Obsah. Tomáše Síkory. INTERVIEW Jakub Strnad: Budoucnost pojišťovnictví leží v maximální transparentnosti 4 Mgr. Jan Cigánik

Ročník 91

2014

|| Obsah INTERVIEW Jakub Strnad: Budoucnost pojišťovnictví leží v maximální transparentnosti Mgr. Jan Cigánik

4

NA AKTUÁLNÍ TÉMA Solventnost II konečně tady! Mgr. Dana Bohatová Chládková, Ing. Petr Svojítka Reporting v přípravném období na Solventnost II Ing. Pavel Nájemník, Ing. Anna Vrzáňová

6 9

LEGISLATIVA A PRÁVO Úhel pohledu: ČNB a kontrola kvality činnosti distribuční sítě Mgr. Eva Kozojedová Zamyšlení: Nekonečný příběh úrazového pojištění zaměstnanců PhDr. Vladimír Přikryl, JUDr. Jana Čechová Priority a další vybrané cíle vlády Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. Novinky z legislativy Mgr. Eva Kozojedová

11 13 17 19

EKONOMICKÉ INFORMACE Boj s pojistným podvodem – kudy vede cesta? Ing. Kateřina Lhotská Prevence pojistných podvodů je stále aktuálním tématem Mgr. Ondřej Karel Zajištění 2013: Česko a Německo v centru pozornosti Lukáš Čížek, Radek Novák

21 23 24

POJISTNÉ SPEKTRUM Předseda AČPM: Nadměrná regulace je pro makléře největší hrozbou Mgr. Jan Cigánik Domácí asistence jako hit současnosti Ing. Vladimír Fuchs Kolik stojí bezbariérová rekonstrukce bytu? Češi netuší Ing. Jana Jirásková

26 28 30

ZE SVĚTA Proč Evropská komise analyzuje přeshraniční pojištění? Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. Jaký je vývoj katastrofických rizik v zahraničí? JJMC, s.r.o, redakce Pro underwritery je výzvou evropská legislativa a pokrok v medicíně Mgr. Jan Cigánik Historický exkurz: Swiss Re oslavila 150 let existence Swiss Re, redakce

31 34 37 38

Z DOMOVA Anketa: Co přinese pojistnému trhu rok 2014? Redakce Exkluzivní průzkum ČAP: Jak se Češi pojišťují proti živlům? Jolana Ackermannová Pojišťovny po roce opět pod lupou Redakce

40 43

Sloupek Tomáše Síkory Supluje Česká národní banka roli ministerstva financí, nebo svými úředními sděleními plní roli očekávanou finančními trhy? To je otázka, která během „legislativní přestávky“ způsobené politickou volební šarádou opět nabyla na aktuálnosti. V současnosti se totiž musí pojišťovnictví vypořádat s několika „doporučeními“ ČNB, která se týkají sice potřebného, v současnosti však velmi zneužívaného tématu ochrany spotřebitele. Mys-| lím si, že se pojistný trh nebrání rozumně zpřísněné regulaci, zvýšeným požadavkům a odpovědnosti ve vztahu k distribuci pojistných produktů. Kvalitní prodej pojistných produktů i poradenství při sestavování vhodných řešení je ku prospěchu jak klienta, tak ostatně i pojistitele. Co však není správné, je způsob, jakým se nové regulatorní podmínky zavádějí do praxe. Není správné, aby ČNB suplovala chybějící primární legislativu vydáváním úředních sdělení a skrze ně vyžadovala povinnosti, které náleží pouze zákonu! Je pravda, že úřední sdělení sice není zákonem a že se jedná pouze o „doporučení“, v kontextu dohledové činnosti mi však ukažte pojišťovnu, která si dovolí „výklady“ ČNB ignorovat. A soudit se…? Je myslím jasné, kdo tahá za kratší konec provazu. Pojistný trh není zdaleka osamocen v názoru, že se pozice této instituce změnila dle hesla: říkejte si, co chcete, my si co chceme napíšeme (a vynutíme!). Asi by se i nová politická reprezentace měla ptát, zda o pravidlech chování finančních subjektů na trhu bude rozhodovat Poslanecká sněmovna, nebo dohledový orgán. Škoda, že v mezidobí čekání na novou vládu nebyl vy-| užit čas k diskuzi ČNB, MF a trhu o změnách v oblasti regulace distribuce. Obávám se, aby místo vhodné úpravy zákona nezůstalo opět prázdné místo. Příkladem je poslední pokus ministerstva financí upravit zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích, který se projednával bez shody s trhem tak dlouho, až nakonec narazil ve Sněmovně.

45

INSURANCE DIGEST The Underwriters are challenged by European legislation and progress in medicine 46 Mgr. Jan Cigánik

Tomáš Síkora výkonný ředitel ČAP

|| Editorial Vážení čtenáři, server Wikipedie je velmi užitečný nástroj. Nedávno mě zajímaly informace o nové vládě a zcela logicky přišla řada na ministra financí Andreje Babiše. Přestože jsem tušil zajímavá zjištění, Wikipedie mě i tak poměrně překvapila: „Andrej Babiš je majitelem a do ledna 2014 i ředitelem agrochemického holdingu Agrofert. V současnosti je Agrofert největším českým zemědělským, potravinářským a chemickým holdingem, který ovládá více než 230 právně samostatných společností a v České republice má v nájmu 57 tisíc hektarů zemědělské půdy. Do portfolia Agrofertu patří kromě chemické výroby, potravinářských podniků a zemědělské výroby také vydavatelská firma AGF Media. Od června 2013 rovněž vlastní velký mediální koncern MAFRA, jenž vydává celostátní tištěné deníky (Lidové noviny a MF Dnes), jeden pražský regionální deník, provozuje tři televizní stanice, dvě rozhlasové stanice a zpravodajský internetový portál. Vlastní také virtuálního mobilního operátora." Wikipedie samozřejmě dokáže definovat i různé pojmy. Jako například střet zájmů u politiků: „Politik, jakožto zvolený zástupce občanů, je svým voličům přímo odpovědný, a neměl by jednat proti jejich zájmům. Proto se má za to, že politik v určité funkci nesmí zastávat pozice v některých ekonomicky či mocensky

významných organizacích.“ Po prostudování těchto informací mě napadly tři otázky: Jaký je v této souvislosti rozdíl mezi majitelem a ředitelem? Koupí Andrej Babiš Wikipedii? Taky máte husí kůži? Pojďme se však věnovat novému číslu Pojistného obzoru a nejdůležitějším tématům, která jsme pro vás připravili. Rubrika na Aktuální téma se věnuje evropské regulaci Solventnost II. Bylo totiž dosaženo dohody na konečném znění směrnice a EIOPA vydala finální znění obecných pokynů pro přípravnou fázi. Začátek platnosti Solventnosti II 1. ledna 2016 je tedy reálný. Situaci v SII popisují specialisté společnosti Deloitte Dana Bohatová Chládková a její kolega Petr Svojítka. Doplňují je odborníci z ČNB Anna Vrzáňová a Pavel Nájemník. V rubrice Legislativa a právo se Vladimír Přikryl s kolegyní Janou Čechovou zamýšlí nad nekonečným příběhem úrazového pojištění zaměstnanců. Eva Kozojedová z Generali pak představuje polemiku s úředním sdělením o klíčových povinnostech pojišťoven v souvislosti s řízením a kontrolou kvality činnosti distribuční sítě. V rubrice Pojistné spektrum se expertka EY Kateřina Lhotská věnuje zajímavé problematice pojistného podvodu. Podle ní je účinná prevence ten klíčový způsob, jak počet podvodů

snížit. Na závěr také ještě přinášíme v rubrice Z domova anketu mezi generálními řediteli, kteří odpovídali na otázku „V čem vidíte největší příležitosti, a naopak hrozby pro pojistný trh v roce 2014?“. Hezké jarní čtení přeje,

Jan Cigánik šéfredaktor

Dear Readers, The Wikipedia search engine is a very useful tool. For example, I have recently sought information about the new cabinet and, naturally, I included search for Finance Minister Andrej Babiš. Although I anticipated some interesting findings, Wikipedia took me by surprise: “Andrej Babiš is the owner and, until January 2014, was CEO of the Agrofert agrochemical group. Currently, Agrofert is the largest Czech agricultural, food and chemical holding that controls more than 230 separate entities and has leased 57,000 hectares of agricultural land in the Czech Republic. In addition to chemical plants, food companies and agricultural production, Agrofert’s portfolio comprises the publishing company AGF Media. In June 2013, Agrofert acquired MAFRA, a major media group publishing national daily newspapers (Lidové noviny and MF Dnes). Lastly, it has acquired a virtual mobile operator. Wikipedia, of course, can also define various terms. Such as a conflict of interest pertaining to politicians: “A politician, elected as a representative of the citizens, is directly accountable to his constituents and should not act against their interests. It is therefore

considered that an elected official may not hold positions in organisations of significant economic or executive power.” After reading this information, three questions have come to mind: What is the difference in this respect between owner and CEO? Is Babiš going to buy Wikipedia? Are you also experiencing goose bumps? Let’s turn our attention to the new issue of Pojistný obzor and the key articles that we have prepared for you. The Current Issues section is focused on the European Solvency II regulation. At last, an agreement has been reached regarding the final draft of the directive, and EIOPA has issued finalised guidelines for the preparatory phase. As a result, the date of coming into effect of Solvency II scheduled for 1 January 2016 is feasible. Specialists Dana Bohatová Chládková of Deloitte and her colleague Petr Svojítka describe the latest SII developments. More on that is contributed by CNB experts Anna Vrzáňová and Pavel Nájemník. In the Legislation and Law section, Vladimír Přikryl and his colleague Jana Čechová contemplate the never-ending story of workmen’s compensation. Generali’s Eva

Kozojedová presents her arguments in respect of the official communication about insurers’ key responsibilities in connection with management and quality control of the distribution network activities. Kateřina Lhotská, EY specialist, examines the interesting issue of insurance fraud in the Insurance Spectrum section. In her opinion, effective prevention is the key solution to reducing the occurrence of fraud. Finally, in the Home Issues section we bring you the results of a survey conducted among CEOs who answered the question, “Where do you see the greatest opportunities for, and conversely, dangers to the insurance industry in 2014?” Wishing you a pleasant springtime reading,

Jan Cigánik Editor-in-Chief

|| Interview Jakub Strnad: Budoucnost pojišťovnictví leží v maximální transparentnosti MGR. JAN CIGÁNIK / ŠÉFREDAKTOR / POJISTNÝ OBZOR

Allianz pojišťovna je součástí největšího světového pojišťovacího koncernu Allianz Group, který chrání život a majetky 80 milionů lidí. Na český trh společnost vstoupila v roce 1993 a během svého působení si vybudovala pevnou pozici jedné ze tří největších českých pojišťoven. Základní filozofií je poskytovat nejširší krytí spolu s nadstandardní péčí o klienty. Předsedy představenstva Jakuba Strnada se Pojistný obzor zeptal na zhodnocení současného vývoje sféry pojišťovnictví.

Foto: Martin Homola

Pojišťovna Allianz byla založena v roce 1890 v Berlíně. A velmi rychle expandovala. Podle dobových dokumentů měla už za tři roky existence klienty nejen ve většině evropských zemí, ale také v zámoří. Zpočátku nabízela klasické a žádané produkty – životní a požární pojištění – a za velice krátkou dobu svého působení se dokázala zařadit mezi úspěšné pojišťovací instituce. Allianz byla jednou z pojišťoven, které například v roce 1906 likvidovaly škody spojené se zemětřesením v San Franciscu nebo s do té doby největší námořní katastrofou – potopením Titaniku v roce 1912. V roce 1937 měla společnost pobočky už ve 20 zemích světa a rozšiřovala jak portfolio svých produktů, tak technické zázemí. V současnosti je prostřednictvím vlastních společností, poboček, joint venture a reprezentací zastoupena ve více než 70 zemích světa, a řadí se tak mezi stovku nejsilnějších značek planety. A co si o současné „formě“ Allianz a českého pojišťovnictví obecně myslí předseda představenstva Jakub Strnad? RNDr. Jakub Strnad, Ph.D. |

Jak byste okomentoval vývoj na českém pojistném trhu v kontextu životního pojištění? Životní pojištění zaznamenalo propad na celém trhu a ve všech distribučních kanálech. Dílem šlo o důsledek neúspěšné penzijní reformy, kdy se mnoho energie věnovalo prodeji produktu, který byl politicky odepsaný blížícími se volbami a deklarací sociální demokracie, že jej zruší. Nejde však pouze o penzijní reformu. Myslím, že pojišťovny dospěly do doby, kdy si musí uvědomit, že většina jejich potenciálních zákazníků už pojistku má, anebo – v horším případě – s ní má negativní zkušenost. Budoucnost tohoto oboru je spojena s maximální

4

Pojistný obzor 1/2014 Interview

transparentností. V oblasti životního pojištění čeká jak pojišťovny, tak její distribuční kanály velká výzva v podobě dosažení maximální přehlednosti vůči klientům a nastavení takových kontrol, aby nedocházelo ke zbytečnému přepojišťování starých smluv. To je i odpověď na otázku, jak zvýšit reputaci pojišťoven. Každý klient musí dostat srozumitelné informace a musí vědět, proč chce smluvní vztah uzavřít. A neživotní složka? V neživotním pojištění jsem hlavně rád, že se změnila cenotvorba autopojištění. Trh totiž dosáhl při cenotvorbě samého dna. Impulzem

byl i dopad nového občanského zákoníku a povinných odvodů hasičům. Doufám také, že se tento trend přenese i do oblasti havarijního pojištění, kde je rovněž obecný problém s profitabilitou. Celkově však neočekávám, že by v rámci konkurenčního boje došlo k nějakému radikálnímu cenovému růstu. Rád bych zmínil také problematiku flotil. Při cenotvorbě se trh musí chovat jak vůči retailovým klientům, tak vůči korporátním klientům zodpovědně a spravedlivě. Klienti nesmí na flotily doplácet. V honbě za velkým obratem se totiž někdy flotilám předepisovaly a bohužel stále předepisují netechnické sazby.

Očekáváte obdobný proces i u dalších pojistných produktů, například u pojištění průmyslu a podnikatelů? K tomu pověstnému dnu jsme se bohužel přiblížili i v segmentu pojištění průmyslu a podnikatelů. Vezmeme-li rozsah krytí v porovnání k ceně, tak se český trh dostal k podmínkám, které na západ od našich hranic nejsou obvyklé. Jinak řečeno – snažíme se pojišťovat nepojistitelné.

S principem regulací souhlasím Nejen pojistným trhem hýbe téma evropských regulací většinou tvořených kvůli ochraně spotřebitele. Co si o tom myslíte? Trendy, které prosazuje Evropská komise, Ministerstvo financí ČR i ČNB, opravdu směřují k ochraně spotřebitele a k mnohem větší transparentnosti. Klient, který by v případě netransparentního jednání nevěděl, co si koupil, by měl nakonec možnost od smlouvy odstoupit. Tohle však v žádném případě nemůžeme považovat za problém. Allianz se tak chce chovat i bez regulátorů. Už jsme se ostatně

dokáže nejlépe ochránit klienta před nepoctivým zprostředkovatelem? Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech obsahoval mnoho neakceptovatelných pasáží. Jeho obecná myšlenka je však správná a podporuji ji. Každá legislativa ovšem musí být implementována tak, aby byla i prakticky realizovatelná. Co se týče otázky nejúčinnějšího způsobu ochrany klienta, tak jsem osobně došel k názoru, že nejlepším řešením by byla nějaká regulace. Původně jsem si totiž myslel, že to vyřeší trh. Když však pozoruji vývoj v této oblasti, jsem přesvědčený, že nějaká přiměřená regulace na ochranu spotřebitelů by skutečně nebyla od věci.

Penzijní reformu ovlivnili politici Jaký je váš názor na průběh penzijní reformy a jak hodnotíte výsledky vstupu do II. pilíře? Penzijní reforma je pro nás zklamáním. Na druhou stranu, s ohledem na politické proklamace a výsledky voleb, je její dopad logický. Nechceme už se však dívat zpátky a přemítat

Penzijní reforma je pro nás zklamáním. Na druhou stranu, s ohledem na politické proklamace a výsledky voleb, je její dopad logický. po této cestě vydali a také jsme do ní investovali nemalé finanční prostředky. Vím, že stejný úhel pohledu všichni pojistitelé nemají. My však přiměřenou regulaci podporujeme, protože vytváří stejné podmínky v rámci konkurenčního boje a chrání spotřebitele. V rámci ČAP jsme se také snažili ovlivnit Solvency II společně s dalšími regulacemi tak, aby byly prakticky aplikovatelné a smysluplné. S jejich obecnými principy souhlasím. V poslední době se také znovu otevírá otázka „českého zákona 38“. Co podle vás

o tom, co se udělalo špatně. Šlo o politickou věc a jako penzijní společnost jsme asi nic lépe udělat nemohli. Hledíme dopředu a jde nám o to, aby se nyní spravedlivě přistoupilo k těm, kteří do druhého pilíře vstoupili. Pokud bude druhý pilíř zrušen, chceme, abychom mohli splnit všechny své sliby a aby mohli klienti své peníze převést do pilíře třetího. Jak jsem již zmínil, s penzijní reformou úzce souvisí i otázka politického vývoje a v této souvislosti očekávám konstruktivní dialog o penzijní reformě, aby lidé měli možnost bezpečně spořit na stáří. Asociace penzijních

společností bezpochyby vstoupí do diskuze s novou vládou a bude se podílet na parametrech reformy. Jak obecně vnímáte současné podnikatelské prostředí v českém finančním sektoru? Vždycky si říkám, že by mohlo být přívětivější, ale beru to jako realitu. Podmínky tohoto prostředí umožňují bez problémů podnikat. Klíčová je tedy jejich stabilita. Nejhorší je podnikat v prostředí neočekávaných změn. A na závěr, jak hodnotíte obchodní strategii Allianz pojišťovny a případně jaké změny v této souvislosti připravujete? Při pohledu na čísla jsem velmi spokojený. Allianz totiž vloni rostla nejrychleji z deseti největších pojišťoven. V porovnání s trhem tedy děláme práci dobře. Přesto jsem přesvědčený, že stále ještě máme prostor k dalšímu zlepšování. Obchodní strategii vnímám dvěma způsoby. Pokud jde o distribuční kanály, jejich rozložení máme optimální. Do budoucna bych rád, abychom prostřednictvím externích distribučních kanálů zvýšili náš tržní podíl. Síť našich reprezentantů by měla stále růst, a to jak ve své velikosti, tak efektivitě. Z hlediska produktové strategie a strategie služeb chceme Allianz i nadále spojovat s vysokou kvalitou. Na rovinu říkám, že nikdy nebudeme poskytovat pojistnou ochranu, která by šla na úkor kvality plnění a rychlosti likvidace. Je to podobné jako u renomovaných automobilek, které mají ve svém koncernu více značek. Volkswagen také nevyrábí pouze svůj vlajkový produkt Audi, ale i passaty a škodovky. U všech modelů však vyžaduje, aby splňovaly ta nejvyšší kritéria, bez ohledu na třídu či cenu. Ať už si tedy u Allianz klient koupí drahý, nebo levný produkt, vždy s ním musí získat špičkovou službu. Jste velmi zaneprázdněný člověk, přesto, čemu se nejraději věnujete ve svém volném čase? Volný čas se snažím strávit s dětmi a aktivně. V zimě lyžujeme, v létě jezdíme na kolech a chodíme plavat. A stranou nesmí zůstat ani kultura. 

RNDr. Jakub Strnad, Ph.D. Jakub Strnad vystudoval finanční a pojistnou matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svoji profesní dráhu začínal jako pojistný matematik, ve druhé polovině 90. let 20. století působil v Českém jaderném poolu. V roce 2003 se stal ředitelem ekonomicko-správního úseku a zástupcem výkonného ředitele České kanceláře pojistitelů. O dva roky později nastoupil do společnosti Kooperativa pojišťovna jako zástupce ředitele ekonomického úseku a vedoucího odboru daní, v roce 2006 byl jmenován členem představenstva s kompetencí za oblast IT a pojistné matematiky. Současně zastával pozici místopředsedy představenstva a náměstka generálního ředitele v České podnikatelské pojišťovně. V letech 2008 až 2010 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem ČPP. Na jaře roku 2010 se stal předsedou představenstva Allianz pojišťovny.

Interview Pojistný obzor 1/2014

5

|| Na aktuální

téma

Solventnost II konečně tady! MGR. DANA BOHATOVÁ CHLÁDKOVÁ / ING. PETR SVOJÍTKA / DELOITTE ODBORNÝ SEKRETARIÁT ČAP PRO SOLVENTNOST II

V oblasti přípravy Solventnosti II došlo ve druhé polovině minulého roku k významnému posunu směrem k zavedení režimu. Bylo dosaženo dohody na konečném znění směrnice a EIOPA vydala finální znění obecných pokynů pro přípravnou fázi. Začátek platnosti Solventnosti II 1. ledna 2016 je tedy reálný a toto datum se již zdá být konečné.

Dohoda dosažená na jednání trialogu

Harmonogram: Omnibus II / Solventnost II 2013

Schválení Quick Fix II Další důležitou událostí se stalo schválení směrnice Quick Fix II, která posouvá začátek platnosti Solventnosti II na 1. leden 2016. Před schválením Quick Fix II byl stále oficiálním datem účinnosti Solventnosti II začátek roku 2014, na což ale samozřejmě nebyl režim ani členské státy připraveny. Schválením směrnice byla tedy formálně zažehnána hrozba právního vakua, které by nastalo po 1. lednu 2014. Shoda znamená, že naplánovaný harmonogram pro zavedení Solventnosti II je realistický. V současné době jsou v platnosti

6

Pojistný obzor 1/2014 Na aktuální téma

2015

Příprava na Solventnost II

2016

Účinnost SII 1/1/16

Omnibus II / Solventnost II

Klíčovým předpokladem vzhledem k zavedení Solventnosti II je schválení směrnice Omnibus II, která upravuje původní směrnici schválenou Evropským parlamentem v roce 2009. Aby se zažehnala hrozba dalšího odkladu Solventnosti II, bylo nutné vytvořit finální podobu směrnice do konce roku 2013. V průběhu druhé poloviny roku 2013 tedy proběhlo několik jednání trialogu (složeného ze zástupců Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady Evropské unie), na kterých se diskutovaly jednotlivé kompromisní návrhy a text postupně konvergoval do své konečné podoby. Na jednání trialogu konaném 13. listopadu se evropští zákonodárci dohodli na znění směrnice Omnibus II. Dohoda dosažená během osmihodinového jednání je zatím provizorní. Rada EU a parlament musí ještě směrnici Omnibus II přijmout i formálně. Hlasování parlamentu o tomto dokumentu je naplánováno na první polovinu roku 2014. Nicméně je vnímáno jako formální úkon a všeobecně se předpokládá, že dohodnutý text direktivy Omnibus II už nedozná žádných změn.

2014

Kontrola textu OII právními lingvisty

Podpis/ formální přijetí Radou

Volby do EP

Termín pro transpozici OII do národní legislativy

12/13 – 2/14

4/14

5/14

31/3/15

Plenární hlasování EP

Publikace OII v Úředním věstníku EU

28/3/14

4/14 – 5/14

Zdroj: © 2013 Deloitte Czech Republic

následující milníky vedoucí k implementaci Solventnosti II: • 1. leden 2014 – začátek přípravného období na Solventnost II („phasing-in“); • 31. březen 2015 – termín pro transpozici direktivy do právních systémů členských států; • 1. leden 2016 – začátek platnosti Solventnosti II.

Změny v balíčku LTG Hlavním tématem během vyjednávání o směrnici Omnibus II byl balíček opatření týkající se dlouhodobých garancí (LTG: Long-Term Guarantee). Původní návrh textu směrnice Omnibus II pro LTG opatření byl zformulován během léta 2013 na základě závěrů studie posuzující dopad na dlouhodobé garance, kterou

vypracovala EIOPA. Některé části návrhu se však setkaly s nesouhlasem pojistného trhu. Rozdílné postoje trhu a evropských zákonodárců se postupně dařilo sbližovat. Nejproblematičtějšími body, u nichž došlo k nalezení kompromisu až na poslední chvíli, byly: • Kalibrace stabilizační úpravy (Volatility Adjustment), která byla nastavena na 65 %; • Přechodná opatření pro existující pojistné smlouvy bude možno aplikovat během 16letého období; • Spodní hranice spreadu pro aplikaci vyrovnávací úpravy (Matching Adjustment) byla nastavena na 35 % dlouhodobého průměrného spreadu pro korporátní dluhopisy a na 30 % současného spreadu pro vládní dluhopisy. Vedle kvantitativních aspektů LTG balíčku byly v odsouhlaseném textu směrnice Omnibus II nastaveny také požadavky na supervizi, zveřejňování a transparentnost použití LTG opatření.

Další témata

Prezident Insurance Europe Sergio Balbinot vyzdvihl důležitost včasného dokončení směrnice Omnibus II. V té souvislosti poukázal na fakt, že stále zbývá spousta práce na technických detailech Solventnosti II tak, aby pojišťovny i dohledy byly plně připravené na začátek platnosti nového režimu v roce 2016. Mezi pozitivními názory však evidujeme i některé výjimky. V tomto směru významné prohlášení učinil Sven Giegold (člen Evropského parlamentu). Ten dohodu o směrnici Omnibus II vnímá jako výsledek lobování trhu, který může pomoci maskovat skutečný finanční stav pojišťoven pomocí ignorování ztrát způsobených finanční krizí. Prohlásil, že se osobně zasadí o to, aby společnosti využívající výhody LTG opatření byly „pojmenovány a zostuzeny“ (named and shamed) a aby byl také v tomto kontextu vyčíslen jejich „chybějící“ kapitál.

Směrnice Omnibus II se však nezabývá pouze LTG opatřeními, byly odsouhlaseny i změny týkající se jiných oblastí. Okruhy stojící za zmínku jsou, mimo jiné, následující: • Ekvivalence třetích zemí – text definuje Evropské komisi možnost udělit režimu třetí země status prozatímní ekvivalence na dobu 10 let a za jistých podmínek toto období i prodloužit; • Úprava o tržní riziko (Credit Risk Adjustment) – toto téma bylo diskutováno do poslední fáze vyjednávání a nakonec bylo rozhodnuto, že pravidla pro použití úpravy o tržní riziko nebudou součástí Level 1 dokumentů. Budou tedy specifikována v rámci Level 2 nebo Level 3 dokumentů.

Reakce na schválení směrnice Omnibus II

Stále zbývá mnoho práce Přestože shoda dosažená ohledně směrnice Omnibus II znamená velmi důležitý krok směrem k uvedení Solventnosti II v platnost od roku 2016, stále zbývá velké množství práce k tomu, aby byl nový režim funkční. Pozornost se nyní obrací na návrh a dokončování Level 2 a Level 3 dokumentů. Významné množství prováděcích opatření a pokynů už sice bylo předpřipraveno, nicméně do roku

Není překvapením, že instituce Evropské unie reagovaly na shodu dosaženou trialogem pozitivně. EIOPA dohodu přivítala a vyjádřila přesvědčení, že tím bude umožněno naplno uskutečnit další kroky vedoucí ke konzistentnímu dohledu v rámci členských států EU. Také reakce trhu byly vesměs pozitivní.|

2016 stále zbývá připravit nezanedbatelný počet aktů v přenesené pravomoci (Delegated Acts), regulatorních a implementačních technických standardů (RTS a ITS) a Level 3 pokynů. Očekává se, že pozornost bude věnována především následujícím tématům: • LTG opatření v důsledku odsouhlaseného textu směrnice Omnibus II; • Další Delegated Acts, které byly specifikované ve směrnici Omnibus II; • Dlouhodobé investice. V současné době probíhá diskuze mezi Evropskou komisí a pojistným trhem, který formuluje své připomínky k návrhu Delegated Acts, jenž byl trhu poskytnut na počátku ledna. Předpokládaný harmonogram schvalovacího procesu aktů v přenesené pravomoci je znázorněn v diagramu. V nedávné době EIOPA rovněž představila plán schvalování implementačních technických standardů a Level 3 pokynů (také viz přiložený diagram).

Přechodný režim v České republice V rámci České republiky v současné době probíhá proces novelizace zákona o pojišťovnictví s cílem včasné transpozice směrnice|

Harmonogram: Plán schvalování implementačních technických standardů

Delegated acts (DA)

2013

2014

2015

Čekací období pro poslání návrhu DA EP/ Radě

Prostor na námitky EP a Rady (3+3)

Přijetí DA & publikace v Úředním věstníku EU

14/3/14 – 17/7/14

7/14 – 1/15

2/15

2016

Poslání návrhu DA EP a Radě

ITS a pokyny (guidelines)

7/14 Veřejná konzultace 1. sady návrhu ITS

EIOPA předloží EC 1. sadu návrhu ITS

Veřejná konzultace 2. sady návrhu ITS

EIOPA předloží EC 2. sadu návrhu ITS

4/14 – 6/14

31/10/14

12/14 – 3/15

30/6/15

Veřejná konzultace 1. sady návrhu pokynů 6/14 – 9/14

Veřejná konzultace 2. sady návrhu pokynů 12/14 – 3/15

Publikace 2. sady pokynů v oficiálních jazycích EU 7/15

Publikace 1. sady pokynů v oficiálních jazycích EU 2/15

Zdroj: © 2013 Deloitte Czech Republic

První sada ITS se týká schvalovacího procesu; druhá sada ITS obsahuje kvantitativní požadavky pilíře I., kvalitativní požadavky pilíře II., rozšířené požadavky na reportování a zveřejňování pilíře 3 a transparentnosti dohledu. První sada Level 3 pokynů se vztahuje ke schvalovacímu procesu, kvantitativním požadavkům prvního pilíře a interním modelům; druhá sada se pak týká pokynů pro kvalitativní požadavky druhého pilíře a rozšířených požadavků na reportování a zveřejňování spadajících do pilíře III.

Na aktuální téma Pojistný obzor 1/2014

7

|| Na aktuální

téma

Omnibus II do českého právního řádu. V průběhu jara by měla novela procházet připomínkovacím řízením a na začátku léta se předpokládá její projednání vládou tak, aby mohla být schválena parlamentem do konce března 2015. Shoda na směrnici Omnibus II je rovněž jasným signálem, že k přípravnému období na Solventnost II, které začalo 1. ledna 2014, je potřeba přistoupit s plnou vážností. Česká národní banka (ČNB) již oznámila, že bude vyžadovat aktivní účast všech pojišťoven působících na českém trhu a bude požadovat po pojišťovnách plnění řady požadavků (Tabulka 1).

Povinnosti pojišťoven

Pro druhé čtvrtletí 2014 se pak pozornost obrátí na:

Už během prvního čtvrtletí roku 2014 se po pojišťovnách vyžaduje řada aktivit, které se převážně pojí s řídicím a kontrolním systémem. Jsou to především: • Vypracování implementačního návrhu k několika oblastem (klíčové funkce, úkoly pojistněmatematické funkce, rozhodování); • Nastavení procesu řízení; • Zpracování některých dalších aspektů souvisejících s obecnými požadavky v oblasti řízení a kontroly.

Tabulka 1 Řídicí a kontrolní systém, včetně systému řízení rizik

ČNB speciálně zmiňuje požadavek na zavedení pojistněmatematické funkce dle požadavků Solventnosti II, zbylé funkce (funkce řízení rizik, interního auditu a zajišťování shody s předpisy/compliance) jsou rámcově shodné s činnostmi podle stávající legislativy.

Vykazování požadovaných informací

Předkládání ročních výkazů připravených na základě oceňovacích pravidel Solventnost II.

Prospektivní hodnocení vlastních rizik (forward looking assessment – FLAOR)

Nastavení procesu kvalitativního a kvantitativního posouzení rizik, příprava čtyř zásadních dokumentů ORSA (vnitřního předpisu, evidence výsledků, interního reportu o výsledcích provedeného posouzení vlastních rizik a zprávy orgánu dohledu). Společnosti by měly během přechodného období přistoupit k posuzování své solventnostní pozice na základě solventnostního kapitálového požadavku. Podle návrhu ČNB je také v roce 2014 čeká pilotní test ORSA a o rok později plné ohodnocení vlastních rizik včetně projekce kapitálových požadavků.

• N astavení rolí a koncepce pro řízení rizik; • V lastní posouzení rizik a kapitálu (definice politiky pro vlastní posouzení rizik zaměřené do budoucnosti, definice úlohy správního, řídicího a kontrolního orgánu apod.). Pojišťovny mají také povinnost ke konci kaž-| dého čtvrtletí vypracovat zprávu pro ČNB, takzvaný „Progress report“ (požadovanou formu a strukturu ČNB poskytne s předstihem vždy na začátku daného čtvrtletí).

A co dál? Věříme, že některé pojišťovny stále ještě potřebují vstřebat a vyhodnotit plný dopad přechodných opatření. Lze očekávat, že se nebudou požadavky kladené na tyto instituce během přechodného období výrazným způsobem měnit. Je proto žádoucí, aby pojišťovny uskutečnily nutné kroky nejen k naplnění požadavků během přípravné fáze, ale i k hladkému přechodu na nový režim na začátku roku 2016.  Poznámka redakce: V době tisku časopisu došlo k podstatné změně a dne 11. 3. 2014 byla Evropským parlamentem schválena směrnice Omnibus II.

Harmonogram přechodných opatření podle ČNB Řídicí a kontrolní systém

Vlastní posouzení rizik a kapitálu

Regulatorní reporting

Q1 2014

Obecné požadavky v oblasti řízení a kontroly Pojistněmatematická funkce – ukotvení v ŘKS Vnitřní kontrola Vnitřní audit

Q2 2014

Politiky Řízení rizik I

Q3 2014

Řízení rizik II

Q4 2014

Zásady obezřetného jednání a ŘKS

Statický běh FLAOR

Q1 2015

Kapitálové požadavky a ŘKS Způsobilost a bezúhonnost

Reporty I

Q2 2015

Pojistněmatematická funkce Externí zajištění služeb a činností I

Politika II – doplnění

Kvalitativní reporting k ŘKS

Q3 2015

Externí zajištění služeb a činností II

Plný běh FLAOR

Aktiva

Reporty II

Rezervy – reporting do systému ČNB Rozvaha – reporting do systému ČNB SCR – reporting do systému ČNB Kvalitativní reporting k „technické oblasti“ Kvalitativní reporting ke způsobilosti a bezúhonnosti

Q4 2015

Dokončení implementace dle interních harmonogramů

Politika I Governance Zásady dokumentace Aktiva – Excel Rezervy – Excel Rozvaha – Excel SCR – Excel

Zdroj: Česká národní banka

8


Reporting v přípravném období na Solventnost II ING. PAVEL NÁJEMNÍK / ING. ANNA VRZÁŇOVÁ / ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

Dne 31. října 2013 vydal Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní připojištění (EIOPA) obecné pokyny určené národním dohledovým orgánům, jež stanovují, jak postupovat v přípravné fázi na nový regulatorní režim Solventnost II. Jednou z oblastí, na které se tyto obecné pokyny zaměřují, je předkládání informací pojišťovnami orgánům dohledu. Cílem tohoto článku je popsat přístup České národní banky k aplikaci požadavků na vykazování kvantitativních a kvalitativních informací podle Solventnosti II v rámci přípravného období. Účel přípravných obecných pokynů

banku, neboť na obou stranách vyžaduje významné změny v systémech sběru informací.

Po opětovném odložení data účinnosti Solventnosti II se EIOPA rozhodla učinit opatření, které by udrželo motivaci pojišťoven v přípravě na tento nový rizikově orientovaný regulatorní režim a zajistilo konzistentní proces přípravy na Solventnost II napříč členskými státy Evropské unie. Za tímto účelem podnikla (ve srovnání s dalšími evropskými institucemi podílejícími se na tvorbě regulatorních režimů finančního trhu) specifický počin ve formě vydání tzv. přípravných obecných pokynů. Na základě těchto pokynů budou pojišťovny informovat národní orgány dohledu o své činnosti v některých klíčových oblastech Solventnosti II podle budoucích regulatorních pravidel před účinností směrnice Solventnost II. Tento režim tak v podstatě umožňuje, aby si pojišťovny vyzkoušely, jak jsou připraveny na nový regulatorní režim, aniž by byla ze strany dohledu přijímána sankční nebo nápravná opatření, která budou v případě neplnění stanovených požadavků uplatňována v období po plné implementaci Solventnosti II.

Význam předkládání informací Pro pojišťovny je nezbytné již před datem účinnosti směrnice Solventnost II realizovat kroky vedoucí k přípravě vhodných systémů, struktur a procesů, které umožní vykazování požadovaných informací, aby byly plně připraveny na požadavky týkající se výkaznictví pro účely dohledu k datu účinnosti Solventnosti II. Toto datum bylo v prosinci 2013 odloženo na 1. ledna 2016. Obecné pokyny pro předkládání informací stanovují, jaké výkazy a kvalitativní informace mají pojišťovny dohledu předložit v průběhu přípravného období

Zatímco výkazy podle Solventnosti I obsahují finanční údaje na základě ocenění dle aplikovaných účetních standardů, finanční údaje ve výkazech dle Solventnosti II jsou stanoveny na základě jejich ekonomické hodnoty. To znamená významné rozdíly v ocenění především technických rezerv.

Rozsah reportovaných informací Požadované výkazy v přípravné fázi zahrnují základní informace o pojišťovně, rozvahu, jejíž položky jsou oceněny v souladu s požadavky Solventnosti II, aktiva a pasiva podle měn, seznam aktiv a derivátů, výkaz o kapitálu pojišťovny, výkazy o technických rezervách dle jednotlivých provozovaných druhů pojištění

Česká národní banka nebude v přípravné fázi přijímat nápravná nebo sankční opatření například v souvislosti s neplněním kapitálových požadavků dle Solventnosti II.

Účinnost obecných pokynů Obecné pokyny mají být orgány dohledu aplikovány od 1. ledna 2014 a pokrývají řídicí a kontrolní systém pojišťoven, vlastní posuzování rizik a solventnosti (v Solventnosti II nazývaný ORSA), předběžné posuzování interních modelů a předkládání informací orgánům dohledu. Zejména předkládání kvantitativních informací, které požadují přípravné obecné pokyny, je oblast, jejíž plnění klade zvláštní nároky jak na pojišťovny, tak na Českou národní

nad rámec již existujících požadavků na výkaznictví. Jedná se o základní klíčové výkazy předkládané ve čtvrtletní nebo roční frekvenci, které umožní v režimu Solventnosti II dohledovým orgánům posoudit finanční situaci pojišťoven, jejich rizikovou expozici a plnění kapitálových požadavků. Kvantitativní údaje obsažené ve výkazech stanovených obecnými pokyny se z hlediska způsobu jejich stanovení a svou komplexností významně odlišují od požadavků současného regulatorního režimu.

a výkazy o výpočtech solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku. Pojišťovny, které mají v úmyslu použít pro výpočet kapitálových požadavků interní model, a ten je již orgánem dohledu předběžně posuzován, předloží ve stanovených termínech výkazy o solventnostním kapitálovém požadavku vypočteném podle úplného nebo částečného interního modelu. Tyto pojišťovny budou rovněž vykazovat výpočet kapitálových požadavků podle standardního


9

|| Na aktuální

téma oblastech činnosti pojišťovny bude také rozděleno do různých časových úseků v závislosti na postupné implementaci požadavků týkajících se těchto oblastí.

Ilustrační foto: Dreamstime.com

První předložení informací

vzorce, struktura a termíny předkládání tohoto výpočtu však budou s pojišťovnami individuálně dohodnuty v rámci předběžného posuzování interního modelu. Kromě uvedených výkazů s kvantitativními údaji by měly pojišťovny dále předložit dohledu kvalitativně popisnou zprávu obsahující kvalitativní informace o řídicím a kontrolním systému, o řízení kapitálu a o oceňování pro účely solventnosti. Výkazy a kvalitativní informace požadované v přípravné fázi však představují pouze část informací, které budou pojišťovny po účinnosti Solventnosti II předkládat dohledu. Úplný soubor výkazů bude zveřejněn do 30. června 2015.

Termíny předkládání Podle obecných pokynů by měly být roční výkazy a kvalitativně popisná zpráva předloženy v termínu 22 týdnů po konci hospodářského roku pojišťovny nebo zajišťovny. Česká národní banka však nevidí zásadní důvody pro předkládání ročních výkazů a kvalitativních informací v uvedeném termínu, který se překrývá s termíny pro předložení výkazů podle Solventnosti I. Z důvodu minimalizace zátěže pro pojišťovny proto bude Česká národní banka požadovat výkazy a kvalitativní informace podle Solventnosti II vždy ve druhé polovině roku po dobu celého přípravného období. Všechny výkazy nebudou rovněž předkládány v jeden časový okamžik, ale jejich předkládání je rozvrženo do několika časových úseků, a to vždy po ucelených oblastech od nejjednodušších výkazů až po ty komplexnější. Nejdříve budou například zaslány výkazy aktiv a derivátů, naopak jako poslední jsou požadovány výkazy o kapitálových požadavcích. Rovněž kvalitativní informace nebudou vyžadovány ve formě jedné souhrnné zprávy, ale předkládání kvalitativních informací o jednotlivých|

10


Na rozdíl od obecných pokynů, které předpokládají předložení výkazů a kvalitativně popisné zprávy až v roce 2015, budou pojišťovny České národní bance předkládat výkazy již v roce 2014 na datech ke konci roku 2013. Důvodem tohoto časového posunu je rozložení zátěže na pojišťovny v čase a efektivnější využití celého přípravného období. Součástí těchto výkazů budou rovněž kvalitativní informace o kapitálu a o oceňování pro účely solventnosti, které mohou být předloženy jako komentář nebo příloha k výkazům. Ostatní kvalitativní informace budou reportovány až v roce 2015.

Čtvrtletní reporting V obecných pokynech je dále uveden požadavek na předložení čtvrtletních výkazů. Česká národní banka však nebude tyto výkazy před účinností Solventnosti II po pojišťovnách vyžadovat, protože představují pouze výseč informací předkládaných v roční frekvenci, a jejich předložení v přípravné fázi by tak znamenalo pro pojišťovny nadměrnou zátěž. Pojišťovny by se měly nicméně v rámci nastavení řídicího a kontrolního sytému připravit na zasílání čtvrtletních výkazů po datu účinnosti Solventnosti II v kratším termínu, než je termín pro roční výkazy.

Způsob předkládání informací Pro předložení v roce 2014 budou výkazy připraveny ve formátu Excel a jejich součástí budou rovněž definice jednotlivých vykazovaných položek a nastavené kontroly hodnot mezi stejnými položkami uvedenými v různých výkazech. Definice požadovaných údajů jsou v současné době diskutovány v rámci činnosti pracovní skupiny Pilíř III projektu Solventnost II. V případě zjištění nejasných nebo problematických formulací budou tyto definice upřesněny a přesnější formulace pro účely přípravného období poskytnuty všem tuzemským pojišťovnám současně s formáty výkazů. Výkazy požadované v roce 2015 budou již pojišťovny předkládat prostřednictvím systému České národní banky pro sběr dat, který je v současné době používán k předkládání výkazů požadovaných Českou národní bankou.

Prostřednictvím tohoto systému budou výkazy dále předkládány i při plné implementaci Solventnosti II. Kvalitativní informace v roce 2015 zašlou pojišťovny ve formátu Word nebo PDF, přesná struktura těchto informací nebude stanovena.

Vyhodnocování dohledem Záměrem České národní banky je, aby se na režim Solventnosti II dostatečně připravovaly všechny tuzemské pojišťovny a zajišťovna, proto bude předkládání informací v přípravné fázi požadováno od všech tuzemských pojišťoven a zajišťovny. Účelem požadavku na předkládání výkazů a kvalitativních informací před účinností Solventnosti II není hodnocení finanční situace pojišťoven a řídicího a kontrolního systému dle nového režimu, ale zaměření se na schopnost pojišťoven mít k dispozici požadované informace a reportovat je dohledu ve stanoveném rozsahu a přiměřené kvalitě. Česká národní banka jako orgán dohledu očekává, že na základě obdržených výkazů s kvantitativními informacemi posoudí připravenost pojišťoven na nový regulatorní režim. Důležité je, že Česká národní banka nebude v přípravné fázi přijímat nápravná nebo sankční opatření například v souvislosti s neplněním kapitálových požadavků dle Solventnosti II. Předpokládá se však aktivní komunikace s jednotlivými pojišťovnami ohledně kvality předkládaných informací a o případných problémech s plněním stanovených požadavků. Neméně podstatná bude také diskuze k přijatým krokům ze strany pojišťoven, jež povedou k dosažení souladu s obecnými pokyny.

Závěrem Česká národní banka k předkládání informací ale i k celému přípravnému období na Solventnost II zvolila přístup, který se v některých aspektech odlišuje od návrhu orgánu EIOPA v obecných pokynech. Záměrem je zefektivnění celého procesu a redukce zátěže na pojišťovny a dohled. Tento přístup se pro oblast předkládání informací projevil přizpůsobením termínů, ve kterých dohled bude po pojišťovnách požadovat příslušné výkazy a kvalitativní informace, ale také rozhodnutím nepožadovat výkazy ve čtvrtletní frekvenci. Přístup zvolený Českou národní bankou k aplikaci požadavků vyplývajících z obecných pokynů k předkládání informací by měl přispět k tomu, aby byla zátěž pojišťoven související s přípravou na Solventnost II snížena, ale zároveň aby pojišťovny byly k datu účinnosti Solventnosti II dobře připraveny na nový systém vykazování informací pro účely dohledu podle nového regulatorního režimu. 

|| Legislativa

a právo

Úhel pohledu: ČNB a kontrola kvality činnosti distribuční sítě MGR. EVA KOZOJEDOVÁ / PRÁVNÍK EXPERT / GENERALI POJIŠŤOVNA

V částce 2/2014 Věstníku ČNB bylo dne 23. 1. 2014 publikováno úřední sdělení ČNB ze dne 21. 1. 2014, jehož účelem má být zvýšení kvality distribuční činnosti v pojišťovnictví. Úřední sdělení je dalším krokem v činnosti dohledového orgánu na poli řízení kvality činnosti distribuční sítě a efektivity kontrolních mechanismů pojišťovny s tím souvisejících, navazující na povinnost pojišťovny jednat s odbornou péčí a obezřetně. Volně pak navazuje na v prosinci 2012 publikovaný Dohledový benchmark č. 4/2012 Řízení a kontrola kvality činnosti distribuční sítě. Podívejme se na toto úřední sdělení zblízka. Forma úředního sdělení Zastavme se krátce nad formou, jakou jsou požadavky dohledu pojišťovnám sdělovány, tedy nad úředními sděleními ČNB a dohledovými benchmarky. Na základě zákonného zmocnění obsaženého v zákoně o České národní bance může ČNB vydávat úřední sdělení, kterými informuje zejména o svých výkladových stanoviscích1 a důležitých skutečnostech. Jedná se tedy o výklad vycházející z platného textu zákona, který nemůže zákon nahrazovat či jej zjevně nad rámec zákona extenzivně doplňovat. Snaha založit práva a povinnosti dotčených subjektů prostřednictvím úředního sdělení je v rozporu s jeho účelem a je protiústavní2. Dohledové benchmarky jsou pak neformální vyjádření, kterými jsou dohlížené subjekty seznamovány s vybranými zobecněnými dohledovými poznatky a souvisejícími očekáváními dohledu, pokud jde o jednání dohlížených subjektů 3. Je možné vypozorovat jistou praxi, že nejprve vydává ČNB dohledový benchmark, který lze nejsnáze přirovnat k článku v odborném tisku, a následně je využit institut úředního sdělení pro úpravu téže materie. Obě formy jsou de facto způsobem, jak dohledový orgán deklaruje svůj názor na danou oblast a svůj postup při výkonu dohledu a regulatorní činnosti. Touto optikou by mělo být na sdělení pohlíženo.

Praktické překážky Ačkoliv lze přičítat aktivitu ČNB plnění role předvídatelného regulátora, mnohdy je obsah

publikační činnosti pro dohlížené subjekty překvapující, obzvláště za situace, kdy překračuje zákonný rámec. Pojišťovny při vědomí, že obsah úředního sdělení či dohledového bench-| marku nemá často zákonnou oporu, mohou čelit při snaze vyhovět očekáváním dohledu řadě praktických překážek, kdy např. distribuční sítě nejsou ochotny akceptovat individu-

zprostředkování pojištění, které eliminuje následné stížnosti klientů, spory o platnost uzavřených pojistných smluv (a s tím související následky v podobě vracení zaplaceného pojistného bez možnosti jeho snížení o náklady spojené se vznikem a správou pojištění na straně pojišťovny) či vymáhání nároků na vrácení provizí za chybně zprostředkované pojistné smlou-

Ukládání povinností pomocí výkladu platných zákonů nebo dovozováním obsahu zákonných povinností, které není možné z textu zákona vyčíst, není tou správnou cestou, jakkoliv může být vedeno dobrými úmysly.

ální úpravy smluvních vztahů. Při následování doporučení ČNB mohou rovněž pojišťovny narážet na další úskalí v podobě soutěžněprávní úpravy.

Jaká jsou očekávání? Nelze než přivítat snahu o kultivaci pojistného trhu a kladení důrazu na zkvalitnění služeb poskytovaných pojišťovacími zprostředkovateli či zaměstnanci pojišťoven, kteří se na distribuci pojištění podílejí. Věcně je celá řada doporučení obsažených v úředním sdělení správná a pojišťovnami již byla implementována do jejich procesů či nastavení smluvních vztahů s pojišťovacími zprostředkovateli. Vždyť zejména pojišťovny mají zájem na řádném|

vy. Spolupráce s „problematickými“ pojišťovacími zprostředkovateli s sebou nese i reputační riziko na straně spolupracujících pojišťoven, a to jsme dosud nezmínili narušení důvěry v některé pojistné produkty, zjevné poškození klientů, a tím i pojistného trhu jako celku.

V praxi se již setkáváme I s ohledem na platnou právní úpravu nového občanského zákoníku kladou pojišťovny zejména důraz na dostatečné a srozumitelné informování zájemce o pojištění o charakteru pojistného produktu, jeho základních parametrech, definicích pojistné události, výlukách, právech a povinnostech smluvních stran a účastníků pojištění, důsledcích jejich|

§ 49a odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod – Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. 3 http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_benchmarky/ 1 2

Legislativa a právo Pojistný obzor 1/2014

11

porušení, podmínkách ukončení pojištění, jakož i o poplatcích. K tomuto účelu slouží v naprosté většině případů materiály pojišťovny (zejména tzv. předsmluvní informace) obsahující objektivní, jasné a neklamavé informace. Pokud je umožněno pojišťovacímu zprostředkovateli používat jeho vlastní materiály, podléhá zpravidla jejich obsah předchozímu schválení pojišťovny, pro niž je pojišťovací zprostředkovatel činný. Totéž platí pro materiály používané při propagaci pojistných produktů. Ke zkvalitnění prodeje pojištění a zamezení tzv. mis-sellingu (zprostředkování nevhodných finančních produktů, neodpovídajících požadavkům klienta) slouží dále záznam požadavků, jehož obsah ve vazbě na nový občanský zákoník nabývá na významu. Zaznamenání požadavků zájemce o pojištění bude klíčové pro upozorňovací povinnosti pojišťovny dle § 2789 NOZ4. Kontrola spokojenosti klienta Řada pojišťoven pro získání zpětné vazby klienta při uzavírání pojistné smlouvy již zavedla tzv. welcome calls, které jsou účinným nástrojem pro kontrolu nejen spokojenosti klienta, ale i řádného nastavení pojištění v souladu s požadavky klienta. U pojistných smluv s vyšší částkou pojistného jsou zpravidla vyžadovány tzv. finanční dotazníky mapující finanční situaci zájemce o pojištění, jeho dostatečné příjmy ve vazbě na povinnost platit pojistné a důvody uzavírání pojistné smlouvy. Výjimkou nejsou ani investiční dotazníky, které zjišťují zkušenosti zájemce o pojištění s finančními nástroji, délku investičního horizontu a jeho ochotu vystavit se riziku spojenému s možnou ztrátou. Mezi další z běžně užívaných kontrolních nástrojů pojišťoven lze uvést tzv. mystery shopping, při němž prostřednictvím předstíraného zájmu o uzavření pojistné smlouvy probíhá skrytá kontrola distribuční sítě. Výsledky těchto kontrol mohou vést až k ukončování smluvních vztahů s pojišťovacími zprostředkovateli, kteří nesplňují pojišťovnou nastavené standardy. Rovněž poznatky získané při vyřizování stížností klientů jsou součástí interního reportingu vztahujícího se k pojišťovacím zprostředkovatelům a promítají se do kontrolních mechanizmů pojišťoven. Závěry ze šetření stížností jsou předmětem dalších jednání s pojišťovacími zprostředkovateli. Další nástroje Z oblasti kontroly kvality činnosti distribučních sítí pojišťovny zcela jistě stojí za to zmínit kontrolu nestandardních produkčních ukazatelů (sledovanými indikátory mohou být např. zvýšená stornovost, výkyvy v produkci, nemožnost kontaktování klienta, nedoručitelné zásilky, délka pojistné doby, stejné nastavení

4

a právo pojistných smluv u většího počtu pojistných smluv, úhrada plateb z jeho účtu či jednoho platebního místa atd.). V mantinelech stanovených zákonem o pojišťovnictví se pak pojišťovny za účelem prevence a odhalování protiprávních jednání vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění a jeho zprostředkování. Zjištěné nedostatky v činnosti pojišťovacího zprostředkovatele mnohdy vyústí v další právní kroky, které mohou vést až k jeho odpovědnosti v rovině trestněprávní.

Obtížně akceptovatelné, problematicky realizovatelné… Nejméně až potud jsou tak dohledová očekávání v souladu s jednáním dohlížených subjektů (pojišťoven), když výčet v praxi používaných kontrolních nástrojů považujeme za příkladný (uvedeny jsou pouze některé z implementovaných nástrojů). Na druhé straně spektra nelze neuvést požadavky, které se jeví jako obtížně akceptovatelné či přinejmenším problematicky realizovatelné. Zde zmiňme za všechny pouze dvě oblasti, a to zvýšené požadavky na výběr pojišťovacích zprostředkovatelů a požadavky na regulaci smluvních vztahů s pojišťovacími zprostředkovateli. Zvýšené požadavky na výběr Jak bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, výkladové stanovisko ČNB musí vycházet z platné legislativy a nemůže ji modifikovat. Pojišťovny tedy mohou obtížně ukládat pojišťovacím zprostředkovatelům další povinnosti (např. spolupracovat pouze se zkušenými a dřívější praxí prověřenými osobami), neboť by tím byly kladeny neodůvodněné požadavky pro vstup do daného odvětví a vedlo by to k nerovnému přístupu k některým skupinám pojišťovacích zprostředkovatelů. Nelze odhlédnout od faktu, že příslušný subjekt byl zapsán do registru vedeného ČNB, čímž je deklarováno, že u něj došlo ke splnění podmínek stanovených zákonem pro výkon zprostředkovatelské činnosti. Orgán dohledu má v této oblasti s pojišťovnami nesrovnatelné možnosti (a jim odpovídající povinnosti), je vybaven zákonnými nástroji k výkonu dohledu, když je oprávněn např. ukládat opatření k nápravě, pozastavit činnost pojišťovacího zprostředkovatele či jeho zápis v registru zrušit. Role ČNB jako dohledového orgánu je nezastupitelná. Naopak lze podpořit synergii např. v oblasti informování ČNB o problematických zprostředkovatelích a navazující kroky ČNB k jejich sankcionování.


|| Legislativa

Regulace smluvních vztahů Druhou oblastí, a z pohledu pojišťoven tou závažnější, jsou očekávání dohledu na regulaci smluvních vztahů s pojišťovacími zprostředkovateli, jejich odměňování, ukončování a povinnosti na monitoring v průběhu trvání smluvního vztahu. Je na pojišťovnách jako samostatných podnikatelských subjektech, jakým způsobem budou odměňovat své smluvní partnery a nastaví smluvní rámec jejich spolupráce (či případně budou již existující smluvní vztahy revidovat), včetně rozsahu ukládaných povinností. Implementací některých požadavků (např. sbírání údajů o budoucích pojišťovacích zprostředkovatelích, monitoring změn statutárních orgánů, odpovědných zástupců) by došlo ke zvýšení administrativní zátěže a finančních nákladů pojišťoven, aniž by to přispělo ke sledovanému účelu.

Co říci závěrem? Za poslední roky urazily pojišťovny nepochybně kus cesty v oblasti kontroly kvality distribučních sítí a řízení rizik s nimi souvisejících. Zkušenosti to byly mnohdy draze vykoupené. Své poznatky promítly či postupně promítají do svých kontrolních mechanizmů. K další kultivaci pojistného trhu zcela jistě přispěje právní úprava nového občanského zákoníku, který klade velké nároky na rozšířené informační povinnosti ve vztahu ke klientům (ukládané následně distribuci), správné pochopení produktů, soulad s požadavky klienta a dále na přizpůsobení procesů pojišťoven. Reálným a realizovatelným výkladem právních předpisů lze dosáhnout zamýšleného účelu a takový výklad je pojišťovnami z pohledu předvídatelnosti výkonu dohledu vítán. Ukládání povinností pomocí výkladu platných zákonů nebo dovozováním obsahu zákonných povinností, které není možné z textu zákona vyčíst, není (již z pohledu teoretickoprávního) tou správnou cestou, jakkoliv může být vedeno dobrými úmysly. 

Podrobně se této problematice věnoval článek publikovaný v Pojistném obzoru 4/2013 – Potřeby a požadavky: Oboje, či pouze jedno? Ale které…

12

Pojistný obzor 1/2014 Legislativa a právo

Zamyšlení: Nekonečný příběh úrazového pojištění zaměstnanců PHDR. VLADIMÍR PŘIKRYL / JUDR. JANA ČECHOVÁ / MINISTERSTVO FINANCÍ

V souvislosti s posledním návrhem odložení účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců se otevírá otázka budoucí podoby tohoto pojištění. Lze poznamenat, že diskuze na toto téma se vedou od počátku 90. let se stejnými argumenty a v podstatě se shodnými podobami základních řešení. Pokud se dosáhlo nějakého rozhodnutí, pak vždy záviselo spíše na politických než na věcných argumentech. Tomu se pak přizpůsobovalo i jejich odůvodňování, které bylo mnohdy založeno jen na povrchních znalostech jednotlivých systémů, nebo dokonce hraničilo s demagogií. Shrňme si základní východiska, aniž bychom se k některému z nich přikláněli. Trocha historie Povinné pojištění dělnictva bylo v Rakousku zavedeno zákonem č. 1/1888 ř. z., o pojišťování dělníků pro případ úrazu, kde bylo uvedeno i vymezení pojištěných osob. V Uhrách se tak stalo v roce 1907. Důvodem byl především rozvoj strojní výroby a s tím spojené výrazné zvýšení úrazovosti. Jak velmi trefně poznamenává JUDr. Karel Svoboda ve své publikaci Historický vývoj pojišťovnictví (Praha 1910), dělník, který byl stižen úrazem a stal se dočasně nebo trvale nezpůsobilým vykonávat své povolání, „odkázán byl většinou na žebráckou mošnu“. Byla sice možnost domáhat se náhrady škody soukromoprávní cestou, avšak poškozený zaměstnanec musel prokázat přímé zavinění zaměstnavatele. To vyvolávalo nepřekonatelné překážky zejména, došlo-li v důsledku úrazu k smrti. Jako nespravedlivé se jevily i případy, kdy k úrazu vedla neopatrnost zaměstnance, který tak neměl nárok na žádné odškodnění. Zaměstnavatelům byla proto uložena povinnost odškodnit každý úraz zaměstnance bez ohledu na to, zda se jednalo o cizí zavinění nebo o náhodu, s výjimkou úmyslného jednání poškozeného zaměstnance. To se projevilo ve všech státech nejprve u zvláště nebezpečných provozů, zejména u železničních drah (zákon č. 27/1869 ř. z). I to se však jevilo nedostatečným, a tak se ve všech evropských státech hledala řešení, jak zabezpečit zaměstnance pro případ pracovního úrazu, a přitom vzít v úvahu výrazné odlišnosti v rizikovosti jednotlivých druhů provozů.

Rakousko není Německo Přijetí závěrečných řešení bylo provázeno problémy a záviselo na řadě faktorů příznačných

pro každou jednotlivou zemi. Rakousko nešlo stejnou cestou jako Německo, kde byly jednotlivé podniky zařazeny do tříd podle míry rizika vzniku úrazu tvořících společenstva, v jejichž rámci byli pojištěni zaměstnanci. Pojistné pak bylo placeno částečně zaměstnavateli a částečně zaměstnanci. Protože ve 2. polovině 19. století se v Rakousku začalo velmi intenzivně rozvíjet soukromé pojištění (např. Spolek rakouských průmyslníků ku pojišťování proti tělesným úrazům nebo První rakouská všeobecná proti úrazům pojišťující společnost ve Vídni), byla snaha hledat cestu prostřednictvím nuceného veřejného pojištění. Proto bylo nakonec zvoleno řešení, kdy dané pojištění bylo provozováno pojišťovnami s povahou veřejnoprávních korporací pod dohledem státu s teritoriálním vymezením působnosti. Pojistné bylo hrazeno zaměstnavateli s možností přesunutí jeho 10 % na zaměstnance. Zajímavé je i to, že takové pojišťovny fungovaly na principu kapitálovém, kdy pojišťovna musela držet aktiva určená k úhradám rent, a to podle zásad pojistné matematiky. Za zmínku stojí i to, že zhruba ve stejné době bylo z obdobných důvodů zaváděno i pojištění nemocenské.

Neustálý odklad Takto organizované pojištění zaměstnanců přetrvalo až do konce září 1948, kdy bylo nahrazeno sociálním systémem pojištění zavedeným zákonem č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. Poté následovala řada změn provedených zákony č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech| z povolání, č. 30/1965 Sb., o odškodňování|

pracovních úrazů a nemocí z povolání a zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce. Jeho novelou z roku 1992 provedenou zákonem č. 231/1992 Sb. bylo zavedeno tzv. zákonné pojištění organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, později byl termín „organizace“ nahrazen pojmem „zaměstnavatel“. Na tuto úpravu navazuje prováděcí vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb. Původně přechodná úprava, která měla být zhruba do dvou let nahrazena koncepčním řešením, setrvala dodnes, přestože v návaznosti na nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) byl schválen zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Ten předpokládá transformaci uvedeného zákonného pojištění do systému sociálního zabezpečení. Vzhledem k jeho nedostatkům a rozdílnosti názorů na skutečnou budoucí podobu zabezpečení nároků je nabytí jeho účinnosti z původního termínu 1. 1. 2008 neustále odkládáno.

Základní východisko Zákon má sloužit k zajištění oprávněných nároků na náhradu újmy vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Toto základní východisko je bohužel často pojímáno značně pokrouceně. Nároky totiž nelze nivelizovat. Stejně, jako to činí nový občanský zákoník, musí každé řešení respektovat osobnost člověka jako svobodného individua způsobilého žít podle svého a rozhodovat o svých soukromých záležitostech samostatně. Způsob, jakým svůj život organizujeme, jaké máme záliby či potřeby, nelze vtěsnat do předem určených hranic a z nich odvozovat výši odškodnění. Důvod je nasnadě, v určitých případech to totiž může být příliš málo, v jiných příliš mnoho. Pokud dojde k újmě, ať


13

|| Legislativa

a právo

již v majetkové nebo nemajetkové sféře, musí být náhrada adekvátní. Tu nelze určit jinak než individuálním posouzením.

Od toho se odvíjí i jedna ze základních otázek týkající se charakteru odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Pokud zůstane založeno jako doposud na principu náhrady újmy, měla by být respektována právní úprava náhrady majetkové a nemajetkové újmy podle nového občanského zákoníku, a to jak co do výše odškodnění, tak i co do rozsahu osob, kterým takový nárok vzniká. Nelze tak pominout otázku vztahu zákoníku práce a nového občanského zákoníku. Podle nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., kterým Ústavní soud zrušil některá ustanovení zákoníku práce: „občanské právo je obecným soukromým právem (jinak řečeno: občanský zákoník je obecným soukromoprávním předpisem) subsidiárně platným vůči ostatním soukromoprávním odvětvím (ostatním soukromoprávním předpisům). Předpisy upravující tato odvětví (tyto ostatní soukromoprávní předpisy) mají zásadně přednost, avšak neupravují-li určitou otázku, nastupuje obecná občanskoprávní úprava.“ Z hlediska odškodňování pracovních úrazů, v porovnání se stejnými úrazy vzniklými jinak než při plnění pracovních povinností, pak „ze základního ústavního principu rovnosti zejména vyplývá, že rozlišování v přístupu k určitým právům nesmí být svévolné a především se nesmí s různými subjekty, nacházejícími se ve stejné nebo srovnatelné situaci, zacházet rozdílným způsobem, aniž by pro to existovaly objektivní a rozumné důvody.“

Princip sociálního zabezpečení Další možností je zvolení principu sociálního zabezpečení, na kterém je postaveno i úrazové pojištění zaměstnanců. Poškozenému vzniká z tohoto zabezpečení (označení těchto systémů jako pojištění není přesné, neboť nejde o závazek podle § 2758 NOZ, solidarita je spíše absolutní) nárok na jednorázovou, nebo opakující se dávku. Úrazový příplatek Úrazový příplatek k náhradě mzdy nebo platu, nebo k nemocenskému se vyplácí, je-li pracovník následkem poškození zdraví pracovním úrazem uznán dočasně práce neschopným. Při poškození zdraví pracovním úrazem vzniká nárok na jednorázové úrazové vyrovnání, pokud míra poškození zdraví přesahuje 10 % a nedosahuje 33 %.

14



Vztah zákoníku práce a NOZ

Úrazové vyrovnání Úrazové vyrovnání se přiznává na základě posouzení míry poškození zdraví a přiznává se nejdříve však ode dne následujícího po dni skončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu tohoto poškození zdraví. Úrazová renta Při poškození zdraví pracovním úrazem vzniká nárok na úrazovou rentu, pokud míra poškození jeho zdraví činí nejméně 33 %. Úrazová renta se přiznává na základě posouzení míry poškození zdraví a náleží zaměstnanci do dne předcházejícího dni, od kterého je přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dovršil 65 let věku. Bolestné Bolestné se vyplácí za bolest způsobenou poškozením zdraví pracovním úrazem. Bolestí se pro tyto účely rozumí tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví. Nárok na bolestné se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení bolesti. Ztížení společenského uplatnění Příspěvek za ztížení společenského uplatnění se vyplácí při poškození zdraví trvalého rázu. Tento nárok se přiznává na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Účelně vynaložené náklady Hradí se též účelně vynaložené náklady spojené s léčením zaměstnance z důvodu poškození zdraví pracovním úrazem, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a to tomu, kdo tyto náklady vynaložil a také náklady spojené s pohřbem. Pozůstalému manželovi a každému nezaopatřenému dítěti náleží jednorázový příspěvek ve výši 240 000 Kč. Nárok v úhrnné výši 240 000 Kč vzniká|

i rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže s ním žili v domácnosti. Pozůstalý, jemuž zemřelý zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, má nárok na úrazovou rentu pozůstalého. Měsíční výše úrazové renty pozůstalého činí 40 % měsíčního výpočtového základu zaměstnance. Formou věcné dávky by měla být za podmínek stanovených zákonem poskytována i rehabilitace.

Porovnání principů Porovnáním těchto principů jednoznačně vyplývá, že systém sociálního zabezpečení nemůže poškozeným poskytnout stejnou úroveň ochrany jako princip náhrady újmy. Lze se setkat s názorem, že nižší náhrada má být motivací pro poškozeného zaměstnance k návratu do pracovního procesu. S tím se však nelze ztotožnit, neboť by v podstatě šlo o trest za to, že došlo k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. Tím spíše, že není zaručeno, že na trhu práce poškozený zaměstnanec najde odpovídající pracovní zařazení. Přechod na princip dávek v rámci sociálního zabezpečení tak s sebou přináší riziko zaměstnavatele, že rozdíl mezi poskytnutou dávkou a skutečnou výší újmy bude po něm poškozený požadovat v souladu s občanskoprávní úpravou. To by v konečném důsledku nutilo zaměstnavatele, aby si vedle platby pojistného za toto sociální zabezpečení sjednal i soukromé pojištění odpovědnosti, ze kterého by se tento rozdíl vyrovnal.

Způsob financování Od těchto principů se odvíjí i způsob financování budoucího pojištění, resp. zabezpečení. Při přechodu na systém sociálního zabezpečení přichází v úvahu pouze průběžné financování, které spočívá v tom, že se z pojistného přijatého|

v daném roce uhrazují dluhy (pojistná plnění) v tomto roce splatné. K dluhům, které z pojištění (zabezpečení) vznikly, ale jsou splatné v letech následujících (renty), se netvoří žádné rezervy. Tento systém tak na změny ve výši plnění reaguje s větším časovým zpožděním, čímž nedochází ke skokovému nárůstu pojistného, avšak vytváří významné riziko do budoucna. V případě rent vyplácených po řadu let se tyto budoucí dluhy kumulují, aniž by byla jistota, že se v budoucnu vybere dostatečné pojistné k jejich úhradě. Proto zde musí být přímá vazba na státní rozpočet. Uvedené riziko výrazně stoupá zejména v době ekonomického poklesu, kdy se snižuje počet zaměstnanců i zaměstnavatelů, resp. mzdy jako základu pro výpočet pojistného, a tedy i celkové přijaté pojistné. Sice tím klesne i počet pojistných událostí, avšak ve výši výplat pojistných plnění se toto projeví opět se značným časovým zpožděním. Do určité míry jde o diskriminaci zaměstnavatelů, neboť budoucí zaměstnavatelé hradí pojistné sloužící k úhradě dluhů, které nevznikly ve spojitosti s jejich činností.

Časové rozlišení výnosů a nákladů


V případě kapitálového financování, které je typické pro soukromé pojištění, platí princip časového rozlišení výnosů a nákladů spojených s daným pojištěním. Pojišťovna tak musí z přijatého pojistného, jež se časově vztahuje k danému roku, uhradit všechny náklady, tedy pojistná plnění vzniklá z pojistných událostí daného roku, bez ohledu na to, ve kterém roce bude plnění vyplaceno. Proto musí ke všem nárokům vzniklým z těchto pojistných|

událostí, bez ohledu na to, zda jí na konci roku je či není znám jejich vznik, vytvářet technické rezervy, k nimž musí držet odpovídající aktiva. To platí i pro přijaté pojistné, z něhož tu část, která se týká budoucích let, musí zarezervovat a použít teprve v tom roce, ke kterému se vztahuje (tzv. zasloužené a nezasloužené pojistné). Pojišťovna tak není vystavena riziku zmíněnému u průběžného financování, musí však pružně reagovat na změny pojistného rizika, což se projeví ve výši požadovaného pojistného. Aby se předešlo riziku neobezřetného postupu pojišťovny, platí pro její činnost přísná regulatorní pravidla, jejichž dodržování kontroluje státem určená instituce, v případě České republiky Česká národní banka.

Komplexní, nebo komplementární zabezpečení Volba budoucí podoby systému, jakým budou zabezpečeny nároky poškozených v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, bude závislá také na tom, zda bude koncipován formou komplexního, nebo komplementárního zabezpečení. Stávající zákonné pojištění, ale i neúčinné úrazové pojištění zaměstnanců, má formu komplementárního zabezpečení, tzn. je doplňkem systému zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění. V případě komplexního zabezpečení nevznikají nároky z nemocenského, zdravotního nebo důchodového pojištění. To znamená, že veškeré relevantní náklady jsou hrazeny pouze z takto koncipovaného systému zabezpečení poškozených. V praxi lze rozsah úhrady těchto nákladů různě modifikovat. Co se týká subjektů, které by mohly být provozovateli nového systému pojištění, resp. zabezpečení, přichází v úvahu řada variant, jejichž výhody a nevýhody byly v minulosti již mnohokrát popsány. Bohužel dodnes přetrvávají názory ovlivněné subjektivními postoji. Variantu nelze hodnotit z pohledu toho, jakého konečného výsledku má být dosaženo, ale pouze z pohledu věcného, tj. dlouhodobě stabilního fungování, zabezpečujícího řádnou úhradu nároků poškozených, co možná nejméně zatěžující jak poškozeného, tak i zaměstnavatele, s minimálním dopadem do veřejných rozpočtů. Takové řešení by mělo přetrvat generace, nikoli pouze dané volební období.

Česká správa sociálního zabezpečení Nabízejí se dvě základní východiska, a to provozování nového systému v rámci státem

zřízené instituce, nebo soukromým subjektem. V prvním případě to může být již existující instituce, např. Česká správa sociálního zabezpečení, nebo nový subjekt jako např. „Úrazová pojišťovna“. Objevily se i návrhy na provozování prostřednictvím zdravotních pojišťoven, avšak podle našeho názoru je s tímto řešením spojeno tolik problémů, že to je spíše nereálné. V případě České správy sociálního zabezpečení připadá v úvahu pouze forma sociálního zabezpečení založená na dávkovém systému s průběžným financováním. Tím se značně komplikuje zejména skutečné ohodnocení rizika zaměstnavatele, které by se mělo odrazit ve výši pojistného. Systém zaváděný úrazovým pojištěním zaměstnance je v tomto ohledu, podle našeho názoru, značně komplikovaný a neefektivní, neboť neumožňuje individuální přístup. Pojistné tak musí být stanoveno buď přímo právním předpisem, nebo způsobem tímto předpisem stanoveným. To platí i o nákladech. V této souvislosti je často zmiňována nutnost zavedení takového systému, který by byl neziskový s přísnou regulací nákladů. Při posuzování procentuální výše nákladů na činnost např. státní a soukromé instituce se ale zapomíná, z jakého základu se počítá. Stačí jen prosté matematické znalosti k tomu, aby se zjistilo, že 10 % z 20 Kč je méně než 2 % z 300 Kč. Totéž platí i v otázce ziskovosti. Bohužel existuje názor, že dělat něco se ziskem je špatné a okrádá se tím spotřebitel. Nebere se však v úvahu, že podnikání vyžaduje vložení nemalého kapitálu a trvalé investice. Málo kdo se také pozastaví nad tím, když státem zřízená instituce hospodaří se ztrátou, jako by to nešlo z peněz nás všech. Pokud je podnikání vystaveno tržním podmínkám a kontrole státu, je to, podle našeho názoru, jediný efektivní způsob udržení vývoje a kvality produkce.

Úrazová pojišťovna U „Úrazové pojišťovny“ přichází v úvahu způsob provozování jak formou průběžného financování, tak i kapitálového financování s výjimkou soukromého pojištění, pokud by byla jediným provozovatelem oprávněným uzavírat pojistné smlouvy. Tím by se vytvořil monopol, který je nejen nepřípustný z hlediska rovnosti tržních podmínek, ale přinášel by i řadu rizik, se kterými je takové monopolní postavení spojeno.

Soukromé pojištění Ve druhém případě, tzn. využití soukromého pojištění (vzniká na základě pojistné smlouvy), přichází v úvahu pouze princip náhrady újmy s kapitálovým systémem financování.


15

|| Legislativa Co do povahy provozovatelů lze zvažovat jak soukromé pojišťovny, tak i vytvoření jedné nebo více pojišťoven založených na principu vzájemnosti jednotlivými zaměstnavateli. Toto řešení je spojeno s nutností vypořádat dluhy vzniklé ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a neuhrazené do doby jeho ukončení. V současné době tato částka přesahuje 54 mld. Kč a jedná se o výplaty rent. Podle pojistněmatematických kalkulací lze předpokládat, že budou vypláceny zhruba do roku 2056. Tím, že zákonné pojištění je vzhledem ke svému průběžnému financování vázáno na státní rozpočet (v daném roce nespotřebované přijaté pojistné se vrací do státního rozpočtu, resp. jeho nedostatek je z tohoto rozpočtu uhrazen), musí z něj být tyto dluhy uhrazeny. V úvahu přichází převod jednorázové částky, která by byla vzhledem k diskontu podstatně nižší, nebo postupná úhrada, jež by se v prvních letech pohybovala mezi 3 až 4 mld. Kč a postupně by klesala. Pro úplnost dodáváme, že v případě pokračování průběžného systému financování by se takto vzniklé dluhy hradily z pojistného stanoveného zaměstnavatelům podle změněného systému.

Fond zaměstnavatelů Zvláštní formou provozování pojištění odpovědnosti zaměstnavatele by bylo vytvoření „Fondu zaměstnavatelů“ jako právnické osoby, do kterého by jednotliví zaměstnavatelé přispívali a jenž by hradil poškozenými uplatněné nároky na náhradu újmy. Takové pojištění by bylo provozováno v systému kapitálového financování, přičemž by účast v tomto pojištění nemusela vznikat na základě smlouvy, ale automaticky okamžikem, kdy se stane zaměstnavatelem. Tím by mu vznikla oznamovací povinnost vůči tomuto fondu, včetně povinnosti platit pojistné.

Fond prevence Uvedený výčet zcela jistě nebude konečný. Jde o to pouze naznačit základní východiska. Každé zvolené řešení však musí být spojeno se vznikem „fondu prevence“, ze kterého by měly být hrazeny náklady na předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání. Rozhodování o použití těchto prostředků musí být odborné a nezávislé na politice či individuálních nebo skupinových zájmech. V žádném případě nelze v rámci prevence hradit náklady na konference, stáže a podobné akce, byť by byly zaměřeny na problematiku bezpečnosti práce. Nový systém musí také zabezpečit úhradu rehabilitace poškozených zaměstnanců,|

16


a právo pokud může z lékařského hlediska vést ke zlepšení jejich zdravotního stavu. Každý systém by měl umět nastavit pojistné v závislosti na riziku nejen určitého druhu činnosti, která u daného zaměstnavatele převažuje, ale

v článku Ing. Jaroslava Mesršmída, CSc., který byl publikován v Pojistných rozpravách č. 28. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že v těch státech, kde nebyl přerušen vývoj tržního hospodářství, je současná podoba

Vláda bude postavena před nelehký úkol – rozhodnout na základě zvážení celé řady kritérií o podobě budoucího systému úrazového pojištění zaměstnanců. A to s výhledem na dobu několika dalších generací. také na individuálních podmínkách. Je samozřejmé, že pojištění je založeno na solidaritě, avšak tato by neměla být absolutní. To znamená, že ten, kdo riziku předchází, by neměl nést stejnou měrou důsledky navýšení rizika těmi, kteří nečiní nic k jeho omezení, nebo dokonce porušují předpisy mající riziku předcházet.

Výtky současnému zákonnému pojištění Absence „fondu prevence“, nekrytí nákladů rehabilitace a nezohledňování individuálního škodního průběhu se vytýká současnému zákonnému pojištění. S tím lze jednoznačně souhlasit, stejně jako s tím, že je jako „zakázka státu“ provozováno pouze dvěma soukromými pojišťovnami. To bylo odůvodnitelné pouze pro přechodné období, kdy v 1. polovině 90. let neexistovaly pojišťovny s hustou sítí poboček po celém území České republiky. Klíč, podle kterého se zaměstnavatelé mezi tyto pojišťovny rozdělují, vedl časem k naprostému pokroucení a nerovnosti v jejich zátěži tímto pojištěním. Právě otázka tohoto klíče vyvstává u těch variant, u kterých se předpokládá provozování nového systému zabezpečení nároků poškozených vícero subjekty, pokud účast zaměstnavatele v systému není závislá na smlouvě s provozovatelem pojištění (resp. zabezpečení) nebo na charakteru převažující činnosti zaměstnavatele.

Zahraniční právní úpravy Při konečném rozhodování o podobě budoucího systému bude jistě kladena otázka zahraničních právních úprav. Budeme-li posuzovat právní úpravy členských států, pak v obecné rovině lze konstatovat, že existují v zásadě tři systémy. Privatizované (provozované soukromými subjekty), veřejné systémy a smíšené (založené na kombinaci veřejného a soukromého systému). Ty jsou více popsány např.

předmětných systémů závislá na jejich historickém vývoji. Z tohoto pohledu je pak třeba tyto úpravy hodnotit a nepřenášet je mechanicky do našich současných podmínek. Co se týká právní úpravy EU, pak žádný předpis přímo neupravuje způsob, jakým má členský stát zabezpečit nároky poškozených v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání. Názory, že současné zákonné pojištění je v rozporu s právem EU, jsou tak vedeny pouze snahou hledat důvody k realizaci předem zamýšleného způsobu řešení. Jediné, co lze v této souvislosti namítat, je to, že od doby vzniku zákonného pojištění vznikl rozvinutý trh soukromého pojištění, a není tak důvod, aby zůstával ponechán výše zmíněný klíč k rozdělení zaměstnavatelů mezi dvě soukromé pojišťovny.

Nelehký vládní úkol Vláda tak bude postavena před nelehký úkol – rozhodnout na základě zvážení celé řady kritérií o podobě budoucího systému, a to s výhledem na dobu několika dalších generací. I když se bude jednat o rozhodnutí politické, mělo by být založeno na konsenzu všech zainteresovaných stran s jednoznačnou prioritou, kterou je maximální ochrana osob poškozených v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání. Složitost spočívá i v tom, že ta či ona výhoda nebo nevýhoda jednotlivých řešení je diametrálně rozdílně chápána nejen jednotlivými skupinami, ale i z pohledu časového, kdy z hlediska současnosti se určité východisko může jevit jako nevýhodné, avšak pro budoucí vývoj může být výhodou, a naopak. Řešení by mělo být efektivní nejen z pohledu nákladů a výnosů, ale i administrativní zátěže s minimálním politickým vlivem. Zapomenout nesmíme ani na dopad do veřejných rozpočtů, zejména pak do mandatorních příjmů a výdajů, které přímo souvisejí s charakterem budoucího systému a s náklady, jež snižují základ daně z příjmů zaměstnavatelů. 

Priority a další vybrané cíle vlády ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. / ANALYTIK / ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

6. ledna 2014 byla podepsána mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL koaliční smlouva na volební období 2013–2017. 14. 2. 2014 bylo zveřejněno programové prohlášení vlády ČR obsahující i tu zásadní tezi, že politika vlády bude vycházet důsledně a v plném rozsahu z koaliční smlouvy. Na základě tohoto prohlášení pak vláda o čtyři dny později získala důvěru Poslanecké sněmovny. Smyslem tohoto stručného přehledu je upozornit na vybrané cíle vládního prohlášení a koaliční smlouvy, a to zvláště na ty, které mohou mít jistý vliv na rozvoj pojišťovnictví.

Foto: www.vlada.cz

Ve vládním prohlášení se konstatuje, že politika vlády ČR bude vycházet důsledně a v plném rozsahu z koaliční smlouvy, která je také k vládnímu prohlášení připojena. Je tedy možné pro účel informování čtenářů Pojistného obzoru využít oba dokumenty. Z vládního prohlášení je níže prezentován výběr priorit vlády, kdežto z koaliční smlouvy pak některé dílčí cíle, a to i z toho důvodu, že jsou v ní v některých případech vytyčeny o něco konkrétněji než ve vládním prohlášení.

Racionální státní rozpočet a efektivní výběr daní Dopady nového občanského práva Koalice1 neprodleně navrhne a bude usilovat o schválení změn v daňových předpisech, které budou odstraňovat daňové nejasnosti vyplývající z nové kodifikace občanského práva k 1. lednu 2014. Postupy při schvalování daňových předpisů Při navrhování jakýchkoli změn v daňových zákonech bude v maximální možné míře vyžadováno, aby všechny navržené změny – včetně koaličních poslaneckých návrhů – prošly

Vláda České republiky

se počítá od roku 2015. Pro financování této změny se zváží zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví od roku 2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu 4 mld. Kč. Od roku 2015 se započne s postupným zvyšováním slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období.

V první fázi koalice podpoří stávající produkty ve III. pilíři a navrhne vylepšení jejich parametrů s cílem větší motivace lidí spořit na stáří.

veřejným připomínkováním, a to se lhůtou, která bude činit nejméně 30 dní. Změny v daňovém zatížení od roku 2015 Se snížením sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu

1

Zlepšení výběru daní Koalice/vláda chce prosadit snížení limitu pro hotovostní platby z 15 000 eur na 10 000 eur. Porušení povinnosti bude mít kromě jiného za následek automatickou ztrátu daňové uznatelnosti hrazeného nákladu.

Snížení nákladů na výběr daní Vláda bude usilovat o změny v daňových předpisech, které, při zachování daňového výnosu, sníží náklady daňových poplatníků na výběr daní. Například se bude jednat o úplné sjednocení základů pro daně a pojistné, rozšíření institutu závazného posouzení a možnosti omezit rizika poplatníků vyplývající z nejasností při uplatňování daňových předpisů nahlášením jejich daňové pozice správci daně.

Zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj Ochrana přírody a krajiny Koalice/vláda bude realizovat strategii zkvalitnění pohybu a zadržování vody v krajině, a to především prostřednictvím přírodě blízkých opatření, výstavbou a obnovou malých vodních nádrží, rekonstrukcí vodních toků a důslednou ochranou oblastí akumulace|

Rozumí se dle vládního prohlášení „vláda“; proto také v textu někdy použito „koalice/vláda“.


17

|| Legislativa spodních vod a změnami v lesním hospodářství a zemědělství.

Důchodový systém Bude usilováno o vytváření důstojných životních podmínek pro seniory. Prosadí se návrat k pravidelnému zvyšování důchodů o inflaci a třetinu růstu reálných mezd, a to od roku 2015. Bude sloučen II. a III. pilíř a bude zastaveno vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře. Koalice/vláda dá podnět k sestavení odborné komise v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017. Tím by se měly zajistit výplaty důstojných penzí, posíle-

a právo ní principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu. V první fázi koalice podpoří stávající produkty ve III. pilíři, kde stát poskytuje příspěvky, a navrhne vylepšení jejich parametrů s cílem větší motivace lidí spořit na stáří.

Zaměstnanost Důsledně se bude prosazovat stejná odměna za stejnou práci pro ženy i muže a podpoří se zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Koalice bude podporovat sociální podnikání jakožto specifický typ ekonomické činnosti. Naopak se nebudou tolerovat žádné formy nelegálního zaměstnávání. Pokud na tom bude dosaženo dohody v tripartitě, obnoví se výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci.

Priority rozvoje České republiky dle vládního prohlášení Vládní prohlášení je poměrně rozsáhlý dokument, spolu s koaliční smlouvou přesahuje padesát stran. Je v podstatě rozdělen na dvě základní části: priority vlády a resortní priority. Pokud jde o priority vlády, zahrnují například: • Rozvoj podmínek pro svobodné podnikání, vymahatelnost práva, nastartování udržitelného hospodářského růstu, zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky země, tvorbu pracovních míst s důrazem na ohrožené skupiny a na problémové regiony, účinnou pomoc lidem žijícím v hmotné nouzi a rovnoměrný rozvoj krajů a obcí. Efektivní využívání evropských fondů pro realizaci těchto cílů a zintenzivnění výstavby infrastruktury, • Inventuru a rekonstrukci státu. Racionalizaci hospodaření státu. Audit každého resortu. Audit majetku státu a jeho případné zpeněžení nezpochybnitelným a transparentním způsobem, • Nesmlouvavý boj proti všem formám korupce, závažné hospodářské kriminalitě, lichvě, zneužívání exekucí a neférovým insolvencím. Podporu zvýšení finanční gramotnosti občanů České republiky, • Rozvoj kvalitních a všeobecně dostupných veřejných služeb v oblasti školství, zdravotnictví, sociálního systému, dopravy a bezpečnosti. Všestrannou podporu vzdělání, vědy, kultury a sportu, • Rozvoj občanské společnosti, činnosti nestátních neziskových organizací a účast občanů na rozhodování a správě veřejných záležitostí jako nezbytné součásti funkčního demokratického právního státu. Vláda předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu, • Aktivní členství v Evropské unii a NATO v souladu se zájmy České republiky, působení v OSN při odstraňování rizik ohrožujících mezinárodní mír, podporování rovnoprávné spolupráce mezi národy a zapojení do úsilí čelit mezinárodnímu terorismu a kyberterorismu, • Přijetí funkčního a kvalitního zákona o státní službě, včetně jeho implementace. Tento zákon musí zajistit plné odpolitizování státní správy, jasně definovat kritéria pro přijímání a odměňování úředníků, vytyčit podmínky kariérního postupu a zajistit vysokou úroveň vzdělanosti úředníků, • Efektivní využití informačních a komunikačních technologií (ICT) ve veřejné správě a současně podporu internetové ekonomiky. Urychlení zavedení vysokorychlostního internetu. Přijetí Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.

18


Kvalitní zdravotnictví dostupné všem Záměrem je zrušit poplatek ve výši 30 Kč v ambulancích praktických lékařů, specialistů a lékárnách. Poplatek za pohotovost zůstane ve výši 90 Kč, a to bez ohledu na způsob dopravy do zdravotnického zařízení. Nebude se znovu zavádět poplatek za pobyt v nemocnici. Vzniklý výpadek příjmů pro poskytovatele v návaznosti se změnami poplatků bude kompenzován zdravotními pojišťovnami po příslušném navýšení zdrojů ze státního rozpočtu, zejména zvýšením platby za státní pojištěnce.

Demokratický právní stát Kvalitní legislativa Koalice/vláda se zavazuje zajistit dostatečné podmínky pro přípravu kvalitních právních předpisů, mimo jiné zvýšením kvality dopadových analýz nově předkládaných norem a řádným převáděním unijního práva. Civilní právo a nový občanský zákoník Nový občanský zákoník (NOZ) je kvůli způsobu svého projednání a nedostatečnému prostoru pro přípravu na jeho aplikaci hrozbou pro právní jistotu obyvatel České republiky. Nebylo možné ústavně konformními postupy stihnout schválit zákon o odložení účinnosti nového občanského zákoníku a navazujících předpisů do konce roku 2013. Koalice/vláda se proto zavazuje zajistit průběžnou analýzu aplikace NOZ od prvního dne jeho účinnosti a v návaznosti připravit potřebné právní úpravy odstraňující hlavní problémy aplikace nové kodifikace civilního práva.

Stabilizace bezpečnostních sborů Vládní strany budou podporovat fungování a rozvoj Hasičského záchranného sboru a Integrovaného záchranného systému. Zachovají se finanční prostředky získané díky změně zákona o pojišťovnictví pro HZS ČR nad rámec jejich standardního rozpočtu (fond zábrany škod a platby za výjezdy k dopravním nehodám).

Evropská unie Koalice bude efektivně využívat ekonomických možností členství v EU a bude připravovat ČR ke vstupu do eurozóny, včetně posouzení připojení k příslušným institucionálním krokům (Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, bankovní unie). 

Foto: Archiv autorky

Novinky z legislativy Období 1. 11. 2013 – 31. 1. 2014 MGR. EVA KOZOJEDOVÁ / PRÁVNÍK EXPERT / GENERALI POJIŠŤOVNA Mgr. Eva Kozojedová


1. Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. V návaznosti na již platnou rekodifikaci soukromého práva přizpůsobuje zejména daňové zákony (jedná se jak o terminologické, tak věcné změny). Účinnost 1. 1. 2014, část 1. 12. 2013. 2. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Účinnost 1. 1. 2014. 3. Vyhláška č. 354/2013 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2014. Účinnost 1. 1. 2014. 4. Vyhláška č. 356/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských

pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2014. 5. Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). V návaznosti na katastrální zákon stanoví mj. obsah souboru geodetických a popisných informací (katastrální mapy, údaje o katastrálních územích a nemovitostech), formáty a další technické parametry písemností v elektronické podobě přijímaných k zápisu práv, listiny pro zápis do katastru, postup při ověřování pravosti podpisů na soukromých listinách pro zápis do katastru, nejsou-li podpisy úředně ověřeny, atd. Účinnost 1. 1. 2014. 6. Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí. Stanoví se podmínky pro poskytování údajů z katastru, jejich forma, lhůty pro jejich poskytnutí a úplata za poskytování. Účinnost 1. 1. 2014. 7. Vyhláška č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu. Účinnost 1. 1. 2014. 8. Vyhláška č. 360/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců. Vyhláška zpřísňuje podmínky pro pojištění insolvenčních správců (mění minimální limity). Zároveň stanoví přechodné období v délce 6 měsíců, ve kterém je nutné pojistnou smlouvu novým legislativním požadavkům přizpůsobit. Účinnost 1. 1. 2014. 9. Nařízení vlády č. 363/2013 Sb., o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv. V návaznosti na § 1820 odst. 1 písm. f) a § 1820 odst. 2 nového občanského zákoníku se vydává vzorové poučení o právu na odstoupení od smlouvy a vzorový formulář odstoupení. Účinnost 1. 1. 2014. 10. Nařízení vlády č. 365/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2014. 11. Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. V návaznosti na nový občanský zákoník se upravují podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku, způsob výpočtu podlahové plochy bytu

v jednotce a části nemovité věci, které jsou společné (platí rovněž pro nebytové prostory). Účinnost 1. 1. 2014. 12. Sdělení č. 368/2013 Sb., Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu k 1. lednu 2014. Účinnost 1. 1. 2014. 13. Rozhodnutí č. 382/2013 Sb., Usnesení Poslanecké sněmovny o schválení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Účinnost 27. 11. 2013. 14. Vyhláška č. 390/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2014. 15. Vyhláška č. 397/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění vyhlášky č. 70/2011 Sb. Doplňují se obsahové náležitosti vyrozumění o soupisu majetkové podstaty a vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí na roveň postavené. Dále se upravují náležitosti reorganizačního plánu. Účinnost 1. 1. 2014. 16. Vyhláška č. 398/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění vyhlášky č. 488/2012 Sb. Účinnost 1. 1. 2014. 17. Vyhláška č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. Upravuje se postup určení směrné hodnoty u pozemků, staveb a jednotek. Účinnost 1. 1. 2014. 18. Vyhláška č. 432/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 1. 2014. 19. Vyhláška č. 435/2013 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely


19

|| Legislativa

a právo

poskytování cestovních náhrad. Účinnost 1. 1. 2014. 20. Nařízení vlády č. 439/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Platí pouze do 31. 12. 2013, poté se postupuje podle nového občanského zákoníku (§ 2962 a následující). Účinnost 23. 12. 2013. 21. Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). Nově se stanoví ceny a postupy při uplatnění způsobů oceňování pozemků, staveb, trvalých porostů, věcných práv k nemovitým věcem, dalších práv a jiných majetkových hodnot. Účinnost 1. 1. 2014. 22. Vyhláška č. 469/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů. Mění se ustanovení pro účtování ČKP (stávající § 8) a dále se doplňuje samostatná úprava pro vykazování operací souvisejících se vzniklým Fondem zábrany škod v novém § 8a. Účinnost 1. 1. 2014. 23. Zákon č. 476/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Novela definuje tzv. organizovanou akci a ukládá v souvislosti s pořádáním organizovaných akcí prodávajícím informační povinnosti. Účelem novely je zabránit zneužívání důvěry a zranitelnosti spotřebitelů ze strany neseriózních podnikatelů v průběhu tzv. předváděcích akcí, na kterých jsou pod nátlakem či za použití různých klamavých obchodních triků prodávány výrobky předražené a často

Poistenie rizík malých a stredných podnikov Monografia je prehľadným a praktickým sprievodcom otázkami poistenia v Slovenskej republike i Českej republike. Poskytuje zrozumiteľnú kategorizáciu rizík týkajúcich sa malých a stredných podnikov, ktorá je vhodne prepojená s risk managementom a procesom zvládania rizika. Autorky dokázali prostredníctvom analýzy procesu výberu poistného portfólia prepojiť vybrané témy disciplín podnikového managementu, risk managementu, poistenia, poisťovníctva a podnikovej ekonomiky. Pre podnikovú prax môžu byť osobitne cenné prehľadné klasifikácie jednotlivých druhov poistení a modelové príklady z praxe, ktoré umožňujú firmám a podnikateľom modelovať a hodnotiť svoje vlastné situácie a podmienky vrátane parametrov pre vyhodnocovanie jednotlivých ponúk. Erudovane spracované teoretické princípy a vysvetlenia pojmového aparátu poistenia rizík, ako aj exkurzia do právneho prostredia českej a slovenskej poistnej legislatívy, ale predovšetkým systematický prehľad o celej problematike predurčuje publikáciu, aby sa stala vyhľadávanou študentami, podnikateľmi malých a stredných podnikov, ako aj odbornou či laickou verejnosťou. Autorky: doc. Ing. Dana Martinovičová, Ph.D. prof. Ing. Viktória Čejková, PhD. Vydal: Iura Edition, člen skupiny Wolters Kluwer, | Bratislava 2013, 249 strán. Cena: € 14,25

20


nekvalitní. Doplněním povinnosti oznámit akci České obchodní inspekci 10 pracovních dnů přede dnem konání akce a také v pozvání na akci uvádět podrobnosti (adresa akce, identifikace výrobku nebo služby) dojde k posílení možností kontroly a jejich zefektivnění v této oblasti podnikání. Na akce organizované výlučně za účelem individuálního sjednání pojistné smlouvy, penzijního připojištění, investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji se právní úprava nevztahuje. Účinnost 15. 1. 2014. 24. Úřední sdělení České národní banky ze dne 21. ledna 2014 k řízení a kontrole kvality činnosti distribuční sítě pojišťovny. Na základě získaných poznatků při výkonu dohledu sděluje ČNB očekávání dohledu v oblasti řízení kvality činnosti distribuční sítě a efektivity kontrolních mechanizmů ve vztahu k distribuční síti a řízení souvisejících rizik. 

|| Ekonomické

informace

Boj s pojistným podvodem – kudy vede cesta? ING. KATEŘINA LHOTSKÁ / EXPERT PRO POJIŠŤOVACÍ SEKTOR / ODDĚLENÍ PRO FINANČNÍ PORADENSTVÍ / EY

Pojistným podvodům je v poslední době věnována čím dál větší pozornost. Zaznamenáváme rostoucí počet odhalených činů a uchráněných hodnot. Přes velké úspěchy, kterých v této oblasti pojišťovny v poslední době dosáhly, však zůstává významná většina podvodů nezjištěna. Podle odhadů je totiž odhalen jen zhruba každý desátý. Důsledkem nejsou jen vyšší náklady na pojistná plnění, ale také závažné „morální škody“. Vzhledem k nízké pravděpodobnosti odhalení totiž roste „odvaha“ potenciálních pachatelů. Jedním ze způsobů, jak tento nepříznivý stav změnit, je dosáhnout toho, aby podvod nebyl vůbec spáchán. To lze jen jedinou cestou – účinnou prevencí.

V lidské společnosti sice existují lidé, kteří se za žádných okolností nedopustí nějakého nesprávného chování („poctivci“), ale také lidé, kteří někdy jednají poctivě a jindy nepoctivě („váhající“), a konečně i takoví, jež se budou vždy chovat nečestně („podvodníci“). Zastoupení jednotlivých typů ve společnosti se někdy uvádí poměrem 10–80–10. Skupina „váhajících“ přitom není homogenní a obsahuje ty, kteří se chovají spíše poctivě, stejně jako takové, kteří nemají k nepoctivosti daleko. Rozhoduje přitom příležitost, jak velká je jejich obava z odhalení a sebezdůvodnění si oprávněnosti svého chování. Prevence spočívá především v odhalení přípravy podvodu při vzniku pojištění a v jeho průběhu (tedy v rozpoznání „podvodníků“) a dále v přijetí opatření, která spáchání zabrání, nebo od provedení odradí („podvodníky“ i „váhající“). Týká se to téměř celé pojišťovny – distribuce, underwritingu, produktů, správy smluv i PR. Do prevence jsou zapojeni samozřejmě i detektivové a likvidace. Jsou totiž důležitými zdroji informací o pojistných podvodech jako takových. Například jak je rozpoznat už ve fázi přípravy nebo jak jim později zabránit. Jaká je však role těch, kterých se zatím boj s podvody příliš netýkal? Podívejme se na některé z nich.

První linie Zprostředkovatelé mají zdánlivě nejlepší příležitost rozpoznat případné nečestné úmysly potenciálního klienta. Ovšem jejich zájmem není odhalování přípravy podvodů, ale sjednání pojištění. Tento rozpor v motivaci lze řešit například závislostí odměny zprostředkovatele na kvalitě sjednaných pojištění. Tedy

přiznání provizního bonusu za sjednání kvalitního kmene (s nízkým škodním průběhem apod.), nebo postižení malusem při sjednání kmene nekvalitního (ať z důvodu skutečných škod nebo podvodů). Zprostředkovatelé jsou však také především obchodníci, a ne investigativci, a jejich schopnosti tak nejsou zaměřené na rozpoznání „podvodníka“. Zde je nutná patřičná edukace (jak poznat podvod, podezřelé chování apod.) a u výhradních zprostředkovatelů poskytnutí informací po-| ukazujících na podezřelé okolnosti (z historie klienta apod.).

Povinná registrace Někdy jsou však zprostředkovatelé sami do podvodu zapojeni. Logickým krokem je v tomto případě ukončit s nimi spolupráci.

Underwriting – odmítat podezřelá pojištění Úloha underwritingu v prevenci pojistného podvodu je jednou z nejdůležitějších. Možnosti, jak v této fázi přípravu podvodu odhalit, jsou však zatím poměrně omezené. Velmi užitečná by byla existence registru sjednaných pojištění z dat různých pojišťoven. Dalo by se pak například ověřit, zda jedna a ta samá osoba nemá stejný objekt pojištěný vícekrát. Nebo zda pojištění odpovídá jejímu majetku, sociální situaci apod. Případně jestli měla daný typ rizika v minulosti pojištěn vícekrát, jak dlouho a zda došlo k výplatě plnění. Pojišťovny se ovšem brání sdílet potřebná data, a tak se výrazné zlepšení v brzké době očekávat nedá. Nezbývá, než se tedy spolehnout na informace interní (blacklisty, historie kli-

Častým důvodem spáchání podvodu je snaha o jakýsi „revanš“ vůči pojišťovně v případě, kdy její jednání nenaplní klientovo očekávání. Ale jak je včas odhalit? Pomoci mohou různé registry, ať již pozitivní, nebo negativní. Zatím se však poněkud míjejí účinkem. Problematicky působí třeba dobrovolnost zápisu, protože podvodník se nejspíš nezaregistruje. Situaci by zlepšilo, pokud by pojišťovny od svých zprostředkovatelů požadovaly povinnou registraci. Zatím však převládá obava z toho, že by tento krok zároveň znamenal snížení obchodní produkce, a tak si na pokrok v této oblasti budeme muset ještě počkat.

enta, spojení s podezřelými škodami apod.). Ty jsou ale omezené, což platí především pro menší pojišťovny. Připravovaný podvod lze však odhalit i ze samotné smlouvy nebo okolností jejího sjednání. Mohou to být třeba nelogické kombinace rizik nebo nastavení pojištění neodpovídající situaci klienta („luxusně“ vybavená domácnost v rozpadající se nemovitosti apod.). V rozpoznávání podezřelých okolností je však třeba pracovníky underwritingu průběžně zdokonalovat. U řady masových

Ekonomické informace Pojistný obzor 1/2014

21

|| Ekonomické

Správa smluv Správa smluv realizuje konkrétní preventivní kroky. Pokud například dojde k odhalení pokusu o podvod, mělo by dojít ke kontrole všech pojištění, ve kterých nepoctivec v nějaké roli figuruje (komu to nevyjde jednou, zkusí to znova). A to nemusí být vždy úplně jednoduché. Zatímco u smluv životního pojištění s pouze symbolickou rizikovou částí nejspíš nebezpečí dalšího pokusu o podvod nehrozí, v ostatních případech tomu může být naopak.

Produkty – úpravy na základě zkušeností Prevence podvodů na úrovni produktů je v podstatě balancováním mezi smysluplností a užitečností produktu pro klienta na jedné straně a možností zneužití jeho nastavení podvodníky na straně druhé. Snaha omezit nebezpečí podvodu formou různých omezení a výluk totiž snižuje účinnost pojistné ochrany u poctivých klientů. Zkušenosti z páchání podvodů jsou tak nepochybně důležitým vstupem při tvorbě produktu, ovšem je nutné vždy zvažovat dopad případných preventivních opatření. Často je tak lepší upravit místo produktu související proces.

Klientská centra by měla být všímavá Zákaznický servis je jedním z útvarů pojišťovny, který přichází do přímého styku s klientem nebo s poškozeným. Může tedy na základě jeho chování a jednání usuzovat na přípravu podvodu. A nemusí to být jen v okamžiku hlášení pojistné události. Často stačí třeba jen to, že se člověk „hloupě vyptává“ na podmínky, za kterých bude pojišťovna plnit („…vyplatíte plnění, když…“). Takovéto informace je nutné zachytit a předat, protože mohou později pomoci podvod odhalit. Relativní novinkou je také možnost analyzovat hlas volajících a detekovat případná nepravdivá tvrzení. Nejspíš hned tak nebude provozně zvládnutelné vyhodnocovat všechna volání, ale například u hlášení pojistné události a dotazování se na okolnosti jejího vzniku je to určitě užitečná|

22

Pojistný obzor 1/2014 Ekonomické informace

pomůcka. Na první pohled se zdá, že tuto metodu nelze pro prevenci využít, ale nemá již pouhé povědomí o tom, že podobným způsobem lze nepoctivce odhalit, odstrašující efekt?

Marketing a PR – odradit nepoctivce Úloha marketingových útvarů v oblasti prevence spočívá ve vytváření obrazu pojišťovny jako subjektu, kde nemají nepoctivci šanci uspět. Něco jako když si majitel domu pověsí na plot cedulku „Pozor zlý pes“. Tohoto efektu se však nedocílí palcovými titulky typu „Pojistných podvodů přibývá“, jak často čteme. Ty jsou naopak kontraproduktivní. Vytvářejí totiž ve čtenáři pocit, že podvádět se stává normou, což vede u „váhajících“ ke ztrátě jejich zábran. Mnohem vhodnější je například titulek „Pojišťovny jsou v odhalování podvodů stále úspěšnější“. Jednak je to pravda, a jednak se tím vysílá signál, že šance pojišťovnu podvést je čím dál menší. U zpráv tohoto typu se dá pojišťovnám odpustit i to, když si v nich svoje úspěchy nadsadí a přibarví. Nakonec ani ten pes, není vždycky „zlý“.

Úskalí zavádění preventivních opatření Samotné nastavení preventivních opatření, úprava souvisejících procesů (předávání informací o podezřelých okolnostech, kontrolní mechanizmy apod.), motivačních schémat a zásahy do produktů jsou na první pohled jasné a srozumitelné. Přesto mají svá úskalí související s výraznou změnou v přístupu, rozšířením úlohy jednotlivých útvarů a s odvahou se do těchto záležitostí vůbec pustit. Každá pojišťovna, která se na tuto cestu vydá, se tak bude potkávat s určitými těžkostmi. Můžeme je shrnout do těchto bodů: • Nedostatek informací, • Nedostatečné zkušenosti, • Provozní problémy, • Nedostatečná motivace pracovníků se prevenci věnovat, • Obava ze snížení nové produkce, • Obava ze zneužití sdílených informací o klientech. Jejich překonávání je však až druhý krok. Prvním je rozhodnutí se cestou prevence vydat. Nabízí se otázka, jestli se to vůbec vyplatí a jak případné úspory prokázat. U investic do odhalování spáchaných podvodů je to jednoduché. Proti nim se totiž postaví uchráněná hodnota


produktů je však underwriting do značné míry automatizován. Pak nezbývá, pokud je to možné, než zařadit do tohoto procesu potřebné kontroly. Ty je ostatně možné aplikovat i na již existující starší smlouvy. Pojištění, která by byla takto vyhodnocena jako podezřelá, je pak nutné posuzovat případ od případu „ručně“.

informace

a výsledek je jasný. Jak ale zjistit, ke kolika podvodům, a jak velkým, díky prevenci vůbec nedošlo? Jen velmi těžko. Účinnost opatření se totiž projeví časem „jen“ zlepšením škodního průběhu. Nelze ovšem rozpoznat, jestli k tomu dojde v souvislosti se zavedením preventivních opatření. A tak je to podobné jako s investicemi do reklamy. Přímo se tak nabízí připomenout výrok Henryho Forda: „Vím, že devět z deseti dolarů vložených do reklamy jsou vyhozené peníze. Jenom netuším, které to jsou.“

A na závěr… Existuje ještě jedno velmi účinné preventivní opatření. Ve skupině „váhajících“ je často důvodem spáchání podvodu snaha o jakýsi „revanš“ vůči pojišťovně v případě, kdy její jednání nenaplní klientovo očekávání. Není přitom podstatné, jestli bylo toto očekávání oprávněné, nebo ne. Pokaždé to totiž nejspíš znamená selhání na straně pojišťovny. Buď člověk jednající jejím jménem neřekl klientovi o nabízeném pojištění úplně všechno, co říci měl (v horším případě mu nepokrytě lhal), nebo to řekl tak, že to klient nepochopil. Pokud se tedy od proklamací o „proklientském přístupu“ přistoupí k praktickým činům, v jejichž důsledku poklesne počet frustrovaných klientů, bude to zároveň jeden z nejúčinnějších způsobů prevence pojistných podvodů. Je to sice běh na dlouhou trať, ale určitě se vyplatí. 

Prevence pojistných podvodů je stále aktuálním tématem MGR. ONDŘEJ KAREL / PRÁVNÍK / ODDĚLENÍ LEGISLATIVY A PRÁVA / ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Pojištění je svým charakterem, zejména kvůli neekvivalentnosti pojistného a pojistného plnění, velmi lákavé k pokusům různých nepoctivců o jeho účelové zneužití. To poškozuje ekonomické zájmy nejen pojišťoven samotných, ale přeneseně také všech poctivých pojistníků. Pojišťovny přijímají řadu preventivních opatření, jejichž cílem je zabránit zneužívání pojištění, nebo alespoň co nejvíce zúžit prostor pro takové jednání a současně maximalizovat pravděpodobnost jeho odhalení. Role České asociace pojišťoven

podvodu značný důraz. Ve svých vyjádřeních poskytovaných sdělovacím prostředkům akcentuje existenci SVIPO jako systémového nástroje pojistného trhu pro výměnu informací za účelem odhalování pojistných podvodů páchaných napříč pojistným trhem i zvyšující se efektivitu pojistitelů při boji s pojistným podvodem. Tím přispívá ke generální prevenci pojistného podvodu. Svými aktivitami spočívajícími v koordinační a metodické podpoře svých členských pojišťoven však zprostředkovaně zasahuje též do oblasti individuální prevence pojistného podvodu.

Posláním ČAP jako zájmového sdružení pojišťoven je zajišťovat spolupráci členských pojišťoven v oblastech, ve kterých je tato spolupráce pro ně účelná a není v rozporu s pravidly pro ochranu hospodářské soutěže. Jednou z těchto oblastí, ve kterých je spolupráce pojišťoven předpokládána a působnost asociace blíže vymezena jejími stanovami, je i prevence pojistného podvodu. Výčet úkolů Asociace obsažený v jejích stanovách uvádí jednak obecný úkol působit v oblasti prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání a dále specifický a veskrze praktický úkol zajišťovat mezi jejími členy vzájemnou výměnu a sdílení informací za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání. Druhý uvedený úkol byl do stanov ČAP doplněn poměrně nedávno v souvislosti s přepracováním zákona o pojišťovnictví a v souvislosti s realizací projektu SVIPO v oblasti pojištění motorových vozidel. Nový zákon o pojišťovnictví počínaje 1. lednem 2010 uložil pojišťovnám povinnost vzájemně si vyměňovat a sdílet informace za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání. Gestorem obou uvedených úkolů je Sekce prevence pojistného podvodu ČAP, která sama nebo prostřednictvím ad hoc zřizovaných podřízených pracovních skupin plnění těchto úkolů zajišťuje.

Mezi současné aktivity Asociace v oblasti prevence pojistného podvodu patří zejména záměr rozšíření SVIPO do oblasti pojištění osob (úrazové pojištění, pojištění nemoci), který byl na základě podnětu prezidia na půdě asociace vypracován. Vedle stávající funkcionality umožňující detekci pojistného podvodu z informací o škodních, respektive pojistných, událostech počítá záměr nově také s prevenční funkcionalitou umožňující na základě předávání informací o návrhopojistkách, respektive pojistných smlouvách, zjištění podezřelých okolností již ve stádiu sjednávání pojistné smlouvy nebo krátce po něm. Aktuálně jsou uskutečňovány analytické práce, jejichž cílem je prověřit ve vybraných pojišťovnách dostupnost dat potřebných k realizaci záměru v předpokládaném rozsahu.

Nezbytnost generální i individuální prevence

Důraz na efektivní řízení rizik

Česká asociace pojišťoven klade v souladu se svým posláním na prevenci pojistného

Další významnou aktivitou v oblasti prevence pojistného podvodu je zpracování základního|

Záměr rozšíření SVIPO

souboru dotazů, které je z preventivního hlediska vhodné klást osobám při vstupu do pojištění za účelem lepšího řízení pojistných a operačních rizik pojišťovny. Jedná se o nezávazný přehled „best practice“ pojistitelů v této oblasti, vypracovaný v souvislosti s přenesením právní úpravy pojistné smlouvy do nového občanského zákoníku a z něj vyplývající nutností změny smluvní dokumentace pojišťoven. Cílem je motivovat pojišťovny k vyšší míře využívání institutu povinnosti k pravdivým sdělením. Ten umožňuje pojistiteli získat informace o skutečnostech rozhodných pro hodnocení pojistného rizika, pro rozhodnutí zda toto riziko pojistí a za jakých podmínek. Na porušení povinnosti k pravdivým sdělením umožňuje uvedený zákon při splnění dalších podmínek pojistiteli adekvátně reagovat odstoupením od smlouvy nebo ve stádiu likvidace pojistné události snížením nebo odmítnutím pojistného plnění.

Závěrem V kontextu vysoce konkurenčního tržního prostředí a vlivu moderní doby není pro pojišťovací praxi jednoduché zkombinovat řadu preventivních opatření s požadavky na atraktivitu pojistných produktů a jednoduchost a rychlost procesů spojených s jejich sjednáním, uplatněním nároků z pojištění a likvidací případné pojistné události. Vyvážená aplikace preventivních opatření je však nezbytná. Bez ní se totiž pojištění stává předmětem účelového zneužívání, a tím přestává plnit svoji funkci ochrany před následky nahodilých událostí s negativními důsledky pro poctivé pojistníky i samotné pojišťovny. Koordinační a metodická podpora pojišťoven při zavádění a realizaci preventivních opatření tak zůstává jedním z trvajících klíčových úkolů České asociace pojišťoven. 


23

|| Ekonomické

informace

Zajištění 2013: Česko a Německo v centru pozornosti LUKÁŠ ČÍŽEK / RADEK NOVÁK / AON BENFIELD

Rok 2013 byl pro pojistné odvětví neobvykle příznivý. Zatímco průměrné celosvětové pojištěné škody za poslední dekádu oscilují kolem 58 miliard dolarů, loni pojistitelé vyplatili pouze 45 miliard. Od roku 2009 tak jde o nejlepší výsledek. Odvětví si především v USA a některých asijských zemích připsalo zajímavé zisky, které kompenzují historicky nejhorší výsledek z roku 2011, kdy byla globální škoda téměř trojnásobná. Povodeň No. 1 Důvod k radosti měli především ve Spojených státech. Zatímco americké hurikány či škody způsobené suchem statistikám pojištěných škod každoročně dominují, v roce 2013 se do popředí dostala Evropa. A to včetně škod z českých povodní, které byly vyčísleny na 7,5 miliardy korun. Zní to opravdu neobvykle, ale byly to právě červnové povodně ve střední Evropě, které se s pojištěnou škodou necelých 4 miliard eur staly celosvětově nejnákladnější katastrofou.

Německá smůla Pojišťovny evidovaly v rámci střední Evropy nejvyšší povodňové škody v Německu. U našich západních sousedů se však nejednalo o jediné významné řádění živlu. Hned druhou celosvětově|

nejnákladnější událostí bylo červencové krupobití ve Stuttgartu a Hannoveru, které se s pojištěnou škodou 2,75 miliardy eur stalo nejničivějším krupobitím v historii vůbec. Dalšími „německými“ epizodami byly bouře Christian a Xaver, ty se naštěstí českému území vyhnuly.

tu a nepojištěném obyvatelstvu. Pro porovnání, například při hurikánech v USA pojišťovny a zajistitelé vyplácí zhruba 50 % ekonomických škod.

Asie – podprůměrná propojištěnost

Na pojistný a zajistný sektor měly zmíněné katastrofické události omezený vliv. Zatímco ceny zajištění v zasažených oblastech mírně stouply nebo byly stabilní, mimo tato území zaznamenaly pojišťovny výrazný pokles zajistných sazeb – procentní pokles cen byl u majetkových programů téměř vždy dvouciferný. V České republice zůstávaly sazby na většině katastrofických programů spíše stabilní, některým pojišťovnám, jejichž zajistné programy byly povodní méně zasaženy, se podařilo vyjednat jejich mírný pokles.

Se statistikami z Evropy pak ostře kontrastuje tajfun Haiyan, který v listopadu pustošil Filipíny a Vietnam. Zatímco jeho dopad měl obrovský lidský rozměr (úřady evidují téměř 6,5 tisíce obětí), pro pojišťovny a zajišťovny šlo o událost nevelkou – vyplacené plnění jen nepatrně přesáhne miliardu eur. Pojištěná škoda představuje zhruba 8 % z celkové ekonomické škody, a tak hlavní břemeno rekonstrukce leží na stá-

Krupobití v Německu Velice neobvyklou a zároveň svým rozsahem masivní škodu způsobilo v Německu loňské krupobití. To přišlo ve dvou vlnách. Nejprve 27. července zasáhly kroupy o velikosti tenisových míčků okolí Hannoveru a Wolfsburgu. Druhá bouře s krupobitím a větrem o síle 140 km/h se přehnala o den později oblastí pod Stuttgartem na jihu země. Zde padaly ledové koule o průměru až 12 centimetrů. Pět kilometrů široký a 27 kilometrů dlouhý bouřkový pás způsobil během 15 minut více škod než mnichovské krupobití z roku 1984, které bylo dosud německým krupobitím s největšími škodami. Za minutu průměrně na jihu Německa kroupy způsobily škody za 40 milionů eur. Oběti na životě si naštěstí nevyžádaly. Sdružení německých pojišťoven vyčíslilo celkové pojištěné škody způsobené kroupami na 2,7 miliardy eur. Dvě třetiny z této sumy připadlo na zničené střechy domů a rozbitá okna, třetina na poničená auta. V největší německé automobilce VW ve Wolfsburgu kroupy poškodily i 28 tisíc nových vozů připravených k prodeji. Ohromná byla také četnost škod, kdy zákazníci nahlásili pojišťovnám dohromady 910 tisíc škodních událostí. Pro srovnání: v České republice dosud způsobily největší škody kroupy v Praze a středních Čechách v roce 2010, kde se celková suma vyšplhala na necelé 2 miliardy korun (75 mil. eur).

24

Pojistný obzor 1/2014 Ekonomické informace

Pojišťovny ve výhodě

Nadstandardních 12 % Ve výhledu zajistný trh očekává podmínky výrazně konkurenční. Nízké úrokové sazby totiž nutí investory vyhledávat atraktivnější investiční příležitosti a jednou z nich je bezesporu i zajistný sektor. V posledních dvou letech se drží rentabilita kapitálu zajišťoven mezi 11 a 12 %, a nabízí tak nadstandardní výnos. Z těchto důvodů celkový kapitál v zajištění roste a koncem roku jeho objem zajistný makléř Aon Benfield odhadoval na 530 miliard dolarů. Pozitivní vliv má i kvalita modelů a dat, které jsou pojišťovny schopny poskytnout. Ta manažerům hedgeových či penzijních fondů usnadňuje investiční rozhodnutí, neboť jsou pro ně portfolia rizik v poslední době podstatně transparentnější.

Nové zajistné programy Při absenci katastrofy globálního rozsahu lze v příštích měsících očekávat další příliv peněz

Foto: Shutterstock/AON Benfield

do odvětví, z něhož mohou pojišťovny poptávající krytí nadále benefitovat. Mnozí pojistitelé optimalizují prostřednictvím zajištění náklady na kapitál, a další pokles sazeb či výhodně nastavené zajistné programy tento efekt ještě umocní. Stále častěji se pojišťovny rozhodují pro agregátní krytí, které jim umožňuje stabilizovat výsledek portfolia za celý rok, a výrazně tak snížit jeho volatilitu. Prostřednictvím těchto či proporčních zajistných programů se pojišťovnám dále zatraktivňuje přístup ke kapitálu, a zajištění se tak stává klíčovým nástrojem ke splnění kritérií Solvency II.

Zvyšování ratingů

Mobilní protipovodňové stěny dokáží obvykle zabránit povodním až s 500letou periodou opakování. Významně tak přispěly k redukci škod i při loňských povodních.

Díky dobré kondici zajistného sektoru se pojišťovny nemusí obávat, že zajistitelé své závazky nedodrží. Zvýšení ratingů zajišťoven loni převažovalo nad jejich snižováním. Rok 2013 tak byl prvním rokem po finanční krizi, kdy byla hodnocení ratingových agentur spíše pozitivní. 

Nepříznivý klimatický trend? Přestože rok 2013 lze z hlediska pojistných katastrof označit v celosvětovém měřítku za relativně příznivý, srovnání dlouhodobého trendu způsobených ekonomických škod již tak pozitivně nevyznívá. Rok 2013 se totiž s celkovými vzniklými škodami stal šestým nejnákladnějším od roku 2000 a sedmým od roku 1950. V poslední dekádě se navíc výskyt a závažnost přírodních katastrof zvyšuje: pět z deseti největších přírodních katastrof z hlediska ekonomických škod od roku 1950 zasáhlo svět po roce 2000. Podle pojištěných škod se po roce 2000 odehrálo dokonce osm z deseti nejzávažnějších katastrof od roku 1950. Na nárůst velikosti pojištěných škod působí zvyšující se propojištěnost obyvatel a jejich majetku, na četnost a sílu katastrof mají s velkou pravděpodobností vliv měnící se klimatické podmínky. Podle údajů amerického National Climatic Data Center byl loňský rok s odchylkou o 0,62 °C nad dlouhodobým teplotním průměrem čtvrtým nejteplejším od roku 1880. Tato odchylka od průměru sice mnohým nemusí připadat nikterak velká, pro vývoj klimatu však může znamenat potvrzení nastalého trendu klimatických změn. Zdroj: National Climatic Data Center

Vývoj globální teplotní odchylky od dlouhodobého průměru: 1880–2013 0,80

Teplotní odchylka od průměru(°C)

0,60 0,40 0,20 0,00 -0,20 -0,40 -0,60 1880

1890

1900

1910

1920

1930

1940

1950

1960

1970

1980

1990

2000

2010


25

|| Pojistné

spektrum

Předseda AČPM: Nadměrná regulace je pro makléře největší hrozbou MGR. JAN CIGÁNIK / ŠÉFREDAKTOR / POJISTNÝ OBZOR

Asociace českých pojišťovacích makléřů si připomíná 20 let od okamžiku, kdy zahájila svoji činnost. V březnu 1994 vzniklo toto sdružení z iniciativy českých kanceláří mezinárodních makléřských firem, které považovaly za klíčové, aby se konkurenční subjekty sdružily k prosazování společných profesních zájmů a ke kultivaci prestiže této nové profese ve sféře českých finančních služeb. Současného předsedy AČPM Ivana Špirakuse se Pojistný obzor zeptal na zhodnocení uplynulých 20 let v životě Asociace.

Aktuální problémy Když se ohlédnete přes rameno, co se v rámci těch dvaceti let fungování Asociace podle vás nejvíce povedlo a co naopak nevyšlo podle představ? Je asi velmi těžké hodnotit, co se za těch dvacet let povedlo, důležité však je, že se podařilo etablovat pojem pojišťovací makléř mezi širokou veřejností. Na začátku devadesátých let jsme museli potenciálním klientům pracně vysvětlovat, co přesně makléř dělá a jaká je jeho úloha ve vztahu k zákazníkovi. Dnes už to většina z nich ví, což nám ostatně prokazují i naše pravidelné průzkumy vnímání pojišťovacího makléře veřejností. Co se týče negativ, to se také těžce hodnotí, protože vždy je co zlepšovat. Pokud bych měl však vybrat jednu věc, která má skutečně negativní vliv na image makléřské profese, a to i ve srovnání se zahraničním, tak bych zmínil fakt, že nejsou zveřejňována dostatečná data o trhu. Dohledové orgány okolních států vydávají přesné agregované výsledky, jež jasně ukazují, jaký podíl na pojistném mají pojišťovací makléři, agenti, banky, přímé sítě pojišťoven

26

Pojistný obzor 1/2014 Pojistné spektrum

atd. U nás tato data stále chybí. To opravdu vnímám jako velký nedostatek. V rámci komunikace se zahraničními partnery jsme na tato čísla samozřejmě dotazováni, a my zkrátka neumíme odpovědět. A důvod? ČNB nemá zákonnou povinnost tyto údaje zveřejňovat, tak je prostě nezveřejňuje. AČPM má celkem 80 členů, registrovaných makléřů je však přes sedm set! V podstatě nemáme představu, jak velký je makléřský trh v České republice. Daleko přesnější data mají už i v Polsku, nebo dokonce Rumunsku. V Rumunsku? Ano. Přestože bychom to nečekali, tak rumunský dohled je extrémně důkladný a přísný. V jeho výroční zprávě jsou o každém makléři zveřejněny velmi detailní informace, jako je obrat, zisk, podíl u pojišťoven a podíl na jednotlivých pojištěních. Na druhou stranu ta jejich regulace je až extrémní a pokuty jsou v Rumunsku za sebemenší pochybení rozdávány jak na běžícím páse. A to přímo konkrétním vedoucím manažerům, nejenom společnostem. Nezřídka také dochází přímo k vyloučení jednotlivých osob z celého makléřského byznysu. A jaké jsou ty vyloženě nejaktuálnější problémy, které v současnosti makléřský trh ohrožují? Dá se to vyjádřit jednoduše – evropská regulace! To je asi ten největší problém, který v současné době makléřský trh zasahuje. Nedávno jsme se zúčastnili zasedání Evropské federace pojišťovacích zprostředkovatelů (BIPAR) a s kolegy jsme se shodli, že změny, jež v současnosti přináší připravované režimy IMD2, MIFID a PRIPs, chránící spotřebitele za každou cenu, jsou vskutku nebývale divoké. Není týdne, aby se neobjevila v kontextu těchto směrnic nějaká novinka, často otočená|

Foto: AČPM

Hlavním posláním Asociace českých pojišťovacích makléřů je podpora a ochrana společných zájmů členů a péče o spravedlivé uplatnění pojišťovacích makléřů nejen na domácím pojistném trhu, ale i v evropském měřítku. Asociace se podílí na tvorbě zákonů, dbá o zvyšování odborné úrovně profese, prosazuje etické principy, navazuje mezinárodní kontakty a reprezentuje své členy vůči příslušným orgánům regulace a dohledu. Veškerou svou činností sleduje posilování profesionální a společenské prestiže pojišťovacích makléřů. Daří se tyto cíle AČPM plnit? Nejen na to odpovídal předseda AČPM Ivan Špirakus.

Ing. Ivan Špirakus, předseda AČPM

o 180 stupňů, než jaký byl dosavadní vývoj. Navíc se blíží evropské volby a politický lobbing začíná nabírat na intenzitě. Není ani zcela jasné, zdali nový Evropský parlament rozpracované normy v aktuální podobě vůbec převezme. Obdivuji všechny, kteří se v tom dokáží alespoň trochu vyznat.

Papežštější než papež A jak vnímáte roli národních regulátorů? To je samozřejmě další zajímavé téma. Národní regulátoři jsou většinou papežštější než papež. Obvykle si totiž vezmou základy bruselské směrnice a na ni naroubují své vlastní nápady, čímž těžce dojednané záměry Bruselu většinou ještě více „rozladí“. Makléři nemají problém být regulovaní, to jsou již teď, ale musí to mít nějakou míru a logiku. Podívejme se například na Slovensko, kde byli makléři

kvůli nesmyslnému postupu místního regulátora v podstatě zrušeni. Místní specialisté se dnes musí registrovat buď jako agenti stojící na straně pojišťoven, nebo jako poradci placení klientem. Výsledkem je, že jako poradce se nikdo neregistruje a obvyklá mantra ochrany spotřebitele dostává na frak! Vždyť čí zájem bude hájit agent placený pojišťovnou? Klienta, nebo firmy, kterou smluvně, byť nevýhradně, zastupuje? A ke všemu slovenští kolegové nemohou bez makléřského statusu podnikat v rámci Evropské unie. V opačném gardu je však situace zcela rozdílná, a zahraniční makléři můžou na slovenském trhu svoji profesi bez obav vykonávat, včetně pobírání provize. Tady zaslepení politici jednoznačně poškodili domácí společnosti ve prospěch cizích subjektů.

vytrpět. Osobně jsem velmi zvědavý, jak se to bude vyvíjet dále a jaké budou výroky soudů. Myslím si, že v souvislosti se zákoníkem také velmi posílí produktová pozice kvalitního pojištění odpovědnosti.

Spolupráce s pojišťovnami funguje Jak byste zhodnotil spolupráci s pojišťovnami a co by se případně mělo do budoucna zlepšit? Jsem přesvědčen, že tato spolupráce funguje velmi dobře. Nicméně vždy existuje prostor pro zlepšení. Jedním z těch pozitivních kroků

Makléřská profese je celoživotní poslání, jež se nikdo za čtrnáct dní nenaučí. Tohle není prodej hamburgerů, kde nováčka týden školíte, a pak ho s čistým svědomím postavíte za pult.

Opravdu na hlavu postavená situace. Zkrátka chránit spotřebitele za každou cenu a klidně i do jeho úplného zničení! Cesta do pekel je totiž vždy dlážděna dobrými úmysly. V České republice je ochrana spotřebitele spojena především s vývojem téměř až „legendární“ novely zákona 38. Jaká je situace kolem této normy? Především musí zákon 38 vypadat jinak, než jak doposud vypadal návrh jeho novely. Naše požadavky nicméně zůstávají neměnné. Chceme, aby se lépe vyřešila otázka vzdělávání a odborné způsobilosti. Také bychom rádi posílili určité pravomoci ČNB, obzvláště v oblasti udělování sankcí a pokut. U nás je orgán dohledu poměrně benevolentní, například ve srovnání s už popsaným Rumunskem nebo třeba s dohledem v Anglii. Vhodné by bylo i publikování agregovaných dat o zprostředkovatelském trhu, jak jsem se již také zmínil. Jak ovlivnil makléřský trh nový občanský zákoník? Problematika nového občanského zákoníku má jako obvykle dvě strany mince. Na té jedné pro nás i pro pojišťovny vzniká nová povinná byrokratická zátěž. V tomto směru se musím přiznat, že jsme vliv tohoto kodexu úplně nedomysleli a řadu věcí ladíme za pochodu. Na straně druhé jsem rád, že se zásadně mění odškodňování v oblasti odpovědnosti za újmu ve prospěch klientů. Podle starého bodového systému byly totiž některé případy odškodněny až směšně nízkou částkou a získané peníze se zdaleka neblížily tomu, co museli poškození|

je například obnovení pracovní skupiny pro makléře, v rámci níž se budeme na půdě ČAP pravidelně setkávat a řešit aktuální problémy. Vždy je totiž daleko lepší, když se vše vyřeší v rámci přímého jednání, než když se různé zádrhely komunikují zprostředkovaně. Tak totiž většinou vzniká vysoké procento nedorozumění, domněnek a předsudků. Další věc, která mě potěšila, je otevření vzdělávacího projektu ČAP i pro zprostředkovatele, což je určitě ku prospěchu zvýšení kvality jejich služeb. Makléřský byznys totiž bezesporu vzdělané profesionály potřebuje. Jak se Asociaci daří spolupráce se zahraničními partnery? Pro nás je velmi významné, že jsme součástí už zmíněné Evropské federace pojišťovacích zprostředkovatelů se sídlem v Bruselu. Jejím prostřednictvím se podílíme na formování evropské legislativy, to je důležité. Úzce a neformálně spolupracujeme také se slovenskými a polskými kolegy. Na velmi dobré úrovni jsou také naše kontakty s britskou asociací BIBA, kterou logicky vnímáme jako ten pomyslný etalon pojistného a makléřského trhu. Jak by měl dle vašeho názoru vypadat ideální pojišťovací makléř současnosti? Jaká musí být jeho nejdůležitější vlastnost? Makléř musí fungovat jako firma – a nemusí být ani nijak velká, klidně to může být společnost o pěti, šesti lidech. Nevěřím totiž tomu, že jedinec ve své „one man show“ dokáže klientovi přinést ten správný a dostatečně kvalitní servis, který je od něj očekáván.|

To je základ! Jako další klíčovou věc vidím vztah zaměstnanců k této profesi. Podle mého názoru se jedná o celoživotní poslání, jež se nikdo za čtrnáct dní nenaučí. Tohle není prodej hamburgerů, kde nováčka týden školíte, a pak ho s čistým svědomím postavíte za pult. Když jsme kdysi nabírali na nové pozice absolventy hned po škole, tak jsem byl sám zvědavý, za jak dlouho se dokáží profesi makléře naučit. Nejdříve jsem tipoval, že to bude tak rok, pak to vypadalo na tři, následně jsem si říkal, že za pět let by to už mohli opravdu zvládnout a nakonec se až po sedmi letech ukázalo, že daný člověk pracuje na požadované úrovni. Je totiž důležité, aby si každý makléř prošel finančními cykly, které ho naučí vyjednávat s pojišťovnami vhodné podmínky, ať trh klesá, stoupá nebo stagnuje. Neméně podstatné také je, aby si každý makléř prožil dostatečný počet pojistných událostí v kontextu smluv, jež sám sjednal. Je to stejné jako s tím příslovečným dítětem a horkou plotnou – co si sám prožijete na vlastní kůži, to ve vás zůstane až do konce života. V tom pozitivním i negativním slova smyslu. Nesmím opomenout také edukační prvek – samovzdělávání, absolvování řady seminářů a školení, orientace v soudních procesech v oblasti odpovědnosti za škodu, sledování produktové sféry atd. Makléř si také musí uvědomit, že se tato profese nedá dělat pouze pro peníze. Samozřejmě, pokud prokáže své kvality, tak si peníze vydělá, pokud je však bude brát jako jedinou motivaci, tak to bude dělat špatně a nakonec zůstane i bez těch očekávaných financí.

Přidaná hodnota makléře Změnilo se podle vás vnímání nutnosti být pojištěn nejen veřejností, ale i například středními a velkými společnostmi? Přijde mi, že moc ne. Žádný výrazný posun bohužel nevidím. Stále je kolem nás spousta firem, které pojištění vnímají pouze jako nutné zlo vynucované různými institucemi. Málokdy se setkáváme s lidmi, jež by sami od sebe přišli s tím, že jsou zřejmě špatně pojištěni a že by to rádi změnili. Takových případů jsem zažil velmi málo, možná bych je spočítal na prstech jedné ruky. Je ale také pravda, že v poslední době se začíná tento zažitý stav možná lehce měnit. Souvisí to převážně se zkušenostmi českých manažerů z jejich působení v zahraničních firmách, kde je přístup k pojištění naprosto odlišný, protože je považováno nejen za nezbytnou, ale hlavně za přirozenou součást každého podnikání. Co je dnes nejtěžší při komunikaci s klientem? A jak se klient za těch dvacet let existence Asociace vlastně změnil?

Pojistné spektrum Pojistný obzor 1/2014

27

|| Pojistné

spektrum

Stále nejtěžší je asi vysvětlit přidanou hodnotu makléře. Klienti nás převážně vnímají jako profesionály, kteří mají pojištění sjednat co možná nejlevněji. To je samozřejmě pravda, ale je to jen jedna z mnoha schopností kvalitního makléře. Nedávno jsem četl krásný článek z USA, který popisoval sto let trvající spolupráci mezi klientem a makléřskou firmou. A přesně o tom to je. Pokud makléř dělá dobře svoji práci, tak ho klient nemá důvod měnit.

Znám z praxe příklady, že i když konkurence nabídla nižší ceny, tak klient celou situaci nejdříve probral s námi, aby nakonec konkurenční nabídku s díky odmítl s tím, že je s námi spokojen. Vzájemná důvěra a kvalita služeb jsou zkrátka základem pro dlouhodobý vztah. Je to obdobné jako s rodinným lékařem. Co obecně podle vás čeká pojistný a makléřský trh v nejbližší budoucnosti?

Poslední výsledky trhu jasně ukazují, že nula od nuly pojde. Tedy nic jiného než víra v lepší zítřky v podstatě nezbývá. Zmiňoval jsem dobře nastavenou spolupráci s Českou asociací pojišťoven, od té si opravdu slibujeme rychlejší řešení budoucích problémů. Hlavně to však přece jen bude o evropských záležitostech. Abych to shrnul – regulace, regulace, regulace, tak vypadá v mých očích nejbližší budoucnost. 

Domácí asistence jako hit současnosti ING. VLADIMÍR FUCHS / GENERÁLNÍ ŘEDITEL / EUROP ASSISTANCE

Asistenční trh rostl i v roce 2013. Rostoucí využívání asistenčních služeb je v pojišťovnictví patrné napříč odvětvími, nevyjímaje oblasti s vykázaným poklesem předepsaného pojistného. V posledních letech se mění preference klientů směrem k využívání externích expertů tam, kde dříve „zasahovali“ rodinní příslušníci. Současně se výrazně rozvinula nabídka a distribuce asistenčních programů pro domácnosti. V posledních třech letech tak zažívá oblast Home Assistance dynamický rozvoj a nejaktivnější asistenční společnosti již atakují hranici 10 000 asistenčních zásahů ročně.

Tento druh asistence představuje klasický benefit v podobě služby, kdy v případě poruchy, nebo jiné nenadálé situace v domácnosti, může klient kontaktovat asistenční linku. Na ní operátor asistenční služby zajistí pomoc při řešení situace. Nejčastěji zprostředkuje výjezd řemeslníka, či jiného vhodného specialisty, a ten přímo na místě poruchu opraví. Dnes jsou téměř všechny asistenční programy koncipovány tak, aby limit pojistného plnění tuto intervenci v domácnosti klienta zcela uhradil. Klient má tak využití služby domácí asistence kryto aktivovaným programem a v momentě potřeby je mu služba poskytnuta bez nutnosti vynaložit finanční prostředky. Samozřejmě, že kromě tohoto cash flow pozitivního efektu produkt funguje také jako pojistná ochrana a může klientovi ušetřit i nemalé prostředky. Domácí asistence dnes nabízí komplexní řešení ve třech hlavních oblastech:

28


• Pomoc při nouzové situaci, poruše zařízení domácnosti (tři nejvyužívanější profese: elektrikář, instalatér, zámečník); • Právní asistence (tři nejvyužívanější segmenty: nájemní vztahy, spotřebitelské právo, sousedské vztahy); • Asistence při poruše spotřebičů. Foto: Europ Assistance

Domácí asistence

Pojišťovny ovlivnily úroveň služeb Produkty domácí asistence začaly české pojišťovny nabízet na trhu přibližně před deseti lety. V prvních letech patřily tyto služby, nehledě na velikost obsluhovaných/krytých portfolií, vždy k těm méně využívaným ze strany klientů. Menší počet zásahů s sebou nesl další specifika, která asistenčním společnostem nedávala větší možnosti, jak rychle rozvinout hodnoty služby pro klienty. Možnosti práce se sítí poskytovatelů při velké geografické

Ing. Vladimír Fuchs

i profesní roztříštěnosti zásahů byly limitované. Často se stávalo, že řemeslníci nechtěli akceptovat spolupráci, při které budou jejich výkony více sledovány a v rámci které je třeba řádně vystavovat zakázkové listy i faktury. Nemůžeme pominout ani běžné odmítání práce

Ilustrační foto: Europ Assistance

benefitů. Pro klienta je to především úspora času a prostředků při zajišťování opravy spotřebiče, dále u komplikovanějších oprav zajistí asistenční služba dopravu spotřebiče do opravny, nejde-li opravit na místě. Pro klienty může být i významnou složkou poradenství pro nekryté zásahy např. v podobě konzultace, zda je vhodné daný spotřebič opravit, či nahradit.

na garanci následné úhrady nákladů asistenční službou. Řemeslníci byli zvyklí pracovat pouze za hotové od klienta přímo na místě události. Dnes je situace odlišná, asistenční služby se setkávají s větší vstřícností poskytovatelů či potenciálních partnerů. Preference klientů se pomalu prosadily i do tohoto poskytovatelského segmentu. Pojišťovací trh tak, přestože je zatím svým objemem zprostředkovaných zásahů v doméně služeb řemeslníků minoritní, pozitivně pomohl ovlivnit standardy a kulturu prostředí poskytovatelů. Europ Assistance, která dnes kryje více než 1 000 000 domácností, dokonce i pro domácí asistenci v segmentu poskytovatelů implementuje Webinvoicing. Tedy systém, kdy řemeslníci pracující pouze na garance a vystavují on-line faktury přímo v účetnictví asistenční společnosti. Tyto posuny jsou možné pouze díky rozvoji celého odvětví. Stále více se dá hovořit o plném řízení poskytovaných služeb a také o garanci kvality, kterou tak mohou pojišťovny svým zákazníkům nabízet jako reálný benefit.

Mají pojišťovny monopol? Nových „konkurentů“, kteří chtějí převzít roli péče o domácnosti klientů, je několik. Vztahový potenciál asistenčních služeb si stále více uvědomují i jiné společnosti a chtějí z něj těžit. Výrazněji se toto povedlo v posledních dvou letech zejména společnostem z oblasti distribuce energií. Ty stojí za významným posunem v počtu provedených zásahů asistenčními službami. Dalším významným nositelem domácí asistence se stávají banky. Vyšší využívanost služby ze strany klientů u distributorů energie, než je u pojišťoven (analyzováno portfolio partnerů Europ Assistance), vypovídá o faktu, že pojišťovnám se nedaří službu komunikovat tak efektivně jako uvedeným distributorům elektrické energie. Dobrou zprávou je naopak potvrzení, že české domácnosti

služby potřebují a jejich usnadněnou a dobře koncipovanou nabídku rádi využijí.

Loajalita zákazníků ve hře Rozdíl ve využívanosti služby při stejném krytí je dán zejména komunikací a konceptem služby. Jedním z faktorů, který má jistě svůj nezanedbatelný vliv, je na straně distributorů energií marketingový přístup. Na straně pojiš-

Právní služby Právní služby jsou tradiční součástí asistenčních krytí domácností. Stále více jsou využívány pro dotazy z oblasti odpovědnosti vůči třetím stranám. Klienti si uvědomují, že tyto škody mohou dosáhnout podstatně vyšších hodnot než škody na vlastním majetku. Tento trend bude zřejmě ještě zvýrazněn aktuální rekodifikací a zejména její publicitou. A právě služby typu právní pomoci v rámci domácí asistence jsou benefitem, který tuto aktuální potřebu může dobře reflektovat. IT Asistence Tato služba se jistě v budoucnosti stane jednou z nejvyužívanějších. Již dnes je patrná její hodnota a celkové výhody. Na některých vyspělých západních trzích, kde byla představena, si rychle nalezla své uživatele a klienty výrazně oslovila. Nabízí uživatelům dvě základní složky. První je asistence vzdálená, jejíž těžiště

Pojišťovny jsou přirozeným partnerem klientů pro péči o domácnost. O tuto pozici však musí soutěžit s jinými odvětvími.

ťoven o základním pojištění domácnosti uvažují klienti, ale často i pojišťovací zprostředkovatelé, jako o komoditě. Asistenční služby jsou pak nejčastěji jednou malou složkou tohoto pojištění – nejde tedy o koncept služeb. Přitom péče, partnerství a důvěra jsou cestou ke klientovi. I proto se o roli partnerů uchází odvětví, která potřebují dlouhodobou loajalitu zákazník. Tyto oblasti se také silněji na asistenčních službách profilují.

spočívá především v on-line odstranění technických problémů nejčastěji se softwarem či internetem. V rámci této služby existuje také možnost vzdálené telefonní konzultace. Druhá složka je tradiční asistence v podobě intervence odborníka přímo na místě u klienta.

Nové produktové trendy

Domácí asistence znamenají pro pojišťovny budoucí hodnotu. Ta je vyjádřená neustále se zvyšující četností využití služeb ze strany klientů. Tento typ asistence zůstává klientům nablízku, vyjadřuje péči o klientovo obydlí a jeho rodinu a v neposlední řadě nabízí dostatek příležitostí pro individualizovanou nabídku. Pojišťovny jsou přirozeným partnerem klientů pro péči o domácnost. O tuto pozici však musí soutěžit s jinými odvětvími. Je na pojišťovnách a na jejich asistenčních společnostech, jak potenciál služeb domácí asistence v budoucnosti využijí. 

Asistence k poruchám spotřebičů Záruky spotřebičů se staly vyhledávaným rizikem ze strany pojišťoven. Je to jistě způsobeno příznivými výsledky těchto produktů. Představením rizika pojištění záruk také mohou pojišťovny kvalitněji rozšířit svou nabídku nejenom pro koncové klienty, ale i pro distributory z řad řetězců s elektrotechnikou či bílou technikou, případně pro financující partnery, tj. banky a splátkové společnosti. Asistenční služba přináší k tomuto produktu několik|

Pojišťovny přirozeným partnerem klientů

Pojistné spektrum Pojistný obzor 1/2014

29

|| Pojistné

spektrum

Kolik stojí bezbariérová rekonstrukce bytu? Češi netuší ING. JANA JIRÁSKOVÁ / ODDĚLENÍ KOMUNIKACE / POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY IPSOS / VÝZKUMNÁ AGENTURA

Češi nemají představu, kolik člověka připoutaného na invalidní vozík stojí úprava bytu, na základě jakých kritérií se určuje konkrétní stupeň invalidity nebo jaké výše může dosahovat invalidní důchod. Unikátní výsledky výzkumu, který pro Pojišťovnu České spořitelny zpracovala společnost Ipsos, jsou velmi zajímavé, někdy i překvapivé, a přinášejí přidanou hodnotu i pro zaměstnance pojišťoven.

Omyly Čechů Podle průzkumu, kterého se účastnilo 1 030 respondentů ve věku 18 až 65 let, se 46 % z nich domnívá, že se člověk stává invalidním nejčastěji po úrazu. Že je pravděpodobnost invalidity stejná kvůli nemoci i kvůli úrazu, věří 38 % dotázaných. Pouhých 6 % dotázaných pak bylo přesvědčeno, že hlavní příčinou invalidity je onemocnění. Muži a mladší generace uvádějí častěji úraz. Ženy častěji předpo-

(Obtížný) život s hendikepem Život s hendikepem není snadný. Náklady na léčbu, rehabilitace a přizpůsobení bydlení mohou vyšplhat vysoko. Domácnost často musí doznat mnohých úprav. Prahy jsou překážkou, dveře otevírané dovnitř malé koupelny či toalety jsou v nových podmínkách nemyslitelné a schody se stávají nepřekonatelnou ba-

Trend a budoucnost pojišťovnictví tkví v pojištění osob, které je zaměřeno na vážné životní situace.

kládají oba případy. Přitom podle údajů Ústavu zdravotních informací a statistiky jen 4 až 5 % případů invalidity způsobí úraz. Navíc invalidita nehrozí jen ve vysokém věku, v 15 % případů se invalidním stávají lidé v produktivním věku.

Co znamená být nemocný? Výsledky průzkumu také ukázaly, že Češi netuší, co pro ně po finanční stránce znamená být vážně nemocný. Že se bezbariérová rekonstrukce bytu 2+1 v patře paneláku bez výtahu vyšplhá nad půl milionu korun, ví jen 17 % lidí. Statistiky také dokazují, že klienti podceňují pojištění invalidity a pojišťují se na nedostatečné částky. Optimální pojistná částka by měla být alespoň ve výši 0,5 milionu korun. Lidé si však sjednávají v průměru částky do 400 000 korun. Češi navíc také netuší, jak vysoký by měli mít invalidní důchod. Ti, kteří pojištění mají, tvrdí, že si invaliditu sjednali bez předchozí zkušenosti s tímto rizikem. V tomto kontextu si pak pojistí trvalé následky úrazu a věří, že mají invaliditu pojištěnou.

30


riérou. Bydlení v paneláku bez výtahu ve čtvrtém patře má jediné řešení – přestěhovat se. Člověk připoutaný na invalidní vozík nedosáhne výš než 1,5 metru od země, horní police v kuchyni pro něj najednou ztrácejí význam. Může pomoci stát, na úpravy přispěje maximálně 50 000 Kč. Za to si člověk pořídí jen optimální postel se zdravotní matrací. Na elektrický vozík přispívá zdravotní pojišťovna, ale jen z části. Získat od státu příspěvek na auto není jednoduché, na maximálních 100 000 Kč dosáhne málokdo. Příjem se tenčí, výplata invalidního důchodu ale předchozí životní úroveň nezajistí.

Kolik stojí návrat do života? Přehled nákladů, které musí vynaložit člověk se střední výškou míšního poškození, aby se mohl vrátit z rehabilitačního ústavu do svého běžného prostředí a zajistit si alespoň základní podmínky pro další život, byly ve spolupráci s nadací Centra Paraple vypočítány následovně:

Pravděpodobný důvod případné invalidity 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 %

6 % S největší pravděpodobností kvůli nemoci 11 % S píše kvůli nemoci 38 % P ravděpodobnost obojího je stejná 25 % S píše po úrazu 21 % S největší pravděpodobností po úrazu Total (n=1030) Zdroj: PČS/ IPSOS

• základní vybavení – vozík, kompenzační a rehabilitační pomůcky, vhodné lůžko, doplatek na nový automobil, bezbariérová úprava domácího prostředí – částka se v takovém případě dokáže vyšplhat až na 505 500 Kč. Jedná se o doplatek klienta, předpokládáme, že dále se na úhradě bude podílet i zdravotní pojišťovna a sociální dávky; • zajištění materiálu na zdravotní a ošetřovatelskou péči na 12 měsíců činí 56 000 Kč; • zajištění osobní asistence a pečovatelské služby na 12 měsíců vyjde na 44 000 Kč. Celkem se tedy jedná o nemalou sumu 605 500 Kč.

Závěrem Výsledky průzkumu ukazují, že smýšlení populace o roli pojištění ve společnosti se musí od základu změnit. Bude to velmi obtížné, ne však zcela nereálné. Se vzrůstající finanční gramotností je možné udávat směr i u komplikovaného produktu, kterým životní pojištění zcela jistě je. Trend a budoucnost pojišťovnictví totiž tkví v pojištění osob, které je zaměřeno na vážné životní situace. 

|| Ze

světa

Proč Evropská komise analyzuje přeshraniční pojištění? ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. / ANALYTIK / ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Evropská komise (dále jen EK nebo Komise) zveřejnila dne 27. února 2014 Finální zprávu odborné skupiny EK k pojistnému smluvnímu právu (EICL).1 K tomuto názvu je připojen důležitý dovětek, že informace v této zprávě uvedené jsou názory členů odborné skupiny a nutně nevyjadřují oficiální stanovisko EK. Význam zprávy je však dán už samotným zadáním a faktem, že komisaři budou zřejmě v červnu 2014 rozhodovat o dalším postupu, a to například o vydání Zelené knihy k evropskému pojistnému smluvnímu právu2, která může být počátkem legislativního procesu. Analýza EICL Důvody pro analýzu EICL vyplývají přímo z rozhodnutí Komise ze dne 17. ledna 2013 o zřízení odborné skupiny Komise o evropské pojistné smlouvě. 3 V odst. 5 preambule tohoto rozhodnutí se uvádí, že Komise se na základě příspěvků zúčastněných stran v rámci konzultace o „Zelené knize o možnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky“ a s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2011 domnívá, že situace v odvětví pojišťovnictví si zasluhuje zvláštní hloubkovou analýzu. Proto je tedy ochotna přezkoumat, zda rozdíly v právních úpravách pojistných smluv vytváří překážky pro přeshraniční obchod s pojistnými produkty. Pro práci odborné skupiny bylo jistě klíčové zadání, které je obsaženo v čl. 2 rozhodnutí. Říká se v něm, že je nutno provést analýzu

které se jeví jako obzvláště postižené těmito překážkami. Odborné skupině byl stanoven úkol předložit Komisi zprávu o svých zjištěních do konce roku 2013. V této souvislosti je vhodné podotknout, že Komise při zveřejnění návrhu nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje dne 11. října 2011 dala najevo, že v roce 2012 hodlá zveřejnit obdobné návrhy například i pro právní úpravu pojištění. To se nestalo a byl zvolen výše uvedený uvážlivý postup se zaměřením na překážky přeshraničního obchodu.

Složení odborné skupiny Samotná odborná skupina byla zřízena podle čl. 1 rozhodnutí jako skupina odborníků pod názvem „Odborná skupina Komise o evropské pojistné smlouvě“. Komise vybrala její členy tak, aby byla zajištěna vyváženost

Pokud některý pojistitel uvažuje o rozšíření svých aktivit do jiného členského státu EU, tak ve zprávě může najít užitečné a důležité informace. s cílem pomoci Komisi při posuzování toho, zda rozdíly v pojistném smluvním právu představují překážky pro přeshraniční obchodování s pojistnými produkty. Pokud odborná skupina shledá, že rozdíly ve smluvním právu mohou představovat překážky pro obchodování s pojistnými produkty, určí oblasti pojištění,|

z hlediska zájmů, geografické příslušnosti, zkušeností a pohlaví. Působili v ní například významní teoretikové, zástupci poskytovatelů služeb a jejich asociací, ale také spotřebitelů a jejich organizací. Jistě nepřekvapí, že byla zastoupena rovněž Insurance Europe, takže členové této federace, která sdružuje národní

asociace pojišťoven ze 34 evropských zemí, měli možnost činnost Komise průběžně sledovat a případně sdělovat Insurance Europe k využití svá odborná stanoviska. Zveřejněná závěrečná zpráva má celkem 96 stran a skládá se ze šesti níže uvedených kapitol: • Ekonomická fakta a obecný rámec; • Právo EU a rozdíly mezi národními právními předpisy upravujícími pojistnou smlouvu; • Dopad rozdílů v pojistném smluvním právu aplikovaný na všechna pojistná odvětví u přeshraničního pojištění; • Životní pojištění; • Pojištění odpovědnosti; • Pojištění motorových vozidel.

Závěry odborné skupiny Je to nutno nejdříve znovu zdůraznit, že zpráva měla za úkol identifikovat překážky přes-| hraničního obchodu v oblasti právní úpravy pojistné smlouvy. Jestliže Komise považovala za nutné v oblasti pojišťovnictví provést hloubkovou analýzu, tak zpráva v každém případě ukázala, že existuje mnohem více překážek přeshraničnímu obchodu než jen překážky dané pojistným smluvním právem. Evropští pojistitelé i odborníci na právní úpravu pojistné smlouvy na tuto skutečnost již dříve upozorňovali a je pozitivní, že jsou například pro životní pojištění akceptovány jako významné rozdíly v daňových předpisech či v sociálním zákonodárství s vlivem na životní pojištění. Součástí této zprávy je rovněž manažerské

Final Report of the Commission Expert Group on European Insurance Contract Law, European Commission, 2014; http://ec.europa.eu/justice/contract/files/expert_groups/insurance/ final_report.pdf 2 EICL – European Insurance Contract Law – Evropské pojistné smluvní právo. 3 (2013/C 16/03) 1

Ze světa Pojistný obzor 1/2014

31

|| Ze

světa


obětí dopravních nehod. Tyto rozdíly zvyšují náklady přeshraničního obchodu v pojištění. Tyto účinky byly zdůrazněny s ohledem na určitý počet právních předpisů upravujících některé aspekty přeshraničních pojistných smluv, jakými jsou například povinnosti před uzavřením pojistné smlouvy, náležitosti uzavírání (pojistných smluv), preventivní opatření, kontrola toho, zda standardní pojistné podmínky jsou přiměřené, trvání a obnova pojistných smluv.

shrnutí4, v němž jsou vymezeny základní výstupy, k nimž odborná skupina dospěla: „1. Tato zpráva se zabývá rozdíly mezi národními právními předpisy upravujícími pojistnou smlouvu, a to podstatnými pro přeshraniční pojištění realizované na základě svobody dočasně poskytovat služby a práva zřizovat pobočky. Odborná skupina je zmocněna k provedení analýzy za účelem napomoci Komisi při zjišťování, zda rozdíly ve smluvních právních předpisech znamenají překážku pro přeshraniční obchod s pojistnými produkty. To se nevztahuje na jiné rozdíly, jež mohou ovlivnit přes-| hraniční pojištění. Nicméně zpráva poukazuje na význam takových jiných rozdílů; některé z nich jsou věcné, ekonomické nebo sociální povahy, jiné se týkají oblastí práva odlišných od smluvního práva, zejména obezřetné regulace a zdanění. Tyto rozdíly zahrnují: princip „znát svého klienta“ (KYC),5 chápání skutečného rizika navrženého k pojištění, jazyk, kulturu, včetně očekávání lokálního pojistníka, potřebu lokální likvidace škod, formu a převažující pojistné podvody, daňové a pracovněprávní prostředí, právní, regulatorní a dohledové prostředí a možnosti pro přeshraniční skupinové žaloby. Členové odborné skupiny vycházeli z vlastních odborných znalostí a zkušeností a nebrali v úvahu statistická fakta vyjma těch, která jsou (ve zprávě) výslovně zmíněna. 2. Byly přijaty dva přístupy pro vyřešení tohoto úkolu:

První přístup se týká rozdílů v pojistném smluvním právu obecně, tj. bez specifikace jakéhokoli pojistného odvětví, druhý se soustřeďuje na vybraná pojistná odvětví: životní pojištění, pojištění odpovědnosti a pojištění motorových vozidel. 3. Pokud jde o velká rizika, přeshraniční poskytování pojištění je již nyní běžnou skutečností; pouze zřídka se čelí překážkám vznikajícím z rozdílů ve smluvním právu, protože smluvní strany mají volnost při výběru rozhodného práva. 4. Na rozdíl od toho rozhodné právo u pojištění masových rizik může být zvoleno pouze ve výjimečných situacích. Řím I6 vyžaduje aplikaci práva toho členského státu, v němž se nachází riziko, což je ve většině případů pojištění masových rizik členský stát, kde má pojistník své obvyklé bydliště. Zákonodárce přijal tento systém za účelem ochrany slabší strany. 5. Jestliže se právo aplikované na smlouvu liší od práva země původu pojistitele, které sloužilo jako základ pro tvorbu této smlouvy, a je imperativní7, tak smlouva, marketing a/nebo její správa pomocí IT, call center a právních útvarů potřebují adaptaci. Rozdíly v národních imperativních právních úpravách mohou omezit svobodu pojistitele poskytovat služby přeshraničně (a mohou tím vytvářet překážky); takové právní předpisy jsou důležité pro ochranu občanů EU jako spotřebitelů nebo například jako

6. Životní pojištění představuje širokou škálu typů a funkcí. U některých z nich, zvláště důchodového pojištění, nahrazují daňové právo a právní předpisy k sociálnímu zabezpečení pojistné smluvní právo jako hlavní zdroj regulace. Jiné typy životního pojištění jsou podobné finančním nástrojům. V tomto kontextu byla identifikována, jako vysoce relevantní pro přeshraniční životní pojištění, rozdílná pravidla pro informační povinnosti před uzavřením pojistné smlouvy (která jsou obzvláště důležitá pro spotřebitelovu důvěru v přeshraniční obchod) a pro kalkulaci hodnoty odkupného. Další rozdíly v právních předpisech se týkají doby pro odstoupení, důsledků výpovědi, navrhování dotazníků, placení pojistného a výplat pojistného plnění a ukončení. Mají vliv na zvyšující se právní nejistotu a komplikace a růst nákladů u přeshraničních aktivit. Pojistitelé přistupují ke zvládání těchto požadavků na základě podnikatelského rozhodnutí podpořeného jejich obchodním přístupem a vztahem k riziku. 7. Právní rámec pojištění odpovědnosti je obzvláště komplexní, a to z důvodu zapojení třetích stran, vzájemného vztahu s obecným odpovědnostním právem a škálou povinností se pojistit stanovených národním právem nebo regulací. I když není lehké oddělit problémy čistě pojistného smluvního práva, byl identifikován určitý počet právních rozdílů způsobujících náklady a nejistotu. To výrazně platí pro různé rozdíly týkající se povinných pojištění, pravidel pro zmírňování škod, speciálně u pojištění právních výloh vyvolaných obhajobou, a nejasného časového rozpětí odpovědnosti pojistitele. Tyto odlišnosti jsou pouze jedním z prvků vedle jiných, při rozhodování nabízet přeshraniční pojištění odpovědnosti; nezdají se být tím hlavním prvkem. 8. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je povinné dle směrnice 2009/103/ES8 a je jedno

Finální zpráva je k dispozici pouze v angličtině. Překlad byl proveden autorem článku, který také připojil všechny další vysvětlující poznámky pod čarou. KYC (know your customer) znamená získat relevantní informace o klientovi před uzavřením obchodu. Postupy, jak získat tyto informace, jsou značně rozpracovány v oblasti AML; mají i regulatorní podobu. 6 Řím I je zkratka pro nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 7 Pojem imperativní ustanovení (v angličtině „mandatory provisions“, resp.“overriding mandatory provisions“) je použit v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) s tím, že je vyložen následovně: „(1) Imperativní ustanovení jsou ustanovení, jejichž dodržování je pro stát při ochraně jeho veřejných zájmů, jako např. jeho politického, společenského a hospodářského uspořádání, zásadní do té míry, že se vyžaduje jejich použití na jakoukoli situaci, která spadá do jejich oblasti působnosti, bez ohledu na právo, které by se jinak na smlouvu podle tohoto nařízení použilo.“. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Text s významem pro EHP). 4 5

32

Pojistný obzor 1/2014 Ze světa

z nejrozšířenějších pojištění v Evropě. Existují různé specifické rysy, jako jsou řidičské zvyky nebo režimy odpovědnosti. Přes základní harmonizaci přetrvávají četné rozdíly mezi příslušnými národními právními úpravami a zvyšují náklady vstupu na zahraniční trh. Tyto rozdíly se týkají především sankčních úrokových sazeb v případě neplacení pojistitelem, úhrady právních výloh, povinné povahy systémů bonus/malus v několika členských státech, určitých požadavků na prokazování pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnosti přijmout rizika a předložit nabídky žadatelům a zkoumání ustanovení o úpravě pojistného podle standardů k nepřiměřenosti.“

Další překážky


Další překážkou přeshraničního obchodu, jež není sice obsažena v manažerském shrnutí, ale je stručně analyzována v kapitole o ekonomických faktech, je skutečnost, že existuje objektivně nízká poptávka po pojistných produktech. To může ukazovat na dostatečnou a kvalitní nabídku na pojistném trhu domovského členského státu, ale také na neznalost cizího jazyka, obavu z daňových komplikací, a hlavně na složitost spojenou s likvidací pojistných událostí. Vezmeme-li v úvahu, že přeshraniční obchod je v zásadě pojímán jako provozování pojišťovací činnosti na základě svobody dočasně poskytovat služby a práva zřizovat pobočky, tak je nutné zdůraznit, že v evropském pojišťovacím průmyslu docházelo „přeshraničně“ v minulosti k řadě fúzí a akvizic, například od osmdesátých let minulého století, a to ve větším rozsahu než v jiných oborech. Na příkladu České republiky lze dokumentovat, že významní evropští pojistitelé vstoupili na český pojistný trh založením dceřiné společnosti – tuzemské pojišťovny – ještě před přistoupením České republiky k EU, což také značí, že nemají žádný důvod poskytovat služby přeshraničně. Podobnou|

9 10

zkušenost mají jistě i v Maďarsku, Polsku, na Slovensku apod. Na druhé straně nelze přejít problém s tzv. imperativními ustanoveními vymezenými v nařízení Řím I, neboť definičně existují u svobody dočasně poskytovat služby jistě nejasnosti, nemluvě o tom, že to obecně platí též pro vymezení právních předpisů, které jsou ve veřejném zájmu. Jisté je, že každý členský stát EU má svoji představu, co zařadit pod veřejný zájem.

Růst nákladů Dále je třeba si povšimnout, že když odborná skupina vymezila překážky pro provozování přeshraničního životního pojištění – zvláště rozdíly v právní úpravě informačních požadavků před uzavřením pojistné smlouvy a rozdíly v kalkulaci odkupného – tak pokračuje hodnocením těchto překážek s tím, že mají vliv na zvyšující se právní nejistotu, komplikace a růst nákladů u přeshraničních aktivit. Dopady na náklady jsou však zmiňovány též u jiných pojištění. Otázkou ale je, jaká je výše těchto nákladů, zda představují významnou, nebo nepřekonatelnou překážku. Každý pojistitel, který vstupuje na trh jiného členského státu EU, musí počítat s jistými náklady například na poznání rizika, vybudování obchodní sítě, zajištění likvidace pojistných událostí, zajištění shody s příslušnými právními přepisy atd. Dodatečné náklady na překonání rozdílů vyplývajících z pojistného smluvního práva by bylo třeba porovnat s jinými náklady, případně celkovými náklady. To je jistě ve fázi rozhodování o přeshraniční činnosti z mnoha důvodů složité. Lze ocenit, že odborná skupina v případě pojištění odpovědnosti vyslovila závěr, že odlišnosti v právní úpravě pojistné smlouvy v členských státech EU tvoří pouze jeden prvek vedle jiných při rozhodování nabízet přeshraniční pojištění odpovědnosti a že se nezdají být tím hlavním prvkem.

Užitečné informace pro pojistitele Finální zpráva je určena Komisi, a ta se bude rozhodovat, jak dál postupovat. Zpráva však může být dle mého názoru využita i jinak. Rozbor rozdílů v právní úpravě pojistné smlouvy v členských státech EU obecně i u životního pojištění, pojištění obecné odpovědnosti a pojištění motorových vozidel dává možnost komparace pojistného smluvního práva, kterou lze využít při tvorbě nové legislativy nebo při novelách platné legislativy, pro studijní či vědecké účely. Pokud některý pojistitel uvažuje o rozšíření svých pojišťovacích aktivit do jiného členského státu EU, tak ve zprávě může najít patřičné a důležité informace, neboť v řadě případů jsou uvedeny konkrétní problémy v daném členském státě. Odborná skupina se zaměřila též na zkoumání, do jaké míry je právo upravující pojistnou smlouvu obsaženo v platných právních aktech EU k pojišťovnictví a vymezila konkrétní články především ze směrnice 2009/138/ES Solventnost II nebo ze směrnice 2009/103/ES k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Takový přehled je také určitě cenný.

Smluvní právo není hlavní překážkou Nakonec je nezbytné zmínit pozici Insurance Europe, která již dne 11. 7. 2013 považovala za nutné zveřejnit stanovisko 9 právě k rozdílům v právní úpravě pojistné smlouvy. Uvedla, že z diskuzí s národními asociacemi plyne, že tyto rozdíly nejsou předmětem stížností pojistitelů na přeshraniční poskytování služeb. Dá se tomu rozumět i tak, že je pojistitelé neberou jako skutečné či významné překážky. Insurance Europe dále doporučila vyhnout se závěrům, které by mohly mít negativní praktický účinek na poskytování pojistné ochrany, pokud by byly založeny pouze na teoretických nebo abstraktních problémech či situacích. Odborná skupina by měla vzít v úvahu při své práci realitu praxe. Dne 27. 2. 2014 – ihned po vydání sledované zprávy Komisí – zveřejnila Insurance Europe tiskové sdělení se stěžejním závěrem, že pojistné smluvní právo není hlavní překážkou pro přeshraniční poskytování pojištění10. Pozici Insurance Europe vystihují slova generální ředitelky Michaely Koller: „… expanze přeshraničního pojištění v rámci EU by měla zůstat trhem taženou evolucí založenou na skutečné poptávce.“ 

Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu Dostupné z: http://www.insuranceeurope.eu


33

|| Ze

světa

Jaký je vývoj katastrofických rizik v zahraničí? JJMC, S.R.O REDAKCE

Česká republika je v posledním dvacetiletí stíhána živelními událostmi, které mají někdy až katastrofický charakter. Působí na rozlehlejším území, svými následky postihují čím dál vyšší počet osob a působí škody nemalého rozsahu. Zatímco stát hledá zdroje a možnosti jak pomoci postiženým, pojišťovny s každou katastrofickou událostí řeší otázky vlastního rizika. Jak se tato problematika řeší v zahraničí? V článku se zaměříme na systémy ochrany proti živelním rizikům ve vybraných zemích Evropy.

Velká Británie Britský systém boje s přírodními riziky jde v duchu anglosaských liberálně-konzervativních hodnot, tedy primární roli hraje trh a individuální odpovědnost občanů. Neexistuje zde žádná zvláštní legislativa vztahující se k řešení přírodních katastrofických rizik a občané mají v zásadě možnost pojištění u komerčních pojišťoven. Přírodní katastrofická rizika jsou ve Spojeném království pojištěna soukromými subjekty, které zahrnují většinu těchto rizik do základních pojistných smluv

dochází k narušení těchto úvah, zejména u rizika povodně. Předmět pojištění Existuje pojištění budov (staveb) a pojištění jejich vybavení (domácnosti, souboru věcí uvnitř). Oba typy mohou být sjednány u různých pojistitelů. Pojištění staveb je často sjednáváno kvůli uzavření hypotéky. Zahrnuje budovu, její instalace (kuchyň, koupelnu atd.) a také zdobné prvky domu. Pojištění domácností zahrnuje nábytek, kuchyňské nádobí, jídlo a pití, televizi, video, počítače, hudební nástroje, oblečení,

Francie je zemí, ve které existuje nejrozvinutější systém zajištění a práce s přírodními riziky katastrofického charakteru. v pojištění občanů a podnikatelů. Pojistitelé se následně zajišťují na komerční bázi, bez státních intervencí v podobě přímého pojištění či zajištění. Ve skutečnosti je systém koncipován tak, že odškodnění z pojistných produktů nesměřuje k solidárnímu schématu upisovanému veřejnými autoritami, ale tržní cestou konkurence a ekvivalence. Mezi krytá rizika (pro pojištění staveb i souboru věcí) patří kromě běžného požáru také zemětřesení, bouře, povodeň a pohyby země. Parametry pojištění se odvíjejí od smluvních ujednání v závislosti na pojistných nebezpečích. Je určitou hrdostí britského pojistného trhu, vycházející z historických tradic, že neexistuje riziko, které by nebylo možné pojistit (samozřejmě s adekvátním apelem na zajištění). Toto je zřejmě třeba brát s rezervou. Především od 90. let minulého století|

34


osobní majetek a cennosti do hodnoty sjednaného limitu. Mezi běžné výluky patří válečná rizika a radioaktivní znečištění. Vývoj státní intervence Po katastrofických povodních v roce 1953 bylo představeno zvláštní schéma soukromého pojištění proti povodni, které bylo výsledkem gentlemanské dohody mezi vládou a trhem. Je neformálně předpokládáno, že pojistitelé budou nabízet krytí tohoto rizika pro domácnosti i drobné podnikatele, dokonce i v rizikových oblastech. To vedlo k vytvoření „de facto“ povinného systému, jelikož penetrace dosahuje 75–95 %. Od 60. let fungoval poměrně dobrý tržní systém pojištění. Stát na druhou stranu slíbil, že obstará preventivní aspekt v podobě tvorby zábranných opatření a racionalizace územních plánů. V následujícím|

období však systém utrpěl řadu šoků, jež ohrozily jeho dlouhodobou udržitelnost. Šlo především o růst zástavby v rizikových oblastech, větší frekvenci katastrofických událostí či klimatické změny (zejména zvýšení hladiny moří). Pojistitelé začali apelovat na vládu, aby zefektivnila opatření k redukci rizik, jinak nebudou schopni systém nadále provozovat. Na stole se čas od času objevil návrh na řešení, které bylo podobné jako přístup k teroristickým rizikům – zajistný pool. Po povodních v roce 2000 revidovala Asociace britských pojišťoven (ABI) svůj přístup ke krytí rizika povodně a v roce 2002 vydává „Deklaraci principů“, za nichž je trh ochoten pokračovat v krytí rizika povodně. Z ní vyplývá, že by se katastrofická povodeň musela vyskytovat pouze jednou za 75 let a zároveň šlo o konkrétní návrhy preventivních opatření k zajištění takové udržitelnosti. Následující rok je uzavřen nový „gentlemen's agreement“, přičemž na trhu dochází k revizím pojistných smluv. Pojistné je více diferencované v závislosti na rizikovosti a řada preventivních opatření je výsledkem motivace pojištěných k angažovanosti v této oblasti. Britské pojišťovny musí také tvořit vyrovnávací rezervy. Jejich tvorba je však velmi diferencovaná v závislosti na odvětví, kde pojišťovna působí, zajištění či dalších pojistných parametrech.

Francie Francie je zemí, ve které existuje zřejmě nejrozvinutější systém zajištění a práce s přírodními riziky katastrofického charakteru. Francouzský systém má bohatou historii a jeho vývoj byl velmi komplexní. Navíc je řešení katastrofických rizik věnována pozornost,|

Rakousko


Rakouský systém krytí škod přírodních katastrof nepatří ve světovém měřítku k výrazně rozvinutým. Přesto se v průběhu historie objevily snahy nějakým způsobem na nepříjemné přírodní fenomény reagovat.

tudíž existují neustálé debaty o zlepšování stávajících schémat, jelikož žádný systém není dokonalý stoprocentně. Legislativní rámec Solidarita hraje ve Francii významnou roli a je zaručena již v samotné ústavě. Nejde pouze o obecnou proklamaci, ale i o specifické vyř-| čení nároku občanů na rovnost a solidaritu ve vztahu k důsledkům vzniklým z kalamit, které ohrožují zemi. Hlavním zákonem upravujícím systém krytí katastrofických škod je zákon 82-600 z 13. července 1982 o odškodňování škod vzniklých z přírodních katastrof. Tento zákon vznikl jako reakce na ohromné záplavy v údolích řek Saony a Rhony. Zahrnuje tři základní pilíře systému: generalizaci záruk prostřednictvím institutu pojištění, státní záruku pojišťovnám prostřednictvím zajištění státní společností Caisse centrale de réassurance (CCR) a politiku prevence přírodních katastrof. Ve Francii funguje povinné pojištění (připojištění) katastrofických rizik v rámci dobrovolného pojištění majetku obyvatel. Všechny finanční náhrady podle zákona z roku 1982 musí bezpodmínečně splňovat dvě podmínky: skutečnost, že přírodní katastrofa nastala, musí být uznáno mezirezortním rozhodnutím ministerstev; a poškozený majetek musí být pojištěn majetkovým pojištěním. Krytá rizika Taxativní seznam rizik, která jsou kryta, ne-| existuje. Rizika ohrožující zemi jsou shledána katastrofickými na základně rozhodnutí meziresortní komise tří ministerstev. Kritériem pro přisouzení katastrofického rozsahu je především „abnormální intenzita“, která je posuzována především z hlediska závažnosti a rozsahu způsobených škod. Pojištění přírodních katastrof je povinně sjednáváno ke standardnímu|

komerčnímu pojištění majetku obyvatel (domácností a podnikatelů), stejně jako k pojištění šomážnímu (které je však automaticky vázané na pojištění majetku). Státní majetek není v systému zahrnut. V rámci podnikatelského majetku je zahrnuto riziko přerušení provozu, které navazuje na pojištění majetku. Kryje se hrubý zisk (čistý zisk + fixní náklady) a dodatečné operační náklady spojené s přerušením provozu (penále apod.). Aplikuje se časová franšíza jako doplňková forma pojištění. Veškeré ostatní parametry souvisejí s uzavřením statutární pojistné smlouvy. Spoluúčast Spoluúčast má za cíl motivovat další zúčastněné subjekty – municipality – ke koncepčnímu procesu prevence katastrofických rizik. Dalším důvodem je zacílení schématu adekvátním směrem, tedy ke krytí důsledků nahodilých událostí velkých a výjimečných škod. Spoluúčast stanovuje administrativně vláda. Aplikuje se pro každou pojistnou událost za smlouvu, je povinná, nevypověditelná a neindexuje se. Pro regiony je výhodné aplikovat preventivní opatření, jelikož se tím vyhnou možnému zvyšování spoluúčasti. Při více než dvojnásobném výskytu přírodních katastrof jsou uplatňovány multiplikátory. Státní intervence Francouzská vláda vstupuje do systému velmi výrazným způsobem. Působí nejen jako regulátor celého prostředí, od prvotního nastavení povinností všech aktérů jednotlivých schémat až po specifické úpravy parametrů systému v závislosti na vývoji reálných škod. Stěžejním prvkem francouzského systému, který je odlišný od většiny ostatních zemí, je existence státní zajišťovny, která výrazně ovlivňuje ekonomickou rovnováhu celé soustavy.

Legislativní rámec Rakouská ústava přisuzuje zodpovědnost za vyrovnání se s důsledky katastrofických přírodních událostí spolkovým zemím. Po rozsáhlých katastrofách však bylo nutné přijetí další legislativy, která přinesla alespoň částečné řešení vzniklých problémů. Rakouská vláda přijala na základě přírodních rizik, která reflektují specifický ráz rakouských zemí (hornatý západ je postižen lavinami, nížinný východ povodněmi), zákon z roku 1966, jenž ustavoval zřízení fondu škod z přírodních katastrof (Katastrophenfonds). Následně zákon z roku 1985 upravil principy fungování fondu vzhledem k působení nových okolností a dnes fond funguje na principech daných zákonnou normou z roku 1996. V podstatě více systémové řešení problematiky neexistuje, tudíž další speciální legislativa z pojistného hlediska není. Občané a podnikatelé mají možnost pojistit se u soukromých pojistitelů a pojišťovny na základě platných daňových zákonů nemohou tvořit daňově uznatelné vyrovnávací rezervy. Krytá rizika Komerční pojištění je dobrovolné s klasickými tržními principy, na kterých funguje. Pojišťovny tedy zvažují, jaká rizika mohou či nemohou pojistit a jak to kapacitně řešit. Standardní pojištění majetku kryje rizika bouří (větrná rizika), krupobití, tíhy sněhu a sesuvu půdy. Velmi omezeně je kryto riziko zemětřesení. Nejhorší je riziko povodně, a i přes enormní škody, které působí, je v rámci pojištění pouze dobrovolné. Pojistitelé začleňují povodeň (většinou spolu se specifickým pohybem půdy s povodní souvisejícím) do pojistek jako připojištění s účtováním dodatečného pojistného. Smlouvy obsahují relativní limity plnění (obvykle 50 % kapitálové hodnoty pro budovy) a absolutní limity (obecně v rozmezí 3 700 až 7 500 euro, v závislosti na pojišťovně). Pro pojištění zařízení domácností bývají limity v zásadě obdobné. Pojištění podnikatelských a průmyslových rizik lze sjednat individuálně pro každého klienta a většinou se také jedná o připojištění ke stávajícím majetkovým produktům. Ve vysoce rizikových oblastech je však sjednání pojistné ochrany obtížné, resp. pojistitelé aplikují vysoké spoluúčasti a pro pojištěného nevýhodné limity plnění. Státní intervence I přes primární odpovědnost spolkových zastupitelstev za řešení přírodních katastrof


35

světa

bylo po rozsáhlých lavinách v roce 1951 poprvé nutné zapojení centrální vlády. Povodně v letech 1965 a 1966 vedly k ustanovení fondu katastrof, který je financován výnosy z daní z příjmu fyzických i právnických osob, kapitálových výnosů a mezd. Fond spravuje ministerstvo financí pod federální hlavičkou. Smysl fondu spočívá v hrazení preventivních opatření a kompenzaci škod vzniklých katastrofickými událostmi (posuzuje se jejich abnormální intenzita) jako povodně, laviny, zemětřesení, sesuvy půdy, hurikány nebo krupobití. Po rozsáhlých povodních v roce 2002 vzešla reakce vycházející z řad rakouských pojistitelů. Rakouská asociace pojišťoven (Versicherungsverband Östereich – VVO) preferuje pojistné řešení problému, ovšem s nutností kooperace se státem, která bude rozsáhlejší než dosavadní řešení pomocí fondu katastrof. Příkladem takové spolupráce je zatím pouze tvorba geografického mapování území, které je značně ohroženo přírodními katastrofami, s důrazem na riziko povodní. Tento projekt vzniká ve spolupráci VVO a ministerstva zemědělství pod názvem HORA (Hochwasserrisikozonierung Austria) s cílem identifikace a práce s potenciálními riziky.

Německo Německo nemá jednotný systém krytí katastrofických přírodních škod. Přitom se jedná o zemi, která může, vzhledem k výstupům některých studií, čelit v budoucnu silným důsledkům některých živelních pohrom. Legislativa V Německu není zvláštní legislativa vztahující se k řešení přírodních katastrofických rizik. Občané mají v zásadě možnost pojištění u komerčních pojišťoven. Riziko vichřice a krupobití je součástí standardních „sdružených“ pojištění domů a domácností (základního rizika). Platí se odškodnění pro stavbu i soubor věcí uvnitř ní. I proto je propojištěnost pro tato rizika vysoká, blíží se 90 %. U průmyslových rizik je možné sjednat jak majetkové pojištění (opět pro budovy i jejich vybavení), tak i navazující šomážní pojištění. Obě rizika bývají součástí rozšířeného krytí požárního pojištění. Při zvažování přijímání katastrofických přírodních rizik do portfolia komerčních pojišťoven byla zvláštní pozornost věnována riziku povodně, a to z důvodu velkých finančních ztrát ve výsledcích pojišťoven. Od roku 2001 vznikly pod dohledem Německé asociace pojišťoven (GDV) povodňové mapy ZÜRS, které usnadňují ohodnocení rizikovosti klientů. Existují čtyři rizikové zóny. V zóně I je očekávaná povodeň za více než 200 let, v zóně II mezi 50 až 200 lety, v zóně III mezi 10 a 50 lety a v zóně IV mezi 0 a 10 lety.

36



|| Ze

Obecně jsou tedy majetky v zóně IV nepojistitelné, zatímco v zóně I nejsou s pojištěním problémy. Doplňkové pojistné nástroje nejsou fixně stanoveny a záleží na jednotlivých pojistitelích, v zásadě však jde o procentní spoluúčast kolem 10 % celkové škody, případně jde o určité procento z pojistné částky, nebo absolutně vyjádřenou částku. Předmět pojištění Objekty i subjekty pojištění nejsou v tržním systému většinově regulovány. Předmět pojištění se tedy odvíjí od smluvního ujednání. Například sdružené pojištění domácnosti nekryje pouze budovy a soubor věcí v nich, ale i potrubí a technické instalace uvnitř i vně budov, včetně plotů, cest, nadzemních elektrických vedení, skleníků a stromů. Vyloučeny jsou škody na budovách v (re)konstrukci a ve staveních, která jsou z důvodu přestavby delší dobu neosídlena. Krytí zahrnuje náklady na odstranění trosek, demolici, přemístění a ochranu či prevenci, zmírnění možné škody a také náhradu dokumentů. Státní intervence V Německu neexistuje systémové pojistné řešení pro škody způsobené přírodními katastrofickými riziky. Státní přístup nevystupuje ani z titulu garance odškodnění pro oběti rizik, ani jako tvůrce či regulátor povinného schématu pojištění na soukromém trhu. Jedinou participací vlády (spolkové či zemské) je v dané problematice zřizování „ad hoc“ fondů pro kompenzace škod z těchto událostí, poskytování nízkonákladových úvěrů a snaha o implementaci preventivních opatření (zejména v oblasti výstavby). V principu veřejný sektor zasahuje až po uspokojení potřeb|

z pojistných instrumentů, tudíž je jeho role pouze subsidiární. Východiska Německé asociace pojišťoven Do poměrně nedávné doby nebylo prakticky možné tržně sjednat pojištění katastrofických rizik, mimo těch, která jsou považována za pojistitelná, tedy bouře, krupobití apod. Proto bylo přijato řešení Německé asociace pojišťoven, jež spočívalo v aplikaci tzv. „rozšíření pojištění přírodních rizik“. To je nabízeno jako volitelné krytí domácnostem a podnikatelům. Zahrnuje krytí rizika povodně, proudícího deště, zemětřesení, pohybů půdy, lavin a tíhy sněhu. Vlnobití způsobené bouřemi a ovlivňující pobřeží Německa je považováno za nepojistitelné riziko. Majetek zahrnutý v rozšířeném pojištění je stejný jako majetek v základním produktu. Nárok na odškodnění je podmíněn vzhledem k uplatnění adekvátních preventivních opatření. Německé pojišťovny musí také tvořit pro rizika bouří, krupobití a námrazy vyrovnávací rezervu, která je každoročně naplněna sumou rovnající se 3,5 % maximální velikosti této rezervy.

Závěrem Článek vychází z analýzy společnosti JJMC. Její autoři využili veřejně dostupných informací, které byly zpracovány do podoby umožňující základní srovnání přístupu vybraných států k řešení katastrofických událostí. Příspěvek by mohl dopomoci k rozpoutání diskuze o možnostech spolupráce mezi komerčním sektorem a státem v oblasti řešení následků katastrofických událostí, jakož i pro zlepšování spolupráce v oblasti prevence. 

Pro underwritery je výzvou evropská legislativa a pokrok v medicíně MGR. JAN CIGÁNIK / ŠÉFREDAKTOR / POJISTNÝ OBZOR

Foto: ELHUA

Hlavním cílem Evropské asociace underwriterů životního a zdravotního pojištění (ELHUA) je zvýšení povědomí o životním a zdravotním underwritingu na evropském pojišťovacím trhu a výměna informací a zkušeností z jednotlivých zemí. V tomto duchu také proběhne ve dnech 9.–11. dubna 2014 už čtvrtá výroční mezinárodní konference této asociace, která se tentokrát uskuteční v Praze. Pojistný obzor při této příležitostí položil několik otázek prezidentce ELHUA Susan Hentschelové.

Prezidentka ELHUA Susan Hentschelová

Jak se změnila role underwriterů životního a zdravotního pojištění v kontextu současného vývoje globalizovaného pojistného trhu? Práce underwritera se stává čím dál náročnější. Kvůli lékařskému a technickému pokroku, který souvisí s probíhajícím digitálním věkem, jsou veškeré lékařské zprávy a údaje o zdravotním stavu více komplexnější. To se odráží i v komplikovanosti případů, kdy například pozorujeme a hodnotíme individuální léčbu rakoviny šitou na míru podle molekulárního profilu. Další výzvou je rostoucí počet restriktivních zákonů, kterými se underwriteři musí řídit, abychom ochránili naše zaměstnavatele před rizikem ztráty dobré pověsti. Navíc zákazníci by rádi získávali k našim rozhodnutím ještě podrobné vyjádření včetně statistik pomocí laického jazyka.

Jaká jsou hlavní témata, kterým se underwriteři aktuálně nejvíce věnují? Tím ústředním tématem, které naplňuje naše specialisty v poslední době obavami, je takzvaný automatizovaný underwriting. Mezi underwritery vede logicky k velké nejistotě, jelikož vyvolává určitý strach z možné ztráty zaměstnání. V tomto kontextu však existují i příležitosti z této změny vyplývající, které jsou však často přehlíženy. Underwriter se například může aktivně podílet na pravidlech rozvoje a údržby pro tato automatizovaná řešení underwritingu. Podívejme se například na problematiku Body-Mass-Indexu. Kde je hranice mezi normálním a už nestandardním rizikem? V souvislosti s novým obchodem by bylo nezvladatelné, kdybychom stanovovali sazbu každého jednoho žadatele s nadváhou. Proto také underwriteři, pojišťovací lékaři a pojistní matematici spolu musí úzce spolupracovat. Mezi další oblasti spolupráce patří rozvoj produktů, zavedení právního a vzdělávacího rámce a spojení underwritingu s problematikou cenotvorby.

se zákazníky. U řady trhů je také nezbytné zaměřit se na průběžné vzdělávání underwriterů. V době povinností spojených s antidiskriminačním zákonem a s vývojem medicíny založeném na špičkových technologiích jsou však pryč dny, kdy mohly vzdělávací aktivity probíhat víceméně v rámci zaměstnání. Jaký je váš názor na současnou problematiku vývoje produktové oblasti a reagují pojišťovny svými produkty na současné změny v chování spotřebitelů? Vývoj dnes směřuje ke sloučení různých klasických produktů (např. vážné nemoci a dlouhodobé péče) do jednoho hybridního produktu. Důraz je také kladen na specifické cílové skupiny (např. děti). A opět se musím zmínit, že velmi pozitivně vnímám úzkou kooperaci mezi underwritingem a cenotvorbou. Tento vztah je významný jak pro klienty, tak pro naše zaměstnavatele. Co se týče reakce pojišťovnictví na změny chování klientů, tak musím říci, že jako underwriteři sice nejsme vyloženě v každodenním kontaktu se zákazníkem, přes-

Vývoj dnes směřuje ke sloučení různých klasických produktů (např. vážné nemoci, dlouhodobé péče) do jednoho hybridního produktu.

Jaká je podle vás nejbližší budoucnost underwritingu v evropském regionu? Nejbližší budoucnost by mohla vypadat nějak takto: webové (on-line) řešení underwritingu by mohlo být použito ve spojení s předběžným výběrem podle specifických kritérií (např. členství ve sportovním klubu atd.), tím by se významně zjednodušil a zrychlil underwriting produktů. To by underwriterům poskytlo více času na řešení komplexních rizik a na komunikaci|

to můj osobní dojem je, že v porovnání s jinými finančními odvětvími toho o zákaznických potřebách nevíme dost. A to i přes současnou produktovou inovaci v celém odvětví. Když se zaměřím na celkový vývoj v pojišťovnictví, tak kromě obecných ekonomických faktorů spatřuji výrazné právní a sociální změny, které tuto sféru velmi ovlivňují. A v této souvislosti musím zmínit, že antidiskriminační zákon a zákony na ochranu dat mohou být v přímém|


37

|| Ze

světa

rozporu s klasifikací soukromého pojištění rizik. To je velký problém. Jak se daří ELHUA plnit jeden z hlavních cílů – vytvoření certifikovaného a uznávaného vzdělávacího programu pro profesi underwritera životního a zdravotního pojištění? To je úkol, na kterém stále usilovně pracujeme. Je to však velmi náročné. V současné době máme 28 zemí s 24 oficiálními jazyky. A je tak pochopitelné, že sladění všech komunikačních a vzdělávacích kanálů chvíli potrvá. Snažíme se vést dialogy s národními pojišťovacími|

organizacemi nebo underwritery, komunikujeme však i s jednotlivými specialisty daných zemí. Na vzdělávacím programu tedy stále pracujeme a kongresu v Praze využijeme i k tomu, abychom se dostali do kontaktu i s českými underwritery. Mohla byste krátce popsat program pražské konference? Co bude pro návštěvníky tím největším lákadlem? Konference se nebude věnovat pouze jednomu tématu. Jak již bylo zmíněno dříve, underwriteři dnes čelí mnohým výzvám. Na kongresu se pokusíme zaměřit na některé|

z nich. Proto se dotkneme problematiky automatizace a využití alternativních dat k underwritingu, vlivů na cenotvorbu při pohledu na kardiovaskulární onemocnění nebo prozkoumáme, jak underwriteři vnímají kroky zákonodárců, a v neposlední řadě se budeme zabývat medicínskými a nemedicínskými riziky. Největším přínosem konference jsou erudovaní lektoři ze všech odvětví, kteří si zajímavé náměty s jasným sdělením pro underwritery rozdělí. Věříme také, že díky častému využití češtiny zaujmou přednášky české specialisty a že se tak naše organizace opět o něco rozroste. 

Historický exkurz: Swiss Re oslavila 150 let existence Swiss Re Redakce

Oheň, který vypukl v roce 1861 ve švýcarském městě Glarus, zanechal škody, které byly pětkrát vyšší než místní kantonální pojistné rezervní fondy pro případ požáru. Společně s potřebou profinancovat velké domácí projekty v oblasti infrastruktury způsobilo toto nekontrolované řádění živlu vhodné podmínky pro vznik zajišťovny. V roce 1863 se tak zrodila Swiss Re.

Tradice Klíčem k úspěchu zajišťovny v uplynulých téměř 150 letech byla schopnost přijmout a adaptovat se na změny, které nastaly s vývojem lidské společnosti. Giuseppe Besso, první generální ředitel Swiss Re působící v čele od roku 1865 do 1879, od samého počátku usiloval o získání proporcionálního podílu na byznysu primárních pojistitelů. V té době

38


však dávali pojistitelé přednost sdílení pojištění sami mezi sebou a transakce se Swiss Re uzavírali pouze výjimečně. Giuseppe Besso se však nevzdal, vytrval, a zajišťovně se tak pod jeho vedením postupem času začal zvyšovat počet spokojených klientů. Je zajímavé sledovat, jak již v těchto pionýrských dobách byly rozhodujícím faktorem pro úspěch společnosti talent a píle, jenž byly symbolizované právě schopnostmi Giuseppe Bessa. V tomto ohledu se do dnešních dnů mnoho nezměnilo. Také další klíčová vlastnost Swiss Re je udržována už od dob jejího vznik – jedná se o potřebu uvažovat „internacionálně“. A to nejen ve smyslu diverzifikace rizik, ale také v tom, že je naprosto zásadní mít dokonalé sociálně-kulturní znalosti o zemích, v nichž společnost působí.

Foto: Swiss Re

Od té doby uplynula spousta času a Swiss Re vyrostla ze skromných začátků, kdy úřadovala v jednoduchých kancelářích umístěných v prvním patře dvoupokojového curyšského bytu, v globální společnost zaměstnávající přes deset tisíc lidí. Zajišťovna dnes působí ve více než 20 zemích světa a její celková aktiva se pohybují ve výši téměř 220 mld. dolarů. Přestože se Swiss Re za dobu své existence velmi změnila, její hlavní cíl zůstává stále stejný – chránit společnost i podnikatele před možnými riziky, a umožnit tak růst soukromého sektoru.

První manažer Swiss Re Giuseppe Besso

Období džentlmenů V průběhu let naopak doznal velkých změn pracovní a kvalifikační profil zajišťovacího manažera. Do poloviny 20. století byla profese

zajišťovatele především sférou džentlmenů, kde se dohody stvrzovaly jen stiskem ruky. Profesionální zajišťovatelé byli tradičně považováni, a velmi často se také chovali, jako|

Moderní doba Rozlišné vesměs tragické události, které zasáhly světové dění, posunuly zajišťovnu chtě nechtě do moderní doby. Zemětřesení v San Francisku v roce 1906, zkáza Titaniku v roce 1912 a epidemie chřipky v roce 1918 – to všechno byly milníky, které zvýšily povědomí o potřebě profesionálního řízení rizika. Finanční krize v letech 1920 a 1930 přinutila zajišťovnu velmi pozorně sledovat stranu aktiv jejího podnikání a dlouhé poválečné období hospodářského a technického rozmachu vytvořilo zajišťovatelům téměř nekonečnou řadu příležitostí i výzev. Od naftových rafinérií po jaderné reaktory, od letadel po satelity, a všechny tyto oblasti vyžadovaly novou úroveň profesionálních znalostí a odborného oceňování rizika.

Konec století V osmdesátých a devadesátých letech 20. století se spolu s nárůstem životního a zdravotního zajištění a rozvojem finančních služeb rozšířila myšlenka produktových balíčků a přenosu rizik. Majetkové operace a související činnosti se daleko více globalizovaly a bylo zřejmé, že pouze globální zajišťovatelé s kvalitními manažerskými kapacitami a s dobrým finančním zázemím budou schopni uspokojit stále sofistikovanější a komplexnější po-

třeby klientů. Jednou z inovací té doby bylo emitování cenných papírů vázaných na výskyt pojistných rizik – Insurance Linked Securities (ILS), které se vydávají už od roku 1996. Tento pokrok, jenž souvisí s počátkem řízení rizika a potřebou získávat zaměstnance s příslušnými dovednostmi a kvalifikací, znamenal pro zajistnou sféru vstup do další fáze svého vývoje. Dnes jsou ILS jedním z nejdůležitějších nástrojů inovativního řešení rizik, a to zejména jako součást programů globálního partnerství Swiss Re (Global Partnerships programmes).

Přírodní katastrofy Díky finanční síle celého odvětví a vysoké profesionální kvalifikaci a znalostem dokáže Swiss Re rámcově predikovat rizika, kterým budou čelit budoucí generace. A v tomto kontextu také nabízí širokou škálu řešení, jež jsou k dispozici pro zajištění různorodé pomoci. Tou zřejmě nejvíce sledovanou oblastí je poskytnutí finanční ochrany v případě úderu přírodní katastrofy. Společnost byla historicky vždy vystavena následkům této potenciální hrozby, klimatické změny a hospodářský růst obecně však způsobují, že vlivy přírody zasahují stále větší množství lidí a obsáhlejší majetek. Zajistný trh v kombinaci s pojišťovnictvím by se měl výrazně podílet na tom, aby lidé na celém světě pochopili tato možná rizika. Například zmiňme, že vytvoření nového trhu v lokaci, která je živly často a výrazně zasažena, může reálně pomoci při řešení nepříjemných následků. Díky vědeckým postupům a moderním technologiím, jež souvisí například s detailními modelovými scénáři, bude možné stanovit přesné ceny, za něž mohou být rizika přírodních katastrof pojistitelná. Tím se přispěje ke vhodné adaptační strategii v dané oblasti. V neposlední řadě existuje také možnost širší spolupráce na vládní úrovni, jejímž výsledkem by mělo být vytvoření veřejno-soukromých modelů pojištění. Nemělo by se také zapomínat na komunikaci s veřejností. Informovat ji o možných rizicích kvalitně zpracovanými kampaněmi se jeví jako ideální cesta.

Foto: Swiss Re

Energetická řešení

Zajišťovna vznikla ve dvoupokojovém curyšském pokoji (budova uprostřed).

Foto: Carlos Delgado; www.wikimedia.org

dobře situovaní diplomaté. U kvalitní večeře se se svými protějšky z pojišťoven bavili o umění, politice a hudbě. A teprve poté se projednávaly obchodní záležitosti.

Další zásadní výzvou stojící před zajistným a pojistným trhem je rozvoj udržitelných energetických řešení. Aktuální investice může ovlivnit složení „energetického mixu“, který bude odpovídat poptávce v blízké, ale i vzdálené budoucnosti. Vytrvalým a dobře promyšleným úsilím může zajistný sektor pomoci tomu, aby tento „energetický mix“ obsahoval nižší podíl paliv produkujících skleníkové plyny. Pokud bude možné zajistit, aby byla rizika

Budova 30 St Mary Axe (vedení Swiss Re v Londýně).

dobře řízena, může to pomoci uvolnit investice do čisté energie a energeticky úsporných technologií. Stále větším problémem je pak také kvalita a bezpečnost potravin. Rostoucí příjmy, urbanizace, ale také změny chutí vytvářejí tlak na konečné zdroje. Inovace v mnoha druzích zemědělského zajištění i pojištění (pojištění úrody, dobytka, akvakultur a dalších) může pomoci tyto zdroje chránit. V tomto kontextu je důležité získávat zkušenosti o vzájemném působení mezi klimatickými změnami, vodními zdroji a energií. Tento vztah může být zcela zásadní pro efektivní výrobu potravin a pro jejich správnou distribuci. Vyžaduje to však rozsáhlé a zásadní změny v celkové filozofii a přístupu k této oblasti.

Délka života V oblasti životního pojištění se stále větším problémem stává prodlužující se délka života. Nejenže se průměrná doba dožití za posledních 40 let prodlužovala, ale rostla takovým tempem, že byla dokonce průběžně podceňována i v pojistně-matematických předpovědích. Poměr mezi délkou zaměstnání a lety po odchodu do důchodu se dramaticky mění, a to jak v rozvinutých, tak i rozvíjejících se zemích. Udržitelné řešení v oblasti dlouhodobé zdravotní péče o starší populaci evidentně chybí. Zajistitelé a pojistitelé mohou pomoci s anuitami, s pojištěním dlouhověkosti nebo s rozvojem kapitálových trhů v oblasti rizika dlouhověkosti. Celá tato problematika však vyžaduje opravdu inovativní partnerství, a to nejen ve vztahu mezi zajistnou/pojistnou sférou a odpovědnými vládami, ale také mezi generací důchodců a aktivně činných spoluobyvatel. 


39

|| Z domova Anketa: Co přinese pojistnému trhu rok 2014? REDAKCE

Bude rok 2014 v kontextu vývoje českého pojistného trhu spíše pozitivní, nebo máme čekat některé dramatické momenty? Čtenářům Pojistného obzoru představí svá očekávání odpovědní zástupci vybraných členských pojišťoven. 1. V čem vidíte největší příležitosti, a naopak hrozby pro pojistný trh v roce 2014?

Allianz pojišťovna Josef Lukášek, člen vedení Za sebe nevidím rozdíl mezi hrozbou a příležitostí, protože obě dvě strany mince spolu vždy velmi úzce souvisejí. Domnívám se, že i v roce 2014 musíme za vším hledat klienta. Vše, co bude pojišťovnictví dělat, bude pro klienta a kvůli němu. Produkty, služby i komunikace budou muset být zaměřeny na stále více náročného a znalého zákazníka. Pro pojišťovny bude hlavním tématem roku 2014 ukázat klientům kvalitu pojištění, prodávat je za správnou cenu a snažit se eliminovat zbytečně vynaložené prostředky, například za nekvalitní správu smluv, omezit mis-selling, a naopak zvýšit aktivity v oblasti pojistných podvodů, aby nedocházelo k neoprávněným výplatám pojistných plnění, a v neposlední řadě se čeká zvýšení tlaku na kvalitu poskytovaných asistenčních a jiných služeb. V oblasti neživotního pojištění bude hlavním tématem přetrvávající implementace nového občanského zákoníku v pojištění aut a postupné zahrnutí nových povodňových modelů do pojištění majetkových rizik. Klienti budou stále více požadovat i pojištění odpovědnosti za škodu, což s ohledem na nový občanský zákoník může pro pojišťovny znamenat zvýšení nákladů na pojistná plnění. V oblasti životního pojištění bude nutné klienty dostatečně přesně informovat o prodávaných produktech, které se i nadále budou orientovat hodně na rizika (zdravotní a nemocenská), protože v prostředí nízkých úrokových sazeb už nejsou pojišťovny schopny ani ochotny nabídnout atraktivní garantované produkty kapitálového pojištění. Určitě nás také čeká diskuze o transparentnosti|

40

Pojistný obzor 1/2014 Z domova

životního pojištění a jeho tržního měření či minimálně zavedení standardních informací pro klienty včetně nákladovosti daného produktu. Troufám si říci, že v tomto ohledu je naše pojišťovna napřed. Nejenže jsme celkově přepracovali podmínky k větší jednoduchosti, ale vytvořili jsme i tzv. předsmluvní informace ke každému produktu. Díky nim klient snadno zjistí hlavní podmínky pojištění a své smlouvě bude dobře rozumět. Je dost možné, že se otevře i diskuze o kvalitě obchodníků, kde mají pojišťovny vůči klientům asi největší dluh. Zavírání očí nad praktikami některých „rádoby prodejců“ je cesta, na které by v letech následujících mohly pojišťovny řešit podstatně větší hrozby, než před nimi stojí dnes.

AXA životní pojišťovna Martin Vogl, generální ředitel Nejdříve bych se rád ohlédl za rokem 2013. Ten byl pro trh s pojištěním a spořicími produkty obtížný, neboť byl ve znamení dalšího poklesu úrokových sazeb, politické i ekonomické nejistoty, a bohužel také nulového ekonomického růstu. Navíc nadále panovala silná konkurence a došlo také ke snížení technické úrokové míry. Navzdory těmto okolnostem jsme však dokázali zvýšit profitabilitu nových obchodů v oblasti životního pojištění i provozní zisk v tomto segmentu. Zde se naše projekty zaměřené na kvalitu prodeje a udržitelnou kvalitu našeho podnikání zahájené v roce 2012 skutečně vyplatily a přinesly očekávané výsledky. Klíčovým aspektem v této oblasti byla spokojenost zákazníků, která v posledních dvou letech

neustále roste. V oblasti neživotního pojištění jsme stabilizovali naši provozní infrastrukturu včetně IT, významně jsme zvýšili objem našich nových obchodů a dokázali jsme zároveň zvýšit jejich kvalitu. I přesto však musíme v tomto segmentu nadále pracovat na zlepšeních a zvyšovat efektivitu našich procesů. Věříme, že prostředí pro naše podnikání bude letos více neutrální, a očekáváme proto jeho větší stabilitu společně s růstem HDP. Zdá se, že prostředí pojistného trhu bude nadále velmi konkurenční, očekáváme však tendenci ke zvyšování cen a větší důraz na kvalitu nových obchodů. ČNB bude také pokračovat v posilování regulace ve prospěch klientů. Pokud jde o bezprostřední budoucnost společnosti AXA, zůstáváme opatrní z hlediska očekávání růstu a i nadále pro nás zůstává důležitější kvalita než kvantita. Tento přístup pro nás bude obzvláště důležitý z hlediska kvality poradenství, produktů a standardů služeb. Na konci roku pak očekáváme další výsledky, které přinese implementace naší strategie založené na spokojenosti zákazníků a vyšší ziskovosti našeho podnikání.

Česká pojišťovna Jaroslav Mlynář, generální ředitel Z mého pohledu je obojím, tedy příležitostí i hrozbou, novela občanského zákoníku, která vstoupila v platnost na počátku letošního roku. Tato stěžejní právní norma přináší jako každá novinka celou řadu zlepšení, a současně i určité obtíže. Pro pojišťovny je to především větší administrativní zátěž. Museli jsme věnovat

spoustu času a úsilí, abychom všechny nové požadavky zapracovali do stovek produktových variant, adekvátně upravili všeobecné a doplňkové podmínky, ostatní smluvní dokumenty či procesy likvidace. Je nutno říci, že nový občanský zákoník je určitě krokem správným směrem. Zavádí daleko větší ochranu spotřebitele a činí proces sjednání pojistné smlouvy transparentnějším. Určitě ale představuje i příležitosti pro pojistný trh, například ve smyslu rostoucího významu odpovědnostních pojistek. Mnohem častěji než kdy předtím se totiž bude nově posuzovat možná odpovědnost občanů za vzniklou škodu. V souvislosti s novým občanským zákoníkem bych zmínil ještě jeden velmi důležitý aspekt. Novela opouští dosavadní pojetí náhrad škod na zdraví stanovených na základě bodové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. To bude v následujících letech v oblasti odpovědnostního pojištění znamenat nárůst výše škod, který se samozřejmě musí promítnout i do ceny pojištění, a také nemalý úkol pro soudní rozhodovací praxi. Mluvím-li o národní legislativě, nemohu samozřejmě opomenout ani tu nadnárodní. Dá se říci, že hrozbou pro tuzemský pojistný trh obecně je současný trend regulace, kterým je neustále rostoucí objem požadavků, směrnic a kontrol. Nejsme zrovna šťastní z toho, že tyto mechanizmy jsou převážně formální a nesoustředí se na to, na co by se měly koncentrovat v první řadě, tj. na schopnost pojišťoven v dlouhodobém horizontu dostát svým závazkům vůči klientům. Regulatorní požadavky navíc přinášejí velkou pracnost, zvyšují nákladovost pojišťoven a konzumují kapacity, které by měly být věnovány spíše zákazníkům. Závěrem si dovolím vyjádřit jedno přání. Na majetek a zdraví našich klientů útočí stále častěji nejrůznější přírodní živly. Pevně doufám, že nás všechny letos žádná podobná kalamita nečeká.

Česká podnikatelská pojišťovna Jaroslav Besperát, generální ředitel Největší příležitost, ale zároveň i hrozbu pro pojistný trh v roce 2014 vidím v implementaci nového občanského zákoníku. Nová právní úprava přináší do oblasti pojišťovnictví řadu převratných změn. Zásadním způsobem mění například posuzování kompenzací u škod hrazených z odpovědnostních typů pojištění. Poskytuje občanům větší ochranu, což z pohledu pojistitele bude generovat zvýšené náklady na výplaty škod, zejména|

pak škod na zdraví. A nejen to, vzniknou i zcela nové nároky na odškodnění a požádat o ně bude moci i daleko širší okruh osob než dosud. V praxi lze předpokládat, že to povede k růstu těchto nákladů, a tím pádem k vyšším nárokům na strukturu rezerv pojišťoven. Současně s sebou nový občanský zákoník přináší také mnoho otázek a nejasností. Dosud nebyla vytvořena rámcová metodika nahrazující stávající praxi bodového výpočtu odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění. Lze tak očekávat nárůst soudních sporů o výši pojistného plnění mezi poškozenými a pojišťovnami. To nejnáročnější nás však teprve čeká, musíme být připraveni na různé varianty praktických otázek, které mohou nastat, a to za situace, kdy nikdo neví, co praxe přinese, ať už se týká oblasti likvidace škod nebo soudní praxe. Na druhou stranu nový občanský zákoník vnímám jako novou obchodní příležitost. Domnívám se, že s příchodem nové legislativy důležitost odpovědnostního pojištění výrazně stoupne. Cena za pojištění odpovědnosti není ve srovnání s pojistným krytím nijak vysoká. Je to investice, která se může v případě, kdy zaviníte nějakou škodu, několikanásobně vrátit. Pokud nemáte sjednané pojištění, můžete přijít nejen o velké peníze, ale v některých případech dokonce i o majetek, který jste celý život schraňovali. Nový občanský zákoník má v každém případě své klady i zápory a teprve čas ukáže, jaké dopady do oblasti pojišťovnictví přinese.

Generali Štefan Tillinger, generální ředitel Dovolím si začít trochu obecně. Z mého pohledu je každá hrozba výzvou. Vždy je totiž jen na nás, jak se výzvám postavíme. Zda čelem, nebo zády. Viděno touto optikou je pro pojistný trh v České republice největší výzvou a současně příležitostí nový občanský zákoník. Nikoliv evoluční, ale revoluční právní norma, na jejíž účinnost jsme se v minulém roce usilovně připravovali. Časově náročné byly především právní analýzy, které byly klíčové pro všechny následné kroky. Z pohledu implementace byly také nezanedbatelné související náklady, zejména v právní, personální (především vzdělávání) a marketingové oblasti. Nový občanský zákoník přináší zásadní změnu v posuzování kompenzací především u škod hrazených z odpovědnostních typů pojištění. Nejvýraznější dopad očekáváme u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Určitě však ovlivní i pojištění občanské odpovědnosti

a odpovědnosti podnikatelů. A to bez ohledu na to, zda se jedná o připojištění v rámci jiných druhů pojištění nebo o samostatný produkt. Například předpokládané vyšší nemajetkové škody v povinném ručení na straně jedné se logicky budou muset projevit i na straně druhé. Současně je potřeba, abychom byli připraveni na skutečnost, že nový občanský zákoník bude velkým tématem pro soudní rozhodovací praxi. Podle odborných odhadů se judikatura obecných soudů, zohledňující novou právní úpravu v oblasti odškodňování, bude stabilizovat během následujících 10 let. Finální stabilizace judikatury prostřednictvím nálezů Ústavního soudu ČR však může být ještě delší. Závěrem je nezbytné zdůraznit, že nový občanský zákoník nám dává jedinečnou příležitost zrevidovat procesy, postupy a pojistné podmínky tak, aby se naše produkty staly v očích potenciálních i stávajících klientů ještě atraktivnějšími. To v konečném důsledku může přispět k tomu, aby se obecné vnímání našeho oboru podnikání posunulo na pomyslném žebříčku pozitivních emocí zase o stupeň výš.

Kooperativa pojišťovna Martin Diviš, generální ředitel, prezident ČAP Oboje bych asi shrnul do jednoho bodu – nový občanský zákoník. Rok 2014 ukáže, jak se pojistný trh na tyto změny připravil. Nová legislativa přináší nejen do oblasti pojišťovnictví mnoho změn. Zaměřuje se na větší ochranu klienta, spravedlivější odškodnění poškozených a klade důraz i na větší srozumitelnost smluv a pojistných podmínek. To je samozřejmě krok správným směrem, nicméně pojišťovnám to přináší zvýšenou administrativní zátěž, ať s přepracováním smluv nebo pojistných podmínek, tak se zvýšenými nároky na likvidaci pojistných událostí. Změna se dotkne zejména odpovědnostních pojistek. Bude se daleko více než nyní posuzovat odpovědnost za škodu a doslova revoluční změny budou v oblasti náhrady újmy, zejména pokud jde o újmu (škodu) na zdraví. A zde vidím jedno z největších rizik. Návod pro výši odškodnění, který nám dávala bodová vyhláška, skončil a není připravena žádná nová metodika. Předpokládám, že ve většině případů se nám díky dlouholetým zkušenostem likvidační služby podaří nastavit odškodnění v odpovídající výši, ale určitě se najdou případy, kde úroveň odškodnění bude muset nastavit až precedentní rozsudek soudu.|

Z domova Pojistný obzor 1/2014

41

|| Z domova se situace začne zlepšovat. Jsou tady však i další vlivy, které stojí mimo pojišťovny a které budou mít vliv na budoucnost trhu životního pojištění. Jedná se o zavedení nového občanského zákoníku. Samozřejmě, že všichni se připraví, jak nejlépe dovedou, ale změny jsou tak rozsáhlé a zkušenosti nulové, že nás nepochybně bude čekat období ladění a zlepšování procesů, smluvní dokumentace či informačních materiálů. A v konečném důsledku také ladění sazeb pojistného. Došlo k posílení pozice klienta ve vztahu k pojišťovnám i zprostředkovatelům. Tento trend se však neomezuje jen na vliv nového občanského zákoníku. Jde o dlouhodobý vývoj posilovaný regulací v rámci Evropské unie. Svou roli tu sehraje jak Česká národní banka, tak také rozšířená kompetence finančního arbitra pro oblast životního pojištění. Nepochybně vzrostou nároky na informovanost klienta, nutnost znát podrobně jeho potřeby. Vzroste odpovědnost za poskytnutí špatné rady či nevhodné služby. Jak výrazné budou tyto změny v roce 2014, je těžké předpovědět, ale ve střednědobém výhledu to určitě změní trh velmi zásadně a nepochybně mu to prospěje. Ale pro nejbližší období, než se ustálí nová praxe, to může přispět ke stagnaci.

UNIQA pojišťovna Martin Žáček, generální ředitel

Pojišťovna České spořitelny Petr Zapletal, generální ředitel Je stále těžší odhadovat budoucí vývoj trhu životního pojištění. V loňském roce podle neúplných výsledků trh vzrostl jen mírně (měřeno předpisem běžně placeného pojištění). Zajímavá je však skutečnost, že úspěšný vývoj se koncentruje jen u několika málo pojišťoven, které kompenzují pokles předepsaného pojištění ostatních pojišťoven. Trh jednorázově placeného pojištění v roce 2013 výrazně poklesl. Tento vývoj je vždy velmi těžko predikovatelný, souvisí s ochotou pojišťoven zařadit do své nabídky vhodné produkty i se zájmem klientů, který je silně ovlivňován nabídkou alternativ ke vhodnému zhodnocení finančních prostředků. Zájem občanů o životní pojištění mírně klesá. Spíš než z důvodu nasycenosti trhu (k tomu máme ještě daleko, stále ze srovnání průměrného pojistného vzhledem k vyspělým evropským státům vychází nízká propojištěnost) bude tedy důvodem spíše neochota nebo nedostatek volných prostředků, které by občané chtěli za pojištění utratit. Můžeme jen doufat, že v příštím roce

42


V roce 2014 bohužel neočekávám žádný velký potenciál přinášející nové příležitosti pro pojišťovny. Loni jsme vkládali naději do penzijní reformy a do náznaků křehké reformy zdravotnických služeb. Obě mohly vytvořit prostor pro participaci komerčních pojišťoven. Jak to dopadlo, víme. Letos ani podobné eventuální

přísliby nevidím. Často skloňovaným slovním spojením roku bude ochrana zákazníka. S tím je spojena silná regulace všeho možného, kterou jsou pojišťovny znovu a znovu nuceny absorbovat. Je otázkou, kam až může tato snaha vést a zda ve svém důsledku klientům pojišťoven skutečně pomůže. V praxi to třeba znamená, že zapracování všech požadavků spojených s informační povinností a přehlednější formální úpravou dokumentace učiní z našich dosavadních podkladů ke smlouvě skutečný fascikl. Příležitostí bude pravděpodobně zesílená poptávka v pojištění odpovědnosti vyvolaná novým občanským zákoníkem, ale otazníky zatím máme v oblasti vyřizování nároků poškozených, zejména v oblasti vyčíslování pojistného plnění při škodách na zdraví a jiných újmách. Se zavedením nového občanského zákoníku můžeme konstatovat, že „všechno je jinak“, a i když jsme se dlouhodobě pečlivě připravovali, teprve praxe nám ukáže, jak novinky trh zpracuje. V oblasti povinného ručení dojde k výraznému navýšení pojistného, mimo to přibydou náklady do Fondu zábrany škod a zvýší se výdaje na zásahy Integrovaného záchranného systému při nehodách. Vedle zmíněného povinného ručení je nezbytná i úprava sazeb v oblasti havarijního pojištění a některých majetkových pojištění pro korporátní klientelu. Poptávka po těchto druzích zůstane pravděpodobně stabilní. V oblasti pojištění osob očekáváme zesílený zájem veřejnosti o zajištění proti rizikům, a to zejména těm spojeným s výpadkem pravidelného příjmu – krytí ve spojení s pojištěním denních dávek při pracovní neschopnosti a denního odškodného za dobu léčení úrazu. Přes to všechno zůstane naše odvětví pevným článkem české ekonomiky. Je dobře založené a přiměřeně konzervativní, což se osvědčilo vždy jak po katastrofálních plošných škodách, tak v období recese, kdy zůstalo a zůstává na rozdíl od jiných finančních oborů a ostatních ekonomických oblastí bez jakýchkoli problémů a významných výkyvů. 

Ilustrační foto: ČAP

V každém případě to však bude znamenat značný nárůst výše škod. A pokud nebude viník škody pojištěn, bude muset škodu uhradit ze svých prostředků. Proto můžeme očekávat významný nárůst zájmu o odpovědnostní pojištění. Legislativa v loňském roce významně zasáhla i segment povinného ručení. Příspěvek do Fondu zábrany škod a příprava na zvýšené výplaty pojistného plnění si vynutily zvýšení sazeb. Nicméně, pojistné sazby v povinném ručení byly dlouhodobě, i kvůli dumpingovému chování některých pojišťoven, podhodnoceny a teprve budoucnost nám ukáže, jak reálně jsme sazby nastavili a kam budou muset dále směřovat. Co se týká vývoje trhu z hlediska celkového předpisu pojistného, nemůžeme asi očekávat žádné výrazné zlepšení. Zejména neživotní část již několik let stagnuje. Pozitivní zprávou je, že životní pojištění si i v loňském roce udrželo mírný růst, zejména v oblasti běžně placeného pojistného. Klienti si zároveň pečlivě rozmýšlejí a vybírají rizika, která opravdu potřebují. Zde vidím další potenciál a věřím, že tento segment poroste i v letošním roce. Zároveň předpokládám, že po turbulentním loňském roce dojde v letošním roce ke stabilizaci na politické scéně, což by se mělo pozitivně odrazit i v ekonomické situaci našeho hospodářství. To by byl dobrý příslib, nejen pro pojistný trh, do dalších let.

Exkluzivní průzkum ČAP: Jak se Češi pojišťují proti živlům? JOLANA ACKERMANNOVÁ / ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN

Česká asociace pojišťoven (ČAP) už posedmé zrealizovala další ročník své osvětové kampaně Únor měsíc pojištění. Ta byla tentokrát tematicky zaměřena na pojistnou ochranu majetku před působením přírodních živlů. Součástí kampaně byl opět rozsáhlý průzkum veřejnosti, který pojistnou ochranu Čechů proti rozmarům počasí zmapoval a upozornil na oblasti, ve kterých má veřejnost největší rezervy. Proč právě živly?

Jak výzkum probíhal?

„Opakovaně se přesvědčujeme, že živelní katastrofy již zdaleka nejsou ničím mimořádným a ročně páchají ve světě i v České republice miliardové škody,“ vysvětluje vedoucí komunikace a vzdělávání ČAP Marcela Kotyrová a zdůvodňuje, proč padla volba tématu právě na toto téma: „Statistiky dlouhodobě ukazují na nízkou penetraci majetkového pojištění v České republice a bohužel, i přes velké živelní škody, které zasáhly naši republiku a přinesly spoustu alarmujících zkušeností, stále chybí impulzy, které by motivovaly občany k dostatečné úrovni zabezpečení a větší odpovědnosti za svůj majetek.“ Přípravě kampaně předcházel průzkum veřejnosti, který na konci listopadu 2013 zrealizovala společnost NMS Market Research, s.r.o. pod vedením projektového manažera Kamila Kunce. Průzkum kompletně zmapoval problematiku pojistné ochrany před živly v teoretické i praktické rovině. „Z obdobných otázek, jež byly součástí průzkumu, jsme sestavili anketu pro pojišťovny a výsledná zjištění jsme vzájemně porovnali. To nám pomohlo vytipovat největší rezervy ve znalostech Čechů, a tak jsme mohli veřejnosti po dobu trvání kampaně předat podrobné a ucelené informace, přičemž jsme se mohli zaměřovat právě na ty oblasti, které jsou klíčové pro konkrétní skupiny stávajících i potenciálních klientů,“ vysvětluje Marcela Kotyrová.

Samotný průzkum byl realizován na vzorku 1016 respondentů a byl rozdělen do několika oblastí. „Respondentů jsme se ptali na obavy z živelních škod i na to, jak se před nimi zajišťují, jestli je jejich pojistná ochrana dostatečná, či nikoli, a jaká byla jejich motivace ke sjednání pojištění,“ přibližuje projekt Kamil Kunc. Druhou zkoumanou oblastí byla zkušenost lidí se škodou způsobenou živlem s ohledem na typ škody, její rozsah i samotný průběh| likvidace a komunikace s pojišťovnou v praxi. Samostatným oddílem byl pak test pojistné gramotnosti. „Zde nás zajímaly jak teoretické znalosti Čechů, tak i znalosti praktických postupů při správě pojištění anebo v případě, dojde-li na škodu,“ popisuje detaily Kamil Kunc a pokračuje: „Výsledky jsme vyhodnocovali podle více kritérií: zajímaly nás rozdíly mezi městem a venkovem, rozdíly mezi míněním mužů a žen, porovnávali jsme věkové kategorie a výše příjmů.“ Pro rozlišení různých postojů lidí k pojištění byla využita osobnostní typologie, která identifikovala čtyři odlišné osobnostní typy s různými přístupy k pojištění. Opatrných Čechů s nejvíce pozitivním postojem k pojišťování je 35 %, pragmatických Čechů, kteří kladou důraz na aspekt finanční výhodnosti pojištění, je 29 %. Pro 24 % nedůvěřivých je charakteristický názor, že pojištění nás ve finále stejně neochrání, a 12 % lehkovážných Čechů si riziko živelní škody ve svém životě vůbec nepřipouští, a proto pojištění nepovažuje za důležité.

Češi a jejich obavy z živlů

Také Česká televize nezůstala pozadu.

Polovina Čechů má zprostředkovanou zkušenost (49 %) s pojistnou událostí způsobenou přírodními živly, bezprostředně pak utrpělo škodu způsobenou živlem 14 %. Největší strach mají z požáru (72 %). Téměř polovina|

Kampaň ČAP se objevila ve vysílání TV Nova.

lidí se obává škod způsobených úderem blesku a vichřicí (44 %) a třetí nejobávanější škodou je krupobití (41 %). Výskyt požáru je však ve skutečnosti až na posledním místě z pohledu četnosti výskytu škod, kde jednoznačně vedou povodně. Deklarovaným obavám Čechů bohužel neodpovídá sjednaná pojistná ochrana. Svůj dům si chrání pojištěním proti živlům 67 % majitelů, rekreační objekt 50 %, pojištění živlů na vozidlo má sjednáno jen 31 % motoristů a svou domácnost si Češi chrání proti živlům jen z 27 %. „Nedostatečná pojistná ochrana souvisí s nízkou motivací pro sjednání pojištění,“ říká Marcela Kotyrová a přemýšlí: „Za tou stojí pravděpodobně zrádné a pro Čechy typické „mně se to stát nemůže“, tedy podceňování rizik, ale také stále nedostatečná pojistná gramotnost české populace, kterou ostatně průzkum potvrdil.“

Proč si sjednáváme pojištění proti živlům? Převažujícím důvodem pro sjednání pojištění je podle průzkumu překvapivě zvyk. Jen necelých 20 % lidí motivovaly skutečné obavy o majetek anebo předchozí zkušenosti, kdy se


43

|| Z domova

ČTK je spolehlivý zdroj informací.

museli vypořádat se škodou v rámci vlastního rozpočtu. Tito lidé se také hlouběji zamýšlí nad dopadem jednotlivých rizik a nepodceňují výši pojistných částek. Početnější skupina se bohužel při výběru orientuje především na co nejnižší cenu a dostatečně nevnímá všechna potenciálně hrozící rizika. Do této skupiny pat-| ří i klienti, kteří pojištění bez jakékoli osobní účasti uzavřou jen proto, že je podmínkou banky nebo leasingové společnosti, a nevěnují mu pozornost.

Jak jsme na tom se znalostmi? Zmíněný test pojistné gramotnosti odhalil, že více než 40 % majitelů pojistek nezná základní termíny, jakými jsou například „Pojistná částka“, „Časová cena“ nebo „Indexace“. „Tato neznalost ve svém důsledku znamená, že lidé mívají pojištění sjednané na nízké pojistné částky nebo své smlouvy neaktualizují s ohledem na nárůst cen a inflaci, a jsou tak často výrazně podpojištěni,“ říká Marcela Kotyrová a upozorňuje na fakt, že více než třetina Čechů, která má pojištění sjednané, nevnímá rozdíly mezi základním pojištěním a připojištěním. Ani ve znalostech praktických postupů nedopadli Češi nejlépe. Více než polovina (51 %) z nich neuchovává automaticky pořizovací doklady k cenným předmětům, 35 % se nedomnívá, že je potřeba aktualizovat smlouvu při rozšíření vybavení bytu nebo rekonstrukci domu, 30 % necítí potřebu aktualizovat smlouvu při úmrtí pojistníka a 12 % dokonce nepovažuje za nutné vzniklou škodu zdokumentovat.

Zkušenosti s pojistnou událostí Osobní zkušenosti s pojistnou událostí způsobenou živly deklarovalo 14 % respondentů. S hlášením si 98 % z nich vědělo rady a nenarazilo na žádný problém. Dobrou vizitkou

44


pro pojišťovny je, že z 85 % byli tito poškození vcelku spokojeni s rychlostí jejího vyřízení. Téměř třetina dotazovaných (27 %) obdržela pojistné plnění do tří týdnů, 47 % respondentů jej obdrželo do dvou měsíců a jen 10 % škod bylo vyřízeno za období delší, než jsou dva měsíce. Pro hlášení pojistných událostí upřednostňují klienti osobní kontakt. A tak přestože pojišťovny nabízejí nejrůznější aplikace pro chytré telefony, kterými se snaží zjednodušit komunikaci se zákazníkem, jen 40 % Čechů o jejich existenci ví a pouhých 7 %z nich tento způsob hlášení škody využilo. Tuto mírnou konzervativnost Čechů potvrzuje i jejich přístup k možnosti sledovat průběh vyřizování škody on-line. Jak výzkum ukázal, využilo tuto možnost jen 12 % z těch, kteří škodu živelního charakteru řešili. Ukázalo se také, že klienti nemají dostatek informací o asistenčních službách, jež jsou součástí sjednaného pojištění budovy nebo domácnosti. O možnosti využití

Velký dík patří mediálním partnerům kampaně.

kampaně i po celou dobu měsíce února jsme pak v rámci oddělení komunikace intenzivně spolupracovali s novináři na přípravě mediálních výstupů, se kterými se veřejnost mohla seznámit jak v tištěných médiích, tak i na informačních nebo finančně zaměřených

Test pojistné gramotnosti odhalil, že více než 40 % majitelů pojistek nezná základní termíny, jakými jsou například „Pojistná částka“, „Časová cena“ nebo „Indexace“. asistenčních služeb, které by pomohly řešit havarijní stav následkem živlu, lidé často nevědí a podle našeho průzkumu je využilo jen 7 % těch, kteří řešili živelní pojistnou událost.

Medializace kampaně Sedmý ročník kampaně jsme zahájili ve středu 5. 2. 2014 tiskovou konferencí. Před zahájením|

serverech. Za přímou mediální podporu patří dík pravidelně spolupracujícím finančním serverům Peníze.cz, Měšec.cz, odborným portálům Opojištění.cz a Poradci-sobě.cz. a redakci deníku Metro. Poděkování za spolupráci při přípravě kampaně a ochotnou konzultaci problematiky i za prostor pro umístění banneru kampaně na webových stránkách patří jako každým rokem také členským pojišťovnám. 

Únor měsíc pojištění Komunikační kampaň „Únor měsíc pojištění“ je osvětový projekt, který vznikl v roce 2008. Jeho hlavním cílem je posílení informovanosti veřejnosti ve sféře pojištění a zvýšení povědomí v oblasti jednotlivých pojistných produktů. Informační kampaň podporuje zvyšování finanční gramotnosti občanů a přispívá k ochraně spotřebitele. Odpovědnost za svá rizika totiž nese každý sám. Smyslem kampaně je, aby lidé přistupovali ke krytí těchto rizik na základě korektních informací. Každoročně se kampaň zaměřuje na konkrétní druh pojištění. V roce 2008 na životní pojištění v jeho obecné rovině, v roce 2009 na pojištění majetku a v roce 2010 na životní pojištění – tentokrát s důrazem na pojištění rizik. V roce 2011 se kampaň věnovala pojištění motorových vozidel a možným připojištěním a o rok později přinesla informace o pojištění rodiny. Šestý ročník (2013) byl ve znamení rozsáhlého průzkumu napříč všemi pojistnými produkty. Informační kampaň ČAP získala řadu ocenění v oblasti PR. Hlavním přínosem je komplexnost a srozumitelnost předávaných informací. Trvalým nástrojem, který slouží ke zvyšování povědomí veřejnosti o pojistných produktech, je souhrnný portál www.jaksepojistit.cz. Ten byl aktuálně doplněn o výsledky nového průzkumu.

Pojišťovny po roce opět pod lupou REDAKCE

Asociace českých pojišťovacích makléřů (AČPM) ve spolupráci s ČAP a informačním serverem oPojištění.cz zahájila přípravy na v pořadí již 14. ročník své odborné ankety Pojišťovna roku, v níž se hodnocení pojistitelů tradičně ujímají pouze pojišťovací makléři vedení v příslušném registru České národní banky. Cílem ankety je přinést odbornou alternativu k řadě spotřebitelských žebříčků, které spíše než parametry produktů a skutečnou úroveň servisu odrážejí popularitu jednotlivých pojišťoven tvořenou především reklamou. Na rozdíl od nich tedy hodnocení pojišťovacích makléřů vychází z podrobné konkrétní znalosti nabízených produktů a zejména profesních zkušeností s kvalitou služeb každého z pojistitelů. To jsou aspekty, jimiž si anketa za dobu své existence vydobyla vysokou prestiž nejen na pojistném trhu.

Jak šel čas

Pojišťovna roku 2013 – hodnocené kategorie • pojištění průmyslu a podnikatelů • pojištění občanů • autopojištění • specializované pojištění • životní pojištění

Osobnost roku Prezidium AČPM v rámci ankety rovněž udělí zvláštní ocenění Osobnost pojistného trhu za mimořádný přínos v oblasti pojišťovnictví. V předešlých ročnících titul získali Luděk Menčík (Pojišťovna roku 2003), Petr Pavlík (Pojišťovna roku 2005), Vladimír Mráz (Pojišťovna roku 2007), Marek Venuta (Pojišťovna roku 2008), František Stach (Pojišťovna roku 2009), Vladimír Přikryl (Pojišťovna roku 2010), Konštantín Alexejenko (Pojišťovna roku 2011) a Jaroslav Daňhel (Pojišťovna roku 2012). 

Vyhlášení výsledků odborné ankety Pojišťovna roku 2013 se uskuteční na galavečeru 20. května 2014 v reprezentativních prostorách Slovanského domu v Praze. Pro aktuální informace sledujte www.pojistovnaroku.cz

Foto: AČPM

„Prvotním impulzem k založení ankety v roce 2000 byla snaha zviditelnit přidanou hodnotu, kterou makléř poskytuje na spojnici pojistitel-pojištěnec (v tomto případě zejména korporátní)“, připomíná výkonná ředitelka AČPM Zdeňka Indruchová. „Protože v ČR žádná taková tradice neexistovala, hledali jsme příklady v zahraničí a našli jsme je v kolébce světového pojišťovnictví v podobě tzv. British Insurance Awards. Samozřejmě nebylo možné okamžitě převést tuto koncepci v celé její šíři

k nám, nicméně inspirace to byla dobrá – o tom ostatně svědčí i skutečnost, že letos organizujeme již 14. ročník ankety, že jejím generálním partnerem je již řadu let renomovaná auditorská a poradenská společnost KPMG Česká republika a že záštitu i letošnímu ročníku poskytuje Miroslav Singer, guvernér České národní banky.“

Vzpomínka na loňský slavnostní galavečer.


45

|| Insurance

Digest

The Underwriters are challenged by European legislation and progress in medicine MGR. JAN CIGÁNIK / POJISTNÝ OBZOR

The main objectives of the European Life and Health Underwriters' Association (ELHUA) are to increase awareness regarding life and health underwriting in the European insurance market and promote the exchange and sharing of information and experience between countries. In this spirit, this relatively young association will hold its third annual international conference in Prague from 9 to 11 April 2014. Pojistný Obzor has interviewed the association's president, Susan Hentschel.

Can you describe how the role of life and health underwriters has changed in the context of recent developments in the globalized insurance market? The job profile has become more demanding: due to advances in medicine and technology, we are seeing more and more complex cases (such as individualized cancer treatment tailored to the molecular profile). In this digital age, health data and submitted medical evidence are becoming more comprehensive. A further challenge is the increasing number of restrictive laws, which we underwriters have to comply with in order to protect our employers against reputational risks. Furthermore, customers would like to receive a substantiated statement, including statistics for our decisions, yet using layman's language. What issues are currently most important for life and health underwriters? As I see it, there are worries but also opportunities. In particular, increasingly automated underwriting that gives rise to the greatest uncertainty among underwriters, as it engenders a certain fear that they could lose their jobs. But there are also opportunities arising from this task shift which are often overlooked: the underwriter can actively contribute to rules development and maintenance for these automated underwriting solutions. I also see underwriting and pricing merging in many markets. For example, look at BMI (Body Mass Index): where is the cut-off point between a normal and a substandard risk? It would be critical for new business if we rated every overweight applicant. That’s why underwriters, medical officers and actuaries need to work closely together. Other areas of cooperation are product development, implementation of the legal framework and education.

46

Pojistný obzor 1/2014 Insurance Digest

Do you think underwriting in Europe will change in the near future and, if so, how? What will be the pros and cons? One possible future might look like this: webbased underwriting solutions might be used in conjunction with pre-selection according to specific criteria (e.g. membership in a sports club, etc.) to significantly simplify and speed up the underwriting of some products. This would give underwriters more time to handle complex risks and communicate the decisions to our customers. In many markets, it is necessary to focus on the continued education of underwriters – in times of anti-discrimination law and high-tech medicine, the days where this training was done "on the job" are gone. As an underwriter, what is your opinion of current issues in product development? We see complex product innovations like the combination of different classic products (e.g. critical illness, long term care) into one hybrid product. The focus is also on specific target groups (e.g. children). And again, although repetitive, a close relationship between underwriting and pricing is of value to our clients as well as our employers. Do you think that insurers are responding appropriately to changing consumer behavior and offering their clients suitable products? As underwriters, we are frequently not close enough to the customer – so I am not ideally positioned to answer this question. But my personal impression is that compared to other lines we do not know enough about our customer’s needs despite current product innovations. What is your general opinion of developments in the insurance sphere, and where

do you see the greatest threat to proper development? Aside from general economic factors, we see legal and social changes. In this context, antidiscrimination or data-protection laws may clash with efforts to classify private insurance risks. How successful has your association been in achieving one of its principal objectives, i.e. developing and administering a certified and recognized professional education Programme? That is an objective we are still working to achieve. At present, we have 28 countries with 24 official languages. That is why it takes a while to talk with local insurance organizations and underwriters, including their human resources people. So we are still working on it and will take advantage of the conference in Prague to get in touch with Czech underwriters. Could you briefly describe the Programme of the Prague conference? What will be the main theme, and what will be the biggest attraction for visitors? The Programme is not focused on a single topic. As mentioned before, the underwriters of today face many different challenges. We are going to address a few of them at the conference. That is why we will touch on automation and the use of alternative data in underwriting, the effects of cardiovascular diseases and group life on pricing, and how underwriters perceive legislators and vice versa. And last but not least, we will consider medical and non-medical risks. From our point of view, the biggest attractions are excellent speakers from across the industry who will deliver clear messages on interesting topics, break-out sessions in Czech on the first day and great opportunities for networking. 

OSMISMĚRKA

POJISTNÝ OBZOR Odborný čtvrtletník českého pojišťovnictví www.pojistnyobzor.cz 1/2014 Ročník XCI

Vydavatel: Česká asociace pojišťoven Redakční rada: Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., Ing. Ivana Hladíková, Mgr. Ondřej Karel, Marcela Kotyrová, | PhDr. Dagmar Koutská, Ing. Marcela Machová, | Ivana Menclová, Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., PhDr. Miloš Novák, Ing. Tomáš Síkora, MBA, | Ing. Eva Svobodová, JUDr. Zuzana Hlaváčková, | Milan Káňa, RNDr. Petr Jedlička, Ph.D. Šéfredaktor: Mgr. Jan Cigánik Adresa: Gemini B, Na Pankráci 1724/129, | 140 00 Praha 4 Telefon: (+420) 222 350 161 Fax: (+420) 221 413 400 E-mail: [email protected] Grafická úprava, sazba, litografie: ENTRE s.r.o., Chodovecké náměstí 8, 141 00 Praha 4 Tisk: Printo, spol. s r.o. Gen. Sochora 1379,708 00 Ostrava-Poruba ISSN 0032-2393 Distribuce, objednávky a předplatné přijímá jménem vydavatele: SEND Předplatné, Ve Žlíbku 1800, hala A3, 193 00 | Praha 9 – Horní Počernice E-mail: [email protected] Telefon: (+420) 225 985 225 Fax: (+420) 225 341 425 GSM: (+420) 777 333 370 SMS: (+420) 605 202 115 www.send.cz Předplatné na Slovensku: Magnet Press, Slovakia s.r.o. Šustekova 8, 851 04 Bratislava Telefon: (+421) 267 201 921 E-mail: [email protected] www.press.sk Evidenční číslo: MK ČR E 1060. Inzerce: Veškeré informace podá redakce. Nevyžádané rukopisy nevracíme. Přetisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a při zachování autorských práv.

AMORTIZACE - AVERZ - BÁCHORKA - CESTOVÁNÍ - CÍSAŘ - DEBAKL - DIODA KAVIÁR - KLAKA - KLOZET - KONCESE - LAPKA - LIKVIDACE - MALUS - MASÉR MENTOR - NÁTURA - OBOUVÁTKO - ODPOVĚDNOST - PENÍZE - PLAVEC - POHANA - POJISTKA - POJIŠŤOVNA - PREKLUZE - PRORÁTA - REGRES - RESTANT - SADAŘ - SEŠIT - SEVER - SEZAM - SMLOUVA - STÉBLO - STORNO - SVÍCE - ŠKODA TLAMA - UDÁLOST - VALCHA - VENKOV - VSTŘIK - VZOREK – ZDRAVÝ

Zajímavost z únorové kampaně ČAP Kterého živlu se Češi (nejvíce) obávají? Obávají se nejvíce Požár Úder blesku Vichřice Krupobití

© Česká asociace pojišťoven www.cap.cz Cena výtisku: 78 Kč Roční předplatné: 250 Kč Pojistný obzor je členem Mezinárodní organizace odborného pojišťovacího tisku.

Pád stromu Mráz, tíha sněhu Povodeň/záplava Pád letadla Sesuv půdy

www.piassurance.eu

Obávají se

��42 % ��72 % ��9 % ��44 % ��10 % ��44 % ��6 % ��41 % ��4 % ��31 % ��4 % ��29 % ��8 % ��25 % ��1 % ��11 % ��1 % ��10 %

Vzorek: všichni respondenti [N 1016]


47

48


Obsah. Tomáše Síkory. INTERVIEW Jakub Strnad: Budoucnost pojišťovnictví leží v maximální transparentnosti 4 Mgr. Jan Cigánik

Recommend Documents