Obsah: Přílohy klíčové kompetence, orientační přehled dílčích cílů 56

Obsah: Základní údaje o škole………………………………………………………………………... 2 Anotace ŠVP PV.........................................................................................................................4 Plánovaný rozvoj školy...............................................................................................................5 Charakteristika školy…………………………………………………………………………. .6 Analýza SWOT……………………………………………………………………………….. 8 Hospodaření mateřské školy………………………………………………………………….10 Věcné podmínky…………………………………………………………………………….. 11 Životospráva...........................……………………………………………………………….. 13 Psychosociální podmínky…………………………………………………………………… 15 Organizace vzdělávání………………………………………………………………………. 18 Řízení mateřské školy……………………………………………………………………….. 22 Personální a pedagogické zajištění...........................................................................................23 Spoluúčast rodičů…………………………………………………………………………..... 25 Podmínky pro vzdělávání dětí se SVP......................................................................................26 Vzdělávání dětí nadaných.........................................................................................................28 Charakteristika vzdělávacího programu…...………………………………………………… 29 Vzdělávací obsah...………………………………………………………………………….. 32 Evaluace a hodnocení.......………………………………………………............................... 41 Zdroje informací.......................................................................................................................53 Přílohy – klíčové kompetence, orientační přehled dílčích cílů……………………………… 56

1 Základní údaje o mateřské škole Název právnické osoby: Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Identifikátor právnické osoby: 600 129 748 Adresa školy: Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí Statutární zástupce školy: Mgr. Zdeňka Požárová Právní forma: Příspěvková organizace

Kontakty: Telefon – 604 504 506, 739 210 748 E mail – [email protected] IČO: 709 90 271 Zřizovatel: Obecní úřad Vídeň, Vídeň 40, 594 01 Velké Meziříčí, telefon – 566535333, e mail – [email protected] Právnická osoba byla zřízena na dobu neurčitou.

2

Právnická osoba vykonává činnost těchto škol a školských zařízení: 1. Mateřská škola – kapacita 30 dětí -

IZO: 107 616 297

-

místo poskytovaného vzdělávání nebo školských služeb: Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí

-

počet pedagogických pracovníků: 2

-

počet nepedagogických pracovníků: 1

2. Školní jídelna – kapacita 35 stravovaných -

IZO: 103 155 023

-

místo poskytovaného vzdělávání nebo školských služeb: Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí

-

odpovědná vedoucí: Marie Prudková

-

počet zaměstnanců: 1

3

2 Anotace Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „Krok za krokem“ jsme si vytvořily samy a jeho prostřednictvím rozvíjíme osobnost dítěte předškolního věku, podílíme se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a vedeme ho k osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů, k vytváření základních předpokladů pro pokračování ve vzdělávání a vyrovnáváme nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání. Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „Krok za krokem“ je zpracován v souladu s platným zněním RVP PV ředitelkou Mgr. Zdeňkou Požárovou a konzultován učitelkou Bc. Petrou Valíkovou. Byl schválen na pedagogické radě dne 31.8. 2016 pod č.j. 14/2016. Platnost ŠVP PV je od 1.9. 2016 do 30.6. 2017 – aktualizován 2.8. 2016, schválen 31.8. 2016.

Ve Vídni 31.8. 2016

Mgr. Zdeňka Požárová - ředitelka

4

3 Plánovaný rozvoj školy Vize: „Mateřská škola je bezpečným místem podporujícím přirozenou aktivitu a iniciativu dítěte, kde předškolní věk všichni vnímáme jako optimální příležitost pro rozvoj dětské osobnosti a důležitým obdobím přípravy na další cestu za poznáním i budoucím úspěšným společenským uplatněním.“ Aby naše mateřská škola nadále fungovala jako optimálně sladěný celek, který dosahuje efektivních výsledků ve výchově a vzdělávání, je třeba při plánování dalšího rozvoje směrem ke zvyšování kvality: 

akceptovat déle trvající i nově vznikající sociální, legislativní a ekonomické faktory určující dlouhodobé vlivy na organizaci;



analyzovat výchozí situaci, zaměřit se na maximální využití vnějších příležitostí, vyzdvižení stránek, které jsou strategicky významné, eliminovat ohrožení a slabiny organizace;



stanovit strategie vedoucí ke splnění hlavních cílů školy a posilující její image;



podporovat zaměstnance v pozitivním přístupu k dílčím změnám, dívat se na změny z více hledisek, dokázat srozumitelně objasnit jejich potřebu;



vytvořit podvědomí v mysli veřejnosti o tom, oč škola usiluje, kam se ubírá, čeho chce dosáhnout, jak vidí sama sebe.

5

4 Charakteristika mateřské školy Naše mateřská škola je jednotřídní mateřskou školou v malé obci Vídeň nedaleko Velkého Meziříčí. 4.10. 2002 byla zřízena jako příspěvková organizace Zřizovací listinou vydanou Obcí Vídeň v souladu s usnesením obecního zastupitelstva s platností od 1.1. 2003. Je umístěna v pěkném, ničím nerušeném místě v krajní části vesnice poblíž vodní nádrže Mostiště. Poloha školy nám umožňuje častý pobyt v přírodě, pozorování proměn spojených s přirozeným cyklem ročních období a významným způsobem přispívá k realizaci vzdělávacího procesu. Vzhledem k tomu, že Vídeň leží na trase Velké Meziříčí - Žďár nad Sázavou, využíváme možnosti častých autobusových linek k návštěvě divadelních představení a jiných akcí, které se konají ve městě a považujeme je za vhodný doplněk předškolního vzdělávání. Provoz školy byl zahájen 1.9.1979. Předškolní vzdělávání je poskytováno místním dětem i dětem z blízkého okolí. Budova je účelová, bezbariérová s kapacitou pro 30 dětí. Je obklopena prostornou zahradou. Součástí mateřské školy je školní jídelna s kapacitou 35 strávníků, která od 1.9. 2016 bude zajišťovat vaření i pro cizí strávníky. Školní jídelna při mateřské škole získala v loňském školním roce ocenění „Nejlepší školní jídelna České republiky“ Provoz školy je celodenní od 6,30 hodin do 15,00 hodin. Mateřská škola je jedinou vzdělávací institucí v obci.

6

Spolupráce se zřizovatelem Obecní úřad je k nám velmi vstřícný a napomáhá při řešení provozních problémů. Společně tvoříme plán rozpočtu na kalendářní rok, sestavujeme plán oprav a ozdravných opatření. Průběžně informujeme představitele obce o čerpání rozpočtu a o provedených kontrolách a revizích, o úspěších a neúspěších školy. Účetní obecního úřadu vede i účetnictví naší školy. Podílíme se na akcích, které pořádají – setkání rodáků, posezení s důchodci, Den matek.

Spolupráce s mateřskými školami Spolupracujeme s MŠ Mostiště, MŠ Lavičky a MŠ Sokolovská ve Velkém Meziříčí. Vzájemně si vyměňujeme informace a předáváme nové poznatky v oblasti předškolního vzdělávání. Pořádáme společné akce pro děti.

Spolupráce se základní školou Vytváříme základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, což nás vede ke spolupráci s pedagogy ze základní školy – uspořádání besedy pro rodiče, pozvání učitelky na informativní schůzku rodičů. S dětmi navštěvujeme základní školu v Mostištích a v Borech. Na základě vzájemné domluvy pořádáme společné akce.

Prezentace na veřejnosti Zapojujeme se do soutěží pořádaných DDM, ZŠ v oblasti výtvarné, hudební a recitační. Vystupujeme s dětmi na významných akcích, které pořádá obec. Zapojujeme se do akcí, které souvisí s obnovou tradic obce. Prezentujeme se v místních novinách „Velkomeziříčsko“.

7

5 Analýza SWOT Jedná se o rozbor, všeobecnou metodu, zkoumání stavu. Vzhledem k současnému postavení mateřské školy ve společnosti je nutné přihlížet vnějším i vnitřním vlivům, které mají pro ni klíčový význam.

Vnitřní vlivy Silné stránky / S = strong /: - výhodná poloha, neznečištěné prostředí, možnost častého pobytu v přírodě, prostorná zahrada - rodinné prostředí, laskavý a vstřícný přístup učitelek, vhodné podmínky pro adaptaci dětí

Slabé stránky / W = weak /: - omezené finanční zdroje zpomalují modernizaci školy

- omezené prostory v budově, starší vybavení školní zahrady, opotřebovaný zevnějšek budovy (omítka, střecha) - celodenní provoz - vyšší počet dětí odcházejících do školy - úzký kolektiv zaměstnanců, snazší možnost - nízký počet dětí má negativní dopad na spolupráce, vzájemná komunikace na dobré pracovní úvazky zaměstnanců úrovni - zmodernizované prostředí (třída, sociální - nevýhoda malého kolektivu v případě zařízení) nemoci (zástup, přepětí, únava) - dobré vybavení hračkami a pomůckami - využívání sponzoringu - esteticky vhodná výzdoba a doplňky - pestrá nabídka ŠJ, velmi chutná strava, využívání nových receptur, různorodé nápoje, ŠJ získala ocenění nejlepší ŠJ v České republice 2015 - dobré psychosociální podmínky, podpora individualizace, respektování zájmů a potřeb dětí, prostor pro jejich vlastní aktivitu, prostor pro zapojení méně průbojných a pomalejších dětí - rozmanitá vzdělávací nabídka, součástí hra na zobcovou flétnu pro předškoláky, cvičení na gymnastických míčích a dynairech - dobrá spolupráce s rodiči, pořádání častých akcí pro děti a rodiče - podpora dalšího vzdělávání zaměstnanců, ochota vzdělávat se, využívání nových moderních vzdělávacích postupů - dobrá spolupráce se zřizovatelem - spolupráce s jinými mateřskými školami, se základní školou

8

Vnější vlivy Příležitosti / O – oportunity /: - zařazení do vzdělávací soustavy - využívání vzdělávacích příležitostí pro učitele, uplatňování nových informací a poznatků - dny otevřených dveří pro veřejnost

Hrozby / T – theart /: - proměnlivá státní politika - malá finanční motivace státu v podobě velmi nízkých normativních rozpisů

- nezaměstnanost, diskriminace žen při podání žádosti o zaměstnání - prezentace na veřejnosti, účast na veřejném - stěhování rodin za lepšími pracovními životě podmínkami do města - využívání příležitostí nabídky operačních - posunutá věková hranice při zakládání programů rodiny - stále více neúplných rodin - nepříznivý vývoj demografické křivky - velká zasíťovanost mateřskými školami v blízkém okolí Cílem SWOT analýzy bylo vybrat příležitost k využití silných stránek, identifikovat hrozby a připravit se na ně, uvědomit si slabé stránky mateřské školy a eliminovat je. Při rozboru analýzy jsme si uvědomily: 

jaké jsou naše silné stránky a na nich jsme stavěli náš ŠVP PV



jaké jsou naše slabé stránky a ty se snažíme odstranit a vylepšit



jaké má škola příležitosti



a co školu ohrožuje

9

6 Hospodaření mateřské školy Finance účetně zpracovává administrativní pracovnice Obecního úřadu ve Vídni Martina Hančlová. Financování z KÚ -

Obecní rozpočet (provozní)

finanční prostředky jsou poskytnuty dle skutečného počtu dětí

= normativní přidělování - mzdy pro MŠ

- investiční výdaje

- mzdy pro ŠJ

- výdaje na provoz (plyn, elektrika, vodné, stočné)

- základní sociální a zdravotní pojištění

- opravy a údržby

- náklady na FKSP

- pojištění majetku u Kooperativy

-

ostatní neinvestiční výdaje

- pojištění dětí (úraz)

(učební pomůcky, DVPP, OOPP, zákonné pojištění zaměstnanců) - poplatky za služby - hračky, učební pomůcky, pracovní materiál - čistící a desinfekční prostředky - kancelářské potřeby - výdaje nad rozsah prostředků z rozpočtu KÚ - jiné - zůstatek je převeden do rezervního fondu Kontrola čerpání krajského i obecního rozpočtu je průběžná každý měsíc (účetní x ředitelka, v případě nutnosti častěji) a čtvrtletní formou výkazu P1-04 a čtvrtletní závěrky.

10

7 Věcné podmínky Třída je vybavena nábytkem, který je přizpůsoben potřebám dětí. Má dostatečný prostor pro různorodé činnosti i odpočinek (část třídy je určena pro rozkládání lehátek, jinak plní funkci herny). Plocha třídy je 93 m, ložnice není samostatná, sociální zařízení pro děti je vybaveno pěti záchody a šesti umývadly. V prázdninovém období školního roku 2006/2007, tedy v měsících červenci a srpnu, byla provedena celková rekonstrukce tohoto zařízení, včetně výměny oken. V roce 2010 byla provedena výměna oken ve zbylé části budovy. Třída je poměrně dobře vybavena hračkami a pomůckami, tělovýchovným nářadím i náčiním. Je dostatečně prostorná pro různorodé činnosti i odpočinek. Výtvarný a pracovní materiál je dle potřeby doplňován a obměňován. Na sklonku roku 2009 jsme dětem pořídily relaxační kuličkový bazén a interiérovou skluzavku. V roce 2006 bylo zcela obnoveno osvětlení - zářivkové a zakoupena nová lehátka, během kalendářního roku 2010 jsme dětem zakoupily nové přikrývky a polštáře. V srpnu 2015 byl položen nový koberec a částečně zvelebena školní zahrada. V únoru 2016 byl pořízen nový nábytek ve třídě. V kuchyni byla provedena rozsáhlejší oprava, byla pořízena myčka na nádobí, nové obklady, byl vyměněn bojler, zakoupena lednice do skladu potravin, nový sporák a pořízeno nové osvětlení. V mateřské škole máme pračku a vše potřebné k tomu, abychom mohly samy prát a žehlit. Po dohodě se zřizovatelem byl do MŠ zakoupen nový počítač do kanceláře ředitelky, tiskárna, kopírka a mobilní telefon. Vybavení třídy je v souladu s antropometrickými požadavky, odpovídá počtu dětí, je zdravotně nezávadné, bezpečné a esteticky vhodné. Hračky, pomůcky, náčiní, materiály a další doplňky jsou z podstatné části umístěny tak, aby je děti dobře viděly a mohly si je samostatně brát, vyznaly se v jejich uložení. Máme stanovena pravidla pro jejich využívání.

11

Děti se samy svými výtvory podílí na úpravě a výzdobě interiéru budovy. Prostředí je upraveno tak, aby práce byly dětem přístupné a mohli je vzhlédnout i rodiče. Ve třídě je umístěn teploměr 1,5 metrů nad zemí, teplota třídy je 20 – 22 stupňů. Před slunečním zářením jsou děti chráněny žaluziemi. Osvětlení je zářivkové. Lůžkoviny jsou měněny každých 21 dnů (rodiče si je perou sami) nebo dle potřeby, ručníky a pyžama každý týden. Prádlo je práno a žehleno v prostorách tomu určených a je uloženo v dobře větratelných policích. Topení ve škole je plynové, chod má na starosti školnice. Plynový kotel je umístěn ve sklepním prostoru budovy. V roce 2013 byla inovována regulace topného systému. V celém objektu mateřské školy je zákaz kouření.

Dlouhodobý záměr v oblasti materiální Vytvářet dětem optimální a zajímavé materiální zázemí, které umožňuje smysluplnou realizaci každodenního programu. Strategie: 

pečovat a udržovat stávající vybavení;



obnovit vybavení šatny pro děti;



zvelebit prostředí školní zahrady novými herními a relaxačními prvky;



pořídit počítač s výukovými programy do třídy;



uskutečnit vylepšení estetického vzhledu budovy školy;



postupně doplňovat výukové pomůcky a materiál.

12

8 Životospráva Strava je připravována v mateřské škole. Doba podávání jídel je neměnná, kuchařka jídlo vydává, děti jsou vedeny k samostatnosti. Starší děti se obsluhují samy, mladším pomáhá učitelka a školnice. Časový odstup mezi jídly je do třech hodin. Plnohodnotná a vyvážená strava je připravována podle hygienických norem, je dodržován spotřební koš. Kuchařka se snaží dětem v pestré nabídce a zajímavými recepty najít cestu i k méně oblíbeným potravinám jako jsou luštěniny, rybí maso a špenát. Děti v žádném případě do jídla nenutíme, samy si určují množství jídla, které snědí. Je dodržován pitný režim v podobě čajů, minerálek, vitamínových nápojů a ovocných šťáv. Pití je k dispozici ve speciální nádobě ve třídě, z které se děti mohou samy obsloužit, dle potřeby ho kuchařka doplňuje. Škola má pitnou nezávadnou vodu. Pravidelný denní rytmus a řád je dostatečně flexibilní, vymezuje prostor pro aktivitu, stravování i odpočinek. Je přizpůsoben podmínkám školy, respektuje dobu příchodu a odchodu dětí, jejich věkové zvláštnosti, potřeby, biorytmus, náročnost prováděných činností. Děti chodí ven téměř za každého počasí, k pobytu venku využíváme školní zahradu i okolní přírodu, kde mají dostatečnou možnost pohybu. Dětem, které se účastní předškolního vzdělávání posledním rokem, nabízíme místo odpočinku na lůžku jiné klidnější činnosti. Uvedená časová osnova denního programu lze však dle momentální potřeby upravit. Bereme ohled na stanovené intervaly stravování. Jako zaměstnanci mateřské školy dodržujeme zásady zdravého životního stylu a poskytujeme dětem správný vzor.

13

Dlouhodobý záměr v oblasti životosprávy: Navozovat a udržovat pocit dobré tělesné, duševní a sociální pohody, vyrovnanosti s vnějšími i vnitřními nároky, tedy dobrého zdraví. Strategie: 

udržovat zdravé prostředí mateřské školy a jejího okolí, vnitřní pohodu, podporovat zdravou výživu a zdravý pohyb;



podporovat a udržovat zdraví všech aktérů vzdělávání, nenásilně propojit klíčové komponenty → dítě + škola + rodina;



vytvářet a podporovat příležitosti pro aktivní život dětí, pro společnou tvorbu hodnot;



dodržováním zásad zdravého životního stylu dětí, poskytováním vhodného příkladu dospělých zajišťovat prevenci civilizačních chorob a závislostí.

14

9 Psychosociální podmínky Naši snahou je vytvořit pohodové a příjemné prostředí, kde se děti i dospělí cítí dobře, spokojeně, jistě a bezpečně. Pohodu vytváříme klidným a laskavým působením, postupnou adaptací s možnou účastí rodičů, nenucením a nepřetěžováním dětí, umožněním svobodné volby, stanovením jasných pravidel chování pro všechny - děti i dospělé. Respektujeme individuální potřeby a zájmy dětí, reagujeme na ně a napomáháme v jejich uspokojování, vytváříme kamarádské a partnerské prostředí. Snažíme se vytvářet prostor pro uplatnění vlastní aktivity dětí, příležitosti projevovat se, spolurozhodovat, souhlasit i oponovat, vystupovat jako plnoprávný subjekt. Rozvíjíme emoční inteligenci, sociální dovednosti, empatii, společně tvoříme pravidla soužití. U dětí i dospělých využíváme konkrétního ocenění. Pracujeme skupinově a individuálně, dáváme tak možnost uplatnit se i dětem pomalejším, méně průbojným. Vedeme děti k odpovědnosti za své chování a k přijetí jeho důsledků. Vedeme je k poznání, že lidé jsou v něčem stejní a v něčem se liší, ale jiný neznamená horší - učíme se vzájemné toleranci. Uplatňujeme osobnostně orientovaný model, jehož cílem není přizpůsobit dítě společenským záměrům, ale sledovat jeho individualizovaný rozvoj osobnosti, který je charakterizován svobodou, neformálností a individualizovanou strukturací výchovných a vzdělávacích cílů. Osobnostní orientace je považovaná za široké ideové východisko, v němž klíčovou roli hraje demokratizace, humanizace a otevřenost předškolní výchovy, partnerství, spolupráce a důraz na individuální osobnostní rozvoj každého dítěte. Dítě vnímáme jako neopakovatelnou a jedinečnou osobnost, která má právo být sama sebou a má být akceptována. Podporujeme partnerský vztah k dítěti charakteristický vstřícností, náklonností a důvěrou. Preferujeme projevy uznání a pozitivní motivace. Dítě má příležitost se projevova , možnost spolurozhodovat, souhlasit i oponovat a vystupovat jako plnoprávný subjekt. Respektujeme psychické potřeby dítěte předškolního věku a usilujeme o jejich uspokojování. Vycházíme z modelu potřeb, jež vytvořili čeští psychologové J. Langmeier a Z. Matějček. Tento model zahrnuje pět životně důležitých psychických potřeb, mezi něž patří potřeba určitého množství, kvality a proměnlivosti podnětů, potřeba určité stálosti, řádu a smyslu

15

v podnětech, potřeba prvotních citových a sociálních vztahů, potřeba identity, společenského uplatnění a společenské hodnoty, potřeba otevřené budoucnosti. Potřeba určitého množství,



kvality a proměnlivosti

přiměřená kvalita, množství a proměnlivost podnětů jsou podmínkami zdárného vývoje dítěte;

podnětů:



kvalitní stimulace v pravý čas.

Potřeba určité stálosti, řádu



dítě nemůže přijímat všechny podněty, které na něj

a smyslu v podnětech:

působí, měly by být předkládány v určitém logickém sledu, tím se proces učení může rozvíjet snadno a přirozeně;

Potřeba prvotních citových



smysluplný svět je pro dítě zdrojem jistoty.



uspokojivé citové a sociální vztahy dítěti přinášejí

a sociálních vztahů:

pocit životní jistoty; 

jsou podmínkou jistoty, bezpečí a psychické stability.

Potřeba identity,



dítě si vytváří představu o sobě podle toho, jak jej

společenského uplatnění a

lidé přijímají, jak hodnotí jeho projevy, co oceňují,

společenské hodnoty:

co odmítají; 

jde především o vztahy a hodnocení v primární skupině;



z uspokojení citových a sociálních vztahů vychází zdravé vědomí vlastního já, které je podmínkou pro osvojení společenské role.

Potřeba otevřené



představa budoucnosti je nadějí, dává lidskému životu časovou dimenzi a smysl;

budoucnosti: 

otevřená budoucnost motivuje člověka k aktivitě.

Adaptační období Nově příchozí dítě má možnost se adaptovat na nové prostředí i situaci. Po nástupu dítěte do mateřské školy se domlouváme na postupu adaptace dle individuálních potřeb. Rodiče mají možnost pobýt ráno ve školce se svým dítětem. Děti si mohou s sebou přinést svoji oblíbenou hračku. Doporučujeme rodičům, aby zpočátku děti vodili na kratší dobu a pravidelně, z důvodu, aby si děti lépe zvykly na nové prostředí a nový režim.

16

Nástup dítěte do předškolního zařízení je velká životní změna. "Nové" děti společně s rodiči povzbuzujeme a necháváme jim dostatečně velký časový prostor k vlastnímu zapojení do kolektivu a společných činností. Některé děti se zapojí velmi rychle, jiné zůstávají delší dobu v roli "pozorovatele". Je třeba jim toto období umožnit a nenutit je do kolektivních her, dokud samy neprojeví zájem. Nutná je vzájemná spolupráce i důvěra učitelek a rodičů (a to nejen zpočátku docházky, ale po celou dobu). Rodiče jsou o dění v MŠ informováni na třídní schůzce na začátku školního roku, další aktuální informace se mohou průběžně dočíst na nástěnkách. Za nejdůležitější však považujeme denní kontakt a komunikaci s rodiči, během které se dozví, jak dítě snáší adaptační období. Později, v čem je šikovné a v čem by naopak potřebovalo pomoci. Rodiče nám usnadní situaci, když si s námi popovídají o tom, jak se dítě projevuje doma, jaké faktory ho ovlivňují mimo mateřskou školu a tak společně najdeme cestu, aby se dítě v MŠ cítilo dobře a bezpečně (např. bereme v úvahu například i individuální biorytmus dětí).

Dlouhodobý záměr v oblasti psychosociální: Rozvíjet a udržovat kvalitní mezilidské vztahy mezi dětmi i dospělými, které podporují a stimulují přirozený přechod od nezávazného dětství k systematickému vzdělávání. 

respektovat vývojové hledisko dítěte, podporovat jeho přirozenou zvídavost zajímavými náměty k činnosti;



posilovat vědomí dítěte, že již něco umí a zná;



respektovat potencionalitu každého dítěte, jež představuje bohatství vývojových možností;



promyšlenými postupy a vzdělávací nabídkou směrovat dítě ke svobodné volbě činností a aktivit;



dávat dítěti příležitost hrát si, řešit samostatně různé praktické úkoly, ale také respektovat pravidla, naslouchat druhým a srozumitelně se vyjadřovat;



podporovat samostatné a tvořivé jednání dětí, vytvářet podmínky pro přirozené vyrovnání se se svým prostředím;



systematicky přispívat k naplnění potřeby citových a sociálních vazeb, vytvářet a udržovat prostředí pro rovnocenné postavení všech dětí.

17

10 Organizace vzdělávání Údaje o dětech Pro školní rok 2016 –2017 je zapsáno 14 dětí s celodenní docházkou. Věk dětí se pohybuje v rozmezí 3,5 roků až 6,5 let. Z celkového počtu dětí máme 5 dívek. 5 dětí se účastní předškolního vzdělávání posledním rokem, z toho 2 s odkladem povinné školní docházky. V letošním roce dojíždí 1 dítě z Dobré Vody. Informace, které se týkají provozu, organizace, přijímacího řízení a plateb školného jsou obsaženy ve Školním řádu, který mají rodiče vyvěšen v šatně.

Kritéria přijímání Zápis do MŠ pro následující školní rok probíhá zpravidla během měsíce března. Dítě do MŠ přijímá na základě žádosti rodičů ředitelka mateřské školy. Přihlášku dítěte do mateřské školy si rodiče mohou vyzvednout v MŠ. Po ukončení zápisu obdrží rodiče rozhodnutí o přijetí či nepřijetí dítěte. Přijímáme: 

dle školského zákona č. 561/2004 děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky;



děti ze zřizovatelské obce s žádostí k přijetí k celodenní docházce;



děti bydlící mimo území zřizovatelské obce s žádostí k přijetí k celodenní docházce;



děti ze zřizovatelské obce s žádostí k nepravidelné docházce;



děti bydlící mimo území zřizovatelské obce s žádostí k nepravidelné docházce.

Provoz mateřské školy Provoz mateřské školy je celodenní, začíná v 6.30 hodin a končí v 15.00 hodin. Děti se obvykle scházejí do 8 hodin, jinak po dohodě s učitelkou podle aktuální potřeby rodičů. Rodiče předávají děti do MŠ zdravé, vyskytne–li se infekční onemocnění, rodiče tuto skutečnost neprodleně ohlásí škole. V případě příznaků onemocnění učitelka telefonicky informuje rodiče. Učitelky odpovídají za děti od doby, kdy dítě převezmou od rodičů nebo jimi pověřenými zástupci až do doby, kdy je opět rodičům nebo zástupcům předají. Pokud se rodiče nechají zastupovat, sdělí tuto informaci na předepsaném formuláři ředitelce. Všechny děti jsou pojištěny proti úrazům v době předškolního vzdělávání a při akcích s tímto vzděláváním 18

souvisejícími. Informace o připravovaných akcích jsou vždy včas vyvěšeny na nástěnce v šatně. Doporučujeme rodičům pravidelně sledovat nástěnky.

Organizační zajištění Formy vzdělávání jsou uskutečňovány během celého dne ve všech činnostech a situacích, které se v mateřské škole naskytnou. Jsou založeny na přímých zážitcích dětí, na vyváženosti spontánních aktivit, řízených činností v menších i větších skupinách. Vzdělávací proces realizujeme ve třídě i venku. Při práci s dětmi využíváme zejména tyto metody a formy práce: prožitkové učení, kooperativní učení, řízené individuální a skupinové činnosti, komunitní kruh, spontánní hra, experimentování, psychomotorické hry, výlety. Usilujeme o vytváření vhodného vzdělávacího prostředí, které je pro děti vstřícné, podnětné, zajímavé a obsahově bohaté, v němž se cítí jistě a bezpečně, a které jim zajišťuje možnost projevovat se, bavit a zaměstnávat přirozeným dětským způsobem. Nabízíme prostředí plné pohody a vzájemné důvěry, respektujeme individuální potřeby a možnosti jednotlivých dětí, podporujeme jejich sebevědomí a sebedůvěru. Dostatečně dbáme na osobní soukromí dětí. Jsme schopny vytvořit a přizpůsobit podmínky i pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, personálně posílit pedagogický tým o asistenta pedagoga a spolupracovat s příslušnými odborníky (jako je dětský psycholog, speciální pedagog, pediatr atd.), s nimi konzultovat problémy, s nimiž se při vzdělávání můžeme setkat a společné závěry promítnout do vzdělávacího procesu. Průběžně provádíme logopedickou prevenci. Její nedílnou součástí je rozvoj hrubé a jemné motoriky, koordinace pohybů, smyslu pro rytmus a grafomotoriky (s respektováním přirozené laterality dítěte – geneticky podmíněné laterality). Součástí realizace jsou také dechová cvičení a cvičení rozvíjející artikulační obratnost dítěte (gymnastika mluvidel – rtů, jazyka a tváří), cvičení zaměřena na zrakové i sluchové vnímání, na rozvoj pasivní i aktivní slovní zásoby, mluvní pohotovosti, tvorby vět, gramatické stránky řeči a schopnosti uplatnit řeč v běžných sociálních situacích.

19

Obvyklý denní program:



6:30 – 09:30 hod. scházení dětí, ranní pozdrav v kroužku, spontánní hry, činnosti související s integrovaným blokem a konkrétním tématem, hygiena, přesnídávka a příprava na pobyt venku



9:45 – 11:45 hod. pobyt venku



11:45 – 12:15 hod. hygiena, oběd



12:15 – 14:00 hod. hygiena, odpočinek dětí (délka odpočinku dle skutečné potřeby dětí, aktivity pro nespící děti)



14:00 – 15:00 hod. odpolední svačina, hry a zájmové aktivity dětí

Uspořádání života a dne v mateřské škole vychází z respektování potřeb dítěte. Spontánní hra tvoří základ všech činností dětí v MŠ během dne. Činnosti dětí řízené pedagogem (organizované učení) vychází ze zásad prožitkového učení. Jsou zařazovány v délce odpovídající věkovým, vývojovým a individuálním zvláštnostem dětí. Převládají formy individuální, skupinové a kooperativní činnosti. Frekvence zařazování pohybových aktivit dětí v denním režimu vychází ze zájmu dětí i z respektování jejich věkových, vývojových i individuálních potřeb. Tyto činnosti probíhají v průběhu celého dne, včetně pobytu venku. Říjen – červen v úterý a (lichý týden 7:30 – 8:30, sudý týden 12:30 -13:30) hrajeme s předškoláky na zobcovou flétnu „Zdravé pískání“. Říjen – červen ve středu cvičíme od 8.30 do 9.00 na gymnastických míčích a dynairech. Cvičíme každý týden (viz dodatek ŠVP)

20

Dlouhodobý záměr v oblasti organizační Být dítěti dobrým průvodcem na jeho cestě za poznáním, připravovat prostředí a nabízet příležitosti k poznávání, přemýšlení a porozumění. Zajistit takové vzdělávací prostředí, jež podporuje aktivní učení dětí a umožňuje jejich optimální rozvoj v souladu s individuálními dispozicemi. Strategie: 

vytvářet a realizovat vzdělávací projekty a podpůrné programy vycházející ze života dětí nebo navazující důležité události v jejich okolí;



společně sdílet příklady dobré praxe, nové poznatky a zkušenosti pro zvýšení kvality vzdělávání;



podporovat individualizaci ve vzdělávání, systematicky rozvíjet vnitřní potenciál každého dítěte a umožnit mu navázání na vlastní zkušenosti a dovednosti;



věnovat pozornost cílevědomé přípravě dětí před zahájením povinné školní docházky, posilovat jejich aktivitu, samostatnost a tvořivost, poskytnout podporu při vyrovnávání vývojových nerovnoměrností před vstupem do základní školy;



uplatňovat činnostní a prožitkové metody, objevování, experimentování, řešení problému, rozvíjet kritické myšlení dětí (podpora rozvoje zdravého životního stylu, rozvoj kulturní, předmatematické a počítačové gramotnosti, poskytování logopedické prevence, podpora polytechnické a ekologické výchovy);



podporovat sociální a emoční vývoj dětí (vytváření a dodržování pravidel, posilování prosociálnosti a pozitivního vztahu k ostatním lidem, rozvíjení zdravého sebevědomí a odpovídajícího sebeovládání, poskytování příležitosti všem dětem zažít úspěch).



podporovat zdravý tělesný rozvoj a posilovat tělesnou zdatnost dětí;



vytvářet inkluzivní prostředí, zajistit odpovídající podpůrná opatření pro nadané děti i pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními.

21

11 Řízení mateřské školy Ředitelka disponuje kvalitními odbornými schopnostmi a uplatňuje demokratický styl práce. Má smysl pro odpovědnost, akceptuje důsledky svých rozhodnutí a dovede podpořit podřízené. Při vedení zaměstnanců vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zaměstnance zapojuje do řízení mateřské školy. Je respektován jejich názor. Plánování je funkční, opíráme se o předchozí analýzy a využíváme zpětnou vazbu. Na tvorbě ŠVP a průběhu vzdělávacího procesu spolupracujeme. Tvoříme pracovní tým. Společně se podílíme na evaluaci, z výsledků vyvozujeme závěry pro další práci. Kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu mateřské školy, jsou smysluplné a užitečné. Spolupracujeme se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, se základní školou, některými mateřskými školami, při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dětí s kompetentními odborníky.

Dlouhodobý záměr v oblasti řízení školy: Posilovat efektivní řízení založené na týmové práci, vytvářet zdravé pracovní klima podporující vytváření zdravých pracovních vztahů a žádoucí kultury. Strategie: 

zkvalitňovat existující funkční organizační strukturu, zařazovat správné lidi na správné místo;



orientovat se na participativní způsob řízení, podporovat práci v týmu;



posilovat funkční evaluační, kontrolní a hospitační systém, konstruktivně využívat výstupy k optimalizaci vzdělávacího procesu a celkové působnosti školy;



zefektivňovat materiálně technické podmínky (stabilní ekonomika školy, materiálně technické vybavení, úzká spolupráce s ekonomkou a školní jídelnou).



využívat a rozvíjet informační systém, uplatňovat přímou a otevřenou komunikaci rozvíjející sdílení zkušeností, soudržnost týmu, vzájemnou důvěru a odpovědnost, podporovat pozitivní přístup ve vedení lidí.



motivovat a sjednocovat zaměstnance společně sdílenými hodnotami, přesvědčením, představami a normami, rozvíjet univerzální morálku, kterou přijímají a dodržují.

22

12 Personální a pedagogické zajištění V čele školy stojí ředitelka, která odpovídá za celkovou působnost školy. Škola se člení na pedagogické pracovníky a provozní zaměstnance. Učitelka je současně pověřena výkonem funkce zástupkyně v době nepřítomnosti ředitelky. Ve školním roce 2016/2017 získá plnou kvalifikaci ukončením studijního programu předškolní a mimoškolní pedagogiky maturitní zkouškou. Organizační schéma Ředitelka školy:

Mgr. Zdeňka Požárová

Pedagogičtí pracovníci

Učitelka:

Bc. Petra Valíková

Provozní zaměstnanci

Školnice:

Odřiška Karmazínová

VŠJ + kuchařka:

Marie Prudková

Našim cílem je i nadále dosahovat co nejlepší úrovně výchovy a vzdělávání dětí předškolního věku, rozšiřovat možnosti spolupráce s rodiči, usilovat o optimální využití lidských, finančních a materiálních zdrojů MŠ a vytvářet kvalitní podmínky pro rozvoj dobrých pracovních vztahů. Pravomoci a úkoly zaměstnanců jsou stanoveny v pracovních náplních a Ročním plánu školy. Zaměstnanci respektují Pracovní, Organizační a Školní řád. Ukončené vzdělání, výše pracovního úvazku: Ředitelka:

Mgr. Zdeňka Požárová

Učitelka:

Bc. Petra Valíková

UHK K-PPVN

úvazek 1,00

MUNI Brno

úvazek 0,74

Školnice:

Oldřiška Karmazínová

SHŠ Velké Meziříčí

úvazek 0,56

Kuchařka + VŠJ:

Marie Prudková

SŠSS Vel. Mez.

úvazek 1,00

23

Dlouhodobý záměr v oblasti personální: Podporovat profesní rozvoj zaměstnanců tak, aby uměli konstruktivně využívat svůj potenciál ve prospěch růstu procesní kvality a ostatních funkcí školy. Strategie: 

vycházet z principů učící se organizace, vytvářet podmínky pro týmové učení;



sestavit a realizovat plán osobního a profesního rozvoje všech zaměstnanců v souladu s potřebami školy i vlastních zájmů na základě pravidelné reflexe práce jednotlivců i školy jako celku;



uplatňovat kolegiální podporu, vytvářet příležitosti pro společné sdílení informací a zkušeností směřující k rozvoji kreativity a inovace v oblasti profesních kompetencí;



podporovat možnosti samostudia, využívat odborné literatury, tiskovin a dalších relevantních informačních zdrojů rozvíjejících schopnost propojit teorii s praxí;



posilovat důležitost vedení pedagogického portfolia a využívání Kompetenčního modelu kvalitní pedagogické praxe jako autoevaluačního nástroje pro další profesní rozvoj.

24

13 Spoluúčast rodičů Mateřská škola uznává dominantní roli rodiny v rozvoji dítěte, usiluje o partnerství s rodiči ve vzdělávacím programu. Představuje profesionálně vedené, ale přesto přirozené socializační a kultivační centrum, jež záměrně posiluje výchovnou funkci rodiny a obohacuje ji o podněty, které nemůže poskytovat dítěti v dostatečné míře. Umožňuje styk s vrstevníky, nabízí pestrou škálu činností a mnoho příležitostí k seberealizaci. Rodiče jsou seznámeni s děním v mateřské škole, se ŠVP PV, s možností jejich zapojení a uplatnění. Průběžně probíhá oboustranná konzultace v oblasti výchovně vzdělávací práce, jsou poskytovány informace o prospívání dětí a o jejich dosažených vzdělávacích pokrocích. Všichni zaměstnanci jednají ohleduplně, taktně a diskrétně. Do života a soukromí rodiny nezasahují. Podporujeme zájem rodičů o dění v mateřské škole, pořádáme společné akce škola – rodina, jako jsou besídky, tvořivá odpoledne, společné výlety za poznáním, zahradní slavnosti. Podporujeme rodinnou výchovu a pomáháme rodičům v péči o dítě, poskytujeme poradenský servis.

Dlouhodobý záměr v oblasti spolupráce s rodiči: Rozvíjet aktivní spolupráci s rodiči, podporovat vzájemnou komunikaci, zvyšovat důvěru ke školnímu prostředí, stát se vyhledávaným místem s dobrou pověstí. Strategie: 

pokračovat v optimálně nastavené spolupráci s rodinou založené na otevřené komunikaci;



podporovat a udržovat optimální partnerství, ochotu vzájemné spolupráce;



společně sdílet informace o vzdělávacích potřebách, pokrocích a dosažených výsledcích dětí, domlouvat se na dalších postupech ve výchově a vzdělávání;



nadále realizovat společné aktivity, pořádat tématické semináře a besedy pro rodiče, poskytovat poradenský servis;



dostat se více do podvědomí rodičovské i širší veřejnosti, propagovat a prezentovat mateřskou školu prostřednictvím pravidelně aktualizovaných školních webových stránek, v regionálních denících a účastí na kulturních akcích, soutěžích nebo výstavách.

25

14 Podmínky pro vzdělávání dětí se SPV Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrná opatření realizuje mateřská škola. Snahou mateřské školy je vytvoření optimálních podmínek k rozvoji osobnosti každého dítěte, k učení i ke komunikaci s ostatními a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti. Účelem podpory vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je plné zapojení a maximální využití jeho vzdělávacího potenciálu s ohledem na individuální možnosti a schopnosti. Podpůrná opatření prvního stupně stanovuje mateřská škola a sestavuje Plán pedagogické podpory. Od druhého stupně jsou stanovena po projednání s mateřskou školou a rodiči školským poradenským zařízením, a současně jsou podkladem pro Individuální vzdělávací plán. Pravidla pro použití podpůrných opatření nařizuje vyhláška č.27/2016 Sb. Podmínkou úspěšnosti předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je volba vhodných vzdělávacích metod a prostředků a uplatňování vysoce profesionálních postojů všech, kteří se na jeho péči a vzdělávání podílejí. Rozvoj dítěte závisí na citlivosti a přiměřenosti působení okolí, na jeho pozitivním přijetí. Důležitá je spolupráce se všemi rodiči, citlivá komunikace a předávání potřebných informací. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mateřská škola spolupracuje s dalšími odborníky a využívá služeb školských poradenských zařízení.

Dlouhodobý záměr v oblasti vzdělávání dětí se SVP: Vytvářet kvalitní inkluzivní prostředí, jež umožňuje všem dětem v maximální míře rozvoj jejich vnitřního potenciálu a prostřednictvím získané jistoty, bezpečí, psychické stability a formování optimální osobní samostatnosti. 

uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při plánování a organizaci činností, včetně určování obsahu, forem a metod vzdělávání;



realizovat všechna stanovená podpůrná opatření při vzdělávání dětí;

26



směřovat k osvojení specifických dovedností na úrovní odpovídající individuálním potřebám a možnostem dítěte zaměřených na samostatnost, sebeobsluhu a základní hygienické návyky;



intenzivně spolupracovat s rodiči, školskými poradenskými zařízeními i s dalšími odborníky;



zajistit přítomnost asistenta pedagoga podle stupně přiznaného podpůrného opatření.

27

15 Vzdělávání dětí nadaných Mateřská škola vytváří v ŠVP PV i při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání dětí nadaných. V předškolním věku dítě prochází obdobím nerovnoměrného a skokového vývoje. Mnohdy je těžké odlišit při identifikaci nadání dítěte od akcelerovaného vývoje v určité oblasti. Dítě, které vykazuje známky nadání, musí být dále podporováno. Vzdělávání dětí probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit, uplatnit a rozvíjet. Mateřská škola zajišťuje realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory podle vyhlášky č.27/2016 Sb.

Dlouhodobý záměr v oblasti vzdělávání dětí nadaných: Vytvářet kvalitní podnětné prostředí, jež umožňuje všem dětem v maximální míře rozvoj jejich vnitřního potenciálu, vlastní aktivity, samostatnosti a tvořivosti. 

uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při plánování a organizaci činností, včetně určování obsahu, forem a metod vzdělávání;



realizovat všechna stanovená podpůrná opatření při vzdělávání dětí;



nabízet aktivity podle zájmů a mimořádných schopností dětí;



zajišťovat rozvoj a podporu takovým způsobem, aby nebyla jednostranná a neomezila pestrost a šíři obvyklé vzdělávací nabídky;



intenzivně spolupracovat s rodiči, školskými poradenskými zařízeními i odborníky.

28

16 Charakteristika vzdělávacího programu Dlouhodobé cíle vzdělávacího programu: Cíle vzdělávacího programu jsou odvozovány jak z individuálních, tak i společenských potřeb. Nevztahují se pouze na rozvoj rozumových schopností, ale i k osvojování si sociálních a dalších dovedností, duchovních, morálních, estetických hodnot a žádoucích vztahů k ostatním lidem i ke společnosti jako celku. Zaměřují se na rovinu osobnostního rozvoje: 

rozvoj osobnosti dítěte s ohledem na jeho potřeby, možnosti a zájmy cestou přirozené výchovy;



naučit děti samostatně myslet a projevovat se jako demokratický občan v souladu s morálními hodnotami;



vytvářet dobré a dostatečné základy klíčovým kompetencím tak, aby se staly podstatným příslibem na další životní a vzdělávací cestě dětí.

Školního vzdělávací program je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a je přizpůsoben místním a individuálním podmínkám školy. Svým pojetím je určen pro děti od tří do šesti let. Pokud věk dětí hranice posune, je vzdělávací obsah (prostřednictvím nabídky činností v každodenním programu) rozpracován tak, aby byl vhodný pro „naše“ děti a odpovídal jejich vzdělávacím potřebám, možnostem a zájmům. Školní vzdělávací program naší školy nese název „Krok za krokem celým rokem“. Jedná se o otevřený pedagogický dokument, který je cílevědomě, plánovitě rozpracován a doplňován. Opírá se o čtyři pilíře vzdělávání, jež jsou podkladem pro celoživotní formování životně důležitých kompetencí: 

učit se poznávat – umět se učit, zpracovávat kriticky informace, měnit je ve znalosti, umět těžit ze vzdělávacích příležitostí;



učit se jednat – umět jednat v různých situacích, pracovat v týmech, umět střídat studium a práci;



učit se žít společně – umět pochopit ostatní, přijmout myšlenku vzájemné závislosti, zvládat konflikty v duchu úcty k hodnotám pluralismu, vzájemného porozumění a míru;



učit se být – rozvíjet osobnost, umět jednat autonomně, se samostatným úsudkem a osobní odpovědností, rozvíjet osobnostní potenciál (myšlení, paměť, estetický smysl, fyzické vlastnosti, komunikační dovednosti).

29

Při tvorbě ŠVP PV jsme čerpaly informace z řady odborných publikací a uplatňovaly poznatky i zkušenosti z oblasti předškolní pedagogiky, vývojové psychologie, psychologie osobnosti, pedagogické a sociální psychologie, biologie dítěte. Odpovědnost za tvorbu ŠVP nese ředitelka, zajišťuje přístup odborné i laické veřejnosti. Chtěly bychom docílit toho, aby se rodiče aktivně podíleli svými podněty na jeho úpravě i jeho realizaci. Na zpracování ŠVP PV se podílel kolektiv pedagogických pracovníků. Při tvorbě ŠVP jsme nahlédly i k některým vzorům a námětům ze zveřejněných vzdělávacích programů. Současné předškolní vzdělávání vyžaduje vytvoření optimálního vzdělávacího prostředí pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a pro děti nadané, což vyžaduje důsledné provádění pravidelné pedagogické diagnostiky, zajištění kvalitních vzdělávacích podmínek, vytvoření Plánu pedagogické podpory, či na základě doporučení školského poradenského zařízení zajištění odpovídajících podpůrných opatření. Pravidla jejich použití a normovaná finanční náročnost jsou stanoveny ve vyhlášce č.27/2016 Sb.

Profilace školy Využíváme prvky „Zdravé mateřské školy“, zaměřujeme se na rozvoj emoční inteligence. Současná doba ukazuje, že pro úspěšné zařazení do života je emoční inteligence důležitější než inteligence kognitivní. Emoční inteligence se týká schopnosti ovládat vlastní emoce, ale také empatie a sociálních dovedností. Rozvoj emoční inteligence považujeme za nezbytnou součást výchovy. Vhodnými podněty se snažíme ovlivnit jednání dětí změnou jejich myšlení, podporujeme je v navazování nových vztahů, motivujeme je k dobrým výkonům, k optimismu, podporujeme jejich vytrvalost, radost, společně nacházíme význam humoru. Rozvíjíme efektivní způsob komunikace. Směřujeme k myšlence: „Kdo se naučí vážit sám sebe, naučí se vážit také ostatních“.

30

ŠVP PV respektuje hlavní cíle předškolního vzdělávání: 

rozvíjení dítěte a jeho schopnosti učení;



osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost;



získání osobní samostatnosti, schopnosti projevit se jako samostatná osobnost působící na své okolí;

Našim záměrem je rozvíjet každé dítě po stránce fyzické, psychické i sociální a vést je tak, aby na konci svého předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností schopnou zvládat, pokud možno aktivně a s osobním uspokojením takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny zejména v prostředí jemu blízkém, tedy v prostředí školy a rodiny, a zároveň ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně očekávají. Snažíme se, aby vzdělávání směřovalo k utváření základů klíčových kompetencí a aby vzdělávání zasáhlo oblast poznatků, hodnot a postojů, čímž děti získávají dovednosti mnohostrannější, dokonalejší a prakticky využitelnější.

31

17 Vzdělávací obsah: ŠVP PV má zakomponován povinný obsah pěti interakčních oblastí, které respektují vývoj dítěte, jeho přirozený život, zrání i učení. Do těchto vzdělávacích oblastí jsou promítány rámcové cíle v podobě cílů dílčích. Jejich průběžné naplňování směřuje k dosahování dílčích kompetencí, které jsou základem pro budování kompetencí klíčových. Pro odstranění formálnosti jsme jednotlivé vzdělávací oblasti propojily barvami. Modrá – barva nebe, vody, vzduchu – oblast biologická – „Dítě a jeho tělo“ Stimuluje a podporuje růst a neurosvalový vývoj dítěte. Podporuje fyzickou pohodu, zlepšuje tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, rozvíjí pohybové i manipulační dovednosti dětí, učí je sebeobslužným dovednostem a vede je ke zdravým životním postojům. Žlutá – barva Slunce – oblast psychologická – „Dítě a jeho psychika“ Rozvíjí duševní pohodu dítěte, psychickou zdatnost, jeho intelekt, řeč a jazyk, poznávací procesy a funkce, jeho city i vůli, stejně tak i jeho sebepojetí, sebenahlížení, jeho kreativitu a sebevyjádření. Červená – barva lásky, přátelství a pochopení – oblast interpersonální – mezilidská, sociální – „Dítě a ten druhý“ Utváří vztahy dítěte k jinému dítěti či dospělému, posiluje, kultivuje a obohacuje jejich vzájemnou komunikaci a zajišťuje pohodu těchto vztahů. Bílá – barva slavnosti – oblast sociálně kulturní – „Dítě a společnost“ Uvádí dítě do společnosti ostatních lidí, do života v lidské společnosti i do světa kultury a umění, pomáhá dětem osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje, přijmout základní, všeobecně uznávané společenské, morální a estetické hodnoty a podílí se na utváření společenské pohody.

Zelená – barva přírody, stromů, trávy, ekologie – oblast environmentální – vliv vnějšího kulturního i sociálního prostředí na život – „Dítě a svět“ Zakládá u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu, vytváří základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí.

V každodenní činnosti je sestavována co nejpestřejší mozaika – fungující jako celek, v němž dílčí cíle a dosažené kompetence na sebe navazují a vzájemně se doplňují.

32

Vzdělávací obsah je uspořádán do integrovaných bloků a realizován především na základě činnostního učení. Integrované bloky přirozeně kloubí základní požadavky na vzdělávání dětí předškolního věku, umožňují nabízet dětem různorodé činnosti a příležitosti, které spojuje společné, dítěti blízké a srozumitelné téma. Vycházejí z přirozených potřeb dětí, respektují potřebu dětí osvojovat si poznatky i dovednosti v reálných souvislostech a umožňují jim vidět smysl toho, čemu se učí. Učí děti tomu, co si mohou vyzkoušet a následně pak použít a uplatnit v životní praxi a dalším učení. Integrované bloky jsou vzhledem ke vzdělávacím oblastem průřezové a zpracovány pro celou skupinu. Jsou stavěny tak, aby umožnily plnit mnohostranně pestrou nabídku činností intelektových i praktických, přispívaly k rozvoji a učení dítěte v různých oblastech – biologických, psychologických a sociálních a aby umožnily získávat potřebné dovednosti, užitečné poznatky, poznávat žádoucí hodnoty a získávat samostatné postoje. Jsou odvozeny z přirozeného cyklu ročních období a přírodních i společenských situací s nimi spojenými. Vychází ze života dětí, ze situací, jimiž děti procházejí, navazují na nejrůznější události v průběhu roku. Konkrétní věcný obsah, věcné náměty a zprostředkované informace, a stejně i činnosti jsou voleny tak, aby bezprostředně souvisely s přirozeným životem a s konkrétním prostředím dětí, byly jim blízké, pro ně zajímavé a užitečné, vycházely z jejich praktických zkušeností a byly součástí reálného světa, který je obklopuje. Obsah je možno přizpůsobovat konkrétním dětem a upravovat jej v souladu s jejich dosavadní poznatkovou zkušeností i jejich aktuálními zájmy. Jednotlivé integrované bloky mají svůj časový rozměr v rozsahu jednoho měsíce a jsou rozpracovány do konkrétnějších témat. Vzdělávací nabídku obohacujeme o aktivity jako je hra na zobcovou flétnu, cvičení na gymnastických míčích a dynairech, divadelní představení, výlety, exkurze, soutěže, různorodé kulturní a společenské akce, sportovní události.

33

Rizika ve vzdělávání Aby došlo k naplnění našeho pedagogického úsilí, máme na paměti rizika, která mohou kvalitu vzdělávání snížit, v krajním případě i ohrozit. V průběhu plánování i samotné realizaci činností si je uvědomujeme. Za nejčastější považujeme: 

nepřizpůsobení denního režimu potřebám dítěte a zásadám zdravého životního stylu



nepřiměřené nároky



dlouhodobé zatěžování



nevhodné vzory chování



nerespektování potřeb, citů a přání dítěte



nedostatečná komunikace, nedostatek prostoru k vyjádření



nesrozumitelnost při kladení otázek, požadavků, pokynů, neodpovídajícím věku dětí



nejednotnost dospělých



porušování zásad, metod, forem



jednostranná nabídka, chudé prostředí pro vzdělávání



omezování osobní svobody



neřešení a vyhýbání se problematickým otázkám



nabídka nevhodných programů



nepřiměřenost při využívání audiovizuální techniky



omezený přístup k prostředkům k rozvoji osobnosti dítěte



nutnost dojít k cíli vlastními silami



zahlcování informacemi



málo oceňované úspěchy a úsilí dítěte



křivda x násilí x konflikty x role soudce



nezdravá soutěživost



nerespektování a nedodržování pravidel – méně znamená více



malý prostor k nápravě nesprávného jednání

34

Přehled podzimních integrovaných bloků 1. podzimní integrovaný blok

Témata:

Kdo všechno přišel do školy

Škola nás volá Mám kamarády Tady jsem doma

2. podzimní integrovaný blok

Témata:

Sklízíme plody podzimu

Podzim na poli Podzim na zahradě Podzim v lese

3. podzimní integrovaný blok

Témata:

Když padá listí

Co umí vítr a déšť Moje tělo a zdraví Když kamarád stůně

35

Přehled zimních integrovaných bloků 1. zimní integrovaný blok

Témata:

Těšíme se na Ježíška

Mikuláš Vánoce v mateřské škole

2. zimní integrovaný blok Paní Zima jede

Témata: Zimní hry a sporty Půjdu k zápisu Období masopustu, karneval

3. zimní integrovaný blok Objevujeme svět kolem nás

Témata: Hádej, čím jsem Co děláme celý den a celý rok Čím cestujeme Řeky a moře

36

Přehled jarních integrovaných bloků 1. jarní integrovaný blok Jak se rodí jaro

Témata: Jaro v trávě Když jaro ťuká Svátky jara

2. jarní integrovaný blok Moje zvířátko – kde má domov

Témata: Poznáváme domácí zvířata a jejich mláďata Kdo žije u potoků, řek a rybníků Která zvířátka žijí ve volné přírodě

3. jarní integrovaný blok Když všechno kvete

Témata: Máme se rádi s mámou a tátou Naše maminka má svátek Barevná kvetoucí příroda

37

Letní integrovaný blok 1. letní integrovaný blok Co už umím

Témata Oslavujeme svátek dětí Kniha je studnice moudrosti Planeta Země Hurá na prázdniny

38

Kdo všechno přišel do školy - 1. podzimní integrovaný blok Měsíc září souvisí s počátkem nového školního roku. Tento měsíc považujeme za adaptační období pro nově příchozí děti, k překonávání obav ze změn, které nové prostředí s sebou přináší. Vyvíjíme maximální úsilí k tomu, aby se děti v mateřské škole cítily příjemně, chodily za námi rády a postupně se zapojovaly do našeho programu. Pokud nám přeje počasí, většina činností v tomto měsíci probíhá venku. Na co se zaměřujeme: 

vhodnou organizací a laskavým přijetím usnadnit novým dětem vstup do mateřské školy



přivítat všechny děti mateřské školy a připravit jim radostný vstup do mateřské školy



pomoci dětem a jejich rodičům orientovat se v novém prostředí



navazování kontaktů mezi sebou navzájem



rozvíjení komunikativní dovednosti a kultivovaný projev



posilování prosociálního chování ve vztahu k druhému v dětské herní skupině, v rodině, ve škole



vytváření vztahu k místu a prostředí, ve kterém dítě žije



osvojování si dovednosti k podpoře osobní pohody, pohody prostředí

Příklady činností: Spontánní hry, komunitní kruh o přáních a pocitech, vyprávění zážitků, prohlížení fotografií, řešení modelových situací, kooperativní hry, grafomotorické činnosti, PL, smyslové a osobnostně orientované hry, rozhovory mezi dětmi, pohybové aktivity, sebeobslužné činnosti, hudebně pohybové činnosti, vycházky, využívání ilustrovaných publikací, poslech pohádek, výtvarné a pracovní aktivity. Co očekáváme: Nové děti se seznámí s prostředím mateřské školy a se zaměstnanci. Starší děti si připomenou prostředí mateřské školy, spolupracují s dospělými a vzájemně mezi sebou, respektují pravidla soužití ve třídě, pomáhají novým kamarádům.

39

Sklízíme plody podzimu – 2. podzimní integrovaný blok Měsíc říjen je charakteristický podzimní sklizní. Poloha školy nám umožňuje nahlédnout nejen na úrodu v zahrádkách, ale využíváme příležitosti, které nám poskytují okolní pole a les. Děti mají možnost prozkoumávat kvalitu a tvary podzimních plodů, zjišťovat jejich další využití. Pomocí vybavení tématickými pomůckami realizujeme bezproblémově plánované činnosti i ve třídě. Na co se zaměřujeme: 

podpora a rozvíjení dětských přátelství



rozvíjení řečové schopnosti a jazykové dovednosti receptivní i produktivní, využívat k tomu vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu



zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně logickému (pojmovému)



rozvíjení paměti, pozornost, představivosti a fantazie



osvojování si návyků k podpoře osobní pohody



kultivovace mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání motivované podzimní přírodou a jejími plody



osvojování si jednoduchých poznatků o světě a životě, o přírodě a jejich proměnách

Příklady činností: Spontánní hry, verbální i neverbální komunikační aktivity, námětové hry, společenské hry, osobnostně orientované hry, slovesné, hudební a výtvarné aktivity, PL, pozorování změn v přírodě, vycházky do lesa a okolí polí, využívání encyklopedií, činnosti spojené s využitím obrazového materiálu, manipulační činnosti, zdravotní cvičení, komunitní kruh, poslech pohádky nebo čteného příběhu, sebeobslužné činnosti. Co očekáváme: Děti si osvojí a prohloubí poznatky z období podzimní sklizně, dokáží o něm hovořit, uvědomují si změny v přírodě, které souvisí s podzimem. Dokáží samostatně využívat obrazový materiál, zachycovat skutečnosti a vyjadřovat své představy pomocí výtvarných dovedností a technik. Zapojují se do zpěvu, zvládají zacházení s jednoduchými hudebními nástroji. Vzájemně mezi sebou komunikují a spolupracují, dodržují pravidla soužití.

40

Když padá listí - 3. podzimní integrovaný blok Měsíc listopad je charakteristický proměnami barev listí na stromech, výraznými změnami počasí, s kterými souvisí přicházející nachlazení i onemocnění. Vzrostlé chráněné stromy a smíšený les v okolí mateřské školy nám ukazují své barevné proměny. Opadané listí a další přírodniny využíváme k výtvarnému tvoření. Typické listopadové počasí nás vede k výraznější péči o své zdraví a k prevenci proti onemocnění. Na co se zaměřujeme: 

rozvíjení komunikativní schopnosti verbální i neverbální a kultivovaného projevu



posilování přirozených poznávacích citů (zvídavost, radost, zájem,…)



rozvíjení schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a prožitky



osvojování si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě



vytváření zdravých životních návyků a postojů



posilování prosociálního chování ve vztahu k druhému, v dětské herní skupině



vytváření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách



osvojování si dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí

Příklady činností: Spontánní hry, verbální i neverbální aktivity, komunitní kruh, výtvarné a pracovní činnosti, námětové hry, osobnostně orientované hry, pohybové aktivity, pěvecké a hudební činnosti, dramatické činnosti, smyslové a psychomotorické hry, grafomotorické činnosti, PL, činnosti spojené s využitím obrazového materálu, sebeobslužné činnosti, pozorování okolí, vycházky, poslech pohádky.

Co očekáváme: Děti dokáží využívat přírodního materiálu k výtvarnému tvoření, uplatňují představivost a fantazii. Uvědomují si různorodost, rozmanitost a pestrost světa přírody a jeho ochrany. Rozlišují, co prospívá zdraví a co mu škodí, pojmenovávají části těla a některých orgánů. Užívají základní pojmy spojené se zdravím a pohybem. Uvědomují si důležitost ochrany svého zdraví i svých blízkých, důležitost prevence. Mají povědomí o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc.

41

Těšíme se na Ježíška – 1. zimní integrovaný blok V prosinci se věnujeme činnostem spojenými s vánočními tradicemi a obdobím adventu. Společně s dětmi provádíme vánoční výzdobu, nacvičujeme program na vánoční besídku, vyrábíme přání a dárky pro své blízké. Na co se zaměřujeme: 

rozvíjení užívání všech smyslů



rozvíjení schopnosti vytvářet a upevňovat citové vztahy k rodině i ke svému okolí



podporování schopnosti a dovednosti pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem



vytváření prosociálních postojů k druhému (v rodině, v mateřské škole)



rozvíjení kulturně estetických dovedností výtvarných, hudebních a dramatických, produktivních i receptivních



rozvíjení estetických a tvůrčích činností slovesných a literárních



osvojování

si

dovedností

potřebných

k vykonávání

jednoduchých

činností,

k spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí Příklady činností: Spontánní hry, smyslové hry, navozování modelových situací, dramatické činnosti, činnosti zaměřené na vzájemné soužití a chování, osobnostně orientované hry, výtvarné a manipulační činnosti, grafomotorické činnosti, PL, konstruktivní hry, sebeobslužné činnosti, hudební a hudebně pohybové aktivity, přednes, recitace, prohlížení ilustrovaných publikací, poslech pohádky, námětové hry, komunitní kruh, pečení perníků, návštěva vánoční výstavy ve VM, Mikulášská nadílka pro děti, vánoční besídka, vánoční nadílka Co očekáváme: Děti se aktivně zapojují do vánoční výzdoby, do výroby přání a dárků. Dokáží se připravit na vánoční besídku a vystoupit na ní. Uvědomují si příjemné a nepříjemné citové prožitky, těší se z hezkých a příjemných zážitků. Uplatňují své individuální potřeby, přání i práva s ohledem na druhé, respektují pravidla soužití.

42

Paní Zima jede – 2. zimní integrovaný blok V měsíci lednu se zaměřujeme na zimní sporty. Pokud jsou dobré sněhové podmínky bobujeme na blízkém svahu, tvoříme ze sněhu na školní zahradě. Tento měsíc je důležitým mezníkem v životě „předškoláků“ – mají před sebou zápis. Před zápisem základní školu navštěvujeme a nahlížíme dětem ve škole „pod pokličku“. Konec měsíce je spojen s karnevalem, přibližujeme dětem tradice spojené s masopustem. Na co se zaměřujeme: 

rozvoj pohybové dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky, osvojování si poznatky o tělovýchově a sportu



vytváření a prohlubování návyků zdravého životního stylu



ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s dospělými



osvojování si některých dovedností, které předcházejí čtení a psaní, rozvíjení zájmu o psanou podobu jazyka



vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení



rozvíjení pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí a sebedůvěry)



rozvíjení základních kulturně společenských postojů



vytváření schopnosti přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běžným změnám

Příklady činností: Spontánní hry, námětové hry, osobnostně orientované hry, grafomotorické činnosti, PL, dramatika, hudební aktivity, recitace, zpěv, prohlížení encyklopedií, lokomoční pohybové činnosti, sezónní činnosti, sebeobslužné činnosti, hry se slovy, slovní hádanky, grafické napodobování symbolů, využití sdělovacích prostředků, výtvarné a pracovní činnosti, aktivity podporující sbližování dětí, komunitní kruh, vyprávění a poslech pohádek, návštěva školy, karneval. Co očekáváme: Děti si osvojí poznatky o zimním období a dovednosti v zimních sportech – koulování, klouzání, bobování. Získají povědomí o významu aktivního pohybu, o jeho podílu na našem zdraví. Vyjadřují samostatně a smysluplně myšlenky, pocity a nápady ve vhodně zformulovaných větách. Chápou humor a vtip, vyjadřují svoji představivost a fantazii v tvořivých aktivitách. Uvědomují si své možnosti a limity.

43

Objevujeme svět kolem nás – 3. zimní integrovaný blok V únoru dáváme prostor k zamyšlení, co se děje kolem nás. Zajímáme se o povolání, o cestování, o vodní toky, o to, čím se celý rok bavíme a zaměstnáváme. Využíváme encyklopedických publikací, obrazového materiálu, tématicky zaměřených pomůcek a hraček. Na co se zaměřujeme: 

rozvíjení fyzické i psychické zdatnosti



upevňování výslovnosti a vyjadřovacích schopností



vytváření základů pro práci s informacemi



rozvíjení interaktivních a komunikativních dovedností



vytváření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách



osvojení si povědomí o sounáležitosti s okolním světem



pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat , ale i naopak poškozovat a ničit

Příklady činností: Spontánní hry, námětové hry, prohlížení encyklopedií, činnosti spojené s využitím obrazového materiálu, kooperativní hry, osobnostně orientované hry, pohybové hry, sebeobslužné činnosti, grafomotorické činnosti, PL, společenské hry, kognitivní činnosti, zkoumání, vycházky, pohybové aktivity, zdravotní cvičení, dramatické činnosti, komunitní kruh, modelové situace, pěvecké a recitační činnosti, výtvarné a tvořivé aktivity. Co očekáváme: Děti si osvojí elementární poznatky o světě lidí, který je bezprostředně obklopuje. Dokáží rozlišit a charakterizovat povolání, některá dokáží vyjádřit pohybem. Získají povědomí o širším společenském, přírodním, kulturním i technickém prostředí. Chápou prostorové a základní časové pojmy. Uvědomují si svá práva ve vztahu k druhému, jsou schopné přiznávat stejná práva druhým a respektovat je. Dokáží chápat, že všichni mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný.

44

Jak se rodí jaro – 1. integrovaný blok Březen nám dává prostor pro pozorování změn v počasí, v přírodě. Příroda se probouzí ze zimního spánku, objevují se první jarní kytičky, probouzí se hmyz. Teplé počasí nám umožňuje delší pobyt venku a činnosti s nim spojené. V tomto měsíci se připravujeme na velikonoční svátky. Na co se zaměřujeme: 

ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí



rozvíjení hudebních a hudebně pohybových her a činností



rozvíjení kultivovaného projevu



posilování radosti z objevovaného, probouzení zájmu a zvídavosti dětí



získávání schopnosti řídit své chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci



rozvíjení schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané



upevňování pocitu sounáležitosti s živou a neživou přírodou



rozvíjení respektu a přizpůsobivosti ve vztahu k druhému

Příklady činností: Spontánní hry, pohybové hry, zdravotní cviky, lokomoční a nelokomoční pohybové činnosti, sebeobslužné činnosti, pěvecké a hudební dovednosti, hry se slovy, námětové hry, kooperativní hry, konstruktivní hry, grafomotorické činnosti, PL, společenské hry, hry s čísly, výtvarné a pracovní činnosti, pozorování, prozkoumávání, vycházky, modelové situace, dramatické aktivity, osobnostně orientované hry, poslech pohádky. Co očekáváme: Děti si rozšíří schopnost rozlišit jednotlivá roční období, dokáží určit charakteristické znaky. Získají povědomí o probouzející se přírodě, o tradicích spojených s velikonočními svátky. Vyjadřují svoji představivost a fantazii ve hře, ve výtvarných a pracovních činnostech. Dokáží přijmout pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch. Prohlubují si poznatky o svém okolí. Dokáží se domluvit na společném řešení s ostatními kamarády i dospělými.

45

Moje zvířátko – kde má domov – 2. jarní integrovaný blok Duben nám dává řadu příležitostí k získávání nových poznatků o zvířatech, ať už domácích nebo volně žijících. Využíváme příležitosti, které nám nabízí naše obec a častým pobytem v přírodě máme možnost prakticky poznávat její rozmanité dění. Na co se zaměřujeme: 

rozvíjení pohybových a manipulačních schopností



osvojování si praktických dovedností přiměřených věku



rozvíjení mluveného projevu dítěte



cvičení paměti a pozornosti, rozvíjení představivosti a fantazii



upevňování citových vztahů ke svému okolí, k živým bytostem



ochrana bezpečí svého i druhých



osvojování si potřebných dovedností, návyků i postojů a přijmout základní všeobecně uznávané společenské, morální a estetické hodnoty



rozvíjení schopností vážit si života ve všech jeho formách



kladení otázek a hledání odpovědí na problémy

Příklady činností: Spontánní hry, námětové a tvořivé aktivity, výtvarné a pracovní činnosti, osobnostně orientované hry, hry s čísly, hry se slovy, rytmické činnosti, hudební a pěvecké činnosti, grafomotorické činnosti, PL, pozorování, vycházky, přednes, literární činnosti, poslech pohádky, pohybové aktivity, hudebně pohybové hry, turistika, komunitní kruh, sebeobslužné činnosti, exkurze. Co očekáváme: Děti si osvojí poznatky o životě zvířat, rozlišují podstatné znaky a detaily. Dokáží je výtvarně zachytit. Osvojí si prostorovou orientaci a zvládají běžné způsoby pohybu v různém prostředí. Dokáží se postarat o hračky, pomůcky, uklidit po sobě a udržovat pořádek. Dokáží správně vyslovovat, domluvit se slovy i gesty, zapojit se aktivně do rozhovoru. Dokáží porozumět běžným projevům emocí a nálad, vychází vstříc ostatním. Jsou citlivé ve vztahu k živým bytostem i věcem.

46

Když všechno kvete – 3. jarní integrovaný blok V květnu se zaměřujeme na barevnou kvetoucí přírodu, na mezilidské vztahy v mateřské škole i v rodině. Připravujeme se na jarní besídku. Využíváme školní zahradu k rozmanitým aktivitám, prodlužujeme pobyt venku. Na co se zaměřujeme: 

rozvíjení pohybových činností



rozvíjení jazykových dovedností – výslovnost, přednes, recitace



rozvíjení a kultivování paměti, hudební a taneční aktivity



rozvíjení citových vztahů k rodině



budování estetického vztahu k životu, příprava společné slavnosti pro maminku



rozvíjení pocitu sounáležitosti s rodinou, s lidmi, se společností

Příklady činností: Spontánní hry, slovní hry, literární činnosti, dramatické aktivity, recitační činnosti, pěvecké činnosti, pohybové aktivity, vycházky, prozkoumávání, pozorování, výtvarné a pracovní činnnosti, pracovní listy, grafomotorické činnosti, PL, konstruktivní hry, společenské hry, komunitní kruh, osobnostně orientované hry, hry s obrázky, sebeobslužné činnosti. Co očekáváme: Děti si rozšíří komunikační schopnosti s dospělým i kamarádem, koordinují oko a ruku při výrobě dárku mamince k svátku. Procvičují si paměť při nácviku programu na jarní besídku. Dokáží se vyjadřovat prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností. Dbají správné výslovnosti. Poznávají a rozlišují různé společenské role, podle kterých je třeba se chovat. Dokáží respektovat pravidla chování a společenské normy.

47

Co už umím – letní integrovaný blok Červen spojujeme s Dnem dětí, který využíváme k tomu, aby dětem byl přiblížen i způsob života dětí v různých koutech světa. Tento měsíc je určen k řadě exkurzí a výletů, k přípravě na prázdniny. Většinu času trávíme na školní zahradě nebo v okolní přírodě, využíváme prostor k venkovním aktivitám. Na co se zaměřujeme: 

osvojování si dovednosti k podpoře zdraví a bezpečnosti



rozvíjení zájmu o psanou podobu jazyka



vytváření základů pro práci s informacemi – knihy, časopisy, obrazový materiál,



osvojování si relativní citové samostatnosti



ochrana osobního soukromí a svého bezpečí



vytváření si základních kulturních a společenských postojů



rozvíjení pocitu sounáležitosti s přírodou, planetou Zemí

Příklady činností: Spontánní hry, kooperativní činnosti, osobnostně orientované hry, pohybové aktivity, sebeobslužné činnosti, vycházky, exkurze, výlety za poznáním, výtvarné a pracovní činnosti, hry v písku, experimenty, hry s přírodninami, výlety do přírody, práce s literárními texty, práce s encyklopediemi, prohlížení obrázků planety Země, pozorování změn počasí, hudební a recitační činnosti, komunitní kruh. Co očekáváme: Děti jsou schopné přemýšlet, uvažovat, řešit jednoduché problémy, soustředit se a dokončit činnost. Rozšiřují si povědomí o světě, kontinentech, rasách. Dokáží se chovat ve prospěch svého zdraví, dodržují pravidla bezpečnosti tak, aby předcházely úrazům a situacím, které je bezprostředně ohrožují. Dokáží popsat situaci, sledovat a vyprávět příběh, či pohádku. Projevují zájem o knihy, soustředěně poslouchají četbu. Uvědomují si jejich hodnotu a přínos pro člověka. Dokáží odmítnout společensky nežádoucí chování, přistupovat k ostatním bez předsudků, s úctou a vážit si jejich práce a úsilí.

48

Zdravé pískání Jako doplňující součást ŠVP zařazujeme hru na zobcovou flétnu. Do hry se zapojují děti zpravidla od 5 let. Hra na zobcovou flétnu je významným podpůrným momentem pro zdravý vývoj dítěte. Působí dobře nejen na správné dýchání, ale vede děti k soustředěnosti, k rozvoji sluchového vnímání, rytmického cítění a jemné motoriky. Postupujeme dle metodického návodu Ivety Hlavaté „Hrátky s flétnou, písničkami a pastelkami“. Děti jsou rozděleny do dvou skupin, kde je tempo nácviku podřízeno individuálním dovednostem. Hrají v úterý a ve čtvrtek od 7:30 do 8:30 v liché týdny a od 12:30 do 13:30 v sudé týdny. Hru na flétnu zajišťuje Zdeňka Požárová. Říjen

Seznámení s hudebním nástrojem, správné držení flétny, nácvik bráničního dýchání

Listopad

Seznámení s houslovým klíčem a počítáním not, seznámení s desaterem správného flétnisty

Prosinec

Seznámení s notami h, a; správná poloha flétny v ústech, nácvik výslovnosti slabiky dů do flétny, rytmizace říkadel

Leden

Seznámení s notami g, c; nácvik jednoduchých písniček, rytmizace říkadel, prstová cvičení

Únor

Seznámení s notami d1, d2; nácvik jednoduchých písniček, prstová cvičení, zapojení pravé ruky do hry

Březen

Seznámení s notami e, f; příprava na jarní besídku

Duben

Seznámení s notou c1, nácvik písniček v rozsahu c1 – c2; rozlišení délky not – půlové čtvrťové, osminové, příprava na jarní besídku

Květen

Nácvik písniček v rozsahu c1 – c2; příprava na jarní besídku a obecní slavnosti

Červen

Seznámení s notou bé, fis; nácvik písniček s těmito tóny, příprava na rozloučení s předškoláky

49

18 Evaluace a hodnocení Evaluace je neustálý proces systematického shromažďování a analýzy informací podle předem stanovených kritérií. Cílem evaluace je zkvalitnění práce školy.

Oblasti, na které se zaměřujeme: 

naplňování cílů programu;



kvalita podmínek vzdělávání;



zpracování a realizace vzdělávacího obsahu;



práce pedagogů, sebereflexe;



výsledky vzdělávání.

Obecně užíváme tyto nástroje hodnocení : 

rozhovor, diskuse;



pozorování dětí, sledování jejich projevů;



rozbor činností dětí související s organizací denního režimu;



rozbory dětských prací, tématických pracovních listů;



dotazníky , ankety, analýzy;



vyhodnocovací listy – téma, integrovaný blok;



kontrolní činnost ředitelky, vzájemné hospitace;



rozbor dokumentace školy;



zprávy o výsledcích kontrol – zřizovatele, ČŠI, KHS a další.

Zdroje informací : 

děti, rodiče, pedagogové, provozní zaměstnanci, zřizovatel;



videodokumentace, fotodokumentace, kronika, dokumentace školy.

Vzdělávací proces: Po ukončení jednotlivých témat a celého integrovaného bloku provedeme společně vyhodnocení a své závěry zaznamenáme do hodnotících formulářů. Z těchto záznamů vycházíme při dalším plánování (týden téma, měsíc integrovaný blok) – Požárová, Valíková. Každodenně pozorujeme děti, vedeme o dětech záznamy a děláme si hodnotící poznámky ke své práci.

50

Po ukončení témat je pomůckou k hodnocení toto schéma : 

Co děti tvořily? (schopnosti, fantazie);



Co objevily? (poznatky, intelekt);



Co samy zvládly? (samostatnosti, dovednosti);



Co si uvědomily? (postoje a hodnoty);



Jak se při tom cítily? (emoce);



Čím jsem k tomu přispěla? (znaky prožitkového učení).

Samotný vzdělávací proces vyhodnocujeme 2x ročně - v pololetí, na konci školního roku - Požárová, Valíková

Autoevaluace: Hodnocení vlastní práce provádíme písemně 1x za rok (červen) – Požárová, Valíková.

Vedení záznamů o dětech: 

pravidelně provádíme pedagogickou diagnostiku, vedeme záznamy o dětech, pokroky zaznamenáváme do záznamových archů – 3x ročně (září, leden, červen) – Požárová, Valíková;



zakládáme do portfolia materiály vypovídající o úrovni dítěte – 1x měsíčně s komentářem a datem – Požárová, Valíková;



hodnotíme pokroky dětí (průběžně) – Požárová, Valíková;



vedeme záznamový arch pro sledování a hodnocení rozvoje a učení dítěte v posledním roce předškolního vzdělávání – 4x ročně (říjen, prosinec, březen, červen) – Požárová, Valíková.

Evaluace školního vzdělávacího programu Evaluaci školního vzdělávacího programu provádíme na základě: 

vyhodnocování vzdělávací nabídky 1x ročně (červen) - Požárová, Valíková;



hodnocení prostředí školy, podmínek vzdělávání, pracovních podmínek, organizace vzdělávání zaměstnanci formou dotazníků 1x ročně (červen) – všichni;

51



hodnocení prostředí školy, podmínek vzdělávání, samotného průběhu vzdělávání a práce učitelek rodiči formou dotazníků 1x ročně (květen, červen) – Požárová, Valíková;



kontrolní činnost pedagogických i nepedagogických pracovníků (kritéria jsou stanovena v Ročním plánu) 1x měsíčně – Požárová;



zjištěný stav se promítá do následujícího školního roku;



vlastní hodnocení školy vypracováváme každoročně (srpen) – Požárová;



hodnocení provádíme podle kritérií RVP PV 2004 RVP PV 2016.

52

19 Zdroje informací: 1. BĚHOUNKOVÁ, Leona, HAVRDOVÁ, Egle a SYSLOVÁ, Zora (2011). Význam včasné intervence v raném vývoji dítěte. Praha: Centrum pro veřejnou politiku. ISBN 978-80-260-0641-1. 2. BEZOUŠKA, Petr a PIECHOWICZOVÁ, Lucie (2013). Nový občanský zákoník 2014 – nejdůležitější změny. Olomouc: Anag. ISBN 978-80-7263-819-2. 3. BEČVÁŘOVÁ, Zuzana (2003). Současná mateřská škola a její řízení. Praha: Portál. ISBN 80-7178-537-7. 4. BOUROVÁ, Monika (2001). Rámcový vzdělávací program v praxi mateřských škol aneb jak zpracovat školní vzdělávací program mateřské školy. Nový Bydžov: Atre. ISBN neuvedeno. 5. ČÁP, Jan a MAREŠ, Jiří (2007). Psychologie pro učitele. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-273-7. 6. DUJKOVÁ, Lenka a GARDOŠOVÁ, Juliana (2003). Vzdělávací program Začít spolu, metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál. ISBN 80-7178-815-5. 7. GILLERNOVÁ, Ilona a MERTIN, Václav (2010). Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-627-8. 8. HELUS, Zdeněk (2009). Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-628-5. 9. HELUS, Zdeněk (2007). Sociální psychologie pro pedagogy. Praha: Grada. ISBN 978- 80-247-1168-3. 10. KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana a PUPALA, Branislav (2010). Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-828-9. 11. KOPŘIVA,

Pavel,

KOPŘIVOVÁ,

Tatjana,

NEVOLOVÁ,

Dobromila

a

NOVÁČKOVÁ, Jana (2008). Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála. ISBN 978-80-904030-0-0. 12. KOŤÁTKOVÁ, Soňa (2014). Dítě a mateřská škola. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-4435-3. 13. KREJČÍŘOVÁ, Dana a LANGMEIER, Josef (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1284-0. 14. MATĚJČEK, Zdeněk (1989). Rodiče a děti. Praha: Avicenum. ISBN neuvedeno. 15. MATĚJČEK, Zdeněk (2005). Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-0870-6.

53

16. OPRAVILOVÁ, Eva a GEBHARTOVÁ, Vladimíra (1998). Léto v mateřské škole: kurikulum předškolní výchovy. Praha: Portál. ISBN 80-7178-245-9. 17. OPRAVILOVÁ, Eva a GEBHARTOVÁ, Vladimíra (1998). Zima v mateřské škole: kurikulum předškolní výchovy. Praha: Portál. ISBN 80-7178-268-8. 18. Program výchovné práce pro jesle a mateřské školy (1984). 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. ISBN neuvedeno. 19. POŽÁROVÁ, Zdeňka (2012). Vývoj předškolního vzdělávání z pohledu učitelky mateřské školy. Hradec Králové. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce: Yveta Pecháčková. 20. PREKOPOVÁ, Jiřina (2010). I rodiče by měli dělat chyby. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-766-4. 21. SMOLÍKOVÁ, Kateřina (2005). Manuál k přípravě školního vzdělávacího programu. Praha: Tauris. ISBN neuvedeno. 22. SMOLÍKOVÁ, Kateřina (2005). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Tauris. ISBN neuvedeno. 23. ŠMELOVÁ, Eva (2004). Mateřská škola teorie a praxe. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-244-0945-8. 24. ŠVINGALOVÁ, Dana (2006). Kapitoly z psychologie II. díl psychologie osobnosti. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 80-7372-043-4. 25. VÁGNEROVÁ, Marie (2008). Vývojová psychologie I., dětství a dospívání. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-0956-0. 26. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří (2013). Pedagogický slovník. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0403 -9. 27. VALENTA, Jiří (2005). Školské zákony s komentářem a prováděcí předpisy. Olomouc: Anag. ISBN 80-7263-265-5. 28. ZELINKOVÁ, Olga (2011). Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál. ISBN 978 -80-262-0044-4. 29. HOSKOVCOVÁ, Simona, PETRŮ KICKOVÁ, Pavla (2013). Adaptace dětí na mateřskou školu. Informatorium. XX. ročník, číslo 7, strana 12-13. ISSN 1210-7506. 30. KRAMULOVÁ, Daniela (2014). Paní Nováková zná všechno líp. Informatorium. XXI. ročník, číslo 6, strana 16-17. ISSN 1210-7506. 31. SYNAC, Alexandra (2013). Jaké je to v australské školce. Informatorium. XX. ročník, číslo 8, strana 18-19. ISSN 1210-7506.

54

32. TĚTHALOVÁ, Marie (2014). Hra zrcadlí duševní stránku dětí, jejich emoce. Informatorium. XXI. ročník, číslo 10, strana 8-10. ISSN 1210-7506 33. TĚTHALOVÁ, Marie (2015) Děti si mají především užít své dětství. Informatorium. XXII. ročník, číslo 1, strana 8-9. ISSN 1210-7506. 34. TĚTHALOVÁ, Marie (2015). Mentorink jako jedna z forem učení. Informatorium. XXII. ročník, číslo 1, strana 14-15. ISSN 1210-7506. 35. BRYAN, Julia a HENRY, Lynette (2012). A Model for Building School-FamilyCommunity Partnerships: Principles and Process. Journal of Counseling & Development [online]. vol. 90, issue 4, s. 73-84 [cit. 2015-02-09]. DOI: 10.4135/9781452224831.n7. 36. SAKELLARIOU, Maria a SIVROPOULOU, Irene (2010). Family and Kindergarten Cooperation within the Framework of Children's Transition from Kindergarten to Primary School. International Journal of Interdisciplinary Social Sciences [online]. 5(4): s. 345-359 [cit. 2015-03-12]. ISSN 1833-1832. 37. PROCHÁZKA, Miroslav a ŽLÁBKOVÁ, Iva (2013).Pedagogika – učitel – reforma: na společné cestě?. Pedagogická orientace, [S.l.], ročník 23, číslo 3, strana 392-405. ISSN 1805-9511. Dostupné na: https://journals.muni.cz/pedor/article/view/ 1144. Datum přístupu: 27.4. 2015 doi:http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2013-3-392. 38. SALAJOVÁ, Veronika (2006). Postoje rodičů k předškolnímu vzdělávání [online]. Brno, [cit. 2015-04-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno. Vedoucí práce Marie Vítková. 39. SYSLOVÁ, Zora a NAJVAROVÁ, Veronika (2012). Předškolní vzdělávání v České republice pohledem pedagogického výzkumu. Pedagogická orientace, [S.l.], ročník 22,

číslo

4,

strana

490–515.

ISSN

https://journals.muni.cz/pedor/article/view/1172.

1805-9511. Datum

Dostupné

přístupu:

27.4.

na: 2015

doi:http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2012-4-490. 40. ZBOŘILOVÁ, Vlasta (2011). Postoj rodičů k předškolnímu vzdělávání dětí v mateřské škole tradiční a Montessori [online]. Zlín, [cit. 2015-04-27]. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Eliška Zajítzová.

55

Klíčové kompetence – příloha č.1 Kompetence k učení Dítě ukončující předškolní vzdělávání: 

soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů;



získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a dalším učení;



má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije;



klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo;



učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí; soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům;



odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých;



pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí.

Kompetence k řešení problémů Dítě ukončující předškolní vzdělávání: 

všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem;



řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně ( na základě podoby, či opakování ), náročnější s oporou a pomocí dospělého;



problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty ( má vlastní, originální nápady ); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost;



při

řešení

myšlenkových

a

praktických

problémů

užívá

logických,

matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích;

56



zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti;



rozlišuje řešení, která jsou funkční řešení ( vedou k cíli ), která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit;



chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit;



nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu.

Komunikativní kompetence Dítě ukončující předškolní vzdělávání: 

ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog;



dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky ( řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.);



domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci;



v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné a aktivní je výhodou;



ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní;



průběžně rozlišuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím;



dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává ( knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon apod.);



ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku.

57

Sociální a personální kompetence Dítě ukončující předškolní vzdělávání: 

samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj vlastní názor a vyjádřit jej;



uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky;



dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost;



ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy;



napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí;



spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim;



při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci,která je mu nepříjemná, umí odmítnout;



je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem;



chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování.

Činnostní a občanské kompetence Dítě ukončující předškolní vzdělávání: 

svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat;



dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky, má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení



odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem;



chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá.

58

Orientační přehled dílčích cílů RVP PV – příloha č.2 

uvědomění si vlastního těla, poznatky o těle a jeho zdraví, bezpečí, pohody;



rozvoj pohybových schopností – oblast hrubé a jemné motoriky, koordinace ruky a oka, pohybu, dýchání, ovládání tělesných funkcí;



rozvoj a užívání všech smyslů, paměti, pozornosti, fantazie;



rozvoj psychické i fyzické zdatnosti;



osvojení praktických dovedností, životních návyků a postojů;



rozvoj řečových a komunikativních schopností;



osvojení si poznatků a dovedností, které předcházejí čtení, psaní, zájem o formy sdělení verbální i neverbální;



rozvoj

tvořivosti

(myšlení,

řešení

problémů,

sebevyjádření,

objevování); 

vytváření pozitivního vztahu k učení, podpora a zájem o učení, vytváření základů pro práci s informacemi;



osvojení si poznatků – abeceda, čísla;



poznávání sebe sama – uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti, samostatnosti;



rozvoj mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání;



získání schopností záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci;



osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dětí k druhým lidem;



posilování prosociálního chování a postojů ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v MŠ, s dětské herní skupině);



rozvoj kooperativních dovedností;



ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi, dospělými;



rozvoj schopnosti žít ve společnosti ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem);



rozvoj základních kulturně – společenských postojů, návyků a dovedností, rozvoj schopností projevovat se autenticky, chovat se 59

autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny; 

vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách;



seznamovat se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije, vyjadřovat pozitivní vztah;



rozvoj společenského a estetického vkusu;



vytváření elementárního podvědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých změnách;



pochopení, že změny způsobeny lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit;



osvojení

si

poznatků

a

dovedností

potřebných

k vykonávání

jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dětí před jeho nebezpečnými vlivy; 

rozvoj schopností přizpůsobit se podmínkám vnějšího prostředí i změnám;



vytváření povědomí o sounáležitosti se světem, přírodou, lidmi, úcta k životu .

60