OCHRANA Í ČISTOTY ! OVZDUŠÍ
OBECNÉ ZÁSADY OCHRANY OVZDUŠÍ
Vedoucí panelu a s o d e r á t o r panelová diakusa l o g . J i ř í Kurfürst CSc
I n g . Zuzana Напоиакота PROGRAMOVÉ ZABEZPBCIfflí REGISTRU EMISÍ A ZDROJŮ ZHBČIŠÍOVÁBÍ OVZDUŠÍ
A
5
A
7
A
9
Ing. ř r a n t i í e k Charvát IHTERSÍ IHPORMAUJÍ S YS тан o Z K E S I Š T E H Í OVZDCSÍ V ÖSR
I n g . Miroslav Legner POZHATKY Z KOHTROLHÍ CIHHOSTI ČESKÉ TBCHHICKÍ IHSPEKCB OCHRAKY OVZDUŠÍ
I n g . J a n Materna C3c VLIV ZíEClSTfiSÍ OVZDUŠÍ BA ZEMĚDĚLSKOU A LBSHÍ VÝROBU A 1 3 Ing, J a r o s l a v
lavrátll
R A D I A C H Í Z Í T S Z OBYVATELSTVA
PRl VÍBSRU LOKALIT JADBHHICH ELBKTRAREK
A1?
Doo. I n g . Dr. J i n d ř i c h Hosvadha VLIV LIKVIDACE TUHÝCH ODPADKU IA ČISTOTU OVZDUŠÍ
A 22
Ing. Ivan Kovák IA3TROJE CEKtBiLIÍHO SÍZEXÍ OCHBAKY OVZDUŠÍ
A 26
I n g . Imrich Oha j a k ý А 30
OGHKAIA OVZDUŠIA T SSR Doo. I n g . L a d i s l a v Oppl CSo HODirocraí z r e ö i ä i f t r i VEHKOVIÍHO OVZDUŠÍ PRACHEM
A
3
A 34
zdroji,
Programové zabezpečení Registru emisí a znečisťovaní ovzduší :У.:>Р!ЛХ.
Tng. Zuzana Hanauskovä j[,itj]i ibi.n pn, územiu j>!j.im«.n. í'i-.ť,
;
Složitost a potreba komplexního tešení problematiky znečit.., jní ovaô^Ji ^ sou časné době vy;:'.-.aují využití výpočetní techniky. Registr emisi a zdroji; '• š lovení ovzduší /REZZO/ je dwláím v řadě datových registrů pripr&vovtinyt-"n ľniegrovaného informačního systému o území /ISO/. K jeho vytvořen::* ,y~> ••;r.- s r ' 'pr:ícs TERPLÄNu S OdbOi-ným střediskem ochrany Čiatoty ovzduší. К у с t s-o r.nricv o jstavu /HMtf - OSOÖO/ a Českou technickou inspekcí ochrany ovzduší /tíj.O/. ;'ř4 rebpefctování zásad pro tvorbu datových registrů ISÚ byly pro REZZO navrženy ns jcj'-ú-y í-l-Srné for muláře, které se staly hlavními nositeli informací, získaná inforcvcť' oQ pr-rvoso/atelů zdrojů znečisťování ovzduSí lze po převedení ľia veti.-piu ae^a , . w:au. prípade děmé štítky/ zpracovávat я vyhodnocovat na samočinném počítači U C J : . ' - T-.ŮŽ". irů jed notlivých uživatelů. 2íakané údaje územního i technického charaít^vi: ra zdroji znečišťování jsou postupně ukládány na magnetické pásky. ť
1
гл
Metodické a organizační postupy i strojně početní zpracovaní velkých, jednot livě sledovaných zdrojů byly ověřovány na experimentalníш souboru Ú U L severočeské ho kraje a využitím dosavadní evidence orgánů ÖTIO v tfstí nad La beci. i'ímto způsobem byl získán soubor údajů o ca 300 zdrojích znečištování ovsdkiäi« Po pi-Ľ^Jení územní identifikace byly jednotlivé komíny zakresleny do mapy /1 : 10 ООО/ a výsledné sou řadnice doplněny do sběrných formulářů RBZZO. Po doplnění kontrolních čísel a souč tů byly formuláře předány к děrování. Další poetup prací byl již realizován na počí tači. Nejdříve se ..rovóděly formální a logické kontroly naděrovaných úôiju a po je jich opravě byla data uložena na magnetickou pásku. Tlm byl zíeKán vstupní soubor dat pro jednotlivé aplikační programy. Jedním z prvních programů, které byly v ISO pro REZZO vypracovány, byl r-rogrcm na výpis všech dostupných údajů o jednotlivých zdrojích pro potřeby ort;^nů C7IC. Tím byl vytvořen předpoklad nového a jednotného způsobu evidence a nahrp?.ení stávající.
A 5
К orientaci о množství emisi v jednotlivých okresech je možno využít výsled ků programu, kterým lze vypsat vždy k príslušnému zdroji aneCiáíování název a množ ství znečiäíujíci látky tak, jak je uvádí provozovatel zdroje. Současně jsou za kaž dý" okrea vytiatěny součty množství vfiech znečiětujícich látek. Jako podklad pro informaci všem rezortům a odvětvím národního hospodářství o podílu jimi řízených zdrojů znečisťování ovzduáí lze použít výpis programu, kde jsou tištěny součty vSech znečisťujících látek za ):aždý ústřední orgán v třídění podle jednotlivých okresu, kraju a za celou republiku. Poslední z dosud vypracovaných programu je program pro stanovení emisí ze spalovacích procesů. Základem programu je algoritmus stanovený dle podkladu HMÖ-OSOÖO. Během několika vteřin lze na základě technických parametru o kotli, o odlučovacím zařízení, množství a jakostních znacích paliva spočítat a vy tisknout množství hlavních devíti znečisťujících látek během kalendářního roku podle jednotlivých měsíců. Důležité na tomto způsobu zpracování je předevSím to, že postup vychází pouze z technických parametru, je tedy objektivní. Současně je také zaručen jednotný postup stanovování emisí. Možnost výskytu chyb je ve výpočtech omezena na minimum, záleží pouze na kvalitě vyplněných vstupních dat. V současné době probíhá v jednotlivých krajích vyplňování formulářů -эго vel ké zrirv.je a v Praze se shromažäují údaje o ca 5 ООО malých zdrojích. Po doplnění eb^rnycn formulářů a jejich naděrováni je možné použít hotové programy ke zpracová ní Jdajů o těch zdrojích znečisťování, u kterých budou vyčerpávající a bezchybné informace. Správnost a úplnoet vyplňovaných dat jsou jedním ze základních činitelů, LVlivňujících kv^itu výsledků zpracování. Je třeba si uvědomit, že ani nejdokonalej5í počítač nevytvoří ze spatné informace kvalitní výsledek.
A
6
I n t e r n í i n f o r m a č n í s y s t é m o z n e č i š t ě n í ovzduší v ČSR Ing. František Charvát iKľt'I.AN
Sl.nni úsiiiv p n i li/i'rtini [ilíinovŕnif, Pr;ih;i
1 . Posláni Na základě ideového projektu Hydrometeorologického ústavu - Odborného stře diska ochrany čiatoty ovzduší realizuje TE/ÍPLAN - Státní ústav pro územní plánování Interní informační systém o znečištění ovzduší v ÖSH /dole IIS/ v rámci integrované ho informačního systému o území /dálo ISÚV* Oílem TIS je soustředit hlavní méŕené údaje o zneČiätení ovzduší, o atmosféricko-chemických jevech a meteorologických podmínkách ve vhodné formě v paměti jedinčho počítače я zpřístupnit je prováechny spolupracující organizace tak, aby bylo do saženo jejich racionálního a operativního použiti pro pravidelnou publikaci, pravi delné základní vyhodnocování a analytické práce pro vedecko-výzkumné úkoly. Zapojení IIS do ISJ.Í umožňuje sledovat vztahy o imisích škodlivin v ovzduší v Širších souvislostech, např. ve vazbě na registr emisí a 2drojů znečišťování ovzdu ší, na registr Ú2emních plánů, na strukturu osídlení atd»
2. Vstupní údaje Vstupními údiji IIS jsou údaje z více než 300 měřicích stanic HydroaeteoroloKického ústavu, Výzkumného ústavu energetického, Výzkumného ústavu lesního hospodář ství в myslivosti, 'Istavu fyziky atmosféry ČSAV, Oetavu krajinné ekologie ČSAV, n.p. Orprez a hygienické služby na území CSR počínaje rokem 1971» Ze Škodlivin se sledují denní /геэг. půlhodinové/ průměry koncentrací S02» S0 * polétavého prachu a X
NO . x
Dále se sleduje přes 70 meteorologických jevů většinou v hodinových interva lech. Celkový objem vstupních údsjů představuje 150 tisíc děrných štítků ročně.
A
7
3. Organizace zpracování та tupni ch dat Zpracování vstupních údajů /г děrných Štítků,děrné pásky, resp. z magnetic ké pásky/ počínaje konvemi dat, kontrolou správnosti údajů až po jejich systematic ké uložení do datové báze IIS na magnetických discích zajiätuje komplexní stavebni ce programů, která ваша je v katalogizované formě uložena v knihovně programů IStf na magnetickém diaku počítače 1 Ш 360/40. TenLo komplex programů zajišťuje rovněž údržbu a aktualizaci datové báze HS« O efektivnosti programového systému svědčí rychlost zpracování komplexní vstupní fáze, která se pohybuje v rozmezích 300 až 700 Štítku sa minutu.
4. Formy výstupních sestav Hlavní druhy výstupních sestav IIS jsou: a/ standardní sestavy měsíční publikace T-01 : Měsíční informace o počasí v jednotlivých oblastech T-02 : Průměrné denní koncentrace a dalSí charakteristiky Škodlivin ns jednotlivých stanicích T-03 : Charakteristiky půlhodinových měření SOg T-04 : Četnosti měření podle tříd koncentrace Škodlivin na jednotlivých stanicích b/ standardní sestavy ročenkové publikace TR-1 : Průměrné denní koncentrace Škodlivin podle měsíců na jednotlivých stanicích TR-2 : Četnosti průměrných denních koncentraci škodlivin podle měsíců na jednotlivých štěnicích TR-3 : Mfieíční, čtvrtletní a roční průměry koncentrací škodlivin TR-4 : Celoroční rozložení četností absolutních a relativních četností podle tnd koncentrace Škodlivin с/ speciální sestavy celkem 15 druhů pro interní analytické potřeby uživatelů IIS d/ víceleté souhrnné analýzy pro vědecko-výzkumné úkoly uživatelů IIS в/ běžný dataservis výpisy údajů z datové báze podle zadaných hledisek /územních, organizač ních, věcných apod./ pro uživatele IIS.
A
8
Poznatky г kontrolní činnosti České technické inspekce ochrany ovzduší Ing. Miroslav Legner • .-.K., ••• li., i k,, :isL»'k. i line. :>v/i!'i*(
7 první polovině letošního roku předložila Qesl:é tecnnioká inspekce ochrany ministerstvu lesního a vodního hospodářství ÖSR dvě podrobné zprávy, které ae zabývají hodnocením technické a provozní úrovně odlučovacích zařÍEenl ve vybranýe] závodech, organizačně ssčlenéných do V 1 U CÉVA a 7 závěru správ jsou zhodnocena i и otření proti znečišťování ovzduAí, která bylt- v obou významných průmyslových od větvích realizována v uplynulých letech* r-v7/,uai
К soubornému hodnocení úrwvně odlučovacích zařízení v jednotlivých průmyslo vých odvětvích přikročila CTIO téměř po daseti letech od 3vého vzniku v roce 1967 a teprve po získání dostatečného přehledu o všech významných zdrojích zneČistování ovzduší* Systém činnosti ÖTIO, j a k o o d b o r n é h o kontrolníito orgánn v obora ochrany ovzduší, byl budován na zásadě, že kontrolovat znamená dokonale znát a profesionálne ovléiiat složitou technickou problematiku různých technologických výrobních procesů a způsobů zachycování tuhých i plynných emisí* Splnění této z á k l a d n í podmínky bylo dosaženo systémem т-zv» podrobných technických prověrek n e j v ý z n a m n ě j e Í L h zdrojů, znečišťnvénl ovzduší, uskutečněných v letech 1967 až 1971» Pracovníkem jednotlivých in spektorátů ÖTIO, vybaveným základními teoretickými a praktickýai znalostmi potrebný mi pro vykonávání odborného technického dozoru, umožnily podrobné prověrky důkladně ae seznámit s jednotlivými Blsty vzniku a úniku znečišťujících ItHsk do ovzduší i s použitými způsoby jejich zachycování nebo omezování. 1
V rámci p^.^-obných prověrek bylo nutno prostudovat technickou dokumentaci provozovaných zařízení i místní provozní předpisy,, mající vztah к ochraně čistoty ovzduší. Cílem prověrek bylo odhalit příčiny znečišťování ovzduÔl a přimět znečišťo vatele к realizaci opatření к omezování exhalaci. TTkózalo se, že tato strategie bys správná; kromě zkušenosti, které získali pracovníci inspektorátů přímo v provozech návodů byla většina uložených opatření proti znečisťování ovzduší promítnuta do in vestičních plánů návodů, podniků a resortů* Celtem bylo na uzení ČSR podrobně prově řeno přes 90 velkých průmyslových závodů, o nichž aá dnee Ö E 0 z hlediska znečišťo vání ovzduší dokonaly přehled a které jsou pod soustavným dohledám jednotlivých ins— 1
1
A 9
petto rétu. Его mu podrobných technických рготёгек provedly inspektoráty CTIO n a území ČSR do k o n c e roka 1975 přes 5 800 kontrol, zaměřených především ne provoz, obsluha ш údržbu provozovaných zařízení na ochranu čistoty ovzduší* Podrobné technické prověrky a kontroly byly zdrojem praktických poznatku o stavu a úrovni jkrovozovaných odlučovacích zařízení, o M n o ž s t v í a druhu znečisťují cích látek, jakož i o dal S ich technických možnostech omezování emisí*. lytc poznatky byly podkladea pro zpracování souborných analytických prací, které s* zabývají problematikou znečisťování ovzduSí z ěirSích celostátních hledisek. První takovou prací byla Analýza znečisťování ovzduší CSR, kterou Rada pro životní prostředí při vládě ÖSH doporučila jako jeden z podkladu pro zpracování ob lastních a odvětvových koncepcí ochrany Čiatoty ovzduší* Dostatek vlastních technických podkladu a informací o zdrojích znečišťování ovzduší umožnil i experimentální ověření návrhu Registru emisí a zdrojů z n e č i S ť o 7 á n í ovzduSí /REZZO/ v Severočeském kraji* Tento návrh byl zpracován v rámci státního vý zkumného úkolu P16-331-062 "Systém kontroly emise tuhých a plynných škodlivin z hlav ních zdrojů". Poslední soubornou prací CTIO je zmíněné hodnocení technické a provozní úrc »rně vybraných cementáren a elektráren VHJ CÉVA a CEZ. V obou výrobních odvětvích by la technická a provozní úroveň instalovaných odlučovacích nařízení hodnocena a posu zována z hlediska typu, stáří, provozní spolehlivosti a dosahované účinnosti odlučo vačů a filtru v daných provozních podmínkách* Zvláštní pozornost byla věnována úrov ni obsluhy a ťWrŽby* Souborné zprávy obsahují i jsenovitý seznam opatření к dalšímu omezení exhalací* Do hodnocení bylo pojato pět nejvýznamnějších provozovaných cementáren, kte ré se na roční výrobě cementu USR v roce 1975 podílely a.ei 77 % a patnáct elektráren s instalovaným výkonem 5 600 HW, což představuje asi 65 % celkového instalovaného energetického výkonu parních elektráren VHJ CEZ т roce 1975» Ze závěrů hodnocení vybraných cementáren vyplývá, že na řešení problému sní žení prašnosti zdrojů znečisťování ovzduší bylo ze strany provozovatelů závodů,, GÉ CÉVA a ministerstva stavebnictví CSR vynaloženo v uplynulých deseti letech mimořádné úsilí a značné finanční prostředky* Nedostatek vlastních zkušeností a zejména vhod ných a osvědčených typů odlučovacích zařízení vystavil projektanty, invoatory a do davatele vzduchotechnických zařízení značnému rizika, což dokumentují nákladné rekon strukce elektrofiltrů v XDC a látkových filtru PTA v cementárně Metre* ¥ýrazné snížení rletů prachu ze alínkových rotačních pecí v KDC / x 1500 kg/h na ca 50 kg/h/ a v cementárně Préchovice /z 950 kg/h na ea 17 kg/V použitím nových typu odlučovačů ovlivní koncepční řešení odprašovacích systémů nejen u nově projek tovaných cementáren, ale i potřebné rekonstrukce elektrofiltrů v cementárnách Locnkovj Hranice a Kokra* A 10
Odlučovači zařízeni, které jaou instalována u ostatních zdrooů znečišťování ovzduší mají velmi dobrou technickou i provozní úroveň. V látkových filtrů a mokrých odlučovačů jsou při normálních provozních podmínkách dosahovány výstupní koncentra ce prachu 50 až 100 mg/Hn?. Výjimku tvoří poměrně malý počet mechanických odlučovačů zastaralých typů в nízkou provozní odlučivostí. Obsluha atídrSbaodlučovačů а filtrů je rovněž na velmi dobré úrovni. Pozitivně je hodnoceno zavedení funkcí podnikových vzduchotechniko a specializovaných údržbářských a .ipravářakých skupin* Celkové technické a provozní úroveň odlučovacích zuřitsní ve vybraných cemen tárnách, jakož i snaha resortu o realizaci opatření proti zneČiiííování ovzduší je ze etrany ÖTXD hodnorqjia kladně. Převažující většina -Wr.oí na delší omezeni emisí prachu u pěti hodnocených' cementáren je zajištěna v realizačních plánech б*РЫ>. Přesto se i resort minister stva stavebnictví а ОЙ CÉVA obtížně vyrovnávají в obecným problémem nedostatku výrobních a montážních kapacit. Navíc narůstá problém v zabezpečování některých specializovaných vzduchotechnických zařízení z dovozu, např. odlučovačů pro odprá šení roštových chladičů slinku. Postupem let se rovněž zvyšují náklady na odprašo vací zařízení v závodech stajvebnlho průmyBlu; v současné době představují aai 1b % celkových investičních nákladů. Méně příznivé je hodnocení technické a provozní úrovně odlučovačů portiku v vybraných elektrárnách. У uplynulých letech byly v odvětví energetiky vy naloženy značné finanční prostředky na opatření proti znečisťování ovzduší v provo zovaných elektrárnách a teplárnách, organizačně začleněných do VHJ ČS2
patnácti
e
V ?etech i960 až 1965 byla uskutečněna dodatečná výstavba odlučovačů u kotlů, tteré odprašovacím zařízením dosud vybaveny nebyly a četné rekonstrukce st.staralyeh odlučovačů, jejichž odlučivost nevyhovovala rostoucím požadavkům na ochrav-u čistoty ovzduší. Období 1965 aí 1975 je charakterizováno zejména úspě§Aým naváděníra polovodi čových usměrňovačů э automatickou regulací místo dosavadních rotačních usměrňovačů u elektrofiltrů, což se příznivě projevilo i podstatnou úsporou počtu pracovníků potřebných к obsluze odlučovacích zařízení. Vynaloíené finanční prostředky však neodpovídají výslednému ifaklu, tj. po žadovanému stupni zachycení popílku. Nedostatečné prostředky, věnované na obnovu a modernizaci provozovaných odlučovačů se nejvýrazněji projevily na skutečné technic ké a provozní úrovni odprašovacích zařízení, ovlivňované v mnohých případech nepříz nivými vlastnostmi popílku pro elektrické odlučování* Současnou -echnickou úroveň odlučovačů ve vybraných patnácti elektrárnách nejvýstiŽnějši charakterizuje jejich stáří, t j . doba jejich provozování. Ze 169 pro věřovaných odlučovačů je zhruba 30 % Jiladších deseti let, 20 % je v činnosti 10 až 15 let, 35 * je v činnosti 15 až 20 let a 15 * zařízení je Bteraích jak 20 let. Pod le teto hrubé bilance překračuje v současné době asi 50 * odlučovačů dobu predpoJcládani üvotnosti zařízení pro odlučováni popílku. Podle dalšího zjištění pracuj? asi 60 % odlučovačů s účinností blízkou garantovaným hodnotám výrobce. Zhruba 20 % od lučovačů podkračuje garantovaou odlučivost o 1 až 3 % a 20 * odlučovačů má provozní účinnost o více jak 3 % nižší než garantovanou. A
11
Hodnocení s k u t e č n é t e c h n i c k é a p r o r o s n í ú r o v n e o d l u č o v a c í c h z a ř i č e n i ve braných e l e k t r á r n á c h odpovídají lučovačů v š e s t é
vy
i p o t r e b y a p o t a d a v k y ne f e k o n a t r u k c e a i u o v a c * o d
a sedmé p ě t i l e t c e .
P o d l e n á l o m CTIO m i l o by b y t v l e t e c h 1976
i 9 6 0 r e k o n a t r u c v a n o p o p ř . тушЛаЛпо 71 a v l e t e c h 1961
a l 1965
a u l 42
at
odlučovače*
V r e a l i z a č n í m p i á n u 6*PI*P j a o u z a j i š t ě n y r e k o n s t r u k c e p o u x e 24 o d l u č o v a č u ,
0et*tni
p o ž á d a n é r e k o n s t r u k c e n e j e o a s a j i ě t i n y p r o n e d o s t a t e k f i n a n č n í c h limito* VHJ CEZ n a obnovu a údzžbu z á k l a d n í c h fondu e n e r g e t i k y nebo z n e d o e t e t k u v ý r o b n í c h a m o n t á ž n í c h k a p a c i t d o d a v a t e l s k ý c h p o d n i k á . Tb s п а м п а , ž e n a p a k r y t é p o t ř e b y a p o ž a d a v k y n a r e k o n s t r u k c e a i n o v a c e o d l u č o v a c í c h z a ř í z e n í v 6*PU? budou v z h l e d e m k e s t á l e a e š u j í c í m u technickému a provoznímu s t a v u z a ř í z e n í uplatňovány s v i t a l v obdatoí
1981
až
1985*
S velkou pravěpodobnoetí l z e předpokládat,
že
zhor
důratnostl
u
patnácti
pro
v ě ř o v a n ý c h e l e k t r á r e n budou v 7*PI*P u p l a t ň o v á n y p o ž a d a v k y n a r e k o n s t r u k c e a i n o v a c e 90 odlučovačů,
což
p ř e d s t a v u j e - h r u b é o d h a d n u t o - n á k l a d 180
a ž 270
miliónu Кбв.
P ř i současných k a p a c i t n í c h možnostech výrobce vzduchotechnických trvala
zařízení
by obnova- o d l u č o v a c í h o z a ř í z e n í jenom u p a t n á c t i p r o v ě ř o v a n ý c h e l e k t r á r e n
z h r u b a 18 až
27
let*
Ha z á k l a d ě p r o v e d e n é h o h o d n o c e n í ú r o v n ě o d l u č o v a c í c h z a ř í z e n í v e v y b r a n ý c h cementárnách
a
o r g á n y na t o , ných v ý r o b n í c h
a
j e u r y c h l e n ě n u t n o již moBtáiních k a p a c i t v
Obdobné p o z n a t k y a z k u š e n o s t i pekce ochrany ovzduší ší
a životního
ÖTI0
elektrárnách upozornila že
příslušné nadřízené s t á t n í
d n e s v y t v á ř e t podmínky pro
a
správní
zajištění
potřeb
leteefa 1981 až 19b5. z
i nadále využívat
kontrolní činnosti
při řešení
p r o s t ř e d í v CSR*
A 12
bude Česká
ins ovzdu
technická
problémů o c h r a n y č i s t o t y
VIi\
/.LUM.ISTTÜII
ovzduší na [•ля
JAN
Z O M O D R L S K O U
MATERNA,
a lesní výrobu
C.So.
požadavky, které má A bude mít společnost na zemědělskou a lesní T R H U potravinami i dalšími surovinami a při zdůraznění dalších funkcí O B O U O Á V Č W I , J E J I Ž současná Ú R O V R - Ň znečištěni ovzduSÍ a zejména nepříznivé PERSPEKTIVA P Ř Í Š T Í C H d e P Ě T I L E T Í Z Ř E T E L N Ý M ohroženin. Vymezit míru O H R O Ž E N Í a postihI:T.JT POKUA MOŘ.nu v C E L É M R O Z S A H U Z M Ě N Y a následky znečištění ovzduší na rostlinnou V Ý R O B U V N E J Š I R Á Í I C měřítku, J E N E Z B Y T N É nejen z hlediska obou hlavních odvětví ROSTLINNÍ VÝROBY, ALE i Z HLEDISKA celkového přístupu к ochraně ovzduší* pro
VÝROBU
P R I
VYSOKÉ
ZÁSOBENÍ
V uplynulých L E T E C H B Y L O H L A V N Í M cílem výzkumné práce v T É T O problematice jednak P O D K L A D Y P R O posouzení celého S O U B O R U vlivu Škodlivin 2 O V Z D U Ä Í a sou časně se Z A B Ý V A T J I Ž I M O Ž N O S T M I N Á P R A V Y v T O M R O Z S A H U , který J « V moci zemědělství 9 L E S N Í H O hospodářství. ZÍSKAT
Kolébavý T I K O L , nejít V Z T A H Y mezi koncentraci Škodlivin v ovzduší a reakci SE obecně zdůrazňuje i v mezinárodních výzkumných programech. Do N A Š I C H S N A H S E promítl J E D N A K hledáním V Z T A H U M E Z I koncentrací kysličníku siřičitého a O V L I V NĚNÍM HLAVNÍCH L E S N Í C H dřevin, jsdnnk V zemědělství sledováním úrovně výnosu vybra ného, P O M Ě R N Ě Š I R O K É H O aortiraentu zemědělských plodin v oblasti se znečištěným ovzdu ším V Severočeském kraji. ROATLIN,
V prvém P R . P A D É celý S O U B O R laboratorních i terénních pokusů a sledování vý zdravotního S T A V U porostů a konfrontace a naměřenými hodnotami SO^, umožnil uči nit S I určitou představu O tom, jaké koncentrace jsou nezbytné к vyvolání určité úrovně poškození srarkových a borových porostu. Ovlivněni metabolismu smrkových eazeNIE /РГ-Wjevujícím se např. snížením hladiny glycidu, zvýšením obsahu některých ami nokyselin, hromaděním některých minerálních látek/ se projevilo již při průměrné kon CENTRACI V E vegetační době 0,01 mg SOg . wT^ a to již po poměrné krátkém období pů sobeni něiioxika týdnů. Pokud jde o výškový přírůst, ten byl ovlivněn teprve ve tře TÍM ROCE POKUSU. V laboratorních pokusech se zřetelně prokázal I vliv krátkodobých VOJE
A 13
nerezových koncentraci kysličníku siřičitého /0,5 mg SOg • • na asimilaci citlivých dřevin*
po dobu 30 ainut/
Tyto výsledky nemohou вежу o sobě oyi, jediným podkladem pro stanovení vztahu mezi koncentrací škodliviny v ovzduší a reakcí leeních dřevin. Významnou informací je výsledek porovnání terénních měření в vývojem zdravotních stavu porostu na vybra ných lokalitách, tj. tam, kde měřicí stanice mohou reprezentovat úroveň znečištění ovzduěl v přilehlých leeních komplexech. Stále rozsáhlejší soubor údaju ze střední a východní části Krušných hor - z oblasti s najvyšším zatížením lesních porostů a rozšířené měření i v dalších oblastech /Sokolovsko, Jizerské hory, Ostravsko/ jsou podkladem pro metodické zhodnocení tohotc pcstupu stanovení vztahu mezi koncentrací škodlivin a reakcí lesních dřevin, ale především ovlivnění leeních ekosystémů jafcc celku. Ukázalo se při tom, že zejména při působení nižších koncentrací /roíní pt-ťtaiěr 24 b koncentrací pod 0,05 ms S0 * A teprve po několikaletém působení se příznaky poškození počínají vyvíjet* Během uplynulých tří let ве déle prokázal i vliv meziročního kolísání průměrných koncentrací. Např. zřetelné anlženl koncen trací S0 v zázemí Sokolovské pánve v letech 1973 a 1974 zřejmě zbrzdilo, nebo za stavilo vývoj poškození leeních porostů. T z d u c h u
2
2
Ve vztahu ke kriteriím kvality ovzduší je důležitý i poznatek, že poškození smrkových porostů - naší hlavní lesní dřeviny, není jen výsledkem působení SO^ ve vegetační drbe, ale výrazné poškození ae může vyvinout i jen. působením v zimních mě sících. Bylo nutno vyjasnit i vliv některých dalších škodlivin. Především se ukázalo, že v celé Severočemké oblasti jsou v ovzduší přítomny plynné sloučeniny fluoru, je jichž zdrojem jsou pravděpodobně jak průmyslové výroby, tak i spalovací procesy. Lis tovou analýzou bylo prokázáno zvýšení obsahu tohoto prvku v aaimilačních orgánech leeních dřevin n a celé řadě lokalit Krušných hor i zázemí Sokolovské pánve, obsah ale nedosahoval hranice, od které ее zatím předpokládá nepříznivý vliv fluoru na rostliny. Další zvyšování emisí v Severočeské oblasti zdůrazňuje nutnost věnovat pozornost i této škodlivině, alespoň z hlediska zdravotního B t a v u vegetace a hodnoty rostlinných produktů. Na celé řadě dalších lokelit v ÖSR se nepříznivé působení plyn ných sloučenin fluoru prokázalo, jedině ale v okolí jednoho chemického závodu n a již ní Moravě postihuji plynné sloučeniny fluoru Škodlivě větší plochy zemědělských a leeních kultur. Nelze zcela pominout ani plynné sloučeniny dusíku, i když jejich nepříznivé působení na vegetaci je u nás vzácné a má vysloveně lokální charakter. Jejich eko logický vliv je ale nesporný a obráží se např. v poměrně vysoké úrovni dusíkaté vý živy lesních porostů ve střední a východní Části Krušných hor, podstatně vyšší, než odpovídá jiným oblostem se srovnatelnými stanoviŠtnimi podmínkami. Během uplynulých 4 let připravil Ústav pro vědeckou soustavu hospodaření po kusy a získal rozsáhlý ucelený soubor údajů o výnosech dosti bohatého sortimentu ze mědělských plodin na vybraných a speciálně sledovaných lokalitách v Severočeském kraji, za srovnatelných stenoviátnfch a agrotechnických podmínek, při různé úrovni zatíženi ovzduší kysličníkem siřičitým. Z tohoto souboru dat jednoznačně vyplývá, že i na lokalitách s nejnižší úrovní znefiiětění ovzduší /do 0,05 mg S0 • a"-* vzduchu 2
A 14
- roční průměr/, dochází Ice ztrátám na produkci zemědělských plodin a zřetelné •* v y l i i i l y i plodiny zvláfit citlivé. rozšíření poznatku o vztahu mezi koncentrací a zdravotním stavem lesních po rostů a zemědělských plodin, umožňuje alespoň hrubé vymezení oblastí, ve kterých j e nutno přistoupit к zásadním změnám v hospodaření. Týká se to především lesního hos podářství, které staví na dlouhodobém výrobním cyklu. Tam je důležité zvážit perspek tivu znečištěni prísaeních vrstev atmosféry v jednotlivých oblastech a z toho vyvo dit, zda hlavní hospodářské dřeviny - snirk a borovice - mají naději na přežiti do období, kdy pravděpodobně dojde ke snižování koncentrací. Tento výhled je základním rámcem pro orientaci lesního hospodářství i pro uplatnění nápravných opatření a zá viny kultur v zemědělství. Podrobné zhodnoceni diagnostických metod, které byly dosud к dispozici i propracování některých dalších možnost/, poskytlo lesnímu hospodářství dostatečný zá klad spolehlivých metod pro průkaz vlivu kysličníku siřičitého i plynných sloučenin fluoru na lesní dřeviny. To není ale jen záležitost lesního hospodářství, při poměr ně vysoké lesnatosti naší krajiny, je možno odhadnout podle ovlivnění lesů a jejich poškození i intenzitu vlivu znečištění ovzduSi na ostatní složky krajiny tam, kde nejsou výsledky přímých měřeni. Toto stanovisko podporuje i to, ze srovnání výsled ků měření koncentraci SO^ s výsledky listové analýzy ve srovnatelném období /tj. sta novení obsahu síry v jehličí emrkových porostů v okolí stanic/ prokázalo .ysoce vý znamnou korelaci mezi oběma veličinami. Získané výsledky v terénu, laboratorní studie i analýzy srážek a gravitační pldnl vody, poskytují určitou informaci o vlivu znečištění ovzduší, především kyslič níku siřičitého na půdní vlastnosti. Tato otázka se stává v poslední době aktuální a prohloubení studia je Žádoucí, i když jsme vždy považovali vliv na půdu za jeden z faktorů celkového vlivu znečištění ovzduší na ekosystémy. To se potvrdilo rozsáh lými analýzami půdních vzorku z celé řady lokalit v Krušných horách. V rozpětí uply nulých 25 let došlo zde к výraznému zhoršení půdního chemismu, z praktického hledis ka především k výraznému vzestupu potřeby vápnění. Není možné doložit zpětný vliv těchto půdních změn na existující lesní porosty, je ale prokázáno, že tyto změny zne možňují obnovu lesa odolnějšími ale současně i náročnějšími listnatými dřevinami. Hepřímo tak ovlivňují složení vegetační pokrývky. Podrobnější analýza mechanismu vznikajících půdních změn prokázala podstatný vliv celkového spadu, tj. prašných Částic, organického materiálu i vodních srážek, mimoto je možno ne základě modelových pokusů přibližně odhadovat i rozsah ^řimé sorbсе kysličníku siřičitého půdním povrchem. Mimo vlivu znečištění ovzduší v bližším okolí zdrojů emisí, počíná se яуаоVHt i problematika dálkového vlivu na lesní komplexy. Vyplývá jednak z toho, Že i v oblastech pravděpodobně u nás nejčiatších, např. na Šumavě, je možno prokázat přítom nost plynných sloučenin síry v ovzduší, jejichž zdrojem je lidská Činnost a za druhé i poměrně značné obohaceni srážkové vody sloučeninami síry. Je tedy možné uvažovat jqk o přímém, tak i nepřímém ovlivněni lesních ekosystémů i daleko od zdrojů* Setím není možno zjistit do jaké míry se toto ovlivnění projeví na produkci a zdravotním e t R v u porostů, je ale nezbytné tento problém sledovat. Proto se věnuje pozornost vy~ A
15
pracování vhodných aetod monitorování padníeh zrnin i zmén n »tavu vegetace, a b y by lo moino rozhodnout* do j a k é míry ade T y v a t á v é • UA16ÍM vývoji reálné nebezpečí. Uvedené skutecnoeti j e možno ehrnout v tyto závérv: V E účinné o ohraní vegetace, zemědělské a l e s n í výroby, nejsou doaavaaaí nejvýše prípMatna kaaaantraca SOg doatatacné. 2/ Další významnou ákodlivinou jaou po kyaličníku a i ř i č i t é a z hladiaka ohro žení vegetace plynné sloučeniny fluoru. Protože 1 t y t o sloučeniny vyvolávají poško zení r o s t l i n T koncentracích podatatne n i í ě í c h než naie platné NFK, je i • » tomto p ř í pade ochrana vegetace nedostatečné z a j i š t ě n a . 3 / Ani dorazením vysoce účinného rozptylu a t i a udržením přijatelných přízem ních koncentrací Škodlivin není vyloučeno ovlivnění pud i ve zna&nych vzdálenostech od zdroju s t i n ovlivnění rostlinné produkce.
A 16
Radiační zátěž obyvatelstva při výběru lokalit jaderných elektráren Ing. faroslav Navrátil
JÍ;K1'LAIV Sl.tiin Tisl.ii. liru u'ifiintu iil.nv
2. Mezi látky znečišťující ovzduší se vedle látek tuhých zahrnuje velká skupena aerosolů a plynných odpadů různých hospodářských a vůbec cvilizačních akti vit. Aerosoly a plynné odpady z provozu jaderných elektráren se v souvislosti se znečistením ovzduší často neuvádějí. Je to pochopitelné z několika důvodů. Jednak tato problematika zatím není aktuální. Hlavním důvodem je však zcela reálný předpo klad, že i při relativně konzervativních projektových hodnotách vypustí aktivit při normálním provozu jaderné elektrárny budou hodnoty ľáteže obyvatelstva ionizujícím zářením hluboko pod úrovní hygienicky stanovených mezcích dávek, takže není důvodu mluvit o /hygienicky významné/ kontaminaci ovzduší, ^rotože z hlediska účinků ioni zujícího záření je nejcitlívejfiím prvkem ekosystému Člověk, je možno od hodnoceni radiologických účinku na ostatní živé tvory a na biosféru upustit. Nicméně účinky kontaminace ovzduší radioaktivními plyny a aerosoly je nutno ее zabývat z toho dôvodu, že s postupnou výstavbou většího počtu jaderných elektrá ren u nás a v sousedních státech bude stupeň kontaminace narůstat. Kromě toho přes velice nízkou pravděpodobnost nelze vyloučit havárii elektámy, která by mohla za určitých situací mít hygienicky významné důsledky. Proto je stanovení radiologických důsledků normálního provozu i projektové havárie věnována pozornost už při výberu a hodnocení lokalit pro jaderné elektrárny, a to přesto, že volba lokality je ve srov nání s technickými opatřeními až druhořadým prostředkem ochrany životního prostředí před vlivem ionizujícího záření.
2. Ha rozdíl od modelu prognos znečištění klasickými plynnými škodlivinami je model prognózy radiačního zatíženi složitější. Jeho cílem není pouze stanoveni přízemních koncentrací resp. dávek, ale i převod těchto hodnot /přesněji časováno integrálu objemových aktivit/ na radiologické účinky na Človeka a jeho jednotlivé orgány, přičemž je nutno počítat a rozdílnými účinky od jednotlivých radionuklidů a cest expozice*,
A
17
Pro vypočet radiační tá těle existuje • CSSR nikolik výpočetních programe. V TERFLANu byly práce na eeotavenl profxamu zahájeny ze apoXuprace CeKAE a Institu tu hygieny a epidemiologie т roce 1975- Základní varianta byla v temže roce dokonče na a využita při hodnocení několika lokalit. Práce na zdokonalení в objektivizaci progresu pokračují. Základní schema výpočtového programu je znázorněno na obrázku 1. Vyplývá z něj, že vypočet sestává v podstatě ze dvou podprogramů rozptylu radioaktivních ply nů /pro normální provoz a pro havárii/, hlavnítao programu stanovení radiologických důsledků a jednoho pomocného podprogramu /rozdělení obyvatelstva v okolí jaderného zařízení/. Výsledkem podprogramů rozptylu /Siření/ radioaktivních plynů je časový inte grál objemové aktivity (někdy nepřesně označovaný jako "koncentrace") pro jednotlivé radionuklidy v každé ze 360 výpočtových oblastí hodnoceného území. Tyto výsledky /matice, jejíž rozsah je dán počtem radionuklídů a počtem výpočtových oblastí/ jsou základním vstupem hlavního programu radiologických důsledků, který časový inte grál objemové aktivity převádí na hodnoty vyjadřující radiační zátěž obyvatelstva /radiologické důsledky/, a to jak jednotlivců z obyvatelstva /Gy, reap, rem/, tak obyvatelstva na hodnoceném území celkem /man - rem/.
^
VÝPUSTE AKTIVIT
VĚTRNÉ RŮŽICE /dle I P Z /
ÍÍADMOŘ.SKÉ ( VÝSKY
VÝPUSTE AKTIVIT
J
4ROZPTYL
R Л-PLYNU
N O R M A LNI" P R O V I V
ROZDĚLENI' OBYVATELSTVA
RÁDIOLOGICKÚ DŮSLEDKY Individuálni' dávky
Kolektívni dávky
Obr. 1 Scheira programu vypoCtu radiologických 'iueledfcd provozu jaderných zařízení A
18
Přitom jsou sledovány Čtyři nejdůlslit*jal cesty expozice ionizujícího záře ni: - ozářeni z arajcu - inhalace - ingeaee /voda, mléko, zelenina/ - ozáření z depozitu. Radiační zátěž jednotlivca z obyvatelstva /dávkové ekvivalenty - Gy, rem/ je počítána jednak pro celá tělo, jednak pro vybrané orgány /Štítná žláza, plíce, táonády, zažívací trakt, ко e tni ořeň/, a ta rozlišeně pro děti do 1 roku e pro ostat ní jednotlivce z obyvatelstva* Radiační zátěž obyvatelstva celkem /kolektivní dávka, man - rem/ je násobkem individuální dávky a počtu obyvatelstva v každé výpočtové oblasti. Celková kolektiv ní dávke za celé hodnocené území je součtem kolektivních dávek v jednotlivých výpoč tových oblastech. Rovněž v to&to případě je rozlisováno mezi dětmi do 1 roku a ostat ním obyvatelstvem. Je zřejmé, že pro výpočet kolektivní dávky jsou nutným vatupem počty obyva tel /v rozliSení na děti do 1 roku a ostatní/ v jednotlivých výpočtových oblastech. Pro stanoveni počtu obyvatel v požadovaném rozdělení byl sestaven pomocný podprr ram využívající datové báze ISd. Protože datovou bázi týkající se obyvatelstva tvoří sčí tání lidu z roku 1970, vyplývá z toho, že program stanoví počty obyvatel jen pro úze mí a to trvale bydlících. Pokud jde o velikoet hodnoceného území, provádí se na základě doporučení hy gienických organu výpočet pro oblast o polomeru 100 koj v jejím středu je jaíaten zdroj výpustí. Důvodem pro hodnocení radiologických důsledků na tak rozsáhlém území je požadavek dostatečné přesnosti vs výpočtu kolektivní dávky. Kruhové obletí- o po loměru 100 km je rozdělena do 18 úhlových výseči £o 20 °. Radiální dělení pásem je následjvné: 1, 1 1/2, 2, 3» 4, 5, 6, 7, 8, 10, 12, 14, 16, 20, 25 30, 45, 60, 80, 100 km. Důvodem pro tuto volbu radiálního dělení je klesající význam, a tím i přes nost jednotlivých oblasti se vzdáleností od zdroje e déle požadavek, aby rovné£ atrany vzniklých me z ikr tahových výsečí ae příliS neliSily. Tak je vytvořeno 360 výpočto vých oblastí, které jsou reprezentovány body, umístěnými v jejich оае o v 1/3 blíže menSímu z poloměrů. s
Z rozsahu hodnoceného území vyplývá, že u lokalit vzdálených méně než 100 km od státních hranic leží část hodnoceného území mimo území CSSR. Pro toto úzenií jsou počítány individuální dávkové ekvivalenty, kolektivní dávku je věak moSi.j počítat jen tehdy, podaří-li se zajistit v požadovaném věkovém a územním rozdělení údaje o obyvatelstvu. urogram umožňuje současně výpočet Oíření z 5 komínu různých výěek /s předpo kladem umístění v jednom bodě/ a pro 20 radionuklidů, které byly vybrány z hlediska závažnosti pro lidský organismus,.
A 19
3. Metodicky má výpočetní progrna rozptylu radioaktivních látek a aerosolu stejná rýchodieka jako program rozptylu kterýchkoliv jiných plynných Škodlivin /Sutton - Paequill/. Odlienoeti /teplota výpustí, rozpad během transportu, suché vy padávání z mrakuу tzr. příčné etredování za účelem získání reprezentativní hodnoty pro celou výpočtovou oblaat «j./ jaou zohledněny korekcemi základního vztahu vychá zejícího ze statistické teorie turbulentní difuse. U modelů Síření plynů je klíčovým problémem stanovení rozptylových koeficien tů sigma y_ sigma z, ve vazbě ns klasifikaci meteorologických situací. Dříve použí va rá kategorizace stability podle Paequilla /А - F/ byla nahrazena kategorizací Hydrometeorologického ústavu Praha / 1 - 5 tříd/, používanou v modelech pro šířeni SO.-, /viz příspěvek Ы. Franclové "Prognóza znečiátění ovzduěí exhaláty z tepelných elektráren"/. Výhledově se počítá s vypracováním specifické metodiky pro šíření ply nů z jaderných elektráren. Jejím zpracovatelem a odborným gestorem je Hydrometeoro logický ustav Bratislava. Do doby, než bude zpracována a oficiálně vyhlášena /před poklad konec 70. let/ bylo mezi zainteresovanými orgány a institucemi dohodnuto, lie na úz'toí CSR bude používána metodika a datová báze Hydrometeorologického ústavu Praha. a
Zatímco výpočtový program šíření je pouze modifikací programu Šíření plynných škodlivin klaaických, je hlavní výpočtový program - výpočet radiologických důsledků - specifickou a nejdůležitější součástí celého programu. Cílem je stanovení dávek resp. dávkových ekvivalentů, tj. dávek po přihlédnutí к biologickým účinkům. Výpočet dávkových ekvivalentu bere v úvahu čtyři nejdůležitějši cesty expo zice: -
inhalace externí ozáření z mraku ingesce externí ozáření z depozitu.
Dávkový ekvivalent z jednotlivých cest expozice ae sčítá pro jedince dané věkové kategorie /dospěli a dítě ve stáří do 1 roku/ а к určení kritické skupiny oby vatel se hledá 20 bodů sítě s maximálními hodnotami individuálního dávkového ekviva lentu na jednotlivé orgány obou věkových kategorií. Mimo to je samozřejmě к dispozi ci úplný přehled individuálních dávkových ekvivalentu ve všech bodech sítě, slouíící к znázornění dávkové zátěže obyvatelstva na kartogramech grafickým způsobem. Kolektivní dávka v každém bodě sítě je proatým násobkem individuálního dávko vého ekvivalentu a počtu obyvatel příslušné věkové kategorie. Pro celé území, sektory a 20 pásem vzdálenosti od zdroje kontaminace prostře dí a dávkové zátěže obyvatelstva jsou ze souhrnů kolektivních dávek dále vypočítává ny průměrné individuální dávkové ekvivalenty a absolutní a relativní příspěvky k to muto průměrnému individuálnímu dávkovému ekvivalentu podle cest expozice a podle jed notlivých uvažovaných radionuklidů. Veškeré vypočítané hodnoty jsou nutné к hygienickému posouzení přípustnosti výstavby jaderného zařízení v dané lokalitě. Lze z nich stanovit: A
?.0
а/ kritickou skupinu obyvatel pri normalnín btsporuchovém provoxu, Ь/ nejvíce exponovanou akupinu obyvatel za prípadné havárie jaderného zaří zení pri aouhŕe nepříznivých podmínek! с/ kritický sektor s maximální kolektivní dávkou pro prípad havárie, d/ kritický radionuklid, způsobující největtí podíl individuálního dávkového ekvivalentu, e/ kritickou cestu expozice, způsoDujlcí největší podíl individuálního dav kového ekvivalentu, f/ úhrnnou kolektivní dávku pro celé území nebo vybraný, zvolený útvar z to hoto území, umožňující odhad populační dávky*
4. Ministerstvo zdravotnictví CSR vyhláškou 59/72 Sb. vyhlásilo roční dávky pro jednotlivce z obyvatelstva /např. celé telo 0,5 rem, štítná žláza 3 aj./. Výpočty provedené pro několik lokalit ukazuji, Že za normálního provozu noty dávkových ekvivalentu u kritické skupiny osob pohybují v setinách remu a tudíž dostatečně hluboko pod úrovní hygienicky stanovených mezních dávek.
mezní remy se hod jaou
Pro kolektivní dávku je jako směrná hodnota stanoven ukazatel 4 man - гещ/1 HWe. Za normálního provozu jaou výpočtové hodnoty pod touto úrovní i v případě umís tění jaderné elektrárny do blízkosti velkého města* V případě hevarie hraje blízkost sídelních aglomeraci větší úlohu. Nepřízni vá kombinace rozložeoí obyvatelstva a konkrétní meteorologická stanice může u někte rých lokalit zvýšit možnost radiační zátěže nad úroveň společensky přijatelného ri zika. V tom případě je nutno bud technickým opatřením snížit objem možných úniku aktivit nebo posunout lokalitu* Ubecně platí, Že příspěvek jaderné elektrárny na kontaminaci ovzduší a odvo zeně celkového životního prostředí je minimální a že i z tohoto hlediska jsou jader né elektrárny Žádoucí alternativou elektráren opalujících tuhá paliva*
A
21
Vliv likvidace tuhých odpadků na čistotu ovzduší Ooc. Ing. Dr. Jindřich Nes vad ba y/kiiinnv
>isi."v mistiiílin lii)s|>ri(Jiiŕslvi. ľrallii
Likvidaci tuhých domovních odpadku lze provádět taká spalováním* Vzhledem к současnému stavu techniky musíme na spalovnu odpadků klást následující požadavky: - topeniště musí zaručovat bezvadné spalování odpadku v Široké oblasti charakteristických ho<mot odpadků - je třeba zabránit emisím, které by mohly ohrožovat nebo ve větší miř* obtěžovat prostředí - zařízení musí být vybavena příslušnými zařízeními, odpovídajícími sou časnému stavu techniky pro omezování a rozptylování emise prachu a plynu. Vhodnými opatřeními, např. odsáváním vzduchu ze zásobníků, musí být zajiště no, aby se zápachy a prach ze zásobníků odpadků nešířily, v Žádném případě pak nesmí přesahovat pozemek spalovny odpadků. К zábraně zapáchajících emisí spalin musí všechny prachové a plynné části ce opouštějící topeniště, procházet teplotou nejméně 800 °C a to po takovou dobu, které zaručuje dokonalé vyhoření. Spaliny opouštějí topeniště s teplotou 900 až 1000 °C. Protože jsou nasyce ny prachem, nesmí být odváděny přímo do volného prostranství. Obvyklá zařízení na Čištění spalin snáší však obvykle tepioty do 350 °C. Proto je třeba spaliny ochlaiov vat. Způsoby ochlazování spalin: - výměnou tepla ve výměníku páry. Páru lze kondenzovat využitou nebo nevy užitou. - přenášení tepla spalin z výměníku tepla do vody nebo vzduchu - bezprostřední vstřikování vody
A
Í2
Takovým způsobem je zvětšováno množství spalin a tím i potřeba většího Čiatičího zařízení. Stoupo spotřeba energie pro dmychadla spalin. Méně obvyklé je ochazování spalin přímým přiměšovánlm vzduchu* Tím způsobem je objem spalin zvětšován až na trojnásobek* Bezvadné odpracování spalin je bezpodmínečně nutné* Ifá zvláštní význam, nastévá-li a ohledem к dopravním nákladům a odbytu tepla nutnost, zřídit spalovnu uvnitř zastavěné oblasti* Vhodnost různých postupu pro odlučování prachu ze spalin odpadků, je závislé ль obsahu prachu v surovém plynu a na spalitelném obsahu spalin, na rychlosti spalir:, na jejich teplotě jakož " aa rozložení zrnitosti prachu* Při odpraáovéní spalin пюкгут "působem je dovou vodou, která přitom vzniká*
třebR
pamatovat na problémy e odpa
Velké spalovny odpadků pracují výlučně a elektrofiltry, které elektrostatic kým nabíjením popílku způsobují jeho odloučení. Elektrofiltry lze provozovat pouze při teplotě spalin do 300 až 350 °C, a proto je třeba spaliny dříve ochladit* Sklédá-li sa spalovna z více spalovacích jednotek, neměly by být připojovány na jedno filtrační zařízení. Naopak je třeba zajistit možnost v takovém případě řa dit několik čistíren spalin souběžně, aby bylo možno v případě výpadku jednoho čis ticího zařízení odpraáovat alespoň částečně ve zbývajících. Pro představu o množství prachových a popelových částic ve spalinách budiž uvedeno, že z jedné tuny odpadu vzniká až 4000 иг* spalin s obsahem od 20 do 100 kg těkavých popílků. V poslední době je snahou nalézt takovou technologii likvidace odpadku, kte rá by méně působila na ovzduSí* Jednou z těchto technologií je pyrolýza* Pyrolýza je v eoučaené době převládajícím tématem, jde-li o novou technologii tepelného zpracování odpadků. Tato skutečnost Vyplývá z toho, že pyrolýza tuhých od padků se považuje za technologický sen budoucnosti, který má být ve srovnání s kon venčním spalováním tuhých odpadku hospodárnější a má méně znečiStovat životní pro středí. Ve všeobecném slova smyslu ее v současné době do pojmu pyrolýza zahrnují z části velmi rozdílné koncepce postupů. Ocelné rozdělaní pro následující úvahy a zá věry spočívHjí v rozliäení postupů odplynení a zplynění* Pod pojmem odplynení rozumíme tepelný rozklad látky в obsahem uhlíku při zvýšené teplotě bez přístupu vzduchu. Přísně vzato byl jen tento postup doposud nazý ván pyrolýzou. Princip poetupu zplyňování tuhých odpadků spočívá v tom, že se Část odpadků spálí а uvolněná energie se použije k pyrolýze zbylého materiálu а к sušení. PostuA
23
py zplyňování ее mohou označovat také jako hybridní postupy, protož* kombinují dři různé reakce v jednom reaktoru, apelováni a odplyňovánl. Protože je pyrolýza jedním z postupů tepelného zpracování odpadu, je proto nutné kriticky rozebrat, jaké přednosti vykazuje vzhledem ke konvenčnímu osvedčené mu spalování tuhých odpadků.. Dneěnl spalovny odpadků vykazují nesla dující slabiny, které mohou vést ke zhoršení Životního prostředí a poruchám provozu: - Vysoký přebytí vzduchu potřebný z technického hlediska к postupu ztěžuje čištěni spalin, které se bude v budoucnosti požadovat. _ provoz spalovny vybavené rošty je chwfl-ostivý při možném náporu některých sjožek odpadu např. skla a plastických hmot. _ Spálení není vždy úplné a zbytky se nedostatečně přeměňuji na okvárui - Pohyblivé díly spalovny, pokud jsou v oblasti vysokých teplot, jsou poruchové* - Energie vázané v organickém materiálu přechází na páru, její využiti je omezené. Má-li být pyrolýza tuhých odpadků psavou alternativou spalování, pak musí uvedené nevýhody buä vyloučit nebo při nejmenšlm zmenšit. Žádoucí je také pokles pro vozních nákladů, zejména menších a středních závodů na tepelné zpracování odpadků. V eoačaané době jaou známé čtyři postupy pyrolýz. Objemy plynu к čištění u spalování TDO e u pyrol^'zy jsou uvedeny v následující tabulce. Objt-m plynu z pyrolýzy před spálením e uchy vlhbj rüa /t ТО Nm /?. 10 3
Poetup
3
Objem spalin po spálení Hm /t 10 3
5 ООО.
Spalováni TO Deetrugaa Landgard Torrax Ригож
500
1 ООО
3 ООО - 4 0 0 0
+/
5 500
боа
1 200
+/ř
Odhnč'nuto za předpokladu spalování TO s výhřevností к я 3 536,24 kJ/kg a 20 % vody. přebytek vzduchu 50 %«. в
Objem odpadních vod z Draní plynů a povaha znečištění je uvedena v následu jící tabulce.
Postup Spalování TO Destrugaa Lnngaxd Torrai Purox
Objem vody m /t TO 2- 3 0,3 3
V
2 - 3 +*' г - 3 **' 0,3
Povaha znečištění НШ., HF, S0 , prach HCl, ИГ, NE,, H-S, dehet, fenoly, prach, kyanidy, HCl, HF, Э0 , prach HCl, HF, S0 , prach HCl, HF, NH-», oleje, organ.kysaliny, fenoly, prach 2
2
2
J
Při řízeném oběhu prací vody Odhadnuto na podkladě poměru při spalování TO A 24
Problém Čifttenl spalin ц pelováni TO spočívá v nutném odstraňováni Škodli vin г velkého objemu plynů praním. Zde ее dá podchytit. Že v případě rostupů Destrugas a Purox se plyny z pyrolýzy čisti před spálením, v případě postupů Landgard a Torrax po spáleni* Postupy Deatrugae a Purox ulehčují tedy značně čištění malým ob jemem plynů, které je nutno Čistit, zatím co u postupů Langard a Torrax nejsou patr ny Žádné nebo jen malé výhody proti spalování TO. Objemy prací vody, která se vyskytuje ve srovnání se spalováním TO velmi malé. Jaou znečiětěny jen anorganicI^mi Škodlivinami ale padní vody z postupu Purox, vlivem zplyňování organickými látkami, než odpadni vody postupu
při použití üeati :< ucho Purox jaou však problematičtější, utl-Jt nejoou i organickými látkami. Přitom jsou od jako principu postupu, více znečištěny De st rugae.
Protože se plyn z pyrolýzy epaluje v rámci procesu bez píeucr^zt-jícího Čiš tění, musí se vyprat nejméně stejná m ožství Škodlivin - KCl, HF a SO^ - a pravděpo dobně také prachu, jako při spalováni TO. V případe zplynování za vysokých teplot 8 výnosem granulované etrusky by mělo absolutní množství Škodlivin dosahovat dokonce ještě vyšších hodnot, protože při teplotě reakce 1600 °C není již možné slučováni uvedených Škodlivin se atruakou. Dále by mohlo vést provádění zplynování odpadků j:-
.'JVMIIÍ za vysokých teplot s výnosem granulované etrusky к vylučování těžkých .avů - kíKbds, olova, žiac ku a mědi ze etrusky, které se pak dostanou do spalin a případně pře? pračku do vody. Z pokusů o roztavení škváry a létavých popílku ze spaloven TO je znám*, že použitím zde potřebných vysokých teplot se nejen úplně vyloučí S0 a chlorovodík, ala téměř úplně se také vypaří případně sublimuje mí3, olovo, zinek a kaômium, jakou i kyslič ník Železnatý. Váhový pooil prchavých složek může zde dosáhnout 3 % vtazaného ma teriálu. f
2
Zplynování za vyaokých teplot a výnosem granulované struaky nepřispívá rov něž к řešení problému čistoty ovzduší u zařízení pro tepelné zpracování odpadků* Mu sí se počítat s přibližné stejným objemem spalin jako u spalování TO a se stejnou, ne-li vyšší koncentraci HCl, HF a SOg ve spalinách. Kromě toho jí tu obava, ae při vyšších teplotách se do spalin dostanou ve větší míře prchavé toxi стн t <-z^i kovy íinsk, kadmium a olovo. Zde ae zdá postup Purox, který v protikladu к postupu Andco-Torrax pracuje в Čistým kyslíkem spíš považovat za postup budoucnosti, nebot pro nepřítomnost dusíku se musí čistit podstatně menši objem plynu. Mělo by se také usilovat o přezkoušení' zařízení provozovaných ~, součabíioatí v technickém měřítku podle jednotného postupu měřeni, aby bylo možno získat srovna telná data. Tímto způsobem by se mohla vyjasnit otázka, dají-li se kombinovat původ ně stanovený cíl postupu pyrolýzy - získáni energie z odpadků a současné očekávání tepelné (ipravy odpadku šetřící životní prostředí. Je-li tedy realizovatelný historic ký kompromis v oblasti pyrolýzy.
A
25
N á s t r o j e c e n t r á l n í h o ř í z e n í o c h r a n y ovzduší Ing, Ivmn Novák H ^ I . I - U i irsniím
viüiiiliii
hii«,|ioff.irslvi C.Sľ.
Zásadní požadavky na čistotu ovzduší z hlediska obecné hygieny byly v CSSR stanoveny zákonem Č. 20/1966 Sb, o péči o zdraví lidu a v prováděcí vyhlášce С 45/1966 Sb. o zdravých životních podmínkách. Nejvýše přípustné koncentrace nejzávažnějších Škodlivin v ovzduší jsou stanoveny Směrnicí hlavního hygienika CSSR /Hygie nický předpis č, 34Д967/. Dodržování těchto předpisu sledují a prosazují orgány hy gienické služby při národních výborech, v zásadních otázkách hlavní hygienik na mi nisterstvu zdravotnictví. Národní výbory mohou na návrh hygienických orgánu nařídit zaetavení provozu zdroje znečišlování ovzduěi* Hlavní předpoklady pro účinnou politiku státu v oblasti technicko-ekonomic ké, organizační a kontrolní byly vytvořeny zákonem č. 35/1967 Sb. o opatřeních pro ti znečiolování ovzduäí. Podle tonoto zákona byla zavedena aoustava hmotných posti hů znečištovatelů, uzákoněn odborný technický dozor a ustanoveny příslušné orgány оспгяпу ovzduäí. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství jako ústřední orgán státní sprá vy pro technicko-ekonomické otázky ochrany ovzduší vypracovává návrhy koncepcí a ji ná souborná technicko-ekonomická opatřeni a dozírá, jak ústřední orgány a organiza ce tato opatření zabezpečují. Vyjadřuje зе ke jmenovitě schvalovaným investicím, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší. Ministerstvo déle zabezpečuje výzkum v oblasti čistoty ovzduší, sleduje rozvoj technických zařízení omezujících znečiáíování ovzduší, stanoví zévezné způsoby měření úletu Škodlivin a spravuje Fond ochrany '-vzduáí. Jako kontrolní orgán ochrany čistoty ovzduší byla při ministerstvu lesního a vodního hospodářství zřízena Státní technická inspekce ochrany ovzduší /v CSR Česká technické inspekce ochrany ovzduší/. Inspekce kontroluje zařízení na ochranu čistoty vozduší, dodržování termínu jejich výstavby a zajištění investic v projekto vé dokumentaci, kontroluje množství úletů škodlivin, pomáhá organizacím při řešení A 26
technických opatrení ochrany ovzduší а ukladá jim po projodnání . *-^ó~ ny hygienické sluiby jejich zavedení. Inaptkce pomáhá národním VP-OR.'a: ; . : xo ^dborn.'- technicko při vyměřováni poplatku za nadměrné гпес letovaní t i. ./н jim podněty к ukládáni pokut z a nedodržování opatření. T«chnicti IN .,•• ••П an^ ovzduší spolupracuje e orgány hygienické služby při plnftní úkolů ;odli z" n-* • ;íči o zdraví lidu v oblasti ochrany čistoty o v z d u š í . Inspekční orgén j i .* 1-níiiě Členěn na hlavní inspektorát a na oblastní inspektoráty v jednotKvyoh krt .ch, ~ákon Č . 3r?/19O7 Sb. zavedl hmotné postihy те formě poplatku za ZNŘÍIŘ* v ů n í o^duif s POKUTY za neplnění uložených opatření, popř. za Spatné PRE / с .vi-,-'u J v -L^, \ ЕВД?«?ní zneistení ovzduší. Poplatky ь pokuty ukládají národní VÝBORY. Fin.: ní • í-oatředicy takto získa/j.* jsou užívány ze tří pětin národními výbory,, - I R , v Ч,'. -i - Č<- od váděna ministerstvu lesního a \ o dní ho hospodářství, které jv-h pn -. J Л. - " ? ?ne> iStov-'ini ovzduší, resp. k ..к-edcházení, zmírňovaní л odstraňov.':.-!! ák. ..• i nás l ř i ^ K Ů tohoto znečiaíováni. :
%
:
1
Náhrady škod způsobené exhalacemi raší obť-.cně OBCA.TII.icy ГЛУ.С**... zákoník. ŠKODY, které způsobují průmyslové podniky svými exiiů"-s .*er''. lesním organizacím J4OU pak povinny hradit podle ZVLÁÄ:.R.ÍCI ' \ -..
' ^ >R IÁI-eký • ,С И
Г
Jako odborná základna objektivního sledování stav.: 9 vyvoi? • ovzduší pro potřeby ministerstev, národních výborů, INVESTS 1 * ; Rml, rozvoji OBLASTÍ a cebraně prostředí PŮSOBÍ V ГАГ:--;, 'v-.'"-: .í,eor-t,_ zvláštní složky ochrany Čistoty ovídusi.
'ize..ívu
Výzkum a vývoj jednotlivých problematik ochrany čiat.17 . - >.d v .-amci Btétního plánu rozvoje védy a techniky jednak ve ууякшще zu.. . • ' . jivö lesního a vodního hospodářství, ve výzkumných ústavech í//..IV. w i ^ ^ / . • • tnictvi a jednotlivých průmyslových rezortů. Vyšší specializace odborníků pro ochranu čistoty ovzd:* . • • ''7. ,^4 jiátována v postgraduálních kurzech, zejména v postgraduálním e t r . . • .1 vzdu ší při Strojní fakultě ČVUT, katedře techniky prostředí. _ .-obíhá r.;.taí studium obor ochrana ovzduší. Organizačně bylo úsilí naší socialistické společnosti ; - ' \ ovzdu ší v rámci komplexní ochrany prostředí dovršeno zříř^nib Rady ľ-edí při vládě CSR a obdobné Rady při vládě SSF:. Jsou f.« koordinftčr./, , ... . : ntivní orgány vlády v oblasti ochrany a rozvoje Životního prostředí. RAČÍ Ч:г. šiv<-t.'\i prostředí předsedá místopředaeda vlády UtíR a předseda Oeské plánovací I^idv, I, mí stopředsedou je ministr výstavby a techniky ÖSR, II. mí stopřdeisedcu ,_' L,_ Ú STR les ního a vodního hospodářství. Cleny Rady jsou vedoucí pracc\Tiiei O T - j c . .~ ... ,..:.*.rólních orgánů a krajských národních výborů. Na federální úrovni byla zřízena Komise vlády CSSR pro životní prostředí, v jejímž čele etojí místopředseda vlády CSSR. Tt-mto orgánům jsou předkládány návrhy na řešení závažných problému ochrany ovzduší. V případě potřeby projedná potřebná opatření vláda. Na počátku 5.PLP připravilo ministerstvo lesního a vodního hospodářství ÖSR jako výchozí materiál "Koncepci ochrany čistoty ovzduší v CSR". Na doporučení Rady PRO čivotní prostředí při vládě ÖSR přijala vláda k tomuto materiálu usneseni Č* A
27
150/71, kurym A ? M V H J L A hlavni směry opatrení k crhrarö ovzduSí a etnnnvila povinnoet min, t.tr>jn *> Kadóm nam iní ch výboru předkládat řitVH odvětvové LoneepcR A ŕulŕí t.o.LTL4DY pro zpracování t-ubomr koncepce. Usnesením PV CSSR Č. 3/1 :!2 B Y . ' ч .ňto povinnoat rozšířena na federální ministerstva* Tato usneseni položila základ ke k n cepčnimu в plánovitému postupu na 4aeku ochrany ovzduSí ve vSech afárách nároclriho hoapodárstv-ť a získala ochraně ovzduší trvalé místo v nzvoji československa ekono miky* t
V roce 1 9 7 1 provedla Česká technická inypeKce ochrany ovzlurí , ;iní i:-0 tarizaci zdroju a EIAIAI. kte^á podala územní průhled o rozložení emiaí -i Z$I\.J .'v ?. tížení území CSR inisemi* Inventarizace umožnila diferencovaný pří;. ~".ii dotační a investiční politiky a pomohlb zejména orgánům národních výbcri ,ci ; T I B U ? O vánl této problematiky* r
Společné prognózovaní vývoje národního hoepodbi'atví zeiaí RVHP se i:JI-nľľi;i :ъ. ministerstvu lesního 0 vjdního hospodářství GSR v zahájení prací na pragr./^oL Ů C Í U V ny Čistoty ovzduší do roku 1990 a v dalším výhlrdu* Tyto prognózy J H O U pi^žžnř zpřesňovány a reagují jak na změny dlouhodobého vývoje 6s. ekonomiky, tul: ne o n~ k^vané T Ý S I ^ d k y vidy з výzkumu a CĚLUI;p^ileíeíiói"Ť požadavky Й Й i i Ŕ TO i и CT. 3uäí • K ovr ŕení vybraných komponent prognóz byly spracovóny dílčí studie, jsko iiepŕ* o potřeb ném rozafihu odsiřování npalin z velko»:lektráren, o dalším rorvoji a zamíření clbonv' rezortní základny, rozvoji inarjekonlho orgánu. Regißtru emisí А zdrojů ;'?Á>L'Q/. oče kávané potřebě prístrojové techniky я M * Přt-stože v exponovaných oblasteer tiastalo evidentní zlepšení staví Č Í M to ty ov?,du3í, jeou pŕedíséteai neustálého úsilí o další ozdravění ze strany ministerstva lesního a vodního hospodářství, oetaL-ilch, ústředních orgánů a krajských národních výborů* Etylo zehíjííno systematické mr-řvní imisí škodlivin a zřízen prognóVrií signé'-.ní a regulační systém U M I 3 Í z prvních význačných zdrojů Severočeské oblaßti, který fimguje od reku 1973* Byly zřízeny dalží měřící síto ve Slarvkovském lese, na Prýdlantsku* Ostravsku, v Ek*ně a Praze. Na úaeku kontroly a inspekce byly provedeny hloubkové provorky všech význačnějších zdrojů znečištováni ovzduší • jsou nadále sy stematicky sledovány i zdroje střední velikosti. E plnění těchto úkolů byly vybudo vány ve všech krajích oblastní inspektoráty České technické inspekce ochrany ovzdu ší. Ne úseku výzkumu byla v Hydrometeorologickém ústavu vybudována rezortní odborná základna ochrany čistoty cvzduáí - Odborné středisko ochrany Čistoty ovzduší a ob lastní měřicí střediska v Ceti nad Labem, Ostravě a Brně. Systematický výzkum dosud nevyřešených problémů v oblasti ochrany ovzduší přinesl v roce 1975 v rámci rezortní základny ministarjfcva lesního a vodního hospo dářství etapové dokončení státních úkolů: Výzkum znečištováni ovzduSí n Systém kon troly emiae tuhých a plynných škodlivin z hlavních zdrojů* líkoly přinesou řadu reál ných výstupů, které umožní objektivizaci zjiátovéní stavu, vývoje a kontroly znečiš tění ovzduší v hlavních průmyslových oblastech* ííada výzkumných úkolů přinesla prak tické výsledky i pro další zachování lesa v Severočeské oblasti* V průběhu 5. pětiletky došlo k zásadnímu obratu při rozvoji metodiky pláno vání ochrany ovzduší ; při realizaci investiční výstavby v této oblasti*
A 28
T roce Х9П byl* do metodických pokynú pro prípravu návrhů r o č n í c h provádecích plánu ztřasema aamoetatná kapitola "Ochrana životního proatredi'», kt«ré obsaho vala seznamy ataveb а M ř í ž e n i к ochrana Čistoty vod a ovzduší* Tato úprava byla platná po eelé období 1971 a i 1975* P ř i přípravě šestého pětiletého plánu byla setodika p l a n o T á n l ochrany život
ního prostředí dále prohloubena a rozšířena* Inveetiční akce к ochraně čistoty ovzdu ší byly zařazeny do Části XXII- Plán ochrany e tvorby životního proatradí Jednotných metodických pokynů pro vypracování návrhu pětiletého plánu na lét* 1976 až 1980, k t e ré vydala Státní plánovací komise / S P t č j * 52 240/74/. Zásady uvedené v těchto meto dických pokynech jsou uplatňovány i při přípravě ročních prováděcích plánů. Piany jednotlivých rezortů na území CSR souhrnně spracováva ministerstто lesního a vodní ho hospodářství CSR a předává je Státní plánovací komisi ka schválení* V současné dobS se po experimentálním ověření v hlavních průmyslových obla stech zvažuje zdokonaleni nástrojů к prosazováni opatřeni proti znečišťováni ovzdu ší a jejich promítnuti do nové právní formy*
Jsou zkoumány účinné cesty, které by vedly xnečišlovatele к realizaci potřeb ných technických opatřeni přímo, nikoliv prostřednictvím nejisté působících ekono mických pák* Uvažuje se zejména o zavedeni možnosti limitovat jednotlivým znečišťo vatelům individuálně velikost jejich emisi a překročeni těchto limitů sankčně posti hovat*
A 29
Ochrana ovzdušia v SSR Ing ŠR.HII..
1.-I H.IN K.I
Imrich Ohajský NT,|IFKI ,,I
IIRTIRINY
IN'IÍLUIU-
ÜB!'
V pätdesiatych rokoch nášho storočia dochádza na Slovensku k nebývalému roz machu výroby, ktorá však vynživa aj starých závodov, technicky zaataralých, v ktorých je výroba zvyšovaná nud povodne predpokladanú úroveň. Záujem o zvyšovanie tempa rastu výroby a fiionomické výsledky úplne prevládol nad záujem ochrany životného prostrediu, a v jeho rámci aj ochrany ov2dufiia. Rast priemyselnej výroby spojený s rastúcou potrebou energie na jednej stra ne a velké hustota obyvatelstva, aj požiadavky vyšších hektárových výnosov v poíno— hospodárstve na strane druhej spôsobujú, že otázka znečistenia ovzdušia je u n á s jed ným z hlavných problémov hospodárskych aj zdravotníckych* Táto otázka, napriek rôznym uzneseniam a zákonom, nebola u пев v minulosti ekonomicky a politicky plne doceňovaná, najmä v plánoch rozvoja národného hospodár stva. Preto sa v súčasnom období Čistota ovzdušia, najmä т о veíkých mestách s t a l a nesporne jedným z hlavných problémov životného prostredia* Až závery XIII* а najmi XI?» sjazdu KSfl jednoznačne zdôraznili prvoradý vý znam tejto problematiky pri riešení celkového rastu životnej úrovne náŠnct l\idu. Vydanie zákona Č* 35/1967 Zb* o opatreniach proti znečistovaniu ovzdušia b o l o bezesporu významným príspevkom v boji za zlepšenie prírodného prostredia a v ňom kon krétne Čiatoty ovzdušia* Zákon Č* 35/1967 Z b . o opatreniach proti anečistovaniu ovzdušia sústreďuje po stránke technieko-ekonomickej aj organizačnej a v o vzťahu k národným výborom, ako spolutvorcom a strážcom životného proetredia, problematiku ochrany č i s t o t y o v z d u š i a * Súčasne за na jeho podklade zriadil objektívny dozorný, kontrolný a p o r a d n ý techniaký orgán - Štátna technická inšpekcia ochrany ovzdušia SSR. Jej nezávislosť na akých koľvek orgánoch a odborná fundovanost? js zvléôt významným charakterom jej Č i n n o s t i *
A
30
A4 do туdanie uvedeného важнее boll právna p r e d p i s y , ktoré to zaoberali *r#ble melikou ochrany ovzdušia značne roztrieštené, upravovali j« neayatematioky a pokial* ide o možnost sankcií, málo účine** V porovnaní sa zahraničnými normami možno konátetovať, i a právna ochrana čistoty ovzdušia nemá v jednotlivých Štátoch jednotný charakter, jednotnú formu, 6i jednotné prostriedky* Zákonodarstvo vychádzalo všade s prírodných, technických a eko nomických podmienok toho-ktorého štátu, pričom ei vytýčilo oiele, ktoré boli technic ky realizovateírjé* Rovnako tak náš xákon č* 35/1967 Zb. o opatreniach proti znečis ťovaniu ovzdušia vychádza z našich špecifických pomerov, daných prírodnými, technic kými в ekonomickými podmienkami, rešpektuje súčasnú technickú a výrobnú úroveň, najaa stav prístrojovej a meracej techniky s cieŕom dosiahnuť maximálne možné ozdrave nie ovzdušia v Čo najkratSom č'-ae. Niekoľkoročné pôsobenie zákona 35/1967 Zb* o opatreniach proti znečialo— vaniu ovzdušia potvrdilo, že základné poňatie zákona je správne, a Že jeho dôsledná aplikácia významne prispieva k systematickému odstraňovaniu doterajších zdrojov zne čistenia a významne ovplyvňuje apotlačuje vznik nových druhov znečietenia ovzdušia* Popri nepochybné kladnom základnom význame zákona treba vidieť aj niektoré nedostatky, ktoré treba pri novelizácii tohto zákona odstránili* V súčasnom období петЭёе už" postačovať hodnotenie zachovanej prírody len z hl'adiska polnohospodárskeho, prípadne lesného využívania krajiny. U krajiny, ktorá je základným faktorom prírodného prostredia, treba rátať s postupným pretváraním a podriadovaním prírodného prostredia potrebám neustále ea rozvíjajúcej spoločnosti* Takouto zložkou, ktoré sa výrazne prejavuje na prírodnom prostredí, je výrobné čin nosť a s ňou bezprostredne súvisiace osidlovanie, spojené s investičnou výstavbou nových závodov a prevádzok. Týmto zásahom civilizácie a celkovým civilizačným procesom sa prírodné pro stredie mení* V súvislosti s týmto neustále prebiehajúcim procesom nadobudla krajina určité Špecifické znaky. Najmarkantnejšie na to vplývalo osídlenie, budovanie prie myslu a polWtiospodárstva. Tým akútnejšou ea stáva potreba opatrení proti nepriazni vým vplyvem íudekej Činnosti na prírodné prostredie*. Ha Slovanskú sú oblasti, ktoré sú vyhradené výlučne poľnohospodárskej a leaníckej potrebnej Činnosti, rekreácii apod., v ktorých nie je prípustné e Jiíadieka ochrany prírodného prostredie budovať priemyselné podniky a závody a na druhej stra ne oblaati vyhradene pre priemyselnú Činnost* Škodlivosť znečistenia ovzdušia zvyšujú najma dva faktory* Je to v prvom ra de vetranost územia, v druhom rade výskyt inverzie* Zvyšujú a v prípade ich kumulá cie integrujú účinky znečistovania ovzdušia* Preto a nimi v projekcii predpokladov znečistenia treba rátat* Oba faktory klimatických podmienok v syntéze predpokladov znečistenia ovzdušia umožňujú v územiach в priaznivými geomorfologickými podmienkami premietnuť gradáciu Škodlivých účinkov prípadných exhalácii* Podlá toho aú - územia s priaznivými územnotechnickými predpokladmi pre zakladanie priemyslu a rozvoja väčších sídlisk A 31
- územia '.*»ümi málo veirtiné - územie s podmienkami pre »nvorziu. Na ztitluäe určitých Specif i ckých zruJcov аа určujú hlavné krajinné typy n prevládajúcou funkciou - ubytovacou a priemyselnou - poínohospodárakou - rekreačnou. Z nich relatívne najmenej je narušená krajina a rekreačnou funkciou* V krajine в ubytovacou a prienr/olovou funkciou nadobúdajú pľ«vnhu stavebne prvky pred prírodnými. Investičné výstavba na Slovensku es koncentruje najmi., v u h liach riek, pri dôležitých komunikáciách npod., takZe sa vytvárajú velmi silné 1Д0merácie, najma v prieetore BratiülHvy, íu. řciva-í, Fonitrí, v oblasti E^ôic aid. Ne uvážená koncentrácia nesio so sebou viaceré technickú, prevádzkové, hygienické, eko nomické a iné. nedostatky, ktoré v konečných výsledkooh narúšajú rovnováhu medzi vý stavbou a prírodným prostredím. Najvyššiu kuiauléciu negatívnych javov пя Slovensku vykazujú tri velkŔ prie story: - považské pásmo /od Liptovského jíikuléša po Sálu n*.d Váhom/ - prieetor južnej Časti stredného Slovenska /Nováky, Handlová, žiar nad fb?cr:.« a tú,/ - severovýchodné Slovensko. V území aú eírie roztrúsené aj menšie alebo vaČSi-:; priestory a negatívnýis: jevmi, nenavazujúce na seba tak, aby vytvárali súvislé územné celky. Vysokú pozitívnu hodnotu vykazujú územia nepoškodené. Je to hlavný maeív Mfzkýoh a Vysokých Tatier, Vnikej a Malej Fatry, Slovenského Rudohoria, podunajských lužných lesov, Malých Karpát, Slánských vrchov a Vihorlatu. Ha ostatnom úzestf Sloven ska sú roztrúsené medzi pozitívnymi aj výsledné negatívne jaTy* dstredným problémom preventívneho opatrenia je územné plánovanie rozmiestňo vania nových priemyselných zdrojov znečistenia k vztahu k l'udským sídliskám a k ve getácii. Je d&ležité, ьЪу pre účely umiestnenia neboli vyberané údolné uzavreté obla sti, kde je znemožnené prirodzené prevetrávanie ovzdušia* O oprávnenosti tvrdenia tejto požiadavky sa možno přesvědčit u doteraz vybudovaných priemyselných závodov, v údoliach, kde je zlé pri.rodzené prevetrávanie a Častá inverzia, kde exhaláty v určitej výike a vrstve vytvoria nepriehladnú dymovú clonu* V prípade plynných chemic kých exhalátov ako SOg atd., tieto pôsobia najmenšej ploche omnoho väčšou intenzitou na okolitú vegetáciu* Tam, kde sa už priemyael rozrastá, je v záujme zachovania únosného životného prostredia eotrebnó udržať čo najviac doterajšej vegetácie* Najúčelnejš;a prevencia ostáva, nedopustiť takúto situáciu v priemys*íných oblastiach Slovenska* V zmysle zákona Č. 35A967 Zb. o opatreniach proti znečistovaniu ovzdušia bolo tažisko inšpekcie v systematických podrobných technických previerkach najzévažД 32
nejiíoh zdrojov znečisťovania ovzdušie, dčelom týchto previerok bolo z l a t i t príčiny Ttnlka • viníku škodlivin do ovtdulie • navrhnul! konkrétne technické, alebo obdobné opatrení* na koaplexné r l a l a n i a zamedzenia, alebo zníženia ülatoT škodlivín na p r i puatné hodnoty podíe lékonnyoh predpisov. •svrhnuté opatrenia prejednáva SlIO SSR ao znečišťovatelem, xáetupcoa h y d e niokaj služby a národného ту bora а ukladá rozhodnutím podia zákone i . 7 1 A 9 6 7 Zb. Znační Saat činnosti STIO SSR t v o ř i l i - a a j v aúčaanoati t r o r i a - krátkodo bí namátkové kontroly zdrojov značistovania ovzdušia, p r i ktorých aa kontroluj* funkoia a teehnioký etev u r l a d a n l na ochranu ovzdušia, ich obsluha a údržba, dodržiavania technológie a spalovacích režimov a plnenie uložených o p a t r e n í . P r i týchto kon t r o l á c h eledOTala 9ПО SSR t'.ž správnosť výpočtu poplatkor a upozorňovala národná výbory na ohybná výpočty a v smysle Si 4, i, 6 Zákona č . 35/1967 Zb. dávala návrhy na ukladania pokut. 5П0 SSR aa t l e l podia Zákona 6. 35/1967 Zb. vyjadruje k projektovej dokumen t á c i i i n v e s t í c i í z hl'adleka technického zabezpečenia č i s t o t y ovzdušia, spolupracuje a j s orgánmi hygienickej služby a s národnými výbormi. Pomáha národným výborom po atránka odborna-tachniokej p r i vymeriavaní poplatkov najmä p r i preektiáavanl údajov značisťovatelov a dáva národným výborom podnety na ukladanie pokút. t
Zmyslom a ciel'oa práca STIO SSR ja najmä zabezpečil! a presadzovať u prevádzkovatalov zachytávanie škodlivín vznikúcich p r i prevádzke, aby ovzdušie zostalo č i s t á , a aby sa doň dostávalo minimálna množstvo Škodlivin. V tomto smere SlIO SSR ukla dá prevádzkovateľom vykonať potrebné teohnioká a organizačná opatrenia na odsávanie a odlučovanie škodlivin a t i e ž na zníženia výdatnosti ich vzniku p r i prevádzke úpra vou technológia a technologických proeeaov. STIO SSR ulomila doteraz takáto opatrenia desiatkam lávodov na Slovenska* Teia z týchto opatrení má dlhodobejší charakter я zníženie úletu škodlivín do ovzdu š i a ioh spínaním aa prejaví a l пеакот. Galy rad opatrení uložených našou orgunixáoio* aa však Dl r e a l i z o v a l a dosiahlo aa významného cie&váho efektu práce STIO SSR, t j . pomerne značného zníženia úletu škodlivín do ovzdušia.
A
33
Hodnocení znečištění venkovního prostředí prachem Doc. Ing. Dr. Ladislav O p p l , CSc, Insulin
hyiíKiiiv ,i u|i!dĽmi(iliiyie. Prahii
Prach unikající z průmyslových zdrojů do ovzduší js velmi různého velikost ního složení. Disperzita tuhých emisí závisí na druhu zdroje, způsobu čištění vypouš těných plynů a na frakcní odlučivosti použitých odlučovačů prachu* Příkladem zdroje hrubě disperzního prachu jsou kotle a roštovými topeništi* Zdroje velmi jemného pra chu jeou např. i kyslíkové konvertory v ocelárnách. U některých zdrojů dochází к výrazné změně disperzity prachu ve venkovní atmosféře. Např. sllnkový prach, unika jící z cementárskych pecí, silně koaguluje vlivem vodní páry a vytváří shluky, které sedimentuj! podstatně rychleji a v menších vzdálenostech než částice, které je tvoří. Prach v okolí zdrojů se jednak usazuje na krajině, jednak poletuje v ovzduší. К vyjádření prašnosti v okolí závodu se používá měřicích metod jimiž se stanovuje buď hmotnost prachu v objemové jednotce nebo hmotnost prachu usazeného na plošné jed notce za určitou dobu. Prvá metoda udává hmotnostní koncentraci С podle rovnice C « —M— /mg/m /, V 3
/V
druhá prašný spad m daný rovnici 2
m = — g — /g/m měsíc/,
/2/
kde H je hmotnost prachu v odebraném vzorku /mg/, V je objem prosetého vzduchu /mV» M hmotnost prachu eedimen^ovaného v nádobce za měsíc /g/měsíc/ a S se rov ná ploše sedimentační nádobky /m /• Pro částice kulového tvaru můžeme upravit předchozí rovnice takto Да/ A
34
uvedenýcJ? rovnicích jsou rozdílné. V rovnici /1а/ je to rozsah velikosti odírané ho polétavého prachu, v rovnici /2а/ rozsah velikosti prachu usazeného. Velké části ce sedinentují velmi rychle, takže ve vzorcích prachu odebraného z ovzduší tvorí menSi podíl než ve vzorku prachu eedimentovanóho. U malých Částic je tomu naopak. Měře ním prednosti pomocí nasávání vzorku ovzduší ae stanovuje především obsah prachu po létavého, ktežto měřením prašného spadu se určuje hlavně hmotnost hrubého prachu, který rychle sedimentuje. V rovnicích /1а/ s /2а/ mají výrazy za sumačními znamén ky tudíž různé hodnoty a výsledky proto nelze obecné srovnávat. Prípustné znečištění venkovního ovzduší prachem se v CSSR omezuje jak naj vyšší prípustnou koncentrací, tak i spadem. Nejvyвší přípustná koncentrace se roz lišuje průměrné denní a krátkodobá /maximální doba trvání 30 minut/. Podle hygienic kého předpisu sv. 30, č. 34 /1967/ Činí pro prach /do 20 % Si0 / průměrné denní kon centrace 0,15 mg/m?, krátkodobá 0,5 mg/sp а nejvyšší přípustná hodnota spadu 12,5 g/n meeíc /= 150 t/km rok/. Vzhledem k jednoduchosti metody, moří se v okolí závodu a ve městech soustavné prašný spad pomoci sedimentačních nádobek. Tato meto da dává sice přehled o zatížení krajiny sedimentujícím prachem, avšak к hodnocení znečištění ovzduší nedostačuje, nebol nepostihuje v dostatečné míře obsah polétavé ho prachu v ovzduší. Tento nedostatek nabývá významu v okolí závodů se zdroji velmi jemného prachu a se zdroji vybavenými účinnými odlučovači, které propouštějí jen naj jemnejší frakce. 2
2
2
Výpočet rozptylu prachu, který byl proveden pro některé nové hutní závody v době projekce ukazoval značné rozdíly ve vzdálenostech od zdroje, v nichž se vysky tují najvyšší koncentrace prachu a najvyšší spady. Nepř. u velkého hutního závodu ve směru převládajících větrů byla vypočtena najvyšší přípustná koncentrace prachu ve vzdálenosti přibližně osmkrát větší než vzdálenost v níž by se dosáhlo přípustné hodnoty spadu. Tento zjev není ojedinělý a souvisí s používáním účinných odlučovačů prachu, které bezpečně zachycují hrubé a střední frakce prachu, které tvoří hlavní podíl prašného opadu. Nelze však pominout jemné frakce, které se vyskytují v ovzduší jako polétavý prach, jehož obsah je třeba kontrolovat měřením. V okolí nových závo dů přestává být problémem prašný spad, ale pozornost je třeba věnovat koncentracím jemného prachu. Účinek prachu na okolí, i subjektivní dojem znečištění krajiny, jsou více závislé na ploše povrchu Částic nebo na ploše jejich prometu do roviny, než-li na jejich hmotnosti vyjádřené koncentrací Či spadem. Z disperzní křivky podle hmotnosti odebraného vzorku prachu, naznačené na obráiku 1, js zřejmé. Že v rozmezí elementár ního oboru kulových částic da je jejich počet «6t
*c
/3/
A
35
kde p je hmotnostní podíl čáetio ve vzorku* Elementární povrcho vá ploch* počtu čáetio dn bude da
P '
/4/
Součin p.da představuje elementární plošku pod dis perzní křivkou* Integrací těchto elementárních plosek obdržíme křivku zbytku Z * Celkovou plochu povrchu čá stic vzorku pak vyjádříme z rovnice /4/ tak, že za p*da dosadíme - dZ
Obr, 1 Křivky zbytku /Z/, četnosti /р/ a plochy /S/ čáatic prachu v závislosti na průměru částic a
/-V/
/4а/
Podobně pro průmět částic £latí rovnice 3
2f
c
.4
f ^
_dz_
*
/5/
Z rovnic /4а/ a /5/ je patrná nepřímá závislost na průměru Částice a , což se projevuje zvětšením vlivu malých Částic, jak ukazuje křivka S na obrázku 1« Místo koncentrace prachu С můžeme pracovat též se spadem m a dostávám* 2 plechu prachu vztaženou na 1 m a měsíc. Vyjadřovat znečištění okolí závodu pomocí prašného spadu ae ukazuje ja*x ne dostatečné zejména v případě prachu, který je na krajině a vegetaci dobře patrný* To platí především o slinku a cementu* Na obrázku 2 je znázorněn průběh prašného spadu v závislosti na vzdálenosti od budovy výměníků cementárny o produkci slinku 1400 t/24 h. Nad budovou jsou 2 komíny jimiž ae odvádějí spaliny, vyčištěné v elek trických odlučovačích, ve výšce asi 60 m nad terénem do venkovního ovzduší. Cemen tárna pracuje suchým způsobem pálením slinku v krátkých rotačních pecích vybavených výměníky tepla /Syatém Klockner-Humboldt-Denx/. Hodnoty prašného spadu vně ochranné ho páama, které je 500 m od oploceni závodu, a zejména ve vzdálenosti nad 1000 m od zdroje nevystihují plně skutečný účinek prachu na krajinu a neodpovídají viaaálnímu pozorování* Naproti tomu však je nutné zdůraznit význam trvalého měřeni epadu prachu, jak je provádí hygienická služba. Změny měřených hodnot spadu v okolí zdrojů A
36
ü
br. 2 Závislost prašného spadu m v okolí cementárny na vadálenoeti x od zdroje
signalizují často poruchy odlučovacích zařízení a změny v technologii výroby, které vedou ke zvýšeným úletům prachu. Uvedený příklad ukazuje, že průběhy apada prachu T závislosti na vzdálenosti monou být i vodítkem při vytyčování pásma hygienické ochrany.
So u h r n U nových závodu s vysoce účinnými odlučovači prachu nestačí k hodnocení zne čištění okolního prostredí samotné měření prašného spadu, ale je třeba je doplnit měřením koncentrací polétavého prachu. S ohledem na působení prachu na okolí a na subjektivní dojem znečištění krajiny ae v příspěvku doporučuje hodnotit toto znečiš tění celkovou plochou povrchu částic prachu nebo plochou jejich průmětu do roviny. Tento způsob lépe vystihuje vliv jemných frakcí, které ve vzorcích vyjádřených hmot ností prachu v objemové jednotce, nebo hmotností prachu sedimentovaného na jednotce plochy, tvoří jen malý podíl.
A 37
