Obchodní právo
verze 1.0
Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 1 1. Pojem obchodního práva a přehled o jeho institutech............................................................ 2 2. Osobní obchodní společnosti ................................................................................................. 5 3. Společnost s ručením omezeným a družstvo.......................................................................... 8 4. Akciová společnost .............................................................................................................. 10 5. Podmínky podnikání zahraničních subjektů v ČR ............................................................... 12 6. Obecná ustanovení o obchodních závazcích........................................................................ 14 7. Smluvní typy ........................................................................................................................ 16 8. Zajišťovací instituty ............................................................................................................. 26 9. Změny a zánik závazků ........................................................................................................ 27 10. Hospodářská soutěž............................................................................................................ 29 11. Konkurz a vyrovnání.......................................................................................................... 31 12. Živnostenské podnikání...................................................................................................... 34 14. Průmyslová práva............................................................................................................... 36
Tyto podklady slouží pouze pro přípravu ke zkoušce z předmětu Obchodní právo. Kapitoly se shodují s jednotlivými okruhy otázek. Některé otázky chybějí nebo se s jinými překrývají. Veškerý zde uvedený text je převzat z přednášek a cvičení a není určen pro komerční účely.
-1Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
1. Pojem obchodního práva a přehled o jeho institutech Rozdíl mezi veřejným právem (vyznačujícím se zejména existencí nerovného vztahu mezi stranami, kde alespoň jedna z nich je nadána určitými mocenskými atributy). Zatímco občanský zákoník upravuje majetkové vztahy mezi fyzickými a právnickými osobami, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem upravuje obchodní zákoník, dále upravuje postavení podnikatelů, obchodních závazkových vztahů, jakož i některých vztahů s podnikáním souvisejících. Obchodní zákoník je tzv. právní normou speciální vůči občanského, což znamená, že to, co nelze vyřešit podle obchodního bude řešeno podle občanského. Obchodní vztahy = objektivní X subjektivní - druh vztahu, řídí se obchodním zákoníkem, souvisí s podnikáním - založen na kompromisu objekt. X subjekt. §1 Zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související.
Prameny: 1. ÚSTAVA 2. OBCHODNÍ ZÁKONÍK 3. OBČANSKÝ ZÁKONÍK (nelze-li některé otázky řešit podle obch.z., řeší se podle předpisů práva občanského) např. Prokura ⇒obchodní zákoník; zastoupení ⇒občanský zákoník 4. UZANCE ZVYKLOSTI - použití tam, kde nestačí 2+3, platí zvyklosti (např. úhrada faktur) 5. ZÁSADY, na kterých je založen zákon např. zásada ochrany rovných stran při obchodních smlouvách §2
PODNIKÁNÍ -
soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
PODNIKATEL = osoba: -
zapsaná v obchodní rejstříku (OR) podniká na základě živnostenského oprávnění podniká na základě jiného než živ.opráv. podle zvláštních předpisů FO, provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.
SÍDLO -
PO a místo podnikání FO je adresa zapsaná jako její sídlo nebo místo podnikání v OR nebo v jiné zákonem upravené evidenci. podnikatel je povinen zapisovat do OR své skutečné sídlo nebo místo podnikání sídlem organizační složky podniku se rozumí adresa jejího umístění. Skutečným sídlem je adresa místa, z něhož je PO svým statutárním orgánem řízena
Neoprávněné podnikání § 3a - i když nemá oprávnění podnikat, může uzavřít smlouvu -2Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo -
verze 1.0
odpovídají za škodu tím způsobenou
PODNIK § 5 - věc hromadná = předmět - soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání - k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit - někdy má i organizační složku ⇒ zápis do OR (marketingové..) jedná jakoby jménem podnikatele Provozovna - podnikatel odpovídá za všechny jednání v provozovně (riziko podnikání) OBCHODNÍ FIRMA § 8-12 - dříve Obchodní jméno - název, pod kterým je podnikatel zapsán v OR - podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou - nehmotná složka podniku = vysoká hodnota - symbolizuje hodnotu společnosti - nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě - obsahuje: 1. u FO - Jméno a příjmení - může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání 2. u PO - název, pod kterým jsou zapsáni v OR + dodatek označující jejich právní formu -
právo přednosti - nesmí mít zaměnitelné jméno ochrana staré firmy = mohu si ponechat staré jméno po dědovi firma lpí na podniku, nelze ji od něj oddělit
JEDNÁNÍ PODNIKATELE § 13 - PO - jedná statutárním orgánem - FO- jedná osobně - za PO a FO mohou mít své zástupce ⇒ plná moc; zákonné zastoupení § 15 Je-li podnikatelem PO, je vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím státním orgánem nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon. Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu PO vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů PO není možno uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna. Prokura § 14 - 16 - zapisuje se do OR - plná moc u zapsaných v OR -3Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo -
verze 1.0
zmocňuje podnikatel prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku (možnost operativního rozhodování), i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. prokuru lze udělit jen FO v prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat nemovitosti a zatěžovat je, ledaže je toto oprávnění výslovně v udělení prokury uvedeno omezení prokury vnitřními pokyny nemá právní následky vůči třetím osobám udělení prokury je účinné od zápisu do OR byla-li udělena více osobám, musí návrh obsahovat i určení, zda každý prokurista může jednat samostatně, popřípadě kolik prokuristů musí jednat společně
Obchodní tajemství § 17-20 - předmětem práv náležejících k podniku - tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, ⇒ které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, ⇒ nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, ⇒ mají být podle vůle podnikatele utajeny, ⇒ podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje -
podnikatel má výlučné právo tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití a stanovit podmínky takového užití proti porušení nebo ohrožení práva na obch.tajemství přísluší podnikateli právní ochrana jako při nekalé soutěži předstih v konkurenčním boji (např. seznamy zákazníků)
-4Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
2. Osobní obchodní společnosti Obchodní společnosti jsou právnické osoby, založené za účelem podnikání. Účastníky označujeme jako společníky. Společníky máme s omezeným a s neomezeným ručením. Společníci s ručením neomezeným pak ručí celým svým majetkem i za obchodní společnost. Společnost se zakládá smlouvou (nebo zakládá-li společnost je jedna osoba, pak zakladatelskou listinou). Vznik společnosti je vázán na zápis do obchodního rejstříku, návrh musí být podán nejpozději do 90 dnů od založení. Peněžním vyjádřením souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů je základní kapitál. Je možno celý základní kapitál tvořit i jako nepeněžitým vkladem, a to jako nemovitost, tak i nemovitostmi, ale i nehmotnými právy. Nepeněžitým vkladem může být jen penězi ocenitelná hodnota, kterou může společnost hospodářsky využít. Při hodnotě nepeněžitého vkladu přesahující Kč 1.000.000,-- musí předmět vkladu být oceněn alespoň dvěma znalci. Až do vzniku společnosti spravuje vklady na základní kapitál při založení jmenovaný správce vkladů. Prohlášení správce vkladů o splacení vkladů a o jejich převzetí do jeho správy se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Míru účasti společníka na společnosti vyjadřuje jeho obchodní podíl. Akciová společnost a společnost s ručením omezeným zřizují tzv. rezervní fond, jehož minimální výši stanoví zákon a který se obvykle tvoří příděly z čistého zisku společnosti. Prostředky na rezervní fond slouží výlučně ke krytí ztrát společnosti.
Zánik a zrušení společnosti Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku, přičemž tomu předchází zrušení společnosti s likvidací, nebo bez likvidace. Společnost se zrušuje: a) uplynutím doby, na kterou byla založena b) dosažením účelu, pro který byla založena c) rozhodnutím společníku nebo jejího orgánu o sloučení, splynutí nebo rozdělní společnosti d) zrušením konkurzu Kromě toho může soud rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí svůj právní zájem, a to v následujících případech: a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo společnost neprovozuje žádnou činnost po dobu delší než dva roky b) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti c) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond Zánik společnosti je tedy buď jedno nebo dvoufázový a to v závislosti na tom, zda je nutno provést likvidaci nebo nikoliv. Likvidace se neprovádí obvykle tam, kde dochází k přeměně společnosti na jinou formu, sloučení, splynutí atd. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Tímto zápisem přechází pravomoci statutárního orgánu na likvidátora. Likvidátorem může být jen fyzická osoba.
Povinnosti likvidátora -
plnit existující závazky, uplatnit pohledávky, přijímat plnění, zastupovat společnost před soudy a jinými orgány uzavírat nové závazky jen, jestliže tyto směřují k úplné likvidaci nebo k dokončení nevyřízených obchodů -5Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo -
verze 1.0
podat bezodkladně návrh na prohlášení konkursu, zjistí-li předlužení společnosti oznámit vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům zveřejnit vstup společnosti do likvidace v obchodním věstníku sestavit při vstupu do likvidace účetní rozvahu po skončení likvidace sestavit účetní závěrku a předložit ji společníkům ke schválení do 30 dnů po skončení likvidace podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku
Veřejná obchodní společnost Společnost ve které se sloučí alespoň dvě osoby k podnikání pod společným obchodním jménem a ručí za své závazky společně a nerozdílně veškerým svým majetkem. Společníky mohou být jak fyzické tak i právnické osoby. Obchodní jméno musí označovat alespoň jedno z následujících označení této právní formy: • veřejná obchodní společnost • veř. obch. spol. • v.os. • příjmení jednoho ze společníků a dodatek „a spol“ Společenská smlouva obsahuje minimálně následující údaje: a) obchodní jméno a sídlo společníků b) určení společníků c) předmět podnikání K obchodnímu vedení je zásadně oprávněn každý společník, který je tak statutárním orgánem, pokud společenská smlouva obchodním vedením nepověří jen jednoho nebo některé z nich. Ke změně společenské smlouvy je zapotřebí souhlasu všech společníků. Ačkoliv VOS nevytváří základní kapitál, je obvyklé, že společenská smlouva zaváže společníky ke vnesení konkrétních vkladů, peněžitých či nepeněžitých Zisk určený k rozdělení se dělí mezi společníky rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Rovněž ztrátu nesou společníci rovným dílem není-li dohodnuto jinak. VOS je typickou tzv. osobní obchodní společností, z tohoto důvodu se zákaz konkurence zásadně vztahuje na všechny společníky. V případě přistoupení nového společníka, ručí i za závazky vzniklé před jeho přistoupením, avšak v případě úhrady takovýchto pohledávek z jeho strany, může požadovat náhradu od ostatních společníků. Společnost se zrušuje i v případě výpovědi společenské smlouvy společníkem, na návrh společníka soudem v případě, že jiný společník závažným způsobem podstatným způsobem poruší smlouvu, smrtí jednoho ze společníků (nepokračuje-li jeho dědic) nebo zánikem společníka jako právnické osoby. V případě zrušení společnosti s likvidací se z likvidačního zůstatku nejprve vrátí hodnota splacených vkladů a zbývající majetek se rodělí mezi společníky rovným dílem.
Komanditní společnost Komanditní společnosti je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazek společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku, k němuž se zaváže ve společenské smlouvě (komanditisté = jejich postavení se blíží spíše postavení společníka v s.r.o., tedy kapitálové společnosti) a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem (komplementář = postavení obdobné jako společníka ve v.o.s., tedy -6Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
osobní obchodní společnosti). Společníkem komanditní společnosti musí být vždy alespoň jeden komanditista a jeden komplementář. Společenská smlouva obsahuje: • obchodní jméno (s označením „komanditní společnost“ nebo alespoň „kom.spol.“ nebo „k.s.“) a sídlo společnosti • určení společníku, kdo je komplementářem a kdo komanditistou spolu s vkladem každého komanditisty • předmět podnikání. Jen komplementáři jsou oprávněni k obchodnímu vedení a zároveň jsou statutárním orgánem. Komanditisté jsou pak nadáni spíše kontrolními pravomocemi, mohou nahlížet do účetních knih a dokladů apod. Ke změně společenské smlouvy je zapotřebí souhlasu všech společníků. Pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak neplatí pro komanditisty zákaz konkurence. Nestanoví-li společenská smlouva něco jiného, dělí se zisk následujícím způsobem: • polovina se rozdělí mezi komplementáře, druhá polovina pak mezi komanditisty • část připadající na komplementáře si tito rozdělí rovným dílem • část připadající na komanditisty si tito rozdělí podle výše splacených vkladů Smrtí komanditisty, ztrátou jeho způsobilosti k právním úkonům, prohlášením konkurzu na jeho majetek společnost nezaniká, zaniká pouze jeho účast ve společnosti. Zanikne-li účast všech komanditistů, lze KS1 přeměnit na VOS2.
1 2
Komanditní společnost Veřejná obchodní společnost
-7Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
3. Společnost s ručením omezeným a družstvo Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je obchodní společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků. Jedná se o nejrozšířenější formu obchodní společnosti. Ručení za své závazky je omezeno jen na majetek společnosti, společník ručí osobně jen do výše svého nesplaceného vkladu. Společníkem může být i jen jedna osoba (fyzická i právnická, maximálně však padesát osob). V obchodním jménu musí být uvedena právní forma a to: a) společnost s ručením omezeným b) spol. s.r.o. c) s.r.o. Základní kapitál činí nejméně Kč 200.000,-- a je tvořen vklady společníků, přičemž minimální hodnota jednoho vkladu musí činit Kč 20.000,--. Základní kapitál lze tvořit jak peněžními tak i nepeněžními vklady. Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno minimálně 30 % na každý peněžitý vklad, v souhrnu však alespoň Kč 50.000,--. U společností s jedním zakladatelem je nutno splatit celý základní kapitál. Společenská smlouva musí obsahovat: a) obchodní jméno a sídlo společnosti b) určení společníků c) předmět podnikání d) výši základního kapitálu a vkladu každého ze společníků, jakož i rozsah jeho splacení e) jména a bydliště prvních jednatelů a členů dozorčích rad Obchodní podíl představuje práva a povinnosti společníka jim odpovídající účast na společnosti. Na základě vkladu, který se stává vlastnictvím nebo majetkem společnosti, vzniká vkladateli obchodní podíl. Každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl. Účastní-li se společník na společnosti dalším vkladem nezískává další obchodní podíl, ale jeho dosavadní obchodní podíl se zvětšuje. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, je zapotřebí k převodu obchodního podílu na jiného společníka souhlasu valné hromady, převod na jinou (třetí) osobu je možný jen tehdy, jestliže to společenská smlouva připouští. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, je též vyloučen přechod obchodního podílu na dědice či právního nástupce. Po úhradě daňových povinností získá společnost disponibilní zisk, z něhož provede nejprve povinný příděl do rezervního fondu, o zbytku rozhodne, jaká část bude rozdělena mezi společníky a jaká zůstane společnosti k dispozici (např. pro další investice).
Orgány společnosti Valná hromada Je nejvyšším orgánem společnosti, který rozhoduje například o schvalování stanov a jejich změně, jmenování odvolávání a odměňování jednatelů, rozhodování o zvýšení základního kapitálu apod. Zákon stanoví též otázky svolávání valné hromady a hlasování společníků. Na společníky nejsou vztažena ustanovení o zákazu konkurence, avšak -8Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
společenská smlouva může ustanovení o zákazu konkurence jednatelů vztáhnout i na společníky.
Jednatelé Jsou statutárním orgánem společnosti, je možno jmenovat i více jednatelů. Každý z nich jedná samostatně. Jednatel zásadně jedná ve všech otázkách společnosti. Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků. Pro jednatele společnosti platí zákaz konkurence.
Dozorčí rada Je kontrolním orgánem. Dohlíží na činnost jednatelů, přezkoumává roční účetní závěrku apod. Ze společnosti nemůže společník jednostranně vystoupit, znamená to tedy, že společenskou smlouvu nemohou společníci jednostranně vypovědět. Může však svůj obchodní podíl převést na jinou osobu, požádat soud, aby ten zrušil jeho účast ve společnosti, nebo uzavřít s ostatními společníky dohodu o ukončení účasti. Účast společníka končí též prohlášením konkurzu na jeho majetek. Naopak společnost může požádat, aby soud vyloučil společníka, který závažným způsobem porušuje své povinnosti, byl požádán aby tento zanechal a upozorněn na možnost vyloučení. Společnost může být zrušena i ze dvou speciálních důvodů a to rozhodnutím soudu jestliže se zrušení společnosti domáhají společníci z důvodů a za podmínek stanovených ve společenské smlouvě a z jiných důvodů stanovených ve společenské smlouvě.
Družstvo Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Musí mít nejméně pět členů (neplatí, jsou-li členy alespoň dvě právnické osoby). Za své závazky odpovídá družstva celým svým majetkem, členové za závazky družstva neručí. Základní kapitál družstva je tvořen souhrnem členských vkladů přičemž základní kapitál musí činit minimálně Kč 50.000,. Zvláštností základního kapitálu u družstev, je ten že se jeho změny nezapisují co obchodního rejstříku. Podmínkou vzniku členství je vložení základního členského vkladu. Pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující schůze, která: a) určuje zapisovaný základní kapitál b) schvaluje stanovy c) volí představenstvo a kontrolní komisi Družstvo vzniká zápisem do obchodní rejstříku, přičemž před podáním návrhu musí být splacena alespoň polovina zapisovaného jmění. Družstvo vede seznam svých členů. Obchodní zákoník stanoví rámcově práva a povinnosti členů, zbývající pak určí stanovy. Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, smrtí. Při zániku členství má dosavadní člen právo na vypořádací podíl. Družstvo nevytváří rezervní fond, ale tzv. nedělitelný fond, a to až do částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu družstva. Orgány družstva jsou: a) členská schůze b) představenstvo c) kontrolní komise -9Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
4. Akciová společnost Akciová společnost se používá většinou v případech podnikání více osob s menšími podíly, tam, kde je nutno zajistit větší množství volného kapitálu (získání základního kapitálu s veřejným upisováním akcií aj.). Akciová společnost, její základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář však za závazky společnosti neručí. V obchodním jménu se uvádí „akciová společnost“ nebo zkratka „akc. spol.“ nebo zkratka „a.s.“. Minimální výše základního kapitálu činí Kč 2.000.000,--, přičemž zvláštní předpisy stanoví i vyšší hranici (např. pro založení banky je potřeba minimálně 500 milionů apod.) Až do splacení celé nominální hodnoty nahrazují akcie tzv. zatímní listy.
Akcie Akcie mohou být vydávány v listinné nebo v zaknihované podobě. Akcie mohou mít různou hodnotu (nominální) a v jedné akciové společnosti může být více druhů akcií. Musí obsahovat určení, o jakou akcii jde a jaká práva jsou s ní spojena. Může se jednat o následující druhy akcií: • akcie na jméno: převádí se rubopisem, předáním a zápisem do seznamu akcionářů • akcie na majitele: převoditelná předáním • zaměstnanecké akcie: převoditelné jen mezi zaměstnanci společnosti, mohou být vydávané jen do výše 5 % základního kapitálu • přednostní akcie: = akcie s přednostními právy na dividendy, které však nezakládají hlasovací právo na valné hromadě. Součet nominálních hodnot nesmí překročit polovinu základního kapitálu • akcie ze zvláštními právy: tzv. „zlatá akcie“, vydávaná ve prospěch státu. Zákon stanoví též podmínky pro vydávání dluhopisů („vyměnitelné“ a „prioritní dluhopisy“) S prvními je splněno právo na výměnu za akcie a s druhými je splněno právo na přednostní úpis akcií.
Založení a vznik společnosti Společnost může založit i jen jediná osoba, jde-li o osobu právnickou. Tato zakládá společnost notářským zápisem. Je-li více zakladatelů, uzavírají mezi sebou zakladatelskou smlouvu, obsahující minimálně: a) obchodní jméno, sídlo a předmět podnikání b) navrhovaný základní kapitál c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu a popis práv s nimi spojených d) upisované vklady jednotlivými zakladateli e) určení hodnoty nepeněžitého vkladu stanovené na základě znaleckého posudku f) alespoň přibližnou výši nákladů, které se založením společnosti vzniknout
Společnost může být založena: -
bez výzvy k upisování akcií (zakladatelé splatí sami celý základní kapitál) - 10 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
-
verze 1.0
o U společnosti, která se nezakládá s výzvou k upisování akcií, rozhodnou o uvedených otázkách zakladatelé na základě výzvy k upisování akcií o V případě zakládání s výzvou k upisování akcií obsahuje zakladatelská smlouva navíc: Dobu a místo upisování akcií Postup při upsání akcií převyšujících navrhovaný základní kapitál Určení na základě jakých vkladů mohou zájemci upisovat akcie Místo a dobu pro splácení emisního kurzu
K upsání akcií dochází zápisem do listiny upisovatelů, přičemž při upsání se splácí minimálně 10 % nominální hodnoty, do zahájení ustavující valné hromady pak minimálně 30 %. Před zapsáním akciové společnosti do obchodního rejstříku vydá správce vkladu upisovateli písemné potvrzení, které společnost po zápisu do obchodního rejstříku vymění za zatímní list v případě, že emisní kurs nebyl dosud zcela zaplacen nebo za akcie v případě,ž e emisní kurs akcie splacen byl. Ustanovující valná hromada: - rozhoduje o založení společnosti - schvaluje stanovy společnosti - volí orgány společnosti, jež je podle stanov oprávněna volit valná hromada Konání ustavující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem. Společnost vydává své stanovy, které musí obsahovat: a) obchodní jméno a sídlo b) předmět podnikání c) výši základního kapitálu a způsob splácení akcií d) počet a jmenovitou hodnotu akcií a jejich podobu e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě f) způsob svolávání valné hromady, její kompetence g) počet členů představenstva, dozorčí rady nebo dalších orgánů a způsob jejich rozhodování a kompetenci pokud se tyto další orgány zřizují h) způsob tvorba výši rezervního fondu i) způsob rozdělení zisku a úhrady ztrát Práva a povinnosti akcionářů Akcionáři mají zejména právo na zisk společnosti a právo účastnit se na valné hromadě spolčenosti. Podstatné povinnosti patří splacení vkladu. Orgány společnosti • Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která je shromážděním všech akcionářů. • Statutárním orgánem akciové společnosti je představenstvo. Jedná každý jeho člen samostatně. Představenstvo zabezpečuje řádné vedení účetnictví. Členové jsou jmenováni a odvoláváni valnou hromadou. Má minimálně tři členy, kteří volí svého předsedu a platí pro ně zákaz konkurence. • Dozorčí rada vykonává kontrolní funkci, dohlíží na výkon činnosti představenstva a přezkoumává roční účetní závěrku a je zodpovědná vlané hromadě. Zvýšit ZK lez upsáním nových akcií, z vlastních zdrojů nebo kombinovaně. Snížit ZK lze snížením jmenovité hodnoty akcií nebo vzetím akcií z oběhu. - 11 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
5. Podmínky podnikání zahraničních subjektů v ČR Obchodní zákoník používá pro cizince označení zahraniční osoba, kterou je buď fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo naše území. Zahraniční osoby, které takto podnikají na našem území, musí být zapsány v obchodním rejstříku a případně získat i příslušná oprávnění k výkonu dané činnosti na území ČR. Má-li obchodní zastoupení zahraniční osoby prodávat výrobky nebo služby tohoto podnikatele, musí k tomu nejprve získat živnostenské oprávnění a po splnění dalších předpokladů, být zapsána do obchodního rejstříku. Tímto zápisem však nezíská organizační složka právní subjektivitu, právním subjektem je vždy pouze zahraniční osoba. Zahraniční osoby mají zásadně stejné postavení a mohou podnikat na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby. Zákon má možnost stanovit ve zvláštních případech i podmínky specifické např. odpovědného zástupce, který musí mít bydliště na území České republiky. Většina zahraničních právních řádů stanoví obdobné podmínky pro podnikání zahraničních osob na svém území. Za podnikání zahraničních osob na území ČR se však nepovažuje běžná obchodní výměna, zahraniční obchod spočívajících většinou na kupních či jiných obdobných smlouvách.
Majetková účast zahraničních osob v právnických osobách v ČR Zahraniční osoby, ať již fyzické či právnické, se mohou podle Obchodního zákoníku bez omezení podílet na založení právnické osoby v ČR, na již založené právnické osobě se podílet, nabývat podíly na nich a podobně. Zahraniční osoby mohou být též jedinými zakladateli právnických osob. Zejména u velkých amerických koncernů je běžné například následující konstrukce: - mateřská společnost, zabývající se většinou správnou finančních zdrojů a koncepční obchodní politikou zakládá v jednotlivých částech světa své satelitní dceřiné společnosti - tyto satelitní dceřiné společnosti zakládají další stoprocentní podílnické společnosti v zemích dané oblasti jako konečné prodejce výrobků, určitých služeb nebo i výrobce a zároveň prodejce určené pro příslušný stát - zatímco satelitní společnost řídí jednotlivé „koncové společnosti“ zejména obchodně a personálně, zabývá se vrcholová společnost koncepčním plánováním, obvykle je vlastníkem nehmotných práv a uděluje licence na užívání patentů, ochranných známek či jiných předmětů duševního vlastnictví apod. Na rozdíl od organizačních složek zahraničních podnikatelů – např. zmíněných obchodních zastoupení, které zůstávají stále jak ekonomickou, tak právní součástí dané zahraničí osoby (má postavení devizového cizozemce). Například zatímco pouhá organizační slož běžně vede své finanční záležitosti v měně cizí, česká právnická osoba operuje takřka výlučně s českou měnou. Pro organizační složku platí zákaz nabývání nemovitostí a naopak tomu tak není u českých právnických osob se zahraniční majetkovou účastí, neboť tyto jsou českou osobou a bez ohledu na majetkovou účast cizince jsou devizovými tuzemci. Tuzemská právní úprava zásadně přemístění sídla zahraniční právnické osoby do ČR umožňuje, tuto možnost však váže na podmínku, aby též zahraniční právní řád přemístění sídla právnické osoby do tuzemska umožňoval. - 12 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
Ochrana majetkový zájmů zahraničních podnikatelů – ochrana investic Poskytuje ji většina zemí zvláštní ochranu majetku zahraničních osob při jejich podnikání v této zemi. Ochrana spočívá jak na vnitrostátních právních předpisech, tak i na mezinárodních závazcích České republiky. Je možno majetek zahraniční osoby související s podnikáním v České republice, jakož i majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí vyvlastnit nebo majetkové právo s ním spojeno omezit jen za následujících podmínek: 1. lze takto učinit jen na základě zákona a ve veřejném zájmu 2. uvedený veřejný zájem není možno uspokojit jinak 3. za toto opatření se poskytne náhrada, a to: i. náhrada odpovídající plné hodnotě dotčeného majetku ii. náhrada je volně převoditelná do zahraniční v cizí měně Tato úprava ochrany majetkových zájmů cizích osob odpovídá mezinárodním závazkům ČR, spočívajícím zejména na bilaterálních smlouvách o ochraně a vzájemné podpoře investic, které jsou jedním z vrcholných projevů zájmů dvou států na podpoře vzájemné obchodní výměny. Dohody o ochraně a podpoře investic obsahují velmi často i tzv. doložku nejvyšších výhod, tzn. Garanci státu, že investicím a investorům druhé země budou poskytovány podmínky a výhody poskytované nejvíce zvýhodněným zahraničním investorům.
Prokazování a posuzování právní subjektivity zahraničních osob Je způsobilost být subjektem práv a povinností a svými úkony práv nabývat a zavazovat se i na území České republiky, se posuzuje podle jejich domovského právního řádu. Zatímco u fyzických osob je systém prokazování poměrně velmi jednoduchý (předložení osobních dokladů) u právnických osob existují často značné rozdíly. Výpisy nebo opisy z těchto rejstříků slouží k prokazování právní subjektivity těchto osob. Tyto výpisy se na území České republiky používají spolu s jejich úředním či alespoň úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Kromě toho je zapotřebí často ještě zvláštního ověření provedeného v zemi, kde tyto doklady byly vystaveny slouží k osvědčení, že daný doklad byl vydán oprávněným orgánem v rámci jeho pravomoci. Tímto nabude příslušná listina i na území ČR charakter tzv. veřejné listiny, jejíž obsah se považuje za daný a dále se nedokazuje.
- 13 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
6. Obecná ustanovení o obchodních závazcích Obchodní zákoník upravuje v části třetí základní instituty závazkových vztahů mezi podnikateli tedy vztahů, jejichž předmětem jsou práva a povinnosti podnikatelů dále závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávou v územních jednotkách a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti jestliže se týkají zabezpečování veřejných služeb. Platí, že strany smlouvy se od takovýchto ustanovení mohou vzájemnou dohodou odchýlit.
Právní úkony Právní úkon je takový projev vůle, který směřuje zejména ke vzniku, změněn nebo zániku práv nebo povinností. Musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně. Jedním z rozdílů mezi občanským a obchodním zákoníkem je pak to, že podle občanského zákoníku má účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, právo od smlouvy odstoupit, tato úprava podle obchodního zákoníku neplatí.
Smlouvy a jejich uzavírání Smlouva je nejtypičtějším právním úkolem. Strany si mohou dohodnout i jinou smlouvu než takovou, jejíž typ je upraven a obchodním nebo občanském zákoníku. Jde o tzv. nepojmenované smlouvy. Musí dostatečně přesně určit předmět vzájemných závazků. Nepodstatné části smlouvy budou dohodnuty později. Smlouva musí být uzavírána písemně jen tam, kde to stanoví zákon anebo tm, kde se na tom strany dohodnou. Typickým příkladem smlouvy uzavřené mezi „nepřítomnými stranami“ a na více listinách je návrh smlouvy (tzv. ofertu) ve formě objednávky adresované druhé strany a její potvrzení (tzv. akceptace) druhou stranou, jestliže byla oferta (objednávka, návrh smlouvy) akceptována ve lhůtě uvedené v ofertě nebo ve lhůtě přiměřené. Je běžné, že ve smlouvě samotné je upraveno jen několik málo konkrétních ustanovení (přesná specifikace předmětu, např. předmětu dodávky, lhůt, cenové podmínky apod.), v ostatních záležitostech se provede odkaz na tzv. všeobecné smluvní podmínky. Odchylná ujednání ve smlouvě samotné mají přednost před zněním obchodních podmínek uvedených ve zmíněných všeobecných podmínkách. Nejsou-li pak všeobecné podmínky v daném oboru běžně známé, musí být ke smlouvě přiloženy. Velmi často se lze setkat i s tzv. smlouvou o uzavření budou smlouvy. Touto smlouvou se strany zavazují, že ve stanovené době uzavřou budou smlouvu. Smlouvu je nutno uzavřít v písemné formě, přičemž závazná strana je povinna uzavřít smlouvu bez zbytečného dokladu poté, kdy k tomu byla vyzvána oprávněnou stranou. Zásadně je zapotřebí dohodnout zde dostatečně přesně předmět smlouvy.
Obchodní veřejná soutěž Jde o případ, kdy tzv. vyhlašovatel vyzve předem buď zcela neznámý nebo jen obecnými znaky specifikovaný okruh osob k tomu, aby předložili návrh na uzavření smlouvy. Účelem je nalézt toho, kdo je schopen nabídnout nejlepších podmínek. Této formy se běžně užívá při zadávání veřejných zakázek. Vyhlašovatel nemůže uveřejněné podmínky měnit nebo soutěž zrušit, ledaže si toto právo v uveřejněných podmínkách soutěže vyhradil a změnu nebo zrušení uveřejnil způsobem, kterým vyhlásil podmínky soutěže. Předložený návrh nelze dodatečně měnit ani doplňovat. Vyhlašovatel vybere podle stanovených kritérií nejvhodnější - 14 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
z předložených návrhů a oznámí jeho přijetí způsobem a ve lhůtě, jež stanoví podmínky soutěže.
Společné závazky O společných závazcích hovoříme tehdy, jestliže na jedné nebo na obou stranách smlouvy se objevuje více osob. K plnění je zavázáno více osob, jsou zavázáni společně a nerozdílně a věřitel může požadovat plnění od kohokoliv z nich, avšak je rovněž povinen přijmout plnění nabídnuté kýmkoliv z nich. Vyplývá-li ze závazku, že dlužníci nejsou zavázání společně a nerozdílně, je každý z nich povinen plnit jen svůj díl. Rovněž na straně oprávněných může být více osob, tzn. Dlužník může plnit kterémukoliv z nich.
- 15 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
7. Smluvní typy Kupní smlouva Kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Kupní smlouva tedy musí obsahovat podstatné náležitosti: a) předmět kupní smlouvy b) závazek dodat zboží c) závazek převést vlastnické právo ke zboží d) uvést kupní ceny zboží Dále obsahuje též pravidelné náležitosti jako jsou platební podmínky, určení místa, způsob a doba dodání zboží. Za kupní smlouvu se však nepovažuje smlouva, kde podstatná část závazku spočívá ve vykonání činnosti nebo závazek této strany zahrnuje montáž zboží. V tomto případě se jedná o smlouvu o dílo. Pro prodej a koupi nemovitosti se užije výlučně Občanský zákoník. Pro kupní smlouvu uzavíranou podle obchodního zákoníku není stanovena povinná písemná forma. Pokud strany sjednají smlouvu v písemné formě a nedohodnou se na písemné formě, tak i budoucí změny je možno činit ústní formou. Obchodní zákoník stanoví, že kupující nabývá vlastnické právo i v případě, že kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží. Ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl, že prodávající není vlastníkem a že ani není oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje. Základní povinností prodávajícího je: a) dodat zboží b) předat doklady, které se ke zboží vztahují c) umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo ke zboží Dodávka zboží může být realizována třemi způsoby: a) předáním zboží kupujícímu b) předáním zboží dopravci k přepravě pro kupujícího c) umožněním nakládat se zbožím kupujícímu Místo dodání je: a) místo dohodnuté ve smlouvě, není-li místo dohodnuto pak b) sídlo nebo místo podnikání prodávajícího Je-li zboží odesíláno, je povinnost prodávajícího splněna předáním prvnímu dopravci. Svou povinnost musí plnit prodávající včas tj.: a) dnem určeným ve smlouvě b) kdykoli během lhůty uvedené v smlouvě, přičemž v pochybnostech se má za to, že tato lhůta běží ode dne uzavření kupní smlouvy c) ve lhůtě přiměřené s ohledem k povaze zboží a k místu dodání (není-li doba dodání smluvena) Kupní cenu zboží je stanovena dohodou přímo (např. za výrobek X zaplatím kupní cenu 100 nebo může být v kupní smlouvě dohodnut dostatečný způsob stanovení kupní ceny) Rovněž platí, že zboží je zapotřebí dodat v množství, jakosti a provedení: a) v souladu se smlouvou, nestanoví-li smlouva pro množství, jakost a provedení nic jiného je nutno dodat - 16 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
b) v množství, provedení a jakosti, jež se hodí pro účel stanovený ve smlouvě c) v množství, provedení a jakosti, jež se hodí pro účel, k němuž se dané zboží zpravidla užívá d) dle vzorku, dodává-li se podle vzorku předloženého kupujícím Kromě toho platí následující pravidla: • je-li množství určeno ve smlouvě jen přibližně a z dosavadní praxe nevyplývá odchylka, tak se bere hodnota max. 5 % • prodávající je povinen zboží zabalit, resp. Opatřit pro přepravu tak, jak je to pro daný druh zboží v obchodním styku obvyklé nebo potřebné k jeho uchování a ochraně
Vady zboží Není-li zboží dodáno řádně a včas v souladu s výše uvedeným výkladem, či je dodáno jiné zboží, je zboží vadné. Zásadně platí, že za vady odpovídá prodávající s následujícími výjimkami: - vada vyplývá z vad materiálů, předaných kupujícím, jestliže tyto prodávající nemohl odhalit - jde o vady, o kterých kupující věděl nebo měl vědět Nebezpečí škody na zboží tak zásadně přechází na kupujícího v době, kdy převezme zboží od prodávajícího, nebo jestliže tak neučiní včas, v době, kdy mu prodávající umožní nakládat se zbožím a kupující poruší smlouvu tím, že zboží nepřevezme. Kupující je povinen provést co nejdříve prohlídku zboží. O zjištěných vadách je kupující povinen prodávajícího neprodleně informovat. Kupní smlouvou nebo jednostranným prohlášením může prodávající převzít vůči kupujícímu garanci za to, že zboží bude mít po určitou dobu konkrétní vlastnosti. V obchodních závazcích není stanovena zákonná záruční doba a poskytnutí záruky je jen otázkou smluvní. Záruka běží ode dne dodání zboží nebo ode dne dojití do místa určení. Prodávající však nenese odpovědnost za vady ani v případě poskytnuté záruky, jestliže byly vady způsobeny jinou osobou než prodávajícím po přechodu nebezpečí. Pro posouzení následků dodání zboží s vadami je důležité, zda jde o vady podstatné či o vady nepodstatné. V případe podstatné vady, může kupující: a) požadovat odstranění vady dodáním náhradního zboží za zboží vadné, nebo dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad b) požadovat odstranění vady opravením zboží c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny d) odstoupit od smlouvy. Volba záleží na kupujícím a od provedené volby již nemůže odstoupit (pouze pokud se zjistilo, že zboží u něhož byla požadována oprava je neopravitelné). Jde-li o nepodstatné porušení smlouvy (vady), může kupující: a) požadovat buď dodání chybějícího zboží a odstranění ostatních vad zboží nebo b) slevu z kupní ceny Od smlouvy by mohl kupující odstoupit jen tehdy, neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě a byl na to ze strany upozorněn. Kromě toho má kupující přirozeně právo na náhradu škody. Jestliže však kupující uplatnil nebo vznikl nárok na slevu z kupní ceny, není oprávněn požadovat náhradu zisku. Kupující nabývá vlastnické právo ke zboží předáním dodaného zboží.
- 17 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
Povinnosti kupujícího Kupující je povinen: a) převzít zboží v souladu se smlouvou b) zaplatit dohodnutou cenu Dále je povinen zaplatit kupní cenu, když prodávající v souladu se smlouvou a obchodním zákoníkem umožní kupujícímu se zbožím nakládat, přičemž kupující domůže vyhradit zaplacení kupní ceny až po prohlédnutí zboží.
Koupě na zkoušku Zejména u zboží, které se na trhu objevuje poprvé, či u zboží nevyzkoušeného, uzavírá se tzv. „koupe na zkoušku“. Vzniká uzavřením kupní smlouvy s podmínkou, že kupující do uplynutí zkušební doby zboží schválil. Zkušební doba činí tři měsíce od uzavření smlouvy. Kupující však nemá právo zboží odmítnout, nemůže-li zboží vrátit ve stavu, v jakém je převzal.
Směnná smlouva Praktickým rozdílem mezi kupní smlouvou podle občanského zákoníku a kupní smlouvou podle obchodního zákoníku je způsob ochrany vlastníka, respektive jeho vlastnického práva. Ochrana vlastníka podle občanského zákoníku je silnější než podle obchodního zákoníku. Oprávněný držitel je ten, kdo je vzhledem k okolnostem v dobré víře, že mu věc patří. Oprávněný držitel má stejná práva jako vlastník, tzn. Že může s věcí nakládat jako s vlastní, zcizovat ji, zatěžovat apod. Neoprávněným držitelem je ten, kdo není držitelem v dobré víře. Věc musí být vydána pokud jí držitel disponuje a v tom stavu v jakém se nacházela v době žádosti o vydání. Oprávněný držitel má tedy, jak již bylo výše uvedeno, povinnost věc vlastníkovi vrátit. Vlastník věci však nemůže po oprávněném držiteli požadovat náhradu za věc v případě, že ji tento zcizil, spotřeboval, zničil nebo ji vrátil znehodnocenou. Vlastník se též nemůže úspěšně domáhat vydání plodů a užitků získaných oddělením od věci hlavní. Plody a užitky neoddělené je nutno vydat vlastníkovi. Oprávněnému držiteli vzniká vůči vlastníkovi nárok na náhradu nákladů, které na věc účelně vynaložil. Neoprávněný držitel má v první řadě povinnost věc vrátit vlastníkovi. A dále má povinnost vydat oddělené užitky a plody, nahradit škodu, která vlastníkovi neoprávněnou držbou vznikla. Dále se může domáhat náhrady nákladů nutných na údržbu věci.
Nejistá koupě Někdy též označované jako „koupě naděje“, běžné především oblasti koupě agrárních produktů z budoucí úrody. Kdo koupí budoucí užitky nějaké věci úhrnem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené, kupující však nese i ztrátu, byloli jeho očekávání zmařeno.
Vedlejší úmluvy V souvislosti s kupní smlouvou upravuje občanský zákoník tři typy tzv. vedlejších úmluv. Jsou to instituty: výhrady vlastnictví, předkupního práva a právo zpětné koupě.
- 18 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
Výhrada vlastnictví: Může být sjednána pouze při prodeji movité věci. Úmluva musí mít písemnou formu. Institut výhrady vlastnictví spočívá v tom, že kupující získá vlastnické právo až úplným zaplacením kupní ceny. Předkupní právo Sjednáním předkupního práva vzniká kupujícímu povinnost v případě, že chce věc dále zcizit nabídnout ji přednostně ke koupi předchozímu vlastníkovi (tedy prodávajícímu). Musí mít písemnou podobu. Předkupní právo může být sjednáno i před prodeji nemovité věci. Ke vzniku předkupního práva je nutný vklad do katastru nemovitostí. Zpětná koupě Právo zpětné koupě může být sjednáno pouze při prodeji movité věci. Sjednáním této úmluvy se stává prodávající oprávněný požadovat vrácení prodané věci po určité době (nejdéle po dobu jednoho roku) zpět do svého vlastnictví.
Smlouva o prodeji podniku Podnikem se podle obchodního zákoníku rozumí soubor hmotných jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku. Podnikem však musí být určitý ekonomicky kompaktní celek, tzn. Celek jenž je schopen samostatného ekonomického života. Jedná se o věc hromadnou. S ohledem na jednotlivé převáděné složky podniku je nutné postupovat pro nabytí účinnosti tohoto právního úkonu i v souladu s dalšími právními předpisy (např. u nemovitostí je třeba aby byl učiněn vklad do katastru nemovitosti). Písemnou smlouvou o prodeji podniku se prodávající zavazuje převést na kupujícího vlastnické právo k věcem, jiná práva a jiné majetkové hodnoty, jež slouží provozování podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit kupní cenu. Na kupujícího přecházejí všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje, přičemž k přechodu závazku se v tomto případě nevyžaduje souhlas věřitele, prodávající však ručí za splnění převedených závazků. Kupující a prodávající mají povinnost přechod závazků sdělit věřitelům podniku. Na kupujícího přecházejí rovněž veškerá práva z průmyslového či jiného duševního vlastnictví. Na kupujícího přecházejí rovněž práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům podniku. Kupní cena se stanoví na základě souhrnu všech věcí, práv a závazků vedených účetnictví ke dni uzavření smlouvy. Účinností smlouvy přechází na kupujícího vlastnické právo k věcem, jež jsou zahrnuty do prodeje. O tomto převzetí se sepíše zápis, přičemž nejpozději při předání je povinen prodávající upozornit kupujícího na všechny vady převáděných věcí. V zápisu se rovněž uvedou chybějící věci.
Smlouva o koupi najaté věci V této smlouvě si strany ujednají v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření, že zájemce (nájemce) je oprávněn koupit najatou věci nebo najatý soubor věcí během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku. Je-li nájemce oprávněn ke koupi již během nájemní doby, vykoná své právo doručením písemného oznámení o uplatnění tohoto práva. Je-li ke koupi najaté věci oprávněn nájemce až po uplynutí nájmu, zaniká jeho právo, nevykoná-li jej bez zbytečného odkladu - 19 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
po zániku nájemní smlouvy. V případě vykonání práva nabývá původní pronajimatel postavení prodávajícího a nájemce postavení kupujícího. Kupní cena se určí podle cen takového nebo srovnatelného zboží, prodávaného v době uzavření smlouvy. Vykonáním práva ke koupi předmětu smlouvy dochází k uzavření kupní smlouvy.
Smlouva o úvěru Věřitel se zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěr může být poskytován jak bankou, tak i například jedním podnikatelem druhému. Pokud není ve smlouvě dohodnuto jinak, vrací se peněžní prostředky v té měně, ve které byly poskytnuty. Dlužník může požadovat poskytnutí peněžních prostředků v dohodnuté době, nejdéle však do vypovězení nebo pod obu platnosti smlouvy vůbec. Není-li stanoveno jinak, může dlužník vypovědět smlouvu s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku. Dlužník je povinen z nich platit úroky ve sjednané výši jinak v nejvyšší zákonem stanovené výši. Pokud zákon nestanoví maximální sazby, pak úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dále pak může být sjednána výše úroku z prodlení při neplnění závazku a to ve výši 1 % nad úrokovou sazbu bank v místě sídla dlužníka. Neníli nic jiného stanoveno, má se za to, že úrok je dohodnut na období jednoho roku. Peněžní prostředky se poskytují v dohodnuté lhůtě, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.
Smlouva o dílo Zhotovitel se zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílo = dodávka investičních celků, montáže, provedení rekonstrukce, vědecké dílo apod. Vždy se musí jednat o činnost. Podstatnou náležitostí smlouvy o dílo je cena nebo alespoň způsob jejího určení. Zhotovitel vytváří samostatně dílo na svůj náklad a na své nebezpečí, ve sjednané době. Objednavatel má povinnost dílo převzít a zaplatit jeho cenu. Vlastnické právo a nebezpečí škody na zhotovované věci přechází na objednavatele obdobně jako u kupní smlouvy na kupujícího. Cena se platí zásadně ve sjednané době. Cena díla se přiměřeně zvýší nebo sníží, jestliže se po uzavření smlouvy strany dohodnou na rozšíření nebo redukci rozsahu díla. Objednavateli náleží právo kontroly. Zjistí-li vady, má právo požadovat jejich odstranění. Není-li závadný stav odstraněn ani v přiměřené lhůtě, může objednavatel od smlouvy odstoupit. Trvá-li objednatel i přes upozornění na použití daných, pro daný účel nevhodných materiálů, zbavuje to zhotovitele odpovědnosti za nemožnost dokončení díla nebo za vady se zachováním jeho nároku na cenu. Provedení díla Zhotovitel plní povinnosti provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednavateli v dohodnutém místě. Pokud není dohodnuto jinak, předává v místě sídla, podnikání nebo bydliště zhotovitele. Za vady však zhotovitel neodpovídá, bylo-li použito vadných materiálů, věcí či pokynů objednavatele, jejichž vadnost zhotovitel nemohl zjistit. Forma smlouvy o dílo může být ústní s výjimkou smlouvy o dílo týkajících se zhotovení stavby, která je nemovitostí. V případě, že nedojde k provedení díla na počkání - 20 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
musí zhotovitel vydat objednateli potvrzení o převzetí objednávky. Cena tak může být určena smlouvou, cenovými předpisy nebo je nutno poskytnout cenu přiměřenou. Cenu díla je možno stanovit buď pevnou částkou nebo odhadem. Objednatel by neměl opominout, v případě, že sám nedisponuje danými odbornými znalosti, přizvat k převzetí díla osobu takovými znalostmi disponující. Cena se může po uzavření smlouvy měnit bez souhlasu objednavatele pouze nastanou-li předvídané skutečnosti. (zhotovitel je povinen objednatele na tuto změnu bez prodlení upozornit a oznámit cenu novou). Objednatel má právo po sdělení nové ceny od smlouvy odstoupit. V případě, že objednatel od smlouvy neodstoupí ve lhůtě bez zbytečného odkladu má se za to, že byla sjednána cena nová a objednatel je povinen tuto novou cenu zaplatit. Nelze-li stanovit cenu pevnou částkou umožňuje zákon stanovit cenu odhadem.
Smlouva mandátní Touto smlouvou se mandatář zavazuje, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta (zastupování v právních věcech před soudy) nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Je nutno, aby od mandanta obdržel plnou moc k takovémuto jednání. Mandatář je povinen postupovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy. Od jeho pokynů se může odchýlit jen, je-li to naléhavě nezbytné. Mandatář je povinen předat mandantovi bez zbytečného odkladu věci získané při vyřizování záležitostí. Mandant je povinen zaplatit cenu dohodnutou, není-li však cena dohodnuta, platí se cena obvykla. Mandant je kromě toho povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně vynaložil při plnění svého závazku. Mandant může smlouvu vypovědět kdykoliv. Mandatář má však nárok na přiměřenou odměnu za činnost řádně uskutečněnou do účinnosti výpovědi a na úhradu vynaložených nákladů. Mandatář pak může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi.
Smlouva komisionářská Komisionář se zavazuje, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu. Jedná se o velmi běžný vztah zejména při prodeji zboží. Ještě vyšším stupněm je právě komisní prodej, kdy zboží zůstává majetkem prodávajícího a komisionář- kupující dané zboží jen prodává pro jeho majitele (svého dodavatele – komitenta), a to svým jménem, avšak na jeho účet, přičemž z tržené kupní ceny si ponechá pouze svou obchodní přirážku jako určitou provizi. Od pokynů komitenta se může odchýlit jen výjimečně, je-li to v zájmu komitenta a nelze-li si vyžádat jeho souhlas. Z jednání komisionáře nevznikají komitentu žádné přímé závazky a oprávnění vůči třetím osobám. Vztah nemusí mít písemnou formu. Vlastnické právo pak v případě koupě či prodeje přechází následovně: - v případě komisního prodeje je vlastníkem zboží komitent do doby, než toto právo nabude třetí osoba - v případě komisní koupě nabývá komitent vlastnické právo již předáním zboží komisionáři Za svou činnost obdrží komisionář od komitenta odměnu, pokud není dohodnuta, obdrží komisionář úplatu přiměřenou a u dané činnosti obvykle poskytovanou. V případě komisního prodeje (komisní koupě) se bude obvykle jednat o odměnu provizního charakteru, - 21 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
tzn. Určovanou procentem z prodejní (kupní) ceny. Nárok na odměnu komisionáři vzniká splněním následujících povinností: • podání závěrečné zprávy o zařízení záležitosti • provedení vyúčtování • komisionář převede na komitenta práva získaná při vyřizování záležitosti a vydá vše, co při tom získal • komisionář vymůže pohledávku vůči třetí osobě nebo tuto alespoň převede na komitenta
Smlouva zasílatelská Smlouvou zasilatelskou se zavazuje zasilatel vůči příkazci, že mu vlastním jménem na jeho účet obstará přepravu věci z určitého místa do určitého místa, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli úplatu. Smlouva nemusí mít písemnou formu. Zasílatel postupuje dle pokynů příkazce, jsou-li tyto nevhodné, musí jej na nevhodnost upozornit. Součástí smlouvy se zasílatelem může být též závazek zasílatele, že před vydáním zásilky nebo dokladů umožňujících nakládat se zásilkou vybere od příjemce ještě určitou peněžní částku. O hrozící škodě na zásilce musí zasílatel neprodleně informovat příkazce a je-li to nevyhnutelné může zasílatel zboží prodat vhodným způsobem na účet příkazce. Zasílateli náleží sjednaná odměna nebo úplata obvyklá v době sjednání smlouvy. Kromě toho má zasilatel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů (není-li tato, dle dohody stran již obsažena v úplatě za zasílatelskou činnost)
Smlouva o přepravě věci Dopravce se zavazuje odesílateli, že přepraví věc (zásilku) z určitého místa (místo odeslání) do určitého jiného místa (místo určení), a odesílatel se zavazuje zaplatit úplatu (přepravné). Smlouva nemusí být uzavřená v písemné formě. Odesílatel je oprávněn požadovat, aby mu dopravce písemně potvrdil převzetí zásilky. Ze smlouvy může vyplývat povinnost dopravce, vydat odesílateli náložný list, což je cenný papír, s nímž je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem této listiny. Je-li dopravci znám příjemce zásilky, je povinen mu zásilku doručit, nebo má-li podle smlouvy příjemce zásilku v místě určení vyzvednout, oznámit mu ukončení dopravy. Až do vydání zásilky příjemci může odesílatel požadovat po dopravci její vrácení nebo přepravu na jiné místo, to ovšem neplatí, byl-li vydán náložný list (v tomto případě může dané příkazy udělit přepravci jen příjemce). Dopravce může svůj závazek plnit pomocí dalšího dopravce (odpovědnost však nese sám). Dopravce zásadně odpovídá za škody vzniklé od převzetí do vydání zásilky. Dopravci náleží odměna, buď dohodnutá nebo obvyklá.
Smlouva o zprostředkování Nevyžaduje se písemná forma. Zprostředkovatel se zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za jeho činnost úplatu. Předmětem zprostředkovatelského vztahu je činnost, zaměřená na vyhledávání třetí osoby, se kterou zájemce uzavře určitou smlouvu. Nárok na provizi vzniká zprostředkovateli, je-li uzavřena smlouva, jež je předmětem zprostředkování. Strany si tak mohou dohodnout i to, že nárok na provizi vzniká již pouhým obstaráním příležitostí uzavřít příslušnou smlouvou. - 22 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
Zprostředkovatel je povinen uschovat pro zájemce doklady a materiály, které při své činnosti získal. Zprostředkovatel neručí za splnění závazku třetích osob, nesmí však navrhovat uzavření smlouvy s osobou, o které se může domnívat, že by své závazky řádně a včas nesplnila.
Smlouva o obchodním zastoupení Předmětem je závazek obchodního zástupce, vyvíjet po delší dobu pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv a zastoupený se zavazuje zaplatit obchodnímu zástupci úplatu. Vyžaduje se písemná podoba. Předmětem je vyhledávání zájemců o uzavření určitého typu smluv na sjednaném území. Smlouva může též obsahovat oprávnění zástupce uzavírat jménem zastoupeného předmětné obchody, toto zmocnění musí být výslovné. Obchodní zástupce je vázán mlčenlivostí ohledně údajů, které se při své činnosti od zastoupeného dozví, a to i po ukončení smlouvy. Obchodní zástupce může navrhovat uzavření smluv jen, jestliže jsou u daných osob předpoklady, že svůj závazek splní, za splnění závazku však ručí jen tehdy, jestliže se k tomu písemně zavázal. Nárok na provizi vzniká teprve uzavřením obchodu a splněním závazku ze strany třetí osoby. Má-li však být závazek plněn po dobu delší než 6 měsíců, vzniká obchodnímu zástupci nárok na provizi po uzavření obchodu. Rozlišujeme dva typy obchodního zastoupení: 1) NEVÝHRADNÍ OBCHODNÍ ZASTOUPENÍ – Zastoupený může toutéž činností pověřit více obchodních zástupců a obchodní zástupce může svou činnost vykovávat pro více zastoupených 2) VÝHRADNÍ OBCHODNÍ ZASTOUPENÍ – Zastoupený je povinen ve stanovené územní oblasti a pro určený okruh obchodů nepoužívat jiného zástupce a naproti tomu obchodní zástupce je oprávněn vykonávat zastoupení jen pro tohoto jednoho zastoupeného. Zastoupený pak může sice uzavírat obchody, na které se vztahuje dohoda o obchodním zastoupení, i bez součinnosti zástupce, je však povinen zaplatit zástupci provizi tak, jako kdyby byl obchod uzavřen s jeho součinností. Dohodou obou stran však nelze vyloučit nebo změnit ustanovení zákona pro případ, kdy smlouvu po uplynutí jednoho roku vypověděl zastoupený, v tomto případě je povinen vyplatit zástupce odměnu za získané zákazníky.
Smlouva o otevření akreditivu Vyžaduje se vždy písemnou formu a banka se zavazuje příkazci, že na základě jeho žádosti poskytne určité osobě na účet příkazcem určité plnění, jestliže oprávněný splní do určité doby stanovené podmínky, a příkazce se zavazuje zaplatit bance úplatu. Bezodkladně po uzavření smlouvy s příkazce sdělí banka oprávněnému, že v jeho prospěch otevírá akreditiv a sdělí mu jeho obsah, tedy druh a rozsah plnění, dobu platnosti akreditivu a akreditivní podmínky. Příkazce se zavazuje bance za danou službu zaplatit smluvenou nebo obvyklou úplatu. Druhy akreditivu 1) odvolatelný akreditiv – banka může ve vztahu k oprávněnému změnit nebo zrušit akreditiv do doby, než oprávněný splní podmínky - 23 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
2) neodvolatelný – banka může zrušit nebo změnit akreditiv jen souhlasem oprávněného příkazce 3) dokumentární akreditiv – banka je zde povinna poskytnout oprávněnému plnění, jestliže bance jsou řádně předloženy během platnosti akreditivu dokumenty určené v akreditivní listině. Předložené dokumenty banka s odbornou péčí prověří 4) jiné akreditivy
Smlouva o inkasu Banka se zavazuje obstarat pro příkazce přijetí plnění určité peněžní pohledávky od určitého dlužníka nebo obstarat jiný inkasní úkon. V souladu se smlouvou o inkasu banka požádá dlužníka o splnění příslušné povinnosti, odmítne-li tento, informuje banka příkazce. Naopak splní-li povinný svůj závazek, je banka, pověřená inkasem, povinna přiajté plnění bezodkladně předat příkazci. Druhy inkasních úkonů 1) nejtypičtějším inkasním úkonem je bankovní dokumentární inkaso, na základě kterého banka vydá třetí osobě dokumenty opravňující nakládat se zbožím, bude-li při jejich vydání zaplacena určitá částka nebo proveden jiný inkasní úkon. Jedná se často praktikovaný způsob platby v zahraničním obchodě 2) Jiné inkasní úkony např. výměna zboží za zboží, kde dochází prostřednictvím pověřené banky k předání dokladu opravňujících nakládat se zbožím apod.
Smlouva o běžném účtu a smlouva o vkladovém účtu Smlouvou o běžném účtu, která musí být uzavřena v písemné formě, se banka zavazuje zřídit do určité doby na určitou měnu běžný účet pro jeho majitele. Platí, že devizový účet české právnické osobě nebo fyzické osobě podnikateli je možno zřídit a vést jen na základě devizového povolení vydávaného v ČR Českou národní bankou. Banka je povinna přijímat na běžný účet měně, na kterou zní, peněžité vklady nebo platby ve prospěch majitele účtu a na běžném účtu podle písemného příkazu jeho majitele nebo jiné označené osoby oprávněné vyplácet hotovost nebo provádět převody. Příkaz je možno dát rovněž ve formě šeku, ve formě platební karty apod. V případě výběru či příkazu k úhradě odečte banka prostředky k tíži účtu dnem, kdy ji byl příslušný příkaz dán. Za tento den již úroky majiteli účtu nenáleží. Právo banky požadovat úhradu nákladů spojených s jejími službami a právě k úhradě těchto nákladů použít peněžních prostředků na účtu. Banka většinou zůstatek na běžném účtu úročí. Poskytováním různých úrokových sazeb banky obvykle zvýhodňují určité kategorie klientů. Úroky jsou splatné koncem každého kalendářního čtvrtletí a připisují se ve prospěch běžného účtu. Smlouva o vkladovém účtu se zavazuje banka zřídit tento účet pro jeho majitele v určité měně a platit z peněžních prostředků na účtu úroky a majitel účtu se zavazuje vložit na účet peněžní prostředky a přenechat jejich využití bance. Je nutno zachovat písemnou formu. Jde především o ukládání prostředků na tzv. termínované vklady, kdy je bance garantováno právo disponovat po určitou dobu s vloženými finančními prostředky, aniž by je v průběhu této doby musela na příkaz majitele účtu vyplatit či převést. Jsou zvýhodňovány podstatně lepšími úrokovými sazbami. Majiteli účtu je sice zachováno právo i po sjednanou - 24 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
dobu nakládat s prostředky, ztrácí tím však nárok na výplatu celého nebo zvýhodněného úroku. Úroky jsou splatné uplynutím lhůty, po kterou jsou peněžní prostředky na účtu vázány, nejpozději však vždy uplynutím jednoho kalendářního roku, jsou-li prostředky uloženy na delší dobu.
- 25 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
8. Zajišťovací instituty Účelem je zajistit pohledávku věřitele a z jejichž předmětu se může věřitel uspokojit, nesplní-li dlužník dobrovolně svůj závazek.
Zástavní právo Zástavní právo umožňuje věřiteli, uspokojit svou pohledávku ze zastavené věci (zástavy), jestliže dlužník dobrovolně nesplní svou povinnost. Zástava vzniká písemnou smlouvou. Zástavní právo k věci movité vzniká jejím předáním věřiteli nebo zápisem do listiny, která je spojena s užíváním věci (například technický průkaz k motorovému vozidlu), k věci nemovité vzniká zápisem zástavního práva do katastru nemovitosti. Zastavit lze i pohledávku.
Právo zadržovací Kdo je povinen vydat movitou věc, může ji zadržet, aby zajistil svou splatnou peněžitou pohledávku vůči tomu, jemuž je jinak povinen věc vydat. Jedná se o případy o úhradu pohledávky za zhotovení nebo úpravu věci a jištění se bude provádět právě touto věcí
Smluvní pokuta Pro případ nesplnění závazku řádně a v čas si strany mohou dohodnout povinnost dlužníka uhradit smluví pokutu. Je-li však tato nepřiměřeně vysoká, může tuto soud s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované pohledávky přiměřeně snížit.
Ručení Je běžným způsobem zajišťování závazku. Ručitel je třetí osoba, která není ani dlužníkem ani věřitelem v daném konkrétním vztahu, avšak písemně prohlásí vůči věřiteli, že závazek dlužníka splní, jestliže takto neučiní ve lhůtě dlužník sám. Nesplní-li dlužník svůj závazek sám, může se věřitel splnění domáhat vůči věřiteli, který splněním závazku místo dlužníka sám vstupuje do práv věřitele a má právo požadovat všechny doklady a pomůcky, které má věřitel a jež jsou potřebné k uplatnění nároku vůči dlužníkovi. Zaručí-li se za tentýž závazek více ručitelů, ručí každý z nich za celý závazek.
Bankovní záruka Bankovní zárukou se banka písemně zaváže v záruční listině, že uspokojí pohledávku věřitele, jestliže dlužník nesplní závazek nebo nebudou splněny podmínky stanovené v záruční listině. Jestliže bankovní záruku potvrdí i jiná banka, může věřitel uplatnit nároky z bankovní záruky vůči kterékoliv z těchto bank
Uznání závazku Písemné prohlášení dlužníka o tom, že svůj závazek uznává. Má vliv např. na běh lhůt, promlčení, rovněž jednodušší je jeho vymáhání před soudem apod.
- 26 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
9. Změny a zánik závazků Zánik závazku Nejčastějším a samozřejmě žádoucím zánikem závazku je jeho splnění řádně a včas. Častým případem může být situace, kdy se strany nedohodnou nebo opomenou dohodnout způsob platby. V tomto případě bude moci dlužník platit buď převodem na jemu známý účet věřitele, případně jiným způsobem – šekem, ale i v hotovosti apod. Od zvolené=ho způsobu plnění však nemůže ustoupit. Závazek je splněn řádně tehdy, je-li splněn na stanoveném místě. Nestanoví-li smlouva nic jiného, je dlužník povinen plnit v svůj závazek v místě, kde měl v době uzavření smlouvy své sídlo nebo místo podnikání. Pro peněžitý závazek pak platí opačný princip, neboť peněžitý závazek se plní v místě sídla nebo bydliště věřitele nebo alespoň u banky věřitele. Strany se mohou dohodnout, že závazek je splněn již odepsáním příslušné částky z účtu dlužníka nebo dnem poukázání či složení této částky k převodu na účet věřitele. Dlužník je povinen splnit svůj závazek rovněž včas, tj. v době stanovené ve smlouvě a chybí-li takováto dohoda, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.
Porušení smluvních povinností a jeho následky Prodlení dlužníka Dlužník je v prodlení, nesplní-li řádně a včas svůj závazek, a to až do doby, kdy poskytne řádné plnění nebo závazek zanikne jinak. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže závazek plnit v důsledku prodlení věřitele. V případě prodlení dlužníka může věřitel po dlužníkovi požadovat následující: • řádné splnění • náhradu škody • odstoupit od smlouvy Je-li dlužník v prodlení s předáním věci, odpovídá po dobu prodlení za škodu na této věci, tj. za její ztrátu, zničení, poškození nebo znehodnocení. V případě prodlení s plněním peněžitého závazku, kde není dohodnuta sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen tyto hradit podle úrokových sazeb bank v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, zvýšené o 1 %.
Prodlení věřitele Věřitel je v prodlení, nepřevezme-li řádně nabídnuté plnění nebo též neposkytne-li spolupůsobení při plnění povinnosti dlužníka. Dlužník je oprávněn požadovat od věřitele náhradu škody způsobenou prodlením např. skladné, přepravné atd. V případě, že je věřitel v prodlení s převzetím věci, přechází na něj od momentu vzniku prodlení nebezpečí vzniku škody na věci.
- 27 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
Náhrada škody K náhradě škody je povinen ten, kdo poruší v závazkovém vztahu svou povinnost druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinnosti bylo způsobeno tzv. okolnostmi vylučující odpovědnost. A tím je: - překážka - nesplnění povinnosti bylo způsobeno jednáním poškozeného. Způsobenou škodu je nutno nahradit v penězích. Jestliže však o to oprávněný požádá a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav. V rámci náhrady škody se nahrazuje: • skutečná škoda • ušlý zisk
Promlčení práv v obchodním styku Požadovat plnění od druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno soudem, jestliže povinná osoba promlčení namítne. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právo se promlčí uplynutím promlčení doby stanovené zákonem, která činí 4 roky, u práva na náhradu škody pak 10 let. Zákon stanoví, od kdy v jednotlivých případech promlčecí lhůta běží. Pokud nestanoví jinak, běží promlčecí doba: - u práv, které lze vymáhat u soudu, ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, - u práv uskutečnit právní úkon pak ode dne, kdy právní úkon mohl být učiněn. Uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba.
- 28 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
10. Hospodářská soutěž Ochrana proti narušování hospodářské soutěže se vztahuje na soutěžitele či jejich sdružení, jestliže jejich činnost může ovlivňovat hospodářskou soutěž a případně dalších subjektů (zejména státních) pokud mohou narušovat svými zásahy hospodářskou soutěž.
Kartelové dohody Zákon zejména zakazuje tzv. kartelové dohody, tj. dohody jiné formy vzájemného dorozumění mezi soutěžiteli (v jakékoliv formě, písemně, ústně či faktickou cestou), které vedou k vyloučení nebo omezení hospodářské soutěže. Zákon označuje za nedovolené zejména dohody, které obsahují: a) přímé nebo nepřímé určení cen nebo jiných podmínek pro účastníky dohody b) závazek omezení nebo kontroly výroby, odbytu apod. c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů d) závazek alespoň jednoho z účastníků, že smlouvy s kupujícím budou vázány na podmínku odběru i dalšího plnění, které s požadovaným plněním nesouvisí e) závazek účastníků, že vůči jednotlivým odběratelům budou při planění stejného charakteru uplatňovány rozdílné podmínky f) závazek omezit přístup na trh podnikatelům, kteří nejsou členy dohody Takového dohody a výjimky však musí schválit Úřad pro hospodářskou soutěž. Na žádost podnikatelů může Úřad povolit výjimky ze zákazu nedovolovaného omezování soutěže, je-li takováto žádost řádně odůvodněna. Výjimku však může Úřad kdykoliv odejmout, změní-li se podstatně podmínky, či jestliže účastníci dohody jednají v rozporu se stanovenými podmínkami.
Monopolní a dominantní postavení na trhu Zákon stanoví povinnost podnikatele neprodleně oznámit Úřadu, jestliže sám nebo v dohodě s jinými podnikateli nabude na trhu: a) monopolní postavení, tedy není vystaven soutěži vůbec (neexistuje pro něj konkurence) b) dominantní postavení, tedy podnikatel dodávkami na relevantním trhu zajišťuje v období kalendářního roku nejméně 30 % dodávek shodného, porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží. Tohoto postavení nesmí podnikatel zneužívat, zneužívá-li svého postavení, je Úřadem nadán pravomocemi pro podniknutí konkrétních kroků proti takovému stavu.
Ochrana proti nekalé soutěži Nekalá soutěž, soutěžitel Soutěžitelem se rozumí jak fyzické tak i právnické osoby, které se účastní hospodářské činnosti, a to ať jsou či nejsou podnikateli, a to při dosahování určitého hospodářského (ekonomického) prospěchu. Účelem je pak zabezpečení svobodné činnosti soutěžitelů a ochrany proti jednání tzv. „dobrými mravy soutěže“.V obchodním zákoníku je dána možnost zejména soutěžitelům samotným, aby se bránili před jednáním jiných soutěžitelů, které je v rozporu s obchodními pravidly. Nekalá soutěž je zákonem zakázána.
Nekalosoutěžní jednání Nekalosoutěžním jednáním je jednání: - 29 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
a) v hospodářské soutěži b) které je v rozporu s dobrými mravy soutěže c) je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům
Klamavá reklama Šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamavou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů.
Klamavé označení zboží a služeb Každé označení zboží a služeb, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jim označené zboží nebo služby pochází z určitého státu nebo že mají určitou vlastnost nebo jakost.
Vyvolání nebezpečí záměny Vyvolání nebezpečí záměny je: • užití obchodního jména nebo zvláštního označení podniku užívaných již po právu jiným soutěžitelem • napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo služeb
Parazitování na pověsti Využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch.
Podplácení Soutěžitel poskytne nebo nabídne například členu statutárního orgánu majetkový prospěch za nekalý postup, kterým dosáhne určité přednosti.
Zlehčování Soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje.
Porušení obchodního tajemství Jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiné obchodní tajemství, které může být využito v soutěži.
Ohrožování zdraví a životního prostředí Soutěžitel provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zájmy ochrany zdraví nebo životného prostředí, aby tak získal prospěch pro sebe nebo pro jiného.
Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži Osoby (soutěžitelé), jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, se mohou proti narušiteli domáhat: a) aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav b) přiměřeného zadostiučinění (lze poskytnout i v penězích) c) náhrady škody d) vydání bezdůvodného obohacení - 30 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
11. Konkurz a vyrovnání Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Do úpadku se může dostat dvěma způsoby. Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů (tj. alespoň dva) a není schopen plnit své splatné závazky. Druhou možností, jak se dostat do úpadku je předlužení. O předlužení se přitom jedná tehdy, jestliže dlužník má více věřitelů a jeho splatné závazky jsou vyšší než jeho majetek. Cílem konkurzu nebo vyrovnání je poměrné uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku.
Konkurz Návrh na prohlášení konkurzu Konkurzní řízení se zahajuje na základě návrhu na prohlášení konkurzu podaného u příslušného krajského soudu. K podání tohoto návrhu je oprávněn dlužník, kterýkoliv z jeho věřitelů a některé další osoby. Tuto povinnost má především sám dlužník, který se ocitl v úpadku. Nesplní-li tuto povinnost alespoň některá z nich, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která tím věřitelům vznikne. Představenstvo akciové společnosti je povinno podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu návrh, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zvláštním zákonem. Jestliže návrh podává věřitel, musí doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují, že dlužník je v úpadku a že má majetek postačující k úhradě nákladů konkurzu.¨ Navrhuje-li prohlášení konkurzu sám dlužník, musí k návrhu připojit seznam svého majetku a závazků s termíny jejich splatnosti s uvedením svých dlužníků a věřitelů. Konkurz nelze prohlásit na územní samosprávné celky nebo jiné právnické osoby, za jejichž dluhy se zaručil sát. Zákon umožňuje dlužníkovi oddálit prohlášení konkurzu. Ten totiž může navrhnout povolení tzv. ochranné lhůty, a to do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkurzu soudem Soud může povolit (nemusí) ochrannou lhůtu, jestliže včas podaný návrh obsahuje kromě obecných náležitostí podání i údaje týkající se dlužníka, které se zapisují do OR3, seznam nemovitostí dlužníka atd. Soud ochranou lhůtu povolí, jestliže údaje návrhu jdou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty, jinak návrh ochranné lhůty zamítne. Ochranná lhůta trvá tři měsíce a na návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty ji může soud prodloužit nejdéle o další tři měsíce. Věřitelé nemohou vůči dlužníkovy vymáhat uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z pracovního poměru. Ochranná lhůta končí uplynutím doby, zastavením konkurzního řízení, prohlášením konkurzu nebo povolením vyrovnání.
Konkursní podstata, správce podstaty, účastníci konkurzu Konkurzní podstata je tvořena majetkem, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkurzu a kterého nabyl za konkurzu. Z konkurzní podstaty jsou uspokojovány pohledávky konkurzních věřitelů.
3
OR – obchodní rejstřík
- 31 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
Správce konkurzní podstaty jmenuje soud při prohlášení konkurzu ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení. Do seznamu správců se zapisují advokáti, notáři a dále bezúhonné fyzické osoby s přiměřenou odbornou způsobilostí, pokud podají návrh na zápis. Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Nároky správce se uspokojují z konkurzní podstaty. Správce je povinen předložit soudu konečnou zprávu do 18 měsíců od prohlášení konkurzu. Účastníky konkurzu jsou věřitelé uplatňující svoje nároky a dlužník.
Účinky prohlášení konkurzu Bude-li osvědčeno, že dlužník je v úpadku, a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, soud bez zbytečného odkladu usnesením prohlásí konkurz. Proti usnesení o prohlášení konkurzu se může odvolat dlužník, pokud není navrhovatelem. Návrh na prohlášení konkurzu soud zamítne, je-li zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu. V usnesení o prohlášení konkurzu musí být ustaven správce a dále výzva věřitelům, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkurzu všechny své nároky s uvedením jejich výše, právního důvodu zniku a jejich zajištění. Účinky prohlášení konkurzu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Prohlášení konkurzu se vyznačuje do obchodního rejstříku. Prvním podstatným účinkem prohlášení konkurzu je přechod oprávnění na správce. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkurzu. Úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce. Nelze provést výkon rozhodnutí (exekucí) postihující majetek patřící do podstaty. Zaniká úpadcovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů a do podstaty spadá ta jeho část, s níž úpadce podnikal. Dnem prohlášením konkurzu přechází na správce konkurzní podstaty oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Správce je zejména oprávněn plnit povinnosti zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních záležitostech podniku, zajistit vedení účetnictví. Neúčinné jsou též úkony, kterými dlužník převádí věci, práva a jiné majetkové hodnoty ze svého majetku na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně nevýhodných podmínek s výjimkou přiměřeného daru osobám blízkým nebo odmítá dědictví nebo dar, aniž k tomu měl závažný důvod, který nespočívá v jeho majetkové situaci.
Zjištění konkurzní podstaty, přihlášky pohledávek Zákon úpadci ukládá povinnost neprodleně (nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkurzu) sestavit a odevzdat správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů. Předložený seznam majetku a závazků musí úpadce podepsat a výslovně uvést, že je správný a úplný. Základním předpokladem uspokojení pohledávky věřitele je její přihlášení. Přihlášku je třeba podat ve stanovené lhůtě od prohlášení konkurzu. Jeden stejnopis přihlášky doručí soud správci konkurzní podstaty, který z přihlášených pohledávek sestaví správce seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává. K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí sout tzv. přezkumné jednání.
- 32 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
Zpeněžení Zpeněžení konkurzní podstaty je možné dvěma způsoby, buď prodejem věci způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem, nebo prodejem mimo dražbu. Prodej mimo dražbu může uskutečnit správce pouze se souhlasem soudu. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní cenu. Správce konkurzní podstaty je povinen vymáhat peněžité pohledávky, které má úpadce za svými dlužníky. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Nejdříve tzv. pohledávky první třídy, tj. nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů. Dále pohledávky druhé třídy, tj. poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení.
Nucené vyrovnání V případě, že ještě nedošlo k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurz byl ukončen nuceným vyrovnáním.
Zrušení konkurzu Soud zruší konkurz, zjistí-li, že nejsou splněny předpoklady pro konkurz, dále pak jestliže zjistí, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, jestliže úpadce – fyzická osoba zemřela. Podle živnostenského zákona nemůže živnost provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz.
- 33 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
12. Živnostenské podnikání Živnost je jedním z druhů podnikatelské činnosti. Právním předpisem, který upravuje podmínky, vznik, změn a zánik živnostenského podnikání je v České republice zákon O živnostenském podnikání. Definice pojmu živnosti podle živnostenského zákona je takřka identická s obecnou definicí podnikání obsažené v obchodním zákoníku. Vyplývají z ní tyto znaky: 1) soustavnost (není totožná s nepřetržitostí a trvalostí, muže to tedy být i např. Činnost sezónní, nemůže se jednat o činnost vykonávanou příležitostně či nahodile) 2) samostatnost 3) provozování pod vlastním jménem 4) provozování na vlastní odpovědnost 5) dosahování zisku Činnosti, které nejsou živností lez rozdělit do několik skupin: • činnosti, jejichž výkon je svěřen výlučně státu nebo určité právnické osobě (činnost pošt, státní správa) • výsledky činnosti autorů podle autorského zákona. Pro ně není třeba živnostenského a ani jiného oprávnění. • činnosti lékařů, lékárníků, veterinářů apod. • činnosti bank, pojišťoven, penzijní fondy aj.
Druhy živností K výkonu živností potřebuje subjekt živnostenského podnikání živnostenské oprávnění. Podle způsobu vzniku rozlišujeme následující oprávnění: • VOLNÝ REŽIM – nepodléhá veřejnoprávní úpravě. • PODMÍNĚNĚ VOLNÝ REŽIM – musí splnit podmínky a musí ohlásit, že zahajuje konkrétní podnikatelskou činnost. • POVOLOVACÍ REŽIM – je nutné povolení správního úřadu, který však pouze přezkoumá, zda dotyčná osoba splňuje právní předpisy stanovené podmínkami. Jestli splní podmínky => vydá se oprávnění. • KONCESNÍ REŽIM – k zahájení pod. činnosti je nutné povolení správního úřadu, který přezkoumá zda jsou splněny podmínky stanovené právními předpisy.
Živnosti dělíme na následující skupiny 1) podle podmínek, které je nutno splnit za účelem získání oprávnění: a. živnost ohlašovací i. živnost řemeslná ii. živnost vázaná iii. živnost volná b. živnosti koncesované 2) podle předmětu podnikání a. živnosti obchodní b. živnosti výrobní c. živnosti poskytující služby
- 34 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
Podmínky provozování živností 1) všeobecné podmínky i. dosažení věku 18 let ii. způsobilost k právním úkolům iii. bezúhonnost 2) zvláštní podmínky (odborná a jiná způsobilost) -
odpovědným zástupcem musí být vždy fyzická osoba dokladem k provozování ohlašovacích živností je živnostenský list dokladem provozování koncesované živnosti je koncesní listina
Zánik živnostenského oprávnění Živnostenské oprávnění zaniká: 1) smrtí podnikatele (nepokračují-li v živnosti dědicové) 2) zánikem právnické osoby, která provozuje živnost 3) uplynutím lhůty 4) rozhodnutím živnostenského úřadu, jestliže a. podnikatel přestal splňovat podmínky pro výkon živnosti b. na majetek podnikatele byl prohlášen konkurz c. podnikatel o to požádá d. podnikatel závažným způsobem porušuje stanovené podmínky e. podnikatel nezačal provozovat živnost ve lhůtě delší než 5 let od vydání živnostenského oprávnění f. porušování tržního řádu
Neoprávněné podnikání Pokud někdo podniká bez živnostenského oprávnění může živnostenský úřad udělit v případě volných živností pokutu až do výše Kč 500.000,--. V případě řemeslných a vázaných živností to může být až Kč 750.000,--. ŽZ4 stanoví pokutu i pro další vyjmenovaná porušení ŽZ. ŽZ umožňuje, aby živnostenský úřad téže osobě za souběžné porušení ŽZ, které je projednáváno ve společném řízení uložil sankci podle zásady kumulativní, tzn. Podle ustanovení vztahujícího se na porušení nejpřísněji postižitelné.
4
Živnostenský zákon
- 35 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
14. Průmyslová práva Zlepšovací návrhy, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, topografie nových odrůd rostlin a zvířectva, označení původu výrobků, licenční smlouvy Průmyslová práva na označení - nezkoumá tvořivost, vizuální efekt; PP tvůrčí povahy - zkoumá tvořivost
Duševní vlastnictví - právo k nehmotným statkům 1. obchodujeme = využíváme statek, který nemá hmotnou podobu (chráněna je myšlenka ne produkt) - průmyslové statky se dají převádět - autorské statky - nelze převádět 2. přísný pořádek = stát se chová jinak - A - není žádný úřad, ochrana - okamžikem vzniku - P - Úřad průmyslového vlastnictví Praha - certifikát - majitel 3. úřad má publikační médium = věstník - publikuje přihlášky, zápisy, licenční smlouvy průmyslových práv - cesta veřejné kontroly - nenáleží práva tomu, kdo si je nezaslouží
Ochranná známka (OZ) -
-
značka, označení logo ⇒ může nebo nemusí být OZ ⇒ musí být zapsán v rejstříku Ochranných známek ® značka výrobků či služeb - máme se jí odlišit od konkurence cena podniku ⇒ hodnota OZ nikdo nemohl zneužívat jeho známosti a parazitovat v hospodářské soutěži chráněn proti konkurentům známka zásadně nesmí být použita nikým, kdo má podobné podnikání výjimka: ; Všeobecná známka - respekt ve společnosti - víra v kvalitu, zvláštnost této značky ⇒ nesmí mít nikdo jiný = parazitovat ; Kolektivní známka - používá několik subjektů pro stejný druh výrobků na základě smlouvy o sdružení dvojrozměrná = slova, písmena, číslice, malůvky trojrozměrná kombinovaná
definuje zákon č. 137/95 Sb. o Ochranných známkách - def., podmínky zaregistrování, ochranou dobu, řízení při zápise a výmazu. - obecná povaha ⇒ odlišení - OZ tvořena slovy, číslicemi, kresbou, tvarem výrobku nebo obalu, jejich kombinací určené k rozlišení výrobků a služeb pocházejících od různých podnikatelů, - je zapsána do rejstříku ochranných známek vedených úřadem průmyslového vlastnictví Nepatří sem: = výčet defektů - činí nezpůsobilou zápisu do rejstříku - 36 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
-
-
verze 1.0
není způsobilá ke grafickému vyjádření - nedá se vnímat vizuálně (hudba, znělka, vůně) označení n.z. aby rozlišilo výrobky a služby ⇒ nemá rozlišovací způsobilost (úřad chce, když uvidí známku, aby napověděla, co skrývá) označení tvořené značkami - údaji sloužícím v obchodě k určení - pouze slovy - mají v obchodě specifický význam, sledujeme: druh jakost hodnotu zemi původu nemůže být registrováno - kilo, měsíčník, čerstvé máslo odporující veřejnému pořádku + dobrým mravům - navádí
Překážky zápisu Nenastane 2. blokáda 1) je již v rejstříku zapsána, přihlášena podobná známka - je shodná = zaměnitelná s konkurenčním produktem rozhodující je OKAMŽIK PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY NA ÚŘAD 2) neuplynuly 2 roky od zániku shodné známky - zaměnitelné 3) podány námitky (zasahuje do práv namítatele) 4) majitel zaměnitelné OZ pro stejné nebo podobné výrobky a služby (úřad na něj zapomněl) 5) majitel zaměnitelné všeobecně známé značky 6) majitel autorských práv 7) zasahuje do osobností - jméno osob, firmu
Práva z OZ: -
označovat výrobky a služby - na výrobky + obaly uvádět na trh, skladovat, vyvážet, dovážet, reklama produktů ® nikdo jiný to nesmí dělat majitel OZ - informace o původu výrobku - u někoho najde jeho známku, která je podobná či zaměnitelná ⇒ žádá celní úřad, aby nepustil do oběhu zboží, takto označeno vydavatel v tisku označil OZ, musí přidat číslo zápisu do rejstříku majitel FO či PO převoditelný, licencovatelný - smlouva - majitel a uživatel OZ, může užívat, účinnost zápisem do rejstříku prodej - možný přechod smrtí = FO = dědic; PO = na jiný orgán ochrana trvá 110 let - vždy prodloužené o 10 let na nekonečně dlouhou dobu
Vynález - podřízeno EU - 527/90 Sb. Průmyslové právo - licence na vynález Patent = osvědčení o vynálezu - právo - udělíme na vynálezy, jsou nové, výsledkem duševní tvůrčí činnosti, průmyslově využitelné
- 37 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
1. něco je vynález - technické řešení … průmyslově využitelné 2. nelze patentovat: - patentovat objev, vědeckou teorii, plány, pravidla, hry; - podávání informací a estetický výtvory + programy PC (autorská práva) - odrůdy rostlin, plemen, zvířat - dobré mravy - novost - stav světové techniky včetně světových a mezinárodních přihlášek výjimka: ) nový - přihláška po době 6 měsíců po neoprávněném zveřejnění ) po mezinárodní výstavě (6 měsíců) musím v přihlášce uvést, že bylo vystaveno, do 4 měsíců doložit, že jsem byl na výstavě 3. pro odborníka vyplývá předmět vynálezu z technického stavu 4. průmyslová využitelnost - předmět vynálezu může být vyráběn + jinak využíván v průmyslu, zemědělských a jiných oblastech hospodářské činnosti
Původce vynálezu -
označení osoby - FO jej vymyslela první nositel všech práv spojených s vlastnictvím výjimka - podnikový vynález - v rámci pracovní činnosti - nositelem je zaměstnavatel: 1. původce musí oznámit okamžitě zaměstnavateli 2. zaměstnanec má nárok na odměnu, jejíž výše se stanoví - smlouvou, soudem 3. zaměstnavatel může do 3 měsíců podat přihlášku na patent, jinak právo přechází zpět na zaměstnance
Účinky patentu podobné OZ -
sám může užívat, poskytovat licenci předávat čin převádět patent patent - platnost 20 let, udržovací poplatky
Patent - nucená licence výsadní právo majitele patentu stát bez souhlasu majitele udělí v rámci veřejného prospěchu (válka, epidemie) nebo leží ladem a odmítá udělit licenci ⇒ 4 roky od podání přihlášky + udělení patentu
Průmyslový vzor -
207/2000 Sb. ochraně průmyslových vzorů vzhled výrobku či jeho částí spočívající ve znacích: estetický vzor - jak to vypadá ⇒ linie obrysů, barev, tvarů, struktury, materiálu, samotného výrobku, nebo jeho zdobení výrobek vyroben průmyslově, řemeslně včetně součástek, obalu, úpravy, grafických symbolů, topografie (výluka - PC program)
- 38 Jiří Sitta © 2005
Obchodní právo
verze 1.0
Složený výrobek -
z vyměnitelných částí - chráněný musí být nový - veřejnosti nebyl zpřístupněn shodný průmyslový vzor (zápis do rejstříku, vystavení, užívání v obchodě, jiné zveřejnění) ⇒ liší se pouze nepodstatnými znaky - individuální povaha - původce FO - individualita - celkový dojem plynoucí z průmysl.vzoru na informace uživatele je jiný než uživatele průmyslového vzoru N - nezapsatelný průmyslový vzor odporuje veřejnému pořádku - shodný s PV se starším datem Ochrana - rozsah - vyobrazí PV - dle rejstříku PV ⇒ fotka - grafické zobrazení, detailnější = lepší. -
situace - později přihlášený PV nevyvolá odlišující dojem prodloužena doba 5 let, o 5 let na celkovou dobu 25 let žádost o prodloužení nejpozději 6 měsíců po uplynutí ochrany
Užitný vzor = vzor o technických řešeních, o technickém fungování výrobku
- 39 Jiří Sitta © 2005
