Obsah. Světová ekonomika verze 1.0

Světová ekonomika

verze 1.0

Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 1 1. Mezinárodní obchodní režim a WTO..................................................................................... 2 2. Mezinárodní organizace a koordinace ve světové ekonomice ............................................... 4 3. Mezinárodní pohyb kapitálu................................................................................................... 6 4. Teorie protekcionismu............................................................................................................ 9 5. Teorie zahraničního obchodu ............................................................................................... 12 6. Přímé zahraniční investice ................................................................................................... 18 7. Zemědělství v rozvojových zemích...................................................................................... 22 8. Urbanizace v rozvojových zemích ....................................................................................... 28 9. Rozvojové země ................................................................................................................... 34 10. Zahraniční zadluženost ve světové ekonomice .................................................................. 36 11. Zahraniční platební bilance ................................................................................................ 42 12. Ekonomická komparace ..................................................................................................... 48 13. Vývoj světové ekonomiky a světová ekonomika............................................................... 54

Tyto podklady slouží pouze pro přípravu ke zkoušce z předmětu Světová ekonomika. Kapitoly se shodují s jednotlivými okruhy otázek. Některé otázky chybějí nebo se s jinými překrývají. Veškerý zde uvedený text je převzat z přednášek a cvičení a není určen pro komerční účely.

-1Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

1. Mezinárodní obchodní režim a WTO Formování obchodního režimu po 2. Sv. válce • • •

snaha o liberalizaci obchodního prostředí – opuštění protekcionismu 30. let; volný obchod zdrojem ekonomického růstu; tři plánované pilíře světového ekonomického systému: o Mezinárodní měnový fond (IMF) o Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) o Mezinárodní obchodní organizace (ITO)

Jednání o Chartě ITO -

zahájeno v r. 1946 rozdílné názory jednotlivých zemí; dohody mezi všemi účastníky není dosaženo; 23 zemí se shodlo na snížení cel u 45 000 položek; r. 1948 uzavřena Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT

GATT – základní zásady a) zásada nediskriminace ¾ stejné zacházení v obdobných situacích; ¾ výhody a osvobození, která jsou poskytnuta určité zemi, musí být poskytnuta také ostatním; b) zásada národního zacházení ¾ stejná pravidla pro domácí i cizí producenty ¾ týká se také: i. vnitřních daní; ii. zákonů ovlivňujících prodej, distribuci, nákup, výrobků Přehled o jednotlivých kolech jednání GATT Rok jednání 1947 1949 1951 1956 1960-61 1964-67 1973-79 1986-93

Místo jednání Předmět jednání Počet účastníků Ženeva cla 23 Annecy (Francie) cla 13 Torquay (UK) cla 38 Ženeva cla 26 Ženeva cla 26 Ženeva (Kennedyho kolo) Cla a opatření proti dumpingu 62 Ženeva (Tokijské kolo) Cla; netarifní opatření 102 Ženeva (Uruguayské kolo) Cla, netarifní opatření, řešení sporů, WTO 123

WTO • •

založení WTO je jednáno v rámci uruguayského kola 14. a 15. dubna 1994 – ministerská konference GATT v Marrákeši – dohoda o založení


Světová ekonomika

verze 1.0

Cíle WTO: -

Zvýšení životní úrovně Dosažení plné zaměstnanosti Růst úrovně reálného důchodu Zvýšení výroby a obchodu zbožím a službami

Realizace cílů: -

Dohody o snížení celních sazeb Dohody o odstranění netarifních překážek Usnadnění mezinárodních obchodních vztahů

Orgány WTO: •

•

Konference ministrů o Zástupci všech členských zemí o Jednání minimálně jednou za dva roky o Jmenuje generálního ředitel o Rozhodnutí o mnohostranných obchodních dohodách o Právo vykládat Dohodu o zřízení WTO Generální rada WTO o Zástupci všech členů WTO o Jednání několikrát za rok (podle potřeby) o Řízení činnosti mezi Konferencemi o Koncepční otázky WTO o Správa dohod o Právo vykládat Dohodu o zřízení WTO

Orgány s delegovanými pravomocemi: • • •

Rada pro obchod zbožím Rada pro obchod službami Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví

Pracovní orgány: • • • •

Výbor pro obchod a rozvoj Výbor pro obchod a životní prostředí Výbor pro regionální obchodní dohody Výbor pro rozpočet, finance a správu


Světová ekonomika

verze 1.0

2. Mezinárodní organizace a koordinace ve světové ekonomice Stát je základní politickou entitou s následujícími atributy: -

přesně vymezené území trvalá populace vláda schopná prosadit svou suverenitu uznání světovým společenstvím respektive velmocemi

Vnitřní suverenita -

stát je neomezeným správcem svého území a obyvatelstva nikdo zvenku nemůže zasahovat do vnitřních záležitostí žádná jednotka uvnitř státu nemá právo na samostatné zahraničně politické aktivity

Vnější suverenita -

z právního hlediska si je stát s ostatními státy roven ostatní státy nezasahují do vnitřních pravomocí státu vnější subjekty nemohou arbitrárně stanovovat pravidla pro subjekty uvnitř státu

Autonomie -

reálná schopnost ovlivnit chování subjektů odlišná od kategorie suverenity, která je právní kategorií je dána reálnou mocí státu faktory moci: o materiální o duchovní

Materiální faktory moci a) b) c) d) e)

geografická poloha přírodní zdroje kvantitativní stránka populace průmyslová kapacita vojenský potenciál

Duchovní faktory moci a) b) c) d) e)

kvalita zahraniční politiky úroveň diplomacie úroveň vojenských kádrů kvalita populace odhodlání veřejnosti

Mezinárodní vztahy 1) Kooperace mezinárodní právo mezinárodní organizace integrační procesy 2) Konflikt -4Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

Propaganda Špionáž Válka Terorismus

Faktory kooperace v ekonomické oblasti • • • •

koordinace se stává výhodnější než lpění na výsadě určovat režim samostatně snadnění ekonomických aktivit snížení transakčních nákladů internacionalizační procesy dále nutnost koordinace a kooperace zvyšují

Vymezení mezivládní organizace -

odvozené subjekty mezinárodně - právní subjektivita disponují pravomocemi, které jsou na ně delegovány vládami států státy nemají bezprostřední povinnost aplikovat rozhodnutí organizací obvykle platí zásada rovnoprávnosti

Vymezení mezinárodní nevládní organizace => vznikají dohodou společenských organizací a jednotlivců => snaha o ovlivnění parametrů světového ekonomického systému => nedisponují mezinárodně - právní subjektivitou

Vývoj počtu organizací Rok 1956 1972 1981 1989 1992

Státy 80 132 157 159 182

Mezivládní organizace 132 280 337 300 286

Nevládní organizace 973 2173 4265 4621 4696

Klasifikace organizací

Universální

Speciální

Globální

OSN

Mezinárodní organizace práce

Regionální

Organizace amerických států

OPEC


Světová ekonomika

verze 1.0

3. Mezinárodní pohyb kapitálu Peněžní jako prostředek směny vs. peníze jako kapitál

zboží

peníze

peníze

zboží

zboží

peníze

Kapitál: a) peněžní – peníze vložené do procesu zhodnocení b) reálný – výrobní zařízení vložené do procesu zhodnocení

Klasifikace kapitálových toků I. II. III.

IV.

Časové hledisko krátkodobý kapitál dlouhodobý kapitál Investující subjekt soukromý kapitál veřejný kapitál Statut investora mezinárodní úvěr portfoliová investice přímé investice Alokace kapitálu peněžní kapitál reálný kapitál

Dluhové a přímé finance – dopad na ekonomiku • • •

Dluhové finance: úvěry, portfoliové investice Přímé finance: investice do výroby, kontrola firmy => rozdílný makroekonomický efekt

Dluhové finance: -

dlužník musí pravidelně splácet úvěr a úrok jeho povinnost nezávislá na stavu ekonomiky povinnost splácet i v recesi, kdy klesají tržby růst zahraničního dluhu ekonomiky

Přímé finance: -

investor má podíl na zisku firmy -6Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika -

verze 1.0

nemá právní nárok na fixní tok peněz zhoršení tržeb v důsledku recese snížení dividend není generován zahraniční dluh

Příklad • Dluhové finance - Bezúročný úvěr 100 mld. na 10 let - Rovnoměrné splácení 10 mld. za rok - Předpokládaný roční zisk 12 mld. - V případě recese je skutečný zisk 9 mld. - 1 mld. musí být vypůjčena - Nárůst zahraničního zadlužení • Přímé finance - Vlastní kapitál 100 mld. - Předpokládaná roční míra zisku 12 % (zisk 12 mld.) - Skutečnost v recesi 9 % (9 mld.) - Zmenšují se dividendy dluh nenarůstá

Analýza efektu kapitálových toků -

=> Model dvou zemí s fixní zásobou kapitálu v dokonalé konkurenci Předpoklady: o snaha o maximalizaci zisku o dokonalá mobilita kapitálu o dokonalá informovanost

Stav po kapitálových tocích Země X Kapitálová zásoba: Průměrný zisk: Domácí produkt: Příjem ze ZI: Národní produkt: Celkový zisk: Ostatní důchody:

0B 0T 0FEB ABER 0FERA 0NRA NFE

Země Y Kapitálová zásoba: Průměrný zisk: Domácí produkt: Celkový domácí zisk: Zisk zahraničních investorů: Ostatní důchody: Růst produkce:

0*B 0*T 0*JEB 0*TRA ABER TJE GEM


Světová ekonomika

verze 1.0

Finální efekty kapitálových toků -

hodnota celkové produkce obou zemí roste v zemi X se zvyšuje míra zisku a celkový zisk a klesají výnosy ostatních výrobních faktorů v zemi X klesá domácí produkt a zaměstnanost dalších výrobních faktorů zvyšuje ne národní produkt země X roste domácí produkt země Y roste zaměstnanost ostatních výrobních faktorů v zemi Y klesají zisky domácích vlastníků kapitálu v zemi Y rostou výnosy ostatních výrobních faktorů v zemi Y


Světová ekonomika

verze 1.0

4. Teorie protekcionismu Bariéry volného obchodu 1) tarifní překážky - exportní cla - importní cla 2) netarifní překážky - dovozní kvóty - obchodní embargo - subvence - administrativní překážky

Clo - nepřímá daň - zdanitelná událost = přechod zboží přes hranice - zdanění importovaného nebo exportovaného zboží Konstrukce cla: • specifická cla • hodnotová cla (ad valorem) • klouzavá cla

Specifická cla -

cla na množství peněžní přirážka, která se vyměřuje z každé fyzické jednotky zboží (1 tuna obilí, 1 automobil) nevýhodou je snižování procentuálního zatížení Příklad: Hodnota cla 500 Kč na 1 t obilí. Zahraniční cena: 500 Kč; celní zatížení je 100 % 1000 Kč; zatížení je 50 %

Hodnotová cla -

odvozeno od hodnoty zboží; procentuální přirážka z odhadované ceny dovezeného zboží; nevýhodou je zesílený vliv vývoje zahraničních cen na domácí cenovou hladinu Příklad: Celní sazba na dovoz obilí činí 50 %; Zahraniční cena: 1000 Kč – domácí cena se clem = 1500 Kč 1200 Kč – domácí cena se clem = 1800 Kč => Zahraniční cena vzrostla o 200 Kč => Domácí cena vzrostla o 300 Kč

Klouzavá cla -

obdoba hodnotových cel; -9Jiří Sitta © 2005


verze 1.0

snaha o neutralizaci resp. zmírnění negativního cenového efektu hodnotových cel; procentuální sazba cla je snížena v případě, že zahraniční cena zboží roste Příklad: Pří vzestupu cen o 50 % dochází ke snížení celní sazby o 10 %. Zahraniční cena Celní sazba Domácí cena 1000 Kč 50 % 1500 1500 Kč 50 % 2250 1500 Kč 40 % 2100

Cla - důvody Exportní cla • • • Importní cla • • •

málo rozšířená využití výrobních zdrojů v domácí ekonomice snaha zabránit vývozu dotovaného spotřebního zboží rozšířenější brání dovozu levnějšího zboží ze zahraničí zavedení může mít různé důvody

Důvody zavedení dovozního cla I.

Ochrana mladých odvětví – výchovná cla • v situaci, kdy se teprve rozvíjejí určitá odvětví; • mladá odvětví nemohou konkurovat vyspělým zahraničním konkurentům; • ochrana by měla být dočasná; • historicky využito např. v Německu, USA, Jižní Koreji;

II.

Snaha o aktivní obchodní bilanci • merkantilistické důvody; • cla omezují dovoz – vylepšení platební bilance;

III.

Snaha o zvýšení ekonomické renty výrobců • clo zvyšuje odbyt domácích firem, bez ohledu na konkurenceschopnost; • zájmové skupiny využívají k maximalizaci profitu

IV.

Odvetné clo • odpověď určitého státu na zavedení obchodní bariéry jiným státem; • obchodní války: USA, EU, Japonsko;

V.

Antidumpingové clo • vyrovnávání dumpingu – prodeji za cenu, která nekryje výrobní náklady; • clo vyrovnává konečnou cenu na reálnou úroveň

VI.

Strategické zájmy • ochrana strategických odvětví; • především v období krizí.

- 10 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika VII.

verze 1.0

Fiskální potřeby - fiskální clo • relativně snadný zdroj příjmů státního rozpočtu

Vliv celní ochrany na ekonomiku • •

Dodatečný přebytek výrobců – ekonomická renta Výrobci získávají na úkor spotřebitelů

• •

Společenská ztráta Nepřímá subvence na výrobu množství (S2 – S1)

• •

Příjmy státního rozpočtu Nejde o čistou společenskou ztrátu

• •

tracený přebytek spotřebitelů Nevratná ztráta blahobytu

Dovozní kvóty -

nejznámější mimocelní bariéra vládní licence na dovoz určitého množství komodity suma vydaných licencí musí být menší než jaká by byla poptávka po dovozu bez licenčního povolení

Efekty kvóty: -

snížení dováženého množství zvýšení ceny komodity v importující zemi stejné konečné efekty jako clo: zvýšení ekonomické renty výrobců snížení ekonomické renty spotřebitelů čistá ztráta blahobytu zvýšený příjem státního rozpočtu jen v případě, že kvóty jsou prodávány


Světová ekonomika

verze 1.0

5. Teorie zahraničního obchodu Merkantilismus (ekonomické učení 15. – 17. století) Východiska: - merkantilismus je zaměřen na hospodářskou politiku - cílem HP je zvyšování národního bohatství - bohatství je chápáno jako zásoba drahých kovů - cílem HP je zvyšování zásoby drahých kovů - ZO prováděn formou monopolů mezi koloniemi a metropolemi Důsledek: - cestou ke zvyšování bohatství je obchod - cestou ke zvyšování národního bohatství je mezinárodní obchod

Základní princip merkantilismu Bohatství a mezinárodní směna • země A dováží víno a platí zlatem – chudne • země B vyváží víno a získává zlato – bohatne

Zlato

Země A

Země

Víno

Fáze merkantilismu: 1) raný merkantilismus (monetární koncepce) 2) rozvinutý merkantilismus (koncepce aktivní obchodní bilance) Principy raného merkantilismu: • omezení či zákaz vývozu drahých kovů ze země • omezení dovozu zboží na minimum • opatření, aby dovozci své příjmy za importované zboží utratili v domácí ekonomice • úsilí o vlastní těžbu drahých kovů • zisk teritorií se zásobou drahých kovů

Principy rozvinutého merkantilismu: -

ekonomický rozvoj vyžaduje dovoz určitého zboží striktní omezení pohybu peněz škodí rozvoji není vyžadován zákaz vývozu peněz - 12 Jiří Sitta © 2005


verze 1.0

hodnota vývozu musí převyšovat hodnotu dovozu tím dochází k čistému přílivu peněz a ke zvyšování bohatství

Principy hospodářské politiky rozvinutého merkantilismu a) podpora výroby státní subvence státní manufaktury b) omezování domácí spotřeby dovozní cla na luxusní zboží omezení marnotratné spotřeby domácího zboží c) omezení vývozu surovin a zemědělských komodit vývozní cla d) podpora vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu e) podpora tranzitního obchodu levný nákup v koloniích; drahý prodej v cizině f) převážení výrobků vlastním loďstvem

Představitelé merkantilistické nauky Thomas Mun (1571 – 1641) •

• •

autor spisů: o Rozprava o obchodu Anglie s Indií o Bohatství Anglie v zahraničním obchodě nebo-li bilance našeho zahraničního obchodu základem našeho bohatství ředitel Východoindické společnosti Zásady: o v delším horizontu musí mít země aktivní obchodní bilanci o dovoz surovin, které jsou využity pro výrobu exportovaného zboží je nutno podporovat o omezení dovozu luxusního zboží, nebo zboží doma vyráběného

Charles Davenant (1656 – 1714) • • •

autor spisu: o Pojednání o pravděpodobných metodách jak zajistit národům zisk v obchodní bilanci vládní úředník v oblasti zahraničního obchodu Zásady: o přechod k liberálním principům o prosazuje i dovoz spotřebního zboží, které je v zahraničí levnější o uvolnění výrobních zdrojů pro exportní odvětví

Jean Babtiste Colbert (1619 – 1683) • • • •

významný představitel praktického merkantilismu ministr Ludvíka XIV. – správce financí Colbertovy snahy bržděny stavem francouzského hospodářství Opatření jeho hospodářské politiky: - 13 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika o o o o o

verze 1.0

snížení resp. zrušení vnitřních mýt a cel; zřizování královských manufaktur; podpora výroby určené na vývoz; snaha o maximalizaci příjmů státu; podpora vývozu.

Fyziokratismus Principy: • • •

zdrojem hodnoty je zemědělská výroba. pouze v zemědělství je produkován čistý produkt ostatní odvětví pouze spotřebovávají hodnotu nebo přetvářejí její formu

Množství osiva + spotřeba zemědělců < výnos obilí Čistý produkt Zemědělství Výnos > Vstup

Zpracovatelský průmysl Změna formy

Spotřeba

Kritika některých aspektů merkantilismu: -

merkantilismus podporuje aspirace obchodníků, kteří nevytvářejí hodnotu. aktivní obchodní bilance zvyšuje ceny. zvyšují se náklady zemědělců. obchodníci bohatnou na úkor zemědělců

Francois Quesnay (1694 – 1774) • •

hlavní představitel merkantilismu hlavní dílo: „Ekonomická tabulka“

Klasická politická ekonomie Představitelé: Adam Smith (1723 – 1790) • • • •

studium: Glasgow; Oxford předmět zájmu: morální filosofie, politická ekonomie, jazyk a literatura. profesor morální filosofie – univerzita v Glasgow dílo: „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ (1776) - 14 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

David Ricardo (1772 – 1823) • • • •

V mládí získává bohatství na burze; Po zbohatnutí se věnuje vědě: matematika, fyzika, politická ekonomie; politicky činný – člen parlamentu; obhajuje průmyslníky oproti velkým pozemkovým vlastníkům; Dílo: „Zásady politické ekonomie a zdanění“ (1817)

Znaky klasické politické ekonomie 1) Makroekonomický přístup zákonitosti vývoje národního hospodářství; zaměření na jednotlivé sektory a třídy; zkoumání směny a jejich determinant. 2) Koncepce přirozeného řádu současný stav společenského uspořádání je přirozený. 3) Hospodářský liberalismus stát má pouze vytvářet ekonomické prostředí; koncepce neviditelné ruky trhu 4) Pracovní teorie hodnoty Pracovní teorie hodnoty • zdrojem bohatství je práce • mírou hodnoty je práce • základem směnného poměru dvou zboží je množství práce potřebné na výrobu těchto • zboží • směňují se vlastně stejná množství práce. Příklad při naturální směně - Výroba košile si vyžádá 4 hodiny - Výroba trička si vyžádá 1 hodinu - Za 1 košili je možno pořídit 4 trička - Za 1 tričko je možno pořídit ¼ košile

Koncepce absolutních výhod (A. Smith)

Produkce za jednotku času Francie

Víno Vodka

Rusko

Celková

Celková

produkce za

produkce za

jednotku času

jednotku

10

5

15

času – po 20

5

10

15

20


Světová ekonomika

verze 1.0

Absolutní výhody Závěry: - Francie má vyšší produktivitu při výrobě vína; - Rusko má vyšší produktivitu při výrobě vodky; - Země mají absolutní výhodu ve výrobě komodity s vyšší produktivitou; - Země by se měly zaměřit na výrobu zboží s absolutní výhodou, a toto zboží mezinárodně směňovat; - Vyplatí se dovážet zboží, jehož výroba je absolutně výhodnější v jiné zemi; - V případě specializace, může být celkově realizován vyšší produkt – předpokládáme-li rovnoměrné rozdělení zdrojů mezi výrobu dvou statků před specializací Komparativní výhody (D. Ricardo) • Koncepce absolutních výhod selhává v situaci, kdy určitá země má absolutní výhodu v produkci všech statků; • Logickým důsledkem by byla neexistence mezinárodní směny; • Zdrojem komparativních výhod jsou mezinárodní rozdíly v národních směnných poměrech jednotlivých statků; • Národní směnné poměry jsou dány časovou náročností výrob v jednotlivých zemích; • V případě, že země může koupit za lepší cenu produkt v zahraničí, měla by to učinit; Komparativní výhoda

Produkce na jednotku práce

USA

pšenice 4

látka

10

Směnný poměr Směnný poměr Množství látky za Množství pšenice jednotku pšenice za jednotku látky

Británie USA

Británie USA

Británie

2

1

1

0,4

0,25

8

2,5

4

1

1

Logika komparativní výhody • • • • • • •

oba statky jsou produktivněji vyráběny v USA v obou zemích existují jiné vnitřní směnné poměr v USA lze za jednotku pšenice pořídit 2,5 jednotky látky v Británii lze za jednotku pšenice pořídit 4 jednotky látky v USA lze za jednotku látky pořídit 0,4 jednotky pšenice v Británii lze za jednotku pšenice pořídit 0,25 jednotky látky pro USA je výhodné kupovat látku v Británii - 16 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika • •

verze 1.0

pro Británii je výhodné kupovat pšenici v USA komparativní výhody: o USA pšenice o Británie látka


Světová ekonomika

verze 1.0

6. Přímé zahraniční investice Vymezení PZI1 • • • • •

mezinárodní kapitálové toky firma z jedné země vytváří nebo rozšiřuje investici v jiné zemi investor získává kontrolu nad investicí investor má vyšší než 10 % podíl na kapitálu vznik transnacoinálních korporací

PZI hrají stále významnější roli ve světové ekonomice Dovoz PZI v mld. USD Region (země) Rozvinuté země Západní Evropa USA Japonsko Rozvojové země Afrika Latinská Amerika Asie Východní Evropa Svět Vývoz PZI v mld. USD

1998 473 263 174 3,2 194 9,1 82,5 102 24,3 691

2000 1108 697 314 8,3 253 8,7 97,5 146 27,5 1388

2002 490 380 62,9 9,2 158 11,8 51,4 94,5 31,2 679

Region (země) Rozvinuté země Západní Evropa USA Japonsko Rozvojové země Afrika Latinská Amerika Asie Východní Evropa Svět

1998 632 437 131 24,2 53,4 2 19,9 31,6 2,3 687

2000 1084 859 143 31,6 98,9 1,3 13,7 83,9 4 1187

2002 548 365 115 32,3 44 0,1 6 37,9 4,9 597

Změny v národních regulacích investičních režimů 1995 1999 Počet zemí, které zavedly změny 64 63 Počet změn investičních režimů: 112 140 106 131 a) Zvýhodňujících investory 6 9 b) Znevýhodňujících investory

1

2001 71 208 194 14

2003 82 244 220 24

Přímé zahraniční investice


Světová ekonomika

verze 1.0

Klasifikace PZI Klasifikační kritéria: • míra kontroly • způsob vstupu • specializace mateřské firmy • motiv vstupu

I. Míra kontroly 1) podnik s menšinovým zahraničním podílem • 10 – 50 % podíl na základním jmění či hlasovacích právech • boeing (Aero Vodochody) • umožňuje významně ovlivňovat strategii podniku: o v případě očekávané privatizace v budoucnu o v případě rozdrobenosti dalších podílníků 2) podnik pod zahraniční kontrolou • větší než 50 % podíl na ZJ nebo hlasovacích právech • umožňuje určovat strategii podniku • Rakona Rakovník (Procter & Gamble)

II. Způsob vstupu 1) Investice na zelené louce (greenfield) 1. výstavba nového podniku (nové organizace) 2. např. Philips – Hranice 2) Investice na hnědé louce (brownfield) • změna vlastnické struktury existujícího podniku • investice do restrukturalizace výroby • většinou při privatizaci • např. Volkswagen – Škoda Auto 3) Fůze a akvizice • Ovládnutí již existujících aktiv • absence výrazných restrukturalizačních procesů • např. převzetí ČSOB zahraniční finanční skupinou

III. Specializace mateřské firmy 1. Vertikální PZI • produktová specializace • různé fáze produkčního řetězce • př.: Investice Shell do těžby v Nigérii 2. Horizontální PZI • procesní specializace • stejné či podobné fáze produkčního řetězce v různých zemích • Důvody: • dopravní náklady • překonání protekcionistických opatření

IV. Motiv vstupu 1) Vyhledávaní trhů • růst podílu na trhu - 19 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

• pokles nákladů na obsluhování trhu • vytlačování domácí produkce • substituce importu 2) Vyhledávání faktorů • optimalizace výroby • pokles výrobních nákladů • orientace na export 3) Vyhledávání aktiv • zisk vlastnických práv • specifická aktiva: patenty, licence, obchodní značky.

Faktory lokalizace Země • • • • • • •

Velikost zdanění Politická stabilita Ekonomická stabilita Síla odborových svazů Inflace Ekonomický růst Státní podpora

Region • • • • • •

Struktura pracovní síly Mzdová úroveň Přístup k trhu Dynamika trhu Hospodářská struktura Přítomnost dodavatelů

Lokalita a pozemek • • • • •

Dopravní přístup Infrastruktura Infrastrukturní propojení Velikost a cena pozemku Stav životního prostředí

Efekty přesunu výroby A) Výchozí ekonomika • snížení poptávky po práci • vývoz technologií • výpadek rozpočtových příjmů • snížení autonomie hospodářské politiky B) Cílová ekonomika • potlačování domácí konkurence • zneužívání domácího tržního sektoru k maximalizaci zisku • dominance TNC v ekonomice - 20 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika •

verze 1.0

vývoz za nízké ceny

Význam podniků pod zahraniční kontrolou v ČR (podíl na přidané hodnotě v %) Odvětví 2000 2002 Národní hospodářství 21,2 39 Zpracovatelský průmysl 30,9 55 Stavebnictví 5,4 17,6 Obchod a opravy motorových vozidel 49,4 59,6 Ubytování a stravování 23,2 55,9 Doprava, skladování, spoje 0,4 14,5 Zemědělství 0,1 0,2 Těžba nerostných surovin 0,9 20,4 Odvětví s nejvyšším podílem podniků pod zahr. kontrolou na přidané hodnotě (2002) Podíl na PH Pořadí Odvětví (%) 1. Výroba kancelářských strojů a počítačů 97,2 2. Výroba radiových, televizních a spojovacích zařízení 88,6 3. Výroba dopravních prostředků 82,1 4. Výroba elektrických a optických přístrojů 71,7 5. Gumárenský a plastikářský průmysl 67,8 6. Výroba elektrických strojů a přístrojů 64,7 7. Obchod a opravy motorových vozidel 59,6

Investiční politika -

státy se snaží o přilákání zahraničních investorů nástroj investiční politiky: investiční pobídky investiční pobídka – výhody, které jsou poskytovány investorům funkcí je motivace investorů pro lokalizaci investice do dané země prohlubující se konkurence mezi zeměmi: o daně; o spolufinancování investice – infrastruktura o dotace pracovních míst o zvláštní práva a výsady

Investiční pobídky ČR -

ČR poskytuje investiční pobídky ve dvou oblastech: 1) Zpracovatelský průmysl - lze poskytnout při investici vyšší než 100 mil Kč - formy pobídek: - sleva na dani z příjmů - hmotná podpora vytváření pracovních míst - hmotná podpora školení a rekvalifikace 2) Strategické služby a technologická centra - Formy pobídek: o dotace na hmotný či nehmotná majetek o dotace na mzdy o dotace na školení a rekvalifikace - 21 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

7. Zemědělství v rozvojových zemích Základní faktory významnosti: 1. 2. 3. 4.

Relativně vysoký podíl zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu Relativně vysoký podíl zemědělství na zaměstnanosti pracovní síly Relativně vysoký podíl zemědělství na exportních příjmech rozvojových zemí Relativně nízká produktivita zemědělství – podvazování ekonomického rozvoje

Podíl zemědělství na tvorbě HDP (%) – rok 2003 Region

Podíl zemědělství na tvorbě HDP (%)

Země s nízkým důchodem

24,8

Země se středním důchodem

10,6

Země s vysokým důchodem

2

Nejméně rozvinuté země

32,3

Evropa a Střední Asie

8,9

Subsaharská Afrika

14,1

Východní Asie

14

Lat. Amerika

7

Sev. Afrika a stř. východ

10,8

Jižní Asie

22,8

Nízká produktivita – podíl Z na PS a HDP (1995) Země Podíl na pracovní síle (%) Podíl na tvorbě HDP (%) Velká Británie

1,8

2

USA

2,9

2

SRN

3,3

1

Nizozemí

3,3

4

Japonsko

5,5

2

Česko

6,5

5

Egypt

30,5

15

Indie

60,9

31

Čína

71,2

21

Laos

75,7

56

Mosambik

83,8

31

Burundi

92,6

47


Světová ekonomika

verze 1.0

Podíl zemědělských produktů na zahraničním obchodě (2002) Region Podíl na EX (%) Podíl na IM (%) Svět

9,3

9,3

Severní Amerika

10,7

6,2

Latinská Amerika

19,3

9,8

Západní Evropa

9,4

10,2

Východní Evropa

8,9

10,2

Afrika

15,8

15,9

Střední Východ

3,5

13,4

Asie

6,6

9,5

Podíl zemědělských produktů na exportu vybraných zemí (2002) Země Podíl na EX (%) Země Podíl na EX (%) USA

9,9

Argentina

45,8

Evropská unie

9,5

Chile

39,0

Rusko

7,2

Nikaragua

72,3

Švýcarsko

3,0

Súdán

19,9

Malajsie

9,6

Keňa

67,6

Filipíny

5,5

Etiopie

83,6

Indie

14,1

Thajsko

16,8

Čína

5,8

Austrálie

26,2

Česko

5,3

Nový Zéland

58,8

Vývoj - poválečné období Vliv 2. sv. války: 1. Devastace zemědělství v Evropě, Sovětském svazu, Severní Africe, Asii. 2. Pokles zemědělské produkce na 5 % předválečného stavu. 3. Nedostatek mezinárodní likvidity. 4. Akutní nedostatek potravin v noha zemích 5. Postupný rozvoj ze Problémy zemědělství v Asii: 1. Velmi nízká produktivita. 2. Extenzivní využití půdy. 3. ¾ pracovní síly je vázáno v zemědělství. 4. Produkce nedostatečná vzhledem k potřebám. 5. Region je čistým dovozcem potravin. Zemědělství v Latinské Americe - 23 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

1. Nízká produktivita sektoru (25 % podíl na produktu; 50 % podíl na pracovní síle. 2. Region je čistým exportérem potravin. 3. Roste závislost některých zemí na dovozu. 4. Největší pokrytí potřeb v porovnání s ostatními rozvojovými regiony. Zemědělství v Africe 1. V průběhu války se v Africe zrychluje ekonomický růst. 2. Důsledkem je růst důchodů. 3. Roste poptávka po zemědělských produktech. 4. Roste produkce zemědělských komodit.

Vývoj – 60. léta Projevy zelené revoluce: 9 Vývoj nových druhů obilovin s větším potenciálem výnosů 9 Intenzivní využití umělých hnojiv a pesticidů 9 Rozšíření a zlepšení zavlažovacích systémů 9 Využití mechanizace v zemědělství 9 Koncentrace výroby – rozsáhlejší pole a farmy 9 Vylepšení skladovacích možností 9 Vylepšení distribučních kanálů

Regionální efekty zelené revoluce Úspěch: • Čína • Indie • Některé další asijské ekonomiky (Thajsko) Neúspěch: • Subsaharská Afrika • Latinská Amerika

Vývoj – 70. léta Strukturální krize: 1. Fluktuace objemu světové zemědělské produkce. 2. Nepříznivé počasí vyvolává ve významných regionech neúrodu. 3. V letech 1972 a 1974 dochází k poklesu světové produkce. 4. Snižuje se zásoba zemědělských produktů. 5. V 70. letech rostou ceny potravin. 6. V nejchudších zemích (zejména Afrika) dochází k hladomorům Index vývoje světových cen potravin (1998 = 100) 1960 23 1970 28,1 1975 1980 1985 1990

66,8 100 52,2 61,1

1995

71,7

1998

65,4 - 24 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

Vývoj – 80. léta: Ztracená dekáda Faktory útlumu rozvoje zemědělství: • Utlumení ekonomické aktivity po druhém ropném šoku • Snížení cen zemědělských komodit • Fiskální a monetární restrikce • Rostoucí zadluženost rozvojových zemí • Slabá světová poptávka po potravinách • Vysoké úrokové sazby

Výživa a podvýživa Základní tendence: 9 Zvyšování produkce potravin 9 25 % v posledním desetiletí 9 Zvyšování podílu hladovějících 9 Geograficky nerovnoměrná produkce potravin 9 Nevhodná struktura zemědělské produkce v některých rozvojových zemích 9 Základní indikátor = kalorická hodnota na osobu a den (kcal) 9 Hraniční hodnota = 2703 kcal na osobu a den 9 V případě nižší kalorické hodnoty hovoříme o podvýživě 9 Významné regionální diference v tomto ukazateli

Regionální diference v energetické hodnotě potravin určených k přímé spotřebě Region – rok

1961

1980

1999

Afrika

2300

2280

2411

Subsaharská Afrika

2059

2098

2198

Asie

1894

2255

2723

Severní, Stř. Amerika

2729

3051

3402

Jižní Amerika

2322

2651

2845

Evropa

3025

3329

3235

Znaky vyspělého intenzivního zemědělství

Využití rozvinutých technologií; Náročnost na vstupy a jejich vysoká cena; Závislost zemědělství na ostatních sektorech; Velký význam státních subvencí; Nízký podíl zemědělství na tvorbě HDP a zaměstnanosti; Produkce zemědělských přebytků; Relativně koncentrovaná výroba; Snaha o export zemědělských přebytků; Růst významu mimo-produkčních funkcí sektoru; Vysoká ekologická náročnost


Světová ekonomika

verze 1.0

Předpoklady transformace zemědělství 1. Pozemkové reformy • Změna vlastnické struktury • Změna organizace zemědělské výroby 2. Zvýšení kooperace s ostatními sektory • Aplikace moderních technologií • Vytvoření prostoru pro domácí průmysl Pozemkové reformy 1. Zemědělská půda – základní výrobní prostředek 2. Výrobci nejsou totožní s vlastníky 3. Pozemková reforma: Přerozdělení zemědělských ploch Komplexní změna ve vlastnictví a organizaci Základní cíle: 1. Vytvoření vrstvy malorolníků 2. Posílení privátního sektoru 3. Politické ovládnutí venkova

Kooperace s ostatními sektory Charakter vazeb: • Průmysl jako dodavatel vstupů • Průmysl jako odběratel výstupu Význam: • Růst produktivity zemědělství • Uvolňování pracovních sil pro strukturální změny • Stabilizace příjmů venkovského obyvatelstva • Růst poptávky po zemědělských produktech Bariéry transformace • Samozásobitelský tradicionalismus • Ekonomické bariéry • Ekologické bariéry

Samozásobitelský tradicionalismus • • • •

•

Subsistenční zemědělství = tradiční forma agrární produkce Cílem: produkce potravin pro vlastní spotřebu Produkce není určena pro trh Typické znaky hospodaření: – Malá výměra půdy – Využití primitivních výrobních způsobů – Snižování úrodnosti půdy Výrobci mají averzi vůči inovacím: – Subjektivní faktory – Objektivní faktory


Světová ekonomika

verze 1.0

Ekonomické bariéry Rozpor: a) Nízká úroveň důchodu b) Vysoké náklady na modernizaci: • Hnojiva • Ochranné prostředky (pesticidy, herbicidy) • Zavlažovací systémy • Potřeba specializace pracovních sil • Posklizňová úprava • Skladování • Distribuce Ekologické bariéry 1. Nedostatečný přístup ke zdrojům 2. Vyčerpatelnost zdrojů 3. Zajištění aktuálních potřeb vs. trvalá udržitelnost


Světová ekonomika

verze 1.0

8. Urbanizace v rozvojových zemích Urbanizace a modernizační proces Základní prvky modernizace ve vyspělých ekonomikách: • Industrializace – Základním hospodářským sektorem se stává průmysl • Urbanizace – Zvyšování významu městského typu osídlení – Zvyšování počtu městského obyvatelstva • Sekularizace – Emancipace společenského života od náboženství

Základní znaky: 1. 2. 3. 4. 5.

Rychlý růst měst Celosvětové rozšíření fenoménu města Velký plošný růst měst Diferenciační procesy v městských systémech Výrazné migrační pohyby

Růst měst v industriálním období rok 1800

1950

kategorie 5 000 a více

750

27 600

20 000 a více 100 000 a více

200 45

5 500 875

1 mil. a více

0

50

Rozšíření fenoménu města

Rozvoj komunikací (železnice) Rozvoj námořní dopravy Rozšíření trhů Koncentrace průmyslových aktivit Vysoká poptávka po pracovní síle Restrukturalizace sítě měst Potřeba zdrojů – vznik měst v uhelných pánvích Kolonialismus – vznik koloniálních měst

Dynamický plošný růst měst Zvýšené prostorové nároky: Průmyslová výroba Bydlení obyvatelstva Živelný a nekoordinovaný plošný růst Základní znaky rozvoje: Koncentrace obchodních a finančních aktivit v centru Lokalizace průmyslu podél železnic, řek a kanálů - 28 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

Obytné čtvrtě rozloženy mezi průmyslovými podniky – zástavba činžovními domy Vznik vilových čtvrtí pro majetné obyvatelstvo

Diferenciace v městských systémech Dvě strany diferenciačního procesu: a) Diferenciace funkčních zón b) Sociální diferenciace Funkční diferenciace „City“ Obytné zóny Průmyslové zóny Skladové zóny Rekreační zóny Univerzitní čtvrtě Sociální diferenciace Třídní diferenciace Národnostní a rasová diferenciace Segregace na rasové a sociální bázi Ghettismus: Sociální ghetta Rasová ghetta

Migrační pohyby

Vysoká demografická stabilita měst v předindustrializačním období Potřeba velkého množství pracovních sil v industrializačním procesu Migrace z venkova do měst Vylidňování venkova Změna charakteru venkovských oblastí

Průměrné roční přírůstky městských a venkovský obyvatel (v %) období 1950-1960 1960-1970 1970-1980

1980-1990

region M

V

M

V

M

V

M

V

Evropa S. Amerika L. Amerika

1,6 2,7 4,5

-0,3 -0,03 1,3

1,7 1,8 4,2

-0,8 -0,1 1,0

1,1 1,1 3,8

-0,7 1,0 0,2

0,7 0,9 3,2

-0,8 0,9 0,0

Afrika Asie Svět

4,6 4,6 3,4

1,8 1,3 1,2

4,8 2,9 2,7

2,0 1,7 1,63

5,0 3,2 2,6

2,2 1,7 1,4

5,2 3,1 2,5

2,0 1,4 1,2


Světová ekonomika

verze 1.0

Problémy urbanizace v RZ2

Nedostatečné bytové podmínky Nedostatečná úroveň komunálních služeb Vysoká urbánní nezaměstnanost Vysoká zaměstnanost v neformálním ekonomickém sektoru

Bytová problematika

Rychlý růst městského obyvatelstva Nízká úroveň důchodu většiny obyvatel Neexistence koupěschopné poptávky Nedostatečná soukromá bytová výstavba Neexistující či nedostatečná veřejná výstavba Svépomocné formy bytové výstavby Obstarávání levného stavebního materiálu Využití opuštěných ploch

Bytová situace Města podle důchodové úrovně státu Podíl nelegálních bytových jednotek na všech bytových jednotkách (%) Státy s nízkými příjmy Státy s nižšími středními příjmy

64 36

Státy s vyššími středními příjmy Státy s vysokými příjmy

3 0

Bytová situace – veřejné bydlení Města podle důchodové úrovně státu Podíl bytů ve veřejném vlastnictví na všech bytech (%) Státy s nízkými příjmy Státy s nižšími středními příjmy Státy s vyššími středními příjmy

13 11 53

Státy s vysokými příjmy

13

Nedostatečná úroveň komunálních služeb

Zdravotně závadná voda 4 mil. dětí ročně umírá v důsledku nepřístupnosti kvalitní vody. Nedostatečná sanitární zařízení Nedostatečné zdravotnické kapacity Důsledkem vznik epidemií Nutnost zásahu Vysoké hospodářské škody

Neformální sektor Stínová ekonomika Způsoby obživy: 2

Rozvojové země


Světová ekonomika

verze 1.0

Příležitostná námezdní práce Pouliční obchod a poskytování služeb Recyklace odpadů a potravin Nízká úroveň důchodů Nízká spotřebitelská poptávka Bariéra ekonomického rozvoje Regionální rozdělení sta největších měst Rok 1800 Region

1950

1990

Afrika

4

3

7

Amerika Asie

3 64

26 33

27 44

Evropa Oceánie

29 0

36 2

20 2

Latinská Amerika – největší města Město

Počet obyvatel (v mil.)

Ciudad de Mexico

18,7

Sao Paolo

16,8

Rio de Janeiro

11,1

Buenos Aires

11,1

Lima

6,2

Santiago de Chile

4,9

Belo Horizonte

3,5

Caracas

3,3

Guadalajara

2,6

Salvador

2,4


Světová ekonomika Afrika – největší města Město

verze 1.0

Počet obyvatel v mil.

Káhira

6,8

Lagos

5,7

Kinshasa

4,7

Alžír

3,7

Alexandrie

3,4

Dar el-Beida

2,9

Luanda

2,3

Addis Abeba

2,2

Al Jizah

2,1

Abidjan

1,9

Jihozápadní Asie – největší města Město


Teherán

6,4

Istanbul

5,6

Bagdád

4,7

Ankara

2,3

Rijád

2,0

Izmir

1,5

Mashad

1,5

Kábul

1,5

Indický subkontinent Město


Kalkata

9,2

Bombaj

8,3

Delhi

5,8

Karáčí

5,2

Dháka

4,8

Madras

5,3


Světová ekonomika Čína – největší města Město

verze 1.0


Shanghai

12,3

Peking

10,0

Tianjin

7,8

Chongquing

6,6

Wenzhou

6,0

Kanton

5,7


Světová ekonomika

verze 1.0

9. Rozvojové země Důvody vymezení RZ3 Teoretické: • Výzkum důvodů zaostávání • Odhalení možností, jak zaostalost překonat Praktické: • Přístup k zahraniční pomoci • Možnosti oddlužení

Specifické rysy RZ 1. 2. 3. 4.

Dřívější koloniální či polokoloniální závislost; Relativně nízká úroveň ekonomického a sociálního rozvoje; Struktura zaměstnanosti neodpovídá výrobní struktuře; Sociálně – ekonomický dualismus;

RZ – bývalé kolonie 1. Koloniální vazby: • Politická a ekonomická závislost • Vykořisťování – neekvivalentní směna 2. Dekolonizace • Po 2. světové válce • Kolonie získávají nezávislost – vznikají RZ 3. Historický vývoj pojmů • Chudé země Poor Countries • Zaostalé země Backward Countries • Nerozvinuté země Underdeveloped Countries • Rozvojové země Developing Countries

Příčiny zaostalosti Začarovaný kruh bídy – R. Nurkse

Nízká životní úroveň Nízké úspory

Nízký HDP na obyvatele

Nízké investice

Nízká produktivita práce 3

Rozvojové země


Světová ekonomika

verze 1.0

Koncepce periferní ekonomiky (R. Prebisch): Centrum: Periferie:

vyspělé země rozvojové země

Specializace: Centrum Periferie

průmyslová výroba agrární výroba a těžba surovin

Důvodem zaostalosti je zhoršování směnných relací mezi surovinami a potravinami a průmyslovými výrobky

Základní bariéry ekonomického růstu: – – – – – – –

Nízká produktivita v zemědělství Nedostatečná infrastruktura Institucionální faktor Nedostatek kvalifikované pracovní síly Nerozvinutý průmysl Nízká akumulace Nízké investice


Světová ekonomika

verze 1.0

10. Zahraniční zadluženost ve světové ekonomice Závažnost problému • •

Růst celkového objemu dluhu; Dvě roviny problému: a) Dlužníci – Rozvojové země – Transformující se země – Vyspělé země b) Věřitelé – Banky v rozvinutých zemích

Objem vnějšího dluhu (mld. USD) podle regionů 1980 1986 1992 Afrika 97 156 256 Asie 138 272 403 Stř. Evropa a 214 SNS Střední Východ 74 145 356 Latinská 231 383 479 Amerika Celkový vnější 634 1095 1550 dluh

1998 286 696 491

2003 276 696 624

281 761

308 741

2515

2644

Základní příčiny dlužnické krize 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Nedostatečné vlastní prostředky pro financování rozvoje v RZ; Vznik prvotního dluhu v období ropných krizí; Pokles cen ostatních surovin; Neefektivní využití kapitálu v RZ Růst úrokových sazeb po r. 1978 Světová recese na počátku 80 let Silné zhodnocení amerického dolaru Chyby mezinárodních finančních institucí

Nedostatečné vlastní prostředky po osvobození 1. Zanedbávání rozvojových potřeb v období kolonialismu: 1. Kolonie využívány jako surovinové přívěsky mocností; 2. Neekvivalentní směna; 3. Nedostatek rozvojového kapitálu; 2. Dekolonizace v 50. a 60. letech: 1. Růst významu národně osvobozeneckých hnutí v koloniích; 2. Liberalizace evropské politiky; 3. Koncentrace mocností na ekonomickou rekonstrukci svých zemí; 4. Nedostatek prostředků pro udržení koloniálního systému; 5. Zisk nezávislosti kolonií; 6. Vznik rozvojových zemí. 3. Ekonomické problémy po zisku nezávislosti: 1. Nízká úroveň rozvoje: - 36 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

1. Nerozvinutá struktura národního hospodářství 2. Nízká produktivita práce 3. Nerozvinutá infrastruktura 4. Nerozvinutá administrativa 5. Homogenní struktura exportu 2. Nedostatek zdrojů pro financování ekonomického růstu: 1. Platební problém 2. Neschopnost financovat dovoz prostřednictvím vývozu

Platební problém: • • •

Při koupi zboží v zahraničí je nutno platit zahraniční měnou Aby bylo možno financovat dovoz, je nutno získat zahraniční měnu Formy financování dovozu (získání cizí měny): 1. Export – prodej doma vyrobených výrobků v zahraničí 2. Prodej aktiv – státní podniky, zásoby přírodních zdrojů; akcie, monopolní koncese, apod. 3. Půjčka v zahraniční měně 4. Dar v zahraniční měně

Financování úvěrem •

•

V 60. letech optimistická očekávání budoucího rozvoje: – Zvýšení produktivity zemědělství – pesticidy, zavlažování; – Levná ropa – možnost rozvoje průmyslu; – Financování dovozu strojů ze zahraničí úvěrem; – Mezinárodní organizace poskytují úvěry rozvojovým zemím (Světová Banka) Základní podmínkou je financování efektivních projektů

Financování ekonomického rozvoje úvěrem

Získání zahraničního úvěru Nákup výrobních celku a technologií Růst produkčních schopností

Zvýšení exportních příjmů

Splácení zahraničního úvěru - 37 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

Mezičasová substituce

Vznik prvotního dluhu v období ropných krizí • • • • • • • •

Napadení Egypta Izraelem v r. 1973 Embargo arabských exportérů ropy na země Výrazný růst cen ropy – 1,5 USD/barel v r. 1973 – 40 USD/barel v r. 1980 Větší nároky na financování dovozu ropy Deficity na obchodních bilancích zemí dovážejících ropu Hromadění přebytků na obchodních bilancích exportérů ropy Odliv kapitálu ze zemí vyvážejících ropu – petrodolary Příliv kapitálu do zemí dovážejících ropu – financování deficitu tímto dovozem kapitálu

Vznik prvotního dluhu

Pokles cen surovin • • •

Od 80. let dochází k poklesu cen surovin (mimo ropu) Velký význam surovin v exportní struktuře RZ Výpadek exportních příjmů - 38 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika •

verze 1.0

Snížení schopnosti splácet závazky

Vývoj exportních cen (průměrná roční změna v %) Období Rozvojové země Vývozci ropy 1965 - 1973 1973 – 1980 1981 1982 1983 1984 1985

6,4 14 0,5 -6,7 -2,4 -1 -3,1

7,6 26,9 12 -9,2 -8,8 -3,1 -3,1

Průmyslové země 4,8 10,4 -4,9 -3,4 -3 -3,1 -1,6

Neefektivní využití kapitálu Špatné využití úvěrů: • • • • •

Projekty neživotné bez provozních subvencí Ekonomicky nepřínosné projekty – korupce Nákup zbraní Upevnění moci autokratických vládců – posilování represivních složek Převod prostředků na zahraniční konta autokratických vládců

Růst úrokových sazeb • • • • • • • •

Reaganova zahraniční politika; Masivní program zbrojení; Zbrojení financováno úvěrem; Růst poptávky po úvěru na světových kapitálových trzích; Růst úrokových sazeb; Většina úvěrů je úročena plovoucí úrokovou sazbou Zdražení úvěru; Důsledky: – Nové půjčky se stávají dražšími – Úroky ze stávajících úvěrů se zvyšují – Dluhová služba roste

Růst úrokových sazeb Rok 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985

LIBOR 9,5 12,1 14,3 16,6 13,3 9,9 11,2 8,7


Světová ekonomika

verze 1.0

Světová recese • • • • • •

Důsledek růstu úrokových sazeb; Negativní míry růstu ve vyspělých zemích; Míra nezaměstnanosti překračuje ve vyspělých zemích 8 % Pokles důchodu ve vyspělých zemích; Pokles poptávky ve vyspělých zemích; Dopady na rozvojové země: – Snížení objemu exportu; – Snížení exportních cen; – Snížení příjmů z exportu – Nedostatek zdrojů pro splácení závazků.

Zhodnocení amerického dolaru • • •

úvěry jsou splatné v amerických dolarech; Reálné zatížení zadlužených ekonomik se zvyšuje; USD se stává dražším – zatížení dlužnických ekonomik roste

Chybné strategie mezinárodních institucí •

•

Rozvojová strategie Světové banky a Mezinárodního měnového fondu: Omezení veřejných výdajů; Privatizace veřejných podniků; Odstranění rozpočtového deficitu; Stabilizace cenové hladiny; Reforma trhu práce; Liberalizace zahraničního obchodu; Liberalizace pohybu kapitálu Tato strategie se neosvědčuje

Řešení problému zadluženosti Základní formy řešení zahraničního dluhu: • Státní bankrot • Splácení zbožím • Refundace dluhu • Odpuštění dluhů

Státní bankrot • • •

Stát oficiálně vyhlásí nedostatek likvidity; Stát jedná se svými věřiteli; Stát zabaví aktiva svých občanů: – Zabavení vkladů – Měnová reforma

Splácení zbožím • •

Při nedostatku zahraniční měny Věřitelé mohou přistoupit na splácení dluhu zbožím


Světová ekonomika

verze 1.0

Refundace dluhu

Odpuštění dluhu •

Rozsah: 1. Částečné 2. Úplné

• Důvod: 1. Nelegitimní dluhy 2. Neúnosné zatížení věřitelských zemí

Nelegitimní dluhy • • • •

Souvislost se studenou válkou; Snaha bloků o získání podpory od rozvojových zemí Vznik nelegitimních dluhů Atributy nelegitimního dluhu: – Úvěr poskytnutý proti zájmu obyvatel – Úvěr poskytnutý despotovi za účelem udržení moci – Úvěr, který nesplňuje legislativní požadavky

Neúnosné zatížení Indikátory: 1. Hodnota dluhu jako % HDP 2. Hodnota dluhu jako % exportu 3. Hodnota dluhové služby jako % exportu 4. Splatné úroky jako % exportu

Klasifikace zemí: • •

Těžce zadlužené Středně zadlužené


Světová ekonomika

verze 1.0

11. Zahraniční platební bilance Základní vymezení BP4 •

Statistické hledisko: – Zahrnuje souhrn transakcí mezi domácími a zahraničními subjekty – Transakce vyjádřeny peněžně – Agregace transakcí do několika skupin – Zásada podvojného zápisu transakcí – Platební bilance jako celek vyrovnaná – Sestavována za určité období

Ekonomické hledisko: • • • •

Platby mezi domácí ekonomikou a zahraničím Platební problém K financování dovozu je třeba disponovat cizí měnou Cizí měnu je možno získat: – Vývozem zboží do zahraničí; – Prodejem domácích aktiv zahraničním subjektům; – Úvěrem ze zahraniční v zahraniční měně; – Získáním daru ze zahraničí v zahraniční měně.

Zásady účtování BP • • • 1.

Podvojné zápisy transakcí; Každý zdroj má své užití Záznamy lze rozdělit na: Kreditní: 9 Příjem platby od zahraničních subjektů – příliv deviz 9 Na devizovém trhu nabízena zahraniční měna 2. Debetní: 9 Platby cizím subjektům – odliv deviz 9 Na devizovém trhu nabízena domácí měna

Členění BP Platební bilance je rozčleněna do dílčích účtů: 1. Běžný účet platební bilance 2. Kapitálový účet platební bilance 3. Finanční účet platební bilance 4. Účet oficiálních měnových rezerv • •

4

Jednotlivé účty nemusejí být vyrovnány Vyrovnaná musí být platební bilance jako celek

Platební bilance


Světová ekonomika Běžný účet platební bilance Kreditní záznam Export zboží: - Příjmy z vývozu zboží Export služeb: - Příjmy z turistiky - Příjmy z dopravy Výnosy: Zisky dovezené z ciziny Příjmy z práce v zahraničí Přijaté transfery: - Dary ze zahraničí Kapitálový účet Kreditní záznamy Příjmy z kapitálových transferů: - Převod patentů - Převod licencí - Převod ochranných známek

verze 1.0

Debetní záznam Import zboží: - Výdaje na dovoz zboží Import služeb: - Výdaje na turistiku - Výdaje na dopravu Náklady: Zisky cizinců Pracovní příjmy cizinců Poskytnuté transfery: - Dary do zahraničí

Debetní záznamy Výdaje na kapitálové transfery:

Finanční účet Kreditní záznam Debetní záznam Příliv dlouhodobého kapitálu Odliv dlouhodobého kapitálu a) Zahraniční investice v domácí a) Investice v zahraničí: ekonomice: • Přímé investice • Přímé investice • Portfoliové investice • Portfoliové investice a) Půjčky poskytnuté do b) Přijaté půjčky ze zahraničí zahraničí Příliv krátkodobého kapitálu Odliv krátkodobého kapitálu Účet oficiálních měnových rezerv Kreditní záznam Prodej měnových rezerv

Debetní záznam Nákup měnových rezerv

Dílčí salda BP Obchodní bilance • Rozdíl mezi exportem a importem zboží • Rozhodující část běžného účtu • Ukazuje na konkurenceschopnost země • Významný faktor velikosti HDP • Rychle dostupný ale úzký ukazatel Bilance služeb • Rozdíl mezi exportem a importem služeb • Stále výraznější podíl na BÚ – strukturální změny Bilance výnosů • rozdíl mezi příjmy a výdaji ze služeb výrobních faktorů Výkonová bilance • Zahrnuje pohyb zboží, faktorových i nefaktorových služeb - 43 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

• Součet obchodní bilance, bilance služeb a bilance výnosů • Transfer reálných zdrojů mezi domácí ekonomikou a zahraničím Bilance na BÚ • Součet výkonové bilance a salda transferů • Rozdíl mezi sumou všech kreditních a sumou všech debetních záznamů na běžném účtu Základní bilance • Součet salda BÚ, salda KÚ a rozdílu mezi přílivem a odlivem dlouhodobého kapitálu • Ukazuje na základní tendence a problémy v zahraničních ekonomických vztazích země Bilance na finančním účtu • Rozdíl mezi přílivem a odlivem kapitálu • Změna stavu zahraničních finančních aktiv Oficiální vyrovnávací bilance • Součet BÚ, FÚ, KÚ a statistická diskrepance Bilance na účtu oficiálních měnových rezerv • Zahrnuje devizové operace centrální banky • Kompenzování nerovnováhy oficiální vyrovnávací bilance

Rovnováha PB BÚ + KÚ + FÚ + ÚDR = 0 BÚ + KÚ + FÚ = OVB OVB + ÚDR = 0 OVB = - ÚDR

Determinanty běžného účtu – čistého exportu BÚ – rozdíl mezi hodnotou exportu a hodnotou importu BÚ = EX - IM Faktory, které mají vliv na velikost: a) Exportu b) Importu 1. Úroveň a fluktuace domácího důchodu; 2. Úroveň a fluktuace zahraničního důchodu; 3. Změny nominálního měnového kurzu; 4. Změny poměru zahraničních a domácích cen; 5. Vládní zásahy;

Domácí důchod •

Fluktuace domácího důchodu ovlivňují úroveň dovozu


Světová ekonomika

verze 1.0

Determinanty běžného účtu Domácí důchod Národohospodářská funkce dovozu: IM = IM0 + mY IM dovoz IM0 autonomní složka dovozu m mezní sklon k dovozu Y národní důchod Zvýšení důchodu → zvýšení dovozu Snížení důchodu → snížení dovozu

Domácí důchod Funkce dovozu: IM = 10 mld. Kč + 0,2Y Úroveň dovozu: a) Y = 100 mld. IM = 10 + 0,2 * 100 = 30 mld. b) Y = 200 mld. IM = 10 + 0,2 * 200 = 50 mld.

Zahraniční důchod • • •

Fluktuace zahraničního důchodu ovlivňují úroveň vývozu Český vývoz = dovoz do zahraničí z ČR Dovoz je závislý na domácím národním důchodu

Determinanty běžného účtu Vliv devizového kurzu na vývoz • Předpokládáme, že domácí ani zahraniční ceny se nemění a mění se pouze devizové kurzy a) Slabší koruna Devizový kurz = 25 CZK/EUR (0,04 EUR/CZK) Cena auta v CZK = 100 000 CZK Cena auta v EUR = 4 000 EUR b) Silnější koruna Devizový kurz = 20 CZK/EUR (0,05 EUR/CZK) - 45 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika Cena auta v CZK = Cena auta v EUR =

verze 1.0

100 000 CZK 5 000 EUR

Vliv devizového kurzu na vývoz

Vliv devizového kurzu na dovoz •

Předpokládáme, že domácí ani zahraniční ceny se nemění a mění se pouze devizové kurzy a) Slabší koruna Devizový kurz = 25 CZK/EUR Cena bot v EUR = 100 EUR Cena bot v CZK = 2500 CZK b) Silnější koruna Devizový kurz = Cena bot v EUR = Cena bot v CZK =

20 CZK/EUR 100 EUR 2000 CZK

Vliv devizového kurzu na dovoz


Světová ekonomika

verze 1.0

Domácí a zahraniční ceny •

Předpokládejme neměnné zahraniční ceny, nezměněné devizové kurzy; mění se pouze domácí ceny:

Vládní zásahy - protekcionismus • • • •

Dovozní cla – omezení dovozu zboží Dovozní kvóty – omezení dovozu zboží Vývozní subvence – zvýšení vývozu Administrativní překážky – omezení dovozu

Finanční účet - determinanta • • • •

Vlastníka kapitálu zajímá míra výnosu Úrokový diferenciál: iD > if – čistý příliv kapitálu iD < if – čistý odliv kapitálu


Světová ekonomika

verze 1.0

12. Ekonomická komparace Základní fáze komparace 1. 2. 3. 4.

Pozorování Popis Klasifikace Tvorba hypotéz

Pozorování • •

Sběr dat = vyhledávání pramenů tvrdá data měkká data Významným aspektem je srovnatelnost získaných informací

Popis Využití různých kategorií: • Racionalita • Efektivnost • Nedostatek vs. Dostatek • Potřeba

Klasifikace Dvě základní fáze: 1. Určení kritéria - výše hrubého domácího produktu - výše národního důchodu - podíl sektorů na národním hospodářství 2. Roztřídění jevů - země s nízkým, středním a vysokým důchodem - země agrární a průmyslové

Tvorba hypotéz • • •

Jde o vyústění komparace. Na pomezí mezi komparací a analýzou. Zaměření na: - vztahy mezi prvky systému - vývoj prvků systému - vývoj systému jako celku

Kritické otázky komparace: Otázka

Zaměření otázky

Kdo srovnává?

Subjekt komparace

Co je srovnáváno? K čemu komparace slouží? Jak je srovnáváno?

Objekt komparace Cíl komparace Metoda komparace


Světová ekonomika

verze 1.0

Subjektivní stránka komparace Subjekty se mohou odlišovat na základě: • Osobních vlastností • Kulturních vzorců • Osobních preferencí • Stupně poznání • Přijatých paradigmat • Odlišných vědeckých disciplín

Objektová stránka komparace Srovnávány mohou být: • Hospodářské systémy - tržní systém a plánovaný systém • Hospodářské politiky (nástroje, instituce, koncepce) - zemědělská politika, sociální pojištění,… • Ekonomické jevy - nezaměstnanost, inflace, peněžní zásoby, hrubý domácí produkt, naděje na dožití,… • Ekonomické problémy a způsoby jejich řešení - jak řešit nezaměstnanost: vůbec, veřejné práce, investiční pobídky, snížení nákladů práce, …

Cílová stránka komparace - propojenost se subjektivní stránkou - důležitost role subjektu Role subjektu

Významné kategorie

Turista

Ceny, měnový kurz, památky, hotely, doprava, moře, apod. Možnost transferu zisků, daně, mzdová úroveň, stabilita, struktura pracovní síly Doprava, konkurence, poptávka, zákony, směnný kurz Náklady práce, produktivita práce, pracovní doba, pracovní síla, ek. struktura, politika zaměstnanosti

Investor Obchodník Vědec (zkoumá nezaměstnanost)

Metodologická stránka komparace Metoda a organizace komparace: Metody: - Statistické metody - Ekonometrické metody, - Modelové metody - Historicko popisné metody Organizace: - Tvorba koncepce - Sběr dat - Analýza dat - Interpretace dat - 49 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

Historické přístupy Německá historická škola: Friedrich List (1789 – 1846): • Lovectví a sběr • Zemědělství • Zemědělství a manufaktura • Zemědělství, manufaktura a obchod Bruno Hildebrand (1812 – 1878): • Naturální hospodářství • Peněžní hospodářství • Úvěrové hospodářství Gustav Schmoller (1838 – 1917): • Zemědělské hospodářství • Hospodářství oblastí • Hospodářství národních států • Hospodářství světových států Karl Bücher (1847 – 1930) • Uzavřená domácí ekonomika • Městská ekonomika • Národní ekonomika Waltershausen rozeznává dichotomické typy ekonomik: • Průmyslové a zemědělské • Dovážející a vyvážející potraviny • Dovážející a vyvážející suroviny • Vystěhovalecké a přistěhovalecké • Provozující a neprovozující obchod • Věřitelské a dlužnické • Důchodové a produktivní země

Klasifikace zemí Základní fáze klasifikace: a) Určení klasifikačního kritéria b) Stanovení hraničních hodnot c) Zařazení zemí do určité třídy Alternativní přístupy: a) Multikriteriální b) Jednokriteriální

Klasifikace zemí – MMF Tři skupiny zemí A) Rozvinuté ekonomiky (28 zemí) • Severní Amerika • Západní Evropa • Austrálie, Nový Zéland, Izrael, ANIZ B) Transformující se ekonomiky (28 zemí) • Střední Evropa - 50 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

• Země bývalého SSSR • Mongolsko C) Rozvojové ekonomiky (128 zemí) • Ostatní země

Klasifikace zemí podle důchodu na hlavu • HDP – základní ukazatel ekonomické výkonnosti • Přístup, který je používán Světovou bankou • Kritériem je HDP resp. GNI přepočetný na hlavu • Klasifikace zemí dle výše HDP na obyvatele Pozitiva HDP: 9 Jednotné mezinárodní vymezení 9 Snadný výpočet Negativa HDP: 9 Nezahrnuje produkci neformální ekonomiky 9 Neřeší otázku volného času 9 Nerozlišuje mezi prospěšnou a škodlivou produkcí 9 Nezahrnuje problematiku rozdělování důchodu HDP vs. HDP na osobu (2003) v USD Pořadí Podle výše HDP

Podle výše HDP na obyvatele

1.

USA

Bermudy

2. 3. 4. 5.

Japonsko Německo Velká Británie Francie

Lucembursko Norsko Švýcarsko USA

6.

Itálie

Lichtenštejnsko

7. 8.

Čína Španělsko

Japonsko Dánsko

Metody přepočtu HDP Je nutno zajistit srovnatelnost ukazatele: – Vyjádření velikosti v domácí měně podle stejné metodiky – Přepočet na mezinárodně srovnatelnou bázi Přepočet dle platných devizových kurzů Hrubé domácí produkty se přepočítají na jednu měnu podle devizových kurzů, tak aby byla zajištěna srovnatelnost: Příklad: • HDP/os.: 30 000 Kč • Devizový kurz: 30 CZK/USD • HDP/os. 10 000 USD

Přepočet podle parity kupní síly Devizové kurzy neodrážejí rozdílnou kupní sílu měn Vytváříme umělé směnné kurzy – parity kupní síly - 51 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

PPP – relativní ceny – ukazují poměr cen stejných výrobků v národních měnách různých zemí Příklad: Big Mac Index Mezinárodně se srovnávají ceny hamburgeru v různých národních měnách – určují se poměry cen Cena BM (FRA) = 2,72 EUR Cena BM (USA) = 2,65 USD PPP mezi FRA a USA: 2,72 EUR / 2,65 USD = 1,03 EUR/USD

Parity kupní síly Výpočet parit kupní síly pro celou ekonomiku: 1. Na úrovni produktů jsou PPP počítány obdobně jako při výpočtu Big Mac Indexu. 2. Na úrovni skupin produktů jsou vypočteny průměrné cenové poměry na základě cenových poměrů jednotlivých produktů. 3. Výpočet váženého průměru cenových poměrů produktových skupin – jako váhy slouží podíl produktové skupiny na celkových výdajích ekonomických subjektů.

Jak pracovat s PPP? PPP mezi Francií a USA (2002) = 0,925 EUR / USD Důsledek: • Na nákup stejného objemu výrobků bude nutno vynaložit – V USA 100 USD – Ve Francii 92,5 EUR Klasifikační kriteria SB – rok 2002 Skupina zemí

Velikost HDP na obyvatele v USD

Země s nízkým důchodem

Méně než 735

Země s nižším středním důchodem

736 – 2 935

Země s vyšším středním důchodem Země s vysokým důchodem

2 936 – 9 075 9 075 a více

Podíl jednotlivých důchodových skupin zemí na světové populaci a světovém HDP Populace Podíl na svět. Průměrný Podíl na (mld.) Populaci (%) GNI/os (USD) světovém HDP (%) Země s nízkým 2,5 40,3 430 3,4 důchodem Země s nižším středním 2,4 38,7 1390 10,6 důchodem Země s vyšším středním 0,33 5,3 5040 5,3 důchodem Země s vysokým 0,97 15,7 26310 80,7 důchodem Svět 6,2 100 5080 100


Světová ekonomika

verze 1.0

Úroveň lidského rozvoje • • •

• •

Alternativní ukazatel ekonomické vyspělosti Index lidského rozvoje HDI HDI zahrnuje: – Velikost důchodu na hlavu – Střední délku života – Vzdělanost populace: • Míra gramotnosti • Hrubá míra studujících Hodnoty v intervalu 0 až 1 Čím vyšší hodnota indexu, tím vyšší úroveň ekonomické vyspělosti

Pořadí vybraných zemí podle hodnoty HDI 1. Norsko 0,944 39. 2. Island 0,942 63. 3. Švédsko 0,941 104. 4. Austrálie 0,939 127. 5. Nizozemí 0,938 170. 7. USA 0,937 171. 9. Japonsko 0,932 172. 18. Německo 0,921 173. 32. Česko 0,861 174. 35. Polsko 0,841 175.

Slovensko Rusko Čína Indie Mosambik Burundi Mali Burkina Faso Niger Sierra Leone

0,836 0,779 0,721 0,590 0,356 0,337 0,337 0,330 0,292 0,275


Světová ekonomika

verze 1.0

13. Vývoj světové ekonomiky a světová ekonomika Geneze Světové Ekonomiky 1. Merkantilisté (15. – 17. století) -

2.

3. 4. 5. 6. 7.

podpora exportu jako zdroje zvyšování bohatství,

- zastupují zájmy obchodníků, zejm. významnějších obchodních korporací Klasická škola (18. – 19. století) - A. Smith, D. Ricardo, - zahraniční obchod a jeho vliv na NH, - propagace liberalismu v mezinárodním obchodě. Německá historická škola (19. – 20. století) - specifika historického vývoje v různých částech SE, - rozdílnost institucí v jednotlivých částech SE. Neoklasická ekonomie (20. století) - A. Marschall - Formulace zákonů v mezinárodních ekonomických vztazích Marxismus - mezinárodní pohyb kapitálu, mezinárodní společnosti Teorie MO v meziválečném období - B. Ohlin, E Hackeher, G Haberler Po 2. sv. válce výzkum nových okruhů problémů: - z různých metodologických a filozofických hledisek - Ch. P. Kindleberger, G. Myrdal, S. Admin - P. Samuelson, Římský klub, R. Prebisch,

Vývoj Světové Ekonomiky Etapy formování SE: 1. formování SE 2. rozvoj jednotné SE 3. období mezi svět. válkami 4. poválečný vývoj SE 5. současnost 5

Formování SE (16. – poslední třetina 19. století) Klasický kolonialismus -

5

rozvinuté země pronikají do zemí zaostalých a přeměňují se v kolonie, politické pořízení kolonií metropolím, nerovné postavení kolonií vůči metropolím, přesun bohatství z kolonií do metropolí, kolonie slouží jako zdroj surovin, zdroj pracovní síly, odbytiště, formování světových trhů ,

Světová ekonomika



verze 1.0

zdokonalování dopravních technologií – rozvoj trhu

Rozvoj jednotné světové ekonomiky (přelom 19. a 20. stol.) Základní znaky: - mohutný ekonomický rozvoj, - územní dělení světa dokončeno, - snahy mocností o nové rozdělení světa odpovídající mezinárodnímu poměru sil, - zostřující se mezinárodní spory, - vrcholem je I. světová válka

Meziválečný vývoj Znaky: - pokračující rozpory mezi vítečnými a poraženými zeměmi krize koloniální soustavy . - povstání v Indočíně a Koreji - národně osvobozenecké hnutí /Čína, Indie, Irán, Irák, Egypt/

Poválečný vývoj 50. - 60. léta Významné změny: - rozpad SE na 2 ekonomické soustavy: kapitalistická ekonom. soustava, socialistická ekonom. soustava.

Poválečný vývoj 70. - 80. léta Období se vyznačuje strukturálními krizemi: - potravinová krize - energetická

Potravinová krize 1972 – 1974 Příčiny: - neúroda v jihovýchodní Asii a Africe - opatření vyspělých zemím ke snížení osevních ploch Důsledky: - akutní nedostatek potravin - výrazné zvýšení cen potraviny - negativní projevy, zejména v rozvojových zemích

Energetická krize -

prudká zvýšení cen ropy během krátkých období – tzv. ropné šoky dvanáctinásobné zvýšení ceny mezi lety 1973 a 1981

První ropný šok 1973 -

Izraelsko – arabská válka, OPEC vyhlásilo ropné embargo na státy podporující Izrael, Prudké zvýšení ceny: říjen 3 USD/barel – prosinec 11,65 USD/barel. - 55 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

Druhý ropný šok 1979-1981 - cena v lednu 1979 je 13,34 USD/barel, - cena v lednu 1981 je 36,22 USD/barel. Důsledky energetické krize: 1. Vyspělé země - stagflace, - strukturální změny v průmyslu, - diverzifikace v oblasti dovozu ropy, - vývoj nových technologií těžby (těžba z mořského dna), - následkem je ropný antišok –cena ropy v roce 1986 je 10 USD/barel. 2. Rozvojové země - rychle zadlužování se, - vznik dlužnické krize. 3. Socialistické země - nejsou nuceny ke strukturálním změnám, - ztráta konkurenceschopnosti, - zaostávání za kapitalistickými zeměmi.

Světová ekonomika v současnosti Základní charakteristika: - rozpad svět. socialistické soustavy – ekonomická transformace, - zrychlování internacionalizačních procesů – globalizace, - prohloubení diferencí mezi jednotlivými ekonomikami, - prohlubování globálních problémů, - zvyšování mobility kapitálu, - růst síly nadnárodních korporací, - tlak na evropský sociálně – ekonomický model, - prohlubování integračních procesů, - růst významu asijského centra ve SE : Čína, Jižní Korea, Singapur, Hongkong, Tchaiwan.

Ekonomická komparace Základní fáze komparace: 1. Pozorování - sběr dat = vyhledávání pramenů - tvrdá data - měkká data - významným aspektem je srovnatelnost získaných informací. 2. Popis - využití různých kategorií: - racionalita, efektivnost, - nedostatek x dostatek, - potřeba. 3. Klasifikace - dvě základní fáze: 1. určení kritéria: • výše GDP, • výše národního důchodu, • podíl sektorů na NH. - 56 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

2. roztřídění jevů: • země s nízkým, středním a vysokým důchodem, • země agrární a průmyslové.

Kritické otázky komparace: Otázka Kdo srovnává? Co je srovnáváno? K čemu komparace složí Jak je srovnáváno?

Zaměření otázky Subjekt Objekt Cíl Metoda

komparace

4. Tvorba hypotéz - jedná se o vyústění komparace - na pomezí mezi komparací a analýzou - zaměření na : • vztahy mezi prvky systémů • vývoj prvků systému, • vývoj systémů jako celku.

Subjektivní stránka komparace Subjekty se mohou odlišovat na základě: - osobních vlastností - kulturních vzorců - osobních preferencí - stupně poznání, - přijatých paradigmat, - odlišných vědeckých disciplín. Objektivní stránka komparace - srovnávány mohou být: 1. hospodářské systémy – tržní systém a plánovaný systém, 2. hospodářské politiky – (nástroje, instituce, koncepce), - zeměd. politika, soc. pojištění, 3. ekonomické jevy – nezaměstnanost, inflace, pen.zásoby, GDP, naděje dožití, 4. ekonomické problémy a způsoby jejich řešení – jak řešit nezaměstnanost?: vůbec, veřejné práce, investiční pobídky, snížení nákladů. Cílová stránka komparace - propojenost se subjektivní stránkou, - důležitost role subjektu.


Světová ekonomika Role subjektu Turista Investor Obchodník Vědec (zkoumající nezaměstnanost)

verze 1.0

Významné kategorie Ceny, měnový kurz, památky, hotely, doprava, moře,atd. Možnost transferu zisků, daně, mzd.úroveň, stabilita,struktura prac.síly Doprava, konkurence, poptávka, zákony, směnný kurz. Náklady práce, produktivita práce, pracovní doba, pracovní síla, ekonomická struktura, politika zaměstnanosti

Metodologická stránka komparace (metody a organizace komparace) Metody: • statické modely • ekonomické metody • modelové metody • historicko-popisné metody Organizace: • tvorba koncepce • sběr dat • analýza dat • interpretace dat

Historické přístupy Německá historická škola: Friedrich List (1789-1846) - lovectví a sběr - zemědělství - zemědělství a manufaktura, - zemědělství, manufaktura a obchod Bruno Hildebrnad (1812-1878) - přírodní hospodářství, - peněžní hospodářství, - úvěrové hospodářství. Gustav Schmoller (1938-1917) - zemědělské hospodářství, - hospodářství oblasti, - hospodářství národních států, - hospodářství světových států. Karl Bücher (1847-1930) - uzavřené domácí ekonomika, - městská ekonomika - národní ekonomika. Waltershausen rozeznává dichotomické typy ekonomik: - průmyslové a zemědělské, - dovážející a vyvážející: potraviny, suroviny - vystěhovalecké a přistěhovalecké, - 58 Jiří Sitta © 2005


verze 1.0

provozující a neprovozující.

Klasifikace zemí Základní fáze klasifikace a) určení klasifikačního kritéria, b) stanovení hraničních hodnot, c) zařazení zemí do určité třídy. Alternativní přístupy: a) multikriteriální b) jednokriteriální Národní účetnictví - provázané makroekonomické účty - mezinárodně sjednocené pojmy, definice účetní pravidla, - roční a čtvrtletní - 1968 vznik SNA; SNA 93 - ESA 95 – země EU

Národní účetnictví Sledované jevy (př. Zadluženost domácností 200 mld. Kč) 1. Toky výrobků a služeb 2. Toky důchodu 3. Stavy jmění Třídění ekonomických subjektů do institucionálních sektorů: 1. nefinanční podniky 2. finanční instituce 3. vládní instituce 4. domácnosti 5. neziskové instituce 6. zbytek světa Odvětvová klasifikace (OKEČ) 1. zemědělství, lesnictví, rybolov, chov ryb 2. průmysl a energetika 3. stavebnictví 4. obchod, pohostinství, ubytování, doprava, telekomunikace, pošty Klasifikace zemí podle důchodu a hlavu - přístup , který je používán WB - kritériem je GDP, resp. GNI přepočtený na hlavu, - je nutno zajistit srovnatelnost ukazatele: o vyjádření velikosti v domácí měně podle stejné metodiky, o přepočet na mezinárodně srovnatelnou bázi. Metody přepočtu: 1. podle platných devizových kurzů • Devizový kurz 30 CZK/USD ¾ GDP/osoba – Kč 3000,- 59 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

¾ GDP/osoba – USD 100,Možno srovnání v různých zemích. 2. podle parity kupní síly • rozdílné měny mají odlišnou vnitřní kupní sílu, • PPP – relativní ceny vykazující poměr cen stejných výrobků v národ. měnách různých zemí, • Srovnání – náklady na stejné zboží Příklad BM Index: Cena BM ve Francii Cena BM v USA PPS = 3/2 = 1,5 EUR/USD = 30 USD

3 EUR 2 USD 1,5 EUR/USD

Za 10 BM: USA: 10 * 2 USD = 20 USD FRA: 10 * 2 USD = 20 USD* 1,5

Klasifikace kritéria WB – rok 2002 Skupina zemí Země s nízkým důchodem Země s nižším středním důchodem Země s vyšším středním důchodem Země s vysokým důchodem

GDP/obyv. (USD) < 735 736 – 2935 2936 – 9075 (* ČR) > 9076

Klasifikace zemí - MMF Rozlišují 3 skupiny zemí: a) rozvinuté ekonomiky (28 zemí) * Severní Amerika * Západní Evropa * Austrálie, Nový Zéland, Izrael, ANIZ b) transformující se ekonomiky (28 zemí) * Střední Evropa * Země bývalého SSSR * Mongolsko c) rozvojové ekonomiky (128 zemí) * ostatní země

Předmět světové ekonomiky •

studuje vývoj a tendence v rámci reálného systému světového hospodářství

Využití poznatků teoretických a aplikovaných ekonomických disciplín • mezinárodní ekonomie • komparativní ekonomie resp. Komparace ekonomických systémů • rozvojová ekonome • mezinárodní podnikání • hospodářské dějiny • mezinárodní politická ekonomie - 60 Jiří Sitta © 2005

Světová ekonomika

verze 1.0

Světová ekonomie: -

reálný sociálně - ekonomický systém Základní obecné znaky systému: o základní prvky o vazby mezi prvky v případě SE: o ekonomiky národních států o toky: zboží služeb výrobní faktory informací


Obsah. Světová ekonomika verze 1.0

Recommend Documents