OBSAH ÚVOD 1. A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1 1. Obchodní firma 1 2. IČ 1 3. Sídlo 1 4. Oprávněný zástupce oznamovatele 1

OBSAH ÚVOD

1

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma 2. IČ 3. Sídlo 4. Oprávněný zástupce oznamovatele

1 1 1 1 1

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 2. Kapacita a rozsah záměru 3. Umístění záměru 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

2 2 2 2 4 7

7 7 16 16 16

II. ÚDAJE O VSTUPECH 1. Půda 2. Voda 3. Zemní plyn 4. Elektrická energie 5. Suroviny 6. Stavební materiály 7. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 7.1. Nároky na dopravní infrastrukturu 7.2. Nároky na jinou infrastrukturu

16 16 17 18 18 18 19 19 19 21

III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 1. Emise do ovzduší 2. Hluk 3. Odpadní vody 4. Odpady 5. Rizika havárií

22 22 27 30 33 37

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMETÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 2.1. Ovzduší

39 39

43 43

2.2. Voda 2.3. Půda 2.4. Geofaktory životního prostředí 2.5. Flóra a fauna 2.6. Územní systém ekologické stability D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI) 1.1. Vlivy na obyvatelstvo 1.2. Vlivy na ovzduší a klima 1.3. Vlivy na hlukové klima 1.4. Vlivy na vodu 1.5. Vlivy na půdu, území a geologické podmínky 1.6. Vlivy na faunu a flóru 1.7. Vlivy na ekosystémy 1.8. Vlivy na antropogenní systémy a funkční využití území 1.9. Ostatní vlivy 2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI 3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE 4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ 5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

43 47 47 48 51

54

54 54 54 54 58 59 59 60 60 61 62 62 62 63 63

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 63 1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ 63 2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE 64 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

64

H. PŘÍLOHY

65

Zpracovatel oznámení

65

ÚVOD Na území městské části Praha–Běchovice je navržen „Areál SSÚRS Běchovice č. 19“. Tento areál je situován v jihozápadním kvadrantu mimoúrovňové křižovatky ulice Českobrodské a Štěrboholské radiály. Areál zahrnuje 3 dílčí areály: Středisko správy a údržby rychlostních silnic (SSÚRS ), stanice Hasičského a záchranného sboru (HZS), třetí část je středisko Policie České republiky (PČR). Součástí areálu jsou 2 čerpací stanice s naftou pro potřeby SSÚRS a HZS. Navržený záměr naplňuje bod 10.4 Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí) 11 a) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t a dále bod 10.6. Skladové a obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání pro celou stavbu, kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Podle § 6 odst. (1) zákona č. 100/2001 Sb., ten, kdo hodlá provést takový záměr, je povinen předložit oznámení záměru příslušnému úřadu. Náležitosti oznámení jsou uvedeny v příloze č. 3 zákona. Příslušným úřadem je Magistrát hl. m. Prahy. Zástupce oznamovatele a současně projektant APRIS 3MP s.r.o. zpracováním oznámení pověřil Ing. Pavla Berana, Ph.D. Samostatnými přílohami předloženého oznámení jsou: • • • •

Akustická studie zpracovaná Ing. Jiřím Králíčkem Rozptylová studie, kterou za firmu Bucek s.r.o. vypracovat Mgr. Jakub Bucek Dendrologický průzkum a ocenění dřevin, které za firmu Skea Landskape Architecture provedl Ing. Radek Dastych Elaborát Flora, fauna, krajinný ráz, ZCHÚ, VKP, ÚSES, Natura 2000, který zpracovali Ing. Pavel Kyzlík a Ing. Jana Maxová.

V Praze dne 24. 02. 2010

Ing. Pavel Beran, Ph.D.

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma

Ředitelství silnic a dálnic ČR

2. IČ

65993390

3. Sídlo

Na Pankráci 56, 140 05 Praha 4

4. Oprávněný zástupce oznamovatele APRIS 3MP s.r.o. Baarova 231/36 140 00 Praha 4 Kontaktní osoba: Ing. Blanka Kolaříková Tel.: +420 261 260 358, 775 903 217 1

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 „Areál SSÚRS Běchovice č. 19“ Areál bude obsahovat 2 neveřejné čerpací stanice pohonných hmot – nafty. Bod 10.4 Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí) 11 a) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t. Součástí areálu budou parkoviště s celkovou kapacitou vyšší než 100 parkovacích stání. Bod 10.6. Skladové a obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání pro celou stavbu. kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.

2. Kapacita a rozsah záměru Navržený „Areál SSÚRS Běchovice č. 19“ zahrnuje dílčí areály + společné plochy: • • • •

Středisko správy a údržby rychlostních silnic (dále jen SSÚRS ) Středisko Policie České republiky (dále jen PČR) Stanice hasičského a záchranného sboru (dále jen HZS) Společné plochy komunikací, parkoviště a zeleně

Areál „Areál SSÚRS Běchovice č. 19“ je z hlediska územního plánu situován na plochách: • •

VN – nerušící výroby LR – lesní plochy

V následujících tabulkách je uvedena kategorizace ploch navrženého areálu z hlediska ÚP a kategorizace ploch v rámci funkční plochy VN, kapacity dílčích areálů, společné a celkové kapacity. Tabulka č. 1 – Kategorizace ploch navrženého areál dle ÚP Kategorie plochy dle ÚP Výměra (m2) VN 44 959 LR 9 719 CELKEM 54 678 Tabulka č. 2 – Kategorizace ploch na funkční ploše VN Kategorie plochy Výměra (m2) Výměra (%) 6 875 15,29 Zastavěná 12701 28,25 Zpevněná Zeleň na terénu 25 383 56,46 CELKEM 44 959 100,00 2

Tabulka č. 3 – Kapacity jednotlivých dílčích areálů v rámci „Areálu SSÚRS Běchovice č. 19“ SSÚRS

admin garáže myčka sklad soli sklady dílny zastavěná plocha

zastavěná plocha m2 480 1 850 200 620 1 225 775 5 150

počet NP ks 2 1 1 1 1 1 24,69 %

silnice pro ČOV chodník zpevněná plocha

8 019 964 163 9 146

43,84 %

zeleň areálová

6 567

31,46

%

SSÚRS celkem m2

20 862

100

%

Rozvojová plocha+LR

18 058

HZS

provozní jednotka

provozní jednotka

zastavěná plocha m2 480 824 1 304

počet NP ks 2 1 24,66 %

silnice chodník zpevněná plocha

1 288 139 1 833

34,67 %

zeleň

2 150

40,67 %

Hasiči celkem m2

5 287

100

admin garáže zastavěná plocha

PČR

provozní jednotka

m2 960 1850 200 620 1225 775 5 630

konst.v. m 3,6 5,4 5,4 7,2 3,6 5,4

obestav. prostor m3 3 456 9 990 1 080 4 464 4 410 4 185 27 585

počet NP ks 2 13,80 %

silnice chodník zpevněná plocha

1 660 13 1 673

44,39 %

zeleň

1 576

41,81 %

Policie celkem m2

3 769

100

%

počet pracovníků osob 15

30

45

HPP m2 960 824 1 784

konst.v. m 3,6 7,2

obestav. prostor m3 3 456 5 933 9 389

%

zastavěná plocha m2 520 520

admin zastavěná plocha

HPP

počet pracovníků osob 25 0

25 HPP m2 1360 1 360

konst.v. m 3,6

obestav. prostor m3 4 896 4 896

počet pracovníků osob 35

35

3

Tabulka č. 4 – Kapacity společných ploch a celkové VŠECHNY 3 AREÁLY (vše kromě společného) % Plocha m2 14,54 zastavěná plocha 6 974 26,37 zpevněná plocha 12 652 59,09 zeleň 28 351 CELKEM

47 977

SPOLEČNÉ m2 zastavěná plocha 0

100

%

komunikace parkoviště chodník zpevněná plocha

1 964 1 190 305 3 459

51,62

zeleň

3 242

48,38

CELKEM

6 701

100

VŠE DOHROMADY = CELÝ AREÁL % m2 12,76 zastavěná plocha 6 974 29,46 zpevněná plocha 16 111 57,78 zeleň 31 593 CELKEM

54 678

100

3. Umístění záměru Městská část Praha–Běchovice k.ú. Běchovice č. parc. 1205/2, 1205/50. Na následujících obrázcích jsou: Obrázek č. 1 - Zákres lokality navrženého „Areálu SSÚRS Běchovice č. 19“ v ortofotomapě 1 : 3 000. Obrázek č. 2 - Zákres lokality navrženého „Areálu SSÚRS Běchovice č. 19“ ve snímku z územního plánu 1 : 10 000.

4

Obrázek č. 1 Zákres lokality navrženého „Areálu SSÚRS Běchovice č. 19“ v ortofotomapě 1 : 3 000

5

Obrázek č. 2 Zákres navrženého „Areálu SSÚRS Běchovice č. 19“ ve snímku z územního plánu 1 : 10 000

6

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Navrženým záměrem je novostavba areálu zahrnujícího střediska Středisko správy a údržby dálnic (SSÚRS ), Hasičského záchranného sboru (HZS) a Policie České republiky (PČR). Zdůrazňujeme, že se nejedná o komerční areál, ale areál s provozními středisky nezbytnými pro zajištění plynulého a bezpečného provozu po komunikacích, zajištění ochrany zdraví, života a majetku obyvatelstva a majetku právnických osob. Všechna 3 střediska jsou z celospolečenského hlediska nutná. Lokalita pro vybudování střediska byla zvolena s ohledem na výhodné napojení na komunikační síť a možnosti rychlého a efektivního výjezdu do okolí. Efektivní výjezdy do terénu jsou možné na ulici Českobrodská (silnice I. třídy č. 12) a z přilehlé mimoúrovňové křižovatky na Štěrboholskou spojku (Pražský okruh, silnice č. 1). V případě vlivů na dopravu se nejedná o kumulovaný vliv, ale o zajištění logistiky provozu pro provoz po komunikacích. S kumulativními vlivy lze uvažovat v případě odvedení dešťových vod, realizace nových a zastavěných zpevněných ploch vyvolá zvýšení povrchového odtoku srážkových vod, který je nutno eliminovat retencemi.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Realizace areálu je nutná z hlediska zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, z hlediska prevence bezpečnosti obyvatelstva, řešení následků protizákonného jednání a ochrany obyvatelstva při požárech a havarijních situacích nebo živelných událostech. Umístění areálu bylo zvoleno monovariantně, respektive umístění areálu bylo dáno jeho spádovou oblastí a efektivním napojením na komunikační síť (včetně komunikací plánovaných, zakotvených v územním plánu, ale doposud nezrealizovaných). Umístění areálu je patrné z předcházejících obrázků č. 1 a 2.

6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Územní plán Navržené využití pozemku pro areál SSÚRS je v souladu s platným územním plánem. Řešené pozemky se nachází na 2 funkčních plochách: převážná část leží na ploše VN (nerušící výroby a služby) s koeficientem D a LR (lesní plochy). Dle ÚP je nerušící výroba územím sloužícím pro umístění zařízení služeb a nerušící výroby všeho druhu, včetně skladů a skladovacích ploch, které nesmí svými negativními účinky a vlivy na životní prostředí narušovat provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a zhoršovat životní prostředí ve stavbách a v okolí jejich dosahu nad přípustnou míru. Funkční plocha v územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy - stav po vydání změny Z 1000/00. Opatřením obecné povahy č.1/2008 s účinností od 10.7.2008 je doplněn koeficientem D, tzn., že koeficient podlažní plochy (dále KPP) je 0,8. Koeficient zeleně (KZ) 0,5 (pro zástavbu do 3NP). Nicméně po zrušení Opatření obecné povahy č.1/2008 rozsudkem Nejvyššího správního soudu ČR 9 Ao 2/2008 - 62 ze dne 30.10.2008 není změna 1000/00 v platnosti.

7

Výpočet koeficientů pro změnu ÚP 1000/00, část pozemku s funkční plochou VN: Celková plocha VN = 44 959 m2 KPP = 0,8 * 44 959 m2 = 35 967 m2 KZ (3NP) = 0,5 * 44 959 m2 = 22 479 m2 Skutečná výměra zastavěných a zpevněných ploch = 19 576 m2 Skutečná výměra zeleně na terénu v rámci plochy VN = 25 383 m2 Požadavky na koeficient zeleně jsou s velkou rezervou v rámci ploch VN splněny. Tato rezerva je rezervou pro případné další rozšíření areálu. Urbanistické a architektonické řešení Na řešeném území je uvažováno se třemi funkčně i provozně oddělenými areály. Plochou nejrozsáhlejší je SSÚRS, dále středisko PČR, třetí část je stanice HZS. Všechny tři areály budou samostatně odděleny a oploceny. Oplocení bude umístěno na ploše VN, na ploše LR je oplocení vyloučeno. Jednotlivé objekty jsou jedno či dvoupodlažní skladové a údržbové prostory s výškou max. 10 m. Areál SSÚRS Areál je situován v jižní části pozemku, jedná se o nejrozsáhlejší areál komplexu. Vjezd do areálu je v těsné blízkosti administrativní budovy, dále kolem hlavního dvora jsou rozmístěny servisní objekty, sklady, garáže a další dle stavebního programu. Součástí areálu jsou i rozvojové plochy. Areál HZS Stanice HZS se nachází v severní části při ulici Českobrodská, dopravně je napojena na vnitroareálové komunikace. Zásahový výjezd je umožněn přes světelnou signalizaci přímo do ulice Českobrodská. V areálu je stanice HZS, garáže, manipulační plochy a další dle stavebního programu. Areál PČR Areál PČR je v severozápadní části území, sestává se z administrativní budovy PČR a odstavného parkoviště pro nepojízdná vozidla s možností odstavného stání pro kamiony. Areály budou mít společné technické části, které zamezí zbytečnému navyšování investičních a provozních nákladů a zároveň plošných nároků. Společná bude příjezdová komunikace, parkoviště pro hosty a zasíťování pozemku. Grafickou přílohou oznámení jsou: • •

Situace areálu Situace širších vztahů

Na následujícím obrázku je zastavovací situace 1 : 3 000.

8

Obrázek č. 3 – Zastavovací situace „Areálu SSÚRS Běchovice č. 19“ 1 : 3 000

9

Technologie Areál SSÚRS Opravna a dílny Pro údržbu vozidel je v objektu navržena opravárenská hala, ve které jsou: a. stání s montážní jámou o délce dvou nákladních vozů b. opravárenský prostor pro dva nákladní vozy Na stání se budou zajišťovat činnosti: - kontrola vozidel - drobná údržba - mazání mechanizmů - doplňování provozních hmot Na opravárenskou halu budou navazovat dílny: -

pneuservis - opravna a sklad pneu elektrodílna nabíjení akumulátorů sklady.

Olejové hospodářství: bude obsahovat sklad olejů a mazadel, zařízení na sběr upotřebených olejů a zařízení na výdej olejů nových. Ve skladu olejů budou oleje uloženy ve 200 litrových sudech, 5 druhů – celkem 5 sudů, ze kterých se bude vydávat, dalších 5 sudů v rezervě. Celkový objem uložených olejů – 1 m3 hořlavin III. a IV. třídy. Ve skladu bude dále dvouplášťová nádrž na upotřebené oleje o obsahu 3 m3 – hořlavina I. třídy. Kompresorovna a rozvod stlačeného vzduchu. Navrženo bude vybavení kompresorové stanice a rozvod stl. vzduchu 0,8 MPa pro technologická zařízení, olejové hospodářství, opravu pneu, ofuky a ruční nářadí. Na pokrytí spotřeby je navržena kompresorová stanice s výkonem 50 m3, stabilní se stojatým vzdušníkem a kondenzační sušičkou. Kompresorová stanice pracuje automaticky v rozsahu tlaků, který je dán tlakovým spínačem. Kondenzát ze vzdušníku a sušky bude vypouštěn přes separátor oleje do kanalizace. Garáže pohotovostní Budou vybaveny zařízením na konzervační dobíjení akumulátorů garážovaných vozidel. Sklad soli Objekt skladu bude rozdělen na dva boxy, ve kterých bude uložena zásoba soli. Výška skladu a výška vrat musí umožnit vyklápění nákladních vozů, přivážejících sůl. Přístřešek pro stání a dobíjení výstražných vozíků Prostor pro 16 výstražných vozíků bude vybaven pro konzervační dobíjení akumulátorů, ve vozících osazených. 10

Přístřešek pro natahovací kontejnery Prostor pro 8-10 natahovacích kontejnerů s odpady. Solankové hospodářství Solankové hospodářství slouží pro přípravu, skladování a distribuci solných roztoků pro aplikace na namrzlých vozovkách. Provoz se bude skládat ze čtyř svislých válcových nádrží (1x silo + 3x nádrže), instalací pro manipulaci s vodou a solankou, vč. přísl. elektroinstalace. Silo slouží pro uskladnění suchého chloridu sodného a je obvykle o objemu 50 m3. Sůl se do sila dopravuje pneumaticky. V silu je umístěn automatický výrobník solanky, která je následně přečerpávána do vedle umístěné nádrže o objemu 25 m3. Vedle této sestavy jsou umístěny dvě nádrže po 40 – 50 m3 na tekutý chlorid vápenatý, který se dodává přímo v koncentraci 34%. Pro případ havárie jsou sila umístěna v havarijní vaně (20 m3) a manipulační plocha je svedena do akumulační jímky. Solankové hospodářství je dispozičně řešeno tak, aby byl umožněn přístup pro zásobovací vozy dodavatele, a umožní tankování solanky do posypových vozů, bez nutnosti couvání. Mytí vozidel Pro mytí vozidel je navrženo: a) venkovní mycí plocha (1 stání s nájezdy pro mytí podvozkových částí) – plocha pro mytí veškerých vozidel i zasolených během zimní údržby. Vody odtékají do sedimentační jímky (13 m3) a následně jsou čištěny v čistírně technologických odpadních vod (ČOV). Na tomto stání bude prováděno převážně předmytí studenou vodou z akumulační nádrže (50 m3), případně i mytí čistou vodou z řadu s ohřevem v tlakovém agregátu typu WAP. b) mycí box (1 stání) – prostor pro kvalitní mytí vozidel před opravou. Mycí box je součástí objektu opravny, samostatná vytápěná místnost. Vody odtékají do sedimentační jímky (13 m3) a následně jsou čištěny v čistírně odpadních vod. Na tomto stání bude prováděno převážně mytí čistou vodou z řádu s ohřevem v tlakovém agregátu typu WAP. Čištění odpadních vod, hospodaření s vodami a recirkulace Předmětem řešení je čištění vod z následujících procesů nebo ploch a její další použití: venkovní předmytí vozidel studenou recirkulační vodou z akumulační nádrže (50 m3) venkovní mytí vozidel teplou tlakovou vodou z řadu mytí vozidel v mycím boxu teplou tlakovou vodou z řadu dešťové vody z plochy venkovního mytí vozidel, manipulační plochy před solankovým hospodářstvím, havarijní vany pod míchacím centrem solanky a z manipulační plochy před skladem soli o havarijní voda ze solankového hospodářství. o o o o

Mytí vozidel Předmytí a mytí vozidel se bude provádět ručně na dvou mycích stáních (venkovní stání a mycí box). Venkovní stání bude vybaveno nájezdy pro mytí podvozkových částí. 11

Pro předmytí se bude používat odsazená tlaková voda z akumulační nádrže (50 m3) čerpaná pomocí AT stanice umístěné v zázemí mycího boxu (ve strojovně) v objektu opravny. Do této jímky budou stékat jednak vyčištěné vody z ČOV z mytí vozidel na venkovní ploše (v zimním období) a dešťové vody z manipulačních ploch solankového hospodářství a před skladem soli. Z AT stanice bude odsazená voda čerpána k venkovní mycí ploše. Vývod vody bude ukončen ventilem v rozvodné skříni na mycí ploše. Na ventil bude napojena hadice ukončená regulačním výstřikem. Množství vody bude regulováno ventilem. Mytí vozidel na obou stáních bude prováděno také ručně čistou vodou z řadu (studenou nebo teplou) vodou z řadu pomocí vysokotlakého mycího zařízení s el. ohřevem. Toto mycí zařízení bude umístěno také v zázemí mycího boxu (ve strojovně) v objektu opravny. Pro předmytí a mytí se nebudou používat saponáty Parametry mycího zařízení: o množství vody 300 - 700 l/hod. o teplota 30 - 70°C o tlak 30 - 150 barů AT stanice: o výkon 6 m3/hod. Kapacitní údaje: o počet umytých vozidel - 5/den o množství vody - 2000 l/vozidlo o množství cirkulační vody - cca 80 % Dodávka vody pro solankové hospodářství Pro solankové hospodářství bude v zimních měsících dodávána vyčištěná voda z akumulační jímky (50 m3), která bude osazena v zemi, v blízkosti skladu soli mycí plochy. Do této jímky bude svedena nadbilanční voda (z mytí vozidel tlakovým zařízením, které bude používat vodu z řadu) vyčištěná v ČOV. Provozní objem vody v akumulační jímce bude cca 20 m3. Voda bude z akumulační jímky do solankového hospodářství čerpána pomocí AT stanice (výkon 3 m3/hod.) umístěné v zázemí mycího boxu (ve strojovně) v objektu opravny. Pokud nebude odběr pro solankové hospodářství, bude voda (vyčištěná na parametry kanalizačního řadu) z této jímky vypouštěna do areálové kontaminované kanalizace. Akumulace technologických odpadních vod Venkovní předmytí a mytí vozidel, mytí vozidel v mycím boxu: Vody z mytí vozidel budou přes vyspádovanou podlahu v mycích plochách a odvodňovací žlábek svedeny do lapačů písku a dále do sedimentační jímky (13 m3) umístěné v zemi před mycím boxem v objektu opravny. Z této nádrže budou vody čerpány do ČOV. Venkovní mycí plocha bude odvodňovacím žlábkem oddělena od ostatní pojížděcí plochy. Tím vody z mytí zůstanou v mycím prostoru a dešťové vody z okolní pojížděcí plochy budou spádováním odvedeny mimo mycí vody.

12

Dešťové vody Do sedimentační nádrže (13 m3) před objektem opravny budou svedeny kontaminované dešťové vody z následujících ploch: o venkovní mycí plocha (při dešti se nepředpokládá mytí vozidel) - 150 m2 o solankové hospodářství, tj. bezpečnostní vana - 90 m2 o manipulační plocha před solankovým hospodářstvím ohraničená odvodňovacím žlábkem 80 m2 o manipulační plocha před skladem soli ohraničená odvodňovacím žlábkem - 80 m2 Celková odvodňovací plocha - 400 m2 Množství vod: Intenzita deště Celkové množství Jednodenní déšť (30 mm/den)

- 160 l/s/ha - 12 m3

Tyto vody budou zachyceny a akumulovány vzdutím hladiny v celém odvodňovacím systému (kanalizace, sedimentační jímka, havarijní vana pod solankovým hospodářstvím), který umožňuje zachycení cca 20 m3. Tyto vody budou čerpány do čistírny, čištěny a vypouštěny přes akumulační jímku do kontaminované kanalizace. V případě většího rozsahu deště je možno k zachycení dešťové vody využít volný objem cca 20 m3 v akumulační jímce (50 m3), která je přes přepad spojena se sedimentační jímkou (13 m3). Havarijní voda ze solankového hospodářství Při havarijním vytečení největšího zásobníku se solankou (max. 50 m3) bude obsah zásobníku zachycen v: o bezpečnostní vaně pod zásobníky - cca 20 m3 o vzdutím v kanalizaci odvodňující bezpečnostní vanu do sedimentační nádrže a v lapačích písku - cca 2,5 m3 o havarijním vzdutím v sedimentační jímce před obj. opravny - cca 10 m3 o havarijním vzdutím v akumulační jímce v obj. opravny - cca 20 m3 Tento stav může nastat pouze v zimním období, kdy je solankové hospodářství v provozu. Havarijní stav bude likvidován přečerpáním zachyceného solného roztoku zpět do solankového hospodářství pomocí AT stanice (pokud bude zásobník v provozu) nebo do přepravních cisteren a odvezen k likvidaci.

Čištění technologických odpadních vod (ČOV) Pro čištění technologických odpadních vod z umývárny vozidel je navržena recirkulační čistírna Alfa Active 2,2. Čistírna odpadních vod bude zabezpečovat vyčištění těchto vod na kvalitu kanalizačního řadu a jejich vypouštění do kontaminované areálové kanalizace. Čistírna má atest hlavního hygienika ČR. Čistírna Alfa Active je nechemická oxidační čistírna, která v sobě spojuje čištění na principu fyzikálním (gravitace a sorpce) se současnou aktivací vod aerací. Progresivnost čistírny je 13

založena na primárním sorpčním efektu dlouhodobé sorpční náplně. V okruhu nevznikají anaerobní procesy, které způsobují zápach. Čistírna je plastová, vybavená moderní řídící počítačovou jednotkou, umožňující automatický provoz. Parametry čistírny: Typ Výkon Rozměr Hmotnost Příkon

- Alfa Active 2,2/ eP - 1 – 2m3/hod - 1500x890x2000 - 1130kg (s náplní) - 0,9 kW

Princip funkce: Hlavním prvkem čistírny je reaktor se sorpční náplní využitelnou jako nosič aktivní kultury. V reaktoru probíhá separace sorbovatelných látek. Surová voda je přiváděna do spodní části reaktoru, v němž suspenze sedimentují do kalového prostoru a lehčí částice se zachytí v sorpční vrstvě. Funkčnost aktivačního reaktoru a celého okruhu zajišťuje dmychadlo. Mechanické dočištění vod zbavených ropných látek bude zabezpečovat pískový filtr. Popis činnosti : Čistírna bude čerpat odsazenou vodu ze sedimentační jímky s nornými stěnami o objemu 13 m3 umístěné v zemi před objektem opravny. Zde dojde k sedimentaci hrubších částic – I. stupeň čištění. Zdržení vody v jímce bude cca 10 hod. Vyčištěná voda v čistírně (II. stupeň čištění) bude přes sorpční filtr (III. stupeň čištění) zaústěna do přepadu osazeného v akumulační jímce (13 m3) v objektu opravny. Z akumulační jímky bude vyčištěná voda svedena do kontaminované areálové kanalizace. Odběr kontrolních vzorků bude možný za sorpčním filtrem a na výstupu z akumulační nádrže. Čerpací stanice pohonných hmot /ČS PH/ Čerpací stanice bude vnitroareálová, podnikového typu (neveřejná). ČS PH umožní současný výdej pohonných hmot pro jedno vozidlo (na 1 stání), k dispozici bude pouze jeden produkt - nafta motorová. Manipulační plocha (plocha výdeje PH do vozidel + manipulační plocha stáčení PH do nádrží) bude přestřešena. Kapacity / uložené PH: Pro uložení paliva budou k dispozici 2 nádrže, každá o objemu 12,5 m3 a další nádrž 7 m3 bude určena pro úkapy z manipulační plochy. Nafta motorová je hořlavá kapalina - III. třídy nebezpečnosti dle ČSN 65 0201, s bodem vzplanutí nad 55°C.

14

Zásobování: Pohonné hmoty budou přiváženy autocisternami dodavatele a stáčeny do podzemní ukládací nádrže samospádem přes stáčecí místa (stáčecí podzemní šachta). Výdej: Pro výdej nafty do nádrží vozidel bude sloužit jeden jednostranný výdejní stojan umístěný na ostrůvku pod zastřešením. Stojan bude mít dvě samostatné výdejní pistole (rychlovýdej nafty cca 120 l/min. + výdej nafty 40 l/min.). Stojan bude mít sací systém. Potrubní systém spojuje nádrže s výdejním stojanem a stáčecí šachtu s úložištěm a zajišťuje funkci celého zařízení pro manipulaci s PH. Potrubní systém je dále doplněn o systém odvětrání par z nádrží a potrubí odsávání par (1. stupně pro naftu). Potrubní rozvody stáčení a výdeje PH budou provedeny z ocelového dvouplášťového potrubí. Ostatní potrubí budou jednoplášťová. Nádrž je navržena 1 podzemní nádrž o objemu 32 m3 se třemi sekcemi, dělená na dvě sekce pro PH a samostatnou sekci pro úkapy. Nádrž bude ocelová, ležatá, dvouplášťová. Nádrž bude mít umístěny poklopy mimo komunikaci, bude v nepojezdovém provedení. Zabezpečení úniku PH z ploch: Manipulační plochy budou zabezpečeny nádrží na úkapy o objemu 7 m3. Do této nádrže budou svedeny veškeré možné úkapy na manipulačních plochách. Zabezpečení proti úniku PH z potrubního rozvodu a nádrží: ČS bude vybavena komplexním monitoringem úniku PH - hlídání netěsnosti meziplášťového prostoru potrubí a nádrží, resp. hlídání úniku do šachty pod stojanem. Meziplášťové prostory ocelového dvouplášťového potrubí a meziprostory nádrží, resp. šachta stojanu budou vybaveny kontrolními sondami a připojeny na vyhodnocovací zařízení. Kontrola úniku skladovaných látek z nádrží je založena na signalizaci úniku látky do prostoru mezipláště nádrží, potrubí, resp. šachty. Kontrola je nepřetržitá. Poruchy budou opticky a akusticky signalizovány do místa s trvalou službou. Odstupové vzdálenosti: Podzemní nádrže dle ČSN 65 0201 nemají odstupovou vzdálenost. Dle ČSN 73 0839 čl. 7 má obslužný objekt odstupovou vzdálenost 8 m a výdejní stojany PH 6,5 m od nesouvisejících objektů. Areál HZS Areál HZS bude zahrnovat budovu stanice HZS, garáže, parkoviště, cvičnou věž a čerpací stanici pohonných hmot jako dílčí areál SSÚRS.

Areál PČR Zahrnuje administrativní budovu a parkoviště. 15

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení: Dokončení:

2010 2012

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Městská část Praha 21 Městská část Praha 14 Městská část Praha 15 Městská část Praha 10 Hl. m. Praha

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Rozhodnutí o umístění stavby –

Úřad městské části Praha 21 – Odbor stavební úřad Újezd nad Lesy, Staroklánovická 260 190 16, Praha 9

Stavební povolení –

Úřad městské části Praha 21 – Odbor stavební úřad Újezd nad Lesy, Staroklánovická 260 190 16, Praha 9

Povolení k vodohospodářským dílům – Úřad městské části Praha 10 – Odbor stavební Oddělení územního a speciálního stavebního řízení Vršovická 68 101 38, Praha 10

II. ÚDAJE O VSTUPECH 1. Půda Realizace navrženého záměru si vyžádá trvalý zábor půdy ZPF v katastrálním území Běchovice 601527. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o parcelách, které jsou vstupem stavby. Tabulka č. 5 – Údaje o pozemcích, které jsou vstupem stavby Č. parc. Kultura Výměra Trval. zábor (m2) (m2) 1205/2 orná půda 40917 40917 1205/50 orná půda 13761 13761 CELKEM 54678 54678

2.26.01 17903 609 18512

BPEJ 2.26.11 23014 13152 36166

16

BPEJ 2.26.01 a 2.26.11 patří do III. třídy ochrany. Jedná se o BPEJ velmi podobných vlastností. BPEJ 2.26.01 je situována na rovině, BPEJ 2.26.11 je situována na mírném svahu. Navrženým záměrem nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa. Nicméně lokalita navrženého areálu svým jižním cípem zasahuje do ploch, které dle územního plánu jsou plochy LR – les. Na plochách LR nebude umístěna žádná stavba ani zpevněné plochy. Tyto plochy LR v rámci navrženého areálu jsou určeny pro zeleň.

2. Voda Potřeba vody Provoz navrženého „Areálu SSÚRS Běchovice č. 19“ si vyžádá potřebu vody pro následující účely: • •

Potřeba vody zdravotechniky Potřeba technologické vody

Potřeba vody zdravotechniky Vstupní data: Počet zaměstnanců Hasiči Policie SSÚRS Celkem

25 35 45 105

Specifická potřeba vody

q = 80 l/os.den

Qd = 105 x 80 = 8.400 l/den = 8,4 m3/den = 0,35 m3/h = 0,10 l/s Qm = 8,4 x 1,5 = 12,6 m3/den = 0,53 m3/h = 0,15 l/s Qh = 0,53 x 2,1 = 1,11 m3/h = 0,31 l/s Qměs = 8,4 x 30 = 252 m3/měsíc Qrok = 8,4 x 365 = 3.066 m3/rok Zdrojem vody pro zdravotechniku bude veřejný vodovodní řad. Potřeba technologické vody Technologická vody bude potřeba pro mytí vozidel a přípravu solanky. Potřeba bude následující: • • •

průměrná spotřeba max. denní spotřeba max. roční spotřeba

- 360 l/hod. - 3 m3 - 750 m3. 17

Pro solankové hospodářství bude v zimních měsících dodávána vyčištěná voda z akumulační jímky (50 m3), která bude osazena v zemi, v blízkosti skladu soli mycí plochy. Do této jímky bude svedena nadbilanční voda (z mytí vozidel tlakovým zařízením, které bude používat vodu z řadu) vyčištěná v ČOV. Provozní objem vody v akumulační jímce bude cca 20 m3. Dalším zdrojem technologické vody bude navržená studna.

3. Zemní plyn Zdrojem tepla pro navržený areál budou kotelny na zemní plyn. V následující tabulce č. 6 jsou uvedeny spotřeby plynu. Tabulka č. 6 – Spotřeby plynu Objekt Kotelna Výkon [kW] SSÚRS plynová 672 HZS plynová 281 PČR plynová 120 CELKEM

Provozní doba [hod/rok] 2500 2500 2500

Spotřeba ZP [m3/rok] 87879 44279 18909 151067

4. Elektrická energie Potřeba elektrické energie bude následující: Tabulka č. 7 – Potřeba elektrické energie Objekt Instalovaný příkon (kW) SSÚRS 135 HZS 120 PČR 120 CELKEM 375

Současný výkon (kW) 80 60 60 200

Pro případ výpadku dodávek elektrické energie budou v dílčích areálech instalovány dieselagregáty: -

pro SSÚRS – dieselagregát 100 až 150 kW pro HZS – dieselagregát 80 až 120 kW pro PČR – dieselagregát 80 až 120 kW

5. Suroviny Provoz SSÚRS si vyžádá potřebu posypových materiálů. Zejména se bude jednat o posypové soli na bázi NaCl a CaCl2 a dále solanky (roztok NaCl a CaCl2). Potřeba a skladba posypových solí závisí na průběhu povětrnosti a bude se pohybovat v rozmezí 1 500 – 6 000 t/rok. Vzhledem k tomu, že CaCl2 je cca 6 x dražší než NaCl, drtivou většinu posypové soli představuje NaCl. CaCl2 bude aplikován v případech, kdy se v důsledku mrazu stane NaCl neúčinný.

18

Skutečná spotřeba soli bude záviset na průběhu povětrnosti. V letošní tuhé zimě byla spotřeba soli mimořádná. Pro ilustraci uvádíme spotřebu soli a výkony za nejexponovanější měsíc. Tabulka č. 8 – Výkony zimní údržby na dálnicích a silnicích I. třídy 8.1. 2010 do 8.2. 2010 Přehled výkonů zimní údržby od 8.1. 2010 do 8.2. 2010 Dálnice

Silnice I. třídy

Celkem

Najeté kilometry vozidel ZÚ

474 850 km

874 000 km

1 348 850 km

Spotřeba soli

20 055 t

53 000 t

73 055 t

Spotřeba solanky

5 930 042 l

11,8 mil l

17,7 mil l

Celkové náklady

74 mil Kč

330 mil Kč

404 mil Kč

Předpokládaná spotřeba nafty činí: SSUD HZS CELKEM

- 500 m3/rok - 350 m3/rok 850 m3/rok

6. Stavební materiály Realizace navrženého záměru si vyžádá pouze běžné stavební materiály, které budou zajištěny na komerčním základě.

7. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 7.1. Nároky na dopravní infrastrukturu Dopravní napojení Dopravní napojení se uvažuje z ulice Českobrodská nově vybudovaným kruhovým objezdem (popřípadě křižovatkou), druhý příjezd do území se předpokládá z nájezdového ramene Štěrboholské radiály. Toto napojení bude dostatečné pro celý areál a vytvoří se tím možnost bezproblémového výjezdu všech vozidel z areálu i v případě poruch či havárie na jedné příjezdové cestě. HZS bude mít pod signalizací další služební zásahový výjezd přímo na ulici Českobrodská. Doprava v klidu V následující tabulce jsou uvedena parkovací stání v navrženém areálu.

19

Tabulka č. 9 – Navržená parkovací stání v areálu Areál/stání Parkování SSÚRS garážová stání posypových vozů stání osobních automobilů - nekrytá Parkování PČR garážová stání stání pod přístřeškem Parkování HZS garážová stání zásahových vozidel nekrytá stání PČR odstavná stání -nekrytá odstavná stání - nákladní automobily společné parkoviště HZS, PČR a návštěvnická stání CELKEM

Osobní

Nákladní 24

36 2 9 8 7 16 5 52 122

37

Vyvolaná doprava V následující tabulce jsou údaje o vyvolané dopravě odvozené z provozu ostatních areálů obdobné kapacity a účelu. Tabulka č. 10 – Doprava vyvolaná provozem areálu Dílčí areál Průměrná vyvolaná doprava Osobní automobily Nákladní automobily Pohyb/den Pohyb/den SSÚRS 52 32 HZS 12 8 PČR 20 4 CELKEM 84 44 Údaje v tabulce uvádějí pohyby vozidel (výjezdy + příjezdy). Všechna vozidla vyjedou do ulice Českobrodská. 25 % pojede směrem na západ – Dolní Početnice (Českobrodská, úsek Národních hrdinů – Štěrboholská spojka) a 75 % směrem na východ kde v prostoru mimoúrovňové křižovatky dojde k dalšímu dělení dopravy 25 % směr sever po Východní spojce ()Pražský okruh, úsek Českobrodská – Chlumecká), 25 % směr jih po Štěrboholské spojce (Štěrboholská spojka, úsek Ústřední - Českobrodská) a 25 % směr východ – Běchovice (Českobrodská, úsek Štěrboholská spojka – Do Říčan). Přílohou předloženého oznámení jsou dopravní údaje v okolní komunikační síti podle TSK pro rok 2008 a výhled roku 2012. Ve výhledu roku 2012 jsou již dopravní příspěvky navrženého areálu zahrnuty. Dopravní příspěvky navrženého areálu jsou v porovnání s celkovým provozem v okolní komunikační síti naprosto nepatrné.

20

7.2. Nároky na jinou infrastrukturu Vodovod Zdrojem vody zdravotechniky bude veřejný vodovodní řad. Z hlavního vodovodního řadu DN600, který je veden podél hlavní komunikace ul. Českobrodská, bude proveden odbočný veřejný vodovodní řad PE100 160x14,6 SDR11 o celkové délce 147,0m. Napojení na řad DN600 bude provedeno odbočkou včetně uzávěru. Vodovodní řad bude ukončen podzemním hydrantem H2-DN80 a ve vrcholovém zlomu bude umístěn nadzemní hydrant H1-DN80. Objekt areálu SSÚRS Běchovice č.19 bude následně připojen na odbočný veřejný vodovodní řad samostatnou přípojkou PE100 110x10 SDR11 ukončenou vodoměrnou šachtou. Za vodoměrnou sestavou bude osazen v šachtě redukční ventil, jelikož maximální hydrostatický tlak v řadu DN600 v místě připojení je 0,8MPa. Kopaná studna Zdrojem technologické vody bude studna. Na základě zjištěné hydrogeologické situace a terénní rekognoskace doporučujeme provést nový vodní zdroj pro provozně-technologickou vodu jako studnu širokoprofilovou v souladu s ČSN 75 5115 o hloubce do 5,0m. Kopaná studna bude vystrojena betonovými skružemi Ø1000mm. Prostor mezi skružemi a rostlou zeminou bude vyplněn čistým tříděným kamenivem, dále hlinitým dusaným obsypem a jílovým těsněním. Hloubka studny do 5,0m. Zhlaví studny bude upraveno tak, aby se bezpečně zabránilo vnikání nečistot nebo povrchové vody do studny. K dalšímu stupni PD bude zpracováno hydrogeologické posouzení zřízení vodního zdroje oprávněnou osobou. Splašková kanalizace Ve veřejné části areálu budou provedeny stoky splaškové kanalizace, které budou odvádět splaškové odpadní vody do nejnižšího místa areálu, kde bude umístěna čerpací stanice odpadních vod. Z čerpací stanice budou splaškové odpadní vody dopravovány výtlačným řadem do gravitační kanalizace v Horních Počernicích a dále na ÚČOV. Čerpací stanice je navržena z betonových prefabrikátů Ø2.500mm, podzemní, vodotěsná, se zákrytovou deskou v pochozím provedení. Vstup do šachty bude zajištěn poklopem a žebříkem. Pro čerpadla budou v zákrytové desce dva samostatné poklopy. Vystrojení čerpací stanice bude provedeno ve standardu provozovatele – 2 čerpadla, spouštěcí zařízení, patkové koleno, zpětný a uzavírací ventil pro každé čerpadlo, vstupní žebřík a podesta z kompozitu, elektrorozvaděc s dálkovým přenosem. Na přítokovém potrubí do ČS bude osazen spouštěcí česlicový koš a v poslední kanalizační šachtě před zaústěním stoky do ČS bude osazeno uzavírací kanálové stavítko (šoupě). Čerpací stanice bude navržena s akumulačním prostorem na 12 hodin. Výtlačné potrubí bude vedeno v ose plánovaného chodníku podél ul. Českobrodské směrem na Horní Počernice. Přechod přes ulici Českobrodskou bude vždy proveden pomocí řízeného protlaku a výtlačný řad bude uložen v chráničce. Na pozemku parc. č. 1494/1 v k. ú. Horní Počernice bude výtlak ukončen v uklidňující šachtě, ze které se provede gravitační napojení na stávající splaškovou kanalizaci KT 300. Na trase výtlaku budou cca po 200m umístěny proplachovací šachty. Gravitační kanalizace bude provedena z kameninového potrubí DN300 v celkové délce 103,0m a výtlačný řad bude zhotoven z PE100 160x9,5 SDR17 v celkové

21

délce 908,0m. Šachty na stokách jsou navrženy prefabrikované DN 1000, vstup do šachet bude zajištěn litinovým poklopem DN 600 a kanalizačními stupadly dle DIN. Dešťová kanalizace V areálu budou provedeny dva systémy dešťové kanalizace – pro odvádění dešťových vod ze střech a pro odvádění dešťových vod ze zpevněných ploch. Dešťové vody ze střech jsou odváděny přímo do zasakovacích studní s přepadem do retenčních objektů, dešťové vody ze zpevněných ploch budou vedeny přes odlučovače lehkých kapalin do retenčních objektů. Retenční objekty budou umístěny v zelených plochách areálu jako průlehy. Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody je snahou tohoto řešení zpomalit průtok zájmovým územím a regulovat odtok do vodoteče za dodržení podmínek daných správcem toku. Z retenčního objektu bude vyveden bezpečnostní přepad, který bude opatřen regulátorem odtoku a který bude zaústěn do stávající občasné vodoteče, do které jsou v současné době odváděny dešťové vody. Odtok do vodoteče bude regulován na hodnotu 82,5 l/s pro celý areál. Plynovodní přípojka Napojení předpokládáme na řad STL PE 63 na pozemku č. 1515/1. Tento řad je ukončen u východního okraje pozemku č. 1508/7 (areál Auto Exner). Prodloužení řadu k pozemku SSÚRS v délce cca 230 m by bylo vedeno podél severní hrany ul. Českobrodská v plánovaném chodníku (stavba č. 0134). V místě ukončení prodlužovaného řadu by byla vysazena přípojka k areálu SSÚRS vedená příčné pod komunikací v ul. Českobrodská.

III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 1. Emise do ovzduší V rámci provozu areálu budou následující zdroje znečišťování ovzduší: Stacionární zdroj:

plynové kotelny záložní dieselagregáty

Plošný zdroj:

čerpací stanice PHM starty a pojezdy vozidel

Liniový zdroj:

vyvolaná doprava

Stacionární zdroje: Plynové kotelny Zdrojem tepelné energie pro vytápění a TUV pro objekt Policie, hasiči a SSÚRS budou 3 plynové kotelny:

22

Tabulka č. 11 – Údaje plynových kotelen Objekt

Kotelna

výkon [kW]

SSÚRS PČR HZS

plynová plynová plynová

672 120 281

Plynová kotelna SSÚRS : Emise ZP [t/rok] NOx 0.1142 CO 0.0281 CxHy 0.0056 SO2 0.0008 Tl 0.0018

Emise [g/s] 0.012694 0.003125 0.000625 0.000094 0.000195

Plynová kotelna PČR: Emise ZP [t/rok] NOx 0.0246 CO 0.0061 CxHy 0.0012 SO2 0.0002 Tl 0.0004

Emise [g/s] 0.002731 0.000672 0.000134 0.000020 0.000042

Plynová kotelna HZS Emise ZP [t/rok] NOx 0.0576 CO 0.0142 CxHy 0.0028 SO2 0.0004 Tl 0.0009

Emise [g/s] 0.006396 0.001574 0.000315 0.000047 0.000098

provozní doba [hod/rok] 2500 2500 2500

spotřeba ZP [m3/rok] 87879 18909 44279

Záložní dieselagregáty V rámci výstavby areálu se předpokládají následující záložní zdroje energie: dieselagregáty v kapotovaném provedení do venkovního prostředí pro SSÚRS, Policii, HZS. jmenovitý druh org. Druh paliva tepelný vý- TZL SO2 NOx CO topeniště Látky kon zdroje motorová nafta a jakékoliv podobná paliva

jakýkoliv

1.42

20*S

2

0.71

0.34

Pozn.: emisní faktory (vyhláška č. 205/2009 Sb.) škodlivin jsou uvedeny v jednotkách: kg/t spáleného paliva.

23

Informace o záložních zdrojích: objekt

typ záložního zdroje

výkon [kW]

provozní hodiny [hod/rok]

spotřeba nafty [l/hod]

spotřeba nafty celkem [l/rok]

spotřeba nafty celkem [t/rok]

výška výduchu [m]

objemový tok odp. vzdušniny [m3/s]

SSÚRS

INMESOL NEF N45TM3

100-150

80

29

2320

1.902

8

0.526

PČR

INMESOL NEF N45TM2

80-120

80

16.2

1296

1.063

8

0.360

HZS

INMESOL NEF N45TM2

80-120

80

16.2

1296

1.063

8

0.360

Tedy emise jednotlivých látek uvolněných z tohoto zdroje znečišťování ovzduší budou následující: Hmotnostní tok emisí z dieselagregátu pro SSÚRS: Množství Emisní faktor nafty Škodlivina kg/t spáleného t/rok paliva 1.420 PM10 0.400 SO2 1.900 2.000 NOx 0.710 CO Hmotnostní tok emisí z dieselagregátu pro PČR Množství nafEmisní faktor ty Škodlivina kg/t spáleného t/rok paliva 1.420 PM10 0.400 SO2 1.063 2.000 NOx 0.710 CO Hmotnostní tok emisí z dieselagregátu pro HZS: Množství nafEmisní faktor ty Škodlivina kg/t spáleného t/rok paliva 1.420 PM10 0.400 SO2 1.063 2.000 NOx 0.710 CO

Emise

Emise

kg/rok

g/s

2.698 0.76 3.8 1.349

0.0094 0.0026 0.0132 0.0047

Emise

Emise

kg/rok

g/s

1.50946 0.4252 2.126 0.75473

0.0052 0.0015 0.0074 0.0026

Emise

Emise

kg/rok

g/s

1.50946 0.4252 2.126 0.75473

0.0052 0.0015 0.0074 0.0026

24

Plošný zdroj:

starty a pojezdy vozidel

Starty a pojezdy TNV: 22/den Emise z pojezdů automobilů byly vypočteny následujícím způsobem: Celkový počet automobilů vyvolaný provozem areálu bude 22 TNV za den. Emise jsou spočítány následujícím způsobem: Tedy uvažujme 22 TNV. Pokud vyjdeme z programu MEFA 2002, lze konstatovat, že při pojezdu tohoto počtu automobilů za den se v průměru uvolní 8,31 g emisí NO2 za den a 27,1 g PM10 a 18,4 g emisí CO, 0,0572 g emisí benzenu, pokud budeme uvažovat pojezd po areálu cca 200 metrů. Emisní faktor pro TNV automobil: Emisní faktor pro TNV automobil: Emisní faktor pro TNV automobil: Emisní faktor pro TNV automobil:

1,89 g emisí na km NO2 6,16 g emisí na km PM10 4,184 g emisí na km CO 0,013 g emisí na km benzen

Dále pak je nutné k této emisi připočítat emisi ze startu automobilů, tu lze vypočítat na základě dále uvedeného postupu. Emisní faktory pro studený start automobilů byly převzaty od Hydrometeorological Institute of United Kingdom, což je obdoba našeho ČHMU ve Velké Británii. Emisní faktory jsou k nahlédnutí u zpracovatele této rozptylové studie. Ty jsou stanoveny u NO2 4,19 pro TNV. Obdobně tak pro PM10: 0,665 a CO 17,9 g za jeden start, celková emise je dána vztahem: (4,19 * 22) = 92,18 g emisí za den na start všech automobilů pro NO2. (0,665 * 22) = 14,63 g emisí za den na start všech automobilů pro PM10. (17,9 *22) = 393,8 g emisí za den na start všech automobilů pro CO. (0,123 *22) = 2,7 g emisí za den na start všech automobilů pro benzen. Celková emise je pak dána součtem emisí z pojezdu po parkovišti a startů automobilů. Starty a pojezdy OS: 42/den Emise z pojezdů automobilů byly vypočteny následujícím způsobem: Tedy uvažujme pohyb 42 OS za den. Pokud opět vyjdeme z programu MEFA 2002, lze konstatovat, že při pojezdu tohoto počtu automobilů za den se v průměru uvolní 0,924g emisí NO2 za den a 0,0171 g benzenu, 0,01 g PM10, pokud budeme uvažovat průměrný pojezd po areálu max. 200 metrů. Emisní faktor pro OS automobil: Emisní faktor pro OS automobil: Emisní faktor pro OS automobil:

0,11 g emisí na km NO2 0,0021 g emisí na km benzenu 0,0012 g emisí na km PM10

Dále pak je nutné k této emisi připočítat emise ze startu automobilů, tu lze vypočítat na základě dále uvedeného postupu. Emisní faktory pro studený start automobilů byly převzaty od DEFRA UK, což je obdoba našeho ČHMU ve Velké Británii. Emisní faktory jsou k nahlédnutí u zpracovatele této rozptylové studie.

25

Ty jsou stanoveny u NO2 na 1,119 g pro OS. Obdobně tak pro benzen: 0,074 g pro OS. Pro PM10 pak platí: 0,079 g na jeden start pro OS. Pokud budeme uvažovat 42 OS za den, tak jsou celkové emise ze startů dány vztahem: (1,119 *42) = 46,9 g emisí za den na start všech automobilů pro NO2 (0,074 *42) = 3,1 g emisí za den na start všech automobilů pro benzen. (0,079 *42) = 3,32 g emisí za den na start všech automobilů pro PM10 Celkové emise ze startů a pojezdů TNV a OS jsou pak dány součtem emisí z pojezdu a startů jednotlivých typů automobilů. V tabulce níže je uvedena hodnota emisí z pojezdů a startů 42 OS a 22 TNV denně.

NOx CO benzen PM10

suma emisí g/s 0.004111 0.030776 0.000164 0.001252

g/den 148 1108 6 45

Čerpací stanice PHM Pro výpočet úniku par při stáčení pohonných hmot z odvětrávání zásobní nádrže a i z výdejního stojanu jsme vyšli z následujících hodnot. Celkový emisní faktor při stáčení motorové nafty 20 g VOC/m3 (vyhl. 205/2009 Sb., příloha č. 2). Je nutné podotknout, že tyto emisní faktory spíše poukazují na čerpací stanice bez jakýchkoliv rekuperací par. Dle našeho názoru podložených emisními měřeními firem ENVING a DETEKTA jsou skutečné emise z čerpacích stanic výrazně pod hladinou výše uvedených emisních faktorů. Přesto ale vycházíme z emisních faktorů stanovených vyhláškou. Celková spotřeba - pro SSÚRS - 500 m3/rok, pro HZS - 350 m3/rok. Čerpací stanice SSÚRS 500 m3/rok, tj. 10000 g VOC/rok, tj. 0,00111 g/s Čerpací stanice HZS 350 m3/rok, tj. 7000 g/VOC/rok, tj. 0,000777 g/s Každý zdroj jsem uvažoval jako plošný zdroj emisí s plochou zdroje cca 20 m2 na jednu čerpací stanici. Liniový zdroj znečištění ovzduší – uvažovaná automobilová doprava vyvolaná záměrem: V době provozu posuzovaného záměru je předpokládáno celkem 84 jízd osobních automobilů denně a 44 jízd těžkých nákladních vozidel denně. Při výpočtu předpokládáme následující trasování dopravy: Všechna vozidla vyjedou do ulice Českobrodská. 25 % pojede směrem na západ - Dolní Početnice (Českobrodská, úsek Národních hrdinů - Štěrboholská spojka) a 75 % směrem na východ kde v prostoru mimoúrovňové křižovatky dojde k dalšímu dělení dopravy 25 % směr sever po Východní spojce (Pražský okruh, úsek Českobrodská - Chlumecká), 25 % směr jih po Štěrboholské spojce (Štěrboholská spojka, úsek Ústřední - Českobrodská) a 25 % směr východ - Běchovice (Českobrodská, úsek Štěrboholská spojka - Do Říčan). 26

Průměrná vyvolaná doprava – pohyb za 24 hodin dne Dílčí areál Osobní automobily Nákladní automobily SSÚRS 52 32 HASIČI 12 8 POLICIE 20 4 CELKEM 84 44 Výpočet emisí byl proveden na základě metodiky MEFA 02. Emise z pojezdů automobilů a startů automobilů po areálu jsou zohledněny v předcházejících bodech v rámci řešení plošných zdrojů znečištění ovzduší.

2. Hluk Z hlediska hlukových poměrů ve venkovním prostoru souvisejí s provozem areálu SSÚRS Běchovice č.19 následující zdroje hluku. 1) Stacionární zdroje. - Areál SSÚRS . - Střecha administrativní budovy: 2x výdech VZT (LW,A = 65 dB), vyústění plynové kotelny (LW,A = 65 dB), kapotovaný náhradní zdroj (100-150 kW, LW,A = 94 dB). - Střecha netemperované garáže+sklady: 1x VZT jednotka (LW,A = 75 dB), vyústění plynové kotelny (LW,A = 75 dB). - Střecha objektu dílny+sklady+temperované garáže: 1x VZT jednotka (LW,A = 75 dB), vyústění plynové kotelny (LW,A = 75 dB). -

Areál PČR. - Střecha administrativní budovy: 1x výdech VZT (LW,A = 65 dB), 1x VZT jednotka (LW,A = 75 dB), vyústění plynové kotelny (LW,A = 70 dB), kapotovaný náhradní zdroj (80-120 kW, LW,A = 92 dB).

-

Areál HZS. - Střecha administrativní budovy: 2x výdech VZT (LW,A = 65 dB), vyústění plynové kotelny (LW,A = 70 dB), kapotovaný náhradní zdroj (80-120 kW, LW,A = 92 dB). Poznámka: LW,A je celková hladina akustického výkonu A.

Na následujícím obrázku jsou objekty areálu SSÚRS Běchovice č.19 se stacionárními zdroji hluku znázorněny.

27

Obrázek č. 4 – Zákres zdrojů hluku do situace Poznámka: NZ je náhradní zdroj el. energie (DA soustrojí) v protihlukové kapotě do venkovního prostředí.

2) Vyvolaná doprava Údaje o vyvolané dopravě jsou uvedeny v kapitole 7.1. Nároky na dopravní infrastrukturu. Rozdělení vyvolané dopravy na den a noc lze předpokládat v úrovni 2/3 na den a 1/3 na noc. Na výpočetním modelu situace (obr. č. 1 v příloze akustické studie) je situování plánovaného areálu SSÚRS Běchovice č.19 (SSÚRS , PČR, HZS), komunikační sítě a nejbližší chráněné zástavby v oblasti znázorněno.

28

Hygienické limity hluku Hygienické limity hluku jsou určeny Nařízením vlády č. 148/2006 Sb. V následujícím jsou stanoveny hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru stávající chráněné zástavby v oblasti plánovaného záměru SSÚRS Běchovice č.19. Hlukové poměry ve venkovním prostoru jsou hodnoceny ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. Dle § 11 „Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru“ a přílohy č. 3 výše uvedeného nařízení lze stanovit následující přípustné hodnoty hluku. - Od zdrojů hluku v areálu SSÚRS Běchovice č.19 (SSÚRS , PČR, HZS) - zdroje hluku technického zajištění budov (vyústění komínu kotelen, DA soustrojí, VZT jednotky na střechách objektů, vyústění VZT), hluk vyzařovaný z objektů od činností v těchto objektech, doprava na areálových komunikacích: LAeq,8h = 50 dB pro 8 souvislých a na sebe navazující nejhlučnějších hodin dne LAeq,1h = 40 dB pro 1 nejhlučnější hodinu v noci V případě hluku s tónovou složkou se přičítá k uvedeným hygienickým limitům -5 dB. -

Hluk od vyvolané dopravy související s plánovaným areálem SSÚRS Běchovice č.19 na stávající veřejné komunikační síti: LAeq,16h = 55 dB pro den LAeq,8h = 45 dB pro noc (noc je od 2200 do 600 hodin)

-

Hluk od stávající dopravy na komunikační síti v oblasti stavby (jedná se o hlavní komunikace): LAeq,16h = 60 dB pro den LAeq,8h = 50 dB pro noc (V případě ochranného pásma železnice platí od provozu na železnici hodnota LAeq,8h = 55 dB pro noc).

Výše uvedené hodnoty jsou vztaženy k bodům 2 m před fasádou obytných objektů (chráněný venkovní prostor staveb). V případě území pro obytnou zástavbu (chráněný venkovní prostor) platí výše uvedené limity pouze pro denní dobu (v noci se neposuzuje).

Poznámka: Hluk v chráněném venkovním prostoru staveb obytné zástavby od stavební činnosti v rámci výstavby plánovaného záměru SSÚRS Běchovice č.19 je hodnocen ekvivalentní hladinou akustického tlaku A (LAeq,s). Dle § 11 a přílohy 3 výše uvedeného nařízení jsou stanoveny následující hygienické limity hluku od stavební činnosti: LAeq,s = 65 dB v době od 7 do 21 hodin LAeq,s = 60 dB v době od 6 do 7 a od 21 do 22 hodin LAeq,s = 45 dB v době od 22 do 6 hodin Stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku přísluší Orgánům ochrany veřejného zdraví.

29

3. Odpadní vody Za provozu navrženého areálu budou vznikat následující kategorie odpadních vod: • • •

Splaškové odpadní vody Dešťové vody Technologické odpadní vody

Splaškové odpadní vody Množství splaškových odpadních vod odpovídá potřebě vody zdravotechniky a bude činit: Průměrný denní odtok splaškových vod Roční odtok splaškových vod

: :

Qspl Qrok

= 3 300 l/den = 1 204,50 m3/rok

Recipientem splaškových vod bude veřejná splašková kanalizace svedená na ÚČOV v Praze Podbabě. Dešťové vody Dešťové vody se dělí na čisté a nečisté (parkoviště a manipulační plochy) Bilance dešťových vod 1) VŠECHNY AREÁLY A SPOLEČNÉ PLOCHY Plochy areálu Celková plocha (zeleň stávající) 54.678 m2 Zastavěná plocha – střechy 6.974 m2 Zpevněná plocha – celkem 16.111 m2 Zeleň 31.593 m2 Vstupní údaje Návrh kanalizace - periodicita - intenzita desetiminutového deště

p = 1,0 i10 = 160 l.s-1.ha-1

Návrh retence - periodicita návrhového deště - intenzita třicetiminutového deště - koeficient propustnosti

p = 0,1 i30 = 153 l.s-1.ha-1 k = 5.10-8 m/s

Stávající odtok dešťových vod - plochy stávající: zeleň

ψ = 0,10

5,4678 ha

FRED = 0,547 ha Σ FRED = 0,547 ha

Stávající odtok při dešti s periodicitou 1 Qs = 0,547 x 160 = 87,52 l/s 30

Při návrhovém dešti je teoretický odtok dešťových vod ze zájmové plochy do melioračního rigolu a do rigolu podél komunikace Českobrodská cca 87,5 l/s. Návrhový odtok dešťových vod Poznámka – pro zpevněné plochy parkovišť a chodníků v areálu se uvažuje se zámkovou dlažbou, komunikace bude provedena s asfaltovým povrchem. Pro výpočet bereme všechny plochy s asfaltovým povrchem a zvyšujeme stupeň bezpečnosti výpočtu. Dešťové vody ze zpevněných ploch, na kterých bude manipulace s nákladními auty, budou odváděny přes odlučovač lehkých kapalin – OLK. Celková plocha je 8650 m2. - plochy navrhované: zeleň 3,1593 ha ψ = 0,10 FRED = 0,316 ha střechy objektů 0,6974 ha ψ = 0,90 FRED = 0,628 ha zpevněné plochy, chodníky1,6111 ha ψ = 0,70 FRED = 1,128 ha Σ 5,4678 ha Øψ = 0,379 FRED = 2,072 ha Návrhový odtok dešťových vod do areálové kanalizace Qn = 2,072 x 160 = 331,52 l/s Návrhový odtok dešťových vod na OLK Qolk = 0,865 x 0,7 x 160 = 96,8 l/s Celkový průtok přes OLK bude cca 100 l/s. Návrhový odtok dešťových vod – retenční zařízení Qnr = 2,072 x 153 = 317,02 l/s Celkový objem retenčních vsakovacích zařízení (nádrží) je navržen tak, aby při dešti s periodicitou p = 0,1 nedošlo k navýšení odtoku v porovnání se stávajícím stavem ale při dešti s periodicitou 1. Navržené retenční kapacity odtok z území zpomalí.

31

Tabulka č. 12 – Výpočet celkového objemu vsakovací - retenční nádrže Návrh objemu dešťové retence dle standardu pro návrh retence na území Prahy

Odvodňovaná plocha: Plocha redukovaná: Odtokový součinitel: Odtok z nádrže: Periodicita návrhového deště:

doba trvání deště

intenzita deště

54678 20722,96 0,379 87,5 0,1

m2 m2

5,468 2,072296

l/s

0,0875

přítok do nádrže

ha ha m3/s

odtok z nádrže

min 0 5 10 15 20 30

sec 0 300 600 900 1200 1800

ls-1ha 0,0 407,0 304,0 240,0 199,0 153,0

m3/s 0,0000 0,8434 0,6300 0,4974 0,4124 0,3171

m3 0,00 253,03 377,99 447,62 494,86 570,71

m3/s 0,000 0,0875 0,0875 0,0875 0,0875 0,0875

m3 0,00 26,25 52,50 78,75 105,00 157,50

objem nádrže m3 0,00 226,78 325,49 368,87 389,86 413,21

40 60 90 120

2400 3600 5400 7200

122,0 90,3 66,2 52,8

0,2528 0,1871 0,1372 0,1094

606,77 673,66 740,80 787,80

0,0875 0,0875 0,0875 0,0875

210,00 315,00 472,50 630,00

396,77 358,66 268,30 157,80

max. objem

Celkový požadovaný retenční objem je rozdělen podle dílčích povodí do následujících retenčních nádrží: AREÁL SSÚRS Plocha areálu Redukovaná plocha Navržený objem retence

38.921 m2 13 490 m2 258,91 m3

AREÁL PČR Plocha areálu Redukovaná plocha Navržený objem retence

3 769 m2 1 797 m2 38,71 m3

AREÁL HZS

Plocha areálu Redukovaná plocha Navržený objem retence

5 287 m2 2 672 m2 58,23 m3

SPOLEČNÉ PLOCHY

Plocha areálu Redukovaná plocha Navržený objem retence

6 701 m2 2 745 m2 56,40 m3

Retence budou vybaveny bezpečnostními přepady do recipientu – příkopu podél ulice Českobrodská a melioračního příkopu západně od čerpací stanice Petr. Meliorační příkop je zaústěn do Počernického rybníka. 32

Technologické odpadní vody Technologické odpadní vody se dělí na: • •

slané odpadní vody odpadní vody z ČOV

Slané odpadní vody Jedná se o dešťové vody z venkovní plochy pro mytí vozidel (150 m2) a manipulační plochy před skladem soli (80 m2). Tyto vody budou v zimním období kontaminovány solemi a budou akumulovány v akumulační jímce o maximálním objemu 50 m3. Tyto vody budou využity k přípravě solanky. Odpadní vody z ČOV Pro čištění technologických odpadních vod z umývárny vozidel je navržena recirkulační čistírna Alfa Active 2,2. Čistírna odpadních vod bude zabezpečovat vyčištění těchto vod na kvalitu kanalizačního řádu a jejich vypouštění do splaškové kanalizace. Výkon ČOV bude 1 – 2m3/hod. Čistírna má atest hlavního hygienika ČR. Čistírna Alfa Active je nechemická oxidační čistírna, která v sobě spojuje čištění na principu fyzikálním (gravitace a sorpce) se současnou aktivací vod aerací. 4. Odpady Vznik odpadů lze rozdělit do 3 časových etap: -

odpady vznikající při výstavbě, odpady vznikající při provozu, odpady vznikající po případném ukončení činnosti a odstranění.

Zařazení odpadů bude provedeno v souladu s Vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) v platném znění. Odpady vzniklé při výstavbě Původcem odpadů při výstavbě bude dodavatel stavby. Dodavatel stavby bude určen na základě výběrového řízení. Původci a oprávněné osoby v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny (Úřad městské části Praha 21). V následující tabulce jsou uvedeny odpady při výstavbě.

33

Tabulka č. 13 – Předpokládané odpady v etapě výstavby Kód Druh odpadu Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky 15 01 02 Plastové obaly – plast 15 01 06 Směsné obaly 17 02 01 Dřevo – zbytky řeziva 17 01 02 Cihly – zbytky cihelné suti 17 01 03 Keramika 17 01 07 Směsi betonu,cihel, tašek a ker.výr. 17 01 99 Netříděná stavební hmota 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod č. 170503 20 01 01 Papír a lepenka - papírové obaly, kartony, pytle CELKEM (přibližně) 08 01 11

Kategorie

Množství (t)

N

0,1

O O O O O O O O O

3 5 20 45 3,00 20,00 50,00 10000 4 10150

Odpad katalogové č. 08 01 11 - Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky, kategorie N bude předán k odstranění oprávněné osobě. Odpad katalogové č. 15 01 02 - Plastové obaly – plast, kategorie O a 15 01 06 - Směsné obaly budou předány oprávněné osobě. Předpokládá se recyklace. Odpad katalogové č. 17 02 01 - Dřevo – zbytky řeziva, kategorie O bude průběžně ze stavby odvážen oprávněnou osobou. Tento odpad v žádném případě nebude na staveništi spalován. Odpad\ katalogové č. 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 01 99- stavební odpady kategorie O budou využívány do podsypů na staveništi, přebytek bude předán oprávněné osobě. Předpokládá se recyklace. Odpad katalogové č. 17 05 04 - Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03. Hlavním zdrojem odpadů při výstavbě budou výkopové práce o celkovém objemu cca 10 000 t. Zemina bude v místě stavby využita pro modelaci terénu. Přebytek výkopové zeminy bude nabídnut k využití jiným subjektům, přednostně městské části Praha 21. Odpad katalogové č. 20 01 01 - Papír a lepenka - papírové obaly, kartony, pytle kategorie O bude předán oprávněné osobě k recyklaci. Odpady vznikající při vlastním provozu Původcem odpadů za provozu budou provozovatelé dílčích areálů. Následující tabulka uvádí předpokládané odpady v období provozu.

34

Tabulka č. 14 – Předpokládané odpady v etapě provozu Kód Druh odpadu 06 03 00 Odpadní soli a jejich roztoky 08 01 00 Odpady z používání barev a laků 13 01 00 Hydraulické oleje, brzdové kapaliny 13 02 00 Motorové, převodové a mazací oleje 13 05 00 Odpad z odlučovačů oleje 15 01 06 Směs obalových materiálů 15 02 00 Čistící tkaniny 16 01 00 Vyřazené pneumatiky 16 06 01 Akumulátory 17 01 01 Beton 17 02 01 Dřevo 17 02 02 Sklo 17 02 03 Plast 17 03 02 Asfalt bez dehtu 17 04 05 Železo 17 04 08 Kabely 17 05 01 Zemina 19 08 01 Shrabky z česlí 20 01 01 Papír a lepenka 20 01 12 Barva, lepidlo 20 01 21 Zářivka 20 03 01 Směsný komunální odpad 20 03 03 Uliční smetky

Kategorie N N N N N O N O N O O O O O O O O O O N N O O

Přehled pracovišť se vznikajícím odpadem: Kanceláře, administrativní provozy: - Komunální odpad získaný odděleným sběrem Sklady : - Odpadní obaly Technologické provozy (sklady, mycí box, opravna, dílny) - Odpadní obaly - Technologické odpadní vody - Čisticí tkaniny - Kovový odpad - Použité odpadní oleje z výměn budou skladovány a poté likvidovány oprávněnou osobou. - Mycí prostředky ze systému ekologického mycího stolu budou po použití a znečištění vypuštěny do skladovací nádoby a odvezeny dodavateli k likvidaci. Odpady ze solankového hospodářství. Solankové hospodářství umístěné na betonové ploše je složeno ze dvou nádrží ze sklolaminátu. Pro přípravu roztoku chloridu sodného se využije voda z mytí dopravní techniky akumulovaná v jímce. Havarijní zabezpečení solankového hospodářství je zajištěno v systému mytí a následného čištění odpadních vod. Při údržbě nádrží na solanku, kdy budou nádrže propla35

chovány, bude vznikat kal s obsahem chloridů. Tento odpad bude zachycován do nádoby a likvidován oprávněnou osobou. Odpady z mytí vozidel. Dopravní technika bude umývána na venkovní mycí ploše a v mycím boxu pomocí vysokotlakého agregátu WAP. Při mytí bude používána voda bez saponátu. Odpadní voda z mytí bude natékat do sedimentační nádrže, kde se usadí hrubé nečistoty. Dále bude voda čištěna v ČOV, z níž bude vznikat z lapačů písku a olej sbíraný hladinovým skimerem. Usazený kal bude odváděn do zahušťovacího kontejneru a odvážen k likvidaci. Odebraný olej bude shromažďován do kanistru a oprávněnou osobou likvidován. Z mytí vozidel bude vznikat ročně cca 125 l oleje a max. 200 m3 kalu. Odpad z provozu a údržby dálnice. Odpad vzniká při následujících činnostech: -

úklid vozovky a parkovišť seřezávání krajnic a středního dělícího pásu sekání trávy na krajnicích, středním pásu a v nejbližším okolí dálnice údržba sjízdnosti dálnice v zimě čištění stok a dešťových vpustí čištění dešťových usazovacích nádrží včetně lapolů sběr tuhého komunálního odpadu ve vlastnictví SSÚRS a na odpočívkách opravy vozovek a svahů dálnice nátěry – údržba mostních konstrukcí, svodidel, vodorovného značení odstraňování znečištění z komunikace, havarovaných vozidel a dalších odpadů vzniklých provozem vozidel po dálnici odstraňování těl zvířat uhynulých po střetu s vozidly.

Odpady z této činnosti lze zařadit podle Katalogu odpadů jako odpady ostatní (O). Pouze při provádění nátěrů vznikají jako odpad plechovky se zbytky barev, které patří do odpadů nebezpečných (N). Na odstraňování těl uhynulých zvířat se zákon o odpadech nevztahuje, postupuje se podle zákona č.87/1987 Sb. o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. Třídění odpadů V souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a v rozsahu vyhlášky č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů v platném znění, bude třídění odpadů v objektu přímo u zdroje (bez ohledu na ekonomickou efektivnost). Tříděny budou pouze ty odpady, u kterých bude zajištěn odbyt. Znečištěné nebo kontaminované odpady tříděny nebudou. Předpokládáme třídění odpadů na následující složky: - papír - plasty - sklo - směsný odpad - nebezpečný odpad - železo - barevné kovy (hliník) - dřevo. 36

Ukládání odpadů Odpady budou tříděny a ukládány v místě vzniku nebo na vyhrazeném místě u místa vzniku (např. úklidová komora, určené místo v jednotlivých podlažích, technologické provozy). Odpady budou z místa denního uložení odváženy do plastových kontejnerů nebo velkoobjemových kontejnerů na vyhrazené venkovní ploše (včetně nebezpečných odpadů). Nebezpečné odpady (malé množství) vzniklé při haváriích na komunikacích , v objektech atd. budou ukládány do plastových pytlů nebo uzavíratelných plastových sudů a odváženy k uložení do prostoru odpadového hospodářství na venkovní ploše. Pro uložení těchto odpadů bude zde kovový mobilní eko- sklad o velikosti 6x2,3x2,3m. Odpady většího rozsahu budou přímo odváženy firmou mající povolení k likvidaci nebezpečných odpadů. Ve skladu nebezpečného odpadu budou samostatně skladovány: -

zářivky plechovky od barev akumulátory.

Odpady vzniklé po dožití stavby Bude se jednat především o stavební materiály, které byly použity pro vybudování jednotlivých objektů a zpevněných ploch. Po dožití stavby je nutné maximální množství odpadů a stavebních materiálů vhodným způsobem dále využít. Proto se doporučuje při výstavbě minimalizovat používání těch materiálů, které se po skončení životnosti a/nebo při odstranění či opravách stavby stanou nebezpečným odpadem (viz vyhláška č.381/2001 Sb., Katalog odpadů v platném znění). Nelze předpokládat, že výstavba, provoz a případná likvidace staveb po jejich dožití by neúměrně zatěžovaly životní prostředí.

5. Rizika havárií V případě navrženého areálu připadají v úvahu následující rizika havárií: • • • •

Úniky solanky Úkapy a úniky ropných látek z ploch Úniky ropných látek z potrubí a nádrží Požár čerpací stanice.

Havarijní voda ze solankového hospodářství Při havarijním vytečení největšího zásobníku se solankou (max. 50 m3) bude obsah zásobníku zachycen v: o bezpečnostní vaně pod zásobníky - cca 20 m3 o vzdutím v kanalizaci odvodňující bezpečnostní vanu do sedimentační nádrže a v lapačích písku - cca 2,5 m3 o havarijním vzdutím v sedimentační jímce před obj. opravny o cca 10 m3 o havarijním vzdutím v akumulační jímce v obj. opravny - cca 20 m3. Tento stav může nastat pouze v zimním období, kdy je solankové hospodářství v provozu. Havarijní stav bude likvidován přečerpáním zachyceného solného roztoku zpět do solankové37

ho hospodářství pomocí AT stanice (pokud bude zásobník v provozu) nebo do přepravních cisteren a odvezen k likvidaci. Zabezpečení úniku PH z ploch Manipulační plochy budou zabezpečeny nádrží na úkapy o objemu 7 m3. Do této nádrže budou svedeny veškeré možné úkapy na manipulačních plochách. Zabezpečení proti úniku PH z potrubního rozvodu a nádrží ČS bude vybavena komplexním monitoringem úniku PH - hlídání netěsnosti meziplášťového prostoru potrubí a nádrží, resp. hlídání úniku do šachty pod stojanem. Meziplášťové prostory ocelového dvouplášťového potrubí a meziprostory nádrží, resp. šachta stojanu budou vybaveny kontrolními sondami a připojeny na vyhodnocovací zařízení. Kontrola úniku skladovaných látek z nádrží je založena na signalizaci úniku látky do prostoru mezipláště nádrží, potrubí, resp. šachty. Kontrola je nepřetržitá. Poruchy budou opticky a akusticky signalizovány do místa s trvalou službou. Odstupové vzdálenosti Podzemní nádrže dle ČSN 65 0201 nemají odstupovou vzdálenost. Dle ČSN 73 0839 čl. 7 má obslužný objekt odstupovou vzdálenost 8 m a výdejní stojany PH 6,5 m od nesouvisejících objektů. Únik ropných látek Proti úniku a úkapům závadných látek v rámci skladování a běžného provozu je zařízení čerpací stanice technicky zabezpečeno (dvouplášťová skladovací nádrž 30m3, izolovaná manipulační plocha, dvouplášťová podzemní nádrž 5m3 na úkapy, zastřešení prostoru výdeje a manipulace s PHM, akustická a vizuální signalizace netěsnosti meziplášťů nádrží a limitních hladin PHM). Veškeré manipulace spojené se stáčením a výdejem pohonných hmot budou probíhat na vodohospodářsky zabezpečeném místě. Před zahájením provozu musí být zpracován havarijní plán opatření pro případy havárie podle vyhlášky MłP č. 450/2005 Sb. Riziko požáru Při provozu ČS PHM je třeba uvažovat s možností požáru. Celý technologický celek musí vyhovovat požárním předpisům. Pro ČS PHM bude zpracován požární řád a požárně poplachové směrnice, které budou obsahovat postupy v případě požáru. S požárním řádem a směrnicí budou seznámeni všichni, kteří budou ČS PHM samoobslužně obsluhovat, správce areálu i ostraha. Pravděpodobnost vzniku požáru je velmi malá, celé zařízení je koncipováno tak, aby tato možnost byla maximálně eliminována. ČS PHM bude vybavena předepsaným počtem hasicích přístrojů, příjezdová komunikace bude udržovaná čistá a průjezdná. S ohledem na druh technologického zařízení se při provozu nepředpokládá stav, který by způsobil poškození zdraví, životů nebo životního prostředí. Provoz v areálu je řešen vnitropodnikovým dopravním režimem. Servisní práce budou prováděny jen po schváleném postupu prací a technologického postupu.

38

Prostor čerpacího stanoviště musí být viditelně označen bezpečnostními tabulkami a značkami dle ČSN 01 8012 a 01 8013 : „Zákaz kouření a vstupu s otevřeným ohněm“, „Zákaz neoprávněné manipulace“.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMETÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ Lokalita navrženého areálu je situována na plochu o výměře 54 678 m2, která je do současnosti využívána jako pole. Generelní sklon přibližně trojúhelníkové lokality je od jihu k severu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí cca 231 – 244 m n. m. Lokalita navrženého areálu se nachází mimo zastavěné území, přibližně 600 m od obytné zástavby Běchovic a cca 700 m od obytné zástavby Dolních Počernic. Podél severní hranice probíhá ulice Českobrodská. Mezi ulicí Českobrodská a severněji probíhající železniční tratí se nachází areál Auto – Exner. Východně od staveniště jsou ramena mimoúrovňové křižovatky ulice Českobrodská a Štěrboholské spojky. Štěrboholská spojka míjí lokalitu navrženého areálu z východní a jižní strany. Od Štěrboholské spojky je staveniště odděleno stávajícím polem. Ze severozápadu přiléhá k lokalitě navrženého areálu čerpací stanice pohonných hmot Petr. Podél západního okraje staveniště probíhá remízek, který odděluje polní pozemky od ploch, které jsou dílem nevyužívané a podléhají spontánní sukcesi a dílem jsou využívané pro skladování a třídění plastových odpadů. Lokalita navrženého areálu není součástí žádného zvláště chráněného území a není významným krajinným prvkem. Počernický rybník Navržený záměr nemá bezprostřední vazby na Počernický rybník. Počernický rybník však v dotčeném krajinném segmentu představuje nejvýznamnější přirozený fenomén. Severně od lokality navrženého areálu za ulicí Českobrodská, za areálem Auto - Exner a dále za násypem železniční trati se nachází přírodní památka Počernický rybník. Počernický rybník a přilehlé pozemky o celkové výměře 41,76 byl vyhlášen přírodní památkou v roce 1988. Přírodní památka zahrnuje vlastní vodní plochu 19,4 ha, přilehlé břehové plochy, mokřadní plochy ve východní části přírodní památky a zámecký park západně od hráze rybníka. Břehy rybníka a přilehlé mělčiny jsou porostlé rákosem a hnízdí zde labuť velká, ledňáček říční, moudivláček lužní, lyska černá, potápka roháč a v zimě se zde vyskytuje i volavka popelavá. Údaje o Počernickém rybníku jsou podle podkladu [1] následující: Katastrální území: Vodní tok: Typ nádrže: Účel nádrže: Plocha hladiny: Hloubka:

Dolní Počernice Rokytka boční krajinotvorný a ekologický, vodohospodářský, extenzivní chov ryb 194 000 m2 0,2 – 6 m.

39

Objem nádrže: 310 000 m3 Typ vzdouvací stavby: zemní sypaná hráz Vlastník: Hlavní město Praha Správa: Lesy hl. m. Prahy Počernický rybník je v povodí Rokytky z vodohospodářského hlediska nejvýznamnějším rybníkem. Svým přirozeným začleněním do krajiny plní hned několik důležitých funkcí zejména z hlediska životního prostředí. Jeho hladina se nachází v nadmořské výšce 220 m. V době svého vzniku byl rybník odděleně napájen potoky Rokytka a Říčanským. Dnes jsou oba potoky spojené asi jeden km před ústím do rybníka. Současné účely rybníka jsou zejména krajinotvorné a ekologické. Rybník je významnou ptačí lokalitou a součástí ÚSES (územního systému ekologické stability) - místní biocentrum. Významná je též jeho funkce vodohospodářská. Rybník má příznivý vliv na transformaci povodňových průtoků a je také významnou zásobárnou vody pro protipožární ochranu. V rybníku se provádí extenzivní chov ryb s možností přikrmování, bez hnojení vyjma dezinfekčního vápnění. Neméně důležité je také využívání pro rekreační účely. Rybník je známá lokalita vyznavačů naturalismu. Historie Počernický rybník byl zřízen zahrazením mělkého údolí patrně kolem roku 1848 a pak se nejméně po čtyřicet let nevypouštěl. Sloužil jako retenční vodní nádrž pro níže položené mlýny. Do rybníka se také vozily rybí sádky z okolí, které se pak lovily podle potřeby pro pražské trhy. V zimě byl rybník zase zdrojem ledu pro ledaře, kteří jím zásobovali hospody. Led se vysekával nebo vyřezával pilami v kvádrech. Každá slušná hospoda tak měla na léto "zaledováno" a zásoby vydržely nejméně do září. V průběhu 20. století, začal být rybník využíván jako klasický chovný a začal se hnojit a pravidelněji vypouštět. Mimo chov ryb měl rybník, a doposud má, také velký význam pro rekreaci - v horkých letních dnech se sem v sedmdesátých letech přišlo vykoupat až pět tisíc návštěvníků denně. Původní výměra rybníka byla 29 jiter a 572 sáhů, tedy 22 hektarů, ale vlivem eutrofizace (nárůstu živin) a zazemňovacích procesů se zmenšila na dnešních asi 17 hektarů. Počernický rybník se zapsal do dějin světových přírodních věd tím, že u něho byla zřízena první česká terénní laboratoř a současně první hydrobiologická stanice na světě. Stanice zahájila svoji činnost v červnu 1888, s podporou barona Derczényi, majitele panství DolnoPočernického a mecenáše vědy. Přírodovědci zde tehdy měřili směr a sílu větru, teplotu vody a vzduchu a na dnešní poměry velmi pečlivě a moderními způsoby zkoumali vzorky planktonních živočichů a řas a rybniční dno. Věnovali se také sledování kaprů. Údržba a správa V rámci běžné údržby se provádí prořezávání břehových porostů, sečení trávy podél břehů a odklízení černých skládek. Součástí údržby je také pravidelná kontrola vodohospodářských objektů. V průběhu let 2004 – 2006 proběhla rekonstrukce rybníku. Důvodem byl dlouhodobě nevyhovující stav hráze, všech funkčních objektů, obtokové stoky a celkové zabahnění rybníka.

40

Obnova byla zahájena v říjnu 2004 pokácením starých či nemocných dřevin na hrázi i na březích rybníka. Samotná hráz rybníka byla dosypána a opevněna kamennou dlažbou. Na koruně hráze byla navíc vybudována nová štěrková cesta. Bezpečnostní přeliv z rybníka byl celý vyzděn z kamene, nábřežní zdi byly opraveny, stejně jako koryto pod přelivem. Historický pískovcový most byl téměř celý rozebrán a následně opět složen po zpevnění všech konstrukcí. Jeho současná podoba byla zvolena s ohledem na přilehlý zámecký park i vodní plochu rybníka. I spodní výpust (stavidlo) byla zrekonstruována takzvaně od základů, její původní tvar však zůstal zachován Další částí rekonstrukce byla oprava dělící hrázky mezi rybníkem a obtokovou stokou, včetně opravy všech mostků a opevnění. Dělící hrázka byla rozšířena a na její koruně byla vybudována nová štěrková cesta. Součástí hrázky je i snížený přístup k vodě a nově zbudovaná naučná stezka, která vede od hráze až k prostoru ostrova. Hrázka byla dále upravena tak, aby navazovala na rozšířené litorální pásmo (rákosiny). Tato část je klidová a bude sloužit zejména pro živočichy a rostliny svázané s vodním prostředím. Poslední částí rekonstrukce rybníka bylo odbahnění a výstavba ostrova. Po odvodnění rybníka se suchou cestou vytěžilo přibližně 60 000 m3 sedimentu. Část byla využita na výstavbu nového ostrova a rozšíření litorálního pásma, zbytek sedimentu byl vyvezen na okolní pole v Běchovicích a Počernicích. Pro zpestření mokřadních biotopů bylo na ostrově i v okolí rybníka vyhloubeno několik tůní pro rozvoj obojživelníků a bezobratlých živočichů. Závěrečné vegetační úpravy navázaly na celkovou rekonstrukci zámeckého parku. Dosadila se hrázová alej i návodní svah hráze, podél které byly zároveň vysazeny mokřadní rostliny. Řešení rekonstrukce a termíny všech prací byly přizpůsobeny době hnízdění zjištěných druhů ptáků, rozmnožování a roční aktivitě obojživelníků i biologii bezobratlých.

Obrázek č. 5 – Rekonstruovaný most na Počernickém rybníku (prosinec 2009) 41

Obrázek č. 6 – Ostrov na Počernickém rybníku (prosinec 2009) Fauna a flóra Přírodní památka Počernický rybník je součástí přírodního parku Klánovice – Čihadla a leží v nadmořské výšce 225 - 230 metrů. Území je tvořeno břidlicemi, prachovci, droby a pískovci vinických až kosovských vrstev svrchního ordoviku. Na území přírodní památky se nachází více než 186 druhů cévnatých rostlin a 639 druhů vybraných skupin živočichů, což svědčí o mimořádné lokalitě. Výjimečnost přírodní památky souvisí nejen s druhovým bohatstvím, ale také s nepřerušeným vývojem nivní krajiny kolem toku Rokytky. Součástí přírodní památky je i část parku u počernického zámku. Park byl založen po roce 1776 z původní ovocné a okrasné zahrady hrabaty Sweerts-Šporky. Dnes zde nacházíme řadu mohutných exemplářů stromů, mezi nimiž převládá dub, a je pravděpodobné, že pochází z doby založení parku. Mělké břehy rybníku jsou lemovány rákosovými porosty, přecházejícími do porostů vysokých ostřic s dominantní ostřicí dvouřadou, ostřicí kalužní a ostřicí říznou. V litorálu rybníka jsou vysoké porosty rákosu obecného, chrastice rákosovité a orobince úzkolistého. Z vodních rostlin se tu nachází např. šejdarka bahenní. Velmi cenná mokřadní olšina s olší lepkavou se vyskytuje ve východní části, kde v úzkém pruhu lemuje rybník a rákosiny. Na březích Rokytky jsou potom rozsáhlé porosty vrb - vrba popelavá, vrba košíkářská, vrba trojmužná nebo vrba obecná. Místy se vytvořily neprostupné porosty křovin a liánovitých rostlin. Na svazích nad rybníkem jsou vyvinuty přechody k suťovému lesu a dubohabřině. Porosty přirozeného druhového složení jsou ovšem místy nahrazeny akáty.

42

Bezesporu nejvyšší význam má rybník z pohledu ornitologického. Pobřežní a mokřadní vegetace je významná především pro její využívání jako hnízdiště ptactva i jako odpočinková lokalita na tahu a v zimním období. Z hnízdících ptáků můžeme zaregistrovat např. potápky roháče, kachny divoké, lysky černé, slípky zelenonohé, moudivláčka lužního, rákosníka obecného či strnada rákosního. Z táhnoucích ptáků můžeme při troše štěstí zahlédnout orlovce říčního, kormorána velkého nebo lžičáka pestrého. Spatřit zde také lze ledňáčka říčního, břehuli říční, krahujce obecného, lejska šedého, slavíka obecného, ťuhýka obecného, rorýse obecného a vlaštovku obecnou. Běžně se v území vyskytuje skokan hnědý a zelený – vzácný druh obojživelníka, který je trvale vázaný na vodní prostředí a jehož populace přezimuje v bahně na dně, ropucha obecná a z měkýšů pak škeble rybničná, velevrub malířský, okružák Anisus vortex či bahenka Viviparus contectus. Z řady druhů brouků zde nacházíme střevlíčky (např. Stenolophus mixtus, Bembidion fumigatum), nebo vzácného nosatečka Eubrychius velutus (na stolístku přeslenatém). Z motýlů jsou nejvýznamnější druhy s vazbou na rákosové porosty, např. zdobníček rákosinový, vrbkovníček mokřadní nebo travařík velký. Také zde můžeme spatřit otakárka ovocného a otakárka fenyklového, kteří mají vazbu především na ovocné dřeviny nejbližšího okolí.

2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 2.1. Ovzduší Jak vyplývá ze SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007 se dotčené území nachází v území OZKO, a to z toho důvodu, že v předmětné lokalitě došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu BaP a imisního limitu pro PM10 – nejvyšší denní koncentrace. Co se týče OZKO pro rok 2008, došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu BaP (viz grafická příloha RS). Dle výsledků modelu ATEM za rok 2008 je imisní zatížení v lokalitě výstavby následující: Nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace NO2 dosahují hodnot na úrovni do 36 µg/m3. Imisní limit je 40 µg/m3. Průměrné roční koncentrace PM10 lze očekávat v místě výstavby na úrovni do 38 µg/m3. Imisní limit je taktéž na úrovni 40 µg/m3. Pro benzen platí, že nejvyšší vypočtené průměrné roční koncentrace benzenu se v místě uvažované výstavby pohybují na úrovni do 0,6 µg/m3. Imisní limit je 5 µg/m3. Pro škodlivinu BaP nejsou stávající vypočtené hodnoty k dispozici. 2.2. Voda Severně od lokality navrženého areálu se nachází Počernický rybník, který byl podrobně popsán v kapitole C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMETÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ. Západně od lokality navrženého záměru ve vzdálenosti cca 100 m hranice pozemků míjí bezejmenná vodoteč – otevřený meliorační příkop, který následně podchází pod Českobrodskou ulicí, vede příkopem cca 50 západně šikmo podél Českobrodské ulice a stáčí se na sever, kde 43

se rozlévá ve vrbovém lesíku, následně podchází průchodem pod železniční trati a vlévá se do Počernického rybníka. Vodoteč odvodňuje pozemky severně od lokality navržené stavby a plní funkci otevřeného melioračního příkopu. Průtoky jsou nestálé, vodoteč v letním období občas vysychá. Na následujících obrázcích je vodoteč v korytu západně od lokality navrženého areálu, rozlitá vodoteč v lesíku severně od Českobrodské ulice a snímek z územního plánu, výkres č. 9 vodní hospodářství a odpady se zákresem lokality navrženého areálu.

Obrázek č. 7 – Upravené koryto bezejmenné vodoteče s lichoběžníkovitým průřezem

44

Obrázek č. 8 – Rozliv vodoteče ve vrbovém lesíku

45

Obrázek č. 9 Situování navrženého „Areálu SSÚRS Běchovice č.19“ vůči povrchovým vodám 1 : 5 000

46

2.3. Půda V lokalitě navrženého areálu a jeho okolí jsou zastoupeny BPEJ 2.26.01 a 2.26.11, které patří do III. třídy ochrany. Jedná se o BPEJ velmi podobných vlastností. Půdním představitelem je kambizem na zvětralinách břidlice a deluviálních hlínách. Jedná se o půdy středně těžké, štěrkovité. Vláhový režim v daném území závisí na umístění ve svahu. V dolní části svahu se jedná o půdy převlhčené a oglejené, ve střední části svahu a horní části svahu s příznivým vodním režimem. Rozdíl mezi oběma BPEJ spočívá v tom, že BPEJ 2.26.01 je na rovinaté části pozemku a 2.26.11 na mírně svažitých částech pozemku. Obě BPEJ patří do III. třídy ochrany, jedná se o půdy s průměrnou agronomickou hodnotou a průměrným produkčním potenciálem.

2.4. Geofaktory životního prostředí Geologické poměry Skalní podklad zájmového území je tvořen zpevněnými sedimentárními horninami ordovického stáří, zastoupenými bohdaleckým souvrstvím. Jedná se o šedé, hnědé a šedohnědé, jemně slídnaté jílovité až jílovitoprachovité břidlice. Tyto horniny mají obecně nízkou pevnost, jsou náchylné na zvětrávání, a proto jejich zvětralinové zóny dosahují do značných hloubek, na lokalitě více než 6 m. Zvětrání se vyznačuje dvěma základními principy – mechanickým porušením (rozpadem) a chemogenním rozkladem, při kterém se původní pevné horninotvorné minerály přeměňují na jíly. Chemogenní zvětrávání je podmíněno cirkulací podzemních vod a je provázeno uvolňováním síranů a dalších iontů do podzemních vod. Agresivní podzemní vody následně vyluhují z horniny další substance nebo naopak krystalizují na sádrovcové a limonitické povlaky podél diskontinuit. Produktem takového intenzívního zvětrání je kusovitě rozpadavá, rezavě šmouhovaná hornina s extrémně nízkou pevností, která se svými vlastnostmi blíží kvartérním jílovitým sedimentům pevné konzistence. Mechanické zvětrávání se vyznačuje vyšší fragmentací horniny (hustoty diskontinuit), a to jak ve směru vrstevnatosti, tak ve směrech kolmých a střižných. Intenzita zvětrávání není v ploše lokality jednotná. Její míra sice směrem do hloubky obecně slábne, lokálně však mohou staveništěm procházet dílčí subvertikální rýhovité tektonické struktury (drobné zlomové dislokace), ve kterých může zvětrání zasahovat hlouběji. Tyto struktury prakticky není možné bodovým terénním průzkumem zachytit. Průzkumnými sondami byly ve svrchních polohách zvětralin také zastiženy lokální polohy s relativně mírně vyšší pevností (R5), které tvořily uvnitř zvětralin subhorizontální čočky o mocnosti cca do 1,0 m. Jedná se o břidlice s vyšším obsahem písčité složky, které byly patrně druhotně zpevněny mikrokrystalizací. Na celkový průběh zvětralinových zón nemají tyto výskyty významnější vliv, a proto byly klasifikovány společně s převažujícím charakterem okolních zvětralin. Pokryvné útvary jsou zastoupeny humózními hlínami a svahovými (deluviálními) sedimenty. Celková mocnost kvartérních sedimentů je od 0,8 do 2,5 m. Humózní horizont je zde reprezentován tmavě hnědou, humózní písčitou hlínou F3/MSO. Jedná se o kulturní vrstvu – ornici, kterou bude nutno před započetím zemních prací sejmout. Její mocnost dosahuje podle provedených sond nejčastěji 0,30 m, lokálně 0,40 m. Deluviální sedimenty vznikaly svahovým transportem zvětralin jílovitých břidlic, ronovým snosem, promrzáním zvětralin a redeponováním drobných reliktů eolických sedimentů. Ve svém uložení jsou proto částečně variabilní, heterogenní. V dokumentovaných sondách převažoval charakter hlín se střední plastici47

tou F5/MI se střípky a úlomky zvětralých břidlic, tuhé až tuhé/pevné konzistence. Při severním okraji pozemku byly v deluviální sérii zastiženy také polohy s vyšším podílem splachových sedimentů, které se vyznačovaly subhorizontálním čočkovitým zvrstvením a nepravidelným střídáním poloh tuhých středněplastických hlín a tenkých proplástků jílovitých písků. Výjimečně byly dokumentovány ojediněle opracované kameny a balvany křemene o velikosti až 15 cm (cca 0,5%). Deluviální sedimenty mají na lokalitě především hnědou barvu, podél severního okraje pozemku byly žlutohnědě až šedě šmouhované. Hydrogeologické poměry Hydrogeologické poměry zájmové oblasti závisí zejména na litologickém charakteru pevného prostředí, tj. především na jeho propustnosti, dále na morfologii terénu, potenciálních zdrojích podzemní vody a antropogenních vlivech. Skalní podklad tvořeny ordovickými břidlicemi se vyznačuje filtrační nestejnorodostí, podmíněnou zejména rozdílným stupněm tektonického porušení a zvětrání. Obecně se jedná o prostředí s omezenou puklinovou propustností a s nízkou vydatností podzemních vod. Zvodnění bývá převážně zastiženo v pásmu povrchového rozvolnění a zvětrání, směrem do hloubky se pukliny uzavírají a masiv se tak stává obecně nepropustným, s výjimkou lokální cirkulace podzemní vody po predisponovaných, nezajílovaných tektonických strukturách. V prostředí deluviálních sedimentů je podzemní voda vázaná zejména na propustnější polohy, tj. na polohy s vyšším obsahem písčité frakce. Jedná se především o drobné proplástky a čočky jílovitých písků, dokumentovaných v sondách v severní časti pozemku. Směr proudění podzemní vody je shodný se sklonem terénu. V centrální části pozemku je voda zaklesnuta na úroveň cca 3,5 m pod terénem, podél severního okraje pozemku vystupuje prakticky na úroveň terénu, kdy v blízkosti čerpací stanice pohonných hmot lze pozorovat dlouhodobě zamokřenou plochu, která je dále k východu drénována rýhou podél komunikace. Podle laboratorního rozboru vzorku podzemní vody, odebraného ze sondy HJ3 (dle inženýrskogeologického průzkumu) z hloubky 0,90 m, se jedná o vodu slabě zásadité reakce (pH=7,1), bez přítomnosti agr. CO2, s vysokým obsahem síranových iontů (SO4 = 1300 mg/l). Dle kritérií ČSN 731214 je podzemní voda hodnocena jako silně agresívní, označena stupněm „ha“ a z hlediska agresivity na beton dle ČSN EN 206-1 označena stupněm XA2. Vysoký obsah síranů je důsledkem hlubokého zvětráni jílovitých břidlic, které v nezvětralém stavu obsahují mikroskopickou příměs fosilního organického pyritu. Jeho zvětráváním se do podzemních vod uvolňují síranové ionty, případně může být slabě ovlivněno pH. Makroskopickým projevem výskytu síranů v podzemních vodách jsou sádrovcové krusty na diskontinuitách břidlice, dokumentované ve vybraných průzkumných sondách v úrovni navětralých hornin. 2.5. Flóra a fauna Přílohou předloženého oznámení je elaborát Flóra, fauna, krajinný ráz, ZCHÚ, VKP, ÚSES, Natura 2000, který zpracovali Ing. Pavel Kyzlík a Ing. Jana Maxová. Tento elaborát byl využit jako podklad pro popis fauny a flóry v zájmovém území.

48

Flóra zájmového území Zájmové území výstavby je pravidelně obhospodařovaná orná půda, v současné době oseta ozimy. Na ploše se intenzivně hospodaří, tudíž nelze předpokládat výskyt chráněných živočichů ani rostlin a také nebyly průzkumem zachyceny. Celá plocha je jako jeden hon pravidelně zemědělsky obhospodařována, tj. orána, kultivována, hnojena a chemicky ošetřována, z čehož vyplývá, že druhová pestrost rostlin je redukována jen na některé vytrvalé plevele. V silničním příkopu při severní straně jsou běžné byliny plevelné a ruderální a asi 4 ks růže šípkové. V západní části již mimo zájmovou plochu je keřový lem šíře 4-7 m, který tvoří růže šípková, vrby, bez černý, náletové jasany ztepilé, třešeň ptačí, slivoň švestka – maximální výška asi 67 m. Mezi keři se nachází odpady - zemina, pneumatiky apod. S ohledem na dobu orientačního biologického průzkumu a dřívější průzkumy širšího zájmového území byly dokladovány zejména následující druhy, ale jejich výskyt je omezený až sporadický: Byliny: bodlák obecný (Carduus acanthoides), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima), hluchavka nachová (Lamium purpureum), hořčice rolní (Sinapis arvensis), jetel plazivý (Trifolium repens), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), lipnice (Poa sp.), locika kompasová (Lactuca serriola), mák vlčí (Papaver rhoeas), merlík bílý (Chenopodium album), merlík zvrhlý (Chenopodium hybridum), mléč zelinný (Sonchus oleraceus), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), penízek rolní (Thlaspi arvense), pcháč obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea), pryšec obecný (Euphorbia esula), ptačinec žabinec (Stellaria media), pýr plazivý (Agropyron repens), rdesno ptačí (Polygonum aviculare), rmen rolní (Anthemis arvensis), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia), silenka nadmutá (Silene inflata), smetanka lékařská (Taraxacum officinalis), srha říznačka (Dactylis glomerata), svízel přítula (Galium aparine), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), štětka lesní (Dipsacus silvestris), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolium), violka rolní (Viola arvensis), zemědým lékařský (Fumaria officinalis). Biologickým průzkumem nebyly zaznamenány žádné zvláště chráněné druhy rostlin podle Přílohy II vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Dle názoru zpracovatele dokumentace proto nebude nutno přijímat specifická opatření k ochraně takových druhů nebo společenstev s jejich výskyty. Fauna zájmového území Průzkum fauny dokládá ochuzená stanoviště. Orientačním průzkumem byly zjištěny jen běžné druhy, vázané na otevřenou krajinu, agrocenózy. Vzhledem k době zoologického průzkumu bylo šetření prováděno zaznamenáváním živých i mrtvých (např. sražených dopravou) jedinců a zejména jejich případných pobytových stop (okus kmínků, stopy v půdě, chodbičky a díry od hrabošů, hnízda ptáků, trus). Pokud byly zaznamenány zvláště chráněné druhy, jsou v textu zvýrazněny podtržením a § (§§§ - kriticky ohrožený druh , §§ - silně ohrožený druh, § - ohrožený druh ve smyslu Přílohy č. III vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.).

49

Vzhledem k monotónnosti plochy a naprosté absenci krytu, hnízdních podmínek a omezené potravní nabídce se vyskytuje na tomto území jen velmi omezený počet živočichů omezeného počtu druhů. Přítomni budou určitě drobní hlodavci a občas na ně vázaní predátoři (poštolka). S ohledem na dobu orientačního biologického průzkumu a dřívější průzkumy širšího zájmového území byly dokladovány zejména následující druhy: • savci - hraboš polní (Microtus arvalis), zajíc polní (Lepus europaeus). • ptáci – bažant obecný (Phasianus colchicus), a občasný výskyt je možný i u dalších: holub hřivnáč (Columba palumbus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), skřivan polní (Alauda arvensis). • plazi – výskyt ještěrky obecné (§§) nebyl prokázán. • hmyz - s ohledem na dobu provádění průzkumu jsou předpokládány některé charakteristické, avšak běžné druhy vybraných skupin, např.
brouci – kovařík černý (Athous niger), kovařík narudlý (Athous haemorrhoidalis), slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), střevlíček obecný (Pterostichus mellanarius), střevlíček hnědý (Calathus fuscipes).
motýli – bělásek zelný (Pieris brassicae), perleťovec menší (Issoria lathonia).
dvoukřídlí – bzučivka zlatá (Lucillia caesar), moucha (Pyrelia vivida), slunilka (Hydrotaea ignava).
blanokřídlí - čmelák zemní (Bombus terrestris) - §, mravenec černý (Lasius niger), včela medonosná (Apis mellifera).
rovnokřídlí – kobylka šedá (Platycleis grissea), saranče čárkovaná (Stenobothrus lineatus), saranče suchobytná (Chorthippus longicornus).
ploštice – ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus) a jiné skupiny. • další bezobratlí - z pavouků skákavka pruhovaná (Salticus scenicus), slíďák tlustonohý (Alopecosa cuneata). Ulity i jedinci hlemýždě zahradního (Helix pomatia), páskovky keřové (Cepaea hortensis) a vlahovky narudlé (Monachoides incarnata). Na zájmové ploše nerostou žádné stromy ani keře, kde by mohli ptáci hnízdit. Plocha neposkytuje ani zajímavou potravní nabídku. Pouze ptáci hnízdící na zemi (např. bažant) zde mohou úspěšně hnízdit, neboť jsou zde uspokojivé klidové podmínky, není zde pohyb lidí, psů, ale jen v keřovém západním lemu. Půdní edafon Do jednoho honu zcelená zemědělská půda byla po desítky let intenzivně obhospodařovaná. Přemíra průmyslových hnojiv a balastní látky a rezidua i zemědělská chemizace (pesticidy, herbicidy, fungicidy, desikanty aj.) způsobily značně snížený počet edafonu, např. žížal. Žížala obecná (Lubricus terrestris) z kmenu kroužkovců podtřídy Oligochaeta má zcela zásadní význam pro udržování půdní úrodnosti, tvorbu humusu a provětrávání půdy chodbičkami. V sondách na hloubku rýče byl zaznamenán výskyt žížal nízký. Přispělo k tomu též zhutnění podorničních vrstev mnohočetnými pojezdy těžké zemědělské techniky a dopravních prostředků. Obdobně podle malého výskytu dešťovek v chemicky zdrogované půdě lze usoudit i o omezené druhové početnosti a celkového výskytu ostatních živých půdních elementů. Omezený výskyt dešťovek zde snižuje i potravní nabídku zpěvným ptákům, zvláště kosům a drozdům, ale i ptákům kurovitým. V rámci zájmového území výstavby nejsou podmínky pro rozvoj populací některého z uvedených zvláště chráněných druhů podle Přílohy III vyhl. č. 395/1992 Sb. ve vztahu k charakteristickému výskytu a reprodukci. Těžiště výskytu čmeláků (§) nebylo možno stano50

vit, výskyt jejich zemních hnízd lze předpokládat v bylinném a keřovém lemu v západní části, v travinném společenstvu a v okolí. 2.6. Územní systém ekologické stability Podle podkladu [2] a v porovnání se situací navrženého areálu je zřejmé, že areálem nebudou dotčeny skladebné prvky ÚSES – biocentra a biokoridory. Areál však svým severozápadním cípem zasahuje do interaktivního prvku. Jedná se o plochy související s bezejmennou vodotečí západně od areálu. Tyto plochy tvoří širší vegetační doprovod vodoteče. V místech, kde dochází k průniku plochy areálu s interaktivním prvkem, se toho času nachází pole ze severní strany ohraničené areálem čerpací stanice Petr a ze západní strany remízkem podél okraje pole. Za remízkem se nacházejí plochy, které slouží jako dočasné úložiště tříděného odpadu – v tomto případě plastů. Na následujícím obrázku je situování areálu vůči ÚSES 1 : 10 000 a dále detail v měřítku 1 : 2 500.

51

Obrázek č 10 - Situování „Areálu SSÚRS Běchovice č.19“ vůči ÚSES 1 : 10 000

52

Obrázek č. 11 - Detail situování „Areálu SSÚRS Běchovice č.19“ vůči ÚSES 1 : 2 500

53

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI) 1.1. Vlivy na obyvatelstvo Výstavba a provoz „Areálu SSÚRS Běchovice č.19“ nebude mít přímé vlivy na obyvatelstvo. Důvodem je situování areálu mimo obytnou zástavbu do těsného sousedství mimoúrovňové křižovatky. Intenzity výstupů hluku a znečišťujících látek do ovzduší prakticky neovlivní okolní zástavbu. Nezpochybnitelné jsou nepřímé vlivy, protože se jedná o areál, který je nutný pro funkčnost dopravní infrastruktury, bezpečnost provozu na komunikacích, ochranu zdraví, života a majetku obyvatelstva. 1.2. Vlivy na ovzduší a klima Přiložená rozptylová studie prokázala následující: Samotný příspěvek k imisnímu zatížení z provozu SSÚRS v Běchovicích lze oproti stávajícímu stavu hodnotit jako málo významný. Zdrojem tepla jsou plynové kotelny využívající ekologický zdroj energie, vyvolaná doprava je oproti stávajícím pohybům na komunikaci Českobrodská, Štěrboholská spojka a Pražský okruh minimální. Příspěvky z provozu čerpacích stanic budou taktéž téměř zanedbatelné. Provozem SSÚRS v Běchovicích nedojde k významnému ovlivnění stávající imisní zátěže. Provoz střediska se na kvalitě ovzduší téměř neprojeví. Vlivy navrženého záměru na ovzduší a klima jsou velmi dobře akceptovatelné.

1.3. Vlivy na hlukové klima Vyhodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb v oblasti od zdrojů hluku souvisejících s provozem areálu SSÚRS Běchovice č. 19 Pro zhodnocení hlukové situace ve venkovním prostoru v oblasti stavby před a po výstavbě plánovaného záměru byly stanoveny následující sledované body č. 1 - 4: Tabulka č. 15: Sledovaný Umístění: bod č.: 1 2 m před severní (uliční) fasádou rodinného domu č.p. 65 v ulici Českobrodská, Praha - Dolní Počernice, bod ve výškové úrovni 2.NP domu 2 2 m před severní fasádou rodinného domu č.p. 366 v ulici Do Dubče, Praha - Běchovice, bod ve výškové úrovni 2. NP domu 3 2 m před jižní fasádou rodinného domu č.p. 155 v ulici Nad Rybníkem, Praha – Dolní Počernice, bod ve výškové úrovni 2. NP domu 4 2 m před jižní fasádou rodinného domu č.p. 172 v ulici Nad Rybníkem, Praha – Dolní Počernice, bod ve výškové úrovni 2. NP domu

54

Umístění sledovaných bodů je uvedeno na výpočetním modelu situace – obr. č. 1 v příloze akustické studie. Výpočet hluku ve sledovaných bodech č. 1 - 4 byl proveden pomocí programu HLUK+ verze 7.16 normal. Byl vytvořen rovinný model situace (obr. č. 1 akustické studie) se základní rovinou výpočtu v úrovni komunikace Českobrodská v úseku plánovaného záměru SSÚRS Běchovice č. 19. Výpočet byl proveden pro následující varianty. - Pro stávající stav dopravy (doprava vztažena k roku 2008), bez plánovaného areálu SSÚRS Běchovice č.19. - Pro stávající stav dopravy (doprava vztažena k roku 2008), s plánovaným areálem SSÚRS Běchovice č.19. - Pro výhledový stav dopravy (vztaženo k roku 2012), s plánovaným areálem SSÚRS Běchovice č.19. Ve výpočtu byly uvažovány následující intenzity dopravy na okolní komunikační síti (všechna/nákladní-BUS MHD) běžného pracovního dne. Tabulka č. 16: Komunikace:

Úsek:

Štěrboholská spojka Pražský okruh

Ústřední – Českobrodská Českobrodská – Chlumecká Národních hr. – Šterboh. spojka Šterboh. Spojka – Do Říčan

Českobrodská Českobrodská

Intenzita dopravy (všechna/nákladní+BUS MHD) Stávající stav (doprava k roku Výhled (2012) 2008) Den: Noc: Den: Noc: 68400/9120

6640/1490

63130/7740

6080/1260

68300/8960

6620/1460

70750/8100

6770/1320

12370/1700

1070/140

10980/1040

960/90

22930/2880

2210/470

26150/2960

2500/480

Na komunikacích v oblasti stavby jsou následující rychlosti: - Štěrboholská spojka: 90 km/h – ve dne, 100 km/h – v noci - Pražský okruh: 100 km/h – ve dne, 110 km/h – v noci - Českobrodská: 45 km/h – ve dne, 55 km/h – v noci Poznámka: - Do výpočetních modelů situace jsou započítány stacionární zdroje hluku areálu SSÚRS Běchovice č.19. - Vyvolaná doprava je připočtena k intenzitě dopravy pro stávající stav. - Do hodnot intenzity dopravy ve výhledu roku 2012 dle tabulky č. 16 jsou již započteny příspěvky areálu SSÚRS. - Na ČD trati 011 (Praha – Kolín) severně od Českobrodské byly uvažovány následující počty vlakových souprav: den - 200 průjezdů souprav, noc - 60 průjezdů souprav, průměrný počet vagonů na soupravu byl ve výpočtu uvažován 7, pr. rychlost souprav 80 km/h. V následujícím jsou uvedeny výsledky výpočtu hluku ve sledovaných bodech č. 1 - 4 pro stávající stav – bez a s plánovaným areálem SSÚRS Běchovice č. 19 a pro výhled k roku 2012 pro stav s areálem SSÚRS Běchovice č.19. V aktivních variantách (s plánovaným záměrem) je uvažován v denní i noční době souběh zdrojů TZB areálu.

55

Tabulka č. 17: Sledovaný bod:

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A Stávající stav (doprava k roku 2008) Výhled (2012) Nulová varianta – bez areálu SSÚRS Běchovice č.19 LAeq,16h (dB) LAeq,8hh (dB) Den Noc

1 2 3 4

71,0 59,1 64,1 61,8

63,4 54,0 60,2 57,9

Aktivní varianta – s areálem SSÚRS Běchovice č.19 LAeq,16h (dB) LAeq,8hh (dB) Den Noc

71,1 59,1 64,1 61,8

63,6 54,1 60,3 58,0

Aktivní varianta – s areálem SSÚRS Běchovice č.19 LAeq,16h (dB) LAeq,8hh (dB) Den Noc

69,7 59,1 64,1 61,8

62,4 54,0 60,2 57,9

Nejistota výpočtu je v úrovni 3 dB. V následujícím je uveden průběh hlukových pásem ve výšce 6 m pro noc, varianta s areálem SSÚRS Běchovice č.19, (terén=pohltivý, 2010).

Poznámka – označení hlukových pásem (každá barva představuje světlejší část – nižší hladina hluku a tmavší část – vyšší hladina hluku). - Modrá: LAeq,8h>65 dB - Fialová: LAeq,8h = 60 - 65 dB - Červená: LAeq,8h = 55 - 60 dB - Zelená: LAeq,8h = 50 - 55 dB - Světle modrá: LAeq,8h = 45 - 50 dB - Žlutá: LAeq,8h = 40 - 45 dB V následující tabulce jsou uvedeny dílčí hodnoty LAeq,T ve sledovaných bodech č. 1 - 4 pouze od zdrojů v areálu SSÚRS Běchovice č. 19 a od vyvolané dopravy. 56

Tabulka č. 18: Sledovaný bod:

1 2 3 4

Dílčí ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq,T (dB) Zdroje v areálu SSÚRS Běchovice č.19 Stacionární zdroje + doprava na areálových komunikacích a parkovištích

Pouze stacionární zdroje

35,3 32,4 32,5 38,2

35,2 (<20)* 32,1 (<20)* 32,3 (<20)* 38,2 (24,2)*

49,2 35,2 35,4 33,2

Nejistota výpočtu je v úrovni 3 dB. … Hodnota uvedená v závorce platí v případě, že DA soustrojí v protihlukových kapotách nejsou v provozu, jedná se tedy o běžný provoz stacionárních zdrojů.

*

Poznámka: V posuzované oblasti nebylo provedeno měření hluku, protože v době zpracování akustické studie neodpovídaly klimatické podmínky (na terénu silná vrstva sněhu) podmínkám Metodického návodu o měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (HEM-300-11.12.01-34065). Kalibrace výpočetního modelu situace byla proto provedena na základě dostupných hlukových map oblasti dle www.praha-mesto.cz. Závěr Na základě výpočtu hluku lze konstatovat následující: - Po zprovoznění areálu SSÚRS Běchovice č.19 dojde v chráněném venkovním prostoru staveb okolní obytné zástavby (sledované body č. 1 – 4) k navýšení hluku v úrovni 0 – 0,2 dB (viz. tabulka č. 17). Toto navýšení lze považovat za naprosto zanedbatelné, protože je v úrovni hluboko pod nejistotou výpočtu i měření hluku. Lze tedy konstatovat, že po zprovoznění plánovaného areálu SSÚRS Běchovice č. 19 se prokazatelně nezhorší stávající hlukové poměry v oblasti, které jsou jednoznačně určeny provozem na pozemní komunikační síti – Pražský okruh, Štěrboholská spojka, Českobrodská (I/12), železniční trať ČD 011 (Praha-Kolín). - Dílčí hodnota LAeq,T od zdrojů v areálu SSÚRS Běchovice č.19 (stacionární zdroje hluku, doprava na areálových komunikacích a parkovištích, včetně vjezdu a výjezdu) je v úrovni pod hygienickým limitem LAeq,8h = 50 dB pro 8 souvislých a na sebe navazující nejhlučnějších hodin dne i pod hygienickým limitem LAeq,1h = 40 dB pro 1 nejhlučnější hodinu v noci (viz. tabulka č. 18). Dominantním zdrojem hluku souvisejícím s provozem stacionárních zdrojů plánovaného záměra jsou venkovní náhradní zdroje v protihlukové kapotě. - Dílčí hodnota LAeq,T od vyvolané dopravy související s provozem plánovaného záměru je v úrovni pod hygienickým limitem LAeq,16h = 55 dB pro den i pod hygienickým limitem LAeq,8h = 45 dB pro noc. Pouze v případě sledovaného bodu č. 1, který charakterizuje chráněný venkovní prostor staveb objektů přilehlých ke komunikaci Českobrodská, lze předpokládat překročení hygienického limitu pro noc LAeq,8h = 45 dB cca o 4 dB. Přesto lze ale prokázat, že toto překročení bude zcela zastíněno hlukem od dopravy po ulici Českobrodská nesouvisející s provozem plánovaného záměru.

57

Lze tedy konstatovat, že provoz plánovaného záměru SSÚRS Běchovice č.19 bude vyhovovat z hlediska hluku vyzařovaného do chráněného venkovního prostoru k okolní obytné zástavbě požadavkům Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Je ovšem nutné splnit následující podmínky: - Hlukové charakteristiky stacionárních zdrojů hluku musí být v úrovni, resp. pod hodnotami uvedenými v oddílu 3. akustické studie. - Náhradní zdroje (NZ) v protihlukové kapotě doporučuji neumisťovat na střechy objektů, ale na terén k jižním fasádám, kde budou tyto zdroje částečně stíněny k okolní obytné zástavbě. - Venkovní stavební pláště dílen, kde bude prováděna opravárenská činnost, musí vykazovat minimální hodnotu R´w = 30 dB (vážená hodnota vzduchové stavební neprůzvučnosti). - Výjezd vozidel z areálu SSÚRS Běchovice č.19 a jízda po komunikační síti musí být v noční době bez výstražných signálů (pouze ojedinělé použití). Tato podmínka je reálná, protože v noční době je snížená intenzita běžné dopravy. Ve stupni projektu ke stavebnímu řízení, kdy bude známé přesné umístění stacionárních zdrojů, jejich typy a hlukové charakteristiky je nutné výpočtem znovu ověřit hluk ve venkovním prostoru od stacionárních zdrojů plánovaných objektů a od činnosti v objektech areálu (hluk vyzařovaný na základě průzvučnosti stavebního pláště objektů).

1.4. Vlivy na vodu Vlivy na vodu mohou nastat v důsledku: • Vypouštění splaškových odpadních vod • Vypouštění dešťových odpadních vod • Vypouštění technologických odpadních vod • Odběru vody ze studny Vypouštění splaškových odpadních vod Negativní vlivy vypouštění splaškových odpadních vod jsou eliminovány jejich svedením do splaškové kanalizace a dále na konečný recipient, kterým bude ÚČOV v Praze Podbabě. Je dlouhodobě známo, že ÚČOV je hydraulicky i z hlediska hmotnostního toku znečištění přetížená. Jiné šetrnější vypouštění splašků však dostupné není.

Dešťové vody Dešťové vody jsou z lokality navrženého areálu svedeny do melioračního příkopu a dále do Počernického rybníka. Potenciálním řešeným problémem byl zrychlený povrchový odtok ze zastavěných a zpevněných ploch. Tento problém řeší navržené retenční nádrže s nezpevněným dnem. Nádrže jsou dimenzovány pro zachycení 10letého deště. Při tomto dešti bude odtok z nádrží jako při dešti s periodicitou 1. To znamená, že navržené retenční nádrže významně zpomalí odtok srážkových vod a nedojde k přetížení recipientu. V případě deště s periodicitou vyšší než 10 let bude dešťová voda odvedena do recipientu bezpečnostním přepadem. K navýšení povrchového odtoku ve skutečnosti nedojde ani při dešti s vyšší periodicitou. Při vysokém úhrnu srážek dojde k nasycení nekapilárních pórů v půdě, vsak se zpomaluje a zvyšuje se povrchový odtok. Součinitel odtoku se pak se zvyšuje. 58

Dešťové vody z nečistých pojížděných a manipulačních ploch budou předčištěna na odlučovači lehkých kapalin. Tím je eliminováno riziko vlivů úkapů na kvalitu vod. Z hlediska vlivů na vody je odvedení srážkových vod řešeno vyhovujícím způsobem. Technologické odpadní vody Technologické odpadní vody se dělí na: • •

slané odpadní vody odpadní vody z ČOV.

Slané odpadní vody Jedná se o dešťové vody z venkovní plochy pro mytí vozidel (150 m2) a manipulační plochy před skladem soli (80 m2). Tyto vody budou využity k přípravě solanky, a proto budou šetřit jak posypovou sůl, tak budou minimalizovat vlivy na zatížení vod solemi. Odpadní vody z ČOV Jedná se odpadní vody z mytí vozidel. Tyto vyčištěné vody budou v souladu s kanalizačním řádem vypouštěny do splaškové kanalizace. Koncept nakládání s odpadními vodami je z hlediska vlivů na životní prostředí vyhovující. Samo solení komunikací je z hlediska vlivů na kvalitu vod nepříznivé. Prioritou je zajištění bezpečného a plynulého provozu na komunikacích. Solení komunikací je z hlediska bezpečnosti nepostradatelné. Je však nutné se vyvarovat nadbytečné aplikace solí.

1.5. Vlivy na půdu, území a geologické podmínky Navržený„Areál SSÚRS Běchovice č. 19“ si vyžádá zábor půdy ZPF BPEJ 2.26.01 a 2.26.11 o celkové výměře 54 678 m2. Jedná se o půdu ve III. třídě ochrany, to znamená půdu průměrné agronomické hodnoty. Z této plochy bude zábor areálem na ploše VN 44 959 m2, zbytek 9 719 m2 je plocha územním plánem určená jako LR a v menší míře jako IZ. Zábor půdy ZPF představuje typický příklad čerpání vyčerpatelného přírodního zdroje. Vzhledem k charakteru stavby, jejímu umístění a využití dotčených pozemků je zábor půdy ZPF přijatelný. Záměr si nevyžádá hlubší zásahy do horninového prostředí, a proto horninové prostředí bude neovlivněno. K ovlivnění stability území nedojde. Vzhledem k tomu, že se v místě nenacházejí žádná ložiska, nedojde k ovlivnění nerostného bohatství. Vlivy záměru na půdu, území a geologické podmínky jsou dobře akceptovatelné.

1.6. Vlivy na faunu a flóru Vliv na faunu Na základě biologického průzkumu (Kyzlík P., Maxová J.) lze konstatovat, že místa výskytu reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných druhů se na zájmovém území nenacházejí, tudíž nebudou dotčena a nepředpokládá se ohrožení populací těchto živočichů.

59

Místní vliv na faunu (zejména avifaunu) je možno po ozelenění a sadových úpravách pokládat za příznivý a přijatelný. V dotčeném území nebyly zastiženy zvláště chráněné druhy živočichů a jejich výskyt ani nelze očekávat. Vzhledem k charakteru lokality využívané nyní jako pole není třeba řešit zvláštní opatření k ochraně živočichů a jejich společenstev. Přesto je účelné doporučit zahájení stavebních prací v mimovegetačním a mimohnízdním období. Vliv na flóru Realizací posuzovaného záměru dojde ke změně prostředí tím, že současná společenstva budou nahrazena trvalou zástavbou na zpevněných plochách a dojde k trvalému odstranění vegetačního pokryvu na části zájmového území výstavby. Na části plochy, kde nebude odstraněn vegetační kryt, dojde k jeho zkulturnění a následně bude pravidelně udržován a ošetřován. Místní vliv na fytocenózu je možno po ozelenění a sadových úpravách pokládat za přijatelný. Lokalita navrženého areálu je pole, které nevytváří podmínky osídlení ochranářsky významnými živočišnými nebo rostlinnými populacemi. Lokalita přesto slouží jako potravinová základna některých semenožravých a hmyzožravých ptáků. Po realizaci záměru nedojde k celé zástavbě plochy, významná část plochy bude určena pro sadové úpravy. Významnou část výměry dotčených pozemků představují plochy určené územním plánem jako LR a IZ. Tyto plochy budou osazeny dřevinami. V konečném důsledku sice dojde ke snížení výměry ploch s nezpevněným povrchem, ale nedojde ke snížení vydatnosti potravinové základny pro ptáky.

1.7. Vlivy na ekosystémy Realizací navrženého záměru nebudou dotčeny skladebné prvky ÚSES jako biokoridory a biocentra. Je skutečností, že nejbližším lokálním biocentrem je Počernický rybník L1/93. Počernický rybník rovněž bude recipientem dešťových vod z lokality navrženého areálu. Pravidla pro vypouštění dešťových vod byla nastavena tak, aby odtok dešťových vod nepřevyšoval stávající odtok z dotčených pozemků. Ochrana kvality dešťových vod proti únikům ropných látek a kontaminaci posypovými solemi je zajištěna. Proto k negativnímu ovlivnění lokálního biocentra nedojde. V případě přívalových dešťů je naopak eliminováno riziko splavování ornice v dotčené části stávajícího pole do recipientu. V lokalitě navrženého areálu bude polní ekosystém nahrazen ekosystémem sadových úprav (na ploše VN a IZ) a na ploše LR bude iniciován ekosystém lesního společenství. Nově založené ekosystémy posílí ekologickou stabilitu jinak silně urbanizovaného území ovlivněného především okolní komunikační sítí. Z hlediska vlivů na ekosystémy je navržený záměr velmi dobře akceptovatelný. 1.8. Vlivy na antropogenní systémy a funkční využití území Samotným důvodem návrhu „Areálu SSÚRS Běchovice č. 19“ je vliv na antropogenní systémy. Jedná se o zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ochrana zdraví, života a majetku osob. Z hlediska antropogenních systémů je realizace navrženého areálu nutná.

60

1.9. Ostatní vlivy Z ostatních vlivů připadá v úvahu vliv na krajinný ráz a vlivy v důsledku solení komunikací. Krajinný ráz Navržený záměr je situován do prostoru mimoúrovňové křižovatky Pražského okruhu a ulice Černokostelecká. Komunikační síť zakotvená v platném územním plánu doposud není plně realizována. I za stávajícího stavu konfigurace terénu a násypové figury dopravních staveb jsou hlavními pohledovými dominantami v území. Navržený záměr nebude vytvářet nové pohledové horizonty a krajinný ráz neovlivní. Na následujícím obrázku je vizualizace navrženého areálu.

Obrázek č. 12 – Vizualizace „Areálu SSÚRS Běchovice č. 19“ Solení komunikací Solení komunikací je nezbytné pro zajištění bezpečného provozu po komunikacích v zimním období. Solení v nezbytné míře je nezpochybnitelnou nutností. Vliv solení na životní prostředí je komplexnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Směsi NaCl a solanky NaCl je účinná do teploty – 7 (10) oC. Při nižších teplotách do - 20 (-25) oC je účinný CaCl. CaCl2. CaCl2 je dostupný jako hexahydrát. Při rozpouštění ve vodě dojde ke spotřebě tepla a roztok se silně ochlazuje. Rozpouštění této soli a ochlazování na povrchu komunikace by bylo nevýhodné z hlediska odstranění náledí. Proto se CaCl2 aplikuje ve formě solného roztoku - solanky.

61

Podle podkladu [3] maximálně 30 % aplikované soli odteče z povrchu silnice spolu s roztálým sněhem a ledem. Zbytek, tj. více než 70 %, se rozpráší do ovzduší. Aerosol solí sedimentuje ve vzdálenostech až stovek metrů od okraje komunikace. V okolí komunikací je oslabena vitalita rostlin neodolných vůči zasolení a přítomnosti chlóru. Z tohoto důvodu jsou ve vegetačních doprovodech rychlostních komunikací vysázeny vůči zasolení tolerantní rostliny. Solení má negativní vliv na půdu. Aniontová složka Cl- je v půdě velmi pohyblivá a dobře se z půdního prostředí vyplavuje, přitom s sebou do podzemních a povrchových vod vyplavuje půdní kationty (K+, Mg++, Ca++, Na++ ), čímž dochází k ochuzení půdy o živiny a zvyšování koncentrace solí ve vodách. Kationtová složka Na+ peptizuje půdní koloidy a degraduje půdní strukturu. Naproti tomu Ca++ jsou pro většinu půd prospěšné. Vzhledem k nepoměrně vyšší intenzitě solení NaCl oproti CaCl2 je váha tohoto vlivu minimální. V současné době se jiné soli prakticky nepoužívají. Od aplikace močoviny se pro její ekotoxicitu upustilo. N přítomný v močovině rovněž silně eutrofizoval prostředí. Solení vozovek je z hlediska vlivů na životní prostředí nepříznivé, z hlediska potřeb silničního provozu naprosto nevyhnutelné, a proto odůvodnitelné.

2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Potenciální negativní vlivy mají velmi malý dosah a nezasáhnou obytnou zástavbu Běchovic a Dolních Počernic. Vlivy na ostatní složky životního prostředí v okolí areálu budou velmi malé co do rozsahu a intenzity. Provozně nejrozsáhlejším dílčím areálem bude SSÚRS, kde hlavním vlivem na životní prostředí bude solení komunikací s vlivem na flóru, půdu a kvalitu vod v okolí komunikací. Tyto vlivy se budou týkat okolí rychlostních komunikací při východním okraji Prahy.

3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Vzhledem k charakteru a umístění záměru nelze očekávat příhraniční vlivy.

4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ V případě navrženého areálu byly hlavní potenciální vlivy na životní prostředí vyloučeny již při stavebně technické řešení a nakládání s odpadními vodami. Areál sám o sobě představoval riziko pro vody. Riziko představoval splach solí do povrchových vod. Tento problém je v rámci areálu řešen zachycením slaných vod a jejich využitím k přípravě solanky. Odpadní vody z mytí vozidel jsou recyklovány a čištěny na vlastní ČOV. Do splaškové kanalizace bude vypouštěna pouze vyčištěná přebytečná splašková voda. Rizikové plochy z hlediska úniku ropných látek jsou odvodněny přes odlučovač lehkých kapalin. Čerpací stanice nafty budou vodohospodářsky zabezpečeny. Realizací areálu vzniknou nové zastavěné a zpevněné plochy, které zrychlí povrchový odtok srážkových vod. Srážkové vody budou ještě v rámci areálu zachyceny v otevřených retenčních nádržích a bude zpomalen jejich odtok.

62

Hlavní potenciální negativní vlivy na životní prostředí jsou tak již ošetřeny při samotném návrhu záměru. Vlivy mimo areál v důsledku solení komunikací jsou nevyhnutelné. V současné době se solení omezuje na nezbytnou míru a jeho další snižování by bylo z hlediska vlivů na bezpečnost komunikací rizikové. Pro návrh dalších kompenzačních opatření zbývá malý prostor, přesto navrhujeme: Ochrana přírody a krajiny Záměr nevyžaduje žádná zvláštní opatření k ochraně živočichů a jejich společenstev. Přesto však doporučujeme zahájení stavebních prací mimo vegetační a hnízdní období, nejlépe od podzimu do předjaří. Hluk V období výstavby doporučujeme nákladní dopravu stavby směrovat přes ulici Českobrodskou na Pražský okruh a Štěrboholskou spojku, omezit provoz nákladní dopravy stavby v ulici Českobrodská v oblasti Dolních Počernic a Běchovic, kde jsou situovány v těsné blízkosti této ulice obytné objekty.

5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Zkušenost ukazuje, že zcela zásadní nejistotou je v případě obdobných areálů spotřeba posypové soli, která se v závislosti na povětrnostních podmínkách pohybuje v rozmezí 1 500 – 6 000 t/rok. Problémem je odhadnout správnou potřebu soli. V případě podhodnocení odhadu se soli nedostává a v případě nadhodnocení sůl zbývá. Vzhledem k její hygroskopičnosti se sůl spéká a sůl zbylá do následujícího roku je z technologického pohledu problematická. Jiné nedostatky ve znalostech a neurčitosti nebyly definovány.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je navržen monovariantně. Monovariantnost je dána požadavkem na přístup na silniční okruh okolo Prahy, souladem s platným územním plánem a majetkovou dostupností pozemků.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ Grafickými přílohami oznámení jsou: • • •

Situace širších vztahů 1 : 7 500 Situace širších vztahů 1 : 2 500 Situace areálu 1 : 2 000 63

2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Podklady: [1] www.lesypraha.cz/index.php?cat=3050201&aid=85 [2] www.magistrat.praha.eu/Uzemni-planovani-a-rozvoj [3]Pelíšek, J. (1974): Působení posypových solí na lesní půdy a lesní porosty na Českomoravské Vrchovině. Lesnictví, roč, 20, č. 5, s. 417-438

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Na území městské části Praha–Běchovice je navržen „Areál SSÚRS Běchovice č. 19“. Součástí areálu budou 3 dílčí areály: Středisko správy a údržby rychlostních silnic (SSÚRS ), stanice Hasičského záchranného sboru (HZS), třetí část je středisko Policie České republiky (PČR). Realizace záměru je z hlediska požadavků na plynulost a bezpečnost silničního provozu, ochrany majetku, zdraví a života obyvatelstva nezbytná. K umístění záměru byl vybrán jihozápadní kvadrant mimoúrovňové křižovatky ulice Českobrodské a Štěrboholské radiály. Důvodem je bezprostřední dostupnost na Pražský okruh a dostupnost na ostatní komunikace, což umožňuje rychlé a efektivní výjezdy údržby komunikací a zásahových vozidel. Vlivy na životní prostředí jsou minimální a na velmi dobře akceptovatelné úrovni. Jedná se o vlivy na následující dílčí složky životního prostředí: Vlivy na půdu - dojde k záboru půdy střední agronomické hodnoty v blízkosti komunikačního uzlu. Sama lokalita je z tohoto důvodu pro zemědělské využití málo vhodná. Proto i vlivy na půdu jsou přijatelné. Vlivy na faunu a flóru – vzhledem k tomu, že lokalita je v současné době pole, jsou negativní vlivy na faunu a flóru minimální. Řešené území zahrnuje pozemky v územním plánu určené jako lesní plochy. Realizace záměru umožní zalesnění těchto ploch a vytvoření příznivějších podmínek pro faunu a flóru. Vlivy na vodu – potenciálně se jednalo o nejdůležitější skupinu vlivů. Navrženým řešením záměru je řešeno riziko negativního ovlivnění kvality vod a zrychlení povrchového odtoku srážkových vod. Vlivy na hlukové klima – z hlediska těchto vlivů je rozhodující období výstavby, kdy navrhujeme svedení nákladní dopravy přímo na Pražský okruh, aby nedošlo k ovlivnění stávající obytné zástavby Běchovic a Dolních Počernic. Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou minimální. Záměr je z celospolečenského hlediska nutný a z hlediska ochrany životního prostředí přijatelný.

64

H. PŘÍLOHY 1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace 2. Stanovisko orgánu ochrany přírody, č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

podle

§

45i

odst.

1

zákona

Zpracovatel oznámení V Praze dne 24. 02. 2010

Ing. Pavel Beran, Ph.D. Holubí 1238/7 165 00 Praha 6 – Suchdol tel.: 776 126 579

65

Přílohy: 1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace 2. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 3. Dopravně inženýrské údaje poskytnuté TSK 4. Akustická studie zpracovaná Ing. Jiřím Králíčkem 5. Rozptylová studie, kterou za firmu Bucek s.r.o. vypracoval Mgr. Jakub Bucek 6. Dendrologický průzkum a ocenění dřevin, které za firmu Skea Landskape Architecture provedl Ing. Radek Dastych 7. Elaborát Flora, fauna, krajinný ráz, ZCHÚ, VKP, ÚSES, Natura 2000, zpracovali Ing. Pavel Kyzlík a Ing. Jana Maxová. 8. Situace širších vztahů 1 : 7 500 9. Situace širších vztahů 1 : 2 500 10.Situace areálu 1 : 2 000

66