujatiami organizovanými v sídle. To v spojení s minimálnym výskytom týchto zložiek v území sídla, resp. redukcia na prejazd v motorovom vozidle spôsobilo posun vnímania verejnosti voči tejto bezpečnostnej zložke. Tento režim fungovania mestských polícií je čiastočne spôsobený i vnímaním zodpovednosti samosprávy daného územia za jeho bezpečnosť. Samosprávy nevnímajú problematiku bezpečnosti ako kľúčovú pre kvalitu života ich obyvateľov, resp. problematiku bezpečnosti redukujú na oblasť dopravy a poriadku na verejných priestranstvách. To je v praxi reprezentované trendom nárastu vybavenosti samospráv kamerovými systémami bez ďalších komplexných opatrení, čo v konečnom dôsledku neprináša želaný výsledok, ktorým je bezpečný priestor. Existujú určité pozitívne príklady zamerania sa samosprávy na oblasť zvyšovania bezpečnosti (napr. Mesto Trenčín), avšak žiadna samospráva nenašla odhodlanie riešiť tento problém komplexne. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Druhou úlohou mestskej polície v kontexte urbánnej bezpečnosti je ich úloha „terénnych“ pracovníkov samosprávy, inak je ich možné nazvať ako „oči a uši“ samosprávy. Keďže samospráva zohráva kľúčovú a nezastupiteľnú úlohu v urbánnej bezpečnosti v úrovni plánovania (strategické, územné, sektorálne a pod.), ako i mestského manažmentu, je dôležité, aby samospráva disponovala validnými a aktuálnymi informáciami priamo z územia. Od tohto významne závisí schopnosť samosprávy adekvátne intervenovať v prípade vzniku resp. prevenciu vzniku bezpečnostného rizika, či už na úrovni strategickej ako i operatívnej. Samosprávy v SR sa potykajú s nedostatkom personálnych kapacít na výkon svojich funkcií, čo v praxi často znamená minimalizácia terénnej práce jednotlivých zložiek samosprávy. Príkladom je, že v oblasti 134


stavebného dozoru samospráva nedokáže zabezpečiť reálny dohľad nad dodržiavaním udelených povolení a tým v mnohých prípadoch vystavovať občanov značným bezpečnostným rizikám. Ide hlavne o schvaľovanie organizácie prác na verejných priestranstvách, prípadne s intenzívnym pohybom, alebo dopravou. Ak teda rešpektujeme predpoklad, že úlohou mestských polícií je ich fyzický výskyt v území, primárne prostredníctvom peších pochôdzok a interakcie s obyvateľmi je možné ich detailnú znalosť konkrétneho územia využiť na kolektovanie údajov pre ostatné zložky samosprávy v území. Rovnako je príslušník mestskej polície schopný identifikovať zmeny v svojom okrsku a včas upozorniť kompetentné zložky a orgány na vznik konkrétnych negatívnych javov v území, čo umožní ich rýchlejšiu a efektívnejšiu interakciu. Tieto nové úlohy však vyžadujú aj aplikáciu nových nástrojov umožňujúcich výkon týchto funkcií zefektívniť. Ide primárne o technologické prvky na báze mobilných IKT akými sú smartfóny, tablety a pod. Prostredníctvom týchto zariadení je možné s nízkou administratívnou záťažou zberať rôzne informácie vrátane ich georeferencovateľnej informácie (presná poloha), alebo poskytnúť informácie príslušníkovi pri riešení rôznych priestupkov (napr. informáciu či sa subjekt dopúšťa tohto konania pravidelne a podľa toho uložiť sankciu) a pod. Tieto dáta (napr. bezpečnostné mapy, mapy poškodenia komunikácií a pod.)je možné v reálnom čase triediť a následne preposielať zodpovedným zložkám, prípadne tvoria hodnotnú bázu dát pre plánovanie a realizáciu rôznych intervencií v území. Záver Mestské polície v súčasnosti tvoria zložku, ktorá je významne zasiahnutá finančnými škrtmi vyplývajúcimi z úsporných opatrení samosprávy. A to i napriek jej jedinečnému potenciálu pôsobenia samosprávy priamo v území, čoho nedostatok v súčasnosti obyvatelia kritizujú. Mestské polície majú potenciál získať nové poslanie idúce nad rámec ich súčasného vnímania ako zbytočnej zložky mesta slúžiacej na šikanu obyvateľstva a plnenie mestskej

pokladnice. Práve jej nové úlohy môžu byť impulzom pre nový rozvoj mestských polícií v SR a tým zastavia ich postupnú personálnu degradáciu. To si však vyžaduje zmeny smerom nielen do vnútra mestských polícií, ale i uvedomenie si zodpovednosti samospráv za kvalitu života svojich obyvateľov, ktorej bezpečnosť je významným prvkom. Príspevok vychádza z výskumu realizovaného pracoviskom SPECTRA Centrum Excelencie EÚ pri STU v Bratislave zameraného na definovanie metodiky hodnotenia bezpečnosti urbánnych priestorov, a jej následnú modelovú aplikáciu v meste Trenčín v roku 2012. Príspevok vznikol v rámci výskumnej grantovej podpory - Mladý výskumník na STU v Bratislave v roku 2013. Použitá literatúra [1]

Finka, M.; Ondrejička, V. (eds.) 2012a.: Bezpečnosť ako kvalita priestoru - úvod do problematiky, Bratislava Centrum urbánnej bezpečnosti/ROAD, ISBN 978-80-88999-40-9.

[2]

Finka, M.; Ondrejička, V. (eds.) 2012b.: Vybrané problémy bezpečnosti sídelného priestoru, Bratislava Centrum urbánnej bezpečnosti/ROAD, ISBN 978-80-88999-42-3.

[3]

Finka, M.; Ondrejička, V. (eds.) 2012c.: Bezpečnosť ako kvalita priestoru - štúdia mesta Trenčín, Bratislava Centrum urbánnej bezpečnosti/ROAD, ISBN 978-80-88999-41-6

[4]

Zákon č. 564/2001 Z.z. (2001), o obecnej polícií. Národná rada SR.

[5]

Zákon č. 129/2002 Z.z. (2001), o integrovanom záchrannom systéme. Náradná rada SR. [Online] 2001. [Dostupný: 11 22, 2012.] www.zbierka.sk/sk/predpisy/129-2002-z-z.p-6287.pdf.

[6]

Wilson, J.Q.; Kelling, G.L. (1982).: Broken windows. Atlantic monthly, 249.3: 29 - 38.

[7]

Zimring, F.E. (2012).: The city that became safe. Oxford University Press, ISBN 978-0-19-984442-5.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Hasiace látky a jejich technológie EDICE SPBI SPEKTRUM

37.


KAROL BALOG

HASIACE LÁTKY A JEJICH TECHNOLÓGIE

Karol Balog Cieľom predloženej publikácie je oboznámiť odbornú verejnosť s problematikou hasiacich látok, ktorých poznanie a správna voľba môže značne prispieť k záchrane ľudských životov a spoločenských hodnôt. Nemalý význam má i možnosť ovplyvnenia následkov požiarov a environmentálnych dopadov hasiacich látok pri ich správnej aplikácii. Pozornosť je venovaná hasiacim účinkom, fyzikálno-chemickým vlastnostiam i toxicite hasiacich látok a v nemalej miere aj ich environmentálnej akceptovateľnosti. V prílohe sú uvedené prehľady v súčasnosti dostupných hasiacich látok, ich vlastnosti a hasiace účinky i niektoré dôležité fyzikálno-chemické a požiarnotechnické charakteristiky horľavých látok.

ISBN 80-86634-49-3. Rok vydání 2004.

cena 105 Kč



135


Teorie a praxe ve využití simulantů v rámci ochrany proti ZHN se zaměřením na ochranu specialistů před účinky ZHN a PNL Theory and Practice in Malingerers Employment in a Scope of CBRN Defence with Focusation on the Specialists Protection Ing. Pavel Otřísal, Ph.D., MBA

Teoretická část

doc. Ing. Stanislav Florus, CSc.

Využití simulantů v rámci ochrany proti ZHN

Univerzita obrany, Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení sídl. Víta Nejedlého, 682 01 Vyškov [email protected], [email protected].

Opatření ochrany proti ZHN jsou nedílnou součástí ochrany vojsk. Ochraně proti ZHN je v Alianci věnována trvalá pozornost právě z důvodu existence ZHN a dále výskytu průmyslových nebezpečných látek (PNL) v prostorech vojenských operací [1]. Oblastí, ve kterých je možné využívat simulanty existuje celá řada, ale mezi nejvýznamnější patří:

Abstrakt Od jednotek Chemického vojska Armády České republiky se předpokládá, že budou schopni plnit úkoly ve všech typech vojenských operací vedených kdekoli na světě. Plnění úkolů je vázáno na kvalitní zabezpečení jejich individuální ochrany. Testování odolnosti je výhodné provádět pomocí simulantů, jejichž výzkumem se vybrané týmy zabývají. Článek pojednává o využití 1,6-dichlorhexanu jako simulantu testování chemické odolnosti izolační ochranné fólie tvořené butylkaučukem. Klíčová slova Ochrana proti ZHN, ochrana vojsk, bojová chemická látka, yperit, 1,6-dichlorhexan. Abstract It is demanded, that the Czech Armed Forces Chemical Corps´ units will be able to fulfill their tasks in all types of military operations conducted wherever in the World. Fulfillment of tasks is limited with quality provision of their individual protection. Testing of resistance is advantageous to perform with the help of malingerers whose research is conducted by selected teams. A paper deals with 1,6-dichlorohexane as the malingerer for testing of chemical resistance of an isolative folio created with butyl rubber. Keywords CBRN Defence, force protection, chemical warfare agent, sulfur mustard, 1,6-dichlorohexane. Úvod V nedávné historii ale i v současné době jsou trvale zaznamenávány aktivity vybraných specializovaných vědeckých a výzkumných institucí kvalitativně povýšit úroveň poznání v oblastech, které jsou obecně zařazovány do skupiny opatření ochrany proti zbraním hromadného ničení (ZHN). Tyto aktivity jsou vyvíjeny z důvodu zjištění specifických a jedinečných informací využitelných zejména veliteli jednotek a útvarů, v nichž specialisté chemického vojska (CHV) Armády české republiky (AČR) plní nejsložitější úkoly vyplývající z jejich poslání ve vojenských operacích. Ti musejí být trvale připraveni a vycvičeni pro nasazení ve všech druzích vojenských operací vedených prakticky na celém světě. Pro kvalitní a co nejvíce reálné provádění výcviku a posouzení vlastností technických a ochranných prostředků je velmi efektivní používání simulantů. Jejich výzkum a následné využití vychází ze skutečnosti, že reálné toxické látky, mezi něž jsou řazeny i bojové chemické látky (BCHL), jsou stále ve výzbroji některých armád. Bojové chemické látky jsou i přes existenci mezinárodních úmluv o odzbrojení a značného úsilí o jejich likvidaci stále vnímány jako významná bezpečnostní hrozba nejenom pro civilní obyvatelstvo, ale i pro specialisty, kteří v rámci aliančních sil plní úkoly v rámci ochrany proti ZHN.


- detekce, identifikace a zjišťování následků použití ZHN, úniku PNL; - ochrana osob a vojenského materiálu před účinky ZHN a PNL; - odstraňování následků použití ZHN a úniku PNL. I přesto, že jednotlivci, jednotky a útvary musí trvale prokazovat vysokou míru odbornosti, profesní připravenosti a vycvičeností ve všech zmíněných oblastech, tak oblast ochrany osob proti účinkům ZHN a PNL je kategorií obzvláště důležitou [5, 6]. Je zřejmé, že převážná většina uvedených opatření musí být prováděna aktivně v kontaminovaném prostředí s cílem přežití napadení ZHN či úniku PNL a následného vytvoření podmínek pro činnost vojsk. Ke splnění podmínky aktivnosti musí být specialisté CHV AČR vybaveni co možná nejdokonalejšími prostředky individuální ochrany (PIO), o kterých musí být k dispozici maximální množství informací charakterizujících jejich chemickou odolnost. Dostupnost informací o ochranných vlastnostech prostředků je nutná zejména z důvodu pěstování a rozvoje důvěry v jejich ochranné schopnosti a způsobilosti při jejich operačním nasazení. Pro naplnění těchto požadavků jsou stále více využívány náhradní testovací látky (simulanty), jejichž vlastnosti jsou podobné konkrétním BCHL. Jejich praktická aplikace odstraňuje problémy s dodržováním celé řady omezujících opatření a navíc, jsou velmi jednoduše dostupné právě proto, že nepodléhají regulačním pravidlům vyplývajících z mezinárodních úmluv [7]. Metoda QCM detekce V rámci studia konstrukčních materiálů, ze kterých jsou vyráběny izolační ochranné oděvy pro specialisty, byly prováděny experimenty, jejichž cílem bylo posoudit vhodnost využití 1,6-dichlorhexanu jako náhradní testovací látky (simulantu) za sírový yperit [bis-(2-chlorethyl)sulfid, (HD)], který je považován za standard ve vztahu ke zjišťování chemické odolnosti konstrukčních materiálů vůči BCHL. K tomuto účelu byla využita metoda PIEZOTEST pracující na principu QCM detekce [8]. Její princip spočívá v tom, že krystalové rezonátory registrují změnu své hmotnosti pomocí piezoelektrického výbrusu. Křemenné krystalové mikrováhy (QCM - Quartz Crystal Microbalance) jsou piezoelektrická zařízení, která jsou schopna velmi citlivě měřit hmotnostní změny s nanogramovou přesností [9]. Aplikací vysokofrekvenčního elektrického pole pomocí kovových elektrod umístěných na obou stranách kruhového disku AT-řezu křemenného krystalu je zabezpečeno, že krystal kmitá mechanicky v rezonančně střižném módu ve frekvenci 180 až 600 kHz [10]. Princip rezonančně střižného módu je uveden na obr. 1 [11].

136


praktické účely je velmi užitečná. Vyjadřuje dobu, během které je nositel ochranného prostředku chráněn proti toxickým účinkům BCHL či jiným toxickým látkám. Rezistenční doba je však pouze kvalitativním ukazatelem, ze kterého nelze posuzovat změny chování testovaného materiálu. Pro účely hodnocení chemické odolnosti je ale nejrozšířenějším způsobem jejich hodnocení ve vojenské praxi.

Obr. 1 Konstrukce piezoelektrického krystalu a znázornění jeho vibrací v rezonančně střižném módu Senzory QCM typu patří do skupiny piezoelektrických generátorů pracujících na základě piezoelektrického jevu. Jakýkoli piezomateriál při mechanickém namáhání generuje elektrický náboj, jehož velikost je ovlivňována mnoha faktory, mezi něž patří i nárůst koncentrace zkušební chemikálie v difúzní komoře permeační cely a tím i množství chemikálie sorbované na povrch QCM senzoru. Vzniklý elektrický náboj je přímo úměrný působící síle, která ovlivňuje QCM senzor. Napětí, které odpovídá vzniklému náboji, se odebírá z elektrod vyvedených přímo na krystalu. V praxi to znamená, že vzorek testované izolační ochranné fólie protichemického oděvu OPCH-05 je umístěn v teflonové permeační cele (obr. 2) tak, že hermeticky rozděluje permeační celu na dvě části - na část, kde dochází ke kontaminaci zkušební chemikálií a na část, kde je umístěn reverzibilní QCM senzor s polymerní sorpční vrstvou. Škodlivina, která prošla izolační ochrannou fólií a jejíž koncentrace narůstá v uzavřeném prostoru okolo detektoru, postupuje difúzními pochody, jejichž rychlost je řádově v cm.min-1, směrem k měřícímu krystalu. Škodlivina je zachytávána sorpcí v polymerní vrstvě QCM senzoru, což způsobuje změnu jeho pracovní frekvence. Frekvenční signál detektoru je pak veden přes vhodný převodník (interface) do počítače, kde se pomocí počítačového programu zaznamenává, zpracovává a vyhodnocuje.

Obr. 2 Schéma permeační cely zařízení PIEZOTEST 1-zkušební chemikálie, 2-testovaný materiál, 3-stahovací šrouby, 4-měřící QCM senzor, 5-referenční krystal, 6-těsnicí kroužek, 7-těleso permeační cely, 8-příruby, 9-odvzdušňovací otvor, 10-teflonová vložka Okamžik ztráty bariérových vlastností, resp. chemické odolnosti vyjádřený tzv. hodnotou lag-time (tl), je charakterizován stavem, kdy se vzrůstajícím časem lineárně narůstá množství toxické látky v difúzní komoře QCM senzoru. Nárůst množství toxické látky je zaznamenán rozdílem hodnot pracovní frekvence QCM senzoru ∆f jako jeho odezva na množství molekul sorbovaných do polymerní vrstvy na jeho povrchu. Hodnotu tl lze určit z naměřeného a vyhodnoceného průběhu permeace buď graficky (obr. 3), nebo výpočtem. Velmi obecně je možné tvrdit, že zjištěná hodnota tl odpovídá rezistenční době (RD). Toto tvrzení však nemá obecnou platnost a vztahuje se k danému testovanému materiálu, zkušební chemikálii a použité metodě hodnocení. Rezistenční doba charakterizuje odolnost materiálů vůči zkušební chemikálii a pro Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 3 Zjednodušené grafické vyhodnocení RD (tl) izolační ochranné fólie měřené metodou PIEZOTEST Fyzikálně-chemické vlastnosti posuzovaných látek Pro prvotní posouzení vhodnosti náhrady HD za 1,6-dichlorhexan je potřeba vycházet z analýzy základních fyzikálních charakteristik obou porovnávaných látek uvedených v tab. 1. Tab. 1 Vybrané charakteristiky 1,6-dichlorhexanu a HD použitých k měření chemické odolnosti izolační ochranné fólie OPCH-05 Molární hmotnost (Mr) [g.mol-1]

Teplota tání (tt) [°C]

Teplota varu (tv) [°C]

1,6-dichlorhexan

155,07

-13

116-117

1,07

144,925

0,6

HD

159,07

14

228

1,27

125,251

0,8

UHV/vlastnost

Hustota [g.cm-3]

Molární objem (Vm) [cm3.mol-1]

Rozpustnost ve vodě (20 °C) [g.dm-3]

Z tab. 1 vyplývá, že v základních parametrech jsou si obě porovnávané chemikálie podobné. Výrazný rozdíl je možné sledovat pouze v případě teploty tání a teploty varu. Vychází-li se však z obecného předpokladu testování využitelnosti 1,6-dichlorhexanu jako náhradní testovací látky (simulantu) v běžné laboratorní praxi, kdy je testování prováděno při teplotě 30 °C, tak rozdíly v těchto hodnotách nejsou rozhodující. Velmi důležitá je podobnost hodnot molárního objemu, která může zásadním způsobem vypovídat o schopnosti průniku lineárními řetězci butylkaučuku. Pro dokonalejší vzájemné posouzení obou látek by bylo vhodné porovnat hodnoty dielektrických konstant (permitivity). Tyto hodnoty lépe vypovídají o možném chování rozpouštědel ve vztahu k bariérovému materiálu izolační ochranné fólie. Jestliže hodnota permitivity je pro 1,6-dichlorhexan známá a pro teplotu 35 °C činí 8,60 [12], tak pro sírový yperit není možné hodnotu permitivity v dostupné literatuře dohledat. Z podobných látek byla nalezena hodnota permitivity pro teplotu 20 °C pouze pro bis(2-chlorethyl) ether, která činí 21,20. Na základě této hodnoty je možné jej zařadit do skupiny polárních organických rozpouštědel s tím, že je možné teoreticky předpokládat existenci podobné hodnoty dielektrické konstanty pro sírový yperit. Výsledky měření a jejich diskuse Výsledky měření tloušťky vzorků izolační ochranné fólie OPCH-05 Vyseknuté vzorky izolační ochranné fólie OPCH-05 byly před použitím změřeny ve střední části rychlým tloušťkoměrem MITUTOYO a tříděny tak, aby vytvořily ucelený soubor vzorků s přibližně stejnou tloušťkou. Jak ukazuje tab. 2, střední hodnoty 137


tloušťky vzorků se pohybovaly v rozmezí od 0,337 do 0,339 mm, což ukazuje na vysokou homogenitu použitých vzorků izolační ochranné fólie. Tab. 2 Statistické vyhodnocení tloušťky vzorků izolační ochranné fólie OPCH-05 [mm] při měření chemické odolnosti pro 1,6-dichlorhexan a HD Statistický údaj Střední hodnota Chyba střední hodnoty Medián

Zkušební chemikálie 1,6-dichlorhexan

HD

0,339

0,337

2,42E-03

1,17E-03

0,337

0,337

Směrodatná odchylka

9,68E-03

4,68E-03

Rozptyl výběru

9,37E-05

2,19E-05

Špičatost

0,219

-0,403

Šikmost

0,818

0,713

Minimum

0,325

0,331

Maximum

0,359

0,346

Počet Hladina spolehlivosti (95,0 %) Minimální hodnota

16

12

5,16E-03

2,49E-03

0,333

0,334

Střední hodnota tloušťky použitých vzorků pro měření chemické odolnosti ve vztahu k 1,6-dichlorhexanu byla 0,339 mm a k HD 0,337 mm. V oboru individuální ochrany je však vhodnější posuzovat minimální hodnoty naměřených veličin. Tyto hodnoty mají lepší vypovídající hodnotu ve vztahu k možným ochranným vlastnostem testovaného materiálu. Minimální hodnoty tloušťky izolační ochranné fólie použité pro měření chemické odolnosti 1,6-dichlorhexanu byla 0,333 mm pro 1,6-dichlorhexan a 0,334 mm pro HD. Rozdíly minimálních hodnot tloušťky vzorků byly prakticky zanedbatelné, což v praxi znamená, že je možné vliv rozdílů tloušťky pro vzájemné porovnání odolnosti pro uvedené zkušební chemikálie zanedbat. Výsledky měření chemické odolnosti izolační ochranné fólie OPCH-05 Výsledky měření chemické odolnosti pro 1,6-dichlorhexan a HD jsou uvedeny v tab. 3.

Jak je patrné z výsledků měření chemické odolnosti vztažených k hodnotě tl uvedených v tab. 3, tak minimální hodnota tl pro 1,6-dichlorhexan byla 78,7 min a pro HD 549,3 min. Rozdíl v hodnotě tl mezi posuzovanými zkušebními chemikáliemi je 470,6 min, což je nárůst o 598 %. Dá se předpokládat, že nárůst chemické odolnosti testovaného materiálu izolační ochranné fólie OPCH-05 bude souviset s rozdílem délky řetězce molekuly HD a vlastnostmi atomů, které jsou v jeho chemické struktuře obsaženy. Chemická odolnost se pravděpodobně zvyšuje v souvislosti s odlišnou strukturní charakteristikou řetězce HD a v souvislosti s rozdílnou polaritou vazeb mezi atomy obsaženými v použitých zkušebních chemikáliích. Butylkaučuk, jinak též označován systematickým názvem isobutylen-isoprenový kaučuk, je svoji podstatou polydien, který je silně nepolárním lineárním polymerem. Ve své makromolekule obsahuje pouze atomy uhlíku a vodíku vázané jednoduchými a dvojnými vazbami. Zatímco v molekule 1,6-dichlorhexanu se vyskytují pouze kovalentní vazby mezi atomy uhlíku v lineární řadě a dále mezi atomy uhlíku a chloru v případě prvního a posledního atomu chloru, tak v molekule HD má pravděpodobně nejvýznamnější vliv vazba mezi atomem síry a atomy uhlíku. Ostatní vazby, tedy vazby mezi atomy uhlíku a chloru na obou koncích řetězce HD, vykazují stejné hodnoty rozdílu elektronegativit, a tudíž jejich vliv na rozdíl chemické odolnosti pravděpodobně nelze očekávat. Tvrzení o rozdílu polarit a jejich vlivu na chemickou odolnost lze doložit tím, že naprostá většina polárních chemikálií na bázi alkoholů, etherů, aldehydů, ketonů a případně esterů vykazovala chemickou odolnost vyšší než 480 min, což odpovídá třídě 1 podle klasifikace ochranných oděvů podle odolnosti proti permeaci [13]. I přesto, že v molekule HD není obsažen atom (atomy) kyslíku, což v případě chemikálií, které vykazovaly velmi vysoké hodnoty chemické odolnosti bylo dodrženo, tak se nepatrný rozdíl elektronegativit ve vazbách síra (elektronegativita 2,58) a uhlík (elektronegativita 2,55) výrazně projevuje. Z hlediska chemické struktury je možné uvést, že HD vystupuje jako jednoduchý dichlorthioether, což je sirný analog klasického etheru s centrálním atomem kyslíku. Takovéto sloučeniny jsou si chemicky velmi podobné a to i přesto, že centrální atom kyslíku je nahrazen atomem síry. Na základě této podobnosti se dá usuzovat, že HD se bude chovat více jako ether, a tudíž je možné u něho očekávat dosažení vyšších hodnot chemické odolnosti. V grafu na obr. 4 je vidět průběh permeačních křivek pro 1,6-dichlorhexan a HD.

Tab. 3 Statistické vyhodnocení výsledků měření chemické odolnosti izolační ochranné fólie OPCH-05 pro 1,6-dichlorhexan a HD vyjádřené pomocí hodnoty tl [min] Statistický údaj

Zkušební chemikálie 1,6-dichlorhexan

HD

Střední hodnota

87,4

574,1

Chyba střední hodnoty

4,1

11,3

Medián

87,3

590,0

Směrodatná odchylka

15,8

39,0

Rozptyl výběru

250,0

1519,9

Špičatost

0,1

-0,7

Šikmost

0,5

-0,9

Minimum

66,1

506,0

Maximum

121,6

618,0

Počet

15,0

12,0

Hladina spolehlivosti (95,0%)

8,8

24,8

Minimální hodnota

78,7

549,3


Obr. 4 Průběh závislosti nárůstu pracovní frekvence QCM senzoru na čase ve vztahu k 1,6-dichlorhexanu a HD Z grafu na obr. 4 vyplývá, že průběh permeačních křivek pro obě použité chemikálie je diametrálně odlišný. Z průběhu křivek je zřejmé, že pro obě hodnocené chemikálie lze pozorovat odlišnou strmost permeačních křivek vypovídající o rychlosti průniku molekul zkušebních chemikálií testovaným bariérovým materiálem, a tudíž i o rychlosti ztráty ochranných vlastností. 138


V případě 1,6-dichlorhexanu je průběh permeační křivky výrazně strmější než v případě HD. O daleko lepší chemické odolnosti ve vztahu k HD také vypovídá velmi pomalý nárůst ∆f, resp. koncentrace proniklého množství uvedené toxické látky v prostoru za bariérou, reálně tedy v pododěvovém prostoru.

[4]

Kazanský, R.: Bezpečnostná politika IV. - Teória konfliktov (učebné texty). 1. vyd. Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, Fakulta politických vied a medzinárodných vzťahov, 2011. ISBN 978-80-557-0250-6.

[5]

Chem-3-1. Časové normy pro hodnocení bojové přípravy jednotek chemického vojska. 2. vyd. Praha: Ministerstvo obrany, 2011. 62 s.

[6]

STANAG 2150: NATO Standards of Proficiency for NBC Defence, NSA, 2011.

[7]

Slabotinský, J.; Králík, L.; Cejpek, J.: Náhrady bojových chemických látek a jejich využití při testování účinnosti ochranných prostředků a studiu šíření v prostředí. In Sborník přednášek z XI. ročníku mezinárodní konference „Ochrana obyvatelstva - Nebezpečné látky 2012“. [CD-ROM]. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1. - 2. 2. 2012, s. 37 - 39. ISBN 978-80-7385-109-5. ISSN 1803-7372.

[8]

Florus, S.; Otřísal, P.; Obšel, V.: Possibilities of usage a piezoelectric detector to measure the breakthrough time of protective materials. In Sborník 7th Symposium on CBRNE threats “Meeting the future challenges”. Jyväskylä: Defence Forces Technical Research Centre, 8. - 11. 6. 2009, s. 239 243. ISBN 978-951-25-2012-1.

[9]

Roger C.: Advances in Bioceramics and Porous Ceramics. 1. vyd. Hoboken: Wiley-American Ceramic Society, 2009. 346 s. ISBN 978-0-47045-756-6. s. 153.

Závěr Velmi výrazný rozdíl v dosažených výsledcích chemické odolnosti pro uvedené toxické látky vypovídá o skutečnosti, že 1,6-dichlorhexan není příliš vhodný jako náhradní testovací látka použitelná v oboru individuální a kolektivní ochrany. Je nesporné, že 1,6-dichlorhexan dokáže simulovat relativně dlouhou dobu chemické odolnosti izolační ochranné fólie oděvu pro specialisty OPCH-05. Jeho využití se zdá být velmi výhodné pro jeho podstatně jednodušší dostupnost a vyloučení nutnosti práce ve specializovaných a certifikovaných laboratořích a na pracovištích s povolením pro práci s BCHL. Testovaný materiál na bázi butylkaučuku není schopen tak dlouho odolávat ataku molekul 1,6-dichlorhexanu a tedy, že doba ochranného působení není tak dlouhá jako v případě HD. Tato skutečnost může z psychologického hlediska vyvolat pochyby o jeho skutečné schopnosti odolávat vysoce toxickým látkám na bázi BCHL, což při praktickém výcviku specialistů může sehrávat negativní roli. I přesto, že se některé chemické sloučeniny s výhodou využívají jako náhradní testovací látky např. v oborech detekce, identifikace a dekontaminace, kde je jejich využití spojeno především s jejich nižší toxicitou, tak se prozatím nepodařilo najít takový simulant, který by se vlastnostem reálným BCHL v oblasti individuální ochrany reálně přiblížil. Při dalším studiu využitelnosti chemických látek jako náhradních testovacích látek bude pravděpodobně možné opustit úvahu o nutné podobnosti tabulkových hodnot rozhodujících fyzikálních vlastností. V případě HD a 1,6-dichlorhexanu jsou tyto vlastnosti převážně podobné, ale reálně zjištěné hodnoty chemické odolnosti jsou natolik rozdílné, že posuzování chemické odolnosti na základě podobnosti tabulkových hodnot může být nemožné či zavádějící. Použitá literatura [1]

AJP-3.8 Allied Joint Doctrine for Chemical, Biological, Radiological, and Nuclear defence. NSA, 2011.

[2]

Vševojsk-2-1. Ochrana vojsk proti zbraním hromadného ničení. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany, 2009. 197 s.

[3]

Otřísal, P.; Skaličan, Z.: Problematika ochrany proti zbraním hromadného ničení v soudobých operacích. [Studijní text S-2590]. 1. vyd. Brno: Univerzita obrany, 2012. 167 s. ISBN 978-80-7231-883-4.

[10] Fryxell, Glen, E. CAO, Guozhong.: Environmental Applications of Nanomaterials: Synthesis, Sorbents and Sensors. 1. vyd. Singapore: Imperial College Press, 2007. 520 s. ISBN 978-1-86094-662-2. s. 142. [11] Suri, R.: Quartz Crystal Microgravimetric Immunobiosensors. Sensors & Transducers Magazine (S&T e-Digest), Vol. 66, Issue 4, April 2006, pp 543-552. [12] Lide, D.R.: CRC Handbook of Chemistry and Physics. 87th edition. Florida: CRC Press. 2006. ISBN-10: 0849304873, 13: 978-0849304873. [13] ČSN EN 943-1 (83 2726): Ochranné oděvy proti kapalným a plynným chemikáliím, včetně kapalných aerosolů a pevných částic - Část 1: Požadavky na účinnost protichemických oděvů ventilovaných a neventilovaných: „plynotěsných“ (typ 1) a které nejsou „plynotěsné“ (typ 2). Praha: Český normalizační institut, 2003. 34 s.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM CBRN - Jaderné zbraně a radiologické materiály EDICE SPBI SPEKTRUM

53.


JIěÍ MATOUŠEK JAN ÖSTERREICHER PETR LINHART

CBRN JADERNÉ ZBRANċ A RADIOLOGICKÉ MATERIÁLY


Jiří Matoušek, Jan Österreicher, Petr Linhart Kniha pojednává o vývoji, hlavních typech jaderných zbraní, jejich ničivých účincích a principech technické a zdravotnické ochrany proti nim. Charakterizuje hlavní formy a metody potenciálního jaderného a radiologického terorismu. Na základě podrobné analýzy přijatých mezinárodních dohod seznamuje s výsledky regulace jaderného zbrojení a úsilím za jaderné odzbrojení.

ISBN 978-80-7385-029-6. Rok vydání 2007.

cena 160 Kč


139


Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz ve výuce na základních a středních školách Conception of Population Protection till 2020 and its Possible Reflection in the Teaching at the Elementary and Secondary Schools Bc. Veronika Pajpachová doc. Ing. Jaromír Novák, CSc. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická Purkyňova 118, 612 00 Brno [email protected] Abstrakt Představení bakalářské práce zabývající se aktuálním stavem výuky ochrany obyvatelstva na základních a středních školách v České republice. Analýza a hodnocení kvality výuky, rozbor Koncepce z hlediska připravenosti obyvatelstva na její plnění. Návrh systému vzdělávání pro jednotlivé ročníky základních a středních škol včetně doporučených praktických cvičení. Klíčová slova

krokem je sestavení Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 a následně Koncepce pro ochranu obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, které již nejsou zaměřeny jen na školská zařízení, ale i na přípravu obcí a organizací. Bohužel snahy o vzdělávání obyvatelstva narážejí na předsudky a špatné zkušenosti z minulých let. Lidé stále nepovažují toto téma za důležité, nechtějí se mu věnovat a většinu snah o osvětu sabotují. Právě proto vidím správnou cestu v pečlivé výuce na základních a středních školách. Žáci, pokud jsou vhodně vedeni, netrpí zaujatostí, jsou přirozeně zvídaví a snáze se správné postupy naučí. Potom i budou schopni své vědomosti předat svým rodičům, přátelům a známým. Vhodně poučený mladý člověk nebude zaskočen příchodem mimořádné události, bude umět správně zareagovat a pomoci blízkým, nebude panikařit a přispěje k účinnému zvládnutí nastalé situace.

Ochrana obyvatelstva, vzdělávání, základní a střední školy, koncepce ochrany obyvatelstva.

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020

Abstract

O Koncepci

Presentation of the bachelor thesis dealing with the current state of teaching population protection in elemetary and secondary schools in the Czech Republic. Analysis and evaluation of teaching quality, analysis of Conception in terms of readiness of the population to its implementation. Concept of system of teaching for elementary and secondary schools, including recommended practical exercises.

Tento zásadní dokument byl schválen v Usnesení vlády ČR č. 165/2008. Tímto byla nahrazena starší Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015. Koncepce řeší bezpečnost společnosti, připravenost pracovníků veřejné správy, právnických a fyzických osob, školní mládeže, základní organizační a technická opatření ochrany obyvatelstva a otázky plánování a řešení opatření k ochraně obyvatelstva pro mimořádné události, nevojenské a vojenské krizové situace, včetně připravenosti sil a prostředků a materiálního a finančního zabezpečení. [1]

Keywords Population protection, education, elementary and secondary schools, Conception of population protection. Úvod Ochrana obyvatelstva… Většině občanů České republiky se při vyslovení tohoto sousloví vybaví válečný stav, bombové útoky letectva, vojenské operace a podobné situace spojené s bojem. Rozeznění sirény oproti tomu znamená jen nějakou zkoušku, která probíhá tak často, že si na ni již zvykli. Když je náhodou tón jiný, tak se asi zrovna zkouší jiné zvukové signály. Připadá vám to úsměvné? Bohužel se z rozhovorů s různými lidmi dozvídám, že toto je reálná situace. Většina obyvatel naší vlasti zvukové signály sirén ignoruje. Pokud náhodou signál rozpoznají a chtějí zareagovat, nevědí jak. Osobně problém nevidím v tom, že by byl informací nedostatek. Při mém soukromém průzkumu internetových portálů obcí a různých dalších institucí jsem našla materiálů celkem dost. Kámen úrazu spočívá spíše v tom, že lidé ani nevědí, že něco takového existuje a co hůř, že to jsou informace, které by měli znát a v určitých situacích jim mohou zachránit nejen majetek, ale i zdraví a život. Stát si tento problém uvědomuje. Po roce 1993 však nebyl žádný plán, jak obyvatelstvo v tomto směru vzdělávat. Teprve v roce 2003 byl vydán Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 4. března 2003 a Dodatek k učebním dokumentům pro základní školy, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy, který těmto školám dává za povinnost věnovat každý školní rok v každém ročníku minimálně 6 hodin tématice ochrany obyvatelstva. Dalším Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Bohužel vzdělávání školní mládeže je tu věnován jen minimální prostor, přesto se pokusím představit hlavní myšlenky, o kterých si myslím, že ve školství mají své nezastupitelné místo a byla by jen škoda je nevyužít. Rozbor Koncepce [2] Pro výuku na základních a středních školách je v první řadě velmi důležitá příprava pracovníků veřejné správy, především pedagogů. Proto se Koncepce snaží začlenit do studijních programů pedagogických fakult problematiku Ochrana obyvatelstva za mimořádných situací. Dle Harmonogramu toto mělo být splněno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem dopravy v roce 2010. Toto se podařilo a dne 5. října 2011 schválila vláda ČR usnesením č. 734 materiál Začlenění tématik Ochrana člověka za mimořádných událostí, péče o zdraví a dopravní výchova do studijních programů pedagogických fakult. Osobně to považuji za jeden z nejdůležitějších kroků v rámci výuky ochrany obyvatelstva na základních a středních školách, protože jen se vzdělanými pedagogy je možné nejen zvýšit kvalitu vzdělávání, ale také poukázat na důležitost a aktuálnost této problematiky. Není možné jakkoliv výuku připravovat nebo realizovat, pokud chybí dostatek proškolených pedagogů, kteří vědí nejen to, co by měla ochrana obyvatelstva obsahovat, ale též by měli být obeznámeni s nebezpečími ve svém bezprostředním okolí a měli by být schopni na ně prakticky reagovat. Samotná výuka má probíhat v souladu s rámcovými vzdělávacími programy základních a středních škol. Samotný rozsah výuky, tzn. 6 vyučovacích hodin na jeden školní rok, 140


je dán Pokynem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 4. března 2003 a Dodatkem k učebním dokumentům pro základní školy, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy. O formě výuky rozhodují ředitelé škol, metodickou pomoc poskytuje Hasičský záchranný sbor České republiky ve spolupráci s Národním institutem pro další vzdělávání. Hasičský záchranný sbor dále pořádá školení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a ředitelů škol.

zamezujících jejich proniknutí. Zde je jistě jasné, že občané musí vědět, v jaké situaci je vhodné použít jaký úkryt a jak jej případně upravit. V době trvání mimořádné události nebude čas zjišťovat kam jít a jak úkryt utěsnit. Děti by proto měly mít dostatečné znalosti z oblasti fyziky a chemie, aby věděly, jak se která nebezpečná látka chová a jak se proti ní chránit. Měly by také dostat prostor si prakticky vyzkoušet zabezpečení prostoru proti vniknutí nebezpečných látek pomocí provizorních prostředků.

Koncepce dále tvrdí, že základním prvkem systému ochrany obyvatelstva musí být informovaný a sebevzdělaný občan, který bude umět reagovat na přijímaná opatření, chránit sebe a poskytovat pomoc ostatním osobám. Jedním dechem dodává, že na základě získaných informací a praktických zkušeností se očekává adekvátní reakce občana při mimořádných událostech a krizových situacích.

Třetím okruhem je ochrana osob před kontaminací. Opět zde začnu větou obsaženou v Koncepci: k ochraně dýchacích cest, očí a povrchu těla před radioaktivní kontaminací a účinky nebezpečných chemických látek je občanům doporučováno používat prostředky improvizované ochrany. Je jistě pěkné takovou věc doporučit, nicméně obyvatelé musí vědět, co to prostředky improvizované ochrany jsou a jak je použít. Školní mládež by proto měla pravidelně nacvičovat, jak se provizorně ochránit, co mohou použít a jak si navzájem pomoci. Bez tohoto nikdy nemůže být improvizovaná ochrana účinná.

Toto je podle mého názoru bod, na kterém může celý systém ochrany obyvatelstva, který Koncepce popisuje, ztroskotat. Nelze počítat s tím, že občan ví co dělat, nebo dokonce má praktické zkušenosti. Nabízí se otázka, kde obyvatelé tyto vědomosti nabyli a kde si je prakticky procvičili. Nikdy v podstatě nebyl vymyšlen funkční systém vzdělávání obyvatelstva. Proto je chybou předpokládat, že obyvatelstvo je v tomto směru vzdělané. V první řadě je třeba navrhnout koncepci vzdělání občanů a provádět aktivní osvětu. Aby to ovšem bylo úspěšné, bude potřeba dokonale vysvětlit, proč je ochrana obyvatelstva natolik důležitá. Ze svého okolí vím, že lidé si toto téma spojují s válkami a leteckými útoky. Netuší, že dnes se náplň ochrany obyvatelstva diagonálně změnila a že jim může poskytnout velmi cenné informace a rady pro zvládání situací, do kterých se mohou reálně dostat. Za ideální začátek považuji právě výuku dětí v rámci školní docházky, které tímto budou mít možnost nejen pasivně získat informace, ale při vhodně zpracované osnově si budou moci své poznatky i prakticky vyzkoušet. Jedním z důležitých prvků pro vzdělávání je bezpochyby Hasičský záchranný sbor České republiky a jednotky požární ochrany. Koncepce jim dává velké množství úkolů. Příkladem může být zabezpečení ochrany obyvatelstva na základě havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu. Zde vidím další možnost ke zkvalitnění vzdělávání školní mládeže. Hasičský záchranný sbor České republiky již ve velké míře jednotlivým školám s výukou pomáhá, dokážu si však představit, že program ochrany obyvatelstva by mohl být ve vyšších ročnících ovlivněn jednotlivými havarijními plány a děti by byly připravovány na konkrétní situace, která jsou pro místo jejich bydliště typické. Jistě nebude od věci, když se dozvědí veškeré potřebné informace o blízkém chemickém podniku nebo o nebezpečí rozvodnění určité řeky v sousedství. Ochrana obyvatelstva by se tímto mohla přesunout ještě více z roviny obecné do roviny konkrétní a tím být pro žáky zajímavější. Nezanedbatelnou částí, která může být při výuce využita, je osnova. Koncepce popisuje různé situace a říká, kdo má v jejich rámci jaké úkoly. Toto lze jistě velmi dobře použít při přípravě samotného předmětu, protože odráží aktuální problémy, které je potřeba řešit a jistě není od věci některá tato témata dětem předložit. Předpokládá se totiž, že pokud některý z úkolů má samotný občan, tak ví, jak ho vyřešit. Uvedu zde tedy několik nejzákladnějších příkladů. Prvním je evakuace. Přímo koncepce říká, že má převládat samovolná evakuace. Proto je potřeba školní mládež naučit, jak se zachovat při vyhlášené evakuaci, jak má probíhat, co zabezpečit a co si vzít sebou. Zde by si děti měly vštípit především určitou disciplinovanost a respekt k autoritám. Měli by vědět, jak si vybrat správnou únikovou cestu a jak se při evakuaci chovat. Další oblastí je ukrytí. Zde je napsáno, že k ukrytí při mimořádných událostech s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami a účinky pronikavé radiace je občanům doporučováno využívat přirozené ochranné vlastnosti staveb s doporučením úprav Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Každý ředitel školy nebo pedagogický pracovník, který má přípravu výuky obyvatelstva na starosti, si v Koncepci jistě najde, co zrovna pro svou školu bude potřebovat. Tento dokument však není žádnou metodickou příručkou ani se nesnaží její místo nijak suplovat. Spíše nám ukazuje dvě roviny samotné výuky ochrany obyvatelstva. Na jedné straně nám předkládá nějaký právní podklad a stanovuje povinnost vzdělávat budoucí pedagogické pracovníky, na té druhé říká, co všechno má uvědomělý občan znát a umět. Na závěr bych uvedla podle mě stěžejní tezi, kterou nám Koncepce předkládá: Občané mají právo na pomoc státu, ale mají i povinnosti a spoluodpovědnost za svoji ochranu. Ochrana obyvatelstva za mimořádných situací Samotná myšlenka začlenit nějakým způsobem předmět ochrana obyvatelstva přímo do studijních programů pedagogických fakult vznikla proto, že není možné proškolit všechny kantory působící na českých školách. Východisko se nabídlo v možnosti připravit budoucí učitele již na vysokých školách. [3] Na začátku byl pilotní projekt Příprava budoucích učitelů v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí, který byl zahájen v roce 2007 ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze - Pedagogickou fakultou. Jeho výstupem měl být návrh studijního modulu, který bude nabídnut ostatním pedagogickým fakultám. V první etapě měla být zpracována studie, která měla shromáždit veškeré materiály k této problematice. V druhé etapě proběhl seminář, na kterém byla zdůrazněna důležitost problematiky ochrany obyvatelstva a že její pojetí v Rámcových vzdělávacích programech je nedostatečné. Z toho vyplynula nutnost zintenzivnit přípravu budoucích učitelů. Ve třetí etapě proběhl další seminář, který si kladl za cíl tvorbu vzdělávacích modulů z oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí, dopravní výchovy a první pomoci, které by bylo možné začlenit do vzdělávacího systému pedagogických fakult. [3] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 na základě tohoto pilotního programu již počítá se samotným začleněním do studijních programů pedagogických fakult. Samotná implementace studijních základů do výuky na pedagogických fakultách bude probíhat postupně do nových studijních programů, které budou předávány k akreditaci, nebo do stávajících programů, které budou žádat o prodloužení akreditace. Již dnes však některé pedagogické fakulty implementovaly tento předmět do výuky jako volitelný a povinně-volitelný. V rámci vzdělávání kantorů se Hasičskému záchrannému sboru České republiky podařilo do roku 2011 proškolit celkem 14 600 vyučujících. [5] Toto číslo je však žalostně malé v porovnání s celkovým počtem pedagogických pracovníků. Pokud máme pomýšlet na kvalitní vzdělávání školní mládeže, musíme také mít 141


dostatek věci znalých učitelů, kteří budou žáky vyučovat osobně, případně se budou odborně podílet na přípravě výuky s externisty.

věnují daleko více. 6 (39 %) škol přesný čas nemohou specifikovat, protože ochrana obyvatelstva je součástí běžných předmětů.

Od tohoto kroku očekávám, že stoupne nejen kvalita samotné výuky na školách, ale také to, že se zvýší počet škol, na kterých se k ochraně obyvatelstva bude přistupovat zodpovědně, bude se dodržovat minimální dotace 6 vyučovacích hodin na školní rok a výuka bude probíhat ve všech ročnících. Myšlenka a následně i realizace implementace předmětu ochrana člověka za mimořádných událostí do studijních programů pedagogických fakult je jistě krok správným směrem a můžeme jen doufat, že přinese kýžené výsledky.

Tyto výsledky považuji za velmi dobré, protože více než polovina škol věnuje ochraně obyvatelstva 6 a více hodin. To dává žákům dostatečný prostor, aby si osvojili a procvičili danou tematiku.

Dotazníkový průzkum O průzkumu Dotazníkový průzkum měl za cíl zjistit, jak jednotlivé školy přistupují k výuce ochrany obyvatelstva. Průzkum byl zcela anonymní a zúčastnilo se ho 15 škol z celé České republiky. Samotný dotazník byl rozdělen do dvou částí po 5 otázkách. První měla za úkol zjistit, jak samotná výuka ochrany obyvatelstva na škole probíhá. Otázky byly voleny tak, aby se dal utvořit obraz samotného systému vzdělávání žáků. Druhá polovina byla zaměřena na smýšlení školy, na ochotu se zlepšovat a vůbec na zájem ochranu obyvatelstva zařadit do výuky. Probíhá výuka Ochrany obyvatelstva ve všech ročnících Vaší školy? Tato otázka se zaměřila na skutečnost, zda vzdělávání žáků v oblasti ochrany obyvatelstva probíhá kontinuálně a systematicky. Je jistě důležité, aby se žáci s touto problematikou setkávali co možná nejčastěji a tím si osvojili větší množství důležitých informací. Pouze 2 školy odpověděly záporně, celkově tvořily 13 %. Zbylých 13 (87 %) respondentů tvrdí, že ochrana obyvatelstva je součástí výuky ve všech ročnících. Tuto skutečnost vnímám kladně, ve většině škol se žáci každoročně setkávají s problematikou ochrany obyvatelstva. Školy tedy mají připravenou půdu pro efektivní rozšiřování vědomostí dětí, které tímto mají větší šanci si zapamatovat a osvojit důležité skutečnosti. Jak výuka Ochrany obyvatelstva probíhá? Zde jsem chtěla zjistit, jakým způsobem je ochrana obyvatelstva žákům podávána. Je důležité, aby forma byla pro děti jasná a srozumitelná. Jen tak si z výuky odnesou kýžené znalosti a budou schopny je uplatnit i v praxi. Jedna ze škol (6 %) se bohužel ochranou obyvatelstva nezaobírá vůbec. Naopak 6 (37 %) z nich integruje tuto problematiku přímo do výuky a dalších 6 (37 %) aktivně spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému. Další 2 (14 %) respondenti tvrdí, že vzdělávání má na starost jeden z vyučujících a jeden (6 %) výuku pojala jinak - formou každoročního projektu se všemi žáky školy. V odpovědích na tuto otázku vidím na jedné straně alarmující skutečnost, že některá ze škol své žáky v oblasti ochrany obyvatelstva vůbec nevychovává. Na druhou stranu množství institucí se nebojí spolupracovat s Integrovaným záchranným systémem a některé dokonce výuku implementují do osnov běžných předmětů. Kolik času výuce Ochrany obyvatelstva během školního roku věnujete? Nejen forma, ale i čas věnovaný výuce je důležitý. Proto mě zajímalo, kolik vyučovacích hodin jednotlivé školy ochraně obyvatelstva věnují. Výuka vůbec neprobíhá na jedné (7 %) škole. Další pouze jeden (7 %) respondent uvedl, že hodinová dotace je méně než 6. 3 (20 %) školy věnují výuce přesně 6 vyučovacích hodin, Další 4 (27 %) jí Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Jsou znalosti Vašich žáků z oblasti Ochrany obyvatelstva testovány? Ověřování znalostí je jedním ze základů každé výuky. Proto mě zajímalo, jestli jsou na školách nějakým způsobem prověřovány vědomosti žáků z oblasti ochrany obyvatelstva. Tato otázka neměla jednu správnou odpověď, proto neuvádím procentuální podíl. Jedna škola znalosti dětí netestuje vůbec. Další 3 školy vědomosti ověřuje jak praktickými, tak teoretickými testy, 9 škol připravuje jen teoretické prověrky a 2 školy používají pouze praktická cvičení. V součtu je vidět, že stále převládá teoretické testování. To podle mě není dobře, protože zvláště u ochrany obyvatelstva je nejdůležitější praxe. Učení se nazpaměť poučky, které děti použijí jen při absolvování prověrky, nepovažuji za efektivní. Spolupracujete při výuce nebo s přípravou osnov s jinými školami? Spolupráce je velmi důležitá. Ať už kvůli předávání zkušeností, tak i ve sdílení společných idejí. Proto moje další otázka směřovala tímto směrem. Z dotazníku vyplynulo, že 12 (80 %) škol nijak nespolupracuje. 2 (13 %) školy spolupracují ve výuce a jedna (7 %) při přípravě osnov. Výsledky ukazují, že většina škol nemá potřebu spolupracovat s ostatními. Osobně to nevnímám jako dobrou věc, protože ochrana obyvatelstva v dnešní podobě je mladá disciplína, která si jistě zaslouží nejlepší možný rozvoj. Toho ale nespolupracující instituce nemohou dosáhnout. Je na Vaší škole aspoň 1 vyučující, který se aktivně zajímá a vzdělává v oblasti Ochrany obyvatelstva? Vzdělání těch, kdo mají vzdělávat, je velmi důležité. Proto jsem položila tuto otázku. Zajímalo mě, jestli je na každé škole aspoň jeden vyučující, který se ochraně obyvatelstva aktivně věnuje. 2 (13 %) školy mají více než jednoho kvalifikovaného vyučujícího, 5 (34 %) má jednoho takového učitele a 8 (53 %) žádného kantora zajímajícího se o ochranu obyvatelstva nemá. Odpovědi respondentů mi v tomto případě přišly alarmující. Více než polovina dotázaných škol nemá ani jednoho vyučujícího, který by měl odpovídající vzdělání v oblasti ochrany obyvatelstva. V tomto osobně spatřuji jeden z největších problémů výuky tohoto předmětu na školách. V případě, že by nebyla zákonná povinnost věnovat čas výuce Ochrany obyvatelstva, vyučovala by se na vaší škole? Další otázka byla směřována hlavně na zájem školy ochranu obyvatelstva vyučovat. Zajímalo mě, jestli je tato problematika do osnov zařazována jen z povinnosti, nebo proto, že ředitelé škol cítí, že je to potřebný předmět. Na tento dotaz odpovědělo 13 (87 %) respondentů kladně a pouze 2 (13 %) záporně. Většina škol má zájem o výuku ochrany obyvatelstva. To je dobré znamení, protože se ukazuje, že tato problematika přestává být viděna v negativním světle a školy si uvědomují závažnost tohoto předmětu. Využívá Vaše škola při přípravě osnovy výuky Ochrany obyvatelstva Koncepci ochrany obyvatelstva? V této otázce jsem se více zaměřila na zadání své bakalářské práce. Chtěla jsem vědět, do jaké míry školy koncepci využívají a jestli je pro ně potenciálním přínosem. 142


Z odpovědí vyplynulo, že 8 (53 %) dotázaných škol Koncepci využívá, 7 (47 %) nikoliv. Koncepci nějakým způsobem k přípravě osnov využila polovina dotázaných škol, což považuji za dobrý výsledek. Využívá Vaše škola nějaký projekt, příručku nebo internetový portál zaměřený na Ochranu obyvatelstva? (např. Hasík, Naplno, Záchranný kruh, www.krizport.cz atd.) Smyslem této otázky je zjistit, jestli školy umí využívat dostupných příruček a pomůcek k výuce žáků. Zároveň mě zajímala kvalita použitých materiálů. 6 (40 %) škol žádné příručky ani pomůcky k výuce nepoužívá, 9 (60 %) respondentů však ano. Na druhou polovinu otázky, které materiály používají, odpověděli takto:

jsem získala pocit, že zdaleka nejsem jediná, kdo svou školní docházku ukončil s touto nedostatečnou znalostí. Vždyť většina mých známých ani netuší, že nějaká ochrana obyvatelstva existuje a co to vůbec znamená. Není to alarmující? Tím více vzniká potřeba na opravdu kvalitní vzdělávání a to jednotným způsobem s pevně určeným penzem znalostí, které si dětí mají odnést. A to nejen teoretických, ale i praktických. Mládež, později rodiče další generace, musí mít dostatečné vědomosti a zkušenosti, které později předají vlastním dětem. Jen tam může být společnost připravena čelit hrozbám mimořádných událostí, které se v posledních letech objevují stále častěji.

• Štěstí přeje připraveným;

Snad se jednou dočkáme doby, kdy ochrana obyvatelstva nebude pro veřejnost synonymem válek a leteckých útoků, kdy krizové řízení nebude spojováno s finanční krizí a kdy občané budou schopni splnit základní předpoklad Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 - být sebevzdělaní, samostatní a schopni reagovat na mimořádné události.

• Záchranný kruh;

Návrh na vzdělávací systém

• Hasík;

Současná praxe v České republice

• Ochrana člověka za mimořádných situací - příručka pro učitele.

Jak vyplynulo z dotazníku v předchozí kapitole, v České republice nemůžeme mluvit o jednotném systému vzdělávání dětí v oblasti ochrany obyvatelstva na školách. Z toho vyplývá značný zmatek a obecně velmi nízká úroveň výuky, pokud se tato problematika na škole vůbec vyučuje. Od roku 1993 nebyl vydán žádný koncept, jak by vzdělávání mělo probíhat. V roce 1999 byl vydán Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných situací do vzdělávacích programů, který sice říkal, že školy by se tímto tématem měly zabývat, neřekl však jak. Až v roce 2003 byl aktualizován a školám vznikla povinnost se ochraně obyvatelstva ve všech třídách věnovat minimálně 6 vyučovacích hodin za školní rok. Dalším krokem byla Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, která přišla s myšlenkou implementovat tuto problematiku do studijních programů pedagogických fakult. Následující Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 už na základě předešlého pilotního programu tento nový předmět chce na pedagogických fakultách zavést plošně a tuto činnost uvedla i ve svém harmonogramu.

• Co dělat… aneb kapesní průvodce krizovými situacemi doma i v zahraničí;

Více než polovina škol na přípravu, nebo samotnou výuku nějakou příručku nebo pomůcku používá. Všechny jmenované materiály jsou dle mého názoru kvalitní a přispějí i na zvýšení úrovně výuky ochrany obyvatelstva. Myslíte si, že od roku 1993 došlo k nějakému posunu v kvalitě výuky Ochrany obyvatelstva na školách? Poslední otázka směřovala spíše k zamyšlení nad současným stavem výuky ochrany obyvatelstva. Od roku 1993 po dlouhou dobu nebyl žádný koncept, který by určoval, jak a jestli vůbec má být tento předmět na škole vyučován. Změna nastala až v roce 1999, nicméně kvalitní a fungující systém vzdělávání nebyl dodnes představen. 6 (40 %) respondentů si myslí, že kvalita výuky ochrany obyvatelstva stoupá, 7 (46 %) má pocit, že se úroveň nezměnila, 1 (7 %) škola si myslí, že dříve byla výuka na vyšší úrovni a jeden (7 %) neví. Téměř polovina dotázaných vidí nějaký posun k lepšímu, co se kvality vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva týká. Podobný počet respondentů však žádné zlepšení nevidí a jeden má dokonce pocit, že úroveň upadá. Jsou zde vidět rozporuplné názory, které pravděpodobně pramení z toho, jak se konkrétní škola stavěla k výuce dětí i v meziobdobí 1993 - 1999. Závěr Z dotazníku jsou patrné celkem velké rozdíly v pojetí a kvalitě výuky ochrany obyvatelstva na jednotlivých školách. Obecně si však troufám tvrdit, že téměř každá ze škol se snaží tento problém nějakým způsobem uchopit a lépe či hůře se s ním vypořádat. Z jednotlivých odpovědí cítím, že zde chybí nějaké vodítko, kterého by se školy mohly držet a podle kterého by výuku mohli zodpovědně připravit. Současně je značně nejednotná forma, pomocí které jsou informace žákům podávány. Ve většině případů je výuka koncipována blokově, osobně si však myslím, že to je nejméně efektivní forma vzdělávání. Pouze jedna škola v dotazníku tvrdila, že na ní výuka ochrany obyvatelstva neprobíhá vůbec. Proto jsem nabídla pomoc ve formě jednoduché a přehledné pomůcky Metodická příručka k výuce tematiky Ochrana člověka za mimořádných událostí na 2. stupni ZŠ. Bohužel už jsem se nedočkala odpovědi. Z vlastní zkušenosti vím, že výuka ochrany obyvatelstva bývá v praxi všelijaká. Tuto problematiku si ze základní školy nepamatuji, na střední škole jsme se však museli spokojit s ne moc povedenými nácviky evakuace. Což je jako příprava dětí na mimořádné události jistě málo. Z různých dotazů na své spolupracovníky a vrstevníky Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Jak jsem již několikrát zmínila, současná situace je však žalostná a vědomosti nejen dětí, ale i čerstvých absolventů základních a středních škol jsou tristní. Obyvatelstvo není schopné plnit předpoklady Koncepce. V České republice jednoduše chybí jakýkoliv systém, kterého by se školy mohly držet a postupovat podle něj. Vzdělávání budoucích učitelů na pedagogických fakultách je bezpochyby dobrá věc, k čemu však bude, když se nebudou mít čeho držet a nebudou mít prostor své vědomosti předávat žákům? Vlastní návrh na vzdělávací systém v České republice Jak jsem naznačila v předchozí kapitole, kromě vzdělaných pedagogů je potřeba i nějaký systém, pomocí kterého by své vědomosti předávali dál. Nejen z dotazníku, ale i podle vlastních zkušeností vím, že školy neumí problematiku ochrany obyvatelstva vhodně pojmout a předat ji dětem tak, aby si z ní odnesly praktické znalosti. Proto zde nastíním možný způsob, jak by mohla výuka efektivně probíhat. Předpokladem jsou učitelé, kteří prošli aspoň základním kurzem ochrany obyvatelstva, mají o tento předmět zájem a nebojí se experimentovat. Na konci by měl být absolvent základní nebo střední školy, který je schopný v rámci své rodiny samostatně řešit mimořádné události. Základním prvkem tohoto systému jsou teoretické znalosti získané během běžné výuky, které jsou vhodným způsobem transformovány do praktických situací v průběhu několika vyučovacích bloků. Tyto bloky musejí být realizovány několikrát během školního roku ve všech ročnících. 143


V první řadě je nutné stanovit okruh znalostí, které si děti z každého ročníku mají odnést. Dále je potřeba určit, v jakých předmětech mají tyto dovednosti získat. A nakonec se musí zajistit jejich praktické procvičení. To vše by mělo tvořit jeden celek, který bude jednoduchý, efektivní a co možná nejméně náročný pro jednotlivé školy. Tab. 1 Můj návrh na systematickou výuku ochrany obyvatelstva na základních školách Ročník

Okruh znalostí

Absolvent základní školy by měl mít povědomí o různých mimořádných situacích a vědět, jak se při nich chovat, měl by rozpoznat varovný signál všeobecné výstrahy, znát základy první pomoci, umět se chovat při evakuaci a použít improvizovaný ochranný oděv. První stupeň by měl být zaměřen více na každodenní situace, starší děti si budou znalosti rozšiřovat o mimořádné události hrozící v České republice a první pomoc. Praktická cvičení by se měla provádět formou her nebo jiných zážitkových akcí. Vhodné předměty

Praktické cvičení

První

-možná nebezpečí doma a na ulici -tísňová telefonní čísla

prvouka výtvarná výchova

-nácvik tísňových telefonních hovorů s operátorem

Druhý

-nebezpečí v přírodě -nebezpečí na hřišti -tísňová telefonní čísla

prvouka tělesná výchova výtvarná výchova

-vycházka s ukázkou možných nebezpečí po cestě -bezpečnost na hřišti

Třetí

-pravidla silničního provozu -chování za bouřky, vichřici, sněhové vánici

prvouka tělesná výchova výtvarná výchova

-návštěva dopravního hřiště -nácvik chování za bouřky

Čtvrtý

-nebezpečí ohně doma a v přírodě -nebezpečí ve vodě a na horách

vlastivěda přírodověda tělesná výchova výtvarná výchova

-beseda s hasiči -nácvik v bazéně

Pátý

-varovný signál všeobecné výstrahy -živelní pohromy

vlastivěda přírodověda tělesná výchova

-chování při zaznění sirén -sledování stavu řeky -ochrana před povodněmi

Šestý

-existence integrovaného záchranného systému -dopravní nehody -lehké úrazy a jejich ošetření

tělesná výchova přírodopis chemie fyzika

-nácvik ošetřování úrazů -exkurze na hasičskou stanici -inscenovaná dopravní nehoda cyklisty

Sedmý

-únik nebezpečné látky, radiační havárie -improvizovaný ochranný oděv -život ohrožující stavy, první pomoc


-vyhledání vhodného úkrytu při úniku nebezpečné látky -improvizovaný ochranný oděv -první pomoc

Osmý

-evakuace -evakuační zavazadlo -průmyslové havárie -pravidla silničního provozu -první pomoc


-nácvik evakuace školy -návštěva dopravního hřiště -první pomoc

Devátý

-další mimořádné události -transport raněného -bezpečnost práce


-inscenace nehody s transportem raněného -utěsnění třídy při úniku nebezpečné látky -spolupráce

Tab. 2 Můj návrh na systematickou výuku ochrany obyvatelstva na středních školách Ročník

Okruh znalostí

Vhodné předměty

Praktické cvičení

První

-živelní pohromy -evakuace -evakuační zavazadlo -první pomoc, resuscitace

tělesná výchova zeměpis biologie

-příprava evakuačního zavazadla -evakuace školy -nácvik první pomoci na resuscitačních simulátorech

Druhý

-průmyslové havárie -improvizované ochranné prostředky -ukrytí -první pomoc- popáleniny, zasažení nebezpečnými chemickými látkami

tělesná výchova zeměpis biologie chemie

-improvizované ochranné prostředky -příprava úkrytu -nácvik první pomoci

Třetí

-radiační havárie -ukrytí -nouzové přežití -první pomoc

tělesná výchova fyzika biologie chemie

-exkurze do jaderné elektrárny -vyhledání protiradiačních krytů -nácvik první pomoci

Čtvrtý

-činnost integrovaného záchranného systému -dopravní nehody -první pomoc při dopravní nehodě

tělesná výchova biologie

-exkurze do hasičské stanice -inscenovaná dopravní nehoda s nácvikem první pomoci


144


Střední školy již bývají selektované podle budoucího zaměření žáků. V každém typu školy může být následující přehled upraven podle aktuálních potřeb. Zde je návrh pro všeobecné školy, například čtyřletá gymnázia. Tento návrh je ve své podstatě velmi stručný. Neklade si za cíl vést jednotlivé pedagogy krok za krokem, ale naznačuje, co by v daném ročníku měli žáky naučit. Jakou formou konkrétní výuku pojmou, záleží na jejich kreativitě a znalostech, které si odnesou z výuky nového předmětu týkajícího se ochrany obyvatelstva na pedagogické fakultě. Systém obsahuje vše, co předpokládá Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 a zároveň naučí děti, jak se vypořádat s běžnými situacemi, které ani nemusejí být mimořádnými událostmi. Je kladen důraz na znalost silničního provozu, protože již jako malí cyklisté se do něj aktivně zapojují. Rovněž už od čtvrté třídy zapojuji prvky první pomoci, která je podle mého názoru velice zanedbaná. Každý řidič si sebou vozí lékárničku, ale téměř nikdo ji nedokáže použít. Studenti středních škol si prohlubují předchozí znalosti, v jednotlivých ročnících proberou různé typy mimořádných situací, které mohou být upraveny podle aktuálních hrozeb v daném regionu. V posledním ročníku se opět vracím o dopravním nehodám, se kterými se můžeme setkat prakticky denně. Závěr Snažím se poukázat na fakt, že obyvatelstvo není nijak systematicky připravováno na řešení mimořádných událostí. A to ani na školách, ani v dospělém věku. V České republice chybí jakýkoliv náznak systému vzdělávání, který by občanům ukázal správnou cestu. Při sestavování vzdělávacího programu jsem vycházela z Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, která předpokládá určitou znalost problematiky od běžných občanů. Bohužel obyvatelstvo tyto vědomosti z velké části nemá a bohužel ani nepociťuje potřebu se v této oblasti dále vzdělávat. A to ať už kvůli předsudkům z minulých let, nebo jen proto, že ochranu obyvatelstva si spojí spíše s válečnými konflikty, než se situacemi, které mohou na našem území kdykoliv nastat.

Ideální skupina obyvatel pro takové vzdělání je školní mládež. Je nepoznamenaná předsudky a jako jediné skupině obyvatel je možné ji výuku nařídit povinně v rámci školní docházky. Nicméně k tomuto je třeba velkého počtu pečlivě vyškolených kantorů, kteří v České republice momentálně chybí. Toto má napravit zavedení předmětu ochrana člověka za mimořádných událostí do studijních programů pedagogických fakult. Tímto bezpochyby správným krokem dosáhneme dostatečného množství vzdělaných pedagogických pracovníků na našich školách, kteří budou připraveni své znalosti předávat žákům. Bohužel, ani toto není vše. I tito učitelé potřebují nějaký systém výuky. V současnosti je sice k dispozici velké množství různých příruček, většinou však jen popisují různé události a stavy. Neřeší však co, kdy a v jaké míře se má dětem podat. Výjimkou může být Metodická příručka k výuce tematiky Ochrana člověka za mimořádných událostí na 2. stupni ZŠ. V této pomůcce je celkem pěkně a názorně zpracovaná výuka od šesté do deváté třídy na základních školách. První stupeň základních škol a střední školy však chybí i zde. Na základě rozboru Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, jejích potřebách a požadavcích, jsem se pokusila sestavit stručný nástin možného systému, který určuje penzum znalostí pro jednotlivé ročníky. Celý tento systém předpokládá teoretické znalosti nabyté v běžných školních předmětech, které budou následně prakticky procvičeny a školní mládež si tak snáze zapamatuje žádoucí návyky a vzorce chování při mimořádných událostech. Použitá literatura [1]

Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.firebrno.cz/.

[2]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 Praha, 2006, 16 s.

[3]

Hasičský záchranný sbor České republiky [online]. 12. 5. 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/.

[4]

Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM EDICE SPBI SPEKTRUM

76.


LUDċK LUKÁŠ A KOLEKTIV

INFORMAýNÍ PODPORA INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU

Informační podpora integrovaného záchranného systému Luděk Lukáš a kolektiv Monografie se zabývá problematikou informační podpory činnosti integrovaného záchranného systému. V úvodních kapitolách knihy je analyzováno určení, působnost a struktura IZS. Významnou část publikace představuje diskuse teorie a praxe informační podpory a informačního managementu. Důraz je přitom kladen především na procesní a systémový přístup využití ICT pro podporu velení, řízení a rozhodování. V další části analyzována architektura informačního systému IZS. Tato architektura zahrnuje jednotlivé informační systémy základních složek IZS. ISBN 978-80-7385-105-7. Rok vydání 2011.

cena 180 Kč



145


Rekognoskace kritických míst na dálnici D1 Reconnaissance of Critical Sites on Highway D1 Bc. Hana Patáková

Rekognoskace terénu

Mgr. Jan Procházka, Ph.D.

Rekognoskace terénu znamená zjišťování stavu skutečností na místě, které je předmětem zájmu, tj. jde o průzkum zaměřený na zjišťování specifických vlastností místa. Původně latinské slovo se používá dnes velmi široce, a to ve vojenství, geologii a hydrogeologii, marketingu atd. Průzkum je důležitý zvláště tam, kde je ve hře mnoho faktorů, u nichž je předpoklad, že ovlivňují výsledný stav sledované oblasti. V ekologické oblasti spojené s posuzování vlivů na životní prostředí (environmental hazard assessment) [2] se v podobném smyslu používají slova screening a scoping [3].

ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Konviktská 20, 110 00 Praha [email protected] Abstrakt Pro zajištění bezpečí a rozvoje lidí je třeba v praxi aplikovat strategii zaměřenou na vytváření integrální bezpečnosti. Jedním z neuspokojivě řešených problémů je přeprava nebezpečných látek v České republice. Při přepravě nebezpečných látek dochází k dopravním nehodám s přítomností nebezpečných látek, které jsou doprovázeny explozemi, požáry, únikem nebezpečných látek do okolí či kombinací dvou až tří uvedených jevů, což má dopady na chráněné zájmy v místě dopravní nehody a případně v důsledku vnitřních vazeb závažně poškozuje životní prostředí v širším okolí místa dopravní nehody. V článku se zabýváme posouzením kritických míst na dálnici D1, které je spojeno s rekognoskací příslušných území. Uvádíme výsledek detailního šetření metodami rizikového inženýrství jednoho kritického místa na D1. Klíčová slova Nebezpečné látky, dopravní nehody, dálnice D1, kontrolní seznam, bezpečnost, bezpečí. Abstract For ensuring the security and development of humans it is necessary in practice to apply a strategy aimed at creating the integral safety. In the Czech Republic one of the unsatisfactory solved problems is a transport of hazardous substances. At transporting hazardous substances there are arisen transport accidents involving the hazardous substances which are accompanied by explosions, fires, leaks of hazardous substances into the environment or a combination of the two to three mentioned phenomena which have an impact on the protected interests in a traffic accident site, and perhaps as a consequence of internal linkages they seriously damage the environment surrounding the accident site. The article deals with assessment of critical points on the D1 highway, which is associated with survey (reconnaissance) of appurtenant sites. We give the result of a detailed investigation by methods of risk engineering of one site on D1 highway.

Data Na základě databáze dopravních nehod od Ministerstva dopravy, byla vybrána kritická místa na dálnici D1. Údaje o dopravních nehodách s přítomností nebezpečných látek jsou přebírány přímo od PČR. Z předmětné databáze byl zjištěn počet dopravních nehod na jednotlivých úsecích dálnice D1. Dopravní nehody byly rozděleny podle závažnosti zranění. Obr. 1 představuje jednu z vybraných lokalit dálnice D1; vložený obrázek označený jako detail nehodové lokality ukazuje celkový počet nehod na vybraném místě, následky dopravních nehod, data o vozidlu, které se účastnilo nehody a druh dopravní nehody. Hlavním kritériem při výběru míst pro hlubší analýzu byl počet nehod v sledovaných lokalitách. Vedle toho jsme vybrali i další místa významná z hlediska přepravy nebezpečných látek. Příkladem je úsek dálnice D1 mezi 49 až 90 km, kde je přeprava nebezpečných látek zakázána, v důsledku vodní nádrže na řece Želivce, která je nejvýznamnějším zdrojem pitné vody pro Prahu a okolí. Řádná rekognoskace terénu se neobešla bez přípravy podkladů. Na obr. 2, který má dvě části, je v části a) znázorněna turistická mapa s vrstevnicemi, která nám sloužila k zjišťování převýšení terénu, kterým vede sledovaná komunikace, a v části b) je odvozený výškový profil.

Keywords Hazardous substances, Traffic incidents/accidents, D1 Highway, Check list, Safety, Security. Úvod Přeprava nebezpečných látek je nedílnou součástí dnešního života. Nebezpečné látky jsou přepravovány každý den a k tomu jsou využívány naše nejfrekventovanější komunikace. Při přepravě nebezpečných látek dochází k dopravním nehodám s přítomností nebezpečných látek, které jsou doprovázeny explozemi, požáry, únikem nebezpečných látek do okolí či ke kombinaci dvou až tří uvedených jevů, což má dopady na chráněné zájmy v místě dopravní nehody a dále pak na kvalitu života lidí. Proto zavádíme pojem integrální bezpečnost, jež je komplexním nástrojem, kterým člověk zajišťuje bezpečí a udržitelný rozvoj všech základních veřejných chráněných zájmů v území a v celém našem státě. V práci se zabýváme posouzením kritických míst na dálnici D1, která byla podrobena detailnímu šetření přímo v terénu. Výsledkem zkoumání je podrobný popis vybraného kritického místa a určení jeho kritičnosti metodami rizikového inženýrství [1]. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Znázornění počtu nehod a velikosti zranění účastníků dopravní nehody na dálnici D1 dle databáze Ministerstva dopravy; červená - dopravní nehody s následkem smrti, oranžová - dopravní nehody s těžkým zraněním, modrá - dopravní nehody s lehkým zraněním, zelená - bez zranění [4]

146


a)

a)

b) b)

Obr. 2 Turistická mapa vybraného úseku s výškovým profilem terénu [5] Obr. 4 Pořízená fotodokumentace vybraného úseku u obce Slavníč, úsek 95 - 100 km dálnice D1

Další data byla získána místním šetřením přímo v terénu. Pro prezentaci výsledků výzkumu jsme vybrali místo na dálnici D1 v úseku 95 - 100 km u obce Slavníč. Podklady pro sledovaný úsek připravené před rekognoskací jsou na obr. 3. Obr. 3 má tři části: vodorovný průmět s barevným vyznačením míst častých dopravních nehod; mapový podklad s vrstevnicemi; a výškový profil.

Data pro dalších deset míst byla získána stejným způsobem, jsou uložena v archivu [6] a budou použita př dalším výzkumu. Cílem rekognoskace přímo v terénu byla identifikace příčin velkého počtu nehod ve vybraných lokalitách. Mezi možné příčiny byly zahrnuty vertikální a horizontální profily, šířka vozovky, kvalita vozovky a hustota provozu [7].

a)

Metody výzkumu Bezpečnost sledovaného místo komunikace bylo posouzeno kontrolního seznamu, speciálně sestaveného pro posuzování úseků dálnic [7].

b)

Výsledky Kontrolní seznam s posouzením vybraných jedenácti míst na dálnici D1 podle kritérií, uvedených v práci [7], je v tab. 1.

Horizontální profil

Podnebí

Šířka vozovky

Hustota provozu

Celkem

c)

1 - 2 km

a/0

b/1

0

b/1

a/0

2

a/0

6,5

3

b/1

a/0

0

a/0

a/0

0

a/0

4 7,8

exit 2

4,783

a-b/0,5

a-b/0,5

0

a/0

a/0

2

a/0

1,6

b/1

a/0

0

a/0

a/0

0

a/0

2,6

14 km - exit 15

2,533

b/1

b/1

0

a/0

a/0

2

b/1

7,5

18 - 19 km

1,567

b/1

b-c/1,5

0

a/0

a/0

1

b/1

6,1

exit 49

2,383

a-b/0,5

a-b/0,5

0,5

b/1

b/1

2

a/0

7,9

exit 90

0,117

a-b/0,5

a-b/0,5

1

b/1

b/1

2

a/0

6,2

95 - 100 km

0,417

b/1

c/2

1

a/0

a/0

1

a/0

5,4 5,5

2 - 4 km

Obr. 3 Podklady pro rekognoskaci vybraného úseku 95 - 100 km dálnice D1 Při místním šetření vybrané lokality byla pořízena fotodokumentace vybraného místa - pohledy ze středu zatáčky na D1 na obě strany, obr. 4.


Kvalita vozovky

Vertikální profil

2,483

Nehodovost (1/měs) exit 1

Další faktory

Tab. 1 Vyhodnocení kontrolního seznamu vybraných jedenácti kritických míst na dálnici D1

exit 190

2

a/0

a-b/0,5

0

a/0

a/0

2

b/1

exit 194

1,567

a-b/0,5

a-b/0,5

0

a/0

a/0

2

b/1

5,6

exit 196

2,117

b/1

a/0

0

a/0

a/0

2

b/1

6,1

147


Při vyhodnocení míry kritičnosti byla zohledněna hodnotová stupnice v normách ČSN, tab. 2. Tab. 2 Hodnotová stupnice pro míru kritičnosti, sestavená podle zásad používaných v normách ČSN Počet bodů Více než 95 %, tj. 17,1 a více 70 - 95 %, tj. 12,6 - 17,1

Míra kritičnosti

Kategorie kritičnosti míst

Katastrofálně velká

5

Velmi velká

4

45 - 70 %, tj. 8,1 - 12,6

Velká

3

25 - 45 %, tj. 4,5 - 8,1

Střední

2

5 - 25 %, tj. 0,9 - 4,5

Malá

1

Zanedbatelná

0

Sledovaná místa jsou kritická především v důsledku velké hustoty provozu, výrazného výškového profilu vozovky a zatáček. Na konkrétním případě u obce Slavníče, který je prezentován podrobně, je vidět častá četnost dopravních nehod v předmětném úseku, která je zapříčiněná horizontálním a vertikálním profilem vozovky a především častým změnám počasí. Území se nachází v kraji Vysočina, kde jsou oproti ostatním krajům srážky četnější. Poděkování Autoři děkují ČVUT v Praze za grant SGS13/158/OHK2/2T/16, v jehož rámci je práce zpracována. Děkují též doc. RNDr. Daně Procházkové, DrSc. za podporu a cenné rady při zpracování článku. Použitá literatura [1]

Procházková, D.: Metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství. ČVUT, ISBN 978-80-01-04842-9, Praha, 2011.

[2]

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

[3]

Říha, J.: Multikriteriální ekologická rozhodovací analýza a poznatky z praxe. Stavební obzor (1997), 9, 263-269.

[4]

Http://portal.dopravniinfo.cz/.

[5]

Http://www.mapy.cz/.

Závěr

[6]

Archiv ČVUT, fakulta dopravní, Horská.

Výsledky studia jedenácti míst na dálnici D1 ukázaly, že devět sledovaných míst (kromě míst 1 - 2 km, a 2 - 4 km) můžeme považovat za kritická místa, jelikož se nacházejí v hodnotové stupnici nad hodnotou 4,5, která odpovídá střední míře kritičnosti. Exit 2 a exit 49 mají hodnoty 7,8 a 7,9, tj. hodnoty blízké k prahu, který vymezuje velkou kritičnost.

[7]

Procházka, J.: Kontrolní seznam pro posouzení kritičnosti vybraných míst pozemních komunikací. In Požární ochrana 2013. Sborník příspěvků z mezinárodní konfrence. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava 2013.ISBN 978-80-7385-127-9, ISSN 1803-1803.

Méně než 5 %, tj. méně než 0,9

Určením míry kritičnosti vybraných jedenácti kritických míst na dálnici D1 (tab. 1) a porovnáním s prahhovými hodnotami v tab. 2, jsme zjistili, že až na dvě místa (1 - 2 km, 2 - 4 km), všechna ostatní vybraná místa, mají střední míru kritičnosti. Zmíněná dvě místa mají malou míru kritičnosti. Naopak exit 2 a exit 49 mají míru kritičnosti blízkou k velké kritičnosti.


XVIII.


DANA PROCHÁZKOVÁ

METODY RIZIKOVÉHO INŽENÝRSTVÍ

Metody rizikového inženýrství Dana Procházková Předložená monografie se skládá ze dvou základních částí. V první písemné jsou kromě úvodu, závěru a seznamu použité literatury kapitoly: charakteristika rizika a způsoby jeho řízení; současné inženýrské disciplíny zaměřené na bezpečnost, jejich cíle a vztahy; požadavky na data; vybrané specifické pojmy, techniky řízení a inženýrství zaměřené na bezpečnost a odvozené na základě dobré praxe; způsoby řešení problémů a jejich nároky; metody, nástroje a techniky používané v řízení rizik, řízení bezpečnosti a v inženýrských disciplínách, které jsou zaměřené na bezpečnost. V druhé části na CD ROM jsou popsány specializované vybrané metody, nástroje a techniky používané v řízení a v inženýrských disciplínách zaměřených na bezpečnost, shrnutí a seznam použité literatury. ISBN 978-80-7385-111-8. Rok vydání 2012.

cena 180 Kč



148


Věda a výzkum, vývoj, inovace v nové Koncepci ochrany obyvatelstva Science and Research, Development, Innovation in New Concept of Population Protection Mgr. et Mgr. František Paulus MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected] Abstrakt V nově přijaté Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 je oblast výzkumné, vývojové a inovační podpory ochrany obyvatelstva identifikována jako jedna ze strategických priorit a zároveň jako podmínka rozvoje systému ochrany obyvatelstva v ČR. Předložený příspěvek představuje koncepci naplňování uvedené strategické priority a uvádí základní úkoly nezbytné pro její realizaci. Úloha a postavení vědy a výzkumu, vývoje, inovací vycházejí z věcných cílů rozvoje ochrany obyvatelstva stanovených touto koncepcí a respektují integrální pojetí ochrany obyvatelstva. Klíčová slova Bezpečnostní výzkum, ochrana obyvatelstva, výzkumná podpora ochrany obyvatelstva. Abstract In accepted Concept of population protection to 2020 with a view to 2030 is a area of research, development and innovation support of population protection identified as one of the strategic priorities and condition for development of system. This paper presents advancement of fulfilling described strategic priority and state basic necessary tasks for its implementation. The role and status of science and research, development, innovation come out of factual development goals of population protection determined of this concept and respect the integral perception of population protection. Keywords Safety and security research, population protection, research support of population protection. Úvod Usnesením vlády České republiky ze dne 23. října 2013 č. 805 byla přijata Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen „Koncepce“). Dokument vznikal v souladu s principy vymezenými v Metodice přípravy veřejných strategií - VIZE a představuje základní směry rozvoje systému ochrany obyvatelstva v České republice pro nadcházející období. Ochrana obyvatelstva je nově vymezována jako „plnění úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové stavy a jejich řešení; ochranou obyvatelstva je dále plnění úkolů civilní obrany podle Ženevských protokolů“. Ve srovnání s předchozími koncepčními materiály má oblast vědy a výzkumu, vývoje, inovací v nové Koncepci zcela specifické postavení a je vnímána jako průřezová priorita ochrany obyvatelstva. V dokumentu Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 přijatém v roce 2002, je tematika dotčena


pouze okrajově1. Následující Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 přijatá v roce 2008 již vymezuje vztah předmětné problematiky k bezpečnostnímu výzkumu, uvádí rámcové orientace věcných priorit výzkumné podpory ochrany obyvatelstva a dále také vazbu na mezinárodní výzkumné a vývojové aktivity2. Pro realizaci rozvoje ochrany obyvatelstva bylo v nové Koncepci vytyčeno pět vrcholových strategických priorit. Cílená podpora vědy a výzkumu, vývoje, inovací je jednou z těchto priorit. Představení současného stavu Pro zhodnocení oblasti vědy a výzkumu, vývoje, inovací byla v rámci vypracování Koncepce provedena analýza současného stavu za využití metody SWOT. Z hlediska charakteristiky systému byla především vyzdvižena možnost rozvoje problematiky v rámci bezpečnostního výzkumu ČR a dále existence centrální výzkumné báze v působnosti Ministerstva vnitra. Vedle toho však bylo upozorněno na skutečnost, že systém výzkumné, vývojové a inovační podpory ochrany obyvatelstva postrádá vizi personální politiky, obzvláště ve vztahu k zajištění kontinuity aktivit mezi výzkumnými pracovníky. Jako slabá stránka byla dále identifikována fakticky nízká úroveň spolupráce mezi jednotlivými aktéry, zejména mezi výzkumnými pracovišti, vysokoškolskými zařízeními a uživateli výsledků a také opomíjení propagace a popularizace získaných výsledků. Na základě analýzy vnějšího prostředí byly identifikovány některé příležitosti pro rozvoj předmětné oblasti, jako je možnost zefektivnění vzájemné spolupráce mezi jednotlivými aktéry a tím také zefektivnění řešení personálních otázek a dále rozpracování možností vícezdrojového financování. Pro identifikaci možných směrů bádání a věcných priorit výzkumu je možné využít probíhající změny v bezpečnostním prostředí - rostoucí variabilitu a komplexitu hrozeb. K vnějším vlivům, kterým je nutné čelit, je možné zařadit např. některé negativní trendy probíhající v systému vzdělávání a ve vzdělávací soustavě ČR - zejména snižování kvality vzdělávání a míry uplatnitelnosti absolventů vysokých škol3 a snižování veřejných výdajů určených pro oblast školství, jak dokládají např. Zpráva o vývoji českého školství od listopadu 1989 nebo dokument pravidelně vypracovávaný v rámci OECD Education at a glance. Věda a výzkum, vývoj, inovace - strategická priorita ochrany obyvatelstva Pro oblast vědy a výzkumu, vývoje, inovací vymezila Koncepce následující strategickou prioritu: „Cílená podpora vědy a výzkumu, vývoje, inovací s důrazem na využívání dosažených výsledků v aplikační sféře a v rámci systému vzdělávání a přípravy odborníků“.

1

2 3

Kapitola „d) Základní organizační a technická opatření ochrany obyvatelstva“. Kapitola „4.1.7 Věda a výzkum“. V rámci šetření Eurobarometer 2010, se ČR z hlediska spokojenosti zaměstnavatelů s absolventy umístila mezi posledními zeměmi v Evropě. Nejlepší hodnocení kvality dalo absolventům VŠ v průzkumu pouze 19 % zaměstnavatelů v ČR; v případě Finska to bylo 27 %, Německa 35 %, Rakouska 45 % a Švédska dokonce 52 % zaměstnavatelů. 149


Klíčovými opatřeními pro naplňování uvedené strategické priority do roku 2030 jsou zejména: • zvyšování spolupráce mezi zainteresovanými subjekty, • posilování mezioborového přístupu k výzkumné podpoře ochrany obyvatelstva (zapojení zástupců humanitních a společenských věd a zástupců věd o živé a neživé přírodě), • zvyšování účasti zástupců odborné veřejnosti na tvorbě strategických dokumentů, • zvyšování účasti zástupců odborné veřejnosti na mezinárodních výzkumných aktivitách, • zefektivňování propagace výstupů výzkumných projektů, • identifikování dalších směrů vývoje věcných priorit výzkumu na základě analýz bezpečnostního prostředí. Průřezovým opatřením, které přímo nebo zprostředkovaně zasahuje do všech výše uvedených kroků je vytvoření platformy pro komunikaci mezi zástupci orgánů státní správy, akademické obce, výzkumných pracovišť a aplikační sféry (uživatelé výsledků bezpečnostního výzkumu). Uvedená platforma bude výkonným orgánem zařazeným ve struktuře Vědecké rady GŘ HZS ČR. Předmětem její činnosti bude zejména sdílení požadavků na výstupy výzkumných projektů v oblasti bezpečnosti a dále zajištění sjednoceného přístupu při přípravě studijních programů vysokých škol vzdělávajících odborníky pro oblast ochrany obyvatelstva. První veřejné představení uvedené formy spolupráce již proběhlo na společném setkání zástupců GŘ HZS ČR se zástupci vysokých škol vzdělávajících odborníky v oblasti bezpečnosti, v rámci odborného semináře v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč (ve dnech 7. - 8. 11. 2013). Koncepce rozvoje vědy, výzkumu, vývoje a inovací Problematika vědy, výzkumu, vývoje a inovací byla, stejně jako další významné oblasti Koncepce, hodnocena prostřednictvím jednotné sady nástrojů. Výsledkem je rámcové stanovení kroků pro rozvoj předmětné tematiky v jednotlivých oblastech. • Oblast právních předpisů Výzkumná, vývojová a inovační podpora ochrany obyvatelstva je realizována zejména v rámci bezpečnostního výzkumu ČR. Pro zajištění kontinuity rozvoje tematiky je žádoucí vytvořit v obecně závazném právním předpisu podmínky pro cyklické vypracovávání strategického dokumentu upravujícího předmětnou oblast. • Finanční prostředky Pro rozvoj oblasti jsou klíčové průřezové programy bezpečnostního výzkumu, ty současné jsou určeny pro časové období 2010 - 2015. V souladu se zásadami stanovenými v dokumentu Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „Národní priority výzkumu“) jsou již dnes připraveny nové průřezové programy bezpečnostního výzkumu. Jedná se o Program bezpečnostního výzkumu 2015 - 2020 realizovaný v režimu veřejné soutěže a Program bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu (2016 2021) realizovaný v režimu veřejné zakázky. Struktura uvedených programů vychází z dokumentu Národní priority výzkumu - priority č. 6 Bezpečná společnost, která je tvořena čtyřmi oblastmi, z nichž pro ochranu obyvatelstva jsou relevantní Bezpečnost občanů, Bezpečnost kritických infrastruktur a zdrojů, Krizové řízení a bezpečnostní politika. Koncepce rovněž upozorňuje na nutnost zvýšit využívání prostředků alokovaných v rámci specifických programů Evropské unie. Jedná se zejména o 8. Rámcový program HORIZONT 2020. Z pohledu rozvoje výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v rámci ochrany obyvatelstva je klíčová Ostrava 5. - 6. ledna 2014

třetí priorita tohoto programu - Společenské výzvy, výzva 3.7 Bezpečná společnost - ochrana svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů. • Úkoly veřejné správy Úkoly veřejné správy jsou spojeny především s činností zmíněné platformy pro komunikaci. Orgány veřejné správy zde budou zastoupeny jako představitelé aplikační sféry, tedy jako uživatelé výstupů projektů bezpečnostního výzkumu (v daném případě se jedná zejména o organizační složky státu). Úkolem orgánů veřejné správy bude také vytváření takových podmínek, které umožní zapojování zástupců akademické obce do tvorby strategických a koncepčních dokumentů. Jedná se o dobrou praxi vycházející ze zkušeností se zpracováním např. Bezpečnostní strategie ČR, Bíle knihy o obraně nebo Národních priorit výzkumu. • Úkoly právnických a fyzických osob Právnické a fyzické osoby zde vystupují v postavení uživatelů výsledků bezpečnostních projektů, ale také jako tvůrci těchto výsledků nebo subjekty podílející se na jejich tvorbě. V tomto ohledu je tedy především nutné vyvíjet v následujícím období aktivity v rámci bližší spolupráce s dalšími subjekty prostřednictvím uvedené platformy pro komunikaci a aktivně usilovat o sdílení informací. • Věda a školství Z celkového počtu 72 vysokých škol (stav k 31. 12. 2013) v ČR se vzdělávání v dotčené oblasti věnuje asi 22 vysokých škol. Proto je žádoucí nastavit formy spolupráce zejména s těmito vysokými školami prostřednictvím již zmíněné platformy, a to nejen v oblasti výzkumu realizovaného formou relevantních projektů, ale také sjednocením přístupů v oblasti edukace - zejména formulovat požadavky na klíčové kompetence absolventů za účelem zvýšení jejich uplatnitelnosti. • Public relations Propagace výstupů výzkumné, vývojové a inovační činnosti bude i nadále realizována za využití stávajících nástrojů (např. odborné konference, semináře). V souladu se systémovými opatřeními navrženými pro podporu propagace výsledků v dokumentu Národní priority výzkumu je možné doporučit vypracovávání tzv. plánů propagace a popularizace výsledků. • Mezinárodní vztahy Participace jednotlivých pracovníků nebo celých výzkumných týmů na řešení mezinárodních projektů bude i nadále klíčovým nástrojem odborného růstu a výměny informací na mezinárodní úrovni. Pro rozvoj předmětné oblasti se nabízí především využití součinnosti na úrovni jednotlivých organizací, zejména EU, NATO a V4. Prostor pro bližší formu spolupráce, např. pro sdílení výstupů výzkumné, vývojové a inovační činnosti (např. prostřednictvím odborného periodika, odborné konference) je vytvořen v rámci V4. Aktivní členství ČR v tomto uskupení je navíc plně v souladu s programem vlády ČR pro oblast zahraniční politiky předloženém v rámci stávající koaliční smlouvy. Základní úkoly v oblasti věda, výzkum, vývoj a inovace Rozpracováním předmětné oblasti a jejím porovnáním prostřednictvím uvedené sady nástrojů bylo v nové Koncepci identifikováno celkem 24 úkolů. Doba jejich realizace se pohybuje v rozmezí období let 2015 - 2030. Grafické znázornění jednotlivých úkolů je uvedeno v následující tabulce. Úkoly přímo související s naplňováním strategické priority v oblasti věda, výzkum, vývoj a inovace jsou označeny červenou barvou a jsou blíže uvedeny pod tabulkou; úkoly označené zelenou barvou souvisejí s naplňováním strategické priority nepřímo.

150


Úkol č. 5

Tab. 1 Úkoly Koncepce Termíny realizace úkolů

Z hlediska uvedené strategické priority se jedná o klíčový úkol. Jeho první část se vztahuje především k vytvoření zmíněné komunikační platformy. V tomto směru již byly učiněny první kroky k jeho implementaci a v roce 2014 budou probíhat navazující jednání k upřesnění procesů v rámci uvedené formy spolupráce. Druhá část úkolu se vztahuje k realizaci možností odborného růstu výzkumných pracovníků. Zde bude klíčové vytvoření odborného periodika a jeho zařazení do hodnocených databází a dále zajištění prezentace výstupů projektů bezpečnostního výzkumu prostřednictvím jednotné konference s mezinárodní účastí.

Úkol č.

2014

2015

1

x

x

2

x

x

x

3

x

x

x

4

x

x

x

5

x

x

x

6

x

x

x

Úkol č. 6

7

x

x

x

8

x

x

x

x

9

x

x

x

x

Na základě zpracování analýzy relevantních právních předpisů bude formulován návrh případných legislativních změn pro podporu rozvoje výzkumných aktivit v oblasti ochrany obyvatelstva v rámci bezpečnostního výzkumu.

10

x

x

x

x

11

x

x

x

x

12

x

x

x

x

13

x

x

x

x

x

14

x

x

x

x

x

15

x

x

x

x

x

16

x

x

x

x

x

17

x

x

x

x

x

x

x

18

x

x

x

x

x

x

x

19

x

x

x

x

x

x

x

20

x

x

x

x

x

x

x

x

21

x

x

x

x

x

x

x

x

22

x

x

x

x

x

x

x

x

23

x

x

x

x

x

x

x

x

24

x

x

x

x

x

x

x

x

2016

2017

2018

2019

2020

výhled do roku 2030

Úkol č. 15 Procesy spojené s realizací uvedeného úkolu jsou realizovány průběžně. V souladu s jeho plněním budou i nadále prováděny aktivity spojené s transformací dokumentu Národní priority výzkumu do programů podpory bezpečnostního výzkumu. V této souvislosti je nutné zajistit identifikaci potřeb ze strany orgánů veřejné správy na formulaci věcných priorit výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v oblasti ochrany obyvatelstva. Závěr Nejvýznamnějším atributem nové Koncepce ochrany obyvatelstva je skutečnost, že podpora problematiky vědy a výzkumu, vývoje, inovací je jednou ze strategických priorit rozvoje systému ochrany obyvatelstva. Vnímání tematiky jako průřezové oblasti prostupuje celým materiálem. Pro vlastní realizaci Koncepce bude v nadcházejícím období klíčové její rozpracování v příslušných Zprávách o stavu ochrany obyvatelstva v České republice, kde budou jednotlivé úkoly Koncepce precizovány, případně stanoveny úkoly operativní.

Úkol č. 1 Při tvorbě pravidelné Zprávy o stavu ochrany obyvatelstva v České republice budou rozpracovány také informace související s naplňováním jednotlivých strategických priorit. V tomto smyslu zde bude rovněž část věnovaná naplňování strategické priority pro oblast vědy a výzkumu, vývoje, inovací.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Větrání objektů EDICE SPBI SPEKTRUM

12.


MICHAIL ŠENOVSKÝ PAVEL PROKOP PETR BEBýÁK

VċTRÁNÍ OBJEKTģ

Michail Šenovský, Pavel Prokop, Petr Bebčák Autoři se snažili obsáhnout problematiku větrání budov v co největší šíři, a to předurčilo i její členění. V prvé části nazvané „Teorie větrání“ jsou popsány základy tohoto složitého procesu od vlastností plynů, přes složení a vlastnosti ovzduší, zplodiny hoření a jejich fyzikálně chemické vlastnosti, definice základních pojmů atmosférického vzduchu, aerodynamiku ovzduší, až po základy větrání a to jak přirozeného, tak i nuceného. Druhá část je věnována požární bezpečnosti budov z pohledu jejich větrání. V úvodních definicích požáru a jeho jednotlivých fází se autoři zabývají zařízením pro odvod tepla a kouře a jejich vlivem na požární bezpečnost objektů. Je zde popsán i způsob návrhů zařízení pro odvod tepla a kouře i s praktickými náčrty jednotlivých zařízení. Třetí část je zaměřena na požární represi, resp. na větrání při zásahu jednotek požární ochrany. Výměna plynu je popisována na příkladech jednotlivých schematicky znázorněných objektů. V další části jsou popsány obecné principy větrání vztažené k požáru v objektu a to jak přirozené tak i podtlakové a přetlakové větrání.



cena 170 Kč


151


Cooperation Between the Specialized Technical Rescue Groups of Fire Brigade with the Military CBRN Subunits during Decontamination Col. Eng. Witalis Pellowski, Ph.D. Tomasz Dukiewicz The General Tadeusz Kosciuszko Military Academy of Land Forces, Faculty of Security Affairs Czajkowskiego Street 109, 51-150 Wroclaw, Poland [email protected] Abstract The article describes the problems of cooperation between the various departments in the organization and conduct of joint liquidation of contamination. Both firefighters and soldiers have different equipment and other procedures. During joint exercises such activities can unify people and equipment to be able to work without hindrance. Communication and label all the elements of pollution disposal site were the subject of this article. The proposed solutions are the result of joint exercises firefighters and soldiers. Keywords Decontamination, crisis management, cooperation. Introduction Chemical and Engineering units of are often appointed to support public authorities in crisis situations. They work together directly with the specialist teams (groups) of the State Fire Service. Chemical Troops subunits have specialist equipment to ensure the execution of tasks related to the diagnosis and liquidation of chemical, biological and radioactive. In the circumstances and on the terms described in the Act on Crisis Management [1], to perform specialized tasks - are secreted components (task forces), whose mission is to support and interact with public administrations and mainly the fire department. The tasks in this area are mainly due to non-military threats such as floods, strong winds, droughts, epidemics, plagues animal, fires, chemical accidents, disaster communication, construction disasters. Principles for its participation Polish Armed Forces in the event of the introduction of the state of natural disaster has been standardized in the Act on the state of natural disaster [2]. According provisions of the Law units of the military could be used in times of natural disaster, where the use of other forces and resources is impossible or insufficient, the Minister of National Defense may at the disposal of provincial governor in whose area of operation is a natural disaster, sub-units or branches of the Polish Armed Forces the time of submission to exercise tasks related to the objective of preventing the effects of a natural disaster or remove them. "The strategy of development the national security system of the Republic of Polish 2022" [3], is a document that takes into account participation - Armed Forces in responding to non-military crisis threats (including those with a transnational character) through support of forces and internal security measures. Moreover Strategy … emphasizes that "important task of the Polish Armed Forces is also supporting other state authorities in ensuring internal security of Polish and provide the necessary military assistance to the relevant institutions and central and local government departments, civil organizations and the public in response to threats" [3]. Considering the above provisions of the acts and normative documents - it is clear that in the event of crisis situation society can expect support from army. The possibility of the participation of the armed forces in the fight against natural disasters also says Law on universal duty to Ostrava 5. - 6. ledna 2014

defend, in the art. 3, which refers to this as follows: "The Armed Forces may also be involved in the fight against natural disasters and elimination of their consequences, prospecting shares and for saving lives" [4]. The tasks of the Military Police during participation in the eliminate the consequences of natural disasters defined by the Act of Military Police [5]. According to its provisions gendarmes participate in the fight against natural disasters, environmental emergencies and elimination of their consequences, and actively participate in actions search and rescue and humanitarian aimed at protecting the life and health and property. 1. Activation of forces and means of the Polish Armed Forces to help public authorities during crisis situations Use of the Armed Forces in crisis situations need not be preceded by the introduction of state of emergency. Army, by virtue of having the right amount of material, equipment and trained personal resources is constantly prepared to support the civilian component in preventing, combating and disaster emergencies. The procedure for the use of the military in situations of non-military threats can take place in three variants: Basic - based on the assumption that a representative of a particular level of state authority in whose area there was a threat that cannot own forces and means to overcome, it returns to the parent body for help. In a situation where power and resources to the provincial level are not able to cope with the problem of voivode returns a written request to the Minister of National Defence for assistance by military units. This, in turn, by the Chief of the General Staff of the Polish Army on the Defence Crisis Management Centre and the respective Provincial Military Staff secretes forces and means of military units to assist local authorities. You should always keep in mind that such sub-divisions of the armed forces of the state administration bodies and the only direct proof of the Regional Chief of the Military Staff. The basic operating procedure is presented in Fig. 1.

Fig. 1 The activation procedure Armed Forces in crisis situations Source: Own study based on: Documentation the Provincial Military Staff Emergency - differs significantly from the basic fact that in emergency situations, with the rapid progress, the commander of the military unit make its own decision on granting support civilian component. Prescriptive - takes place when the introduction of military forces and resources is based on the decision of the Minister of National Defence and on the orders of the Chief of the General 152


Staff of the Polish Army commander Genesis or the Armed Forces, Corps Commander, Flotilla Commander and Commander of Military Unit.

and transportation routes in the country, provided that the use of other available means and forces is impossible or insufficient.

2. Tasks carried out by the Early Warning Subsystem and Subsystem Chemical Rescue

1. carrying out the tasks related to the assessment of phenomena occurring in the area of occurrence of a hazard;

"The plan of use chemical subunits in crisis situations" designates an area tasks:

2. reduce the spread of contamination;

1. Monitoring and evaluation of non-military threats;

4. removal of radioactive contamination;

2. Elimination of chemical and radioactive contamination.

5. participation in the removal of toxic industrial liquids.

Ad. 1 - it is an action aimed at obtaining, collecting, processing and distributing current data and information on factors that may have a direct impact on the occurrence of emergencies. Monitoring the situation of contamination - is realized in the framework of contamination Detection System based on the subsystem Early Warning System (EWS), whose primary task is to provide information to the command of releases of radioactive, chemical and biological incidents as a result of the type of ROTA.

Under the Guidelines Chief of Staff-Deputy Commander of Land Forces of 5 May 2010 on the harmonization of operational procedures Early Warning Subsystem elements of the Land Forces and of 16 June 2010 on the functioning of Contamination Detection System for Land Forces forces and means EWS achieve readiness to perform the task in a few hours.

The main tasks of EWS are: 1. Monitoring sources of contamination hazards and contamination; 2. Detection of radioactive and chemical contamination; 3. Development of the assessment of the contamination; 4. Alerting and notification of sub-units (institutions) about the threat of contamination; 5. Identification of zones of radioactive contamination and chemicals; 6. Identification of areas contaminated and dangerous; 7. Exchange of information with the non-military organizational units under the terms of the organization of cooperation. Ad. 2 - the use of sub-units decontamination of chemical and radioactive contamination. At the organizational units of the Ministry of Defence in the range OPBMR are resting tasks resulting from the Act on Crisis Management: 1. Participation in the monitoring of threats; 2. Perform tasks related to the assessment of the effects of phenomena occurring in the area of hazard; 3. Isolate the area of hazard or place a rescue operation; 4. Participation in the removal of hazardous materials and their disposal, with the use of forces and means which supplied the Polish Armed Forces; 5. Waste of chemical contamination; 6. Removal of radioactive contamination. In order to the implementation of these tasks Polish Armed Forces have Subsystem Chemical Rescue (SCRCh) and subsystem Early Warning System (EWS), which in turn are an important element of support civil services in rescue activities in the scope of its capabilities. In order to maintain the ability to perform the tasks in chemical units are kept in readiness all the elements described above. For the preparation and training of secreted components (teams, groups, crews), and for efficiency and complete set of equipment to perform the tasks within the emergency response is covered by their commander. Chemical Rescue Subsystem is primarily responsible for risk assessment in the area of the accident and the elimination of the effects of chemical and radioactive contamination. Basically elements ChRS is made responsible for dealing with the consequences of chemical accidents, radiation events and acts of terrorism using weapons of mass destruction in the entities (institutions) of the Ministry of Defence. They may also be used to support rescue operations rescue units of the chemical in the non-military recovery operation facilities with hazardous materials in industrial facilities


The main tasks of ChRS include:

3. liquidation of chemical contamination;

Chemical and Radiation Emergency Teams (ChRET) - were appointed by the Minister of National Defence, the decree of 16. 11. 1989 No. 85/MON. Chief of General Ordinance No. 14/Oper. dated 13. 12. 1989, he was determined the composition and rules for the preparation and actions, and conditions of participation in the elimination of chemical disasters in the country. Their primary mission is the eradication of chemical contamination and radiation in military units and institutions of the Ministry of Defence. In addition, horseradish are able to assist the National Rescue-Firefighting in disaster recovery, chemical and radiation accidents. To support public authorities in combating threats in crisis situations , depending on their type in Chem may designate: 1. Chemical and Radiation Emergency Team (ChRET) - appointed to remove the effects of chemical accidents and radiation accidents and acts of terrorism using WMD substantially in the units and institutions of the Ministry of Defence. It can also be used as part of the non-military support; 2. Chemical Rescue Group (CHRG) - board appointed especially for difficult and complex actions as part of strengthening ChRET; 3. Subsystem Early Warning System (SEWS) - operating within Contamination Detection System designed to provide information on the occurrence of contamination of command authorities thus allowing to develop conclusions and proposals for warning and alerting troops; 4. Tasks Forces (other ad hoc task forces) - forms depending on the needs on the basis of forces and means separated on the basis of the relevant Annexes to the plan. 3. The principles of cooperation of the military component of public administration authorities Subunits and specialized equipment Chemical Troops gives possibility to support public authorities in crisis situations in the liquidation of chemical, biological and radioactive contamination as well as the diagnosis and chemical rescue. Action in time of peace require the soldiers and their commanders a slightly different approach and uses different ways of working. During such situations, perfect knowledge of the equipment, creativity, good planning or knowledge of procedures and regulations will play a key role. The effectiveness of secreted at this time will determine elements of their previous training and acquired knowledge. To this end, the Minister of National Defence - Ordinance No. Z-2/MON of 25 March 2011 - introduced "vocational training program subunits chemical warfare." Chemical components of delegated cooperation with specialized cells National Fire Brigade is performed based on previously presented the Act and regulations and the provisions of the Act of the State Fire Service [6]. During joint operations in the 153


affected area will be organized departmental co-operation between the elements of the Ministry of Interior and Defense through the specialized cells of the public administration of the Voivodship Military staffs, Departments of Emergency Management, State Fire Service units and the headquarters of the Police Stations and Poviat Sanitary and epidemiology. In the area of accident the military component commander establishes a direct interaction with the appropriate representative of the local administration directing rescue operations in the field and the commander of the formation of the State Fire Service Emergency (factory or otherwise) in order to coordinate joint activities during the liquidation of the consequences of accident.

resulting in a large area has been flooded villages Gorzyce approximately 32 km2, Subcarpathian Voivodeship, in particular the village: Zalesie Gorzycki, Sokolniki, Orliska, Furmany, Zabrody, Trześń, Gorzyce. The decision to use the army decided on 04. 08. 2001, at the request the Voivode of Podkarpackie. Action with subunits 5 bchem lasted from 06 to 31. 08. 2001 projects mainly include antiseptic-disinfectant treatments involving the removal of hazardous substances and pathogenic of organisms with different surfaces. In action, removing the effects of the floods were involved 11 professional soldiers and 50 conscript soldiers. Sanitized and disinfected with 908 residential buildings 1,342 farm buildings 7 public buildings and 14.6 acres of various solid surfaces.

In order to smoothly cooperation between the military and non-military action in the event of in crisis situations organizes exercises involving both parties. The purpose of these exercises, in addition to improving interoperability element is to check the level of training elements included in the Subsystem Chemical Rescue as well as the exchange of experiences, gain experience in the range of command during disaster recovery and improvement in the use of specialist equipment. Such exercises allow you to gain knowledge about the potential of interacting services and the hardware capabilities of the tasks.

Flood 2010

4. Examples of joint exercises Chemical Rescue Group of the State Fire Service Joint exercise task force component from 5 bchem and a group of technical rescue the State Fire Service of Tarnowskie Góry took place on 12. 02. 2004, the theme of this exercise was to act Chemical Rescue Group during disaster recovery of Toxic Industrial Measures (TIM) in cooperation with the diagnosis of plutonium contamination. The aim of the exercise was to: familiarize soldiers with the equipment of the State Fire Service; skills commanders in command teams during the removal of the effects of industrial accidents, improvement of skills in planning the movement of forces and resources to the area of the accident; improvement. The next (selected to analyses) exercise (24. 04. 2007) was carried out between the forces dedicated from 5bchem and firefighters from Katowice-Piotrowice, Tarnowskie Góry Gliwice Łabędy, Knurów. The theme of this exercise was to act Chemical Rescue Group during disaster recovery from toxic industrial measures in cooperation with the firemen. The purpose of this exercise was: practical verification of assumptions about the possibilities and time of traveling to the event provided manpower and resources; familiar with rescue equipment used by fire departments; skills group leader in command ChGR and cooperation with selected components firefighters. From 23. 08 - 03. 09. 2011 was held the exercise uc. CODRII 11 organized by the Euro-Atlantic Coordination Centre for Disaster Response (EADRCC) in Moldova. The background for the exercise was hypothetical earthquake in the strength of 7.5 on a scale MSC. The soldiers of the regiment as part of the exercise performed tasks in the aid of the civilian population affected by a disaster, and also took part in the eliminate the consequences the contamination resulting from the destruction of industrial plants in areas affected by the earthquake. The exercise was attended by representatives from 32 countries of the NATO area and representatives of Belarus and Ukraine. Execution of tasks in the framework of the exercise was an excellent opportunity to increase the skills of soldiers of the regiment and verify the procedures applicable during international operations. 5. Examples participation Chemical components dedicated to crisis situations Flood 2001 After the passage of the flood wave in the voivodship Podkarpackie on the Vistula river has been interrupted levees,


Flooding occurred in the second half of May 2010 (first flood wave) and early June (second flood wave). As a result of heavy rainfall 14 - 18 May raised the level of the upper basin of the Vistula and Oder rivers, causing mostly in the southern part of the Polish interrupt shafts and flooded cities. The second wave of floods occurred after heavy rains in June 1 - 2, a result of which were broken levees in the regions of Małopolskie, Podkarpackie, Świętokrzyskie and Lubelskie. Task groups led decontamination of houses, farm buildings, public facilities such as: schools, kindergartens, offices, sewage treatment plants, food factories, cemeteries, etc. However, in the municipalities Bieruń and Dobrzeń Great taskforces of 5 bchem carried out only deodorization of the area. In the course of action has been disinfected 379 farms (approximately 1,272 residential and commercial), 3 cemeteries, approximately 16 230 m2 of various (including 9300 m2 of warehouses), and also made deodorization roads with a length of about 4 km. Flood 2012 On Thursday, July 5, 2012, as a result of heavy rains precipitation in the municipality of Olszyna near Lubań, a local river swelled the same flooding in a few minutes houses, streets and shops. Estimated number of victims amounted to 1,000 people and has broken several bridges. According to the order of the commander of 5 rchem of 11. 07. 2012, the Task Force reached a specified region 12. 07. 2012, at. 0.30. On the same day in time. 06.00 began carrying out the tasks component of the task. The task force was given the task to carry out disinfection inside and outside of the residential buildings (approx. 300 m2) as well as a business located within the municipality affected by the floods. Disinfectant "Chloramine T" provided by District Sanitary-Epidemiological Station in Lubań. Recapitulation Based on the analysis of participation in rescue and dealing with the consequences of natural disasters, as well as joint exercises - the most frequently discussed issues might include problems with the smooth interaction of the plane between the ministerial and local government. Due to the lack of precise legal conditions occurred at times to confusion between public administrations basic level responsible for the security sub-units involved eg in the eliminate the consequences floods. According to current legislation, they should protect the subunits in food, accommodation, refueling, medical support, repair damaged equipment or choice and provide a means for decontamination. In this regard, it has been postulated to have been harmonized provisions concerning the use and accounting of the resources of the national economy. As regards the organization and logistics planning used form of agreement "Memo arrangements", the content of which was temporarily fixed during reconnaissance scene between a representative of the military unit and public administration authorities. Let it in a transparent way to determine tasks and determined the entities responsible for safeguarding activities.

154


Soldiers and commanders of task forces also encountered technical problems associated with protective clothing which does not allow to extend the residence time and the use of devices knapsack for breathing. In addition, attention was also drawn to slightly modify the plant's filling nozzles IRS-2, in order to obtain greater dispersion measure on decontaminated (disinfected) surface. Such possibilities have already nozzles used in installations IRS-2C. The equipment, which have chemical troops complies with all standards specifications and is compatible with the hardware chemical rescue of the State Fire Service. Procedures interaction with SFS Chemical special troops (tasks components) in the fight against non-military threats are based on the laws and regulations that are the foundation of National Security System.

References [1]

Act on Crisis Management, OJ of 2007 No. 89, item. 590.

[2]

The Act on the state of natural disaster, OJ of 2002, No. 62 item. 558.

[3]

The strategy of development the national security system of the Republic of Poland 2022; Governmental Resolution No. 67, Official Journal of The Republic of Poland pos. 377 Warsaw 16. 05. 2013.

[4]

Law of universal duty to defend the Polish, OJ of 2004 No. 241, item. 2416.

[5]

The Law on the Military Police and military authorities order, OJ of 2001 No. 123, item. 1353.

[6]

The Law on the State Fire Service, OJ 1991, No. 88, item. 400.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM CBRN. Detekce a monitorování. Fyzická ochrana. Dekontaminace EDICE SPBI SPEKTRUM

59.


JIěÍ MATOUŠEK IASON URBAN PETR LINHART

CBRN DETEKCE A MONITOROVÁNÍ FYZICKÁ OCHRANA DEKONTAMINACE

Jiří Matoušek, Iason Urban, Petr Linhart Kniha pojednává o základních východiscích, vývoji a soudobých systémech ochrany proti toxickým látkám, ionizujícímu záření, radionuklidům a biologickým agens s důrazem na aktuální vojenské a nevojenské chemické, biologické a radiační hrozby. Podrobně rozebírá metody a prostředky v základních oblastech technické ochrany, tj. průzkumu, monitorování a laboratorní kontrole, fyzické osobní i kolektivní ochraně a dekontaminaci.

ISBN 978-80-7385-048-7. Rok vydání 2008.

cena 170 Kč

Dekontaminace v požární ochraně EDICE SPBI SPEKTRUM

34.


PETR KOTINSKÝ JAROSLAVA HEJDOVÁ

DEKONTAMINACE v požární ochranČ

Petr Kotinský, Jaroslava Hejdová Publikace napomáhá řešit složitou problematiku dekontaminace v rámci jednotek požární ochrany. Snaží se o ucelený pohled na danou oblast, a proto se zabývá přehledem základních kontaminantů a jejich vlivu na lidský organismus. Dále základními dekontaminačními technologiemi, metodami, činidly a prostředky. Podrobně popisuje postup dekontaminace hasičů a zasažených osob. Součástí publikace je i přehled související legislativy. Je doplněna obrázky dekontaminační techniky a stanovišť včetně jejich schémat.

ISBN 80-86634-31-0. Rok vydání 2003.

cena 130 Kč



155


Some Aspects of Fire Protection and Eradication Forest Fires in Poland Col. Eng. Witalis Pellowski, Ph.D. Zenon Zamiar The General Tadeusz Kosciuszko Military Academy of Land Forces, Faculty of Security Affairs Czajkowskiego Street 109, 51-150 Wroclaw, Poland [email protected] Abstract The article presents the legal conditions of fire protection and fire-fighting in the Polish Republic. Indicated in the applicable national regulations for the prevention of forest fire, the responsibility for the prevention and principles thereof. It describes the main methods of forest fire fighting. The article draws attention to the problems of forest fire protection and highlighted the need to improve prevention and the need to seek new and better methods to combat threats and fight forest fires. Keywords Danger, fire, fire protection, prevention. Introduction Due to increasing environmental degradation: soil, water, air, forests, the extinction of many species of plants and animals, it is worth considering how to protect the forest from destruction at the age of twenty-first century [Wikler K., 2003]. It is particularly valuable for contemporary man. Provide him with oxygen, cleanses the air like dust filter, absorb carbon dioxide, maintains soil moisture. It also provides shelter for animals, has antibacterial, protects against noise and affect the climate of the Earth as a planet [Romanowski B., 2004; Kulczycki M., 2012]. In view of the above, it should consider how to ensure its security, environmental security, which is associated with ensuring the internal balance of its ecosystem, and when it is shaken by a fire, how to act effectively to protect him from the great damage. Fighting forest fires is one part of the wider area of fire protection. It is defined in the Act of 24 August 1991 on fire protection and relies on the implementation of projects aimed at the protection of life, health, property or the environment from fire, natural disaster or other local threat. These projects are:

these areas, as well as to combat the formation or minimize the effects of fire in the area. In accordance with the Decree of the Ministry of Internal Affairs and Administration of 21 April 2006 the fire protection of buildings, other buildings and land, the forest owner or manager is required to be placed at the entrances to the parking lots of forests and forestry, in consultation with the relevant local commander of the district (city) State Fire Service, signboards and warning fire precautions forest. For preventive measures should also be informed that, in the forests and in areas of forest, an area of meadows, bogs and heaths, as well as within 100 meters from the edge of forests, it is not permissible to perform operations which may cause a fire hazard. It is also forbidden to leave voids waste, uncouth cut trees, brushwood and branches at a distance of less than 30 m from the edge of a railway track or a public road. According to the Act of 28 September 1991 on forests in forests and areas of forest, as well as within 100 m from the edge of the forest, is prohibited actions and activities likely to cause danger. Fire protection of forests depends, inter alia, the category of fire risk - a potential fire risk. Polish forests are located within the administrative boundaries of National Forests, National Parks and the property of other owners, managers or users. According to the Decree of the Minister of Environment of 22 March 2006 laying down detailed rules for fire protection of forests in Poland constant threat of fire of the forest area is divided into three categories, as shown in Tab. 1. Tab. 1 Categories of danger of forest fire and their size No.

Category of forest fire risk

The size of the forest fire risk

1.

I

Large

2.

II

Average

3.

III

Small

Source: Regulation of the Minister of Environment of 22 March 2006 laying down detailed rules for forest fire safety. According to the Decree of the Minister of Internal Affairs and Administration of 21 April 2006 the fire protection of buildings, other buildings and land one of the fundamental duties (among others dependent on the category of forest fire risk) imposed on:

• prevention and spread of fire, natural disaster or other local emergency;

• owners or managers of industrial plants, storage facilities and utilities,

• providing manpower and resources to fight a fire, natural disaster or other local threats;

• owners of railway lines,

• conducting rescue operations. Fire Protection in Poland, including fire protection of forests, lies with the individual owner, manager or operator of an area of forest, and so on subjects such natural or legal person who owns or perpetual usufructuary forest and a natural person, legal person or an organizational unit without legal personality, which is the owner of a self-contained, user, manager or lessee of the forest. Due to the small size of the forest fire protection of forests is reduced virtually to forests owned by the state, so the State Forests and National Parks.

• commanders of military training field, • owners or administrators of forests located at public roads, • road site owners is to make firebreaks and keeping them in a condition for their usefulness throughout the year. As part of preventive measures in the woods created firebreaks: • firefighting lane - type A - separating the forest from public roads, roads that are not public roads to the industrial plant or warehouse,

1. Prevention activities

• firefighting lane - type B - separating the forest from the parking lots, industrial plants and roads proving ground ground belt of a width 30 m, adjacent to the border of the object or road,

Prevention activities include ensuring the owners, managers or members of forest protection necessary technical conditions and the creation of organizational and procedural ensure the protection of

• firefighting lane - type C - separating the forest from objects in the areas of military ground belt widths from 30 to 100 m, adjacent to the border of the object,


156


• firefighting lane - type D - diverting large compact forest areas of land belt widths from 30 to 100 m, which meets the requirements lane A, furrow width from 3 to 30 m for purified to mineral layer. In addition, as part of fire prevention performs the following actions: • observation and patrolling forests (points and observation posts); • creation of water sources for fire (natural and artificial reservoirs) with the provision of the nearest position to draw water in the area with a radius of: - not exceeding 3 km in forests classified as category I fire hazard; - not exceeding 5 km in forests classified as category II fire hazard; - agreed with the relevant local commander of the district (city) State Fire Service in forests classified as category III fire hazard. • access roads fire - owners, managers or users of forests, where forests alone or together form a complex forest with an area of over 300 hectares, are obliged to keep commuting fire set in a forest management plan in accordance with the principles contained in the Regulation of the Minister of Environment of 22 August 2006 lying down detailed rules for forest fire protection. It is important for marking roads. 2. Extinguishing activities during forest fires Extinguishing a from the front line is the most effective embodiment of the fire extinguishing action as it seeks to stop the firing line, which moves quickly (generally in the direction of the prevailing wind), compared with other parts of the circuit lines (edges) of the fire. Variant extinguish the fire front can be used for all types of forest fires using a form of defense. The use of attack or actions connected to the front of the fire completely stand (especially fires young stands) is not recommended, inter alia, because of the: 1) high speed of the fire front, 2) rapid growth (the intensity of the combustion process), 3) prevailing very high temperatures, 4) strong smoke, 5) metastases fire to the front of the fire, causing interruption of the line of fire and causing its longitudinal and transverse wave nature - effectively preventing the direct impact (the administration of fire-fighting) the line of fire. An important element of the decision directing salvage operations is the choice of the appropriate method firefighting operations: 1) fire suppression using such sprigs or suppress, 2) backfilling soil, 3) root crop parts lanes barrier, 4) burning, 5) extinguishing with water, 6) extinguish through chemical means. Methods of reducing the expansion of forest fires depend on forest types, climatic conditions and terrain, technical capabilities, and even from the traditions in this regard in the country. There are countries in the world that allow yet another method, namely the use of explosives to extinguish forest fires. Attenuation of fire - Fires of soil cover can be extinguished using a branch or manual firefighting equipment, which are, for example to suppress. Attenuation of the line of fire with the branches densely covered with leaves is effective at low speeds shifting the line of fire. Quenching by damping modes should take Ostrava 5. - 6. ledna 2014

place from the outside to the inside surface of the fire, rather than vice versa. Extinguishing the fire suppression should be carried out by the impact of moderate strength. This method of fighting brings the expected results when the firefighting operation involved a dozen or a few dozen people standing next to each other acceding to extinguish the fire line at the same time. Backfilling soil - can be applied to the fires of soil cover, where it is possible to approach people directly to the fire. Putting shovels are flooding soil a combustion zone and at the same time cover the bottom edge of the forest against fire on tens of centimeters wide. In places where it's coming down, you must rip the cover crop to not burn decayed plant parts and peat earth, which are particularly vulnerable to long-lasting glow. This method should be applied when the flame height does not exceed 1 m. Execution of barrier strips - by mineralized soil is effective in the fires of soil cover and the shallow muck-peat fires. This method involves the removal of the combustible material of the way the spread of fire. Such belts usually performed at 20 - 100 m in front of the fire and from 10 - 40 m on its sides. This method must be closely linked to the prevailing weather conditions, humidity, litter, wind direction and land forest stand. Cover the foam heavy canopy of trees - next task should be to cover the foam heavy canopy of trees (tops stand) on both sides of the line of defense. A method the firing - rarely used in Poland. At a distance of up to 1 km before the face of fire, combustible peeled away the soil cover on the belt width of at least 1 m or used for the purpose of surface lines or roads. Before the belt from the upcoming fire initiated by artificial soil cover fire, whose job is to burn the forest floor to the width of several hundred meters and spread it in the direction of the main line of fire. The applicability of this method requires a strict definition of fire and meteorological conditions. This action is very risky and require continuous investigation into the fire, and the constant monitoring of forces and means of protection against the possibility of uncontrolled growth and spread of fire in an unintended direction. Artificial of precipitation - very difficult to obtain a way to fight forest fires in large areas are known. Artificial of precipitation. a method, over which the research is still continued by Russia, the U.S., Canada and Australia, is the introduction of crystals sprayed dry ice (solidified CO2), lead iodide, silver iodide, copper sulfate or salt. Some of the reagents must be made directly to the cloud, where evaporate and disappear, while the active condensation nuclei (representing a germ drop of rain) to the convective cloud using airplanes or rockets. As shown by the experience of the reagents may also be distributed by the wind, since their weight makes it can no longer stay in the air from the other. Introduced reagents cause changes in the structure of clouds [Bartwiak G., 2008]. New and yet untested idea to fight forest fires, over which is currently under design of American engineers is to build an airship with built tanks for extinguishing agent with a capacity of approximately 1,000 m3 of water. Extinguishing agent tank will be able to dump 200 m3 of water per hour. Airship should create an effective fire break restraining fire total stand on the line width of 100 m and a length of 500 m. The versatility of the newly proposed airship has to rely on the fact that post-fire forest; the unit can also be used for afforestation of the fire, spreading the seeds of trees in areas destroyed by fire. Extinguishing fires from the air - research on the use of new or modernization of existing methods and ways of combating forest fires involved in many states separately or jointly. One of the ways to deal with forest fires outside the traditional ground forces was and is to use fire-fighting planes and helicopters. A method of combating forest fires from the air is based on the water spray from wetting agent or foam insulating strip in front of the fire or 157


discharges directly to the surface of combustion using aircraft with built-in stationary or suspended tank extinguishing agent. Observation by satellite - around the world enormous emphasis on early detection of forest fires. Currently, it's now 90 years since I first began to use aircraft to patrol the forest areas. For the first time this method was used in the U.S. patrol in the 20s the last century. As the technology otherwise appeared earth observation area from the air, namely satellite observation. The satellites carry pictures layered, allowing determining the value of cloud covers, location and size of the area covered by the fire. Such images are transmitted at regular intervals to Earth. Require international cooperation, since the individual receiving centers are aimed at specific frequencies work of one or two satellites. 3. Plans of rescue operations The Act of 24 August 1991 on fire protection in accordance with the provisions contained therein, require the owners, managers or users of forest land obligation to determine how to act in case of fire wood. It involves the development by those that owners, managers or users of the document, the contents of which are: 1. general information about the area of forest, 2. forest fire characteristics (nationality of the area of forest to a particular category of forest fire risk,

Recapitulation Protecting forests against destruction by fire and effective fire-fighting should be one of the main tasks for the social population. Forest fires constitute a disaster for the environment, and thus for human life. It is important to protect against fire, and at the time when it appears, effectively deal with it with minimal losses. In 2010, in October, the Commission Protection of Forest Resources Polish Forest Society in Warsaw organized a conference on the dangers of forests. The meeting was motivated by a password, the "80th anniversary of the plants to protect forests and plant pathology." [Głos lasu 12/2010] Drew attention to the problems of forest fire protection and highlighted the need to improve prevention and the need to search for new, better methods to combat threats and fighting forest fires. References [1]

Bartkowiak, G.: W akcji, Przegląd pożarniczy, Nr 2/2008; ISSN 0137-8910, p. 37 - 39.

[2]

Kulczycki, M.; Żuber, M.: Dylematy współczesnego bezpieczeństwa, /red./: Żuber M., WSOWL, Wrocław 2012 ISBN 978-838-73-845-31 p. 9 - 14.

[3]

Raczkowski, K.; Żuber, M.: Systemic Public Security Management in Cross-Border Crime, Polish Journal of Environmental Studies, vol.19, No. 4A, 2010, ISSN 12301485, pp. 95 - 99.

[4]

Romanowski, B.: Las - bogactwo warte poświęceń, In Przegląd Pożarniczy, Nr 3/2004, ISSN 0132-8541, p. 14 - 19.

[5]

Wiler, K.; Wiśniewski, W.: W obronie bezcennego dobra, In Przegląd Pożarniczy, Nr 9/2003, ISSN 0142-6251, p. 23 - 24.

[6]

Regulation of the Minister of Internal Affairs and Administration of 29 December 1999 on detailed rules for the organization of national rescue and firefighting OJ 1999 No. 111, item. 1311.

[7]

Regulation of the Minister of Internal Affairs and Administration of 21 April 2006 on the fire protection of buildings, other buildings and grounds; OJ 2006, No. 80 item. 563.

[8]

Regulation of the Minister of Environment of 22 March 2006 laying down detailed rules for fire protection of forests; OJ 2006, No. 58 item. 405.

[9]

The Act of 24 August 1991 on fire protection; OJ 1991 No. 81, item. 351.

3. organizational and technical data fire protection, 4. cartographic materials (maps). According to the Decree of the Minister of Internal Affairs and Administration of 29 December 1999 on detailed rules for the organization of national rescue and firefighting, commanders (municipal) and the Regional State Fire Service develop emergency plans as appropriate for areas of the district and province. Commander of the (municipal) and the Regional State Fire Service agrees plan of the National party system rescue and firefighting in the part concerning the scope of their tasks. Plans approve, after consultation with the appropriate field and crisis management teams: 1. the governor; 2. the voivode. Procedures in the event of fire, the forest - for polygons and squares of exercise should be prepared in consultation with State Forests organizational units and commands provincial State Fire Service.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Základy požární ochrany EDICE SPBI SPEKTRUM

44.


MILOŠ KVARýÁK

ZÁKLADY POŽÁRNÍ OCHRANY

Miloš Kvarčák Tato publikace si dává za cíl vysvětlit principy vzniku požárů a jejich působení na okolí. Má snahu vysvětlit někdy složité procesy chemie a fyziky související se vznikem a rozvojem požáru pomocí zjednodušených a jednoduchých postupů, sjednotit výklad jevů, které charakterizují požár, formulovat jednoduchá pravidla z hlediska předcházení vzniku požáru a postupů pro případ jeho likvidace.

ISBN 80-86634-76-0. Rok vydání 2005.

cena 160 Kč



158


Závislost a nezávislost sektoru vnitřní bezpečnosti na schopnostech ozbrojených sil České republiky v letech 1993 - 2013 Inernal Safety Sectors Dependency and Indenepency on/from Czech National Military Capabilies within 1993 - 2013 Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Studentská 95, 532 10 Pardubice [email protected] Abstrakt V roce 1993 představovaly ozbrojené síly největší složku v národním souboru sil a prostředků, kterým český stát mohl zajistit svou bezpečnost. O 20 let později to již byla jen třetí největší složka. To změnilo původní paradigma použití vojska k asistenčním funkcím ve prospěch sektoru vnitřní bezpečnosti. Ozbrojené síly ztratily schopnost poskytovat robustní zálohu pro schopnosti ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných služeb a služeb havarijních. Klíčová slova Vnitřní bezpečnost, ozbrojené síly, ne/závislost, vojenské asistence, záloha, nevojenské složky. Abstract The Czech Armed Forces was the most substation and powerful workforce engaged in production of both national defence and national internal safety in the Czech Republic 20 years ago. However, their strength has been shrinking for the last 20 years due to military force transformation and the military force slumped from the top to the number 3. Such a situation has changed the original paradigm standing at the beginning of transformation of the national set of defence and security capabilities in 1993. The ability of a robust assistance providing by military force to nonmilitary services such police and fire brigades within the system of national internal safety has disappeared. Keywords National internal safety, armed forces, in/depency, military assistence, stand-by, non-military services. Úvod Organizace zajišťování bezpečnosti České republiky prošla za posledních 20 let množstvím strukturálních změn. V poslední dekádě 20. století se jednalo o změny vyvolané změnou společenských poměru a pádem světové bipolarity. V první dekádě 21. století pak bylo reformní úsilí v bezpečnostním systému motivováno integračními procesy spojenými se vstupem České republiky do NATO v roce 1999 a přijetím do Evropské unie v květnu 2004. Společným jmenovatelem těchto změn bylo zmenšování státu, zmenšování pohotových sil využitelných pro řešení aktuálních hrozeb, nebezpečí a rizik. Cílem tohoto textu je shrnutí vývoje vztahu ozbrojených sil a sektoru vnitřní bezpečnosti ve věcech jejich asistence ozbrojeným bezpečnostním sborům, záchranným sborům a havarijním službám. Úloha ozbrojených sil v sektoru vnitřní bezpečnosti Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v čl. 1 hovoří o tom, že: „Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.“ Přestože český právní řád explicitně nedefinuje pojem vnitřní a vnější bezpečnosti, z čl. 2 citovaného zákona, ve kterém se hovoří o podmínkách pro vyhlášení Ostrava 5. - 6. ledna 2014

nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu, vyplývá, že pod povinnost zajištění vnější bezpečnosti patří jednak ochrana/ obrana svrchovanost a územní celistvosti České republiky, jednak plnění mezinárodních závazků o společné obraně. Přesto ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, chápe bezpečnost jako ucelenou kategorii, když v čl. 3 odst. 1 stanoví, že: „Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.“ Takovéto komplexní chápání bezpečnosti umožňuje státu (vládě) přeskupovat síly a prostředky vázané v bezpečnostním sektoru pod hlavičkou jednotlivých státních institucí podle aktuální nebo předpokládané množiny hrozeb, nebezpečí a rizik. Tento přístup je umožněn principem přijatým do mezinárodního práva veřejného v souvislosti s ukončením Třicetileté války. Vestfálský mír (Instrumenta Pacis Westphalicae) v čl. XVI, odst. 110 Münsterské smlouvy a v čl. XVI, odst. 19 Smlouvy osnabrücké hovoří o tom, že: „…vojenská tělesa a vojska stran zúčastněných ve válce mají být rozpuštěna a vojáci z vojska propuštěni a každá z panovnických autorit si jen ve své zemi má ponechati ve službě pouze takové vojsko, které považuje za dostatečné ochraně a bezpečnosti své a spravovaného území.“ [1] Tento princip zakládá legitimitu státem vytvářených pravidelných ozbrojených sil i bezpečnostních sborů. Je otázkou bezpečnostní strategie a politiky jak je nakonec organizován, rozdělen a používán národní soubor sil a prostředků určených k ochraně státu a jeho politického zřízení. Výstavba uceleného národního souboru sil a prostředků má v českém a československém bezpečnostním myšlení tradici. Lze např. vzpomenout konstituování Stráže obrany státu v roce 1936, když k ochraně a obraně československé státní hranice byly spojeny všechny tehdejší ozbrojené složky. Vedle československého vojska se jednalo o četnictvo, státní policii, finanční stráž a další složky. [2 s. 113 - 115] Celý systém ochrany a obrany pak byl doplněn o opatření na úseku operační přípravy území majících za účel zpomalit, nebo zastavit postup německých okupantů na hlavní město tehdejšího Československa. [3, 4] To byl také důvod, proč se v knize Armáda a národ objevily krátké kapitoly o četnictvu i finanční stráži: „Tím, že četnictvo pečuje o veřejný klid a pořádek a stará se o zamezení a potlačení všech rušivých výstřelků, přispívá v nemalé míře k zabezpečení státu. Čím je tato péče vydatnější, tím je také bezpečnost větší a spořádaný stát, v němž vládne právní jistota a jest zaručen nerušený a kulturní a hospodářský vývoj, jest nejbezpečnější oporou mírou uvnitř i zvenčí.“ [5 s. 284] „…finanční stráž československá je prvním strážcem hranic Čs. republiky a že její příslušníci musí býti stále ve střehu a připraveni hájiti tyto hranice proti každému ať již s hlediska finančního nebo politického. Je o sbor vedoucí stále svůj drobný boj se škůdci státních zájmů a možno s ním počítati při branném zajištění našeho státu.“ [5 s. 285] Při komplexním pojetí bezpečnosti si složky národního souboru sil a prostředků mohou vzájemně poskytovat podporu při plnění jejich hlavních úkolů. Takto lze hovořit o vzájemné asistenci složek bezpečnostního systému. Zde se má za to, že ozbrojené síly plní úkoly vojenské a ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby plní v bezpečnostním systému ostatní úkoly, tj. úkoly nevojenské. Vojenskými úkoly se rozumí vedení bojové činnosti tak, jak je definována množinou mezinárodních úmluv vytvářejících mezinárodní právo válečné (humanitární). [6, 7] 159


Struktura ozbrojených sil a jejich úkoly stanovuje zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 2 se ozbrojené síly člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Paragraf 9 pak hovoří o tom, že: „Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.“ a že: „…plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení.“ Paragrafy 14 až 24c řeší jiné úkoly armády v kategorii vojenských asistencí; pro hradní stráž je to pak § 28 odst. 2. S institutem asistence však počítá také zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Paragraf 22 hovoří o tom, že: „Pokud síly a prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, může vláda České republiky povolat k plnění úkolů policie vojáky v činné službě a příslušníky Vězeňské služby České republiky nebo Celní správy České republiky. Vojáky a příslušníky lze povolat na nezbytnou dobu.“

Pověřováním ozbrojených sil plněním nikoliv ryze vojenských úkolů uvnitř státu, např. přejímáním úkolů jinak vyhrazených ozbrojeným bezpečnostním sborům, záchranné sborům či havarijním službám dochází k rozpínání ozbrojených sil ve společnosti tak, jak to zachycuje model na obr. 1. ústavní orgány

aktivní vojsko

správní funkce

bezpeþnostní sbory

aktivní ozbrojené síly pĜesah aktivních ozbrojené sil do civilní spoleþnosti

produkþní þást

odvČtví

Závislost a nezávislost sektoru vnitřní bezpečnosti na vojenských schopnostech

pĜesah ozbrojené sil do civilní spoleþnosti

Přestože český právní řád umožňuje vzájemnou asistenci ozbrojených sil v duchu zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů a bezpečnostních sborů definovaných zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jsou možnosti asistence ozbrojených sil v sektoru vnitřní bezpečnosti omezeny nejenom bezpečnostní strategií a politikou sledovanou českou vládou, ale zejména velikostí jednotlivých složek vytvářejících národní soubor sil a prostředků. Jeho velikost si lze představit z údajů v tab. 1.

Obr. 1 Model militarizace státu

• Dočasného vyčlenění jedinečných vojenských schopností ve prospěch sektoru vnitřní bezpečnosti. Např. vyčlenění chemického vojska a vojenské veterinární a zdravotnické služby pro řešení epidemiologické situace a havárií v chemických provozech a jaderných elektrárnách. • Zapojení jedinečných vojenských schopností do činnosti integrovaného záchranného systému, např. zařazení vojenských sil a prostředků do organizace letecké záchranné služby. Tímto způsobem si zachovávají vojenští zdravotníci návyky potřebné pro bojovou činnost. • Posílení (zálohování) schopností sektoru vnitřní bezpečnosti ve formě předurčení schopností dvojího určení, jako jsou schopnosti vojenské policie nebo jaké byly schopnosti vojenských záchranných praporů, ve prospěch integrovaného záchranného systému. • Duplikace schopností ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, tj. jejich militarizací za účelem zajištění požadovaného stupně autarkie. To je např. případ vojenských hasičských jednotek působících podle § 65a zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství.


Složka Policie ČR (policisté)

Bezpečnostní sbory

Ozbrojené síly mohou nevojenským složkám uvnitř bezpečnostního systému poskytovat tzv. vojenskou asistenci. [2 s. 118 - 120] Tato asistence může mít podobu:

Tab. 1 Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů v ČR letech 2010 - 2012 2010a)

2011a)

2012a)

43 272

41 224

39 395

Hasičský záchranný sbor ČR (hasiči)

9 539 (73 422)b)

9 480 (72 633)b)

9 094 (72 311)b)

Celní správa ČR (celníci)

4 320

4 161

4 549

Vězeňská služba ČR (příslušníci Vězeňské služby)

6 599

6 695

6 885

Gen. inspekce bezpečnostních sborůc) (policisté)

-

195

195

Bezpečnostní informační služba

?

?

?

Úřad pro zahraniční styky a informace

?

?

?

Vojenské zpravodajství (vojáci)

?

1 606d)

?

16 784 (1 070)f)

15 839 (1 150)f)

15 835 (1 090)f)

Voj. kanc. prezidenta republiky (vojáci)

8

7

7

Hradní stráž (vojáci)

600

579

640

Vojenská policie (vojáci)

942

971

956

Armáda ČRe) (vojáci) Ozbrojené síly

Účelem pronikání vojáků do státní správy a hospodářských odvětví je zajištění co nejvyšší míry správní a hospodářské soběstačnosti (autarkie) ozbrojených sil chovajících se jako stát ve státě. [8] Takovouto militarizaci státu, jeho ekonomiky a společnosti získávají ozbrojení síly přístup k podpůrným funkcím potřebným k zajištění jejich bojeschopnosti, zejména funkcím zvyšující vojenskou pohotovost státu. Po pominutí vojenského nebezpečí vyžadujícího si vysoký stupeň pohotovosti ozbrojených sil dochází naopak k demilitarizaci společnosti a přechodu odpovědnosti za podpůrné funkce z ministerstev na národní obrany na jiná ministerstva. Takto lze např. chápat přechod odpovědnosti za civilní obranu/ochranu z federálního ministerstva vnitra v roce 1976. letech na tehdejší federální ministerstvo národní obrany a návrat této odpovědnosti z působnosti Ministerstva obrany ČR k Ministerstvu vnitra v roce 2000. [9]

zpravod. služby

podpĤrné funkce

neprodukþní þást

stát/ekonomika

odvČtví

bezpeþnostní funkce

správní funkce

bojové funkce

státní správa

Poznámky: Údaje k 31. 12., skutečné stavy; b) Členové jednotek Sdružení dobrovolných hasičů obcí a podniků; c) Údaj pro rok 2012; K tomuto datu bylo plánováno 275 systemizovaných míst; d) Údaj pro rok 2012; číslo zahrnuje útvar speciálních sil v počtu 379 vojáků; e) Plánované a skutečné počty vojáků jsou daleko vyšší. U armády schází doplnit 1/5 systemizovaných míst. Část vojáků navíc slouží mimo tzv. vojenské jádro, tzn. ve školách, vojenských nemocnicích, na ministerstvu - mimo Generální štáb Armády ČR; f) Aktivní zálohy (průměr). a)

160


Pramen MO ČR (výkaz personálu); návrhy státních závěrečných účtů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí, Ministerstva spravedlnosti, Generální inspekce bezpečnostních sborů. 2010 - 2012; Statistická ročenka HZS ČR. Praha, 2010 - 2012; OTTO Pavel. Armáda zčásti odkryla svou tajnou službu dostupné na http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/armada-zcastiodkryla-svou-tajnou-sluzbu-724244 citováno 25. 12. 2013.

10000

100000

9000

90000

8000

80000

7000

70000

6000

60000

5000

50000

4000

40000

3000

30000

2000

20000

1000

10000

0

disponibilní poþet vojákĤ

vojáci vyþlenČní/nasazení ve prospČch vnitĜní bezpeþnosti

Jak je možno si uvědomit z tab. 1, národní soubor sil je v současnosti představován asi 77 tisící uniformovanými osobami ve služebním poměru a zhruba 73 tisíci dobrovolníků, z nichž naprostá většina je vázána v požární ochraně. Vojáci z celkového souboru tvoří jen 1/8. Za posledních 20 let se armáda z největší části národního souboru sil využitelných pro aktuální potřeby bezpečnostního systému stala až třetí jeho největší součástí. Vývoj prezenčního stavu velikosti ozbrojených sil České republiky zachycuje obr. 2. V něm jsou také shrnuty události, které si vyžadovaly přijetí usnesení/nařízení vlády o vyčlenění/přidělení vojáků k asistenčním úkolům v sektoru vnitřní bezpečnosti. Jednalo se jednak o vyčlenění vojáků k plnění úkolů policie, jak o tom hovoří v § 22 zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a předním § 50a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, jednak šlo nepolicejní úkoly. Šlo o úkoly, které jinak plní Hasičský záchranný sbor České republiky, jako jsou záchranné práce při živelné pohromě a likvidace jejich následků.

úkoly policie

ostatní úkoly

vojáci z povolání

1.1.2013

1.1.2012

1.1.2011

1.1.2010

1.1.2009

1.1.2008

1.1.2007

1.1.2006

1.1.2005

1.1.2004

1.1.2003

1.1.2002

1.1.2001

1.1.2000

1.1.1999

1.1.1998

1.1.1997

1.1.1996

1.1.1995

1.1.1994

1.1.1993

0

vojáci základní služby

Obr. 2 Velikost ozbrojených sil ČR a vojenské asistence sektoru vnitřní bezpečnosti v letech 1993 - 2013 Pramen Černoch, F.; Královec, K.: Personální vývoj v resortu obrany (1990 - 2001) fakticky a ciferně. 1. vyd. Praha: MO ČR, 2002. s. 41, 57; Vývoj skutečných počtů osob v resortu MO ČR v letech 1993 - 2013 dostupné na citováno 25. 12. 20013. Při interpretaci údajů o vyčlenění/nasazení vojáků jako zálohy/ posílení schopností integrovaného záchranného systému je třeba si uvědomit, že průběhu let 1993 - 2013 byly ozbrojené síly dočasně nasazeny při záchranných a likvidačních pracích poptávaných v důsledku ničivých povodní (1997, 2002, 2013) a dlouhodobě došlo k jejich vyčlenění pro účel plnění policejních úkolů jakožto důsledku útoku na Světové obchodní centrum v roce 2001. Z tohoto období byl rovněž doposud zachován požadavek na vyčleňování 700 vojáků k zajištění zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti na území České republiky v případě vzniku radiační havárie na jaderné elektrárně Dukovany nebo Temelín. Jak je patrné z obr. 2, zátěž asistenčních úkolů postupně přešla v důsledku profesionalizace ozbrojených sil, k níž došlo v závěru roku 2004, z vojáků základní služby na vojáky z povolání. Pokud jde o jejich počet, je třeba si uvědomit, že prezentované údaje představují počet vojáků v resortu Ministerstva obrany, tj. příslušníky armády, Vojenské kanceláře prezidenta republiky, Hradní stráže, Vojenské Ostrava 5. - 6. ledna 2014

policie, Ministerstva obrany, včetně Generálního štábu Armády ČR, příspěvkových organizací a tzv. ministerstvu přímo podřízených vojenských útvarů a zařízení, očištěný o Vojenské zpravodajství. Z tohoto počtu nebyli vyňati jen příslušníci Vojenského zpravodajství, kam mj. patří 601. skupina speciálních operací, jako ozbrojené složka Vojenského zpravodajství, ale také hodnostní sbor generálů a vyšších důstojníků - osob, které nejsou součástí přímého výkonu, ale často jde o úředníky, které je obtížné vyvázat z jejich povinností a přesměrovat do přímého výkonu v operačním prostoru. Z počtů byly rovněž odečteny tzv. dispozice - osoby nevykonávající aktivní službu např. z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené. V současnosti se jedná asi o 1000 vojáků a vojákyň. Do počtů nejsou rovněž zahrnuti příslušníci přípravného sboru, tj. povětšinou frekventanti prezenční formy studia na Univerzitě obrany. Na obr. 2 prezentované počty vojáků z povolání jsou složeny z vojáků patřících do hodnostního sboru mužstva a poddůstojníků, praporčíků a nižších důstojníků. Přesto je potřeba vidět fakt, že z praktického hlediska připadá do úvahy pro asistenční funkce bezpečnostním sborům jen armáda. Podle údajů k poslednímu dni roku 2013 zde však lze počítat jen s 12 tisíci profesionálními vojáky a 1,1 tisícem příslušníků aktivní zálohy. Tento počet se ještě dále redukuje, pokud se předpokládá dlouhodobé nasazení vojáků Armády České republiky. K pravidelné rotaci v intervalu 4 - 6 měsíců, aby nedocházelo k přetížení jednotlivých složek ozbrojených sil, je třeba 3 - 4násobku (příprava-nasazení-odpočinekpříprava) počtu vojáků schváleného politickým mandátem vlády a zákonodárného sboru. Při počtu 300 vojáků je proto nutno redukovat disponibilní počet vojáků o dalších 1000 - 1500 vojáků. Tím se počet disponibilních vojáků pro potřeby asistence sektoru vnitřní bezpečnosti přibližuje velikosti Hasičského záchranného sboru České republiky. V souvislosti demografickým stárnutím a stále oslabenou konkurenceschopností ozbrojených sil lze očekávat, že velikost armády bude dále samovolně klesat. Pro sektor vnitřní bezpečnosti to znamená, že se bude dále oslabovat schopnost ozbrojených sil působit jako jeho záloha. To se může ukázat jako velmi problematické při pokračujícím propadu počtů policie, hasičů a úbytku dobrovolníků v oblasti požární ochrany. V tomto směru je logická snaha budovat sektor vnitřní bezpečnosti jako nezávislý na schopnostech ozbrojených sil, které ve střednědobém horizontu nejsou schopny udržet a garantovat svou velikost. Závěr V roce 1993 byla role ozbrojených sil v sektoru vnitřní bezpečnosti nezastupitelná. Jejich transformace spojená s jejich profesionalizací v roce 2005 a následná finanční destabilizace spojená se ztrátou jejich konkurenceschopnosti na trhu práce oslabily význam ozbrojených sil jako systémové zálohy pro činnost ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb. S ohledem na pokračující finanční krizi, neochotu zvyšovat vojenské výdaje a nástup demografického stárnutí české populace lze očekávat, že v dalších 3 až 5 letech bude pokračovat samovolné zmenšování velikosti disponibilního počtu vojáků. To představuje zásadní problém pro plánování strukturálních opatření v sektoru vnitřní bezpečnosti. Při předpokladu existence averze k riziku v procesu plánování, bude pokračovat prohlubování nezávislosti sektoru vnitřní bezpečnosti na schopnostech ozbrojených sil spojené s jejich postupnou společenskou izolací. V tomto směru lze např. očekávat, že při dalších ničivých povodních by vůbec nemuselo dojít k povolání vojenských sil a prostředků. Použitá literatura [1]

Instrumenta Pacis Westphalicae. Dostupné na citováno 25. 12. 2013.

[2]

Macek, P.; Uhlíř, L.: Dějiny policie a četnictva II. Československá republika (1918 - 1939). 1.vyd. Praha: Police History, 1999. ISBN 80-902670-0-9. 161


[3]

Straka, K.: Skupina 1, nestandardní vyšší jednotka zajištění hranic od jara do podzimu 1938 - I. část. In Historie a vojenství, 2011, roč. 60, č. 4, s. 4 - 23.

4]

Straka, K.: Skupina 1, nestandardní vyšší jednotka zajištění hranic od jara do podzimu 1938 - II. část. In Historie a vojenství, 2012, roč. 61, č. 1, s. 36 - 57.

[5]

Armáda a národ. 1.vyd. Praha: Národní rada československá, 1938.

[6]

Bajgar, J. aj.: Haagské úmluvy v systému mezinárodního humanitárního práva - I. díl. 1. vyd. Praha: Správa sociálního řízení, 1992. ISBN 80-85469-31-6.

[7]

[8]

Bajgar, J. aj.: Haagské úmluvy v systému mezinárodního humanitárního práva - II. díl. 1. vyd. Praha: Správa sociálního řízení, 1993. ISBN 80-85469-41-3. Pernica, B.: Zapojování civilního sektoru do činnosti ozbrojených sil: vojensko-správní a vojensko-průmyslový

komplex. In Vojenské rozhledy, 2011, roč. 20, č. 2, s. 101 113. ISSN 1210-3292. [9]

Usnesení vlády České republiky č. 53 ze dne 20. ledna 1999, o harmonogramu pro zabezpečení převodu výkonu státní správy ve věcech civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra.

[10] Otto, P.: Armáda zčásti odkryla svou tajnou službu dostupné na citováno 25. 12. 2013. [11] Statistická ročenka HZS ČR. Praha, 2010 - 2012. [12] Černoch, F.; Královec, K.: Personální vývoj v resortu obrany (1990 - 2001) fakticky a ciferně. 1. vyd. Praha: MO ČR, 2002. [13] Vývoj skutečných počtů osob v resortu MO ČR v letech 1993 - 2013 dostupné na citováno 25. 12. 20013.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Zásahy při radiační mimořádné události EDICE SPBI SPEKTRUM

57.


ZDENċK PROUZA JIěÍ ŠVEC

ZÁSAHY PěI RADIAýNÍ MIMOěÁDNÉ UDÁLOSTI

Zdeněk Prouza, Jiří Švec Cílem této publikace je poskytnout informace (vycházející z mezinárodních doporučení -především dokumentů IAEA) složkám Integrovaného záchranného systému, které budou zasahovat v první fázi radiační mimořádné situace lokálního charakteru, a státním, místním institucím, jejichž pomoc při likvidaci následků takové události je nezbytná.

ISBN 978-80-7385-046-3. Rok vydání 2008.

cena 105 Kč



162


Účinnost dotěsňování stavebních otvorů při budování improvizovaných úkrytů Efficiency of Re-Sealed Building Openings in Improvised Shelters Ing. Ján Pivovarník Ing. Vlastimil Sýkora, CSc. MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected] Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou budování improvizovaných úkrytů. Je zaměřen na oblast dotěsňování stavebních otvorů při jejich budování. Na základě výsledků měření prováděných v této oblasti, na základě přepočtu těchto výsledků měření a na praktických příkladech se snaží dokumentovat, jak účinné je v místnostech improvizovaných úkrytů dotěsňování stavebních otvorů. Článek dokumentuje za jak dlouhou dobu, při použití vybraných toxických látek (Chlór Cl2, Fosgen COCL2, Kyanovodík HCN, Sulfan H2S, Sarin GB a Yperit HD) a při konkrétních způsobech dotěsnění stavebního otvoru, bude v improvizovaném úkrytu dosažená tzv. střední smrtelná koncentrace. Klíčová slova Improvizovaný úkryt, dotěsňování stavebních otvorů, střední smrtelná koncentrace. Abstract The paper deals with the issue of constructing improvised shelters. It is focused on the area of re-sealing window or door openings in buildings during their construction. Based on the results of carried measurements, on conversion of these results, and on practical examples, it tries to document how effective the re-sealing of building openings in the rooms of improvised shelters is. The paper documents the length of time it would take the selected toxic substances (Chlorine Cl2, COCL2, Hydrogen Cyanide HCN Phosgene, Hydrogen Sulphide H2S, Sarin and Mustard Gas GB HD) to achieve so called median lethal concentration in improvised shelters with specifically re-sealed building openings. Keywords Improvised shelter, re-sealing of building openings, median lethal concentration. Úvod Ukrytí obyvatelstva v tzv. improvizovaných úkrytech považujeme v současné době za jeden za základních způsobů zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva. Improvizovaný úkryt (IÚ) je předem vybraný nebo předem stavebně a technicky připravený, optimálně vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude upravován (před vznikem mimořádných situací nebo bezprostředně po jejich vzniku) fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců před účinky mimořádných událostí. Budování improvizovaných úkrytů Budovaní improvizovaných úkrytů patří mezi nejjednodušší, nejrychlejší, nejlevnější a poměrně efektivní způsob zabezpečení ukrytí obyvatelstva. Na budování improvizovaných úkrytů má vliv celá řada faktorů.


K nejvýznamnějším patři: - jaké škodlivé účinky působí na obyvatelstvo při vzniku mimořádné události (druh škodlivin, jejich chemické a fyzikální vlastnosti, jejich koncentrace a doba působení), - povětrnostní podmínky, které jsou v prostoru vzniku mimořádné události a v prostoru budování improvizovaného úkrytu, především rychlost větru, slovně vyjádřená síla větru, směr větru a rozptylové podmínky, - rozdíl teplot mezi vnitřním prostorem improvizovaného úkrytu a venkovním prostorem (prostorem vzniku MÚ), - počet oken a dveří, které se nachází v prostoru improvizovaného úkrytu, jejich velikost, jejich tvar a členění, použité materiály a technologie výroby těchto oken a dveří a jejich průvzdušnost, - těsnost stavby, ve které budujeme improvizovaný úkryt, - vnitřní objem místnosti, která slouží jako improvizovaný úkryt, počet osob ukrývaných v této místnosti a s tím související požadavky na vnitřní mikroklima v improvizovaném úkrytu, - umístění místnosti improvizovaného úkrytu ve stavebním objektu, a to jak půdorysné (horizontální) umístění vzhledem k obvodovým zdem objektu, tak i výškové (vertikální) umístění (suterén, nebo vyšší patra objektu). Při budování improvizovaných úkrytů je největší důraz kladen na úpravu vnitřního prostoru, konkrétně na dotěsňování těch míst, kde hrozí největší nebezpečí průniku průmyslových a jiných škodlivin z venkovního zamořeného prostoru do vnitřních prostorů úkrytu tj. především na úpravy oken, dveří a dalších stavebních otvorů (otvory pro ventilační a klimatizační systémy, větrací otvory v místnostech jako jsou koupelny, toalety, spižírny apod., otvory v komínových pláštích tj. otvory pro napojení kouřovodůsopouchů, vymítací otvory, vybírací otvory apod.). Dotěsňování stavebních otvorů K dotěsňování stavebních otvorů je možno použít celou řadu různých materiálů a prostředků. K nejzákladnějším požadavkům na tyto materiály a prostředky patří především: - musí zabezpečit dostatečnou plynotěsnost dotěsňovaných spár, - musí se jednat zboží, které je možné běžně nakoupit v maloobchodní síti a které se často využívají v běžném životě či při plnění různých pracovních či jiných úkolů, - jednoduchá a dobrá manipulace bez nutnosti použití speciálního nářadí při dotěsňování stavebních otvorů, - cenová dostupnost. Jednotliví výrobci nabízí ve veřejné obchodní síti velkou škálu zboží využitelného při dotěsňování stavebních otvorů v improvizovaných úkrytech. Materiál a prostředky, které můžeme použít, lze rozdělit na: • pomocný materiál a prostředky: - jedná se o materiál, který lze využít při přípravě stavebních otvorů na vlastní dotěsňování (např. dveře a okna musíme zbavit od hrubých nečistot a nerovností, od prachu a od mastnoty, a to jak na povrchu rámu a zárubně, tak i na povrchu zasklívacích lišt, příčlí, výplní oken a dveří, ale i na povrchu ostění), nebo při provádění hrubších prací jako např. utěsňování větších spár v ostění, ve spojení ostění s rámem apod.,

163


• materiál a prostředky využitelné při vlastním dotěsňování:

• způsob dotěsnění okna označený písmenem „D“:

- k vlastnímu dotěsňování stavebních otvorů můžeme využít různé lepicí pásky (průhledné a neprůhledné samolepicí pásky, leukoplasti, kobercové lepicí pásky, lemovací pásky, umělohmotné elektrikářské izolační pásky, pásky pro zahradu, domácnost a sport, technické pásky, lepicí pásky různých druhů, různých šířek, barev a materiálu), tmely, lepidla, stavební pěny, modelovací hmoty, průmyslově vyráběná těsnění oken a dveří, různé druhy folií (využitelné jsou především polyetylenové fólie s větší tloušťkou - kolem 0,1 mm jako jsou zahradní a stavební plachty a fólie, méně vhodné jsou fólie, které se využívají nejčastěji k zakrytí nábytku).

- okno s úpravou vnější strany - pomocí izolepy dotěsněná spára mezi křídlem a rámem a dotěsněn zasklívací profil; • způsob dotěsnění okna označený písmenem „E“: - okno s úpravou vnitřní a vnější strany - pomocí izolepy z obou stran dotěsněná spára mezi křídlem a rámem a dotěsněn zasklívací profil; • způsob dotěsnění okna označený písmenem „F“: - okno bez úprav, z vnější strany dotěsněné pomocí fólie; • způsob dotěsnění okna označený písmenem „G“: - okno s úpravou vnitřní strany, z vnější strany dotěsněné pomocí fólie;

Účinnost dotěsňování stavebních otvorů

• způsob dotěsnění okna označený písmenem „H“:

V uplynulém období byla v IOO Lázně Bohdaneč v rámci úkolu „Zjišťování těsnosti stavebních otvorů a způsob jejich dotěsňování“ navrhnuta a vyrobena speciální testovací komora (tato komora umožňuje mj. posuzovat těsnost oken dle ČSN EN 12207 a ČSN EN 1026) a v této komoře bylo provedeno velké množství různých měření. Jejich cílem bylo mj. ověřit účinnost dotěsňování stavebních otvorů při budování improvizovaných úkrytů.

- okno s úpravou vnější strany, z vnější strany dotěsněné pomocí fólie. Na vysvětlení lze jako příklad (tento příklad je v tab. 1 označen žlutou a zelenou barvou) uvést mimořádnou událost, při které bude použita bojová otravná látka Sarin. V případě, že místnost využívaná jako improvizovaný úkryt bude osazena plastovým oknem (viz tab. 1) a toto plastové okno se nebude nijak upravovat, tj. nebudou se utěsňovat okenní spáry (což odpovídá způsobu dotěsnění okna, který je v tabulce označen písmenem „B“), bude smrtelná koncentrace LCt50 v improvizovaném úkrytu dosažena asi za 4 hodiny. Dotěsňováním tohoto plastového okna lze dobu dosažení LCt50 prodloužit (oddálit), např. upravením (dotěsněním) plastového okna pomocí lepicí pásky z vnější strany (způsob v tabulce označen písmenem „D“), dojde k prodloužení doby dosažení LCt50 na 26 hodin. S využitím ještě dokonalejšího způsobu dotěsnění plastového okna (způsob v tabulce označen písmenem „H“), se v improvizovaném úkrytu smrtelná koncentrace LCt50 vytvoří až za 107 hodin, tj. doba možného pobytu ukrývaných osob v improvizovaném úkrytu se prodlouží téměř o 103 hodin.

V rámci těchto měření se těsnost původních a postupně dotěsňovaných oken ověřovala pomocí následujících metod: 1. Měřením množství dodávaného vzduchu potřebného k udržení tlaku ve zkušební komoře v hodnotách: 50, 100, 150, 200, 250 a 300 Pa. 2. Měřením rychlosti poklesu tlaku ve zkušební komoře z 300 Pa na 250 Pa a dál postupně na 200 Pa, 150 Pa, 100 Pa, … až na 0 Pa. 3. Měřením rozdílů tlaků mezi částí zkušební komory přestavující venkovní prostor a mezi částí zkušební komory přestavující vnitřní prostor improvizovaného úkrytu. 4. Měřením koncentrace zkušební látky (hexafluorid síry SF6) ve zkušební komoře a v prostoru za oknem.

Z uvedeného vyplývá, že vhodným dotěsněním plastového okna lze dobu pobytu ukrývaných osob v improvizovaném úkrytu prodloužit i více než 26 krát!

5. Měřením rychlosti difuze zkušební látky (SF6) přes testované okno (dveře). Provedená měření jednoznačně prokázala, že dotěsňování oken proti průniku škodlivin do vnitřního prostoru improvizovaného úkrytu je účinné tj., že skutečně má význam provádět dotěsňování stavebních otvorů v místnostech improvizovaných úkrytů. Pravdivost tohoto tvrzení jednoznačně dokazují i údaje uvedené v následujících tab. 1 a 2.

Tab. 1 Doba dosažení LCt50 v místnosti improvizovaného úkrytu s plastovým oknem Plastové okno Toxická látka

V těchto tabulkách je pomocí přepočtu naměřených hodnot uvedeno, za jak dlouhou dobu při použití uvedených toxických látek a při konkrétních způsobech dotěsnění okna bude v improvizovaném úkrytu dosažená tzv. střední smrtelná koncentrace LCt50.

Jako příklad toxických látek jsou v tabulkách uvedeny často se vyskytující průmyslové škodliviny Chlór Cl2, Fosgen COCL2, Kyanovodík HCN, Sulfan H2S a nejznámější bojové otravné látky (BOL) Sarin GB a Yperit HD. Jako možné způsoby dotěsnění oken jsou v tabulkách uvedeny následující možnosti: • způsob dotěsnění okna označený písmenem „B“: - okno bez úprav (okno je nedotěsněné, pouze u dřevěného okna jsou otvory pro montáž meziskelních žaluzií a otočné závěsy zaslepeny pomocí plastelíny); • způsob dotěsnění okna označený písmenem „C“: - okno s úpravou vnitřní strany - pomocí izolepy je dotěsněná spára mezi křídlem a rámem a dotěsněný zasklívací profil; Ostrava 5. - 6. ledna 2014

C

D

E

F

G

H

PŠ

Dosažení LCt50 [hod]

BOL

Střední smrtelná koncentrace LCt50 je koncentrace toxické chemické látky, která po minutové inhalaci (vdechování) usmrtí 50 % exponovaných (zasažených) jedinců. Obecně se hovoří také o smrtelné koncentraci.

Způsob dotěsnění okna B

Fosgen COCL2 (LCt50 - 776 ppm)

120

124

747

898

691

1026

3079

Chlór Cl2 (LCt50 - 1876 ppm)

293

303

1826

2194

1690

2508

7524

Kyanovodík HCN (LCt50 - 25 ppm)

3,8

3,9

24

29

22

33

99

Sulfan H2S (LCt50 - 400 ppm)

61,8

63,8

385

463

356

529

1587

Sarin GB (LCt50 - 27 ppm)

4,1

4,3

26

31

24

36

107

Yperit HD (LCt50 - 226 ppm)

34,9

36,0

218

262

201

299

897

Jako další příklad lze (tento příklad je v tab. 2 označen modrou a červenou barvou) uvést mimořádnou událost, při které dojde k úniku kyanovodíku. V případě, že místnost využívána jako improvizovaný úkryt bude osazena dřevěným oknem (viz tab. 2) a toto dřevěné okno se nebude nijak upravovat, tj. nebudou se utěsňovat okenní spáry (což odpovídá způsobu dotěsnění okna, který je v tabulce označen písmenem „B“), bude 164


Vysvětlivky k tab. 1 a 2:

smrtelná koncentrace LCt50 v místnosti improvizovaného úkrytu dosažena téměř okamžitě. Dotěsňováním tohoto dřevěného okna lze dobu dosažení LCt50 prodloužit. Např. upravením (dotěsněním) tohoto okna pomocí lepicí pásky z vnější strany (způsob v tabulce označený písmenem „D“), dojde k prodloužení doby dosažení LCt50 na 15,3 hodin. S využitím ještě dokonalejšího způsobu dotěsnění dřevěného okna, tj. když okno bude upraveno z vnitřní i z vnější strany (způsob dotěsnění označený v tabulce písmenem „E“), se v místnosti improvizovaného úkrytu smrtelná koncentrace LCt50 vytvoří až za 26,5 hodiny. S využitím ještě dokonalejšího způsobu dotěsnění dřevěného okna (způsob v tabulce označený písmenem „H“), se v místnosti improvizovaného úkrytu smrtelná koncentrace LCt50 vytvoří až za 81,6 hodin, tj. doba možného pobytu ukrývaných osob v improvizovaném úkrytu se prodlouží téměř o 81,6 hodin. V tomto případě lze dobu pobytu ukrývaných osob v improvizovaném úkrytu vhodným dotěsněním dřevěného okna prodloužit až 80 krát!

PŠ - průmyslové škodliviny. BOL - bojové otravné látky. Zařízením používaným při měření nebylo možné u okna bez úprav dosáhnout měřitelné hodnoty. Platí, že LCt50 bude dosažená v porovnání se dotěsněným oknem za velmi krátkou dobu (téměř okamžitě). *

Závěr V závěru je potřeba zdůraznit, že uvedené hodnoty uvádí, za jak dlouhou dobu bude v místnosti improvizovaného úkrytu dosažená střední smrtelná koncentrace LCt50. Neuvádí možnou dobu pobytu ukrývaných osob v místnostech improvizovaných úkrytů. Na tuto dobu má vliv celá řada faktorů např. velikost místnosti improvizovaného úkrytu, počet osob ukrývaných v místnosti improvizovaného úkrytu, zda v místnosti improvizovaného úkrytu se využívá či nevyužívá filtroventilace, klimatické podmínky a s tím související vnitřní a venkovní teplota vzduchu apod.

Obdobně lze z uvedených tabulek zjistit dobu dosažení střední smrtelné koncentrace LCt50 u ostatních uvedených průmyslových škodlivin a bojových otravných látek.

Obdobné výsledky budou platit při dotěsňování dveří a dalších stavebních otvorů, které se v místnosti improvizovaného úkrytu nachází.

Tab. 2 Doba dosažení LCt50 v místnosti improvizovaného úkrytu s dřevěným oknem

Použitá literatura

Dřevěné okno Toxická látka

Způsob dotěsnění okna B

C

D

E

F

G

H

BOL

PŠ

Dosažení LCt50 [hod] Fosgen COCL2 (LCt50 - 776 ppm)

neměř.*

23,9

477,2

823,7

174,0

627,8

2535,8

Chlór Cl2 (LCt50 - 1876 ppm)

neměř.

58,4

1166,0

2012,7

425,2

1534,0

6196,0

Kyanovodík HCN (LCt50 - 25 ppm)

neměř.*

0,7

15,3

26,5

5,5

20,2

81,6

Sulfan H2S (LCt50 - 400 ppm)

neměř.*

12,3

245,9

424,6

89,7

323,6

1307,1

Sarin GB (LCt50 - 27 ppm)

neměř.*

0,8

16,5

28,6

6,0

21,8

88,1

Yperit HD (LCt50 - 226 ppm)

neměř.*

6,9

138,9

239,9

50,6

182,8

738,4

*

[1] Pivovarník, J.; Hylák, Č.; Sýkora, V.: Sebeochrana obyvatelstva ukrytím - dotěsňování oken, dveří a dalších stavebních otvorů - metodika pro pracovníky zabývající se problematikou ochrany obyvatelstva. MV - GŘ HZS ČR, IOO, Lázně Bohdaneč 2010, s. 42. [2] Matoušek, J.; Linhart, P.: CBRN. Chemické zbraně. Edice SPBI SPEKTRUM 43. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. Ostrava 2005, s. 154, 1. vydání. ISBN 80-86634-71-X.


43.


JIěÍ MATOUŠEK PETR LINHART

CBRN CHEMICKÉ ZBRANċ

CBRN - chemické zbraně Jiří Matoušek, Petr Linhart Kniha pojednává o vývoji a základních vlastnostech chemických zbraní a o jejich hlavní složce - otravných látkách. Přináší detailní moderní informace o zneschopňujících, dráždivých, dusivých, obecně jedovatých, zpuchýřujících a nervově paralytických látkách. Charakterizuje hlavní formy a metody chemického terorismu. Ukazuje snahy o zákaz chemických zbraní, mj. úlohu Ženevského protokolu (1925) a seznamuje s Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění a použití chemických zbraní a o jejich zničení (1993) a s jejím plněním.

ISBN 80-86634-71-X. Rok vydání 2005.

cena 140 Kč



165


Ochrana proti úniku nebezpečných plynů a požárům v domácnostech s využitím detekčních zařízení (kampaň ČAHD) Protection against Dangerous Gas Leak and Fires in Households Using Detection Equipments (Campaign ČAHD) Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., MPA Ing. Michaela Mokrišová Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40, 700 30 Ostrava - Zábřeh [email protected], [email protected] Abstrakt Příspěvek popisuje aktivity České asociace hasičských důstojníků a spolupracujících hasičských záchranných sborů na preventivní kampani, jejímž cílem je zvýšení povědomí obyvatelstva o možnostech ochrany před negativními účinky nebezpečných plynů a požárů v objektech určených k bydlení. Seznamuje s jednotlivými projektovými fázemi, tj. přípravou, průběhem a realizací, vznikem preventivních materiálů a především vytvořením ucelené informační podpory formou webového portálu pro odborníky i laickou veřejnost. Příspěvek poukazuje na existující možnosti účinné ochrany obyvatelstva a majetku s využitím detektorů plynů a požárů a nastiňuje další možné aktivity do budoucna. Klíčová slova Kampaň, Česká asociace hasičských důstojníků, detekce, nebezpečné plyny, požáry. Abstract The paper describes about activities of the Czech Association of Fire officers and cooperating fire departments on preventive campaign, which aims to increase public awareness about how to protect against the adverse effects of hazardous gases and fires in buildings intended for housing. It introduces the various project phases, the preparation and realization of projects, the creation of preventive materials and especially the creation of an integrated information support through a web portal for professionals and the general public.

Obr. 1 Ilustrační obrázek k zahraniční aktivitě Rauchmelder retten Leben [1] Dalšími iniciačními faktory byly události z posledního období, které souvisí s únikem zemního plynu, a ke kterým došlo v České republice. Jedná se především o tragickou událost z února 2013 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Při této události přišlo o život 6 obyvatel bytového domu, dalších 12 osob bylo zraněno (z toho jeden zasahující hasič), evakuováno bylo přes 50 osob. Škoda přesáhla 10 mil. korun. Další událostí byl výbuchu plynu v Praze v dubnu 2013, při kterém došlo ke zranění 43 osob, evakuaci přibližně 240 osob a škodě větší než 100 mil. korun (poškozeny byly desítky okolních domů a automobilů). Poslední velkou událostí tohoto typu byl výbuch plynu v bytovém domě v Havířově, kde byly evakuovány téměř tři desítky obyvatel, a škoda byla vyčíslena v řádech milionů korun.

The paper points out the possibilities of effective protection of people and property using gas detectors and fire and outlines possible future activities. Keywords

Obr. 2 Fotografie z událostí výbuchu plynu ve Frenštátě pod Radhoštěm a Havířově [2]

Campaign, Czech association of fire officers, detection, dangerous gases, fires. Motivační podněty k realizaci kampaně Česká asociace hasičských důstojníků ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje a Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje zahájila kampaň, jejímž cílem je zvýšení povědomí populace o možnostech ochrany před negativními účinky nebezpečných plynů a požárů v objektech určených k bydlení (dále také jen „domácnosti“). Prvotním podnětem k realizaci preventivní kampaně byly zahraniční aktivity, jejichž cílem je varovat veřejnost před nebezpečím hrozícím v domácnostech, vštěpit ji základní bezpečnostní pravidla chování při mimořádných událostech a motivovat občany k instalaci zařízení, která mohou rizika v domácnostech významně omezit. Příkladem může být aktivita s názvem „Rauchmelder retten Leben“ v Německu [1].


Na základě výše uvedených podnětů byla sestavena statistika událostí souvisejících s úniky nebezpečných plynů v domácnostech. Počet usmrcených osob při těchto událostech je možné počítat ročně řádově v desítkách, počet zraněných převážně ve stovkách, počet evakuovaných či zachráněných osob se již nachází v řádu stovek až tisíců. Příkladem je obr. 3, který znázorňuje některé související údaje z roku 20121.

1

Přehled obsahuje počty osob při únicích plynů v obytných domech, rodinných domcích, budovách občanské výstavby, ale také okrajově v automobilech. Nebezpečnými plyny se v tomto případě rozumí oxid uhelnatý, zemní plyn, propan-butan, metan, výfukové plyny a neznámé plyny. 166


20

206

Poþet usmrcených Poþet zranČných Poþet zachránČných þi evakuovaných

983

Nebezpečnými plyny, které ohrožují obyvatele možným výbuchem v domácnostech, jsou myšleny zejména zemní plyn a propan-butan. Dalším plynem, který zaujímá v domácnostech negativně významné místo je oxid uhelnatý, který je nebezpečný především z důvodu otrav. K realizaci preventivní aktivity byla ustanovena pracovní skupina z řad členů České asociace hasičských důstojníků, HZS Moravskoslezského kraje a HZS Olomouckého kraje, která se již přibližně od března 2013 intenzivně věnuje zpracování potřebných podkladů. Základní informace byly zpracovány v podobě internetového portálu (viz obr. 6 a 7) na stránkách České asociace hasičských důstojníků (www.cahd.cz).

Obr. 3 Počet usmrcených, zraněných, zachráněných či evakuovaných osob při únicích nebezpečných plynů v domácnostech řešených jednotkami požární ochrany v roce 2012 v České republice [3] Pozornost si zaslouží rovněž následky požárů v domácnostech. Ačkoli počet požárů v domácnostech za období let 2008 až 2012 činí „jen“ přibližně 18 % z celku, jejich následky jsou alarmující. Počet usmrcených osob při požárech v domácnostech činí přibližně 40 % z celkového počtu mrtvých. Počet zraněných osob při požárech v domácnostech činí téměř 50 % z celkového počtu zraněných. Detailní údaje jsou patrné z obr. 4 a 5.

262 (41 %) 382 (59 %)

Usmrceno osob pĜi požárech v domácnostech Usmrceno osob pĜi ostatních požárech

Obr. 6 Internetový portál zabývající se kampaní proti negativním účinkům požáru a nebezpečných plynů [5] Internetový portál sestává ze čtyř základních oblastí: • nebezpečné plyny, • preventivní informace, • detektory, • preventivní materiály.

Obr. 4 Počet usmrcených osob při požárech v domácnostech a při ostatních požárech [4]

2890 (52 %)

2697 (48 %)

ZranČno osob pĜi požárech v domácnostech ZranČno osob pĜi ostatních požárech

Obr. 7 Internetový portál zabývající se kampaní proti negativním účinkům požáru a nebezpečných plynů [5] Obr. 5 Počet zraněných osob při požárech v domácnostech a při ostatních požárech [4] Internetový portál České asociace hasičských důstojníků Česká asociace hasičských důstojníků přichází v současné době s aktivitou, jejímž cílem je koncentrovat na jednom místě, dostupném pro odborníky i laickou veřejnost, základní informace o závažnosti následků požárů a nebezpečných plynů v domácnostech a nezbytný rozsah preventivních informací, které mohou pomoci podobným událostem předcházet.


Přístup na část zabývající se preventivní kampaní je možný z nabídky umístěné na levé straně internetových stránek nebo přímo z banneru umístěného na pravé straně stránek vyznačené symbolem detektorů a nápisem „Kampaň k detekci plynů a požárů“ (rychlý přístup). Oblast nebezpečných plynů popisuje vlastnosti plynů, se kterými se můžeme v domácnostech setkat. Preventivní informace obsahují některé statistické údaje související s popisovanou problematikou a preventivní informace z oblasti plynových a elektrických zařízení. Rámcově je věnována pozornost také komínům. V oblasti detektorů jsou prezentovány druhy detektorů, jejich základní parametry a uvedeny ilustrační příklady. Preventivní 167


materiály představují soubor podpůrných prostředků, které jsou využitelné pro majitele, provozovatelé a uživatelé bytů, obce a odborníky v oblasti požární ochrany pro objasnění rizik v domácnostech a významu detekčních zařízení.

Preventivní informace zpracované formou letáků byly v Moravskoslezském kraji rozeslány všem obcím s rozšířenou působností, obcím a vybraným provozovatelům bytového fondu (např. bytová družstva).

Preventivní materiály byly zpracovány s ohledem na druh ohrožení (požár nebo nebezpečné plyny) a s vazbou na jejich možné využití. Byly vytvořeny jednostránkové materiály s textem spíše heslovitého charakteru, které jsou určeny pro čtenáře mající jen krátkou dobu na jejich prostudování (např. letáky v dopravních prostředcích, informace na obecních tabulích). Skládací letáky obsahují více informací, ovšem vyžadují také delší dobu pro seznámení, což předurčuje také jejich využití (např. na hasičských stanicích, kde dochází ke kontaktu s veřejností, na úřadech). Posledním materiálem je připravovaná publikace, která poskytne ještě širší rozsah informací o této problematice než skládací letáky a je určena spíše jako doplněk k lektorské činnosti.

Pro nejvýznamnější provozovatele bytových družstev v Moravskoslezském kraji byl uspořádán seminář, kde byli zástupci těchto organizací seznámeni s problematikou nebezpečných plynů, ochranou před jejich negativními účinky a obecně s požární prevencí v bytových domech. Semináře se účastnilo 49 zástupců uvedených organizací a byl pozitivně hodnocen. Zpracované téma bylo prezentováno také v televizních a rozhlasových pořadech, informace o kampani a preventivní materiály byly zaslány vybraným tiskovým periodikům v rámci územní působnosti, na stavební a katastrální úřady apod. Využití internetového portálu hasičskými záchrannými sbory krajů by mělo být logickým krokem v rámci jednoho z jejich významných úkolů, kterým je preventivně výchovná činnost. Kam jdeme? V následujícím období se očekává další rozvoj preventivního portálu. Jedná se zejména o: • dokončení publikace v části „Preventivní materiály“, • doplnění informací o speciálních systémech k zajištění ochrany proti úniku nebezpečných plynů v domácnostech (např. speciální uzávěry plynových potrubí, možnosti systému GSM), • doplnění grafické podpory pro umístění a instalaci detektoru plynů a detektorů požárů. Nezbytnou související podporou prezentované aktivity by měly být rovněž sociální sítě, zejm. jejich dominantní představitel v České republice, kterým je Facebook (viz obr. 10).

Obr. 8 Náhled některých preventivních materiálů [5, 6] Kampaň je v současnosti prezentována na sociálních sítích pod hlavičkou ČAHD, ale i na spřátelených webových stránkách spolupracujících organizací (např. www.pozary.cz). Kde jsme nyní? Internetový portál České asociace hasičských důstojníků je nástrojem, kterým lze preventivní informace účinně dále šířit. Jeho vznikem a vývojem nic nekončí, naopak, spíše začíná. Možné směry využití naznačují aktivity hasičských záchranných sborů v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji (viz níže). Vytvořené informační letáky byly ve výše uvedených krajích distribuovány provozovatelům hromadné veřejné dopravy, kteří je v měsíci listopadu umístili do dopravních prostředků (viz obr. 9).

Obr. 10 Náhled na stránky profilu ČAHD na sociální síti [8] Závěr Cílem preventivního portálu České asociace hasičských důstojníků bylo vytvořit „základnu“ pro podporu preventivních aktivit, jejichž smyslem je především významně omezit počet usmrcených osob v domácnostech. Paralelně lze očekávat snížení počtu zraněných, evakuovaných a zachráněných osob. Použitá literatura

Obr. 9 Ukázka umístění informativních letáků v dopravních prostředcích [7] Ostrava 5. - 6. ledna 2014

[1]

Rauchmelder retten Leben [online]. Deutschlad, 2013 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: .

[2]

Archiv Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Ostrava: 2013.

[3]

Statistické údaje poskytnuté MV-generálním ředitelstvím HZS České republiky. Praha: 2014. 168


[4]

Software Krajské statistické sledování událostí, verze: 5.0.216.3, RCS Kladno s.r.o., 2013.

[5]

Česká asociace hasičských důstojníků [online]. Ostrava, 2013 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: .

[6]

HZS ČR, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva; In 112, ročník XII, č. 11/2013, s. 8 - 10, 2013, ISSN 1213-7057. [7]

Archiv společnosti Arriva Morava a.s. Ostrava: 2013.

[8]

ČAHD In: Facebook [online]. Ostrava, 2013 [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: .

Pokorný, J.; Mokrišová, M.: Kampaň na ochranu proti únikům plynů a požárům. Praha: MV-generální ředitelství


75.


JIěÍ POKORNÝ STANISLAV TOMAN

POŽÁRNÍ VċTRÁNÍ VċTRÁNÍ CHRÁNċNÝCH ÚNIKOVÝCH A ZÁSAHOVÝCH CEST

Požární větrání - Větrání chráněných únikových a zásahových cest Jiří Pokorný, Stanislav Toman Publikace Požární větrání - větrání chráněných únikových a zásahových cest popisuje úvodem členění únikových cest, typy chráněných únikových cest a požadavky na jejich provedení. Následně jsou popsány základní charakteristiky jednotlivých způsobů větrání chráněných únikových cest, na které navazuje popis návrhových principů větrání. V publikaci jsou rozvedeny národní i evropské zásady větrání chráněných únikových cest, přičemž je upozorněno na určité návrhové odchylky. Značná pozornost byla věnována výpočtovým návrhům větrání chráněných únikových a zásahových cest. ISBN 978-80-7385-104-0. Rok vydání 2011.

EDICE SPBI SPEKTRUM

26.


ALEŠ DUDÁýEK

AUTOMATICKÁ DETEKCE POŽÁRU

Automatická detekce požáru Aleš Dudáček Kniha se zabývá problematikou detekce vzniku požáru v uzavřených prostorech. Uvádí inženýrské nástroje založené na fyzikálně chemických, technických a prostorových parametrech, které představují další krok pro široké a efektivní využívání systémů pro detekci vzniku požáru. První část knihy je věnována místu Elektrické požární signalizace (EPS) v ochraně osob a majetku a popisu systémů EPS. V druhé a třetí části knihy jsou předloženy postupy umožňující výpočet reakční doby různých druhů hlásičů požáru na základě matematického modelování rozvoje požáru v uzavřeném prostoru. Nedílnou součástí problematiky včasné detekce vzniku požáru je i otázka funkční spolehlivosti systémů detekce požáru. Jsou uvedeny perspektivní možnosti využití vícekriteriálních a vícesenzorových hlásičů požáru. Nový pohled na využití systémů detekce požáru, např. pro zjišťování příčin vzniku požárů, představuje část zabývající se řešením inverzního problému detekce a lokalizace požáru v uzavřeném prostoru. Je představena možnost určení polohy a velikosti vznikajícího požáru na základě doby reakce několika hlásičů v daném prostoru. Závěrečná část knihy je věnována v ČR doposud opomíjeným autonomním (bytovým) hlásičům požáru.



cena 130 Kč

cena 130 Kč

Knihy lze objednat na www.spbi.cz nebo na tel.: 597 322 970 169


Proaktivní ochrana obyvatelstva s využitím kombinovaných metod biometrické identifikace Proactive Protection of the Population Using the Combined Methods of Biometric Identification Ing. Radek Pospíšil Ing. Milan Škrob JIMI CZ, a.s. Kroměřížská 11, 682 01 Vyškov [email protected] Abstrakt Příspěvek se zabývá metodami biometrické identifikace subjektů. Zaměřuje se na jejich kombinaci a s tím související výhody a nevýhody. Poukazuje na možnost elektronické detekce nebezpečného a jinak nevhodného chování osob i elektronickou detekci zájmových událostí, jako je například vznik požáru. Příspěvek dále uvádí popis inovativního postupu identifikace s využitím obrazových a zvukových dat a zabývá se s tím souvisejícími legislativními omezeními. Klíčová slova Identifikace, biometrie, ochrana obyvatel, analýza obrazu, analýza hlasu, zákonná omezení. Abstract

údajů. Databázová část je tvořena čtyřmi základními vrstvami sestávajícími se z datové části (databáze samotné), vrstvy párování a porovnávání, vrstvy data-miningu a vrstvy určené ke komunikaci s uživatelem (uživatelským rozhraním). Dále je třeba poznamenat, že díky datové abstrakci a ukládání textových popisů (popis osob, jejich pohybu a zájmových předmětů) namísto samotných obrazových a zvukových záznamů je možné zajistit naplnění zákona o ochraně osobních údajů a také získat možnost uložení značného množství informací a to co do počtu vstupních zdrojů i časového rozlišení. Pro představu, pro uložení kompletního záznamu o biometrii obličeje, jeho výskytu v rámci obrazu, pohybu, barvě vlasů, očí a vousů je třeba vyhradit necelých 50 KB diskového prostoru (respektive datového prostoru v databázi). Na druhé straně je výhoda značné úspory místa a nutnost dodržovat náplň zákona vykoupena nemožností zpětné reprodukce popisných údajů do vstupních obrazových a zvukových záznamů. Je tedy velmi komplikované, respektive nemožné, ověřit pravost záznamů a korektnost jejich přiřazení ke konkrétnímu subjektu (osobě). Právě při eliminaci tohoto vedlejšího efektu hraje důležitou roli vrstva párování a porovnávání, která ukládaná data dává do vzájemné souvislosti a stará se o udržení datové validity.

The article deals with the combined methods of biometrics identification of subjects. It focuses on combination of methods and their advantages and disadvantages. Points to the possibility of electronic detection of inappropriate behavior of people and electronic detection of events of interest (such as fire or gunshots). The paper also provides a description of inovative procedure of identification with the using of video records and audio records and it describes related legislative restrictions. Keywords Identification, biometrics, protection of the population, image analysis, voice analysis, legal restrictions. Úvod V současnosti používané metody biometrické identifikace, založené na analýze obrazových a zvukových záznamů, vykazují řadu limitů, díky nimž je nelze prohlásit za dostatečně spolehlivé pro použití v oblasti bezpečnostních systémů, pro detekci nezákonného chování, pokročilou detekci plamene, respektive požáru, a podobně. Za účelem zkvalitnění získávání informací o osobách a dějích vyskytujících se ve zmíněných obrazových a zvukových záznamech vzniknul grantový projekt „Improvement of risk area security using combined methods for biometrical identification of subjects“. Klíčovou myšlenkou uvedeného projektu je kombinace detekčních a identifikačních metod, díky čemuž je možné dosáhnout vyšší účinnosti detekce a identifikace zájmových událostí. Princip kombinace metod biometrické identifikace Metoda je založena na datové abstrakci. To znamená, že detekční algoritmy sledují zvolenou obrazovou a zvukovou scénu a v podobě popisu scény (výskyt osoby, výška osoby, počet osob, barva ošacení, výskyt zájmové události, a podobně) ukládají zjištěné informace [1] výhradně v textové podobě. Principiálně je proces znázorněn na obr. 1. Data jsou zpracovávána celkem pěti vzájemně nezávislými moduly, z nichž každý se specializuje na skupinu zájmových údajů. Díky tomuto přístupu lze velmi variabilně popsat dění v obraze a zvuku a tyto popisné údaje ukládat do společné databáze [1], v rámci níž probíhá následné zpracování a párování Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Princip zpracovávání údajů při biometrické identifikaci subjektu Separace jednotlivých detekčních algoritmů do nezávislých modulů (obličej, hlas, zvuk, tělo, předměty) má význam zejména z pohledu nezávislosti prováděných detekcí a distribuce výpočetní náročnosti na více výpočetních stanic. Jelikož je uvažováno se zpracováním velikého počtu nezávislých vstupních datových toků [2] (více obrazových a zvukových signálů získávaných zejména z kamer systémů CCTV) je v rámci modulů třeba implementovat mechanismus přebírání jednotlivých vstupních datových toků v závislosti na vytížení modulu, respektive vytížení konkrétních výpočetních stanic. Pro určení vhodnosti nasazení úlohy na konkrétním serveru je použit mechanismus založený na bodovém hodnocení výkonu stanice, volných výpočetních prostředcích, náročnosti zpracovávané úlohy a predikci doby zpracování. V rámci výpočtu lze volné zdroje serveru vypočítat dle vzorce: 170

OCHRANA OBYVATELSTVA n

R j  Pj   Si J ij i 0

kde Rj jsou volné prostředky (Resources) serveru j, Pj je výpočetní výkon (Performance) serveru j, Si je náročnost úlohy (Severity) typu i a Jij je počet úloh (Jobs) typu i spuštěných na serveru j. Nejvhodnější server určený k převzetí úlohy, bez uvažování doby ostatních běžících úloh, lze potom určit jako server s největším množstvím volných prostředků. Přitom musí být počet volných prostředků větší nebo roven náročnosti dané úlohy. Základní popis použitých metod Implementované metody jsou schopny sledovat dění ve scéně a zajišťují celkový systematický přehled. Pro operátora, pracujícího s kamerovými systémy o stovkách kamer, je ovšem nutné, aby systém vykazoval co nejmenší procento falešných poplachů. V rámci systému kombinované biometrické identifikace je tedy nutné zabývat se výběrem a ověřováním algoritmů, které nebudou do celkového řešení zanášet větší chybovost, než je nezbytně nutné. Oblast obličeje Jak uvádí literatura [3], je obličejová detekce založena na objektovém detektoru Viola-Jones, jež pracuje s šedo-tónovými obrazy. Výhodou řešení je rychlost, imunita vůči kolísání osvětlení a dostatečná spolehlivost. Tento detektor byl následně rozšířen o nový typ diagonálních příznaků a ekvalizaci histogramu jasové složky obrazu. S tímto řešením lze dosáhnou vysoké přesnosti a citlivosti. Následně lze díky určení význačných bodů obrazu provádět trasování obličeje a výsledky předávat prostřednictvím face data descriptoru do databáze. Sledování obličeje je principiálně prováděno dle blokového schematu uvedeného na obr. 2.

Obr. 3 Modelování pozadí za účelem detekce lidské postavy Obr. 3 ukazuje výstup procesu modelování pozadí, respektive výstupní binární obraz [4]. Tento obraz byl podroben následné shlukové analýze prostřednictvím metody K-Mean clustering, díky čemuž lze dosáhnou zmiňovaného poklesu výpočetní náročnosti. Hlas a zvuk Zvukovou analýzu lze rozdělit na část hlasovou a zvukovou. Vstupní zvukový signál je předzpracováván a dělen na segmenty o délce přibližně 32 ms s překryvem 50 %. Díky tomuto procesu lze získat přibližně stacionární signál potřebný pro následné výpočty. Pro rozpoznání osob v závislosti na hlasovém projevu lze dále ověřovat různé řečové příznaky [5, 6], respektive MFCC (melovské kepstrální koeficienty), LFCC (lineární frekvenční kepstrální koeficienty), PLP (percepční lineární predikční koeficienty), LPCC (lineární predikční kepstrální koeficienty), ACW (adaptivně vážené koeficienty) nebo TDCT (temporální diskrétní kosinová transformace). Možnosti využití

Obr. 2 Mechanismus trasování obličeje Uvedený mechanismus sledování obličeje je funkční i v případě natočení obličeje pod příliš velkými úhly, kdy jsou detekční možnosti objektového detektoru Viola-Jones omezeny. V takovém případě je možné trasováním predikovat polohu subjektu a udržet focus na jeho obličejovou část. Lidská postava Pro detekci postavy lze využít algoritmus HOG (Histogram of Oriented Gradient), který je určen pro detekci objektů ve statických obrazech a také videosekvencích. Výhodou algoritmu je jeho invariance vůči geometrickým a fotometrickým transformacím. [4] Jistým omezením mechanismu jsou ovšem časové nároky dosahující hodnot okolo 268 ms pro detekci jednoho obrazového snímku (laboratorně ověřeno v rámci projektu). HOG algoritmus tedy byl doplněn o modelování pozadí pomocí vícenásobných Gaussovských rozložení, díky čemuž lze dosáhnout až desetinásobného zvýšení efektivity detektorů [4]. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Proaktivní ochrana obyvatelstva je jednou z úloh, která se pro kombinovanou biometrickou identifikaci jeví jako vhodná. Použité detekční algoritmy umožňují využít řadu popisných informací, které při vzájemné kombinaci a s použitím vhodného způsobu logického vazbení dávají možnost reagovat na zájmové události, jež se vyskytovaly v minulosti a které byly patřičně označeny. Pro popis dění v obraze a zvuku je použita řada dílčích algoritmů a postupů, jak je uvedeno například v [3, 5, 6, 7] nebo [8], které při vzájemné separaci významně omezují možnosti použití. Pouze vzájemná kombinace metod a souvztažnost mezi jednotlivými částmi získaných údajů dává nástroj využitelný při detekci nezákonného chování, hrozbách způsobených lidským faktorem či okolím, či predikci nevhodného a jinak nebezpečného chování [1]. V rámci řešení, kterým se tento příspěvek zabývá, je možné v současnosti získávat následující výčet dílčích údajů: detekce obličeje, rozpoznání osoby na základě biometrie obličeje, detekce osoby, záznam trajektorie pohybu hlavy, záznam trajektorie pohybu těla, barva vlasů, výskyt vousů, barva očí, barva a vzor horní části ošacení (oblast trupu), barva a vzor spodní části ošacení (oblast nohou), emoce v obličeji, dynamika pohybu těla, emoce v hlase (neutralita, vztek, radost, apatie), počítání průchodu osob s určením směru průchodu, detekce plamene, detekce odloženého zavazadla, detekce odebraného zavazadla a vandalismu, určení pohlaví mluvčího, určení věku mluvčího, odhad výšky mluvčího. Míra informace se přitom úměrně zvyšuje s výskytem dílčích, výše uvedených, údajů.

171


Legislativa V rámci získávání audiovizuálních dat je požadováno důsledné dodržování všech právních nařízení, zejména zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [9]. Zákon podle § 5 odst. 1 písm. e) stanovuje dobu uchovávání osobních údajů na dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování, přičemž po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely státní statistické služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví. Je tedy třeba dbát právní ochrany před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů a osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné. Toto je řešeno zejména abstrakcí údajů a ukládáním popisných informací, ze kterých zpětně nelze reprodukovat vstupní údaje. Samotná obrazová a zvuková data tedy jsou pro zpracování načtena do paměti a po jejím uvolnění dojde k nenávratné ztrátě použitého vzoru (vstupních údajů). I přes nutnost neukládat údaje ve zpětně reprodukovatelné podobě je však možné získávat potřebné souvstažnosti o což se starají příslušné vrstvy databázové struktury, viz. obr. 1.

[2]

Pospíšil, R.: Výkonnost specializovaných bezpečnostních kamer při předávání statického obrazu s využitím dotazovací metody GET. In Elektrorevue - Internetový časopis (http://www.elektrorevue.cz), 2012, roč. 2012, č. 53, s. 1 - 5. ISSN 1213-1539.

[3]

Přinosil, J.; Míča, I.: Efektivní detekce významných bodů částí obličeje. In Elektrorevue - Internetový časopis (http:// elektrorevue.cz), 2010, roč. 2010, č. 5, s. 1 - 5. ISSN 1213-1539.

[4]

Šmirg, O.; Smékal, Z.; Míča, I.; Čika, P.: Methods for recognition and separation human body. In Elektrorevue [online]. 2010, č. 4, s. 6 [cit. 2012-08-14]. ISSN 1213-1539. Dostupné z: http://www. elektrorevue.cz/en/articles/analogue-technics/0/a-methods-forrecognition-and-separation-human-body-1/.

[5]

Atassi, H.; Esposito, A.: A Speaker Independent Approach to the Classification of Emotional Vocal Expressions. In Proceedings of Twentieth International Conference on Tools With Artificial Intelligence, ICTAI 2008. Dayton, Ohio, USA: IEEE Computer Society, 2008. s. 147 - 152. ISBN 978-07695-3440-4.

[6]

Míča, I.; Atassi, H.; Přinosil, J.; Novák, P.: Voice activity detection under the highly fluctuant recording conditions of call centres. In Advances in Communications, Computers, Systems, Circuits and Devices. 2010. s. 334 - 336. ISBN 978960-474-250-9.

[7]

Šmirg, O.; Smékal, Z.; Faúndez Zanuy, M.: Detection of Ankle Position in Human Silhouette in a Video Sequence. In 6th International Conference on Teleinformatics. 2011. P. 188 - 192. ISBN 978-80-214-4231-3.

[8]

Přinosil, J.; Pospíšil, R.: Soft Biometric Traits for Surveillance System. In The 14th Interanational Conference on Research in Telecommunication Technologies 2012. Žilina, Slovenská republika: 2012. p. 1 - 5. ISBN 978-80-554-0570- 4.

[9]

Česko. Zákon č. 101 ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (zákon o ochraně osobních údajů). In Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 32, s. 1521 - 1532. Dostupné z URL:http://portal.gov.cz/app/zakony/ zakon.jsp?page=0&nr=101~2F2000&rpp=15#seznam. Cit. dne 3. 1. 2014.

Závěr Příspěvek se zabýval myšlenkou využití kombinovaných metod biometrické identifikace za účelem detekce potencionálně nebezpečného chování a jeho předvídání. Díky tomu lze popsanou metodu využít k proaktivní ochraně obyvatelstva s využitím výpočetní techniky. V současné době se ve značné míře setkáváme s nárůstem počtu systémů určených k monitorování vyhrazených prostor, tedy se systémy CCTV, a je tak vyloučeno, aby operátor kamerových systémů v reálném čase sledoval dění řádově ze stovek kamer. Díky popsanému systému je ovšem možné efektivně filtrovat množství předkládaných informací, reagovat na nastalou situaci, předvídat nevhodné či nezákonné chování a podobně. Použitá literatura [1]

Pospíšil, R.: Actual Trends in Improvement of risk area security using combined methods for biometrical identification of subjects. European Journal of Law and Technology, 2013, vol. 4, no. 2, p. 1 - 6. ISSN 2042-117.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Základy matematického modelování požáru EDICE SPBI SPEKTRUM

73.


PETR KUýERA ZDEĕKA PEZDOVÁ

ZÁKLADY MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ POŽÁRU

Petr Kučera, Zdeňka Pezdová Rozvoj výpočetní techniky a modelů zaměřených na simulaci požárů uvnitř objektu nám v současné době dovoluje využívat několik typů softwaru pro modelování požáru. Tato publikace by proto chtěla seznámit se základy modelování požáru v uzavřeném prostoru, kdy se čtenář dozví jak na základě analýzy problému vybrat vhodný požární model, formulovat zadání pro řešení a interpretovat výsledky modelování. Publikace nemá svým rozsahem sloužit k předvedení široké škály matematických rovnic a přesných postupů, ale k nástinu základního konceptu matematického modelování požáru. Má snahu poukázat na praktická uplatnění požárních modelů a seznámit se základními softwarovými nástroji pro modelování požáru včetně jejich základní obsluhy. Navíc možný budoucí vývoj naznačuje možné využití některých softwarů pro modelování požární situace u velkorozměrových objektů nebo při zjišťování příčin požáru. + CD s freewarovými programy a stručnými uživatelskými manuály přeloženými do češtiny. ISBN 978-80-7385-095-1. Rok vydání 2010.

cena 150 Kč



172


Koordinace bezpečnostního managementu Coordination of Security Management RNDr. Jan Procházka, Ph.D.

Úrovně a nároky na řešení problémů

ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Konviktská 20, 110 00 Praha 1 [email protected]

Při řízení komplikovaných úkolů a velkých celků, kterým management bezpečnosti bezesporu je, se používá jednoduchý přístup „rozděl a panuj“. Předmět řízení, ať už se jedná o proces nebo objekt, se rozdělí na menší celky, podprocesy nebo dílčí objekty, a každá položka má svého řídícího pracovníka. Dostáváme tak hierarchické členění úrovní řízení. V praxi je lepší, pokud hierarchické členění úrovní řízení respektuje, mimo jiného, i úrovně řešení problémů. Obr. 1 ukazuje 5 úrovní řešení problémů:

Abstrakt Předmětem článku je popis matice odpovědnosti, která je důležitým nástrojem pro koordinaci řídících procesů při vypořádávání se s riziky. Nejprve je představen celý proces vypořádávání se s riziky, kde je řízení důležitým bodem procesního modelu. Následně jsou určeny úrovně řízení rizik a důležité nároky na řízení a jeho vyšší stupeň, koordinaci. Na závěr je představen důležitý nástroj pro koordinaci řízení rizik, tj. matice odpovědnosti. V článku jsou diskutovány podmínky, které musí splňovat zúčastněný subjekt a rozdíly v matici odpovědnosti v závislosti na úrovni řízení. Je uveden konkrétní příklad matice odpovědnosti pro odezvu na povodně, který je v souladu se zjištěním, že schopnost řízení odezvy v České republice je dobrá.

Klíčová slova Matice odpovědnosti; koordinace; řízení rizik; bezpečnost; bezpečí. Abstract The subject of the article is a description of matrix of responsibility, which is an important tool for coordination of management processes at dealing with risks. First of all, the entire process, how to deal with the risks, is introduced in which the management is an important point of the process model. Subsequently, there are determined levels of risk management and important demands on management, and on its higher level that is the coordination. Finally, it is introduced an important tool for coordinating the risk management, i.e. the responsibility matrix. In the paper there are discussed conditions, which competent subject must satisfy and differences in responsibility matrix in dependence on the management level. The real example of responsibility matrix for response to flood is given and it is in harmony with finding that capability of response management in the Czech Republic is good-quality. Keywords Matrix of responsibility; coordination; risk management; safety; security. Úvod Řízení je soubor rozhodnutí na základě znalostí, úsudku a zjištěných skutečností. Rozhodováním pak spouštíme různé činnosti, jejichž cílem je řešení problémů a dosažení požadovaného stavu. Koordinace je pak vyšší typ řízení, který se používá u složitých problémů a který předpokládá, že každý jeho účastník má snahu každý problém pochopit v existujících souvislostech a najít jeho efektivní řešení v daných podmínkách, přitom postupovat racionálně a s ohledem na náklady a dostupné zdroje v příslušných oblastech [1]. Bezpečnostní management se pak skládá z řízení prevence pohrom, přípravy na zvládnutí situace způsobené pohromami, nouzového a krizového řízení a obnovení přijatelného stavu po pohromě. Řízení bezpečnosti také musí zajistit ochranu lidí před organizačními haváriemi [2 - 4], jejichž příčina tkví v chybách při rozhodování, anebo v použití špatných podkladů. Proto také řízení bezpečnosti musí vycházet z kvalitních podkladů, tj. musí se hodnotit, zda v podkladech nejsou rizika, která dříve nebo později mohou vyvolat problém při konkrétní situaci, tj. způsobit organizační havárii. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Úrovně řešení problémů 1. Politická úroveň je zodpovědná za vytváření funkčního rámce pro řízení na všech úrovních. 2. Strategická úroveň se zabývá dlouhodobými cíli (strategické cíle), jejichž dosažení není jednoduché ani přímočaré. 3. Taktická úroveň pak řeší cíle blízké budoucnosti, ať už kvůli cílům samotným (taktické cíle), anebo kvůli přiblížení se k cílům strategickým. 4. Operativní úroveň pak řídí úkony, potřebné tady a teď, sledujíc požadavky ze strategické a taktické úrovně. 5. Technická úroveň se pak zabývá řízením nejelementárnějších procesů, nutných pro fungování systému. Během rozdělování úkolů, problémů a jiných objektů řízení je třeba určit kompetentní řídící osoby pro jednotlivé úrovně řízení a pro rozdílné typy problémů. Kompetentní osoba musí splňovat tři základní požadavky, které se označují jako management kompetentnosti, obr. 2. Základní požadavky kompetentnosti jsou: - znalosti problému a prostředí, ve kterém se vyskytuje, - schopnosti se s daným problémem vypořádat (fyzické, psychické, materiální), - pravomoci pro řešení problému.

Obr. 2 Management kompetentnosti Požadavky a specifika bezpečnostního managementu Management bezpečnosti musí být systémový a proaktivní. Systémovým pojetím je myšleno, že se vedle jednotlivých prvků, ze kterých se předmět řízení skládá, sledují i vazby mezi prvky oblasti našeho zájmu a toky mezi nimi. Proaktivní přístup pak je typ řízení, 173


ve kterém předem provádíme opatření na odvrácení či alespoň zmírnění některých nežádoucích jevů a zajišťujeme připravenost na zvládnutí očekávaných nežádoucích jevů. Řízení bezpečnosti se v praxi spojuje buď s pohromou, která ohrožuje chráněné zájmy lidské společnosti, anebo se situací v území postižené určitou pohromou. Každý nežádoucí jev, který poškozuje naše chráněné zájmy (pohroma) může mít různou intenzitu a může zasáhnout různě veliké území. Potřebná úroveň řešení problémů, obr. 1, ale i management kompetentnosti se může s intenzitou a rozsahem pohromy měnit, proto jsou v praxi zavedeny tři úrovně řízení bezpečnosti, obr. 3. 1. Normální řízení bezpečnosti odpovídá stavu, kdy se objekt nebo proces řídí podle obecných zákonů, předpisů a nařízení. Velikost nežádoucích jevů nepřesahuje schopnosti objektu či procesu se s nimi vypořádat. 2. Nouzové řízení bezpečnosti nastává v případě, kdy je k řešení problému třeba přivolat speciální složky (HZS, PČR, ZZS a jiné), které jsou právně ustanoveny k zajištění vypořádávání se s nouzovými situacemi a jsou kompetentní dle obr. 2 pro odezvu na vyvolanou nouzovou situaci. 3. Krizové řízení nastává v okamžiku, kdy rozsah nouzové situace přesáhne schopnosti veřejné správy a bezpečnostních složek (materiální pokrytí, lidské zdroje) a ke zvládnutí situace je vyhlášen některý z krizových stavů. V tu chvíli mluvíme o krizové situaci a je třeba vyčlenit na její řešení nadstandardní finanční a lidské zdroje, tj. zdroje, které nejsou primárně určeny pro řešení nouzových situací, v rozsahu potřebném pro řešení konkrétní situace.

Obr. 3 Úrovně řízení bezpečnosti Proces řízení bezpečnosti Každá řídící osoba nebo orgán je zodpovědný, mimo jiných řídících činností, i za zajištění bezpečnosti v rámci své odpovědnosti. Za tímto účelem si může vytvořit poradní orgán (bezpečnostní radu), ale odpovědnost zůstává i nadále na řídící osobě. Obr. 4 ukazuje jednotlivé podprocesy vypořádání se s riziky. Zodpovědnost za realizaci všech činností, nutných k vypořádání se s riziky má vždy hlavní řídící osoba, ač sekundární odpovědnost může převést na jiné osoby, avšak nadále zodpovídá za vytvoření podmínek pro dosažení cílů.

Posouzení je aplikace kritérií a limit na hodnoty, určené při hodnocení. Výsledkem je pak stanovení přijatelných, podmíněně přijatelných a nepřijatelných rizik, která jsou dále předmětem rozhodování řídících osob a orgánů. Řízení podle stanovených cílů znamená určení: všech opatření a činností nutných pro všechny fáze vypořádání se s pohromou (prevence, připravenost, odezva a obnova) a jejich soupis; plánů realizace opatření a činností; orgánů zodpovědných za přípravu a realizaci opatření a činností. Vypořádání znamená realizaci opatření a činností, které určil řídící orgán v praxi, tj. provádí se konkrétní činnosti. Monitoring slouží k posuzování míry splnění cílů podle určených kritérií. Pokud nebyly cíle splněny, je nutné se v procesním modelu vrátit zpátky. Někdy stačí jen přerozdělení odpovědnosti mezi zúčastněnými subjekty, jindy je nutné se vrátit na začátek celého procesu vypořádání se s riziky; viz zpětné vazby vyznačené čísly 1, 2, 3 a 4 na obr. 4. Matice odpovědnosti Matice odpovědnosti [5 - 8] je velmi užitečným nástrojem při koordinaci řízení většího množství činností, které se navzájem prolínají v čase, jsou na sobě vzájemně závislé a mají stejný cíl. Základním principem je pro všechny nutné činnosti managementu bezpečnosti určit orgán zodpovědný za jeho realizaci. Určený orgán je vždy právě jeden a v matici odpovědnosti je označen „P“ (primární odpovědnost). Na realizaci konkrétní činnosti se však v praxi mohou podílet více než jeden orgán. Potom orgán s primární odpovědností má na starosti koordinaci pod-úkolů dané činnosti. Ostatní orgány, které se podílejí na některé činnosti, mají v matici odpovědnosti označení „S“ (sekundární odpovědnost) u činnosti na které participují. Označení „S“ může být dále doprovázeno číslovkou pro určení hierarchie mezi participujícími orgány. Matice odpovědnosti je ve výsledku tabulka, ve které každá řádka odpovídá konkrétní činnosti a každý sloupeček přísluší jednomu zúčastněnému orgánu. Pro úplnost matice je důležité určit veškeré činnosti, které je nutné provést při určitém cíli, např. při odezvě. Následuje obecný z logiky věci vyplývající seznam činností pro blíže specifikovanou pohromu a blíže specifikovaný objekt. Seznam je rozdělen na proces spuštění odezvy, činnosti odezvy a úkony nastartování obnovy. Činnosti pro spuštění odezvy: 1. Kontinuální monitoring systému, tj. území, podniku či organizace (souvislé vyhledávání možných odchylek systému od normálního stavu). 2. Činnosti vedoucí k svolání krizového štábu (vyrozumění řídící osoby technikem zajišťujícím monitoring, rozhodnutí o svolání krizového štábu a vyrozumění všech jeho členů). 3. Vyhlášení příslušné nouzové situace (chemický poplach, povodňové stupně, kalamita, požár, atd.). 4. Vyrozumění všech složek, podílejících se na odezvě na určenou pohromu.

Obr. 4 Základní procesní model práce s riziky Identifikace je proces, při kterém posuzujeme předmět zájmu managementu bezpečnosti z hlediska možných rizik s ohniskem, jak v předmětu zájmu, tak v jeho okolí, které mohou způsobit poškození chráněných zájmů. Analýza je činnost, při které posuzujeme možné způsoby realizace a parametry identifikovaných zdrojů rizik. Hodnocení je výpočet hodnoty nebo míry rizika od jednotlivých zdrojů rizik na základě vyhodnocení dopadů jednotlivých pohrom na chráněné zájmy sledovaného subjektu. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Činnosti odezvy, jsou činnosti, které vedou ke zvládnutí nouzové situace - zajišťují informace pro správné provedení odezvy, činnosti zamezující anebo snižující dopady na jednotlivé chráněné zájmy, a činnosti vedoucí k stabilizaci a ukončení nouzové situace v území, vyvolané pohromou: 1. Detekce parametrů pohromy a situace v území, vyvolené pohromou. 2. Komunikace (komunikace s okolními subjekty řízení, komunikace mezi složkami podílejících se na odezvě, komunikace s nadřazenými a podřazenými úrovněmi řízení, komunikace s lidmi v zasaženém prostoru). 3. Varování lidí, v zasaženém území a jeho okolí. 4. Poskytnutí první pomoci zasaženým lidem. 174


11. Odstranění odpadů, které by mohly ohrozit svou hygienickou závadností (zkažené potraviny, uhynulá zvířata).

Nasazení dostupné techniky k zajištění objektu a záchraně osob

P

S2

S1

Záchrana osob čluny

P

S3

S2

Záchrana osob pomocí vrtulníku v podvěsu Vyproštění a záchrana osob ze závalů

13. Přechod z nouzové situace na normální situaci.

Předání zachráněných osob do zdravotního střediska

P

Zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstvu

P

1. Poskytnutí potřebné péče lidem postiženým pohromou. 2. Soupis škod na majetku, životním prostředí, technologiích a infrastrukturách v souvislosti s pohromou. 3. Určení postupu při odstraňování jednotlivých škod.

S3

S2 S1

Evakuace bezprostředně ohrožených osob

P

S3

Stavba protipovodňových mobilních stěn

P

S1

S3

P

S

Čerpání vody po kulminaci ze zasažených objektů Zajištění monitoringu a vrtulníku k záchraně osob P

5. Určení možností pro zodolnění systému před dalšími pohromami.

Zajištění veřejného pořádku Zabránění chaosu a panice lidí

6. Zodolnění systému před dalšími pohromami.

Vypnutí a zprovoznění elektrické sítě

S

Vypnutí a zprovoznění rozvodu plynu

S

Zprovoznění telefonní ústředny

S

Zajištění hygienických a protiepidemických opatření

Z matice vyplývá, že úkolů při velké povodni pro zvládnutí je mnoho. Veřejná správa, jako řídící orgán, musí v první řadě zajistit, aby organizace v území byly schopné plnit úkoly, které jim jsou zadány a aby jejich činnosti byly správně řízeny. Hlavním partnerem veřejné správy v pokrytí nezbytných činností odezvy jsou složky IZS, které ji poskytují odborné zázemí. Za skutečné provedení většiny potřebných činností pak mají odpovědnost základní složky IZS. Technické a materiální zázemí pro zajištění Ostrava 5. - 6. ledna 2014

kynologické služby

P

S1

S2

P

S1

P

S2 S1

S1

S2

S2

S

Zajištění evidence osob ohrožené oblasti

S4

S2

Odvoz zraněných a ohrožených na životě do nemocnice Zajištění zdravotnické pomoci postiženým

S3

S1

P

4. Odstranění škod na majetku, životním prostředí, technologiích a infrastrukturách.

Na základě dat z červnové povodně 2013 v Ústeckém kraji [9] jsme provedli analýzu činností a podle platné legislativy ČR jsme udělali matici odpovědnosti pro zvládnutí povodně v Ústeckém kraji, tabulka 1, které proběhlo velmi dobře.

S3

S

12. Zamezení zasažení nových objektů, území, prostorů.

Obnova se skládá z činností, určujících rozsah škod, činností, které určené škody odstraňují a činností zodolňujících systém před dalšími pohromami:

S2

povodí Labe a povodí Ohře

S

Český Telecom

P

Severočeská plynárenská

Řízení odezvy

severočeská energetika

S1

obecní policie

P

policie české republiky

hasičský záchranný sbor

Zmapování situace

9. Ochrana majetku, životního prostředí, technologií a infrastruktur před vlivy nesouvisejícími s pohromou (hlídkování v evakuovaném území a podobně). 10. Ochrana chráněných zájmů, specifických pro ohrožený objekt, před dopady pohromy a riziky s pohromou nesouvisejícími.

Tab. 1 Matice odpovědnosti protipovodňového cvičení v Ústeckém kraji

veřejná správa

8. Provedení opatření na ochranu majetku, životního prostředí, technologií a infrastruktur proti vlivu pohromy (ochranné zábrany při povodních, chlazení a smáčení okolí požáru a podobně).

zdravotní záchranná služba

7. Identifikace mrtvých (nalezení a odvoz ostatků, identifikace ostatků, stanovení smrti, informovat pozůstalé).

zvládnutí úkolů, které jsou nad možnosti IZS pak zajišťuje veřejná správa smluvně s dalšími subjekty. V tab. 1 jsou to zejména provozovatelé energetických sítí a v Ústeckém kraji v rámci přeshraniční spolupráce „Technische Hilfe Werke“ ze SRN. Úkoly spojené s infrastrukturou, pak zajišťují její provozovatelé. Je třeba, aby provozovatelé spolupracovali jak s veřejnou správou, tak s IZS, což je třeba předem nastavit a procvičit.

armáda české republiky

6. Zajištění přežití evakuovaných lidí (zásobování vodou, potravinami, hygienickými službami, zajištění noclehu a dalších životních potřeb).

THW SRN

5. Evakuace lidí ze zasaženého území a ohroženého okolí.

P S3

S1

S2

P

S1

S2

P

S1

S2 P P P

P

Úroveň krizového řízení v ČR Úroveň krizového řízení v konkrétním celku lze provést různými metodami. Jedna z metod, která hodnotí úroveň krizového řízení z technického hlediska, je popsána v [1]. Pomocí matice schopnosti krizového řízení se hodnotí schopnost nastaveného systému řízení podle schopnosti plnit základní položky na úseku krizového řízení. Používají se položky: A - obecná koncepce systému krizového řízení; B - struktura krizového řízení; C - organizace krizového řízení; D - zařízení na podporu krizového řízení; E - připravenost na 175


řešení krizových situací; F - úroveň krizového plánování. Pomocí 3 expertů, kteří pracují v oblasti krizového řízení, jsme vyhodnotili situaci v České republice. V tab. 2 jsme přiřadili každé činnosti a každé položce hodnotu 0 až 5, kde 0 označuje nízkou kvalitu zajištění a 5 výbornou kvalitu zajištění.

A

B

C

D

E

F

[I]

Tab. 2 Matice schopnosti krizového řízení v ČR Cíle systému krizového řízení Rychlá odezva

4

4

4

4

4

3

23

Ochrana aktiv

4

3

4

4

4

2

21

Ochrana životů a zdraví lidí

4

5

5

5

5

3

27

Závěr Abychom zajistili kvalifikované řízení složitých úkolů na všech úrovních, tak musíme důkladně znát jednotlivé činnosti, jejich nároky, časové návaznosti a zajistit spolupráci zúčastněných. Důležité je správné určení úrovně problému, aby byla odpovědnost přidělena odpovídajícímu subjektu. Matice odpovědnosti sestavená pro povodeň podle konkrétních dat ukazuje součinnosti, které by měly být předmětem dalších cvičení, aby systém spolupráce při odezvě se dále zlepšil. Relativně dobré zvládnutí povodně je v souladu s expertním posouzením úrovně krizového řízení v České republice. Přes příznivé hodnocení je třeba stále úroveň krizového řízení zlepšovat, chybí v něm např. zapojení občanů, zajištění schopnosti přemístit v relativně krátkém čase mnoho lidí, z nichž někteří budou závislí na pomoci druhých (ležící pacienti, hendikepovaní apod.) při evakuaci objektů s velkým množstvím lidí aj.

Ochrana životního prostředí

3

3

3

3

3

2

17

Úniku osob z nebezpečného prostředí

4

4

4

4

4

2

22

Usnadnění evakuace

4

4

4

4

4

2

22

Usnadnění záchrany lidí

4

4

4

4

4

2

22

Poděkování

Kvalita řízení zásahu

5

5

5

5

5

3

28

Děkuji paní doc. RNDr. Daně Procházkové, DrSc. za podporu a cenné rady při zpracování článku.

Snížení eskalace

3

4

4

3

4

3

21

CELKEM

35

36

37

36

37

22

203


Procházková, D.: Krizové řízení pro technické obory. ČVUT, Praha 2013, ISBN 978-80-01-05292-1, 346 p.

[2]

Procházková, D.: Analýza a řízení rizik. ČVUT, Praha 2011, ISBN 978-80-01-04841-2, 405 p.

[3]

Procházková, D.: Ochrana osob a majetku. ČVUT, Praha 2011, ISBN 978-80-01-04843-6, 301 p.

[4]

Procházková, D.: Ochrana objektů před haváriemi. In Bezpečnostní management a společnost. ISBN 978-80-7231871-1. Univerzita obrany, Brno 2012, 399 - 416.

[5]

- celkový počet bodů v intervalu (122, 189) znamená střední schopnost krizového řízení zvládnout základní úkoly,

Gustin, J.F.: Disaster & Recovery Planning: a Guide for Facility Managers. The FairMont Press, Inc., ISBN 0-88173323-7 (FP), 0-13-009289-4 (PH). Lilburn 2002, 304 p.

[6]

- celkový počet bodů v intervalu (68, 122) znamená malou schopnost krizového řízení zvládnout základní úkoly,

EU: Vade-mecum of Civil Protection in the European Union. European Commission, Brussels 1999, 133 p.

[7]

Hays, W.: Global Blueprints for Change - Summaries of the Recommendations for Theme A „Living with the Potential for Natural and Environmental Disasters“, Summaries of the Recommendations for Theme B „Building to Withstand the Disaster Agents of Natural and Environmental Hazards“, Summaries of the Recommendations for Theme C „Learning from and Sharing the Knowledge Gained from Natural and Environmental Disasters“. ASCE, Washington 2001.

[8]

FEMA: Federal Response Plan. 9230.1-PL. FEMA, Washington 1999.

[9]

HZS ČR, Ústecký kraj: http://www.hzscr.cz/clanek/povodnecerven-2013-bilance-nasazeni-sil.aspx.

Jestliže budeme považovat všechny položky v matici za stejně důležité (mající stejnou váhu) a aplikujeme způsob celkového hodnocení, který je obvyklý při používání ČSN norem (více než 95 % - riziko zanedbatelné; 70 % - 95 % - riziko malé; 45 % 70 % - riziko střední; 25 % - 45 % - riziko vysoké; 5 % - 25 % riziko velmi vysoké; méně než 5 % - riziko katastrofálně vysoké), tak v případě tab. 2 jsou rozsahy hodnocení: - celkový počet bodů větší nebo rovný 257 znamená velmi velkou schopnost krizového řízení zvládnout základní úkoly, - celkový počet bodů v intervalu (189, 257) znamená velkou schopnost krizového řízení zvládnout základní úkoly,

- celkový počet bodů v intervalu (13, 68) znamená velmi malou schopnost krizového řízení zvládnout základní úkoly, - celkový počet bodů menší než 13 znamená zanedbatelnou schopnost krizového řízení zvládnout základní úkoly. Z matice schopnosti krizového řízení v ČR, tab. 2, vyplývá velká schopnost zvládání základních úkolů krizového řízení. Ze srovnání hodnoty v tab. 2 a rozsahů intervalů schopností však vyplývá, že výsledná hodnota nemá daleko ke střední úrovni krizového řízení, a je proto třeba pracovat na zlepšení situace zejména u nejslabších článků. Nejslabší úrovní je krizové plánování, což je v souladu se skutečností, že krizové plány u nás nejsou konkrétní, obsahují texty, co by se mělo, a ne to, co se v daném místě konkrétně udělá při určité situaci.


176


Výsledky studia chemických havárií zaměřené na dioxin Results of Study of Chemical Accidents Directed to Dioxine Ing. Zdenko Procházka, CSc. doc. RNDr. Dana Procházková, DrSc. ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Konviktská 20, 110 00 Praha 1 [email protected] Abstrakt Výrobky chemického, petrochemického a farmaceutického průmyslu a jiných příbuzných odvětví dnes doprovázejí člověka na každém kroku. Na samém počátku výrobního procesu stojí těžba surovin, jejich doprava na místo zpracování, dále skladování, úprava na tzv. meziprodukty, následuje jejich přeprava a nakonec se mnoha různými pochody vyrábějí konečné výrobky. V celém tomto procesu však nikdy nelze vyloučit selhání zařízení, stroje, budovy ani člověka. Článek shrnuje údaje o velkých haváriích, ve kterých se vyskytuje v hlavní roli dioxin, a buď při výrobě nebo skladování anebo při výskytu v odpadních produktech, které jsou použity k další výrobě, a to jak ve světě, tak v České republice. Klíčová slova Chemické havárie; selhání technologických procesů; přeprava; skladování; produktovody; nebezpečné látky, dioxin. Abstract Products of the chemical, petrochemical and pharmaceutical industries and other related industries today accompany each human everywhere. The manufacturing process begins with the extraction of raw materials, their transport to the processing site. The raw materials are then stored, adjustment to the so called semi finished products, it follows their transport to a further processing during which intermediates are processed with much different procedure to final products. In this entire process, you can never exclude equipment failure, machines, buildings or humans. The article summarizes data on major accidents in which the dioxine plays main role, either at manufacturing or storing or at occurrence in waste products that are used for further production, namely in the world and in the Czech Republic.

toků, plynné z komínů do ovzduší apod.), přičemž jejich množství reguluje tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví lidí a životního prostředí. Předmětný únik látek nazýváme uvolnění látek do životního prostředí (kontrolovaný únik, kontrolovaná výpust). Na samém počátku výrobního procesu stojí těžba surovin, jejich doprava na místo zpracování, dále skladování, úprava na tzv. meziprodukty, následuje jejich přeprava a nakonec se mnoha různými pochody vyrábějí konečné výrobky. V celém procesu však nikdy nelze vyloučit selhání zařízení, stroje, budovy ani člověka. Stroje a budovy podléhají stárnutí, opotřebení či dopadům živelních a jiných pohrom. Člověk selhává v důsledku vlastní nedbalosti či únavy, anebo v důsledku zařazení do špatně řízeného výrobního procesu. Proto dochází k nehodám a haváriím, jejichž projevem jsou požáry, výbuchy a úniky chemických látek, které ohrožují zaměstnance i technologie a technologické objekty, a při větším rozsahu i veřejná aktiva v okolí; v daném případě mluvíme o nekontrolovaném (neřízeném) úniku chemických látek. Řízení bezpečnosti technologických procesů Úroveň bezpečnosti technologických procesů závisí na úrovni řízení rizika [1, 2], obr. 1. Cílem je zajistit bezpečné zařízení, ve kterém se odehrává proces, i bezpečné okolí zařízení [3]. Pro řízení bezpečnosti technologických procesů je od 70. let minulého století rozpracována řada postupů a předpisů v umísťování, projektování, výstavbě a provozu technologických zařízení [4, 5]. Do praxe jsou zavedeny: postupy prevence, které v řadě případů používají postupy zajišťující inherentní bezpečnost; provozní předpisy pro normální, abnormální a kritické podmínky; vnitřní nouzové plány na ochranu zaměstnanců a plány kontinuity zajišťující provoz technologií za kritických podmínek; vnější nouzové plány pro případy, že technologie nezvládne kritické podmínky a způsobí nežádoucí dopady na okolí; a krizové plány pro extrémní situace, při kterých se technologie stane neovladatelnou - obr. 2. ěÍZENÍ RIZIKA

PREVENCE

ODEZVA

OBNOVA

Keywords Chemical accidents; failures of technological processes; transportation; storage; product pipelines; hazardous substances, dioxine.

PěIPRAVENOST zmírnČní

SYSTÉM OCHRANY

BEZPEýNÉ ZAěÍZENÍ A BEZPEýNÉ OKOLÍ

Obr. 1 Schéma zajišťující bezpečný technologický proces

Úvod Výrobky chemického, petrochemického a farmaceutického průmyslu a jiných příbuzných odvětví dnes doprovázejí člověka na každém kroku. Pomáhají mu při práci doma i v zaměstnání, přispívají k zabezpečení jeho výživy a všestranně usnadňují jeho život. Denně používáme výrobky z plastických hmot, k léčení nemocí se používají stále nové a nové léky, oblékáme se do různých oděvů zhotovených z umělých vláken apod. Život bez těchto produktů si člověk vůbec nedovede představit a používá je naprosto samozřejmě, aniž si uvědomuje celý proces, jak vznikaly. Sledované výrobky vznikají během technologických procesů, které jsou řízeny tak, aby jejich dopady nevyvolávaly ztráty, škody a újmy na veřejných aktivech, kterými jsou životy, zdraví a bezpečí lidí, majetek a veřejné blaho, životní prostředí a životně důležité infrastruktury a technologie. Jelikož člověk zatím není schopen vytvářet bezodpadové technologie, tak při své činnosti běžně do okolí chemické látky vypouští (např. kapalné odpady do vodních Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Plán na zajištČní bezpeþí

Strategický plán rozvoje

Územní plán (prevence)

Nouzový plán = plán pro zvládání pohrom na daném území (zmírĖování, pĜipravenost, odezva, kontinuita, obnova)

Plány odezvy

Plány podpĤrných þinností Plán pro nenadálé situace (contingency plan)

Krizový plán (odezva, zvládnutí extrémních situací) Plán obnovy

Obr. 2 Soustava plánů pro zajištění bezpečného technologického zařízení a bezpečného okolí zařízení 177


Data a metody použité při jejich zpracování Na základě analýz a vyhodnocení údajů: - ze závěrů stovek prací, které popisují technologické nehody a havárie s přítomností nebezpečných látek, a které vedly k formulaci direktivy SEVESO I, která byla dále zpřesňována až do dnešní podoby SEVESO II, a je kodifikována zákonem č. 59/2006 Sb., - z materiálů OECD zajišťujících podklady pro řízení bezpečnosti technologických procesů s přítomností nebezpečných látek [6, 7], - z odborných prací popisujících jednotlivé technologické nehody a havárie s přítomností nebezpečných látek, popř. i popsané skoronehody, které jsou v práci [8] a v pracích v ní citovaných, - a dalších dále citovaných prací, byly kritickou analýzou dostupných faktů vybrány nouzové situace způsobené vedlejšími produkty žádoucí chemické reakce, jejichž příčinami byly lidské chyby v procesech řízení, rozhodování a organizování technologických procesů, obr. 3. Je třeba poznamenat, že v řadě případů byly sledované lidské chyby způsobeny neznalostmi vlastností vedlejších produktů.

Obr. 3 Příčiny organizačních havárií (obrázek je zpracován na základě prací [9, 10] a zkušenosti z praxe autorů) Nouzové situace způsobené vedlejšími produkty žádoucí chemické reakce Při screeningu příslušné odborné literatury velmi často se setkáváme s látkami chlór, amoniak, dusičnan amonný a dioxiny. Chlór a amoniak se řadí mezi látky s toxickými vlastnostmi. Bez chlóru se neobejde žádný plavecký bazén a žádná úpravna vody, bez amoniaku žádný zimní stadion a žádné chladírenské zařízení. Po chemické stránce patří mezi látky, u kterých je jejich výroba bezproblémová, vlastnosti jsou všeobecně známé a jejich přítomnost, v případě úniku, je velmi snadno detekovatelná. Další látka dusičnan amonný, patří mezi velmi rozšířená hnojiva, takže možnost se s ním setkat je velmi častá, ale bohužel patří též mezi látky záludné, poněvadž funguje také jako výbušnina. Lze říci, že při manipulaci s ním se deset tisíckrát nic nestane a po desetitisící a jedné máme na místě fabriky, skladu či podobně, hluboký kráter s okolím dokonale zničeným. Vysvětlení je nutné hledat v jeho chemických vlastnostech. Dioxiny, se kterými se na první pohled nemusíme setkávat tak často, patří mezi nejtoxičtější látky. Jejich přítomnost se nám na rozdíl od chlóru nebo amoniaku, nikterak neohlásí, v řadě případů jsme po dlouhá léta vystaveni jejich účinkům, a teprve poté detekujeme jejich důsledky. Většinou nejsou cíleně připravovány, setkáváme se s nimi jako s nežádoucími produkty při nedokonale zvládnuté syntéze jiné požadované látky, vznikají v řadě případů, při nedokonalém spalování plastů na bázi chlorovaných polymerů, a při uvolnění do životního prostředí poškozují lidí i vše živé. V přírodě se velmi pomalu rozkládají (podobně jako další halogenované organické sloučeniny) a díky své rozpustnosti v tucích mají schopnost se akumulovat v tukových tkáních. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Dioxiny je obecný název pro skupinu toxických polychlorovaných organických heterocyklických sloučenin, odvozených od dibenzo(b,e)(1,4) dioxinu, obsahujícího šestičlenný 1,4-dioxanový cyklus. Většinou se mezi ně řadí i polychlorované deriváty dibenzofuranu. Nejznámějším dioxinem je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD), který vzniká nedokonalým spalováním chlorovaných organických látek, například dichlorbenzenu. Ve velmi vysokých dávkách způsobují dioxiny trvalé poškození pokožky známé jako chlorakné. V nízkých dávkách je dioxinům připisována teratogenita (vývojová toxicita) a karcinogenicita. Karcinogenita TCDD byla potvrzena v roce 2001, kdy byl dioxin překlasifikován ze skupiny „pravděpodobný karcinogen“ (2A) na „známý karcinogen“ (1). Na rozdíl od většiny jiných toxických látek či karcinogenů není pro dioxin stanovena bezpečná dávka; předpokládá se, že je škodlivý v jakékoliv detekovatelné koncentraci. Některé zdroje dokonce udávají, že TCDD je nejsilnější známý karcinogen. Dioxin, přesněji 2,3,7,8-tetrachloro-dibenzo(b,e)(1,4) dioxin, zkratkou TCDD, je bezbarvá nebo bílá krystalická látka, vysoce toxická a znečišťující přírodní prostředí. Patří do širší skupiny tzv. dioxinů, jejímž je nejvýznamnějším zástupcem. Po chemické stránce patří mezi kyslíkaté heterocyklické sloučeniny, odvozené od 1,4-dioxanu. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě herbicidů, resp. jejich polotovarů jako 2,4,5-trichlorofenolu a 2(2,4,5-trichlorofenoxy) propanové kyseliny. Vytváří se také neúplnou oxidací 1,2-dichlorbenzenu, což je příčinou jeho výskytu v kouřových plynech špatně technologicky řešených spaloven komunálního odpadu, obsahujícího chlorované plasty, především polyvinylchlorid (PVC). Na počátku třicátých let začala americká firma Dow Chemical vyrábět nové prostředky na konzervování dřeviny - polychlórfenoly, první látky obsahující dioxin. Už v roce 1936 se ve státě Mississippi objevily v masovém měřítku mezi dělníky, kteří pomocí tohoto prostředku zpracovávali dřevo, různé převážně kožní choroby. Postupem doby přicházely zprávy o nových a nových analogických případech. Jejich dalšímu rozšíření napomohla druhá světová válka. Právě tehdy byly v USA na základě stejných látek získány první herbicidní přípravky, které měly v podstatě hormonální účinky. Měly být použity k ničení vegetace v Japonsku, ale do výzbroje americké armády byly zařazeny až po válce. V téže době se začaly používat i pro mírové účely - k hubení plevele v obilných porostech, k ničení porostů křovin a stromů. Vojenskoprůmyslovým kruhům USA to umožnilo vybudovat ohromné výrobní kapacity. Různých havárií a případů poškození zdraví bylo při výrobě těchto látek velmi mnoho, ale téměř nikdy nebyla veřejnost informována. Ještě dnes se neví, jaké následky zanechaly na zdraví obyvatelstva a na životním prostředí. Zvláště v letech 1961 až 1970 docházelo často k úniku dioxinu. Závody vyrábějící dioxin pracovaly na nejvyšší obrátky, aby uspokojily ohromné vojenské objednávky armády USA, která herbicidy používala v jižním Vietnamu. K explozím a následnému poškození zdraví nedocházelo pouze v továrnách v USA, ale také v NSR, Holandsku, Francii, Itálii a ve Velké Británii. S výjimkou případů, ke kterým došlo ve Francii, tomu až do konce sedmdesátých let 20. století tisk nevěnoval pozornost. K nejhorším patřila havárie v továrně firmy Philips Duffar v roce 1963 v Amsterodamu. Po havárii byly výrobní haly demontovány a potopeny v oceánu. Strašná byla i katastrofa v italském Sevesu v roce 1976, kdy byli postiženi nejen zaměstnanci továrny, ale i místní obyvatelstvo. Při likvidaci následků bylo nutno na velkém území odstranit povrchovou vrstvu orné půdy. Přitom byla vysoká toxicita dioxinu zjištěna už v roce 1957 skupinou vědců v NSR a zároveň i v USA po nešťastném případu s americkým chemikem J. Dietrichem, který se věnoval syntéze dioxinu a příbuzných látek. Avšak i tato skutečnost byla 178


před veřejností utajena a sloučeniny syntetizované J. Dietrichem převzaly k dalšímu výzkumu vojenské úřady.

Seveso (fa Icmesa Chem.Corp., Itálie 10. 6. 1976)

V chemické továrně společností ICMESA (Industrie Chimiche Meda Società) vybuchl chemický reaktor a z ventilu umístěného mimo budovu vytryskly do ovzduší horké jedovaté páry. Do ovzduší unikly dva kilogramy dioxinu (což je množství, které by dokázalo otrávit přibližně 19 000 lidí) a zamořily plochu téměř 2 000 hektarů.

Vytvořil se bílý oblak a mírný vánek jej zanesl k městečku Seveso. Ptáci, které zasáhl v letu, padali mrtví k zemi. Oblak pokryl plochu dlouhou pět kilometrů a širokou sedm set metrů. Děti si nic netušíce hrály dál. Brzy se však u nich začaly projevovat bolesti hlavy, dýchací potíže a svědění pokožky. Zasažená byla i další města Meda (19,000), Desio (33,000), Cesano Maderno (34,000) a v menším rozsahu Barlassina (6,000) a Bovisio-Masciago (11,000). Působení toxického mraku bylo vystaveno 37 000 lidí, z nichž bylo 736 evakuováno na 6 měsíců. Na následky otravy onemocnělo na 200 dospělých a mnoho dětí. Zranění kůže (tzv. chlorakné) utrpělo 447 osob. Preventivně došlo k řadě potratů, 4 % místních zvířat zemřelo (většinou drůbež a králíci), a následně bylo 80 000 zvířat preventivně usmrceno, aby se dioxin nedostal do potravinového řetězce. Jen zázrakem nikdo bezprostředně po havárii nezemřel [18].

Niagara Falls (fa Hooker Chemical) Love Canal, USA, 1978)

Kdysi nedokončený kanál byl používán chemickou firmou jako skládka 21 000 tun chemikálií mezi nimiž byly i chlorované uhlovodíky

Při výstavbě v dalších letech byly objevovány při výkopech sudy s chemickými odpady, při přívalových deštích se tvořily kaluže barevných tekutin. Nálezy vrozených vad a mnoha anomálií, abnormální výskyt potratů [19].

Times Beach 1978 (Missouri, USA)

Evakuace 2000 obyvatel a hermetické uzavření St. Louiského předměstí Times Beach do roku 1985 - vytvoření města duchů. Kompletně zbouráno v roce 1992. V letech 1996 - 97 provedena dekontaminace odstraněním 240 000 tun zeminy. Na místě zbudován „Route 66 State Park“. [20].

Zasaženo 240 osob. Zvýšila se úmrtnost ze sarkomů měkkých tkání, močového měchýře a rakoviny dýchacích cest [13].

Při úpravě silnic v letech 1972 - 76 byl použit vyjetý motorový olej smíšený s průmyslovým odpadem z továrny vyrábějící Agent Orange (kódové označení používané armádou USA pro směs dvou herbicidů 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4-D) a 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4,5-T).

Belgie - květen 1999

K výkrmu domácího zvířectva použito kontaminované krmivo.

Účinkům bylo vystaveno 55 osob, jeden zaměstnanec zemřel, postižení trpěli chlorakné. Výroba byla později zastavena a budova v roce 1968 za velkých bezpečnostních opatření zbořena [14, 15].

Potravinářská inspekce zjistila přítomnost polychlorovaných bifenylů (PCB) s dioxinovým efektem v živočišných produktech, především ve vejcích a kuřatech. K ochraně lidí bylo poraženo 7 000 000 kuřat a 60 000 prasat [21].

Itálie 2007

Pozemek, který spásali buvoli byl kontaminován ilegálně likvidovanými odpady s dioxinem.

Potravinářská inspekce zjistila polychlorované dibenzodioxiny v buvolím mléce, které používalo 29 výrobců mozzarelly. Prodej mozzarelly klesl v Itálii o 50 % [22].

Irsko 2008

K výkrmu bylo použito kontaminované krmivo jednoho z dodavatelů.

Dioxiny byly zjištěny na 45 farmách, testy překračovaly 200-krát bezpečnou úroveň. Nakonec byl omezen dovoz vepřového masa z Irska do 23 zemí a bylo zlikvidováno 100 000 prasat [23].

Německo 2010

Do průmyslově vyráběných krmiv byla přidán krmný tuk, který byl vyroben z technické směsi mastných kyselin, jež vzniká při výrobě bionafty. Daná směs byla kontaminována dioxiny, byla podávána drůbeži, prasatům a později i skotu.

Úřady v Německu zavřely přes tisíc zemědělských podniků (drůbežáren, vepřínů). Kontaminované vepřové maso bylo dovezeno i do ČR [24].

Tehdy už dioxin jako součást nejrůznějších přípravků v široké míře pronikl do techniky, zemědělství, textilního a papírenského průmyslu, do medicíny a veterinárního lékařství. Kolem roku 1960 dosahovala výroba těchto přípravků impozantní úrovně mnoha tisíc tun ročně. Biocidní, insekticidní a herbicidní přípravky obsahující dioxin se vyvážely do velkého počtu zemí amerického evropského kontinentu, dále do některých zemí Afriky a jihovýchodní Asie, do Austrálie a Oceánie. Dioxin se dostával do orné půdy i vodních ploch značné části světa. Později se zjistilo, že herbicidy, které byly v šedesátých letech dodávány na americký vnitřní i zahraniční trh, obsahovaly dioxin v koncentracích stokrát a dokonce i tisíckrát převyšujících přípustnou mez. Do životního prostředí se tak v USA dostaly stovky kilogramů jedu. Přibližně stejné množství se objevilo i na území států, které výrobky z USA dovážely [11]. Problémům spojeným s výskytem dioxinů nebylo ušetřeno ani naše území, tedy Československo. Koncem 60. let 20. století byla Spolana jedním ze tří výrobců chemických prostředků pro zemědělství a lesnictví v ČSSR. Vyráběla rovněž Arboricid - herbicid obsahující jako účinnou látku sodnou sůl kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové (2,4,5-T). Účinná látka byla prodávána i do zahraničí a míchána s 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou (2,4-D) do směsi známé jako Agent Orange a používané armádou USA během války ve Vietnamu. Během výroby vznikaly jako vedlejší nežádoucí produkty dioxiny, které zamořily výrobní objekt a 2 sklady a vedly k vážným nemocem části zaměstnanců výrobního provozu koncem 60. a začátkem 70. let 20. století [12]. Vyhodnocením shromážděných údajů byly identifikovány nouzové situace, které způsobil dioxin jako vedlejší produkt žádoucích chemických reakcí, a které významně poškodily veřejná aktiva tab. 1. Tab. 1 Pohromy způsobené dioxinem jako vedlejším produktem žádoucích chemických reakcí, který zabíjel Místo a čas

Příčina

Nitro, West Virginia (fa Monsanto, USA, 1949) - výroba kyseliny 2,4,5-trichlorophenoxyoctové

Otevření pojistného ventilu.

Ludwigshafen (fa BASF, Německo 17. 11. 1953) výroba dioxinu

Únik z tlakové nádoby.

Amsterdam (fa Philips-Duphar, Nizozemí 6. 3. 1963)

Exotermická reakce v závodě Philips-Duphar v blízkosti Amsterdamu, která způsobila explosi v několika trichlorfenolových reaktorech. Teplota vystoupala na 400 - 450 °C a tlak na 80 atmosfér.

Únik dioxinového mraku. Závod byl po nehodě tak znečištěn dioxinem, že musel být demontován, vložen do betonu a vhozen do moře [16].

Buttermilk Lane (fa Coalite Chemical Productions, Derbyshire, Velký Britanie, 1968) - výroba 2,4,5-trichlorfenolu

Exploze v poloprovozním zařízení.

Zabit chemik a dioxiny se rozšířily nad troskami. 79 zaměstnanců bylo postiženo chlorakné. Společnost neuveřejnila umístění lokality, kde byly uloženy kontaminované trosky a poznámky nezávislého vyšetřovatele byly ukradeny [17].


Důsledky

179


Vedlejší produkty byly a často i dosud jsou považovány za odpad, a proto jim je věnována menší pozornost při řízení bezpečnosti. Příkladem, kam může vést snížená pozornost vedlejším produktům a jejich likvidaci je, i když nejde o dioxiny, „objev“ přítomnosti chlorovaných uhlovodíků v pivu. Při náhodném vyšetření vzorku piva ze závodu Severočeského pivovaru v Krásném Březně v roce 1983 byl zjištěn obsah 57 μg/l trichlorethylenu a 40 μg/l perchlorethylenu. Následným stanovením bylo stanoveno, že voda ze studny pivovaru obsahuje 478 - 611 μg/l TCE a 286 - 345 μg/l PCE, provedený další průzkum okolních studní prokázal ještě vyšší koncentrace, např. studna lihovaru 1 140 μg/l TCE. Bylo provedeno rozsáhlé šetření v 16 okolních průmyslových závodech, 7 z nich používalo chlorované uhlovodíky, ve vzdálenosti od studny pivovaru bylo skladování chlorovaných uhlovodíku n. p. Chema, ale i u dalších podniků byly zjištěny nedostatky ve vodohospodářském zabezpečení nakládání s těmito látkami. Bylo vybudováno náhradní zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Rozbory archivovaných vzorků lihovin bylo prokázáno, že uvedená kontaminace nebyla krátkodobou záležitostí, přítomnost TCE a PCE v lihovinách byla zpětně prokázána i ve vzorcích z roku 1975 [25]. Závěr Rozhodně nejvýznamnějším zdrojem dioxinů v životním prostředí je spalování organických sloučenin, především komunálního odpadu. Důvodem je především fakt, že aromatické benzenové jádro je značně stálé a při spalování organických sloučenin dochází k přednostní oxidaci běžných uhlovodíků. Benzenový skelet přitom často zůstává nedotčen a jeho reakcí s kyslíkem a chlorem vznikají dioxiny. Použitá literatura [1]

Procházková, D.: Analýza a řízení rizik. ČVUT, Praha 2011, ISBN 978-80-01-04841-2, 405 p.

[2]

Procházková, D.: Strategické řízení bezpečnosti území a organizace. ISBN 978-80-01-04844-3. ČVUT, Praha 2011, 483 p.

[3]

Procházková, D.: Krizové řízení pro technické obory. ISBN 978-80-01-05292-1. ČVUT, Praha 2013, 303 p.

[4]

IAEA: Rules, Norms and Standards. Vinna, 1950 - 2013.

[5]

COMAH: Rules, Norms and Standards. London, 1950 - 2013.

[6]

OECD: Guidance on Safety Performance Indicators. Guidance for Industry, Public Authorities and Communities for developing SPI Programmes related to Chemical Accident Prevention, Preparedness and Response. OECD, Paris 2002, 191 p.

[7]

OECD: Guiding Principles on Chemical Accident Prevention, Preparedness and Response. OECD, Paris 2003, 192 p.

[8]

Procházková, D.; Bumba, J.; Sluka, V.; Šesták, B.: Nebezpečné chemické látky a chemické přípravky a průmyslové nehody. ISBN 978-80-7251-275-1, PA ČR, Praha 2008, 420 p.

[9]

Wiegmann, D.A.; Shappell, S.A.: A Human Error Approach to Aviation Accident Analysis: The Human Factors Analysis and Classification System. Ashgate Publishing, Ltd.. pp. 48 49. ISBN 0754618730.

[10] Reason, J.: Human error. Cambridge University Press 1990. [11] Http://www.novysmer.cz/index.php?option=com_content &view=article&id=1228:dioxin&catid=37:zahranic nipolitika&Itemid=48. [12] Http://cs.wikipedia.org/wiki/Spolana_Neratovice. [13] Collins, J.; Strauss, M.E.; Levinskas, G.J.; Conner, P.R.: The mortality experience of workers exposed to 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxin in a trichlorophenol process accident. Epidemiology. 1993 Jan;4(1):7-13. http:// www.ncbi.nlm. nih.gov/pubmed/8420584. [14] Http://www.aerzteblatt.de/archiv/88106/BASF-MehrErkrankungen-nach-Dioxin-Unfall-1953. [15] Stokes, R.G.: Von der I.G. Farbenindustrie AG bis zur Neugründung der BASF, in: Werner Abelshauser (Hrsg.), Die BASF. Eine Unternehmens-geschichte. München 2002, p. 348. http://archiv.rhein-zeitung.de/on /98/08/10/topnews/ basfhin.html. [16] Http://books.google.cz/books?id=V524J4zh06MC&pg =PA106&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false. [17] Http://en.wikipedia.org/wiki/Coalite. [18] Http://archive.unu.edu/unupress/unupbooks/uu21le/ uu21le09.htm. [19] Http://en.wikipedia.org/wiki/Love_Canal. [20] Http://en.wikipedia.org/wiki/Times_Beach,_Missouri. [21] Belgian PCB and Dioxin Incident of January-June 1999: Exposure Data and Potential Impact on Health, Environ Health Perspect 109:265–273 (2001). http://en.wikipedia.org/ wiki/Dioxin_Affair. [22] Http://www.independent.co.uk/news/world/europe/italystoxic-waste-crisis-the-mafia-ndash-and-the-scandal-ofeuropes-mozzarella-799289.html. [23] Http://www.foodrisc.org/the-case-of-dioxin-in-irish-porkand-beef-_51.html. [24] H t t p : / / c s . w i k i p e d i a . o rg / w i k i / D i o x i n o v % C 3 % B D _ skand%C3%A1l _v_N% C4%9Bmecku. [25] Http://www.cizp.cz/Havarie-na-vodach.


15.


KAROL BALOG IVANA ZAPLETALOVÁ - BARTLOVÁ

ZÁKLADY TOXIKOLOGIE

Základy toxikologie Karol Balog, Ivana Bartlová Požiar jako zložitý jav je posudzovaný z rôznych hľadisk. V poslednom obdobi okrem hlavných prejavov požiaru sú študované i sprievodné javy ako sú splodiny horenia a dymu. Výskum produktov tepelnej degradacie látok a splodín horenia nadobúda integrovaný charakter a získané informacie sú využiteľné v oblastiach aké sú bezpečnost práce, pořiarna bezpečnosť, hygiena pracovného prostredia a životné prostredie. Aj napriek tomu, že stanoveni nebezpečenstva splodín horenia sú veľmi rôznorodé a nieje doteraz doriešený model procesu horenia je možné ich využiť pri prognézovaní toxického rizika požiarov. Táto kniha by chcela prispieť k zvýšeniu bezpečnosti pracovného prostredia hasičov a záchranných jednotiek. ISBN 80-86111-29-6. Rok vydání 1998.

cena 140 Kč



180


Optimální koncept řízení a vypořádání rizik Optimum Concept of Management and Trade-off with Risks doc. RNDr. Dana Procházková, DrSc.

- strategické,

ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Konviktská 20, 110 00 Praha [email protected]

- a politické,

Abstrakt Článek předkládá výsledky posouzení pěti konceptů práce s riziky, které jsou používány v manažerských a inženýrských disciplínách. Nejprve podle jejich schopnosti zajistit ochranu aktiv lidského systému a poté podle jejich schopnosti zajistit bezpečnou komunitu. Výsledky obou multikriteriálních hodnocení potvrdily, že recentní koncepty, které mají vysoké nároky na finance, znalosti, technické a materiální zázemí i manažerské schopnosti správy entit, zajišťují nejlepší ochranu lidí i bezpečné komunity. Pokrokové postupy se však v praxi prosazují pomalu také proto, že univerzity je pomalu zavádějí do výuky. Klíčová slova Koncepty řízení a vypořádání rizik; kritičnost; hlediska hodnocení kritičnosti; multikriteriální hodnocení; optimální koncept; bezpečná komunita. Abstract The paper passes results of judgement of five concepts of work with risks that are used in managerial and engineering disciplines. In the first it assesses their capability to ensure the protection of human system assets and in the other it assesses their capability to ensure the safe community. The results of both multi criteria assessments confirmed that recent concepts having the high demands on finance, knowledge, technology and material and also of managerial capabilities of entities governance ensure the best protection of humans and safe communities. The advanced procedures, however, are slowly promoted into practice also owing to that universities slowly introduce them into teaching system. Keywords Concepts of management and trade off with risks; criticality; viewpoints for criticality assessment; multi criteria assessment; optimal concept; safe community. Úvod Současným cílem lidí je žít v bezpečném prostoru. OSN [1] formulovala předmětný cíl lidské společnosti jako tvorbu bezpečného lidského systému a EU [2] ho formulovala jako tvorbu bezpečné komunity. Cílem obou konceptů je zajistit pro lidi existenci, bezpečí a potenciál pro rozvoj. Základní nástroje lidské společnosti pro dosažení uvedených cílů jsou řízení lidské společnosti a správné uplatňování znalostí a zkušeností při vyjednávání s riziky tak, že se respektuje veřejný zájem. V daném ohledu hrají velkou roli manažerské a inženýrské disciplíny, jejichž cílem je zajistit lidskou existenci, bezpečí a potenciál pro rozvoj. Současné poznání ukazuje, že jde o péči o veřejná aktiva (statky, zájmy): lidské životy, zdraví a bezpečí; majetek a veřejné blaho; životní prostředí; kritické technologie a infrastruktury [3]. Nástroj, který je zaměřen na předmětné cíle, je integrální (komplexní) bezpečnost [3] aplikovaná správným způsobem na lidský systém. Na základě poznání k dosažení uvedených cílů je třeba řešit problémy na několika úrovních:

[4], a to způsobem, který zajistí, že řešení na všech úrovních budou propojená. Robustnost a kapacita řešení na technické úrovni jsou aspekty, které v kritických podmínkách zaručí bezpečné objekty, které jsou důležité pro zajištění ochrany a přežití obyvatel [5]. Základem lidského úsilí při vytváření bezpečného prostoru je zvládnout (zkrotit) rizika. Pojem „riziko“ má původ v středověku a naše dnešní znalosti o vyjednávání s riziky jsou systematicky shromažďovány od třicátých let minulého století. Získané znalosti a zkušenosti byly postupně aplikovány v řízení rizik a jím určená opatření a činnosti byly zaváděny postupně do praxe inženýrskými obory [5]. V současné práci s rizikem, je riziko chápáno jako potenciál, že při jistém jevu, dané akci nebo činnosti (včetně volby nedělat nic) dojde ke ztrátě (nežádoucímu výsledku). V dnešní praxi se používá pět konceptů řízení rizik a inženýrského vypořádání rizik, tj.: klasické řízení a inženýrství rizika; klasické řízení a inženýrství rizika zahrnující lidský faktor; řízení a inženýrství zaměřené na bezpečí systému (zabezpečovací řízení a inženýrství); řízení a inženýrství zaměřené na bezpečnost, tj. takové ovládání a vypořádání rizika, které zajistí jak zabezpečený systém, tak jeho bezpečné okolí; a řízení a inženýrství zaměřené na bezpečnost systému systémů (SoS) [4, 5], obr. 1. Koncepty řízení a inženýrského vypořádání rizik, jejich charakteristiky a popisy jejich výstupů jsou uvedeny v tabulce 1, která je zhotovena podle výsledků kritické analýzy publikací [7, 13 - 32] a dalších, které jsou v [4 - 6]. Je zřejmé, že čím pokročilejší koncept používáme, tím vyšší jsou nároky na znalosti, nástroje, čas, finance, kvalifikaci personálu atd. Pro každý koncept řízení a inženýrství byla vyvinuta určitá sada standardů a norem pro jeho využívání v praxi [5]. Kvůli různým předpokladům konceptů nejsou výsledky jejich aplikace v praxi stejné. Proto v následujících odstavcích porovnáváme zmíněné koncepty a posuzujeme oprávněnost jejich použití v praxi z hlediska jejich schopnosti zajistit bezpečný lidský systém, tj. lidskou existenci, bezpečí a potenciál rozvoje. 1. CÍL: snížení rizik x uzavĜený systém x zdroje rizik jsou technické jevy uvnitĜ systému

2. CÍL: snížení rizik x uzavĜený systém x zdroje rizik jsou technické jevy uvnitĜ systému a lidský faktor

3. CÍL: zabezpeĀený systém x otevĜený systém x zdroje rizik jsou jevy všeho druhu vnČ i uvnitĜ systému a lidský faktor

4. CÍL: bezpeĀný systém x otevĜený systém x zdroje rizik jsou jevy všeho druhu vnČ i uvnitĜ systému a lidský faktor x uplatĖuje se princip pĜedbČžné opatrnosti

5. CÍL: bezpeĀný systém systémĪ x otevĜený systém systémĤ x zdroje rizik jsou jevy všeho druhu vnČ i uvnitĜ systému systémĤ, vnitĜní závislosti a lidský faktor x uplatĖuje se princip pĜedbČžné opatrnosti x požaduje se koexistence systémĤ

Obr. 1 Koncepty řízení a inženýrského vypořádání rizik a jejich cíle, uspořádané chronologicky dle zavedení do inženýrské praxe

- technické, - funkční (organizační, operativní), - taktické, Ostrava 5. - 6. ledna 2014

181


Tab. 1 Koncepty řízení a inženýrského vypořádání rizik, jejich charakteristiky a popisy jejich výstupů Koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik

Charakteristika konceptu

Popis výstupů aplikace konceptu

Klasický koncept

Objekt chápaný jako systém (podnik, území, organizační jednotka) je uzavřený systém. Zdroje rizik jsou technologické jevy (pohromy, nehody, havárie) uvnitř objektu. Vznik v 30. letech minulého století.

Cílem je snížení technologických rizik v systému na určitou úroveň. Inženýrská praxe má postupy dané standardy a normami. Riziko se stanovuje až po návrhu systému, a proto není možné snížit rizika spojená s nevhodným řešením pro dané místo a systém. Snížení rizik spojených s nevhodným řešením pro dané místo a systém lze provést pouze organizačními opatřeními, jejichž účinnost je nižší než účinnost technických opatření [3].

Klasický koncept zvažující lidský faktor

Objekt chápaný jako systém (podnik, území, organizační jednotka) je uzavřený systém. Zdroje rizik jsou technologické jevy (pohromy, nehody, havárie) uvnitř objektu a lidský faktor. Vznik na konci 70. let minulého století.

Cílem je snížení technologických rizik a rizik spojených s lidským faktorem v systému na určitou úroveň. Inženýrská praxe má postupy dané standardy a normami, které zvažují i lidský faktor. Riziko se stanovuje až po návrhu systému, a proto není možné snížit rizika spojená s nevhodným řešením pro dané místo a systém. Snížení rizik spojených s nevhodným řešením pro dané místo a systém lze provést pouze organizačními opatřeními, jejichž účinnost je nižší než účinnost technických opatření [3].

Koncept zajišťující zabezpečený systém

Objekt chápaný jako systém (podnik, území, organizační jednotka) je otevřený systém. Zdroje rizik jsou pohromy, tj. jevy uvnitř i vně objektu a lidský faktor. Do zdrojů rizik patří i špatná rozhodnutí při řízení nebo vypořádání rizik; tj. příčiny tzv. organizačních havárií [4]. Vznik v první polovině 80. let minulého století.

Cílem je snížení rizik, která představují pohromy všeho druhu, tj. jevy uvnitř i vně objektu a lidský faktor, který se projevuje při konkrétních činnostech i rozhodování, na určitou úroveň. Inženýrská praxe má postupy dané standardy a normami, které zvažují i lidský faktor. Dopady objektu na okolí nejsou zvažovány, tj. nejsou prováděna specifická technická opatření v projektu a provozu. Nepřijatelné dopady na okolí lze pouze zmírnit zvláštními nouzovými plány (např. havarijními a povodňovými plány) [3], tj. organizačními opatřeními a činnostmi, když je stát vynutí legislativou a kontrolní činností.

Koncept zajišťující bezpečný systém

Objekt chápaný jako systém (podnik, území, organizační jednotka) je otevřený systém. Zdroje rizik jsou pohromy, tj. jevy uvnitř i vně objektu, vnitřní závislosti a lidský faktor. Do zdrojů rizik patří i špatná rozhodnutí při řízení nebo vypořádání rizik; tj. příčiny tzv. organizačních havárií a u objektů zvláštní důležitosti (např. jaderné elektrárny, jaderný průmysl) se vyžaduje aplikace principu předběžné opatrnosti [4]. Vznik v druhé polovině 80. let minulého století. Pokročilé inženýrství zaměřené na bezpečnost používá při stanovení rizika následující principy: - riziko se v daném objektu stanovuje během celého životního cyklu, tj. při umísťování, navrhování, projektování, výstavbě, provozu, odstavení a vyřazení z provozu a nakonec též při uvedení území do původního stavu, - stanovení rizika se zaměřuje též na požadavky uživatelů a na úroveň poskytovaných služeb, - riziko se stanovuje podle kritičnosti dopadů na procesy, poskytované služby a na aktiva, která jsou určena veřejným zájmem, - nepřijatelná rizika se zmírňují nástroji pro řízení rizik a pro inženýrské vypořádání rizik, tj. technickými a organizačními návrhy, standardizací pracovních postupů nebo automatizovanou kontrolou [5]. Pro přípravu správných podkladů je nutné propojit analytické metody s expertními hodnoceními, kterými odstraníme neurčitosti (znalostní nejistoty) v datech.

Cílem je zajistit bezpečí systému i bezpečí okolí systému při normálních, abnormálních a kritických podmínkách systému. Uplatněním principu předběžné opatrnosti se vyjednává i s málo častými riziky, která mohou mít vysoce nepřijatelné dopady na sledovaná aktiva. Právně je uplatnění předmětného principu vyžadované u specifických jaderných a chemických objektů. U složitých (komplexních) je výsledkem je optimální řešení pro vyjednávání s riziky od pohrom všeho druhu, tj. jevů uvnitř i vně objektu, vnitřních závislostí a od lidského faktoru, který se projevuje při konkrétních činnostech i rozhodování. Inženýrská praxe má postupy dané standardy a normami, které zvažují vnitřní závislosti i lidský faktor (např. PSA). Kromě technických opatření spojených s respektováním principu předběžné opatrnosti jsou: sestavovány plány kontinuity obsahují specifická řešení technických problémů pro překonání kritických podmínek v systému; a krizové plány pro ochranu okolí systému, když systém nezvládne své kritické podmínky a vyvolá nepřijatelné dopady na veřejná aktiva v okolí. Řízení a inženýrské vypořádání rizik má znaky: - při umísťování, navrhování, projektování a výstavbě objektů se aplikují opatření a činnosti vedoucí k minimalizaci rizik, - do provozu objektu je začleněn systém včasného varování a postupy pro zajištění přijatelné úrovně rizika, - provoz objektu má postupy pro zvládnutí abnormálních, nouzových a kritických podmínek a pro vyřazení z provozu [3].

Koncept zajišťující bezpečný systém systémů

Objekt chápaný jako systém systémů (podnik, území, organizační jednotka) je otevřený systém systémů. Zdroje rizik jsou pohromy, tj. jevy uvnitř i vně objektu, vnitřní závislosti v systému i napříč systémů a lidský faktor, který se projevuje při konkrétních činnostech i rozhodování (tj. příčiny tzv. organizačních havárií. U objektů zvláštní důležitosti (např. jaderné elektrárny, jaderný průmysl) se vyžaduje aplikace principu předběžné opatrnosti [4]. Pro bezpečnost systému systémů je nutné zajistit koexistenci jednotlivých systémů. Vznik na počátku třetího tisíciletí.

Cílem je zajistit: bezpečí obou, tj. systému systémů včetně jeho aktiv a okolí systému systémů; a koexistenci jednotlivých systémů tvořících systém systémů. Soubor standardů a norem je stále diskutován a připravován.


182


Současný stav poznání Současný stav poznání v oblasti řešení problémů je podle poznatků shrnutých v pracích [4, 5], následující: každý zvažovaný objekt je systém, tj. vyznačuje se prvky, vazbami a toky; zranitelnosti systému jsou rovněž způsobeny vazbami a hlavně toky energií, informací, materiálů, financí atd. mezi prvky systému, které způsobují spřažení; zmíněná spřažení vytváří obvykle vnitřní závislosti, které jsou často příčinou selhání při výskytu extrémních (nadprojektových) pohrom, obr. 2 [3 - 6]. Povaha vnitřních závislostí je fyzická, kybernetická, organizační a územní [5]. Recentní poznání ukazuje, že dnešní svět a jeho části jsou reprezentovány modelem označovaným jako systém systémů, který znázorňuje několik překrývajících se systémů, které jsou otevřené a plní určité funkce [3 - 5]. Jsou provázané vazbami i toky, což vytváří vzájemné závislosti a je příčinou specifických zranitelností [5]. Systém ve své podstatě znamená více než jen součet částí [4], a proto při poznávání jeho podstaty je důraz kladen na faktory: studium interakcí a propojení; nelineární myšlení; interakce; indukce; zpětné vazby; a experimenty nebo realistické simulace. Například zpětné vazby působí nelinearity v chování systému a způsobují, že chování systému je nepředvídatelné, a proto není možné používat běžné prognostické metody pro identifikaci možných budoucích stavů systému. Složitost systémů, se kterými pracujeme v praxi, je rozdílná. Podle práce [6] se používají dále uvedené čtyři typy konfigurací celků v systémovém pojetí: - jednoduše organizované celky, - složené (kompozitní, integrované, sjednocené) celky, - složité (komplexní) celky, - a soubor překrývajících se celků. OCHRANNÁ OPATěENÍ

životy, zdraví a bezpeþí lidí majetek a veĜejné blaho

Nadrojektová / extrémní pohroma

životní prostĜedí

infrastruktury

energetika vodní hospodáĜství odpadové hospodáĜství doprava kybernetika a telekomunikace finance a banky výrobní sektor a základní služby veĜejná správa

technologie

nouzové služby jaderné chemické biotechnologie

Obr. 2 Dopady extrémní pohromy na lidský systém (antropogenní opatření a činnosti zajišťují ochranu aktiv jen pro pohromy s nižší velikosti než je projektová pohroma; pouze u určených jaderných zařízení se dělají opatření a činnosti proti vybraným nadprojektovým pohromám [3]) Chování jednoduše organizovaných celků je jasně dáno strukturou a vlastnostmi dílčích částí a je popsáno analytickými funkcemi. Složené celky jsou chápány jako soubor dílčích částí, které jsou uspořádány a propojeny určitým způsobem do jisté struktury tak, aby plnily určité funkce. Jejich chování je popsáno výsledky statistických funkcí, které se opírají o analytické funkce, jejichž parametry jsou proměnné v určitém intervalu, což odráží různé možné stavy/varianty chování celku. Složené (komplexní) celky mají mnoho komponent (často tvořených systémy), které na sebe vzájemně působí a jsou organizačně uspořádány do několika úrovní [6], což způsobuje, že pozorujeme: náhle Ostrava 5. - 6. ledna 2014

vynořené rysy chování, které není možné získat na základě znalosti chování jednotlivých komponent (dílčích částí), tj. mluvíme o emergenčním/náhle vynořeném rysu systému; hierarchie; samo organizovanost; a různé struktury spřažených operací, a to všechno dohromady se jeví jako chaos, a proto při popisu jejich chování je nutno zvažovat náhodné a znalostní nejistoty (znalostní nejistota = neurčitost), tj. jejich chování lze popsal výsledky simulací, při kterých jsme vzali v úvahu existenci neurčitostí. Soubor několika překrývajících systémů (často komplexních systémů) je velmi složitý, je znázorněn modelem systém systémů (zkráceně SoS). Jeho chování lze popsat pouze tak, že aplikujeme multidimenzionální a inter-dimenzionální přístup, který je založen na simulaci variant pomocí multikriteriálních postupů. Jelikož řešení mnoha problémů v praxi znamená zvažovat složité systémy a SoS, je systémové myšlení základní princip výzkumu, jestliže se zabýváme bezpečností objektů. Systémové myšlení znamená: vidět celek i detaily současně; zaměřit se na dynamiku procesů; pozornost soustředit na vztahy, propojení a interakce; brát v úvahu role zpětných vazeb; zvažovat relativitu možných situací; a přemýšlet daleko dopředu [4, 5]. Při řízení a inženýrském řešení problémů komplexních systémů a systémů, systémů je pak nutné použít multikriteriální přístupy a v případě systémů systémů je také nutné zvážit průřezová rizika, která jsou příčinami emergenčních vnitřních závislostí, které vzniknou za určitých podmínek, a proto na jejich odhalení je soustředěna pozornost inženýrských disciplín již v oblasti navrhování systémů. Při řešení jejich problémů se používají nástroje, které jsou založené na teorii: chaosu; fuzzy množin; složitosti; a možností - odkazy jsou v [5, 6]. V případě řízení SoS musíme také respektovat základní požadavky, tj. koexistenci překrývajících se systémů [7]. Je si třeba uvědomit, že pro splnění lidských cílů je třeba zajistit koexistenci důležitých systémů, a to minimálně systémů sociálního, ekologického a technologického, které vytvářejí lidský systém. Podle současných standardů a norem riziko vyjadřuje pravděpodobnou (očekávanou) velikost nežádoucích a nepřijatelných dopadů (ztrát, škod a újmy) pohrom o velikosti rovné normativnímu ohrožení na aktiva systému nebo podsystémů v daném časovém intervalu (obvykle 1 rok) a v daném místě, což znamená, že riziko je vždy místně specifické [4]. Typické vlastnosti rizika jsou náhodnost a neurčitost (znalostní nejistota). Pokud chceme řídit riziko, musíme ho identifikovat, analyzovat, vyhodnotit, a poté rozhodnout, co můžeme udělat, abychom riziko snížili, což závisí na našich možnostech, tj. na našich znalostech, disponibilním personálu, disponibilních technických prostředcích a disponibilních finančních zdrojích. K danému účelu požíváme mnoho různých metod, nástrojů a technik, i principy správné praxe (dobré inženýrské praxe). Základní aspekty jsou zahrnuty v následujících definicích základních pojmů. Práce s rizikem je vyjádřena modelem uvedeným na obr. 3 [6]. Zpětné vazby uvedené v předmětném obrázku jsou používány tehdy, když úroveň rizika nemá požadovanou úroveň [6]. Pro zajištění bezpečí lidí a bezpečnosti lidského systému (tj. území, organizace, podnik) musíme řídit integrální riziko, které zahrnuje lidský faktor, tj. je třeba najít způsob řízení průřezových rizik a soustředit pozornost na vyšetřování vnitřních závislostí a kritických míst s potenciálem spustit kaskádovité selhání systému, domino efekt, podivné chování atd., a na základě příslušných místních znalostí připravit opatření a činnosti, která zajišťují kontinuitu omezeného provozu infrastruktury a přežití lidí. Vyhodnocení současných znalostí ukazuje, že jednou z mnoha příčin vnitřních závislostí vyvolávajících kaskádovitá selhání v lidském systému nebo v jeho částech, je lidská chyba (úmyslná nebo neúmyslná) v řízení. Proto v řídících činnostech i inženýrských činnostech musíme udělat všechna opatření k tomu, abychom odvrátili lidská selhání, a to zejména při rozhodování. Protože 183


důsledky chyb vzniklých při rozhodování jsou často obrovské, obr. 4, je příčinám selhání lidského faktoru na řídící úrovni nyní věnována velká pozornost při práci s rizikem [6, 8]. 4

3 2

7. Zabezpečený lidský systém (secured/secure human system) představuje území s lidskou společností, které je dobře chráněno proti vnitřním a vnějším pohromám.

1

Identifikace

analýza

hodnocení posouzeni Ĝízení

vypoĜádání monitoring

kritéria

6. Bezpečnost systému (system safety) znamená, že systém, jeho aktiva a okolí systému nejsou ohroženy žádnou pohromou, tj. ani problémy uvnitř samotného systému při normálních, abnormálních a kritických podmínkách; je zajištěno bezpečí systému i bezpečí okolí systému.

cíle

Obr. 3 Procesní model práce s riziky; kritéria: riziko je přijatelné, podmíněně přijatelné, nepřijatelné; Cíle: snížit riziko na určitou úroveň, zajistit bezpečí systému, zajistit bezpečí systému i bezpečí okolí; čísla 1, 2, 3 a 4 označují zpětné vazby

8. Bezpečný lidský systém (safe human system) je reprezentován územím s lidskou společností, jehož aktiva (veřejné statky jsou: lidské životy, zdraví a bezpečí, majetek, veřejné blaho, životní prostředí, infrastruktury a technologie) mají zajištěnu existenci, jsou v bezpečí a mohou se rozvíjet. To znamená, že předmětný systém je chráněn proti vnitřním a vnějším pohromám všeho druhu, a samotný systém neohrožuje okolí při svých normálních, abnormálních a kritických podmínkách, protože dobrá symbióza každého systému s jeho okolím je nezbytná pro existenci systému. Podobně: bezpečná organizace je organizace, jejíž chráněná aktiva jsou v bezpečí a mohou se rozvíjet, a organizace neohrožuje své okolí při svých normálních, abnormálních a kritických podmínkách; bezpečný podnik je podnik, jehož chráněná aktiva jsou v bezpečí a mohou se rozvíjet, a podnik neohrožuje své okolí při svých normálních, abnormálních a kritických podmínkách; a bezpečné zařízeni je zařízení, jehož chráněná aktiva jsou v bezpečí a mohou se rozvíjet, a zařízení neohrožuje své okolí při svých normálních, abnormálních a kritických podmínkách. 9. Řízení bezpečnosti lidského systému (human system safety management) je antropogenní řízení lidského systému v dynamicky proměnném světě, které je zaměřeno na bezpečnost lidského systému, jejímž výsledkem je zachování existence, bezpečí a rozvoje všech veřejných aktiv.

Obr. 4 Důsledky chyb v rozhodování [9, 10] Z dnešního pohledu OSN, EU a veřejného zájmu [1 - 3] je základem pro lidské bytí zachování existence, bezpečí a potenciálu pro rozvoj lidi. V předmětné souvislosti se v praxi používají dále uvedené definice: 1. Bezpečí (security) je stav lidského systému, při kterém výskyt škody nebo ztráty na aktivech lidského systému (chráněných veřejných zájmech) má přijatelnou pravděpodobnost (tj. je téměř jisté, že škody a ztráty nevzniknou). To znamená, že je zajištěna určitá stabilita lidského systému v čase a prostoru, tj. udržitelný rozvoj, což znamená, že systém je zabezpečen, tj. je dobře chráněn proti vnitřním a vnějším pohromám všeho druhu. 2. Bezpečnost (safety) je soubor antropogenních opatření a činnosti k zajištění zachování existence, bezpečí a rozvoje lidského systému a jeho aktiv. Jeho měřítkem je účinnost vhodných opatření a činností pro zajištění existence, bezpečí a rozvoje aktiv lidského systému. 3. Zabezpečený systém (secured system) je systém, který je ochráněn vůči všem pohromám, jejichž zdroje jsou uvnitř i vně systému, a to včetně lidského faktoru. 4. Bezpečný systém (safe system) je systém, který je ochráněn vůči všem pohromám, jejichž zdroje jsou uvnitř i vně systému a neohrožuje své okolí při svých normálních, abnormálních a kritických podmínkách. 5. Zabezpečení systému (system security) znamená, že žádná pohroma se zdrojem uvnitř a vně systému neohrožuje systém a jeho aktiva. Od 80. let minulého století se v české praxi v daném případě mluví o tzv. systémové bezpečnosti.


10. Inženýrství (engineering) je soubor disciplín, které realizují úkoly, jež jsou stanovené v procesu řízení, do praxe. Jak bylo uvedeno výše, riziko je v inženýrské praxi vyjádřeno jako pravděpodobná výše ztrát, škod a újmy na chráněných aktivech, které jsou způsobeny pohromou s určitou velikostí (normativní ohrožení) a které jsou rozpočteny na určitou časovou jednotku (obvykle 1 rok) a na určitý objekt nebo určité místo. Rizikové inženýrství (správně inženýrství rizika; risk engineering) se stalo fenoménem dvacátého století a na jeho základě byla v rozvinutých zemích vytvořena základna pro ochranu lidí a jejich rozvoj, která je docela odolná proti tradičním pohromám, zejména přírodním; chorobám lidí, zvířat a rostlin; technologickým selháním; a sociálním pohromám. Podle definice používané OSN, zajišťovnou Swiss Re, Světovou bankou a dalšími významnými institucemi je rizikové inženýrství chápáno jako systematické využívání inženýrských znalostí a zkušeností pro optimalizaci ochrany lidských životů, životního prostředí, majetku a hospodářských aktiv, tj. pro dosažení optimálního bezpečí a udržitelného rozvoje lidského systému, a jeho hlavním cílem je snížit všechny typy škod a ztrát prostřednictvím kvalifikovaného vyjednávání s rizikem. Je nezbytné si uvědomit, že rizikové inženýrství není statická disciplína, vyvíjí se v čase (obr. 1) a je problémem u řady dnešních specialistů, hlavně výpočtářů, že neodlišují různé koncepty a v některých případech je tato jejich neznalost příčinou nesprávných řešení (např. tehdy, když použijí standardy a normy pro zabezpečený systém a správné řešení problému vyžaduje standardy a normy pro bezpečný systém, protože selhání systému má velký potenciál poškodit aktiva v okolí systému). Často používaná charakteristika inženýrských disciplín, které pracují s riziky je následující: - jedná se mnoha oborové a průřezové obory, které používají jak obecné, tak specifické metody, nástroje a techniky. Specifické 184


metody, nástroje a techniky jsou buď jednoduché, nebo komplexní. Komplexní pak představují uspořádané použití několika obecných či jednoduchých metod, nástrojů a technik, - používají se metody, nástroje a techniky logické, výpočetní, experimentální, technické, finanční, manažerské a rozhodovací, protože nedílnou součástí disciplín je rozhodování o technických problémech, nákladech a časovém plánování, - současné úlohy, které souvisí s řízením a vypořádáním rizik pro potřeby zajištění bezpečného lidského systému, vyžadují pro netriviální řešení problémů používat vícekriteriální metody, nástroje a techniky, ve kterých musíme respektovat, že aktiva i zdroje rizik mají rozdílnou podstatu, která je zdrojem nesouměřitelnosti kritérií a je důvodem pro aplikaci jen vícekriteriálních metod, nástrojů a technik, které jsou vhodné. To znamená, že při výběru metod, nástrojů a technik je třeba respektovat: kvalitu dat, strukturu problému, který řešíme i požadavky na kvalitu výsledku; a speciálně prověřovat jak kvalitu dat (správnost, úplnost, vypovídací schopnost k danému problému), tak při použití expertů jejich kvalifikovanost (IAEA, OECD, USA, WB aj. mají přísná kritéria na posuzování kvalifikace experta) [6]. Speciální nároky na metody, nástroje a techniky inženýrských disciplín jsou dané dále uvedenými skutečnostmi: - při řešení problémů je třeba zvažovat, že: všechny procesy probíhají dynamicky, a proto se musí používat speciální aparát, kterým je soubor procedur tvořený výzkumnými postupy pro optimální řízení rizik; a pohrom je mnoho, působí na různorodá aktiva rozmanitě, a proto důležitou roli hraje zranitelnost jak aktiv, tak i jejich vzájemných propojení, - na základě ocenění kvality disponibilních datových souborů, především jejich nejistot a neurčitostí, je třeba při řešení úkolů praxe: • použít přístup deterministický, stochastický nebo heuristický v závislosti na cíli řešení, • integrovaným způsobem aplikovat kvalitativní a kvantitativní přístupy k riziku a bezpečnosti systémů, které se v obecné rovině sestávají z dále uvedených kroků: definice systému a prostředí; identifikace možných nebezpečí; stanovení ohrožení při extrémních jevech; vyhodnocení rizik; návrh korekčních a nápravných akcí podle kritérií bezpečnosti s cílem zajistit přijatelné bezpečí; a verifikace přijatelnosti rizika. Dále je třeba strukturalizovat metody podle kvality dat a podle cíle řízení rizik, protože z hlediska praxe je třeba oddělit úlohy pro: - identifikaci rizika, - analýzu rizika, - stanovení hodnoty rizika, ve kterém jde o: • „přesný“ údaj pro potřeby strategického rozhodování, • hodnotu rizika pro potřeby kontroly stavu systému, • okamžité zvládnutí rizika konkrétního procesu v čase a prostoru (operativní rozhodování), při kterém lze použít míru (někdy postačí i verbální). Poté je třeba metody, nástroje a techniky rozdělit s ohledem na počet chráněných aktiv a v případě dvou a více aktiv odlišit, zda budeme sledovat riziko integrované nebo integrální a které jevy v daném místě budeme považovat za zdroje rizik. Správně je třeba aplikovat přístup „All Hazard Approach“ [11]. Je skutečností, že u všech metod, které používáme v praxi, musíme rozlišovat dva faktory: určitá integrace metody do matematického aparátu; a realitu, jak určitou metodu lze použít při řízení a vypořádání rizik na základě práce s rizikem ve zvolené koncepci řešení problému.


Klíčové koncepty současného inženýrství zaměřeného na bezpečnost jsou: - přístupy jsou založené na riziku, tj. intenzita práce a dokumentace je přiměřená úrovni rizika, - odborný přístup je založen na realitě, že se zvažují pouze kritické atributy kvality a kritické parametry procesu, - řešení problému se orientuje na kritické položky, tj. sledují a řídí se kritické aspekty technických systémů zajišťujících konzistenci operací systému, - prověřené parametry kvality se objevují již v návrhu projektu, - důraz je kladen na kvalitní inženýrské postupy, tj. je nutno prokazovat správnost vybraných postupů v daných podmínkách, - zacílení na zvyšování bezpečnosti, tj. trvalé zlepšování procesů s využitím analýzy kořenových příčin poruch a selhání. Pro respektování uvedených položek musí být použity reprezentativní datové soubory a pouze ověřené metody, které poskytují výstupy s určitou vypovídací schopností. Vzhledem k existenci mnoha faktorů, zejména lidského faktoru, které ovlivňují řešení problémů v reálných podmínkách a skutečnosti, že uvedené faktory nejsou pouze náhodné, ale také znalostní (neurčitosti), jsou opatření, činnosti a postupy označené jako dobrá inženýrská praxe typické pro inženýrské obory. Modus operandi (osvědčené) postupy v jednotlivých oblastech na základě zkušeností zajišťují dobrý výsledek ve velké většině případů. Uvedený postup se používá v případech, ve kterých nebyl schválen jednotný postup (tj. nejsou normy nebo standardy); často se používá při měření v laboratořích, jednání s lidmi atd. Dobrá inženýrská praxe (dobrý inženýrský postup) se pak definuje jako soubor inženýrských metod a standardů, které se používají během životního cyklu technického systému s cílem dosáhnout vhodné a nákladově efektivní řešení. Je podporována vhodnou dokumentací (konceptuální dokumentace, diagramy, manuály, zprávy z testování apod.). V daném kontextu je inženýrská odbornost chápaná jako výraz schopnosti při řešení problému: aplikovat znalosti matematiky, vědy a inženýrství; navrhnout a realizovat experimenty; analyzovat a interpretovat data; navrhnout komponenty nebo celý systém podle požadavků a v rámci realistických omezení identifikovat, formulovat a řešit inženýrské problémy; efektivně komunikovat; chápat dopady inženýrských řešení v širším kontextu; využívat nejmodernější nástroje a metody v inženýrské praxi; dodržovat profesionální a profesní odpovědnosti a etiky; a vést interdisciplinární tým. Většina z uvedených požadavků je zacílena na korekci negativního projevu lidského faktoru. Materiály a metody pro posuzování kritičnosti sledovaných konceptů Koncepty řízení rizik i inženýrských způsobů vypořádání rizik, používané v praxi jsou zmíněny výše (obr. 1, tab. 1). Uvedená fakta použijeme při dvou odlišných multikriteriálních hodnoceních: 1. Prvním hodnocením hledáme koncept, který nejlépe zajišťuje existenci, bezpečí a rozvoj lidí, tj. ochranu lidí v nejširším kontextu. 2. Druhým hodnocením hledáme koncept, který nejlépe zajišťuje bezpečnou komunitu. V prvním případě použijeme data o aktivech lidského systému, kterými jsou: životy, zdraví a bezpečí lidí; majetek; veřejné blaho; životní prostředí; a životně důležité infrastruktury a technologie [3]. Předmětná aktiva mají různou podstatu (tj. jsou nesouměřitelná), jsou propojená vazbami a spřaženími (tj. vytváří dohromady systém systémů), a jejich cíle jsou i konfliktní (např. ne vše, co je dobré pro člověka, je dobré pro životní prostředí apod.). V druhém případě použijeme data o lidské komunitě, tj. o lidském systému jako celku, který je spjatý s určitým územím. V souladu s poznáním [1 - 3, 5, 6] je komunita pro lidí bezpečná tehdy, když je zabezpečená a neohrožuje své okolí. Zabezpečená 185


komunita má kvalitní řízení, které zajišťuje: kvalitní ochranu lidí před pohromami všeho druhu; kvalitní ochranu životního prostředí; kvalitní nakládání s financemi; a kvalitní technické a materiální zázemí. Poznání i zkušenosti ukazují, že ochrana lidí a ochrana životního prostředí jsou např. konfliktní na úseku využívání neobnovitelných zdrojů; tvorba materiálního a technického zázemí poškozuje nadměrnými zásahy životní prostředí atd. Z výše uvedených dat o systémech vyplývá, že hodnocením potřebujeme určit, který z konceptů řízení rizik i inženýrských způsobů vypořádání rizik vede k úspěchu, tj. k zajištění cílů nezávisle na jednotlivých položkách hodnocení. Protože v obou případech použitá kritéria jsou i konfliktní, je použit multikritertiální rozhodovací proces založený na axiomatické teorii kardinálního užitku MUT (Multiatribute Utility Theory) [4, 6, 12]. Zmíněná teorie vychází se z filozofického předpokladu, že souhrnná kvalita lidského systému je určena podstatnými (kardinálními) vlastnostmi jednotlivých aktiv lidského systému, jejichž kvalitu lze posoudit dostupnými analyticko diagnostickými ukazateli. Soubor dílčích ukazatelů vytváří katalog ukazatelů kritérií (znaků), u kterých se hodnoty stanoví exaktně analyticky s využitím vědeckých základů prognostiky, nebo expertním odhadem; ve předložených hodnoceních jsou použity expertní odhady. Různorodost vlastností však běžně znemožňuje převedení na společné hodnotové měřítko, což naopak umožňuje formalizovaný pracovní postup, zaměřený na hodnocení kritičnosti. Kritičnost lidského systému a jeho aktiv závisí na zranitelnosti, pružné odolnosti a na důležitosti pro existenci, bezpečí a rozvoj lidského systému a jeho aktiv. Platí pro ni tvrzení „čím vyšší, tím horší“. Je daná úrovní integrálního rizika, přičemž velkou roli hrají průřezová rizika [5]. V prvním případě používáme kritéria, která jsou zaměřená na všechna aktiva, která přispívají k ochraně lidí v nejširším možném smyslu, a hodnotíme schopnost sledovaných konceptů z pohledu ochrany aktiv lidského systému (lidské životy, zdraví a bezpečí; majetek; veřejné blaho; životní prostředí; životně důležité infrastruktury a technologie; a to uvnitř i vně každého systému) před pohromami všeho druhu dle přístupu „All Hazard Approach“ [11] a dalšími pohromami způsobenými vnitřními závislostmi v systému systémů. Na základě zkušeností z podobných hodnocení [3, 4, 6] jsme pro hodnocení kritičnosti navrhli následující kritéria: 1 - schopnost konceptu ochránit lidské životy, zdraví a bezpečí uvnitř objektu, 2 - schopnost konceptu ochránit lidské životy, zdraví a bezpečí vně objektu, 3 - schopnost konceptu ochránit majetek uvnitř objektu, 4 - schopnost konceptu ochránit majetek vně objektu,

Pro získání konkrétních údajů bylo použito šest expertů, vybraných podle kritérií používaných v EU [6] z oblastí: ochrana obyvatelstva; ochrana území; ochrana životního prostředí; veřejná správa zaměřená na ochranu obyvatelstva; ochrana technologických systémů; Integrovaného záchranného systému. Odborníci hodnotili každý sledovaný koncept podle 14 výše uvedených kritérií podle svých znalostí a zkušeností, dle následující stupnice, která je analogická ke stupnici, kterou pro hodnocení rizik používají ČSN normy [6] a další standardy jako ISO 31 000, standardy, které používá FEMA, OECD, zajišťovny jako Swiss Re a další: 0 bodu - koncept zajišťuje extrémně vysokou schopnost ochrany (očekávané škody jsou nižší než 5 %, aplikace konceptu znamená nevýznamné riziko pro aktiva, tj. zanedbatelnou kritičnost konceptu), 1 bod - koncept zajišťuje velmi vysokou schopnost ochrany (očekávané škody jsou v intervalu 5 - 25 %, aplikace konceptu znamená nízké riziko pro aktiva, tj. nízkou kritičnost konceptu), 2 body - koncept zajišťuje vysokou schopnost ochrany (očekávané škody jsou v intervalu 25 - 45 %, aplikace konceptu znamená střední riziko pro aktiva, tj. střední kritičnost konceptu), 3 body - koncept zajišťuje střední schopnost ochrany (očekávané škody jsou v intervalu 45 - 70 %, aplikace konceptu znamená vysoké riziko pro aktiva, tj. vysokou kritičnost konceptu), 4 body - koncept zajišťuje nízkou schopnost ochrany (očekávané škody jsou v intervalu 70 - 95 %, aplikace konceptu znamená velmi vysoké riziko pro aktiva, tj. velmi vysokou kritičnost konceptu), 5 bodů - koncept zajišťuje zanedbatelnou schopnost ochrany (očekávané škody jsou vyšší než 95 %, aplikace konceptu znamená extrémně vysoké riziko pro aktiva, tj. extrémně vysokou kritičnost konceptu). Výsledná hodnota pro každé kritérium byla určena jako medián z údajů získaných od expertů. Výsledná míra kritičnosti, tj. schopnosti ochrany pro všechna kritéria s předpokladem, že všechna kritéria mají stejnou váhu, může nabýt hodnot 0 až 70; prahové hodnoty pro míru kritičnosti odpovídající použité stupnici jsou uvedené v tab. 2. Tab. 2 Rozsah hodnot pro určení míry kritičnosti konceptů používaných pro řízení rizik a pro inženýrské způsoby vypořádání rizik Míra kritičnosti koncepce

Hodnoty [%]

Počet bodů pro všechna kritéria

Extrémně vysoká - 5

Více než 95 %

Více než 66.5

Velmi vysoká - 4

70 - 95 %

49 - 66.5

5 - schopnost konceptu ochránit veřejné blaho uvnitř objektu,

Vysoká - 3

45 - 70 %

31.5 - 49

6 - schopnost konceptu ochránit veřejné blaho vně objektu,

Střední - 2

25 - 45 %

17.5 - 31.5

7 - schopnost konceptu ochránit životní prostředí uvnitř objektu,

Nízká - 1

5 - 25 %

3.5 - 17.5

Zanedbatelná - 0

Méně než 5 %

Méně než 3.5

8 - schopnost konceptu ochránit životní prostředí vně objektu, 9 - schopnost konceptu ochránit životně důležité infrastruktury a technologie uvnitř objektu, 10 -schopnost konceptu ochránit životně důležité infrastruktury a technologie vně systému, 11 - schopnost konceptu ochránit lidské životy a zdraví před dopady pohrom způsobených vnitřními závislostmi, 12 -schopnost konceptu ochránit životní prostředí před dopady pohrom způsobených vnitřními závislostmi, 13 -schopnost konceptu ochránit lidskou společnost před dopady pohrom způsobených vnitřními závislostmi, 14 -schopnost konceptu ochránit životně důležité infrastruktury a technologie před dopady pohrom způsobených vnitřními závislostmi. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

V druhém případě používáme kritéria, která jsou zaměřená na všechna aktiva komunity, která jsou důležitá pro existenci a provoz komunity (lidé, životní prostředí, finance, materiálně technické zázemí, vnější působení komunity) a hodnotíme schopnost konceptů zajistit bezpečnou komunitu (tj. kvalitní ochranu lidí komunity před pohromami všeho druhu; kvalitní ochranu životního prostředí komunity; kvalitní nakládání s financemi komunity; kvalitní technické a materiální zázemí komunity; kvalitní zvládání podmínek v komunitě, což zajišťuje, že komunita neohrožuje své okolí). Na základě zkušeností z podobných hodnocení [3, 4, 6] pro hodnocení kritičnosti navrhli následující kritéria:

186


1 - schopnost konceptu zajistit kvalitní ochranu lidí komunity před pohromami všeho druhu (stanovených přístupem „All Hazard Approach [11] i zvážením dalších pohrom způsobenými vnitřními závislostmi v systému systémů [3]), 2 - schopnost konceptu zajistit kvalitní ochranu životního prostředí komunity, 3 - schopnost konceptu zajistit kvalitní nakládání s financemi komunity, 4 - schopnost konceptu zajistit kvalitní technické a materiální zázemí komunity,

a prostředky pro reakci a obnovu; a zbytková část rizika, která je buď neřiditelná, nebo příliš nákladná na zvládnutí anebo málo častá se u starších konceptů ponechává bez lidské pozornosti, a u pokročilejších konceptů se připravuje pohotovostní (contingency) plán a plán kontinuity. Vyjednávání s rizikem je doplněno rozložením úkolů mezi všechny zúčastněné strany. Proces řízení bezpečnosti systému je znázorněn na obr. 5. Systém řízení bezpečnosti je uveden na obr. 6; zpětné vazby, které jsou označeny na obrázku, jsou používány tehdy, když úroveň bezpečnosti není na požadované úrovni [6].

5 - schopnost konceptu zajistit, že komunita neohrozí při svých kritických podmínkách své okolí. Pro získání konkrétních údajů bylo použito pět expertů, vybraných podle kritérií používaných v EU; každý znal důkladně jednu sledovanou oblast, ostatní oblasti znal dobře a byl ochoten na základě odborné diskuse o konceptech (viz tab. 1 dále) ke konsensu. Odborníci hodnotili každý sledovaný koncept podle svých znalostí a zkušeností, dle následující stupnice, která je analogická ke stupnici, kterou pro hodnocení rizik používají ČSN normy [6], ISO 31 000 a další standardy:

Obr. 5 Proces řízení bezpečnosti systému Bezpeþí systému a jeho okolí PrĤbČžné hodnocení a vypoĜádávání integrálního rizika a závažných dílþích rizik, a koordinace procesĤ organizaþních, provozních, kontrolních, dokumentaþních a komunikaþních RozdČlení úkolĤ zúþastnČným

0 bodu - koncept má zanedbatelné nedostatky ve sledované oblasti (nižší než 5 %), tj. má zanedbatelnou kritičnost, 1 bod - koncept má nízké nedostatky ve sledované oblasti (5 - 25 %), tj. má nízkou kritičnost, 2 body - koncept má střední nedostatky ve sledované oblasti (25 - 45 %), tj. má střední kritičnost,

Program na zvyšování bezpeþnosti Posouzení dopadĤ procesĤ a jevĤ a stanovení optimálních opatĜení a þinností zamČĜených na bezpeþí systému a jeho okolí

3 body - koncept má vysoké nedostatky ve sledované oblasti (45 - 70 %), tj. má vysokou kritičnost, 4 body - koncept má velmi vysoké nedostatky ve sledované oblasti (70 - 95 %), tj. má velmi vysokou kritičnost, 5 bodů - koncept má extrémně vysoké nedostatky ve sledované oblasti (vyšší než 95 %), tj. má extrémně vysokou kritičnost. Výsledná hodnota pro každé kritérium je určena jako medián z údajů získaných od expertů. Výsledná míra kritičnosti za předpokladu, že všechna kritéria mají stejnou váhu, může nabýt hodnot 0 až 25; prahové hodnoty pro míru kritičnosti odpovídající použité stupnici jsou uvedené v tab. 3. Tab. 3 Rozsah hodnot pro určení míry kritičnosti konceptů používaných pro řízení rizik a pro inženýrské způsoby vypořádání rizik Míra kritičnosti koncepce

Hodnoty [%]

Počet bodů pro všechna kritéria

Extrémně vysoká - 5

Více než 95 %

Více než 23.75

Velmi vysoká - 4

70 - 95 %

17.5 - 23.75

Vysoká - 3

45 - 70 %

11.25 - 17.5

Střední - 2

25 - 45 %

6.25 - 11.25

Nízká - 1

5 - 25 %

1.25 - 6.25

Zanedbatelná - 0

Méně než 5 %

Méně než 1.25

Výsledky Strategie řízení lidského systému pro zajištění existence, bezpečí a udržitelného rozvoje lidí je určena způsobem vyjednávání s riziky. Obvykle se v praxi [4] používá dále uvedený přístup: část rizika se sníží preventivními opatřeními, tj. odvrátí se realizace jistých dopadů předem; část rizika se zmírní tím, že se připraví jistá opatření a činnosti (výstražné systémy a další opatření nouzového a krizového řízení), tj. sníží se nebo se odvrátí nepřijatelné dopady při realizaci rizika na chráněná aktiva; část rizika se pojistí, aby byly peníze na obnovu; část rizika se při realizaci zajistí opatřeními a činnostmi odezvy a obnovy, tj. jsou připraveny prostředky, sily Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Monitoring vnitĜních a vnČjších procesĤ a jevĤ 1

2

3

………..

i

………..

n

Obr. 6 Systém řízení bezpečnosti; čísla označují vnitřní a vnější procesy, které mají vliv bezpečnost systému a čáry (tečkovaná, čerchovaná, čárkovaná a plná) označují zpětné vazby Je nezbytné uvést, že řízení rizik není dosud jednotně chápáno [4]. V našem výzkumu považujeme jeho interpretaci uvedenou na obr. 4, která je v souladu s definicí, kterou používá FERMA (Federation of European Risk Management Associations), EMA (Emergency Management Office of Australia), vláda UK, vláda a kongres USA (Congressional Commission on Risk Assessment and Risk Management), OECD, MAAE atd. Jak bylo uvedeno výše, v praxi se používá pět různých konceptů pro řízení rizik a pro inženýrské vypořádání rizik. Výsledky jejich hodnocení z pohledu zajištění bezpečnosti lidského systému pomocí 14 faktorů, získané na základě dat získaných od 6 expertů jako medián, jsou uvedeny v tab. 4. Z tab. 4 vyplývá, že míra kritičnosti při aplikaci: - klasického konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik je extrémně vysoká, - konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zvažujícího lidský faktor, je velmi vysoká, - konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřeného na zabezpečený systém je vysoká, - konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřeného na bezpečný systém je střední, - konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřeného na bezpečný systém systémů je nízká. To znamená, že na základě našich současných znalostí a zkušeností je koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřený na bezpečný systém systémů nejefektivnější koncept práce s riziky s ohledem na cíle lidí, uvedené výše. 187


Klasický koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik

Klasický koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zvažující lidský faktor

Koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující zabezpečený systém

Koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém

Koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém systémů

1

4

3

1

1

1

2

5

5

5

1

1

Kritérium

Klasický koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik

Klasický koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zvažující lidský faktor

Koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující zabezpečený systém

Koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém

Koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém systémů

- konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřeného na bezpečný systém systémů je střední.

Kritérium

Tab. 4 Míra kritičnosti sledovaných konceptů řízení rizik a inženýrského vypořádání rizik

3

4

3

1

1

1

1

5

4

3

2

1

4

5

5

5

1

1

2

5

5

4

3

2

5

5

3

1

1

1

3

5

5

4

3

2

6

5

5

5

2

1

4

3

3

2

2

2

7

4

3

1

1

1

5

5

5

5

3

2

8

5

5

5

1

1

9

4

3

1

1

1

10

5

5

5

1

1

11

5

5

4

5

1

12

5

5

4

5

1

13

5

5

4

5

1

14

5

5

4

5

1

Všechny faktory Součet

66

60

41

31

14

Kritičnost

5

4

3

2

1

Vezmeme v úvahu skutečnost, že využívání různých konceptů se liší požadavky na znalosti, údaje, kvalifikace personálu, materiál, finance a na technická řešení, je zřejmé, že nejúčinnější koncept je na zdroje nejnáročnější. Protože zdrojů, sil a prostředků na bezpečnost není nikdy dostatek, je třeba z důvodů hospodárnosti postupovat následovně: - pro řešení problémů na strategické úrovni používat koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřený na bezpečný systém systémů, - pro řešení problémů na taktické a funkční úrovni používat koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřený na bezpečný systém, - pro řešení problémů na technické funkční úrovni používat koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřený na zabezpečený systém, a to jen tehdy, když výskyt možných škod v okolí systému je málo pravděpodobný anebo škody jsou přijatelné (např. manipulace s nádrží s vysoce nebezpečnou látkou již do předmětné kategorie nepatří). Výsledky druhého multikriteriálního hodnocení, které je zacílené na posouzení, jak sledované koncepty přispívají k zajištění bezpečné komunitu podle kritérií uvedených výše, jsou uvedené v tab. 5. Výsledná míra kritičnosti zohledňující všechna hlediska je určena numericky dle procent uvedených v tab. 3. Z tab. 5 vyplývá, že míra kritičnosti při aplikaci: - nejstarších tří konceptů (tj. klasického konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik, konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zvažujícího lidský faktor a konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřeného na zabezpečený systém) je velmi vysoká, - konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřeného na bezpečný systém je vysoká, Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Tab. 5 Výsledky kritičnosti konceptů řízení a vypořádání rizik určené dle odlišných hledisek nutných při řízení komunity

Všechna hlediska Součet

23 (92 %)

22 (88 %)

18 (72 %)

13 (52 %)

9 (36 %)

Kritičnost

4

4

4

3

2

1 - schopnost konceptu zajistit kvalitní ochranu lidí komunity před pohromami všeho druhu; 2 - schopnost konceptu zajistit kvalitní ochranu životního prostředí komunity; 3 - schopnost konceptu zajistit kvalitní nakládání s financemi komunity; 4 - schopnost konceptu zajistit kvalitní technické a materiální zázemí komunity; 5 - schopnost konceptu zajistit, že komunita neohrozí při svých kritických podmínkách své okolí.

To znamená, že na základě našich současných znalostí a zkušeností je koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřený na bezpečný systém systémů nejefektivnější koncept práce s riziky s ohledem na bezpečnou komunitu a cíle lidí. Jelikož bezpečnost systému je komplementární veličinou ke kritičnosti systému, tj.: bezpečnost = 1 - kritičnost, platí v našem případě, že míra bezpečnosti = 5 - míra kritičnosti. Pro míru bezpečnosti ve sledovaném případě pak z tab. 5 dostaneme údaje: 1; 1; 1; 2; 3 a tvrzení „čím vyšší, tím lepší“. Vyhodnotíme-li získané údaje inženýrským způsobem, tj. podle teorie mezních odhadů [6, 25], tak dostaneme pro míru bezpečnosti, která zvažuje všechna sledovaná hlediska medián μ = 1 a standardní odchylku s = 0.45.Mezní odhady pak jsou μ + s = 1.45; μ + 2s =1.9; μ +3s = 2.35. Z uvedených hodnot vyplývá, že hodnota optima se pohybuje mezi aplikací konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém a konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém systémů; v případě, že zvážíme, že lidé budují svět pro sebe a dáme vyšší váhu ochraně obyvatelstva, tak jasně vyhrává koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém systémů. Proto kvůli existenci, bezpečí a rozvoji lidí je nutné v praxi stále více prosazovat posledně zmíněný koncept. Závěr Tab. 1 popisuje koncepty řízení rizik a inženýrského vypořádání rizik používané v současné praxi. Pro každý koncept existují nebo se připravují standardy a normy. Protože požadavky jednotlivých konceptů jsou odlišné, tak příslušné standardy a normy se též liší. Proto výsledky jejich aplikací jsou obvykle různé a pro jejich získání jsou různé požadavky na data, znalosti, materiál, technologie, finance atd. Kvůli hospodárnému nakládání se zdroji, silami a prostředky je nezbytné vždy správně rozhodnout o tom, který koncept je dostačující pro řešení daného problému. Při rozhodování hraje roli velikost rizika a úroveň, na níž se řeší problém. 188


Výsledky uvedené výše ukazují, že na strategické úrovni řešení problému je nutné používat koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřený na bezpečný systém systémů. Na taktické a funkční úrovni je nutné respektovat doporučení strategického konceptu a pro místně specifická řešení problémů použít koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřený na bezpečný systém, protože charakter řešených problémů není tak zásadní z dlouhodobého hlediska. Na technické úrovni je nutné respektovat doporučení všech vyšších konceptů, tj. strategické, taktické a funkční a pro místně specifická řešení problémů použít koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zaměřený na zabezpečený systém, jestliže charakter řešených problémů není tak zásadní z hlediska času. Řešení problémů na politické úrovni by měla respektovat strategická řešení, protože je tak zajistí respektování veřejného zájmu. Poslední požadavek je často problém, protože politici mají zpravidla nízké odborné znalosti a zkušenosti, a velmi často mají dojem, že získali božskou moudrost, když se dostali do politických orgánů. Je také zřejmé, že v nouzovém řízení nebo v řízení krizových situací není čas a dostatek dat na určení nejvhodnějšího strategického řešení, tj. v nouzovém řízení se používá pro řízení a inženýrské vypořádání rizik obvykle klasický koncept práce s riziky zvažující lidský faktor. V mnoha případech u důležitých objektů jako jsou provozy a sklady s nebezpečnými látkami, se používá koncept práce s riziky orientovaný na zabezpečený objekt (vnitřní havarijní plán). U vysoce kritických objektů jako jsou jaderné elektrárny a přehrady se i zde používá koncept práce s riziky zaměřený na bezpečný systém (vnitřní a vnější havarijní plány, krizový plán, plán kontinuity). Pro bezpečnost, a tím i ochranu kritické infrastruktury se vytváří postupy práce s riziky zaměřené na bezpečný systém systémů. Jestliže při hodnocení konceptů pro práci s riziky zvážíme u každé komunity více hledisek, a to: ochrana obyvatelstva, ochrana životního prostředí, hospodárné nakládání s financemi, potřebu kvalitního technického a materiálního zázemí a potřebu správného řízení, se stejnou váhou a vyhodnotíme-li je pomocí teorie mezních odhadů, tak hodnota optima se pohybuje mezi aplikací konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém a konceptu řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém systémů. V případě, jestliže zvážíme, že lidé budují svět pro sebe a dáme vyšší váhu ochraně obyvatelstva, tak jasně vyhrává koncept řízení a inženýrského vypořádání rizik zajišťující bezpečný systém systémů. Proto kvůli existenci, bezpečí a rozvoji lidí je nutné v praxi stále více prosazovat posledně zmíněný koncept. Použitá literatura [1]

UN: Human Development Report. New York: UN, 1994, www.un.org.

[2]

EU: The Safe Community Concept. Brussels: EU, 2004, PASR project.

[3]

Procházková, D.: Strategické řízení bezpečnosti území a organizace. Praha: ČVUT, 2011, 483 p.

[4]

Procházková, D.: Analýza a řízení rizik. Praha: ČVUT, 2011, 405 p. ISBN 978-80-01-04841-2.

[5]

Procházková, D.: Bezpečnost kritické infrastruktury. ISBN 978-80-01-05103-0, Praha: ČVUT, 2012, 318 p.

[6]

Procházková, D.: Základy řízení bezpečnosti kritické infrastruktury. Praha: ČVUT, 2013, 225 p. ISBN 978-80-0105245-7.

[7]

Bossel, H.: Systeme, Dynamik, Simulation - Modellbildung, Analyse und Simulation komplexer Systeme. Books on Demand, Norderstedt/Germany, ISBN 3-8334-0984-3, 2004. www.libri.de.


[8]

AIChE: Guidelines for Preventing Human Error in Process Safety. American lnstitute of Chemical Engineers, New York, NY, 1994.

[9]

Wiegmann, D.A.; Shappell, S.A.: A Human Error Approach to Aviation Accident Analysis: The Human Factors Analysis and Classification System. Ashgate Publishing, Ltd.. pp. 48 49. ISBN 0754618730.

[10] Reason, J.: Human error. Cambridge University Press 1990. [11] FEMA: Guide for All-Hazard Emergency Operations Planning. State and Local Guide (SLG) 101. FEMA, Washington 1996. [12] Keeny, R.L.; Raiffa, H.: Decision Analysis with Multiple Conflicting Objectives. J. Wilex, New York 1976. [13] AFMC/ENPI: Risk Management. AFMC Pamphlet 63-101, Headquarters Air Force Materiel Command, Wright-Patterson Air Force Base 1997. [14] AS/NZS: Australia and New Zealand Standard: Risk Management, issued by Standards Australia, Guideline 4360. http://www.riskmanagement. com.au/Default.aspx?tabid=148 - 116 pp.; b) Risk Management Guidelines - Companion to AS/NZS 4360:2004 available for purchase at http://www. riskmanagement.com.au/Default.aspx?tabid=157 - 28 pp. [15] Canadian Standards Association: CAN/CSA-Q850-97 Risk Management: Guideline for Decision-Makers - A National Standard of Canada. http://www.csa- intl.org/onlinestore/ GetCatalogItemDetails.asp?mat= 000000000002005912. [16] EPA: Guidance for Risk Assessment and Management: Off-site Individual Risk from Hazardous Industrial Plant. Environmental Protection Authority. State of Western Austria. 2000, pp. 21. www.environ.wa.gov.au/ downloads/Guidance_ Statements/8.pdf. [17] NRC: Science and Judgement in Risk Management. U.S. National Research Council 1994 (“Blue Book”). http://www. nap.edu/books/030904894X/html/. [18] WB: Natural Disaster Risk Management. The World Bank. Urban and City Management 2004. http://www.worldbank. org/wbi/urban/ paper disaster.htm. [19] Bris, R.; Soares, C.G.; Martorell, S. (eds): Reliability, risk and safety: Theory and Application. ISBN 978-0-415-555098, 2367p., CD ROM - ISBN 978-0-203-85975-9, CRC Press / Balkema, Leiden 2009. [20] Ale, B. Papazoglou, I.; Zio, E. (eds): Reliability, Risk and Safety. Taylor & Francis Group, London 2010, ISBN 978-0415-60427-7, 2448 p. [21] Bérenguer, Ch.; Grall, A. and Soares, C.G. (eds): Advances in Safety, Reliability and Risk Management. Taylor & Francis Group, London 2012, ISBN 978-0-415-68379-1, 3068 p. [22] CISP: Workshop on Critical Infrastructure Protection and Civil Emergency Planning-Dependable Structures, Cybersecurity. Commnon Standard. Zurich 2005, Centre for International Security Policy, www.eda.admin.ch. [23] Kuhlmann, A.: Does Safety Science Fulfill the Requirements of Modern Technical Systems? In Safety of Modern Systems. Congress Documentaion Saarbruecken 2001. Cologne: TŰVVerlag GmbH, 2001, ISBN 3-8249-0659-7, p. 9 - 17. [24] Pasman, H.J. and Vrijling, J.K.: Social Risk Assessment of Large Technical Systems. In Safety of Modern Systems. Congress Documentaion Saarbruecken 2001. Cologne: TŰVVerlag GmbH, 2001, ISBN 3-8249-0659-7, pp. 151 - 162. [25] IAEA: Safety Guides and Technical Documents. Vienna: IAEA 1954 - 2013. [26] COMAH: Safety Report Assessment Manual: COMAH. London: UK- HID CD2 London 2002, 570 p. 189


[27] ASCE: Global Blueprints for Change - Summaries of the Recommendations for Theme A „Living with the Potential for Natural and Environmental Disasters“, Summaries of the Recommendations for Theme B „Building to Withstand the Disaster Agents of Natural and Environmental Hazards“, Summaries of the Recommendations for Theme C „Learning from and Sharing the Knowledge Gained from Natural and Environmental Disasters. ASCE, Washington 2001. [28] Roland, H.E.; Moriarity, B.: System Safety Engineering and Management. ISBN 0-471-6186-0. J. Willey 1990, 321 p.

[30] Lees, F.P.: Loss Prevention in the Process Industries. Butterworths, London 1980. [31] Kossiakoff, A.; Sweet, W.N.: Systems Engineering. Principles and Practices. ISBN 0-471-23443-5. J. Wiley, New Jersey 2003, 459 p. [32] DoD US: DoD Security Engineering Facilities Planning Manual. Department of Defense US. DRAFT UFC 4-020-01, 3 March 2006. http://www.wbdg.org/ndbm /DesignGuid/ pdf/ FINAL%20DRAFT_UFC_4-020-01.pdf.

[29] Anderson, R.: Security Engineering - a Guide to Building Dependable Distributed Systems. ISBN 978-0-470-068552-6, J. Willey 2008, 1001 p.

EDICE SPBI SPEKTRUM

80.

Chemicko-analytické metody v bezpečnostním inženýrství a požární ochraně Lenka Herecová

Cílem této publikace je seznámit čtenáře se základními pojmy, postupy a metodami chemické analýzy, které souvisejí s požární ochranou a bezpečnostním inženýrstvím. Jsou zde popsány základní postupy klasických i instrumentálních metod chemické analýzy, které lze použít pro identifikaci neznámých chemických látek. CHEMICKO-ANALYTICKÉ Čtenář této publikace může získat základní přehled v dané oblasti od odběru vzorku přes jeho analýzu až METODY V BEZPEýNOSTNÍM po interpretaci získaných dat. Pozornost je zaměřena nejen na metody, které se používají v chemických INŽENÝRSTVÍ A POŽÁRNÍ laboratořích, ale také na přenosné analyzátory a detektory sloužící pro rychlou identifikaci neznámých OCHRANċ látek v terénu. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

LENKA HERECOVÁ

ISBN 978-80-7385-119-4. Rok vydání 2012.

EDICE SPBI SPEKTRUM

78.

cena 150 Kč

Zjišťování příčin požárů v rámci státního požárního dozoru Vasil Silvestr Pekar a kolektiv pracovníků TÚPO

Tato publikace se zabývá problematikou zjišťování příčin požárů a prováděním požárně technických experti v rámci výkonu státního požárního dozoru příslušníky Hasičského záchranného sboru ČR. Z hlediska VASIL SILVESTR PEKAR současné praxe popisuje některé důležité aspekty systému organizace dané činnosti a úkoly vyšetřovatelů, a kolektiv kteří se jí zabývají. Na základě praktických zkušeností jsou pak rozebírány otázky ohledání místa požáru, ZJIŠġOVÁNÍ PěÍýIN POŽÁRģ zajištěním stop, odběru vzorků a využití expertních pracovišť, které mají k této problematice přímý vztah. V RÁMCI STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU Podstatnou část publikace tvoří příklady využití nových metod a zařízení pro ZPP a požárně technické expertizy. Bohatou obrazovou dokumentací jsou doplněny vybrané příklady požárů, které byly realizovány oddělením zjišťování příčin požárů Technického ústavu požární ochrany. SDRUŽENÍ POŽÁRNÍHO A BEZPEýNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ISBN 978-80-7385-107-1. Rok vydání 2011.

cena 150 Kč



190


Výsledky systematického studia rizik spojených s přepravou nebezpečných látek The Results of a Systematic Study of the Risks Associated with the Transportation of Hazardous Substances doc. RNDr. Dana Procházková, DrSc. Bc. Hana Patáková RNDr. Jan Procházka, Ph.D. Ing. Zdenko Procházka, CSc. Bc. Veronika Strymplová ČVUT v Praze, Fakulta dopravní Konviktská 20, 110 00 Praha [email protected] Abstrakt Statistiky dopravních nehod každoročně obsahují řadu závažných dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek na silnicích a železnicích, které jsou doprovázeny ztrátami na lidských životech, poškozením zdraví zúčastněných osob, škodami na majetku a životním prostředí. Jelikož v dostupných datových zdrojích České republiky nebyl nalezen žádný kvalifikovaný přehled o dopravních nehodách s přítomností nebezpečných látek, ani systematické vyhodnocení jejich dopadů na lidi, majetek a životní prostředí, výzkum byl rozdělen na tři části, v první se zaměřil na tvorbu reprezentativního datového souboru, ve druhé na test nástrojů rizikového inženýrství na systém přepravy nebezpečných látek po pozemních komunikacích, a ve třetí na shromáždění konkrétních dopadů dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek na lidi a další aktiva lidského systému. Článek popisuje vytvořenou databázi dopravních nehod a výsledky statistických šetření.

veřejné správy je vytvořit právní a ekonomické podmínky pro poskytování veřejných služeb v dopravě i pro podnikání v dopravě a zajistit dopravní infrastrukturu odpovídající růstu přepravních potřeb. Při přípravě legislativních i ekonomických nástrojů regulace dopravy a rozvoje infrastruktury se musí směřovat k optimalizaci dopravních systémů, v jejímž rámci budou rozvíjeny druhy dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a to tak, aby vyhovovaly požadavkům udržitelného rozvoje a přitom vycházely z finančních možností veřejných rozpočtů České republiky. Přeprava nebezpečných látek závisí na průmyslu a ekonomice zemí, což si musíme při řízení bezpečnosti uvědomit. Od roku 1909 je v činnosti světová silniční organizace PIARC, která dnes sdružuje na 140 zemí. Podle jejich údajů přeprava nebezpečných látek v zemích EU zaujímá 5 - 8 % z celkového objemu přepravy. Sdružení PIARC eviduje dopravní nehody na pozemních komunikacích s přítomností nebezpečných látek od 30. let minulého století a od 70. let pozoruje jejich strmý nárůst, obr. 1. Při dopravních nehodách na pozemních komunikacích s přítomností nebezpečných látek jsou ohroženy životy a zdraví lidí, majetek a životní prostředí, které se nacházejí v těsném okolí komunikací. Proto je třeba poznat jejich příčiny a udělat opatření zacílená na zvýšení bezpečí lidí a ostatních veřejných aktiv.

Klíčová slova Dopravní nehody; nebezpečné látky; silnice; železnice; databáze pro Českou republiku. Abstract Statistics on traffic accidents annually contain a number of serious accidents involving hazardous substances on roads and railways, which are accompanied by loss of human life, damage to health participating person, damage to property and the environment. Available data sources in the Czech Republic do not find any qualified overview of traffic accidents involving hazardous substances or systematic evaluation of their impact on people, property and the environment, research was divided into three parts, the first is focused on the creation of a representative data set, the second deal with test of risk engineering tools on system transport of hazardous substances by road, and the third gather a specific impacts of traffic accidents involving dangerous substances on humans and other assets in the human system. The article describes a database of traffic accidents and the results of statistical investigation. Keywords Traffic accidents; hazardous substances; roads; railways; databases for the Czech Republic. Úvod Doprava je jedním z klíčových odvětví ekonomiky České republiky se značným významem i pro mezinárodní vztahy. Uživatelem dopravy je v různé míře každá fyzická i právnická osoba. Poptávka po přepravě osob i zboží neustále roste a úkolem


Obr. 1 Počet dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek [1] V poslední době vyvolaly velkou pozornost vážné dopravní nehody ropných vlaků na území Severní Ameriky. Dne 6. července 2013 došlo k nehodě soupravy cisternových vozů přepravujících ropu v městečku Lac-Mégantic v Kanadě [2] - vlak složený z 5 lokomotiv, jednoho pomocného vozu a 72 cisternových vozů naložených ropou se samovolně rozjel, vykolejil, došlo k několika explozím, přitom město bylo zaplaveno ropou a rozsáhlými požáry. Bylo zničeno více než 30 budov, zemřelo více než 80 lidí, 10 lidí zůstalo nezvěstných, evakuováno bylo více než 2 000 lidí z důvodu ohrožení toxickými plyny a požárem. K dalšímu obřímu požáru s ropou došlo 23. prosince 2013 v Severní Dakotě. Polovina ze 106 vagónů vlaku vykolejila po srážce s jinou soupravou. Po ní se do vzduchu vznesla mohutná ohnivá koule. Úřady daly kvůli hustému černému dýmu evakuovat přilehlou obci Casselton s 2 300 obyvateli. Úřady nařídily obyvatelům půl druhého kilometru vzdáleného Casseltonu, aby své domovy načas opustili. Okresní šerif současně lidem žijícím do osmi kilometrů na jih a východ od místa nehody důrazně doporučil, aby se k evakuovaným připojili. Všem lidem v okolí 16 kilometrů pak bylo doporučeno, aby nevycházeli z domů a nevětrali. Po srážce, jejíž příčiny zatím nebyly ozřejměny, se ocitlo mimo 191


trať 50 vagónů. Nejméně deset z nich začalo hořet. Okolí halí neproniknutelný dým [3]. Podle statistik se v Severní Americe po železnici dnes přepravuje 20 krát vyšší objem ropy než před 5 lety, v Kanadě se od roku 2011 objem přeprav zvýšil 4 krát. Tento trend bude zřejmě pokračovat s rozšiřováním těžby z ropných břidlic v Severní Dakotě a z ropných písků v Albertě [2]. Databáze dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek Ministerstvo dopravy ČR od r. 2001 uvádí statistiky dopravních nehod na webových stránkách [4]. Nesleduje však speciálně dopravní nehody s přítomností nebezpečných látek, proto prvním krokem výzkumu zaměřeného na předmětné dopravní nehody je sestavení databáze dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek. První data byla získána pro: - silnice na základě údajů o dopravních nehodách s přítomností nebezpečných látek získaných od Policie ČR [5], - železnice na základě údajů získaných z dopravního informačního systému [6].

Analýza databáze Databáze dopravních nehod na silnicích obsahuje 30 274 dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek v letech 2007 2010, ve velké většině jde o dopravní nehody s přítomností ropných produktů (nafta, benzín). Databáze dopravních nehod na železnicích obsahuje 4 080 dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek v letech 1996 - 2010; jejich roční četnostní rozložení je na obr. 2. Z databáze vyplývá, že při řadě dopravních nehod na železnici jsou přítomné ropné produkty. Media v r. 2012 informovala o ropném vlaku s 53 cisternami s benzínem, který pocházel z Běloruska a na území České republiky byl zabaven Celní správou, protože došlo k porušení českých předpisů. Proto dopravní nehody ropných vlaků nejsou jenom zlým snem, ale je třeba se na ně připravit, přičemž prvním krokem je vypracování konkrétního scénáře takové dopravní nehody na konkrétním místě. 1000 900

Obě databáze dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek jsou průběžně doplňovány o další data, protože kritickou analýzou dalších zdrojů (zprávy o dopravních nehodách zpracované Hasičským záchranným sborem, údaje z obecních úřadů, informace z médií či data získaná přímo od přepravců) bylo zjištěno, že prvotní databáze nebyly homogenní a že se v nich nacházely rozporné údaje. Na základě databází předmětných dopravních nehod sestavovaných v zahraničí, jejichž citace jsou v práci [7], byla zvolena následující struktura databází: - pořadové číslo, - rok vzniku dopravní nehody s přítomností nebezpečné látky, - měsíc vzniku dopravní nehody s přítomností nebezpečné látky, - den vzniku dopravní nehody s přítomností nebezpečné látky, - středoevropský čas vzniku dopravní nehody s přítomností nebezpečné látky, - místo dopravní nehody s přítomností nebezpečné látky stanovené podle obce, do jejíhož katastru náleží, - okres, do kterého náleží místo dopravní nehody s přítomností nebezpečné látky, - číslo komunikace, na které došlo k místo dopravní nehodě s přítomností nebezpečné látky, - x-ové souřadnice místa dopravní nehody s přítomností nebezpečné látky, - y-ové souřadnice místa dopravní nehody s přítomností nebezpečné látky, - UN kód nebezpečné látky přítomné při dopravní nehodě, - Kemlerův kód nebezpečné látky přítomné při dopravní nehodě, - název nebezpečné látky přítomné při dopravní nehodě, - příčina dopravní nehody s přítomností nebezpečné látky při dopravní nehodě, - popis škod, ztrát a újmy na veřejných aktivech, na aktivech dopravce a dalších subjektů propojených dodavatelskými vztahy, - jiné poznatky. Metody použité při zpracování dat v databázi Data v databázi jsou vyhodnocena běžnými metodami matematické statistiky a specifickými metodami rizikového inženýrství, tj. pomocí speciálně sestaveného kontrolního seznamu a metodou What, If pro odhalení dopadů dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek na veřejná aktiva [8].


800 700 600 500 400 300 200 100 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 2 Roční četnostní rozložení dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek na železnici v ČR První analýzy obsahu databáze ukázaly, že k dopravním nehodám s přítomností nebezpečných látek dochází i tehdy, když řidiči i strojvůdci dodržují dopravní předpisy. Na jejich vzniku se podílí: stav motorového vozidla, stav vozovky, způsob řízení přepravy na komunikaci, technická závada na vozidle, meteorologické podmínky, jiné vozidlo, chodec nebo zvíře a řidič vozidla, což souhlasí s výsledky uvedenými v práci [9]. Na silnicích jsou nejčastější chyby řidiče: jízda po nesprávné straně vozovky; jízda v protisměru; nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem jedoucím před ním; chyby při vyznačení směru jízdy; náhlé bezdůvodné snížení rychlosti; bezohledná, agresivní jízda řidiče; a nezvládnutí řízení. Z databáze vyplývá, že nejčastěji přepravované nebezpečné látky jsou látky kapalné, kterých se nejvíce převáželo v roce 2007, a to 131 druhů. Následují látky plynné, kterých se v roce 2007 převáželo 24 druhů, a na třetím místě jsou látky pevné, kterých se nejvíce převáželo v roce 2008, a to 25 druhů. Celkem se během let 2007 až 2010 převezlo 402 druhů látek kapalných, 71 druhů látek plynných a 54 druhů pevných látek. Z procentuálního hlediska je: 76 % látek kapalných, 14 % plynných a 10 % pevných látek. Dopravní nehody s přítomností nebezpečných látek na železnicích se udály většinou na nádražích. Nebezpečné látky zjištěné při těchto dopravních nehodách byly jak ropné produkty, tak i další nebezpečné látky jako benzen, formaldehyd a další hořlavé látky, samozápalné látky, žíravé i jedovaté látky. Vybrané výsledky zpracování dat metodou What, If Práce [10] obsahuje kontrolní seznam, na jehož základě lze ocenit kritičnost míst na pozemních komunikacích chápanou jako náchylnost k dopravní nehodě. Výsledky aplikace jsou 192


v práci [11]. První výsledky šetření dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek metodou What, If na silnicích jsou v práci [12]. Z databáze vyplývá, že při řadě dopravních nehod na železnici, které se udály na nádražích, byly přítomné ropné produkty. Je tomu tak i na nádraží Děčín - východ, obr. 3, které jsme podrobili důkladné analýze metodou What, If.

Obr. 3 Nádraží Děčín - východ a jeho okolí, které bylo postiženo dopravní nehodou s přítomností ropných produktů. Značení: 1-nákupní zóna; 2-školy; 3-obytné a rekreační objekty; H-nemocnice; a 4-čerpací stanice pohonných hmot Analýza databáze ukázala, že v letech 1996 - 2010 na nádraží Děčín - východ, došlo k téměř 1 600 dopravním nehodám s přítomností nebezpečných látek. Hodnocení ukázalo, že nejčastěji se jednalo o ropné produkty (téměř 500 krát), hydroxidy (sodný nebo draselný téměř 200 krát), močovinu (150 krát), chlorečnan sodný (více než 100 krát), aromatické uhlovodíky (téměř 60 krát), formaldehyd (více než 30 krát), dusičnan amonný (30 krát) a kyselina fosforečná (téměř 30 krát). Mezi hlavní ropné produkty patří benzín, motorová nafta, topný olej, LPG (Liquefied Petroleum Gas), petrolej, parafín, mazut, asfalt a dehet. Jednotlivé produkty se významně liší svými vlastnostmi. Z podrobnějšího rozboru databáze je počet dopravních nehod s ropnými produkty následující: benzin více než 50 krát, nafta více než 60 krát, topný olej téměř 80 krát, LPG více než 50 krát, parafin více než 100 krát, dehet více než 20 krát a ropné produkty bez rozlišení více než 40 krát.

Rizikové věty: R11 Vysoce hořlavý. R 36/38 Dráždí oči a kůži. R 51/53 Toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. R 65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic. R 67 Vdechování par může způsobit ospalost a závratě. Bezpečnostní věty: S 9 Uchovávejte obal na dobře větraném místě. S 16 Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení - Zákaz kouření. S 33 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny. S 45 V případě nehody nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení). S 53 Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce. S 61 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo Bezpečnostní listy S 62 Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení. Látka je vysoce hořlavá a zdraví škodlivá: při požití může vyvolat poškození plic. Dráždí oči a kůži. Je toxická pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Působí dlouhodobé a nepříznivé dopady na životní prostředí. Vdechování par může způsobit ospalost a závratě. Látka má omamné účinky a její páry tvoří se vzduchem při pokojové teplotě výbušné směsi. Výpary jsou těžší než vzduch. Když se dostane do kanalizace, tak tam způsobí škody výbuchy. Jde o karcinogenní látku, na kterou se vztahují R-věty 45 - 65, 11-4546-48/23/24/25-65-36/38 . Při každé větší dopravní nehodě s přítomností technického benzínu na nádraží Děčín - východ dojde ke kontaminaci ovzduší, vody a půdy v okolí nádraží, dojde k explozím v ovzduší a v kanalizaci. Jsou postižení zaměstnanci nádraží, přítomní na nádraží a občané nacházející se v okolí nádraží. Tlakovou vlnou, rozletem úlomků spojených s výbuchy a požárem jsou zasaženy vlaky na nádraží, budovy na nádraží a okolí nádraží. Čerpací stanice pohonných hmot v těsné blízkosti jsou zasaženy jak výbuchy, tak požárye a následně na nich může dojít i k explozi. Výsledky analýzy metodou What, If v první hodině po velké dopravní nehodě s technickým benzínem jsou v tab. 1. Tab. 1 Dopady velké dopravní nehody s přítomností technického benzínu na aktiva v okolí nádraží Děčín - východ Chráněné aktivum Životy a zdraví lidí

U zaměstnanců, lidí přítomných na nádraží a občanů nacházejících se v okolí nádraží usmrcení rozletem úlomků nebo velmi vážné poškození zdraví při vdechování, styku s kůží a při požití. Ve vzdálenějším okolí lidé utrpí šok po explozích doprovázených tlakovou vlnou doprovázenou zvukovými projevy. Velké množství lidí bude zasaženo v nákupních centrech, školách a nemocnici. Při požáru a výbuchu na čerpací stanici pohonných hmot úmrtí lidí v těsném okolí v důsledku rozletu úlomků, požáru a zadýmení okolí. Kvůli hustému černému dýmu bude nutná evakuace lidí až do vzdálenosti 5 km od nádraží, tj. ve sledovaném případě až nemocnice a školy.

Bezpečí lidí

Obavy a panika mezi lidmi na nádraží (stres z hustého černého dýmu, ze zmatku v okolí, z výbuchu na čerpací stanici pohonných hmot, ze zpoždění z důvodu výluky) a v okolí (z výbuchů, požárů a z hustého černého dýmu).

Majetek

Poškození železniční tratě (kolejiště, nástupiště, nádražní budova), poškození vlakových souprav, poškození okolních budov, i obytných. Další poškození při požáru a výbuchu na čerpací stanici pohonných hmot na nádraží a v okolí čerpací stanice pohonných hmot.

Pro benzíny je vypracována celá řada bezpečnostních listů, které se liší tím, zda jde o tzv. technický benzín, bezolovnaté automobilové benzíny (Čepro, Česká rafinérská, Slovnaft, OMV), lakový benzín, lékařský benzín či benzínové rozpouštědlo. Pro analýzu What, If jsme vybrali technický benzín. Na obr. 3 jsou vyznačeny objekty s velkým množstvím lidí jako jsou nákupní zóna - 1; školy - 2; obytné a rekreační objekty 3; a nemocnice H, tj. místa, ve kterých jsou základní veřejná aktiva, tj. lidé. Kromě toho jsou vyznačeny i zdroje možných domino efektů, kterým jsou ve sledované oblasti čerpací stanice pohonných hmot - 4. Na základě bezpečnostního listu zpracovaného podle nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) technický benzín je: kapalná látka, barvy bezbarvé až nažloutlé, benzínová frakce (ropná), rozpouštědlově rafinovaná, lehká, nízkovroucí a modifikovaná frakce (číslo CAS: 92045-57-3, číslo EINECS: 295-438-4, UN: 3295, Kemlerův kóf: 33, přepravní název - uhlovodíky kapalné) s příměsí benzenu (méně než 0.1 %, CAS: 71-43-2, EINECS: 200-753-7), která se v průmyslu používá jako rozpouštědlo. Podle směrnice 1999/45/ES jde o nebezpečnou látku, jejíž klasifikace je daná symboly: F; R11, Xn; R65, Xi; R36/38, N; R51, R53, R67.


Dopady

193


Životní prostředí

Kontaminace ovzduší, vody a půdy, a poškození fauny a flóry v těsném okolí. Další poškození při požáru a výbuchu na čerpací stanici pohonných hmot.

Infrastruktury a technologie

Výpadek elektřiny, postiženého úseku železnice a okolních komunikací. Snížení dostupnosti složek IZS v důsledku odezvy na dopravní nehodu na nádraží, požár a výbuch čerpací stanice pohonných hmot, dopravní nehody v okolí nádraží. Snížení obslužnosti obyvatel v širším okolí nádraží. Zastavení dodávek vody pro občany a služby kvůli zvýšené spotřebě vody na hašení požárů. Snížení dostupnosti zdravotní péče a dalších veřejných služeb. Zatížení obecního úřadu a dopravních služeb, které musí zajistit evakuaci občanů a hlavně lidí z nemocnic, škol a nákupních center. Nutnost zavedení speciálních opatření ve školách, nemocnici a veřejných budovách (nevětrat, utěsnit okna) dokud se neprovede evakuace. Ztráta zisku vlakových společností vlivem omezení železniční dopravy.

na dopravní nehody s přítomností nebezpečných látek, je třeba zpracovat samostatnou koncepci přepravy, založenou na systémovém přístupu, který umožňuje držet krok s technologickým vývojem dopravních systémů, zvažuje potřeby lidí a dopravní obslužnost, ochranu životního prostředí a snižuje ekonomické škody. Je třeba expertním způsobem definovat problematiku, kterou je nutné vyřešit, a zpracovat příslušné studie ve smyslu shora doporučeného postupu. Po ztrátách a škodách, které způsobily dopravní nehody ropných vlaků v Severní Americe v roce 2013 je třeba věnovat vyšší pozornost bezpečnosti nádraží. V případě vzniku dopravních nehod na nádražích je třeba věnovat velkou pozornost objektům s velkým množstvím lidí (nádraží - zaměstnanci a cestující v době nástupu a návratu z práce; školy, nákupní centra a nemocnice) a též místům, která mohou vyvolat domino efekt. Bylo by užitečné, kdyby obecní úřady měly pro případné nouzové situace dohody se školami, nemocnicemi a nákupními centry, jak nejlépe zvládnou evakuace, protože jen naivka může předpokládat, že úkol zvládnou vedení objektů s velkým množstvím lidí anebo hasiči, kteří budou muset ke snížení kritičnosti situace provádět odezvu na výbuchy a požáry.

Z tab. 1 vyplývá, že extrémně velké dopady na lidi nastanou, když velké množství lidí bude zasaženo v nákupních centrech, školách a nemocnici a když na čerpací stanici pohonných hmot, nacházející se severně od nádraží (číslo 4 na obr. 3) dojde k požáru a výbuchu.

Autoři děkují ČVUT v Praze za grant SGS13/158/OHK2/2T/16, v jehož rámci je práce zpracována.

Pokrokové řešení odezvy na silnicích v České Republice

[1]

Http://piarc.transportation.org.

Protože dopravní nehody s přítomností nebezpečných látek jsou mobilními zdroji nebezpečí, tj. místo jejich vzniku je nepředvídatelné, je velmi užitečné, že vznikl systém TRINS. Název tvoří počáteční písmena slov: TR (transportní), I (informační), N (nehodový) a S (systém). TRINS byl založen Svazem chemického průmyslu ČR (SCHP ČR), respektive společnostmi v něm sdruženými. Předmětné společnosti jsou připraveny dobrovolně, v souladu s cíli programu Responsible Care (Odpovědné podnikání v chemii), poskytovat v rámci svých možností pomoc při dopravních nehodách spojených s přepravou nebo jinými manipulacemi s nebezpečnými látkami na území České republiky [13].

[2]

Http://www.lapresse.ca.

[3]

Agentura Reuters: Zprávy 31. 12. 2013.

[4]

Http://mdcr.cz/.

Na základě Dohody o spolupráci mezi MV - GŘ HZS ČR a SCHP, uzavřené v červnu 2001, je možné cestou operačních a informačních středisek (OPIS) HZS ČR, která plní i úlohu OPIS IZS, požadovat pomoc od střediska TRINS v otázkách údajů k výrobkům, látkám a jejich bezproblémové přepravě, v otázkách zkušeností z praxe s manipulací s nebezpečnými látkami nebo s odezvou na dopravní nehody s přítomností nebezpečných látek. V neposlední řadě pak v otázkách praktické pomoci při odstraňování škod na chráněných aktivech. V případě, že dojde na území České republiky k nehodě při přepravě či jiné manipulaci s nebezpečnými látkami, mohou OPIS (Operační a informační střediska HZS) využít odborné rady nebo i praktické pomoci při odezvě na dopravní nehodu s přítomností nebezpečných látek s cílem snížit ztráty a škody na minimum [13]. Funkce systému TRINS nespočívá pouze v odezvě na dopravní nehody s přítomností nebezpečných látek. V rámci jednání členských společností vznikají i návrhy na důležitá preventivní opatření, která mají za úkol zabránit vzniku dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek anebo alespoň zmírnit škody, ztráty a újmy. Cílem je vzájemná součinnost zaměřená na dosažení vyšší bezpečnosti při přepravě nebezpečných látek na pozemních komunikacích a vyšší účinnost při odezvě na odezvě na dopravní nehody s přítomností nebezpečných látek [13].

Poděkování

Použitá literatura

[5]

PČR: Databáze dopravních nehod. Rukopis.

[6]

Ministerstvo dopravy ČR: Dopravní informační systém. http://cep.mdcr.cz.

[7]

Procházková, D.; Strymplová, V.; Patáková, H.; Procházka, Z.; Procházka, J.: Analýza dopravních nehod s přítomností nebezpečných látek na pozemních komunikacích. In Požární ochrana 2013, Sborník příspěvků z mezinárodní konference. VŠB - TU, Ostrava 2013, 205 - 208. ISBN 978-80-7385-1279, ISSN 1803-1803.

[8]

Procházková, D.: Metody, nástroje a techniky pro rizikové inženýrství. ČVUT, Praha 2011, ISBN 978-80-01-04842-9, 369 p.

[9]

Canadian Centre for Occupational Health and Safety: Data on traffic accidents. www.ccohs.ca.

[10] Procházka, J.: Kontrolní seznam pro posouzení kritičnosti vybraných míst pozemních komunikací. In: Požární ochrana 2013, Sborník příspěvků z mezinárodní konference. VŠB - TU, Ostrava 2013, 202 - 204. ISBN 978-80-7385-127-9, ISSN 1803-1803. [11] Patáková, H.; Procházka, J.: Rekognoskace kritických míst na dálnici D1. In Ochrana obyvatelstva 2014, Sborník příspěvků z mezinárodní konference, SPBI, Ostrava 2014. [12] Patáková, H.; Procházka, J.: Analýza údajů o dopravních nehodách s přítomností nebezpečných látek. In: Požární ochrana 2013, Sborník příspěvků z mezinárodní konference, VŠB - TU, Ostrava 2013, 193 - 195. ISBN 978-80-7385-1279, ISSN 1803-1803. [13] Co se skrývá pod zkratkou TRINS. Hoří [online]. 2002, 5, [2011-04-16].

Závěr Výše uvedená fakta ukazují, že je naléhavě nutné otázkám bezpečnosti přepravě nebezpečných látek po pozemních komunikacích. I když existuje systém TRINS zlepšující odezvu Ostrava 5. - 6. ledna 2014

194


Ochrana obyvatelstva ukrytím a jeho budoucí podoba Population Protection by Sheltering and their Future Shape Ing. Jakub Rak Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení Studentské nám. 1532, 686 01 Uherské Hradiště [email protected] Abstrakt Příspěvek představuje současný pohled na problematiku ukrytí a jeho budoucí možnosti řešení v kontextu koncepce ochrany obyvatelstva a vývoje aktuální bezpečnostní situace. Příspěvek obsahuje dvě základní části. První část se věnuje problematice ukrytí a především improvizovaným úkrytům z obecného hlediska - primárně účelu jejich využití a metodice projektování. Druhá část předkládá možný způsob plánování ukrytí a vytvoření podpory pro jeho případnou budoucí realizaci. Pro plánování a případnou realizaci ukrytí je využito geografických informačních systémů. Klíčová slova Ukrytí obyvatelstva, Ochrana obyvatelstva, Geografické informační systémy, Veřejná správa. Abstract The article presents the current view of the sheltering issues and their future solutions in context of population protection conception and current development of the security situation. The paper is divided into two parts. First part describes the problems of sheltering and mainly the problems of improving shelters in general terms - primarily the purpose for its use and projection methodology. Second part represents possible solution of sheltering planning and creating support for potential future realization. The geographic information systems are used for planning and potential realization of sheltering in future. Keywords Population sheltering, Population protection, Geographical information systems, Public administration. Úvod Ukrytí obyvatelstva má na území České republiky (respektive Československé socialistické republiky) dlouholetou tradici. Bývalé Československo patřilo dokonce mezi špičku v této oblasti a úroveň zajištění ukrytí obyvatelstva tak byla na vysoké úrovni. To odpovídalo tehdejší situaci, která představovala permanentní hrozbu mezinárodního válečného konfliktu s využitím zbraní hromadného ničení (dále jen ZHN). Pateří tehdejšího ukrytí byla nerovnoměrně rozložená síť vybudovaných SU doplněné o plánované IU, popř. polní úkryty. Tehdejší Československá socialistická republika přijala doktrínu ukrytí zajišťovaného státem, kdy stát přebíral primární odpovědnost za UO. Tento přístup v ČR přetrval v principu dodnes. Jedná se o způsob vzniklý primárně ve státech tehdejšího „východního bloku“ spolu s několika dalšími zeměmi (např. Švýcarsko, Finsko, Švédsko apod.). Ostatní země volili opačný případ, kdy odpovědnost za ukrytí obyvatelstva zůstává na samotném obyvatelstvu a státy zajišťují jen částečné ukrytí svých kriticky důležitých složek, popř. poskytují pomoc při koordinaci ukrytí. V posledních letech však podpora ukrytí v ČR prošla výraznými změnami, které byly, způsobeny značným snížením finančních prostředků určených na výstavbu a údržbu úkrytů. Tyto kroky jsou vzhledem k vývoji hrozeb spojených s rozsáhlým použitím ZHN vcelku logické a pochopitelné. Na základě tohoto faktu byl v ČR nastaven trend postupného rušení SÚ a přechodu k využití IÚ. Tento trend je podpořen i legislativně, chybí mu však některé další Ostrava 5. - 6. ledna 2014

systematické kroky pro podporu orgánů obcí, které mají primární odpovědnost za ukrytí obyvatelstva. Vymezení ukrytí a odpovědnosti za jeho přípravu a realizaci v legislativních normách Ukrytí obyvatelstva (především odpovědnost za jeho zajištění) upravuje primárně zákon 239/2000, jeho prováděcí vyhláška 380/2002 a nová „Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030“. Do jisté míry ukrytí v ČR ovlivnilo i nařízení vlády 165/2008 (stará koncepce ochrany obyvatelstva). Tyto dokumenty vymezují odpovědnost za ukrytí primárně obcím, přičemž roli v přípravě ukrytí sehrává i HZS ČR: - § 15, odst. 2 , písm. c zákona 239/2000; „(1) Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva (odst. 1). (2) Obecní úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1. c) Zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“. [12] - § 20, písm. C vyhlášky ministerstva vnitra 380/2002; „Na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události“. [11] - kapitola 3.3 nařízení vlády 165/2008; „Orgány obcí budou dále sehrávat rozhodující úlohu při organizování ukrytí obyvatelstva a budou tedy již v období mimo krizové stavy, ve spolupráci s HZS krajů, provádět vytipování objektů a prostorů (např. podzemní garáže, sklepy) vhodných pro improvizované ukrytí obyvatelstva. Při realizaci nové výstavby, v rámci územního plánování a stavebního řízení, uplatňují HZS kraje, mimo jiné, i požadavky k zajištění ochrany obyvatelstva“. [8] Problematiku ukrytí jako jeden ze způsobů zajištění ochrany obyvatelstva zmiňuje i nová „koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030“, která se svou koncepcí odklání od přímého popisování jednotlivých úkolů ochrany obyvatelstva k jejím principům. Především nařízení vlády 165/2008 naznačuje odklon od využití SÚ a preferenci využití IÚ. Tento přístup je logickým krokem a vývoj hrozeb v posledních desetiletích a umožňuje značné snížení finančních prostředků vynakládaných na plánování ukrytí obyvatelstva. Z tohoto pohledu se tento krok zdá být logický, je však spojen s několika problémy, které obcím znesnadňují práci, případně způsobují značně rozdílný přístup napříč ČR. Nedostatky současného řešení Současná situace v oblasti UO není příliš dobrá. Velká část obcí problematiku UO prakticky neřeší. Existují sice výjimky, které se snaží v rámci možností problematiku zpracovat a připravit např. plány ukrytí, zahrnout ukrytí do KOO měst a jinak přispívat k zvládání připravenosti na případné rozsáhlé ukrytí. Těmto snahám však chybí centrální zaštítění a jejich sjednocení pro území ČR, tak aby byla zajištěna snadná spolupráce a zastupitelnost v případě přípravy na rozsáhlé ukrytí.

195


Hlavní nedostatky současné situace představuje především:

•

Odpovědné osoby;

- Špatná podpora ukrytí obyvatelstva na úrovní obcí z pohledu informování o technikách, postupech a technologiích ukrytí ze strany hlavních správních orgánů - chybí využitelnější informace o projektování IÚ, které by byly zaštítěny např. HZS ČR.

•

Evidenční číslo úkrytu;

•

Vypracoval;

•

Mapka umístění úkrytu;

•

Využití úkrytu;

•

Určení úkrytu;

•

Použití;

Možné změny přístupu k ukrytí

•

Typ úkrytu;

Výraznému omezení podpory výstavby a údržby SÚ se není možno divit. Problém představuje spíše nenahrazení starých dokumentů a plánu jak v oblasti SÚ tak primárně pro IÚ. Tato skutečnost má za následek to, že z pohledu státních orgánů prakticky neexistují kvalitní podklady pro projektování a plánování IÚ a celého procesu ukrytí jako takového. Např. pro projektování IÚ je na webových stránkách brožura se základními informacemi o úpravách vhodných prostor na IÚ, které však svou kvalitou (jako podrobností, tak grafickým zpracováním) zdaleka neodpovídají hlavnímu dokumentu v ČR. Některé obce a HZS krajů tento problém řeší individuálním přístupem, kdy mapují prostory vhodné pro vybudování IÚ a některé také zpracovávají plány ukrytí. Chybí však standardizace těchto procesů v rámci celé ČR pro možné plánování a mapování na celém území našeho státu. Právě taková metodika a její následná implementace do geografického informačního systému (GIS) představuje oblast mého výzkumu.

•

Doba zpohotovení;

•

Doba provozu.

- Absence alternativních možností využití SÚ a malá podpora IÚ - chybí podpora využití SÚ pro jiné účely jak mírové tak další aplikace v rámci krizového řízení.

b) Současný stav bez úprav: •

TTD úkrytu;

•

Rozměry místnosti;

•

Plán úkrytu;

•

Dokumentační foto;

•

Stavební konstrukce (typ, materiál, výpočty hodnot ochranných vlastností);

•

Potenciální zdroje rizik v okolí úkrytu;

•

Vybavení úkrytu.

c) Navrhované úpravy: •

Potřebný materiál;

Metodika hodnocení prostor pro IÚ

•

Seznam navrhovaných úprav;

Pracovně je metodika nazývána „standardem“. Standard tvoří základní prvek systému řízení a plánování ochrany obyvatelstva ukrytím. Obsahuje veškeré informace potřebné k projektování stavebních úprav, výpočtům potřebných hodnot a plánování ukrytí. [9]

•

Postup prací;

•

Minimální úpravy;

•

Optimální úpravy;

•

Instalované vybavení - materiál;

•

Časový plán provádění úprav úkrytu.

„Standard“ se skládá ze dvou částí: - Plný standard - obsahuje většinu zjištěných informací. Slouží pro projektování improvizovaných úkrytů, potřebné výpočty a plánování ochrany obyvatelstva ukrytím. Po jeho vyplnění a zpracování je uložen na bezpečném místě a je veřejnosti nepřístupný. - Redukovaný standard - obsahuje informace, jejichž význam je relevantní pro zpohotovení improvizovaného úkrytu - stavební úpravy, vybavení atd. Je poskytnut osobám zajišťující stavební úpravy a zpohotovení úkrytu - dokument je veřejně přístupný.

STANDARD

PLNÝ STANDARD

REDUKOVANÝ STANDARD

OBSAH Ͳ ZÁKLADNÍ ÚDAJE ÚKRYTU.; Ͳ SOUýASNÝ STAV; Ͳ NAVRHOVANÉ ÚPRAVY; Ͳ STAV PO PROVEDENÍ NAVRHOVANÝCH ÚPRAV; Ͳ POZNÁMKY, ODKAZY, PěÍLOHY;

INFORMACE Z VELKÉHO STANDARDU RELEVANTNÍ PRO ZPOHOTOVENÍ IMPROVIZOVANÉHO ÚKRYTU

d) Stav po provedení navrhovaných úprav: •

TTD úkrytu;

•

Rozměry místnosti: plocha otvorů + případné změny rozměrů vzniklé;

•

Stavební konstrukce (typ, materiál, výpočty hodnot ochranných vlastností).

e) Poznámky, přílohy, odkazy na související dokumenty atd. Pro snadnější práci je standard zpracován v MS word a MS excel, které umožňuji efektivní využití v činnosti státní správy. Dále je doplněn interaktivními plány, mapami a software nástroji pro automatizované výpočty. Metody získávání informací a postup vyplňování „standardu“ Informace jsou získávány několika způsoby. Jedná se především o studium projektové dokumentace budov a prostor určených pro úpravu na improvizované úkryty. Dále jsou využívána fyzická měření daných prostor. V některých případech, kde není možno potřebné údaje zjistit je využito jejich odhadu. Při odhadovaní údajů se vychází ze zjištěných skutečností a praktických zkušeností. Při vyplňování standardu pak bývá zpravidla u odhadovaných údajů použito korekčního koeficientu pro snížení pravděpodobnosti chyby způsobené odhadem [9].

Obr. 1 Struktura standardu pro hodnocení improvizovaných úkrytů [9]

Samotná metodika („standard“) však je poměrně rozsáhlá a její podrobný popis je nad rámec tohoto článku. Více informací je možno najít např. v publikacích 4 a 9.

Plný Standard je zpracován pro zpřehlednění a jednoduché vyplnění formou check-listu. Jeho struktura je tvořena následujícím oblastmi:

Jak je z nástinu metodiky patrné je poměrně rozsáhlá a její smysluplné vyplnění představuje poměrně velký časový úsek. Z tohoto důvodu je nutno hledat způsoby jak 1. Metodiku co nejvíce zjednodušit a 2. Aplikaci metodiky maximálně využít v procesech přípravy, plánování a realizace ochrany obyvatelstva.

a) Základní údaje úkrytu - zpracovatele - vlastníka [9]: •

Adresa;


196


Hlavní cíle metodiky Metodika si klade za cíl zvýšit připravenost jednotlivých územních celků na případnou potřebu ukrytí. Snaží se tedy standardizovat a sjednotit údaje o jednotlivých úkrytech, prostorech vhodných pro úpravu na IÚ a dalších prvcích využitelných při ukrytí pro případné potřeby realizace. Využití GIS v ukrytí obyvatelstva Jednou z cest jak zvýšit využitelnost metodiky je její implementace do GIS. Společným faktorem jednotlivých částí procesu ukrytí je jejích prostorový charakter. Jednotlivé prvky (SÚ, IÚ, sklady materiálů, evakuační trasy atd.) jsou definovány také svou polohou (prostorovým vztahem k povrchu země). Mimo prostorové informace jsou jednotlivé prvky definovány (popsány) i informacemi atributovými. Tyto faktory předurčují GIS pro řešení problémů spojených s plánováním, přípravou a případnou realizací ukrytí obyvatelstva.

• Informační systém Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). • Silniční databanka (SDB). • Národní zdravotnický informační systém (NZIS). • Informační systém Ústřední radiační monitorovací sítě. • Geografický informační systém civilní ochrany (GIS CO). • Informační systém plánování civilních zdrojů (IS ARGIS). • Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS). • Atd. B. Specifická data vztahující se k ukrytí a úkrytové infrastruktuře Vztahují se přímo k jednotlivým objektům využívaným při ukrytí obyvatelstva, především: • SÚ a IÚ. • Sklady civilní obrany.

Data pro GIS v ukrytí obyvatelstva

• Evakuační a přijímací střediska.

GIS je svými vlastnostmi přímo předurčen k řešení úloh spojených s plánováním a případnou realizací ukrytí obyvatelstva. Zásadní problém pro jeho efektivní nasazení však představují data a jejich zdroje. Množství a kvalita dat odpovídá přímo úměrně získaným výstupům (výsledkům). Z tohoto důvodu představuje pořízení dat (sdílení nebo vytváření) základní stavební kámen celého procesu a je nutno této fázi věnovat patřičnou pozornost. V České republice a ve většině zemí střední Evropy existují vhodná data jen z části a ve většině případů je třeba data vytvářet (převádění existujících dat o ukrytí obyvatelstva a „úkrytové infrastruktuře“ do elektronické podoby a formátu vhodném pro využití v GIS).

• Místa distribuce materiálu a zařízení pro realizaci stavebních úprav při zpohotovení IÚ.

Získaná data je možno následně prezentovat a zpracovávat pomocí základních funkcí GIS - primárně pomocí prostorových a atributových analýz a ty dále využití v procesu podpory plánování a realizace ukrytí obyvatelstva. Jak již bylo zmíněno výše, specifická data vztahující (popisující) oblasti ukrytí obyvatelstva jsou velmi obtížně dostupná a ve většině případů neexistují ve vhodné podobě (formátu), umožňující přímé využití v GIS. To se však netýká dat obecného charakteru. Data pro ukrytí obyvatelstva můžeme tedy dle jejich charakteru dělit na dvě základní části:

• Modely různých MU. • Evakuační trasy. • Atd. Jednotný datový model Aby byla umožněna vzájemná výměna dat, mezi jednotlivými územními celky (uživatelích), je třeba před samotným zpracováním dat do vhodné podoby definovat strukturu jednotného datového modelu (např. datový model ukrytí obyvatelstva, popř. pro širší využití datový model ochrany obyvatelstva/krizového řízení). Možná forma jednotného modelu ukrytí obyvatelstva je uvedena např. viz. obr. 2 (ukázka části jednotného datového modelu pro ukrytí obyvatelstva DMG ÚAP konkrétně kapitolaA110 - Objekty civilní ochrany). Jedná se pouze o ukázku části datového modelu. Zobrazení struktury celého datového modelu je nad rámec možností tohoto článku.

A. Data obecného charakteru Jedná se o data typu dopravní a inženýrské sítě, zástavba, typy krajiny atd. V zásadě jde o obecné báze geografických dat a některé specifické báze geografických dat. V České republice jsou pro orgány řešící ukrytí obyvatelstva tyto data poměrně dostupné v rozsáhlém množství. Mezi klíčové informační systémy a (geografické) datové báze (databáze) zásadní pro oblast GIS v ukrytí obyvatelstva řadíme: • Obecně (základní) registry systémů veřejné správy.

informačních

• Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) - mj. zdroj katastrálních map v digitální formě. • Základní báze geografických dat (ZABAGED) - digitální ekvivalent map 1:10 000. • Vojenský geografický informační systém (VGIS) - mj. zdroj „vojenských“ map 1:25 000. • Územně identifikační registr (ÚIR) Českého statistického úřadu. • Regionální a Municipální informační systém (RAMIS). • Integrovaný regionální informační systém (IRIS). • Statistický informační systém. • Jednotný informační systém životního prostředí (JISŽP). Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 2 Ukázka části jednotného datového modelu pro ukrytí obyvatelstva [1] Jednotný datový model ukrytí obyvatelstva? V případě úspěšné implementace metodiky do GIS je možno vytvořit základ pro jednotný datový model, který může následně sloužit jako základní informační podpora procesů přípravy, plánování a případně i realizace ukrytí obyvatelstva. Mimo to by také zajistil standardizaci přístupů jednotlivých subjektů, které by datový model respektovaly. Samotná implementace metodiky 197


(Standardu“) do GIS - vytvoření datového modelu je námětem na další výzkumnou práci v této oblasti. Teoretické základy však naznačují, že by toto řešení mohlo být úspěšné.

[5]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, Praha 2013, Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České Republiky.

Závěr

[6]

Kovařík, J.; Smetana, M.: Základy civilní ochrany. Ostrava: SPBI, 2006, ISBN 80-86634-85-X.

[7]

Kratochvílová, D.: Ochrana obyvatelstva. Edice SPBI SPEKTRUM 42. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava, 2005. ISBN 80-8663470-1.

[8]

Příloha časopisu 112, číslo 4/2008, Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020, Praha, Ministerstvo vnitra, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České Republiky, ISSN 1213-7057.

[9]

Rak, J.; Jurikova, L.: Změny přístupu obecních úřadů k ochraně obyvatelstva ukrytím v kontextu Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020 - metodika projektování improvizovaných úkrytů, sborník: IV- Mezinárodní konference řešení krizových situací a role logistiky v jejich překonávání, Zlín: UTB ve Zlíně Fakulta logistiky a krizového řízení, 2010, ISBN 978-80-7318-945-7.

Ukrytí obyvatelstva prošlo v posledních desetiletí značnou změnou. V současné době je silně podfinancované a v mnoha případech opomíjené. Je otázkou zda jsme ochotni hledat nové řešení a způsoby využití „úkrytové infrastruktury“ např. v jiných oblastech ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Např. materiál pro stavební úpravy IÚ je možno využít pro budování protipovodňových zábran. Využití GIS v procesech ukrytí obyvatelstva umožní nejen standardizovat data, postupy a řešení, ale v neposlední řadě také zjednoduší práci a umožní získání lepších výsledků v kratším čase. Použitá literatura [1]

Datový model pro digitální zpracování sledovaných jevů územně analytických podkladů v GIS - Referenční příručka podrobná [online 15. 03. 2013], http://www.c-budejovice.cz/ cz/magistrat/odbory/.../DMG_ÚAP _verze_4.p.

[2]

Hegar, J.: Ochranný součinitel stavby [online]. Ostrava: Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, 2005 [cit. 2010-08-13]. Dostupné z WWW: < hzsmsk.cz/sklad/ prezentace/ kraoo/17.ppt >.

[3]

Janeček, F.; Marušák, J.; Valášek, J.: CO-6-1/č Příprava, projektování a výstavba protiradiačních úkrytů, Praha: Ministerstvo národní obrany, 1978. 50 s.

[4]

Juriková, L.; Rak, J.: Proposal for technology of improvised shelters design in conditions of the Czech republic, Annals of DAAAM for 2010 & Proccedings of the 21st International DAAAM Symposium, Austria - Vienna: DAAAM International 2010. 1337s. ISBN 978-3-901509-73-5.

[10] Rak, J.; Sevcik, D.; Ulcikova, D.; Jurikova, L.: Databases in the Process of Planning and Implementation of Emergency Management in the Czech Republic, Proceedings of the 5th International Conference on Applied Economics, Business and Development (AEBD '13), Creta, Greec, 2013. ISBN 978-960-474-329-2. [11] Vyhláška MV 380/2002, „k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva“. [12] Zákon 239/2000, „o integrovaném záchranném systému“.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Organizace jednotek požární ochrany EDICE SPBI SPEKTRUM

13.


ZDENċK HANUŠKA

ORGANIZACE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY I.

Zdeněk Hanuška Obsahem publikace je popis systému jednotek požární ochrany, který se v České republice začal budovat od roku 1994 pod názvem plošné rozmístění sil a prostředků. Jsou zde popsány teoretické základy tohoto systému a důvody pro jeho vznik. Z hlediska systémové analýzy je věnována pozornost definici dvou podsystémů uvedeného plošného rozmístění a jsou zde podrobně rozpracovány charakteristiky vnitřní organizace základních druhů jednotek PO v návaznosti na systém plošného rozmístění.

ISBN 978-80-7385-035-7. Rok vydání 2008.

cena 130 Kč



198


Být či nebýt: Toť otázka To be, or Not to Be: that is the Question Ing. Mgr. Rostislav Richter Ing. František Kovářík MV - GŘ HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva Na Lužci 204, 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected], [email protected] Abstrakt V kontextu současných globálních hrozeb, mohou nastat krizové stavy pro lidstvo v takovém rozsahu, že ona Hamletovská otázka „To be, or not to be: that is the question“ v přeneseném slova významu nabývá na aktuálnosti. Možná by bylo chybou neprovést alespoň krátké zastavení se nad tímto problémem a hledat možná řešení pro další pokračování lidského rodu s přihlédnutím k sondě do historie lidských začátků. Provést porovnání zda lze využít minulé zkušenosti, a když ano, tak jaké a co k tomu lze přidat v rámci lidského vývoje z pohledu morálního, vědního a technologického apod. pro budoucnost. A o tomto fenoménu bude diskusní příspěvek. Klíčová slova Krizové stavy, mimořádné události, nouzové přežití. Abstract In the context of the current global threats, emergency situations of such an extent may occur, that the famous opening phrase of Hamlet’s soliloquy: "To be, or not to be, that is the question" in the metaphorical meaning of words could become a current issue. Perhaps it would be a mistake not to stop and think about this phenomenon, and not to seek possible solutions for further continuation of human race with regard to a probe into the history of human beginnings. A comparison should be made, whether past experiences can be used, and if so, which ones; and what can be added within the human development from moral, science, technological, etc. perspective for the future. Keywords Crisis situation, emergency situations, survival. Tento diskusní příspěvek spadá do kategorie filozofických úvah o možných hrozbách budoucnosti a jako takový pootevírá dveře za hranice těžko odhadovatelných situací vyvolaných mimořádnými událostmi na úrovni apokalyptických stavů pro lidstvo. Krizová připravenost na “běžné” krizové situace a havarijní stavy je poměrně kvalitní. Obecně jsou pro tato tvrzení myšleny všechny ty „standardní“ situace, u kterých se dá předpokládat, že budou řešeny z pozice známé hierarchie uspořádání bezpečnostního systému. Stále více však přibývá různých typů hrozeb, u nichž je otázka plánování připravenosti na realizaci hypotéz vědeckofantastických románů typu „Den trifidů“ od anglického spisovatele Simona Clarka, ve kterém došlo k situaci, že valná většina populace oslepla vlivem pozorování kosmického záření. Mimořádné události znamenající pro státní správu a samosprávu kolaps vzhledem k jejich neřešitelnosti v reálném čase jsou všechny ty, u kterých se nepodaří „zmanipulovat poslušnost“ obyvatelstva k respektování připravených opatření a také paralelně využít integrovaný záchranný systém k eliminaci vzniklé mimořádné události. V dalším textu diskusního příspěvku se navíc uvažuje se situací, kdy podobné stavy může současně zažívat celá Evropa a nebude možno očekávat zahraniční pomoc, která by situaci v České republice mohla stabilizovat.


Etické chování lidí a setrvačnost dosažené byť omezené životní úrovně má určité časové posloupnosti. Pokud dojde k situacím, kdy lidé pocítí, že základní zdroje pro přežití, především potraviny a pitná voda dlouhodobě nebudou, začínají se chovat spontánně mimo zákonné normy. Tento stav může být jak náhlý, tak může postupně přerůstat do několika dní, týdnů i měsíců. Orgány krizového řízení i represivní složky jsou také složeny z obyvatelstva a proto netrvá dlouho a i tyto instituce se brzy rozpadají. Asi nejodolnější z pohledu své funkčnosti jsou složky armády. Časové posloupnosti se odvíjejí od typů mimořádných událostí, zkusme proto stručně klasifikovat ty nejpravděpodobnější možné případy. Na prvním místě se jedná o globální epidemie či pandemie. Mají časově pozvolný nárůst a v počátcích bývají první příčiny epidemiologických hrozeb obyvatelstvem podceňovány. Historicky zažilo obyvatelstvo mnoho epidemií a lze říci, že v počtu obětí předčily válečné konflikty. Současné zdravotnictví dokáže mnoha nemocem čelit a léčitelské schopnosti jsou s minulostí neporovnatelné. Avšak existenci neléčitelné nákazy nelze nikdy vyloučit. Ostatně pro vojenské účely byly vyvinuty biologické zbraně a mohlo by dojít k jejich zneužití prostřednictvím bioterorizmu. O mnoha typech současných epidemiologických hrozeb se vážně spekuluje. Není náhodou, že cestou Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 bylo zřízeno Evropského středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Jedna z hlavních hrozeb pro šíření nákazy po všech kontinentech je letecká přeprava a obecně zvyšující se rychlosti dopravních prostředků vůbec. Například SARS (těžký akutní respirační syndrom) se rozšířil v průběhu několika týdnů z jižní Číny do Kanady, Evropy a Asie. Mezi další akutní hroby lze zařadit všechny případy iniciované přírodou (sluneční magnetické bouře, kosmická záření) nebo člověkem (terorizmus, lidské chyby), kdy dojde k rozsáhlému výpadku elektrické energie a s tím úzce propojeným nebezpečím likvidace datových skladů a nefunkčnost datových sítí (kyberterorizmus). Oproti pandemiím se jedná o velice rychlý spád událostí charakterizovaný tím, že v prvních fázích je nezvladatelné obyvatelstvo v relativně dobré fyzické kondici a má vysoký potenciál k ničivosti, agresivitě, rabování a sklonům zločinnosti vůbec. Nedostatek elektrické energie a tepla a likvidace datových skladů během několika týdnů vyvolají nevratné civilizační kolapsy. Po pádu železné opony se začala „poměrně úspěšně“ opomíjet hrozba vojenských konfliktů. Přitom nelze v žádném případě konstatovat, že civilizace, respektive velmoci, jsou v harmonickém stavu. Neustále hrozí použití zbraní hromadného ničení, které mají kapacitu svým ničivým potenciálem několikrát zlikvidovat lidstvo. I když vztahy mezi mocenskými hráči světa jsou ve fázi vzájemného „šachu“ není vyloučeno, že vlivem některých nevyzpytatelných náboženských ideologii dojde k situaci, že některá ze stran přejde do fáze „šach-mat“ i za cenu svého sebezničení. Na závěr tohoto výčtu mimořádných událostí ještě k mimořádným apokalyptickým událostem přírodního charakteru. Jedná se o pády kosmických těles, globální změny týkající se zastavení golfského proudu, změny magnetického pólu Země apod. Tento výčet „spekulativních katastrof“ je možná podceňován. Představme si na tomto místě model, že nastala mimořádná událost, kdy náhle během několika dnů přestala fungovat státní správa a samospráva a obyvatelstvo se ocitlo v totálním bezvládí, bez funkční infrastruktury (nefunkční obchody, absence energií, pitné vody apod.).

199


V první fázi projde obyvatelstvo jakýmsi šokovým stavem, kdy nikdo nechápe jaká je situace. Mnoho lidí stále doufá ve vyšší autoritu, která nastolí nějaký řád a poskytne pomoc. Obyvatelstvo je ve stresu, pod tlakem strachu a nejistoty, se sklonem k chaotickému jednání a rozhodování. Je to stádium očekávání, co bude, kdo mi pomůže. V názvu tohoto diskusního příspěvku je motto „Být či nebýt: Toť otázka“.

Podle charakteru mimořádné události a vlastní mentální a zdravotně fyzické situace sebe a svých blízkých si vlastně toto dilema projde každý racionálně uvažující občan. Samozřejmě většina lidí neváhá nad tím, jestli nebýt, ale musí si na váhy rozhodnutí ano či ne položit dilema toho co musí opustit a obětovat a naopak, co je schopen sám pro záchranu učinit. Je to prvotní orientace k adaptaci na nové prostředí. Mobilizace vlastních sil pro řešení situace je důležitá i v tom směru, jak svou motivaci pro život přenést na ostatní. Jedinci, kteří se dokáží takto opanovat, pak tvoří jádro řízení nově vznikajících společenství. V druhé fázi lidé vyjdou do ulic a začínají zabezpečovat zdroje na svou obživu mimo běžného a zákonného způsobu. Všichni si uvědomují, že hodnota peněz je nulová a že skutečnou hodnotu mají jen věci, léky, přímé zdroje a suroviny. Proto první zájem lidí se nejprve soustředí na získání potravin. Prioritu mají potraviny s dlouhou dobou garance. Následuje dále snaha o získání mechanických nástrojů, oblečení, léků, hygienických pomůcek a prostředků. Lidé si také začnou zabezpečovat zbraně pro svou ochranu. Je snaha získat pohonné hmoty do automobilů. Ve třetí fázi, s ohledem na typ bydlení a roční období si lidé zabezpečují nějaký zdroj tepla pro přípravu stravy, ohřev vody a osobní potřebu. S přibývajícím časem se stále více lidí potýká s přítomností zemřelých osob a způsobem jejich likvidace z etických i hygienických důvodů. Pokud je počet zemřelých velký vede tato situace k urychlení migrace, nebo k evakuaci lidí ze svých původních domovů. Zde záleží, o jaké skupiny obyvatel se jedná. Zda jsou lidé ve městech na sídlištích, nebo ve vilových čtvrtích, na vesnicích, samotách apod. Hygienická a zdravotnická opatření začínají být stále dominantnější potřebou. Obyvatelstvo situované v nemocnicích v pečovatelských ústavech apod. má situaci velice komplikovanou a mnozí se stávají prvními oběťmi svého stavu. V ulicích není bezpečno. Na jedné straně nemá agresivita některých občanů hranic a na druhé straně je mnoho lidí v apatii a beznaději. V této fázi nutně začíná vytváření prvních „divokých“ komunit lidí, kteří si pomáhají překonávat nesnáze a chránit osobní bezpečnost. Tyto skupiny se snaží žít v uzavřených a chráněných objektech. Vzniká infrastruktura společenství využívající především nashromážděných zdrojů potravin, vody, oblečení a pohonných hmot. Čím déle jsou tato společenství v uzavřených prostorech ve městech, tím více ohrožují svou šanci na přežití. Proto dochází v dalších fázích k migraci mimo města na vesnice, malé obce a do přírody. Migrace jsou pěší s využitím improvizovaných prostředků mechanické dopravy (nákupní košíky, kočárky, jízdní kola apod.). Ostrava 5. - 6. ledna 2014

V minulých letech jsme se snažili v Institutu ochrany obyvatelstva realizovat specializační kurzy nouzového přežití se zaměřením na improvizovanou přípravu stravy a stavbu přístřeší. Z těchto experimentů mimo jiné vyplynulo, že lidé potřebné znalosti pro přežití v přírodě nemají dostatečné. Při vstupu do těchto kurzů je láká představa tvrdého nouzového přežití typu SURVIVAL, někde v přírodě pod širákem, u ohně na břehu řeky, s kvalitním proviantem v batohu bez myšlenky na situačně dlouhodobý stav. Ale kdykoli se vyskytne jakákoli možnost úniku do pohodlí (hospoda, teplá sprcha, vytopená místnost) okamžitě to všichni využijí bez ohledu na své prvotní nadšení. Druhý obecný poznatek zejména u mladých lidí je ten, že nemají sklon k respektování přísnějšího řádu a osobního omezení pro pořádek. Tento pocit se posiluje v uzavřených táborech typu evakuačního střediska. Nicméně potenciál tvořivosti je velký a potvrdilo se, že krizová situace lidi stmeluje ke spolupráci, která je pak motivující. Krizové stavy, při kterých zkolabovala vláda a funkčnost státní správy a samosprávy probudí v obyvatelstvu pocit bezpráví ve dvou směrech. Jednak že není nic, co by pro svou záchranu nikdo nesměl a opačně, že to samé bude okolní svět uplatňovat vůči mně. Podle stavu své vzdělanosti a výchovy pak každý respektuje nepsané společenské normy, které se posléze stanou součástí etiky nových společenských uskupení. Z historického pohledu je vždy velice tvrdý postoj ke všem lidem, kteří jsou ve společenství parazitní. Nemusí jít vždy jen o agresivní a kriminální chování ale i o lidi postižené a na společnosti závislé svým hendikepem. Migrace společenství lidí z měst na venkov je přirozená reakce. Člověk jako každý vyšší životní tvor potřebuje ke své obživě území, na kterém se může věnovat zemědělství, lovu, řemeslným činnostem a dalším službám. Při studiu starých společenství platí obecně, že minimální teritorium na jednoho člověka by mělo být v měřitelném průměru asi 10000 metrů čtverečných, tedy čtverec o hraně 100 metrů. Přirozená velikost společenství - kmene, ve kterém je skladba lidí s univerzálním počtem dovedností, je kolem 200 lidí. Pro zajímavost uvádíme, že v České republice připadá v průměru na jednoho člověka necelých 8000 metrů čtverečných včetně hospodářsky nevyužitelných ploch. Jednoduchým výpočtem zjistíme, že plocha evakuačního - migračního území pro dlouhodobé přežití (generační) je asi 2 km2 (200 ha). Je třeba přijmout fakt, že v této územní ploše je vše co člověk potřebuje anebo co musí respektovat jako omezení přírodou. Tedy obydlí, hospodářské stavby, zemědělská plocha, úměrné množství hospodářských a ostatních divokých zvířat a veškeré zdroje pro zabezpečení například vody, dřeva na topení apod. V podstatě je toto území velice malé. Je nutno si uvědomit, že vždy někdo pozemky vlastní a tak i vstup do zabraných teritorií bude pro migrující problematický. Hypoteticky jedinými pozemky, které budou divoce disponibilní, budou pozemky státní. Jedná se asi o 1.6 mil. ha lesa a asi 2.3 ha zemědělské půdy. Mapy těchto pozemků však dostupné běžně nejsou, nicméně by byly asi velmi užitečné. Nucený návrat k tradičním způsobům obživy přináší mnohá úskalí. Prvním a zásadním je výběr území, pokud bude možné o výběru hovořit. Výhodou České republiky je relativní dostatek užitkové a pitné vody. Pro generační přežití bude nutné vybrat a zabezpečit pro společenství lidí v osadě dostatek hospodářských zvířat v úměrném počtu. Jedná se například o drůbež. Dříve měla každá hospodyně tolik slepic, aby na každého bylo jedno vajíčko denně. Dále pastevní zvířectvo, neb člověk neumí vyrobit maso a mléko z trávy jiným způsobem. Také zvířata k dopravním a pracovním účelům a zvířata k ostraze jako psy apod. Je předpoklad, že postupně vznikne mezi sousedními osadami v oblasti zemědělství spolupráce. Po určitou dobu bude možné využívat i některé elektrické spotřebiče napojené na alternativní zdroje energií, kterých je relativní dostatek. Stroje využívající pohonné hmoty postupně budou nepoužitelné nebo upravené na jiné způsoby využití. 200


Spekulace o další transformaci lidí na nové podmínky jsou od tohoto okamžiku velmi hypotetické, a proto není účelné je dále rozvádět. Je to však zajímavé téma do budoucna. Je mnoho a mnoho dalších námětů k alternativním způsobům přežití a cílem příspěvku bylo tento problém otevřít. Co každému národu zůstává je jeho jazyk a kulturní tradice. Mateřský jazyk ohraničuje Českou republiku prostřednictvím svého obyvatelstva, a proto ochrana hranic bude pro každý národ zásadní a povede k postupnému stmelování národa slučováním osad do větších celků a k obnově státní pospolitosti. Tento proces však bude bolestivý a dlouhodobý.

Závěr Být či nebýt: Toť otázka, otázka na kterou by měla být odpověď taková, že úsilí vynaložené pro zachování lidstva v jeho zlomových okamžicích není nikdy marné, a to ani tehdy, kdy život je hodně těžký a smrt je vykoupením. Člověk sebou nese poselství a tradici věků a všechny pády lidstva byly vždy odrazem k jeho vyšší úrovni. Původně měl být námět článku „Krizový plán lidstva“. Ale měl by tento dokument svého uživatele?


41.


TEREZA OŠġÁDALOVÁ

ZAVEDENÍ TÍSĕOVÉ LINKY 112 V ýESKÉ REPUBLICE

Zavedení tísňové linky 112 v České republice Tereza Ošťádalová Předložená publikace představuje problematiku zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice. Snaží se o ucelený pohled na danou oblast, a proto se zabývá existencí čísla 112 i v podmínkách Evropské unie, popisuje nový prvek v příjmu tísňových volaní, a to telefonní centra tísňového volání 112 (TCTV 112). Dále je uveden princip identifikace polohy volajícího a zpracována informace o legislativních změnách v oblasti lokalizace polohy volajícího na tísňovou linku 112. Připojený přehled použité a související literatury společně s přílohami a shrnutím na konci každé kapitoly umožňují širší využití publikace.

ISBN 80-86634-69-8. Rok vydání 2005.

cena 75 Kč



201


Možnosti analýzy ochrany společnosti Chances of Analysis for Community Protection doc. Ing. Radim Roudný, CSc.

Nepřímé rozhodování se zabývá nastavením systému řešení prevence, způsobem řízení, metodikou a regulačními opatřeními. Je vhodné připomenout, že způsob návrhu regulačních opatření, jako součástí legislativního procesu, je v ČR od roku 2007 usměrněn dokumentem RIA (Regulatory Impact Assessment - obecné zásady hodnocení dopadů), jehož smyslem je1:

Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Studentská 95, 532 10 Pardubice [email protected] Abstrakt V úvodu jsou uvedeny poznámky k ochraně společnosti a rozhodování o prevenci. Problematika informací je uvedena ve vztahu k modelování rizika a dalším požadavkům. Po stručném připomenutí zásad analýzy ochrany prevence jsou uvedena příklady využití dostupných dat pro analýzu rizika. Klíčová slova Ochrana společnosti, riziko, informace, prevence, analýza. Abstract In the introduction, the remarks to protection by society and decision-making on prevention. The issue of information is presented in relation to the risk modeling and other requirements. After a brief reminder of the principles of protection analysis of prevention are examples of the use of available data for risk analysis. Keywords

• zkvalitnění právního prostředí, • transparentnost, • informovanost občanů a odborné veřejnosti, • předvídatelnost regulace na koncové adresáty, • eliminace nadbytečné regulace. Přístup RIA není zdaleka nový, ale aktuálně je velmi inspirativní, poučný pro analýzu ochrany společnosti a návrh preventivních opatření. Proto připomeneme jeho další (mimo výše uvedené) principy. Postup při návrhu regulačních opatření je: • vymezení problému, • stanovení cílů, • identifikace dotčených subjektů, • alternativní řešení, • důsledky nepřijetí či přijetí.

Protection Society, risk information, prevention, analysis.

Dále jsou hodnoceny dopady2:

1 Úvod

• na rozpočet,

Ochranou společnosti rozumíme vytváření přijatelného stavu bezpečnosti, který nikdy není absolutní a je kompromisně optimální (něco za něco). Rozlišujeme bezpečnost státu či uskupení vnější a vnitřní. Toto členění je v současném globálním světě ostře vymezené pouze ve vojenském pojetí bezpečnosti. Vnitřní a vnější bezpečnost se prolínají, např. radiační problematika, terorismus či ekonomická bezpečnost. Prakticky z toho vyplývá, že při řešení bezpečnosti na území státu, kterou můžeme nazvat vnitřní bezpečností, je nutno zahrnout hrozby vnitřní i vnější, při čemž chráněná aktiva (pojem chráněná aktiva byl u nás zaveden v [8]) jsou vnitřní. V koncovém efektu se nám jedná o chráněná aktiva, kterými jsou:

• na administrativní zátěž, • na náklady pro podnik a občany, • na konkurenceschopnost, • na ekonomické a právní vztahy mezi veřejnou správou a soukromými subjekty.

• obyvatelé a jejich majetek, • podnikatelské subjekty (zajišťují existenci obyvatel), • prostředí (živé i neživé včetně infrastruktury a veřejné správy), • budoucí generace (zajištění prostředí a ekonomiky). Opatření pro zvýšení bezpečnosti spočívají v prevenci a účinné záchraně po vzniku mimořádné události (dále MU), která však také musí být připravena. Analýza rizika slouží k řešení prevence, kterou členíme na: • aktivní, která snižuje riziko předem, • pasivní, tzv. připravenost, která snižuje ztráty v období po aktivaci hrozby. Výsledky analýzy jsou o prevenci, které může být:

podkladem

pro

rozhodování

• přímé - o věcné podstatě prevence, • nepřímé - o způsobu řešení prevence včetně tzv. regulačních opatřeních. Přímé rozhodování představuje např. zřízení požární jednotky, výstavby protipovodňové hráze atd. a jeho výsledek, dobrý či špatný, určuje přímou kvalitu prevence. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1-1 Sekvence rozhodování Zdroj: vlastní 1 2

Zjednodušené formulace. V podstatě ekonomické dopady. Funkční stránka je zahrnuta v předchozích bodech návrhu opatření. 202


Do jaké míry je použití RIA v ČR formální či věcné nechme na úvaze čtenářů. Vytyčené zásady však jsou naprosto racionální. Rozhodování má svůj algoritmus znázorněný na obr. 1-1, který plně platí i pro rozhodování o prevenci. Analýza existujícího či předpokládaného jevu vyžaduje úměrné informace, na základě kterých jev analyzujeme vytvořením jeho modelu a hodnocením, které vyústí v optimalizaci. Důležitou zásadou je posuzování více variant a nejenom výběr kompromisně optimální3 varianty, ale také pořadí variant, pokud možno i s uvedením kardinálního agregovaného hodnocení4. 2 Informace Zásadní význam při analýze ochrany obyvatelstva mají informace, na jejichž základě a našich předpokladů popisujeme jevy. Popis tvoří modely, které jsou zjednodušeným popisem objektivní reality. Analýzu realizujeme na modelech, o jejichž podrobnosti rozhoduje množství a neurčitost informací5, což je schematizováno na obr. 2-1.

Dalším kritériem je zpracování informací a jejich použití z hlediska výstupů (cíle) a interpretace výsledků. Náklady na informace z těchto hledisek je nutno posoudit expertně, kvantifikací nákladů je poměr k hodnotě toho o čem rozhodujeme. Při řešení rizik a prevence bychom měli přednostně využívat již existující informace, kterých je velké množství v databázích ČSU, HZS, policie, správ povodí atd. Nezbytným doplněním jsou nově vytvářené informace, mezi kterými rozhodující význam mají expertní šetření. Rezervovaně bychom měli nakládat s průzkumy mezi laickou veřejností, které jsou spíše výrazem zájmového a politického marketingu. 3 Analýza Hodnocení jakosti prevence JP zahrnuje snížení rizika ∆R, které může být vyjádřeno nejrůznějším způsobem, a náklady na prevenci NP. Při posuzování prevence hodnotíme postupně obě složky odděleně a pak jejich agregaci, nejčastěji: P

J 

R NP

(3-1)

Při rozhodování o prevenci vycházíme z počátečního rizika a hodnoty chráněných aktiv. Pak posuzujeme možnosti snížení rizika ∆R. Ideální je, pokud můžeme riziko vyjádřit ve finančních jednotkách - Kč. Základem zvyšování bezpečnosti je snižování rizik při určitých nákladech. Čistě ekonomické vnímání vztahu zvýšení bezpečnosti a prevence by mělo vycházet z požadavku:

Obr. 2-1 Schéma podrobnosti modelů Zdroj: vlastní Vždy se rozhodujeme při neúplných informacích, což v problematice rizik platí mnohonásobně. Používáme informace následujícího původu: • vnější - volně přístupné (dále volné informace),

Z ∆Z

snížení ztrát,

N

náklady na prevenci.

P

• vytvářené rigorózně - měřením, modelováním, V prvé fázi se snažíme získat maximum informací vnějších volných a disponibilních vnitřních. U dalších informací je důležitá ekonomická stránka. Pro posouzení nákladů na informaci hodnotíme:

(3-2)

Dalším významným pohledem na náklady na prevenci je vztah hodnoty aktiv A k riziku a při volbě prevence k nákladům na prevenci NP:



• získané informačním systémem instituce (např. HZS6), • získané subjektivním hodnocením.

N

kde

NP A

(3-3)

Zásadním problémem při analýze ekonomiky prevence je absence mnoha potřebných ekonomických dat, které buď neexistují, nebo není ochota je poskytnout. Jednou z výjimek je odhad zachráněných hodnot při požárech.

• neurčitost respektive spolehlivost informace,

Při analýzu ochrany obyvatel není možno v rámci tohoto pojednání obsáhnout v celém rozsahu. V dalším se budeme zabývat příkladem hodnocením rizika na základě informací o mimořádných událostech (dále MU) v minulosti.

• možnosti zpracování informace,

4 Minulé MU a riziko

• využití informace z hlediska cíle rozhodování.

Významnou informací pro stanovení rizika je vývoj MU v minulosti a závislost MU na některých faktorech. K tomu existuje řada databází ze kterých můžeme vytěžit zajímavá hodnocení.

• vzácnost informace,

Pokud datový obsah v bitech nepřináší zásadní navýšení nákladů, usilujeme o větší datový obsah (např. při dotazování místo binární odpovědi 5 stupňová volba). Vzácnost informace je dána nízkou pravděpodobností p(z) jejího získání, čím je pravděpodobnost nižší, tím očekáváme vyšší náklady. Praktické určení nákladů spočívá v porovnání s jinou informací o známém informačním obsahu. Interpretačně jednoznačnější je posouzení intervalu neurčitosti a spolehlivosti. Mimo to musíme řešit absenci informací jejich substituci, nebo respektováním vyšší nespolehlivosti rozhodnutí. 3

4

5 6

Kompromisní charakter vyplývá z vícekriteriálního charakteru zkoumaných jevů. Kardinální hodnocení není ve všech případech reálné, ale pokud ano, dáváme mu přednost. Neurčitost není pouze statistická, ale je to i všeobecná nespolehlivost. Informační systém HZS svojí věcnou i formální stránkou je perfektní.


Jako příklad uvedeme časový průběh MU v ČR od roku 2000 (označen jako rok 0), který je uveden na následujících obrázcích. Na obr. 4-1 jsou znázorněny MU. Meze trendu b jsou: bmin. = -0,171 b = 1,209 (střední hodnota) bmax. = 2,589 Korelační koeficient je R = 0,503, při kritickém R0,95 = 0,576. Z časové řady sice statisticky, se spolehlivostí 95 %, nebyla limitně prokázána závislost, ale je zřejmé, že počet MU prakticky roste, což není pozitivní. Dále byl posouzen časový vývoj požárů, který je uveden na obr. 4-2. Zde je naprosto zřejmé, že počet požárů se nemění. Koeficient korelace R = 0,066 je extrémně nízký (kritický je R0,95 = 0,576). 203


MimoĜádné události - ýR 120

Požáry/obyvatele

y = 1,2088x + 92,116 R² = 0,2526

Požáry/obyvatele [1]

100 Poþet [1000]

80 60

ěady1

40

y = 0,0003x + 1,667 R² = 0,0375

3,5

Lineární (ěady1)

20

3 2,5 2 ěady1

1,5

Lineární (ěady1)

1 0,5 0

0 0

5

10

0

15

500 1000 Obyvatel [1000]

Rok

Obr. 4-1 Časový průběh MU v ČR Zdroj: vlastní podle dat HZS

Obr. 4-4 Závislost požáry/obyvatele v ČR Zdroj: vlastní podle dat HZS

PožáryͲ R

MU/km2 y = -0,0478x + 20,402 R² = 0,0044

30

y = -5E-05x + 1,5814 R² = 0,0449

3,5

25

3 MU/km2 [1/km2]

Poþet [1000]

1500

20 15

ěady1

10

Lineární (ěady1)

5

2,5 2 ěady1

1,5

Lineární (ěady1)

1 0,5

0 -3

2

7

0

12

0

Rok

5000 10000 Plocha [km2]

Obr. 4-2 Časový průběh požárů v ČR Zdroj: vlastní podle dat HZS

Obr. 4-5 Závislost MU/plocha v ČR Zdroj: vlastní podle dat HZS

Závislosti MU a požárů na obyvatele plochu km2 v jednotlivých krajích ČR (s vyloučením Prahy, která je atypická) jsou znázorněny na následujících obrázcích. Analýza závislostí je uvedena na obr. 4-3 až 4-6. Osa X vyjadřuje uspořádání krajů podle velikosti. Koeficienty korelace jsou uvedeny v tab. 4-1.

Požáry/km2 [1/km2]

Požáry/km2

Tab. 4-1 Zdroj: vlastní Korelační koeficient Závislost na obyvatelích

Závislost na ploše [km2]

MU

0,11

0,21

Požáry

0,19

0,20

MU/obyvatele [1]

MU/obyvatele 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

y = -0,0009x + 11,181 R² = 0,0131

ěady1 Lineární (ěady1)

0

500

1000

1500

Obyvatel [1000]

Obr. 4-3 Závislost MU/obyvatele v ČR Zdroj: vlastní podle dat HZS Ze závislostí vyplývá, že závislost rizika (dané počtem MU) na obyvatelích a ploše neexistuje. Náznak závislosti možno pozorovat pouze u plochy. Uvedené závislosti jsou důležité pro modelování rizika regionů.


15000

0,5 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0

y = -9E-06x + 0,2852 R² = 0,039

ěady2 Lineární () Lineární (ěady2)

0

5000 10000 Plocha [km2]

15000

Obr. 4-6 Závislost požáry/plocha v ČR Zdroj: vlastní podle dat HZS 5 Závěr Pojednání uvádí některé poznámky k problematice analýzy ochrany obyvatelstva. Dále je diskutována problematika informací. Analýza rizika a prevence je stručně naznačena v kapitole 3. V závěrečné části jsou uvedeny příklady využití dostupných databází k hodnocení rizika na základě MU v minulosti. Toto pojednání je zejména připomenutím zajímavé oblasti praktického využití existujících databází pro hodnocení rizika a rozhodování o prevenci. Použitá literatura [1]

Alexander, D.: Principles of Emergency Planning and Management. Oxford: University Press, 2002. ISBN-13:9780-19-521838-1.

[2]

Aven, T.: Foundation of Risk Analysis. UK Chichester: John Wiley & Sons Ltd.,2005. ISBN 10 0-471-49548-4.

[3]

Frank, R.H.: Mikroekonomie a chování. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0438-9.

[4]

Huff, D.: Jak lhát se statistikou. Praha: Nakladatelství BRÁNA, a.s., 2013. ISBN 978-80-7243-623-1.

204


[5]

Krömer, A. a kol.: Mapování rizik. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2010. ISBN 978-807385-086-9.

[6]

Nakonečný, M.: Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0690-7.

[7]

Roudný, R.; Linhart. P.: Krizový management III - Teorie a praxe rizika. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006. ISBN 80-7194-924-8.

[8]

Smejkal, V.; Rais, K.: Řízení rizik. Praha: GRADA, 2003. ISBN 80-247-0198-7.

[9]

Tichý, M.: Ovládání rizika. Praha: C.H. BECK, 2006. ISBN 80-7179-415-5.

[10] Turner, T.; Gelles, G.: Threat Assessment a Risk Management Approach. New York: The Haworth Press, 2003. ISBN 0-7890-1627-3.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Mapování rizik EDICE SPBI SPEKTRUM

68.


ANTONÍN KRÖMER PETR MUSIAL LIBOR FOLWARCZNY

MAPOVÁNÍ RIZIK

Antonín Krőmer, Petr Musial, Libor Folwarczny Tato publikace popisuje metodu mapování rizik, která byla vyvinuta u Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje na základě metodiky doporučené Evropskou unií. Mapování rizik je proces, při kterém se identifikují území s různou úrovní rizika. Při mapování rizik je prováděna interakce projevů různých typů nebezpečí se zranitelností území a s úrovní připravenosti území. Mapování rizik se provádí na základě technologií geografického informačního systému s využitím statistických a numerických analýz. Výsledky mapování rizik se prezentují na speciálních mapách (mapy rizik), které umožňují identifikovat složení a úroveň rizika pro každou část území analyzovaného územního celku. Využití zpracovaného mapování rizik pro daný územní celek je široké. Mapy rizik slouží jako základní vstup do procesů havarijního a krizového plánování, podávají komplexní informaci o zatížení území riziky, jsou zdrojem analýzy ohrožení objektů a další. ISBN 978-80-7385-086-9. Rok vydání 2010.

cena 180 Kč

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a zásahové činnosti ve výškách a nad volnou hladinou EDICE SPBI SPEKTRUM

58.


RICHARD FRANC A KOL.

BEZPEýNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PěI PRÁCI A ZÁSAHOVÉ ýINNOSTI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU

Richard Franc a kol. Publikace popisuje problematiku harmonizovaných ČSN EN, definuje základní taktické zásady pro bezpečné provádění zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou lezecké skupiny a lezeckého družstva. Popisuje systém evidence materiálu a definuje kontroly a prohlídky, které musí být prováděny. Dále se věnuje charakteristice používaných materiálů a prostředků, základních lanových technik, uvádí základní uzly a jejich použití, popisuje pravidla pro práci s lanem ve vztahu především k jeho ochraně, zabývá se problematikou kotvení a vytvoření kotevních bodů. Publikace popisuje základní záchranné techniky a věnuje se popisu vybraných rizik specifik při provádění některých záchranných činností. Poslední část publikace je zaměřena na využití vrtulníků k záchranným pracím.

ISBN 978-80-7385-047-0. Rok vydání 2008.

cena 170 Kč



205


Perspektivy ukrývání obyvatelstva v kontextu aktuálních bezpečnostních hrozeb Perspective of the Population Sheltering in the Context of Actual Safety Threats doc. Ing. David Řehák, Ph.D.1 Ing. Danuše Kratochvílová, ml.

1

Ing. Danuše Kratochvílová2 1 VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství Lumírova 13, 700 30 Ostrava 2 HZS Moravskoslezského kraje, Oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení Nemocniční 11, 702 00 Ostrava [email protected], [email protected] [email protected]

Abstrakt Článek pojednává o možných perspektivách ukrývání obyvatelstva v kontextu aktuálních bezpečnostních hrozeb. V úvodní části je prezentován stávající stav ukrytí obyvatelstva v České republice a vymezení jeho nedostatků. Následuje deskripce aktuálních bezpečnostních hrozeb a návrh nového systému ukrytí, který je zaměřen především na ochranu obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru. Druhá část příspěvku přibližuje jednotlivé druhy ukrytí v míru, které jsou členěny na provizorní ukrytí spočívající ve využití přirozených ochranných vlastností staveb a řízené ukrytí, které může být realizováno v tzv. chráněných prostorech vytvářených ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob. V závěru příspěvku je prezentována potřeba přípravy metodických podkladů pro projektanty a příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky k přípravě novostaveb k ukrytí obyvatelstva. Klíčová slova Ochrana obyvatelstva; provizorní ukrytí; řízené ukrytí; chráněný prostor.

desetiletích se jednalo především o ochranu před účinky zbraní hromadného ničení, v současné době je ukrytí obyvatelstva aktuální především v souvislosti s mimořádnými událostmi či krizovými situacemi nevojenského charakteru, např. při úniku nebezpečných látek. V případě, že dojde k úniku nebezpečné látky v blízkosti budov pro shromažďování většího počtu osob [2], kterými např. jsou obchodní centra, sportovní haly, nádraží apod., je ohroženo velké množství osob, které se nemají kam ukrýt. Současný systém ukrytí obyvatelstva v České republice Stávající systém ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích je stále založen na principech kolektivní ochrany 70. a 80. let minulého století. Úkrytový fond České republiky v současné době zahrnuje ochranné systémy podzemních dopravních staveb, stálé tlakově odolné i neodolné úkryty a prostory vytypované pro případné budování improvizovaných úkrytů. Z hlediska ukrytí obyvatelstva jsou však všechny tři typy úkrytů využitelné, z důvodu časové náročnosti zpohotovení (až 72 hodin) či budování (až 120 hodin), pouze v případě krizových situací vojenského charakteru (tj. stav ohrožení státu a válečný stav). [8, 10] V případě mimořádných událostí a krizových situací nevojenského charakteru (tj. stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohrožení státu) je obyvatelstvu doporučováno ukrytí v nejbližších budovách a využití jejich přirozených ochranných vlastností. Problémem je ovšem především technologická zastaralost těchto budov (např. nedostatečná odolnost materiálů či netěsnost okenních a dveřních otvorů) a tím i snížená ochrana osob uvnitř ukrytých. Stávající systém ukrytí v České republice je prezentován na obr. 1. MimoĜádná událost

Stav nebezpeþí

Nouzový stav

Stav ohrožení státu

Váleþný stav

Abstract The article deals with possible perspectives of civil protection by the sheltering in the context of the actual safety threats. In the introductory part there is presented current situation of the population sheltering in the Czech Republic and determination of his shortage. Then it follows description of the actual threats and the suggestion of the new sheltering system. This system is primarily focused to civil protection during emergency and non-military crisis situation. Second part of the article it describes individual types of the sheltering in the peace time. These types are divided to provisional sheltering and regulated sheltering. The provisional sheltering consists in the using of the natural protective attributes. The regulated sheltering can be realised in the protected areas that are created in the buildings for gathering of the larger number of the persons. In the end of the article there is presented the need of the methodical material preparation for the project architect and members of the Fire & Rescue Service of the Czech Republic for preparation of the new buildings for the population sheltering. Keywords Civil protection; Provisional sheltering; Regulated sheltering; Protected area. Úvod Ukrytí obyvatelstva je již dlouhodobě považováno za jedno z hlavních opatření ochrany obyvatelstva. Zatímco v minulých Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Ukrytí s využitím pĜirozených ochranných vlastností budov

Stálé úkryty Improvizované úkryty

Obr. 1 Stávající systém ukrytí obyvatelstva v České republice Za nejvýznamnější aktuální bezpečnostní hrozby/ohrožení v České republice, při kterých je vhodné realizovat ukrytí obyvatelstva, lze považovat únik nebezpečné látky, teroristický útok (především s využitím CBRNE látek), větrné smrště a sněhové kalamity [7]. Za nejzranitelnější lze považovat osoby nacházející se v prostorech staveb pro shromažďování většího počtu osob [2], jako např. obchodní centra, nákupní střediska, kina, divadla, hotely, školy, zdravotnická a sociální zařízení, úřady, letiště, nádraží a další. Problematika je natolik aktuální, že je dlouhodobě zařazena jako jedno ze stěžejních opatření koncepce ochrany obyvatelstva [4, 5], které zní následovně: Analyzovat možnosti a stanovit základní požadavky na projektování staveb, ve kterých dochází ke shromažďování velkého počtu osob, a které mohou být potenciálně ohroženy mimořádnými událostmi vyplývajících z bezpečnostních rizik.

206


Návrh nového systému ukrytí obyvatelstva v České republice Nově navrhovaný systém ukrytí vyplývá z aktuální neuspokojivé situace a reaguje na potřebu zajištění ochrany obyvatelstva i při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru, zejména pak v prostorech staveb pro shromažďování většího počtu osob. Na základě toho byl do stávajícího systému implementován nový prvek kolektivní ochrany obyvatelstva, a to ukrytí v chráněných prostorech. Chráněné prostory jsou speciálně upravené prostory ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob určené ke krátkodobému ukrytí obyvatelstva zejména před účinky nebezpečných látek, teroristických útoků, větrných smrští, sněhových kalamit a jiných hrozeb/ohrožení, při kterých je možné tento typ ukrytí využít. Chráněné prostory mohou být po úpravách využitelné i za krizových situací vojenského charakteru. Obyvatelstvo nacházející se mimo stavby pro shromažďování většího počtu osob se bude v případě mimořádných událostí a krizových situací nevojenského charakteru chránit formou provizorního ukrytí (viz níže). Na základě výše uvedeného byl nově navrhovaný systém ukrytí obyvatelstva v České republice rozdělen z hlediska způsobu realizace na: - provizorní ukrytí, kdy tato forma ukrytí není zahrnuta do plánu ukrytí kraje nebo obcí a spočívá ve využití přirozených ochranných vlastností budov s dodatečnou minimální úpravou prostorů (uzavření oken, dveří, utěsnění otvorů, vypnutí ventilace apod.). - plánované ukrytí, kdy tato forma ukrytí je zahrnuta do plánu ukrytí kraje nebo obcí a spočívá v ukrytí obyvatelstva v předem upravených chráněných prostorech, budovaných improvizovaných úkrytech a zpohotovených stálých úkrytech. Využívání improvizovaných úkrytů je oproti stávajícímu systému ukrytí navrhováno až od stavu ohrožení státu, neboť při mimořádných událostech a krizových stavech nevojenského charakteru je jejich budování z důvodu časové náročnosti nereálné. Nově navrhovaný systém ukrytí obyvatelstva v České republice je prezentován na obr. 2. MimoĜádná událost

Stav nebezpeþí

Nouzový stav

Stav ohrožení státu

Váleþný stav

- Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí. Předpokládá se, že tyto metodiky budou určeny jak pro projektanty, stavaře, vlastníky a provozovatele dotčených staveb, tak také pro Hasičský záchranný sbor České republiky. Snahou zpracovatelů je, aby zavedení metodik do praxe bylo provedeno certifikací příslušného orgánu MV - GŘ HZS ČR. Ukrytí v chráněných prostorech Metodika pro projektování a výstavbu chráněných prostorů ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob bude po svém dokončení definovat základní stavební, technické a organizační požadavky. Stavební požadavky Základním požadavkem vztahujícím se k poloze nově postavených staveb (kde bude zřízen chráněný prostor) je, aby se takovéto budovy nacházely mimo povodňové a záplavové oblasti. Tento fakt je důležitý z hlediska ochrany obyvatelstva před povodněmi. Povodně by mohly při kumulaci MU a KS ohrozit ukrývané obyvatelstvo, což je nežádoucí. Dalším významným faktorem je stavební materiál, ze kterého budou postaveny jak stavby, tak především chráněný prostor. Jednou z důležitých vlastností stavebních látek je vodotěsnost, která by v případě chráněného prostoru měla být maximální, aby kapalné látky nemohly proniknout stavební látkou a kontaminovat tak chráněný prostor. Nejvýznamnějším faktorem ovšem je pevnost a trvanlivost stavebních materiálů. Trvanlivost značí dobu odolnosti látky proti působení různých vlivů (vnějších i vnitřních). U stavebních materiálů chráněného prostoru je vyžadována vysoká trvanlivost, protože všechny materiály se podílejí na ochraně života a zdraví ukrývaného obyvatelstva. Pevnost znamená odpor látky proti porušení v důsledku vnitřního napětí při zatížení. Existuje několik typů pevnosti. Pro chráněný prostor je nejdůležitější pevnost tlaku a pevnost nárazová a dynamická. Dalším důležitým požadavkem na stavební materiály použité při výstavbě chráněného prostoru je požadavek na pružnost materiálu. Také je podmínkou, aby všechny použité materiály měly vysokou tvrdost (odpor materiálu proti trvalé deformaci). Materiály také musí býti žáruvzdorné (odolnost látky proti vysokým teplotách - 150 °C a výše) a ohnivzdorné (nehoří a v ohni podstatně nemění své vlastnosti). Z pohledu požární bezpečnosti je požadováno, aby chráněný prostor tvořil samostatný požární úsek [1].

Provizorní ukrytí

Technické požadavky

PĜirozené ochranné vlastnosti budov

Pro dosažení požadovaných ochranných vlastností chráněného prostoru budou využity moderní systémy umožňující v případě MU či KS okamžité utěsnění tohoto prostoru spočívající v:

Plánované ukrytí ChránČné prostory Improvizované úkryty

- okamžitém uzavření okenních a jiných větracích prostorů pomocí záklopek,

Stálé úkryty

- okamžitém uzavření vchodových dveří do dané budovy a vjezdu do podzemních garáží,

Obr. 2 Nově navrhovaný systém ukrytí obyvatelstva v České republice

- uzavření dveří do chráněného prostoru, přičemž tyto dveře budou uzavřeny po ukrytí obyvatelstva.

Implementace nově definovaného systému ukrytí obyvatelstva do praxe bude v případě jeho realizace představovat relativně obtížný a časově značně náročný legislativní proces, který se bude týkat zejména změny stavebního zákona [12] a vyhlášky k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva [11]. Z hlediska technickoorganizačního bude daná problematika detailně popsána a veřejně prezentována prostřednictvím dvou samostatných, avšak velmi úzce souvisejících, metodik: - Metodika pro výstavbu chráněných prostorů ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Dveře a okna, která se budou v chráněném prostoru nacházet (čím menší počet, tím lépe), musí být plynotěsné. Největší pozornost z pohledu technického zabezpečení chráněného prostoru musí být věnována větrání. V případě chráněného prostoru musí být zabezpečeno větrání s nuceným oběhem vzduchu. Tento způsob větrání se zabezpečuje pomocí soustav s ventilátory. Hlavním požadavkem pro chráněné prostory je instalovat přetlaková vzduchotechnická zařízení s předřazenými filtry vzduchu, pracujícími na bázi absorpce (toxické látky se rozpouští v absorpčním mediu), nebo adsorpce (toxické látky se ukládají na povrchu adsorpčního media - aktivního uhlí) anebo reakce (toxické látky reagují s látkou filtru). 207


V chráněném prostoru musí být umístěna alespoň jedna horna (reproduktor) rozhlasu (dle velikosti chráněného prostoru je třeba navýšit počet horn), který bude napojen do jednotného systému varování a vyrozumění (pro poskytnutí potřebných informací ukrývaným osobám, především konec poplachu) [6]. Základním požadavkem na rozhlas je jeho nezávislost na elektrické energii, což bývá dosaženo náhradním zdrojem elektrické energie. Ten musí zabezpečit minimálně 72 hodin provozu za podmínky vyslání 4 signálů po 140 sekundách za 24 hodin a zároveň vyslání 10 tísňových informací po 20 sekundách za 24 hodin, nebo celkem 200 sekund verbálních informací definovaných uživatelem, nebo jedné tísňové informace v délce trvání 5 minut. V případě použití baterií jako náhradního zdroje elektrické energie je potřebné, aby byly akumulátorového typu, doplněné možností automatického dobíjení. Systém varování a informování musí být schopen vykonat tichou kontrolu provozuschopnosti všech svých komponentů (jedná se o zkoušku bez vlastního zvukového efektu). Je zapotřebí, aby systém byl vybaven zpětnou vazbou informací. Ta umožňuje mít informace o realizaci odbavení všech signálů, informací a automatické zpětné informace o vzniklých poruchách. Zpětná vazba umožňuje odeslání automatické zpětné informace při nepřítomnosti napětí 230 V delším než 15 minut, nebo při poklesu akumulátorů pod 20 % kapacity. Dále se získávají výsledky testů koncových prvků varování cestou jednotného systému varování a vyrozumění s uvedením druhu zjištěné závady. Zpětná vazba také poskytuje informace o výsledku spuštění koncových prvků varování cestou jednotného systému varování a vyrozumění, včetně druhu spuštěného signálu, verbální informace, připojení rozhlasového vysílání, místním spuštěním nebo spuštěním jiným prostředkem včetně druhu spuštěných funkcí. Dále se získají informace o druhu, datu a času realizace posledního spuštěného signálu, verbální informace nebo druhu jiného spuštění vyžádaného cestou jednotného systému varování a vyrozumění. Pomocí zpětné vazby je systém schopen upozornit i o snaze nebo zdařilém pokusu neoprávněného vniknutí do systému varování a informování obyvatelstva. Systém varování a informování obyvatelstva musí umožňovat odvysílání minimálně čtyř zvukových signálů. Signál musí být odbavitelný - dálkově z vyrozumívacího centra prostřednictvím přijímačů jednotného systému varování a vyrozumění, dálkově z vyneseného ovládacího terminálu a místně z ovládacího panelu koncového prvku varování. [3, 9] V chráněném prostoru je zapotřebí mít i ovládání technologií chráněného prostoru, které bude chráněno proti vniknutí neoprávněných osob. Toto ovládání musí být v chráněném prostoru z důvodu možnosti ovládání filtroventilace a dveří, případně oken v případě ukrytí obyvatelstva. Současně je nutné mít zajištěn záložní zdroj elektrické energie pro chráněný prostor, tak aby byl zabezpečen provoz filtroventilace a obsluhy dalších technologií chráněného prostoru (např. otvírání/uzavírání dveří). Organizační požadavky V rámci požadavků organizačního charakteru bude definován postup a odpovědnost jednotlivých zainteresovaných stran při provozu a využívání chráněných prostorů, zejména stanovení odpovědností za varování a informování osob nacházející se v prostorech staveb pro shromažďování většího počtu osob, za jejich ukrytí v chráněném prostoru, a rovněž za vyrozumění složek IZS a dle potřeby i příslušných orgánů krizového řízení. Příprava novostaveb k provizornímu ukrytí Druhým připravovaným materiálem, jenž významně přispěje k modernizaci systému ukrytí obyvatelstva v České republice, je Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí obyvatelstva. Metodika bude určena především pro majitele a projektanty novostaveb plánovaných k provizornímu ukrytí obyvatelstva. Ostrava 5. - 6. ledna 2014

V technické části metodiky budou nejprve vymezeny zásady a požadavky pro výběr prostorů ve stavbách, zahrnující charakteristiku staveb a kritéria definující vhodné a nevhodné prostory. Následně budou podrobně popsány jednotlivé stavební úpravy zajišťující v případě vzniku mimořádné události možnost okamžitého využití zvoleného prostoru k provizornímu ukrytí bez nutnosti speciálních dodatečných úprav. Tyto úpravy budou zaměřeny pouze na základní stavební prvky jako stěny, stropy, vchody a okenní otvory. Závěr Článek popisuje návrh optimalizace systému ukrytí osob v České republice, který reaguje především na aktuální mimořádné události a krizové situace nevojenského charakteru. Zavádí novou klasifikaci ukrytí osob z hlediska způsobu realizace, jež je založena na provizorním a plánovaném ukrytí. Provizorní ukrytí představuje formu ukrytí, která není zahrnuta do plánu ukrytí kraje nebo obcí a spočívá ve využití přirozených ochranných vlastností budov s dodatečnou minimální úpravou prostorů (uzavření oken, dveří, utěsnění otvorů, vypnutí ventilace apod.). Plánované ukrytí naopak představuje formu ukrytí, která je zahrnuta do plánu ukrytí kraje nebo obcí a spočívá v ukrytí obyvatelstva v předem upravených chráněných prostorech, budovaných improvizovaných úkrytech a zpohotovených stálých úkrytech. V rámci plánovaného ukrytí je nově navrhováno ukrytí v tzv. chráněných prostorech, jež jsou definovány jako speciálně upravené prostory ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob určené ke krátkodobému ukrytí obyvatelstva zejména před účinky nebezpečných látek, teroristických útoků, větrných smrští, sněhových kalamit a jiných hrozeb/ohrožení, při kterých je možné tento typ ukrytí využít. Technickoorganizační hledisko dané problematiky bude detailně popsáno ve dvou samostatných, avšak velmi úzce souvisejících, metodikách: (1) Metodika pro výstavbu chráněných prostorů ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, (2) Metodika stanovující technické požadavky pro přípravu novostaveb k provizornímu ukrytí. Tyto metodiky budou zpracovány zejména pro projektanty, stavaře, vlastníky a provozovatele dotčených staveb, jejich obsah však mohou využít při svém rozhodování také pracovníci Hasičského záchranného sboru České republiky. Tento článek byl zpracován za podpory projektu výzkumu, vývoje a inovací „Improvizované ukrytí, varování a informování obyvatelstva v prostorech staveb pro shromažďování většího počtu osob“ s identifikačním kódem VG20122014061. Poskytovatelem účelové podpory je Ministerstvo vnitra České republiky v rámci programu Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 - 2015. Použitá literatura [1]

ČSN 73 0802:2009. Požární bezpečnost staveb - nevýrobní objekty. Český normalizační institut.

[2]

ČSN 73 0831:2011. Požární bezpečnost staveb Shromažďovací prostory. Český normalizační institut.

[3]

ČSN EN 60849:1999. Nouzové zvukové systémy. Český normalizační institut.

[4]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2008, 52 s. ISBN 978-8086640-91-4.

[5]

Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2013, 68 s.

[6]

Kratochvílová, D.; Kratochvílová, D.; Řehák, D.: Basic Measure of Civil Protection in the Area of Buildings Established for the Gathering of Large Number sof the Population. Ekonomika a management, Brno, 2012, roč. 6, č. 3, s. 32 - 39. ISSN 1802-3975.

-

208


[7]

Řehák, D. a kol.: Průběžná zpráva projektu Sheltering za rok 2013. Ostrava: VŠB - TUO, 2014. 72 s.

[9]

Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR částka 24/2008 ve znění částky 13/2009.

[8]

Řehák, D.; Folwarczny, L.: Východiska technického a organizačního zabezpečení ochrany obyvatelstva. Edice SPBI SPEKTRUM XIX. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 1. vyd. 2012. 89 s. ISBN 978-807385-117-0.

[10] Smetana, M.; Kratochvílová, D. ml., Kratochvílová, D.: Havarijní plánování. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2010. 166 s. ISBN 978-80-251-2981-0. [11] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380 ze dne 9. srpna 2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. [12] Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Základy organizace a řízení bezpečnosti v České republice EDICE SPBI SPEKTRUM

XX.


VILÉM ADAMEC DAVID ěEHÁK LENKA ýERNÁ

ZÁKLADY ORGANIZACE A ěÍZENÍ BEZPEýNOSTI V ýESKÉ REPUBLICE

Vilém Adamec, David Řehák, Lenka Černá Publikace se zabývá problematikou organizace a řízení bezpečnosti v České republice. Je koncipována do vzájemně navazujících oblastí, které jsou orientovány na pojetí bezpečnosti, bezpečnostní strategie, právní prostředí pro zajištění bezpečnosti státu, role veřejné správy při zajišťování bezpečnosti, bezpečnostní systém státu, veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost státu, bezpečnostní management a ochrana informací, obranu státu, systém zdolávání mimořádných událostí, krizové řízení v České republice, integrovaný záchranný systém, bezpečnostní plánování a financování bezpečnosti, ochrana obyvatelstva. Cílem této publikace je tedy přiblížit studentům vysokých škol, ale i široké a odborné veřejnosti, problematiku bezpečnostní politiky při řešení úloh spojených s bezpečností území a tím i státu. ISBN 978-80-7385-123-1. Rok vydání 2012 .

cena 130 Kč



209


Poznatky ze šíření kontaminantů při lokální explozi Findings from the Spread of Contaminants in Local Explosion Ing. Jiří Slabotinský, CSc.1 Ing. Pavel Častulík, CSc.2 Ing. Vlastimil Prokop3 Ing. Jiří Cejpek1 Ing. Petr Kotinský, Ph.D.4 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i. Kamenná 71, 262 31 Milín 2 Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Výzkumné centrum toxických látek v životním prostředí Kamenice 126/3, 625 00 Brno 3 Vyšší policejní škola pro kriminální policii Čeperka 215, 533 45 Opatovice nad Labem 4 Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina Ke Skalce 32, 586 04 Jihlava [email protected], [email protected] [email protected] 1

Abstrakt V rámci projektu Ministerstva vnitra České republiky byly uskutečněny zkoušky šíření kontaminantu při explozi. Zkoušky proběhly v uzavřeném a otevřeném prostoru areálu Hasičského záchranného sboru. Jako kontaminat byl použit pentylacetát, aceton a prášek. Kontaminanty byly vloženy do plastové láhve a umístěny do středu figurín v oděvech. Exploze byla vyvolána pomocí dálkově odpalovaných elektrických rozbušek. Šíření se uskutečnilo z odpadkového koše i nákupních tašek a bylo sledováno pomocí fotoionizačních detektorů. Průběh a výsledky jsou zaznamenány na grafech, fotograficky i speciální termokamerou. Poznatky jsou vztaženy k potenciálnímu použití sarinu. Byla zjištěna vysoká nebezpečnost v uzavřených prostorách, obecně pro dýchací orgány a sekundární kontaminace.

či jaderné, jsou stále zneužitelné i přes četné mezinárodní úmluvy proti použití a šíření CBRN nebezpečných materiálů [5, 6]. Zvláště u chemických zbraní ve formě chemických improvizovaných prostředků (CIP) se jedná o snadnou dostupnost surovin (chemických látek) a návodů výroby, včetně snadné záměny za běžné potravinářské produkty (láhve s pitnou vodou či jinými tekutinami nebo poživatinami) snadno dopravitelné na místo v běžných zavazadlech (nákupních taškách, aktovkách či baťůžcích) [7]. Toto potenciální nebezpečí bylo důvodem pro ověření nebezpečnosti takového zneužití v experimentech s netoxickými modelovými látkami, které byly rozptylovány explozí v různých situacích. Realizace rozptylu simulantů Zkoušky byly uskutečněny v areálu bývalých vojenských kasáren v Jihlavě ve vlastnictví MV - GŘ HZS a to: 1. v hale tzv. humanitární pomoci, 2. na otevřeném prostranství. Hala (obr. 1) je objekt o rozměrech 32,5 x 15,3 x 7 m, se sedlovou jednoduchou střechou bez půdy, s přilehlými menšími místnostmi v přízemí a v patře, poblíž čelního vstupu, který tvoří vrata a dveře.

Klíčová slova Šíření kontaminantů, pentylacetát, sarin. Abstract Under the project of the Ministry of Interior of the Czech Republic were carried out tests of contaminants explosive dispersion. The tests were conducted in a closed and an open area of the Fire and Rescue Service premises. As the contaminants pentylacetate, acetone, and powder were used. Contaminants were filled in plastic bottles and placed in the center among the mannequins in clothing. The explosion was triggered remotely with the electric detonators. Spreading contamination from the anti-explosive trash bin and shopping bags and were monitored with photoionization detectors. The process results are recorded on the charts, photographic and special thermal images. The findings are related to the potential use of sarin. It was found a high hazard in confined spaces, generally for respiratory organ and secondary cross-contamination. Keywords Contaminants spreading, pentylacetate, sarine. Úvod O tom, že bojové chemické látky (BCHL) stálou hrozbou pro nic netušící obyvatelstvo nesvědčí jen události použití sarinu v Tokijském metru v roce 1995 sektou Óm Šinrikjo (současně Alep) [1], ale i četné teroristické bombové útoky [2, 3], v neposlední řadě pak zejména nedávné použití chemických zbraní v občanské válce v Sýrii [4]. Ukazuje se, že chemické zbraně, stejně jako biologické Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Obr. 1 Pohled na halu a její vnitřní prostor Jako venkovní prostor bylo zvoleno původní nástupiště v blízkosti haly (obr. 2), přičemž epicentrum exploze bylo vzdáleno od nejbližších objektů cca 15 m. Uspořádání zkoušek bylo stejné jako v hale, tj. v soustředných kruzích kolem epicentra exploze byly umístěny oblečené figuríny velikosti člověka tak, aby se co nejméně zakrývaly (obr. 2). Na plastových sudech byly umístěny detektory ppbRAE a MiniRAE, kalibrované na n-pentylacetát (n-amylacetát). Tato kapalina, která je tzv. simulantem sarinu, byla v množství 700 ml, po zahuštění polystyrenem na 1,8 cSt, dávkována do 1,5 l PET lahví. Podobně byl do lahví dávkován aceton, jehož rozptyl bylo možno sledovat pomocí termokamery FLIR GF 306, která vizualizuje vybrané plyny v rozmezí 10.3 - 10,7μm (obr. 3). K testování rozptylu pevného aerosolu byl použit obyčejný prací prášek. K vyvolání exploze byly po ověření účinnosti použity tři elektrické rozbušky Že-B St. 0. Předtím však bylo ověřeno, že při 210


explozi nedojde k zapálení kapalin, protože všechny jsou hořlavé. Láhve byly umístěny do různého prostředí: antiexplozivního odpadkového koše, do nákupní plastové tašky nebo do brašny a v různých výškách nad terénem. Kromě toho byl sledován rozptyl kapaliny a prášku a tzv. sekundární kontaminace při odpaření pentylacetátu z kontaminovaných oděvů do čistého uzavřeného prostoru. Ze zkoušek byla pořízena rovněž fotodokumentace a videodokument.

Obr. 3 Experiment CVIP s acetonem. Záznam výbuchu fotoaparátem a videokamerou FLIR GF 306

Obr. 2 Uspořádání při zkoušce a realizace ve venkovním prostoru

Obr. 4 Experiment CVIP s pentylacetátem. Výmět kontaminantu z koše a následky

Výsledky Bylo uskutečněno celkem 10 experimentů. Ve všech se ukázalo, že tlak exploze byl směřován především na dno láhve. V případě exploze v antiexplozivním koši (obr. 4) byl aerosol spolu s kapkami vynesen až do výšky 8 m, přičemž okolí bylo skrápěno kapkami a odtud docházelo především k odpaření do okolí. Část kapaliny zůstala v koši, jehož vnitřní část byla poškozena. Ve venkovním prostředí i mírný vánek vymýval koncentraci pentylacetátu, zatímco v hale docházelo k intenzivnímu zahlcení přístrojů, protože koncentrace přesahovala přípustné hodnoty i přístroje MiniRAE. Pokud však byl experiment uskutečněn z láhve nebo plastové tašky, docházelo k rozptylu do stran, jak je vidět u acetonu (obr. 3). Exploze v aktovce vedla k její úplné devastaci a přednostnímu úniku neuzavřenými otvory. Prášek se rozptýlil až do vzdálenosti 5 m od epicentra, přičemž téměř rovnoměrně pokryl figuríny i terén. Výsledky jsou patrné na grafech záznamu jednotlivých přístrojů, které byly později posunuty od středu na okraj, aby nedocházelo k jejich zahlcení, které se obtížně odstraňovalo (obr. 5).


Obr. 5 Ukázka rozmístění detektorů v hale a v terénu Ze záznamu průběhu koncentrace po explozi pentylacetátu v koši u dvou detekčních přístrojů v hale je vidět rozdíl v šíření. Tam, kde se bezprostředně šířily klesající páry (vpravo) je vidět vysoká koncentrace téměř po 30 s, která, kdežto vlevo je nárůst opožděn a je způsoben především odpařením kapaliny. Pokud jsou na grafech uvedeny červená a modrá čára, pak to jsou limitní hodnoty pro dávky sarinu. Červená limitní čára v grafech znázorňuje limitní efektivní dávku sarinu 0,16 ppm resp. 160 ppb pro dýchací orgány za 1 minutu, modrá pak limitní dávku pro nejcitlivější pokožku po dobu působení 1 minuty 29 ppm resp. 29000 ppb (tab. 1). Pokud by se v daném místě zdržovaly osoby déle, např. po dobu 10 minut, musela by být hodnota 10 krát nižší.

211


Pokud se podíváme na záznam stejné situace ve vnějším prostředí, je zřejmé, že ředění i mírně proudícím vzduchem (0,2 m.s-1) výrazně snižuje koncentraci, která pro intoxikaci pokožkou nepředstavuje nebezpečí, avšak pro nechráněné dýchací orgány je stále akutní. Experimenty s jiným umístěním lahve v terénu ukázal obdobné výsledky periodického nárůstu a poklesu koncentrace v závislosti na směru proudění vzduchu a intenzitě odpařování. Mnohem závažnější poznatek souvisí s tzv. sekundární kontaminací čistého prostředí, kdyby se tam kontaminované osoby uchýlily. Pro tento experiment byly 3 figuríny po explozi v hale přeneseny do uzavřené místnosti o objemu cca 40 m3 a byla sledována změna koncentrace pentylacetátu v místnosti v úrovni 1 m nad zemí. Záznamy ze dvou přístrojů jsou na obr. 8. Ze záznamu vyplývá vysoká nebezpečnost případné kontaminace osob sarinem nejen dýchacími orgány, ale také pro kontaminaci pokožkou, tzn. i tehdy, kdyby osoby používaly ochrannou masku.

Obr. 6 Záznam změny koncentrace pentylacetátu v hale po explozi z koše Je tedy zřejmé, že v každém případě by došlo k velmi nebezpečné intoxikaci nechráněnými dýchacími orgány. A při nárůstu koncentrace i intoxikací pokožkou v nejcitlivějším místě (v rozkroku). A to přitom toxická dávka sarinu pokožkou je 100 krát nižší než u látky VX a 50 krát nižší než u yperitu.

Obr. 8 Záznam změny koncentrace při sekundární kontaminaci místnosti ze tří kontaminovaných oděvů V podstatě by stačilo jedno nadechnutí dle tab. 1. Konečně to potvrzuje i Směrnice [17], která je ještě přísnější. Tab. 1 Porovnání hodnot nasycených koncentrací vybraných CW a přípustné dávky pro vnikání dýchacími orgány a kůží [9, 10, 11, 12, 13] BCHL

Obr. 7 Záznam změny koncentrace pentylacetátu v terénu po explozi z koše Ostrava 5. - 6. ledna 2014

Nasycená koncentrace C0/mg.m-3 při 20 °C

Efektivní dávka Ect Kůže

Dýchání [mg.min.m-3]

[mg.min.m-3]

[mg.m-3]

Sarin

14100

1,05

411/180*

0,01

VX

5,85

0,07

4,1/4*

0,0002

Yperit

570

3

4,1/3*

0,005

* nejvyšší a nejnižší hodnota rozsahu. Nejnižší hodnota se týká nejcitlivějších oblastí (šourek, tříslo). 212


Je skutečností, že na rozdíl od hygieniků Matoušek [16] nebo Jane [9] uvádějí poněkud vyšší hodnoty (až 40ti násobek), avšak ve světle poznatků z použití sarinu odpařovaného z otevřené láhve v obytné čtvrti Matsumoto a metru v Tokiu (tab. 2) ukazují, že rizikové budou už tyto nižší hodnoty. Tab. 2 Nejvyšší četnost následků pro osoby vystavené odpařování zředěného sarinu z láhve v Japonsku sektou Óm Šinrikjó [7] Projev kontaminace Mióza

Četnost [%]

[4]

Http://www.armscontrol.org/factsheets/Timeline-of-SyrianChemical-Weapons-Activity.

[5]

Středa, L.: 15 let po vstupu Úmluvy o zákazu chemických zbraní v platnost - úsilí o chemické odzbrojení pokračuje. MV - GŘ HZS ČR Praha 2013.

[6]

Http://www.nti.org/treaties-and-regimes/conventionprohibition-development-production-and-stockpilingbacteriological-biological-and-toxin-weapons-btwc/.

[7]

Marrs, T.C.; Maynard, R.L.; Sidell, F.R.: Chemical Warfare Agest, 2nd. Ed, Willey 2007.

[8]

Grotte, J.H.; LI Yang: Report of the Workshop on Chemical Agent Toxicity for Acute Effects. Institute for Defense Analyses, 11 - 12 May, 1998. IDA Document D-2176, Institute for Defense Analyses (IDA), 1801 N. Beauregard St., Alexandria, VA (June 2001).

[9]

Janes’ Chemical-Biological Defense Guidebook, Alexandria, Virginia, USA, 2001.

99

Snížená ostrost vidění

57

Bolest očí

45

Rozmazané vidění

40

Silný výtok z nosu

37

Dušnost

63

Bolest hlavy

75

Nevolnost

12

Zimnice

6

Necitlivost končetin

6

[10] Watson, A.; Opresko, D.; Hauschild, V.: Evaluation of Chemical Warfare Agent Percutaneous Vapor Toxicity: Derivation of Toxicity Guidelines for Assesing Chemical Protective Ensembles. Toxikology and Hazard Assesment http://www.osti.gov/ cadem.

Závěr Experimentální poznatky z šíření toxických látek explozí kapaliny simulantu v plastové láhvi ukázaly na snadnost aplikace při možných teroristických akcích a vysokou nebezpečnost, předčící volné odpařování. Zejména v uzavřených prostorách, kde nedochází k snadnému odvětrávání, ale naopak se může vzniklá silná koncentrace držet velmi dlouho. To je také nebezpečí pro různé, špatně větratelné prostory (zákoutí, kaverny, závětří), kdy výsledky z větratelného místa mohou být značně zavádějící. To ostatně ukázaly i porovnávací měření ve volném prostoru a v hale, kdy ve volném prostoru sice došlo při explozi k výskytu zvýšené koncentrace, ale i v případě velmi mírného vánku k poměrně rychlému odeznění. To se však v prostorné hale i za pomoci ventilátoru a otevřených větracích míst (vrata a okna) nepodařilo a docházelo k dlouhodobé zvýšené koncentraci na hranici použitelnosti detektorů. Použitá literatura [1]

Http://en.wikipedia.org/wiki/Aum_Shinrikyo.

[2]

Http://en.wikipedia.org/wiki/7_July_2005_London_ bombings.

[3]

Http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_terrorist_incidents.

[11] British Standard BS 8468-2:2006: Respiratory protective device for use against chemical, biological, radiological and nuclear (CBRN) agents- Part 2: Negative pressure, air purifying device with full face mask-Specification. [12] Nerve Agent: VX. http://www.cbwinfo.com/chemical/Nerve/ VX.shtm. [13] Slabotinský, J.: Konstrukční fóliové materiály. Základní údaje o toxických látkách a odolnostech materiálů PIOK. VTÚ 070, Brno 1994. [14] Toxic Chemical Agent Safety Standards. armypubs.army.mil/ epubs/pdf/p385_61.pdf‎, Washington 2012. [15] Slabotinský, J.: Ochrana osob při chemickém a biologickém nebezpečí. Skripta SÚJCHBO, Brno 2002. [16] Matoušek, J.; Linhart, P.: CBRN. Chemické zbraně. Edice SPBI SPEKTRUM 43. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. 1. vyd. 2005. ISBN 80-8663471-X. [17] (AEL) Edgewood Safety Office, 1996; (ED50) National Research Council; (EC50) derived from Ect50 of Committee on Toxicology, 1998. [18] Technical Assesment of the Man-In-Simulant Test (MIST) Program. National Academy Press. Washington D.C 1997.

Publikace z edice SPBI SPEKTRUM Likvidace ropných havárií EDICE SPBI SPEKTRUM

25.


kolektiv autorĤ

LIKVIDACE ROPNÝCH HAVÁRIÍ

kolektiv autorů Publikace je zaměřena na problematiku úniku nebezpečných kapalin ze zařízení, jejich čerpání, zachycování a likvidaci. Publikace předkládá základní příčiny úniku nebezpečných kapalin, charakterizuje jejich negativní vliv na okolí a zabývá se právními aspekty havárií s úniky nebezpečných kapalin. Dále předkládá postupy čerpání kapalin z nádrží a uvádí opatření ke snížení rizik vznikajících při těchto činnostech. Následně se zabývá problematikou utěsňování míst úniku nebezpečných kapalin ze zařízení a zachycováním kapalin. Uvádí nejčastěji používané sorbenty a prostředky určené k zachycování kapalin, jejich vlastnosti a příklady použití.

ISBN 80-86111-61-X. Rok vydání 2000.

cena 130 Kč



213

OCHRANA OBYVATELSTVA 2014

Recommend Documents