Obsah Obsah....................................................................................................................................................... 2 Struktura oblasti, poloha místa ............................................................................................................... 4 Vnitroblok ............................................................................................................................................ 4 Úvod ................................................................................................................................................ 4 Současný stav .................................................................................................................................. 4 Průzkumné práce............................................................................................................................. 4 Charakteristika zástavby bloku ........................................................................................................ 5 Členění vnitrobloku ......................................................................................................................... 5 Dopravní přístupnost a provoz ve vnitrobloku................................................................................ 6 Současné využívání .......................................................................................................................... 6 Hodnocení zeleně ............................................................................................................................ 6 Hodnocení stromů ........................................................................................................................... 6 Východiska tvorby – řešení hlavních charakteristik vnitroblokového prostoru .............................. 6 Členení vnitrobloku a dopravní prístupnost .................................................................................... 7 Z analýzy dat vyplývá: ...................................................................................................................... 7 Fügnerovo náměstí .............................................................................................................................. 7 Vazby v okolí .................................................................................................................................... 8 Celkové urbanistické řešení..................................................................................................................... 8 Vnitroblok ............................................................................................................................................ 9 Fügnerovo náměstí .............................................................................................................................. 9 Architektonické řešení jednotlivých objektů a prostorů ......................................................................... 9 Vnitroblok ............................................................................................................................................ 9 Návrh ............................................................................................................................................... 9 Provoz ............................................................................................................................................ 10 Obytné funkce ............................................................................................................................... 10
Hospodářské činnosti .................................................................................................................... 11 Provoz vnitrobloku: ....................................................................................................................... 11 Fügnerovo náměstí ............................................................................................................................ 11 Zeleň .............................................................................................................................................. 12
Struktura oblasti, poloha místa Vnitroblok Úvod Obytný vnitroblok je prostor obklopený převážně obytnou zástavbou a využívaný především jejími obyvateli. Jeho účel, jako vnejší obytný prostor jednotlivých domů, se v současnosti pomalu vytrácí v souladu s nečinností a nezájmem správců a potenciálních uživatelů. Nejdůležitejším prvkem vybavení parteru obytného vnitrobloku je zeleň.
Současný stav Posláním vnitrobloku je nejen vytvořit vnější obytný prostor pro obyvatele okolní zástavby bloku, ale i zlepšit vlastní kvalitu bydlení. V rámci ekologie města, systému sídelní zeleně jsou to často poslední plošné rezervy pro zeleň. Některé charakteristiky vnitrobloků není možno ovlivnit (velikost a tvar bloku, expozici vůči světovým stranám, vztah výšky a šířky zástavby), některé z dalších změn by byly velmi náročné (dopravní přístupnost vnitrobloku, majetkoprávní vztahy). Obytnou pohodu však lze zlepšit zvýšením podílu ploch zeleně, zvýšením její kvality, vyřešením provozu a funkčního využití bloku a přizpůsobení současným požadavkům obyvatel bloku. Cílem doporučované celkové rekonstrukce vnitrobloku nebo jejich částí je změna koncepce využití plochy tak, aby odpovídala v mezích možností současným potřebám nájemníků. Překážkami regenerace vnitrobloku, jejich využívání jako vnějšího obytného prostředí však mohou být nevyřešené majetkoprávní vztahy, nedostatek finančních prostredků, nečinnost a nezájem správců nebo potenciálních uživatelů, velké množství zpevněných ploch (často budovy ve výšce, která stiní zbytek dvorů, takže diky vlhkosti a stínu znemožňuje jeho využiti), soustředění inženýrských sítí, výšková členitost, technická náročnost úprav, která je dána zejména špatnou dopravní přístupností, přeplněnost prostoru různými kůlnami a přístřešky léta nepoužívanými (často ve stavu ohrožujícím život při pokusu stavbu využít), i když majitelé je odmítají odstranit, a také nevyhovující koncepce některých stávajících havarijních a narušených ploch zeleně, které jsou anonymní, nevyužívané a devastované, a nakonec absence údržby.
Průzkumné práce Podklady byli získané jednak vlastním průzkumem v terénu, dále z územně plánovací dokumentace, ale i participací obyvatel – anketou názorů na využívání. Souběžně probíhaly konzultace s úředníky Úřadu městské části Prahy 2 včetně návštěv archivu za účelem studia archiválií. Výsledky průzkumů se zaznamenaly do mapových podkladů. Informace z ankety s obyvately byla využita k vytvoření konceptu projektu. Poloha ve struktuře města – jedná se o území městského centra, čvrti postavené převážně v 19.století : Vazby v okolí: - frekventované komunikace magistraly(ul. Legerova)
- v okolí je dostatočny počet parku na delší rekreační obdobi – nam. Miru, Folimanka, Havlíčkove sady, park Botanicke zahrady. Cesta do tech to lokalit je 850 až 1200m(viz příloha – širší vztahy) Tedy naprosto nepoužitelne pro každodenny rekreaci. - park nebo menší parkově upravená plocha pro denní krátkodobou rekreaci v dostupnosti 300 m. je pouze Fügnerovo náměstí, které teď slouží jako „dopravní křižovatka“ pro lidi kterí potřebují přejít přes magistrálu(neboť to je jediné místo mimo križovatku I. P. Pavlova kde lidé můžou přejít tuto dopravní tepnu, jinde nejsou přechody ani podchody) Dle územního plánu hlavního mesta Prahy vybrane územi je definovano polyfunkční území – všeobecné smíšené území(SV), všeobecné obytné území(OV). Informace o obyvatelích bloku – byla zjištěna cestou dotazníku. Díky průzkumu v terénu bylo také zjištěno současné využití vnitrobloku, teda převážně zpevněné plochy. Věkový rozdíl obyvatelstva je znáčný – od starších obyvatel (kteří se nejčastěji zajimají o stávající stav), přes rodiny s dětmi, mladé lidi a obyvatele dvou hotelů které jsou také součástí bloku. Zároveň byla zjištěna absence herních prvků pro děti, ty si hrají přímo na zpevněné ploše před parkovištěm. Majetkoprávní vztahy: formy vlastnictví domů a přilehlých vnitrobloků jsou zobrazeny na plánu majetkoprávních vztahů ze kterých vyhází, že vetšina domů soukromých vlastníků nebo stavebního bytového družstva a jeden dům je v majetku městské části.
Charakteristika zástavby bloku Podmínky pro vytvoření kvalitního vnějšího obytného prostěedí: - tvar zástavby vnitrobloku – uzavřený dvůr ve tvaru lichoběžníku. - podlažnost zástavby bloku je v rozmezí 4 patra až 6 - poměr výšky a šířky zástavby bloku: domy jsou vysoké cca 20 až 25m, dvůr má šířku 50 až 67m. Tedy poměr cca 1:2,5 - velikost vnitrobloku – celková plocha 10430m2, na šířku 50 až 67m, na hloubku 89-99m - reliéf terénu rovný, uvnitř vnitrobloku velmi složitě, členěný. Je celkově nižší než úroveň chodníku - orientace ke světovým stranám na šiřku je orientovaný západ-východ, pak na délku orientovaný na sever - jíh - světelné poměry – bylo vytvořeno schéma rozložení doby oslunění v ploše vnitrobloku, kde nejtmavší barvou je vyznačena hranice trvalého stínu (v létě), vymezení ploch příznivě osluněných – po vetšinu dne je vyznačeno gradací od tmavšího ke světlejšímu.
Členění vnitrobloku - prostor je úplně rozdělen podle příslušnosti parcel k jednotlivým domům. Rozdelen je ploty, zdmi, vestavbami a členitostí terénu. Uprostřed vnitrobloku je stavba bývalé tiskárny novin „Pravda“ v současnosti využívaný jako autoservis. Střecha tiskárny je asi z jedne třetiny pokryta extenzívní zelení, zbytek je pochozí. A tato střecha je přístupná z jednoho z hotelů. Tato stavba je natolik veliká,
že rozděluje celý vnitroblok na dvě části a tvoří tak bariéru jak pro průchodnost tak i provětrávání vnitrobloku. Dopravní přístupnost a provoz ve vnitrobloku - část vnitrobloku je dopravně přístupná pro vjezd vozidlem pro obyvatele vnitrobloku(6 parcel má vjezd)
Současné využívání - Hospodářské a obytné funkce zahrnují situování a kvalitu sušáků na prádlo, klepadel na koberce, kontejnerů na odpadkya jine. Vetšína lidí to vnimá ve vnitrobloků jako problém, teda neradi to ve vnitrobloku vidí a využivají to zřidka. Několik parcel má ve vnitrobloku vybavení pro krátkodobou rekreaci (plastove stoly a židle na posezení) - Parkování a garážování – průzkumem bylo zjištěno, že obyvatele bloku preferují jednoznačně parkování typu gárážový dům, nejlěpe bez ztráty rezidenčních stání. Důvodem je hluk projíždějících aut. Ze 6 parcel dopravně přístupných pro auta k parkování je využívají pouze rezidenti na 4 parcelach.
Hodnocení zeleně - Byla vymezena lokalizace ploch zeleně s vymezením ploch trávníků, keřů a stromů, ploch náletové zeleně
Hodnocení stromů •
mapová část – lokalizace dřeviny, označení pořadovým číslem, šířka koruny (jako kružnice), sadovnická hodnota (odlišně barevne)
– tabulková část: • •
identifikační údaje drěviny (evidenční číslo, název dřeviny) základní biometrické údaje (výška stromu, šířka koruny)
Východiska tvorby – řešení hlavních charakteristik vnitroblokového prostoru - Mikroklimaticko-hygienické poměry ve vnitrobloku: jsou ovlivňeny tvarem bloku, jeho velikostí, poměrem výšky a šířky, uzavřeností, reliéfem terénu, orientací ke světovým stranám (viz průzkumy). Vybraný vnitroblok má relativně úzky prostor, větší jeho část je trvale zastíněna zástavbou okolních domů nebo stávajícím objektem autoservisu i přes to, že poměr výšky a šířky a bloku (1:2,5) se nachází na spodní hranici optimalně možného(je lepší větší, což umožňuje optimální oslunění a provětrávání během dne). Ale i u vnitrobloku i u konkrétního vnitrobloku u kterého jsou zhoršené mikroklimaticko-hygienické podmínky nejsou schopny dosáhnout kvalitního vnějšího obytného prostředí je možno vhodnými úpravami s využitím zeleně výrazne zlepšit obytnou pohodu jejich i vlastních bytu. V danném připadě je možné pripravit k rekonstrukci pouze část vnitrobloku, která je vymezena majetkoprávními vztahy a príslušností k jednotlivým domům, teda část vnitrobloku, mimo plochu budovy autoservisu kterou z finančních a majetkopravnich důvodu nepujde zbourat.
Mikroklima ovlivňuje oslunění a teplota, proudění vzduchu, vzdušná vlchkost. Zdi domu, zpevněné povrchy a střechy rychle přijímají teplo a pak je v noci vyzařují. Pozitivní je působení zelene, která zvyšuje vzdušnou vlhkost transpirací a spotřebovává energii, čímž upravuje tepelné podmínky ve vnitrobloku. Kontrast rozpálených betonových ploch a zeleně nebo vodních ploch podporuje vertikální proudění vzduchu. Poměry ve vnitrobloku zhoršuje nedostatečné oslunění nebo naopak přehřívání prostoru a nedostatečné provětrávání. Mikroklima ovlivňuje i druh a barva materiálů povrchů a prvků vybavení, které mají odlišnou schopnost odrazu, pohlcení, akumulace tepla a různou tepelnou vodivost. Světlé předměty dobře odráží paprsky, tmavé předměty je odráží málo a silně se ohřívají. Ploty a zdi z betonu a cihel mají vysokou schopnost akumulace tepla, ohřátím vzduchu pak snižují vzdušnou vlhkost. Propustné zdi z prken a tvárnic s otvory mají malou akumulaci tepla a podporují výměnu vzduchu, brzdí vítr turbulencemi (Fischbacher, Dröge, 1966).
Členení vnitrobloku a dopravní prístupnost Danným způsobem využití je členéní vnitroblokových ploch podle príslušnosti k jednotlivým domům, oddělené ploty a zdmi. Lepší pro vytvoření komfortních podmínek pro rekreaci je samozřejmě společné využívání bez rozdělení –vetší prostor nabízí více možností využití a zvyšuje jeho kvalitu. Problémem však bývá anonymita, chybějící provozní rád, pravidla využívání a absence kvalitní a pravidelné údržby. Zároveň podle průzkumu bylo zjištěno že lidé si nedokážou představit že by místo malých rozdělených dvorků které jsou terénově rozdělené mohl vzniknout jakýsi „park“. Co se udřžbové složky tyče, anketa odvodila že rezidenti považují za přijatelný příspěvek na údržbu 100Kč měsičně, a jsou ohotni na budoucí „zahradě“ občas provádět udržbu zeleně a stávajících staveb které využívají. Bezpečnostním rizikem bývá při nedůsledném zamykání vstupu do domu z ulice a vstupu z domu do vnitrobloku následné vykrádání všech domů přístupných ze společného prostoru vnitrobloku. Ovšem v tomto konkrétním případě bylo obtížně se dostat do vnitrobloku i s odůvodněním toho že se dělá projekt. Dopravní přístupnost vnitrobloku je daná existujícími vjezdy. Zároveň je tady evidentní problém nedostatku parkování pro rezidenty ve vybrané lokalite MČ Prahy 2.
Z analýzy dat vyplývá: - stanovení požadovaných hospodářských aktivit na základě zadání projektu a názorů obyvatel (anketa), posouzení možností využití stávajícího vybavení a prostorových kapacit vnitrobloku - podklad pro rozmístění požadovaných funkcí a aktivit a uplatnění zeleně na základě vymezení ploch příznivě oslunených a naopak trvale zastíněných. - podklad pro stanovení aktuálních tras pěšího a motorového provozu - posouzení stávajícího podílu ploch zeleně, a jí kvality (převažuje naprosto neupravena naletova zeleň). Zhodnocení současného stavu dřevin a možnosti jejich využití v nových úpravách.
Fügnerovo náměstí Součástí projektu je opak uzavřeného prostoru soukromého vnitrobloku - Fügnerovo náměstí. To je v současnosti využívané jako velká pěší křižovatka pro lidi ktěri potřebují přejít přes magistrálu, jako
téměr jediné misto kde se dá aspoň podejít. V současné podobě park není využíván k odpočinku nebo rekreaci, ani k tomu nejsou podmínky. Lavičky na posezení se nacházejí pouze v severní a jížní části parku u parkovište a rezidenti to nevyživají.
Vazby v okolí - park je uzavřen mezi dvěma stranami magistrály (ul. Legerova X ul. Sokolská) - jak již bylo zmíněno v okolí je dostatečný počet parků na delší rekreační období – nám. Míru, Folimanka, Havlíčkovy sady, park Botanické zahrady. Ovšem témeř nejsou „kapesní parky“ pro mistní obyvatelu. Postavení Fügnerovo náměstí v rámci územního plánu je uvedeno jako plocha ZMK – Zeleň městská a krajinná. Majetkoprávní vztahy: náměsti je majetkem městské části. - tvar zástavby náměstí – otevřená plocha ve tvaru téměř pravidelného obdelníku, ze dvou stran ohraničena(sever jíh), z dalšich dvou stran otevřená pěší tepna z lokality Vinohrad směrem do Albertova. - podlažnost okolní zástavby bloku je téměř vyrovnána do 6 pater - velikost náměstí – celková ploch 29230m2 - reliéf terénu rovný, v současnosti je uměle rozbitý rampami pro průchod pod magistrálou. - orientace ke světovým stranám na šířku je orientovaný sever - jih, pak na délku orientovaný na západ-východ - světelné poměry – bylo vytvořeno schéma rozložení doby oslunění v ploše vnitrobloku, kde nejtmavšej barvou je vyznačena hranici trvalého stínu (v léte), vymezení ploch príznive oslunených – po většinu dne je vyznačeno gradací od tmavšího ke světlejšímu.
Celkové urbanistické řešení Je dáno místem: Vinohrady jsou typickou residenční čvrtí z konce 19.století, která byla v průběhu druhé poloviny století 20-tého výrazně ovlivněna dopravou, zejména vybudováním Nuselského mostu a první trasy „C“ pražského metra a také průjezdem ve východo-západním směru ulicí Ječnou a Žitnou, které jsou teď jednosměrné. Tzv. Severojižní magistrála sloužící tranzitní dopravě vytvořila v blízkém centru na náměstí I.P.Pavlova jednu velkou křižovatku. Dříve poklidné bydlení je tak stále více zasaženo hlukem od dopravy a to má vliv ve svém důsledku na dnešní využití potenciálních rezerv jako jsou vnitrobloky.
Vnitroblok Území zadané na diplomní projekt se nachází v centrální části katastrálního území Prahy 2. ÚzemÍ najdeme na rozhraní Vinohrad a Nového města v sousedství se Severoiižní magistrálou. Území vnitrobloku podle platného územního plánu se nachází v Pražské památkové rezervaci. Blok je uzavřen a vymezen ulicemi Koubkova ze severu, Lublaňská z východu, Wenzigova z Jihu a ulicí Legerova ze západu. Obytný blok je navenek uzavřený a tvoří tak protihlukovou barieru pro vnitroblokový prostor, který může sloužit pro účely zejména parkování na povrchu a pouze zřídka k rekreaci.
Fügnerovo náměstí Pozemek Fügnerovo náměstí se nachází v blízkém sousedství významné městské tepny – magistrály – mezi ulicí Legerova a Sokolská. V katastralním území Vinohrad je nízká kapacita parkování, která je dána pouze uličním profilem a na povrchu. Zároveň neexistují hromadné garáže pro rezidenty, které by pokryly deficit dopravy v klidu pro danou oblast.
Architektonické řešení jednotlivých objektů a prostorů Vnitroblok Návrh Na základé zadání projektu, požadavků od místních obyvatel na využívání, průzkumu v terénu, následné analýzy současné situace, podkladů územně-plánovací dokumentace bylo výbrano provozní rešení, rozmíštění jednotlivých požadovaných funkcí. Z důvodu nedostatečné kapacity parkovacích stání v území bylo rozhodnuto o umíštění garážových zakládacích stání firmy Kreno.tech . Garážová stání budou nezávislá na sobě s použitím šesti již existujících vjezdů do vnitrobloku a jedné přidané parcelý bez vjezdu. Každý garážový blok může být realizován nezávisle na sobě. Objekty byli orientováný na existující parcely(s vyjímkou dvou parcel sloučených). Garažová stání odstupují od obytné fasády z důvodu osvětlení. Zároveň garážové bloky vyrešili problém nižší úrovně terénu ve vnitrobloku oproti úrovni chodníku. V centrální části vnitrobloku se nachází stávající objekt autoservisu, který děli vnitroblok na dva úseky a dělí vnitroblok na dvě části. V nějužší části vnitrobloku se díky tomu vytváří úzky hluboký prostor a pocit komínu. Jednou z myšlenek projektu je vytvoření dětského hřiště na střeše objektu autoservisu. Pro docílení plynulého přechodu na tuto střechu jsou umíštěny rezervy nebytových prostor pro nerušící služby a pro potřeby rezidentů (klubovna, školka pro jednu skupinu děti různého věku z bloku (jedna skupina max 24 míst) nebo v případě nemožnosti splnění směrnice pro mateřské škol/7ky (nemožnost osvětlení nebo oslunění apod) může vzniknout mateřské centrum s mléčnou kuchyňkou kde by se maminky mohli střídat při hlídaní dětí). Celková plocha nebytových prostor činí 275m2. Bohužel žádna z těchto ploch nesplňuje pro mateřskou školku dostatečné oslunění. Tedy počítám s tím, že náplní budou klubovna, mateřské centrum, dva menší skleníky, zahradní domky na uskladnění zahradního nářadí a případně další nerušící služby. Další složka je krajinářská úprava. Výrazně větší význam estetické působnosti (příjemnost, obytnost) půdorysného členění, než u běžných sadovnicko krajinářských úprav na otevřených prostranstvích je dán pohledem z oken domu. Estetika nesmí být na úkor kvality provozního řešení. Vetší část ozelenění tvoří zelené střechy. Jsou zachovány významné stromy. Krajinářské úpravy byli vyřešeny způsobem „stavebnice“. Tedy byli vymyšleny části zahrad o velikosti 3m x 6m které by se skládali a mezi sebou tvořili celistvý vzhled.
Dešťovou vodu budeme odvádět nejen do kanalizace, ale i na vlastním pozemku formou vsakovánínapříklad foromou prohlubní trávníku a nebo štěrkovými příkopy. Další možností je zachycování vody spojené s výsadbou rostlin, které zvládnou nevyrovnané, občás zvýšené vlhkostní podmínky. Ovšem stále v některých místech je potřeba využít systém odvodnění (předpokládám použití stávajícího odvodňovacího systému). Ozeleňování střech s využíváním extenzívního způsobu – suchomilné trvalky na nízké vrstvě substrátu s minimálními nároky na následnou údržbu. Využití zdí a fasád jako opory pro popínavé dřeviny a byliny (zvyšování vlhkosti a snižování teploty). Podle přání jsou k mání „stavebnicové díly“ s vypracovanou intenzivní zelení. V katalogu skladeb jsou příklady různých tloušťek substrátu a doporučených podle toho rostlin. Katalogy rostlin (nízká vysoká a střední zeleň) umožnuje výběr rostlin přesně podle stanovištních nároků, ne „univerzální sortiment“, který následně vyžaduje pravidelnou zálivku apod. (využívání rostlin původem ze susších a teplejších stanovišť) a tím i zvyšování druhové rozmanitosti. Využití trvalkových záhonu, které při zachování estetické působnosti a stabilní struktury po celý rok, splňují principy trvale udržitelného rozvoje s nízkými nároky na zakládání a údržbu
Provoz Pěší cesty mají za úkol zajistit dostupnost jednotlivých aktivit z domu, propojovat je a umožnit požadovaný pěší pohyb po vnitrobloku. Zejména prostupnost od domu do pěstovatelských modulů, rekreační zóny, dětského hřiště. Požadované vjezdy aut jsou zachovány a zastřešeny jak z důvodu rušivého vlivu hluku tak i z důvodu dosazení větší rekreační plochy pro rezidenty. Trasování pěšího provozu jsou zčásti vymezeny členěním vnitrobloku a hmotou stávajícího objektu autoservisu. Zároveň v návaznosti s majetkoprávními vztahy – byla snaha o dodřžení soukromých neprůchozích částí zahrady, a dále části společenské. Šířku cest a jejich materiál určuje intenzita pěšího provozu. V soukromých částech se předpokládá pouze zpevnění hlavního tahu (mlat, dlaždice) a ponechání volného pohybu po kvalitně založeném rekreačním (zátěžovém) trávníku, popřípadě zdůraznění šlapáky. V částech společných by se jednalo o méně náročný na údržbu půdopokryvné rostliny(zejména kvůli problému se sekáním).
Obytné funkce Prostorové a kvalitativní parametry vnitrobloku determinují možnost jeho využití (hriště, odpočívadla apod.). Dáváme přednost aktivitám pro méně mobilní skupiny obyvatel – senioři a matky s malými dětmi (předškolní věk). Základními informacemi jsou poznatky z ankety a věková struktura obyvatel a možnosti (resp. nemožnosti) tohoto typu rekreace v dostupnosti 300m. Předpokladam, že hřiště by bylo rozdělené na 3 části, batolata, stařší děti od 3 let, sportovní plocha pro starší lidi. Jsou využívány živé ploty nebo kombinace dělících technických plotů popnutých popínavými rostlinami a zdí s rostlinami. Počítám s využíváním v dopoledních i odpoledních hodinách. V letních měsících se příznivě projeví bloudivý stín opadavých stromů a popínavých rostlin na pergolách. Dětská hriště – hlučné hry a sportovní aktivity dětí starších věkových kategorií vadí a jsou často předmetem stížností seniorů, kteří jsou citliví a tráví větší část dne doma. Nezbytná by byla domluva a stanovení pravidel využívání hřiště. Jako částečnou protihlukovou ochranu navrhuji vyšší zelený plot a další tři řady siluetních postav z pohltivého materiálů natřeného černou křídovou barvou na kterou
lze kreslit křídami jako na tabuli. Tabule taky můžou sloužit pro hry na schovávanou. V případe, že toto opatření při výpočtu se neprokáže jako dostatečné – je další možnost častečně „zastřešit“plochu hřiště membránovými plachtami. Dětem do tří let vyhovuje pískoviště, houpačky a hrací domečky, plochy pro kreslení(tabule-siluety). Starší děti - prostor na pobíhání, skákání, a druh vybavení – prolézačky, šplhadla. Zároveň s večerním osvětlením. Považuji za nezbytnou nutnost pitné fontánky. Venčení psů – je činnost, která při neukázněnosti majitelů způsobuje hygienické problémy znečištěním psími exkrementy. V provozním řádu je třeba jasně stanovit pravidla pro toto využití. Vzhledem ke složitostem terénu vnitrobloku a blízkosti psí louky si myslím, že tato činnost není vhodná. Je nezbytné oplocení dětských hrišť a instalování stojanu se sáčky na exkrementy a pravidelné vyprazdňování odpadkovýh košů.
Hospodářské činnosti Sušení prádla vyžaduje slunné provětrávané plochy, které by mohly být využity k jiným (např. obytným) aktivitám. Úprava povrchů pod sušáky je dána intenzitou využívání – trávník, zatravňovací dlaždice, dlažba. Moderní sušáky s designově zvládnutou konstrukcí není nutno masivně oddělovat od ostatních obytných aktivit, spíše je citlivě zakomponovat na okraj příznivě osluněných částí, ale na místo přehledné z oken domu. Podle průzkumu skutečný zájem obyvatel (anketa) o sušení prádla je minimalní, proto je nenavrhuji aby nezbyla než smutná torza opuštených konstrukcí, totéž platí u klepadel. Ovšem počítám s tím, že v případě zájmu o klepání koberců je nutné umístěni bezprostředně blízko vchodu a odděleně od okolí (nejlépe živým plotem pro izolační a sedimentační funkci). Stanoviště kontejnerů na domovní odpad (pokud nejsou v průjezdu) musí být v blízkosti domu a zároveň přístupné pro odvoz. Z hygienických i estetických důvodů je vhodná zpevněná plocha a izolace od okolního prostředí formou konstrukcí s popínavými rostlinami, přístrešků, živých plotů. Oddělení stanoviště nesmí bránit manipulaci s kontejnery. Problémem jsou nevyužívané prístřešky a ohrady na popelnice, které jsou zdrojem živelných skládek a degradace prostoru.
Provoz vnitrobloku: Je dán přístupností vnitrobloku: - Vnitroblok uzavřený (zástavbou bloku), má jasně vymezený okruh uživatelů, ještě před započetím projektu regenerace by měl mít vyřešeno, kdo bude provádět údržbu, na jaké úrovni, případně, kdo ji bude zajišťovat a financovat. Musí mít svůj řád a správce - bývá spojeno se správou domu. Do prostoru musí být umožněn přístup všem obyvatelům, pro které je určen. Podle anket jsou lide ochotni přispívat mesíčně 100Kč na údržbu a podílet se na společných prácích.
Fügnerovo náměstí Z duvodu absence hromadných garáží pro rezidenty v Praze 2 navrhuji jako možné řešení umíštění podzemní garáže pod úrovní Fügnerova náměstí. Vjezd a výjezd by byl možný ze dvou stran, jak z ulice Koubkova tak i z ulice Apolinářská. Jedná se o sloupový nosný systém, obezděný. Objekt je rozhozený o půl patra, tím získávám kratší rampy. Každé garážové patro umožňuje 83 garážových stání včetně jednoho invalidního. Zároveň jsou dva bloky vertikální komunikace které mají schodiště
a evakuační výtah, odvětrání garáží. Z důvodu finanční náročnosti podzemních staveb navrhuji jako maximální počet 2 patra podzemních garáží. Parková část Fügnerova náměstí se dělí na 4 části: • • • •
Dětské hřiště které se zároveň dělí na hřiště pro mladší a starší děti Kavárna s předzahrádkou Louka s pobytovým trávníkem „Tajemna“ část parku s vysokou zelení která skrýva jezírko a besídku.
Použitý mobiliář by měl být odolný proti vandalům. Lavičky mají nepravidlny tvar (jako zábrana proti unaveným bezdomovcům)
Zeleň Zeleň je nejdůležitějším prvkem vybavení rekreační oblasti jakou je parkové náměstí nebo park. Městskou obytnou zástavbu charakterizuje vysoký podíl zastavěných a zpevněných ploch, velká hustota inženýrských sítí. Zeleň je vytvářena na zbytkových plochách, je málo vitální, živoří a tím se zpetně snižuje její vliv na kvalitu prostředí. Vše je ještě horší, že se jedná o pozemek, který leží mezi dvemi větvemi magistrály. Proto jako protiklad tohoto navrhují koncept parku založený na principu „divočina“ ve velkoměstě. To se projevuje jak ve výběru druhové skladby rostlin tak i ve výběru povrchu cestiček(větší spáry které by v málofrekventovaných místech časem zarostli). Stanovištní podmínky pro zeleň nelze ovlivnit. Jsou dané expozicí náměstí vůči světovým stranám, výškou okolní stínící zástavby bloku(viz půdorys osluněných ploch, na které je vidět, že jižní část parku je převážně ve stínu). Náměty na výběr sortimentu podle použitých forem zeleně: • • •
V zóně vyšší zeleně předpokládám kombinace: okrasných odrůd Prunus(mandloň, třešeň, višeň) vhodných do polostínu, v kombinaci ze stálozelenými odrůdami Berberisu,
jako nízký podrost pod stromy předpokládám hypericum calycinum(třezalka kalíškatá) a asarum europaeum(kopytník evropský) Tedy, počítám s barevnou kombinací na jaře řůžovo žlutou. Zbarvení do červené až vínově červené. Jako keře které by tvořili „hradby“ okolo parku pro intimnější pocit bych si ráda zvolila Buxus(stálozelený) nebo Cotoneaster dammeri(pro krasné červené zbarvení listů a dekorativní vzhled) V klidové relaxační části parku navrhuji pobytový trávník Pergoly, které rámují parkové náměstí, by měli být popnuté Wistárií čínskou, která má romantický vzhled a byla by protiváhou ke konstrukci pergoly městského moderního typu.
