Obsah

Česká Asociace Námořního jachtingu

Zpravodaj 1 / 2007

Obsah Obsah ............................................................................................................ 1 Informace ze zasedání výkonného výboru ČANY ....................................... 2 Plavby 2006 .................................................................................................. 5 Ocenění ČANY za rok 2006......................................................................... 6 Námořní Pohár Mistrů ČANY 2007............................................................. 7 Námořní Mezinárodní Pohár ČANY 2007 ................................................... 8 Jak získat průkaz odborné způsobilosti k obsluze některých vysílacích rádiových zařízení....................................................................................... 10 Námořní radiokomunikace podle GMDSS a vydávané průkazy................ 13 Zeptali jsme se za vás: ................................................................................ 19 Platnost mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla................................................................................................... 19 SPS - nový typ průkazu MPZ a VMP .................................................... 19 Vstupné do národních parků Chorvatska v roce 2007............................ 20 ABC ochranných anod................................................................................ 24 Jak získat předpověď počasí v letošní sezóně ............................................ 29 Sny letní noci (Ein Mittsommernachtstraum)............................................. 31 Plavba na plachetnici O.K. ......................................................................... 40 Atlantský oceán ...................................................................................... 40 Ve vlnách Karibiku ................................................................................ 42 Nové knihy v knihovně ČANY .................................................................. 45 Jachting - Vášeň a profese...................................................................... 45 Karin Pavlosková: MOŘEPLAVECKÁ ODYSEA - Doktorka, kapitán a pes v zajetí oceánu (Knižní klub 2005) .................................. 48 Karin Pavlosková: DRAMA MEZI OCEÁNY (Knižní klub 2007) ...... 48 Jiří Albrecht: SEDM LET CESTY K LIDEM, díl I. a II. ...................... 49 Ivan Orel: IDIOTI NA PLAVBĚ KOLEM SVĚTA .............................. 49 Knihovna a služby ČANY .......................................................................... 49 V i d e o k a z e t y................................................................................... 51 V i d e o C D D i s k y.......................................................................... 51 V i d e o D V D D i s k y ...................................................................... 52 Č a s o p i s y .......................................................................................... 52 K n i h y .................................................................................................. 52 Stručné zprávy ČANY................................................................................ 63

-

1

-


Zpravodaj 1 / 2007

Informace ze zasedání výkonného výboru ČANY Vzhledem k naléhavosti řešených úkolů rozhodl VV ČANY aby se schůze VV konaly do května 2007 v měsíčních intervalech. VV se sešel na jednáních v kanceláři APC, U Pergamenky 2, Praha 7 ve dnech 14.11., 12.12.2006, 16.1., 30.1., 13.2., 6.3., 27.3. a 26.4.2007. Zasedání řídil prezident ČANY P. Kundrata (V. Švec). Na jednáních byly projednány a přijaty následující rozhodnutí VV ČANY: 1.

Námořní zákon

V. Švec s P. Kundratou a S. Bílkem navrhli MD ČR řešení úprav NZ podle mezinárodně uznávaných norem. Intenzivní jednání probíhají průběžně již od října 2006 na pracovní úrovni, jak na Námořním úřadu MD ČR, tak i na ČLPR a se zástupci organizací ANJ (O. Straka) a APL (L. Záruba). Své případné náměty, připomínky a dotazy adresujte viceprezidentovi ČANY pro legislativní otázky Ing. Václavu Švecovi, CSc. V souladu s platnou českou legislativou byl upraven formální vzhled a text průkazu identifikačního označení plachet CZE. Všem stávajícím držitelům CZE bude průkaz bezplatně vyměněn po předložení starého za nový. Zhotovením průkazu byl pověřen p. Václav Olmer. Číslo starého průkazu zůstane po výměně zachováno. 2.

Jednání EBA

J. Groch podal informaci o své účasti na zasedáních EBA v Kodani a Oslu, kde pracoval jako člen legislativní komise. Informace jsou využívány při jednáních s orgány MD ČR o novelizaci námořního zákona a navazujících prováděcích vyhlášek. Při jednáních navázal úzké kontakty na zástupce Rakouska, Chorvatska a Velké Británie. S rakouskými kolegy bylo domluveno školení 3.

Web a mail ČANY

Na všech schůzích se VV intenzivně zabýval přípravou a náplní nových webových stránek ČANY (www.cany.cz nebo www.cany.it-consulting.cz). Stránky budou spuštěny do poloviny července 2007. Koordinací přípravy stránek byla pověřena D. Hrdinová. Pro velkou poruchovost staré mailové adresy ČANY ([email protected]) byla na webu zveřejněna informace aby se zájemci o informace obraceli na jednotlivé členy VV dle jejich působnosti. Omlouváme se vám, ale tento problém jsme nebyli schopni se správcem stránek uspokojivě odstranit. Nová mailová adresa bude zveřejněna současně se spuštěním našich nových webových stránek.

-

2

-


5.

Zpravodaj 1 / 2007

Změny v agendě sekretariátu a VV

Vzhledem k mimořádnému pracovnímu vytížení paní Ing. Olgy Müllerové , CSc., převzal agendu členů a členských průkazů P. Kundrata. Ze zdravotních důvodů rezignovali na funkci: předseda KK Jiří Špédl (v KK jej nahradí K. Eliáš), člen VV K. Eliáš (jehož náplň funkce přebral S. Bílek). Informace byla zveřejněna na webových stránkách ČANY. 6.

Pohárové soutěže ČANY

P. Sládeček informoval o závodech SANY – Slovak Sailing Week a Junácka pasovačka, které měly ohlas u českých posádek a jejichž organizátoři se jeví jako slibní partneři i do budoucna. Soutěže roku 2007 přinášíme v samostatném příspěvku. 7.

Zpravodaj, členské legitimace, lodní deníky

a) Zpravodaj ČANY č. 1/2007 a legitimace P. Kundrata informoval, že ve Zpravodaji č. 1/2007 jsou rozesílány členské legitimace. Náklady na Zpravodaj se v roce 2007 předpokládají ve výši 20 000 Kč na číslo. Se Zpravodajem jsou přikládány informační letáky a mapy Chorvatska. b) Lodní deníky P. Kundrata přepracoval Lodní deník pro potřebu pohárových soutěží ve formátu A5 a rozsahu 20 stran (7 dnů plavby). Tyto LD budou dávány na zdarma lodím pohárových soutěží ČANY. 8.

Nákup knih

ČANY zakoupila do knihovny řadu nových titulů – pilotů, odborné literatury i beletrie. Kompletní seznam publikací ČANY uvádíme na konci tohoto Zpravodaje. P. Kundrata projednal s našimi sponzory dotaci naší knihovny a pohárových soutěží ČANY zajímavými knižními tituly. Především k.s. EUROMEDIA GROUP (B. Peyron a D. Gilles: Jachting – vášeň a profese, K. Pavlosková: Drama mezi oceány) , dále Liberabooks (J. Albrecht: Sedm let cesty k lidem I. a II.) a od autorky poutavých publikací o plavbě Atlantickým a Tichým oceánem Karin Pavloskové: Mořeplavecká odysea. Díky. 9.

Různé - účetnictví a finančního rozpočtu

a) Účetnictví O. Müllerová informovala o předání účetnictví za rok 2006 k auditu účetní firmě p. M. Souška, který přislíbil dodat zpracované účetnictví po mezinárodních závodech, v horizontu přibližně měsíce. Zároveň byla prolongována smlouva s touto firmou na další rok.

-

3

-


Zpravodaj 1 / 2007

b) Finanční rozpočet Byl projednán a schválen návrh rozpočtu ČANY na rok 2007, který vychází ze zásad schválených valnou hromadou v r. 2006 a který byl pojat opět jako vyrovnaný. Vzhledem k finanční náročnosti tvorby nových webových stránek ČANY, což bylo vytyčeno jako priorita č. 1 tohoto rozpočtu, bylo nutno krátit většinu položek v rozpočtu. Byla schválena výše členských příspěvků na rok ve výši 400,- Kč. c) Změna vedení úseku vzdělávání a předsedy KK Bylo konstatováno, že současný stav zajištění vzdělávání je v rámci VV ČANY problematický, neboť K. Eliáš, který byl do vedení tohoto úseku na Valném shromáždění zvolen, není delší dobu dosažitelný a mimo to v jeho případě může docházet i ke střetu zájmů v této oblasti. Byla navržena jeho výměna za J. Špédla (VV je oprávněn do výboru v případě potřeby kooptovat dalšího člena), s čímž souzněli přítomní členové VV. J. Špédl souhlasil s tím, že nahradí K.Eliáše v čele úseku vzdělávání jachtařů. P. Kundrata byl pověřen tuto změnu projednat s K. Eliášem. d) Setkání jachtařů Výkonným výborem byl delegován prezident ČANY Petr Kundrata na celostátní, již 37. setkíní jachtařů v Libštátě (10.2.2007), setkání jachtařů Západočeského kraje v Líšťanech (24.2.2007) a setkání jachtařů Moravskoslezského kraje v Sednici (24.3.2007). Informaci přinášíme na jiném místě tohoto Zpravodaje. e) Konference ČSJ Na konferenci ČSJ, konanou 20.1.2007 byl za ČANY delegován P. Kundrata (pracoval jako člen volební komise) a P. Sládeček, jako předseda KK ČSJ se jí zúčastnil i P. Ondráček. Na konferenci byli zvoleni do funkcí v KK P. Ondráček (předseda) a P. Sládeček (člen). Více na stránkách ČSJ www.sailing.cz . Na konferenci byl oceněn Stříbrným čestným odznakem ČSJ za dlouholetou aktivní činnost v ČSJ námi navržený náš člen a pravidelný úspěšný účastník pohárových závodů ČANY pan Miroslav Pokorný z JO TJ Doksy. Blahopřejeme. f) Jachtař roku 6.2.2007 v prostorách klubu CERE v Praze 4 – Podolí byly vyhlášeny tradiční výsledky ankety o „Jachtaře roku 2006“. Na prvním místě se umístila Lenka Šmídová a na druhém náš člen David Křížek, který zároveň vyhrál i kategorii Jachtaře roku v námořním jachtingu. Ocenění si všichni oprávněně zasloužili svými mimořádnými úspěchy v tvrdé konkurenci světových soutěží i svými domácími aktivitami při propagaci jachtingu. Svou skromností a pílí jsou příkladem pro všechny,

-

4

-


Zpravodaj 1 / 2007

nejenom jachtaře (kéž by si z nich vzali příklad naši politici). Blahopřejeme a přejeme hodně úspěchů v letošní sezóně. P. Kundrata

Plavby 2006 Loď Délka m O.K. 8.89 ODYSSEUS 13,49 POSITIF 6,5 VIKI 6,8 HABANERA 7,8 CHRISTA 9,0 ETERNITY 8,6 ETERNITY 8,6 OCEAN STAR 13,09 CANOPUS 12,7 ETERNITY 8,6 SUNSHINE 12,0 CHRISTA 9,0

Kapitán Posádka

Ob last

Karin Pavlosková, Oldřich Karásek

P

Miloš Křenek, R.Kopeček, R.Nečas, M.Šimurda, M.Bednář, E. Sep David Křížek sólo

K+ A+ S A

Jiří Štýbr, Z.Svobodová Z.Porkert, J.Popelák, M.Dohnal., P.Andres, V.Váchová, L.Fremut Václav Olmer, J.Svárovský, Z.Žižka, R.Štambachová, A.Kaprál Harry Löwit, O.Löwitová, H.Löwit j., A.Chmelová, P.Jurečka Stanislav Bílek, J. Kadlec

M+ S

B B B

Stanislav Bílek, M. Hojný

B

Jan Doležal, M+B.Kántorová, K+H.Petr, R+M. Stephen Lubomír Hofmann, J.Trs, T.Hofmann, H.Dvořáková, J.Dvořák, I.Fridrich, J.Göth, J.Šimek, K.Nedbalcová, Stanislav Bílek, M.Pavlíček, J.Egner, M.Štefan Petr Kundrata, H.Kundratová, M. Schaffer, M.+J.Jungmann, Z.Vachtl, A.Plačková, J. Homola Harry Löwit, M.Selucký

J

-

S B

S B

5

-

Trasa Tonga-Marshall Is.-MajuroMoluky-Sulawesi-SingapurPort Dicson (Malaisie) St. Marten-Azory (Foial, Horta, Terceira, P.Delgado)Gibraltar-Barcelona Les Sables–Azory– Les SablesZávod „Transat 6,50“ Istanbul-Canakale-IzmirMarmaris-Kypr-Tel Aviv-El Arish-Alexandrie-Kréta. Trzeiez-Röne-Kalmar-Visby, Saltsjöbaden (Ostrov Štírů)Stockholm-Verre-Västervik Trzebiez-PeenemündeHammeren H.-Visby-LiepajaTrzebiez Stockholm-SkatanMellanfjärden-ÖregrundStockholm Warnemünde-KlintholmKalmar-Arkösund-Stockholm

Nm Výk. tř. lg.bodů 8700 Ø38 4420 I. (32286) 2500 I. M 38461 2153 I. (31661)

Tribunj-Vis-DubrovnikKotor-Cavtat-Kremik-Tribunj

846 II. 10846 836 II. 9288 530 II. (6162) 504 II. (5860) 502 Ø42

Marina Portisco-kolem Sardinie: Cagliari - La Madalena -Marina Portisco.

451 Ø41 -

Stockholm-AnkarrudenKalmar-Štětín Athina-Sounion-Kea-TinosDilos-Mikonos-NaxosAndiparos-Sifnos-Serifos- Idra-Poros-Egina-Athina Trzebiez-Sassnitz-KodaňKlintholm-Lohme-Trzebiez

421 I. (4895) 378 Ø31,5 364 II. (4044)

Česká Asociace Námořního jachtingu CHRISTA 9,0 OCEAN STAR 13,09 TOP ONE 12,0

Zpravodaj 1 / 2007

Harry Löwit, M.Svatoš, M.Pavlová, B.Dostálová Jan Doležal, M.Kántorová, V.Doležal Petr Kundrata, T.Vítek, L.Janáčková, J.Miculka, P.Flisnik, K.Vertigroch, D.Vávrová

B J S

Trzebiez-Röne-ChristiansöAlinge-Peenemünde-Trzebiez Tribunj-Rogoznice-TermoliPunto Vena-Tribunj Punta Ala-Elba-CapraiaBastia-Porto Azzuro-Marina di Grosseto-Punta Ala

354 Ø29,5 354 Ø 39 202 Ø33,6

Kód oblastí: A Atlantik, B Balt, C Černé m., J Jadran, K Karibik, M Marmarské m., P Pacifik, S Středozemní m. Body v závorkách jsou jen informativní, buď chybí závodní licence, nebo se nejedná o člena ČSJ. Právoplatně získané body a výk. třídy viznásledující tabulku. Ø - Lodě, které nedosáhly minimálního denního průměru pro sportovní dálkovou plavbu.

Jméno David Křížek Václav Olmer Harry Lövit Anna Chmelová Martin Selucký

Číslo platné závodní licence ČSJ

Log. body

Výkonnostní třída

1126/020

38461 10846 13332 9288 4044

M II. II. II. III.

1103/277 1103/271 1103/252

Dle došlých hlášení zpracoval

J. Rössler

Ocenění ČANY za rok 2006 Nejúspěšnější kapitáni v soutěžích vypsaných v roce 2006 byli oceněni při příležitosti 37. setkání jachtařů v Libštátě. V soutěži týmů nebylo možno stanovit pořadí, jelikož nebyly splněny podmínky soutěže. V jednotlivých kategoriích se umístili: Námořní pohár mistrů ČANY 2006: 1. Rostislav Mareček 2. Jiří Spurný 3. Karel Mňuk Mezinárodní námořní pohár ČANY 2006 – soutěž kapitánů: 1. Jiří Michalčin 2. Renata Marečková 3. Lubomír Brabec Modrá stuha ČANY: Richard Vojta Osobnost roku: David Křížek Petr Kundrata

-

6

-


Zpravodaj 1 / 2007

Námořní Pohár Mistrů ČANY 2007 Podmínky pro zařazení závodu do soutěže • závod musí být zařazen v oficiální CTL jak HJS, tak i ČSJ, • závod se musí jet na moři a podle pravidel ISAF 2004-2008 (dále ZPJ) a platného SŘ ČSJ, • závodí se na plachetnicích určených a konstruovaných pro námořní plavbu, • závod musí být zajištěn odpovídajícím pořadatelským zázemím (doprovodné lodě alespoň jeden motorový člun, záchranná a zdravotní služba, odpovídající komunikace mezi závodníky a pořadatelem), • zařazení závodu musí být schváleno VV ČANY, • VV ČANY má právo delegovat na závod svého zástupce, případně garanta. Obecné podmínky pro zařazení posádek do soutěže • posádka je do této soutěže zásadně nominována na základě svých předchozích výsledků z Pohárových soutěží ČANY, • posádku tvoří minimálně 4 závodníci, maximální počet závodníků může omezit ve Vypsání závodu pořadatel, • minimální věk závodníka je 8 let, na každého závodníka mladšího 12 let, musí být v posádce minimálně dva dospělí závodníci, • všichni závodníci musí být řádně přihlášeni k závodu a být ve všech rozjížďkách v nezměněné sestavě na palubě, výměnu závodníka během závodu, může v odůvodněných případech povolit ZK, v rámci jednoho závodu není možná účast jednoho závodníka ve více posádkách. Způsob hodnocení soutěže • soutěž bude vyhodnocena při uskutečnění alespoň třech zařazených závodů, • každému zařazenému závodu ČANY předem přidělí pohárový koeficient, který bude použit pouze pro hodnocení Poháru, • body do Poháru se budou vypočítávat logaritmickým ohodnocením výsledného pořadí lodi násobeným přiděleným pohárovým koeficientem, • závod lze v kategorii Poháru Mistrů vyhodnotit při účasti minimálně 6 a maximálně 15 lodí v kategorii, z toho minimálně 3 posádky musí být nominovány, • výsledky z jednotlivých závodů Poháru se každé posádce sčítají, • vítězná posádka obdrží putovní cenu ČANY (křišťálový Globus Mistrů), na kterém bude zaznamenáno jméno kapitána (případně týmu), a dále obdrží osobní cenu, první tři posádky zároveň obdrží diplomy, • 7 nejlepších posádek bude znovu nominováno do soutěže o Pohár Mistrů ČANY v následující sezóně.

-

7

-


Zpravodaj 1 / 2007

Závody vypsané ČANY do Námořního Poháru Mistrů pro sezónu 2007 Datum

Název CTL ČSJ

Koef CTL Koef ČANY

Místo

Pověřený pořadatel

Kategorie

3.-8.6.

Stylová regatta MČR 071108

Bav42-6mr 6*

Chorvatsko

SK Yachting Styl

Bavaria 42 Match ORC*

16.6. 24.6.

IMS European Championship 073201

IMS-10me 10

Chorvatsko

Sailing Club of Rijeka

IMS

ORC-6mr 6

Chorvatsko

SaS+YC Zadar

ORC

Elan3406mr 6*

Chorvatsko

TPS centrum

ELAN-340 ELAN-333*

22.9. 28.9. 13.10. 19.10.

Pohár Niké

071115

11. Česká námořní rallye 077004

*) nominovaní závodníci budou při účasti v kategorii vypsané jako Interpohár hodnoceni koeficientem 5

Námořní Mezinárodní Pohár ČANY 2007 Podmínky pro zařazení závodu do soutěže • závod musí být zařazen v oficiální CTL jak HJS, tak i ČSJ, • závod se musí jet na moři a podle pravidel ISAF 2004-2008 (dále ZPJ) a platného SŘ ČSJ, • závodí se na plachetnicích určených a konstruovaných pro námořní plavbu, • závod musí být zajištěn odpovídajícím pořadatelským zázemím (doprovodné lodě alespoň jeden motorový člun, záchranná a zdravotní služba, odpovídající komunikace mezi závodníky a pořadatelem), • zařazení závodu musí být schváleno VV ČANY, • VV ČANY může na závod delegovat svého zástupce. Obecné podmínky pro zařazení posádek do soutěže • soutěže se nemůže zúčastnit posádka nominovaná do soutěže o Pohár Mistrů, • posádku tvoří minimálně 4 závodníci, maximální počet závodníků může omezit ve Vypsání závodu pořadatel, • minimální věk závodníka je 8 let, na každého závodníka mladšího 12 let, musí být v posádce minimálně dva dospělí závodníci, • všichni závodníci musí být řádně přihlášeni k závodu a být ve všech rozjížďkách v nezměněné sestavě na palubě, výměnu závodníka během závodu, může

-

8

-


Zpravodaj 1 / 2007

v odůvodněných případech povolit ZK, v rámci jednoho závodu není možná účast jednoho závodníka ve více posádkách. Zvláštní podmínky pro soutěž kapitánů • posádka je hodnocena pod jménem svého kapitána, • kapitán musí být v posádce v každém závodě Poháru, kterého se jeho posádka účastní a nemůže být během závodu nahrazen, • kapitán se musí zúčastnit s libovolnou posádkou alespoň dvou závodů Poháru. Zvláštní podmínky pro soutěž týmů • posádka se musí do této soutěže zvlášť přihlásit během sezóny u delegáta ČANY a může být podle toho hodnocena pod jménem osoby, klubu či organizace, • minimálně tři členové posádky přihlášené do závodu musí být stálí, tzn. zúčastnit se bez jakékoliv výměny všech hodnocených závodů Poháru, zbylá část posádky, včetně kapitána, může mezi jednotlivými závody alternovat, • posádka se musí zúčastnit minimálně 3 závodů zařazených do Poháru. Způsob hodnocení soutěže • soutěž bude vyhodnocena při uskutečnění alespoň čtyřech zařazených závodů, • každému zařazenému závodu ČANY předem přidělí pohárový koeficient, který bude použit pouze pro hodnocení Poháru, • body do Poháru se budou vypočítávat logaritmickým ohodnocením výsledného pořadí lodi násobeným přiděleným pohárovým koeficientem, • pokud byla loď v závodě hodnocena ve více pořadích, bude se pro účely hodnocení Poháru započítávat pro ni nejvýhodnější výsledek, • pořadí lodě lze vyhodnotit při minimální účasti 5 lodí v hodnocené kategorii, • stejné body budou přiděleny jak do soutěže kapitánů, tak do soutěže týmů, pokud je posádka do ní přihlášena, • výsledky z jednotlivých závodů Poháru se každé posádce sčítají, pokud se posádka zúčastní více jak pěti závodů, započítají se jí pouze pět nejlepších výsledků, ostatní se škrtnou, • vítězný kapitán s nejvyšším součtem bodů v soutěži kapitánů a nejlepší tým s nejvyšším součtem bodů v soutěži týmů budou odměněni osobními cenami, vítěz soutěže s vyšším součtem bodů obdrží putovní pohár ČANY, na kterém bude zaznamenáno jeho jméno, první tři kapitáni a týmy obou soutěží obdrží zároveň diplomy, • Tři nejlepší posádky (vítěz ze soutěže týmů doplněný o nejlepší ze soutěže kapitánů) budou nominovány do soutěže o Pohár Mistrů ČANY pro příští sezónu.

-

9

-


Zpravodaj 1 / 2007

Závody vypsané ČANY do Námořního Mezinárodního Poháru pro sezónu 2007 Datum

Název CTL ČSJ

Koef CTL Koef ČANY

Místo

29.4.4.5.

Slovak Sailing Week 074101

ORC-5ip 5

Chorvatsko

6.-10.5.

Junácká Pasovačka 074102

ORC-5ip 5

Chorvatsko SANY-Východ

ORC

3.-8.6.

Stylová regatta 071108

ORC-5ip 5*

Chorvatsko Yachting Styl

ORC Bav-42*

14.19.9.

Malá cena YFA 071114

Bav42-5ip 5

Chorvatsko YC RODOP

Bavaria 42 Match

22.28.9.

Pohár Niké 071115

ORC-5ip 5

Chorvatsko SaS+YC Zadar

ORC

30.9.6.10.

Audi SANY Cup 074002

ORC-5ip 5

Chorvatsko SANY

ORC

Chorvatsko TPS centrum

ELAN-333 ELAN-340*

13.19.10.

11. Česká námořní rallye 077004

Elan333-5ip 5*

Pověřený pořadatel YC Šibenik, Club VAL

Kategorie

ORC

*) závodníci budou při účasti v kategorii vypsané jako MČR hodnoceni koeficientem 6 Petr Sládeček, Soutěže ČANY

Jak získat průkaz odborné způsobilosti k obsluze některých vysílacích rádiových zařízení Abych mohl podat žádost o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů : • radiotelefonními a radiotelegrafními vysílacími rádiovými zařízeními umístěnými na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky, • radiotelefonními a radiotelegrafními pozemními vysílacími rádiovými zařízeními pohyblivé letecké a pohyblivé plavební služby, • radiotelefonními a radiotelegrafními pozemními vysílacími rádiovými zařízeními provozovanými v pásmu krátkých vln, • vysílacími rádiovými zařízeními amatérské radiokomunikační služby

-

10

-


Zpravodaj 1 / 2007

musím být podle § 26 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) držitelem platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení (dále jen "průkaz"), nebo (jsem-li právnická osoba) musím zajistit, aby obsluhu těchto zařízení prováděla pouze osoba, která průkaz má. Na základě vyhlášky č. 157/2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti, se vydávají: a) všeobecný průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby, b) omezený průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby, c) všeobecný průkaz operátora námořní pohyblivé služby (GOC), d) omezený průkaz operátora námořní pohyblivé služby (ROC), e) všeobecný průkaz radiotelefonisty pohyblivé radiotelefonní služby pro námořní pohyblivou službu a vnitrozemské vodní cesty, f) omezený průkaz radiotelefonisty pohyblivé radiotelefonní služby pro námořní pohyblivou službu v pobřežních cestách a vnitrozemské vodní cesty, g) průkaz pozemního radiotelegrafisty, h) průkaz HAREC operátora třídy A i) průkaz NOVICE operátora třídy N j) všeobecný průkaz operátora námořní pohyblivé služby (LRC), k) omezený průkaz operátora námořní pohyblivé služby (SRC).

Průkazy vydané přede dnem účinnosti zákona č. 127/2005 Sb., resp. vyhlášky č. 157/2005 Sb., zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou. Vydání průkazu je podmíněno úspěšným vykonáním zkoušky odborné způsobilosti. Ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti a vydání průkazů se přihlásím u Českého telekomunikačního úřadu, kontakt je uveden v části Adresář. Přihlášku najdu v části Formuláře. Správní poplatek za vydání průkazu odborné způsobilosti ve výši 400 Kč je splatný předem na účet ČTÚ: • u průkazů dle písm. a), c) až g), j), k) na účet č. 3711-60426011/0710, vedený u ČNB, pobočka Praha město, konstantní symbol 1148 pro platbu bankovním převodem nebo 1149 pro platbu poštovní poukázkou; variabilní symbol 8, • u průkazů dle písm. b) pro oblast Čechy na účet č. 3711-5920041/0710, vedený u ČNB, pobočka Praha město, konstantní symbol 1148 pro platbu bankovním převodem nebo 1149 pro platbu poštovní poukázkou; variabilní symbol pro platbu je nutno dohodnout předem s kontaktní osobou, • u průkazů dle písm. b) pro oblast Morava a Slezsko na účet č. 37116823761/0710, vedený u ČNB, pobočka Ostrava, konstantní symbol 1148 pro platbu bankovním převodem nebo 1149 pro platbu poštovní poukázkou; varia-

-

11

-


Zpravodaj 1 / 2007

bilní symbol vytvořím podle vzorce 14XXYYZZZZ, kde první dva znaky jsou pevně stanoveny a dalších osm znaků je určeno pro identifikaci žádosti datem mého narození (XX=den, YY=měsíc, a ZZZZ=rok narození, tedy jsem-li například žadatel narozený 3. února 1972, uvedu variabilní symbol 1403021972. Platbu je také možno provést poštovní poukázkou (s již nadepsanou částkou a variabilním symbolem), kterou i na základě telefonického vyžádání zašle tajemník zkušební komise. K přihlášce ke zkoušce rovněž přiložím jednu aktuální fotografii formátu 35 x 45 mm. Technické provedení fotografie musí odpovídat parametrům fotografie požadovaným pro vydání občanského průkazu. Ke zkoušce budu písemně pozván nejpozději do tří měsíců od podání přihlášky a to nejméně 14 dnů přede dnem jejího konání. Termíny konání zkoušek jsou vyhlašovány nejméně 30 dnů předem na internetové stránce ČTÚ v části Aktuální informace. Zkouška se koná zpravidla v sídle ČTÚ v Praze (pro oblast Čechy) nebo v Ostravě (pro oblast Morava a Slezsko). Zkouška se provádí formou písemného testu z radiokomunikačních předpisů, radiokomunikačního provozu, elektrotechniky a radiotechniky, který je v případě některých zkoušek doplněn zkouškou ústní. Otázky pro písemné testy pro získání jednotlivých druhů průkazů letecké pohyblivé služby, námořní pohyblivé služby a pozemní radiotelegrafii včetně správných odpovědí jsou uvedeny na webových stránkách Českého telekomunikačního úřadu: www.ctu.cz. Na základě úspěšně vykonané zkoušky obdržím příslušný průkaz odborné způsobilosti, který má platnost pět let nebo u průkazů HAREC a NOVICE neomezenou (viz § 8 odst. 1 vyhl. č. 157/2005 Sb.). Nejdříve šest měsíců před uplynutím doby, na kterou mi byl průkaz odborné způsobilosti vydán, mohu písemně požádat ČTÚ o prodloužení platnosti průkazu (formulář je uvedený v části Formuláře). Žádost o prodloužení platnosti průkazu podávám u Českého telekomunikačního úřadu, u zkušební komise, která průkaz odborné způsobilosti vydala, kontakt je uveden v části Adresář. K žádosti doložím: • potvrzení, resp. prohlášení (jsou součástí žádosti), že jsem pracoval v uplynulém období nejméně jeden rok jako operátor u stanic, k jejichž obsluze je uvedený druh průkazu třeba, • platný průkaz způsobilosti vůdce plavidla nebo pilotní průkaz (resp. jejich ověřené kopie), avšak pouze v případě, kdy praxi operátora v minulém období dokládám jen čestným prohlášením a nikoliv potvrzením např. zaměstnavatele, • jednu aktuální fotografii formátu 35 x 45 mm. Technické provedení fotografie musí odpovídat parametrům fotografie požadovaným pro vydání občanského průkazu.

-

12

-


Zpravodaj 1 / 2007

doklad o úhradě správního poplatku ve výši 200,- Kč (u průkazů s prošlou dobou platnosti je poplatek za jeho výměnu 400,- Kč.), který je splatný předem na účet ČTÚ: - u průkazů označených písmeny VF, OF, GO, RO, LR, SR nebo AG na účet č. 3711-60426011/0710, - u průkazů označených písmeny OFC na účet č. 3711-5920041/0710 a u průkazů označených písmeny OFM na účet č. 3711-6823761/0710, • stávající průkaz. Podle informací ČTÚ zapsal

Petr Kundrata

Námořní radiokomunikace podle GMDSS a vydávané průkazy Při pronájmu lodí v Chorvatsku je již od roku 1998 alespoň od jednoho člena budoucí posádky vyžadován platný průkaz radiooperátora (v Itálii od roku 2006 – pozn. redakce). V Německu od roku 2005 musí mít takový průkaz přímo kapitán. V následujícím budou vysvětleny základy potřebné kvalifikace a druhy jednotlivých oprávnění. Zánik Titaniku v roce 1914 rozhodujícím způsobem přispěl k ustavení mezinárodní organizace k záchraně lidských životů na moři, nazvané SOLAS (Safety Of Life At Sea). Celosvětový bezpečnostní systém GMDSS (Global Maritime Distress and Safety System) je od roku 1988 kapitolou 4 systému SOLAS a upravuje radiokomunikaci na moři. Za to odpovídá mezinárodní organizace pro námořní plavbu IMO (International Maritime Organisation) v Londýně. Z této organizace pocházejí například také Pravidla pro zabránění srážkám na moři COLREG. 1.

Obchodní plavba

Veškeré obchodní lodě, to jest nákladní lodě o výtlaku přes 300 brutoregistrovaných tun, lodě pro dopravu více jak 12 platících osob a ostatní pracovní lodě o délce přes 24 m musí vyhovovat pravidlům SOLAS. Ostatní lodě, spolu s většinou námořních jachet, pod SOLAS nepatří.

1.1. Rádiové vybavení obchodních lodí Podle mořské oblasti, kde taková loď pluje, musí mít vybavení podle GMDSS a mít jej samozřejmě stále připravené k provozu:

-

13

-


Oblast A1 A2 A3 A4

Zpravodaj 1 / 2007

Spojení přes pobřežní stanici VKV DSC pobřežní stanici pro námořní pásma středovlnná INMARSAT satelit

Povinné rádiové vybavení stanice VKV DSC stanice pro námořní pásma středovlnná stanice INMARSAT nebo krátkovlnná stanice pro námořní pásma

cca 150 Nm

krátkovlnná stanice pro námořní pásma

celosvětový

pobřežní stanici pro námořní pásma na krátkých vlnách

Dosah cca 30 Nm cca 70º N – 70º S celosvětový

Poznámka: Pod pojmem „stanice“ se rozumí zařízení, umožňující vysílání a příjem v daném pásmu. Oblasti zde uvedené se nekryjí s těmi, které uvádí technická klasifikace jachet, tam „A1“ je naopak oceánská plavba! (pozn. překl.) 1.2. Průkazy, opravňující k provozu rádiového vybavení obchodní lodě Na palubě obchodní lodě přebírali až do roku 1999 rádiovou komunikaci k tomu specialisovaní důstojníci. Po zavedení systému GMDSS v roce 1988 se postupně palubní radiotelegrafisté nahrazují krok za krokem elektronickými přístroji. Proto musí od té doby být každý námořní důstojník schopen prokázat vzdělání v tomto oboru. K obsluze rádiového vybavení na palubě obchodních lodí jsou zavedeny dva rozdílné průkazy: ROC (Restricted Operator certificate) pro VKV zařízení na všech lodích, a GOC (General Operator Certificate) pro veškerá rádiová zařízení na všech lodích. Potřebný průkaz se řídí podle skutečně instalovaných zařízení, která se nacházejí na palubě určité lodi. K tomu, aby mohl vykonávat službu, musí kromě toho každý důstojník kromě odborného vzdělání absolvovat školení a zkoušku podle normy STCW (Standarts of Training Certification and Watchkeeping of seafahrers) organizace IMO u příslušného námořního úřadu: 1. Fyzické a povahové vlastnosti (v originále: Körperliche und Geistige Eignung) 2. První pomoc 3. Boj proti ohni („Feuerbekämpfung“) 4. Záchranné prostředky

-

14

-


Zpravodaj 1 / 2007

Absolvování je vyznačeno v průkaze pro obsluhu rádiového vybavení, nebo je vystaven zvláštní dokument, označený jako „Certificate issued under the provisions of the international convetion on Standarts of Training, Certification and Watchkeeping for seafarers 1978, as amended in 1995“. Průkaz musí být každých pět let obnovován. Je to podmíněno buď minimálně šestiměsíční nepřetržitou službou v průběhu posledních desíti let nebo novým školením v STCW. V některých zemích, například v Chorvatsku a Norsku, musí být také kvalifikace podle GMDSS opětovným přezkoušením obnovována. 2. Jachty (užíváme termínu „jachta“ podle originálního článku, i když se v češtině raději přidržujeme překladu anglického „pleasure boat“ – rekreační plavidlo )

2.1. Rádiové vybavení jachet IMO nemá žádný předpis pro vybavení jachet, předpisy vypisují jednotlivé státy. Požadované vybavení se tedy v jednotlivých státech liší. Tak například v Německu nemusí mít soukromá jachta na palubě žádné povinné rádiové vybavení. V Rakousku jsou pro oblast FB3 a FB4 předpsány VKV stanice a pro FB4 ještě bóje EPIRB. 2.2. Průkazy pro jachty Na jachtách přebírá radiokomunikaci obvykle některý člen posádky. Alespoň jeden člen musí mít oprávnění k obsluze. Jinak může stanici krátkodobě použít libovolný člen posádky. To se i zákonitě předpokládalo, ale od určité doby to není v zákoně ošetřeno ani kontrolováno V některých zemích, například v Německu, (je-li na palubě VKV stanice) je od roku 2005 požadováno, aby oprávnění k jejímu provozu měl kapitán. Je také snaha, od roku 2008 požadovat k vystavení úředního kapitánského průkazu pro kapitána jachty oprávnění k provozu radiostanice, které by pak platilo také jako oprávnění pro vedení obchodně využívaných jachet. V Rakousku není žádný zákonný vztah mezi kapitánským průkazem pro jachty a oprávněním k provozu radiostanice, protože stejně oba z nich platí jen pro provoz rekreačních lodí (Vergnügungszwecken). K obsluze stanice na lodích, nespadajících pod SOLAS, jsou dva druhy oprávnění: SRC (Short Range Certificate) pro VKV stanice na lodích nespadajících pod SOLAS, a LRC (Long Range Certificate) pro všechny stanice na lodích nespadajících pod SOLAS.

-

15

-


Zpravodaj 1 / 2007

Potřebný průkaz se i zde liší podle zařízení, které se na palubě nachází. Průkazy se vydávají na neomezenou dobu (doživotně), nevyžadují žádné další vzdělání a nemusí být pravidelně aktualizovány (v Česku musí být). Bohužel ale není zaručena platnost ve všech zemích. Například v Itálii nejsou v současné době žádná zákonná ustanovení pro vystavení průkazů SRC nebo LRC. Zde potřebují jachtaři průkazy ROC nebo GOC, popřípadě zahraniční průkaz (tím je snad míněn průkaz, vystavený v zemi, kde pro to jsou zákonné podklady – pozn. překl.). Všechny staré průkazy zůstávají v platnosti, ale neopravňují k obsluze žádných zařízení, spadajících pod GMDSS. Průkazy, zavedené v Chorvatsku k tamnějším průkazům pro motorové rekreační lodě jsou čistě národní a platí výhradně na jeho území. 3. Školení a zkoušky 3.1. Evropa Evropská Konference pošt a telekomunikací CEPT reguluje podklady pro osvědčení GMDSS, jako SRC, LRC, ROC a GOC 1. Jednotné školení a zkoušení. 2. Vystavování národními úřady 3. Vzájemné uznávání CEPT má 47 členských států, mezi jinými také Rakousko a Chorvatsko. Na průkazu, vydaném podle CEPT to musí být uvedeno, aby platil ve všech státech: „The holder of this certificate has fulfilled the conditions for obtaining a General Operartor´s Certificete, required by the Radio Reguletions annexed to the International telecomunication Convention, and by the Radio Operators Certificates Law. He passed an examination which fulfills the requirements laid down in CEPT/ERC/DEC (99) 01.“ To znamená, že v základě nezáleží na tom, ve kterém státě je průkaz vydán, jestliže splňuje podmínky CEPT a nositel byl školen a zkoušen podle jeho podmínek. Má platnost ve všech členských zemích CEPT. Toho využívají rakouští jachtaři už řadu let, ať už získali průkaz v kterékoliv zemi. 3.2. Německo Do roku 2002 nebyly v Německu vydávány průkazy SRC ani LRC, jachtaři mohli získat jen průkaz ROC nebo GOC od Úřadu pro telekomunikace a pošty. Od roku 2003 je pro jejich vydávání příslušný Spolkový úřad pro námořní plavbu (Seeschiffahrt) a hydrografii. Školení poskytují námořní vysoké školy. Průkaz ROC má v Německu označení BBZ, průkaz GOC se označuje ABZ. Od roku 2003 bylo umožněno Německému Jachetnímu Svazu (Deutscher Segler Verband – DSV) a Německému Svazu Motorového Jachtingu (Deutscher Mo-

-

16

-


Zpravodaj 1 / 2007

tor Yacht Verband – DMYV) vydávat průkazy SRC a LRC. Školit může kdokoliv a nejsou pro to žádná pravidla. Zkoušky provádí zkušební komisař, kterého si školitel objedná od „Prüfungausschuss“ (obdoba naší dřívější praxe, kdy zkoušky, prováděné školicími středisky Komise Námořního jachtingu ČSJ se konaly pod dozorem úředníka Plavební správy – pozn. překl.) Označení průkazů je rovněž jiné, průkazu SRC odpovídá BFBZ (Beschränkt gültiges Funkbetriebserzeugnus – průkaz s omezenou platností) a průkazu LRC průkaz AFBZ (Algemeines Funkbetriebserzeugnis – průkaz s všeobecnou platností). Kromě toho je v Německu možno získat od roku 2003 průkaz pro stanici VKV, označený BBZ II, který se školí a zkouší jen v německém jazyce a platí jen v oblasti A1 německých pobřežních vod. 3.3 Anglie Získání průkazů LRC, ROC, a GOC spadá pod organizaci AMERC ( zkratka je vysvětlena v němčině jako „Marine- und Funkelektronik-Kolleg“, bohužel není uvedeno původní znění v angličtině). Školicí centra musí prokázat předepsané vybavení rádiovým vybavením a odborně vzdělanými školiteli a zkušebními komisaři. K vydávání průkazů SRC je příslušná RYA (Royal Yachting Association). Školení a zkoušky provádějí střediska, schválená RYA, která také musejí vykázat příslušné přístrojové vybavení. 3.4. Rakousko Školení na průkazy SRC, LRC, ROC a GOC provádějí schválená střediska, která musí také vykázat dostatečné přístrojové vybavení. Zkoušky se skládají u Správy spojů (Fernmeldebehörde) a ta vystavuje příslušný průkaz (certifikát). ROC = UBZ I (UKW Betriebszeugnis I) GOC = ABZ I (Algemaines Betriebszeugnis) SRC = UBZ II (UKW Betriebszeugnis II) LRC = ABZ II (Algemaines Betriebszeugnis II) Všechny průkazy také opravňují k vysílání na evropských vnitrozemských vodách, např. na Dunaji. 3.5. Švýcarsko Spolkový úřad pro telekomunikace BAKOM (Bundesamt für Komunikation) je příslušný pro všechny čtyři průkazy. Školicí střediska musí vykázat vybavení přístroji a kvalifikovanými školiteli. Poskytují přípravné kurzy pro zkoušku na BAKOM. ROC = BBZ (Beschränkt gültiges Betriebszeugnis) GOC = ABZ (Algemeines Betriebszeugnis)

-

17

-


Zpravodaj 1 / 2007

SRC = BBZS (Besränkt gültiges Betriebszeugnis für die Sportschifffahrt LRC = ABZS (Algemaines Betriebszeugnis für die Sportschifffahrt) Všechny průkazy také opravňují k vysílání na evropských vnitrozemských vodách, na př. Také na Rýnu. Průkazy BBZ a BBZS také opravňují k obsluze zařízení INMARSAT C. Překlad z článku „Seefunk im GMDSS – Funker Erzeugnisse“ z č. 5/06 magacínu Rakouského námořního jachtklubu (ÖSYC – Österreichische Hochsee Yacht Club) – odpovídá našemu Zpravodaji ČANY – má 30 barevných stran formátu A4 na křídovém papíře, snad se časem také zmůžeme. Překlad J.R Dodatek: 3.6. Česko Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydává všechny průkazy podle pravidel IMO, průkazy pro letecký, námořní a pozemní provoz včetně amatérského. Pořádá školení i zkoušky. Všechno je obsaženo ve vyhlášce Ministerstva informatiky č. 157/2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti ze dne 19.dubna 2005. Pro účely námořní komunikace rozeznává vyhláška následující druhy oprávnění: 1. Všeobecný průkaz operátora námořní pohyblivé služby – GOC 2. Omezený průkaz operátora námořní pohyblivé služby – ROC 3. Všeobecný průkaz radiotelefonisty pohyblivé radiotelefonní služby (vnitrozemské vodní cesty) 4. Omezený průkaz radiotelefonní služby, pokud ovládání stanice spočívá jen v obsluze vnějších ovládacích prvků (vnitrozemské a pobřežní vodní cesty). 5. Všeobecný průkaz operátora námořní pohyblivé služby LRC. 6. Omezený průkaz operátora námořní pohyblivé služby SRC V dalším se vyhláška zabývá platností jednotlivých průkazů, přihláškami atd. ČTÚ vydal na svých webových stránkách (www.ctu.cz/main.php?) podrobné směrnice („Jak získat průkaz odborné způsobilosti k obsluze některých vysílacích rádiových zařízení“) J.R.

-

18

-


Zpravodaj 1 / 2007

Zeptali jsme se za vás: Platnost mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla Platnost mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla vydaných SPS podle dřívějších předpisů platných před účinností vyhlášky č. 315/2000 Sb., není časově omezena! Omezení se vztahuje výlučně na vedení „námořní jachty“. Tyto průkazy shledal v kasační stížnosti žalobce L.W. proti MD ČR nejvyšší správní soud jako nadále platné. Z rozsudku NSS vyjímáme a citujeme: Nejvyšší správní soud rozhodl dne 19.12.2006, že vyhláška č. 315/2000 Sb. „neupravuje pravidla pro vydávání průkazů způsobilosti k vedení rekreační jachty, nýbrž námořní jachty“; tato vyhláška „… se vztahuje toliko na podmínky pro vydávání (nových – pozn. redakce) průkazů způsobilosti k vedení rekreačních jachet, nikoliv tedy na průkazy vydávané dříve“. Soud došel k závěru, že „ … z relevantní zákonné úpravy nevyplývá výslovné zákonné zmocnění (pro MD ČR – pozn. redakce) k vydávání prováděcího podzákonného předpisu, který by omezil časovou platnost dříve vydávaných průkazů způsobilosti k vedení rekreačního plavidla“.

SPS - nový typ průkazu MPZ a VMP Od 1. 3. 2006 vydává Státní plavební správa nový typ průkazu MPZ a VMP. Mezinárodní průkaz vůdce rekreačního plavidla, který opravňuje držitele k vedení malého plavidla v České republice a k vedení rekreačního plavidla v zahraničí. Podmínky získání tohoto průkazu a rozsah oprávnění jsou shodné s dřívějšími podmínkami pro získání průkazu a rozsahem oprávnění průkazu vůdce malého plavidla a mezinárodního průkazu vůdce rekreačního plavidla. Správní poplatky: - 350,- Kč za vystavení MPZ s oprávněním pro vedení plavidla na vnitrozemských vodních cestách - - 450,- Kč vystavení MPZ s oprávněním pro vedení plavidla v příbřežní plavbě na moři Žadatelé ve věku 15 let mohou získat pouze průkaz s oprávněním pro vedení plavidla v České republice za správní poplatek 150,- Kč. Dříve vydané průkazy jsou nadále platné.

-

19

-


Zpravodaj 1 / 2007

Vstupné do národních parků Chorvatska v roce 2007 28.února - V roce 2007 se v porovnání s předcházejícím rokem zvýšilo vstupné do těchto národních parků: Plitvice, Brijuni a Krka. Vstupné do národních parků Severní Velebit a Risnjak zůstalo nezměněno. Ostatní národní parky zatím ceníky pro rok 2007 nezveřejnily. PLITVICKÁ JEZERA (ceny v kunách) duben – říjen / leden – březen, listopad – prosinec dospělí - jednotlivci 110,- /70,skupiny nad 15 osob (za osobu) 95,- /60,děti a mládež 7 - 18 let 55,- /40,skupiny dětí a mládeže 7 - 18 let 50,-/35 ,děti do 7 let zdarma dvoudenní vstupenka - jednotlivci 140 ,dvoudenní vstupenka - děti a mládež 7 - 18 let 65,V ceně je zahrnuto jízdné speciálním autobusem a parníčkem v rámci vybraného programu prohlídky a parkovné za osobní vůz nebo autobus. Návštěvní doba je od 8 do 17 hodin. Návštěva je možná i se psem, musí však být na vodítku. BRIJUNI Výletní okruh "Veliki Brijun" (ceny v kunách) červenec – srpen/ červen – září/ duben, květen, říjen/ leden –březen, listopadprosinec dospělí - jednotlivci 190,- /180,-/ 150,-/ 110,děti od 4 od 14 let 95,-/ 90,-/ 75,-/ 55,skupiny nad 25 osob 150,- /140,-/ 130,-/ 90,děti od 4 od 14 let ve skupině nad 25 osob 75,-/ 70,-/ 65,-/ 45,děti od 4 od 14 let ve skupině nad 25 osob 75,- / 70,-/ 65,-/ 45,hosté hotelů na Brijunech sleva 50 % Výletní okruh "Mali Brijun" (ceny v kunách) dospělí - jednotlivci 160,skupiny (nejméně 30 osob) lodí "Brijunka" 120,skupiny (nejméně 25 osob) vlastní lodí 100,hosté hotelů na Brijunech 100,hosté hotelů na Brijunech (pouze prohlídka a koupání) 60,dospělí jednotlivci (pouze prohlídka a koupání) 80,skupiny nejméně 30 osob (pouze prohlídka a koupání) 50,-

-

20

-


Zpravodaj 1 / 2007

děti od 4 do 14 let sleva 50 % Výletní okruh Mali Brijun zahrnuje: plavbu lodí "Brijunka" na ostrov Mali Brijun, prohlídku pevnosti Brioni Minor, piknik a koupání v moři. PAKLENICA Paklenica - vstupné po celý rok na osobu a den (ceny v kunách) dospělí - jednotlivci (platí 1 den) 30,děti a mládež od 7 do 18 let, osoby starší 65 let (platí 1 den) 20,3-denní vstupenka pro horolezce (povolení) 60,5-denní vstupenka pro horolezce (povolení) 90,celoroční vstupenka pro horolezce (povolení), nepřenosná (na jméno) 500,dodatkové vstupné pro jeskyni Manita peć (platí pro jednu návštěvu) 10,dodatkové vstupné pro bunkry (bunkeri) - podzemní umělé tunely (platí pro jednu návštěvu) 5,doprovod odborného průvodce polodenní (do 4 hod.) 350,doprovod odborného průvodce celodenní 700,dia či videoprojekce, odborné přednášky v prezent.centru národního parku 180,Stanovat je možno v kempu "Národní park" (Nacionalni park) na pobřeží při informačním středisku parku. Přístup do národního parku: k soutěsce Velika Paklenica označenou odbočkou z magistrály na okraji Starigradu-Paklenice, do Malé Paklenice z osady Seline. KORNATI Kornati - vstupné po celý rok (ceny v kunách) dospělí - jednotlivci (pokud je vstupenka zakoupena uvnitř národního parku) 80,dospělí - jednotlivci (pokud je vstupenka zakoupena na prodejních místech mimo hranice národního parku - v cestovních agenturách, charterových společnostech apod.) 50,děti od 7 do 14 let polovinu děti do 7 let zdarma dospělí v organizované skupině 40,žákovské a studentské exkurze, organizované skupiny důchodců 15,potápěčské povolení na osobu a den (zahrnuje i vstupné), individuální potápění není v n.p. Kornati dovoleno! potápění ve skupině (organizované návštěvy) 150,povolení k rekreačnímu rybolovu na osobu a den (zahrnuje i vstupné) rybářský lístek pro národní park na osobu a den 150,NÁRODNÍ PARK KRKA Skradinský vodopád (ceny v kunách) červen-září/ březen – květen, říjen/ leden – únor, listopad - prosinec dospělí - jednotlivci 80,- / 65,- / 25,-

-

21

-


Zpravodaj 1 / 2007

děti od 7 do 14 let 65,- / 50,- / 15,dospělí v organizované skupině 75,- / 60,-/ 20,děti od 7 do 14 let v organizované skupině 60,- / 45,- / 15,žákovské a studentské exkurze 30,- / 25,- / 15,V ceně je zahrnuta bezplatná doprava lodí na úseku Skradin - Skradinský vodopád nebo bezplatná doprava autobusem od vstupu Lozovac ke Skradinskému vodopádu. Na lokalitě Skradinský vodopád je v ceně vstupenky zahrnuta i prohlídka mlýnů s etnografickou sbírkou. Výlet lodí: Skradinský vodopád (vstup Lozovac)- Visovac a zpět (ceny v kunách) březen – listopad/ leden – únor, prosinec dospělí - jednotlivci 70,deti od 4 do 14 let 40,dospělí v organizované skupině 60,- / 40,děti od 4 do 14 let v organizované skupině 35,- / 25,žákovské a studentské exkurze 35,- / 25,Výlet, který trvá 2 hodiny, zahrnuje plavbu lodí po horním toku řeky Krky a návštěvu františkánského kláštera na ostrůvku Visovac. Skradinský vodopád (vstup Lozovac) - Visovac - Rošský vodopád a zpět (ceny v kunách) březen – listopad / leden – únor, prosinec dospělí - jednotlivci 100,deti od 4 do 14 let 60,dospělí v organizované skupině 80,- / 60,děti od 4 do 14 let v organizované skupině 40,- / 35,žákovské a studentské exkurze 40,- / 35,Výlet, který trvá 4 hodiny, zahrnuje plavbu lodí po horním toku řeky krky až k Rošskému vodopádu, kde je půlhodinová zastávka na prohlídku, a návštěvu františkánského kláštera na ostrůvku Visovac. Rošský vodopád - pravoslavný klášter (manastir) "Krka" pevnosti Trošenj, Nečven a zpět duben – říjen/ leden – březen, listopad - prosinec dospělí - jednotlivci 70,deti od 4 do 14 let 40,dospělí v organizované skupině 60,- / 40,děti od 4 do 14 let

-

22

-


Zpravodaj 1 / 2007

v organizované skupině 35,- / 25,žákovské a studentské exkurze 35,- / 25,Výlet trvá 2 hodiny 30 minut. NÁRODNÍ PARK MLJET Mljet (ceny v kunách) vstupenka 90,děti 6 let zdarma organizované skupiny žáků, studentů a důchodců 30,turistický průvodce (2 hodiny) 200,Vstup na území národního parku je buď v přístavu Polače nebo v Pomeně. Vstupné zahrnuje prohlídku Malého a Velkého jezera a ostrůvku s benediktinským klášterem. Do parku je zakázán vjezd autům a motorkám, také motorové čluny jsou na jezerech zakázány (pouze čluny s vesly). NÁRODNÍ PARK RISNJAK Risnjak (ceny v kunách) dospělí 30,děti a mládež do 18 let 15,horolezci s placenými členskými poplatky 15,děti do 7 let zdarma NÁRODNÍ PARK SEVERNÍ VELEBIT Severní Velebit - vstupné po celý rok (ceny v kunách) dospělí na 1 - 3 dny 30,dospělí na 1 - 3 dny - zlevněné vstupné 15,dospělí na 4 - 7 dní 50,dospělí na 4 - 7 dní - zlevněné vstupné 25,roční 100,skupiny (neméně 10 osob s jedním dopravním prostředkem) 20,průvodce na 1/2 dne 200,průvodce na 1 den 400,Na zlevněné vstupné mají nárok: horolezci, organizovaní (musí prokázat klubovým průkazem) důchodci (musí prokázat) osoby nad 65 let (musí prokázat osob.průkazem, pasem) děti do 7 let invalidé Zpracováno podle materiálů: www.chorvatsko.cz

-

23

-


Zpravodaj 1 / 2007

ABC ochranných anod Převzato z britského časopisu „Practical Boat Owner“ (4/ 2006 – www.pbo.co.uk) Ochranné (obětované) anody slouží k zamezení koroze kovových částí lodě pod ponorem, jako je lodní vrtule, její hřídel, kormidlo s kormidelním pněm a jiné. Nigel Warren vysvětluje principy galvanické a elektrolytické koroze. Najdete je, obvykle jsou to stříbřitě zbarvené zinkové bloky, na nejrůznějších místech dna lodi, ale také uvnitř motorů, anebo montované přímo na hřídelích a jiných částech pohonu. Někdy tam na některých místech zůstávají dlouho netknuté a někde korodují tak rychle, že se vám zdá, že něco vážného není v pořádku. Ale nejspíše dělají svou práci dobře a rozhodně se vyplatí, protože účinně ochraňují důležité a drahé kovové součásti vaší lodě. Musíte si uvědomit, že se jedná o skutečně „obětované“ (sacrifical) součásti. Jsou určeny k tomu, aby korodovaly namísto vaší lodní vrtule nebo hřídele a všeho, k čemu jsou elektricky připojeny. Neznepokojujte se tedy, když po vyzvednutí lodi zjistíte, že je jejich polovička pryč! To je v pořádku, to jen dokazuje, že dělají svoji práci dobře. Galvanické (elektricky vodivé) spojení Důležité je pochopit, že když není anoda vodivě spojena se součástí, kterou má ochraňovat, je to jen inertní kus zinku – nedělá vůbec nic. A že „elektricky vodivé“ spojení neznamená jen montáž na ocelový trup, nebo vnitřní spojení vodičem uvnitř laminátového trupu. Každý šroubovaný spoj může mít velký elektrický odpor, který zcela znemožní řádnou funkci anody. Takový spoj může vypadat jako zdravý a různé nečistoty mohou způsobit jeho postupnou korozi a vytvořit přechodový odpor elektrickému proudu. Jen z tohoto důvodu (a může jich být více), každá loď musí mít ve své výstroji nějaký měřič elektrického odporu, stačí k tomu nejlevnější „multimetr“ v ceně okolo tří set korun, raději digitální – ručkové přístroje nemívají možnost odečítání malých odporů v jednotkách ohmů. Je za tak málo peněz, že neplatí žádná výmluva jej nemít, a pomůže vám rozřešit i další iritující elektrické závady. Měli byste naměřit méně než jeden ohm mezi anodou a součástí, kterou má ochraňovat. Jestliže ukazuje víc, pak postupujte dál až najdete místo, které větší odpor způsobuje. (Před měřením zkontrolujte, zda přístroj ukazuje nulu při spojení měřicích hrotů – pozn. překl.) Když montujete novou anodu, vždy se přesvědčte pomocí multimetru, zda je spojení v pořádku, jinak byste mařili svůj čas a klamali sami sebe falešným pocitem bezpečnosti. Velikost anod by byla měla být zvolena tak, aby vydržely mezi jednou a třemi sezónami.

-

24

-


Zpravodaj 1 / 2007

Jak anody pracují? Může nám pomoci vzpomínka na původní baterii do kapesní svítilny; sestávala z centrální uhlíkové elektrody, vnější schránky ze zinku a kašovitým elektrolytem mezi nimi. Během životnosti baterie, která poskytovala napětí 1,5 voltu, se zinek postupně rozpouštěl. Vnější zinkový obal baterie je analogií vaší zinkové anody, uhlíková elektroda vaší vrtulové hřídele. Elektrolyt je mořská voda. Vodiče ve svítilně jsou analogií galvanického spojená anody s hřídelí. Ale proč koroduje zinek a ne uhlík? Odpověď si můžeme demonstrovat na kuchyňském stole. Když naplníte misku slanou vodou a vložíte do ní hliníkovou minci a lžičku z nerezové oceli, pomocí multimetru můžete změřit potenciální rozdíl (elektrické napětí) mezi nimi. Jestliže pak porovnáte rozdílné kovy proti sobě a použijete například nerezovou ocel jako referenci, můžete sestavit tabulku podle napěťových rozdílů. Kovy, (mezi něž počítáme i uhlík v baterii), nerezová ocel, olovo, měď a bronz jsou na vrcholu, což pokládáme za „ušlechtilý“ konec tabulky, při čemž magnesium, zinek, ocel a hliník jsou na spodním konci. Jestliže spojíme dva různé kovy a oba ponoříme do elektrolytu, pak jeden kov bude korodovat a chránit druhý. Kov, který je „ušlechtilejší“ než druhý, bude chráněn a stává se katodou vzniklého elektrického článku; odtud termín „katodická ochrana“. To je důvodem, proč zinek je tak vhodným materiálem, protože je na spodním konci seznamu. Je níže, než kterýkoliv kov, používaný v konstrukci lodí. Když to shrneme, ochrana nastává jedině v tom případě, jestliže: • oba kovy jsou ponořeny do elektrolytu (například mořské vody), • oba kovy jsou elektricky spojeny s co nejnižším odporem. Instalace Náš „pokus na kuchyňském stole“ obměníme tak, že dáme do misky s naším elektrolytem – slanou vodou – zinkové kolečko a k němu přiložíme hliníkovou desku, aby se oba materiály dotýkaly. Nyní naměříme mezi nimi napětí okolo 0.26 V. To je snahou každého schématu katodické ochrany – udržet potenciál nad 0,2 V. Od této hranice koroze přestává. Ve skutečnosti narážíme u reálné ochrany na problém, udržet konstantní potenciál podél celé části, která má být chráněna. Můžeme si představit, že určitá anoda chrání jen to, co může „vidět“ a to není příliš daleko. Ochranný proud také nejde za roh, nejde dál než několik metrů a jeho efekt se s přibývající vzdáleností snižuje. V našem kuchyňském experimentu byly oba kovy čisté. To je splněno v případě vrtulové hřídele nebo samotné vrtule, ale ne už u jejího kozlíku nebo některé součásti třeba přívěsného motoru. Co se tedy stane, když součást, kterou má anoda chránit, je pokryta neprodyšnou vrstvou epoxidového nátěru? Ona ale ve skutečnosti nikdy není pokryta na sto procent. Jako příklad vezměme nohu přívěsného motoru, která je smontována nerezovými šrouby. Ochranná anoda je na spodní čás-

-

25

-


Zpravodaj 1 / 2007

ti nohy v blízkosti vrtule. Hliníkový odlitek nohy je pokryt nátěrem a rovněž i vrtule. Pokud jsou nátěry neporušeny, chrání anoda „jen“ všechny nerezové šrouby a při poruše nátěru také odřená místa. Ocelový trup lodě má nevyhnutelně některá odřená místa, která potřebují ochranu a kromě toho má nechráněná místa z jiných kovů, jako například vrtuli a vyústění různých potrubí s příslušnými uzavíracími kohouty. Nechráněný ocelový trup bez nátěrů by vyžadoval obrovské množství zinku ke své ochraně, takže je mnohem lepší jej natřít a anodami chránit jen „slabá“ místa. Požadovaná velikost anod V ideálním případě potřebujete snížit potenciál na 0,2 V, ale není snadné odhadnout, co to znamená, když stojíte v obchodě a vidíte rozdílné typy anod a snažíte se rozhodnout, co vlastně koupit. Není to jen povrchová plocha anody, která rozhoduje, ale také váha (rozhoduje o jejím trvání) a tvar. Všeobecně se dá říci, že když je anoda příliš malá, bude také malá ochrana. Je tedy vždy lepší ta větší, než menší, i když mohou nastat situace, kdy to povede k obtížím. Například na dřevěných lodích může přehnaná velikost ochrany způsobit hnilobu. Nátěry na olejové bázi (starého typu) mohou být změkčovány a odlupovány působením alkálií, které vznikají ve vodě, která obklopuje chráněný objekt. Nejlepší řešení je obrátit se na specialistu, jako třeba firma MG Duff (www.mgduff.co.uk) nebo pro hliníkové anody firma Performance Metals (www. performance metals.com). Anody pro přímou montáž Nejlepší místo pro montáž ochranné anody je přímo na součásti, kterou má ochraňovat. Anoda ve tvaru disku na ocelovém listu kormidla, anoda ve tvaru pásku na spodu protikavitační desky u přívěsného motoru anebo kruhová anoda, chránící vrtulovou hřídel. Většina hřídelí je dnes už z nerezové oceli, ale některé její levnější druhy v mořské vodě také korodují dost rychle. Jestliže není možná přímá montáž na hřídel, montujeme anodu co nejblíže na dno a musíme se postarat o její vnitřní propojení s hřídelí. Výběr materiálu anody Jsou ještě kovy, které leží na tabulce potenciálů níže než zinek, jako magnesium, které mohou vytvořit větší potenciál, ale magnesiové anody jsou doporučovány jen pro sladkou vodu. Můžete se divit, proč je vůbec požadována katodická ochrana v čisté sladké vodě, když je tak málo vodivá. Brakická voda (například v Hamburku, nebo ve švédských skérách – pozn. překl.) je více vodivá a pro ní se doporučují hliníkové anody. Zinek je přirozeným favoritem pro slanou mořskou vodu. Jestliže máte stanoviště vaší lodi ve sladké vodě a použijete magnesiové anody, nezdržujte se s lodí

-

26

-


Zpravodaj 1 / 2007

dlouho v mořské vodě – tam tyto anody budou ubývat velmi rychle. Na druhé straně když připlujete se zinkovými anodami z moře do sladké vody, zjistíte, že se brzy pokryjí vrstvou kysličníku, která je učiní neúčinnými. Elektrolytická koroze Nyní se dostáváme k ožehavému tématu. Dá se říct, že je opakem galvanické koroze. Při té napětí, protékající proud a způsobená koroze je produktem samotných materiálů. Při elektrolytické korozi přichází škodlivé napětí z vnějšího zdroje, z baterie nebo z břehové přípojky. Tato napětí mohou být mnohem vyšší a koroze mnohem rychlejší. Jestliže je polarita opačná, může být silně napaden „ušlechtilý“ kov. Abych objasnil, co mám na mysli, vraťme se ke našemu kuchyňskému experimentu. Jestliže připojíte baterii k zinkové anodě a nerezové oceli, můžete velmi rychle pozorovat korozi na oceli nebo zinku podle toho, na který kov připojíte kladný pól baterie. Těch 12 V zcela překoná každý galvanický efekt. Součást katodicky chráněná bude nakonec pokryta kovem z korodované části (což je principem elektolytického pokovování). Spojení Jak tedy anody pomáhají i v tomto případě? Jestliže jsou všechny kovové součásti pod čarou ponoru spolu elektricky propojeny, včetně anod, tak každé bludné napětí (vyvolávající bludný proud), který se snaží najít svoji stopu k zemi, t.j. do mořské vody, bude korodovat zase jako první anodu a když ji zničí, bude na řadě další kov a tak anoda i v tomto případě bude hrát důležitou roli, jenomže jelikož elektrolytický proud, vyvolaný cizím napětím je mnohem silnější, vydrží anoda jen několik týdnů nebo měsíců. Spojení v tomto případě znamená položení měděného vodiče síly nejméně 2 mm (může to být kabel) s PVC isolací, propojující uvnitř trupu všechny kovové díly pod čarou ponoru. Mohou při tom nastat problémy s vrtulí a její hřídelí. Na první pohled to vypadá, že musí být vodivé spojení mezi hřídelí a motorem; je překvapující, jak vysoký elektrický odpor tu může ve skutečnosti být. Především je tu mazací olej v převodové skříní, který zamezuje přímému kontakty mezi kovy. Některé spojky mezi převodovkou a hřídelí jsou zcela izolační v důsledku svých gumových dílů. Když tedy vrtule a její hřídel mají být propojeny s ostatními díly, potřebujete montovat kluzný kontakt ze směsi grafitu a měděného prachu, aby bylo docíleno co nejmenšího přechodového odporu (startérové uhlíky), který klouže na vhodném místě hřídele uvnitř trupu. (Nebývá to standardně montováno v sériových lodích – pozn. překl.) Celou instalaci kontrolujeme multimetrem na minimální odpor, jak bylo zmíněno dříve.

-

27

-


Zpravodaj 1 / 2007

Připojení na síť v přístavu (břehová přípojka) V dnešní době je stále častější. V prostředí maríny, kde jsou blízko vedle sebe lodě, připojené na veřejnou síť, je mnoho příležitosti k bludným proudům, způsobeným poruchami nulového vodiče v zásuvkách a jinými vlivy. Tak jedna loď může nechtěně způsobovat problému svému sousedovi. Poměry mohou být velmi komplikované a to jen dokládá důležitost dobré katodové ochrany užitím prostých zinkových anod. Někteří dokonce používají jako prevenci zinkový blok, spojený se systémem ochrany lodi a spuštěným přes palubu do vody mezi stojící lodě. Na závěr nutno podotknout, abychom nepředpokládali, že každá loď musí mít svoji katodickou ochranu. Prosté lodě s nekovovým trupem, s pouhým motorem, a vrtulovou hřídelí s minimální exponovanou délkou se mohou obejít bez anod. Jestliže všechny díly pod čarou ponoru jsou z nekorodujícího materiálu, jako například bronzu (ale ne manganového, což je skoro jen mosaz), a nejsou spolu elektricky propojeny, pak každý díl stojí samostatně. Bronzové mořské kohouty s plastikovými hadicemi „přežívají“ bez problémů i bez katodické ochrany. Je ale dobré si pamatovat: abyste vyloučili možnost bludných proudů, zásadně vypínejte baterii, když loď opouštíte. Kterou anodu kam? Zinkové anody z čistého zinku jsou všude k dostání a jsou všeobecně nejlepší pro lodě stojící a plující v mořské vodě. Ale hliníková anoda dává silnější proud a je vhodnější pro lodě v brakické vodě. V čisté sladké vodě se může zdát, že není žádné ochrany zapotřebí, protože její vodivost je malá. Tam je možno pro jistotu použít magnesiové anody. Když ovšem stojíte s lodí v brakické vodě a plujete často do moře, musíte si uvědomit následující: • Ve sladké vodě mají zinkové a hliníkové anody tendenci se pokrýt tvrdou vrstvou oxidu, která brání anodě pracovat, když se loď vrátí do mořské vody. • Zinkové anody se tak chovají i v brakické vodě.

•

Magnesiové anody se stávají v mořské vodě velmi aktivními, rychle se rozpouštějí a mohou dokonce poškodit součásti, které měly ochraňovat.

Materiál trupu a vhodné anody: Saildrive, přívěsný motor

Konvenční zabudovaný motor s hřídelí Sladká voda Brakická voda Mořská voda

Dřevo Magnesium

Laminát Magnesium

Hliník Magnesium

Ocel Magnesium

Všechny materiály Hliník

Hliník

Hliník

Hliník

Hliník

Hliník

Zinek nebo hliník

Zinek nebo hliník

Zinek nebo hliník

Zinek nebo hliník

Hliník

Přeložil J.R.

-

28

-


Zpravodaj 1 / 2007

Jak získat předpověď počasí v letošní sezóně Catalina Schröder v německém časopisu YACHT uvádí přehled dostupných stanic a operátorů předpovědí počasí, vhodných pro jachtaře. Přinášíme zkrácený výtah z tabulek, zahrnující jen stanice, vysílající v němčině nebo angličtině. „Možnosti, získat aktuelní a dobrou předpověď počasí na palubě lodi se rok od roku zlepšují. Předpovědi přicházejí ve formě SMS na kapitánův mobilní telefon anebo bezdrátovým připojením na internet do navigačního počítače na mapovém stole. Zatím co tyto nové technologie získávají na významu, užívání klasických rádiových předpovědí klesá. Posledním důkazem je zrušení dánské stanice Kalundborg na kmitočtu 243 kHz začátkem tohoto roku. Shromáždili jsme nejdůležitější stanice v oblasti VKV, středních a dlouhých vln a rovněž v tzv. námořním pásmu (Grenzwellen), které pracují v Evropě. Všechny časové údaje odpovídají středoevropskému letnímu času, ne UTC. V poslední době zvláště vzrůstá nabídka předpovědí ve formě SMS. Je to pro jachtaře výhodné. Kdo si takovou službu předplatí, dostává předpovědi pohodlně na svůj mobilní telefon. V pobřežních oblastech celé Evropy je tato služba dostupná skoro všude a pokrytí se stále zlepšuje. V německém prostoru je v současnosti osm poskytovatelů služeb SMS. Všichni pokrývají Severní moře i Balt, mnozí mají také předpovědi pro Kanál, Středozemí a někteří dokonce pro celý svět. Některé firmy vyžadují stálé předplatitele, některé dávají předpovědi automaticky denně po určitý zakoupený čas a u některých je také možné zakoupit „balíček“ od třiceti do sta předpovědí na zavolání v libovolném čase. K ceně je ovšem nutné připočítat poplatek za roaming, které je ale většinou snesitelný. (Zatím nemáme vlastní zkušenosti o dostupnosti těchto služeb pro naše jachtaře, je na aktivnějších, aby to vyzkoušeli, zájemce odkazujeme na inzeráty v německém odborném tisku – pozn. překl.) Důležitější je ale naproti tomu rozdělení oblastí, pro které jsou předpovědi vydávány: čím je toto rozdělení jemnější, tím jsou přesnější. Klasické předpovědi pobřežních a rozhlasových stanic oproti službám SMS mají ovšem velkou výhodu v dosahu a ceně. Jsou slyšitelné i mimo dosah telefonní sítě na širém moři a jsou, tak jako dříve, zdarma. Problémy mohou vzniknout jedině v tom, že například pobřežní stanice dávají předpovědi obvykle jen v místním jazyce a i když bývají nejdůležitější data opakována v angličtině, nemusí jim být často dobře rozumět. Jachtaři, kteří plují v zimním období také zjišťují, že mnoho stanic vysílá jen během letní sezóny.

-

29

-


Zpravodaj 1 / 2007

Kdo má na palubě počítač, může dostat předpovědi také pomocí místních bezdrátových sítí (WLAN) z internetu (adresy jsou v tabulce). V mnohých přístavech je také – někde zdarma – standardní přístup na WLAN. Je také možné využít místních internetových kaváren. Majitelé přijímačů pro Navtex na kmitočtu 518 kHz mají další možnost získání předpovědí skoro ve všech oblastech automaticky a těmito přijímači bývají také vybaveny větší lodě v půjčovnách jachet.“ Severní moře a Balt Stanice Kmitočty – kHz Deutschlandfunk (DLF) 1269, 6190 Deutschlandradio Kultur 177, 6005 NDR Info 702, 972 BBC4 Shipping Forecast 243, 1062 HM Coastguard 1641,1743, 1770,1869,1880,2226 HM Coastguard kanály 10, 23, 73, 84, 86 Turku Radio 1638 – 2810 , VKV pracovní kan. Netherlands Coastguard Radio 3673, kanál 28 a 83

Čas SELČ 0105, 0640, 1105, 2105 0105, 0640, 1105, 2105 0005, 0830, 2205

Poznámka Jazyk 2105 jen v létě německy 2105 jen v létě německy Meclenburg-Vorpomm. UKW: 0005

0148, 0620, 1301, 5854 každé 4 hodiny, podle oblastí každé 4 hodiny, podle oblastí 0633, 1833 0805, 0940, 1305, 1905, 2140, 2305

anglicky ohlášení na 2182 kHz anglicky ohlášení na kanálu 16 anglicky počasí, výška vln anglicky holandsky, anglicky

Středozemní moře Deutschlandfunk (DLF) 1269, 6190 Deutschlandradio Kultur 177, 6005 Olympia-Küstenfunkstelle kanál 16 a pracovní kanály Italské pobřežní stanice kanál 68 Dubrovnik radio kanály 4, 7, 85 Rieka radio kanály 4, 20, 24, 81 Split radio kanály 7, 21, 23, 81 Radio Slovinsko

2105

západní část, jen v létě německy západní část, jen v létě německy

2105 0600, 1000, 1600, 2200

řecky, anglicky nepřetržitě, aktualizace každých 6 hodin 0625, 1320, 2120

italsky, anglicky chorvatsky, anglicky

0535, 1435, 1935 chorvatsky, anglicky 0545, 1245, 1945 chorvatsky, anglicky pobřežní oblasti, vnitrozemí,

2230

-

30

-


981, 88,5 – 96,4 MHz Almeria kanál 73 Barcelona kanál 10 Cartagena kanál 10 Castellón kanál 74 Málaga kanály 2,6,27,81 Palamós kanál 74 Palma Tarifa Taragona

kanál 10 kanály 10, 67 kanál 74

Valencia kanály 10, 11 turecké pobřežní stanice, kanál 67

Zpravodaj 1 / 2007

každá lichá h+15 min 0700, 1100, 1600, 2100 0515, 0915, 1115, 1315 1715, 2115 0703, 1103, 1703, 2103 1133 0830, 1030, 1530, 2030 0635, 0935, 1435, 1935 každá sudá h –15 min 0235, 0635, 1035, 1335, 1835, 2235 každá sudá h –15 min 0900, 1200, 1500,1800, 2100

německy španělsky, anglicky španělsky, anglicky španělsky, anglicky španělsky, anglicky španělsky, anglicky španělsky, anglicky jen 07.– 09. španělsky, anglicky španělsky, vítr a viditelnost španělsky, anglicky španělsky, anglicky turecky, anglicky ohlášení na kanálu 16

Internetové adresy Německo: www.dwd.de, www.wetteronline.de, www.wetterklima..de, www.wetterzentrale.de Anglie: www.metoffice.gov.uk Finsko: www.fmi.fi Holandsko: www.knmi..nl /voorl/weer/marifon.html, www.veeronlin.nl Švédsko: www.smhi.se Itálie: www.politicheagricole.it/ucea/dalam/index2.htm, www.meteoam.it Chrovatsko: http://prognoza.hr/prognozee.html Slovinsko: www.arso.gov.si/english/climate/climate_of_slovenia.html Turecko: www.meteor.gov.tr, www.insidersegeln.de Přeložil: J. Rössler

Sny letní noci (Ein Mittsommernachtstraum) „Stockholmská skérová oblast patří k nejzajímavějším přírodním oblastem Baltického moře. Její krásy nejvíce vyniknou v době letního slunovratu. Plavba těmito oblastmi přinese prvotřídní zážitek jachtařům s vlastní lodí a v poslední době rovněž zájemcům o jejich pronájem“. Pan Andreas Fritsch doporučuje v č. 16. časopisu YACHT německým jachtařům pronájem lodi na předměstí Stockholmu a popisuje okružní plavbu mezi skérami. Dobře to doplňuje náš článek „Nádherné švédsko“ který jste mohli najít již

-

31

-


Zpravodaj 1 / 2007

v č. 3 našeho Zpravodaje v roce 2003 a přispívá to k další propagaci jachtingu v severních vodách. Slow down, Skipper, slow down“, volají Švédové s mola přístavního vjezdu v Grindě. Gestikulují varovně, jako když někdo chce zastavit auto, ženoucí se stovkou klidnou ulicí vnitřního města. Při tom naše Oceanis 361 se ještě ani pořádně nerozjela a na jejich bocích se dosud kolébají odrazníky. Kormidelník Mathias se udiveně mračí. Nevidí žádnou další loď a v mapě není značena žádná mělčina. „Why?“ řve na ně. „Caribou!“ odpovídají, Posádka nevěří svým očím, ale skutečně, necelých sto metrů před naší přídí plave něco jako sob nebo srnec s krátkými parůžky přes skérový záliv. Posádka „Diany“ si vyzkouší svůj první nouzový manévr, jen kvůli jakémusi sudokopytníkovi. Buďte vítáni ve Švédsku, zemi velkých kontrastů: Ráno jsme vystartovali z mondénní metropole Stockholmu a nyní, o necelých osm hodin později, plachtíme jedním z nejkrásnějších přírodních revírů celého Baltu. Na mnohých ze dvaceti čtyř tisíc ostrovů a ostrůvků celé skérové oblasti v okolí Stockholmu, mezi Arholmou na severu a Lanndsortem na jihu najdeme jen několik prázdninových domků, z nichž některé nevidí svého majitele jak je rok dlouhý. V blízkosti pevniny jsou ostrovy relativně velké a hustě zalesněné, je tu také méně mělčin. Čím dál na moře jsou ostrovy menší a plošší, vegetace je chudší, až konečně najdeme jen lišejníky a mechy, které pokrývají z vody vyčnívající kameny, podobné hřbetům velryb. Plachtit v těchto končinách je zážitek, na který nedají dopustit i všichni místní. V oblasti Stockholmu najdeme okolo sto padesáti tisíc sportovních lodí. A potkáme tu jen málo pronajatých lodí, protože až donedávna tu byly k pronajmutí jen jednotlivé soukromé lodě všelijaké kvality. Z tohoto důvodu jen některé německé společnosti, zprostředkující pronájem lodí, jsou ochotny své zákazníky uspokojit nabídkou lodí ve Švédsku, protože v minulosti museli čelit mnohým reklamacím. V posledních letech se to ale mění: firmy, pronajímající lodě se s flotilami nových derou na trh a získávají si zákazníky – pro mnohé německé kapitány je na plavbu po vlastním kýlu během dovolené Stockholm příliš vzdáleným cílem. Od konce června až do poloviny srpna panuje většinou pěkné počasí – tak alespoň přísahají jachtaři z „kamenné říše“. Tady v Grindě, kde příležitostně najdeme vysokou zvěř, přeplouvající přístavní bazén, je bláznivě přeplněno ze dvou dobrých důvodů: Přímo vedle mola je sauna a nad přístavem nahoře proslulá restaurace, kde večer hoří v obrovském krbu poctivá polena a kde se shromažďuje pestrá jachtařská společnost okolo pětieurového piva. Obě místní znamenitosti berou Švédové v potaz při volbě místa, kde budou s lodí přenocovat. Jejich plavební příručky uvádějí totiž přednostně všechny sauny a hospody i s jejich kvalitou.

-

32

-


Zpravodaj 1 / 2007

Nechtěli jsme příliš dlouho v jejich hospodě prodlévat, protože plachtění ve skérové oblasti přece jenom vyžaduje respekt. Nás čekala plavba okolo ostrova Möja ve směru na maličké ostrůvky skupiny Nassa, jedněch z posledních na pokraji otevřeného a tam už hlubokého Baltického moře. Tady se autor dopouští několika nepřesností. Trasa jejich plavby, tak, jak je vyznačena na uveřejněné mapce, přece nebyla vůbec přímá a když se podíváme na švédskou mapu, vidíme všechna úskalí, která museli odnavigovat a kromě toho v jejich mapce najdeme zastávku v zátoce Säck, kterou si v textu k plánkům velmi pochvalují a která se nachází „mezi ostrovem Möja a Vindö“. Aby se tam dostali, museli opustit plavební dráhu, překonat bludiště skérových ostrůvků, druhý den se protáhnout na jih okolo ostrova Lila Möja, pak zase na severovýchod kousek plavební dráhou a odbočit do šutroviště, kde nejsou žádná navigační značení, aby se dostali k Nassa. Dále: Nassa není skutečným koncem skérové oblasti – pět mil odtud na západ leží Storön („Velký ostrov“– tedy je asi kilometr dlouhý, ale jmenuje se tak) obklopený na jihu vlastním šutrovištěm, a na něm známý maják Svenska Högarna, který svítí na volné moře do patnácti mil a to je teprve ta správná hranice oblasti. – pozn. překl. A pokračuje: Náš kurs směřuje přímo k cíli (?). Jsou tam ale místa, která nelze brát na lehkou váhu, nebo bychom skončili ve slepé uličce s mělčinou na konci. Proto je nutné

-

33

-


Zpravodaj 1 / 2007

nepřetržité zaměřování okolí: Mario sleduje plavbu s prstem po mapě, stále obhlíží okolí a nepřetržitě se snaží porovnávat to, co vidí, s mapou. „Kricifix!“ nadává, mám vidět šest ostrůvků a já vidím jen pět!“ Mapa, zabalená do vodotěsné folie je totiž většinu času v kokpitu a přesto nastává teď horečné hledání. Mario není žádný začátečník, mnoho let již plachtí ve středomoří a jeho domácí revír - pobřeží Chorvatska je také proslulé mělčinami. Přesto se rozšiřuje v kokpitu lehký neklid. „Na pravoboku před námi musí koukat z vody nějaký šutr, vidíte někdo něco?“ Pit, jeden za členů bavorské části posádky, momentálně pověřený hlídkou na přídi, kroutí hlavou. Něco tady nehraje. Konečně Pit najde „číslo šest“. „Mathiasi, zastav!“ řve na kormidelníka. Dvě délky lodě před přídí vystupuje sotva znatelně balvan z vody. Na zastavení je pozdě, Mathias tedy uhýbá dalším nouzovým manévrem přes pravobok. Jen o vlásek se otřeme o překážku. „V pořádku, vyostřím na kurz, podívejte se mi na GPS“, rozhoduje. Přístroj potvrzuje polohu, ale protože byl úplněk a kromě toho vál severovýchodní vítr, byl balvan pod hladinou, místo na povrchu, jak je znázorněno na mapě. Pěkně zlomyslné. Rady z plavebních příruček to potvrzují: ve skérách si musí být navigátor vždycky jistý svou pozicí. Jakmile vznikne pochybnost, musí se zastavit, a to hned, než se zase zorientujete. Podle toho jsme se celou dobu řídili. Mohou se tedy kapitáni s pronajatou lodí do těchto končin odvážit? Moje bavorská posádka je zajedno, že když jsou na palubě alespoň dva členové posádky znalí navigace, není to žádný problém. A po několika dnech se dostaví rutina, bude to spíše výzva, než stres. Rozhodně to stojí za trochu námahy. Skérová skupina Nassa na východním okraji oblasti, je svět sám pro sebe: moře skalnatých hřbetů, na nich malé červenobílé domečky, úzké průjezdy, skryté zátoky. Opravdový labyrint, ale švédská plavební příručka nás tudy spolehlivě vede, je tam zakreslen každý sebemenší kámen a všechny možné průjezdy značeny tečkovanou čarou. Doporučená místa ke kotvení také, ta příručka je skutečný klenot. Na hranici oblasti je nejméně takových šest skupin podobných Nassa, nejkrásnější z nich je asi rybářsská skupina Huvudskär, která leží na jižním konci oblasti, nedaleko ostrova Utö, Už v roce 1450 se tu usadili první rybáři, aby nemuseli stále opakovat dalekou plavbu do Stockholmu a zpět na moře. V devatenáctém století tu bylo na hlavním ostrově Alandsskär zřízeno stanoviště lodivodů s majákem. Dnes jsou tamní mrňavé domečky vytouženým stavovským symbolem pro smetánku hlavního města Švédska. Pochopitelně: propletené cesty vedou přes vlnité, květy poseté skalnaté hřbety. Žádná auta, domky jako před sto lety. Stěžeň a nástavby naší Oceanis 361 vyčnívají mezi těmi pestrými domky, široko daleko je naše „Diana“ jedinou lodí.

-

34

-


Zpravodaj 1 / 2007

„V hlavní sezóně to tady vypadá jinak“, vypráví Björn, který ze svého domku pozoruje silným dalekohledem tuleně při slunění na osamělém skalisku : „Jsou tu pak vyvázány stovky lodí v hustých řadách“. Hrozná představa. “Ve Švédsku má na to každý právo“, vysvětluje: „každý má právo plout, přistát a vystoupit ve skérách všude, i když je to soukromý ostrov nebo pozemek, jen nesmí porušit soukromí domu“ (V originále „Hausrecht“, pozn překl.). To nedělá žádné potíže, jak vysvětluje, švédští jachtaři jsou vždy diskrétními návštěvníky. Po dnech, strávených na chudých vnějších skérách nás to táhne zpátky na západ, zpátky k větším, zalesněným ostrovům. Okolo Nämdö a regatového Vyšehradu Sandhamnu se vracíme zpátky do úkrytu mezi velkými ostrovy. Tady se pluje bez problémů: ostrovy chrání před vlnami a větší plavební dráhy jsou dobře značeny (v originále „gut betonnt“ – dobře vybetonovány, jak praví starý vtip z dob hromadných jachtařských zkoušek), v důsledku skandinávské tlakové výše, která se tu v létě usadila, vane během dne spolehlivý vítr síly 3 až 4. Stejně spolehlivě pak v noci jde spát a proto večer vyhledáme jedno z tisíce zdejších kotvišť, i když teď slunce v čase slunovratu zmizí jen na tři, čtyři hodiny. Švédští jachtaři se ve svých skérách topí v luxusu. Nejbližší dobře chráněnou zátoku s krásným okolím mají vždycky, ale úplně vždycky, nanejvýš čtvrt hodinky plachtění vzdálenou. Úplně to člověka zkazí: „Tahleta je krásná, ale nic mimořádného“, říkáme si po týdnu před zátokami, které bychom ve zbytku světa brali „všema čtyřma“. Před Bjornö jsme ji našli, (Björnö není kupodivu ostrov, ale vesnice na jihovýchodním konci ostrova Ingarö, pozn. překl.) naši zátoku snů – Munkholmen. Je kruhového tvaru asi šedesát metrů v průměru, orámovaná vlevo strmými skalami a vpravo plochými skérami, vjezd je chráněn skalnatým výběžkem. Kotviště ve skalním amfiteátru, obklopeném borovicemi a lišejníkem. „Fantastické, chybí tu jen ten los“, komentuje Pit. To souhlasí, ale při večerním sezení u piva vysvětluje soused, který kotví vedle nás, že tato plachá zvířata, která jsou také výbornými plavci, se ve skérách potkají jen zřídka. Pár set metrů od našeho kotviště se zvedá místní druh pralesa: Rozeklané skalky kolem dokola, nohy se boří do deseticentimetrového mechového koberce a všude hustý borový a březový les, žádné stavení široko daleko. Na sluncem vysušených místech naše kroky praskají, jako bychom běželi po bramborových lupíncích. Kdybychom chtěli důkladně prozkoumat okolí takové zátoky, kde kotvíme, potřebovali bychom na to celou naši dovolenou a nikdy bychom se při tom nenudili. Jachtaři, kteří vyhledávají maríny a města, kde chtějí něco zažít, nejsou tady rozhodně na správném místě. Zdejší sídliště vypadají typicky po švédsku: přístav, dvě, tři restaurace, jeden supermarket, jeden kiosk, pár dalších obchodů, prázdninové domky.

-

35

-


Zpravodaj 1 / 2007

Tak to vypadá i v Dalarö: Na úbočí skalnatého svahu jsou malebně nalepena malá dřevěná stavení, svítí žlutě, červeně a pastelovými barvami jako o závod, na každém druhém vlajkovém stožáru se ve větru třepetá modrožlutá státní vlajka. Dole v přístavu leží muzeální trajektové plavidlo a na přístavním molu rybaří a v malých loďkách okolo krouží švédské děti. Pitoreskní městečko, které se zdá vystavěno jen za účelem obrázku v prospektu cestovní kanceláře. Místní život v okolí miniaturního kostelíku, obchody se suvenýry a pár restaurací máme prověřené za necelou hodinu. Po převaze přírodních zážitků přesně správná dávka civilizace. Okolo velkého ostrova Ornö to jde zase ven ke skérám Fjärdlang. Tam vykonáme standardní švédský manévr: dovnitř do zátoky, najít správný strom, skalní výčnělek, nebo ocelový hřeb ve skalní rozsedlině, asi tak pět délek lodi před skálou vyhodit záďovou kotvu a dobrzdit loď přesně na centimetry; uvázat na vyhlédnutý stromek – hotovo. Záďová kotva je ve Švédsku nejdůležitější palubní výstroj. Mnoho lodí jí proto vozí trvale na zádi spolu s navijákem kotevního popruhu, řetěz se většinou neužívá. Při přistání se loď odbrzďuje tak blízko, aby se mohlo vystupovat z přídě přímo na skálu pomocí příďového žebříčku. Skéra Fjärdlang je znamenité místo, na kterém je možno poznat krásy letní noci: okolo jedné hodiny leží loď jako silueta proti obzoru, nad kterým vysoko stojí měsíc a současně vidíme červánky před východem slunce jako pozadí. A stejně pokračuje naše plavba dál: Zážitky z krásné přírody ve skérách, následuje malý přístav na Utö, zase s oblíbeným „dvojitým balíčkem“ (vynikající restaurace a sauna), nebo také na okraji stockholmské oblasti ostrov Vaxholm. Švédské hlavní město je se svými tři čtvrtě miliony obyvateli absolutním vyvrcholení naší plavby. Již cesta do jeho blízkosti – zvláště doporučení hodná plavba Saltsjöbaden – Duvnäs – Skurusundet… (Správnější by bylo: Smadalarö – Erstaviken – Ingaröfjärden – Saltsjöbaden– Sumpholmen (Ostrov Štírů!) – Baggensfjärden – Baggensstaket – Duvnäs – Skurusundet a pak už jen doleva necelé tři míle na jihozápad a jste v centru. Náš ostrov leží u západního břehu vjezdu na Baggensfjärden – je na něm skalní rozsedlina s přistávacím můstkem – ale se zadní kotvou! Byli jsme tam už za celou dobu plaveb obou Štírů šestkrát a dokonce i švédská coastguard, která nás tam navštívila, konstatovala, že to musí být náš ostrov, když už jsme sem dopluli tolikrát z Lübecku. Pozn. překl.) Plavba úžinou Baggenstaket – Duvnäs – Skurusundet nám také poskytne zážitky ze stockholmského přepychu: Oba břehy, někde jen kanálu podobného průlivu, jsou obklopeny víkendovými domy snů se soukromými přistávacími můstky pro jachty u samých dveří. Stockholm byl vystavěn na mnoha ostrovech a bývá také nazýván „Benátkami severu“. Lodí doplujeme přímo do historického centra města a můžeme s ostatními turisty procházet Gamla Stan (Staré město), přihlížet vodákům trénujícím na ka-

-

36

-


Zpravodaj 1 / 2007

nále podél Drotningsgatan, nebo si dát přestávku v jedné z kaváren nebo barů. Vzhůru do kopce směrem na Södermalm se řadí jeden za druhým a večer tu flámují i mladí Stockholmané. Na prohlídku metropole si musíte vyhradit nejméně dva dny. To celé množství muzeí, výstav, význačných staveb, pak zábavní park Tivoli a jiné atrakce se nedají za jeden den stihnout. Vzdor své všestrannosti je celé město překvapivě kompaktní: Od místa, kde s vaší lodí přistanete, vám bude stačit nejvýše půl hodiny pěší chůze anebo krátká plavba přívozem, k dosažení všeho. S trochou štěstí, protože v hlavní sezóně je všude plno, se vám podaří přistát ve Vasahamn, přímo u muzea válečné lodi Vasa, kterou každý jachtař, co město navštíví, musí poznat. Kanóny přetížená loď, která měla svého času nahánět strach útočníkům z moře, se potopila v roce 1628 hned po vyplutí, ještě v přístavu. Konstruktéři vypočetli neobvykle vysoké lodi nedostatečnou zátěž a dva silnější závany větru stačily impozantní novostavbu převrátit a poslat ke dnu, kde ležela plných 333 let. Že došlo k převrácení lodi, protože se kapitán chtěl náhlým, nekontrolovatelným manévrem vyhnout, když spatřil plovoucího soba, je pravděpodobně pouhou pověstí. (Jiná verze praví, že konstrukce lodi byla v pořádku, ale král na poslední chvíli rozkázal přidat na horní palubu další těžká děla, což bylo příčinou katastrofy. To vypadá mnohem pravděpodobněji, než nějaký sob, nebo špatný výpočet balastu. Pozn. překl.) Malý okruh skérami Během deseti dnů se dá poznat jen malá část celé oblasti. Autor absolvoval s pronajatou lodí plavbu středem celé oblasti a navštívil také její jižní část nepříliš daleko od majáku Landsort. 1. Tam, kde plavou sobi Malý přístav pro jachty, vzdálený den plavby od Stockholmu se saunou (leží kousek za červeným přístavním kioskem) a význačnou restaurací s barem a krbem (výše nad přístavem). Možno se uvázat na zakotvené bóje. Číselný kód pro umývárny je vám sdělen po zaplacení přístavního poplatku – nebo je možné jej získat od souseda. 2. Oblíbené kotviště Krásná zátoka, zasazená do skalních útesů mezi ostrovy Möja a Vindö. V mělkém vjezdu se musí dávat pozor na měřič hloubky, pozor také na osamělé kameny. cesta pro pěší vede ke kiosku u Krogholmenu. Nepříliš čisté suché záchody možno doporučit jen otrlejším. Místa ke stání na záďové kotvě jsou v plánku označena červeně.

-

37

-


Zpravodaj 1 / 2007

3. Amfiteátr Pro jachtaře ve skérové oblasti „cíl snů“, blízko Björnö na jihu ostrova Ingarö. Na severním břehu je ohniště. Na vysokém skalnatém břehu bezvadná místa na večerní barbecue na všude snadno dosažitelném grilu pro jednorázové použití. Zakreslený vrak je jenom stará pobřežní pramice. 4. Švédská idyla z obrázkové knížky: pestré domy, vlídná přístavní atmosféra, pár obchodů a restaurací – ideální na jeden odpočinkový den. V přístavu je ale neklidná voda. Jako alternativu je možno doporučit překotvit na noc k ostrovu Korsholmen nebo ke starému pevnostnímu ostrovu Skans na jihozápadě. (Nám to tam ale v přístavu vždy vyhovovalo, o nějakém neklidu čtu poprvé v tomto příspěvku – pozn. překl.)

Malé švédské městečko jako

5. Přístav, rozdělený na dva Je rozdělen můstkem pro pěší a tamní větrný mlýn je zdaleka viditelný. Může se stát na obou stranách můstku, na jihu je to klidnější. Excelentní, ale drahá restaurace Utö Värdhus je na kopci. Krásný rozhled od větrného mlýna. Sauna je u sprch, půjčovna jízdních kol přímo v přístavu. Vyzkoušejte sladký kmínový chléb od místního pekaře! 6. Rybářské skérové ostrůvky Ostrůvky se sporou vegetací a řídkým osídlením, včetně majáku. Jedinečná atmosféra, tak si lze představit život před sto lety. (lépe snad před dvěma sty – před sto lety v roce 1905 už měli někteří rybáři motorové kutry – autor je asi dost mladý, sto let mu připadá strašně dávno, jako že tenkrát lidé ještě lezli po stromech – pozn překl.) Jsou tady pro všechny kotevní bóje, ovšem uprostřed léta je tu plno. Z ostrova Lökskär krásný rozhled na celé souostroví.

-

38

-


Zpravodaj 1 / 2007

7.

Ostrov Štírů (Sumpholmen) Na zpáteční plavbě byl autorem nevšímavě minut, dá se předpokládat, že jeho věhlas ještě nedorazil k německým jachtařům, na rozdíl od švédské pobřežní stráže (viz předchozí poznámku překladatele). Tři sta metrů dlouhý ostrov s vlastním přístavištěm, malou písečnou pláží, místem na táborový oheň a několik stanů, patřící ke komunitě Saltsjöbadenu. Leží u západního břehu vjezdu na Baggensfjörden. Stání bez jakýchkoliv poplatků neomezenou dobu. O sobotách možná invaze místní mládeže, po půlnoci odplují, když rozšlapou magnetofon, se kterým dělali kravál. Zásobování v Saltsjöbadenu, odtud možno dráhou Saltsjöbannan dojet do centra Stockholmu. Stockholmské skéry – fakta a informace Okolo dvaceti čtyř tisíc ostrovů a skér stockholmské „Skargard“ se rozkládá na ploše 80 krát 50 mořských mil. Zatím co se vzdáleností od města klesá stále velikost ostrovů, stoupá v protikladu navigační obtížnost oblasti. Počasí a vítr V celé oblasti převládají v letním období slabé větry síly 3° až 4° B. Při vysokém tlaku nasazuje v pozdním dopoledni mořská bríza, která pomalu zesiluje a v noci ustane. Okolo mysů a v úzkých průlivech mohou nastávat odchylky nebo tryskové efekty, které ale nepřináší nějaké podstatné zvýšení síly větru. Pronájem lodí My jsme pluli s jednou Oceanis 361 finské firmy Midnighs Sun Sailing (www.midnightsunsailing.fi). Finové mají pobočku v Saltsjö-Duvnas, to je jedno z předměstí Stockholmu, vzdáleném asi 12 km od centra. Mají tam asi 50 lodí, ponejvíce Beneteau 361, Gib Sea a Dufour. Bénéteau 361 stojí od 1200 do 2604 euro na týden a ještě zaplatíte za čištění, palivo a ložní prádlo 280 euro. Pozor: V základní výstroji nejsou obsaženy záchranné vesty, místo nich jsou na palubě zde obvyklé vesty regatové a kšíry. Lodě je možno mimo jiné rezervovat přes Moorings Deutschland, Candidplatz 9, 81543 München, tel. z Německa 089 693508-0, www.moorings.com. Další kontakt je RTC Batkontakten (ww.rtc.se) na pronájem soukromých lodí. Navigace Je nutná důkladná terestrická. Na palubě musí být proto nejméně dva zkušení jachtaři, aby se s tím vypořádali. Větší plavební dráhy jsou vybójkovány (a v noci dobře vyznačeny majáčky s barevnými sektory, které krásně směrují – někde je snazší plout v noci, než ve dne, pozn. překl.) ale některé mělčiny jsou často neoznačeny. Stojí-li slunce nízko, není radno se do skér pouštět, mělčiny nejsou dobře viditelné. (Normálnímu echolotu není radno důvěřovat, hloubky se

-

39

-


Zpravodaj 1 / 2007

mohou změnit skokem a jste na šutru. Snad by se dal použít moderní „vorausschauendes“ - ten, se „dívá dopředu“, pozn. překl.) Formality / Alkohol Kdo připlouvá dánskými vodami, nepotřebuje se nikde hlásit a stačí mu normální osobní doklady. Dřívější předpisy o alkoholu byly podstatně uvolněny: Je povoleno 10 litrů tvrdého alkoholu na osobu, 90 litrů vína a 110 litrů piva , ale od 20 let stáří! Přístavy / Kotviště Několik přístavů a marín střední velikosti s dobrou úrovní (např. Sandhamn, Utö, Bullandö marina). Stání: buďto jednoduše se zadní bójí nebo v klasických ježkách.. Stovky dokonale chráněných kotevních míst a přirozených přístavů, kde stojíme se záďovou kotvou a příď vážeme na břehu na skálu, na strom, nebo na skalní hřeby. Někde také nalezneme samotné kotevní bóje. Literatura / Mapy Švédské sportovní mapy. Nepostradatelný průvodce: Hässler/Granath: „Arholma – Landsort med Gotland“ k dostání v odborných obchodech, asi 68 euro. Neúplný, ale v Němčině: Gerti Clausen: „Schweden 2“, Delius-Clasing, 28 euro. Výborné informace o skupinách skér celé oblasti, restauracích, obchodech atd. na www.skargardsstiftelsen.se. Typy pro Stockholm: Velmi užitečná a kompletní je stránka úřadu pro cizinecký ruch: www. stockholmtown.com. Přeložil a trochu se panu autorovi do toho pletl

J. Rössler

Plavba na plachetnici O.K. Atlantský oceán Přes Atlantský oceán jsme vyrazili na devítimetrové plachetnici O.K. na konci listopadu roku 2003. Vyplouvali jsme z ostrova Lanzarote v dosti netradiční sestavě posádky i kapitána. Oldřich Karásek /70 let/ přeplul Atlantik na své lodi s různými posádkami už několikrát. Tentokrát si však za své pomocníky vybral českého tuláka Angela /50 let/, který na moři ještě nikdy neplul a na Kanárských ostrovech žil se svou fenkou Čikou živo-

-

40

-


Zpravodaj 1 / 2007

tem bezdomovce. Chtěl přeplout oceán a usadit se na některém z teplých Karibských ostrovů, ale žádná plachetnice ho nechtěla vzít s sebou právě kvůli jeho maltézskému psíku, s nímž by mohl být na moři problém. Student Tomáš /17 let/ na moři plul již se svým otcem na motorové jachtě v Chorvatsku, Atlantský oceán byl pro něj výzvou, stejně tak jako pobyt na malé lodi v prostředí velice skromném oproti tomu na něž byl zvyklý z přepychové lodě. Já jsem se k lodi O.K. dostala čistě náhodou přes inzerát na internetu, kde kapitán hledal posádku. Měla jsem za sebou týdenní kapitánský kurz v Chorvatsku, kratší přeplavbu na plachetnici mezi Argentinou a Chile a týdenní plavbu na plachetnici v Dánsku. Původně jsem plánovala plout pouze přes Atlantský oceán, ale kapitán mi těsně před odjezdem nabídnul i pokračování dál přes Pacifik. To, že se plánovaný měsíc dovolené protáhne nakonec na celý rok v době našeho vyplutí nikdo netušil. Vypluli jsme do bouře. Kapitán si při pobytu na Lanzarote pohmoždil žebra pádem do starého vraku lodi a tak se nemohl moc hýbat. Trval však na vyplutí a tak jsme se nestačili ani vzpamatovat z toho, jak se loď ovládá a už se na nás valily pětimetrové vlny Atlantiku. Sílu větru na lodi nebylo čím měřit, ale odhadem dosahovala sedmičky Beauforta. Nestačili jsme se divit technickému stavu lodě. Laminátová loď domácí výroby neměla automatické kormidlo, její plachty byly staré, posbírané od jiných jachtařů a několikrát sletované, loď byla natírána antifoulingem naposledy před čtyřmi roky, takže její kýl byl dokonale obrostlý a posádce během plavby nezbylo než pravidelně a často kýl oškrabávat pokud jsme se chtěli vůbec hnout kupředu. Dieslový motor značky Nanni, vypadal jako jediný zachovale a to bezesporu proto, že kapitán jej startuje jen velmi zřídka. Na přeplavbu Atlantiku vezeme v podpalubí 60 litrů nafty včetně té v nádrži motoru, 300 litrů vody v pětilitrových kanystrech a potraviny typu špagety, rýže, brambory, vločky, čočka a fazole. V podpalubí se nedá ani hnout. Angelo s Čikinou, bicyklem a dalším svým harampádím obsadil přední kajutu, dvě postele po bocích lodě jsme obsadili my dva s kapitánem a na šokovaného Tomáše zbyla tzv. psí kóje, postel na zádi, do níž se leze jako do liščí nory. Mladý jachtař si vzal s sebou na loď počítač a další zbytečnou techniku, kterou jak posléze zjišťuje nemá kde zapnout. Elektřina na lodi funguje přes solární panel, jeho výkon však sotva stačí na osvětlení kompasu. Naštěstí máme díky přítomnosti Tomáše alespoň satelitní telefon, a díky němu se odehrává i kaž-

-

41

-


Zpravodaj 1 / 2007

dodenní spojení z této neuvěřitelné plavby s okolním světem. Bouře trvá pět dní. Záchranné vesty na lodi nejsou žádné a úvazky taky ne, takže se přivazujeme při službách lany volně visícími z ráhnoví. Jelikož na lodi při plavbě nefunguje záchod, musí se chodit na toaletu na schůdky, které visí ze zádi lodi do moře. Tyto akrobatické výkony za přítomnosti kormidelníka na palubě nejsou v bouři nikterak příjemné a už vůbec ne bezpečné. Kapitán nás však ujišťuje o tom, že stejně je všechno osud, a tak musíme věřit, že vše dobře dopadne. Jeho pohled na možnou záchranu jachtařů při ztroskotání je dosti skeptický a tomu také odpovídá i záchranný člun této lodi, který je sice značky Bombard, ale stěží by se do něj vešli tři lidé, natožpak čtyři a ještě pes. Záchranný ostrůvek samozřejmě na lodi žádný není. Víra v osud je vyslyšena a po bouři přichází bezvětří. To nás bohužel začne od této chvíle provázet často. Původní předpoklad toho, že doplujeme tak za tři týdny až měsíc se vytrácí v nedohledno. Kapitánova údajně nejdelší plavba přes Atlantik trvala 33 dní, letošní rekord 47 dní ovšem nikdo nepředpokládal. Motor se na etapy bezvětří zapnout nemůže, nafta se totiž po celou tu dobu ponechává na doplutí do přístavu a na případné krizové situace. Na poslední etapu plavby nám ale docela krizově dochází voda i potraviny, příděly vody se proto zkracují na půl litru na osobu a den včetně vaření. K jídlu už nezbývá nic jiného než špagety. Měli jsme obrovské štěstí, že po celou plavbu se Tomášovi dařilo rybařit a velice chutné dorády nám zpestřily jinak velmi chudý jídelníček. Čika dostávala granule a kupodivu se životu na moři přizpůsobila možná lépe než námořníci samotní. Ponorkovou nemoc jsme nezažili, ale napětí z dlouhé plavby bylo na každém z nás znát. Od vyplutí z Lanzorote jsme neviděli pevninu ani žádnou jinou loď. Chtěli jsme zastavit alespoň na Kapverdských ostrovech, ale kapitán prohlásil, že tam zastavují jenom zelenáči. Teprve mnohem později jsme se dozvěděli, že kapitán tam zastavil jen jednou a při té příležitosti mu utekla z lodi posádka, takže už raději pokud možno nikde nezastavuje. Pět set mil před cílem prasklo jedno z upínacích lan stěžně, takže bylo nutné vylézt na stěžeň, což se nakonec bez jakéhokoli zajištění a lan podařilo pouze Angelovi a opravu tak zvládl za nás za všechny. Těsně u pobřeží ostrova Martinik jsme se taktak vyhnuli podmořskému útesu a v polovině ledna konečně šťastně přistáli v městečku St. Anne na Martiniku. Tam se s námi posádka rozloučila. Tomáš odletěl domů a Angelo loď O.K. opustil s tím, že si najde svou vlastní plachetnici a dál bude plout na ni. Na O.K. se během pobytu na Martiniku vystřídaly další posádky, a plavba přes Karibské moře byla naplánována na konec února. Ve vlnách Karibiku Na přeplavbu Karibského moře jsme se vydali s posádkou manželské dvojice jachtařů, Slavoje a Evy. Vyplutí se moc nepovedlo, neboť kapitán hned na úvod prohlásil, že nikde nebudeme zastavovat a poplujeme až na ostrovy San Blas, které

-

42

-


Zpravodaj 1 / 2007

se ale nachází až v blízkosti Panamy. Před námi tak leželo 1300 mil otevřeného moře a my jen zpovzdálí míjeli krásu Karibských ostrovů. Jelikož kapitán bral svou posádku na palubu se sliby poznání hned několika ostrovů Karibiku, zklamání a dusná atmosféra se na lodi potlačovala jen stěží. Vál svěží a příznivý vítr, a skoro týden jsme uháněli rychlostí sto mil za den, což je pro pomalé O.K. a styl kapitánovy plavby s malými plachtami rychlost rekordní. Krásu plavby jsme si ale nevychutnávali ani jeden z nás, těžké kormidlo, které se na lodi nedá pustit z ruky a vůbec malý prostor s nedostatkem všeho potřebného napomáhal k jediné touze--- doplout co nejrychleji do cíle. To jsme ovšem netušili, že v blízkosti ostrova Aruba začneme toužit nejen po dosažení cíle, ale hlavně po přežití. Za jasného nebe jsme zničehonic vpluli přímo do běsnícího živlu. Vlny dosud čtyřmetrové zvedly se do výše našeho stěžně. Valily se na nás nepravidelně ze všech směrů a co nebylo přivázané nemělo šanci. Nezbylo než se přivázat lany z ráhnoví k palubě. Stáhli jsme všechny plachty a vytáhli vodní kotvu, tlustý silný provaz, který se nechal splouvat za lodí tak aby se zmírnilo povrchové napětí vody a došlo tak alespoň k částečnému vyčeření vln valících se na nás zezadu. Poté kapitán prohlásil, že když přivážeme kormidlo a dáme loď do driftu nemůže se nic stát a my se můžeme jít schovat do podpalubí. Eva se Slavojem však zůstali na palubě. Čas se začal počítat po minutách. Nárazy vln na loď se stupňovaly a já jen přemýšlela, jestli toto může stará a neudržovaná loď vůbec vydržet. Kapitán mě uklidnil s tím, že jestli něco nevydrží tak to budou pravděpodobně okénka. I pro tohoto zkušeného mořeplavce byly tyto vlny nezvyklé, rozhodně prý nic podobného nikdy nezažil. O to více jsme se divili o pár minut později, kdy se strop podpalubí stal naší podlahou. Za další vteřinu už jsme letěli na druhý bok lodi a než jsme se stačili vzpamatovat, loď se převrátila zpátky do původní polohy. Naštěstí. Vyvázli jsme s četnými pohmožděninami, naši mořeplavci si pak ještě stihli v okamžiku převrácení lodi taky zaplavat v oceánu. Podpalubí se změnilo v jednu obrovskou spoušť, vody bylo nad kotníky a plavalo v ní úplně všechno. Kapitán nemá v lodi totiž nic zajištěného. Do slané břečky, která vypláchla i špínu podlážek se vysypalo všechno jídlo ze spižírny a samozřejmě i všechny věci v přepážkách.

-

43

-


Zpravodaj 1 / 2007

Plavba v driftu se nepovedla a velení se ujal Slavoj, který se snažil s malým cípem kosatky ovládat loď. Na noc jej vystřídal kapitán, zatímco Slavoj sledoval vlny a navigoval loď tak, aby vlny dopadaly na loď pokud možno zezadu. Já jsem až do večera vyklízela podpalubí a vynášela nahoru uměle vyrobené kbelíky vody, které jsem vytvořila z pětilitrových kanystrů, v nichž vždy vozíme pitnou vodu. Čerpadlo na lodi žádné není. Převrácením jsme ztratili skoro všechny potraviny, a dokonce i ty v nepropustných obalech byly nechutně promáčené směsí mořské vody, uniklé nafty a špíny, která v podlážkách podpalubí před převrácením vládla. Kapitán se Slavojem navigovali loď až do svítání. Pak zavolali na výměnu mě. Moře bylo stále děsivé, vlny se nezmenšily, naopak zdálo se mi, že jejich mohutnost ještě vzrostla. Začínali jsme být prochladlí a vyčerpaní, nikdo v noci nespal. Vystřídala jsem Oldu i Slavoje, který usnul na palubě v mokrém spacáku. V poledne se za zády ozval neskutečný hukot. Vlna, která šla přesně zezadu tak jak má být a smetla nás podruhé pod vodu. Naštěstí ani pro tentokrát to nebyl obrat kompletní, i když i napodruhé se dostal stěžeň pod vodu. Měli jsme obrovské štěstí, že vydržel, masa vody byla totiž oproti první vlně dvojnásobná a tak prorazila i dobře zavřený kryt do podpalubí. Vody v podpalubí bylo skoro až po kolena. Při převrácení jsem si tentokrát zaplavala v oceánu se Slavojem já, a k neuvěření všech možných pravděpodobností s námi plavala také kormidelní páka, která nějakým záhadným způsobem vypadla z upevnění. Také se v poloze dnem vzhůru stačil do moře vysypat kotevní řetěz, a rozvázali se plachty, které nám poté pomáhaly ještě k rychlejšímu postupu vpřed do záhuby. Zatímco kapitán lamentoval nad ztrátami / zničená GPS, vysílačka, elektřina, rádio atd./, Slavoj, který při svém druhém přeletu do vody stačil vyvrátit i zábradlí na boku lodi, se vyhrabal spolu se mnou zpátky do kokpitu. Připevnili

-

44

-


Zpravodaj 1 / 2007

jsme kormidlo, Slavoj pak přivázal rozvázané plachty a připevnil i neupevněný kotevní řetěz. Já jsem měla opět práci s vyklízením vody a nepořádku v podpalubí, zatímco na palubě začalo být dusno. Kapitán ani pro tentokrát nechtěl zapnout motor. My se ale mohli jenom s pomocí motoru dostat z této bouřlivé oblasti dále na jih, k pobřeží Venezuely, kde se dalo předpokládat, že se vlny musí zmírnit. Později jsme se totiž dozvěděli, že oblast Aruby je většími vlnami známá, a to díky přítomnosti mořského protiproudu a silného západního větru, takže normálně tam bývají vlny čtyřmetrové, a pokud se nezadaří počasí tak i desetimetrové- ty jsme bohužel chytli my. Slavoj nakonec puštění motoru prosadil a kupodivu teprve s motorem se loď dala ve vlnách ovládat. Vydali jsme se na jih do zálivu Venezuely a k ránu dalšího dne se vlny zklidnily úplně. Projeli jsme sice všechnu naftu, ale vítr se naštěstí změnil v náš prospěch a zajížďku na jih nám pomohl vyrovnat. Na ostrovech San Blas jsme nezastavili. Naše posádka neměla o pobyt na pustých ostrovech po tom všem náladu - týden jsme totiž pluli bez jídla, jen s vodou z pětilitrových kanystrů, v lodi bylo vše mokré a my celkem oprávněně toužili co nejdříve doplout do Panamy. Záliv v Colónu jsme dosáhli 8.3.2004 po šestnácti dnech plavby, což byl pro loď O.K. rekordní čas. Po takovém rekordu ovšem lodička vypadala hrozně a potřebovala velkou opravu, na kterou jsme naštěstí měli právě ten časový předstih. Datum na proplutí Panamským průplavem jsme měli stanovený na 19.3.2004. Karin Pavlosková

Nové knihy v knihovně ČANY Jachting - Vášeň a profese Autoři v bohatě ilustrované knize vyčerpávajícím způsobem podávají informace ke všem aspektům námořní plavby. Po teoretické části, která se zabývá fyzikálními zákonitostmi pohybu ve vodním prostředí, působením větru na plachty a celkovou stabilitou lodi, nás se čtenář seznámí s meteorologickými jevy a počasím. Pak se již věnujeme lodím samotným, jejich tvarům, částem lodi a vybavení. Čtenář má možnost dozvědět se zde i o tom, jak pracovat s plachtami, jak manévrovat, seznámí se s navigačními systémy dříve a dnes. Knihu doplňují i praktické rady ohledně oblečení či např. o možnostech a relacích při pronajímání nebo koupi vlastní lodi. Kapitola o závodech dokumentuje, jak se ve 20. století postupně

-

45

-


Zpravodaj 1 / 2007

zdolávaly další a další rychlostní hranice, ať už to byly plavby přes Atlantik, nebo závody kolem světa. Bruno Peyron, skipper na vícetrupých lodích, který absolvoval obrovský počet mil na velkém katamaránu, a první držitel Trofeje Jules-Verne, je iniciátorem a organizátorem The Race, prvního závodu kolem světa bez omezení a bez zastávky. Daniel Gilles, člen posádky Erica Tabarlyho na Penduick III a Penduick IV, se zúčastnil závodu Whitbread 77 (závod kolem světa). Redaktor měsíčníku Bateaux dokáže strhnout čtenáře jako novinář a spisovatel. Váz., 232 stran, 22,8 x 28,5 cm, barevná publikace Vydala Euromedia Group k.s., UNIVERSUM Na doporučení ČANY přeložil známý jachtař PaeDr. Jiří Haškovec Cena v Knižním klubu 399,- Kč, běžná maloobchodní cena 449,- Kč K dostání v knihkupectví, prodejnách Knižního klubu a na www.knizniweb.cz

JACHTING – Vášeň a profese Recenze Encyklopedie nebo propagace námořního jachtingu? Jako hlavní autoři jsou uvedeni Bruno Peyron a Daniel Gilles – od nich je hlavně úvodní a závěrečná „beletrie“; jednotlivé technické kapitoly mají každá svého autora, včetně fotografií a grafiky. Vyšlo v roce 1998 v nakladatelství Hachette Livre v Paříži, české vydání přeložila Miloslava Žáková, lektoroval Jiří Haškovec a v roce 2006 vydalo nakladatelství Euromedia Group. V devíti kapitolách seznamuje zájemce se vším, co si pod pojmem jachting může čtenář představit. Text doprovázejí nádherné fotografie, nebo se to také dá obrátit: nádherné a inspirující fotografie jsou doprovázeny vysvětlujícími texty, popisujícími danou problematiku podle nadpisu jednotlivých kapitol. V závěru je přidán přehled významných dat z historie jachtingu, dosažených rekordů, bibliografie a stručný slovníček francouzských jachtařských pojmů – pro většinu z nás nepříliš běžných. Trochu vadí, že nikde není znát jakékoliv kritické stanovisko; všude je popsán současný stav a prezentován jako jedině možná alternativa pokroku. Jako kdyby v knize o letectví, někdy ve dvacátých letech, bylo popisováno vybavení kokpitu tehdejšího letadla a na další celostránkové fotografii pilot v kožiše, s kuklou a brýlemi s výkladem, jak je nutné se tam chránit proti mrazivému protivětru. Podmanivá poezie fotografií hi-tech takeláže, jako třeba hned na obálce knihy, se stěžněm, sálingy a pevným lanovím a krásně tvarovanou hlavní plachtou – jen si představte, jak by se dal dnešní fotografií podat tehdejší dvouplošník dvacátých let!

-

46

-


Zpravodaj 1 / 2007

Tato kniha není také žádnou příručkou, je encyklopedií. Kapitola o teorii plachtění vás nenaučí plachtit, jen popisuje, o co v té teorii jde. Podle šesté kapitoly o navigaci se nenaučíte navigovat, jen se dozvíte, abych to velmi zjednodušil, že teď už nepotřebujete sextant, protože máte GPS, (ve specielní kapitole o sextantu se dozvíte pravý opak) ale že pohled na hvězdnou oblohu z paluby lodě na širém moři stojí za trochu nevyspání a námahy. Popis jakéhokoliv obrázku, vysvětlujícího danou problematiku se jakoby zastaví v polovině, jen aby vám ukázal, jak je to zajímavé; tím dosahuje žádoucího účinku – potenciálního čtenáře neodradí, ale přitáhne a ukáže mu, jaká je to nádhera a současně věda, ten náš sport. Překlad jakékoliv knihy o jachtingu, a že jich v poslední době vyšlo a bude asi ještě vycházet pěkná řádka, naráží ovšem na nejednotnost české terminologie v našem sportu, kde se mnohdy v různých kruzích používají různé slangové výrazy a některé cizí termíny vůbec nemají české ekvivalenty. Většina literatury se ovšem překládá z němčiny nebo angličtiny, frančtina je výjimkou. Některé chyby by se však neměly vyskytnout a je jich požehnaně hlavně v té šesté kapitole o navigaci. Podobné perličky jako „Ke snosu dochází zřídka, pokud loď přesně sleduje kurz. Ve většině případů je vystavena snosu dvojího druhu: buď je způsobený větrem, nebo proudem. Při plavbě musí navigátor využívat svých zkušeností, co nejlépe odhadnout množství parametrů…“atd., nepřispívají příliš ke srozumitelnosti. Najdeme celé stránky v jednotlivých kapitolách, které přesně odpovídají tomu, co jsem napsal již dříve – kostrbatým překladem ukazují, o co jde, ale člověk je z toho jelen. Ještě jeden citát: u obrázku navigačního stolu, kde dívka zapisuje tužkou cosi do kroužkovaného bloku čteme: „V obtížné situaci je nejdůležitější pevně držet palubní deník“ Bez komentáře. Dívka vůbec nevypadá, že něco pevně drží. Na českých lodích je kapitán a ne žádný skipper, to je ale už jen otázka vkusu, s tím asi nic nenadělám. Alespoň se toto hnusné slovo používá důsledně. Pak už nepřekvapí, když se u popisu grafických metod při práci s mapou píše o výpočtu kurzů! Abych však jen nekritizoval: překladatelce se podařilo geniálním způsobem přeložit (anebo Jirkovi opravit ?) to, co Němci označují jako „Seemannschaft“: Lodnické dovednosti! – to mě zaujalo – vždycky jsem si s tím marně lámal hlavu. Následující kapitola o uzlech je potěšitelně věcná a stručná. Nesmím už pokračovat, neuměl bych přestat. Překládat název mezinárodního závodu „Route du Rhum“ jako „Rumová cesta“ je podle mně blbost. Závěr: Rozhodně doporučuji knihu koupit, potěšit se krásnými obrázky, přečíst si, jak důmyslný, všestranný a nádherný sport je náš jachting a pak ji při vhodné příležitosti darovat členu rodiny nebo kamarádovi, který má o našem koníčku nedobré

-

47

-


Zpravodaj 1 / 2007

mínění, zaručeně si ho upraví v náš prospěch a třeba se bude chtít na stará kolena s námi plavit. Rozára

Karin Pavlosková: MOŘEPLAVECKÁ ODYSEA - Doktorka, kapitán a pes v zajetí oceánu (Knižní klub 2005) Vítejte na palubě devítimetrové kocábky O.K. nazvané po jejím majiteli legendárním českém mořeplavci Oldovi Karáskovi. Vyplouváme, před přídí malé plachetničky leží Atlantský oceán… Kdo by nezatoužil alespoň na chvíli překročit hranice všedních dnů a vydat se za romantikou dalekých moří! Vytáhnout kotvu, rozvinout bílé plachty a letět s větrem v zádech až někam za obzor. Nechat se kolébat vlnami oceánu, východy a západy slunce a za jasných nocí splynout s nekonečným vesmírem kolem. Jen tiše plout měsíční pěšinou … Další informace najdete v předchozím článku autorky.

Karin Pavlosková: DRAMA MEZI OCEÁNY (Knižní klub 2007) Přeplout na malé plachetnici Atlantský i Tichý oceán - to je sen všech mořeplavců. Sny se však mohou na oceánu během několika okamžiků změnit. Devítimetrová lodička vplouvá do vln, v nichž se ztrácí její jedenáct metrů vysoký stěžeň. Plachetnice je přetížena čtyřmi lidmi a ve vlnách se převrací, námořníci zoufale bojují o záchranu svého života. Na lodi OK, kterou již čtenáři poznali v knize Mořeplavecká odysea, tentokrát pohoda nevládne, ponorková atmosféra jen zhoršuje bezmocnou situaci. Záchranné prostředky na palubě žádné nejsou, v obrovských vlnách Karibského moře ale i při setkání s velrybami a žraloky v opuštěných vodách Tichého oceánu, nezbývá mořeplavcům nic jiného než věřit. Tato knížka ale nepojednává jen o plavbě samotné - zaznívá v ní jímavý příběh o sounáležitosti lidí žijících na pár metrech čtverečních celé měsíce uprostřed oceánu, odkázáni jeden na druhého... První vydání , vázaná kniha ilustrována barevnými fotografiemi autorky , MOC 229 Kč, 224 stran.

-

48

-


Zpravodaj 1 / 2007

Karin Pavlosková (*1975), členka ČANY, vystudovala lékařskou fakultu v Brně a pracuje jako praktická lékařka v Ostravě. Za dobrodružstvím dalekých cest vyráží už od svých dvaceti let, procestovala sama evropské státy, Aljašku a Kanadu, Chile, Argentinu, Nepál, Tibet. Několikrát navštívila Grónsko, o kterém také vyšla v roce 2004 její první úspěšná publikace. Na plavbu kolem světa se vydala v roce 2003 s plachetnicí, která měla plout klasickým stylem dávných mořeplavců. Zážitky z autorčiny plavby po Atlantiku vydal Knižní klub pod názvem Mořeplavecká odysea v roce 2004. Kontakt na autorku – e-mail: [email protected]

Jiří Albrecht: SEDM LET CESTY K LIDEM, díl I. a II. Poutavé vyprávění známého mořeplavce Jiřího Albrechta z plavby lodě Libera kolem světa. Ve vyprávění je do tří dílů vepsán kus těžkého života na mořích i při zastávkách na ostrovech, životní příběhy lidí z posádek, které se vystřídaly na lodi během plavby i setkání s lidmi po přistání, hluboké zamyšlení nad odpovědí na otázky, které napadají jachtaře uprostřed oceánu. Autor knihy si nic neulehčuje, před ničím neuhýbá. Jeho snaha je upřímná, způsob vyprávění poutavý a jedinečný. Kdo přijme jeho pozvání na cestu, nebude litovat… Obě knihy i stejnojmenné DVD lze zakoupit i v knihovně ČANY.

Ivan Orel: IDIOTI NA PLAVBĚ KOLEM SVĚTA Poutavé vyprávění kapitána repliky historické lodě Viktoria Rudy Krautschneidera z plaveb kolem světa. Knihu lze zakoupit v ČANY za 300,- Kč.

Knihovna a služby ČANY ČANY oznamuje, že jsou k dispozici starší čísla Zpravodaje ročníku 2006 (cena 40 Kč/ks) a sešity ediční řady Rukověť námořního jachtaře: •

Jachtařská knížka (cena 100,- Kč)

•

Soubor testů pro teoretickou zkoušku na stupen A-jachetní kapitán pobřežní plavby s barevnými přílohami (cena 70,-Kč)

•

Lodní deník – na 17 dnů záznamů plavby (cena 85,- Kč)

-

49

-


Zpravodaj 1 / 2007

- na 23 dnů záznamů plavby (cena pro členy ČANY 100,- Kč, pro ostatní 130,- Kč) - na 7 dnů záznamů plavby (cena 35,- Kč) •

P. Ondráček: Před přídí Mys Horn (230,- Kč)

•

J. Čech: Malér lodi Markéta (240,- Kč)

•

Ivan Orel: Idioti na plavbě kolem světa (300,- Kč)

•

J. Albrecht: Sedm let cesty k lidem I. (189,- Kč) Sedm let cesty k lidem II. (199,- Kč) Sedm let cesty k lidem - DVD (239,- Kč)

Uvedené publikace je možno zakoupit v sekretariátu nebo objednat na dobírku. Zájemci o námořní mapy, plavební publikace a knihy s tematikou námořní plavby od zahraničních vydavatelství se mohou obrátit se svými požadavky na naši partnerskou agenturu APC, Jankovcova 53, 170 00 Praha 7, tel.: 234 602 363, fax: 234 602 367, [email protected], www.altumare.cz.

Půjčování literatury, videokazet, CD, DVD a časopisů Níže uvedené publikace je možno si vypůjčit v sídle ČANY – v budově jachetního klubu ČYK, Přístav 5, 140 00 Praha 4 - Podolí (zastávka tramvaje Podolská vodárna) v úředních hodinách každou středu od 17.00 h do 20.00 h, tel. 241 433 212. Výpůjční doba je 14 dnů. Pro mimopražské vypůjčovatele je možno zaslat publikace na dobírku (poštovné bude odečteno ze zálohy), při čemž se prodlužuje výpůjční doba na 20 dní. Rozhodujícím datem pro posuzování této výpůjční doby je datum na poštovním razítku. Znamená to, že výpůjční doba začíná datem na pražské podací poště a končí datem na podací poště vypůjčovatele. Půjčovné je bezplatné pro členy ČANY a ČYK po předložení platného členského průkazu (při objednávce půjčky na dobírku uveďte prosím vaše členské číslo v objednávce), pro ostatní zájemce 100,- Kč za jakýkoliv kus. Za každý kus jsou účtovány vratné zálohy: Kniha (dle tabulky) Videokazeta Časopis – 1 číslo Video CD a DV Disk

1000/500/200/100 Kč 200 Kč 200 Kč 500 Kč

Uvedené zálohy je nutné vždy předem zaplatit, po vrácení zápůjčky budou po odečtení poštovních poplatků peníze vráceny. Při poškození zápůjčky se záloha přiměřeně krátí, při znehodnocení se záloha nevrací. Za každých 7 dní z prodlení se účtuje 20% ze zálohované částky.

-

50

-


• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• • • •

Zpravodaj 1 / 2007

Videokazety Praxis des fahrtensegeln UKW Sprechfunk Modern Navigieren – DECCA, LORAN C Schneller Segeln ( 2 kusy ) 1. česká námořní rallye (TPS Centrum Brno ) 2. česká námořní rallye 10. – 17.10.1998 (TPS Centrum Brno ) 3. česká námořní rallye - SWEA CUP, 2. -.9.10.1999 Chorvatsko (Mistrovství ČR, TPS Centrum Brno) 4. česká námořní rallye 2000 - SWEA CUP, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno) 5. česká námořní rallye - 2001, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno) 6. Mistrovství ČR námořních plachetnic 2002 - Pohár Niké, Chorvatsko (TPS Centrum Brno) Kurz – Karibské ostrovy Návrat kapitána ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport, 3 kusy) Presentation Libštát ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport, 2 kusy ) Pražský maraton 1998 (windsurfing ČWA) Pacifik 1999 Teorie a praxe plachtění v silných větrech (něm) Krásy malých Antil Májová regata 2001- Klubové jachty na Jadranu ( Yacht Club Praha ) International Rolex Cup (Regata, 26 minut) Jak jsme pluli za Vikingy (díl 1,2,3,4 zlášť a 1-4 na jediné kazetě, ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport) Plachetnicí kolem světa pro pírko tučňáka ( Rudolf Krautschnaider) Mistrovství světe v jachtingu 2002, Capri

Video CD Disky IYRS, International Yacht Restoration School ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski) 3. česká námořní rallye - SWEA CUP, 2. -.9.10.1999 Chorvatsko (Mistrovství ČR, TPS Centrum Brno) 4. česká námořní rallye - SWEA CUP, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno) 5. česká námořní rallye - 2001, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno)

-

51

-


• •

• • • • • •

• • • • • • • • • •

Zpravodaj 1 / 2007

Před přídí mys Horn (2000, Petr Ondráček s fotografiemi Petra Pachromenka) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři, SOLAS 1974 (první aktuální a kompletní překlad do češtiny, © Aquagroup s.r.o., M.Říha a P.Carvan, 280 stran)

Video DVD Disky ESCAPE ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport) Sailing is (US Sailing Assotiation, Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski,) Návrat kapitána ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski) IYRS – Short version (International Yacht Restoration School, Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski) IYRS (International Yacht Restoration School, Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski,) Boat of the Year 2000 Awards (Presented by Cruising World Sailing Boat, Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski)

Časopisy Zpravodaj ČSJ (od roku 2000) Ročenka ČSJ 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 Yachting Revue, čísla ročníků 2001- 2005 Yacht (německý) Yacht (český) Boat Owner Yachting World Palstek (německy) – jen starší čísla, byla ukončena distribuce časopisu v ČR Osyc Neues LOGBUCH (Informationen des Osterreichischen Hochsee Yacht Clubs für den Segel- und Moptoryachtsport auf See), čísla 2/2000, 1/200004-14 Potápěč 2001

Knihy Plavební publikace Název

Autor

1

Mediterraean Cruising Handbook

Heikell Rod

2

Mediterran Almanacs Imrays

Heikell Rod

Počet Rok vydání stran 1990

-

52

200

-

Nakladatel

Jazyk Záloha

Imray, Laurie, Norie & Wilson

A

500


A

1000

Česká Asociace Námořního jachtingu 3

Turkish Waters & Cyprus Pilot

4

Greek Waters Pilot

5

Greek Waters Pilot

6

11

Ionian (Corfu to Zakinthos and the adjacent mainland) Adriatic Pilot (A yachtsman`s guide to Albania, Yugoslavia & the Italian coast) Navigational Guide to the Adriatic Croatian Coast 777 přístavů a zátok - Jachtařský průvodce Jadranem (Chorvatsko, Slovinsko, Černá Hora), 2. vydání 808 přístavů a zátok - Jachtařský průvodce Jadranem (Chorvatsko, Slovinsko, Černá Hora), 2. vydání Von Punkt zu Punkt – GPS 1000 Wegepunkte (Istrien Kavarnen Bucht Dalmatien Montenegro) Hafen und Ankerplatze Jugoslavishe Adria, (Ein Praktishe Begleiter für Segler und Motorbootfahrer) Italian Waters Pilot

12

Italian Waters Pilot

13

Pagine Azzurre (Il portolano dei mari d`Italia) Mediterranean France & Corsica

7

7a 8

8a

9

10

14

Zpravodaj 1 / 2007

Heikell Rod

1993

308


A

1000

Heikell Rod

1992

476


A

1000

Heikell Rod

2004

506


A

1500

Heikell Rod

1996

184


A

500

Thompson Trevor & Dinah

1990

404


A

1000

Pezo Vladimir

2001

160 + mapa

Zagreb

A

Beständig Karl-H.

2000

134

Severin - Zindulka

Č

500

Beständig Karl-H.

2006

134

Severin - Zindulka

Č

500

Beständig Karl-H.

2000

16+1

Nautischen Fachbuchhandel

N+Č

500

Schenk Robert Schenk Gerda

1990

304

Delius Klasing Verlag

N

500

Heikell Rod

1991

372


A

1000

Heikell Rod

2002

432


A

1500

2001

772

Agip

I

1000

1990

330


A

1000

Heikell Rod

-

53

-


Zpravodaj 1 / 2007

15

Mediterranean France & Corsica

Heikell Rod

2002

344


A

1500

16

East Spain Pilot – Islas Baleares

Brandon Robin

1995

248


A

1000

17

Häfen und Ankerplätze Balearen

Radspieler Gerd

200


N

1000

18

East Spain Pilot – Costas del Sol & Blanca East Spain Pilot – Costas del Azahar, Dorada & Brava North Africa (Gibraltar to Marocco, Algeria, Tunisia & Malta) North Africa (3rd edit.) - Piolt to Gibraltar , Morocco, Algeria, Tunisia, Malta, and the Scillian Channel Küstenhandbuch Spanien + Portugal (Atlantikküste El Ferrol - Gibraltar) Atlantic Spain and Portugal (El Ferrol to the Strait of Gibraltar) Atlantic Spain & Portugal (5th edit. ) - La Coruna to Gibraltar Spanische Gewässer (Von Cap Cerbere bis Gibraltar) The Straits Sailing Handbook 2002 (4th edit.) South Biscay Pilot (The Gironde Estuary to La Coruña) South Biscay - La Gironde to La Coruna (6th edit.) North Biscay (Ouessant to La Gironde) North Sea Passage Pilot

19 20

20a

21

22

22a

23 23a 24 24a 25 26

Brandon Robin

1995

244


A

1000

Brandon Robin

1995

292


A

1000

van Rijn Hans

1991

192


A

1000

Hutt Graham

2006

279

RCC Pilotage Foundation

A

1500

184

Lufthansa

N

1000

RCC Pilotage Foundation RCC Pilotage Foundation

1995

234


A

1000

Walker M. Hammick A.

2006

336


A

1500

Lipps Volker

1992

248


N

1000

Colin Thomas

2002

182

Ocean Marine

A

100

Brandon Robin

1995

296

Adlard Coles Nautical

A

1000

Lawson John

2006

205


A

1500


2000

232


A

1500

Navin Brian

1995

220 +8


A

1000

-

54

-


Zpravodaj 1 / 2007

27

Faroe, Iceland, Greenland

Ker Willy

2004

124


A

1500

28

Lundy and Irish Sea Pilot

Taylor David

2001

164


A

1000

Brackenbury Mark

1996

200


A

500


A

1000

29

Norvegian Cruising Guide (From the Swedish Sound to the Russian Border) 29a Norway (1st. edit.) 30

Baltic Southwest Pilot

The Baltic Sea (Germany, Poland, the Baltic States, Russia, Finland, Sweden & Denmark) 31a Cruising Guide to Germany & Denmark (3rd edit.) 32 The Channel to the Med: a guide to the mainruotes through the French Canals 33 The Atlantic Crossing Guide

2007 Bratskenbury Mark

1983

192

Stanford Maritime

A

500

Sheffield Barry

1992

196


A

1000

Navin Brian

2006

249


A

1000

Bowskill Derek

1995

180

Opus Cruising Publications

A

500

Hammick Anne, McLaren Gavin

1998

230


A

1000

Hammick Anne

1996

262 + 16


A

1000

Cornell Jimmy

1998

146

World Cruising Publications

A

1000

Chris Doyle

2000

400

Chris Doyle Publishing

A

500

Chris Doyle Fisher Jeff

2001

224


A

500

Chris Doyle

2001

468


A

500

Chris Doyle

2001

340


A

500

Schnalbe Zydler Nancy and Zydler Tom

2001

338

Seaworthy Publications

A

500

31

34

35 36 37 38 39 40

Atlantic Islands (Azores, Madeira, Cannary and Cape Verde Islands) Canary Islands Cruising Guide Sailors Guide to the Windward Islands (10th Edition) Cruising Guide to Trinidad and Tobago (3rd Edition) Cruising Guide to the Leeward Islands (7th Edition) Cruising Guide to the Virgin Islands (10th Edition) The Panama Guide (A Cruising Guide to the Isthmus of Panama)

-

55

-


The Pacific Crossing Guide

42

Cruising Bulgaria and Romania (1st. edit.) - Turkey Thrace, Bulgaria, Romania, river Danube Black Sea Cruising Guide

43

Zpravodaj 1 / 2007


1997

196


A

1000

Allardice Nicky

2007

108


A

1000

Nelson Rick Nelson Sheila

1995

154


A

500

44

Segeln in Dänemark - west

Werner Jan

1981

332


N

500

45

Segeln in Dänemark - ost

Werner Jan

1984

300


N

500

46

World Cruising Routes (4th Edition) Indian Ocean Cruising Guide

Cornell Jimmy

1998

596


A

1000

Heikell Rod

1999

262


A

1000

Roch Lucinda

2004

224

Reeds Almanacs

A

200

2001

756

Marseille

F

500

2004

68

Kartografie Praha

Č+N

200

130

MacMillan Reads

A

100

130

MacMillan Reads

A

100

1993

The MacMillan & Silk Cut

A

500

1994


A

500

1997


A

500

2001


A

500

2002


A

500

2003


A

500

47 48

53

Marina and Waypoint Guide (England and Scotland) Votre Livre de Bord - Bloc Marine (Mediterranée) Plavební mapa pro rekreační plavbu VLTAVA Seafinder (Zlaté stránky) - Západní Evropa Seafinder (Zlaté stránky) - Západní Evropa Nautical Almanac

54

Nautical Almanac

55

Nautical Almanac

56

Nautical Almanac

57

Nautical Almanac

58

Nautical Almanac

49 50 51 52

Janda Miloš

-

56

-


Nautical Almanac

60

Rule of the Road Seamans Guide, část I. a II. Cruising French Waterways (4rd edit.) Red Sea Pilot (2nd edit.) + plánek

61 62 63

Inland Waterways of Belgium

Zpravodaj 1 / 2007 The MacMillan & Silk Cut

2004 1972 Mc Knight Hugh

A

500

A

100

2005

296


A

1000

2002

280


A

1000

2005

170


A

1000

Carnegie Peter

2006

164


A

1000

Fenzl Manfred

1998

152

Maritim

N

500

Morgan Elain Davies Stephen Jones Jacqueline

64 65 66

67

The Channel Islands (2nd edit.) Alderney, Gernsey, Sark, Jersey, Les Ecrehous and Plateau des Minquiers, Iles Chausey Das Ijsselmeer

Učebnice a příručky U

Název

1

Admirality List of Lights and Fog Signal, volume A – Brithish Isles and North Coast of France Admirality List of Lights and Fog Signal, volume B – Southern and Eastern Sides of the North Sea Gezeitentafeln für das Jahr 1995, Band I – Europäische Gewässer Żeglowanie w warunkach sztormowych Nawigacja żeglarska

2

3

4 5

Autor

Počet Rok vydání stran

Nakladatel

Jazyk Záloha

Crown

1975

440

Hydrographer of the Navy

A

500

Crown

1975

350

Hydrographer of the Navy

A

500

BSH

1994

220 + mapa

N

200

Adlard Coles K.

1986

468

P

100

Czajewski Jacek

1986

264 + mapa

P

100

-

57

-

Wydavnictvo Morskie


Zpravodaj 1 / 2007

6

Navigacja dle żeglarzy

Kaszowski Aleksandr

1989

370

7

Meteorologia żeglarska

Czajewski Jacek

1988

184 + mapa

8

Praktyka oceaniczna

Baranowski Henryk

1984

9

Practical Sailing

Fitzpatrick Wendy

10

Pravidla pro zabránění srážkám na moři - COLREG a systém IALA Ty, tvá loď na moři a paragrafy

11 12

12

Ty, tvá loď na moři a paragrafy

14

Učební osnovy pro zkoušky způsobilosti k vedení rekreačních plavidel na moři (č.5, řada B) Razezdnye, turističeskie i sportivnye katera Jachting

15

First Aid at Sea

13

Soubor testů pro teoretickou zkoušku na stupen Ajachetní kapitán pobřežní plavby 17 Plachty (Vše o seřizování plachet a takeláže) 18 Příručka kapitána plavidla (Skipper`s pocketbook) 19 Kompetentní posádka na lodi (Competent crew) 20 GMDSS Users Handbook 21 Průvodce světem jachtingu 21c Jachting - vášeň a profese

P

100

WKL Warszawa

P

100

328

Sport i turystyka

P

100

1979

160

Mayflower Books NY

A

500

Haškovec Jiří

1999

64

ČANY + TPS Centrum

Č

100

Steffal J.

1989

48

TJ Konstruktiva Praha

Č

100

Steffal J.

1973

174

ČSVM, Komise sportovních plaveb

Č

100

1990

SPS Praha

Č

100

Baader Inan

1977

Leningrad

R

100

Vrana Ivan

1990

Olympia

Č

200

A

200

ČANY

Č

100

128

16

Dedekam Ivar

2004

88

Yacht

Č

200

Mosenthal Basil

2003

120

APC

Č

200

RYA

2003

68

APC

Č

200 500

Sleight Steve

2002

320

Knižní klub

Č

500

Peyron Bruno Gilles Daniel

2006

232

Knižní klub

Č

500

-

58

-

Česká Asociace Námořního jachtingu 22 23 24

25

JACHTING (Praktická a teoretická příručka jachtingu) Heavy Weather Sailing The Seaworthy Offshore Sailboat: a guide to essential features, gear and handling VHF DSC Handbook

Zpravodaj 1 / 2007

150

Č

200

1967

290

A

500

Vigor John

1999

232

International Marine

A

500

Fletcher Sue

1997

152

Thomas Reed Publications

A

500

A

500

26

The 12 Volt Bible for Boats

Brotherton Miner

27

Practical Weather Forecasting

Karnetzki Dieter

1990

160


A

500

28

Autopiloten und Windsteuersysteme (Bordpraxis Technik) Self – Steering under Sail, autopilots and Wind – steering Systems Vázání uzlů

Foerthmann Peter Christian

1996

110

Pietsch Verlag Stuttgart

N

500


A

500

29

30 31 32

33

Závodní pravidla jachtingu 2001 – 2004 Knížka o organizaci a požadavcích na provozování komerční a rekreační plavby v Austrálii Vůdce malého plavidla

34

Navigation

35

Segel im Reich der Sturme Boatowner`s Practical and Technical Cruising Manual Námornické uzly

36

37 38 39

Ocean Yachtmaster Ocean Yachtmaster Excercises

Foerthmann Peter Christian Elstner F.A.

1991

Atos

Č

100

ISAF

2001

ČSJ

A, Č

100

2000 Kocfelda Pavel, Říha Milan Schenk Boby

200

2000

IC institut

Č

200

N

500

N

500


A

1000

ALFA Bratislava

S

100

Langley

A

200

Langley

A

200

Schenk Boby

250

Calder Nigel

2001

Skriagin L.N.

1982

-

59

588

-


41

42 43

Racing Skipper (Techniques to make You a Winner) Jacht Funkdienst Nord und Ostsee

Medzynarodowe prawo drogi morskiej Vademecum sygnalizacji jachtowej

44

Vademecum zeglarskie

45

Vademecum morskich przepisow jachtowych Podstawy nawigacji

46

47

Radionawigacja

48

Nawigacja morska. Zadania z ojasnieniami. 1 Nawigacja morska. Zadania z ojasnieniami. 2 Ocena dokladnosci w nawigacji morskiej Wykorzystanie systemow nawigacyjnych

49 50 51

52

53 54 55

Almanach instruktora zeglarstwa

Znaki i skroty stosowane na polskich mapach morskich Zeglarstwo Zasady manewrowania jach-

Zpravodaj 1 / 2007

Golding Mike

A

200

1993

316

Bundesamt fur Seeschiffahrt und Hydrographie

N

200

Rymarz Wladyslaw

1985

448

Biblioteka Nautyki

P

100

Dziewulski J., Dziewulska E., Gaňko A., Beblowski A.

1981

156 +20

Sport i turystyka

P

100

Komorowski Antoni

1988

384

Interster Yachting SA

P

100

Berkowski Marek

1985

290

PTTK

P

100

Ludwig Jan

1983

20

Centrum Wychowania Morskiego

P

100

Czajewski Jacek

1987

136 + mapa

Sport i turystyka

P

100

Wrobel Franciszek

1987

408+4

Wydavnictvo Morskie

P

100

Wrobel Franciszek

1988

420

Wydavnictvo Morskie

P

100

Gorski Stanislaw

1977

132

Wydavnictvo Morskie

P

100

Urbanski J., Kopacz Z., Posila J.

1978

180

Wydavnictvo Morskie

P

100

Berkowski M., Dabrowski W.R., Makowski M.

1985

104

Interster Yachting SA

P

100

Marynarka Wojenna

1982

28

BHMW PRL

P

100

1977

224

KAW

P

100

1985

120

POZZ

P

100

Wysocki Stefan Grzegorski Klemens

-

60

-


Zpravodaj 1 / 2007

tem zaglowym 56

Meteorológia pre športového pilota

Lexmann Eugen

1986

216 +1

EDL

S

100

57

První pomoc

Dvořáček Ivan Hrabovský J., Švec Zdeněk

1983

188

ČsČK

Č

100

Steffal Jiří

1988

90

KZP

Č

100

Steffal Jiří

1981

17

KZP

Č

100

Steffal Jiří

1975

52

KZP

Č

100

Steffal Jiří

1971

20

ČSVM, Odbor sportovních plaveb

Č

100

1981

24

SPS Praha

Č

100

1987

28

KZP

Č

100

Škranz Jiří

1989

60

ČÚV ČSTV

Č

100

Zerer Anton

1982

96

Šport Bratislava

S

100

Mordvinov, Kondraševskij, Skubko

1986

168

Katera i jachty

R

100

HovardWilliams Jeremy

1980

96

Fizkultura i sport Moskva

R

100

Burchanov M.V.

1986

216

Transport Moskva

R

100

58

59 60 61

62 63 64 65

66

67

68

Plujeme za hranice 16. díl. Plavební mapa Labe - Elbe (ř. km NDR 0 až 298) Otázky testu plachetnic Plavební příručka Přehled map Labe a Vltavy Plavební příručka Lodní deník, Kilometráž Dunaje Značení mořských vodních cest - systém IALA Repetitorium meteorologie pro kurs VMPoblast 2.1 Záchrana ve vodní turistice Windsurfing. Nácvik začiatočníkov, rady skúsenejším, preteky a pravidlá Sredstva navigaciji malych sudov Uchod za parusami i ich remont (překlad Care and Repair of Sails) Spravočnaja knižka šturmana

69

Morechodnaja astronomija

Titov R.Ju. Fajn G.I.

1984

248

Transport Moskva

R

100

70

Morechodnaja astronomija

Krasavcev B.I.

1986

256

Transport Moskva

R

100

71

Přívěsné motory

Barlet Tim

2006

88

Svojtka

Č

100

72

Vodní dieslové motory

Barlet Tim

2006

92

Svojtka

Č

100

-

61

-


Zpravodaj 1 / 2007

Beletrie B

Název

1

Po mořích kolem světa (dětská námořní encyklopedie) Pod hladinou mora

2 3

4 5 6

7

Život na konci světa (Patagonie, Ohňová země, Magalhãesovo souostroví) Ráj jsem nenašel (S plachetnicí Jahelka - unplugged) Cesta do ráje Na vlnách moří a oceánů (vybrané kapitoly z dějin mořeplavby) Sám proti moři

Autor

Počet Rok vydání stran

Nakladatel

Jazyk Záloha

Sacharnov Svjatoslav

1982

328

Č

200

Topercer Emil

1983

160

S

200

Cousteau J. Y. Paccalet Y.

1983

256

Č

200

Karel Jan

2001

80

Č

200

Skála Bedřich

1998

Č

200

Švarc Václav

1977

Severočeské nakladatelství Ústí n.L.

Č

200

Konkolski Richard

1973

Magnet

Č

200

DTP

8

Dobrodružství křtěné mořem

Konkolski Richard

1976

Olympia Praha

Č

200

9

360 poledníků pod plachtami

Konkolski Richard

1978

Profil Ostrava

Č

200

10

360 poledníků pod plachtami

Konkolski Richard

1978

Profil Ostrava

Č

200

11

Sólo přes Atlantik

Konkolski Richard

1980

Olympia Praha

Č

200

12

Sólo přes Atlantik

Konkolski Richard

1980

Olympia Praha

Č

200

13

Sám cez oceány

Konkolski Richard

1980

Šport Bratislava

S

200

14

Dobrodružství křtěné mořem

Konkolski Richard

1981

Olympia Praha

Č

200

15

Před přídí mys Horn Malér lodi Markéta

Ondráček Petr

2003

Navigator

Č

200

Čech Jiří

2004

Navigator

Č

200

Mlejnek Otakar

2000

Rybka Publishers

Č

200

16 17

Český doktor na moři ( lodní lékař ČS námořní plavby vypomíná)

-

62

308

-


19 20 21 22

Schody do celého světa (35 let na palubě lodí ČS námořní plavby) Osamělí mořeplavci Last Voyage Trans – Pacific Trimaran Přežili jsme v Pacifiku

23

Triumf a pád admirála Von Spee

24

Krvavý pomeranč (napínavé závody trimaranů s kriminální sponzorskou zápletkou ) Sturm was tun

25 26

27 28 29 30

Mořeplavecká odysea - Doktorka, kapitán a pes v zajetí oceánu Idioti na plavbě kolem světa Drama mezi oceány Sedm let cesty k lidem, díl I. Sedm let cesty k lidem, díl II.

Zpravodaj 1 / 2007

Ptáček František

200

Merrien Jean

1970

260

200

Davison Ann

1953

250

200

Piver Arthur

1963

290

200

Robertson Dougal

1978

180

200

Perepeczko Andrzej

2000

Naše vojsko

200

200

Llewellyn Sam

200 Pavlosková Karin

2005

Orel Ivan

2006

Pavlosková Karin

2007

192

Albrecht Jiří

2007

Albrecht Jiří

2007

192

Knižní klub

Č

200

Č

200

Knižní klub

Č

200

226

Liberabooks

Č

200

236

Liberabooks

Č

200

Stručné zprávy ČANY 20.1.2007 se za ČANY zúčastnili konference ČSJ P. Kundrata (volební komise), P. Ondráček a P. Sládeček (poslední dva byli zvoleni do KK ČSJ).

6.2.2007 v jachtklubu CERE vyhlásil ČSJ výsledky ankety „Jachtař roku“. Na 1. místě se umístila L. Šmídová, na 2. pak D. Křížek, který zároveň vyhrál i kategorii v námořním jachtingu. 20.-21.1.2007 se konal v Brně pod patronací ČANY kurz přežití na moři (ISAF Survival Course), vedený rakouskými instruktory. -

63

-


Zpravodaj 1 / 2007

ZPRAVODAJ č. 1 / 2007 Vychází nepravidelně Vydává Česká asociace námořního jachtingu (ČANY) Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí, IČO 00563498 www.sailing.cz/cany, E-mail: [email protected] Vydáváno a distribuováno bezplatně výlučně pro potřebu členů ČANY. Toto číslo vyšlo: 31.5.2007 Šéfredaktor: Ing. Petr Kundrata Telefon: 272 911 860, 721 232 231 E-mail: [email protected] Redakce: ČYK, Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí Úřední hodiny: každou středu od 18.00 h do 20.00 h, telefon: 241433 212 Nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. Redakce neručí za obsah příspěvků čtenářů.

ČANY (ČYK)

CERE

-

64

-

Obsah

Recommend Documents