Obsah. Ekonomie - Makro verze 1.1

Ekonomie - Makro

verze 1.1

Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 1 1. Makroekonomie ..................................................................................................................... 2 2. Národohospodářský koloběh.................................................................................................. 5 3. Hrubý a čistý produkt, domácí a národní produkt, nominální a reálný produkt .................... 7 4. Model AS-AD, faktory ovlivňující AS a AD......................................................................... 9 5. Model AS-AD, potenciální produkt, makroekonomická rovnováha. .................................. 12 6. Výdajový model s multiplikátorem, spotřební funkce, mezní sklony.................................. 15 7. Peníze ................................................................................................................................... 18 8. Bankovní soustava, centrální banka, obchodní banky ......................................................... 20 9. Inflace................................................................................................................................... 22 10. Nezaměstnanost.................................................................................................................. 24 11. Phillipsova křivka............................................................................................................... 26 12. Monetární politika – cíle a nástroje, Keynesovský pohled ................................................ 28 13. Monetární politika – cíle a nástroje, Monetaristický pohled, omezení účinnosti .............. 30 14. Fiskální politika – funkce, cíle, nástroje, státní rozpočet ................................................... 32 15. Poptávkově zaměřená fiskální politika, nabídkově zaměřená fiskální politika ................. 34 16. Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet......................................................................... 36 17. Teorie veřejné volby........................................................................................................... 37 18. Model IS-LM – předpoklady, trh statků a křivka IS .......................................................... 38 19. Model IS-LM – trhy aktiv a křivka LM ............................................................................. 39 20. Ekonomický růst ................................................................................................................ 40 21. Ekonomický cyklus ............................................................................................................ 42 22. Mezinárodní obchod........................................................................................................... 45 23. Měnový kurz ...................................................................................................................... 46 24. Platební bilance .................................................................................................................. 47

Tyto podklady slouží pouze pro přípravu ke zkoušce z předmětu Ekonomie - Makro. Kapitoly se shodují s jednotlivými okruhy otázek. Některé otázky chybějí nebo se s jinými překrývají. Veškerý zde uvedený text je převzat z přednášek a cvičení a není určen pro komerční účely.

-1Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1

1. Makroekonomie – základní pojmy, cíle hospodářské politiky a jejich konfliktnost, Neoklasický a Keynesovský přístup Veličiny: 1) Produkt 2) Nezaměstnanost 3) Cenová hladina 4) Vnější ekonomická rovnováha Proč studovat makroekonomii… - analýza - tvorba hospodářské politiky - předvídání

Subjekty 1) Domácnosti Důchody: Spotřeba Daně Úspory 2) Firmy Důchody: Poplatky za služby výrobním faktorů Daně Úspory firem (cash flow) 3) Stát Příjmy: Daně (přímé a nepřímé) Pojistné Výdaje: Veřejné výdaje (školství, zdravotnictví) – spotřební a investiční Transferové platby 4) Zahraničí Vývoz Dovoz

Rozpor mezi… Klasický (liberální) pohled na teorii Keynesiánský (intervencionistický) pohled na teorii X KLASICI => Smith, Ricardo NEOKLASICI => Marshall, Fisher MONETARISMUS => Friedman TEORIE STR.NABÍDKY => Laffer NOVÁ KLASICKÁ EKONOMIE => Lucas

Keynes POSTKEYNES. => Robinsonová NEOKEYNES. => Samuelson NOVÝ KEYNES. => Mainkiw -2Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro Y E (AE) Q

verze 1.1

real income (příjem) agregate expenditures (výdaje) real product (reálný produkt)

GDP (Gross Domestic Product) = souhrn veškeré finální produkce vytvořené na území dané ekonomiky za určité období v peněžním vyjádření. Předpoklady: - vyrobeno v běžném roce - musí procházet oficiálním trhem - mezní produkty se nezapočítávají

Ukazatel xi číselná veličina, která popisuje určitý ekonomický jev každý ukazatel musí být definován ze 3 hledisek: věcně časově prostorově indikátor => nejvhodnější ukazatel Členění 1) z hlediska zpracování • primární (výběrové šetření, jsou zjišťované) • sekundární (odvozené), jsou to funkce primárních 2) absolutní a relativní • absolutní (vyjadřují kvantitu jevu) nestahují se k jinému jevu, např. Kč, kg. Nazývají se EXTENZITNÍ. • relativní – ukazují kvalitu, vznikají podílem absolutních nebo relativní hodnot. Průměrná 3) okamžikové a intervalové • okamžikové: jsou stavové, k určitému datu • intervalové: jsou tokové, za určité období Základní techniky • průměry aritmetický geometrický kvadratický harmonický

Indexy a absolutní rozdíly • • •

indexy = vzniká podílem dvou hodnot stejného pojmenování absolutní rozdíl = odečteme od sebe dvě hodnoty druhy indexů: časové prostorové věcné -3Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1

Souhrnné indexy -

popisují vývoj nestejnorodých veličin v čase n

-

∑ p • q = GDP GDP = ∑ p • q GDP = ∑ p • q ∑ p •q I =I = ∑ p •q i =1

-

i

i

0

0i

1

1i

Q

0i

1i

1i

1i

0i

0i

GDP

Laspeyresův index -

index spotřebitelských cen (CPI) počítáme změnu ceny váhy tvoří q0i ∑ p1i • q0i I pL = ∑ p 0 i • q0 i

Paasheho index -

I cpaa =

∑q ∑q

1i

p1i

1i

p0 i

Vztahy mezi řetězovými a bazickými indexy • vynásobením řetězových indexů získáme bazický index • vydělením bazických indexů získáme řetězový index

Průměrné tempo růstu • •

roční tempa růstu měříme pomocí řetězových indexů průměrné tempo růstu určíme geometrickým průměrem n ročních temp růstu n

q1 q2 q3 q • • ...... n q0 q1 q2 qn−1


Ekonomie - Makro

verze 1.1

2. Národohospodářský koloběh – úniky a injekce. Metody měření produktu – výdajová, důchodová, přidaná hodnota, osobní a disponibilní důchod Koloběh toku příjmů a výdajů 1) Dva sektory – domácnosti a firmy

• • • • • • •

C … spotřební výdaje (consumption) Úniky: S … savings (úspory) => jak domácnosti tak i firmy Injekce: I … investments (investice) E=C+I Y=C+S I (investice) jsou fixní anebo jde do zásob Investicemi zde rozumíme nikoliv nákupy aktiv (např. CP), nýbrž investice firem do fixního kapitálu, do zásob a investice domácností do bytové výstavky. Úspory firem jsou odpisy a nerozdělené zisky.

2) Tři sektory – domácnosti, firmy a zahraniční subjekty • X … export – znamená příliv poptávky na český trh. Zvyšuje agregátní výdaje na našem trhu a tím zvyšuje náš nominální GDP • M … import – naopak znamená odliv poptávky z českého trhu na zahraniční trhy. Snižuje agregátní výdaje na našem trhu, a tím snižuje i náš nominální GDP • E=C+I+X–M • Únik: M (dovoz) • Injekce: X (vývoz) 3) Čtyři sektory – domácnosti, firmy, zahraniční subjekty a stát • Veřejným sektorem rozumíme stát a obce (státní podniky aj.). Peněžní toky mezi veřejným sektorem a oběma soukromími sektory jsou v zásadě trojí: o Daně TG = TD + TN o Vládní výdaje G o Transferové výdaje F • Příjmy TG o Přímé daně (TD) Daň z příjmu Daň z nemovitosti Daň silniční Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti -5Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

• • • • •

verze 1.1

Pojistné o Nepřímé daně (Ti) DPH Spotřební daň Výdaje o G … government expenditures on goods and servises o F … transfer payments (transferové platby) Únik: T (daně); S+T-M Injekce: G (vládní výdaje); I+G+X E = C + I + G + NX Y=C+S+T


Ekonomie - Makro

verze 1.1

3. Hrubý a čistý produkt, domácí a národní produkt, nominální a reálný produkt, nedostatky GDP, NEW Metody výpočtu GDP 1) Výdajová metoda (užití, spotřební metoda) • GDPMP = C + I + G + NX • I => IF; IZ – do zásob (± změna stavu); IN - nové investice; IR – restituční investice (obnovovační) • I => GC – výdaje na spotřební statky; GI – výdaje na investiční statky • GDP v cenách výrobních faktorů: GDPFC = C + I + G + NX – TN • Statistiky: o GDPMP = konečná spotřeba (C + GC) o = hrubá tvorba kapitálu (I + GI) o = čistý export 2) Důchodová metoda (nákladová) • w … mzdy a platy + pojistné (veškeré mzdové náklady včetně daní) • i … čisté úroky • n … renty, příjmy z pronájmů aj. • z … zisky firem. Skládá se (daně – je to nezdaněno, podíl, které dostane obyvatelstvo, zadržené zisky • GDPFC = NDPFC + amortizace • GDPMP = GDPFC + TN s • ∑ NDPFC s … příjmy samoživitelů (drobní podnikatelé, živnostníci); NDPFC … čistý domácí důchod 3) Výrobní (produktivní) metoda

Hrubý produkt a čistý produkt -

Hrubý produkt – tržní ceny MP Čistý produkt – ceny výrobních faktorů FC Domácí x národní produkt GNP = GDP + XFI – MFI XFI – příliv důchodů ze zahraničí MFI – odliv důchodů

Nominální a reálný n

-

GDPn = ∑ pi • qi x =i

-

tempo růstu GDPn =

∑p ∑p

1i

• q1i

0i

• q0 i


Ekonomie - Makro

-

verze 1.1

GDPr =

GDPn dP

dP … cenový index

Skutečný a potencionální produkt -

skutečný … Q potencionální … QK potencionální produkt o produkt na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti o Q x QK => UN … přirozená míra nezaměstnanosti, situace, kdy je trh práce v rovnováze. o Y x YK

Národní bohatství -

stavová veličina patří sem: o národní aktivita (nemovitosti, kapitálové účty) o lidský kapitál o přírodní zdroje o znečištění

Nedostatky GDP • • • • •

nezohledňuje volný čas část práce domácností (to co neprochází trhem) šedá ekonomika černá ekonomika škody

Čistý ekonomický blahobyt •

snaží se zachytit všechny nedostatky GDP


Ekonomie - Makro

verze 1.1

4. Model AS-AD, faktory ovlivňující AS a AD • •

• • •

model determinace produkce v krátkém období AS o Agregátní nabídka o SRAS (krátkodobá nabídka) o LRAS (dlouhodobá nabídka) AD – agregátní poptávka P – cenová hladina (deflátor) Q (Y) – reálný produkt (Q), reálný příjem (Y) LRAS

P

P

P SRAS

AD Q

Q

Q

AD (agregátní poptávka) -

-

-

vztah mezi různými úrovněmi cenové hladiny a poptávaným množstvím reálného GDP Proč je klesající? o Tržní poptávka o Cenový efekt Důchodový Substituční Existují substituty pro spotřební a kapitálové statky? o Substitutem jsou peníze nebo finanční aktiva o Zahraniční zboží o V čase (dnes nebo zítra) 3 efekty: o 1. Efekt reálných peněžních zůstatků (PIGŮV EFEKT) ↓ P = ↑ kupní síla měny reálná hodnota = nominální hodnota / dP … dP = změna ceny

o 2. Efekt reálné úrokové sazby (KEYNESŮV EFEKT) ↓ P => ↑ spoření => ↓ i => ↑ ochota půjčit si I => ↑ E => ↑ Q o 3. Efekt substituce zahraničních výrobků ↓ P => ↓ QZahraniční => ↑ Qdomácí E = C +I + G + NX -9Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1

C+I C+I+G P

C

C+I+G+NX Q

Posuny AD (doprava)

-

↑ peněžní zásoby ↓ úrokové sazby ↓ i => ↑ I znehodnocení měny (zahraniční subjekty kupují více než my v zahraničí) ↓ daní ↑ vládních výdajů nebo ↑ transferových plateb ↑ se důchod v zahraničí (zvětšuje se náš export) počet obyvatel

SRAS (krátkodobá agregátní nabídka)

-

vztah mezi různými úrovněmi cenové hladiny a celkovým nabízeným množstvím reálného GDP (při fixních cenách výrobních faktorů a neměnící se očekávané inflaci) v krátkém období nestačí jeden trh reagovat na změny druhého trhu Proč je SRAS rostoucí? ↑ P => ↑ Q firmy budou nabízet větší množství

LRAS (dlouhodobá agregátní nabídka) -

vyjadřuje vztah mezi různými úrovněmi cenové hladiny a celkového nabízeného množství reálného GDP (ale mění se ceny výrobních faktorů a inflace) QK => potenciální produkt

Posuny SRAS (doprava) SRAS0

-

SRAS1

firmy budou nabízet a produkovat více, i když se cena nemění - 10 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro -

verze 1.1

↓ ceny výrobních surovin ↓ reálné mzdy ↓ daně

Posuny LRAS (doprava) LRAS0

LRAS1

QK QK

-

↑ pracovní síly ↑ kapitál lepší produktivita Práce všeho druhu nové přírodní zdroje lepší technologie zlepšení instituciálních podmínek

- 11 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1

5. Model AS-AD, potenciální produkt, makroekonomická rovnováha – Neoklasické a Keynesovské pojetí. Tři stavy ekonomiky 1) Q = QK U = UN (skutečná míra nezaměstnanosti se rovná přirozené míře nezaměstnanosti) LRAS

P

SRAS

P AD QK

Q

2) Q < QK (ekonomika je pod svým potencionálem) U > UN (velká míra nezaměstnanosti) LRAS

P

SRAS

P AD Q QK

Q

3) Q > QK (větší než potencionální produkce) U < UN (pracují i ti, co nechtějí) P

LRAS

SRAS

P AD QK

Q

Q

Přizpůsobovací mechanismus 1) Neoklasický (liberální) pohled • Q < QK • U > UN • => nezaměstnanost => ↓ mzdy + ↑ SRAS - 12 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1 LRAS

P

SRAS SRAS1

P P1

AD Q

Q

2) Keynesiánci • Nepružnost mezd • Q < QK • U > UN P

LRAS

SRAS

P1 P

AD A D Q

Q

Tří stupňová křivka AS P Klasické pole Keynesiánské pole

QK

•

Q

účinná hospodářská politika P AD0 AD1

•

QK

Q

neúčinná hospodářská politika P

AD0 AD1

QK

Q


Ekonomie - Makro

verze 1.1

Makroekonomická rovnováha 1) ↑ peněžní zásoba (M) => ↑ AD => ↑ P ↑Q 2) ↑ P => ↑ mzdy; ↑ i => ↓ SRAS

P

SRAS1

SRAS0

P2 P1 P0 AD1 AD0 Q Q1

Q


Ekonomie - Makro

verze 1.1

6. Výdajový model s multiplikátorem, spotřební funkce, mezní sklony – význam, omezení účinnosti modelu -

-

45o, důchod – výdaje, multiplikátor předpoklady: o nevyužité zdroje o P, i o Stabilní cenová hladina a úrokové sazby o 2 sektory (domácnosti, firmy) Y =C+S C S 1 = + / :Y Y Y C … atc = průměrný sklon ke spotřebě Y S … ats = průměrný skon k úsporám Y ∆Y = ∆C + ∆S /: ∆Y ∆C => mpc … mezní sklon ke spotřebě ∆S => mps … mezní sklon k úspořám

Spotřební funkce – C -

C1 = indukovaná spotřeba

C = C0 + C1 C1 = mpc * Y

„+ „úspory

AE „- „úspory

Y

Úsporová funkce S = - C0 + mps * Y Y=C+S Y = C0 + mpc Y – C0 + mps Y Y = mpc Y + mps Y 1 = mpc + mps S X -C0


Ekonomie - Makro

verze 1.1

Názory na spotřební funkci • •

Keynesiánci: C = C0 + mpc Y Friedman: permanentní důchod (spotřeba). Spotřebitel se rozhoduje z dlouhodobého hlediska Modigliance: podle životního cyklu

•

Multiplikátor • •

efekt nárůstu agregátní poptávky na rovnovážný národní důchod multiplikátor: o investičních výdajů 1 1 o k= = 1 − mpc mps

Stavy ekonomiky 45O AE1

E2

AE

AE0

E1

Recesní mezera

Y

Y

Inflační mezera

Paradox spořivosti 45o

AE

AE1

AE2

Y

• • • •

větší úspory AE1 = C0 + mpc * Y + I mpc … 0,8 => mps = 0,2 AE2 = C0 + mpc * Y + I mpc … 0,7 => mps = 0,3 1 1 k= = =5 mps 0,2 => více spoří, méně utrácí 1 1 k= = = 3,4 mps 0,3 - 16 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1

Veřejný sektor •

•

•

•

příjmy o T0 … autonomní daně o T1 … daně indukované o T1 = A * Y Multiplikátor S 1 o k= mps o ∆Y = ∆G * k TR -> ∆ Y => mpc ∆ C => mpc ∆ S mpc kTR = mps ∆Y = ∆ TR * kTR T0 – autonomní daně -∆T0 = ∆ + Y => mpc => mpc mpc kT 0 = mps ∆Y = ∆ T0 * kT0 snížení daní => zvýšení důchodů T1 – indukované daně ±t => ∆Y => ∆ S => ∆C => ∆ T1

Třísekundový multiplikátor kT 1 =

1 1 − mpc • (1 − t )

Zahraniční obchod • • •

export je autonomní veličina, je nezávislá import závisí na velikosti důchodů mezní sklon importu „mpm“ (marginal propensity to import) mpm = ∆M / ∆Y M = mpm * Y

Multiplikátor v otevřené ekonomice k=

1 1 − mpc + mpm


Ekonomie - Makro

verze 1.1

7. Peníze – funkce, formy, multiplikátor bankovních depozit, peněžní agregáty, Kvantitativní teorie peněz Funkce peněz -

ekvivalent směny zúčtovací jednotka uchovatel hodnoty

Kvantitativní teorie peněz -

množství peněz v oběhu => cenová hladina IRVING FISHER => kvantitativní rovnice peněz o M*V=P*Q o M … množství peněz v oběhu o V … rychlost obratu peněz o P … cenová hladina o Q … reálný produkt

Peněžní agregáty -

-

co za peníze lze používat: o hotovost o vklady na požádání (BÚ) termínované vklady v cizí měně o finanční aktiva likvidita => rychlost, s jakou jsme schopni přeměnit aktiva v peníze M1 = oběživo + běžné účty ……. Užší pojetí peněz M2 = M1 + termínované vklady + vklady v cizí měně

Poptávka po penězích -

(poptávka po peněžních zůstatcích) chtít držet peníze dělíme na: o nominální o reálná druhy: poptávka transakční – motiv transakce opatrnostní křivka poptávky po penězích i MD M


Ekonomie - Makro

verze 1.1

Posun poptávky doprava - co ovlivňuje MD? o ↑ Důchod o ↑ Inflace i MD M

Nabídka peněz (bankovní soustava) -

finanční trh: o trh peněz o trh kapitálu (zápůjčních fondů) Monetární báze: MR = C + R C => hodnota oběživa, R => rezervy Zvyšování peněz v oběhu (expanze) Snižování peněz v oběhu (restrikce) obchodní banky: PASIVNÍ OPERACE => dlužník => úroky, placené náklady AKTIVNÍ OPERACE => věřitel => úroky z úvěru => výnosy

Determinace rovnovážné úrokové sazby - i1 => úroková sazba příliš vysoká - i1 > i0 => ↑ nákup finančních aktiv => ↓ i - i2 < i0 => ↓ prodej finančních aktiv => ↑ i - ↑↓ %výnos = výnos / kurz finančních aktiv ↑↓

Změny na peněžním trhu - změna MS: * centrální banka zvýšila objem peněz v oběhu => klesá úroková sazba * ČNB snížila peněžní zásobu => zvýšení úrokové sazby i

MS2 MS0 MS1

i1 i0 i2 M

- změna MD: i

MS

i2 i0 i1

MD1 MD0 MD2 M


Ekonomie - Makro

verze 1.1

8. Bankovní soustava, centrální banka, obchodní banky Vznik bank - zlatník vydal potvrzení, že přijal vklad od člověka

Bankovní soustava Je tvořen Centrální bankou a souhrnem bank působících v dané zemi. Vzájemné vztahy mezi bankami a vztahy bank k okolí. V podnikové sféře, domácnostem, ke státu a vůči zahraničí. Forma a způsob fungování bankovního systému určují: • existující ekonomické prostředí v dané zemi • tradice • zapojení země do mezinárodní spolupráce Bankovní systém

a) b)

jednostupňový Dvoustupňový

ad a) neexistuje centrální banka, veškeré bankoví činnosti, včetně emise bankovek jsou prováděny univerzálními bankami ad b) jsou založeny na oddělení makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka (zejména zabezpečení měnové stability) a mikroekonomiky, funkce kterou zajišťuje zejména síť obchodních bank. (poskytování bankovních služeb fyzickým a právnickým osobám).

V ČR existuje v současné době dvoustupňový bankovní systém: -

ČNB – centrální banka Univerzální obchodní banky Specializované banky Úvěrová družstva

ČNB -

v čele bankovní rada (7 členů) úkoly: o stabilita cen o peněžní zásoba trhu

Nejvýznamnější funkce ČNB -

určuje a provádí měnovou politiku (jsou to opatření, kterými stát ovlivňuje nabídku peněz, tj. celkové množství peněz v ekonomice) vydává bankovky a mince řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank vykonává dohled nad prováděním bankovních činností provádí další činnosti


Ekonomie - Makro

verze 1.1

Rozvaha banky Aktiva PMR Rezervy nad Rezervy v pokladně CP Účasti Majetek

Pasiva Rozvaha banky Vklady Obligace Depozitní certifikáty Půjčky od jiných bank Půjčky od ČNB Základní kapitál

Univerzální obchodní banky Vyznačují se širokou nabídkou bankovních produktů a služeb. Tvoří značnou část bankovního trhu. Rozhodující roli obvykle hraje několik velkých bank. Existuje řada menších bank, zaměřených na určitý region nebo na určité klienty. Klientela je tvořena hlavně velkými a středními podnikatelskými subjekty, ale i drobnými klienty. Výhoda velkých bank pro klienty:možnost získat různé produkty a služby u stejné banky. Nejběžnější a typické nabízené produkty: - přijímání vkladů nebo depozit - poskytování úvěrů - zprostředkování platebního styku - obchodování z cennými papíry atd. Regulace bank - makroekon. - mikroekon.


Ekonomie - Makro

verze 1.1

9. Inflace – terminologie, měření, příčina, typologie, inflační očekávání, důsledky, cílování inflace. Inflace • • • • • • •

efekt, který má za následek snížení kupní síly peněz opačným jevem je DEFLACE => snížení cenové hladiny desinflace => zpomalení tempa růstu inflace (8 %, 4 %, 2 %) akcelerovaná inflace => zrychlení tempa inflace (2 %, 4 %, 8 %) stagflace => produkt stagnuje, ale zároveň se zvyšuje cenová hladina slumflace => produkt klesá a zároveň roste cenová hladina setrvačná inflace => preventivně se zvyšují ceny

Měření inflace -

-

cenové indexy o CPI (index spotřebitelských cen) – LASPERSŮV INDEX p •q I pL = ∑ 1i 0i ∑ p 0 i • q0 i váha je v období 0 a jen vybrané výrobky o IPD (cenový deflátor) PAASCHEHO INDEX ∑ q1i p1i I cpaa = ∑ q1i p0i váha je v období 1 a jsou zde všechny výrobky vyrobené v dané ekonomice měření inflace = procentní změna daného cenového indexu CPI t − CPI t −1 míra inflace: = • 100 CPI t −1 IPTt − IPTt −1 = • 100 IPTt −1

Druhy inflace -

čistá inflace = nezohledňuje se změna vnitřních daní, změna deregulací vyrovnaná inflace = + 10 %; všechny výrobky o + 10 % nevyrovnaná inflace = + 10 %; výrobek A +20 %, B -5 % atd. skrytá inflace = inflace, která se neprojevuje růstem cen o špatně sestavený spotřebitelský koš o pseudoinovace = ceny rostou rychleji než kvalita výrobku

Tempo růstu -

PLÍŽIVÁ – jednociferná inflace (5 %, 4 %, 8 %), není moc nebezpečná, nemá smysl proti ní bojovat. PÁDIVÁ – řádově dvou nebo tříciferná, musí se řešit HYPERINFLACE – řádově tisíce, desetitisíce procentní nárůst (po válce)

Příčiny inflace -

růst objemu peněž víc, než roste reálně produkt - 22 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1

Inflace v modelu AS-AD -

-

inflace tažená poptávkou o příčiny: deficit státního rozpočtu investice > úspory (I > S) příliv zahraniční měny přílišná úvěrová emise inflace tažená náklady o příčiny: růst ceny surovin růst reálných mezd zvýšení daní monopolní ceny inportovaná inflace (nakupujeme vstupy ze zahraničí při zvýšení tamní ceny) devalvace (znehodnocení) měny o omezení nabídky produktu o dochází k inflační spirále: ↑N => ↑P o M •V = ↑P * ↓Q

Důsledky inflace -

přerozdělovací efekty nestabilita na finančním trhu peněžní iluze (neschopnost rozlišit reálné a nominální hodnoty) krátkodobé kontrakty porušena signalizační funkce ceny ničí úspory labializuje měnové kurzy ↑P => růst důchodů => u progresivních daní => ↑ daně náklady „ošoupaných bot“ (očekáváme inflace … peníze máme v bance a před každým obchodem vybíráme)

Inflační cílování -

nástroje centrální banky jsou používány tak, aby bylo dosaženo předem stanovené míry inflace cenová stabilita => náklady desinflace => pokles reálného GDP (pokles zaměstnanosti a Q) pokles produktu ↓M * V = P * ↓Q

Anticipovaná x neanticipovaná inflace -

neanticipovaná inflace = anticipovaná inflace – skutečná inflace rozdíl mezi tím co ekonomické subjekty čekaly a nečekaly úroková sazba: nominální úr.sazba = reálná úr.sazba + míra inflace


Ekonomie - Makro

verze 1.1

10. Nezaměstnanost – měření, typy, přirozená míra nezaměstnanosti, cesty snižování, důsledky Život cyklus člověka předproduktivní věk produktivní věk ekonomicky aktivní ¾ zaměstnaní ¾ nezaměstnaní ekonomicky neaktivní poproduktivní věk

Měření nezaměstnanosti -

průměrná míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní / ekonomicky aktivní * 100 průměrná míra ekonomické aktivity = ekonomicky aktivní / produktivní * 100

Typy nezaměstnanosti nebo -

frikční – absolvent hledá první místo, krátkodobá nebo hledají druhé místo strukturální – struktura nabídky práce neodpovídá poptávce po práci cyklická – závisí na hospodářském cyklu, je plošná dobrovolná nedobrovolná

Příklady: - Propuštěný pracovník, který se vzdal naděje, že najde práci => EN, dobrovolná - Horník propuštěný z důvodu uzavření dolu => EA, strukturálně, nedobrovolná - Žena v domácnosti pečující o dětí => EN - Absolvent VŠ, který si hledá zaměstnání => EA, frikční, nedobrovolná

Příčiny vysokých reálných mezd -

minimální mzda vliv odborů efektivnostní mzdy – zaměstnavatelé nabízejí vyšší mzdy => => výsledek: ↓ nemocnost, ↓ fluktuace, ↑ pracovní výkon


Ekonomie - Makro

verze 1.1

Mikroekonomické souvislosti W

NN

SL

SL

DN W1

W DL α

-

EA

DL α

EA

dokonale konkurenční DN … dlouhodobá nezaměstnanost W … mzda α … zaměstnaní EA ekonomicky aktivní

Přirozená míra mezd -

trhy jsou v rovnováze přirozená míra inflace odpovídá potenciálnímu produktu (UN = QK) míra nezaměstnanosti při stabilní míře inflace

Co ovlivňuje UN -

(mobilita pracovní síly = schopnost pracovní síly přecházet mezi regiony) mobilita potenciálních zaměstnanců činnost úřadu Práce všeho druhu podpory institucionální podmínky bytová otázka

Následky nezaměstnanosti -

ztráta výstupu = ↓ GDP => OKUNŮV ZÁKON => „zvýší-li se míra nezaměstnanosti o 1 % oproti přirozené míře nezaměstnanosti, dojde k pohybu GDP oproti potencionálnímu o 2 až 3 % schodek státního rozpočtu => ↓ daně, vyplácená podpora ↓ lidského kapitálu ↓ lidská důstojnost – alkohol, kriminalita, psychologické poruchy ↑ výkonnost

Řešení -

expanzivní monetární a fiskální politika alternativní politika zaměstnanosti pracovní politika zaměstnanosti (vývěsky o pracovních místech) podpora malého a středního podnikání


Ekonomie - Makro

verze 1.1

11. Phillipsova křivka – původní pojetí, Keynesovské pojetí, Friedmanovo pojetí, Nová klasická makroekonomie Phillipsova křivka -

Dva druhy phillipsovy křivky o Krátkodobá o Dlouhodobá dlouhodobá

krátkodobá

-

1861 – 1957 sledoval nárůst minimálních mezd hledání optimální míry nezaměstnanosti a inflace π

U

Weintraub – modifikace i=r+π W=h+π 6%=2%+4%

h = růst produktivity práce π = míra inflace U = míra nezaměstnanosti

Solow – Samuelson -

návod pro hospodářskou politiku AD je nestabilní => nástroje hospodářské politiky (fiskální, nominální)


Ekonomie - Makro

verze 1.1

P

2

2

0 1

0 - ideál 1

AD2 AD1

AD0 Q

-

1. expanze 2. destrukce 70. léta ropné šoky => ↑ P ropy => ↑ ceny nafty => ↑ SRAS SRAS1 SRAS0 P1 P0 AD0 Q1

Q0

Friedmanovo pojetí -

teorie adaptivního očekávání = ekonomické subjekty se přizpůsobují relativně na základě minimálních zkušeností. 70. léta M. E. Friedman (monetarista): ekonomika se vrací sama na přirozenou míru nezaměstnanosti ekonomické subjekty se použují z minula


Ekonomie - Makro

verze 1.1

12. Monetární politika – cíle a nástroje, Keynesovský pohled -

Dva subjekty (nositelé): o Centrální banka o Vláda Oblast hospodářské politiky, která usiluje o splnění ekonomicko politických cílů prostřednictvím monetárních veličin (nabídka peněz, úroková sazba, měnový kurz)

Nástroje - operace na volném trhu - diskontní politika - povinné minimální rezervy - intervence na deviz. trhu

Zprostředkované cíle - nabídka peněz - úrokové sazby - měnový kurz

Hlavní cíle - cenová stabilita - zaměstnanost na úrovni UN - ekonomický růst

Nástroje monetární politiky -

-

přímé (administrativní) o netržní o úrokové stropy o limity úvěrů nepřímé – operace na volném trhu o expansivní => nákup cenných papírů (zvyšuje nabídku peněz) o restrikce => prodej cenných papírů (snižuje nabídku peněz)

Diskontní nástroje -

diskontní sazba o ↓ i => expansivní politika o ↑ i => restrikce povinné minimální rezervy o ↓ sazby => expansivní politika o ↑ sazby => restrikce

Keynesovské pojetí MS1

i

MS2

i1 i1 i2 i2 I1

-

I2

MD

I

aktivní hospodářská politika transmisní mechanismy přes úrokovou sazbu expanse => nákup cenných papírů, ↓ i, ↓ povinné minimální rezervy - 28 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro -

-

verze 1.1

↓ i: o ↑I o ↑C o ↑G expansivní politika => plnění recesní mezery následky: ↑ P, ↑ Q, ↓ U ↑ MS (nabídka peněz) => ↓ i => ↑ I, ↑ G, ↑ C => ↑ AE => ↑ AD restrikce: o prodej CP => ↓ MS, ↑ diskontní sazby, ↑ povinné minimální rezervy o ↓ MS => ↑ i => ↓ I, ↓ C, ↓ G => ↓ AE => ↓ AD


Ekonomie - Makro

verze 1.1

13. Monetární politika – cíle a nástroje, Monetaristický pohled, omezení účinnosti -

Dva subjekty (nositelé): o Centrální banka o Vláda Oblast hospodářské politiky, která usiluje o splnění ekonomicko politických cílů prostřednictvím monetárních veličin (nabídka peněz, úroková sazba, měnový kurz)

Nástroje - operace na volném trhu - diskontní politika - povinné minimální rezervy - intervence na deviz. trhu

Zprostředkované cíle - nabídka peněz - úrokové sazby - měnový kurz

Hlavní cíle - cenová stabilita - zaměstnanost na úrovni UN - ekonomický růst

Nástroje monetární politiky -

-

přímé (administrativní) o netržní o úrokové stropy o limity úvěrů nepřímé – operace na volném trhu o expansivní => nákup cenných papírů (zvyšuje nabídku peněz) o restrikce => prodej cenných papírů (snižuje nabídku peněz)

Diskontní nástroje -

diskontní sazba o ↓ i => expansivní politika o ↑ i => restrikce povinné minimální rezervy o ↓ sazby => expansivní politika o ↑ sazby => restrikce

Monetaristické pojetí -

centrální banka by měla být neaktivní M +V = P + Q ↑ M => ↑ P … M => stabilní a transparentní (předvídatelné) zlaté pravidlo monetaristů = M je stabilní a mění se až podle tempa ekonomického růstu předpoklad: ekonomické subjekty nepodlehnou iluzi, neutralita peněz


Ekonomie - Makro

verze 1.1

SRAS2

P

SRAS1 LRAS

C P3

B

i2

P2 P1

i1

A

AD2

AD2

AD1

AD1 Q1

-

Q2

Q

expanze subjekty podlehnou iluzi ne-neutralita peněz

Ekonomický pragmatismus -

od 30. let vítězilo keynesiánské pojetí => podpora zaměstnanosti od 70. let vítězilo monetaristické pojetí deflace => keynesiánské pojetí inflace => monetaristické pojetí

Omezení monetární politiky -

očekávání: o optimisti o pesimisti pohyb zahraničního kapitálu: o expanze: ↓ i => odliv krátkodobého kapitálu o restrikce: ↑ i => příliv krátkodobého kapitálu samofinancování zpoždění účinku

Past likvidity -

další omezení monetární politiky od určité úrovně i je hodnota stejná, subjekty drží likviditu MS1

MS2

Dilema centrální banky -

buďto ponechat stabilní MS a upravovat velikost i nebo ponechat stabilní i a zvyšovat MS


Ekonomie - Makro

verze 1.1

14. Fiskální politika – funkce, cíle, nástroje, státní rozpočet -

Fiskální politika = souhrn nástrojů a opatření jimiž vláda ovlivňuje ekonomickou realitu. Veřejné rozpočty: o Státní rozpočet o Rozpočty měst, obcí, krajů o Fondy zdravotních pojišťoven o Účelové fondy

Funkce fiskální politiky -

makroekonomické funkce o alokační funkce (získat a umístit finance) o nedistribuční funkce (přerozdělování) o makroekonomická funkce – stabilizační funkce (stabilizovat vývoj GDP)

Cíle fiskální politiky Nástroje - vládní příjmy - vládní výdaje

Zprostředkující cíle - AD - AS

Konečné cíle - ekonomický růst - zaměstnanost - cenová stabilita - vnější rovnováha

Nástroje fiskální politiky -

-

Vestavěné stabilizátory o Působí samočinně, automaticky (nevyžadují žádné další opatření vlády nebo parlamentu) o Když ekonomika roste => podpora agregátní poptávky o Když ekonomika upadá => mají ji utlumovat o Pojistné v nezaměstnanosti – když mají větší příjmy při růstu ekonomiky vytvářejí úspory, když ekonomika klesá, dochází k menším výkyvům. o Progresivní zdanění – subjekty s vyššími příjmy odvádí procentně více daně. Určité opatření (záměrné působení) o Změna daní (přesun z 5% do 19 %) o Změna výdajů (přesun výdajů z 1. kapitoly do 2.)

Státní rozpočet -

centralizovaný peněžní fond představuje bilanci mezi příjmy a výdaji zákon plán vliv na ekonomické veličiny – C, I, NX Příjmy státního rozpočtu: o Daně: Přímé • DPPO, DPFO (důchodové daně) • Majetkové (z nemovitosti, darovací, dědická a z převodu nemovitosti) a silniční - 32 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1

-

Nepřímé (jsou v ceně výrobku) Univerzální daň, pro určité výrobky stejná => DPH. Spotřební daně – zdaněny pouze vybrané výrobky. o Pojistné (má povahu přímé daně) o Cla (povaha nepřímé daně) o Poplatky Výdaje státního rozpočtu o Vládní výdaje na nákup zboží a služeb – G o Transferové platby – TR, F (stát protihodnotou nic nezíská) o Podle kapitol o Mandatorní – musí se ze zákona platit o Nemandatorní

Členění daní v závislosti na vývoji příjmu - LINEÁRNÍ – subjekt platí procentně stále stejně (DPPO 28 %) - PROGRESIVNÍ – subjekt při vyšším příjmu zaplatí procentně více o Přímá progrese o Klouzavá progrese (DPFO) - DEGRESIVNÍ ZDANĚNÍ – subjekt při vyšším příjmu zaplatí menší částku

Omezení účinnosti fiskální politiky -

-

FINE TUNING o Ekonomika je vnitřně nestabilní a stále se do ní musí v době růstu a poklesu zasahovat o Průběžné zásahy ČASOVÁ ZPOŽDĚNÍ o Poznávací zpoždění o Zpoždění účinku, přizpůsobení – než doje do reality


Ekonomie - Makro

verze 1.1

15. Poptávkově zaměřená fiskální politika, nabídkově zaměřená fiskální politika Poptávkově zaměřená fiskální politika C + I + G + NX

C, I, NX … jsou ovlivněny daňovou sazbou G … samostatné výdaje státního rozpočtu P

P0 P1 AD1 restrikce

-

SRAS

LRAS

QK

Q1

P

P1 P0

AD0

AD0

Q

SRAS

LRAS

Q0

expanze

Qk

AD1 Q

Restrikce: o ekonomika je přehřátá o vláda je rozhodnuta snižovat vládní výdaje Expanze: o P0 při expanzi roste produkt a zaměstnanost

Daňová politika -

↓ T – expanze => ↑ C ↑ I => ↑ AD ↑ T – restrikce => ↓ C ↓ I => ↓ AD 1 kC = mps mpc kT = − mps u expanzivní politiky ↑ G ↓ T u restriktivní politiky ↓ G ↑ T AD4 AD1

AD2

AD6

SRAS P5 P4 P6 P2 P1 P3

AD5 AD3 Q3

-

Q1

Q2

Q6

Q4

Q5

expanze AD2 o velký ↑ Q o malé ↑ P restrikce AD3 o výrazné ↓ Q


Ekonomie - Makro

-

verze 1.1

o malé ↓ P expanze AD5 o výrazný ↑ P o malý ↑ Q restrikce AD6 o výrazný ↓ P o malý ↑ Q

Nabídkově orientovaná fiskální politika -

t – mělo by se zaměřit na daně, mají podstatný vliv na agregátní nabídku a proto jeli ??? by se měli eliminovat daně. => ↓ daňová zátěž, což má vliv na poplatníky a produkce ↑ změnou daní domácnosti zvýší utrácení a tím mohou firmy více produkovat, totéž změní-li se daň pro podnikatele ↓ t => ↑ SRAS

P

SRAS0

SRAS1

P0 P1 AD QK Q1

Q

Laferova křivka -

vláda se snaží najít bod C, tak aby se do ekonomiky dostalo co nejvíce peněžních prostředků při optimálních daních. představitel REGAN – po svém nástupu snížil daňovou sazbu a tím se vně vytváří ??? obchod, ale zvyšuje se deficit.

Příjmy státního rozpočtu

C A

B

Daňová sazba


Ekonomie - Makro

verze 1.1

16. Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet, omezení účinnosti fiskální politiky – časová zpoždění, vytěsňovací efekty Saldo státního rozpočtu -

příjmy > výdaje => přebytek příjmy = výdaje => vyrovnaný státní rozpočet příjmy < výdaje => deficit státního rozpočtu o cyklický – mění se s hospodářským cyklem o strukturální – vláda není schopna vybrat to, co vydává => deficit na úrovní QK

Krytí deficitu státního rozpočtu 1) ↑ T – méně častý způsob 2) DLUH: a. Emituje CP (dluhopisy) a tak získá finanční prostředky ke krytí deficitu b. Zahraniční subjekty (banky) v budoucnu musíme více exportovat, abychom mohli zaplatit c. Domácí subjekty 3) Prodej státního majetku 4) Škrtání výdajů

Druhy dluhů -

státní (vládní) dluh – suma všech výpůjček vlády + úroky veřejný dluh – dluh státního rozpočtu a veřejných rozpočtů zahraniční dluh – dluh veřejného sektoru, firem, domácnosti. Ukazuje na kolik jsou zadluženy vnitřní dluh – dluh sami sobě a dochází k růstu vnější dluh – věřiteli jsou zahraniční subjekty, splácíme do zahraničí

Vytěsňovací efekty -

growing out effect (expanzivní politika – roste G) vytěsnění přímé – o co roste G, o to se sníží I vytěsnění nepřímé – chce-li vláda zvýšit G musí si na to půjčit, čímž emituje CP a jde na finanční trh a pak slibuje růst i => ↑ G => emise CP => ↑ t => ↓ I vytěsnění úplné - ↑ G => ↓ I, ↓ C, ↓ NX částečné vytěsnění - ↑ G => ↓ I, ↓ C, ↓ NX nulové vytěsnění - ↑ G => I ,C , N X daňová kvóta = procentuální poměr daní na GDP


Ekonomie - Makro

verze 1.1

17. Teorie veřejné volby Teorie veřejné volby je vědní obor ekonomie, který studuje, jak vlády rozhodují (o úrovni daní, o rozsahu transferů). Teorie veřejné volby si klade otázky CO, JAK a PRO KOHO ve veřejném sektoru.

Jak se vlády rozhodují -

Politické rozhodování se odehrává v rámci souboru pravidel. Těmi jsou zákony a volební systém. Rozhodnutí uskutečňují volení představitelé. Politiky volí spotřebitelé – ti očekávají, že demokracie slouží jejich potřebám. Mezi voliči a politiky se nacházejí organizace známé jako zájmové skupiny. Tyto skupiny představují občany nebo firmy, jež se spojili dohromady do zájmového lobby v nějakém zájmu nebo záležitosti.

Mechanizmy veřejné volby -

V každé zemi existuje politický systém neboli mechanizmus tvorby kolektivních rozhodnutí čili mechanizmus veřejné volby. Při procesu veřejné volby se individuální preference spojují do kolektivních rozhodnutí. Kolektivní rozhodnutí mohou být rozdělena do tří obecných kategorií: o škodlivá - vláda podniká kroky, které každého poškozují (jaderná válka) o redistribuční – společnost může zdanit jednu skupinu a dotovat jinou, uvalit clo na určitou skupinu výrobků… o efektivní => Paretova zlepšení – akce zlepšující uspokojení všech (každý je na tom lépe a nikdo hůře). Podpora vědy, veřejně prospěšná zdravotnická opatření.

Alternativní rozhodovací pravidla -

-

Jednomyslnost - rozhodování konsenzem - každé rozhodnutí musí zvýšit (nebo nesnížit) důchod všech osob - všechna rozhodnutí jsou Paretovým zlepšením, pohyb k hranici důchodových možností - nevýhody: čas, úsilí, možnost vydírání nesouhlasícím jednotlivcem - má tendenci zachovávat status quo, jakkoli je tento stav dobrý či špatný Většinové pravidlo - zákony/nařízení jsou schváleny, když je schválí nadpol. většina voličů - nezaručuje Paretovo zlepšení (většina může preferovat řešení, které je pro menšinu nevýhodné) - může vést k tyranii většiny (vnucování vůle menšinám diskriminací, přerozdělováním)

Cyklické hlasování a hlasovací paradox -

Hlasovací paradox vzniká, když žádný jednotlivý program nemůže docílit většinu proti všem ostatním programům. Cyklické hlasování – jeden problém se stále vrací k projednání a hlasování.

Aplikace teorie veřejné volby Vlády nejsou o nic dokonalejší než trh – nikdy nedosahují dokonalosti trhů. Vládní selhání vzniká, když akce vlády nedokáží zvýšit ek. efektivnost nebo když vláda přerozděluje důchody nesprávným lidem. Vláda má tendenci k nadměrné rozpínavosti, protože nemá žádnou ziskovou kontrolu. - 37 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1

18. Model IS-LM – předpoklady, trh statků a křivka IS – odvození, sklon, posuny -

-

-

Model IS - LM je jádrem moderní makroekonomie. Přebírá podstatné charakteristiky a mnoho detailů z jednoduchého výdajového modelu avšak podstatně jej rozšiřuje, protože úroková sazba se stává další determinantou agregátní poptávky. Model byl vyvinut Johnem Hicksem. model celkové makroekonomické rovnováhy IS: rovnováha na trhu výrobků a služeb o Představuje množinu bodů, které představují takové kombinace hodnot úrokové míry a důchodu (hrubého národního produktu), při kterých je trh zboží a služeb v rovnováze. o I = investice (investment) o S = úspory (savings) LM: o Představuje množinu bodů, které představují takové kombinace hodnot úrokové míry a důchodu, při kterých je rovnováha na trhu peněz. o L = poptávka po penězích => označíme jako MD o M = nabídka peněz => označíme jako MS

Předpoklady -

P = stabilní cenová hladina recesní mezera - ↓↑ i zásoba kapitálu v ekonomice je dostatečná, aby umožňovala výrobu poptávaného zboží v ekonomice centrální banka kontroluje nabídku peněz ↑ Y => ↑ L => ↑ i => ↓ E => ↓ Y

Sklon křivky IS Křivka IS je negativně skloněná - snižuje-li se úroková sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních výdajích, zvyšuje se agregátní poptávka, jakož i se zvyšuje úroveň rovnovážné produkce. Podobně je tomu naopak.

IS – odvození

Křivka IS je negativně skloněná - snižuje-li se úroková sazba, zvyšuje se poptávka po autonomních výdajích, zvyšuje se agregátní poptávka, jakož i se zvyšuje úroveň rovnovážné produkce. Podobně je tomu naopak.


Ekonomie - Makro

verze 1.1

19. Model IS-LM – trhy aktiv a křivka LM – odvození, sklon, posuny, celková rovnováha Odvození křivky LM

Při úrovni důchodu Y0 nastává rovnováha na trhu peněz při úrokové míře i0. pokud dojde k růstu důchodu z Y0 na Y1, zvýší se poptávka po reálných peněžních zůstatních na L(Y1). Aby se ustavila rovnováha na trhu peněz, musí se zvýšit úroková sazba na i1, a to při dané fixované nabídce reálných peněžních zůstatků.

Faktory ovlivňující křivku -

změny v očekávané míře inflace změny v očekávaných budoucích sazbách


Ekonomie - Makro

verze 1.1

20. Ekonomický růst – zdroje a typy, měření, Neoklasický model ekonomického růstu, institucionální aspekty, ekonomický růst a blahobyt společnosti Ekonomický růst -

změna potencionálního GDP v čase krátkodobé dlouhodobé – užší GDP / 1 obyvatel

Ekonomický růst v modelech -

změna hranice produkčních možnosti LRAS

Q0 Q1

Q0 Q1

Faktory růstu extenzivní (kvantitativní) ↑ K; ↑ L intenzitní (kvalitativní) roste produktivita práce nebo kapitálu lepší organizace, lepší technologie

Měření růstu ¾ Qt – Qt-1 [v měně - částka ]

G=

Qt − Qt −1 • 100 Qt −1

[%]

¾ zohledňujeme GDP na 1 obyvatele

qY / L

-

Qt Qt −1 − Lt Lt −1 = • 100 [%] Qt −1 Lt −1

ekonomická úroveň qY/L = qY > qL - 40 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro

verze 1.1

Neoklasický model růstu -

model akumulace kapitálu SOLOW Sledujeme poměr mezi K a L (K/L) Q = f (A, K, L) Q = f(k) k = K/L

K … kapitál L … lidská práce A … technologie => produktivita práce a kapitálu q f(k)

k


Ekonomie - Makro

verze 1.1

21. Ekonomický cyklus – fáze, zdroje a typy cyklu, Keynesovsky orientované teorie ekonomického cyklu, Monetaristický model, nabídkové teorie, politický cyklus

-

Hospodářský cyklus je kolísání reálného GDP okolo trendu potencionálního GDP Výkyvy: o Cyklická záležitost (všechna odvětví) o Strukturální cykly (některá odvětví ↓ i když GDP ↑) Amplituda = doba od vrcholu do dna nebo naopak vrchol

kontrakce

expanze

-

dno

perioda amplituda

Fáze cyklu 1) Expanze (oživení) ↑Q; ↓U; ↑ využití kapacit; ↑ optimistická očekávání; ↑ zisk firem 2) Vrchol Plná zaměstnanost, plné kapacity 3) Kontrakce ↓ Q; ↑ U; ↓ využití kapacit; ↓ zisky firem; ↑ pesimistická očekávání 4) Dno Značně nevyužité kapacity, hodně nezaměstnaných

Hospodářský cyklus v modelu AS-AD Mění se AD - expanze => ↑ P - kontrakce => ↓ P LRAS SRAS0 P2 P0 P1

Q1

Q0 Q2

AD0 AD1

AD2


Ekonomie - Makro

verze 1.1

Mění se SRAS - expanze => ↓ P - kontrakce => ↑ P SRAS1

LRAS

SRAS0 SRAS2

P1 P0 P2 AD Q1

Q0

Q2

Časové členění cyklů -

Kitchinovy cykly: průměrná perioda je 40 měsíců. Příčiny jsou změny v zásobách (producenti špatně odhadly poptávku) Juglarovy cykly: průměrná doba periody je 10 let. Příčinou jsou investice v dlouhodobém majetku Kondratěvovy cykly: průměrná doba je 50 let. Příčinou jsou technologické změny, války, politické změny.

Členění cyklů Typy (zdroje)

AD AS

Endogenní mechanismy (ekonomika je nestabilní)

Keynesovský přístup (multiplikátor a akcelerátor) SCHUMPETERův endogenní cyklus

Exogenní šoky (ekonomika je vnitřně stabilní) Změny peněžní zásoby

Teorie reálných šoků (LONG)

Model akcelerátoru a multiplikátoru k … multiplikátor ∆Y = ∆ I * k ↑ I → ↑ AE → ↑ Q → ↑ Y → ↑C → ↑S a … akcelerátor ∆I = a * ∆ I ∆I = ∆K/∆Y * ∆ Y Předpoklady: 1) 2)

pevný poměr mezi K/Y (kapitál/důchod) odvozená poptávka ↑ C → ↑ I


Ekonomie - Makro

verze 1.1

Monetaristický pohled nestabilita AD (agregátní poptávky) M •V = P • Q bod A: ↑ M → ↑ AD bod B: ↑ W; i => ↓ SRAS

AD0

AD1

SRAS1

P2

SRAS0

C B

P1 P0

A

Q0

Q1

nestabilita AS Schumpeterova teorie: v období expanze => ↑ Q ↓ U ↑ kapacity; ↑ I => úvěrová emise Ekonomika dosáhne vrcholu => ↓ GDP => ↓ Q, ↓ I, ↓U Teorie reálných cyklů bod A: ŠOK: politické vlivy války ↓ počasí ↓ M následek M * V = ↑ P * ↓ Q LRAS1

LRAS0 B

P1

A

P0 P2

AD0

C AD1 Q0

Politické cykly -

způsobené vládou jinak se chová vláda před volbami a jinak po volbách


Ekonomie - Makro

verze 1.1

22. Mezinárodní obchod – absolutní a komparativní výhody, důsledky omezení dovozu a vývozu, obchodní restrikce, cla a kvóty -

Mezinárodní obchod je proces, ve kterém země dovážejí a vyvážejí statky, služby a finanční kapitál Důvody: o V důsledku odlišnosti přírodních podmínek o Odlišnost výrobních nákladů o Důvod (zprostředkovatelské) spotřebitelské preference

Hospodářská integrace -

Spojování zemí do větších celků => určité výhody Máme čtyři stupně: o Pásmo volného obchodu – země, které jsou členy mají volný pohyb zboří a služeb. Vlastní celní politika proti zemím, které nejsou členy o Celní unie – pohyb zboží a služeb. Společná celní politika vůči nečlenským zemím o Společný trh – volný pohyb zboží, služeb ale i kapitálu a pracovní síly o Měnová a hospodářská unie – společná hospodářská a sociální politika

Absolutní a komparativní výhody -

ekonomická teorie zjišťující výhody zapojení zemí do mezinárodního obchodu (RICARDO) komparativní výhody – člověk se má věnovat té činnosti, pro kterou má předpoklady a nejnižší náklady absolutní výhoda – není důležitá proto, aby se země zapojila do mezinárodního obchodu. Důležitá je spíše výhoda komparativní. výsledkem koloběhu je rostoucí zisk mezinárodního obchodu a roste produkce.

Mezinárodních pohyb finančních aktiv -

-

finanční aktiva: hotovost, CP, bankovní depozita přesun CP, hotovosti a bankovních depozit mezi ekonomickými subjekty jednotlivých zemí krátkodobý finanční kapitál: kapitál spekulační, u kterého neznáme okamžik návratu zpět do země. Je ze strany všech zemí přísně kontrolován dlouhodobý finanční kapitál: doba oběhu delší než jeden rok, je zdrojem ekonomického růstu důvody pohybu mezinárodních finančních aktiv o platby za dodávky statků (export, import) o platby za výrobní faktory o přesun transferů o spekulační důvod o spekulace s měnovým kurzem Důvody, které omezují mezinárodní pohyb finančních aktiv o zdanění vývozu o transakční náklady spojené ze získáním finančních aktiv


Ekonomie - Makro

verze 1.1

23. Měnový kurz – terminologie, determinace v dlouhém a krátkém období, systémy měnových kurzů Pevný kurz revalvace x devalvace provádí se tzv. intervence když je koruna příliš silná -> centrální banka nabízí CZK a poptává rezervy (rostou měnové rezervy) => zvýšení rezerv když je koruna slabá -> centrální banka poptává CZK a nabízí rezervy => snižují se rezervy Výhody pevných kurzů: - stabilita pro subjekty zahraničního obchodu - protispekulativní (pokud je volný kurz, určité subjekty spekulují) - vede z měnové poslušnosti (zvyšuje se množství peněž v oběhu => roste cenová hladina => klesá měnový kurz)

Výhody plovoucích kurzů -

jsou spravedlivější (žádná měna není dlouhodobě nadhodnocena nebo podhodnocena) centrální banky nemusí moc hospodařit s devizovými rezervami čistí platební bilanci

Režimy měnového kurzu fluktuační pásmo: je pevně dané rozmezí ve kterém se kurz může volně pohybovat, pokud „narazí na hranici“, provádí se intervence zavěšení měny: měna malého státu se zavěsí na měnu většího státu řízený floating: volně plovoucí kurz, ale pokud přesáhne určitý kurz, centrální banka zasáhne volně plovoucí kurz: pouze silné a stabilní ekonomiky


Ekonomie - Makro

verze 1.1

24. Platební bilance – běžný účet, finanční účet, účet měnových rezerv, kumulativní saldo platební bilance, zahraniční dluh -

statistický, účetní záznam, který zachycuje veškeré transakce mezi subjekty dané ekonomiky a subjekty jiných ekonomik, platební bilance je vždycky vyrovnaná (jako celek), zahrnuje položky kreditní (příliv aktiv do ekonomiky): představuje zájem po našem zboží nebo dovoz kapitálu. Mají tendenci posilovat kurz, debetní položky (odliv aktiv) dovoz zboží nebo odliv kapitálu => vedou ke znehodnocení naší měny, skládá se ze tří základních části: o běžný účet o finanční účet o účet rezerv o kapitálový účet o statistické diskrepance

Běžný účet 1) položky kreditní (vývoz zboží) a debetní (dovoz zboží). Rozdílem je obchodní bilance, 2) dovoz a vývoz služeb => bilance služeb, 3) výnosová bilance – na aktivní straně = dividendy a zisky, které nám někdo posílá a naopak => bilance výnosová 4) transfery (dary aj.)

Finanční účet + Finanční účet DOVOZ KAPITÁLU VÝVOZ KAPITÁLU Dlouhodobý kapitál Dlouhodobý kapitál - přímé investice - přímé investice - portfoliové investice - portfoliové investice - výpůjčky - půjčky o státní o státní o soukromé o soukromé Krátkodobý kapitál (ovlivňuje i) Krátkodobý kapitál (ovlivňuje i) - pohyby na termínovaném účtu - pohyby na termínovaném účtu

Pokud je bilance „+“ => země dluží Pokud je bilance „-„ => země investuje v zahraničí

Účet měnových rezerv Pokud je účet rezerv „+“ => úbytek rezerv Pokud je účet rezerv „-„ => přírůstek rezerv


Ekonomie - Makro

verze 1.1

Kumulativní salda -

obchodní bilance výkonová bilance (obchodní, služeb, výnosová položka) základní bilance (běžný účet a finanční účet bez krátkodobého kapitálu) oficiální vyrovnávací bilance (finanční účet + běžný účet)

Provázanost platební bilance a platebního kurzu -

(běžný účet + finanční účet) => „+“ měna se zhodnocuje, sílí (roste E) => zdražuje export a zvyšuje import, (běžný účet + finanční účet) => „-“ měna se znehodnocuje (klesá E) => roste export a snižuje se import.

Deficit obchodní bilance -

depreciace (znehodnocení) měny clo (dlouhodobě negativní) kvóty dovozní depozita znehodnocení měny => „J“ křivka (krátkodobě zhoršení, dlouhodobě je dobrá) +

Obchodní bilance

čas -

Úspory X Investice Japonsko, Švýcarsko: ↑ S (úspory) => ↓ i => ↓ E => BÚ + Jiné země: ↑I ↓S => ↑i => ↑E => BÚ –

Zahraniční dluh -

kolik dluží subjekty zahraničním subjektům chceme ↓ zahraniční dluh => ↓E => ↑NX pokud se zadlužujeme => ↑E => ↓NX Nové dluhy

Zahraniční dluh Splátky, úroky

Magický čtyřúhelník -

čáru

označujeme jako daemant - 48 Jiří Sitta © 2004

Ekonomie - Makro -

verze 1.1

čím větší plocha, tím je to lepší Ekonomický růst

Nezaměstnanost

+ Vnější rovnováha BÚ

inflace


Obsah. Ekonomie - Makro verze 1.1

Recommend Documents