obsah

obsah

aktuality Na základě rozhodnutí představenstva a v souladu s ustanovením § 7 platných Stanov Svazu českých knihkupců a nakladatelů svolávám

ŘÁDNOU VALNOU HROMADU ČLENSTVA na sobotu 21. 4. 2001 od 10.00 hodin. Valná hromada se bude konat v budově Českého svazu vědeckotechnických společností v zasedacím sále č. 319 (Novotného lávka 5, Praha 1, cca 5 minut od Karlova mostu na straně, kde jsou Karlovy lázně – staroměstská strana Vltavy). Nejvhodnější spojení: metro –trasa A (Staroměstská), poté pěšky nebo jednu stanici tramvají č. 17 a 18 (Karlovy lázně). Občerstvení bude zajištěno. Předpokládaný konec valné hromady ve 14.00 hodin. PROGRAM VALNÉ HROMADY: 1. Zpráva o činnosti za rok 2000 2. Zpráva o hospodaření za rok 2000 3. Informace o činnosti Svět knihy v roce 2000 a 2001 4. Zpráva kontrolní komise 5. Rozpočet a plán na rok 2001 6. Doplňovací volba náhradníka představenstva za nakladatelskou sekci 7. Různé 8. Usnesení a závěr

téma měsíce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Co nového na trhu s papírem – OSPAP informuje z historie exlibris . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Zdenek Seydl svět knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Prestižní zakázka pro Svět knihy kaleidoskop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Tisková konference k „poplatkům“ za kopírování Znovu o veletrhu v Lipsku Dubnová Praha uvítá spisovatele zvučných jmen Soutěž Slovník roku za sklem, na papíru i na síti ISBN na Slovensku uzákoněno rozhovor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Musíte se vzdát pošetilých ambicí odhalit Pravdu o české knize názory – diskuse – polemika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Doufám, že se tak nikdy nestane! Knikupcova knižní špička knižní hitparáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 přečetli jsme za Vás. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Jak se čte v Německu Normy pro elektronické knihy Projekt na podporu prodeje knih z činnosti SČKN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Služba ČTK Protext – zasílání tiskových sdělení Prodej českých knih v Moskvě Budou prezentovány nešvary knižní branže v pořadu Klekánice? informační servis. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Diskuse k jednotlivým bodům programu bude probíhat bezprostředně po jejich uvedení. U prezence účastníci valné hromady obdrží hlasovací lístek a další materiály. Členy SČKN, kteří jsou právnickými osobami, žádám v souladu s platnými Stanovami (§ 7 odst. 3), aby sekretariátu Svazu písemně oznámili jméno svého zástupce oprávněného jednat jejich jménem. Každého hlasování se budou moci zúčastnit pouze ti členové, kteří mají uhrazeny své členské příspěvky na rok 2001. U prezence bude možné příspěvky ještě doplatit.

Věřím ve vaši hojnou účast a těším se na setkání s vámi. Jitka Uhdeová v. r. předsedkyně

ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A N AKLADATELŮ ČÍSLO 3 / ROČNÍK VI (XX) / březen 2001

založen roku 1893 jako Knihkupecký oznamovatel vydává: Svaz českých knihkupců a nakladatelů a Svět knihy, s. r. o. šéfredaktorka: Olga Vašková redakční kruh: PhDr. Jaroslav Císař, Jan Kanzelsberger, Zdeněk Křenek, PhDr. Jan Machač, RNDr. Vladimír Pistorius, Jiří Seidl, PhDr. Aleš Zach grafická úprava podle Heleny Šantavé námět na obálku Bohuslav Holý produkce: NLN, s. r. o. adresa redakce: Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2 tel./fax 02/225 131 98, tel.: 900 301 50, e-mail: [email protected] podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., Odštěpný závod Praha, č. j. 6190/97 ze dne 28. 2. 1997 registrační číslo: MK ČR 7399, ISSN 1211-4154 toto číslo vychází 15. 3. 2001 prodejní cena 30 Kč, pro předplatitele 300 Kč ročně ceny jsou kalkulovány včetně poštovného pro členy SČKN zdarma

aktuality / obsah KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

1

ČÍSLO 3/2001

téma měsíce: Co nového na trhu s papírem – OSPAP informuje Po hektických měsících konce minulého roku nastalo na trhu s papírem mírné zklidnění. Je to obvyklý a vcelku zákonitý tržní postup, podle kterého je – odhlédneme-li od některých specifik celulózy a papíru – vždy určujícím prvkem poptávka. Zájem o publikační papíry tedy poklesl a jeho oživení lze očekávat ve druhé polovině února a března. Abychom mohli srovnat situaci minulých let s rokem 2000, dovolím si krátké shrnutí. O tom, jakými pravidly se řídí trh s papírem, jsem hovořila v článku uveřejněném v KaN 9/2000. Poptávka po papíru je jistě rozhodujícím prvkem, ovšem tlak celulózařské lobby je natolik silný, že je schopen ji do jisté míry cíleně ovlivnit. Výrobci celulózy jako základní suroviny pro papírenský průmysl pozorně sledují situaci a většinou reagují na přepokládané změny v poptávce a na-

bídce účelovou regulací svých výrobních kapacit. To způsobí snížení výrobních zásob celulózy a poptávka se velmi rychle vyrovná s nabídkou. Protože však celulózky pracují v nepřetržitém režimu a jejich provoz je do značné míry závislý na klimatických podmínkách, radikální zásahy do výroby jsou v zimě velmi obtížné. Odstávky jsou v zimních měsících téměř vyloučeny, produkci je nutno uplatnit na trhu. Pokud je tedy patrná jakási zákonitost v cenových trendech u celulózy, je to stabilizace cen během zimního období. Výrobci papíru skutečně zaznamenali ustálení nabídky i ceny surovin po oba poslední roky, tj. na přelomu let 1999/2000 i 2000/2001. Loňský rok však byl atypický ve vývoji poptávky po papíru. Bývá obvyklé, stejně je tomu i letos, že jistý pokles potřeby publikačních papírů se objeví po začátku nového roku, resp.

z historie exlibris

Zdenek Seydl (29. 4. 1916–17. 6. 1978) Třeboňský rodák, který ovšem prožil téměř celý život v Praze, byl osobností vskutku všestrannou. Zabýval se grafikou, malbou, plastikou, scénografií, plakátem, animovaným filmem, byl knižním i časopisovým ilustrátorem a typografem. Navíc v letech 1948–1976 vedl výtvarnou redakci nakladatelství Československý spisovatel. Pro tuto všestrannost byl nejen disponován nesporným talentem, ale také důkladně připraven: ve školním roce 1932–1933 absolvoval na Státní grafické škole u prof. Jana Konůpka kurs grafických technik, v letech 1933–1936 se vyučil sazečem v České grafické unii, v jedné z nejkvalitnějších pražských tiskáren. V letech 1936–1941 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru pro kreslení a monumentální malbu, vedeném Františkem Kyselou. V téže době se zúčastňuje Salonů na chodbě v divadle E. F. Buriana a výstav skupiny Sedm v říjnu (sem patřili např. také J. Liesler, V. Hejna, F. Jiroudek, J. Lukas). Je v kontaktu se členy Skupiny 42, zejména s malíři F. Hudečkem, F. Grossem a K. Lhotákem. Léta učednická Zdenka Seydla byla jak vidno naplněna intenzivní činností – do poválečných let vstupuje osobnost, jejíž tvůrčí pole je v podstatě dotvořeno. Také hlavní rysy Sey-

2

dlova rukopisu, jeho groteskně lyrického a lyricky groteskního vidění jsou už ustaveny. Rozsáhlou část Seydlovy tvorby představují knižní ilustrace děl pro děti i dospělé (připoměňme si alespoň Itaské pohádky J. Vladislava a Rabelaisova Gargantuu a Pantagruela), jeho knižní úpravy a koncepční řešení edičních řad, zejména v Československém spisovateli. Nebylo snad tedy ani možné, aby se tento umělec, tak úzce spjatý s knihou, neprojevil také jako autor exlibris. V 60. a 70. letech jich vytvořil pro své přátele i pro sběratele na sedmdestát, většinou jako litografie, ale také jako serigrafie. I v exlibris je přítomno všechno, co Zdenka Seydla charakterizuje: dekorativnost, ornamentálnost liniové kresby, výrazná plošná barevnost, originální humorné vidění věcí života, provázené mnohdy drobnými poeticko-filozofickými glosami, psanými nezaměnitelným kaligrafickým písmem. Zdenek Seydl je jedním z nejosobitějších českých výtvarníků druhé poloviny minulého století. I jako tvůrce exlibris. Bohuslav Holý OBÁLKA: UKÁZKY Z TVORBY EXLIBRIS Z. SEYDLA

téma měsíce / z historie exlibris

KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

ČÍSLO 3/2001

s malým zpožděním na konci ledna a v únoru. V loňském roce k žádnému poklesu nedošlo, zájem byl velmi silný a vyrovnaný takřka po celý rok 2000. Z tohoto pohledu lze hodnotit loňský rok jako velmi úspěšný – nejenom pro výrobce a dodavatele papíru, ale s ohledem na počet vydaných knih i pro nakladatele a tiskárny. Zdá se, že letošní rok nebude obchodní kopií roku předcházejícího, ale bude mít vcelku standardní průběh s typickým poklesem po začátku roku. Došlo ke stabilizaci cen u rozhodujících druhů papíru, zvláště u bezdřevých natíraných i nenatíraných. Snahou výrobců je tuto cenu udržet i v nejbližších měsících, hovoří se o konci prvního čtvrtletí. Současně se mírně zkrátily výrobní termíny zakázek, které dosahovaly na podzim až 6 týdnů. Nelze vyloučit mírné snížení cen u výrobců bezdřevých nenatíraných papírů, to však pravděpodobně bude mít charakter ojedinělých nabídek. Cena některých druhů celulózy zaznamenala sice pokles, nicméně tento cenový trend není nijak přesvědčivý a na trhu s touto surovinou se projevují snahy cenu celulózy nejen zásadně nesnížit, ale dokonce jednat v druhé polovině roku o jejím dalším navýšení. Ve hře je řada otazníků, které mohou situaci výrazně ovlivnit, zejména případné uvolnění prodejů do střední a východní Asie v příštích měsících, které by skutečně mohlo způsobit odčerpání části produkce určené pro Evropu, snížení zásob a vyvolat tlak na zvýšení prodejní ceny. Takové úvahy se dnes jeví jako spekulace, nelze je však pominout. Do jaké míry se potvrdí záměry výrobců a jakým způsobem se to projeví na středoevropském trhu, nelze dosud přesně odhadnout. V nejbližších týdnech jistě bude trh s papírem reagovat velmi rychle na jakékoli výkyvy na trhu surovin, pokud nastanou. Poněkud odlišná je situace na trhu s novinovým papírem a ostatními druhy dřevitých papírů, zvláště voluminézních. Skoková změna ceny, která nastala bezprostředně po začátku roku, nejen že neměla negativní vliv na poptávku, ale tlak na do-

dávky se dokonce zvýšil. I přes výrazný cenový nárůst zůstávají dřevité papíry nejlevnějším druhem publikačních papírů, navíc český trh již přivykl jejich použití tam, kde ještě donedávna převládaly tituly vytištěné na bílých bezdřevých papírech. Lze očekávat, a to i s ohledem na dlouhodobé cenové záruky, že poptávka a použití voluminézních a ostatních dřevitých papírů bude velmi stabilní. Objevily se druhy voluminézních papírů s vyšší hodnotou objemové hmotnosti, které mohou knižní produkci dále zlevnit. S uspokojením konstatuji, že se OSPAP podařilo v minulém roce uplatnit se právě s nabídkou voluminézních papírů, která mu dříve chyběla, a rozšířit celkovou nabídku pro nakladatele v době, kdy tradiční výrobci a dovozci svou kapacitou nestačili pokrýt potřeby trhu. Nabídka našla příznivou odezvu i u tiskařů, kteří ji přijali jako další možnost výběru a zařadili ji do svých kalkulací. Chci nakladatele ujistit, že vedle široké nabídky bezdřevých natíraných a nenatíraných papírů, SC papírů i speciálních papírů budou v sortimentu OSPAP i voluminézní papíry v různých gramážích i volumenech, takže každý tiskař si bude moci zvolit optimální variantu pro svou výrobu. Vedle projektu voluminézních papírů bude OSPAP směřovat i k záměru stát se partnerem pro menší dodávky kotoučového zboží typu SC papírů a hledat tak alternativu k novinovému papíru, který je vysoce nedostatkový na trhu v celé Evropě. Pro tiskaře, kteří se zabývají výrobou knih v tuhých vazbách, bude jistě zajímavá i možnost servisních dodávek voluminézních lepenek. Knižní trh je bezesporu velmi zajímavá a velmi specifická oblast nejenom pro nakladatele a autory samé, ale i pro výrobce a dodavatele papíru. Budeme ji proto dále sledovat, abychom mohli být včas připraveni na nové trendy a mohli reagovat na jakoukoli vaši nabídku. Přeji vám šťastnou ruku při vašem výběru. Ing. Marie Kotrlá OSPAP Praha

svět knihy

Prestižní zakázka pro Svět knihy Svět knihy, s.r.o., získal již počtvrté ve výběrovém řízení vypsaném Ministerstvem kultury ČR zakázku na realizaci kolektivní expozice České republiky na 53. mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem (10.-15. 10. 2001). V roce velkých změn v organizaci největšího knižního veletrhu na světě, spojenými se změnou ředitele veletrhu i lokací národních expozic, bude naším hlavním úkolem udržet si dobrou úroveň české prezentace před zraky mezinárodní odborné veřejnosti. Vážíme si důvěry ministerstva kultury v práci společnosti a věříme, že se nám podaří připravit českou účast ke spokojenosti všech našich spoluvystavovatelů.

Pro letošní rok byla schválena představenstvem Svazu českých knihkupců a nakladatelů příznivá vystavovatelská sleva pro jeho členy, kteří tak mohou ve větší míře využít služeb společnosti Svět knihy cílených na profesionální a efektivní reprezentaci českého knižního oboru na veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. Informativní schůzka k přípravě české expozice za účasti jejích pořadatelů se koná 11. dubna v 10.00 hodin v zasedací místnosti Svazu českých knihkupců a nakladatelů, Jana Masaryka 56, Praha 2. Prosíme o potvrzení účasti na telefonní a faxové číslo: 02/900 52 991.

téma měsíce / svět knihy KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

3

ČÍSLO 3/2001

kaleidoskop

Tisková konference k „poplatkům“ za kopírování knih V hotelu Adria na Václavském náměstí se 6. ledna 2001 konala tisková konference, svolaná divadelní a literární agenturou DILIA, k problematice nového autorského zákona, resp. k jedinému z jeho nových ustanovení - vybírání odměn nakladatelům a autorům za kopírování vydaných autorských děl. Přitomni byli jednak zástupci ministerstva kultury v čele s tiskovou mluvčí ministra Ditou Fuchsovou a vedoucí oddělení autorských práv MK ČR JUDr. Hanou Masopustovou a vrcholní představitelé všech občanských sdružení: DILIA – Mgr. Simon, OSA – dr. Slanina, Intergram – dr. Mařan a OOAS – paní Štěpánková. Tato sdružení v rámci ČR vykonávají podle právnického jazyka tzv. kolektivní správu práv, lidsky řečeno vybírají odměny pro autory; v případě DILIA teď tedy i pro nakladatele. DILIA měla samozřejmě nejsilnější zastoupení. Pokud by se někdo domníval a vsadil se, že nezvykle početný předsednický stůl bude v přesile nad auditoriem, prohrál by na celé čáře. Kapacita sálu taktak stačila. Potvrdilo se, že klid po přijetí zákona v polovině minulého roku až do doby, kdy od 1. prosince 2000 vstoupil v účinnost, byl jen zdánlivý. Z možná neatraktivní a vcelku suchopárné kauzy se mezitím stalo mediálně vděčné téma. Probudily se i sdělovací prostředky, které však mnohdy v honbě za senzací přinášejí zkreslující informace. A ty opět vedou k nedorozuměním, dehonestujícím kampaním proti kolektivním správcům až po výkřiky sociálně podbarvené, kdy jedno oko nezůstává suché, protože titulky novin se třeba dojímají nad tím, jak ti nejbohatší opět dostanou nejvíc, namísto toho, aby se uvádělo přesně, že nejvíc dostanou právě ti nejproduktivnější a nejpracovitější. Co způsobilo tento malý rozruch v kulturní sféře? Majitelé kopírovacích center se začali bránit, dá se říci přímo lobbovat, byť až deset minut po dvanácté, aby zákonné odměny nemuseli platit nebo aby se jejich výše maximálně snížila, nejlépe až někam k nule. Není bez zajímavosti, že se za tímto účelem hodlají majitelé

kopírovacích center dokonce sdružit v nové profesní organizaci – v Asociaci poskytovatelů kopírovacích služeb (k jejímu založení mělo dojít začátkem února 2001). Na druhé straně autoři a nakladatelé jako oprávnění příjemci těchto odměn od svých legitimních nároků také nemíní ustoupit, navíc když znají situaci ve vyspělých zemích, neboť např. kopírování knih nebo hudby má negativní dopad na výši prodejnosti. Ve velmi bojovném duchu, tentokrát však vyhroceném zejména ve sporu pouze mezi dvěma stranami, tj. kopírovacími centry a organizacemi pro zajišťování kolektivní správy, tisková konference i probíhala. Víceméně korektní lítá řež byla pouze prokládána větší nebo menší kritikou na adresu ministerstva kultury a nedostačujícího oficiálního výkladu příslušných ustanovení nového autorského zákona. Jak jsem si povšiml, přítomný televizní štáb po skončení tiskové konference natáčel rozhovory především s diskutéry nejvypjatějších stanovisek. Vlastní jádro problému totiž není podle vyjádření televizních pracovníků ani pro veřejnoprávní televizi dostatečně atraktivní z hlediska naplňování kriterií sledovanosti, aby veřejnost mohla být věcně a korektně informována bez nádechu bulváru. Do 1. prosince 2001, tj. do doby, než budou moci kolektivní správci očekávat první platby od dovozců rozmnožovacích zařízení a provozovatelů kopírovacích služeb, se tedy ještě pravděpodobně máme na co těšit. Bohužel, boj v pravém slova smyslu právě vzplál. Nebude to asi poslední bitva, i když ta první o podobu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) již byla z pohledu nakladatelů vítězně vybojována. Věřme, že se ani v dalším kole neocitnou nakladatelé mezi poraženými. Jaroslav Císař

(K tomuto tématu odvysílal Český rozhlas 3 – stanice Vltava besedu, kterou v nejbližším možném čísle otiskneme.)

Znovu o veletrhu v Lipsku V lednovém čísle KaN (s. 8–9) jsme vás již informovali o nadcházejícím veletržním dění v Lipsku. I v době vrcholících příprav akce vážili cestu do Prahy ředitel veletrhu Oliver Zille a šéf agentury public relations Lipských veletrhů Harald Kiesel, aby 14. února na tiskové konferenci přiblížili našim novi-

4

nářům dění na lipském výstavišti, připravované na 22.–25. 3. 2001. Nebudu zde opakovat fakta, která jsou již obsažena v lednovém příspěvku, ale telegraficky uvedu některá další, o kterých byli novináři na této akci informováni: – nárůst výstavní plochy od roku 1998 o 30 %;

kaleidoskop


ČÍSLO 3/2001

– tendence zahraničních vystavovatelů prezentovat se většími oficiálními expozicemi (např. ČR – 70 m2, Polsko – 280 m 2) na rozdíl od německých, kteří preferují samostatné stánky; – letos se bude poprvé hovořit o megaprojektu Burzovního spolku německého knižního obchodu pro rok 2002, kterým bude udělování knižního Oscara; – v letošním roce bude mít akce „Lipsko čte“ již své 10. výročí; tentokrát je jeho těžiště zaměřeno na americké autory a jejich vnímání Evropy; – Lipskou knižní cenu evropského porozumění letos získá italský germanista Claudio Magrist. Hlavní důvody, čím je podle organizátorů veletrh v Lipsku přitažlivý pro návštěvníky i vystavovatele: – zaměření na marketing jarních novinek, – soustředění se na obsahové segmenty namísto předchozí praxe ústředních zemí; letos bude ústředním tématem zvuková kniha a rozhlas bude poprvé vysílat i autorská čtení, – podpora mladých začínajících autorů, čtení a čtenářů, kteří mohou být budoucími vystavovateli, pravidelnými čtenáři a zákazníky knihkupectví a bez nichž prostě nelze dosáhnout oživení a rozšíření knižního trhu,

– vhodná platforma pro malá a střední nakladatelství; není bez zajímavosti, že spolková vláda na jejich podporu vytvořila nadaci pojmenovanou podle významného německého nakladatele Kurta Wolffa (uváděl jako první na německý trh mj. i dílo Franze Kafky)*. Berte prosím tuto informaci v zastoupení německých pořadatelů i organizátorů české účasti jako poslední pozvánku k návštěvě letošního knižního veletrhu v Lipsku. * Pozn.: V této souvislosti neuškodí uvést některá fakta: Loni vyšlo v Německu 90 000 titulů knih, což je řadí na druhé místo za Velkou Británii. Německý trh se 100 miliony potenciálních zákazníků a se svým ročním obratem 16 mld DM je nejsilnějším v Evropě, největším evropským a také jedním z největších světových trhů s překlady. Ať už se nám to líbí či nikoliv, Německo v zásadě otevírá cestu našim spisovatelům do světa. Tohle všechno by měly být minimálně důvody k zamyšlení i pro naši vládu, resp. ministerstvo kultury, proč právě vláda SRN takto koná. Českou knižní sféru totiž tvoří převážně malé firmy a několik středních, v mezinárodním měřítku však spíše malých. Náš knižní trh se proto rozhodně nemůže pochlubit ukazateli srovnatelnými s těmi německými. Bohužel, ale ani nijak výraznou státní podporou. Jaroslav Císař

Dubnová Praha uvítá spisovatele zvučných jmen Od 1. do 6. dubna proběhne už 11. ročník Festivalu spisovatelů Praha, který je letos věnován Primo Levimu. Jeho organizátorem je nadační fond Festivalu spisovatelů Praha, jehož ředitelem je Michael March. Záštitu nad festivalem převzal primátor Prahy Jan Kasl a mediálním partnerem je Česká televize, která bude zprostředkovávat festivalové dění. Festival vznikl v roce 1980 v Keats House v Londýně, aby ve spolupráci s časopisem Index on Censorship seznámil veřejnost s literaturou a autory ze zemí střední a východní Evropy. V roce 1991 se Festival spisovatelů přestěhoval do Prahy a byl až do roku 1994 součástí mezinárodního knižního veletrhu. V následujícím roce se osamostatnil a od roku 1997 se přeměnil v kulturní nadaci. Za deset let své existence se v Praze představila celá plejáda známých spisovatelů ze všech koutů světa. Ne jinak tomu bude i letos, o čem svědčí i předběžný program festivalu: Neděle 1. dubna: 14.00 Slavnostní zahájení 19.00 Gala večer (koncert a autorské čtení Arthura Millera (USA)

Pondělí 2. dubna: 12.00 Tisková konference s Arthurem Millerem ve Studiu Ypsilon 13.00 Autogramiáda A. Millera (Smrt obchodního cestujícího) rovněž ve Studiu Ypsilon 19.30 Hovory: „Pád humanismu?“ – moderátor Gary Younge účastníci: Jan Kavan, Jan Kasl, Arthur Miller, Gore Vidal, Arnošt Lustig, Michael March Studio Ypsilon Úterý 3. dubna: 11.00 Tisková konference s Gore Vidalem (USA) v tiskovém středisku Global One 13.00 Autogramiáda G. Vidala (Zlatý věk) v knihkupectví Globe 15.00 Hovory: Robert Menasse a Peter Stephan Jungk (Rakousko), Studio Ypsilon 17.00 Hovory: Gore Vidal – Jasnější než pravda Studio Ypsilon 19.30 Gala večer ve Studiu Ypsilon věnovaný Velké Británii

kaleidoskop KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

5

ČÍSLO 12/2000

Středa 4. dubna: 10.00 Autogramiáda Idy Fink a Zeruya Shaleva v knihkupectví Globe 12.00 Autogramiáda Arnošta Lustiga a překladatele Ewalda Oserse rovněž v knihkupectví Globe 17.00 Čtení Idy Fink a Zeruya Shaleva ve Studiu Ypsilon 19.30 Mezinárodní večer za účasti Natah Zach (Izrael), Arnošta Lustiga (ČR) a Vassilisa Vassilikosa (Řecko) ve Studiu Ypsilon Čtvrtek 5. dubna: 10.00 Tisková konference a autogramiáda švýcarských autorů na FF UK 11.00 Autogramiáda Roberta Menasseho a Petera Stephana Jungka 13.00 Hovory: Adolf Muschg, Erica Pedretti, Zoë Jenny ve Studiu Ypsilon

Čtení: Erica Pedretti, Daniel de Roulet, Zoë Jenny rovněž ve Studiu Ypsilon 19.30 Mezinárodní večer: Adolf Muschg (Švýcarsko), Peter Stephan Jungk (Rakousko), Gore Vidal (USA) ve Studiu Ypsilon Pátek 6. dubna: 11.00 Tisková konference a autogramiáda irských autorů v knihkupectví Globe 13.00 Hovory: Timothy O’Grady, Dermot Healy, Patrick McCabe ve Studiu Ypsilon 15.00 Autogramiáda Vladimíra Párala v knihkupectví Globe 17.00 Čtení: Dermot Healy a Timothy O’Grady ve Studiu Ypsilon 19.30 Mezinárodní večer: Patrick McCabe (Irsko), Robert Menasse (Rakousko), Vladimír Páral (ČR) ve Studiu Ypsilon 17.00

Soutěž Slovník roku za sklem, na papíru i na síti Nakladatelé, kteří se zúčastňují pražského veletrhu Svět knihy a mají čas si jej prohlédnout, v centrální hale Průmyslového paláce nemohou neprojít kolem vitrín soutěže Slovník roku, pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů. Ta nepojímá expozici jen jako soutěž, ale poskytuje v ní návštěvníkům veletrhu přehled o lexikografických dílech vydaných za poslední soutěžní rok (tedy za období mezi dvěma veletrhy). Tituly přihlášené do soutěže propagujeme různými způsoby. Jednak je to již zmíněná prezentace přihlášených slovníků na Světu knihy, jehož se JTP pravidelně zúčastňuje a dále pak na vlastních odborných akcích v ČR a na Slovensku. Slovníková a encyklopedická díla jsou dále během celého ročníku propagována v odborném čtvrtletníku ToP (tlumočení-překlad) formou anotací, recenzí a ukázek z textu či obálkou. Časopis vychází ve dvoutisícovém nákladu a dostávají jej překladatelé a tlumočníci a uživatelé jazykových služeb na území bývalého Československa i jinde ve světě. U příležitosti konání veletrhu Svět knihy pak vychází mimořádné číslo v desetitisícovém nákladu, obsahující seznam všech přihlášených titulů s anotacemi a hlasovací kartu. Toto číslo zasíláme členům všech profesních překladatelských a tlumočnických organizací v ČR a v SR a je zdarma rozdáváno na veletrhu. Informace o soutěži a bibliografické údaje s naskenovanou obálkou každého přihlášeného titulu nechybí ani na našich webových stránkách. Najdete je na adrese www.jtpunion.org/SlovnikRoku/Slovnik Roku. htm, nebo na naší domovské stránce www.jtpunion.org Veškerá dosud uvedená propagace je v rámci sou-

těže bezplatná. Kromě ní nabízíme ještě jednu placenou: K obrázku slovníku na naší webové stránce přidáme internetovou adresu příslušného nakladatele, který tak na ni může přilákat další zájemce z řad surfujících po stránkách JTP. Toto uvedení stojí 1000 Kč na dobu jednoho roku. Připravujeme i další vylepšení přístupnosti k informacím o slovnících zařazených do soutěže. Dáme o nich včas vědět. Těšíme se na vaši účast v soutěži a přejeme vám hodně úspěšných vydavatelských a obchodních počinů. Jan Hájek, koordinátor soutěže Slovník roku [email protected], [email protected]

ISBN NA SLOVENSKU UZÁKONĚNO Od 1. července 2000 začal na Slovensku platit nový zákon č. 182 z 12. května 2000, kterým se mění a doplňuje zákon č. 212/1997 o povinných výtiscích periodických a neperiodických publikací a audiovizuálních děl. Tato novela nemění počet odevzdávaných povinných výtisků knih, kterých je v současnosti celkem 16. Dohledem nad odevzdáváním povinných výtisků knih daný zákon zmocňuje okresní úřady. Periodika jsou rozdělena do tří kategorií: na tisk s celostátní působností (17 Pv), krajskou působností (7 Pv) a okresní působností (7 Pv). Tato právní norma ale nově stanovuje povinnost uvádět na knize ISBN; adekvátně ISSN na periodikách a ISMN na hudebninách. Dohled nad dodržováním tohoto ustanovení má v případě knih Národní agentura ISBN, která sídlí ve Slovenské národní knihovně. -JaC-

6

kaleidoskop


ČÍSLO 3/2001

rozhovor

Musíte se vzdát pošetilých ambicí odhalit Pravdu o české knize Sociologické aspekty dějin vývoje knihy a transformace knižního sektoru u nás po roce 1989 nepostrádají dramatický náboj. Jak pro ty, kdo v knižním oboru působí, tak pro ty, kdo se o knihy jakýmkoliv způsobem zajímají. PhDr. JIŘINA ŠMEJKALOVÁ, CSc., se tohoto úkolu ujala a se zdarem syntetizovala zahraniční i tuzemské poznatky z této oblasti do publikace s prostým názvem KNIHA a podtitulem K teorii a praxi knižní kultury. Kniha vyšla v loňském roce v brněnském nakladatelství Host.(Recenzi na ni přineseme v některém z příštích čísel KaN.) Autorka vystudovala bohemistiku na UK a svoji kandidátskou práci zaměřila na tematiku sociologie literatury. Od počátku 90. let působila v řadě zahraničních institucí jako např. na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz, v bývalém archivu Rádia Svobodná Evropa v Budapešti nebo v Mezinárodním výzkumném centru kulturních věd ve Vídni. V současnosti přednáší na katedře slavistiky na Durhamské univerzitě ve Velké Británii. Vedle knižní kultury a kulturní politiky svou pozornost také věnuje problematice genderu v transformačních společnostech. Požádali jsme ji o rozhovor nejen proto, že je autorkou zmiňované práce (jak jsem s pýchou objevil, také mě v ní několikrát citovala), ale zejména proto, že má možnost ze své každodenní praxe problematiku knižní kultury prožívat skutečně z nadnárodního pohledu. A snad na autorku mohu ještě prozradit, že na ni asi za měsíc čekají maminkovské povinnosti.

Když jste se v polovině 80. let pokoušela prosadit otázky sociologie literatury na Ústavu pro sociologii a filozofii ČSAV jako téma své kandidátské práce, jeden z vašich kolegů vás ironicky označil jako „prvního českého sociologa literatury“ a já naprosto vážně dodávám i knižní kultury. Úvodní kapitoly vaší knihy jsou rovněž věnovány porovnávání českého pohledu na fenomén knihy se zahraničním. Můžete stručně shrnout, v čem se liší a co má společného současná česká a zahraniční knižní kultura z hlediska teorie a praxe? Ráda bych na začátku uvedla, že jsem svou kandidaturu přesto obhájila, byť až po roce 1989. V Knize jsem tímto vzpomínkovým odkazem chtěla ilustrovat nejen žalostný stav výzkumu kulturních institucí v místních, tzv. normalizačních společenských vědách obecně, ale i ignoraci těch, kteří se považovali za jejich představitele, vůči domácí tradici myšlení o vztazích textu (nejen literárního!) a společnosti. Stačí jmenovat Václavka, Volka, Mukařovského či tenkrát pochopitelně nepublikovaného Petruska. Tato

tradice se sice dále rozvíjela v zahraničí, ale u nás navzdory – anebo právě díky – poučkám o společenské funkci literatury a podobně v předlistopadovém společenskovědním kontextu téměř nezanechala stopy. Shrnout zásadní odlišnosti české a zahraniční knižní kultury a praxe v několika větách je samozřejmě nemožné, jinak bych tomu nemusela věnovat 200 stran své knihy. Takže alespoň pár příkladů za všechny. Jedním z témat knižní praxe, které mně osobně připadá pozoruhodné, jsou paradoxní důsledky proměn knižního trhu v anglosaském prostředí ve srovnání s transformací knižní kultury v místním kontextu v posledním desetiletí. Zatímco u nás se od masivní privatizace knižního trhu očekávala jeho decentralizace a liberalizace včetně rozšíření tzv. vkusové nabídky, paralelně postupující a čím dál dravější komercializace knižních trhů např. euroamerických vede podle skeptiků právě tam, kam dospěla centrálně řízená kultura. Jinak řečeno, ačkoli návštěva vypolstrovaných knihkupectví Barnes and Noble může na první pohled vypadat jako papírový ráj, kolonizace knižního trhu nadnárodními mamutími vydavateli a knihkupeckými řetězci na způsob MacDonald’s má za následek faktické zúžení nabídky titulů ušité na míru vkusu tzv. průměrného čtenáře. Nezávislí či alternativní nakladatelé a knihkupci např. v USA krachovali v 90. letech tempem, jež bylo ještě před, dejme tomu, třiceti lety nepředstavitelné. Trh s odbornou literaturou, vydávanou donedávna dotovanými univerzitními nakladatelstvími, se svíjí v zásadních finančních potížích. Z hlediska teorie bych připomněla zejména silnou interdisciplinarizaci zkoumání knihy. Proto bych se nikdy neoznačila pouze za historika či sociologa knihy a potažmo literatury, neboť mi nejde o to, abych pomocí tématu knihy obhajovala existenci určité disciplíny. Zatímco u nás toto téma vskutku skomíralo a dosud skomírá, snad s výjimkou prací bibliografických či dílčích výzkumných projektů např. doc. Halady z FSV UK, kniha se stala v euroamerickém kontextu v 60. letech živým předmětem sociologického bádání empirického (Escarpit, Molles), a dokonce ústředním bodem poněkud pomatených, nicméně o to slavnějších sociálních teorií McLuhanových. Zajímala i neomarxistické zakladatele britské školy „cultural studies“ (Williams, Hoggart, Hall), najdete ji v úvahách vlivného Bourdieua, neunikla pozornosti feministických a postkoloniálních kulturních teorií. Jejímu výzkumu se věnovaly celé týmy odborníků i v řadě bývalých socialistických států, jako např. v NDR, Maďarsku či Polsku. Řekla bych, že v posled-

rozhovor KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

7

ČÍSLO 3/2001

ních několika desetiletích se kniha stala jedním ze základních témat nových trendů v historiografii, kde představuje odklon od velkoplošných projektů hledání tzv. smyslu dějin k tématům dříve pokládaným za nedějinotvorné, jak o tom svědčí kupř. práce Američanů Darntona, Hesseové či Francouzů de Certaua a Chartiera. Musím také připomenout činnost řady mezinárodních vědeckých společností, jako je např. SHARP (Společnost pro dějiny autorství, čtenářství a nakladatelství) či ERICArts (Evropský výzkumný institut pro kulturu a umění), v nichž působím i já. Prameny pro posuzování vývoje naší knižní sféry za posledních deset let, zdá se mi, jsou i vlivem překotných změn kusé, nezpracované, obtížně dostupné. Jak jste se s tímto handicapem vyrovnávala? Tato otázka de facto navazuje na mou předchozí odpověď. Pro řadu zahraničních odborníků je těžko pochopitelný paradox, že ačkoli „revoluce intelektuálů a umělců“ u nás byla jedním z nejoblíbenějších, mezinárodně šířených klišé, jež pentlila listopadový převrat, nevíme o procesech a subjektech, tvořících právě tuto sféru společnosti téměř nic. Takže česká nakladatelství coby opomíjený předmět soustavného odborného zájmu nejsou vedle kupř. filmových atelierů či galerií žádnou výjimkou. Z výzkumných plánů tzv. transitologů se knihy vskutku vytratily, přestože např. bezprostřední vývoj polistopadové české knižní produkce ve svém tempu a rozsahu nemá v dějinách moderní evropské knihy obdoby. I vy sám byste jistě mohl uvést řadu příkladů obtížného přístupu k jakýmkoli verifikovatelným zdrojům informací. Promiňte, že vám negalantně skáču do řeči, právě proto se úmyslně ptám. Ano, to chápu. Abych se ale vrátila ke své odpovědi, za všechny uveďme problém statistik titulů a jejich nákladů či problematiku nakladatelských archivů. V takové situaci se především musíte vzdát jakýchkoli pošetilých ambicí odhalit Pravdu o české a světové knize. Pokud vezmete uvedenou skutečnost nedostatku dat jako východisko výzkumu, naopak vám to uvolňuje ruce k tomu, abyste se namísto konstatovaní faktů, které může navíc každý redaktor konkrétního nakladatelství vidět úplně jinak, pokoušet klást otázky, naznačovat trendy nebo odhadovat souvislosti. Bylo obtížné prosadit do edičního plánu téma zdánlivě tak nekomerční, jakým se zabývá právě vaše práce? Obtížné bylo vytipovat nakladatele, který by pro tento projet poskytl vhodné ediční zázemí, neboť ty do-

8

by, kdy všichni vydávali všechno, jsou naštěstí za námi a přední nakladatelé jsou v současnosti značně vyprofilovaní. Potřebovala jsem někoho, kdo má silnou pozici ve společenskovědní literatuře a vydává tituly, jež nejsou určeny k jednorázovému prodeji během prvních pár týdnů po uvedení na trh. V tomto ohledu se brněnský Host ukázal jako ideální partner, pro projekt se nadchnul a navzdory tomu, že jsme díky mému pracovnímu vytížení mimo Česko často museli složitě komunikovat e–maily a faxy, jeho realizace včetně dokončení rukopisu trvala necelý rok. Chtěla bych touto cestou ještě jednou poděkovat všem, kteří se na tom podíleli. Existují nějaké okruhy otázek knižní kultury, které podle vašeho názoru nejsou ještě dostatečně zpracované, a to ani v rámci vaší publikace? Jak zdůrazňuji v Knize, chtěla jsem knihu představit tak, jak se v současné teorii i empirii vyskytuje coby předmět a nikoli nástroj reprezentace, tudíž těch témat zbývá nespočet. Nemohla jsem asi na daném prostoru udělat více, než tato témata otevřít, ale myslím, že se mi podařilo alespoň v bibliografii shromáždit dobrý výchozí zdroj dalšího případného bádání. Pouze načrtnuty tak zůstaly např. otázky proměn sociálního zázemí a struktury skupiny těch, kteří by se dnes dali zařadit do kategorií „autor“ a „čtenář“. Daleko hlubší rozpracování si žádá to, co pracovně nazývám politickou ekonomií beletrie, to je zprůhlednit ekonomické vztahy centrálně řízené a „dotované“ knižní kultury a její privatizace včetně legislativního zázemí těchto procesů, neboť např. teorie a praxe autorského práva v kontextu společenských systémů, označovaných za bezprávní, ještě čeká na solidní historicko–filozofické zpracování. Nemáme kupodivu mnoho kompetentních historických informací ani o vývoji a podstatě cenzury, na níž se často redukují zejména v zahraničí produkované studie o tzv. komunistické kultuře, nedotčeny zůstávají vztahy knižní kultury ke společenským a etnickým minoritám... Jen shrnutí informačních a výzkumných děr v celém systému by vydalo na další knihu. Velká Británie je dnes alespoň podle počtu vydaných titulů velmocí číslo jedna. Hegemonie angličtiny je v současnosti také drtivá. V čem vidíte šanci malých jazykových oblastí udržet si svoji svébytnost i v rámci kulturní globalizace? Tahle nálepka by se Británii nepochybně velmi líbila, ale své prestižní postavení postupně ztratila nejen na americkém kontinentě, ale i např. v zemích tradičně kulturně a politicky Británii daleko podřízenějších,

rozhovor


ČÍSLO 3/2001

jako je např. Austrálie, kde se ještě v polovině 20. století distribuovaly převážně jen britské knihy. Útoky proti amerikanizaci britských knižních trhů jsou dnes snad nejoblíbenějším tématem propíraným ve všech tamních profesních periodikách. O zásadním postavení angličtiny na světových knižních trzích se však nedá pochybovat a je to velmi složitý problém, který nelze pochopit v rámci černobílých teorií „hegemonie“ či „globalizace“. Působí zde nespočet nezřídka protikladných trendů včetně prosté touhy a potřeby vytvořit nadnárodní komunikační kód, a to zejména v některých oblastech, jako je např. vědecká literatura, jehož komerčnímu zneužití však asi nelze odolat. Na druhé straně jsme dnes svědky sílících protitlaků tzv. multikulturálních směrů, které např. zapříčinily nebývalý nakladatelský boom afroamerické či latinskoamerické literatury, nicméně jejichž odvrácenou stranou mohou být i panoptikální diskuse o zachování identity guláše a rumu v procesu evropské integrace. Navíc v Británii nejsou vzácné hlasy, které prohlašují, že tou nejubožejší obětí internacionalizace angličtiny je ona sama, resp. její normativní ox–bridgeská podoba. Já si osobně myslím, že slovanské jazykové oblasti jsou díky svému zarputilému lingvistickému purismu z hlediska „udržení své kulturní svébytnosti“ v nadějnějším postavení než, řekněme, knižní kultura vlámská, skandinávská či dokonce rakouská. Asi se není třeba obávat, že by za pár let člověk nenašel v knihkupectví na Václavském náměstí českou knihu. Ovšem co víme např. o obřích knižních trzích azijských, jejichž pravidla určují zcela odlišné jazykové kódy. Často nám uniká, že tzv. globální vesnici umisťujeme do geografického prostoru zhruba mezi Seattlem a Košicemi.

ce je jistě každému jasné, že bez působení jednoho z nejúčinnějších reklamních triků, tj. železné opony, a s ní souvisejícího nádechu exotičnosti, by asi křivka jejího mezinárodního ohlasu probíhala jinak. Připočtete-li k tomu dramatické škrty v rozpočtech fungování důležitých konzumentů této literatury, jako jsou třeba univerzitní i státní knihovny a humanitní katedry včetně slavistických, postupné mizení „studenoválečné“ generace těmito literaturami zaujatých

Jaké postavení přisuzujete dnešní české literatuře v mezinárodním měřítku? A jakou pozici si udržuje v Británii ve srovnání s ostatními slovanskými literaturami? V jednom rozhovoru pro KaN lektorka češtiny v Rakousku cítila pozici naší mateřštiny v německé jazykové oblasti jako velmi chabou. Celý problém nezávisí bohužel pouze na tom, kolik geniálních románů vznikne na našem území, ale je třeba jej vidět v širším kontextu současného mezinárodního knižního trhu, politického vývoje a v neposlední řadě v souvislosti se situací v zahraniční bohemistice a slavistice. Všechny tyto oblasti prošly v posledním desetiletí změnami, které se logicky na postavení malé středoevropské literatury v překladech nemohly neprojevit. Při vší úctě k literárnímu umu kunderovské genera-

Při svém působení v Británii máte možnost bezprostředního srovnávání. Jak pohlížíte na nástup elektronických knih, knižního obchodu a dalších technických vymožeností do poněkud konzervativní oblasti knižní kultury? Vize odborníků z Británie, kteří u nás na toto téma přednášeli, byly mnohdy více než odvážné. Vy sama na stránkách své knihy zastáváte víceméně nestranné stanovisko. Asi se to tak dá říci, neboť průnik moderní technologie do způsobu přenosu informací postihuje všechny oblasti činností člověka, takže by bylo naivní se domnívat, že kniha jím zůstane nedotčena. Na druhou stranu zrovna Velkou Británii, např. ve srovnání se Spojenými státy americkými, nelze označit za „revoluční prostředí“, vítající rozvoj nejavantgardnějších vymožeností. Jako příklad mě napa-

Autorka knihy Jiřina Šmejkalová říká:„Docela by mne samotnou zajímalo, jaký bude osud mých plánů...”

učitelů, knihovníků, redaktorů a knihkupců, kteří se nezřídka rekrutovali z exilových kruhů, máte dostatek důvodů k tomu, proč nevydávat stotisícové náklady překladů děl generace postkunderovské. S pomocí svých studentů jsem však zároveň provedla zajímavý, byť poněkud mechanický, průzkum internetových odkazů k české literatuře, a zjistili jsme, že její zastoupení kvantitou i kvalitou převyšuje i početně větší literární scény, jako je např. polská či maďarská. Jinými slovy, chabost pozice závisí na tom, jaká kritéria a očekávání nasadíte.

rozhovor KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

9

ČÍSLO 3/2001

dá počítačová vybavenost mé univerzity, jež se s technickým zázemím dobrých amerických škol nedá srovnat. A není to jen otázka financí, ale i celkového postoje a zejména schopnosti přijímat změnu jako takovou. To už bych ale odváděla řeč jinam. V Knize zastávám názor, že bující informační technologie nelze vidět jako nepřítele, hubícího svazek papíru, ale jako jinou alternativu, kterou lze stejně dobře zneužít jako využít. Elektronická reprodukce knihu neničí, ale mění její postavení mezi ostatními médii, způsob jejího užití a zasahuje její samotnou podstatu. Je proto třeba rozlišovat mezi cestami zániku a cestami změn, jimž nějakým nostalgickým moralizováním stejně nezabráníme. Jaké jsou vaše plány do budoucnosti, samozřejmě vedle toho, aby porod dopadl dobře? Soudě podle výčtu institucí, kde jste zatím působila, jsou vaše zájmy široké. Zůstane knižní kultura i nadále na jednom z předních míst v hledáčku vašeho profesního zaměření? Docela by mne samotnou zajímalo, jaký bude osud mých plánů zejména v následujících pár letech...

Takže jen ty nejakutnější. Začínám teď, také pro Host, redigovat sborník, uvádějící do našeho kontextu již zmíněný obor „cultural studies“, který by měl poskytnout mimo jiné metodologickou inspiraci pro další výzkum knižní kultury. Zároveň již několik let pracuji na knize, určené převážně mezinárodní odborné veřejnosti, a proto ji pochopitelně píšu v angličtině, která do jisté míry navazuje na právě vydanou Knihu, ale soustředí se zejména na principy centrálně řízené knižní kultury a příčiny i následky jejího rozpadu. Pokud jde o ostatní oblasti, podílím se např. na projektu orální historie pražské nadace Gender Studies, zaměřeném na životy žen v období socialismu v Československu. A to nemluvím o každodenních bojích o existenci mého oboru na univerzitě, kde nyní působím a jež je bohatým zdrojem názorných ukázek všech výše zmíněných problémů, postihujících mezinárodní slavistiku... Snad by to pro představu stačilo. Děkuji za rozhovor a držím vám palce i v nové životní roli. Jaroslav Císař

názory – diskuse – polemika (Původně jsem chtěla jen poděkovat panu Plaňanskému za odpověď panu Buchalovi, uveřejněnou v minulém čísle KaN. Ale nakonec mi to nedá, abych nezveřejnila také svůj názor na některé výroky z rozhovoru Doufám, že nám bude patřit polovina trhu s beletrií z 12. čísla KaN. A byla bych moc ráda, kdyby se k polemice nechalo vyprovokovat více kolegů.)

Doufám, že se tak nikdy nestane! Vážený pane Buchale, alespoň v mém obchodě knihy nakladatelství BB art padesát procent nabídky beletrie tvořit nikdy nebudou! Tak jako si vy – nakladatel svobodně rozhodujete o tom co vydáte, tak si já – knihkupec svobodně rozhoduji o tom co prodávám. Tak to prostě je a bude, ne každému se vámi vydávané knihy musí líbit. Jinak děkuji za „ohodnocení“ práce knihkupců – samozřejmě nemůže každý knihkupec vědět, co ve světě podle vás „letí“, a ani světový úspěch ani váš názor nerozhodují o prodejnosti knihy u nás. Čtenáři i knihkupci mají svůj vlastní úsudek. Mnoho z nich je již také alergických na reklamu typu: největší americký bestseller, prodaly se miliony výtisků apod. Měl byste si uvědomit, že knihkupec je při výběru knih limitovaný mnoha dalšími okolnostmi, které bohužel nejsou zanedbatelné a ani jím zcela ovlivnitelné – jako

10

například velikostí prodejny a skladu, finančními možnostmi. Na všechny u nás vydávané knihy prostě „nemám“. A k těm distribucím: Vaše knihy mohu dostat v distribuci Slovanský dům (Suchánek) – tam si ale musím jezdit. „Chodí“ to tam tak, že co si nenajdu, to nemám. Takže se seznamem doobjednávek obcházím sklad několikrát dokola. A že hledaná kniha jeden dva týdny i více v distribuci „není“, aby se pak zčistajasna objevila (jako zbytek ze supermarketů a vlastních obchodů), a já mezitím zákazníkovi řeknu, že je již vyprodána – v tom si, prosím, udělejte pořádek sám. Buďto chcete, aby se vaše knihy prodávaly všude, anebo po nás (menších a mimopražských knihkupcích) nechtějte nemožné. Nelze popřít, že jsou zde již silné knihkupecké řetězce, např. Kanzelsberger, VD Konsorcium, prosím, ale ať si proboha nehrají na distributory. Zcela jistě při zásobování upřednostňují své prodejny, a pokud tyto knihkupecké řetězce upřednostňujete i vy, nesmíte se divit, že vaše knihy nejsou všude. Budete si tedy muset vybrat – vydávat knihy pro supermarkety a obchodní řetězce, ale pak nám ostatním nevyčítat, že vaše knihy nemáme, nebo pro ně zajistit opravdovou, celoplošnou distribuci. V jednom máte pravdu: Kvalita knihkupectví není postavena jen na jeho majiteli, ale samozřejmě i na jeho zaměstnancích. A naučit lidi, aby pro firmu dělali vše a odváděli dobrou práci, to není problém jen našeho

rozhovor / názory – diskuse – polemika


ČÍSLO 3/2001

oboru, ale celé společnosti. K vašemu srovnávání počtu u nás a jinde vydávaných knih – doufám, že to vše poměřujete počtem obyvatel – nebo opravdu chcete, aby u nás vycházelo 500 knih týdně? A kde jste vzal, že 90 % světové produkce beletrie představuje angloamerická literatura! Na rozsáhlé kontinenty, kde se mluví, píše a čte francouzsky nebo španělsky jste asi trochu zapomněl. A co myslíte tím, že se u nás z angloamerické literatury vydávají „předpotopní díla“ – Shakespeare, Hemingway, Kerouac? Další důvod, proč pečlivě zvažuji, jestli vůbec a v jakém množství nakoupit vaše knihy, je váš názor na pevné ceny. Proč bych měla důvěřovat něčemu, čemu vy sám nevěříte, a nakoupit to, co vy s klidným srdcem zlevníte. A že se „to“ samo zreguluje, s tím souhlasím, knihy nakladatelů, kteří své knihy brzy zlevňují, totiž

zcela prostě neprodávám! Na podporu při vydávání národní literatury ve Francii se také dívám jinak než vy. To, že si uvědomují bohatství svého vlastního národa a své kultury a že ji hájí a učí se z ní, to bych jim opravdu nezazlívala, ale spíše záviděla! K otázkám kolem Svazu: Jak si představujete posílení jeho role a postavení? Nemůžeme diktovat nikomu žádné podmínky, jsme pouze dobrovolným občanským sdružením. Bude velmi dlouho trvat, než se členství v profesní organizaci bude považovat za samozřejmost tak, jak je to třeba v Německu. Pane Buchale, výše uvedené neberte moc osobně. Některé vaše názory nejsou mezi nakladateli ojedinělé a já jsem vašeho rozhovoru vlastně „využila“. Takže, až se někde uvidíme, doufám, že se v pohodě pohádáme třeba u piva. Mária Olšanská Knihkupectví Příbram

názory – diskuse – polemika / výzva KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

11

ČÍSLO 3/2001

knižní hitparáda Nejprodávanější knihy českých nakladatelství na volném trhu za období od 21. ledna do 20. února 2001 Kolegyně, která nyní připravuje hitparádu, se pozastavila nad zařazením titulu Ch. Bukowského Erekce, ejakulace a další příběhy..., do kategorie nonfiction, jak to uvedl nakladatel. Přišla za mnou na „radu“, kam bych zminěný titul zařadila já. Několik knih uvedeného autora jsem četla i když tuto zatím ne.

Připouštím, že se z ní dá určitě hodně dozvědět, ale že by měla patřit do kategorie populárně naučné literatury, to se mi nějak nezdálo. Tak doufám, že se nakladatelství nebude na mne zlobit, když jejich firma zvítězí v kategorii fiction. -TAT-

KATEGORIE „NONFICTION“ POŘADÍ

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

MINULÉ POŘADÍ 1 3 13 4 17 5 11 -

POČET OBDOBÍ V ŽEBŘÍČKU 19 19 8 3 1 4 2 -

TITUL, AUTOR / NAKLADATEL

ANGLICKO-ČESKÝ A ČESKO-ANGLICKÝ KAPESNÍ SLOVNÍK: kol. / Fragment TAO A SÍLA ŽENSKÉ SEXUALITY: M. D. Piontek / Pragma OTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ / Paseka PROSPERITA SE RODÍ Z CHAOSU: T. Peters / Pragma MIMÍNEK: I. Bžezinová, E. Průšová / Fragment NĚMECKO-ČESKÝ A ČESKO-NĚMECKÝ KAPESNÍ SLOVNÍK / Fragment AKADEMICKÝ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV A–Ž / Academia IN-LINE BRUSLE: A. Chalmers, C. Wardová, S. Girling / Fragment LITERATURA V KOSTCE PRO SŠ: M. Sochrová / Fragment VÁLKA KONČÍ V PACIFIKU II.: M. Hubáček / Paseka PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU / Academia UMĚLECKÉ PAMÁTKY PRAHY – PRAŽSKÝ HRAD, HRADČANY / Academia VÁLKA KONČÍ V PACIFIKU I.: M. Hubáček / Paseka NÁVRATY ČESKÉ ŠLECHTY: V. Votýpka / Paseka PLAVBY DO RÁJE: J. Bailey / Argo JIŘÍ PECHA HRAJE SRDCEM: B. Dočekal / Listen PŘÍPRAVA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA VŠ / Argo BANÁNOVÉ RYBIČKY: H. Pawlovská / Motto ÚČÍM SE JÓGU: Lysebeth van A. / Argo ODPOVĚDI OBRAZŮ: J. Vacková/ Argo

v (vázaná) b (brožovaná)

DOPORUČ. CENA

v v v v v v v v b v b v v v v v v v v v

109 198 640 298 149 119 447 139 99 289 95 480 249 299 398 185 259 159 259 289

v (vázaná) b (brožovaná)

DOPORUČ. CENA

v v b v v v v v v v v v v v v v v v v v

168 199 69 169 199 199 199 189 169 159 179 169 179 179 199 289 159 169 179 179

POČET PROD. VÝTISKŮ 5 138 3 100 2 855 2 340 2 047 2 042 1 576 1 198 1 122 1 052 1 015 951 893 847 602 353 321 300 286 266

KATEGORIE „FICTION“ POŘADÍ

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

MINULÉ POŘADÍ

POČET OBDOBÍ V ŽEBŘÍČKU

-

-

2 14 5

3 2 2

TITUL, AUTOR / NAKLADATEL

EREKCE, EJAKULACE A DALŠÍ PŘÍBĚHY...: Ch. Bukowski / Pragma NA ŽIVOT A NA SMRT: W. Smith / Alpress ZVONOKOSY: Chevallier / Academia TICHÝ PŘÍSTAV: A. Roberts / Alpress POSLEDNÍ KOJOT: Mi. Connelly / Domino PRÁZDNÉ KŘESLO: J. Deaver / Domino SMRTELNÉ POKUŠENÍ: J. Collins / Alpress RAMSES: J. Tyldesley / Domino VŠICHNI DO JEDNOHO: Ed McBain / BB art TŘI STAŽENÉ OPONY: Rex Stout/ BB art NEKONEČNĚ DALEKO: D. Thomasová / Alpress L... JAKO LHÁŘI: S. Graftonová / BB art RUBÍNOVÝ ZÁLIV: E. Lowell / Alpress KDYŽ LÁSKA VYPRCHÁ: C. Kelly / BB art ŠPIONI, KTERÉ MILUJI A NENÁVIDÍM: M. Ljubimov / Alpress ŠEPOTY A VÝKŘIKY: I. Bergman / Paseka CIGARETOVÁ DÍVKA: C. Wolper / Alpress SPRINTER: B. Jones / Alpress ŘEKA BOHŮ I.: W. Smith / Alpress NEBEZPEČÍ PRAVDY: B. Sheldon /Alpress

POČET PROD. VÝTISKŮ 7 420 4 095 3 283 2 114 2 001 1 836 1 655 1 462 1 359 1 213 1 144 1 138 1 052 881 853 783 706 689 684 683

PODKLADY POSKYTLY FIRMY: Academia, Praha / Alpress, Frýdek Místek / Argo, Praha / BB art, Praha / Domino, Ostrava / Fragment, Praha / Oftis, Ústí n. Orlicí / Paseka, Praha / Pragma, Praha /Jan Kanzelsberger, Praha

12

knižní hitparáda


ČÍSLO 3/2001

přečetli jsme za vás

JAK SE ČTE V NĚMECKU (VÝSLEDKY PRŮZKUMU) Nadace Lesen (Čtení) nechala společně s Burzovním spolkem německého knižního obchodu provést v březnu a dubnu roku 2000 průzkum reprezentativního vzorku německé populace starší 14 let, který měl objasnit využívání jednotlivých médií, způsob výběru knih, ale i návštěvnost knihkupectví a knihoven. V souvislosti s kvantitativním výzkumem bylo provedeno i kvalitativní šetření o čtenářských návycích. Výsledky průzkumu bylo možné v několika shodných částech konfrontovat s obdobným výzkumem chování čtenářské obce, který se prováděl v roce 1992. Podle výsledků studie používá minimálně jednou týdně knihy 41 % dotázaných, ale již 18 % respondentů sahá po knize jen jednou až dvakrát měsíčně. Alarmující byl nárůst respondentů, kteří knihy vůbec nečtou, na 28 %, což je zvýšení o 8 % oproti roku 1992. Nutno ale poznamenat, že tento výsledek se neshoduje s průzkumy čtení, které provedly jiné agentury. Subjektivní pocit a často užívaný argument o nedostatku času se v případě výzkumu nepotvrdil a naopak studie dokázala, že volného času lidem v Německu přibývá. Překvapivé bylo zjištění, že celková doba sledování médií se snižuje, a to platí i v případě nejsledovanějšího média televize, u které během pracovního dne člověk v Německu stráví skoro 2,5 hodiny a o víkendu průměrně o hodinu déle. Druhou pozici za televizí obsadilo poslouchání rádia (pracovní den asi 1,75 hodiny, o víkendu 2 hodiny a sedm minut) a třetí v pořadí je využívání videorekordéru (1 hodinu 18 minut během pracovního dne). Internet využívá minimálně jednou do měsíce 23 % populace. Uživatelé ale stráví v pracovních dnech na síti průměrně asi hodinu a o víkendu skoro o půl hodiny déle. Zajímavým způsobem doplňují tyto výsledky údaje o četnosti užívání jednotlivých médií. Ze studie dále vyplývá, že 56,1 % diváků, kteří si denně zapnou televizi, čtou méně než jednou měsíčně odbornou literaturu a pouze 3,6 % diváků, sledujících denně televizi, čte denně odbornou literaturu. Zcela jasnou souvislost lze vysledovat u uživatelů počítačů. Z každodenních uživatelů internetu používá denně odbornou literaturu 22 %, pokud se ale připojují jen jednou za více než týden, pak sledují odbornou literaturu denně jen 2,2 % respondentů. Podstatnou změnu chování mladých čtenářů lze za-

znamenat u způsobu čtení. Zatímco v roce 1992 přeskakovalo ze vzorku 14–19letých čtenářů některé stránky pouze 11 %, v současné době to již činí 31 % čtenářů. O 6 % se proti roku 1992 zvýšil i počet čtenářů, kteří čtou knihu dlouho po malých částech, a o 9 % vzrostl počet čtenářů, kteří čtou několik knih paralelně. Šedesát tři procent dotázaných se přiznalo, že čtou knihy nerušeně doma, a asi nepřekvapí, že mladší generace u četby poslouchá hudbu (29 %) nebo sleduje televizi (15 %). Zcela jednoznačně klesají i zábrany odložit knihu, která nezaujala. Více než polovina respondentů, kteří čtou více než jednu knihu měsíčně, vyžaduje napínavou knihu, která zaujme, a 47 % vyžaduje knihu, díky které zapomenou na všední starosti - např. 37 % žen požaduje knihy o běžných milostných vztazích. Minimálně jednou měsíčně vyhledává knihu jako zábavu 71 % pravidelných čtenářů. Knihu si čtenář většinou vybírá z několika důvodů, ale je možné vysledovat souvislost mezi věkem a důvodem čtení. U věkové skupiny nad 60 let zcela převládá zábava. Informace je hlavním důvodem pro čtení u věkové skupiny mezi 40 a 49 lety, do 30 let dominuje jako důvod vzdělávání. Věková skupina od 30 do 44 let je nejčastějším uživatelem různých knižních rádců; problém ovšem spočívá v přesném vymezení tohoto pojmu pro knihy, které zahrnují od kuchařek po průvodce vše a které čte příležitostně alespoň 21,2 % respondentů. Čtenář odborné literatury má vyšší vzdělání a 49,3 % tvoří muži, zatímco u knižních rádců převažují ženy (54,5 %). Na umělecké publikace se zaměřují čtenáři starší 45 roků (53,7 %), kteří většinou čtou více než deset knih ročně. Ze studie jednoznačně vyplývá, že čtenářské návyky se vytvářejí již v rodině a pokud rodiče patří mezi čtenářskou obec, budou s největší pravděpodobností čtenáři i jejich děti. (Börsenblatt, roč. 168, 2001, č. 2, s. 7–10) č. 4, s. 27–28, č. 7, s. 27–28, č. 9, s. 25–27)

NORMY PRO ELEKTRONICKÉ KNIHY Sdružení amerických nakladatelů (AAP) a poradenská firma Andersen představily koncem minulého roku v New Yorku výsledky společného projektu nazvaného Open Ebook Standards (čili základní normy pro elektronickou knihu). Odborníci ze sedmi nakladatelství (Harper-Collins, Holtzbrinck, Houghton Mifflin, McGraw-Hill, Pearson Education, Random House a Thomson Learning), kteří na projektu spolupracovali, navrhli standardy pro systémy číselné identifikace (identification numbering systems) a metadata pro popis, která by mohli použít všichni nakladatelé, vyrábějící elektronické knihy. Pracovní

přečetli jsme za vás KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

13

ČÍSLO 3/2001

skupina pro správu autorských práv v digitální formě (Digital Rights Management – DRM) dospěla k závěru, že doporučované standardy nejsou v současné době uskutečnitelné. Zpráva s požadavky nakladatelů na DRM byla vydána i proto, aby společnosti vyrábějící tyto technologie mohly přizpůsobit budoucí výrobky požadavkům vydavatelů. V současné době je podle vedoucího pracovní skupiny DRM, Larryho Kleina, kamenem úrazu právě nekompatibilita standardů. Zpráva dále poznamenává, že překážkou vytvoření standardů je i nekompatibilita čtecích zařízení a jejich kódování. Klein naznačil, že pokud budou nakladatelé pružně spolupracovat na přípravě vzájemného přenosu dat, interoperability, bude možné se ještě v letošním roce sjednotit na některých standardech. Doporučení metadat pro popis knih je většinou spojeno s akceptováním systému ONIX, který již přijali nakladatelé, distributoři a knižní maloobchod ve Spojených státech amerických a v Evropě. Zpráva dále popisuje i některé nové specifické informace o elektronické knize (například její lokalizace), které by měly být doplněny při aktualizaci systému ONIX. Skupina zabývající se číslováním knih, doporučila identifikační systém založený na mezinárodním systému DOI, který se používá při prodeji části děl a který se osvědčil u systému ISBN. Využití tohoto systému by usnadnilo celý plán. Přijetí návrhů je pro zúčastněné zájemce dobrovolné. Neočekávaný problém ovšem nastal při projednávání možnosti, zda maloobchod může zacházet s množstvím odlišných formátů elektronických knih, pokud by se užívalo pouze ISBN. Zpráva proto doporučuje užívání kombinace systému ISBN a DOI pro každé dílo. Soupis odliš-

ných formátů by pak byl uložen na ONIX-metadata záznamu. Zástupci ISBN však nakladatele v otevřeném dopise upozornili, že jednostranný zásah do ISBN by měl dalekosáhlé následky. Andrew Grabois (Bowker) sdělil, že distributoři a maloochod si přejí ISBN specifické pro určitý formát, protože právě na formátu závisí poplatky. Odvádět různé poplatky na dílo s jedním ISBN by bylo chaotické. Zřejmé je, že distributoři a maloobchod si přejí vytvoření standardů, odpovídajících jejich potřebám, a které by jako standardy AAP bylo možné široce aplikovat v knižním průmyslu. (Publisher Weekly, roč. 18, 2000, 4. XII., s. 12)

PROJEK T NA PODPORU PRODEJE KNIH Marketingový projekt Book Sense se pod hlavičkou Amerického knihkupeckého sdružení (ABA) snaží zvýšit odbyt spojením nezávislých knihkupců. Převážná většina knihkupců projekt přivítala, a to zejména po zprovoznění webové stránky. Někteří knihkupci kritizovali Book Sense kvůli názvu, jiní zase napadali logo. Vážnějším důvodem nespokojenosti bylo i přesvědčení, že jednotná značka popírá nezávislost a evokuje negativní stránky řetězců. Book Sense si oblíbili především ti vydavatelé, kterým se tak dostává jedinečná příležitost, jak oslovit nezávislé knihkupce. Členové Book Sense a vydavatelé díky nově navázané spolupráci objevili několik bestsellerů. Podle údajů ABA také její členové zaznamenali za posledních 18 měsíců nárůst obratu. Projekt původně vytvořila Asociace nezávislých knihkupců v severní Kalifornii, od níž ABA převzala nejen části projektu, ale i název a logo.

U z á v ě r k a 8 . r o č n í k u s o u t ě ž e S L O V N Í K R O K U – 31. b ř e z n a Info: Jednota tlumočníků a překladatelů, Senovážné náměstí. 23, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24142312 e-mail: J T P @ 4 u . n e t , Internet: w w w . J T P u n i o n . o r g

KLUB KULTURY PŘEKLADU při Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Obcí překladatelů a Jednotou tlumočníků a překladatelů vás v letním semestru akademického roku 2000/2001 srdečně zve na další přednášky s besedou: ■ 20. března doc. Dr. Josef Forbelský: Význam latinského základu pro překládání z románských jazyků ■ 10. dubna PhDr. Vlasta Křečková, CSc.: Analýza terminologických potřeb překladatelů. Terminografie a lexikografie: terminologický slovník a „všeobecný“ slovník. Typologie terminologických slovníků. Terminologické databáze. Terminologické aktivity v ČR a v SR. Terminologie a mezinárodní spolupráce. ■ 22. května Mgr. Šárka Valverde: Výuka a praxe konferenčního tlumočení KLUB KULTURY PŘEKLADU se koná vždy v úterý od 17.00 hod v sále č. 254 ve II. patře, K-centrum, Senovážné náměstí 23, Praha 1. Vstup zdarma. V tradiční tombole můžete vyhrát kvalitní knihy.

14

přečetli jsme za vás


ČÍSLO 3/2001

Mezi hlavní pilíře Book Sense patří seznam knih, které doporučují a posuzují každé dva měsíce nezávislí knihkupci. Pokud se kniha objeví na seznamu, pak Book Sense požádá nakladatele (Book Sense spolupracuje s přibližně 30 nakladatelstvími od Random House až po menší vydavatelství) o marketingovou pomoc. Navíc přibližně 400 obchodů oznamuje týdně své bestsellery (člení se do kategorií jako beletrie vázaná a brožovaná, literatura faktu, dětská literatura apod.). Vzhledem k tomu, že se na seznamu objevují i jiné tituly, než které lze nalézt u velkých knihkupeckých řetězců, přitahují zájem médií. Book Sense rovněž zadává reklamu do prestižních médií jako New Yorker nebo Atlantic Monthly, jež je založena na jediném knižním titulu. Uvádí i bezplatný kontakt na nezávislé knihkupce a webovou stránku BookSense.com. Podle Michaela Hoynese z marketingového oddělní ABA průzkum ukázal, že zákazníci jsou přesvědčeni, že nezávislí knihkupci nedoporučují v první řadě knihy, které chtějí prodat, ale že mají svůj styl a jsou součástí místního života. Význam projektu Book Sense dokládá i kolektivní sílu sdružení. Z 2700 členů ABA, kteří provozují „kamenné“ knihkupectví, se do něj zapojilo téměř 1200. (The Bookseller, roč. 143, 2000, 15. XII., s. 24-26)

z činnosti SČKN ■ RNDr. Vladimír Pistorius jako první náhradník nakladatelské sekce nahradil v představenstvu PhDr. Marka Pečenku, který v lednu 2001 rezignoval na svoji funkci. ■ Komise pro rozpočet a administrativu SČKN připravila první verzi organizačního řádu Svazu. ■ Podle rozhodnutí představenstva se stal SČKN od února 2001 řádným kolektivním členem Sdružení podnikatelů ČR (SP ČR). Prospěšnost spolupráce Svazu se SP ČR se již ukázala např. v případě společného úsilí proti pozměňovacímu návrhu o položkách připočitatelných k základu daně v novele zákona o daních z příjmů, které probíhalo koncem minulého roku. ■ Novým členem odborné komise pro Svět knihy se stal pan Jan Kanzelsberger st. Na doporučení představenstva si jednotlivé komise určují své předsedy, kteří budou před veřejností prezentovat výsledky své činnosti i problémové okruhy, jež spadají do jejich věcné kompetence. Předsedou komise pro Svět knihy se stal ing. Jaroslav Kuchař, komise pro informační technologie dr. Vladimír Pistorius a komise pro propagaci, nábor a služby členům paní Mária Olšanská. ■ Představenstvo rozhodlo, že se členům SČKN ve

společném stánku nakladatelů na letošním veletrhu ve Frankfurtu poskytne výrazná sleva na výstavní prostor. U výstavní poličky pro cca 5 knižních titulů bude sleva činit 1000 Kč, u výstavního panelu (cca 4x5 knižních titulů) dokonce 2000 Kč. ■ Komise pro propagaci, nábor a služby členům, početně největší ze všech ustavených odborných komisí, má řadu plánů, které by chtěla v roce 2001 uskutečnit. Z jejích navrhovaných aktivit uveďme například: – knihkupeckou kavárnu na veletrhu Svět knihy – přípravu náborového letáku – aktivity k navrácení měsíce knihy do povědomí veřejnosti – podzimní setkání knihkupců v Havlíčkově Brodě – zapojení do akce Jičín - město pohádek a některé další nápady. ■ V souvislosti s ukončením trvalého pracovního poměru Petry Kopecké ve společnosti Svět knihy zaslalo představenstvo této pracovnici děkovný dopis, ve kterém ocenilo její zásluhy na tom, že „si tento veletrh našel důstojné místo ve světě mezinárodních knižních veletrhů a zároveň se stal i pevnou součástí českého nakladatelského a knihkupeckého podnikání“. ■ 8. února 2001 zasedala komise SČKN pro udělení Ceny za mimořádný počin v oblasti vydávání a šíření knih, kterou na návrh SČKN bude letos již potřetí pravděpodobně na přelomu května a června udělovat Nadace Český literární fond (NČLF) v Míčovně Pražského hradu. Členové komise, jejíž složení se z jedné třetiny obměnilo (D. Anýže nahradil P. Mandys a P. Bílka V. Šlajchrt), zvolili předsedou opět básníka Karla Šiktance. Zbývajícími členy komise jsou Aleš Zach, Jiří Pelán a Jan Šulc. NČLF očekává předání návrhu Svazu do 10. dubna. ■ Doplněk k informaci o průzkumu knihkupecké sítě v ČR, kterou jsme publikovali v KaN č. 2/2001: Knihkupectví v Brně budou mít na starost žáci Střední školy pro knihkupce a nakladatelské pracovníky, o. p. s., z Brna. SLUŽBA ČTK PROTEXT – ZASÍLÁNÍ TISKOVÝCH SDĚLENÍ Podstatou této služby je zasílání původních tiskových sdělení zadavatelů z různých oblastí ekonomiky, politiky i kultury. Mezi zprávami se mimo jiné objevují i informace z knižního světa. Protex vám nabízí zasílání tiskových zpráv e-mailem zdarma. Tuto bezplatnou službu si můžete objednat odesláním odpovědního lístku, který najdete v tomto čísle, na adresu ČTK nebo sami na stránce www.protext.cz

přečetli jsme za vás / z činnosti KNIHKUPEC A NAKLADATEL ČASOPIS SVAZU ČESKÝCH KNIHKUPCŮ A NAKLADATELŮ

15

ČÍSLO 3/2001

Zprávy z vámi zvoleného oboru vám budou automaticky zasílány bezprostředně po jejich vydání. PRODEJ ČESKÝCH KNIH V MOSKVĚ Na základě výstavy českých knih, kterou připravil sekretariát SČKN a která se v loňském roce uskutečnila jak v prostorách Českého centra Moskva, tak posléze v moskevském knižním domě Biblio-Globus, se dnes v ruském hlavním městě opět ve větší míře prodávají české knihy. Jejich prodej zajišťuje BiblioGlobus. Využívá při tom propagačních materiálů, jež nakladatelství loni zaslala na výstavu společně se svými knihami. Největšímu zájmu ruských zákazníků se těší především učebnice a slovníky. Po úspěšně se rozvíjejícím prodeji se v současnosti Biblio-Globus rozhodl svou nabídku českých knih rozšířit o i možnost objednávek podle aktuálních nakladatelských katalogů (disponují samozřejmě také poslední edicí Katalogu skladovaných knih). Biblio-Globus se prostřednictvím Českého centra Moskva obrátil na SČKN s prosbou, zda by od našich nakladatelů nemohl pravidelně získávat aktuální knižní nabídku v podobě nakladatelských katalogů či jiných propagačních materiálů. Máte-li proto zájem nabídnout své knihy k prodeji v Moskvě, zašlete laskavě své propagační materiály na adresu sekretariátu SČKN. Prostřednictvím Českého centra Moskva budou po částech předávány do Biblio-Globusu. BUDOU PREZENTOVÁNY NEŠVARY KNIŽNÍ BRANŽE V POŘADU KLEKÁNICE? Na sekretariát SČKN se obrátil s nabídkou na spolupráci dramaturg a moderátor publicistického pořadu Klekánice Petr Bohuš. Nabízíme proto všem, kdo působíte v knižním oboru a chtěli byste upozornit na konkrétní a podložené případy nepravostí, které provázejí oblast vydávání, distribuce a prodeje knih, abyste své podněty zasílali na adresu sekretariátu SČKN. Budou postoupeny tvůrcům pořadu. V případě, že si je vyberou ke zpracování, redaktoři televize vás přímo kontaktují. Využijte i této nabídky, jak působit na dodržování pravidel profesní etiky. Sekretariát připomíná členům SČKN, kteří dosud neuhradili svůj členský příspěvek, který jim byl vyfakturován počátkem ledna, že je tak třeba učinit nejpozději do 31. března 2001 (§ 4, odst. 3. b) platných Stanov). Do konce ledna již bylo uhrazeno téměř 70 % členských příspěvků na rok 2001.

informační servis Změny adres nakladatelství: ■ Redakce nakladateltví ATLANTIS má od 1. března novou adresu: ATLANTIS, s.r.o. PS 374, Česká 15, 602 00 Brno tel./fax: 05-42 21 32 21 sídlo odbytu zůstává: Berkova 90, 612 00 Brno tel./fax: 05-49 25 58 84 e-mail: [email protected] ■ GALÉN Na Bělidle 34/252, 150 00 Praha 5 www.galen.cz ■ PRAGMA V Hodkovičkách 2/20, 147 00 Praha 4 tel.: 02-401 07 18, 401 07 22, 401 07 38, 401 07 65 fax: 02-401 07 81 e-mail: [email protected] ■ Sdružení pro Novou Bibli kralickou se přejmenovalo na: Sdružení BIBLION Nad Habrovskou 3, 164 00 Praha 6

Autobusový zájezd na veletrh do Frankfurtu n/M. Společnost tisku pořádá ve dnech 9.-13. října 2001 tematický zájezd na 53. mezinárodní knižní veletrh do Frankfurtu nad Mohanem. Ubytování je zajištěno ve 2 a 3lůžkových pokojích s polopenzí (snídaně a teplá večeře). Celotýdenní permanentní vstupenka je v ceně zájezdu, která činí 12 300 Kč na osobu. Formulář přihlášky včetně programu zájezdu je k dispozici v sekretariátu SČKN nebo si ji můžete vyžádat přímo u Společnosti tisku: ing. Z. Janda, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel./fax 02/21 08 22 72. Uzávěrka přihlášek je 30. dubna 2001.

Připravil: Jaroslav Císař

16

z činnosti/informační servis


ČÍSLO 3/2001

obsah

Recommend Documents