OBSAH PILÍŘ A EKONOMIKA...13

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko – analytická část

1

OBSAH OBSAH .........................................................................................................................................................1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY....................................................................9 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO ............................................................................................................................................10 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Podralsko ...........................................................................10 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko .................................................11 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ ......................................................................................................................13 PILÍŘ A – EKONOMIKA ........................................................................................................................13 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ........................................................................................................13 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví ......................................13 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců...............................13 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců..........13 3.1.4 Podíl právních forem podnikání (pro úvahu kapitálové síly podnikatelů) .............................14 3.1.5 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields............................................................................14 3.1.6 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů....................................14 3.1.7 Počet pracovních příležitostí po obcích ......................................................................................14 3.1.8 Vývojové trendy ............................................................................................................................14 3.1.9 Závěr a hodnocení kapitoly..........................................................................................................15 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA ..........................................................................................................16 3.2.1 Daňové příjmy v Kč......................................................................................................................16 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč..................................................................................................................16 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč ................................................................................................................17 3.2.4 Přijaté dotace v Kč........................................................................................................................17 3.2.5 Běžné výdaje v Kč.........................................................................................................................18 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč ................................................................................................................19 3.2.7 Financování v Kč ..........................................................................................................................19 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč...................................................................................................................20 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč ...............................................................................................................20 3.2.10 Zhodnocení a závěr.....................................................................................................................21 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY .............................................22 3.3.1 Železniční doprava........................................................................................................................22 3.3.2 Silniční doprava ............................................................................................................................22 3.3.3 Nehodové úseky.............................................................................................................................24 3.3.4 Doprava letecká ............................................................................................................................24 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava ...........................................................................................................25 3.3.6 Hraniční přechody ........................................................................................................................25 3.3.7 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob.............................................................................26 3.3.8 Závěry a doporučení.....................................................................................................................28 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .........................................................................................30 3.4.1 Vodovod a kanalizace ...................................................................................................................30 3.4.2 Energetika .....................................................................................................................................36 3.4.2.1. Elektrická energie ...................................................................................................................36 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění, obnovitelné zdroje...............................................................................36 3.4.3 Komunikační systémy ..................................................................................................................39 3.4.4 Závěry ............................................................................................................................................40


2

3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH.......................................................................................................................41 3.5.1 Historické ohlédnutí a popis současného stavu..........................................................................41 3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu hospodářsky slabé oblasti Podralsko ..........................................................................................................................41 3.5.2.1 Ubytovací zařízení ...................................................................................................................41 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií.............................................................42 3.5.3 Sdružení na podporu cestovního ruchu......................................................................................43 3.5.4 Turistické informační centrum ...................................................................................................43 3.5.5 Výčet a počty lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu .....................................................44 3.5.6 Závěr ..............................................................................................................................................44 3.5.7 Navrhovaná opatření....................................................................................................................44 PILÍŘ B - SPOLEČNOST ........................................................................................................................46 3.6 B.1 OBYVATELSTVO .......................................................................................................................46 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ ....................................................................................................49 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání ...........49 3.7.1.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení .................................................49 3.7.1.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení...............................................................................................................................49 3.7.1.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání ...............................................50 3.7.1.4 Návrh vývoje ...........................................................................................................................50 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ ......................................................................................................................51 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení ..............................................................................51 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení v HSO Podralsko ...................................................................51 3.8.1.2 Zdravotnická zařízení v HSO Podralsko .................................................................................51 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení ......................................................................53 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Podralsko ...................53 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení ...................................................................54 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici..............................................................55 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST....................................................................................................................58 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE .......................................................................................59 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu ........................................................59 3.10.2 Kulturní zařízení.........................................................................................................................59 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce..................................................................................60 3.10.4 Památkové rezervace..................................................................................................................61 3.10.5 Památkové zóny ..........................................................................................................................62 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA.....................................................................................................63 3.11.1 Sportovní zařízení.......................................................................................................................63 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce................................................................................64 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND ..................................................................................................66 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST.........................................................................................72 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví ...............................72 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%).........................................72 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce ......................................................................................72 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo 72 3.13.5 Míra nezaměstnanosti ................................................................................................................73 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti ...........................................................................................73 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost.............................................................................................................73


3

PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ............................................................................................................................74 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ......................74 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko...............................74 3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko...................................74 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko .........................................74 3.15 C.2 OVZDUŠÍ ....................................................................................................................................76 3.16 C.3 VODA...........................................................................................................................................77 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE...........................................................................................78 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA.............................................................................................................80 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody ...........................................................................................................80 3.18.2 Obecná ochrana přírody ............................................................................................................82 3.18.2.1 Krajinářské aspekty ...............................................................................................................82 3.18.2.2 Ochrana dřevin.......................................................................................................................85 3.18.3 Závěry a doporučení...................................................................................................................85 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY ...........................................................................................................86 3.19.1 Ložiska nerostných surovin .......................................................................................................86 3.19.2 Závěr k problematice surovin....................................................................................................88 3.19.3 Produkce komunálního odpadu ................................................................................................88 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu................................................................89 3.19.5 Skládky komunálního odpadu...................................................................................................92 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA..............................................................................................................................93 3.20.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ................................................................................................................93 3.20.2 Koncepce udržitelného rozvoje .................................................................................................93 3.20.3 Indikátory EVVO .......................................................................................................................93 3.20.3.1 Zapojení veřejnosti ................................................................................................................93 3.20.3.2 Dostupnost informací.............................................................................................................93 3.20.3.3 Nevládní neziskové organizace .............................................................................................94 3.20.3.4 Počet organizací, které přijaly a používají environmentální metody řízení ..........................94 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .......................................................................95 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství ......................................................................................95 3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání.................................................95 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) .................................95 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky ...................................................................................96 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny ...............................98 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura ........................................................98 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely.........98 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství..............................................................99 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru ...................................................101 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost .....................................................102 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost ...................................................................102 3.21.5 Rybářství, rybníkářství ............................................................................................................103 3.21.6 Závěry a doporučení.................................................................................................................104 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...........................106


4

PILÍŘ D - SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH............................................................................................108 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ................................................................108 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ....................................................................108 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH .......................108 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 ..............................................................................................................109 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY ...........................................................110 3.27.1 Nadřazená ÚPD ........................................................................................................................110 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí ...........................................111 3.27.3 Rozvojové programy ................................................................................................................113 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků.................................................................................................113 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí...........................................114 3.27.4 Závěry a doporučení.................................................................................................................114 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ........................................................................115 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad ..............................................................................................115 3.28.2 Příslušný finanční úřad ............................................................................................................115 3.28.3 Příslušná matrika......................................................................................................................116 3.28.4 Příslušný pracovní úřad ...........................................................................................................116 3.28.5 Příslušný stavební úřad............................................................................................................116 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR ...................................................................................116 3.28.7 Působnost hasičů.......................................................................................................................117 3.28.8 Působnost záchranné služby ....................................................................................................117 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE..........................................................................118 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy ..............................................................118 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti ....................................................119 3.29.3 Finanční příspěvky obcí NNO .................................................................................................120 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA ........................................................................................................122 4.1. Silné stránky..................................................................................................................................122 4.2 Slabé stránky..................................................................................................................................122 4.3 Příležitosti.......................................................................................................................................123 4.4 Hrozby ............................................................................................................................................124 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALKO.125 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO .......127 6.1 Rozdrobenost sídelní struktury ....................................................................................................127 6.2 Doprava ..........................................................................................................................................127 6.3 Vzdělanostní struktura..................................................................................................................127 6.4 Nezaměstnanost..............................................................................................................................128 6.5 Cestovní ruch .................................................................................................................................128 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO ..........................................................................................................................................129 7.1 Doprava ..........................................................................................................................................129 7.2 Technická infrastruktura..............................................................................................................129 7.3 Staré ekologické zátěže..................................................................................................................129 7.4 Velké zdroje znečištění ..................................................................................................................130 7.5 Stárnutí obyvatelstva.....................................................................................................................130 7.6 Brownfields.....................................................................................................................................130


5

PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY ..............................................................................131 PŘÍLOHA Č. 2: PŘEHLED KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ POSKYTNUTÝCH OBJEDNATELEM..................................................................................................................................138 PŘÍLOHA Č.3: CITOVANÁ LITERATURA ......................................................................................140 PŘÍLOHA Č.4: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA ..............................................................141 PŘÍLOHA Č.5: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT...............................................................142 PŘÍLOHA Č.6: TABULKY A GRAFY……………………………………………………………….147


Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KN KOP KÚLK LČR LFA LK MČOV MěÚ MMR MP MPSV MR MSP MŠ

Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bez tržní produkce mléka Cost – Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) „Less favoured areas“ = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Malá čistírna odpadních vod Městský úřad Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola

6


MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OÚ PHM POH POV PP PPP PR PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD SFŽP SLDB SOŠ SŠ SZP TIC TKO TTP ÚP ÚPD ÚPN VÚC ÚPN VÚC LK ÚPO ÚPP UR ÚSES ÚZIS VKP VLS VN VPS VVN

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Obecní úřad Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Přírodní rezervace Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN „lesní pozemky“) Rodinný dům Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola Střední škola Společná zemědělská politika Turistické informační centrum Tuhý komunální odpad Trvalé travní porosty luk a pastvin Úřad práce Územně plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje Územní plán obce Územně plánovací podklad Udržitelný rozvoj Územní systém ekologické stability Ústav zdravotnických informací a statistiky Významný krajinný prvek Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) Vysoké napětí Veřejně prospěšná stavba Velmi vysoké napětí

7


VVP ZCHÚ ZO ZPF ZŠ ZUŠ ŽP

Vojenský výcvikový prostor Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) Zastupitelstvo obce Zemědělský půdní fond Základní škola Základní umělecká škola Životní prostředí

8


9

1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny při tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006 na základě posouzení šesti zvolených ukazatelů: • • • • • •

míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10%) intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel menší než 170 podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel) daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele nižší než 4000 Kč na obyvatele) hustota zalidnění (menší než 50 obyvatel na km2) podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách podíl obyvatelstva bez maturity.

Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje – Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, centrální Semilsko a západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/RK a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko byl vybrána jako program pilotní, jehož součástí bude, po zpracování analytické části, vyhodnocení významu jednotlivých zadaných indikátorů a případné doporučení úpravy jejich rozsahu a specifikace pro analýzu dalších oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uveden v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, …)


10

2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Podralsko Hospodářsky slabá oblast Podralsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Podralsko je tvořena 14 obcemi: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice, Zákupy. Do takto vymezeného regionu zasahují dva okresy Česká Lípa a Liberec, dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Česká Lípa a Liberec. Do území hospodářsky slabé oblasti Podralsko dále ještě zasahuje celkem 5 obvodů pověřených obecních úřadů (Doksy, Česká Lípa, Mimoň, Český Dub a Jablonné v Podještědí). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Podralsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Podralsko Obec HSO Podralsko

Okres

Bezděz Bohatice Brniště Dubnice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Zákupy Cetenov Hlavice Všelibice

Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Liberec Liberec Liberec

Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Liberec Liberec Liberec

Pověřený obecní úřad Doksy Česká Lípa Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň Jablonné v Podještědí Česká Lípa Český Dub Český Dub Český Dub


11

2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Podralsko 2

Ukazatel

Výměra (km ) Počet obyvatel (k 31.12.2004) Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km2) Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 Obyvatelstvo ve věku 15-59 Obyvatelstvo ve věku 60+ Index stáří k 31.12.2004 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno jako podíl ekonomicky aktivních obyvatel k celkovému počtu registrovaných nezaměstnaných) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) Délka silnic I.třídy v km na 1 km2 Délka silnic II.třídy v km na 1 km2 Délka silnic III.třídy v km na 1 km2 Domy úhrnem (k 1.3.2001) Byty úhrnem (k 1.3.2001)

HSO Podralsko 379,4 19 329 51

Liberecký kraj 3 162,9 427 563 135

18,8 67,0 14,2 0,76 3,9

15,7 67,2 17,1 1,09 7,04

48,7

48,8

9,9

8,5

28,6 0,007 0,144 0,243 3 419 7 789

44,5 0,116 0,154 0,513 84 883 189 241

Území hospodářsky slabé oblasti Podralsko má celkovou výměru 379,4 km2, což představuje téměř 12% rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Podralsko 19 329 obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Podralsko 4,5%. S ohledem na uvedené skutečnosti je logické, že hustota obyvatel v HSO Podralsko je výrazně nižší než v celém Libereckém kraji. Tento stav je způsoben zejména skutečností, že do HSO Podralsko patří obec Ralsko, která je svou rozlohou 170,2 km2 druhou největší obcí v ČR hned za Prahou, ovšem v obci žijí pouze 1 834 obyvatelé, což výrazně snižuje hustotu zalidnění celé oblasti. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Podralsko příznivější věkovou struktur obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku a tento stav vytváří předpoklad pro růst obyvatel přirozenou měnou, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1. Výrazný podíl na příznivé věkové struktuře měl rozvoj těžby uranu v tomto regionu po roce 1970, kdy se za prací a tím i za bydlením do oblasti Českolipska přistěhovalo velké množství obyvatel v produktivním věku. Opačná situace je v Libereckém kraji, kde je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktuvním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Podralsko téměř o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména zmíněnou přistěhovaleckou vlnou v důsledku rozvoje těžby uranu v letech 1970 – 1990, kdy na Českolipsko přišli zejména obyvatelé s nižším stupněm dosaženého vzdělání s uplatněním především v dělnických profesích. Vedle tohoto faktoru se na nepříznivé vzdělanostní struktuře podílí také odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do jiných míst, kde nacházejí lepší podmínky pro uplatnění své kvalifikace. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Podralsko jen o 0,1% procenta nižší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Podralsko 9,9 %, což je o 1,4 % více než v Libereckém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005


12

pohybovala od 7,1% v obci Bezděz do 17,7% v Ralsku. Celkem v sedmi obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10% a ve třech obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 %. Výjimkou v HSO Podralsko je obec Noviny pod Ralskem, kde byla míra nezaměstnanosti v červenci 2005 pouze 4,6%. Výrazně nižší je podíl zemědělské půdy na celkové výměře obcí HSO Podralsko v porovnání s celkovým podílem v Libereckém kraji. Tento stav je způsoben především nízkým podílem zemědělské půdy v obci Ralsko. Zemědělská půda v obci Ralsko představuje pouze 6% celkové výměry obce. Započtením celkové výměry obce Ralsko (170,2 km2), která rozhodujícím způsobem ovlivňuje rozlohu HSO Podralsko, a započtením malého podílu zemědělské půdy v této obci do celkové plochy zemědělské půdy, se výrazně sníží celkový podíl v celé HSO Podralsko, který v některých obcí představuje více než 70 % podíl. Výměra zemědělské půdy v obci Ralsko je ovlivněna skutečností, že na území obce byl až do roku 1991 vojenský výcvikový prostor a území obce tak bylo využíváno k vojenským účelům. Hustota dopravní sítě silnic druhým tříd je shodná s hustotou, která je v Libereckém kraji. Opačná situace je v případě silnic prvních tříd, kterých je v HSO Podralsko pouze 2,9 km (v obci Bezděz). V přepočtu na km2 tak připadá v HSO Podralsko pouze 0,007 km silnic prvních tříd, což je nepoměrně méně než v Libereckém kraji, kde na km2 připadá 0,116 km silnic první třídy. Hustota dopravní sítě silnic třetích tříd je v HSO Podralsko o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Úhrnný podíl domů i bytů v HSO Podralsko představuje pouze 4% z úhrnného počtu domů a bytů v Libereckém kraji. Tento stav potvrzuje nízkou hustotu zalidnění v HSO Podralsko způsobenou zejména rozlehlostí obce Ralsko a nízkým počtem obyvatel obce. V HSO Podralsko je velké množství malých sídel (částí jednotlivých obcí) a zástavba v jednotlivých obcích je nesouvislá. Nejvýrazněji se tento stav projevuje v obci Ralsko, kde je značná vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek obce. Tento stav s sebou přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování například dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti atd.


13

3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A – EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví metodou výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1 pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 – 1,15. [3] Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: • Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č.6. Na základě této analýzy bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou: těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím, viz tabulka č. Ta-A.1.2 v příloze č.6. • Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: - existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětví dle OKEČ, - vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a podnikání a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovaly pouze obce Mimoň, Zákupy, Stráž pod Ralskem a Brniště, zde byla provedena analýza lokalizačních koeficientů, viz tabulka č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. • U zbývajících obcí byla provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Na základě Paretovy analýzy bylo zjištěno, že nejčastější odvětví v těchto obcích jsou odvětví A-zemědělství, F-stavebnictví, G-obchod, H-pohostinství a K-služby. Těchto pět odvětví ve všech obcích bez výrazné existence zpracovatelského průmyslu shodně tvoří 60 až 70 % uplatnění podnikatelů, viz tabulka č. Ta-A.1.4 v příloze č.6.

3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.5 v příloze č.6. Podralsko vykazuje největší počet drobných podniků, a to v celkovém počtu 3 086, nejvíce se jich nachází v Mimoni – 1 117.

3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.6 v příloze č.6. Lze konstatovat, že v regionu Podralsko převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v novel. znění, viz obrázek A.1.1 v příloze č.6.


14

3.1.4 Podíl právních forem podnikání (pro úvahu kapitálové síly podnikatelů) Tato analýza byla provedena vzhledem k úvaze, že podnikatelé v HSO budou volit právní formu podnikání v první řadě dle požadavku předepsaného základního kapitálu v minimální výši, a teprve po té dle dalších parametrů jako např. počet zakladatelů firmy (společníků, majitelů) apod. Tedy, že budou převážně upřednostňovat právní formu podnikání jako „fyzická osoba“. Analýzou bylo zjištěno, že 80 až 90 % podnikatelů v regionu Podralsko podniká jako fyzické osoby bez zápisu do obchodního rejstříku, na základě toho lze konstatovat, že 80 – 90 % podnikatelů této oblasti nedosahuje obratu nutného pro zápis do obchodního rejstříku, viz tabulka č. Ta-A.1.7 v příloze č.6.

3.1.5 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Výzkumem [4] bylo zjištěno, že existuje korelace mezi výskytem brownfields a HSO. Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Podralska se nachází cca 7 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji, přičemž do šetření nebyl zahrnout bývalý vojenský újezd Ralsko. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v tabulce č. Ta-A.1.8 v příloze č.6.

3.1.6 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Byly prozkoumány firmy s více jak 250 zaměstnanci. Na základě toho lze konstatovat, že v mikroregionu Podralsko z celkového počtu 3 186 firem evidovaných v Databázi Albertina [1] se nachází pouze dvě firmy (cca 0,6 %) se zahraniční účastí: fa VEST-IZOL a.s. v Zákupech (100% akcionářem je fa STANKIEWITCH GmbH, Německo) a fa FALCON MIMOŇ a.s. (cca 10% akcionářem je firma Falcon Products, Inc. USA).

3.1.7 Počet pracovních příležitostí po obcích Počet pracovních příležitostí byl zjištěn jako součet počtu ekonomicky aktivních obyvatel a dojíždějících za prací, od kterého byl odečten počet vyjíždějících za prací. Výsledný indikátor udává počet pracovních míst v obci. Z tabulky č. Ta-A.1.10 v příloze č.6 je patrné, že s výjimkou Velkého Valtinova ze všech obcí vyjíždělo více osob za prací než do obce dojíždělo. Jelikož údaje pocházejí ze SLDB z roku 2001, lze předpokládat, že bilance dojížďky a vyjížďky za prací je negativní i v obci Velký Valtinov, kde od té doby zanikla sýrárna. Tabulka vyjadřuje i míru mobility pracovní síly. Téměř polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva z uvedených obcí za prací dojíždí, v některých obcích je to až 75 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Lze tedy konstatovat, že ochota lidí dojíždět za prací je v uvedené HSO poměrně značná. Je zřejmé, že nedostatek práce bude mít na dojížďku za prací vliv vedle dalších faktorů jakými jsou např. lépe placená práce, více odborná, kvalifikovaná práce, směnnost práce apod. Jednou z priorit Program rozvoje HSO pro stabilizaci obyvatelstva by mělo být zvýšení pracovních příležitostí pokud možno přímo v místě bydliště nebo v blízkém okolí. Tím by se jednak snížila nutná dojížďka za prací se svými negativními dopady na životní prostředí, jednak stabilizovanější obyvatelstvo má pozitivnější přístup k ochraně životního prostředí ve svém bydlišti a jeho okolí.

3.1.8 Vývojové trendy V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z hlavních priorit podpora seskupení odvětví tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2005) dochází ke snaze podporovat vznik klastrů pro urychlení místního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru, státu. V tabulce č. Ta-A.1.9 v příloze č.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obcí


15

Mimoň, Zákupy, Stráž pod Ralskem a Brniště do klastrových iniciativ. V Libereckém kraji se jedná o odvětví sklářského a textilního průmyslu. Dále napojení na potenciální klastry, které fungují přirozeně bez nutnosti zásahu státu. V Libereckém kraji se jedná o odvětví pryže a automobilového průmyslu. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé).

3.1.9 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Podralsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields – neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Vedle možností zapojování firem do tzv. klastrů nebo-li odvětvových seskupení bylo poukázáno na závažnou korelaci výskytu brownfields a hospodářsky slabých oblastí. Lze doporučit, aby nové podnikatelské aktivity, a to především průmyslové, byly umísťovány do již existujících průmyslových zón, a to přednostně do lokalit typu brownfields.


16

3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: • dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; • předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; • administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; • závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit.

3.2.1 Daňové příjmy v Kč Při výpočtu tohoto indikátoru se vycházelo z podkladů předaných krajským úřadem. K dispozici byla data po jednotlivých obcích zahrnutých do HSO Podralsko za období 2001 až 2008. Pro výpočty byla použita data za roky 2001 až 2005, přestože rok 2005 nevyjadřuje skutečnost, ale předpokládané příjmy a výdaje. Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: • daně z příjmů, • daně ze zboží a služeb, • místní a správní poplatky, • majetkové daně. Z tabulky č. Ta-A.2.14 vyplývá, že v oblasti Podralsko dochází k růstu daňových příjmů v jednotlivých letech, výjimku tvoří rok 2003. Abychom mohli skutečně posoudit nárůst daňových příjmů bylo by vhodné vypočítat průměrnou daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele. K dispozici byl pouze počet obyvatel k 31.12.2004. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za HSO Podralsko činí 7 447,-- Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykazuje v roce 2004 obec Ralsko, a to ve výši 13 348,-- Kč a druhou obcí s nejvyšší daňovou výtěžností je obec Noviny pod Ralskem s výtěžností 9 657,-- Kč. Nejnižší průměrná daňová výtěžnost je v obci Velký Valtinov, kde činí 5 063,-- Kč na obyvatele. Průměrná daňová výtěžnost v jednotlivých obcích se pohybuje v rozmezí od 13 348,-- Kč do 5 063,-- Kč na jednoho obyvatele, ale ve většině obcí se pohybuje v rozmezí 6 500,-- Kč až 7 500,--Kč. Přehled průměrné daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.6.

3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny : • příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), • příjmy z vlastní činnosti, • uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), • správní municipální poplatky za úkony, • přijaté úroky, • transfery od jiných subjektů (např. dary). Přehled nedaňových příjmů je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.2, ze které je zřejmé, že nedaňové příjmy ve většině obcí v letech 2001 až 2003 klesaly (výjimku tvoří pouze obce Brniště a


17

Mimoň). V letech 2004 a 2005 dochází k minimálnímu nárůstu nedaňových příjmů ve všech obcích. Celkový přehled nedaňových příjmů za HSO Podralsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.14. V roce 2004 činily průměrné nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Podralsko 5 919,-- Kč. Rozmezí nedaňových příjmů na jednoho obyvatele v jednotlivých obcích se pohybuje od 182,-- Kč až 5 395,-- Kč. Nejvyšší nedaňový příjem na jednoho obyvatele vykazuje obec Ralsko, a to ve výši 5 395,-- Kč, druhý nejvyšší příjem má obec Noviny pod Ralskem ve výši 3 355,-- Kč. Nejnižší příjem má obec Pertoltice pod Ralskem ve výši 182,--Kč a druhý nejnižší příjem vykazuje obec Bohatice ve výši 716,--Kč. (Zpracováno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.6).

3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: • z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů • emisí cenných papírů (dluhopisů). Kapitálové příjmy v jednotlivých obcích v jednotlivých letech jsou velmi rozdílné a pohybují se od nulového příjmu až po 15 774 tis. Kč. V roce 2005 všechny obce vykazují nulové kapitálové příjmy. V roce 2004 byla průměrná výše kapitálového příjmu na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Podralsko ve výši 492,--Kč. Nejvyššího kapitálového příjmu na obyvatele dosáhla v roce 2004 obec Bezděz ve výši 3 019,--Kč, přestože v absolutních částkách nejvyšší kapitálové příjmy vykazuje obec Mimoň. Obec Hlavice v roce 2004 nevykázala žádný kapitálový příjem a také po celé období let 2001 až 2005 vykazuje minimální kapitálové příjmy. Podrobněji v tabulkách č. Ta-A.2.3 a č. Ta-A.2.6 uvedených v příloze č.6.

3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery – dotace. Tyto dotace jsou: • kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby – školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; • specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; • dotace ze stáních fondů – jedná se o přísně účelové dotace; • další druhy dotací. Z poskytnutých údajů je zřejmé, že výše dotací v jednotlivých obcích je různě vysoká (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.4). Nejvyšší dotace v absolutní částce vykazují obce Mimoň, Ralsko, Stráž pod Ralskem a Zákupy. Z lokality těchto obcí vyplývá, že se jedná o obce, které se nacházely v bývalém vojenském prostoru, který je značně zdevastován, proto je nutná obnova tohoto prostoru. Pokud dotace přepočteme na jednoho obyvatele, vykazuje oblast Podralsko dotace ve výši 27 785,-- Kč. Nejvyšší dotaci na jednoho obyvatele vykazuje obec Mimoň 44 867,-- Kč a obec Zákupy 28 686,-- Kč. Minimální dotace vykazují obce Pertoltice pod Ralskem 539,-- Kč a Bohatice 323,-- Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.6). Dále je možné z poskytnutých údajů ještě uvést, že obce Bohatice, Hlavice, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem a Velký Valtinov v letech 2001 až 2004 nevykazovaly žádné investiční dotace. Obce Mimoň, Stráž pod Ralskem, Ralsko a Zákupy získávají investiční dotace každý rok.


18

Tabulka č. Ta-A.2.14: Přehled celkových příjmů za HSO Podralsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 111 134 120 797 515 374 747 305 29 529 776 834

2002 138 852 100 328 513 456 752 636 28 494 781 130

2003 134 736 92 570 536 165 763 471 13 524 776 995

2004 138 385 109 986 516 290 764 661 9 143 773 804

2005 148 600 117 420 201 273 467 293 0 467 293

Zdroj: Vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky je patrné, že běžné a celkové příjmy v letech 2001 až 2004 nepatrně stoupaly. Nejvyšší položku příjmů tvoří dotace, druhou významnou položkou příjmů jsou daňové příjmy. Malou část příjmů tvoří kapitálové příjmy. V roce 2005 dochází k výraznému poklesu, který je především zapříčiněn poklesem dotací. Pokles příjmů oproti roku 2004 v absolutní částce činí u běžných příjmů 297 368 tis. Kč a u celkových příjmů 306 511 tis. Kč. Tabulka č. Ta-A.2.15: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2005 Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem

2001 14,3 15,6 66,3 96,2 3,8 100

2002

2003 17,8 12,9 65,7 96,4 3,6 100

2004 17,3 12,0 69,0 98,3 1,7 100

2005 17,9 14,2 66,7 98,8 1,2 100

31,8 25,1 43,1 100,0 0 100


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že největší podíl příjmů tvoří dotace, které se v letech 2001 až 2004 pohybovaly v rozmezí 65,7% až 69%. V roce 2005 došlo k poklesu dotací, oproti roku 2004 dotace poklesly v absolutní částce o 315 017 tis. Kč. Pokud bychom tento pokles vyjádřili v procentech, tvoří dotace v roce 2005 pouze 40% dotací v roce 2004.

3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů. Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 stoupaly. V roce 2005 došlo k poklesu, který byl zapříčiněn poklesem výdajů v obcích Mimoň (v roce 2005 došlo k poklesu oproti roku 2004 o 210 465 tis. Kč), Stráž pod Ralskem (pokles v roce 2005 oproti roku 2004 činil 63 418 tis. Kč) a v Zákupech (zde pokles v roce 2005 oproti roku 2004 činil 44 245 tis. Kč). Větší podíl z celkových běžných výdajů činí výdaje na materiál, energii a služby. Největší běžné výdaje vykazují obce Mimoň (v roce 2004 výdaje ve výši 345 448 tis. Kč), Stráž pod Ralskem (v roce 2004 výdaje činily 126 251 tis. Kč) a Zákupy (výdaje zde v roce 2004 činily 85 407 tis. Kč). Nejnižší výdaje vykazují obce Bohatice (v roce 2004 činily výdaje 786 tis. Kč) a Cetenov (v roce 2004 běžné výdaje byly 907 tis.Kč). Z uvedených údajů vyplývá, že mezi jednotlivými obcemi jsou velké rozdíly mezi běžnými výdaji. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.7. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v oblasti Podralska činí 37 162,-- Kč. Největší průměrný výdej na jednoho obyvatele vykazuje obec Ralsko, ve výši 67 115,-- Kč a nejnižší výdej obec Bohatice, ve výši 5 071,-- Kč. Údaje o průměrných výdajích na jednoho obyvatele jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.10.


19

3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Velikost kapitálových výdajů je v jednotlivých obcích velmi rozdílná a od roku 2001 do roku 2005 dochází v jednotlivých letech k jejich poklesu. (V roce 2005 byly kapitálové výdaje o 117 681 tis. Kč nižší než v roce 2001. Kapitálové výdaje v roce 2005 činí 40% výdajů roku 2001). Nejvyšší kapitálové výdaje vykazují obce Mimoň, Ralsko, Stráž pod Ralskem a Zákupy. Některé obce vykazují v některých letech nulové kapitálové výdaje, jako např. Bohatice, Hlavice, Noviny pod Ralskem apod. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2005 jsou zpracovány v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.8. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Podralsko činil 4 527,--Kč. Nejvyšší kapitálový výdaj na jednoho obyvatele za rok 2004 vykazuje obec Ralsko ve výši 16 520,-- Kč. Nejnižší kapitálové výdaje na jednoho obyvatele mají obce Cetenov (výdaje nula Kč), Všelibice (výdaje 40,--Kč) a Velký Valtinov (výdaje 57,--Kč). Průměrné kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 v Kč po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č Ta-A.2.10. Tabulka č. Ta-A.2.16: Přehled celkových výdajů za HSO Podralsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001 562 362 195 091 757 453

2002 636 486 179 146 815 632

2003 633 720 144 870 778 590

2004 690 552 84 128 774 680

2005 374 753 77 410 452 163


Tabulka č. Ta-A.2.17: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2005 za HSO Podralsko Druh výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2001

2002 74,2 25,8 100

2003 78,0 22,0 100

2004 81,4 18,6 100

2005 89,1 10,9 100

82,9 17,1 100


Z tabulky č. Ta-A.2.16 vyplývá, že běžné výdaje za HSO Podralsko v letech 2001 až 2004 stoupaly a v roce 2005 došlo k jejich poklesu. Naopak kapitálové výdaje od roku 2001 postupně klesaly. V tabulce č. Ta-A.2.17 jsou jednotlivé výdaje za HSO Podralsko uvedeny v procentním zastoupením z celku. Z tabulky je patrné, že běžné výdaje představují větší podíl výdajů, který se pohybuje od 75% do 89%.

3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou příjmy vyšší než výdaje, vyjde hodnota rozdílu kladná, ale jelikož obce jsou rozpočtové organizace, musí se jejich rozpočet rovnat nule, proto musí přebytek ze svého rozpočtu odvést, čili musí ho o příslušnou položku snížit. Přehled financování v letech 2001 až 2005 a po jednotlivých obcích je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.11. Záporné hodnoty v tabulce znamenají, že obce vykazují přebytkový rozpočet a kladné hodnoty znamenají schodkový rozpočet.


20

V roce 2001 všechny obce oblasti Podralsko vykazují přebytkový rozpočet, celkový přebytek za Podralsko činil 19 372 tis. Kč. Taktéž v roce 2005 (pokud obce nebudou žádat kraj o dodatečné úpravy rozpočtu) vykazují skoro všechny obce přebytkový rozpočet (kromě obcí Stráž pod Ralskem a Velký Valtinov), za oblast Podralsko přebytek rozpočtu činí 15 142 tis. Kč. Nejvyšší přebytek v roce 2001 vykázaly obce: Stráž pod Ralskem (13 196 tis. Kč), Brniště (2 683 tis. Kč). V roce 2005 nejvyšší přebytek rozpočtu vykazují obce: Ralsko (9 504 tis. Kč) a Mimoň (4 128 tis. Kč). V letech 2002 až 2004 byly za oblast Podralsko, jako celek vykázány schodkové rozpočty, kdy schodek v jednotlivých letech klesal (v roce 2002 činil schodek 34 501 tis. Kč, v roce 2003 činil schodek 1 623 tis. Kč a v roce 2004 činil schodek 928 tis. Kč). Nejvyšší schodek v roce 2002 vykázaly obce: Stráž pod Ralskem (14 180 tis. Kč), Ralsko (11 523 tis. Kč), Mimoň (5 235 tis. Kč) a Zákupy (3 373 tis. Kč). V roce 2003 nejvyšší schodek vykazuje Stráž pod Ralskem (6 395 tis. Kč). Přebytkový rozpočet v sledovaných letech vykazují obce: Bezděz (mimo rok 2003), Bohatice (mimo roky 2002 a 2003), Brniště, Cetenov (mimo r. 2002), Dubnice (mimo roky 2002, 2004) a Všelibice (mimo roky 2002 a 2003).

3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: • • • • •

stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem.

Tento indikátor zaznamenává v jednotlivých letech postupný nárůst. Jednotlivé úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2005 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.12. Z tabulky je patrné, že jednotlivé obce vykazují různě velké hodnoty toho indikátoru, např. v roce 2005 se hodnota pohybuje v rozmezí od 2 176 tis.Kč do 840 654 tis. Kč. Nejvyšší úhrn aktiv/pasiv v letech 2001 až 2005 vykazují obce: Mimoň (790 518 tis. Kč v roce 2001 a 840 654 tis. Kč v roce 2005); Stráž pod Ralskem (533 499 tis. Kč v roce 2001 a 291 398 tis. Kč v roce 2005); Zákupy (376 240 tis. Kč v roce 2001 a 462 234 tis. Kč v roce 2005). Nejnižší hodnoty vykazují obce: Bohatice (v roce 2001 částku 1 947 tis. Kč a v roce 2005 částku 2 176 tis. Kč) a Cetenov (v roce 2001 úhrn činil 7 356 tis. Kč a v roce 2005 činil úhrn 7 982 tis. Kč). Pokud se blíže podíváme na složení položky úhrnu aktiv/pasiv, z podkladových materiálu zjistíme, že největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky. Některé obce nevykazují žádné hodnoty v položce bankovní úvěry a půjčky: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Pertoltice pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice. Naopak obce Mimoň, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem, Ralsko a Zákupy vykazují v této položce určité hodnoty, což dokládá, že k financování obce využívají cizích zdrojů, tj. úvěrů a půjček.

3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod. Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2008 je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.13. Z tabulky je zřejmé, že výdaje v jednotlivých letech ve většině obcí stoupají. V roce 2005 byly celkové výdaje za oblast Podralsko o 87 801 tis. Kč vyšší než v roce 2001, tzn., že výdaje vzrostly o 26,8%. Mezi jednotlivými obcemi je velký rozdíl mezi velikostí obligatorních výdajů, jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 739 tis. Kč do 120 945 tis. Kč v roce 2005. Nejnižší hodnoty v roce 2005 vykazují


21

obce Bohatice (739 tis. Kč) a Cetenov (921 tis. Kč). Nejvyšší výdaje v roce 2005 vykazují obce Stráž pod Ralskem (120 945 tis. Kč) a Mimoň (116 423 tis. Kč).

3.2.10 Zhodnocení a závěr Provedení zhodnocení obcí podle uvedených indikátorů je téměř nemožné. Mezi jednotlivými obcemi jsou velké rozdíly v hodnotách sledovaných indikátorů. K tomu, aby bylo možné provést nějaké posouzení jednotlivých indikátorů po jednotlivých obcích, bylo by zapotřebí mít k dispozici buď údaje za Liberecký kraj nebo hodnoty za celou Českou republiku.


22

3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Doprava je v moderní ekonomice jedním z klíčových faktorů, spoluvytváří podmínky pro podnikání, ovlivňuje celý rozvoj společnosti.

3.3.1 Železniční doprava V rámci Libereckého kraje je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť. Řešeným územím HSO prochází celostátní železniční tratě 086 Česká Lípa - Liberec a okrajově 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová. Na jihovýchodě se k území mírně blíží železniční trať č. 070 Praha – Mladá Boleslav – Turnov, kde je možné k dopravnímu spojení využívat železniční stanici Mnichovo Hradiště. Tratě nejsou modernizovány ani elektrifikovány. Celková délka tratí v HSO je cca 21 km. Dopravní výkony od roku 1989 výrazně poklesly a došlo k přesunu nákladní dopravy ze železnice na silnice. Důvodem klesajícího zájmu o železnici jsou vyšší náklady a malá flexibilnost. Pro podporu rozvoje HSO je nejvýznamnější trať Česká Lípa - Liberec, kde je navržena její optimalizace a elektrizace s časovým předpokladem realizace po roce 2015. Územně je trať stabilizována. Ve výhledu vzroste význam vlečky Mimoň - Hradčany letiště (4,5 km) v důsledku využití přidružených ploch u letiště pro vybudování výrobních a skladovacích ploch. Předpokládá se její celková rekonstrukce.

3.3.2 Silniční doprava Vymezeným územím HSO prochází okrajově přes obec Bezděz silnice I. třídy I/38 Jestřebí Mladá Boleslav - Znojmo. Základní nosnou dopravní kostru HSO tvoří silnice II. a III. tříd, které mají dopravně obslužný význam pro zastavěné části obcí. Rozhodujícími hlavními dopravními osami jsou silnice II/268 Mnichovo Hradiště - Mimoň - Nový Bor a II/270 Dubá - Mimoň - Jablonné v Podještědí (Petrovice). Dopravní kostra krajských silnic je doplněna sítí místních komunikací. Hustotu silniční sítě a délky silnic I. II. a III. tříd zobrazuje tabulka č. Ta-A.3.1. Silniční síť je v HSO méně hustá než v okrese Česká Lípa celkem i než v Libereckém kraji a ČR. Je to dáno velkou rozlohou bývalého VVP Ralsko, který zaujímá významnou část plochy řešeného území a byl pro veřejnost uzavřen a relativně řídkým osídlením celé HSO. V rozlehlé obci Ralsko je množství místních účelových komunikací, dnes převážně nevyužitelných pro běžný automobilový provoz. Stavebně technický stav krajských silnic a některých místních komunikací je špatný. Silnice a místní komunikace vykazují řadu dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Stav povrchů vozovek silnic II. a III. tříd je pravidelně vyhodnocován. Následně je provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení od hodnocení stavu výborný, dobrý, vyhovující, nevyhovující, havarijní. V HSO Podralsko jsou povrchy vozovek převážně hodnoceny v kategorii vyhovující až nevyhovující. Dalším problémem silniční sítě v HSO Podralsko je nedostatečné (nenormové) šířkové uspořádání silniční sítě. Proto je třeba zachovávat plochy v bezprostřední blízkosti silnic a při případných rekonstrukcí silnic je třeba rozšiřovat šířkové uspořádání dotčených silnic na stanovenou šířku. Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. Pro rozvoj HSO bude důležité řešit vyhovující silniční propojení Kuřívody - Osečná (Liberec) v kontextu s rozvojem prostoru Ralska a směrech přepravních vztahů ve vztahu k regionálnímu centru Liberci a dopravního propojení prostoru Podještědí a Podralska. Taktéž je nutné pro odstranění vysoké zátěže obytných území hlukem a exhalacemi realizovat obchvaty obcí - Mimoně, Zákup, Bohatic v případě jejich opodstatněnosti. Popřípadě řešit zklidnění dopravy v obcích, jejichž centry jsou vedeny průtahy krajských silnic např. Bohatice.


23

Tabulka č. Ta-A.3.1: Délka a hustota silniční sítě Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy HSO celkem okres Česká Lípa okres Liberec Liberecký kraj Česká republika

Sil I.tř. Sil I.tř. Sil.II.tř. Sil II.tř. Sil.III.tř km km/km2 km km/km2 km 2,9 0 0 0 0 0 0 0 0

0,12 0 0 0 0 0 0 0 0

0,0 1,6 3,1 0,0 0,0 0,0 8,3 3,3 2,6

0 0,41 0,12 0 0 0 0,54 0,32 0,33

1,8 0 17,7 6,8 10,0 2,8 9,1 4,0 2,5

Sil III.tř. km/km2 0,08 0 0,66 1,11 0,63 0,34 0,59 0,39 0,32

0 0 0 0 0 2,9 104,5 128,7 365,5 6156

0 0 0 0 0 0,007 0,092 0,139 0,116 0,076

18,8 4,7 0,5 2,7 9,2 54,8 153,5 106,0 488,3 14669

0,11 0,22 0,05 0,15 0,23 0,144 0,115 0,135 0,154 0,186

9,1 1,1 4,4 11,7 11,1 92,1 435,3 463,5 1621,7 34128

0,05 0,05 0,44 0,64 0,27 0,243 0,383 0,501 0,513 0,434

Podklady: ČSÚ 2003, silniční mapy ČR 1:50 000, odbor dopravy KÚLK, KSS LK

MK km

MK km/km2

6 1 26 5 7 16 43 9 6

0,25 0,25 0,97 0,82 0,44 1,93 2,77 0,88 0,76

53 12 6 20 25 235 -

0,31 0,56 0,59 1,09 0,61 0,62 -


24

Tabulka č. Ta-A.3.2: Intenzity silniční dopravy (rok 1995/2000) Silnice I/38 II/262 II/268 II/268 II/268 II/268 II/268 II/268 II/268 II/268 II/270 II/270 II/270 II/270 II/270 II/278 III/26832 III/2708 III/27237 II/277

Sčítací místo Bezděz - most Česká Lípa, Dobranov (v kontaktu s HSO) Ralsko - před Kuřívody Ralsko - Kuřívody křižovatka Mimoň, ČSPH Mimoň, křižovatka Svébořice (III/26829) Mimoň, centrum Mimoň, viadukt Bohatice, autobus. zastávka Zákupy, mlýn Mimoň, vlečka Hradčany Doksy, Břehyně (mimo ř.ú., kontakt s obcí Ralsko) Mimoň, Letná Noviny pod Ralskem, zastávka ČSAD Postřelná, odbočka Velký Valtinov Stráž pod Ralskem, před křižovatkou do Dubnice Zákupy, rozcestí u Brenné Pertoltice pod Ralskem, viadukt ČD Osečná, Zábrdí (směr Náhlov, mimo ř.ú.) Podhora, most (silnice prochází územím obce Všelibice)

1995 2000 vozidel/den vozidel/den 4457 5300 5857 8071 2450 4011 2450 4011 2450 4011 2450 4011 5117 9018 4615 5938 4615 5938 2053 2417 X 1652 1230 1408 5521 5895 3500 3870 2904 3301 1239 1295 X 1330 545 664 178 223 542 956

Pramen: ŘSD Praha, celostátní sčítání dopravy 1995, 2000 Poznámka: X v roce 1995 nebylo měřeno

Mezi nejzatíženější silnice v Libereckém kraji patří úsek silnice II/262 Česká Lípa - Zákupy a úsek silnice II/268 Zákupy - Mimoň. Nejvyšších intenzit dosahuje doprava v centru Mimoně (nárůst o cca 45% za posledních pět let). Nárůst intenzit dopravy má stále stoupající trend a od roku 1990 byl nejvyšší na silnici II/268 v úseku Česká Lípa - Zákupy o 80% a u úseku Zákupy - Mimoň o 25%. Navýšení intenzit dopravy ve směru Mimoň - Kuřívody odpovídá spádovosti území, atraktivitě a zvyšujícímu se rozvoji oblasti. Na stanovištích na silnici II/270 vzrostla doprava o cca 15%.

3.3.3 Nehodové úseky Pro potřebu Analýzy stavu dopravy v LK byla vyhodnocena silniční síť v Libereckém kraji z hlediska počtu dopravních nehod (po jednotlivých letech, 10 a více nehod). Na území HSO Podralsko se mezi problémové úseky opakovaně řadí především silnice II/268 a to zejména na průtahu městem Mimoň.

3.3.4 Doprava letecká Ve schváleném ÚPN VÚC Ralsko je letiště Hradčany s nezbytnou plochou pro technické a provozní zázemí ve stávajícím rozsahu územně chráněno a ponecháno nejdéle po dobu návrhového období jako nabídka pro eventuelní podnikatelský záměr vázaný na leteckou činnost v maximálním rozsahu veřejného mezinárodního letiště s regionálním dosahem. Využitelnost letiště ve stávajícím stavu je velmi problematická. V současné době je to pouze „betonová plocha v lese“ (vzletová a přistávací dráha s rozměry 2 500 x 80 m), budovy a zařízení jsou poničeny nebo rozkradeny a aktivní provoz sportovních letadel se tu vykonává na vlastní nebezpečí (letiště nemá správce). Území je zatíženo starými zátěžemi. Reálnost možného obnovení leteckého


25

provozu musí být s definitivní platností rozhodnuta (ověřena nebo vyloučena), protože územní ochrana může bránit rozvoji přilehlé obytné a průmyslové zóny. S ohledem na stávající stav letiště by dosažitelný komerční a ekologicky přijatelný provoz nezajistil dostatek financí potřebných pro provoz, údržbu a obnovu letiště, kdy je nutné znovu vybudování všech zařízení potřebných pro provoz letiště včetně technické infrastruktury a opravy dráhy. Pro rozvoj oblasti bude nutná změna stávající ÚPD a umožnění multifunkčního využití lokality v souladu se stávajícími podnikatelskými záměry a zájmy obce Ralsko a Libereckého kraje.

3.3.5 Cyklistická a pěší doprava Fenomén využití jízdy na kole jako rekreační aktivity, která se v posledních letech prudce rozvíjí, se projevil i na území HSO Podralsko. Za posledních cca 6 let byla vybudována relativně hustá síť cyklotras spojujících centra cestovního ruchu (Doksy, Jablonné v Podještědí, Stráž pod Ralskem) s turistickými zajímavostmi. Trasy jsou značené a obce (i mikroregiony) spolupracují s KČT a dalšími partnery na jejich prezentaci. Nedostatečná je však doprovodná infrastruktura (občerstvovací místa, servis, lavičky, informační panely, cykloservisy…..). V současnosti došlo k „uzavření“ některých cyklotras v bývalém VVP Ralsko ze strany vlastníka VLS s.p. Problém je již řešen. Tabulka č. Ta-A.3.3: Cyklotrasy v HSO Podralsko Číslo Název 21 Chrastava - Kytlice - Hřensko 25 MODO Most - Doksy- Chrastava 241 Žitava (SRN) - Ralsko - Praha

Význam celostátní celostátní mezinárodní

3007 3040 3045

Ještěd - Tolštejn Kuřívody - Bělá pod Bezdězem Velenice - Zákupy - Doksy -Bělá pod Bezdězem

3046 3048 3050 3054

Hamr na J. - Stohánek - Mimoň Podhora - Ploukonice Stohánek - Všelibice - Pěnčín Nová huť - Provodín

nadregionální místní místní, součást mezinárodního koridoru místní místní místní místní

Dotčené obce HSO Dubnice, Velký Valtinov Bezděz, Ralsko, Cetenov Dubnice, Stráž/R.,Noviny/R.,Mimoň, Ralsko Brniště, Noviny/R. Stráž/R. Ralsko Brniště, Velký Valtinov, Zákupy, Ralsko, Bezděz Mimoň, Ralsko, Stráž/R. Cetenov, Hlavice, Všelibice Všelibice, Ralsko Zákupy, Ralsko

Pramen: registr cyklotras v LK, KÚLK 2004, cykloturistické mapy - KÚLK, 2003

Nově je připravován projekt cyklistické magistrály Ploučnice (od pramenů řeky až po její soutok s Labem v Děčíně) jako součást turistického rozvojového koridoru nadregionálního významu. V řešeném území prochází obcemi Stráž pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Mimoň, Ralsko, Zákupy. Pěší turistické stezky Územím obce Bezděz prochází evropská dálková trasa E10 Nordeast - Southwest. Trasa sleduje červeně značenou turistickou stezku Doksy- Bezděz - Bělá pod Bezdězem. V řešeném území proběhl v posledním období nárůst značených turistických cest a to především na území obce Ralsko, přesto území není zcela pokryto sítí značených turistických pěších stezek.

3.3.6 Hraniční přechody Vymezená HSO Podralsko přímo nesousedí s cizími státy, tudíž se v řešeném území nenachází žádný hraniční přechod. Nejbližší přístup cizinců do území je umožněn přes hraniční přechod Hrádek nad


26

Nisou (OA, bus, vlak, pěší, cyklo) nebo přes turistické hraniční přechody (pěší, cyklo) v Petrovicích (Jablonné v Podještědí), Krompachu, Dolní Světlé (Mařenice). Plánuje se rozšíření hraničního přechodu v Petrovicích, Dolní Světlé (Waltersdorf), Krompachu (Jonsdorf, Oybin) pro osobní auta a otevření dalších přechodů na turistických stezkách (Lví buk, Česká brána…).

3.3.7 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob Krajský úřad využívá moderních informačních technologií k modelování optimální dopravní obslužnosti na území Libereckého kraje při zachování dopravní a ekonomické vyváženosti. Dopravní obslužnost v HSO vyhovuje zadávacím kritériím a požadavkům obcí. Území HSO Podralsko je obsluhováno regionálními autobusovými linkami a mezikrajskou linkou do Prahy. Obecně počty spojů v běžném pracovním dni pokrývají především potřeby v dojížďce za prací a do škol. O sobotách a nedělích je spojení velmi omezené a do některých obcí nebo jejich částí není zajištěno vůbec (např. v sobotu do Cetenova, Hlavice, Všelibic). Dopravní dostupnost se tak stává problematickou a obyvatelé jsou nuceni ve zvýšené míře použít individuální automobilovou dopravu. Jedná se však o území s řídkou zástavbou, nízkým počtem obyvatel a nízkou intenzitou využití spojů. Obyvatelé v severní části území HSO a obce Bezděz využívají železniční dopravu. Frekvence cestujících ze zastávek v HSO klesá. Převážná část zástavby se nachází v přijatelné docházkové vzdálenosti k zastávkám autobusů nebo vlaků. Hlavní zátěžové přepravní proudy obyvatel HSO za prací i do škol jsou nejsilnější po silnicích II.tříd mezi obcemi Česká Lípa - Zákupy - Mimoň - Stráž pod Ralskem - (Liberec). Silné přepravní vazby v pracovní sféře jsou i na trase Stráž pod Ralskem - Mimoň - Kuřívody - Mladá Boleslav. Vně HSO směřují hlavní přepravní proudy do České Lípy, Bělé pod Bezdězem, Mladé Boleslavi a Liberce. Denně vyjíždí za prací cca 83 % pracujících a doba přepravy trvá nejčastěji do 30 minut. (viz. tabulky č. TaA.3.5 a Ta-A.3.6). Některé větší firmy si zajišťují vlastní svoz zaměstnanců (Trimco, Johnson controls, Deplhi Packard). I do budoucna bude přiměřeně optimální uspokojení přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků řešeného území včetně nezbytných vazeb na okolní spádová města, při dostatečné kvalitě a přístupné cenové nabídce jednou z priorit.


27

Tabulka č. Ta-A.3.4: Přehled veřejné obslužnosti HSO Podralsko (rok 2005) Obec

Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy

Zastávka Zastávka Počet Počet spojů Žel.zast. Počet spojů Přímé mezikraj.AL míst. AL bus linek PRAC/SO,NE (počet) PRAC/SO,NE spojení (počet) (počet) D/M do LBC 0 3 0/2 45/6 1 18/20 NE 0 2 0/4 52/12 0 0 NE 1 12 1/7 75/17 2 24/21 ANO 0 2 0/2 20/4 0 0 NE 0 6 0/4 22/2 0 0 NE 0 6 0/2 20/4 0 0 NE 3 13 1/13 137/29 1 32/29 ANO 1 2 1/6 56/17 0 0 NE 0

3

0/5

53/12

1

19/18

ANO

3 2

10 8

1/7 1/13

64/10 108/26

0 0

0 0

NE ANO

0 0 0

3 9 14

0/1 0/3 0/7

8/0 28/4 84/12

1 0 2

21/19 0 23/21

ANO NE ANO

Pramen: ČSÚ, ČSAD, ČD, internet, KÚLK odbor dopravy - analýza 2005 Legenda - AL - autobusové linky, PRAC - pracovní dny (pondělí-pátek), SO, NE - sobota, neděle D- mezikrajské linky, M - místní linky

Tabulka č. Ta-A.3.5: Vyjížďka za prací a do škol z obcí Obec

Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice

Vyjížďka do zaměstnání

Nejvyšší vyjížďka za prací do obcí

Vyjížďka do škol

Nejvyšší vyjížďka do škol do obcí

Vyjížďka denně celkem

91 55 345

MB, Bělá, Doksy ČL Stráž,Mimoň

44 33 167

135 88 512

36 224 70

Všelibice Stráž Č.Dub,Lbc, Všelibice ČL,Stráž Stráž Mimoň Mimoň, MB Hamr, ČL,Lbc Jablonné v P. Č.Dub,Lbc ČL,Mimoň

14 52 13

Doksy Zákupy,ČL Mimoň,CL.St ráž Lbc,Č.Dub CL, Stráž Lbc

Podíl vyjíždějících z počtu obyvatel % 50,4 56,8 38,4

50 276 83

45,0 52,8 36,2

Hlavice Mimoň 1502 391 CL,Lbc,Pha 1893 28,1 Noviny pod Ralskem 91 33 Mimoň,Stráž 124 50,0 Pertoltice pod Ralskem 102 57 Mimoň 159 53,5 Ralsko 476 178 Mimoň, ČL 654 47,2 Stráž pod Ralskem 771 326 ČL,Mimoň 1097 27,2 Velký Valtinov 56 24 Jablonné v P. 80 46,0 Všelibice 150 86 Č.Dub,Lbc 236 47,1 Zákupy 722 156 ČL 878 33,9 HSO celkem 4691 1574 6265 40,2 Pramen: ČSÚ, SLDB 2001 Legenda: MB - Mladá Boleslav, Lbc - Liberec, Č.Dub - Český Dub, Stráž - Stráž pod Ralskem, Hamr - Hamr na Jezeře, Bělá Bělá pod Bezdězem, Pha – Praha


28

Tabulka č. Ta-A.3.6: Vyjížďka za prací z obcí podle frekvence a doby cesty Obec

Vyjíždějící celkem

Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy HSO celkem

91 55 345 36 224 70 1502 91

Z toho vyjíždí denně Počet % z celk. vyjížď. 79 87 50 91 294 85 32 89 185 83 60 86 1222 81 80 88

Z toho čas v minutách do 14 15-29 30-59 nad 60 19 8 51 7 70 6 136 20

31 23 124 15 76 29 489 34

24 18 101 9 30 22 526 22

5 1 18 1 9 3 70 4

102

85

83

14

36

32

3

476 771 56 150 722 4691

422 577 47 137 613 3883

89 75 84 91 85 83

66 93 11 22 72 609

132 167 20 48 303 1513

203 258 12 56 198 1482

21 57 4 11 40 307

Pramen: ČSÚ, SLDB 2001

3.3.8 Závěry a doporučení Jednou z podmínek pro odstranění vnitrokrajských disparit v případě HSO Podralsko je i kvalitní dopravní dostupnost (kam se investor bezpečně a rychle nedostane, nepůjde). V případě HSO Podralsko to znamená v období do roku 2013 v dopravní problematice řešit zkvalitnění stávající dopravní infrastruktury, zajistit dopravní obslužnost území a zlepšit napojení na regionální centrum Liberec. Řešit problematiku: v železniční dopravě • stabilizace železniční trati Liberec - Česká Lípa, zabezpečit její uvedení do normového stavu • rekonstrukce vlečky Mimoň - Hradčany, zpřístupnit rozvojové plochy u letiště Hradčany v silniční dopravě : • rekonstrukce zejména silnic III. tříd a místních komunikací • realizace jihozápadního a severozápadního obchvatu města Mimoň v případě jejich opodstatněnosti • realizace západního obchvatu města Zákupy včetně křižovatkového uzlu silnic II/262, II/268, III/26832 úrovňového křížení se železniční tratí v případě jejich opodstatněnosti • realizace severního obchvatu Bohatic, popřípadě zklidnění dopravy na současném průtahu obce • propojení silnic II/270 a II/268 v prostoru letiště Hradčany tzv. průmyslová spojka • realizace nového silničního propojení Bělá pod Bezdězem - Kuřívody - Osečná • letiště Hradčany navrhnout pro multifunkční využití v souladu s obytnou zónou a ochranou přírody v technické bezpečnosti silnic: • odstraňovat dopravní závady a upravovat nehodové úseky • realizovat přechody pro chodce ve městech • v závislosti na intenzitě provozu od sebe oddělovat pěší, cyklistickou a motorovou dopravu


•

29

realizovat opatření pro změnu způsobu jízdy na vjezdu do obcí, zklidňovat dopravu v obcích (především na průtazích silnic II. tříd) v nemotorové dopravě (pěší a cyklistická): • dořešit informační navigační systém pro cyklisty a pěší • postupně budovat infrastrukturu cyklistické dopravy s cílem většího zapojení cyklistické dopravy do systému osobní dopravy na kratší vzdálenost (např. řešit cyklostezky a cyklotrasy Velký Valtinov - Brniště - Pertoltice pod Ralskem - Mimoň - Ploužnice - Kuřívody; Česká Lípa Zákupy aj.) v řešeném území v kontextu širších vztahů • rozvíjet vztahy na trasy cyklobusů a železniční spoje s přepravou kol • vytvářet zázemí pro cykloturisty, stavebně technické úpravy tras se zastávkovými místy v dopravní obslužnosti: • precizovat podmínky zajištění dopravní obslužnosti, spolupracovat na zavedení IDS s návazností na Českou Lípu • prověřit možnosti rozšíření linek autobusové dopravy • vytvářet podmínky pro zpřístupnění veřejné dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace (úprava zastávek, přístupové cesty apod.)


30

3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 3.4.1 Vodovod a kanalizace Většina obcí má zavedený veřejný vodovod, který pokrývá cca 90 % trvale obydlených bytů, ale není rozveden především v menších sídlech a oddělených částech obcí. Dle vyjádření zástupců obcí je v relativně dobrém stavu. V HSO není vodovod realizován v obci Bohatice a její obyvatelé jsou zásobováni z lokálních zdrojů. Územím Podralska protéká řeka Ploučnice, u které je jako negativní jev uváděn stav břehových porostů a profil koryta. Ke znečištění toku významně přispívá i nedostatečně řešené čištění odpadních vod. V současné době je připravován projekt Čistá Ploučnice, který se skládá z osmi dílčích projektů, jde o rekonstrukce pěti čistíren odpadních vod v České Lípě, Novém Boru, Doksech, Jablonném v Podještědí a v Nových Zákupech. Součástí projektu jsou také tři dostavby kanalizací v Zákupech, Kamenickém Šenově a v Mimoni. Cílem tohoto projektu je významně přispět ke zlepšení kvality vody v Ploučnici. V případě přítoků Ploučnice se jedná o nebezpečí splavování zemin z eroze při velkých deštích. Tyto přítoky jsou lokálně znečištěny místy dosud nerealizovanými kanalizačními odpady. Ve většině případech se ale jedná pouze o menší míru znečištění. V oblasti se též nachází řada ochranných pásem vodních zdrojů PHO 1. a PHO 2. stupně. Tato skutečnost znamená řadu omezení pro průmyslovou a zemědělskou činnost. Údaje jednotlivých měst a obcí uvádějí stavy znečištění vod ve stupni dobrý až střední, což se odráží v aktuálním stavu kanalizace a čištění vod. Postupně dochází k rozšiřování kanalizace pro odpadní splaškové vody včetně soustavy dešťové kanalizace, což přispívá ke zlepšení čistoty povrchové i podzemní vody. V současné době se v uvažované oblasti splaškové vody zneškodňují především pomocí vyvážení jímek a septiků, zemními filtry, přepady do horninového prostředí nebo do místních vodotečí a z části domovními čističky odpadních vod. Stav likvidace splaškových odpadních vod je v řešeném území na nízké úrovni. Splašková kanalizace v menších obcích většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech (např. Všelibice). Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají města Mimoň, Stráž pod Ralskem, Zákupy a částečně obec Ralsko. Mimo tyto větší obce mají některé výrobní a zemědělské podniky vlastní ČOV (např. v Mimoni (NATAL a.s. rukavičkářské závody Dobříš, MITOP a.s. Mimoň.S a GIGANT), Pertoltice (Provozovna RAKMILY a LAMAL s.r.o), Stráž pod Ralskem (firma DIAMO), Boreček (SAP - kafilérie) atd. V Hradčanech na letištní ploše je vybudovaná kanalizace s ukončením na průmyslové čistírně odpadních vod. Dešťové vody v obcích jsou převážně odváděny pomocí příkopů, struh a propustků a vsakují se do terénu popř. jsou odváděny do vodoteče (např. Panenský potok, Svitávka). Pouze některé obce dešťové vody odvádějí jednotnou kanalizací nebo mají vybudovány samostatný dešťový kanalizační systém vyústěný do obtokového kanálu (v sídlištní zástavbě Stráže pod Ralskem). Zásobování vodou a napojení na kanalizaci v obcích řešeného území je podrobněji zachyceno v tabulkách.


31

Tabulka č. Ta-A.4.1: Trvale obydlené byty napojené na vodovod a kanalizaci

Název obce

Bezděz Bohatice Brniště Cetenov

Vodovod napojeno

Trvale obydlené byty

Počet bytů

96

94

98

43

42

98

414

408

99

42

41

98

160

153

96

93

93

100

2 440

2418

99

86

86

100

%*

Vyjádření obce (2005) Je po rekonstrukci, napojeno je 100% obce. Není. Je v dobrém stavu – jedna větev nově opravená Vodovod je v obci v dobrém stavu. Vodovod v obci je v dobrém stavu

Připojeno na veřejnou kanalizační síť Počet bytů

%*

10

10

0

-

31

7

0

-

0

-

Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov

99

92

93

543

540

99

1 542

1541

100

62

54

87

187

186

99

928

908

98

Všelibice

V obci je vodovod, chybí 0 pouze v části obce Končiny. Na vodovod je napojeno 1914 100% obyvatel Probíhá v obci rekonstrukce 0 vodovodu. Vodovod částečně ve špatném stavu (část 0 vybudovaná v akci Z), množství poruch. Vodovod v obci je nový, 470 téměř 100% obyvatel obce je na něj napojeno. Ve městě je vodovod – stav 1508 je neuspokojivý V obci je nový vodovod 0 mimo části obce Růžová. Na vodovod je napojeno 56 100 % obyvatel obce v dobrém stavu. Vodovod je, s výjimkou malé části, na celém území města. 620

78 -

Vyjádření obce (2005) V obci není kanalizace. Kanalizace v obci není. Kanalizace není. Kanalizace v obci není. Kanalizace v obci není, v obci je několik lokálních ČOV u rodinných domů a u školy. V obci je kanalizace bez napojení na ČOV. Kanalizace je téměř v celém katastru města, je napojena na biologickou ČOV. Kanalizace v obci není. Kanalizace v obci není.

-

87 98 30

67

Kanalizace je v obci nová, 80% obyvatel je napojeno na ČOV. Ve městě je kanalizace s ČOV – stav je neuspokojivý Kanalizace v obci není Kanalizace s ČOV je pouze v části obce Všelibice v dobrém stavu. Kanalizace ve městě je částečně oddílná (splašková a dešťová) a částečně pouze splašková, 80% města je napojeno na kanalizaci s ČOV. V části Nové Zákupy je samostatná ČOV na níž je napojena také průmyslová zóna.

Zákupy Podralsko 6 735 6 656 99 4 609 68 celkem Zdroj : ČSÚ a dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce) Pozn.: * zaokrouhleno na celá % nenapojen v obci ani jeden byt rozpory mezi údaji poskytnutými ČSÚ a dotazníkovým šetřením po obcích vyplývají z rozdílných pohledů na řešenou problematiku.


32

Tabulka č. Ta-A.4.2: Stav vodovodu a kanalizace v jednotlivých obcích Obec Bezděz

Bohatice

Vodovod ANO – 97 % Zdroj vody vykazuje trvalou závadnost. Další samostatný vodovod v obci (soukromý) zásobuje b.j. v JV části obce. NE Objekty jsou zásobovány z lokálních zdrojů (studny) – nekvalitní voda.

Kanalizace NE Odpadní vody jsou likvidovány v lokálních zařízeních – žumpách s vyvážením na ČOV Staré Splavy. NE Odpadní vody jsou odváděny do septiků jejichž odtoky se vsakují do terénu nebo odtékají do vodoteče – 50% obyvatel a bezodtokových jímek – 50% s vyvážením na ČOV Česká Lípa. NE Ve všech částech obce jsou odpadní vody odváděny do septiků a bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Jablonné v Podještědí. V části Brniště je ještě pro bytové jednotky v centru obce (cca 10 % obyv.) vybudována malá biodisková ČOV, pro bývalý kulturní dům nyní ZOD Brniště – „Krůtí svět“ je vybudována monobloková ČOV pro cca 150 EO. ČOV pro ZOD Brniště měla být původně využívána pro kulturní dům, nyní slouží pro čištění průmyslových vod. V částech Jáchymov a Luhov je po jedné MČOV s odtokem do povrchových vod. NE

Brniště

ANO – 70% Části obce Velký Grunov (zásobeno 89% obyvatel), Brniště (50%) a Hlemýždí (100%) jsou napojeny na společný vodovodní systém. Část Jáchymov (16%) je napojena na vodovodní systém části obce Brniště. Části Luhov (100%) a Nový Luhov (20%) mají každá místní vodovod. Ostatní obyvatelé jsou zásobováni individuálně ze studní.

Cetenov

ANO – 83% Pouze v části Těšnov je zásobování pitnou vodou individuální pomocí studní (popř. vlastních vodovodů) na území ostatních částí se nachází jeden ze zdrojů oblastního vodovodu, vrty a U RD jsou odpadní vody zachyceny studny Dolánky (pokryto v částech v žumpách a následně vyváženy na Cetenov, Dehtáry, Dolánky a Vystrkov zemědělské pozemky. 100% obyvatel, v Hrubém Lesnově 90% obyvatel). Pozn.: Na k.ú.Těšnov je část jednoho ze zdrojů oblastního vodovodu, vrty a studny Dolánky.

Dubnice

ANO – 84% Zásobování ze skupinového vodovodu Stráž p. R. - Hamr – Dubnice – Noviny. Většina objektů v obci je dosud

NE Odpadní vody jsou likvidovány v septicích – 64% obyvatel, žumpách vyvážených na ČOV Stráž pod Ralskem – 20%, ve dvou domovních


nenapojena a má vlastní lokální zdroje pitné vody.

Hlavice

ANO – 83% Části obce Lesnovek (100%), Vápno (100%) a Hlavice (74%) jsou zásobeny z veřejného vodovodu. Pouze část Doleček má zásobování pitnou vodou individuelní pomocí studní nebo vlastních vodovodů. V obci jsou problémy s kvalitou vody ve studnách. Přes obec prochází oblastní vodovod.

Mimoň

ANO – 99 % Mimoň je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu. Zdroj vody vykazuje závadnost v ukazateli „alfa“(části Mimoň a Vranov). Část Srní Potok je napojena na zásobní vodovodní síť části Mimoně.

Noviny pod Ralskem

ANO – 100% Obec Noviny pod Ralskem je napojena na skupinový vodovod Hamr - Stráž p. R. – Dubnice - Noviny

33

čistírnách odpadních vod a lokální ČOV u rodinných domků – 10%. Jedna je pro MŠ se splaškovou oddílnou kanalizací a druhá pro 6 RD se splaškovou oddílnou kanalizací. V obci je již vybudována čerpací stanice odpadních vod a výtlačný řad, zaústěný do kanalizační sítě a dále na ČOV Stráže pod Ralskem. Do čerpací stanice je napojeno 6% obyvatel. NE V celé obci u RD jsou odpadní vody zachyceny v žumpách vyvážených na zemědělské pozemky nebo v septicích s odtoky vsakovanými do terénu (popř. s odtoky zaústěnými do vodoteče). V části Hlavice je pouze u bytovek společný septik s trativodem, vše ve špatném stavu. Dalším problémem je společný septik pro školu, restauraci, tělocvičnu, Obecní úřad a 6 bytových jednotek, opět s nefunkčním trativodem. ANO – 86% Kanalizaci má pouze část Mimoň, v této části je na kanalizaci napojeno 87% obyvatel, z toho na ČOV 86%. Část obyvatel je napojena na jednotnou kanalizaci, která je vyústěna do Panenského potoka – 1 %. Zbývající obyvatelé (13%) odvádějí splaškové vody do bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Mimoň. Ostatní části (Srní Potok a Vranov) mají odpadní vody likvidovány individuelně v bezodtokových jímkách s odvozem na ČOV Mimoň. NE Odpadní vody jsou likvidovány individuelně – septiky s přepady do vodoteče– 50% obyvatel, bezodtoké jímky – 50 % s odvozem na ČOV Stráž pod R.


Pertoltice pod Ralskem

Ralsko

Stráž pod Ralskem

Velký Valtinov

Všelibice

Zákupy

ANO – 79% Je vybudován veřejný vodovod.

NE Odpadní vody jsou likvidovány individuelně v septicích s odtokem do povrchových vod – 50% obyvatel a v žumpách – 50% s vyvážením na ČOV Hradčany. ANO – 98% ANO – 60% Všechny části jsou napojeny na místní V některých částech (Náhlov (100%), vodovod a zásobováno je 100% Kuřívody (83%), Hradčany (63%) a obyvatel. Pouze část Ploužnice je Ploužnice je vybudována kanalizační zásobována z 87%. V části Boreček je síť. Dolní Krupá má jednotlivé voda z místního vodovodu používána objekty napojené na společnou jako užitková (voda pitná je dovážena). jímku, která je vyvážena na ČOV Hradčany. V části Boreček jsou odpadní vody likvidovány lokálně v septicích se vsakováním ANO – 100% ANO – 90% Obec je zásobována pitnou vodou ze Ve městě je vybudována kanalizační skupinového vodovodu Hamr - Stráž p. síť jednotné soustavy a odpadní vody R. – Dubnice - Noviny jsou čištěny na mechanicko biologické ČOV. Zbývající obyvatelé jsou napojeni na žumpy s odvozem na ČOV. ANO - 87% NE Jako zdroj vody slouží vrt RH6, který V obci není kanalizace ani ČOV čerpá vodu i pro Jablonné v Podještědí. s výjimkou sýrárny, která má vlastní Část obyvatel má vlastní zdroj vody čištění. Odpadní vody jsou (sídlo Růžová). Vlastní vodovodní síť likvidovány v žumpách (95%) je vyhovující včetně kapacity, s vyvážením na ČOV Jablonné v P. vodovodní síť se postupně rozšiřuje. Na dvou MČOV pro RD je čištěno 5% splaškových vod. ANO – 88% ANO – 17% Ve všech částech obce, mimo části Pouze v části obce Všelibice (32%) je Chlístov (individuální ze studní) je částečně vybudovaná splašková vodovod (v části Podjestřebí není kanalizace. U RD jsou odpadní vody funkční). zachycovány v žumpách a následně vyváženy na zemědělské pozemky Část obyvatel (20%) části Vrtky je napojeno na kanalizaci a ČOV ZD Borek. ANO – 92% ANO – 53% Vodovodní síť obce je napojena na Odpadní vody jsou likvidovány vodovodní síť Zákup. Pouze části lokálně v septicích a v žumpách Kamenice a Veselí jsou zásobovány s vyvážením na ČOV Česká Lípa. z vlastních zdrojů. Zdroje vody Pouze v části Zákupy je napojena na vykazují znečištění v ukazatelích veřejnou kanalizaci a čištěna na ČOV „KNK“. část odpadních vod z lokality na levém břehu Svitávky v horní části města a částečně i centra. V dolní části města je kanalizace vyústěná do Svitávky.

34


35

V Nových Zákupech (bývalý areál sovětské armády) je stav kanalizace nejasný. Zdroj: PRVKÚK LK (Hydroprojekt cz a.s. - 3/2004)

Z posledního sčítání lidu roku 2001 (pramen: ČSÚ) vyplývá, že na území Podralska činí počet trvale bydlících obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu 17 008, počet trvale bydlících obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci 10 828 a počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV 7 069. Vzhledem k tomu, že ve sledované oblasti se k 31.12.2001 nacházeli celkem 18 582 trvale bydlící obyvatelé, pak podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům činí 91,53 %, podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci 58,27 % a podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV 38,04 %. Tabulka č. Ta-A.4.3: Počet obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Podralska Počet trvale bydlících obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu Počet trvale bydlících obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV

17 008 10 828 7 069

Zdroj: Český statistický úřad, rok 2001

Tabulka č. Ta-A.4.4: Počet obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Podralska (údaje jsou uvedeny v %) Podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV

91,53 % 58,27 % 38,04 %

Zdroj: Český statistický úřad, rok 2001, vlastní výpočty

Tabulka č. Ta-A.4.5: Porovnání podílu obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Podralska a Libereckém kraji (údaje jsou uvedeny v %) Podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV

HSO Podralsko

Liberecký kraj

91,53 %

88,4 %

58,27 %

68,8 %

38,04 %

59 %

Zdroj: Český statistický úřad, rok 2001, vlastní výpočty zpracovatele PRHSO


36

V tabulce č. Ta-A.4.5 je uvedeno porovnání podílu obyvatel připojených k veřejným kanalizacím a veřejným vodovodům v oblasti Podralska a Libereckém kraji. Z tohoto porovnání vyplývá, že zatímco podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům je mírně vyšší než je průměr kraje, podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci je nižší. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci s ČOV je v oblasti Podralska výrazně nižší. Tento stav má negativní vliv na životní prostředí a v současné době se připravuje jeho řešení.

3.4.2 Energetika 3.4.2.1. Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je v HSO na relativně dobré úrovni. Elektrická energie je v řešeném území rozváděna vedením VN 35kV. V území se nachází rozvodna 110/35 kV v obci Noviny pod Ralskem. Přes HSO jsou trasovány nadmístní koridory linek VVN (400, 220, 110 kV).

3.4.2.2 Plynofikace, vytápění, obnovitelné zdroje Většina obcí HSO Podralsko není plynofikována. V současné době je možnost používání zkapalněného plynu pro jednotlivé objekty. Jak vyplývá z tabulky č. Ta-A.4.3, tak převážná část bytů je stále vytápěna uhlím (29% z celkového počtu trvale obydlených bytů). Zvyšování počtu plynofikovaných obcí a podílu plynu dojde k vytěsňování tuhých paliv při vytápění.


37

Tabulka č. Ta-A.4.6: Trvale obydlené byty napojené na plyn Název obce Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Podralsko celkem

Trvale obydlené byty 96 43 414 42 160 93 2 440

Počet bytů

Plyn zaveden do bytu %* Vyjádření obce - plynofikována obec

0 0 5 0 1 1 7

1 1 1 0

86

0

-

99

1

1

543

109

20

1 542

0

-

62

2

3

187

0

-

928

76

8

6 735

202

3

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano, ale bez okrajových částí města. Ne Ne Ne, plynofikován je pouze jeden průmyslový objekt (SAP Boreček) Ne Ne, plynofikovaný je pouze objekt bývalé sýrárny Ne Ano, ve městě jsou dva centrální zdroje Zákupy a Nové Zákupy, 20% města je plynofikováno

Zdroj : ČSÚ a dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce) Pozn.: * zaokrouhleno na celá % nenapojen v obci ani jeden byt ČSÚ udává i plynofikované byty, které jsou zásobeny z vlastních zdrojů.


38

Tabulka č. Ta-A.4.7: Energie využitá k vytápění

Název obce

Trvale obydlené byty

Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Podralsko celkem

Z toho energie použitá k vytápění uhlí počet %

dřevo počet % 15 9 81 21 28 22 149

16 21 20 50 18 24 6

elektřina počet % 5 3 58 1 23 6 263

5 7 14 2 14 6 11

plyn počet % 0 0 2 0 0 1 1 0 3 0

96 43 414 42 160 93 2 440

30 269 20 107 65 789

76 70 65 48 67 70 32

86

64

74

19

22

3

3

0

-

99

53

54

27

27

15

15

1

1

543

64

12

95

17

68

13

112

21

1 542

47

3

15

1

34

2

0

-

62 187 928

37 92 242

60 49 26

21 41 73

34 22 8

2 25 104

3 13 11

0 0 75

8

6 735

1 952

29

616

9

610

9

194

3

Zdroj : ČSÚ

Tabulka č. Ta-A.4.8: Domy s ústředním vytápěním

Název obce Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Podralsko celkem Zdroj : ČSÚ

Trvale obydlené domy Počet domů Podíl domů s ústředním celkem s ústředním vytápěním topením (počet) (%) 71 41 314 37 148 74 1047 57 85 169 172 57 133 408 2813

43 27 196 21 103 34 729 28 40 105 135 24 66 251 1802

60,6 65,9 62,4 56,8 69,6 45,9 69,6 49,1 47,1 62,1 78,5 42,1 49,6 61,5 64,1


39

Ve městech Zákupy, Stráž pod Ralskem, Mimoň a v obci Ralsko jsou provozovány systémy CZT. Pouze dvě obce v řešeném území mají zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie. V Mimoni se nachází tepelné čerpadlo v základní škole (záměrem města je pořídit tepelné čerpadlo také do Chráněných bytů), ve Velkovýkrmně Mimoň je zařízení na výrobu elektrické energie z bioplynu a v obci Ralsko je kotelna společnosti Lenoxa a.s., zdrojem pro výrobu tepla je směsné palivo hnědé uhlí a štěpka.

3.4.3 Komunikační systémy Tabulka č. Ta-A.4.9: Pošta a veřejně přístupný internet v obci Název obce

Pošta

Spádová pošta

Bezděz

Ne

Okna

Bohatice

Ne

Zákupy

Brniště

Ano

Cetenov Dubnice

Ne Ano

Všelibice

Hlavice

Ne

Všelibice

Mimoň

Ano

Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko

Ne

Mimoň

Ne

Mimoň

Ne

Mimoň (Osečná)

Stráž pod Ano Ralskem Velký Valtinov Ne Všelibice

Ano

Zákupy

Ano

Jablonné v Podještědí

Veřejně přístupný internet v obci V úřední dny je jedno místo veřejně přístupné na obecním úřadě, od 1.1.2006 bude jedno nové místo v knihovně Ne Ne, záměrem je zřídit jedno místo v knihovně s financováním z dotací Ne Ne Ne, obec má požádáno o dotaci na vytvoření jedné stanice s veřejně přístupným internetem Knihovna – 2 místa, Informační centrum 1 místo. Záměrem města je zřídit 5 nových míst na MěÚ (v případě získání dotace) Od roku 2004 je jedno místo zřízeno v knihovně Ne, záměrem obce je zřídit dvě místa v kulturním domě Ne, obec má požádáno o dotaci na vytvoření stanic s veřejně přístupným internetem Ne, od října 2005 budou zřízena 3 místa v knihovně Ne, záměrem obce je zřídit jedno místo v knihovně Ne, obec má požádáno o dotaci na zřízení veřejně přístupného internetu do dvou knihoven v obci. Ano, v knihovně

Zdroj : Internetové stránky a dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce)


40

Tabulka č. Ta-A.4.10: Hodnocení pokrytí území obcí telefonním signálem Obec/Indikátor Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Kuřívody Ralsko Ploužnice Jabloneček Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy

Český Telecom 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 0 5 5 5 5

Eurotel 5 4 3,5 1 3 1 5 3,5 3 2 5 0 4 2 1,5 4

T-Mobile 5 3 3,5 1 2 2 5 nezjištěno nezjištěno 2,5 5 0 4 5 1,5 4

Oskar 5 3 3,5 5 5 5 5 nezjištěno nezjištěno 5 5 0 4 nezjištěno 5 4

Zdroj : Dotazníkové šetření po obcích (vyjádření obce) Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem

3.4.4 Závěry Vodovodní síť je ve většině obcí v dobrém stavu, pokrývá cca 85% bytů, provádí se její postupná rekonstrukce a rozšiřování do okrajových částí. Výjimkou je obec Bohatice, která nemá veřejný vodovod vůbec a uvažuje o jeho zřízení s napojením na vodovod Zákupy. Stav kanalizace je nedostatečný. Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV. Nejrozsáhlejším je připravovaný projekt v obcích ležících v nivě Panenského potoka - Velký Valtinov, Brniště, Pertoltice pod Ralskem. Projekt je rozdělen na dvě nezávislé stavby. Jen dvě obce jsou částečně plynofikovány (Mimoň, Zákupy) a část průmyslových areálů Diama s.p. ve Stráži pod Ralskem. V rámci ÚPN VÚC LK byly k plynofikaci navrženy obce Pertoltice pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Brniště, Velký Valtinov. Obnovitelné zdroje vytápění jsou v řešeném území využívány minimálně. Dostupnost jednotlivých pošt je relativně vyhovující. Veřejně přístupný internet v současné době mají pouze obce Bezděz, Mimoň, a Zákupy, ostatní obce zažádaly o dotace na zřízení veřejné internetové stanice. Pokrytí telefonním signálem se stále zlepšuje, přesto zůstávají místa kde je příjem velmi špatný, jedná se o řídce osídlená území (části obce Ralsko, Cetenov, Hlavice, Všelibice).


41

3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH 3.5.1 Historické ohlédnutí a popis současného stavu Území analyzované oblasti bylo již v 18. století relativně majetkově stabilizované, většina půdy včetně mohutných lesních komplexů patřila hraběcímu rodu Valdštejnů a tak byly vytvořeny vhodné předpoklady pro „ komplexnější“ rozvoj tohoto území. Již v období první republiky se podařilo alespoň částečně připravit první návrhy na zřízení chráněných oblastí vyhlášením rezervace – Oblast dokeská – pohoří Kummer. Tím byly vytvořeny historické kořeny v oblasti spíše přírodní, na které pak především v 60. létech navázala výstavba a rozvoj turistických a rekreačních zařízení a částečně infrastruktury. Ovšem tato výstavba byla koncentrována do několika středisek kolem vojenského prostoru, který byl v minulosti uzavřen. Tato střediska se soustřeďovala především na letní rekreaci „u vody“ a také lázeňství. Nejvýznamnějšími středisky, které v současnosti prožívají silnou akceleraci, jsou dvě s nadprůměrnými turistickými kapacitami a atraktivitami Máchovo jezero s bezprostředním okolím a Hamr na Jezeře s blízkým zázemím. Oblast Podralska však leží vně těchto středisek a je velmi nerovnoměrně turisticky vybavena příslušnou infrastrukturou, neboť v zázemí mikroregionu byl uzavřený vojenský prostor s minimální dopravní dostupností a prostupností. Ke zhoršování turistické využitelnosti přispělo v období 60. a 70. let rozšíření plošné těžby uranu na severní části. Protože dříve uvedené negativní faktory spíše převažovaly a znehodnocovaly turistické využití tohoto prostoru, nebyla zachována kontinuita rozvoje po desítky let a oblast stojí před eventuelním bouřlivým rozvojem. Druhou stranou, cennou devizou, je zachování unikátního přírodního prostoru ( 50 let víceméně nedotčeno lidskou činností ) a je navrhováno jako „biogenetická rezervace ekologické sítě Evropy“ – ECONET.

3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu hospodářsky slabé oblasti Podralsko Zdroji dat této studie jsou prameny uvedené v textu a jejich využitelnost je velmi rozdílná a nekomplexní. Dalším problémem je pouze agregace vybraných dat a jejich minimální využitelnost pro nejnižší články územní samosprávy.

3.5.2.1 Ubytovací zařízení Protože pro komplexní analýzu sledovaného území je nutné použít řadu zdrojových dat z různých analytických studií, je obtížné „vytvořit“ ucelené, kompatibilní a časově dostatečně vypovídací řady. Mnoho údajů je nutné expertně odhadovat a aproximovat, neboť nepodléhají výkazní povinnosti. Tabulka č. Ta-A.5.1: Registr hromadných ubytovacích zařízení (květen 2005) Druh zařízení Hotel garni Hotel,motel,botel Pension Chat.osada Kemp Turistic.ubytovna

Počet zařízení 1 1 2 1 1 1

Počet pokojů

Počet lůžek

222

578

30

103

Zdroj: Registr hromadných ubyt.zař.,ČSÚ Liberec

poznámka celkem za všechna zařízení celkem za všechna zařízení


42

3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií Tabulka č. Ta-A.5.2: Počet a struktura ubytovacích kapacit v HSO Podralsko Obec

Bezděz Zákupy Brniště Noviny pod Ralskem Brniště

Počet lůžek

Obec

celkem v hotelech v pensionech 116 12 20 132 20 48

Zahrádky

Mimoň 20 Stráž pod Ralskem 16

Počet lůžek celkem v hotelech v pensionech 97 68 692

? 572

? ?

0

20

10 Hlavice

20

Zdroj: Studie rozvoje HSO Ralsko, listopad 2002 Vlastní odhad

20 Všelibice

20


43

Tabulka č. Ta-A.5.3: Vyhodnocení dotazníkové akce starosty obcí HSO Podralsko-červenec 2005 Obec Nabídka /indikátor ubyt. kapacit Bezděz Ano

Jaký druh ubytování postrádáte -

Možnosti navýšení -

Jaká opatření vyšších stupňů samospr. pro podporu cest. ruchu. Turistic. inf. centrum

Cykloturis. a pěší turistika Cykloturistika

Bohatice

Ne

Soukromé

Cetenov Brniště

Ano Ne

Soukromé

Dubnice Hlavice Mimoň

Ne Ne Nenekvalita Ne

Žádný Soukromé Penziony

Tur.ubytovnu Soukromé

Podpora tur. Ubytovny,tenis kurty

Cykloturistika Cykloturistika Cykloturistika,vodní turistika Cykloturistika,vodní turistika

Ne

Soukromé

Soukromé

Oprava kulturního domu, výstavba koupaliště

Cykloturistika, pěší turistika

Ne

Soukromé

Soukromé

Cyklostezky,občerstvovací kapacity Převod vodního díla Stráž do majetku města a rozšířit Podpora agroturistiky,restaurace -

Cykloturistika

Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko

-

Agroturistika Přechod pro chodce,chodníky Soukromé Oprava koupališť, Sport.kult.areál Podpora jízdy na koních Soukromé -

Druh tur. aktivit v obci

Stráž pod Ralskem

Ano

Obecné i soukromé

Velký Valtinov Všelibice

Ne

Ubytovnu

-

Ne

Zákupy

Ano

Obecní kapacity Soukromé

Obecní ubytovna Soukromé

Odklon kamionové přepravy

Cykloturistika Cykloturistika

Vodní lyžování,tenis Cykloturistika Cykloturistika Cykloturistika


3.5.3 Sdružení na podporu cestovního ruchu Na území Podralska se nenachází žádné sdružení na podporu cestovního ruchu.

3.5.4 Turistické informační centrum Na území Podralska se v současné době nachází turistické informační centrum pouze v Mimoni, přičemž v poslední fázi otevírání turistického informačního centra je též Město Stráž nad Nisou (odpovědná osoba: Markéta Humpoláková, tel.: 777 001 401) a obec Ralsko uvažuje o zřízení TIC v Kuřívodech a v Hradčanech (ve spolupráci s Vojenskými lesy). V Mimoni je v současné době TIC otevřeno celoročně. Otevírací doba je od pondělí do soboty, přičemž v sobotu pouze v dopoledních hodinách. V roce 2006 plánuje město zprovoznit nové TIC.


44

Tabulka č. Ta-A.5.4: Turistická informační centra na území Podralska (údaje k 11.4. 2005) Město/obec Mimoň Mimoň

Název Kulturní a informační středisko Mimoň, odbor kultury, městská knihovna ICM, (pí Landová)

Adresa Svébořická 309 471 24 Mimoň

Telefon E-mail +420 487 805 003 [email protected]

Mírová 121 471 24 Mimoň

+420487 805 011

[email protected]

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, oddělení cestovního ruchu, 2005

3.5.5 Výčet a počty lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Vzhledem ke skutečnosti ochrany individuálních údajů nelze stanovit počet lůžek v ubytovacích zařízeních dle kategorií za jednotlivé obce. Nicméně k dispozici jsou údaje za větší jednotky velikosti – okresy. Tabulka č. Ta-A.5.5: Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu (dle okresů Libereckého kraje) Okres

Počet lůžek celkem

Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily

11 569 15 089 7 175 19 374

Lůžka v hotelových zařízeních 2 443 3 106 2 938 6 543

Pramen: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, srpen 2002

3.5.6 Závěr Při komplexním ohodnocení HSO Podralsko je nutné konstatovat, že tato oblast z hlediska průmyslových a jiných produkčních kapacit je velmi poddimenzována, ale jeví mohutný potenciál v oblasti přírodních hodnot, zcela unikátního charakteru a také turistický potenciál, který po dobudování příslušných infrastrukturních kapacit a navýšení ubytovacích zařízení může jistým způsobem přispět k rozvoji této dosud hospodářsky slabé oblasti. Areál oblasti Podralsko je natolik rozsáhlý a jeho jednotlivé součásti tak rozdílně vybavené, že problém revitalizace a ekonomického oživení tohoto prostoru je záležitostí nejen lokální, ale spíše krajskou až celonárodní. Lokální aktivity na obecní úrovni v oblasti cestovního ruchu mohou jen zčásti přispět k ekonomickému oživení regionu, bohužel spíše jen sezónně a vyžadují masivní podporu vyšších regionálních útvarů. Uváděné indikátory jsou velmi omezené a mají malou vypovídací schopnost. Závěrem lze uvést, že v současné době nelze dostupnými datovými zdroji objektivně a úplně popsat a vyhodnotit stav turistického sektoru v HSO Podralsko.

3.5.7 Navrhovaná opatření Celkovým cílovým opatřením musí být rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a ostatních servisů cestovního ruchu včetně prodloužení sezóny a celkové nabídky různých druhů turistických atrakcí.


45

Jednotlivá rozvojová opatření: • výstavba, obnova a rekonstrukce zařízení cestovního ruchu, sportovních zařízení a rekreačních kapacit ve vhodných lokalitách s doplňující infrastrukturou, • rekonstrukce a obnova historických, ale i národopisných památek, renesance historických tradic a ostatních kulturních hodnot území, • rozšiřování nabídek služeb cestovního ruchu o nové produkty, • v rámci nabídky nových produktů cestovního ruchu zajistit vyšší využitelnost celoročním využitím turistických a ostatních kapacit, • podporovat rozšiřování ubytovacích kapacit iniciativami soukromých investorů výstavbou nebo rekonstrukcí vesnických objektů, • podporovat marketingové a jiné propagační aktivity v oblasti cestovního ruchu, prohloubit spolupráci s Euroregionem Nisa a dalšími partnerskými subjekty v zahraničí, • usilovat o získání finančních podpor z účelových fondů Evropské unie, • využít kapacit turistických „center“ v Hamru na Jezeře a Doksech a nabídnout alespoň ubytovací kapacity. Aktuální aktivity v oblasti rozšiřování intenzity cestovního ruchu • • • • • • • •

široké aktivity v oblasti vyznačování a rozšiřování cyklotras, příprava a zřízení konkrétních cyklotras např. cyklotrasa: Sv. Zdislava – Mladá Boleslav - Bělá pod Bezdězem, cyklotrasa: pokračování celostátní cyklistické magistrály Most – Doksy – Kuřívody - Osečná - Křižany, vybudování informačních tabulí, vybudování historicky tradičního koupaliště (rekonstrukce rybníku) v obci Hradčany a navázat tím na prvorepublikovou tradici, rozšiřovat nabídku vodních sportů na vodních plochách v okolí Hamru na Jezeře, pokračovat v soukromých iniciativách při rekonstrukci vesnických objektů na nabídku pensionů a dalšího příslušenství, rozšířit nabídku sportovních kapacit při fotbalovém areálu Hlavice, zkvalitnit nabídku koupaliště v obci Všelibice a pokračovat v provozu tenisového areálu.


46

PILÍŘ B - SPOLEČNOST 3.6 B.1 OBYVATELSTVO Z hlediska vývoje počtu obyvatel je HSO Podralsko značně nehomogenní. Období 2.světové války a poválečný odsun původního německého obyvatelstva se projevily významným úbytkem obyvatel ve všech obcích. Nový impuls přinesl rozvoj těžby uranové rudy v 70. letech minulého století. Hlavní rozvojovou oblastí se stal pás vedoucí od Stráže pod Ralskem přes Mimoň a okolí, Zákupy až po Českou Lípu, ležící mimo vymezenou oblast HSO. V 90. letech zaznamenala nejvyšší dynamiku populačního růstu obec Ralsko v souvislosti se znovuosídlením bývalého vojenského prostoru. Počet obyvatel obce se po roce 1989 více než ztrojnásobil. Obyvatelstvo je však velmi nestabilní; v důsledku nedostatku pracovních příležitostí v obci dochází k vysoké fluktuaci (vysoce nadprůměrnému migračnímu obratu). Vedle obcí ležících v tomto „rozvojovém pásu“ však existují obce s poměrně nepříznivým populačním vývojem. Mezi ně patří obce v jihozápadním cípu obvodu ORP Liberec, zejména Hlavice (viz tabulka č. Ta-B.1.1). Celkově je však HSO Podralsko v posledním období z hlediska přirozené měny i migračního salda aktivní. Tabulka č. Ta-B.1.1: Vývoj počtu obyvatel v obcích HSO Podralsko v období 1930 – 2004 Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem Podralsko

1930

1950

1991

2001

2004

547 358 2 132 451 947 649 6 329 502 809 6 221 1 061 560 1 338 3 916 25 820

339 195 1 305 239 588 414 5 377 287 472 3 494 869 381 869 2 503 17 332

279 146 1 248 126 508 291 6 487 232 262 524 3 873 181 501 1 987 16 645

268 155 1 332 111 523 229 6 737 248 297 1 386 4 028 174 501 2 593 18 582

271 144 1 363 121 537 208 6 709 260 331 1 834 4 067 174 524 2 786 19 329

Vývoj (%) Vývoj (%) 1991-2001 2001-2004 96,1 101,1 106,2 92,9 106,7 102,3 88,1 109,0 103,0 102,7 78,7 90,8 103,9 99,6 106,9 104,8 113,4 111,4 264,5 132,3 104,0 101,0 96,1 100,0 100,0 104,6 130,4 107,4 111,6 104,0

Pramen: ČSÚ Poznámka: Údaje jsou k datu sčítání, za rok 2004 k 31.12.

Z hlediska pohybu obyvatel v roce 2004 má nejpříznivější bilanci obec Ralsko a Mimoň, pro sledování trendů přirozené měny a migrace by byla třeba delší časová řada (alespoň 5 let). Díky velmi mladému obyvatelstvu (v důsledku „přistěhovalecké vlny“ v souvislosti s těžbou uranové rudy a znovuosídlením bývalého vojenského prostoru) mají některé obce (zejména Stráž pod Ralskem a Ralsko) relativně vysoký přirozený přírůstek obyvatelstva, který je však v případě Stráže v roce 2004 „utlumen“ negativním migračním saldem.


47

Tabulka č. Ta-B.1.2: Pohyb obyvatel v obcích HSO Podralsko v roce 2004 Obec

Živě narození

Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice p. Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem Podralsko

1 2 15 0 8 1 60 4 2 38 58 0 5 36 230

Přirozený Přírůstek/ Celkový Přistěho- VystěhoZemřelí přírůstek/ úbytek přírůstek/ valí valí úbytek migrací úbytek 2 -1 3 6 -3 -4 0 2 3 7 -4 -2 8 7 36 38 -2 5 0 0 4 2 2 2 6 2 24 18 6 8 3 -2 7 7 0 -2 77 -17 209 175 34 17 1 3 9 12 -3 0 4 -2 18 12 6 4 5 33 144 129 15 48 28 30 142 173 -31 -1 2 -2 2 2 0 -2 3 2 12 12 0 2 40 -4 73 75 -2 -6 179 51 686 668 18 69

Pramen: ČSÚ

Vysokou heterogenitou se vyznačuje zejména věková struktura obyvatel HSO Podralsko. Nejpříznivější věkovou strukturu (nejmladší obyvatelstvo) má ze sledovaných obcí HSO Podralsko opět Ralsko a Stráž pod Ralskem. Obec Ralsko patří z hlediska indexu stáří a průměrného věku (31,1 roku) dokonce mezi nejmladší obce v celé České republice. Tabulka č. Ta-B.1.3: Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2004 Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice p. Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem Podralsko Pramen: ČSÚ

Celkem 271 144 1363 121 537 208 6709 260 331 1834 4067 174 524 2786 19329

v tom ve věku v% Index Průměrný věk 0 - 14 15 - 59 nad 60 0 - 14 15 - 59 nad 60 stáří 35 179 57 12,9 66,1 21,0 1,63 41,7 23 96 25 16,0 66,7 17,4 1,09 38,9 235 926 202 17,2 67,9 14,8 0,86 37,8 15 75 31 12,4 62,0 25,6 2,07 44,4 94 368 75 17,5 68,5 14,0 0,80 38,3 19 130 59 9,1 62,5 28,4 3,11 48,0 1142 4481 1086 17,0 66,8 16,2 0,95 38,4 37 174 49 14,2 66,9 18,8 1,32 40,5 61 211 59 18,4 63,7 17,8 0,97 38,0 456 1221 157 24,8 66,6 8,6 0,34 31,1 845 2863 359 20,8 70,4 8,8 0,42 33,8 24 116 34 13,8 66,7 19,5 1,42 42,0 83 344 97 15,8 65,6 18,5 1,17 40,6 559 1765 462 20,1 63,4 16,6 0,83 37,1 3628 12949 2752 18,8 67,0 14,2 0,76


48

Naopak mezi nejstarší obce z hlediska věkové struktury obyvatel patří Cetenov a zejména Hlavice, kde na 1 dítě do 15 let připadají více než 3 „důchodci“ (obyvatelé v poproduktivním věku) a průměrný věk obyvatel dosahuje 48 let.


49

3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání Podralsko je hospodářsky slabá oblast s velkou nezaměstnaností a je třeba, aby v ní pro občany bylo vytvořeno dostatečné zázemí z pohledu pracovních příležitostí, jejich dostupnosti a vybavení, které region poskytuje. S tím souvisejí i lepší podmínky pro vzdělávání a rozvoj občanů v žijících oblasti, tzn. odpovídající zázemí v podobě mateřských, základních škol či středních škol. Cílem pojetí vzdělávání v ČR je odstraňovat regionální rozdíly a bariéry v přístupu ke vzdělání. Přístup k základnímu vzdělání jako iniciačnímu stupni celoživotního vzdělání je v ČR univerzální a není regionálně diferencovaný. Většina dětské populace (více než 80 %) pokračuje ve studiu na středních školách. Pokud se podíváme na problematiku vzdělávání a školství HSO Podralsko, lze vyhodnotit několik stěžejních údajů. Zázemí v obcích v podobě předškolních a školních zařízení je jednou z oblastí, která má vliv na kvalitu života jejích občanů. Z hlediska hodnocení situace lze charakterizovat školství a vzdělávání z pohledu několika indikátorů.

3.7.1.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Podle statistických údajů za rok 2003 se v obcích HSO Podralsko nacházelo celkově 11 mateřských škol s 24 třídami, 3 základní školy nižšího stupně (1. – 5. ročník), 6 základních škol vyššího stupně (1.-9. ročník), 1 gymnázium a 1 speciální vzdělávací zařízení - Institut vzdělávání vězeňských služeb ve Stráži pod Ralskem. Podrobné údaje za rok 2003 shrnuje tabulka č. Ta-B.2.1 v příloze č.6, aktualizované údaje za rok 2004 k jednotlivým obcím jsou uvedeny v příloze č.6, tabulka č. Ta-B.2.2. Z tabulky č. Ta-B.2.2 v příloze č.6 je patrné, že ze čtrnácti uvedených obcí má 9 mateřskou školu, základních škol najdeme v jednotlivých obcích celkově 10, z toho 3 jsou základní školy nižšího stupně a 6 je základních škol vyššího stupně (v nich je zahrnuta i jedna zvláštní základní škola v Mimoni). V Mimoni nalezneme také základní uměleckou školu. V oblasti je 7 obcí, které nemají v současné době mateřskou školu a také 7 obcí, kde chybí škola základní, a to ať už škola nižšího či vyššího stupně. Obyvatelé těchto obcí pak návštěvu těchto zařízení musí řešit dojížděním do obcí okolních, přičemž dopravní obslužnost není vždy ideální.

3.7.1.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení V mateřských školách bylo v průměru za oblast Podralsko v roce 2003 12,37 žáka na jednoho pedagoga, na základních školách nižšího stupně 10,06 žáka na pedagoga a na základních školách vyššího stupně toto číslo činilo za rok 2003 14,79 žáků na pedagoga za celou oblast Podralsko – viz příloha č.6, tabulka č. Ta-B.2.4. Co se týká ukazatele počtu žáků na jednoho pedagoga v jednotlivých školských zařízeních v celé ČR, má vývoj tohoto ukazatele u mateřských škol v rámci průměru ČR mírně vzestupnou tendenci. V posledních třech školních letech se meziročně zvyšuje o 0,2 žáka. Ve školním roce 2004/2005 dosahuje průměrné hodnoty 12,9 žáků na učitele. V republikovém průměru měl tento indikátor za základní školy do školního roku 2003/2004 sestupnou tendenci s meziročním poklesem o 0,3 žáka. Tento negativní vývoj se ve školním roce 2004/2005 téměř zastavil. Ve školním roce 2004/2005 dosahuje průměrné hodnoty 15,9 žáků na učitele. V Libereckém kraji je pak počet žáků na učitele ZŠ 15,71, což je mírně pod celorepublikovým průměrem. U malotřídek v Libereckém kraji je to také 15,71 žáků na 1 pedagoga, takže např. údaj pro obec Zákupy za oblast Podralsko je mírně podprůměrný (viz. příloha č.6, tabulka č. Ta-B.2.3). Údaje v této tabulce označené * nebyly k dispozici, naopak za celou oblast Podralsko za základní školy se jedná o 14,28 žáků na 1 pedagoga, což je údaj pod průměrem za celou ČR i Libereckým krajem.


50

3.7.1.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání Vzdělanostní struktura oblasti je důležitým ukazatelem pro její další rozvoj především z pohledu uplatnění těchto obyvatel na pracovním trhu, zároveň to může být i dílčí faktor, který hraje roli při rozhodování potenciálních investorů o vstupu do oblasti. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Podralska ukazuje na fakt, že velké zastoupení v těchto obcích mají obyvatelé se základním vzděláním (mezi 27-37%) a vyučení (17-21%), oproti tomu vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má ve všech případech (kromě obce Hlavice 7,1%) méně než 5% obyvatel. Údaje o absolutních počtech za jednotlivé obce nabízí tabulka č. Ta-B.2.5 zpracovaná v příloze č.6, procentuální vyjádření poměru zastoupení jednotlivých úrovní vzdělání vůči celkovému počtu obyvatel v jednotlivých obcích nabízí tabulka č. Ta-B.2.6 uvedena v příloze č.6.

3.7.1.4 Návrh vývoje Do budoucna by bylo vhodné vzdělanostní strukturu obyvatel podporovat směrem k většímu zastoupení obyvatel s vyšším či vysokoškolským vzděláním, což koresponduje dle MŠMT se snahami pro celou ČR. Lze toho docílit např. nabídkou odpovídajících pracovních příležitostí v oblasti. Vzhledem k rostoucímu počtu nově narozených dětí nejen v oblasti, ale i v celé ČR, v posledních měsících je třeba, aby struktura a počet předškolských a školských zařízení byla schopna reagovat na tuto skutečnost a tedy nejen stávající počet předškolních a školních zařízení v oblasti Podralsko udržet, ale dle potřeb i mírně navýšit.


51

3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení v HSO Podralsko V regionu HSO Podralska není žádné lůžkové zdravotnické zařízení tzn., že počet lůžek podle druhu zdravotnického zařízení je ve všech obcích v této oblasti roven nule.

3.8.1.2 Zdravotnická zařízení v HSO Podralsko Zdravotnická zařízení se na území HSO Podralska nacházejí pouze v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, jak je uvedeno v tabulkách č. Ta-B.3.1, č. Ta-B.3.2 a č. Ta-B.3.3. V ostatních obcích nejsou žádná zdravotnická zařízení. V Mimoni, ve Stráži pod Ralskem, v Zákupech, v Dubnici a v Brništi jsou zřízena detašovaná pracoviště, která se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Celkový přehled o detašovaných pracovištích v HSO Podralsko je uveden v tabulce č. Ta-B.3.4. Tabulka č. Ta-B.3.1: Zdravotnická zařízení v Mimoni v roce 2004 Kód druhu zařízení 310 320 321 322 324

Druh zdravotnických zařízení

Zdravotnické středisko Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Samostatné ordinace celkem 350 Domácí zdravotní péče 480 Doprava raněných, nemocných a rodiček 510 Lékárny Zdravotnická zařízení celkem

Počet Přepočtený zdravotnických počet lékařů zařízení 1 3 1 1 1 1 4 5,5 2 1,2 8 8,7 1 1 2 13 11,7

Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Mimoni je celkem 13 zdravotnických zařízení, z nichž více než polovinu představují samostatné ordinace lékařů, které jsou nejvíce zastoupeny ordinacemi stomatologů. (Dle informací z MěÚ Mimoň ukončí v Mimoni svou činnost k 31.12.2005 dvě ordinace stomatologů. Vzhledem k nedostatku stomatologů nebudou s největší pravděpodobností uvedené ordinace obsazené novými stomatology. Tato skutečnost bude mít negativní dopad na pacienty registrované v těchto ordinacích, neboť ti nebudou mít náhradu za stávající stomatology. Objekty v nichž se nacházejí ordinace uvedených stomatologů jsou v majetku soukromých společností. Aby nedošlo k prodeji nebo pronájmu těchto objektů jiným subjektům, muselo by město Mimoň tyto objekty vykoupit. To by ovšem představovalo značnou finanční zátěž pro městský rozpočet a není v současné době jisté, zda by takovou koupi odsouhlasilo zastupitelstvo města.)


52

Tabulka č. Ta-B.3.2: Zdravotnická zařízení ve Stráži pod Ralskem v roce 2004 Kód druhu zařízení 311 320 321 322 323 324

Druh zdravotnických zařízení

Závodní zdravotní středisko ve Věznici Stráž pod Ralskem Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Samostatné ordinace celkem 351 Samostatné zařízení nelékaře rehabilitační 360 Samostatná stomatologická laboratoř 361 Samostatná odborná laboratoř Samostatné laboratoře celkem 399 Ostatní ambulantní zařízení 510 Lékárny Zdravotnická zařízení celkem

Počet Přepočtený zdravotnických počet lékařů zařízení 1 * 3 3 1 1 4 4 1 * 5 5 14 * 1 2 * 1 * 3 1 1 1 21 17

* - není poskytnut souhlas se zveřejňováním individuálních údajů Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

Ve Stráži pod Ralskem je celkem 21 zdravotnické zařízení. Z těchto zařízení více než polovinu představují samostatné ordinace lékařů, které jsou nejvíce zastoupeny ordinacemi stomatologů, stejně jako v Mimoni. Ve zdravotnických zařízeních ve Stráži pod Ralskem je registrováno celkem 17 úvazků lékařů. Tabulka č. Ta-B.3.3: Zdravotnická zařízení v Zákupech v roce 2004 Kód druhu Druh zdravotnických zařízení zařízení 320 Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 322 Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatné ordinace celkem 360 Samostatná stomatologická laboratoř 480 Doprava raněných, nemocných a rodiček 520 Výdejna léčiv Zdravotnická zařízení celkem

Počet Přepočtený zdravotnických počet lékařů zařízení 1 * 1 * 2 * 1 * 1 1 5 2

* - není poskytnut souhlas se zveřejňováním individuálních údajů Do počtu zdravotnických zařízení nejsou zahrnuta detašovaná pracoviště Přepočtený počet lékařů – součet úvazků Zdroj: ÚZIS

V Zákupech je celkem 5 zdravotnických zařízení, v nichž jsou celkově registrovány dva plné úvazky lékařů. Nižší počet zdravotnických zařízení a úvazků v Zákupech, v porovnání s Mimoní a se Stráží pod Ralskem, je ovlivněn zejména menším počtem obyvatel města (tedy menší poptávkou) a také dostupností města Česká Lípa (8 km), kde se nachází dostatek zdravotnických zařízení a nemocnice.


53

3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení V některých obcích HSO Podralska jsou vedle zdravotnických zařízení také detašovaná pracoviště. Jedná se o případy, kdy lékař (například jeden den v týdnu) do nějaké obce dojíždí. Detašovaná pracoviště se do počtu zdravotnických zařízení nezapočítávají. Celkový přehled o detašovaných pracovištích v HSO Podralsko je uveden v tabulce č. Ta-B.3.4. Tabulka č. Ta-B.3.4: Přehled detašovaných pracovišť zdravotnických zařízení v HSO Podralsko Obec

Počet detašovaných pracovišť

Bezděz

-

Bohatice

-

Brniště

1

Cetenov

-

Dubnice

1

Hlavice

-

Mimoň

2

Noviny pod Ralskem

-


-

Ralsko

-

Stráž pod Ralskem

5

Velký Valtinov

-

Všelibice

-

Zákupy

5

Celkem HSO Podralsko

14

Seznam detašovaných pracovišť

1x PL pro dospělé 1x PL pro dospělé 1x PL gynekolog, 1x rehabilitace

1x PL stomatolog, 3x lékař specialista, 1x zdravotní doprava

1x PL pro děti a dorost, 2x PL gynekolog,1x PL stomatolog, 1x lékař specialista

PL – praktický lékař, zdroj: ÚZIS

Vedle zdravotnických zařízení v Mimoni, která jsou uvedená v tabulce č. Ta-B.3.1, jsou ve městě ještě dvě detašovaná pracoviště lékařů. Jedná se o praktického lékaře gynekologa a rehabilitaci. Ve Stráži pod Ralskem je ve městě celkem pět detašovaných pracovišť lékařů. Jedná se o praktického lékaře stomatologa, tři lékaře specialisty a zdravotní dopravu. V Zákupech je pět detašovaných pracovišť lékařů: praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař stomatolog, lékař specialista a dva praktičtí lékaři gynekologové, jak je uvedeno v tabulce č. Ta-B.3.4. Vedle měst Mimoň, Stráž pod Ralskem a Zákupy, kde se nacházejí jak zdravotnická zařízení tak detašovaná pracoviště, jsou ještě v obci Dubnice a Brniště dvě detašovaná pracoviště. V těchto obcích je vždy detašované pracoviště praktického lékaře pro dospělé.

3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Podralsko Zdravotnická zařízení v HSO Podralsko se nacházejí pouze v severní části tohoto regionu ve třech největších městech (posuzováno z hlediska počtu obyvatel) v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, která jsou zároveň přirozenými spádovými centry pro okolní obce a tato města jsou pro obyvatele okolních obcí dopravně i časově dobře dostupná. Síť zdravotnických zařízení je v HSO Podralsko doplněna také o 14 detašovaných pracovišť, která jsou vedle uvedených měst, také ve dvou


54

větších obcích v Brništi a v Dubnici (posuzováno opět z hlediska počtu obyvatel), která jsou též v severní části tohoto regionu. Jako problémová se může jevit dostupnost zdravotnických zařízení v rámci HSO Podralsko v jižní části tohoto regionu v obcích Bezděz, Cetenov, Hlavice, Všelibice a Ralsko, neboť se zde nenachází žádné zdravotnické zařízení nebo detašované pracoviště. Obyvatelé obce Bezděz využívají služeb zdravotního střediska v Doksech, které ovšem nejsou součástí HSO Podralska. Doksy jsou obcí II. stupně pro obec Bezděz a zároveň jsou také přirozeným spádovým centrem pro tuto obec. Podobná situace je i v obcích Cetenov, Hlavice, Všelibice. Obyvatelé těchto obcí využívají služeb zdravotnických zařízení v Českém Dubě, kde je například ordinace praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti a ordinace praktického lékaře stomatologa. Český Dub, stejně jako v předchozím případě Doksy, ovšem není součástí HSO Podralska. Český Dub je obcí II. stupně pro uvedené obce a zároveň je také jejich přirozeným spádovým centrem. Specifická situace je v obci Ralsko, která je způsobená zejména rozlehlostí obce, roztříštěností základních sídelních jednotek v obci a historií obce, jež vznikla až v roce 1992 zrušením vojenského výcvikového prostoru. Obyvatelé většiny sídelních jednotek (Boreček, Hradčany, Kuřívody, Jabloneček, Ploužnice a Svébořice) využívají služeb zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v Mimoni. Obyvatelé sídelní jednotky z Dolní Krupé mohou využívat služeb zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v Mnichově Hradišti nebo v Bělé pod Bezdězem, obyvatelé z Náhlova mohou využívat služeb zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v Českém Dubě nebo v Mimoni. Záměrem obce Ralsko je zajistit jedno zdravotnické zařízení nebo detašované pracoviště v Kuřívodech, které jsou přirozeným centrem obce. K naplnění tohoto záměru zatím chybí obci potřebné a odpovídající prostory.

3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Absolutní počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení se neeviduje, ale sleduje se tzv. přepočtený počet lékařů, který vyjadřuje součet úvazků jednotlivých lékařů ve zdravotnickém zařízení. V případě detašovaných pracovišť se sleduje pouze existence tohoto detašovaného pracoviště, ale nezjišťuje se úvazek lékaře na tomto detašovaném pracovišti, neboť lékař i jeho činnost je započtena celkově v sídle zdravotnického zařízení.


55

Tabulka č. Ta-B.3.5: Přepočítaný počet lékařů, počet obyvatel HSO Podralska na jednoho lékaře, počet detašovaných pracovišť lékařů v obcích HSO Podralsko (vše stav k 31.12.2004) Obec

Počet Počet Počet ZZ obyvatel lékařů

Počet detašovaných pracovišť

Bezděz

271

-

-

-

Bohatice

144

-

-

-

1 363

-

-

1

Cetenov

121

-

-

-

Dubnice

537

-

-

1

Hlavice

208

-

-

-

Mimoň

6 709

13

11,70

2

Brniště

Noviny pod Ralskem

260

-

-

-


331

-

-

-

Ralsko

1 834

-

-

-

Stráž pod Ralskem

4 067

21

17,00

5

Velký Valtinov

174

-

-

-

Všelibice

524

-

-

-

2 786

5

2,00

5

19 329

39

30,7

14

Zákupy Celkem HSO Podralsko Počet obyvatel HSO Podralsko na jednoho lékaře

630

ZZ – zdravotnické zařízení PL – praktický lékař Počet lékařů – přepočtený počet (součet úvazků) Zdroj: ÚZIS

Nejvyšší počet lékařů (součet úvazků) v HSO Podralsko je ve Stráži pod Ralskem (17 úvazků) a v Mimoni (11,7 úvazku). Tento počet úvazků v sobě odráží skutečnost, že v Mimoni a ve Stráži pod Ralskem je nejvíce zdravotnických zařízení z celé HSO Podralsko. Celkově je na území HSO Podralska evidováno 30,7 úvazků, což v přepočtu znamená, že na jeden úvazek lékaře v HSO Podralsko připadá 630 obyvatel. Tento údaj není možné porovnat s obdobným údajem například za okres Česká Lípa, Liberecký kraj nebo celou ČR, neboť na území HSO Podralska není žádná nemocnice a chybí tak v tomto ukazateli počet lékařů v nemocnicích.

3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Vzdálenost k nejbližší nemocnici byla zjišťována pro obce HSO Podralska jako silniční vzdálenost z jednotlivých měst a obcí do města, kde sídlí nejbližší nemocnice. S ohledem na polohu HSO Podralsko připadala v úvahu nemocnice v České Lípě, v Liberci, v Turnově a v Mladé Boleslavi. Výsledky jsou uvedené v tabulce č. Ta-B.3.6. Časová dostupnost k nejbližší nemocnici byla sledována jako doba jízdy veřejnou autobusovou dopravou z obce do města, kde sídlí nejbližší nemocnice. Tento způsob byl zvolen s ohledem na skutečnost, že v každé obci je možno tuto dopravu využívat. Výsledky jsou uvedené v tabulce č. Ta-B.3.6.


56

Tabulka č. Ta-B.3.6: Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici Obec Zákupy Bohatice Mimoň Pertoltice pod Ralskem Brniště Noviny pod Ralskem Velký Valtinov

Nejbližší nemocnice Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

Vzdálenost 8,5 km 10 km 14 km 16,5 km 16,5 km 18,5 km 19 km

Stráž pod Ralskem Dubnice Boreček Dolní Krupá

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Oblastní nemocnice Mladá Boleslav

24 km 24,5 km 17 km 26,5 km

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

19 km 24 km

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

26 km

Náhlov

Krajská nemocnice Liberec

27,5 km

Ploužnice


19 km

Svébořice


20 km

Hradčany Kuřívody Ralsko Jabloneček

Oblastní nemocnice Mladá Boleslav 21,5 km Bezděz


27,5 km

Cetenov

Městská nemocnice Turnov Krajská nemocnice Liberec Městská nemocnice Turnov Krajská nemocnice Liberec Městská nemocnice Turnov Krajská nemocnice Liberec

26,5 km 32,5 km 22,5 km 29 km 27 km 34 km

Všelibice Hlavice

Doba jízdy 15 minut 18 minut 25 minut 35 minut 35 minut 35 minut 37 minut (vlak) 80 minut (autobus) 45 minut 70 minut s přestupy 60 minut 30 minut bez přestupu 80 minut s přestupem v Mnichově Hradišti 60 minut 80 minut, přestup v Mimoni Není spojení, nutno použít spoj z Kuřívod 75 minut, přestup v Českém Dubě 60 minut, přestup v Mimoni Není spojení, nutno použít spoj z Mimoně 60 minut s přestupem v Bělé pod Bezdězem 40 minut bez přestupu, 70 minut s přestupem v Bělé pod Bezdězem 90 minut s přestupem 75 minut s přestupem 80 minut s přestupem 75 minut s přestupem 90 minut s přestupem 80 minut s přestupem

Nejkratší silniční vzdálenost k nejbližší nemocnici mají obyvatelé z obcí Zákupy, Bohatice, Mimoň, Pertoltice pod Ralskem, Brniště, Noviny pod Ralskem a Velký Valtinov, kde je tato vzdálenost od 8,5 km do 19 km do České Lípy, kde sídlí Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa. Časová dostupnost nejbližší nemocnice (v tomto případě Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa) u těchto v obcí je v porovnání s ostatními v HSO Podralsko také nejkratší a bez nutnosti přestupů. Delší vzdálenost a také časová dostupnost nemocnice v České Lípě je ze Stráže pod Ralskem a z Dubnice. S ohledem na rozlehlost obce Ralsko a vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek v této obci, byla vzdálenost a časová dostupnost sledována pro jednotlivé základní sídelní jednotky. Pro sídelní jednotku Boreček, Hradčany, Kuřívody, Jabloneček, Svébořice a Ploužnice je nejbližší nemocnicí Nemocnice


57

s poliklinikou Česká Lípa, pro sídlení jednotku Dolní Krupá je touto nemocnicí Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a pro Náhlov je to Krajská nemocnice Liberec. Časová dostupnost těchto nemocnic z jednotlivých sídelních jednotek se pohybuje od 60 do 80 minut. V případě Jablonečku není žádné spojení a obyvatelé této části obce musí využít spoje z Kuřívod, stejně jako v případě Svébořic, kde obyvatelé využívají spojení z Mimoně. (Na problémy s dopravní obslužností v obci Ralsko je poukazováno také v Krajském zdravotním plánu Libereckého kraje.) Pro obec Bezděz je nejbližší nemocnicí Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, u níž je ovšem vyšší časová dostupnost v porovnání s Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa, která je ovšem pro obec vzdálenější. Podobná situace je u obcí Cetenov, Hlavice a Všelibice, pro než je nejbližší Městská nemocnice Turnov, u níž je ovšem vyšší časová dostupnost v porovnání s Krajskou nemocnicí Liberec, která je ovšem pro tyto obce vzdálenější.


58

3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST Při koncipování sociálních aktivit a jejich racionálního provozování v jednotlivých obcích je nutné mít na zřeteli, že jedním ze stěžejních aspektů, ovlivňujících rozhodovací procesy, je velikost obce (města), demografická struktura jejích obyvatel a z toho plynoucí místní potřeba saturování sociálních služeb. Při analýze vývoje osídlení se ukázalo, že je třeba věnovat zvláštní pozornost obcím a městům ve velikosti od 3.000 do 5.000 obyvatel. Jde o obce (města), kde působí pověřené obecní úřady vykonávající, v přenesené působnosti, výkon státní správy v oblasti sociální péče i pro určité spádové území. Tyto obce jsou svými demografickými a sociálně ekonomickými charakteristikami a jejich vývojem velmi atraktivní také pro koncipování politik sociálních služeb. Pakliže zaměříme pozornost na výše zmíněné obce, v regionu Podralsko se jedná o město Mimoň (6 709 obyvatel) a Stráž pod Ralskem (4 067 obyvatel), musíme konstatovat, že nabídka sociálních služeb v tomto regionu je velice omezená. Ve Stráži pod Ralskem se nachází dům s pečovatelskou službou se 33 lůžky a 4 byty jsou vybaveny dle vyhlášky č. 369/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, t.j. jako bezbariérové.. V Mimoni je zřízen domov důchodců se 74 lůžky. Mimo jiné je ve městě implementován terénní program v sociálně vyloučených lokalitách (organizační složka společnosti Člověk v tísni: http://www.clovekvtisni.cz/terenniprogramy.php). V rámci tohoto programu je v místě nasazen jeden terénní pracovník, který poskytuje sociální poradenství, právní poradenství, pomoc s vyjednáváním s úřady státní správy a samospráv, doprovod (zejména na úřady) atd. Cílovou skupinou jsou osoby a domácnosti s nejnižším příjmem a nezaměstnaní, se ztíženým přístupem k institucionální pomoci. Dalším zařízením sociálních služeb v regionu Podralsko je domov důchodců a dům s pečovatelskou službou ve městě Zákupy (2 786 obyvatel) s kapacitou 35 lůžek. Na základě získaných informací se v regionu nenachází další jiná zařízení kromě výše uvedených. Tabulka č. Ta-B.4.1: Přehled sociálních zařízení v regionu Podralsko Název Domov důchodců Mimoň Domov důchodců a dům s pečovatelskou službou Zákupy Dům s pečovatelskou službou Stráž pod Ralskem

Adresa Pražská 273, 471 24 Mimoň Nové Zákupy 500, 471 23 Zákupy

Zřizovatel Město Mimoň Město Zákupy

Ul. Jižní, 471 27 Stráž pod Ralskem

Město Stráž pod Ralskem

Kapacita 74 35 33

Zdroj: Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území Libereckého kraje; vlastní sběr informací

Vzhledem k nízkému počtu obyvatel obcí v regionu zde vzniká riziko snížení anonymity, což znemožňuje poskytovat určité služby, které jsou na její zajištění citlivé (např. domácí násilí, alkoholismus, drogová problematika..). Jedním z významných problémů pro region Podralsko a zejména obce Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem a Pertoltice pod Ralskem v sociální oblasti je vysoký počet romské menšiny. Nadále trvá vystěhovávání romské menšiny z Mladoboleslavska do Českolipska a Podralska. Nejčastěji do nebytových prostor. Je nutností vypracovat jednotný postup obcí k řešení tohoto problému, který vznikl jako důsledek demokracie. Romští obyvatelé přišli o práci, bydlení. Soužití s nimi je často pro ostatní obyvatele nemožné, protože se často zaměňuje příčina za důsledek. Problémy narůstají a neřešení by znamenalo další prodražení pro nás pro všechny. Vytěsňování Romů na okraj společnosti nebo získávání politických hlasů na tomto problému jsou dočasným úspěchem každé samosprávy.


59

3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Památková a turisticky atraktivní místa mohou být vybavena různorodými objekty, veřejně přístupnými, které vzbuzují zájem nejširší veřejnosti. Výčet: • Zámek Zákupy, • Zřícenina hradu Bezděz, • Hrad Houska, • Hrad Sloup, • Kostel sv. Linharta a fara v Hlavici, • Lidová architektura vesnických stavení, • Průrva Ploučnice, zřícenina hradu Ralsko, • Sloup Nejsvětější trojice v Zákupech.

3.10.2 Kulturní zařízení Tabulka č. Ta-B.5.1: Přehled a počet kulturních zařízení v obcích HSO Podralsko (stav v roce 2003)

Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy

Veřejná knihovna Stálá kina vč. poboček 1 0 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

Přírodní amfiteátry (vč. letních kin) 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0

Kulturní zařízení ostatní

Muzeum, galerie

Divadlo

0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 3 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj ČSÚ

Ve všech obcích HSO Podralsko, s výjimkou obce Bohatice, je vždy alespoň jedno kulturní zařízení. Nejčastěji se jedná o veřejnou knihovnu, která je zřízena ve všech obcích (veřejná knihovna není zřízena pouze v Bohaticích). Veřejné knihovny představují zejména v malých obcích jednu z mála (ne-li jedinou) stálých kulturních aktivit a jejich funkce je nezastupitelná i v oblasti vzdělávání a šíření informací. Často bývají jediným místem s veřejně přístupným internetem (podrobněji viz kapitola A.4 Technická infrastruktura) a umožňují získat důležité a nezbytné informace „krátkou cestou“ bez nutnosti návštěvy spádové obce či města. Součástí knihoven v menších obcích bývá klubová místnost, sloužící příležitostně k pořádání dalších kulturních akcí, k provozování kulturních aktivit souborů zájmové umělecké činnosti a různých


60

kroužků a ke spolkové činnosti. To je jedna z nutných podmínek „oživení“ venkova, zachování kulturních tradic a zabránění nežádoucího masového odlivu obyvatel do velkých měst. Na území HSO Podralska se nachází pouze jedno kino, které je ve Stráži pod Ralskem. Tento stav je výsledkem trendu minulých let, kdy se počet kin (nejen v Libereckém kraji) postupně snižoval. Příčinou byly a jsou většinou ekonomické problémy způsobené z velké části nízkou návštěvností v kinech. Obyvatelé HSO Podralska, kteří nenavštěvují kino ve Stráži pod Ralskem, musí za návštěvou kina dojíždět do například do České Lípy, Doks, Českého Dubu nebo do Mnichova Hradiště, tedy do měst, která jsou mimo vymezené území HSO Podralsko. V obci Hlavice se nachází přírodní amfiteátr, kde jsou pravidelně pořádány letní taneční zábavy a kulturní akce spojené s tradiční Hlavickou poutí, část tohoto areálu byla v letošním roce rekonstruována. V Mimoni je pro pořádání obdobných kulturních akcí (pod širým nebem) využíván areál bývalého letního kina. Téměř každá obec Libereckého kraje má kulturní dům, kulturní místnost nebo sál pro pořádání kulturních akcí apod., jak je uvedeno v Koncepci kultury Libereckého kraje 2004-2008. Do kategorie ostatních kulturních zařízení v tabulce č. Ta-B.5.1 jsou zařazeny kulturní domy v jednotlivých obcích a městech. Profesionální technické zázemí pro zábavné a kulturní pořady (velký sál, divadelní sál, klubovny) školící akce a konference poskytuje kulturní dům ve Stráži pod Ralskem. Pro pořádání kulturních akcí v Mimoni je využíván Dům kultury Ralsko a areál bývalého letního kina (jak bylo popsáno výše). Kulturní dům je také ve městě Zákupy, který využívá například místní divadelní spolek. Další kulturní dům je v obci Všelibice, který je provozován obcí. V obci Brniště se v areálu Lesní zátiší nachází přírodní amfiteátr, kde je pravidelně pořádán country festival a v areálu je pravidelně pořádána tradiční Brnišťská pouť s doprovodným kulturním programem. Muzea a galerie v Libereckém kraji tvoří rozsáhlou síť kulturních zařízení, která vytváří bohatou kulturní nabídku. Na území HSO Podralska není ovšem žádné muzeum nebo galerie. Nejbližším zařízením tohoto druhu je Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě (VMG ČL), Památník K.H.Máchy v Doksech - pobočka VMG ČL nebo Podještědské muzeum Karoliny Světlé v Českém Dubě. V žádném městě nebo obci HSO Podralsko není zřízeno divadlo. Nejbližším divadlem je Jiráskovo divadlo v České Lípě, divadla v Liberci (Divadlo F. X. Šaldy, Naivní divadlo, Malé divadlo, Krátké a úderné divadlo) nebo divadlo v Mladé Boleslavi.

3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce Tabulka č. Ta-B.5.2: Nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Podralsko Místo konání

Název akce Wartenberská historie

Stráž pod Ralskem

Strážská Slunečnice Biberova hudební Stráž

Mimoň

Dny města

Zákupy

Zákupské slavnosti

Popis Slavnosti města, historická hudba, tance, šerm, divadelní představení, kejklíři, řemeslníci a zbrojnoši, večerní program - vzkříšení ohněm Folk & country festival za účasti předních interpretů z této hudební oblasti Cyklus koncertů Biberovy barokní hudby v podání nejrůznějších interpretů. Oslavy dne města s kulturním programem zaměřeným na westernový program a historii Víkendový program oslav města s tradičním historickým jarmarkem s řemesly a dalším doprovodným programem (koncert v kostele, taneční zábavy, diskotéky, ohňostroj, …)


Brnišťský rozcestník

Brniště Brnišťská pouť

Hlavice

Pouť v Hlavici

61

Tradiční country festival pořádaný v areálu Lesní zátiší, v roce 2005 se uskutečnil již 8.ročník. Brništská pouť se koná pravidelně v areálu Lesní zátiší v první polovině července. Během pouťového víkendu jsou pro návštěvníky připravené tradiční pouťové atrakce (kolotoče, houpačky, ...) a bohatý kulturní program složený z vystoupení kejklířů, žoglérů, souborů historického šermu a koncertů hudebních skupin. Pouť v Hlavici se koná pravidelně o posledním srpnovém víkendu. Pro návštěvníky jsou připravené tradiční pouťové atrakce (kolotoče, houpačky, ...) a bohatý kulturní program složený zejména z koncertů hudebních skupin pořádaných v přírodním amfiteátru v obci Hlavice.

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, vlastní sběr dat

Na základě dohody o zadání byly v rámci indikátoru nejvýznamnější kulturní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Podralsko posuzovány kulturní akce, které získaly podporu z rozpočtu Libereckého kraje prostřednictvím systému přímé podpory nebo v grantových programech. Kulturní akce podporované v těchto programech, zejména v systému přímé podpory, splňují požadavek nadmístního významu kulturní akce. Dále byly do hodnocení zařazeny další kulturní akce a pořady, které nebyly podpořeny z rozpočtu Libereckého kraje, ale svým významem a dopadem do regionu naplňují podmínku nadmístního významu. V rámci systému přímé podpory kulturních aktivit z rozpočtu Libereckého kraje byl v roce 2004 a 2005 podpořen projekt „Biberova hudební Stráž“. Jiné akce podporované v rámci přímé podpory z rozpočtu Libereckého kraje se v regionu HSO Podralsko nekonají. O podporu z grantových programů usilovali žadatelé zejména z Mimoně (město Mimoň, Dům dětí a mládeže Vážka, OS Eurotalent,….) a ze Stráže pod Ralskem (město Stráž pod Ralskem). Grantovou podporu získalo v roce 2005 město Mimoň na realizaci Dnů města a v roce 2003 získal Dům dětí a mládeže Vážka podporu pro realizaci projektu s názvem Sami sobě. Ostatní žadatelé nebyli se svými žádostmi o finanční podporu z grantových programů úspěšní. I přes malý počet kulturních akcí podpořených z rozpočtu Libereckého kraje se v regionu HSO Podralsko koná několik kulturních akcí nadmístního významu, jak je uvedeno v tabulce. Tyto kulturní akce se konají v největších městech regionu v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, významné akce jsou pořádané také obcemi Brniště a Hlavice. V ostatních obcích HSO Podralsko jsou pořádané kulturní akce menšího rozsahu a dopadu. Jedná se většinou o menší koncerty, plesy, divadelní představení místních divadelních spolků, atd. Kulturní akce menšího rozsahu jsou ve velké míře pořádané v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, kde je četnost těchto akcí v HSO Podralsko nejvyšší. Tento stav je způsoben zejména skutečností, že v těchto městech je dostatek kulturních zařízení, kde možné uvedené akce pořádat a v těchto městech působí subjekty schopné pořádat takové akce. Kulturní vyžití je vyšší v uvedených městech než v menších obcích HSO Podralsko, kde některá kulturní zařízení chybí nebo jsou ve špatném technickém stavu nebo v obci nepůsobí žádný subjekt schopný podobné akce realizovat.

3.10.4 Památkové rezervace Hlavním rysem památkové rezervace je charakter prostředí, který je výrazně ovlivněn významnou skupinou (souborem) nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů. Památkovou rezervaci prohlašuje Vláda ČR nařízením. Rozlišují se vesnické a městské památkové rezervace. Zdroj: Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji Na území HSO Podralsko není v žádné obci ani městě prohlášená památková rezervace.


62

3.10.5 Památkové zóny Památkové zóny jsou území sídel nebo jejich částí s menším podílem nemovitých kulturních památek nebo historického prostředí než na území památkové rezervace. Památkovou zónu prohlašuje Ministerstvo kultury ČR vyhláškou. Rozlišují se městské, vesnické a krajinné památkové zóny. Zdroj: Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji Na území HSO Podralsko je prohlášená památková zóna ve městě Zákupy. V ostatních městech a obcích HSO Podralsko není prohlášená žádná památková zóna. Ve sledovaném území se nacházejí také dvě národníkulturní památky (NKP) Zámek Zákupy a Zřícenina hradu Bezděz; NKP tvoří nejcennější část kulturního bohatství národa.


63

3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA 3.11.1 Sportovní zařízení Tabulka č. Ta-B.6.1: Přehled sportovních zařízení podle typu zařízení v obcích HSO Podralsko (stav v roce 2003)

Obec

Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy

Tělocvičny Koupaliště a Kryté Hřiště (včetně bazény bazény bez (s provozovatelem, školních (s provozovatelem, koupališť správcem) s přístupem správcem) a bazénů veřejnosti)

Stadiony otevřené

Ostat.zaříz. pro tělovýchovu (s provozovatelem, správcem)

0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 0 0 0 0

0 0 2 0 1 2 4

0 0 0 0 0 1 1

0 0 0 0 0 0 1

0 0 0 1 0 0 0

0

0

1

0

0

0

0 0

0 0

0 1

0 0

0 0

0 0

3

1

2

2

1

0

0 0 1

0 0 0

1 0 3

0 0 1

0 0 1

0 0 0

Zdroj ČSÚ

V obcích Bezděz, Bohatice, Pertoltice pod Ralskem a Všelibice není žádné sportovní zařízení, které by odpovídalo klasifikaci dle ČSÚ, jak je uvedeno v tabulce č. Ta-B.6.1. Přesto se v těchto obcích nachází nějaké sportoviště (volejbalový nebo tenisový kurt, fotbalové hřiště, atd.), které ovšem nemá správce nebo provozovatele. V Pertolticích pod Ralskem působí registrovaný fotbalový klub a v obci je tedy fotbalové hřiště. Ve Všelibicích je sportovní areál, kde je tenisový kurt a vodní nádrž sloužící v letních měsících jako koupaliště (bez správce). Záměrem obce je vybudovat nový sportovní areál s novým víceúčelovým hřištěm. Koupaliště nebo bazény s provozovatelem jsou pouze v největších městech HSO Podralska v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech. Ve Stráži pod Ralskem na nádrži Horka je možné, vedle plavání a koupání, provozovat další vodní sporty, zejména závěsné lyžování a vodní lyžování za člunem. Krytý plavecký bazén je v HSO Podralsko pouze ve Stráži pod Ralskem, kde je bazén s rozměry 25m x 12m. V obcích Brniště a v Pertolticích pod Ralskem je záměr vybudovat nová koupaliště. Tyto záměry nejsou zatím realizovány z důvodu nedostatku finančních prostředků v rozpočtech obcí. V oblasti sportovních zařízení je nejvíce zastoupená kategorie (venkovních) hřišť s provozovatelem nebo správcem. Většinou se jedná o fotbalová hřiště, jak je tomu v obcích Brniště, Dubnice, Hlavice (2 hřiště), Mimoň, Noviny pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a


64

Zákupy, kde působí fotbalové kluby hrající registrované fotbalové soutěže. Ve Stráži pod Ralskem je dále sportovní areál, kde se nacházejí tenisové antukové kurty a jeden volejbalový kurt. V Zákupech je ve sportovním areálu vedle hřiště na fotbal, které se v současné době opravuje, ještě hřiště na basketbal a volejbalový kurt. V Mimoni jsou ve sportovním středisku tělovýchovné jednoty tenisové kurty a hřiště na házenou. Obec Brniště připravuje rekonstrukci Sportovně kulturního areálu Lesní zátiší, kde by měly vzniknout dvě hřiště na fotbal, dva volejbalové kurty a tenisový kurt. Realizace tohoto projektu je závislá na získání finančních prostředků z některých dotačních zdrojů. Obec Velký Valtinov připravuje oplocení fotbalového hřiště a rekonstrukci sportovního zázemí v tomto areálu. V návaznosti na rozvoj cestovního ruchu připravuje obec Noviny pod Ralskem výstavbu tenisových kurtů ve sportovním areálu. Tělocvičny jsou v Hlavici, v Mimoni, v Zákupech a ve Stráži pod Ralskem, kde se v areálu plaveckého bazénu nacházejí dvě tělocvičny. Dále je ve Stráži pod Ralskem Sportovní hala Suomi s využitím pro fotbal, tenis, basketbal, volejbal, aerobik, kalanetiku, karate, aikido, judo apod. Otevřené stadiony jsou pouze v největších městech HSO Podralska v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech. Na území HSO Podralska není žádný krytý stadion nebo zimní stadion (krytý i otevřený). Nejbližší zimní stadion je v České Lípě, v Liberci nebo v Mladé Boleslavi.

3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce Tabulka č. Ta-B.6.2: Nejvýznamnější sportovní akce nadmístního významu pořádané v obcích HSO Podralsko Místo konání

Mimoň

Název akce Meandry - boj o Mimoňské pádlo

Memoriál Josefa Židlického

Popis Mimoňské pádlo je sportovní štafeta pětičlenných družstev, kterou pořádá Junák – svaz skautů a skautek Mimoň. Soutěží se ve čtyřech věkových kategoriích a štafetový závod se skládá z horolezecké stěny, jízdy v kanoích a pramicích na Ploučnici, přespolním běhu a jízdy na kole. Celkem se závodu účastní 500 soutěžících. Každoroční turnaj v házené mužů a mladších žáků, v roce 2005 se uskutečnil již 28. ročník.

Mimoňský míčový sedmiboj

Ralsko

Stráž pod Ralskem

V červenci 2005 se uskutečnil v Mimoni již 7.ročník tradičního a populárního míčového sedmiboje. Dostihy Dostihové závody se konají v hřebčíně Pulec v Mimoni. Česká spořitelna RALSKO MTB Cyklistický závod (cyklomaraton) vedl po lesních, maraton 2005 polních a asfaltových cestách bývalého vojenského prostoru Ralsko přibližně po trase: Hamr na Jezeře Lázně Kundratice - Náhlov - Nový mlýn Vicmanov - Olšina - Dolní okna - Hvězdovské rybníky – Svébořice - Sochorův pomník - Hamr na Jezeře.

9. celostátní sraz cyklistů

V roce 2002 se ve Stráži pod Ralskem uskutečnil 9. celostátní sraz cyklistů.


65

12. celostátní sraz turistů ZtP

V roce 2002 se ve Stráži pod Ralskem uskutečnil 12.celostátní sraz turistů zdravotně a tělesně postižených. Mistrovství ČR ve vodním V roce 2003 byla Stráž pod Ralskem vybrána pro lyžování pořádání Mistrovství ČR v závěsném vodním lyžování, které se uskutečnilo na jezeře Horka. Soutěžilo se v kategoriích figurální jízda, slalom, skok a kombinace. Česká spořitelna RALSKO MTB Cyklomaraton pro širokou sportující veřejnost, maraton 2004 jehož trasy vedly zejména přes Cykloráj Ralsko. Panda Extrem cup - wakeboard Tradiční závody na elektrickém vodním vleku na jezeře Horka ve Stráži pod Ralskem. Přeboru škol v šachu V dubnu 2005 se ve velkém sále kulturního domu U Jezera uskutečnilo Republikové finále škol v šachu v kategorii 6. - 9. třída ZŠ. Adidas bike maraton Ralsko Cyklomaraton o délce 60 km pro ženy, muže, 2003 juniory a rodinné týmy. Trasa vedla ze Stráže pod Stráž pod Ralskem přes Cykloráj Ralsko, s cílem opět ve Ralskem, Ralsko Stráži pod Ralskem. Zákupská „Jitrnicová laťka“ Zákupská „Jitrnicová laťka“ je tradiční soutěž ve skoku vysokém. V roce 2004 byl ve sportovní hale, za rekordní účasti 130 startujících ze 12 sportovních oddílů, uspořádán již 22. ročník této soutěže. Zákupské sportovní hry Zákupské sportovní hry se skládají z několika atletických soutěží určených pro ZŠ a MŠ. V roce 2004 se v rámci těchto her například uskutečnil 9. ročník závodů ve skoku dalekém, 19. ročník štafetového běhu na 5x400 m nebo 2.ročník Zákupy atletického víceboje. Většiny závodů se účastní více než 30 družstev. Turnaj „O pohár osvobození“ Pohár osvobození je tradiční turnaj jednotlivců ve stolním tenisu. V roce 2004 se konal jubilejní 20. ročník. Běh zámeckým parkem Běh zámeckým parkem je tradiční závod zejména pro děti ze ZŠ a MŠ, v roce 2004 se v zámeckém parku v Zákupech konal již 42. ročník. Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, vlastní sběr dat Nejvýznamnější sportovní akce nadmístního významu v HSO Podralsko se konají v největších městech tohoto regionu, tzn. v Mimoni, ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech, kde je pro tyto akce odpovídající sportovní zámezí a kde působí také organizace schopné organizovat takto rozsáhlé sportovní akce. Převážná většina sportovních akcí nadmístního významu v HSO Podralsko je zaměřena na cyklistiku (Stráž po Ralskem, Ralsko), vodní sporty (Mimoň, Stráž pod Ralskem) a atletiku (Zákupy), pro něž jsou v tomto regionu velice dobré podmínky. V dalších obcích HSO Podralsko, ale i v uvedených městech, jsou pořádány mnohé sportovní akce menšího významu, většinou se jedná o sportovní turnaje a nejrůznější závody například: Volejbalový turnaj o pohár města Mimoň, turistický výšlap na Ralsko, soutěže v hasičském sportu, atd. Mezi sportovní akce je možné také zařadit mistrovská fotbalová utkání jednotlivých fotbalových družstev obcí, která hrají na různých soutěžních úrovních. Tato utkání, zejména na menších obcích, patří k hlavním sportovním akcím během roku.


66

3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND Domovní a bytový fond v oblasti Podralska lze rovněž charakterizovat jako velmi heterogenní. Ve stabilizovaných venkovských obcích převažují rodinné domy (více než 90 % veškerého domovního fondu) relativně vysokého průměrného stáří (nad 60 let). Nejmladší bytový fond je ve Stráži pod Ralskem a v Ralsku (průměrné stáří 33-34 let), nejstarší ve Velkém Valtinově (73 let). Tabulka č. Ta-B.7.1: Domovní fond – základní charakteristiky Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ral. Pertoltice p.Ral. Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem Podralsko

Domy Z toho úhrnem RD 114 46 382 60 186 121 1148 84 100 234 188 62 212 482 3419

107 45 361 59 182 113 952 75 96 173 73 58 199 381 2874

V tom domy Přípoj na Průměrné trvale neobydl. kanalizaci Vodovod stáří domů neobydl. obydlené bez bytu 71 43 0 5 70 54 41 5 0 0 40 63 314 68 0 23 310 55 37 23 0 0 36 50 148 38 0 0 144 55 74 47 0 0 74 60 1047 101 0 684 1037 60 57 27 0 0 57 62 85 15 0 0 80 66 169 65 0 114 168 33 172 16 0 142 171 34 57 5 0 0 49 73 133 79 0 22 132 51 408 74 0 168 398 58 2813 606 0 1158 2766 55

Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

V menších obcích není poměrně značná část bytového fondu trvale obydlena a slouží k přechodnému ubytování a rekreaci. Nejvíce těchto bytů se koncentruje v obcích s relativně vysokým rekreačním potenciálem (Bezděz, Cetenov, Hlavice, Všelibice a Ralsko). Nejnižší podíl rodinných domů je ve Stráži pod Ralskem (pouze 5,2%); převažují zde panelové bytové domy ze 70. až 90. let minulého století, postavené pro potřeby zabezpečení dostatečného počtu pracovních sil pro těžbu a úpravu uranu.


67

Tabulka č. Ta-B.7.2: Bytový fond – základní charakteristiky V tom Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny p.Ralskem Pertoltice p. Rals. Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Podralsko

Byty Z toho úhrnem v RD 144 49 496 65 200 144 2611 118 114 835 1597 69 277 1070 7789

113 47 411 64 195 118 1125 85 100 203 83 62 216 442 3264

v%

trvale obydl. byty v trvale obydl. domech

78,5 95,9 82,9 98,5 97,5 81,9 43,1 72,0 87,7 24,3 5,2 89,9 78,0 41,3 41,9

96 43 414 42 160 93 2440 86 99 543 1542 62 187 928 6735

v % neobydlené byty neobydl. byty v trvale obydl. v neobydl. z domech domech úhrnu 66,7 4 44 87,8 1 5 83,5 10 72 64,6 0 23 80,0 2 38 64,6 4 47 93,5 59 112 72,9 5 27 86,8 0 15 65,0 80 212 96,6 38 17 89,9 2 5 67,5 10 80 86,7 59 83 86,5 274 780


Věková struktura bytového fondu se vymyká krajskému i republikovému průměru vysokým podílem bytů postavených v 70. a 80. letech (vliv rozvoje těžby uranu v oblasti Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře). V celé oblasti Podralska tvoří byty z tohoto období téměř 45% z celkového bytového fondu, v případě Stráže pod Ralskem téměř 80%! Tabulka č. Ta-B.7.3: Trvale obydlené byty podle stáří Trvale obydl. byty Bezděz 96 Bohatice 43 Brniště 414 Cetenov 42 Dubnice 160 Hlavice 93 Mimoň 2440 Noviny pod Ralskem 86 Pertoltice p.Ralskem 99 Ralsko 543 Stráž pod Ralskem 1542 Velký Valtinov 62 Všelibice 187 Zákupy 928 Celkem Podralsko 6735 Obec


V tom postavené v letech do 1919 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno

26 17 115 7 65 19 378 21 45 9 18 29 36 188 973

10 7 57 6 12 22 347 15 18 48 18 12 24 73 669

35 2 49 12 7 21 551 37 5 73 122 5 27 198 1144

8 11 75 12 18 25 754 5 11 18 557 7 27 129 1657

12 4 83 3 44 5 276 4 8 5 665 3 51 157 1320

5 2 30 1 12 1 113 4 11 388 160 2 19 181 929

0 0 5 1 2 0 21 0 1 2 2 4 3 2 43


68

Vysoký podíl starých bytů, postavených před rokem 1919, vykazují obce Velký Valtinov, Pertoltice pod Ralskem, Dubnice a Bohatice. Naopak v Ralsku tvoří více než 70 % byty postavené (či modernizované) po roce 1991. Tabulka č. Ta-B.7.4: Trvale obydlené byty podle stáří – relativní údaje Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice p.Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem Podralsko

do 1919 27,1 39,5 27,8 16,7 40,6 20,4 15,5 24,4 45,5 1,7 1,2 46,8 19,3 20,3 14,4

Trvale obydlené byty postavené v letech (v %) 1920-1945 1946-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2001 nezjištěno 10,4 36,5 8,3 12,5 5,2 0 16,3 4,7 25,6 9,3 4,7 0 13,8 11,8 18,1 20,0 7,2 1,2 14,3 28,6 28,6 7,1 2,4 2,4 7,5 4,4 11,3 27,5 7,5 1,3 23,7 22,6 26,9 5,4 1,1 0 14,2 22,6 30,9 11,3 4,6 0,9 17,4 43,0 5,8 4,7 4,7 0 18,2 5,1 11,1 8,1 11,1 1,0 8,8 13,4 3,3 0,9 71,5 0,4 1,2 7,9 36,1 43,1 10,4 0,1 19,4 8,1 11,3 4,8 3,2 6,5 12,8 14,4 14,4 27,3 10,2 1,6 7,9 21,3 13,9 16,9 19,5 0,2 9,9 17,0 24,6 19,6 13,8 0,6


Z hlediska kvalitativních kategorií jednoznačně převažují byty I. kategorie (ve Stráži pod Ralskem tvoří plných 98% všech bytů!). Relativně nejméně kvalitní je bytový fond na Liberecku (Hlavice, Cetenov, Všelibice). Tabulka č. Ta-B.7.5: Trvale obydlené byty podle kategorií kvality Trvale Z toho kategorie Obec obydl. I. II. III. IV. byty Bezděz 96 45 42 6 0 Bohatice 43 29 10 1 3 Brniště 414 278 109 14 11 Cetenov 42 24 11 3 4 Dubnice 160 115 31 5 8 Hlavice 93 46 28 10 9 Mimoň 2 440 2 024 327 48 26 Noviny pod Ralskem 86 35 46 2 3 Pertoltice p. Ralskem 99 47 35 7 8 Ralsko 543 475 63 0 2 Stráž pod Ralskem 1 542 1 511 26 3 0 Velký Valtinov 62 27 23 3 5 Všelibice 187 119 42 3 14 Zákupy 928 730 132 31 22 Celkem Podralsko 6 735 5 505 925 136 115 Pramen: ČSÚ – SLDB 2001

Z toho kategorie (v %) I.

II.

III.

IV.

46,9 67,4 67,2 57,1 71,9 49,5 83,0 40,7 47,5 87,5 98,0 43,5 63,6 78,7 81,7

43,8 23,3 26,3 26,2 19,4 30,1 13,4 53,5 35,4 11,6 1,7 37,1 22,5 14,2 13,7

6,3 2,3 3,4 7,1 3,1 10,8 2,0 2,3 7,1 0,0 0,1 4,8 1,6 3,3 2,0

0,0 7,0 2,7 9,5 5,0 9,7 1,1 3,5 8,1 0,4 0,0 8,1 11,8 2,4 1,7


69

S výjimkou větších měst, kde je převládající způsob vytápění teplem z centrálního zdroje (Stráž pod Ralskem, Mimoň, Ralsko), převažuje stále vytápění tuhými palivy (uhlí, dřevo). V posledních letech došlo k rozšíření plošné plynofikace ve městě Mimoni. Tabulka č. Ta-B.7.6: Trvale obydlené byty podle způsobu vytápění Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice p. Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem Podralsko

Trvale obydl. byty 96 43 414 42 160 93 2 440 86 99 543 1 542 62 187 928 6 735

Z toho energie použitá k vytápění uhlí 73 30 269 20 107 65 789 64 53 64 47 37 92 242 1 952

dřevo elektřina 15 9 81 21 28 22 149 19 27 95 15 21 41 73 616

5 3 58 1 23 6 263 3 15 68 34 2 25 104 610

plyn 0 0 2 0 1 0 3 0 1 112 0 0 0 75 194

Z toho energie (v %) uhlí dřevo elektř. plyn 76,0 69,8 65,0 47,6 66,9 69,9 32,3 74,4 53,5 11,8 3,0 59,7 7,8 26,1 29,0

15,6 20,9 19,6 50,0 17,5 23,7 6,1 22,1 27,3 17,5 1,0 33,9 21,9 7,9 9,1

5,2 7,0 14,0 2,4 14,4 6,5 10,8 3,5 15,2 12,5 2,2 3,2 13,4 11,2 9,1

0,0 0,0 0,5 0,0 0,6 0,0 0,1 0,0 1,0 20,6 0,0 0,0 0,0 8,1 2,9


Z hlediska intenzity bytové výstavby podle počtu dokončených bytů ročně na 1000 obyvatel obce se v období 1999 až 2003 umístily na 1.místě Zákupy. Údaje o dokončených bytech z krajské reprezentace ČSÚ však evidentně nezahrnují modernizaci bytů po Sovětské armádě v obci Ralsko (původní projekt na období 1998 – 2004 řešil modernizaci 240 b.j. v Kuřívodech a 48 b.j. v Hradčanech – dosud není plně realizován).


70

Tabulka č. Ta-B.7.7: Bytová výstavba (dokončené byty) v obcích HSO Podralsko v letech 1999 – 2003 Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice p. Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem Podralsko

1999

2000

2001

2002

2003

1999–2003 celkem

2 0 1 1 0 3 3 0 0 0 40 0 1 8 59

1 0 2 0 2 1 2 1 1 1 0 0 7 9 27

0 0 0 0 3 0 2 1 0 1 0 0 0 10 17

0 0 2 1 1 0 3 0 0 0 3 0 2 36 48

0 0 3 0 1 0 1 0 0 0 25 0 1 43 74

3 0 8 2 7 4 11 2 1 2 68 0 11 106 225

1999–2003 na 1000 obyv./ročně

2,2 0,0 1,2 3,6 2,7 3,5 0,3 1,6 0,7 0,3 3,4 0,0 4,4 8,2 2,4

Pramen: ČSÚ

Poznámka: pro přepočet intenzity bytové výstavby byla použita zjednodušená metodika přepočtu (nikoli na střední stav za uvedené období, ale na počet obyvatel k datu sčítání 2001) V Bohaticích a Velkém Valtinově nebyl v období 1999 – 2003 dokončen ani jeden byt, minimální výstavba byla rovněž v Pertolticích pod Ralskem. Z hlediska přípravy ploch pro bytovou výstavbu (v bytových domech i rodinných domcích) je stávající situace v obcích HSO Podralsko velmi různorodá. Pouze město Mimoň má zpracován komplexnější návrh na výstavbu bytových i rodinných domů ve větším rozsahu (připravovaná lokalita má kapacitu cca 80 bytových jednotek). Stráž pod Ralskem má připraveno 20 pozemků pro výstavbu rodinných domků. U ostatních obcí buď nejsou plochy pro výstavbu připraveny (z hlediska majetkoprávního, územního či investičního) nebo se samospráva potýká s nedostatkem zájmu o individuální bytovou výstavbu. Výstavba bytových domů se s ohledem na cenové relace, rozpočtové možnosti obcí a podmínky čerpání účelových dotací nepřipravuje.


71

Tabulka č. Ta-B.7.8: HSO Podralsko – plány bytové výstavby v obcích Obec/Indikátor

Bytová výstavba

V roce 2004 prodáno 5 parcel na výstavbu RD; pro dalších 6 parcel, které jsou zatím bez vodovodu, se zpracována projektová Bezděz dokumentace. Záměrem obce je v roce 2006 vybudovat 1 bytovou jednotku v č.p. 20. Po zpracování územního plánu a převodem pozemků z Pozemkového fondu bude Bohatice obec vlastnit plochy pro výstavbu RD. Obec nemá ve vlastnictví žádné plochy pro výstavbu rodinných domků, ani neplánuje Brniště bytovou výstavbu. Obec vlastní dva pozemky pro výstavbu dvou rodinných domů, oba pozemky jsou Cetenov včetně vodovodu, bytovou výstavbu obec neplánuje. V současné době je v jednání je převod pozemků z Pozemkového fondu do vlastnictví obce; tyto pozemky budou následně využity pro výstavbu rodinných Dubnice domů. Plochy pro výstavbu rodinných domů ve vlastnictví obce jsou nedostatečné, bytová Hlavice výstavba je plánována v objektech v majetku obce Město má zpracovaný projekt k územnímu rozhodnutí pro jednu lokalitu ve městě, kde by mělo být postaveno 80 bytových jednotek v rodinných domech a bytových Mimoň domech. Město vlastní 230 bytů v obci Ralsko. Obec není majitelem pozemků pro výstavbu RD. Téměř 1/3 obyvatel obce bydlí Noviny pod v obecních bytech, obec neuvažuje o nové bytové výstavbě. Ralskem Výstavba bytových domů není plánována, v r.2005 obec prodala 1 parcelu na RD, Pertoltice pod vlastní ještě jednu. Obec usiluje o koupi pozemku (11000m2) pro výstavbu 6-8 RD Ralskem (ve vlastnictví PF ČR) – nezasíťované. O výstavbu RD je v obci veliký zájem Plochy pro výstavbu rodinných domů v částech Kuřívody a Hradčany, v současné Ralsko době jsou tyto pozemky bez inženýrských sítí. Ve městě je připraveno 20 ploch včetně inženýrských sítí pro výstavbu rodinných Stráž pod domů, bytovou výstavbu nebo stavbu bytového domu neplánují Ralskem Obec vlastní plochu o výměře 1ha určenou k výstavbě RD, na tomto pozemku je Velký Valtinov vodovod; záměrem obce je vybudovat v bytovém domě, který je ve vlastnictví obce jednu novou bytovou jednotku. Plochy pro výstavbu rodinných domů jsou v územním plánu, nejsou ve vlastnictví obce. Záměrem obce je vybudovat jednu bytovou jednotku v půdní vestavbě hasičské Všelibice zbrojnice. Město má připravené plochy včetně inženýrských sítí pro výstavbu rodinných domů, Zákupy které jsou ovšem v záplavovém území. Nové plochy se připravují.


72

3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST Poznámka: Pro indikátor „Počet a průměrná výše vyplacených důchodů“ – nebyla data poskytnuta, proto byl tento indikátor zrušen.

3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví Mikroregion Podralsko vykazuje celkem 9 661 ekonomicky aktivního obyvatele, z toho 5384 (56%) mužů a 4277 (44%) žen. Rozložení v jednotlivých obcích je uvedeno v příloze č.6 v tabulce Ta-B.8.1. Z hodnot uvedených v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-B.8.2 – č. Ta-B.8.7 je patrné rozložení ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých odvětvích členěné na: CELKEM, MUŽI a ŽENY a to vždy formou počtů osob na úrovni obce a následného procentního vyjádření v jednotlivých odvětvích. Tabulky, které prezentují počty jednotlivých kategorií jsou sestupně setříděny podle podílu ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v jednotlivých odvětvích a je z nich zřejmé, že nejvyšší počet zaměstnaných osob vykazuje ve všech kategoriích odvětví PRŮMYSLU: 4 591 osoba (48% z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel), z toho 2686 mužů (50% z celkového počtu ekonomicky aktivních mužů) a 1905 žen ( 45% z celkového počtu ekonomicky aktivních žen). Grafické vyjádření podílu ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých odvětvích je znázorněno v příloze č.6 obrázek B.8.1 – B.8.6.

3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Míra zaměstnanosti (příloha č.6, tabulka č. Ta-B.8.8 a obrázek B.8.7) vypovídá o podílu EAO na celkovém počtu obyvatelstva (obyvatelstvo starší 15 let) v rozlišení: muži, ženy, celkem na úrovni jednotlivých obcí a celé HSO Podralsko jako celku. Z grafu, který je uveden na obrázku B.8.7 v příloze č.6 je zřejmé, že ve všech obcích mikroregionu je vyšší míra zaměstnanosti mužů. Při porovnání úrovně jednotlivých obcí s mírou zaměstnanosti celého mikroregionu (64,85 %) nejnižší míru zaměstnanosti vykazuje obec Cetenov (52,53%) a nejvyšší Stráž pod Ralskem (69,18 %). Počty osob starších 55 let a jejich zaměstnanost na úrovni jednotlivých obcí jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.9 a v grafu v příloze č.6 na obrázku č. B.8.8. Míra zaměstnanosti u osob starších 55 let je zachycena v grafu v příloze č.6 na obrázku B.8.9. Při srovnání míry zaměstnanosti osob starších 55 let jednotlivých obcí a celé HSO Podralsko (19,1 %) je zřejmá nižší míra zaměstnanosti v rozpětí Všelibice (9,9 %) a Stráž pod Ralskem (25,1 %).

3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce V příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.10 je uveden počet žadatelů o práci na úrovni jednotlivých obcí v HSO Podralsko, je doplněn v příloze č.6 grafem na obrázku B.8.10 v rozlišení kategorií: celkem, muži, ženy. Z grafického znázornění je zřejmý v HSO vyšší podíl žen ( 57,67 %) oproti mužům (42,32 %). Vyšší počty žadatelů o práci vykazují obce Mimoň (302 osoby) a Stráž pod Ralskem 241 osob, což může souviset s vyšším počtem obyvatel, ale i s útlumem těžby uranového průmyslu.

3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Volná pracovní místa a počet žadatelů o zaměstnání včetně počtu žadatelů na 1 pracovní místo na úrovni okresu Česká Lípa je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.11 a zaznamenává období 1 roku od 05/2004 do 05/2005. Z grafu v příloze č.6 (obrázek B.8.11) je zřejmý vliv sezónnosti, ale také pozvolný pokles volných pracovních míst. Nejvíce volných míst bylo v měsíci srpnu (678) a červnu (625), nejméně (418) v květnu a (419) dubnu 2005. Obrázek B.8.12 v příloze č.6 znázorňuje vývoj počtu žadatelů na 1 pracovní místo v období 5/04 do 5/05 a je na něm zřejmá kolísavost v průběhu roku, která je vyvolána vnějšími aspekty (sezónnost, absolventi apod.) Nejmenší počet žadatelů o 1 pracovní místo je v měsíci srpnu (8,55 žadatelů) a naopak nejvíce žadatelů na 1 pracovní místo je v měsíci lednu 2005. Roční vývoj celkového počtu žadatelů a počtu volných míst je znázorněn v příloze č.6 na obrázku č. B.8.13. Z něho je


73

zřejmý vývoj vztahu mezi oběma veličinami a to zejména nárůst počtu žadatelů v měsících leden (5657 osob) – březen (5 581 osoba) spojený s poklesem volných pracovních míst - leden (433 osoby) – březen (422 osoby).

3.13.5 Míra nezaměstnanosti Poznámka: Míra nezaměstnanosti je vypočítaná z počtu osob starších 15 let podle metodiky platné k 30.6.2004) Výše ukazatelů míry nezaměstnanosti na úrovni jednotlivých obcí je uvedena v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.12 a jsou z ní patrné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazují obce Ralsko (12,37 %), Bezděz (9,46 %), Bohatice (8,66 %). Graf v příloze č.6 (obr. B.8.14) zobrazuje míru nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v kategoriích: ženy, muži, celkem. Z těchto kategorií je zřejmá vysoká míra nezaměstnanosti žen s extrémy v obcích: Ralsko (15,19 %), Bezděz (11,21 %) a Pertoltice (9,48 %). Mikroregion Podralsko vykazuje hodnoty míry nezaměstnanosti v kategorii : celkem - 6,69 %, muži – 5,77 %, ženy – 7,59 %. Pro srovnání je v příloze č.6 v tabulce č. Ta-B.8.13 uveden tento ukazatel vypočítaný podle ÚP Česká Lípa z EAO.

3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Na úrovni obcí je dlouhodobá míra nezaměstnanosti uvedena v tabulkách č. Ta-B.8.14 a Ta-B.8.15 v příloze č.6, z nichž je patrný vývoj nezaměstnanosti v letech 2001 – 2004 na úrovni jednotlivých obcí mikroregionu Podralsko v kategoriích: celkem,muži, ženy. Tabulka č. Ta-B.8.15 v příloze č.6 zobrazuje vývoj obcí v kategorii celkem a graficky je vyjádřena v příloze č.6 na obrázku B.8.15. Z grafu je patrná tendence růstu nezaměstnanosti v regionu a jako kritický se jeví rok 2003 v obcích: Ralsko (19,57 %) a Velký Valtinov (15,38 %). V roce 2004 byl zaznamenán ve většině obcí pokles nezaměstnanosti s výjimkou obcí Bezděz a Noviny pod Ralskem

3.13.7 Sezónní nezaměstnanost Charakteristické rysy sezónní nezaměstnanosti v HSO Podralsko se nikterak neodlišují od charakteristických rysů sezónní nezaměstnanosti jak v Libereckém kraji, tak i v celé ČR. Zvýšená sezónní nezaměstnanost se pravidelně každoročně opakuje a to ve dvou vlnách: • nástup absolventů v 7.měsíci, • ukončení sezónních prací v 10. měsíci. Zvýšená sezónní nezaměstnanost, která je způsobena nástupem absolventů se částečně absorbuje v 9. měsíci, ale vlivem ukončení sezónních prací, počínaje 10. měsícem se opět zvyšuje. Z grafu v příloze č.6 na obrázku B.8.12 je zřejmý vývoj sezónní nezaměstnanosti v průběhu jednoho roku.


74

PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko Podralsko, tak jako většina celého území Libereckého kraje, náleží, dle všeobecně uznávaného geomorfologického členění České republiky, do provincie Česká vysočina, která je dále členěna na subprovincie a tzv. celky. Do území Podralska zasahuje jedna subprovincie (a celek). Jedná se o subprovincii Česká tabule (Ralská pahorkatina).

3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko Mezi významné toky, nacházející se na území Podralska a odvádějící vody do Severního moře, patří Ploučnice, která odvodňuje většinou okresu Česká Lípa. Mezi její významné přítoky na uvedeném území se řadí Ještědský potok, Panenský potok a Svitávka. Z významných vodních ploch na území této hospodářsky slabé oblasti lze uvést vodní dílo Stráž pod Ralskem a Hamerský rybník.

3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko Uvedená oblast leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním ročních období. Podnebí oblasti je výrazně ovlivněno reliéfem. Hřebeny hor tvoří překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu a jsou proto vystaveny vyšším srážkám, zatímco níže položené partie mají klima méně chladné. Dle podrobnějšího klimatického členění spadá oblast Podralska do dvou klimatických oblastí, které jsou definovány jako mírně teplé oblasti. Oblast lze zhruba rozdělit na dvě části – jihozápadní (Zákupy, západní část Mimoně, Bohatice, Ralsko, Cetenov, Hlavice, Všelibice) a severovýchodní (východní část Mimoně, Pertoltice pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem, Dubnice, Velký Valtinov, Brniště). První zmiňovanou oblast lze zařadit do mírně teplé oblasti s větším počtem letních dnů. V ostatní charakteristikách, jako je např. počet mrazových dnů, průměrné teploty, průměrný počet dnů se srážkami, aj. jsou obě oblasti srovnatelné. Bližší specifikaci klimatických oblastí (jihozápadní část území Podralska se řadí do oblasti MT9 a severovýchodní do oblasti MT7) uvádí tabulka č. Ta-C.1.1.


75

Tabulka č. Ta-C.1.1: Bližší specifikace klimatických oblastí (údaje jsou uvedeny v jednotkách dle sledované charakteristiky – ve dnech, stupních, milimetrech) Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s prům. tepl. 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům.tepl.v lednu Průměrná teplota v červenci Prům.tepl.v dubnu Prům.tepl.v říjnu Prům.počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Počet letních dnů

Mírně teplé oblasti MT7 30-40

MT9 40-50

140-160

140-160

110-130 40-50 -2 až –3 16 až 17 6 až 7 7 až 8

110-130 30-40 -3 až –4 17 až 18 6 až 7 7 až 8

100-120

100-120

400-450

400-450

250-300 60-80 120-150 40-50 30-40

250-300 60-80 120-150 40-50 40-50

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje – analytická část, září 2002

Ve sledované oblasti Podralska se nachází jedno z přírodně atraktivních území Libereckého kraje – Máchův kraj. Co se týče jeho fyzicko-geografické charakteristiky, pak se jedná převážně romantickou krajinu s množstvím lesů, pahorkatin, místy s vrchovinným charakterem. Krajinu, kromě kopců, zmalebňují pískovcové útvary, vodní plochy i venkovská lidová architektura. Z geomorfologického hlediska patří území převážně k Ralské pahorkatině a menší částí k Jizerské tabuli. Nejvyšším vrcholem je Ralsko (696 m). Největší řekou sledovaného území je Ploučnice, do které se vlévá několik dalších menších vodních toků. K významným lokalitám patří výrazný kuželovitý vrch Ralsko (696 m), zvedající se až 400 m vysoko nad současnou údolní nivou Ploučnice. Vrchol s příkrými skalnatými a suťovými svahy je tvořen mohutnou žílou čedičové horniny (olivinickým nefelinitem). Ta při třetihorní sopečné činnosti pronikla kvádrovými pískovci, jež vystupují v dolní části. V ní jsou i četné erozní rýhy a rokle, skalní věže a mohutné pískovcové bloky. Přírodní rezervací je vrchol a skalnaté svahy se suťovým porostem (buk, klen aj.) a s teplomilnou vegetací. Známý je také znělcový vrchol Bezdězu (604 m) s mohutným hradem. Se sousedním zalesněným vrchem Malý Bezděz tvoří přírodní rezervaci Velký a Malý Bezděz, která chrání původní les, v jehož bučinách se vzácně objevuje brouk tesařík alpský. Krása území přitahuje jak tuzemské, tak i zahraniční turisty, což významně napomáhá ekonomickému rozvoji regionu. Cestovní ruch však s sebou přináší zvýšenou zátěž území, především dopravou, vyšší produkci odpadů, zvýšenou produkci odpadních vod nebo podnikatelské aktivity necitlivě zasahující do krajiny aj. Při plánování rozvoje oblasti je nutné s těmito riziky počítat a preventivně je řešit. Jedná se především o řešení kapacity dopravní a technické infrastruktury, stanovení funkčního využití pozemků, ochranu krajinného rázu a přírodně cenných lokalit apod.


76

3.15 C.2 OVZDUŠÍ Zdroje znečištění ovzduší lze dle kategorií rozdělit na malé, střední, velké a zvláště velké. V rámci programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje jsou brány v úvahu pouze střední a velké zdroje znečištění. Do kategorie zvláště velkých zdrojů jsou řazeny tyto zdroje: Velkovýkrmny Zákupy, Diamo s.p. – přepracování kamence. Z hlediska ochrany ovzduší jsou hlavními znečišťujícími látkami především emise oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx). Část území Podralska, prostor Stráže pod Ralskem a okolí, byl v minulém období silně poznamenán těžbou uranu, která v současné době prochází útlumovým programem. V této souvislosti dochází ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO2 a NOx) a návazně i imisního zatížení této oblasti a k postupnému zlepšování životního prostředí. V oblasti Podralska je méně koncentrován průmysl, což pozitivně působí na imisní situaci území. Kvalita ovzduší a hlavní znečišťující látky jsou sledovány automatickou měřící stanicí v Břevništi a manuálně měřenými stanicemi na Ještědu a v Radimovicích. V oblasti Podralska se nachází celkem 59 středních (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-C.2.2) a 7 velkých a zvláště velkých zdrojů znečištění. Tabulka č. Ta-C.2.1: Velké a zvláště velké zdroje znečištění ovzduší v oblasti Podralska (údaje jsou uvedeny za rok 2004 v tunách)

Diamo s.p., Stráž pod Ralskem Falcon Mimoň, lakovna Rakmily, Pertoltice pod Ralskem, lakovna SAP Mimoň, kotelna Velkovýkrmy Zákupy Vest Izol Nové Zákupy United Energy Hradčany, výtopna

Tuhé látky 10 22 0,8 1 0 7,5

Emise v roce 2004 (v tunách) Oxid Oxidy Oxid Organické siřičitý dusíku uhelnatý látky 93 45 31 1,5 4 10 0,15 1,1 0,6 15,8 21 1 8 132

17

0,5

Amoniak 1,3

0,6 35

4 23

3

Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí, rok 2005

Rada Libereckého kraje v souladu s příslušnou legislativou vydala nařízení kraje č. 1/2004 ze dne 13. července 2004, kterým se vyhlašuje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje (KPSE) a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Opatření navrhovaná v návrhové části Programu rozvoje HSO Podralsko musí být v souladu s těmito programy. Vzhledem k tomu, že většina obcí na území Podralska není plynofikována (29 % z celkového počtu trvale obydlených bytů je vytápěno uhlím), je zřejmé, že na emisích SO2 se významnou měrou podílejí malé zdroje. Na území nebyla vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší.


77

3.16 C.3 VODA Poznámka: Pro indikátor „Odběry a vypouštění vody (m3 / obyvatel, m3 / podnikatel) - pouze u obyvatel napojených na veřejný vodovod, resp. kanalizaci“ – nebyla data k dispozici (nejsou sledována), proto byl tento indikátor zrušen. Jiné indikátory nebyly pro tuto kapitolu definované.


78

3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Tabulka č. Ta-C.4.1: Staré ekologické zátěže na území HSO Podralsko Obec

Typ zátěže skládka

Provozovatel

Název

Popis

MěÚ Mimoň

Pražská ul., za garážemi

Ploužnice pod Ralskem

skládka

-

Zákupy

skládka

Skládka poměrně velkého rozsahu nevhodně umístěná do blízkosti vodohospodářsky významného toku Ploučnice, na skládce jsou obydlené holobyty. Skládkování bylo již ukončeno, povrch skládky je hustě zarostlý ruderálním porostem. Info MěÚ Mimoň: Skládka údajně ŽP neohrožuje, probíhal zde monitoring. Skládka není rekultivována. Skládka potencionálně značně nebezpečná vzhledem k naprosté neznalosti druhů odpadů po Sovětské armádě v areálu cvičiště, nelze vyloučit odpad z munice. Info OÚ Ralsko: Skládka značného rozsahu, není zřejmě rekultivována. Patří do k.ú. Kuřívody. Nejsou k dispozici podrobnější informace. Předpokládáme ohrožení kvality povrchové vody a podzemní vody mělké kvartérní zvodně, skládka je velmi nevhodně umístěna v bývalém rybníku v intravilánu obce v místě neustále dotovaném povrchovou vodou, na skládce jsou otevřené šachty, které nejsou zabezpečeny proti pádu osob. Info MěÚ Zákupy: Skládka je rozsáhlá – 4,3 ha. Na skládku byl ukládán TKO (od r. 1965), tuhý průmyslový odpad, vyvážela sem Sovětská armáda. Skládka není rekultivována. Byl prováděn monitoring, výsledky však nebyly vyhodnocovány.

Mimoň

MěÚ Zákupy

Židlov – ve vojenském prostoru

Pod zámkem

Zdroj: Program odpadového hospodářství Libereckého kraje

Při zpracování této kapitoly se vycházelo z údajů MŽP ČR (úkol PPŽP 530/2/98, Regionální seznam priorit pro odstraňování starých ekologických škod), jako podkladem pro POH Libereckého kraje. V území HSO Podralsko jsou popsány 3 staré skládky odpadu. U žádné z těchto lokalit zatím neproběhla sanace. Skládka v Pražské ulici v Mimoni leží v blízkosti vodohospodářsky významného toku řeky Ploučnice. Skládku je nutné rekultivovat a zamezit tak dalšímu ohrožování životního prostředí. Doporučujeme současně provádět monitoring kvality vody v Ploučnici v profilu pod skládkou.


79

Skládka ve vojenském prostoru v Židlově (k.ú. Kuřívody) je nebezpečná, neboť není známo složení odpadů, které v ní byly Sovětskou armádou ukládány, a nelze vyloučit výskyt nebezpečných odpadů včetně staré munice. Území skládky a jejího okolí je nutné podrobně prošetřit a navrhnout opatření, aby byla situace náležitě řešena a aby bylo zabráněno dalšímu zatěžování životního prostředí, zejména podzemních a povrchových vod a půdy v území. Skládku je nutné rekultivovat a následně provádět monitoring, zda nedochází k únikům škodlivých látek. Skládka ve městě Zákupy je velice nevhodně umístěna přímo v intravilánu města, na území bývalého rybníka. Je dotována povrchovou vodou, a hrozí proto znečištění podzemních i povrchových vod. Na skládce se nacházejí odpady různých druhů, částečně opět po Sovětské armádě. Obec má snahu tuto situaci řešit, naráží však na finanční problémy. Je nutné zpracovat podrobnou studii a provést odpovídající opatření tak, aby bylo zabráněno dalšímu zatěžování životního prostředí, zejména podzemních a povrchových vod a půdy v území. Skládku je nutné rekultivovat a následně provádět monitoring, zda nedochází k únikům škodlivých látek. Jednou z dalších překážek je i vlastnictví pozemků pod skládkou, které z části patří správci konkurzní podstaty, který s nimi nemůže žádným způsobem nakládat. Vzhledem k nedostatku aktuálních informací se nepodařilo shromáždit údaje o dalších možných lokalitách s výskytem starých ekologických zátěží. Zde je nutno podotknout, že na území bývalého VVP Ralsko se v současné době vyskytuje řada skládek menšího i většího rozsahu, které jsou z části pozůstatkem vojenských jednotek, z části se jedná o černé skládky nově založené. Po odchodu sovětských vojsk bylo území šetřeno z hlediska ekologických škod a z hlediska stavu objektů. Na základě tohoto šetření bylo území VVP rozděleno na plochy kontaminované ropnými produkty či polychlorovanými uhlovodíky, na plochy s vysokým/ nízkým výskytem munice či na plochy bez volně se nacházející munice. V tomto případě se jednalo buď o méně přístupné části lesů nebo o plochy s osídlením. V 90. letech byla provedena částečná pyrotechnická asanace VVP (do 30 cm hloubky), byla zahájena chemická sanace zemin a vod znečištěných ropnými produkty (ukončení cca v roce 2010) a chemická sanace území po těžbě uranu (ukončení cca v roce 2030).


80

3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA Pro návrhy vyššího standardu využívání území zde existují limitující skutečnosti vyplývající zejména z obecné i zvláštní ochrany přírody – k těmto patří zejména vymezená zvláštní chráněná území všech kategorií (zde NPR, PR a PP) a lokality vyšší ochrany území tzv. evropského seznamu lokalit soustavy NATURA 2000 dle obou směrnic („stanoviště“ a „ptačí oblasti“). Tato „nedotknutelná“ území jsou pro následné návrhy vedoucích k podstatným změnám využívání území jednoznačným limitem.

3.18.1 Zvláštní ochrana přírody V řešeném území jsou vymezeny pouze tzv. „maloplošná“ ZCHÚ Tabulka č. Ta-C.5.1: Přehled a zastoupení zvláště chráněných území (maloplošné ZCHÚ) Obec

Kód obce

Kategorie ZCHÚ

Bezděz 561398 PR celkem obec Bezděz Noviny pod Ralskem 561851 PR celkem obec Noviny pod Ralskem Ralsko 562017 NPR Ralsko 562017 PR Ralsko 562017 PR Ralsko 562017 PP Ralsko 562017 PP Ralsko 562017 PP Celkem obec Ralsko Stráž pod Ralskem 562092 PP Celkem obec Stráž pod Ralskem CELKEM HSO Podklad: KOP LK 2004

Kód a název ZCHÚ 235 - Velký a Malý Bezděz 360 - Ralsko 31 - Břehyně-Pecopala 360 - Ralsko 119 - Hradčanské rybníky 1798 - Stohánek 1352 - Vranovské skály 1799 - Malý a Velký Jelení vrch 1796 - Rašeliniště Černého rybníka

Výměra Podíl ZCHÚ z výměry (ha) obce (%) 29,06 1,21 29,06 1,21 16,2 1,59 16,2 1,59 359 14,3 6,12 0,22 131,61 5,24 0,26 0,01 12,92 0,45 7,91 0,28 517,82 3,04 4,26

0,2

4,26 0,2 567,34 6,04


81

Tabulka č. Ta-C.5.2: Přehled a zastoupení lokalit zvláštní ochrany dle směrnic Rady Evropských společenství č. 92/43/EEC „o ochraně přírodních stanovišť“ a č. 79/409/EEC „o ochraně volně žijících ptáků

Obec Bezděz Bezděz Bezděz Bezděz

Kód obce 561398 561398 561398 561398

č. směrnice

Kód a název lokality

Podíl Výměra z výměry (ha) obce (%)

92/43/EEC 92/43/EEC 92/43/EEC 92/43/EEC

CZ0514042 - Jestřebsko-Dokesko CZ0513243 - Velký a Malý Bezděz CZ0513245 - Mariánský rybník CZ0513255 - Slatinné vrchy CZ0511007 - Českolipsko-Dokeské Bezděz 561398 79/409/EEC pískovce a mokřady celkem obec Bezděz Brniště 561444 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice celkem obec Brniště Mimoň 561835 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice celkem obec Mimoň Noviny pod 561851 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Ralskem celkem obec Noviny pod Ralskem Pertoltice pod 514276 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Ralskem celkem obec Pertoltice pod Ralskem Ralsko 562017 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Ralsko 562017 92/43/EEC CZ0514042 - Jestřebsko-Dokesko CZ0511007 - Českolipsko-Dokeské Ralsko 562017 79/409/EEC pískovce a mokřady celkem obec Ralsko Stráž pod 562092 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Ralskem celkem obec Stráž pod Ralskem Velký Valtinov 562203 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice celkem obec Velký Valtinov Zákupy 562262 92/43/EEC CZ0513506 - Horní Ploučnice Zákupy 562262 92/43/EEC CZ0514042 - Jestřebsko–Dokesko CZ0511007 - Českolipsko-Dokeské Zákupy 562262 79/409/EEC pískovce a mokřady celkem obec Zákupy CELKEM HSO Podklad: internetový server MŽP ČR, AOPK ČR

Údaje o plošném zastoupení a podílech jednotlivých lokalit nejsou k datu zpracovávání analytické části programu k dispozici – pro další využívání je nutné zjištění údajů z GIS (KÚLK). I z uvedeného přehledu je patrné značné plošné i početní zastoupení těchto aspektů zvláštní ochrany přírody, které svojí lokalizací, dlouhodobým způsobem využívání vyplývajícího z jejich přírodního charakteru i vzniku, leží obecně za okrajem případných snah o jakékoliv změny využívání. Případné záměry vedoucí ke změnám


82

využívání dotčených pozemků v těchto lokalitách podléhají souhlasům orgánů ochrany přírody, v případě nutnosti i vyhotovení vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí. Poznámka: vyhodnocení památných stromů a výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů není zde provedeno z důvodu určité irelevantnosti pro následné návrhy vedoucí k rozvoji oblasti i detailního a bodového charakteru (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje 2004).

3.18.2 Obecná ochrana přírody Pro koncipování návrhů vedoucích ke změnám využívání pozemků a území jsou v této oblasti územním limitem i další skutečnosti vyplývající z ustanovení zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

3.18.2.1 Krajinářské aspekty Krajina řešeného území náleží částem oblastí krajinného rázu (viz Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004): 3 – Podještědí, 4 – Okolí České Lípy-sever, 5 – Okolí České Lípy-jih, 8 – Českodubsko. Krajinný ráz řešeného území je svým způsobem jedinečný, s významnou geografickou, přírodní i kulturní hodnotou. Ke krajinářským aspektům a určujícím atributům patří m.j. i podíl lesních pozemků (viz kapitola C.8, tabulka č. Ta-C.8.5), zejména jejich výměra a členitost, které se nacházejí pro zemědělství v nepřístupných, či historicky kulturně nevyužitelných partiích. Historický ráz části kulturní krajiny je zde územně významněji velkoplošně narušen existencí, i současnými i potencionálními způsoby a intenzitou využívání zemědělských pozemků, kdy z těchto důvodů jsou při návrzích změn m.j. důležité i zásady tvorby agrodesignu (bližší údaje viz kapitola 3.21.2), kdy těmto negativním aspektům patří zejména v minulosti scelené hony orné půdy a přetrvávající velkoplošné zemědělské využívání. Pro koncipování návrhů je určitým orientačním vodítkem m.j. i ekologická stabilita daná jejím koeficientem (podrobněji viz příloha), která může být pro následné návrhy územním limitem v případě větších zásahů do charakteru krajiny nejen ve vymezených krajinářsky hodnotných územích, nebo naopak v podmínkách antropogenních území i příležitostí pro nápravu dosud nevyhovujícího stavu.


83

Tabulka č. Ta-C.5.3: Vyhodnocení území dle koeficientu ekologické stability Kód obce Bezděz 561398 Bohatice 561428 Brniště 561444 Cetenov 563943 Dubnice 561541 Hlavice 564052 Mimoň 561835 Noviny pod Ralskem 561851 Pertoltice pod Ralskem 514276 Ralsko 562017 Stráž pod Ralskem 562092 Velký Valtinov 562203 Všelibice 564532 Zákupy 562262 Obec

KES 4,18 2,72 0,70 1,83 1,03 1,33 0,50 1,71

Krajinný typ Výměra celkem Podíl z HSO (m2) dle KES (%) C 23992169 6,32 B-C 3935263 1,04 B 26716438 7,04 B 6051738 1,60 B 15796372 4,2 B 8269895 2,18 A-B 15481505 4,08 B 10172811 2,68

0,60

A-B

7918397

2,09

15,14 1,47 1,43 1,74 2,23

C B B B B-C

170257898 21578433 10048590 18434858 40750757

44,85 5,69 2,64 4,86 10,73 Podíl z HSO (%)

Typ krajiny A – krajina plně antropogenizovaná, s dominantním až výlučným výskytem sídelních a industriálních anebo agroindustriálních prvků A-B – přechodový typ B – krajina harmonická, s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem; krajina tohoto typu může mít úplnou převahu prvků přechodného charakteru nebo mozaiku prvků odpovídajících střídavě krajinným typům A a C B-C – přechodový typ C – krajina relativně přírodní, s dominantním až výlučným výskytem přírodních prvků, při ojedinělém výskytu agrárních, minimu sídelních a absenci industriálních prvků CELKEM HSO

Výměra (m2) 0

0,00

23399902

6,17

117069135

30,86

44686020

11,78

194250067

51,19

379405124

100,00

Podklad: Podklad: KOP LK 2004, vlastní šetření

Koeficient ekologické stability je stanoven podílem ploch relativně stabilních s výměrou ploch ekologicky nestabilních (viz příloha vč. jednotlivých k.ú.). Tento vztah je však pouze teoretický, vychází z evidence katastru nemovitostí, tzn. s přebráním jistých nedostatků a nesouladů se skutečností (např. na území obce Ralsko nesoulady ve vymezení lesních pozemků…). Pro ekologickou stabilitu tento výrazně nadprůměrný stav (průměr v LK C = 35 %, tzn. cca 4x vyšší než průměr ČR) je dán významnějším zastoupením zejména evidované lesní půdy (PUPFL) i trvalých travních porostů (luk a pastvin) v porovnání s výměrou orné půdy a zastavěných ploch. Do tohoto vztahu však nejsou dostatečně zahrnuty skutečné aktuální druhy pozemků, tj. v podmínkách řešeného území většina ostatních ploch (zde často charakteru vznikajícího lesa či jiných aktuálních přírodě blízkých ploch) o vyšším stupni ekologické stability, kdy po příslušném zapracování a výpočtu by byl výsledný typ krajiny ještě více potvrzen, ne-li navýšen. Ekologická stabilita je v rámci jednotlivých obcí místy i značně rozdílná dle jednotlivých k.ú., kdy obecně platí, že centra obcí a měst disponují nižším KES.


84

Územní systém ekologické stability ve všech biogeografických významech (viz jednotlivé ÚPD a dokumentace ÚSES), územně vymezený jednotlivými biocentry, biokoridory i interakčními prvky, je vedle územně determinovaných ZCHÚ a Naturových lokalit pro návrhy změn využití území jednoznačným limitem, kdy jsou tyto plochy a linie opět nedotknutelnými. Přehled podávají jednotlivé zpracované ÚPD a dokumentace ÚSES, včetně základní orientace KOP a vyčerpávající údaje o plošném zastoupení jednotlivých prvků systému (zde neřešeno pro určitou irelevantnost pro následné koncipování navrhovaných opatření, které se systému ekologické stability nedotknou). Významné krajinné prvky dle §3 „ze zákona“ i registrované dle §6. VKP „ex lege“ je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky jsou veškeré „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy“. Praktická identifikace rašelinišť a zejména údolních niv konkrétní lokality je v kompetenci příslušného orgánu ochrany přírody – orientaci v ostatních případech dává začlenění příslušných pozemků v katastru nemovitostí. Pro případné návrhy změn využívání pozemků jsou opět tato území limitem, kdy realizace je podmíněna souhlasem a stanovenými podmínkami orgánu ochrany přírody (zde neřešeno plošné zastoupení pro nedostatek podkladů a nejasnosti vymezování těchto VKP – z hlediska lesních pozemků a vodních ploch slouží orientační údaje kapitoly C.8). VKP registrované dle § 6 zákona jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jedná se zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto prvky jsou i přes jednotlivou i celkovou nepatrnou výměru pro návrhy změn využití území opět omezující skutečností. Tabulka č. Ta-C.5.4: Přehled registrovaných VKP (dle §6 zákona č. 114/92 Sb.) Název obce

Kód obce

Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň

561835 561835 561835 561835 561835 561835

Mimoň

561835

Název VKP Dub letni ve Vranově Lipová alej mezi Mimoni a Vranovem Lípa malolistá u kapličky ve Vranove 2 lípy malolisté ve Vranově Solitéry u soukromého pekařství v Mimoni Veřejná zeleň v křižovatce silnic v Mimoni Hlouček městské zeleně u křižovatky silnic RalskaŠiroká Solitéra v obytné zástavbě v Mimoni Solitéra u parkoviště v Mimoni Lipová alej v Pražské ulici Lipová alej mezi Mimoni a Vranovem

Mimoň 561835 Mimoň 561835 Mimoň 561835 Mimoň 561835 celkem obec Mimoň Noviny pod 561851 Dubová hráz- remiz Ralskem celkem obec Noviny pod Ralskem Všelibice 564532 Dvě Lípy v Malčicích celkem obec Všelibice Zákupy 562262 Zámecký park v Zákupech Zákupy 562262 Modříny v Zákupech celkem obec Zákupy CELKEM HSO

Výměra (ha) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,82 0,82 0 0 8 0 8 8,82

Podklad: KOP LK 2004 (k datu zpracování) Pozn. zpracovatele: uvedený seznam je k datu zpracovávání Programu, kdy není vyloučeno doplnění lokalit o nové skutečnosti vyplývajících z obnovy některých ÚPD.


85

3.18.2.2 Ochrana dřevin Pro návrhy změn využívání pozemků je tento aspekt spíše bodový a detailní, kdy tyto návrhy je nutno koncipovat s ohledem na konkrétní podmínky. Pozn.: v oblasti se nevyskytují vyhlášené přírodní parky, vyhodnocení invazních a nepůvodních druhů rostlin a živočichů zde není provedeno rovněž pro irelevantnost pro následné návrhy opatření vedoucí k rozvoji oblasti (viz opět Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 2004).

3.18.3 Závěry a doporučení Existence výše uvedených skutečností je pro veškeré záměry vedoucí ke změně druhu pozemků a jejich způsobů využití jednoznačným omezením až limitem. Řešené území oblasti se svým přírodě blízkým charakterem výrazně odlišuje od průměrných hodnot kraje i ČR, a to jak svojí průměrnou ekologickou stabilitou, krajinářskými hodnotami (dosud zcela nedoceněnými ve všech směrech), tak i existencí výše uvedených environmentálních vlivů. V oblasti zvláštní a obecné ochrany přírody jsou pro následné návrhy limitující vymezená území a lokality, které je nutno z návrhů vedoucích ke změnám druhů pozemků a jejich využití vyjmout – k nim náleží zejména veškerá ZCHÚ (viz jednotlivé plány péče) a „Naturové lokality“, ale i plochy a linie prvků ÚSES a registrované VKP. K VKP „ze zákona“ je nutno přistupovat diferencovaně s ohledem na jejich charakter, kdy způsoby jejich využívání jsou určeny oborovými dokumenty (např. Lesními hospodářskými plány a osnovami), využívání zemědělské půdy zejména v údolních nivách nutno cílit spíše v extenzivní podobě. Důležitým hlediskem současného i budoucího využívání krajiny jsou i krajinářské aspekty, kdy ke zvýšení atraktivity území je třeba návrhy opatření cílit hlavně na její pestrost a agrodesign (maloplošné střídání kultur) při plánování podnikatelských záměrů jednotlivých hospodařících subjektů. Určitým rámcovým vodítkem pro navrhování opatření je ekologická stabilita území (v porovnání s ostatními územími nejen Libereckého kraje je průměrná ekologická stabilita v nadprůměrné úrovni), kdy těžiště náprav minulých způsobů využívání území jsou zejména plochy obcí Mimoně a Pertoltice pod Ralskem (viz KES), kde se jeví nutnost rozmělnění v minulosti scelených honů orné půdy formou jejich rozčlenění remízy s vyšší zelení. Pro následně koncipované návrhy je mnohdy výše uvedená limitní skutečnost i příležitostí pro fungování a rozvoj návazných odvětví a oborů – např. v oboru lesního hospodářství to je těžební i pěstební činnost, v zemědělství je existence trvalých travních porostů příležitostí pro fungování a rozšiřování živočišné výroby, nadměrný výskyt dlouhodobě ladem ležící půdy příležitostí pro uvážlivé pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely, apod.


86

3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY 3.19.1 Ložiska nerostných surovin Nerostné suroviny patří vedle lesů a vody mezi největší přírodní zdroje. Po stránce legislativní je ochrana nerostného bohatství, dobývání nerostů a ochrana zemského povrchu zakotvena v zákoně č. 62/1988 Sb., o geologických pracech ve znění zákona č.543/1991 Sb., a zákona č.366/2000 Sb. (dále jen geologický zákon) a v zákoně 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. úplné znění v zákoně č. 439/1992 Sb. (dále jen horní zákon) a předpisy souvisejícími, vyhlášenými chráněnými ložiskovými územími (CHLÚ) a dobývacími prostory (DP). V řešeném území se nachází velice významné a kvalitní zásoby štěrkopísků (výhradní ložiska v Dubnici), sklářských a slévárenských písků (výhradní ložisko Srní), a ložiska radioaktivních surovin uran (výhradní ložiska Stráž pod Ralskem, Hamr). Výskyt jednotlivých surovin je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-C.6.2 až Ta-C.6.7. Celé řešené území náleží do CHOPAV Severočeská křída, jejichž vysoký význam stále svou vahou zásadním způsobem ovlivňuje využívání surovinových zdrojů oblasti. Není to jen v případě rozhodování o další existenci těžeb radioaktivních surovin, ale i o těžbě ložisek sklářských a slévárenských písků. Pro většinu ložisek sklářských a slévárenských písků jsou vypracovány Plány rekultivace, na jejich základě jsou prováděny rekultivační práce (např. ložisko Dubnice), což je příkladem citlivého přístupu k zahlazování důsledků těžby na krajinu. Nejvýznamnějším ze střetů je střet CHOPAV Severočeská křída s ložisky radioaktivních surovin Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře. Těžba a zpracování uranu, která se rozvíjela od 70. let, a byla významným dynamickým stimulem ekonomického a sociálního rozvoje zejména pro východní část území okresu Česká Lípa (Hamr-Stráž pod Ralskem), byla v roce 1990 ukončena těžba hlubinná a v roce 1996 bylo rozhodnuto o ukončení chemické těžby uranu, jejíž likvidace potrvá pravděpodobně několik desetiletí. V případě ložiska Hamr byl průběh ukončovacích prací relativně snazší, neboť bylo prováděno průběžné zakládání vyrubaných prostor průběžně s těžbou a zbylo pro dokončení těžeb založit přístupová díla a stvoly těžních jam. Výrazně komplikovanější situace je v případě ložiska Stráž pod Ralskem, neboť použitá metoda těžby chemickým loužením v podzemí z povrchu pomocí systému provozních vrtů indukovala použití kyseliny sírové, dusičné a fluorovodíkové. Za dobu provozu bylo tímto způsobem do podzemí zapraveno několik milionů tun kyselin.


87

Tabulka č. Ta-C.6.1: Identifikátory Obec

CHLÚ

Bezděz Bohatice

700040000 Bohatice -

Brniště

Cetenov Dubnice

-

Hlavice Obec

720740000 Markvartice v Podj. CHLÚ

Mimoň

-

724730900 Ploužnice pod Ralskem 724060000 Stráž pod Ralskem Noviny pod Ralskem -

Pertoltice Ralskem

724060000 Stráž pod Ralskem pod -

Ralsko

700040000 Bohatice 724060000 Stráž pod Ralskem -

Stráž pod Ralskem

724730900 Ploužnice pod Ralskem 724060000 Stráž pod Ralskem -

DP

Surovina

-

SPSP

870050000 Luhov 870009900 Velký Grunov 870070500 Dubnice 870091000 Dubnice I -

SKSK

CSCS

DP

Surovina

810007100 Stráž pod Ralskem -

RSRS|RSURSRS

-

RSRS|RSU-


RSRS|RSU-

Plocha (ha)

SPSP

51,02 (část) 115,63 (část) 11,91

SPSP

4,28

SPSP

189,90 (část) 310,39 (část) Plocha (ha) 2414,12 (část) 781,25 (část) 4983,05 (část) 2414,12 (část) 4983,05 (část) 2414,12 (část) 51,02 (část) 4983,05 (část) 2414,12 (část) 781,25 (část) 4983,05 (část) 166,85 (část)

RSRS|RSU-


RSRS|RSUSPSP

-

RSRS|RSU-


RSRS|RSURSRS

-

RSRS|RSU-

810006900 RSRS|RSUHamr pod Ralskem I 810007000 RSRS|RSUHamr pod Ralskem II 810007200 RSRS|RSU Hamr pod Ralskem III.

66,59 604,87 (část)


-

Velký Valtinov Všelibice Zákupy


810007100 Stráž pod Ralskem 860028700 Veselí

88

RSRS|RSURSRS|RSUPIPK|PIPS

2414,12 (část) 4983,05 (část) 71,50 (část)

Zdroj: Surovinová politika Libereckého kraje Vysvětlivky: Radioaktivní suroviny RS Štěrkopísky SP Písky sklářské a slévárenské PI Stavební kámen SK Cihlářská surovina CS

3.19.2 Závěr k problematice surovin Samotné osvojování ložisek a získávání surovin již svým principem činnosti působí nepříznivě na životní prostředí. Negativním důsledkem těžby v některých lokalitách je destrukce lokalit výskytu ohrožených a zvláště chráněných organismů, negativní ovlivňování krajiny morfologicky cizorodými útvary výsypek neupotřebitelných zemin a hornin, vysoká prašnost, hlučnost, vibrace, seismicita, úbytek lesních ploch v relativně málo lesnatém území, jakož i další problémy spojené s přepravou vytěžené suroviny. Lze předpokládat i ovlivnění místního klimatu při prolomení hřbetů ochranných masivů či při likvidaci celých kopců. Odstranění důsledků po těžbě uranu potrvá několik desítek let. Výskyt a těžba surovin (především zásoby štěrkopísků, sklářských a slévárenských písků) má pro rozvoj dané oblasti nezanedbatelný význam, obnovení těžby uranové rudy nelze očekávat a s ohledem na negativní zatížení krajiny a životního prostředí se nedoporučuje.

3.19.3 Produkce komunálního odpadu V Libereckém kraji byl v roce 2003 zpracován Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, jehož úkolem je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území Libereckého kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Na základě provedených výpočtů vyplývá, že meziroční nárůst produkce směsných komunálních odpadů v regionu Podralsko je v jednotlivých letech výrazně odlišný. Zatímco v roce 2001-2002 došlo téměř k 36 % nárůstu, v roce následujícím, přesto, že nebyly zaznamenány žádné výrazné změny v počtu obyvatel ve sledovaném území, se produkce komunálního odpadu snížila o 6,4%. V letech 2003-2004 došlo k navýšení o 9,8%, což odpovídá průměru 210,74 kg komunálního odpadu na obyvatele v regionu Podralsko. Vzhledem k republikovým průměrům lze považovat měrnou produkci okolo 400 kg/os/rok za běžnou, průměrná produkce směsného odpadu v Libereckém kraji na osobu v roce 2003 činila 300 kg/os/rok. V obcích do 5 000 obyvatel se měrná produkce s 252-277 kg/os/rok pohybuje pod tímto celokrajským průměrem, na druhé straně ve větších městech je naopak vyšší 340-355 kg/os/rok. Některé z obcí např. Bezděz (453,87kg/os/rok), Brniště (384,45 kg/os/rok), Pertoltice pod Ralskem (308,16 kg/os/rok) výrazně překračují nejen množství komunálního odpadu v regionu Podralsko, ale i průměr v Libereckém kraji, dokonce v případě obce Bezděz průměr celorepublikový. Tento fakt má několik různých příčin, jednou z nich je lokalizace obce v rekreační oblasti se zvýšeným počtem chatařů a chalupářů, což významně ovlivňuje produkci odpadů v dané lokalitě. Dalším faktorem majícím vliv na konečné výsledky je způsob vedení evidence produkce komunálních odpadů, která v některých obcích není příliš kvalitní, právě tato skutečnost se může projevit v ukazateli měrné produkce komunálního odpadu na obyvatele velice výrazně. K neméně důležitým faktorům ovlivňujícím produkci


89

komunálních odpadů patří kvalita nastavení systému nakládání s komunálním odpadem, což je blíže popsáno v kapitole o separovaných odpadech. I přesto, že průměrná produkce komunálních odpadů v regionu Podralsko je pod krajským a celostátním průměrem (kromě vyjmenovaných obcí) je nutné nadále předcházet vzniku odpadů a minimalizovat jejich množství. Tabulka č. Ta-C.6.3: Produkce komunálních odpadů (kg/osobu) Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Podralsko celkem Průměr v regionu Podralsko

Rok 2001 328,36 122,58 165,17 54,05 162,52 61,14 172,78 201,61 158,25 106,06 210,77 143,68 71,86 157,35 2 116,17

2002 259,74 153,85 301,30 86,21 211,32 91,53 305,52 275,59 324,84 168,94 160,35 160,92 142,44 220,49 2 863,03

151,16

204,50

2003 2004 367,35 453,87 153,85 180,56 344,34 384,45 94,83 90,91 11,32 182,50 91,53 86,54 255,69 251,60 188,98 207,69 324,84 308,16 139,13 86,70 130,95 136,71 149,43 155,17 146,34 135,50 288,90 290,02 2 687,47 2 950,37 191,96

210,74

Zdroj: Odbor životního prostředí KÚLK, vlastní výpočet

3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Separace využitelných složek komunálního odpadu je v jednotlivých obcích prováděna prostřednictvím oprávněných subjektů. Jsou to zejména svozové firmy, sběrny a výkupny a další organizace, které organizují sběr separovaných složek například ve školách. Obvyklá frekvence svozu separovaných komodit je ve většině obcích a městech následující: plasty 1 x týdně, papír 1 x za dva týdny a sklo 1 x měsíčně. Některé z obcí za účelem snížení nákladů uplatňují svoz „na zavolání“. V regionu Podralsko třídí komunální odpad třináct obcí a měst, které jsou kromě obce Hlavice zapojeny do systému EKO-KOM. Obce zapojením do tohoto systému tak řeší svoji povinnost vytříděné složky předávat k využití dle zákona o odpadech a zákona o obalech. Některé obce začaly se separací využitelných složek až v roce 2004 a ne vždy jsou separovány všechny komodity (papír, plast, sklo, kov). Ve obcích Podralska je separován plast a sklo, v osmi obcích i papír a jen v Zákupech, Stráži pod Ralskem a Mimoni i kov. Co se separace kovu týče, evidence je prováděna jen ve městech a obcích, které mají sběrné dvory, výkupny, hasiče a školy, které se sběrem kovů zabývají. Vzhledem k výpovědní hodnotě tohoto ukazatele pro celé Podralsko se proto v následující analýze zaměříme pouze na komodity: papír, plast a sklo. Celkové množství separovaného sběru papíru v regionu Podralsko od roku 2001 do roku 2004 zaznamenal významný nárůst, a to o celých 302 %. Průměrné množství sběru v regionu Podralsko 1,04 kg/os/rok v roce 2001 se zvýšil na 3,00 kg/os/rok v roce 2004. Průměrná výtěžnost separovaného papíru v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 11,08 kg/osobu. Krajský průměr je většinou řádově překračován u větších obcí a měst, zde hrají důležitou roli např. plynofikace, vysoká koncentrace obyvatel, školy, kvalitní systém nakládání s komunálním


90

odpadem. Na základě údajů z tabulky č. Ta-C.6.4 vyplývá, že sledovaný region dosahuje pouze 27% tohoto průměru, nejblíže se tomuto údaji přibližuje obec Mimoň s 9,65 kg separovaného papíru v roce 2004 na osobu. Tabulka č. Ta-C.6.4: Produkce separovaného papíru v HSO Podralsko (kg) Obec/ město

Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Podralsko celkem Průměr na osobu v regionu Podralsko

Rok 2001 Obec Osoba 0,00 0,00 0,00 0,00 3 360,00 2,52 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 24 320,00 3,61 1 100,00 4,44 0,00 0,00 2 500,00 1,80 9 060,00 2,25 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 40 340,00 14,62 2,17 1,04

2002 Obec Osoba 0,00 0,00 0,00 0,00 5 430,00 4,03 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 25 270,00 3,76 1 830,00 7,20 0,00 0,00 11 260,00 6,99 7 530,00 1,86 0,00 0,00 0,00 0,00 6 880,00 2,56 58 200,00 26,41 3,07 1,89

2003 Obec Osoba 480,00 1,78 240,00 1,61 4 260,00 3,16 160,00 1,38 0,00 0,00 0,00 0,00 24 630,00 3,66 1 110,00 4,37 0,00 0,00 9 610,00 5,97 6 020,00 1,49 0,00 0,00 0,00 0,00 13 610,00 5,06 60 120,00 28,48 3,17 2,03

2004 Obec Osoba 1 600,00 5,90 410,00 2,85 3 630,00 2,66 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 64 720,00 9,65 920,00 3,54 0,00 0,00 8 080,00 4,41 20 340,00 5,00 0,00 0,00 0,00 0,00 22 150,00 7,95 121 850,00 41,96 6,30 3,00

Zdroj: EKO-KOM a.s., vlastní výpočet

Objem separovaných plastů v Podralsku v průběhu posledních 4 let zaznamenal významné výkyvy. Od roku 2001 do roku 2004 došlo k jeho nárůstu o 54 % v roce 2004 naopak ke snížení o 52%. Tento výrazný pokles není způsoben nezájmem o sběr ze strany občanů, ale změnou svozové firmy, která začala přesněji přepočítávat sebrané množství separovaných komodit dle počtu a velikosti nádob, a to tak, že obcím, které měly nádoby menšího objemu, byly přiznávány výtěžnosti větší. Nejvyšší množství separovaného plastu vykazuje obec Cetenov 2,07 kg/os., která zavedla sběrné nádoby poprvé v roce 2004, nutno poznamenat, že začátek sběru je vždy velice intenzivní než se usadí a začne stoupat. Průměrné množství separovaného plastu v Libereckém kraji se pohybovalo okolo 2,15 kg. Region Podralsko dosahuje 53 % tohoto množství.


91

Tabulka č. Ta-C.6.5: Produkce separovaného plastu v HSO Podralsko (kg) Rok 2001 2002 2003 2004 Obec/město Obec Osoba Obec Osoba Obec Osoba Obec Osoba Bezděz 340,00 1,27 390,00 1,45 460,00 1,71 360,00 1,33 Bohatice 0,00 0,00 330,00 2,21 540,00 3,61 220,00 1,53 Brniště 2 660,00 2,00 3 430,00 2,55 3 840,00 2,85 1 610,00 1,18 Cetenov 0,00 0,00 60,00 0,52 0,00 0,00 250,00 2,07 Dubnice 0,00 0,00 0,00 0,00 250,00 0,47 240,00 0,45 Hlavice 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Mimoň 15 180,00 2,25 13 620,00 2,03 20 640,00 3,07 8 880,00 1,32 Noviny pod Ralskem 720,00 2,90 920,00 3,62 1 100,00 4,33 430,00 1,65 Pertoltice pod Ralskem 0,00 0,00 310,00 0,99 930,00 2,96 390,00 1,18 Ralsko 1 180,00 0,85 5 280,00 3,28 6 340,00 3,94 2 570,00 1,40 Stráž pod Ralskem 3 690,00 0,92 3 310,00 0,82 3 300,00 0,82 2 370,00 0,58 Velký Valtinov 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 170,00 0,98 Všelibice 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 260,00 0,50 Zákupy 0,00 0,00 7 210,00 2,68 6 330,00 2,35 5 160,00 1,85 Podralsko celkem 23 770,00 10,19 34 860,00 20,13 43 730,00 26,11 22 910,00 16,02 Průměr na osobu v regionu Podralsko

1,28

0,73

1,84

1,44

2,31

1,86

1,19

1,14


Množství separovaného skla se od roku 2001 do roku 2004 zvýšilo o 238 %, v regionu Podralsko bylo v roce 2001 vytříděno 1,07 kg/os a v roce 2004 již 4,36 kg/os. Z tabulky je patrné, že výše průměrné produkce separovaného skla není úměrná počtu obyvatel a v jednotlivých obcích se výrazně liší, např. v Bohaticích se 144 obyvateli připadá 7,15 kg/os, oproti tomu ve Stráži pod Ralskem se 4 067 obyvatel je to pouze 1,64 kg/os a v Ralsku s 1 834 obyvateli je to 5,45 kg/os. Průměrná výtěžnost separovaného skla v Libereckém kraji se v roce 2004 pohybovala okolo 5,08 kg/os, přičemž region Podralsko dosahuje dokonce 86 % průměru Libereckého kraje.


92

Tabulka č. Ta-C.6.6: Produkce separovaného skla v HSO Podralsko (kg) Rok 2001 2002 Obec Osoba Obec Osoba Bezděz 360,00 0,00 0,00 0,00 Bohatice 220,00 0,00 530,00 3,55 Brniště 1 610,00 4,18 5 470,00 4,06 Cetenov 250,00 0,00 840,00 7,24 Dubnice 240,00 0,00 0,00 0,00 Hlavice 0,00 0,00 0,00 0,00 Mimoň 8 880,00 2,11 12 010,00 1,79 Noviny pod Ralskem 430,00 5,08 1 600,00 6,30 Pertoltice pod Ralskem 390,00 0,00 590,00 1,88 Ralsko 2 570,00 1,93 6 120,00 3,80 Stráž pod Ralskem 2 370,00 1,62 2 040,00 0,50 Velký Valtinov 170,00 0,00 0,00 0,00 Všelibice 260,00 0,00 0,00 0,00 Zákupy 5 160,00 0,00 11 770,00 4,38 Podralsko celkem 30 220,00 14,92 40 970,00 33,49 Průměr na osobu 1,63 1,07 2,16 2,39 v regionu Podralsko Obec/město

2003 2004 Obec Osoba Obec Osoba 280,00 1,04 1 260,00 4,65 450,00 3,01 1 030,00 7,15 9 330,00 6,92 7 650,00 5,61 1 290,00 11,12 510,00 4,21 1 110,00 2,09 1 570,00 2,92 0,00 0,00 0,00 0,00 24 950,00 3,71 28 640,00 4,27 2 780,00 10,94 2 580,00 9,92 980,00 3,12 1 130,00 3,41 11 440,00 7,11 10 000,00 5,45 4 170,00 1,03 6 670,00 1,64 0,00 0,00 650,00 3,74 0,00 0,00 2 810,00 5,36 14 260,00 5,30 7 400,00 2,66 71 040,00 55,40 71 900,00 61,01 3,75

3,96

3,72

4,36


Zařízení na úpravu (třídění) odpadů ve většině případů provozují svozové firmy. Region Podralsko je obsluhován svozovou společností Remondis s.r.o. Vlastní třídění odpadů je realizováno zpracovateli odpadů v rámci vlastních výrobních a provozních technologií, které zpravidla nemají sídlo na území Libereckého kraje. Papír zpracovává TILIA-Mělník, sklo AMT s.r.o. Příbram, kov kovošrot Děčín a.s.-Liberec, směsný odpad Termizo a.s. spalovna-Liberec, Technické služby skládka -Svébořice, město Mšeno-skládka. V obcích s více než 2 000 obyvatel by měl být dle Programu odpadového hospodářství Libereckého kraje (POH LK) zřízen sběrný dvůr. V regionu Podralsko se to týká měst Mimoň, Stráž pod Ralskem a Zákupy, které toto kritérium splňují. Jedná se zde převážně o sběr druhotných surovin, obalů, velkoobjemových a nebezpečných složek komunálních odpadů. Potřeba sběrných dvorů vyvstává i v některých menších obcích, bohužel nedostatek financí zabraňuje jejich výstavbě, problém je alespoň částečně řešen ambulantním svozem.

3.19.5 Skládky komunálního odpadu V regionu Podralsko je v současné době provozována skládka TKO Svébořice (provozovatel Technické služby Mimoň). Podnikatelským záměrem je vybudování závodu na třídění a recyklaci odpadů firmou ICKM na území obce Ralsko. V současné době zatím nejsou stanoveny konkrétní druhy odpadů, mělo by se jednat o likvidaci problematických odpadových složek z celého Libereckého kraje, které firma dokáže ekologicky likvidovat. Celý záměr může být ovlivněn převodem majetku ze státu na Liberecký kraj nebo obec Ralsko. V obci Zákupy se nachází bývalá skládka S-OO, která je od roku 2003 neprovozována.


93

3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA Poznámka: Indikátor „Teoretické vymezení problému úrovně území“ - byl zrušen. Chybí zpracování počtu akcí se zaměřením na EVVO - z údajů, které byly poskytnuty, ale ani z internetu a dotazníků nelze zjistit počet těchto akcí. Jsou pouze uvedeny souhrnné částky příspěvku na podporu EVVO.

3.20.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Cílem oblasti EVVO je charakterizovat hospodářsky slabou oblast Podralsko z hlediska vybraných indikátorů EVVO. Obec je vnímána jako nejvýznamnější místo, kde je potřeba hledat řešení konkrétních ekologických problémů a kde je možné aktivně ovlivňovat environmentální vzdělávání a osvětu obyvatel, a to díky tomu, že obec je velmi blízko jak jednotlivcům, tak i firmám a zároveň působí v určitém přesně vymezeném území. Nástroje, které mají obce k dispozici a mohou je využít k působení na občany i firmy a tím přispět k zajištění udržitelného rozvoje, zahrnují administrativní nástroje (např. obecní vyhlášky, rozhodnutí dle jednotlivých zákonů), ekonomické (místní poplatky, zvýhodnění některých výrob či akcí na území obce např. nízkým nájmem) a informační nástroje. Informační nástroje se jeví jako nejúčinnější - zahrnují především práci s veřejností a spolupráci s různými subjekty, které mohou pomoci k EVVO občanů.

3.20.2 Koncepce udržitelného rozvoje Každá obec by měla mít zpracovanou rámcovou představu udržitelného rozvoje ve formě strategie či koncepce UR, v návaznosti na strategii státu, Libereckého kraje a Místní Agendy 21. Jak je patrné z tabulky č. Ta-C.7.1 v příloze č.6, žádná z dotazovaných obcí Podralska nemá doposud zpracovanou koncepci udržitelného rozvoje, v oslovených obcích ani nepůsobí pracovník, který byl měl v náplni práce péči o udržitelný rozvoj. Obce, které jsou sdruženy v rámci mikroregionu Podralsko (tzn. Bezděz, Bohatice, Brniště, Dubnice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Zákupy), jsou zapojeny do projektu Zdravé město ČR.

3.20.3 Indikátory EVVO Každá obec by ve své koncepci udržitelného rozvoje měla mít navrženy indikátory určené ke zhodnocení, zda obec je nebo není trvale udržitelná. Vzhledem k absenci koncepce udržitelného rozvoje v jednotlivých sledovaných obcích, nejsou k dispozici ani indikátory, které by vycházely z aktuální situace obcí. Pro účely této analýzy byly zvoleny indikátory, které jsou srozumitelné a mohly by být využitelné pro zmapování situace ve zkoumané hospodářsky slabé oblasti.

3.20.3.1 Zapojení veřejnosti Do rozhodování o otázkách, které se týkají obce a souvisejí s problematikou UR, by měli být zapojeni všichni občané. Jedním z indikátorů, který je možné použít pro posouzení zapojení veřejnosti do dění v obci, je účast občanů na volbách do obecního zastupitelstva (příloha č.6, tabulka č. Ta-C.7.2). Přestože obce Podralska zaznamenaly relativně vysokou volební účast, z dotazníků vyplývá, že zájem občanů o další dění v obci se omezuje především na aktuální otázky, které se jich přímo dotýkají.

3.20.3.2 Dostupnost informací K zapojení občanů do rozhodovacího procesu může pomoci zajištění dostatečného povědomí o příčinách a důsledcích ekologických problémů a přístupu ke srozumitelným informacím v dostatečné kvalitě a kvantitě. K informování veřejnosti je možné využít různých způsobů: např. zpravodaje, vývěsky, přednášky, školení, odbornou literaturu, masmédia, atd. (zpracováno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-C.7.3). V obcích působí - sídlí knihovny, příp. pobočky knihoven. Zlepšuje se také možnost přístupu k internetu.


94

3.20.3.3 Nevládní neziskové organizace NNO (zpracováno v příloze č.6, tabulka č. Ta-C.7.4) fungují jednak jako nástroj realizace koncepcí udržitelného rozvoje, subjekt EVVO, jednak jako angažovaná skupina veřejnosti, která se zajímá o dění v obci. Hlavními funkcemi NNO ve vztahu k ochraně životního prostředí je formování a ovlivňování veřejného mínění, kontrola státních orgánů i podnikatelské sféry ve vztahu k životnímu prostředí, EVVO, zajišťování některých funkcí za stát, společenská realizace členů. NNO přímo zaměřené na EVVO působí v Mimoni (Dům dětí a mládeže Vážka, Základní organizace ochránců přírody GÁIA, Junák a Pionýrská skupina Ralsko), ve Stráži pod Ralskem (Sdružení přátel lesa, Pionýrská skupina Výři, Přátelé čisté vody) a v Zákupech (Občanské sdružení pro ochranu přírody, krajiny, zdravého životního prostředí, Zákupská iniciativa). Přestože nejsou všechny NNO přímo zaměřeny na oblast ochrany životního prostředí, přispívají ke zlepšování kvality života svých členů a tím i k naplnění principů trvalé udržitelnosti (práce s dětmi a mládeží, poradenství, informace a osvěta pro veřejnost, aktivity dospělých). Příkladem takových NNO, které mají pozitivní vliv na vztah člověka k přírodě, jsou svazy chovatelů, zahrádkářů, kluby turistů nebo sbory dobrovolných hasičů. Obce často podporují činnost těchto NNO, ale údaje o počtu akcí zaměřených na EVVO, příp. objemu finančních prostředků se nepodařilo získat.

3.20.3.4 Počet organizací, které přijaly a používají environmentální metody řízení Při celkovém pohledu na působení na veřejnost v otázkách životního prostředí je třeba brát v úvahu i působení komerčních subjektů. Počet organizací, které by řídily spotřebu zdrojů a ochranu životního prostředí pomocí uznávaných postupů environmentálního řízení EMAS a ISO 14001, je ve sledované oblasti minimální (příloha č.6, tabulka č. Ta-C.7.5), konkrétně se jedná o Diamo, s.p. ve Stráži pod Ralskem a Vest – Izol, a.s. v Zákupech. Obce by měly zpracovat koncepci či strategii udržitelného rozvoje, ze které by potom vycházely další aktivity zaměřené na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Součástí této strategie by mělo být i stanovení vhodného indikátoru, který by umožňoval sledovat v čase, zda obec je či není udržitelná. Indikátor by měl vycházet z konkrétních podmínek obce a měl by být jasně srozumitelný občanům, kteří by se měli sami zapojit do jeho výběru. Tím by se mohlo dosáhnout i zvýšení zájmu občanů dění v obci, o budoucí vývoj. Výhodou je, že v obcích působí řada NNO, které svojí činností přispívají k ochraně životního prostředí, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím zlepšování kvality života svých členů. Obce sloučené do mikroregionu Podralsko mají možnost společně realizovat či podporovat různé aktivity zaměřené na ochranu životního prostředí (např. Den země, Den bez aut, apod.), na které by jako samostatné obce neměly dostatek finančních i organizačních prostředků.


95

3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Pro kapitolu C.8 Zemědělství a lesní hospodářství byla využita data, která zajistil zpracovatel z vlastních zdrojů, dále bylo využito dat poskytnutých objednatelem. K indikátorům, ke kterým nebyla zajištěna data, byl uveden pouze slovní komentář na základě zkušeností a znalostí garanta kapitoly. Vzhledem k souhrnné výměře pozemků zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků (PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa) v řešené oblasti, jsou uvedené obory pro život a hospodářský rozvoj v oblasti důležité, a v některých částech řešeného území, zejména ve venkovském prostoru i rozhodující. Pro vyhodnocení území z požadovaných aspektů (i pro formulaci následných opatření) existuje značná absence nutných indikátorů, kdy většina dostupných zdrojů informací neřeší situaci v požadované podrobnosti (obec, k.ú.) – vzhledem k nutnosti naplňování příslušných datových modelů je nutné v mnoha případech zavést registr následných identifikátorů a ukazatelů, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti (viz závěr).

3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství Existence zemědělských pozemků, jejich plošné zastoupení, dislokace, členitost a druhy jednotlivých pozemků (vč. pěstovaných plodin a kultur) a zemědělské hospodaření, je pro krajinu i život jejích obyvatel jednoznačně místně určující. Komentář k tabulce č. Ta-C.8.1 uvedené v příloze č.6: z hlediska celkové výměry pozemků ZPF se řešené území oblasti příliš nevymyká průměrným podmínkám Libereckého kraje i ČR – výjimku zde tvoří území obcí Ralsko, Bezděz a Stráž pod Ralskem, které jednotlivě nedosahují 30 % zastoupení ZPF z celkové výměry. Naopak obce Bohatice, Dubnice, Pertoltice pod Ralskem a Brniště značně převyšují průměrné hodnoty. Z hlediska zastoupení orné půdy (vč. zornění - tj. podíl z výměry ZPF) se oblast blíží průměru ČR (cca 72 %), kdy oproti hodnotám Libereckého kraje (cca 50 %) nadprůměrné zornění vykazují kromě obce Bohatice všechny obce oblasti – tyto statistické údaje nejsou však významné vzhledem ke skutečným výměrám a dislokaci pozemků, které jsou pro fungování a rozvoj oboru určující. Uvedené výměry a hodnoty vycházejí pouze z evidence katastru nemovitostí, kdy aktuální skutečnost může být místně i značně odlišná – jednak díky pomístně i značným nesouladům s katastrem nemovitostí, dále pak díky současnému i očekávanému programovému působení směřující k zatravňování orné půdy, jejího uvádění do klidu (po vstupu ČR do EU je povinnost uvádět ornou půdu do klidu v průměrném rozsahu 10–15%), dnes sice v oblasti ojedinělé ale v budoucnu očekávané zalesňování zemědělské půdy apod., jednak již i pomístně se projevujícím vlivům našeho vstupu do EU s dosud ne zcela vyhovujícími podmínkami zemědělského hospodaření (tedy i využívání krajiny). Tyto odlišnosti jsou projeveny v rámci druhové struktury pozemků ZPF – nejčastěji tedy mezi ornou půdou a TTP (většinou v jejich prospěch), ale i mezi pozemky ZPF a nezemědělskými pozemky (nejčastěji ve prospěch lesních pozemků). Tyto změny, i přes místní význam, nejsou však příliš makroekonomicky a statisticky významné.

3.21.2 Zemědělské pozemky – intenzita a způsoby jejich využívání 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Pro vyčerpávající vyhodnocení rozsahu těchto pozemků (jako východisko pro formulaci následných návrhů) chybí bližší statistické údaje po dílčích správních a organizačních jednotkách (obec, k.ú. – viz výše). Dle údajů Krajské zemědělské koncepce činí zastoupení pozemků LFA v okresu Česká Lípa 42,60 %, v Libereckém kraji 69,97 %, v ČR 56,57 %, kdy některé části řešené oblasti však poněkud vybočují z průměrných podmínek okresu i kraje.


96

Značná část výměry těchto pozemků (zejména TTP) jsou zařazeny i ve zvláštní i obecné ochraně přírody dle zákona č. 114/92 Sb. – VKP dle § 3 (v případě jejich dislokace v okolí vodotečí a na vodou ovlivněných stanovištích – „údolní niva“) i § 6, ZCHÚ, Natura 2000…). Specifikou řešeného území v bývalém vojenském výcvikovém prostoru a na pozemcích ve vlastnictví VLS s.p. (obec Ralsko, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Bezděz) je existence místy i rozsáhlých travních partií (v LHP začleněných jako tzv. bezlesí) poněkud alibisticky a administrativně zařazených v katastru nemovitostí v kategorii lesní pozemek, kdy tento údaj značně ovlivňuje některé statistické hodnoty. Z důvodů absence nutných údajů, jako ukazatel a pro orientační přehled zastoupení těchto pozemků v řešeném území, lze využít statistické údaje o zastoupení jednotlivých tříd ochrany, neboť ze zkušeností zpracovatele jsou pozemky nejnižších tříd ochrany ZPF (modelově IV. a V. třída ochrany ZPF) na- a za okrajem zájmu vyššího zemědělského využívání vlivem očekávaných nižších výnosů, nutných vyšších vstupů do výroby a náročnějších technologií, a to bez ohledu na druh pozemku (tyto jsou velmi často dlouhodobě nevyužívané až zanedbané). Bližší údaje nebyly k datu zpracování analytické části programu zadavatelem poskytnuty – v případě dostupnosti mohou být doplněny do navržené tabulky (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-C.8.1.1).

3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky Pro vyčerpávající vyhodnocení tohoto ukazatele chybí opět jakékoliv přesnější údaje (viz výše), rovněž způsob posuzování tohoto aspektu je značně obtížný pro pracnost a finanční zabezpečení (terénní práce, metody dálkového průzkumu země…), značný sezónní posun (vyvolaný každoročními změnami v druzích pozemků i v intenzitě jejich využívání vyplývající z aktuálních podnikatelských záměrů jednotlivých hospodářů a daných situací na tuzemském i evropském trhu), neujasněnost financování činnosti v oboru, praktický dopad dotací na nedávné realizace „útlumu a ekologizace zemědělství“ a současného uvádění půdy do klidu, metodickou nezabezpečeností potřebného hodnocení, apod. Opouštění půdy není specifikou ČR (odhad Mze ČR je 5 % této půdy), ale týká se celé střední a východní Evropy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí (expanze druhů pěstovaných do okolí…). Tento současný narůstající trend může mít významné dopady na charakter krajiny, zejména pokud bude pokračovat i v budoucnosti. Veškerá opatření by měla dle názoru zpracovatele vést k zabránění trvalého opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Formulací nevyužívané a ladem ležící pozemky jsou následně míněny a hodnoceny veškeré druhy pozemků ZPF bez jejich podrobnějšího členění, kdy: • v případě ladem ležící orné půdy se jedná o nevyužívané cíleně zatravněné pozemky (za dotační podpory, často v KN s neprovedenou změnou v začlenění druhu), častěji však o opuštěná pole se všemi sukcesními jevy (na dlouhodoběji opuštěných pozemcích i s nálety dřevin a keřů). • v případě opuštěných ovocných sadů se jedná většinou o přestárlé dřevinné struktury se sníženou fruktifikací a kvalitou, na pozemcích vzdálenějších od center bydlení a využití, či na pozemcích již určených k jinému účelu, bez údržby travního porostu. • v případě zanedbaných zahrad se nejčastěji jedná opět o pozemky určené a rozhodnuté k jinému účelu, neboť naprostá většina zdejších zahrad se vyskytuje v centrech obcí a v jejich nejbližším okolí. • pozemky TTP jsou nejčastějším případem nevyužívané a opuštěné půdy, zejména ve svažitějších partiích a na pro mechanizaci méně únosných terénech ovlivněných vodou. Obecně lze konstatovat, že travní pozemky nižších tříd ochrany dlouhodobě naplňují tento indikátor ve značné výměře, kdy k tomu přistupují i pozemky vyšších tříd ochrany vyskytující se ve větších vzdálenostech od center využití (přetrvávající a narůstající trend snadnějšího pěstování píce na orné půdě i za působení dotační politiky státu, se současným zanedbáváním TTP).


97

Většina těchto pozemků naplňujících podmínky vyšší ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny je již dlouhodobě zanedbána, kdy jejich údržba je nutná z jiných nezemědělských důvodů, a to i za cenu nezužitkování biomasy. Je pravděpodobné, že za současného uplatňování agroenvironmentálních opatření (daných m.j. tzv. „Národním strategickým referenčním rámcem na rozvoj venkova v ČR“) dojde k výraznému ovlivnění a možná i poškození krajiny a ke ztrátě přirozeného prostředí. Reforma těchto opatření by měla vést k zabránění opouštění půdy a následného vlivu na přirozené prostředí. Pro budoucí řešení problému je nutné zavést statistický registr sledování jevu, a tento průběžně doplňovat o nové skutečnosti – důvodem je značná finanční náročnost realizace náprav, zabezpečovaná většinou ze státních prostředků. Poznámka: K v minulosti cca stabilizovanému travnímu fondu byl přizpůsoben výrobní charakter a rozhodujícím odvětvím zemědělské výroby v oblasti byl chov skotu – v roce 1990 na jednu velkou dobytčí jednotku připadalo 1,4 – 1,6 hektarů zemědělské půdy. V současnosti v rámci Libereckého kraje na jednu velkou dobytčí jednotku skotu připadá 3,86 ha, a i se započtením prasat a drůbeže to je 3,26 ha na jednu velkou dobytčí jednotku. Tento výsledek jednoznačně určuje příčinu stavu vysokého poměru neobdělávané půdy. Odlišností nejen v řešené oblasti (ve srovnání s ukazateli za celou EU) je fakt, že zemědělci, resp. farmáři nejsou vlastníky obhospodařované půdy a půdu si jenom pronajímají. Zemědělské podniky jsou rentabilní v příznivých oblastech, ale v méně příznivých oblastech je ztrátovost podniků mnohem vyšší. Problémem aktuálně neziskových podniků je nejenom nedostatek jejich prostředků na investice a obnovu a nemožnost dosáhnout na bankovní úvěry, ale i malá poptávka po zemědělské půdě. Obchoduje se zejména s půdou o rozsahu menším než 5 ha, a to zejména za účelem spekulace na stavební pozemky. Prodejní ceny zemědělské půdy jsou tak vyšší v okolí velkých měst, kde je příjem na obyvatele vyšší než v odlehlejších oblastech. Tabulka č. Ta-C.8.2: Odborný odhad rozsahu nevyužívané a ladem ležící půdy (bez ohledu na druh pozemku) Název obce Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem HSO

Výměra ZPF (m2) 5129736 2982143 18188059 3391329 11522605 5013458 9591720

Podíl nevyužívaných zemědělských pozemků (%) 15 22 13 35 25 32 23

Výměra nevyužívaných pozemků ZPF (ha) 77 45 236 119 288 160 221

3722102

20

74

6118017

25

153

9761947 4681383 5754721 9929121 19148271 108816595

8 27 15 35 20 22

78 126 86 348 383 2394

Podklad: vlastní analýza zpracovatele


98

3.21.2.3 Zemědělské hospodaření – rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Současné zemědělské hospodaření je kromě daných přírodních podmínek ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání – podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce) – názorem zpracovatele programu je, že případné zavádění registru uvedených údajů po obcích by bylo nadbytečné, časově nevypovídající a pouze administrativní. V řešeném území, dle průměrných podmínek okresu Česká Lípa, se na orné půdě diferencovaně pěstují obiloviny, řepka, brambory, cukrovka, luskoviny na zrno, kukuřice na siláž, víceleté pícniny a ostatní krmné plodiny, část orné půdy je uváděna do klidu (podklad – Krajská zemědělská koncepce).

3.21.2.4 Zemědělské hospodaření – živočišná výroba, struktura Tento druh zemědělské činnosti – s určujícím vlivem na intenzitu využívání zemědělských pozemků (zejména TTP) s dopadem na stav krajiny a venkova obecně – se dnes v řešeném území realizuje bez majetkové účasti státu. Z původních provozů živočišné výroby se zachovalo pouhé torzo, kdy opuštěné objekty jsou využívány jiným a většinou nezemědělským způsobem, nejčastěji však podléhají zde tolik typické zkáze. Destrukce oboru má za důsledek místně značně narušený krajinný ráz díky existenci nevyužívaných pozemků TTP, které jsou zdrojem šíření plevelů a expanzních druhů do okolí, přetrvávající a narůstající trend využívání orné půdy pro zajišťování píce dosud fungujícím provozům (i za dotační účasti státu) apod. Vzhledem k nedostupným podkladům o struktuře a statistických údajích chovů diferencovaně po obcích nejsou dále uvedeny vyčerpávající a aktuální údaje (následně bude doporučeno jev podrobně statisticky sledovat). Pokud řešené území naplňuje průměrné podmínky okresu Česká Lípa, předmětem chovů zde donedávna byl hovězí skot (statisticky členěný na krávy, telata, skot do 1 roku, do 2 let, nad 2 roky), prasata (prasnice, kanec, selata, mladé chovné prase, prase na výkrm, ostatní), ovce (jehňata, bahnice, beran), koně (kůň do 3 let, nad 3 roky), kozy (koza, kozel, kůzle), drůbež (slepice, krůta, krocan, ostatní) – v okresu Česká Lípa není evidován chov jelenovitých, i když podmínky řešeného území jsou k tomuto více než vhodné (provoz Židlovské obory nelze považovat za živočišnou výrobu v uváděném pojetí). Při využívání strukturálních fondů EU v této oblasti zemědělství patří k prioritám i Welfare v chovech zvířat. (Welfare = šetrné způsoby chovu hospodářských zvířat vyplývající z druhové etologie)

3.21.2.5 Zemědělské hospodaření – využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Poslední reformy SZP EU preferují uchování zemědělského rázu venkova a venkovské krajiny. V řešeném území převažují podhorské a pahorkatinné oblasti, ve kterých přírodní podmínky příliš neumožňují intenzivní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu. Zemědělská činnost však významným způsobem přispívá k péči o venkovskou krajinu, a z tohoto pohledu jsou zemědělské dotace v produkčně méně příznivých oblastech nezbytnou podmínkou uchování přírodního dědictví. Podporu je možné poskytovat v rámci agroenvironmentálních programů zaměřených například na zalesňování méně úrodných pozemků či pěstování rychle rostoucích dřevin, avšak pouze v rozumné míře, tak aby nebyl ohrožen hlavní cíl – udržení současného rázu naší krajiny. Vlastní využití obnovitelných zdrojů energie přímo v sektoru zemědělství je zatím v počátcích, přesto již dosavadní celostátní zkušenosti prokazují reálnou možnost náhrady fosilních paliv těmito zdroji. Zvláštní důraz je přitom třeba klást na využití bioplynu, jehož rozvoj umožní efektivní využívání hmoty z travních porostů, která je v současné době velkým problémem zvláště v oblastech s horšími podmínkami hospodaření.


99

V podmínkách řešeného území nejsou energetické plodiny prakticky pěstované, tudíž ani využívané (dle dostupných podkladů, zejména internetový server „Atlas“ zařízení využívající obnovitelné zdroje energie – biomasa) – příčina není pouze na straně nezájmu ze strany zemědělců, ale celý program je nutno skloubit s energetickým programem kraje a obcí (pěstování těchto plodin není samoúčelné – musí navazovat na připravený sektor využití!), a ani v současnosti neexistuje vyšší společenská objednávka. S ohledem na záměry uplatňované v rámci ČR a s výhledem do r. 2010 lze očekávat, že pěstování energetických plodin a to jak k výrobě bioplynu nebo tepla, se stane jednou z důležitých příjmových položek zemědělství i v této části kraje. Navíc uvážlivé pěstování energetických plodin, ať rychle rostoucích dřevin nebo vytrvalých bylin (jako jsou amaranty nebo šťovíky), by přineslo řešené oblasti kulturně ošetřenou krajinu, nové pracovní příležitosti a zvýšení daňové výtěžnosti obcí. První snahy o komplexní přístup se ze znalosti problematiky začínají rýsovat v obci Ralsko.

3.21.2.6 Zemědělské hospodaření – ekologické zemědělství Definice: Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, které dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů zatěžujících a znečišťujících životní prostředí nebo zvyšujících rizika kontaminace potravního řetězce, a které zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat. Do systému ekologického zemědělství je v celé ČR zařazeno množství podnikatelských subjektů, avšak v podmínkách řešeného území se jedná o statisticky nevýznamné výjimky (chybí i patřičný registr vedený po obcích) – sledované subjekty jsou obecně evidovány v kategorii ekologického zemědělce, subjektů uvádějících bioprodukty a biopotraviny do oběhu, a výrobců biopotravin vč. vlastní distribuční činnosti. Součástí ekologického zemědělství mohou být i alternativní způsoby hospodaření navyšující mimoprodukční funkce, kdy se jedná o souběh zemědělského hospodaření s příbuznými a logicky navazujícími obory zejména cestovního ruchu (příkladem je zde mj. Pavlin dvůr u Mimoně, který je v evidenci ČSÚ paradoxně zařazen v jiné kategorii podnikání …). Tyto formy jsou náležitě podporovány státem i EU, neboť poskytují zaměstnanost ve venkovském prostoru, i jej zatraktivňují pro potřeby cestovního ruchu (rozšiřování tradičních řemesel zejména při výrobě produktů z místních přírodních materiálů jako jsou sláma, proutí, dřevo apod.).


100

Tabulka č. Ta-C.8.3: Přehled evidovaných ekologicky hospodařících subjektů Název obce Bohatice

Katastrální území Bohatice u Zákup

Subjekt

Poznámka

Angusland s.r.o., Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry)

chov krav BTPM chov krav BTPM + ovce

Brniště

Luhov

PV - Cvikov s.r.o., Postřelná (celkem 1639,59 ha evidované výměry)

Cetenov

Cetenov

LIBEX, s.r.o. Neratovice (celkem 550,37 ha evidované výměry)

Dubnice Mimoň Noviny pod Ralskem Ralsko

Dubnice pod Ralskem Vranov pod Ralskem Noviny pod Ralskem Náhlov Jabloneček Svébořice

PV - Cvikov s.r.o., Postřelná (celkem 1639,59 ha evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry) LIBEX, s.r.o. Neratovice (celkem 550,37 ha evidované výměry)

Stráž pod Ralskem

Stráž pod Ralskem


Velký Valtinov

Velký Valtinov


Všelibice

Všelibice Brenná

Veselí nad Ploučnicí

Božíkov Zákupy Lasvice Zákupy Starý Šidlov Kamenice u Zákup Podklad: vlastní analýza zpracovatele

REAGRO spol. s r.o. Český Dub (celkem 721,68 ha evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry), JAGRA, spol. s.r.o. Postřelná (celkem 1240,84 ha evidované výměry), Říhová Lenka, Provodín (celkem 272,89 ha evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry), Biochov s.r.o.; Postřelná (celkem 1560,81 ha evidované výměry) Angusland s.r.o.; Písečná (celkem 1882,93 ha evidované výměry)

nezjištěno chov krav BTPM + ovce chov krav BTPM chov krav BTPM nezjištěno chov krav BTPM + ovce chov krav BTPM + ovce chov krav BTPM chov krav BTPM chov krav BTPM chov krav BTPM nezjištěno chov krav BTPM chov krav BTPM chov krav BTPM chov krav BTPM chov krav BTPM chov krav BTPM


101

Nemalým přínosem může být v budoucnu i využívání přírodních energetických zdrojů (větru, slunce a vody) k výrobě elektrické energie jak pro vlastní využití, tak i pro možnost prodeje do veřejných sítí. Tyto a podobné aktivity mohou být nezanedbatelným přínosem pro zlepšení ekonomické situace zemědělců i obcí. K současnému mimoprodukčnímu zemědělství patří i tzv. uvádění půdy do klidu podporované dotacemi, kdy tento institut je oproti ostatním částem LK na Českolipsku využíván hojněji (viz výše).

3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru Pro vyčerpávající vyhodnocení přehledu jednotlivých subjektů podnikajících ve všech odvětvích zemědělství (prvovýroba i zpracovatelství, potravinářství…) je k dispozici registr ČSÚ, i internetový server APIC (agrární informační a poradenské centrum Libereckého kraje), které však již neevidují jednotlivé subjekty dle místa jeho činnosti (tzn. ve statistických zdrojích je uváděno pouze sídlo subjektu již bez ohledu na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde), ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností – tento dílčí nedostatek je v příslušné příloze zčásti nahrazen výsledky vlastní analýzy zpracovatele programu. V řešeném území jsou v uvedených databázích evidovány subjekty se sídlem v řešeném území (příloha č.6, tabulka č. Ta-C.8.4.1), kdy do výběru byly zařazeny subjekty, které mají podstatnější vliv na fungování a rozvoj příslušného oboru (tj. zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov). Z výběru byly vyřazeny veškeré činnosti související s výrobou potravin, prodejem produktů apod. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná. Poznámka: Od dob reformního období v zemědělství ČR došlo k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Projevuje se to na jedné straně ve výrazném zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů na výměře zemědělské půdy obhospodařované všemi zemědělskými podniky, jakož i v dynamickém vývoji nové podnikatelské formy – obchodních společností. Zemědělský majetek (tj. zemědělská půda, vč. hospodářských budov, strojů a zařízení) lze z hlediska majetkoprávního, resp. způsobu nabytí, možno rozdělit do tří základních skupin: • subjekty, které na tomto majetku hospodaří na základě nepřerušeného vlastnictví popř. vlastnictví, které bylo obnoveno podle zákona č.229/91 Sb., tzv. „Zákona o půdě“, • subjekty, kterým byl na základě tzv. „transformačního zákona“ vydán majetek a tento byl vložen do společného podnikání, • subjekty, které majetek získaly z privatizace státního majetku a který spadá pod splátkový režim na dobu až 30-ti let. Nejdynamičtější podnikatelskou formou v českém zemědělství v uplynulém období byly akciové společnosti (ve které se v průběhu sledovaného období transformovala značná část družstev), zároveň se snížil i podíl všech právnických osob a zvýšil se podíl fyzických osob (i s vědomím poněkud pokřivených podmínek pro zařazování subjektů do statistiky), převažovala i tendence poklesu průměrné velikosti subjektů. Také došlo k výraznému poklesu zaměstnanců v zemědělství (což je vyhroceno v žalostné úrovni zaměstnanosti zejména ve venkovském prostoru), i vlivem nízkých mezd, nezájmem mladých o práci v zemědělství.


102

Tabulka č. Ta-C.8.4: Počty evidovaných subjektů působících v obcích v uvedených oborech

Obec

Rostlinná výroba*

Živočišná výroba*

Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou*

Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti* 0 0 2 0 1 0 2

Lesnictví a související činnosti*

Rybolov, chov ryb a souv. činnosti, služby v oboru * 0 0 1 0 1 0 1

Nezjištěno

Bezděz 1 0 7 0 4 Bohatice 0 2 3 0 3 Brniště 2 4 50 0 3 Cetenov 2 0 1 0 3 Dubnice 0 2 12 1 9 Hlavice 1 0 0 0 5 Mimoň 5 11 19 17 11 Noviny p. 0 1 0 1 1 0 6 R. Pertoltice p. 0 2 4 1 3 0 2 R. Ralsko 1 0 2 1 11 0 2 Stráž p. R. 2 2 7 0 10 0 3 Velký 1 0 6 3 1 0 2 Valtinov Všelibice 3 3 22 1 3 0 14 Zákupy 1 11 19 6 9 0 12 Souhrnné počty nejsou uvedeny, neboť množství subjektů působí i na území několika obcí Podklad: ČSÚ (údaje internetového serveru APIC nejsou přílišně adresné v začlenění druhu činnosti). Seznam – viz příloha. *): - Rostlinná výroba: zelinářství, zahradnictví, sadařství = pěstování obilí a jiných kulturních plodin, zeleniny a zahradnických specialit, květin a okrasných dřevin, ovoce, ořechů, rostlin pro výrobu nápojů a koření, - Živočišná výroba: chov skotu, ovcí, koz, koní, oslů, mul a mezků, prasat, drůbeže, ostatních zvířat, - Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), - Lov, odchyt a chov divokých zvířat a související činnosti - Lesnictví a související činnosti (pěstování lesa a těžba dřeva) - Rybolov, chov ryb a související činnosti, služby v rámci rybolovu

3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Existence PUPFL je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny i 289/95 Sb., o lesích pro rozvoj oblasti jednak limitujícím prvkem, jednak i příležitostí pro existenci a rozvíjení příbuzných oborů a specifických činností.

3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Komentář k tabulce č. Ta-C.8.5 uvedené v příloze č.6: výměra lesní půdy se v ČR postupně mírně zvyšuje na úkor zemědělských pozemků – v podmínkách řešeného území je nárůst méně významný a statisticky zanedbatelný, s výjimkou lesů ve vlastnictví VLS, s.p. na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko, kdy při revizi katastru nemovitostí došlo k administrativnímu přičlenění bezlesích ploch původních vojenských cvičišť (pův. tzv. ostatní plochy) ke kategorii lesní pozemek. Přetrvávajícím problémem i lesů řešeného území je místně narušená druhová struktura (existence nepůvodních struktur a monokultur, kdy náprava stavu je vzhledem k obmýtné době relativně dlouhodobá), a negativní vliv volně chované zvěře (v druhové struktuře i počtu), který je projeven škodami na lesních i nelesních kulturách (příkladem řešení stavu je přístup VLS, s.p., který zde zřídil Židlovskou oboru, kdy i přes finanční náročnost realizace a následné vyšší vstupy do procesu pěstování lesa v tomto území, považuje oborní chov zvěře za prioritní – tento provoz nelze řadit do oblasti zemědělské živočišné výroby).


103

Určitou specifikou lesů řešeného území je počet a značná výměra opuštěných, zejména v minulosti vojensky využívaných území (tzv. brownfields) – tyto plochy jsou ve velké míře i nově začleněny v katastru nemovitostí do kategorie lesní pozemek. Pro zvýšení druhové diverzity a navýšení stavů drobné zvěře by bylo vhodné následovat příkladu vlastníka soukromé bažantnice JZ od Mimoně, dále je nutné preferovat snahy o návrat zajíce a koroptví do krajiny. Z hlediska vlastnictví lesních pozemků v řešeném území naprosto převládá stát – na území obcí Ralsko, Stráž pod Ralskem a na části obcí Bezděz, Mimoň, Noviny pod Ralskem a Zákupy spravuje a hospodaří Vojenské lesy a statky, s.p., Divize Mimoň (v období restrukturalizace oboru si ponechal větší množství své výrobní i zpracovatelské kapacity), ve zbývajících částech Lesy ČR, s.p. (lesnická činnost je mimo území VLS prováděna dodavatelsky vybranými subjekty všeho druhu, od akciových společností po drobné subjekty – zde příležitost pro soukromý sektor). Zastoupení ostatních vlastníků lesů je statisticky méně významné. Přehled subjektů podnikajících v oboru (vč. myslivosti a rybolovu) je součástí výše uvedených údajů a příslušné přílohy.

3.21.5 Rybářství, rybníkářství Vodní plochy (dle terminologie katastru nemovitostí – přílohy k vyhlášce č. 190/1996 Sb., tzv. charakteristiky druhů pozemků pro účely katastru nemovitostí – jsou pozemky na nichž jsou rybníky, vodní toky přírodní i umělé, vodní nádrže přírodní i umělé, močály nebo bažiny), tyto plochy jsou jednak významným krajinným prvkem ze zákona o ochraně přírody, jednak v případě významnějších vodních ploch a toků prostorem pro fungování řešeného oboru. Údaje následující tabulky jsou místy zavádějící, neboť uvádějí souhrnně celý druh pozemku, bez členění na jednotlivé způsoby využití, ale podávají hrubou orientaci o výměrách a o zastoupení v obci i v HSO. Obor je však vzhledem k obecně zanedbatelné výměře vodních ploch a daným možnostem využívání pro HSO méně nosným. V oboru zde profesionálně působí několik subjektů, značná část oboru je realizována formou sportovního rybaření. Z hlediska významu pro obor mají zejména rybníkářsky využívané vodní plochy (místní rybníky) a toky (zejména Ploučnice) v Bohaticích, Brništi, Cetenově, Dubnici, Mimoni, Ralsku, Stráži pod Ralskem, Velkém Valtinovu a v Zákupech. Některé vodní plochy jsou využívány v souběhu s rekreačními aktivitami, některé jsou součástí zvláště chráněných území.


104

Tabulka č. Ta-C.8.6: Zastoupení vodních ploch Název obce Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem HSO

23992169 3935263 26716438 6051738 15796372 8269895 15481505

7037 71897 345237 132013 200371 65191 457523

Podíl vodních ploch z výměry obce (%) 0,03 1,83 1,29 2,18 1,27 0,79 2,96

10172811

212708

2,09

0,06

7918397

234792

2,97

0,06

170257898 21578433 10048590 18434858 40750757 379405124

1567750 1293367 690513 44219 1084427 6172253

0,92 5,99 6,84 0,24 2,66 -

0,41 0,34 0,18 0,01 0,29 1,63

Celkem obec (m2)

Vodní plochy celkem (m2)

Podíl vodních ploch z výměry HSO (%) 0,00 0,02 0,09 0,03 0,05 0,02 0,12

Podklad: Katastr nemovitostí (stav k datu zpracovávání Konceptu ÚP VÚC LK)

3.21.6 Závěry a doporučení Oblast ZPF a zemědělství Vzhledem ke značné výměře a dislokaci pozemků ZPF, a převažujícímu venkovskému charakteru oblasti, je zemědělské hospodaření jedním ze zdejších, územně i hlavních způsobů obživy. V území převažují orné způsoby využívání, ale významné je i zastoupení travních porostů, oproti výměře ovocných sadů a zahrad, které jsou významem spíše okrajovým i vzhledem k jejich převažující drobné držbě, současným způsobům využívání i jejich umístění vesměs v okrajích sídel či v zastavěných územích. Z krajinářských důvodů je vhodné plošné rozmělnění v minulosti některých scelených honů orné půdy, které se diferencovaně vyskytují snad ve všech obcích oblasti, kdy příležitostí pro realizaci jsou jednak dosud nerealizované, již po mnoho let navržené prvky územního systému ekologické stability, místně značná pracovní kapacita mysliveckých sdružení při vytváření remízů a linií pro zvyšování a reintrodukci drobné zvěře, zejména je pak nutné finanční zabezpečení ze státních prostředků. Pro rozvoj oboru a vyšší standard využívání je příležitostí zdejší poměrně vysoký podíl méně hodnotných pozemků, a pozemky již dlouhodobě ležící ladem – tyto pozemky se vyskytují často ve zvláště i obecně chráněných územích, a je nutné je udržovat i za cenu nezužitkování biomasy, kdy důvodem jsou zejména krajinářské a ochranářské aspekty. Pro zabezpečení procesu je nutné zavedení pravidelně aktualizovaného registru potřeb, a následně pak vytvoření finančních a kapacitních předpokladů, kdy jejich nositelem jsou příslušné státní orgány. Rovněž pro údržbu krajiny je nutný dohled státních orgánů nad úrovní hospodaření a využívání pozemků soukromých vlastníků, včetně důsledného používání sankčních metod nad neplněním zákonných povinností. Množství méně hodnotných pozemků a dlouhodobě nevyužívaná půda dává sice teoretický předpoklad k využívání pro pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely, avšak bez nutného odbytu biomasy bez vybudovaných zařízení na její využívání postrádá tento proces smysl – jak výše uvedeno, značná část těchto pozemků tvoří součást obecné i zvláštní ochrany přírody, kde jsou většinou tyto způsoby využívání vyloučeny, či značně omezeny (i vzhledem k expanznímu chování většiny těchto druhů).


105

Z hlediska struktury pěstovaných plodin a komodit není nutné, dle názoru zpracovatele programu, vytvářet zvláštní statistický registr (důvody viz výše). Existence travních ploch i zatravněné orné půdy však dává jednoznačný předpoklad pro rozvoj živočišné výroby snad ve všech obcích oblasti, ale lze naopak očekávat i omezující působení stimulů zemědělské politiky EU. Dle názoru zpracovatele je však navýšení živočišné výroby využívající travní fond v počtu kusů i v druhové rozmanitosti jedním z hlavních způsobů údržby krajiny přílišně nezatěžující státní rozpočet. V oblasti je již cca vytvořen a stabilizován systém subjektů působících v oborech, kdy pro potřebné navyšování jejich počtu i činnosti nejsou vhodné podmínky (současný i očekávaný nedostatečný a problematický zisk, nedostupnost úvěrů, převažující hospodaření na pronajaté půdě, apod.). Z důvodu nutnosti navyšování živočišné výroby vedoucí zejména k údržbě krajiny je vhodné zavedení registru stavů chovaných hospodářských zvířat po obcích – tento registr dále porovnávat s potencionálními možnostmi využívání zejména pozemků TTP. Oblast PUPFL a lesnictví, myslivost Obecná existence lesních pozemků je pro rozvoj oblasti opět jednak limitem, jednak i příležitostí pro subjekty působící v oboru. Na většině výměry zdejších lesů vykonává praktickou činnost při obnově lesů různé subjekty, jejichž struktura je již cca stabilizovaná, a jejichž činnost se odvíjí většinou na základě dlouhodobě uzavíraných smluv s většinovými státními vlastníky (soukromé a ostatní druhy držby neposkytují vzhledem k celkové plošné zanedbanosti pro rozvoj oboru přílišný prostor), tj. zde LČR a VLS (některé činnosti podnik vykonává svými kapacitami). Hospodaření v lesích je obecně a dostatečně řízeno příslušnými Lesními hospodářskými plány, kdy vzhledem k dlouhodobému procesu růstu lesa není nutno pro časové působení předkládaného programu přijímat zvláštní opatření vedoucí ke změně věkové struktury či druhové skladby. Zpracovatel programu dává staromilsky přednost využívání těžebního odpadu jako dlouhodobé „hnojivo“ v lesních porostech, před případným energetickým využíváním – z tohoto důvodu nebude následně navrhováno využíváni těžebních odpadů ve formě energeticky i dopravně náročné štěpky pro energetické spalování (pěstování rychlerostoucích dřevin pro energetické účely budiž výhradně organizováno na vhodné zemědělské půdě, kdy se nejedná o trvalou změnu druhu pozemku, čili o „zábor“ ZPF). Pro omezení škodlivých vlivů zvěře na lesních i zemědělských kulturách je však vhodné v následných návrzích přijmout některá opatření, spočívající ve snížení stavů volně chované zvěře (zejména spárkaté a černé), a navýšení oborních chovů ve vhodných lokalitách na příkladu zdejší Židlovské obory podniku VLS. Oblast rybářství a rybníkářství Tyto činnosti jsou svým charakterem i kapacitou spíše za těžištěm zájmu i možností pro případný celkový rozvoj oblasti, i přes místní podmínky i fungující strukturu subjektů působících v oboru. Z obecných důvodů je nutná aktualizace katastru nemovitostí v zatřídění pozemků (nejen zemědělských pozemků, ale i lesních pozemků zejména na území obce Ralsko) dle skutečného stavu.


106

3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vhledem k nedostatku informačních zdrojů jsou zde sledovány finanční dotace získané z Fondu životního prostředí a Grantových fondů Libereckého kraje. Tabulka č. Ta-C.9.1: Financování ochrany a tvorby životního prostředí (Kč;%) Složka životního prostředí 2001 2002

2003 2004

obnovitelné zdroje energie obnovitelné zdroje energie obnovitelné zdroje energie G1 G4 G3 ochrana vod G13 obnovitelné zdroje energie 8

Dotace celkem za složku Zdroj v Libereckém kraji 8 970 000 SFŽP

Dotace Kč

Dotace %

180 000

30,00%

45 266 000 SFŽP

11 000 000

50,00%

45 266 000 SFŽP

2 866 000

70,00%

559 831 188 111 278 638 90 936 000 700 000 58 581 000

GF LK GF LK GF LK SFŽP GF LK SFŽP

20 000 3 500 10 000 4 223 000 25 000 3 611 000

22,00% 39,00% 50,00% 30,00% 38,00% 70,00%

100 000 GF LK

11 500

56,00%

Zdroj: Státní fond životního prostředí (SFŽP); KÚ LK Vysvětlivky: G1 - program podpory ekologické výchovy a osvěty G2 - program podpory ochrany přírody a krajiny G3 - program podpory péče o zvířata v nouzi G4 - program podpory mimoprodukčních funkcí zemědělství G13 - program podpory ochrany přírody a krajiny 8 - program podpory péče o zvířata v nouzi GF LK Grantový fond Libereckého kraje

V roce 2001 nebyla vypsána ještě žádná krajská grantová schémata. Ze SFŽP byly na území Libereckého kraje ve složce obnovitelné zdroje energie uděleny dotace v celkové výši 8 970 000,- Kč, což představuje 2,00% z celkové podpory v této složce. V roce 2002 proudilo do regionu Podralsko na podporu ochrany a tvorby životního prostředí z grantových fondů Libereckého kraje 33 500,- Kč a byly takto podpořeny tři projekty. Z celkové částky rozdělené v rámci této složky na území Libereckého kraje je to 1,80 %. SFŽP podpořil v regionu Podralsko v tomto roce dva projekty ve složce obnovitelné zdroje energie z celkové částky rozdělené v rámci této složky na území Libereckého kraje je to 30,63%. V roce 2003 Liberecký kraj podpořil jeden projekt a přidělená dotace tvořila 25 000,- Kč, což představuje 1,7 % z celkové dotace 1 500 000,- Kč, která byla v roce 2003 na území kraje udělena. Ze SFŽP byl na území regionu Podralsko podpořen také jeden projekt, a to ve složce ochrany vod, z celkové sumy přidělených dotací v rámci této složky v Libereckém kraji představovala tato dotace 4,60%. Z grantových fondů byl v roce 2004 na území regionu Podralsko podpořen jeden projekt ve výši 11 500,- Kč, z udělených dotací na rok 2004 tato částka představuje 0,90%. Ze SFŽP byl podpořen


107

projekt v sekci obnovitelné zdroje energie a z celkových dotací udělených v této sekci na území Libereckého kraje tato dotace představuje 0,60%. Žadateli o dotace nejsou jen obce nebo jimi zřizované organizace, ale v mnoha případech i fyzické osoby, tento fakt poukazuje na pozitivní postoj veřejnosti k řešení problémů životního prostředí. Podání žádosti o dotaci a vůbec implementace projektu jsou v mnoha případech ovlivněny množstvím financí žadatele, nutné k vlastnímu spolufinancování.


108

PILÍŘ D - SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH V roce 2005 byla zpracována Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje. Tento dokument je nejen souhrnem informací o stavu problematiky udržitelného rozvoje na krajské úrovni, jsou zde stanoveny i hlavní priority, cíle a navržena opatření směřující k implementaci procesů udržitelného rozvoje v rámci Libereckého kraje. Dotazníkové šetření v obcích regionu Podralsko poskytlo odpovědi na následující dotazy vztahující se k udržitelnému rozvoji: A) Management udržitelného rozvoje • Existuje ve Vaší obci Rada pro udržitelný rozvoj? ano-ne • Je Vaše obec členem Národní sítě zdravých měst ČR? ano-ne • Má některý ze členů samosprávy obce v náplni práce udržitelný rozvoj? Ano-ne, kolik B) Indikátory udržitelného rozvoje • Kolik a které indikátory udržitelného rozvoje se zavedlo, monitoruje a vyhodnocuje? • Kolik rozhodnutí samosprávy bylo přehodnoceno na základě sledovaných indikátorů udržitelného rozvoje? C) Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území • Ke kolika bodům projednávanými zastupitelstvem se občané vyjádřili za rok? Počet bodů/ počet obyvatel • Počet aktivních výzev (rozhlas, tisk, ..) samosprávy pro zapojení občanů k bodům zastupitelstva. Počet/ jejich specifikace D) Místní Agenda 21 • Je Vaše obec přihlášena k zavádění Místní Agendy 21? Ano-ne • Byl ve Vaší obci schválen program Místní Agendy 21 zastupitelstvem? Ano-ne

3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Na základě výstupů z dotazníkového šetření v obcích regionu Podralsko musí být konstatováno, že ani v jedné ze 14 obcí neexistuje Rada pro udržitelný rozvoj a ani jeden ze členů samosprávy obce nemá v náplni práce udržitelný rozvoj. Jako jedna z překážek je nedostatek finančních prostředků. Celkem 11 obcí z HSO Podralsko jsou členy mikroregionu Podralsko, který je součástí Národní sítě zdravých měst.

3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Získané informace ukazují, že ve sledovaných obcí nejsou zavedeny k monitorování žádné indikátory udržitelného rozvoje, z toho vyplývá, že neexistují žádná rozhodnutí samosprávy stanovena na základě přehodnocení sledovaných indikátorů.

3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH Informace o počtu bodů projednávaných zastupitelstvem, ke kterým se občané vyjádřily nejsou v obcích sledovány, ani účast obyvatel na jednání zastupitelstva není přesně specifikována. Velice významným faktorem ovlivňujícím účast občanů na jednáních zastupitelstva je obsah jednotlivých bodů, což je patrné na příkladu obce Bohatice se 144 občany, ve které se jich k rozpočtu vyjádřilo 20, k návrhu územního plánu 28 a k vodovodu již 50. Průměrná účast veřejnosti na rozhodovacích procesech je cca 1%


109

z počtu obyvatel obce, ve výjimečných případech např. ve městě Zákupy, obci Všelibice a Velký Valtinov je účast 10 %. Ve městě Mimoň, obci Cetenov a Hlavice nejsou k dispozici žádné údaje. Jedním z indikátorů, který je možné použít pro posouzení zapojení veřejnosti do dění v obci, je účast občanů na volbách do obecního zastupitelstva a počet kandidujících stran. Tato problematika byla částečně řešena v kapitole 3.20.3.1, souhrnné údaje jsou uvedeny v příloze č.6, tabulka č. Ta-C.7.2 a v datové části v tabulce č. Td-D.3.1 a Td-D.3.2. Všech 14 obcí využívá ke zveřejnění výzev pro zapojení občanů k bodům zastupitelstva vývěsní desku, dalším často používaným médiem je v 6 případech místní rozhlas, 4 obce využívají internet, 4 místní tisk a 2 z obcí k tomuto účelu využívají kabelovou televizi. V jedné z obcí jsou do každé domácnosti zasílány pozvánky na jednání zastupitelstva. Pro možnost vyjádření občanů k některým významným bodům v jednání zastupitelstva obec Noviny pod Ralskem provedla anketu. Také město Mimoň dává prostor pro vyjádření se občanů formou ankety nebo dotazníkového šetření.

3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 Z výsledků vyplývá, že jednotlivé obce nejsou přihlášeny k zavádění Místní Agendy 21 a ani zastupitelstvo tento program neschvalovalo. Významný je zde fakt, že 80% dotázaných obcí jsou členy Mikroregionu Podralsko, který byl v roce 2003 přijat do Národní sítě zdravých měst a jako celek se zavázal k implementaci programu Místní Agendy 21. Zapojení obcí do komunitního plánování je minimální, pouze ve Stráži pod Ralskem se tato otázka řeší, a to v rámci rozvoje obce, ostatních 13 obcí není do komunitního plánování zapojeno.


110

3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY 3.27.1 Nadřazená ÚPD Původní ÚPN VÚC Českolipsko z roku 1981 je s ohledem k uplynutí návrhového období směrný. Část území HSO Podralsko (území bývalého VVP Ralsko) pokrývá ÚPN VÚC Ralsko je již vývojem v území i v širších souvislostech částečně překonán. Ze závazné části vyplývají pro řešené území následující podmínky. Při využívání území chránit: • • • •

koridor silnice Kuřívody - Osečná plochy pro rozvoj sídel Kuřívody, Jablonec, Hradčany, Boreček, Ploužnice, Hvězdov, Náhlov, Dolní Krupá lokalitu letiště Hradčany pro jeho využití jako veřejného letiště regionálního významu plochy vymezené pro regionální systém ekologické stability

Možnost využití letiště Hradčany jako veřejného letiště regionálního významu by však s ohledem na nevýhodnou polohu a dosažený stav destrukce areálu byla značně nákladná – reálná snad v rámci realizace velkorysého a dosud nejasného záměru budování zábavního parku Kludskyland. Možnost využití je problematická rovněž z důvodů střetů s ochranou přírody a krajiny (vyhlášená ptačí oblast, lokality Natura o stanovištích, zásahy do krajiny…). Tato investice nadmístního významu by výrazně ovlivnila vývoj regionu a byla by podmíněna změnami všech souvisejících územně plánovacích dokumentací, tedy i ÚPN VÚC LK a ÚPN VÚC Ralsko. ÚPN VÚC Liberecký kraj je rozpracován na úrovni konceptu. V současné době se zpracovává Souborné stanovisko. Tento ÚPN VÚC LK stanovuje uspořádání a limity řešeného území, hlavní (nadřazené) koridory dopravy, technické infrastruktury a územní systémy ekologické stability, dále vymezuje významné rozvojové plochy a další území speciálních zájmů. Je nutné dále sledovat soulad nově zpracovávaných územních plánů obcí (dále jen ÚPO) s tímto ÚPN VÚC LK a zejména respektovat vymezené VPS. Řešeným územím HSO Podralsko byly v ÚPN VÚC LK vymezeny regionální osy s nutnou podporou rozvoje avizující do budoucna zvláštní pozornost a podporu ze strany Libereckého kraje z hlediska posílení integrity kraje, zlepšování vnitřní dostupnosti a snižování ekonomických a sociálních rozdílů uvnitř kraje. Tyto osy sledují dopravní koridory: • • • •

Česká Lípa – Zákupy - Mimoň Mimoň - Stráž pod Ralskem - Osečná - Hodkovice nad Mohelkou Stráž pod Ralskem - Jablonné v Podještědí - Zittau Mimoň - Ralsko (Kuřívody) - Mnichovo Hradiště.

Variantně, při úvaze vybudování tunelu pod Ještědem přinášejícím rychlé dopravní napojení Liberce z Českolipska, se jeví jako možná další regionální osa Dubá - Doksy - Ralsko (Kuřívody) Osečná - Liberec. Zvýšení rozvojových předpokladů území by měla přinést rovněž rostoucí funkční kooperace center. Do kooperujících center byly navrženy v řešeném území HSO města Mimoň a Stráž pod Ralskem.


111

3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí Všechny obce kromě Bohatic mají územně plánovací dokumentaci nebo alespoň územně plánovací podklad. Jejich stáří, rozsah řešeného území, obsahová náplň je velmi různorodá. Dnešní jejich využitelnost po změnách legislativy a vlastnických vztahů s bezprostředním vlivem na možnosti a podmínky využívání území je problematická. Přehled stavu ÚPD a ÚPP je zobrazen v tabulce č. Ta-D.5.1. Menší obce mají zpracovány jenom územně plánovací podklady - urbanistické studie. Města mají schváleny územní plány sídelního útvaru. Tyto byly vypracovány před rokem 1998 a neodpovídají požadavkům z pohledu současné legislativy. Obce Bezděz, Bohatice, Velký Valtinov, Ralsko, Zákupy proto již pořizují nové územně plánovací dokumentace - územní plány obce. V brzkém výhledu se připravují města Mimoň a Stráž pod Ralskem započít s pořízením nového územního plánu obce.


112

Tabulka č. Ta-D.5.1: Přehled stavu ÚPP a ÚPD v jednotlivých obcích Obec Bezděz Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Mimoň Mimoň Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem

Kód obce 561398 561398 561428 561444 563943 561541 564052 561835 561835 561835 561835 561851 514276

Typ UPP UPD ÚPD UPP UPP UPP UPP UPD UPD UPD UPD UPP UPP

Název dokumentu Etapa Stav US NA projednáváno/neschváleno ÚPO KO souborné stanovisko projednáno ÚPO P+R, ZA projednání Zadání US NA projednaná US NA schváleno US NA US NA ÚPN SÚ NA schváleno ÚPN SÚ ZM č.1 ZM č.1 NA schváleno ÚPN SÚ ZM č.2 ZM č.2 NA schváleno ÚPN SÚ ZM č.3 ZM č.3 NA schváleno US NA schválena US NA schválena ÚPN SÚ-k.ú. Ralsko 562017 UPD Kuřívody NA schváleno / ZO Ralsko 562017 UPD RP - centrum RP-centrum schváleno / ZO 1999 Ralsko 562017 UPD ÚPN SÚ ZM č.1 ZA schváleno / ZO Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Hradčany NA schváleno / ZO Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Ploužnice NA schváleno / ZO Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Hvězdov I a II NA schváleno / ZO Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Svebořice I a I NA schváleno / ZO Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Boreček NA schváleno / ZO Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Náhlov NA schváleno / ZO Ralsko 562017 UPP US-k.ú. Jabloneček NA schváleno / ZO Ralsko 562017 UPD ÚPO P+R, ZA v projednávání Stráž pod Ralskem 562092 UPD ÚPNSÚ NA schváleno / ZM č.12/98 Stráž pod Ralskem 562092 UPD ÚPNSÚ ZM č.1 ZM č.1 NA schváleno / ZM č. 2/42/2002 Stráž pod Ralskem 562092 UPD ÚPNSÚ ZM č.2 ZM č.2 NA v projednávání Stráž pod Ralskem 562092 UPD ÚPNSÚ ZM č.3 ZA v projednávání Velký Valtinov 562203 UPP US NA projednána Všelibice 564532 UPP US NA Všelibice 564532 UPD ÚPO NA schváleno ZO Všelibice 564532 UPD ÚPO ZM č.1 ZA v projednávání Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ NA schváleno/ZO č.u. 28/96 bod 17 Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ ZM č.1 ZM č.1 NA schváleno/ZO č.u. M/26/98 Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ ZM č. 2 ZM č. 2 NA schváleno/ZO č.u. 49/00 bod 5 ZM č. 3 a 5 Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ ZM č. 3 a 5 NA schváleno/ZO č.u. 96/02 bod 10 Zákupy 562262 UPD ÚPNSÚ ZM č.4 ZA projednáváno Zákupy 562262 UPD ÚPO P+R, ZA v projednání Podklad: data KÚLK k 31.12.2004, vlastní šetření 05-06/2005 Legenda: ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPP - územně plánovací podklady US - urbanistická studie ÚPNSÚ - územní plán sídelního útvaru ÚPO - územní plán obce P+R - průzkumy a rozbory ZA - Zadání ÚPO KO - koncept NA - návrh

Stav k datu 31.12.1998 31.05.2005 31.05.2005 31.12.1987 20.06.1999 31.12.1994 31.12.1999 31.12.1996 31.12.2002 30.06.2005 30.06.2005 12.05.1999 31.12.1995 31.12.1998 31.12.1999 26.06.2005 31.12.2000 31.12.1997 31.12.1997 31.12.1997 31.12.1998 31.12.1998 31.12.1997 30.06.2005 11.03.1998 22.05.2002 3.05.2005 30.06.2005 31.12.1996 31.12.1997 18.3.2004 31.7.2005 21.3.1996 31.12.1998 21.12.2000 18.09.2002 10.07.2001 30.06.2005


113

3.27.3 Rozvojové programy 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků V dalším postupu při tvorbě Programu HSO Podralsko se bude vycházet ze schválených rozvojových programů, zabývajících se rozvojem kraje (Strategie rozvoje Libereckého kraje, Program rozvoje Libereckého kraje a Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod) a budou respektovány další schválené koncepční dokumenty kraje z jednotlivých resortů rozvoje kraje (Krajská zemědělská koncepce, Koncepce ochrany přírody a krajiny, Strategie rozvoje dopravní infrastruktury kraje, Surovinová politika LK, Program rozvoje cestovního ruchu, Územní energetická koncepce LK, Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje a další). Obecná opatření vyplývající z výše uvedených koncepčních dokumentů: podpora malého a středního podnikání, vytvoření podmínek pro nové podnikatelské investice, rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem bydlení, zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, optimální využití krajinného a přírodního potenciálu, péče o krajinu a její složky, revitalizace zemědělské prvovýroby, vypracování rozvojových dokumentů a realizace jejich výstupů a další. Rozvojová studie venkovského mikroregionu (strategii rozvoje) Podralsko Z vymezené HSO Podralsko do mikroregionu Podralsko patří obce: Bezděz, Bohatice, Brniště, Dubnice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Zákupy Pro mikroregion Podralsko byly stanoveny hlavní strategické cíle: 1. Vytvoření příznivých podmínek pro nové podnikatelské investice a rozšíření ekonomických aktivit. 2. Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury (např. komunikační propojení přes Ralsko). 3. Optimalizace dopravní obslužnosti území. 4. Rozšíření nabídky různých forem a typů bydlení. 5. Oživení zemědělské výroby, revitalizace krajiny. 6. Optimalizace zdravotnických služeb a školství. 7. Zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu, prodloužení sezóny. 8. Zlepšení informačních vazeb mezi obcemi, vytvoření optimálních vazeb s krajskou samosprávou. 9. Zlepšení péče o životní prostředí (likvidace starých zátěží, ochrana vod, odpady). Pro naplnění těchto cílů byla stanovena jednotlivá opatření a aktivity. Koncepce rozvoje mikroregionu Podještědí (strategie rozvoje) Z vymezené HSO Podralsko do mikroregionu Podještědí patří obce: Cetenov, Hlavice, Všelibice. Pro mikroregion Podještědí byly stanoveny hlavní strategické cíle: 1. Technická příprava území a zlepšení logistických podmínek pro současné i budoucí investory 2. Transformace výrobního prostředí cestou restrukturalizace, optimalizace a inovace oborů a výrob 3. Zachování a rozvoj venkovského prostředí a osídlení 4. Dobudování zařízení cestovního ruchu, sportu a rekreace, zvyšování kvality služeb 5. Rozvoj vhodných forem turistiky a cestovního ruchu 6. Optimalizace kapacit a dostupnosti vzdělávacích, zdravotnických, sociálních a kulturních zařízení 7. Zlepšení bytových podmínek a občanského povědomí obyvatelstva 8. Zajištění zdravého venkovského životního prostředí, ochrana a využívání přírodního a nerostného bohatství při uplatňování zásad trvale udržitelného rozvoje Pro naplnění těchto cílů byla stanovena jednotlivá opatření a aktivity. Studie rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko V roce 2002 vypracovalo Výzkumné centrum regionálního rozvoje Masarykovy university v Brně Studii rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko (jen území obce Ralsko). Studie shrnula a zhodnotila předchozí zpracované územně plánovací a strategické dokumenty. Provedla vyhodnocení průmyslové zóny Kuřívody, zhodnocení využití letiště Hradčany a dalších významných projektů na území Ralska. Na


114

základě provedené SWOT analýzy vymezila tři možné scénáře vývoje v řešeném území a strategii rozvoje cestovního ruchu. V rámci scénářů jsou definovány cíle a obecně specifikována ekonomická a organizační náročnost. Výstupem je označení nejvhodnějších cílů a postupů k jejich naplňování.

3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí Strategické plánování není v obcích příliš rozvinuto. Obce vychází při rozhodování o svém vývoji z platné územně plánovací dokumentace nebo podkladů, u některých obcí doplněných o Program obnovy vesnice, volebních programů a v posledních letech i ze společných Strategií rozvoje dobrovolných svazků obcí - mikroregionů Podralsko a Podještědí. Program rozvoje města má zpracován pouze město Mimoň. Tabulka č. Ta-D.5.2 Přehled rozvojových programů obcí Zpracovaný rozvojový Změna nebo doplnění rozvoj. Obec Mikroregion dokument obce Dokumentu obce Místní POV, 2003 na roky 2004 Bezděz Místní POV, 1998 2013 Podralsko Bohatice Podralsko Místní POV, 2000 Brniště na období 2000 – 2006 Podralsko Cetenov POV, 1999 Podještědí Aktualizace 2003, záměry obce do Dubnice POV, 1998 2006 Podralsko Hlavice POV, 1997 Podještědí Program rozvoje města, Mimoň 2005 Podralsko Aktualizace 2003 Noviny pod Ralskem POV, 1999 Záměry na roky 2003 – 2006 Podralsko Místní POV, 2003 Pertoltice pod Ralskem na období 2003 - 2007 Podralsko Návrh hospodář. a sociálního rozvoje obce Ralsko, 2000 na období 2001 – Ralsko POV, 1995 2005 Podralsko Stráž pod Ralskem Podralsko Místní POV, 2000 na období 2001 Velký Valtinov POV, 1997 2005 Podralsko Všelibice POV, 1997 POV, 2001 na období 2002 - 2006 Podještědí Zákupy Podralsko Podklad: data KÚLK k 31.05.2005, vlastní šetření 05/2005

3.27.4 Závěry a doporučení Územní plán je jediný závazný dokument, jehož prostřednictvím je usměrňován územní rozvoj obce. Hlavním cílem ÚPO je příprava podmínek pro realizaci kontinuálního a vyváženého trvale udržitelného rozvoje území obce, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Podle připravovaného nového stavebního zákona budou všechny obce muset být vybaveny novým územním plánem obce, který nahradí územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru schválenou do 1.7.1998, do 5-ti let od platnosti nového stavebného zákona. U ÚPO a RP schválených po 1.7.1998 budou tyto upraveny a doplněny podle nového zákona taktéž do 5-ti let. Proto pokrytí celého území hospodářsky slabé oblasti Podralsko nově pořízenými územními plány obcí by mělo být jednou z preferencí. Bude se to týkat zejména obcí Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, které nemají žádnou územně plánovací dokumentaci.


115

3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY Tabulka č. Ta-D.6.15: Obce hospodářky slabé oblasti Podralsko Název obce Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy

Adresa

Identifikační číslo Bezděz č. p. 102, pošta Okna, 471 62 00673382 Bohatice č.p. 79, pošta Zákupy, 471 23 00673340 Brniště č. p. 102, 471 29 00260401 Cetenov, Hrubý Lesnov 44, 463 48 00672114 Dubnice č. p. 240, Dubnice, 471 26 00525707 Hlavice č. p. 54, 463 48 00672050 Mírová 120/III, 471 24 00260746 Noviny pod Ralskem č. p. 116, 471 24 00672904 Pertoltice pod Ralskem 165, 471 24 00672912 Kulturní dům Kuřívody č. p. 701, Ralsko, 471 24 00831514 nám. 5. května 55, Stráž pod Ralskem, 471 27 00260967 Velký Valtinov 1, 471 25 00672891 Všelibice č. p. 65, 463 48 00263303 Borská 5, Zákupy 471 23 00261114

Zdroj: vlastní zpracování

Působnost orgánů státní správy po jednotlivých obcích dle jednotlivých indikátorů je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.

3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad Pověřený obecní úřad vykonává vedle své přenesené působnosti jemu svěřené zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon. V Libereckém kraji patří mezi obce s pověřeným obecním úřadem: Cvikov, Český Dub, Doksy, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Rokytnice nad Jizerou. Zvláštní zákon může určit také obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vedle přenesené působnosti vykonává v rozsahu jemu svěřené zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. V Libereckém kraji patří mezi obce s rozšířenou působností: Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod. Příslušný pověřený obecní úřad nebo obecní úřad s rozšířenou působností pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.

3.28.2 Příslušný finanční úřad Finanční úřady jsou územně-organizační jednotky prvního stupně. Vykonávají správu daní, odvodů, záloh na tyto příjmy, spravují dotace, ukládají pokuty, vybírají a vymáhají odvody, poplatky, úhrady, pokuty a penále. V okrese Česká Lípa jsou zřízeny finanční úřady v Doksech, Mimoni a Nové Boru a v okrese Liberec ve Frýdlantu a Liberci. Příslušný finanční úřad pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uveden v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.


116

3.28.3 Příslušná matrika Zajišťuje výkon matriční agendy narození, manželství a úmrtí. V okrese Česká Lípa působí matriční úřady na Městských úřadech Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Mimoň, Nový Bor, Stráž pod Ralskem, Zákupy a Žandov. V okrese Liberec působí matriční úřady na Magistrátu města Liberec, na Městských úřadech Český Dub, Frýdlant, Hejnice, Hodkovice, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nové Město pod Smrkem, Raspenava a Obecních úřadech Jindřichovice pod Smrkem, Křižany, Osečná, Příšovice, Sychrov a Úřadu městského obvodu Liberec – Vratislavice nad Nisou. Příslušná matrika pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.

3.28.4 Příslušný pracovní úřad Úřad práce je správním úřadem, který v rámci své působnosti zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce ve svém správním obvodu. Správní obvody úřadu práce jsou shodné s územními obvody okresů. V okrese Česká Lípa je to Česká Lípa a v okrese Liberec je to Liberec. Úřad práce je příslušný dle místa trvalého bydliště fyzické osoby. Místně příslušným je také úřad práce, v jehož obvodu má: a) sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, b) místo podnikání zaměstnavatel, který je fyzickou osobu, nebo c) bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a který nemá místo podnikání. V okrese Česká Lípa jsou zřízeny místně příslušné pracovní úřady tzv. dislokovaná pracoviště v České Lípě, Doksech, Mimoni a Novém Boru. V okrese Liberec pak v Českém Dubu, Frýdlantu, Hrádku nad Nisou, Liberci a Novém Městě pod Smrkem. Příslušné pracovní úřady pro jednotlivé obce HSO Podralsko jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.

3.28.5 Příslušný stavební úřad Je většinou obecním úřadem obce s rozšířenou působností, je příslušný k územnímu řízení a povoluje stavby v České republice. V okrese Česká Lípa to je Městský úřad Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Jablonné v Podještědí, Kamenický Šenov, Mimoň, Nový Bor, Stráž pod Ralskem a Zákupy. V okrese Liberec Magistrát města Liberec, Městský úřad Český Dub, Dubá, Frýdlant, Hejnice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. Příslušné stavební úřady pro jednotlivé obce HSO Podralsko jsou v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.

3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Policie České republiky v Libereckém kraji je organizačně začleněna pod Policii ČR Správu Severočeského kraje, kde jsou vytvořena Okresní ředitelství v Litoměřicích, Lounech, Mostu, Teplicích, Ústí nad Labem, České Lípě, Děčíně, Chomutově, Jablonci nad Nisou a v Liberci. Okresní ředitelství v České Lípě zřídilo Obvodní oddělení ve Cvikově, České Lípě, Doksech, Jablonném v Podještědí, Mimoni, Novém Boru, Stráži pod Ralskem a Žandově. Okresní ředitelství v Liberci zřídilo Obvodní oddělení v Českém Dubu, Frýdlantu, Hejnicích, Hodkovicích nad Mohelkou, Hrádku nad Nisou, Chrastavě, Lázních Kunratice, Liberci - Ruprechticích, Liberci - Starém Městě, Liberci - Vesci, Novém Městě pod Smrkem, Příšovicích a Vratislavicích nad Nisou. Obvodní oddělení Policie ČR provádí úkony jako jsou příjímání oznámení o spáchání trestných činů a přestupků, hlídkovou činnost a vedení spisové služby.


117

Příslušná obvodní oddělení Policie ČR pro obce HSO Podralsko jsou uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.

3.28.7 Působnost hasičů Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje funguje od 1. 1. 2001. Člení se na 3 územní odbory (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Semily) a Krajské operační středisko (Liberec). V okrese Česká Lípa byly zřízeny územně příslušné stanice – Česká Lípa a Jablonné v Podještědí, v okrese Jablonec nad Nisou byly zřízeny územně příslušné stanice – Jablonec nad Nisou a Velké Hamry a v okrese Semily územně příslušné stanice – Jilemnice, Semily a Turnov. Územní stanice v okrese Liberec fungují v Liberci a v Raspenavě. Příslušná působnost hasičů pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.

3.28.8 Působnost záchranné služby Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči občanům, kteří se nacházejí v bezprostředním ohrožení života nebo ve stavu, který bezprostředně ohrožuje jejich zdraví. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje se člení na 4 operační střediska, která mají svá výjezdová stanoviště. Operační střediska Česká Lípa – výjezdové stanoviště: Česká Lípa, Doksy, Jablonné v Podještědí, Jablonec nad Nisou – výjezdové stanoviště: Jablonec nad Nisou, Tanvald, Liberec – výjezdové stanoviště: Český Dub, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Liberec – Husova, Liberec – letiště, Turnov – výjezdové stanoviště: Jilemnice, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Turnov. Příslušná působnost záchranné služby pro jednotlivé obce HSO Podralsko je uvedena v příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.6.1 až Ta-D.6.14.


118

3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy Členění nevládních neziskových organizací (NNO) stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů v platném znění, který v § 18, odst. 7 definuje tzv. „organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: • • • • • • • • • • • • •

zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, vyšší územní samosprávné celky, organizační složky státu a územních samosprávných celků, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nich tak stanoví zvláštní zákon.

V Libereckém kraji bylo v roce 2003 registrováno 2 016 občanských sdružení, 38 obecně prospěšných společností, 11 nadací, 14 nadačních fondů tj. celkem 2 079 NNO. Nevládní neziskový sektor v HSO Podralsko je pestrý v právních formách i v oblastech, ve kterých působí. Pro 14 určených obcí HSO Podralsko byla vypracována souhrnná tabulka viz příloha č.6, tabulka č. Ta-D.7.1, kde jsou uvedeny nevládní neziskové organizace v členění podle své právní formy. Pro obec Bohatice nebyla tabulka vypracována, neboť v ní není registrována žádná nevládní nezisková organizace. V tabulce č. Ta-D.7.15 jsou uvedeny NNO za HSO Podralsko.


119

Tabulka č. Ta-D.7.15: Nevládní neziskové organizace HSO Podralsko Název obce Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem

141 145 325 331 701 721 731 751 761 771 Celkem x x x x x 1 1 x x x 2 x x x x x x x x x x x x x x 1 5 1 3 x 1 x 11 x x x x 1 x 2 x x x 3 x x x 2 2 1 1 x x x 6 x 1 x 1 4 1 3 x x x 10 1 2 x 7 21 1 22 x x x 54 x x 1 2 x x x x x x 3 x x x 1 4 x 1 x x 1 7 x x x 1 6 3 1 x x 1 12 x 16 1 1 19 1 22 1 x x 61 x x x x 4 x x x x x 4 x x x x 5 x 4 x 1 1 11 x x x 1 16 2 10 x x x 29 1 19 1 16 89 11 70 1 2 3 213

Zdroj: vlastní zpracování Pozn. 141 – Obecně prospěšná společnost 145 – Společné vlastnictví jednotek 325 - Organizační složka státu 331 – Příspěvkové organizace 701 – Sdružení, svaz, spolek, klub aj. 721 – Církevní organizace 731 – Organizační jednotka sdružení 751 – Zájmové sdružení právnických osob 761 – Honební společnost 771 - Svazek obcí

3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Podle systému klasifikace netržních činností OSN COPNI poskytují nevládní neziskové organizace řadu služeb, které se člení na: 1. rekreační, kulturní služby, 2. vzdělávací služby, výzkum, 3. služby zdravotnické, 4. sociální služby, 5. náboženství a církve, 6. organizace profesní, odborářské a občanská sdružení, 7. ostatní služby, smíšené a nespecifikované.


120

Tabulka č. Ta-D.7.16: Poskytované služby nevládními neziskovými organizacemi v HSO Podralsko Obec Bezděz Bohatice Brniště Cetenov Dubnice Hlavice Mimoň Noviny pod Ralskem Pertoltice pod Ralskem Ralsko Stráž pod Ralskem Velký Valtinov Všelibice Zákupy Celkem

1

2 x x 4 1 1 1 13 1 2 2 15 1 x 8 49

3 x x 1 x 2 2 7 1 1 1 6 x x 2 23

4 x x x x x x 2 x x x x x x x 2

x x x x x x 2 x x x x x x x 2

5

6

7

1 x 1 x 1 1 1 x x 3 1 x x 2 11

x x 4 x 1 3 17 1 3 2 33 2 5 9 80

1 x 1 2 1 3 12 x 1 4 6 1 6 8 46

Celkem 2 0 11 3 6 10 54 3 7 12 61 4 11 29 213

Zdroj: vlastní zpracování Pozn. Poskytované služby jsou v tabulce řazeny podle výše uvedené klasifikace OSN COPNI.

Z tabulky vyplývá, že služby, které poskytují NNO v HSO Podralsko jsou činnosti převážně občanských sdružení. Nevládní neziskové organizace poskytují především kulturní, sportovní a rekreační služby. Mezi občany, stále ještě přetrvává představa, že o sociální zabezpečení a zdravotní péči se musí postarat v prvé řadě stát, a teprve následně nevládní neziskové organizace. To dokumentují počty těchto organizací, které v Podralsku působí. Dobře jsou zastoupeny církevní organizace - farnosti, kterých je ve 14 sledovaných obcích 11.

3.29.3 Finanční příspěvky obcí NNO V příloze č.6 v tabulkách č. Ta-D.7.2 až č. Ta-D.7.14 jsou uvedeny finanční příspěvky, kterými jednotlivé obce HSO Podralska přispěly v letech 2000 – 2004 na činnost nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru. Pro obec Bohatice není přehled vypracován, neboť na katastru obce nepůsobí žádná NNO. V tabulce č. Ta-D.7.17 jsou uvedeny celkové finanční prostředky, které byly v HSO Podralska v letech 2000 – 2004 vynaloženy na nevládní neziskové organizace.


121

Tabulka č. Ta-D.7.17: Objem vyplacených finančních prostředků NNO v HSO Podralsko v letech 2000 – 2004 v tis. Kč Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Dobročinnost Ostatní blíže nespecifikované Celkem

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech 2000 2001 2002 2003 2004 Celkem 7 714 7 206 8 140 6 143 7 045 36 248 4 930

14 410

19 850

6 434

5 201

50 825

1 273

174

20

38

22

1 527

216

249

6 454

5 191

1 148

13 258

x

12

5

48

10

75

x

x

5

20

4

29

362

1 088

4 312

669

264

6 695

14 495

23 139

38 786

18 543

13 694

108 657

Zdroj: Agentura regionálního rozvoje, spol. s r. o., Liberec, Dotazníkové šetření 2005

V letech 2000 – 2004 poskytly obce nevládním neziskovým organizacím více než 108 mil. Kč. Tabulka č. Ta-D.7.17 dokumentuje, že nejméně obce přispěly na přírodní a životní prostředí a to pouze 75 000,00 Kč. Naopak nejvíce vynaložily na vzdělávání a výzkum, kde investovaly více než 50 mil. Kč. Tato finanční částka obsahuje také prostředky, které některé obce použily na financování školních a předškolních zařízení, kde je zřizovatelem obec a tato zařízení jsou příspěvkovými organizacemi. Například město Stráž pod Ralskem poskytlo přes 50 mil. Kč. Obce HSO Podralsko financují investiční činnost některých NNO jako např. sportovních klubů, ale také jejich provozní činnost. Přispívají na činnost divadelních souborů, pořádání různých přehlídek a sportovních soutěží atd. Za roky 2000 – 2004 bylo vynaloženo obcemi více než 36 mil Kč.


122

4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA 4.1. Silné stránky • •

• • • • • • • •

Vysoká mobilita pracovní síly (odkaz: kapitola A.3 Dopravní infrastruktura, tabulka č. Ta-A.3.5) Vysoká přírodní atraktivita území (existence malebného rázu krajiny), pestrost kvalitního přírodního prostředí s relativně zachovalým krajinným rázem, rozmanitost a zachovalost venkovských sídel a území s místně příznivými podmínkami pro cestovní ruch (turistiku všeho druhu) a rekreaci (odkaz: kapitola C.1 Základní fyzicko-geografické charakteristiky území) Růst počtu obyvatel oblasti cca od 70.let minulého století až po současnost v některých obcích (odkaz: kapitola B.1 Obyvatelstvo, tabulky č. Ta-B.1.1 a č. Ta-B.1.2) Příznivá věková struktura populace a nízký průměrný věk obyvatelstva v oblasti jako celku a v některých obcích (Stráž pod Ralskem, Ralsko, Zákupy), odkaz: kapitola B.1 Obyvatelstvo, tabulka č. Ta-B.1.3 Trend snižování znečištění vod průmyslovými odpadními a komunálními vodami (odkaz: kapitola A.4 technická infrastruktura, tabulky č. Ta-A.4.1 až č. Ta-A.4.4) Velká koncentrace a vysoká kvalita chráněných území (odkaz: kapitola C.5 Příroda a krajina, tabulky č. Ta-C.5.1 a č. Ta-C.5.2) Územně stabilizovaný ÚSES (odkaz: kapitola C.5 Příroda a krajina) V území se nachází významné a kvalitní zdroje sklářských a slévárenských písků (odkaz: kapitola C.6 Suroviny a odpady, tabulka č. Ta-C.6.1) V území jsou zdroje pitné vody nadregionálního významu (CHOPAV Severočeská křída) – doplněno na základě znalostí zpracovatelů, jako indikátor nebylo sledováno Všechny obce mají nebo pořizují ÚPD nebo ÚPP (odkaz: kapitola D.5 Územní plány a rozvojové dokumenty, tabulka č. Ta-D.5.1)

4.2 Slabé stránky •

•

• • • •

Nedostatečné podmínky pro investory, nedostatečný počet stabilizovaných podnikatelských subjektů a pracovních příležitostí, nárůst nezaměstnanosti ve venkovských prostorech HSO Podralska (odkaz: kapitola B.8 Trh práce a zaměstnanost, tabulka č. Ta-B.8.10 a č. Ta-B.8.11 v příloze č.6, kapitola A.1 Hospodářský rozvoj) Nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura: - HSO neprochází žádná významná silnice (pouze okrajový kontakt) - část obcí v HSO leží mimo hlavní dopravní tahy (silnice I. + II. tříd) - špatný stav komunikací zejména III. tříd a místních komunikací - vysoká dopravní zátěž v centru města Mimoně - problematické dopravní spojení mezi obcemi mikroregionů Podještědí a Podralska - nevyjasněná situace kolem letiště Hradčany, jeho postupná devastace - minimální dopravní obslužnost o sobotách a nedělích v menších sídlech (Odkaz: kapitola A.3 Dopravní infrastruktura a integrované systémy) Nevyhovující stav technické infrastruktury především v malých obcích a zejména v oblasti likvidace splaškových vod (chybějící splašková kanalizace, ČOV) odkaz: kapitola A.4 technická infrastruktura, tabulky č. Ta-A.4.1, č. Ta-A.4.2 Rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přinášející vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování dopravní a technické infrastruktury (odkaz: kapitola A.4 Technická infrastruktura) Chybějící turistická infrastruktura (odkaz: kapitola A.5 Cestovní ruch) Stárnutí venkovské populace a stagnace či úbytek obyvatel v některých obcích (Hlavice, Cetenov, Velký Valtinov) odkaz: kapitola B.1 Obyvatelstvo, tabulky č. Ta-B.1.2, č. Ta-B.1.3)


• • • • •

• • • •

• •

123

Podprůměrná míra vzdělanosti obyvatel (odkaz: kapitola B.2 Školství a vzdělávání, tabulky č. Ta-B.2.5, č. Ta-B.2.6 v příloze č.6) Nízká intenzita bytové výstavby v posledních letech (odkaz: kapitola B.7 Bydlení a bytový fond, tabulka č. Ta-B.7.7) Vysoký počet žadatelů o práci, vysoká míra nezaměstnanosti, jak krátkodobá, tak i dlouhodobá, málo pracovních příležitostí (souvisejících s útlumem některých činností) odkaz: kapitola B.8 Trh práce a zaměstnanost, tabulky č. Ta-B.8.10, č. Ta-B.8.12, č. Ta-B.8.14, č. Ta-B.8.15 v příloze č.6) Neexistence zdroje aktuálních informací o starých ekologických zátěžích (odkaz: kapitola C.4 Staré ekologické zátěže) Existence a množství rozsáhlých prostor s ekologickými zátěžemi, s poškozenými ekosystémy, s narušenou biodiverzitou a ekologickou stabilitou, nutná dlouhodobá následná sanace po těžbě uranových rud v prostoru Stráže pod Ralskem (odkaz: C.6 Suroviny a odpady, kapitola C.4 Staré ekologické zátěže, částečně doplněno na základě znalostí zpracovatelů, jako indikátor nebyly sanace po těžbě uranu sledovány) Převažující skládkování odpadů před jejich využitím, resp. prevencí vzniku odpadů, existence skládek odpadů a materiálů v opuštěných územích, neexistující efektivní nástroje pro kontrolu původců odpadů (odkaz: kapitola C.6 Suroviny a odpady, kapitola C.4 Staré ekologické zátěže) Existence evidovaných zvláště velkých a velkých zdrojů znečištění ovzduší (odkaz: kapitola C.2 Ovzduší, tabulka č. Ta-C.2.1) Místně vysoký podíl ladem ležící a nevyužívané půdy a prázdných objektů původní zemědělské výroby (kapitola C.8 Zemědělství a lesní hospodářství, tabulka č. Ta-C.8.2, částečně doplněno na základě znalostí zpracovatelů, jako indikátor nebyly opuštěné objekty sledovány) Značný počet a výměra opuštěných, v minulosti využívaných území (brownfields), existence opuštěných území a objektů po vojenské činnosti, a s tím související staré ekologické zátěže, existence devastovaných a nevyužívaných území a prostor v území obce Ralsko, nevyjasněnost dalšího využívání (včetně letiště v Hradčanech) odkaz: kapitola C.4 Staré ekologické zátěže, tabulka č. Ta-C.4.1, kapitola A.3 Dopravní infrastruktura, kapitola A.1 Hospodářský rozvoj, tabulka č. Ta-A.1.8 v příloze č.6, částečně doplněno na základě znalostí zpracovatelů, jako indikátor nebyly opuštěné objekty sledovány. Nedokončená privatizace státního majetku v obci Ralsko (doplněno na základě aktuálních informací) Problematická využitelnost stávající ÚPD, ÚPP u většiny obcí při řízení územního rozvoje s ohledem na současné požadavky legislativy, vývoj v území a připravovaný nový stavební zákon, platný územní plán pro celé území obce mají 4 obce ze 14 obcí (odkaz: kapitola D.5 Územní plány a rozvojové dokumenty, tabulka č. Ta-D.5.1)

4.3 Příležitosti • • • • • • • • •

Využívání fondů EU pro financování rozvojových projektů Vzájemná spolupráce obcí a mikroregionů v HSO Podralsko Vytvoření vhodných podmínek pro ekonomický rozvoj z hlediska potenciálu trhu práce (nabídka pracovní síly, volných ploch), zvláště v některých obcích (Stráž pod Ralskem, Ralsko, Zákupy) Vybudování dostatečného množství ubytovacích kapacit Finanční stimulace (podpora) drobným podnikům v oblasti zaměstnávání pracovní síly Rozvoj sportu a sportovních zařízení vyvolaný rozvojem cestovního ruchu, vytvoření nových produktů pro podporu rozvoje cestovního ruchu Zavedení monitorovacího systému starých ekologických zátěží Finanční investice směřující do opuštěných objektů a území pro zajištění nových způsobů jejich využívání Využití potenciálu zásob písků pro ekonomický rozvoj oblasti


• • •

124

Podpora aktivit vedoucích k likvidaci znečištění půd a horninového prostředí (např. likvidace starých ekologických zátěží), využívání sanovaných ploch pro další investice, zavádění moderních technologií při zpracování a likvidaci odpadů Rozvoj ekologicky orientovaného zemědělství směřující k zachování krajinných funkcí, využívání alternativních způsobů využívání pozemků ZPF a zemědělského hospodaření (zejména pozemků LFA a dlouhodobě ladem ležící půdy) Evropská, státní a krajská finanční podpora pro zavádění moderních technologií pro využívání alternativních zdrojů energie

4.4 Hrozby • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Zánik velkých hospodářských subjektů, prohlubování ekonomického úpadku Zhoršení dopravní přístupnosti narůstající zanedbaností silniční sítě Nezajištění dopravní obslužnosti pro narůstající populaci v obci Ralsko Nedostatek finančních zdrojů na reprodukci a rozvoj komunální infrastruktury Ztráta motivace pro prodloužení doby pobytu turistů Destrukce (chátrání) památek Populační nestabilita a velká fluktuace obyvatel – riziko migrace mimo region při nedostatku pracovních příležitostí (odliv kvalitní pracovní síly) Postupné vylidňování vesnic v důsledku negativního vývoje přirozené měny i migrace a jejich přechod na čistě rekreační funkci Snižování počtu školních a předškolních zařízení může způsobit s ohledem na současný populační boom problémy při umístění dětí Nárůst sociálně rizikových skupin obyvatel, nárůst sociálně patologických jevů Nezájem turistů o oblast Podralska Zhoršení kvality nabízených služeb pro CR Růst nároků občanů na sociální výpomoci při růstu nezaměstnanosti Lokální záplavy Vysoké náklady na monitoring a odstranění starých ekologických zátěží, znemožnění dalších investic do území se starou ekologickou zátěží, pomalé sanace starých ekologických zátěží, vznik nových ekologických zátěží Nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností, pomalá sanace po těžbě uranu Narušení krajinného rázu nevhodnými stavebními zásahy, stagnací a útlumem podnikatelských aktivit v zemědělství v souvislosti se zemědělskou politikou EU, s negativním dopadem na stav krajiny i na předměty zvláštní i obecné ochrany přírody Neřízený (nekoordinovaný) rozvoj v území jednotlivých obcí, rozvoj neřízené zástavby, nerespektování principů udržitelného rozvoje Rostoucí tlak na přírodu a krajinu v důsledků požadavků na rozšiřování těžeb nerostných surovin Snížení objemu finančních podpor a zvyšování podílů vlastního spolufinancování rozvojových projektů Nezájem občanů zapojit se do rozhodovacích procesů Růst konkurence okolních měst (Mladá Boleslav, Česká Lípa) Možný nedostatek a tudíž i zhoršená dostupnost zdravotnických služeb v oblasti praktických lékařů a stomatologů


125

5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALKO HSO Podralsko leží v nepříliš exponované poloze mimo nejvýznamnější dopravní tahy celostátního významu. Z hlediska struktury osídlení leží ve vymezené oblasti jediné centrum mikroregionálního významu 1.stupně – město Mimoň. Mezi centra subregionálního významu se řadí Zákupy a Stráž pod Ralskem (viz schéma struktury osídlení, převzaté z konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj).

Vazby mezi obcemi v rámci hospodářsky slabé oblasti se odvíjejí především na bázi dojížďky za prací a do škol, v menší míře je ovlivňují i dojížďka za službami a na úřady a instituce. Z center uvnitř HSO Podralsko mají největší „nasávací“ schopnost města s nabídkou pracovních příležitostí, tj. Mimoň (2 930 pracovních příležitostí dle SLDB 2001), Stráž pod Ralskem (1923) a Zákupy (985). Jediné aktivní saldo dojížďky měl v roce 2001 Velký Valtinov se 197 pracovními příležitostmi; v současné době již s největší pravděpodobností je i zde, v důsledku uzavření tavírny sýrů, saldo dojížďky pasivní. Nejčastějším cílem vyjížďky za prací z HSO Podralsko mimo řešené území jsou města Česká Lípa s diferencovanou nabídkou pracovních příležitostí (Johnson Controls, Bombardier, Narex…) a Mladá Boleslav (Škoda auto), významnější přepravní proudy směřují i do dalších měst: Liberec, Nový Bor, Jablonné v Podještědí, Bělá pod Bezdězem, Doksy a Český Dub.


126

Vazby mimo řešené území se utvářejí i na základě dojížďky do škol, převážně do České Lípy, Liberce, Českého Dubu, Doks a Jablonného v Podještědí. Uvnitř HSO Podralsko se dojížďka do škol orientuje především na města Mimoň, Stráž pod Ralskem a Zákupy. Díky koncentraci úřadů, institucí, obchodů a služeb existují silné vazby především na Českou Lípu (obec s rozšířenou působností), v menší míře na Liberec (krajské instituce, obchod, služby, kultura…), Mladou Boleslav, Doksy, v menší míře na Mnichovo Hradiště a Jablonné v Podještědí. Dopravně je jižní a střední část HSO vázána na silnici I. třídy I/38 Česká Lípa – Mladá Boleslav a silnice II. třídy II/270 Doksy – Mimoň – Jablonné v Podještědí, II/268 Zákupy – Mimoň – Kuřívody – Mnichovo Hradiště a II/278 Stráž pod Ralskem – Hamr – Osečná. V severní části převažují vazby na silnici I/13 Liberec – Jablonné v Podještědí – Nový Bor. Slabinou je velmi řídká silniční síť v bývalém vojenském výcvikovém prostotu Ralsko, kde chybí například spojení mezi Kuřívody a Osečnou (resp. Hamrem na Jezeře a Stráží pod Ralskem).


127

6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány takové okruhy problémů, které jsou společné pro všechny obce HSO Podralsko a svou povahou patří mezi nejzávažnější problémy tohoto regionu. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3.kapitole.

6.1 Rozdrobenost sídelní struktury Území hospodářsky slabé oblasti Podralsko má celkovou výměru 379,4 km2 a žije zde 19 329 obyvatel. Průměrný počet obyvatel na 1 km2 v HSO Podralsko je tak výrazně nižší než jiných oblastech Libereckého kraje. Tento stav je způsoben zejména skutečností, že do HSO Podralsko patří obec Ralsko, která je svou rozlohou 170,2 km2 druhou největší obcí v ČR hned za Prahou, ovšem v obci žijí pouze 1 834 obyvatelé, což výrazně snižuje hustotu zalidnění celé oblasti. Negativním faktorem v HSO Podralsko, související s nízkou hustotou osídlení, je také rozdrobená sídelní struktura. V tomto regionu je velké množství malých sídel (částí jednotlivých obcí) a zástavba v jednotlivých obcích je nesouvislá. Nejvýrazněji se tento stav projevuje v obci Ralsko, kde je značná vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek obce. To s sebou přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování například dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti atd. Dalším charakteristickým problémem celé HSO Podralsko, který úzce souvisí s rozdrobeností sídelní struktury, je spádovost jednotlivých obcí, jak bylo popsáno v 2. kapitole. Do vymezené HSO Podralsko zasahují dva okresy Česká Lípa a Liberec, dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Česká Lípa a Liberec. Do území hospodářsky slabé oblasti Podralsko zasahuje celkem 5 obvodů pověřených obecních úřadů (Doksy, Česká Lípa, Mimoň, Český Dub a Jablonné v Podještědí). Nejvýrazněji se tato skutečnost projevuje u obcí Cetenov, Hlavice a Všelibice, které mají hlavní spádovost do Liberce a do Podještědí, kdežto zbylé obce mají hlavní spádovost na Českolipsko, tedy opačným směrem. Celý problém dokresluje skutečnost, že uvedené obce (Cetenov, Hlavice a Všelibice) jsou členskými obcemi mikroregionu Podještědí, zbylé obce jsou sdružené v mikroregionu Podralsko (případně v mikroregionu Máchův kraj).

6.2 Doprava Nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura je další společnou problémovou oblastí obcí v HSO Podralsko. Územím HSO Podralsko neprochází žádná významná silnice, pouze obcí Bezděz vedou 3 km silnice I.třídy, jedná se zde pouze o okrajový kontakt hlediska celé HSO Podralsko. Neopomenutelný je také špatný technický stav silnic III. tříd a místních komunikací v obcích HSO Podralska a minimální dopravní obslužnost o sobotách a nedělích v menších sídlech. Problematické je také dopravní spojení mezi obcemi mikroregionů Podještědí a Podralska, které jsou oddělené obcí Ralsko, kde není odpovídající přímé dopravní spojení do obcí Cetenov, Hlavice, Všelibice. (Pro cestu do těchto obcí je nutno využít cestu přes Klášter Hradiště nad Jizerou nebo přes Osečnou a Český Dub.) Pro rozvoj HSO bude důležité řešit vyhovující silniční propojení Kuřívody Osečná (Liberec) v kontextu s rozvojem prostoru Ralska a směrů přepravních vztahů s návazností na regionální centrum Liberec a dopravního propojení prostoru Podještědí a Podralska.

6.3 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel v HSO Podralsko není příznivá. Počet a podíl obyvatel dle nejvyššího dosaženého vzdělání za jednotlivé obce Podralska ukazuje velké zastoupení obyvatel se základním vzděláním (mezi 27-37%) a obyvatel vyučených (17-21%), oproti tomu vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání má ve všech případech (kromě obce Hlavice - 7,1%) méně než 5% obyvatel.


128

Vzdělanostní struktura obyvatel je důležitým ukazatelem pro další rozvoj celé oblasti především z hlediska uplatnění obyvatel na pracovním trhu, zároveň může to být i dílčí faktor pro rozhodování potenciálních investorů o vstupu do oblasti Podralska. Pro další rozvoj HSO Podralska bude nutné vzdělanostní strukturu obyvatel podporovat směrem k většímu zastoupení obyvatel s vyšším či vysokoškolským vzděláním např. nabídkou odpovídajících pracovních příležitostí v oblasti. Dalším problémem nebo hrozbou v oblasti vzdělávání v HSO Podralsko je snižování počtu školních a předškolních zařízení, které může v budoucnu způsobit, s ohledem na současný populační růst, problémy při umístění dětí a může se také podílet na dalším vylidňování venkova.

6.4 Nezaměstnanost Společným problémem celé oblasti HSO Podralsko je vysoká míra nezaměstnanosti (krátkodobá i dlouhodobá), velký počet žadatelů o práci, málo pracovních příležitostí a nárůst nezaměstnanosti ve venkovských prostorech HSO Podralska. Míra nezaměstnanosti se v červenci 2005 pohybovala od 7,1% v obci Bezděz do 17,7% v Ralsku. Celkem v sedmi obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10% a ve třech obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 %. Výjimkou v HSO Podralsko je obec Noviny pod Ralskem, kde byla míra nezaměstnanosti v červenci 2005 pouze 4,6%.

6.5 Cestovní ruch Oblast Podralska je velmi nerovnoměrně vybavena infrastrukturou pro cestovní ruch, neboť v zázemí mikroregionu byl do roku 1990 uzavřený vojenský prostor s minimální dopravní dostupností a prostupností. Ke zhoršování turistické využitelnosti přispělo rozšíření plošné těžby uranu. V současné době tak na území HSO Podralsko chybí dostatek ubytovacích kapacit, informačních center, kvalitních služeb v oblasti cestovního ruchu, nepůsobí zde žádné sdružení, které by se rozvojem turistického ruchu zabývalo. Oblast Podralska nabízí ovšem velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde přírodně atraktivních území Libereckého kraje. V oblasti HSO Podralska je zachován unikátní přírodní prostor. Jedná se převážně o romantickou krajinu s množstvím lesů, pahorkatin, místy s vrchovinným charakterem. Krajinu, kromě kopců, zmalebňují pískovcové útvary, vodní plochy i venkovská lidová architektura. V celé oblasti jsou dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku a řeka Ploučnice je využívána také pro turistiku vodní. Oblast HSO Podralska má z hlediska cestovního ruchu přímou vazbu na oblast Máchova kraje (hrad Bezděz, Máchovo jezero, Doksy). Velkou příležitostí jsou připravované projekty pro podporu rozvoje cestovního ruchu zejména v mikroregionu Podralsko, kde se připravuje zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu a z programu Leader jsou připravované první investiční projekty pro oblast cestovního ruchu. Neřešení situace v oblasti cestovního ruchu by s sebou přinesla postupný nezájem turistů o tuto oblast, což by prohloubilo ekonomický úpadek celé oblasti.


129

7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO V rámci této kapitoly jsou stručně popsány takové okruhy problémů, které jsou společné pouze pro některé obce HSO Podralsko, ale svou povahou přesto patří mezi nejzávažnější problémy tohoto regionu. Sledované problémové oblasti (okruhy problémů) vyplývají z globální SWOT analýzy, která byla sestavena na základě výsledků analýz jednotlivých indikátorů dle stanovených pilířů v 3.kapitole.

7.1 Doprava Doprava a dopravní infrastruktura je hlavním problémem celé oblasti, jak bylo popsáno již v kapitole 6.2. Z hlediska lokálních a specifických problémů obcí v této oblasti je významná zejména vysoká dopravní zátěž v centru města Mimoně, Zákup a Bohatic. Obec Bohatice usiluje o zpomalení silničního provozu na krajské komunikaci II/268 procházející středem obcí, zřízení přechodu pro chodce a vybudování chodníků u tohoto přechodu na krajské komunikaci. V Zákupech je záměrem města provést odklon kamionové dopravy na krajské silnici z památkové zóny do prostoru bývalé vlečky, která je ve vlastnictví města. Dalším problémem je skutečnost, že část obcí leží mimo hlavní dopravní tahy silnic druhým a třetích tříd. Specifickým problémem je stav a budoucí využití letiště v Hradčanech v obci Ralsko. Využitelnost letiště ve stávajícím stavu je velmi problematická. V současné době je to pouze „betonová plocha v lese“ (vzletová a přistávací dráha s rozměry 2 500 x 80 m), budovy a zařízení jsou poničeny nebo rozkradeny a aktivní provoz sportovních letadel se tu vykonává na vlastní nebezpečí (letiště nemá správce). Území je zatíženo starými zátěžemi. Reálnost možného obnovení leteckého provozu musí být s definitivní platností rozhodnuta (ověřena nebo vyloučena), protože územní ochrana může bránit rozvoji přilehlé obytné a průmyslové zóny. Celou situaci ohledně budoucího využití letiště komplikují také nevyjasněné vlastnické vztahy v souvislosti s nedokončenou privatizací státního majetku v obci Ralsko.

7.2 Technická infrastruktura Technickou infrastrukturu není možno hodnotit za celou HSO, ale je nutné na ni pohlížet z hlediska jednotlivých obcích. V HSO Podralsko není vodovod realizován pouze v obci Bohatice a její obyvatelé jsou zásobováni z lokálních zdrojů. Záměrem obce je výstavba vodovodu s napojením na vodovod Zákupy. Problémem je likvidace splaškových odpadních vod. Splašková kanalizace s napojením na ČOV v menších obcí většinou neexistuje nebo je zavedena pouze v centrálních částech (např. Všelibice). Vybudovanou kanalizační síť ukončenou na ČOV mají pouze města Mimoň, Stráž pod Ralskem, Zákupy a částečně obec Ralsko. Mimo tyto obce mají některé výrobní a zemědělské podniky vlastní ČOV. Ve většině obcí se uvažuje s postupným budováním plošné nebo dílčí kanalizace a ČOV. Nejrozsáhlejším je připravovaný projekt v obcích ležících v nivě Panenského potoka - Velký Valtinov, Brniště, Pertoltice pod Ralskem. Jen dvě obce v HSO Podralsko jsou částečně plynofikovány (Mimoň, Zákupy) a část průmyslových areálů Diama s.p. ve Stráži pod Ralskem a průmyslové areály ve Velkém Valtinově a v Ralsku. Dalším problémem, zmíněným také v kapitole 6.1, je rozdrobená sídelní struktura, velké množství malých sídel (částí obcí), nesouvislá zástavba, nízká hustota osídlení přinášející vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování technické infrastruktury

7.3 Staré ekologické zátěže Problémem oblasti Podralska jsou staré ekologické zátěže, které se nacházejí v Ralsku, v Mimoni a v Zákupech. Pro odstranění a monitoring starých ekologických zátěží je nutné vynakládat velké


130

množství finančních prostředků. Hrozbou pro oblasti s těmito zátěžemi je odklad řešení této situace, znemožnění dalších investic do území se starou ekologickou zátěží nebo vznik nových ekologických zátěží. Souvisejícím problémem je také nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností a pomalá sanace po těžbě uranu.

7.4 Velké zdroje znečištění Část území HSO Podralska, prostor Stráže pod Ralskem a okolí, byl v minulém období silně poznamenán těžbou uranu, která v současné době prochází útlumovým programem. V této souvislosti dochází ke snižování emisí hlavních znečišťujících látek (SO2 a NOx), čímž dochází k postupnému zlepšování životního prostředí. V oblasti Podralska je méně koncentrován průmysl, což pozitivně působí na imisní situaci území. Přesto se v oblasti Podralska se nachází celkem 7 velkých zdrojů znečištění ovzduší (ve Stráži pod Ralskem, v Mimoni, v Zákupech a v Ralsku) a dva zvláště velké zdroje znečištění, které znečišťují ovzduší zejména oxidem siřičitým a oxidy dusíku.

7.5 Stárnutí obyvatelstva Ač je věková struktura celé HSO Podralsko velice příznivá, přesto je v několika obcích problémem stárnutí populace a stagnace či úbytek obyvatel. Nejpříznivější věkovou strukturu (nejmladší obyvatelstvo) má ze sledovaných obcí HSO Podralsko Ralsko a Stráž pod Ralskem. Obec Ralsko patří z hlediska indexu stáří a průměrného věku (31,1 roku) dokonce mezi nejmladší obce v celé České republice. Naopak mezi nejstarší obce z hlediska věkové struktury obyvatel patří Cetenov, Hlavice, Velký Valtinov, Bezděz, Všelibice a Noviny pod Ralskem, kde se průměrný věk obyvatel pohybuje vždy nad hranicí 40 let. Nejstarší obcí z hlediska věkové struktury je obec Hlavice, kde průměrný věk obyvatel dosahuje 48 let.

7.6 Brownfields Z hlediska celého Libereckého kraje se 52 % brownfields (nevyužívané objekty) nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Podralska se nachází cca 7 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji, přičemž do šetření nebyl zahrnout bývalý vojenský újezd Ralsko. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je v obcích Cetenov, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov a Ralsko.


131

PŘÍLOHA č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY Struktura analytické části 1. Úvod, údaje o zadání projektu, podklady 2. Vymezení a základní charakteristika HSO - společný profil HSO (vybrané hlavní identifikátory porovnat s údaji za celý Liberecký kraj) 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů (včetně vývojových trendů, identifikátory) A – ekonomika B – společnost C – prostředí D – správa věcí veřejných 4. Globální SWOT analýzy HSO (expertní stanovení priorit). U silných a slabých stránek bude vždy odkaz na analytickou část daného jevu. 5. Prostorové a funkční vztahy HSO 5.1. k okolí, postavení HSO v rámci LK 5.2. mezi obcemi HSO 6. Společné a širší problémy HSO 7. Lokální a specifické problémy obcí v HSO

Přehled navržených indikátorů pro kapitolu 3. Základní charakteristiky HSO dle jednotlivých pilířů 1. pilíř – EKONOMIKA 1A) Hospodářský rozvoj Sledované indikátory: 5 1. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví (počet, %) - možno doplnit koeficientem LQ 2. Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle kategorií počtu zaměstnanců (počet, %) Podíl zaměstnanců malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) ku celkovému počtu zaměstnanců podle sektorů (%) 3. Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů (%) 4. Počet pracovních příležitostí po obcích 1B) Veřejná ekonomika Sledované indikátory: 9 1. Daňové příjmy (Kč) 2. Nedaňové příjmy (Kč) 3. Kapitálové příjmy (Kč) 4. Přijaté dotace (Kč) 5. Běžné výdaje (Kč) 6. Kapitálové výdaje (Kč) 7. Financování (Kč) 8. Úhrn aktiv/pasiv (Kč) 9. Obligatorní výdaje (Kč)


1C) Dopravní infrastruktura a integrované systémy Sledované indikátory: 15 1. Počet hraničních přechodů (počet) 2. Zastávka dálkové autobusové linky (ano-ne) 3. Zastávka autobusové linky místního významu (ano - ne) 4. Stanice (zastávka) vlaků (ano - ne) 5. Počet spojů veřejné autobusové a vlakové dopravy (spoje/den) 6. Délka a hustota sítě státních silnic (km, km/km2) 7. Délka a stav sítě obecních komunikací (km, slovní popis stavu vyjádřený v %) 8. Intenzita silniční dopravy (počet vozů/den) 9. Nehodová místa (úseky) 10. Počet obyvatel vyjíždějících do zaměstnání (počet) 11. Počet obyvatel vyjíždějících do škol (počet) 12. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec celkem (počet) 13. Počet obyvatel vyjíždějících denně mimo obec podle doby cesty (počet) 14. Podíl vyjíždějících obyvatel z celkového počtu obyvatel (%) 15. Cyklotrasy vedoucí HSO (kategorie, výčet)

1D) Technická infrastruktura Sledované indikátory: 7 1. Veřejný vodovod (počet a podíl domů připojených na veřejný vodovod) 2. Kanalizace bez napojení na ČOV (počet a podíl domů připojených na veřejnou kanalizaci) 3. Kanalizace s napojením na ČOV (počet a podíl domů připojených na veřejnou kanalizaci) 4. Plynofikace (počet a podíl domů připojených na plyn) 5. Počet a podíl domů s ústředním topením 6. Obnovitelné zdroje energie (počet zařízení, výčet, výkon) 7. Pokrytí území telefonním signálem (% území) 8. Veřejný internet v obcích (lokalizace, počet stanic) 1E) Ekonomika cestovního ruchu Sledované indikátory: 3 1. Kulturní a historické atraktivity (výčet) 2. Ubytovací zařízení (počet, výčet) 3. Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií (počet) 2. pilíř – SPOLEČNOST 2A) Obyvatelstvo Sledované indikátory: 15 1. počet obyvatel celkem, muži, ženy (počet) 2. meziroční změna počtu obyvatel (počet, %) 3. živě narození celkem, muži, ženy (počet)

132


133

4. zemřelí celkem, muži, ženy (počet) 5. přirozený přírůstek celkem, muži, ženy (počet, %) 6. přistěhovalí celkem, muži, ženy (počet) 7. vystěhovalí celkem, muži, ženy (počet) 8. saldo migrace celkem, muži, ženy (počet, %) 9. průměrný věk obyvatelstva (rok) 10. počet a podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let celkem (počet, %) 11. počet obyvatel ve věku 15 - 59 let - ženy (počet) 12. počet obyvatel ve věku 15 - 59 let - muži (počet) 13. počet a podíl obyvatel ve věku 15 - 59 let - celkem (počet, %) 14. počet a podíl obyvatel ve věku 60 let a více celkem (počet, %) 15. index stáří 2B) Školství a vzdělávání Sledované indikátory: 4 1. Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet žáků na 1 pedagoga v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních podle typu zařízení (počet) 3. Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (počet, %) 4. Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařazení (počet) 2C) Zdravotnictví Sledované indikátory: 5 1. Počet zdravotnických zařízení podle typu zařízení (počet) 2. Počet lékařů podle typu zdravotnických zařízení (počet) 3. Počet lůžek podle typu zdravotnických zařízení (počet) 4. Počet obyvatel na jednoho lékaře (počet) 5. Vzdálenost (časová dostupnost) k nejbližší nemocnici (km, min) 2D) Sociální oblast Sledované indikátory: 5 1. Domov důchodců (výčet a počet míst) 2. Dětský domov (výčet a počet míst) 3. Ústav sociální péče (výčet a počet míst) 4. Dům s pečovatelskou službou (výčet a počet míst) 5. Ostatní zařízení a služby sociální péče (výčet a počet míst) 2E) Kultura a památková péče Sledované indikátory: 4 1. Počet kulturních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 2. Pravidelné a nepravidelné kulturní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) 3. Památková rezervace (ano - ne) 4. Památková zóna (ano - ne)


134

2F) Sport a tělovýchova Sledované indikátory: 2 1. Počet sportovních zařízení podle typu zařízení (výčet, popř. kapacita) 2. Pravidelné a nepravidelné sportovní akce (výčet, resp. slovní popis nejvýznamnějších akcí nadmístního významu) 2G) Bydlení a bytový fond Sledované indikátory: 10 1. počet domů celkem (počet) 2. počet trvale obydlených domů (počet) 3. počet neobydlený domů (počet) 4. počet bytů celkem (počet) 5. počet bytů trvale obydlených (počet) 6. počet neobydlených bytů (počet) 7. podíl trvale obydlených domů I. a II. kategorie podle období výstavby (%) 8. průměrné stáří trvale obydlených domů (rok) 9. počet trvale obydlených bytů podle energie použité k vytápění (počet) 10. počet dokončených bytů a domů (počet) 2H) Zájmová činnost Sledované indikátory: 1 1. Počet zájmových spolků (počet, resp. výčet) 2I) Cestovní ruch Sledované indikátory: 3 2. Sdružení na podporu cestovního ruchu (ano – ne) 3. Turistické informační centrum (ano – ne) 4. Incomingová cestovní kancelář (ano – ne) Poznámka: Budou-li dostupné údaje, lze doplnit alespoň výčet a počty lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu (alespoň hotely, event. turistické ubytovny a registrované penzióny), popř. i počty přenocování 2J) Trh práce a zaměstnanost Sledované indikátory: 8 (9) 1. Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví (počet, %) 2. Míra zaměstnanosti celková, mužů, žen, starších nad 55 let (%) 3. Počet žadatelů o práci (počet) – na úrovni obec 4. Volná pracovní místa (počet) na úrovni okres 5. Počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo (počet) 6. Míra nezaměstnanosti (%)


135

7. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (%) 8. Sezónní nezaměstnanost – slovní komentář 9. Počet a průměrná výše vyplacených důchodů (počet, Kč) – poskytne-li ČSSZ údaje

3. pilíř – PROSTŘEDÍ 3A) Ovzduší Sledované indikátory: 1 1. Zdroje znečištění podle kategorií (počet dle kategorií, popř. výkon zařízení) – kromě malých zdrojů 3B) Voda Sledované indikátory: 3 1. Podíl obyvatel připojených k veřejným kanalizacím s následným čištěním (%) 2. Podíl obyvatel připojených k veřejným vodovodům (%) 3. Odběry a vypouštění vody (m3/obyvatel, m3/podnikatel) – pouze u obyvatel napojených na veřejný vodovod, resp. kanalizaci (pokud budou data k dispozici) 3C) Staré ekologické zátěže Sledované indikátory: 1; 1. Staré ekologické zátěže (výčet) – specifikovat pouze nejvýznamnější – z databáze 3D) Příroda a krajina Sledované indikátory: 1 1. Podíl rozlohy všech typů chráněných území na ploše hospodářsky slabé oblasti (%) 3E) Suroviny a odpady Sledované indikátory: 7 1. Chráněné ložiskové území (ano – ne) 2. Typ suroviny (výčet) 3. Dobývací prostor (ano – ne) 4. Kapacita dobývacího prostoru 5. Produkce komunálních odpadů na obyvatele (kg na obyvatele/rok) 6. Skládka komunálního odpadu (ano - ne) 7. Množství separovaného sběru podle druhu odpadu (kg na obyvatele/rok) 3F) Environmentální řízení území, informovanost, environmentální vzdělání, osvěta Sledované indikátory: 3 1. Teoretické vymezení problému úrovně území (Komentář) 2. Počet subjektů se zaměřením na EVVO (počet) 3. Počet akcí se zaměřením na EVVO (počet)


136

3G) Zemědělství a lesní hospodářství Sledované indikátory: 11 1. Zornění zemědělské půdy (%) 2. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%) 3. Podíl neobdělávané zemědělské půdy z celkové plochy zemědělské půdy (%) 4. Podíl zemědělských a lesních ploch pro pěstování biomasy jako obnovitelného zdroje energie (%) 5. Počet subjektů zabývajících se výrobou energie z biomasy (počet) 6. Produkce biomasy (t/rok) 7. Struktura pozemků – land use (ha, %) 8. Lesnatost (%) 9. Struktura zemědělských subjektů 10. Hlavní pěstované plodiny (výčet) 11. Stavy chovných zvířat (počet) Možná úprava indikátorů – jsou zaměřeny spíše na ochranu životního prostředí než na produkční funkci zemědělství. Budou použity indikátory, ke kterým existují relevantní data v členění podle obcí. 3H) Financování ochrany a tvorby životního prostředí Sledované indikátory: 1 1. Získané dotace na ochranu a tvorbu životního prostředí podle jednotlivých složek životního prostředí (výčet, Kč, % z celkových nákladů) Budou uvedeny pouze v případě, dodá-li je KÚLK, MŽP, SFŽP 3I) Základní fyzicko-geografické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář, event. výčet nejvýznamnějších SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH A) Management udržitelného rozvoje Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář B) Indikátory udržitelného rozvoje Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář, event. výčet používaných indikátorů C) Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář


D) Místní Agenda 21 Sledované indikátory: 0 Pouze slovní komentář E) Územní plány a rozvojové dokumenty Sledované indikátory: 2 1. Stav územně plánovací dokumentace a podkladů (schválený ÚPO – ano-ne) 2. Strategie rozvoje obce či mikroregionu (ano – ne) F) Působnost orgánů státní správy Sledované indikátory: 9 1. Příslušný pověřený obecní úřad (výčet) 2. Příslušný finanční úřad (výčet) 3. Příslušná matrika (výčet) 4. Příslušný pracovní úřad (výčet) 5. Příslušný stavební úřad (výčet) 6. Příslušné obvodní oddělení policie ČR (výčet) 7. Hasiči 8. Záchranná služba 9. Úřad práce G) Nevládní neziskové organizace Sledované indikátory: 1 1. zájmové organizace (počet, event. výčet) + komentář

Struktura návrhové části 1. Strategický cíl rozvoje území HSO 2. Hlavní strategické cíle v jednotlivých prioritních oblastech 3. Přehled specifických (dílčích) cílů a opatření 4. Specifikace opatření, přehled vybraných aktivit (připravovaných projektů) 5. Stanovení priorit v opatřeních (specifikace vybraných opatření dle struktury návrhové části Programu rozvoje LK) a priorizace projektů podle jejich připravenosti a významu pro oblast 6. Možnosti přeshraniční spolupráce s okolními kraji a státy 7. Porovnání vybraných ukazatelů pro vymezování HSO (návrhový a současný stav)

137


138

PŘÍLOHA č. 2: PŘEHLED KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ POSKYTNUTÝCH OBJEDNATELEM Odbor hospodářského a regionálního rozvoje 1. Strategie rozvoje Libereckého kraje 2. Program rozvoje Libereckého kraje 3. Územní energetická koncepce LK 4. Surovinová politika LK 5. Populační analýza Libereckého kraje 6. Monitoring nabídky a poptávky po bydlení v LK 7. Frýdlantsko 8. Studie rozvoje hospodářsky slabé oblasti Ralsko 9. Vzdělanostní struktura obyvatelstva LK 10. Studie vlivu průmyslových zón v LK 11. Analýza podnikání - podnikatelské prostředí 12. Analýza podnikání - podnikatelská základna 13. Rozvojový koncept turistických stezek LK 14. Investiční záměry obcí Libereckého kraje do roku 2010 15. Bytová výstavba v Libereckém kraji 16. Grafické vyjádření datových vazeb v oblasti "Lidské zdroje" 17. Správní obvody obcí s rozšířenou působností 18. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - I. etapa 19. Strategie regionálního rozvoje VÚSC LK - II. etapa 20. Program rozvoje LK 21. Studie přeshraničních vazeb LK - návaznost na důležité rozvojové záměry sousedních krajů a regionů 22. Strategie udržitelného rozvoje LK – pracovní verze 23. Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v LK Odbor školství, mládeže a tělovýchovy 1. 2. 3. 4.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje Studie požadavků na strukturu vzdělanosti lidských zdrojů v hospodářské sféře pro oblast LK Zpráva o stavu školství LK Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2002-2003 5. Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu

Odbor sociálních věcí a problematiky menšin 1. Návrh směrů rozvoje sociální práce a sociálních služeb na území LK 2. Návrh směrů protidrogové politiky, prevence sociálně patologických jevů ve společnosti a spolupráce s policejními složkami na úseku ochrany veřejného pořádku na území LK 3. Analýza situace národnostních menšin v LK Odbor dopravy 1. Základní teze strategie rozvoje dopravní infrastruktury


2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Analýza stavu dopravy na území LK Strategie rozvoje dopravní infrastruktury LK Koncepce BESIP Kategorizace krajských silnic II. a III. třídy Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy Dopravní politika LK Plán údržby a oprav vozovek silniční sítě II. a III. třídy v LK

Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Koncepce účinnější podpory památkové péče v Libereckém kraji Koncepce kultury Libereckého kraje 2004 - 2008 Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje Průzkum podnikatelské situace v cestovním ruchu Cestovní ruch v České republice, v Libereckém kraji - Euroregionu NISA Mapové a grafické vyjádření údajů z oblasti cestovního ruchu Libereckého kraje Objektivní zatížení turistických lokalit 2004

Odbor životního prostředí a zemědělství 1. Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK 2. Krajská koncepce zemědělství pro LK (KKZ) 3. Zpráva o stavu životního prostředí LK 4. Koncepce odpadového hospodářství (KOH) na území LK 5. Krajská koncepce ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) 6. Plán odpadového hospodářství 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací 8. Koncepce ochrany přírody a krajiny LK 9. Rozvoj venkova 10. Vymezení venkovského prostoru LK Odbor zdravotnictví 1. Zpráva o stavu zdravotnictví LK 2. Zdravotní politika LK 3. Krajský zdravotní plán LK

139


140

PŘÍLOHA Č.3: CITOVANÁ LITERATURA [1] Administrativní registr ekonomických subjektů, 2005 [2] Databáze Albertina, s.r.o. Praha: 2004 [3] Databáze MPO, Praha: 2001 [4] Dotazníkové šetření Agentury regionálního rozvoje, 2005 [5] JÁČ, I., RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M. Studie „Analýza podnikatelského prostředí pro vytváření klastrů v libereckém kraji“ Liberec, 2004. [6] Krajský úřad Libereckého kraje, odbor školství a mládeže: Zpráva o stavu školství Libereckého kraje, únor 2001 [7] Krajský úřad Libereckého kraje, Odbor hospodářského a regionálního rozvoje - Res Perita Consulting 2005 [8] Seznam společností s ISO 14001/EMAS v ČR. Aktualizace 31. 3. 2005. Dostupné z http://www.ceu.cz/EMAS/Spolecnosti.asp? [9] Statistické ukazatele za oblast školství 2003 – Krajský úřad Libereckého kraje [10] Studie rozvoje HSO Ralsko, listopad 2002 [11] Registr občanských sdružení. Aktualizace 1.6. 2005. Dostupné z http://www.mvcr.cz/agenda/obc_sdru/index.html [12] Ročenky ČSÚ [13] RYDVALOVÁ, P. ŽIŽKA, M.: Analýza neprůmyslových deprimujících zón ve vazbě na HSO Libereckého kraje. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference Liberecké ekonomické fórum. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005, 9 s. [14] Úroveň vzdělanosti obyvatel Libereckého kraje: Krajská reprezentace ČSÚ Liberec, 2001 [15] UTRIN, s.r.o. Praha 2003 [16] UP Česká Lípa [17] UP Liberec [18] Webové stránky jednotlivých obcí [19] Webové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [20] SLBD 2001


PŘÍLOHA Č.4: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA Analýza stavu dopravy na území LK - aktualizace, KÚLK 2005 Data ČSÚ data KÚLK, odbor rozvoje k 31.05.2005 data KÚLK, odbor ÚPaSŘ k 31.12.2004 Dopravní politika v LK, KÚLK, 2004 Dotazníkové šetření Internet - www.obce-města.cz Kategorizace silniční sítě, KÚLK 2004 Koncepce BESIP, KÚLK, 2004 Koncepce rozvoje mikroregionu Podještědí, Saul s.r.o. Liberec, 2000 Nehodové úseky v LK, 2003, 2004 KÚLK odbor dopravy Plán údržby a oprav vozovek silnic II. a III. tříd na roky 2005-2013, KÚLK, 2004 Podklady ČD, ČSAD (internet, 2005) Podklady ČGS - Geofond Program rozvoje vodovodů a kanalizace na území Libereckého kraje - Hydroprojekt Praha, 2004 Registr cyklotras v LK, KÚLK,2004 Registr hraničních přechodů v LK, KÚLK, 2004 Rozvojová studie venkovských mikroregionů - mikroregion Podralsko, Saul s.r.o. Liberec,2000 Rozvojový koncept turistických stezek v LK, Nisa o.p.s., 2003 Silniční mapy 1:50000 SLDB 2001, ČSÚ Stav povrchu vozovek silnic II. a III. tříd, KÚLK 2004 Studie rozvoje HSO Ralsko, Masarykova univerzita Brno, 2002 Surovinová politika Libereckého kraje, ČGS Praha, 2003 ÚPN VÚC Liberecký kraj, SAUL s.r.o. Liberec ÚPN VÚC LK - koncept, 03/2003 SAUL s.r.o. Liberec ÚPO Bezděz - koncept, Saul s.r.o. Liberec, 2004 ÚPO Ralsko - P+R, Saul s.r.o. Liberec, 2004 ÚPO Zákupy - P+R, Saul s.r.o. Liberec, 2004 Výsledky sčítání dopravy 1995, 2000 ŘSD

141


142

PŘÍLOHA č.5: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT Dotazník pro sběr dat k Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje

Obec:

Jaký je stávající stav inženýrských sítí ve Vaší obci?

Jaké jsou záměry rozvoje inženýrských sítí ve Vaší obci?

Je k těmto záměrům zpracovaná projektová dokumentace?

ano – ne (označte správnou odpověď)

Je ve Vaší obci zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie? Pokud ano, uveďte stručný popis zařízení a jeho výkon.

Je ve Vaší obci veřejně přístupný internet? Pokud ano, uveďte počet stanic a jejich umístění (obecní úřad, knihovna, …)

Je Vaše obec plynofikována? Pokud ano, uveďte počet a podíl domů připojených na plyn.

Jaký je počet a podíl domů s ústředním topením ve Vaší obci?


143

Jak hodnotíte pokrytí území Vaší obce telefonním signálem? Stupnice hodnocení 0 – 5; 0 - žádný signál, 5 - pokryté celé území obce velmi kvalitním signálem Operátor Český Telecom Eurotel T – Mobile Oskar

Hodnocení

Je ve Vaší obci památková rezervace?


Je ve Vaší obci památková zóna?


Působí ve Vaší obci Sdružení na podporu cestovního ruchu?


Je ve Vaší obci Turistické informační centrum?


Je ve Vaší obci Incomingová cestovní kancelář?


Je Vaše obec zapojena do komunitního plánování? Pokud ano, uveďte jakým způsobem


Management udržitelného rozvoje • Existuje ve Vaší obci Rada pro udržitelný rozvoj? ano – ne (označte správnou odpověď) • Je Vaše obec členem Národní sítě zdravých měst ČR? ano – ne (označte správnou odpověď) • Má některý ze členů samosprávy obce v náplni práce udržitelný rozvoj? ano – ne (označte správnou odpověď) Pokud ano, uveďte počet. Indikátory udržitelného rozvoje • Kolik a které indikátory udržitelného rozvoje jsou na území obce zavedeny k monitorování a vyhodnocování?

•

Kolik rozhodnutí samosprávy bylo přehodnoceno na základě sledovaných indikátorů udržitelného rozvoje?


144

Participace veřejnosti na rozhodovacích procesech v území • Ke kolika bodům projednávanými zastupitelstvem se občané vyjádřili za rok? Uveďte počet bodů a případně také počet obyvatel

•

Uveďte počet aktivních výzev (místní rozhlas, tisk, ..) samosprávy pro zapojení občanů k bodům zastupitelstva (tyto body specifikujte).

Místní Agenda 21 • Je Vaše obec přihlášena k zavádění Místní Agendy 21? •


Byl ve Vaší obci schválen program Místní Agendy 21 zastupitelstvem? ano – ne (označte správnou odpověď)

Je nabídka ubytovacích kapacit pro zvýšení cestovního ruchu v Vaší obci dostatečná ? ano – ne (označte správnou odpověď) Jaký druh ubytování postrádáte : a) soukromé kapacity…….. b) obecní kapacity……….. c) hotelové kapacity……... Jaké jsou možnosti navýšení jednotlivých druhů ubytovacích kapacit Vaše návrhy: a) soukromé k. …………………………………………………… b) obecní k………………………………………………………... c) hotelové k……………………………………………………… d) jiné návrhy…………………………………………………….

Jaká opatření vyšších stupňů samosprávy byste uvítali pro podporu CR ve Vaší obci?


145

Jaký druh turistických aktivit lze ve Vaší obci provozovat a) pouze sezónní ( které roční období)……………………………….. b) celoroční…………………………. c) převažuje………………………….

Má Vaše obec připravené plochy pro bytovou výstavbu? Plánuje Vaše obec pro nejbližší období bytovou výstavbu? V jakém stupni přípravy se tato plánovaná výstavba nachází (projektová dokumentace, finanční zajištění, vhodné nemovitosti, …)

Stav v oblasti územních plánů

Uveďte jednotlivé zájmové spolky a neziskové organizace působící ve Vaší obci dle právních forem (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církevní právnické osoby, příspěvkové organizace, zájmové spolky, ostatní) a oblasti jejich činnosti (kultura, sport , volný čas, vzdělávání a výzkum, zdravotnictví, sociální služby, životní prostředí, atd.)


Uveďte objem finančních prostředků v jednotlivých letech, které byly poskytnuty z Vašeho rozpočtu neziskovým organizacím podle jednotlivých činností. Činnost Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum Zdravotnictví Sociální služby Přírodní a životní prostředí Komunitní rozvoj a bydlení Občansko právní osvěta a politické organizace Dobročinnost Náboženství a církve Odbory a profesní spolky Nespecifikované, ostatní

Objem vyplacených prostředků v jednotlivých letech (v tis. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004

146

OBSAH PILÍŘ A EKONOMIKA...13

Recommend Documents