Zákaznický magazín Plzeňské teplárenské, a.s. zima 2012
OBSAH ČÍSLA Náš zákazník, náš pán
Teplárenský strom
A budiž tma ...
Roztomilí blázni
Legionella trochu straší Pruhovaní fotbalisté
Kolik stojí energie
Autor fotografie MgA. Václav Hynčík
2
Cílem je spokojený zákazník
Teplo na křižovatce Udržovat cenu tepla při zemi je stále obtížnější. Uhlí je a bude nedostatek, z toho logicky vyplyne i jeho rostoucí cena. Obdobně je to s biomasou, kterou v Plzeňské teplárenské využíváme k výrobě energie ve velkém - letos jí projde našimi kotli 280 tisíc tun. Energie z ní není navíc, podobně jako u dalších obnovitelných zdrojů, bez podpory státu cenově schopná konkurence. Přechod plzeňské teplárny na plyn by způsobil v peněženkách odběratelů takový průvan, že by se od systému centrálního zásobování teplem začaly masově odpojovat. Nezbývá nám tedy, než hledat další zdroje energie, protože zajistit občanům Plzně teplo je naše povinnost. Tento zdroj nacházíme částečně v komunálním odpadu, který je stejně výhřevný jako hnědé uhlí. Při energetickém využití necelých 100 tisíc tun odpadu se ušetří obdobné množství uhlí. Jedná se o ekologicky mimořádně ohleduplnou technologii, vyzkoušenou v nejrozvinutějších zemích. Na přelomu 2012/2013 stojíme tedy, stejně jako jiné české teplárny, na pomyslné křižovatce – kterou cestou se vydat dál? My budeme městu doporučovat určitou diverzifikaci, tedy využívání více rozdílných druhů paliva, abychom se při orientaci na jeden jediný druh neocitli před problémem prázdných kotlů. Našeho zákazníka, jak je zřejmé z našeho průzkumu na této straně, zajímá především cena a tzv. bezpečnost dodávek energie. To s naší budoucí strategií těsně souvisí. Udržet, obrazně řečeno, pod kotlem oheň, ale nespálit v něm příliš mnoho peněz. Ukazuje se, že velký, stabilní a samostatný energetický zdroj má ve větším městě i další úlohu. Jak se dočtete na str.4, Plzeňská teplárenská je schopna naše město zásobovat nejen teplem, ale také elektřinou i v případě dramaticky rozsáhlého výpadku elektřiny v celé zemi nebo i v Evropě. Toto riziko označují odborníci jako mimořádně vysoké. I taková jistota má svoji cenu. Takže ještě jednou – teplo za snesitelnou cenu a bezpečnost dodávek tepla, chladu i elektřiny – to je náš úkol. Snadné to nebude. Tomáš Drápela generální ředitel Plzeňská teplárenská a.s.
Každý obchodník ví, že to nejcennější co může mít, jsou spokojení zákazníci a Plzeňská teplárenská není výjimkou. V Plzni má sice tzv. „přirozený monopol“, protože nelze předpokládat, že by tu někdo postavil druhou teplárnu, vybudoval rozvodné teplárenské sítě a začal zákazníkům nabízet teplo (musel by k tomu investovat několik miliard), rozhodně ale nechceme a nemůžeme tohoto svého postavení zneužívat.
Hlavní je cena a spolehlivost Zákazníka zajímají při dodávkách tepla hlavně dva parametry – cena a spolehlivost dodávek. Cena tepla v Plzni patří k nejnižším v České republice (viz sloupcový graf), ale ani v Plzni se asi nevyhneme jejímu zvýšení. Cenu totiž stále více ovlivňují činitelé, které nemůžeme ovlivnit. Kromě ceny uhlí se objevují zcela nové faktory, jako jsou například tzv. emisní povolenky, do hry vstupuje i daňová politika státu (zvýšení DPH) a působení celoevropského trhu s energiemi na cenu materiálových vstupů a na cenu námi produkované elektrické energie. Ale i navzdory těmto vlivům udrží Plzeňská teplárenská ceny tepla v porovnání s konkurencí při zemi, ačkoliv to nebude lehké. Na prodeji tepla dosahuje Plzeňská teplárenská minimálního zisku. Ten tvoří především z prodeje elektrické energie. Zatím si v tomto oboru vedeme velmi dobře, ale jistotu zisků z prodeje elektřiny do dalších let nemáme. Tržní prostředí v obchodování s touto komoditou je silně deformováno podporou obnovitelných zdrojů, především energie z větru a ze slunce. Spolehlivost dodávek tepla v Plzni potvrzuje skutečnost, že už řadu let nedošlo k vý-
obr. 1 Spolehlivost dodávek energie
znamnější odstávce během topné sezóny, ačkoliv na technickém zařízení samozřejmě k nějaké poruše dojít může.
Známe požadavky zákazníků přesně? Je možné, že přes veškerou snahu mají někteří zákazníci požadavky, které přesně neznáme. Proto letos provedla Plzeňská teplárenská rozsáhlý průzkum spokojenosti zákazníků a rozeslala patnácti stovkám z nich dotazník se sérií otázek. Jejich známkování jako ve škole (1 nejlepší a 5 nejhorší) potvrdilo spokojenost se spolehlivostí dodávek a s technickými parametry a kvalitou (viz obr. 1), dobře dopadlo i hodnocení odbornosti pracovníků Plzeňské teplárenské a jejich snaha o řešení zákaznických potřeb. Potvrdilo se, že cenu teplárenské produkce většina oslovených zákazníků přijímá sice racionálně, ale s určitou nechutí – právě cena získala v celém průzkumu nejhorší známky (viz obr. 2).
Díky za věrnost Ačkoliv rostoucí ceny zákazníky pochopitelně dráždí, jejich racionalita se projevuje v tom, že chápou jen omezenou možnost Plzeňské teplárenské tomuto trendu se vyhnout. Potvrzuje to skutečnost, že jen 8% oslovených zákazníků by si přálo změnit dodavatele tepla, pokud by to bylo možné. 85% by naopak dodavatele neměnilo a 7% nevyjádřilo žádný názor. Z průzkumu je tedy zřejmé, že nárůst cen, kterému se neubráníme, můžeme v Plzeňské teplárenské alespoň trochu zákazníkům vynahradit kvalitou vlastní práce, svojí odborností, vstřícností a ochotou. Protože spokojený zákazník je to nejcennější, co máme.
obr. 2 Cena energie
Plzeňská teplárenská – základní údaje Instalovaný tepelný výkon
500 MW
Jmenovitý elektrický výkon
150 MW
Délka tepelné sítě celkem
270 km
Počet zásobovaných domácností
přes 40 tisíc
Počet zaměstnanců
260
3
Vánoční strom znovu ozdobí Plzeň plakat_A2_bila_PLZEN
18.10.2012
6:18
Str. 1
VÁNOČNÍ TURNÉ
bílé vánoce lucie bílé
MULTIPLATINOVÉ ALBUM
Foto © Dušan Šimánek
Nejkrásnější vánoční strom v České republice stál o loňských Vánocích na plzeňském náměstí Republiky – rozhodlo o tom hlasování v celostátní internetové anketě, v níž a přehledem porazil stromy v Brně, Olomouci, Praze a dalších městech. Třicetiletá jedle, kterou věnovali městu manželé Stieglerovi, byla stromem skutečně ztepilým, čtrnáct metrů vysokým. Ale k jejímu vítězství určitě dopomohla i zbrusu nová výzdoba, darovaná městu pro změnu Plzeňskou teplárenskou. Tvořila ji soustava diod a světelných koulí s proměnlivými efekty. Výzdoba bude na stromku i letos, rozsvítí ji první adventní neděli 2.prosince v šest večer již tradičně primátor města Martin Baxa a biskup František Radkovský. Na titulní straně tohoto čísla Plzeňského tepla je před vánočním stromkem vyfocena i zpěvačka Lucie Bílá. A co že ona má s naším plzeňským vánočním stromkem a Plzeňskou teplárenskou společného? Objeví se totiž ve firemním kalendáři spolu s dalšími Zlatými slavíky. Těmito protagonisty podepsané kalendáře se budou jako každoročně 13.prosince dražit a výnos bude putovat ve prospěch Městské Charity plzeň, Dětského domova DOMINO a útulku pro zvířata – aby i tam měli pěkné Vánoce. A vánoční strom z plzeňského náměstí Republiky? Jako obvykle ho po Vánocích teplárenský kotel na biomasu přemění na teplo a turbogenerátor na elektřinu.
www.luciebila.com 3. 12. 2012 20,00 hod. Měšťanská Beseda, Kopeckého sady 13, Plzeň Koncert se skupinou Petra Maláska a Českým chlapeckým sborem Boni Pueri GENERÁLNÍ PARTNER
www.ticketstream.cz
PARTNEŘI
MEDIÁLNÍ PARTNER
Kdo by snad chtěl Lucii Bílou v Plzni na živo, i tu možnost bude mít - 3.prosince na jejím předvánočním koncertu. Ceny tepla ve srovnatelných českých městech (Kč/GJ) v roce 2012. 700
700 662
600 500
522
400
542
523
584
561
423 376
300 200 100
Str
ere c Lib
o Brn
ako
nic
e
v tro Os
e vic
Mo st
ek Pís
eň Plz
ějo ud Č.B
Par
du
bic
e
0
4
A budiž tma ... Předpovědí konce světa pamatujeme i za krátký lidský život spoustu, ale pokud by se mu něco mohlo podobat, pak by to byl dlouhodobější výpadek elektrické energie. On by ten konec jistě nebyl úplný, ale byl by to konec toho světa, který známe.
Bez elektřiny naše civilizace nemůže přežít Představa je to hrozná. Ráno vás sice naštěstí ještě vzbudí budík, napájený jednou tužkovou baterií, ale po důvěrně známém cvaknutí vypínače – nic. Tma. Na vařiči si vodu na kávu ani čaj neuvaříte a nespoléhejte ani na plyn – ten k vám potrubím ženou čerpadla. Elektrická. Tramvaje a trolejbusy stojí bezmocně tam, kde je zastihl výpadek dodávky elektřiny. Na vlastní auto nespoléhejte – ten nápad má kde kdo a chaosem na křižovatkách bez světel-
zdroje jsou propojeny v téměř jednotnou ucelenou síť. Elektřina má spoustu skvělých vlastností, ale také několik špatných. K těm nejhorším se řadí její špatná skladovatelnost. A další libůstkou elektřiny je, že v síti se musí udržovat trvale stabilní napětí a frekvence jen s nepatrnými odchylkami. Když se tuto stabilitu nepodaří udržet, celá síť tzv. zkolabuje – přestane fungovat. A město, kraj, země jsou bez elektřiny. Výpadek dodávek elektřiny je v současné Evropě vinou sílící výroby elektřiny z obno-
obří chladicí boxy v obchodech i domácí ledničky, v noci bude fungovat veřejné osvětlení ... Vytvoření takového ostrova a jeho tzv. ostrovního provozu umožnila dohoda se společností ČEZ Distribuce, která zajistila, aby v případě výpadku celostátní sítě velmi vysokého napětí její dvě rozvodny odpojily Plzeň od „zbytku světa“ a aby elektřina z Plzně „netekla“ do dalších oblastí. „Díky této spolupráci máme už několik let připravené zařízení, které v případě rozpadu sítě umožňuje setrvání napojení na rozvodny ČEZu Distribuce Plzeň-město na Roudné a Plzeň-sever na Košutce, které odebírají dohromady 58 megawattů. Plzeňská teplárenská umí dodat až 100 megawattů, takže bychom „nakrmili“ elektřinou celé město. Při rozpadu sítě bude město i nadále pod napětím,“ vysvětluje Z. Dongres. „Obě tyto rozvodny ale musí být odpojeny od nadřazených rozvoden, tedy od Chrástu a Křimic.“
Když se ruka k ruce vine
né signalizace (samozřejmě, elektřina) se hned tak neproderete. Když už se přece jen dostanete do práce, nefunguje váš soustruh (počítač, pokladna, telefon… doplňte podle vlastní úvahy). Až se konečně dostanete domů, musíte vyklidit ledničku, protože z ní všechno už teče. Uklízí se obtížně – neteče voda. Katastrofická vize? To ještě není řeč o supermarketech, o vlacích s uhlím pro teplárnu, o nemocnici, kde zrovna leží vaše babička… Dlouhodobější výpadek elektřiny by prostě byla naprostá katastrofa. Ale i pár desítek hodin by s námi pořádně zacloumalo, byť by důsledky nebyly fatální.
Hrozba blackoutu Anglický výraz blackout má řadu významů, zpravidla ve smyslu zatemnění. Používá se ve válečné terminologii, ale i v medicíně, médiích a dokonce i v umění – píseň Blackout v podání skupiny Scorpions zná kdekterý rocker. Nás zajímá jen ve smyslu energetickém. Tady znamená rozsáhlý výpadek elektřiny ve velkých oblastech – letos v létě se tak ocitlo bez elektřiny například přes půl miliardy lidí v Indii. Námitka, že u nás, v civilizované Evropě se to nemůže stát, je planá. Nějakou elektrárnu či teplárnu tu sice najdeme téměř na každém rohu, jenže všechny tyto energetické
vitelných zdrojů stále reálnější a městům by způsobil veliké problémy, říká výrobní ředitel Plzeňské teplárenské Zdeněk Dongres. „Nestabilitu sítě způsobují hlavně expandující větrné a sluneční elektrárny, v nichž jsou instalovány tisíce megawattů především v Německu. Když hodně fouká vítr nebo svítí slunce, elektřina musí někam „téct“, a když je jí moc, může dojít k přetížení sítí a výpadku nějaké oblasti,“ uvádí. V České republice hrozil takový výpadek letos v únoru, kdy se na severu Německa vyrábělo velké množství energie z větru a Rakušané díky tomu, že jí bylo moc a byla tudíž v tu chvíli levná, ji odebírali přes Česko pro své přečerpávací elektrárny a čerpali vodu do výškových nádrží, které vyrábějí elektřinu v době jejího nedostatku, a prodává se naopak za vysokou cenu.
Také ve společnosti ČEZ si tato rizika uvědomují. „Blackout je skutečně reálným rizikem a je třeba být na ně připraven,“ potvrzuje systémový inženýr společnosti ČEZ Distribuce Jan Markuzzi. A právě ČEZ Distribuce, které patří přenosové linky, instalovala v rozvodnách frekvenční relé, jež uzavírají toky vyrobené elektřiny ven. „Už v letech 2001 a 2004 jsme vedli intenzivní jednání s Plzeňskou teplárenskou. V květnu 2004 zpracovala firma ABB studii řešící provoz turbogenerátorů v ostrovním
Ostrovní provoz Plzeňská teplárenská je schopna v případě takového výpadku sítě velmi vysokého napětí sama zásobovat celou Plzeň. Umožňuje jí to regulace dvou ze tří jejích turbín, do níž investovala milióny korun. V rámci elektrické sítě tak vznikne jakýsi „ostrov“, na němž bude všechno fungovat celkem normálně, snad s výjimkou celoplošných komunikačních sítí apod. Ale bude jezdit veřejná doprava, budou dále v provozu
provozu s distribuční soustavou města Plzeň. V červenci pak byly v rozvodnách plzeň-město a Plzeň-sever nastavena a uvedena do provozu frekvenční relé, která zajišťují vytvoření ostrovního provozu ze strany distribuční soustavy,“ říká mluvčí Skupiny ČEZ pro západní Čechy Michaela Jirovcová. ... dokončení na straně 6
... ale v Plzni světlo.
5
Blázni. Ale roztomilí. Ne, tohle všechno není vtip, to se skutečně stalo a dokonce se děje pravidelně. Nejedná se žádný subsystém národní cimrmanovské pohádky, tihle lidé skutečně žijí.
Vítejte v Plzni Pět desítek komínářů zavítalo v sobotu 8.září také do Plzeňské teplárenské, aby zdolalo její 170 metrů vysoký komín. Ačkoliv na první pohled vypadali někteří trochu nevázaně, překvapila jejich disciplinovanost. Přilákali k našemu komínu i štáb České televize a TV Prima, fotografy z deníků a časopisů. Po šťastném návratu z výšky ocenili tři věci, z nichž na dvě prý nejsou vůbec zvyklí. 1. Rozhled z komína byl prý krásný – to je prý ale při hezkém počasí obvyklé 2. Vstřícnost Plzeňské teplárenské k jejich koníčku – našli u nás otevřené dveře, a to prý tak úplně obvyklé není 3. Až na vrchol komína je doprovodil předseda představenstva plzeňské teplárenské Roman Jurečko – a to se jim prý ještě nikdy nikde nepřihodilo.
Komínáři Svaz českých komínářů (SČK, lidově prostě „Komínáři“) byl vznikl v roce 1981, když jeho zakladatelé vylezli poprvé na 140 metrů vysoký komín pražské michelské teplárny. Po deseti letech byli zaregistrováni jako občanské sdružení a dnes mají 800 členů nejen z Česka, ale také např. ze Švédska, Belgie, Číny, Dánska či Kamerunu. Čím se zabývají je zřejmé – lezou na komíny, Malé, velké, krátké, tenké, staré, nové – na jaké si jen vzpomenete. Mají i rozdělené funkce – předsedou je Martin Vyštejn (zakladatel), mají místopředsedu i oficiálního ideologa. Ovšem obsah některých
funkcí je zcela nejasný – například Lucie Strejčková je zmocněncem pro orinfilní subhorzi.
Řeč čísel Rozhodně musí mít ve svých řadách i zdatného statistika, protože přesně evidují všechny výstupy na komín a tak vědí, že od roku 1981 nalezli v součtu do výšky 963 079 metrů při 20 259 výstupech. Letos to zatím činí 85 404 metrů a 1990 výstupů. Mají za sebou výstup nejen na nejvyšší český komín v elektrárně Chvaletice, ale i na nejvyšší eropský – ve slovinské elektrárně Trbovlje – 360 metrů.
6
A budiž tma ... ... dokončení ze str. 4 V prosinci roku 2004 pak podepsaly ČEZ a Plzeňská teplárenská tzv. provozní instrukci dispečinku ČEZ a teplárny o vzájemné spolupráci při připojování turbogenerátorů, ostrovním provozu a poruchových stavů. „Ze strany ČEZ Distribuce jsou od konce roku 2004 vytvořeny všechny technické podmínky k zajištění ostrovního provozu turbogenerátory TG1 a TG2 Plzeňské teplárenské,“ uzavírá mluvčí ČEZ.
Byli jsme vzorem Plzeňská teplárenská byla jedním z prvních regionálních výrobců elektřiny, který ostrovní provoz pro svou lokalitu zavedl, další se postupně přidávají. Podle senátora Jiřího Bise, člena představenstva Plzeňské teplárenské, by se mělo stát zákonnou povinností, aby tam, kde jsou energetické zdroje schopny pokrýt určitou oblast, zajistil distributor s výrobcem ostrovní provoz. „Je v zájmu bezpečnosti české soustavy, aby tento systém existoval“, říká J. Bis, který prostřednictvím Rady vlády pro energetiku a Senát prosazuje, aby podobné dohody s ČEZ, který musí ostrovní provoz garantovat, měla i další města, například Ostrava a České Budějovice.
Sloužíme svému městu Základním úkolem Plzeňské teplárenské je zajišťovat Plzeňanům tepelnou pohodu v jejich obydlích. Aby udržela ceny tepla na nízké úrovni, snaží se co nejvýhodněji prodávat také elektrickou energii, která se podílí lvím podílem na jejích ziscích. Zajištění dodávek elektřiny pro město i v případě blackoutu je jakýsi „bonus“. „Nic za to nechceme, žádné peníze,“ loučí se s námi výrobní ředitel plzeňské teplárenské Zdeněk Dongres. „Vyplatí se nám to tím, že víme, že Plzni nic nehrozí.“
Máte strach z legionelly? Na bezplatné informační lince Plzeňské teplárenské 800 505 505 se setkáváme s narůstajícími dotazy ohledně možné nákazy bakterií legionelly, která by v krajním případě mohla člověku s oslabenou imunitou způsobit těžký zápal plic.
Co je legionella? Pojem legionella zahrnuje 40 typů různých bakterií, z čehož přibližně 20 z nich je velmi nebezpečných. Svůj název choroba získala v červenci 1976, kdy jí onemocnělo 211 osob, z nichž 34 zemřelo. Toto propuknutí legionelly bylo nejprve hlášeno u osob z organizace American Legion – asociace amerických vojenských veteránů. Nejvíc si legionella libuje ve sprchách, párách a saunách. Legionella je však velmi náročnou bakterií, která pro své přežití potřebuje určité podmínky, a to především teplotu vody. Ideální teplota vody je pro ni 20-45°C, přičemž při vyšších teplotách legionella již nepřežívá a při teplotách nižších než 20°C, se bakterie nerozmnožuje, ale pouze „vyčkává na vhodnější podmínky“.
Dle rozborů teplé vody provedených v předešlých letech se tento způsob prevence proti legionelle ukázal jako velmi efektivní.“
Co můžeme ovlivnit sami „Výskyt onemocnění způsobených bateriemi rodu Legionella je vesměs sporadický a obecně lze riziko nákazy pro populaci označit za velmi nízké až minimální,“ říká Radmila Koubová z Krajské hygienické stanice v Plzni. „Jako nejjednodušší prevenci lze občanům doporučit před zahájením užívání vody po delší pauze odpouštění vody, došlo-li k její delší stagnaci v rozvodech. Účinné je periodické chemické čištění a dezinfekce perlátorů a sprchových hlavic.“
Co může ovlivnit teplárna “Na našich rozvodech teplé užitkové vody provádíme průběžně preventivní termická opatření, tedy zahřívání vody v celém systému nad hranici 55 stupňů Celsia,“ říká výrobní ředitel teplárny Zdeněk Dongres. „Pravidelné jsou i rozbory na mikrobiologické znečištění.
Legionella v UV záření
Co říkají předpisy Dle přílohy č. 2 vyhlášky 252/2004 - Mikrobiologické, biologické, fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele teplé vody jsou rozlišeny 2 limity pro Legionellu pneumophilu. Limit jako mezní hodnota platí pro zdravotnická a ubytovací zařízení, sprchy u veřejných bazénů a koupališť; pro ostatní objekty (např. domácnosti) platí jako doporučená hodnota, o kterou je nutné pomocí technických opatření usilovat. Další informace najdete na webových stránkách Státního zdravotního ústavu www.szu.cz
Pruhovaní fotbalisté Tygři ussurijští, kteří se narodili v Plzeňské Zoo loni v létě, byli v roce svého věku podle slov mluvčího Zoo Martina Vobruby ještě „koťátka“ – vážili něco kolem metráku ... A jako koťátka si rádi hrají, a to především s míči. Jenže tahle koťátka už měla v létě pořádné zuby i drápy, míče nikdy dlouho nevydržely, a tak Zoo požádala veřejnost o vyřazené míče na hraní pro tygry. Kde hledat nejvíc míčů – pochopitelně u fotbalistů! V tu chvíli se spojily síly dlouholetého sponzora plzeňské Zoo, Plzeňské teplárenské, s dalším příjemcem teplárenské podpory – fotbalovou Viktorkou (ta ji užívá výhradně na podporu mládeže) a šest desítek použitých a vyřazených míčů od Horvátha a spol. směřovalo do Zoo Plzeň. Spolu s míči se do výběhu tygrů vydali i manažer fotbalového klubu Adolf Šádek a kmotr tygřích kluků Cicera a Césara Roman Jurečko, předseda představenstva Plzeňské teplárenské (na fotografii vlevo). Oba ovšem doprovázel nejen ředitel Zoo Plzeň Jiří Trávníček, ale především ošetřovatel Václav Trejbal a jeho kolega, aby v případě potřeby udrželi šelmy v patřičných mezích. Stokiloví „tygříci“ se ale s nadšením věnovali pouze míčům a jejich dárci je příliš nezajímali. „Když jsme před rokem tygry křtili,“ směje se R. Jurečko, „tak se mě Cicero tak bál, že mě strachy pokálel. Teď jsem měl chvilku pocit, že mu to oplatím.“ Zda budou plzeňští ussurijští tygři César a Cicero milovat hru s míči ještě za rok, to se neví. Ale jisté je, že do jejich výběhu už dobrovolně nikdo cizí nevstoupí.
7
KŘÍŽOVKA S PLZEŇSKOU TEPLÁRENSKOU UMĚLÝ VODNÍ TOK
1. DÍL TAJENKY
ZVUK KUCKÁNÍ
INICIÁLY AUTORA RUSALKY
ITALSKÁ DÁMA
OPĚT
DĚDICTVÍ
HORSKÝ HOTEL
HLAVA KLÁŠTERA
ŘECKÉ PÍSMENO
ČÁST MOLEKULY
VE SVÉM OBYDLÍ
ČÁST ZÁVODU
OMÁMIT
TROFEJ INDIÁNŮ
INICIÁLY HERCE KOHOUTA
3. DÍL TAJENKY
KOSIT
NÁZEV HLÁSKY
"TELEVIZNÍ" VČELKA
SEVERSKÝ PAROHÁČ
PRAŽSKÁ SPZ
SAMICE JELENA
VLOŽKA DO POLÉVKY
KULOVITÁ BAKTERIE
TESKNÁ TOUHA
TEPRVE (HOVOR.)
ZTRÁCET NA VÝZNAMU
ŽACÍ NÁSTROJ
INICIÁLY HERCE VÍZNERA
ANGLICKY "SLEČNA"
ŽENSKÝ HLÁSEK
SPZ KOLÍNA ÚTOK (ZAST.)
POHODLNÉ KŘESLO
LEHKÉ ONEMOCNĚNÍ
4. DÍL TAJENKY
SPZ PRACHATIC
VÝZTUŽNÉ PRKNO
VÝZVA
ŽENSKÝ HLAS
HERNIE
ŘÍMSKÝCH 49
POPLACH
MOTOROVÁ VOZIDLA
2. DÍL TAJENKY
PRUHOVANÁ LÁTKA
CHLUPOVÝ POROST
POTOM
VOSÁM VLASTNÍ
PŘEDLOŽKA
IN. HERCE KOSTELKY
PRAVOSLAVNÝ KNĚZ
BALKÁNSKÁ MÍRA
BITKA
HROMADA
JÍST (DĚTSKY)
KYPŘITI PŮDU
PŘILÉHAVÉ PRÁDLO
MĚNA NA MACAU
ŘECKÝ BŮH VÁLKY
AMERICKÁ STEP LATINSKY "SKRZ" INICIÁLY REŽIZÉRA RYCHMANA ROZHLAS
LÉKAŘ (FAMIL.)
OBRUBA OBRAZU
SNAD
MIMO PROSTOR
RUČNÍ VOZÍK
TMAVÉ PIVO
VŘENÍ
OTVORY VE STĚNĚ
ZVOLNA
DUŽNINA
LEŠTIDLO (HOVOR.)
UNIVERZITNÍ ŠKOLNÍK
MOZOL
LETADÉLKO
ZAVALITÁ RYBA
ČÁST FYZIKY
SPZ KARVINÉ
KOŇSKÉ MASO
LIDOVÝ PĚVEC
SPZ MĚLNÍKA
SOUŘADICÍ SPOJKA
ZÁKLADNÍ ČÍSLOVKA
HLE (NÁŘ.)
NĚMECKY "ÚHOŘ"
MOŽNO
ŘÍDICÍ TYČE VOZŮ
KRÁTKÉ KABÁTY
ANGLICKY "NEBO"
ZKRATKA TECHNICKÉ KONTROLY
OSOBNÍ ZÁJMENO
SKLIZEŇ TRÁVY
PLICNÍ CHOROBA
LITERÁRNÍ ÚTVAR
VÝHRA V ŠACHU
OBYVATEL LATIA
KLAM
NĚMECKY "VÝCHOD"
KINA
PŘEDLOŽKA
AMERICKÝ HLODAVEC
SAMEC OVCE
SPZ KARVINÉ
ZNAČKA THALLIA
SPZ TŘEBÍČE
MOJE
SLŮVKO ÚDIVU
KRTCI (KNIŽ.)
STAROGERMÁN
GAL
EVROPSKÝ VELETOK
DĚLITELNÁ DVĚMA
POMŮCKA AAL; AKOV; AVO DREL; LR; PER PORTER; SVLAK
Zpravodaj Plzeňské teplo vydává: Plzeňská teplárenská, a.s., Doubravecká 1, 304 10 Plzeň, e-mail:
[email protected], tel.: 377 180 111. Bezplatná infolinka 800 505 505
2,70 Kč 2,10 Kč
Kolik platíme za 1 kWh tepla? z elektřiny z plynu
z Plzeňské teplárenské 1,50 Kč ceny obvyklých řešení v bytových domech v Plzni
www.plzenskateplarenska.cz
