Obsah kurzu Peněžní ekonomie 1. Peníze – teoretická a empirická definice peněz, měnové agregáty, funkce peněz, emise a oběh peněz v tržních ekonomikách, pokles zprostředkování (1,2). 2. Úroková míra, teorie úrokové míry 3. Finanční trh, charakteristika jednotlivých segmentů finančního trhu 4. Instrumenty finančního trhu a jejich oceňování 5. Obchodní banka, funkce, bilance, rizika 6. Finanční zprostředkovatelé 7. Centrální banka – funkce, bilance aktiv a pasiv, měnová báze (1) 8. Bankovní regulace a dohled. Kapitálová přiměřenost a úvěrová angažovanost (1) 9. Měnová politika centrální banky, transmisní mechanismy (1) 10. Nástroje měnové politiky a jejich využití při regulaci měnové báze a krátkodobé úrokové míry (1) 11. Nabídka peněz, peněžní multiplikátor (1) 12. Poptávka po penězích a úloha peněz v hospodářské politice v pojetí monetaristů a keynesiánců (1)
Literatura: 1. REVENDA, Z.: Centrální bankovnictví, 3. aktualizované vydání, Management Press, Praha 2011, ISBN 978-80-7261-230-7 2. REVENDA, Z.a kol.:Peněžní ekonomie a bankovnictví, 5. vydání, Management Press, Praha 2012, ISBN 978-80-7261-240-6 3. MUSÍLEK, P.: Trhy cenných papírů, Ekopres, Praha 2011, ISBN 978-80-86929-70-5 4. DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. vyd. , Linde, Praha 2005, ISBN 807201-515-X
1
Zkouškové otázky k předmětu Peněžní ekonomie 1. Definice a funkce peněz, měnové agregáty, měnová báze 2. Funkce centrální banky 3. Bilance centrální banky – struktura bilance a vazby mezi jednotlivým operacemi 4. Bankovní regulace a dohled – základní součásti bankovní regulace a dohledu 5. Důvody pro a proti bankovní regulaci 6. Pravidla činnosti obchodních bank – kapitálová přiměřenost 7. Měnová politika – cíle, transmisní mechanismy, samostatnost CB 8. Měnový transmisní mechanismus 9. Úvěrový transmisní mechanismus 10. Cílování inflace 11. Nástroje měnové politiky CB – klasifikace a charakteristika 12. Nástroje měnové politiky z hlediska jejich vlivu na měnovou bázi a krátkodobou úrokovou míru 13. Měnová politika ČNB 14. Peněžní multiplikátor – multiplikace vkladů, faktory, které mají vliv na výši peněžního multiplikátoru 15. Keynesova teorie poptávky po penězích 16. Friedmanova teorie poptávky po penězích 17. Účinnost monetární politiky v pojetí monetaristů a keynesiánců 18. Příčiny pohybu úrokových měr -teorie úrokové míry 19. Finanční trhy, charakteristika, struktura finančního trhu 20. Finanční zprostředkovatelé – funkce, význam, pokles zprostředkování 21. Peněžní trh – charakteristiky, subjekty, instrumenty 22. Kapitálový trh – charakteristika, subjekty, instrumenty 23. Trh primární a sekundární, význam, organizace 24. Trendy na světových finančních trzích 25. Kriteria rozhodování investorů – výnos, riziko, likvidita 26. Obchodní banka – charakteristika, funkce 27. Bilance obchodní banky, operace aktivní, pasivní a neutrální 28. Depozitní produkty obchodních bank z hlediska výnosu, rizika a likvidity 29. Úvěrové produkty obchodních bank 30. Rizika obchodních bank a možnosti jejich řízení
2
1. Peníze – teoretická a empirická definice peněz, měnové agregáty, funkce peněz, emise a oběh peněz v tržních ekonomikách, pokles zprostředkování (1,2). A. Definice peněz (1) Teoretická definice peněz: Peníze jsou jakékoliv aktivum, které je všeobecně přijímáno při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhu. Penězi jsou – hotovostní peníze, vklady na běžných účtech. Empirická definice peněz: Vymezuje peníze pomocí měnových agregátů. Měnové agregáty: - představují souhrn peněžních prostředků s určitým stupněm likvidity - značí se velkým písmenem M a číslicí (1-5) měnový agregát vyššího stupně zahrnuje předchozí agregát plus nějaké jiné méně likvidní aktivum - náplň měnových agregátů může být v různých ekonomikách rozdílná a může se měnit i v čase Obecné vymezení měnových agregátů: M1 = oběživo + vklady na běžných účtech v bankách M2 = M1 + termínované a ostatní vklady v bankách M3 = M2 + krátkodobé cenné papíry nebankovních subjektů v domácí měně M4 = M3 + vklady domácích nebankovních subjektů v nebankovních institucích Měnové agregáty ČNB: M1 = oběživo + vklady na běžných účtech v bankách M2 = M1 + termínované a ostatní vklady v bankách + vklady v zahraničních měnách v bankách M1, M2 = indikátory měnové politiky Měnové agregáty Eurozóny M1 Emitované oběživo X Jednodenní vklady X Vklady s dohodnutou splatností do 2 let Vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců Repo operace Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a papíry peněžního trhu Emitované dluhové cenné papíry do 2 let M1, M2, M3 = indikátory měnové politiky
3
M2 X X X X
M3 X X X X X X X
Peněžní zásoba = množství peněz v oběhu = nabídka peněz Měnová báze = peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity = hotovostní oběživo v držbě nebankovních subjektů a v pokladnách bank + povinné minimální a dobrovolné rezervy bank na účtech u CB = operativní kriterium měnové politiky = indikátor měnové politiky •
Peněžní zásoba = peněžní multiplikátor x měnová báze
B. Funkce peněz Prostředek směny – zprostředkovávají směnu zboží a služeb - přispívají tím ke zvyšování ekonomické efektivnosti, neboť tak šetří transakční náklady, které by bylo nutné vynaložit na směnu zboží, pokud by tuto funkci peníze neplnily Účetní jednotka – vyjadřuje hodnotu ostatního zboží, služeb, kapitálu, práce, cizích měn apod. - přispívají tím ke zvyšování ekonomické efektivnosti, neboť tak šetří transakční náklady, které by bylo nutné vynaložit na vyjádření hodnoty každého jednotlivého zboží hodnotou jiného zboží Uchovatel hodnoty – peníze jsou jedním z aktiv, které jsou součástí bohatství. Jejich výhodou oproti jiným aktivům je jejich likvidita. C. Vývoj emise peněz a peněžního oběhu a) emise o oběh mincí z drahých kovů b) emise a oběh papírových státovek c) emise a oběh klasických bankovek d) centralizace emise bankovek e) emise a oběh peněz v současnosti a) emise o oběh mincí z drahých kovů historicky první komoditní peníze důvody: vysoké náklady na těžbu, pevné, kujné, snadno dělitelné monometalismus, bimetalismus emisní monopol = výsadní právo vydávání peněz do oběhu na daném území – panovník výhody:- nedochází ke znehodnocování peněz - automatický regulátor – poklad nevýhody:- nedostatečná zásoba zlata - zlehčování mincí - velké náklady na přepravu, úschovu a přemincování b) emise a oběh papírových státovek řeší problém nedostatku plnohodnotných mincí nižší náklady spojené s jejich vydáváním a oběhem
4
- emituje - dlužník - panovník při schodku ve státní pokladně – neřídí se potřebami peněžního oběhu nucený kurs – povinnost je přijímat pod hrozbou hrdelního trestu - povinnost platit jimi část daní nadměrná emise – znehodnocování státovek růst cenové hladiny – peněžní reformy zákaz krytí schodků SR emisí státovek státovky v podstatě zanikly – pokud se někde vyskytují – tak s nízkými nominálními hodnotami a zanedbatelným podílem na celkovém množství peněz v oběhu c) emise a oběh klasických bankovek - historicky mladší forma papírových peněz - vznik je spojen s rozvojem kapitalismu volné soutěže - obchodní směnky-plní funkci peněz jako prostředku směny = peníze podnikatelského světa odkup směnek = eskont směnek nákup zlata bankovky = směnky znějící na bankéře kryté obchodními směnkami a zlatem směnitelné za zlato - poskytování úvěrů bankami – vědomé porušování povinného plného krytí - oficiální povolení emise bankovek nad rámec plného krytí = fiduciární (nekrytá) emise - nevýhody- možnost nadměrné emise – tlak na růst cenové hladiny a pokles kupní síly bankovek - decentralizovaná emise d) centralizace emise bankovek v době svého vzniku a určitou dobu po něm obíhaly klasické bankovky souběžně s mincemi z drahých kovů a státovkami – nepřehlednost systému emise peněz – centralizace emise bankovek u vybraných bank a nakonec u jediné instituce = centrální (cedulová, emisní) banka - rušení směnitelnosti bankovek za zlato - snižování podílového krytí emitovaných bankovek zlatem - na přelomu 19. a 20. stol. bezhotovostní = žirální peníze – vznik je spojen s ukládáním peněz na vkladové účty - narůstá význam měnové politiky ve smyslu regulace celkového množství peněz v oběhu e) emise a oběh peněz v současnosti hotovostní peníze = bankovky centrální banky + mince – emituje CB nebo MF bezhotovostní peníze = vklady v bankách - emituje OB = rezervy bank –emituje CB -možnost přeměny jedné formy do druhé k emisi dochází: - při poskytování úvěrů 5
-
při nákupu cenných papírů při nákupu zahraničních měn
- v případě CB ve vztahu k bankám - v případě OB ve vztahu k nebankovním subjektům -
úvěrový charakter emitovaných peněz
•
Stav k 31.7.2012
• • • • • • • • • • • • • • •
Oběživo 382,3 -------------- = ------------- = 16,9 % M1 2.258,3 Oběživo -------------M2
382,3 = ------------- = 13,3 % 2.883,8
Mince -------------Oběživo
10,6 = ------------- = 2,8 % 382,3
Mince -------------M1
10,6 = ------------- = 0,5 % 2.258,3
Pokles zprostředkování – od poč. 90. let vznik nových zprostředkovatelů: - pojišťovny - investiční společnosti - investiční a podílové fondy - penzijní fondy -důsledky: -pro měnovou politiku -pro banky -pro klienty bank - trendy:
-
zdokonalování peněžních instrumentů pokles hotovostních transakcí ve prospěch bezhotovostních zrychlování prováděných transakcí – větší bezpečnost, přesnost, spolehlivost pokračování poklesu zprostředkování
6
2. Centrální banka A. Vznik a historický vývoj centrálních bank B. Funkce centrální banky C. Bilance centrální banky a vzájemné vazby mezi jednotlivými aktivy a pasivy. A. Centrální banky - historie -
relativně mladé instituce – první vznikaly v 17. stol převážná většina začíná svoji historii v 19. stol. a někde až ve 20. stol. – Island (1961), Brazílie (1965), Spojené arabské emiráty (1980), Lucembursko (1998)
a) Důvody zakládání centrálních bank: - snaha panovníka mít vlastní banku, která kdykoliv doplní chybějící zdroje ve státní pokladně = úvěrování státních financí - soustředit veškeré pohyby finančních prostředků týkajících se státní pokladny do jedné instituce = vedení účtu státu - centralizace emise bankovek - provádění měnové politiky - regulace druhého stupně bankovního systému - zúčtovací centrum pro obchodní banky b) Způsoby zakládání CB - Přeměna některé z existujících soukromých bank o Švédská říšská banka – 1656 jako soukromá OB o 1664 problémy se směnitelností vlastních bankovek – pomoc vlády o 1664-1668 reorganizace – znárodnění - zachovala si nezávislé postavení OB o 1697 začala vystupovat jako centrální banka: banka vlády včetně úvěrování státní pokladny, regulace emitovaných bankovek o bankovky emitovaly i jiné obchodní banky – konkurenční boj o 1904 jediný emitent bankovek – skutečná centrální banka – Sveriges Riksbank -
-
-
-
Přidělení výsadního práva na emisi bankovek Itálie - bankovky emitují banky ale i soukromé nebankovní firmy o 1874 – 6 bank – konkurenční boj o 1926 – centrální banka – Banca d´Italia Založení CB jako nové instituce Anglie 1694 za vlády Viléma III. o Bank of England – banka pro Královskou korunu (později vládu) – vedla jí účty, poskytovala výhodné úvěry formou emise nových bankovek = dostávala se do problémů, když vláda nesplácela své dluhy = stála několikrát před úpadkem o 1845 – právo emise bankovek na území Anglie a Skotska – centrální banka o 1946 - znárodněna
Na území Rakousko-Uherska – 1816 Privilegovaná Rakouská národní banka (a.s.) - 1816 – monopol na emisi bankovek (nikoliv hotovostních peněz) – státovky (MF) - 1867 – bankovky přijímány i na území Uherska - 1878 – Rakousko-Uherská banka – výsadní emitent hotovostních peněz – pod kontrolou vlády (rozhoduje o množství emitovaných bankovek a jejich krytí) - bankovky až do roku 1892 kryty stříbrem pak zlatem 7
-
1919 – měnová odluka 1919 –1926 – funkce CB provádí Bankovní úřad při MF 1926 – Národní banka Československá a.s. (stát 1/3) –emisní monopol + MP, úvěruje podniky ale ne vládu, standard zlaté devizy (krytí 25%), diskontní nástroje-postupně OVT, devalvace 1934 a 36- pak nejstabilnější měna v Evropě 1939 – Národní banka pro Čechy a Moravu – podřízena Německu 1945 – obnovena Národní banka Československá – reforma 1945 1950 – Státní banka Československá 1990 – dvoustupňový bankovní systém – Komerční banka a Všeobecná úverová banka, posílení postavení vůči vládě, provádění MP 1993 – Česká národní banka
- v každé ekonomice zpravidla jedna CB (výjimky: USA – 12 federálních rezervních bank, CB nemají Singapur, Hongkong) - většinou státní instituce (výjimka: Japonsko a.s. – většina akcií (55%) v rukou vlády, nesvolávají se valné hromady, soukromí akcionáři mají automaticky nárok na dividendu 5%)
B. Funkce centrální banky (2) a) Emisní funkce Centrální banky jsou jediné instituce, které mají právo emitovat bankovky a ve většině zemí i mince. Mají tak monopol na emisi hotovostních peněz. Emitují i bezhotovostní peníze ve formě rezerv bank. Většinu bezhotovostních peněz však emitují obchodní banky. b) Měnová politika – samostatná kapitola c) Banka bank Vede účty ostatním bankám. Přijímá vklady od ostatních bank a poboček zahraničních bank a to v domácí i cizí měně a poskytuje jim úvěry. Provádí mezibankovní platební styk a zúčtování. Vklady od bank mají podobu bezhotovostních rezerv a představují: - pro centrální banku její závazky vůči bankám – jsou na straně pasiv v bilanci CB - pro obchodní banky to jsou pohledávky za CB – jsou na straně aktiv v bilanci OB Rezervy bank lze členit do tří skupin: 1. Povinné minimální rezervy v domácí měně - slouží k ovlivňování likvidity bank a hodnoty peněžního multiplikátoru - stanoví se procentní sazbou z vyměřovací základny – průměrná výše vkladů nebankovních subjektů za vymezené minulé období 2. Dobrovolné rezervy v domácí měně - slouží k mezibankovnímu zúčtování, proto musí mít OB na svém účtu dostatek prostředků - požadovaná výše povinných minimálních rezerv se stanoví jako průměr denních zůstatků na účtě rezerv za minulé období – banky ji předem neznají. Pokud by měly na účtě méně prostředků platily by sankce. 3. Rezervy v zahraničních měnách - mají podobu dobrovolných rezerv. Pokud by se povinné minimální rezervy vztahovaly i na zahraniční vklady, pak by z nich banky musely držet rezervy po přepočtu měnovým kursem v domácí měně.
8
Poskytování úvěrů bankám - CB může poskytovat OB různé druhy úvěrů: Krátkodobé úvěry na doplnění likvidity Krátkodobé nouzové úvěry Úvěry od CB jako věřitele poslední instance d) Regulace a dohled bank - samostatná kapitola - koncipování a prosazování pravidel činnosti bank, kontrola jejich dodržování a stanovení sankcí při jejich neplnění e) Banka státu 1. Vedení účtů pro stát - Vede účty vlády, centrálním orgánům, popřípadě dalším „státním subjektům“ - hlavním smyslem je vyšší bezpečnost prostředků státu - patří sem: o závazky vůči státu = prostředky vzniklé převýšením příjmů nad výdaji během roku = dlouhodobě a účelově vázané prostředky = přebytky hospodaření z minulých let o závazky vůči domácím nebankovním subjektům = prostředky orgánů místní moci a správy = prostředky státních fondů o prostředky přijaté od Evropské unie k účelovému financování vybraných projektů 2. Pokladní plnění státního rozpočtu - jde o vedení účtů, inkasa a úhrady a další operace, které souvisejí s běžným hospodařením státního rozpočtu v daném roce 3. Správa státního dluhu - deficity státních rozpočtů jsou v tržních ekonomikách financovány především z emise cenných papírů. Přímé úvěrování státu centrální bankou je ze zákona zakázáno. - CB organizuje a zabezpečuje emisi státních dluhopisů, výplatu úroků a umořování státního dluhu Státní cenné papíry musí být umístěny na finančním trhu. Nadměrné množství státních cenných papírů by trh neakceptoval, nebo jen za velmi nízkou a pro stát značně nevýhodnou cenu. Na finančním trhu je nakupují především banky. To má velký význam z hlediska vlivu na měnovou stabilitu, neboť pokud cenné papíry nakupují banky, pak se nemění množství peněz v oběhu – pouze dochází k přesunu peněžních prostředků od věřitele ve prospěch státu. V bilanci OB na aktivech se zvýší položka „státní cenné papíry“ a ve stejném rozsahu dojde k poklesu „dobrovolných“ rezerv bank. Celková aktiva bank se nezmění – změní se pouze jejich struktura. Stejný „nulový“ dopad na množství peněz v oběhu by měly nákupy státních cenných papírů nebankovními subjekty. Pokud státní cenné papíry nakoupí od OB centrální banka, pak se zvýší množství peněz v oběhu – dochází k monetizaci státního dluhu. f) Správa devizových rezerv Devizové rezervy jsou vysoce likvidní aktiva v zahraničních volně směnitelných měnách. Centrální banky je drží ve formě zahraničních cenných papírů nebo vkladů na běžných a
9
termínových účtech u prvotřídních zahraničních bank. Součástí devizových rezerv jsou i zásoby měnového zlata. Správou devizových rezerv se rozumí: - zabezpečit devizovou likviditu země – udržovat devizové rezervy rozsahu a struktuře které jsou nezbytné k úhradě zahraničních závazků. - udržování hodnoty devizových rezerv – držet devizové rezervy v takové struktuře, aby se jejich hodnota vyjádřená v domácí měně nesnižovala. - ovlivňovat vývoj měnového kursu domácí měny. g) Reprezentant státu v měnové oblasti - informování veřejnosti o měnovém vývoji - reprezentuje vládu v různých MMI
C. Bilance centrální banky a vzájemné vazby mezi jednotlivými aktivy a pasívy (3) Bilance centrální banky Aktiva Nakoupené cenné papíry Poskytnuté domácí úvěry Úvěry do zahraničí Devizové rezervy Zlato Ostatní aktiva
Pasíva Emise oběživa Rezervy bank Vklady státu Vklady zahraničních subjektů Kapitál Emitované vlastní cenné papíry Ostatní pasíva
Aktiva = majetek ale především způsoby emise peněz Pasíva = zdroje krytí majetku ale i některé druhy peněz Měnová báze = celková aktiva – další pasiva (vklady státu, zahraničních subjektů…) Peněžní zásoba = měnová báze x peněžní multiplikátor Ke změně měnové báze může dojít pouze - pokud se změní kterákoliv z položek na straně aktiv a nezmění se další pasiva - pokud se změní nějaká položka na dalších pasivech a nedojde k žádné změně na straně aktiv nakoupené cenné papíry CB od jiných bank = růst měnové báze poskytnuté domácí úvěry = růst měnové báze úvěry do zahraničí – vliv na měnovou bázi je nulový. Klesne položka devizové rezervy. Změní se pouze struktura aktiv. devizové rezervy – pokud dojde k nákupu cizí měny od OB = zvýší se měnová báze - pokud čerpá CB úvěry k doplnění devizových rezerv, nemá tato operace vliv na změnu měnové báze. zlaté rezervy – nákup zlata za USD = změna struktury devizových rezerv ostatní aktiva – nákup fyzického majetku od OB = zvýšení měnové báze. vklady státu – dopad na měnovou bázi pouze v případě přesunu prostředků mezi OB a státem
10
vklady zahraničních subjektů – měnová báze se nemění kapitál – pouze u a.s. pokud OB nakupuje akcie, pak se sníží měnová báze emitované vlastní cenné papíry – při prodeji klesá měnová báze a naopak při jejich splácení, měnová báze roste Bilance ČNB k 20.10.2012 (v mil. Kč) Aktiva
830 079
Zlato
702
Pohledávky vůči MMF
56 467
Pohledávky vůči zahraničí včetně cenných papírů - vklady v zahraničních peněžních a institucích - cenné papíry - ostatní pohledávky vůči zahraničí Pohledávky vůči tuzemským bankám Pohledávky vůči státu
763 279 79 828 590 684 92 767 0 0
Hmotný a nehmotný majetek
4 211
Ostatní aktiva - ostatní finanční aktiva - oceňovací rozdíly - ostatní Pasiva celkem Bankovky a mince v oběhu
5 420 4 057 170 1 193 830 079 420 080
Závazky vůči MMF
43 768
Závazky vůči zahraničí -přijaté úvěry ze zahraničí -ostatní závazky vůči zahraničí
3 021 2 680 341
Závazky vůči tuzemským bankám -přijaté úvěry -povinné minimální rezervy -ostatní závazky vůči bankám
387 508 329 200 56 283 2 025
Závazky vůči státu
79 377
Ostatní pasiva
4 660
Rezervy
222
Základní kapitál a rezervní fondy
9 450
Oceňovací rozdíly
10 076
Zisk (ztráta) z předchozího období
-126 410
Zisk (ztráta) za účetní období
-1 673
Dominantní položkou na aktivech jsou devizové rezervy – 90% tzn. že rozhodujícím způsobem emise peněz CB u nás je odkup zahraničních měn - ČNB stahuje od bank likviditu prostřednictvím prodejů krátkodobých vlastních cenných papírů, jejichž podíl na pasivech se pohybuje kolem 40%
11
4. Bankovní regulace a dohled (4) 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Subjekty regulace a dohledu Regulace vstupu do bankovního odvětví Základní pravidla činnosti bank Povinné pojištění vkladů CB jako věřitel poslední instance Argumenty pro a proti
• • • •
Bankovní regulace = koncipování pravidel činnosti bankovních institucí a prosazování jejich dodržování Dohled = kontrola dodržování pravidel a stanovení sankcí při jejich neplnění. Dohled na místě nebo na dálku.
•
Ad 1) Subjekty regulace a dohledu • Regulující: • - centrální banka zpravidla jako jediná instituce • Dohlížející: • - centrální banka nebo specializované instituce, které spolupracují s CB Externí auditorské firmy – prověřují pravdivost, správnost a úplnost výkazů bank. Regulované a dohlížené subjekty • - všechny banky (s bankovní licencí) • - spořitelny • - mezinárodní bankovní holdingové společnosti a pobočky zahraničních bank – nutná spolupráce institucí dohledu jednotlivých zemí
Systém bankovní regulace a dohledu se skládá ze čtyř základních součástí:
regulace vstupu do bankovního odvětví pravidla pro činnost bank povinné pojištění vkladů CB v roli věřitele poslední instance
Ad 2) Regulace vstupu do bankovního odvětví Předložení žádosti instituci schvalující bankovní licence - právní forma vlastnictví – akciová společnost - (u specializovaných bank státní peněžní ústav) - zakládány právnickými i fyzickými osobami - minimální počet zakladatelů resp. maximální podíl jedné fyzické osoby na základním kapitálu banky - V EU platí společný pas – mateřská banka má pouze oznamovací povinnost. Regulatorní orgán může požádat o informace. - licenci musí mít zahraniční banka pokud sídlí mimo území EU. V tomto případě je souhlas podmíněn souhlasem mateřské banky s převzetím odpovědnosti za vypořádání aktiv a závazků pobočky v případě její insolvence a popřípadě i úvěrovou pomocí ze strany domovského věřitele poslední instance. 12
k získání licence: - minimální výše základního kapitálu - žadatel musí prokázat, že je schopen ve stanovené lhůtě upsat a splatit požadovanou výši základního kapitálu - personální požadavky - kvalifikační a morální způsobilost osob navrhovaných do vedení banky - adekvátní kontrolní a účetní systém - technologické a bezpečnostní požadavky - kvalitní a podrobně zpracovaný program činnosti na nejbližší období (u nás 3 roky) - souhlas instituce regulace a dohledu domovské země (u poboček zahraničních bank)
Ad 3) Základní pravidla činnosti bank (6) • • • • • •
přiměřenost kapitálu (ukazatel kapitálové přiměřenosti) přiměřenost likvidity úvěrová angažovanost poskytování informací ochrana před nelegálními praktikami povinné minimální rezervy
1. Přiměřenost kapitálu - význam kapitálu z pohledu institucí regulace a dohledu - kapitál je nejvhodnější zdroj ke krytí ztrát – jeho použití přímo dopadá na akcionáře - struktura kapitálu – použitelnost jednotlivých složek na krytí ztrát - je kvantifikovatelný - „udržování“ kapitálu je nákladné – jeho výše a cena mohou ovlivňovat cenu bankovních operací a služeb a konkurenční schopnost banky - nákladovost kapitálu při neexistenci pravidel by mohla vést k jeho relativnímu snižování Ukazatel kapitálové přiměřenosti: • • •
1993
Tier 1 + Tier 2 RVA + EPP
minimálně 8%
• • •
1999 Tier 1 + Tier 2 + Tier 3 RVA + EPP + TR
• •
2007
Tier 1 + Tier 2 + Tier 3 RVA + EPP + TR + OR
minimálně 8%
minimálně 8%
13
•
Kapitálová přiměřenost
• •
=
•
Tier 1 = vlastní kapitál = základní kapitál, ážiové fondy, zákonné rezervní fondy, nerozdělený zisk
•
Poměr vlastního kapitálu a (RVA + EPP + TR + OR) musí činit minimálně 4%
•
Tier 2 = dodatkový kapitál = všeobecné rezervy na krytí ztrát (ze zisku nebo nákladů ke krytí prozatím neidentifikovaných ztrát z bankovní činnosti), termínovaný podřízený dluh (emise vlastních dluhopisů - 5 a více let) – mximálně ve výši 50% vlastního kapitálu
•
Tier 3 = krátkodobý podřízený dluh (2-5 let) - 1999
•
Součet Tier 2 a Tier 3 maximálně do výše Tier 1
• • •
RVA = rizikově vážená aktiva - váha rizikovosti 0 – 100 – 150% (od 2007) - investiční a obchodní portfolio
• •
EPP = úvěrový ekvivalent podrozvahových položek (faktor konverze 0,01-1,00) TR = krytí tržního rizika kapitálem (1999)- úrokové, měnové, akciové a komoditnízahrnuje aktiva citlivá na změnu tržních cen OR = operační riziko (2007 – Basel II)–je spojeno s informačními technologiemi, lidským faktorem, vnitřními procesy a vnějšími událostmi
•
Tier 1 + Tier 2 + Tier 3 RVA + EPP + TR + OR
minimálně 8%
Faktory ovlivňující přiměřenost kapitálu Zvýšení kapitálu • - emise nových akcií – zvyšuje nákladovost banky • - kapitál je nákladným zdrojem • – dividenda se vyplácí ze zisku po zdanění tzn. její relativní výše by měla být větší než je průměrné úročení vkladů nebo průměrná výnosnost jiných forem finančních investic, jinak by nebyl o investice do akcií větší zájem • - majitelé akcií nesou větší riziko – jejich nároky jsou při likvidaci banky vyrovnávány až na posledním místě • - nová emise akcií při neměnné výši zisku znamená pokles zisku na jednu akcii - příděly ze zisku do rezervních fondů – - pouze na úkor výplaty dividend nebo dalšího použití zisku - emise dluhopisů u podřízeného dluhu - vyšší riziko pro věřitele a i vyšší úrokové výnosy než u běžných dluhopisů - snížení objemu rizikově vážených aktiv - snížení aktiv s nenulovými vahami rizikovosti 14
- přesun aktiv s vyšší vahou rizikovosti do aktiv s nižší vahou rizikovosti
2. Přiměřenost likvidity Likvidita = schopnost dostát závazkům v době jejich splatnosti - čím větší likvidita aktiv tím menší výnosnost a naopak
3. Úvěrová angažovanost •
= limity pohledávek vůči jednomu klientovi, skupině ekonomicky spjatých klientů, členům vedení, akcionářům, zaměstnancům, pobočkám a dceřiným společnostem Stanovení limitů je záležitostí každé země. Bylo však dosaženo určitého jednotného postupu: • - limit 25% kapitálu • - nad 10 - 25 % oznamovací povinnost CB Cílem regulace je diverzifikace pohledávek
4. Poskytování informací Informační povinnost vůči CB popřípadě další instituci dohledu - rozsah informací, způsob poskytování jsou upraveny vyhláškami CB Způsoby nakládání s informacemi a jejich uchovávání – - důvěrné informace
5. Pravidla ochrany před nelegálními praktikami • • •
- praní špinavých peněz - obchodování s využitím důvěrných informací - podvody ze strany členů vedení, akcionářů a zaměstnanců
6. Povinné minimální rezervy – v kapitole o nástojích měnové politiky
Ad 4) Povinné pojištění vkladů Cíl: - ochrana vkladatelů - zvýšení důvěryhodnosti bankovního systému Výhody: - snížení negativních důsledků asymetrie informací - snížení pravděpodobnosti bankovních runů Negativní doprovodné jevy: - morální hazard na straně vkladatelů a bank - nepříznivý výběr Proti morálnímu hazardu: - ztráty jsou hrazeny z vlastního kapitálu 15
- renomé banky Pojišťují se neanonymní vklady fyzických a právnických osob v domácí i cizí měně • • • •
Limity pojištění vkladů a míra pojistných náhrad: - v zemích EU sjednoceny - od roku 2011 minim. hranice 100 000EUR - míra náhrad 100 %
Efekty limitů náhrad • - nízké – rozkládání vkladů do více bank a nebankovních institucí • - vysoké – morální hazard - riziko hromadných výběrů ze strany ostatních bank a finančních zprostředkovatelů
Ad 5) CB jako věřitel poslední instance • • • •
Možnosti pomoci ohroženým bankám Soukromé peníze: - mezibankovní trh - specializované instituce - úvěry, odkup aktiv Rozpočtové peníze: • - specializovaná státní instituce • - pomoc státu: • - uhradit některé závazky banky – splácet přijaté úvěry - navýšení kapitálu, doplnění rezervních fondů - převzetí ztrátových pohledávek - poskytnutí úvěru
CB jako věřitel poslední instance • • • • • •
úvěry CB jako věřitele poslední instance - nouzové – střednědobé – do 1 roku - dlouhodobější – až 3 roky předpoklad – předložení kvalitního konsolidačního programu - krytí kvalitními aktivy – vyšší úrokové sazby, zesílený dohled - krátkodobé – poskytují se nelikvidním nikoliv nesolventním bankám – - lombardní – - na povinné minimální rezervy – - další nouzové – - hotovostní
Kriteria rozhodování Nebezpečí systémového rizika
16
-
Nebezpečí přenesení nákazy na jiné zdravé banky a ohrožení stability celého bankovního systému. Větší systémové riziko hrozí v případě problémů velké banky nebo většího počtu bank: útěk k hotovosti = hromadné výběry vkladů a jejich ukládání mimo bankovní sektor (držba hotovosti, nebankovní instituce, zahraniční banky) útěk ke kvalitě = nákup cenných papírů, ukládání vkladů u důvěryhodnějších bank, přesun od menších k větším bankám = restrukturalizace vkladů v bankovním systému ve prospěch „lepších“ bank.
Náklady na záchranu ohrožené banky – je obtížné vyčíslení nákladů a především přínosů pomoci. Každou banku lze zachránit – otázkou je kolik to bude stát. Může to pak vést k přesvědčení dalších bank, že budou vždy zachráněny – roste morální hazard = narušení finanční disciplíny bank, nebezpečí nepříznivého výběru Likvidita a solventnost ohrožené banky – pomoc by měla být poskytnuta bance, která je dočasně nelikvidní nikoliv nesolventní Důvody problémů banky – je-li příčinou podvodné jednání, měla by být banka uzavřena. Jeli hlavním důvodem ekonomická recese, měla by být bance poskytnuta potřebná likvidita. Souvislosti s měnovou politikou – poskytnutím úvěru bankám má emisní účinky
Ad 6) Argumenty PRO a PROTI (5) PRO: -
- měnová stabilita - zvýšení bezpečnosti, stability a důvěryhodnosti bankovního systému - specifičnost bankovních institucí - emise bezhotovostních peněz - využívání cizích zdrojů - zabezpečování platebního styku - krátkodobá pasiva-dlouhodobá aktiva - úpadky mají horší důsledky na ekonomiku než úpadky jiných podnikatelských subjektů - potenciálně vysoká ziskovost - podněty pro nadměrnou rizikovost - asymetrie informací- nestejný přístup k informacím - pokles zprostředkování
PROTI: - deformace tržního prostředí - častá změna pravidel – vyšší stupeň nejistoty - orientace bank na mimobilanční operace - vysoké náklady na zajištění dohledu - snaha bank obcházet regulační pravidla - nedodržování pravidel institucemi dohledu - morální hazard - nízká efektivnost systému – včasná identifikace možných budoucích problémů
17
Regulace a dohled bank v ČR (13) • • •
Podmínky vstupu do bankovnictví - podání žádosti o licenci CB - minimální výše kapitálu – V roce 1990 – 50 mil. Kč – Od 15. února 1992 – 300 mil Kč – Od 7. října 1993 – 500 mil Kč – –
• • • • • • • • •
Univerzální bankovní systém Od roku 1997 musí banky členit aktiva na investiční a obchodní portfolio
Kapitálová přiměřenost: od roku 1997 pro všechny banky 8% Přiměřenost likvidity: - korunová likvidita není CB stanovena - devizová pozice – limitována vztahem ke kapitálu Úvěrová angažovanost: - od května 1992 Poskytování informací Pravidla ochrany před nelegálními praktikami
• Povinné pojištění vkladů • • • • • • • • •
Od 1994 povinné pojištění vkladů – pouze neanonymní vklady fyzických osob v domácí měně u všech bank - pojistný limit 125 000 CZK – 80% - od roku 1998 rozšířeno i na právnické osoby - od 1998 444 445 CZK – 90% - od 2001 27 778 EUR – 90% - od 2009 50 000 EUR – 100% - od 2011 100 000 EUR – 100%
18
9. Měnová politika (7) 1. Cíle měnové politiky 2. Transmisní mechanismus 3. Samostatnost centrální banky MP = proces, ve kterém se CB snaží prostřednictvím svých nástrojů o dosažení předem stanovených cílů Ad 1. Cíle MP – stanoveny zákonem o CB - stabilita cenové hladiny (měnová stabilita) - rovnováha platební bilance - hospodářský růst - plná zaměstnanost - stabilní měnový kurs problém kompatibility zvolených cílů • •
Měnová politika: - restriktivní = zpomalování tempa růstu množství peněz v oběhu
•
- neutrální = stabilizace „rozumného“ tempa růstu množství peněz v oběhu tj. takového, které nevede k růstu míry inflace
•
- expanzivní = zvyšování tempa růstu množství peněz v oběhu
Mezi nástroji CB a cíli neexistuje přímé spojení. Bývá zprostředkováno obvykle dalšími dvěma měnovými veličinami, jejichž konkrétní povaha závisí na zvoleném transmisním mechanismu tj. řetězec kauzálních vztahů, kterého CB používá k dosažení svých cílů.
Transmisní mechanismy měnové politiky nástroje– operativní– zprostředkující- cíl kriterium kriterium
měnový transmisní mechanismus nástroje – MB – M1(M2,M3) – cíl cíl = průměrná inflace v dlouhém období
úvěrový (úrokový) transmisní mechanismus • • •
nástroje – krátkodobá – úvěrový agregát – cíl úroková míra dl. úroková míra cíl = cenová stabilita, podpora ekonomického růstu
kursový transmisní mechanismus nástroje – nominální měnový kurs – cenová stabilita
cílování inflace nástroje – krátkodobá úroková míra – cíl
19
(reálný HDP)
Požadavky kladené na měnová kriteria: - měřitelnost a rychlá dostupnost dat - stabilita vztahů v kauzálním řetězci - plná kontrolovatelnost operativního kritéria CB - zprostředkující kriterium by mělo reagovat na změnu operativního rychleji než cíl Indikátory MP=měnové i neměnové veličiny informují CB o tom zda zvolená strategie povede k dosažení cíle
Měnový transmisní mechanismus (8) Změna měnové báze • - poskytování úvěrů – (nákup c.p. iniciovaný bankou) • - nákup cenných papírů – iniciovaný CB – - státní cenné papíry – - vlastní cenné papíry – musí začít prodejem pak zpětný nákup – změna struktury pasiv – - vlastních c.p. před dobou splatnosti – - nákup zahraniční měny od OB za domácí měnu - cílem je stabilizovat MK - sterilizace intervencí Vazby mezi MB a měnovými agregáty • Peněžní multiplikátor – (12) • - poměr změny M(1,2,3) ke změně MB vyjadřuje o kolik jednotek se v daném období změnil měnový agregát při změně měnové báze o jednotku • - pod přímou kontrolou CB jsou pouze sazby povinných minimálních rezerv • • • • • • • • • •
H
- růst technologické úrovně BV bezhotovostního oběhu (klesá) - očekávaná deprese (roste) - růst nelegálních obchodů (roste)
JV BV
- růst IR na jiné vklady (roste) - očekávaná deprese (klesá) - očekávaná inflace (klesá ale nemusí – závisí na růstu IR)
DR - růst tržní IR (klesá) BV - očekávaná deprese (roste)
Zprostředkující kritérium • - míra vlivu CB na vývoj měnového agregátu – - stabilita multiplikátoru pro jednotlivé měnové agregáty • •
- dostupnost a spolehlivost údajů o vývoji jednotlivých složek agregátu - oběživo – údaje má CB k dispozici – - problém – hotovost mimo území - zničené a ztracené bankovky a mince 20
• • •
- vklady – informace poskytují OB – - problém počet bankovních subjektů a možnost ověření správnosti údajů - údaje o cenných papírech - problém - oceňování cenných papírů
Vazba mezi vývojem agregátu a konečným cílem měnové politiky • • •
- zjišťuje se na základě analýzy časových řad z minulosti - výsledky vypovídají o minulém vývoji a mohou se lišit mezi jednotlivými zeměmi a mohou se měnit i v čase - stabilita vazeb je narušována: – - finančními inovacemi – - rychlým rozvojem elektronických plateb
Úvěrový (úrokový) transmisní mechanismus (9) Operativní kritérium – krátkodobá úroková míra • - vliv CB na krátkodobou úrokovou míru • - změna úrokové sazby z úvěrů CB • - operace s cennými papíry - operace se zahraničními měnami -
Zprostředkující kritérium • - celkový stav úvěrů v ekonomice • - celkový stav bankovních úvěrů v ekonomice • - dlouhodobá úroková míra Volba zprostředkujícího kritéria – - to které nejlépe reaguje na změnu krátkodobé úrokové míry • (nelze přesně kvantifikovat vztahy mezi krátkodobou úrokovou mírou a úvěrovým agregátem) - dostupnost a spolehlivost kvantitativních údajů o vývoji úvěrových agregátů - vazba mezi vývojem úvěrového agregátu a vývojem konečných cílů měnové politiky • (cenová stabilita, podpora ekonomického růstu)
21
Cílování inflace (10) nástroje –krátkodobá úroková míra – cíl • nástroj • • operativní kritérium = krátkodobá úroková míra •
zprostředkující kritérium = nevyužívá se
•
cíl – cenová stabilita
1. Stanovení inflačního cíle – - kdo ho stanoví a v jaké podobě - bodové - bez odchylek - symetrické odchylky oběma směry - maximální hodnota - pásmo (CB nemá inflaci plně pod kontrolou, působí na ni vlivy, které nemůže ovlivnit) - výjimky - kdy nemusí být cíle dosaženo – externí šoky, úprava nepřímých daní, neočekávaná změna měnového kursu atd. 2. Prognóza inflace – založena na víceindikátorovém základě • - musí být kvalitní a dlouhodobá – mezi změnou IR a konečným vlivem na inflaci je časové zpoždění - podmíněná – nepodmíněná prognóza Časové zpoždění: • - poznávací - rozhodovací a realizační - reakční • - horizont nejúčinnější transmise = 12-18 měsíců 3. Operativní řízení • - CB porovnává prognózu s cílem • Aktuální inflace je minulost na kterou nemá smysl reagovat ! •
Cíl > prognóza – expanzivní měnová politika = snížení úrokové sazby
•
Cíl < prognóza – restriktivní měnová politika = zvýšení úrokové sazby
•
CB – rozložení celkové změny úrokové sazby do několika dílčích změn, uskutečňované postupně
Kanály, kde zvýšení úrokové sazby má tendenci snižovat budoucí inflaci: a) úrokový diferenciál – příliv kapitálu – apreciace domácí měny – pokles inflace b) pokles poptávky po úvěrech – pokles agregátní poptávky – pokles inflace c) pokles ceny cenných papírů – pokles bohatství – pokles agregátní poptávky – pokles inflace d) růst dluhové služby domácností – pokles agregátní poptávky – pokles inflace e) pokles inflačních očekávání – pokles tempa skutečné inflace
22
Preferují se kanály a) , b) , e) Kanály, kde zvýšení úrokové sazby má tendenci zvyšovat budoucí inflaci: f) zvýšení úrokových nákladů firem – zvýšení inflace g) pokles investic– snížení agregátní nabídky v dlouhém období – zvýšení inflace h) pokles investic – ztráta mezinárodní věcné i cenové konkurenceschopnosti – zhoršení směnných relací – depreciace domácí měny – zvýšení inflace i) růst důchodů domácností ve věřitelském postavení – růst spotřeby – zvýšení inflace j) zvýšení dluhové služby státního rozpočtu – monetizace státního dluhu – zvýšení inflace Cílování inflace ČNB (13) ČNB – od roku 1998 (od roku 1993 monetaristický transmisní mechanismus, v roce 1997 nahradila měnovou bázi krátkodobou úrokovou sazbou) - nástroj – repo sazba - operativní kriterium – skutečná sazba - cíl – do roku 2001 čistá inflace (očištěná od regulovaných cen) - cíl stanoven pouze pro poslední měsíc kalendářního roku - pásmo - podmíněná prognóza od roku 2002 nepodmíněná - od roku 2001 - do roku 2005 pásmo 3-5% - 2-4% - od roku 2006 – 3% s tolerancí jednoho procentního bodu na obě strany - od roku 2010 - 2% s tolerancí jednoho procentního bodu na obě strany - horizont nejúčinnější transmise je 12 až 18 měsíců Samostatnost centrální banky Definiční znaky: 1. Personální nezávislost: - způsob jmenování a funkční období guvernéra a členů nejvyššího vedení CB - členství představitelů vlády ve vedení CB 2. Funkční nezávislost: - zákonná povinnost CB podporovat cenovou stabilitu 3. Institucionální nezávislost: - vláda nesmí ovlivňovat členy bankovní rady při plnění jejich úkolů 4. Finanční nezávislost - CB sama rozhoduje o poskytnutí úvěru bankám - zákaz přímého úvěrování vlády - finanční vliv – platy guvernéra a členů bankovní rady, kontrola rozpočtu banky, pravidla rozdělení zisku Vztah nezávislosti CB a úspěšnosti měnové politiky: - ani sebevětší nezávislost CB na vládě není zárukou úspěšné měnové politiky důvody: - CB nemá pod kontrolou všechny faktory, které mají vliv na cenovou hladinu (ceny dovozu, deregulace, veřejné finance, mzdy) - pokles zprostředkování - vliv monopolů – zásah do tržního prostředí - vliv vnějšího prostředí 23
10. Nástroje měnové politiky (12- 13 - 14) Klasifikace nástrojů měnové politiky -
podle intenzity využívání - operativně používané - občasné podle rychlosti zavedení - okamžitě použitelné - s poskytnutím doby na adaptaci podle dopadu na bankovní systém - tržní (nepřímé) - administrativní (přímé)
Tržní nástroje: Diskontní nástroje - úvěry centrální banky - úrokové sazby z těchto úvěrů - limity těchto úvěrů - lhůty splatnosti - způsoby krytí Diskontní úvěry - běžné diskontní úvěry (1 měsíc) - sezónní (3 měsíce) - nouzové (až tři roky) - limity úvěrů - krytí cennými papíry - úrokové sazby Reeskontní úvěry – - odkup cenných papírů nad rámec vymezený pro běžné diskontní úvěry • • Diskontní úvěry nejsou operativním nástrojem měnové politiky – • - vliv na měnovou bázi (vypůjčenou) a krátkodobou úrokovou míru je pouze jednosměrný • - změna diskontní sazby je spíše chápána jako vyjádření záměrů měnové politiky • • • • •
Lombardní úvěry – - proti zástavě cenných papírů - nouzový úvěr ale i k doplnění likvidity - lombardní úroková sazba - lombardní past
• • •
Automatické facility - depozitní facilita – diskontní sazba - zápůjční facilita - lombardní sazba
24
Operace na volném trhu - nejpoužívanější a nejúčinnější nástroj měnové politiky - operativní nástroj měnové politiky = nákup (prodej) cenných papírů mezi CB a OB •
Nákup cenných papírů = zvýšení měnové báze = snížení úrokové míry
•
Prodej cenných papírů = snížení měnové báze = zvýšení úrokové míry
= krátkodobé státní pokladniční poukázky, vlastní cenné papíry CB příp. jiné kvalitní krátkodobé cenné papíry - lze jimi účinně ovlivňovat měnovou bázi i krátkodobou úrokovou míru Repo operace - prosté – snižují MB - reverzní – zvyšují MB - aktivní a vynucené - termínované, netermínované - formou aukcí nebo tendru - lze jimi ovlivňovat MB a krátkodobou úrokovou sazbu - monetizace dluhu - vlastní poukázky CB Kursové intervence - nejsou operativním nástrojem měnové politiky - cílem je ovlivnit měnový kurs domácí měny - přímé intervence = nákupy a prodeje cizích měn – dopad na měnovou bázi - nepřímé intervence = změna úrokové sazby CB, verbální intervence - sterilizace kursových intervencí Povinné minimální rezervy - stanoví se procentní sazbou z vkladů domácích nebankovních subjektů - skutečný stav - průměr denních zůstatků na účtě rezerv - nemají přímý dopad na MB ani na krátkodobou úrokovou míru - úročí se Ostatní nástroje - pravidla likvidity - úvěrové stropy - limity úrokových sazeb - povinné vklady - doporučení, výzvy, dohody Nástroje měnové politiky ČNB (13) Operace na volném trhu – repo operace – formou tendru – splatnost 14 dní - CB stahuje od bank přebytečnou likviditu proti kolaterálu 25
- při variabilní úrokové sazbě – 14 denní repo sazba je maximální - přednostně vypořádá nabídky s nejnižší ÚS - akceptovatelný objem 300 mil Kč a celé násobky 100 mil Kč Automatické facility = poskytování nebo ukládání likvidity přes noc (overnight O/N) - depozitní facilita – uložení přebytečné likvidity přes noc u ČNB bez zajištění - úročeno depozitní úrokovou sazbou - minim. objem 10 mil Kč – nad touto hranicí bez omezení -
zápůjční facilita - půjčka likvidity přes noc formou repo operace - úročeno lombardní úrokovou sazbou - minim. objem 10 mil Kč – nad touto hranicí bez omezení - využívána minimálně
Povinné minimální rezervy – (vztahuje se na všechny banky včetně stav. spořitelen) - ve výši 2% rezervního základu na tzv. účtě platebního styku (od roku 1999) (vklady nebankovních subjektů se splatností do dvou let) - skutečný stav = průměr denních zůstatků na účtě rezerv za udržovací období - úročí se 2T repo sazbou (od roku 2001 – dříve úročeny nebyly) - není operativním nástrojem MP – „polštář“ zajišťující plynulost mezibankovního platebního styku - vnitrodenní úvěr • • • • • • •
Povinné minimální rezervy: 1993-94 12% BV , 3% TV 1995 8,5% banky, 4% STSP 1996 11,5% banky 1997 9,5% banky 1998 7,5% banky 1999 2% banky i STSP
Kurzové intervence
26
11. Poptávka po penězích 1.
Neoklasické teorie poptávky po penězích - tradiční: Fisherova, Marshallova, cambridgeská - moderní: Friedmanova 2. Keynesiánská teorie poptávky po penězích - tradiční: Keynesova - moderní: Baumolův-Tobinův model
Fisher -
vychází z rovnice směny M x V = P xT M = nabídka peněz, nezávislá veličina, závisí na CB V = transakční rychlost oběhu peněz = počet transakcí, které zprostředkuje 1 peněžní jednotka = konstanta P = cenová hladina – závisle proměnná mění se se změnou M proporcionálně T = množství reálných transakcí = konstanta M = M pak M x V = P x T kvantitativní rovnice peněz – je základem kvantitativní teorie peněz - poptávka po penězích je transakční
Marshall -
důchodová verze kvantitativní teorie peněz jakou část svého důchodu chtějí ekonom. subjekty držet ve formě peněz poptávka je motivována transakcemi neměří transakce přímo, ale předpokládá, že závisejí na velikosti důchodu poměr požadované peněžní zásoby k důchodu k je konstantní k = své závěry neformuloval exaktně
cambridgeská rovnice poptávky po penězích M = k x Px Y kde: k = konstanta, je determinována technologicky P = cenová hladina Y = reálný důchod - další vývoj teorie připouští závislost k na: úrokové míře – negativní bohatství – pozitivní - vazba poptávky po penězích na důchodu - ostatní vlivy na poptávku po penězích jsou zahrnuty do koeficientu k
Friedmanova teorie poptávky po penězích (14) - monetaristická teorie poptávky po penězích - chápe peníze jako specifický druh aktiva - ek. subjekt drží své bohatství ve formě peněz a ostatních (alternativních) aktiv - alternativní aktiva – reálná nebo finanční - reálná aktiva – zboží dlouhodobé spotřeby - finanční aktiva – akcie, dluhopisy
27
-
ek. subjekt rozděluje své bohatství mezi jednotlivé druhy aktiv aby maximalizoval svoji užitkovou funkci - poptávku po penězích ovlivňuje: - bohatství tzv. permanentní důchod - rozpadá se na lidský a fyzický kapitál - lidský kapitál = součet budoucích diskontovaných pracovních důchodů - fyzický kapitál = součet diskontovaných důchodů, které nesou reálná a fin. aktiva - bohatství – ovlivňuje M pozitivně - poměr lidského a fyzického kapitálu – ovlivňuje M pozitivně - výnosy z alternativních aktiv – negativně - očekávaná míra inflace – negativně - cenová hladina – pozitivně Friedmanova funkce poptávky po penězích M = F ( P, W, r , r , h, p ) P = cenová hladina W = bohatství neboli permanentní důchod r , r , = výnosnost, dluhopisů, akcií h = poměr lidského a fyzického kapitálu p = očekávaná inflace Citlivost poptávky po penězích - na změnu výnosnosti alternativních aktiv – je malá - na očekávanou inflaci – malá (přesun bohatství z dluhopisů do akcií a reálných aktiv – pouze při vysoké p klesá M - na poměr lidského a fyzického kapitálu - malá - Poptávka po penězích je citlivá pouze na změnu bohatství – není citlivá na změnu úrokové míry = M je transakční
Keynesova teorie poptávky po penězích (15) - teorie preference likvidity Peníze jsou bezrizikové, nevýnosové, likvidní aktivum - bezrizikové – nenesou výnos – odpadá riziko spojené s jeho kolísáním - předpoklad – stabilní cenová hladina – odpadá riziko kolísání míry inflace - nevýnosové – mají nulovou výnosnost - likvidní – možnost použití bez dodatečných nákladů k nákupu zboží a služeb nebo alternativních aktiv Důvodem držby peněz je preference likvidity - 3 motivy preference likvidity -spojený s důchodem – na velikosti důchodu - motiv opatrnosti – na velikosti důchod - motiv spekulace - na úrokové míře - představa ek. subjektů o normální IR - je-li skutečná IR pod normální očekávají - je-li skuteční IR nad normální očekávají poptávka po penězích je nulová Celková poptávka po penězích
růst - drží peníze pokles – drží dluhopisy – spekulativní
M = M + M = L (Y ) + L (IR) = L(Y ,IR) 28
Celková poptávka po penězích = transakční + spekulativní - závisí přímo úměrně na důchodu a nepřímo úměrně na úrokové míře
Účinnost měnové politiky v modelu IS-LM (16) • • • •
Základ spočívá ve sklonu křivky LM Keynesiánci – vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru = přímka LM bude horizontální = měnová politika bude málo účinná Monetaristé – poptávka po penězích není citlivá na změnu úrokové míry = přímka LM bude vertikální = měnová politika je vysoce účinná Vytěsňovací efekt
Úroková míra 1. Vymezení pojmů 2. Faktory ovlivňující pohyb úrokových měr 3. Struktura úrokových měr Ad 1) Úrok = rozdíl mezi vypůjčenou a vrácenou částkou • pro dlužníka = náklad vypůjčení • pro věřitele = výnos z půjčení Úroková míra (IR) = podíl úroku a zapůjčené částky - v % p.a. Úroková sazba = konkrétní úroková míra Reálná úroková míra = nominální úroková míra snížená o očekávanou inflaci Výnos do doby splatnosti = taková IR při které se tržní cena aktiva rovná jeho současné hodnotě •
Tržní cena aktiva = cena, za kterou je aktivum prodáváno – utváří se na trhu na základě nabídky a poptávky
•
Současná (vnitřní) hodnota aktiva = součet diskontovaných budoucích příjmů získaných držbou určitého aktiva
•
= taková IR při které se tržní cena aktiva rovná jeho současné hodnotě
•
Tržní cena aktiva = cena, za kterou je aktivum prodáváno – utváří se na trhu na základě nabídky a poptávky
•
Současná (vnitřní) hodnota aktiva = součet diskontovaných budoucích příjmů získaných držbou určitého aktiva 29
Výnos do doby splatnosti diskontovaného dluhopisu
TC
JH (1
i)
n
Výnos do doby splatnosti dluhopisu s kupónovým listem TC
C1 (1
C2 i)
(1
i)
2
......
Cn (1
JH i)
n
ad 2) Faktory ovlivňující pohyb úrokových měr (18) a) Neoklasická teorie úrokové míry b) Teorie zápůjčních fondů c) Teorie preference likvidity ad a) Neoklasická teorie úrokové míry IR je vyrovnávacím činitelem úspor a investic Úspory = příjmy, které nebyly vydány na spotřebu - jsou závislé na IR- s růstem IR rostou Investice – s růstem IR klesá objem investic Faktory ovlivňující posun křivky úspor: - důchod – s růstem důchodu rostou úspory- klesá IR - očekávaná inflace – s růstem klesají úspory-roste IR Faktory ovlivňující posun investiční křivky: - očekávaná inflace – růst vede k růstu investic – roste IR - mezní efektivnost kapitálu (výnosnost investic)-s růstem rostou investice-roste IR ad b) Teorie zápůjčních fondů IR je vyrovnávacím činitelem nabídky a poptávky po zápůjčních fondech Nabídka zápůjčních fondů = úspory + nabídka nových peněz Poptávka po zápůjčních fondech = investice + poptávka po nových penězích Faktory ovlivňující posun křivek: - důchod – s růstem rostou úspory a klesá IR - s růstem roste poptávka po nových penězích a roste IR 30
-
očekávaná inflace – s růstem klesají úspory a roste IR -s růstem klesá poptávka po nových penězích a klesá IR - s růstem rostou investice a roste IR - mezní efektivnost kapitálu – s růstem rostou investice a roste IR Nabídka peněz není závislá na IR, důchodu ani očekávané inflaci – je závislá na CB Nabídka peněz má vliv na rovnovážnou IR ad c) Teorie preference likvidity IR je vyrovnávacím činitelem mezi stavem nabídky peněz a stavem poptávky po penězích Autorem teorie je J.M.Keynes podle kterého ekonomický subjekt preferuje peníze před ostatními výnosovými aktivy (dluhopisy) z důvodů jejich likvidity. Poptávka po penězích = transakční poptávka (roste s růstem nominálního důchodu) + spekulativní poptávka (klesá s růstem úrokové míry) Nabídka peněz – nezávisí ani na úrokové míře ani na národním důchodu- je ovlivňována bankovní soustavou Posun křivky poptávky po penězích: - nominální důchod – s růstem rostou transakce - roste transakční poptávka Regulací peněžní nabídky lze ovlivnit IR. S růstem nabídky peněz klesá IR a s jejím poklesem IR roste.
ad 3) Struktura úrokových měr • • • • • •
příčiny rozdílné úrokové míry u aktiv - různé riziko - různá lhůta (doba splatnosti) Závislost IR na riziku nazýváme rizikovou strukturou úrokových měr bezriziková úroková míra rozdíl mezi tržní a bezrizikovou úrokovou mírou = prémie za riziko Závislosti IR na lhůtě říkáme časová struktura úrokových měr
31
