~OBSAH~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

BŘEZEN 2009

~OBSAH~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Úvodníček ·································· 3 Světlušky Bludičky ···················· 4 Silvestr na Barnošce ················· 7 Družinová akce ·························· 8 Krátká zpráva ··························· 9 Vzájemnost ······························· 9 Rozhovor ································· 10 Žirafí krk ································ 12 Sudoku ···································· 13

~ÚVODNÍČEK~~~~~~~~~~~~~~ Slow, slow, quick, quick... Nic? A nebo raz, dva, tři, dva, dva, tři... Pořád nic? Neříkejte, že jste nepoznali některé z tanců, které do vás tlačili v tanečních? Letošní plesová sezóna je pomalu ale jistě zdárně za námi. Mnohé dámy a slečny s lítostí zamáčknou slzu v oku se vzpomínkou na pohádky o princeznách a opět uschovají své výstavní róby do skříní. A mnozí pánové si opět, jako každý rok, budou lámat hlavu nad tím, kterak je možné, že ty plesové princezny nejsou k vidění na školních chodbách a přemítat nad tím, jestli ony tři oříšky skutečně neexistují i v reálném světě...

Mno, tak jsem s zasnil, až jsem si přelouhoval gingko. Aspoň ten Kruháč dokončím ještě dneska :). Každopádně mě to přivedlo k myšlence, jak je možné, že taneční pořady, jako je například StarDance, mají takový úspěch? Je tomu snad proto, že v každém z nás je někde v koutku schováno kousek toho dítěte, které zbožňuje pohádky o princích a princeznách? A i v dospělosti se alespoň na chvíli snaží si svůj dětský sen spl-

nit a stát se princem nebo princeznou?

Někdo z vás bude jistě namítat (a hlavně ve věku mezi 14-18 lety je to "někdo" relativně velký počet :), že pro něj plesy nejsou, dítě už není a vůbec. Ale nedávno jsem na vlastní oči viděl, kterak se skupinka "pubertálních technařů" hodila do gala takovým způsobem, že je málem nikdo nepoznal. To, že na parketu bravurně ovládali většinu klasických i latinskoamerických tanců snad není třeba dodávat. Takže, opravdu není v žádném z nás kousek prince nebo princezny? :) Vakoklofák P.S.: Možná je tento úvodníček trochu vážnější než jindy, ale věřím, že mi to odpustíte.

3

~SVĚTLUŠKY BLUDIČKY~~~ Vypráví o tom, kdy se nejvíce bály. Jednou jsme šly s Johčou na Zavadílku bobovat. Když jsme se rozjely z kopečka, tak jsme slyšely, že za námi někdo běží, ale když jsme se otočily, nikdo tam nebyl. Tak jsme si toho nevšímaly a šly trošku dál. Potom jsme viděly náhrobky a začal tam někdo šeptat: „ Zabiju tě.“ A najednou se za Johčou mihl stín, jako kdyby to byl člověk a já vykřikla, ať Johča běží pryč a obě jsme rychle běžely domů. Batman a Johanka Byla jsem u babičky v Bašce v rodinném baráku. Jednou šli všichni večer do obchodu a já byla doma sama. Bála jsem se, že někdo přijde a ukradne mě. Schovala jsem se pod peřinu, zavřela jsem všechna okna a zamkla dveře. Potom někdo odemykal. Naštěstí to byla babička, děda a Pepa. Všem jsem vyprávěla, co jsem dělala a pak jsme šli všichni spát.

A tak jsme šli. Šlo se daleko do lesa a zničehonic začala bouřka a já dostala strach a děda zničehonic nevěděl kde jsme. A tak jsme se rozběhli, já jsem šla s dědou nahoru a ostatní zůstali dole, byli jsme asi deset metrů od sebe, když přede mnou a dědou ani ne metr uhodil blesk. Než jsme se vzpamatovali, bouřka byla pryč a děda už přišel na to, kde jsme. Do teďka nechápu, kde se ta bouřka vzala a proč děda nevěděl, kde jsme. Špagetka

Renča Bylo léto, když jsme jeli na chatu na Slovensko. Jednoho rána dědu napadlo, že bychom mohli jít na hřiby. Bylo hezké počasí.

4

Před roky jsme se s mamkou a taťkou přestěhovali do nového bytu. Hned druhý den jsem si našla kámo>>>

še. Večer šla mamka s taťkou a kamarády na pivo. Zůstali jsme se sourozenci doma a dívali se na televizi. Po chvilce usnu, já televizi vypnu a zachumlala se do peřiny. Po chvilce jsem slyšela z kuchyně divné zvuky. Vzpomněla jsem si, že tady kdysi dávno zemřel sestřenčin děda. Ty zvuky zněly podobně, jako kdyby někdo hrál karty, strašně jsem se bála. Po dvou hodinách přišel taťka s mamkou, řekla jsem jim to a oni mi řekli, že se budeme stěhovat. Byla jsem moc ráda. Hedvika Šla jsem ke kamarádce a když jsem šla, tak tam byl nějaký chlap, no a já, když jsem chodila, tak on chodil taky, a když se zastavila, i on se zastavil. Tak jsem šla pořád dál a najednou se tam objevila nějaká ženská a tak jsem čekala, až ten chlap odejde a dělala jsem, že si ho nevšímám. Aby nešlo poznat, že jsem se na něho pořád dívala, hrála jsem si s telefonem. Ukázalo se, že ta paní byla zřejmě jeho dcera a ten pán se řídil podle paní, tak proto chodil sem a tam tak jako já. Mimochodem, trvalo to asi 15 minut, co jsem se tak bála. Míša Jednou jsem šla ke kamarádce na oslavu. Byla tam velká sranda. Byli

jsme tam sami. Sedli jsme si do obýváku a jedli a pili. Já jsem si sedla naproti dveřím. Nevím proč, ale musela jsem se pořád na ty dveře dívat. Byl tam zámek na ochranu – když někdo otevře, tak se to zasekne. Povídali jsme si, blbli a smáli se nad tím zámkem. Já jsem byla úplně mimo. Dívala jsem se na ten zámek a on se zničehonic začal houpat. Strašně jsem se lekla. Najednou to přestalo. Radši jsem se otočila k holkám a povídala si s nimi. Za 20 minut jsem se tam zase podívala a zase se to začalo houpat, bylo to hrozné, strašně jsem se bála, tak jsem to řekla té kamarádce. Ona mi odpověděla, že to je normální, že je to průvanem. Tak jsem si oddechla a dál se bavila s kamarády. Čili Na jednom táboře byla sranda. Jednou jsem měla hlídku s Irčou a místo jedné hodiny jsme hlídaly hodiny dvě. Byla zima a tma. Ten den se spalo pod širákem. A jak jsme tak seděly, uslyšely jsme štěkot lišek. Šly jsme do hangáru a říkaly vedoucím, že tam jsou lišky. Slézi odpověděla, že to jsou psi paní Valčuhové, ale když jsme se vrátily a sedly si, uviděly jsme dvě lišky. Pak už hlídka skončila a my šly na kutě! Monička >>>

5

lezla, musela jsem vytáhnout ještě i Fida a bratránka. Pak jsme se šli usušit. Nejhorší bylo, že to zjistil taťka, a to pak byl mazec! Klárka

Jednou o velkých prázdninách jsem jela k babičce. Měla jsem smůlu, právě tam byli moji bratranci. Babička má u chalupy rybník, tak jsme se rozhodli, že se povozíme loďkou. A pak se to stalo. Bratranec vystoupil z loďky, pak si to ale rozmyslel a chtěl zpátky, ale já už byla dál od kraje, takže skočil do rybníka. Chytil se loďky, aby tam vlezl, a převrátil ji. A já spadla do rybníka, který byl plný ryb. A k tomu všemu tam byl pes Fido. Taky skočil do rybníka. Druhý bratranec a babička se jenom dívali. Nejhorší bylo, že jsem se bála ryb. Ještě horší bylo, že jsem se potápěla a na dně rybníka bylo bláto. A tak jsem měla od bláta celé nohy a byla mokrá. Když jsem vy-

6

Byl krásný večer, ne však pro mě. Zrovna jsme večeřeli v chalupě, když nahoře na hřebenu prudce zasvítilo nějaké světlo. Šli jsme se tam s bráchou podívat, ale nic tam nebylo, tak jsme se šli podívat k jedné opravdu veliké kaluži a tam byl uvízlý traktor. Schovali jsme se za strom, a pozorovali, co se bude dít. Traktor zhasl a dlouho se nedělo nic. Potom najednou opět prudce zasvítila světla a traktor vysypal veškerý svůj náklad do kaluže. Vyjel, a ta světla nás prudce osvítila. Aby nás nebylo vidět, utekli jsme do lesa. To bylo poprvé, co jsem se na chalupě ztratila. Nakonec jsem se s bráchou sešla pomocí našich tajných skřeků. Když jsme se ráno šli podívat ke kaluži, žádný náklad tam nebyl. Přitom bychom mohli přísahat, že jsme ho včera večer pozorovali zpoza stromu. Guláš

~~~

~SILVESTR NA BARNOŠCE~ Úterý 30. prosince Sešli jsme se Matěj (Velký), Matěj (malý), Vojta, Cvrček a Eva. Okolo páté nám odjížděl autobus směrem na Krásnou. Přijeli jsme na Krásnou okolo půl sedmé. Na Barnošku jsme se dostali okolo osmé, ale cesta byla pro některé moc studená sníh a časté pády zavinily, že i tak chladná Barnoška se stala velmi, velmi zamrzlou. Ještě tu noc přijeli Panther s Ingrid. Naštěstí v tu dobu bylo již příjemněji, protože se v krbu rozhořel oheň a Matějova kytara. Všichni znaveni cestou ulehli ke spánku. Středa 31. prosince Po probuzení jsme dali vlastní zásoby na snídani a Vojtovi udělala myš do makovce menší díru. Kolem desáté vyrazila naše výprava na Svah si zabobovat, zataškovat, zaválet sudy. Po takovém zajímavém vyblbnutí jsme ukuchtili velmi dobrý oběd a to každý sám z vlastních zdrojů, objevili se nudle a Kaca riecze. Celé odpoledne jsme hráli Bang, nebo se poflakovali a odpočívali. Večer dorazil Jindra se Sabinou a Kacík (který mimochodem až do půlnoci držel dvoudenní půst a potom pojedl Kaca riecze). Nastaly oslavy konce

roku, kterých se zúčastnil i nově příchozí Kytka, který přinesl nějaký ten přípitek. Přesně o půlnoci se odpalovaly rachejtle a koukalo se na ohňostroj z Lysé Hory. Kolem 4. ráno zbytky účastníků usínaly.

Čtvrtek 1. Ledna 2009 Ospalé a pomalé probouzení, po kterém nastalo pojídání zásob svých i ostatních chystání a uklízení Barnošky a přípravy na odjezd zpátky do civilizace. Všichni ospalí, ale přece se dostali na zastávku, odkud nás autobus dovezl až do F-M(většina nás cestu prospala). Pomalé loučení na zastávce Veselé, i když loučení moc veselé nebylo. Takto skončil náš silvestr. Vojta

~~~

7

~DRUŽINOVÁ AKCE~~~~~~~~ Do klubovny jsme přišly tři: Já, Zuzka a Pú. Čekal nás tam dopis, ve kterém jsme se dozvěděly něco o zvířeti wasako a také tam bylo napsáno, že se máme jakýmkoliv způsobem dostat na dožinkové hřiště.

Tam jsme měly něco postavit z klacků a provazu. Udělaly jsme ohniště. Pak jsme měly jít ke kostelu ve Starém městě a dále k lesíku za hřbitovem. Tam už nás čekala Kiki s Kristou a Luckou. Měly jsme za úkol střílet airsoftovou pistolí do terčů zavěšených na stromě. Jak jsme se vrátily do klubovny tak odešla Krista, která jela další den na lyžák a Pú protože šla s rodiči na večeři. Pak jsme nachystaly matrace na spaní a začaly jsme hrát hru Carcassonne od Danči, která mezitím přišla. Potom jsme se domluvily, že až

měla přijít, ale zjistily jsme, že je nemůž e m e nahodit zpátky. T a k ž e světlo svítilo jen na chodbách a v tělocvičně. Tak jsme šly spát do tělocvičny. Potom už jsme jen kecaly a šly spát. Ráno jsme posnídaly, uklidily a šly domů.

Janča

přijde Pú tak jí vypneme pojistky. Jenže jsme si to chtěly vyzkoušet, chvíli předtím než

8

~KRÁTKÁ ZPRÁVA~~~~~~~~ Z obecního kulturního dění v Dobré „Včera se nám narodilo malé děťátko, mělo chmýří na hlavičce jako kuřátko. Co může být milejšího, nežli dětské líčko, jako když se dívá listím slunce na jablíčko. Co může být krásnějšího, nežli dětské oči, jak potůček se lesknou, jako hvězdy v noci.“ 21. 2. jsme s družinkami Lam a Šmoulů přednášely básničky malým miminkům a jejich rodinám na „Vítání občánků“ na OÚ v Dobré.

kané události se nenechaly rozhodit, překonaly trému a svůj úkol zvládly na jedničku! :) Kuči*

Holky byly moc šikovné, i přes neče-

~~~

~VZÁJEMNOST~~~~~~~~~~~~ „Přeji ti štěstí lidského setkávání bez předsudků. Nejen tělo, ale i naše duše se sytí v nejrozmanitějších vzájemných kontaktech. Jedno přívětivé slůvko je někdy s to dodat novou chuť do života. Prosba a dík znamenají víc než jen běžnou zdvořilost, jsou znamením dobré vůle. Již malá pozornost očividně působí víc, než tušíme a doufáme, a nenápadná pochvala působí zázraky. Přeji ti též chvíle, v nichž si s druhým porozumíš beze slov, kde už jen se-

tkání očí tě potěší, opětované pousmání dojme a způsobí, že se necítíš sám. Přeji ti, abys i ty sám zakusil projevit navenek svůj vnitřní úsměv a podělit se o něj s ostatními. S překvapením zjistíš, že tvé štědré srdce dáváním jenom bohatne.“ M.H.

~~~

9

~ROZHOVOR S BLONDYM~ vůdcem Oglalů a náčelníkem Žirafy Jak ses dostal ke skautu? Tak to je už hodně hodně dávno. Letos to bude 16 let. Tehdy se vlastně nic zvláštního nestalo. Šel jsem s kamarádem ze školy, povídal mi o tom, že chodí do skautu a tak nějak mě asi nadchnul. Přišel jsem se podívat na oddílovku a veze se to se mnou dodnes. A co tvá přezdívka? Myslíš Blondy? Tu jsem dostal od Ajfla krátce po příchodu do oddílu. Rozhodně v tom nehledejte hlubší význam nebo nějakou přesmyčku. Prostě jsem byl tehdy blonďák a svým způsobem mi to zůstalo do dnes. Nejlepší zážitek? Na tuto otázku je těžké odpovědět, protože mají pro mě všechny zážitky nějaký význam a je hodně obtížné vybrat právě ten nejlepší. Nejsilnějším zážitkem v poslední době byla jednoznačně Žirafa. Díky skvělému týmu jsem si ji užil a moc jim za to děkuju.

10

Tvé záliby (mimo skauting, středisko a Žirafu)? Pravdou je, že mimo skauting už těch zálib moc není, protože má den stále jenom 24 hodin. Mým novým koníčkem se stala práce. To si lezu pěkně po stromech, občas nějaký ošetřím, občas pokácím. Když nějaký čas zbude, tak si rád vylezu na nějakou skálu, zahraju frisbee nebo postavím lanovou překážku. Co má společného lesák a výškový pracovník? Ale to ví snad každé malé dítě. Přece stromy. Do lesa se pracovně už moc nedostanu, ale i ve městech je spousta stromů, o které je třeba pečovat a to já teď dělám. Spojil jsem příjemné s užitečným. Skoro každý den si pořádně zalezu a ještě za to dostanu zaplaceno. No není to paráda? Proč ses přestěhoval do Kolína? Protože v Kolíně sídlí firma, ve které pracuju. Šašík

~~~

~ZDRAVOVĚDA~~~~~~~~~~~~ Důležitá telefonní čísla: 150 Hasiči 155 Nemocnice 158 Policie 156 Městská policie 112 Integrovaný záchranný systém Důležité informace pro záchrannou službu, policii.. Co, kdy a kde se to stalo Kolik osob je postiženo Jak vážná jsou poranění Kdo a odkud podává zprávu

Pravidlo 5T: Teplo-zahřívat, aby postižený neupadl do šoku Ticho-zajistit postiženému klid Tekutiny-pouze omývat rty Tišení bolesti-základy první pomoci Transport-většinou stačí pouze zavolat 155

~~~

11

~ŽIRAFÍ KRK~~~~~~~~~~~~~ Kmen Padaung žijící v Asii, někde na hranici Barmy a Thajska, se může pyšnit tím, že jeho ženy mají asi nejdelší krk na světě. (Nepočítáme samozřejmě živočišnou říši, protože opravdovým žirafám se nevyrovnají ani ony :-D) A čím to je, že tamní ženy mají údajně krk o deset až patnáct centimetrů delší než je obvyklé? Už v raném dětství totiž dostávají děvčata jakési mosazné náhrdelníky, které si nasazují a každý rok musí přidat další dva.

náhrdelník na veřejnosti nesundávají prostě proto, že je plný otlačenin a nevypadá moc hezky.

Když v šestnácti letech procedura skončí, zdobí jejich krk asi dvacet kroužků, jejichž váha může dosahovat až několik kilogramů. „Žirafí ženy“ mají proto velice nepohodlný život. Při spaní musí krk podkládat speciálním polštářem a nemohou se dokonce ani normálně napít. Tekutiny můžou pouze srkat bambusovým brčkem.

A proč se ženy tohoto asijského kmene takto z v l á š t n ě zkrášlují, dnes už nevědí pořádně ani ony. Dělají to proto, že to dělaly jejich matky i babičky a taky vydělávají spoustu peněz na zvědavých turistech, kteří se jezdí na tento unikát dívat.

Báchorky, že obruče se nesmí nikdy sundat, protože by se ženám kvůli oslabenému svalstvu mohl zlomit vaz, nejsou rozhodně pravdivé. „Žirafy“ si svůj zvláštní

12

A víte, jaký poznatek zjistili vědci? Krky Padaungských žen nejsou ve skutečnosti delší. Těžká spirála vlastně neprodlužuje krk, ale stlačuje hrudní koš dolů. Ramena se tak začnou jevit jako součást krku, který se tím zdánlivě prodlouží až na dvojnásobek.

Danča

~~~

~SUDOKU~~~~~~~~~~~~~~ Ačkoliv se vám to podle názvu nemusí pozdávat, tak tato logická hra není původem z Japonska, nýbrž se poprvé objevila ve francouzských novinách již v roce 1892. Ovšem bylo to právě Japonsko, které ji dalo dnes již světoznámý název sudoku a které tuto matematickou hru proslavilo.

Většina z vás si pod pojmem sudoku představí pole s 9×9 čtverci rozdělené do polí 3×3 (obr. 1). Variant je však mnohem více, např. se čtverci 2×2, 4×4 nebo 7×7. Firma Dell dokonce pravidelně vydává variantu s 16×16 čtverci (používá se upravená šestnáctková soustava). Dokonce se objevily i varianty, ve kterých je základní pole rozděleno do různých tvarů (viz obr. 2) nebo se čtverce různě překrývají, jako je to v hypersudoku (obr. 3). 8

4

6

7 4

1 5

9

3

6

5

7

8

8

5

2

2

1

3 9

1 3

9

2

Obr. 1 Klasické sudoku

3

1 2

3

1

4 7 5

8

5

6

3

8

6

3 1

9

8

6 2

4 4

5

1

6

Obr. 2 Nonomino 9

2 5

6

8

4 1

3 8

4 5

3 1 9

9

6

7

5

2 2

Obr. 3 Hypersudoku

7 4

6

5

Všechny varianty si můžete zkusit vyluštit a pokud budete hodně dobří, třeba se probojujete i na Mistrovství světa.

13

14

~AKCE~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Už je za námi:

Čeká nás:

• Středisková rada II-21.2.

• Česko-polský skautský ples-7.3.,

• Den sesterství-22.2.

Lidový dům

• Obsazená klubovna-7.-8.3. • Brigáda na Borsučí-18.4. • Ivančena-25.4. • Obrok-29. 4.-3. 5. 2009, celostátní

setkání Roverů a Rangers

• Svojsíkův závod-9.-10.5.2009 • Bambiriáda-5.-7.6.2009,

důležitá, Info u Pinkáče

účast

• Brigáda na Borsučí-13.6.

~~~

~KONEČNÍČEK~~~~~~~~~~~ Po výzvě a možná taky trochu varování z minulého čísla vás musím pochválit. Prý všechny nebo alespoň většina článků dorazila před uzávěrkou a bez velkého přemlouvání. Chválím vás a jen tak dále. Pokud tomu tak bude i příště, tak pro vás přichystám nějaké překvapení :). Vakoklofák

~KRUHÁČ~~~~~~~~~~~~~~~~ BŘEZEN 2009, číslo 53 Vydává Středisko Kruh Frýdek pro vnitřní potřebu svých členů Web www.skauting.cz/frydek Na tomto čísle se podíleli: Ema, Danča, Kuči, Vojta, Tkanička, Bětka, Janička, Šašík, Batman a Johanka, Renča, Špagetka, Hedvika, Míša, Čili, Monička, Klárka, Guláš, Vakoklofák

Fotografie na obálce Vakoklofák Sazba Vakoklofák Kontakty [email protected], [email protected] Všechny vaše příspěvky budou vítány! Příští uzávěrka bude 23. 3.