Obsah OZNÁMENÍ. A. Údaje o oznamovateli 1

Obsah OZNÁMENÍ A. Údaje o oznamovateli

1

B. Údaje o záměru

1

B.1 Základní údaje

1

B.1.1 Název záměru B.1.2 Kapacita záměru B.1.3 Umístění záměru B 1.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými vlivy B.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků B.I.9 Zařazení záměru do příslušné kategorie podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

1 1 3 5 5 6 12 13 13

B.2 Údaje o vstupech

13

B.2.1 Půda, Pozemky plnící funkci lesa B.2.2 Voda B.2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje B.2.3.1 Suroviny a materiály B.2.3.2 Energetické zdroje B2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.2.4.1 Nároky na dopravní infrastrukturu B.2.4.2 Nároky na jinou infrastrukturu

13 13 16 16 16 16 16 16

B.3 Údaje o výstupech

17

B.3.1 Ovzduší B.3.2 Odpadní vody B.3.3 Odpady B.3.3.1 Odpady v průběhu výstavby B.3.3.2 Způsoby využití a nakládání s odpady v průběhu výstavby B.3.3.3 Odpady z provozu B.3.4 Hluk

17 18 18 19 20 22 23

C.Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území

28

C.1 Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území C.1.1 Územní systém ekologické stability C.1.2 Zvláště chráněná území C.1.3Ochranná pásma C.1.4 Jiné enviromentální charakteristiky

28 28 29 29

C.2 Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 29 C.2.1 Ovzduší a klima C.2.2 Povrchové vody C.2.3 Podzemní vody, Hydrogeologie C.2.4 Půda, Pozemky plnící funkci lesa C.2.5 Horninové prostředí a přírodní zdroje C.2.6 Flora a Fauna C.2.7 Krajina a obyvatelstvo C.2.8 Hmotný majetek C.2.9 Hlukové poměry C.2.10 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

D. Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí

29 31 32 33 33 34 38 39 39

39

40

D.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

40

D.1.1 Vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů D.1.2 Vlivy na ovzduší a klima D.1.3 Vlivy na hlukovou situaci D.1.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody D.1.5 Vlivy na půdu, Pozemky plnící funkci lesa D.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.1.7 Vlivy na floru, faunu, ekosystémy D.1.8 Vlivy na krajinu D.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

40 40 41 41 42 42 42 43 43

D.2 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

43

D.3 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice 44 D.4 Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů

44

D.4.1 Opatření pro fázi přípravy záměru D.4.2 Opatření pro fázi výstavby záměru D.4.3 Opatření pro fázi provozu záměru

44 44 45

D.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů

45

E. Porovnání variant řešení záměru

46

F. Doplňující údaje

46

G. Shrnutí netechnického charakteru

46

H Příloha

50

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace 50 Seznam zpracovatelů oznámení 52 Seznam použitých podkladů 53 Osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů staveb na životní prostředí 54

Vázané přílohy k oznámení: Příloha č. 1 Koordinační situace v měř. 1:500 Příloha č. 2 Situace záměru ve vztahu k širšímu zájmovému území Příloha č. 3 Fotodokumentace Příloha č. 4 Rozptylová studie znečištění ovzduší Příloha č. 5 Hluková studie (viz. kap. B.3.4) Příloha č. 6 Biologický průzkum

OZNÁMENÍ o posuzování vlivů na ŽP Depo Hostivař – povrchy 1. změna DÚR

OZNÁMENÍ A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma:

Dopravní podnik hl.m. Prahy

2. IČO:

00005886

3. Sídlo :

Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9

4. Oprávněný zástupce oznamovatele:

Inženýring dopravních staveb a.s. IČO: 60194260 Na Moráni 360/3, 128 01 Praha 2 Ing. Josef Vacek

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.1.1 Název záměru Stanice metra Depo Hostivař – povrchy 1. změna DÚR

B.1.2 Kapacita záměru Cílem stavby je změna územního rozhodnutí ve stavbě parkovacího domu v místě parkoviště P+R, ve stavbě nového objektu dispečerského stanoviště a obchodní vybavenosti v lokalitě Depo Hostivař. Nový objekt dispečera je situován u odstavných ploch u objektu P+R. Hlavní důvod přesunu polohy domu byl požadavek vytvoření obchodních ploch u stanice metra.

PUDIS a.s.

Strana 1


Řešené území je ohraničené ul. Černokosteleckou, Sazečskou, areálem Depa Hostivař a výtažnou kolejí Depa metra. Plocha mezi vlastním areálem a ul. Černokosteleckou – bývalé zařízení staveniště – bude dle platného územního rozhodnutí a stavebního povolení využita ke stavbě autobusového terminálu MHD, PID a ČSAD včetně parkoviště typu P+R. Související stavbou je vestavba nové stanice metra ve stávající remízové hale. Vlaky budou do stanice přijíždět po stávajících kolejích ze stanice Skalka trasy A Metra. Nový objekt dispečera je situován u odstavných autobusových ploch u objektu P+R. Objekt je trojúhelníkového tvaru. V 1. NP je umístěno zázemí řidiče autobusů, prostory policie. V 2. NP je dispečerské stanoviště a prostory pro cizí přepravce. Zastavěná plocha je 146 m2, obestavěný prostor cca 1040 m2. Hlavní důvod přesunu polohy domu byl požadavek vytvoření obchodních ploch u stanice metra. Přístřešky jsou umístěny tak, aby zajistily krytý přístup mezi stanicí metra a odjezdovou a příjezdovou hranou návazné autobusové dopravy. Pohyblivé chodníky budou uloženy do železobetonové vany. Přesné rozměry konstrukcí mohou být určeny až dle vybraného typu pohyblivého chodníku. Parkovací objekt P+R Parkovací dům je situován na místě původně navrhovaného povrchového parkoviště P+R. Objekt je řešen jako dvoupodlažní s parkováním na střeše, jednotlivé úrovně jsou spojeny polorampami. Konstrukční výška je 2,6 m, odskočení jednotlivých polopater 1,3 m. Zastavěná plocha je 5114 m2, obestavěný prostor 15 342 m3. Celková kapacita domu je 556 stání, z toho 28 je určeno pro invalidy. Tyto jsou situovány na úrovni terénu v blízkosti místnosti obsluhy. Objekt obchodní vybavenosti Objekty jsou jednopatrové, jsou zde umístěny jednotlivé obchody, kavárna a dále nezbytné prostory pro cestující – veřejné WC a předplatní prodejna kupónů a lístků MHD. Zastavěná plocha budov je 171 a 226 m2, obestavěný prostor 684 a 904 m3. Informační systém MHD Informační systém MHD napomáhá orientaci chodců v areálu a na hlavních přístupových trasách. Infosystém je umístěn jednak na budově zázemí obratiště, na budově parkoviště P+R, dále pod přístřešky. Úprava oplocení depa Vzhledem k přesunu výtažné koleje se mění část oplocení depa. U vstupu do stanice, kolem pohyblivého chodníku a kolem hrany chodníku od výstupu, tj. v délce cca 105 m, je navrženo oplocení. Délka tohoto plotu je cca 125 m. Plot oddělující pozemky depa na jihovýchodní straně, dlouhý cca 100 m. Výška plotů je navržena 1,8 metrů. Kapacita stání: Autobusy MHD, PID, ČSAD: 26 stání Zaměstnanci: 58 stání P+R: 556 stání z toho 28 pro invalidy Původní počet parkovacích stání z DSP na P+R je 177 + 91 pro zaměstnance DP Metra. Kapacita zaměstnanců: 36 osob

PUDIS a.s.

Strana 2


B.1.3 Umístění záměru Záměr je umístěn ve vztahu k územním jednotkám NUTS (Nomeclature des Unités Territoriales Statistiques) dotčených stavbou v rámci sjednocených kódů CZ – NUTS s evropskou klasifikací NUTS (228/2004 Sb.) takto:

Dotčené katastrální území:

PUDIS a.s.

NUTS 0 -

Česká republika – stát (CZ)

NUTS 1 –

Česká republika – území (CZ0)

NUTS 2 –

oblast – Praha (CZ01)

NUTS 3 –

kraj – Hlavní město Praha (CZ010)

NUTS 4 –

okres Praha 10 – (CZ010A) Malešice, Strašnice

Strana 3


V současnosti jsou objekty demolovány (viz fotodokumentace).

PUDIS a.s.

Strana 4


B.1.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Předmětem záměru je prodloužení trasy A Metra do stanice Depo Hostivař. Stavba umožní zkrácení dopravy cestujících městskou a příměstskou dopravou a současně obslouží průmyslový a administrativní komplex v přímé pěší dostupnosti z této stanice. Předmětem záměru jsou objekty pozemních staveb – povrchy - v zájmovém území. Stavba je umístěna na pozemcích vyznačených v Územním plánu hl. m. Prahy jako SVO – všeobecně smíšené území obchodu a služeb a DM – zařízení hromadné dopravy osob.

Stavba není ve střetu s jinými záměry v zájmovém území.

B.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění bylo částečně diskutováno v předchozích částech Oznámení. Dále lze konstatovat, že pozemek je vhodný i z důvodu dostupnosti pro motorickou veřejnost bez zásadních konfliktních střetů s pěšími trasami či cyklostezkou. Stavba neovlivňuje z hlediska životního prostředí centrum města, a zásadně nezasahuje do obytné zástavby. Rozvoj Pražské integrované dopravy je v rámci jednotného regionálního systému založeno na preferenci páteřní kolejové dopravy a organizací autobusové dopravy především jako návazného prvku k terminálům při současném vytváření podmínek pro ovlivňování individuálního motorismu aktivováním parkovišť P+R. K tomuto celkovému trendu přispěje plánované a posuzované prodloužení trasy A pražského metra do Depa Hostivař, kde součástí stavby je i výstavba terminálu pro autobusy MHD, PID i ČSAD. V jeho rámci budou provedeny sadové úpravy a začlenění parkovacích objektů do stávajícího městského prostředí.

PUDIS a.s.

Strana 5


Z hlediska charakteru uvažovaného záměru ve vztahu k vlivům na životní prostředí je zřejmé, že rozhodující vlivy na jednotlivé složky životního prostředí lze očekávat v etapě výstavby. Běžný provoz by neměl zaznamenat výraznější ovlivnění složek životního prostředí. Výstavbě bude předcházet resp. předchází demolice bývalého zařízení staveniště (převážně jednopodlažní objekty včetně odpojení od stávajících inženýrských sítí a dále i přeložky inženýrských sítí).

B.1.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru Stručný popis technického a technologického řešení záměru vychází ze zpracovávané dokumentace DÚR.

Objekty pozemních staveb Objekt zázemí terminálu BUS Nový objekt dispečera je situován u odstavných autobusových ploch u objektu P+R. Tato nová poloha je propojena kabelovým multikanálem s polohou navrhovanou v původní dokumentaci, toto propojení umožní přepojení potřebných kabelů bez narušení provozu autobusového obratiště. Hlavní důvod přesunu polohy domu byl požadavek vytvoření obchodních ploch u stanice metra. Objekt je trojúhelníkového tvaru, tato podoba vznikla díky prolnutí hlavních os obratiště a ostatních budov v areálu. V 1.NP je umístěno zázemí pro řidiče autobusů a prostory policie, v 25.NP je dispečerské stanoviště a prostory pro cizí přepravce. Horní patro se předpokládá klimatizované, jednotky budou umístěné na ploché střeše. Zastavěná plocha domu je cca 146 m2, dům je dvoupatrový s plochou inverzní střechou, obestavěný prostor cca 1040 m3. Konstrukce se předpokládá zděná, nepodsklepená, s železobetonovými stropy. Obvodové zdivo bude tvořeno tepelně izolačními tvárnicemi, případně zatepleným sendvičem. Povrch stěn je tvořen cihelným obkladem červenohnědé barvy – např. systém Moeding Zieglfasade barvy NaturRot.. Okna a vchodové dveře jsou navržena jako hliníková, ve stříbrné povrchové úpravě. Na oknech budou venkovní hliníkové žaluzie. Vnitřní dveře budou s ocelovými zárubněmi, barevnost bude určena v dalším stupni projektové dokumentace. Veškeré klempířské výrobky budou provedeny z titanzinkového plechu. Přístřešky nad nástupišti Přístřešky jsou umístěny tak, aby zajistily krytý přístup mezi stanicí metra a odjezdovou a příjezdovou hranou návazné autobusové dopravy. Nad kruhovými sloupy jsou uloženy nosníky z prolamovaných I profilů, které jsou přes táhla kotveny do terénu. Mezi tyto nosníky jsou pnuty prolamované I vazníky o rozponu 6,1 resp. 6,2 m. na nich je zasklení z bezpečnostního skla tl. 2 x 6mm. Přístřešky mají jednotný sklon 10°. Nátěry ocelových konstrukcí jsou stříbrné barvy, veškeré prvky budou před nátěrem pozinkovány. Osvětlení komunikací je řešeno zářivkovými svítidly umístěnými příčně na komunikaci, vždy jsou připevněny zespoda zavěšeného vazníku u sloupu. Vedení napájení, popř. další trasy (např. pro rozhlas) jsou vedeny podzemním kanálem a u patřičného sloupu jsou vždy vytaženy vnitřkem sloupu.

PUDIS a.s.

Strana 6


Stavební konstrukce pro pohyblivý chodník Pohyblivé chodníky budou uloženy do železobetonové vany. Konstrukce bude z vodostavebního betonu pro zajištění odolnosti proti zemní vlhkosti. Dno vany bude vyspádováno do krajů konstrukcí, u konce chodníku bude vždy umístěna malá jímka, která se bude v případě nutnosti ručně čerpat přenosným čerpadlem. Signalizace plnosti jímky bude vyvedena k dispečerovi. Všechny vstupy a průchodky inženýrských síti vedené v úrovni pod terénem, musejí být plynotěsné. Přesné rozměry konstrukcí mohou být určeny až dle vybraného typu pohyblivého chodníku. Přístřešky nad pohyblivými chodníky Přístřešky jsou umístěny tak, aby zajistily krytý přístup mezi stanicí metra a odjezdovou a příjezdovou hranou návazné autobusové dopravy. Přístřešky nad pohyblivými chodníky jsou ocelové, kolem sloupu prochází prostorový příhradový vazník z trubek, který je navíc zavěšen z vrcholu sloupu pomocí táhel. Mezi tyto nosníky jsou pnuty girlandové vazníky z trubek o rozponu 7,3 resp. 7,25 m. Na nich je zasklení z bezpečnostního skla tl. 2 x 6mm. Přístřešky mají jednotný sklon 10°. Nátěry ocelových konstrukcí jsou stříbrné barvy, veškeré prvky budou před nátěrem pozinkovány. Osvětlení komunikací je řešeno zářivkovými svítidly umístěnými příčně na komunikaci, vždy jsou připevněny zespoda zavěšeného vazníku u sloupu. Vedení napájení, popř. další trasy (např. pro rozhlas) jsou vedeny podzemním kanálem a u patřičného sloupu jsou vždy vytaženy vnitřkem sloupu. Parkovací objekt P+R Parkovací dům je situován na místě původně navrhovaného povrchového parkoviště P+R. Objekt je řešen jako dvoupodlažní s parkováním na střeše, jednotlivé úrovně jsou spojeny polorampami. Konstrukční výška je 2,6 m, odskočení jednotlivých polopater 1,3 m. Zastavěná plocha je 5114 m2, obestavěný prostor 15 342 m3. Celková kapacita domu je 556 stání, z toho 28 je určeno pro invalidy. Tyto jsou situovány na úrovni terénu v blízkosti místnosti obsluhy. Horní podlaží jsou přístupná pomocí schodišť i výtahů. Fasáda objektu je řešena opláštěním z pozinkovaného tahokovu, relativně velký objem budovy rozbije a zlidští popínavá zeleň, která je vysazena po celém obvodu budovy. Dvě schodišťové věže s výtahy jsou červeně omítnuty, barevně i výškově budou kontrastovat s pláštěm budovy. Objekt obchodní vybavenosti Požadavek vytvořit obchodní plochy dal podnět k přemístění dispečerského stanoviště. Na jeho původní poloze jsou situovány budovy obchodní vybavenosti. Umístěny mezi přístřešky, tyto domky by měly působit lehkým a vzdušným dojmem. Uvedeného cíle je dosaženo pojednáním fasád, z větší části se jedná o prosklené konstrukce v kombinaci s cihelným obkladem šedobéžové barvy, nosnou konstrukci tvoří rastr štíhlých sloupů. Objekty jsou jednopatrové, jsou zde umístěny jednotlivé obchody, kavárna a dále nezbytné prostory pro cestující – veřejné WC a předplatní prodejna kupónů a lístků MHD. Zastavěná plocha budov je 171 a 226 m2, obestavěný prostor 684 a 904 m3. Dům blíže obratišti je v této dokumentaci dokumentován ve dvou variantách. První nepočítá s výstavbou dispečerského stanoviště dle původní dokumentace DSP, resp. předpokládá úplnou demolici objektu; je zde navržen jednopatrový objekt obchodní vybavenosti. Druhá varianta adaptuje dvoupatrový dispečerský dům dle původní dokumentace DSP na obchodní vybavenost. Došlo by zde k vybourání příček a zvětšení prostupů ve vnitřní nosné zdi, změní se členění a velikost oken.

PUDIS a.s.

Strana 7


K obchodní vybavenosti náleží i přístřešek na popelnice, který je umístěn nedaleko budov. Sestává z pozinkovaných sloupků, které jsou sepnuty táhly a je na ně natažena síť hustého tahokovu. Informační systém MHD Informační systém MHD napomáhá orientaci chodců v areálu a na hlavních přístupových trasách. Infosystém je umístěn jednak na budově zázemí obratiště, na budově parkoviště P+R, dále pod přístřešky. Zde jsou tabule a butony umisťovány z boku na sloup zastřešení, případné vedení elektrorozvodů pro osvětlení panelů povede v zemi průtažným kanálem a do výšky bude vytaženo vnitřkem sloupu. Provedení prvků informačního systému MHD je identické s prvky použitými pro informační systém ve stanici a musí odpovídat také zásadám jejich tvorby. Úprava oplocení depa Vzhledem k přesunu výtažné koleje se mění část oplocení depa. U vstupu do stanice, kolem pohyblivého chodníku a kolem hrany chodníku od výstupu, tj. v délce cca 105 m, je navrženo oplocení z průhledných desek montovaných mezi sloupky v rozteči cca 2 m, pokračující plot v trávníku dál od komunikace je navržen z pletiva mezi sloupky. Délka tohoto plotu je cca 125 m. Plot oddělující pozemky depa na jihovýchodní straně, dlouhý cca 100 m, je taktéž z pletiva napínaného mezi sloupky. Výška plotů je navržena 1,8 metru, pletivo bude ze svařované sítě ošetřené pozinkováním, případně z poplastovaného pletiva, vhodně ošetřeny budou i sloupky a spojovací materiál. Sloupky budou osazeny do betonových základových patek, resp. podezdívky, uložené v nezámrzné hloubce. Oplocení a zajištění objektu parkoviště zaměstnanců DP-M Oplocení parkovišť zaměstnanců DP-M je typově totožné s pletivovým oplocením depa. Výška plotu je navržena 1,8 metru, pletivo bude ze svařované sítě ošetřené pozinkováním nebo poplastovaného pletiva, vhodně ošetřeny budou i sloupky a spojovací materiál. Sloupky budou osazeny do betonových základových patek. Délka oplocení je 97 a 108 metrů, součástí zajištění parkovišť jsou celkem čtyři závory na vjezdu a výjezdu. Drobná architektura Drobná architektura v areálu sestává z laviček u výstupu z metra a u výstupní a nástupní hrany návazné autobusové dopravy, odpadkových košů a případných reklamních panelů AWK na stojanech. Vzhled předmětů by měl odpovídat vybavení stanice, pro materiál se uvažuje kombinace nerez, stříbrný nátěr příp. mořené dřevo na sedáku lavičky. Případné změny a definitivní počty, vzhled a výrobce budou upřesněny v rámci dalšího stupně projektové dokumentace. Vzduchotechnika Parkovací dům V parkovacím domě jsou v 5 podlaží parkovací stání s přirozeným větráním po obvodě. Uvnitř disposice stání vzdálená více než 10 m od větracích otvorů jsou větrána nuceně podtlakově s odvodem 300 m3/h/stání centrální jednotkou se samostatným vzduchovodem pro každé podlaží s možností snížení průtoku vzduchu na jednu třetinu průtoku. V parkovacím domě se nachází sociální zařízení pro obsluhu a WC pro veřejnost, která jsou větrána přirozeně, uvnitř disposice podtlakově.

PUDIS a.s.

Strana 8


Dispečerské stanoviště V objektu dispečerského stanoviště jsou umístěny kanceláře dispečerů a policie se sociálním zařízením, kuchyňkami, sprchami a úklidem. Objekt je větrán přirozeným způsobem, t.j.okny. Nuceně bude větráno soc.zařízení v 1.NP s odvodem 300 m3/h. Místnost dispečerů ve 2.NP bude vybavena jednotkou Geko s přímým chlazením k odvedení tepelné zátěže 5kW od oslunění a tg. vybavení pracoviště. Obchodní vybavenost Obchodní vybavenost tvoří dva objekty. V prvním objektu jsou navrženy obchody se sociální zázemím, ve druhém jsou veřejná WC, obchod a kavárna. Každá obchodní jednotka má samostatné teplovzdušné větrání prodejny s přívodem 6 m3/m2 prodejní plochy a podtlakové větrání soc.zázemí. Kavárna a zázemí je větráno systémem přívod – odvod, v kavárně s přívodem min. 50 m3/osobu v celkovém množství 1600 m3/h, kuchyně s výměnou 20x/h v celkovém množství 1300 m3/h. Soc. zázemí je větráno podtlakově s odvodem 400 m3/h. Objekty komunikací a povrchů Komunikace a chodníky ul. Černokostelecká a Sazečská Proti původnímu DSP je součástí objektu pouze jedna autobusová zastávka ve směru z centra. Zastávka ve směru do centra byla již realizována. Šířka západního chodníku v ul. Sazečská v úseku Černokostelecká – vjezdová komunikace do autobusového terminálu je nyní 3,0 m (původně 3,5 m). Konstrukční složení zálivu BUS stejné jako v SO 04-46, příjezd k trafostanici typu KN C-1 dle TP 78 s vrstvou OKJ 100 mm. Ostatní řešení je oproti DSP beze změny, jen s upřesněním nárožních oblouků komunikace. Komunikace, chodníky a plochy terminálu BUS Obsahem stavebního objektu je návrh situování autobusového terminálu a přístupových komunikací v prostoru mezi stávající provozně technickou budovu DP-Metra a ulici Černokosteleckou. Řešení je dále ovlivněno tvarem zachovalé části stávající výtažné koleje z depa metra a ulicí Sazečskou. Tvarové řešení komunikace a odstavné plochy je oproti původnímu DSP beze změny, bylo upřesněno výškové vedení komunikace, sloužící příjezdu a výjezdu autobusů. Drobné změny oproti DSP jsou ve vedení přístupových chodníků mezi komunikací a ul. Černokosteleckou, v chodnících podél odstavné plochy a k objektu dispečera, je nově navržena šlapáková cesta k objektu dispečera, zesílený chodník pro zásobování u obchodní vybavenosti atp. Z důvodu změny polohy pohyblivých chodníků (SO 04-25, PC 94) jsou proti původnímu DSP navíc podél pohyblivých chodníků vloženy odvodňovací žlaby pro odvedení srážkových vod a upřesněny polohy vpustí na komunikaci. Ke změně oproti DSP došlo i ve ztvárnění povrchu u obchodní vybavenosti – odpadá zelená plocha, v pěší ploše jsou nově jen solitérní stromy Komunikace a plochy parkoviště P+R Předmětem objektu je dopravní napojení parkovacího objektu na ulici Sazečskou 2 krátkými jednosměrnými komunikacemi o šířce 3 m včetně nezbytných úprav přilehlých chodníků. Součástí objektu není úprava ani ochrana stávajících ani nově navržených inženýrských sítí, viz dokumentace příslušných objektů. Komunikace a plochy parkoviště zaměstnanců DP - Metro Tento stavební objekt řeší změnu parkovišť oproti DSP. Parkoviště jižně od průjezdní komunikace je oproti DSP jen mírně zvětšeno, parkoviště severně od této komunikace se ruší ( je v místě parkovacího objektu ) a nahrazuje menším parkovištěm jižně od objektu dispečera vč. nového napojení na komunikaci. Kapacita tohoto nového parkoviště je 26

PUDIS a.s.

Strana 9


stání, celková kapacita obou parkovišť je 58 stání, bez stání pro osoby se sníženou pohyblivostí. Odvedení povrchových srážkových vod je navrženo pomocí podélných a příčných spádů do nově navržených uličních vpustí. Konstrukce vozovek jsou navrženy za předpokladu dodržení standardních podmínek kvality únosnosti zemní pláně uváděných v katalogu TP 78, schválených MD ČR. Tyto hodnoty je potřeba před pokládkou konstrukčních vrstev vozovek ověřit a v případě, že výsledky budou nevyhovující bude nutno rozhodnout o dalších případných sanačních opatřeních. Zpevněné plochy jsou navrženy pro parkovací stání. Definitivní dopravní značení Tento stavební objekt v sobě zahrnuje veškeré úpravy stávajícího a zhotovení nového svislého a vodorovného dopravního značení uvnitř i vně celého areálu. Veškeré svislé a vodorovné dopravní značení bude osazeno v souladu s vyhl.30/2001 Sb., O pravidlech provozu na pozemních komunikacích a ČSN 01 8020 Dopravní značení na pozemních komunikacích. Ve vodorovném značení přechodů budou provedeny vodicí pásy pro nevidomé. Hrubé terénní úpravy Obsahem tohoto objektu jsou hrubé terénní úpravy (HTÚ). Oproti DSP se jejich náplň ani rozsah nemění – dochází pouze k drobným změnám plynoucím z upřesněných výšek povrchů řádově do cca 10 cm výškových rozdílů oproti DSP v délce cca 100 m na počátku a konci příjezdové komunikace a v místě změněného parkoviště zaměstnanců. Sadové úpravy Stávající zeleň má funkci doprovodné zeleně komunikací. V prostoru stavby Stanice metra Depo Hostivař, povrchy bude nutné odstranit několik kusů dřevin. Jedná se o dřeviny ve vlastním prostoru úprav a dále o vybrané jedince se špatným zdravotním stavem a celkovým habitem. Plochy pro vegetaci jsou bez dostatečné údržby, dřeviny jsou často poškozené. V dotčeném území bylo identifikováno 34 vzrostlých dřevin, u kterých bylo provedeno měření taxačních veličin – obvod ve výšce 1,3 m, výška koruny, a poloměr koruny. Dále byly dřeviny hodnoceny dle Bonifikačního systému Zahradnické fakulty v Lednici (Machovec). Celkem bude odstraněno 13 ks dřevin. Hodnota dřevin k likvidaci z důvodu výstavby činí 23 052Kč. Náhradní výsadby budou provedeny v rámci sadovnických úprav v rozsahu řešeného území stanice metra Depo Hostivař. Na základě provedeného dendrologického posudku a následně finančního ohodnocení dřevin, byly v lokalitě u Černokostelecké ulice vytipovány dřeviny, které budou zachovány. Jedná se především o břízy o průměrů 13-20cm. V prostoru mezi Černokosteleckou ulicí a vjezdem do autobusového terminálu MHD, PID a ČSAD budou podél navržených cest pro pěší vysázeny javory a lípy. Komunikace k trafostanici a vlastní trafostanice bude odcloněna výsadbou habrů. V areálu vlastního autobusového nádraží je navržena výsadba půdopokryvných dřevin, omezujících růst plevelů. Podél parkovacího domu je navržena výsadba popínavých dřevin ve sponu 0,5m, pro lepší růst bude zde umístěna konstrukce umožňující růst těchto rostlin. V místě vstupu do stanice je navržena výsadba habrů do dlažby. Svahy do směrem do depa budou osázeny keři a na hraně bude provedena výsadba stromů. Dle funkčního využití ploch v zájmovém území je stanoven KZ pro plochu SVO (smíšené území obchodu a služeb) a to kód K2. Koeficient zeleně stanovuje minimální podíl započitatelných ploch zeleně v území a odvozuje se z KPP (koeficient podlažnosti). Dle Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy je stanoven koeficient zeleně 0,1. Z výpočtu koeficientu zeleně pro vymezenou funkční plochu vyplývá, že hodnota koeficientu zeleně vychází 0,32. Záměr v projektově předložené podobě na ploše SVO vyhovuje požadavkům závazné části územního plánu.

PUDIS a.s.

Strana 10


Seznam stavebních objektů a provozních celků – (objekty číslovány dle dokumentace DÚR) Stavební objekty SDH - 04- 01 Příprava území 04- 02 Vjezdy na staveniště… 04- 03 Vodovodní přípojka staveniště 04- 04 Kanalizační přípojka staveniště 04- 05 Telefonní přípojka staveniště 04- 06 Elektrická přípojka staveniště 04- 07 Přípojka tepla 04- 10 Multikanály 04- 12 Hrubé terénní úpravy 04- 13 Sadové úpravy 04-19 Demolice 04 -21 Objekt zázemí terminálu BUS 04- 22 Přístřešky nad nástupišti 04- 25 Stavební konstrukce pro pohyblivý chodník 04- 26 Přístřešky nad pohyblivými chodníky 04- 27 Parkovací objekt P+R 04- 28 Objekt obchodní vybavenosti 04- 29 Kanalizační řad veřejný „A“ 04- 30 Vodovodní řad DN 150 veřejný 04- 31 Kanalizační řad veřejný „B“ 04- 32 Přeložka vodovodního řadu DN 150 – depo 04- 33 Vodovodní přípojka dispečerského stanoviště BUS 04- 34 Vodovodní přípojky objektů obchodní vybavenosti 04- 35 Vodovodní přípojka parkovacího objektu P+R 04- 36 Kanalizační přípojka dispečerského stanoviště BUS 04- 37 Kanalizační přípojky objektů obchodní vybavenosti 04- 38 Kanalizační přípojka parkovacího objektu P+R 04- 39 Odvodnění komunikací a ploch terminálu BUS 04- 40 Odvodnění komunikací a ploch parkovišť zaměstnanců DP-M 04- 41 Odvodnění střechy parkovacího objektu P+R 04- 42 Odvodnění veřejné komunikace z ulice Sazečské 04- 43 Likvidace trubních vedení v bývalém ZS depa 04- 44 Dopravní opatření během výstavby 04- 45 Komunikace a chodníky - ul. Černokostelecká a Sazečská 04- 46 Komunikace, chodníky a plochy terminálu BUS 04- 47 Komunikační napojení parkoviště P+R 04- 48 Komunikace a plochy parkovišť zaměstnanců DP-M 04- 49 Komunikace trafostanice 04- 50 Definitivní dopravní značení veřejné komunikace 04- 51 Definitivní dopravní značení ploch DP 04- 52 Proměnné dopravní značky 04- 54 Informační systém MHD PUDIS a.s.

Strana 11


04- 55 Úprava oplocení depa 04- 57 Oplocení a zajištění objektu parkoviště zaměstnanců DP-M 04- 59 Úprava stávajícího SSZ 0.632 Černokostelecká x Sazečská 04- 66 Přeložka kabelů 22 kV PRE 04- 67 Přeložka kabelů 22 kV DP Metro 04- 70 Přeložka kabelů NN PRE 04- 71 Kabelový rozvod NN PRE 04- 72 Přípojky NN přístřešků BUS 04- 73 Demontáž a úprava osvětlení před areálem DP - Metro 04- 74 Přípojka NN parkoviště zaměstnanců DP-M 04- 75 Přípojka NN přístřešků MHD na Černokostelecké 04- 76 Osvětlení terminálu BUS 04- 77 VO příjezdové komunikace z ulice Sazečské 04- 78 Rekonstrukce TS 2328 04- 79 Úprava trolejového vedení 04- 80 Likvidace osvětlení a kabelů NN bývalého ZS depa 04- 81 Přeložka kabelů a trubek HDPE Pragonet a Transgas 04- 82 Přeložka dálkových kabelů Telecom 04- 83 Přeložka sdělovacího kabeluVUSS Praha 04- 84 Likvidace sdělovacích vedení v bývalém ZS depa 04- 85 Sdělovací zařízení terminálu BUS 04- 86 Telefonní přípojky veřejné telefonní sítě 04– 88 Ochrana kabelů a trubek HDPE PT a Transgas 04- 89 Přeložka kabelů a trubek HDPE Transgas 04- 90 Napájení a ovládání proměnných značek 04- 91 Napájecí kabel pro slaboproudá zařízení 04- 92 Kabelové rozvody pro kamery 04- 93 Kabelové rozvody ozvučení 04- 94 Kabelové telefonní rozvody 04- 95 Sdělovací kabely dispečer – sděl. místnost 403 04- 96 Drobná architektura Provozní celky PC 94 – Strojní zařízení – pohyblivý chodník PC 97 – Mobilní stroje a zařízení

B.1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení realizace: IV.Q 2005 Termín dokončení : 2006

PUDIS a.s.

Strana 12


B.1.8 Výčet dotčených územně samosprávních celků Oblast:

Praha

Kraj:

Hlavní město Praha

Okres:

Praha 10 (Městská část Praha 10)

Dotčené katastrální území:

Malešice, Strašnice

B.1.9 Zařazení záměru do příslušné kategorie podle přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 93/2004) Záměr je zařazen dle přílohy č. 1 zákona do kategorie II (záměry podléhající zjišťovacímu řízení). 10.6 „Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“.

B.2. ÚDAJE O VSTUPECH B.2.1 Půda, Pozemky plnící funkci lesa Záměr bude umístěn na pozemcích, které jsou označeny jako jiná plocha, ostatní komunikace, silnice. Pozemky nejsou součástí zemědělského půdního fondu ani pozemků určených k plnění funkce lesa. Dlouhodobý zábor v k.ú. Strašnice se předpokládá 26.700 m2, krátkodobý zábor na pozemcích je cca 8.200 m2. V k.ú. Malešice se uvažuje pouze z krátkodobým záborem – 3.700 m2. Podrobná specifikace včetně vlastníků pozemků je součástí DÚR.

B.2.2 Voda ODBĚR VODY Odběr vody bude realizován jak při výstavbě, tak i za provozu. V průběhu výstavby bude zásobování staveniště a plochy zařízení staveniště vodou řešeno ze stávajících veřejných vodovodních řadů. Odběr množství vody nelze v současnosti

PUDIS a.s.

Strana 13


přesně specifikovat, bude upřesněn v další fázi projektové dokumentace, resp. dle požadavků zhotovitele stavby, který bude vybrán na základě výběrového řízení. V každém případě bude odběr vody a způsob napojení projednán před realizací s majitelem a správcem sítí. Pro zařízení staveniště budou používány stávající objekty ZS Depa Hostivař. Všechny tyto objekty jsou napojeny na vodovodní řad Depa DN 150, proto byla na počátku přípojky ZS navržena vodoměrná šachta, ve které bude umístěna vodoměrná sestava pro měření odběru vody (tato vodovodní přípojka je už v provozu pro stávající ZS – Depa Hostivař). Po dokončení výstavby budou tyto areálové vodovody vybourány a vodovodní přípojka bude zrušena. Lze shrnout, že pro provoz bude: - Do prostoru nově navrhovaných objektů obchodní vybavenosti, dispečerského stanoviště autobusů, obchodní vybavenosti a nástupišť MHD bude přiveden nový vodovodní řad DN 150 z tvárné litiny v délce 270 m. Napojen bude na stávající vodovodní řad DN 300 v ul. Sazečské, podél pohyblivého chodníku odbočí směrem k zastávce metra „Depo Hostivař “, na konci bude ukončen hydrantem. Situován je ve vozovce, druhá větev v chodníku podél obchodní vybavenosti. - Vodovodní přípojka dispečinku stanoviště BUS DN 50 z lPE bude napojena z projektovaného vodovodního řadu DN 150 - SO 04-30, veřejná část bude dlouhá 13,0 m, měření bude umístěno ve vodoměrné šachtě, za šachtou pokračuje venkovní rozvod k objektu Dispečerského stanoviště o DN 50 z lPE o délce 42,0 m. - Vodovodní přípojka parkovacího objektu P1R DN 40 z lPE bude napojena z projektovaného vodovodního řadu DN 150 bude dlouhá 7,0 m, měření bude umístěno v objektu. Výpočet potřeby vody podle směrnice č. 9/73 a Městských standardů vodárenských a kanalizačních zařízení na území hl.m.Prahy z r. 2001 Pro výpočet potřeby vody v nových objektech Depa Hostivař se uvažuje: A. parkovací dům 1. 2. 2x WC pro parkující B. obchodní vybavenost 3. restaurace 4. veřejné WC 5. předplatní pokladna 6. obchody 3x 2 zam. C. dispečerské stanoviště 7. dispečerů 8. policisté 9. řidičů

PUDIS a.s.

2 zaměstnanci obsluhy 2 klozety 2 umyvadla 4 zaměstnanci 7 klozetů 6 umyvadel 2 pisoiry 1 osoba 6 zaměstnanců 7 osob 3 osob 20 osob

Strana 14


A. Parkovací dům Průměrná denní potřeba vody Qp celkem

1 080 l/den

Maximální denní potřeba vody

1 372 l/den

Maximální hodinová potřeba vody

0,03 l/s

Roční potřeba vody

350 m3/ rok

B Obchodní vybavenost Průměrná denní potřeba vody Qp celkem

6 380 l/den


8 403 l/den


0,17 l/s


2 329 m3/ rok

C. Dispečerské stanoviště Průměrná denní potřeba vody Qp celkem

2 100 l/den


2 667 l/den


0,06 l/s

Rční potřeba vody

767 m3/ rok

Všechny objekty celkem tj. A. + B. +C. Průměrná denní potřeba vody Qp celkem

9 560 l/den


12 141 l/den


0,25 l/s


3 489 m3/ rok

PUDIS a.s.

Strana 15


B.2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje B.2.3.1 SUROVINY A MATERIÁLY Pro výstavbu budou potřebné běžné suroviny jako je např. beton, cihly, dřevo, izolační materiály, štěrk, kamenivo, písek, živice, kabely, železový materiál (armatura, sloupy…), zabezpečovací zařízení, rozvaděče, sklo, keramické obklady, nátěrové hmoty apod. Při výstavbě budou zapotřebí pro potřeby zařízení staveniště pohonné hmoty pro stavební mechanizmy a nákladní automobily. Potřeba materiálů bude malá, výstavba nevyvolá potřebu zřizování nových výrobních kapacit stavebních materiálů, zdrojů vody a zdrojů energií. Dovoz materiálů, jejich druhů bude v plné kompetenci služeb dodavatelů stavby, kteří budou vybrány na základě výběrového řízení. Všechny stavební materiály musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost. B.2.3.2 ENERGETICKÉ ZDROJE V průběhu výstavby bude elektrická energie pro napájení využívána ze současné elektrorozvodné sítě. Vzhledem k současnému příkonu (cca 220 kW – odhad vychází z dosud známých skutečností o plochách nových budov, požadavků na elektrické vytápění atd.) bude zřejmě (podle předběžné konzultace s PRE a.s.) nutná i rekonstrukce stávající distribuční TS 2328, umístěné v areálu blíže ke křižovatce Sazečská – Černokostelecká. Tato TS je v majetku PRE a.s. Na základě stanoviska PRE a.s. k projektu pro územní řízení pak bude upřesněn potřebný rozsah rekonstrukce. Pro silnoproudé i slaboproudé rozvody v rozsahu vlastního obratiště BUS byla navržena soustava multikanálů, které umožní bezvýkopové uložení potřebných kabelových sítí včetně jejich výměny a případných oprav, úprav nebo rozšíření. Trasy multikanálů spojují objekt dispečera BUS s jednotlivými koncovými body (kde jsou umístěny kamery, reproduktory, telefonní hlásky a časové zařízení), obchodní vybavenost a stávající objekt Depa Hostivař. Celkem je technické řešení rozděleno do cca 30 stavebních objektů, které jsou podrobněji popsány a vyznačeny v samostatné části dokumentace DÚR „Kabelové sítě“ Zajištění jiných energií - tepla - bude řešeno ze stávající výměníkové stanice, která připravuje evitermně topnou vodu a která je umístěna v Provozně technické budově Depa Hostivař. Z této výměníkové stanice bude provedena přípojka tepla do obchodů a objektů s pobytovými místnostmi.

B.2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B.2.4.1 NÁROKY NA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU V rámci realizace stavby bude přesun materiálů, zařízení řešen po stávajících městských komunikacích. Nejbližší přístup k záměru bude po komunikaci Černokostelecká a Sazečská. Stavba nevyžaduje výstavbu nových komunikačních tras, neuvažujeme-li vlastní záměr – komunikace a chodníky a plochy terminálu BUS, komunikace a plochy parkoviště

PUDIS a.s.

Strana 16


P+R, plochy a komunikace parkoviště zaměstnanců DP – Metro a napojení záměru na výše uvedené ulice. B.2.4.2 NÁROKY NA JINOU INFRASTRUKTURU V zájmovém území nevzniknou nároky na budování jiné infrastruktury, než napojení na rozvod elektrické energie, rozvod pitné vody, rozvod tepla, napojení na městskou kanalizaci a napojení na komunikační síť.

B.3. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.3.1 Ovzduší Bodové zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění se nebudou uplatňovat. Pouze lze uvažovat s omezeným a lokálním zvýšením prašnosti po dobu výstavby – zejména při demolicích a budování stavební jámy a při odvozu zeminy. Neuvažuje se s umístěním betonárky ani obalovny živičných směsí, které by mohly být zdrojem bodového znečištění. Plošné zdroje znečištění ovzduší Za plošné zdroje znečištění ovzduší lze považovat v období výstavby zařízení stavenišť a rozsáhlejší plochy zbavené vegetace. Na těchto plochách bude docházet zejména ke znovuzviřování již usazených prachových částic. Ze stavebních strojů a nákladních vozů budou emitovány běžné polutanty, především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, pevné částice. Množství takto emitovaných látek nelze v současnosti jednoznačně určit, bude záviset především na organizaci výstavby a technologické kázni na staveništi. Celková rozloha dočasného plošného zdroje však bude přibližně rovna rozloze zařízení staveniště. Plošný zdroj bude působit pouze v průběhu výstavby a to tak, že se bude jednat o nepravidelné a z hlediska delšího časového úseku pouze jednorázové navýšení emisí a mírné zhoršení imisí, které nebudou překračovat příslušné hygienické limity a budou poměrně rovnoměrně rozděleny podél celé linii stavby. Liniové zdroje znečištění Posuzovaný záměr bude na jednu stranu znamenat snížení produkce emisí v souvislosti se změnou pohybů autobusů MHD a omezením osobních automobilů, na straně druhé bude představovat emise vznikající v prostoru Depa v souvislosti s autobusovým terminálem a parkovištěm P+R.

PUDIS a.s.

Strana 17


B.3.2 Odpadní vody Splaškové vody budou odvedeny areálovými kanalizačními přípojkami do městské kanalizace. Pravděpodobné množství splaškových vod ze sociálního zařízení zaměstnanců, veřejného WC z parkovacího domu, obchodní vybavenosti bude přibližně činit potřebě vody tedy cca 3.500 m3/rok. Z plochy parkoviště budou odtékat dešťové vody vpustěmi do kanalizačních okrsků (uvažováno je pět kanalizačních okrsků) a následně odtud do stávající stoky DN 1650 podél Depa Hostivař. Vypočtený odtok vychází z povrchu území: Zelené plochy Vozovky a zpevněné plochy Chodníky Střechy a činí celkem 285,4 l/s. Stávající odtok činí celkem 278,4 l/s. Nárůst o 7 l/s.

B.3.3 Odpady • •

Z hlediska zatížení životního prostředí lze odpady rozdělit na: Odpady z průběhu výstavby (dočasné) Odpady z provozu (trvalé)

V průběhu výstavby bude za odstraňování odpadů odpovědný zhotovitel stavby (který bude určen na základě výběrového řízení). V průběhu provozu bude za odstraňování a hospodaření s odpady odpovědný správce objektů. Odpady, které budou vznikat lze rozdělit na ty, které budou vázány na vlastní výstavbu a na ty, které budou vznikat v zázemí - zařízení staveniště. Podle způsobu členění dle kategorií se dělí odpady na O – ostatní a N – nebezpečné. Podle původu se bude jednat o odpady Komunální a Ostatní odpady. Za odpad dle platné legislativy je považován odpad vznikající při demolicích stávajících stavebních objektů (komunikace, parkoviště, inženýrské sítě), zemních pracích na úpravě terénu (půdní kryt, zemina, kamenivo), mýcení stávajících keřů, stromů apod. a v zařízení staveniště kromě deponování stavebních materiálů a odtěžených zemin a hornin též odpady z údržby strojních zařízení, odpady z materiálů pro úpravy doplňkových zařízení. V neposlední řadě se bude též jednat i o tvorbu zbytkového komunálního odpadu. V případě výskytu nebezpečných odpadů požádá dodavatel stavby o povolení s nakládáním nebezpečných odpadů, nebo odstraňování zajistí prostřednictvím oprávněné osoby nebo firmy, která ze zákona má oprávnění s nakládáním s nebezpečnými odpady. V průběhu stavby je nutné nakládat s odpady v souladu s platnou legislativou tj. v souladu se zákonem č. 185/01 Sb. ve znění pozdějších předpisů zákon č. 188/04 Sb. a souvisejícími vyhláškami č. 381, 383, a dalšími.

PUDIS a.s.

Strana 18


B.3.3.1 ODPADY V PRŮBĚHU VÝSTAVBY Stavbou budou z hlediska objemového množství vznikat odpady zejména kategorie O - ostatní odpad - které budou v maximální míře recyklovány. Stavba se nevyhne ani tvorbě odpadů N - nebezpečných. Jejich množství lze však předpokládat v podstatně menších objemech. Podotýkáme, že předmětem Oznámení nejsou odpady, které souvisejí s demolicemi jednotlivých objektů, které v současnosti v zájmovém území probíhají. V následující tabulce jsou uvedeny předpokládané druhy odpadů, které lze očekávat, že vzniknou v průběhu výstavby – povrch terénu po demolicích..

Kód druhu odpadu 03 01 05

Název druhu odpadu piliny, hobliny, odřezky, dřevo...

Kategorie odpadu O

05 01 05

uniklé (rozlité) ropné látky

N

08 01 08 02 08 04

odpad z distribuce a z používání nátěrových hmot, lepidel, těsnících materiálů nádoby ze železných kovů se zbytkovým obsahem škodlivin, odpad z používání nátěrových barev odpadní hydraulické oleje odpadní motorové a převodové oleje kaly z lapáků nečistot

O, N

úkapy, havárie zejména v zařízení staveniště nádoby ze železných kovů se zbytkovým obsahem škodlivin – zařízení staveniště – povrchová úprava železových konstrukcí

N

zařízení staveniště – ze stavebních strojů

N

obaly

O

absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

16 06 01 17 01 01

olověné akumulátory beton

N O

17 01 03 17 02 01

tašky a keramické výrobky dřevo

O O

17 02 03

plasty

O

17 03 02

O

17 04 05

asfaltové směsi neuvedené pod č. 17 03 01 železo a ocel

17 04 11 17 05 04

kabely zemina a kamení

O O

17 06 04 20 01 01 20 01 21

izolační materiály papír a lepenka zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

O O N

zařízení staveniště – mycí plocha s odlučovači ropných látek zařízení staveniště – z technického vybavení související s umělými objekty výskyt zařízení staveniště zařízení staveniště- krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpadem baterie z aut a stavebních strojů při výstavbě parkoviště a všech ostatních stavebních objektů při demolicích, ev. kanalizační materiál stavební dřevo - pomocný materiál při výstavbě odpad ze svařování izolací, odpadní obal, ochranná tkanina, demolice, přeložky trubních řadů při demolici stávajícího povrchů území, případně komunikací – zbytkové suroviny železové konstrukce související s výstavbou (hlavně armatura), nové objekty a jejich doplňujících zařízení – např.sloupy osvětlení, přeložky a likvidace inženýrských sítí (voda, plyn) apod. kabelová síť – přeložky, nová síť, demolice vytěžená hornina při zakládání, výkopové materiály pro inženýrské sítě, terénní úpravy apod. ochrana podzemní stavby obalový materiál souvisejících zařízení z osvětlení objektů zařízení staveniště

13 01 13 02 13 05 03 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 02 02

PUDIS a.s.

O

Výskyt kácená zeleň a úprava stavebního dřeva v zařízení staveniště

Strana 19

OZNÁMENÍ o posuzování vlivů na ŽP Depo Hostivař – povrchy 1. změna DÚR 20 01 27

20 02 01

barvy, tiskařské barvy, lepidlo a pryskyřice obsahující nebezpečné látky barvy, tiskařské barvy, lepidlo a pryskyřice neuvedené pod č. 20 01 27 vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod č. 20 01 21, 23, 35 biologicky rozložitelný odpad

20 02 02

zemina a kamení

O

20 03 01 20 03 03

směsný komunální odpad uliční smetky

O O

20 03 04

kal ze septiků a žump, odpad z chemických toalet

O

20 01 28 21 01 35 21 01 36

N

nátěrové hmoty a odpad z nich

O

nátěrové hmoty a odpad z nich

N

v zařízení staveniště

O

v zařízení staveniště

O

kácená zeleň, úprava zařízení staveniště, při konečných úpravách po dokončení výstavby při terénních úpravách zařízení staveniště, při konečných úpravách stavby v místech zařízení staveniště údržba komunikací používaných pro staveništní dopravu, údržba v zařízení stavenišť zařízení staveniště- krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpadem

K výše uvedenému přehledu druhů odpadů lze podotknout, že nelze vyloučit výskyt dalších či absenci vyjmenovaných. Přesnější specifikace bude známa po vyjasnění smluvních vztahů mezi investorem a zhotoviteli staveb a jejich skutečné potřeby. V případě zařízení stavenišť se jedná o časově omezené plochy, sloužící hlavně jako zázemí pro pracovníky, resp. plochy přístupu k jednotlivým oddílům stavby a k časově omezeným deponiím ať již zemního či stavebního materiálu a dále k umístění stavebních mechanizmů. Plochy po dokončení stavby budou rekultivovány. Hospodaření s odpady na plochách zařízení staveniště musí být v souladu s platnými právními předpisy včetně manipulace s nebezpečnými látkami. Při provozování stavebních strojů je nutné dbát na jejich technický stav a minimalizovat množství úkapů olejů, nafty a ostatních technologických kapalin.

B.3.3.2 ZPŮSOBY VYUŽITÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V PRŮBĚHU VÝSTAVBY V souladu se zákonem č. 185/01 Sb. ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 188/04 Sb. - a s ohledem na typ stavby je možné vytvořit podmínky k oddělenému shromažďování jednotlivých druhů odpadů a jejich následnému využití.

Navrhované způsoby využití a odstraňování odpadů • výkopová zemina Vznik odpadu odtěžováním zeminového a horninového materiálu, při ukládání inženýrských sítí, výstavbě komunikace apod. Nevyužitelná zemina a hornina z hlediska geotechnických parametrů a z hlediska stavebního řešení. Přebytek nevhodné zeminy a horniny: 3.879 m3 Uložení v rámci potřeb pro překrytí skládek, terénní úpravy bez požadavku na normové geotechnické parametry, skládkování.

PUDIS a.s.

Strana 20


• štěrk a kamenivo - přebytek zemního kameniva při stavbě - neznečištěný. Odfrézované podkladních vrstev stávajících vozovek, zbytky z výstavby apod. Zpětné využití v případě vhodných technologických parametrů, případně skládkování. • beton, ocel, dřevo, plasty, izolační materiál, papír apod. – separovatelný odpad využitelný k recyklaci. Beton, - drcení - využití pro nové stavební aktivity, ev. i materiál použitelný do podloží vozovek. Ocel, plasty, izolační materiál, papír - sběr. Dřevo - opětovné použití, případně jako energetický zdroj - spalování. • rostlinná tkáň, odpad z lesního hospodářství - výskyt vlivem kácené zeleně. Štěpkování, využití pro zkvalitnění povrchů, kompostování, pařezy uložení na skládku. Kácená zeleň: 13 ks dřevin • živičná směs - vznik při demolicích stávajících vozovek a chodníků, vznik při povrchové úpravě nově budovaných příjezdových komunikací, při výstavbě. Recyklace v obalovně.

kabely, trubní řady – vznik v rámci odstraňování a přeložek inženýrských sítí. Využití jako druhotná surovina, případně skládkování. • směsný komunální odpad - tvorba v zařízení staveniště. Uložení na skládku komunálních odpadů. • nádoby ze železných kovů se zbytky barev, znečištěné textilie, motorové a převodové oleje a pod. - odpad kategorie N - nebezpečný - tvorba zejména v zařízení staveniště (skladování). Ukládání na skládky příslušné skupiny, případně spalování.

Minimalizace dopadů na prostředí v důsledku tvorby odpadů Výstavba si vyžádá, tak jako kterákoliv jiná stavba, vytvoření zázemí - zařízení staveniště. Zde budou deponovány stavební materiály, vytěžená zemina, skladovány mechanizmy apod., Některá zařízení budou sloužit jako recyklační plochy. Zařízení staveniště bude též zázemím pro pracovníky stavby - tedy místo, kde se odpady hlavně koncentrují. V obecnější poloze lze konstatovat, že bude dodržen princip minimalizace dopadů těchto zařízení, resp. vlivů odpadů v těchto zařízeních na okolní prostředí. Budou voleny následující postupy: • zařízení staveniště bude vybaveno kontejnery dle kategorie odpadu • dodržováním technologické kázně při výstavbě bude zajištěno omezení úkapů olejů, pohonných hmot, technologických kapalin apod. • v případě havarijní situace dojde k urychlenému ověření rozsahu znečištění a odstranění škody, provedeny příslušné rozbory • v případě potřeb technologické vody budou vybudovány usazovací jímky a ty hygienicky nezávadně zneškodňovány • pro deponie ať již stavebního materiálu či neznečištěných zemin budou vymezeny volné plochy • pro deponie materiálů z demolic vozovek budou po omezenou dobu vyčleněny zpevněné plochy

PUDIS a.s.

Strana 21


• nebezpečné odpady jako jsou např. plechovky od barev, zbytky barev, zbytky olejů a pod. budou striktně separovány a ukládány do zabezpečených kontejnerů a následně odstraněny • skladování pohonných hmot, olejů apod. bude probíhat v souladu s obecně platnými předpisy tak, aby nedošlo k ohrožení zdraví a znečištění životního prostředí.

B.3.3.3 ODPADY Z PROVOZU Odpady v průběhu provozu budou odpovídat odpadům, které jsou charakteristické v rámci údržby obdobných areálů. Kód druhu odpadu 17 09 04

Název druhu odpadu

Kategorie odpadu

Výskyt

O

při provádění větších optav

17 01 01

směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod č. 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 beton

O

17 02 01

dřevo

O

17 02 02

sklo

O

17 02 03

plasty

O

03 01 05

piliny, hobliny, odřezky, dřevo...

O

17 04 05 17 04 11 17 06 04 17 03 02

železo a ocel kabely izolační materiály asfaltové směsi neuvedené pod č. 17 03 02 vyřazená zařízení osahující nebezpečné složky neuvedená pod č. 16 02 09 až 12 zářivky a jiný odpad obsahující rtuť biologicky rozložitelný odpad zemina a kameny směsný komunální odpad uliční smetky

O O O O

při provádění oprav stavebních konstrukcí při provádění oprav stavebních konstrukcí při provádění oprav stavebních konstrukcí při provádění oprav stavebních konstrukcí dtto a úprava stavebního dřeva při provádění oprav stavebních konstrukcí při provádění oprav při provádění oprav při provádění oprav při provádění oprav povrchu parkoviště odpad z elektronických zařízení při běžném provozu

16 02 13 20 01 21 20 02 01 20 02 02 20 03 01 20 03 03

N N O O O O

při výměně osvětlení při údržbě zeleně při úpravě terénu a údržbě zeleně při běžném provozu při údržbě vnějších zelených ploch, povrchu parkoviště apod.

Přesnější specifikaci odpadů vznikajících při provozu celého areálu parkoviště bude možno provést až v dalších fázích projektové přípravy. Na základě obdobných staveb je však možno konstatovat, že se zvýší při běžném provozu odpady komunální a s jejich odstraňováním nebudou v případě dodržování platných právních předpisů žádné problémy zejména pokud budou na vhodných místech umístěny kontejnery pro separovaný sběr (papír, plasty, sklo).

PUDIS a.s.

Strana 22


B.3.4 HLUK ÚVOD V souvislosti s výstavbou stanice metra DEPO HOSTIVAŘ, která bude novou konečnou stanicí linky A, dojde v přilehlé oblasti Prahy 10 k podstatným změnám v organizaci dopravy, zejména ve vedení autobusových linek MHD a PID. V areálu stanice bude zřízeno rovněž parkoviště typu P+R s kapacitou 528 + 28i = 556 stání, které umožní snížit počet jízd osobních automobilů do centra města. Kromě toho zde budou dvě povrchová parkoviště pro zaměstnance DP-Metro s kapacitou 26 + 32 = 58 stání a odstavná plocha pro 26 autobusů v novém terminálu. Konečná stanice bude sloužit pro 7 linek MHD a 7 linek PID. Tyto změny v dopravním režimu ovlivní akustickou situaci v území, proto byla zpracována hluková studie, které by měla kvantifikovat dopady na okolní obytnou, nebo jinou chráněnou zástavbu. PODKLADY ¾ Mapové podklady: Situace zájmového území + řezy ¾ Dopravní zátěže příslušných komunikací pro časový horizont 2004 a 2010, představující zatížení všech vozidel/všechna pomalá/ těžká vozidla (bez bus MHD) v období 0 – 24 h, v průměrný pracovní den (ÚDI, 30. března 2005) ¾ Analýza dopravy MHD a PID pro současný stav a stav po uvedení stanice Depo Hostivař do provozu (Ing. Michael Machů, Metroprojekt Praha a.s., březen 2005) ¾ Dopravní intenzity na obou železničních tratích – směr Uhříněves a směr Praha – hlavní nádraží (Ing. Houda, duben 2005 – údaje z grafikonu ČD) ¾ Výpočtový program HLUK+ pásma, verze 6.27 Dxf ¾ Nařízení vlády 502/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády 88/2004 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací POSTUP VÝPOČTU V zájmovém území se vyskytuje doprava automobilová (jak individuální, tak i autobusová), tramvajová a železniční. Významné stacionární zdroje hluku nejsou známy. Výpočet byl proveden programem HLUK+, ve verzi 6.27 Dxf. Vstupními parametry do programu pro výpočet LAeq z dopravy jsou především tyto údaje: ¾ výpočtové období ¾ počet vozidel, která projedou daným profilem komunikace za 24 hodin (zahrnuje osobní a nákladní automobily) ¾ podíl těžkých nákladních vozidel v dopravním proudu ¾ kapacita a režim parkoviště ¾ výpočtová rychlost automobilové dopravy ¾ podélný sklon nivelety posuzovaného úseku komunikace ¾ druh krytu vozovky ¾ počet jízd tramvajových vlaků ¾ typ tramvajového svršku ¾ typ provozovaných tramvají ¾ průměrná jízdní rychlost tramvají ¾ intenzita železniční dopravy ¾ druh trakce ¾ průměrná délka vlaku ¾ charakteristika terénu ¾ použití korekcí ¾ stínění

PUDIS a.s.

Strana 23


Jednotlivé komunikace byly rozděleny na dílčí úseky, z hlediska hlukových poměrů homogenní, a takto zadány do výpočtového programu. Ke zprávě jsou přiloženy grafické přílohy v podobě: » hlukových pásem (výstup z HLUK+) pro období den/noc: ª Stanice metra Depo Hostivař Situace hlukových pásem – 2004 – den ª Stanice metra Depo Hostivař Situace hlukových pásem – 2004 – noc ª Stanice metra Depo Hostivař Situace hlukových pásem – 2010 – den ª Stanice metra Depo Hostivař Situace hlukových pásem – 2010 – noc HYGIENICKÉ LIMITY Nejvyšší přípustné hodnoty hluku se stanovují podle nařízení vlády 502/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády 88/2004 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tímto nařízením se stanoví nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací na pracovištích, ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení, ve venkovním prostoru a venkovním prostoru budov a způsob jejich měření a hodnocení. Pro účely tohoto nařízení se rozumí nejvyšší přípustnou hodnotou hluku nebo vibrací hygienický limit, stanovený pro místa pobytu osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivými účinky hluku nebo vibrací. Hluk v chráněném venkovním prostoru, v chráněných vnitřních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech staveb § 11 Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb (1) Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladinou akustického tlaku A LpAmax V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu.2) (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky pronikající vzduchem zvenčí součtem základní hladiny akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostorů a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízenÍ. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako například elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce -5 dB. (3) Nejvyšší přípustná maximální hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky šířící se ze zdrojů uvnitř budovy součtem základní maximální hladiny hluku LpAmax = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostoru a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízenÍ. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má výrazně informativní charakter. jako například elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce -5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř budovy se pokládá i hluk ze zdrojů, umístěných mimo posuzovaný objekt, pronikající do těchto objektů jiným způsobem než vzduchem, to znamená konstrukcemi nebo podložím. (4) Při provádění stavebních úprav na základě stavebního povolení nebo ohlášení uvnitř budovy je v pracovních dnech v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce +15 dB k nejvyšší přípustné hladině akustického tlaku A stanovené podle odstavce 2. Nejvyšší

PUDIS a.s.

Strana 24


přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Věta první a druhá se nevztahuje na zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče, pokud jsou stavební práce prováděny za provozu těchto zařízení. (5) Střední doba dozvuku ve školních nehudebních učebnách a ve společných místnostech pro předškolní děti nesmí přesáhnout 1,0 s, ve sportovních halách, tělocvičnách a chodbách školských zdravotnických staveb 2,0 s. U nových staveb, nástaveb a přístaveb musí být dodrženy hodnoty optimální doby dozvuku podle příslušné technické normy. 3) (6) Nejvyšší přípustná hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro zvuk elektronicky zesilované hudby se stanoví pro hudební produkce při společenské zábavě na hodnotu LAeq.T = 95 dB a pro koncertní produkce elektronicky zesilované hudby hodnotou LAeq,T = 100 dB pro prostor uvnitř hlediště. pro dobu T = 4 hodiny maximálně. Dodržení limitu podle odstavce 6 ve vnitřním prostoru zábavních podniků neznamená automaticky dodržení hygienických limitů v okolních chráněných prostorech a ve chráněném venkovním prostoru. § 12 Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (1) Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu, pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjadřuje hladinou zvukové expozice C LCE jednotlivých impulsů. _____________________________________________________________________________________________________ 2)

§ 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů 3) ČSN 730527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky - Prostory pro kulturní účely – Prostory ve školách – Prostory pro veřejné účely. (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako např. elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce -5 dB. (3) Nejvyšší přípustná hladina zvukové expozice LCRE pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy je 128 dB. Hladina zvukové expozice LCRE se pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy vypočte způsobem uvedených v příloze č. 6 k tomuto nařízení. (4) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A z leteckého provozu se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq, T = 65 dB a příslušné korekce pro denní a noční dobu a místo podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení. (5) Pro provádění nových staveb a změn dokončených staveb je v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce +10 dB k nejvyšší přípustné ekvivalentní hladině akustického tlaku A

PUDIS a.s.

Strana 25


stanovené podle odstavce 2. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 6 k tomuto nařízení. (6) Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající zástavbě po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet ustanovení odstavců 1 až 4, je nutné potřebnou ochranu chráněných vnitřních prostorů staveb před hlukem zajistit tak, aby bylo vyhověno podmínkám stanoveným v § 11. Přitom musí být zachována možnost jejich potřebného větrání. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb Druh chráněné místnosti Nemocniční pokoje Lékařské vyšetřovny, ordinace Operační sály Obytné místnosti, hotelové pokoje Přednáškové síně, učebny a ostatní pobytové místnosti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, koncertní síně, kulturní střediska Čekárny, vestibuly veřejných úřadoven a kulturních zařízení, kavárny, restaurace a ostatní pobytové místnosti Prodejny, sportovní haly

6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h Po dobu používání Po dobu používání 6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h Po dobu používání

Korekce [dB] 0 -10 0 0 0+) -10+) +10

Po dobu používání

+15


+20

Pro jiné prostory, v tabulce jmenovitě neuvedené, platí hodnoty pro prostory funkčně obdobné. Způsob užívání stavby je dán kolaudačním rozhodnutím a uvedené limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti (např. hluk hostů nebo návštěvníků). Nechráněné místnosti staveb jsou skladovací a komunikační prostory, sociální příslušenství (např. záchody, koupelny, komory) šatny, archivy, haly a vestibuly dopravních staveb. +) V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z těchto komunikací převažující a v ochranném pásmu drah je přípustná další korekce + 5 dB. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Způsob využití území

Korekce [dB] 1) 2) 3) 4) Chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní -5 0 +5 +15 Chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní 0 0 +5 +15 Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní 0 +5 +10 +20 venkovní prostory Poznámka – korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se použije další korekce -10 dB s výjimkou hluku z železniční dráhy, kde se použije korekce – 5 dB. (1) Použije se pro hluk z provozoven (např. továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárních zdrojů (např. vzduchotechnické systémy, kompresory, chladící agregáty). Použije se i pro hluk působený vozidly, která se

PUDIS a.s.

Strana 26


pohybují na neveřejných komunikacích (pozemní doprava a přeprava v areálech závodů, stavenišť apod.). Dále pro hluk stavebních strojů pohybujících se v místě svého nasazení. (2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na neveřejných komunikacích. (3) Použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující a v ochranném pásmu drah. (4) Použije se pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy. Tato korekce zůstává zachována i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněných venkovních prostorech staveb, a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu, výměna kolejového svršku, případně rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (ekvivalentní hladiny akustického tlaku) jsou v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb podél Černokostelecké ulice 60 dB pro denní a 50 dB pro noční dobu, podél železniční trati 60 dB pro denní a 55 dB pro noční dobu. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku pro obytné místnosti jsou podél hlavních komunikací ekvivalentní hladiny akustického tlaku 45 dB pro denní a 35 dB pro noční dobu. ZÁVĚR Z grafického výstupu výpočtového programu HLUK+ vyplývá, že dominantním zdrojem hluku v řešeném území – zejména v noční době – je v současnosti i ve výhledu železniční doprava. Na této skutečnosti nic nemění ani připravovaná realizace nové stanice metra. Rovněž u tramvajové dopravy se nepředpokládá žádná změna. U parkoviště P+R byla uvažována obrátkovost 1,3. Při kapacitě 556 stání jde tedy o 723 x 2 = 1446 ušetřených jízd do a z centra za den. Realizace autobusového terminálu a přesun konečné stanice metra ze Skalky do Hostivaře znamená zároveň snížení počtu jízd autobusů v tomto úseku o 560 x 2 = 1120. Závěrem lze tedy konstatovat: Po realizaci stanice metra Depo Hostivař a uvedení parkoviště P+R a autobusového terminálu do provozu dojde k podstatnému snížení dopravních intenzit u individuální automobilové i hromadné autobusové dopravy. To se příznivě projeví hlavně u zástavby v okolí Černokostelecké ulice v úseku Sazečská – Úvalská, dále podél Úvalské a v prostoru stanice metra Skalka. K mírnému zvýšení hladin hluku oproti současnému stavu dojde v okolí nového autobusového terminálu a podél Sazečské ulice (v části jižně od Černokostelecké), ale v tomto prostoru se nevyskytuje žádná obytná ani jiná chráněná zástavba. Chodci se zde budou pohybovat jen krátkodobě, rozhodně tedy nehrozí poškození jejich zdraví nadměrným hlukem.

PUDIS a.s.

Strana 27


C.ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIROMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ C.1.1 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability (viz. § 3 zákona č. 114/92 Sb.). V rámci ÚSES se jedná o biocentra, biokoridory, významné krajinné prvky. Do významných krajinných prvků spadají lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a případně (dle registrace orgánu ochrany přírody podle § 6 zákona č. 114/92 Sb.) i mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Záměr nezasahuje do žádného z prvků ÚSES. Nejbližší prvek ÚSES je interakční prvek I5 Za Drahou vzdálen cca 500 m jižně od zájmového území.

C.1.2 Zvláště chráněná území Území dotčené realizací stavby není součástí maloplošných ani velkoplošných zvláště chráněných území ani jejich ochranných pásem (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka). V území stavby a jeho nejbližším okolí nebyl zjištěn žádný druh uvedený v Přehledu druhů z přílohy I směrnice Rady Evropského společenství 79/409/EHS (NATURA 2000). Přítomnost druhů jmenovaných touto směrnicí nelze ani předpokládat. V území dotčeném stavbou nebyly zjištěny druhy uvedené uvedených v Přehledu druhů z přílohy II směrnice Rady Evropského společenství 92/43/EHS (NATURA 2000). Přítomnost druhů jmenovaných touto směrnicí nelze ani předpokládat. Připravovaný záměr nezasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod, nezasahuje do přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst. Nezasahuje do výhradních ložisek dle „Horního zákona“. Záměr není umístěn v lokalitě památkové rezervace a neleží ani v ochranném pásmu památkové rezervace. Nezasahuje do kulturní a národní kulturní památky. Nelze vyloučit, že stavbou může dojít případnému zásahu do archeologické vrstvy při zemních pracích. Proto při stavebních pracích je nutno postupovat v případě archeologického nálezu v souladu se zákonem o státní památkové péči (20/87 Sb. Ve znění zákona č. 425/1990 Sb.).

PUDIS a.s.

Strana 28


C.1.3 Ochranná pásma Stavba v celém rozsahu není situována do ochranných enviromentálních pásem. Stavba se nedotýká (např. ochranného pásma lesa, ochranného pásma vodních zdrojů, nerostných surovin, památkové rezervace apod.). Stavba musí řešit ochranná pásma technické infrastruktury a to v souvislosti např. s ochranným pásmem metra, ochranným pásmem dráhy, inženýrských sítí. Jejich překonání je však věcí technického řešení a tudíž nepředstavuje problém, který by zásadním způsobem ovlivňoval životní prostředí.

C.1.4 Jiné enviromentální charakteristiky V zájmovém území nebyly zjištěny staré ekologické zátěže, ani extrémní poměry a podmínky (ovzduší, hluková zátěž), které by znemožňovaly realizaci záměru za respektování ochranných opatření.

C.2 CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

STAVU

ŽIVOTNÍHO

C.2.1 Klima a ovzduší KLIMA Posuzované území leží ve střední poloze Hostivaře v nadmořské výšce kolem 230m n.m.. Terén je rovinatý, území vcelku je bez význačnějších výškových dominant, které by modifikovaly klimatologickou charakteristiku území, zejména pole proudění přízemního větru. Vzhledem k orografickým podmínkám můžeme v posuzovaném území očekávat minimální variabilitu lokálních mikroklimatických charakteristik. Všeobecný ráz klimatických poměrů v řešeném území vyjadřují následující údaje: průměrná teplota vzduchu 8,2oC, průměrný úhrn srážek 523 mm. Četnosti průměrných směrů a rychlostí větru: SMĚR

interval rychlosti m/s S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

klid

celkem

19,99

64,96

0 – 2,5

3,09 3,30 7,50

4,39

4,60

8,52

7,25

6,32

2,5 – 7,5

2,44 1,61 3,94

1,59

2,34

6,96

8,13

4,44

31,45

7,5 a více

0,47 0,09 0,57

0,03

0,06

0,51

1,62

0,24

3,59

Celkem

6,00 5,00 12,0

6,01

6,00

15,9

17,0

11,0

PUDIS a.s.

19,99

Strana 29

100,00


Uváděné hodnoty vycházejí z dlouhodobých pozorování klimatologických a meteorologických jevů prováděných především na referenční pražské observatoři Praha Karlov a z dalších materiálů ČHMÚ. Území se vyznačuje zhoršenými ventilačními poměry s průměrnou rychlostí větru ve výšce 10 m nad terénem 3,5m/s, v přízemní vrstvě do 2m nad terénem průměrnou hodnotou kolem 2m/s. Z údajů uvedených v tabulce vyplývá, že nejčastější směry proudění jsou z kvadrantu západního s četností 44% a maximem při západním proudění až 17% celkové doby. Podružné maximum při jihozápadním proudění činí 16% celkové doby. Bezvětří se vyskytuje v 20% všech pozorování. Poloha Hostivaře v nadmořské výšce nejčastějšího výskytu nízkých teplotních inverzí v Praze, tj. v polohách do 260m n.m., podmiňuje i zhoršené rozptylové podmínky prakticky v celém řešeném území. Zhoršené provětrávání území nastává při severním až severovýchodním směru regionálního proudění s poklesem průměrné rychlosti lokálních hodnot až na 2m/s. Snížení ventilace se projeví zhoršením podmínek rozptylu emisí z místních stacionárních zdrojů. Při velmi stabilním a stabilním teplotním zvrstvení (souhrnná četnost výskytu cca 27%) dochází k poklesu rychlosti přízemního větru na hodnoty 1-2m/s s maximem výskytu při severozápadním a východním proudění. Zvláště při severovýchodním proudění za stabilního zvrstvení lze očekávat v jižní části území zvýšené dopady znečištění z místních emisních zdrojů. Nízké inverze s výškou do 15m nad terénem, které zhoršují podmínky rozptylu znečišťujících látek produkovaných v inverzní vrstvě jak mobilními zdroji, tak většinou stávajících stacionárních zdrojů, lze očekávat v řešeném území cca v jedné pětině celkové doby. Vzhledem k převážně radiačnímu původu nízkých teplotních inverzí můžeme maximální četnost výskytu předpokládat v nočních a ranních hodinách se sezónními výkyvy trvání inverze ovlivňovaných změnami radiační bilance území v průběhu roku. Výsledky komplexního hodnocení klimatologické bonity území, vyjadřujícího stupeň využitelnosti území pro bytovou funkci, ukazují dle materiálů ÚRM, že převážná většina území je zařazena do nižších bonitních tříd v kategoriích území podmíněně vhodné až nevhodné pro obytnou zástavbu. OVZDUŠÍ V okolí proponované výstavby lze očekávat tyto koncentrace znečišťujících látek: Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek Škodlivina

Kr [ µg/m3 ]

Limit [ µg/m3 ]

NOx

82

80 *)

NO2

44

40 **) 50 ***)

CO

850

10000****)

benzen

3,1

5**)

*) limit dle opatření FVŽP – nyní již neplatný **) nové limity – bez meze tolerance. Nařízení vlády č. 350, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší Imisní limity ***) s mezí tolerance pro rok 2005 ****)klouzavý osmihodinový průměr – roční imisní limit nestanoven

PUDIS a.s.

Strana 30


C.2.2 Povrchové vody Dotčené území nemá v vodohospodářského hlediska mimořádný význam a není součástí vyhlášených Chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Území nespadá do pásma hygienické ochrany I. ani II. stupně. Oblast je průměrná v úhrnu ročních srážek, vykazuje relativně nízké koeficienty odtoku a nejsou v ní zjištěny žádné zdroje podzemních vod kvalitativně a kvantitativně využitelné pro veřejné zásobování. Nejbližší vodotečí je Rokytka. O stupni znečištění tohoto toku vycházíme ze zdroje „Praha Životní prostředí„ a současně prezentujeme informace i o Vltavě do které Rokyta ústí. Vltava Vrané nad Vltavou (kód 1044, říční km 70,10), Vltava – Podolí (kód VL1045, říční km 56,2), Vltava – Libčice (kód VL 1046, říční km 28,2), Rokyta – nám. Dr. Holého (kód RO01, říční km 0,27).

Kód

Ukazatel

Obecné fyzikální a chemické ukazatele SPV Elektrolytická konduktivita RL Rozpuštěné látky NRL Nerozpuštěné látky RO2 Rozpuštěný kyslík BSK Biochemická spotřeba kyslíku pětidení CHM Chemická spotřeba kyslíku manganistanem CHC Chemická spotřeba kyslíku dichromanem TOC Celkový organický uhlík AOX Adsorbovatelné organické halogeny (AOX) HH4 Amoniakální dusík NO3 Dusičnanový dusík PCL Celkový fosfor CL Chloridy SO4 Sírany CA Vápník MG Hořčík Specifické organické látky CLB 2 Suma Dichlorbenzeny – směs CLB MCLB Chlorbenzen CLC 12CLE 1,2-dichlorethan CLC 3CLET 1,1,2 – trichlorethen (trichlorethylen) CLC 4CLET 1,1,2,2 – tetrachlorethen (perchlorethylen) CLC CHCL3 Trichlormethan (chloroform) PCB SUMA Polychlorované bifenyly (PCB) PAU SUMA Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) Kovy a metaloidy CR Chrom MN Mangan FE Železo NI Nikl CU Měď ZN Zinek CD Kadmium HG Rtuť PB Olovo AS Arsen Mikrobiální a biologické ukazatele FEK Fekální koliformní bakterie ISB Index saprobního bentosu

0 – neměřeno

VL 1044 VL 1045 VL 1046 3 1 1 2 3 2 3 3 3 3 1 2 3 1 1 1 1 2 0 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2

3 1 1 2 1 2 2 3 3 3 1 2 3 1 1 1 1 2 0 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 2 2 1 2 2 1 2 2 3 2 3

4 1 1 3 1 3 3 3 3 3 3 2 4 1 1 1 1 2 0 1 1 1 2 1 1 2 3 1 2 3 2 2 2 2 1 2 2 3 3 3

1,2,3,4,5 = třídy jakosti I, II, III, IV, V

PUDIS a.s.

Strana 31

RO01 4 4 0 4 1 4 0 4 3 3 3 3 4 2 3 1 1 3 0 0 0 0 0 0 0 3 3 1 3 2 2 0 0 0 0 0 2 2 2 0


Třída jakosti I – neznečištěná voda – stav vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích Třída jakosti II – mírně znečištěná voda – stav vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému Třída jakosti III – znečištěná voda – stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému Třída jakosti IV – silně znečištěná voda - stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému Třída jakosti V – velmi silně znečištěná voda - stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému

Průměrné průtoky ve vodotečích vyjma extrémního průtoku, způsobeného v době záplav v r. 2002 jsou Kód 3

-1

PRT (m .s )

Ukazatel

VL 1044

VL 1045

VL 1046

RO 01

Průtok

185.000

276.000

279.000

0.8220

Zdroj: Praha – Životní prostředí 2003 - Ročenka a IOŽP (Informační okruh o životním prostředí) a úloha SGÚ – IOŽIP., r. 2003.

C.2.3 Podzemní vody, Hydrogeologie Podzemní voda netvoří v zájmovém území souvislou zvodeň. V horninách paleozoika – ordovik se vytváří puklinovo – průlinový kolektor. Zvýšená propustnost se vyskytuje v přípovrchové zóně intenzivnějšího rozvolnění horniny. S podzemními vodami těchto kolektorů jsou v hydraulické spojitosti podzemní vody kvartérních sedimentů. Hloubka hladiny podzemní vody je přibližně na bázi pokryvů. Propustnost kolektoru je proměnlivá a směrem do hloubky klesá. V nezvětralém stavu jsou horniny ordoviku pro vodu prakticky nepropustné. Vydatnost podzemní vody v ordovických břidlicích, stejně jako její množství jsou velmi malé a během čerpání dochází k rychlému poklesu vydatnosti. Při informativních zkouškách v pražském ordoviku byly zjištěny vydatnosti z jednoho zdroje 0,003 – 0,8 l/s. V kvartérních sedimentech lze očekávat průlinovou zvodeň. V tomto kolektoru propustnost a míra zvodnění silně kolísá v závislosti na faciálních změnách v zrnitostním složení zemin a je závislá na atmosférických srážkách a případně je ovlivněna i přítokem vod z pokryvných útvarů. V souvrství zvětralinového pláště a pokryvných útvarů se jedná o vody s předpokládaným koeficientem filtrace daného prostředí v rozmezí 10-8 – 10-9 m.sec-1. Podle chemických rozborů vzorků podzemních vod odebraných v obdobných geologických formacích se jedná o vody vesměs od kyselé po mírně kyselou až mírně neutrální reakcí (5,5 – 7,2) se zvýšeným až vysokým obsahem síranových iontů (Ø cca 600 - max. 2000 mg/l) s proměnlivým obsahem agresivní formy oxidu uhličitého na vápno a železo (0,0 – 50 mg/l) s proměnlivým obsahem chloridových iontů ( 40 – 300 mg/l). Podzemní vody nejsou využívány jako zdroj zásobování pitnou vodou.

PUDIS a.s.

Strana 32


C.2.4 Půda, Pozemky plnící funkci lesa V zájmovém území se nevyskytují pozemky spadající do zemědělského půdního fondu ani pozemky plnící funkci lesa. Pozemky jsou vedeny v katastru nemovitostí jako jiná plocha, komunikace a silnice. Dle předběžného průzkumu kontaminace zájmového území vyplývá, že pozemky nejsou kontaminovány těžkými kovy (TK) ani nepolárními extrahovatelnými látkami (NEL) nad limit B Metodického pokynu MŽP ČR (08/1996). Proto není nutno hodnotit rizika plynoucí ze zjištěného znečištění, zjistit jeho zdroj a příčiny a podle výsledků rozhodnout o dalším průzkumu či zahájení monitoringu.

Výsledky vybraných ukazatelů u zemin a jejich porovnání s kritérii MŽP ČR (08/1996)

Ukazatel

NEL Arsen Chrom Měď Rtuť Olovo Zinek

Jednotka

mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg

Prostor mezi stávajícími objekty určené k demolici

Podél zkušební koleje Depa Hostivař

Prostor předpokládané výstavby záchytného parkoviště

Krit. MŽP "B"

69 40,2 50,7 36,0 0,092 30,2 364

< 10 14,2 57,4 41,4 0,053 29,9 157

10 15,2 53,5 39,4 0,072 226 156

400 65 450 500 2,5 250 1500

Krit. MŽP "C" obyt. 500 70 500 600 10 300 2500

Krit. MŽP "C" rekr. 750 100 800 1000 15 500 3000

Krit. MŽP "C" prům. 1000 140 1000 1500 20 800 5000

Zdroj : Stanice metra Depo Hostivař – RNDr. T. Bajer, 2001 – Životní prostředí

C.2.5. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geologické poměry Skalní podklad je v zájmovém území tvořen paleozoikem – ordovik - souvrství bohdalecké. Jedná se o jílovité břidlice až jílovce s ojedinělými konkrecemi s vysokým obsahem pyritu. Jílovité břidlice jsou tence vrstevnaté na odlučných plochách, limotizivované, hematitizované. Břidlice velmi snadno podléhají zvětrání doprovázené kyzovým větráním. Zvětralá zóna byla dokumentována již od rozložených břidlic v zeminy charakteru jílů až po střípkovitě až úlomkovitě zvětralé jílovité břidlice. Hloubka zvětrání je ovlivněna fosilním předkřídovým zvětráním. Nelze vyloučit, že se místo od místa může měnit. Pokryvné útvary jsou zastoupeny navážkami a deluviálními sedimenty. Navážky – tvoří souvislý pokryv zájmového území a souvisí s výstavbou Depa metra. Jedná se o poměrně mocné navážky, vzniklé úpravou terénu. Navážky jsou tvořeny převážně z místního materiálu, který byl odtěžen při výstavbě stávajících objektů. Jejich mocnost

PUDIS a.s.

Strana 33


kolísá od 5 – 7 m. Charakter navážek odpovídá místním zdrojům a to převážně rozloženým a zvětralým břidlicím a dále i antropogenním sedimentům (cihly, opuka, popel, škvára). Deluviální sedimenty – tvoří mělkou vrstvu pokryvů. Strukturně převládají jíly písčité a hlíny písčité, převážně pevné konzistence s proměnlivým obsahem štěrku (úlomky opuk a zvětralých břidlic, ojediněle i valounů křemene. Základové poměry jsou složité. Základovou půdu budou vesměs tvořit navážky. Podzemní voda neovlivní návrh plošného založení.

Poddolovaná území Na základě mapových podkladů nezasahuje záměr do poddolovaných území.

Geodynamické jevy V zájmovém území nejsou registrovány žádné význačné svahové deformace.

Nerostné suroviny Na základě rešerše České geologické služby – GEOFOND – Rešerše ložisek vyplývá, že záměr nezasahuje do ložiskových území (dobývacích prostorů) ani chráněných ložiskových území.

Radonový index pozemků Radonový index pozemků, se odvozuje od hodnot distribuce objemové aktivity radonu v půdním vzduchu cA (kBq.m-3) a na základě plynopustnosti horninového prostředí na kontaktu stavby a podloží. Míra posouzení radonové zátěže se určuje v lokalitách, kde dochází k rekonstrukcím a k výstavbě nových objektů s pobytovými místnostmi. Podle „Odvozených map pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu v měř. 1:200 000 a 1:25 000“ lze konstatovat, že oblast lze orientačně hodnotit jako málo radonově zatíženou – nízký radonový index pozemků. Nízký radonový index pozemku nevyžaduje zvláštní ochranná opatření proti pronikání radonu z podloží do budov. Lze použít běžné konstrukce se standardními izolacemi. .

C.2.6 Flora a fauna Zjištěné druhy bezobratlých a obratlovců Vzhledem k tomu, že rekonstrukce depa Hostivař je de facto pouze rekonstrukcí již zastavěného území, je posudek zaměřen především na prezenci zvláště chráněných druhů bezobratlých a přítomné druhy obojživelníků, plazů a ptáků. Cévnaté rostliny Seznam odpovídá znaleckému botanickému posudku plochy depa Hostivař (Faltys V. 2000), včetně vnějšího prostoru u plotu směrem k silnici. Nejsou brána v úvahu zjištění mimo touto stavbou vymezené území.

PUDIS a.s.

Strana 34


Acer pseudoplatanus (javor klen) Aesculus hippocastanum (jírovec maďal) – semenáč Agropyron repens (pýr plazivý) Agrostis gigantea (psineček obrovský) Achillea millefolium (řebříček obecný) Arctium lappa (lopuch větší) Arctium tomentosum (lopuch plstnatý) Arenaria serpyllifolia (písečnice douškolistá) Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený) Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl) Artiplex nitens (lebeda lesklá) Artiplex oblongifolia (lebeda podlouhlolistá) Artiplex patula (lebeda rozkladitá) Calamagrostis epigeios (třtina křovištní) Campanula trachelium (zvonek kopřivolistý) Capsella bursa-pastoris (kokoška pastuší tobolka) Carex hirta (ostřice srstnatá) Carduus acanthoides (bodlák obecný) Cichorium intybus (čekanka obecná) Cirsium arvense (pcháč rolní) Cirsium vulgare (pcháč obecný) Convolvulus arvensis (svlačec rolní) Crepis biennis (škarda dvouletá) Crepis foetida rhoeadifolia (škarda smrdutá mákolistá) Dactylis glomerata (srha říznačka) Daucus carota (mrkev obecná) Descurainia sophia (úhorník mnohodílný) Epilobium angustifolium (vrbovka úzkolistá) Erigeron annuus (turan roční) Euphorbia esula (pryšec obecný) Falcaria vulgaris (srpek obecný) Festuca rubra (kostřava červená) Galium album (svízel bílý) Hieracium sabaudum (jestřábník savojský) Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná) Chaenarrhinum minus (hledíček menší) Chenopodium album (merlík bílý) Chenopodium strictum (merlík stažený) Juglans regia (ořešák královský) Lactuca serriola (locika kompasová) Lamium album (hluchavka bílá) Linaria vulgaris (lnice květel) Malva sylvestris (sléz lesní) Matricaria maritima inodora (heřmánkovec přímořský) Medicago lupulina (tolice dětelová) Medicago sativa (tolice vojtěška) Melilotus alba (komonice lékařská) Papaver rhoeas (mák vlčí) Phleum pretense (bojínek luční) Pinus mugo (borovice kleč) Pinus nigra (borovice černá) Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý) Plantago major (jitrocel větší) Poa compressa (lipnice smáčknutá)

PUDIS a.s.

Strana 35


Poa pragensia (lipnice luční) Polygonum amphibium (rdesno obojživelné) Populus nigra „italica“ (topol černý vlašský) Populus tremula (topol osika) Potentilla anserina (mochna husí) Potentilla argentea (mochna stříbrná) Potentilla reptans (mochna plazivá) Prunus cerasifera (myrobalán třešňový) Pyracantha coccinea (hlohyně šarlatová) Pyrus pyraster (hrušeň polnička) Rosa canina (růže šípková) Rubus caesius (ostružiník sivý) Rubus fruticosus (ostružiník křovitý) Rumex obtusifolius (šťovík tupolistý) Salix alba „pendula“ (vrba bílá převislá) Salix caprea (vrba jíva) Salix viminalis (vrba košíkářka) Silene alba (knotovka bílá) Sinapis arvensis (hořčice rolní) Sisymbrium loeselii (hulevník Loeselův) Solidago canadensis (celík kanadský) Sonchus oleraceus (mléč zelinný) Symphoricarpos rivularis (pámelník poříční) Thlaspi arvense (penízek rolní) Trifolium campestre (jetel ladní) Trifolium pratense (jetel luční) Trifolium repens (jetel plazivý) Urtica dioica (kopřiva dvoudomá) Vicia tetrasperma (vikev čtyřsemenná) Bezobratlí Hymenoptera (blanokřídlí) Bombus pascuorum [= B. agrorum] (čmelák polní) – [§O] Bombus terrestris (čmelák zemní) – [§O] Obojživelníci Do konce dubna 2005 nebyla zjištěna přítomnost žádného druhu. Plazi Do konce dubna 2005 nebyla zjištěna přítomnost žádného druhu. Ptáci Observ. a det. J. Škopek (není-li uvedeno jinak), a to na jaře roku 2005. Parus caeruleus (sýkora modřinka) – zjištěn pouze 1 ex. na hranici území poblíž křižovatky ulic „Sazečská“ a „Služeb“. Na ploše není žádná vhodná přírodní dutina, případné hnízdění v nějaké dutině budovy atp. Lze předpokládat, že hnízdí mimo plochu. Parus major (sýkora koňadra) – zaznamenány pouze 2 ex. (pravděpodobně pár) v severozápadní části sledovaného území. U tohoto druhu je velmi pravděpodobné hnízdění v člověkem vytvořené dutině (hnízdívá v nejrůznějších trubkách atp.) Phasianus colchicus (bažant obecný) – zjištěni 2 samci na ploše, třetí ve výběžku listnatého lesa přiléhajícího z jihu k sledované ploše. Tam je také vyšší pravděpodobnost pro případné hnízdění tohoto druhu, jehož „divoké“ populace jsou nejrůznějšími způsoby „posilovány“ z ptáků odchovávaných pro myslivecké účely (většinou při okrajích Prahy).

PUDIS a.s.

Strana 36


Phylloscopus collybita (budníček menší) – zaznamenán zpěv 1 samce při západním okraji území. Pica pica (straka obecná) – na přeletu pozorován 1 ex. (observ. J. Farkač), v javorovém lesíku nalezeno dosud nedokončené hnízdo. Nemusí se však jednat o hnízdo, v němž proběhne hnízdění. Straka během jedné hnízdní sezóny rozestaví i několik hnízd, z nichž pouze jedno slouží k inkubaci. Hnízdní příležitosti však tento druh nachází všude kolem, neboť kromě hnízd na stromech jsou i z pražského území známy případy umístění hnízda na sloupech elektrického vedení. Turdus merula (kos černý) – na celém území zaznamenáni celkem pouze 3 samci. Samice touto dobou již pravděpodobně sedí na hnízdech, zřejmě však mimo sledovanou plochu. Savci Microtus arvalis (hraboš polní)

Vyhláška MŽP ČR 395/1992 Sb. Chráněné druhy živočichů zjištěné v dotčeném území, které jsou uvedeny v Příloze Vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb. stupeň ochrany §O §O

Druh Bombus pascuorum Bombus terrestris

přítomnost + +

Komentář: Bombus pascuorum (čmelák polní), Bombus terrestris (čmelák zemní) – široce rozšířené a hojné druhy čmeláků. V rekonstruovaném území a jeho okolí jsou vázány především na zbytky ruderálních ploch v okolí. Jedná se o létavé druhy s relativně velkou radiací, a je tedy předpoklad, že v případě potřeby změní svá stanoviště a po vynucených úpravách terénu se opět na řadu původních míst vrátí. V připravovaném Červeném seznamu bezobratlých České republiky (Farkač, Král & Škorpík, AOPK ČR) jsou uvedeny Bombus magnus, B. maxillosus, B. muscorum, B. veteranus (kriticky ohrožené druhy), B. norvegicus, B. ruderatus (druhy ohrožené), B. confusus, B. distinguendus, B. humilis, B. pomorum, B. quadricolor, B. subterraneus, B. wufleni (druhy zranitelné). Výskyt těchto jmenovaných druhů nepřichází na území depa a jeho okolí v úvahu. Není nutné přijímat žádná opatření. Případný náhodný úhyn jedince (jedinců) v souvislosti s rekonstrukcí a následným využitím území nebude mít na populaci těchto druhů destruktivní, ohrožující ani omezující vliv. Příloha I směrnice 79/409/EHS V území stavby a jeho nejbližším okolí nebyl zjištěn žádný druh uvedený v Přehledu druhů z přílohy I směrnice Rady Evropského společenství 79/409/EHS (NATURA 2000). Přítomnost druhů jmenovaných touto směrnicí nelze ani předpokládat.

PUDIS a.s.

Strana 37


Příloha II směrnice 92/43/EHS V území dotčeném stavbou nebyly zjištěny druhy uvedené uvedených v Přehledu druhů z přílohy II směrnice Rady Evropského společenství 92/43/EHS (NATURA 2000). Přítomnost druhů jmenovaných touto směrnicí nelze ani předpokládat. Významné krajinné prvky V území dotčeném stavbou a jeho bezprostředním okolí není žádný významný krajinný prvek. Územní systémy ekologické stability Území není součástí žádného prvku ÚSES. Vliv lze označit tedy za nulový. Nejblíže se vyskytuje interakční prvek I5 Za dráhou (lesní celek s pestrou druhovou skladbou, který je rozdělen zkušební kolejí metra; č. prvku 345, druh plochy EVKP, geobiocenologická typizace 2B3, druh pozemků lesní, fyziotyp DH, KU, specifikace rovina, významné druhy rostlin dub letní, dub červený, jasan ztepilý, lípa, javor mléč, borovice lesní, modřín) pro zvýšení diverzity krajiny, a to cca 400 metrů jižně. Lesní porosty Dokumentace je zpracována v souladu s platnou legislativou a není v konfliktu s žádným lesním porostem. Není nutné přijímat žádná opatřen. Mimolesní zeleň Důvody kácení či omezení mimolesní zeleně včetně náletových dřevin jsou pouze v přímé souvislosti s rekonstrukcí území. Z dostupných materiálů je zřejmé, že odstraňování stromů a keřů je v parametrech realizace na základě podání oznámení v souladu se zákonem 114/92 Sb.

C.2.7. Krajina a obyvatelstvo Zájmové území spadá pod městskou část Praha 10 a leží v katastrálním území Strašnic, dotýká se i k.ú. Malešice. Navazující území není obydlené. Je tvořeno objekty průmyslové a obchodní vybavenosti, dopravní infrastrukturou – metro Depo, železnice, komunikace Černokostelecká, Sazečská. Z hlediska krajiny – místo, které je prakticky bez kontaktu s přírodním prostředím. Ve směru jihovýchodním lze vysledovat určitý přírodní fenomén prvků od ul. Rebekovské I5 – interakční prvek – lesní celek. Automobilová doprava je soustředěna po ul. Černokostelecká, Sazečská. Tramvajová doprava je vedena po ul. Černokostelecká. V blízkosti záměru se nachází ČS PHM v ul. Sazečská.

PUDIS a.s.

Strana 38


Řešené území se záměrem dostane do docházkové vzdálenosti k významnému prvku městské dopravy (metro) a návaznému autobusovému terminálu včetně parkoviště P+R. Tím se omezí dopravní zatížení vzdálenější obytné zástavby. Nadmořská výška se pohybuje kolem 230 m n.m.

C.2.8. Hmotný majetek Výstavbou dojde k zásahu do hmotových prvků fyzických i právnických osob – nikoliv však bydlení, ale podnikání. Předmětem Oznámení nejsou tyto faktory posuzovány, neboť jsou řešeny v současnosti – v areálu probíhá demolice objektů ZS metra.

C.2.9. Hlukové poměry Posouzení hlukové zátěže bylo provedeno (viz. kapitola B.3.4 Oznámení). Z grafického výstupu výpočtového programu HLUK+ vyplývá, že dominantním zdrojem hluku v řešeném území – zejména v noční době – je v současnosti i ve výhledu železniční doprava. Na této skutečnosti nic nemění ani připravovaná realizace nové stanice metra. S autobusovým terminálem i parkovištěm P+R.

C.2.10. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Zájmové území bylo v předchozím období zařízením staveniště Depa Hostivař. Objekty následně sloužily jednotlivým podnikatelským aktivitám. V současnosti jsou objekty demolovány. Kvalitu životního prostředí lze v zájmovém území hodnotit jako podprůměrnou, ovlivněnou podnikatelskou zónou, železnicí, komunikacemi s výraznou dopravní zátěží. V návazném území je úrovňová křižovatka ul. Černokostelečcká x Sazečská. V blízkosti se nachází ČS PHM. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy budou omezeny jen na plochu vlastního území rekonstrukce a celkově budou velmi nízké a omezené. Vliv na vodní toky a údolní nivy je nulový. Vliv na jezera, rybníky a vodní plochy je s ohledem na absenci těchto prvků nulový, v případě realizace vzniku nové vodní plochy (retenční nádrž) bude vliv pozitivní. Lze předpokládat, že zásahy při výstavbě jsou z hlediska životního prostředí únosné. Průběh znečištění v prostoru bude ovlivněn ale hodnoty sledovaných koncentrací exhalací nebudou dosahovat kritických hodnot, což platí i pro hlukovou zátěž, kde nebudou limitní hodnoty překračovány. Obyvatelé nebudou provozem z hlediska možných rizik ohroženi – první obytné objekty se nacházejí cca 500 od připravovaného záměru. Vykácená zeleň bude nahrazena. V rámci stavby bude provedena výsadba zeleně, která bude maximálně přizpůsobena stávající zeleni jako doplněk městské zeleně pro dané území. Terénní úprava a výsadba zeleně bude podřízena urbanistickému návrhu. Výstavba a provoz terminálu, P+R parkoviště včetně zázemí je ve vztahu s ostatními aktivitami v návazném území z hlediska životního prostředí únosná při zajištění zvýšených

PUDIS a.s.

Strana 39


nároků na parkování u obytné části a u sportovního areálu s omezením dopravních cest obytnou zástavbou při hledání místa k zaparkování.

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1 CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.1.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů • • •

Vlivy na obyvatelstvo lze rozdělit do následujících kategorií: Znečištění ovzduší, Hluk Narušení faktorů pohody, ekonomické důsledky

Uvedené vlivy se projevují různou měrou v etapě výstavby a po uvedení stavby do provozu. V obecné rovině lze konstatovat, že vlivy související s výstavbou jsou intenzivnější, ale z časového i prostorového hlediska omezené. Vlivy z provozu mají mírnější, zato však trvalé účinky. Základním faktorem ovlivňující intenzitu vlivů na obyvatelstvo je vzdálenost obytné zástavby od záměru. Obytná zástavba je situována za železnicí ve vzdálenosti cca 400 m od lokality. Lze konstatovat, že provozování záměru v celkovém kontextu aktivit v okolí záměru nebude mít zásadní negativní vlivy. V jednotlivých složkách životního prostředí nebudou při dodržení technických opatření překračovány limitní hodnoty dané legislativními předpisy. I při podlimitních hodnotách nelze vyloučit negativní účinek časově omezeného vlivu výstavby, který by se mohl projevit v trasách staveništní dopravy. Samotná výstavba neovlivní zásadně sociální ani ekonomické podmínky ve svém okolí. V průběhu výstavby mohou vzniknout omezené pracovní příležitosti. Tato situace je však závislá na dodavateli stavby, který určí požadavky na případné profese při výstavbě. Při provozu lze vnímat sociální a ekonomický aspekt v tom, že zde vznikne celkem cca 23 nových pracovních příležitostí (restaurace, zaměstnanci obsluhy, dispečeři, policie).

D.1.2 Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na ovzduší budou soustředěny do období výstavby, kdy emise ze stavebních strojů a nákladních automobilů (při odvozu zeminy a dovozu stavebních materiálů) mohou být příčinou zvýšených imisí. Bude se však jednat o nepravidelné a z hlediska delšího časového úseku pouze jednorázové navýšení emisí a mírné zhoršení imisí, které nebudou překračovat příslušné hygienické limity. Navrhovaná výstavba je situována do území, ve kterém nejsou překračovány imisní limity krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek v hodnocení dle platných imisních limitů. U oxidu dusičitého však pouze s využitím meze tolerance PUDIS a.s.

Strana 40


Zprovozněním terminálu a P+R dojde k snížení celkových emisí do ovzduší. Imisně se toto snížení projeví zejména u bytové zástavby okolo Počernické v úseku Limuzská – Starostrašnická V okolí terminálu a P+R není obytná zástavba. V místech významnějšího pobytu osob (provozní budovy a nástupiště na terminálu) dojde ku zvýšení imisní zátěže. Zvýšení se bude pohybovat do 12 % krátkodobého imisního limitu pro NO2 a do 1,5 % ročního limitu. Naopak snížení u obytné zástavby bude dosahovat až 6,8 % resp. 0,8 % krátkodobého a ročního limitu. Toto snížení však povede ku snížení expozice podstatně většího množství lidí (je u bytové zástavby). V roce 2010 dojde v okolí terminálu ke snížení imisních koncentrací v důsledku snížení emisí z okolní dopravy. Absolutní hodnota průměrných ročních koncentrací však bude záviset na vývoji znečištění v centrální oblasti města. Pro jeho věrohodné hodnocení není však zatím dost podkladů. Z hlediska vlivu na klimatické poměry je posuzování záměru bezpředmětné.

D.1.3 Vliv hluku a ev. další fyzikální charakteristiky Výsledky výpočtu výhledových ekvivalentních hladin hluku v přilehlé zástavbě ve vztahu k výstavbě areálu nedojde u nejbližší obytné zástavby k překročení hygienických limitů. Po realizaci stanice metra Depo Hostivař a uvedení parkoviště P+R a autobusového terminálu do provozu dojde k podstatnému snížení dopravních intenzit u individuální automobilové i hromadné autobusové dopravy. To se příznivě projeví hlavně u zástavby v okolí Černokostelecké ulice v úseku Sazečská – Úvalská, dále podél Úvalské a v prostoru stanice metra Skalka. K mírnému zvýšení hladin hluku oproti současnému stavu dojde v okolí nového autobusového terminálu a podél Sazečské ulice (v části jižně od Černokostelecké), ale v tomto prostoru se nevyskytuje žádná obytná ani jiná chráněná zástavba. Chodci se zde budou pohybovat jen krátkodobě, rozhodně tedy nehrozí poškození jejich zdraví nadměrným hlukem.

D.1.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody Vliv na povrchové a podzemní vody jsou z hlediska technického řešení záměru minimální. Z hlediska vlivu na odvodnění oblasti je bilance odtokových poměrů oproti současnosti tato: Stávající odtok celkem 278,4 l/s Nový odtok celkem 285,4 l/s Zvětšený odtok 7 l/s je možno považovat za akceptovatelný. Dle projektové dokumentace budou vody sváděny do kanalizace.

PUDIS a.s.

Strana 41


D.1.5 Půda, Pozemky plnící funkci lesa Problematika vlivu na půdu (ZPF – zemědělský půdní fond) a pozemků plnící funkci lesa (PPFL) je zcela bezpředmětná – pozemky jsou charakterizovány jako jiná plocha, ostatní komunikace, silnice.

D.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Jakékoliv stavební dílo je zásahem do geologických poměrů tím, že dochází k odtěžování horninového prostředí v důsledku průchodu či vetknutí stavby do terénu. Dalším zásahem může být střet stavby s registrovanými územími nerostných zdrojů. Skalní podklad je v zájmovém území tvořen paleozoikem – ordovik - souvrství bohdalecké. Jedná se o jílovité břidlice až jílovce s ojedinělými konkrecemi s vysokým obsahem pyritu. Pokryvné útvary jsou zastoupeny navážkami a deluviálními sedimenty. Navážky – tvoří souvislý pokryv zájmového území a souvisí s výstavbou Depa metra. Jedná se o poměrně mocné navážky, vzniklé úpravou terénu. Navážky jsou tvořeny převážně z místního materiálu, který byl odtěžen při výstavbě stávajících objektů. Jejich mocnost kolísá od 5 – 7 m. Deluviální sedimenty – tvoří mělkou vrstvu pokryvů. Základové poměry jsou složité. Základovou půdu budou vesměs tvořit navážky. Podzemní voda neovlivní návrh plošného založení.

Poddolovaná území Na základě mapových podkladů nezasahuje záměr do poddolovaných území.

Geodynamické jevy V zájmovém území nejsou registrovány žádné význačné svahové deformace.

Nerostné suroviny Na základě rešerše České geologické služby – GEOFOND – Rešerše ložisek vyplývá, že záměr nezasahuje do ložiskových území (dobývacích prostorů) ani chráněných ložiskových území.

D.1.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Území dotčené realizací záměru není součástí maloplošných ani velkoplošných zvláště chráněných území ani jejich ochranných pásem (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní památka, přírodní památka). Nezasahuje do ÚSES. V sledovaném území a jeho nejbližším okolí nebyly zjištěny žádné druhy rostlin z vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb. (jejich výskyt lze naprosto spolehlivě vyloučit); z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka 2001) byl zjištěna přítomnost jen třech druhů vyžadujících pozornost – Atriplex oblongifolia (lebeda

PUDIS a.s.

Strana 42


podlouhlolistá), Crepis foetida rhoeadifolia (škarda smrdutá mákolistá) a Tragopogon dubius (kozí brada kyjolistá). Vliv na mimolesní zeleň je jednoznačně nulový. Vliv na lesní komplexy je také jednoznačně nulový. Vliv rekonstrukce území na faunu bezobratlých živočichů prakticky nepřichází v úvahu, protože zjištěné dva druhy čmeláků nejsou striktně vázány na vlastní území stavby. Populační početnost zmíněných eurytopních a široce rozšířených druhů je natolik vysoká, že lokální omezení migrujících jedinců neovlivní populace v širším okolí. Jejich populace jsou velmi početné, flexibilní a dotčení jedinci změní případně svá stanoviště. Nezasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod, nezasahuje do výhradních ložisek dle „Horního zákona“.

D.1.8 Vlivy na krajinu Krajinný ráz se po dostavbě nebude zásadně měnit. Vznikne podobný prostor, který bude respektovat úpravy a řešení parteru souvisejícího území. Naopak krajinný ráz po dostavbě bude přijatelnější než jsou současné objekty zařízení staveniště, které navíc jsou v likvidaci.

D.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Záměr stavby nezasahuje do žádných trvale obytných objektů. Demolovány budou pouze stávající objekty bývalého zařízení staveniště. Vliv lze označit za možný a pro zájmové území v kontextu projektu dokonce za nutný a žádoucí. Záměr se týká pozemků dle výpisu z katastru nemovitostí jako jiná plocha, ostatní komunikace, silnice. Jedná se zejména o pozemky hl. města Prahy, DP hl. m. Prahy a Výrobního družstva Výtvarná řemesla. Záměr není umístěn v lokalitě památkové rezervace ani v jejím ochranném pásmu. Nezasahuje do kulturní a národní kulturní památky. Stavba může event. zasáhnout do archeologické vrstvy. V případě archeologických nálezů bude postupováno v souladu s příslušnou legislativou.

D.2 ROZSAH POPULACI

VLIVŮ

VZHLEDEM

K ZASAŽENÉMU

ÚZEMÍ

A

Z hodnocení v jednotlivých problémových okruzích vyplývá, že záměr oproti současnosti (neuvažujeme-li dobu výstavby) nebude ovlivňovat životní prostředí v bezprostředním okolí a dotýkat se zdraví obyvatel v okolí záměru. Obytná zóna je vzdálena cca 500 m od lokality záměru. Při výstavbě při respektaci POV (projekt organizace výstavby) lze též významně omezit dopad výstavby a to zejména po dopravních trasách. Podrobněji lze otázku řešit v další fázi projektové dokumentace.

PUDIS a.s.

Strana 43


V předchozích kapitolách byly jednotlivé faktory popsány a zhodnoceny. Jednotlivé studie (hluková a exhalační) dokládají, že obyvatelné nejsou záměrem ohroženi. V posuzovaných faktorech stavby na životní prostředí nebyly zjištěny tak významné dopady stavby, které by bránily provedení záměru. Technickými opatřeními lze zajistit, aby případné zásahy byly minimalizovány.

D.3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Záměr je zcela mimo vlivu přesahující státní hranice.

D.4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.4.1 Opatření pro fázi přípravy záměru • • • • • • • • •

V další fázi projektové přípravy specifikovat časový harmonogram výstavby, provést potřebné podrobné průzkumy (geotechnický, hydrogeologický, radonový apod.). V rámci sadových úprav použít druhy, které budou v místě vitální se zřetelem na dosažení přijatelného začlenění areálu do daného prostředí . Navrhnout technicko-organizační opatření minimalizující negativní vlivy na životní prostředí v celém komplexu stavby. V prováděcích projektech specifikovat komunikace, které budou využívány v etapě výstavby se zřetelem na volbu případných ochranných opatření Specifikovat, na základě provedené bilance jednotlivých druhů odpadů, které budou vznikat při stavbě, návrh přepravních tras, určení míst ukládání odpadů. Specifikovat příslušné skládky zemin pro odpady O – ostatní, odpady N – nebezpečné. Na základě výběrového řízení vybrat odpovědné zhotovitele jednotlivých stavebních oddílů. Vypracovat provozní řád areálu. V rámci předběžné opatrnosti řešit výjimku z ochrany zvláště chráněných živočichů: pouze čmeláci rodu Bombus.

D.4.2 Opatření pro fázi výstavby záměru • • • •

Stavební práce provádět v souladu se souvisejícími normami, předpisy a vyhláškami. Dodržovat technologickou kázeň. Organizaci výstavby jednotlivých oddílů stavby řešit tak, aby nedocházelo k nadměrnému obtěžování obyvatel zejména hlukem a emisemi. Týká se hlavně staveništní dopravy po veřejných komunikacích. V průběhu výstavby provádět pravidelnou kontrolu stavebních mechanizmů. Zajistit pod stojícími mechanizmy záchytné nádoby proti úkapům.

PUDIS a.s.

Strana 44


• • • • • • • •

V maximální míře využít stavební mechanizmy se sníženou hlučností. Omezit skladování a deponování prašných materiálů na staveništích. Na staveništi neprovádět údržbu mechanizmů – pouze v nezbytných případech. Kácení zeleně realizovat mimo vegetační dobu. V průběhu výstavby respektovat ochranu stromů, porostů a ploch pro vegetaci v souladu s Technickou dokumentací sadových úprav a náhradní sortiment výsadby za pokácenou zeleň ji dle technických možností uplatnit. Kácenou zeleň řešit štěpkováním, případně kompostováním. Umožnit event. záchranný archeologický výzkum při provádění zemních a výkopových pracích. V rámci předběžné opatrnosti zajistit odborný biologický dozor v průběhu provádění zemních prací.

D.4.3 Opatření pro fázi provozu záměru •

•

Záměr bude vyžadovat údržbu ploch parkovišť P+R, terminálů MHD, PID,ČSAD i okolí občanské vybavenosti včetně údržby zeleně. Tato funkce je pro zdárný rozvoj projektu nezbytná a musí být zahrnuta do smluvních vztahů s provozovatelem jednotlivých zařízení. Zajistit systém nakládání s odpady s cílem v maximální míře odpady separovat a s právně s odpady na ploše areálu nakládat.

D.5 CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ Při hodnocení jednotlivých faktorů bylo použito standardních metod, které zohledňují šíři dostupných vstupních informací. Kde bylo možno, byly jednotlivé vlivy na životní prostředí hodnoceny v porovnání s normovými hodnotami, které jsou obsaženy v právních předpisech pro složky životního prostředí. Kde nebylo možno provést porovnání se standardy, ani měrnými jednotkami, bylo hodnocení provedeno verbálně. Hodnocení vychází z dostupných podkladů a informací, které jsou specifikovány výše, z podkladů získaných v průběhu zpracování Dokumentace od projektantů a jednotlivých odborníků na danou problematiku. Dále byly čerpány informace z literatury, internetových stránek, věstníků MŽP ČR, osobních znalostí v praktickém řešení a v neposlední řadě z podrobné rekognoskace terénu. Neurčitost v rozhodování vytváří vždy modelové zpracování. To je však závislé na kvalitě vstupních údajů. Ze všech podkladů není patrné, že by tato vstupní data byla zatížena neúměrnou chybou, která by v celkovém kontextu zcela zásadně ovlivnila výsledek rozhodování. Lze podotknout, že nejsou známy dodavatelé jednotlivých oddílu stavebních úseků. Proto nelze přesně stanovit a kvantifikovat vlivy v průběhu výstavby. Detailní vyhodnocení vlivů výstavby lze posuzovat až v další fázi projektové přípravy po upřesnění materiálových toků, plánů organizace výstavby, strojového parku, resp. zhotovitele (lů) stavby. Výpočty provedené na základě předaných intenzit dobře charakterizují dopady na okolí. Jednotlivé studie (hluková, exhalační, biologický průzkum) to dokládají. PUDIS a.s.

Strana 45


Vzhledem k typu záměru je možno konstatovat, že při zpracování se nevyskytly zásadní nedostatky ve znalostech a neurčitostech, které by mohly zásadně ovlivnit zpracování oznámení. Lze konstatovat, že připravovaný záměr je vhodný v území realizovat, a dostupné podklady (průzkumy a rozbory v celkovém kontextu) byly pro zpracování oznámení dostačující.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr byl navržen a posouzen v jedné variantě a vychází z Dokumentace DÚR – Stanice metra Depo Hostivař – povrchy 1. změna DÚR, Metroprojekt Praha a.s..

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Záměr je doplněn situací záměru. Situací záměru ve vztahu k širšímu zájmovému území. Fotodokumentací Rozptylovou a hlukovou studií. Biologickým průzkumem

G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Plocha mezi vlastním areálem a ulicí Černokosteleckou – bývalé zařízení staveniště – bude dle platného územního rozhodnutí a stavebního povolení využita ke stavbě autobusového terminálu MHD, PID a ČSAD včetně parkoviště typu P+R. Související stavbou je vestavba nové stanice Metra ve stávající remízové hale. Změna územního rozhodnutí spočívá ve stavbě parkovacího domu v místě parkoviště P+R, stavbě nového objektu dispečerského stanoviště a obchodní vybavenosti (viz situace). Stavba je umístěna na pozemcích označených v Územním plánu hl. m. Prahy jako SOV – všeobecně smíšené území obchodu a služeb a DM – zařízení hromadné dopravy osob. Záměr je v souladu s územním plánem hl.m. Prahy.

PUDIS a.s.

Strana 46


Vliv na ovzduší Vlivy na ovzduší budou soustředěny do období výstavby, kdy emise ze stavebních strojů a nákladních automobilů mohou být příčinou zvýšených imisí. Bude se však jednat o nepravidelné a z hlediska delšího časového úseku pouze jednorázové navýšení emisí a mírné zhoršení imisí, které nebudou překračovat příslušné hygienické limity a budou poměrně rovnoměrně rozděleny podél celé linie stavby. Při provozu na základě rozptylové studie vyplývá, že realizací terminálu a parkoviště P+R u stanice metra Depo Hostivař, dojde ku snížení emisí do ovzduší. Imisně se toto snížení projeví zejména u obytné zástavby podél Černokostelecké v úseku Limuzská – Skalka. Ku zvýšení imisního zatížení dojde v okolí terminálu a OP+R. Toto zvýšení však nebude velké a nepovede k překračování imisních limitů s využitím meze tolerance. V roce 2010, kdy tolerance bude nulová, bude plnění ročního imisního záležet na vývoji imisní situace v Praze

Vliv hluku Z výpočtového programu HLUK+ vyplývá, že dominantním zdrojem hluku v řešeném území – zejména v noční době – je v současnosti i ve výhledu železniční doprava. Na této skutečnosti nic nemění ani připravovaná realizace nové stanice metra. Rovněž u tramvajové dopravy se nepředpokládá žádná změna. Lze konstatovat, že: Po realizaci stanice metra Depo Hostivař a uvedení parkoviště P+R a autobusového terminálu do provozu dojde k podstatnému snížení dopravních intenzit u individuální automobilové i hromadné autobusové dopravy. To se příznivě projeví hlavně u zástavby v okolí Černokostelecké ulice v úseku Sazečská – Úvalská, dále podél Úvalské a v prostoru stanice metra Skalka. K mírnému zvýšení hladin hluku oproti současnému stavu dojde v okolí nového autobusového terminálu a podél Sazečské ulice (v části jižně od Černokostelecké), ale v tomto prostoru se nevyskytuje žádná obytná ani jiná chráněná zástavba. Chodci se zde budou pohybovat jen krátkodobě, rozhodně tedy nehrozí poškození jejich zdraví nadměrným hlukem.

Vlivy na vodu Vlivy na vody podzemní i povrchové jsou minimální. Vody z parkoviště budou odvedeny v souladu se standardy Městských vodárenských a kanalizačních zařízení do kanalizace a následně do ČOV.

Vlivy na půdu a les Pozemky určené pro stavební záměr jsou vedeny v katastru nemovitostí jako jiná plocha, ostatní komunikace, silnice. Proto vlivy na půdu (ZPF) a pozemky plnící funkci lesa (PPFL)jsou v lokalitě zcela bezpředmětné.

Vlivy na faunu, floru a ekosystémy, zvláště chráněná území Území dotčené realizací není součástí maloplošných ani velkoplošných zvláště chráněných území ani jejich ochranných pásem (národní park, chráněná krajinná oblast,

PUDIS a.s.

Strana 47


národní přírodní památka, přírodní památka). Lokalita nezasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod, nezasahuje do výhradních ložisek dle „Horního zákona“. V území stavby a jeho nejbližším okolí nebyl zjištěn žádný druh uvedený v Přehledu druhů z přílohy I směrnice Rady Evropského společenství 79/409/EHS (NATURA 2000). Přítomnost druhů jmenovaných touto směrnicí nelze ani předpokládat. V území dotčeném stavbou nebyly zjištěny druhy uvedené uvedených v Přehledu druhů z přílohy II směrnice Rady Evropského společenství 92/43/EHS (NATURA 2000). Přítomnost druhů jmenovaných touto směrnicí nelze ani předpokládat. Záměr není umístěn v lokalitě památkové rezervace ani v jejím ochranném pásmu. Nezasahuje do kulturní ani národní kulturní památky. Nelze vyloučit, že stavba může terénními pracemi zasáhnout do míst s event. archeologickými nálezy. Proto při stavebních pracích je nutno postupovat v případě archeologického nálezu v souladu se zákonem o státní památkové péči (20/87 Sb. Ve znění zákona č. 425/1990 Sb.).

Vlivy na geofaktory Realizace ani provozování záměru nebude mít vliv ve smyslu razantního zásahu do horninového prostředí. Jedná se o běžnou stavební činnost. Hloubkové zásahy > 10 m do horninového prostředí nejsou uvažovány. V zájmovém území nejsou registrovány žádné význačné svahové deformace

Odpady Stavba s sebou přinese vznik odpadů. Ty budou v nejvyšší kubatuře tvořeny odtěženou zeminou. Tento materiál bude nutno umístit mimo zájmové území. Bude se jednat o odpad kategorie O – ostatní. Stavba se nevyhne i tvorbě odpadů N – odpady nebezpečné. Odpady nebezpečné budou soustředěny zejména do zařízení stavenišť související s provozem a údržbou stavebních strojů a dopravních prostředků, které budou umístěny v zařízení staveniště. S odpady bude nakládáno v souladu s právními předpisy (zákon o odpadech ve znění pozdějších předpisů a souvisejících vyhlášek).

Zeleň Záměr si vyžádá kácení dřevin rostoucích mimo les (13 ks). Jedná se o zeleň bez výrazné hodnoty, kterou lze nahradit. Sadové úpravy s touto alternativou počítají a to ve větším rozsahu než odpovídá zásahu.

Ostatní vlivy Výstavbou nedojde k demolicím jakýchkoliv objektů. V současnosti však probíhá demolice bývalého zařízení staveniště na ploše projektovaného záměru. Tento proces však není předmětem tohoto Oznámení.

PUDIS a.s.

Strana 48


Výstavbou záměru nedojde k zásadnímu narušení poměru krajinných složek. Neuvažuje se s výstavbou dominantních objektů.

Na základě posouzení vlivů stavby na životní prostředí nebyly zjištěny významné skutečnosti, které by znemožňovaly realizaci a provozování záměru. Při dodržování navržených podmínek a opatření, uplatněných v další fázi projektové přípravy, nebude záměr spojen se zásadními negativními vlivy na složky životního prostředí. Záměr je doporučen k realizaci.

PUDIS a.s.

Strana 49


H. PŘÍLOHA VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU K ZÁMĚRU Z HLEDISKA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYJÁDŘENÍ MAGISTRÁTU HL.M. PRAHY – STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY PODLE § 45i ODST. 1. ZÁKONA Č. 114/1992 Sb. K OVLIVNĚNÍ EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT.

PUDIS a.s.

Strana 50


SEZNAM ZPRACOVATELŮ DOKUMENTACE Oznámení záměru bylo zpracováno v souladu s §8 Zákona ČR 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů. Na zpracování dokumentace se podílel kolektiv pod vedením RNDr. Věry Kameníčkové, která je autorizovanou osobou, oprávněnou zpracovávat Oznámení, Dokumentace a Posudky podle příslušného zákona. Zhotovitel:

PUDIS a.s. Nad Vodovodem 2/3258 100 31 Praha 10

Odpovědný řešitel:

RNDr. Věra Kameníčková Osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 16437/4446/OEP/92

Řešitelé:

Ing Miloš Pulkrábek APS Ing.Karel Krupa, CSc., PUDIS a.s. Mgr. Miloslav Cícha, PUDIS a.s. Ing. Darina Kratochvílová PUDIS a.s. Dr. Jan Farkač, CSc. – odborné poradenství v ekologii Metroprojekt Praha a.s. Pavla Bayerová Květa Soukupová a kol.

Datum zpracování oznámení: 04/2005 Podpis a adresa zpracovatele oznámení: RNDr. Věra Kameníčková Rozšířená 2046/18 182 00 Praha 8

PUDIS a.s.

Strana 52


SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ Právní předpisy týkající se životního prostředí a ochrany zdraví obyvatel, normy a Metodické pokyny MŽP ČR, Věstníky MŽP ČR Územní systém ekologické stability hl.m. Prahy Ochrana přírody a krajiny v hl. m. Praze Územní plán hl. m. Prahy Praha – Životní prostředí (r. 1998-2004), Úloha SGU – Životní prostředí (1998 - 2004) Ortofotomapa zájmového území a další mapové podklady Internetové stránky hl.m. Prahy, ČHMÚ, OHS apod. Rekognoskace terénu in situ Dokumentace DÚR, Metroprojekt Praha a.s. 07/2000 Dokumentace DÚR – povrchy 1. změna DÚR 04/2005 Dokumentace pro stavební povolení, Životní prostředí, Metroprojekt 2001 Předběžný IG průzkum, GeoTec, 04/2001 Odborná literatura v oblasti životního prostředí Hluková studie Exhalační studie Biologický průzkum

PUDIS a.s.

Strana 53


OSVĚDČENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI KE ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACÍ O HODNOCENÍ VLIVŮ STAVEB NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

PUDIS a.s.

Strana 54

PŘÍLOHA K OZNÁMENÍ

1.Situace v měř. 1:500 2.Situace záměru ve vztahu k širšímu zájmovému území. 3. Fotodokumentace 4. Rozptylová studie znečištění ovzduší 5. Hluková studie 6. Biologickým průzkum

Příloha č. 1 Koordinační situace v měř. 1:500

Příloha č. 2 Situace záměru ve vztahu k širšímu zájmovému území

Příloha č.3 Fotodokumentace

Obr.1 Objekt Depo Hostivař

Obr.2 Současný stav terénu po demolici

Obr.3 Probíhající demolice

Obr.4 Objekty podnikatelské sféry v okolí zájmového území - pohled JV

Obr.5 Detail z demolice ZS

Obr.6 Objekty podnikatelské sféry (bez využití) - pohled V

Obr.7 Respektace stávající zeleně při demolici

Obr.8 Zatravněné povrchy s odpady

Obr.9 Ulice Sazečská

Příloha č.4 Rozptylová studie znečištění ovzduší

Ing. Miloš Pulkrábek, Na dolinách 1, 147 00 PRAHA 4 APS Air Pollution Service t./f.: 241 431 535

mobil: 603 434 866

STANICE METRA DEPO HOSTIVAŘ POVRCHY, 1. ZMĚNA DUR

Rozptylová studie znečištění ovzduší

Duben 2005

Ing. Miloš Pulkrábek

Ing. Miloš Pulkrábek - APS

RS stanice metra DEPO HOSTIVAŘ - povrchy

OBSAH

1 ÚVOD 2. Údaje o výstupech 3. Charakteristika území 4. Znečištění ovzduší po realizaci stavby 5. Metodiky výpočtu 6. Shrnutí výsledků 7. Závěr 8. Použité podklady

Přílohy:

1

Výkres situace s vyznačenými referenčními body

2

Údaje o intenzitě automobilové dopravy ÚDI

2



1.

ÚVOD V Praze 10 Hostivaři, v rámci výstavby stanice metra Depo Hostivař, dojde ku změně dopravní organizace. Součástí této změny bude vybudování terminálů pro autobusy MHD a zřízení parkoviště P+R na 556 stání. Autobusy tak nebudou zajíždět blíže k centru do stanice metra Skalka, a zároveň bude snížen počet zajíždějících osobních vozidel do centra umožněním odstavení na nově zbudovaném parkovišti P+R. Předložená studie hodnotí předpokládané znečištění ovzduší dané lokality provozem navrženého terminálu a parkoviště P+R. Do hodnocení promítá změny zatížení dopravní sítě v okolí. Je zpracována pro hodnocení dle platných imisních limitů uvedených v prováděcích předpisech k novému zákonu o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. a upravenými postupy pro hodnocení hodinových krátkodobých koncentrací NO2 a celoročních průměrných koncentrací.

2. Údaje o výstupech Změny na povrchu jsou zpracovány v dokumentaci Metroprojektu „Stanice metra Depo Hostivař - povrchy, 1. změna DUR“. Návrh řešení uvažuje s tím, že autobusy jedoucí po Černokostelecké směrem do centra odbočí vlevo na křižovatce se Sazečskou a budou ukončeny na novém autobusovém terminálu. Ke koncové stanici metra Skalka je dnes vedena návozová autobusová doprava. Po ulici Černokostelecká jsou realizovány přepravní vztahy z centrální oblasti ven z města na Průmyslovou a Štěrboholskou radiálu. 1. Průjezdná doprava zůstane zachována v dnešním stavu a nebude novým uspořádáním nijak dotčena. Pro zlepšení dopravní situace v centru města se uvažuje se zřízením záchytného parkoviště typu P+R s napojením na Sazečskou. Parkoviště bude ve správě města. 2. U koncové stanice metra je nyní navrženo přebudování povrchového záchytného parkoviště typu P+R z kapacity 168 + 9i = 177 parkovacích stání na parkovací objekt s kapacitou 528 + 28i = 556 stání s vazbou na Sazečskou ulici. 3. Jelikož výstavbou dojde ke zrušení stávajícího parkoviště pro zaměstnance DP – Metro je navržena i úprava dvou parkovišť s výslednou kapacitou 26 + 32 = 58 stání vyhrazených pro zaměstnance DP-Metro. 4. Po skončení výstavby nového autobusového terminálu u nové konečné metra stanice „Depo Hostivař“ dojde k přeložení konečných některých linek od stanice metra Skalka do tohoto nového terminálu. Bude zde ukončeno 12 linek PID a 7 linek ČSAD, výstupní hrana bude celkem o délce 55 m (pro linky PID 37 a pro linky ČSAD 18m), počet odstavů bude 14K + 12S a nástupní hrana pro odjezdy bude u jihovýchodní hrany s usměrněnými odjezdy.

Údaje o intenzitách automobilové dopravy na komunikacích Černokostelecká, Úvalská, Na Padesátém a Sazečská v současnosti a výhledu zpracoval ÚDI 30.3.2005. Intenzity dopravy jsou zpracovány pro současný stav (rok 2004) a výhled (rok 2010). Zvláště je pak zpracována intenzita MHD. Ta je pouze pro současný stav – vliv terminálu na ni MHD a P+R zpracoval ve své dokumentaci „Stanice metra Depo Hostivař - povrchy, 1. změna DUR“ Metroprojekt. Údaje ÚDI uvádím v příloze P2. Údaje Metroprojektu jsou uvedeny v jeho zprávě [7]. Zásadně lze předložené údaje shrnout takto.

3



a) parkoviště P+R bude mít obrátkovost 1,3 (doporučený údaj ÚDI). Zachytí tedy během 24 h 723 OA a tudíž 1446 jízd do centra. Ty se budou naopak budou realizovat v prostoru parkoviště. Dle údaje ÚDI pro parkoviště P+R Skalka činí intenzita dopravy na parkoviště ve špičkové hodině 7.00 – 8.00 12,5 % z celkového denního počtu jízd; v daném případě tedy 90 jízd OA za hodinu b) Terminál – v něm bude zakončeno denně 560 spojů. To znamená 1120 jízd; v ranní špičkové hodině všedního dne bude v terminálu 123 jízd. Tab. 1. Emise z plošných zdrojů – P+R a terminálu

zdroj

emise NOx [g/s]

emise CO [kg/r]

[g/s]

[kg/r]

P+R

0,00573

60,2

0,02407

253

terminál

0,11780

1409

0,06170

738

V další tabulce je uvedení snížení celkových emisí do prostoru města v důsledku zbudování terminálu a P+R. Pro snížení emisí zavedením P+R není dostatečný podklad, neboť není známá průměrná dráha jízdy vozidel na místo určení. Pro výpočet byla zvolena dráha 5 km na 1 jízdu , t.j. přibližně do centra. Hodnoty snížení v důsledku P+R jsou proto jen přibližné. Pro autobusy MHD je to dráha Depo – Skalka. Tab. 2. Snížení emisí v důsledku snížení jízd autobusů a OA do centra

zdroj

emise NOx [g/s]

emise CO [kg/r]

[g/s]

[kg/r]

P+R

-0,02349

-247

-0,08745

-919

terminál

-0,28280

-3383

-0,17628

-2108

V následující tabulce je uvedeno absolutní snížení, t.j. snížení v důsledku zkrácení pojezdu + zvýšení pojezdem na P+R a v terminálu. Tab. 3. Absolutní snížení emisí v důsledku zprovoznění P+R a terminálu

zdroj

emise NOx [g/s]

emise CO [kg/r]

[g/s]

[kg/r]

P+R

-0,01776

-187

-0,06338

-666

terminál

-0,16500

-1974

-0,11458

-1370

CELKEM

-0,18276

-2126

-0,17796

-2036

4. Charakteristika území Posuzované místo leží východně od centra Prahy v nadmořské výšce cca 245 - 255 m n.m. Terén v okolí terminálu je téměř plochý. Západně od terminálu je terénní zářez železniční tratě o hloubce 7 – 9 m. V území lze očekávat střední ventilační poměry s průměrnou rychlostí větru ve výšce 10 m nad terénem 2,9 m/s. Z hlediska rozptylových podmínek se

4



jedná o místo se středními rozptylovými podmínkami, emisně ovlivněné přenosem z centrální části Prahy a blízkou komunikací Černokosteleckou. V okolí proponované výstavby lze očekávat tyto koncentrace znečišťujících látek: Tab. 4. Průměrné roční koncentrace znečišťujících látek

Škodlivina

Kr [ µg/m3 ]

Limit [ µg/m3 ]

NOx

82

80 *)

NO2

44

40 **) 50 ***)

CO

850

10000****)

benzen

3,1

5**)

*) limit dle opatření FVŽP – nyní již neplatný **) nové limity – bez meze tolerance. Nařízení vlády č. 350, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší Imisní limity ***) s mezí tolerance pro rok 2005 ****)klouzavý osmihodinový průměr – roční imisní limit nestanoven

4. Znečištění ovzduší v dané oblasti po realizaci stavby Toto hodnocení vychází z výpočtů znečištění ovzduší nově vzniklými zdroji metodikami uvedenými v oddílu Metodiky výpočtů. Je provedeno pro zásadní škodliviny z dopravy. Hodnocení je provedeno pro kriteriální oxid dusičitý NO2 (vzniká postupně z oxidů dusíku NOx). Referenční body Referenční body byly zvoleny tak, aby vystihly místa v okolí terminálu a P+R s největším znečištěním, v místech vyžadujících hygienickou ochranu. V daném případě na blízkých provozních budovách ČSPH ESO, budově depa Hostivař a na výstupních a nástupních nástupištích terminálu. Pro posouzení snížení imisní zátěže v důsledku zrušení autobusových linek v úseku Depo – Skalka, byl zvolen referenční bod na obytném domě na křižovatce Černokostelecká Limuzská. Příspěvky od vyvolané dopravy jsou nejvyšší v přízemní vrstvě. Proto byly body jednotně voleny v dýchací zóně, t.j. 1,5 m nad terénem. Zvolené referenční body jsou vyznačeny v přiloženém výkresu situace v příloze P1, a uvedeny v následující tabulce: Tab. 5. Přehled referenčních bodů

Bod č.

Název bodu

x [m]

y [m]

z [m n.m.]

1

ČSPH ESSO

200

105

1,5

2

DP Metro budova A

50

20

1,5

3

nástupiště – nástup

35

37

1,5

4


8

52

1,5

5

nástupiště – výstup

-6

108

1,5

6


15

125

1,5

7

BDLimuzská/Černokostelecká

-720

430

1,5

V tabulce značí:

5



x ...vodorovná vzd. r bodu od počátku směrem V y ...vodorovná vzd. r. bodu od počátku směrem S z ...výška bodu nad terénem.

Počátek systému byl položen do jihozápadního rohu budovy DP Metro A. Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny v nařízení vlády č. 350, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. V následujících tabulkách jsou uvedeny relevantní limity z tohoto nařízení:

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. B. Imisní limity a meze tolerance pro suspendované částice (PM10)*** Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a jsou vztaženy na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Účel vyhlášení 1. Ochrana zdraví lidí I.etapa

Parametr / Doba průměrování Aritmetický průměr / 24 hodin

2. Ochrana zdraví lidí I.etapa 1. Ochrana zdraví lidí – II.etapa1)

Aritmetický průměr / Kalendářní rok Aritmetický průměr / 24 hodin

Hodnota imisního limitu

Mez tolerance

Datum, do něhož musí být limit splněn 1. 1. 2005

50 µg.m-3 PM10, nesmí být překročena více než 35krát za kalendářní rok 40 µg.m-3 PM10

15 µg.m-3 (30 %)* 4,8 µg.m-3 (12 %)*

1. 1. 2005

50 µg.m-3 PM10, nesmí být překročena více než 7 krát za kalendářní rok

Bude odvozena ze získaných údajů a bude ekvivalentní limitním hodnotám pro etapu 1 10 µg.m-3 (50 %) 1. ledna.2005**

1. 1. 2010

2. Ochrana Aritmetický 1. 1. 2010 20 µg.m-3 PM10 zdraví lidí – průměr / II.etapa1) Kalendářní rok Poznámka: 1) Uvedené indikativní hodnoty budou přezkoumány s ohledem na nové informace o účincích na zdraví a životní prostředí, technickou proveditelnost a zkušenosti s uplatňováním limitních hodnot v etapě 1. * mez tolerance se bude od 1.1. 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2005 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2004 budou meze tolerance následující

Pro 24 hodin Pro kalendářní rok

2003 10 µg.m-3 3,2 µg.m-3

2004 5 µg.m-3 1,6 µg.m-3

** mez tolerance se bude od 1. ledna 2006 lineárně snižovat - každých dvanáct měsíců tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2006 až 2009 budou meze tolerance následující

Pro kalendářní rok

2006 8 µg.m-3

2007 6 µg.m-3

6

2008 4 µg.m-3

2009 2 µg.m-3



*** K měření koncentrací suspendované části frakce PM10 lze použít i metodu TSP při přepočtu za použití koeficientu 0,8 Koncentrace jemných suspendovaných částic PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových průměrných hodnot.

C. Imisní limity a meze tolerance pro oxid dusičitý (NO2) a oxidy dusíku (NOx) Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a jsou vztaženy na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Účel vyhlášení

Parametr / Hodnota imisního Mez tolerance Datum, do Doba limitu něhož musí být průměrování limit splněn -3 -3 1.1.2010 Ochrana Aritmetický 80 µg.m 200 µg.m NO2, zdraví lidí průměr / 1 h nesmí být překročena (40%)* více než 18krát za kalendářní rok Ochrana Aritmetický 1.1.2010 40 µg.m-3 NO2 16 µg.m-3 zdraví lidí průměr / (40%)* Kalendářní rok Ochrana Aritmetický Nabytí účinnosti 30 µg.m-3 NOx tohoto nařízení ekosystémů průměr / Kalendářní rok Poznámka: * mez tolerance se bude od 1.1. 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2009 budou meze tolerance následující: 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 -3 -3 -3 -3 -3 3 Pro 1 70 µg.m 60 µg.m 50 µg.m 40 µg.m 30µg.m 20µg.m 10µg.m-3 hodinu Pro 14 µg.m-3 12 µg.m-3 10 µg.m-3 8µg.m-3 6µg.m-3 4µg.m-3 2µg.m-3 kalendářní rok

E. Imisní limit a mez tolerance pro oxid uhelnatý Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v mg.m-3 a jsou vztaženy na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa Účel Parametr / Hodnota imisního Mez tolerance Datum, do vyhlášení Doba limitu něhož musí být průměrování limit splněn 10 mg.m-3 Ochrana Maximální 6 mg.m-3 1. ledna 2005 zdraví lidí denní 8hod klouzavý průměr** Poznámka: * mez tolerance se bude od 1.1. 2003 lineárně snižovat - každých dvanáct měsíců tak, aby dosáhla 1. ledna 2005 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2004 budou meze tolerance následující 7



** 8hod průměr je připsán dni, ve kterém končí

2003 3,3 mg.m-3

2004 1,7 mg.m-3

F. Imisní limit a mez tolerance pro benzen* Účel vyhlášení Parametr / Hodnota Mez tolerance Datum, do Doba imisního něhož musí být průměrování limitu1 limit splněn -3 -3 Ochrana zdraví Aritmetický 1.1. 2010 5 µg.m 5 µg.m lidí průměr / (100 %)** 1 rok Poznámka: 1) Hodnota imisního limitu je vztažena na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. * benzen je také jedním z prekurzorů ozonu podle přílohy č. 7 tohoto nařízení ** mez tolerance se bude od 1.1. 2003 snižovat tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2009 budou meze tolerance následující 2003 4,375 µg.m-3

2004 3,75 µg.m-3

2005 3,125 µg.m-3

2006 2,5 µg.m-3

2007 1,875 µg.m-3

2008 1,25 µg.m-3

2009 0,625 µg.m-3

Výsledky Z hlediska znečištění ovzduší z dopravy je rozhodující kriteriální oxid dusičitý NO2, u kterých poměr mezi imisemi v ovzduší a imisními limity je nejvyšší číslo. Protože však vzniká až následnou přeměnou z oxidů dusíku (zejména NO) byly provedeny výpočty odvozením z koncentrací NOx dle postupů uvedených v metodickém pokynu uveřejněném ve věstníku MŽP ročník XIII, částka 4 z dubna 2003. Ty jsou již zařazeny do použité verze programu SYMOS 97, verze 2003. Jsou-li splněny imisní limity pro NO2 (zejména roční průměr) budou s velkou rezervou splněny limity i pro ostatní znečišťující látky. Byly vypočteny příspěvky jednotlivých zdrojů, tj. příjezdu a pojezdu autobusů v terminálu a příjezdu a pojezdu osobních automobilů v P+S a snížení počtu autobusových jízd na Černokostelecké. Do hodnot pozadí byly započteny příspěvky běžné dopravy po okolních komunikacích (údaje ÚDI, příloha P1). V následujících tabulkách jsou uvedeny maximální krátkodobé (hodinové) imisní příspěvky NO2 a příspěvky k průměrné roční koncentraci a průměrná roční koncentrace v referenčních bodech v roce 2005 a roce 2010 – vždy se zprovozněným terminálem a P+R

Tab. 6. Rok 2005. Maximální krátkodobé (hodinové) příspěvky, příspěvek k průměrné roční koncentraci a průměrná roční koncentrace NO2 v jednotlivých referenčních bodech [µg/m3]

Bod č.

Název bodu

∆Kmax

8

∆Kr

Kr



NO2

NO2

NO2

1

ČSPH ESSO

13,6

0,60

45,2

2

DP Metro budova A

16,2

0,47

44,3

3


18,3

0,54

44,4

4


20,3

0,63

44,6

5


22,3

0,56

44,7

6


24,4

0,61

45,0

7


-12,8

0,32

45,7

Tab. 7. Rok 2010. Maximální krátkodobé (hodinové) příspěvky, příspěvek k průměrné roční koncentraci a průměrná roční koncentrace NO2 v jednotlivých referenčních bodech [µg/m3]

Bod č.

Název bodu

∆Kmax

∆Kr

Kr*)

NO2

NO2

NO2

1

ČSPH ESSO

10,7

0,49

43,8

2

DP Metro budova A

12,8

0,37

43,4

3


14,4

0,43

43,5

4


16,0

0,50

43,5

5


17,6

0,44

43,6

6


19,2

0,48

43,7

7


-10,1

0,24

43,9

*) Výpočet očekávané roční koncentrace v roce 2010 je proveden za předpokladu, že celková úroveň znečištění v Praze bude na úrovni r. 2005. K poklesu tak dochází pouze díky změně okolní dopravy a měrné emisní vydatnosti vozidel v této dopravě. Sice modelové úvahy pro rok 2010 předpokládají zlepšení imisní situace v Praze, skutečná měření však tento optimistický předpoklad nedokládají. 5. Metodiky výpočtu Výpočet znečištění byl proveden metodikou SYMOS 97 v. 2003. Pro výpočet oxidu dusičitého a hodinových koncentrací jsou v tomto programu zahrnuty postupy uvedené v metodickém pokynu uveřejněném ve věstníku MŽP ročník XIII, částka 4 z dubna 2003. Stanovení emisních faktorů bylo provedeno s využitím programu MEFA v. 02. Tento program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů (mg/km – g/km) pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní poháněných jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program zohledňuje rovněž další zásadní vlivy na hodnotu emisních faktorů – rychlost jízdy, podélný sklon vozovky i stárnutí motorových vozidel. Program MEFA v.02 umožňuje výpočet emisních faktorů pro široké spektrum znečišťujících látek. Program MEFA v. 02 byl vytvořen v rámci řešení projektu MŽP ČR VaV/740/3/00 autorským kolektivem pracovníků VŠCHT Praha, ATEM a DINPROJEKT. Použité výpočetní

9



vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují současný stav znalostí o této problematice. Při konstrukci modelu byla zvolena cesta použití již získaných a ověřených emisních dat vozidel z řady testů v zemích EU. Jako výchozí podklad byla využita databáze HBEFA -„Handbook Emission Factors for Road Transport“, která představuje oficiální datový podklad pro výpočet emisí z dopravy ve Spolkové republice Německo a ve Švýcarsku. Získané údaje byly dále doplněny s využitím dalších zahraničních metodik (CORINAIR, COPERT) a zejména výsledků emisních testů charakteristických zástupců vozového parku ČR. Program sice nemůže postihnout emisní charakteristiky jednotlivých vozidel v plné šíři (jedná se zejména o nákladní vozidla, kde je produkce emisí do značné míry ovlivněna celkovou hmotností vozidla), poskytuje však typické průměrné hodnoty odpovídající vozovému parku v České republice a středoevropském regionu. K jednotnému určení emisní vydatnosti dopravního proudu je však třeba též standardizovat složení dopravního proudu k jednotlivým časovým horizontů, lokalitám a účelům. To zatím učiněno není. Pro studii složení dopravního proudu osobních vozidel k výpočtovému roku 2005 bylo uvažováno 60 % vozidel splňující emisní limit EU2, 15 % splňující limit EU 4 a 25 % vozidel bez katalyzátoru, v roce 2010 pak 45% vozidel splňující emisní limit EU2, 45 % splňující limit EU 4 a 10 % vozidel bez katalyzátoru. Při hodnocení pozadí se vycházelo z naměřených hodnot průměrných ročních koncentrací na měřících stanicích AIMS v letech 1997 – 2003 a jejich interpretaci na posuzované místo v závislosti na jeho umístění, nadmořské výšce a blízké výrazné dopravě. Pro rok 2010 byla koncentrace daná přenosem z centrální části města uvažována ve stejné hodnotě jako v r. 2005. Veškeré vypočtené hodnoty koncentrací jsou odhadem hodnot skutečných. 6.

Shrnutí výsledků •

veškeré výpočty byly prováděny takovými metodikami, že vypočtené hodnoty jsou horním odhadem hodnot skutečných.

•

navrhovaná výstavba je do území, ve kterém nejsou překračovány imisní limity krátkodobých i průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek v hodnocení dle platných imisních limitů. U oxidu dusičitého však pouze s využitím meze tolerance

•

zprovozněním terminálu a P+R dojde k snížení celkových emisí do ovzduší. Imisně se toto snížení projeví zejména u bytové zástavby okolo Počernické v úseku Limuzská – Starostrašnická

•

V okolí terminálu a P+R není obytná zástavba. V místech významnějšího pobytu osob (provozní budovy a nástupiště na terminálu) dojde ku zvýšení imisní zátěže. Zvýšení se bude pohybovat do 12 % krátkodobého imisního limitu pro NO2 a do 1,5 % ročního limitu. Naopak snížení u obytné zástavby bude dosahovat až 6,8 % resp. 0,8 % krátkodobého a ročního limitu. Toto snížení však povede ku snížení expozice podstatně většího množství lidí (je u bytové zástavby).

•

V roce 2010 dojde v okolí terminálu ku snížení imisních koncentrací v důsledku snížení emisí z okolní dopravy. Absolutní hodnota průměrných ročních koncentrací však bude záviset na vývoji znečištění v centrální oblasti města. Pro jeho věrohodné hodnocení není však zatím dost podkladů.

7. Závěr

10



Předložený rozbor dokládá, že realizací terminálu a parkoviště P+R u stanice metra Depo Hostivař, dojde ku snížení emisí do ovzduší. Imisně se toto snížení projeví zejména u obytné zástavby podél Černokostelecké v úseku Limuzská – Skalka. Ku zvýšení imisního zatížení dojde v okolí terminálu a OP+R. Toto zvýšení však nebude velké a nepovede k překračování imisních limitů s využitím meze tolerance. V roce 2010, kdy tolerance bude nulová, bude plnění ročního imisního záležet na vývoji imisní situace v Praze

Studii zpracoval: Ing. Miloš Pulkrábek Na Dolinách 1, 147 00 Praha 4 Autorizace:

Osvědčení o autorizaci dle zákona 86/2002 Sb., §15, odst.1, pís. d) ke zpracování rozptylových studií dle §17,odst. 6. vydalo MŽP dne 21.8.2003 pod č.j. 3065/740/03

V Praze dne:

20. 4. 2005

8. Použité podklady 1. Zákon č. 86 ze dne 14.února 2002 o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) 2. Metodický návod pro posuzování a navrhování opatření ke snižování negativních účinků silničního provozu na ŽP, MV ČSR, MVT ČSR, 1981 3. Nařízení vlády č. 350, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší Imisní limity 4. MEFA v.02. Výpočtový program měrných emisních faktorů motorových vozidel. MŽČR 11/2002 5. SYMOS 97 verze 2003. ČHMÚ 2003 6. Dodatek k metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových, plošných a mobilních zdrojů „SYMOS 97“. Věstník MŽP ročník XIII, částka 4. Duben 2003 7. Stanice metra Depo Hostivař - povrchy, 1. změna DUR. Metroprojekt 3/2005

PŘÍLOHA 1 Přehled referenčních bodů x ... referenční body

11



PŘÍLOHA 2

12



13



14



15



16

Příloha č. 5 Hluková studie (viz. kap. B.3.4)

Stanice metra Depo Hostivař – Hluková studie povrchy, 1.změna DUR __________________________________________________________________________________________

Držitel certifikátu ČSN EN ISO 9001 č. 3009/55 – 98/01

STANICE METRA DEPO HOSTIVAŘ HLUKOVÁ STUDIE

Duben 2005

Ing. Darina Kratochvílová

___________________________________________________________________________ duben 2005

1


ÚVOD V souvislosti s výstavbou stanice metra DEPO HOSTIVAŘ, která bude novou konečnou stanicí linky A, dojde v přilehlé oblasti Prahy 10 k podstatným změnám v organizaci dopravy, zejména ve vedení autobusových linek MHD a PID. V areálu stanice bude zřízeno rovněž parkoviště typu P+R s kapacitou 528 + 28i = 556 stání, které umožní snížit počet jízd osobních automobilů do centra města. Kromě toho zde budou dvě povrchová parkoviště pro zaměstnance DP-Metro s kapacitou 26 + 32 = 58 stání a odstavná plocha pro 26 autobusů v novém terminálu. Konečná stanice bude sloužit pro 7 linek MHD a 7 linek PID. Tyto změny v dopravním režimu ovlivní akustickou situaci v území, proto byla zpracována hluková studie, které by měla kvantifikovat dopady na okolní obytnou, nebo jinou chráněnou zástavbu. PODKLADY ¾ Mapové podklady: Situace zájmového území + řezy ¾ Dopravní zátěže příslušných komunikací pro časový horizont 2004 a 2010, představující zatížení všech vozidel/všechna pomalá/ těžká vozidla (bez bus MHD) v období 0 – 24 h, v průměrný pracovní den (ÚDI, 30. března 2005) ¾ Analýza dopravy MHD a PID pro současný stav a stav po uvedení stanice Depo Hostivař do provozu (Ing. Michael Machů, Metroprojekt Praha a.s., březen 2005) ¾ Dopravní intenzity na obou železničních tratích – směr Uhříněves a směr Praha – hlavní nádraží (Ing. Houda, duben 2005 – údaje z grafikonu ČD) ¾ Výpočtový program HLUK+ pásma, verze 6.27 Dxf ¾ Nařízení vlády 502/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády 88/2004 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací POSTUP VÝPOČTU V zájmovém území se vyskytuje doprava automobilová (jak individuální, tak i autobusová), tramvajová a železniční. Významné stacionární zdroje hluku nejsou známy. Výpočet byl proveden programem HLUK+, ve verzi 6.27 Dxf. Vstupními parametry do programu pro výpočet LAeq z dopravy jsou především tyto údaje: ¾ výpočtové období ¾ počet vozidel, která projedou daným profilem komunikace za 24 hodin (zahrnuje osobní a nákladní automobily) ¾ podíl těžkých nákladních vozidel v dopravním proudu ¾ kapacita a režim parkoviště ¾ výpočtová rychlost automobilové dopravy ¾ podélný sklon nivelety posuzovaného úseku komunikace ¾ druh krytu vozovky ¾ počet jízd tramvajových vlaků ¾ typ tramvajového svršku ¾ typ provozovaných tramvají ¾ průměrná jízdní rychlost tramvají ¾ intenzita železniční dopravy ___________________________________________________________________________ duben 2005

2


¾ ¾ ¾ ¾ ¾

druh trakce průměrná délka vlaku charakteristika terénu použití korekcí stínění

Jednotlivé komunikace byly rozděleny na dílčí úseky, z hlediska hlukových poměrů homogenní, a takto zadány do výpočtového programu. Ke zprávě jsou přiloženy grafické přílohy v podobě:

» hlukových pásem (výstup z HLUK+) pro období den/noc: ª Stanice metra Depo Hostivař Situace hlukových pásem – 2004 – den ª Stanice metra Depo Hostivař Situace hlukových pásem – 2004 – noc ª Stanice metra Depo Hostivař Situace hlukových pásem – 2010 – den ª Stanice metra Depo Hostivař Situace hlukových pásem – 2010 – noc HYGIENICKÉ LIMITY Nejvyšší přípustné hodnoty hluku se stanovují podle nařízení vlády 502/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády 88/2004 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tímto nařízením se stanoví nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací na pracovištích, ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení, ve venkovním prostoru a venkovním prostoru budov a způsob jejich měření a hodnocení. Pro účely tohoto nařízení se rozumí nejvyšší přípustnou hodnotou hluku nebo vibrací hygienický limit, stanovený pro místa pobytu osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivými účinky hluku nebo vibrací. Hluk v chráněném venkovním prostoru, v chráněných vnitřních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech staveb § 11 Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb (1) Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladinou akustického tlaku A LpAmax V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu.2) (2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky pronikající vzduchem zvenčí součtem základní hladiny akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostorů a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízenÍ. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako například elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce -5 dB.

___________________________________________________________________________ duben 2005

3


(3) Nejvyšší přípustná maximální hladina akustického tlaku A se stanoví pro hluky šířící se ze zdrojů uvnitř budovy součtem základní maximální hladiny hluku LpAmax = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostoru a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízenÍ. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má výrazně informativní charakter. jako například elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce -5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř budovy se pokládá i hluk ze zdrojů, umístěných mimo posuzovaný objekt, pronikající do těchto objektů jiným způsobem než vzduchem, to znamená konstrukcemi nebo podložím. (4) Při provádění stavebních úprav na základě stavebního povolení nebo ohlášení uvnitř budovy je v pracovních dnech v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce +15 dB k nejvyšší přípustné hladině akustického tlaku A stanovené podle odstavce 2. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Věta první a druhá se nevztahuje na zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče, pokud jsou stavební práce prováděny za provozu těchto zařízení. (5) Střední doba dozvuku ve školních nehudebních učebnách a ve společných místnostech pro předškolní děti nesmí přesáhnout 1,0 s, ve sportovních halách, tělocvičnách a chodbách školských zdravotnických staveb 2,0 s. U nových staveb, nástaveb a přístaveb musí být dodrženy hodnoty optimální doby dozvuku podle příslušné technické normy. 3) (6) Nejvyšší přípustná hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro zvuk elektronicky zesilované hudby se stanoví pro hudební produkce při společenské zábavě na hodnotu LAeq.T = 95 dB a pro koncertní produkce elektronicky zesilované hudby hodnotou LAeq,T = 100 dB pro prostor uvnitř hlediště. pro dobu T = 4 hodiny maximálně. Dodržení limitu podle odstavce 6 ve vnitřním prostoru zábavních podniků neznamená automaticky dodržení hygienických limitů v okolních chráněných prostorech a ve chráněném venkovním prostoru. § 12 Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (1) Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu, pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Vysokoenergetický impulsní hluk se vyjadřuje hladinou zvukové expozice C LCE jednotlivých impulsů. _____________________________________________________________________________________________________ 2)

§ 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů 3) ČSN 730527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky - Prostory pro kulturní účely – Prostory ve školách – Prostory pro veřejné účely.

___________________________________________________________________________ duben 2005

4


(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A (s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako např. elektroakusticky zesilovaná řeč, přičítá se další korekce -5 dB. (3) Nejvyšší přípustná hladina zvukové expozice LCRE pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy je 128 dB. Hladina zvukové expozice LCRE se pro jednotlivé vysokoenergetické hlukové impulsy vypočte způsobem uvedených v příloze č. 6 k tomuto nařízení. (4) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A z leteckého provozu se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq, T = 65 dB a příslušné korekce pro denní a noční dobu a místo podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení. (5) Pro provádění nových staveb a změn dokončených staveb je v době od 7 do 21 hodin přípustná korekce +10 dB k nejvyšší přípustné ekvivalentní hladině akustického tlaku A stanovené podle odstavce 2. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem uvedeným v příloze č. 6 k tomuto nařízení. (6) Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající zástavbě po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet ustanovení odstavců 1 až 4, je nutné potřebnou ochranu chráněných vnitřních prostorů staveb před hlukem zajistit tak, aby bylo vyhověno podmínkám stanoveným v § 11. Přitom musí být zachována možnost jejich potřebného větrání. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb Druh chráněné místnosti Nemocniční pokoje Lékařské vyšetřovny, ordinace Operační sály Obytné místnosti, hotelové pokoje Přednáškové síně, učebny a ostatní pobytové místnosti škol, předškolních zařízení a školských zařízení, koncertní síně, kulturní střediska Čekárny, vestibuly veřejných úřadoven a kulturních zařízení, kavárny, restaurace a ostatní pobytové místnosti Prodejny, sportovní haly

6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h Po dobu používání Po dobu používání 6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h Po dobu používání

Korekce [dB] 0 -10 0 0 0+) -10+) +10


+15


+20

___________________________________________________________________________ duben 2005

5


Pro jiné prostory, v tabulce jmenovitě neuvedené, platí hodnoty pro prostory funkčně obdobné. Způsob užívání stavby je dán kolaudačním rozhodnutím a uvedené limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti (např. hluk hostů nebo návštěvníků). Nechráněné místnosti staveb jsou skladovací a komunikační prostory, sociální příslušenství (např. záchody, koupelny, komory) šatny, archivy, haly a vestibuly dopravních staveb. +) V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z těchto komunikací převažující a v ochranném pásmu drah je přípustná další korekce + 5 dB. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Způsob využití území

Korekce [dB] 1) 2) 3) 4) Chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a staveb lázní -5 0 +5 +15 Chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní 0 0 +5 +15 Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné 0 +5 +10 +20 ostatní venkovní prostory Poznámka – korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se použije další korekce -10 dB s výjimkou hluku z železniční dráhy, kde se použije korekce – 5 dB. (1) Použije se pro hluk z provozoven (např. továrny, výrobny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení) a z jiných stacionárních zdrojů (např. vzduchotechnické systémy, kompresory, chladící agregáty). Použije se i pro hluk působený vozidly, která se pohybují na neveřejných komunikacích (pozemní doprava a přeprava v areálech závodů, stavenišť apod.). Dále pro hluk stavebních strojů pohybujících se v místě svého nasazení. (2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na neveřejných komunikacích. (3) Použije se pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující a v ochranném pásmu drah. (4) Použije se pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací a z drážní dopravy. Tato korekce zůstává zachována i po rekonstrukci nebo opravě komunikace, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněných venkovních prostorech staveb, a pro krátkodobé objízdné trasy. Rekonstrukcí nebo opravou komunikace se rozumí položení nového povrchu, výměna kolejového svršku, případně rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (ekvivalentní hladiny akustického tlaku) jsou v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb podél Černokostelecké ulice 60 dB pro denní a 50 dB pro noční dobu, podél železniční trati 60 dB pro denní a 55 dB pro noční dobu. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku pro obytné místnosti jsou podél hlavních komunikací ekvivalentní hladiny akustického tlaku 45 dB pro denní a 35 dB pro noční dobu.

___________________________________________________________________________ duben 2005

6


ZÁVĚR Z grafického výstupu výpočtového programu HLUK+ vyplývá, že dominantním zdrojem hluku v řešeném území – zejména v noční době – je v současnosti i ve výhledu železniční doprava. Na této skutečnosti nic nemění ani připravovaná realizace nové stanice metra. Rovněž u tramvajové dopravy se nepředpokládá žádná změna. U parkoviště P+R byla uvažována obrátkovost 1,3. Při kapacitě 556 stání jde tedy o 723 x 2 = 1446 ušetřených jízd do a z centra za den. Realizace autobusového terminálu a přesun konečné stanice metra ze Skalky do Hostivaře znamená zároveň snížení počtu jízd autobusů v tomto úseku o 560 x 2 = 1120. Závěrem lze tedy konstatovat: Po realizaci stanice metra Depo Hostivař a uvedení parkoviště P+R a autobusového terminálu do provozu dojde k podstatnému snížení dopravních intenzit u individuální automobilové i hromadné autobusové dopravy. To se příznivě projeví hlavně u zástavby v okolí Černokostelecké ulice v úseku Sazečská – Úvalská, dále podél Úvalské a v prostoru stanice metra Skalka. K mírnému zvýšení hladin hluku oproti současnému stavu dojde v okolí nového autobusového terminálu a podél Sazečské ulice (v části jižně od Černokostelecké), ale v tomto prostoru se nevyskytuje žádná obytná ani jiná chráněná zástavba. Chodci se zde budou pohybovat jen krátkodobě, rozhodně tedy nehrozí poškození jejich zdraví nadměrným hlukem.

___________________________________________________________________________ duben 2005

7

Příloha č. 6 Biologický průzkum

Dr. Jan Farkač, CSc. poradenská činnost v oblasti ekologie IČO: 62926691

Španielova 1286, 163 00 Praha 6 + 420 723 104 808

E-mail: [email protected]

Stavba: Stanice metra depo Hostivař – povrchy, 1. změna DUR Vyhodnocení dostupných biologických dat a současná zjištění Doc. Dr. Jan Farkač, CSc.

(květen 2005)

OBJEDNATEL: PUDIS a.s., Nad Vodovodem 2/3258, 130 31 Praha 10

1. 2. 3. 4. 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.8. 4.9. 4.10. 5. 6. 7.

OBSAH Úvod Materiál a metodika Charakteristika území Výsledky Zjištěné druhy bezobratlých a obratlovců Zvláště chráněná území Vyhláška MŽP ČR 395/1992 Sb. Příloha I směrnice 79/409/EHS Příloha II směrnice 92/43/EHS Významné krajinné prvky Územní systémy ekologické stability Lesní porosty Mimolesní zeleň Vliv na faunu, flóru a ekosystémy Závěry a doporučení Použitá literatura Fotografická dokumentace

2 2 3 3 3 6 6 8 8 8 8 9 9 9 12 13 15

1. Úvod Posouzení vlivu stavebních činností ve stávajícím depu Hostivař je vyvoláno skutečností, že je nutné zvážit možný vliv realizace stavby výše uvedeného díla a vliv následného vlastního provozu díla na prvky krajiny z hlediska konfliktu se zájmy ochrany přírody. Cílem bylo s ohledem na současný stav prostředí zjištění a vyhodnocení přítomnosti možných druhů chráněných podle Vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR 395/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a volně žijících živočichů. Stejně tak i vyhodnocení druhů „naturových“, tedy druhů uvedených v přehledu druhů z Přílohy II směrnice Rady Evropského společenství 92/43/EHS (živočichové bez ptáků) a Přílohy I směrnice Rady Evropského společenství 79/409/EHS (ptáci). Smyslem tohoto posudku je posouzení výchozího stavu složek životního prostředí, které mají indikační význam pro sledování vývoje živé složky životního prostředí v partiích území bezprostředně ovlivněné stavbou a budoucím využíváním.

2. Materiál a metodika biologického průzkumu V dalším textu jsou vyhodnocena recentní data s ohledem na současný stav potenciálně zasažené (již dříve deteriorizované) krajiny. Cílem bylo zjištění prezence druhů/taxonů chráněných či jinak výjimečných a vyhodnocení míry vlivu stavebního záměru a provozu díla na jejich jedince, populace a obývané biotopy. Symbolem [§] jsou označeny druhy chráněné vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. o ochraně volně žijících živočichů (KO – druhy kriticky ohrožené, SO – druhy silně ohrožené, O – druhy ohrožené); symbolem [NATURA] jsou označeny druhy z Přílohy II směrnice 92/43/EHS resp. z Přílohy I směrnice 79/409/EHS – avšak bez jakéhokoliv vyskytující se druhu. Území předpokládaného stavebního záměru se nachází ve faunistickém čtverci síťového mapování 5953a (Prunel & Míka 1996) resp. 0914 mapovací sítě používané od roku 1985 pro mapování hnízdního rozšíření ptáků na území Prahy (také Fuchs a kol. 2003).

3. Charakteristika území Zkoumaná plocha leží v Praze – Hostivaři v blízkosti železniční trati. Plocha zaujímá především prostor stávajícího Depa a úzký prostor k ulici Černokostelecké.

Na základě průzkumu terénu a v souvislosti s předloženou projektovou dokumentací byly zvoleny a hodnoceny tato stanoviště: 1. zbytky ruderálních ploch alespoň s minimální, sporou vegetací – viz. dále 2. plochy bez vegetace a přirozeného povrchu (tedy s betonem, asfaltem apod., zbytky staveb apod.) – plochy dlouhodobě deteriorizované, prakticky bez přítomnosti živé složky

2

4. Výsledky 4.1. Zjištěné druhy bezobratlých a obratlovců Vzhledem k tomu, že rekonstrukce depa Hostivař je de facto pouze rekonstrukcí již zastavěného území, je posudek zaměřen především na prezenci zvláště chráněných druhů bezobratlých a přítomné druhy obojživelníků, plazů a ptáků.

Cévnaté rostliny Seznam odpovídá znaleckému botanickému posudku plochy depa Hostivař (Faltys V. 2000), včetně vnějšího prostoru u plotu směrem k silnici. Nejsou brána v úvahu zjištění mimo toto stavbou vymezené území. Acer pseudoplatanus (javor klen) Aesculus hippocastanum (jírovec maďal) – semenáč Agropyron repens (pýr plazivý) Agrostis gigantea (psineček obrovský) Achillea millefolium (řebříček obecný) Arctium lappa (lopuch větší) Arctium tomentosum (lopuch plstnatý) Arenaria serpyllifolia (písečnice douškolistá) Arrhenatherum elatius (ovsík vyvýšený) Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl) Artiplex nitens (lebeda lesklá) Artiplex oblongifolia (lebeda podlouhlolistá) Artiplex patula (lebeda rozkladitá) Calamagrostis epigeios (třtina křovištní) Campanula trachelium (zvonek kopřivolistý) Capsella bursa-pastoris (kokoška pastuší tobolka) Carex hirta (ostřice srstnatá) Carduus acanthoides (bodlák obecný) Cichorium intybus (čekanka obecná) Cirsium arvense (pcháč rolní) Cirsium vulgare (pcháč obecný) Convolvulus arvensis (svlačec rolní) Crepis biennis (škarda dvouletá) Crepis foetida rhoeadifolia (škarda smrdutá mákolistá) Dactylis glomerata (srha říznačka) Daucus carota (mrkev obecná) Descurainia sophia (úhorník mnohodílný) Epilobium angustifolium (vrbovka úzkolistá) Erigeron annuus (turan roční) Euphorbia esula (pryšec obecný) Falcaria vulgaris (srpek obecný) Festuca rubra (kostřava červená) Galium album (svízel bílý) Hieracium sabaudum (jestřábník savojský) Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná) Chaenarrhinum minus (hledíček menší) Chenopodium album (merlík bílý) Chenopodium strictum (merlík stažený) 3

Juglans regia (ořešák královský) Lactuca serriola (locika kompasová) Lamium album (hluchavka bílá) Linaria vulgaris (lnice květel) Malva sylvestris (sléz lesní) Matricaria maritima inodora (heřmánkovec přímořský) Medicago lupulina (tolice dětelová) Medicago sativa (tolice vojtěška) Melilotus alba (komonice lékařská) Papaver rhoeas (mák vlčí) Phleum pretense (bojínek luční) Pinus mugo (borovice kleč) Pinus nigra (borovice černá) Plantago lanceolata (jitrocel kopinatý) Plantago major (jitrocel větší) Poa compressa (lipnice smáčknutá) Poa pragensia (lipnice luční) Polygonum amphibium (rdesno obojživelné) Populus nigra „italica“ (topol černý vlašský) Populus tremula (topol osika) Potentilla anserina (mochna husí) Potentilla argentea (mochna stříbrná) Potentilla reptans (mochna plazivá) Prunus cerasifera (myrobalán třešňový) Pyracantha coccinea (hlohyně šarlatová) Pyrus pyraster (hrušeň polnička) Rosa canina (růže šípková) Rubus caesius (ostružiník sivý) Rubus fruticosus (ostružiník křovitý) Rumex obtusifolius (šťovík tupolistý) Salix alba „pendula“ (vrba bílá převislá) Salix caprea (vrba jíva) Salix viminalis (vrba košíkářka) Silene alba (knotovka bílá) Sinapis arvensis (hořčice rolní) Sisymbrium loeselii (hulevník Loeselův) Solidago canadensis (celík kanadský) Sonchus oleraceus (mléč zelinný) Symphoricarpos rivularis (pámelník poříční) Thlaspi arvense (penízek rolní) Trifolium campestre (jetel ladní) Trifolium pratense (jetel luční) Trifolium repens (jetel plazivý) Urtica dioica (kopřiva dvoudomá) Vicia tetrasperma (vikev čtyřsemenná)

Bezobratlí Hymenoptera (blanokřídlí) Bombus pascuorum [= B. agrorum] (čmelák polní) – [§O] Bombus terrestris (čmelák zemní) – [§O] 4

Obojživelníci Do konce dubna 2005 nebyla zjištěna přítomnost žádného druhu.

Plazi Do konce dubna 2005 nebyla zjištěna přítomnost žádného druhu.

Ptáci Observ. a det. J. Škopek (není-li uvedeno jinak), a to na jaře roku 2005. Parus caeruleus (sýkora modřinka) – zjištěn pouze 1 ex. na hranici území poblíž křižovatky ulic „Sazečská“ a „Služeb“. Na ploše není žádná vhodná přírodní dutina, případné hnízdění v nějaké dutině budovy atp. Lze předpokládat, že hnízdí mimo plochu. Parus major (sýkora koňadra) – zaznamenány pouze 2 ex. (pravděpodobně pár) v severozápadní části sledovaného území. U tohoto druhu je velmi pravděpodobné hnízdění v člověkem vytvořené dutině (hnízdívá v nejrůznějších trubkách atp.) Phasianus colchicus (bažant obecný) – zjištěni 2 samci na ploše, třetí ve výběžku listnatého lesa přiléhajícího z jihu k sledované ploše. Tam je také vyšší pravděpodobnost pro případné hnízdění tohoto druhu, jehož „divoké“ populace jsou nejrůznějšími způsoby „posilovány“ z ptáků odchovávaných pro myslivecké účely (většinou při okrajích Prahy). Phylloscopus collybita (budníček menší) – zaznamenán zpěv 1 samce při západním okraji území. Pica pica (straka obecná) – na přeletu pozorován 1 ex. (observ. J. Farkač), v javorovém lesíku nalezeno dosud nedokončené hnízdo. Nemusí se však jednat o hnízdo, v němž proběhne hnízdění. Straka během jedné hnízdní sezóny rozestaví i několik hnízd, z nichž pouze jedno slouží k inkubaci. Hnízdní příležitosti však tento druh nachází všude kolem, neboť kromě hnízd na stromech jsou i z pražského území známy případy umístění hnízda na sloupech elektrického vedení. Turdus merula (kos černý) – na celém území zaznamenáni celkem pouze 3 samci. Samice touto dobou již pravděpodobně sedí na hnízdech, zřejmě však mimo sledovanou plochu.

Savci Microtus arvalis (hraboš polní)

4.2. Zvláště chráněná území Dotčené území není součástí maloplošných ani velkoplošných zvláště chráněných území ani jejich ochranných pásem (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka).

4.3. Vyhláška MŽP ČR 395/1992 Sb. Chráněné druhy živočichů zjištěné v dotčeném území, které jsou uvedeny v Příloze Vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb.

5

stupeň ochrany

§O §O

druh

přítomnost

Bombus pascuorum Bombus terrestris

+ +

Komentář: Bombus pascuorum (čmelák polní), Bombus terrestris (čmelák zemní) – široce rozšířené a hojné druhy čmeláků. V rekonstruovaném území a jeho okolí jsou vázány především na zbytky ruderálních ploch v okolí. Jedná se o létavé druhy s relativně velkou radiací, a je tedy předpoklad, že v případě potřeby změní svá stanoviště a po vynucených úpravách terénu se opět na řadu původních míst vrátí. V připravovaném Červeném seznamu bezobratlých České republiky (Farkač, Král & Škorpík, AOPK ČR) jsou uvedeny Bombus magnus, B. maxillosus, B. muscorum, B. veteranus (kriticky ohrožené druhy), B. norvegicus, B. ruderatus (druhy ohrožené), B. confusus, B. distinguendus, B. humilis, B. pomorum, B. quadricolor, B. subterraneus, B. wufleni (druhy zranitelné). Výskyt těchto jmenovaných druhů nepřichází na území depa a jeho okolí v úvahu. Není nutné přijímat žádná opatření. Případný náhodný úhyn jedince (jedinců) v souvislosti s rekonstrukcí a následným využitím území nebude mít na populaci těchto druhů destruktivní, ohrožující ani omezující vliv.

4.4. Příloha I směrnice 79/409/EHS V území stavby a jeho nejbližším okolí nebyl zjištěn žádný druh uvedený v Přehledu druhů z přílohy I směrnice Rady Evropského společenství 79/409/EHS (NATURA 2000). Přítomnost druhů jmenovaných touto směrnicí nelze ani předpokládat.

4.5. Příloha II směrnice 92/43/EHS V území dotčeném stavbou nebyly zjištěny druhy uvedené uvedených v Přehledu druhů z přílohy II směrnice Rady Evropského společenství 92/43/EHS (NATURA 2000). Přítomnost druhů jmenovaných touto směrnicí nelze ani předpokládat.

4.6. Významné krajinné prvky V území dotčeném stavbou a jeho bezprostředním okolí není žádný významný krajinný prvek.

4.7. Územní systémy ekologické stability Území není součástí žádného prvku ÚSES. Vliv lze označit tedy za nulový. Nejblíže se vyskytuje interakční prvek I5 Za dráhou (lesní celek s pestrou druhovou skladbou, který je rozdělen zkušební kolejí metra; č. prvku 345, druh plochy EVKP, geobiocenologická typizace 2B3, druh pozemků lesní, fyziotyp DH, KU, 6

specifikace rovina, významné druhy rostlin dub letní, dub červený, jasan ztepilý, lípa, javor mléč, borovice lesní, modřín) pro zvýšení diverzity krajiny, a to cca 400 metrů jižně.

4.8. Lesní porosty Dokumentace je zpracována v souladu s platnou legislativou a není v konfliktu s žádným lesním porostem. Není nutné přijímat žádná opatření (viz. kapitola 4.7.).

4.9. Mimolesní zeleň Důvody kácení či omezení mimolesní zeleně včetně náletových dřevin jsou pouze v přímé souvislosti s rekonstrukcí území. Z dostupných materiálů je zřejmé, že odstraňování stromů a keřů je v parametrech realizace na základě podání oznámení v souladu se zákonem 114/92 Sb.

4.10. Vliv na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy budou omezeny jen na plochu vlastního území rekonstrukce a celkově budou velmi nízké a omezené. Vliv na vodní toky a údolní nivy je nulový. Vliv na ne jezera, rybníky a vodní plochy je s ohledem na absenci takových to prvků nulový, v případě realizace vzniku nové vodní plochy (retenční nádrž) bude vliv pozitivní. V sledovaném území a jeho nejbližším okolí nebyly zjištěny žádné druhy rostlin z vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb. (jejich výskyt lze naprosto spolehlivě vyloučit); z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka 2001) byl zjištěna přítomnost jen třech druhů vyžadujících pozornost – Atriplex oblongifolia (lebeda podlouhlolistá), Crepis foetida rhoeadifolia (škarda smrdutá mákolistá) a Tragopogon dubius (kozí brada kyjolistá). Vliv na mimolesní zeleň je jednoznačně nulový. Vliv na lesní komplexy je také jednoznačně nulový. Vliv rekonstrukce území na faunu bezobratlých živočichů prakticky nepřichází v úvahu, protože zjištěné dva druhy čmeláků nejsou striktně vázány na vlastní území stavby. Populační početnost zmíněných eurytopních a široce rozšířených druhů je natolik vysoká, že lokální omezení migrujících jedinců neovlivní populace v širším okolí. Jejich populace jsou velmi početné, flexibilní a dotčení jedinci změní případně svá stanoviště.

7

5. Závěry a doporučení 1. Hodnocení jednotlivých položek je uvedeno v příslušných kapitolách: zvláště chráněná území (4.2.), vyhláška MŽP ČR 395/1992 Sb. (4.3.), příloha I směrnice 79/409/EHS (4.4.), příloha II směrnice 92/43/EHS (4.5.), významné krajinné prvky (4.6.), územní systémy ekologické stability (4.7.), lesní porosty (4.8.), mimolesní zeleň (4.9.), vliv na faunu, flóru a ekosystémy (4.10.). 2. Vliv na vyskytující se jedince a populace zvláště chráněných druhů rostlin (žádný druh) a živočichů (dva druhy) je vyhodnocen v kapitole 4.3. 3. Registrované VKP a ÚSES neřešené v tomto posouzení jsou díky své vzdálenosti mimo jakýkoliv možný přímý i nepřímý vliv stavby a rekonstrukce depa včetně jeho následného provozu nemůže těmto územím přinést ovlivnění ani újmu. 4. Rekonstrukce území (depo Hostivař) je vzhledem k přírodním hodnotám a životnímu prostředí vlastního území a nejbližšího okolního přírodního prostředí navržen velmi racionálně, citlivě a ohleduplně. 5. Doporučuji: A. V rámci předběžné opatrnosti řešit výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů: pouze čmeláci rodu Bombus. B. V rámci předběžné opatrnosti zajistit odborný biologický dozor v průběhu provádění zemních prací. 6. Tento posudek se nezabývá možnými případy havárií při realizaci stavby či následném provozování díla, protože nepovažuje jejich výskyt za pravděpodobný a případný dopad na složky životního prostředí odhaduje jen na velmi lokální a velmi omezený.

6. Použitá literatura ANDĚRA M. 2000: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. III. Hmyzožravci (Insectivora). Národní muzeum, Praha. 108 pp. ANDĚRA M. & BENEŠ B. 2001: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) – 1. část. Národní muzeum, Praha. 156 pp. ANDĚRA M. & BENEŠ B. 2002: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) – 2. část – myšovití (Muridae), myšivkovití (Zapodidae). Národní muzeum, Praha. 116 pp. ANDĚRA M. & ČERVENÝ J. 2004: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV. Hlodavci (Rodentia) – 3. část – veverkovití (Sciuridae), bobrovití (Castoridae), nutriovití (Myocastoridae). Národní muzeum, Praha. 156 pp. ANDĚRA M. & HANZAL V. 1995: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. I. Sudokopytníci (Artiodactyla), zajíci (Lagomorpha). Národní muzeum, Praha. 64 pp. ANDĚRA M. & HANZAL V. 1996: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. II. Šelmy (Carnivora). Národní muzeum, Praha. 85 pp. DATABÁZE Kroužkovací stanice NM Praha. FRYNTA D. VOHRALÍK V. & ŘEZNÍČEK J. 1994: Small mammals (Insectivora, Rodentia) in the city of Prague: distributional patterns. Acta Soc. Zool. Bohem. 58: 151-176. FUCHS R., ŠKOPEK J., FORMÁNEK J. & EXNEROVÁ A. 2002: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy 1985-1989 (aktualizace 2000-2002). Česká společnost ornitologická, Praha.320 pp.

8

HOLUB J. & PROCHÁZKA F. 2000: Red List of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 72: 187–230. HŮRKA K.1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics. (Carabidae České a Slovenské republiky). Kabourek, Zlín, 565 pp. HŮRKA K., VESELÝ P. & FARKAČ J. 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) k indikaci kvality prostředí. (Die Nutzung der Laufkäfer (Coleoptera: Carabidae) zur Indikation der Umweltqualität). Klapalekiana, 32: 15-26. JANDA J. & ŘEPA J. 1986: Metody kvantitativního výzkumu v ornitologii. Okresní vlastivědné muzeum Přerov KSSPOP Ostrava KEROUŠ K. 1996: Studie výskytu tříd Amphibia a Reptilia v letech 1986-1993. Natura Pragensis 13: 1-51. KOCH K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas. Ökologie. Band 1. Goecke & Evers, Krefeld. 440 pp. KONVIČKA M. & BENEŠ J. (edit.) 2002: Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana. I. a II. Společnost na ochranu motýlů, Praha. 857 pp. MIKÁTOVÁ B., VLAŠÍN M. & ZAVADIL V. (eds.): Atlas rozšíření plazů v České republice. AOPK ČR, Brno - Praha. 257 pp. MORAVEC J. (ed.) 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Atlas of Czech Amphibians. Národní muzeum, Praha. 136 pp. MORAVEC J., NEUHÄUSEL R. & al. 1992: Přirozená vegetace území hlavního města Prahy a její rekonstrukční mapa. Praha. PROCHÁZKA F. (edit.) 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). (Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic – 2000. Příroda, Praha, 18: 1-166. PRUNER L. & MÍKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. (List of settlements in the Czech Republic with associated map field codes for faunistic grid mapping system). Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1-115. SKOUPÝ V. 2004: Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána. Jan Farkač & Vladimír Skoupý ve vydavatelství Public History, Praha. 213 pp. + CD. ŠKAPEC L. 1992: Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. Príroda, Bratislava. 157 pp. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989. Naklad. a vydav. H&H. 457 pp. VÁVRA J. 2004: Klasifikace zvláště chráněných území Prahy na základě rozboru jejich motýlí fauny. Classification of especially protected areas in Prague on base of their lepidopteran fauna analysis. Natura Pragensis 16: 3-185. + CD. VESELÝ P. 2002: Střevlíkovití brouci Prahy. (Die Laufkäfer Prags). Praha, 168 pp. ZAHRADNÍK J. 1987: Blanokřídlí. Artia, Praha. 182 pp.

9

7. Přílohy 7.1. Fotografická dokumentace Fotografická dokumentace byla pořízena v dubnu 2005. FOTO č. 1: Interiér areálu. FOTO č. 2: Interiér areálu. FOTO č. 3: Interiér areálu. FOTO č. 4: Interiér areálu.

10

Obsah OZNÁMENÍ. A. Údaje o oznamovateli 1

Recommend Documents