OBSAH strana 1. Účel zpracování a hlavní charakteristika modelu Model tvorby a implementace regionální 5 strategie

Regionální strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce v Olomouckém kraji pro zvyšování zaměstnanosti CZ.04.4.09/3.3.00.4/0045

MODEL TVORBY REGIONÁLNÍ STRATEGIE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ OSOB ZNEVÝHODNĚNÝCH NA TRHU PRÁCE PRO ZVYŠOVÁNÍ JEJICH ZAMĚSTNANOSTI A PROVÁDĚCÍ PLÁN REGIONÁLNÍ STRATEGIE OBSAH 1. Účel zpracování a hlavní charakteristika modelu

strana 2

2. Proč vytvářet strategii

3

3. Model tvorby a implementace regionální strategie

5

4. Prvky modelu a jejich charakteristika

6

5. Poznámky k provedení jednotlivých prvků modelu 5.1 Zázemí pro tvorbu a implementaci strategie 5.2 Analýzy 5.3 Vize 5.4 Strategické cíle a strategická opatření 5.5 Hodnoty 5.6 Schválení 5.7 Procesy / metodiky / projekty 5.8 Prováděcí plán 5.9 Monitorování a vyhodnocení

10 10 11 23 25 26 30 31 36 37

6. Prováděcí plán regionální strategie

39

ZPRACOVALO : Rozvojové partnerství Regionální kompetence pro udržitelnou zaměstnatelnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

1


1. Účel zpracování a hlavní charakteristika modelu Model tvorby regionální strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce pro zvyšování jejich zaměstnanosti vznikl jako jeden z plánovaných výstupů projektu EQUAL CZ.04.4.09/3.3.00.4/0045. Generalizuje zkušenosti při tvorbě regionální strategie zaměřené na konkrétní cílové skupiny v Olomouckém kraji. Klíčovým účelem tvorby a prezentace modelu je poskytnout metodický návod pro tvorbu a následnou implementaci regionální strategie řešení dílčího, ale zároveň naléhavého problému v realitě regionu. Stávající praktické zkušenosti se orientují zatím spíše na tvorbu strategií celkového regionálního rozvoje v návaznosti na rozvoj celorepublikový. Předkládaný model vychází z přesvědčení, že i dílčí regionální problematiky vyžadují strategický přístup a jeho nezbytnou kompatibilitu s celostními strategickými záměry a postupy rozvoje regionu. Praktickým účelem předkládaného modelu je vybavit pracovníky Krajského úřadu Olomouckého kraje a dalších orgánů veřejné správy a nositelů oprávněných zájmů ( sociální partneři, vzdělavatelé, zaměstnavatelé), kteří se zabývají tvorbou strategií návodem, jak postupovat při tvorbě a následné implementaci strategie celoživotního vzdělávání skupin ohrožených na trhu práce tak, aby byly znevýhodněné skupiny lépe zaměstnatelné. Zároveň má předkládaný materiál ambici na to, aby byl využitelný i v dalších krajích – regionech pro řešení podobného problému. Naším záměrem, v rámci principu mainstreamingu Iniciativy EQUAL, je , aby předkládaný model sloužil pro tvorbu obdobných strategií i v jiných regionech ČR. Informační poznámka – backround projektu: Projekt, pro který je zpracována strategie, je zaměřen na přímé cílové skupiny, které jsou ohroženy (znevýhodněny) na trhu práce v Olomouckém kraji: osoby starší 50 let, ženy pečující o děti do 15 let, absolventi škol do 25 let, osoby se zdravotním postižením. Podstatou řešení je vytvořit pro tyto skupiny systémovou informační, poradenskou a vzdělávací podporu, která ve svém konečném efektu podpoří jejich zaměstnanost a zaměstnatelnost. Zároveň se projekt orientuje na tzv. nepřímé cílové skupiny (zaměstnavatelé, vzdělavatelé, veřejná správa a další sociální partneři), které zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti přímých cílových skupin mohou výrazně pomoci. Součástí řešení projektu je rovněž vytvoření podmínek pro organizaci a řízení procesů a aktivit, které systematické řešení problematiky znevýhodněných skupin na trhu práce umožní.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

2


2. Proč vytvářet strategii Strategie je způsobem řešení problému, který vytváří předpoklady pro to, aby se k problému přistupovalo: • na základě zřetelně vyjádřeného záměru, čeho bude řešením problému dosaženo a jaké jsou hlavní důvody pro snahu o dosažení takového stavu – k tomu slouží formulování vize • na základě poznání jeho objektivní podstaty a projevů, s co nejvyšší mírou vyloučení subjektivních a ryze zájmových cílů – k tomu slouží analytické aktivity • na základě jeho strukturovanosti, která odhalí naléhavost řešení jednotlivých částí problému – k tomu slouží stanovení priorit a kritických bodů vyjádřených především ve SWOT analýze • na základě respektování proměnlivosti vnějších vlivů a podmínek, které mohou v časovém horizontu vést ke změnám vize, priorit i obsahu strategických cílů a opatření – k tomu slouží PEST analýza, případně strategické scénáře pro různé varianty vnějších podmínek • na základě specifikovaných strategických cílů, které vyplývají z vize, analýz a priorit a které garantují, že se celé řešení odvíjí systematicky • na základě konkrétně formulovaných opatření (vyplývajících z cílů), která jednak stanovují postup a odpovědnosti řešení a dále garance, že se návrhy zakládají na reálných zdrojových možnostech • na základě vytvoření koncepčně – organizačně – technického zázemí pro řešení daného problému, které zabezpečí, že se řešení bude po celou dobu odvíjet věcně správně, že jeho participanti budou týmově spolupracovat , že všechny druhy aktivit budou řízeny a koordinovány a že postupné i finální výsledky a výstupy budou monitorovány a vyhodnocovány s ohledem na stanovenou vizi, strategické cíle a opatření – k tomu slouží vytvoření patřičného institucionálního zázemí, zařazení monitorovacích, vyhodnocovacích a schvalovacích aktů a definování hodnot (kodexu) pro všechny účastníky strategie • na základě definovaných procesů (s oporou relevantních metodik a projektů) a na základě prováděcího plánu jako základními nástroji implementace strategie. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

3


Celá strategie (se všemi svými nezaměnitelnými částmi) je oporou pro střednědobou až dlouhodobou kooperaci řady složek v regionu. V případě řešení celoživotního vzdělávání osob ohrožených na trhu práce s cílem jejich lepší zaměstnatelnosti se jedná o složky veřejné správy (státní i samosprávy), zaměstnavatelské sféry soukromé i státní, zájmových sdružení a dalších sociálních partnerů. Součástí většiny strategických aktivit jsou i zástupci cílových skupin. Všechny uvedené složky také mají ze strategického řešení problému vlastní efekt, který ve svém konečném součtu vytváří efekty pro rozvoj regionu (zvyšování konkurenceschopnosti kraje, snižování míry nezaměstnanosti, růst kvalifikačního a intelektuálního kapitálu, rozvoj podnikatelských a investičních možností, zvyšování kvality života v regionu, udržitelnost rozvoje). Právě v případě strategie pro rozvoj celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce, kteří zvýšením své kvalifikace a kompetencí mohou být snáze zaměstnatelní, se otevírají i lepší možnosti pro rozvoj malých a středních podniků cestou snazšího získávání zaměstnanců.


4


3. Model tvorby a implementace regionální strategie ZÁZEMÍ PRO TVORBU A IMPLEMENTACI STRATEGIE

ANALÝZY

VIZE

STRATEGICKÉ CÍLE A OPATŘENÍ

SCHVÁLENÍ

Zpětná vazba

HODNOTY

METODIKY /PROJEKTY PODPORY/PROCESY

PROVÁDĚCÍ PLÁN A IMPLEMENTACE STRATEGIE

MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ REALIZACE PLÁNU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

5


4. Prvky modelu a jejich charakteristika Prvky modelu

1. ZÁZEMÍ PRO TVORBU A IMPLEMENTACI STRATEGIE

2. ANALÝZY

Charakteristika Struktura (nemusí se nutně jednat o organizaci), sdružující zainteresované osoby vykonávající koncepční, organizační a technické činnosti k zajištění tvorby a implementace strategie, informačně a akčně propojena. Sestává z podskupin zaměřených na stejnorodý okruh činností (tvůrčí, analytické, monitorovací, implementační, řídící, rozhodovací a další podle potřeby) s nutností propojení skupin navzájem. Struktura musí být institucionalizovaná, vybavena patřičnými pravomocemi a zodpovědnostmi, řízena a kontrolována.

Analýzy slouží k poznání stávajícího stavu v oblastech, kterých se týká strategie (přímé a nepřímé skupiny), k poznání nebo ověření kritických míst v oblastech a skupinách a ke shromáždění námětů na řešení, které se stávají základem pro formulování strategických cílů a strategických opatření. Analýza ve formátu SWOT shrnuje hlavní poznatky dílčích analýz formulací poznaných silných a slabých stránek v analyzovaných oblastech a příležitostí a hrozeb při formulaci a implementaci strategie. Analýza ve formátu PEST formuluje obsah a intenzitu vnějších okolností, které budou definování strategie a její implementaci ovlivňovat progresivně nebo regresivně.

Vize určuje, čeho chceme v oblasti CŽV pro ohrožené skupiny dosáhnout v dlouhodobějším horizontu ( 3-5 let) a proč toho chceme dosáhnout = klíčové oblasti výsledků. Vize se zaměřuje na 3. VIZE potřeby a prospěch cílových skupin. Vize zároveň formuluje prioritní oblasti a problémy, na které se musí řešení rozhodně Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem 6 České republiky


zaměřit, protože většina problémů strategicky řešených (a problematiku celoživotního vzdělávání znevýhodněných skupin na trhu práce nevyjímaje) je složitá a mnohostranná a nelze je v jednom časovém období zvládnout všechny.

Strategie určuje, jak chceme dosáhnout stanovené vize formou strategických cílů a opatření, které specifikují:

4. STRATEGICKÉ CÍLE A STRATEGICKÁ OPATŘENÍ

-

co, jak, kdy se musí udělat

-

kdo to musí udělat ( kdo je odpovědný)

-

jaké jsou kritické faktory úspěchu realizace cílů a rizika spojená s realizací strategie

-

jaké zdroje budou potřebné pro realizaci strategie ( finanční, materiální, personální, informační, organizační)

-

jak změříme efektivitu naplňování strategie a vize

-

jaké okolnosti mohou vyvolat úpravy – změny strategie.

Je obvyklé, že k jednomu strategickému cíli se váže více strategických opatření. Základním atributem strategického opatření musí být jeho reálnost, nikoliv „zbožné přání“. Vytvoření strategie může předcházet rozhodnutí: -

zda bude vytvořeno více (2-3) strategických scénářů (tzn. více skupin strategických cílů relevantních rozdílným vývojovým trajektoriím) reflektujících proměnlivost vývojových podmínek

-

posouzení a rozhodnutí, která kritéria budou určující pro případnou tvorbu scénářů.


7


5. HODNOTY

6. SCHVÁLENÍ

Hodnoty určují žádoucí chování všech zainteresovaných stran / klíčových hráčů v procesu tvorby a implementace strategie.

Vzhledem k tomu, že specifikace činností v procesech, tvorba metodik a řešení případných projektů již představují součást implementace strategie, je nezbytné výstupy předchozích prvků modelu posoudit a odsouhlasit jejich zaměření a navrhované postupy. Schválení se může týkat výsledků analýz, formulace vize, strategických cílů a opatření a formulace hodnot. Schvalovací procedury musí být řízeny a realizovány na základě široce koncipované diskuse zainteresovaných stran / nositelů oprávněných zájmů a konečná stanoviska (s uvedenými změnami) musí být vyjádřena s patřičnými kompetencemi (pravomocemi a zodpovědnostmi).

Procesy představují ucelený souhrn činností soustředěných kolem jednoho rozsáhlejšího úkolu – cíle. Pro implementaci strategie je třeba:

7. PROCESY / METODIKY/ PROJEKTY

-

vymezit, pojmenovat hlavní a podpůrné procesy ( strategické, metodické, podpůrné a realizační) pro implementaci strategie celoživotního vzdělávání znevýhodněných skupin na trhu práce

-

stanovit jejich potřebné vstupy a očekávané výstupy

-

určit vlastníky procesů odpovídajících za řízení, koordinaci, kontrolu průběhu procesu.

Metodiky konkretizují realizaci jednotlivých procesů, činností, aktů a především mají podobu nástrojů k přímému použití v praxi informační opory, poradenství a vzdělávání pro přímé a nepřímé Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

8


cílové skupiny. Na základě stanovení procesů a metodik jsou definovány potřebné projekty (jako dočasné aktivity zaměřené na splnění jednorázového zadání) a jejich časové a nákladové parametry. Účelnými typy projektů při tvorbě regionální strategie jsou projekty vývojové (např. nové nebo inovované vzdělávací produkty) a projekty realizační (např.zavedení produktů do praxe), případně manažerské (např.řízení náběhu implementace strategie).

Prováděcí plán je bodovým vyjádřením postupu (logistiky) při realizaci nastavených procesů, řešení plánovaných projektů a vytváření potřebných metodik. Obsahuje především: 8.PROVÁDĚCÍ PLÁN

9. MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ

-

specifikaci zadání pro jednotlivé aktivity, které musí být vykonány pro formulaci a implementaci strategie

-

vystižení posloupností a návazností mezi aktivitami tak, aby tvorba i realizace vytvářely synergické efekty

-

konkretizaci časových, personálních zdrojů

-

vytyčení milníků (kontrolních bodů postupu)

-

formulaci potřebných vstupů a očekávaných výstupů.

finančních

a

Monitorování je zaměřeno na průběžné sledování plnění strategických cílů, procesů, projektů a metodik a jejich případnou korekci a řízení odchylek. Vyhodnocování slouží k měření dosažení strategických cílů, výstupů procesů a projektů a


9


naplňování vize na základě stanovených kritérií a měřítek efektivity. Zároveň slouží ke korekci a nápravným opatřením ke zlepšení procesu tvorby regionální strategie CŽV. Součástí vyhodnocování je zpětná vazba, která je zaměřen na komunikování výsledků monitorování a vyhodnocování směrem k tvůrcům a uživatelům / nositelům oprávněných zájmů „Regionální strategie“

5. Poznámky k provedení jednotlivých prvků modelu 5.1 Zázemí pro tvorbu a implementaci strategie Pro tvorbu a především pro následnou implementaci strategie musí být vytvořeno institucionální zázemí – struktura opírající se o konkrétní, jmenovité nominace členů s relativně pevně danými pozicemi a rolemi. Vlastní tvorbu strategie (tzn. prvky od analýz po schválení – viz 4. kapitola) lze za určitých, pevně daných podmínek, řešit projektovým způsobem. Podmínkou je koncipování projektového týmu a projektové řízení splňující všechny nezbytné atributy. Následnou implementační část (od řízení a realizace procesů, přes plnění prováděcího plánu strategie až po permanentní monitoring a vyhodnocování) je nutné realizovat neprojektovou formou, která je zastřešena organizací se všemi odpovídajícími atributy. Vzhledem k tomu, že je optimální, aby se tvorba strategických dokumentů prolínala s přípravou a pilotním ověřováním vlastní realizace strategie, je také výhodné, aby relativně pevná institucionální (resp. přímo organizační) struktura byla vytvořena již od samého začátku tvorby strategie pro celoživotní vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce. Následující příklady vytvoření zázemí pro tvorbu a implementaci strategie jsou jen příklady a neaspirují na označení „jediný možný postup“. Organizačních variant je samozřejmě celá řada. Příklad A: Organizačním „jádrem“ je strategický útvar krajského úřadu, kolem kterého se angažují další členové pro konkrétní pozice a role (tvůrčí, analytické, zabezpečující fungování procesů, vytváření a inovace metodik, realizace strategického plánu apod.). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

10


Výhodou takového řešení je blízkost k rozhodovacím uzlům, nevýhodou nepevné propojení ostatních členů se strategickým útvarem krajského úřadu. Z toho důvodu by uvedené řešení mělo zřejmě jen omezené časové trvání, případně by bylo silně proměnlivé (změny účastníků). Příklad B: Organizačním „jádrem“ je jeden z útvarů úřadu práce (zvlášť za situace, kdy dojde ke vzniku krajských úřadů práce, jak je plánováno). Ostatní okolnosti – nominování dalších členů strategického a implementačního týmu jsou analogické s příkladem A. Podobně analogické jsou výše uvedené bariéry – slabá místa tohoto řešení. Příklad C: Tento příklad se opírá o řešení projektu EQUAL. Plán počítá s vytvořením zázemí pro tvorbu a implementaci strategie dvou nezávislých, ale zároveň účelově propojených institucí: • ustavení Rady pro podporu celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce v Olomouckém kraji – je předpoklad, že Rada bude plnit především poradní, kontrolní a rozhodovací roli a bude působit jako dílčí součást krajské Rady pro rozvoj lidských zdrojů, případně s těsnou vazbou na ni • ustavení Regionálního centra pro podporu celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce v Olomouckém kraji – je předpoklad, že centrum bude vykonávat všechny řídící, koncepční, analytické, realizační činnosti související s tvorbou a implementací strategie celoživotního vzdělávání ohrožených skupin; financování činnosti centra po ukončení projektu EQUAL je předpokládáno na projektové bázi ve finančním rámci EU na období 2007-2013, případné další možnosti nejsou v současné době zvažovány a proto ani nebudou metodicky komentovány.

5.2 Analýzy 5.2.1 Cíle analýz Analytické činnosti jsou klíčovým předpokladem pro úspěšné nastavení strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce v regionu. Především proto, že potřebné - specifické faktografické údaje nejsou běžně dostupné. Obecným cílem analytických činností je shromáždit, analyzovat a interpretovat data a informace o ohrožených skupinách a o institucích, které svou činností mohou přispět k řešení jejich celoživotního vzdělávání a ke zvýšení jejich zaměstnanosti. Kromě zjištění aktuálního stavu je nutno postihnout i vývojové Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

11


tendence: jaké trendy mohou nezaměstnanost cílových skupin prohlubovat a jaké (pozitivní trendy) lze využít ke snižování nezaměstnanosti. Zároveň jsou analytické činnosti nástrojem ke shromažďování námětů na řešení jednotlivých problémů. Analytické činnosti musí rovněž odhalit kritická místa – bariéry - které bude nutno v navrhované strategii řešení překonávat. Každá z přímých cílových skupin - stejně jako všechny relevantní instituce - mají výrazná specifika. Proto je nutno cíle relativně samostatných analýz pro jednotlivé oblasti formulovat specificky pro danou oblast analýzy.

5.2.2 Dílčí cíle jednotlivých analýz pro specifické subjekty, resp. oblasti Přímé cílové skupiny (Osoby starší 50 let, ženy pečující o děti do 15 let, absolventi škol do 25 let, osoby se zdravotním postižením.) Zjistit: • Jaké jsou struktury jednotlivých cílových skupin? (Demografické, vzdělanostní, sociálně – ekonomické.) Jak se budou vyvíjet v horizontu 5 let? • Jaké bariéry znesnadňují uplatnění cílových skupin na trhu práce? • Jaké postoje příslušníci cílových skupin zaujímají k dalšímu vlastnímu vzdělávání a pracovnímu uplatnění? Zaměstnavatelé Zjistit: • Jaká je struktura zaměstnavatelů v kraji? • Jaké profese zaměstnavatelé potřebují, jaké profese naopak nemohou uplatňovat? • Jaké kompetence (tj. znalosti, dovednosti, chování, zkušenosti) zaměstnavatelé vyžadují u uchazečů o zaměstnání pro jednotlivé profese ? • Jaké postoje zaujímají vůči zaměstnávání cílových skupin? Co navrhují ke zvýšení jejich zaměstnanosti? • Jaké je prognóza kompetencí, které budou požadovány na trhu práce v budoucnosti?

Vzdělavatelé Zjistit: • Jaká je struktura (kapacity, dislokace, zaměření činnosti) organizací, které poskytují vzdělání a zejm. další vzdělání v kraji? (Školy, vzdělávací agentury.) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

12


• • •

Nakolik je zaměření činnosti a kvalita vzdělávacích produktů a výstupů vzdělávacího procesu vzdělavatelů v souladu s potřebami trhu práce? Které vzdělávací organizace lze využít pro další vzdělávání cílových skupin? Jakými informačními kanály proudí nabídka dalšího vzdělávání k cílovým skupinám ? Jaká je dostupnost a přehlednost nabídky ?

Veřejná správy a sociální partneři (Samospráva, úřady práce, Hospodářská komora, organizace sdružující zdravotně postižené občany a některé další.) Zjistit: • Jaké aktivity uskutečňují instituce veřejné správy a sociální partneři pro vzdělávání a zvyšování zaměstnanosti cílových skupin? • Jaké jsou reálné možnosti veřejné správy a sociálních partnerů k řešení problémů vzdělávání a zaměstnávání cílových skupin? • Které faktory jsou rozhodující pro úspěšné implementace vzdělávacích a jiných (poradenských) aktivit a musí se proto promítnout do strategie řešení celého problému cílových skupin? • Co tyto instituce potřebují k zefektivnění stávajících aktivit a k jejich uskutečňování?

Informační kanály, kterými proudí nabídky a poptávky na trh práce Zjistit: • jaká je struktura nabídek zaměstnání – jaké profese jsou poptávány: na úřadech práce v tisku, v rozhlase a televizi jinými způsoby

5.2.3 Souhrnné výstupy analýz Data, informace i „měkká data“ (např. názory, návrhy na řešení) získaná k dosažení uvedených dílčích cílů analýz je účelné zpracovat do ucelených okruhů syntetických výstupů. Sběr informací, zejména prostřednictvím průzkumů, není racionální organizovat jednotlivě – k jednotlivým dílčím cílům. Všechna šetření sledují různé aspekty zaměstnatelnosti a vzdělávání cílových skupin a to tak, aby se sešly výpovědi různých subjektů . Teprve v konfrontaci faktů, informací z různých pramenů, výpovědí stran, které jsou na řešení problémů cílových skupin různě Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

13


zainteresovány, mohou vzniknout pro tato řešení věrohodné podněty. V některých případech lze jedině takto odhalit skryté rozpory. Okruhy syntetických výstupů: • • • • • • •

Demografická a sociologická charakteristika cílových skupin v kraji a její vývojové tendence Stávající a budoucí kompetence cílových skupin, které jsou požadovány zaměstnavateli a kterými cílové skupiny v kraji disponují Informační kanály, kterými v kraji proudí na trh práce poptávky po zaměstnancích a nabídky cílových skupin Analýza a prognóza sektorů ekonomiky v kraji z hlediska podmínek pro zvýšení zaměstnanosti cílových skupin Analýza informačních, poradenských a vzdělávacích potřeb cílových skupin v kraji, jejich zájmy a reálné aktivity při překonávání bariér zaměstnatelnosti Analýza vzdělávacího potenciálu v kraji – struktura vzdělavatelů, jejich zaměření a využitelnost pro zvyšování kompetencí cílových skupin a pro poradenské aktivity Odvětvová analýza zaměstnavatelů: fakta o zaměstnávání cílových skupin, jejich názory na možnosti zvyšování zaměstnatelnosti těchto skupin

5.2.4 Typy pramenů pro zpracování analýz •

stávající, již dříve pro jiné účely shromážděné údaje (statistiky úřadů práce, statistiky o obyvatelstvu, statistiky o ekonomice kraje, výsledky sociologických výzkumů a studií, v případě využití strategie v Olomouckém kraji také informace, které byly a ještě budou shromážděny v průběhu řešení projektu EQUAL)

•

terénní sběr prvotních informací provedený řešitelským týmem (průzkumy o realitě, názorech a postojích zaměstnavatelů, o nabídkách a poptávkách na trhu práce, o realitě, názorech a postojích vzdělavatelů a především průzkum o realitě, názorech a postojích všech čtyř cílových skupin)


14


•

programové a strategické dokumenty kraje v relevantních oblastech (jako např. program rozvoje územního obvodu kraje, krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením a další strategické dokumenty Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k řešení nezaměstnanosti a další podobné koncepční a strategické dokumenty).

5.2.5 Základními postupy, které se pro analytické činnosti jeví jako optimální 1) Shromáždění dat a popis jednotlivých subjektů (cílových skupin a institucí) z hlediska zaměření strategie, vývojové tendence, které tyto subjekty vykazují, jejich náměty na řešení problémů a kritická místa – bariéry řešení nezaměstnanosti. 2) SWOT analýza, jako způsob shrnutí hlavních poznatků dílčích analýz. Zároveň jako způsob definice silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v analyzovaných oblastech, které je nutno při formulaci a implementaci strategie uplatnit. Zdroj pro formulování priorit řešení. 3) Analýza ve formátu PEST, která formuluje obsah a intenzitu vnějších okolností, které budou definování strategie a její implementaci ovlivňovat progresivně nebo regresivně. 4) Vyhodnocení využitelnosti získaných poznatků a formulování potřeby dalších analytických činností v rámci strategie (v průběhu její tvorby i implementace).

5.2.6 Metodologické postupy v jednotlivých fázích analytických činností 1) Shromáždění dat, popis a vystižení tendencí cílových skupin a institucí Kombinace sekundární analýzy již známých dat s uskutečněním sběru nových dat v terénu a respektování již zpracovaných koncepčních, resp. programových dokumentů: •

Umožňuje překonat handicapy běžně dostupných statistických údajů o cílových skupinách, o zaměstnavatelích, o vzdělavatelích i o relevantních institucích a sociálních partnerech. Tyto statistiky nejsou (v řadě momentů) specificky zaměřeny na skupiny lidí, které jsou nezaměstnaností ohroženy nejvíce. Operují vesměs s elementárními údaji o nezaměstnanosti, resp. o nezaměstnaných, aniž by podrobně vypovídaly o sociálně-ekonomických Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

15


charakteristikách cílových skupin. O důvodech jejich nezaměstnanosti pouze obecně a už vůbec ne o reálných možnostech zlepšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce. •

Terénní šetření přinášejí „měkké“informace o názorech, postojích (motivaci - sklonech k jednání) a o faktických činnostech příslušných lidí i institucí.

•

Zvlášť významné informace o příležitostech ke zlepšení zaměstnanosti cílových skupin přinášejí „inventury“ zaměstnavatelů, vzdělavatelů a poradenských organizací, doplněné specifickými šetřeními o tom, jaké objektivní i subjektivní faktory v řešení problému obtížně zaměstnatelných lidí hrají klíčové role.

Kritickými články analytických činností jsou: • • •

•

nutnost vyvinout řadu metod získání informací, když předmětem zkoumání je oblast, v níž většina problémů dosud nebyla řešena neaktuální (především u potřebných údajů ze sčítání lidu, domu a bytů), neúplná, potřebám strategie nevyhovující oficiální statistická data a tedy nutnost tato data získávat z jiných zdrojů značná náročnost samostatných terénních šetření – každý provedený průzkum vyžaduje samostatnou proceduru od stanovení hypotéz a indikátorů, přes konstrukci výzkumného souboru, tvorbu dotazníků, sběr dat v terénu až po výpočetní zpracování informací, event. i tvorbu databází vysoká náročnost finalizace analýzy: nutnost propojení dílčích zjištění do syntetických celků, při respektování rámců platných strategických dokumentů kraje.

A) Pro demografickou analýzu cílových skupin (a stanovení trendů v jejich vývoji) je nutné

! použít údaje ze statistik (Českého statistického úřadu, územních samospráv, úřadů práce, EUROSTATU a portálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR); operují se znaky: pohlaví, věk, úroveň vzdělání, místo bydliště a zaměstnanost (resp. nezaměstnanost) obyvatelstva.

! Tyto údaje však vypovídají vždy jen o nějaké dílčí struktuře cílových skupin; např. jen o těch nezaměstnaných ženách s dětmi, které jsou evidovány na úřadech práce jako uchazečky o zaměstnání, nikoliv o těch, které jsou ve statistikách vedeny jako „sociálně potřebné“; i informace o dalších cílových skupinách se vesměs omezují na ty jejich příslušníky, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadech práce. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

16


! Také chybí informace o těch lidech, kteří nikdy zaměstnáni nebyli a také o těch, kteří aktuálně zaměstnáni jsou, ale jsou ohroženi propuštěním ze zaměstnání a následným vyčleněním z trhu práce; tuto charakteristiku nelze zjednodušeně spojit se znakem „zájemce o zaměstnání“.

! K identifikaci cílových skupin je proto nutno uplatnit i kvalifikované odhady. ! Správné zacílení strategie vyžaduje, aby byly demografické charakteristiky cílových skupin rozšířeny o jejich sociálně – ekonomické profily a o poznatky o jejich názorech a postojích k zaměstnání a ke vzdělávání; samotné statistiky nemohou přesně vyjasnit důvody ani souvislosti ohrožení nezaměstnaností. (Část nezaměstnaných např. skutečný zájem o získání zaměstnání nemá.)

! Demografické metody je účelné propojit se sociologickými a výsledky syntetizovat typologickou procedurou.

B) Analýzu potřeb cílových skupin (vzdělávacích, poradenských a informačních) a bariér jejich zaměstnatelnosti lze nejlépe založit na šetření vzorků příslušníků těchto skupin.

! Šetření (dotazníkové či provedené metodou rozhovorů) odhalí: • • • •

základní (společné) a specifické potřeby lidí patřících k jednotlivým cílovým skupinám – pro jejich uplatnění na trhu práce (poradenství, informační potřeby, vzdělávací potřeby) většinu objektivních i subjektivních bariér zaměstnatelnosti cílových skupin reálné chování příslušníků cílových skupin při získávání zaměstnání, druhy a intenzitu jejich příslušných aktivit, či pasivního chování motivaci cílových skupin ke vzdělávání a k hledání zaměstnání.

! Informace získané průzkumem je nutno vyhodnotit standardním postupem: statistickým vyhodnocením frekvencí odpovědí, včetně neparametrických testů existence a intenzity závislostí a obsahovou analýzou nestandardizovaných vyjádření respondentů.

! Výsledkem jsou „mapy“ o tom, co konkrétně uchazeči o zaměstnání z řad cílových skupin dělají (nebo nedělají) pro to, aby zaměstnání získali, jaké specifické bariéry subjektivně pociťují, jaké způsoby vzdělávání preferují. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

17


C) Odvětvová analýza zaměstnanosti v kraji je v podstatě analýzou zaměstnavatelů. Je to určitý protipól analýzy potřeb cílových skupin. Poskytuje obraz o tom: • • •

Jaká je v kraji struktura zaměstnavatelů (firem i jiných organizací) v jednotlivých odvětvích, kde jsou rozmístěny, kolik lidí zaměstnávají ? Jaký mají potenciál k zaměstnávání cílových skupin strategie, jaká stanoviska k tomu zaujímají – jaké překážky jim brání zaměstnávání cílových skupin zvyšovat ? Jaké hlavní nástroje řízení lidských zdrojů zaměstnavatelé používají – s akcentem na ty, které mají vztah k zaměstnanosti cílových skupin?

! Ani v tomto případě běžně dostupné prameny (tzn. statistické údaje o zaměstnavatelských organizacích v kraji) vyčerpávající informace poskytnout nemohou; proto i v tomto případě je třeba je zkombinovat s metodou průzkumu (nejlépe intenzivní sondy) – alespoň na vzorku podnikatelských subjektů.

! Při zvládání realizačních obtíží tohoto druhu průzkumu

je nutné „zdolat“ všeobecnou neochotu podniků a organizací k poskytování informací, delikátnost některých požadovaných údajů a nutnost, aby se průzkumu účastnily skutečně kompetentní osoby – především vrcholoví manažeři a personalisté.

! Důležité je, aby vzorek tvořili nejen lidé z podnikatelských subjektů, ale i z nevýrobní sféry, jako je veřejná správa, zdravotnictví, sociální péče; zde jsou totiž (z řady důvodů) podmínky pro zaměstnávání cílových skupin příznivější nebo minimálně stejně příznivé jako ve sféře podnikatelské.

! Těžištěm analýzy stávajících požadovaných kompetencí na trhu práce a jejich prognózy je aproximace požadovaných kompetencí cílových skupin tak, jak je konkrétně vyjadřují zaměstnavatelé pro uchazeče o zaměstnání.

D) Analýza nabídky a poptávky na trhu práce v kraji zahrnuje průzkumy nabídek zaměstnání: • • •

na vývěskách v úřadech práce inzerce v lokálním rozhlasovém vysílání inzerce prostřednictvím letáků a vývěsek na veřejných místech


18


• • •

inzerce v lokálním denním tisku inzerce v inzertních novinách informace a inzerce prostřednictvím internetu.

! Technikou analýzy je jejich pozorování, fotodokumentace, audiovizuální záznamy a obsahové analýzy – sledování frekvencí nabízených profesí.

! Subjektivně je hodnocena dostupnost a výhodnost jednotlivých zdrojů pro cílové skupiny, forma a kvalita zveřejňovaných informací o volných místech.

! Frekvenční analýza obsahu nabídek (inzerátů) ukazuje, které profese zaměstnavatelé nejvíce hledají.

! Zároveň je nutné respektovat výsledky šetření adresátů nabídek (příslušníků cílových skupin): jaký typ informačních prostředků má pro ně reálný význam, tzn. je dostupný a obsahuje nabídky, které jsou schopni akceptovat.

E) Analýza vzdělávacího potenciálu v kraji

Potenciál představují školy (střední, vyšší odborné a vysoké, státní i soukromé) a vzdělávací organizace – všichni poskytovatelé dalšího vzdělání.

! Základní metodou je vytvoření dosud neexistující vyčerpávající databáze (mapy) všech poskytovatelů dalšího vzdělávání – tak, aby každý zájemce o toto vzdělávání snadno nalezl všechny vhodné možnosti a aby sami vzdělavatelé mohli do databáze vstupovat, aktualizovat ji a případně rozšiřovat.

!

Uvedený způsob vede k podpoře regionální i místní infrastruktury vzdělávání, která může vzdělávání cílových skupin realizovat.

! Sledovanými informacemi jsou zejména: 1) Místní a finanční dostupnost vzdělávacích organizací pro cílové skupiny 2) Druhy nabízených vzdělávání 3) Kvalita poskytovaného vzdělávání z hlediska souladu mezi potřebami zaměstnavatelů a potřebami cílových skupin – vzájemná informovanost o souladu poptávky a nabídky

! Zároveň s budováním databáze je nutné uskutečnit

dotazníkový průzkum na


19


vzorku poskytovatelů vzdělání; vzorek zahrnuje komerční vzdělavatele (agentury) i nekomerční organizace, např. školy; průzkum specifikuje obsah nabízeného (resp. poskytovaného) vzdělávání (jeho soulad s objektivními potřebami), disponibilní kapacity, složení účastníků vzdělávacích akcí, ceny, především ale potenciál pro vzdělávání cílových skupin.

F) Analýza a prognóza rozvoje sektorů a jejich vliv na rozvoj lidských zdrojů v kraji Objasňuje, u kterých národohospodářských odvětví v kraji lze předpokládat rozvoj a s tím spojený růst počtu pracovních příležitostí – všeobecně a specificky i příležitostí vhodných pro cílové skupiny strategie. Analýza také postihuje, jaké konsekvence z dynamiky vývoje odvětví v kraji vyplývají pro řízení lidských zdrojů, zejména pro vzdělávání cílových skupin.

! Značná míra neurčitosti tohoto typu prognózy vyžaduje použití

řady pramenů,

zejména: • • • • • • • •

statistik o sektorové a odvětvové struktuře podnikatelských subjektů a zaměstnanosti v nich materiálů vlády ČR o vlivu vstupu ČR do Evropské Unie na malé a střední podniky přehledu aktivit kraje pro podnikatele programů, opatření, a podpůrných systémů pro malé a střední podniky programu rozvoje územního obvodu - kraje Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku (materiál Rady vlády ČR pro rozvoj lidských zdrojů) Strategie udržitelného rozvoje České republiky (materiál Rady vlády ČR pro udržitelný rozvoj) výsledky průzkumu názorů podnikatelů a zaměstnavatelů.

!

V kraji existující příležitosti pro zvýšení zaměstnanosti cílových skupin v odvětvích s rozvojovým potenciálem – mohou být strategicky využity pouze za podmínky, že budou respektovat konkrétní požadavky zaměstnavatelů na celoživotní vzdělávání.


20


2) SWOT analýza zaměstnatelnosti a dalšího vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce v kraji SWOT a PEST analýzy jednak kumulují výsledky dílčích analýz a zároveň postihují okolnosti, které budou řešení problémů cílových skupin tak, jak je vytyčily analýzy, ovlivňovat vnějším působením (PEST). Tyto formy analýz tvoří souhrnnou znalostní bázi pro koncipování regionální strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce. Předem definují faktory, které budou implementaci strategie ovlivňovat pozitivním i brzdícím působením. Výstupem SWOT analýzy je matice, která pokrývá 4 uvedené přímé cílové skupiny (osoby starší 50 let, ženy pečující o děti do 15 let, absolventi škol do 25 let a osoby se zdravotním postižením) a 3 nepřímé cílové skupiny – instituce, které svou činností mohou zásadním způsobem přispět k řešení jak celoživotního vzdělávání přímých cílových skupin, tak ke zvýšení jejich zaměstnanosti (zaměstnavatelé v kraji, vzdělavatelé v kraji a veřejná správa a sociální partneři v kraji). Každou ze samostatných částí SWOT analýzy uvádí stručná charakteristika současného a cílového stavu. Takto je vyjádřen žádoucí posun, který by měl být při monitorování a hodnocení implementace strategie zaznamenatelný a zřetelný. SWOT analýzy se člení na 4 bloky popisující: silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. O silné stránky je žádoucí se při budoucím řešení problému opřít. Slabé stránky budou řešení problému komplikovat – resp.zpomalovat a bylo by užitečné jim věnovat zvýšenou pozornost – pokud to bude možné,odstranit je – zmírnit jejich dopad na řešení problému – v nejlepším případě „překlopit“ do silných stránek. Příležitosti naznačují, co je třeba k vyřešení problému konkrétně udělat – v dílčích i v globálních (strategických) krocích. Hrozby obsahují především to, co bude řešení naznačená v příležitostech komplikovat nebo blokovat a co může případně zeslabit nebo zcela eliminovat silné stránky a případně zesílit nebo rozmnožit slabé stránky. SWOT analýza je bezprostředním zdrojem pro formulování strategie. Konečný výsledek – tzn. životaschopnost strategie, jejíž implementace povede k rozvoji celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce v kraji a ke zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti těchto skupin - bude pak do značné míry záviset na vývoji faktorů analyzovaných v PEST analýze. 3) PEST analýza je založena na charakteristice okolností, které jednotlivě nebo ve svém spolupůsobení ovlivňují řešení stanovených problémů z vnějšího prostředí, resp. způsobem, který je buď jen málo ovlivnitelný nebo neovlivnitelný ze strany řešitelů problému. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

21


•

Ve skupině politických faktorů řešení ovlivňuje: legislativa, pracovní právo, daňová politika, politická realita, integrační politika a dílčí event. strukturální politiky.

•

Ve skupině ekonomických faktorů řešení ovlivňuje: struktura a výkonnost hospodářství ČR, makroekonomické ukazatele ČR, struktura a výkonnost hospodářství kraje, ekonomické ukazatele kraje, investice v ČR a v kraji a nezaměstnanost v ČR a v kraji.

•

Ve skupině sociálních faktorů řešení ovlivňuje: demografické trendy populace v ČR a v kraji, mobilita obyvatelstva, příjmy obyvatelstva, vzdělání obyvatelstva, životní styl-postoje a životní hodnoty (rodina, práce, volný čas), spotřební chování obyvatelstva.

•

Ve skupině technologických faktorů řešení ovlivňuje: technologická úroveň produkce a služeb v ČR a její vývojové tendence, nové technologické aktivity v kraji, věda-výzkum-nové technologie a lidské zdroje.

Doporučujeme vytipovat jen faktory, které mají vliv na řešení zaměstnanosti cílových skupin, ale i mezi těmito je míra vlivu různá. Řešením této disproporce je samostatná část PEST analýzy věnovaná vystižení míry vlivu a to v kategoriích „velmi výrazný vliv“, „silný vliv“ a „částečný - omezený vliv“.

5.2.7 Další analytické činnosti Po dokončení etapy analytických činností je nutno uskutečnit kritické zhodnocení úplnosti, platnosti a využitelnosti poznatků získaných jednotlivými analýzami. Obecně je zřejmá potřeba permanentního prohlubování poznatků o cílových skupinách i o institucích, které mohou přispívat k řešení problémů osob znevýhodněných na trhu práce.


22


5.3 Vize Je všeobecně akceptováno, že kvalitně formulovaná vize vytváří nejlepší předpoklady pro odpovídající nastavení všech prvků strategie a tím také pro účelné řešení celého problému. Nejedná se o jednoduchou záležitost především proto, že vize by měla být vyjádřena velmi stručně (obvykle jednou či několika málo větami) a zároveň by mělo být ve formulaci obsaženo vše podstatné, čeho má být řešením problémové oblasti dosaženo. Splnit tyto náročné podmínky je užitečné z praktického důvodu: umožňuje všem zainteresovaným na řešení strategie „držet v hlavě“ stále hlavní cíle a jejich hierarchické uspořádání bez nutnosti studia rozsáhlých dokumentů. Uvedený způsob také usnadňuje hodnotící a schvalovací aktivity. V případě strategie rozvoje celoživotního vzdělávání osob ohrožených na trhu práce by se vize měla týkat cílů, které je třeba sledovat v horizontu 3-5 let (časový horizont by měl být stanoven přesně a odpovídat takovému časovému intervalu, v němž jsou „dohlédnutelné“ okolnosti a podmínky řešení): •

vyjádření nezbytnosti zapojení ohrožených skupin do procesu celoživotního vzdělávání

•

orientační vyjádření míry rozvoje kompetencí ohrožených skupin

•

zaměření celoživotního vzdělávání ohrožených skupin ve strategicky sledovaném procesu, což samozřejmě nevylučuje CŽV jiné (př. klíčové/přenositelné kompetence, specifické/odborné kompetence)

•

etalon, podle kterého bude vzdělávání obsahově směrováno (př. trh práce, event. která jeho odvětví a obory)

•

jakými zásadními postupy se ohroženým skupinám na trhu práce usnadní přístup k celoživotnímu vzdělávání, jeho úspěšné absolvování, efektivnější pohyb na trhu práce, úspěšnější získávání zaměstnání (př.postupy lepšího informování, účelového poradenství, účelně zaměřené vzdělávání, odstraňování bariér při zaměstnávání ohrožených skupin)

•

jakým směrem pracovat s institucemi a organizacemi, které řešení problémů na trhu práce a při celoživotním vzdělávání ohrožených skupin musí napomáhat (př.veřejná správa, zaměstnavatelé, vzdělavatelé, sociální partneři)

•

zda bude strategické úsilí směřovat k vytvoření trvalé institucionální základny pro péči o celoživotní vzdělávání a zaměstnatelnost ohrožených skupin (příp.jakou zásadní podobu může tato institucionální základna mít). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky

23


Klíčové oblasti výsledků by měly být zaměřeny: -

na snížení nezaměstnanosti v regionu, na zvýšení míry zaměstnanosti ohrožených skupin, na zvýšení produktivity dosažené lepší připraveností nových pracovních sil, na zvýšení životní úrovně v regionu, na snížení míry vyplácení sociálních dávek v regionu, na zvýšení konkurenceschopnosti kraje a zvýšení vzdělanosti skupin ohrožených nezaměstnaností.

Priority související Např.: -

-

s vizí

jsou

do

jisté

míry konkretizací

částí

vize.

která ohrožená skupina vyžaduje prioritní pozornost, která oblast klíčových kompetencí musí být ošetřena prioritně, v které oblasti celoživotního vzdělávání musí být ve sledovaném období dosaženo největšího pokroku – která vykazuje největší deficity pro zaměstnavatele, pro které obory regionu je třeba vzdělávat přednostně, které části regionu vyžadují prioritní pozornost, který z aktérů spolupůsobících při řešení problému vyžaduje nejintenzivnější pozornost a v jakém směru.


24


5.4 Strategické cíle a strategická opatření Zatímco strategická vize je velmi stručným vyjádřením cílového stavu celého strategického přístupu k řešení problému celoživotního vzdělávání skupin ohrožených na trhu práce a fakticky popisuje celostně budoucí obraz, strategické cíle tento obraz rozkládají na jeho jednotlivé, dílčí části a vystihují jejich budoucí podobu, charakteristiky. V kapitole 5.3 jsme zmínili, že hlavní účel vize je sjednotit všechny zainteresované strany na dosažení právě takového stavu a zároveň poskytnout přehledný a stručný nástroj pro strategické - celostní posuzování postupu. Účelem strategických cílů je naopak dát každé ze stran zainteresovaných na naplňování strategické vize příslušný směr k jejich konkrétním – specifickým aktivitám. Naplněním všech strategických cílů se de facto naplní celá vize. Každá z částí vize (byť vyjádřená několika slovy) musí najít svůj průmět ve strategickém cíli. Tento požadavek vychází z toho, že na naplnění strategie a její vize se podílejí různé subjekty s rozdílnými druhy činností a strategický cíl (cíle) jim dává směr a obsah. Z tohoto hlediska jsou strategické cíle korektorem vize, protože pokud některé z částí vize nelze přiřadit strategický cíl (cíle), který by byl určen pro definovatelnou oblast a vykonavatele (případně skupinu vykonavatelů), pak není umístění ve vizi oprávněné, protože naplnění není reálné. Součástí formulace strategických cílů je stanovení kritérií – ukazatelů, jejichž stav – vývoj bude předmětem monitorování postupu prováděcího plánu a následně vyhodnocování plnění vize a strategických cílů. Podobná vazba (resp. ještě přísnější) platí mezi strategickými cíli a strategickými opatřeními. Jak už samotný název „opatření“ napovídá, strategické opatření konkretizuje prováděcí složku strategického cíle a pregnantně odpovídá na otázku „co konkrétně je třeba udělat pro naplnění strategického cíle – kdo to vykoná (resp. kdo za to bude zodpovídat) – v jakém čase a s jakými milníky bude záležitost vykonána – jaké zdroje budou potřeba a odkud se tyto zdroje budou čerpat?“. Platí tedy zcela přirozeně, že pokud nelze uvedené charakteristiky strategického opatření naplnit, pak není oprávněný příslušný strategický cíl. Připomínáme jen již jednou zmíněný fakt, že na jeden strategický cíl je zpravidla formulováno více strategických opatření a jejich rozdělení je dáno obvykle charakterem převažující činnosti, která má být pro naplnění cíle vykonána. Toto ale nemusí platit bezvýhradně, protože podstatné je, aby se na základě strategických opatření co nejlépe a také co nejjednodušeji odvíjela realizace.


25


5.5 Hodnoty Skupiny aktérů– Očekávané chování

Sdílená sociální zodpovědnost

Znevýhodněné skupiny na trhu práce (absolventi, ženy s dětmi, starší lidé, ZPO)

Zaměstnavatelé

Vzdělavatelé

Veřejná a státní správa (ÚP)

„pracovat“ uvnitř i vně firmy (instituce) se sociální zodpovědností vůči exkludovaným členům společnosti jako s pozitivním-výhodným znakem firmy (instituce)

prezentovat sociální odpovědnost vůči exkludovaným členům společnosti jako pozitivní atribut firmy (instituce)

vytvořit systém monitoringu, hodnocení vyhodnocování, oceňování a prezentace sociálně odpovědného chování zaměstnavatelských a vzdělávacích institucí v OK

podílet se aktivně na strategických, koncepčních, analytických aktivitách strategie rozvoje celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce;


samostatné vyhledávání možností zaměstnání a vzdělávání limitované jen omezenými objektivními možnostmi dané skupiny (finance, doprava, zdravotní stav, péče o děti);

při obsazování pracovních míst a vytváření nových pracovních možností koncipovat nabídky také s ohledem na znevýhodněné skupiny;

při koncipování a realizaci studijních programů zařadit také aktivity cílené na znevýhodněné skupiny

absolventi – snažit se o získání zaměstnání, resp. zahájení podnikání co nejdříve, nezvykat si na život „na podpoře“;

postupná implementace managementu kompetencí, která umožňuje důsledné poznání požadavků na pracovníka (a tím rozšíření možností i pro ohrožené skupiny);

Nerelevantní pro danou skupinu

dostatečně aktivní a ochotný přístup k činnostem, které jsou znevýhodněným osobám nabízeny;

Proaktivita

aktivně usilovat o začleňování do týmů řešících projekty dalšího vzdělávání, projekty zaměřené na rekvalifikaci pro znevýhodněné skupiny na trhu práce, projekty řešící situaci skupin společensky exkludovaných – v rámci ČR i v rámci EU;


26

Regionální strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce v Olomouckém kraji pro zvyšování zaměstnanosti CZ.04.4.09/3.3.00.4/0045 ženy – nevyhýbat se možnostem zapojit do péče o děti (od jistého věku) i další osoby, případně instituce;

postupná implementace metodiky Investors in People, která vede k účelnému zdokonalování zaměstnanců;

starší osoby - na trhu práce (při shánění zaměstnání) se chovat s vědomím, že pracovní kariéra konči až po 65 let věku, event. později; osoby se zdravotním postižením – seznámit se dokonale se všemi okolnostmi zaměstnávání ZPO pro zaměstnavatele a zakomponovat jejich pozitiva i do své prezentace;

27

Regionální strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce v Olomouckém kraji pro zvyšování zaměstnanosti CZ.04.4.09/3.3.00.4/0045 udržování všeobecného společenského přehledu;

Neustálé učení se

udržování kontaktu s vývojem ve svém oboru;

do postupně uplatňujícího se principu učící se firmy zařadit koncepce a aplikace managementů vztahujících se k práci s lidmi ze znevýhodněných skupin (age, gender, disabilities);

udržování duševní schopnosti přijímat nové informace (čtením, diskusemi); stanovení si profesionálních cílů – snaha po jejich dosažení;

Orientace na výsledky

Využívání „ nejlepších praktik“

cílené využívání všech odpovídajících aktivit v CŽV pro zvýšení zaměstnatelnosti – jejich absolvování až do stanoveného konce; vyhledávání a pozitivní akceptování informací o postupech a výsledcích těch osob z relevantních skupin, kterým se podařilo získat zaměstnání, udržet se v něm;

do controllingových aktivit firmy (instituce) zařadit sledování ukazatelů vážících se k začlenění, práci a zdokonalování znevýhodněných skupin;

do kompetencí personálních útvarů zařadit oblast aktivního vyhledávání a vlastní prezentace (v případě možnosti) „nejlepších praktik“ v zaměstnávání znevýhodněných skupin;

získávat a aplikovat nové andragogické poznatky o postupech, metodách a technikách dalšího vzdělávání starších účastníků, zdravotně postižených osob, mladých lidí krátce po absolvování střední nebo vysoké školy a žen, které byly delší dobu v domácnosti;

vytvářet v regionu předpoklady a podmínky pro vzájemnou výměnu zkušeností aktérů podílejících se na řešení problémů znevýhodněných osob na trhu práce;

propracovat techniky poznávání úrovně motivace budoucích účastníků pro jejich další vzdělávání;

vytvořit ukazatele postupu ve zlepšování situace znevýhodněných osob na trhu práce, permanentně je vyhodnocovat a iniciovat případné změny ve smyslu potřebného progresu;

propracovat způsoby zvyšování a udržování motivace v průběhu dalšího vzdělávání u osob znevýhodněných na trhu práce; zařadit do procesu projektové přípravy nových vzdělávacích obsahů excerpování „nejlepších zkušeností“ ve vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce – zkušenosti získávat z českého i zahraničního prostředí ;

vytvářet v regionu předpoklady a podmínky pro vzájemnou výměnu zkušeností aktérů podílejících se na řešení problémů znevýhodněných osob na trhu práce; vytvářet podmínky a prostor pro prezentaci „nejlepších zkušeností“ v rámci ČR (ve spolupráci s jinými regiony, kraji) a s využitím kontaktů

28

Regionální strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce v Olomouckém kraji pro zvyšování zaměstnanosti CZ.04.4.09/3.3.00.4/0045 s partnerskými regiony ze zahraničí

aktivní účast v Radě pro podporu CŽV ohrožených skupin na trhu práce v regionu;

Týmová spolupráce v síti

nevyhýbat se kontaktům s dalšími lidmi z relevantní skupiny, vyměňovat si zkušenosti; v mezích možností udržovat kontakt s kolegy z minulých zaměstnání;

aktivní účast v Radě pro podporu CŽV ohrožených skupin na trhu práce v regionu; spolupráce s relevantními strukturami Regionálního centra pro podporu celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce v regionu;

spolupráce s relevantními strukturami Regionálního centra pro podporu celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce v regionu; začleňování se (resp.udržování aktivní účasti) ve sdruženích vzdělávacích institucí;

aktivní účast v Radě pro podporu CŽV ohrožených skupin na trhu práce v regionu; spolupráce s relevantními strukturami Regionálního centra pro podporu celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce v regionu; vytváření účelových vazeb a struktur na půdě Rady pro rozvoj lidských zdrojů (na krajské i celorepublikové úrovni) pro řešení problematiky znevýhodněných skupin na trhu práce;

29


5.6 Schválení Schválení předchozích prvků strategie je třeba považovat za ukončení procesu tvorby strategie, protože následující prvky (kroky) jsou již její implementací, která se právě strategickými aspekty bude řídit. Schvalovacími orgány jsou především orgány krajské samosprávy (rada kraje a zastupitelstvo kraje), o dalších účastnících by na základě doporučení tvůrců měli právě zástupci krajských samosprávných orgánů rozhodnout. Posuzována by měla být především reálnost vize, strategických cílů a opatření a jejich provázanost a kompatibilita s dalšími strategickými dokumenty regionu.

30


5.7

Procesy / metodiky / projekty ( uveden příklad charakteristiky procesů při řešení projektu EQUAL v Olomouckém kraji)

Typ procesů

Charakteristika procesů - procesy transformující strategické cíle a opatření, aktuální potřeby a informace z vnějšího prostředí do procesů přímo řešících podporu CŹV znevýhodněných skupin

Strategické procesy

- analytické procesy - procesy usnadňující průběh metodických, podpůrných a realizačních procesů - procesy zabezpečující zpětnou vazbu mezi realizátory podpory CŽV znevýhodněných skupin a mezi decizními orgány kraje - procesy zajišťující širší

Proces - ustavení Rady pro podporu celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce v kraji - standardní fungování Rady pro podporu CŽV ohrožených skupin na trhu práce - ustavení Regionálního centra pro podporu celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce v regionu - provádění analýz mapujících situaci na trhu práce v regionu

Metodiky v procesu - zpracování statutu Rady - zpracování jednacího řádu Rady - zpracování principů a podmínek výběru zástupců cílových skupin, vzdělavatelů, zaměstnavatelů a dalších klíčových členů a institucí do Rady

Projekty v procesu - výběr zástupců do Rady - výběr zaměstnanců Regionálního centra

- zpracování řídící dokumentace Regionálního centra pro podporu CŽV - metodika opakovaného provádění analýz situace na trhu práce - metodika opakovaného provádění analýz a průzkumů znevýhodněných skupin na trhu práce

- provádění analýz 31


informovanost veřejnosti o strategii CŽV ohrožených skupin a její implementaci v regionu - procesy schvalování strategie a postupných výsledků její implementace - procesy monitorování a vyhodnocování postupu a výsledků implementace strategie

znevýhodněných skupin na trhu práce v OK - informování širší veřejnosti v regionu i mimo něj (veřejnosti odborné i laické) o celoživotním vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce - organizování schvalovacích aktivit

- metodika informování odborné a na řešení zainteresované veřejnosti o CŽV ohrožených skupin na trhu práce - metodika informování laické veřejnosti o CŽV ohrožených skupin na trhu práce - metodika monitoringu a vyhodnocování postupu naplňování strategie

- organizování monitoringu a vyhodnocování postupu na základě stanovených kriterií - ukazatelů procesy svou povahou přípravné, napomáhající především hladkému a účelnému postupu procesů realizačních; jsou zaměřené na: • koncepční přípravu

- proces transformace výstupů Rady do koncepčních a prováděcích plánů aktivit

- metodika zpracovávání a vyhodnocování výstupů Rady

- proces monitoringu a hodnocení realizovaných

- metodika monitoringu a hodnocení realizovaných aktivit

- zpracování příručky popisující hlavní metodické principy a zásady pro

32


Metodické procesy

realizačních procesů – co je třeba řešit průběžně, co aktuálně •metodickou přípravu realizačních procesů – jak je třeba postupovat, jaké metodiky realizačních, případně podpůrných procesů musí být připraveny Součástí metodické přípravy je trvale aktualizovaný prováděcí plán.

aktivit a transformace jejich výsledků do změn v procesech, metodikách a plánech - proces spolupráce se zástupci zaměstnavatelů zaměřený na posílení jejich dispozic pro širší zaměstnávání ohrožených osob

- proces spolupráce se zástupci vzdělavatelské sféry pro rozvoj celoživotního vzdělávání ohrožených skupin - proces ekonomického a Procesy zajišťující servis pro finančního řízení a optimální průběh controllingu strategických, metodických a realizačních procesů - proces logistického zajištění aktivit

- metodiky pro spolupráci se zaměstnavateli při řešení problematiky ohrožených skupin - metodiky pro spolupráci se vzdělavateli při řešení celoživotního vzdělávání ohrožených skupin

tvorbu metodik procesů (se zvláštním zřetelem na metodiky pro procesy realizační)

Soubor interní řídící dokumentace opírající se o existující normy a upravující činnosti interního prostředí

- proces personálního a týmového řízení Podpůrné

33


procesy

- proces vnitřního auditu a dosahování parametrů řízení jakosti v prováděných aktivitách - proces řízení projektů se zvláštním zřetelem na projekty spolufinancované ze státního rozpočtu a rozpočtu EU

Realizační procesy – procesy klíčové

Procesy bezprostředně se - proces pracovní podílející na řešení problémů Integrace / reintegrace ohrožených skupin na trhu osob starších 50 let na práce v OK konkrétními trh práce v OK činnostmi vedoucími ke zvýšení příležitostí osob - proces pracovní patřících do těchto skupin integrace / reintegrace získat nebo udržet si žen pečující o děti do 15 zaměstnání let na trh práce OK - proces pracovní integrace / reintegrace absolventů škol na trh práce OK

Metodiky v procesu informační podpory pro: • absolventy škol • žena pečující o děti do 15 let věku • osoby starší 50 let • osoby se zdravotním postižením Metodiky v procesu poradenské podpory pro: • absolventy škol • žena pečující o děti do 15 let věku • osoby starší 50 let • osoby se zdravotním postižením

Tvorba projektu pro transfer „nejlepší praxe“ z ČR a dalších zemí EU při odstraňování bariér zaměstnatelnost znevýhodněných skupin

34


- proces pracovní integrace / reintegrace osob se ZP na trh práce OK

Metodiky v procesu podpory dalšího vzdělávání pro: • absolventy škol • žena pečující o děti do 15 let věku • osoby starší 50 let • osoby se zdravotním postižením

35

5.8

Prováděcí plán

Prováděcí plán konkretizuje realizaci strategických opatření. Z hlediska časového je účelné připravovat dva typy prováděcího plánu: roční, který je přehledem aktivit realizovaných v uvedeném časovém intervalu a měsíční, který je operativní oporou pro realizaci konkrétních aktivit. V obou typech plánů se musí promítnout (resp. oba typy plánů musí respektovat): •

nastavený charakter procesů strategických, metodických, podpůrných a realizačních, to znamená, že všechny aktivity pokrývající tyto 4 druhy procesů se musí v obou typech realizačních plánů projevit – v této souvislosti zároveň platí, že v různých letech a různých měsících budou také různá kvantitativní zastoupení jednotlivých procesů v plánech, někdy budou dominovat strategické, jindy ostatní

• základní triáda činností, kterými jsou řešeny potřeby celoživotního vzdělávání ohrožených skupin s cílem zvýšit jejich zaměstnanost – to znamená činnosti informační, poradenské a vzdělávací • potřeba provádění průběžných analytických činností tak, jak bylo popsáno v části 5.2 • realizace a případné inovace metodik a projektů, které s nastavenými procesy souvisejí; v počátečním období budou dominovat tvorby metodik, zahájení prací na projektech, v následných obdobích pak jejich případné inovace a doplňování rejstříku metodik podle aktuálních požadavků vzešlých jednak z analýz a jednak z výstupů monitorovacích a hodnotících aktivit. Charakter prováděcího plánu se bude lišit s ohledem na charakter institucionálního uspořádání tvorby a implementace strategie celoživotního vzdělávání ohrožených skupin v regionu (viz kapitola 5.1). Při aplikace pevné organizační struktury (Regionální centrum) se bude spíše jednat o organizační plán se všemi náležitostmi (byť se začleněním flexibilních týmových struktur), při aplikaci volnější struktury (týmy napojené na krajské struktury) bude dominovat řízení a organizování týmových a expertních částí. Významným aspektem při tvorbě prováděcích plánů (ročních i operativních) rovněž musí být zakomponování činností nejen s přímými cílovými skupinami (tzn.ohroženými na trhu práce), ale také činností vůči nepřímým skupinám – dalším aktérům, kteří mohou řešení celoživotního vzdělávání a zvýšení možnosti zaměstnatelnosti pomoci. Příkladem jsou především poradenské aktivity vůči zaměstnavatelům a vzdělavatelům.

36

5.9

Monitorování a vyhodnocení

Základem činností monitorování a vyhodnocování je stanovení vhodných kritérií – ukazatelů, ty jsou ve stanovených časových intervalech sledovány (monitorovány) a následně slouží k vyhodnocení celého postupu při naplňování vize a strategických cílů. Stanovení kritérií – ukazatelů je součástí formulace strategických cílů. V kritérii – ukazateli je vlastně vyjádřen reálný – konkrétní - měřitelný projev naplňování strategického cíle a tím i vize. Konečná hodnota kritéria – ukazatele (kvantitativní nebo i kvalitativní) je vyjádřena ve strategickém cíli a její časová proporce (do kdy má být hodnoty dosaženo) je dána časovým určením vize. Výraznou vlastností kritérií – ukazatelů by měl být horizontální aspekt „rovných příležitostí“, což se u kritérií postupu v celoživotním vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce projeví ve sledování: • podílu žen a mužů při realizovaných strategických aktivitách (vzdělávání, účasti na poradenství) • podílu žen a mužů při získávání nového zaměstnání na základě strategických intervencí • podílu jednotlivých ohrožených skupin (osoby starší 50 let, ženy pečující o děti do 15 let, absolventi škol do 25 let, osoby se zdravotním postižením) na realizovaných strategických aktivitách a v nově získaném zaměstnání • podílu účasti osob z lokalit mimo regionální centra • podílu intervencí (především poradenské pomoci) v malých a středních podnicích. Pilotní návrh kritérií monitoringu a vyhodnocování:

! počet osob ze skupin ohrožených na trhu práce účastnících se celoživotního vzdělávání v kompetencích požadovaných trhem práce – v členění podle horizontálního aspektu „rovných příležitostí“

! počet osob ze skupin ohrožených na trhu práce, kterým bylo poskytnuto poradenství a pro které byly zpracovány plány celoživotního vzdělávání v oblastech trhem požadovaných kompetencí – v členění podle horizontálního aspektu „rovných příležitostí“

! počet osob ze skupin ohrožených na trhu práce, které získaly na základě strategických intervencí (informování, poradenství, vzdělávání) nové zaměstnání – v členění podle horizontálního aspektu „rovných příležitostí“ 37

! ukazatelé rozsahu vzdělávacích institucí, které začleňují mezi své účastníky také osoby ohrožené na trhu práce (růst počtu, založení v místech koncentrace ohrožených osob mimo centrální oblasti, příprava a realizace vzdělávacích aktivit podle přímých požadavků trhu práce)

! ukazatelé rozsahu poradenských intervencí vůči zaměstnavatelům (prioritně vůči malým a středním podnikům) zaměřených na facilitaci jejich práce s ohroženými skupinami.

38

REGIONÁLNÍ STRATEGIE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ OSOB ZNEVÝHODNĚNÝCH NA TRHU PRÁCE V OLOMOUCKÉM KRAJI 2007 - 2008 Prováděcí plán Verze 0.1

1. VÝCHODISKA REGIONÁLNÍ STRATEGIE Zásadní rámec pro tvorbu Regionální strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce v Olomouckém kraji tvoří strategické dokumenty Evropské unie a České republiky, které stanovují cíle pro zvyšování zaměstnanosti znevýhodněných skupin a způsoby pro jejich dosažení, přičemž celoživotní vzdělávání je způsobem rozhodujícím. Logická vazba od Lisabonské strategie, přes Strategii rozvoje lidských zdrojů v ČR a Strategii celoživotního učení ČR ke Strategii rozvoje lidských zdrojů v Olomouckém kraji usnadnila postup od obecných principů ke konkrétním regionálním aktivitám. Cíleně zaměřený sběr a analýzy informací o ekonomice regionu, stavu trhu práce a především stávajících a budoucích požadavcích zaměstnavatelů na pracovní síly vytvořily předpoklady pro plánování potřebné orientace celoživotního vzdělávání ohrožených skupin. Výsledky průzkumů a analýz orientovaných na znevýhodněné skupiny poskytly podklady pro respektování specifik jednotlivých skupin při jejich dalším-celoživotním vzdělávání. Metodologickým východiskem tvorby strategie je model tvorby strategie zpracovaný rozvojovým partnerstvím EQUAL. Lze oprávněně předpokládat, že postupně budovaná Národní soustava kvalifikací a Národní soustava povolání následně implementaci regionální strategie zefektivní (jednak poskytováním informací o konkrétních a aktuálních potřebách trhu práce v České republice a zároveň kvalifikovanou formulací požadavků, které jsou na profese a činnosti kladeny). Zákon 179/206 o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání s platností od 1.srpna 2007 poskytne implementaci regionální strategie odpovídající legislativní oporu jak pro uznávání úplné, tak dílčí kvalifikace, kterou znevýhodněné skupiny na trhu práce dalším vzděláváním získají.

39

2. KLÍČOVÉ PRIORITY ROZVOJE CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ OSOB ZNEVÝHODNĚNÝCH NA TRHU PRÁCE V OLOMOUCKÉM KRAJI

Klíčové priority rozvoje celoživotního vzdělávání znevýhodněných skupin na trhu práce v Olomouckém kraji I.priorita: Rozvoj kompetencí odpovídajících potřebám zaměstnavatelů v Olomouckém kraji II.priorita: Rozvoj dalšího (celoživotního) vzdělávání naplňujícího požadavky na zvyšování jeho efektivity III.priorita: Posílení účasti znevýhodněných skupin při rozšiřování jejich možností získat a udržet si zaměstnání IV.priorita : Mezinárodní spolupráce na podporu regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti

I. priorita : Rozvoj kompetencí odpovídajících potřebám zaměstnavatelů v Olomouckém kraji

Základním postupem směřujícím ke zvýšení zaměstnatelnosti znevýhodněných skupin na trhu práce v Olomouckém kraji je přizpůsobení jejich přípravy na plnění konkrétních požadavků zaměstnavatelů na kvalitu pracovní síly. Ukazatelem, který kvalitu pracovníků vystihuje komplexně, jsou kompetence vyjadřující požadavky zaměstnavatelů na znalosti, dovednosti a chování člověka vykonávajícího určitou profesi, zastávajícího určité pracovní místo. Předpokladem pro rozvoj kompetencí odpovídajících potřebám zaměstnavatelů je jejich ochota a schopnost kompetence precizně stanovit a následně vést další personální aktivity (získávání, výběr, hodnocení, zdokonalování zaměstnanců) v souladu s tím. Dá se počítat s tím, že při formulaci potřeb a kompetencí se budou moci zaměstnavatelé opírat rovněž o spolupráci se Sektorovými radami, které v současnosti vznikají jako součást přípravy Národní soustavy povolání ( další info viz www.nsp.cz ). . Nezbytnou podmínkou je rovněž trvalé, účelné a efektivní propojení zaměstnavatelů se vzdělavateli a dalšími zainteresovanými partnery. Regionální kompetence zároveň musí postihovat nejen momentální – aktuální potřeby, ale předvídat (a do formulací promítat) i požadavky, které přinese budoucí 40

vývoj produkce, služeb a správních činností. Jen takovým postupem lze dosáhnout jistoty, že lidé budou připraveni na stávající a následné možnosti zaměstnání.

Nezbytná společenská odpovědnost zaměstnavatelů a jejich respektování principu rovných příležitostí v součinnosti s naplněním předchozích podmínek a předpokladů vytvoří reálnou šanci pro zvýšení zaměstnanosti i skupin znevýhodněných na trhu práce.

II. priorita : Rozvoj dalšího ( celoživotního) vzdělávání naplňujícího požadavky na zvyšování jeho efektivity Jestliže první priorita zdůrazňuje nezbytnost provázání dalšího (celoživotního) vzdělávání s potřebami zaměstnavatelů, druhá se orientuje na to, aby vzdělavatelé poskytovali takové služby, jejichž výsledky (to znamená patřičná kvalita absolventů) definované potřeby zaměstnavatelů reálně uspokojí. Klíčovými podmínkami splnění tohoto cíle jsou: zabezpečení a prokazování kvality vzdělávacích institucí, lektorů a vzdělávacích programů (formou certifikací a akreditací), uznávání výsledků vzdělávání zaměstnavateli, zajištění patřičné dostupnosti vzdělávacích možností pro všechny obyvatele Olomouckého regionu a konečně (rozhodně ne na posledním místě) strategické řízení celého systému dalšího – celoživotního vzdělávání v regionu. Využití výstupů systémového projektu Kvalita v dalším profesním vzdělávání (ukončení červenec/08) zajistí, že instituce poskytující další vzdělávání se stanou rovnocennými partnery certifikovaných podniků, které budou požadovat jejich vzdělávací služby. Klienti dalšího vzdělávání dostanou záruku, že vzdělávací služby budou odpovídat prostředkům na ně vynaloženým, že bude zaručena jejich kvalita a odpovídající úroveň ( další info viz www.kvalitavzdelavani.cz ). Lze předpokládat, že uznávání výsledků vzdělávání zaměstnavateli se kvalitativně změní aplikací Zákona 179/206 o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (s platností od 1.srpna 2007) a finálním dokončením Národní soustavy kvalifikací (s předpokladem do dvou let). Především pro znevýhodněné skupiny může mít značný význam možnost uplatnění i dílčí kvalifikace získané právě v dalším vzdělávání. Další rozvoj celoživotního vzdělávání znevýhodněných skupin vyžaduje takovou alokaci finančních prostředků, aby mohly být dostatečně uspokojeny i vzdělávací potřeby lidí, kteří nebydlí přímo v centrálních oblastech regionu. Způsoby řešení jsou známé: mobilní učebny, e-learningové kursy, posílení vzdělavatelských kapacit v necentrálních oblastech kraje. Jejich uplatnění však vyžaduje ověření a další propracování, které je bez dostatečných finančních zdrojů nereálné. Vytvoření Regionálního centra pro podporu celoživotního vzdělávání ohrožených skupin jako výkonné složky Regionálního sdružení pro rozvoj lidských zdrojů Olomouckého kraje představuje záruku, že rozvoj dalšího-celoživotního vzdělávání naplňující požadavky na jeho kvalitu a efektivitu, může být v Olomouckém kraji uskutečňován a že bude zároveň strategicky spravován.

41

III. priorita : Posílení účasti znevýhodněných skupin při rozšiřování jejich možností získat a udržet si zaměstnání Zvolit si vhodný obsah, způsob, místo vzdělávání, který by napomohl k získání zaměstnání předpokládá, aby si lidé ze znevýhodněných skupin mohli vybrat z širší informační nabídky aktuálních požadavků zaměstnavatelů, aby pro ně byla nabídka sdělná a zároveň lehce přístupná. To může splnit cíleně zaměřený Informační portál, který je pravidelně aktualizován a je oporou nejen pro vlastní výběr vzdělávacích možností, ale obsahuje zároveň vše, co v situaci hledání zaměstnání a přípravy na ně může člověk potřebovat. Hledání zaměstnání i nelehká příprava na nové zapojení se do trhu práce jsou psychologicky náročné situace, ve kterých je třeba především znevýhodněným skupinám pomoct a zároveň tím posílit jejich aktivní účast v celém procesu. Uvedený účel naplňuje balíček rad a doporučení k postupům, které je užitečné uplatnit a které jsou podávány se zdůrazněním právě psychologické opory. Dosavadní poznatky potvrzují, že užitečnými průvodci člověka hledajícího zaměstnání jsou poradci, kteří uspokojují potřebu lidského kontaktu a řešení individuálních zvláštností. Je nezbytné, aby se urychleně a v odpovídajícím finančním rámci rozvíjely a inovovaly i tyto metody. Užitečné podněty lze v tomto ohledu najít i v některých dalších zemích Evropské unie, které kategorii „celoživotní vzdělávání“ doplňují o samostatnou součást „celoživotní poradenství“ (např. http://www.government.gov.sk) a především ve Strategii celoživotního učení ČR, která poradenství, zvláště pro osoby znevýhodněné na trhu práce, považuje za nezbytnou součást celoživotního vzdělávání.

IV. priorita : Mezinárodní spolupráce na podporu regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti Jak ukázaly zkušenosti projektu EQUAL, přináší mezinárodní spolupráce celou řadu přínosů; od přímé podpory inovací prostřednictvím výměny zkušeností a práce na společných produktech přes šíření dobré praxe a návrhů politik v rámci mezinárodních sítí. Prostřednictvím mezinárodní spolupráce je možné zvyšovat dopad realizovaných projektů na místní, regionální a národní úrovni a využívat již vynalezená řešení v zahraničí. Mezinárodní spolupráce umožňuje mezinárodní srovnání a zefektivnění přístupů využívaných při začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na trh práce přejímáním odzkoušených dobrých praxí ze zahraničí. Důležitým aspektem pro úspěšnou implementaci různých opatření v oblasti podpory dalšího vzdělávání a zaměstnanosti je vytváření sítí důležitých aktérů jak na regionální, tak i na národní i zahraniční úrovni. Mezinárodní spolupráce bude nadále podporovaná v rámci operačních programů financovaných z Evropského sociálního fondu v programovacím období 2007-2013. Jedná se zejména o operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který bude podporovat výměnu zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy EU v otázkách týkajících se aktivní politiky zaměstnanosti, sociálního začleňování specifických skupin obyvatel, dalšího vzdělávání apod., a to formou podpory vzniku a 42

rozvoje partnerství a tématických sítí, zaměřených na řešení specifických problémů trhu práce. Pokračování spolupráce s mezinárodními partnerstvími, která byla navázána v rámci projektu EQUAL a vyhledávání dalších relevantních partnerů ze zemí EU pro společné projekty, je jedním z klíčových cílů Regionální strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce v Olomouckém kraji a zaměření činnosti Regionálního centra pro podporu celoživotního vzdělávání.

3. PROVÁDĚCÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE Účel prováděcího plánu Cílem projektu EQUAL CZ.04.4.09/3.3.00.4/0045 je vytváření podmínek pro zvyšování zaměstnanosti osob, které jsou nejvíce znevýhodněny na trhu práce v Olomouckém kraji: osob se zdravotním postižením, věkově starších (nad 50 let), absolventů škol a osob pečujících o závislého člena rodiny (především žen s dětmi do 15 let). Společným znakem těchto skupin je jejich dlouhodobá nezaměstnanost a absolutní i relativní nárůst počtu mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání. implementace systému celoživotního Hlavním způsobem realizace cíle je vzdělávání, který bude podporovat zaměstnatelnost znevýhodněných skupin a v konečném efektu zvyšovat jejich zaměstnanost. Vedle vzdělávání je k dosažení uvedeného cíle nutná i informační a poradenská podpora cílových skupin. K naplnění cíle je nutno řídit, organizovat a koordinovat procesy a aktivity subjektů, které mohou (resp. musí) k řešení problému přispívat. Jsou to zaměstnavatelé, organizace poskytující vzdělávání, veřejná správa a další sociální partneři (Hospodářská komora, svazy zaměstnavatelů – případně profesní svazy, organizace sdružující zdravotně postižené spoluobčany a další). Plán realizace strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce v Olomouckém kraji umožní dlouhodobou kooperaci činností řady složek v regionu. Předpokladem realizace plánu je začlenění problematiky dalšího (celoživotního) vzdělávání znevýhodněných skupin na trhu práce do agendy Rady pro rozvoj lidských zdrojů Olomouckého kraje a následná podpora ustavení a standardního fungování Regionálního centra pro podporu celoživotního vzdělávání ohrožených skupin na trhu práce. Centrum bude pracovat na základě principů, postupů, metodik vypracovaných a ověřených v průběhu řešení projektu EQUAL a dále je při svém působení rozvíjet. Plán vychází z výsledků rozsáhlé průzkumové a analytické činnosti, která byla v přípravné fázi řešení projektu uskutečněna, z výsledků provedených SWOT a PEST analýz a metodicky reflektuje principy a postupy nastavené v Modelu tvorby regionální strategie celoživotního vzdělávání osob znevýhodněných na trhu práce pro zvyšování jejich zaměstnanosti (RP EQUAL – Regionální kompetence pro udržitelnou zaměstnatelnost, září 2006). 43

3.2

PROVÁDĚCÍ PLÁN REGIONÁLNÍ STRATEGIE

I.PRIORITA - ROZVOJ KOMPETENCÍ ODPOVÍDAJÍCÍCH POTŘEBÁM ZAMĚSTNAVATELŮ V OLOMOUCKÉM KRAJI STRATEGICKÝ CÍL 1. Získání informací (vstupů) pro odpovídající přípravu rozvojově vzdělávacích aktivit ohrožených skupin

OPATŘENÍ

1.1.Pravidelně provádět analýzu vývojových tendencí v odvětvích, oborech, službách Olomouckého kraje a při výkonu správních činností a převádět výstupy do informací o vývoji kvantitativních a kvalitativních potřeb a požadavků na vývoj zaměstnanosti (postupně začít využívat také informací obsažených v Národní soustavě povolání a Národní soustavě kvalifikací). 1.2 .Pravidelně prezentovat tříděné informace získané naplněním opatření 1.1. partnerům zainteresovaným na rozvoji zdokonalování skupin znevýhodněných na trhu práce (vzdělavatelé v oblasti dalšího vzdělávání, veřejná správa, zástupci zaměstnavatelů, svazy sdružující cílové skupiny).

1.3. Pravidelně provádět analýzu nabídky vzdělavatelů z hlediska možnosti rozvoje kompetencí zjištěných v bodech 1.1, resp. 1.2.

1.4. Navrhovat a koncepčně připravovat rozvojové-vzdělávací záměry opírající se o výstupy 1.1.opatření pro následné další vzdělávání znevýhodněných skupin.

TERMÍN

ODPOVÍDÁ

1 x ročně

rozvojové partnerství EQUAL Regionální centrum

rozvojové partnerství EQUAL 1x ročně

1x ročně

průběžně

SPOLUPRACUJE úřady práce v Olomouckém kraji krajská a okresní hospodářské komory Rada pro rozvoj lidských zdrojů Olomouckého kraje

Regionální centrum

Hospodářská komora v Olomouci

rozvojové partnerství EQUAL

úřady práce v Olomouckém kraji


zástupci vzdělavatelů


zástupci vzdělavatelů a zaměstnavatelů


44

2. Zdokonalení zaměstnavatelů v práci s kompetencemi a rozvoj jejich vazeb se zainteresovanými partnery

2.1.Realizovat vzdělávací a poradenské aktivity pro všechny skupiny zaměstnavatelů v Olomouckém kraji zaměřené na zvládnutí managementu kompetencí a provádět workshopy k výměně zkušeností se získáváním a uplatňováním zaměstnanců z řad cílových skupin.

2.2. Realizovat odpovídající aktivity (např. „kulaté stoly“, občasné konference, případně telemosty) pro zástupce všech skupin zainteresovaných na zdokonalování kompetencí cílových skupin pro jejich lepší zaměstnatelnost.

průběžně


1x za půl roku

rozvojové partnerství EQUAL Regionální centrum Hospodářské komory v OK

3. Zlepšení přístupu zaměstnavatelů k zaměstnávání osob ze znevýhodněných skupin

3.1. Prezentovat nejlepší zkušenosti zaměstnavatelů, kteří společenskou odpovědnost a princip rovných příležitostí úspěšně implementují. Využívat k tomu různých komunikačních kanálů dostupných pro zaměstnavatele Olomouckého kraje (mj. i informačního portálu projektu EQUAL).

průběžně


3.2. Vytvořit a implementovat systém vyhodnocování a odměňování zaměstnavatelů, kteří dlouhodobě a inovativně prosazují ve své činnosti společenskou odpovědnost a aplikují rovné přístupy i na členy skupin ohrožených na trhu práce.

průběžně s vyhodnocov áním 1x ročně


zástupci vzdělavatelů a zaměstnavatelů Hospodářská komora v OK zástupci veřejné správy, vzdělavatelů, zaměstnavatelů a dalších (výše uvedených) sociálních partnerů zaměstnavatelské svazy a čeští i zahraniční partneři, se kterými byly navázány kontakty v průběhu řešení projektu EQUAL Hospodářská komora v Olomouci Krajský úřad Olomouckého kraje (event. Rada a zastupitelstvo kraje)

45

rozvojové partnerství EQUAL 3.3. Připravit a realizovat kontaktování politických zástupců, úředníků státní a veřejné správy za účelem jejich vyzvání k aktivitám vedoucím k prosazení zákonných norem (doplňků) k odstraňování diskriminace skupin ohrožených na trhu práce.

3.4. Vytvořit manuál pro zaměstnavatele – poskytování informací pro zaměstnavatele o možnostech (výhodách) při zaměstnávání cílových skupin.

průběžně

průběžně

Rada pro rozvoj lidských zdrojů Olomouckéh o kraje Regionální centrum rozvojové partnerství EQUAL

Krajský úřad Olomouckého kraje (event. Rada a zastupitelstvo kraje) státní úřady v regionu OK sekretariáty politických stran sociální partneři úřady práce hospodářské komory


46

II.PRIORITA: ROZVOJ DALŠÍHO (CELOŽIVOTNÍHO) VZDĚLÁVÁNÍ NAPLŇUJÍCÍHO POŽADAVKY NA ZVYŠOVÁNÍ JEHO EFEKTIVITY ( kvalita, dostupnost, uznatelnost výsledků) ODPOVÍDÁ SPOLUPRACUJE STRATEGICKÝ OPATŘENÍ TERMÍN CÍL 1. Zlepšení kvality, dostupnosti a uznatelnosti dalšího vzdělávání pro znevýhodněné skupiny

1.1. Vytvořit,ověřit a rozšířit do sítě vzdělavatelů v OK standardizovaný Program podpory zvyšování přenositelných kompetencí pro trh práce OK..

1.2.Implementovat systém zvyšování kvality dalšího vzdělávání pro znevýhodněné skupiny s ohledem na potřeby zaměstnavatelů v síti vzdělavatelů OK.

1.3. Implementovat systém výsledků dalšího vzdělávání uznávání kvalifikace.

ověřování a uznávání na základě zákona o

průběžně


průběžně

Regionální centrum rozvojové partnerství EQUAL

průběžně

Regionální centrum rozvojové partnerství EQUAL




Regionální centrum 1.4. Zabývat se systematicky zlepšením místní dostupnosti dalšího vzdělávání pro znevýhodněné skupiny : a) logistickou podporou dojíždění b) podporou projektů mobilních učeben c) podporou distančního a e-learningového vzdělávání d) podporou rozvoje sítě vzdělavatelů v mikroregionech, které jsou nedostatečně pokryty. 1.5 Zabývat se systematicky podporou propojení dalšího vzdělávání s praxí u zaměstnavatelů (zejména u cílových skupin bez dostatečných pracovních zkušeností).

rozvojové partnerství EQUAL průběžně

úřady práce Regionální centrum

průběžně



místní veřejná správa zaměstnavatelé úřady práce

47

Regionální centrum 2. Zlepšení institucionálního zázemí pro podporu dalšího vzdělávání zvyšujícího zaměstnatelnost znevýhodněných skupin

2.1. Rozšířit náplň činností Rady pro rozvoj lidských zdrojů OK o strategické a koncepční činnosti zaměřené na podporu dalšího vzdělávání znevýhodněných skupin na trhu práce Olomouckého kraje.

2.2. Založit Regionální centrum podpory dalšího vzdělávání pro znevýhodněné skupiny na trhu práce v Olomouckém kraji.

listopad 06 - rozšíření stávající náplně činnosti průběžně - strategické a koncepční činnosti červenec 07 - založení Centra a pilotní ověření provozu od června 08 průběžně - vykonávání činností centra dle statutu a stanov

3. Zlepšení finanční dostupnosti dalšího vzdělávání pro znevýhodněné skupiny

3.1. Zajistit možnosti financování dalšího vzdělávání znevýhodněných skupin ( finanční příspěvky z rozpočtu kraje, strukturální fondy EU apod.) a) finanční podpora vzdělavatelů b) finanční podpora zaměstnavatelů b) přímá finanční podpora znevýhodněných skupin.

do června 08 - monitorovat zdroje od července 08 - rozhodnutí o financování

Rada pro rozvoj lidských zdrojů Olomouckého kraje rozvojové partnerství EQUAL (do 06/08)

rozvojové partnerství EQUAL (do 06/08) Regionální centrum

vzdělavatelé


Rada pro rozvoj lidských zdrojů Olomouckého kraje Rada a zastupitelstvo Olomouckého kraje řídící a implementační orgány pro financování rozvoje zaměstnanosti (resp. projektů spolufinancovaných z ESF)

48

III. PRIORITA : POSÍLENÍ ÚČASTI ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PŘI ROZŠIŘOVÁNÍ JEJICH MOŽNOSTÍ ZÍSKAT A UDRŽET SI ZAMĚSTNÁNÍ STRATEGICK Ý CÍL

OPATŘENÍ

TERMÍN

1. Zvýšení informační podpory a propagace dalšího vzdělávání pro znevýhodněné skupiny

1.1. Vytvořit dostupný informační systém o možnostech dalšího vzdělávání a situaci na trhu práce OK – Portál podpory dalšího vzdělávání v OK.

duben 07 – spuštění portálu

1.2. Připravit informační balíčky na podporu dalšího vzdělávání a zaměstnanosti pro 4 znevýhodněné skupiny a po jejich pilotním ověření je průběžně prostřednictvím sítě distribuovat těmto skupinám: a) regionální centrum pro DV b) vzdělavatelé c) úřady práce d) poradci e) sociální partneři f) zaměstnavatelé (při propouštění ohrožených skupin, při restrukturalizaci). 1.3. Propagovat (na regionální, národní i mezinárodní úrovni) postupy vedoucí ke zvyšování zaměstnanosti znevýhodněných skupin cestou jejich celoživotního vzdělávání. Využít při tom širší škály propagačních možností (tiskoviny, média, konference). Zapojením znevýhodněných skupin je motivovat k celoživotnímu vzdělávání a k účasti na trhu práce, mimo jiné formou příkladů dobré praxe z pohledu těchto znevýhodněných skupin. 2. Zlepšení

průběžně – aktualizace obsahu portálu březen 07 - pilotní distribuce pro 400 zástupců z CS říjen 07 - vyhodnocení pilotní fáze distribuce a korekce informačních balíčků

ODPOVÍD Á rozvojové partnerství EQUAL

SPOLUPRACUJE

vzdělavatelé a zaměstnavatelé v OK


síť vzdělavatelů úřady práce rozvojové partnerství EQUAL

poradci


účelově zaměstnavatelé

sociální partneři

zástupci znevýhodněných skupin

od 2008 - průběžná distribuce informačních balíčků prostřednictví m sítě

průběžně


zástupci znevýhodněných skupin


rozvojové

úřady práce

49

kvality a dostupnosti poradenských služeb pro znevýhodněné skupiny

2.1 Zpracovat metodiku zkvalitnění poskytování poradenských služeb pro znevýhodněné skupiny, angažovat pro její uplatňování poradce, připravit je na aplikaci doporučovaných postupů.

červenec 07 – dokončit tvorbu metodiky

partnerství EQUAL

vzdělavatelé


poradenské instituce

průběžně ostatní činnosti úřady práce

2.2 Monitorovat poradenské aktivity, vyhodnocovat jejich kvalitu a efektivitu a na základě výsledků inovovat poskytování poradenské pomoci pro znevýhodněné skupiny. Ověřovat jejich účinnost směřující k vyšší zaměstnanosti. 2.3 Monitorovat možnosti financování poradenské podpory pro znevýhodněné skupiny a různými formami přispívat k získávání finančních prostředků (facilitovat jejich dosažení).

průběžně


do června 08 monitorovat zdroje


od července 08 rozhodnutí o financování


vzdělavatelé poradenské instituce zástupci znevýhodněných skupin

řídící a implementační orgány pro financování rozvoje zaměstnanosti (resp. projektů spolufinancovanýc h z ESF)

IV. PRIORITA : MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE NA PODPORU REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI A ZAMĚSTNANOSTI STRATEGICKÝ CÍL

OPATŘENÍ

TERMÍN

ODPOVÍDÁ

SPOLUPRACUJE

1. Navázat a rozvíjet mezinárodní spolupráci pro zvýšení efektivity regionální strategie a politik v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti

1.1. Navázat další spolupráci se stávajícími mezinárodními partnerstvími projektu EQUAL ( Itálie, Německo, Řecko, Holandsko) : - vyhledání námětů pro společné projekty v nových operačních programech ( programovací období 2007-2013) - uzavření rámcových smluv o spolupráci mezi Regionálním sdružení pro rozvoj lidských zdrojů OK a zahraničními partnerskými

Od října 07 průběžně

Rozvojové partnerství EQUAL

Rada pro rozvoj lidských zdrojů OK

Regionální sdružení pro rozvoj lidských zdrojů a Regionální centrum

vzdělavatelé a zaměstnavatelé v OK

50

organizacemi podání společných projektů v rámci aktuálních výzev k relevantním operačním programům průběžně 1.2. Vyhledání dalších potenciálních partnerů ze zemí EU pro možnou mezinárodní spolupráci formou projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU

Regionální sdružení pro rozvoj lidských zdrojů a Regionální centrum

Rada pro rozvoj lidských zdrojů OK vzdělavatelé a zaměstnavatelé v OK

4. MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ

PROVÁDĚCÍHO PLÁNU Základem činností monitorování a vyhodnocování je stanovení vhodných kritérií – ukazatelů, ty jsou ve stanovených časových intervalech sledovány (monitorovány) a následně slouží k vyhodnocení celého postupu prováděcího plánu. PRIORITA I.priorita: Rozvoj kompetencí odpovídajících potřebám zaměstnavatelů v Olomouckém kraji

UKAZATEL 1 provedená prezentace analýz vzdělávacích potřeb

INTERVAL VYHODNOCENÍ výsledků

1x ročně

2 předložené návrhy cíleně zaměřených vzdělávacích programů pro ohrožené skupiny

1x ročně

1 workshop (kulatý stůl) k výměně zkušeností se získáváním a uplatňováním zaměstnanců z řad cílových skupin

1x ročně

2 prezentace dobrých zkušenosti s uplatňováním společenské odpovědnosti zaměstnavatelů vůči ohroženým skupinám

1x ročně

Manuál pro zaměstnavatele – poskytování informací o možnostech (výhodách) pro zaměstnavatele při zaměstnávání cílových skupin a jeho průběžná aktualizace

1x ročně

II.priorita: Rozvoj dalšího

51

(celoživotního) vzdělávání naplňujícího požadavky na zvyšování jeho efektivity

III.priorita: Posílení účasti znevýhodněných skupin při rozšiřování jejich možností získat a udržet si zaměstnání

Program podpory zvyšování přenositelných kompetencí pro trh práce OK a jeho průběžná aktualizace

1x ročně

Zvýšení počtu účastníků ze znevýhodněných skupin z necentrálních oblastí regionu ročně o 5%

1x ročně

Rozšíření náplně činností Rady pro rozvoj lidských zdrojů OK o strategické a koncepční činnosti zaměřené na podporu dalšího vzdělávání znevýhodněných skupin

jednorázově po rozšíření náplně (zápis)

Založení Regionálního centra podpory dalšího vzdělávání pro znevýhodněné skupiny na trhu práce Olomouckého kraje

jednorázově po založení

Zpráva o možnosti financování dalšího vzdělávání znevýhodněných skupin

1x ročně

Vytvoření portálu podpory dalšího vzdělávání v OK a jeho průběžná aktualizace

1x ročně

Informační balíčky na podporu dalšího vzdělávání a zaměstnanosti pro 4 znevýhodněné skupiny – jejich účelové korekce a distribuce 3 propagační aktivity (tiskoviny, média, konference) ke zvyšování zaměstnanosti znevýhodněných skupin cestou jejich celoživotního vzdělávání

IV. priorita: Mezinárodní spolupráce na podporu regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti

2 workshopy (kulaté stoly) k výměně zkušeností mezi poradci aplikujícími metodiku poradenství pro ohrožené skupiny Počet smluvně navázaných mezinárodních partnerství Počet podaných a realizovaných projektů

1x ročně

1x ročně

1x ročně

1 x ročně

společně

52

OBSAH strana 1. Účel zpracování a hlavní charakteristika modelu Model tvorby a implementace regionální 5 strategie

Recommend Documents