Obsah

Česká Asociace Námořního jachtingu

Zpravodaj 1 / 2009

Obsah Obsah ....................................................................................................................... 1 Informace ze zasedání VV ČANY č. 1/2009 ........................................................... 2 Soutěže ČSJ v námořním jachtingu.......................................................................... 4 Plavby roku 2008 ..................................................................................................... 5 Informace ČANY ..................................................................................................... 8 Výzva................................................................................................................... 8 Členské příspěvky ............................................................................................... 8 Setkání jachtařů Moravskoslezského kraje.......................................................... 8 39. setkání jachtařů LIBŠTÁT............................................................................ 9 SPORT PRAGUE 09 společně s veletrhem LODĚ & KARAVANY.................... 10 Radioamatérský kurz v Holicích ............................................................................ 11 Kapitánské doklady v Chorvatsku.......................................................................... 13 Průměrný německý jachtař..................................................................................... 13 Jachtařské fórum“ a večerní „Setkání“................................................................... 14 Navštívili jsme Boot Düsseldorf 2009 ................................................................... 17 Jak si postavit novou starou loď............................................................................. 20 Budoucnost malých námořních jachet.................................................................... 22 S plachetnicí v Albánii ........................................................................................... 29 Limfjord ................................................................................................................. 34 Co se stalo s PASÁTEM? ...................................................................................... 41 Knihovna a služby ČANY...................................................................................... 44 Video kazety...................................................................................................... 46 Video CD disky ................................................................................................. 46 Video DVD disky .............................................................................................. 47 Časopisy ............................................................................................................ 47 Knihy ................................................................................................................. 47 Plavební publikace........................................................................................ 47 Učebnice a příručky...................................................................................... 52 Beletrie.......................................................................................................... 57 Adresář členů výkonného výboru ČANY .............................................................. 59

-

1

-


Zpravodaj 1 / 2009

Informace ze zasedání VV ČANY č. 1/2009 Zasedání v budově ČYKu bylo zahájeno 7.1.2009 v 18:05 h, jednání řídil prezident ČANY Standa Bílek . Přítomni: Stanislav Bílek, Petr Kundrata, Petr Sládeček, Juraj Groch, Zdeněk Žižka, Václav Švec, Za KK: Josef Rössler, Vráťa Čihák, Martin Blagoev Za sekretariát: Olga Müllerová Byl schválen program jednání:

1. Zpravodaj 2. Škola jachtingu 3. Výstava Praha-Letňany 4. Databáze členů 5. Jachtařské fórum jaro 2009 6. Různé

K jednotlivým bodům programu: 1. Zpravodaj Proběhla diskuse ke zkušenostem s vydáním posledního Zpravodaje č.2/2008 a to po stránce organizace práce, honorování autorských příspěvků a redaktorské práce. Závěr: -Vzhledem k současné finanční situaci ČANY nadále nebudou žádné práce spojené se Zpravodajem honorované. - Za půl roku zváží VV znova aktuální situaci a podle ní opět rozhodne. 2. Škola jachtingu, RYA J.Groch podal následující informace ke stavu věci: - 18.12.2008 přišel z RYA odsouhlasený text smlouvy mezi RYA a MD ČR, - J. Groch poslal text k vyjádření na ministerstvo dopravy, kde jej podle signalizace elektronické pošty četli 6.1.2009. Nyní se očekává, jaká bude jejich reakce. - O získání osvědčení RYA/ČANY je zájem, a v současné době je přihlášených asi 80 lidí. Platí, že instruktor nesmí zkoušet tým, který sám školil. Úkoly: - S.Bílek rozešle VV k připomínkám návrh smlouvy, všichni si připraví připomínky a na jejich projednání bude svolána samostatná schůzka, - J.Groch pošle S.Bílkovi návrh smlouvy RYA – MD.

-

2

-


Zpravodaj 1 / 2009

3. Výstava Praha-Letňany S. Bílek informoval, že výstava proběhne ve dnech 19. až 21.2.2009 v areále PVA Letňany. Je záměrem ČANY se na ni prezentovat stánkem a programem, který je potřeba personálně i obsahově zajistit. Úkoly: - S. Bílek rozešle okruhu VV podrobnější informace a ti zváží a poskytnou své náměty. 4. Databáze členů ČANY S. Bílek informoval o zavedeném provozu databáze členů: - kompetentní osobou pro správu databáze je Martin Blagoev a všechny aktualizace (platby, kontakty, atp.) mají být předávány jemu, - ostrá verze databáze bude vždy na PC ČANY v budově ČYK. Elektronických adres z databáze již bylo s dobrým výsledkem využito pro obeslání evidovaných členů-neplatičů. Odezvy byly takové, že někteří oslovení zaplatili, někteří zrušili členství, několik oslovených o svém evidovaném členství vůbec nevědělo (příčinou bylo pravděpodobně namátkové vyplnění elektronické přihlášky přes web). Úkoly: - VV rozhodl, aby se zbývajícím asi 400 evidovaným neplatícím poslala poštou výzva k zaplacení. 5. Jarní jachtařské fórum VV hodnotil poslední fórum uspořádané 13.12.2008 jako úspěšné co se týče účasti, odborné úrovně i spokojenosti účastníků. Byl diskutován možný termín konání dalšího fóra (27.4.2009 probíhá kurz radiooperátorů v Holici, v Sedlnicích na Moravě je podobné setkání koncem března). VV rozhodnul, že jarní fórum ČANY se bude konat 14. března opět v prostorách klubu CERE (projedná S.Bílek). Program je navržen následující: i) P. Čech, pokračování astronavigace, ii) P. Chmelíček, navazující rádio pro jachtaře včetně informací o počasí, iii) Z. Žižka nabídnul oslovit p.Gottwalda-Goddarda, anglického jachtaře a učitele, který by mohl uvést téma angličtiny pro jachtaře, iv) Z. Žižka, pokračování elektronické navigace. Úkoly: - S. Bílek rozešle informaci o fóru k připomínkám, - po uzavření sestavy programu bude publikována informace v příštím čísla Zpravodaje, - P. Sládeček předá M.Blagoevovi všechny podklady ze Zpravodaje 1/09, které budou vystaveny na webu s přístupem jen přes registraci. 6. Různé a) VV rozhodnul zaplatit na další období německý Yacht (Úkol O. Müllerová).

-

3

-


Zpravodaj 1 / 2009

b) Úkoly pro Zpravodaj č.1/2009, termín do konce ledna: - Z. Žižka napíše o plavbě v oblasti Albánie, - J. Groch napíše informaci o jachtařské škole, - S. Bílek a M. Blagoev napíšou výzvu ke členům, pozvánku na veletrh lodě-karavany a oznámení Jachtařského fóra, - V. Švec aktualizuje informace o knihovně a předá je P. Kundratovi, - P. Kundrata připraví vydání Zpravodaje a v čísle 1/09 uvede kontakty na VV a informace o kontu ČANY, - P. Kundrata projedná tisk s tiskárnou MTT. c) Úkol O. Müllerová zhotoví zápis z tohoto jednání. 7. Závěry jednání VV Schválilo: • uzávěrku Zpravodaje 1/09 ke konci ledna, • způsob zajištění jarního jachtařského fóra, Pověřilo: • P. Kundratu projednat s tiskárnou tisk Zpravodaje 1/09 Rozhodlo: • práce na Zpravodaji nebudou dalšího půl roku honorované, • další Jachtařské fórum ČANY se bude konat 14.3.2009, • předplatit na další období časopis německý Yacht, • neplatícím členům bez emailu poslat poštou výzvy k zaplacení. Jednání skončilo v 20.05 h. Příští zasedání VV ČANY bude svoláno operativně. V Praze dne 14.ledna 2009.

Zapsala: Olga Müllerová, upravil S. Bílek

Soutěže ČSJ v námořním jachtingu CTL 091115 094002 092002 094102 097002 091115 094002 097003

Datum 19.9. 2009 4.10. 2009 18.4. 2009 3.5. 2009 14.9. 2009 19.9. 2009 4.10. 2009 11.10. 2009

Třídy

Pořadatel

Číslo klubu

KSJ

1124

11

9901

40

2002

20

7016

41

7034

70

1124

11

Pohár Mistrů ČANY 2009

9901

40

TPS Centrum + ČANY

7032

70

Dni

Název

6

Pohár Niké 2009

Orc-5ip

SaS

6

Mistrovství SR

Orc-6mr,Orc6mm,OD-5ip

7

Euroregatta 2009

Orc-1

6

Slovak Sailing week

OD-5ip,Orc-5ip

5

Velká cena YFA MČR Bavaria 42

Bav-6mr

SANY SVK NYC Jihlava Yacht Charter YFA, s.r.o.

6

Pohár Niké 2009

Orc-5ip

SaS

6

Mistrovství SR

Orc-6mr,Orc6mm,OD-5ip

SANY SVK

6

13. Česká námorní rallye

OD-5ip

-

4

-

Poznámka




Zpravodaj 1 / 2009

V tabulce uvedené soutěže v NJ jsou zařazeny VV ČSJ do celostátní termínové listiny CTL a uskuteční se v Chorvatsku.

Plavby roku 2008 Loď délka m KARYA 7,65

Kapitán posádka František Sýkora D.Kleštincová

ODYSSEUS 13,49

Miloš Křenek T.Poláček, K. Michálková L.Sezina,M.Tyc,T.Marci,O.Sl avata, E.Slavatová, P.Čaderský, J.Čaderská, Pavel Jeřábek O. Weber, S. Zikmund

SPONGE BOB 13,7

HEBE III. 11,75

Jakub Havelka Jar.Havelka, P.Mucha,L.Matznerová, O.Chmelíček, M.Fischer, S.Jakobec, Z.Sunderhaft, Rob,P.Chudomel, Markéta,P.Sunderhaft,

SOUTHERN STAR 23,0

Miloš Gregar J. Gregar, L.Reitinger, E.Skořepová

ŠTÍR II. 12

HABANERA 8,5

Upluto Nm 27 500

Denní Ø výk. tř. 26,2

Atlantik Středozemní moře

4412

126

Francie-Biskaj-AlboranStř.m.-Tyrh.m.- Ionské m.- Jadran-Francie-VigoPorto-Tanger- San JosePalermo- Briddisi- Split.

Atlantik Středozemní moře

2537

121

Štětín–Severom.kanálCuxhaven,Helgoland– Den Helder – Amsterodam – Dunkerque – Brighton Plymouth– Lands End– Liverpool–Stromnes– Invernes –Caledonian Chanel. Barrow (Alaska)-O.St. Lawrence, St.Paul I.- Dutch Harbour

Sev.m. Kanál Irské moře

2036

59,8 I. II. III.

Pacifik

1250

33,3

Balt

1005

45,7 II. III.

Balt

620

62 (II.)

Trasa

Oblast

Itálie–Kanáry–MartinikPanama-GalapágySamoa-Austrálie-BaliMalajsie-Omán-SudánSuez-Kypr- Řecko-Itálie St. Marten–Terceira–São Miguel–Santa Maria– Gigraltar–Barcelona.

obeplutí země

Josef Rössler Lübeck – Bornholm – Dalarö, Jiří Rössler, M. Rössler, Sumpholmen (O.Štírů) – B.Rössler,V.Švorčíková, Möja, J.Sedláček,R.Švorčíková, Z.Porkert,J.Souček,P.Sou-ček, Gotland – Bornholm – Svinoústí . T.Nýdl,T.Novara Jiří Čech Stockholm – Sumpholmen (Ostrov Štírů) – MaF. Pozdniak, J. Čechová rienhamen – NexöDavid Čech Svinoústí – Třeběž

-

5

-


HABANERA 8,5 FRIANDISE 11,96

Ivan Jedlička P.Moucha, J.Drlíková I. Švástová, J. Horauml Petr Kundrata H.Kundratová, Z.Kundratová, Jan Scharff, Jiří Scharff, J.Scharffová, V. Beňová, Z. Beňová

HABANERA 8,5

Zdeněk Žižka P. Sládeček, J. Svárovský,D. Přívara

EL PRINCIPE AZUL 11,35

Lubomír Hofmann T.Hofmann, S.Poláková P.Göth, J.Trs, R.Beneš,M.Benešová Petr Kundrata K. Vobořil, J. Koutný, L. Koutná, J. Koutná, M. Koutný, L. Matuška

MANOLO 11,55

PRIMULA 11,35

Zdeněk Malý J.Rathouský,J.Hradecký T.Kudrna, M.Lorenc,J.Malá

BLUE SHOT 14,4

Pavel Konopík M.Janoušek,V.Ott, R,Nekuda,I. Janči Pavel Janeček J.Vávra,A.Vávra,J.Müller M.Hejduk, J. Soukup

PRIMULA 11,35

HABANERA 8,5

Václav Olmer M, Koníř, M. Vackář K. Šťastná

BELLA II. 13,6

Petr Kundrata J.Scharff, J. Scharfová, T. Mácha, H. Máchová F.Kundrata,Z.Kundratová J. Janotová

Zpravodaj 1 / 2009

Třeběž–Svinoústí – Svaneke- –Visby – Ringsu (Estonsko) - Riga

Balt

608

50,7 II.

Martinik-St. Lucia– Tobago –Grenada- Carriacou -Petite MartiniquePSV-–Union–MayreauTobago Cays-CanouanBequia-St. Vincent–St. Lucia–Martinik. Riga–Skulte–Runö– Söru– Lohusalu – Utö (Aland) – Finhamn – Stockholm (Navis) Barcelona–Mallorca– Ibiza -Formentera – Barcelona.

Karibik

548

32,3

Balt

512

42,6 II.

Středozemní moře

490

31

Korfu–Paxos-LefkadaSkorpios-MeganissiKalamos-Ithaki-Kefalonia-Zakinthos-KorinthosKorfos-Egina–Athény Breege (Rujana)–Röne– Neksö-Christiansö– Käseberga–Klinth. Barnhöft–Stralsund– Glowe. M. Lošinj-Medulin-CresV.Lošinj-V.Iž-VodiceSukošan

Jónské m. Egejské m.

404

36,7

Balt

353

50,4 III.

Jadran

306

43,7

Glowe–Nexö– Christiansö-Vang-Ystad– Rodvog–Klintholm– Breege. Stockholm– Saltsjöbaden– Sandhamn–Granhamn– Stockholm (Navis). Athina–Aegina-Sounion– Idhra–Poros–MethanaAegina-P.Epidavros– Korfos–Athina.

Balt

231

36

Balt

256

42,6 III.

Egejské m.

168

28

-

6

-

Česká Asociace Námořního jachtingu THALIS 15,43

Zpravodaj 1 / 2009

Petr Kundrata R.Kuta, P.Mouralová, Milan Vach, Mar.Vach, R. Svatoš,J. Svatošová, D. Dunford-Kundratová

Agropoli–Paestum-Capri– Ischia– Amalfi–Agropoli

Tyrhenské m.

150

30

Atlantik

3091

91

Plavby končící po termínu uzávěrky: PRINCESS 12,97

Petr Kundrata M.Parma, P.Tanner, V.Tannerová, P.Bláha, T.Korbička, M.Vytáček

Gran Canaria - St.AntãoSt.Vicente - St.Lucia Martnique

PRINCESS 12,97

Josef Dvorský Jaroslav Horák + posádky

Egypt-řecké ostrovy-ItálieŠpanělsko-GibraltarMadeira-Kanárské ostrovy

Rudé a Středozemní moře, Atlantik

9547

ALTEGO 12,0

Jiří Denk

Thajsko-Malajsie-ThajskoSrí Lanka-MaledivySeychely-Madagaskar-JAR

Indický oceán

6665

Seznam kapitánů a členů posádek lodí, které docílily průměry, které jsou podmínkou pro získání výkonnostních tříd podle „Soutěžního řádu“ ČSJ pro roky 2004 – 2008, s návrhem na udělení výkonnostních tříd za sportovní plavby. Týká se ovšem jen těch, kteří na ohlášení plavby udali čísla své závodní licence.

Jméno Miloš Křenek Pavel Jeřábek Jakub Havelka Jaroslav Havelka Petr Chmelíček Vlaďka Matznerová Michal Fischer Josef Rössler Věra Švorčíková Radka Švorčíková Zdeněk Porkert Jiří Čech František Pozdniak Zdeněk Žižka Ivan Jedlička Václav Olmer Zdeněk Malý Jiří Rathouský Jaromír Hradecký Tomáš Kudrna Miloslav Lorenc

Číslo licence

Upluté míle

Délka lodi Loa [m]

? ? 1101 977 1101 961 1101 354 1101 355 1101 356 1101 174 1101 612 1101 887 1101 308 ? ? 1101 751 1101 749 1101 907 1104 234 1104 471 1104 285 1104 448 1104 472

4412 2537 2036 1088 358 1188 358 1005 551 454 454 620 620 512 608 256 353 353 353 353 353

13,49 13,7 13,75 13,75 13,75 13,75 13,75 12,0 12,0 12,0 12,0 8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 11,35 11,35 11,35 11,35 11,35

-

7

-

Plavební

Získané

průměr Nm 126 121 59,8 59.8 59,8 59.8 59.8 45,7 45,7 45,7 45,7 62 62 42,6 50,7 42,66 50,4 50,4 50,4 50,4 50,4

body 32705 18518 14807 8065 2604 8640 2604 8375 4591 3783 3783 7294 7294 6023 7152 3011 3096 3096 3096 3096 3096

Výk. třída I. I. II. II. III. II. III. II. II. III. III. II. II. II. II. III. III. III. III. III: III.

Česká Asociace Námořního jachtingu Jindřiška Malá Eva Skořepová

1104 295 1110 027

Zpravodaj 1 / 2009 11,35 23

1250

50,4 78

3096 5434

III. II.

Informace ČANY Výzva Žádáme naše členy aby neprodleně oznamovali změnu své trvalé adresy a kontaktních údajů (zvláště pak mailové adresy a telefony, případně doručovací adresy pokud je jiná než trvalá adresa) na sekretariát ČANY nebo na e-mail člena VV pověřeného vedením evidence členů: [email protected]. K naší lítosti nám pravidelně vrací pošta několik zásilek Zpravodaje jako nedoručitelné s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Děkujeme.

Členské příspěvky Členské příspěvky ČANY na rok 2009 byly valným shromážděním stanoveny ve výši 500,- Kč. Pokud jste tak již neučinili, je třeba příspěvky uhradit v průběhu 1. čtvrtletí 2009 a to osobně v úředních hodinách v kanceláři ČANY v Praze 4 – Podolí, na setkání jachtařů v Libštátu nebo Sedlnicích. Poplatky je možné uhradit na adresu ČANY, Přístav 5, 147 00 Praha 4 bankovním převodem nebo poštovní poukázkou na účet u České spořitelny, 120 24 Praha 2, číslo účtu 3591379, kód banky 0800, konstantní symbol 0379, specifický symbol 0000000001 a nezapomeňte jako variabilní symbol uvést číslo vašeho průkazu ČANY (pokud jste ho zapomenuli, tak prvních šest čísel vašeho rodného čísla - RRMMDD). Bez variabilního symbolu nemůžeme identifikovat plátce! Připomínáme těm, kteří v minulém roce zapomněli včas zaplatit členské příspěvky, že by tak měli učinit co nejdříve. Pokud si nejste jisti, zda-li máte své poplatky z minulého roku řádně uhrazeny, ověřte si to telefonicky na sekretariátu ČANY u Ing. Olgy Müllerové. Za rok 2008 byl roční členský příspěvek 400 Kč.

Setkání jachtařů Moravskoslezského kraje Připravuje se tradiční setkání příznivců jachtingu Moravskoslezského kraje (ale i odjinud) a všech, kdo se chtějí o tomto sportu něco dovědět. Setkání se uskuteční opět v Kulturním a informačním centru (KIC) Sněženka obce Sedlnice (okres Nový Jičín, 49039,561Ń / 18005,202É) v sobotu a to dne 28.3.2009, začátek ve 14.00 hodin. Sledujte informace na www. rollami.cz nebo u ing. Syrovátky, mobilní tel. 603 279 828.

-

8

-


Zpravodaj 1 / 2009

39. setkání jachtařů LIBŠTÁT Jak jsme vás již v minulém čísle informovali, druhý únorový víkend je již po 39. termínem Libštátského setkání jachtařů. V rámci akce bude i autogramiáda a prodej knih Davida Křížka, Josefa Rösslera a Karin Pavloskové. K připravovanému programu:

-

9

-


Zpravodaj 1 / 2009

SPORT PRAGUE 09 společně s veletrhem LODĚ & KARAVANY V dubnu 2008 koupila společnost Terinvest, spol. s r.o. od společnosti YACHT, s.r.o. největší výstavu v oboru - LODĚ & KARAVANY. V současné době připravuje její 11. kontinuální pokračování, které bude probíhat souběžně s veletrhem SPORT PRAGUE ve dnech 19. - 21. února 2009 v PVA Letňany Praha. Akce se účastní i ČANY. Pořadatel a organizátor akce: TERINVEST s. r. o., veletržní správa, Americká 27, 120 00 Praha 2, www.terinvest.com Charakteristika: mezinárodní, odborný, kontraktační a prodejní výstava Termín konání: 19.– 21. 2. 2009, 10:00–18:00 h. Místo konání: Pražský veletržní areál Letňany, Beranových 667, Praha 9 – Letňany

-

10

-


Zpravodaj 1 / 2009

Doprava: Návštěvníci veletrhu, kteří budou cestovat MHD, mohou využít nově otevřenou stanici metra C - Letňany, která je umístěna v bezprostřední blízkosti areálu PVA. Návštěvníci, kteří volí cestu automobilem, mají několik možností. Po pražském okruhu (po E55) směr Teplice. Nebo přes centrum - Holešovice - Prosek Letňany. PVA Letňany disponuje velkokapacitním parkovištěm vedle výstavních hal. NOMENKLATURA • motorové lodě a jachty • plachetnice • nafukovací čluny • lodní motory • příslušenství a vybavení pro lodě • přívěsy pro lodě • přístavy a kotvení • obytné automobily • obytné přívěsy • příslušenství a vybavení pro karavany • automobily • potápění • windsurfing, surfing, kitesurfing a vodní lyžování • rafting, kanoistika a veslování • oblečení, obuv a doplňky pro vodní sporty • charter a dovolená, školení a kurzy • navigace a komunikace • pojištění a leasing • organizace a kluby • rybaření • odborné časopisy, portály a literatura (mapy, atlasy)

Radioamatérský kurz v Holicích Na Setkání 13.12.2009 (popisovaném v tomto Zpravodaji) měl Petr Chmelíček přednášku o "Využití radiových vln pro potřeby jachtařů". Aby bylo tyto možnosti využívat, je nutno vlastnit průkaz operátora HAREC nejlépe třídy A, což vyžaduje složit zkoušku na ČTU. Nejsnadnější cesta jak získat potřebné teoretické znalosti a i praktické zkušenosti je zúčastnit se "Kurzu operátorů v Holicích":

-

11

-


Zpravodaj 1 / 2009

Radioklub OK1KHL připravuje dle svého celoročního plánu na jaro letošního roku další běh radioamatérského kurzu. Konat se bude v autokempu u rybníka Hluboký nedaleko Holic. Kurz je plánován od pátku 17.4. do pondělka 20.4.2009. Zkoušky před komisí ČTU proběhnou následující den v úterý 21.4.2009. Přednášky budou denně od 8:00 do 17:00 h, v podvečerních a večerních hodinách pak bude probíhat práce na stanici ve vysílacím středisku radioklubu. Cena kurzu je 1000 Kč. Dále jsou poplatky ČTU za vystavení průkazu Harec 400 Kč. Licence na vybranou značku 500 Kč (potom se už platí jednou za pět let 200 Kč za prodloužení) Kurz se skládá z přednášek: Technika a elektrotechnika, povolovací podmínky, provoz – zkratky , Q kódy, prefixy atd. Tento kurz se uskuteční pouze za předpokladu že se do konce března, tedy do 31.3.2009 závazně přihlásí nejméně 30 zájemců o kurz. Kurz není pro úplné začátečníky. Předpokládá se, zvláště u zájemců o třídu A, alespoň základní znalost o radioamatérském provozu. Po dobré zkušenosti s praktickým provozem na stanici v minulých dvou kurzech, budou mít i tentokrát frekventanti možnost prakticky si vyzkoušet a natrénovat spojení jak na KV (80m) tak na VKV (2m). Ukázalo se, že pro mnohé z nich, hlavně pro ty kteří nemají možnost provozu na klubové stanici, jde často o první kontakt se skutečným provozem na amatérských pásmech. Ubytování si musejí účastníci kurzu zajistit v autokempu předem sami na emailové adrese [email protected] nebo na telefonech 466 682 284 případně 605 276 028. Ohlásíte se jako frekventanti radioamatérského kurzu. Bližší informace o ubytování najdete na http://www.camp-hluboky.cz/cz/cenik_cz.html . Stravování si musejí účastníci kurzu zajistit v Restauraci U Rybníka předem sami buď na e-mailové adrese [email protected] nebo na telefonu 776 098 450 . Ohlásíte se jako frekventanti radioamatérského kurzu. Bližší informace o stravování najdete na http://www.sweb.cz/hlubak/. Zkoušky se budou konat formou testu pro obě třídy (A i N) současně, rozdíl je ve výběru a počtu otázek a při hodnocení v počtu potřebných bodů pro danou třídu. Tiskopis přihlášky ke zkouškám ČTU si vyplníte na místě. Na místě také obdržíte složenku na zaplacení poplatku pro ČTU. Ze strany ČTU jsme byli upozorněni, že operátorská třída (A nebo N) kterou nahlásíte bude u zkoušek závazná a nebude ji možné změnit. Digitální provozy se v kurzu detailně neprobírají, spíše se lektor jenom zmíní, že existují. Týden před tímto kurzem proběhne v sobotu 14.3.2009 Jachtařské fórum, kde bude probrán právě digitální provoz radioamaterské stanice s ohledem na potřeby námořních jachtařů. Podrobnější informace k JF najdete na www.cany.cz a na straně 3 tohoto Zpravodaje .

-

12

-


Zpravodaj 1 / 2009

Přihláška a všechny další informace na http://ok1khl.com. Kontaktní osoby: Vedoucí RŠ - Ivan Kohout: OK1MOW, 606 427 608, e-mail: [email protected] Organizační záležitosti - Petr Voženílek: 775 986 428, e-mail: [email protected]

Kapitánské doklady v Chorvatsku Překlad z čísla 5/2008 časopisu Neues Logbuch rakouské asociace ÖSYC. Zejména na internetu v posledních měsících jsou rozšiřovány informace o neplatnosti rakouských patentů. V roce 2009 každý vedoucí plavidla bude muset být držitelem chorvatského patentu. Skutečnost je taková, že se to týká pouze vedoucího plavidla na charterované lodi plující pod chorvatskou vlajkou. Podle informací, které získala ÖSYC, Chorvatsko jedná o dohodě s Německem, Švýcarskem a Rakouskem o vzájemném uznávání kapitánských průkazů. K dohodě by mělo dojít do začátku sezóny. Nepodaří-li se to, budou vznikat potíže, které postihnou i charterové společnosti. R.H.

Průměrný německý jachtař Jaký je průměrný německý jachtař? V Německu si dali práci a vyzpovídali tisíce jachtařů. A k čemu dospěli? S jachtingem začíná ve věku 35 let 65% sportovců. Tři čtvrtiny jich plachtí ve dvou. Jednu čtvrtinu tvoří rodiny s dětmi mladšími 16 let. Velice často s prarodiči. Lodě velikosti 6 až 8 metrů se vyskytují téměř z poloviny, delších do 10 m je 27%. Více než 65% majitelů lodí vydá ročně méně než 1000 € na kotevné a zimování lodě, 18% mezi jedním a dvěma tisíci. Stáří lodě je nejčastější v rozmezí 20 až 40 let (56%), do 10 let jen 14%. Lodí pod německou vlajkou kotví nejvíce v Německu (více než 150 tisíc), téměř 23 tisíc v Holandsku, následuje Chorvatsko (3755), Francie (2925), Dánsko, Španělsko, Itálie, Turecko, Belgie.

-

13

-


Zpravodaj 1 / 2009

Jachtařské fórum“ a večerní „Setkání“ V sobotu 13.12.2008 proběhly v prostorách Yacht clubu CERE dvě akce pořádané a zajišťované „Českou Asociací Námořního Yachtingu“. Program se skládal z dopoledního, již tradičně 2x ročně pořádaného „Jachtařského fóra“ a večerního „Setkání“, na kterém se organizačně podílela také „Asociace Kajutových Plachetnic“. JACHTAŘSKÉ FÓRUM Prezident ČANY Stanislav Bílek zahájil fórum. Pak několik desítek zúčastněných vyslechlo tři odborné přednášky. Jako první vystoupil Petr Chmelíček s přednáškou na téma „Využití radiových vln pro potřeby jachtařů“. Mnozí se tak poprvé seznámili s přístroji pro amatérskou radiofonii a s možnostmi, které tato technika přináší. Zároveň si dovolím upozornit, že tato přednáška byla tak zvaně otvírací a na příštím jachtařském fóru bude pokračovat (počítáme s praktickou obsluhou provozu stanice - co se probralo teoreticky, uvidíme v praxi (Weatherfax, Navtex, Winlink 2000). S druhou přednáškou vystoupil Petr Ondráček a její téma „Moderní záchranné prostředky na moři“, vyvolalo obsáhlou diskuzi na téma související oprávnění nutná pro provoz těchto zařízení (GMDSS, registrace v ČR atd.) Přínosem byla účast zástupců ČTU (Český Telekomunikační úřad) zejména při řešení legislativních otázek. V třetí přednášce Jirka Čech pokračoval v přednáškách o astronavigaci. Opět se jedná o přednášky na pokračování, příště se bude probírat praktický výpočet a vykreslení poziční linie.

-

14

-


Zpravodaj 1 / 2009

Po ukončení přednášek kolem páté hodiny odpolední následovalo promítnutí filmů o plavbě lodě Štír II v letošním roce a několik filmů ze severských plaveb Rudy Krautschneidera. Jachtařské fórum bylo ukončeno po 18. hodině a po demontáži techniky začaly přípravy na společenskou část tohoto dne. SETKÁNÍ - 2008 Krátce po 19.00 h byla zahájena společenská část. Všechny zúčastněné přivítal prezident ČANY Standa Bílek a zástupce AKP Václav Olmer. Krátce vystoupil Jarda Bernt, který všechny pozval na tradiční 39. Setkání jachtařů v Libštátě.

Následovalo vystoupení Rudy Krautschneidera, který svým nezaměnitelným způsobem pohovořil o lodích a lidech. Moderování převzal Petr Sládeček, který má v ČANY na starosti závodní činnost. Nejprve omluvil Davida Křížka, který na poslední chvíli odcestoval mimo ČR a následně uvedl člena realizačního týmu Jana Langšádla, který v moderované diskusi odpovídal na dotazy, týkající se zázemí, přípravy a průběhu závodů, kterých se David Křížek zúčastnil. Jako další bod programu byl křest knihy „Ve znamení Štíra“, kterou napsal jeden ze zakládajících členů ČANY Josef „Rozára“ Rössler. Kmotrem knihy se stal Ruda

-

15

-


Zpravodaj 1 / 2009

Krautschneider, křtilo se vltavskou vodou a do pokřtěného výtisku, který koloval sálem, se mohl každý podepsat. Po krátké pauze následovala poslední oficiální část programu a to vyhlášení výsledků pohárových soutěží a ocenění ČANY a vyhlášení výsledků poháru AKP. Prestižní putovní Pohár Mistrů a ocenění Zlatou stuhu převzali zástupci týmu Bohemia Express v čele s kapitánem Richardem Vojtou, jehož tým zatím jen těžko nenalézá konkurenci mezi českými posádkami na IMS závodech jak na domácí tak i zahraniční scéně. Mezinárodní pohár v otevřené soutěži si pak vyzvedl a následující rok bude opatrovat spolu se svým týmem letos nejlepší Václav Cintl, který si tak spolu s dalšími dvěma týmy zajistil účast v prestižní soutěži o Pohár mistrů.

Oceněním Osobnost roku byly ohodnoceny vynikající výkony týmu Tři Sestry, který zaznamenal v uplynulé sezóně výrazné úspěchy na mezinárodním poli zejména pod vedením zkušeného Milana Hájka. Pro poslední z tradičně udílených křišťálových globů tentokrát za Plavbu roku si přijel jachtařský pár František Sýkora a Dana Kleštincová při příležitosti ukončení jejich tříleté plavby kolem světa na 7,5m dlouhé s/y Karya. Václav Olmer předal pohár AKP týmu Testudo Tomáše Vojtíška. Pak jsme se všichni posílili ze studených mís, které byly k disposici, a začala volná zábava, kdy jsme diskutovali o všem možném, zkušenosti z minulých plaveb, plány do budoucnosti, ..........., každý s každým dle chuti a potřeby.

-

16

-


Zpravodaj 1 / 2009

Taktéž se dali koupit přímo na místě knihy od Rudy Krautschneidera, „Rozáry“ a nechat si je od autorů podepsat. A i kniha od Davida Křížka, publikace ČANY a DVD s filmy. Večerní účast byla překvapivě veliká, na mnoho lidí se ani nedostalo místo k sezení. Nálada byla perfektní, řekl bych, že se akce nad očekávání vydařila. Do půlnoci se

pomalu všichni plní zážitků odebrali k domovům a první jachtařské „Setkaní“ v Praze se stalo historii.

Navštívili jsme Boot Düsseldorf 2009 Na podzim jsme se rozhodli, že zorganizujeme pro naše členy zájezd autobusem na BOOT, 40. jubilejní výstavu lodí v Düsseldorfu. Dopravu osobními automobily nebo mikrobusy jsme po špatných zkušenostech z minulých let zavrhli a tak padla volba logicky na autobus. V pátek 16. ledna jsme se všichni sešli v metru na Zličíně, odkud jsme vyrazili hledat „náš“ autobus. Ten záhy přijel a tak jsme se pohodlně usadili, s řidiči upřesnili kde se výstaviště v Dusseldorfu nachází a vyjeli do spleti dálnic. Autobus byl pohodlný, počasí příznivé a tak cesta rychle ubíhala. Zhlédli jsme 2 privátní DVD s jachtařskou tématikou, prohodili pár slov a uložili jsme se k spánku, abychom na celodenní maratón po výstavišti byli čerství. K výstavišti jsme přijeli poměrně brzy a tak jsme dospávali bez vrkotu motoru a pohupování za jízdy. Veletrh je otevřen až od 10 hodin, ale naše nedočkavost stoupala a tak jsme se značným předstihem vyrazili k severnímu vstupu. Zde již čekalo velké množství lidí na otevření, byli jsme tu první otevírací den pro veřejnost. Jak je však v Německu běžné, vše je organizačně dobře zvládnuto, lístky kupujeme bez fronty a už jen čekáme, až nás vpustí dovnitř. Nastala hodina H a dav se dal do pohybu. Rozdělili jsme se dle zájmů na menší skupinky a začali

-

17

-


Zpravodaj 1 / 2009

zdolávat jednu halu za druhou. Myslím, že vše nešlo ani projít. Jak jsme spolu posléze mluvili, většina z nás vynechala, potápění, rybaření, surfing,….. Jako vždy zde prezentovali své lodě všichni hlavní výrobci charterových plachetnic – Bavaria, Beneteau, Jeanneau, Elan, …… a také mnoho dalších loděnic, které sice nevyrábějí lodě v takovém množství, ale zato jsou lodě třeba hliníkové. Dnes jsou si všechny „charterové“ lodě velmi podobné, dá se říct s jistou nadsázkou, že se liší jen nápisem firmy. Absolutně

převládali lodě s kokpitem na zádi, na centrální kokpit jsme na výstavě nenarazili. Do všech lodí bylo možno vstoupit, ale nebylo v lidských silách všechny navštívit. Hodně výrobců poslední dobou dává prostor velkým oknům v salonu, zde konkrétně Beneteau 44 a dokonce v koupelně vyšetří místo na skoro tradiční sprchový kout s průhlednými dveřmi. Několikatrupé lodi zde byly rovněž

v četném zastoupení. Byly zde i lodě postavené tradičně ze dřeva, starých elegantních tvarů a dokonce některé opravdu historické kusy. Jsou to krásné lodě,

-

18

-


Zpravodaj 1 / 2009

ale náročnost údržby a cena odsunuje většinu zájemců do řad pouhých obdivovatelů. Také zde byla ukázka šití plachet a zaplétání lan. A pak nepřeberné množství všelijakého jachtařského příslušenství: kotvy, stěžně a všechny možné druhy takeláže, veškerá elektronika, solární panely a nabíjecí systémy, větrné generátory, některé jdou snadno přestavit a táhnout za lodí, windpiloty, watermakery, nátěry, dalekohledy, motory no prostě vše na co si vzpomenete. U všeho nějaká prezentace jak to funguje, že je zrovna to co vystavovatel vyrábí to nejlepší, co si na trhu můžete koupit. Jakmile se zastavíte, hned se Vám začne někdo věnovat a tak bylo příjemné prohodit pár slov, všichni u stánků byli první den lační zákazníků a tak se opravdu snažili. Jedna hala byla plná všemožného jachtařského oblečení včetně samonafukovacích vest a různých vychytávek jak si usnadnit život za nepříznivého počasí a i jak na sebe upozornit po pádu přes palubu. V další byly motorové čluny všech velikosti a výkonností. Jedna hala byla tradičně plná megajachet, kam jsme zašli úplně až nakonec. V 6 hodin večer veletržní den skončil. Do půl sedmé jsme se všichni plní zážitků sešli v autobuse a vyjeli domu. Cesta ubíhala velmi rychle a tak jsme v 2:30 byli v Praze. To bylo velké a i celkem nepříjemné překvapení, protože od dopravce jsme dostali informaci, že do Prahy dorazíme okolo 7 hodiny. Nikdo s takto brzkým návratem nepočítal, spoléhali jsme na hromadnou dopravu. Naštěstí jsme mohli vystoupit v Motole a zde asi za 10 minut jela noční tramvaj do centra, odkud je snadnější vydat se k domovu.

-

19

-


Zpravodaj 1 / 2009

Jak si postavit novou starou loď Stavba největší české dřevěné plachetnice La Grace. Již od dětství sním o plavbě na pravé pirátské brize. Ve vaně jsem si pouštěl plastový model Black Falcon. Začal jsem dělat jachting na okruhových plachetnicích i na námořních jachtách. Při diskusích o tom jaká loď je naše vysněná, jsem neustále bojoval s názorem ostatních jachtařů, že plachetnice bez ploutve či kýlu nemůže stoupat proti větru. Tomu jsem prostě nemohl věřit, vždyť na takových lodích byl objeven celý svět. Proto jsem se rozhodl, že si postavím malou lodičku podle starých plánů a vyzkouším její jízdní vlastnosti, i stavební postupy. První starostí byly plány. jejich výběr byl nakonec poměrně jednoduchý. Roku 1768 zveřejnil švédský lodní architekt Fredrik Henrik af Chapman vůbec první ucelenou sbírku svých vlastních lodních plánů, která vychází z vědeckých principů. Chapman konstruoval např. Britskou královskou jachtu Royal Caroline, dodnes velmi populární mezi lodními modeláři. Dávno před Fordem zavedl pásovou výrobu, kdy pro švédského krále Gustava III. stavěl řadové lodě. Na jeho plány se odvolávají i konstruktéři replik starších lodí, jako Golden Hind, nebo Half Moon. Navíc je možné tuto knihu půjčit v knihovně, neboť ji vydalo i nakladatelství Hirnstorf v NDR. Má loď vychází z konstrukce č.1 na listu č. XLI. Chapman ji označuje jako bark s jachtovým oplachtěním, loď používanou pro příbřežní obchod. Loď se musela vejít do garáže a tak jsem ji musel zmenšit. Z původní délky 10m na 5m na palubě. Celková délka je díky čelenu skoro 7m. Hlavní žebro je široké 1,8m a ponor je 70 cm. Design paluby této obchodní lodi nevyhovoval jejímu použití jako jachty a proto jsem se inspiroval Chapmanovým plánem č. 6 na listu č. XLV a uspořádal nástavby podle tohoto plánu. Chapmanovy plány obsahují pouze žebrorys a bokorys bez takeláže, přesto to bylo pro stavbu dostatečné a dodělával jsem pouze plán kýlu, dvou přepážek a schéma takeláže. Na kýl byl použit 4m dlouhý borový trám 10x5 cm, který byl čepem spojen s předním a zadním vazem z téhož materiálu. Žebra jsou lepena epoxydem z borových latěk 5x0,5cm. Laťky byly ohýbány kolem kolíků zatlučených do dřevotřískové desky. Jedno žebro je z 10 latěk. Stejným způsobem je proveden i vyklenutý nosník paluby, který každé žebro nahoře uzavírá. Žebra jsou ke kýlu se čtyřiceticentimetrovými rozestupy přilepena a připevněna vruty.

-

20

-


Zpravodaj 1 / 2009

Obšívka je provedena z borových planěk 8x1,5 cm, které jsou lepeny epoxydem a k žebrům také přišroubovány. Vzhledem k zakřivení trupu byly plaňky nejprve napařeny v trubce spojené s hrncem vařící vody a po půl hodině ohýbány podél žeber. Pod čarou ponoru je loď olaminována. Paluba a nástavba je z borových podlahových prken s drážkou. Jako zátěž je použito 300 kg olova, které je v cihlách zespodu přišroubováno na kýl. V lodi jsou dvě kajuty se čtyřmi kojemi. Výška v podpalubí se pohybuje od 120 cm. Stěžeň dlouhý 7m je slepen ze smrkových fošen. Navazuje na něj ještě 2m dlouhá čnělka. Vratiráhno, vratipeň i čelen jsou z téhož materiálu. Loď je vybavena dvěma kosatkami, vratiplachtou a vrcholovou plachtou, které jsem přešil ze starších plachet. Celkově stál materiál na stavbu cca 25 000 Kč. Loď jsem pokřtil Miamiti podle tahitské princezny a ženy Fletchera Christiana z Bounty. První plavba proběhla na rybníku Bezdrev v květnu 2005 téměř za bezvětří. I přes to, že měla pouze základní oplachtění 12m² nebyl problém pomalu křižovat proti větru. Pozdější společné plavby s okruhovými plachetnicemi prokázaly, že je Miamiti schopna stoupat srovnatelně jako např. evropa, ačkoliv je o něco pomalejší. Jako hlavní problém se ukázala malá manévrovatelnost. Loď výborně drží kurz, otáčky jsou však velmi pomalé. Zejména obrat proti větru musí být dobře načasován a proveden spíše plachtami, než kormidlem. Jako výuka plachetních manévrů je to však jedinečné. ----------------------------Ježdění na Miamiti mne velmi nadchlo. Rozhodl jsem se, že spolu se známým jachtařem Pepou Dvorským necháme v Egyptě postavit skutečnou repliku 24m dlouhé brigy, opět podle plánů Chapmana. Podrobnosti k tomuto novému projektu najdete na www.princess.cz/lagrace.

-

21

-


Zpravodaj 1 / 2009

Slavnostním položením kýlu v egyptském Suezu začala stavba největší české plachetnice, korzárské lodi La Grace. Replika dvoustěžníku z druhé poloviny 18. století o úctyhodné délce 32 metrů bude po svém dokončení sloužit zejména jako školní loď, určená k výcviku všech zájemců o jachting a námořní řemeslo. Po několikaletých přípravách se tak začíná naplňovat sen několika nadšenců ze sdružení LaGrace, kteří celý projekt také financují. Vlastní stavba proběhne v profesionální egyptské loděnici, kde staví dřevěné lodě prakticky stejnými postupy jako v 18. století. Místo elektrického hoblíku tu člověk může vidět např. teslici. Výsledná loď bude tedy v maximální možné míře odpovídat svému historickému vzoru. Jméno La Grace (Půvabná) nebylo vybráno náhodou. Právě tak se totiž jmenovala plachetnice prvního českého námořníka Augustina Heřmana. Ten nejprve ve službách holandské Západoindické společnosti přeplul několikrát Atlantik. Po osamostatnění se usadil v dnešním New Yorku. Zde koupil korzárskou loď La Grace a přepadal s ní španělské obchodní lodi v Karibiku. Později se stal se největším vývozcem indiga a tabáku v Americe, získal veliké panství v Marylandu a byl povýšen do šlechtického stavu. Na svůj český původ však nikdy nezapomněl, a tak dodnes najdeme v Marylandu např. Českou řeku. La Grace nebude jen největší českou plachetnicí, ale pravděpodobně také největším českým válečným plavidlem. Jako správná korzárská loď bude totiž vybavena funkčními replikami historických děl. Stavba proběhne v několika fázích. V květnu 2009 by měl být hotový trup lodi. Poté začne montáž nezbytného vnitřního vybavení - nábytku, rozvodů vody, elektřiny, odpadů a klimatizace. Současně budou zahájeny práce na takeláži - stěžních a lanech. „Věříme, že za rok loď spustíme na vodu,“ řekl spoluautor projektu Josef Dvorský. Bližší informace o lodi a její historii, fotografie a deník, mapující průběh stavby naleznete na www.lagrace.cz . Ahoj, v záplavě ekonomického pesimismu nového roku mám jednu pozitivní zprávu. Dnes jsme oficiálně položili kýl naší brigy La Grace v egyptské Suezu. České Budějovice / Suez 12. 1. 2009. Daniel Rosecký

Budoucnost malých námořních jachet Nedávno jsem namátkou vytáhl z knihovny krásně vázanou ročenku britského časopisu „Yachting World“ z roku 1961. Hned za redakčním úvodem jsem našel článek od slavného kapitána H.G. Haslera, zakladatele známého závodu „Single-

-

22

-


Zpravodaj 1 / 2009

handed Transatlantic Race“. Zúčastnil se osobně jeho prvního ročníku v roce 1960 se svým folkboatem „Jester“ s džunkovou takeláží. Článek dnes vybízí k zamyšlení, co on už v polovině minulého století věděl a předkládal otázky, na něž dosud současný vývoj nenalezl odpověď, a které jsou stále aktuální. Kapitán Hasler píše: Oceánské závody mi připadají jako čistý sport, podobně jako závody malých lodí nebo hraní tenisu. Nejlepší oceánský „racer“ je ten, který poskytuje maximálnímu množství mužů maximální podíl tvrdé práce. To je to, co hledají a pro co na palubu přicházejí. To je to, co jim dává sílu se vrátit zpět na pětidenní sezení ve vytopené kanceláři a tam se těšit na příští víkend. Oni totiž chtějí, aby to závodění bylo nesnadné, vyžadující zručnost, vytrvalost a sílu, kterou si potřebují předvést. Uffa Fox napsal v třicátých letech: Nejlepší oceánský „racer“ je také nejlepší oceánský „cruiser“. Já o tom pochybuji. „Cruising“ – tedy plavba pro radost a rekreaci je přece něco úplně jiného. Vy se snažíte se s lodí někam dostat a chcete tam přece dorazit v civilizovaném stavu, připraven k cestě na pevninu nebo k přijetí hostů na palubě. Vaše posádka nebude příliš četná a budou mezi ní třeba i ženy, děti, nebo také „pozemské krysy“ a staří lidé. Z toho vyplývá, že vaše loď musí být navržena tak, aby ji mohla obsluhovat minimální posádka s minimální silou a bez zvláštní zručnosti a vytrvalosti. Ať už budou podmínky plavby sebe nepříznivější, nesmí vaše loď dorazit do přístavu určení plná mokrých plachet, šatstva a lidí. Myslím, že je v zásadě možné, aby určitá loď splnila velmi rozdílné požadavky na závodění a rekreační plavbu, ale u moderních lodí (připomínám, že na začátku šedesátých let nebyly vůbec známy jiné tvary lodí, než nejrůznější modifikace trupů s žebry tvaru S, dlouhým laterálem a stále dosti výraznými převisy zádě i přídě – pozn. překl.) to vyžaduje buď jen plavbu se stále na nejmenší plochu zrefovanými plachtami a většinou jen plavbu na motor. Samozřejmě upřednostňuji plachtění a takové lodě, které mohou plachtit za všech okolností s jedinou výjimkou úplného bezvětří a mohou plout rychle kam potřebujeme. Proč také ne? Můžete si přece koupit auto, které dokáže dělat sto mil za hodinu a přece je ještě docela vhodné k tomu, aby jste odvezli svoji babičku do kostela. Bohužel velmi málo konstruktérů udělalo něco konkrétního pro zlepšení rekreačních lodí. Jestliže je profesionální konstruktér postaven před otázku konstrukce rekreační lodi, zdá se, že jeho myšlení se vrací do minulosti k lodivodským kutrům a podobným lodím (to už dnes, bohudíky, neplatí – pozn. překl.). Po celých minulých 35 let, směřoval skoro celý vývoj malých námořních jachet k návrhu lodí, které dávaly nejlepší výsledky v korigovaném čase podle stávajících měřicích vzorců. Výsledky jsou velmi dobře známé. Konstruktéři tančili fandango s tvůrci závodních vzorců. Hledaly se skulinky v pravidlech, než se na ně za nějaký čas přišlo a byly opraveny. Některé ovšem – a já si na ně dobře vzpomínám – využity nebyly a

-

23

-


Zpravodaj 1 / 2009

já nevím, zda to bylo z nedostatku chápavosti, nebo z nějakého skrytého morálního důvodu, či převládajícího respektu k moři a jeho tradicím. Pod vlivem oceánského závodění se objevily velké změny v konstrukci jachet a mnohé z nich byly dobré. Zdá se to být dávno, kdy Claud Worth pocítil potřebu se omluvit za to, že si natáhl zábradlí z jednoho drátěného lana okolo paluby své „Tern II.“, protože to přece už ze vzdálenosti sto yardů není vidět! Ale některé změny (třeba spinakry ve tvaru padáku…!) se stávají absurdnímu nástroji k docílení daného výsledku, ale také prostředku, který umožňuje znalci se blýsknout a odsoudit slabochy a nešiky k výsměchu a hanbě. Jestliže se vám zdá, že moderní loď pro oceánské závody je triumfem racionální konstrukce, kde jste k tomu přišli? „Myth of Malham“ je stejně dobrá loď jako „Danegeld“. Do dneška se nic nezměnilo, lodě jen sledují měnící se módu, tak jako ženy (nebo muži), anebo americká auta. Jeden rok obdivujeme bachraté lodě, které vypadají jako jelito se zobákem na jednom konci. Druhý rok se přijde na to, že lodě plují rychleji, čím jsou delší a štíhlejší. Pověste si svůj oblek podle poslední módy na dost dlouho do skříně a on zase do módy přijde, jen nesmí mít takovou malou kapsičku. Dá se tohle pokládat za rozkvět námořních jachet? Dosáhli jsme již vrcholu a za sto let budeme přihlížet, jak závodí pravnučka Myth of Malhalm, patřičně vyfešákovaná, proti průsvitné replice Danegeld? Doufám, že ne. Obě jsou to šarmantní lodě, ale mohly by se na nich najít některé zarážející nedostatky. K čemu slouží všechny ty dráty a sálingy? Aeroplány přece přestaly takhle vypadat před celými věky! A celé to šalupové oplachtění – vyjímá se docela pěkně při plavbě ostře na větru, ale podívejte se, co se začne dít při čerstvé bríze, když odpadneme a povolíme otěže! Vratipeň se začne zdvihat (tenkrát ještě nebyly běžné nynější kikingy – pozn. překl.) a hlavní plachta dostává pětačtyřicetistupňový twist a genua kolosální vyklenutí. Nejde s nimi něco lepšího udělat? Anebo jsou obě plachty špatné. Proto si také tyto lodě lehnou „na ucho“, místo aby při bočním větru stály rovně a někam odjely. Pravděpodobně nejlepší oplachtění pro plavbu na silný zadní vítr je takové, které se může symetricky rozevřít jak vrata do stodoly (autor má asi na mysli své pokusné oplachtění se dvěma vratiráhny, které úspěšně odzkoušel na svém „Jesteru“ s otočným stěžněm bez jakýchkoliv stěhů – pozn. překl.). A teď podívejte, jak vypadá šalupové oplachtění při plavbě na zadní vítr! Plachta se silně opírá do závětrné strany, že hrozí její prodření o boční stěhy anebo sálingy. Abychom tomu zabránili, přitahujeme trochu otěže, ale pak zase je plachta méně efektivní, ale stejně pořád hrozí nebezpečí, že se o sáling prodře a bude náchylná k neočekávané halze. Hned na to posádka se zuřivou tváří podstoupí boj se spinakrovým pněm, tím kuriózním klackem, a k tomu se všemi lany, které mají své názvy, jež mně vždyc-

-

24

-


Zpravodaj 1 / 2009

ky odrazují – jako vytahovák, popotahovák, zdvihák a jánevímčehohák. A teď už je to skončeno, obrovský balík plachtoviny se nafoukne a snadno se stane, že se vymkne jakékoliv kontrole a začne si řádit po svém. Muž přes palubu! Jen teď žádnou paniku. Nechte nás trochu pečlivě přemýšlet. Máme halzovat, nebo přitočit zpět k větru, ale co s tím spinakrem? Tak nebožákovi alespoň zamáváme a zavoláme na něj megafonem, že se pro něj za okamžíček vrátíme, jen co rozřešíme pár problémů z elementární plavební nauky. Jak to bylo rozumné, že máme na palubě záchranou bóji se světlem připravenou k vyhození! Měla by ale mít na sobě potravu na 24 hodin a vodovzdorný výtisk románu Lolita. Co dál? Když plujeme ostře na vítr, jsme slepí do závětří. Prásk! A je to! Předloni jednou za slunného odpoledne dvě jachty směřovaly proti sobě, jedna plula levobokem, druhá pravobokem, aniž by se navzájem zpozorovaly. „První co jsem spatřil, byla jeho příď pod mým vratipněm“ – vyprávěl kapitán. „Prošla pravobokem přímo do pravoboční kóje, kde před chvílí seděla moje žena“. Jak každý ví, velmi málo moderních lodí je schopné plout rovně s uvázaným kormidlem. Ale naši dědové si to mohli se svými loděmi vždy dovolit, když plachtili ostře na vítr i v silném větru. Jejich tajemství spočívalo v nevyváženém trupu (?) (Budu si muset ještě vyzkoušet, třeba u lodí jako je „Finistere“ nebo jeho následovníků, jestli toho budou schopny. Nebo to všechno kazí ty velké geny?). Jestliže můžete, nebo vám to tvůrci závodních pravidel dovolí, zvětšit plochu svého oplachtění, budete potřebovat zakoupit další plachty, včetně létavek a bouřkových plachet. A pravděpodobně trojmo, když se chcete věnovat oceánskému závodění. Je to strašně drahé. „Jestliže se ptáte, kolik stojí provoz jachty, nemůžete si ji dovolit…“, jak jednou řekl pan Morgan. Vždycky nás ubezpečují, že výměna předních plachet na tančící přídi, zalévané osvěžujícími sprškami slané vody je ten „dávno nejlepší způsob zmenšení plochy plachet“. Rád bych navrhl jachtařům pro ně vhodný automobil, který by neměl převodovku a na místě zadních sedadel by si vezl několik sad různě velkých zadních kol. Pak by stačilo namísto obtížného ovládání řadicí páky zastavit, vystoupit ven do deště, zvednout zadek vozu a vyměnit kola. Znamenalo by to ovšem velké problémy s návrhem specielního zvedáku a vhodné montáže výměnných kol, tak aby se celá operace dala provést jednoduše a bez závad. Tak dost legrace. Je jasné, že konstrukce námořních jachet je vlastně ve svých dětských letech a dokonce se v současné době žádný pokrok nekoná. Co máme udělat, aby se zase věci daly do pohybu? Potřebujeme podněcující motiv a ten musíme hledat mimo exitující závodní pravidla, protože tato pravidla jsou dnes tou brzdou. Nyní následuje rozsáhlá úvaha, jak hlavně pravidla o hendikepových vzorcích negativně ovlivnila konstrukci jachet a celé závodění a jak by se to mohlo v bu-

-

25

-


Zpravodaj 1 / 2009

doucnu změnit, která není už aktuální a představuje stav v polovině minulého století. Tu vynecháme a přejdeme hned k pozoruhodným úvahám o technice, které jsou skutečnou výzvou k zamyšlení pro všechny dnešní konstruktéry: Oplachtění Loď by neměla potřebovat žádné „alternativní“ plachty. Jestliže daná loď má mít 50 m² plachet, tak ať těch 50 m² je celková plocha, kterou loď ponese. Stejné plachty musí sloužit efektivně za všech větrných podmínek a na všech kursech. Z toho vyplývá, že refování musí být rychlé a snadné až k minimální ploše plachet a že refováním plachty nesmí ztrácet na své efektivitě. Jestliže plocha plachet je dostatečná k plavbě na slabém větru, a to by být měla, musí být samozřejmě její plocha zmenšena velmi brzy při větru silnějším. Jinými slovy, musíme považovat za normální brzy refovat při plavbě proti silnějšímu větru, než vytahovat spinakr pro plavbu po větru. Je také žádoucí, aby všechny operace s refováním a odrefováním mohl provést kormidelník, aniž by opustil své stanoviště. Moje vlastní loď, „Jester“ – folkbot s karvelovou obšívkou, se stal vším jiným než folkbotem – pomocí dvou alternativních oplachtění, které mají splňovat tyto požadavky. Nejdříve to byl originální „Lapwing“ systém (možno přeložit nějak jako „sklápěcí křídlo“ – pozn. překl.), který sestává z volně stojícího stěžně bez jakýchkoliv stěhů a dvou otočných vratiráhen. S tímto oplachtěním se pluje ostře na vítr s oběma ráhny sklopenými k sobě a po větru se oplachtění rozevře a tvoří symetrické křídlo. Zmenšení (refování) plachet se docílí jejich navíjením na stěžeň otáčením rahen. Nyní mám druhé oplachtění, které je tento rok nové – čistě čínské džunkové oplachtění. Tvoří jej obdélníková plachta s pěti průběžnými spírami z velmi lehkého (5½ oz.) terylénu. Je upevněna na stejném stěžni bez jakýchkoliv stěhů, který ale nyní není otočný. Tato plachta se samozřejmě refuje pouhým povolováním výtahového lana; plachta při tom klesá jednou spírou po druhé a ukládá se automaticky dole (tento popis je velmi stručný a nejasný, ale musíme autorovi věřit, že to nějak funguje, když tenkrát málem ten závod vyhrál – přijel druhý za Tabarlym – pozn překl.). Obě oplachtění se dají zrefovat během okamžiku od samotného kormidelníka, jehož stanoviště je ve středu lodě, aniž by se plachty vůbec dotkl. Oba způsoby jsou v začátcích vývoje a nabízejí celou řadu zlepšení a dovoluji si zdůraznit, že přinášejí podstatné snížení námahy při každé síle větru. Jestliže se vám oba způsoby nezamlouvají, najdete jistě mnoho dalších výchozích způsobů a mnoho vzrušující práce, která musí být vykonána. Pravda je, že nevíme skoro nic o aerodynamice plachet a já měl vždy pocit, že bylo natropeno víc škody než užitku pouhou aplikací teorie letadlových křídel na chování plachet. Velké zástupy teoretiků nám stále tvrdí, jak se plachta má chovat a podporují své teorie skoro celou řeckou abecedou. Ale běda! Plachty jsou velmi nevychované a zdá se, že nepříliš zcela jasně rozumí, co mají vlastně dělat. Je to

-

26

-


Zpravodaj 1 / 2009

subjekt, který vyžaduje empirický přístup. Nejprve musíme srovnávacími pokusy zjistit, jak se plachty skutečně chovají. A pak se obrátit na teoretiky, aby vysvětlili proč to dělají. První část tohoto procesu stále nabízí praktickému jachtaři šanci vykonat něco zajímavého a užitečného. Autokormidlo Kormidlování na otevřeném moři je nejstrašnější nuda. Každý, kdo si myslí něco jiného, pravděpodobně si to nikdy nemusel užívat dost dlouho – nemusel, když byl k smrti unaven, promrzlý, mokrý a pronásledován nutností dělat půl tuctu dalších neodkladných věcí, jen kdyby mohl pustit z ruky tu zatracenou věc alespoň na pět minut. I když plujeme s plnou posádkou, autokormidlo znásobuje výkonnost momentální služby a snižuje počet případů, kdy je nutné zavolat druhou službu, aby pomohla loď urychlit. Jediný rozumný způsob automatického kormidla pro plachetní loď je to, které loď udržuje na stálém kursu vzhledem k větru. Musí to být zařízení, které je ovládáno větrnou korouhví a ne kompasem; a jeho systém by měl být čistě mechanický, bez spotřeby elektrického proudu. V zásadě jsou možné tři způsoby: Typ A: Větrná korouhev ovládá přímo kormidlo, jako na závodních modelech. Typ B: Korouhev natáčí pomocné kormidlo, umístěné někde za hlavním kormidlem. Typ C: Korouhev natáčí servokormidlo, umístěné na odtokové hraně hlavního kormidla. Když se servokormidlo vychýlí doleva, vychýlí hlavní kormidlo a s ním i loď doprava. Když se podíváme na pionýry, tak Ian Major plul s „Buttercup“ do západní Indie v roce 1956 s kormidlem typu C. Ve stejném roce plul Mike Henderson s „Mick the Miller“ v závodě J.O.J. s kormidlem typu B. V době, kdy toto píši, lodě, přihlášené na letošní Transatlantický závodě mají tři typ C, jedna A. Pro „Jester“ jsem navrhl kormidlo typu C, které je celé montováno na hlavním kormidle a které se dá kompletně odejmout, nebo znovu nasadit, když je loď na vodě. Ochrana posádky Nesčetněkrát jsem slyšel v jachtklubových barech, že úplná ochrana kormidelníka proti počasí (jak je v lodích „Petula“ a „Jester“) znamená konec zábavy z plachtění, protože se stane příliš konfortním. Je zajímavé, že jsem to nikdy neslyšel na moři od své posádky. Je pravdou, že dobré námořní praxi neodpovídá, aby kormidelník byl mokrý a byla mu zima. Přece člověk potřebuje všechny své schopnosti k tomu, aby loď vedl dobře a nemůže to dělat, když se necítí „v pohodě“. Na mnohých lodích je pro gentlemany v posádce nemožné převzít kormidlo, když to začíná stříkat a je lépe se

-

27

-


Zpravodaj 1 / 2009

stáhnout dolů k lahvi whisky. Proto v dnešní době mnohé lodě montují různé přístřešky, ochranné štíty a jiná zařízení, aby učinili kokpit obyvatelným ve špatném počasí. Ale je s podivem, že mnohé z nich neochraňují toho, kdo to nejvíc potřebuje – kormidelníka. On potřebuje dvě věci – kompletní ochranu proti dešti i vodní tříšti a nerušený výhled dopředu, který ale není možný přes sklo nebo plexisklo – on potřebuje mít svoji tvář venku. Naštěstí plachetnice nemohou plout přímo proti větru, takže je tu úhel asi třiceti stupňů na obě strany přídě, ze kterého nemůže nikdy vodní tříšť nebo déšť přijít, jen s tou výjimkou, když se dělá obrat, kotevní manévr, nebo pluje na motor. Tento úhel proto může být ponechán nechráněn a my se soustředíme na to, dát kormidelníkovi ochranu ze všech ostatních stran a shora! Na mém Jesteru je to provedeno tak, že kormidelník má při kormidlování svou hlavu vystrčenu kruhovou luknou ve středu lodi, okolo které je uspořádán otočný prstenec s přístřeškem ( v originále „pram hood“ – pozn překl.) a když se chce podívat proti větru, na chvíli stříšku stáhne. Vyslechl jsem také další názor, vycházející z hlubokých křesel, že prý není možné dobře řídit loď, když necítíte vítr na své šíji. Přece ale všechny obchodní škunery minulých dob nesly pevnou dřevěnou ochranu, otevřenou směrem k přídi, pod kterou bylo umístěno kormidlo. A já si také pamatuji Iana Majora, jednoho z nejlepších kormidelníků co znám, když sestupoval dolů na konci své služby na „Tre-Sang“, jak se dal slyšet, že by dokázal kormidlovat ostře na vítr lépe ze svého spacáku než od kormidla v tom psím počasí. Ten cit pro správnou plavbu lodi se zdá pocházet z kombinace náklonu a nárazů vln na trup a jenom druhořadý kormidelník se potřebuje dívat na plachty nebo analyzovat, ze které strany mu stříká na krk. Já tedy rozhodně věřím, že v blízké budoucnosti budou jachty navrhovány tak, aby kormidelník zůstal v suchu (znovu upozorňuji – psáno v roce 1961 – dodnes jsou takové lodě naprostou výjimkou! – pozn. překl.). Sláva! A po kormidelníkovi, i ostatek posádky, prosím. Protože když dneska sedí pod běžným přístřeškem, mají ochranu jen zepředu, což je přesně to, co nejméně potřebují. Musí přece vidět dopředu a být chráněni shora, zezadu a ze stran. Takže když teď už máme správnou ochranu posádky a oplachtění, které je možné obsluhovat, aniž bychom opustili kokpit, můžeme zapomenout na smutnou scénu v podpalubí, kde všichni sedí promočení okolo nejlepší části vnitřního vybavení a stahují ze sebe promočené části oděvu a cpou je do dosud suchých přihrádek, vytahují své poslední zásoby suchých věcí, které si postupně oblékají a modlí se, aby je nikdo zase nevolal ven, dokud se vítr neutiší. S tím rozhodně nesouhlasím. Když už musíte být mokrý, doporučuji zůstat v těch mokrých, dokud se nedostanete do přístavu a vzít si přesto třeba jen nepromokavou bundu a kalhoty a nikdy si to mokré nesvlékat a už vůbec ne ve své kajutě. I jednou jsem se takhle udržoval v listopadu a skutečně jsem přestal pozorovat, že jsem promočen na kůži, až když

-

28

-


Zpravodaj 1 / 2009

jsem se nakonec mohl svléknout. Je to vypařování, ne samotná vlhkost, které vás ochlazuje. Tolik překlad článku z roku 1961. Mnoho se toho změnilo, některé experimenty zcela zapadly, některé se staly běžnou součástí výbavy v současnosti prodávaných lodí. Je ale zajímavé sledovat cestu, kterou se vývoj ve stavbě lodí ubíral a jak se měnil trend ve stavbě lodí. V ročence z roku 1961 jsem nenašel žádný inzerát na sériově vyráběnou loď, všechny lodě se vyráběly na zakázku pro konkrétního zákazníka. Konstrukčním materiálem trupů bylo převážně dřevo, méně častá byla ocel a je nutno přiznat že ty větší plachetnice z těchto dob přežily do dneška a je radost se na ně dívat. Z tohoto pohledu jsem zvědav jak obstojí laminátové plachetnice současnosti, ale většina z Vás ví jak vypadá loď po10 letech v charteru. Na čem se bude plout za 40 let to sice nevím, ale že se vytrácí krása řemesla a přírodních materiálu je určitě škoda a argumenty výrobců že vše podřizují bezpečnosti a rychlosti a že to jinak nejde asi nejsou vždy na místě (např. rolování hl. plachty do stěžně je pro mne osobně věc nepraktická, ošklivá a někdy i nebezpečná). Tak že ahoj a až někdy potkáte několik desítek let starou plachetnici, tak si pořádně prohlédněte a zkuste popřemýšlet co má všechno za sebou. Někdy jsou to opravdu kouzelné příběhy. Volně přeložil a komentářem opatřil Josef „Rozára“ Rössler

S plachetnicí v Albánii Rodina – dva dospělí a dvě vzrostlé děti - včetně rodinného přítele se naskládala do lodě na Jadranu nedaleko Splitu. Je to tři roky stará Benetau Oceanis 423, asi třináct metrů dlouhá. Naším cílem bylo stihnout za dva týdny cestu z Chorvatska do Řecka a zpátky se zastávkou v Albánii. První setkání s touto pro nás exotickou zemí nás jsme měli ještě v Brindisi. Stáli jsme u městského mola pod schody, jimiž končí Via Appia. Za námi stála menší nižší loď Američana, co samojediný za šestadvacet dní přeplul Atlantik. Nadšeně jsme poslouchali jeho povídání. Jak jsme si s ním povídali, přidala se k nám mladá dvojice. Byli to Albánci. Slečna pobývala v Americe, její přítel v Itálií, oba mluvili perfektní angličtinou. Zmínili jsme se jim o našem záměru navštívit přístav Durres v jejich vlasti. Mladík nám doporučoval navštívit město Vlore, kam ostatně směřovaly i velké trajekty z Brindisi, vylíčil nám tamní podmínky pro jachtaře. Při cestě zpět na sever z Korfu jsme se již těšili na návštěvu nového a nepoznaného. Pluli jsme podél pobřeží. Albánské kopce, vysoké místy téměř až tisíc

-

29

-


Zpravodaj 1 / 2009

metrů rostou bez přechodu rovnou z moře. Neustále fučící studený vítr, zvaný gregale, který padá z hor neúprosnou rychlostí, krutě do vln pečlivě uklidí ze strání i stéblo rašící trávy. Drsně krásné pobřeží je „zdobeno“ panelovými městy. Očekávala jsem pohled na chudé, ale malebné vesničky se starobylou architekturou, inu plody modernizace a la totalitní režim. Paneláky provázely hodžovskou minulost země. Měli jsme to štěstí potkat vítr gregale. Fučel, provázen vlnami až do výše jeden a půl až dva metry, chvílemi měřič rychlosti větru ukazoval až 35 uzlů. Byla by věčná škoda plout v albánských vodách na jakýkoliv jiný vítr, to je jako navštívit Londýn a nevidět Big Ben. Za normálních okolností to měl být bočák, ale fučel nám při naší cestě z Korfu na sever v této síle proti nám, pečlivě provázen vlnami křižujícími naši cestu. Jeli jsme proto na motor, vlny šly přes palubu. Museli jsme zatáhnout střechu nad vchodem, a kdo nestál u kormidla, schoval se dovnitř. Většinu cesty řídil kapitán. Jeho oblečení pokryla vrstva soli, stejně jako i všechno ostatní na palubě. Cesta se zdála být nekonečná. Slunce jasně svítilo, takže nebyla třeskutá zima, ale být hodiny promočený a pravidelně polévaný slanou vodou rozbouřeného moře rozhodně nebyl dívčí sen. Nicméně chlapecký asi ano. Pánská část posádky si jízdu užívala.. Kdyby si tak ještě mohli roztáhnout plachty a nemuseli jet na motor. Marně jsme doufali, že se počasí umoudří, vítr měl dlouhou výdrž. Do zátoky před u městečka Vlore, , jsme vplouvali po jedenácti hodinách jízdy na velikých vlnách. Poslední kopec před vjezdem do hluboké zátoky o velikosti Balatonu připomínal ementál. Myší díry kolem dokola byly vojenské bunkry, dle všeho na hlídání vjezdu do zátoky. Kapitán měl informace o podmínkách vjezdu do přístavu z „Adriatic Pilotu“. Obávali jsme se hlavně min. Měla jich být plná zátoka ještě z dob druhé světové války. Cesta značená nebyla. V pilotu jsou ale uvedeny souřadnice cesty z moře pro trajekty. Zároveň je však uvedeno, že pro povrchovou plavbu nebezpečí nehrozí. Je však zakázáno kotvení a potápění. Trajekty z italské strany sem jezdí běžně, my jsme v každém případě rovněž projeli a ani jsme si nevšimli ničeho nebezpečného.

-

30

-


Zpravodaj 1 / 2009

Do jižního cípu strany zátoky je vjezd zakázán, jak nám později sdělil místní mladík v turistické agentuře, je tam usídlena americká armáda a vzácné antické památky holt slouží armádním účelům. V Albánii do osmé hodiny večerní má soukromník elektrický proud jenom když si ho sám vyrobí. Omezený přístup k elektrické energii vytváří kuriózní situace. Na hlavní ulici přes den neslyšíte vlastního slova, na chodníku duní dieselagregáty. Z kafe, mimo veliké hotely, máte jenom zalévaného turka, ke kterému vodu ohřejí na plynu. Zmrzlina se roztéká, chlazení agregátem je nedostatečné. Ale večer v osm se celá země rozsvítí jak Londýn na Haloween. Hledat zeleno-červený vjezd do přístavu na tomto Champs Ellysèe bylo hledat jehlu v kupě sena. Na základě mapy v „Pilotu“ jsme předpokládali, že celní přístav má být rovně proti vjezdu do zátoky. Na jižní straně zátoky měla být soukromá marína s romantickým jménem „Oricum“ za 100 euro za noc, ale vzhledem k tomu, že jsme zde zůstali jenom jednu noc, chtěli jsme si prohlédnout město, jsme uvítali možnost zůstat mezi trajekty v centru města. Přístav byl chabě vybaven a večer vypadal opuštěně. Stál v něm jediný trajekt, na který se naloďovala auta jedoucí do Brindisi. A ne hlavně Albánci prosím! Pro Italy i Angličany představuje tato destinace záruku směšně laciného, vynikajícího jídla a poctivých, milých lidí. Pláže jsme nezkoušeli. Policie, která se pohybovala ozbrojená po přístavu, dohlížela tam na bezpečnost i pořádek. Po příjezdu do přístavu Skele doporučujeme zavolat vysílačkou na kanále 12 nebo 16 kapitanát. Jednak poradí kam vyvázat loď a také přijdou přímo na loď vyřídit potřebné formality. My jsme do přístavu dorazili v pokročilou noční hodinu a přesto odbavení proběhlo rychle a hladce. Snad jen někteří úředníci měli problém s angličtinou. Za povolení k plavbě v Albánii jsme zaplatili za 13m loď 23 Euro (tj. cca čtvrtinu částky vyžadované v Černé Hoře resp. osminu chorvatského poplatku). Pan celník s sebou pyšně vláčil svého syna Mathiase. Věk bych se neodvažovala odhadovat pro všeobecně nižší vzrůst Albánců. Kluk byl odměněn echt českými banánky v čokoládě (pevně věřím, že nebyly roztečené z vedra na lodi), tatínek pivem Gambrinus, my povolením zůstat mezi trajekty až do druhého dne dopoledne. Odpustil nám povinnost zmizet z trajektového přístavu do maríny. Dovolil i přesun do další části přístaviště a pro jistotu, abychom byli z břehu méně přístupní, nám dovolil se přivázat k jejich starší lodi, spíše možná vraku, Ráno nás čekalo krásné slunečné počasí. Zamkli jsme loď a vyjeli místním přeplněným autobusem do centra města. V centru nás vítal mohutný pomník nezávislosti. Nadměrné množství použitého materiálu, vyjadřující sílu a nebojácnost lidu, vyvolává strach v pozorovateli. Toho co překvapilo, toho bylo hodně. Město bylo živé, až přeplněné. Doprava a přeplněnost ulic připomínaly Turecko, avšak nestála zde mešita na mešitě. Mladí

-

31

-


Zpravodaj 1 / 2009

Albánci nosili moderní oblečení, žádné zahalené kotníky, ale minisukně a výstřihy až po pupek. V krámcích hojný výběr textilu z Itálie. Jako platidlo jsme použili nejenom místí měnu leky, ale také eura i dolary. Na základě doporučení mladíka z cestovní kanceláře jsme se rozhodli udělat okruh kolem města. Plánovaný krátký čas zastávky nám nedovoloval zhlédnout všechno, co by za zhlédnutí stálo. Nevídaná pastva pro nadšence. Už jenom mapa památek zvýšila náš tep na sto padesát, z množství antických památek a vzácných skvostů křesťanské minulosti jsme si vybrali jenom pár. Území Albánie bylo v antice na konci tehdy známého světa a má svou minulost ještě neodhalenou. Kameny leží rozházené po zemětřeseních nebo jsou ukryty pod zemí. Archeologové se dostali ke slovu až po změnách politické situace a vzrušeně kopou po celé zemi. Země není místem starých herek na silnicích. Místní se s oblibou projíždějí v reprezentativních mercedesech. Náš taxikář měl rovněž takovéto fáro, dovezené z Německa. Jak to vím? No prosím, my v Albánii jsme se vozili s českou dálniční známkou! Předchozí majitel auta z Německa byl asi častým návštěvníkem České kotliny. Nasoukali jsme se za mírný příplatek do taxíku celá posádka, tj. v pěti lidech – spolu s řidičem v šesti. První zastávka byla před policejní stanicí, povolení pro výjezd z města jsme bez problémů dostali. Po hodince točení se po úzkých serpentinách mezi pobíhajícími kuřaty pod stromky s granátovými jablíčky jsme dorazili k pevnosti Kanine se základy až z třetího století našeho letopočtu. Úporně pražilo sluníčko. Zajímavější než trosky s hlídačem v barabizně se satelitem a pobíhající bio kuřata byl výhled na okolní balkánskou krajinu. Zpustlé kopce v dáli a rozrůstající se výstavba honosných vilek s bazény přímo pod pevností . Pak jsme to vzali přes město. Cestu lemovaly krásné vilky prokládané moderními obchody. Bohaté sady s fíkovníky, citrónovníky, stromy s granátovými jablky byly podél pobřeží samozřejmostí. Kdepak zaostalá země. Hodžovskou minulost připomínaly opuštěné vojenské bunkry rozeseté hustě podél silnice. Byly jak skládací Lego, jenom z tlustého betonového prefabrikátu. V čem všem lidstvo nedosáhne dokonalosti! Po necelé hodině cesty jsme dorazili na místo antického města Apollonia ze 6. století před naším letopočtem. Po antických božstvech a křesťanském klášteře si sem postavil svoji skrýš i totalitní diktátor dvacátého století. Našli jsme zde v plném pracovním nasazení skupinu Francouzů hledajících sto dvacet metrů dlouhou agoru, antické divadlo již postavili. Krásným zážitkem bylo setkání s asi 15 antickými sochami, vystavenými pod byzantskými arkádami křesťanského kláštera. Bohužel žádný z lodních fotografů nezachytil jedinečné fresky uvnitř klášterního kostela. Z oltářní zdi návštěvníkům promlouvají Mojžíš a dvanáct apoštolů s neobyčejně překvapující poetičností.

-

32

-


Zpravodaj 1 / 2009

Na další pozoruhodnosti již nezbyl čas. Země i lidé nás příjemně překvapili. Oběd, kde si celá posádka dobře pochutnala na místních specialitách, nás vyšel celkově za necelých 30 Euro. Odpoledne za krásného počasí jsme opustili město. Po odvázání nás hlídkující policista se samopalem upozornil, že máme ještě vyčkat. Naštěstí nešlo o žádný vážný zádrhel a za chvilku přišel pracovník kapitanátu a předal nám papír s potvrzením odjezdu pro další zastávku v Durres. Vyjížděli jsme podél severního břehu zátoky. Moře zde bylo hodně mělké. Mořské dno zanáší řeka Vjosa vlévající se severně od města do moře a postupně snižuje splavitelnou hloubku. Moc nefoukalo, samozřejmě jsme si nenechali ujít příležitost si zaplavat. Byla jsem v kokpitu s kapitánem a najednou nebezpečně pípá měřič hloubky. Měli jsme hloubku pod tři metry. Naštěstí jsme neuvázli. Po chvíli se hloubka zvedla o něco, ale i dále po celou dobu vyjíždění ze zálivu se pohybovala nanejvýš do sedmi metrů. Hodinky by se daly nastavovat, jak se celé pobřeží rozsvítilo jako vánoční stromek večer přesně v osm. Vedle lodě bylo slyšet pískání delfínů. Provázeli nás ve tmě a kecali si u toho. Výjezd ze zátoky trval několik hodin. Dalším cílem naší cesty byl přístav Durres. Durres je přístavem pro albánské hlavní město Tiranu. Lodní doprava je zde velice živá. Kromě kontejnerových lodí a osobních trajektů jsme zde potkali i plachetnice. K městu jsme se začali přibližovat za tmy po devíti hodinách na vodě. Stáli jsme všichni v kokpitu a vzrušeně pomáhali kapitánovi při navigaci. Vjížděli jsme do neznáma, kam mořeplavecký český národ moc nejezdí. Ani Kolumbus se necítil tak důležitý při objevení Ameriky. Vjezd do města je jako pochod egyptským labyrintem, značeným zeleno-červenými světly. Blikání popsané v „Pilotovi“ odpovídalo reálu. Začalo to bílým naváděcím světlem, pak trojicí párů červenozelených, korunovanou ještě další dvojicí před vjezdem do přístavu. Na pravé straně po směru vjezdu byly odstaveny trajekty čekající na povolení ke vplutí do přístavu. Zavolali jsme na kanál číslo 15 uvedený v naší chytré knížce, přihlásil se nám pán s bezvadným anglickým přízvukem a poslal nás vyvázat se vedle jachty s německou vlajkou. Měli jsme pocit, že špinavější místo v Albánii by se již stěží našlo. Voda byla pokryta souvislou vrstvou plastových lahví. Poplatek za pobyt zaplacený ve Vlore platil na celém území země, zde jsme již nic dalšího platit nemuseli. Soukromá marína v Durres asi zatím neexistuje, alespoň my o tom nic nevíme. Kapitán je sběratelem prohlídek antických amfiteátrů, Durres poskytoval jedinečnou možnost rozšíření sbírky. Hned asi tři sta metrů od přístavu jsme objevili

-

33

-


Zpravodaj 1 / 2009

v neuvěřitelně zachovalém stavu amfiteátr postavený Římany. Je sice zatím z velké části zasypán zemí, ale archeologické práce jsou všude v plném proudu. Chlapi se rozhodli hned po přistání, že jediné, co jim na této dovolené chybí, je plachtění. Já jsem měla krizi, už se znám a dokážu si říci o přestávku. Už bych potřebovala trochu soukromí, jeden den dovolené na pláži, nákupy, cokoliv jiného než napnuté plachty. Měla jsem smůlu, nebezpečně se nám krátil čas naší dovolené a tak jediné, co jsem si mohla dopřát, byl lepší oběd mimo loď. Ani to se mi v tom chvatu nepovedlo najít. Krátké útočiště mi poskytl bar blízko přístavu, v dané situaci měl cenu zlata. Obligátní turek zde povýšil na cappuccino . Vodu jsme v přístavu neměli možnost nabrat. Stojánky na vodu pro jachtaře neexistují, přístavy jsou připraveny na vítání velikých výletních trajektů a těm dovážejí vodu v cisternách. Řidič cisternového auta měl balkánskou mentalitu poskytování služeb, jakmile jsme ho dohnali, právě někam spěchal, prostě nebyl. Před odjezdem ještě povinná návštěva pro odbavení na kapitanátu a odhlášení s pasy na policii a plulo se dál. Do Dubrovníka nás čekalo podél pobřeží Černé hory a Chorvatska ještě přes sto deset námořních mil. Mária Kántorová

Limfjord Upravený překlad z německého časopisu YACHT, čís. 16, z 28.07.04, str.24 až 33. Leží stranou obvyklých prázdninových plaveb. Po staletí přetvářen vlnami a větry. Obrovské hřiště pro dobrodružné plavby velkých a malých dětí. Současně také nedotčený, fascinující vodní svět. Mnozí z vás jistě vědí, že na severu Dánska je celý Jutský poloostrov prostoupen členitým průlivem – Limfjordem. Ale málokdo tam kdy zavítá, protože pro většinu jachtařů je plavba k jednomu z jeho vyústění příliš dlouhá. A tak nabízí tento revír pro ty odvážné osamělá místa, stranou obvyklých sportovních plaveb. I pro naše jachtaře bude jistě plavba z Travemünde na sever Malým nebo Velkým Beltem už sama o sobě sportovním zážitkem, ale dosáhnout tohoto průlivu a strávit tam část prázdninové plavby se určitě vyplatí. Přivítají vás možná zase protivětry, možná bezvětří ale při troše štěstí proplujete některé jeho části i se severovýchodním nebo jihovýchodním větrem. Podobá se to naší plavbě „Švédskem z východu na západ“ (Yacht č.5., květen 2001, str.44 – 47 ), ale: žádné plavební komory, jen celkem pět mostů, které se otevírají po vyvěšení vlajky „N“. Když plujeme z Baltu na západ, může být zpočátku plavba z dánského Halsu úzkým začátkem fjordu obtížná. Plavební dráha je někde jen okolo 300 metrů ši-

-

34

-


Zpravodaj 1 / 2009

roká; je užší, než Labe pod Hamburkem. Za Aaalborgem se fjord už rozlévá do šířky, ale voda je stále mělká a plavební dráha, vyznačená bójemi, se tu klikatí. To platí i v dalším „Nibe Bredning“. Lepší je tudy projet na motor a pozorovat okolní přírodu. Kdo si dopřeje víc času, může zakotvit kousek stranou od plavební dráhy, a pustit se s lodním člunem na výzkumnou výpravu k neznámým břehům. Skutečně, překážky, které na svém začátku staví Limfjord do cesty, se mohou zdát velké. Ale když je dosažen Lögstör, začíná se to obracet. Městečko samo stojí za shlédnutí. Všude čerstvě udržované domky, krásně restaurovaný, křiklavě červený oldteimer stojí u mola, místní kostel je také vzorně jako nový. Památkově chráněná budova někdejšího správce starého průplavu, ve které je dneska instalováno Limjord-Museum, svítí bělostí. Uvnitř je dokumentována spletitá historie této vodní cesty. Voda zve ke koupání. Její teplota se v srpnu vyšplhá na celých dvacet stupňů, není divu – maximální hloubka nikde nepřekročí deset metrů. Veliká koupací va-

na. „Livö, perla Limfjordu“, jak je v četných publikacích nazýván, leží před námi. Ostrůvek ve tvaru žabího pulce je svojí florou obdobou ostrova Mainau na Bodamském jezeře. Připomíná ostrůvky ve středomoří, ale proč tu nacházíme jen tři jachty v prázdném přístavu? Snad proto, že jsou tu jen volně stojící studené sprchy? Rozhodně za to nemůže zdejší nádherná příroda. Když se nad námi uzavřou koruny nízkých dubů, vypadá to jako ve skutečném pralese. Se zatajeným dechem sledujeme srnce, který před námi vyskočil z podrostu. Vážky se prohánějí mezi ostružinovými a malinovými keři. Bažanti utíkají před námi do úkrytu jalovcových

-

35

-


Zpravodaj 1 / 2009

keřů, žáby skákají přes stezku. Místy obrovské kapradiny připomínají Jurassic Park. Každou chvíli očekáváme, že se někde vynoří tyranosaurus rex. A staré stromy by dobře posoužily jako dekorace k Pánu prstenů. Skutečně – skoro až příliš mnoho přírody pro velkoměstskou posádku. Podstatně větší ostrov Fur má skalnaté břehy, jejichž tmavě pruhované vrstvy jsou svědkem doby ledové, která utvářela zdejší krajinu. Je to jedno z mála míst, kde se dá těžit křemičitá hlinka, která dopomohla panu Nobelovi k velikým penězům, když ji začal používat k výrobě dynamitu. Jestlipak to ví dánský rolník, který opodál obdělává své pole? Dostáváme se na poslední velkou plochu fjordu, Nissum Bredning, kde to dovede pěkně foukat a kde je možné užít trochu sportu. Ovšem i zde jsou mělčiny, hlavně na západě, kde začíná vybojkovaná plavební dráha okolo města Thyboron do Severního moře. I zde se musí navigovat, ne všechny mělčiny jsou označeny a je dobré se občas podívat na echolot. Není v silách prázdninového jachtaře podrobně poznat rozlehlé končiny fjordu. Ale ta část, kterou stačíte projet, bude rozhodně stát za to. Dopomůže vám k tomu následující popis význačných přístavů a přehledný plánek celého fjordu, které následují.

Co nejlepšího vám může Limfjord nabídnout Kotviště uprostřed krásné přírody, profesionální marínu, nebo živá a svěží městečka – najdete tam všechno. 1. HALS Městečko na severním břehu východního vjezdu Limfjordu s živým obchodním přístavem, kde přistávají i trajekty. Místa pro hostující jachty se nacházejí hned vlevo za ochranným molem přístavu. Pozor při vjezdu: možno očekávat silný příčný proud, nebo výjezd rybářských lodí či trajektu. Všeobecně není přístav příliš klidný, vniká tam vnější vlnění. V letní sezóně lodě často stojí uvázána jedna na druhou (jako na Helgolandu). Sanitární zařízení jsou v pořádku, nově upravená. V malém městečku jsou dobré možnosti k nakupování a četné restaurace. Kdo chce klidnější stání, použije jižní přístav v Halsu, malou marínu uprostřed přírody. Hodí se ale jen pro menší lodě s největším ponorem 1,9 m. Je možné se odtud dostat přívozem do města.

-

36

-


Zpravodaj 1 / 2009

2. MOU Necelé tři míle západně od Halsu leží na jižním břehu malý jachetní příszav, velmi klidný a vhodný pro lodě s ponorem až 2,5m. Nakupování je obtížnější. U správce přístavu je možné si vypůjčit kola a odjet do asi patnáct minut vzdálené vsi. Přístav je ideální pro trochu uklidnění po hlučných přístavech, k nimž patří také Hals. Blízko je menší písečná pláž s dobrými možnostmi ke koupání s blízkým kempem. 3. AALBORG Rušné obchodní a průmyslové město. Jachtaři musí absolvovat dva mosty, jejichž otevírací časy je možné přečíst na zdaleka viditelných hodinách. Velký jachetní přístav leží západně od města na jižním břehu. Okolí přístavu není zrovna příliš atraktivní. Kdo chce jen přenocovat, může se vyvázat mezi mosty na jižním břehu v malém městském přístavu. Tam leží jeho loď přímo v centru. Kromě toho je postaven nový jachetní přístav, položený ještě více západně. Tam je kotvení komfortní, ale do města musíme taxíkem. V centru Aalborgu je rozlehlá pěší zóna a četné restaurace, otevřené od patnácti do dvaceti čtyř hodin. Nejzajímavější část města se rozkládá jižně od průlivu a to platí i pro ostatní místa v Limfjordu: na jihu se koncentruje život, na severu je mnohem klidněji. Doporučujeme návštěvu Námořního muzea (www.aalborgmarinemuseum.dk). 4. LÖGSTÖR Každý návštěvník Limfjordu by měl tady přistát. Krásný jachetní přístav leží západně od města, kde končí slavný, dnes už v klidu odpočívající kanál Frederika sedmého. V blízkém Limfjord-Museu (www.limfjordmuseet.dk), otevřeném od deseti do sedmnácti hodin se dozvíme vše o jeho historii. V domě bývalého správce se dozvíme vše o tehdejší mořeplavbě,

-

37

-


Zpravodaj 1 / 2009

rybářství a stavbě staré vodní cesty. Obrazy, texty a modely předvádějí tehdejší život. Kromě toho se zde mohou posádky jachet seznámit se všemi informačními prospekty pro další plavbu. Ve městě najdeme kromě toho galerie, výstavy a umělecké dílny. V tesařských dílnách v přístavu je možné se přihlásit do různých kurzů tradičních řemesel, anebo je možné pouze pozorovat tamnější stavby dřevěných lodí. 5. LIVÖ Malý ostrůvek snů s krásnou přírodou, bez automobilů. Nevšední fauna a flora s dubovými lesy pralesního charakteru, bažinami a loukami, vzácným hmyzem a vysokou zvěří. Kdo tudy prochází, nevychází z údivu. Do přístavu se ale musíme dostat brzo ráno – spartánský, klidný přístav, pouze s studenými sprchami nabízí jen málo míst pro hosty. Delší pobyt se v každém případě vyplatí, zvláště při dobrém, klidném počasí. Ve dvaceti minutách pěší chůze dosáhneme malou vesničku s pěkným hostincem. Přívoz spojuje ostrůvek v městečkem Ronbjerg, který má také svůj malý, nepříliš atraktivní jachetní přístav. 6. SKIVE Místo má pečlivě udržovaný, velký jachetní přístav na okraji městského parku, s dostatečným množstvím míst a veškerým příslušenstvím. Do centra co by kamenem dohodil. Kdo chce nakupovat nebo hledá prvotřídní restauraci (přímo u přístavu), bude mít snadnou práci. Všeobecně svěží město s krásným kostelem, rozlehlou a pěknou nákupní zónou a přívětivými restauracemi. Skive je neoficielním hlavním městem regionu a delší zastávka na konci Skive-fjordu se rozhodně doporučuje. V jeho přístavu kotví jedna z největších rybářských flotil Limfjordu a snadno se tam dostanou dobré ryby. Dobré typy k městským pamětihodnostem a různým akcím pod www.skive-egnen.dk na internetu. Také zámek Krabbesholm blízko přístavu stojí za prohlídku. 7. STRUER Nejjižnější přístav Limfjordu může nabídnout hned tři malé jachetní přístavy s dobře položenými klubovnami. Mnoho volných míst, i v létě. Koupání v blízkosti přístavu (modrá vlajka životního prostředí). Městské muzeum (www.struermuseum.dk.); pro jachtaře je ale nutností navštívit malé „Regatamuseum“ v přístavu. Struer je totiž centrem závodního jachtingu celého

-

38

-


Zpravodaj 1 / 2009

Limfjordu. Dobré typy na http://struerguiden.proff-art.dk. 8. THYBORÖN V minulosti dosti smutný rybářský přístav děkuje za svou existenci bouřlivému přílivu v roce 1825, který prolomil pobřežní pás pevniny, jež dosud odděloval fjord od Severního moře. Rychle se tam usídlili lodivodi a rybáři. Přístav leží hned západně od úžiny Nissum Bredning v pobřežních písčinách. Pozor při vjezdu, plavební dráha je často změněna písečnými přesypy. Při silném větru není často možno vplouvat, vlny se na mělčině silně zalamují. Jachty leží nejlépe v severním bazénu, tam je také malá restaurace a prodejny ryb. 9. THISTED Malé město na severu od ostrova Mors, které v minulosti mělo čtvrtý největší přístav na cekém Jutském poloostrově. Zdejší marína je tudíž velká a časro púsobí dojmem prázdnoty. Jsou tam ovšem všechna příslušná zařízení. Je tu pozorovat rozdíl meyi severem a jihem Limfjordu – sever všeobecně působí poněkud ospalejším dojmem. Jedem tip pro posádky s dětmi: V létě odtud v pondělí až ve středu „pirátské výpravy“ na historické plachetnici s rahnovým oplachěním (www.thisted-turist.dk, rubrik „Erleben“). Město samotné ale nestojí za delší pobyt. 10. AMTOFT Malý přístav, krásná příroda. Dají se tu pozorovat vodní ptáci a podnikat dlouhé výpravy do přírody. Malý přístav v blízkosti severovýchodního mysu ostrova Mors neskýtá mnoho míst, ale i ta jsou často prázdná, protože tu přistávají jen opravdoví milovníci přírody. Kiosek v přístavu nabízí jen nejnutnější, v jachtklubu jsou WC a sprchy. Jižně od přístavu se rozkládají velké mělčiny, ideální revír pro jachty s malým ponorem a jolové křižníky.

-

39

-


Zpravodaj 1 / 2009

Historie Limfjordu Tato vodní cesta vznikla, jako ostatně celé Dánsko, v době ledové. Původně se vytvořil jenom fjord, zářey do dánské pevniny u Kattegatu. Spojení mezi Severním a Baltským mořem nebylo. Teprve v předminulém století, v roce 1825 vytvořil rozmar přírody dnešní tak oblíbenou zkratku pro námořní plavbu. Tenkrát prolomilo Severní moře během déletrvající bouře úzký pás pevniny na západě. V následném čase se život v novém prúlivu dramaticky proměnil. Na místě nového prúlivu na yápadě vzniklo město Thyboron. Přítok slané vody měl také ekologické dúsledky. Ryby, žijící pouze v brakické vodě, okouni a štiky (?) nemohly déle přežívat, ale také sledě odtáhli. Rybáři se museli přeškolit na jiné ryby, dnes je v dúsledku průmyslového znečištění vody s rybářstvím v Limfjordu konec. O to se zasloužila také nové zdroje příjmů ze stoupající nákladní dopravy. Průliv na západě byl nejdříve jen něco přes dva metry hluboký a kanáloví lodivodové měli tím pádem plno práce. Okolo roku 1860 se průliv znovu úplně zanesl pískem. Ale o dva roky později došlo k novému průlomu a od roku 1875 začala dánská vláda průliv trvale udržovat a zpevňovat. To mělo také silný vliv na tři a půl tisícové městečko Lögstör uprostřed průlivu. Sto let zde bránila mělčina volnému průjezdu transportních pramic ze západu na východ. Všechno zboží se zde muselo překládat na menší lodě, schopné mělčinu zdolat. Když se provoz v důsledku západního průlomu zesílil, nařídil král Frederik VII. postavit čtyři kilometry dlouhý kanál právě u Lögstöru. V roce 1861 byl po pětileté práci otevřen a konečně bylo možné mělčiny obeplout. Intenzivní užívání kanálu ale trvalo jen do roku do roku 1899, kdy už se staly lodě příliš velké pro úzký kanál. Byla vybagrována nová plavební dráha přes mělčiny, kterou se pluje dodnes. (článek se nezmiňuje o tom, co se stalo s kanálem a zda je dodnes průjezdný, pozn. překl.) Všeobecné informace o oblasti. Přístup Zhruba devadesát mil dlouhý průliv mezi severním mořem a Kattegatem je chráněou oblastí, obsahující jezerní a říční úseky. Nejkrásnější místa jsou bezesporu v okolí ostrova Mors uprostřed fjordu. Nejvíce posádek připlouvá z Baltu okolo města Hals na východě a dále do nitra Limfjordu. Na počátku se musí během skandinávského léta plout proti převládajícímu západnímu větru. Vlastníci lodí, schopných transportu na vlastním podvozku mají výhodu, mohou začít plavbu až přímo ve fjordu, nejlepším místem je pro tento začátek město Nyköbing na ostrově Mors. Mosty Celkem pět mostů přehrazují jachtařům plavbu fjordem. Jsou podle potřeby otevírány. Za tím účelem je nutné vyvěsit vlajku „N“ a dát zvukový signál jeden dlouhý a jeden krátký tón. Na kanálech 12, 13, nebo 16 je možné obsluhu mostů přímo oslovit. Otevírací časy:

-

40

-


Zpravodaj 1 / 2009

Most ve Vilsundu: Od východu slunce až 30 minut po západu slunce. Most v Odesundu: Denně 24 hodin, ale každých 15 minut před příjezdem vlaku je most uzavřen. Most v Aggersundu: Od východu slunce až 30 minut po jeho západu. Kromě toho se otevírá každou celou a půl hodinu. Železniční most v Aalborgu: 0500 až 2100, zavírá se 15 minut před příjezdem vlaku. Limfjordský most u Aalborgu má pevné uzavírací časy: Po, Stř., Čt. 06400700, 0740-0830, 1530-1630, Út. 0640-0840, Pá. 0640-0710, 0740-6810, 14301530, So. a Ne. žádná uzávěra. Navigace Vodní stavy kolísají v mělké východní části i hlubší západní části fjordu podle větrných poměrů. Silný západní vítr přináší o 1,5m vyšší vodní stav na východě, při opačném větru se zvýší vodní stav jen o 0,6m. Silný vítr také dokáže v užších částech fjordu vyvolat proud až 3 uzly. Plavební dráhy jsou z části velmi úzké, zvláště na východě a u západního ústí. Kotviště Mnoho pěkných míst se nachází v západní části mezi ostrovem Mors a pevninou. Je také několik přírodních rezervací, které jsou vyznačeny v mapách a kde je kotvení zakázáno. Od pátku do neděle bývá leckde trochu plno, protože zátoky jsou oblíbeným cílem dánských víkendových jachtařů. Literatura / Mapy Jan Werner: „Dänemark 1“, Delius Klasing Verlag, 28 €. G.und H. Klaussen: „Ankerplätze in Dänemark“, Edition Maritim, 28 €. Sportboot Kartensatz „Dänemark 4“ (Limfjord, Skagerak,Dänische Nordseeküste), Delius Klasing Verlag, 54,90 €, nebo úřední BSH-Karten 00080a 00081, po 22,90 €. Přeložil J.R.

Co se stalo s PASÁTEM? V posledních letech vyplouváme zhruba v polovině listopadu z Kanárských ostrovů do Karibiku. Předloni jsme vypluli 12.listopadu 2007 ve 12 h místního času z Las Palmas. Je to moje čtvrtá přeplavba Atlantiku západním směrem. Fouká nám svěží severní až severovýchodní vítr. Předpověď mám na týden s převládajícími slabšími

-

41

-


Zpravodaj 1 / 2009

větry. Vím, že vyplouvat touto dobou je trochu brzy, ale věřím, že s přibývajícími dny a mílemi k jihu poplujeme s pasátem, tak jak v předešlých letech. Bohužel se však předpověď slabých větrů naplňuje. Málokdy dosahujeme rychlosti 4 uzlů, protože vítr nepřesahuje 15 uzlů. Jeden den pokoušíme štěstí se spinakrem, ale nakonec přichází ke slovu motor. Vzdálenost mezi Gran Canaria a Kapverdami /cca 950 mil/ jsme urazili za cca 8 dnů. Původně jsme ani neměli zájem na Kapverdách zastavovat, ale rozhodujeme se aspoň dotankovat naftu. O půlnoci 20.11. spouštíme kotvu na kotvišti v Mindelu na ostrově São Vicente. Ráno se jdeme přihlásit na „Port police“ a „Imigration“. Tato procedura nám zabírá jeden a půl hodiny, prošli jsme 6-ti kancelářemi ve 3 různých budovách. Z jedné budovy do druhé nás doprovázela úřednice, která byla zřejmě mistryní Kapverdských ostrovů v pomalé chůzi. Důležité je nespěchat! V páté, tedy v předposlední kanceláři jsme uhradili poplatek ve výši celých 5 €. Pak už jenom na Imigrations office, kde dostáváme do pasů razítko SAIDA /vstup/. Dozvídáme se, že přesto, že tentýž den a to za pár hodin odplouváme musíme znovu tuto kancelář navštívit. A nyní jsme se mohli vrhnout do víru „velkoměsta“. Velkým plusem je zde nová marína, není sice ještě dokončená, ale u mol se již kotvit dá. Pro naftu jsme si dojeli člunem k místní pláži, u které je pumpa /1litr nafty 0,98 €/. Procházkou po městě vidíme sice velkou bídu místních obyvatel, ale přece jenom je vidět příliv nových investic. U nábřeží roste nový hotel, vydlážděná kolonáda, několik nových domů a nová marina. Výběr v obchodech není sice takový, jak jsme zvyklí v EU, ale to co potřebujeme chléb, ovoce, zeleninu, mléko, jogurty není problém koupit. Je však nutné si v místních směnárnách, nebo bankách vyměnit eura za místní kapverdské escudos. Odpoledne, před vyplutím musím jít znovu do kanceláře „Imigration“, důstojník nám dává do pasů razítko „ENTRADA“ /výstup/. To už šlo rychle a také rychle vyplouváme. Fouká příznivý a silný severovýchodní vítr. Že by už PASÁT? Po zkušenostech se slabými větry, které nás provázely celou plavbu z Kanárů vytahujeme celé plachty. Po vyjetí z chráněného přístavu rychle refujeme. Vítr je v nárazech až 45 uzlů. Hlavní plachta jde celá dolů a kosatku refujeme více jak o polovinu. I tak dosahujeme rychlosti 8 uzlů. Říkám si, vypadá to dobře, PASÁT se už konečně rozfoukal. Po pár hodinách vítr opět slábne. V následujících 12-ti dnech fouká nám sice východní vítr, ale zase jen slabý 8-15 uzlů. To není PASÁT na který jsem zvyklý a který by zde touto dobou měl stále foukat přes 20 uzlů. Je to takový vítr,

-

42

-


Zpravodaj 1 / 2009

kdy to ještě jede, že by nebylo nutné startovat motor, ale vzhledem k zakoupeným zpátečním letenkám začínám mít vážné obavy. Stahujeme předpověď počasí a i na další dny nemá vítr zesilovat. Zkoušíme všechno možné: spinakr, plavbu na motýla, a v zoufalství dokonce drhneme dno od nárůstu řas. Barometr ukazuje, že se nacházíme ve velké tlakové níži. V neděli 2.12. ráno kolem 9 hodiny se zdvihá vítr. Stavíme celé plachty. Že by už konečně PASÁT? Vítr sílí a je mi divné, že fouká od jihu. Postupně děláme 1. ref na hlavní plachtě, sotva jsme ho udělali, už je nutné dělat 2. ref. Kosatku refujeme úplně, stavíme bouřkovou kosatku. Vítr 35-40 uzlů. Konečně jachting!!! Letíme rychlostí 9-10 uzlů. Bohužel tento zážitek trvá jen 5 hodin. Pak silný jižní vítr slábne, stáčí se na východní s tradiční silou 10 uzlů. V pondělí 3.12. vítr lehá úplně, motorujeme a počítáme na kolik hodin nám ještě zbývá nafta. Kde je PASÁT? Nevím, zda jsme Neptuna něčím neurazili, úlitbu jsme mu vždy dali. Nejen že nám nedopřává dobrý vítr, ale navíc jednomu členovi z naší posádky, který zrovna vykonával potřebu na zadních schůdkách, mu Neptun šplouchnul jednou vlnou tak, že když spokojený vylézal na palubu, ostatní si povšimli hnědého hádka. Ten se mu částečně omotal kolem krku a ocáskem splýval k pravému rameni. Tedy honem nová koupel. Od 6.12. již od půlnoci začíná konečně foukat stálý, svěží severovýchodní vítr. Na Martinik nám zbývá 250 mil. Po ránu nám Neptun vhodil okénkem přímo do záchodu létající rybu. Že by se nám chtěl omluvit za to, že nechal až do dnešního dne PASÁT zahálet? Na Martinik jsme připluli jako dle jízdního řádu, den před naším odletem a těsně před setměním. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme při vjezdu do Le Marin viděli mnoho lodí vyhozených na březích v mangrovnících a také na rifech. Neměli jsme ani čas se ptát, co se vlastně stalo. Teprve v úterý 11.11.2007 ráno /už doma/se ve zprávách dovídám, že hurikán Olga dorazil do karibské oblasti. V tom neštěstí, kdy jsme měli málo větru, jsme vlastně měli štěstí, že jsme se s tímto hurikánem nepotkali. Miloš Křenek - www.moravyacht.cz Poznámky redakce: Minulý rok v listopadu jsem absolvoval plavbu na s/y Princess po stejné trase a s podobnými zkušenostmi. Vypluli jsme 11.11.2009 z Gran Canarie na Kapverdy a plavba z počátku byla svižná, s denním průměrem 126 Nm, takže optimisticky naladěná posádka již plánovala doplňkový potápěčský program pro volný čas v Karibiku. Na Kapverdách jsme se nejdřív zastavili v Porto Novo na ostrově S. Antão, kde jsme doplnili vodu, naftu a potraviny, ale kvůli odbavení jsme museli přeplout

-

43

-


Zpravodaj 1 / 2009

průlivem na protější stranu do Mindela na S. Vicente. Na ostrovech jsme se celkem zdrželi jen 2,5 dne. Odbavení jsem absolvoval v jednom dnu v pořadí námořní policie, imigrační policie, opět námořní policie a celníci (pracovní doba jednotlivých kanceláří není shodná, zabere to celý den). Vstupní i výstupní formality a razítka do pasů jsem obdržel najednou a platil 5€. Po odplutí v 16 h z Mindela v průlivu foukal silný vítr, který nám vydržel 30 Nm až do 21 h. Následoval týden slabých vánků bez pasátu s denním průměrem kolem 60 Nm. Příčinou byla na danou dobu nezvyklá a silná stacionární tlaková níže kolem 30° až 35° N / 30° W, ve které vítr vanul proti nám i pasátu. Teprve po jejím překonání jsme se opět rozjeli. Do cíle ARC rally v Rodney Bay na S. Lucii jsme dorazili současně se závodícími loděmi, které vypluli z Las Palmas téměř o 2 týdny později (23.11.), ale po celou plavbu jim foukal nádherný pasát. Organizátoři rally asi vědí proč načasovat start závodu tak, aby závodníkům vytvořili optimální podmínky. Petr Kundrata

Knihovna a služby ČANY ČANY oznamuje, že jsou k dispozici: Jachtařská knížka (cena 100,- Kč) Lodní deník - na 7 dnů záznamů plavby (cena 35,- Kč) - na 17 dnů záznamů plavby (cena 85,- Kč) - na 23 dnů záznamů plavby (cena pro členy ČANY 100,- Kč, pro ostatní 130,- Kč) P. Ondráček: Před přídí Mys Horn (230,- Kč) J. Čech: Malér lodi Markéta (240,- Kč) J. Albrecht: Sedm let cesty k lidem I. (189,- Kč) Sedm let cesty k lidem II. (199,- Kč) Sedm let cesty k lidem - DVD (239,- Kč) Josef Rössler: Ve znamení Štíra (200 Kč) David Křížek: Dnem i nocí Atlantikem (300 Kč) Jachting od A do Z (člen ČANY 290 Kč, ostatní 340 Kč) Příručka kapitána (200 Kč) Jachtařská knížka (100 Kč)

-

44

-


Zpravodaj 1 / 2009

Uvedené publikace je možno zakoupit v sekretariátu nebo objednat na dobírku. Zájemci o námořní mapy, plavební publikace a knihy s tematikou námořní plavby od zahraničních vydavatelství se mohou obrátit se svými požadavky na naši partnerskou agenturu: Asociace PCC, spol. s r.o., Antonína Procházky 8, 623 00 Brno, www.gps-navigace-mapy.cz. Kontaktní osoba: Pavla Wagnerová-Málková, tel: 737 243 002, e-mail: [email protected] , [email protected]. -------------------------------------Půjčování literatury, videokazet, CD, DVD a časopisů Publikace z knihovny ČANY, jejichž seznam je uveden na našich webových stránkách www.cany.cz, je možno si vypůjčit v sídle ČANY - v budově jachetního klubu ČYK, Přístav 5, 140 00 Praha 4 - Podolí (zastávka tramvaje Podolská vodárna) v úředních hodinách každou středu od 17.00 h do 20.00 h, tel. 241 433 212. Výpůjční doba je 14 dnů. Pro mimopražské vypůjčovatele je možno zaslat publikace na dobírku (poštovné bude odečteno ze zálohy), při čemž se prodlužuje výpůjční doba na 20 dní. Rozhodujícím datem pro posuzování této výpůjční doby je datum na poštovním razítku. Znamená to, že výpůjční doba začíná datem na pražské podací poště a končí datem na podací poště vypůjčovatele. Půjčovné je bezplatné pro členy ČANY s řádně zaplacenými členskými příspěvky po předložení platného členského průkazu (při objednávce půjčky na dobírku uveďte prosím vaše členské číslo v objednávce), pro ostatní zájemce 200,Kč za jakýkoliv kus. Za každý kus jsou účtovány vratné zálohy: Velká kniha Malá kniha Videokazeta Časopis – 1 číslo Video CD a DV-disk

1000 Kč 500 Kč 200 Kč 200 Kč 500 Kč

Uvedené zálohy je nutné vždy předem zaplatit, po vrácení zápůjčky budou po odečtení poštovních poplatků peníze vráceny. Při poškození zápůjčky se záloha přiměřeně krátí, při znehodnocení se záloha nevrací. Za každých 7 dní z prodlení se účtuje 200 Kč ze zálohované částky. Pokud Vám nebo Vašim přátelům přebývá nějaká již nevyužívaná literatura, rádi ji přijmeme jako sponzorský dar do naší knihovny. Jméno donátora, budete-li si to přát, zveřejníme v záhlaví Vašeho daru.

-

45

-


Zpravodaj 1 / 2009

Videokazety Praxis des fahrtensegeln UKW Sprechfunk Modern Navigieren - DECCA, LORAN C Schneller Segeln ( 2 kusy ) 1. česká námořní rallye (TPS Centrum Brno ) 2. česká námořní rallye 10. - 17.10.1998 (TPS Centrum Brno ) 3. česká námořní rallye - SWEA CUP, 2. -.9.10.1999 Chorvatsko (Mistrovství ČR, TPS Centrum Brno) 4. česká námořní rallye 2000 - SWEA CUP, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno) 5. česká námořní rallye - 2001, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno) 6. Mistrovství ČR námořních plachetnic 2002 - Pohár Niké, Chorvatsko (TPS Centrum Brno) Kurz - Karibské ostrovy Návrat kapitána ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport, 3 kusy) Presentation Libštát ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport, 2 kusy ) Pražský maraton 1998 (windsurfing ČWA) Pacifik 1999 Teorie a praxe plachtění v silných větrech (něm) Krásy malých Antil Májová regata 2001- Klubové jachty na Jadranu ( Yacht Club Praha ) International Rolex Cup (Regata, 26 minut) Jak jsme pluli za Vikingy (díl 1,2,3,4 zlášť a 1-4 na jediné kazetě, ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport) Plachetnicí kolem světa pro pírko tučňáka ( Rudolf Krautschnaider) Mistrovství světe v jachtingu 2002, Capri Video CD disky IYRS, International Yacht Restoration School ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski) 3. česká námořní rallye - SWEA CUP, 2. -.9.10.1999 Chorvatsko (Mistrovství ČR, TPS Centrum Brno) 4. česká námořní rallye - SWEA CUP, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno) 5. česká námořní rallye - 2001, Chorvatsko (Mistrovství ČR námořních plachetnic, TPS Centrum Brno) Před přídí mys Horn (2000, Petr Ondráček s fotografiemi Petra Pachromenka)

-

46

-


Zpravodaj 1 / 2009

Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři, SOLAS 1974 (první aktuální a kompletní překlad do češtiny, © Aquagroup s.r.o., M.Říha a P.Carvan, 280 stran) Video DVD disky ESCAPE ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski, Newport) Sailing is (US Sailing Assotiation, Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski,) Návrat kapitána ( Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski) IYRS - Short version (International Yacht Restoration School, Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski) IYRS (International Yacht Restoration School, Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski,) Boat of the Year 2000 Awards (Presented by Cruising World Sailing Boat, Seven Oceans Video & Multimedia, R. Konkolski) Časopisy Zpravodaj ČSJ (od roku 2000) Ročenka ČSJ 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 Yachting Revue, čísla ročníků 2001- 2005 Yacht (německý) Yacht (český) Boat Owner Yachting World Palstek (německy) - jen starší čísla, byla ukončena distribuce časopisu v ČR Osyc Neues LOGBUCH (Informationen des Osterreichischen Hochsee Yacht Clubs für den Segel- und Moptoryachtsport auf See), čísla 2/2000, 1/2000-04-14 Potápěč 2001 Knihy Plavební publikace Rok Počet vydání stran

Název

Autor

1

Mediterraean Cruising Handbook

Heikell Rod

2

Mediterran Almanacs Imrays

Heikell Rod

3

Turkish Waters & Cyprus Pilot

Heikell Rod

1993

4

Greek Waters Pilot

Heikell Rod

1992

1990

-

47

Jazyk Záloha

Imray, Laurie, Norie & Wilson

A

500


A

1000

308


A

1000

476


A

1000

200

-

Nakladatel

Česká Asociace Námořního jachtingu 5

Greek Waters Pilot

6

11

Ionian (Corfu to Zakinthos and the adjacent mainland) Adriatic Pilot (A yachtsman`s guide to Albania, Yugoslavia & the Italian coast) Navigational Guide to the Adriatic Croatian Coast 777 přístavů a zátok - Jachtařský průvodce Jadranem (Chorvatsko, Slovinsko, Černá Hora), 2. vydání 808 přístavů a zátok - Jachtařský průvodce Jadranem (Chorvatsko, Slovinsko, Černá Hora), 2. vydání Von Punkt zu Punkt – GPS 1000 Wegepunkte (Istrien Kavarnen Bucht Dalmatien Montenegro) Hafen und Ankerplatze Jugoslavishe Adria, (Ein Praktishe Begleiter für Segler und Motorbootfahrer) Italian Waters Pilot

12

Italian Waters Pilot

13

Pagine Azzurre (Il portolano dei mari dÌtalia) Mediterranean France & Corsica

15 16

7

7a 8

8a

9

10

14

Zpravodaj 1 / 2009

Heikell Rod

2004

506


A

1500

Heikell Rod

1996

184


A

500

Thompson Trevor & Dinah

1990

404


A

1000

Pezo Vladimir

2001

160 + mapa

Zagreb

A

Beständig Karl-H.

2000

134

Severin - Zindulka

Č

500

Beständig Karl-H.

2006

134

Severin - Zindulka

Č

500

Beständig Karl-H.

2000

16+1

Nautischen Fachbuchhandel

N+Č

500

Schenk Robert Schenk Gerda

1990

304

Delius Klasing Verlag

N

500

Heikell Rod

1991

372


A

1000

Heikell Rod

2002

432


A

1500

2001

772

Agip

I

1000

Heikell Rod

1990

330


A

1000

Mediterranean France & Corsica

Heikell Rod

2002

344


A

1500

East Spain Pilot – Islas Baleares

Brandon Robin

1995

248


A

1000

-

48

-


Häfen und Ankerplätze Balearen

18

East Spain Pilot – Costas del Sol & Blanca East Spain Pilot – Costas del Azahar, Dorada & Brava North Africa (Gibraltar to Marocco, Algeria, Tunisia & Malta) North Africa (3rd edit.) - Piolt to Gibraltar , Morocco, Algeria, Tunisia, Malta, and the Scillian Channel Küstenhandbuch Spanien + Portugal (Atlantikküste El Ferrol - Gibraltar) Atlantic Spain and Portugal (El Ferrol to the Strait of Gibraltar) Atlantic Spain & Portugal (5th edit. ) - La Coruna to Gibraltar Spanische Gewässer (Von Cap Cerbere bis Gibraltar) The Straits Sailing Handbook 2002 (4th edit.) South Biscay Pilot (The Gironde Estuary to La Coruña) South Biscay - La Gironde to La Coruna (6th edit.) North Biscay (Ouessant to La Gironde) North Sea Passage Pilot

19 20

20a

21

22

22a

23 23a 24 24a 25 26

Zpravodaj 1 / 2009

Radspieler Gerd

200


N

1000

Brandon Robin

1995

244


A

1000

Brandon Robin

1995

292


A

1000

van Rijn Hans

1991

192


A

1000

Hutt Graham

2006

279

RCC Pilotage Foundation

A

1500

184

Lufthansa

N

1000

RCC Pilotage Foundation RCC Pilotage Foundation

1995

234


A

1000

Walker M. Hammick A.

2006

336


A

1500

Lipps Volker

1992

248


N

1000

Colin Thomas

2002

182

Ocean Marine

A

100

Brandon Robin

1995

296

Adlard Coles Nautical

A

1000

Lawson John

2006

205


A

1500


2000

232


A

1500

Navin Brian

1995

220 +8


A

1000

27

Faroe, Iceland, Greenland

Ker Willy

2004

124


A

1500

28

Lundy and Irish Sea Pilot

Taylor David

2001

164


A

1000

-

49

-

Česká Asociace Námořního jachtingu Norvegian Cruising Guide (From the Swedish Sound to the Russian Border) 29a Norway (1st. edit.)

Zpravodaj 1 / 2009

29

30

Baltic Southwest Pilot

The Baltic Sea (Germany, Poland, the Baltic States, Russia, Finland, Sweden & Denmark) 31a Cruising Guide to Germany & Denmark (3rd edit.) 32 The Channel to the Med: a guide to the mainruotes through the French Canals 33 The Atlantic Crossing Guide

Brackenbury Mark

1996

200

2007


A

500


A

1000

Bratskenbury Mark

1983

192

Stanford Maritime

A

500

Sheffield Barry

1992

196


A

1000

Navin Brian

2006

249


A

1000

Bowskill Derek

1995

180

Opus Cruising Publications

A

500

Hammick Anne, McLaren Gavin

1998

230


A

1000

Hammick Anne

1996

262 + 16


A

1000

Cornell Jimmy

1998

146

World Cruising Publications

A

1000

Chris Doyle

2000

400

Chris Doyle Publishing

A

500

Chris Doyle Fisher Jeff

2001

224


A

500

Chris Doyle

2001

468


A

500

Chris Doyle

2001

340


A

500

Schnalbe Zydler Nancy and Zydler Tom

2001

338

Seaworthy Publications

A

500


1997

196


A

1000

31

34

35 36 37 38 39 40

41

Atlantic Islands (Azores, Madeira, Cannary and Cape Verde Islands) Canary Islands Cruising Guide Sailors Guide to the Windward Islands (10th Edition) Cruising Guide to Trinidad and Tobago (3rd Edition) Cruising Guide to the Leeward Islands (7th Edition) Cruising Guide to the Virgin Islands (10th Edition) The Panama Guide (A Cruising Guide to the Isthmus of Panama) The Pacific Crossing Guide

-

50

-


43

Cruising Bulgaria and Romania (1st. edit.) - Turkey Thrace, Bulgaria, Romania, river Danube Black Sea Cruising Guide

Zpravodaj 1 / 2009

Allardice Nicky

2007

108


A

1000

Nelson Rick Nelson Sheila

1995

154


A

500

44

Segeln in Dänemark - west

Werner Jan

1981

332


N

500

45

Segeln in Dänemark - ost

Werner Jan

1984

300


N

500

46

World Cruising Routes (4th Edition) Indian Ocean Cruising Guide

Cornell Jimmy

1998

596


A

1000

Heikell Rod

1999

262


A

1000

Roch Lucinda

2004

224

Reeds Almanacs

A

200

2001

756

Marseille

F

500

2004

68

Kartografie Praha

Č+N

200

130

MacMillan Reads

A

100

130

MacMillan Reads

A

100

1993

The MacMillan & Silk Cut

A

500

1994


A

500

1997


A

500

2001


A

500

2002


A

500

2003


A

500

2004


A

500

47 48

53

Marina and Waypoint Guide (England and Scotland) Votre Livre de Bord - Bloc Marine (Mediterranée) Plavební mapa pro rekreační plavbu VLTAVA Seafinder (Zlaté stránky) - Západní Evropa Seafinder (Zlaté stránky) - Západní Evropa Nautical Almanac

54

Nautical Almanac

55

Nautical Almanac

56

Nautical Almanac

57

Nautical Almanac

58

Nautical Almanac

59

Nautical Almanac

49 50 51 52

Janda Miloš

-

51

-

Česká Asociace Námořního jachtingu 60 61 62 63

Rule of the Road Seamans Guide, část I. a II. Cruising French Waterways (4rd edit.) Red Sea Pilot (2nd edit.) + plánek Inland Waterways of Belgium

Zpravodaj 1 / 2009

1972 Mc Knight Hugh

A

100

2005

296


A

1000

2002

280


A

1000

2005

170


A

1000

Carnegie Peter

2006

164


A

1000

Fenzl Manfred

1998

152

Maritim

N

500

Morgan Elain Davies Stephen Jones Jacqueline

64 65 66

67

The Channel Islands (2nd edit.) Alderney, Gernsey, Sark, Jersey, Les Ecrehous and Plateau des Minquiers, Iles Chausey Das Ijsselmeer

Učebnice a příručky U

Název

1

Admirality List of Lights and Fog Signal, volume A – Brithish Isles and North Coast of France Admirality List of Lights and Fog Signal, volume B – Southern and Eastern Sides of the North Sea Gezeitentafeln für das Jahr 1995, Band I – Europäische Gewässer Żeglowanie w warunkach sztormowych Nawigacja żeglarska

2

3

4 5 6

Navigacja dle żeglarzy

Autor

Počet Rok vydání stran

Nakladatel

Jazyk Záloha

Crown

1975

440

Hydrographer of the Navy

A

500

Crown

1975

350

Hydrographer of the Navy

A

500

BSH

1994

220 + mapa

N

200

Adlard Coles K.

1986

468

P

100

Czajewski Jacek

1986

264 + mapa

P

100

Kaszowski Aleksandr

1989

370

P

100

-

52

-

Wydavnictvo Morskie


Meteorologia żeglarska

8

Praktyka oceaniczna

9

Practical Sailing

10

Pravidla pro zabránění srážkám na moři - COLREG a systém IALA Ty, tvá loď na moři a paragrafy

11 12

12

Ty, tvá loď na moři a paragrafy

14

Učební osnovy pro zkoušky způsobilosti k vedení rekreačních plavidel na moři (č.5, řada B) Razezdnye, turističeskie i sportivnye katera Jachting

15

First Aid at Sea

13

Soubor testů pro teoretickou zkoušku na stupen Ajachetní kapitán pobřežní plavby 17 Plachty (Vše o seřizování plachet a takeláže) 18 Příručka kapitána plavidla (Skipper`s pocketbook) 19 Kompetentní posádka na lodi (Competent crew) 20 GMDSS Users Handbook 21 Průvodce světem jachtingu 21c Jachting - vášeň a profese

Zpravodaj 1 / 2009

Czajewski Jacek

1988

184 + mapa

WKL Warszawa

P

100

Baranowski Henryk

1984

328

Sport i turystyka

P

100

Fitzpatrick Wendy

1979

160

Mayflower Books NY

A

500

Haškovec Jiří

1999

64

ČANY + TPS Centrum

Č

100

Steffal J.

1989

48

TJ Konstruktiva Praha

Č

100

Steffal J.

1973

174

ČSVM, Komise sportovních plaveb

Č

100

1990

SPS Praha

Č

100

Baader Inan

1977

Leningrad

R

100

Vrana Ivan

1990

Olympia

Č

200

A

200

ČANY

Č

100

128

16

22

Dedekam Ivar

2004

88

Yacht

Č

200

Mosenthal Basil

2003

120

APC

Č

200

RYA

2003

68

APC

Č

200 500

Sleight Steve

2002

320

Knižní klub

Č

500

Peyron Bruno Gilles Daniel

2006

232

Knižní klub

Č

500

Č

200

JACHTING (Praktická a teoretická příručka jachtingu)

150

-

53

-

Česká Asociace Námořního jachtingu 23 24

25

Heavy Weather Sailing The Seaworthy Offshore Sailboat: a guide to essential features, gear and handling VHF DSC Handbook

Zpravodaj 1 / 2009 1967

290

Vigor John

1999

232

Fletcher Sue

1997

152

A

500

International Marine

A

500

Thomas Reed Publications

A

500

A

500

26

The 12 Volt Bible for Boats

Brotherton Miner

27

Practical Weather Forecasting

Karnetzki Dieter

1990

160


A

500

28

Autopiloten und Windsteuersysteme (Bordpraxis Technik) Self – Steering under Sail, autopilots and Wind – steering Systems Vázání uzlů

Foerthmann Peter Christian

1996

110

Pietsch Verlag Stuttgart

N

500


A

500

29

30 31 32

33

Závodní pravidla jachtingu 2001 – 2004 Knížka o organizaci a požadavcích na provozování komerční a rekreační plavby v Austrálii Vůdce malého plavidla

34

Navigation

35

Segel im Reich der Sturme Boatowner`s Practical and Technical Cruising Manual Námornické uzly

36

37 38 39 40

Ocean Yachtmaster Ocean Yachtmaster Excercises Racing Skipper (Techniques to make You a Winner)

Foerthmann Peter Christian Elstner F.A.

1991

Atos

Č

100

ISAF

2001

ČSJ

A, Č

100

2000 Kocfelda Pavel, Říha Milan Schenk Boby

200

2000

IC institut

Č

200

N

500

N

500


A

1000

ALFA Bratislava

S

100

Langley

A

200

Langley

A

200

Golding Mike

A

200

Schenk Boby

250

Calder Nigel

2001

Skriagin L.N.

1982

-

54

588

-


42 43

Jacht Funkdienst Nord und Ostsee

Medzynarodowe prawo drogi morskiej Vademecum sygnalizacji jachtowej

44

Vademecum zeglarskie

45

Vademecum morskich przepisow jachtowych Podstawy nawigacji

46

47

Radionawigacja

48

Nawigacja morska. Zadania z ojasnieniami. 1 Nawigacja morska. Zadania z ojasnieniami. 2 Ocena dokladnosci w nawigacji morskiej Wykorzystanie systemow nawigacyjnych

49 50 51

52

53 54 55 56

Zpravodaj 1 / 2009

Almanach instruktora zeglarstwa

Znaki i skroty stosowane na polskich mapach morskich Zeglarstwo Zasady manewrowania jachtem zaglowym Meteorológia pre športového pilota

1993

316

Bundesamt fur Seeschiffahrt und Hydrographie

Rymarz Wladyslaw

1985

448

Biblioteka Nautyki

P

100

Dziewulski J., Dziewulska E., Gaňko A., Beblowski A.

1981

156 +20

Sport i turystyka

P

100

Komorowski Antoni

1988

384

Interster Yachting SA

P

100

Berkowski Marek

1985

290

PTTK

P

100

Ludwig Jan

1983

20

Centrum Wychowania Morskiego

P

100

Czajewski Jacek

1987

136 + mapa

Sport i turystyka

P

100

Wrobel Franciszek

1987

408+4

Wydavnictvo Morskie

P

100

Wrobel Franciszek

1988

420

Wydavnictvo Morskie

P

100

Gorski Stanislaw

1977

132

Wydavnictvo Morskie

P

100

Urbanski J., Kopacz Z., Posila J.

1978

180

Wydavnictvo Morskie

P

100

Berkowski M., Dabrowski W.R., Makowski M.

1985

104

Interster Yachting SA

P

100

Marynarka Wojenna

1982

28

BHMW PRL

P

100

Wysocki Stefan

1977

224

KAW

P

100

Grzegorski Klemens

1985

120

POZZ

P

100

Lexmann Eugen

1986

216 +1

EDL

S

100

-

55

-

N

200


58

59 60 61

62 63 64 65

66

67

68

První pomoc

Plujeme za hranice 16. díl. Plavební mapa Labe - Elbe (ř. km NDR 0 až 298) Otázky testu plachetnic Plavební příručka Přehled map Labe a Vltavy Plavební příručka Lodní deník, Kilometráž Dunaje Značení mořských vodních cest - systém IALA Repetitorium meteorologie pro kurs VMPoblast 2.1 Záchrana ve vodní turistice Windsurfing. Nácvik začiatočníkov, rady skúsenejším, preteky a pravidlá Sredstva navigaciji malych sudov Uchod za parusami i ich remont (překlad Care and Repair of Sails) Spravočnaja knižka šturmana

Zpravodaj 1 / 2009

Dvořáček Ivan Hrabovský J., Švec Zdeněk

1983

188

ČsČK

Č

100

Steffal Jiří

1988

90

KZP

Č

100

Steffal Jiří

1981

17

KZP

Č

100

Steffal Jiří

1975

52

KZP

Č

100

Steffal Jiří

1971

20

ČSVM, Odbor sportovních plaveb

Č

100

1981

24

SPS Praha

Č

100

1987

28

KZP

Č

100

Škranz Jiří

1989

60

ČÚV ČSTV

Č

100

Zerer Anton

1982

96

Šport Bratislava

S

100

Mordvinov, Kondraševskij, Skubko

1986

168

Katera i jachty

R

100

HovardWilliams Jeremy

1980

96

Fizkultura i sport Moskva

R

100

Burchanov M.V.

1986

216

Transport Moskva

R

100

69

Morechodnaja astronomija

Titov R.Ju. Fajn G.I.

1984

248

Transport Moskva

R

100

70

Morechodnaja astronomija

Krasavcev B.I.

1986

256

Transport Moskva

R

100

71

Přívěsné motory

Barlet Tim

2006

88

Svojtka

Č

100

72

Vodní dieslové motory

Barlet Tim

2006

92

Svojtka

Č

100

-

56

-


Zpravodaj 1 / 2009

Beletrie B

Název

1

Po mořích kolem světa (dětská námořní encyklopedie) Pod hladinou mora

2 3

4 5 6

7

Život na konci světa (Patagonie, Ohňová země, Magalhãesovo souostroví) Ráj jsem nenašel (S plachetnicí Jahelka - unplugged) Cesta do ráje Na vlnách moří a oceánů (vybrané kapitoly z dějin mořeplavby) Sám proti moři

Autor

Rok Počet vydání stran

Nakladatel

Jazyk Záloha

Sacharnov Svjatoslav

1982

328

Č

200

Topercer Emil

1983

160

S

200

Cousteau J. Y. Paccalet Y.

1983

256

Č

200

Karel Jan

2001

80

Č

200

Skála Bedřich

1998

Č

200

Švarc Václav

1977

Severočeské nakladatelství Ústí n.L.

Č

200

Konkolski Richard

1973

Magnet

Č

200

DTP

8

Dobrodružství křtěné mořem

Konkolski Richard

1976

Olympia Praha

Č

200

9

360 poledníků pod plachtami

Konkolski Richard

1978

Profil Ostrava

Č

200

10

360 poledníků pod plachtami

Konkolski Richard

1978

Profil Ostrava

Č

200

11

Sólo přes Atlantik

Konkolski Richard

1980

Olympia Praha

Č

200

12

Sólo přes Atlantik

Konkolski Richard

1980

Olympia Praha

Č

200

13

Sám cez oceány

Konkolski Richard

1980

Šport Bratislava

S

200

14

Dobrodružství křtěné mořem

Konkolski Richard

1981

Olympia Praha

Č

200

15

Před přídí mys Horn Malér lodi Markéta

Ondráček Petr

2003

Navigator

Č

200

Čech Jiří

2004

Navigator

Č

200

Mlejnek Otakar

2000

Rybka Publishers

Č

200

16 17

18

Český doktor na moři ( lodní lékař ČS námořní plavby vypomíná) Schody do celého světa (35 let na palubě lodí ČS námořní plavby)

308

Ptáček František

200

-

57

-

Česká Asociace Námořního jachtingu 19 20 21 22

Osamělí mořeplavci Last Voyage Trans – Pacific Trimaran Přežili jsme v Pacifiku

23

Triumf a pád admirála Von Spee

24

Krvavý pomeranč (napínavé závody trimaranů s kriminální sponzorskou zápletkou ) Sturm was tun

25 26

27 28 29 30 31

Mořeplavecká odysea - Doktorka, kapitán a pes v zajetí oceánu Idioti na plavbě kolem světa Drama mezi oceány Sedm let cesty k lidem, díl I. Sedm let cesty k lidem, díl II. Ztroskotat a zvítězit

Zpravodaj 1 / 2009

Merrien Jean

1970

260

200

Davison Ann

1953

250

200

Piver Arthur

1963

290

200

Robertson Dougal

1978

180

200

Perepeczko Andrzej

2000

Naše vojsko

200

200

Llewellyn Sam

200 Pavlosková Karin

2005

Orel Ivan

2006

Pavlosková Karin

2007

192

Albrecht Jiří

2007

Albrecht Jiří Pavlosková Karin

-

Č

200

Č

200

Knižní klub

Č

200

226

Liberabooks

Č

200

2007

236

Liberabooks

Č

200

2008

176

Knižní klub

Č

200

58

192

-

Knižní klub


Zpravodaj 1 / 2009

Adresář členů výkonného výboru ČANY Jméno a příjmení Stanislav Bílek prezident (rekreační plavba, web) Ing. Václav Švec, CSc. viceprezident (legislativa, knihovna,) PhDr. Juraj Groch (mezinárodní vztahy)

Ing. Petr Kundrata (šéfredaktor Zpravodaje) Ing. Petr Sládeček (soutěže, technika lodí, web) MUDr. Zdeněk Žižka, CSc. (vzdělávání a zkoušky)

Josef Rössler předseda (hlášení plavby)

Adresa Pod lázní 12 140 00 Praha 4

Kontakt Mobil: 602 311 153 E-mail: [email protected]

Opočenská 536 199 00 Praha 18 – Letňany Ant. Procházky 8 623 00 Brno Nad štolou 4 170 00 Praha 7 Michnova 1623 149 00 Praha 11 V chaloupkách 14 194 00 Praha 9 U podchodu 1 162 00 Praha 6

Mobil: 605 371 416 E-mail: [email protected] Tel.: 543 232 034 Mobil: 603 838 002 E-mail: [email protected] Mobil: E-mail: Mobil: E-mail: Mobil: E-mail:

721 232 231 [email protected] 732 860 702 [email protected] [email protected]

Adresář členů kontrolní komise ČANY Moravská 45 Tel.: 224 250 683 120 00 Praha 2 Mobil: 607 579 770 E-mail: [email protected]

Martin Blagoev (knihovna, agenda členů ) Ing. Vratislav Čihák (knihovna)

Křenova 5 162 00 Praha 6 Nad Šálkovnou 21 147 00 Praha 4

Sekretariát Ing. Olga Müllerová, CSc. Mánesova 85 (administrativa, hospodaření) 120 00 Praha 2

Mobil: E-mail: Mobil: E-mail:

775 042 429 [email protected] 603 230 895 [email protected]

Tel.: 224 004 757 Mobil: 723 508 325 E-mail: [email protected]

Václav Olmer (zhotovování průkazů )

Slavojova 18 128 00 Praha 2

Mobil: E-mail:

Ing. Věra Libosková (předseda komise historie nám. jachtingu)

Bulharská 1421 708 00 Ostrava

Tel.: 596 961 810 E-mail: [email protected]

-

59

-

777 042 100 [email protected]


Zpravodaj 1 / 2009

ZPRAVODAJ č. 1 / 2009 Vychází nepravidelně Vydává Česká asociace námořního jachtingu (ČANY) Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí, IČO 00563498 www. cany.cz, E-mail: [email protected] Vydáváno a distribuováno bezplatně výlučně pro potřebu členů ČANY. Toto číslo vyšlo: 1.2.2009 Šéfredaktor: Ing. Petr Kundrata Telefon: 272 911 860, 721 232 231 E-mail: [email protected] Redakce: ČYK, Přístav 5, 147 00 Praha 4 – Podolí Úřední hodiny: každou středu od 18.00 h do 20.00 h, telefon: 241433 212 Nevyžádané rukopisy, kresby a fotografie se nevracejí. Redakce neručí za obsah příspěvků čtenářů.

ČANY (ČYK)

CERE

-

60

-

Obsah

Recommend Documents